Rozmarýnová zahrádka a Zahradník 13.

Renesanční architektura v Itálii i v českých zemích

13. RENESANČNÍ ARCHITEKTURA V ITÁLII I V ČESKÝCH

ZEMÍCH

RENESANCE
 Vznik na počátku 15. stol. AD v italském městě Florencie
 Florencie disponovala ideálními hospodářskými, společenskými a ideologickými
podmínkami pro vznik nového slohu
 Florencie byla v počátku 15. stol. AD kvetoucím městem řemesel, obchodů a umění, městská
republika
 Ve Florencii se rozvíjeli humanismus, jehož centrem byla Platónská akademie a také byl
pěstován kult antického umění a jeho sběratelství
 Za vznikem a objednáváním renesančního umění stojí bohatí mecenáši a těmi
nejvýznamnějšími byli příslušníci rodiny MEDICEJI
o COSIMO I. STARŠÍ
o GIULIANO DE' MEDICI
o A zejména jeho bratr LORENZO IL MAGNIFICO
 Vyjma rodiny Medici byly dalšími významnými rodinami rodiny Pitti nebo Strozzi
 Florentské umění jako by směřovalo k renesanci už v době románského a gotického
středověku
 V době velkého středověku Itálie nebyla nikdy jednotná
 Významným aspektem té buržoazní kultury a ideologie byl humanismus

HUMANISMUS
 Víra ve schopnosti člověka poznávat a ovládat svět pomocí rozumu
 Zaměřil pozornost vědy a umění na člověka, přírodu a pozemský svět
 Naprostý protiklad středověké scholastiky, která se zaměřovala na Boha a víru
 Průkopníky humanismu byly nejdříve literáti, kteří působili ve 14. stol. AD a rozeznáváme 3
opravdu důležité literáty:
o 1. DANTE ALIGHIERI
o 2. FRANCESCO PETRARCA
o 3. GIOVANNI BOCCACCIO
 V 15. stol. AD se humanismus rozšířil do celé Itálie
o Hlavní střediska humanismu vznikla ve Florencii, Římě, Ferraře, Benátkách anebo v
Padově
 Na počátku 16. stol. AD vznikají nejvýznamnější humanistická literární díla:
o 1. LUDVICO ARIOSTO –> ZUŘIVÝ ROLAND (1506 – 1516 AD)
o 2. NICCOLÒ MACHIAVELLI –> VLADAŘ (1513 AD)
o 3. BALDASSARE CASTIGLIONE –> DVOŘAN (1508 – 1518 AD)

1
Rozmarýnová zahrádka a Zahradník 13. Renesanční architektura v Itálii i v českých zemích

 Renesanční umění objevilo znovu člověka a přírodu a člověk se stal sebevědomou a

svéprávnou bytostí jako v antice

POJEM RENESANCE
 Italské –> RINASCIMENTO = znovuzrození
 Má hned 3 významy:
o 1. tento pojem představuje znovuzrození pravého umění a kultury návratem k antice
po “úpadkovém” období gotiky
o 2. je vysvětlován v souvislosti s historickou epochou
o Charakteristická vlivem velkých národních monarchií, objevem řeckého
starověku, objevem země
o V této epoše došlo k položení základu světovládného obchodu a ke vzniku
manufaktur, které se staly východiskem moderního průmyslu
o V této epoše vlivem humanismu došlo ke ZLOMENÍ DIKTÁTU CÍRKVE a
vznik REFORMACE
o 3. označuje sloh italského umění 15. a 16. stol. AD a sloh umění 16. až počátku 17.
stol. AD v zemích na sever od Alp

ZÁKLADNÍ ZNAKY RENESANCE

 1. oceňování schopností a nadání jedinců
o Poprvé od období antiky byly pořádány umělecké soutěže
 2. obnovení řeckého ideálu kalokagathie
o Kalos (krásný) + agathos (ušlechtilý ve smysl mravní zdatnosti)
o Mělo docházet k harmonii těla a ducha (= renesanční přístup)
 3. rozkvět přírodních věd = astronomie, matematika, fyzika, optika, anatomie, mechanika,
perspektiva
 4. působení přírodních věd na umění!!!
o Dochází k syntéze vědeckého poznání a umělecké tvorby

 Počátkem renesančního umění je umělecká soutěž na VÝZDOBU SEVERNÍCH

BRONZOVÝCH DVEŘÍ FLORENTSKÉHO BAPTISTERIA (BABTISTERIUM SAN
GIOVANNI) – 1401 AD
 Do výběru postoupili dva umělci:
o FILIPPO BRUNELLESCHI
o LORENZO GHIBERTI
 Nakonec vyhrál Ghiberti, který v letech 1403 – 1424 AD ty severní bronzové dveře
realizoval

2
Rozmarýnová zahrádka a Zahradník 13. Renesanční architektura v Itálii i v českých zemích

 Lorenzo se po této soutěži stal zakladatelem renesančního umění, Brunelleschi se naštval a

šel studovat antické památky, pak se do Florencie vrátil a stal se zakladatelem renesanční
architektury

CHARAKTERISTICKÉ ZNAKY RENESANČNÍHO UMĚNÍ

 15. stol. AD se rozvíjí tzv. RANÁ RENESANCE –> renesance se průběhem času mění
 1. realismus = snaha zobrazit viděnou skutečnost
o Typické, že každý umělec se opírá o vědecké poznání a studuje perspektivu a
anatomii
 2. racionalismus = v duchu racionalismu umělec používá matematiky a geometrie k
vyjádření objemu a prostoru
 3. lidské měřítko = jsou přítomné přímo úměrné velikosti člověka –> umění nemá
zakopávat do země jako gotika
 4. úsilí o harmonii = hledali soulad, používali rovnováhu a vyváženost proporcí, obsahu i
formy
 5. vnitřní klid
 6. uměřenost = pro umění nepoužívá žádnou nadsázku, kterou by porušovala vnitřní klid
věcí
 7. umění rané renesance má světský charakter –> v umění a zejména v oblasti sochy a
malby se prosazují témata světského charakteru
o V umění rané renesance jsou i náboženská témata zpracovávána velmi volně, bez
ohledu na církevní omezení
 8. dílo vyjadřuje vůli svého tvůrce

ZÁKLADNÍ ČASOVÉ VYMEZENÍ UMĚNÍ RENESANCE

ITÁLIE
 1. RANÁ –> 15. stol. AD
 2. VRCHOLNÁ = KLASICKÁ –> 1500 – 1520 AD
 3. POZDNÍ = MANÝRISMUS –> 1520 – 1570/90 AD

ZAALPÍ
 Země na sever od Alp
 Renesance přichází někdy na konci 15. stol. AD, naplno se prosazuje v 16. stol. AD a v
podobě manýrismu přežívá až někdy do počátku 17. stol. AD

ARCHITEKTURA

3
Rozmarýnová zahrádka a Zahradník 13. Renesanční architektura v Itálii i v českých zemích

 Hlavní druhy architektury byly přejaty z období středověku, kde gotické hrady byly
vystřídány pohodlnými zámky a vilami a v době renesance se po Evropě rozvíjí také
budování radnic
 Je charakteristická novým vztahem k přírodě
o V architektuře se projevuje především architektonicky řešenými zahradami, jejichž
nedílnou součástí musí být fontány, lodžie nebo sala terrena
*terminologie – lodžie = sloupová chodba; sala terrena = přízemní sál*
 Objevují se také lovecké zámečky anebo letohrádky

ARCHITEKTURA RANÉ RENESANCE

 Už v období rané renesance se uplatňuje sociální funkce architektury, což dokládá i
skutečnost, že 1. stavbou renesance v Evropě je MÍSTNÍ FLORENTSKÝ NALEZINEC
o Italsky OSPEDALE DEGLI INNOCENTI (špitál neviňátek)
o Architektem Filippo Brunelleschi
o Světská stavba, která slouží jako nemocnice nebo nalezinec pro ztracené děti
o Poprvé kdy první stavbou nového slohu není chrám ale světská stavba
 Z hlediska sakrálního stavitelství dávali renesanční architekti přednost centrálnímu půdorysu
chrámu, protože takovýto chrám ztělesňoval požadavek dokonalé harmonie a vyváženého
klidu
 V závěru renesance se stavěla také divadla a po vzoru antiky vznikaly knihovny a muzea
 TEATRO OLIMPICO
 BIBLIOTECA MARCIANA
 MEDICEJSKÁ KNIHOVNA SV. VAVŘINCE
 GALERIE DEGLI UFFIZI – architekt Giorgio Vasari –> řiťolez Buonarrotiho
 Giorgo Vasari - Životopisy florentských umělců, kritika gotiky

IDEÁLNÍ RANĚ RENESANČNÍ STAVBA

 Naprosto ideální renesanční stavbou má být tvarově určitá, jasně, půdorysně i pohledově
vymezená
 Má být také tektonická = má vyjadřovat vyváženost sil nesených a nesoucích
 Základní tvary, které používali při projektování svých staveb byly dva –> krychle a koule
 Dekorativní prvky se v raně renesančních stavbách měly omezovat pouze na ty, které
zvýrazňují konstrukci stavby

ZÁKLANÍ ZNAKY ARCHITEKTURY RANÉ RENESANCE

 1. vychází z lidského měřítka
 2. horizontální členění
 3. princip rytmického opakování

4
Rozmarýnová zahrádka a Zahradník 13. Renesanční architektura v Itálii i v českých zemích

 4. prosvětlenost samotného prostoru –> BAZILIKA SAN LORENZO

KONSTRUKTIVNÍ PROSTŘEDKY
 1. valená klenba, často opatřena lunetami
o Také klenba klášterní, zrcadlová a neckovitá
*luneta = půlkruhová plocha stěny, nejčastěji pod valenou klenbou nad okny a dveřmi*
 2. kupole –> hranaté, melounové
o Umístěné nad tamburem, často zakončené lucernou
o Kupole chrámu San Pietro in Vaticano – Michelangelo
*tambur = válcový nebo hranolovitý nástavec pod kupolí, slouží ke zvýšení a optickému zvýraznění
stavby, jednak může okny osvětlovat vnitřní prostor; lucerna = okrouhlý nebo polygonální věžovitý
nástavec s okny nebo sloupky na vrcholku kupole nebo věže s bání – u kupole slouží jako zdroj
přírodního světla a zároveň jako zastřešení okulu (středního otvoru na vrcholu kupole), u věží s bání
má spíše dekorativní význam*
 3. prosté, svislé podpory –> sloupy nebo pilíře, obvykle členěné na patku, dřík a hlavici
 4. plná zeď –> je opět zdůrazněná ve své hmotnosti
 5. nejcharakterističtější prvek architektury renesance je arkáda na sloupech
o Uplatnila se v portiku nebo v lodžii
 6. v architektuře renesance se výrazně uplatňovala tzv. edikula = architektonické
orámování oken nebo dveří
 7. renesance hodně užívala antické sloupové řády, ale užívala je ve volných nebo
zjednodušených tvarech
 8. u nás je typické zdobení zdi pomocí sgrafita

 Renesanční architekti vynikli také jako teoretikové architektury

o LEON BATTISTA ALBERTI
o 1452 AD vydává spis –> Deset knih o stavitelství
 Vzorem mu byl MARCUS VITRUVIUS POLLIO

FILIPPO BRUNELLESCHI
 1377 – 1446 AD
 Italský sochař, zlatník a architekt, zakladatel architektury rané renesance
 Působil jako teoretik umění a jeho nejvýznamnějším přínosem v rámci teorie je traktát o
zákonitostech umělecké perspektivy (1442 AD)
 V Římě studuje antické památky
 Do Florencie se vrací v roce 1418, aby provedl svůj první významný umělecký projekt –>
ARCHITEKTURA KUPOLE FLORENTSKÉHO DÓMU
o 1420 – 1434

5
Rozmarýnová zahrádka a Zahradník 13. Renesanční architektura v Itálii i v českých zemích

o Byla technickým zázrakem

o Tuto kupoli navrhl jako osobitou, dvouplášťovou kupoli s klášterní klenbou, která
nevyžadovala výstavbu nákladného lešení
o Vzorem mu byla kupole Pantheonu
 NALEZINEC NEVIŇÁTEK
o 1419 – 1445
o Představuje první stavbu renesančního slohu a je také považována za manifest
renesanční architektury
o Projektuje tuto stavbu s arkádovým dvorem a průčelím otevřeným lodžií se
sloupovými arkádami nad kterými jsou neviňátka
 CHRÁM SAN LORENZO
o 1425 – 1442
o Navrhuje jej jako rodinný kostel pro příslušníky rodu Medicejských
o Trojlodní bazilika s rovným stropem v hlavní lodi a s arkádami oddělujícími lodi
vedlejší tzv. STAROU SAKRISTII
o 1419 – 1429 AD
o Je považována za mistrovské dílo architektury rané renesance
o Navrhuje ji jako dokonalou centrálu na chrámovém půdoryse uzavřenou
melounovou kupolí
o Inspirací mu byly raně renesanční baziliky
 CHRÁM SANTO SPIRITO
o 1428 AD
o Navrhuje jako zmenšenou variaci chrámu San Lorenzo
 KAPLE RODINY PAZZIŮ
o 1430 – 1444
o Je jednou z nejvýznamnějších Brunelleschiho staveb
o V architektuře se opět uplatňuje renesanční záliba v centrálním řešení architektury
o Ústřední prostor kaple je uzavřen melounovou klenbou a ve vstupním portiku použito
po stranách rovné kládí, zatímco střední část je zdůrazněna archivoltou
 V závěru svého života se Brunelleschi věnoval projektu LUCERNY FLORENTSKÉHO
DÓMU
 PALAZZO PITTI
o Nejstarší florentský palác
 Znal římskou antickou architekturu a inspiroval se jí
 Jemné architektonické tvarosloví převzal z architektury florentské románské protorenesance

MICHELOZZO MICHELOZZI
 1396 – 1472 AD
 Italský architekt a sochař, který je považován za jednoho z průkopníků rané renesance
 Spolupracoval s Brunelleschim a Donatellem
 PALAZZO MEDICI RICCARDI

6
Rozmarýnová zahrádka a Zahradník 13. Renesanční architektura v Itálii i v českých zemích

LEON BATTISTA ALBERTI

 1404 – 1472 AD
 Italský humanista, architekt, teoretik umění, spisovatel, matematik a všestranný sportovec
 “renesanční všeumělec” – ztělesňující humanistický ideál všestranně rozvinutého člověka
 Napsal první důkladný popis města Říma, napsal první italskou gramatiku a zabýval se také
šifrováním textů
 Své stavby pouze projektoval a podle jeho plánů je prováděli jiní stavitelé
 V jeho architektonickém díle se výrazně projevil vliv antické římské architektury ve
zdůraznění monumentálnosti, masivnosti a zdobnosti v interiérech
 PALAZZO RUCELLAI
o 1446 – 1451 AD
o Průčelí tohoto paláce poprvé ovládají antické sloupové řády rytmem vertikál
 LOGGIA RUCELLAI
o 1466 AD
 PRŮČELÍ KOSTELA SANTA MARIA NOVELLA
o 1456 – 1470 AD
 Nová řešení průčelí –> štít s volutami
 Toto nové řešení ovlivnilo vývoj renesanční a barokní architektury
 CHRÁM SANT’ANDREA V MANTOVĚ
o 1472 AD
o Představuje nový typ chrámu a jedná se o jednolodí s transeptem, kupolí a bočními
kaplemi
o Touto dispozicí předznamenává architekturu baroka
 CHRÁM SAN SEBASTIANO V MANTOVĚ
o 1460 – 1490 AD
o Je budován jako centrální stavba na půdoryse řeckého kříže a kupolí v křížení ramen
 SAN FRANCESCO V RIMINI
o 1446 – 1455 AD
o Motiv triumfálního oblouku v průčelí

ARCHITEKTURA VRCHOLNÉ RENESANCE

 1500 – 1520 AD
 Řím = počátek
 Raně renesanční sloh byl vystřídán slohem vrcholné renesance
 Zdůraznil pod vlivem římské antické architektury volnost stavby, její vznosnost a
velkolepost, bohatost a nádheru stavby
 Dva mecenáši umění:
o JULIUS II. (1503 – 1513 AD)
o LEV X. (1513 – 1521 AD)
 Tito papežové zaměstnávali umělce, kteří pracovali pro větší slávu katolické církve

7
Rozmarýnová zahrádka a Zahradník 13. Renesanční architektura v Itálii i v českých zemích

DONATO BRAMANTE
 1444 – 1514 AD
 Je zakladatelskou osobností architektury vrcholné renesance
 Byl italský architekt a malíř, který je považován za zakladatele architektury vrcholné
renesance
 Svou uměleckou kariéru zahájil jako dvorní architekt milánských vévodů
 Podnikl studijní cestu do Itálie a v Miláně se seznámil s dílem LEONARDA DA VINCI
 Z díla Leonarda Bramanteho nejvíce zaujaly architektonické kresby
 Na konci 15. stol. AD přichází do Říma a navrhuje svůj první významný architektonický
projekt PALAZZO DELLA CANCELLERIA
o Prvním významným vrcholně renesančním palácem
o Na průčelí tohoto paláce uplatnil Bramante poprvé vysoký řád a členění rizality, na
tyto motivy později navázala manýristická a barokní architektura
*rizalit –> je označení pro středovou nebo postranní část průčelí stavby, která z jeho líce vystupuje
po celé výšce; Dvořákovými slovy = vysoký řád, pilastry nebo sloupy vybíhají přes dvě patra*
 Od roku 1503 AD Bramante také přestavoval ve službách papeže BELVEDÉRSKÉ
NÁMĚSTÍ V ŘÍMĚ podle velkolepého urbanistického plánu
o Díky tomu si vysloužil nechvalnou přezdívku “Ruinante”
o Potřeboval vyhovět přání papeže, a tak nechal zničit i původní románskou
architekturu, aby mohl stavbu rozšířit
 Dialektickým protikladem tohoto projektu je TEMPIETTO DI SAN PIETRO IN
MONTORIO
o Navrhl asi v roce 1502 AD
o Vybudoval nad údajným místem mučednické smrti sv. Petra
 V roce 1506 AD byl jmenován hlavním architektem CHRÁMU SAN PIETRO IN
VATICANO
o Působil jako hlavní architekt až do své smrti v roce 1514 AD
o Dříve stála bazilika, která byla stržena
o V roce 1514 AD Michelangelo doufá, že bude jmenován hlavním architektem –> to se
nestane, protože tuto úlohu dostane jeho nepřítel Raffael Santi
o Raffael umírá, takže se jeho plán nepodaří, pak se tam vystřídá mnoho dalších
architektů, ale nakonec jej přeci jen dostane na starost Michelangelo
o Působí až do své smrti
o Vrátí se k Bramanteho plánu a vychází z něj
o Nedožije se dokončení chrámu
o Kupoli dokončují jeho žáci
o Chrám zůstane rozestavěný až do 17. stol. AD
o Přichází další architekt = Carlo Modena, který přistaví k centrále bazilikální trojlodí a
monumentální portikus –> udělá z centrální architektury architekturu longitudinální –
proto se dnes mluví o bazilice
o Dokončeno Gian Lorenzem Berninim
 Bramante je také architektem SANTA CASY (SVATÁ CHÝŠE)
o Nachází se v Loretu

8
Rozmarýnová zahrádka a Zahradník 13. Renesanční architektura v Itálii i v českých zemích

o 1510 AD

MICHELANGELO BUONARROTI
 1475 – 1564 AD
 Byl italský sochař, malíř a architekt, nejvýznamnější osobnost období renesance a manýrismu
 Jeho architektonické dílo tvoří přechod od vrcholné renesance k manýrismu (pozdní
renesanci)
 Je to paradoxní, ale Michelangelo se začal věnovat architektuře pozdě –> až ve věku 40 let,
do té doby se věnoval pouze sochařství a malířství
 V manýrismu byl ideál dokonalé harmonie a rovnováhy nahrazený snahou po subjektivním
výrazu, který si liboval v nadsázce a dynamické expresivnosti, které porušovaly objektivitu
zákonitostí stavební hmoty a sil v ní působících
 V době manýrismu došlo k opětovanému nadřazení nadzemského světa věčného bytí
pozemskému hmotnému světu
 Architektura manýrismu také kladla důraz na vnitřní duchovní zážitek
 Prvním Michelangelovým projektem je návrh průčelí SAN LORENZA VE FLORENCII
o Návrh provedl v letech 1516 – 1520 AD
o Tento návrh zůstal nerealizován a Michelangelo provedl pouze dřevěný model ve
stylu klasické renesance
 CAPPELLE MEDICEE – SAGRESTIA NUOVA
o Situována u florentského chrámu San Lorenzo
o Navrhuje a pracuje 1519 – 1534 AD
o Architektura této nové sakristie je provedena v duchu manýrismu a Michelangelo
člení stavební hmotu a modeluje ji podle svých subjektivních uměleckých záměrů
 Michelangelo přistupuje k architektuře jako k sochařskému umění –> umělecký
subjektivismus, vyjadřuje svou svobodnou vůli
 BIBLIOTHECA LAURENTIANA
o 1524 – 1574 AD
o Používá sloupy jako sochařské dílo
o Když tam vstoupíme, připadáme si malincí, vše na nás padá
 Působil také v Římě:
o URBANISTICKÉ ŘEŠENÍ KAPITOLSKÉHO NÁMĚSTÍ V ŘÍMĚ
o Byl podle Michelangelova plánu realizován po roce 1538 AD
o Doprostřed tohoto náměstí umístil JEZDECKOU SOCHU CÍSAŘE
MARCA AURELIA a náměstí obklopil budovami, které rozebíhají k paláci
senátorovu
o Toto Kapitolské náměstí se stalo vzorem pro NÁMĚSTÍ SV. PETRA, které
stojí v Římě a pochází z ruky GIAN LORENZA BERNINIHO
o Tímto náměstím započal svůj římský architektonický pobyt
o 1547 – 1564 AD působil jako hlavní architekt nejvýznamnějšího křesťanského
chrámu SAN PIETRO IN VATICANO

9
Rozmarýnová zahrádka a Zahradník 13. Renesanční architektura v Itálii i v českých zemích

o Ve svém návrhu se vrátil k tomu původnímu plánu DONATA BRAMANTEHO,

ale zmenšil stavební plochu a potlačil detaily a vedlejší prvky svých
předchůdců
o Jako symbol tohoto chrámu navrhl monumentální kupoli po vzoru kupole
florentského dómu a velký prostor chrámu zdramatizoval
o Tu kupoli provedl po Michelangelově smrti jeho žák GIACOMO DELLA
PORTA
o Michelangelo dokončil v Římě dostavbu PALAZZA FARNESE a z části
DIOKLECIÁNOVÝCH LÁZNÍ vybudoval CHRÁM SANTA MARIA DEGLI
ANGELI (1559 AD) a vybudoval také římskou městskou bránu PORTA PIA (1560
AD)

 V závěru renesance manýrismu dochází k rozvoji architektury dvojím směrem:

o 1. tendence po vnášení neklidu, po dynamizaci forem s důrazem na umělecký
subjektivismus
o Zrodilo se z ní umění dynamického baroka
o Představitelé:
 MICHELANGELO BUONARROTI
 GIACOMO BAROZZI DA VIGNOLA
o 2. tzv. PALLADIANISMUS = tendence charakteristická snahou o napodobení určité
architektury
o Vyšly z ní všechny klasicismy
o Reprezentuje:
 ANDREA PALLADIO

GIACOMO BAROZZI DA VIGNOLA

 1507 – 1573 AD
 Byl to Michelangelův žák, papežský architekt a významný teoretik architektury
 Nejvýznamnějším dílem je římský kostel IL GESÚ
o 1568 – 1575 AD
o Navrhl Vignola jako jednolodní s bočními kaplemi, málo vyčnívajícím transeptem a
mohutnou kupolí, jejímiž okny proudí světlo do interiéru chrámu
o Průčelí nepochází z ruky Vignoliovi, ale z ruky GIACOMA DELLA PORTA
o Mateřským kostelem řádu jezuitů
o Stal se vzorem pro jezuitské chrámy na celém světě
o Loď kostela je nádherně vymalována iluzivní barokní malbou
*jezuitské kostely poznáme podle kartuše s nápisem IHS*
 V roce 1562 AD vydává knihu –> O PĚTI ŘÁDECH ARCHITEKTURY
o Stala se velice významným architektonickým spisem, který používali mnozí v období
baroka

10
Rozmarýnová zahrádka a Zahradník 13. Renesanční architektura v Itálii i v českých zemích

ANDREA PALLADIO
 1508 – 1580 AD
 Byl italský architekt a teoretik architektury, který je považován za nejvlivnější osobnost v
dějinách západní architektury
 Vyučil se kameníkem a ve věku 13 let utekl do Vicenzy, kde realizoval svá nejvýznamnější
díla
 Věnoval se navrhování sakrálních staveb, veřejných budov, aristokratických vil a vynikl také
jako teoretik architektury
 ČTYŘI KNIHY O ARCHITEKTUŘE –> kniha, kterou napsal v roce 1570 AD
o Stala se učebnicí pro architekty klasicizující tendence až hluboko do 19. stol. AD
 BAZILIKA VE VICENZE (po roce 1549 AD)
 VILLA ROTONDA VE VICENZE (po roce 1567 AD)
 TEATRO OLIMPICO (po roce 1580 AD)
 SAN GIORGO MAGGIORE (1566 AD)
 IL REDENTORE (1577 AD)

ARCHITEKTURA RENESANCE V ČESKÝCH ZEMÍCH

 Renesanční sloh se do českých zemí dostal jako import královského dvora Jagellonců a
vysoké šlechty (Rožmberkové, páni z Hradce) –> konec 15. stol. AD
o Nejprve v detailech, jako jsou například OKNA VLADISLAVSKÉHO SÁLU (1493
AD) – BENEDIKT REJT
o PORTÁL ZÁMKU V TOVAČOVĚ (1492 AD)
o Morava
o Nejstarší renesanční dílo
o LETOHRÁDEK KRÁLOVNY ANNY “BELVEDÉR” (1538 – 1563 AD)
o První ryze renesanční architektura u nás
o Nechal jej vybudovat král Ferdinand I. pro svoji manželku Annu Jagellonskou
o První návrh provedl italský kameník PAOLO DELLA STELLA –> poté HANS
TIROL vyvedl první patro
o BONIFÁC WOHLMUT
 Nejvýznamnější renesanční architekt působící v našem prostředí
 1510 – 1579 AD
 Na některých stavbách kombinoval pozdně gotické a renesanční prvky,
na jiných zase uplatnil motivy z italské pozdní renesance (Andrea
Palladio)
 Působil jako dvorní sochař Ferdinanda I. a v jeho službách prováděl
úpravy PRAŽSKÉHO HRADU

11
Rozmarýnová zahrádka a Zahradník 13. Renesanční architektura v Itálii i v českých zemích

o Sněmovna, hudební kruchtu v katedrále, navrhl helmici jižní

věže katedrály a je autorem tzv. míčovny v zahradě Pražského
hradu
 Bohatá česká šlechta pro sebe budovala v Praze rozsáhlé paláce
o SCHWARZENBERSKÝ PALÁC
o 1545 – 1567 AD
o AGOSTIN GALLI (VLACH)
 K významným pražským palácům patří:
o MARTINICKÝ PALÁC
o ROŽMBERSKÝ PALÁC
o PERNŠTEJNSKÝ PALÁC
 V Praze vznikla celá řada významných renesančních domů:
o DŮM U MINUTY (16. stol. AD) – nachází se na Staroměstském náměstí
 V českých zemích je renesanční sloh typický zejména budováním zámků –> česká a
moravská šlechta v 2. pol. 16. stol. AD pro sebe budovala pohodlné bohatě zdobené zámky
charakteristické renesančními arkádami a zdobené sgrafitovou, freskovou a kamenickou
výzdobou
o Český Krumlov
o Litomyšl
o Pardubice
o Moravská Třebová
o Velké Losiny
o Bučovice

12