ITALSKÁ RENESANCE

materiály ke zkoušce

• Počátky renesance v Itálii

• Italská architektura 15. století
• Italské malířství 1. pol. 15. století
• Italské sochařství 1. pol. 15. století
• Umění konce 15. století v Itálii
• Renesanční umění Benátek a dalších severských center
• Verocchio a Leonardo Da Vinci
• Italská architektura 16. století
• Michelangelo
• Raffael
• Umění Benátek 16. století
• Florentský manýrismus
• Renesance v Parmě

Předpoklady Renesance – Počátky renesance v Itálii

- renesance je jedna z mála epoch, která sama sebe definovala – jednalo se o vědomý pokus o
znovuzrození antických forem; počátky jsou spojeny s Florencií, následně se nový umělecký směr
rozšiřoval do Itálie a posléze Evropy

-kořeny tvarosloví florentské renesance jsou na stavbách z 11. a 12. století, které byly současníky
mylně považovány za antické – viz např. florentské baptisterium

-nikdy se nejednalo o přímé napodobování antiky – od počátku šlo o tvůrčí přístup – architekti
chtěli na antiku navázat, nikoli ji kopírovat; klíčová byla práce s traktáty, a to antickými (Vitruvius)
i soudobými (Alberti, Filarette, Serlio, Palladio...)

hlavní centra renesance:

Florencie – místo zrodu a rozkvětu nové architektury
Řím – nadnárodní centrum, kde se renesanční (antická) mluva spojila s ambicemi papežství
Benátky – hospodářsky mimořádně vlivné město, pro dějiny světové architektury klíčová zejm.
tvorba Andrey Palladia

PERIODIZACE
• Raná renesance – od 15.století

• Vrcholná renesance – přelom 15./16. století

(+ 1519 – Da Vinci, +1520 Santi, 1527 Sacco di Roma – Vyplenění Říma)

• Manýrismus – 16.století (více uvolněné)

(+1564 Michelangelo, +1572 Vasari, 1563 dekret tridentského koncilu o um)

Základní časové dělení:

15. století – soupeření jednotlivých městských států (nejprve republiky, posléze oligarchie)
16. století – vzestup moci papežství vs. zahraniční intervence (Francie, Španělsko) – těmi se nový
sloh šíří za hranice
Florencie a její vliv:
1400 - 30 – počátky renesance - Brunelleschi, Donatelo
1430 - 50 – Brunleschiho první následovníci - Michelozzo
1450 - 70 – Alberti – stavby v Rimini, Mantově a Florencii; Bernardo Rosselino; Urbino – Luciano
Laurana, Francesco di Giorgio
1470 - 1490 – nová architektura se šíří Itálií – centrum se postupně přesouvá do Říma

Řím a Florencie po 1500:

1490– 1527 – 1494 vyhnáni Medicejstí z Florencie; vrcholná renesance v Římě – Bramante,
Michelangelo, Raffael, Giuliano da Sangallo, Peruzzi; počátek stavby sv. Petra

1527 – Sacco di Roma – umělci se rozptýli po Itálii a Evropě – lze sledovat různé tendence; hlavní
linie, jež se doplňují a prostupují – vrcholná renesance, manýrismus a protobaroko

1520 – 40 – rozvoj manýrismu – inicioval Rafael a Michelangelo, hlavním představitelem Giulio

Romano (Mantova)

paralelně 1530-50 – pozdní Michelangelo – barokní monumenalita – chrám sv. Petra, kapitol

Benátky:
-vlivy středověku a Byzance – pozdní začátek renesančních forem, které se mísí s tradicemi; tradice
paláců
1470 – 90 – první renesanční formy v sakrální architektuře – Mauro Coducci, Pietro Lombardo
1490 – 1510 – renesanční tvarosloví proniká do světské architektury (paláce)
1510 – 40 – stavby na Piazza S. Marco (Staré prokuracie, loggie, knihovna, mincovna – Jacopo
Sansovino)
1540 – 70 – vrcholná renesance – Sanmichelli, Palladio – paláce, kostely, vily – stavby v okolních
městech (Verona, Vicenza) – cesta k palladiánskému klasicismu

POČÁTKY RENESANCE VE FLORENCII

Historický kontext
Od 11. století se díky obchodu rozvíjejí přímořská i vnitrozemská města; systematický zájem
papežů o církevní stavby – města se rozhodla soupeřit – církevní městské stavby jako symbol
nezávislosti a sebevědomí
Románské tvarosloví je zde výrazem kontinuity - tato vrstva zásadním způsobem ovlivnila
architekturu počátků renesance

Dvě klíčové stavby, které ovlivnily architekty 15. století:

• Baptisterium (svěceno 1059, stavěno průběžně do konce 13. století) - bylo považováno za
antickou stavbu, obnovenou v době Karla Velikého
• San Miniato (průčelí kolem 1090)

Gotickou architekturu přinesly žebravé řády

-ve městech vznikají velké kostely a kláštery
-městské komunity nový styl přebírají pro své městské kostely
• Santa Maria Novella, dominikáni, zač. 1279 – kompromis mezi francouzskou gotikou a
italskou renesancí (gotická vertikalita vs. štíhlé románské antikizující sloupy)
• Santa Croce, františkáni, loď započata 1294-95 – mnohem silněji ovlivněno domácí tradicí
• Santa Maria del Fiore, zač. 1294 – symbol moci florentské republiky; soupeření se Sienou
– 1348 mor, z nějž se Siena už nevzpamatovala
Italská architektura 15. století

Filippo Brunelleschi (1377-1446)

-studoval matematiku a svobodná umění – měl následovat otce v úřednické kariéře – rozhodl se být
zlatníkem
-1401-02 účastník soutěže na dveře baptisteria (Obětování Izáka)– zvítězil tradičnější Lorenzo
Ghiberti
-1402-16 – spolu s Donatellem studují v Římě antické památky
-1404 doložena jeho dílčí konzultace na stavbě dómu

• Kupole Sta Maria del Fiore

-1412/13 – dokončen tambur kupole
-1418 vyhlášena veřejná soutěž na kopuli – leč už rok před tím pracoval Brunelleschi spolu
s Donatellem a Nanni di Bancem na modelu --- vymyslel konstrukci, která nepotřebovala
lešení
-1420 započala stavba kupole: dvouplášťová, osmiboká
-1436 dokončeno

• Ospedale degli Innocenti

-stavba zahájena 1419
-mimořádně vlivná a stylově čistá stavba

• S. Lorenzo
-zač. 1421 – basilika s mnoha bočními kaplemi; postaveno na základech starší stavby –
musel respektovat základní rozvrh; arkády jako v Nalezinci

• S. Spirito
-zač. 1434 – novostavba
-půlkruhové kaple kolem celé stavby

• Stará sakristie při S. Lorenzo

-zač. 1421 – centrální čtvercová kaple s kupolí
-typická barevnost – bílé stěny, šedý pískovec

• Kaple Pazzi při kostele S. Croce

-zač. 1429 - obdélná kaple s kupolí; fasáda – loggie se středním vyšším obloukem - náznak
vítězného oblouku

Michelozzo di Bartolomeo (1396-1471)

-syn krejčího z burgundskými kořeny; školení neznámé
-spolupracovník Ghibertiho a Donatella
-dvorní Medicejský stavitel – stavby pro Cosima Il Vecchio; hlavní:

• Palazzo Medici- Riccardi

-zač. 1444
-výrazná bosáž přízemí, půkruhová okna v patrech

• Křížová chodba + knihovna, klášter San Marco

Leon Battista Alberti (1404-1473)

-humanistický vzdělanec
-narozen v Janově rodině florentského obchodníka – dočasně v exilu
-vystudoval v Padově a Bologni; ovládal latinu i řečtinu
-1428 se rodina smí vrátit do Florencie
-od 1430 v Římě ve službách papeže Eugenia IV.– studium antických památek a zájem o teoretické
problémy
-nejprve zájem o perspektivu a malířství – 1435 dokončuje Trattato della Pittura
-1440s – obrací se k architektuře – 1452 dokončuje Deset knih o architektuře (založeno v mnohém
na Vitruviovi)
-všechny stavby vznikly až po napsání traktátu – teorie předchází praxi

• Palazzo Rucellai, zač. 1456 – suprapozice dle antických staveb

• San Francesco v Rimini (Tempio Malatestiano – Sigismondo Malatesta), zač. 1446

-první západní křesťanský chrám s „antickým“ průčelím

• Santa Maria Novella, hlavní průčelí, zač. 1458 – navázal na románskou fasádu
-mramorová inkrustace jako Brunelleschi
- řešení blízké S Miniato – avšak s novou jednoduchostí a klasickou monumentalitou

• S. Sebastiano, 1459-64
-přerušená římsa

• S. Andrea v Mantově, zač. 1470 – vrchol A. tvorby

-výtvarný Gesamtkustwerk
-průčelí – vítězný oblouk s trojúhelným frontonem, nad ním oblouk zvonice – kompromise
mezi bazilikou a antickým chrámem

PALÁCE
-vizuál nedobytnosti

• Palazzo Vecchio, Florencie, 13.-14. stol. (hlavní palác – zde se řídila celá Florencie)
• Palazzo Medici – Riccardi, poč. 1444 (masivní kvádrování)
• Palazzo Rucellai, poč. 1456 (poprvé použije klasické řády sloupů)
• Palazzo Strozzi
• Palazzo Pitti, kol. 1440, Florencie, Michelozzo = evokuje zámek

VILY

• Villa Medici di Poggio a Caiano, 1480-85, Giuliano da Sangallo

Italské malířství 1. pol. 15. století

Gentile da Fabriano
• Klanění tří králů, 1423, Uffizi (doznívá gotika, nyní s novými elementy)

Masaccio
• Kaple Brancacciů, Santa Maria del Carmine, Florencie, 1425-28 (chodívali sem pro
inspiraci mladí umělci např. Michelangelo
-pracoval na tom i Masolino (většina však byla přemalována), poté zde tvořil Filipino Lipi
(80. léta 15.stol.)
-výjevy ze života sv. Petra + Adama a Eva
• Santa Maria Novella, Nejsvětější trojice, 1425-28
Fra Angelico
-velmi silný rukopis, jemné barvy
• Poslední soud, 1431, Museo di San Marco
• Zvěstování, 1432-33, Cortona
• Zvěstování, 1440-41, San Marco (PM symbolicky zasazena do uzavřeného prostoru)

Benozzo Gozzoli
-žák Fra Angelica
• kaple v Palazzo Medici Riccardi, Florencie, 1459

Fra Filippo Lippi

• Adorace Krista, před 1459, Berlín, oltář kaple v Palazzo Medici

Paolo Uccello (1397-1475)

-práce s perspektivou
• pomník Johna Hawkwooda, 1436, dóm, Florencie
• Stvoření Adama, Potopa, 1440-48, SM Novella
• Bitva u San Romagna, 1440-50, Uffizi (místy lehce kubistické)

Piero della Francesca (1415/20-1492)

• Bičování Krista, kol. 1460, Urbino
• Arezzo, San Francesco, Historie Kristova kříže, Konstantinův sen

Italské sochařství 1. pol. 15. století

Niccoló Pisano
• Kazatelna, Baptisterium, Pisa, 1260

Andrea Pisano
• jižní dveře Baptisteria (rozdělené na části s konkrétními výjevy)

Brunelleschi + Ghiberti
• Obětování Izáka, 1401 – použita práce Ghibertiho (udělal celé severní dveře, dále východní
tzv. Rajské, 1425-52)

Nanni di Banco (kol. 1384-1421)

• Izaiáš, 1408-09, dóm, Florencie (má gotické tendence)
• sv. Lukáš, 1408-10?
• Santi Quattro Coronati, 1414-1416

Donatello (1386-1466)
-učitel: Lorenzo Ghiberti
-začínal jako kameník
-vynalezl plochý reliéf
• David, 1408-09, Bargello, Florencie (David je obecně důležitým motivem pro Florencii –
výraz jejich politiky – Verocchio či Michelangelo = další sochy s Davidem)
• David, 40. léta
• Il Zuccone/Habakuk, 1423-26
• Madonna Pazzi, 1417-18, Berlín
• Jezdecká socha kondotiéra Gattamelaty, 1444-53, Padova, Piazza del Santo
 • Dveře apoštolů, Stará sakristie, San Lorenzo, 20.-40. léta, 15.stol.
• sv. Máří Magdaléna, kol. 1453, Florencie, Museo del Duomo
• Judita a Holofernes, 1456-57, Palazzo Vecchio, Florencie

Lorenzo Ghiberti
• sv. Jan Křtitel, 1413-16

Umění konce 15. století v Itálii (2. pol. 15.stol. sochařství + malířství)

Andrea del Verrochio (1435-88)

-měl vlastní dílnu, kterou prošli i jiní známí umělci
• David, 1473-75, Bargello, Florencie
• Nevěřící Tomáš, 1467-83, Or San Michele
• Tumba Piera a Giovanniho de’ Medici, 1469-72, San Lorenzo, Florencie
• Křest Krista, 70. léta, 15.stol., Uffizi (anděl od Da Vinciho)

Antonio Pollaiolo
• Bitva deseti nahých, 1470-80

Výzdoba Sixtýnské kaple

3 fáze:
1) okolo 1479-82 – ze života Mojžíše, Krista
Perugino (1445-82) – vedl tuto zakázku
Botticelli (1445-1510)
Ghirlandaio (1449-94)
Signorelli (1445-1523)
2) 1508-12
Michelangelo – výzdoba stropu
3) 1534-41
Michelangelo – oltářní stěna

Perugino (1448-1523)
-působil v Perugino
-učitel: Andrea Verochio
• Sixtýnská kaple, Vatikán – Mojžíšova cesta do Egypta, 1482; Křest Krista, 1482
• Předání klíčů sv. Petrovi, 1481-82 (ubíhající dlažba do středu)
• Zasnoubení PM, 1500-04

Sandro Botticelli (Alessandro) (1444-1510)

-původně zlatníkem
-učitel: Fra Filippo Lippi
-ke konci života maluje méně veselé náměty
• Klanění tří králů, po 1475, Uffizi (je zde portrétován – hledí na diváka)
• Zrození Venuše, 1485, Uffizi (určeno nejspíše pro Medici) – typická kresba (obecně na
území Florencie velmi řešená záležitost)
• Primavera, 1482, Uffizi – alegorie větru, tři grácie, Venuše, Primavera, Merkur
(objednavatel: Lorenzo Francesco – rod Medici)
• Camilla a Kentaur, kol. 1482, Uffizi (Primavera visela vedle tohoto obrazu)
• Pieta, 1490, Alte Pinakothek, Mnichov

Domenico Ghirlandaio
• Povolání apoštolů Petra a Ondřeje, 1481-82, Sixtýnská kaple, Vatikán
 • Výjevy ze života sv. Františka, kaple Sassetti, 1478-79, Santa Trinita, Florencie

Cosimo Rosselli (1439-1507)

• Přechod přes Rudé moře, 1481-82, Sixtýnská kaple
• Poslední večeře, 1481-82, Sixtýnská kaple

Luca Signorelli (1445-1523)

-obdivoval ho Michelangelo (znatelná inspirace u Posledního soudu)
• Poslední dny a smrt Mojžíše, 1483, Sixtýnská kaple

Fillipino Lippi (1457-1504)

-syn Fra Fillipa Lippiho
-učil se u Sandra Botticelliho
• Vidění sv. Bernarda z Clairvaux, před 1485, Florencie

Renesanční umění Benátek a dalších severských center (Benátky, Mantova)

Benátky
-z východu přicházelo bohatství
-na námětech bohaté látky = typické

Jacopo Bellini (1400-1470/71)

-učitel: Gentile da Fabriano
-málo dochovaných maleb
• Madona, 1465, LA

Gentile Bellini (1429-1507)

-syn Jacopa
-velkoformátové malby
• Procesí na náměstí San Marco, 1496, Galleria dell’ Akademia, Venice
• Zázračné zachránění relikvie sv. Kříže u mostu San Lorenzo, 1500, Galleria dell’ Akademia

Giovanni Bellini (1432-1516)

-hlavní umělec rodiny Bellini
-dochází ke zlomu – přechod na olejové barvy
-práce s „parapetem“ – naznačuje hloubku prostoru
• Dóže Leonardo Loredan, 1501, NG, Londýn
• Madona s žehnajícím Ježíškem, 1510, Brera, Milán („plyšový“ dojem, měkké světlo)
• Mrtvý Kristus podpíraný PM a Janem, 1460, Brera, Milán
• Kristus v Getsemanské zahradě, kol. 1465, NG, Londýn (nehostinná krajina)

Vittore Carpaccio (1455-1526)

-drobný rukopis, měkká malba
• sv. Jeroným se lvem, 1502, Scuola di San Giorgio degli Schiavoni, Benátky

Antonello da Messina

Andrea Mantegna (1431-1506)

-narozen nedaleko Padovy
-rodina Gonzagů ho povolala do Mantovy
• Camera degli Sposi, Palazzo Ducale, 1465-74 – Camera picta
-iluzivní „proražení“ stropu, hra s perspektivou, balustráda s anděly
• Kristus v Getsemanské zahradě, 1455
 • Oplakávání mrtvého Krista (Pieta), kol. 1490, Brera, Milán – těžká perspektiva

Verocchio a Leonardo Da Vinci

viz. jiný papír

Italská architektura 16. století

Vrcholná renesance

Donato Bramante (kol. 1444-1514)

-vyučen v Urbinu
• klášter San Ambrogio, Milán, 90. léta, 15.stol. (podobný nalezinci)
• tambur s kupolí, Santa Maria delle Grazie, Milán, 1492-97
• Santa Maria della Pace, Řím, 1504 dokončeno
• Bazilika sv. Petra, Řím – návrh Bramante, 1505 – počítal s kupolí (tu pak udělal
Michelangelo)

Michelangelo Buonarroti (1475-64)

-šel do služeb rodiny Medici
• San Lorenzo, Florencie – vyzdobení fasády, 1517
• Nová sakristie – kaple Medici, od roku 1520
• Knihovna San Lorenzo, od 1524 – vstupní schodiště + čítárna
• Kapitol Palazzo di Conservatori
• Palazzo Farnese, fasáda, 1517-50, Řím

Architektura – Benátky
-kontakt s Byzancí, přístav, obchod
-nebyly založeny Římany, tudíž více působí Byzanc (až v 16. stol. se tam dostávají římské
poznatky)
• San Zaccaria, Mauro Codussi, 1458-1534
• Santa Maria dei Miracolli, Pietro Lombardo, 1481-89 – vykládáno barevnými mramory
• Stará prokurazie, Jacopo Sansovino, 1529-38, San Marco – náměstí

Andrea Palladio (1508-80)

-teoretik, architekt
-upřednostňoval centrálu
• Teatro Olimpico, Vincenza, 1580-83 – na způsob antických divadel
• Il Redentore, 1577-1592, Benátky

• Villa Barbaro v Maser, 1556-58 (nedaleko Benátek)

• Villa Rotonda, po 1566

Michelangelo
-viz. jiný papír

Raffael
-viz. jiný papír

Umění Benátek 16. století

-dokončeno plno prostorů (správní linie, církevní řády)
-po malířské stránce řešili především barvy (X ve Florencii řešili linie, kompozice)
-voda rozehrávala světelné prostředí
-působila zde na počátku století Bellini
-Benátky navštívil Durer v letech 1494-95 + 1506-07

Jacopo Palma il Vecchio (1480-1528)

-vl. jménem Jacopo Negretti
• PM s JK, sv. Janem Křtitelem a Máří Magdalénou, kol. 1525, Palazzo Bianco, Janov

Lorenzo Lotto (1480-1556/57)

-zastínila ho tvorba Tiziana (Bernard Berenson ho znovu objevil
-obsahově velmi složité obrazy
• Alegorie ctností a neřestí, 1505, Washington

Sebastiano del Piombo

-1510-11 – v Římě = velké ovlivnění v kresbě a barvě
-setkal se s Michelangelem a Reffaelem
• Pieta, 1516/17, Museo Civico, Viterbo

Giorgione (1478-1510)
-velmi málo info o jeho životě
-tvořil pro střední třídu
-nejspíše zemřel mladý na mor
• Madona mezi sv. Františkem a sv. Liberiem, kol. 1505
• Venuše, kol. 1510, Drážďany (podíl Tiziana?)
• Bouře, kol. 1505, Benátky – těžce uchopitelné dílo
• Koncert v přírodě, 1508-09, Louvre

Tiziano Vecellio (1488/90-1576)

-učil se u Sebastiana Zucada? - mozaikář
-žena: Cecilia – promítá se do jeho obrazů
-vývoj rukopisu – ke konci nepoužívá štětec, používá laky, tmavší paleta
objednavatelé:
-Alfonso Deste, rodina Gonzagů, Habsburkové ve Španělsku, papežský dvůr
• Slavnost bohů, 1514/29, Washington – spolu s Giovannim Bellinim
• Láska pozemská a nebeská, 1515, Borghese, Roma
• Nanebevzetí PM, 1516-18, Santa Maria Gloriosa dei Frari, Venice – zlomový obraz
• Spící Venuše, 1511, Drážďany
• Urbínská Venuše, 1538
• La Bella, 1536, Uffizi (bohatost látek)
• Únos Europy, Boston, 1559-62
• Apollon a Marsyas, kol. 1570, Kroměříž – jediný Tizian u nás

Veronese (1528-88)
-vl. jm. Paolo Caliari
• Svatá rodina se sv. Antonínem, Kateřinou, Janem Křtitelem, 1551
• San Sebastiano, Benátky – výzdoba 50. léta - 80. léta, 16. stol. (tři výjevy ze života Ester)
• Villa Barbaro, Maser, výzdoba 1560-61
• Svatba v Káni Gallilejské, 1562-63, Louvre (odráží bohatství Benátek)
• Apoteóza Benátek, 1585, Palazzo Ducale – výrazná římsa (jednou nohou v baroku?)

Tintoretto (1518-94)
-vl.jm. Jacopo Robusti
-manýristické tendence
-bylo mu vyčítáno, že maluje příliš rychle – nebyl pochopen
-práce pro Scuola Grande di San Marco, Scuola Grande di San Rocco
• Představení PM, 1553-56, Madona dell’Orto
• Svatba v Káni Gallilejské, 1561, SM Salute, Benátky

Jacopo Bassano (1515-92)

-vl.jm. Jacopo da Ponte
-nejvýznamnější z rodiny Bassano
• Zvěstování pastýřům, kol. 1575, NG Praha

El Greco (1541-1614)
-vl.jm. Domenikos Theotokopoulos
-pocházel z Kréty
• Vyhnání kupců z chrámu, 60. léta, 16. stol., Washington
• Modlící se Kristus, 1585-97, NG Praha

Renesance v Parmě
Parma – Milánské vévodství

Antonio Alegi, zv. Correggio (1489-1534)

-narozen v Correggiu
-předchůdce baroka
-pracuje se zlatou barvou, jemné stíny a barvy, typičtí andílci
• Camera di San Paolo, 1518, Parma
• Vidění sv. Jana Evangelisty, Parma, 1520-24 (otevřené nebe = novinka)
• Dóm Parma, Nanebevzetí PM, 1526-30 (de facto vír v nebesích)

Francesco Mazzola, zv. Parmigianino (1503-1540)

-manýrista
• Diana a Akteon, Fontanellato, Museo Rocca, Sanvitale, 1523-24
• Autoportrét v konvexním zrcadle, 1524, KHM
• Madona se sv. Janem Křtitelem a sv. Jeronýmem, NG, Londýn, 1527
• Obrácení sv. Pavla, KHM, 1527-30
• Madona s dlouhým krkem

MANÝRISMUS – Florentský manýrismus

-2. desetiletí 16. stol. - konec 60. let 16. stol.
-chtěli to přehánět, nafouknout – oproti tomu vrcholná renesance byla zachycení reality
-pro Vasariho byl manýrismus sprostý a hanlivý
-Alois Riegel to začal uznávat
-Florencie = hlavní centrum manýrismu (1. generace)
znaky:
-lidská těla ignorující ideální proporce
-složité kompozice (propletená těla) – atypické kompozice
-figura serpentinata
-snové prostředí
-kolorit
-deformace
-umělec byl měl přidat do díla vlastní ideu/kus ze sebe

Fra Bartolomeo
• Kristus se čtyřmi evangelisty, 1516, Palazzo Pitti, Florencie (ovlivněno Benátkami)
 • Girolamo Savonarola, kol. 1498, San Marco, Florencie

Andrea del Sarto (1486-1531)

-původně zlatník
• Zvěstování, 1512-13, Palazzo Pitti
• Madona s harpyjemi, 1517, Uffizi
• Madona z Opočna, 1520 – jediný u nás

Jacopo Castrucci, zv. Pontormo (1494-1557)

-žák Andrea del Sarta
• Navštívení, 1528-29, Santa Michele – vycházel z Durerových kreseb
• Snímání z kříže, 1526-28, Santa Felicita – postavy plující ve vzduchu

Rosso Fiorentino
• Snímání z kříže, 1521, Volterra, Pinacotteca (odkaz na Brancacci – skloněný Adam)
• Pieta, Louvre, 1537-40

KONEC PRVNÍ GENERACE

Giorgio Vasari (1511-1574)

-životopisy, 1. vydání 1550
• Lorenzo il Magnifico, 1533-34, Uffizi
• Svatba v Káni Gallilejské, 1566, Budapešť

Frederico Zuccari (1539-1609)

-ve Florencii, poté v Římě
• Poslední soud, kupole SM del Fiore, 1574-79 – otevřené nebe v pásech

Agnolo Bronzino (1503-72)

-portrétista Medici
• Eleanora z Toleda, 1543, NG Praha
• Venuše a Amor, 1540-45, NG Londýn (složitá ikonografie)

Giulio Romano (1499-1546)

• Palazzo Te, výzdoba, 1526-34
• Pád gigantů, 1532-34, Sala dei Giganti

Federico Barocci (1535-1612)

-tvořil v Urbinu
• Madona del Popolo, 1575-79, Uffizi

Giambologna (1529-1608)
-nebyl Ital
-skončil ve Florencii
• Merkur, 1580, M. N. del Bargelo, Florencie – stojí na špičce nohy
• Únos Sabinek, 1582, Loggia dei Lanzi, Florencie (serpentinata)

Benvenuto Cellini (1500-71)

• Slánka Františka I., 1540-44, KHM