Crkevn djiny (Ecclesiastica historia)

Vybral, peloil, vody a poznmkami opatil Josef Novk Dal en textu je mon jen se souhlasem autora. Budete-li text knihy nebo jeho sti dl uvat v elektronick i jin form, uvete, prosm, citaci a odkaz na nai stanu www.fatym.com. On-line text vytvoen dle: Novk, J: Crkevn djiny (Ecclesiastica historia) (Teol. studie), Praha: esk katolick charita, 1988 Omlouvme se, e zatm je kniha bez odkaz na poznmky!

Crkevn historik EUSEBIUS PAMPHILI Kniha I.

1. vod a obsah dla 2. O bosk preexistenci naeho Pna Jee Krista 3. Jmna Je a Kristus byla ji i ve star dob ve velk 4. Kristovo uen nebylo ani nov ani ciz 5. O dob pchodu Krista na zem 6. Proroci pedpovdli, e v dob Kristova pchodu pestanou domc judejt knata 7. O rozdlnm podn Kristova rodokmenu u evangelist 8. Ukrutnost Heroda vi dtem a jeho konec 9. O Piltov dob 10. Velekn, za kterch Kristus hlsal evangelium 11. Svdectv o Janu Kiteli a Kristu 12. O uedncch naeho Spasitele 13. O Abgarov dopisu

Kniha II.
1. Ustanoven apotol po Kristov nanebevstoupen 2. Pilt zpravuje Tiberia o Kristovch inech 3. Kesansk uen se rychle rozilo po celm svt 4. Gaius po Tiberiov smrti ustanovuie idovskm krlem Agripu a Herod trest vyhnanstvm 5. Philo je posln s poselstvm id ke Gaiovi 6. Co stihlo idy pro zloin na Kristu 7. Piltova sebevrada 8. Hlad za vldy Klaudia 9. Muednick smrt apotola Jakuba 10. Heroda Agrippu hned po pronsledovn apotol stihl trest

11. Podvodnk Theudas 12. Krlovna Osroen Helena 13. imon Magus 14. Petr v m 15. Markovo evangelium 16. Marek pinesl evangelium Egypanm 17. Philo o asketech v Egypt 18. Philovy spisy 19. Vyhnn id za csae Klaudia 20. Netst id v Jeruzalm o velikonocch 21. Nero nstupce Claudiv 22. Udlosti v Jeruzalm za vldy Nerona 23. Egypan, o kterm se zmiuj Skutky 24. Pavel odveden v poutech z Judeje do ma a tam byl proputn na svobodu 25. Jakub zvan bratr Pna zemel muednickou smrt 26. Jakubv list 27. Po Markovi se stv v Alexandrii prvnm biskupem Annianus 28. Za Neronova pronsledovn zemeli v m muednickou smrt Petr a Pavel 29. Nespoetn trapy id a jejich posledn vlka s many

Kniha III.
1. Kde apotolov hlsili kesanstv 2. Prvn pedstaven msk crkve 3. Listy apotol 4. Prvn nstupci apotol 5. Posledn oblhn id po Kristov smrti 6. Hlad, kter postihl idy 7. Kristovy pedpovdi 8. Znamen ped vlkou 9. Josef a jeho spisy 10. Josefova zmnka o Psmu svatm 11. Po Jakubovi dil jeruzalmskou crkev Symeon 12. Vespasianv rozkaz vyptrat Davidovy potomky 13. Anacletus, druh biskup msk crkve 14. Abilius, druh biskup v Alexandrii 15. Klement, tet biskup msk 16. Klementv list 17. Pronsledovn kesan za Domitiana 18. Apotol Jan a jeho Zjeven 19. Domitianv rozkaz usmrtit Davidovy potomky 20. Pbuzn naeho Spasitele 21. Cerdo, tet biskup alexandrijsk crkve 22. Ignatius, druh biskup v Antiochii 23. Symeon, druh biskup v Jeruzalm 24. Vyprvn o apotolovi Janovi

25. Poad evangeli 26. Prav a neprav spisy Novho Zkona 27. Podvodnk Menander 28. Hereze ebionit 29. Heresiarcha Cerinthus 30. Mikul a po nm nazvan sekta 31. Apotolov, kte byli enat 32. Smrt Jana a Filipa 33. Jeruzalmsk biskup Symeon umr muednickou smrt 34. Trajanv zkaz vyhledvat kesany 35. Evaristus, tvrt biskup msk crkve 36. Justus, tet biskup jeruzalmsk obce 37. Ignatius a jeho spisy 38. Tehdej vznan hlasatel evangelia 39. Klementv list a pod Klementovm jmnem uveden spisy 40. Papiovy spisy

Kniha IV.
1. Biskupov v m a Alexandrii za Trajanovy vldy 2. Utrpen id 3. Po Trajanovi nastoupil Hadrian 4. Apologeti za Hadrianovy vldy 5. Biskupov v m za Hadriana 6. Jeruzalmt biskupov od Krista a po Hadriana 7. Biskupov mt a alexandrijt 8. Posledn poroben id za Hadriana 9. Marcus, prvn jeruzalmsk biskup po biskupech z obzky 10. Pvodci tak zvanho falenho poznn, gnze, v tehdej dob 11. Hereze Saturnina a Basilida 12. Crkevn spisovatel tehdej doby, mezi nimi vynikali Hegesippos a Justin 13. Hadrianv ppis, jm zakazuje potrestat kesany bez soudnho vslechu 14. mt a alexandrijt biskupov za Antoniovy vldy 15. Zakladatel sekt v tehdej dob 16. Biskupov v m a v Alexandrii 17. Justinova kniha proti Marcionovi 18. Justinova Apologie csai Antoniovi 19. Ppis csae Antonia adm asijsk provincie o naem nboenstv 20. Melitonova Apologie Verovi 21. Zprvy o ku apotol Polykarpovi 22. Po Antoniovi nastoupil jeho syn Verus s bratrem Luciem 23. Polykarpova muednick smrt spolu s jinmi se Smyrny za vldy Vera 24. Filozof Justin zemel muednickou smrt 25. Muednci, o kterch se zmiuje Justin

26. Justinovy spisy zachovan a do na doby 27. Biskupov msk a alexandrijsk crkve za Verovy vldy 28. Biskupov antiochijsk crkve 29. Crkevn spisovatel tehdej doby 30. Hegesippus, heretici jeho doby a apokryfn spisy 31. Dionysius, korintsk biskup, a jeho spisy 32. Theophilus, biskup v Antiochii 33. Filip a Modestus 34. Melito a ti, o kterch se zmiuje 35. Spisy hierapolskho biskupa Apollinaria 36. Musanus a jeho spisy 37. Tatianova hereze 38. Syan Bardesanes a jeho a dosud zachovan spisy

Kniha V.
1. Eleutherus, biskup msk crkve 2. Muednci v Gallii za vldy Vera a zpsob jejich smrti 3. Muednci pomhali tm, kte pi pronsledovn selhali 4. Vidn muednka Attala 5. Dopisy muednk v zleitosti montanist 6. Svdectv muednk o Ireneovi 7. Bh na prosbu kesan sesl csai d 8. Seznam mskch biskup podle Irenea 9. Dar konat zzraky mli vc jet v tto dob 10. Ireneova zprva o svatch knihch 11. Biskupov za Commodovy vldy 12. Filozof Panteanus 13. Klement Alexandrijsk 14. Jeruzalmt biskupov 15. Rhoden a roztpen marcionit 16. Fryt falen proroci 17. Schisma v m zpsoben Blastem 18. Montanus a jeho falen proroci 19. Miltiades a jeho spisy 20. Apollonius a jeho vyvrcen nzor frygijsk sekty 21. Serapionv nzor na frygijskou herezi 22. Ireneus proti schismatikm v m 23. Apollonius zemel v m muednickou smrt 24. Vynikajc biskupov tehdej doby 25. Tehdej spor o slaven velikonoc 26. Odpor obc v Asii 27. Veobecn souhlas v zleitosti slaven velikonoc 28. Ireneovy spisy zachovan a do na doby 29. Spisy ostatnch v tehdej dob slavnch mu 30. Prvn pvrenci Artemonovy hereze a jejich zfalovn Psma svatho

Kniha VI.

1. Pronsledovn za Severa 2. Origenova horlivost v jeho mld 3. Origenes ji od mld uil Bomu slovu 4. Origenovi ci, kte zemeli muednickou smrt 5. Potamiaena 6. Klement Alexandrijsk 7. Spisovatel Judas 8. Sml Origenv in 9. Narcissovy zzraky 10. Jeruzalmt biskupov 11. Alexander 12. Serapion a jeho spisy 13. Klementovy spisy 14. Klementem uvdn knihy Psma svatho 15. Heraclas 16. Origenova horlivost pro Psmo svat 17. Pekladatel Symmachus 18. Ambrosius 19. Svdectv pohan o Origenovi 20. Dochovan spisy z tto doby 21. Slavn biskupov tehdej doby 22. Zachovan Hippolytovy spisy 23.Origenova horlivost. d knsk svcen 24. Exegetick Origenovy knihy, kter napsal v Alexandrii 25. Origenv seznam kanonickch knih 26. Heraelas biskupem v Alexandrii 27. Biskupov si v Origerra 28. Pronsledovn za Maximina 29. Fabianus obdivuhodnm zpsobem uren za mskho biskupa 30. Origenovi ci 31. Africanus 32. Origenovy komente napsan v palestinsk Caesarei 33. Beryllv blud 34. Csa Philippus 35. Dionysius nstupcem biskupa Heracla 36. Dal Origenovy spisy 27. Rozkol mezi Araby 38. Hereze helcessait 39. Pronsledovn za Decia a Origenovo utrpen v nm 40. Dionysiv osud 41. Alexandrijt muednci 42. Dionysius - pokraovn 43. Novatus - jeho charakter a hereze 44. Dionysiovo vyprvn o Serapionovi 45. Dionysiv dopis Novatovi 46.Ostatn spisy Dionysiovy

Kniha VII.

1. pastnost Decia a Galla 2. Tehdej mt biskupov 3. Cyprian byl pro nov kest vracejcch se z hereze 4. Dionysiovy dopisy o tto otzce 5. Jednota obc po pronsledovn 6. Sabelliv blud 7. Dionysius dostv od Boha zjeven. Zddn crkevn pravidla 8. Novatova Hereze 9. Hn kest heretik 10. Valerianus a pronsledovn za nho 11. Osud Dionysia a kesan v Egypt v tehdej dob 12. Muednci v palestinsk Caesareji 13. Klid za Galliena 14. Vznamn biskupov tehdej doby 15. Muednictv Marina v Caesareji 16. Vyprvn o Astyriovi 17. Zzran znamen naeho Vykupitele u Paneas 18. ena trpc krvotokem dala postavit sochy 19. Jakubv biskupsk stolec 20. Dionysiovy velikonon promluvy a v nich obsaen velikonon knon 21. Udlosti v Alexandrii 22. Tehdej nemoc 23. Gallienova vlda 24. Nepos a jm zpsoben rozkol 25. Janovo Zjeven 26. Dionysiovy dopisy 27. Pavel ze Samosaty a jm v Antiochii zaloen hereze 28. Vznamn biskupov tehdej doby 29. Pavel usvden bvalm sofistou knzem Malchionem je zbaven sv hodnosti 30. Rozhodnut synody proti Pavlovi 31. Tehdy vznikl hereze manichejc 32. Vznamn crkevn uitel na doby a kdo z nich ili a do boen kostel 33. Anatoliv velikonon knon

Kniha VIII.
1. Pomry v na dob ped pronsledovnm 2. Rozboen kostel 3. Boj muednk za pronsledovn 4. Vznamn muednci 5. Udlost v Nikomedii 6. Csask dvorn sluebnictvo 7. Egypan, kte se stali muednky ve Fnicii 8. Muednci v Egypt 9. Thbt muednci

10. Udlosti v Alexandrii podle zprvy muednka Philea 11. Udlosti ve Frygii 12. Velmi mnoho mu a en podstoupilo rozlin zpsob boje 13. Crkevn pedstaven, kte pravost svho nboenstv dosvdil krv 14. Charakter neptel nboenstv 15. Chovn pohan 16. Zlepen naeho postaven 17. Csai odvolvaj sv nazen

Kniha IX.
1. Pedstran Maximinova laskavost 2. Zmna situace 3. V Antiochii byla znovu postavena modla 4. Rozhodnut mst proti kesanm 5. Vymylen Skutky Pilta (Acta Pilati) 6. Muednci tto doby 7. Vnos proti nm vyven na sloupech 8. Udlosti v dob hladu, moru a vlky 9. Znik tyran a jejich posledn slova ped jejich ,koncem 10. Vtzstv bohumilho csae 11. Znik ostatnch neptel kesanskho nboenstv

Kniha X.
l. Bohem darovan klid 2. Znovubudovn kostel 3. Svcen kostel na vech mstech 4. Slavnostn e 5. Opisy csaskch nazen 6. Zleitosti tkajc se kesan 7. Osvobozen klerik od veejnch ad a bemen 8. Liciniova patnost a jeho konec 9. Konstantinovo vtzstv a eho se dostalo poddanm msk e

Crkevn historik EUSEBIUS PAMPHILI

Pstavn msto palestinsk Caesarea - nyn Kesari na izraelskm stedomoskm pobe pobl Jaffy. Sdlo mskch prokurtor, odkud v Kristov dob Pontius Pilt kadoron o velikonocch se vydval se svmi vojky do Jerusalma. Msto znm ze ivota sv. Pavla (SK 9,30;18,22;21,8). Zde pobval evangelista sv. Filip (SK 8,40;21,8) . Zde ml sdlo msk setnk Kornelius, v jeho dom kzal sv. Petr (SK 10). Zde

pozdji byl svm vojskem provoln za csae Dioklecian. Msto po rozboen Jerusalma se stalo hlavnm mstem zem tzv. Palestina Prima a zhy tak sdlem biskupa. Zde nebo v okol se narodil (kolem r. 263) Eusebius, kter poloil zklady crkevn historiografie. Kdy csa Caracalla pipravil r. 215 krvavou lze filozofm a jejich kolm, uchlil se tehdy Origenes do Caesaree, kde na pn tamnho biskupa zaloil katechetickou kolu. V dob, kdy vyrstal Eusebius, panoval v tto krajin pomrn nboensk klid, a mlad Eusebius dychtiv hlubho poznn a vdn proval studijn lta v tto Origenem zde zaloen kole pod vedenm uenho knze Pamphila. Tento Origenovsky zamen knz - byl Origenovm kem - ovlivnil nejen svmi vdomosti, ale i jm rozenou biskupskou knihovnou natolik mladho Eusebia, e pijal z cty k nmu i jeho jmno Eusebius Pamphili (duchovn syn Pamphilv). Po muednick Pamphilov smrti za Maximina zvanho Gaza (r. 309/310) uprchl do Tyru a pak do Egypta, kde byl uvznn. Tolerann patent csae Konstantina z ledna i nora r. 313 vrtil crkvi znovu klid a Eusebius, jemu byl csa Konstantin pro jeho uenost velmi naklonn, se stal asi r. 313 biskupem v palestinsk Caesarei. Podle Sozomena (H.E.II,l8) se ml na pn csae stt antioskm biskupem po odstoupivm Eustathiovi, ale tuto nabdku odmtl. Ml zemt asi kolem r. 340. Po vroun strnce jsou u nho vidt urit rozpaky. Jako odchovanec Origenovy koly zastval Origenv subordinatianismus (Bh Otec je nezrozen; Syn nevychz z podstaty, nbr z vle Otce). Pesto ani subordinatianismus mu zcela nevyhovoval ani nicejsk dogma o soupodstatnosti boskch osob, jak je vidt z jednn na nicejskm koncilu (r. 325). Byl vak naprostm odprcem Ariova nzoru, e druh bosk osoba je nm stvoenm. Ve svch apologetickch spisech zachovanch vtinou jen ve fragmentech uplatnil vekerou svou uenost a znalost jak eck tak idovsk literatury. Jsou dleit pro etn vtahy ze ztracench spis antick literatury. Nzor, e pohant filozofov, pedevm Plato, erpali ze Starho Zkona, m jist od Tertulliana. Jeho biblick prce se nesou v duchu alexandrijsk koly vykldajc Psmo sv. alegoricky. Bohuel jsou zachovny jen ve zlomcch (Koment k almm, k Izaiovi). I nejcenj prce v tomto oboru o slaven velikonoc (Peri ts tou Pascha heorts) s krsnm svdectvm o mi sv. je rovn bohuel zachovna ve vtm zlomku. Eusebiovi mono z hlediska vrounho vytknout neortodoxnost. Myslm si, e jej nelze pauln za to odsuzovat. Pednicejsk doba, ve kter proil vce ne polovinu svho ivota byla dobou hledn vraz, kter by nejlpe vystihovaly hlavn velik tajemstv Boho vtlen a vbec cel christologie. Byla to vak tak doba

nechtnch i chtnch omyl jak dokazuj nesetn hereze od gnosticismu a po arinstv. Nepli vzdlenou Alexandrii, kde psobil na tamn katechetick kole Origenes a odkud jej vliv se rozil i na Caesareu, nazval sv. eho Vel. v dopise alexandrijskmu patriarchovi Eulogiovi "mstem heretik". V t rzn smsici nzor a vliv se podailo rozpoznat sprvn od nesprvnho a hlavn jak to bude mt dopad pro vru ptch generac jen opravdu bystrozrakmu teologu. Eusebius tmto velkm teologem nebyl. Co by mu bylo mono vytknout, to byla jeho nedslednost, jak dosvduje jeho chovn na nicejskm koncilu (r. 325) a po nm. Z potku ml vhrady proti "homoousios - stejn podstaty" ponvad pl spe subordinatianismu a ve formulaci "homoousios" vidl urit druh sabellianismu - (Sabellius podle Epiphania uil: , Jeden Bh Otec, vn, netrpc, nezrozen; pokud vzal na sebe svobodnou vl tlo z Panny a narodil se, trpl, zemel, pak se jmenuje Syn; pape Dionysius (259-268): , Sabellius u rouhav vci e Syn je Otcem a naopak"). Eusebius trochu vhal" uvdj souhlasn Sokrates (H.E.I,S) a Sozomenus (H.E.I,20). Kdy vidl, e 318 biskup je pro homousios a jen 5 proti, podepsal. Zhy se vak obrtil proti velkmu bojovnkovi za prosazen dogmatu "homoousios" tehdy ji alexandrijskmu biskupu Athanasiovi a na synod svolan Athanasiovmi intrikujcmi odprci z ad arin do Tyru r. 335 se postavil na arinskou stranu. Sozomenos (Eusebiv pokraovatel) uvd ve svch Crkevnch djinch (II,17): "V t dob kdy zkoumali to slovo (pozn.: homousios), povaovali to za rouhn v domnn, e Syn nem vlastn byt, jak tomu uil Montanus a Sabellius. Druh st zase obviovala ty, kte mli opan mnn, e se sna zavst kult mnoha boh. V tto debat vystoupil proti antioskmu biskupu Eustathiovi Eusebius pjmenm Pamphilus proslul svou uenost. I kdy oba piznali Synu vlastn byt (essentia), pece jeden druhho obvioval z rznho mnn o tom. Eustathius obvioval Eusebia, e se sna do dekret nicejskho koncilu zavst novoty. Eusebius mu vak odpovdl, e je sice schvlil, ale Eustathiovi vytk nklonnost k Sabelliovu nzoru". Co vedlo Eusebia, aby se postavil na stranu arin proti Athanasiovi? Jist to nebyla njak nklonnost pro arinstv. Arinsk nzor na Krista odmtal. Spe tu lo asi o vyrovnn sonch t. Sv. Athanasius byl impulsvn povahy, zaplen pro vc a nelekajc se pekek. Eusebius byl naproti tomu ochotn ke kompromism. Jak dokazuj jeho dva dogmatick spisy (Contra Marcellum a De ecclesiastica theologia) namen proti prkopnkovi nicejskho vyznn biskupu Marcellovi z Ancyry, snail se protlait origenovskou nauku o Logu (Slovu) jako crkevn teologii. Kdy se mu to nepodailo jako lovk ochotn ke kompromism, podal na koncilu svj kompromisn nvrh (Socrates, H.E.I,.S). A kdy ani s tm neuspl, podrobil se vtin, tebae vnitn nesouhlasil. Navc asi v nm zstal

pocit porky od mladho diakona a jen sekrete alexandrijskho biskupa. A kdo chce psa bt, vdycky si najde hl, k se. Pleitost k tomu mu dala arinsk synoda v Tyru. Hlavnm titm Eusebiovy prce byla historie. Zde jej mono plnm prvem nazvat otcem crkevnch historik. Bez jeho prce a sil by byly crkevn djiny (chuzeny o dnes ji zanikl literrn dokumenty. Jeho stejn dlo Crkevn djiny Ekklesiastik historia) pedchzel spis zvan Kronika. Byl to krtk pehled djin starch nrod (Chalde, Assyan, Hebre, Egypan ek a man) ve vtazch z nejstarch jemu dostupnch spis. S velkou pravdpodobnost erpal ze spisu Julia Africana Chronografiai. Toto Eusebiovo dlo uveejnn kolem r. 303 je v eckm textu zachovno jen ve fragmentech. Pi sepsn Crkevnch djin si byl vdom vech obt, kter budou s touto prac spojeny. "Pedem prosm", k v vodu k tomuto dlu, "o laskavou shovvavost vi m prci. Musm piznat, e je asto nad m sly splnit, co jsem si umnil, a zcela to vysvtlit, jeto jako prvn pistupuji k takovmu kolu a v jist me se pokoum jt pustou, nevylapanou cestou. Nenael jsem lidi, kte by volili mou cestu. Ti jen pleitostn ve sv dob zanechali ryvkovit vyprvn. Jejich hlasy jsou jako pochode v dli svtc a jako vzdlen strn ve star doby volaj ke mn a pouuj mne, jakou cestou se mm ubrat, abych sv vyprvn vedl bez nebezpe omylu sprvnou cestou. Ve, co se zdlo mmu myslu vhodn, potebn msta starch spisovatel jsem posbral jako na nivch Ducha z rozptlench zprv. Chci je organicky spojit tak, abych, i kdy ne o vech nstupcch Pna, pece jen o tch vynikajcch mezi vynikajcmi a tcmi se velk povsti u kesanskch obc, podal svdectv pro budouc vky. Doufm, e moje prce bude velmi uiten historikm". Ml pravdu. Kdo psal o djinch star crkve, musil shnout k tomuto dlu o 10 knihch zachycujcmu obraz crkve od jejho zaloen a po vtzstv Konstantina. nad Liciniem r. 324. Sedm knih Djin bylo uveejnno ji ped potkem Dioklecianova pronsledovn r. 303. Tm snad chtl ukonit sv dlo. Nov udlosti a pn biskupa v Tyru Paulina pimly jej prci rozit a doplnit. Posledn kniha byla dokonela brzy po pdu Licinia r. 324. Nebudu podrobn rozebrat toto dlo. sudek o Eusebiov dlu nech si ten udl sm. Jak vnosti se til tento spis, svd etn peklady. U ns ji r. 1594 u Veleslavna vydal peklad i spe volnou parafrzi pvodn pedlohy Jan Kocn z Kocnetu. Chci jen ukzat na Eusebiovu mraven prci pi shromaovn dokument, mnohch dnes ji ztracench. Jeho prci napomhala na tehdej dobu neobvykl vdecky fundovan znalost historie, kterou tak v pln me vyuil. Pi tom vem zkladn mylenkou byla apologie kesanstv, vtzstv pravdy nad nepravdou. "Jin historici", pe v vodu 5. knihy, "by vylili jen vlen vtzstv, kolik bylo ukoistno

vlench trofej, vylili by hrdinsk iny velitel a vojk, kte v boji za vlast, dti a jin dobra se poskvrnili krv a nespoetnm vradnm. M Djiny Boho sttu obsahuj nanejv mrov boje za pokoj v dui. Mluv o tch, kte v tchto bojch si staten vedli spe za pravdu ne za vlast, spe za vru ne za sv nejbli. Chci napsat k jejich nepomjejc pamtce o statenosti bojovnk za vru, o jejich vtzstv nad neviditelnm neptelem a konen o jejich vtzn korun (H.E.V,1)". Citace svdk jako by apostrofovaly opravdovost kesansk vry. Sm, pokud nebyl oitm svdkem nkterch udlost, jako by ustupoval do pozad. Msto aby pronel filozofick vahy, cituje spisy a dopisy, z nich nkter znme dnes ji jen dky jeho citacm. Opravdu cenn dokumenty bez bsnickch pkras a subjektivnch nzor. Naskt se otzka, odkud erpal prameny ke sv prci. Jako k uenho knze a Origenova ka Pamphila erpal poten vdomosti nejen od nho, ale i z jeho bohat knihovny. "Kdy jsme mluvili o velk Pamphilov lsce k teologii, uvedli jsme tak seznam vech Origenovch spis jako i jinch crkevnch spisovatel" (H.E.6,32). e soukrom knihovny mli nejen mt a et a jinch nrod bibliofilov, ale i uen kesant duchovn, svd pklad Julia Africana (+ po r. 240), kter vedle sv knihovny zdil v m za csae Severa veejnou knihovnu. Sbrky knih k veejn i soukrom poteb byly od potku pro crkev pedmtem obzvltn pe. Po vzoru knihoven pedkesansk kultury se starala, aby vechny psemn pamtky kesanskch i mimo kesanskch autor zstvaly uchovny. Biskup ml za povinnost postarat se o vchovu klerik a jejich vzdln. K tomu byly nezbytn knihy Psma sv., vklady Psma, ale i knihy filozof i tehdej i dvj doby. Ke knihovnm patily archivy, kam se ukldala korespondence mezi jednotlivmi kesanskmi obcemi, korespondence jednotlivc, dosti, stnosti a jin dokumenty dleit nejen pro celou crkev, ale i pro jednotliv tehdej diecze. Proto tyto knihovny spolu s archvy obsahovaly vedle Psma sv. i Constitutiones, konciln a synodn akta, homilie Otc, zprvy o muedncch a ivot jednotlivch crkv, lekcione dyptychy, dopisy i matriky ("Knz si poznamen jmna vech", pe poutnice Aetheria, kdy se zmiuje o pprav na kest). "V tehdej dob (pozn.: v dob Origena) ilo mnoho uench crkevnch spisovatel. Jejich listy, kter si navzjem poslali, jsou jet dnes poruce a snadno k dostn. Byly a do na doby uchovvny v knihovn v Aelii (Jerusalm), kterou tamn biskup Alexander zaloil a z n jsme erpali bohatou ltku k na prci", pe Eusebius (H.E.VI,20). Bohuel Dioklecianovm dekretem De tradendis et comburendis libris z r. 305 vzaly za sv etn crkevn knihy - podle Isidora Sevillskho to mlo bt na 30 000 svitk. Bylo to 19. roku vldy csae Diokleciana v beznu blzko

svtku Utrpen naeho Vykupitele. Vude byly vyveny csask vnosy, kter pikazovaly rozboit a do zklad kostely a svat knihy hodit do ohn" (H.E.VIII,2). Vedle knihoven zizovanch biskupy, existovaly jet soukrom knihovny. Ml ji Eusebiv uitel Pamphilus. Pro svou sbrku vlastnorun opsal vtinu Origenovch spis a souasn rozmnooval i jin rukopisy, aby je mohl dt v nutnch ppadech tm kte je potebovali. Vznanou knihovnu eckch i jinch filosof ml Origenes. ,Aby nepoteboval dnou podporu od jinch, uvd Eusebius (H.E. VI,3) prodval knihy milovnkm knih za 4 oboly denn. O Juliu Africanovi jsem se ji zmnil. Pi Eusebiov nucenm pobytu v Egypt neula pozornosti ani bohat knihovna v Alexandrii. Pi svm zjmu o historii vyuil kad monosti - tedy jist i knihoven neznmch bibliofil - zskat a ovit si prameny ke svmu dlu. Nesm ns ovem zarazit jeho vyprvn o korespondenci Jee Krista s edeskm krlem Abgarem (H.E.I 13). I poutnice Aetheria z konce IV. st. se o tom zmiuje. Tedy dajn korespondence byla v tehdej dob povaovan za vrohodnou a tak ji tak jako takovou vsunul Eusebius do svho dla. Jakm zpsobem zskval zprvy z msk crkve, jet ne byl v zkm kontaktu s csaem Konstantinem a ne mu byl umonn pstup do sttnch archv a jet ne ukonil 7. knihu, mi nen znmo. Z korespodence sv. ehoe Vel. vak vme, e mezi patriarchty vchodu i zpadu byla iv korespondence, take opisy i sdlen mskho patriarchtu byly peliv ukldny v tamnch archvech k nim ml v tehdej dob velmi proslaven Eusebius snadn pstup. Toto jeho dlo je jakmkoli bombastem nezatenou apotheosou prvotn crkve. Na faktech ukazuje tu obrovskou slu Bo milosti projevujc se pi zpolen Kristu oddanch sluebnk za Bo vc a poukazem na rzn hereze, kter do crkve vnely neklid, i pmo nevysloven pn jednoty v cel crkvi. K pekladu pouito textu Migne, Patrologia series graeca 1857.

Crkevn djiny Kniha I.

VOD A OBSAH DLA
Rozhodl jsem se napsat o udlostech od doby naeho Spasitele a nstupc svatch apotol a po nai dobu, toti o velkch a obzvltnch udlostech, kter se udly v historii crkve, o inech velkch mu, kte vynikajcm zpsobem dili nejvznamnj kesansk crkve i z pokolen na pokolen stn nebo psemn hlsali Bo slovo. Dle jsem se rozhodl

napsat o much, kte v rozlinch dobch se ve snaze po novot dali strnout do velmi velkch omyl a honosili se, e jsou zakladateli jakhosi falenho poznn (gnose), m jako drav vlci hanebnm zpsobem napadali Kristovo stdo. Pak i o osudu celho idovskho nroda kvli zloinu vi naemu Spasiteli. Dle chci napsat o tom, jak asto pohansk nrody v rozlinch dobch zuili proti Bomu Slovu a kdo v tchto dobch pro toto Bo Slovo dvali krev a podstupovali muen. Chci pst tak o svdectvch vry v naich dnech a milostiv a lskypln ochran naeho Spasitele. Pi tom vak musm zat u prvnho pchodu a smrti naeho Spasitele a Pna, Pomazanho Boho. Pi tom pedem prosm o laskavou shovvavost vi m prci. Musm piznat, e je asto nad m sly splnit, co jsem pislbil, a zcela vysvtlit, jeto jako prvn pistupuji k takovmu kolu a do jist mry se pokoum jt pustou, nevylapanou cestou. Upmn prosm Boha, aby byl mm vdcem a sla Pna mn pomhala. Opravdu nenael jsem lidi, kte by volili mou cestu, leda e nm pleitostn kad ve sv dob zanechali ryvkovit vyprvn. Jejich hlasy jsou jako pochode v dli a ze star doby svtc. Jako ze vzdlen hldky volaj ke mn a pouuj mne, jakou cestou se mm ubrat, abych sv vyprvn vedl sprvnou cestou bez nebezpe omylu. Proto ve, co se k mmu myslu zdlo vhodn, jsem z rozptlench mst shromdil a potebn msta starch spisovatel jako bych natrhal v zahrad moudrosti. Historickm vylenm chci se proto pokusit organicky je spojit tak, abych i kdy ne o vech nstupcch apotol Pna, pece jen o vynikajcch mezi vynikajcmi a tcmi se velk povsti u kesanskch obc podal svdectv nsledujcm vkm. Ostatn vm, e toto pojednn bude potebn pro budoucnost, ponvad a dosud jsem nepoznal dnho crkevnho spisovatele, kter by se ujal napsat. Tak doufm, e m prce bude velmi uiten historikm. Ve sv dvj Kronice jsem sice podal jaksi strun vtah, avak bez ohledu na to jsem si nyn umnil co nejpodrobnji vylit udlosti. Jak jsem ekl, m vyprvn mus zat osobou Krista Spasitele, jeho vzneenm, skutenm a vechno lidsk pevyujcm zjevenm a stejn tak i naukou o jeho bostv. Vdy kad, kdo chce pst o djinch crkve - a takovho si vm - mus zat u Krista.

2. O BOSK PREEXISTENCI NAEHO PNA JEE KRISTA

Kristus m dv pirozenosti. Jednu, pokud mme na mysli jeho bostv, meme pirovnat lidsk hlav. Druhou, pokud Kristus vzal na sebe nai trpc lidskou pirozenost, aby ns zachrnil, meme pirovnat k nohm. M-li si tud nae nsledujc

vyprvn init nrok na plnost, mus zat u toho, co je hlavn a dleit na Slovu. Tm tak souasn jasn dokeme ctyhodn st a bosk pvod kesanstv tm, kte je povauj za nco novho a z ciziny zavedenho, kter teprve vera a ne dve spatilo svtlo svta. . Co se te pvodu, dstojnosti, byt a pirozenosti Kristovy, to neme vylit dn vyprvn. "Kdo pomysl na jeho pokolen?" k Bo Duch u proroka (Iz 53,8). Opravdu, jako nikdo nezn Otce krom Syna, tak zase naopak nikdo neme dokonale poznat Syna krom toho, kter jej zplodil. Vdy kdo by krom Otce mohl pln pochopit Svtlo, kter existovalo dve ne vechen svt, a vnou Moudrost, Slovo, kter jako Bh m ivot a byt od zatku u Otce? Kdo by mohl pln pochopit krom Otce toho, kterho jedin Bh zplodil pede vm viditelnm i neviditelnm svtem, nejvyho vdce nesmrtelnch duchovch zstup, andla velik rady, vykonavatele skryt vle Otce, toho, kter spolu s Otcem stvoil svt a je druhou pinou stvoen svta po Otci, pravho a jedinho Boho Syna, Pna a Krle vekerho tvorstva; toho, kter souasn s bostvm pijal od Otce krlovstv a vldu, moc a est, jak se k v tajemnch slovech Psma o jeho bostv: "Na potku bylo Slovo a Slovo bylo u Boha a Bh bylo to Slovo. Vechno povstalo skrze n a bez nho nepovstalo nic" (J 1,1)? Tak u i nejstar z prorok velik Moj, kdy naplnn Bom Duchem popisuje stvoen a d vesmru. Stvoitel a tvrce veho penechal svmu pomazanmu a dnmu jinmu jako svmu zejm boskmu prvorozenmu Slovu stvoen nich bytost a tm i stvoen lovka. "I ekl Bh", k se,: Uime lovka, aby byl nam obrazem podle na podoby" (Gen 1,26). Stejn se vyjdil i jin z prorok ve svch psnch o Bohu: "I ekl a stalo se; pikzal a bylo to stvoeno" ( 33,9). Zde uvd Otce jako vemohoucho stvoitele veho, kter pikazuje jako krl a hned po nm jako druhho Bosk Slovo, kter vak nen nikm jinm ne tm, o kterm vyznvme, e plnil rozkaz Otce. Na toho (Krista) u od potku lidskho pokolen poukazovali vichni, kte se vyznaovali spravedlnost a ctnost Bo bzn. Velik sluebnk Moj, ped nm ji Abraham se svmi dtmi a vichni spravedliv a proroci vidli jej istma oima svho ducha, poznali jej a prokazovali mu ctu jako Bomu Synu. Sm Abraham vak pi tom nepestval vzdvat povinnou ctu jeho Otci a vechny uil poznvat Otce. Bh se zjevil, k Psmo, jako obyejn mu Abrahamovi, kdy sedl pod dubem v dol Mambre (Gen. 18,1). Akoli Abraham jej vidl jako njakho lovka, pece padl na zem, modlil se k nmu jako k Bohu. Vzval jej jako Pna a doznal, e v, kdo se to zjevil. "Pane, kter soud cel svt, to bys pece neudlal" (Gen. 18,25). Jestlie nyn dn rozumn dvod nepipout, e by nestvoen a nemnn byt vemohoucho Boha se promnilo v lidskou bytost i e by v podob stvoen bytosti chtl oklamat

oi divka i e by si Psmo nco takovho vymyslelo, a jestlie pece potom Pna Boha, kter vyetuje a soud cel svt, je vidt v lidsk podob, koho jinho mono tm rozumt ne jedin pedevm existujc Slovo? Prvn pinu veho (Otce) nelze tm rozumt. V almech se k: "Poslal svoje Slovo, uzdravil je a z jejich hrobu je osvobodil" ( 106,20). Moj velmi jasn jej nazv druhm Pnem po Otci, kdy k: "Hospodin zaal chrlit na Sodomu a Gomorrhu sru a ohe" (Gen 19,24). Tak Jakubovi se zjevil v podob mue a Psmo je nazv Bohem, kter mluvil k Jakubovi: "Nebudu t nazvat Jkob (skon) nbr Izrael (Zpas Bh), nebo jsi zpasil s Bohem" (Gen. 32,28). Proto tak Jakub nazval ono msto "Zjeven Boha", kdy ekl: "Vidl jsem Boha tv v tv a byl mi zachovn ivot" (Gen 32,30). Avak ani v Psm uveden zjeven podzench andl a Boch sluebnk nesmme povaovat za Boha. Jestlie nkdo z nich se zjevil lidem, Psmo to nezatajuje. Vslovn k, e ne Bh a tak ne Pn, nbr andl to ekl, jak se d snadno dokzat z tisce svdectvch. I Josue, nstupce Mojv jej nazv vdcem nebeskch andl, archandl a nadzemskch bytost, silou a moudrost Otce, jemu je hned po Otci svena vlda a moc nad vm, nejvym velitelem Pnovch vojsk, a jej nevidl jinak ne v lidsk podob. Vdy takto je napsno: "Kdy Jozue byl u Jericha, rozhldl se, a hle naproti nmu stoj mu a m v ruce tasen me. Jozue el k nmu a zeptal se ho: Pat k nm nebo k naim protivnkm? Odvtil: Jsem velitelem Hospodinova zstupu, prv jsem piel" (Jos. 5,13-15). Tu padl Jozue k zemi a ekl: "Pane, co pikazuje svmu sluebnkovi?". A nejvy velitel Hospodinova zstupu ekl Jozuovi: "Zuj si s nohou opnky, nebo msto, na nm stoj, je svat". Tak z tohoto msta mono usoudit, e to nebyl nikdo jin ne ten, kter mluvil k Mojovi. Vdy tmi slovy a stejnm zpsobem k Psmo: "Kdy Hospodin vidl, e odbouje, aby se podval, zavolal na nho z prostedku kee: "Moji, Moji! Ten vak ekl: Co je to? On vak pokraoval: Nepibliuj se! Zuj si opnky, nebo msto, na kterm stoj, je svat". A pokraoval: "J jsem Bh tvho otce, Bh Abrahamv, Bh Izkv a Bh Jakub (Ex 3,4n). e vak skuten existuje bytost (ousia), kter ila a existovala ped stvoenm svta a pomhala Bohu Otci celho svta pi stvoen vech tvor, toti Bo Slovo a Moudrost, to mimo uveden dkazy jet k Moudrost, kter alamounovmi sty velmi jasn poukazuje na tajemstv slovy: "J Moudrost umm vdy poradit, elnou rozvahu mm ve sv moci, Skrze mne kraluj krlov a vydvaj spravedliv nazen vldci. Skrze mne jsou velc velikmi a skrze mne vldnou vldci na zemi". K tomu jet dodv: "Hospodin mne vlastnil jako potek sv cesty, dve ne co konal odedvna. Od vnosti jsem ustanovena, od vk, prve neli byla zem. Jet nebyly propastn tn, kdy jsem se zrodila, jet nebyly prameny

vodami obtkny. Kdy jet byly hory ponoeny, ped pahrbky jsem se narodila. Kdy upevoval nebesa, byla jsem pi tom. Kdy zakldal nebesa, byla jsem tam. Kdy dval zkon, aby obloha hradila vody, byla jsem s nm vechno podajc. Byla jsem j2ho potenm den ze dne, kdy se radoval z dokonn stvoen" (Psl. 8,12n). e Slovo existovalo dve ne vechno a e se nkterm - i kdy ne vem- zjevilo, to ve strunosti dokeme. Vysvtlm, pro bosk Slovo nebylo ji dve ohleno vem lidem a vem nrodm tak, jako je tomu dnes. ivot pedk nebyl takov, aby mohli pijmout Kristovo uen, moudrost a ctnosti. Vdy hned na potku po prvnm astnm ivot dbal prvn lovk mlo o bo pikzn. Stal se smrtelnm a dvj blaenost u Boha v rji zamnil za tuto prokletou zemi. Jeho potomci, kte zalidnili celou zemi, s vjimkou jednoho i nkolika, stali se hormi a vedli nejv bdn ivot podobn zvatm. Ano, nepilo jim skoro na mysl stavt msta nebo zaloit stt, starat se o umn a vdu. Zkony a prvn normy, ctnost a filozofii nezachovvali ani podle jmna. ili jako koovnci na pouti po zpsobu barbar a divoch. Pemrou zloby v lidskm srdci zniili pirozenost jim dan rozum a vlohy k mylen a mrnosti. Zcela se oddali bezbonosti, take se vzjemn trznili, zabjeli, jedli lidsk maso, ano, odvili se bojovat i proti Bohu. Zem se stala odpalovac rampou proti nebi, a ve sv zaslepenosti a nezmrn pe se pipravovali k vlce proti samotnmu Pnu celho svta. Ponvad takto ili, poslal na n i na celou zemi nad vm bdcm Bh potopu a ohniv d. Na cel zemi se rozprostel prales. Trvajcm hladomorem, morem, vlkou, blesky a hromy s nebe je drtil. Tmito dosti hokmi lky brzdil hroznou a nanejv nebezpenou nemoc du. Kdy pemra patnosti se rozlila skorem na vechny lidi a jako stran opojen zatilo a zatemnilo skorem vechna srdce, ukzala se jednorozen a prvorozen Moudrost Otce, toti samo vn Slovo, z nezmrn lsky k lidem jednou v podob andl, jednou ve vlastn podob tomu i onomu bohabojnmu lovku ve starovku jako zachraujc sla. Pece ne v lidsk podob, ponvad to jinak nebylo mon. Jakmile ji prostednictvm uvedench lid bylo zaseto semeno cty k Bohu, zjevil se, kdy cel od Hebre pochzejc nrod se oddal prav Bo ct. Jeto to byli lid lpjc na starch zvyklostech, dal tomuto nrodu prostednictvm proroka Moje obrazy a znamen tajemnho sabbatu a obzky jako pedznamenn jinho duchovnho uen, nedal mu vak jasn pochopen samho tajemstv. Tomuto lidu byl oznmen Zkon a rozil se mezi vemi lidmi jako lbezn vn. Nsledek toho byl, e od t chvle se smlen u mnoha nrod zjemovalo vude na scnu vystupujcmi zkonodrci a filozofy. Divok, surov a zvec povaha se pemnila v lidskost, take nrody ili v hlubokm

mru a v ptelstv. Teprve nyn na potku mskho panstv nad Judeou se konen zjevilo Slovo vem lidem a nrodm zem, jeto byli pipraveni a schopni poznat Otce. Tento uitel tajemstv, pomocnk Otce ve vem dobrm, bosk a nebesk Slovo Otce jako lovk, ani by nai lidskou pirozenost zmnil v nco jinho, jednal a trpl, jak to pedpovdli proroci. Zvlt pedpovdli, e boholovk veejn vystoup, uin obdivuhodn vci a vem lidem.se projev jako uitel prav cty k Bohu Otci. Stejn tak pedpovdli jeho obdivuhodn narozen, jeho nov uen, jeho zzraky, zpsob jeho smrti, jeho zmrtvchvstn a konen i jeho obdivuhodn nanebevstoupen. Prorok Daniel uchvcen boskm Duchem vidl jeho krlovstv na konci svta. Popisuje jeho vzhled opravdu podle lidskch pedstav asi tmito slovy: "Vidl jsem, e byly postaveny stolce a e usedl Vkovit. Jeho oblek byl bl jako snh, vlasy na jeho hlav jako ist vlna. Jeho stolec - plameny ohn, jeho kola hoc ohe. eka ohniv proudila a vychzela z nho, tisce tisc slouili jemu a desetitisce desetitisc stli ped nm. Zasedl soud a byly oteveny knihy". A pozdji k prorok: "Vidl jsem, hle, s nebeskmi oblaky pichzel jakoby Syn lovka; doel a k Vkovitmu, pivedli ho k nmu. A byla mu dna vladask moc, slva a krlovstv, aby ho uctvali vichni lid z rznch nrodnost a jazyk. Jeho vladask moc je moc vn, kter nepomine, a jeho krlovstv nebude znieno" (Dan 7,9n). Je jasn, e to nemono vztahovat na nikoho jinho ne na naeho Spasitele, kter na potku byl Bh, Bh Slovo, kter kvli svmu poslednmu vtlen v nejnovj dob nese jmno "Syn lovka". Ponvad jsem ve zvltn prci shromdil prorock msta o naem Spasiteli Jei i to, co o nm uvdj, a nm posta, co zde bylo eeno.

3. JMNA JE A KRISTUS BYLA JI VE STAR DOB VE VELK CT

Nyn je sprvn okamik ukzat, e zmnn jmno Je a stejn tak i jmno Kristus bylo ji u starch Bohu milch prorok v ct. Prvn, kdo rozpoznal jmno Kristus jako obzvl hodn cty a vynikajc, je zase Moj. On na Bo pkaz nadil peobrazn znamen nebeskch vc a tajemn obrazy. Bh mu pikzal: Hle, abys vechno udlal podle vzoru, kter ti byl ukzn na hoe" (Ex 25,40). Uril tedy jednoho lovka za veleknze - to je nejv mon pocta pro lovka - a nazval ho Kristem. Tmto zpsobem tedy ustavil veleknskou dstojnost, kter podle jeho nzoru daleko pevyovala vechny ostatn lidsk pocty. Poctu a vzneenost projevil jmnem Kristus. Tm musil vdt, e na Kristu je nco boskho. Prv tento Moj osvcen

Bom Duchem poznal jasn tak jmno Je a obzvl je ctil. Jmno Je toti dve ped Mojem nikdy mezi lidmi nevysloven dal poprv tomu, o kterm vdl, e po sv smrtipodle pedobrazu- obdr moc nade vm. Svmu nstupci, kter se ped tm nejmenoval Je - jmenoval se Naum, jak se jeho rodie nazvali - tedy dal jmno Je a chtl tmto jmnem ho vyznamenat vyznamennm cennjm ne kad krlovsk diadm. Uinil tak proto, e tento Je, Syn Nauma byl pedobrazem naeho Spasitele a kdy vykonal Mojem uveden symbolick bohosluby, pevzal povinnost uctvat Boha pravou a nejist ctou. A tak prv Moj dvma mum, kte tehdy vynikali ctnost a slvou pede vm nrodem, toti veleknzi a jeho nstupci jako vdci lidu propjil jako nejvy vyznamenn jmno naeho Spasitele Jee Krista. Tak dal proroci jasn a vslovn ohlaovali Krista, kdy mu pedpovdali klady se strany idovskho nroda a jeho povoln pohan. Tak ku pkladu k prorok Jeremi: "Dech naeho chp, Hospodinv Pomazan byl jat za nae hchy, ten, jemu jsme ekli: V tvm stnu ti budeme mezi nrody" (Pl 4,20). A stejn pln obdivu mluv David: ,Pro se bou pohan, pro nrody kuj plan plny? Srocuj se krlov zem, vldcov se spolu umlouvaj proti Hospodinu a jeho Pomazanmu" ( 2,1). K tomu pipojil jako by mluvil sm Kristus: ekl Pn ke mn: Ty jsi mj syn, j jsem t dnes zplodil. Podej, a nrody ti pedm do ddictv, v trval vlastnictv i dlavy zem" ( 2 7). Dle u Hebre jmno Kristus zdobilo nejen veleknze, kte kvli pedobrazu byli mazni zvltnm olejem, nbr i krle, kter jako proroky podle Bo vle mazali olejem a tak jistm zpsobem se stali pedobrazem Krista. Nosili na sob pedobraz krlovsk moci Boho Slova, jedinho pravho Krista, Pna veho. Avak o nkterch prorocch vme, e pomaznm olejem se stali pedobrazem Krista. Vichni tito maj njak vztah k pravmu Kristu, boskmu a nebeskmu Slovu, kter jedin je veleknzem celho svta, jedin krl veho tvorstva a jedin velk prorok mezi proroky Otce. Dkazem toho je, e dn ze vech, kte ve star dob kvli pedobrazu byli pomazni, dn knz, dn krl, dn prorok nemli takovou slu bosk moci jako n Spasitel a Pn Je, kter je jedin a prav Kristus. dn z tch, kdo vynikali u svch pvrenc ku pkladu slvou a vzneenost, nedokzal aby jeho pvrenci podle pedobraznho jmna Kristus se nazvali kesany. Tak dnmu z nich poddan nevzdvali boskou poctu a ani kdy zemeli, nikdo se nenadchl za oslavenho zemt. Tak kvli ktermu z nich vznikl mezi obyvateli takov rozruch? Je to pirozen, ponvad sla pedobrazu v nich nic takovho nevyvolala jako sama skutenost u naeho Spasitele. On nenosil na sob symboly a odznaky veleknsk dstojnosti, neodvozoval svj tlesn pvod z knskho rodu, nezmocnil

se trnu pomoc tlesn stre, nebyl ani takovm prorokem, jako byli v dvj dob, neml v idovskm nrod vbec dnou hodnost i njak vhody. Pece vak byl vyzbrojen vm od svho Otce, i kdy ne pedobrazn. Akoli tedy neml dn pednostn vhody jako dve uveden, pece je nazvn Kristem a sice v tom vym du ne vichni velekn. Jako jedin a prav Kristus-Pomazan Bo naplnil cel svt svm opravdu dstojnm a svatm jmnem "kesan". Ji ne znamenmi a pedobrazy, nbr zjevn zjevil svm ctitelm ctnosti a ivot potebn pro nebe souasn s uenm pravdy. Olej nebyl pipraven z vonnch bylin, nbr skrze Boho Ducha pijal svou boskou ast na nestvoenm bostv Otce. Toto u i Izai, jestlie jmnem Krista k: "Duch Panovnka Hospodina je nade mnou. Hospodin m pomazal k tomu, abych nesl radostnou zvst pokornm. Poslal mne obvzat rny srdce, vyhlsit svobodu zajatcm, vzm proputn a slepm abych vrtil vidn" (Iz 61,1,2). Ale ne pouze Izai. I David jej takto oslovuje: "Tvj trn, Boe, bude stt vn a navdy, tvm ezlem krlovskm je ezlo prva. Miluje spravedlnost, nenvid zvli; proto t, Boe, pomazal Bh tvj olejem vesel nad tvoje druhy" ( 44,7). Zde v prvnm veri jej nazv Bohem, za druh poctv jej krlovskm ezlem, mluv o jeho krlovsk a bosk moci, za tet pedstavuje jej jako toho, kter se pomaznm olejem stal Kristem. Ne olejem z olivy, nbr olejem Bo radosti. Tm tak ukazuje na jeho obzvltn a nade ve mocn pedn postaven ped tmi, kte byli ve star dob obrazn pomazni na tle. Na jinm mst k David jasn toto: "ekl Pn mmu Pnu: Zasedni po m pravici, j ti polom tv neptele za podno k nohm" a z lna ped jitenkou zplodil jsem t. Pishl Hospodin a elet toho nebude: Ty jsi knzem na vky jako byl Melchisedech" ( 109,1-4). Tento Melchisedech vystupuje v Psmu svatm jako knz nejvyho Boha, ani byl k tomu zvl pomazn olejem nebo e by knsk hodnosti doshl pvodem, jak tomu bylo zvykem u id. Proto i n Spasitel byl psen prohlen za Krista a knze ze sv moci, ne jako jin pedobrazn a symbolicky. Djiny nm tak nevyprvj, e byl od id pomazn nebo e pochzel z knskho rodu, nbr e byl samm Bohem pomazn ped svtnm, to je ped stvoenm svta svm bytm z Boha, e m nesmrteln vn knstv, ne jako to dvj knstv. Velikm dkazem pro to, e se mu dostalo nehmotnho, ale boskho pomazn, je, e On jedin z lid, kte ili a po nae dny, u vech obyvatel celho svta je nazvn Kristem, e u vech nrod je pod tmto jmnem znm a dosvdovn, od ek i Neek oslavovn a jet nyn od svch ctitel na celm svt je uctvn jako krl, vce ne prorok obdivovn, jako prav a jedin veleknz Boha ctn a konen jako svm bytm vn Bo Slovo Bohem Otcem ctn a jako Bh uctvn. Nejobdivuhodnj ze veho je e, my kte jsme se mu zasvtili, jej ctme ne pouze hlasem i zvukem slov,

nbr s opravdovou upmnost svho srdce a svho vyznn si vce vme ne svho vlastnho ivota. Toto jsem musil nutn ke sv Historii pedeslat, aby nikdo s ohledem na as Jeova tlesnho pobytu na zemi si nemyslel, e Je Kristus n Spasitel a Pn zaal existovat teprve nedvno.

4. KRISTOVO UEN NEBYLO ANI NOV ANI CIZ

Aby nikdo nepovaoval Kristovo uen za nov a ciz, jako by bylo zavedeno njakm novotem, kter se nijak neli od ostatnch lid, tedy si o tom nco povzme. Po pchodu naeho Spasitele Jee Krista na zem ke vem lidem, vynoil se nhle podle tajemnho Boho radku nov lid. Ne mal, ne slab, ne v njakm koutu zem, nbr lid mezi vemi nrody velmi poetn a velmi zbon, k tomu, pokud mu Bh pomhal, nevyhladiteln a nepemoiteln. Vichni jej nazvali podle Krista. e se tak stane, to vidl i jeden z prorok oima Boho Ducha a stren takovm obdivem vyslovil tato slova: "Kdo slyel kdy nco takovho? Kdo co takovho spatil? Co se rod zem v jedinm dni? Nebo zda me se zrodit nrod najednou?" (Iz 66,8). Tent prorok naznauje tak budouc jmno tohoto lidu, kdy k: "Tm, kte mi slou, dm nov jmno, kter bude velebeno na zemi" (Iz 65,15,16) Jsme novm lidem, a ve skutenosti toto nov jmno ,.Kesan" se stalo znmm u vech nrod teprve ped krtkou dobou. Pesto meme dokzat, e n ivot, nae mravy jako i zsady, co se te uctvn Boha, nejsou nov a od ns jakoby vymylen, Ty, abych se tak vyjdil, znali od samho potku lidstva i bohabojn mui starovku. Vem je znmo, e hebrejsk nrod nebyl novm nrodem a pro sv st byl u vech nrod venm lidem. Jeho djiny a spisy vyprvj o much dvn doby. Co do potu bylo jich mlo ale vyznaovali se Bo bzn, spravedlnost a obzvltnmi ctnostmi. Byli ped potopou, jin patc mezi dti a potomky Noema zase po n. I Abraham sem pat a Hebreov ho ct jako svho zakladatele a praotce. Kdyby nyn vechny tyto znamenit mue - od Abrahama a k prvnmu lovku - pro jejich spravedliv jednn, pravda, ne podle jmna nazval kesany, byl by blzko pravdy. Vdy toto jmno chce zejm ci, e kesan v dsledku poznn uen Kristova se maj vyznaovat moudrost spravedlnost, umrnnost v ivot, pevnost, stejn jako vyznnm a ctou jedinho nejvyho Boha. V tomto vem byli nemn horlivmi jako my. Nemyslili jako my na dnou tlesnou obzku, stejn tak ani na zachovvn sabatu. Rovn nepovaovali za nutn vyvarovat se nkterch pokrm i neho podobnho, jak to jako pedobraz zanechal svm potomkm Moj. To vechno se

nenajde ani u kesan. Avak znali dobe samho Pomazanho Boho. Zjevil se, jak vyprvj, Abrahamovi zjevil se Izkovi mluvil s Jakubem, stkal se s Mojem a ostatnmi proroky. Mono tak shledat, e tito bohumil mui byli poctni pjmenm "PomazanKristus". Vdy jedno msto v Psmu zn takto: "Nesahejte na m pomazan, chrate se ublit mm prorokm" (Paralip. 16, 22). Z toho je zejm, e ji od doby Abrahama tito bohumil mui ustanovili nejv dstojn a velmi star zpsob uctvn Boha, kter nejnovji se stal znmm vem nrodm Kristovm uenm. Jestlie vak nkdo ekne, e Abraham a dlouho potom dostal rozkaz obzky, je tm potvrzeno, e ped tm byl ji ospravedlnn vrou, ponvad bosk slovo k asi toto: Abraham uvil a on mu to pipoetl jako spravedlnost." (Gen. 15,6). Ponvad Abraham byl ji ped obzkou takov, Bh, kter se mu zjevil - byl to sm Kristus Bo Slovo - proto mu sdlil ono proroctv o tch, kte v nsledujcch dobch mli bt stejnm zpsobem ospravedlnni. Proroctv zn doslovn takto: "Ve tvm potomstvu dojdou poehnn vechny nrody" (Gen. 22,18) a opt "Stane se velkm a zdatnm nrodem a budou v nm poehnny vechny nrody zem (Gen 18,18)". e se to splnilo na ns, to mus kad uznat. Vdy Abraham byl ospravedlnn vrou v Bo Slovo v Pomazanho, kter se mu zjevil, kdy se odekl dvjch povr a omyl svch pedk a pihlsil se k jedinmu vemohoucmu Bohu a slouil mu ctnostnmi skutky nikoli nboenskmi zvyky pozdjho mojskho Zkona. Ponvad takto jednal, bylo mu tak eeno, e v nm budou poehnna vechna pokolen a vechny nrody. Prv tento zpsob Abrahamovy cty uctvat Boha skutky, kter jsou srozumitelnj ne slova, nachz se v celm svt pouze u kesan. Co by tedy nm mohlo zabrnit tvrdit, e my, kte se nazvme po Kristu (kesan), mme tent zpsob ivota a t zpsob uctvn Boha jako ti bohumil mui dvnch dob? Tm jsme dokzali, e dokonal cta Boha, kter nm byla pedna Kristovm uenm nen nm novm a cizm, nbr po pravd eeno prvn, jedinou a pravou. Tolik o tom.

5. O DOB PCHODU KRISTA NA ZEM

Po tomto vodu, kter byl nutn k mm Crkevnm djinm, meme se konen vydat na cestu a zaneme tlesnm pchodem Spasitele. Prosm Boha, Otce Slova i naeho Spasitele a Pna naeho Jee Krista, o nm zde chceme mluvit, nebesk Slovo Otce i Svatho Ducha, aby mi pomhali a stli pi mm pravdivm vyprvn. Byl to prv 42. rok vldy Augusta a 28. rok po podmann Egypta a smrti Antonia a Kleopatry, m skonilo panstv

Ptolemej v Egypt,2 kdy se narodil n Spasitel a Pn Je Kristus v dob tehdejho prvnho soupisu za syrskho mstodrcho Quirinia v judskm Betlm, jak to pedpovdlo proroctv. O tomto soupisu v dob Quirinia se zmiuje nejvznanj idovsk spisovatel Josefus Flavius3 a spojuje s tm jin vyprvn o sekt Galilejskch vznikl v tehdej dob, o n se tak n Luk zmiuje ve svch Skutcch apotolskch takto: "Po nm povstal za dn soupisu Juda Galilejsk a svedl za sebou lid. Tak on zahynul a vichni jeha pvrenci byli rozpreni" (Sk 5,37). S tm souhlas i zmnn Josefus. V 18. knize svch Staroitnost k doslovn: "Quirinius, mu ze sentorskho stavu, kter zastval ji jin veejn ady a po stupnch se dostal a k nejvy hodnosti konsula a tak na jinch secch zskal velk vliv, piel na pkaz csae s mlo prvodci do Syrie, aby lidem vrtil prvo a pi tom aby mu odal majetek" (kap. 1 ). A na to k: "Gaulanitsk Juda. kter pochzel z msta Gamaly, podncoval s farizeem Sadokem lid ke vzpoue. Oba tvrdili, e placen dan nen nim jinm ne zjevnm porobenm, a vyzvali lid brnit svou svobodu". A v 2. knize djin idovsk vlky pe o tom takto: "Tehdy vyzval jist galilejec Juda obyvatele ke vzpoue. Namluvil jim, e se neslu odvdt manm dan, jeto smrteln lid nemaj jinho pna ne Boha" (kap. 8,1). Tolik Josefus.

6. PROROCI PEDPOVDLI, E V DOB KRISTOVA PCHODU PESTANOU DOMC JUDEJT KNATA

Kdy se kne Herodes, pvodem cizinec, prvn zmocnil vldy nad idovskm nrodem, splnilo se Mojovo proroctv: "Juda nebude nikdy zbaven ezla ani palctu, je mu le u nohou, dokud nepijde ten, kter z nho vzejde". A toho e budou nrody oekvat (Gen. 49,10). Toto proroctv zstalo nesplnno pokud se idm dailo t pod knaty vlastnho kmene. To trvalo od Moje a do vldy Augusta. Za Augusta poprv man penesli vldu nad idy na cizince, toti na Heroda. Jak sdluje Josefus, Herodes byl z otcovy strany Idumejec4 a z matiny strany Arab. Podle Africana5 - byl to rovn vynikajc spisovatel - kaj nkte, kte o nm uvdj podrobnosti, e byl synem Antipatra. Tento Antipater byl synem jistho Heroda z Ascalonu a patil k tm, kte byli jmenovni sluebnky Apollonova chrmu. Jako mal chlapec byl pr Antipater unesen idumejskmi lupii a zstal s nimi, ponvad jeho otec pro chudobu nemohl zaplatit vkupn. Byl vychovn podle jejich mrav a pozdji zskal ptelstv idovskho knze Hirkana.6 Synem tohoto Antpatra byl Herodes, kter il v dob naeho Spasitele. Ponvad vlda nad idy takto pela na cizince, bylo splnn

oekvn nrod podle proroctv tm blzko. Od Moje nepetrit ada vldc nad Izraelem byla nyn peruena. Ped zajetm a odvleenm do Babylona vldli jim krlov, kte se Saulem jako prvnm krlem, potom Davidem tu mli svj zatek. Ped krli vak jim vldli zvan soudcov, a sice hned po Mojovi a jeho nstupci Josuovi. Po nvratu z Babylona mli nepetrit aristokraticko oligarchick zzen. Na vrcholu vldy stli toti velekn do doby, kdy se objevil msk velitel Pompeius. Ten dobyl Jeruzalm7 a znesvtil svatyni, kdy vnikl a do velesvatyn. Aristobula, kter podle starho nstupnickho prva byl v t dob krlem a veleknzem, poslal v poutech i s dtmi do ma a veleknskou dstojnost penesl na jeho bratra Hyrkana a cel idovsk nrod od tto chvle uinil poplatnm manm. Kdy vak brzy na to i Hyrkanus, posledn z ady velekn upadl do parthskho zajet, pijal poprv, jak bylo eeno cizinec Herodes z ruky mskho sentu a csae Augusta vldu nad idovskm nrodem. Za nho piel Kristus na zem a splnilo se tm proroctv o oekvanm vykoupen a povoln pohan. Od t doby pestali knata a judt vldci, to znamen z judskho nroda. Tm pirozen bylo porueno star zzen veleknsk dstojnosti, kter a dosud podle prva bylo ddin a pechzelo na nsledujc pokolen. Tak pro toto mme v Josefovi hodnovrnho svdka, kter o tom vyprv takto: "Kdy Herodes byl many poven vldou, neustanovoval ji veleknze ze starho pokolen, nbr propjoval tu hodnost neznmm mum. Toto jednn pi ustanovovn velekn povaovali jak Herodes tak i jeho syn Archelaus a po nm i man za osvojen si vldy nad idy." T zpravuje dle, e Herodes prvn tak svat veleknsk roucho zapeetil svm vlastnm peetidlem a nedovolil veleknzi si je ponechat. Tot e udlali i jeho nstupce Archelaus a po nm i man. I nsledujc budi dkazem pro splnn proroctv k dob pchodu naeho Pna Jee Krista. V knize Daniel toti uvd svat Psmo zcela pesn poet tak zvanch ronch tdn a k jednomu kneti oznaenmu jmnem Kristus. O tom jsem pojednal na jinm mst (pozn. Demonstratio evangelica -Dan. 9,26) a vyvodil jsem z toho, e Psmo pedpovdlo skonen maznm olejem. I to, jak je dokzno, se splnilo v dob narozen naeho Spasitele Jee Krista. Tolik jsem musil pedeslat, abych ukzal, jak tomu v Kristov dob skuten bylo.

7. O ROZDLNM PODN KRISTOVA RODOKMENU U EVANGELIST

Evangelist Matou a Luk nm uvdj Kristv rodokmen rozlinm zpsobem a mnoz v, e je tu skuten rozpor.

Jeto nyn vichni vc - pravda z neznalosti - se namhaj najt vysvtlen tchto mst, proto i my chceme uvst k nm dolou zprvu kterou nm krtce ped tm zmnn Africanus v dopise Aristidovi8 podv o souhlasu rodokmenu v evangelich. Vyvrac tm dkladn mnn jinch nsiln a na omylu spovajc. Uvd tradici, jak ji sm slyel pesn tmito slovy: "Jmna pokolen byla v Izraeli potna bu podle pirozenho pvodu (kata fysin) nebo podle pvodu ze zkona (kata nomon). Podle pirozenho pvodu jestlie se (otci) narodil vlastn syn; podle pvodu ze zkona, jestlie nkdo pijal rodinn jmno bezdtnho zemelho bratra. - Ponvad tu nebyla zcela urit nadje na zmrtvchvstn, vytveli si budouc pislben jistm druhem smrtelnho z mrtvch vstn, aby tak nezaniklo jmno zemelho -. V rodokmenu jsou uvedeni i ti, kte mli pirozenho otce, i ti, kte se narodili jinm rodim a byli adoptovni. Je tu tedy zmnka jak o tch, kte byli skutenmi otci, tak o tch, kte byli jakoby otci. Neml se tedy evangelia, kdy jedny potaj podle pirozenho pvodu a druh podle pvodu ze zkona. Rody, kter odvozuj svj pvod od alamouna a Nathana, byly vzjemn promeny jednak tm, e pijaly jmno toho, kter zemel bez dt, jednak tm, e uzaveli druh manelstv a z toho se narodily dti. Tud mono prvem povaovat dti jednoho otce i za dti druhho otce, toti za dti nepravho i pirozenho otce. Tmto zpsobem ob evangelia, i kdy uvdj ob linie, pece jen se ve sv zprv dostvaj oklikou k Josefovi a sice ob skuten pravdiv. e je sprvn, co jsem ekl, objasnm to na obou rodokmenech. Jestlie se pot pokolen od Davida k alamounovi, podle Matoue jako tetho od konce shledme Mathanta, kter zplodil Josefova otce Jakuba. Pot-li stejnm zpsobem od Davidova syna Nathana shled podle Luke na tetm mst od konce Melcha, jeho syn Heli je Josefovm otcem. Luk toti k: Josef byl synem Heli a ten Melchv. Jeto nyn je n pohled zamen na Josefa, musme vysvtlit pro uvdj jako jeho otce Jakuba, kter svj pvod odvozuje od alamouna, i Heliho, kter odvozuje svj pvod od Nathana; dle pro jejich otcov Mathat a Melchi, a rznho rodu, jsou pece uvdni jako ddov Josefa. Mathat a Melchi si vzali tut enu a mli s n dti. Mla tedy s obma dti. Zkon toti nezakazoval, aby rozvodem i smrt mue se po druh vdala. Z Esthy - tak se podle tradice jmenovala - zplodil Mathat, kter odvozoval svj pvod od alamouna, naped Jakuba. A kdy Mathat zemel, oenil se s n Melchi kter svj pvod odvozoval od Nathana sice z tho kmene, avak z jinho rodu, a obdrel od n syna Heliho. Tm shledvme Jakuba a Heliho, a rozdlnho pvodu jako bratry narozen z te matky. Jeden z nich, kdy jeho bratr Heli zemel bezdtn, vzal si jeho enu za manelku a zplodil s n Josefa jako tet dt. Byl jeho pirozenm synem. Proto stoj psno: "Jakub zplodil Josefa". Podle zkona byl vak synem

Heliho ponvad jej zplodil jeho bratr Jakub. V dsledku toho evangelista Matou k: "Jakub zplodil Josefa" a evangelista Luk, kter postupuje od dt k rodim k: "Domnvali se, e Je je syn Josefv" - toto vslovn uvd - "a ten Heliv a ten zase Melchv", co nelze povaovat za nesprvn. Vdy pvod ze zkona nemohl bt jasnji vyjden. V tomto rodokmenu, kde mluv o Bom Synu po linii vzestupn a k Adamovi, zamluje slovo "zplodil". Toto tvrzen nen v dnm ppad nedokazateln nebo lehkomysln vykonstruovan. Tlesn pbuzn Spasitele - a u se chtli chlubit svm pvodem i jen prost sdlovali skutenost - nm toto tak stn pedali. Idumejt lupii pepadli palestinsk msto Ascalon a odvedli z Apollonova pohanskho chrmu vybudovanm na mstsk zdi, Antipatra, syna jistho chrmovho sluebnka Heroda a ostatn koist jako zajatce. Knz za svho syna nemohl zaplatit vkupn. Proto Antipater byl vychovn podle zvyku Idumejc. Pozdji se sptelil s idovskm veleknzem Hyrkanem. Hyrkan jej zhy poslal jako vyslance k Pompeiovi, kter Hyrkanovi vrtil zcela svobodn moc okletnou jeho bratrem Aristobulem. Antipater obdrel ad prokurtora Palestiny. Byl vak ze zvisti usmrcen. Po nm nastoupil jeho syn Herodes, ktermu pozdji z rozhodnut Augusta a Antonia bylo piznno panstv nad idy. Jeho synov Herodes a ostatn se stali tetrarchy. Toto vechno souhlas s historickmi knihami eckmi. A do tehdej doby se nachzely v archvech rodokmeny hebrejskch rodin i tch, kte odvozovali svj pvod z proselyt, jako od amonity Achora a maobitky Ruth, stejn jako tch, kte s nimi vythli z Egypta a svatbami se s nimi smsili. To tam bylo zaznamenno. Jeto nyn Herodes vdl, e nen v dnm pbuzenskm vztahu s izraelskm nrodem, a vdom si svho nzkho pvodu, splil tyto psemn zznamy rodokmen. Tmto zpsobem vil e jej budou povaovat za narozenho z urozenho rodu, ponvad nikdo neml monost ji odvozovat svj pvod od patriarch i od proselyt nebo od tak zvanch cizinc, kte se smsili s Izraelity podle zznamu ve veejnch listinch. Jen mlo jich bylo, kte mli sv soukrom zznamy, kdy si bu jmna zapamatovali nebo si obstarali opisy a mohli se chlubit, e pro sv potomky zachrnili vzneen pvod. K tm nleeli dve zmnn kte v souvislosti s rodem Pna byli zvni "pbuzn Pna". Byli roztroueni z idovskch kraj Nazareta a Cochaby do ostatnho svta a uvdli uveden rodokmeny podle svch denk tak vrn, jak jen mohli. A je tomu jakkoli, aspo podle mho a kadho rozumnho nzoru nemohl nikdo nalzt lep vysvtlen. I kdy se to ned doloit, nech nm tak ve vysvtlen posta, ponvad lep a sprvnj nejsme schopni podat. Jist v kadm ppadu k evangelium pravdu". Na konci tohoto listu Aristidovi uvd Africanus jet toto:

"Mathan kter pochzel od alamouna, zplodil Jakuba. Kdy Mathan zemel, zplodil Melchi, kter pochzel od Nathana, z te eny Heliho. Heli a Jakub byli podle toho brat, ponvad se narodili z jedn a te matky. Ponvad Heli zemel bezdtn, vzbudil mu Jakub potomka, kdy zplodil Josefa. Tento Josef podle pirozenho pvodu byl synem Jakuba a podle zkona synem Heliho. Tak byl Josef synem obou". Potud Africanus. Z vkladu rodokmenu Josefova vysvt tak e Maria spolu s nm pochz z tho kmene. Podle Mojova zkona nebylo toti dovoleno smovat se s jinmi kmeny. Aby rodinn ddictv nepechzelo z jednoho kmene, bylo pikzno uzavrat manelstv v rmci tho kmene. Tolik o tom.

8. UKRUTNOST HERODA VI DTEM A JEHO KONEC.

V t dob kdy se Kristus podle proroctv narodil v judskm Betlm, ptali se mudrci od vchodu Heroda, kde je narozen krl id. Vidli toti hvzdu a proto se rozhodli vydat se na velkou cestu, ponvad si velmi pli poklonit se narozenmu jako Bohu. Herodes se velmi polekal, nebo tuil, e jeho vld hroz velk nebezpe. Vyzvdal na zkoncch, kde by oekvali narozen Krista. A kdy se dozvdl, e proroctv Michee oznamuje, e v Betlm, vydal rozkaz zabt v cel krajin musk nemluvata do dvou let star v dob, kterou vyzvdl od mudrc. Kadopdn vil, e tam bude pravdpodobn i Je a bude tak sdlet osud se stejn narozenmi. Dt vak uniklo tm, e andl sdlil jeho rodim, co se m stt. Uprchli tedy do Egypta. Toto nm vyprv v evangeliu Psmo svat. Stoj za to pohldnout na odmnu, kter se Herodovi na sklonku jeho ivota kvli Kristu a ostatnm dtem dostalo. Bezprostedn na to stihla jej Bo spravedlnost a ukzala mu, co ho ek po smrti. Za sebou jdoucmi pohromami v rodin vyprchal vysnn lesk jeho vldy. Zabil svou enu, dti i ostatn, kte mu pvodem a ptelstvm stli nejble. Ned se to ani podrobn vylit. Kad jin tragdie stla ve stnu. I Josef ve svch Djinch o nm podrobn pojednv. Bezprostedn po toku proti Kristu a ostatnm dtem stihl jej Bo trest a pivedl jej a k smrti. To mono nejlpe poznat z vlastnch slov historika. V 17. knize svch idovskch staroitnost popisuje jeho ivot takto: "Herodova nemoc se zhorovala. Byl Bom trestem za jeho zloin. Byl to toti pomal ohe kter postien vnitnosti ani tak neplil jako stravoval vnitnosti. K tomu se pidruovala nenasytn dost nco jst, kter nemohl odolat. Tak ml vedy na vnitnostech a palivou bolest ve stevech, nohy mu mokvaly. Podobnou hrzu

ml i na doln sti tla. Ano, i pohlavn d hnil a byl pln erv. Tce dchal a dech odporn zapchal, asto se dusil. Odpadvaly mu i kusy masa. Bylo to nesnesiteln. Mui, kte mli dar vidn a poznn takov vci vykldat, kali, e to Bh vyaduje od krle jako trest za jeho mnohostrannou zlobu." Toto vyprv uveden Josef ve svm dle. Podobn zpravuje o Herodovi ve 2. knize svch Djin (vlky idovsk) takto: "Od t doby zachvtila nemoc cel Herodovo tlo a psobila mu v jednotlivch dech hrozn bolesti. Horeka nebyla sice tak velk, ale cel tlo jej nesnesiteln svrblo a v trobch jej trznily ustavin bolesti. Nohy mu jako vodnatelnmu otekly, spodn st tla se mu zantila a na pohlavnm stroj se mu provalil hnisav ved, do nho se dali ervi. Mimo to jej trpila i zducha, take nemohl ani leet. Kee jej souily ve vech dech. Vtci kali, e nemoc je trestem Bom za popraven zkonk. On sm vak, a byla muka sebevt, lpl na ivot. Doufal v zchranu, doufal v lky. Nechal se penst pes Jordn a lil se v teplch pramenech u Kallirhoe9, jeho voda tee do Asfaltovho jezera10 a je tak sladk, e ji mono pt. Zde mnili lkai, e tepl olej znovu proheje cel tlo. Sotva jej posadili do vany pln oleje, pepadla jej slabost a rozevely se mu oi jako mrtvmu. Kdy vak na to sluebnictvo zaalo kiet, piel sice znovu k sob, vzdal se vak nadje na zachrnn. Rozkzal vyplatit vojkm kadmu po 50 drachmch a vt sumu penz rozdlit mezi velitele a sv ptele. Kdy se vrtil do Jericha, jet vce zatrpkl. Jako by se chtl smrti vysmt, pipadal na hrozn zloin. Zavolal si toti k sob nejvzneenj mue kad vesnice z cel Judeje a zavel je v jzdrn. Nae zavolal svou sestru Salom a jejho mue Alexandra a ekl: "Vm, e id se budou radovat z m smrti. Ale nech i jin pispj k tomu, abych byl jaksepat oplakvn, co jedin zle na vs, vykonte-li, co porum. A naposled vydechnu, dejte stt ozbrojen mue, aby cel Judea a kad dm mne i kdy proti sv vli oplakvali." (Vlka idovsk 1,32). A brzy na to k Josef: "Znovu jej souily hlad a keovit kael. I rozhodl se pemoen bolestmi vyjt vstc svmu osudu. Vzal jablko a podal o n. Bylo toti zvykem, e si je kad sm rozkrjel. Kdy se rozhldl kolem, zda tu nikdo nen, kter by mu v tom mohl zabrnit, zdvihl svou pravici, aby se probodl". Mimo to vyprv tento historik, e Herodes krtce ped svou smrt nechal jet tetho ze svch vlastnch syn zavradit - dva ped tm ji zavradil- a krtce na to skonil svj ivot za stranch bolest. Tak skonil Herodes. Vytrpl zaslouen trest za zavradn dt z okol Betlma a za svj postoj vi naemu Spasiteli. Po Herodov smrti se Josefovi, kter se zdroval v Egypt, ve snu zjevil andl a pikzal mu, aby se ihned s dttem a jeho matkou vrtil do Judeje. Zjevil mu, e ti kte usilovali o ivot dtte ji zemeli. K tomu evangelista pipojuje jet toto: "Kdy uslyel,

e Archelaus kraluje v Judsku msto svho otce Heroda, obval se tam jt; po napomenut ve snch se odebral do zem galilejskho" (Mt 2,22). O Archelaov nastoupen na trn po svm otci vyprv uveden historik (Antiquit. XVII, 8,9). Popisuje zpsob, jak Archelaus podle zvti svho otce a rozhodnut csae Augusta obdrel vldu nad idy a jak, kdy po 10 letech ztratil vldu, jeho brat Filip a Herodes mlad spolu s Lysaninem spravovali tetrarchie.

9. O PILTOV DOB
T historik vyprv v 18. knize svch Staroitnost e ve 12. roce Tiberiovy vldy - tento toti vldl nad celm svtem po 57. ron Augustov vld - Pontius Pilt se stal sprvcem Judeje a zstal v tomto ad plnch 10 let a do smrti Tiberia. Tm je tak jasn vyvrcena le tch, kte nedvno vydali spis Acta (Pilati11 -Piltovo jednn) proti naemu Spasiteli. Pedevm tam uveden asov daj je vymylen nepravda. Co tam bylo vybsnno o utrpen naeho Spasitele, mlo se stt za tvrtho Tiberiova konsultu, kter padl do sedmho roku jeho vldy. V t dob vak nebyl jak bylo ukzno, Pilt dosazen do Galileje, mono-li jinak vit Josefovu svdectv. Ten ve zmnnm spise zcela jasn k, e Pilt byl Tiberiem ustanoven za sprvce Judeje ve 12. roce Tiberiovy vldy. Mimo to i evangelist kaj, e to bylo 15. roku vldy csae Tiberia, kdy Pontius Pilt spravoval Judsko, zatm co ostatn Judeu spravovali tetrarchov Herodes, Lysanias a Filip, kdy n Spasitel Je Kristus, Bo Pomazan piel asi jako ticetilet k Janovu ktu a poal odtud hlsat evangelium.

10. VELEKN, ZA KTERCH KRISTUS HLSAL EVANGELIUM

Psmo svat vyprv, e Je uil v dob velekn Anne a Kaife. k toti, e jeho uitelsk innost padla do let jejich veleknskho adu. Jeto (Je) zaal uit za veleknze Anne a pokraovala a do zatku veleknstv Kaifova, netrvala tud cel tyi roky. Ponvad bohosluebn zvyky ji tehdy nebyly zcela podle zkonnch pedpis, byl odstrann i zvyk, e velekn nevykonvali svj ad doivotn ani nebyl ji ddin. mt sprvci peneli veleknskou hodnost brzy na toho, brzy na onoho a nepovovali je asto vce ne na jeden rok. Josef vyprv vak, e po Annovi byli do Kaife tyi velekn. Ve svm dle idovsk staroitnosti k toti toto: "Valerius Gratus odal veleknskou hodnost Annovi a dal ji synu Phabiho Izmaelovi. I tohoto ne po del dob sesadil a

ustanovil za veleknze Eleazara, syna veleknze Anne. Po jednom roce sesadil Gratus i tohoto a penesl veleknskou dstojnost na Simona, syna Camitha. Avak ani tento se j netil dle ne jeden rok. Jeho nstupcem se stal Jozef zvan Kaif" (Aniquit. XVIII,2). Tm doba uitelsk innosti naeho Spasitele neobnela cel 4 roky, jeto ve tyech letech od Anne a k ustanoven Kaife byli tyi velekn a sice kad jeden rok. Prvem oznauje evangelijn zprva Kaife za veleknze roku (J 11,49; 18,13), ve kterm trpl n Spasitel. Z tho tak vysvt, e doba uitelsk innosti Kristovy souhlas s na vahou. Ostatn n Spasitel a Pn ne dlouho po zatku svho uitelskho posln povolal 12 apotol a nazval jedin je mezi ostatnmi uednky apotoly, co bylo jako vyznamenn. Mimoto vyvolil 70 jinch, kter po dvou a dvou poslal ped sebou do kad vesnice a msta, kam sm chtl pijt.

11. SVDECTV O JANU KTITELI A KRISTU

Nedlouho potom byl Jan Ktitel, jak sdluje Psmo svat v evangelich, sat Herodem Mladm. V o tom i Josef (Antiquit. XVIII,6). Vslovn se zmiuje o Herodiad a k, e ji Herodes pojal za manelku, a byla manelkou jeho bratra, kdy odstril svou dvj zkonitou manelku - byla dcerou krle Petrai (arabskho) Areta. Herodiadu svedl jet za ivota jejho mue. Kvli n po Janov zavradn zaal vlku s Aretou, ponvad mu zneuctil dceru. Kdy v tto vlce, jak k Josef, dolo k boji, ztratil Herodes vechno vojsko. To se mu stalo kvli zloinu na Janovi. T Josef dosvduje, e Jan byl naprosto spravedliv mu a e ktil. To naprosto souhlas s tm, co je napsno v evangelich. Josef tak sdluje, e Herodes kvli tto Herodiad ztratil trn a byl posln do vyhnanstv, kam s nm byla vykzna i ona. Byl toti odsouzen t v gallskm mst Vienn.12 Toto vyprv v 19. knize idovskch staroitnost, kde doslovn pe o Janovi: "Mnoz z id vili, e Herodovo vojsko zniil Bh jako zcela spravedliv trest za zavradn Jana, kter by1 zvn Ktitelem. Jana toti nechal Herodes popravit, a to byl spravedliv mu a idy vybzel, aby ili ctnostn, byli spravedliv vi blinm a zbon vi Bohu, jedin tak e mohou pijt ke ktu. Kest e bude teprve potom Bohu mil, jestlie se nejen vyvaruj nkterch zloin, nbr pes oistu tla bude i due oitna spravedlnost. Ponvad k Janovi se vech stran proudili lid - kadmu se toti lbila jeho slova -, obval se Herodes, e by Jan svou pitalivost svedl cel nrod ke vzpoue. Lid by toti udlali ve, co by chtl. Proto Herodes povaoval za mnohem vhodnj jej odstranit hned, dve ne vypukne vzpoura a dve ne by se zmnou udlost jeho postaven zhorilo a musil litovat sv

nerozhodnosti. Pro Herodovo podezen byl Jan v okovech posln do pevnosti Macherus, a jak bylo eeno, sat." Toto vyprv Josef o Janovi. Tak o Spasiteli se v tchto Djinch zmiuje tmito slovy: V tto dob il Je, mu pln moudrosti, jestli jej ovem mono nazvat lovkem. inil toti neuviteln vci a byl uitelem takovch lid, kte rdi pijmali pravdu. Pithl k sob mnoho id i pohany. Tento byl Kristus. Na podnt vlivnch lid u ns odsoudil jej Pilt k smrti na ki, avak ti, kte jej dve milovali, od nho neodeli. Zjevil se jim toti opt tet den, jak to od Boha poslan proroci vedle tisce jinch vc o nm zvstovali. A tak a do dnenho dne nezaniklo pokolen kesan, kte se podle nho jmenuj" (Antiquit. XIII 4?). Kdy historik, kter sm pochz z Hebre, toto vyprv ve svm dle o Janovi Ktiteli a naem Spasiteli, jakou maj vmluvu ti, kte si vybsnili Acta proti nmu, jen aby mohli jako nestoudn lid odvst od Krista? Dost ji o tom.

12. O UEDNCCH NAEHO SPASITELE

Jmna apotol naeho Spasitele jsou sice kadmu z evangeli znma, avak o 70 uedncch nikde nen zznam. Jeden z nich ml bt Barnab, kterho Skutky apotolsk tu a tam uvdj. Zvlt Pavel se o nm zmiuje ve svm list Galaanm. Prv tak je tomu i se Sosthenem. Podle Pavla listu Korinanm (1 K 1,1) m patit tak k uednkm. Rovn Klement v 5. knize svch Pouench (Clemens Alexandr., Hypotyposeis) ns o tom zpravuje. V te knize k tak, e Kephas, o kterm k Pavel "Kdy potom piel Kephas do Antiochie, oteven jsem se proti nmu postavil" (Gal. 2,11), je z tch sedmdesti a ml stejn jmno jako Petr. Tak je uvedeno, e Matj, kter byl pijat do potu apotol msto Jide, i ten, kter s nm losoval, patili mezi tch sedmdest. Stejn i Tade byl jednm z nich. O nm budu ihned vyprvt udlost, kter se dostala a k nm. Pi pozornm pozorovn se tak shled, e Spasitel ml vce ne 70 uednk. Svdkem toho je Pavel (1 K 15,5), kter k e Kristus se po svm zmrtvchvstn zjevil naped Kfovi, potom dvancti a po nich vce ne 500 bratm, z nich nkte podle jeho zprvy zemeli, vtina vak v dob, kdy to psal, byli jet naivu. Na to se zjevil Jakubovi. Tento vak byl jet k tomu jednm z tak zvanch brat Spasitele. Konen protoe mimo tyto byli jet mnoz stejn jako tch dvanct zvan apotolov, ke kterm patil sm Pavel, pipojuje Pavel jet toto: ,Potom se zjevil vem apotolm" (1 K 15,7). Tolik o tom. S vyprvnm o Tadeovi je tomu takto.

13. O ABGAROV DOPISU

Ponvad bostv naeho Pna a Spasitele Jee Krista pro svou zzranou moc bylo znmo po celm svt, pitahovalo nespoet lid i z cizch a od Judeje vzdlench krajin v nadji na uzdraven z nemoc a velijakho utrpen. Tak ku pkladu krl Abgarus13, kter slavn vldl nrodm za Eufratem a byl stran souen utrpenm, kter se nedalo lidskm umnm vylit. Kdy uslyel o daleko proslavenm jmnu Jee a jeho zzran moci jednoznan vemi dosvden, poslal Jei dopis s prosbou, aby ho zbavil nemoci. Je vak prv te nevyslyel jeho prosbu, poctil jej vak svm vlastnm dopisem, ve kterm mu slbil poslat jednoho ze svch uednk a souasn slbil, e uzdrav jeho dui i dui jeho rodinnch pslunk. Nedlouho potom se splnilo, co slbil. Po Kristov zmrtvchvstn a nanebevstoupen poslal toti Tom, jeden z dvancti apotol Tadee, patcho mezi 70 uednk Kristovch z Boho vnuknut do Edessy hlsat tam Kristovo uen. Tm se splnil slib naeho Spasitele. Mme o tom psemn svdectv,14 kter jsem vzal z archv msta Edessy, ovldanho tenkrt krlem. V tamnjch veejnch dokumentech, kter obsahuj star i v dob Abgarov odehrvajc se udlosti, nachzme to uchovan a po nae asy. Je proto nejvhodnj slyet sm list, kter jsme vzali z archv a ze syrtiny doslovn takto peloili. Opis dopisu, kter krl Abgarus napsal Jei a po poslu Ananiovi poslal do Jeruzalma "Krl Abgarus vzkazuje Jei, dobrmu Spasiteli, kter se zjevil v krajin u Jeruzalma, svj pozdrav. Slyel jsem o tob a tvch uzdravench, kter jsi bez lk a koen uinil. Jak se povd vrac slepm zrak, ochrnul chod, oisuje malomocn, vyhn zl duchy a dmony, uzdravuje dlouho nemocn a ks mrtv k ivotu. Ponvad toto vechno jsem o tob slyel, myslil jsem v duchu na jedno z obou: Bu jsi sm Bh a in to, kdy jsi sestoupil s nebe; nebo jsi Bo Syn, kter to ve in. Proto nyn pu tob a prosm t, aby ses namhal ke mn pijt a zbavil mne mho utrpen. Slyel jsem tak, e id proti tob reptaj a chtj ti zl uinit. Mm sice mal, ale ctyhodn msto, kter posta pro ns oba". Toto napsal Abgarus, a jej bosk svtlo dosud mlo osvtilo. Stoj za nmahu slyet tak list, kter mu Je po tme poslu poslal. Obsahuje sice jen nkolik dek, je to vak siln list. Zn takto: Odpov Jee krli Abgarovu po poslu Ananiovi. "Blahoslavm t, e jsi mn uvil, ani jsi mne vidl. Vdy stoj psno: Neuv ve mne, kdo mne uvidli, aby ti, kte mne nevidli, vili a ili. Co se vak tk tv prosby, abych k tob piel, musm nejprve zde splnit vechno, k emu jsem byl posln, a potom odejt k tomu, kter mne poslal. A budu pijat, polu ti jednoho z mch uednk, aby uzdravil tvou nemoc a

dal tob i tvm ivot." K tomuto dopisu bylo v syrsk ei tak pipojeno nsledujc. Po Jeov nanebevstoupen poslal mu Juda zvan tak Tom apotola Tadee, jednoho ze sedmdesti. Tento po svm pchodu il u Tobiova syna Tobie. Abgarovi se donesla zprva, e piel jeden Jev apotol, jak mu o tom Je ve svm dopise napsal. Tade zaal uzdravovat vechny nemoci a utrpen, take nad tm vichni asli. Kdy Abgarus slyel o velkch inech a zzracch a jak uzdravoval nemoci, vzpomnl si, e to me bt ten, o kterm mu Je napsal "A odejdu, polu ti svho uednka, kter t uzdrav z nemoci". Povolal proto k sob Tobie, u kterho Tade pobval, a ekl: "Slyel jsem, e piel mocn mu a bydl ve tvm dom. Pive mi jej!" Tobi piel k Tadeovi a ekl mu: "Krl Abgarus mne zavolal a ekl mi, abych t k nmu pivedl, abys ho uzdravil". A Tade odpovdl: "Jdu. Proto jsem tak byl posln". asn rno nsledujcho dne el Tobi a Tade k Abgarovi. Kdy Tade vstoupil, spatil Abgarus v ptomnosti velmo, kte stli kolem krle, nco zvltnho v Tadeov tvi. Jak to Abgarus vidl, padl ped Tadeem. Vichni kolem asli. Nevidli toti to, co vidl jen Abgarus. Tento se nyn otzal Tadee: "Jsi skuten Jev uednk, toho Boho Syna, kter mn ekl: Polu ti svho uednka, aby t uzdravil a dal ti vn ivot?" A Tade odpovdl: "Ponvad jsi velmi dvoval v toho, kter mne poslal, proto jsem byl k tob posln". A hned na to: "Uv-li v nho, spln se ti pn tvho srdce, jak jsi uvil". A Abgarus mu ekl: "J jsem tak pevn v nho uvil, e jsem chtl idy, kte jej ukiovali, si podmanit a pobt, kdyby mne bvala moc man nezadrela: ` Tade odpovdl: "N Pn splnil vli svho Otce a potom piel k nmu". Abgarus mu ekl: "Vm v nho jako v jeho Otce". "Proto", ekl Tade, "vzkldm v jeho jmnu na tebe svou ruku". A kdy to uinil, okamit byl Abgarus uzdraven i od veho, m trpl, jak to slyel od Jee. Ve skutenosti to splnil prostednictvm svho uednka Tadee, kter Abgara uzdravil bez lk a bylin. Tade uzdravil nejen jeho, nbr i Abdua, Abduova syna, kter trpl dnou. Tento tak sm piel k nmu a vrhl se mu k nohm. A jak pijal poehnn vzkldnm rukou, byl uzdraven. Kdy tento apotol dokonal obdivuhodn skutky a hlsal Bo slovo, uzdravil i mnoho jinch oban. Potom ekl Abgarus: "Tadei, uinil jsi to s Bo moc, a my jsme asli. Ale jet t nyn prosm, vyprvj mi o pchodu Jee, jak se to tehdy stalo, o jeho moci a jakou silou to inil, co jsem slyel o nm: ` Tade odpovdl: "Pro dneek budu mlet, jeto jsem byl posln veejn hlsat Bo slovo; avak ztra shromdi mi vechny obany a j jim budu kzat a zasvat mezi n slovo ivota. Budu k nim mluvit o pchodu Jee, jak se to stalo, o jeho posln a pro byl od Otce posln, dle o jeho moci, jeho skutcch i tajemstvch, kter mezi lidmi ohlsil, v jak moci to uinil, o jeho nov zvsti, ivot i ponen, jak se ponil,

poddil se smrti, skryl sv bostv a byl ukiovn; dle jak sestoupil do podsvt a otevel od vnosti uzaven prostory, jak vzksil mrtv a jak sestoupil z nebe a vystoupil tam s velikmi zstupy". Abgarus nyn pikzal svm obanm, aby se asn rno shromdili a vyslechli Tadeovo kzn. Nato pikzal dt Tadeovi zlato a stbro. Ten vak nic nepijal se slovy: "Jestlie jsme opustili, co mme, jak si meme vzt, co nen nae?". To se stalo ve 340. roce (pozn. podle edeskho potn). Myslm, e jsem to ze syrtiny nepeloil zbyten, i kdy ne doslovn.

Kniha II.
vod
V pedchzejc knize, kter byla jakousi pedmluvou k Crkevnm djinm jsem strun promluvil o bostv Slova, starobylosti naeho uen, o ivot kesan podle evangelia, zvlt pak o Kristovu pchodu na zem, jeho utrpen, o vyvolen apotol. V tto knize chci uvaovat o udlostech po jeho nanebevstoupen, kter vybrm z Psma svatho a vyprvm podle zprv, kter pi vhodn pleitosti uvedu.

1. USTANOVEN APOTOL PO KRISTOV NANEBEVSTOUPEN

Jak ji bylo eeno, pro apotolskou slubu byl msto Jide vylosovn uednky Pna Matj. Modlitbou a vzkldnm rukou apotol bylo dle ustanoveno 7 osvdench mu k slub crkevn obce. Mezi prvnmi byl tpn, kter po svm vysvcen na jhna prvn po Pnu byl vrahy ukamenovn. Tm tak prvn pijal vtzn vnec Kristova muednka. Samo jeho jmno to naznaovalo. Podle zprvy Skutk byl tehdy Jakub, pjmenm "bratr Pna" jako prvn dosazen na biskupsk stolec v Jerusalm. Sta jej pro jeho vynikajc ctnosti nazvali spravedlivm. I Jakub byl nazvn Josefovm synem1. Za Kristova otce byl vak povaovn Josef, snoubenec Panny, kter poala z Ducha Svatho dve, ne se seli, jak u Psmo svat v evangeliu (Mt 1,18). Klement (Alexandrijsk) v 6. knize svch Pouen (Hypotyposeis) k doslovn: "Po nanebevstoupen Pna Petr, Jakub a Jan, akoli jim Pn dval pednost ped ostatnmi, neusilovali o prvn msto a jerusalmskm biskupem zvolili Jakuba Spravedlivho". Podobn v 7. knize tohoto spisu k: "Pn po svm

zmrtvchvstn dal Jakubu Spravedlivmu, Janovi a Petrovi dar poznn, kter sdlili ostatnm apotolm, apotolov pak 70 uednkm, z nich jeden byl i Barnab". Existovali dva Jakubov. Jeden ml pjmen Spravedliv a byl svren z chrmov ve a valch jej ubil klackem. Ten druh je ten, kter byl sat. O Jakubu Spravedlivm se zmiuje i Pavel, kdy pe: "Jinho z apotol jsem nevidl, leda Jakuba, bratra Pna" (Gal. 1,19). Tehdy se splnilo, co pislbil n Vykupitel krli Osroen. Na vy podnt poslal toti Tom Tadee hlsat kesansk uen do Edessy, jak jsem se j o tom zmnil. Tade po svm pchodu do on krajiny uzdravil Kristovm slovem Abgara, vechny tamn obyvatele svmi zzraky pivedl k ct Kristovy moci a uinil z nich uednky spasitelnho uen. Od t doby a do dneka zstalo msto Edessa vrno Kristovu uen, protoe nem dn obyejn dkazy o dobrot naeho Spasitele. Toto je vzato ze starch zprv. Nyn chceme zase pedat slovo svatmu Psmu. Po tpnov muednick smrti v dsledku prvnho idovskho pronsledovn crkve v Jeruzalm se krom dvancti rozprchli vichni uednci do Judeje a Samaska. Nkte z nich, jak k Psmo, pili a do Fnicie, na Kypr a do Antiochie. Neodvaovali se vak jet sdlit slovo vry pohanm. Hlsali je jen idm. Tehdy proti crkvi bsnil i Pavel. Vnikal do dom vcch, odvlkal mue i eny a vsazoval je do vzen. Mezi tmi, kte se tehdy rozutekli byli i Filip, jeden z tch, kte se tpnem byly vyvoleni k jhensk slub (Sk 8,9) el do Samarie a pln bosk sly prvn hlsal tamnm obyvatelm evangelium. Psobila v nm tak velk milost, e byli jeho slovy uchvceni dokonce i imon Magus a velmi mnoho mu. Tento imon byl tehdy tak slavn a svm kejklstvm svdl lidi natolik, e jej povaovali za "velkou Bo slu". V asu nad zzranmi iny Filipovmi vykonanmi z Bo moci tajn se piblil a pedstral e se chce dt poktt na vru v Krista. e je tomu a do dnenho dne, s divem shledvme, e i dnes nkte pat k jeho sekt. Po pkladu svho pvodce jako morov nemoc se pl do crkve a vrhaj se na ty, kterm chtj pinst skryt, zkzu pinejc nezdrav jed. Vtina z nich byla vylouena z crkve, kdy byl jejich podvod odhalen. Stalo se jim, co imonovi, kter dostal od Petra zaslouen trest. (Sk. 8,26,40). Zatm spasiteln uen se den ze dne vce ilo. Bo prozetelnost pivedla z Egypta komoho tamn krlovny. Egypanm toti podle starho zvyku a do dneka vldne ena. Tento komo byl prvnm pohanem, ktermu Filip zjevil tajemstv Boho slova, a byl tak prvnm vcm z pohanskho svta. Jak se povd, po svm pchodu do vlasti uil poznvat Boha celho svta a o spsu pinejcm pchodu naeho Spasitele. Takto se skuten skrze nho splnilo pislben

"Etiopie spch pozdvihnout sv ruce k Bohu" ( 67,32?). Mezitm Pavel, ndoba vyvolen ne od lid ani skrze lidi, nbr skrze zjeven samho Jee Krista a Boha Otce, kter vzksil Jee Krista, byl ustanoven apotolem. Zjevenm a hlasem doprovzejcm toto zjeven byl povoln za apotola.

2. PILT ZPRAVUJE TIBERIA O KRISTOVCH INECH.

Kdy zzran zmrtvchvstn a nanebevstoupen naeho Spasitele bylo veejn znmo, Pilt podle starho zvyku provinnch sprvc ohlsit csai co se novho udlo, uvdomil csae o tom, co se vyprvlo o zmrtvchvstn naeho Spasitele Jee, o jeho zzracch, o kterch se dozvdl a zvlt pak o tom, e jej po jeho zmrtvchvstn povauj lid za Boha. Tiberius m pak vc pednst sentu. Ten to vak odmtl s odvodnnm, e si to pedtm nemohl pesn ovit. U man toti existoval star zkon, e jen s vslovnm povolenm sentu sm bt nkdo uznn za Boha. Ve skutenosti se to vak stalo proto, e spsu pinejc uen boskho evangelia nepotebovalo njak lidsk pomoci a autority. Kdy msk sent, jak bylo eeno odmtl zprvu o naem Spasiteli, trval Tiberius na svm dvjm nzoru o nepodnikl nic tvrdho proti kesanskmu uen. Potvrzuje to Tertullian, mu sbhl v mskch zkonech, kter ml ji jmno a je jeden z nejvznanjch mu, ve svm latinsky psanm spise Apologeticum - Obrana a do etiny peloenm, kter je obhajobou kesan. Jeho vlastn slova znj takto: "Pojednejme nyn o starm zkonu. Byla tu star zsada, e csa neme nikoho prohlsit za boha, dokud jej neuznal sent. Tak to uinil Marcus Aurelius s jistm bohem Alburnem2. To hovn pro nai vc, protoe u vs je propjovno bostv lidskm rozhodnutm. Jestlie se bh lovku nelb, nebude povaovn za boha. Podle toho tedy mus bt lovk bohu pzniv naklonn. Tiberius, za jeho vldy pilo na svt kesansk jmno, kdy mu to bylo oznmeno z Palestiny, kde uen poprv vystoupilo, oznmil to nejdve sentu a veejn piznal, e se mu to uen lb. Sent je vak zamtl, ponvad je neschvlil. Tiberius zstal pi svm nzoru a pohrozil alobcm kesan smrt". Nebesk prozetelnost mu to vnukla proto, aby slovo evangelia nebylo na zatku brzdno a mohlo se tak rozit po celm svt.

3. KESANSK UEN SE RYCHLE ROZILO PO CELM SVT

Tak slovo spsy psobenm nebesk sly rychle jako slunen paprsek osvtilo celou zemi. "Okamit se roznesl hlas jeho vzneench evangelist a apotol po cel zemi a ke konci svta." Ve vech mstech a mstekch vznikaly v krtk dob crkevn obce, pln jako pln stodoly tisci vyznava. Ty, kte v dsledku ddictv svch pedk, toti bludu dvj doby byli v poutech star nemoci, povren modlosluby, osvobodila Kristova moc prostednictvm uen a zzrak uednk od tto hrozn tyranie, a tak se zbavili nemilch pout. S odporem se odvraceli od belskho mnohobostv a vyznvali, e je jen jeden Bh, Stvoitel veho, a toho uctvali rozumnou Bohem ustanovenou ctou, jak ji lidskmu pokolen oznmil n Spasitel. Bosk milost se tak rozlila i na ostatn nrody. Nejprve v dsledku Boho zjeven a Petrovy pomoci pijal vru v palestinsk Caesareji Kornelius s celm svm domem, pak i velmi mnoho jinch pohan v Antiochii, kterm v dob pronsledovn tpna hlsali evangelium rozptlen uednci. Crkev v Antiochii tehdy velmi vzkvtala a mla mnoho len. Bylo tu nejen pouze mnoho prorok z Jerusalma mezi nimi byl i Barnab a Pavel -, nbr i velk mnostv jinch brat. Tam poprv se objevilo jmno "kesan", jako by vytrysklo z erstvho bohatho pramene. Agabus, jeden z tam ptomnch prorok pedpovdl, e je nablzku hlad. Pavel a Barnab byli poslni do Jerusalma pro pomoc bratm.

4. GAIUS PO TIBERIOV SMRTI USTANOVUJE IDOVSKM KRLEM AGRIPPU A HERODA TREST VYHNANSTVM
Tiberius zemel asi po 22 let sv vld. Po nm vldl Gaius. Tento dal ihned Agrippovi idovskou korunu a uinil jej krlem nad Filipovou a Lysaniovou tetrarchi. Mimo to mu nedlouho potom daroval i Herodovu tetrarchii. Heroda - byla o nm zmnka pi Spasitelov utrpen - i jeho manelku Herodiadu kvli zloinm odsoudil k doivotnmu vyhnanstv. To dosvduje Josef.

5. PHILO JE POSLN S POSELSTVM ID KE GAIOVI

V tto dob byl velmi znm Philo. Poval velk vnosti nejen mezi svmi, nbr i u tch, kte vyli z pohansk filozofick koly. Byl rodem id a v Alexandrii neml dn vysok hodnosti. Vem svmi skutky dokzal, kolik nmahy

vnoval boskm a od otc zddnm vdm. Jak byl sbhl i ve filozofii a svobodnch vdch ek, o tom neteba mluvit. Podle historickch zprv v platonsk a pythagorejsk filozofii, na em si obzvl zakldal, pekonal vechny sv souasnky. Tento Philo v 5 knihch vyprv o utrpen id za Gaia. Souasn popisuje Gaiovu zbsilost, jak se vydval za boha, jak vydal svvoln nespoet vldnch nazen. Dle popisuje utrpen id za jeho vldy, poselstv, kter jmnem krajan pinesl do ma. L, jak vystupoval ped Gaiem ve prospch rodnch zkon a jak za to sklidil jen posmch, ano, jak se dokonce ocitl v nebezpe ivota. Zmiuje se o tom i Josef v 18. knize Staroitnost. Doslovn pe toto: Kdy vypukl spor mezi alexandrijskmi idy a eky, byli zvoleni z kad strany 3 vyslanci, kte odcestovali ke Gaiovi. Jeden z vyslanch alexandrijskch byl Apion,4 kter astoval idy potupami a mezi jinm jim pedhazoval, e csai nevzdvaj patinou ctu. Vdy zatmco jin poddan msk e stavli Gaiovi olte a chrmy a ihned jej uctvali jako boha, povaovali id za potupu zasvcovat Gaiovi sochy a psahat pi jeho jmnu. Kdy Apion pednesl mnoho obvinn, m chtl, jak se dalo ekat, rozzlobil Gaia, zaal vedouc idovskho poselstv Philo5, iroko velmi znm mu, bratr vrchnho celnho ednka (alabarches, arabarches) Alexandra a velmi vzdlan filozof, vyvracet jeho urky. Gaius mu vak v tom brnil a pikzal mu okamit se vzdlit. Hnviv dal zeteln najevo, e s nm zato. Uraen Philo odeel a kolem stojcm idm ekl, aby neztrceli odvahu. Gaius e se sice na n zlob, ale e si Boha udlal neptelem." Tolik Josef. I sm Philo v knize, kterou napsal o poselstv, podrobn popisuje, co tehdy zail. Pejdu zde vt st a uvedu jen to, z eho si me ten uinit nzorn obraz toho, co stihlo idy za provinn na Kristu.

6. CO STIHLO IDY PRO ZLOIN NA KRISTU

Nejprve vyprv Philo, e za vldy Tiberia v m Seianus, kter tehdy ml u csae velk vliv, usiloval zniit cel idovsk nrod. V Judeji e Pilt, za kterho se dokonal zloin vi naemu Spasiteli, velmi podrdil idy, ponvad se dopustil vi jerusalmskmu chrmu, kter tehdy jet stl, neho, co se pilo idovskm zvykm a nazenm. Gaius, kter nastoupil po Tiberiov smrti, e si dovolil mnoho svvolnch pehmat vi mnohm, zvlt vak e velmi zle zachzel s idovskm nrodem. To mono vyst z jeho slov, kdy doslovn k toto: "Gaius bsnil proti vem, zvlt vak proti idovskmu nrodu. Ve mstech vyvlastnil jejich modlitebny zaal tm ji v Alexandrii - a naplnil je svmi obrazy a sochami. Kdy nco takovho dovolil jinm, jako by to dlal sm. Chrm

ve svatm mst, kter a dosud zstal nedoten a platil za nedotknutelnou svatyni, pemnil ve svj vlastn chrm a ml se nazvat chrmem novho viditelnho Jupitera Gaia." (Poselstv - Legatio ad Gaium 43). Ve svm druhm spisu O ctnostech (De virtutibus) vyprv Philo jet o jinch nesetnch pohromch, kter postihly idy v Alexandrii za zmnn vldy. S nm souhlas i Josef, kdy poznamenv, e netst celho nroda zaalo v dob Pilta souasn se zloinem vi Vykupiteli. Sly nyn, co tento ve 2. knize Vlky idovsk doslovn pe: "Pilt, kterho Tiberius poslal spravovat Judeu, nechal v noci pinst zahalen csaovy obrazy, zvan signa (odznaky). To na rozbesku dne idy velmi pobouilo, zvlt ty, kte to vidli zblzka, ponvad tm byly polapny jejich zkony. Zkony toti zakazovaly postavit ve mst sochy." Srovn-li se to s vyprvnm evangeli, mono vidt, e je to trest, kter nedvno ped Piltem na sebe svolvali a nechtli mt za svho vldce dnho jinho ne csae. Pak vyprv tento historik jet o jin pohrom, kter je stihla. "Nato povstala vzpoura", pe, kdy jin svat msto zvan korban6 zneuctil tm e penze tam vloen pouil k postaven vodovodu. Vodovod byl dlouh asi 300 stadi7 . V nrod nad tm nastalo pobouen. Kdy piel Pilt do Jerusalma, shromdili se u soudn sn a hlasit kieli. Ten vak, ponvad pedvdal vzpouru, poruil vojkm vmsit se v civilnm atu mezi lidi sice s pkazem nepout me, ale s pkazem zbt na smluven znamen kiklouny. Vojci nyn tloukli idy. Mnoho id ztratilo v pranici ivot, mnoho jich bylo pi tku rozlapno. Dav umlkl, kdy s hrzou vidli zabit." Tento historik vyprv, e v Jerusalm vypuklo nespoet jinch bou, Ukazuje, e od t chvle v hlavnm mst i v cel Judeji neutichla povstn, vlky, e idy stihaly pohromy za pohromami, kter vyvrcholily obleenm (Jerusalma) za Vespasiana.8 Tmto zpsobem pronsledovala Bo spravedlnost idy kvli zloinu na Kristu.

7. PILTOVA SEBEVRADA
Je teba tak vdt, e Pilt, kter odsoudil k smrti naeho Spasitele, za Gaiovy vldy, o jeho dob jednme, upadl po zprv o tch udlostech v takovou nemilost, e byl donucen sm se zabt. Vlastn rukou pomstil sm sebe. Jak brzy jej stihla Bo spravedlnost! Vyprvj to ekov, kte popisovali olympiady a udlosti, kter se v nich udly.

8. HLAD ZA VLDY KLAUDIA

Po Gaiovi, kter nesedl na trnu ani cel 4 roky, nastoupil Claudius.9 Za tohoto postihl cel svt hlad. O tom mluv ve svch knihch i historici vzdlen naemu nboenstv (Antiquit. XX, 2,6). Tm se splnilo proroctv proroka Agaba, o nm mluv Skutky apotolsk (11,28), e propukne hlad po celm svt.

9. MUEDNICK SMRT APOTOLA JAKUBA

O hladu za Claudia se zmiuje Luk ve Skutcch. Vyprv, jak brat v Antiochii poslali prostednictvm Pavla a Barnabe do Judeje dary, kolik kdo ml. Potom pokrauje (Sk 12,1,2): "V tom ase (toti za Claudiovy vldy) Herodes vzthl ruce, aby trpil nkter z kesansk obce. Janova bratra Jakuba dal stt meem". O tomto Jakubovi zaznamenv Klemens v 7. knize svch Pouen jednu zaznamenn hodnou udlost, jak o n slyel od svch pedk. k toti: "Kdy vidl ten, kter jej pedvedl k soudu, jak pevn (Jakub) vyznval svou vru, byl tak ohromen, e se sm prohlsil za kesana. Oba byli nyn souasn odvedeni na popravu. Jakub se trochu zamyslil a pak ekl: Pokoj s tebou! a polbil jej. Pak byli spolen sati." Tehdy, jak ns zpravuje Psmo svat, dal Herodes10, kdy vidl, e id maj radost z popraven Jakuba, zatknout tak Petra a uvznit jej. Byl by jej bez prtah dal odsoudit k smrti, kdyby Petr Bom zenm, kdy k nmu v noci pistoupil andl, zzranm zpsobem nebyl zbaven pout a osvobozen pro slubu evangelia. Tak to Bh zadil s Petrem.

10. HERODA AGRIPU IHNED PO PRONSLEDOVN APOTOL STIHL BO TREST

Za jednn vi apotolm neekal krl dlouho na trest. Jak vyprv Skutky apotolsk (12,19n), mstc vykonavatel Bo spravedlnosti si pospil hned po deru na apotoly. Herodes se odebral do Caesareje a tam o svtku obleen do krlovskho roucha ml od trnu k lidu e. Kdy lid tleskali jeho ei, jako by to byla e samho Boha a ne lovka, podle zprvy Psma svatho jej srazil andl Pna a on rozern ervy zemel. Obdivuhodn na tom je, jak Josef v 19. knize svch Staroitnost stejn jako Psmo svat dosvduje pravdivost tto obdivuhodn udlosti. "Uplynuly ti roky" k, "co byl (Herodes) krlem nad celou Judeou. Tu se odebral do Caesareje, kter se dve jmenovala Stratonova v. Zde na csaovu poctu podal hry11, ponvad vdl, e je to jeden ze svtk slavench za astn zachovn csae. K tomuto svtku se

shromdilo velk mnostv hodnost z provincie. Druhho dne her odebral se rno k divadlu v atu umlecky itm a vyvanm stbrem. Stbro osvtlen prvnmi paprsky slunce obdivuhodn zilo, take tpyt, kdy na to oko oste pohldlo, budil strach a hrzu. Tu lichotnci se vech stran kieli a nazvali jej bohem, co nic dobrho nevstilo. Volali: Bu nm milostiv; jestlie a dosud jsme t ctili jako lovka, od nynjka t chceme uznvat za nco vce ne smrtelnou bytost. Krl proti tomu nic nenamtal. Neodmtl jejich rouhav pochlebovn. Kdy vak brzy na to pohledl vzhru, vidl nad svou hlavou andla (pozn.: Josef m: vidl nad sebou sedt sovu vra). Ihned poznal, e tento posel pin netst, i kdy mu ped tm pinesl tst, a bylo mu z toho smutno. Nhle se mu dostavily bolesti v doln sti tla, kter hned zpotku byly porn. Pohldl na sv ptele a ekl: "J, kter jsem vam bohem, musm zemt; vae neupmn slova mi v jednom okamiku pinesly netst. J, kter jsem byl nazvn nesmrtelnm, jsem prv na cest k smrti. Nutno vak pijmout osud, jak to Bh rozhodl. Neil jsem v ponenosti, ale v ndhee, kterou lid povauj za tst" (Antiquit. 19,8,2). Pi tom jej trpily jet vt bolesti. Pinesli ho tedy rychle do jeho krlovskho palce, a vude se rozila zprva, e mu zbv jen krtk as ivota. Lid, eny i dti podle zvyku pedk se vrhli na nice a prosili Boha za krle. Vude byl nek a slzy. Krl, kter leel ve ve poloenm pokoji palce a vidl je dole leet na zemi, nemohl se zdret slz. Po pti dnech nepetritch bolest v doln sti tla rozlouil se se ivotem v 54. roce svho ivota a v 7. roce sv vldy12. Byl 4 roky krlem za csae Gaia, 3 roky panoval nad tetrarchi Filipovou a ve 4. roce obdrel i Herodovu tetrarchii; ti nsledujc roky padly do vldy csae Claudia. Musm asnout, jak zde Josef se shoduje s Psmem svatm. Kdyby se nkdo domnval, e je tu rozdl ve jmnech krle, doba a udlost dokazuj, e je to t krl a e chybou psae bylo zmnno nebo e ml dv jmna, jak tomu bylo v mnoha ppadech.

11. PODVODNK THEUDAS

Luk uvd ve svch Skutcch, e Gamaliel pi vyetovn apotol k: V uveden dob povstal Theudas a pravil o sob, e je cosi velkho; byl vak usmrcen a vichni kte mu uvili, byli rozptleni (Sk 5,36). Nue, slyme zprvu o tom u Josefa13! Ve sv prv uveden knize vyprv doslovn toto: "Kdy byl v Judeji zemskm sprvcem Fadus, pemluvil jist podvodnk jmnem Theudas velk mnostv lid, aby jej i se svm majetkem nsledovali a k Jordnu. Vydval se toti za jakhosi proroka a sliboval e svmi slovy rozdl eku a tm

jim umon snadn pechod. Tm mnoh svedl. Fadus jim nedovolil radovat se z nesmyslnho jednn. Poslal oddl jezdc proti nim. Ti je znenadn pepadli, st jich pobili a st zajali. Zajali i samho Theudu, uali mu hlavu a pinesli do Jerusalma" (Antiquit. 9,20,5). Potom se Josef zmiuje o hladu za Claudia takto:

12. KRLOVNA OSROEN HELENA

"V t dob nastal v Judeji velk hlad, za nho krlovna Helena koupila za velkou sumu penz v Egypt obil a nechala je rozdlit potebnm v Judeji" (Antiquit. 20,5). I toto naprosto souhlas s vyprvnm ve Skutcch apotol, kde se k, e uednci v Antiochii se rozhodli kad podle svch monost poslat pomoc bratm bydlcm v Judeji. To se tak stalo a prostednictvm Pavla a Barnabe pedali pomoc starm (crkve). Ostatn jet dnes jsou vidt ndhern sloupy stojc mimo msto Aelia,14 kter dala postavit historikem zmnn Helena. Byla pr krlovnou Adiabn.15

13. IMON MAGUS

Zatm co vra v naeho Spasitele a Pna Jee Krista se rozila tm mezi vemi lidmi, snail se neptel vn spsy lid zmocnit se pedevm hlavnho krlovskho msta. Pivedl sem zmnnho imona, pomhal mu v jeho podvodech. Tm svedl mnoho obyvatel ma k bludu a tak se jich zmocnil. Dosvduje nm to Justin, kter nedlouho po apotolech se vyznamenal jako obhjce naeho nboenstv. V phodn dob uvedu o nm, co bude nutn. Zatm si vezmi a ti spis tohoto Justina, kter ve sv Antoniovi adresovan prvn Apologii k: "Po nanebevstoupen Pna vyslali zl duchov nkolik lid, kte se vydvali za bohy. Ti nebyli od vs pronsledovni, nbr dostalo se jim velkch poct. Mezi n pat jist Samaritn imon, pochzejc z vesnice Gitton. Za vldy Claudia umnm a psobenm dmon provdl kouzla a byl ve vaem csaskm mst povaovn za boha. Jako bh byl u vs poctn sochou u Tibery mezi dvma mosty, na n byl tento npis: Svatmu bohu imonovi. Skorem vichni Samaritni a tak mnoz z jinch nrod jej uznvaj a ct jako nejvyho boha. Uctvaj i jistou Helenu a nazvaj ji jeho prvn mylenkou (ennoia). V on dob s nm ila a ped tm vak byla v jakmsi nevstinci v Tyru ve Fenicii." Tolik Justin. S nm souhlas i Ireneus ve sv prvn knize proti heretikm (Contra haer. I,1,23), kde podv bli zprvu o nm a jeho bezbonm a hnm uen. Mohlo by se to zdt zbytenm o

tom mluvit. Kad, komu na tom zle, me se pouit o pvodu, ivot, falenm uen zakladatele sekty i o vem, co naizoval ze zmnnho Ireneova dla, kde je to pesn popsno. Nyn vme, e imon je prvnm pvodcem on hereze. Od nho a po nai dobu pvrenci jeho hereze sice pedstrali rozumn a mravnost vude proslul kesansk uen, avak pesto nemn lpli na povrenm uctvn dmon, kter zdnliv odvrhli. Padaj ped obrazy a sochami imona stejn jako ped zmnnou Helenou a nestyd se uctvat je kadidlem, obtmi zvat a litbami. Maj pr skrytj tajemstv, ze kterch, kdo je sly, dostane strach jako z njak vtby. Ve skutenosti jsou to asn blzniv nesmysly. Obsahuj toti nco takovho, e mravn zaloen lovk je nejen neme vylit, ale ani vyslovit pro pemru odpornho hnusu. To nejodpornj, co vbec mono vymyslit, to vechno tato ohavn sekta pekonala. Za doprovodu psn a rouhn pchaj s veskrze patnmi enami smilstvo veho druhu. Tohoto imona, pvodce a zakladatele takov patnosti postavila zl moc nenvidjc ve vzneen a kter je proti spse lovka proti velkm a obdivuhodnm apotolm. Bo nebesk milost vak stla pi svch sluebncch. Jejich pchodem a ptomnost velmi rychle uhasila zlem zaplen ohe, pokoila a pemohla onu pchu, kter se zvedla proti Bohu. Tm z psahn imona i tch, kte tehdy povstali v apotolsk dob, nemlo trvn. To ve pemohla jasn pravda. Bosk Slovo, kter se ped krtkou dobou zjevilo lidem, rozkvetlo v pln kvt na zemi a pebvalo v apotolech. Krtce na to tento podvodnk omren neekanm jasem Boho svtla, a usvden v Judeji apotolem Petrem ze patnosti podnikl velkou cestu pes moe a kvapn prchl z vchodu na zpad. Vil, e tak me vst svj ivot podle libosti. Piel do ma a byl s mocnou pomoc hajc tam zl moci v krtk dob ve svm podnikn tak astn, e dokonce mu obyvatel postavili sochu a uctvali jej jako boha. Nebylo mu to vak dovoleno na dlouho.

14. PETR V M
Jet v dob vldy Claudia pivedla vemohouc a nade ve lidi milujc bosk prozetelnost do ma velmi statenho a velikho mezi apotoly Petra. Pro sv ctnosti byl mluvm ostatnch apotol. Ml se postavit proti nepteli lidskho ivota. Tento staten Bo vojevdce ozbrojen Bomi zbranmi pivezl z vchodu obyvatelm zpadu cenn zbo, svtlo osvcujc rozum, slovo pinejc lidem spsu. Kzal o Bom krlovstv.

15. MARKOVO EVANGELIUM

Kdy nyn Bo slovo u man zakotvilo, moc imona zhasla a s nm zanikla. Svtlo vry tak osvtilo srdce Petrovch poslucha, e nepovaovali za dostaujc spokojit se pouze s poslouchnm a nepsanm uenm boskho slova. Mnohokrt proto dali Petrova prvodce Marka, od nho.je evangelium, aby jim zanechal psemnou pamtku jimi hlsanho uen. A neustali ve svch prosbch, dokud jej k tomu nepohnuli. Tak dali podnt k psemnmu evangeliu, kter se nazv podle Marka. Kdy se apotol osvcen Duchem svatm pr o tom dozvdl, ml radost z horlivosti lid a knihu schvlil, aby byla tena v crkevnch obcch. Vyprv to Klement v 8. knize svch Pouen. Tot k i hierapolsk16 biskup Papias. O Markovi se zmiuje Petr ve svm prvnm list, kter napsal v m, kdy m nazv Babylonem. k toti: "Pozdravuje vs sestersk obec v Babylon a mj syn Marek" (1 P 5,13).

16. MAREK PINESL EVANGELIUM EGYPANM

Tento Marek ml odcestovat do Egypta a tam hlsat evangelium, kter napsal. V Alexandrii zaloil kesankou obec. Hned na zatku uvilo velmi mnoho mu a en. Vedli velmi zdrenliv a psn ivot, take i Philo uznal za vhodn napsat o jejich shromdnch, jejich hostinch, zamstnn i o celm jejich zpsobu ivota.

17. PHILO O ASKETECH V EGYPT

Philo se pr v dob Claudiov stkal v m s Petrem, kter tehdy tam tamnm obyvatelm hlsal evangelium. Nemuselo by to bt nepravdpodobn, ponvad jeho spis, kter pozdji po mnoha letech vydal, zeteln obsahuje crkevn pedpisy, kter i my jet nyn zachovvme. Ponvad popisuje ivot naich asket tak pesn, bud to dojem, e je Philo nejen vidl, nbr i jejich zpsob ivota schvaloval. Obdivuje a chvl tehdy jc apotolsk mue, kte byli pravdpodobn hebrejskho pvodu a proto vtina jich velmi zkostliv zachovvala staroidovsk obyeje. Napsal spis "O rozjmavm ivot i o prosebncch" (De vita contemplativa seu supplicum virtutibus-Peri biou theretikou e iketn). V vodu k, e k vyprvn nechce nic pidat, co by nebylo pravda. k, e oni mui byli nazvn therapeuty a eny, kter tam s nimi ily, therapeutkami. Jako dvod jejich zvltnho pojmenovn uvd, e podobn jako lkai lili a uzdravovali ty, kte k nim pichzeli, nebo e

uctvali Boha istou neposkvrnnou slubou. Zda jim sm Philo dal toto jmno, kdy je tak nazval podle jejich zpsobu ivota, i zda se skuten prvn zakladatel hned na zatku tak nazvali, ponvad jmno "kesan" nebylo jet vude rozeno, o tom neteba ptrat. Ostatn dosvduje, e se pedevm zkali majetku. k toti: "Jakmile se oddali tomuto ivotnmu du, penechvaj svj majetek pbuznm. A kdy se nyn zekli vech svtskch starost, odejdou z msta a pobvaj na osamlch mstech a v zahrdkch, ponvad vd, e styk s lidmi, kte nemaj stejn zsady jako oni, je pro n kodliv a nen pro n. Toto v on dob asi inili ze lechetn prav vry, ponvad se snaili napodobit ivot prorok. Jako ve Skutcch apotol je uvedeno, e vichni ci apotol prodvali svj majetek a sv jmn a rozdlovali vechno podle poteby vem, take nebylo mezi nimi dnho chudho (Sk 2,45)". "Prodvali toti", tak zn toto msto, "majetnci pol nebo dom ve a stren penze pineli a kladli apotolm k nohm. Rozdvalo se pak kadmu, jak komu bylo poteb" (Sk. 4,34,35). Po tom, co zde bylo uvedeno doslovn dodv toto: "V mnoha krajinch se najdou lid druhu therapeut. Vdy i ekov i barbai touili po asti na dokonalm dobru. Zcela zvl co do potu je jich hodn v Egypt, jmenovit v blzkosti Alexandrie v tak zvanch nomoi, pastvinch. Ze vech kraj pichzej sem ti nejlechetnj jako by do vlasti therapeut. Nejvhodnjm mstem byla krajina na druh stran jezera Mareotis na mrn vyven planin, kde se ctili bezpen a bylo tam mrn podneb." (De vita contempl. 3). Kdy popisuje jejich obydl, mluv o kostelch nachzejcch se v krajin. "V kadm dom" k, "je posvtn pokoj zvan svatyn (semneion) a msto k bydlen (monastrion). Zde odloueni od svta provaj tajemstv dokonalho ivota. Jed a pij jen tolik, kolik je potebn k udren ivota. Dovnit si berou sebou jen Zkon, proroctv prorok, chvalozpvy (almy) a podobn, aby se zdokonalovali v poznn a ct k Bohu". Krtce na to k: "Vechen as od rna do veera vnuj rozjmn. tou Psmo svat a jako jejich pedkov si je vysvtluj alegoricky. V toti, e slova jsou obrazy skryt pravdy, kterou mus z obraz odhalit. Maj tak spisy starch mu, kte jako zakladatel jejich sekty zanechali jim mnoho pamtek v alegorich zachovanho uen. Ty pouvaj jako vzor a d se jejich zsadami". Toto ekl mu, kter asi sm slyel, jak oni vykldali evangelium. Co uvd o jimi pouvanch spisech starch, je velmi pravdpodobn, e jsou to evangelia a spisy apotol, jako i domnl komente ke starm prorokm, z nich nkter obsahuj list idm a jin Pavlovy listy. Pak mluv o novch almech, kter si vytvej. "Neoddvaj se pouze rozjmn, nbr skldaj i chvalozpvy a Bo chvly v rozlinch verch a npvech skldanch do rytmu." Tak mnoho jinho uvd o nich Philo v tto knize. Myslm si,

e je nutno porovnat jejich ivot s ivotem crkve a pak se uke, e ij ivotem podle zsad crkve. Jestlie vak nkdo nev, e to odpovd evangelijnmu pojet crkve, nech se d pesvdit aspo Philovmi slovy. Jestlie m jin mnn, on jej pesvd. Philo toti pe: "Zdrenlivost povauj za zklad, na n pak stavj ostatn ctnosti. Pokrm nebo npoj by nikdo z nich nepijal ped zpadem slunce. Usilovat o moudrost povauj za hodn svtla, poteby tla za hodn tmy. Proto prvnmu vnuj cel den, druhmu vak jen krtkou st noci. Kdo vce zn po moudrosti, ti teprve a po tech dnech pomlej na jdlo. Jin zase ze sam lsky k moudrosti si odkaj i dvojnsobnou dobu a a po esti dnech pijmou nutnou potravu". Tato Philova slova se podle mho nzoru vztahuj na pvrence naeho nboenstv. Kdyby vak nkdo tvrdojn trval na svm nzoru, a se d pesvdit jet npadnjmi znaky, kter nejsou nikde jinde ne u nboenskch zvyk kesan, kter odpovdaj pedpism evangelia. To jej usvd z tvrdojnosti. Philo toti k, e u tch, o kterch byla e, jsou i eny. Vtina z nich jsou star panny, kter se rozhodly zachovvat panenstv ne z nutnosti jako nkter eck knky, nbr dobrovoln. Odkaj se tlesnch dostivost, ponvad netou po smrtelnm potomku, nbr po potomku nesmrtelnm, kterho me zrodit jedin due mil Bohu. Dle Philo pokrauje jet jasnji: "Psmo svat vysvtluj v alegorich. Cel Zkon podle nzoru tchto lid se podob iv bytosti: vnj podoba slova je tlo a ve slovech skryt smysl je due. Tohoto smyslu se sna tato sekta pesn doptrat a prostednictvm slov jakoby v zrcadle se dv na obdivuhodnou krsu mylenek." Co mm krom tohoto jet uvst? O jejich spolench shromdnch, jejich zamstnn, kde mui i eny jsou oddleni? O jejich nboenskch konech, kter a dodnes jsou konny zvlt v dob svtk utrpen naeho Pna, kdy se postme, bdme a rozjmme o slovech Psma? Toto dost pesn popisuje asto nmi zmnn Philo ve svm dle tak, jak a do dneka lze to vidt jen u ns. Zmiuje se o nonm bdn, o velkch svtcch, o svatch cviench pi tom; o zpvech, kter zpvme, jak jeden dstojnm zpsobem pedzpvuje zatmco ostatn klidn naslouchaj a jen pi posledn strof zpvaj rovn. Dle popisuje, jak ve zmnnch dnech sp na slm na zemi, e se zdruj vna a dokonce i kadho masa, e pij jen vodu a e pkrmem ke chlebu je jim sl a yzop. Popisuje i druh slueb tch, kterm byla svena sluba v crkvi, toti slubu diakon a vechny jin hodnosti pevyujc sluba biskupa. Kdo si peje vce a podrobnji o tom se dozvdt, me to zskat ze zmnnho Philova spisu. Ze Philo, kdy to psal, ml na mysli prvn heroldy evangelijnho uen a zvyky ustanoven apotoly, o tom nikdo nemus pochybovat.

18. PHILOVY SPISY

Philo, bohat mylenkami, velmi poctiv ve svm proetovn Psma svatho vydal mnoho rznch koment psanch krsnou e. Pedn je to pojednn o udlostech v Genesi, kde probr jednotliv udlosti pod nzvem "Alegorie svatho Zkona". Dle jsou to podrobn vysvtlen nkterch obzvl tkch kapitol Psma svatho, v nich e nkter otzky. Dal jim vhodn nzev "Otzky a odpovdi k prvn a druh Mojov knize". Mimo to vypracoval rzn pojednn, ku pkladu 2 knihy "O rolnictv", "O opilstv" a jin rozlinho obsahu jako o tom, co si zdrav rozum peje a eho se hroz, o jazykovm zmatku, o tku a optnm shledn, o tom kdo je ddicem Boch dober i O rozdlen na rovn a nerovn dly, O tech ctnostech, kter s jinmi popsal Moj. Dle o tch, jejich jmna byla zmnna a pro byla zmnna. V tomto pojednn k, e psal o dvou Zkonech. Krom toho napsal pojednn O vysthovn, O ivot jednoho moudrho, kter se zdokonalil ve spravedlnosti, O nepsanch zkonech, O gigangech, O nemnnosti Boha. Dle 5 knih o tom e podle Mojova nzoru jsou sny od Boha. To je to, co se nm zachovalo z jeho koment ke Genesi. K druh knize Mojov (Exodu) vme, e napsal 5 knih Otzky a odpovdi pak knihu O svatostnku, O deseti pikznch, potom O obtnch zvatech a druzch obt, O odmn dobrch a trestu, kter je v Zkon uren patnm. K tmto pistupuj jet jednotliv spisy, ku pkladu kniha O prozetelnosti, O idech, O Alexandrovi i o tom, e nerozumn zvata maj rozum. Dle napsal o tom, e kad patn lovk je otrokem. K tomu je pipojena kniha o tom, e kad ctnostn lovk je svobodn. Vedle tchto je od nho kniha o rozjmavm ivot i o modlitebncch. Z tto knihy jsme vzali zprvy o ivot apotolskch mu. Tak komente ke jmnm vyskytujcm se v Zkon a Prorocch maj bt jeho prac. Kdy za Gaia piel do ma napsal knihu o Gaiov hnvu vi Bohu, kterou ironicky nazval Ctnosti a za vldy Claudia ji ml pest ped celm mskm sentem. Byl pijat s takovm obdivem, e jeho spisy byly poctny uloenm ve veejnch knihovnch.

19. VYHNN ID ZA CSAE CLAUDIA

V te dob kdy Pavel vykonal svou cestu z Jerusalma a do Illyrie, vyhnal Claudius idy z ma. Proto Aquilas a Priscilla odeli s ostatnmi idy z ma a vydali se do Asie. Tam se stkali a apotolem Pavlem, kter ped nedvnem zaloen obce

utvrdil v Bom slovu. I o tomto ns zpravuje Psmo svat ve Skutcch apotolskch (Sk 18,2,3).

20. NETST ID V JERUSALM O VELIKONOCCH

Kdy jet Claudius spravoval zleitosti e, vypukla v Jerusalm o velikonocch vzpoura. Pr na 30 000 id bylo kolem chrmu bu pobito nebo ulapno. Slavnost se v celm nrod promnila ve smutek a pl, kter bylo slyet v kadm dom (Antiquit. 20,5). Vyprv o tom Josef. Mezitm Claudius dosadil za idovskho krle Agrippu, syna Agrippy, a Felixe ustanovil. za sprvce celho Samaska, Galileje a Pereje.

21. NERO NSTUPCE CLAUDIV

Claudius vldl 13 rok a 8 msc. Po jeho smrti nastoupil Nero.17

22. UDLOSTI V JERUSALM ZA VLDY NERONA

V dob csae Nerona, kdy byl Felix zemskm sprvcem Judeje, vznikly mezi knmi rozepe. O tom nm vyprv Josef ve 20. knize Staroitnost. "Nyn se tak velekn hdali s knmi a pedstavenmi jerusalmskho obyvatelstva. Kad z nich si shromaoval ty nejsmlej a po novotch touc lidi a postavil se do jejich ela. Pi setknch se astovali nadvkami a kamenm. Nikdo se v tom ohledu neznal. Vude vldla anarchie jako ve mst, kde nen dn vrchnost. Velekn li ve svch pehmatech a drzosti tak daleko, e se neostchali poslat sv sluebnky do stodol, kde se mltilo, aby vybrali od kn patin destek. To mlo za nsledek, e chud kn mli bdu. Zvle potlaila prvo". Tento historik tak vyprv, e prv v t dob se vynoil v Jeruzalm jaksi druh lupi, kte pr ve dne a uprosted msta zabjeli, koho potkali. Jmenovit o svtcch se msili mezi lidi a dkami ukrytmi pod atem zabjeli urozen mue. Kdy byli zranni, pedstrali sv rozhoen s tmi, co stli kolem. Kdy jim lid uvili, zstali zcela neodhaleni. Prvn, kdo jim padl za ob, byl veleknz Jonathan, po nm vak jich bylo mnoto zabjeno. Nakonec byli lid tak vystraeni, e kad oekval smrt, jako by byla vlka.

23. EGYPAN, O KTERM SE ZMIUJ SKUTKY

Potom trochu dle uvd Josef toto: "Vt netst ne toto zpsobil idm falen prorok z Egypta. Objevil se toti v krajin podvodnk, kter se vydval za proroka. Shromdil kolem 30 000 lid oklamanch jeho umnm. Ty vedl z pout na tak zvanou Olivovou horu a chtl odtud udeit na Jeruzalm, nsilm se ho zmocnit a pak se prohlsit pnem nad mskou posdkou i nad nrodem. astnci na vpdu mli mu slouit jako tlesn str. Felix se dozvdl o jeho myslu a postavil se proti nmu se svmi mskmi vojky. Tak vechen lid se astnil obrany. Kdy dolo k utkn, uprchl Egypan s nkolika mlo svmi pvrenci. Vtina jeho pvrenc byla vak pobita nebo zajata." Tak vyprv Josef ve sv druh knize Vlky idovsk. Stoj za to srovnat co vyprv Josef o Egypanovi s tm, co vyprvj Skutky apotol. (Sk 21,38). V dob Felixov tehdy ekl velitel (Lysanias) v Jeruzalm Pavlovi, kdy se id vzbouili: "Nejsi ten Egypan, kter nedvno pobouil lid a na pou odvedl 4 000 zbojnk?" (Sk 21,38). Toto jsou udlosti za zemskho sprvce Felixa.

24. PAVEL ODVEDEN V POUTECH Z JUDEJE DO MA A TAM BYL PROPUTN NA SVOBODU

Jako Felixova nstupce18 poslal Nero Festa. Za nho ml Pavel obrannou e a byl odveden v poutech do ma. Jeho prvodcem byl Aristarchos, kterho tak ve svm list nazv svm spoluvznm (Kol 4,10). Luk, kter napsal Skutky apotolsk, uzavr sv vyprvn tm, e dosvduje, e Pavel pln 2 roky il ve svobodn vazb a neruen hlsal Bo slovo (Sk 28,30). Kdy tehdy apotol obhjil ped soudci svou vc, znovu ve slub evangelia podnikl cestu. Nakonec po druh piel do uvedenho msta a tam ukonil svj ivot muednickou smrt. Ve vzen napsal svj druh list Timotheovi, ve kterm se zmiuje o sv dvj obhajob i jasn naznauje svou blzkou smrt. Sly jeho vlastn svdectv! "Pi m prvn obhajob nebyl nikdo pi mn, vichni mne opustili. Nebudi jim to pitno za vinu! Ale Pn byl pi mn a poslil mne, aby skrze mne se naplnilo kzn (evangelia) a aby je slyeli vichni nrodov; i byl jsem vysvobozen z tlamy lv" (2 Tim 4,16). Tmi slovy jasn naznauje, e poprv byl vysvobozen ze lv tlamy, aby se mohlo evangelium skrze nho rozit. Jak se zd, m tu na mysli Nerona kvli jeho ukrutnosti. Pak vak nic podobnho jako "osvobod mne ze lv tlamy" nepipojuje. Vidl ji v duchu blc se svj konec. Proto po slovech "Budu vysvobozen ze lv tlamy" pipojuje vtu

"Pn mne vysvobod ode veho zlho a ochrn mne pro sv nebesk krlovstv", m naznauje svou muednickou smrt. Tuto smrt jet jasnji pedpovd v tme dopise slovy "Vdy j se vydvm ji v ob a as m smrti nastv" (2 Tim 4,6). V tomto druhm list Timotheovi sdluje, e jedin Luk byl pi nm, kdy jej psal, pi jeho prvn obhajob vak Luk nebyl. Zd se, e Luk v t dob ukonil sv Skutky apotol ponvad vyprvl o vech udlostech, pokud byl s Pavlem. Toto jsem uvedl, abych ukzal, e Pavel nezemel muednickou smrt pi prvnm Pavlovu pchodu do 2ma, o kterm mluv Luk. Je tak pravdpodobn, e Nero, kter na potku sv vldy se jevil mrnj, pijal Pavlovu obhajobu vry milostivji, a e potom teprve, kdy se dostal na zloinnou cestu, se stali spolu s ostatnmi i apotolov obt jeho zloinnho jednn.

25. JAKUB ZVAN BRATR PNA ZEMEL MUEDNICKOU SMRT

Pavel se odvolal k csai a byl Festem posln do I2ma. Ponvad id, kte pipravili Pavlovi tolik klad, byli ve sv nadji zklamni, obrtili svou zlobu proti bratru Pna Jakubovi, ktermu apotolov svili biskupsk stolec v Jeruzalm. Podnikli proti nmu toto: Pivedli jej mezi sebe a dali pede vm lidem, aby se zekl vry v Krista. Jakub vak proti vemu oekvn pevnm hlasem a zcela upmn, ne jak si myslili, pede vemi zcela oteven vyznal, e n Spasitel a Pn Je je Bom Synem. Nesnesli svdectv mue, kter pro svj psn mravn ivot a svou ctu Bohu za svho ivota prokazovanou, byl povaovn za spravedlivho, a usmrtili jej. Pleitost k tomu dala okolnost, e tu nebyl dn zemsk sprvce. V t dob prv zemel v Judeji Festus a provincie byla bez vedouc hlavy. Druh a zpsob smrti nm vylil Klement (Alexandrijsk)19. Jakuba svrhli s ve chrmu a byl ubit klackem. Velmi podrobn ns zpravuje o Jakubov osudu Hegesippusl20, kter stoj velmi blzko apotolsk dob. V 5. knize svch Pamtihodnost (Hypomneumata) vyprv toto: "Sprvu crkve spolu s apotoly dostal Jakub, bratr Pna, kter od Kristovy doby a po nai dobu kvli odlien od mnoha jinch Jakub byl nazvn spravedlivm. Od narozen byl ji svat. Nepil vno ani opojn npoje. Rovn nejedl maso ze ivoich. Nky se nedotkly nikdy jeho vlas, nemazal se olejem ani se nekoupal. Jedin jemu bylo dovoleno vstoupit do velesvatyn. Nenosil vlnn, nbr jen lnn at. Do chrmu chodil sm a bylo mono jej tam nalzt, jak kle a pros Pna o odputn pro lid. Jeho kolena dostala tvrdou ki, jako mal velbloudi. Kvli sv mimodn spravedlnosti byl nazvn Spravedliv a Obdivuhodn (Dikaios kai blias), jak dosvduj o nm proroci. Nkte ze sedmi v idovskm nrod

existujcch sekt, o nich jsem psal dve v Pamtihodnostech, se jej tzali, co je to za dvee Krista. On ekl, e je to Spasitel sm. Nkte uvili, e Je je Mesi. Uveden sekty vak nevily ani ve zmrtvchvstn ani e pijde nkdo, kter kadmu odplat podle jeho skutk. Vichni vak, kte vili, uvili prostednictvm bratra Pna, Jakuba. Ponvad i nyn mnoho pedstavench nroda uvilo, povstal mezi idy a zkonky a farizeji neklid. kali, e cel nrod bude v nebezpe, budou-li Jee oekvat jako Krista. Pili tedy k Jakubovi a povdali: Prosme t, zadr lid, kter povauje Jee za Krista (Pomazanho); prosme t, vysvtli vem, kte pijdou k slaven velikonoc, za koho maj Jee sprvn povaovat. Vichni ti vme a dosvdujeme se vm lidem, e jsi spravedliv a nedl rozdl mezi osobami. Pemluv lidi, aby co se te Krista, se nemlili. Jako my dvuje ti vechen lid. Postav se na cimbu chrmu, aby t bylo vidt a tv slova aby vichni slyeli. Ponvad byly velikonoce, selo se tu mnoho id i pohan. Uveden zkonci a farizeov postavili Jakuba na cimbu chrmu a volali: Spravedliv, ktermu vichni vme! Lid dl chybu, kdy jde za Jeem, tm ukiovanm. Pou ns, co je to za Jeovy dvee! Jakub odpovdl velmi hlasit: Ptte se na Jee, Syna lovka? Sed v nebi po pravici velk sly a jednou pijde v nebeskch oblacch. Tmto Jakubovm svdectvm bylo mnoho lid posleno ve svm pesvden a velebili Jee slovy: Hosana, synu Davidovu. Tu si zkonci a farizeov ekli mezi sebou: Udlali jsme chybu, kdy jsme Jei pipravili takov svdectv. Vystupme nahoru a shome jej, aby lid dostali strach a nevili mu. A zaali hlasit volat: Spravedliv se mlil. Splnili tak to, co je napsno u Izaie: "Odstrame spravedlivho, ponvad je nm obtn, tm budou povat plody svch skutk" (Iz 3,10). Vystoupili nahoru, svrhli Spravedlivho a ekli si: Ukamenujme spravedlivho Jakuba. A poali jej kamenovat, ponvad po shozen nebyl jet mrtv. Jakub se jet obrtil a na kolenou prosil: "Pane, Boe Ote, prosm t, odpus jim, nebo nevd, co in". Kdy jej kamenovali, zvolal jeden z kn, syn Rechabovch, syna Rechabima, o kterm se zmiuje ji prorok Jeremi, a ekl: "Pestate! Co to dlte! Spravedliv se za vs modl". Tu vzal jeden z nich, valch, devo, kterm dmal ltku, a udeil jm spravedlivho do hlavy. Tak zemel Jakub muednickou smrt. Pohbili ho na tme mst v blzkosti chrmu a jet dnes mono spatit u chrmu jeho nhrobek. Pro idy i pohany byl pravdivm svdkem, e Je je Kristus. Brzy na to nsledovalo Vespasianovo obleen". Toto vyprv Hegesippos v souladu s Klementem. Jakub byl pro svou spravedlivost tak obdivovn a ven, e i rozumn id vili, e on byl pinou, pro tak brzy po jeho muednick smrti nsledovalo obleen Jerusalma. Toto si sami zavinili kvli tomu, eho se na nm dopustili. Aspo Josef nic nenamt proti tomuto tvrzen, kdy k: "Toto se stalo

idm jako trest za spravedlivho Jakuba, bratra Jeova zvanho Kristus, ponvad id usmrtili spravedlivho" T historik o Jakubov smrti vyprv v 20. knize svch Staroitnost (Antiquit. 20 9): "Kdy se csa dozvdl o Festov smrti, poslal za sprvce zem do Judeje Albina. Mlad Ananus, o jeho poven na veleknze jsme se zmnili, byl odvn, ale poetil. Mimo to patil k sekt sadce, kte, jak jsme dve poznamenali, soudili tvrdji ne vichni jin id. Ananus vil, kdy Festus zemel a Albinus jet nenastoupil, e je to pzniv pleitost pro jeho pln. Svolal tedy soudn dvr, postavil ped nj bratra Pomazanho Jee jmnem Jakuba spolu s jinmi, kter obaloval z poruen zkona a nechal je odsoudit ke kamenovn. Avak vichni, kte platili mezi obany msta za velmi umrnn a horliv oddann zkonu, byli tm velmi pohoreni. Poslali proto tajn ke krli posly s prosbou, aby nedovolil Ananovi splnit pkaz. Nic takovho pr se ped tm nestalo. Nkte z nich li tak naproti Albinovi, kter pichzel z Alexandrie a pipomnali mu, e Ananus neml bez jeho vslovnho povolen svolvat soud. Albinus velmi rozhnvn napsal Ananovi dopis, kde mu hrozil patinm testem. Krl Agrippa jej proto sesadil z veleknsk hodnosti, kterou zastval 10 msc, a penesl ji na Jee, syna Damnaia."

26. JAKUBV LIST

Toto jsou zprvy o Jakubovi. Od nho m bt prvn z tak zvanch katolickch list. Je vak teba podotknout, e tento list je povaovn za neprav. Aspo ne mnoho ze starch spisovatel se o nm zmiovalo, stejn tak jako o tak zvanm listu Judov, kter je tak jednm z tak zvanch katolickch list. Pece vak vme, e tyto spolu s ostatnmi listy jsou pedtny ve vtin crkv.

27. P0 MARKOVI SE STV V ALEXANDRII PRVNM BISKUPEM ANNIANUS

V 8. roce Neronovy vldy pevzal po evangelistovi Markovi veden alexandrijsk crkve Annianus, mu bohumil a v kadm ohledu mimodn lovk.

28. ZA NERONOVA PRONSLEDOVN ZEMELI V M MUEDNICKOU SMRT PETR A PAVEL

Kdy Nero vidl, e si upevnil trn, zaal se dopoutt zloin. Dokonce se chystal i proti pravmu Bohu. Nen v plnu tto prce nartnout pln obraz jeho bezbonho jednn. O tom, jak jednal, bylo ji hodn podrobn napsno. Kdo chce, me z toho poznat ukrutnost a bsnn tohoto mue. Vdy kdy bezdvodn nespoet lid usmrtil, el ve sv zni po krvi tak daleko, e nejednou neuetil ani svch nejblich rodinnch pslunk a ptel. I svou matku, sv bratry, svou manelku s nesetnmi jinmi pbuznmi dal rozlinm zpsobem usmrtit jako neptele osobn i sttu. K tomu vemu chyblo jen jet to, aby jako prvn z csa oteven vystoupil jako neptel proti boskmu nboenstv. To pipomn man Tertullian. "Zeptejte se historickch knih! Tam shledte, e poprv ke vem ukrutn Nero pronsledoval tuto sektu, kter tehdy v m se velmi rozmhala. Chlubme se, e takov lovk zaal ns pronsledovat. Vdy kad, kdo jej zn, mus vdt, e Nero odsoudil i to, co bylo velmi dobr" (Apol. 5). Tento Nero bsnil i proti apotolm a stal se prvnm z neptel Boha. Je toti sdleno, e za nho byl v m sat Pavel a Petr ukiovn. Potvrzuje to i npis se jmny Petra a Pavla, kter je a do dneka zachovn na tamnm pohebiti. Potvrzuje to i nemn hodnovrn mu jmnem Gaius, kter il v dob mskho biskupa Zefyrina. Ten k ve svm Dialogu s Proclem, jednm z pedstavench katafrygick sekty, o mstu, kde odpovaj svat tla uvedench apotol: "Mohu ukzat vtzn znamen apotol. Chce-li jt na Vatikn nebo do Ostie, najde vtzn znamen tch, kte zaloili tuto crkev." e oba zemeli ve stejn dob muednickou smrt, dosvduje korintsk biskup Dionysios, kdy ve svm list manm pe toto: "To vm dtkliv pipomn, e Petrem a Pavlem v m a Korint zaset semeno je spolu navzjem pevn spojeno. Oba toti vstoupili do Korinta, zaseli semeno evangelia a spolen ns uili. Stejn i v Itlii uili na jednom mst a v te dob zemeli muednickou smrt". Toto jsem uvedl proto, abych pravdivost svho vyprvn jet vce podepel.

29. NESPOETN TRAPY ID A JEJICH POSLEDN VLKA S MANY

Josef (Vlka id. II,14,15) velmi ze iroka l netst, kter postihlo idovsk nrod. Mezi mnohm jinm uvd tak, e na Florv rozkaz bylo biovno neobyejn mnoho vench id a e v Jeruzalm byli ukiovni. Tento Florus byl zemskm sprvcem Judeje v dob, kdy zaala vlka, a sice ve 12. roce Neronovy vldy. K tomu Josef dodv (Vlka id. II,l8), e id v Syrii se bouili. Obyvatel msta nemilosrdn hubili idy jako sv neptele. Bylo pr mono vidt plno

nepohbench mrtvol. Starci i dti byli na sebe nahzeni, leela tam mrtv ensk tla. Cel provincie e byla postiena nepopsatelnmi pohromami. Nejhor vak, co se vbec mohlo stt, byl strach ped tm, m jim bylo hrozeno. Tak o tom mluv Josef. Tak to tehdy bylo se idy.

Kniha III.
1. KDE APOTOLOV HLSALI KESANSTV
To tedy stihlo idy. Svat apotolov a uednci naeho Spasitele se vak rozeli do celho svta. Tom, jak vyprv tradice, psobil u Parth, Ondej u Skyth, Jan v Asii, kde tak po dlouhm pobytu zemel v Efezu. Petr, zd se, kzal v Pontu, Galatii, Bithynii, Kappadocii a Asii rozptlenm tam ijcm idm. Nakonec piel i do ma a byl tam, jak si pl, ukiovn hlavou dol. Co mm ci o Pavlovi, kter il radostn poselstv Kristovo od Jeruzalma a po Illyricum1 a nakonec zemel v m za Nerona muednickou smrt? O tom vyprv Origenes ve 3. knize svho komente ke Genesi.

2. PRVN PEDSTAVEN MSK CRKVE

Po muednick smrti Petra a Pavla byl zvolen za biskupa msk crkve nejprve Linus. O nm se zmiuje Pavel, kdy pe z ma Timotheovi, pi pozdravu na konci listu.

3. LISTY APOTOL
Petrv list zvan prvn vichni uznvaj za prav. I star crkevn uitel jej jako prav pouvali ve svch vlastnch spisech. Co se te tak zvanho druhho listu zachovala se nm tradice, e nepat k novozkonnm knihm. Pesto se vak mnohm zdl uiten a byl proto s ostatnmi spisy piln ten. Avak spisy, kter maj titul Skutky Petrovy, Evangelium Petrovo, Kzn a zjeven Petra, nejsou, jak vme, vbec potny ke katolickm spism, jeto dn crkevn spisovatel ani z tch starch ani z na doby jich jako svdectv nepouil. Bhem svch Djin budu mt pleitost se zmnit, a budu mluvit o crkevnch pedstavench, kte crkevn spisovatel tyto pochybn knihy as od asu pouvali, co to bylo za knihy,

dle co ekli o kanonickch spisech veobecn povaovanch za prav a tak o tch pochybnch. U Petrovch spis, jak jsem dve uvedl, jsem shledal jen jeden za prav a u starch crkevnch pedstavench veobecn uznvan. Od Pavla je jist 14 list. Nutno vak spravedliv piznat, e nkte byli proti listu idm. Odvolvali se toti na mskou crkev, kter neuznvala, e tento list napsal Pavel. Ve vhodn dob uvedu co nai pedchdci ekli o tomto listu. Tak zvan Skutky Pavlovy (Praxeis Paulu) jsem tak nenael mezi veobecn uznvanmi spisy. Jeto dle apotol Pavel mezi pozdravy, kter pipojuje na konci svho listu manm, vedle jinch se zmiuje tak o Hermovi, od kterho m bt spis Past, nutno tu poznamenat, e tento spis Past nkte neuznvaj. Proto nesml bt potn mezi veobecn jako prav uznvan spisy. Jin, zvlt ti, kte jsou vyuovni potkm naeho nboenstv, povauj jej za nepostradateln. Proto, jak vme, je v crkvch veejn pouvn a j jsem shledal, e i nkte z nejstarch crkevnch spisovatel jej pouvali. Tolik k pouen o boskch knihch veobecn uznvanch za prav i o tch neuznvanch.

4. PRVN NSTUPCI APOTOL

e Pavel svm kznm pohanm od Jeruzalma a po Illyricum poloil zklad crkevnm obcm, vysvt z jeho vlastnch slov a rovn z toho, co Luk vyprvl ve Skutcch (13n). V kterch provincich kzal Petr Krista lidem z obzky a uil o nov mluv, mono jasn poznat z jeho dve uvedench a veobecn jako prav uznvanch list. Vdy napsal list idm rozptlenm v Pontu, Galacii, Kappadocii, Asii a Bithynii (I P 1,1). Kolik vak a kte byli uznni jako prav nstupci apotol starat se o obce zaloen apotoly, nen lehk zjistit krom asi tch, o kterch je mono dozvdt se z Pavlovch slov. Vdy jeho spolupracovnk i, jak je nazval, spolubojovnk bylo velmi mnoho. Vtina z nich byla poctna nesmrtelnou pamtkou, ponvad jim ve svch listech vydal nepomjiv svdectv. I Luk ve svch Skutcch uvd jmnem jeho ky (SK 16n). O Timotheovi se vyprv, e byl prvnm biskupem efezsk obce, stejn jako Titus kesansk obce na Krt. Luk, lka z Antiochie il vtinou v Pavlov spolenosti a stkal se i s jinmi apotoly. Jako dkaz, e uzdravoval due - nauil se to od Pavla -, zanechal nm dv knihy, kter napsal z Boho podntu. Jedna kniha je jeho evangelium. Podle vlastnho svdectv zpracoval je tak, jak mu to pedali stn ti, kte od potku byli oitmi svdky a sluebnky Slova a kter, jak sm k, od potku nsledoval. Druh kniha jsou Skutky apotol, ve kterch vypsal ne to, co slyel, nbr co sm zail. k se, e Pavel je obvykle nazval

Lukovm evangeliem, ponvad o svch spisech uil vrazu "podle mho evangelia" ( 2,16; 2 Tim 2,8). Z ostatnch Pavlovch k byl Krescens, jak Pavel sm dosvduje, posln do Gallie. Linus o nm se Pavel zmiuje ve 2. listu Timotheovi, e je u nho v m, byl hned po Petrovi, jak bylo dve eeno, zvolen biskupem msk crkve. Tak o Klementovi, kter byl ustanoven jako tet biskupem msk crkve, dosvduje Pavel e byl jeho spolupracovnkem a spolubojovnkem (Fil 4,3). Areopagita Dionysios, kter podle Skutk Lukovch po Pavlov ei k Athanm na Areopagu uvil (Sk 17 34), se stal prvnm athnskm biskupem. Tak to sdluje jin star Dionysios, biskup korintsk crkve. O tch, kte bhem asu se stali nstupci apotol, se zmnm v Djinch na patinm mst. Nyn pokraujeme ve svm vyprvn!

5. POSLEDN OBLHAN ID PO KRISTOV SMRTI

Po 13 let Neronov vld sedli na trnu Galba a Otho jen jeden rok a est msc.2 Na to Vespasian, kter se vyznamenal v bojch proti idm, sm se prohlsil za csae a tamnmi legiemi byl povoln za samovldce. Kdy se vrtil do ma, povil svho syna Tita vedenm vlky proti idm.3 Po nanebevstoupen naeho Spasitele se id nespokojili s tm, co uinili Spasiteli, nbr zloinn jednali s vtinou apotol. Nejprve ukamenovali tpna, po nm sali Zebedova syna a Janova bratra Jakuba. Jakub, kter po nanebevstoupen Pna obdrel tamn biskupsk stolec, byl usmrcen zpsobem, o kterm jsme mluvili. Ostatn apotolov po nesetnch nstrahch proti jejich ivotu byli vyhnni z Judeje. Z pkazu Krista, kter jim ekl "Jdte a ute vechny nrody ve jmnu mm" (Mt 28,19), vydali se hlsat evangelium vem nrodm. Tak kesansk obec v Jeruzalm dostala pokyn, kter byl oznmen z nebe tamnm vynikajcm kesanm, opustit ped vlkou msto a usadit se v Pereji4 v mst zvanm Pella. Do tohoto msta odeli vichni vc kesan z Jeruzalma, take hlavn krlovsk msto idovsk stejn jako cel Judea byla zcela oputna svatmi mui. Nyn stihl spravedliv Bo trest idy i cel toto bezbon pokolen za tolik zloin vi Kristu a jeho apotolm. Kolik a jak pohromy tehdy se vech stran postihly cel nrod, jak obyvatel trpli velkm hladem, jak tisce lid bez rozdlu vku a pohlav pilo o ivot meem, hladem a rozlinou smrt, kolik idovskch mst bylo obleeno, kolik hrzy a jet vc ne hrzy vidli ti, kte se utekli zachrnit se do Jerusalma, jednoho z nejzpevnnjch mst, stejn jako o prbhu vlky a v n spchanch zloinech, konen o ohavnm proroky pedpovdnm (Dan. 9,27; Mt

24,15) zpustoen kdysi slavnho Boho chrmu, jak byl zcela rozboen a pln znien ohnm - o tom vem, kdo m chu, me se dost v Josefovch Djinch vlky idovsk. Stoj zato uvst, e tento historik uvd mnostv tch, kte z cel Judeje v onch velikononch dnech se shromdili v Jeruzalm a, abych uil jeho slov, byli tam uzaveni jako ve vzen. Udv jich asi na 3 miliny. Bylo to vak i spravedliv. Bo spravedlnost na n uvalen zkza v podob vzen je stihla prv v den, kdy odsoudil k smrti dobrodince vech Spasitele, Jee Boho Pomazanho. Co se jim jednotliv pihodilo a u meem i jinm zpsobem, to pejdu. Myslm, e se musm zmnit o utrpen, kter jim zpsobil hlad, aby teni poznali, jak trest stihl idy za zloin nedvno spchan na Bom Pomazanm.

6. HLAD, KTER POSTIHL IDY

Vezmme opt ptou knihu Josefovch Djin a peteme si o hrze tehdejch udlost. "Bohatm", k tento historik, "bylo setrvn ve mst ke zkze. Vdy mnoh byl kvli svmu bohatstv zabit pod zminkou, e chtl pebhnout k nepteli. S hladem rostla i zuivost rebel a oboj rostlo ze dne na den. Ve mst nebylo obil. Vzbouenci vnikali do dom a vechno prohledvali. Jestlie tam nco nali, zle nakldali s obyvateli, protoe pr to zatajili. Nenali-li nic, bili je, protoe pr si to dobe schovali. Jako dkaz, e m i nem potraviny, slouilo tlesn vzezen neastnho. U tch, kte mli jet pevn zdrav, mli za to, e maj zsobu potravin. Kdo ji umrali, ty ponechali svmu osudu. Za nerozumn povaovali zabjet ty, kte z hladu byli blzko smrti. Mnoz potaj dvali cel sv jmn za jednu mici penice, jestlie byli bohat. Kdo mohli dt jen mlo, dostali za to jen jednu mici jemene. Pak se ukryli do tajnch kout svch pbytk. Jedni jedli z velkho hladu nemlet obil, jin si pipravovali chlb tak, jak jim prv bda a strach radil. Stl nebyl nikde prosten k jdlu, nbr hned s ohn si brali jet nevaen pokrmy a tak je jedli. Politovn hodn jdlo. K pli byl pohled, jak silnj si vzali vechno a slab nakali z hladu. Hlad sice utlum vechny city, ale pece neni tolik jako pocit cty. Vechno, co je hodno cty a vnosti, tm v lovku zanik. eny rvaly jdlo mum dti otcm, a co je nejho, matky rvaly svm vlastnm dtem jdlo od st. Ani ty, kter sv mal dti nosily na rukou, nedlaly si dn vitky vzt dtem i tu kapku mlka, I kdy si takto opatovali jdlo, pece se neukryli. Vude se objevili vzbouenci, aby jim to sebrali. Kdy vidli zaven dm, bylo to pro n znamenm, e obyvatel toho domu maj jdlo. Vylomili dvee, vrhli se dovnit a rvali jim jdlo z st. Starci, kte si nechtli dt vzt jdlo z rukou, byli biti. eny, kter

skrvaly, co mly v rukou, ty byly vleny za vlasy. Ani se edinami ani s nedosplmi nebylo slitovn. Dt kter mlo kousek jdla v stech, vyzdvihli do ve a pustili na zem. Kdo sndl jdlo, dve ne vnikli do domu, s tm bylo jet he, jako by jim uinil njak bezprv. Aby mohli najt potraviny, vymleli si hrozn zpsoby muen. Neastnkm ucpali moovou trubici hrachem a ostrmi holemi bodali do zadnice. Co vytrpl, kdo piznal, e m kousek chleba nebo skryl tajn hrst jench krup, to je hrza i slyet. Muitel nemli dn nedostatek - bylo by jet he, kdyby to dlali z hladu -. Dlali to jen proto, aby zocelili svou surovost a aby si obstarali jdlo pro pt dny. Jestlie se nkte vplili a k mskm strm nasbrat si na poli njak byliny, pili jim naproti a sebrali jim to, ponvad si myslili, e chtli pebhnout k nepteli. Ani prosbami ani zapsahnm se pi svatm Bom jmnu, aby jim ponechali aspo st toho, co si s nasazenm ivota pinesli, se nedali oblomit. Ano, mohl mluvit o tst, e pi tom nepiel jet o ivot." (Vlka id. V,16,2). Trochu dle pipojuje k tomu jet toto: "idm tm byla odznuta monost vyjt z msta a kad nadje na zchranu. Hlad, kter byl stle hor, niil rodiny i domy. Stechy byly pln vyhladovlch en a dt, ulice plny mrtvch starc. Chlapci i dospl odul hladem se jako bez due potceli po ulicch, padali, aby dobojovali posledn boj se smrt. Nemocn a slab nemohli sv pslunky ani pohbt. Ti, kte byli jet pi sle, ze strachu o svj vlastn ivot se vyhbali mrtvolm. Vdy mnoho jich umralo vedle tch, kter chtli pohbt. Mnoz se dopotceli ke hrobm dve ne je stihla smrt. Pi tto bd nikdo u nemohl ani plakat ani nakat. Hlad udusil vechen cit. Pomalu umrajc s vyschlma oima se dvali na ty, kte ped nimi ji doli klidu. Hlubok ticho a smrt obtkan noc se rozprostela nad mstem. Pece vak hroznj ne toto byli lupii. Vnikali do dom, kter se staly hroby, olupovali mrtv, strhvali jim aty s tla a se smchem odtud rychle odchzeli. Na mrtvolch zkoueli ost svch me, kdo leeli jet iv, ty probodvali. Kdo je prosili, aby je probodli, ty nechali na pospas hladu. Kad z umrajcch, kdy jej vzbouenci nechali na ivu, se upen dval ke chrmu. Z potku vzbouenci nechvali mrtv pohbvat na veejn traty, ponvad zpach i pro n byl nesnesiteln, pozdji vak, kdy u jim na to sly nestaily, hzeli je pes ze do rokle. Kdy Titus pi objce vidl plno mrtvol a plno krve pod hnijcmi tly, zabdoval, zdvihl ruce k nebi a dovolval se Boha za svdka, e toto nen jeho dlem" (Vlka id. V,12,3,4). O nco dle pokrauje: "Nebudu schopen vyslovit, co mi pikazuje bolest. Kdyby man dle vhali zakroit proti zloinu, myslm, e by bu zem pohltila msto, nebo by je zatopila potopa, nebo e by bylo znieno ohnm jako Sodoma Gomora. Vdy daleko hor bylo toto pokolen ne ti, kte to tehdy zaili. Jejich lenm bsnnm byl cel nrod znien."

(Vlka id. V,13,6.) A v 6. Knize (kap. 3) pe Josef: "Poet tch, kte ve mst zahynuli hladem, byl bezpoet. Nepopsateln jsou i vstupy kter se tam odehrvaly. Vdy v kadm dom, kde bylo jen trochu jdlo byla vlka. Osoby, kter byly mezi sebou spojeny nejnnjmi pouty, se navzjem bily, aby si pro sebe utrhly uboh vanec jdla. Ano, ani umrajcm se nevilo, e nic nemaj. Lupii prohledvali i takov, kte mli ji smrt na jazyku zda nemaj za adry ukryt jdlo a nepedstraj, e jsou mrtv. Lupii s sty hladem otevenmi jako vztekl psi chodili sem a tam, jako opil tloukli do dve a jako beze smyslu dvakrt i tikrt se vrhali do tho domu. Bda je nutila jst vechno, ano, sbrali a jedli i to, co bylo i tm nejpinavjm ze vech zvat odporn. Dokonce brali emeny a boty, trhali ki ze svch tt a jedli ji. Nkterm slouily za potravu i zbytky starho sena. Sebran stbla prodvali za 4 atick drachmy. Ne k emu pipomnat ony hrzy hladu na bezduchch pedmtech? Uvedu ppad, hrozn a k neuven, o jakm nebylo slyet ani u ek ani u barbar. Radji bych o takovm ppadu pomlel, aby si potomci nemyslili, e si vymlm, kdybych pro to neml mezi svmi souasnky nesetn svdk. Ostatn i sv vlasti bych prokzal patnou slubu, kdybych se nezmnil pi svm vyprvn o netst, kter je stihlo" (Vlka id. VI,3). "Jedna z obyvatel za Jordnem, urozen a bohat pan jmnem Maria, dcera Eleazara z vesnice Batbezor (Dm yzopu), utekla se do Jeruzalma a musila tam s ostatnmi prot obleen. Tyrani j uloupili vechen majetek, kter si sebou pinesla do msta Pereje. Nhon tyran denn se k n vrhvali a sebrali ji i ten zbytek cennost, kter mla, a mla-li jdlo, i to j vzali. enu to popudilo a astovala lupie nadvkami a kletbami. Nikdo vak ani z hnvu ani ze soucitu se neodhodlal k tomu, aby ji zabil. Znechucena obstarvat jdlo pro jin, hlavn vak e nebylo ji nic k jdlu, vce z rozhoen ne z hladu vzala si za rdce hnv a bdu a dopustila se neho nepirozenho. Uchopila sv dt, kter jet slo mlko, a povdala: Neastn dt, m mm ve vlce ukojit tvj hlad a neklid? Nam dlem u man je otroctv jestlie zstaneme na ivu. Ale otroctv pedchz hlad, a hor ne oboj jsou buii. Nue, nyn bu mm pokrmem, rebelm k vstraze a lidem legendou. To jedin jet chyb k netst id (Vlka id. VI,3,4). S tmito slovy zabila svho syna. Potom jej uvaila. Polovinu sndla, druhou polovinu pikryla a schovala. Kdy se rebelov objevili a uctili hrozn zpach, pohrozili j okamitou smrt, neuke-li jim pipraven jdlo. ena odpovdla, e jim schovala nejlep st, a odkryla zbytky dtte. Zmocnila se jich hrza. Zstali stt, jako by do nich hrom udeil. ena vak ekla: "Je to m dt, j jsem to udlala. Jezte, vdy i j jsem jedla. Nebute mk ne ena, ne soucitnj ne matka! Mte-li svdom a zhrozili jste se m obti, prv jsem polovinu sndla, tohle zbv pro mne i pro ostatn (Vlka id. VI,3,4). Po tchto slovech s hrzou odeli.

Ovem jen v tomto ppad, a nechali neradi jdlo matce. Povst o tomto hroznm inu se rychle rozila po celm mst. Kad si iv pedstavil tento hrozn in a tsl se, jako by to sm uinil. Hladem souen touili nyn jen zemt a povaovali za astn, kdo byli uchrnni takovho osudu jet dve, ne slyeli o takov bd". Toto bylo odmnou za nespravedlnost a bezbonost, kter se dopustili id na Pomazanm Bom.

7. KRISTOVY PEDPOVDI
Nen nevhodn pipojit k tmto slovm pravdiv pedpovdi naeho Spasitele, kter to ohlsil tmito prorockmi slovy: "Bda enm v poehnanm stavu i kojcm v onch dnech! Modlete se, aby v tk nenastal v zim a v sobotu. Bude toti velk souen, jakho a dosud nebylo od potku svta a nikdy nebude" (Mt 24, 19-21). Historik Josef uvd poet padlch. k, e hladem a meem zemelo 1 000 000 lid. Zbyl vzbouenci a lupii, kte po dobit msta se navzjem udvali, e byli popraveni. Nejvt a nejkrsnj jinoi byli uchrnni pro triumfln vjezd vtzv. Vichni ostatn nad 17 let e byli spoutni a poslni k nucenm pracm do Egypta, jet vce vak e jich bylo rozdleno do provinci, aby tam nalezli smrt meem a od divokch zvat pi veejnch hrch. Co vak bylo pod 17 let, bylo zajato, odvedeno a prodno. Poet tchto obnel asi 90 000. Toto se udlo ve druhm roce Vespasianovy vldy, prv podle prorockch pedpovd naeho Pna a Spasitele Jee Krista, kter to ve sv bosk moci pedpovdl a podle vyprvn svatch evangelist nad tm zaplakal. Tito evangelist uvdj jeho vlastn slova, ktermi se obrtil jednak k Jeruzalmu: "Kdybys bylo poznalo i ty, a to v tento den, co je ti k pokoji. Ale nyn je to skryto ped tvma oima. Pijdou na tebe dni, kdy t tvoji neptel obkl nspem a oblehnou t a se vech stran sevou, a na zem poval tv dti, kter jsou v tob" (Lk 19,41-44); jednak se obrtil i k nrodu: "Bude velk souen na zemi a soud hnvu nad tmto lidem. Budou padat pod ostm mee, budou odvdni do zajet mezi vechny nrody, dokud se nenapln as pohan" (Lk 21,23,24). A opt: "A uzte, e Jeruzalm je oblhn vojskem, pak vzte, e se u piblilo jeho zpustoen" (Lk 21,20). Srovnme-li nyn vroky naeho Spasitele s tm, co pe historik o cel vlce, jak se nelze obdivovat a nepiznat, e n Spasitel to pedem vdl a pravdiv pedpovdl? K vyprvn Josefa o tom, co se stalo celmu idovskmu lidu po utrpen naeho Spasitele, a po onom kiku, kdy mnostv id osvobodilo od smrti lupie a vrahy, pvodce ivota se vak chtlo zbavit, neteba nic vc dodvat. Pece by bylo mono zmnit se o tom, co by mohlo slouit jako dkaz lsky vemohouc Prozetelnosti k lidem, e toti plnch 40 let po zloinu proti Kristu to trvalo,

ne se ta zkza splnila. Bhem tto doby byla vtina apotol a uednk i prvn jeruzalmsk biskup Jakub zvan bratr Pna jet na ivu. Zdrovali se ve mst Jeruzalm a byli velmi silnou ochranou. Bo moc byla a dosud velkodun a oni mohli doshnout odputn a mohli bt zachrnni. I pi tto velk velkodunosti mimodnmi znamenmi jim ukazovala, co by je stihlo, kdyby neinili pokn. Jeto uveden historik povaoval za dobr zapsat ona znamen, nebude nevhodn uvst je tenm z tohoto dla.

8. ZNAMEN PED VLKOU

Kdo si vezme do rukou Josefovy Djiny, me tam st v 6. knize toto vyprvn: "Neastn nrod tehdy uvil svdcm, kte se vydvali za Bo vyslance. Nedbali na znamen, kter jasn ukazovala na pichzejc zpustoen. Nevili tomu. Jako ommeni, jako bez o a ducha peslechli kzn Boha. Nad mstem stanula mei podobn hvzda a zstala na obloze skoro cel rok. Dle jet ped vypuknutm vzpoury a jet ne se hnulo vojsko, kdy se shromdil lid o svtcch nekvaench chleb, ozilo osmho dne xantica (pozn.: lat. peklad "sexto idus aprilis 8. dubna) kolem tet hodiny po plnoci tak mocn svtlo olt a chrm, jak by byl bl den. Trvalo to asi pl hodiny. Nezkuen sice v tom vidli dobr znamen, ale zkonci to povaovali za pedznamenn toho, co se pozdji skuten stalo. O tme svtku pivedla na svt krva, kterou vedl veleknz k obti, uprosted chrmu bernka. Kovov, velmi tk vchodn brna vnitnho ndvo opaten velmi hluboko do zem zaraenmi zvorami, kterou jen st mohlo zavt 20 mu, se o plnoci sama otevela. Nkolik dn po velikononch svtcch, 21. msce artemisia (pozn.: dubna), ukzalo se obdivuhodn, vechnu vru pesahujc zjeven. Co vyprvm, mohlo by se zdt jako pohdka, kdyby o tom nevyprvli, kdo to sami vidli a kdyby nsledujc netst skuten neodpovdalo tmto znamenm. Ped zpadem slunce bylo vidt v cel krajin ve vzduchu bitevn vozy a ozbrojen vojska thnouc v mracch a obkliujc msta. Dle, kdy kn o letnicch li podle zvyku v noci k bohoslubm do chrmu, uslyeli podle jejich vpovd umn a hluk a potom hlasit voln: Odejdme odtud! Jet hrozivj je nsledujc: Jist Je, syn Ananiv, nevzdlan venkovan piel 4 roky ped vlkou, kdy msto ilo jet v hlubokm mru a dobe se lidem vedlo, oslavit svtek, o kterm si vichni k Bo poct stavli stnky, a zaal nhle kiet: Hlas na potku, hlas o zniku, hlas od ty vtr hlas proti Jeruzalmu a chrmu, hlas proti enichovi a nevst, hlas proti celmu nrodu. Tato slova ve dne v noci volal po ulicch. Nkte z vench obyvatel se

pohorovali nad tmto netst ohlaujcm volnm, chopili se toho lovka a tloukli jej. On vak, ani by se hjil i ekl nco proti ptomnm, volal stle tot jako dve. Ponvad pedstaven vili, e to in z vy moci, jak tomu tak skuten bylo, odvedli jej k mskmu sprvci. Tam byl biovn a na kosti. Nenakal ani neplakal, nbr ltostiv pi kadm deru volal: Bda, bda, Jeruzalmu". T historik vyprv jet nco pamtihodnjho. Pr se nalo, k, ve svatch Psmech proroctv, e v t dob vyjde z jejich zem jeden, kter ovldne cel svt. Josef sice k, e se to splnilo na Vespasianovi. Ten vak neovldl cel svt, nbr jen mskou i. Vtm prvem by se toto proroctv mohlo vztahovat na Krista, jemu pravil Otec. "Podej m a dm ti v majetek nrody, do vlastnictv koniny zem" ( 2,8). Vdy prv v t dob s rozletl hlas i slova svatch apotol do celho svta a k jeho hranicm.

9. JOSEF A JEHO SPISY

Po tom vem je spravedliv ble poznat tak Josefa, jemu tyto Djiny dkuj za mnoh pspvky, jeho rod a pvod. On sm nm to sdluje tmito slovy: "Josef, syn Mattathiv, narozen v Jeruzalm, rodem Hebrej, z knskho rodu. Bojoval jsem zpotku proti manm a byl jsem donucen bt ptomen udlostem, kter se tehdy staly." (Vlka id. I,1). Josef byl mezi tehdejmi idy velmi ven. A ne pouze u soukmenovc, ale i u man. Tito jej poctili ve svm hlavnm mst postavenm sochy, a jeho spisy byly uloeny ve sttn knihovn. Ve 20 knihch popsal cel idovsk starovk, Je to spis Staroitnosti. Ve spisu Vlka idovsk o 7 knihch popsal djiny tehdej idovsk vlky. Jak sm dosvduje, nenapsal jej pouze ecky, ale i ve sv matetin. Jist si zaslou vit mu i v ostatnm. Od nho jsou i dva jin hodn peten spisy O starm pvodu id (De Judeorum vestustate). V nich odpovd gramatikovi Apionovi, kter tehdy napsal spis proti idm, Odpovd i na jin spisy, kter se snaily uret star zvyky idovskho nroda. V prvn z tchto knih udv poet kanonickch knih Starho Zkona a k o tchto knihch, kter byly u Hebre podle star tradice uznvny za prav.

10. JOSEFOVA ZMNKA O PSMU SVATM

"U ns neexistuje velk poet navzjem si odporujcch spis, nbr jen 22 knih, kter obsahuj djiny minul doby a prvem jsou povaovny za bosk. 2 tchto je 5 Mojovch knih, kter obsahuj zkony a djiny lidstva a do Mojovy smrti. Tento asov sek obsahuje skorem 3 000 let. Od Mojovy

smrti a po smrt Artaxerxa, kter byl perskm krlem po krli Xerxovi, popsali proroci udlosti sv doby ve 13 knihch.. Ostatn 4 knihy obsahuj chvalozpvy na Boha a velmi uiten pikzn pro ivot. Od Artaxerxa a po nai dobu bylo sice velicos napsno, avak ne vechno pov te vnosti jako dvj spisy, ponvad nen dokzno, e pat mezi prorock knihy. Nikdo bhem dlouh doby se neodvil tyto knihy mnit, nco k nim pidvat i vypoutt i, njak je mnit. Vem idm od narozen je vtpovno, e tyto knihy jsou Bom slovem, e si jich mus vit a za takov je povaovat, ano, v nutnm ppad i pro n zemt" (Contra Apionem 9,8). Tyto poznmky historika nebyly zde zbyten uvedeny. Tento mu napsal tak jin ne bezvznamn spis O panstv rozumu. Nkte mu dali titul "Makabejt", ponvad vyprv o bojch tch Hebre, kte v makabejskch knihch tak staten vystoupili na obhajobu bosk bytosti. T historik poznamenv ve 20. knize Staroitnost, e si umnil napsat 4 knihy o Bom byt podle od pedk zddnho nzoru id. Dle Zkony, pro je v nich jedno dovoleno dlat a jin zakzno. Ve svch spisech se zmiuje jet o jinch svch spisech. K oven pravdivosti toho, co jsme z nho citovali, mono uvst jeho slova, kter pipojil na konci svch Staroitnost. Kdy toti Justus z Tiberiady souasn s nm se rozhodl vypsat djiny tehdejch udlost, vytkl mu Josef, e nepravdiv l udlosti. Vytkl mu rovn i jin nesprvnosti a doslovn k toto: Nebl jsem se o sebe kvli svmu spisu, nbr pedal jsem sv knihy csai v dob, kdy udlosti mli v iv pamti. Byl jsem si toti vdom, e jsem napsal pravdu, a tak jsem se nemlil e mi dosvd pravdu. I mnohm jinm, kte mli ast na vlce, jsem dal sv Djiny. Mezi nimi i krli Agrippovi a jeho nkterm pbuznm. Titus5 si vak tolik pl, aby lid poznali udlosti on doby, e m knihy vlastnorun podepsal a pikzal je uveejnit. Krl Agrippa napsal 62 dopis, kde dosvduje pravdivost mho vyprvn" (Vita Josephi c. 65). Dva z tchto dopis k tomu pikld. To by snad stailo. Pejdeme k nsledujcmu!

11. PO JAKUBOVI DIL JERUSALMSKOU CRKEV SYMEON

Po Jakubov muednick smrti a brzy na to po dobyt Jeruzalma se pr tehdy seli jet ijc apotolov a uednci Pna spolu s tlesnmi pbuznmi Pna i z nich toti byli tehdy jet naivu - se vech stran a radili se, kdo by byl hoden stt se Jakubovm nstupcem. Vichni jednomysln uznali Symeona, syna Kleofe, o kterm se zmiuje evangelium, e byl Vykupitelovm pbuznm, za hodna tamnho biskupskho stolce. Kleof m bt podle Hegesippa Josefovm bratrem.

12. VESPASIANV ROZKAZ VYPTRAT DAVIDOVY POTOMKY

Mimo to se tak vyprv, e Vespasian po dobyt Jerusalma pikzal vyptrat vechny, kte pochzeli z Davidova rodu, aby tak nikdo nezstal z idovskho krlovskho rodu. Tento rozkaz vyvolal nov velmi krut pronsledovn id.

13. ANACLETUS, DRUH BISKUP MSK CRKVE

Po desetilet Vespasianov vld nastoupil na trm jeho syn Titus. Ve 2. roce jeho vldy po Linovi, kter 12 let dil jako biskup mskou crkev, nastoupil Anacletus. Po Titov dvoulet vld a stejn tolik msc nastoupil jeho bratr Domitian.6

14. ABILIUS, DRUH BISKUP V ALEXANDRII

Ve 4. roce Domitianovy vldy zemel prvn biskup alexandrijsk crkve Annianus. Svj ad spravoval 22 let. Po nm jako druh biskup nsledoval Abilius.

15. KLEMENT, TET BISKUP MSK

Ve 12. roce vldy uvedenho csae Domitiana se nstupcem Anacleta, kter pedsedal msk crkvi 12 let, stal Klement. Tohoto Klementa jmenuje apotol ve svm list Filippanm jako svho spolupracovnka, kdy k: "S Klementem a svmi ostatnmi spolupracovnky, jejich jmna jsou zapsna v knize ivota" (Fil. 4,3).

16. KLEMENTV LIST

Od Klementa mme jeden veobecn uznvan jako prav list obzvl obdivuhodnho obsahu. Napsal jej ve jmnu msk crkve korintsk crkvi, ponvad v Korint vypukly stranick spory. List je uznvn ve vtin crkv a je jak dve tak a doposud veejn pedtn. e v on dob skuten byly spory v korintsk obci, to dosvduje hodnovrn svdek Hegesippus.

17. PRONSLEDOVN KESAN ZA DOMITIANA

Domitian byl krut. Velk poet lechetnch a vench man dal usmrtit bez soudnho rozsudku a bezpoet jinch osvcench mu potrestal vypovzenm ze zem a ztrtou majetku. Stal se konen i Neronovm nstupcem v boji proti Bohu. Byl druhm, kter podntil pronsledovn proti nm, a jeho otec Vespasian se k nm nechoval neptelsky.

18. APOTOL JAN A JEHO ZJEVEN

Pi tomto pronsledovn, jak se vyprv, byl apotol a evangelista Jan, kter tehdy jet il, kvli svmu svdectv Bomu Slovu odsouzen k nucenmu pobytu na ostrov Pathmos. Ireneus k v 5. knize svho spisu Proti bludm, kde mluv v tak zvanm tajemnm zjeven Janov o sle oznaujcm antikrista, doslovn toto: "Kdyby jmno antikrista bylo v nynj dob veejn znmo, pedpovdl by to ten, kter ml zjeven. Vdy ne ped dlouhou dobou, nbr tm v naich dnech, toti ke konci Domitianovy vldy stalo se to zjeven." (Adv. Haer. V,30) . V tehdej dob zilo uen na vry takovm leskem, e sami spisovatel, kte stli blzko naemu nboenstv, se nestydli ve svch historickch pracch zmnit se o naem pronsledovn a naem muednictv. Prv oni udali sprvnou dobu. Vyprvj toti, e v 15. roce Domitianovy vldy s velmi mnohmi byla i Flavia Domitilla, dcera sestry Flavia Klementa, jednoho z tehdejch mskch konsul, pro svou pevnou vru v Kristu poslna za trest do vyhnanstv na ostrov Pontia.

19. DOMITIANV ROZKAZ USMRTIT DAVIDOVY POTOMKY

Domitian vydal rozkaz popravit vechny, kdo pochzeli z Davidova rodu. Podle jednoho starho vyprvn mli bt nkte Judovi potomci, podle tla byl Juda bratrem Jee, udni heretiky, protoe pochzeli z Davidova rodu a honosili se svm pbuzenstvm s Kristem. O tom vyprv Hegesippus toto:

20. PBUZN NAEHO SPASITELE

"V tehdej dob zstali z pbuzenstva Pna jet vnuci Judy nazvanho podle tla bratrem Pna. Tito (heretici) udali, e pochz z Davidova rodu. Jaksi Evocatus je proto pivedl k csai Domitianovi. Tento stejn jako Herodes ml strach z Krista. Ptal se, zda pochzej z Davidova rodu a oni to potvrdili. Pak se jich ptal, jak maj majetek a jak velk je jejich jmn. Oba odpovdli, e maj jen 9 000 denr a z toho kadmu e pat polovina. Ale ani to, kali, nemli v hotovch penzch, nbr v poli, kter obn jen 39 jiter7. Z toho e zaplatili poplatky a sami e se iv vlastnma rukama. Na to mu ukzali sv ruce ztvrdl prac a pln mozol. Kdy se jich ptal na Krista a jeho krlovstv, jakho e je druhu to krlovstv, kdy a kde se me Kristus zjevit, odpovdli, e to nen dn svtsk ani pozemsk krlovstv, nbr nebesk a andlsk, kter se zjev na konci asu, potom e Kristus pijde v cel sv velebnosti soudit iv i mrtv a kadmu odplat podle jeho skutk. Za to je Domitian neodsoudil. Pohrdl jimi jako zcela prostmi lidmi. Propustil je a pikzal tak zastavit pronsledovn crkve. Tito, ponvad nebyli pouze vyznavai, nbr byli z rodu Pna, stali se po svm osvobozen pedstavenmi kesanskch obc a ili, kdy zase nastal klid, a do doby Trajana." Tolik Hegesippus. Tak Tertullian vyprv o Domitianovi toto: "I Domitian se jednou pokusil uinit tot a astnit se na Neronov krutosti. J si myslm, ponvad nyn maj nkte rozum, e brzy upustil od toho a odvolal i tresty vyhnanstv." (Apologet. V). Po 15 let Domitianov vld pevzal sprvu e Nerva.9 Jak ns djepisci on doby zpravuj, rozhodl se msk sent odejmout Domitianovi estn titul, propustit vechny jm do vyhnanstv odsouzen" vrtit je do vlasti a znovu dosadit na jejich majetek. Tehdy podle star tradice apotol Jan opustil sv msto ve vyhnanstv na Pathmu a zase pobval v Efezu.

21.CERDO (KERDON), TET BISKUP ALEXANDRIJSK CRKVE

Po pes rok trvajc vld Neronov nastoupil na trn Trajan.10 V prvnm roce jeho vldy po Abiliovi, kter vedl 13 let alexandrijskou crkev, nastoupil Cerdo. Ten byl ponaje Annianem tet biskupem onoho msta. Tehdy stl jet Klement v ele msk crkve. Klement byl tetm, kte po Petrovi a Pavlovi sedli na tamnjm biskupskm stolci. Prvnm byl toti Linus a druhm Anacletus.

22. IGNATIUS, DRUH BISKUP V ANTIOCHII

Evodius byl prvnm antioskm biskupem. Druhm byl Ignatius a til se velk vnosti.

23. SYMEON, DRUH BISKUP V JERUZALM

V on dob po bratru naeho Spasitele dil jeruzalmskou kesanskou obec jako druh biskup Symeon.

24. VYPRVN O APOTOLOVI JANOVI

Tehdy byl naivu v Asii onen uednk, kterho Pn miloval, toti Jan, a po nvratu ze svho vyhnanstv na ostrov po Domitianov smrti dil tamn crkve. e Jan byl tehdy skuten naivu, mono si ovit slovy dvou svdk. Mohou bt povaovni za spolehliv, jeto byli bojovnky za crkevn pravovrnost. Myslm tm Irenea a Klementa Alexandrijskho. Prvn pe ve 2. knize spisu proti heresm toto: "Vichni velmi sta, kte se stkali s uednkem Pna Janem, dosvduj, e to Jan vyprvl. Vdy il mezi nimi a do Trajanovy doby" (Adv. haer. II,22). Ve stejn knize k tak: "Ale i crkev v Efezu, kterou zaloil Pavel a ve kter Jan pobval a do doby Trajana, je pravdivou svdkyn pro apotolskou tradici" (Adv. haer. III,4). Klemens ve spise Bude bohat spasen (Quis dives salvetur) udv stejnou dobu a pipojuje k tomu udlost, kter byla velmi pitaliv pro ty, kte rdi sly o nem uitenm a krsnm. Vezmi jeho knihu do ruky a ti o udlosti, kter zn takto: "Vyslechni povst, kter vak nen dnou povst, nbr vyprv o skuten udlosti, kter se pihodila apotolovi Janovi a kter se uchovala v pamti. Kdy tento Jan se po smrti tyrana vrtil z ostrova Pathmu do Efezu, el na prosbu vcch k obyvatelm sousednch provinci, jednak aby tam ustanovil biskupy, jednak aby tam zdil kesansk obce a jednak aby Duchem Svatm mu oznaen mue ustanovil duchovnmi. Piel i do jednoho msta nedaleko Efezu. Nkte to msto uvdj jmnem (pozn.: Smyrna). Kdy bratry poslil a potil, uvidl statnho jinocha pjemnho vzhledu a ohniv povahy. Pohldl na biskupa, kterho vysvtil a ekl mu: Tohoto ti ve v vnosti doporuuji a svdkem budi obec i Kristus. Kdy biskup pijal jinocha a pislbil ve udlat, Jan znovu opakoval, co nadil biskupovi. Biskup pijal doporuenho jinocha do svho domu, vychoval jej, chrnil, staral se o nho a nakonec ho poktil. Potom polevil v pi a bdlosti v domnn, e jinocha ochrn nejdokonalej ochrann prostedek, toti pee Pna.11 Jinoch pli brzo putn z dohledu dostal se do patn spolenosti lenivch, zhralch patnch soukmenovc.

Nejprve jej k sob pilkali skvostnmi hostinami, potom jej vzali sebou astnit se jejich vtch podnik. Jinoch si na to pomalu zvykal, a m vt byly jeho pirozen vlohy, tm vce jako splaen siln k, kter odbo se sprvn cesty a hrye oprati, se til do propasti. Nakonec pestal doufat v Bo pomoc. Nepomlel ji jen na mal provinn, nbr se rozhodl, protoe myslel, e u je ztracen, dopoutt se zloin a sdlet stejn dl s ostatnmi. Vzal je sebou a zaloil loupenou bandu. Stal se jejich vdcem a vechny pekonal nsilnost, vradnm a ukrutnost. Po njak dob povinnost volala Jana opt do toho msta. Kdy vydil zleitosti, kvli kterm piel, ekl biskupovi: "Biskupe, vra nm, co jsme ti svili j a Kristus ped tv cel obce". Ten byl nejprve pekvapen, ponvad si myslel, e snad na nm neprvem d penze, kter nepijal. Jako nemohl na jedn stran vyhovt, ponvad nic neml, tak na druh stran nemohl nevit Janovi. Jak vak Jan ekl: "dm zpt jinocha a dui bratra", zabdoval staec a se slzami v och ekl: Ten zemel. Kdy a jakou smrt? zeptal se Jan. Zemel Bohu, znla odpov, stal se patnm a zkaenm lovkem a nakonec i lupiem. Bydl se stejn smlejcmi spolenky, ne v crkvi, ale na hoe. Tu roztrhl apotol sv roucho, v nku se bil do ela a zvolal: Uinil jsem t strcem due mho bratra! Obstarej mi kon a dej mi prvodce! Apotol na to odjel z kesansk obce. Kdy Jan piel na msto, kde se lupii zdrovali, chopila se jej str. Nepomlel utci ani neprosil, nbr hlasit ekl: Prv proto jsem piel, zavete mne k veliteli! Ten mezitm jej ekal ve svm brnn. Jak vak poznal pichzejcho Jana, studem se obrtil na tk. Apotol bez ohledu na sv st bel za nm tak rychle, jak jen mohl, a volal: Pro utk, mj synu pede mnou, ped svm otcem, neboj se! M jet nadji na zchranu. Chci Kristu skldat ty za sebe. Bude-li to nutn, dobrovoln zemu msto tebe, jako Kristus zemel za ns. Svj ivot dm za tvj. Klidn vsta, v, Kristus mne poslal. Jak slyel tato slova, naped zstal stt a pohledl k zemi, potom odhodil zbra, tsl se a zaal plakat. Objal starce, prosil, jak jen mohl, se slzami v och za odputn. Tak klee na kolenou slzami v och byl po druh poktn. Jen pravou ruku skrval. Apotol jej vak zapsahal, e obdrel pro nho odputn od Spasitele. Poklekl ped nm vzal jej za pravici jakoby ltost umytou, polbil ji a vedl jej do obce. Zde se za nho hodn modlil, dlouhmi posty s nm bojoval, mnoha dojmavmi slovy mu dodval odvahu a pr neodeel, dokud jej znovu nevrtil crkvi. Dal tm velk pklad opravdovho pokn, viditeln pomnk znovuzrozen, vtzn znamen viditelnho zmrtvchvstn".

25. POAD EVANGELI

Toto Klementovo vyprvn jsem uvedl pro pouen ten. Nyn chceme uvst i spisy tohoto apotola, o jejich pravosti nikdo nepochybuje. Pedevm mus zde bt uvedeno podle nho nazvan evangelium, kter je dobe znm vem kesanskm obcm pod nebem. e vak z dobrho dvodu bylo od pedk uvedeno jako tvrt po tech jinch evangelich, to vysvitne z nsledujcho. Obdivuhodn a opravdu Bohu mil mui - myslm tm Kristovy apotoly - ili neposkvrnnm ivotem a ozdobili svou dui vemi ctnostmi. Jejich e vak nebyla vytben. Dvovali v boskou a zzraky inc slu jim od Vykupitele propjenou. Nechtli a ani se to nepokoueli vykldat uen svho Mistra vyumlkovanmi slovy. Oprajce se jedin o svdectv Boho Ducha, kter v nich psobil, a o slu Kristovu, kter skrze n uinila mnoho zzrak, hlsali po celm svt poznn nebeskho krlovstv. Nedlali si velkou starost se sepsnm knih, protoe byli poveni mnohem dleitjm a lidsk sly pesahujcm kolem. Aspo Pavel, kter svou schopnost vyjadovat se a plnost mylenek vechny pekonal, zanechal nm jen nkolik mlo list, a by mohl nm sdlit tisce tajemstvch. Vdy jeho pohled doshl a do tetho nebe a vtren do boskho rje byl poctn slyet tam tajemn slova. I ostatn uednci naeho Spasitele, toti 12 apotol, 70 uednk a krom tchto jet nespoet jinch nebyli neobeznmeni s tmi vcmi. Ze vech uednk Pna zanechali nm psemnou pamtku jen Matou a Jan. Avak i tito byli pr pinuceni ke psan. Matou, kter z potku hlsal evangelium Hebrem, kdy ml odejt k jinm nrodm, napsal v matetin evangelium po nm nazvan. Snail se tm, od kterch odeel, nahradit psmem, co jeho odchodem ztratili. Kdy potom Marek a Luk napsali evangelia po nich nazvan, rozhodl se nakonec i Jan, kter a dosud uil stn, napsat evangelium z tohoto dvodu: Ti ped tm zmnn evangelia ji veobecn znm byla pinesena Janovi. Jan pr je schvlil a dosvdil pravdivost. Jenom pr poznamenal, e chyb psemn vylen tch in, kter Je v prvn dob sv uitelsk innosti uinil. A skuten .je tomu tak. Vdy tito ti evangelist napsali jen to, co Spasitel po uvznn Jana Ktitele bhem jednoho roku uinil, co s~mi na zatku svho vyprvn jasn ekli. Aspo Matou, kdy vyprvl 0 40 dennm postu a nsledovnm pokuen Pna, naznauje dobu svho vyprvn tmito slovy: "Kdy pak Je uslyel, e Jan byl uvznn, odebral se do Galileje" (Mt 4,12). Stejn i Marek: ,Kdy Jan byl uvznn, piel Je do Galileje" (Mr 1,14). Ale i Luk, ne zaal vyprvt o Jeovch skutcch, k: "Herodes jet k ostatnm zlm inm dal jet k tomu vemu Jana zavt do ale" (Lk 3,20). Z tohoto dvodu pr prosili apotola Jana, aby ve svm evangeliu pipomenul dobu, kterou opomenuli ostatn evangelist a v n Spasitelovy iny, toti dobu ped uvznnm Ktitele. Jan sm to naznauje, kdy k: "Tm uinil Je potek zzrak" (J 2,11). Tak

kdy na jinm mst mezi vyprvnm o Jeovch skutcch vzpomn Ktitele, jak tehdy v Enomu u Salimu ktil .(J3,23). Obzvl jasn to dal poznat ve slovech "Jan tehdy jet nebyl v ali" (3,24). Jan potom l ve svm evangeliu Kristovy iny, kdy jet Ktitel nebyl ve vzen. Ostatn evangelist se vak zmiuj o udlostech a po uvznn Jana. Kdo pozorn te evangelia, tomu nebude pipadat, e si evangelia odporuj, ponvad Janovo evangelium vyprv o Kristovch inech ji z potku Kristova psoben, kdeto ostatn evangelia o udlostech pozdj doby. Proto pirozen Jan peel mlenm rodokmen naeho Spasitele jako lovka, ponvad o tom mluvili Matou a Luk. Naproti tomu zaal uenm o Kristov bostv. Povil jej tm Duch Svat, ponvad Jan byl vynikajc apotol. Toto by mohlo stait o Janovu evangeliu. Co Marka pivedlo k napsn evangelia, to jsem uvedl dve. Luk na zatku svho evangelia uvd sm dvod, pro se odhodlal je napsat. k toti; e mnoz jin se rozhodli vypsat ony udlosti, o kterch dobe v, avak nesprvn a patn. Aby lid neuvili nesprvnm nzorm tchto lid, donutilo jej to podat ve svm evangeliu zcela spolehlivou zprvu o tch udlostech, o jejich pravdivosti se ujistil obzvlt svm stykem s Pavlem a svm stykem s ostatnmi apotoly. Tolik m vysvtlen. Ve vhodn dob pokusm se uvst sdlen starch spisovatel, co ti o tom ekli. Z ostatnch Janovch spis je jako prav uznvn nyn i v dvjch dobch bez nmitek vedle evangelia i jeho prvn list. O ostatnch dvou listech je pochybnost. O Zjeven a do dneka se nzory vtinou rzn. I tuto otzku vysvtlm v phodn dob podle svdectv starch.

26. PRAV A NEPRAV SPISY NOVHO ZKONA

Bude na mst zopakovat prv uveden spisy Novho Zkona. Na prvnm mst nutno uvst svat tysl evangeli. Pak jsou to Skutky apotolsk. Po nich listy Pavlovy, ke kterm podle poad se pipojuje tak zvan prvn list Janv a list apotola Petra. K nim mono pipojit, chcete-li, Janovo Zjeven. O tomto Zjeven na vhodnm mst uvedu, co si o nm sta mysl. Tyto spisy jsou veobecn uznvny za prav. K tm vak, o kterch se pochybuje, ale jsou vude znmy, pat list Jakubv, Judv, stejn tak i druh list Petrv a tak zvan druh a tet list Janv, a u je napsal evangelista i jin tho jmna. Mezi neprav nutno potat Skutky Pavlovy (Acta Pauli), tak zvanho Paste, Zjeven Petrovo, krom tchto list, kter nese jmno Barnabe a tak zvan Uen apotol (Didach). Jak eeno, mono sem zaadit i Janovo Zjeven, chce-li nkdo. Jak jsem poznamenal, nkte je zavrhuj, jin je vak potaj mezi prav spisy. Mezi tyto nkte potali Evangelium podle Hebre (Evangelium

secundum Hebreos), kter si oblbili zvlt ti z Hebre, kte pijali kesanskou vru. Tyto vechny by bylo mono potat za pochybn. Tak jsem povaoval za nutn uvst jejich seznam. Rovn rozliil jsem podle crkevn tradice veobecn jako prav a nezfalovan uznan spisy od tch, kter sice nepat do knonu, ponvad jsou o nich urit pochybnosti, vtina crkevnch spisovatel je vak uznv. Takto mono snadno rozeznat prav od tch, kter pod jmnem apotola pivedli na svt heretici. Sem pat Evangelium Petrovo, Tomovo, Matje a jet nkter jin jako Skutky Ondejovy, Janovy a ostatnch apotol. O tchto spisech se ani jeden pravovrn crkevn uitel ve svch pracch nezmnil. Tak mylenky a zsady se tak vzdaluj od prav katolick vry, e je jasn, e to jsou vmysly heretik. Proto nelze je potat ani mezi pochybn spisy, nbr nutno je zcela zavrhnout jako rozumu odporujc a bezbon. Vrame se nyn zase k naim Djinm.

27. PODVODNK MENANDER

Po imonu Magovi nsledoval Menander, kter svm chovnm stejn jako imon se projevil jako inn nstroj belsk sly. I Menander byl Samaritn a sv magick umn stejn jako jeho mistr dovedl k nejvy dokonalosti, ml vak jet bohat zsobu nesmyslnch vmysl. Tvrdil toti e je vykupitelem a byl posln z e neviditelnch en vykoupit lidi. Nikdo, uil dle, neme doshnout moc nad andly stvoiteli svta, kdo nen ped tm uveden do jm nauenho magickho umn a nebude jm poktn. Komu se dostalo pocty bt tmto ktem poktn, ten ji v tomto ivot doshne nesmrtelnosti a nikdy nezeme, bude vdy mlad a nesmrteln. Toto uen mono lehce poznat z Ireneovch knih (Adver. haer. I,23,5). I Justin tam, kde se zmiuje o imonovi a o tomto, k: Vme, e jist Menander, tak Samaritn z vesnice Karattaia imonv k na podnt dmon piel do Antiochie a mnoh svm umnm svedl. Pemluvil sv pvrence, e nezemou. Jet nyn existuj jedinci jeho strany, kte to tvrd" (Apologia I,26). Ve skutenosti lstiv bel se sna prostednictvm takovch podvodnk uret magickm umnm velk tajemstv vry a vysmvat se kesanskmu uen o nesmrtelnosti due a zmrtvchvstn. Avak ti, kte si vyvolili takovto spasitele, ztratili vekerou nadji na spasen.

28. HEREZE EBIONIT

Jin, kter zl duch nemohl odvst od Boho Pomazanho, podmanil si tm, e poznal jejich slabou strnku. Sta je nazvali ebionity, protoe mli o Kristu uboh pzemn pedstavy. Povaovali jej toti za pouhho obyejnho lovka, kter jen pro svou mravn dokonalost se prohlauje za spravedlivho a e byl zplozen stykem mue s Mari. Zachovvn Zkona povaovali za naprosto nutn, jako by vrou v Krista a ivotem podle Krista nemohli doshnout blaenosti. Jin z nich, kte se rovn nazvali ebionit, vyvarovali se takovch nesmysl a nepoprali, e Kristus se narodil z Panny a Ducha Svatho. Avak nechtli piznat, e Kristus pedtm existoval jako Bh, jako Slovo a Moudrost. Tm se dopustili te bezbonosti jako ti ped tm uveden, zvlt kdy se horliv snaili konat obady mojskho zkona tm zpsobem jako id. Tvrdili, e je nutno zcela zavrhnout listy apotola Pavla. Toho nazvali odpadlkem. Uznvali pouze Evangelium podle id (Evapgelium secondum Hebreos), ostatn evangelia povaovali za bezcenn. Sabbat a ostatn idovsk zpsob ivota zachovvali jako id, nedli vak slavili stejnm zpsobem jako my jako pamtku zmrtvchvstn Spasitele. V dsledku tohoto jejich uen dostali jmno Ebionit, co znamen nepatrn poznn. "Ebion" znamen "ebrk".

29. HERESIARCHA CERINTHUS

V te dob ml tak Cerinthus vystoupit jako zakladatel jin sekty. Gaius, o nm jsem se dve na jinm mst zmnil, pe o nm ve sv Disputatio: "Ale i Cerinthus vyprv nm ve svm Zjeven jakoby psanm njakm velikm apotolem 0 obdivuhodnch vcech, kter pr mu sdlili andl. Tvrd, e po zmrtvchvstn pijde na zem Kristovo krlovstv a lid e v tomto jeruzalmskm stt budou znovu holdovat vnm a radovnkm. A jako neptel boskch spis prohlaoval, e svatebn vesel bude trvat 1 000 let. Tm lehko svedl neznal: ` I Dionysius,12 kter v na dob byl biskupem alexandrijsk crkve, ve druh knize svch pislbench (De promissionibus), kde uvd nco ze star tradice o Janov Zjeven, se takto zmiuje o tomto mui: "Cerinthus, kter zaloil po nm nazvanou sektu, pr chtl dt svm vmyslm zdn hodnovrnosti, tme svou knihu uvedl pod jmnem Jan. Hlavn uil, e bude na zemi Kristovo krlovstv. Po takovm jako smysln povan lovk touil. Snil, e to krlovstv bude sestvat v ukjen bicha a zvecch pud to je v jdle, pit, svatebnch hostinch. A krsnmi slovy vylil, e v krlovstv budou jen svtky s obtmi a obtnmi hostinami". Tolik Dionysius. Ireneus uvd ve sv prvn knize proti herezm (Adv. haer. I,26) jet nkolik jinch od nho pochzejcch utajovanch

bludnch nzor. Ve tet knize vyprv zaznamenn hodnou udlost, za n podle sv vpovdi dkuje Polykarpovi. Apotol Jan piel toti do lzn se vykoupat. Kdy se vak dozvdl, e je tam Cerinthus, vyskoil a utkal ven. Nechtl toti bt s nm pod jednou stechou. Tot radil i svmu prvodci slovy: "Uteme, lzn by se mohly ztit, protoe je uvnit neptel pravdy Cerinthus".

30. MIKUL A PO NM NAZVAN SEKTA

V tto dob povstala tak tak zvan sekta nikolait, ale jen na krtk as. Zmiuje se o nich i Zjeven Jana (2,6,14,15). Jako zakladatele sv sekty oznauj s chloubou Mikule, jednoho z jhn, kte spolu se tpnem byli od apotol ustanoveni pro slubu chudm (Sk 6,5). Klemens Alexandrijsk vyprv ve 3. knize svch Stromata doslovn toto: "Tento Mikul pr ml hezkou enu. Kdy mu po nanebevstoupen Spasitele vytkali rlivost, pivedl svou enu do shromdn a nabdl ji kadmu, kdo by se s n chtl oenit. Tento zpsob jednn pr dokonale souhlas s jeho vrokem, e je nutno pohrdat tlem. Jeho pvrenci slep a neuven nsledovali jeho slova a ukjeli svou tlesnost ohavnm zpsobem. O Mikulovi jsem vak slyel, e krom sv eny dnou jinou neml a e z jeho dt dcery zastrly jako panny a jeho syn e se rovn vyvaroval vstednost. Je-li tomu tak, pedveden sv pan bylo dkazem, e se dovedl ovldat a nebyl vniv co se te tlesnch poitk. To ovtluje i jeho vrok "Pohrdat tlem". Jak vm, nechtl podle pikzn Pna slouit dvma pnm, rozkoi a Pnu. I Matj ml uit, e nutno s tlem bojovat a pohrdat jm, nedovolit mu dnou rozko; dui e je nutno brnit vrou a poznnm" (Stromata III,6). Toto by mohlo stait o tch, kte v udanm ase se snaili zfalovat pravdu, zmizeli vak rychleji ne zvuk.

31. APOTOLOV, KTE BYLI ENAT

T Klement, jeho slova jsem prv uvedl, kvli tm, kte zavrhovali manelstv, vypotv ty z apotol, kte ili v manelstv (Stromata III,6). "i snad", pe tam, "opovrhuj apotoly? Vdy Petr i Filip mli dti, ano, Filip sv dcery i provdal. Pavel se v jednom ze svch list nerozpakuje pozdravovat svou manelku, kterou sebou nevodil, aby se snze mohl vnovat sv slub." Ponvad jsme ji na to pivedli e, nebylo by neuven uvst z Klementa jinou vyprvn hodnou udlost. Ten v 7. knize svch Stromat vyprv toto: "Kdy blaen Petr vidl svou manelku vst na popravu, pr se

zaradoval, e ji Bh povolal do sv vlasti. Volal ji jmnem, povzbuzoval a til ji: Pamatuj, moje drah, na Pna! Manelstv blaench bylo takov, jak byla lska vnitn dokonale spojench." Myslm, e jsem to prvem uvedl.

32. SMRT JANA A FILIPA

U Petra a Pavla jsme ji dve uvedli dobu, zpsob i druh jejich smrti, stejn i msto, kde byly pochovny jejich tlesn pozstatky. O Janovi jsme poznamenali jen nco. O jeho hrobu jsme se dozvdli z dopisu biskupa efezsk obce Polycrata, kter poslal mskmu biskupu Viktorovi. Zmiuje se v nm o Janovi a apotolu Filipovi, jako i o dcerch Filipa." "Vdy i v Asii", pe v nm," odpovaj velk svtla, kter vstanou z mrtvch pi poslednm dnu pi pchodu Pana. V tento den pijde z nebe Pn ve slv a vyhled vechny svat. Filipa, jednoho ze dvancti apotol, kter je pochovn v Hierapoli13 se dvma svmi dcerami, kter zestrly jako panny, jako i s jeho tet dcerou, kter ila jakmsi duchovnm ivotem a odpov v Efezu. Stejn i Jana, kter spoval na prsou Pna a jako knz Pna nosil elenku (to petalon) 14 a byl svdkem i uitelem vry. Tento le pohben v Efezu". Tolik o jejich smrti. Tak v krtce pedtm uvedenm Gaiov Dialogu se Proclus, s nm je veden ten rozhovor, vyjaduje o smrti Filipa a jeho dcer stejn jako dve jmenovan Polycrates." Po tom byly v Hierapolis v Asii 4 prorokyn, Filipovy dcery. Jejich hrob i hrob jejich otce se tam jet nachz". Tolik tento. Luk ve svch Skutcch se vak zmiuje o Filipovch dcerch, kter se zdrovaly se svm otcem v judejsk Caesareji a mly dar prorokovn. Pe doslovn toto: "Pili jsme do Caesareje a vstoupili jsme do domu evangelisty Filipa, kter byl jednm ze sedmi jhn, a zstali jsme u nho. On ml tyi neprovdan dcery, a ty prorokovaly" (Sk. 21,8,9). Tm jsme nyn uvedli vechno, co bylo teba vdt o apotolech a apotolsk dob, o Psmu svatm, kter nm zanechali, o spornch knihch, pesto vak ve vtin crkv veejn na shromdnch tench, jako i o tch, kter jsou zcela podvren a ciz apotolsk pravovrnosti. Nyn chceme po podku pistoupit k vyprvn dalch udlostech.

33. JERUSALMSK BISKUP SYMEON UMR MUEDNICKOU SMRT

Po Neronovi a Domitianovi za csae Trajana, o jeho dob te mluvme, kvli vzpourm v jednotlivch mstech vypuklo znovu proti nm pronsledovn. Pi nm zemel muednickou

smrt Kleofv syn Symeon, o kterm jsme se zmnili, e byl druhm jeruzalmskm biskupem. Dosvduje to t Hegesippus, jeho slova jsem ji dve pi rznch pleitostech uvedl. Kdy mluv o nkterch hereticch, poznamenv, e uveden Symeon byl od nich v t dob obalovn. Po mnoho dn byl pro kesanskou vru muen. Soudce i kolem stojc lid asli nad jeho statenost. Nakonec vak skonil svj ivot tak jako Pn. Pesto vak je nejlpe slyet slova samotnho historika. Znj doslovn takto: "Nkte z tchto heretik obalovali Kleofova syna Symeona, e je Davidovm potomkem a kesanem. A tak Symeon ve st asi 120 let za csae Trajana a legta konsula Attika15 zemel muednickou smrt". Tent djepisec vyprv dle, e se tehdy velmi horliv ptralo po potomcch z idovskho krlovskho rodu a e udavai patili k tmu rodu. Ne bez dvodu bylo by mono i Symeona povaovat za takovho, kter Pna vidl a slyel. Za dkaz slou dlka jeho ivota a okolnost, e se evangelia zmiuj o Kleofov manelce Marii, jejm synem, jak jsme poznali, byl Symeon. Tento djepisec k tak, e i jin potomci jednoho z brat pna, Judy, ili a do Trajanovy vldy. Pr vydali ped Domitianem svdectv kesansk ve. Hegesippos pe: "Vrtili se a byli ve spoleenstv crkve velmi ven jako svdkov vry a pbuzn Pna. A zatm co nyn vldl v cel crkvi hlubok mr, dokali se i vldy csae Trajana. Ped tm zmnn Symeon, syn Kleofv byl pak heretiky udn jako potomek strce Pna a prv z tohoto dvodu byl pedveden ped soud legta Attika. Po mnoho dn byl, muen, avak zstal pevn ve ve, take legt i vichni se divili, jak to 1201et staec me vydret. Nakonec byl dn pkaz jej ukiovat". Potom t historik, kdy mluv o udlostech t doby, dodv, e crkev a do t doby zstala istou neposkvrnnou pannou. Tehdy se toti heretici skrvali v temnm stran, pokud jet existovali, kte se snaili zfalovat ist uen. Kdy svat svazek apotol rznm zpsobem skonil a zcela vymelo ono pokolen, kter vlastnma uima slyelo boskou Moudrost, teprve tehdy podvodn falen uitel zaali it bezbon blud. Ponvad nyn dn z apotol nebyl ji naivu, odvili se veejn hlsat tak zvan falen poznn, gnozi, odporujc skuten pravd.

34. TRAJANV ZKAZ VYHLEDVAT KESANY

Tehdy na mnoha mstech zuilo proti nm krut pronsledovn. Plinius Druh16 vzhledem k mnostv muednk byl nucen podat csai zprvu o mnostv pro vru popravench. Souasn tam poznamenv, e neshledal, e by se dopoutli neho patnho nebo protizkonnho a na to, e se asn rno

shromauj a veleb psnmi Krista jako Boha. Cizolostv, vrady a jinch zloin e se vak nedopoutj a ve vem e ij podle zkon. Po tto zprv vydal Trajan rozkaz, e kesan se sice nemaj vyhledvat, avak jestlie by byli obalovni, maj bt potrestni. Zdlo se, e pronsledovn, kter ns velmi ohroovalo, je ponkud utlumeno. Avak tm, kte nm chtli zpsobit zl, zstalo jet vdy mnoho pleitost. Jednou mla nco proti nm lza, jednou zase sm mstodrc provincie, take v jednotlivch provincich i bez veejnho pronsledovn vzplanula pronsledovn a velmi mnoho vcch musilo rozlinm zpsobem podstoupit muednick zpas. Tato zprva je z Tertullianova latinskho spisu Apologeticum. V pekladu zn takto: "A pece jsme shledali, e vyhledvn ns je zakzno. Kdy toti Plinius Druh byl mstodrcm, odsoudil nkter kesany a zbavil je jejich hodnost. Nakonec pro mnostv odsouzench tak zneklidnl, e nevdl, co m v budoucnu dlat. Zpravil o tom csae Trajana s poznmkou, e na kesanech nenalezl nic zloinnho krom toho, e se nechtj klant obrazm. Dle hlsil i to, e se kesan v rannch hodinch shromauj, zpvaj psn Kristu jako Bohu a k uchrnn svho mravnho zkona zakazuj cizolostv, vradu, krde, loupe a jin patnosti tohoto druhu. Na to Trajan odpovdl, e nem ji vce ptrat po kesanech, avak ty, kte by byli postaveni ped soud, e m potrestat." Tak tedy tomu bylo.

35. EVARISTUS, TVRT BISKUP MSK CRKVE

Ve tetm roce vldy pedtm uvedenho csae zemel msk biskup Klement. Plnch 9 let se staral o en Boho Slova a zanechal zen kesansk obce Evaristovi.

36. JUSTUS, TET BISKUP JERUZALMSK OBCE

Kdy Symeon ve uvedenm zpsobem zemel, pevzal biskupsk stolec id jmnem Justus. Byl jednm z tch poktnch, kte tehdy jako id uvili.

37. IGNATIUS A JEHO LISTY

V tehdej dob il v Asii vhlasn k apotol Polykarp. On byl z tch sluebnk Pna, kte Pna jet vidli, a obdrel biskupsk stolec ve smyrnensk crkvi. I Papias jako biskup kesansk obce v Hierapolis byl tehdy znm. Rovn tak jet nyn mnoha oslavovan Ignatius, druh nstupce svatho Petra na biskupskm stolci v Antiochii. O Ignatiovi se vyprv, e byl posln do ma a tam se stal pokrmem dravch zvat, aby tam vydal kesansk svdectv. Kdy za doprovodu vojk prochzel Asi, od msta k mstu kamkoli piel, posiloval kesansk obce a napomnal je. Pedevm je napomnal, aby se obzvlt chrnili ped tehdy vznikajcmi herezemi a drazn jim pikazoval, aby se pevn dreli toho, co jim penechali apotolov. Pro budouc generace povaoval za nutn zanechat jim sv svdectv psemn. Proto napsal ze Smyrny, kde byl Polykarp, list kesansk obci v Efezu, v nm pipomn jejich paste Onesima. Druh list napsal crkvi v Magnesii na Menandru, a opt v nm pipomn biskupa Damase. Ve tetm list kesansk obci v Tralles uvd jako tehdejho pedstavenho Polybia. Krom toho napsal Ignatius jet jeden list obci v m, ve kterm je pros, aby se nesnaili osvobodit jej od muednick smrti a tm aby jej nezbavili jeho touebnho pn. Na potvrzen eenho povauji za nutn nco z tohoto listu uvst. Doslovn pe toto: "Ze Syrie a do ma bojoval jsem s divokou zv na vod, na zemi, ve dne v noci, uvzn mezi deseti leopardy, myslm tm vojenskou ochranu, kte za dobr jednaj jet he. Jejich urky jsou pro mne velmi poun. Tm se vak nechci ospravedlovat. K bych se sml radovat z divok zve, kter je mi pipravena, a k by to bylo brzo! Budu jim lichotit, aby mne rychle strvila a neetila mne, jak to u nkterch uinila. A nebude-li chtt, pinutm ji k tomu. Mjte se mnou uznn: Vm, co mi prospv. Nyn zanm bt kem. K bych nedal pednost tomu, co je vidt, ped tm, co nen vidt, abych tak mohl doshnout Krista. A mne pl, kiuj, a na mne polou smeky zve, a mne trhaj, rozsekaj, a rozmetaj m kosti, rozbij m dy, rozdrt cel tlo, a si na mne vymysl belsk tresty, jen kdy doshnu- Krista" (m 5). Tato slova psal ze zmnnho msta uveden obci. Kdy vak byl ze Smyrny pry, psal z Troady vcm ve Filadelfii, smyrnensk obci a biskupu Polykarpovi. Ponvad jej poznal v kadm ohledu jako opravdu apotolskho mue, kladl mu na srdce jako prav a dobr past, aby se postaral o crkev v Antiochii. T Ignatius uvd ve svm list Smyrnenskm nkter Kristova slova, bohuel nemohu uvst, odkud jsou. "Vm a vm, e po zmrtvchvstn se zjevil v tle. Kdy piel k Petrovi a jeho druin, pravil jim: Vezmte, dotknte se mne a vizte, e nejsem neviditeln duch. Dotkli se jej a uvili" (Smyrn. 3). Tak Ireneus vdl o jeho muednick smrti a rovn se zmiuje o jeho listech. Pe: "Jeden z naich ekl, kdy byl za sv svdectv Bohu odsouzen k divok zvi: Jsem Bo penice a budu rozemlet zuby div

zve, abych byl shledn jako ist chlb" (Adv. haer. 5,28). I Polykarp pipomn tyto listy v dopise zaslanm Filipanm. "Zapsahm vs vechny, abyste byli posluni a trpliv, jak jsme to na vlastn oi vidli na blaench much Ignatovi, Rufovi a Zosimovi, ale i u jinch z vaich i u Pavla a ostatnch apotol. Vte, e ti vichni nebeli nadarmo nbr pro vru a spravedlnost. Oni vili, e jejich msto je u Pna, a pro nho i trpli. Nezamilovali si tento svt, nbr toho, jen za ns zemel a pro ns jej Bh vzksil" (Filip. 9). A k tomu jet pipojuje: "Vy i Ignatius jste mi napsali, aby pjde-li nkdo do Syrie, vzal sebou m listy. Uinm tak ve vhodnou dobu j nebo posel, kterho k vm polu. Ignatiovy listy, kter nm poslal i ostatn, kter jsme mli u ns, jsme vm na vai dost poslali. Jsou pipojeny k tomuto listu. Velice vm prospj. Mluv o ve, trplivosti a zkladnch vcech, tkajcch se naeho Pna" (Filip. 13). Tolik o Ignatiovi. Po Ignatiovi obdrel v Antiochii biskupsk stolec Heros.

38. TEHDEJ VZNAN HLASATEL EVANGELIA

Mezi tehdejmi osvcenmi mui byl i Quadratus,17 kter jako Filipovy dcery ml dar prorokovn. Krom tchto v t dob byli slavn i mnoz jin, kte zaujmali pedn msto po apotolech. Jako dstojn ci takovch mu dle budovali zklady crkv, kter poloili na rozlinch mstech apotolov. Svm kznm ili evangelium stle dle a po celm svt zasvali spsu pinejc semeno nebeskho krlovstv. Velmi mnoho z tehdejch uednk, jejich srdce Bosk Slovo zaplilo havou lskou k moudrosti, nejprve splnili, co jim pikazovala spsu pinejc pikzn Pna, a rozdlili svj majetek potebnm. Potom se vak vydali na cesty a jako evangelist horliv hlsali Krista a vykldali svat evangelia tm, kte jet vbec neslyeli o ve. Ve vzdlench barbarskch krajinch pokldali jen zklady vry, pak ustanovovali za paste jin, kter povovali starat se o mladikou rostlinu. Sami vak s Bo milost a jej pomoc spchali zase k jinm nrodm a do jinch zem. Prostednictvm jich toti psobila tehdy zzran sla Ducha Svatho, take ji pi prvnm poslechu jejich kzn nhle cel zstupy lid velmi ochotn pijmali vru ve Stvoitele. Ponvad je mi nemon vypotat vechny, kte v prvnch dobch byli hned po apotolech v kesanskch obcch pasti i evangelisty, uvedu aspo jen jmna tch, kter tradice kesanskho uen a do dneka uchovala v psemnch pamtkch.

39. KLEMENTV LIST A POD KLEMENTOVM JMNEM UVEDEN SPISY

Tak ku pkladu Ignatius psal listy, kter jsme uvedli. I Klement napsal jmnem msk kesansk obce list korintsk crkvi, kter je veobecn povaovn za prav. Klement uvd v nm mnoho mylenek z listu idm, ano, doslovn si nkter vrazy vypjuje. Tm dv zcela jasn najevo, e list idm, nepochz z pozdj doby. Proto ne bezdvodn se mlo za to, e je nutn pist jej k ostatnm listm apotola Pavla. Jeto Pavel psal idm ve sv matetin, povauj za pekladatele listu jedni evangelistu Luke, jin tohoto Klementa. Tohle posledn by mohlo bt pravdpodobnj sten proto, e zpsob a styl v Klementov listu je stejn jako v listu idm, sten tak proto, e i mylenky v obou listech se od sebe neli. Dle je dobr vdt, e je jet druh Klementv list. Vme vak, e tento nen uznvn tak za prav jako prvn. Je nm tak znmo, e sta jej nikdy nepouvali. Krom toho v novj dob se vynoily na svtlo jet rozvln a v hojnm potu spisy pod Klementovm jmnem, ku pkladu rozhovor mezi Petrem a Apionem. Star se o nich vbec nezmiuj. Je tedy veobecn uznvn za prav prvn Klementv list. Dostaten jsme toho ekli o spisech Ignatiovch a Polykarpovch.

40. PAPIOVY SPISY

Papias napsal 5 knih s titulem "Vklad Kristovch vrok" (Login Kyriakn Exegseos). Jedin Ireneus se zmiuje o tchto knihch." To psemn dosvduje tak Papias, Janv poslucha, ptel Polykarpa, star spisovatel, ve tvrt sv knize. Napsal toti 5 knih" (Adv. haer. V,33). Tolik Ireneus. Papias sm v pedmluv ke svm knihm uvd, e nevidl ani neslyel svat apotoly. Tvrd vak, e pijal uen vry od ptel apotol. k toto: "Nelituji, e jsem ti vysvtlil a tm i potvrdil pravdu toho, co jsem od starch (presbyterois) jasn poznal a dobe si zapamatoval. Neposlouchal jsem jako mnoz ty, co mnoho mluv, ale ty, kte uili pravdu. Rovn jsem se nepidroval tch, kte pineli ciz uen, nbr tch, kte od samho Pna pineli prav uen. Setkal-li jsem se s nkm, kter se stkal se starmi, podrobn jsem se vyptval co kali apotolov: Co ekl Ondej, co Petr, co Filip, Tom i Jakub, Jan nebo Matou i jin z uednk Pna, co kzali uednci Pna Aristion a presbyter Jan. Nevil jsem, e mi napsan knihy vce pomohou ne iv hlas ivch lid." Zde je teba poznamenat, e Papias uvd jmno Jana dvakrt. Prvnho jmenuje v souvislosti s Petrem, Jakubem, Matouem a ostatnmi apotoly. Tm jasn oznauje evangelistu

Jana. Druhho Jana vak uvd mezi tmi, kte nejsou apotoly, uvd jej a za Aristionem a nazv jej jasn presbyterem. Tm je tak potvrzeno jako sprvn vyprvn tch, kte kaj, e v Asii ili dva mui stejnho jmna a e v Efezu jsou dva nhrobky, z nich o jednom jet nyn kaj, e pat Janovi. Na to nelze zapomenout. Vdy je pravdpodobn, e pod tmto jmnem je ten, kter napsal Zjeven. Zmnn Papias piznv, e slova apotol pevzal od Janovch uednk. k, e sm slyel Aristiona a presbytera Jana. Mnoh, co od nich slyel - a uvd jejich jmna - napsal ve svm Vkladu Kristovch vrok. Toto jsem zbyten nepoznamenal. Dle stoj za to vedle uvedench Papiovch mst uvst jeho vyprvn o nkolika zzracch, o kterch slyel. e se apotol Filip zdroval se svmi dcerami v Hierapolis, je znmo z pedelho vyprvn. Nyn vak chceme pipojit vyprvn o zzraku, o kterm slyel Papias od Filipovch dcer. Vyprv toti, e tehdy jeden vstal z mrtvch. Vyprv rovn o jinm zzraku, kter se stal Justovi pjmenm Barsabas. Tento vypil smrteln jed, avak milost Pna bylo to bez nsledku. O tomto Justovi vyprvj Skutky apotol, e jej spolu s Matjem pivedli svat apotolov po nanebevstoupen Pna a prosili, aby se rozhodlo losem o jednom z nich, a tak aby poet apotol msto zrdce Jide byl opt pln. Slova zn takto:" I pedstavili dva: Josefa zvanho Barsabe pjmenm Justus a Matje. Potom se modlili" (S 1,23). Papias uvd jet nkolik neznmch podobenstv, o kterch slyel z stnho podn, ale i jin, co spe pat mezi povst. Sem pat i jeho tvrzen, e po zmrtvchvstn za tisc let pijde na zem Kristovo krlovstv. Myslm, e si patn vyloil, co slyel od apotol. patn rozuml tomu, co bylo eeno obrazn. Jak je vidt z jeho slov, nebyl pli duchapln. Velmi mnohm crkevnm spisovatelm kte se oprali o Papiovo st, dal podnt k podobnmu bludu, jako je tomu u Irenea a podobnm. Papias pipojuje ve svm dle tak jet jin vyprvn a sice dve uvedenho Aristiona o vrocch Pna a co slyel od presbytera Jana. Povauji za povinnost uvst pro ty, kte se chtj pouit, k dve uvedenm Papiovm mstm jet, co slyel o autoru evangelia Markovi. "Tak toto ekl presbyter: Marek byl Petrovm tlumonkem a peliv zapsal vechno, co si zapamatoval. Pesto se nevzal na poad, co kdy Kristus mluvil a inil. Vdy on Pna neslyel ani nebyl v jeho druin. Pozdji vak, jak ji bylo eeno, pobval s Petrem, kter vuku zaizoval podle poteby svch poslucha, ne vak v pesnm poad, jak to Pn ekl. Tm se Marek nedopustil dn chyby, napsal-li nco tak, jak si to zapamatoval. Jedin se staral, aby to co slyel, neopomenul nebo aby neekl nco nepravdivho" (Ireneus, Adv. haer. V, 33). Toto vyprv Papias o Markovi. O Matouovi uvd toto: "Matou psal vroky Pna v hebrejtin, a kad, kdo je pekldal, pekldal je jak jen mohl nejlpe". Papias pouv i

svdectv z prvnho Janova listu a rovn i listu Petrova. Vyprv vak tak o jaksi en, kter byla ped Pnem obvinna z mnoha hch. To je vzato z Evangelia podle id (Evangelium secundum Hebreos). Zd se, e i toto stoj za zaznamenn.

Kniha IV.
1. BISKUPOV V M A ALEXANDRII ZA TRAJANOVY VLDY
Kolem 12. roku Trajanovy vldy zemel biskup alexandrijsk crkve Cerdo (Kerdn) o kterm jsme krtce ped tm mluvili. Jako tvrt po apotolech vedl tamn crkev Primus. V te dob po 8 let vld usedl na biskupsk stolec v m Alexander jako pt nstupce Petra a Pavla.

2. UTRPEN ID ZA TRAJANA
Uen a crkev naeho Pna den ze dne stle vce vzkvtaly a rostly. idy naproti tomu sthala pohroma za pohromu. V 18. roce Trajanovy vldy propukly idovsk boue, ve kterch pilo mnoho lid o ivot. id ijc v Alexandrii a v ostatnm Egyptu i id ijc v Cyren podncovni dmonem vzpoury zaali rozdmychvat nenvist proti ekm, ijcm mezi nimi. Nenvist stle vce slila, a z toho v nsledujcm roce vypukla ne bezvznamn vlka. Tehdy mstodrcm nad celm Egyptem byl Lupus. Pi prvn srce zvtzili id nad eky. Tito uprchli nyn do Alexandrie, zajali ve mst bydlc idy a pobili je. Kdy cyrent id nedostali z Alexandrie dnou pomoc, zaali pod vedenm Lucuasovm plenit egyptsk prefektury. Csa poslal proti nim p vojsko, jezdce i lostvo pod vedenm Marcia Turba. Marcius Turbo v dlouhotrvajc bitv pobil mnoho tisc id nejen z Cyreny, ale i z Egypta, kte pili na pomoc svmu jakoby krli Lucuasovi. Ponvad se csa obval, e id v Mezopotamii by mohli pepadnout tamn obyvatele, pikzal Luciu Quintovi, aby idy vysthoval z provincie. Tento tedy proti nim vythl s vojskem a nesmrn mnoho jich pobil. Za tento spch byl csaem jmenovn mstodrcm v Judeji. O tom vyprvj i et spisovatel, kdy pojednvali o udlostech tehdej doby.

3. PO TRAJANOVI NASTOUPIL HADRIAN

Trajan panoval bez esti msc 20 let. Po nm nastoupil Aelius Hadrian1

4. APOLOGETI ZA HADRIANOVY VLDY

Tomuto csai vnoval a pedal Quadratus2 spis, ve kterm obhajuje nai vru, protoe nkte patn lid se pokusili napadat nae lidi. Tento spis maj nyn velmi mnoz brat stejn jako my. Je jasnm dkazem o smlen tohoto mue a jeho apotolsk pravovrnosti. e il hodn dvno, dosvduj tato jeho slova: "Vidli, co n Spasitel konal. Toti ti, kte byli uzdraveni i kter vzksil z mrtvch. Lid je vidli, nejen kdy je uzdravil i vzksil z mrtvch, nbr i potom. Neili pouze tehdy, kdy n Spasitel pobval na zemi, nbr jet dlouho po jeho odchodu. Nkte z nich se doili na doby." Tolik o Quadratovi. Rovn Aristides3, vrn stoupenec naeho nboenstv zanechal stejn jako Quadratus apologii vry a tento spis vnoval Hadrianovi. Jet dnes jej mnoz maj.

5. BISKUPOV V M A ALEXANDRII ZA HADRIANA

V tetm roce Hadrianovy vldy zemel msk biskup Alexander. Crkev spravoval 10 let. Jeho nstupcem byl Xystus. Prv v tuto dobu zemel i alexandrijsk biskup Alexandr, kter vedl tamn crkev 12 let. Po nm ji vedl Justus.

6. JERUZALMT BISKUPOV OD KRISTA A PO HADRIANA

Jak dlouho kad z jeruzalmskch biskup spravoval crkev, jsem nikde nemohl nalzt. Byli toti jen krtkou dobu biskupy. Tolik pece jen vm z psemnch pamtek, e a k potlaen id za Hadriana bylo 15 biskup. Mli to bt rodil Hebreov, ale uen Pomazanho (Krista) pijali upmn. Proto tak je mui, kte o tom rozhodovali, prohlsili za hodn biskupsk sluby. Tehdy toti cel jeruzalmsk obec se skldala z vcch Hebre a to od doby apotol a do tehdej vlky4, kdy id opt se vzbouiv byli od man v tkch bojch poraeni. Od t doby pestali bt biskupy mui obezan. Zde by bylo na mst vypotat je od samho zatku. Prvnm byl Jakub

zvan bratr Pna. Po nm jako druh Symeon, tet Justus, tvrt Zachaeus, pt Tobias, est Benjamin, sedm Jan, osm Mathias, devt Filip, dest Seneca, jedenct Justus, dvanct Levi, tinct Efres, trnct Josef a patnct jako posledn Juda. Toto jsou biskupov msta Jeruzalma od doby apotol a do uveden doby a vichni byli z obzky.

7. BISKUPOV MT A ALEXANDRIJT
Kdy Hadrian vldl prv 12 let, nastoupil po Xystovi, kter spravoval biskupsk stolec v m 10 let, jako sedm po apotolech Telesphorus. O rok a nkolik msc pozdji dil crkev v Alexandrii Eumenes, est v poad. Jeho pedchdce dil crkev 11 let.

8. POSLEDN POROBEN ID ZA HADRIANA

Vzpoura id se stle vc a vce roziovala. Toto len jednn dalo mstodrcmu v Judeji Rufovi, kdy obdrel od csae vojenskou posilu, pleitost proti nim bez milosti zakroit. Pobil tisce mu, en a dt a souasn podle vlenho prva jim vzal pozemky a majetek. Vdcem id byl tehdy jist Barchochebas (Bar Kochba), co znamen "hvzda". Byl to krvezniv a loupeiv lovk a kvli svmu jmnu nakldal s nimi jako s otroky. Namlouval jim, e k nim piel jako hvzda s nebe aby byl jejich svtlem v netst. Nejhor vlen plamen vzplanul v 18. roce Hadrianovy vldy u msta Bthru, jednoho z velmi opevnnch mst nepli vzdlenho od Jeruzalma. Obleen trvalo dlouho. Hlad a ze dovrily zkzu vzbouenc. Zaslouen trest stihl rovn pvodce vzpoury. Hned na to bylo celmu nrodu zkonnmi nazenmi a na Hadrianv rozkaz zakzno od nynjka vstoupit do okol Jeruzalma. Csa chtl, aby u ani z dlky nemohli vidt mateskou pdu. To vyprv Ariston z Pelly. Tmto zpsobem mlo bt msto zbaveno id, zcela zbaveno pvodnch obyvatel a obydleno lidmi jinch nrodnost. Tak msto Jeruzalm bylo nyn pojmenovno k poct csae Aelia Hadriana Aeli5.

9. MARCUS, PRVN JERUSALMSK BISKUP PO BISKUPECH Z OBZKY

Kesansk obec tohoto msta se nyn skldala z kesan pohanskho pvodu. Prvn, kter po biskupech z obzky pevzal veden tamnch kesan, byl Marcus.

10. PVODCI TAK ZVANHO FALENHO POZNN, GNZE, V TEHDEJ DOB

Zatmco kesansk obce zily po celm svt jako jasn hvzdy a vra v naeho Pna a Spasitele Jee Krista vude kvetla, bel, neptel pravdy a neustl krut neptel lidsk spsy obrtil vechno sv umn proti crkvi. Zpotku proti n bojoval pronsledovnm. Nyn vak, ponvad mu byla uzavena veker cesta, pokusil se o to jinmi prostedky. Poslouili mu za nstroj a za sluebnky ke zkze du patn a lstiv lid. Vymlel si vechno mon, aby pomoc tchto podvodnk pod roukou vyznn na vry jednak vc strhl do propasti zkzy, jednak ty, kte neznali na vru, odvedl od cesty pinejc spsu.

11. HEREZE SATURNINA A BASILIDA

Menader, o kterm jsme se zmnili jako nstupci Simona Maga, je pvodcem jaksi stvry s dvma jazyky, s dvma hlavami podobn hadu, Saturnina z Antiochie a Basilida z Alexandrie. Tito jsou pvodci dvou sob odporujcch herez. Podle Irenea Saturninus v hlavnch bodech u tot co Menander, Bsilides vak pod roukou hlubho tajemstv svmi vymylenmi bajkami el mnohem dle (Adv. haer. I,24). V t dob velmi mnoho crkevnch mu bojovalo za pravdu a se v vmluvnost hjilo apotolsk crkevn uen. Nkte se tak snaili dt psemnou formou do rukou budoucm vcm ochrann prostedek proti prv jmenovanm herezm. Z tchto prce tehdy velmi venho spisovatele Agrippy Kastora, j odkrv hrozn Basilidovy podvody a vyvrac jeho nzory, se zachovala a do na doby. Kastor, kdy odhaluje tajn uen Basilidovo, sdluje tak, e tento Basilides vydal 24 knih o evangeliu. Pr si tak vymyslil ve skutenosti nikdy neexistujc proroky jako je Barcabba a Barkoph a jet jin. Pr jim dal barbarsk jmno, aby vzbudil as u tch, kte jej obdivovali. Dle pr uil, e nic nem proti pojdn bohm obtovanch jdel a v dob pronsledovn e je dovoleno zeknout se vry. Podle zvyku pythagorovc ukldal dle svm pvrencm ptilet mlen. Uveden spisovatel uvd jet jin nzory Basilidovy a bludy jmenovanch herez. Ireneus pe, e jejich souasnkem byl Karpokrates, otec jedn sekty tak zvanch gnostik. Tito chtli magick umn imona

Maga vykonvat zcela veejn a nikoli ji potaj. Ano, chlubili se dokonce svm zzranm npojem, kter vyvolv urit sny a je ochranou proti dmonm, a jet jinmi prostedky. Uili, e kdo chce dokonale vniknout do tajemstv jejich uen i vniknout do jejich hrznho systmu, mus pchat i ty nejhor ohavnosti. Svtskch vldc, jak se vyjadovali, mono se zbavit jen tm, e msto obvyklch dar budou co nejoplzleji jednat. Tedy tchto lid vyuil zlovstn dmon, aby sveden vc uinil svmi otroky a nstrojem zkzy a nevcm aby poskytl hojnou ltku k tupen Boho Slova. Vdy jimi en falen zprvy mly potupit vechen kesansk lid. Prv proto se u tehdejch pohan rozilo nesmysln a hn mnn, e mme hn pomr s matkami a sestrami a jme pokrmy, nad nimi byla vyslovena kletba. A pece se neml z toho dmon dlouho radovat. Pravda zvtzila a bhem doby zila v jet vtm lesku. Pravdou vyvrcen vmysly odprc zhy zmizely. Jedna sekta za druhou i se svmi novotami se rozplynula, roztpily se do mnohotvrnch podob a brzy zanikly. Vechny osvcujc pevn ve svch zsadch Crkev majc naprostou pravdu naproti tomu den ze dne rostla. Ped celm pokolenm ek i barbar ukzala svou dstojnost, poctivost a vzneenost stejn jako upmn smlen a istotu svho boskho uen i zpsobu ivota. asem pestali tupit kesanstv. Jedin nae uen zvtzilo, ponvad vtzilo estnost, rozumnm nzorem a moudrou boskou naukou. Od t doby a po nai dobu se nikdo neodvil uret nai vru i proti n vznst podobn pomluvy, jak to rdi v dvjch dobch nai protivnci rdi inili.

12. CRKEVN SPISOVATEL TEHDEJ DOBY, MEZI NIMI VYNIKALI HEGESIPPOS A JUSTIN
Ostatn v t dob mla pravda zase dost velk poet svch zastnc, kte ne pouze slovy nbr i psemnmi dkazy bojovali proti bezbonm herezm. Mezi tmito obhjci vynikal Hegesippos, jeho slov jsme dve mnohokrt pouili, kdy jsme podle jeho zprvy vyprvli o rozlinch udlostech z apotolsk doby. V 5 knihch, ve kterch zcela nevyumlkovanm zpsobem nefalovan pedval od apotol pejat uen, popisuje dobu, ve kter il. Pe toti o tch, kte stavli pohansk sochy, asi toto: Komu stavli pomnky a chrmy, me slouit za pklad jet nyn Antinoos, otrok csae Hadriana. Ten je pkladem, k poct jsou antinoejsk hry podan v na dob. Csa dokonce zaloil i msto a nazval je podle Antinoa a toho nadil ctt jako proroka. V tto dob il i lechetn ptel moudrosti Justin6. Tehdy vak

jet lpl na eck vd. Ve sv Apologii uren Antoniovi mluv o t dob. "Nepovaujeme za nevhodn", pe, "zmnit se o Antinoovi, kter il v na dob a kterho vichni ze strachu horliv uctvali jako boha, a vdli, kdo byl a odkud pochzel" (Apol. I,29). T Justin pipomn i tehdej idovskou vlku tmito slovy: "V ped krtkou dobou vypuknut idovsk vlce nechal pvodce idovsk vzpoury Barchochebas (Bar Kochba) kesany hrozn ztrestat, kdyby nezapeli a neopovrhli Jeem Kristem" (Apol. IV,7,8). V tme spise vyprv tak, jak z eck filozofie peel k ct Boha. Ukazuje, e to neuinil neuven, nbr po zral vaze. "Byl jsem toti", tak znj jeho slova, "pvrencem platonskho uen. Kdy jsem slyel tupit kesany a pi tom vidl, jak beze strachu li vstc smrti a pedevm e se j nehrozili, pomyslil jsem si, e je nemon, aby tito lid holdovali neestem a rozkom. Vdy kter zhralec i slaboch, kter povauje tlesnou rozko za dobro, by mohl vtat smrt, kter by jej oloupila o jeho radost? Nedal by vechno za to, aby mohl zstat naivu a zstat skryt ped ady msto aby se dobrovoln udal, el na smrt? (Apol. IV,31 )". T Justin vyprv tak, e Hadrian dostal od venho prokonzula Serenia Graniana dopis mluvc ve prospch kesan. V dopise pe, e nen spravedliv kesany bez obaloby, pouze na pokik lid, bez prvoplatnho rozsudku zabjet. Proto tak e prokonzulovi v Asii Minuciu Fundanovi napsal, aby nikoho neodsuzoval bez obaloby a bez pln zdvodnnho zloinu. Justin pipojuje opis dopisu latinsky psanho. vodem vak napsal toto: "Tak na zklad ppisu vaeho otce, velkho a osvcenho csae Hadriana, mohli bychom od vs dat rozkaz, aby soudn rozhodnut proti kesanm se konalo, jak to my dme. Nedali jsme to proto, e tak Hadrian nadil, ale e nae prosba je nanejv oprvnn. Abyste vak vdli, e mluvme naprostou pravdu, pipojujeme opis Hadrianova ppisu. Zn takto!" (Apol. I,68). Pipojuje latinsk opis. Peloili jsme jej co mon nejlpe do etiny. Zn takto:

13. HADRIANV PPIS, JM ZAKAZUJE POTRESTAT KESANY BEZ SOUDNfHO VSLECHU

"Aelius Hadrianus Minuciovi Fundanovi. Od tvho pedchdce Serenia Graniana jsem obdrel dopis. Nepovauji za dobr pipustit bez psnho vyeten vci, aby tito lid byli znepokojovni a udavam byla dvna monost jednat patn. Jestlie tedy obyvatel provincie by mohli v takov obalob proti kesanm uvst, co by kesan i ped soudem mohli potvrdit, su je podle toho. Neuvej vak donucovn ani nedvej na pokik alobc. Mnohem dstojnj

je proetit, zda aloba je odvodnn. Jestlie je nkdo obaluje a doke jim, e udlali nco proti zkonu, vynes rozsudek podle velikosti provinn. Kdyby se vak aloba zakldala na pouh pomluv, a, pi Herkulovi, je potrestn alobce podle velikosti falenho udn" (Apol. I,69). Takov je obsah dopisu Hadrianova.

14. MT A ALEXANDRIJT BISKUPOV ZA ANTONIOVY VLDY

Kdy Hadrian po 21 let vld zemel, sprvu msk e pevzal Antonius Pius7. V prvnm roce tohoto csae zemel Telesphorus. mskou crkev dil 11 let. Po nm nastoupil na biskupsk stolec v m Hyginus. Ireneus vyprv, e Telesphorus oslavil konec svho ivota muednickou smrt.

15. ZAKLADATEL SEKT V TEHDEJ DOB

Ireneus na tme mst uvd tak, e v dob jmenovanho mskho biskupa Hygina il v m zakladatel sekty Valentinus a pvodce marcionistickho bludu Cerdo (Kerdon). Ireneus k: "Valentinus piel do ma za Hygina, svou innost rozvinul za Pia a il a do Aniceta. Cerdo, pedchdce Marciona il prv v dob devtho biskupa Hygina. Vstoupil do crkve a piznal sv bludy. I potom to dlal tak, e tajn uil (svm bludm) a hned je zase odvolal, a konen usvden z bludu sm se odlouil od spoleenstv brat." Tuto zprvu nm podv Ireneus ve tet knize proti Herezm. Ve sv prvn knize k o Cerdonovi: "Jist Cerdo, kter se vzdlal ve kole simonian a v dob biskupa Hygina se zdroval v m, uil, e Zkonem a Proroky ohlen Bh nen Otcem naeho Pna Jee Krista. Jednoho pr znme, druhho vak nikoli. Jeden e se jev jako spravedliv, druh jako dobr, Cerdonovm nsledovnkem byl Marcion z Pontu, kter sv uen il ohavnm rouhnm" (Adv. haer. I,27). Ireneus poukazuje tak na Valentinv bludn nzor na hmotu a odhaluje zakrvanou zlobu tohoto hajcho hada. Krom toho vyprv tak o jakmsi Markovi, kter se pr vyznal v magickch podvodech. Uvd tak, jak zasvcuj do svch odpornch mysteri. "Jedni", pe Ireneus, "pipravuj svatebn postel a zasvcen provdj tm, e nad zasvcenm vyslovuj urit slova. To, co zde in, nazvaj duchovnm zasvcenm a tvrd, e takov je manelstv v nebi. Jin zasvcence vedou k vod a zatmco je kt kaj: Ve jmnu neznmho Otce vehomra, ve jmnu, pravdy, matky veho a ve jmnu toho, kter sestoupil na Jee. Jin zase k tomu vyslovuj hebrejsk jmna, aby zasvcujc se ml pi tom

vt posvtnou hrzu." (Iren. Adv. haer. I,21,3).

16. BISKUPOV V M A ALEXANDRII

Kdy Hyginus po tylet biskupsk slub zemel, pevzal zen msk crkve Pius. V Alexandrii byl vak zvolen za biskupa po Eumenovi, kter vedl tamn crkev 13 let, Marcus. Kdy Marcus po 10 letm zen zemel, pevzal zen alexandrijsk crkve Keladion. V m zemel Pius v 15. roce sv biskupsk sluby a hlavou msk crkve byl ustanoven Anicetus. V jeho dob piel Hegesippus do ma, jak sm vyprv, a zdrel se tu a do doby, kdy byl biskupem Eleutherius.

17. JUSTINOVA KNIHA PROTI MARCIONOVI

V tehdej dob zvl vynikal Justin, kter obleen do atu filozofa hlsal Bo slovo a svmi spisy bojoval za vru. Vydal tak spis proti Marcionovi (Adversus Marcionem) a udv, e tento mu byl jet na ivu, kdy psal tuto knihu. k toti: "Znme jistho Marciona, kter jet nyn ije a u sv pvrence vit, e existuje jin vt Bh ne je Stvoitel svta. Pomoc zlch duch vude mnoho lid svedl k tomu, aby vedli rouhav ei, poprali, e Stvoitel svta je Kristovm Otcem, a vyznvali, e existuje jin mnohem mocnj Stvoitel. Pesto vichni jeho pvrenci, jak jsme poznamenali, se nazvaj kesany. I kdy v jejich uen nepanuje jednota, kaj si po vzoru eckch filozof filozofov" (Apol. I,26). Pak Justin jet poznamenv: "Vydal jsem tak spis proti vem herezm. Chcete-li si jej pest, mohu vm jej poslat". Tento Justin napsal tak velmi vhodn pojednn proti ekm. Nkter jin spisy obsahujc obhajobu na vry vnoval csai Antoniovi pjmenm Zbon (Pius) a mskmu sentu. Justin byl toti v m. Kdo a odkud pochz, udv sm ve sv Apologii.

18. JUSTINOVA APOLOGIE CSAI ANTONIOVI

"Samovldci Titovi Hadrianovi Antoninovi Piovi, csai Augustovi, jeho synu filozofu Verissimovi a Luciovi, synu csae filozofa a adoptivnmu Piovu synu, kter je ptelem vdn, jako i dstojnmu sentu a vemu mskmu lidu vnuji a pedvm tento spis j jako jeden z nespravedliv nenvidnch a tupench, Justin, syn Prosca syna Bacchia,

pochzejc z Neapolsk Flavie v palestinsk Syrii8" (Apol. I,1 ).

19. PPIS CSAE ANTONIA ADM ASIJSK PROVINCIE O NAEM NBOENSTV

Tohoto csae prosili i jin brat v asijsk provincii o ochranu, ponvad trpli vemon pko od tamnho obyvatelstva. Proto poslal asijskm adm tento rozkaz: "Marcus Aurelius Antoninus, samovldce a csa, Arman, nejvy knz, patnctkrt tribunem, tikrt konzulem posl adm svj pozdrav. Vm, e i bohov se staraj o to, aby takov lid se neskrvali. Vdy bohm daleko vce ne vm zle na tom aby byli potrestni ti, kte jim odpraj posvtnou ctu. Kdy je obviujete z bezbonosti a zastraujete je, posilujete v nich jejich vru. Jsou-li obalovni, mono jim dovolit, aby ukzali, e dvaj pednost zemt pro .svho Boha ne ped ivotem. Proto vychzej tak jako vtzi, kdy radji obtuj svj ivot, ne aby se dali pohnout udlat to, co se od nich d. Co se te zemtesen, kter u vs bylo a jet je a proto ztrcte hlavu, povauji za uiten napomenout vs, abyste, kdykoli se nco takovho stane, porovnali sv chovn s chovnm kesan. Oni dvuj ve svho Boha, vy naproti tomu, jako byste ztratili hlavu. Nestarte se o bohy ani nechcete slouit onomu nesmrtelnmu, kterho kesan uctvaj. Msto toho je pronsledujete a k smrti. Co se te kesan, mnoho provinnch mstodrcch napsalo mmu vzneenmu otci a obdrelo od nho rozhodnut, aby je dnm zpsobem neobtovali, jestlie nepodnikaj nic proti msk moci. I my jsme obdreli etn zprvy o kesanech, na kter jsem odpovdl ve stejnm smyslu jako otec. Kdyby vak pece jen nkdo chtl nkoho pohnat ped soud jen proto, e dotyn je kesanem, m bt obalovan zprotn obaloby, i kdy je zejm, e je kesanem, a alobce a je potrestn. Dno v Efeu pro ady v Asii."

20. MELITONOVA APOLOGIE VEROVI

e se stalo, dosvduje biskup sardsk kesansk obce Melito9, kter tehdy il. Mono to jasn poznat z toho, co k ve sv Apologii adresovan samovldci Verovi, v n obhajuje nai vru.

21. ZPRVY O KU APOTOL POLYKARPOVI

V tehdej dob, kdy mskou kesanskou obec spravoval Anicetus, podle Ireneovy zprvy Polykarp jet il. Zdroval se v m a jednal s Anicetem o sporn otzce slaven velikonoc. Prv tento spisovatel Ireneus ve 3. knize svch Herez (Adv. haer. III,3,4) uvd z Polykarpova ivota tuto udlost, kterou zde nemohu opomenout. "Polykarp nejen pejal uen od apotol a nejen se stkal s mnohmi, kte Krista vidli, nbr byl tak apotoly ustanoven biskupem smyrnensk obce v Asii. I my jsme ho jako mlad vidli. il velmi dlouho a zemel ve vysokm st slavnou a vzneenou muednickou smrt. Uil to, emu se nauil od apotol, co tak crkev u a co jedin je pravda. Svdky toho jsou vechny crkve v Asii i Polykarpovi nstupci a po nynj dobu. Je hodnovrnj a spolehlivj svdek pravdy ne Valentin, Marcion a ostatn bludai. Za Aniceta pobval v m a Bo crkvi vrtil mnoh z pedtm zmnnch heretik, kdy veejn prohlsil, e pravda, kter u crkev, je jedinou pravdou, kterou pijal od apotol. Dle ij jet nkte, kte od nho slyeli, e uednk Pna Jan se el v Efezu koupat. Jak vak Jan spatil uvnit Cerintha, ani by se vykoupal, pr rychle opustil lzn se slovy: Uteme, lzn by mohly spadnout, ponvad je tam neptel pravdy Cerinthus. Polykarp sm jednou potkal i Marciona. Jak mu Marcion ekl 'Zn mne?', odpovdl Polykarp 'Znm satanova prvorozenho!' Takov zdrenliv chovn zachovali apotolov a jejich uednci .vi tm, kte zfalovali pravdu, e se s nimi ani do ei nechtli dt. I Pavel ekl: "Varuj se bludae, jeho jsi jednou nebo dvakrt napomenul. V, e takov je zkaen a svm hnm jednnm sm sebe odsuzuje" (Tit. 3,10). Velmi poun je Polykarpv list Filipanm, z nho, kdo chtj a mysl na svou spsu, aby se mohli pouit o jeho ve a opravdovosti jeho kzn". Tolik Ireneus. Polykarp ve zmnnm svm list Filipanm, kter je a do dneka zachovn, uv svdectv z prvnho listu Petrova.

22. PO ANTONIOVI NASTOUPIL JEHO SYN VERUS S BRATREM LUCIEM

Antonius zvan Zbon (Pius) vldl plnch 22 let. Po nm nastoupil jeho syn Marcus Aurelius Verus,10 kter se tak nazv Antoninus, se svm bratrem Luciem.

23. POLYKARPOVA MUEDNICK SMRT SPOLU S JINMI ZE SMYRNY ZA VLDY VERA

V tto dob za krutho pronsledovn tehdy v Asii skonil svj ivot muednickou smrt i Polykarp. Povauji za nanejv nutn ve svch Djinch pedat ptm generacm zprvu o jeho konci, kter se a do dneka psemn zachovala. Je toti po ruce psemn zprva,11 ve kter jmnem obce, j pedsedal Polykarp, l kesanskm obcm v Pontu jeho osud tmito slovy: "Bo crkev ve Smyrn bo crkvi ve Filomeliu a vem crkvm svat katolick crkve na svt. Nech se vm dostane vem hojnost poehnn, pokoje a lsky Boha Otce i Pna naeho Jee Krista. Brat, peme vm o muedncch i o blaenm Polykarpovi. Tento jako by za pronsledovnm pitiskl posledn pee." Pak, dve ne mluv o Polykarpovi, mluv o ostatnch muedncch a popisuje, jakou pevnost ukzali pi snen bolest. "Bii byli tak rozlehni, e bylo vidt nejen lachy a ly, ale i vnitnosti, a divci v pli prosili o slitovn. Ti, kte byli vybrni pro zv, podstoupili hrozn muka. Byli pokldni na stepiny i jinm zpsobem mueni. Zvlt, vyprvj, e se vyznamenal lechetn Germanicus, kdy v Bo milost pekonal pirozen strach ped smrt. Prokonzul se snail, aby zmnil sv smlen. Mluvil o jeho mld a nalhal na nj, aby ml soucit sm nad sebou, e je jet mlad, v rozkvtu svho ivota. Ten se dlouho nerozmlel. Pivolal na sebe divok zve, nutil je, drdil, aby co nejrychleji odeel z nespravedlivho a zloinnho svta. Po jeho slavn smrti cel to velk mnostv lid obdivovalo statenost tohoto Boha milujcho muednka a vbec odvahu vech kesan. Tu se zdvihl nhle kik: Pry s bezbonky! Vyhledejte Polykarpa! Jist Quintus, kter nedvno piel z Frygie pi pohledu na divou zv a ostatn mu hrozc muka ztratil odvahu, zavhal a nakonec vydal v anc sv tst. Tento Quintus, vyprv zmnn list, byl toti dost ukvapen a bez patin vahy el spolu s ostatnmi k soudu. Ponvad se nyn takto zachoval, dal vem vmluvn pklad, e nco takovho si nem dlat nerozvn. Tak je to s nm. Velmi obdivuhodn Polykarp naproti tomu se nezalekl, kdy obdrel tu zprvu. Zstal klidn a chtl zstat ve mst. Pece vak na pnliv prosby svho okol, aby tajn utekl, nechal se pemluvit a el na statek nepli vzdlen od msta. Zde se s nkolika prvodci zdroval. Ve dne v noci se stle modlil k Pnu, aby touto upmnou modlitbou vyprosil klid crkvm na celm svt. To bylo jeho zvykem. Kdy se nyn takto modlil vidl 3 dny ped zatenm v noci ve snu, jak jeho polt ho a plameny ho pohlcuj. Kdy se probudil, vykldal ptomnm sv vidni a pedpovdl jim, co jej ek. Ve svm nejblim okol ekl pmo, e mus pro Krista zemt uplenm. Protoe pehov jej usilovn hledali, odebral se na prosbu brati na jin statek. Zhy na to pili pronsledovatel, chopili tam dva sluebnky a nutili jednoho z nich hrubm jednnm, aby jim ukzal, kde se Polykarp skrv. Pozd veer nalezli jej v hoejm poschod, jak sp. Mohl lehce utci do jinho domu.

Odmtl to vak slovy "Sta se Bo vle". Zpraven o jejich ptomnosti, vystoupil, jak je psno v tom list, a mluvil s nimi. Jeho tv byla pi tom tak mil a radostn e oni, kte jej dve neznali, pi pohledu na jeho staeckou tv, dstojnou a klidnou postavu, si myslili, e vid ped sebou zzran vidn a byli pekvapeni, pro takov spch se zatenm takovho starce. Polykarp poruil pichystat stl, pozval je k bohat hostin a vydal si hodinu pokn, aby se mohl klidn pomodlit. Kdy splnili jeho prosbu, vstal a modlil se pln Bo milosti tak, e ptomn, kte jej slyeli uasli a mnoz z nich litovali, e tak ctihodn a bohumil staec m bt popraven. O nm napsan dopis potom vyprv o dalm prbhu udlost doslovn toto: "Kdy se pestal modlit vzpomenuv vech, i tch, kte s nm byli, malch, velkch slavnch, prostch i cel katolick crkve, posadili jej na osla a vezli do msta. Byl velk svtek. Irenarcha Herodes a jeho otec Niceforos mu vyjeli naproti. Naloili jej na svou kru, sedli si k nmu a neustle jej pemlouvali: Co je na tom zlho kat csai Pane, obtovat bohm a tm se zachrnit. Polykarp jim naped neodpovdl. Kdy jej vak neustle nutili, ekl: Neudlm, k emu mi radte. Kdy vidli, e je zbyten jej pemlouvat, zaali mu nadvat a shodili jej s kry tak prudce, e si pi pdu zlomil nohu. Vstal, jako by se nic nestalo, a staten el do amfitheatru. Pi jeho pchodu zaznl hlas z nebe: Polykarpe, vydr, bu staten! Byl vak tak velk hluk, e to mnoz neslyeli. Toho, kdo to kal, nikdo nevidl, avak hlas mnoz slyeli. Kdy se lid dozvdli, e zaten Polykarp byl piveden, dali se do kiku. Polykarp byl ihned pedveden ped prokonzula. Ten se ho ptal zda je tm Polykarpem. Kdy piznal, snail se jej prokonzul pohnout, aby zapel Krista. 'Mj soucit se svm stm', kal, 'Pi csaov tsten, zm sv mylen, ekni: Pry s bezbonky!'. Kdy na nho prokonzul nalhal "Odpshni a propustm t, potup Krista!', ekl Polykarp 'Osmdest est let mu sloum a v niem mi neukivdil, jak mohu potupit svho Krle, jen mne vykoupil?'. Jeto prokonzul stle vce na nho nalhal "Psahej pi tstn csaov', odpovdl Polykarp: 'Nut-li mne, abych psahal pi csaov tstn, jak k, sna se poznat, kdo jsem. Sly oteven m dobrovoln piznn: Jsem kesan. Chce-li poznat kesanskou nauku, dopej mi jeden den a pak usly'. Prokonzul ekl: 'Pesvd lid!'. Polykarp odpovdl: 'Jsem ochoten s tebou mluvit. Mme pikzno ctt vrchnosti a vldy od Boha ustanoven, kter neurej nae svdom. Ty druh nepovauji za hodn, abych se ped nimi hjil'. Na to odpovdl prokonzul: 'Mm dravou zv. T t pedhodm, nezmn-li sv mnn'. Zavolej ji, odpovdl Polykarp. Pro ns nen mon obrcen od lepho k hormu. Krsn je obrtit se od patnho k dobrmu. A prokonzul: 'Pohrd-li zv, nezmn-li sv smlen, uinm t pokrmem ohn'. Polykarp odpovdl: 'Hroz ohnm, jen pl chvli a za chvli shasne. Nev vak e

bezbonm hroz ohe budoucho soudu a vn trest. Pro vh? Ui, co chce!'. Kdy toto a jet vce kal, bylo vidt v jeho tvi tolik odvahy, radosti i lsky, e se nejen nezalekl toho, m mu prokonzul hrozil, dokonce tm pekvapil i prokonzula. Tento poslal svho hlasatele ohlsit uprosted stadia tikrt: Polykarp doznal, e je kesanem. Kdy to hlasatel ohlsil, vichni, pohan i id bydlc ve Smyrn, v nepedstaviteln nenvisti zaali kiet: To je ten uitel Asie, otec kesan, kter ni nae bohy. U neobtovat a neklant se bohm. Souasn dali asiarchu Filipa, aby pustil na Polykarpa lva. On vak odpovdl, e to ji nen dovoleno, ponvad skonila doba zpas se zvaty. Tu si svorn usmyslili, aby byl Polykarp za iva uplen. Musilo se splnit vidn o polti. Vidl jej hoet, kdy se modlil. Tehdy se obrtil ke svm vrnm, kte tam s nm byli, a prorocky ekl: Musm za iva hoet. Toto bylo vykonno velmi rychle, rychleji ne to bylo vysloveno. Lid okamit snel dv a chrast z dlen a lzn. Jako obyejn nejochotnji pomhali id. Kdy byla narovnna hranice, Polykarp odloil sv aty i opasek a pokouel se i zout, aby nkter z vrnch, kte se vdy snaili dotknout se aspo jeho tla, nepibhl a nezul ho. Pro svj ctnostn ivot ji ped umuenm byl velmi ctn. Ihned byl tehdy obloen vcmi potebnmi k uplen. Kdy jej chtli pibt, ekl jim: 'Nechte mne takhle. Kdo mi d slu, abych snesl ohe, d mi i slu, abych i bez vaich heb vydrel na hranici', Nepibili ho, jen poloili. S rukama svzanma vzadu jako beran z velkho stda uren k obti, ochoten k celopalu na Bo poest, pohledl k nebi a ekl: "Ote milovanho a poehnanho svho Syna Jee Krista, skrze nho jsme tebe poznali, Boe andl, mocnost a vekerho tvorstva i pokolen spravedlivch, kte ij ped tvou tv. Velebm t, e jsi mne uinil hodnm tohoto dne a tto chvle a smm mt s uednky ast v kalichu tvho Krista skrze Ducha Svatho na vnm ivot due a neporuitelnho tla. K bys mne s nimi pijal jako bohatou a sob milou ob, jak jsi to pedem pipravil, zjevil a splnil, pravdiv a neklamn Boe. Pro toto a za vechno tebe chvlm, tob blahoem, tebe oslavuji skrze vnho nebeskho veleknze Jee Krista, tvho milovanho Syna, skrze nj budi tob spolu s nm a Duchem Svatm slva nyn i v budoucnu. Amen.' Skonil modlitbu a sotva vykl sv Amen, mui zaplili ohe. Jakmile vylehl plamen, vidli jsme zzrak. Bylo nm dopno jej spatit. Pozorn jsme se dvali, abychom to oznmili ostatnm. Ohe jako by vytvoil klenbu a jako vtrem vzedmut plachta lodi zahalil muednkovo tlo. Uprosted jako by nebylo spalovan tlo, nbr jako by se pekl chlb i jako by se v peci tavilo zlato nebo stbro. Ctili jsme vni jako z vonnho kadidla i jin vonn rostliny. Kdy tedy bezbonci konen vidli, e ohe neme strvit jeho tlo, rozkzali dobjei, aby Polykarpa probodl dkou.

Kdy tak uinil, vytrysklo z levho boku mnostv krve, a uhasila ohe. Lid asli, e je takov rozdl mezi nevcmi a vyvolenmi. A jeden z tchto vyvolench, apotolsk a prorock uitel, biskup katolick crkve ve Smyrn se stal nejobdivuhodnjm muednkem na doby. Vechno, co vyslovil svmi sty bylo a bude splnno. Nenvistn a zvistiv zloduch, neptel spravedlivch vidl jeho velik svdectv i jeho bezhonn ivot. Vidl, e je ji ozdoben korunou nesmrtelnosti a e ji doshl odmny. Vynasnail se proto, abychom si nevzali sebou Polykarpovo tlo. Mnoz po tom tolik touili, ponvad chtli bt spojeni s jeho svatm tlem. Popudil tedy Miketa, Herodova otce a jeho bratra Dalka, aby podal prokonzula nevydvat jeho tlo k pohben, aby pr ti, co se zekli Ukiovanho, nezanali uctvat Polykarpa. Nejvce na to nalhali id. Ti tak hldali, abychom nemohli vzt jeho tlo z ohn. Nevdli, e nememe ani opustit Krista, kter nevinn trpl za spsu celho svta a za hnky, ani nikoho jinho uctvat. Kristu se toti klanme, ponvad je Bo syn; muednky, kte jsou ky Pna a sna se jej napodobit, milujeme pro jejich nezmrnou lsku k svmu krli a uiteli. K bychom i my si zaslouili bt s nimi Kristovmi ky. Kdy tedy setnk vidl nestupnost id, dal poloit Polykarpa doprosted hranice a split podle mskho obyeje. My pak jsme potom sebrali jeho kosti, vzcnj ne drahokamy a dra ne zlato a dstojn jsme je pohbili. Tam, jak jen to bude mon, dopeje nm Pn v pevelik radosti oslavit narozeniny jeho muednictv, jednak na pamtku tch, kte zvod ji dokonili, jednak na pamtku tch, kte jsou ochotni k tmu. Tolik o blaenm Polykarpovi, kter spolu s Filadelfskmi jako dvanct byl ve Smyrn umuen. Avak pouze jeho vichni vzpomnaj. I pohan po celm svt o tom mluv". Tedy takto slavn skonil obdivuhodn a apotolsk Polykarp podle zprvy brat smyrnensk obce, o kterm psali v nmi zmnmm dopise. Prv tomuto dopisu tkajcmu se Polykarpa, jsou pipojena tak jet jin martyria, zprvy o muednick smrti, kter se ve Smyrn v tuto dobu, kdy trpl Polykarp, udla. Mezi jinmi zemel i Matrodoros, kter platil za knze marcionistickho bludu. Byl uplen. Jeden z tehdy vznamnch muednk byl i jist Pionius. Kdo chce poznat a znt vyznn tohoto mue, jeho upmn slova, jak hjil vru ped lidem i vrchnost, jeho poun pednky, jeho povzbuzujc slova k tm, kte v dob pronsledovn podlhali pokuen zapt vru, i tchypln slova pro bratry, kte jej navtvili ve vzen, jak muen a jak bolesti vystl, jak byl pibit na devo, jakou pevnost prokzal na hranici a konen jak skonil po tomto mimodnm vystoupen, toho odkazujeme na dopis, kter obsahuje podrobnou zprvu o nm a kter jsme piloili k na sbrce starch Acta martyrum. Krom toho jsou psemn pamtky po ruce tak o jinch, kte v Pergamu v Asii zemeli muednickou smrt, toti o Karpovi a Papylovi a en

jmnem Agathonika, kte po velmi etnch vyznnch vry slavn skonili.

24. FILOZOF JUSTIN ZEMEL MUEDNICKOU SMRT

Justin, o kterm jsme se pedtm zmnili, v tto dob poslal uvedenm vldcm druh spis obhajujc nai vru a krtce na to byl ozdoben muednickou korunou. O jeho smrt se postaral svmi pletichami filozof Crescens. Patil k cynikm a jeho charakter odpovdal tomuto jmnu. Justin jej asto v ptomnosti mnoha poslucha usvdil z nepravdy a nakonec obdrel svou muednickou smrt vtznou cenu za pravdu, jejm byl hlasatelem. Ve sv Apologii pedpovdl tento horliv mu, co se mu v blzk dob stane, tmito slovy: "I j nyn oekvm, e budu od jednoho lovka pronsledovn a vraen na kl (xyl entinagnai). Snadno od Crescence, kter nen ptelem pravdy, ale li. Nezaslou si bt nazvn filozofem, kdo kesany, ani je poznal, veejn oznauje nevybravm zpsobem za rouhae a bezbonky. Vdy toli proti nm, ani se snail poznat Kristovo uen, je veskrze patn a stoj mnohem ne ne prost lid, kte se varuj o vcech, kterm nerozum, mluvit a pronet nespravedliv soud. Bu poznal kesansk uen, ale nepoznal jeho vzneenost, nebo ji poznal, ale jedn tak, aby neupadl do podezen, e je kesanem. A toto je daleko hor, ponvad ze strachu se skln ped nedstojnm a nerozumnm nzorem. Mohu vs ujistit, e jsem mu poloil vce otzek takovhoto druhu a pesvdil jsem se, e ve skutenosti nic nev. Abych dokzal pravdu toho, co km, jsem ochoten - nedozvdli-li jste se o naich rozmluvch - pedloit ty otzky jemu ve va ptomnosti. To by jist csask majestt neodmtl. Jsou-li vak vm znmy m otzky i odpovdi, je vm tedy jasn, e on (Crescens) o naem nboenstv vbec nic nev. Nebo v-li, neodv se to ci svm poslucham. Jak jsem ekl, neme se povaovat za filozofa, ptele moudrosti, nbr za ptele plytk slvy, kdo si vbec nev krsnho Sokratova vroku: dnmu lovku se nesm dvat pednost ped pravdou." Tolik Justin. e Justin, jak sm pedpovdl, vinou Crescentovch pletich zemel, o tom vyprv Tatian12. Tento mu, kter v mld vyuoval retorice a doshl nemal slvy, zanechal po sob mnoho psemnch pamtek. Ve sv knize Proti pohanm (Pros Hellenas, Adversus gentes) k: "Nejv obdivuhodn Justin plnm prvem prohlsil, e jsou podobni lupim". Na to pipojuje nco o filozofech pak toto: "Crescens, kter se usadil v hlavnm mst, miloval chlapce a byl touto vn zcela uchvcen. Smrti, o kter mluvil, se vak tak bl, e se ji jako nejvt netst snail pipravit Justinovi za to, e Justin uil

pravd a usvdil filozofy z prostopnosti a podvod". Toto tedy byl dvod Justinovy muednick smrti.

25. MUEDNCI, O KTERCH SE ZMIUJE JUSTIN

Ve sv prvn Apologii se Justin zmiuje o rznch lidech, kte krtce ped nm zemeli muednickou smrt. Uvedu zprvu, kter se hod k myslu, kter jsme si pedsevzali. Justin pe: "Jedna pan se vdala za zhralce. I ona dve ila prostopn. Kdy vak poznala Kristovo uen, vedla podn ivot a stejnm zpsobem se sna pohnout svho mue k podnmu ivotu. Vysvtlovala mu zsady vry a vyprvla mu o budoucm trestu ve vnm ohni, kter stihne ty, kte vedou nevzan a nerozumn ivot. Mu pokraoval ve svm vstednm ivot a svm chovnm se odcizoval sv manelce. Ta toti povaovala za hch s nm manelsky t, ponvad se snail proti zkonu prody a proti prvu ukojit svou ve rozlinm zpsobem. Chtl se s n proto rozvst. Jeho rodinn pslunci to neradi vidli. Pesto ji radili zstat v nadji e se snad mu polep. Pemohla se tedy a zstala. Kdy dostala zprvu, e jej mu, kter odcestoval do Alexandrie, se tam dopout jet neho horho, z obavy aby nemla ast na jeho bezbonch hch, kdyby s nm nadle zstala v manelstv a sdlela s nm stl i postel, rozvedla se s nm a odela od nho. Jej dobr mu msto aby se radoval, e jeho pan zanechala svj dvj patn zpsob ivota, kdy se sluebnictvem a ndenky se oddvala vstednostem a zamilovala si pit a kadou neest a nyn se sama sna od toho odradit, obaloval ji e proti jeho vli se s nm rozvedla a e je kesankou. Vladai, ona t psemn podala, aby j bylo dovoleno naped dt do podku domc zleitosti a potom teprve, a to udl, aby se smla ped soudem zodpovdat. A tys j to dovolil. Ponvad jej bval mu nemohl proti n pedloit dn dkaz o jej vin, obrtil svj tok proti jistmu Ptolemaiovi, kter byl jejm uitelem kesanskho nboenstv a mnoho ji vytrpl kvli tomu od Urbicia. Pemluvil setnka, kter byl jeho ptelem, aby zatkl Ptolemaia, spoutal jej a poloil mu jednu jedinou otzku: Zda je kesanem. Ptolemaia, kter miloval pravdu a varoval se kad li a podvodu, doznal, e je kesanem. Na to jej setnk dal do vazby a dlouho jej ve vzen trpil. Nakonec jej pivedli k Urbiciovi, kter mu stejnm zpsobem poloil jen otzku, zda je kesanem. Ptolemaios vdom si dober, kter pijal Kristovm uenm, opt vyznal, e vyznv ono bosk uen. Vdy kdo popr, e je kesanem, bu ono nboenstv zavrhuje nebo nechce piznat, e sm nen hoden takovho nboenstv. Nic takovho nen u kesana. Kdy jej Urbicius nechal odvst na popravu, ekl jist Lucius, kter byl rovn

kesanem, Urbiciovi pro tento nespravedliv rozsudek: Pro jsi toho lovka, kter nen ani cizolonk ani chlpnk ani vrah ani zlodj i lupi ani se nedopustil dnho zloinu, potrestal jen proto, e doznal, e nese jmno Krista? Urbicie, tvj rozsudek neodpovd ani nazen panovnka Pia, ani csaova syna filozofa ani posvtnho sentu. Urbicius na to neodpovdl. Jen ekl Luciovi: Zd se mi, e i ty jsi kesan. Ponvad to Lucius potvrdil, nechal i jeho odvst. Lucius odpovdl, e mu za to dkuje, vdy, jak dodal, bude osvobozen od patnch pn a pjde k jednomu dobrmu Otci a Krli, k Bohu. I dalmu tetmu se stalo tot, e byl odsouzen k tmu trestu. K tomuto vyprvn pak Justin zcela vhodn a bezprostedn pipojuje: "Tak j nyn oekvm, e mi nkdo z jmenovanch nastroj klady" a tak dle.

26. JUSTINOVY SPISY ZACHOVAN A DO NA DOBY

Justin nm zanechal velmi mnoho pounch pamtek svho vzdlanho a nboenstvm mnoho se obrajcho ducha. Uvedeme jen tituly jeho spis, kter se zachovaly a po dnen dobu. Kdo se chce pouit, toho na n odkazujeme. Jeho prvn spis je e, kterou adresoval Antoniovi Piovi, jeho synm a mskmu sentu. Je to obhajoba na vry. Druh spis rovn obsahuje obranu vry. Je adresovn nstupci stejnho jmna uvedenho samovldce Antoniovi Verovi, o jeho dob prv jednme. Jinou jeho prac je spis proti ekm (Pros Hellenas, Adversus gentiles), v nm se dlouze rozepisuje o vcech, kter jsou pedmtem hledn u ns i u eckch filozof, a uvd svj nzor o povaze zlch duch. Existuje jet jin spis proti ekm, kter se zachoval a do na doby. Nadepsal jej Vyvrcen (Elenchon, Confutatio, Oratio ad Graecos). Mimo to je jet pojednn o Bo jednot (De monarchia Dei), co zdvoduje nejen z naich spis, ale i z dl ek. K tomu pistupuje spis s titulem alt (Psaltes) a O dui. V tomto spise pedn rozdln nzory majc vztah k tto otzce i nzory eckch filozof a slibuje, e je v jinm dle vyvrt a pednese svj vlastn nzor. Napsal tak Dialog proti idm. Obsahuje rozhovor, kter ml v Efezu s velmi vznamnm idem v tehdej dob Tryfonem. V nm vyprv, jakm zpsobem jej pivedla Bo milost k poznn vry, jak se dve horliv zabval eckou filozofi a s jakm zpalem se vnoval vyptrn pravdy. V tto rozmluv se zmiuje o idech, e pipravili tk rny Kristovu uen, kdy Tryfonovi k: , Msto abyste inili pokn za sv provinn, kterho jste se dopustili, vyslali jste do celho svta k tomu vybran lidi z Jerusalma, kte musili tvrdit, e kesan jsou sekta poprajc Boha a it takov pomluvy, jakch jsou schopni jen ti, co ns neznaj. Takto

dvte pleitost k nespravedlnosti nejen sob, ale i ostatnm lidem." Dle pe Justin, e prorock dary z v crkvi a do dneka. Rovn se zmiuje o Janov Zjeven a vslovn k, e je to dlo apotola. Krom toho uvd nkter proroctv a dokazuje Tryfonovi, e je id vykrtli z Psma. Velmi mnoho spis maj jet dnes brat. Spisy tohoto mue povaovali pedkov za tak pozoruhodn e Ireneus uvd z nich nkter msta. Ve sv 4. knize proti herezm pe:" A vhodn k Justin ve svm spise proti Marcionovi. Nevil bych Pnu, kdyby hlsal e vedle nho existuje jet jin Bh" (Adv. haer. 4,6,2). V 5. knize tho dla k: "A vhodn ekl Justin, e ped pchodem Pna se bel nikdy nerouhal Bohu ponvad si jet nebyl vdom svho zavren". Toto jsem musil uvst, abych dychtc po pouen pivedl k horliv etb jeho spis. Tolik o Justinovi.

27. BISKUPOV MSK A ALEXANDRIJSK CRKVE ZA VEROVY VLDY

V 8. roce zmnnho csae po Anicetovi kter dil mskou crkev 11 let, nastoupil Soter. V alexandrijsk obci po Keladionovi, kter tam byl biskupem 14 let, pevzal veden Agrippinus.

28. BISKUPOV ANTIOCHIJSK CRKVE

estm biskupem antiochijsk kesansk obce od doby apotol byl Theophilus. Nstupce Heronv byl tvrt a po nm jako pt obdrel biskupsk stolec Eros.

29. CRKEVN SPISOVATEL TEHDEJ DOBY

V tehdej dob byli slavn Hegesippus, kterho jsme poznali z pedelho vyprvn, dle korintsk biskup Dionysius a biskup Pinytus na Krt. Krom nich Filip, Apollinaris,13 Melito, Musanus, Medestus a konen Ireneus. Spisy mnohch se zachovaly a po nai dobu. Obsahuj pravovrn uen, jak je apotolov pedali.

30. HEGESIPPOS, HERETICI JEHO DOBY A APOKRYFN SPISY

Hegesippos nm zanechal v 5 knihch, kter jet mme, velmi bohat svdectv sv vry (Hypomnmata Commentarii). Vyprv v nich, e na sv cest do ma se setkal s velmi mnoha biskupy a e u vech shledal stejn uen. Pece vak mono od nho slyet co po nkolika poznmkch ke Klementovu listu k. "Korintsk obec setrvvala v prav ve a do Prima, biskupa v tomto mst. S tmto jsem se ptelsky stkal, kdy jsem se plavil do ma. I s Korintskmi jsem se stkal po mnoho dn a radovali jsme se e zachovvme pravou vru. Kdy jsem piel do ma setrval jsem tam a do doby Aniceta, jeho jhnem byl Eleutherus. Po smrti Aniceta pak nastoupil Soter a po nm Eleutherus. Pi ustanovovn nstupce biskupa v kadm mst se postupuje tak jak to naizuj Zkon, Proroci a Pn". T spisovatel se tak zmiuje o pvodcch herez sv doby takto: Kdy Jakub Spravedliv z te piny jako Pn zemel muednickou smrt, byl biskupem ustanoven opt Symeon syn svho strce Kleofe. Tomuto jako druhmu biskupovi dali vichni pednost, ponvad byl pbuznm Pna. A dosud se kesansk obec nazvala panenskou, ponvad nebyla dosud poskvrnna falenm uenm. Poznenhlu ji zaal kazit Theobuthis, kter tce nesl, e nebyl zvolen biskupem. Patil k jedn ze sedmi sekt, kter vznikly v idovskm nrod. Zakladatel sekt byli imon, podle kterho se nazvaj simoniani, Eleubios, podle nho eleubiani, Dositheos, podle nho se nazvaj dositheani, Gortheos, podle nho gorthent, Masbotheos, podle nho masobothejt. Od tchto pochzej menandrit, marcionit, karpokrati, valentiniani, basilidov a saturniani. Ti maj sv vlastn navzjem se rznc uen. Z tchto vyli falen Kristov, falen proroci a falen apotolov, kte roztrhli jednotu crkve nesprvnou naukou o Bohu a jeho Pomazanm: ` T spisovatel uvd mimo to tak star idovsk sekty. "Byly vak rozdln nzory", k, "na obzku mezi izraelskmi syny, stejn tak i na Judovo pokolen a na Krista. Patili k nim essejci, galilejt, hemorabaptisti, masbotheov, samaritni, saduceov a farizeov". Napsal jet mnoh jin, o em jsme se sten zmnili, kdy jsme mluvili o jeho dob. Rovn cituje nco z Evangelia id v syrtin a hebrejtin a tm dv jasn najevo, e byl vcm ze idovstv. Pak se zmiuje jet o nem, co erpal z idovskho stnho podn. Nejen on, ale i Ireneus a cel ada starch nazvali alamounova Pslov uebnic vech ctnost pro jejich moudrost. Co se te apokryfnch knih, pe, e nkter z nich napsali nkte heretici teprve v jeho dob. Pejdme vak k nemu jinmu!

31. DIONYSIUS, KORINTSK BISKUP, A JEHO SPISY

Nejprve musm nco ci o Dionysiovi. Pijal biskupsk stolec korintsk crkve a neomezil svou bohumilou innost jen na sv podzen, nbr v bohat me se na n astnili i obyvatel jinch mst. Obzvlt vem pomohl svmi katolickmi listy, kter poslal rznm obcm. Jednm z nich je list Lakedaimonskm, kter obsahuje vklad pravovrnho uen a vzvu k pokoji a jednot. V list Athanm povzbuzuje k ve a ivotu podle pedpis evangelia. V nm jim vytk, e o to nedbaj, ano, e skorem odpadli od vry, kdy jejich biskup Publius pi tehdejm pronsledovn nalezl muednickou smrt. Zmiuje se t o Quadratovi, kter po Publiov muednick smrti se stal jejich biskupem. Dosvduje toti, e Publiovm silm se crkev opt dala dohromady a znovu je horliv ve ve. Mimoto vyprv, e Dionysius Areopagita, kter podle zprvy Skutk apotolskch a apotola Pavla se stal kesanem, byl prvnm biskupem athnsk kesansk obce. Jin dopis - a mme jej po ruce - je adresovn Nikomedskm. Potr v nm Marcionovu herezi a dr se pevn smrnic vry. Dle napsal obci v Gortyn a ostatnm obcm na Krt list, v nm chvl jejich biskupa Filipa, ponvad dv sv obci svdectv velk zbonosti a pevn vry, a napomn je ped svody heretik. Tak napsal crkvi v Amastris a souasn ostatnm kesanskm obcm v Pontu. V tomto listu se zmiuje o Bacchilidovi a Elpistovi, kte dali podnt k napsn tohoto listu, a pipojuje koment k mstm ze svatho Psma. Jejich biskupa uvd jmnem Palmas. Dv jim mnoh napomenut o manelstv a panictv a vyzv je, aby laskav znovu pijali ty, kte se po njakm pdu vracej zpt i se nm provinili nebo se dopustili njakho heretickho omylu. V tto sbrce je i list Knosskm14, kde napomn biskupa tto obce Pinyta, aby co se te zdrenlivosti, neukldal bratm nsilm velk bemeno, nbr aby ml ohled na slabost mnohch. Pinytus ve sv odpovdi na tento dopis s obdivem schvaluje jeho radu. Pesto vak d Dionysia, aby poskytl hutnj potravu, aby jemu sven obci poskytl v dopise s hutnm obsahem potravu, aby obec ivena jen stle mlkem nepozorovateln nezestrla pi dtsk strav. V tomto dopise je vidt jako v pesn namalovanm obraze Pinytovu pravovrnost, starost o blaho svch podzench, jeho vmluvnost a jeho pohled na bosk vci. Dle je jet jeden Dionysiv list adresovn manm. Napsal jej tamnmu biskupu Soterovi. Nebude nevhodn uvst z nho nkolik slov, ktermi se s chvlou zmiuje o dobrm zvyku Itman za pronsledovn, kter je zachovvn a do naich dn. "Vdy od potku jste si zvykli", pe "prokazovat vem bratm dobrodin rozlinho druhu. etnm obcm v rozlinch mstech jste poslali pomoc a takto jste ulehovali v chudob potebnm, bratm v dolech jste obstarvali nutnou potravu. Tmito dary, kter jste od potku poslali, zstvte jako man vrni od otc zddnmu

mskmu zvyku. Tento zvyk i v dstojn biskup nejen zachoval ale i dokonce rozil, kdy nejen dary uren pro vc bohat rozdv, nbr jako laskav otec i zdaleka pichzejc bratry t bohumilmi slovy". V tomto dopise se Dionysius zmiuje tak o listu Klementa Korinanm a poznamenv, e list byl odjakiva podle starho zvyku v crkv pedtn. "Dnes jsme slavili svat den Pn", k "a etli jsme v list. Ten spolu s Klementovm dve napsanm listem nepestaneme st, ponvad nm pinej posilu". Dionysius jet poznamenv, e jeho dopisy byly zfalovny. k: "Na prosby brat napsal jsem listy. Avak apotolov bla naplnili je plevelem, kdy nco vynechali a nco pidali. Jim plat ono Bda. Nen tedy divu, e nkte zfalovali posvtn spisy Pna. Dokonce se pokusili nahradit je takovmi, kter se jim nevyrovnaj". Krom tchto list je jet jeden Dionysiv list adresovan horliv vc seste Chrysofoe, ve kterm j vhodnm zpsobem podv duchovn potravu. Tolik o Dionysiov.

32. THEOPHILUS, BISKUP V ANTIOCHII

Od Theophila,15 kterho jsme uvedli jako antiochijskho biskupa, mme 3 knihy Ad Autolycum, kter obsahuj zk1ady vry, a jin spis s titulem Proti Hermogenov16 herezi, v nm pouil svdectv z Janova Zjeven. Od nho se tak jet najdou jin spisy s katechetickm obsahem. Ponvad heretici tehdy jako plevel kazili istou setbu apotolskho uen, snaili se pasti crkve na celm svt je odehnat od Kristova stda jako divou zv jednak tm, e bratry ped nimi varovali, jednak tm, e proti nim staten vystupovali i psemn svmi pdnmi dkazy. e spolu s jinmi proti nim vystoupil i Theophilus, vysvt z jeho knihy, kterou napsal proti Marcionovi a kter stejn jako ve jmenovan spisy se dochovala a do dneka. Jeho nstupcem v antiochijsk kesansk obci byl Maximinus, sedm od apotol.

33. FILIP A MODESTUS

Rovn i Filip, kterho jsme ji z dopisu Dionysia poznali jako biskupa gortinsk obce, napsal vborn spis proti Marcionovi. Prv tak i Ireneus a Modestus. Modestus vce ne ostatn veejn odhalil bludn uen Marcionovo. Proti Marcionovi psali i jin, jejich prce jsou u vtiny brat uchovny a do dneka.

34. MELITO A TI, O KTERCH SE ZMIUJE

V t dob byli velmi vhlasn biskup sardsk obce Melito a biskup hierapolsk obce Apollinaris. Kad z nich napsali tehdejmu vldnoucmu csai obhajobu na vry. Jejich spisy, kter jsme poznali, jsou tyto: Od Melitona 2 knihy o velikonocch (De pascha), o sprvnm zpsobu ivota (De recta vivendi ratione), o prorocch, o crkvi, o nedli, o ve lovka, o stvoen lovka, o podzen se smysl ve (De oboedientia sensuum fidei), o dui, tle a duchu. Dle je to kniha o ktu, o pravd, o ve a narozen Krista, kniha o proroctv, o pohostinnosti. Jin je nadepsn O klch (De clavis), knihy o blu a tajemnm Janov zjeven, o vtlen Boha a konen mal spis adresovan Antoniovi. Ve sv prci O velikonocch udv Melito dobu napsn. Zan toti tmito slovy: "Kdy Servilius Paulus byl prokonzulem v Asii, v dob, kdy Sagaris18 zemel muednickou smrt, vznikl v Laodicei velk spor kvli slaven velikonoc,19 kter padly prv na ony dny. Tehdy tak bylo toto napsno". Tuto knihu pipomn Klemens Alexandrijsk ve svm pojednn o velikonon slavnosti (De Pascha), kter, jak sm k, napsal kvli Melitonovu spisu. Ve svm spise csai l Melito, co ns za jeho vldy postihlo. k: "Co se nikdy ped tm nestalo, vidme nyn. Zbon lid je nyn v Asii pronsledovn rznmi nazenmi. Nestoudn udavai a ti co tou po cizm majetku pod zminkou csaskch nazen loup a drancuj ve dne v noci nevinn lidi". A nco dle k: "Dje-li se to na tvj rozkaz, budi. Spravedliv vlada nebude naizovat nic nespravedlivho, a my rdi pijmeme za takovou smrt vtznou odmnu. Jen o jedno t prosme: aby ses sm prvn dozvdl o takov tvrdohlavosti obvinnch lid a pak podle sv spravedlnosti rozhodl, zda si zaslou muen a smrt i t v jistot a klidu. Kdyby vak ony smrnice a neslchan nazen - co by nebylo dovoleno ani vi barbarskm neptelm - mly vyjt od tebe, prosme t co nejpnlivji, abys ns nenechval na pospas veejn loupeivosti". K tomu pipojuje toto: "Tato nae filozofie rozkvetla sice u cizho nroda. Kdy vak potom za mocn vldy tvho pedchdce Augusta zaala kvst v provincich tv e, pinesla tv i obzvltnm zpsobem bohat poehnn. Vdy od t doby msk e se rozrostla do velikosti a lesku. Tys jejm panovnkem a bude jm i tvj syn, pokud bude chrnit nai filozofii, kter zmohutnla souasn s za Augusta a kterou tvoji pedchdci mli v ct jako jin nboenstv. A jako velmi pdn dkaz, e nae nboenstv pineslo poehnn, poslou i ta okolnost, e od vldy Augusta nepostihlo i dn netst, ale naopak k veobecnmu pn ve jen zmnoilo jej lesk a slvu. Nkte csai svedeni zlomyslnmi lidmi se snaili nae nboenstv popinit jako Nero a Domitian. Od t doby se roziovala mezi lidmi pomlouvan le o kesanech, ani si kdo ovil, co je na tom

pravdy. Proto tvoji zbon pedkov znovu udlali dobe, kdy asto ve svch ppisech krali ty, kte nco podnikali proti kesanm. Tak psal, jak je znmo, tvj dd Hadrian prokonzulovi v Asii Fundanovi a mnoha jinm, tak psal i tvj otec, kdy jsi spolu s nm vedl sttn zleitosti, rozlinm mstm, aby se nedopoutli dnch nsilnost vi nm, jmenovit vi Larisskm, Soluanm, Athanm a vi vem ekm. O tob vak, kter stejn sml o kesanech, ano, jet pteltji a rozumnji se chov, jsme daleko spe pesvdeni, e vechny nae prosby spln". Toto je v pedtm uvedenm Melitonov spise. Ve svch napsanch vtazch uvd Melito v vodu seznam kanonickch knih Starho Zkona. Povauji za nutn pipojit zde tento seznam. Melito pe: "Melito svmu bratru Onesimovi posl pozdrav. Ponvad sis z velk cty k Bomu slovu pl vtahy ze Zkona a Prorok tkajc se naeho Vykupitele a cel na vry a snail ses pesn znt poet a poad starozkonnch knih, snail jsem se to udlat. Vdy vm, e jsi horliv ve ve, e se chce pouit a e mysl na svou spsu. Vm tak, e dv pednost Bohu pede vm jinm. Cestoval jsem na Vchod a piel jsem a k mstu, kde toto vechno bylo hlsno a kde se to splnilo. Tady jsem poznal pesn poet knih Starho Zkona a poslm ti jejich seznam. Ty knihy se jmenuj: Pt knih Mojovch, toti Genese, Exodus, Numeri, Leviticus, Deuteromomium; pak je to Josue, Soudci, Ruth, 4 knihy Krl, 2 knihy Paralipomenon a Chronikon, Davidovy almy, alamounova Pslov ili kniha Moudrosti, Kazatel, Velepse, Job, proroci Izai a Jeremi, 12 prorok v jedn knize: Daniel, Ezechiel, Esdra. Z tchto jsem udlal vtahy a rozdlil do 6 knih." Tolik o Melitonovi.

35. SPISY HIERAPOLSKHO BISKUPA APOLLINARIA

Mnoho spis Apollinaria maj mnoz u sebe. Ty, kter jsou mi znmy, jsou tyto: Spisy dve uvedenmu csai, 5 knih proti ekm, 2 knihy o pravd a 2 knihy proti idm. Pozdji napsal knihu proti sekt Fryg. Tato sekta potom vzbudila velk rozruch, tehdy vak teprve zaala se rozmhat, kdy Montanus svmi vymylenmi proroctvmi pokldal zklady svmu bludu. Toto jsme pokldali za nutn ci o Apollinarovi.

36. MUSANUS A JEHO SPISY

Od Musana, o nm jsme se dve zmnili, pochz velmi poun kniha, kterou napsal proti nkterm bratm, kte se

piklonili k herezi tak zvanch enkratit. Tato sekta tehdy prv zaala klit a pivedla k ivotu zcela nov a kodliv uen. Pvodcem tto sekty, jak dosvduj, byl Tatianus.

37. TATIANOVA HEREZE

O tomto Tatianovi20 jsme se zmnili jen letmo krtce pedtm pi vyprvn o obdivuhodnm Justinovi. Tatian vyprv, e byl kem tohoto muednka. Zmiuje se o tom ve sv prvn knize Proti herezm Ireneus, kde o Tatianovi a jeho herezi pe toto: "Tak zvan enkratit vzeli od Saturnina a Marciona a uili, e se nem uzavrat manelstv. Zavrhli pvodn zzen Bo a Boha tak mlky obvinili, e stvoil mue a enu k plozen potomk. Tak zavdli zdrovn se ivoinch jdel a tm ukzali svou nevdnost vi Bohu, kter vechno stvoil. Dle poprali spasen prvnho lovka. Tyto nzory se u nich vynoily teprve nedvno. Prvnm pvodcem tohoto rouhavho uen je jist Tatian, kter byl Justinovm posluchaem. Pokud se Tatian stkal s Justinem, nevyjadoval se tak. Po Justinov muednick smrti vak odpadl od crkve. Pyn na sv vzdln jako by vynikal nad vechny ostatn lidi, povaoval se za uitele a vybudoval svou vlastn nauku. Svm pvrencm mluvil o jistm neviditelnm eonu. Jako Marcion a Saturninus neuznval manelstv a povaoval je za smilstvo. Mimoto vymyslil si i dkazy proti spasen Adama." Tak tehdy psal Ireneus. Brzy na to vak dal jist Severus novou vzpruhu zmnn sekt a dal podnt k zaloen sekty tak zvanch severian. Tito sice uznvali Zkon. Proroky a Evangelia, ale jejich smysl si vysvtlovali po svm, apotola Pavla vak ureli a jeho listy zavrhovali. Ostatn jejich prvn zakladatel Tatian vydal jaksi druh evangelijn harmonie a nevm pro ji nazval Diatessaron. Toto maj nkte dodnes. Nkte tvrd, e se odvil apotolova slova nahradit lepmi, jako by chtl tm vylepit znn vrazu. Tatian zanechal mnoho spis. Mezi nimi zvl uvdj mnoz velmi znm spis proti ekm. Tatian v nm vychz od potku djin lidstva a ukazuje, e Moj a hebrejt proroci jsou star ne vichni slavn et lid. Tato kniha je asi nejkrsnj a nejuitenj ze vech jeho knih kter napsal. Tolik o nm.

38. SYAN BARDESANES A JEHO A DOSUD ZACHOVAN SPISY

Kdy za vldy tho csae (Marka Aurelia) povstaly v Mezopotamii etn hereze napsal Bardesanes ovldajc velmi dobe syrtinu ve sv matetin vedle etnch mench prac i

spis proti Marcionovi. Jeho ci - ml jich mnoho a pithl je k sob svou vmluvnost - pekldali to ze syrtiny do etiny. Sem pat i jeho velmi poun dialog adresovan Antoninovi pod nzvem O osudu. Ml napsat jet jin spisy, ke kterm dalo podnt tehdej pronsledovn. Dve se pimknul ke kole Valentina, pozdji vak prohldl jeho nzory, vtinu z nich vyvrtil a vil, e se dostal k ist pravd. Pece vak nesetsl se sebe zcela pnu starho bludnho uen. V tto dob zemel i biskup msk crkve Soter.

Kniha V.
1. ELEUTHERUS, BISKUP MSK CRKVE
Biskup msk crkve Soter zemel po 8let vld. Po nm nastoupil Eleutherus jako dvanct od apotol. V 17. roce vldy Antonina Vera1 pod zminkou povstn ve mstech vypuklo v rznch stech zem obzvl krut pronsledovn. Nespoet vcch se na celm svt vyznamenalo svm muednictvm. Mono to poznat z potu tch, kte byli mueni v jedn provincii. Nesmrteln pamtka na n byla pro pt generace zaznamenna psemn. Obshl zprva o nich nen pouze historickm nbr i pounm vyprvnm a vlenil jsem ji do sv sbrky Acta martyrum. Co vak pece by mohlo bt pro n el vhodn, to z n vyberu a nyn uvedu. Jin historici by vylili jen vlen vtzstv, kolik bylo ukoistno vlench trofej, vylili by hrdinsk iny velitel a vojk, kte v boji za vlast, dti a jin dobra poskvrnili se krv a nespoetnm vradnm. M Djiny Boho sttu obsahuj nanejv mrov boje za pokoj v dui. Mluv o tch, kte v tchto bojch si staten vedli spe za pravdu ne za vlast, spe za vru ne za sv nejbli. Chci napsat k jejich nepomjejc pamtce o statenosti bojovnk za vru, o jejich v boji se zlmi duchy, o zskanch trofejch, o jejich vtzstvch nad neviditelnm neptelem a konen o jejich vtzn korun.

2. MUEDNCI V GALLII ZA VLDY VERA A ZPSOB JEJICH SMRTI

Bojitm uvedench udlost byla Gallie. Slavnmi msty, kter se vyznamenala vce ne jin jsou Lugdunum (Lyon) a Vienna (Vienne). Obma protk eka Rhodanus (Rhone), protkajc celou krajinou mohutnm proudem. Tamn velmi slavn crkve

poslaly frygijskm kesanskm obcm v Asii psemnou zprvu2 o muedncch, ve kter vyprvj, co se u nich stalo. Uvedu zde jejich vlastn slova. "Kristovi sluebnci ve Vienne a v Lugdunum pej bratm v Asii a Frygii, kte maj tut vru a tut nadji na vykoupen, pokoj, milost a slvu od Boha Otce a naeho Pna Jee Krista". Kdy jet nco vodem pedeslali, zanaj se zprvou takto: "Velikost utrpen, zbsilost pohan vi svatm a velik utrpen muednk nejsme ani schopni pesn vylit, jestli vbec je mon to popsat. Vdy odprce zatoil na ns vekerou svou moc, a byla to jen pedehra ptho jeho stranho dn. dn prostedek nenechal nevyzkouen. Na sluebncch Boch se cviil i se svmi sluebnky. Nesmli jsme do chrm, na nmst, do lzn. Nikdo z ns se nesml ukzat na veejnosti. Bo milost vak bojovala za ns proti nim, zachraovala slab a proti protivnkovi postavili jako pevn sloupy mue, kte svou statenost dovedli na sebe upoutat vechnu jeho slu. Utkali se s nm a mlo dbajce na nadvky a tresty chvtali ke Kristu. Ukazovali inem, e utrpen tohoto asu nen nic proti slv, kter se na ns zjev. Nejprve je napadla lza, kter kiela, bila je, vlela sem a tam, drancovala, kamenovala, zkrtka vechno, co dl bsnc dav vi veejnm i osobnm neptelm. Pak byli vlenmi tribuny a mstskmi ady pivedeni na nmst, v ptomnosti davu vyslchni a kdy se pihlsili ke Kristu byli a do pchodu mstodrcho uvreni do vzen. A kdy pak byli pivedeni k mstodrcmu, dovoloval si na nich kdejakou surovost. Jeden z brat byl Bettius Epagathus. Nesmrn miloval Boha a vedl tak psn ivot e bez ohledu na jeho mld jej pirovnvali starmu Zacharii. Zachovval vechna pikzn a pkazy Pna, nenavn pomhal ktermukoli blinmu, byl pln Boha a Boho ducha. Tento nyn pi sv povaze nemohl snst tak nespravedliv jednn soudu a pln rozhoen dal aby vyslechli jeho obhajobu brat u nich nelze shledat, e by se rouhali i jednali bezbon. Lid stojc kolem soudnho stolce zdvihli proti nmu hlasit kik - byl to toti velmi ven lovk. Mstodrc vak nebral dn ohled na jeho oprvnnou dost nbr zeptal se jej, zda je tak kesanem. Kdy to Epagathus hlasit potvrdil, byl jako zastnce kesan pijat mezi vyvolen zstup muednk. On ml pi sob pravho zastnce (Ducha Svatho) v mnohem vt me ne Zachari. Dal to najevo plnost sv lsky, kdy za hjen brat byl ochoten sm dt ivot. Byl a je prav uednk Krista, kter nsleduje Bernka kamkoliv. Nyn zaalo mezi ostatnmi tben duch. Kdo byli rozhodn a pipraven ti byli prvnmi muednky. Tak oni se v radost skldali vyznn muednk. Avak byli tu i nerozhodn, nepipraven a jet slab, a ti nemohli snst ti velkho boje. Z tchto rychle odpadlo asi 10. Pipravili nm velk zrmutek i nezmrnou bolest a ochromili odvahu ostatnch, kte jet nebyli zateni a kte bez ohledu na vechny obte, kter by

mli vytrpt stli u svdk vry a neodlouili se od nich. Vichni jsme mli velk strach, e nevyznaj vru. Ne strach z hrozcch muk, nbr strach aby nkdo neodpadl. Dennodenn byli zatkn, kdo byli hodni doplnit poet muednk, take nakonec z obou crkv vichni vborn lid, jejich silm crkev zde mohutnla, byli spolen zateni. Byli vak zatkni i nkte pohant otroci, kte byli u naich, protoe mstodrc veejn pikzal ns vechny vyhledat. Tito na satanv podnt ze strachu ped muenm, kdy to vidli u muednk a na pokyn vojk roziovali proti nm li o thyetickch hostinch, oidipovskch ohavnch souloch a jet o jinch ohavnostech,3 kter nesmme ani vyslovit ani na n pomyslit, ani nememe vit, e by se nco takovho stalo. Kdy se tedy nyn o tom rozila povst, zaali vichni proti nm zvecky zuit, take i ti, kte kvli pbuzenskm vztahm projevovali umrnnost, se nyn hrozn rozhnvali a skpali zuby proti nm. Splnilo se nyn slovo naeho Pna, e pijde as kdy kad, kdo vs zabije, bude vit, e tm prokzal Bohu slubu. Proto nyn vytrpli svat muednci muka, kter nemohou vyjdit dn slova. Satan nabzel vechno, aby nco patnho proti nm ekli. Obzvlt vak zuivost lidu, mstodrcho i vojk byla namena proti diakonu Sanctovi z Vienny a proti Maturovi, kter sice ped nedvnem pijal svat kest, avak ukzal se bt statenm bojovnkem, proti Attalovi z Pergamu pvodem, kter byl vdy sloupem a oporou na crkve. Zuivost byla namena i proti Blandin, na kter Kristus ukzal, e i to, co je ped svtem nepatrn a pohrdn hodn, je u Boha ve velk ct, jestlie je to takov lska k Bohu, kter nez pomjejcm svtlem, ale ukazuje svou slu. Vdy zatm co jsme se vichni o n bli i jej pan, kter tak sama jako bojovnice byla mezi svdky vry, mli jsme velkou starost, e by Blandina tlesn slab nebyla schopna upmn vyznat svou viru, byla Blandina tak siln, e ti, kte ji od rna do veera vemonm zpsobem muili, se nakonec unavili a nemohli dl. Poznali, e sami jsou pemoeni, ponvad nevdli, co u by j udlali. Plni asu, e je jet naivu, kdy j cel tlo rozbili a byla sam rna, doznali, e jedin zpsob a tch bylo mnoho a byly hrozn - jak ji umuit, by byla smrt. Blaen jako staten bojovnk byla siln ve svm vyznvn vry. Jej posilou a levou v jejich bolestech a utiujcm prostedkem proti vemu, co trpla, byla slova: Jsem kesanka a nm se neme nic stt. I Sanctus snel mimodn a nadlidskm zpsobem vechna muen, jak lid mohli vymyslet. Bezbon toti doufali, e velikm utrpenm na nm vynut pro nho nepzniv vyznn. On vak jim odolval s takovou houevnatost, e neekl ani sv jmno, ani jmno nroda a msta, odkud pochzel, ani zda je otrok i svobodn, nbr na kadou otzku v latin odpovdal jen Jsem kesan. Toto vyznal msto svho jmna, msto sv

vlasti, msto svho pvodu a msto kad jin odpovdi. Nic jinho od nho pohan neslyeli. Mstodrc a muitel byli na nho proto tak rozzlobeni, e nakonec, kdy u nevdli, co mu jet udlat, pokldali mu rozhaven kovov destiky na nejcitlivj sti tla. Plilo jej to, ale on zstal nezlomen, nezakolsal. Pevn trval na svm vyznn posilovn nebeskm pramenem iv vody, kter proud z Kristova srdce. Jeho tlo bylo svdkem, co mu udlali. Byl jedna rna, jedna podlitina. Ztratil vechnu vnj lidskou podobu. V nm trpc Kristus uinil velik zzrak. Oslavil jeho jmno, zniil odprce a dal jej za pklad ostatnm, e nen nic stran, kde je lska Otce, nic bolestiv, kde je vzneenost Kristova. Vdy kdy bezbon po nkolika dnech muen zaali jej znovu muit v domnn, e jej pemohou, budou-li jej znovu muit, ponvad nebylo mono se ani dotknout jeho oteklch a zancench ran. Nic takovho se nestalo. Proti vemu lidskmu oekvn bylo jeho tlo pi opakovanm muen stle vzpmen. Dostal znovu svou dvj podebu a mohl pohybovat dy, take toto druh muen Kristovou milost nebylo pro nho muenm, ale uzdravenm. Jist Biblias byla mezi tmi, kte zapeli vru. bel vil, e prv te ji dostane. Chtl vak, aby svmi pomlouvanmi vpovmi uspila sv zavren. Nechal ji proto muit, aby ji jako slabou a neodvnou osobu pinutil potvrdit nm pisuzovan zloiny. Na muen si to rozvila. Jako by se probudila ze spnku, vzpomnla si pi asnm trestu na vn muka v pekle a odpovdla tm, kte ji ureli: Jak mohou takov lid jst dti. kdy nesmj ani pot krev nerozumnch zvat?" Pak se piznala, e je kesankou a pipojila se tak k vyvolenm zstupm. Kdy nyn vechna tyransk muen statenost muednk uinil Kristus neinnmi, vymyslil si bel nco jinho. Toti zaven do tmav odporn komory, natahovn nohou na devo a do ptho otvoru a vechna jin muen, kter rozzloben a blem posedl katovi pomocnci zatenm psobili. Vtina jich se udusila ve vzen. Tolik jich chtl tmto zpsobem Pn odvolat ze ivota a na nich zjevit svou slvu. Ti toti, kte peili tak hrozn muka, e by nad nimi lovk zaplakal, a nepeili by, i kdyby se jim dostalo sebe vt pe, zstali ve vzen. Tito zbaven sice lidsk pomoci, avak posilovni Pnem na tle i na duchu povzbuzovali a tili ostatn. Jin, kte ped krtkou dobou byli zateni, i bez muen nemohli snst vzesk trapy a umrali ve vzen. Tehdy byl v Lugdunum biskupem blaen Photinus. Bylo mu pes 90 let a byl tlesn velmi slab take nemohl ani dchat. Velik touha po muednictv dodvala mu nov ivot. Tohoto zlomenho sice na tle stm a nemoc, avak jet silnho na duchu vlekli ped soud, aby skrze nj mohl Kristus triumfovat. Vojci jej vedli v doprovodu mstskch ednk za pokiku veho lidu, jako by to byl sm Kristus, k soudu, kde vydal krsn svdectv. Na otzku mstodrcho, kdo je Bohem

kesan, odpovdl: "Jsi-li toho hoden, pozn jej". Na to byl nemilosrdn sem a tam vten a nespoetn bit. Kolem stojc do nho kopali bez ohledu na jeho st. Ti co stli dle, hzeli po nm, co mli po ruce. Vichni si mysleli, e by bylo hnm provinnm neastnit se tto zloby. Vili, e se takto bohov mst. Skorem bez dechu byl Photinus uvren do vzen, kde po dvou dnech zemel. Prv nyn zashlo zvltn Bo zen a ukzalo se nesmrn milosrdenstv Jee, jak se zdka kdy stv v crkvi, avak pece odpovd moudrmu Kristovu zen. Nkte toti, kte pi prvnm zatenm zapeli vru, byli rovn uvznni a musili s ostatnmi snet vechny obte. Jejich zapen jim tehdy nepomohlo. Zatm co ti, kte vyznali, kdo jsou, byli uvznni jako kesan a nebylo jim vytkno njak jin provinn, ti co zapeli vru, byli dreni ve vzen jako vrazi a zloinci a tm v porovnn s ostatnmi byli dvojnsob trestni. Ty co nezapeli vru, posilovala radost ze svho vyznn, nadje na slben dobra, lska ke Kristu a Duchu Otce, tyto vak trpilo patn svdom tak, e to bylo vidt i na jejich tvch. Ti co nezapeli li do vzen s radostnou tv, dstojnost a krsa snoubily se v jejich tvch a pouta pijmali jako ndhern perk. Podobali se nevst ozdoben zlatem vyvanm atem. K tomu vydechovali Kristovu vni, take nkte si myslili, e jsou pomazni njakou vonnou mast. Ti druz li s pohledem upenm k zemi, a k nepoznn pokoeni, pokryti hanbou. Navc byli od pohan tupeni jako zbablci, kte se provinili jako vrazi, kdy se zekli dstojnho, slavnho a ivotadrnho jmna. Pohled na n utvrdil ostatn ve ve, take vichni, kte byli zateni, bez rozmlen piznali, e jsou kesany, a ani v mylenkch nedali msto blovu naeptvn." K tomu jet nco pipojuj a ihned pokrauj: "Jejich muednick smrt mla rznou tv. Z rznobarevnch kvtin upletli vnec a pinesli jej Otci. Proto tak jako lechetnm bojovnkm, kte obstli v rznch bojch a odnesli si ndhern vtzstv, jim pipadla koruna nesmrtelnosti. Maturus, Sanctus, Blandina, Attalus byli pivedeni do amfitetru, aby byla veejn vidt nelidskost pohanskho lidu. Jeden den toti dvali zpasy zve s nimi. Maturus a Sanctus musili opt prodlat v amfitetru vechny druhy muen, jako kdyby pedtm netrpli, i spe jako bojovnci, kte v etnch srkch s protivnkem pekonali protivnka a nyn bojovali o korunu vtzstv. Opt tu bylo obvykl biovn, trhn divokou zv a ve, co bsnc dav se vech stran kic dal. Konen byla pipravena elezn stolice, na kter byla tla smaena. Vechno bylo naplnno zpachem tuku. To muitelm jet nestailo. Jet vce zuili, ponvad chtli zlomit jejich pevnost. Nebylo vak nic jinho slyet ne Sanctovo vyznn, kter kal hned od zatku. Kdy muednci po cel ten velk boj stle zstvali jet naivu, nakonec jim prozli hrdlo. Po cel den bez oddechu,

jako je tomu pi zpasech, slouili svtu za podvanou. Blandina byla povena na kl a vydna bez milosti dravm zvatm za pokrm. Jej vzhled - byla toti povena v podob ke - a jej vrouc modlitba velmi povzbudily bojujc, ponvad v osob sestry vidli Ukiovanho. Kdo vili v Krista se tak pesvdili, e kad, kdo trp pro Kristovu est, m vn spoleenstv s ivm Bohem. Kdy se dn z divokch elem nepohnula, sali ji z klu a opt uvrhli do vzen pro dal nov boj. Jako vtzka v etnch zkoukch ukzala nevyhnuteln rozsudek nad lstivm hadem a bratry povzbudila, protoe ona mal, slab a opovrhovan moc velkho a nepekonatelnho bojovnka Krista pekonala mnohokrt protivnka a bojem zskala korunu nesmrtelnosti. I Attalus, kterho si mnohokrt lid dal potrestat - byl to lechetn mu vdom si istho svdom el jako bojovnk pipraven k boji. Byl pevn v kesanskch zsadch a byl pro ns vdy svdkem pravdy. Byl v amfitetru veden dokola a nesl ped sebou tabulku s latinskm npisem: Toto je kesan Attalus. Zatmco dav proti nmu bsnil, dozvdl se mstodrc, e je mskm obanem. Nechal jej s ostatnmi zatenmi odvst zpt do vzen, poslal csai zprvu a ekal na rozhodnut. Toto mezidob nebylo pro uvznn neuiten a neplodn, nbr jevilo se jako nezmrn Kristovo milosrdenstv. Prostednictvm ivch d byly toti mrtv dy znovu pivedeny k ivotu. Muednci byli laskav vi tm, kte nebyli muednky a panensk matka (crkev) mla velkou radost z tch, kte jako mrtv dt byli vyloueni a nyn jako iv znovu pijati. Vdy vtina tch, kte zapeli svou vru, byli znovu pijati do jejho nrue. Oiveni duchovnm ohnm uili se vyznvat vru a ji iv posleni sladkou pomoc Boha, kter nechce smrt hnka, nbr raduje se z jeho obrcen, pedstupovali ped soudnou stolici, aby je mstodrc znovu vyetoval. Csa toti vydal nazen zabt ty, kte vyznaj svou vru, a ty kte zapou, pustit na svobodu. Proto mstodrc na zatku zdejho velkho svtku,4 na kter pichz velk mnostv lid vech nrodnost, dal blaen pedvst jako pi divadelnm prvodu a postavit je ped svou soudn stolici. Zde bylo opt velk vyetovn. Kdo byl mskm obanem, byl sat, ostatn pedhozeni div zvi. Velmi Pna oslavili ti, kte pedtm zapeli a nyn proti oekvn pohan vyznali svou vru. Tito byli toti vyslchni zvl, ponvad mli bt proputni. Vyznali a byli tak s vyvolenmi pidrueni k zstupu muednk. Vyloueni z toho vak byli ti, u nich nebyla ani stopa vry, ani nemysleli na roucho enicha, ani nepomyslili na strach ped Bohem, nbr ji svm zpsobem ivota zaprali vru, to je, byli dtmi hchu. Ostatn se stali dy crkve. Bhem jejich vslechu stl vedle soudn stolice jist Alexander z Frygie. Byl lkaem a dlouh lta il v Gallii a pro svou lsku

k Bohu a svou venost - ml toti apotolsk dar - jej tm vichni znali. Pokyvovnm dodval vyslchanm odvahu, take stojcm kolem soudn stolice pipadal, jako by ml porodn bolesti. Protoe ti, kte dve zapeli vru a nyn ji znovu vyznali, dav zaal kiet na Alexandra, e on to zavinil. Proto mstodrc jej postavil ped soud a ptal se jej, kdo je. Kdy Alexandr odpovdl, e kesan, rozzlobil se a odsoudil ke drav zvi. Nsledujcho dne spolu s Attalem zemel. I Attala vydal mstodrc na pospas zvi. Kdy nyn oba v amfitetru vyzkoueli na sob vechny muc nstroje a pece obstli v boji, prozli jim nakonec hrdlo. Alexander nezastnal, nebylo jej vbec slyet, v duchu il ji s Bohem. Attalus naproti tomu, kdy sedl na rozhaven elezn stolici a dm stoupal z jeho tla, kal lidu latinsky: 'Pohlete, co dlte, jak nite lovka. My nejme lidi, ani neinme nic patnho'. Na otzku, jak se jmenuje ten jeho Bh, odpovdl: Bh nem dn jmno jako je tomu u lovka. Po tchto vech poslednho dne her byla konen Blandina znovu pivedena na jevit s 15letm chlapcem. Skoro kad den byli pivdni dvat se na muen ostatnch. Takto ji chtli pinutit psahat pi bozch. Ona i chlapec zstali pevn a opovrhovali muenm. Dav se proto tak rozzuil, e neml soucit ani s chlapcem ani ohled na enu Blandinu. Musili oba vechno patn vytrpt, vydret jedno muen za druhm, aby je znovu a znovu nutili psahat. Nebyli vak schopni toho doshnout. Ponticus povzbuzovn sestrou, take i pohan vidli, kdo jej povzbuzoval a utvrzoval ve ve, po vech tch mun snench mukch zemel. Blaen Blandina posledn ze vech byla pedhozena zvi. Jako lechetn matka, kter sv dti povzbuzuje, a je jako vtze posl ke krli, kdy s nimi prodlala vechny boje, raduje se nad , jejich odchodem, la Blandina, jako by byla pozvna na svatebn hostinu a ne jako l za potravu div zvi. Kdy protrpla biovn, zuivost div zve a utrpen na rotu, byla v sti pedhozena bku. Zve ji asto vyhodilo do vky, ale ona nic nectila, ponvad pevn doufala ve slben dobra a e bude s Kristem. Nakonec i ona byla , usmrcena. Sami pohan musili piznat, e nikdy u nich ena nevytrpla tolik a tak stranho. Tm vak nebyla ukojena jejich zuivost vi svatm. Jako divok a surov kmeny vydrdni divokm zvetem dali se tko uklidnit. Jejich hrub vesel se zaalo jinm zpsobem vybjet na mrtvch. Kad lidsk cit a ohled byl pry. Nezastydli se, e byli poraeni. Jejich hnv se podobal rozzuenmu divokmu zveti. Mstodrc i lid ns stejnou mrou nenvidli. Tak se splnila slova Psma, e "nespravedliv bude jet nespravedlivj a spravedliv jet spravedlivj (Zjev. 22,11). Mrtvoly ve vzen uduench hzeli psm a ve dne v noci hldali, abychom nikoho z nich nepohbili. Potom i st tl, kter u nechala div zv

a kter ohe zcela nesplil a byla jen zuhelnatl jako hlavu a jin sti tla nechali nepohben nkolik dn hldat vojky na odiv lid. Jedni pi tom zuivost skpali zuby a dali, aby se mrtvolm jet vce pomstili. Jin se smli a chvlili bohy, jim pipisovali potrestn muednk. Od tch, kte byli spravedlivj a v jistm smyslu se i dlo, e maj soucit bylo slyet asto rouhn: Kde je jejich Bh a co jim pomohlo, e mu slouili a za kterho obtovali svj ivot? Tak rozdln se pohan vyjadovali. My naproti tomu jsme byli velmi smutn, e jsme nemohli pohbt jejich mrtvoly. Nemli jsme monost ani v noci je pohbt, ani jsme nemohli hldae podplatit ani uprosit. Ti velmi pozorn hldali. Jako by dostali hodn penz za to, e odepeli pohbt mrtvoly." O nco dle pokrauj. "Kdy vemon zneuctn mrtvoly po 6 dn leely pod irm nebem, byly pak pohany spleny a popel vysypn do blzko tekoucho Rhodanu aby tak nic z ostatk nezstalo na zemi. A toto dlali, jako by byli mocnj ne Bh a jako by mohli zamezit znovuoiven. Nemli mt, jak se vyjadovali, mrtv dnou nadji na zmrtvchvstn, ve kter kesan vili a kter zavedlo podle nich nov a neznm nboenstv. Kesan nedbajce jakchkoli utrpen vak ochotni a rdi li na smrt. Nyn pohleme, zda vstanou z mrtvch a zda jejich Bh jim pome je zachrnit z naich rukou, kali pohan."

3. MUEDNCI POMHALI TM, KTE PI PRONSLEDOVNf SELHALI

Toto se stalo za vldy dve uvedenho csae v Kristovch crkvch. Z toho mono lehce vyvodit, co se stalo i v ostatnch provincich. Stoj za to uvst z tho dopisu jet jin msta, ve kterch se obr odhodlanost a lska k lidem uvedench muednk. "Bylo tak mnoho nsledovnk a napodobitel Krista, kter jako Bh nepokldal za loupe to, e je roven Otci (Fil 2,6). Dostalo se jim velk slvy, jeto ne jednou, dvakrt, ale astokrt vydali svdectv Kristu, byli pedhazovni zvi a znovu uvreni do vzen, mli na tle stopy po plen, byli do krve biovni a jejich tlo byla jedna rna. Pesto se nevydvali sami za svdky vry, ani my jsme je tak nenazvali. Kadho z ns jsme psn krali, kdy je v dopise i bhem ei nazval muednky. Toto pojmenovn "muednk" jsme rdi penechvali Kristu, vrnmu a pravmu svdku (martys), prvorozenmu z mrtvch, pvodci ivota a toho, co je z Boha (Zjev. 1,5; Ef 4,18). Jako muednky nm pipomnali ty, kte ji zemeli. Oni jsou muednci, kali, ponvad Krista uctili svm vyznnm a sv svdectv zpeetili smrt, my vak jsme jen prost nepatrn vyznavai. Se slzami v och oplakvali bratry a vrouc modlitbou vyproovali jim milost splnn jejich

pn. Ve skutenosti dokazovali odvahu k muednictv, s jakou mluvili k pohanm, lechetnost, kterou dokazovali svou pevnost a nebojcnost. Z cty k Bohu si vak zakazovali, aby je nkdo nazval muednky." Krtce na to pokrauj." Podrobovali se mocn ruce, kter je nyn tak pokoovala. Vem odpoutli, nikoho neobviovali a jako prav muednk tpn se modlili za ty, kte jim pipravovali velk utrpen. "Pane nepitej jim to za hch". Jestlie tpn se modlil za ty, kte ho kamenovali, m spe za sv bratry?". A opt dle kaj: "Byl to jejich velk boj proti blu vytryskl z opravdov lsky, kdy zl had byl pinucen je znovu pustit, a si myslil, e je ji pohlt. Nechovali se opovrliv k tm, kte zapeli vru. S mateskou lskou dlili se s potebnmi o ve, co mli, a mnoho slz prolili ped nebeskm Otcem za ty, kte selhali. Prosili o ivot a Bh jim jej dal a i o ten se dlili se svmi blinmi. Vude odchzeli k Bohu jako vtzi. Vdy milovali pokoj, vdy k pokoji napomnali, v pokoji putovali k Bohu. Nepsobili bolest matce crkvi. Nehledali rozpory a rozepe s bratmi, nbr snaili se dlat radost, t v pokoji, svornosti a lsce." Toto msto o lsce blaench vi pokleslm bratm jsem uvedl proto, aby si na to vzpomnli, a nelidsky budou se pozdji chovat ke Kristovm dm.

4. VIDN MUEDNIKA ATTALA

Tento dopis o pedtm uvedench muedncch obsahuje tak jin vyprvn hodn zaznamenn. Nic nepek tomu, abychom jej uvedli tenm. Zn takto: "Jeden z nich jmnem Alkibiades vedl psn ivot. ivil se jedin chlebem a vodou. Ponvad i ve vzen takto il, bylo zjeveno Attalovi po jeho prvnm zpase v amfitetru, e Alkibiades nejedn sprvn, protoe se zdruje toho, co Bh stvoil, a tm dv jinm patn pklad. Alkibiades poslechl. Od t chvle jedl vechno bez rozdlu a dkoval za to Bohu. Bo milost je neopustila a Duch Svat byl jejich rdcem". Tolik o nich.

5. DOPISY MUEDNK V ZLEITOSTI MONTANIST

Montanus a s nm Alkibiades a Theodotus zaali prv tehdy bt oslavovni jako proroci. Tehdy v rozlinch crkvch se Bo milost dlo mnoho zzrak a velmi mnoho lid vilo, e skuten prorokuj. Ponvad o tchto much se rozchzelo mnn, brat v Gallii pipojili k dopisu tak svj nzor, kter odpovd jejich svdomitosti i jejich pravovrnosti. K tomu tak pipojili dopisy muednk, kter jet ve vzen napsali bratm

v Asii a Frygii, jako i tehdejmu mskmu biskupu Eleutherovi,5 aby zjednal klid v crkvch.

6. SVDECTV MUEDNK O IRENEOVI

Tito muednci doporuovali zmnnmu mskmu biskupu i Irenea, kter byl tehdy knzem kesansk obce v Lugdunum. Jak krsn svdectv mu dali, to dokazuj tato slova: "Pejeme ti, ote Eleuthere, aby se to ve vem a vdy v Bohu dobe dailo. Povili jsme pednm tohoto dopisu naeho bratra knze Irenea a prosme t abys jej pijal jako velmi horlivho pro Kristovo uen. Kdybychom vdli, e potebuje nkoho, kdo m charakter sprvnho mue, pedevm tohoto bychom ti doporuovali jako knze crkve. On toti je knzem." Nen nutn uvdt zde v dopise zachovan seznam muednk, kte bu byli popraveni nebo pedhozeni za potravu div zvi i zemeli ve vzen, ani poet tehdy jet ijcch vyznava. Kdo chce, me si lehce zjednat pln poznn o tom, vezme-li si do rukou zprvu, kterou, jak jsem u ekl, jsem pipojil ke svmu spisu o muedncch (Acta martyrum). To se stalo za vldy Antonina.

7. BH NA PROSBU KESAN SESL CSAI D

O jeho bratru i Csai Marku Aureliovi se vyprv, e se ocitl ve velk tsni, kdy ml bojovat s Germny a Sarmaty, ponvad vojsko trplo zn. Vojci tak zvan maltsk legie kdy se chystali k boji, podle sv vry poklekli a modlili se k Bohu. Tak inme i my, kdy se modlme. Nepteli to pipadalo zvltn. Brzy na to se vak udlo nco jet zvltnho, jak se vyprv. Strhla se toti boue, blesky lehaly. Neptel se dal na zhubn tk. D zn pln znien vojky znovu osvil, prv kdy se modlili. O tto udlosti p i nekesant historici, kdy psali o tehdejch udlostech. I nai to zaznamenali. Pohant spisovatel ciz naemu nboenstv psali sice o zzraku, ale nepiznvali, e to Bh uinil na prosby naich. Nai djepisci naproti tomu z radosti nad pravdou ns o tom zpravili sice prostm, ale estnm zpsobem. K nim pat i Apollinaris. k, e od t doby nazval csa legii, na jej modlitby se ten zzrak udl, phodnm jmnem "bleskov - fulminea". Jako hodnovrnho svdka bych mohl uvst Tertulliana, kter ve sv latinsky psan dve nmi zmnn Apologii adresovan mskmu sentu to jasn dokazuje. Pe v n, e jet v jeho dob existovaly listy osvcenskho csae Marka, ve kterch

dosvduje, e jeho vojsko v Germanii pro nedostatek vody bylo na okraji zhuby a e bylo zachrnno modlitbou kesan. Tertullian vyprv, e tento csa pohrozil kadmu smrt, kdo by se pokouet ns obviovat. K tomu pipojuje zmnn Tertullian jet toto: , Co je to za zkony, kter proti nm vydvaj bezbon, nespravedliv a krut lid, kter Trajan sten zruil, kdy zakzal vyhledvat kesany, kter ani Vespasianus, a porazil idy, ani Pius ani Verus ani Hadrian, a o vem podrobn vdl, je nepotvrdily?" To nech kad posoud sm. My vak chceme pokraovat ve vyprvn.

8. SEZNAM MSKCH BISKUP PODLE IRENEA

Kdy tedy zemel muednickou smrt ve vku 90 let spolu s ostatnmi svdky I vry biskup Pothinus, nastoupil po nm v lugdumsk crkvi Ireneus.6 Ireneus, jak jsme slyeli, byl ve svm mld Polykarpovm posluchaem. V 3. knize proti herezm uvd poad mskch bikup a do Eleuthera, o jeho dob nyn pojednvme a za nho vydal svj spis. Pe: "Kdy blaen apotolov zaloili a vybudovali crkev, pedali sprvu apotolskho stolce Linovi. O tomto Linovi se zmiuje Pavel ve svm listu Timotheovi. Jeho nstupcem byl Anakletus. Po nm jako tet od apotol ml biskupskou hodnost Klement. Tento vidl jet blaen apotoly a stkal se s nimi. Jemu jet znla v uch kzn apotol a v iv pamti ml, co apotolov pedvali stn. A nejen on, protoe tehdy jet ilo mnoho tch, kter apotolov uili. V dob tohoto Klementa vznikla mezi korintskmi bratmi nemal roztrka. msk obec proto napsala Korinanm dopis. Prosila a napomnala je k pokoji, snaila se znovu obnovit vru, kterou nedvno pijali od apotol." O nco dle k: "Po tomto Klementovi nsledoval Evarestus a po Evarestovi Alexander. Jako est od apotol byl ustanoven Xystus, po nm Telesforus, kter rovn zemel vzneenou muednickou smrt, pak Hyginus a po nm Anicetus. Po Anicetovi nsledoval Soter a nyn na dvanctm mst od apotol stal se biskupem Eleutherus. V takovm poad se tradice apotol a hlsn pravdy v crkvi dostala a k nm".

9. DAR KONAT ZZRAKY MLI VC JET V TTO DOB

O tom ns zpravuje Ireneus v onch 5 knihch, jejich titul je "Vyvrcen a znik tak zvan falen vdy". To dokonale souhlas s tm, co jsme dve vyprvli. Ve 2. knize tohoto spisu dosvduje Ireneus, e jet a do jeho doby se uchovaly v

nkterch crkvch pklady zbon obdivuhodn sly. k toti: "Toliko neby6i s to vzksit modlitbami mrtvho, jak to inili Pn a apotolov. Pece se vak stvalo mezi bratmi, kdy cel mstn crkev z njak nutn piny o to vroucn prosila, e se due zemelho vrtila do tla a modlitbami svatch byl vrcen lovku ivot." O trochu dle k: "Kdyby ekli, e si to vymyslili, zavedli bychom je k vrokm prorok a dokzali bychom jim, e Pn je Bo Syn a e ve se skuten stalo tak, jak to o nm ohlaovali. To uinili i jeho prav uednci, kte od nho obdreli milost pomhat v jeho jmnu ostatnm podle toho, kdo kter k tomu dostal dar. Vdy nkte vyhnj skuten a opravdu bla, take dokonce asto ti, kte byli zbaveni zlch duch, uvili a jsou nyn dy crkve. Jin maj dar pedvdn budoucnosti maj zjeven a prorokuj. Jin opt uzdravuj nemocn vzkldnm rukou. Ano, jak jsem se zmnil dve, dokonce vzksili mrtv, kte jet po mnoho let ili mezi nmi. Nen mono vyjmenovat poet zzranch dar, kter crkev po celm svt pijala od Boha a ve jmnu Jee Krista ukiovanho za Pontia Pilta vykonv k dobru pohan. Nechce tm nikoho klamat nebo si tm opatovat penze. Jako je od Boha zdarma pijala, zdarma tak je udluje." A na jinm mst k tento Ireneus: "Slyme, e mnoz brat v crkvi maj dar prorokovn, odhaluj ku prospchu lovka vci skryt, skrze Ducha mluv rozlinmi jazyky a vykldaj Bo tajemstv". Tolik o rozlinch darech, kter se uchovaly a po nae asy u tch, kte toho byli hodni.

10. IRENEOVA ZPRVA O SVATCH KNIHCH

Na potku sv prce jsme slbili uvst ve vhodn dob msta starch kn a crkevnch spisovatel, ve kterch pojednvali na zklad tradice o kanonickch knihch. Ponvad k nim pat tak Ireneus, chceme zde z nho uvst pedevm ta msta, kter maj vztah k evangelium. Znj takto: "Matou vydal u Hebreia v jejich matetin evangelium, kdy Petr a Pavel hlsali evangelium v m a zakldali crkve. Po jejich smrti k a tlumonk Petrv Marek sepsal to, co Petr kzal. I Luk, prvodce Pavlv napsal nm v jedn knize Pavlem hlsan evangelium. Konen uednk Pna Jan, kter leel na hrudi Pna, napsal sv evangelium v dob, kdy byl v Efezu v Asii". Toto vyprv Ireneus ve tet pedtm zmnn knize uvedenho dla. V 5. knize mluv o Zjeven Jana a slu naznaujcm antikrista. "Toto slo je tajemn a nachz se ve vech starch pesn opsanch opisech. O tom svd i ti, kte osobn vidli Jana. Rozum ns pouuje o tom, e slo vyjdeno podle eckho zpsobu potn a psmenami je jmno zvete". Brzy na to k Ireneus o Janovi: ,Z opatrnosti se nyn neodvaujeme uvdt jmno antikrista. Kdyby tomuto vku mlo bt zjeveno

jmno antikrista, ekl by to ten, kter ml zjeven Vdy zjeven neml nkdy dvno, nbr tm v na dob, toti na konci Domitianovy vldy. Toto vyprv Ireneus o Zjeven. Zmiuje se vak tak o prvnm Janov listu a uvd z nho velmi mnoho svdectvch. Pipomn i prvn Petrv list. Spis Past' nejen zn, nbr jej tak chvl tmito slovy: "Zcela prvem spis k: Pedevm v, e je jeden jedin Bh, kter vechno stvoil a d a tak dle". Ireneus tak pouv nkterch vrok z alomounovy Moudrosti, kdy k asi toto: "Vidn Boha plod nesmrtelnost, nesmrtelnost pak psob, e lovk je blzko Bohu" (Moudr. 6,19,20). Dle uvd pamtihodn slova apotolskho presbytera, jeho jmno pechz mlenm, a koment k mstm z Psma svatho. Mimo to se zmiuje o muednkovi Justinovi a Ignatiovi a opt pouv svdectv z jejich spis. Dle slibuje, e ve vlastnm pojednn vyvrt Marciona z jeho vlastnch spis. Sly tak, co doslovn pe o pekladu svatch Psem sedmdesti pekladatel. Bh se tedy stal lovkem a Pn sm ns vykoupil, kdy nm dal znamen panny. Ne vak tak, jak nkte z tch, kte se odhodlali peloit Psmo, kaj "Hle, dvka pone a porod syna". Tak to pekldali idovt proselyt Theodotion z Efezu a Aquilas z Pontu. Je nsleduj ebionit, kte kaj, e Jee zplodil Josef". K tomu krtce na to pipojil toto: "Dve ne msk panstv doshlo sv pln sly a Makedoan ovldali Asii, pl si Ptolemaeus syn Lagusv vybavit jm zaloenou knihovnu cennmi knihami vech nrod. Vyslovil jerusalmskm pn dostat jejich spisy peloen do etiny. Ti - tehdy byli toti jet pod makedonskm panstvm poslali Ptolemaeovi 70 starch, znalch obou e aby mu splnili pn. Ptolemaeus si chtl kadho z nich vyzkouet ze strachu, e by mohli pravdu obsaenou v Psmech po vzjemn dohod pekladem zatajit. Oddlil je od sebe a vem pikzal pekldat jedno a tot Psmo. Tak to dlal pi vech knihch. Kdy se pak u Ptolemaea setkali a porovnali mezi sebou sv peklady, byl Bh oslaven a spisy skuten uznny za bosk. Vichni se toti od zatku a do konce shodovali ve vrazech i slovech, take i ptomn pohan poznali, e knihy byly pekldny pod boskm vnuknutm. Takov Bo psoben nen nic zvltnho. Vdy kdy za zajet nroda Nabuchodonozorem se ztratily posvtn spisy a kdy se id teprve po 70 letech znovu vrtili do sv zem, uloil Bh v dob perskho krle Artaxerxa knzi Esdrovi z pokolen Leviho vechny spisy dvjch prorok znovu sestavit a dt lidu znovu Mojv Zkon". Tolik Ireneus.

11. BISKUPOV ZA COMMODOVY VLDY

Po 19let Antoninov vld nastoupil Commodus.8 V jeho prvnm roce se stal v Alexandrii biskupem Julianus. Ped nm byl tam biskupem po 12 let Agrippinus.

12. FILOZOF PANTAENUS

V tehdej dob byl pedstavenm tamn koly pro vc pro svou uenost velmi vynikajc mu jmnem Pantaenus. Ji od dvn doby toti tam byla kola, kde se vyuovalo posvtnm vdm a byla vedena znamenitmi vmluvnmi teology. Jak vme, zachovala se a po nai dobu. Mezi n v tehdej dob obzvl patil Pantaenus. Naped se vzdlval ve filozofick kole tak zvanch stoik. Tak pr velmi horlil pro Bo slovo a jako hlasatel Kristova evangelia pr navtvil dokonce nrody na Vchod a piel a do Indie. Tehdy toti existovalo jet mnoho evangelist, hlasatel Boho slova, kte svou horlivost napodobovali apotoly a snaili se pispt k rozmnoen a rstu Boho slova. K nim pr patil i Pantaenus a pr piel a do Indie. Pr nael u nkolika obyvatel, kte poznali Krista, Matouovo evangelium, kter se tam dostalo ped jeho pchodem. Tmto obyvatelm ml kzat evangelium Bartolomj, jeden z apotol, a ml jim tam zanechat Matouovo evangelium v hebrejtin, kter se tam udrelo a do zmnn doby. Tento Pantaenus byl nyn po sv vzneen innosti nakonec pedstavenm koly v Alexandrii a vysvtloval stn i psemn poklady boskho uen.

13. KLEMENT ALEXANDRIJSK

V t dob v Alexandrii jako Pantaenus zabval se studiem posvtnch knih i Klement,9 stejnho jmna jako star msk biskup a k apotol, a stal se velmi znmm. Tento Klement vzpomn ve svch Hypotyposeis jmenovit Pantaena jako svho uitele. Zd se mi, e v prvn knize svch Stromata, kde mluv o vynikajcch nstupcch apotol, jen tak matn naznauje, e se s nimi stkal. "Toto dlo" k, "nen spisem vyumlkovanm krsnmi slovy, nbr obsahuje poznmky, kter by mi pomhaly pi m zapomtlivosti ve st. Je to prost obraz, jaksi nartnut jasnho a bohatho uen a onch blaench a opravdu ctyhodnch mu, kter jsem byl uznn za hodna poslouchat. Jeden z nich, Ionicus byl v ecku, jin ve Velkm ecku, jeden pochzel z Coelesyrie, druh z Egypta, jin ili na Vchod a sice jeden byl Assyan, druh pvodem Hebrejec z Palestiny. Poslednho - podle svch vdomost vak prvnho - jsem zastihl v Egypt, kde se skrval. Tito mui uchovali vrnou tradici apotolskho uen, kter jako dti od

otce pijali pmo od svatch apotol Petra a Jakuba Jana a Pavla. Jsou podobni spe otcm ne dtem - a s Bo pomoc a po nai dobu se snaili zasvat ono apotolsk semeno do naich srdc.

14. JERUZALMT BISKUPOV

Slavnm souasnkem tchto mu byl a jet nyn je mnohmi oslavovn biskup jeruzalmsk kesansk obce Narcissus. Byl 15. nstupcem tamnch biskup od idovsk vlky za Hadriana. e od tto doby tamn obec tvoili ponejprv pohan po tch co byli z obzky a e jako prvn biskup pohanskho pvodu ji dil Marcus, o tom jsme se ji zmnili. Jeho nstupcem v biskupsk slub uvdj zznamym v archivu tamn crkve Cassiana, po nm Publia, Maxima, Juliana, Gaja, Symmacna a jinho Gaja, potom zase jinho Juliana, pak Kapita, Valense, Dolichiana a konen Narcissa, kter byl v poad tictm od apotol.

15. RHODON A ROZTPEN MARCIONIT

V tto dob vydal rzn knihy i Rhodon z Asie. Jak sm k, uil se v m u dve uvedenho Tatiana a s ostatnmi bojoval tak i proti Marcionov sekt. Vyprv, e se sekta v jeho dob roztpila do rznch smr. Zmiuje se o tch kte pivodili roztpen a podrobn vyvrac falen uen jednoho kadho. Sly jeho slova! "Neshoduj se ve svch nzorech, protoe kad pevn stoj za svm neudritelnm nzorem. K nim pat Apelles,10 kter vynik nad ostatn svtjm zpsobem ivota a svm stm. Ten uznv jen jeden princip a tvrd, e dar prorokovn pochz z jednoho zlho ducha. Pi tom se d vroky jaksi blem posedl panny jmnem Philumene. Jin, jako nmonk Marcion, uznvali dva principy. K nim pat Politus a Basilicus. Tito li za onm vlkem z Pontu a ponvad prv tak jako on nemohli nalzt dvod, pro jsou vci rozdln, ulehili si nmahu a uznali beze veho dva principy. Jin se zase dostali na jet hor scest a pijali ne dva, ale dokonce ti principy byt. Pvodcem a vd osobou tohoto uen, jak sami jeho pvrenci kaj, je Syneros". Rhodon pe dle, e ml rozmluvu i s Apellem. Toto jsou jeho slova: "Star Apelles s nmi hovoil a byl usvden, e v mnoha ppadech nem pravdu. Na to ekl, e nen teba lnky vry tak pesn zachovvat, ale e kad m zstat pi ve, kterou jednou pijal. Tvrdil, e by vichni, kdo doufali v Ukiovanho, mohli doshnout blaenosti, kdyby dobe jednali. Za nejnejasnj pedmt povaoval, jak jsme pedtm ekli, nauku o Bohu. Jako my uznval toti jednu prapinu, princip". Kdy Rhodon

vyloil cel jeho systm, dodv: .,Kdy jsem mu vak ekl: Kde m dkaz i jak me dokzat, e existuje jedna prapina? ekni nm to? Odpovdl: Vroky prorok se samy vyvracej, ponvad neobsahuj nic pravdivho; pr se neshoduj a navzjem si odporuj. Pro ale je jen jedna prapina, ekl, e to nev, ale e tomu mus vit. Kdy jsem jej zapsahal, aby ekl pravdu, psahal, e mluv pravdu. e nev, jak je jeden nezplozen Bh, ale e tomu v. Vysml jsem se mu. Vytkl jsem mu tak, e se vydv za uitele, ale e nemohu se od nho dozvdt nic uenho: V tme spisu, kter vnoval Calistionovi, k Rhodon, e byl v m Tatianovm kem. Sdluje tak, e Tatian napsal koment k biblickmu estidenn, ve kterm sliboval vysvtlit temn, nejasn msta v Psmu svatm. Rhodon nyn sm k, e ve vlastn knize chce vyeit Tatianv kol. Naproti tomu Apelles se nesetnkrt proheil proti Mojovu Zkonu, etnmi spisy napadl Bo slovo a nemlo se snail je vyvrtit a zcela zavrhnout. Aspo tak si to myslil. Tolik o tomto.

16. FRYT FALEN PROROCI

Neptel Bo crkve, kter tolik nenvid vechno dobr a miluje patn a nikdy nevynech pleitost init lidem klady, zpsobil, e znovu rozbujely hereze. Pvrenci jedn hereze se plazili jako hadi po Asii a Frygii. Prohlaovali, e MonTanus11 je Utitel (Paraklt) a jeho dv prvodkyn Proscilla a Maximilla e jsou Montanovy prorokyn.

17. SCHISMA V M ZPOSOBEN BLASTEM

Jin zvedli svou hlavu v m. V jejich ele byl Florinus, kter byl od crkve zbaven knskho adu, a Blastus, kter zastval podobn blud jako Florinus. Tito mnoh odvedli od crkve a pethli je na svou stranu. Oba dva se vak snaili zavst kad sv vlastn nov uen.

18. MONTANUS A JEHO FALEN PROROCI

Proti tak zvan frysk sekt postavila za pravdu bojujc Bo moc pevnou a nepemoitelnou obranu: Apollinaria z Hierapolis, o nm ji dve byla e, a jet mnoho jinch uench mu tehdej doby kte nm tak zanechali velmi bohatou ltku pro nae vyprvn. Jeden z nich12 hls hned na zatku svho spisu, e proti nim vystoupil se svmi dkazy

nejprve stn. Ve svm spise Proti Fryskm uvd toto: "A, mil Avercie Marcelle, ses na mne ped dlouhou dobou obrtil, abych napsal spis proti sekt nazvan podle Miltiada, a do nynjka jsem tak neinil. Ne e bych nemohl vyvrtit li a vydat svdectv pravd, jako spe ze strachu a starosti, e by si nkte mohli o mn myslit, e chci k uen evangelia Novho Zkona nco pidat nebo ubrat. Vdy kad kdo se rozhodl zadit svj ivot podle evangelia, nesm k evangeliu nic pidvat ani z nho ubrat. Byl jsem nedvno v Ankye v Galatii. Tamn obec byla zcela ommena novmi proroctvmi. Nejsou to vak, jak oni kaj, nov proroctv, ale spe liv proroctv. S pomoc Pna jsem o tom i o jinm, co mi kali po mnoho dn mluvil v obci. Obec z toho mla velkou radost a byla poslena v pravd, nzory opan strany odraeny a odprce zesmutnl. Tamn kn v ptomnosti mho spolu knze Zotika Ostrema mne prosili, abych jim napsal o tom, co jsem ekl proti protivnkm pravdy. Neudlal jsem to, ale slbil jim, e s pomoc Pna takov spis napu a ihned jim jej polu." Kdy toto vedle jinho v vodu sv knihy uvedl k pak o pvodci zmnn hereze toto: V odpor proti crkvi a vae schismatick kacstv m svj pvod v obci Arbada v Mysii, kter soused s Frygi. Tam pr il v dob, kdy byl asijskm prokonsulem Gratus, jist Montanus, kter se ped nedvnm stal vcm. V bezmezn touze uinit nco velkho pipravil tak nepteli cestu. Na popud dmona dostal se do jakhosi vytren a zaal kat nov neslchan vci. Hlsal nzory, kter byly proti zvyku a tradici crkve. Jedni z tch kte slyeli jeho zvrcen ei, povaovali jej za blem posedlho a pomatence, kter svmi vmysly mate lid, a zakzali mu mluvit. Byli si vdomi toho e Pn mluvil o tben duch a e varoval ped falenmi proroky. Druz jako by povzbuzeni Duchem Svatm a darem prorokovn zapomnli na napomenut Pna a dali pomatenho svdce, aby se nenechal umlet. Tedy lst i spe takovmto druhem podvodu se snail bel o zhubu tch, kte se nedili onm slovem Pna. Uspal jejich vru v pravdu, take potom vili Montanovi. Mimo to si dmon pivolal na pomoc dv eny, naplnil je falenm duchem, take ony jako Montanus vedly nesmysln a nevhodn ei. Zloduch chvlil ty, kte se chlubili jejich ptelstvm, souasn je takovm zpsobem pokral, e to budilo zdn, e dovede i krat. Poet Fryg, kte se nechali oklamat, byl vak mal. Zloduch vybzel uret celou crkev, protoe si nev falench prorok a falen prorok nem k n pstup. Kdy toti vc v Asii se na rozlinch mstech seli, aby si provili nov uen, shledali, e je patn a proto jako heretick je zavrhli. Vylouili proto pvrence Montana z crkve i ze svho spoleenstv." Toto vyprv na zatku svho dla a celou knihu vnuje vyvracen jejich bludu. Ve druh knize k o konci uvedench osob toto: "Ponvad jsme nepijali jejich vaniv proroky, zaali ns nazvat vrahy prorok. Tvrd toti o sob, e jsou

proroci, kter Pn pislbil poslat lidu. Mohli by nm odpovdt na otzku: Pronsledovali id nkoho z tch, kte se dali nachytat na vann Montana a tch en? i byl zabit bezbonmi? Nikdo. Tak nikdo z nich nebyl zaten ani ukiovn pro Kristovo jmno. Ne, nebyl. Rovn ani jedna ena nebyla v synagoze biovna nebo kamenovna. Nikdy a nikde. Naopak Montanus a Maximilla mli zemt zcela jinou smrt. Tito dva, jak se povd, povzbuzovni neistm duchem se sami obsili sice ne souasn, nbr kad jindy. Zemeli a ukonili svj ivot jako zrdce Jid. Stejn i obdivovan Theodotus, kter jako prvn se staral o rozen jejich proroctv, se pomtl na rozumu. Pak jako by se vznesl k nebi. bel pr jej vyhodil do ve a tak bdn zahynul. Toto se tedy mlo stt. Nevme tomu ani nememe o tom ci nic uritho, ponvad jsme to nevidli. Snad Montanus, Theodotus a uveden eny takto skonili. Ne snad, ale jist". Dle k v te knize, e tehdej svat biskupov se pokusili vyhnat z Maximilly zlho ducha, ale zabrnili jim v tom ti, kte zejm se zlm duchem spolupracovali. Toto jsou jeho slova: "A nek duch Maximillin slova z knihy Asteria Urbana: 'Budu odehnn jako vlk od ovc; nejsem dn vlk; jsem slovo, duch a moc'. A uke a doke svou moc a pinut skrze ducha piznat, e Zoticus z krajiny kumnsk a Julianus z Apameny, kte se snaili pesvdit se o vann onoho (zlho) ducha, byli osvdenmi mui obdaeni biskupskou hodnost. Pvrenci Themisona je umleli a nedovolili jim usvdit, e ten duch le a svd lid". Kdy na to mnoha dkazy vyvrtil falen proroctv Maximilly, naznauje dobu, kdy to psal. Zmiuje se tak o jejch pedpovdch, ve kterch pedpovdal vlky a vzpoury. Jejich nepravdivost odhaluje tmito slovy: "Nebyla to le? Vdy vce ne 30 let uplynulo od smrti on eny a dosud ani mal vlka nevypukla ve svt. Dokonce z Boho slitovn i kesanm dali pokoj". Tolik z druh knihy. Ze tet knihy chci uvst tak nkolik slov. Zde k vychloubn montanist, e i oni maj mnoho muednk, k: "Kdy jsou v koncch se svm tvrzenm, pokouej se nalzt toit u muednk. Tvrd, e mli mnoho muednk a to e je neklamnm znamenm sly tak zvanho prorockho ducha, kterho oni maj. Podle mho nzoru je to stejn mlo. Vdy i nkter jin hereze se mohou prokzat velkm potem muednk a pece s nimi nebudeme souhlasit, e maj pravdu. Tak mluv pedevm pvrenci Marcionovy hereze zdan marcionist. Tvrd, e maj mnoho muednk, kte zemeli pro Krista, souasn vak se ke Kristu nehls." A krtce na to k tomu dodv: "Proto lenov crkve, kte byli povolni k muednictv za pravou vru, kdy se setkali s nktermi tak zvanmi svdky vry z frygyjsk sekty, nepovaovali je za sob rovn a vyhbali se spoleenstv s nimi. Radji umraj muednickou smrt, ne aby souhlasili s Montanem a jeho enami. A e je to pravda, vysvt z toho, co se stalo za naich

dn v Apemeji na Menandru s Gaiem a Alexandrem pochzejcmi z Eumeneie, kte zemeli muednickou smrt: "

19. MILTIADES A JEHO SPISY

V tme dle se zmiuje o spisovateli Miltiadovi.13 k o nm, e rovn napsal spis proti pedtm uveden herezi. Po vodnch slovech pipojuje: "V jedn z jejich knih namen proti naemu bratru Miltiadovi se uvd, e Miltiades poukazoval na to e prorok nem mluvit v extazi." O nco dle v tme dle vypotv ty, kte v Novm Zkon prorokovali. Mezi n pot jakousi Ammiu a Quadrata. "Falen prorok", k "na jeho stran je nestoudnost a drzost, ani si to zpotku uvdomuje, pechz do nepetnho duevnho stavu. Falen proroci nejsou schopni uvst ani jednoho proroka Starho ani Novho Zkona, kter by jednal jako oni. Nemohou se odvolvat ani na Agaba ani na Judu, Silu, ani na Filipovy dcery ani na Ammii z Filadelfie i na Quadrata nebo nkterho jinho, kter nem s nimi nic spolenho." A krtce na to k: "Jestlie podle jejich tvrzen pijaly eny z montanovy druiny dar prorokovn jako Quadratus a Ammia z Filadelfie, pak by mli ukzat ty kte tento dar pijali od Montana a onch en. Vdy dar prorokovn, jak u apotol, mus zstat v crkvi a do druhho Kristova pchodu. Nikdo nikoho neukzal, a od smrti Maximilly uplynulo ji 14 let." Tolik tento. Miltiades, o nm se zmiuje, zanechal nm jet jin pamtky na svou mimodnou pli pi studiu svatch Psem. Napsal knihy jak proti ekm tak proti idm. Ve dvou knihch odpovdl na jejich nzory. Krom toho napsal tak svtskm vldcm obrann spis kesansk filozofie, ke kter se hlsil.

20. APOLLONIUS A JEHO VYVRCENf NZOR FRYGIJSK SEKTY

Proti tak zvan frygijsk sekt, kter tehdy kvetla ve Frygii, vystoupil tak crkevn spisovatel Apollonius.14 Proti n napsal prci, ve kter slovo za slovem vyvrtil jej dajn pedpovdi a ukzal na ivot a mravy tch, kte byli pvodci tto hereze. Sly, co doslovn k o Montanovi! "Kdo je tento nov uitel, zatm to dokazuj jeho iny a jeho uen. On uil, e manelstv lze rozvst. Pedepsal zkon o postu. Mal msta Pepuzu a Tymion ve Frygii nazval Jeruzalmem, aby sem pichzeli lid ze vech stran. Ustanovil vbr penz. Pijat dary zakryl chyte roukou obti. Hlasatelm svho uen plat a hodovnm upevuje sv uen. To napsal o Montanovi. O jeho prorokynch se potom vyjaduje takto: "Nyn dokeme, e tyto prvn

prorokyn opustily sv mue prv v dob, kdy podle nich na n sestoupil Duch Svat. Jak to le, kdy montanovci nazvali Priscu pannou!" Pak pokrauje: "Nezd se ti, e cel Psmo zakazuje prorokovi pijmat penze a dary? Vidm-li nyn, jak prorokyn pijala zlato, stbro a skvostn aty, jak je nemm zavrhovat?" O nco dle k o jednom z jejich vyznava: "Krom toho Themison zastral svou lakotu skromnost. Nesnel vzesk okovy. Za velkou stku penz se dal osvobodit z vzen. Msto pokory odvil se chlubit, e je muednkem. Po pkladu apotola napsal katolick list, ve kterm se odvil pouovat ty, kte byli lepmi vcmi ne on, hjit sv nicotn a uboh uen a uret Pna, apotoly i svatou crkev." Pe tak o jednom z tch, kter ctili jako muednky." Abych vak nemluvil o mnohch", pe, "nech nm nco ekne prorokyn o Alexandrovi, kter se vydval za muednka, kter s nm ila a ktermu se dokonce mnoz z nich klanli. O jeho loupech a ostatnch zloinech, kvli kterm byl trestn, nen teba mluvit. To je uloeno v archvu. Kdo odpout druhmu hchy? Odpout prorok muednkovi jeho loupee? i uednk prorokovi jeho lakotu? A Pn ekl "Nemjte zlato ani stbro ani dva kabty", prv tito jednali zcela naopak. Ukeme, e ti, kte u nich byli nazvni proroky a muednky, brali penze nejen od bohatch, nbr i od chudch, sirotk a vdov. Maj-li pece v tomto ohledu ist svdom, a pijdou a s nmi o tom diskutuj. Budou-li usvdeni, snad pt u pestanou heit. Podle ovoce se pozn strom, proto je nutn vidt plody prorokovy innosti. Kdo si pej podrobnji poznat Alexandra, poznamenvm, e jej prokonsul Aemilius Frontinus v Efezu pohnal k zodpovdnosti. Ne kvli ve, nbr kvli krdei. To tehdy ji odpadl od vry. Ponvad lhal, e trp pro Kristovo jmno, oklamal tm tamn vc. Byl vak proputn. Jeho vlastn mstn crkev jej nepijala, ponvad se dopustil loupee. Kdo si pece jen peje dozvdt se podrobn o jeho ivot, me nahldnout do veejnho archvu v Asii. A pece jejich prorok se tv, jako by jej nikdy nevidl, a s nm il po mnoho let. Kdy vak odhalujeme charakter Alexandra, odhalujeme tm tak prav charakter proroka. To meme dokzat i ostatnm, Maj-li odvahu, mohou se podrobit zkouce." Na jinm mst tho dla k o prorocch, jimi se honos: "Popraj-li, e jejich proroci brali dary, mus pece piznat, e nejsou dnmi proroky, kdy je jim dokzno, e pijmali dary. Mme k tomu tisce dkaz. Je teba poznat vechny plody proroka? ekni mi, barv si prorok vlasy? Maluje se ernm lidlem? Miluje prorok pardu? Hraje v kostky? Pjuje na roky? Mli by vysvtlit, zda je to dovoleno i nikoli. Uku vak, e u nich se to dje." Tento Apollonius vyprv dle, e v dob vydn svho dla bylo to prv 40 let, kdy Montanus zaal svmi dajnmi

proroctvmi. Dle vyprv, e Zoticus, o nm se pedtm uveden spisovatel zmioval, nadil vyhnat zlho ducha z Maximilly, kter se tehdy prv vydvala za prorokyni. Jej spolenci mu v tom vak zabrnili. Zmiuje se tak mezi jinmi tamnmi muednky o jistm Thraseovi. Krom toho uvd, e podle tradice nakzal Spasitel svm apotolm nevzdalovat se po dobu 12 let z Jeruzalma. Pouv svdectv z Janova Zjeven a vyprv tak, e tento Jan z Bo moci vzksil v Efezu jednoho mrtvho. Napsal jet mnoh jin, jm naprosto vyvrtil blud dve uveden sekty. Tolik Apollonius.

21. SERAPIONV NZOR NA FRYGIJSKOU HEREZI

O Apollinariovch spisech proti uveden sekt se zmiuje Serapion15. Ml bt tehdy biskupem v Antiochii po Maximinovi. Vzpomn jej ve svm list Caricovi a Pontikovi, kde vyvrac tyto hereze, a k: "Abyste vdli, e cel bratrstvo po cel zemi se s odporem odvrac od tto prolhan koly nazvajc se Nov proroctv, poslm vm tak spisy nejv blaenho Claudia Apollinaria, kter byl biskupem v asijsk Hierapolis". V tomto Serapiov dopisu jsou tak podpisy rznch biskup. Jeden z nich se podepsal takto: "J Aurelius Cyrenicus, muednk, peji, aby se vm dobe vedlo" Jin takto: "Aelius Publicus Julius, biskup v Debeltu v thrck kolonii: Jak je Bh na nebi, blaen Sotas z Anchialu chtl vyhnat z Proscilly dmona, ale pokrytci to nedovolili," Tak od mnoha jinch stejn smlejcch biskup se ve zmnnm dopise nachzej jejich vlastnorun podpisy. Tolik, co se te onch heretik.

22. IRENEUS PROTI SCHISMATIKM V M

Proti poruovatelm neporuenho crkevnho du v m napsal Ireneus rozlin listy. Jeden napsal Blastovi s titulem O schismatu. Jin Florinovi pod titulem O samovld i Bh nen pvodcem zla (De monarchia seu Quod Deus non sit conditor malorum). Zd se e tmto poslednm hj Floriana. Kvli tomuto mui, kter pozdji upadl do Valentinova bludu, vydal jet jeden spis O osmi sl (De octonario). V tomto spise dv najevo, e stl blzko prvnm nstupcm apotol. Na konci spisu jsme nali velmi dobrou poznmku, kterou myslme si, musme uvst. Zn takto: "Zapsahm t, kdo chce tuto knihu opsat, pi naem Pnu Jei a pi jeho slavnm pchodu, a pijde soudit iv i mrtv, abys to, co jsi opsal, peliv porovnal a opravil podle pvodnho spisu, ze kterho jsi to opsal. Stejn

zapsahej ty, kdo si to budou chtt opsat". Tuto uitenou poznmku Ireneovu uvdme proto, abychom ony star a opravdu svat mue mli stle ped oima jako velmi krsn pklad nanejv zkostliv starostlivosti. Ve zmnnm dopise Florinovi vzpomn Ireneus opt na svj styk s Polykarpem. Tato uen, Florine, abych se velmi etrn vyjdil, nevznikla z njakho zdravho smlen. Jsou v rozporu s crkv a z tch, kte s tm souhlas, se stvaj velc bezbonci. Takov nzory se neodvili obhajovat ani mimo crkev stojc heretici. Takovou nauku nepedali ani kn ped nmi, kte se stkali s apotoly. Vidl jsem t, kdy jet jako chlapec jsem byl v doln Asii u Polykarpa, jak jsi v plnm lesku vystupoval na csaskm dvoe a snail ses zskat csaovu nklonnost. Pamatuji se na to lpe ne na to, co se udlo nedvno. Vdy co lovk v mld pozn, roste to s jeho du a nakonec s n to splyne. Proto jsem se snail udat tak jet msto, kde blaen Polykarp sedl a mluvil, popsat jeho zpsob ivota, jeho postavu, pednky, kter ml k lidu, jeho styk s Janem a s ostatnmi, kte vidli Pna, co vyprvl, co kali oni a co od nich slyel o Pnu. Polykarp mluvil o zzracch a uen Pna tak, jak to slyel o tch kte Slovo ivota vidli na vlastn oi. Ve se shoduje s Psmem svatm. To jsem tehdy od nho slyel. K bych to, na co si iv vzpomnm napsal velmi podrobn ne na papr, nbr do srdc. Ped tv Boha mohu nyn dosvdit, e onen blaen apotolsk knz kdyby nco takovho slyel, e by si zacpal ui a podle svho zvyku by zvolal: Dobr Boe, pro jak asy jsi mne uchoval, e musm tohle slyet. Utekl by z msta, kde by slyel a vsed i stoje takov ei. To mono dokzat i z jeho list, kter poslal sousednm obcm, aby je povzbudil, i nkterm bratm, aby je napomenul i povzbudil." Tolik Ireneus.

23. APOLLONIUS ZEMEL V M MUEDNICKOU SMRT

V tto dob za vldy Commoda16 byly nae pomry klidnj. Nad kesanskmi obcemi po celm svt se s Bo milost rozprostel mr. Spsu pinejc Slovo zatm pivdlo neobyejn mnoho du ke zbon ct Boha, kter vldne nad celm svtem. Ano, mnoz z tch, kte v m vynikali bohatstvm i pvodem s celmi svmi rodinami i pslunky svch dom nastoupili cestu spsy. Toto vak nemohl snst ve nenvidjc a zvidjc bel. Pipravoval se proto znovu k boji a vymlel si rozmanit zpsoby, jak proti nm udeit. Tak pivedl ped soud v m Apollonia, kter pro svou uenost a moudrost poval velk vnosti mezi tamnmi vcmi. Nael si lovka, kter se mu zdl bt k tomu vhodnm nstrojem, aby vystupoval proti Apolloniovi jako alobce.

Ubok, podal alobu v nevhodnou dobu. Ponvad podle csaskho vnosu byl pro alobce kesan stanoven trest smrti, byly mu podle rozsudku, kter proti nmu vynesl soudce Perenis, zpelmny nohy. Bohumilho muenka vak dlouho zapsahal a dal, aby se zodpovdal ze sv vry ped sentem. Zde Apollonius pede vemi duchaplnou e obhajoval svou vru. Nakonec byl z rozhodnut sentu sat. Existoval toti u nich star zkon, e kesan, kte jednou byli postaveni ped soud, nesmj bt osvobozeni, kdy nezmnili svj nzor. Kdo chce znt, co ekl Apollonius ped soudcem, jak odpovdl na Perennovi otzky jako o jeho obhajovac ei ped sentem, me se to dozvdt z m sbrky starch muednickch akt (Acta martyrum).

24. VYNIKAJC BISKUPOV TEHDEJ DOBY

V destm roce Commodovy vldy se stal nstupcem Eleuthera Viktor, kter spravoval biskupsk stolec 13 let. V tme roce pevzal po Julianovi, kter byl 10 let biskupem, zen alexandrijsk obce Demetrius. V tto dob byl slavn tak jet dve uveden osm biskup antiochijsk obce od apotol Serapion. Kesansk obci v Palestinsk Caesarei pedsedal Theophilus. Narcissus, o nm jsem se zmnil v Crkevnch djinch, byl tehdy biskupem v Jeruzalm. Biskupem v eckm Korintu byl v te dob Bacchylus, v efezsk obci Polykrates. Avak i mimo tyto, jak se samo sebou rozum, bylo jet nespoet jinch slavnch biskup. Pesto jsme uvedli jmnem jen ty, kte nm ve svch spisech zanechali nezkreslenou vru.

25. TEHDEJ SPOR O SLAVEN VELIKONOC

V tehdej dob vznikl ne bezvznamn spor. Kesansk obce cel Asie toti vily, jak vyplv ze star tradice, e slavnost velikononho vykoupen se mus slavit trnctho dne v msci, ve kterm bylo idm pikzno zabt bernka. Proto i v tento den, kter je vdy dnem vednm, e maj skonit s postem. Naproti tomu u obc po celm ostatnm svt nebylo zvykem toto zachovvat, nbr podle apotolsk tradice zachovvali i nyn vldnouc zvyk, e pst nesm skonit v dnm jinm dni ne v den zmrtvchvstn naeho Spasitele. Kvli tto zleitosti se konaly synody a porady biskup. Vichni vak jednomysln prohlsili dopisem za crkevn pravidlo pro vc na vech mstech, e ne jin den, ale v nedli m bt slaveno tajemstv zmrtvchvstn Pna a jen v tento den e m skonit u ns velikonon pst. Jet nyn je po ruce dopis tehdy v Palestin shromdnch biskup, kterm

pedsedal biskup obce v Caesarei Theophilus a jeruzalmsk biskup Narcissus jako i jin dopis msk synody, kter se rovn zabvala tmto sporem, a nese jmno biskupa Viktora. Podobn i dopis biskup v Pontu, mezi nimi jako nejstar pedsedal Palmas, dopis od obc v Gallii, jejich biskupem byl Ireneus, jako jet od obc v Osroene a tamnch mst. Krom toho je po ruce i soukrom dopis od biskupa korintsk obce Bachyka a jet od velmi mnohch. Tito vichni zastvali t nzor a vichni se vyslovuj stejnm zpsobem. Jak jsem ekl, rozhodli jednoznan.

26. ODPOR OBC V ASII

V ele asijskch biskup, kte tvrdili, e zvyk odedvna jim pedan mus bt zachovn, byl Polykrates. On sm v dopise Viktorovi a msk obci vyloil a do dneka zddnou tradici tmito slovy: "My nyn slavme den nezfalovan, bez jakhokoli pdavku a bez zkracovn. Vdy i v Asii odpovaj svtla, kter vstanou v den pchodu Pna, a pijde z nebe a vzks vechny svat. Toti jeden ze dvancti apotol Filip, kter odpov v Hierapoli, i dv jeho dcery, kter zestrly jako panny, a dal jeho dcera, kter vedla ivot v Duchu Svatm a le pohbena v Efezu; pak i Jan, kter spoval na hrudi Pna, kter byl knzem se zlatou elenkou, svdkem vry a uitelem. Ten sp v Efezu. Dle biskup a muednk ve Smyrn Polykarp a Thraseas, rovn biskup a muednk z Eumeneie, kter odpov ve Smyrn. Mm dle uvdt biskupa a muednka Sagarise, kter sp v Laodicei, stejn tak blaenho Papiriuse, eunucha Melitona, kter v celm svm chovn byl pln Ducha Svatho a v Sardech oekv navtven nebe, kdy vstane z mrtvch? Tito vichni slavili velikonoce (Paschu) vdy trnctho dne podle pedpisu evangelia. Neodchlili se od toho a vdy se dili pravidly vry. Ale i j, Polykrates, nejmen mezi vmi, budu to zachovvat podle tradice mch pbuznch, je nkter jsem i j nsledoval, Vdy 7 mch pbuznch bylo biskupy, j jsem osm, a vdy moji pbuzn slavili den, kdy lid odstranil kvaen chlb. J, bratr, star 65 let, kter se stkal s bratry z celho svta a pozorn peetl cel Psmo svat, se nezaleknu dnch hrozeh. Vdy mui, kte jsou dleitj ne j, ekli, e Boha slu vce poslouchat ne lovka. Pak pe o biskupech, kte jsou s nm zajedno a mli stejn nzor: "Mohl bych se dle zmnit o biskupech se mnou ptomnch, kter jsem na jejich pn svolal. Kdybych uvdl jejich jmna, byl by to velk poet. Tito a mne znali jako malho nepatrnho lovka, dali pece mmu dopisu svj souhlas s vdomm, e sv ediny nenosm zbyten, nbr e vdy jsem jednal podle Pna Jee". Na to se pokusil msk biskup Viktor ihned obce cel Asie

spolu se sousednmi obcemi jako bludae vylouit z crkevnho spoleenstv. Svm dopisem prohlsil vechny tamn bratry jako zcela stojc mimo crkevn jednotu. Vem biskupm se toto jednn nelbilo. Vyzvali jej, aby myslil na jednotu, pokoj a lsku k blinmu. Jet nyn jsou jejich dopisy po ruce, kde dost oste kraj Viktora. Mezi jinmi jmnem brat poslal dopis i Ireneus, kter pedsedal obcm v Gallii. V nm se sice vyslovuje pro to, aby tajemstv zmrtvchvstn Pna se slavilo v nedli, pipomn vak Viktorovi, aby se mrnil a e by neml vechny Bo crkve vylouit ze spoleenstv jen proto, e zachovvaj od otc zddn zvyk. Mezi mnohm jinm pipojuje toto: "Vdy spor se netk pouze dne, nbr i postu, Jedni si toti mysl, e se maj postit jen jeden den, druz e dva, jin e vce, jin e se post 40 hodin ve dne i v noci. A tento velk rozdl v zachovvn postu nevznikl a v na dob. Ji dvno pedtm to zddili od naich pedk, kte pravdpodobn svou svrchovanou moc nevykonvali s patinou dslednost. Ve sv prostot a z neznalosti jak tento zvyk vznikl, to tak pevzali. Pesto vichni tito ili v mru a v mru ijeme i my. Rozdlnost v postu dokazuje jednotu vry". K tomu Ireneus dodv jet toto: "Kn, kte ped Soterem stli v ele crkve, kterou d, myslm tm Aniceta, Pia, Hygina, Telesfora a Xysta, sami tak neslavili velikonoce, ani to svm podzenm nedovolili. I kdy neslavili stejn velikonoce, o nic mn ili v mru s tmi, kte k nim pili z obc, ve kterch to bylo jinak slaveno. Nikdy kvli tomu nebyli nkte vylouen. Kn ped tebou, a to tak nezachovvali, poslali posvcen chlb (eucharistii) tm z obc, kter to tak nezachovali. A kdy se blaen Polykarp, za Aniceta zdroval v m, a oba vedli o nkterch jinch zleitostech nepatrn spor, rychle se vak sjednotili. O slaven velikonoc (Pascha) se vak nechtli mezi sebou pt. Ani Anicetus nemohl pohnout Polykarpa, aby u nezachovval tento zvyk, protoe s uednkem Pna Janem i s ostatnmi apotoly, se ktermi se stkal, to vdy zachovval. Ani Polykarp nepemluvil Aniceta tak to zachovvat, kdy Anicetus ekl, e se mus dret zvyku svch pedchdc. Bez ohledu na to sdleli spoleenstv mezi sebou, a Anicetus jako vyznamenn pro Polykarpa slavil v obci eucharistii. Z toho vysvt, e se rozeli v pokoji. I ti, co to zachovvali, i ti, co to nezachovvali, ili v mru s celou crkv". Takovto slova a napomenut psal Ireneus, kter byl hoden svho jmna. Svm jednnm byl skutenm mrotvorcem k prospchu pokoje mezi obcemi. Podobn si o sporu dopisoval netoliko s Viktorem, ale i s velmi mnohmi crkevnmi pedstavenmi.

27. VEOBECN SOUHLAS V ZLEITOSTI SLAVEN VELIKONOC

Biskupov v Palestin, o kterch jsme se pedtm zmnili, toti Narcissus, Theophilus a s nimi biskup obce v Tyru Cassius, biskup v Ptolemais Klarus a ostatn, kte se s tmto seli, projednvali zevrubn od apotol a k nim dolou tradici tkajc se slaven velikonoc a uvdj ke konci svho dopisu doslovn toto: "Postarejte se, aby opisy naeho listu byly zaslny do kad obce, aby nm nic nenamtali, kdo se snadno mohou dostat do omylu. Sdlujeme vm, e i v Alexandrii slav velikonoce tho dne jako my. Jsme ve vzjemnm psemnm styku, take stejn a souasn slavme svtek".

28. IRENEOVY SPISY ZACHOVAN A DO NA DOBY

Mimo prv uveden spisy a dopisy Ireneovy je od nho jet velmi krtk, ale nanejv poun spis proti ekm s titulem De scientia, O vdn. Dle jin, kter vnoval jednomu bratru jmnem Marcianus. Obsahuje dkaz apotolskho kerygmatu. Konen je tu kniha s rozlinm pojednnm. Zmiuje se tu o listu idm a o tak zvan Moudrosti alamounov, ze kter uvd nkter msta. Tolik o Ireneovch spisech, kter jsme poznali. Commodus vldl 13 let. Po jeho smrti vldl necelch 6 msc Pertinax.17 Po nm se stal csaem Severus.18

29. SPISY OSTATNCH V TEHDEJ DOB SLAVNCH MU

Jet nyn maj mnoz velmi mnoho pamtek na pli starch crkevnch spisovatelm tehdej doby. Sami jsme poznali tyto: Heraklitv koment k Pavlovm listm, Maximv spis o asto vyslovovan otzce heretik: Odkud je zlo a jak vznikla hmota, dle Candidv a Apionv koment k estidenn, Sextv spis o zmrtvchvstn a jeden spis Arabianv. Vedle nich je jet nespoet jinch spis, o nich nemohou ci nic uritho a proto je tak nemohou uvst. A po nai dobu se uchovaly jet spisy mnohch jinch, ale jejich jmna nemohou uvst. Byli to pravovrn crkevn mui, jak dokazuje jejich vklad Psma svatho, nezmme je vak, ponvad nevme, kdo je napsal.

30. PRVN PVRENCI ARTEMONOVY HEREZE A JEJICH ZFALOVN PSMA SVATHO

Jeden z nich napsal spis proti herezi Artemona, kterou se v na dob pokusil obnovit Pavel ze Samosaty. V tomto spise je tak vyprvn, kter se hod pro nae Crkevn djiny. Spis dokazuje e zmnn hereze tvrdc, e Vykupitel je pouhm lovkem vznikla teprve ped krtkou dobou, i kdy jej vedouc ji vychvalovali jako starou. Kdy toti vyvrtil jejich rouhav li, vyprv doslovn toto: "Tvrd, e vichni dvn kesan i sami apotolov pijali a uili to, co u oni (heretici) nyn, a e prav uen se udrelo a do doby Viktora, kter byl 13. biskupem po Petrovi v m. Od jeho nstupce Zephyrina e vak byla pravda zfalovna. Toto tvrzen by se snad mohlo zdt trochu pravdpodobn, kdyby proti nim se nepostavilo pedevm Psmo svat. Dosud vak jsou po ruce jet spisy nkolika brat, kte psali jet ped Viktorem a obhajovali pravdu proti pohanm i proti tehdejm herezm, toti Justin, Miltiades, Tatianus, Klement a mnoz jin, a tito vichni potvrzuj Kristovo bostv. A kdo nezn spisy Irenea, Melitona a ostatnch, ve kterch mluv o Kristu jako o Bohu a lovku? Dle mnoh almy a psn, kter hned na potku napsali vc brat, opvuj Krista jako Bo Slovo a pipisuj mu bostv? Jak je mon kdy nyn po tolika let je hlsno crkevn uen, e a do Viktora se mlo uit tak, jako oni tvrd? Nestydte se uvdt takov li proti Viktorovi, kdy velmi dobe vte, e Viktor vylouil z crkevnho spoleenstv pvodce a otce tto hereze koeluha Theodota19 proto, e povaoval Krista za pouhho lovka? Vdy kdyby Viktor podle jejich vpovdi smlel tak, jak u jejich rouhn, jak by mohl vylouit z crkve pvodce tto hereze Theodota?" Tolik k Viktorovi. Viktor spravoval biskupsk stolec 10 let. Asi v destm roce Severovy vldy byl jeho nstupcem ustanoven Zephyrinus. Autor uveden knihy o zakladateli jmenovan hereze vyprv jet o jin udlosti, kter se stala v Zephyrinov dob. "Pipomenu mnohm bratm udlost z na doby," pe, "kter, kdyby se udla v Sodom, podle mho mnn by snad pivedla tamn obyvatele na cestu pokn. Ne dvno, ale v na dob il jist vyznava jmnem Natalis. Jednou jej svedli sklepiodotos a smnrnk Theodotos. Oba byli ky koeluha Theodota, kterho tehdej biskup Viktor vylouil z crkevnho spoleenstv kvli jeho nzoru a kvli njak jet hlouposti. Natalis se od nich nechal pemluvit, aby se za msn odmnu 170 denr nechal udlat biskupem tto sekty. Pn jej asto ve snu varoval. Milosrdn Bh a Pn Je Kristus nechtl, aby svdek jeho vlastnho utrpen zahynul mimo crkev. Natalis nedbal nonch vidn. Tak byl oslepen takovou poctou i pinavou zitnost, kter tolik lid uvrhla do zkzy. Nakonec biovn po celou noc svatmi andly brzy rno vstal, oblkl si at kajcnka, posypal hlavu popelem a se slzami v och el rychle k Zephyrinovi a vrhl se mu k nohm. Ano, nejen kleriky, ale i laiky na kolenou prosil o odputn. Svmi slzami obmkil slitujc se crkev velmi milosrdnho Krista. Prosil a

ukazoval rny po biovn, a byl konen pijat do spoleenstv crkve." K tomuto vyprvn chceme pipojit nkolik jinch slov o tchto hereticch. Beze studu zfalovali Psma svat, zavrhli smrnice star vry a zneuznali Krista. Neptali se, co kaj svat Psma, nbr pemleli, m by z nich dokzali svou bezbonost. A jestlie jim nkdo pedlo msto z Psma svatho, ptraj, zda by se mohlo nco najt pro jejich zmry. Msto aby studovali svat Bo Psma, vnuj se geometrii. Mluv jako lid pozemsky ijc a toho kter pichz z nebes, neznaj. Nkte z nich si vysoce cen Euklida a jeho geometrii. Obdivuj Aristotela a Theophrasta. Nkte snad uctvaj Galena20 jako boha. e vak lid, kte vdy nevcch zneuvaj k dkazu svho bludnho nzoru a s lisnost popra Boha faluj prostou vru Psma svatho, jsou daleko od vry, to nen teba pipomnat. Proto beze studu berou do rukou svat Psma pod zminkou, e by je vylepili. A to o nich tvrdme prvem o tom se, kdo chce me kad pesvdit. Vdy kdo srovnval jejich opisy, shledal by, e v mnoha stech se od sebe odchyluj. Aspo Asklepiadovy rukopisy nesouhlas s opisy Theodotovmi. Nalo by se toho mnohem vce. Jejich ci velmi piln opsali, co, jak kaj, oni vylepili, ve skutenosti co zfalovali. Ani rukopisy Hermophilovy nesouhlas s jejich opisy. Dokonce ani spisy Apollonidovy mezi sebou nesouhlas. Vdy jestlie se porovnaj jm dve napsan rukopisy a pozdji jm zmnnmi shled se, e se od sebe velmi li. Jejich drzost je a neuven. Bu nev, e Psma svat jsou diktovna Duchem Svatm - a v tom ppad jsou nevc nebo sebe povauj za moudej ne je Duch Svat co jsou v tomto ppad jinho ne pomatenci? Nemohou sv drz jednn vbec popt, ponvad opisy jsou napsny jejich vlastn rukou. Spisy takovho druhu jako jsou jejich nepijali od uitel kesanskho nboenstv, ani nemohou pedloit opisy, ze kterch to opsali. Nkte z nich se ani nenamhali zfalovat Psma, ale prost zavrhli Zkon a Proroky. Tmto nedovolenm a bezbonm uenm pod roukou milosti se ztili do nejhlub propasti zkzy." Tolik o tom.

Kniha VI.
1. PRONSLEDOVN ZA SEVERA
Tak Severus vyvolal pronsledovn proti kesanm. V tomto pronsledovn vydali bojovnci za pravou Bo ctu na vech mstech vzneen svdectv svou muednickou smrt. Obzvl poetn byli v Alexandrii. Z celho Egypta a Thb1 byli poslni

na velk bojit bojovat pro Boha ti nejlep bojovnci. Svou velkou statenost pi rozlinch muench a pi rozlinch zpsobech smrti zskali u Boha vtznou kor unu. Mezi nimi hyl i Origenv otec Leonides. Byl sat a zanechal mladikho syna. Jakou lsku ml tento syn pro Bo slovo, to by se zde mlo krtce uvst. Tm spe, ponvad vichni o nm mluv.

2. ORIGENOVA HORLIVOST V JEHO MLD

Kdyby chtl nkdo podrobn vypsat ivot tohoto mue, ml by k tomu bohatou ltku. Vylen jeho ivota by si vydalo celou knihu. My zatm nyn chceme strun, pokud mono mlo slovy se o nm zmnit z toho, co znme z nkolika dopis a ze zprv od jeho dosud ijcch k. Myslm, e bude dobr vylit Origenv2 ivot, abych tak ekl, od sam kolbky. Bylo to destho roku Severovy vldy a za mstodrcho v Alexandrii a nad ostatnm Egyptem Lata a za Demetria jako nstupce Luliana, kter prv dostal biskupsk stolec nad tamnmi kesanskmi obcemi, kdy vylehl mocn plamen pronsledovn a tisce muednk obdrelo muednickou korunu. Due jet velmi mladho Origena tak touila po muednictv, e byl ochoten jt vstc nebezpe a dobrovoln se vrhnout do boje. Konec jeho ivota by nebyl bval tak daleko, kdyby Bo prozetelnost prostednictvm jeho matky se k dobru mnohch nepostavila proti jeho myslu. Matka jej toti naped prosila, aby etil jej mateskou lsku. Kdy vak po zprv, e jeho otec byl zaten a je ve vzen, vidla, e to jej jet vce utvrdilo v jeho pedsevzt bt muednkem, schovala vechny jeho aty a nutila jej zstat doma. Pi jeho touze po muednictv pes sv mld neml klidu. Napsal svmu otci, ponvad mu nic jinho nezbvalo, dopis, v nm jej povzbuzuje k muednictv. Doslovn jej vybzel tmito slovy: "Chra se kvli mn zmnit sv smlen". To by mohlo bt prvn zkoukou rozumu a pravho nboenskho Origenova smlen v jeho dtstv. Vdy se uil znt Psmo svat, a to byl dobr zklad jeho vry. Tomu Origenes vnoval nemal sil, ponvad jeho otec vedle vuky obvyklm kolnm pedmtm prv na znalost Psma kladl velk draz. Otec jej povzbuzoval, aby pedevm ped eckou vdou se vnoval vuce nboenstv. Origenes se musil kad den nauit nkolika mstm z Psma svatho a je nazpam odkat. Pro chlapce to nebylo nic obtnho a s radost tak inil. Nespokojil se prost s povrchnm tenm svatch Psem, ale chtl jet vc. Hledal v nich hlub smysl, take dokonce svho otce astoval otzkami, co tm chce Bohem dan Psmo ci. Otec mu to naoko sice vytkl a napomenul jej, aby neptral po tom, co je nad jeho vk, sm se v tichosti radoval a velmi za to

dkoval Bohu pvodci veho dobrho, e mu dal milost stt se otcem takovho dtte. Ano, vyprv se, e se asto piblil k spcmu chlapci a s ctou polbil jeho odhalen prsa jako chrm, v nm si Duch Svat pipravuje svj pbytek. Byl astn, e m takov dt. Toto a jin se vyprv o Origenovi, kdy byl jet chlapcem. Kdy vak nyn jeho otec zemel jako muednk, zstal jet ani ne sedmnctilet se svou matkou a esti mladmi sestrami. Jmn jeho otce pipadlo csask pokladn a on se svmi nejblimi se ocitl v bd. Bh se vak postaral. Origenes byl ptelsky pijat bohatou a zrove vzneenou pan a u n nalezl obivu. Tatu pan se tak starala o velmi znmho mue patcho tehdy v Alexandrii k heretikm. Ten pochzel z Antiochie. Uveden pan jej povaovala jako za svho syna a vnovala mu obzvltn pi. Origenes byl pinucen s nm t. To byla doba, kdy podal nejpdnj dkaz sv pravovrnosti. U Pavla - tak se jmenoval ten mu -, kter slul svou uenost, se schzelo velmi mnoho nejen heretik, ale i naich. Origenes se vak nikdy nedal pohnout k tomu, aby se s nm spolen modlil. Ji od mld toti dbal na pedpisy crkve, a jak jednou sm k, oklivil si heretick uen. Ponvad od svho otce byl ji uveden do eck vdy3 a po otcov smrti se j horliv vnoval, zskal ne nevznamnou znalost v oborech gramatik. Tm si pak tak nedlouho po otcov smrti vzhledem k svmu vku zskal velmi bohat ivobyt.

3. ORIGENES JI OD MLD UIL BOMU SLOVU

Pi tomto zamstnn pichzeli k Origenovi, jak sm jednou ve svch spisech ekl, nkte pohan, aby slyeli Bo slovo. V Alexandrii tehdy nebylo nikoho, kdo by vyuoval kesanskm pravdm, ponvad vichni uprchli ped hrozcm pronsledovnm. Plutarchos4 byl prvn, kdo po pkladnm ivot byl ozdoben vzneenm muednictvm. Druh Heraklas, Plutarchv bratr dval rovn ziv pklad ivota a psnosti hodn filozofa. Po Demetriov smrti se mu proto dostalo cti usednout na biskupsk stolec v Alexandrii. Origenovi bylo 18 let, kdy se stal pedstavenm katechetick koly. V dob pronsledovn za alexandrijskho mstodrcho Aquily sklzel v tomto ad velk spchy. Svou ochotou pomhat vem svatm muednkm znmm i neznmm si zskal u vech vcch velk jmho. Stkal se toti se svatmi muednky nejen kdy byli ve vzen a dosud nebyl nad nimi vynesen ortel smrti, nbr i kdy byli vedeni na smrt. Za velkou svou odvahu hrozilo mu velk nebezpe. Vdy, ponvad odvn pichzel k odsouzenm a beze strachu lbal muednky, by byl nejednou ukamenovn rozhnvanm kolem stojcm pohanskm

davem, kdyby jej nechrnila Bo moc a pod jej ochranou zzran neunikl. Tato bosk nebesk milost jej vak mnohokrt chrnila jednou zde, jindy v mnoha nstrahch, kter mu tehdy pro jeho neobyejnou horlivost a staten hlsn Kristovy nauky byly nastraeny. Vskutku nevc byli proti nmu tak rozzlobeni, e se srotili s vojky ped domem, kde se zdroval, protoe tam vyuoval velk mnostv lid zkladm svat vry. Ano, ponenhlu zaali jej tak pronsledovat, e cel msto nebylo pro nj dost velk. Musil prchat z jednoho domu do druhho a odevad byl vyhnn kvli velkmu potu tch, kte jeho prostednictvm pijali bosk uen a zvlt proto, e jeho mravn chovn pinelo nejkrsnj plody t nejstar filozofie. Jeho ivot, jak se k, odpovdal toti tomu, emu uil. Spolupsobenm Bo moci pivdl nespoet lid, aby jej napodobovali. Ponvad nyn Origenes vidl, e mu stle pibv k a pouze jemu e biskup kesansk obce svil katechetickou kolu, povaoval vyuovn gramatickch obor za nesluiteln s vyuovnm boskch vd. Bez rozmylen se vzdal vyuovn v gramatickch oborech, kter nyn povaoval za neuiten, a vnoval se posvtnm vdm. Aby nepoteboval podporu od jinch po zral vaze prodal vechny spisy starch spisovatel a spokojil se denn se 4 oboly, kter mu musil kupujc zaplatit (za knihu). Takto se zekl filozofie, kterou se po mnoha let zamstnval, a veho co jej v mld vbilo. Cel den piln vyuoval a vt st noci, jak jen to bylo mon pi jeho psnm zpsobu ivota, se trvale vnoval studiu svatch Psem. Postil se a dobu spnku ne v posteli, ale na hol zemi omezil na nejmen mru. Pedevm vak dbal onch evangelijnch rad Spasitelovch nemt ani dva kabty ani obuv a nenechat se znepokojovat starostmi o budoucnost. Vce ne se dalo ekat od jeho vku ochotn snel neobleen zimu. Dostal se a na vrchol evangelick chudoby. Jeho nejbli okol aslo nad takovm jednnm. Velmi mnoz, kte by mu nco ze svho rdi dali za to, e se tak obtuje pro vyuovn nboenstv, byli z toho velmi smutn. On vak nepolevil ve svm umrtvovn. Ano, po mnoho let, ani by jednou pouil obuv, chodil bos. Stejn tak po dlouhou adu let se nenapil vna. Zdroval se i jinch vc ne nutnch k ivotu, take nakonec bylo nebezpe, e si oslab i zcela zni aludek. Origenes svm velkolepm pkladem moudrho ivota pirozen svdl mnoh ze svch k, aby jej napodobovali. Ano, sami pohan, a to mui vzdlan a filozofov se astnili jeho vyuovn. Prostednictvm nho uvili upmn v Bo Slovo a v dob tehdejho pronsledovn se tak vyznamenali, e nkte z nich byli zateni a zemeli muednickou smrt.

4. ORIGENOVI CI, KTE ZEMELI MUEDNICKOU SMRT

Prvnm z nich byl krtce pedtm uveden Plutarchus. Kdy byl veden na smrt, jen mlo chyblo, e by Origena, kter zstal u Plutarcha a do posledn chvle, zabili jeho spoluoban, protoe se domnvali, e zavinil Plutarchovu smrt. Bo prozetelnost jej tak tehdy zachrnila. Po Plutarchovi druhm muednkem z Origenovch k se stal Serenus. Tento osvdil svou vru ohnm. Z tto koly tetm muednkem se stal Heraklides a tvrtm Heron. Heraklides byl jet katechumenem, Herom ped nedvnem byl poktn. Oba byli sati. Krom tchto z te koly jako pt bojovnk za vru je jet jin Serenus. Velmi staten snel muen a ml bt sat. Z en Herais jako jet katechumenka se rozlouila se ivotem, jak nkde Origenes k, ktem ohnm.

5. POTAMIAENA
K tmto mono jako sedmho pipotat Basilida, kter vedl na smrt proslavenou Potamiaenu. O n jet nyn lid v tto krajin si vyprvj. Nejen mimodn hodn bojovala o svou tlesnou neposkvrnnost a za sv panenstv proti tm, kte ji milovali mla nejen krsnou dui, ale byla tak tlesn krsn -, nbr tak velmi mnoho vytrplo pro vru v Krista. Nakonec po stranm, tko vyslovitelnm muen skonila se svou matkou Marcellou svj ivot v ohni. Vyprv se, e soudce jmenoval se Aquilas - ji stran muil a nakonec ji pohrozil, e ji ped gladitorm, aby ji zneuctili. Pr se trochu zamyslila a pak na otzku, k emu se rozhodla, dala mu takovou odpov, e i pohanm se to zdlo bezbon. Sotva to ekla, byl vynesen nad n konen ortel. Basilides, jeden se soudnch ednk, ktermu byla pedna, ji vedl na smrt. Kdy lid kolem j nadvali a posmvali se j, Basilides je odehnal. Ml s n velk soucit. Potamiaena to s radost pijala, ale souasn jej napomenula, aby se nesnail ji tit, ponvad po odchodu z tohoto svta ona bude za nho Pna prosit, aby mu odplatil za to, co j prokzal. Pak podstoupila staten muednickou smrt. Jej tlo bylo pomalu od paty a po temeno hlavy spoutno do vac smly. Tedy takov boj bojovala oslavovan dvka. Po krtk dob vyzvali z njakho dvodu Basilida vojci, kte s nm byli, zeknout se psahou vry. On vak je ujioval, e mu nen dovoleno jako kesanovi psahat a e se k tomu zcela oteven piznv. Z potku to njakou chvli brali jako ert, kdy vak na sv vpovdi pevn trval, pedvedli jej ped soudce. Ped soudcem znovu vyznal, e je kesanem, a byl na to uvren do vzen. Kdy nkte brat v Pnu k nmu pili a ptali se jej, pro se tak nhle rozhodl, ml jim odpovdt, e se

mu Potamiaena ti dny po sv smrti v noci zjevila, posadila mu na hlavu korunu a ekla, e za nho prosila Pna a on ji vyslyel a e zanedlouho si jej vezme k sob. Na to udlili mu brat pee Pna, kest, a nsledujcho dne byl po slavnm vyznn Pna sat. I mnoz jin z obyvatel Alexandrie se mli tehdy nhle obrtit na Kristovu vru, protoe Potamiaena se jim ve spnku zjevila a vyzvala je k pijet Boho Slova. Dost ji o tom.

6. KLEMENS ALEXANDRIJSK
A do tto doby vedl katechetickou kolu v Alexandrii nstupce Pantaena Klement. Mezi jeho ky byl i Origenes. Klemens v prvn knize svho spisu Stromata pe o Commodov smrti, z eho jasn vysvt, e napsal toto dlo za Severa, jeho dobu nyn lme.

7. SPISOVATEL JUDAS
V tto dob napsal jin spisovatel jmnem Judas o 70 tdnech u Daniela a vypoetl dobu a do destho roku Severovy vldy. Vil, e mnoho diskutovan zjeven Antikristovo je ji blzko. Proto velmi znepokojilo vtinu lid tehdy proti nm vyhlen pronsledovn.

8. SML ORIGENV IN
Kdy Origenes tehdy dil v Alexandrii katechetickou kolu, uinil nco, co velmi svd o jeho jet nezralm jinoskm rozumu, stejn vak tak o jeho ve a zdrenlivosti. Vzal doslovn slova "Jsou obezan, kte se sami obezali pro nebesk krlovstv" (Mt 19,12), pli mlad to pehnal a vrok Spasitelv na sob uskutenil. Vil, e takto jednak spln slovo Pna, jednak nebudou mt nevc dn dvod k pomluv. V tak mladm vku vyuoval toti nboenstv nejen mue, ale i eny. Myslel si, e se o jeho inu vtina jemu svench k nedozv. in, jak si to pl, nebylo mono utajit. Biskup tamn kesansk obce Demetrius se o tom dozvdl. Obdivoval Origena pro jeho sml in, chvlil jeho horlivost a skutenou vru. Povzbuzoval jej, aby byl dobr mysli, a vyzval jej, aby jet horlivji uil. Tak tehdy mnil Demetrius. Nedlouho potom vak, kdy vidl, e Origenes m dobr vsledky a vichni si jej velmi v, udlal nco, co by neml udlat. Snail se toti v jednom dopise biskupm celho svta vylit Origenv in jako

nejv pevrcen. Podnt k tomu dali vynikajc a ven palestint biskupov z Caesareje a Jeruzalma, kte ho uznali za hodnho nejvych poct a vysvtili jej na knze. Kdy nyn Origenes poval velk vnosti, vichni lid to o nm vdli a vili si jej pro jeho ctnosti a moudrost, Demetrius, kdy nic jinho mu nemohl vytknout, vytkl mu, co dvno ve svm mld uinil, a odvil se obvinit i ty, kte Origena povili na knstv. Toto se stalo a pozdji. Tehdy vak Origenes v Alexandrii uil ve dne v noci neruen vechny, kdo k nmu pichzeli a neruen se tak po celou tu dobu vnoval studiu nboenstv a svm km. Po 18let Severov vld nastoupil jeho syn Antoninus.6 V tto dob byl jeruzalmskm biskupem zmnn Alexander. Byl jednm z tch, kte se staten chovali pi pronsledovn a Bo prozetelnost zstali naivu a pro sv vzneen vyznn Krista byl: povaovni za hodny biskupskho stolce. Byl nstupcem Narcisovm na biskupskm stolci.

9. NARCISSOVY ZZRAKY
O tomto Narcissovi si vyprvj vic asn vci. Mezi jinm ve vyprv o tomto jeho zzraku: Jednou za velk non slavnosti velikononho svtku chybl diakonm olej. Kdy byl lid kvli tomu velmi smutn, pikzal pr Narcissus tm, kte se starali o svtlo, naerpat vodu ze sousedn studn a pinst mu ji. To bez prodlen udlali. Narcissus se pr nad vodou modli! a pak v pevn ve a dve v Pna pikzal nalt ji do lamp. Kdy tak uinili, proti oekvn zzranou boskou moc se pr voda promnila v olej. A po nai dobu m velmi mnoho brat uschovno trochu toho oleje na dkaz tehdejho zzraku. Tak velmi mnoho jinho pamtihodnho vyprvj ze ivota tohoto mue. Sem pat ku pkladu toto: Nkte zl lovkov nemohli snet jeho rozhodn jednn. Ze strachu e by byli pistieni a potrestni za sv mnoh patnosti, kterch si byli vdomi, snaili se tomu pedejt. ili proti nmu stran pomluvy. Aby jim vili, kdo to slyeli, zapsahali se. Jeden psahal, e by chtl projt ohnm. Jin a pr je stien nevylitelnou nemoc, jin e a pijde o oi. Nikdo z vcch vak nevil jejich zapsahn, ponvad kad velmi dobe znal zdrenlivost a ctnostn ivot Narcissv. Narcissus nemohl snst jejich drz pomluvy. Ponvad ji po dlouhou dobu si oblbil moudr ivot filozofa, odeel z obce a mnoho let il kdesi na pouti a v krajin, kam lid nechodili. Mezitm velk oko spravedlnosti nehledlo lhostejn k jejich jednn. Velmi rychle potrestalo bezbonky podle jejich pn, jak se k tomu psahou zavzali. Prvn shoel i se svou rodinou v noci, kdy bez jakkoli piny zcela neoekvan nco zaplilo jeho dm, ve kterm bydlel, a ten zcela shoel. Jin zase nhle onemocnl od hlavy a pat jakousi nemoc, co si pital za

trest. Tet, kdy vidl osud tch dvou, bl se, e neunikne trestu vevidoucho Boha. Pede vemi se piznal ze sv patnosti, litoval toho, bdoval vak tolik a nepestal plakat, a ztratil zrak. Takto byli potrestni za svou le.

10. JERUZALMT BISKUPOV

Narcissus odeel a nikdo nevdl kam. Proto pedstaven sousednch crkv povaovali za dobr vysvtit msto nho jinho biskupa. Ten se jmenoval Diu.s. Nebyl vak dlouho pedstavenm obce. Po nm nsledoval Germanion a pak Gordius. Za poslednho, jak by vstal z mrtvch, se najednou objevil Narcissus. Brat jej podali, aby pevzal biskupsk ad. Vdy nyn si vichni vili ho jet vce jak proto, e na as odeel a pro jeho psn ivot tak tak obzvlt proto, e sm Bh jej obhjil.

11. ALEXANDER
Kdy vak Narcisssus pro svj pokroil vk nemohl zastvat biskupskou slubu, a bosk prozetelnost povolala zmnnho Alexandra za biskupa jin kesansk obce, bylo Alexandrovi v noci zjeveno, aby spolen s Narcissem spravoval biskupstv. Jako na Bo pokyn odcestoval z Kapadocie, kde byl biskupem, do Jerusalma, aby se tam pomodlil a navtvil posvtn msta. Tamn brati jej ptelsky pijali a nedovolili mu vrtit se zpt. I oni toti mli zjeven a nejzbonj z nich zcela zeteln slyeli hlas, kter jim pikzal vyjt ped brnu a pijmout Bohem jim vyhldnutho biskupa. To uinili a dokonce pinutili Alexandra za plnho souhlasu biskup sousednch crkv, aby u nich zstal. Alexander sm se zmiuje ve svch listech antinoitm o sv spolen sprv biskupstv s Narcissem. Na konci svho dopisu doslovn pe: "Zdrav vs Narcissus, kter byl pede mnou biskupem tto crkve a nyn mi pomh svmi modlitbami. Je mu 116 let. Napomn vs spolu se mnou, abyste byli stejnho smlen.". Tak tomu bylo. Kdy biskup antiochijsk obce Serapion zemel, nsledoval jej v biskupsk hodnosti Asclepiades, kter se v dob pronsledovn rovn vyznamenal svm vyznnm. Jeho ustanoven biskupem pipomn i Alexander, kdy pe Antiochijskm: "Alexander, sluebnk a zajatec Jee Krista blaen obci v Antiochii peje tst a poehnn v Pnu. V dob mho zaten mi Pn uinil okovy snesitelnmi a lehkmi, ponvad jsem zakusil, e Bo prozetelnost a zsluhou jeho vry pevzal biskupsk stolec ve va antiochijsk obci

Asclepiades, kter se k takov slub velmi dobe hod". K tomu poznamenv, e poslal tento dopis prostednictvm Klementa. Na konci dopisu pe: "Tento dopis vm poslm, moji pni brat, po blaenm Klementovi, ctnostnm a osvdenm mui, kterho znte a jet ble poznte. zenm a z vle Pna byl zde a Kristovu obec posiloval a rozioval".

12. SERAPION A JEHO SPISY

Na spisovatelskou innost Serapiona zstaly pravdpodobn u nkterch jet jin pamtky. J jsem vak poznal pouze tyto: List jakmusi Domninovi, kter v dob pronsledovn odpadl od kesansk vry k idovsk povrivosti; dle poselstv dvma pravovrnm mum Pontiovi a Carcovi a jet mnoho dopis jinm. Jet dnes existuje spis tak zvan Petrovo evangelium (Evangelium Petri). Vyvrtil falen vyprvn v nm, ponvad nkte lenov kesansk obce na Rhodu vlivem uveden knihy pijali bludn uen. Povauji za eln uvst z tohoto dopisu nkolik slov, ktermi vykld svj nzor na tuto knihu. "Moji brati", pe, "uznvme Petra a ostatn apotoly tak dobe jako Krista. Co vak obsahuje falenho v jejich jmnu, to odmtme, ponvad dobe vme, e nic takovho od Krista nepevzali. Kdy jsem byl toti u vs, myslil jsem, e vichni maj pravou vru. Proto km, ani bych vmi mn pedloen spis Petrovo evangelium proetl: Jestlie u vs psob jen rozladn, a je teno. Kdy jsem se vak dozvdl z toho, co mi bylo eeno, e spis obsahuje jistou herezi, pospm si k vm znovu pijt. Proto, brat, ekejte mne brzy. Vm, brat, jak Marcianus hereticky smlel a jak sm sob si odporoval ponvad nevdl, co mluvil. Poznte to z toho, co jsem vm napsal. Toto evangelium jsem si vypjil od tch, kte je pouvali, toti od nstupc zakladatel on hereze, kter nazvme dokety. st nzor Petrova evangelia je toti z jejich koly. Proetl jsem to podrobn. Vtinou to souhlas s pravm uenm Spasitele. Co jsem vak shledal, e neodpovd pravd, jsem zde kvli vm pipojil". Tolik o spisech Serapiona.

13. KLEMENTOVY SPISY

Od Klementa mme jet spis o osmi knihch, kterm dal titul "Stromata Tita Flavia Klementa, vdeck vklady o prav filozofii". Napsal jet spis Hypostaseis, Pouen. Zmiuje se tu zvlt o Pantaenovi jako o svm uiteli, uvd jeho vklady Psma i tradici, kterou pevzal. Od nho mme tak list obsahujc napomenut ekm jako i 3 knihy pod nzvem Paedagogus-Vychovatel a knihu s nadpisem "Kter boh bude

blaen". Dle spis o velikonon slavnosti, pomluv, Rozmluvy o postu, napomenut k pevnosti i prv poktnm. Konen tak zvan Crkevn zkon (Ecclesiastica regula) a spis proti tm, kte zachovvaj idovsk omyly. Tuto knihu vnoval ve uvedenmu biskupu Alexandrovi. Ve Stromatech nejsou pouze uvedena rozlin msta z Psma svatho, nbr Klement uvd tak vhodn vroky ze spis ek a vysvtluje veobecn rozen nzory ek i barbar. Navc vyvrac bludn uen zakladatel sekt a pi tom uvd rozlin djinn udlosti, m nm poskytuje hojnou ltku pro rozen naeho vdn. Mimo to uvd nzory filozof, co pln odpovd dlu, jemu dal titul Stromata - Rzn. V tto knize si vypomh i svdectvmi ne veobecn uznvanch knih, toti z tak zvan Moudrosti alamounovy, z knihy Sirachova syna Josue, z listu idm, i z listu Barnabova, Klementova a Judova. Dle se zmiuje o Tatianov spisu proti ekm, o kroniki Kassianovi, o idovskch spisovatelch Philonovi Aristobulovi, Josefovi, Demetriovi a Eupolemovi, kte vichni Moje a rod id povauj za daleko star ne jsou ekov. Klementovy spisy obsahuj tak jet jin pamtihodnosti. Pedn mluv o sob, e stl jet zcela velmi blzko prvnm nstupcm apotol. Rovn slibuje. e chce napsat vklad Genese. Ve svm spise o velikonocch (De Pascha) vak piznv, e jej ptel pinutili napsat pro pt pokolen o tradici, kterou stn pijal od starch. V tme spise se dle zmiuje o Melitonovi, Ireneovi a o nkolika jinch a uvd jejich vyprvn.

14. KLEMENTEM UVDN KNIHY PSMA SVATHO

Ve svch Hypotyposeis-Pouench udv Klement strun eeno seznam knih celho Psma svatho obou Zkon bez tch knih, kter nejsou veobecn uznvny myslm tm Judv list, zbvajc katolick listy, list Barnabv a tak zvan Zjeven Petrovo. U listu idm uvd sice za autora Pavla, tvrd vak, e list byl napsn v hebrejtin a Luk e jej velmi peliv peloil do etiny a dal jej ekm. V tomto list a ve Skutcch e pr se najdou podobn vrazy. e v listu nebyla pidna slova "Pavel apotol", to pr m svj dvod. Kdy toti Pavel psal idm, kte mli plno pedsudk proti nmu, proto nanejv moude pr nechtl hned na potku uvdt sv jmno. Trochu dle pak Klement dodv toto: "Ponvad, jak kval blaen knz, Pn byl posln k idm jako apotol (Vyslanec) mocnho Boha, z cty k Pnu rozhodn se nechtl Pavel nazvat apotolem Hebre a dle e on uitel a apotol pohan nechtl pst Hebrem bez boskho povolen".

V tme dle uvd Klement poad evangeli, jak to slyel od nejstarch presbyter. "Ta evangelia, kter obsahuj rodokmen, byla napsna naped. Markovo evangelium bylo napsno z tohoto dvodu: Kdy Petr veejn hlsal.v m Bo slovo a pod vlivem Ducha Svatho kzal evangelium, etn ptomn prosili Marka, ponvad byl dlouholetm Petrovm prvodcem a pamatoval si, co Petr ekl, aby sepsal to, co Petr ekl. Marek tedy napsal evangelium a dal jej tm, kte jej o to prosili. Jak se to Petr dozvdl, ani Marka neodradil, ani k tomu nepobzel. Jan, posledn ze vech, kdy vidl, e ve, co se te Krista jako lovka, je ji v evangelich podrobn napsno, proto na nalhavou prosbu svch ptel napsal pod vanutm Ducha Svatho sv evangelium". Tolik Klement. I dve zmnn Alexander v ktermsi svm dopise vzpomn Klementa i Pantaena jako sv ptele a k: "Vdy jak v, je to Bo vle, e nae ptelstv, kter zaalo ji u naich pedk, nepestalo. Ano, je velej a pevnj. Ony blaen mue, opravdu blaenho Panteana a svatho Klementa, kte ns pedeli a u kterch zakrtko zase budeme, povaujeme za sv otce. Klement jako uitel mi velmi pomohl a pat jet k tm mum, prostednictvm jich jsem t poznal, mj velmi vzneen pane a brate". Tak je tomu. Adamantius - tak se jmenoval Origenes - byl v m, kdy tam mskou crkev dil biskup Zephyrinus. Jak nkde sm k, pl si vidt prastarou mskou crkev. Po nedlouhm pobytu se vrtil zase do Alexandrie. Zde se znovu se v horlivost ujal svho katechetickho posln, ponvad tamn biskup Demetrius jej tehdy jet k tomu pobzel, ano, skorem prosil, aby tu nenavn pracoval ku prospchu brat.

15. HERACLAS
Origenes vidl, e jeho sly nesta k dkladnmu studiu teologie, k probdn a vyloen svatch Psem a k tomu jet ke katechetickmu vyuovn tch, kte k nmu pichzeli a nenechali jej ani chvilku si odpoinout. Vdy jeden za druhm od rna do veera navtvovali jeho kolu. Proto si je rozdlil a z kruhu svch ptel si vybral za pomocnka Herakla, kter dobe znal teologii, byl vzdlan a znal filozofii. Jemu penechal prvn pouen tch, kte byli jet vyuovni zkladm vry, sm si ponechal vuku pokroilejch.

16. ORIGENOVA HORLIVOST PRO PSMO SVAT

Origenes se vnoval studiu svatch Psem velmi horliv a svdomit. Nauil se i hebrejsky, take s idovskmi pvodnmi

texty zachzel jako s vlastnmi. Mimo texty, kter se nachzely u id a mimo texty sedmdesti mu, kte peloili svat Psma (Septuaginta), ptral i po jinch vydnch. A skuten nael nkter jako peklady veobecn znmho Aquily, Symmacha a Thehodotiona. Vyptral je na nkolika neznmch mstech, kde byly ji dlouho ukryty, a pinesl je na denn svtlo. Ponvad neznal jejich pvodce, poznamenal jen to, e je nalezl v Nikopolis vedle Aktia, jin zase na jinm mst. Ano, k hexaplm alm mimo tyi znm vydn pijal nejen pt a est, nbr i sedm peklad. U jednoho z nich znovu poznamenv, e jej nael v Jerichu v njakm sudu v dob Severova syna Antonina (Caracally). Toto vechno dal do jednoho svazku, rozdlil na vere, poloil vedle sebe souasn peklad s hebrejskm textem a zanechal nm tm rukopisy tak zvan hexaply. Tak jet uspodal texty Aquily, Symmacha a Theodotiona a peklad Septuaginty do tak zvan tetraply.

17. PEKLADATEL SYMMACHUS

O pekladateli Symmachovi nutno poznamenat e byl ebionita. K tto sekt tak zvanch ebionit pat, jak vme z naeho dvjho vyprvn, ti, kte povauj Krista za syna Josefa a Marie a proto za pouhho lovka; dle daj, aby Zkon byl psn dodrovn podle idovskho zpsobu. Jet i nyn jsou po ruce psemn poznmky od tohoto Symmacha, ve kterch vystupuje proti Matouovu evangelu a sna se tak upevnit zmnnou sekru. Origenes vyprv, e tyto Symmachovy spisy jet s jinmi vklady svatch Psem obdrel od jist Juliany, kter pr tyto knihy zddila po Symmachovi.

18. AMBROSIUS
V tto dob silou pravdy hlsan Origenem se obrtil a ve svm nitru jako by osvcen svtlem pestoupil k pravovrnmu uen crkve i Ambrosius, pvrenec valentinsk hereze. I velmi mnoho jinch uench mu pitahovala vude rozen povst Origenova. Pichzeli k nmu, aby se pesvdili o jeho velk znalosti ve svatch vdch. Stejnm zpsobem pidruilo se k nmu nespoet heretik a nemlo vznamnch filozof a nechali se od nho vyuovat krom teologie i v oboru pohansk filozofie. U kterch zpozoroval opravdov nadn, ty zavedl i do filozofickch vd, pednel jim geometrii, aritmetiku a jin pomocn vdy, obeznmil je s rozlinmi filozofickmi systmy, vysvtloval jejich spisy, vydval komente o tom a snail se nalzt ve vem hlub smysl, take i u ek si zskal povst velikho filozoFa. Avak i mnoh mn nadan pohnul,

aby se uili i obyejnm kolnm pedmtm, kdy jim pipomnal, e jim to nemlo prospje k porozumn a vkladu boskch Psem. Proto tak povaoval studium svtskch a filozofickch vd za naprosto nutn.

19. SVDECTV POHAN O ORIGENOVI

O vynikajc Origenov znalosti v tchto vdch svd i ti et filozofov, kte v t dob ili. V jejich spisech asto shledvme zmnku o tomto mui. Jednou vnuj mu sv vlastn dla, jindy zase mu poslaj jako svmu uiteli k posouzen sv vlastn prce. Pro bych ml o tom mluvit, kdy i Porphyrius,7 kter il na Sicilii jet v na dob, mu dv takov svdectv? Porphyrius vydal spisy proti nm a sna se v nich potupit svat Psma. Pi tom uvd ty, kte vykldali Psmo. A ponvad proti vrounm lnkm nebyl schopen pinst dn obvinn, z nedostatku dkaz utk se k nadvn a urkm vyklada, mezi nimi zvlt napad Origena, o kterm k e ho poznal v mld. I kdy se sna jej pomlouvat, vlastn jej doporuuje. Jednou kdy nic jinho o nm nemohl ci, ekne aspo pravdu. Jindy zase, kde si mysl, e zstane neodhalen, pomh si l. Jindy zase jej obviuje, e je kesanem, jindy zase l jeho horlivost pro filozofick vdy. Sly jeho vlastn slova! "Nkte msto aby se zekli ubohch idovskch spis, sna se vykldat Psma tak, aby obhajovala onu ciz sektu a navc jet aby schvalovala a chvlila jej uen. Vdy i jasn slova Mojova chlubn vydvaj za obraz a zbouj je jako Bo vroky pln skrytch tajemstvch a takovmi vklady podlamuj soudnost due". O nco dle pak k Porphyrius: "Druh tto nesmyslnosti mono vidt na mui, se kterm jsem se setkal v nejrannjm mld. Tehdy si zskal velkou slvu, stejn tak i nyn svmi spisy, kter zanechal, je ve velk vnosti. Myslm tm Origena, jeho vhlas pi vyuovn sah velmi daleko. Tento Origenes byl toti kem Ammonia, nejvtho filozofa na doby. Origenes ve vdeckm poznn ml z vyuovn svho uitele velk uitek, co se te sprvn ivotn cesty el vak opanm smrem ne Ammonius. Ammonius vychovn kesanskmi rodii, jakmile vak zaal pstovat filozofii, zhy jako kesan zaal t ivotem odpovdajcm sttnm zkonm. Origenes naopak vychovn pohanskmi rodii jako pohan zabloudil do barbarsk tvrdojnosti. Tm zneuctil sebe i sv dosaen poznatky. Vdy jeho ivot byl ivotem kesana a tm i protizkonn. Co se te jeho nzor na vci a bostv, poddil pedstavy ek cizm mtm. Jeho stlm spolenkem byl Plato. Spisy Numenia, Kronia, Apollophana, Longina, Moderata, Nikomacha a nejvznanjch mu mezi pythagorovci ml denn v rukou. Tak pouval spisy stoika

Chairona a Cornuta. Od tchto se uil alegorickmu vkladu eckch tajemstev a penel je pak na idovsk spisy." Toto k Porphyrius ve 3. knize svho spisu proti kesanm. Co v tomto spisu k o pli a uennosti Origena, je pln oprvnn. Nem vak pravdu, k-li, e Origenes peel od pohan ke kesanm a Ammonius8 od prav cty k pohanm. Jak jinak to mohl tvrdit, kdy psal proti kesanm? Origenes pece, jak jsme dve uvedli, zstal vrn kesanskmu uen, kter zdlil od svch pedk a Ammonius si nauku bosk filozofie uchoval vrn a nezfalovan a do konce svho ivota. To dokazuj jet dnes jeho spisy, kterch si vtina velmi v, jako ku pkladu spis O shod mezi Mojem a Jeem (De consensu Mosi et Jesu) jako i jin spisy, kter dosud maj ptel dobra a krsna. Toto budi zde uvedeno jako dkaz pomluv onoho lhe i jako dkaz bohatch Origenovch znalost, dokonce i jeho znalost v eckch vdch. Origenes sm se v jednom dopise hj proti tm, kte mu pedhazovali jeho horlen pro vdu. ,Kdy jsem se zcela oddal Bomu slovu ponvad povst o mch znalostech se daleko roznesla, pichzeli ke mn jednak heretikov, jednak takov, kte studovali eck vdy, zvlt filozofov. Proto jsem se rozhodl proetit si uen heretik i nzory filozof na pravdu. inil jsem tak po vzoru Pantaena, kter pede mnou byl nemlo zbhl v onch vdch, jednak po vzoru Heracla, kter je nyn knzem alexandrijsk crkve. S tmto jsem se setkal u uitele filozofie, u nho se uil o pt let dve ne j. Ten odloil svj dvj at a oblkl si pl filozof a ten si podrel a do dneka! Do dneka rovn nepestal horliv studovat eck knihy." To k Origenes aby se ospravedlnil, e studuje eck vdy. V tu dobu, kdy Origenes dlel v Alexandrii, pinesl jaksi vojk biskupu tamn kesansk obce Demetriovi a tehdejmu mstodrcmu v Egypt listy od mstodrcho v Arabii, aby mu co mono nejdve poslali Origena, aby mu vysvtlil sv uen. Origenes piel do Arabie. V krtk dob splnil tam el svho posln a vrtil se zase do Alexandrie. Brzy na to vypukly v Alexandrii ne bezvznamn vojensk arvtky. Uprchl tedy tajn z Alexandrie, ponvad se mu pobyt zde nezdl dost bezpen, a odeel do Palestiny, a sice do Caesareje. Tady jej prosili biskupov tto krajiny, aby kesanskm obcm pednel a vykldal svat Psma, akoli jet nebyl knzem. To vysvt i z toho, co jerusalmsk biskup Alexander a caesarejsk biskup I Theoktistos napsali biskupu Demetriovi, kde hjili Origena. "Ve svm dopise pe", kaj "e nikdy nebylo slyet a jet dnes se nestalo, e by laik pednel v ptomnosti ~biskup. Nevm, jak me ci takovou nepravdu. Vdy kde jsou lid, kte jsou schopni bt svm bratm uiten jsou tak od svatch biskup vyzvni pednet lidu, jako v Lanarde Euelpis z N,eonu v Ikoniu Paulinus z Celsu a v Synad Theodorus z Attiky. Tito pedneli naim blaenm

bratm. Je pravdpodobn, e se tak stalo i na jinch mstech, ale to my nevme". Takov vnosti poval zmnn Origenes nejen u domcch, ale i vzdlench biskup. Ponvad Demetrius jej psemn povolal znovu zpt a prostednictv diakona vslovn trval na jeho nvratu do Alexandrie, vrtil se a ujal se svho obvyklho adu.

20. DOCHOVAN SPISY Z TTO DOBY

V tehdej dob ilo mnoho uench crkevnch spisovatel. Jejich listy, kter si navzjem poslali, existuj jet dnes a mono je snadno si opatit. A do na doby byly uchovny v knihovn v Aelii10, kterou tamn biskup kesansk obce zaloil a z n jsme mohli erpat bohatou ltku k na prci. Tak ku pkladu Beryllus, kter byl biskupem v arabsk Boste zanechal krom dopis i jin rozlin pamtky svho lechetnho ducha. Stejn i Hyppolytus, kter byl pedstavenm njak jin obce. Dle se zachovala a do na doby rozmluva velmi vmluvnho mue jmnem Gaius, kterou ml v m za Zephyrina s obhjcem frygijsk sekty Proclem. Vytk svm protivnkm, e drze a s velkou dvkou poetilosti zhotovuj nov Psma. Pi tom se zmiuje jen o 13 listech boskho Apotola. List idm nead k ostatnm listm Pavlovm. Tento list nen toti jet do dneka povaovn nktermi many za apotolv list.

21. SLAVN BISKUPOV TEHDEJ DOBY

Po Antoninovi, kter vldl 7 rok a 6 msc, nastoupil Macrinus. Tento vldl jen rok a po nm pevzal vldu nad mskou druh Antoninus.11 V prvnm roce tohoto csae zemel msk biskup Zephyrinus, kter vykonval biskupskou slubu plnch 18 let. Po nm pevzal biskupskou dstojnost Callistus. il 5 let a pak zanechal obec Urbanovi. Csaem msk e po jeho tylet Antoninov vld se stal Alexander.12 V tto dob se nstupcem Asclepiadovm v Antiochii stal Philetus. Mezitm se povst o Origenovi vude tak rozila, e se dostala a k sluchu csaovy matky Mamaei, jedn z velmi zbonch a bohabojnch en. Tato si velmi pla spatit tohoto mue a vyzkouet si jeho obdivuhodn znalosti boskch vc. Kdy byla v Antiochii, dala si jej pivst v doprovodu vojensk tlesn stre.13 Origenes u n pobyl njak as a k oslav Pna poskytl j dkazy o sle boskho uen. Potom se vrtil zpt k svmu obvyklmu zamstnn.

22. ZACHOVAN HIPPOLYTOVY SPISY

Tehdy napsal tak Hippolytus14 vedle mnohch jinch spis knihu o velikonocch. Uvd v n chronologii, kterou uzavr prvnm rokem csae Alexandra a navrhuje jaksi knon estncti ronho velikononho cyklu. Z jeho ostatnch spis se dochovaly: O estidenn, O tom, co nsleduje po estidenn, Proti Marcionovi, O velepsni, O jednotlivch kapitolch z Ezechiela, O velikonon slavnosti, Proti herezm. Krom tchto bylo by mono nalzt jet mnoho jinch spis, kter jsou po rznch mstech uchovvny.

23. ORIGENOVA HORLIVOST D KNSK SVCEN

V tto dob zaal Origenes pst tak sv komente ke svatm Psmm, k emu jej vemi monmi nmitkami velmi horliv vybzel Ambrosius. Ambrosius se neomezil jen na slova a prosby, ale tak mu pomhal i finann. Vdy Origenes diktoval vce ne sedmi stenografm, kte se po urit dob stdali. Nemen poet byl i tch, kte to pedpisovali na isto, krom nkolika dvek cvicch se v krasopise. V tom vem mu velmi bohat finann pomhal. Ano, dokonce sm s nepopsatelnou horlivost se astnil na tto namhav prci na svatch Psmech a tm Origena obzvl nutil k napsn komente. Mezitm po Urbanovi, kter 8 let spravoval biskupstv v msk crkvi, nastoupil Pontianus. V Antiochii pak Fileta vystdal Zebenus. V jejich dob pijal Origenes, kdy kvli nutnm crkevnm zleitostem se odebral do ecka, na sv cest Palestinou knsk svcen v Caesarei od okolnch biskup. Vylit pobouen,15 kter kvli tomu nastalo, a rozhodnut, kter pedstaven crkv pi tom vydali, jako i vechno ostatn, co Origenes ve svm mld pro bosk slovo udlal, to by si vyadovalo vlastn knihu. V druh knize sv Apologie, kterou jsem napsal kvli nmu, jsem to dostaten vyloil.

24. EXEGETICK ORIGENOVY KNIHY, KTER NAPSAL V ALEXANDRII

K pedchozmu nutno dodat, e Origenes, jak poznamenv v 6. knize svch koment k Janovu evangeliu, pt prvnch knih napsal za svho pobytu v Alexandrii. Z jeho celho dla o tomto evangeliu se zachovalo jen 22 knih. V 9. knize svch koment

ke Genesi - vcelku je jich 12 - uvd dle, e v Alexandrii vypracoval nejen prvnch 8 knih, nbr i koment k prvnm 25 almm a koment k Nkm (Jeremiovm), z nho se nm zachovalo 5 st. Zmiuje se tu tak o svch knihch o zmrtvchvstn. Jsou dv. Mezitm napsal ped svou cestou z Alexandrie t 4 knihy o Zkladech (De principiis) a za vldy Alexandra v tme mst 10 knih s titulem Stromata. Toto dokazuj jeho vlastnorun poznmky, kter pipsal na zatku svho dla.

25. ORIGENV SEZNAM KANONICKCH KNIH

Pi svm vkladu prvnho almu uvd Origenes seznam svatch knih Starho Zkona. Doslovn tam pe: "Je teba poznamenat, e podle tradice Hebre je 22 knih Starho zkona. Tolik, kolik je psmen." Pak o trochu dle pokrauje: Tch 22 knih podle Hebre jsou: Kniha uvdn u ns pod titulem Genesis m u Hebre nzev podle zatku knihy 'Berei - 'Na zatku'. Exodus, u Hebre Vellesmoth, to znamen Jmna. Leviticus, u Hebre Vaicra, to znamen A volal mne. Numeri, u Hebre Hammisfacodim. Deuteronomium, u Hebre Ellehabdabarim, co znamen Toto jsou slova. Josua, syn Nauma, hebrejsky Jehoua ben Nun. Soudci a Ruth dohromady v jedn knize pod nzvem Sofetim. Prvn a druh kniha Krl tvo u nich jeden svazek pod nzvem Samuel - Bohem povolan. Tet a tvrt kniha Krl rovn v jednom svazku pod nzvem Vammelech David - Krl David. Prvn a druh kniha Paralipomenon, u Hebre v jednom svazku pod nzvem Dibre Haiiamim - Denky. Prvn a druh kniha Esdre v jednom svazku pod nzvem Esra - Pomocnk. Kniha alm, hebrejsky Sfer Thillim, Pslov alamounova, hebrejsky Misloth. Kazatel, hebrejsky Kohelet. Velepse hebrejsky Sirhasirim, Izai, hebrejsky Jesaia. Jeremi a Nky s listem v jedn knize, hebrejsky Irmia. Daniel, hebrejsky Daniel. Ezechiel, hebrejsky Ieezkel. Job, hebrejsky Job. Ester, hebrejsky Ester. Mimo tyto uvd jet knihy Makabejsk pod nzvem Sarbet Sarbaneel. Tyto uvd v dve uvedenm spise. V prvn knize svch koment k Matouovu evangeliu dosvduje svou vrnost crkevnmu knonu. Zn jen 4 evangelia. Jeho slova zn: "Podle tradice v Bo crkvi pod nebem byly pijaty bez odporu jedin tyi evangelia. Dozvdl jsem se, e Matouovo evangelium, dvjho celnka a potom apotola Jee Krista bylo napsno prvn a e je napsal pro vc ze idovstv v hebrejskm jazyce. Druh je evangelium Marka, kter je napsal podle Petrovch kzn. Proto tak jej Petr ve svm katolickm listu nazv svm synem. "Pozdravuje vs spolu vyvolen crkev v Babylonu a Marek, mj syn", pe v tom listu. Tetm evangeliem je evangelium podle Luke,

bylo potvrzeno Pavlem a napsal je pro vc z pohanstv. Poslednm je Janovo evangelium. V 5. knize Vklad Janova evangelia k o listech apotol toto: "Bh uznal Pavla za sluebnka Nov mluvy ne pouze slovy, ale svm Duchem. Pavel il evangelium od Jeruzalma a do Illyrika. Nepsal vak vem crkvm, ve kterch uil. Dokonce i tm, kterm psal, poslal jen nkolik mlo dk. Petr vak, na kterm je zbudovna Kristova crkev a kterou nepemohou pekeln brny, zanechal jen jeden uznvan list. M bt vak od nho i druh list. Je toti o tom pochybnost. Co mm ci o Janovi, kter spoval na hrudi Pna? Tento nm zanechal jedno evangelium, piznv vak, e by toho mohl napsat vce, e by to vak svt nemohl obshnout (J 21,25). Mimo to napsal o tajemnm zjeven s pkazem mlet a nepsat o hlasech sedmi hrom. Tak zanechal jeden list o nkolika mlo dcch. Mon e napsal i druh a tet list. Vdy ne vichni je povauj za prav. Oba nemaj ani 100 dk." Konen se Origenes ve svch homilich vyjaduje o listu idm takto: "Zpsob osan listu idm postrd on vyjadovac prostoty vlastn apotolovi. Sm k, e nen zbhl v ei (2 K 11,6), to znamen, ve vyjadovn. List idm je vak psn krsnou etinou. To by mohl dosvdit kad, kdo dovede posoudit rozdl ve vyjadovn. Krom toho obsahuje obdivuhodn mylenky, kter nejsou nijak hor ne u veobecn uznvanch spis apotol. S tm mus souhlasit kad, kdo pozorn te spisy apotol". K tomu krtce na to pipojuje: Abych vyslovil svj nzor, myslm, e mylenky jsou apotola, vyjadovn a cel skladba e pat nkomu jinmu, kter si zapamatoval, co uitel ekl, zapsal a ble to osvtlil. Jestlie obec povauje tento list za Pavlv, mono s tm souhlasit. Vdy ne bez dvod povaovali pedkov tento list za Pavlovo dlo. Kdo vak list napsal, to v jen Bh. Spisovatel, jejich spisy se nm zachovaly, jedni jej pipisuj mskmu biskupu Klementovi, druz autoru evangelia a Skutk apotol Lukovi." Tolik o tom.

26. HERACLAS BISKUPEM V ALEXANDRII

V destm roce zmnn vldy (csae Alexandra Severa) odeel Origenes z Alexandrie do Caesareje a tamn katechetickou kolu penechal Heraclovi. Brzy na to zemel po 43letm spravovn alexandrijsk crkve biskup Demetrios. Po nm nastoupil Heraclas. V kappadock Caesareji se tehdy til velk vnosti biskup Firmilianus.

27. BISKUPOV SI V ORIGENA

Firmilianus byl Origenovi tak naklonn, e nejen jej povolal ku prospchu crkv do sv provincie, nbr tak sm k nmu cestoval do Judeje a strvil u nho njak as, aby se zdokonalil v boskch vdch. Rovn jeruzalmsk biskup Alexander a caesarejsk biskup Theoktistos povaovali jej takka celou dobu za svho jedinho uitele a dovolili mu, aby vykldal Psmo svat a uil i ostatnm crkevnm vdm.

28. PRONSLEDOVN ZA MAXIMINA

Po 13let vld mskho csae Alexandra nastoupil jako csa Maximinus.16 Tento z nenvisti k Alexandrovu domu skldajcho se snad z kesan rozpoutal pronsledovn. Rozkzal vak zabjet jen pedstaven kesanskch obc, ponvad je povaoval za pvodce evangelijnho uen. Tehdy vydal Origenes svj spis o muednictv a vnoval jej Ambrosiovi a knzi caesarejsk obce Protokletovi. Oba se toti pi pronsledovn ocitli v nemalm nebezpe, avak pr se vyznamenali svm vyznnm Krista. Maximinus vak nevldl dle ne 3 roky. Origenes tuto dobu pronsledovn pipomn v 22. knize svch koment k Janovi jako i v rznch dopisech.

29. FABIANUS OBDIVUHODNM ZPSOBEM UREN ZA MSKHO BISKUPA

Kdy Gordianus17 pevzal po Maximinovi vldu nad mskou i, nastoupil po Pontianovi, kter byl 6 let biskupem msk crkve, Anteros. Ten dil crkev jen jeden msc. Po nm se stal biskupem Fabianus. Tento Fabianus po Anterov smrti ml souasn s jinmi pijt do ma a za svho pobytu zde zzranm zpsobem boskou milost a nebe doshl biskupsk hodnosti. Jak se toti ostatn brat shromdili k volb budoucho biskupa, mhali se jim ped oima velmi ven a slavn mui, avak na Fabiana, kter tam tak byl, nikdo nepomyslil. Tu sltla najednou, jak se vyprv, s ve holubice a posadila se na jeho hlavu, jako tomu bylo pi sesln Ducha Svatho u Spasitele. Na to prohlsil vechen lid jako by veden Duchem Svatm naden jednohlasn, e Fabianus je hoden biskupsk dstojnosti, uchopil jej a bez vhn jej posadil na biskupsk stolec. V tto dob zemel tak antiochijsk biskup Zebinos a Babylas se stal jeho nstupcem. V Alexandrii pevzal po Demetriovi biskupskou hodnost Heraclas. Tamn katechetick kola byla svena Dionysiovi,19 kter byl rovn jednm z Origenovch k.

30. ORIGENOVI CI
V dob, kdy se Origenes v Caesarei vnoval obvyklmu zamstnn, pichzelo k nmu nejen mnoho obyvatel t krajiny, nbr i bezpoet k z daleka, kte opustili svou vlast. Mezi nimi vme o velmi znamenitm Theodorovi, o daleko proslavenm biskupovi na doby Gregoriovi19 a jeho bratru Athenodorovi. Oba se s mimodnou pl vnovali eckm a mskm vdm. Origenes jim vlval lsku k filozofii a pohnul je zamnit sv dvj zamstnn za studium teologie. Po l5letm styku s nm tak pokroili v teologii, e oba, a velmi mlad, byli ustanoveni biskupy obc v Pontu.

31. AFRICANUS
V tto dob byl slavnm tak Africanus,20 kter napsal spis s nzvem "Rzn Kestoi ". Existuje tak jeho dopis Origenovi, ve kterm zpochybnil jako nepravou a vybsnnou udlost se Suzanou u Daniela. Origenes mu na to podrobn odpovdl. Od Africana je jet Chronografia v pti knihch, kterou velmi podrobn vypracoval, a zachovala se a do na doby. V n k, e odcestoval do Alexandrie, aby se tu setkal s velmi slavnm Heraclem, o nm jsme ekli, e se vyznamenal obzvlt ve filozofii a ostatnch eckch vdch a e obdrel biskupsk stolec tamn kesansk obce. Dle je zachovn jet jin jeho dopis Aristidovi o rozdlnosti rodokmenu Kristu u Matoue a Luke. V nm velmi jasn ukazuje na shodu evangelist podle zprvy, kter se nm zachovala a o kter jsem ji dve mluvil na patinm mst v prvn knize tto prce.

32. ORIGENOVY KOMENTE NAPSAN V PALESTINSK CAESAREI

V tto dob vydal Origenes sv komente k Izaiovi a Ezechielovi. Z komente k Izaiovi se zachovalo 30 svazk z tetiny Izaie a po podoby tvernoc na pouti. Z Ezechiela 25 svazk. Krom tohoto nenapsal ji dn koment k celmu proroku. Kdy se zdroval v Athnch, dokonil svj koment k Ezechielovi a zaal koment k Velepsni. Ten dovedl a k 5. knize. Kdy se vrtil do Caesareie dokonil toto dlo, kter obsahuje 10 knih. Mm jet uvdt zde pesn seznam spis tohoto mue? To by vyadovalo celou knihu, a j jsem takov seznam uvedl v ivotopisu naeho souasnka svatho muednka Pamphila.

Kdy jsme toti tam ukazovali na Pamphilovu velkou horlivost pro teologii, uvedli jsme tak seznam vech Origenovch knih a seznam knih jinch crkevnch spisovatel. Kdo chce, me z toho podrobn poznat spisy Origenovy, kter se zachovaly a do na doby. Nyn vak musm pokraovat ve vyprvn.

33. BERYLLV BLUD

Krtce pedtm zmnn Beryllus, biskup v arabsk Bose, se pokusil zavst crkevnm pravidlm vry odporujc nzory. Odvil se toti tvrdit, e n Spasitel a Pn neexistoval ped svm pchodem mezi lidi, ani e nem vlastn bostv, nbr e v nm pebv bostv Otce. Velmi mnoho biskup nadilo proti nmu vyetovn. Mezi jinmi byl povoln tak Origenes. Origenes si nejprve s nm pohovoil, aby poznal jeho nzor. Jakmile vak poznal jeho uen, jasn mu vysvtlil jeho blud, pesvdiv odvodnil kad lnek vry a tm jej pivedl k dvj pravovrnosti. Psemn jednn s Beryllem a jednn synody kvli tomu svolan jsou po ruce. V nich se nachzej souasn tak Origenovy otzky na Berylla, pohovory konan v jeho obci a jin, co tehdy tomu pedchzelo. Krom toho nejstar oban na doby vyprvj jet stovky jinch vc o Origenovi. Myslm si vak, e to nepat k tomu, co jsme si pedsevzali. Co vak je nutn vdt, to mono poznat i z m obhajoby Origena (Apologia) a svatho muednka Pamphila, kterou jsme velmi peliv vypracovali kvli zlomyslnm alobcm.

34. CSA PHILIPPUS

Po Gordianovi, kter spravoval mskou i plnch 6 let, nastoupil Philippus souasn se svm synem Philippem. O tomto csai se povd, e byl kesanem a e o posledn velikonon vigilii se chtl astnit s lidmi modliteb v obci. Nebyl mu vak tamnm biskupem dovolen pstup dve, dokud se nevyzn ze svch hch a nepipoj se k hnkm nachzejcm se v mst, urenm pro kajcnky. Vdy kvli mnohm zloinm, kterch se dopustil, kdyby tak neuinil, nikdy by nebyl piputn. Csa pr bez odmlouvn to splnil a tm prokzal upmnost svho bohabojnho smlen.

35. DIONYSIUS NSTUPCEM BISKUPA HERACLA

Ve tetm roce Philippovy vldy zemel Heraclas. Byl pedstavenm alexandrijsk crkve 16 let. Biskupskou hodnost po nm pevzal Dionysius.

36. DAL ORIGENOVY SPISY

Tehdy se pochopiteln stle vc ila vra a kesansk uen se tilo velk svobod. Vce ne edestilet Origenes, kter dlouhm cvikem zskal velkou vmluvnost, musil konen pipustit, aby stenografov psali jeho ei, kter ml ped kesankou obc. Dve to nikdy nepipustil. V tto dob napsal tak 8 knih proti spisu epikurejce Celsa,22 napsanho proti nm podtitulem "Pravdiv uen". Dle napsal 25 homili na Matouovo evangelium a homilie na 12 prorok, z nich jsme nali jen 25 homili. Od nho je tak list csai Philippovi, druh manelce csae Sevee a mimo to mnoho jinm rozlinm osobm. Ty se zachovaly. Mnoh z nich jsme nalezli roztrouen uchovan u rznch lid. Jejich poet je pes sto. Svzali jsme je do jedn knihy, aby byly uchovny ped dalm rozptlenm. Konen Origenes napsal tak mskmu biskupu Fabianovi a velmi mnoha jinm crkevnm pedstavenm o sv pravovrnosti. Dkazy o tom bys nael v 6. knize nmi napsan Obhajoby Origena.

37. ROZKOL MEZI ARABY

V tto dob vystoupili v Arabii23 zase jin s uenm naprosto odlinm od pravdy. Tvrdili, e lidsk due umr v tomto svt souasn s tlem v okamiku smrti a souasn s tlem e se rozpad, pi zmrtvchvstn e vak spolu s tlem oivne. Tehdy byla tak svolna vznamn synoda a Origenes byl na ni znovu pozvn. Ped celm shromdnm mluvil tak pesvdiv, e ti co zastvali tento blud, zmnili svj nzor.

38. HEREZE HELCESAIT

Tehdy vznikl i jin blud, tak zvan hereze helcesait24, kter vak hned po svm vzniku zase zanikl. Origenes se o nm zmiuje v homilii na 82 alm, kterou ml ped kesanskou obc, takto: "V ptomn dob kdosi piel a chlubil se, e me obhjit bezbon a bohaprzdn nzor helcesait, kte teprve ped nedvnem povstali v obcch. Chci vak vm ukzat, kolik zlho tato sekta tvrd, aby se nedali strhnout. Z kad sti svatho Psma nco vytrhne, nco zase uznv, a to z Psma

Starho Zkona i z evangelia. Apotola (Pavla) vak zcela zavrhuje. Hereze k, e nezle na tom, zda kesan zape Krista i nikoli; rozumn lovk e v dob souen Krista zapr sty, ne vak srdcem. Tak maj knihu, kter podle jejich tvrzen spadla s nebe. Kdo se podle n d a j v, doshne odputn, ale jin ne dv Kristus". Tolik o tom.

39. PRONSLEDOVN ZA DECIA A ORIGENOVO UTRPEN V NM

Po 17let Philippov vld nastoupil Decius.25 Tento z nenvisti k Philippovi zaal pronsledovat kesansk obce. Za nho zemel v 2m muednickou smrt Fabianus a Cornelius se stal jeho nstupce v biskupskm ad. V Palestin biskup jerusalmsk obce Alexander byl kvli Kristu postaven ped soud mstodrcho. Sloil vak znovu vynikajc vyznn a jako velmi ven staec, jeho skrn zdobily ctihodn ediny, byl potom uvren do vzen. Zde po tomto svm krsnm a vzneenm vyznn vry ped soudem mstodrcho zemel a jeho nstupcem v biskupsk dstojnosti v Jeruzalm byl uren Mazabanes. Stejnm zpsobem jako Alexander zemel v Antiochii ve vzen Bybylas, kdy ped tm vyznal svou vru. Po nm.se stal biskupem tamn crkve Fabius. Co a kolik nyn vak Origenes pi tomto pronsledovn vytrpl a jak bylo z toho vchodisko, kdy zl duch bojoval proti nmu vemi prostedky, moc, lst a nsilm? Obzvlt na nho se vrhl zloduch. Kolik utrpen protrpl tento mu kvli Kristovu uen. Jak to byla muka, kdy byl pipoutn za krk v koutu vzen a jeho nohy po nkolik dn byly v kld napjaty a do tvrtho otvoru. Hrozili mu uplenm.26 Ve, co mohl proti nmu neptel vymyslit, to staten snel. Soudce pes vechno toto dbal o to, aby jej nezabil. A pece zanechal Origenes pro ty, kte potebuj tchu, velmi uiten spisy. Toto vechno pravdiv a podrobn obsahu,j velmi etn dopisy tohoto mue.

40. DIONYSV OSUD

To, co se stalo s Dionysiem, uvedu z jeho vlastnho dopisu Germanovi.27 Vyprv v nm o sob toto: "km to ped Bohem, a On v, e nelu. Ani jednou jsem sm od sebe bez Boho pokynu neutkal. Ihned, kdy veel ve znmost za Decia vnos o pronsledovn, Sabinus poslal obchodnka s obilm, aby mne vyhledal. Zstal jsem 4 dny ve svm dom a ekal na pchod obchodnka. Tento vak prohledval vechno kolem, kde si myslel, e jsem se schoval i kudy bych mohl odejt. Prohledval cesty, eky i pole. Opravdu jako by byl slep, e

neprohledval mj dm. Nevil toti, e bych mohl zstat doma. Kdy vak mn po tyech dnech Bh pikzal prchnout a obdivuhodnm zpsobem mi pipravil cestu, rozhodl jsem se s tkm srdcem odejt se svmi dtmi a mnoha bratmi. e vak to bylo dlo Bo prozetelnosti, ukzalo se a potom, kdy jsme se snad mnohm stali uitenmi!" O nco dle vyprv Dionysius co jej potkalo po svm tku z Alexandrie. ,Pi zpadu slunce jsem j i moji prvodci upadli do rukou vojk. Ti mne vedli do Taposiris.28 Timotheus vak Bom zenm nebyl doma a proto nebyl zaten. Kdy o nco pozdji piel, nael dm przdn hldan soudnmi sluebnky. My byli odvleeni do vzen." Krtce na to k Dionysius: "Jak obdivuhodn to bylo zen Bo! eknu celou pravdu. Timotheus ze strachu utekl. Kdy jej potkal venkovan a ptal se, pro tak chvt, Timotheus mu sdlil ve, co se stalo. Venkovan el prv na svatbu. Lid tto krajiny obyejn probd na svatb celou noc. Kdy jej nyn vyslechl, veel dovnit k hostm a vechno jim vyprvl. Ti se najednou jako na dan znamen zvedli, vytili se ven a za kiku se hnali k nm. Na to vojci, kte ns hldali, se rychle dali na tk. Host ns vzali sebou, a jak jsme byli obleeni, uloili ns do postele. Z potku jsem si myslel -Bh to v - e jsou to lupii, kte pili plenit a loupit. Zstal jsem v posteli obleen do lnnch at. Ostatn sti odvu, kter leely vedle mne, jsem jim podal. Rozkzali mi vstt a co mon nejrychleji odejt. Prosil jsem je, aby odeli a ns tu nechali. Chtj-li vak pro mne nco udlat, a tedy dovol vejt tm, kte mne odvedli, aby mi srazili hlavu. Zatmco jsem toto kal, rozkzali mi, jak mi mohou dosvdit, kdo se mnou sdleli trapy, abych vstal. Padl jsem na zem. Oni mne vak uchopili za ruce a nohy a vlekli mne ven. Gaius, Faustus, Petr a Pavel, kte toho veho byli svdky, mne vzali a na lehtku mne nesli z msta ven. Pak mne posadili na neosedlanho osla a odvdli pry". To vyprv o sob Dionysius.

41. ALEXANDRIJT MUEDNCI

T Dionysius vyprv ve svm dopise biskupu Fabiovi z Antiochie o zpase tch, kte se za Decia stali muednky. "Pronsledovn nezaalo teprve csaskm vnosem, nbr ji rok pedtm. Jaksi neastn bsnk - byl-li ovem bsnkem popudil v tomto mst proti nm pohany tm, e se snail v nich udret tamn domc povru. Tito lid jm povzbuzeni a povaujce kad zloin za dovolen, rozpoutali proti nm vraednou nvist kvli naemu nboenstv a na zbonosti. Nejprve uchopili starce jmnem Metras a pikzali mu vyslovovat bezbon slova. Kdy se zdrhal, zaali jej pohlavkovat, bodat jej ostrmi hroty do tve a do o. Pak jej

vyvlekli na pedmst a kamenovali jej. Na to pivedli vc pan - jmenovala se Quinta - k pohanskmu chrmu a chtli ji pinutit, aby se tam klanla. Kdy nechtla, svzali j nohy, vlekli ji pes cel msto po ostrch kamenech, hzeli po n kameny, biovali ji a pak ji odvedli na ono pedmst, kde ji ukamenovali. Pak se vichni vtili do kesanskch dom, kad rychle k tm kesanm, kter znal ze sousedstv, a plenil a loupil. Cennj klenoty si ponechvali. Bezcenn vci a ve co bylo ze deva rozlmali a rozhzeli na ulicch, take Alexandrie se podobala mstu dobytmu nepteli. Brat vak unikli a jako ti, o kterch Pavel vydal svdectv (id 10,34) s radost oeleli svj majetek. Pokud vm, e do nynjka nikdo nezapel Pna, leda snad jedinec, kter jim padl do rukou". "Tehdy tam ila velmi ven star panna Apollonia", vyprv dle. "Tak tu zatkli a vyrazili j vechny zuby. Pak udlali ped mstem hranici a hrozili j, e ji za iva upl, nevyslov-li s nimi bezbon slova. Na jej prosbu, aby ji nechali, skoila rychle do ohn a uhoela. Dle zatkli Serapiona v jeho vlastnm dom. Hroznm zpsobem jej muili, zlmali mu dy a pak jej shodili s nejhoejho poschod jeho domu. Nemohli jsme vyjt na cestu, silnici ani na ulici ani ve dne ani v noci. Vude stle kieli, e kdo hlasit nevyslov okliv slova, bude okamit odvleen a uplen. A to trvalo hodn dlouho. Pak vak mezi nimi vypukla obansk vlka a neastnci obrtili svou zuivost proti sob. Jejich bsnn proti nm ustalo, a my jsme si zase trochu oddechli. Brzy jsme obdreli zprvu, e nm naklonn vlda byla nucena odstoupit, a strach z hrozc hrozby vzrostl. Skuten se objevil panovnkv vnos o naem pronsledovn, kter se skorem rovnal tomu, co Pn pedpovdl: e toti, bude-li to mon, odpadnou i vyvolen. Vechny pepadl strach a mnoz ven kesan ze strachu odeli. Jin byli zbaveni mst, kter na veejnosti zastvali, a odchzeli rovn. Jin zase byli pivedeni svmi znmmi i pslunky svch rodin. Vyvolni jmnem pistupovali k neistmu a nesvatmu obtovn. Nkte zbledli a tsli se strachem, jako kdyby sami slouili bohm za obtn zvata. Poetn stojc lid se jim vysmval jako zbablcm, kte nechtj umrat ani obtovat. Jin li ochotn k oltm s jistou drzost, protoe dve nebyli dnmi kesany. Na nich se nejhorm zpsobem splnila Kristova pedpov, e takov lid jen tko budou spaseni. Z ostatnch jedni je nsledovali, jin utekli, jin byli na tku chyceni. Z tchto poslednch se nkte nechali spoutat a vsadit do vzen. Nkte byli ve vzen vce dn, pak vak dve ne byli pedvedeni ped soud, zekli se vry. Jin zase vydreli a do jistho stupn muednictv, ale pak ztratili odvahu. Naproti tomu pevn a blaen sloupy Pna posilovni Pnem a vyzbrojeni jejich ve odpovdajc slou a pevnost stali se obdivuhodnmi svdky Kristova krlovstv. Prvnm z nich byl Julianus, mu trpc dnou, kter nemohl ani stt ani chodit. Pinesli jej dva lid k soudu. Jeden z nich ihned

zapel. Druh - jmenoval se Kronion pijmenm Eunus - a star Julianus vyznali Pna. Na to musili za stlho biovn projet na velbloudech celm velkm mstem. Nakonec byli ped kolem shromdnm lidem na hranici upleni. Na jejich cest k smrti byl jim pidlen vojk. Chrnil je ped tmi, kte si chtli na nich vylt svou hrubost. Za to byl pedveden tak ped soud. Tento staten vojk Kristv jmnem Besas, kter si staten vedl v tomto boji za vru, byl sat. Jin, pvodem Libyjec, podle jmna i skuten Makarios -Blaen. Soudce se jej snail rozlinm zpsobem pimt, aby zapel (Krista). Kdy to k niemu nevedlo, byl za iva uplen. I Epimachus a Alexander byli dlouh as ve vzen a vytrpli nespoetn muka. Biovali je, eleznmi drpy jim drsali ki a nakonec je splili v nehaenm vpnu. Souasn s nimi zemely tyi eny. Svatou pannu Ammonarion soudce dlouho zuiv muil, ponvad prohlsila, e nic neekne z toho, co by j pikzal. Zstala vrna svm slovm a byla odsouzena k smrti. Ostatn, toti star ctihodn Mercuria a Dionysia, kter mla hodn dt, kter vak nemilovala vce ne Pna, a jin Ammonarion zemely meem, ani byly mueny. Mstodrc se toti stydl je dle muit a ctil se tak bt enami poraen. Uveden bojovnice Ammonarion trpla za vechny. Pak byli pedvedeni k soudci Egypan Heron, Ater, Isidorus se sotva patnctiletm chlapcem Dioscorem. Soudce se nejprve pokouel laskavmi slovy je svst ne nutit je muenm. Dioscoros se vak nenechal ani pemluvit ani pinutit. Ostatn staten sneli hrozn rny a nakonec je soudce stejn pedal ohni. Dioscora, kter si tak krsn vedl ped zraky vech a na otzky dval tak moudr odpovdi, udiven soudce dal propustit. Jen mu pipomenul, e mu kvli jeho mld dv as na polepen. A tento opravdu dstojn Dioscorus ije s nmi pipraven pro jet vt boj, za kter ek trval vtzn cena. Jist Nemesion rovn Egypan byl falen obvinn, e pat k lupim. Kdy se vak ped velitelem oistil z tohoto jemu vzdlenho obvinn, byl udn, e je kesanem, a pedveden v poutech ped mstodrcho. Tento nejv nespravedliv soudce jej potrestal dvojnsob vtm muenm a biovnm, ne musili vytrpt lupii, a pak jej dal uplit s lupii. Dostalo se mu takov cti jako Kristu. Dle ped soudcem stali vojci, Ammon, Zenon, Ptolemeus, Ingenuus a s nimi star Theophilus. Kdy byl nyn nkdo vyslchn jako kesan a ji ji chtl zapt, tito kolem stojc vojci skpali zuby, kvali na nho, zdvhali ruce a pohybem celho tla mu naznaovali, aby vydrel. Tm na sebe upozornila cel kesansk obec. Dve ne je chytili, spchali sami k lavici obalovanch a prohlaovali, e jsou kesany. Mstodrc a jeho psedc dostali z toho strach. Zatmco na tch, kte mli bt souzeni, bylo vidt odvahu k nastvajcmu utrpen, soudci odvahu ztrceli. Kesan odchzeli ze soudnho dvora jako v slavnostnm prvodu. Mli radost, e vydali svdectv Kristu. Bh prostednictvm jich slavil sv vtzstv.

42. DIONYSIUS POKRAOVN

V rozlinch mstech a vesnicch zabili pohan jet mnoho jinch. Chci uvst jen jednoho. Ischyrion byl placenm sprvcem u jakhosi ednka. Jeho zamstnavatel mu pikzal obtovat. Kdy Ischyrion neuposlechl, nadval mu, a kdy setrval na svm odmtavm stanovisku, hrub s nm zachzel. Ischyrion to vechno trpliv snel. Tu onen uchopil velkou ty a probodl mu bicho a tak jej zabil. Co mm ci o mnostv tch, kte o hladu a zni bloudili v pustinch a horch, kte zemeli zimou a nemocemi nebo je usmrtili lupii i drav zv? Svdky jejich vyvolen a vtzstv jsou ti, kte zstali. Pece jen chci uvst jeden ppad, e je tomu tak. Velmi osvden staec Cairmon byl biskupem v mst Nilu. Uprchl se svou manelkou do arabskch hor a nevrtil se. Brat vechno prohledali, ale nemohli nalzt ani je ani jejich mrtvoly. Mnoz v tchto arabskch horch se stali otroky hrubch Saracen.29 Nkte se sice s nmahou mohli za velk vkupn vykoupit, u jinch vak i jet dnes to nebylo mon. Toto, mj brate, jsem nevyprvl bezdvodn. Chci, abys vdl kolik a jak velk byly nae trapy. Pece vak nejlpe budou o tom vdt ti, kte byli nejvce postieni". Krtce na to pipojuje Dionysius jet toto: "Tito nai Bohu mil brat, kte jsou te u Krista v jeho krlovstv a budou spolu s nm soudit na jeho soudu, ujali se nkterch brat, kte nevydreli, ale pece jen litovali, e obtovali. Vidli toti, e se v ltosti obrtili, a domnvali se, e takov pokn je mil Tomu, kter nechce smrt hnka, nbr jeho obrcen. Zavolali je k sob, jednali s nimi ptelsky a dovolili jim astnit se modliteb a hostiny (agap). Co nm, brat, radte? Co mme dlat? Mme sdlet jejich nzor? Mme souhlasit s jejich rozhodnutm a jednat laskav s tmi, nad nimi se oni slitovali? i mme jejich rozhodnut prohlsit za nespravedliv a sami se stt jejich soudci, jejich mrnost trpt i neuznat jejich rozhodnut?" Toto pipojil Dionysius ne bezdvodn pi zmnce o tch, kte v dob pronsledovn projevili svou slabost.

43. NOVATUS - JEHO CHARAKTER A JEHO HEREZE

Knz msk crkve Novatus30 povenecky vystoupil s nzorem, e hnci nemaj dnou nadji na spasen, i kdyby uinili vechno, co je teba k opravdovmu obrcen. Tm se stal pvodcem nov sekty. Ve sv nadutosti se nazvali "ist". Kvli tomu se v m selo na synod 60 biskup a jet vce kn a diakon. Rovn v ostatnch provincich se tamn

biskupov radili, co dlat. Konen padlo rozhodnut vylouit z crkve Novata spolu s tmi, kte s nm souhlasili, jako i vechny, kte se dobrovoln pipojili k jeho bratry nenvidjcmu a lidem neptelskmu nzoru. Naproti tomu rozhodli do takovho netst klesl bratry lkem pokn lit a starat se o n. Jet dnes existuj dopisy mskho biskupa Cornelia31 biskupu antiochijsk crkve Fabiovi, kter obsahuj zprvu o msk synod rozhodnut vech provinci v Itlii, Africe a v ostatnch krajinch. Mme tak jet jin dopisy od Cypriana a biskup v Africe psan latinsky. Z toho vysvt, e i oni souhlasili s tm, e tm, kte upadli do takovho pokuen, se mus pomoc a e pvodce tto hereze spolu se svmi pvrenci m bt plnm prvem vylouen z katolick crkve. K tmto dopism byl pipojen jet jin Corneliv dopis o rozhodnut synody a dal o Novatov jednn. Aby se ten ble seznmil s charakterem Novata, nebude nevhodn uvst nkter msta z dopisu. Cornelius v nm pouuje Fabia o charakteru Novata tmito slovy: "Vz, e tento podivn ji dlouho tajn touil po biskupskm stolci. Toto okliv pn vak skrval a sv blzniv nzory vyuval k tomu, aby zskal co nejvce vyznava. Knz na crkve Maximus a Urbanus oba sklidili za sv vyznn velkou slvu - pak Sidonius a Celerinus, kter Bom milosrdenstvm pestl vechna muka silou sv vry, je byla propjena jeho slabmu tlu a tak zvtzil nad odprcem - tito mui jej prohldli. Odhalili Novatovu potmilost, vychytralost, le, jeho kivopsenictv, neptelsk chovn vi druhm a vl chovn a vrtili se zpt do svat crkve. Velmi litovali, e se nechali svst tmto lstivm podvodnkem a doasn se odlouili od crkve. V ptomnosti velkho potu biskup, kn a velmi mnoha laik vypovdli o vech jeho patnostem, kter dlouh as vdom skrval". A brzy na tom k Cornelius: "Milovan brate, vidli jsme neuvitelnou zmnu, kter se v nm v krtkm ase udla. Vdy dotyn mu, kter stranou psahou ujioval, e naprosto netou stt se biskupem, nhle jako by vymrtn strojem vystoupil jako biskup. Tento, kter se vydval za uitele a obhjce crkevnho uen se pokusil na sebe strhnout a tajn uloupit biskupskou hodnost, kter mu nebyla dna shry. Vybral si dva spolenky, kte se zekli svho spasen, a poslal je do mal nevznamn sti Itlie, aby tam ti naprosto nevzdlan biskupy podvodnm zpsobem pimli odejt co nejrychleji do ma. Mli pr spolu s ostatnrni biskupy odstranit roztrku jakoukoli a kdekoli. Kdy tito pili, nechal je jako, jak ji bylo eeno, nepli nadan a nezkuen v takovch podvodnch jednnch sob podobnmi najatmi lidmi zavt. Pak je nutil a do dest hodiny ( Pozn.: 4. hodina odpoledne) pt. Kdy u byli opil, pinutil je, aby mu vzkldnm rukou udlili biskupskou hodnost. A ji neobdrel, sna se ji podvodnm zpsobem hjit. Jeden z tchto se nedlouho potom vrtil do crkve a v slzch vyznal sv

pochyben. Na prosbu hromdnho lidu jsme jej jako laika pijali do crkevnho spoleenstv. Ostatnm biskupm jsme vysvtili nstupce a poslali je na jejich msta. Onen obhjce evangelia tedy nepochopil, e m bt v katolick crkevn obci jen jeden biskup a e milost a dobrota Pna v n iv 46 kn, 7 diakon, 7 podjhn, 42 akolyt, 52 exorcist, lektor, osti a pes 1 500 vdov a potebnch. Toto jist vdl. Jak by to nevdl? Avak ani takov mnostv zmonch a pro crkev tak potebnch lid jej nemohlo odradit od jeho zoufalho a nesmyslnho ponn a vrtit crkvi". Trochu dle k tomu Cornelius dodv: "Nue, vyprvjme dle, na co spolhal, kdy touil po biskupsk hodnosti. Snad na to, e byl od mld v crkvi, e pro ni podstoupil etn boje, i e kvli ve podstoupil mnoh nebezpe? Nikoli. Podnt k ve mu dal satan, kter do nho vstoupil a njakou dobu v nm pebval. Pomohli mu exorcist. Pak tce onemocnl. Kdy si myslil, e zeme, pijal v posteli kest politm, mono-li tu vbec mluvit o ktu. Kdy se uzdravil, nepijal, co ml podle pedpisu crkve pijmout. Nepijal od biskupa svtost bimovn. Ponvad nebyl bimovn, jak mohl dostat Ducha Svatho?" A brzy na to k Cornelius: "V dob pro nsledovn ze zbablosti a lsky k ivotu zapel, e je knzem. Tehdy jej toti diakoni velmi prosili, aby opustil pokoj, ve kterm se uzavel, a pomohl - jak je to povinnost knze - bratm ocitnuvm se v nebezpe. Msto aby uposlechl vzvy diakon, rozlen odeel a nechal je stt se slovy, e nechce bt dle knzem, ponvad zastv jinou filozofii." Po nkolika mlo vtch pokrauje Cornelius: "Tento vzneen mu opustil Bo crkev, ve kter, kdy mu biskup pi udlovn svtosti knstv vloil na hlavu ruce, se mu dostalo cti slouit jako knz. Vichni, kn i mnoho laik, se snaili biskupa od toho odradit. Vdy nebylo dovoleno, aby nkdo, kdo byl kvli nemoci poktn v posteli, vstoupil do adu klru. Biskup je vak dal, aby jen tohoto sml vysvtit na knze". Pak Cornelius uvd jet nco, co je nejhor na jednn tohoto mue. "Kdy pinesen dary rozdluje a kadmu dv st, msto aby ubohm lidem poehnal, nut psahat. Pi tom obma rukama pevn dr ruce pjemce a nepust je dve dokud nevyslov psahu - a tu pouiji jeho vlastnch slov - 'Psahm pi tle a krvi naeho Pna Jee Krista e t nikdy neopustm a nevrtm se ke Corneliovi'. A tak ubok neokusil veee Pna, dokud neodpsahal. A msto 'Amen' pi pijmn chleba mus ci: 'Nechci patit ke Corneliovi'. "Dle Cornelius k: "Vz, e jej opustili a je sm. Denn jej brat opoutj a vrac se do crkve. Tak blaen muednk Moses, kter teprve nedvno vydal krsn a obdivuhodn svdectv. Dokud jet il, prohldl Novatovu drzost a peruil spolu s 5 knmi, kte se spolu s nm odlouili od crkve, vekero spoleenstv s Novatem" Na konci dopisu uvd Cornelius seznam biskup, kte byli v m a odsoudili Novatovo blznovstv. Uvd v nm jejich jmna a

msto, kde byli pedstavenmi. Rovn uvd jmna tch, kte nebyli v m, avak psemn se pipojili k rozhodnut dve uvedench, a jmno msta, z kterho kad psal. Toto psemn hlsil Cornelius antioskmu biskupu Fabiovi.

44. DIONYSIOVO VYPRVN O SERAPIONOVI

Tomuto Fabiovi, kter se ponkud piklnl ke schismatu, psal tak alexandrijsk biskup Dionysius. V tomto dopise uvd rzn druhy pokn a popisuje zpas tch, kte prv tehdy v Alexandrii jako muednci ob.stli. Mezi jinm uvd tak velmi obdivuhodn ppad, kter nemohu opomenout pipojit ke svm Djinm. Jeho slova znj takto: "Chci ti uvst ppad, kter se stal u ns. Byl u ns vc staec jmnem Serapion. Po celou dobu il bezhonn, ale pak upadl do pokuen. asto prosil o odputn, ale ponvad obtoval, nikdo na to nedal. Tu onemocnl a pln ti dny pestal mluvit a ztratil cit. tvrtho dne se vak trochu zotavil. Zavolal k sob dceru a syna a pravil: M dti, jak dlouho mne jet budete dret? Prosm, zavolej rychle knze, aby mi dal rozheen! Po tchto slovech pestal zase mluvit. Chlapec spchal ke knzi. Byla vak noc a knz byl nemocn. Nemohl proto pijt. Ponvad jsem vak pikzal udlit rozheen umrajcm, kdy by o to prosili a zvl kdy o to pedem prosili, aby se v dobr nadji mohli rozlouit se ivotem, dal knz chlapci malou steku Eucharistie a poruil ponoit ji do vody a vlt do starcovch st. Chlapec se vrtil dom. Jet ne vstoupil, Serapion se znovu vzpamatoval. Jde, m dt?, zeptal se. A knz nemohl pijt? Udlej nyn rychle, co ti nakzal, a osvobo mne. Chlapec navlhil Eucharistii a vloil mu ji do st. Sotva ji staec polkl, zemel. Nen z toho jasn, e byl udrovn pi ivot tak dlouho, dokud nepijal rozheen, aby pak po odputn hch mohl bt za sv dobr skutky uznn za hodna Krista?". To vyprv Dionysius.

45. DIONYSIV DOPIS NOVATOVI

Pohleme nyn, co tento Dionysius napsal tak Novatovi, kter tehdy v msk crkvi zpsobil takov rozruch. Novatus svaloval vinu za odpad a rozkol na nkter bratry, jako by byl od nich k tomu donucen. Proto mu Dionysius napsal: "Dionysius odmt bratru Novatovi pozdrav. Jestlie, jak k, jsi se oddlil od crkve, doka to tm, e se dobrovoln vrt, vdy dve bys uinil vechno, aby Bo crkev nebyla roztrena. O nic vzneenj by bylo muednictv, jm bys chtl zabrnit rozkolu v crkvi, ne muednictv pi neobtovn bohm. Ano, podle mho nzoru, bylo by to jet vce. Vdy v

jednom ppad byl bys muednkem jen za svou vlastn osobu, v druhm vak bys byl muednkem pro celou crkev. Kdybys jet nyn pesvdivmi slovy piml bratry ke svornosti, bude tv zsluha vt ne tv vina. Vina by ti potom nebyla pitna a za to, e bys volal ke svornosti, bys byl veleben. Kdyby ti to pro neposlunost brat nebylo mon, pak zachra, zachra svou vlastn dui. Peji ti dobro a pokoj v Pnu." Toto psal Dionysius Novatovi.

46. OSTATN SPISY DIONYSIOVY

Dionysius napsal tak bratm v Egypt dopis o pokn, ve kterm vykld svj nzor na ty, kte nevydreli, a rozliuje stupe zavinn. Tak je od nho jet zvltn dopis o pokn adresovan biskupu hierapolsk obce Cononovi a dopis, v nm dtkliv napomn sv vc v Alexandrii. Od nho je tak spis o muednictv vnovan Origenovi a list bratm v Laodiceji, kde byl biskupem Merusanes. Mimo to psal i mskmu biskupu Corneliovi po obdren jeho dopisu o Novatovi. V tomto dopise sdluje Corneliovi, e je od biskupa v Tarzu v Kilikii Helena a od ostatnch biskup on krajiny, jako i od kappadockho biskupa Firmiliana a palestinskho biskupa Theoktista pozvn na synodu v Antiochii, ponvad se tam nkte sna upevnit Novatv rozkol. Souasn oznamoval, e dostal zprvu o mrt Fabia a jeho nstupcem e se stal v Antiochii Demetrianus. Dle pe o jeruzalmskm biskupu doslovn toto: "Znamenit Alexander blaen zemel ve vzen". Dalm je list o povinnostech diakona poslan bratm v m prostednictvm Hippolyta. Dionysius napsal dle list o pokoji a o pokn, jin tamnm vyznavam, kte se jet dreli Novatova nzoru. Kdy se vrtili, napsal jim dva dopisy. Stejnm zpsobem byl Dionysius v psemnmu styku i s mnoha jinmi, a proto se stal velmi uitenm pro ty, kte se horliv zabvaj jeho spisy.

Kniha VII.
PEDMLUVA
Pro sedmou knihu Crkevnch djin nm opt pome velk alexandrijsk biskup Dionysius svmi vlastnmi slovy. Porznu se toti zmiuje ve svch dopisech o vech udlostech. Jm zanu sv vyprvn.

1. PATNOST DECIA A GALLA

Decius po necel l2let vld byl se svmi syny zavradn. Jeho nstupcem se stal Gallus1. V tto dob zemel ve vlu 70 let Origenes. V jednom dopise Hermammovi k Dionysius o Gallovi toto: "Gallus nepoznal vinu Deciovu ani nevdl, co vedlo k Deciov zhub. Narazil na t kmen. Za sv zdnliv astn vldy, kdy ve lo podle jeho pn, poslal do vyhnanstv svat mue, kte se modlili k Bohu za mr a jeho zdrav. Tm spolu s nimi vyhnal i modlitby za jeho osobu." Tolik Dionysius o Gallovi.

2. TEHDEJ MT BISKUPOV
Cornelius byl asi 3 roky biskupem v m. Po nm byl biskupem Lucius. Tento spravoval biskupsk ad necelch 8 msc. Kdy zemel, stal se biskupem tpn. tpnovi poslal Dionysius svj prvn list o ktu. Tehdy toti vznikl nemal spor o tom, zda ti, kte se vrtili z njak hereze, maj bt ktem oitni. Odedvna bylo toti zvykem spokojit se u takovch osob jen modlitbou a vzkldnm rukou.

3. CYPRIAN BYL PRO NOV KEST VRACEJCCH SE Z HEREZE

V ele tehdejch biskup Cyprian2, kter v t dob dil kartaginskou crkev, ml za to, e je mono pijmout, a kdy budou od svho bludu oitny ktem. tpn3 vak byl toho nzoru, e proti starmu tradinmu zvyku se nem dovolit dn novota, a proto to velmi tko nesl.

4. DIONYSIOVY DOPISY O TTO OTZCE

Dionysius ml o tto vci se tpnem velmi rozshl psemn styk. Nakonec oznmil tpnovi, e po skonen pronsledovn se crkve vude odvrtily od Novatovy novoty a e znovu mezi nimi zavldl mr.

5. JEDNOTA OBC PO PRONSLEDOVN

"Vz, brate," pe Dionysius, tpnovi, "e vechny dve odlouen kesansk obce na vchod a jet vzdlenj se znovu vrtily k jednot. Vude jsou biskupov jednotn a proti oekvn ij v mru. Toti Demetrianus v Antiochii, Theoktistos v Caesareji, nstupce Alexandra v Aelii Mazabanes, Marinus v Tyru, nstupce zemelho Thelymidra v Laodiceji Heliodoros, Helenus v Tarzu a vechny crkve v Kilikii, Firmilianus a cel Kappadocie, Abych neprodluoval dopis a nezatoval vs jmny, uvedl jsem jmnem jen ty nejznmj biskupy. Stejn je tomu v cel Syrii a Arabii. Tyto crkve stle podporujete a ped nedvnem jste jim psali. Stejn je tomu tak u crkv v Mezopotamii, Pontu a Bithynii. Zkrtka vichni se raduj a veleb Boha za tuto svornost a bratrskou lsku". Tolik Dionysius. Po tpnov dvouletm zen crkve se stal jeho nstupcem Xystus. Jemu napsal Dionysius druh dopis v zleitosti ktu, kde souasn uvd nzor a rozhodnut tpna a ostatnch biskup. tpn ji dve napsal Helenovi, Firmilianovi a vem biskupm v Kilikii, Kappadokii, Galatii jako i vem vzdlenjm pohraninm provincim, e nebude s nimi sdlet spoleenstv, protoe znovu kt heretiky. O tpnovi pe Dionysius toto: "Uva, jak je to vn zleitost. Vdy, jak slym, bylo ve vench shromdnch biskup rozhodnuto, e ti, kte pili z hereze, maj bt naped zaadni mezi katechumeny a pak ktem zbaveni starho neistho kvasu. O tom jsem mu napsal a prosil jej." Trochu dle pe: "Tak naim milovanm bratm knm Dionysiovi a Philemonovi, kte dve sdleli tpnv nzor a psali mi o tom, jsem po krtkm dopisu nyn napsal jet dlouh dopis". Tolik o zmnnm sporu.

6. SABELLIV BLUD
V tme dopise podv Dionysius Xystovi tuto zprvu o sabellianskch hereticch, kte se v jeho dob vynoili: "Nedvno u Pentapolsk Ptolemaidy se vynoilo nov uen. Velmi se rouh vemohoucmu Bohu a Otci naeho Pna Jee Krista. Neodpovd ve v jeho jednorozenho Syna, prvorozence z veho stvoen, v Slovo, kter se stalo lovkem. Konen je pln poetilch nzor na Ducha Svatho. Podle svch sil za Bo pomoci jsem o tom pro pouen napsal nkolik obrnch dopis, ponvad jsem dostal dopisy z obou stran a tak brat ke mn pili, aby si o tom se mnou pohovoili. Opisy dopis ti poslm".

7. DIONYSIUS DOSTV OD BOHA ZJEVEN ZDDEN CRKEVN PRAVIDLA

O ktu se Dionysius zmiuje ve svm tetm dopise, kter napsal mskmu knzi Filemonovi. "etl jsem", pe v nm, "spisy heretik a poslouchal, co mi ekli. M due byla sice odpornmi nzory na njak as poskvrnna, avak pece jen z toho mla uitek, protoe jsem mohl jejich nzory vyvrtit, a nyn jsou mi jet odpornj. Jeden knsk bratr mne chtl od toho odradit z obavy, abych se tou jejich pinavou patnost nepopinil. Ml pravdu. I j jsem ctil, e se tm due poskvrnila. Tu mi Bh seslal zjeven, kter mne poslilo. Slyel jsem hlas, kter mi jasn pikzal: Jen ti vechno, co ti pijde do ruky; tys schopn ve posoudit a podle toho se rozhodnout; to byl tak zatek tv vry. Uvil jsem zjeven, ponvad to bylo ve shod s tm, co dal apotol na mocnch: Bute obratnmi penzomnci! Po zmnce o herezch Dionysius pokrauje: "Od naeho zemelho Otce Heracla jsem pevzal toto pravidlo a smrnici: Kdo pichzeli z hereze, a u odpadli od crkve i navc sami neodpadli, nbr je z crkve vylouil, ponvad o nich vdl, e sice na oko sdleli spoleenstv s bratmi, avak navtvovali bludask uitele, ty na jejich prosbu pijal, a kdy vechno, co u odprc slyeli, veejn doznali. Potom je pijal do spoleenstv, ani povaoval za nutn po druh je poktt. Vdy pedtm je ji poktil". Dionysius jet dle mluvil o tto sporn otzce a pak pokrauje: "Dozvdl jsem se i to, e Afrian nezavedli tento zvyk teprve nyn, nbr e dvno ped tm zastvali tento nzor dvj biskupov crkv s poetnmi vcmi i brat na synodch v Ikoniu a Synnad a mnoz jin. Zvrtit jejich rozhodnut a tm vyvolat spor a svr, to bych nesnesl. "Neposune meznk svho blinho, kter tvoji otcov zasadili", k Psmo (Deut. 19,14). tvrt jeho dopis o ktu je adresovn do ma Dionysovi, kter tehdy byl jet knzem, krtce na to vak se stal biskupem v m. Z dopisu mono poznat, jak to podle svdectv alexandrijskho Dionysia byl uen a znamenit mu. Mezi jinm se v tomto dopise zmiuje o Novatovi takto:

8. NOVATOVA HEREZE
"Novatiana prvem nenvidme, ponvad rozdlil crkev, nkter bratry svedl k bezbonosti a rouhn, zavedl nejv hn uen o Bohu a naeho dobrotivho Pna Jee povaoval za nemilosrdnho. Ponvad zavrhuje svat kest, nedal vru a vyznn, kter pedchzej kest. Ze svch pvrenc odhn Ducha Svatho, domnv-li se, e jej maj nebo e se k nim vrtil."

9. HN KEST HERETIK
Pt Dionysiv dopis je psn mskmu biskupu Xystovi. Mluv v nm hodn o hereticch a pak vyprv nsledujc ppad, kter se udl v jeho dob. "Brate potebuji tvou radu a prosm t o tv mnn k m pednesen otzce, abych neuinil chybn krok. Nedvno jsem ktil. Pi ktu byl tak mu, kter je povaovn ve spoleenstv brat za vcho. Ji ped mm svcenm, ano, myslm, e ji za blaenho Heracla se astnil naich shromdnch. Kdy slyel otzky kladen pi ktu a odpovdi na n, piel s plem ke mn, padl mi k nohm a ujioval mne, e kest, kter pijal od heretik, nen jako tento a e s tmto ktem nem jeho kest nic spolenho. Jeho kest e je hn a je to vlastn rouhn. Dle kal, e jej nyn hrye svdom a e neme ani oi pozdvihnout k Bohu kvli tm hnm slovm a obadm za kterch byl poktn. Proto prosil o udlen tohoto opravdovho oitn. Neodvil jsem se to uinit, jen jsem mu odpovdl, e jeho mnohalet spoleenstv s crkv je pro nho dostaujc. Vdy kdy tak asto slyel slova dk inn, s ostatnmi vyslovoval Amen a tak dlouho ml ast na tle a krvi naeho Pna Jee, neodvil bych se jej znovu poktt. Vybdl jsem jej, aby byl dobr mysli, zachoval si pevnou vru a v dobr nadji aby pistoupil k svatm svtostem. Nepestal bt smutn a bl se pistoupit ke stolu. Ani prosbami se nedal pohnout astnit se veejnch modliteb". Mimo uveden dopis je od nho jet jin dopis o ktu. Je jeho jmnem i cel obce napsn Xystovi a msk crkvi. d v nm podrobn proeten tto otzky. Krom toho existuje od nho jet jin dopis adresovan mskmu Dionysiovi o Lucianovi." Tolik o tom.

10. VALERIANUS A PRONSLEDOVN ZA NHO

Gallus spolu s druhm csaem (pozn. Volusianem) vldli necel dva roky. Po nich vldl Valerianus5 spolu se svm synem Gallienem. Co si o nich mysl Dionysius, mono poznat z jeho dopisu Hermammonovi. Vyprv v nm toto: "Janovi to bylo zjeveno. elm, prav Jan, byla dna tlama, kter zpupn a rouhav mluvila, a byla j dna moc tak init po 24 msc (Zjev. 13,5). Oboj se asnm zpsobem splnilo na Valerianovi. Zde nutno vzt v vahu i jeho dvj jednn. Tehdy byl dobrotiv a vldn vi Bom sluebnkm. Vdy dn z dvjch csa nebyl k tm, kte se veejn hlsili ke kesanstv, tak laskav a tak naklonn jako Valerian. Na potku sv vldy choval se k nim veejn velmi ptelsky. Na jeho dvoe bylo plno bohabojnch mu. Byla to Bo obec.

Avak uitel a pedstaven egyptskch mg, jej pemluvil, aby pronsledoval a zabjel nevinn svat mue, protoe pr jsou proti jeho hnm zaklnnm a brn mu v tom. Vdy mezi nimi byli a jsou takov, kte pouhou svou ptomnost a svm pohledem a slovem mohou zniit albu zlch duch. Poradil csai zavst neist zasvcen, odporn kouzla a Bohu nemil obti, zabjet neastn dti, obtovat dti ubohch rodi, zkoumat budoucnost z vnitnost novorozeat a roztrhat svat obrazy, jako by tm ml doshnout nejvy tst." O trochu dle pokrauje Dionysius: "Krsn se odvdil Makrianus za slben krlovstv. Byl dve vrchnm csaskm etnm. S chladnou vypotavost nemyslil na veobecn dobro. Propadl on prorokov kletb "Prorokuj z vlastnho srdce a nehled na obecn dobro" (Ezech 13,3). Nepochopil Bo prozetelnost, kter vechno d, ani nepomyslil na soud toho, kter je pede vm, ve vem a nade vm. Stal se neptelem jeho obecn crkve, odcizil se, odvrtil od sebe Bo milosrdenstv a co nejdle se vzdlil od sv spsy. I jeho jmno to naznaovalo (pozn.: makrndaleko)." A brzy na to opt Dionysius k: "Valerianus se nechal takovm lovkem pemluvit k takovmu jednn. Podle vroku u Izaie "Zvolili si svou cestu ohavnosti, kter chtla jejich due; ihned vyvolm si jejich smn ponn a odplatm jim za jejich hchy" (Iz 66,3,4) vydal se na pospas hanb. Tento Macrianus touil po moci, a si ji nezaslouil. Ponvad kvli svmu zmrzaelmu tlu si sm nemohl oblci purpur, chtl to aspo pro sv syny, kte tm vzali na sebe tak hchy svho otce. Oividn se na nich splnila pedpov Boha: "Budu sthat hchy otc na synech do tetho i tvrtho pokolen tch, kte mne nenvid" (Ex 20,5). Kdy toti nemohl svou touhu splnit na sob, sloil ji na hlavu svch syn a tm svou patnost a nenvist vi Bohu penesl na n". Toto pe Dionysius o Valerianovi.

11. OSUD DIONYSIA A KESAN V EGYPT V TEHDEJ DOB

Co vechno vytrpl Dionysius pro Boha za Valeriovy vldy pi velmi krutm pronsledovn, to nech nm prozrad jeho vlastn slova, kter adresovala jednomu z tehdejch biskup Germanovi, kter se pokouel jej popinit. Odpovd mu takto: "Ve skutenosti se ocitm v nebezpe, e mi neporozum a e budu povaovn za poetilce, kdy vidm, e jsem pinucen podrobn vyloit, jak se obdivuhodn Bh o ns staral. Psmo vak prav: "Chrnit tajemstv krle je dobr, skutky Bo vak oznamovat je estn" (Tob 12,7). Proto se chci postavit proti Germanovm tokm. Nepiel jsem k Aemilianovi sm, nbr provzeli mne mj bratr knz Maximus, diakoni Faustus, Eusebius a Chaeremon. Tak byl s nmi jeden z ptomnch

brat z ma. Aemilanus mi vak neekl: Nesvolvej dn shromdn. Povaoval je asi za zbyten jako bylo to posledn. Nemluvil o tom, abychom se neshromaovali, ale jen o tom, abychom nebyli kesany. Potom nm pikzal vzdlit se. Myslel si, kdybych zmnil sv smlen, e i jin mne budou nsledovat. J jsem mu vak rozhodn odpovdl a ne pli odlin od Petra, e se vce slu poslouchat Boha ne lovka. Oteven jsem mu ekl, e ctm jen pravho Boha a dnho jinho a e svj nzor nezmnm a nikdy nepestanu bt kesanem. Na to nm pikzal odejt do vsi blzko pout jmnem Kaphro. Vyslechnte si slova obou stran ze zpisu o jednn: Kdy Dionysius, Faustus Maximus, Marcellus, a Chaeremon byli pedvedeni, ekl mstodrc Aemilianus: Nejen psemn, ale i stn jsem vm sdlil, e n panovnk je k vm laskav. Ve va moci je, aby se vm nic nestalo, pokud se ovem obrtte a budete se klant bohm a zeknete se toho, co neodpovd povaze boh. Co na to kte? Doufm, e nebudete nevdn dobrm bohm za to, e se sna pivst vs na lep cestu. Dionysius odpovdl: Ne vichni lid uctvaj vae bohy, nbr jen ti, kte v n v. My uctvme a modlme se k jedinmu Bohu Stvoiteli celho svta, kter tak milovanmu csai Valeriovi a Gallienovi6 dal moc vldnout. Tohoto Boha neustle prosme, aby panovnkova vlda zstala neotesena. Na to odpovdl mstodrc Aemilianus:7 Kdo vm brn uctvat i tohoto Boha pokud je Bohem, uctvat spolu s bohy! Jen vm bylo pikzno uctvat bohy, a sice bohy, kter vichni znaj. Dionysius odpovdl: My neuctvme dnho jinho boha. Mstodrc na to odpovdl: Vidm, e jste souasn nevdn vi dobrot naeho csae. Proto nezstanete dle v tomto mst. Budete posln do Kephro v Libyi. Toto msto jsem zvolil na csav rozkaz. Za dnch podmnek nesmte se shromaovat i chodit na tak zvan hbitovy. Uke-li se, e jste neli do vm pikzanho msta nebo budete-li pistieni, e se shromaujete, bude to pro vs nebezpen. Nebude chybt patin dohled nad vmi. Jdte tedy, kam jste vykzni! A jsem byl churav, nutil mne ihned odcestovat, ani mi poskytl jen jedin den odkladu. Jak jsem tedy nyn mohl svolvat shromdn?". Trochu dle k Dionysius: "A pece jsme neopomenuli s Bo pomoc veejn konat shromdn. Velmi rychle jsem ve mst shromdil lid, i kdy jsem nemohl bt ptomen. Byl jsem vak s nimi v duchu. Ale i v Kaphro bylo mnoho vcch. Jedni brat li s nmi ji z msta, druz pili z Egypta. I zde Bh otevel dvee k hlsn Boho slova. Z potku jsme sice byli pronsledovni a pohan po ns hzeli kamenm. Pozdji vak nemlo pohan opustilo sv modly a obrtili se k Bohu. Prostednictvm ns bylo tehdy poprv zaseto do nich Bo slovo. A jako ns Bh proto k nim pivedl, odvedl ns zase od nich, jakmile jsme splnili svj kol. Aemilianus se toti rozhodl pesdlit ns do

krajin, jak vil, mnohem drsnjch ne jsou v Libyi. Pikzal, aby vichni odeli do prefektury Mareotis8 a kadmu bylo ureno jin msto v tto krajin. Ns usadil ble k zemsk silnici, aby ns mohli ihned chytnout. Zadil to zejm tak aby ns ml ihned po ruce, kdyby ns chtl zatknout. J jsem dostal pkaz odejt do Kephro, a jsem ani to msto neznal ani jsem neslyel to jmno. Pesto jsem se s veselou mysl a klidn vydal na cestu. Kdy mi vak bylo sdleno, e musm do kraje u Kolluthia, vichni ptomn vd, jak mi bylo. Tady musm sm sebe vinit. Z potku jsem to tce nesl, byl jsem mrzut. I kdy krajina byla nm znmj a pjemnj, byla to pece krajina, jak se k, pln bez brat a estnch lid vydna na pospas pocestnm a lupim. Pesto znovu jsem se utoval, kdy mne brat upozornili e je to blzko msta. Kdy i v Kaphro byl il styk s bratmi z Egypta, e tu bude vt monost konat bohosluebn shromdn a v blzkosti msta e by ptel mohli astji ns vidt. Mohli by sem pichzet, pobt tady a jako v trochu vzdlenjch pedmstch by tu mohli konat sv shromdn. A to se tak stalo". Brzy na to pe Dionysius o tom, co se mu pihodilo. "Germanus se chlubil svmi etnmi vyznamennmi. Dovede hodn vyprvt o tom, co zkusil. Co me uvst, to mohu i j. Odsouzen, zbaven majetku, uloupen majetku, ztrtu hodnosti, poniovn, ztrtu obanskch prv, hrozby se strany neptel, nadvky, nebezpe, pronsledovn, tk, vemon obte a bdu? To vechno jsme zaili za Decia a Sabina a nyn za Aemiliana. V em vynikal Germanus? Pro o tom mluvil? Pesto dopoutm se velk hlouposti, kdy o tom mluvm, ale donutil mne k tomu Germanus. Proto len podrobnost penechvm bratm, kterm je vechno znmo. T Dionysius se ve svm dopise Domitianovi a Didymovi tak obrnjji zmiuje o tom, co souvis s pronsledovnm. "Bylo by zbyten", pe v tom dopise, "uvdt jmna naich. Je jich mnoho a navc je neznte. Jen byste mli vdt, e mui i eny, mlad i sta, dvata i star eny, vojci i oban, kad pohlav a kad vk biovnm ohnm i meem skonili boj a pijali korunu vtzstv. U nkterch ani dlouh doba nestaila k tomu, aby byli uznni hodnmi, aby je Pn pijal. Tak je tomu do dneka i u mne. Pn mne toti uchoval pro jinou vhodnj dobu. "V phodn as t vyslym, v den spsy ti pomohu", k (2 K 6,2). Ptte-li se na nae pomry a pejete si vysvtlen, jist jste slyeli, e jako zaten odvdli velitel, uednci, jejich vojci a soudn zzenci mne, Gaia, Fausta, Pavla a Petra. Nkte Mareott, kte u toho byli, ns vysvobodili z jejich moci a proti na vli ns odvlekli Nyn jsme j, Gaius a Petr odloueni od svch brat zaveni na pustm pinavm mst vzdlenm 3 dny cesty od Paraetonia"9. A krtce na to k: "Ve mst se vak ukrvali knz Maximus, Dioscoros, Demetrios a Lucius, aby mohli bratry tajn navtvovat. Faustinus a Aquilas, kte byli znmi pohanm, bloud po Egypt. Diakoni Faustus, Eusebius a Chaeremon jedin zstali

naivu, ponvad ostatn zemeli na mor. Eusebius, kterho Bh posiloval, od samho zatku beze strachu pomhal ve vzen se nachzejcm vyznavam a ne bez nebezpe se staral o poheb blaench muednk. A do dneka mstodrc hroznm zpsobem zabij, na skipec natahuje a ve vzen v okovech nechv umrat kesany, kte byli ped nho pedvedeni. Rovn zakazuje uvznn navtvovat a velmi pozorn sleduje, zda k nim nkdo nejde. Bh vak postien posiluje odvahou a pevnost brat." Toto sal Dion sius v tom dopise. Je tak dobr vdt, e Eusebius, kterho nazv diakonem, se brzy na to stal biskupem v syrsk Laodicei Maximus. kterho tehdy nazval knzem dil po samotnm Dionysovi alexandrijskou crkev. Faustus, kter jako Dionysius byl tehdy vyznavaem, il a do pronsledovn v na dob a zemel velmi str muednickou smrt. Byl sat. Tolik o udlostech v Dionysiov dob.

12. MUEDNCI V PALESTINSK CAESAREJI

Pi uvedenm Valeriov pronsledovn byli v palestinsk Caesareji korunovni vzneenm muednictvm za krsn vyznn Krista ti mui. Byli pedhozeni za pokrm divok zvi. Jeden z nich se jmenoval Priscus druh Malchus a tet Alexander. Bydleli pr na venkov. Nejprve si dlali vitky e vhali. Vdy zatmco ti, kte touili po nebi, za tehdejch pomr je doshli oni otleli a muednickou korunu nedostali. Pak vak po spolen porad li do Caesareje k soudci a skonili uvedenm zpsobem. Krom toho se vyprv e mimo n za pronsledovn v tme mst probojovala t boj tak jedna pan. Mla bt pvrenkyn Marcionovy sekty.

13. KLID ZA GALLIENA

Nedouho potom upadl Valerianus do rukou barbar a jeho syn Gallienus se stal samovldcem. Tento za sv vldy se choval umrnn. Ihned zruil vnos o naem pronsledovn a vydal reskript e nai uitel nboenstv mohou naprosto svobodn vykonvat sv posln. Reskript zn takto: "Samovldce a csa Publius Licinius Gallienus, zbon, astn, osvcen Dionysiovi, Pinnovi, Demetriovi a ostatnm biskupm. Aby poehnan psoben m milosti se rozilo po cel ii, rozkzal jsem, aby vechna msta uren pro nboensk ely byla uvolnna. Tmto mm psemnm rozkazem, aby vs nikdo v budoucnosti neznepokojoval se mete prokzat. Co smte pod1e naeho svolen vykonvat, to jsem ped krtkou dobou nadil. Rovn i hlavn etn Aurelius Cyrenius dostane mj

reskript". Abyste tomu lpe rozumli, peloil jsem to z latiny a pipojil k mm Djinm. Jet jin csaovo nazen uren jinm biskupm je poruce. Dovoluje jim znovu zskat tak zvan msta odpoinku hbitovy do svho majetku.

14. VZNAMN BISKUPOV TEHDEJ DOBY

V tto dob stl v ele msk crkve jet Xystus,10 antiochijsk po Fabiovi Demetrianus. Biskupem v kappadock Caesareji byl Firmilianus, v Pontu Gregorius a jeho bratr Athenodorus oba Origenovi ci. Po smrti biskupa v palestinsk Caesareji Theoktista stal se biskupem Domnus. Tento za krtkou dobu zemel a jeho nstupcem se stal Theoteknus kter il a do na doby. I tento byl z Origenovy koly. V Jeruzalm obdrel ,biskupsk stolec po Mazabanov smrti Hymenaeus. Jet v na dob il a byl ve velk vnosti.

15. MUEN MARINA V CAESEREJ

V tto dob, a crkve na vech mstech ily v klidu, byl v Caesareji kappadock sat Marinus za sv piznn se ke Kristu. Byt urozenho pvodu, bohat, vyznamenan vojenskmi dy. Podnt k jeho stt by1 tento: Vinn rva je u man jistm vyznamennm, a kdo ji obdr, jak se k, stv se centurionem. Kdy nyn bylo toto msto uvolnno, ml Marinus dky svmu dosud zastvanmu zaadn je pednostn dostat. Kdy ml pijmout toto msto, vystoupil ped soud jin s nmitkou, e Marinus podle starch zkon neme dostat dnou mskou hodnost, ponvad je kesan a neobtuje csai, a e proto toto msto pat jemu. Na to se soudce jmnem Achaeus nejprve ptal Marina, jak zastv nboensk nzor. Kdy poznal, e Marinus trvale piznv, e je kesanem, dal mu 3 hodiny na rozmylenou. Kdy Marinus vyel ze soudnho dvora, pistoupil k nmu tamn biskup Theoteknus, vzal jej za ruku a vedl jej do kostela. Zde jej postavil ped olt, odhrnul mu pl a ukzal mu na me, kterm byl opsn, a na knihu evangeli, kterou poloil naproti, a pokynu! mu, aby si zvolil jedno z obou. Marinus bez rozmlen poloil ruku na svat Psmo.'Tu mu ekl Theoteknus: "Nyn se pevn dr Boha. Dr se ho pevn a jm posilovn doshne toho, co sis zvolil. Jdi v pokoji!". Kdy se vrtil z kostela, volal jej hlasatel ped soud, ponvad prv uplynula dan lhta. Marinus ped soudem vyznal s jet vt odvahou svou vru a byl ihned, tak jak byl obleen, odsouzen, k trestu smrti a trest byl vykonn.

16. VYPRVN O ASTYRIOVI

Pi tto udlosti se proslavil Astyrius svm vyznnm vry. Pochzel z mskho sentorskho stavu, csa si jej velmi vil a pro svj vzneen pvod i majetek byl vemon ven. Tento Astyrius byl pi muednkov poprav. Obleen do drahocennho blho atu vzal jeho tlesn pozstatky na sv ramena, odnesl je, oblkl je co nejskvostnji a nechal je dstojn pohbt. O tomto mui vyprvj jeho dosud ijc ptel jet mnoho jinho.

17. ZZRAN ZNAMEN NAEHO VYKUPITELE U PANEAS

Sem pat i tento zzrak U Caesareje Philippi, kterou Fnian nazvaj Paneas na bo Panionu je jezero, z kterho vytk Jordn. Jak se vyprv, bylo tam pi jistm svtku hozeno obtn zve, kter psobenm bla obdivuhodnm zpsobem zmizelo. To ptomnm se jevilo jako velk zzrak. Jednou pi tto slavnosti byl ptomen tak Astyrius. Kdy vidl, jak dav asne nad tmto jevem, bylo mu jich lto. Pozdvihl oi k nebi a prosil skrze Krista vemohoucho Boha, aby ukzal lid svdjcho bla v cel jeho nahot a uinil konec jeho podvodu. Po tto prosb se obtn zve ihned vynoilo na hladinu jezera. Tm se ztratil i zzrak a u vce se dn neudl.

18. ENA TRPC KRVOTOKEM DALA POSTAVIT SOCHY

Kdy jsem se zmnil o mst Paneas, povauji za dobr uvst jedno vyprvn, kter by mohlo mt cenu pro nae potomky. Tam odtud pochzela ena trpc krvotokem, jak ji znme z evangeli, a byla zbavena nam Spasitelem toho trpen. Jet nyn ukazuj jej dm ve mst. Rovn existuj obdivuhodn pamtky na to, co j dobrotiv Spasitel prokzal. Na vysokm kameni u dve jejho domu stoj toti kovov podoba eny, kter klec na kolenou jako prosebnice vztahuje ruce kupedu. Naproti tto soe vak stoj z tho kovu vzpmen postava mue, kter obleen v plti vztahuje ruku k en. U jeho nohou roste cizokrajn rostlina, kter se pne a k lemu kovovho plt a je prostedkem proti rozlinm nemocem. Tato musk postava m pedstavovat Jee. Zachovala se a po nae asy a j ji vidl na vlastn oi, kdy jsem navtvil toto msto. Nen divu, e tito pohan, kterm se dostalo od Spasitele tolika dobrodin, nechali nco podobnho udlat. J jsem tam vidl i obrazy apotol Petra a Pavla, ano t obraz Krista. D se to

lehko vysvtlit tm, e podle pohanskho zvyku takto ctili dvn mue.

19. JAKUBV BISKUPSK STOLEC

Rovn biskupsk stolec Jakuba, kter byl prvnm od Krista a apotol jeruzalmskm biskupem a kter podle svatho Psma se nazval bratrem Pna, je a do dnenho dne uchovvn a tamn brat jej maj a do dneka ve velk ct. Tmto zpsobem ukazuj vem jasn, jakou ctu odedvna prokazovali a jet prokazuj svatm mum pro jejich zbonost. Tolik o tom.

20. DIONYSIOVY VELIKONON PROMLUVY A V NICH OBSAEN VELIKONON KNON

Krom ji zmnnch dopis napsal tehdy Dionysius dosud existujc slavnostn promluvy na velikonon slavnost v podob dopis. Jeden je uren Flaviovi, druh Domitiovi a Didymovi. V tomto druhm obsahujcm osmilet velikonon knon dokazuje, e velikonon slavnost nem bt slavena jindy ne po jarn rovnodennosti. Krom toho napsal jet dopis knzi v Alexandrii a dopisy rznm osobm. Napsal je jet za pronsledovn.

21. UDLOSTI V ALEXANDRII

Dionysius se brzy po znovunastolen mru vrtil do Alexandrie. Tam znovu vypukla vzpoura a vlka, take jeho biskup se nemohl osobn stkat s bratry ve mst. Obrtil se proto na n psemn, jako byli v njak ciz zemi. O tomto povstn alexandrijskch se zmiuje v dopise, kter pozdji napsal egyptskmu biskupu Hieraxovi. "Je to divn", pe, "e se mohu jen tko a jen psemn stkat s lidmi, kte ij mimo msto. Ano, dokonce je pro mne obtn hovoit sm se sebou a radit se se svou vlastn du. Vdy i s leny sv rodiny, s bratmi, kte bydl se mnou pod jednou stechou a smlej jako j, i s leny obce se musm stkat psemnou cestou a sotva nalzm zpsob, jak jim poslat dopisy. Snze se d cestovat nejen mimo provincii, ale i do nejzazch krajin vchodu ne se dostat do Alexandrie. Jet pustj a neschdnj ne ona velk neschdn pou, kterou Izrael po dv pokolen putoval, je nmst v Alexandrii. Tich, klidn pstavy sktaj obraz onoho moe, kter rozdleno a jako zdmi zadrovno nabzelo

Izraelitm pechod, Egypany vak na jejich cest utopilo. Vdy pro vrady tam spchan podobaj se Rudmu moi. eka protkajc mstem je vyprahlej ne bezvod pou a jet vyprahlej ne ona pou, na kter byl Izrael tak souen zn, e reptal proti Mojovi tak dlouho, a zzrakem dal vytrysknout vod z pust skly. Nkdy zase eka vystoupila tak, e cel okol, pole, cesty byly pod vodou. Jako by znovu hrozila potopa za Noema. Stle vak je upinn krv zavradnch a v n utopench lid, jako se to stalo kvli Mojovi faraonovi, kdy se zem promnila v krev a zpach. Jak vlna by mohla oistit vodu, kter ve oisuje? Mohl by nezmrn ocen odplavit toto hok moe? Mohl by mocn proud vytkajc z Edenu, i kdyby se jeho tyi ramena spojila v jedinou eku Gehon, smt krev tchto vrad? Kdy bude vzduch, kter je se vech stran zamoen zpachem, znovu ist a jasn? Vdy ze zem stoup zpach, zapchaj i vtry od moe, zapch eka a nad pstavem zapch i mlha a rosa nen nic jinho ne hnis se vech stran zapchajcch mrtvol. Div se, odkud je mor, tk nemoci, odkud nakaliv nemoci, pro tolik lid umr na rozlin nemoci. Div se pro nae velk msto nem tolik obyvatel vetn nemluvat a starc vysokho vku co dve, kdy pedtm vyivovalo pouze tak zvan polostar? Tehdy lid od 14 do 70 let bylo mnohem vce, ne kdyby vechny osoby od 14 let a do 80 let byly zapsny v seznamu pro veejn rozdlovn obil. Ti vkem jet mlad se podobali starcm. A vid, e lid je stle mn a stle umraj a den ze dne jich stle vce umr, jimi to neotese."

22. TEHDEJ NEMOC

Po vlce nastal mor.11 Ped blcmi se velikonocemi se proto Dionysius opt psemn obrtil na sv bratry. V tomto dopise l velkou bdu takto: "Jinm lidem by se snad ptomn udlosti nemohly zdt vhodnou dobou pro slaven velikonoc. Nepovaovali by za vhodnou ani tuto ani jinou, a u je to nynj smutn doba i takov, kterou by bylo mono povaovat za obzvl radostnou. Nyn je vude plno bdy. Vichni nakaj. Cel msto se ozv nkem nad mnostvm mrtvch a tch, kte denn umraj. Jako v ppad egyptskch novorozeat tak i nyn se zvedl mocn nek. Nen domu, kde by nebyl mrtv. A kdyby bylo jen to. Ji ped tm jsme velmi stran trpli. Naped ns vyhnali z msta. Jen my jsme byli ode vech pronsledovni na smrt. Avak i tehdy jsme pece slavili svtky. Kad msto, pole, pou, lo, hostinec, vzen, se nm pi naem utrpen stalo shromaditm. Avak ze vech nejradostnj slavnost zanaj zemel muednci, kte se astn nebesk hostiny. Pak pila vlka a hlad. To jsme sneli spolu s pohany. Sneli jsme nadvky, ktermi ns astovali,

avak spolu s nimi jsme trpli. Potom jsme se opt tili z Kristova pokoje, kter nm daroval. Pece jen velmi krtk oddech nastal nm i jim. Vypukla nynj nemoc. Pro n to byla nejstranj a nejhor udlost, kter, jak jejich spisovatel ekl, pedila vechno oekvn. Pro ns tm nebyla, nbr jako dvj utrpen byla lkem a zkoukou. Vdy nemoc neetila ani ns, tebae vce zuila mezi pohany". Nco dle pokrauje Dionysius: "Vtina naich brat z pevelik lsky k lidem neetila sv vlastn osoby. Vichni dreli pevn pohromad. Beze strachu navtvovali nemocn, peliv se o n starali. Kvli Kristu je oetovali a radostn s nimi i umrali. Nakazili se. Onemocnli stykem se svmi blinmi a ochotn s nimi sdleli bolesti. Ano, mnoho jich umralo, kdy jinm svou p vrtili zdrav a souasn na sebe vtpili jejich smrt. Onen veobecn uvan vraz "nejoddanj sluebnk", kter byl jen zdvoilostn formul, doslovn splnili, kdy se louili se ivotem. Takto umrali nejlechetnj z naich brat, kn, diakoni a velmi ven laici. Tento zpsob smrti je vak ovocem velk zbonosti a siln vry a v dnm ppad nelze jej adit a po muednick smrti. Mrtvoly svatch brali na sv ramena a do nrue, zatlaovali jim oi, zavrali jim sta, ukldali je, tiskli je, objmali, myli a oblkali je. V krtk dob je stihl t osud. li v lpjch tch, kte je pedeli. U pohan tomu bylo naopak. Nemocn vyhazovali, utr7cali od svch nejdrach, polomrtv vyhazovali na ulici a mrtv nechvali leet nepohben. Tmto zpsobem se snaili vyhnout se nkaze a smrti. Pesto nemohli se vyhnout smrti." Kdy se pomry v Alexandrii uklidnily, napsal Dionysius po tomto dopisu bratm v Egypt jet velikonon list. Krom tohoto napsal jich jet vce. Jet dnes jsou poruce list o sabbatu a list o duchovnch cviench. V dalm dopise Hermammnnovi a bratm v Egypt vyprv mnoho o patnosti Decia a jeho nstupce, pak se zmiuje o klidu za Galliena.

23. GALLIENOVA VLDA

Nejlpe je ut jeho vlastnch slov. "Ten"12, k, "kter jednoho ze svch csa ped tm zradil, druhho ve vlce porazil, byl zhy s celou svou rodinou zabit. Gallienus byl jednomysln provoln a uznn za csae. Byl nyn staronovm csaem, nebo vldl ped nimi i po nich'`. Pohle, co bylo na zatku, pilo a novm je, co nyn vyjde" (Iz 43,19) mohla by se na nho vztahovat tato Izaiova slova. Vdy jako mrak plujc pod slunenmi paprsky slunce na krtk as zakryje a uke se msto slunce, potom vak, kdy mrak pejde nebo se rozpadne, zapadl slunce znovu zane svtit - tak i Makrinus, kter se sm prohlsil za csae a vzthl ruku po Gallienov korun, nen ji tm, m byl dve, Gallienus vak zstv

takovm, jakm byl pedtm. e jako by odloila svou starobu a zbavila se dvj patnosti nyn v nov sle rozkvt, je stle vt a vude je slyet jej hlas." Dionysius pak udv dobu, kdy to psal. "Musm se znovu zahledt na lta vldy naeho csae. Vidm, jak bezbon, kte se proslavili, stali se v krtk dob bezejmennmi. N velmi zbon a milovan csa pekroil sedmilet obdob a v roce, kdy chceme slavit svtek, vldne ji 9 let."

24. NEPOS A JM ZPSOBEN ROZKOL

Krom toho napsal Dionysius tak 2 knihy O zaslbench (De promissionibus). Podnt k tomu dal egyptsk biskup Nepos, kter zaslben dan v boskch Psmech vysvtlovat idovskm zpsobem. Tvrdil, e na zemi bude tisc let plnch smyslnch radost. Tvrdil tak, e svj nzor me dokzat z Janova Zjeven. Dlu, kter o tom napsal, dal nzev "Vyvrcen alegorist (Confutatio allegoristarum). Proti nmu se postavil Dionysius dvma uvedenmi knihami. V prvn knize pedkld svj vlastn nzor na tuto spornou otzku, ve druh knize jedn o Janov Zjeven a hned na zatku se zmiuje o Nepotovi tmito slovy: "Ukazuj Nepotovu knihu a tvrd, e je v n neodvolateln dokzno, e Kristovo krlovstv bude zde na zemi. V mnoha jinch vcech chvlm a cenm si Nepota. Oceuji jeho vru, pracovitost, horlivost ve svatch Psmech i jeho etn duchovn psn, kter jet dnes se mnoha bratm lb. Velmi si vm toho lovka, kter prv zemel. Musm proto na jedn stran bez zvisti schvalovat a chvlit, co odpovd pravd, na druh stran musm proetit a opravit co jeho spis obsahuje nesprvnho. Kdyby Nepos byl osobn ptomen a kdyby svj nzor pednesl jen stn, postaila by asi jen stn rozmluva, ponvad otzky a odpovdi na n by odprce pesvdily a znovu by byl nastolen pokoj. Kdy vak je tu od nho spis, kter se zd mnohm bt pesvdiv, a nkte uitel neuznvaj Zkon a Proroky, nechtj se dit evangeliemi, nev si list apotol, naproti tomu vak uen v tto knize pednesen povauj za opravdu nco velkho a za jaksi skryt tajemstv a nedovoluj prostm bratm vit, e vzneen bosk n Pn se opravdu zjevil, e vstaneme z mrtvch a e budeme pak s Kristem, a naopak je pemlouvaj, aby vili, e v Bom krlovstv dostanou malichern a bezcenn vci tohoto svta, povauji za nutn vystoupit proti naemu bratru Nepotovi tak, jako by tu byl ptomen." O trochu dle Dionysius pokrauje: "Jak v, v kraji Arsinoe se tento nzor ji od del doby rozil tak, e dokonce cel obce odpadly. Proto jsem se tam odebral, shromdil knze a uitele, kte v jednotlivch vsch uili, abych veejn proetil toto uen. Dreli pede mnou tuto knihu jako njak tt a

nepekonatelnou pekku. Od rna do veera po ti dny jsem s nimi prosedl a snail se vyvrtit obsah knihy. Pi tom jsem musil obdivovat psnost, pravdymilovnost, uenost a zdrav nzor brat. Klidn, jeden po druhm se mne ptali i vyslovovali sv nmitky, ale tak souhlasili. zkostliv jsme se varovali tvrdojn hjit svj nzor, kdy se ukzalo, e je nesprvn. Nevyhbali jsme se jejich nmitkm, nbr snaili jsme se pokud mono na jejich otzky pesn odpovdat a dojt k jistmu zvru. Nestydli jsme se zmnit svj nzor, jestlie ns pesvdili pdnmi dvody, a souhlasit s nimi. S istm svdomm, bez petvky a se srdcem obrcenm k Bohu jsme uznali, co bylo bezpen dokzno z Psma svatho. Nakonec pedn bojovnk a iitel tohoto uen jmnem Koration vyznal ped vemi bratmi, e jej nae dvody dokonale pesvdily a e ji vce nebude lpt na svch ani se hdat, ani ji nebude o tom uen mluvit ani jemu uit. Ptomn brat mli z toho radost i e zase zavldl mr a jednota."

25. JANOVO ZJEVEN

Brzy na to mluv Dionysius o Janov Zjeven. "Nkte z naich pedchdc prohlsili tuto knihu za nepravou a zcela ji zavrhli. Vyvraceli kapitolu za kapitolou a ukazovali, e kniha je nesrozumiteln bez jakhokoli vnitnho spojen. Tak nadpis knihy prohlauj za nesprvn. kali, e to nen dn Janovo dlo a tak vbec ne zjeven, ponvad ve je zahaleno hustm zvojem nesrozumitelnosti. dn apotol, ano, ani dn svat pravovrn mu e nenapsal tuto knihu, nbr Cerinthus, kter zaloil po nm nazvanou sektu. Cerinthus pr chtl tm jen dt svm mylenkm hodnovrn jmno. Vdy jeho nzor spoval v tom, e Kristovo krlovstv bude mt pozemsk rz a v nm e bude mt to, po em smysln a pozemsk smlejc lovk tou, tedy ukojen bicha a zvecch pud. To znamen e touil po jdle, pit, svatebnch radovnkch, slavnostech, obtnch hostinch a myslel si, e to okrl tmto zpsobem. J sm nechci vak knihu zavrhovat, ponvad mnoho brat na n velmi lp. Mj nzor je, e je nad nae chpn, a domnvm se, e uveden udlosti maj skryt a zcela obdivuhodn smysl. I kdybych ji nepochopil, ctm, e slova maj hlub smysl. Mm a posuzuji je ne podle sv vlastn schopnosti. Spe jim vm. Povauji je za mnohem vzneenj, ne abych to mohl pochopit. Nezavrhuji, co nemohu pochopit. Spe obdivuji, i kdy jsem to nepochopil." Kdy pak Dionysius celou knihu podrobn probral a dokzal, e nen mon doslovn chpat slova, pokrauje: "Na konci celho tak zvanho proroctv veleb prorok jak ty, kte podle tohoto proroctv jednaj, tak i sebe. "Blahoslaven, kdo pln prorock slova tto knihy, a j Jan jsem to slyel a vidl" (Zj 22,7,8). e

se tedy jmenuje Jan a e spis je od njakho Jana, to nepoprm. Dochzm k tomu, e je to dlo svatho Bohem omilostnnho mue. Nerad bych piznal, e tento mu je apotolem, Zebedovm synem, Jakubovm bratrem, kter napsal evangelium zvan Janovo evangelium a katolick list. Ze zpsobu vyjadovn jako i z celho uspodn uzavrm, e autorem nen jeden a t lovk. Vdy evangelista nikde neuvd sv jmno a nemluv o sob ani v evangeliu ani v list." Brzy na to Dionysius dodv: "Jan nikdy neoznauje ani sm sebe ani nkoho jinho za autora. Kdo napsal Zjeven, ten vak hned na zatku uvd sv jmno. "Zjeven Jee Krista, kter mu dal Bh, aby sdlil svm sluebnkm, co se m vbrzku stt. A dal to naznait svm andlem, kterho poslal k svmu sluebnkovi Janovi. Ten dosvduje, co Bh mluvil a Je svdil, vechno, co vidl" (Zj 1,1,2). Pak tak pe: "Jan sedmi kesanskm obcm v Asii: Milost vm a pokoj" (Zj 1,4). Evangelista vak ani jednou neuvd sv jmno v katolickm listu, nbr zcela prost zaal s tajemstvm boskho zjeven: "Co bylo od potku, co jsme slyeli, co jsme na vlastn oi vidli" (J 1,1). Kvli tomuto zjeven toti Pn velebil i Petra. "Blahoslaven jsi, imone, synu Janv, nebo tlo a krev ti to nezjevily, nbr mj Otec, jen je v nebesch" (Mt 16,17). Avak ani v tak zvanm druhm a tetm Janov list, a jsou velmi krtk, nen uvedeno Janovo jmno, nbr bez uveden jmna je tam napsno "presbyter". Jan ze Zjeven naproti tomu nepovauje dokonce za dostaujc uvst sv jmno jednou a pak pokraovat ve svm vyprvn, nbr optovn k: "J Jan, v bratr a spoluastnk v souen, v krlovstv a v trplivosti Jeov, byl jsem na ostrov jmnem Pathmos pro slovo Bo a pro svdectv o Jeovi" (Zj 1,9). Tak na konci svho Zjeven jet k: "Blahoslaven, kter pln prorock slova tto knihy. A j, Jan, jsem to slyel a vidl" (Zj 22,7,8). e autorem Zjeven je njak Jan, tu se mus vit jeho slovu. Co vak je to za Jana, to je nejist. Vdy ani nek o sob jako asto v evangeliu, e je to ten uednk, kterho Pn miloval i kter leel na hrudi Pna, ani e je bratrem Jakuba i e vidl a slyel Krista. Jeden z tchto vraz by vak pece jen pouil, kdyby chtl jasnji oznait sebe. O tom ale ani slovo. Jen sebe jmenuje jako naeho bratra a spoluastnka a jako Kristova svdka a povauje se za blaenho, ponvad vidl a slyel zjeven. Podle mho nzoru mlo mnoho lid stejn jmno jako apotol Jan. Vdy z lsky, z obdivu, z horliv touhy jej nsledovat a bt stejn milovni pijali mnoz toto jmno, stejn tak mnoz pijali jmno Petra a Pavla. Ve Skutcch je uvdn tak jin Jan pjmenm Marek, kterho Barnab a Pavel vzali sebou jako prvodce. O nm se k: ,Jako pisluhovatele mli sebou i Jana" (Sk 13,5). Zda tento napsal Zjeven, nemohu ci. Vdy nen sdleno, e by s nimi el do Asie, nbr se k "Kdy odpluli do Pafu, pili Pavel a jeho prvodci do Perge v Pamfylii; Jan se vak od nich odlouil a vrtil se do Jeruzalma"

(Sk 11,13). J povauji za autora spe jinho Jana, toti jednoho z tch, kte byli v Asii. Vdy v Efezu se maj nachzet dva nhrobky s jmnem Jan. Tak z mylenek, vraz a jejich spojen mono lehko usoudit, e tento Jan byl jin ne Jan (evangelista). Evangelium a list se navzjem dopluj a stejn zanaj. Evangelium: "Na potku bylo Slovo", list: "Co bylo na potku". V evangeliu se k: "A Slovo se stalo tlem a pebvalo mezi nmi. A vidli jsme jeho slvu, slvu jako jednorozenho od Otce". V list se k s malou obmnou: "Co jsme slyeli, co jsme na vlastn oi vidli, co jsme prohldli a eho se nae ruce dotkly, toti o slov ivota -a ivot se zjevil" (I J 1,1,2). Toto pedesl, ponvad, jak ukazuje v nsledujcm vystupuje proti tm, kte poprali vtlen Jee Krista. Proto z opatrnosti pidv: "Co jsme vidli, zvstujeme vm, ivot vn, jen byl u Otce a zjevil se nm; co jsme vidli a slyeli, zvstujeme vm" (1 J 1,2,3). Jan zstv sob vrn a neodchyluje se od svho pedsevzet, nbr ve uvd tmi slovy. V krtkosti chceme nkter uvst. Kdo jej pozorn te, nalezne v obou spisech asto slova: ivot, svtlo, varovn ped tmou, pravda, milost, radost, tlo a krev Pna, soud, odputn hch lska Bo, pkaz vzjemn lsky, zachovvat vechna pikzn, pemhn svta, bla, antikrist, pislben Ducha Svatho, Bo synovstv, Bh, kter ve vem od n d vru a vude Otec a Syn. Zkrtka kdy bereme v vahu vechny zvltnosti, je jasn vidt v evangeliu a v list jednoho a tho spisovatele. Zjeven naproti tomu je velmi odlin. Nem s dnm z tchto spis spojitost ani pbuznost. Ano, nejednou, abych se tak vyjdil, ani hlsku s nimi spolenou. V listech - o evangeliu ani nemluvm - nen zmnka i nznak Zjeven. Ani ve Zjeven nen zmnka o listu, zatmco Pavel ve svch listech pece uvd mnoh nznaky o svm zjeven, a je nesepsal jako knihu. Krom toho ze zpsobu psan se d poznat, e evangelium i listy jsou odlin od Zjeven. Evangelium i listy jsou psny pknou etinou a vrazov i skladbou jsou si blzk. Sotva se v nich najde barbarismus i vrazy lidov etiny. Jak se zd, ml oba dary, kter mu Pn propjil, toti dar poznn a dar vyjadovn. Nepoprm vak, e ml vidn a e dostal dar vyho poznn a prorock dar. Poznvm vak, e jeho e i vrazy nejsou ist eck, nbr e uil barbarskch vraz a tu a tam i lidov ei. Uvst je nepovauji za nutn. A nikdo nem vak dojem, e bych se posmval. Mm myslem bylo ukzat na rozdlnost tchto spis".

26. DIONYSIOVY DOPISY

Krom toho existuje jet mnoho jinch Dionysiovch dopis. Ku pkladu dopis adresovan biskupu v Berenaice proti

Sabelliovi, dopis Telesphorovi, Eufranorovi, Ammonovi a Eusporovi. O Sabelliovi napsal jet 4 rzn pojednn, kter adresoval mskmu biskupu Dionysiovi.13 Krom toho mme jet jin jeho dopisy a nkolik vtch pojednn ve form dopis jako ku pkladu O pirozenosti (lidsk) vnovan svmu synu Timotheovi a kniha o pokuen, kterou vnoval rovn Euphranorovi. V dopise Basilidovi, biskupu v Pentapolis pe, e vydal koment k zatku Ecclesiastes. Tomuto Basilidovi napsal jet jin dopisy. To jsou tedy Dionysiovy dopisy. Nyn po tto zprv chceme potomkm pipomenout tak udlosti nai doby.

27. PAVEL ZE SAMOSATY A JM V ANTIOCHII ZALOEN HEREZE

Xystus pedsedal msk crkvi 11 let. Po nm nsledoval Dionysius, stejnho jmna jak alexandrijsk biskup. V tto dob zemel tak v Antiochii Demetrianus a Pavel ze Samosaty14 se stal biskupem. Tento v rozporu s crkevnm uenm zastval nzk a zkoprs pedstavy o Kristu, jako by Kristus podle sv lidsk pirozenosti byl jen obyejnm lovkem. V dsledku toho byl Dionysius z Alexandrie pozvn na synodu. Vzhledem k svmu vysokmu vku a tlesn slabosti nepiel osobn, avak svj nzor na spornou otzku poslal psemn. Ostatn pasti crkve vak pili ze vech stran do Antiochie, aby se postavili proti pustoiteli Kristova stdce.

28. VZNAMN BISKUPOV TEHDEJ DOBY

Mezi biskupy vynikali: biskup v kappadock Caesareji Firmilianus, pasti kesanskch obc v Pontu Gregorius aAthenodorus, biskup v Tarzu Helenus, biskup v Ikoniu Nikomas, biskup jeruzalmsk crkve Hymenaeus, biskup v sousedn Caesareji Theoteknus a Maximus, kter tehdy spn dil bratry v Bose. Krom tchto bych mohl jmenovat jet mnoho jinch biskup, kte se tehdy spolu s knmi a diakony shromdili v dve uvedenm mst kvli Pavlu ze Samosaty. Zmnn patili mezi ty nejvznamnj. Vichni se asto schzeli v rznou dobu k porad. Na kadm zasedn byly vzruen debaty, kdy proetovali Pavlovy nzory. Pavel ze Samosaty a jeho pvrenci se jet pokoueli falen uen zakrvat a utajovat. Protivn strana si vak pospila odhalit a na svtlo uvst jeho bludn uen a rouhn se Kristu. Bhem tchto jednn zemel Dionysius ve 12. roce Gallienovy vldy. Byl 17 let biskupem alexandrijsk crkve. Jeho nstupcem se stal Maximus. Gallienus vldl plnch 15 let. Po nm nastoupil

Claudius, kter po dvoulet vld pedal vrchn moc Aurelianovi.15

29. PAVEL USVDEN BVALM SOFISTOU KNZEM MALCHIONEM JE ZBAVEN SV HODNOSTI

V tto dob se shromdilo velmi mnoho biskup k posledn synod. Na n byl pvodce hereze v Antiochii zcela odhalen a ode vech uznn jako zejm bludask uitel. Byl proto vylouen z cel katolick crkve. Zvlt vyvrtil jeho nzory a usvdil jej velmi uen mu, sofista a pedstaven koly pro eck vdy v Antiochii Malchion. Pro svou mimodnou istotu sv vry v Krista se stal knzem v tamn obci. Debatoval s Pavlem a tsnopisci to zaznamenvali. Jak vme, jet dnes je to po ruce. Jedin ze vech byl schopen odhalit kadho lovka, kter utajoval sv nekal mysly.

30. ROZHODNUT SYNODY PROTI PAVLOVI

Po spolenm rozhodnut vydali shromdn biskupov spolen list mskmu biskupu Dionysiovi, alexandrijskmu biskupu Maximovi a vem crkvm v provincich. V nm podvali zprvu o svm sil vyvrtili falen Pavlovo uen, jak mu kladli otzky, o jeho ivot a charakteru. Bude vhodn vloit do mch Djin pro budouc pokolen z tohoto listu toto: "Dionysiovi, Maximovi, vem naim spolusluebnkm, biskupm, knm, diakonm v cel katolick crkvi pod nebem a naim milovanm bratm pej radost a poehnn v Pnu Helenus, Hymenaeus, Theophilus, Theoteknus, Maximus, Proclus, Nikomas, Aelianus, Paulus, Bolnus, Protogenes, Hierax, Eutychius, Theodorus, Malchion, Lucius a vichni, kte s nmi biskupy, knmi a diakony jsou zde shromdni ze sousednch mst a provinci Blo crkve." Zhy na to pokrauj: "Souasn jsme napsali etnm velmi vzdlenm biskupm a pozvali je, aby nm pomohi vylit toto zhoubn ueni. Tak jsme ku pkladu napsali alexandrijskmu biskupu Dionysicvi a blaen pamti biskupu v Kappadocii Firmilianovi. Dionysius odepsal do Antiochie, nepozdravil vak pvodce bludu ani mu nepsal. Napsal cel kesansk obci. Opis uvdme. Firmilianus dvakrt piel do Antiochie a odsoudil Pavlovy novoty, co meme dosvdit my i ti, kte o tom vd. Kdy Pavel slbil zmnit svj nzor, Firmilianus mu uvil. Doufal, e tu by byla pleitost urovnat spor, ani by tm utrpla vra. Proto odsunul sv rozhodnut oklamn tm, kter zapel svho Boha a Pna i vru. kterou dve vyznval.

Firmilianus se brzy pesvdil o jeho proradnosti. Proto se chtl nyn znovu odebrat do Antiochie. A piel a do Tarzu. Kdy jsme se prv shromdili a ekali na jeho pchod, zastihla jej tam smrt." O nco dle l ivot a jednn Pavla takto: "Kdy odpadl od toho, emu u vra a pidal se na stranu falenho uen, nen ji teba posuzovat jeho jednn. Stoj mimo crkev. Dve byl chud jako ebrk. Po pedcch nezddil dn jmn, ani si je nevydobyl njakm umnm i prac. Nyn vak protizkonnm jednnm, okrdnm crkve a vydrnm brat m nadmrn bohatstv. Vnucuje se postienm a slibuje jim za poplatek pomoc. Klame je, ani by pro n nco udlal. T ze svejcch se stran, kter jsou ochotn zaplatit, jen aby se zbavily obtn zleitosti. Zbonost je pro nho prostedkem k viv. Je pyn, nadut, zastv svtsk msta. Radji se nechv oslovovat "ducenarius"16 ne "biskup". Pyn si vykrauje po ulicch, te a diktuje dopisy za chze a nechv se doprovzet etnm doprovodem, kter el ped nm a za nm. Kvli jeho pe a povenectv proto lid nenvid nai vru a chovaj se k n neptelsky. Na crkevnch shromdnch se ve sv domlivosti chov tak, e jej ti, kdo jej neznaj, mus obdivovat. Nechv si toti udlat jevit s vyvenm trnem, jako by nebyl Kristv uednk. Tak m jako svtt ednci tak zvan sekrton.17 Rukou klepe do holen, dupe nohama po jeviti a zpupn ur ty, kte o nm nepj chvlu, hlasit mu netleskaj, nemvaj mu jako v divadle tkem, nbr slunm zpsobem a klidn jako v Bom dom mu naslouchaj. Na veejnch shromdnch neomalenm a sprostm zpsobeno pomlouv zemel vykladae Boho slova, sebe vak vyzdvihuje nadutmi slovy, jako by nebyl biskup, ale sofista a vyvolava na trhu. Odstranil psn k poct naeho Pna Jee Krista, ponvad jsou pli nov nebo pli star. K sv vlastn oslav naproti tomu nechal na prvn velikonon svtek ve shromdn zpvat enu. Ji poslouchat to je odporn. Podobn in na jeho pokyn pochlebujc mu biskupov ze sousednch mst a mst. Podobn jednaj pi svch pednkch i kn. Zdrh se vyznat s nmi, e Bo Syn sestoupil z nebe. Pozdji uvedeme podrobnj zprvu. Toto tvrzen o nm jsme si nevymysleli. Vysvt to ze zpis o jednn, kter vm poslme, hlavn z jeho vpovd, e Je Kristus pochz ze zem. Naproti tomu ti, kte zpvaj k Pavlov poct psn a ped lidem jej veleb, kaj e on, jejich bezbon uitel sestoupil s nebe jako andl. Pavel jim ve sv pe v tom nebrn, nbr dokonce poslouch jejich ei. Jak kaj antiochijt oban, i kn a diakoni, ij ve spolenosti dm. O tchto a ostatnch neblahch prohecch on v a vechno to pehl. Chce si je tm zavzat, aby ze strachu o sebe se neodvili jej pro jeho slova a jednn vinit. K tomu je jet zahrnuje bohatstvm. Proto je od dostivch bohatstv milovn a obdivovn. Pro se o tom zmiujeme? Vme, nejmilej, e biskup a

duchovenstvo m bt lidu vzorem ve vech dobrch skutcch. Tak nm nen neznmo, kolik vinou takovch dam ze spolenosti padlo nebo aspo upadlo do oklivho podezen. I kdyby Pavel nic ohavnho nedlal, pece by se ml podezen, kter vyplv z takovho chovn, vyvarovat, aby nikoho nepohoroval a nesvdl k napodobovn. Jak takov m druhho krat a varovat ped astm stykem se enami, aby jak je psno (Sirach 25,23), se nestalo, e sice jednu enu propustil, avak dv kvetouc a pkn urostl m u sebe, kter sebou voz na svch cestch a s nimi h a opj se? Vichni v duchu bduj a nakaj, avak nikdo se neodv jej vinit ze strachu ped jeho tyranskou moc. Za nco takovho, jak jsme dve ekli, by ml bt hnn k zodpovdnosti, kdyby jet katolicky smlel a patil jet mezi ns. Kdy vak tajemstv na vry zesmnil a k tomu se jet chlubil, e pestoupil k bezbon herezi Artemona - pro bychom nemli jmenovat jeho otce? myslme si, e jej nemusme hnt k zodpovdnosti". Na konci dopisu uvdj jet toto: "Byli jsme nuceni tohoto tvrdojnho odprce Boha vylouit a na jeho msto v katolick crkvi s Bo pomoc ustanovit jinho biskupa, toti Domna, syna blaenho Demetriana, kter ped Pavlem vborn dil crkev. Je to biskup, jak m bt. Dvme vm to na vdom, abyste mu napsali a pijali od nho doporuujc dopis spoleenstv. Pavel pr ml napsat Artemonovi a pvrenci Artemonovi maj pr s nm udrovat spoleenstv: Kdy Pavel souasn se svou pravovrnost ztratil i biskupsk ad, a zen crkve v Antiochii, jak bylo eeno, pevzal Domnus, Pavel nechtl uvolnit biskupsk byt. Cel tato zleitost byla tedy pednesena csai Aurelianovi, kter spravedliv rozhodl. Pikzal toti pedat dm tm, s ktermi italt biskupov a msk biskup jsou v psemnm styku. Tak tedy byl uveden mu k sv velk hanb svtskou moc vyhnn z crkve, Tak smlel o ns Aurelianus. Bhem sv vldy se zmnil a na radu jistch lid zaal ns pronsledovat. Ji se o tom hodn mluv. Uu chtl podepsat vnos proti nm, kdy zashla Bo spravedlnost, jako by ho vzala za ruku a zabrnila mu vykonat svj zmr.18 Vem velmi jasn tm ukzala, e knata tohoto svta nic nezmohou proti Kristovm crkvm, jestlie ochrann ruka Bo podle boskho a nebeskho mtka to nepipust. Po 16let Aurelianov vld nastoupil Probus a po jeho stejn dlouh vld nastoupil Carus19 se svmi syny Carinem a Numerianem. Nevldli ani cel ti roky. Moc pak pela na Diokleciana20 a na ty, kte byli spolu s nm pijati za spoluvladae. Za tchto nastalo pronsledovn, kter jsme zaili, a s tm i boen kostel. Krtce ped tm se stal Felix nstupcem mskho biskupa Dionysia, kter 9 let zastval biskupskou slubu.

31. TEHDY VZNIKL HEREZE MANICHEJC

V tto dob i Manes21 hodn svho jmna pivedl na svt belsk kacstv odpovdajc jeho jmnu. Jist satan bojujc proti Bohu pivedl na svtlo tohoto mue ke zkze mnohch. Zpsobem ivota, e a mravy byl to barbar. Od pirozenosti posedl a zuiv zadil si podnik odpovdajc jeho vlastnostem. Pokouel se povaovat se za Krista. Jednou z pchy se vydval za Paraklta a svatho Ducha. Jindy zvolil si jako Kristus 12 uednk za spolenky svho novotstv. Sv bezbon vroun lnky sbral z rznch dvno ji zapomenutch bezbonch sekt, ve dal dohromady a pak jako smrteln jed Persie rozioval to po cel msk i. Od t doby a jet do dneka je bezbon jmno manichejc vude rozeno. Takov je pvod a obsah tohoto tak zvanho poznn (gnoze), kter vzniklo ve zmnn dob.

32. VZNAMN CRKEVN UITEL NA DOBY A KDO Z NICH ILI A DO BOEN KOSTEL
V tto dob po Felixovi, kter pedsedal msk crkvi 5 let, nastoupil Eutychianus. Nebyl ani celch 10 msc biskupem a biskupskou hodnost penechal naemu souasnkovi Gaiovi. Asi po 15 let vld stal se jeho nstupcem Marcellinus, kter sm zail pronsledovn. V jejich dob byl po Domnovi biskupem v Antiochii Timaios. Po nm nastoupil, pokud si pamatujeme, Cyrillus. Za jeho veden jsme poznali knze antiosk crkve Dorothea jako mezi svmi souasnky velmi uenho mue. Velmi horliv se zabval svatmi Psmy a nauil se hebrejtin, take sm mohl st hebrejsk spisy. Byl vbornm uitelem a velmi zbhlm v eckch vdch. Od narozen byl eunuchem. Pro tyto obzvltn vlastnosti vnoval mu svou pze csa a povil ho dozorem nad barvrnou purpuru v Tyru. Ne nhodou jsme jej slyeli vykldat v kostele Psmo svat. Po Cyrillovi se stal biskupem v Antiochii Tyranus. Za nho boen kostel bylo v plnm proudu. Kesansk obce v Laodiceji dil po Socratovi Eusebius rodem z Alexandrie. Podnt k jeho vysthovn z domoviny zavdala zleitost s Pavlem ze Samosaty. Kdy toti piel kvli Pavlovi do Syrie, nedovolili mu tamn ptel vrtit se dom. Mezi naimi souasnky byl jednm z opravdovch ctitel Boha, jak lze lehko poznat z uvedench Dionysiovch slov. Po nm byl biskupem Anatolius, vborn po vbornm, jak se k. Anatolius pochzel rovn z Alexandrie a zaujmal svou uennost, eckm vzdlnm a filozofickmi znalostmi bezpochyby prvn msto mezi uenmi mui. Dokonale ovldal aritmetiku, geometrii, astronomii, dialektiku, fyziku a rtoriku. Proto pr jej i alexandrijt oban mli prosit, aby v jejich

mst zdil kolu aristotelovsk filozofie. Mnoho se vyprv o jeho lechetnm jednn pi oblhn Bruchia22 v Alexandrii. Vichni jej poctili tm, e jej pijali do nejvyho kolegia msta. Proto chci o nm jako pklad uvst toto: Kdy obleenm chybli potraviny v takov me, e hlad byl pro n nesnesitelnjm ne neptel venku, piel Anatolius s nsledujcm opatenm. Jedna st msta byla v sti mskho vojska a tm byla osvobozena od obleen. V t byl Eusebius. Tehdy jet nepesdlil do Syrie. O jeho slv a daleko proslavenm jeho jmnu se doslechl msk vojevdce. Anatolius podal Eusebiovi zprvu po poslu o potu tch, kte bhem obleen zemeli hladem. Na to si Eusebius vyprosil u mskho velitele jako obzvltn milost, e tm, kte by dobrovoln peli od neptele, zajist osobn svobodu. Uvdomil o tom Anatolia. Po tto zprv shromdil Anatolius alexandrijsk sent. Naped vechny vyzval podat manm ptelskou ruku. Kdy vak vidl, e jsou tmto nvrhem poboueni, ekl: Jist vak, jak se domnvm, nebudete mt nic proti tomu, kdy vm poradm, abyste letit eny, dti a starce, kterch je mnoho a nemohou nm pomoci, nechali brnou odejt, kam chtj. Pro mme lidi, kte by brzy byli vydni na pospas smrti, zbyten u sebe dret? K emu mme hladem zbdaen muit, kdy meme poskytnout nutn ivobyt jen mum a jinochm schopnm hjit msto? Kdy takovmi dvody pesvdil mstskou radu, vstal a hlasoval pro to, aby vichni, kte nejsou schopni pro vojenskou slubu, mui i eny, odeli z msta. Kdyby zstali, mstu by nepomohli, nemli by dnou nadji na zchranu a musili by zemt hladem. S tmto nvrhem souhlasili vichni sentoi. Anatolius tak zachrnil skorem vechny obleen. Rozhodnut sentu neobsahovalo pouze rozhodnut, e nejen kesan a pak vichni ostatn obyvatel msta kadho vku mohli uniknout. Bezpoet jinch v enskm obleen mohli tajn vyjt z bran a odebrat se do mskho tbora. Zde se Eusebius jako otec a lka ujal vyerpanch dlouhm oblhnm a svou lskyplnou p jim znovu dodal sil. Crkev v Laodiceji byla poctna dvma takovmi bezprostedn za sebou nsledujcmi pasti. Bom zenm se toti po tto vlce odebrali z Alexandrie do Syrie. Anatolius nenapsal mnoho knih. Pesto mme jich od nho tolik, e z nich meme poznat jeho uenost a bohat znalosti. Zvlt uvd sv nzory na slaven velikonoc. Nebude bez uitku zde nco z toho uvst.

33. ANATOLIIJV VELIKONON KNON

"Nue, je novoln v prvnm roce prvnho msce, kter je potkem celho 19letho cyklu. Podle egyptskho kalende je to 26. den msce famenoth, podle macedomskho 22. den

msce dystros a podle man 11. kalendy dubnov. V uvednm 26. dni msce fanemoth slunce nejen nevstoupilo do prvnho znamen zvrokruhu, ale tvrtho dne (toho msce) se vrac na tut svou drhu. V tomto znamen zvrokruhu, v nm je rovnodennost, zan prvn msc roku. Rovnodennost zan msc, zan zvrokruh a je to zatek obn drhy planet. Nejbl pedchzejc msc, kter je ve dvanctm znamen zvrokruhu, je poslednm mscem roku a koncem obn drhy planet. Tm tvrdme, e ti, kdo tento msc povauj za prvn msc a od toho potaj 14. den, Paschy, se dopoutj velkho omylu. Toto jsme si nevymysleli my. Ji id to znali dvno ped Kristem a velmi peliv to sledovali. Mono to poznat z mst u Philona, Josefa a Musaea. A nejen u tchto, nbr tak u jet starch spisovatel, u obou Agathobul zvanch uitel, u velmi proslavenho Aristobula, jednoho ze sedmdesti, kte pro Ptolemaia Philadelfa a jeho otce peloili bosk Psma Hebre, a kter vnoval tmto krlm komente k mojskmu Zkonu. Ti vichni pi een tto otzky v knize Exodus kaj, e vichni mus obtovat velikononho bernka po jarn rovnodennosti uprosted prvnho msce. Tak by tomu bylo, kdyby slunce prochzelo prvn st slunen drhy, i jak nkte z nich kaj, prvnm znamenm zvrokruhu. Aristobulos vak jet dodv, e o velikononm svtku nejen slunce, nbr i msc mus prochzet znamenm rovnodennosti. Existuj dv rovnodennosti, jedna na jae a druh na podzim. Stoj pmo proti sob, a den, kdy se obtuje velikonon bernek, je stanoven na veer trnctho msce. V t dob slunce a msc stoj proti sob, jak mono vidt pi plku msce. Tedy pi jarn rovnodennosti se zastav slunce a pi podzimn rovnodennosti msc. Vm, e jet mnoh jin dkazy uvdj, z sti jsou vak jen pravdpodobn dkazy, z sti zcela oprvnn. Pokouej se tm vysvtlit, e Pascha a slavnost nekvaench chleb mus bt bezpodmnen slaveny pi jarn rovnodennosti. Nechm stranou mnostv dkaz, kter saly rouku z mojskho Zkona a jako v zrcadle nm odhaluj Krista, jeho utrpen a jeho uen. Ostatn i msta v Henochov knize dokazuj, e u Hebre prvn msc je kolem rovnodennosti." Tento Anatolius nm zanechal tak v deseti knihch vdeck pojednn o aritmetice a mnoh jin spisy svdc o jeho horlivosti a znalosti teologie. Biskup v palestinsk Caesarei Theoteknus jej vysvtil na biskupa. Chtl jej toti mt po sv smrti nstupcem. Dokonce krtkou dobu byli oba pedstavenmi souasn v te kesansk obci. Kdy vak synoda svolan proti Pavlovi povolala Anatolia do Antiochie, byl na sv cest mstem Laodiceou, kdy prv Eusebius zemel, tamnmi bratmi pinucen tam zstat. Po jeho smrti byl ustanoven biskupem tamn crkve tpn. Byl poslednm ped pronsledovnm. tpn byl sice pro sv znalosti filozofie a eck vzdln veobecn obdivovn, avak

pro vru neml takov naden, jak se bhem pronsledovn ukzalo. Pi pronsledovn se projevil spe jako petvaujc se, zbabl a bojcn lovk ne jako prav filozof. Pesto crkev tm nemla zaniknout. Zachrnce od samho Boha ustanoven biskup Theodotus ji znovu povznesl. Byl to mu, jeho innost odpovdala jeho jmnu i jeho biskupskmu posln. Vborn lil jak lidsk tlo tak i dui, miloval blinho, byl lechetn, ctil s druhmi a stejn tak byl ochoten pomoci tm, kte to potebovali. Byl tak velmi zbhl v teologii. Takovm byl Theodotus. Po Theodotovi, kter v palestinsk Caesarei velmi horliv konal biskupskou slubu, nastoupil Agapitus. O nm vme, e mnoho pracoval, peliv se staral o sven mu lid a ml tdrou ruku pro vechny, zvlt pro chud. V tto dob jsme poznali Pamphila, knze tamn obce, velmi uenho mue, kter i v ivot byl pravm , filozofem. Vylen jeho charakteru a jeho zsad by vyadovalo ne bezvznamnho dla. Ostatn ve svm spise, kter o nm pojednv, jsem uvedljednotlivosti z jeho ivota a ze koly jm zaloen, kolik boj v dob pronsledovn pi mnoha vyznnch vry protrpl a konen jsem se zmnil tak o jeho muednick korun. Pamphilus byl nejslavnj z tch, kte zde ili. Z tch, kte jsou nejble na dob, znme obzvlt dva vynikajc mue: Pieria, knze v Alexandrii, a biskupa obce v Pontu Maletia. Pierius pro svou velkou chudobu v ivot, svmi filozofickmi znalostmi, svmi pojednvnmi a vklady svatch Psem jako i svou mimodnou zbhlost v kzn si zskal velk jmno. Meletius, zvan od uench "med z Attiky", odpovdal zcela idelu vestrann vzdlanho uence. Kad musil obdivovat jeho vmluvnost. Mohlo by se ci, e u nho to byl dar prody. Kdo jej mohl v jeho obshl znalosti a velik uennosti pedstihnout? Vdy kdo jen jednou by se s nm chtl mit, musil by doznat, e Meletius je velmi zbhl a znal ve vech vdch. I Nemn vborn byly i ctnosti v jeho ivot. Takovho jsme poznali bhem celch 7 let v Palestin, kde se v dob pronsledovn zdroval. Po smrti krtce ped tm zmnnho biskupa Hymenaea stal se biskupem jerusalmsk crkve Zabadas. Zanedlouho vak zemel. Po nm nastoupil na apotolsk stolec, kter je a do dneka zachovn, Hermon, posledn biskup ped pronsledovnm za naich dn. V Alexandrii po Maximovi, kter po Dionysiov smrti dil biskupsk ad 18 let, nastoupil Theonas. Za tohoto il v Alexandrii spolu s Pieriem vhlasn knz Achillas, ktermu bylo sveno veden katechetick koly. Vce ne ostatn ukazoval ve svm jednn vzneen plody filozofie a sprvnou povahu kesanskho jednn. Po 19let Theonasov sprv biskupstv se stal jeho nstupcem v Alexandrii biskup Petr. Tak tento bhem svho 12letho zen crkve se velmi proslavil. Ped pronsledovnm dil crkev

necel 3 roky. Pak se vnoval psn askesi a pi tom se zcela veejn staral o dobro kesanskch obc. Byl za to v devtm roce pronsledovn sat a ozdoben muednickou korunou. Tm uzavrme djiny biskup. Od narozen naeho Spasitele a do boen kostel obsahuj 305 let. Nyn chceme psemnou cestou sdlit potomkm poet a zpsob boj tch, kte za naich dn staten bojovali za vru.

Kniha VIII.
PEDMLUVA
V sedmi knihch jsem sledoval nstupce apotol. V tto osm knize povauji za nutn seznmit potomky s udlostmi na doby. Vyaduj si, abych je podrobn vylil. Nech tedy nae vyprvn zane.

1. POMRY V NA DOB PED PRONSLEDOVNM

Je nad m sly vylit pimenm zpsobem, jak vnosti a svobody se tilo u vech lid - u ek i barbar - ped pronsledovnm nboenstv, kter ohlsil vevldnouc Bh skrze Krista lidem. Jako dkaz toho by mohlo poslouit blahovoln chovn vldc vi nm. Kesany dokonce ustanovovali mstodrcmi v provincich a z nklonnosti vi jejich nboenstv osvobozovali je od povinnosti obtovat bohm, kter znepokojovala jejich svdom. Co mm ci o csaskch dvoanech a panovncch samch? Tito dovolovali svm dvoanm, jejich enm, dtem a jejich otrokm svobodn slovem i skutkem vyznvat vru, ani jim v tom brnili. Byli jim naklonni vce ne ostatnm sluebnkm. Sem patil Dorotheus,1 kterho pro jeho oddanost a velkou vru si vce vili ne ednky a mstodrc. Rovn byli kvli Bomu slovu velmi veni Gorgonios2 a s nm i jin. A jak ct se tili u vech civilnch i vojenskch ednk biskupov jednotlivch kesanskch obc. A kdo by mohl vylit nespoetn zstupy, kter pijaly Kristovu vru, mnostv tch, kte se astnili bohosluebnch shromdn, a rostouc poet Boch dom? Ji nestaily star budovy a ve vech mstech musily bt stavny zcela nov rozlehl kostely. Pokud nebesk Bo ruka chrnila svj hodn lid, denn rostouc a vzmhajc se crkev nebudila dnou zvist nikdo na ni nesvolval dmony ani se nikdo j v tom skonm zpsobem nesnail zabrnit. Se stle a stle pibvajc svobodou mizela vak horlivost a pibvala vlanost. Jedni

druhm zvidli, navzjem se pomlouvali a kdyby to bylo mon, bojovali by proti sob meem a kopm. Pedstaven se postavili proti pedstavenm, obec proti obci. Kdy pokrytectv a petvka dostoupila vrcholu, poal ns Bo soud poznenhlu mrn navtvovat. Ped tm ns pronsledovali vojci, avak bohosluebn shromdn zstala nedotena. Nyn ve sv lhostejnosti nepomyslili jsme na to, e jsme dlem lsky a Boho milosrdenstv. Jako nkte pohan jsme si mysleli, e se Bh o ns nestar ani o ns nepeuje. Tm jsme hromadili hch na hch. Nai pasti nedbajce o to, co pedpisuje vra, jeden druhmu zvidli, hdali se mezi sebou, hrozili si, nenvidli se, ili v neptelstv a svou moc se snaili hjit tyranskm zpsobem. Nyn podle vroku Jeremie "zahalil do temnot ve svm hnvu Pn dceru Sionu, srazil z nebe k zemi slvu Izraele a nemyslil na podno svch nohou ve dni svho hnvu, nbr potopil vechnu krsu Izraele a rozboil vechno jeho okol" (Nky 2,1) a jako je pedpovdno v almech ( 88,40), zruil mluvu se svm sluebnkem, odsvtil a po zklady jeho svatyni rozboenm kostel -, rozboil vechno jej okol a zatsl jejmi zklady. Davy lidu, kte prochzeli, plenily, svm sousedm se stal pro posmch. Bh pozdvihl pravici jeho neptel, odal pomoc svho mee a nestanul pi nich v boji, neoistil jej a rozbil jeho trn na zemi. Zkrtil dny jeho doby a ke vemu jej zavalil potupou.

2. ROZBOEN KOSTEL
Toto vechno se splnilo v na dob. Na vlastn oi jsme vidli, jak jsou strhvny Bo domy a do zkladu boeny, jak bosk a svat Psma jsou na veejnch prostranstvch hzena do ohn. Vidli jsme paste obc, jak se zbable skrvaj, jak je potupnm zpsobem zatkaj a vydvaj na posmch nepteli. Zde podle jedn pedpovdi "Bh vylil potupu na knata, nechal je bloudit neschdnou pout a ne po cestch" ( 106,40). Nepovauji za svj kol podrobn lit jejich smutn osud, kter je stihl. Tak se mi nezd za vhodn mluvit o jejich vzjemnch sporech a pehmatech ped pronsledovnm a sdlovat je ptm generacm. Umnil jsem si nemluvit o tom vc, ne co by mohlo slouit k ospravedlnn Boho trestu. Nebudu se proto zmiovat o tch, kte pi pronsledovn upadli v pokuen zapt vru, ani o tch, kte pln ztroskotali nebo utonuli v hlubinch pboje. Do svch Djin vlom jen to, co by mohlo mt uitek pedevm pro ns sam a pak i pro potomky. Pejdme nyn ke krtkmu popisu svatch boj, kter podstoupili svdkov boskho nboenstv. Bylo to 19. roku vldy csae Diokleciana3, kdy v msci

dystru, kter se u man nazv bezen, blzko svtku Utrpen naeho Spasitele byly vude vyveny csask edikty pikazujc rozboit do zklad kostely a svat knihy hodit do ohn. Dle ti, kte zaujmali estn postaven, mli jich ztratit a jejich podzen ednci, jestlie trvali na vyznn kesansk vry, mli ztratit svobodu. To byl obsah prvnho ediktu proti nm. Nedlouho na to se objevil jin vnos, podle kterho vichni pedstaven crkv na vech mstech mli bt spoutni a potom obvyklm zpsobem pinuceni k obtovn bohm.

3. BOJ MUEDNK ZA PRONSLEDOVN.

Tehdy velmi mnoho pestavench vytrplo hroznm zpsobem stran muka. Byl to vzneen boj. Velmi mnoho jinch se toho zhrozilo a podlehli ihned pi prvnm nporu. Z ostatnch byl kad jinm zpsobem muen. Jeden byl biovn, jin trpl na muidlech pod kopyty kon. Zde prv nkte nalezli velmi krutou smrt. Jin musili svj boj bojovat jinm zpsobem. Jeden byl nsilm pivleen, aby hn obtoval bohm. Kdyby obtoval, byl by ihned proputn. Jin naproti tomu nejednou piel a k olti, ani se neho neistho dotkl. Mohl vak voln odejt, kdy nkte jen ekli, e obtoval a on k tomu mlel. Jin polomrtv byl odhozen jako skuten mrtv. Jin zase svzn na obou nohch byl odvleen daleko a pak potn mezi ty, kte obtovali. Jeden kiel a zapsahal se, e se zdrhal obtovat. Jin hlasit doznal, e je kesan a hrd vyznval oblaujc jmno Kristovo. Jin zase tvrdojn tvrdil, e neobtoval a nikdy e nebude obtovat. Vojci ranami do st se je snaili umlet a ranami do oblieje je nsilm odehnat. Neptel vry velmi si dvali zleet na tom, aby aspo zdnliv doshli svho cle. To se vak jim u svatch muednk nepodailo. Kdybychom chtli podrobn to vylit, staila by k tomu slova?

4. VZNAMN MUEDNCI
Bylo by mono uvst tisce tch, kte prokzali obdivuhodnou horlivost a to nejen, kdy vypuklo proti nm pronsledovn, nbr jet dve, kdy byly klidn pomry. Kne tohoto svta ped krtkou dobou jako by procitl ze spnku po mezidobm klidu, kter nastalo po Deciov a Valerianov pronsledovn. Jet neveejn, skryt sahal po crkvi. Nevyhlsil nm vem ihned vlku, nbr zamil se na ty, kte slouili ve vojsku. Vil toti kdyby tyto pemohl, e by se pak lehce zmocnil i ostatnch. Tehdy bylo vidt, kolik vojk odloilo vojensk ivot, aby nemusili zeknout se vry v Stvoitele svta.

Ku pkladu ped nedvnem vrchn velitel, nevm kdo to byl, zaal s pronsledovnm u vojk. Se v rozhodnost vylouil kesansk vojky a dal jim na vybranou bu poslechnout pkazy csae a tak zstat a ponechat si hodnost, nebo v ppad neuposlechnut ve ztratit. Vtina bojovnk za Kristovo krlovstv dala pednost vyznn Krista ped zdnlivou lidskou slvou, a to bez rozmlen a vhn. Nkte pro sv lpn na ve ztratili nejen hodnost, ale i ivot. Ten, kter strojil klady naemu nboenstv, odvaoval se jet s mrou a zdka prolt krev nkterch. Asi se jet dsil mnostv vcch a nechtl zat najednou vlku proti vem. Jakmile vak vedl oteven boj, bylo mono vidt ve vech mstech a vesnicch tolik muednk, e je nemon vyjdit slovy jejich poet.

5. UDLOST V NIKOMEDII
V Nikomedii4 byl vnos proti crkvm vyven na navtvovanm veejnm mst. Ihned na to jej strhl ne njak neznm, nbr vysoce postaven mu.. Miloval Boha a ve sv iv ve povaoval vnos za nejv bezbon a zloinn a roztrhal jej na kousky. Tehdy byli v tomto mst prv dva csaov.5 Prvn, star byl augustem a zaujmal mezi vemi prvn msto. Druh zaujmal a tvrt msto. Mu, kter roztrhal vnos, se prvn v tomto mst vyznamenal. Ihned jej vak stihl trest, kter musil pirozen nsledovat za tak sml in. Gachoval si vak a do poslednho dechu veselou mysl a klid.

6.CSASK DVORN SLUEBNICTVO

Pede vemi, kter pro staten chovn obdivovali i ekov a barbai, uvdj nm djiny t doby lechetn Bo muednky Dorothea a ostatn csask sluebnky. Pni si jich velmi vili a milovali je jako sv vlastn dti. A pece pro svou vru musili trpt a zemt obzvl vymylenm zpsobem smrti. Ve skutenosti za to zskali vc ne jsou doasn pocty a blahobyt. Aby si moji teni sami udlali obrzek o osudu ostatnch, uvedu jen zakonen ivota jednoho z nich. Jeden z nich byl v pedtm uvedenm mst pedveden ped ony csae. Bylo mu pikzno, aby obtoval bohm. Kdy se rozhodn zdrhal, byl na pkaz vytaen nah do ve a ml bt tak dlouho biovn, a by povolil a proti sv vli poslechl pkaz. Vydrel to, ani zakolsal. Byly mu ji vidt kosti. Pak lili na jeho rozsekan tlo vinn ocet smen se sol. Kdy vak nedbal ani tchto bolest, byl poloen na rozhaven rot. Zde s tm, co na nm jet zbylo byl jako maso pipraven k jdlu pomalu opkn, aby pli rychle nezemel. Ti, kte jej poloili

na rot, nesmli jej dve sejmout, dokud by se po takovm utrpen nepoddil rozkazu. On vak byl pevn a jako vtz vypustil v mukch svou dui. Takov bylo muednictv csaova komornka, kter byl opravdu hoden svho jmna. Jmenoval se toti Petr - skla. Tak zpsob smrti u ostatnch byl nemn stran. Nebudu je jmenovat, abych se tm pli nezdroval. Jen tolik chci poznamenat, e Dorotheus a Gorgonius souasn s vtinou jinch z csaskho dvora po mnoha bojch skonili svj ivot tm, e byli obeni. Dostali za svj boj vtznou cenu. V te dob byl pro sv vyznn Krista sat i biskup tamn nikomedsk crkve Anthinus. S nm zemelo muednickou smrt velmi mnoho muednk, ponvad prv v tch dnech z neznmch .pin vypukl v csaskm palci v Nikomedii por. Rozila se ve falenm podezen zprva, e to zpsobili nai. Proto na csask rozkaz byli tamn kesan oboj o pohlav hromadn jednak sati, jednak upleni. Jak se vyprv, mui i eny v jakmsi nevyslovitelnm naden, kter jim bylo dno z nebe, se vrhali do ohn. Jin vt poet kati spoutali, pivedli na lo a shodili je do mosk hlubiny. Avak i mrtvoly csaskch sluebnk, kter byly s nleitou poctou pohbeny, rozhodli se jejich domnl pni vykopat a hodit do moe, aby je snad nkdo, kdyby zstali ve hrobech, podle jejich nzoru nepovaoval za bohy a jako takov je neuctvali. Toto se stalo v Nikomedii na potku pronsledovn. Nedlouho potom se snaili nkte v tak zvan armnsk Meletin, jin zase v Syrii strhnout na sebe csaskou moc. Na to vyel csask rozkaz vude pedstaven kesanskch' obc spoutat a uvznit. Vude bylo velmi mnoho lid uvznno. Vznice jinak uren pro vrahy a hanobitele hrob byly tehdy naplnny biskupy, knmi, jhny, lektory a exorcisty, take pro ty, kte byli odsouzeni pro njak zloin, nebylo u v nich msta. Po prvnm vnosu nsledoval jet dal pikazujc propustit uvznn, kdyby obtovali, v ppad odmtnut krut muit. Kdo by mohl spotat muednky, kte v jednotlivch provincich e a zvlt v Africe, Mauretanii, Thbch a v Egypt trpli? Nkte se z Egypta odsthovali do jinch mst a provinci a tam se vyznamenali jako muednci.

7. EGYPAN, KTE SE STALI MUEDNKY VE FENICII

Ti, kte se vyznamenali v Palestin, Tyru ve Fenicii, jsou mi znmi. Kdo z tch, kte je vidli, neasl nad nesetnm biovnm, nad jejich statenost? Byli to obdivuhodn bojovnci za vru. Kdo by neasl nad obdivuhodnou statenost tchto hrdin v boji s krvelanmi elmami s pantery medvdy, divoky a bky, kte byli poranni rozplenm elezem? Sm

jsem byl pi tom a vidl jsem tehdy, jak v nich psobila Bo moc naeho Spasitele Jee Krista, jemu svdili. Vdy po lidsk krvi znc zvata se neodvaovala del dobu dotknout se tl Boha milujcch mu nebo se k nim piblit. Spe se obrtila proti tm, kte je drdili. Svat bojovnci tam stli naz a tlesknm, jak jim bylo pikzno, se pokoueli zv na sebe pivolat. Zv se jich vak ani jednou nedotkla. Sice nkdy se na n vrhla, avak i jakoby zadrovna vy moc zase couvala. To trvalo dlouho a lid nad tm asli. Kdy prvn zve neublilo, poslali na tho muednka druh i tet. Obdivuhodn byla statenost tchto svtc a neotesiteln duevn sla pebvajc v kehkch tlech. Tak bylo vidt jinocha jet dvacetiletho bez pout. Ruce ml vztaen do podoby ke a nebojcn, klidn se upmn modlil k Bohu. Nevzdlil se z msta kde stl a medvdi a pantei na nj zuiv doreli a ji skorem jeho tlo trhali. Nevm, jakou tajemnou boskou silou jim nkdo zavel tlamu a e se zase vrtili. Tak se choval tento. Jin - bylo jich celkem pt - bylo mono vidt, jak byli pedhozeni rozzuenmu bku. Bk vyhodil rohy do ve opodl stojc, rozdupal je, take musili bt polomrtv odneeni, k svatm muednkm se vak nepiblil, pesto e byl velmi rozzuen. Dupal, rohy zdvyhal jednou sem podruh tam, supl vydrdn havm elezem. Bo prozetelnost jej zadrela. Kdy jim nic neudlal, i byla vputna jin zvata. Nakonec byli vichni po stralivch tocch zvat probodeni meem a hrobem msto zem se jim stalo moe.

8. MUEDNCI V EGYPT
I Takov byl boj Egypan, kte v Tyru bojovali za vru. Avak zaslou si n obdiv i ti Egypan, kte se stali muednky ve sv vlastn vlasti. Vdy zde nespoet mu, en a dt obtovali svj asn ivot za uen naeho Spasitele a zemeli rozlinou smrt. Jedni byli rozdrni elenmi drpy, biovni, nesetnmi zpsoby mueni - ji vyprvn o tom bud hrzu - a potom odevzdni plamenm. Jin byli utopeni v moi. Jin zase dobrovoln nabzeli svou ji katm. Nkte umrali pi muen, jin zemeli hladem, jin byli ukiovni jin mueni na zpsob zloinc nebo jet krutjm zpsobem. Byli toti pibiti hlavou dol a tak dlouho viseli, dokud nezemeli na ki hladem.

9. THBT MUEDNCI

Nelze ani vylit, jak muka vytrpli muednci v Thbch.6 Msto eleznmi drpy jim drsali cel tlo ostrmi stepy tak dlouho, a z nich vyprchal ivot. eny se svzanma nohama byly strojem vytaeny do ve a nah s nepokrytmi tly hlavou dol visely vysoko ve vzduchu. Byl to pern pohled na n. Jin zase byly pivzny na vtve strom a tak umraly. Strojem si toti pithli k sob velmi siln vtve, pivzali jednu nohu muednka k vtvi a vtev pak nechali vymrtit do pvodn polohy. To si vymyslili proto, aby dy muednk byly jednm rzem od sebe odtreny. A toto se dlo ne nkolik mlo dn nebo vbec krtk as, nbr nepetrit vce let. Jednou jich bylo usmrceno vce ne 10, jindy zase vce ne 20. Nkdy jich bylo ne mn ne 30, ano tu a tam skorem 60, jindy zase 100 za den. Mui s enami a dtmi byli zabjeni rznm zpsobem. J sm jsem vidl za svho pobytu v t krajin, kolik najednou v jednom dni jich bylo sato nebo upleno. Soudcv me byl ji tup a a k nepoteb vylmn. Kati se musili stdat, jak byli unaveni. Tehdy jsme tak vude vidli obdivuhodnou statenost, opravdu boskou slu a veselou mysl u tch, kte vili v Pomazanho Boho. Vdy sotva byl vynesen rozsudek nad jednmi, hned jin z rznch stran spchali k soudnmu tribunlu a hlsili se jako kesan. Nedbali na utrpen a rozlin zpsoby muen. Bez obav svobodn se hlsili k nboenstv vevldnoucho Boha. Rozsudek smrti vyslechli s radost a usmvajc tv, ano, dokonce pli chvalozpvy Bohu a dkovali mu a do posledn chvle. Toto vechno je jist hodno velkho obdivu. Jet vtho obdivu si zaslou ti, kte dali pednost pravmu nboenstv a ve v naeho Spasitele Pna Jee Krista ped svm bohatstvm, urozenm pvodem, vysokmi hodnostmi, ped svou vmluvnost a filozofickmi znalostmi. K tm patil Philoromus. Byl vysokm ednkem, sprvcem csaskch dchod v Alexandrii, a vzhledem k svmu vysokmu postaven a sv msk hodnosti v doprovodu vojk vynel rozsudky. Stejn i biskup thmuidsk7 crkve Phileas. Ke spokojenosti vech zastval vysok ad ve sv vlasti a byl proslaven svmi filozofickmi znalostmi. Velk poet pokrevnch pbuznch a jinch ptel, i mui ve vysokm postaven jej stle prosili, sm soudce napomnal aby mli slitovn aspo sami nad sebou brali ohled na sv dti a enu. Nedali se vak dnm zpsobem pohnout, aby z lsky k ivotu pohrdli pikznmi kter dal n Spasitel. S munm smlenm filozofa i spe se zbonm, Bohu oddanm srdcem zstali pes vechny hrozby a zl nakldn soudce pevn a pak byli oba ati.

10. UDLOSTI V ALEXANDRII PODLE ZPRVY MUEDNKA PHILEA

O Phileovi jsme se zmnili, e tak pro svtsk znalosti si zskal velk jmno. Nyn bude svdit sm o sob, o svm charakteru, o muen, kter se v jeho dob udla v Alexandrii. Jak jen to je mon, vyl to velmi pesn on sm. Z dopisu Philea Thmuitm8 "Vechny tyto pklady, vzory a vzneen pamtnky jsou pro ns zapsny v boskch svatch Psmech. Proto blaen muednci, kte pozdvihovali oi svho ducha k vevldnoucmu Bohu, bez jakhokoli rozmlen se rozhodli u ns pro smrt za nboenstv a na tom neochvjn trvali. Byli pesvdeni, e n Pn Je Kristus se stal kvli nm lovkem proto, aby smazal vechny hchy a aby nm dal prostedek ke vstupu do vnho ivota. "Nepokldal za lup bt rovn Bohu, nbr sebe samho zmail, pijal pirozenost nevolnka tm, e se stal podobnm lidem a ve svm zevnjku byl shledn jako lovk. Ponil sebe samho, stav se poslunm a k smrti, a to k smrti ke" (Filip. 2,6). Proto muednci nesouc ve svm srdci Krista touili po vych dobrech a proto podstoupili jakkoli muka a vechna mysliteln muen ne jednou, nbr mnoz ji i dvakrt. Vojci jim hrozili nejen slovy, ale i skutky. Oni se vak neodchlili od svho rozhodnut, ponvad "dokonal lska odhn kad strach" ( 1 J 4,18) . Kter slova by mohla vyjdit jejich odvahu, jejich munou statenost pi muen? Vdy kad, kdo chtl, si mohl na nich vyzkouet svou hrubost. Jedni byli pohlavkovni, jin biovni, jin biti emenem nebo provazem. Byla to hrozn podvan na muen pln zloby. S rukama svzanma vzadu byli poveni na devo a byly jim vytaeny vnitnosti. Kati pak na pkaz soudce oboustrann ostrm meem probodvali cel tlo. Ne pouze jako u vrah nohy, nbr i bicho, ltka a tve. Jin byli ve sloupov sni poveni za jednu ruku a ponechni vznet se ve vzduchu. Natahovn d a kloub psobilo jim pi tom bolest, kter pevyovala vechny ostatn. Jin byli pivzni ke sloupm obliejem k sob tak, e nohy se nedotkaly zem a vhou tla se pouta stle vce napnala. Musili to vydret ne pouze po tu dobu, kdy mstodrc s nimi mluvil a projednval jejich vc, nbr skorem cel den. Jestlie se odebral k jinmu, nechal u prvnho nkolik svch ednk je pozorovat, zda jeden i druh se z bolesti nevzdv. Tak pikzal bez milosrdenstv pithnout pouta a pak, kdy nkter ji umral, tlo odhodit a odvlci. Nesm se pr brt na ns dn ohled, nbr mus se pr na ns pohlet, jako bychom ji nebyli lidmi. Neptel si vymysleli po bit dal zkouku. Nkte po muen byli poloeni na kldu a nataeni a ke tvrtmu otvoru. Kdo nemohli leet rovn, ponvad mli jet

erstv rny po celm tle, musili leet na bie. jin pro nadmrn bolesti po muen leeli na zemi. etnmi stopami po muen poskytovali stranj pohled ne muen samo. Pi takovmto zachzen nkte umrali ji pi muen a svou statenost zahanbovali neptele. Jin polomrtv byli hozeni do vzen, kde po nkolika dnech podlehli svm bolestem. Kdo se po oeten znovu zotavili, stali se dlouhm pobytem ve vzen jet statenjmi. Kdy jim pak bylo pikzno zvolit si bu obtovat a tm odpornm zpsobem zskat svobodu a neruen dl t nebo neobtovat a podstoupit trest smrti, bez rozmlen li velmi ochotn na smrt. Vdli, e Psmo svat nm pipomn "Kdo obtuje jinm bohm, bude vyhlazen" (Ex 22,20) a "Nesm mt dnho boha vedle mne" (Ex 20,3)." To jsou slova tohoto muednka, kter stejn opravdov miloval Boha jako filozofii. Ped svm rozsudkem -,byl jet ve vzen obrtil se na bratry sv crkve, aby je zpravil o svm postaven ve vzen. Souasn vak je napomenul, aby po jeho smrti se stle dreli Kristovy vry. Na vak stle mluvit o novch a novch zpasech bohumilch muednk na celm svt? Netoilo se proti nim obvyklm zpsobem, nbr jako by jim byla vypovzena vlka.

11. UDLOSTI VE FRYGII

Ve Frygii obklili vojci cel kesany obvan msto, nahzeli je do ohn a uplili vechny mue, eny a dti, kte vydali svdectv vemohoucmu Bohu. Vichni obyvatel msta - sm csask pokladnk (curator), vichni ednci, hodnosti a vechen lid - piznali, e jsou kesany a proto e se nedili pkazem obtovat bohm. Tak jin mu jmnem Adauctus pochzejc z italsk lechty, s mskmi hodnostmi byl ozdoben muednickou korunou. Proel vemi stupni csaskch poct. Zastval ad tak zvanho skho nejvyho kancle a nejvyho etnho. Krom toho pesn plnil sv nboensk povinnosti a vyznamenat se svm vyznnm Boho Pomazanho. Svj boj za vru podstoupil, kdy jet zastval ad hlavnho etnho.

12. VELMI MNOHO MU A EN PODSTOUPILO ROZLIN ZPSOB BOJE

Mm uvdt jmna ostatnch i vypotvat mnostv mu i lit rozmanit utrpen obdivuhodnch Kristovch muednk? Nkte z nich byli sati sekerou, jak se to stalo tm v Arabii. Jinm byly zlmny nohy, jako tm v Kappadocii. Jin byli svzn do kozelce, poveni a pod nimi zaplen ohnek, take

se kouem z hocho deva dusili, jak jsem se dozvdl o Mezopotamskch. Jinm byly uezny nos, ui, ruce a zmrzaeny ostatn sti tla, jak se to stalo v Alexandrii. Mm znovu oivovat vzpomnky na ty v Antiochii, z nich nkte byly pozvolna smaeni na rotu, aby jejich umrn dle trvalo? Jin radji dali ruce do ohn, ne aby se dotkli bezbon obti. Nkte, aby se vyhnuli zkouce, dve ne byli zateni a ne by padli do rukou neptel, sami se vrhali z poschod svch dom, ponvad smrt ve srovnn se zlobou bezbonch povaovali za zisk. V Antiochii ila jedna lechetn a obdivuhodn krsn pan.y Pro sv bohatstv, svj pvod a sv dobr jmno byla veobecn vena. Sv dti, dv kvetouc krsn panny vychovvala podle zsad kesanskho nboenstv. Jeto j mnoz zvidli, snaili se vemon vyptrat potaj, co dl. Brzy se dozvdli, e se zdruje s dcerami mimo msto, a uinili ve, aby je pivedli zpt do Antiochie. Kdy poznala, e se dostaly do lky vojk a ocitly se v beznadjn situaci, vysvtlila dcerm, co jim hroz od vojk. Ze veho nejhor a nejnesnesitelnj je znsilnn a e dcery by o tom nemly ani slyet. Dostane-li se due do otroctv satana, pokraovala, je to hor ne kad smrt. Jedinm prostedkem proti tomu je utci se k Pnu. Pak se spolen rozhodly. Slun se oblkly a poprosily prv uprosted cesty hldku, aby smly jt trochu stranou. Pak se vrhly do protkajc tam eky. Dvma jinm pannm rovn z Antiochie, sestrm, vzneenm rodem, bohatm, mladm, krsnm, ale tak s lechetnm srdcem, bohumilm, zbonm a obdivuhodn horlivm ve ve naproti tomu sluebnci dmon pikzali vrhnout se do moe, jako by si zem nezaslouila nosit takovou ozdobu. To se stalo v Antiochii. Ji hrozn je slyet o utrpen muednk v Pontu. Nkterm bodali ostrmi pedmty pod nehty prst. Jinm bylo v ohni roztaven hav olovo vlito na zda, kter pak proplilo zvl nutn sti tla. Jin musili snet nepopsateln muka, kdy je muili na pohlavnm stroj. Tito lechetn a spravedliv soudcov, aby ukzali svou vynalzavost, si ve sv horlivosti vymleli obzvltn dkazy sv moudrosti. Ano, jako by jim lo o vtznou cenu, snaili se zvodit ve vynalzn stle novch zpsob muen. Nakonec se musili vzdt nadje vystupovat utrpen. Unavili se vradnm a pesytili se krveprolvnm. Obrtili se tedy k poslednmu zpsobu muen. K tomu, co povaovali za projev laskavosti. Chtli budit dojem, jako by si u vce nedovolili dnou ukrutnost vi nm. Neslu se, kali, poskvrovat msta krv oban a it o dobr a mrn vld csa nehor povsti. Poehnn laskav csask moci e se mus rozit a v budoucnu e nikdo nem bt trestn smrt. Laskavost vldc e je tento trest vi nm zruen. Na to vyel rozkaz vypchat kesanm oi a zchromit jim nohy. Toto byla jejich laskavost, to byl mrnj trest. Laskavost bezbonch bylo mnostv lidu bu vypchnuto prav oko a pak

havm elezem vypleno nebo lev noha pod kolenem havm elezem zchromena. Jejich poet nebylo vbec mon zjistit. Pak byli odsouzeni do rudnch dol v provincii. Spe k dalmu muen ne k prci. Jin podstoupili zase jin boje. Nejsme schopni vypotat vechno, co vytrpli a slovy se ned vylit jejich krsn chovn. V tchto bojch se lechetn Kristovi muednci vyznamenali ped celm svtem. Vude asli nad jejich velkou odvahou. Na nich bylo jasn vidt nevslovnou boskou moc naeho Spasitele. Uvdt kadho jmnem, to by trvalo dlouho, neku-li bylo by to nemon.

13. CRKEVN PEDSTAVEN, KTE PRAVOST SVHO NBOENSTV DOSVDILI SVOU KRV
Mezi crkevnmi pedstavenmi, kte se stali v nejvznamnjch mstech muednky, musme na prvnm mst jmenovat Anthima. Byl biskupem v Nikomedii a byl sat. Z antiochijskch muednk budi jmenovn Lucianus,10 mu svatho ivota a knz tamn crkve. V Nikomedii v ptomnosti csae obhajoval nebesk krlovstv nejprve slovem, pak i skutkem. Mezi muednky ve Fnicii mli bt nejvznanjmu, Bohu ve vem oddanmi pasti stdce naeho Krista Pna Tyrannius, biskup crkve v Tyru, knz obce v Sidonu Zenobius a biskup crkv kolem Emessy Silvanus. Tento posledn spolu s nkolika jinmi byl v Emesse hozen drav zvi a tak byl pijat mezi muednky. Dva jin v Antiochii oslavili Bo slovo svou pevnost. Jeden biskup byl hozen do moe, druh Zenobius vborn lka staten zemel, kdy mu kon kopyty rozdupali boky. Mezi palestinskmi muednky byl sat spolu s 39 jinmi biskup v mst Gaza Silvanus. Egypt biskupov Peleus a Nilus s jet nkolika byli upleni. Zde musme vzpomenout krsnou ozdobu caesarijsk crkve Pamphila, nejvznanjho mue na doby. Jeho odvahu a jeho vborn dla jsem vylil na patinm mst. Mezi tmi, kte v Alexandrii, v celm Egypt a v Thbch nali muednickou smrt, nutno pedevm jmenovat samho alexandrijskho biskupa Petra, jednoho z nejlepch uitel kesanskho nboenstv. Mezi jeho knmi byli dokonalmi Kristovmi muednky Faustus, Dius a Ammonius. K tomu nutno jmenovat Philea, Hesychia, Pochumia a Theodora, biskupy rozlinch egyptskch crkv a nespoet jinch mu, jejich pamtka v crkvch onch mst jet ije. Popsat a podrobn vylit osudy mu, kte bojovali na celm svt za bosk nboenstv, bych neml j, nbr ti, kte pi tom byli. Pro pt pokolen uvedu aspo v jin knize boje, pi kterch jsem byl ptomen. V tto knize, ponvad by to mohlo bt pro tene velmi uiten, chci se zmnit o odvoln veho, co bylo proti nm podniknuto, a o tom, co se

pihodilo na zatku pronsledovn. Kter slova by mohla dostaten vylit, kolik tst a dobrho povala msk e ped vlkou proti nm, kdy se panovnci chovali k nm ptelsky? Tehdy nejvy sprvcov e slavili desetilet i dvacetilet jubileum nastoupen na trn slavnostmi, hrami, veselmi hostinami a jinmi zbavami, ponvad vude vldl hlubok mr. Den ze dne rostla jejich moc. Najednou vak zmnili sv ptelsk chovn vi nm a vypovdli nm nesmiiteln boj. Jet nebyl druh rok tohoto pronsledovn, kdy pro celou vldu se stalo nco, co tm rozvrtilo stt. Panovnka toti stihla vn nemoc, kter jej zbavila rozumu. V dsledku toho spolu s onm csaem, kter byl druhm po nm, uchlil se do soukrom11. Sotva se to stalo, cel e byla rozdlena na dv sti.12 Byla to udlost, kter v celch dvjch djinch nemla pkladu. Nedlouho na to zemel csa Constantius pirozenou smrt.13; By velmi mrn povahy, kesanskmu nboenstv velmi naklonn a vi poddanm laskav. Jako samovldce a Augustus zanechal vlastnho syna Konstantina.14 Konstantius byl prvn, kterho pohan povaovali za boha a ktermu se po smrti dostalo jako csai nleitch poct. Ze vech csa byl nejmrnj a nejdobrotivj a tak jedinm mezi regenty naich dn, kter po celou dobu sv vldy si zachoval chovn odpovdajc csask dstojnosti. Byl velmi mrn a dobrotiv vi vem a nikdy se neastnil boje proti nm. Za sv vldy netrestal ctitele Boha ani jim nekodil, neboil crkevn budovy ani nic proti nm nepodnikal. Proto tak zemel velmi astnou a blaenou smrt. Byl jedin, kter jako skuten csa zemel v mru a slv. Jeho nstupcem se stal jeho velmi rozumn a zbon vlastn syn Konstantin. Konstantin byl hned na potku prohlen svmi vojky nejvym csaem a Augustem. Ji dlouho ped tm jej za takovho prohlsil Krl krl, sm Bh. Stejn jako otec byl naklonn naemu nboenstv. Takov tedy byl. Fotom po spolenm rozhodnut vlada byl jmenovn samovldcem a augustem Licinius.15 Toto velmi mrzelo Maximina, ponvad tehdy jen on ml titul csara. Jako nanejv panovan lovk strhl na sebe tuto hodnost a sm se prohlsil za Augusta, csae. V tto dob zemel velmi potupnou smrt Maximianus,"16 kter se zekl trnu, ale znovu pijal purpur. Byl toti pistien, kdy zkenm zpsobem usiloval o Konstantinv ivot. Byl tak prvnm csaem, jemu jako bezbonmu a nejv zloinnmu lovku byly odaty vechny pocty, jak jsou obrazy, sochy a podobn, co se dl k poct csa.

14. CHARAKTER NEPTEL NBOENSTV

Jeho syn Maxentius, kter uchvtil moc v m, aby si naklonil lid, dlal, jako by byl velmi naklonn na ve. Aby vzbudil dojem, e ct Boha a je mnohem laskavj a dobrotivj ne dvj vldci, pikzal svm poddanm zastavit pronsledovn kesan. Ve skutenosti nesplnil to, co od nho oekvali. Dopoutl se vech monch patnost. Nettil se dnho odpornho inu a dn vstednosti, cizoloil a choval se nemravn. Rozvdl zkonit manelky svch manel, zneuctval je a pak je s nadvkami zase poslal zpt k jejich manelm. A toto potupn jednn si dovoloval ne na prostch a neznmch osobnostech, nbr obzvlt na vznamnch mskch sentorech. Vichni, soukrom osoby, ednci, vysoc i nzc, se jej bli a tce nesli jeho stranou tyranii. Akoli se nebouili a sneli tvrd otrock jho, pece neunikli jeho krvezniv ukrutnosti. Jednou z bezvznamnho dvodu dal povradit svou tlesnou str, pretoriny, msk lid. Bezpoet mskho lidu ve mst bylo usmrceno, ne kopm a zbranmi Skyt a barbar. Nelze spotat, kolik sentor dal popravit, aby se zmocnil jejich majetku. Stovky jich pod vemonmi zminkami nechal usmrtit. Svm zloinm vak nasadil korunu tm, e propadl kouzelnictv. Jednou nechal k magickm prohldkm rozezat bicho thotnm enm, jindy vyezat novorozeatm vnitnosti, jindy zase zabjet starce. Tak ustanovil tajupln obady k zapsahn dmon a k odvrcen hrozc vlky. Pevn vil, e tmto zpsobem zvtz. Neteba mluvit o tom, jakm zloinnm jednnm vykonval Maxentius tak dlouho v m nsilnickou moc a zotrooval poddan. Ano, dokonce zavinil takovou bdu, jak podle svdectv naich souasnk nikdy v m nebylo. Maximinus, tyran na vchod, uzavel spojenectv se svm bratrem v m. Velmi dlouho se to snail utajit, ale nakonec byl odhalen a stihl jej zaslouen trest. Bylo ku podivu jak Maximus svou zlobou byl spznn s mskm tyranem, jak si oba byli podobni. Ano, dokonce jej svou patnost pedil. Vrchn kouzelnci a mgov dostvali nejvy vyznamenn. Byl toti velmi bzliv a povriv a byl mimodn vdn i za nepatrnou slubu boh a dmon. Bez vtby a vroku vtrny, abych se tak vyjdil, ani prstem nehnul. Proto tak krutji a astji ns pronsledoval ne dvj csaov. Ve vech mstech pikzal stavt pohansk chrmy a dlouhou dobu rozpadajc se opravit. Ustanovil tak knze boh ve vech mstech a vesnicch a nad kadou provinci ustanovil veleknze, kter se musil vyznat ve vech odvtvch sttn sprvy. Tomu dal k ochran estnou vojenskou str. Vem kouzelnkm udloval beze studu jako zbonm a bohy milovanm mum mstodritelsk ady a ta nejvt pednostn prva. Tm zatoval a utiskoval ne jedno msto i okres. Na vech jemu podzench provincich vymhal zlato, stbro a nezmrn poklady tm, e vydval k tomu elu psn nazen a s tm

souvisejc tresty. Majetnm bral, co zddili po svch pedcch, svm pochlebovam rozdval poklady a spoustu penz. Zpval a tak vniv pil, e v opilosti nebyl schopen nieho rozumnho. V opilosti dval rozkazy, kterch nsledujcho dne kdy byl stzliv, zase litoval. V opjen a hen jej nikdo nesml pekonat. ednkm jako svm poddanm byl uitelem rouhn. Vojkm dovoloval hit. Pedstavenm a vojenskm velitelm nadil, aby takka jako jeho spolu tyrani okrdali poddan. Pro se zmiuji o hanebnm a nemravnm chovn tohoto mue i pro vyprvm o mnostv tch, kter zneuil? Nemohl projt dnm mstem, aby nezneuctil eny a nesvedl panny. Ve skutenosti se mu to dailo u vech, jen ne u kesan. Kesan pohrdali tyrani lovka ponvad nemli strach ze smrti. Mui byli upalovni, stnni pibjeni na k, pedhazovni divok zvi, topeni v moi, byly jim utnny dy, byli pleni havm elezem, vypichovny a vyloupvny jim byly oi, byli mrzaeni na celm tle, k tomu hlad, prce v dolech a okovy. Toto vechno chtli pro vru snst ne zneuctt pravho Boha uctvnm boh. eny posilovny -uenm boskho Slova nemly men odvahu ne mui. Jedny trply tot co mui a odnely si tut vtznou cenu za sv ctnosti. Jin, kdy byly vleeny k zneuctn, radji volily smrt ne zneuctn svho tla. Jedna jedin velmi vzneen a ven kesanka z Alexandrie svou pevnost zvtzila nad smyslnou nevzanou vn Maximinovou, a ostatn eny byly zneuctny tyranem. Velmi ven pro sv bohatstv, pvod a vzdln dala pednost cudnosti pe tm vm. Tyran se asto o ni uchzel nsilm, nemohl ji vak zabt, a byla ochotna zemt. Ve zvtzila nad hnvem. Potrestal ji vyhnanstvm a ztrtou jejho majetku. Ale i velmi mnoho jinch en, kter nejednou musily slyet hrozby mstodrcch, e budou zneuctny, bylo mueno, trno a potrestno smrt. Zaslou si n velk obdiv. Avak velik obdiv si zaslou ona pan, kter v m byla opravdu nejlechetnj a nejcudnj z tch en, kter se tamn tyran Maxentius chovajc se jako Maximinus snail zneuctt. Jak se toti dozvdla, e lid, kte tyranovi obstarvali takovto obchody, byli v jejm dom, ! a jej mu, msk prefekt ze strachu svolil, aby byla odvedena, vyprosila si - byla toti kesanka - mal odklad, aby se mohla nalit. la do svho pokoje a kdy vidla e je sama, probodla se meem. Byla ihned mrtv. Tm, kte ji mli odvst, zanechala jen svou mrtvolu. inem, kter hovo hlasitji ne slova, ukzala nejen nyn ijcm lidem, ale i ptm generacm, e ctnost kesan je neporaziteln a nezniiteln. Tak vysok stupe patnosti panoval tedy v jedn a te dob u dvou tyran, z nich jeden ovldal vchod a druh zpad. Kdy by nkdo chtl vyptrat pinu veker t bdy, kdo by vhal tvrdit, e z

tohoto pramenilo pronsledovn ns, zvlt kdy skonilo tak velk maten lidskch du, a teprve tehdy kdy kesan znovu doshli sv kesansk svobody?

15. CHOVN POHAN

Bhem celho desetiletho pronsledovn nepestaly mezi nimi vzjemn podrazy a boje. Po moi se nedalo plout. Piel-li nkdo odkudsi na lo, musil se obvat, e bude muen, trn, e budou po nm dupat a e pi muen veho druhu bude vyetovn, zda nepichz od neptel. Nakonec stejn zemel na ki nebo v ohni. Krom toho byly vude v pohotovosti tty, pance, stely, otpy a ostatn vlen poteby. V pohotovosti byly vlen lodi a k bitv potebn zbran. Kad musil denn oekvat neptelsk tok. K tomu se druil hlad a mor. Co bude nutn, eknu o tom v danm ase.

16. ZLEPEN NAEHO POSTAVEN

Takov byly pomry za pronsledovn. Bo milost pestalo v destm roce. U prv po osmi letech zaalo trochu polevovat. Jak toti nebesk Bo milost znovu na ns pohldla svm dobrotivm a milostivm okem, proti vemu oekvnm zmnili sv smlen i nai vldci a sice ti, kte nm tehdy vypovdli vlku. Odvolali sv rozkazy, pznivmi edikty a velmi mrnmi nazenmi uhasili vysoko lehajc plameny pronsledovn. Dvodem, jak by se dalo pedpokldat, nebyl soucit a laskavost vlada. Toho byli daleko. Vdy od zatku pronsledovn a k tomuto okamiku se snaili denn si vymlet vt a vt utrpen pro ns. Jednou zde, jednou tam vymleli rozlin prostedky a cesty, jak ns trestat. Obrat v panovnkov jednn zejm zpsobilo navtven bosk prozetelnosti, kter se znovu smila s lidmi a obrtila proti pvodci utrpen a pronsledovn vechen svj hnv. Podle Boskho soudu se to musilo stt. "Bda tm, skrze ne pichz pohoren", k Psmo (Mt 18,7). Maximiana stihl Bo trest. Stihl jeho tlo a pak i jeho dui. Nhle se kolem ohanb objevil ved a na to se otevela hnisav rna. To pak zachvtilo jeho vnitnosti. Z rny vylzalo nesmrn mnostv erv a il se morov pach. Ponvad ji ped svou nemoc pli hodn jedl, byl mimodn otyl. Nyn se zaalo rozkldat. Tm, kte se k nmu piblili, nasktal se nesnesiteln hrzn pohled. Kte lkai nemohli snst nesnesiteln zpach, byli popraveni. Kte nemohli nalzt pro. otylou a nezachranitelnou lidskou masu dn lk, byli bez milosrdenstv popraveni.

17. CSAI ODVOLVAJ SV NAZEN

Stran utrpen, kterho se dopustil vi kesanm, probudilo v nm vdom, e se dopustil zloinu. Zaal zpytovat sv svdom a Bohu se vyznal ze svho provinn. Pak zavolal sv nejbli nejvy ednky k sob a nadil jim, aby bez prodlen zastavili pronsledovn kesan. Csaskm vnosem naizuje co nejrychleji znovu postavit kesansk kostely aby v nich mohli kesan konat obvykl bohosluby a aby se modlili za csae. Po slovech nsledoval in. Ve vech mstech byl vyven csask vnos, kterm csa odvolval vechny pkazy vydan proti nm. Ten znl takto: "Galerius Valerius Maximianus, samovldce a csa, nepekonateln, Augustus, nejvy knz, podmanitel Germn, vtz nad Egypany, vtz nad Thbskmi, ptkrt vtzem nad Sarmaty, dvakrt nad Perany, vtz nad Karpy, estkrt vtz nad Armny, po dvact nositel tribunsk moci, devatenctkrt impertorem, osmkrt konzulem, otec vlasti a prokonsul a impertor a csa Flavius Valerius Konstantin, zbon, astn, neporaziteln, Augustus, nejvy knz, ptkrt nositel tribunsk moci, ptkrt impertor, konzul, otec vlasti a prokonzul, rovn impertor a csa Valerius Licinianus, zbon, astn, nepemoiteln Augustus, nejvy knz, tyikrt nositel tribunsk moci, tikrt impertor, konzul, otec vlasti a prokonzul, poslaj obyvatelm svch provinci svj pozdrav. Mezi nazenmi, kter vydvme k prospchu a dobru sttu, jsme se dve rozhodli ivot man zadit podle starho zvyku a podle stavy sttu a dbt na to, aby kesan kte opustili nboenstv svch pedk, dospli k lepmu rozhodnut. Bhv z jakho dvodu se stali tak poetile domlivmi, e se nebudou dit starmi ustanovenmi - kter snad vydali jejich vlastn pedkov -, nbr, jak se prv stalo udlali si sv zkony, ktermi se dili a v rozlinch provincich spojili rzn nrody v jednu obec. Kdy pak jsme vydali nazen, aby se vrtili k ustanovenm pedk, mnoz se zalekli hrozcho nebezpe, mnoz vak pro sv pesvden zemeli rznm zpsobem smrti. Ponvad vidme, e vtina setrvala pi sv poetilosti, ani neprojevovala nebeskm bohm patinou ctu, ani e kesansk obady nezanikly, proto vzhledem k na dobrotivosti a naeho zvyku jsme se rozhodli prokzat vem lidem milost a ji rozit i na kesany. Kesan si mohou znovu stavt domy, ve kterch by se shromaovali, avak nesmj nic podnikat proti stav sttu. Zvltnm ppisem dme soudcm na vdom, jak maj jednat. Za tuto milost, kterou jim prokazujeme, maj se co nejvroucnji modlit k Bohu za ns, za stt a za sv vlastn dobro, aby stt zstal neporuen a oni mohli klidn t ve svch domovech."

Tak tedy znl vnos kter; jak jen to bylo mon, jsem z latiny peloil do etiny. Nyn je as, abychom zamili svj pohled na nsledujc udlosti. Konec osm knihy Crkevnch djin. V nkterch rukopisech je k osm knize pidno jet toto: Pvodce vnosu byl po tomto prohlen zbaven svch nemoc a zemel. k se o nm e byl poslednm pvodcem onoho stranho pronsledovn. Vdy dvno ped ostatnmi csai se snail kesany slouc ve vojsku a pedevm ty, kte ili na jeho dvoe, nsilm odvrtit od vry. Jedny zbavil vojenskch hodnost, jinm nedstojnm zpsobem nadval, jinm zase hrozil smrt. Nakonec sv spoluvladae popudil k veobecnmu pronsledovn. Myslm, e bych neml pomlet o jejich konci. tyi vldci vldli nad mskm imperiem. Dva vkem nejstar a hodnost na prvnm mst se v dob, kdy pronsledovn netrvalo jet cel dva roky, zekli vldy a zbytek svho ivota strvili jako soukrom osoby. Prvnho, kter vkem i hodnost zaujmal prvn msto, skltila dlouho trvajc tk choroba. Druh, kter byl druh po nm, se obsil. Podle jaksi vtby to ml bt trest za jeho zloiny. Z dvou zbvajcch, jak skonil ten posledn, kterho jsme poznali jako pvodce pronsledovn, jsme se ji zmnili. Dobr a laskav csa Konstantius, kter byl hodnostn ped pedchzejcm, skonil svj ivot astn. Vdy bhem sv vldy se choval, jak to odpovdalo jeho dstojnosti. Ke vem byl velmi dobrotiv a laskav a nepodlel se na vlce proti nm. Sv poddan kesany chrnil ped pkomi a urkami, neboil crkevn budovy, ani si nic nevymlel proti nm. On jedin zemel jako skuten csa v mru a slv. Jeho nstupcem se stal jeho vlastn velmi moudr a skromn syn Konstantin. Tento byl hned na potku provoln vojky za nejvyho vladae a Augusta. Jako horliv napodobitel svho otce byl velmi naklonn naemu nboenstv. Tak skonili v rzn dob tyi uveden vldci. Jedin Konstantius, o kterm jsme se pedtm zmnil, e vldl spolu ostatnmi, uveejnil sv prohlen ve veejn vyhlenm vnosu.

Kniha IX.
1. PEDSTRAN MAXIMINOVA LASKAVOST
Uveden csask vnos byl dn na vdom vude v Asii a v pilehlch provincich. Samovldci vchodu Maximinovi, nejbezbonjmu ze vech a tvrdmu odprci nboenstv

vemohoucho Boha se tento zpsob vyhlen vnosu nelbil. Proto pikzal nejblim svm ednkm ne na zklad zmnnho vnosu, nbr jen stn, aby upustili od ntlaku na ns. Neodvil se toti odporovat rozkazu ve postavenmu csai, proto zatajil uveden vnos a snail se, aby nebyl oznmen v jemu podzench provincich. Naproti tomu stn povil jemu nejbli ednky I zastavit pronsledovn. Tito pak sdlili obsah rozkazu psemn ostatnm ednkm. Tak Sabinus, kter byl velitelem osobn csaovy stre, oznmil mstodrcm jednotlivch provinci vli csae latinsky psanm dopisem, jeho peklad zn takto: ,Ji dlouho majestt naeho pna, nejvzneenjho vladae velmi usiloval vst vechny lidi k zbonmu a sprvnmu ivotu, aby prokazovali povinnou ctu nesmrtelnm bohm i ti, kte zachovvaj odlin zvyky ne jsou msk. Vzpurnost a tvrdojnost nkterch lid byla tak velik, e ani rozumn a spravedliv rozkaz jim nezabrnil zci se svho pesvden, ani je nezastrail trest smrti. Ponvad se takto tili do nebezpe, shledali nai nejmocnj pni vladai, e nen v souladu s jejich vzneenmi mysly, aby lid kvli tomu mli bt vystaveni velkmu nebezpe. Proto nadili m oddanosti napsat Tv opatrnosti, abys, jestlie kesan bude pistien, e zachovv sv nboenstv, jej nechal na pokoji a netrestal jej za to. Nedvej najevo, e za to me bt potrestn. Zkuenost z dlouh doby prokzala, e je dnm zpsobem nelze pohnout k tomu, aby se zekli takov zatvrzelosti. Tv moudrost nech nape justinm ednkm, adm a pedstavenm mst, e jim pt nepslu zabvat se touto zleitost." Na to mstodrc provinci ve ve, e je tomu tak, oznmili csaovu vli psemn vem adm a pedstavenm jednotlivch obvod. Csav rozkaz splnili nejen na pape, ale skuten. Propustili vechny, kte byli uvznni pro kesanskou vru, a dali jim svobodu. Stejn tak propustili i ty, kte byli za trest poslni do dol. Myln se domnvali, e je to skuten csaova vle. Sotva se to stalo, nhle jako svtlo, kter zasvitlo v temn noci, se v kadm mst shromaovaly kesansk obce, bylo mono vidt etn shromdn a v nich obvykl bohosluby. Nevc nad tm nemlo asli. Velmi se divili nad tak velkou neekanou zmnou a hlasit volali, e 8h kesan je velk a jedin prav. Z naich, kte v pronsledovn staten probojovali boj, se staly opt svobodn bytosti. Naproti tomu ti, kte ve ve projevili slabost a duchovn ztroskotali, usilovali o sv uzdraven. Prosili ty, kte byli siln ve ve, aby jim podali pomocnou ruku. Prosili Boha, aby byl k nim milostiv. lechetn bojovnci za vru, kte byli osvobozeni od velkho utrpen v dolech, se vraceli dom. Vesele a radostn li msty naplnni jakousi neuvitelnou radost a dvrou v Boha. etn zstupy chvlily Boha psnmi a almy na ulicch a veejnch prostranstvch. Ty, kte krtce

ped tm byli velmi krutm zpsobem v etzech a poutech vyhnni ze svch domov, bylo mono vidt, jak radostn se zase ujmaj svho majetku. Ano, i ti, kte nm dve hrozili smrt, pi pohledu na toto zcela neekan tst nm blahopli.

2. ZMNA SITUACE
Toto vak tyran, neptel veho krsnho a velmi tvrd protivnk veho dobrho, kter, jak bylo eeno, ovldl cel vchod, nemohl dle snst. Po necelch esti mscch, kdy tento stav trpl, uil vech monch prostedk, aby poruil mr.1 Nejprve pod njakou zminkou se snail zarazit shromdn na pohebitch. Povolal k sob deputaci, kter byla proti nm. Prostednictvm patnch lid pohnul antiochijsk obany, aby si od nho vyprosili mimodn velk vhody za to, kdy v jejich mst nebude smt bydlet dn kesan. Jinm mstm nadil tot. Pvodcem veho toho byl v Antiochii Theoteknus. Byl to nsiln patn lovk a provozovat kouzla. Se jmnem (pozn. Theoteknos - Bo dt) neml nic spolenho. Byl ve mst dchodnm.

3. V ANTIOCHII BYLA ZNOVU POSTAVENA MODLA

Tento mu mnohokrt vystoupil proti nm a usiloval o to, aby ns vyptral jako njak zlodje ve skrch. Vymlel si proti nm vechny mon pomluvy a obvinn a zavinil smrt velmi mnohch. Nakonec za vech monch kouzel a zaklnn postavil sochu Jupitera Filia. K jeho poct konal neist zasvcen, poetil mysteria, odporn oiovn a kouzla sloen z jakchsi vteb. Dokonce ped samm csaem. Tento lovk skuten svm lichocenm, kter se vldci lbilo, potval bla proti nm. Pedstral, e Bh pikazuje vyhnat kesany jako jeho neptele z msta a okol.

4. ROZHODNUT MST PROTI KESANM

Kdy se Maximinovi jeho zmr podail, zaaly i ostatn mstsk ady Maximinovi poddan jednat. K takovmu jednn tajn povili mstodrc provinci sv poddan, ponvad vdli, e se tm zalb csai. Tyran tak skuten velmi ochotn ppisem schvlil jejich rozhodnut, a tak vzplanulo znovu pronsledovn. Ve mstech byli ustanovovni pohant kn a Maximinus byl ustanoven veleknzem. Vybral

si k tomu takov mue, kte pro sv vborn veden sttnch ad byli velmi ven. Tito byli ve slub bohm nejhorlivj. Krtce eeno, mimodn strach ped vladaem a snaha zalbit se mu umoovala vem jeho poddanm jak rozkazujcm tak poslouchajcm, dovolit si proti nm vechno. Vili, e se mu nejlpe odvd za jeho dobrodin tm, kdy ns budou zabjet a kdy si budou proti nm vymlet nov a nov intriky.

5. VYMYLEN SKUTKY PILTA (ACTA PILATI)

Vymyslili si Skutky Pilta; jednn Pilta s nam Spasitelem.2 Byly plny rouhn vi Kristu. Na pn vladae je rozeslali po cel i s psemnm pkazem, aby vude na venkov i ve mstech se s nimi vichni seznmili. I uitel msto obvyklch uebnch pedmt je mli co nejhorlivji pedtat a uit nazpam. Zatm co se toto dlo, vojensk velitel, u Rman zvan dux-vojevdce, dal v Damaku ve Fnicii odvst nkolik en se patnou povst z ulice a pod hrozbou muen jim pikzal vypovdt, e kdysi byly kesankami a vdly o zloinech kesan, dokonce e v jejich Boch domech pchaly nemravnosti. A jet jin mly vypovdt, co by mohlo poslouit proti naemu nboenstv. Tyto jejich vpovdi zapsal velitel do protokolu a sdlil je csai. Ten te pikzal, aby to bylo veejn vyhleno na vech mstech a ve mstech.

6. MUEDNCI TTO DOBY

Nedlouho potom si tento velitel sm vzal ivot. Pykal tak za svou zlobu. My jsme znovu musili do vyhnanstv a mstodrc vech provinci obnovili krut pronsledovn ns. Ano, nkte oslavovan hlasatel Boho slova byli po svm zaten bez milosti odsouzeni k smrti. Z tch t, kte se veejn piznali e jsou kesany, byli v Emise ve Fenicii pedhozeni zvi za potravu. Mezi nimi byl biskup Silvanus, letit staec, kter plnch 40 let spravoval biskupsk stolec. V tto dob byl bez jakhokoli dvodu zaten a proti vemu oekvn nhle a bezdvodn na Maximinv rozkaz sat tak pedstaven alexandrijsk crkve Petr. Pro svj ctnostn ivot a sv znalosti svatch Psem byl obzvltn ozdobou biskup. S nm stejn osud stihl tak mnoho jinch egyptskch biskup. Knz antiochijsk crkve Lucianus, mu velmi psnho ivota s velkou znalost posvtnch vd, byl odvleen do Nikomedie, kde tehdy prv dlel Maximinus. V ptomnosti vladae obhajoval svou vru a byl za to uvznn a zabit. Ano v krtk dob nm vechno krsn nenvidjc Maximinus pipravil tak

stran utrpen, e toto pronsledovn nm pipadalo daleko stranj ne dvj.

7. VNOS PROTI NM VYVEN NA SLOUPECH

Rozhodnut mst jako i csask vnosy proti nm byly vyryty na kovovch sloupech a ty postaveny na veejnch prostranstvch. To se jet nikdy nestalo. koln dti dennodenn nevyslovovaly nic jinho ne jmno Jee Krista a Pilta a posmn vymylen proti nm namen Akta Piltova. Myslm si, e je vhodn uvst zde tento na sloupech uveejnn Maximinv vnos. Uvidme velkohubou a drzou domlivost tohoto Boha nenvidjcho mue, ale tak vechno zl nenvidjc boskou spravedlnost, kter vzpt nsledovala. I kdy pronsledovn Bo spravedlnost, pece nedlouho potom vydal psemn nazen proti nm. Jeho vnos zn doslovn takto: - Opis pekladu vnosu, kter po rozhodnut mst proti nm vydal, opsan ze sloupu v Tyru "Konen dvj bezmocn odvaha lidskho rozumu se zmohla se sebe setst vechnu zatemnlost a temnotu bludu, kter kdysi drel ne tak bezbonho jako neastnho lovka ve zkzonosn tm nevdomosti, a dala mu poznat, e ve spravuj a d dobrotiv bozi. Nelze popsat jak bylo pro ns radostn, pjemn a mil, e jste podali jasn dkaz vaeho zbonho smlen vi bohm. I dve kad vdl, jak jste si vili a ctili nesmrteln bohy. Svou vru jste projevovali ne przdnmi nic nekajcmi slovy nbr obdivuhodnmi iny. Proto by se vae msto mlo plnm prvem nazvat sdlem nesmrtelnch boh. Z mnoha pklad vychz najevo, e vs nesmrteln bohov vyznamenali svou nvtvou. Hle, vae msto, kter kdysi zapomnlo na to, co pro n bylo dleit a zapomnlo prosit bohy, nyn poznalo, e se pvrenci onoho prokletho blznovstv poznenhlu zase rozmohli a zanaj svou innost podobajc se nic neetc doutnajc hranici, kter znovu vzplane jasnmi plameny. Bez ostychu jste se utekli k na zbonosti jako k svmu toiti a prosili jste o pomoc a ochranu. Tmto vaim spsonosnm mylenkm vzhledem k va sprvn ve vyel zejm vstc nejvy a nejvt Zeus, ochrnce vaeho slavnho msta, kter ochrauje vae vlastn bohy, vae dti a eny, vae stda a vae domy ped netstm a zkzou. On vdechl vam dum tuto spsnou mylenku. Jasn a pmo vm ukzal, jak dobr, vzneen a spasiteln je ctt jej, slouit jemu a slouit i nesmrtelnm bohm. Vdy kdo je tak poetil a nerozumn, e nepoznv v tom lskyplnou starostlivost boh. Zem se nezdrh pijmout j sven semena a rolnk neek zbyten na rodu. Nezu na zemi vlky. Lid neumraj nsledkem sucha. Prudk vtry nezdvhaj

moe do ve. Neekan boue nepin zkzu. ivitelka matka zem se nezved stranm zemtesenm, hory neotvraj sv troby. Jak kad v, toto vechno a jet mnoho jinho se dve asto stvalo. Toto vechno se stalo kvli zkzonosnmu a nicotnmu blznovstv onch bezbonch lid v dob, kdy tento blud ovldal jejich due a kdy hanbou pokryl tm celou obydlenou zemi.'" O nco dle tam stoj: "Pohlete na osen na irch rovinch, jak bujn roste a jak se vln klasy. Pohlete na louky, jak jsou krsn jak zavlaovny detm ndhern kvetou. Pohlete, jak obloha je opt klidn. Vichni by se mli z toho radovat. Va zbonost, vaimi obtmi a va ctou k bohm moc silnho a mocnho Marta se uklidnila. Vichni by se mli radovat z mru, e ijeme v klidu a jistot. A vichni, kdo propadli onomu slepmu bludu a nyn se ho zbavili a vrtili se k opravdu sprvnmu nzoru, mli by se nyn jet vce radovat, ponvad jako by uchrnni od neekan vichice i od tk nemoci mohou v budoucnu t klidnm ivotem. Ti vak, kdo se dr svho proklatho blznovstv, maj bt podle vaeho pn vyhnni z msta a okol daleko odtud, aby takto vam chvlyhodnm silm bylo msto zbaveno kadho poskvrnn a bezbonosti a podle va zddn nklonnosti s nleitou ctou vykonvalo svatou slubu nesmrtelnm bohm. Abyste vdli, jak pjemn nm byla vae nvtva a jak nae srdce je vm naklonno, ani jste o nco prosili, udlujeme vm velkou milost vyprosit si za toto sv bohumil smlen jakoukoli velkou milost, kterou si pejete. Uite to co nejdve a budete odmnni. Bude vm bez okolk dna. Toto vae msto jako projev nklonnosti m bt po vechny asy svdectvm vaeho zbonho smlen vi nesmrtelnm bohm a vaim synm a vnukm pipomnat e jste byli odmnni na dobrotivost za vae chovn." Tento vnos vydan proti nm byl zveejnn v kad provincii. Z lidskho hlediska vzal nm vekerou nadji, take podle znmho boskho vroku i vyvolen, kdyby to bylo mon, by se pohorili. U vtiny z ns ji skorem zemela nadje na pomoc. Kdy vak ti, kte mli na starosti uskutenit zmnn vnos a dokonce v nkterch provincich byli jet na cest, nhle nm Bh ochraujc svou crkev poskytl svou nebeskou pomoc a zkrotil tyranovu zlobu.

8. UDLOSTI V DOB; HLADU, MORU A VLKY

Obvykl det a prtre mraen v zimn dob ustaly. Nastal vak neekan hlad, k tomu mor a jet jin nemoci. Mimo to dila jet jin nemoc, toti na tle se objevil ved, kter svm ohnivm vzhledem se nazv antrax, carbunculus, hav uhel. Tato nemoc se poznenhlu rozila po celm tle a pro postien byla nebezpen. Obzvl dlouho drela u oi a

oslepila velmi mnoho mu, en a dt. Navc tyran zaal vlku s Armny, kte byli odedvna pteli a spojenci man. Protoe tam byli kesan a horliv zachovvali sv bosk nboenstv, pokouel se tento neptel Bo pinutit je k obtovn bohm a dmonm. Tak si z ptel udlal neptele a ze spojenc protivnky. Toto vechno se stalo v jednu a tou dobu a pokoilo drzou tyranovu vychloubanost. Drze se toti chlubil, e pro jeho horlivost vi bohm a pronsledovn ns neme v jeho dob nastat dn hlad ani mor ani vlka. Tato utrpen v jedn a te dob vytvela souasn pedehru jeho plnmu zniku. Ve vlce s Armny si i se svmi legiemi neastn vedl. Obyvatele jemu podroben z mst souasn trznil hlad a mor. Za jeden medimnus3 penice se platilo dokonce 2 500 attickch drachem. Nespoet lid ve mstech a jet vce na vce na venkov umralo. Dokonce bylo teba z daovch listin skorem pln vykrtnout venkovany, kterch bylo dve v nich zapsno velmi mnoho ponvad rychle za sebou z nedostatku potravy a kvli moru obyvatel vymrali. Nkte bez vhn prodvali bohatm jen za trochu jdla to nejdra, co mli. Jin se ponenhlu zbavovali svho majetku a tm upadali do jet vt bdy. Ano, nkte jedli i odpadky z jdel a jedovat semena, co ohroovalo jejich zdrav a pinelo smrt. Nkter urozen pan v rznch mstech pinuceny bdou ly a tak daleko, e ly ebrat na ulicch. Stud v jejich tvch a jejich dstojn chovn ukazovaly na jejch vchovu. Jin se pohybovaly jako stny srnrti a zpasce se smrt a neschopny vzpma stt, padaly na zem. Lece na bichu pnliv prosily o kousek chleba. Hladem umoen mly jet v poslednm taen tolik sil k hlasitmu nku. Jin asi bohat se polekaly mnostv ebrk a kdy u velmi mnoho toho rozdaly, staly se nakonec bezohledn tvrdmi. Vdy musily oekvat, e i ony se brzy stanou ebrky. Na veejnch prostranstvch a v ulicch zstvaly obnaen mrtvoly po mnoho dn nepohben. Byl to smutn pohled pro ty, kte to vidli. Nkter mrtvoly se staly pokrmem ps. Pak ti jet ijc zaali zabjet psy ze strachu, e by je zuiv psi mohli iv serat. Mor zachvacoval cel rodiny, kter nemohl zniit hlad, ponvad mli jet zsoby potravin. Takto umralo zcela nhle mnoho bohatch - mstodrc, velitel vojsk a tisce jinch hodnost -, jako by je mysln hlad penechal moru. Vude bylo plno nku. Na ulicch, nmstch a silnicch nebylo nic jinho slyet ne pohebn psn za doprovodu flten a rmus dvou o sebe narejcch pedmt. Takto I thla smrt s dvma uvedenmi zbranmi, morem a hladem, do boje a v krtk dob uchvtila cel rodiny. Dokonce dv i ti mrtvoly bylo mono vidt souasn vynet z jednoho a tho domu. To byla odmna za Maximinovo vychloubn a za rozhodnut mst proti nm. Vestrann ochota kesan pramenc ze zbonosti se tehdy ukzala vem pohanm v nejkrsnjm svtle. Vdy oni jedin v tolika a v tak velkch trapch prokazovali skutkem

svj soucit a lsku k lidem. Jedni kad den oetovali nemocn a pohbvali mrtv. Tch bylo mnoho a nikdo se o n nestaral. Jin shromaovali vyhladovl z celho msta na jedno msto a rozdlovali jim chlb. Kdy to velo veobecn ve znmost, velebili Boha kesan a doznvali, e kesan jsou opravdu zbon a bohabojn lid, ponvad to dokzali skutkem. Takovmito ppady dval velik nebesk ochrnce, Bh kesan, jasn najevo svj hnv a nevoli za vechna ta nezmrn utrpen, kter nm pohan zpsobili. Nm zase dal zazit v plnm lesku milostiv paprsek sv starosti o ns a i jako ve tm zcela neekan zasvitnout nm svtlo pokoje. Tm bylo vem jasn, e Bh sm d nae osudy. as od asu sice navtvuje rozlinm utrpenm a kdy pokral, opt se projev jako milostiv a milosrdn vi tm, kte v nho doufali.

9. ZNIK TYRAN A JEJICH POSLEDN SLOVA PED JEJICH KONCEM.

Vemohouc Bh, Vldce nade vm a Vykupitel poslal proti obma bezbonm tyranm bohumil mue csae Konstantina a Licinia. Konstantin, jak jsme se pedtm zmnili, byl bohabojn mu, syn csae, syn nejv bohabojnho a velmi rozumnho otce. Licinius byl hodnostn druh po nm. Oba byli moud a zbon. Oba jim vypovdli boj a Bh s nimi bojoval. V m nade vechno oekvn svrhl Maxentia a Licinius nedlouho potom uinil tak vldci vchodu Maximinovi. Maximinus, kter tehdy jet nebyl len, zemel potupnou smrt. Konstantinus, kter hodnostn zaujmal v csastv prvn msto, ze soucitu k utlaovanm v m vythl proti Maxentiovi se vm vojskem, aby vrtil manm jejich dvj svobodu. Upmn prosil Boha nebes a jeho Slovo, Spasitele vech lid Jee Krista o pomoc. Maxentius, kter vce spolhal na kouzla ne na oddanost svch poddannch, se neodvaoval vyjt z bran msta. Nesetn mnostv tkoodnc a ostatnho vojska mlo hjit okol ma, msteka a msta v cel Itlii. Csa Konstantin v dve v Bo pomoc zatoil na prvn, druhou a tet bitevn linii a pln je porazil. Pak postupoval stle hloubji do Itlie a byl ji zcela blzko ma. Bh, aby mu uetil boj s many, vyvedl tyrana jakoby spoutanho velmi daleko z bran msta a uinil zzrak, o jakm se zmiuje Psmo .svat. Velmi mnoz jej povaovali za vymylen, vc za skuten. Vichni, vc i nevc, kte tento zzrak vidli, vidli co se skuten stalo. Jako toti v Mojov dob, kdy hebrejsk nrod byl bohabojn, Bh "vozy i vojsko faraonovo svrhl do moe a jeho na jednom voze sedc vybran bojovnky utopil v Rudm moi a vlna je zakryla" (Ex 15,4) tak tak padli Maxentius, jeho vojci a tlesn str jako kmen do hlubiny. Ped Bo moc,

kter byla s Konstantinem, se Maxentius obrtil na tk a chtl uprchnout pes most, kter sm ke sv vlastn zkze zbudoval pes eku. Mono o nm prvem ci: "Jmu vykopal a vyhloubil, ale sm do n padl" ( 7,16); "Jeho zloba se vrt na jeho vlastn hlavu" ( 7,16). Most pes eku sestaven z lun se nhle potopil i s lidmi tam se nachzejcmi. Nejprve Maxentius pak i Maxentiova tlesn str. , Potopili se v nesmrnch vodch jako olovo", pedpovdlo Psmo svat (Ex 15,10). Plnm prvem mohli zpvat ti, kte s Bo pomoc zvtzili, co kdysi zpval velk Bo sluebnk Moj, kter vedl svj nrod: "Zpvejme Hospodinu, nebo se slavn vyvil; kon a jezdce svrhl do moe. Hospodin je mj pomocnk, ochrnce a zchrana. Kdo je mezi bohy jako ty, Hospodine? Kdo je jako ty, tak velkolep ve svatosti? Jsi chvlyhodn divotvrce" (Ex 15,1, 2,11). Tak podobn Konstantin, kdy v triumflnm prvodu vjdl do ma, opvoval vemohoucho Boha, kter mu propjil vtzstv. Zde jej vichni pivtali, sent, ryti a vechen msk lid s enami i dtmi. S upmnou radost jej hlasit vtali jako svho osvoboditele, zachrnce a dobrodince. Konstantin ve sv jist vrozen ct k Bohu nenechal se tmto provolvnm nijak svst. Nezpychl takovmi chvaloemi, nbr z vdnosti za Bo pomoc rozkzal, aby jeho soe postaven na jeho poest dali do ruky vtzn znamen Kristova umuen. Sochu se spsonosnm znamenm ke v ruce pak postavili na nejnavtvovanjm nmst ve mst. Na podstavec sochy dal Konstantin vysekat latinsk npis: "Tmto spsonosnm znamenm, kter je pravm znamenm statenosti, jsem vae msto zachrnil a osvobodil ze jha tyrana, sentu a mskmu lidu znovu vrtil se svobodou dvj dstojnost a lesk." Konstantin a s nm csa Licinius, kter tehdy jet nezmnil sv smlen a nebyl jet len, se snaili zavdit se Bohu jako pin svho tst a oba svorn vydali spolen pln obshl zkon ve prospch kesan. Tak Maximinovi, kter tehdy jet ovldal vchodn provincie a pedstral ptelstv, podali zprvu o zzraku, kter uinil Bh, o vtzstv nad tyranem a tak o samotnm zkonu. Ten vak jako tyran z tchto zprv velmi zesmutnl. Pece vak jen chtl vzbudit dojem, e je s nimi zajedno, ale tak neml odvahu ze strachu ped tmi, kte byli kolem nho, ppis zatajit. Proto jako by z vlastnho popudu naped poslal podzenm mstodrcm nsledujc dopis ve prospch kesan. V nm v liv petvce tvrdil o sob vci, kter nikdy nevykonal.

V pekladu opis dopisu samovldce Maximina "Jovius Maximinus Augustus Sabinovi.

Tv vzneenosti a vem lidem je podle mho nzoru znmo, e nai pni rodie Dioklecian a Maximianus, kdy tm vichni lid opustili slubu bohm a pipojili se ke kesanm, dali pln odvodnn rozkaz aby lid, kte odpadli od sluby nesmrtelnm bohm, byli veejn potrestni a pokrni a znovu tak pivedeni uctvat j bohy. Kdy astnm osudem jsem piel ponejprv na vchod a poznal, e na mnoha mstech je velmi mnoho lid, kte by mohli bt sttu uiten, ale z dve uvedenho dvodu mli bt od soudc poslni do vyhnanstv, pikzal jsem kadmu soudci nepostupovat v budoucnu nsiln proti obyvatelm provincie, nbr laskavost a napomenutm je pohnout ke slub bohm. Soudci jednali podle mho rozkazu, a proto nikdo vc nebyl vyhnn z vchodnch provinci, ani s nm nebylo nsiln jednno. Prv toto mrn jednn vi nim vak zpsobilo, e znovu slouili bohm. Kdy jsem v uplynulm roce piel do Nikomedie a tam pobval, oban tohoto msta mi ukzali obrazy boh a stle mne prosili, aby kesanm nebylo dovoleno t v jejich I vlasti. Kdy jsem se dozvdl, e v onch krajinch ije velmi mnoho lid tohoto nboenstv, odpovdl jsem jim, e bych rd vyhovl jejich prosb, avak vidm, e prosba nevychz ode vech. Kad sm e se mus rozhodnout, zda chce setrvat v tto pove i zda chce uznat bohy. Nicmn jsem se ctil zavzn obyvatelm Nikomedie i ostatnch mst, kter mne velmi drazn prosila, aby ani jeden kesan nesml bydlet v jejich mst, jim milostiv odpovdt. Vdy vichni csaov jednali stejn. Lbilo se to i bohm, jejich pomoc je chrnno lidstvo a zachovvn podek ve stt. Proto i j jsem se rozhodl vyhovt takov prosb, kterou vznesli ku prospchu boh. Ji dve jsem Tv vzneenosti napsal a nadil, aby se s obyvateli provincie, kte si chtj toto nboenstv podret, nezachzelo tvrd, nbr laskav a mrn a vojci i jin aby jim nenadvali a patn s nimi nejednali, nbr laskavm napomenutm je pohnuli k uctvn boh. Povaoval jsem za vhodn Vai vzneenost tmto dopisem na to. upozornit. Jestlie se pak nkdo z vlastnho popudu rozhodne slouit bohm, je teba laskav jej pijmout. Paklie se vak rozhodne setrvat ve svm nboenstv, to ponechvm na nm. Podle tohoto rozkazu se mus nyn Vae vzneenost dit. Nikdo nesm nae obyvatele uret a s nimi patn zachzet. Jak bylo pedtm podotknuto, slu se nae obyvatele laskavm napomenutm pivst zpt ke slub bohm. Aby se o tomto rozkazu dozvdli vichni obyvatel, postar se o uveejnn naeho rozkazu." Ponvad Maximinus ji dve, aby se zalbil, ukzal sv vrtkav a neupmn smlen, byl tento rozkaz nyn povaovn za nehodnovrn. Rozkaz vydal jen z pinucen, ne vak z upmnho smlen. Proto se nikdo z naich neodvaoval

veejn konat bohosluebn shromdn i veejn projevit svou vru, ponvad o nem takovm se v ppise nemluvilo. Ppis jen pikazoval ns chrnit ped urkami, nevyzval ns vak podat bohosluebn shromdn, stavt kostely i konat jen obyejn bohosluby. A pece ochrnci pokoje a cty k Bohu, Konstantin a Licinius, to dovolili vnosy a zkonem vem svm poddanm. Kdyby bezbonho Maximina nestihl trest a nakonec nezlomil jeho vli, rozhodn by neustoupil.

10. VTZSTV BOHUMILHO CSAE

Co k tomu Maximina donutilo, bylo toto: Pidlen st e byla pro nho pli velik. Z nedostatku csai tak nutnho rozumu spravoval tuto st e patn a k tomu byl nadmru jeitn. Ke svm spoluvladam, kte jej rodem, chovnm, vzdlnm, dstojnost, rozumem a, co je hlavn, mravnost a ctou k pravmu Bohu pedili, se choval velmi zpupn. Dval si ty nejvy tituly a hodnosti. Pozdji jeho jeitnost vystila v lenstv. Poruil smlouvu, kterou uzavel s Liciniem, a vypovdl mu nesmiiteln boj. V krtkm ase nastal veobecn, zmatek. Msta ila ve strachu. Pak s velkm potem vojska vythl do bitvy proti Liciniovi. Pyn spolhal na pomoc dmon, kter pokldal za bohy, a na velk poet vlenk. V boji zstal bez Bo pomoci a Licinius zvtzil pomoc toho, kter jedin je Bohem vech. Maximinus nejprve ztratil sv legie, na kter spolhal, pak jej opustila i jeho tlesn str a pela k vtzi. Na to zbablec spn odhodil jemu nepatc csask hodnosti a vmsil se malomysln, nestaten a ne jako vojk mezi dav. Pak odtud uprchl. Aby se zachrnil, skrval se ve vesnicch a na jinch mstech a jen st unikl protivnkovi. Svm inem ukzal na pravdivost a hodnovrnost boskho vroku "Nezvtz krl poetnm vojskem ani silk se nezachrn svou velikou udatnost; zklame k, kdy jde o vtzstv, nezachrn se svou velikou silou; hle, Hospodinovo oko bd nad tmi, kdo se ho boj, nad tmi, kdo doufaj v jeho milost, aby jejich due vyrval ze smrti" (2 32,16,18). Pokryt hanbou vrtil se tyran do svch zem. Tam ve sv zuivosti nechal knze a proroky kdysi jm uctvanch boh a jejich vtbami povzbuzen zaal vlku a chtl je zabt jako kejkle a podvodnky a k tomu jet jako zrdce jeho tst. Pak vzdal Bohu kesan est a vydal zkon, kter kesanm zaruoval plnou a neomezenou svobodu. Brzy na to vak zemel stranou smrt. Jm vydan zkon zn takto: - opis tyranem vydanho vnosu ve prospch kesan peloen z latiny do etiny "Samovldce a csa Gaius Valerius Maximinus, vtz nad Germny a Sarmaty, zbon, astn, nepemoiteln Augustus.

Neustle myslme na blaho svch poddanch v provincich a rdi jim poskytujeme vechno, co vyaduje zjem vech a co slou k obecnmu prospchu, co je k dobru sttu a co si peje kad jednotlivec. To je podle naeho nzoru vem znmo a vme, e je si toho kad vdom. Ji ped njakou dobou jsme se dozvdli, e pod zminkou rozkazu naich nejvzneenjch rodi Diokleciana a Maximiana byla pln zruena shromdn kesan. Shledali jsme tak, e ednci utlauj a okrdaj nae poddan, o kter se velmi peliv starme, a e se to dle rozmh, take kesan pili o svj majetek. Proto jsme v uplynulm roce napsali a rozkzali mstodrcm provinci toto: Jestlie nkdo z tto sekty chce t podle svho nboenstv, me bez pekek setrvat ve svm myslu a nikdo jej nesm obtovat ani klst mu pekky a kad se beze strachu me rozhodnout, jak chce. Ani nyn nemohlo nm bt utajeno, e nkte soudci se nleit nedili naimi nazenmi a tm vzbudili u poddanch nedvru vi naim pkazm, dokonce pojali mylenku ! pipojit se k jejich nboenstv. Aby do budoucna odpadly podezvn, nedvra a strach, rozhodli jsme se uveejnit tento vnos. Tm m bt vem jasn, e tm, kte chtj nsledovat tuto sektu a toto nboenstv, je tmto nam milostivm dovolenm povoleno, jak si kdo peje a jak je zvykl t podle tohoto nboenstv. Tak je jim dovoleno znovu si stavt sv Bo domy. Aby se nae milost jet vce projevila, vydali jsme jet toto nazen: Jestlie kesan mli dve nkter domy a pozemky v prvoplatnm vlastnictv a tyto podle rozkazu naich otc propadly sttu nebo se staly vlastnictvm msta, a vechen tento majetek podle naeho pkazu je koup i darovnm znovu vrcen dvjmu majiteli, kesanm. Tm nech kad pozn nai dobrotivou starostlivost." Toto jsou nazen samovldce, kter ani za necel rok nsledovala po vnosu uveejnnm na eleznch sloupech. Tedy ad tho mue. v jeho och jsme krtce pedtm vyhleli jako bezbon, bezectn lid a kdci lidskho pokolen, take jsme nesmli bydlet nejen v malch mstech nbr ani na venkov i pouti, byla nyn vydna nazen ve prospch kesan. Tm, kte jet nedvno ped oima tyrana nachzeli konec svho ivota v ohni okovech, u drav zve a ptk a kte jako bezcenn a bezbon lid vytrpli vechny druhy trest, muen a smrt, tm je nyn od tho tyrana dovoleno hlsit se k svmu nboenstv a stavt kostely. Ano, dokonce jim piznv veejn uvat svho prva. Kdy Maximinus uinil tento stupek, zemel nhle sraen Bom biem v druh bitv.4 Prv kvli tomuto stupku za to vytrpl mn, ne si zaslouil. Pece vak, jak je tomu u vojenskch velitel, kte umraj slavnou smrt za est a za sv pslunky beze strachu v boji, takto Maximinv ivot neskonil. Kdy toti. jeho vojsko stlo v poli pipraveno k boji, on zstal doma a skrval se. Zde jej jako hnho neptele

Boho stihl patin trest. Bo bi jej nhle lehal po celm tle. Ve stranch bolestech a mukch se vlel po zemi. Mlem e nezemel hlady. Maso na jeho tle mu odpadvalo a Bohem seslan neviditeln ohe jej sral. Jeho dvj podoba zmizela a po dlouh nemoci zstala jen jaksi kostra. Proto tak ptomn povaovali jeho tlo jen za hrob jeho due, kter v mrtvm a zcela zetlenm tle byla pohbena. rem pronikajcm a k marku kost mu vystoupily oi z dlk, take pln oslepl. Ale jet te byl v nm ivot, i kdy prosil Pna, aby poslal na nho smrt. Nakonec jet piznal, e je to zaslouen trest za stran jednn s kesany, a pak vypustil dui.

11. ZNIK OSTATNCH NEPTEL KESANSKHO NBOENSTV

Kdy Maximinus, kter jedin, ale tak nejhor ze vech neptel kesanskho nboenstv jet zstal, takto zakonil svj ivot, milost vevldnoucho Boha byly budovny od zklad nov kostely. K poct vemohoucho Boha Kristovo uen znovu zazilo a zskalo vt svobodu ne dve. Bezbon neptele kesanskho nboenstv naproti tomu stihla velk hanba. Nejdv sm Maximinus byl od vlada prohlen za neptele sttu a v uveejnnch vnosech byl uvdn jako nejbezbonj nejzloeenj tyran. Vechny obrazy jeho a jeho dt vyven ve vech mstech na jeho poest byly jednak shozeny na zem a znieny, jednak oblieje na obraze pemalovny ernou barvou a k nepoznn. Stejnm zpsobem byly tak k jeho poct postaven sochy sraeny a rozbity a pro vechny, kte se chtli posmvat a nadvat, byly pedmtem posmchu. Potom byly i ostatnm neptelm nboenstv odaty vechny jejich pocty a pvrenci Maximina, kte, aby se mu zalichotili, nejvce dili proti naemu nboenstv a proto se jim od nho dostvalo hojnch poct, byli pobiti. Mezi n patil Peuketios, velmi ven mu a Maximinv dvrn ptel. Dvakrt i tikrt jej Maximinus uinil konzulem a ministrem financ. Stejn tak i Kulkianos. Zastval rovn nejvy sttn ady a proslavil se nesetnmi popravami kesan v Egypt. A dal jin, kte byli oporou Maximinovy tyranie. Bosk spravedlnost dala trest i pro Theotekna. Nezapomnla na jeho zachzen s kesany. Jako by se na nho tst usmlo, kdy dal v Antiochii postavit sochu modly. Maximinus jej ustanovil mstodrcm. Kdy pak Licinius piel do Antiochie, dal pochytat kouzelnky a proroky a knze on sochy dal muit. Chtl se tak dozvdt, jakm zpsobem podvdli. Na muen nezatajovali pravdu. Piznali, e mysterie jsou podvodem vymylenm Theoteknem. Nad vemi vyslovil Licinus zaslouen trest. Po velkm muen

potrestal smrt nejdv Theotekna a pak i jeho spoluastnky. Po nich i Maxirninovy dti, kter Maximinus poctil csaskou hodnost a dal jim postavit sochy a obrazy. Konen t velmi potupn osud jako pedtm uveden stihl i tyranovy pbuzn, kte ve sv nadmrn pe se rozhodli utiskovat vechny lidi. Nepouili se, ani nepoznali ani nepochopili ono napomenut Psma svatho: "Nespolhejte na knata, na lovka, u nho nen spsy; kdy vyjde jeho dech, vrac se do sv pdy. tehdy zhat vechny jeho plny" ( 145,2,3). Kdy nyn byli takto bezbon odstranni s cesty, mli Konstantinus a Licinius moc jim patc pevn ve svch rukou. Pamtliv dobrodin udlenho jim Bohem, vyvarovali se kad nenvisti vi Bohu a svou lsku k ctnostem, k Bohu, svou ctou a vdnost vi Bohu projevili zkony vydanmi ve prospch kesan.

Kniha X.
1. BOHEM DAROVAN KLID
Bohu, vldci a krli vesmru a v nejvt me i Vykupiteli a zachrnci naich du Jei Kristu, skrze nj prosme, aby ns osvobodil ode vech vnjch bou, pat dk za vechno. K stle zachov pevn a neotesiteln trval mr. Velmi vzneen Pauline,1 ponvad jsem na tv pn zaadil i tuto destou knihu k pedchzejcm knihm Crkevnch djin, chci ti vnovat i tuto knihu. Abych j tak ekl, bude peet za celm dlem. Z dobrho dvodu uvedu zde tak plnm znn slavnostn e pi pleitosti znovu postaven kostela, kterou jsem ml v Tyru. I Uposlechl jsem rozkaz boskho Ducha "Zpvejte Hospodinu pse novou, nebo uinil podivuhodn vci. Vtzstv je dlem jeho pravice,. jeho svatho ramene; Hospodin uvedl ve znmost svou spsu, ped zraky pohan zjevil svou spravedlnost" (. 1,2). Dovol, abychom nyn podle tohoto vroku zazpvali novou pse. Vdy po onch udlostech, na kter je hrza pohledt a tk o nich vyprvt, byli jsme hodni vidt a oslavit, co si mnoho opravdu spravedlivch lid a Boch muednk ped nmi plo vidt a nevidli, slyet a neslyeli. Avak ti ped nmi dostali rychle vytouen dobra. Jsou v nebi a v rji povaj boskch radost. Piznvme, e i to co provme, je vc ne si zasloume, a asnme nad milost toho, kter nm daroval takov dar. Obdivujeme a nleit si toho vme. Dosvdujeme pravdivost pedpovdi Psma svatho: , Pojte, pozorujte Bo skutky, kter uinil k asu zem; tlum vlky a po sam hranice zem, lme luky, per otpy a tty pl ohnm" ( 45,9,10). Toto se v na dob jasn splnilo. Proto chceme v

radostn nlad pokraovat ve svm vyprvn. Udanm zpsobem bylo cel pokolen Boch neptel vyhubeno. Zmizelo s o tak rychle, e se i tady splnil bosk vrok "Vidl jsem zpupnho bezbonka, vypnal se jako koat libanonsk cedr; peel jsem - hle, u ho nebylo, hledal jsem ho - a nenael" ( 36,35,36). Jasn, tepl, bezmran den zazil nyn paprsky ! nebeskho svtla Kristovm crkvm po cel zemi. Avak i ti, kte stli mimo nae spoleenstv, mohli s nmi, i kdy ne stejn tedy aspo sten, se tit z dober darovanch Bohem.

2. ZNOVUBUDOVN KOSTEL
Vichni byli nyn zbaveni skliujcho panstv tyran. Zbaveni dvjch trap kad svm zpsobem vyznval, e ochrncem zbonch je jedin prav Bh. Zvlt byl s nmi, kte jsme svou nadji vloili do Boho Pomazanho. Nevslovn vnitn radost a jaksi druh nebesk radosti zily z naich tv, kdy jsme vidli, e vechna ped nedvnem bezbonost tyran zboen msta jako by po smrtelnm pdu oila. Znovu byly chrmy stavny od zklad a do asn vky a byly jet krsnj ne ty pedtm zboen. Ano, i nejvy pni se sami snaili etnmi ve prospch kesan vydanmi zkony zvit a rozmnoit velikou Bohem nm prokazovanou milost. Biskupov dostvali od csae osobn listy a s nimi hodnosti, dary a penze. Nebylo by nevhodn vlenit tyto ppisy do naich Djin jako posvtn pamtky, aby se o tom dozvdla pt pokolen.

3. SVCEN KOSTEL NA VECH MSTECH

Vidli jsme, po em jsme touili. Ve vech mstech se konaly slavnosti a svtily se nov kostely. Pi tto pleitosti se shromaovali biskupov a z dalekch a cizch krajin proudili lid k slavnostem. Lid rozlinch nrodnost se k sob chovali ptelsky a jednota tchto d Kristova tla vytvela harmonick celek. Nyn se splnila prorock pedpov, kter tajemnm zpsobem pedpovdala, e "kosti ke kostm, nohy k nohm se pipojovaly" (Ezech. 37,7), a co jet toto prorock msto nejasn pedpovdalo. Byla to sla Ducha Svatho, kter pronikala vemi dy, jednota srdce a jedna mysl vech, tat radostn vra a jeden chvalozpv zaznval ze vech st. Crkevn pedstaven konali krsn obady. Krsn byla i svat sluba kn, krsn byly i velice vzneen crkevn obady. Bylo zde slyet almy a ostatn Bohem dan zpvy, tam zase bylo vidt tajemn bohosluebn kony. Tak se konala tajupln slavnost

utrpen Spasitele. K tomu velk mnostv lid kadho vku a pohlav dkovalo upmn a radostnmi pocity Bohu, drci veho dobrho. Tak kad z ptomnch biskup ml slavnostn e a jak mohl nejlpe se snail vyzdvihnout slavnost.

4. SLAVNOSTN E
Pi crkevn slavnosti ml tak mu prmrnho nadn e ped velmi mnoha ptomnmi biskupy, kte jej tie a uctiv poslouchali. Obrtil se zvlt k jednomu z nich,2 k Bohu velmi milmu biskupu, jeho silm byl v Tyru vybudovn nejkrsnj a nejvzneenj chrm z cel Fenicie. e zn takto: - slavnostn e pi zbudovn kostel vnovan biskupu v Tyru Paulinovi "Bo ptel a kn, obleen do dlouhho posvtnho talru (podrs), ozdobeni estnou nebeskou korunou, pomazni boskm olejem a odni knskm rouchem Ducha Svatho, a ty, vzneen ozdobo tohoto novho svatho chrmu, od Boha sice ozdoben staeckou moudrost uinil jsi v mladick sle velkolep dlo. Od Boha, jemu ve pat, obdrel jsi vjimenou poctu postavit a obnovit Kristu, jeho jednorozenmu a prvorozenmu Slovu i jeho svat bohumil nevst tento pozemsk pbytek. Mohl bych t nyn nazvat novm Besaleelem, stavitelem Boho stnku, i alamounem, krlem novho daleko vzneenjho Jeruzalma, i novm Zorobabelem, kter jsi Bomu chrmu dal mnohem vt krsu ne jak byl dve, i vy oveky svatho stda Kristova, dome pro znamenit ei, kolo skromnosti, ctihodn a bohumil zbon posluchai! Ji dvno jsme vdli prostednictvm ten z Psma svatho o asnch Boch znamench a obdivuhodnch dobrodinch, kter lidem prokazuje Bh. Smli jsme zpvat k Bohu se vznejc chvalozpvy a smli ci: "Boe, slchali jsme na vlastn ui, nai otcov nm vyprvli, cos vykonal za jejich as v pradvnch dobch" ( 43,2). Avak nyn poznvme mocnou ruku a nebeskou pravici naeho pedobrotivho Boha a Krle krl ne pouze tm, e o tom slyme, nbr my vidme ve skutenosti na vlastn oi hodnovrnost a pravdivost on star zprvy. Proto meme velmi hlasit zazpvat dal vtznou pse "Jak jsme to slchali, tak jsme to vidli v mst Hospodina zstup, v mst naeho Boha" ( 47,9). Kter jin to je msto ne prv toto nov zzen a Bohem postaven, kostel ivho Boha, sloup a opora pravdy? I zde plat "Slavn vci o tob vyprvj, msto Bo" ( 86,3). Ponvad ns vemohouc Bh milost svho Jednorozenho v nm shromdil, nech kad povolan ekne: "Zaradoval jsem se, kdy mi ekli: Do domu Hospodinova pjdeme" ( 121,1) a

"Hospodine, miluji tvj dm, msto, kde pebv tv krsa" (~ 25,8). Velebme Boha nejen kad sm pro sebe, nbr vichni najednou volejme: "Hospodin je velik, velmi je chvly hodn v mst naeho Boha, na jeho svat hoe" ( 47,1). Opravdu je velk. Velk. vysok, dlouh je i jeho dm a odpovd krse lidskch syn. Velik je Pn, kter in zzraky. Velik, kter tvo velk, nevyzpytateln, krsn a uiten, a toho je bezpoet. Velik je kter mn as i hodiny, kter krle dosazuje i sesazuje, chudka pozdvihuje z prachu a ze smetit povyuje chudho (~ 112,7). "Mocn sesadil s trnu a povil ponen, lan nasytil dobrmi vcmi a bohat propustil s przdnou" (L,k 1,52). Nejen vcm, ale i nevcm potvrdil pravdu toho, co se kdysi stalo, On, divotvrce, kter in velk vci, Pn veho, Stvoitel celho svta, vemocn, nejv dobr, jeden a jedin Bh. Neustle zpvejme novu pse tomu, kter "sm uinil velk vci, nebo jeho milosrdenstv je vn; On potel velik krle a zabil mocn krle, nebo jeho milosrdenstv je vn; On si vzpomnl na ns v naem ponen a vysvobodil ns od vech protivnk" ( 135,4,17,23,24). Nepestvejme velebit Otce vech! Velebme i druhho pvodce naeho tst, pvodce poznn naeho Boha, uitele pravho nboenstv, hubitele hnk, kter zahubil tyrana, zlepil pomry, toti Jee, kter ns vysvobodil z na bdy. Vdy on jako jedin, pedobr Syn pedobrho Otce velmi ochotn vzal na sebe nai velmi pokaenou pirozenost a jak zkuen lka se sna zachrnit nemocnho. Dotk se oklivho, m soucit s ciz bolest a ns, kte jsme nebyli pouze nemocn, ani jsme nemli stran vedy a oteven rny, ale u jsme byli mezi mrtvmi, vysvobodil svou smrt z propasti smrti. dn nebesk duch neml tolik moci, aby vykoupil tolik lid, ani by mu to ukodilo. On se ujal na stran bdy, On snel nae utrpen, On vzal na sebe tresty za nae hchy. Ns, kte jsme nebyli jen napolo mrtv, nbr byli u v hrob a zapchali jsme, tehdy i nyn svou lskyplnou starostlivost znovu a zcela proti naemu oekvn zachrnil a uinil ns astnky na plnosti dober svho Otce, On, drce ivota, drce svtla, n velk lka, Krl a Pn, Kristus, Pomazan Boha. Kdy cel lidsk pokolen svedeno zloinnmi dmony a Boha nenvidjcmi duchy bylo pohbeno do temn noci a hlubok tmy, tehdy roztavil jednou pro vdy svm jedinenm pchodem pevn pouta naich hch jako vosk, kter se roztav paprsky slunce. Nad takovou velkou milost a dobrodinm skorem pukl nenvistn dmon, kter nenvid vechno dobr a miluje vechno patn, a vythl proti nm s celou svou smrtonosnou moc. Nejprve jako vztekl pes, kter zuby chyt po nm hzen kameny a svj vztek si vylv na neiv hmot, obrtil svj zvec hnv na kameny modliteben, na neivou hmotu budovy, aby tak, jak si myslil, zniil i crkev. Pak jeho stran sykot a jeho had zpv zaznl v hrozbch bezbonch tyran,

jindy zase utrhanch nazen bezbonch tyran. Plival svj smrtonosn jed, otrvil jm zasaen due a tm je usmrtil smrtonosnmi obtmi k poct mrtvch model. Nakonec potval divou zv a obludy v lidsk podob proti nm. Po tto zkouce, ve kter velmi staten bojovnci Boho krlovstv prokzali svou vytrvalost a statenost, andl velik rady, velk Bo vojevdce vyhladil a zniil nyn sv neptele a odprce tak rychle, e se zdlo, jako by jejich jmno tu nikdy nebylo. Sv ptele a pvrence vak povil nejen nad lidi, nbr dokonce i nad nebesk mocnosti, nad slunce, msc a hvzdy, nad cel nebe a zemi a nad vechno pomylen. Nejvy vladai u vdom sv dstojnosti Bom dobrodinm jim prokzan plivali do tve mrtvm modlm, opovrhovali bezbonmi zvyky pi uctvn dmon, vysmli se starmu od otc zddnmu bludu a uznali jednoho jedinho Boha, svho a vech lid dobrodince. Vyznvaj Krista jako Boho Syna a Krle vech, nazvaj jej na sloupech Spasitelem a na tchto sloupech p o jeho inech a vtzstv nad bezbonmi ve svtovldnm mst velkmi psmeny na vnou pamtku. N Spasitel Je Kristus, jedin vn, je tedy tak od nejvych osobnost na zemi uznn ne jako obyejn od lid pochzejc krl, nbr jako prav Syn nejvyho Boha a jako Bh je vzvn v modlitbch. Plnm prvem. Vdy kter krl doshl takov slvy, e vichni lid na zemi jej chvl a o nm mluv? Kter krl dal tak spravedliv a tak moudr zkony, e je znaj vichni lid od jednoho konce zem ke druhmu? Kdo pemnil svmi mrnmi a laskavmi zkony hrub mravy barbarskch nrod? Kdo, a cel stalet byli vichni proti nmu, ukzal tak nadlidskou slu, kter den ze dne vce mohutn a m stle mladickou slu? Kdo dal vzniknout lidu, kter pedtm nebyl znm ani jmnem, ne v njakm odlehlm koutu zem, nbr po celm svt, kde svt slunce? Kdo opatil sv bojovnky zbranmi zbonosti, e jejich due v bojch s odprci se ukzaly tvrdmi ne diamant? Kter krl po sv smrti m takovou moc, e vtz nad neptelem a obsazuje vesnice, msta ek a barbar i s jejich palci a skvostnmi chrmy? Nejsou ku pkladu krsn ozdoby a dary v tomto chrmu dkazem velkolep, asn a obdivuhodn vldy naeho Spasitele? Vdy i nyn "ekl a stalo se, pikzal a bylo uinno" ( 32,9). Kdo by mohl odporovat vli vevldnoucho, pikazujcho Slova, kter je Bohem? Kdybychom chtli toto vysvtlit a zamyslit se nad tm, bylo by teba vlastn pednky. Stejn je tomu, kdybychom chtli ukzat, jak horliv byli ti, kte pracovali na tto stavb, a jak si toho v ten, kterho oslavujeme jako Boha. Bh v ns vid iv chrm. Prohl si dm zbudovan ze ivch pevnch kamen, jeho dobr a jist zklad tvo apotolov a proroci a jeho zkladnm kamenem je sm Je Kristus. Toho zavrhli nejen patn stavitel starho ji neexistujcho chrmu, ale i nynj patn stavitel. Avak Otec tehdy jako nyn uinil

Jee Krista zkladnm kamenem na spolen crkve. Jestlie nyn nkdo vid tento iv chrm ivho Boha, jm jste vy tm myslm svatyni dstojnou Boha, kam lid nevid, tu opravdovou velesvatyni - kdo se odv chovat se povenecky? Kdo jin vak me svm zrakem proniknout do onoho svatho tajemstv ne sm velk veleknz, ktermu jedinmu je dovoleno poznat tajemstv kad rozumem obdaen due? Pece snad je to dopno i druhmu na druhm mst po Kristu, toti uiteli tohoto zstupu, kterho nejvy veleknz jako druhho po sob ozdobil knstvm, pasti vaeho Boho stdce. Toho volbou a rozhodnutm Otce dostal v lid za svho pedstavenho. Toho tak ustanovil za svho tlumonka, za novho Arona i Melchisedecha. Je obrazem Boho Syna a bude jm pomoc va modlitby i nadle. Tomu nech je dovoleno po onom prvnm a nejvym veleknzi, i kdy ne jako prvnmu, pece jako druhmu pohldnout do vaich du. Mnohaletm cvienm nauil vs vechny svou horlivou starostlivost ukznnosti a ve. On je vce ne kad jin schopen sloit pravd odpovdajc ty z toho, co s Bo pomoc vykonal. N prvn a nejvy Veleknz k: "Cokoli vid init Otce, to in podobn i Syn" (J 5,19). Tento - Paulinus - rovn hled nezakalenma oima na prvnho svho uitele. Uvauje o vem, co in jeho pravzor a sna se pokud mono podobat se mu. Nijak nestoj za onm Beseleem, kterho Bh si zvolil za budovatele onoho svatostnku podle nebeskho vzoru a proto jej k tomu obdail moudrost, rozumem a zrunost v kadm umn. Tak i tento n Paulinus nesl v sob obraz Krista, Slovo, Moudrost, Svtlo. Nelze popsat s jakou dovednost, s jakou bohatou a marnotratnou rukou ducha, s jakou tdrost vs vech, kdy jste se velmi horliv velkolepmi pspvky jakhokoli druhu astnili na tto stavb, postavil tento vzneen viditeln chrm nejvyho Boha podle vzoru onoho vzneenho neviditelnho chrmu. Pedevm je teba uvst, e pes klady neptel a pesto e msto bylo zneistno, se nevzdal. Nenechal se odradit zlobou tch, kte na tom mli vinu, akoli si mohl pi velkm potu mst ve mst zvolit njak jin, m by si usnadnil prci a zbavil se mnohch tkost. Nejprve se dal do prce sm. Pak horliv povzbuzoval lidi, shromdil velk mnostv lid a dal se do prvnho boje. Povaoval toti za vhodn, aby prv tento kostel, na kter zatoili neptel, kter dve tolik trpl, zakusil s nmi i ped nmi tat pronsledovn a jako matka ztratil sv dti, ml ast na velkm daru Vemohoucho. Kdy velk past zahnal divou zv, vlky a stran elmy veho druhu a, jak k svat Psmo, rozbil Ivm tlamu, chtl potom, aby se dti znovu seli na jednom mst. Znovu postavil ovinec. Zahanbil tak pomstychtivho neptele a ve v nahot ukzal Bohu neptelsk jeho chovn. Nen ji viditelnch neptel Boha. Krtk as nahnli strach a nyn sami dostali

strach. Stihl je spravedliv trest. Sebe, sv rodiny, ptele pivedli do zhuby. Pedpovdi napsan ve svatch Psmech se splnily. Vedle jinch pravd k toti Bo slovo o nich i toto: "Bezbon tas me, napnaj svj luk, aby skltili uboka a chudka, aby povradili ty, kdo ij sprvn; me jim vak vnikne do vlastnho srdce a jejich luky se zlmou ( 36,14,15); zanikla jejich pamtka ( 9,6,7)". V netst "kieli o pomoc, ale nikdo jim nepomhal; volali k Hospodinu, ale neslyel je ( 17,42); zhroutili se a padli, my vak stojme a vytrvme ( 19,9)". Tak to, co je pedpovdno slovy "Pane, ve tvm mst zni jejich obrazy" ( 72,20?), se ped zraky vech stalo skutkem. Tak tedy skonili ti, kte zahjili boj proti Bohu. Kostel povaovan za oputn a znien vidme, e je dokonen. Prorok Izai to pedpovdl tmito slovy: "Pou, suchopr se rozvesel, rozjs se pustina a rozkvete kvtm; dodejte sly ochablm rukm, pevnosti klesajcm kolenm. Potujte se, malovrn, bute siln, nebojte se. Hle, v Bh pichz s pomstou, on sm pijde a spas ns. Vdy na pouti vytrysknou prameny, v zniv zemi se oteve propast, bezvod zem se promn v potok a prameny v znivou zemi" (Iz 35,1n). Toto proroctv je ve svatch Psmech. Nyn jsme je nejen slyeli, ale tak zaili jeho splnn. Vdy tato vyschl pustina, oloupen a bezmocn kostel, "jeho dvee jsou jako v lese rozbjeny sekerami, iroinou a kladivem, jeho knihy zniili, svatyni zaplili, a do zklad znesvtili pbytek tvho jmna ( 73,6,7); vichni, kdo li kolem, jej trhali; pedtm strhli jeho ohradu, pustoil ji divok z lesa a zv z pout se tu psla ( 79,13,14) - se nyn podle vle Krista jeho podivuhodnou moc stal podobnm lilii. Avak i tehdej doputn se stalo na pokyn Kristova spravedlivho Otce. "Koho Pn miluje, toho kr, netstm sth kadho, koho pijm za syna" (id. 12,6). Po nutn, ale pimen zkouce piel z nebe pkaz, aby se znovu kostel zaradoval. Rozkvetl jako lilie a na vechny lidi boskou vni. Podle slov Psma vytryskl na pouti pramen. Ve spsonosn koupeli jsme se zrodili Bohu. Nyn to, co krtce ped tm bylo pout, se stalo rybnkem a na znivou zemi se rozlil pramen iv vody. Ruce dve znaven zeslily pravdou, a toto dlo zde je vmluvnm dkazem sly tchto rukou. Avak i unaven klesajc kolena dostala novou slu. Jdou za poznnm Boha, chvtaj ke stdu, kter pat nejv dobrotivmu Pasti. Dokonce ani ty, kte hrozbami tyran v du zcela otupli, nenechalo spsonosn slovo bez pe. Lilo je milujc starostlivost a vybzelo je k pijet bosk tchy tmito slovy: "Tte se, malovrn, bute siln a nebojte se" (Iz 35,41.) N nov vten Zorobabel svm bystrm rozumem poznal, e podle boho proroctv mus se astnit na tchto dobrech. Proto po tk porob a hroznm zpustoen nenechal tyto trosky bez povimnut. Naped usmil modlitbami Boha Otce a svm spolubojovnkem a spolenkem uinil toho, kter jedin

vstal z mrtvch. Pak znovu postavil rozpadl kostel, oistil a zbavil jej plevele. Dal mu nov at, ne jak vypadal dve, aby tak splnil, co poznal z boskch pedpovd, v nich se k: "Vzneenost tohoto domu bude vt ne byla dve" (Aggeus 2,10). Pro kostel vytil vt prostor a obehnal jej zd, aby tak vytvoil velmi bezpenou hradbu. Pak dal vybudovat velkou vysokou peds sloupovou tak, aby tam mohly pronikat slunen paprsky. Tm umonil tm, kte byli daleko od svatyn, dobe vidt, co se v chrmu dje. Chtl tak takto upoutat pozornost daleko stojcch od na vry na peds. Kdo el kolem, musil bt dojat pohledem na nynj velkolep dlo, kter vyrostlo z dvjch rozvalin. Doufal tak. e to mnoh pohne k tomu, aby vstoupili dovnit. Kdo piel k branm, nesm vstoupit do svatyn s neumytma a neistma nohama. Proto mezi prvnmi schody a vlastnm chrmem ponechal velmi velk prostor, kter ozdobil do tverce postavenm podloubm spovajcm na sloupech. Prostor mezi sloupy uzavel nevysokou devnou m. Sted prostoru nechal vak oteven, aby bylo vidt k nebi a aby tam mohly dopadat slunen paprsky. Zde postavil znamen svat oisty tm, e proti chrmu postavil msy s pramenitou vodou, kter poskytovaly vstupujcm do vnitn uzaven svatyn dostatek vody k oitn. Tento prvn prostor, kam se vstupuje, je ozobou cel stavby. Pro ty, kte maj bt uvedeni do kesanstv, slou jako shromadit. Pece vak jet vce ne na dosud vylen zaujme pohled na vchod do chrmov lodi. Zde toti nechal zbudovat proti vchodu jako ji u pedn pedsn ti brny na jedn a te stran a sice tak, e prostedn brna pevyuje ob velikost i kou. Ozdobil ji krsnmi obrazy a sochami a dal j jako krlovn dva prvodce. Po obou stranch celho chrmu dal vybudovat stejn poet sloupovch sn (stoa) jako tomu je u podloub a nad nimi, aby dovnit dopadalo vce svtla, okna. Ta ozdobil velmi umlecky vyezvanmi ozdobami ze deva. Krlovsk dm vak vyzdobil jet bohatji a krsnji. Zde nehledl na penze. Povauji zde za zbyten popisovat dlku i ku domu a slovy lit ndheru, a nepopsatelnou velikost, asn pohled na prci, na vku k nebi se tyc a nad tm poloen drahocenn libanonsk cedry, o nich se Psmo nezapomnlo zmnit, kdy k: "Budou se radovat stromy Hospodina a libanonsk cedry, kter zasadil" ( 103.11). Pro se mm nyn eji zmiovat o tak moudrm a umleckm uspodn stavby a o mimodn krse jednotlivch st, kdy oi ani nedovoluj posloucha? Kdy takto dokonil chrm, opatil jej estnmi sedadly pro pedstaven, pak adou lavic pro shromdn kleriky a uprosted postavil obtn olt. Aby a sem nemohli pichzet lid, obehnal tento prostor devnou m velmi umlecky vypracovanou. Pohled na toto ve bud obdiv. Nezapomnl ani

na podlahu. Vyzdobil ji mramorem. Pak svou pozornost zamil jet na vnjek chrmu. Po obou stranch pistavl kryt haly a velk umlecky stavn mstnosti, kter s basilikou tvoily jeden celek a byly spojeny se vchody do stedn lodi. Toto dal postavit budovatel Boho chrmu, n tak milovan alamoun pro ty, kte potebuj jet oistn a pokropen vodou a Duchem Svatm. Pedtm uveden proroctv nebyla pouh slova, nbr stala se skutkem. Vdy tento chrm je vzneenj a vt ne ten dvj. Kdy toti Past a Pn crkve pro crkev zemel a po svm utrpen tlo, kter kvli n uinil viditelnm, promnil v krsn a vzneen, osvobodil od poruen a pivedl k nesmrtelnosti, bylo pimen a nutn, aby tak crkev mla ast na Spasitelovch dobrodinch. Dostala velk pislben, pece vak tou, aby pi vzken trvale dostala vnost se zstupy andl svtla v Bom krlovstv s dobrodincem a Spasitelem Jeem Kristem. Kdysi vdova oputn je ji v ptomn dob z Bo milosti, jak k prorok, tmito kvty a stala se opravdu lili. Oblkla at nevsty a vnec krsy posadila na svou hlavu. Slyme jej vlastn slova, ktermi ji radostn oslovuje Izai a hlasit dkuje Bohu, jejmu Krli: "Velmi se veselm z Hospodina, nebo mne odl rouchem spsy, zahalil mne pltm spravedlnosti, jak nevstu mne ozdobil perky. Jako zem dv vzrst tomu, co kl, a jako zahrada dv vzklit tomu, co bylo zaseto, tak Panovnk Hospodin d vzklit spravedlnosti a chvle pede vemi nrody" (Iz 61,10,11). Takto nyn js. Jak j vak nebesk enich Je Kristus odpovd, sly! "Neboj se, kdy se ti posmvaj; nebu smutn, e jsi byla potupena; zapomene na dlouhotrvajc hanbu a nevzpomene si na potupn vdovstv. Vdy ne jako oputnou a malomyslnou enu t Pn povolal a ne jako enu od mld nenvidnou. Tvj Bh ekl: Na malik okamik jsem t opustil a ve velkm slitovn se nad tebou slituji. V nvalu rozlcen skryl jsem ped tebou na okamik svou tv, avak ve vnm milosrdenstv se nad tebou slituji, prav Hospodin, tvj Vykupitel" (Iz 54,4-8). "Probu se, probu, kter jsi pila z Hospodinovy ruky pohr jeho rozhoen. dn z tvch dt, kter jsi porodila, t netilo, dn neuchopilo tvou ruku. Hle, vzal jsem z rukou kalich zkzy, pohr mho rozhoen, u nikdy z nho nebude pt. Vlom jej do rukou tm, kte t suovali a poniovali (Iz. 51,17-23). Probu se, probu, odj se silou, odj se vzneenost. Setes prach a povsta. Povsta, sraz pouta na sv ji (Iz 52,1,2). Rozhldni se kolem a pohle na sv shromdn dti. Hle, shromdily se a pily k tob. Jako iv jsem, prav Hospodin, jimi vemi se okrl jako okrasou, ozdob se jimi jako nevsta. Tv trosky a tv zpustoen msta, tv poboen zem ti te budou pli tsn pro mnostv obyvatel, a odthnou ti, kdo t hubili, Opt ti budou kat synov, kter jsi ztratila: Toto msto je mi tsn! Dej mi prostor, a mm kde sdlit. A v srdci si ekne: Kdo mi zplodil tyto

syny? Byla jsem bez dt, bez manela; kdo je vychoval? Zstala jsem zcela sama, kde se tito vzali? (Iz 49,18-21)". Toto pedpovdl Izai. Toto ji dvno bylo uloeno ve svatch Psmech, a my si meme ovit pravdivost tchto slov skutky. enich, Slovo toto ekl sv nevst, svat a vzneen crkvi a tomuto chrmu. I tento n enich, Paulinus, podal spolu s vmi pomocnou ruku chrmu, kter jako mrtvola leel bez lidsk pomoci. Na pokyn vemohoucho Boha skrze viditelnou moc Jee Krista jej znovu postavil a ozdobil jej tak, jak se to dozvdl z popisu svatho proroctv. Pro ty, kte zamuj svj pohled jen na vnj vzhled, je toto dlo sice velkm ne vak dost asnm zzrakem. Obdivuhodnj ne tento zzrak jsou pravzory chrmu, jeho duchovn pedobrazy a vzory dstojn Boha. Myslm tm obnovu Boho chrmu v lidskch duch. Ten stvoil sm Bo Syn k svmu obrazu. Ve vem, v kadm vztahu uinil jej podobnm Bohu. Obdail jej nepomjivou pirozenost, nehmotnou. rozumem obdaenou a od kad hmoty oprotnou du. J dal z nieho jej byt a pipravil si ji pro sebe a svho Otce jako nevstu a svat chrm. Sm to k. "Budu pebvat a prochzet mezi vmi a budu vm Bohem a vy budete mm lidem" (Lev. 26,12). Byla to dokonale ist due. Byla od potku tak stvoena, aby v sob nesla obraz boskho Slova. Pozdji zvist a rlivost patnosti oddanho dmona zaala ze svho svobodnho rozhodnut milovat smyslnost a patnost. Bh se proto od n odvrtil. Nyn zbavenou svho ochrnce ji bylo mono bez nmahy lapit a vydat kladm tch, kte j dlouho zvidli. klady neviditelnch protivnk a neptel tak neastn klesla, e z jejch ctnost nezstal kmen na kameni. Zbavena veho pirozenho poznn Boha jako mrtv leela na zemi. Dui, kter byla stvoena k Bomu obrazu, nezpustoil divok vep, ale zkzonosn dmon a duchovn zve. Jako hocmi louemi sv zloby zaplili dui vnmi. Bo svatyni hodili do ohn a Bo stnek na zemi znesvtili. Pohbili ji do zem a vzali j vekerou nadji n:: zchranu. Tak crkev byla potrestna za sv hchy. Jej ochrnce, bosk spsonosn Slovo z podntu laskavho Otce ji znovu obnovilo. Naped si Slovo zskalo srdce nejvych vldc a s pomoc tchto bohumilch mu oistilo svt od bezbonch, zkzu pinejcch lid a Boha stran nenvidjcch tyran. Pak j dalo velmi znm mue, kte se mu ji dvno zasvtili k dlouholet knsk slub. Slovo je chrnilo v kad boui nesnz svm ochrannm pltm a jako poctu udlilo jim vzneen dary Ducha Svatho. Prostednictvm tchto mu hlsnm boskch pikzn jakoby motykami a ri oisovalo due, kter jet ped krtkou dobou byly popinny a plny plevele a pny v dsledku csaskch pkaz. A kdy oistilo a ozdobilo vae due, pedalo je pak tomuto velmi moudrmu a bohumilmu vdci, kter podle veobecnho

pesvden dobe zn smlen jemu svench du a od prvnho dne a do dneka, abych se tak vyjdil, nepestal na nich stavt. Vdy do kadho z vs vkld leskl ryz stbro, jindy zase drah kameny. Takto se znovu spluje svat a tajemn proroctv "Hle, vsadm do tebe drahokamy, za zklad ti dm safry, cimbu ti udlm rubnov, brny berylov a cel obezdn z drahokam; vichni tvoji synov budou Hospodinovmi uednky, hojnost pokoje zjednm tvm synm; a spravedlnost bude budovat" (Iz 54,11-14). Jednal spravedliv. Slu a schopnost veho lidu rozdloval, jak bylo teba. Jednm pidlil jen vnj prce na chrmu, toti poznvat pravou vru. Sem pat znan velk poet tch, kte by jet nemohli postavit mohutnj stavbu. Druhm pidlil vchody do chrmu a povil je stt u bran a uvdt vstupujc do chrmu. Ty nikoli nevhodn by bylo mono nazvat pedsn chrmu. Jin postavil ke sloupm vnjho tverhrannho dvora, kdy jim vysvtloval prost smysl ty evangeli. Jinm vykzal msto zcela blzko po obou stranch krlovsk stavby (basiliky). Toti tm, kte sice byli katechumeny a byli pokroil ve ve, avak jet nemohli vidt nejtajnj Bo tajemstv, na kter se tili vc. Z nich vybral ty, kte boskou koupel ktu budou jako zlato oistni. Jin stav ks sloupm, kter jsou krsnj ne ty vnj, aby je pouil o hlubm tajemnm smyslu Psma. Jin pivd ke svtlu pronikajcmu do chrmu. Cel chrm ozdobil jednm velkm vestibulem urenm ke klann se Krli vech, jednomu Bohu, Kristu a Duchu Svatmu spolu s mocnm Otcem. I jinak celou budovou poukzal na krsu a svtlo pravdy v jej nejplnj vzneenosti. Krom toho vybral odevad iv, siln a pevn kameny du a ze vech postavil krlovsk dm, kter z jak uvnit tak i zvenku. Vdy nejen due a duch, nbr i jejich tlo bylo ozdobeno kvtem istoty a zdrenlivosti. V tto svatyni jsou trn a nesetn lavice a sedadla. Ve vech duch jsou toti uloeny dary Ducha Svatho, jak bylo vidt u pesvatch apotol, kdy rozdlen jazyky jako ohe spoinuly na kadm z nich V nejvym pedstavenm prvem pebv sm Kristus, v tch, kte jsou po nm jako druz pebv v takov me, v jak m kad ast na moci Krista a Ducha Svatho. Sedadly mono rozumt ty due, kter jsou sveny andlm do ochrany. Co jinho by mohl pedstavovat vzneen, velk a jedin olt ne nejist dui nejvyho veleknze vech a pmo svatostnek (velesvatyni)? Po pravici stoj nejvy Veleknz vech, sm Je, jednorozen Bo. Pijm vonc kaditelnici a nekrvavou duchovn ob modlitby a s radostnou tv a se vztaenma rukama ji pin svmu nebeskmu Otci, Bohu celho svta. On jej prvn pros a On jedin vzdv Otci dstojnou poctu. Potom pros, aby nm vem byl milostiv a stle milostiv naklonn. Takov je chrm, kter zbudoval po cel zemi Stvoitel svta,

Slovo. Je duchovnm obrazem toho, co zbudoval na druh stran nebesk klenby. Vechno tvorstvo a vechny rozumn bytosti na zemi maj tak uctvat a vzvat Otce. Nikdo ze smrtelnk nebude moci dstojn oslavit onu nadnebeskou krajinu a v n nachzejc se vzory toho, co zde vidme, onen nebesk Jeruzalm, nebeskou horu Sion, nadpozemsk stt ivho Boha, kterho nesetn zstupy andl a crkev prvorozench, zapsanch v nebesk knize oslavuj jako svho Stvoitele a Pna svta msto ns posvtnmi a nm nepochopitelnmi chvalozpvy. Vdy "ani oko nevidlo ani ucho neslyelo a na lidsk srdce nevstoupilo, co Bh pipravil tm, kte jej miluj" (1 K 2,9). Ponvad pece jen se nm dostalo nyn sten tchto dober, proto vichni, mui, eny, dti, mal, velc nepestvejme svm srdcem a du velebit pvodce takovho tst. "Odpout nm hchy, l nae provinn, vykupuje n ivot ze zhuby, vn milost a slitovnm, dobrem ukliduje nae touhy, nejedn podle naich hch ani podle naich vin nm neodplc; vdy jako je vzdlen vchod od zpadu, tak vzdaluje od ns nae nepravosti; jako se smilovv otec nad syny, tak se smilovv Hospodin nad tmi, kdo se ho boj" ( 102,3,4,10,12,13). Toto si i pro budoucnost uchovejme v iv pamti. Mjme stle ped oima pvodce dnen slavnosti. Ve dne v noci, v kadou hodinu a, abych se tak vyjdil, a do poslednho dechu. Milujeme jej a uctvejme jej co nejpimnji. A nyn povstame 'a hlasit a upmn prosme, aby ns a do konce uchoval ve svm ovinci, chrnil ns a daroval nm svj stl pokoj po vechny asy v Kristu Jei, naem Pnu, s nm mu budi est na vky. Amen."

5. OPISY CSASKCH NAZEN

Nyn chceme uvst i nazen csa Konstantina a Licinia peloen z latiny. Opis csaskch nazench peloeny z latiny Ji dve jsme doli k pesvden nebrnit nboensk svobod, nbr kadmu podle jeho nzoru a vle dovolit svobodn vykonvat nboensk kony. Dali jsme pkaz, e kad, jmenovit i kesan, si sm podret vru jm svobodn zvolenho nboenstv. Ponvad kad reskript, kterm bylo udleno toto dovolen, byl spojen s rozlinmi podmnkami, brnilo to potom asi mnohm vyznvat sv nboenstv. Kdy jsme my, j csa Konstantin a j csa Licinius, potom astn pili do Milna a doshli veho, eho bylo teba ke spokojenosti a k prospchu sttu, mezi jinmi veobecn uitenmi nazenmi i spe pede vemi tmito jsme po dobr vaze povaovali za dobr vydat nazen vztahujc se na slubu a uctvn bostv, e toti my kesanm i vem jinm

dvme svobodou volbu zvolit si nboenstv. jak chtj, aby bostv i kterkoli nebesk bytost mohly nm i vem poddanm bt milostiv naklonny. Po dobrm uven a s nejlepm myslem jsme se rozhodli, e nyn mus bt vydno takov rozhodnut, kter by nikomu neodpralo svobodn si zvolit kesansk nboenstv a je vykonvat. Kad se m svobodn rozhodnout, komu m dt sv srdce a kter sm povauje za nejvhodnj, aby nm mohlo bostv prokazovat svou starostlivost a pze. Povaovali jsme za nutn tuto nai vli ihned psemn oznmit, aby podmnky obsaen -v dopise Tv vsosti (pozn.: pretorinskmu prefektu? byly zrueny a vechno, co se jevilo jako tvrd a odporujc na mrnosti, bylo odstranno a aby nyn kad svobodn, veejn a bez jakhokoli obtovn mohl svou vru vyznvat. Rozhodli jsme se to Tv starostlivosti zevrubn sdlit, abys vdl, e jsme dali kesanm svobodn a neomezen dovolen k vkonu jejich nboenstv, Ponvad je nyn toto kesanm dovoleno bez omezen, nech Tv vsost z toho poznv, e tm je i jinm dna svoboda pijmout a vykonvat nboenstv, kter se jim lb. Odpovd to klidu v na dob, aby ml kad svobodu volit si bostv a uctvat je, kter chce. Toto jsme uinili v myslu, aby to nebudilo dojem, jako bychom chtli zpsob Bo cty a sluby Bohu v nem ovlivovat. Co se te kesan, naizujeme krom toho jet, aby msta, kde se dve shromaovali - tebas jsme Tv vsosti dve jinak nadili - kdo si je koupil od na pokladny i od nkoho jinho, tmto kesanm bezplatn, bez jakhokoli nroku na nhradu, bez vhn a bez vytek vrtil. A jestlie nkdo tato msta za Tvho dozoru a je kesanskmu spoleenstv bezodkladn ihned vrceno. i dostali darem, daj-li njakou nhradu od na milosti, mohou se obrtit na mstodrcho dotyn provincie, aby tak i oni poznali nai ohleduplnost. Toto vechno za Tvho dozoru a je kesanskmu spoleenstv bezodkadn ihned vrceno. A ponvad tito kesan, jak je znmo, maj ve svm dren nejen ona msta, kde se zhromaovali, nbr jet i jin msta, kter nejsou majetkem jednotlivce, nbr v prvo planm dren celho spoleenstv, toti vech kesan, vydej pkaz, aby na zklad pedtm uvedenho zkona bylo to ihned uvedenm kesanm bez jakhokoli vhn vrceno. To znamen: Aby to bylo vrceno jejich spoleenstv a jejich shromaovacm mstm. Pece vak pi dodren dve zmnnho nazen vichni, kte ona msta, jak bylo pedtm uvedeno, bezplatn vrtili, mohou od nai dobroty oekvat odkodnn. Aby n pkaz by! co nejrychleji splnn a tak. aby na milost vude zavldl klid, mus pi tom vem s vemonou horlivost zastupovat zjmy zmnnho spoleenstv kesan. Tmto jednnm zstane s nmi po vechen as Bo pomoc, kterou jsme zakusili pi mnoha pleitostech. Aby vak obsah tohoto nmi vydanho

vnosu byl vude znm, je nutn, aby tento n ppis byl spolu s Tvm nazenm vude veejn vyven a nikdo tak nemohl nae milostiv nazen zatajovat. Opis jinho csaskho nazen: Toto dobrodin bylo udleno jen katolick crkvi Bu nmi pozdraven, vysoce ven Anuline! Pi na dobrot se drme zvyku, vysoce ven Anuline3, nezkracovat co prv pat jinmu, nbr vracet to. Proto pikazujeme po pijet tohoto ppisu svolat shromdn, aby vechno, co patilo katolick crkvi kesan v jednotlivch mstech a tak na jinch mstech a je nyn v dren oban i jinch osob, bylo co nejdve vrceno jejich kostelm. Je na vl, aby to, co dve vlastnili, bylo jim po prvu vrceno. Tvoje vsost nyn vid, e tento n rozkaz nen dvojsmysln. Postarej se proto, aby vechno, zahrady, domy i co prvoplatn tmto crkvm patilo, jim bylo co mono rychle vrceno. K bychom se mohli dozvdt, e jsi n pkaz pesn splnil. Bu zdrv, nmi vysoce ven a milovan Anuline! Opis ppisu, ve kterm csa pikazuje biskupm svolat synodu kvli zachovn jednoty a svornosti v crkevnch obcch Konstantin Augustus mskmu biskupu Miltiadovi a Markovi4! Od osvcenho prokonzula v Africe Anulina jsme dostali etn ppisy, z nich vysvt, e afrit biskupov obvinili biskupa v Kartgu Caeciliana z rznch vc.5 Je mi velmi nepjemn, e v tto velmi obydlen zemi, kter nm byla Bo prozetelnost dobrovoln svena, se lid rozdlil ve dva tbory, e vtina se klon na patnou stranu a e sami biskupov jsou rozdleni. Rozhodl jsem se, aby Caecilianus s deseti biskupy, kte jej asi obviovali, a s deseti jemu naklonnmi biskupy piplul do ma a tam ped vaimi kolegy Reticiem, Maternem a Maximem6, kter jsem kvli tomu povolal do ma, aby mohl bt vyslechnut, jak to vyaduje zkon. Abyste se mohli dokonale seznmit s celou touto zleitost, poslal jsem vaim ve uvedenm kolegm mn poslan Anulinovy ppisy souasn s mm pipisem. A je Vae dstojnost pete, nech uv, jakm zpsobem spornou vc mono co nejpelivji peetit, a pak a spravedliv rozhodne. Va pozornosti jist neulo, jak si vm katolick crkve a jak si peju, aby nikde nenastal rozkol a neshody. Moc vemohoucho Boha nech vs, velmi ven, dlouho chrn.7 Opis ppisu, ve kterm csa naizuje svolat druhou synodu k odstrann vech spor mezi biskupy.

Ketnstantin Augustus Chrestovi, biskupu v Syrakusch. Sice ji dve. kdy se nkte ve zlm myslu snaili odlouit se od svatho nboenstv, od nebesk moci a katolickho uen, jsenl s myslem ukonit podobn spory vydal pkaz, aby byli zavolni nkte biskupov z Oalie a z Afriky ob tamn neustle velmi znesven strany, aby v ptomnosti mskho biskupa bylo zavedeno podrobn vyetovn a tak ta zleitost aby mohla bt vyzena. Nicmn nkte jako vdy, an by myslili na vlastn dobro a povinnou ctu ke svat ve, jet nyn nepestvaj ve svch neptelskch vpadech a nechtj se s vynesenm rozhodnutm spokojit. Tvrdili toti, e jen nkolika mlo biskupm se lb rozhodnut a e bez podrobnho proeten vech otzek si velmi rychle pospili s rozsudkem. Nsledek toho je, e ti, kte by mli t se svornosti a bratrsk lsce, se navzjem oklivm i spe odpornm zpsobem obviuj, a tm, kte stoj mimo svat nboenstv, dvaj pleitost k posmchu. Proto jsem povaoval za svou povinnost postarat se, aby to, co mlo bt ji vynesenm rozhodnutm ukonena, aspo nyn v ptomnosti mnohch mohlo bt vyzeno. Proto jsme vydali pkaz, aby se velk poet biskup z rozlinch mst seel k prvnmu srpnu v mst Arelate.8 Tob jsme napsali, abys byl k urenmu termnu v uvedenm mst. Vezmi sebou dva mue druh hodnosti,9 kter si sm vybere, a k va obsluze si me vzt ti sluebnky. Penze na cestu si vyzdvihni u venho sicilskho sprvce Latroniana. K by Tvou rozvnost, jasnm a jednomyslnm rozhodnutm tam shromdnch spor, kter smnou hateivost stran jet trv, po vyslechnut obou spornch stran, kterm jsme pikzali pijt, byl konen v zjmu nboenstv, vry a bratrsk lsky odstrann. Nech T vemohouc Bh dlouh lta uchov ve zdrav!

6. ZLEITOST TKAJC SE KESAN

Opis ppisu, kterm csa daruje crkvm penze Konstantin Augustus Caecilianovi, biskupu v Kartagu. Rozhodl jsem se jistm vznamnm sluebnkm pravho a velmi svatho katolickho nboenstv ve vech africkch a v obou Mauretanich pispt na zaplacen jejich nutnch vdaj. Proto jsem oznmil ppisem velmi venmu pokladnkovi v Africe Ursovi, aby Tv ctihodnosti vyplatil 3 000 mc penz. A zmnnou penitou stku pije, postarej se, aby tyto penze byly podle krtkho ppisu zaslanho tob Hosiem10 vem rozdleny. Kdybys vak poznal, e k plnmu dkazu m starostlivosti vi vm vem v tomto ohledu nco chyb, bez vhn podej sprvce naeho majetku, Heraklida co povauje

za nutn. stn jsem mu tak pikzal, kdyby Tv ctihodnost dala njak penze, aby je bez vhn vyplatil. Dozvdl jsem se, e ne dosti uvliv lid chtj podvodnm zpsobem odvst lid od svat katolick crkve. Vz, e jsem stn pikzal prokonzulovi Anulinovi a zstupci mstodrcho Patriciovi, aby mezi jinmi vnovali nleitou pozornost i tomuto, a kdyby to byla pravda, aby to nepehleli. Jestlie zpozoruje, e takovto lid setrvvaj ve sv pomatenosti, bez vhn se obra na ve uveden soudce a pov je, aby, jak jsem jim stn pikzal, je potrestali. Bostv velkho Boha k t zachovv po mnoho let!

7. OSVOBOZEN KLERIK OD VEEJNCH AD A BEMEN

Opis ppisu, ve kterm csa Konstantin pikazuje, aby pedstaven crkv byli osvobozeni od veejnch slueb. Bu pozdraven nmi velmi ven Anuline! Z mnoha ppad vysvt, e opovrhovn nboenstvm, ve kterm cta k nejvymu majesttu je na prvm mst, je pro stt velkm nebezpem. Naproti tomu jeho zkonn uznn a ochrana jeho pineslo mskmu jmnu velmi velk poehnn a lidem boskou milost pineslo obzvltn blahobyt. Proto jsem, vysoce ven Anuline, povaoval za dobr, aby mui, kte s nleitou horlivost vnuj se slub boskho nboenstv, dostali za svou slubu odpovdajc odmnu. Je to m vle, aby vichni v tob sven provincii, kte zasvtili sv sluby svatmu nboenstv katolick crkve, j pedsed Caecilianus - k se jim klerici - byli osvobozeni ode vech veejnch slueb provdycky. Nemaj tak bt njakmi nepodky i svatokrdenmi ppady odvdni od sluby. Bohu, nbr maj se dit svmi vlastnmi pedpisy bez zatovn jinmi bemeny. Vdy z toho, e horliv slou nejvymu Bohu m podle mho nzoru stt velk prospch. Bu zdrv, mj vysoce ven a velmi milovan Anuline

8. LICINIOVA PATNOST A JEHO KONEC

Tolik dar nm poskytla bosk nebesk milost pchodem naeho Spasitele a tolik dar bylo dno vem lidem mrem, kter provme. Radostn jsme slavili sv slavnosti. bel, kter ve sv zvisti nenvid dobro a miluje patnost, nemohl snst pohled na takovou podvanou. Neastn osud dve uvedenho tyrana dost nepouil Licinia jednat skromn a moude. Vdy a se mu v jeho i dobe vedlo, a ml

nejvy hodnost po velkm csai Konstantinovi - byl jeho vagrem a byl s nm ve velmi vzneenm pbuzenskm svazku11 -, pece zapomnl Konstamina napodobovat v dobrm. Naproti tomu horliv napodoboval bezbon tyrany v jejich podlosti. Radji se dil zsadami tch, jejich stran konec vidl na vlastn oi, ne setrvat v ptelsk lsce nejlepho knete. Ze zvisti k svmu velkmu dobrodinci vypovdl mu vlku. Nedbal pi tom na pbuzensk vztahy, nemyslel na psahu, na krev, na smlouvy. Konstantin jako nejv dobrotiv csa mu dval najevo svou nklonnost. Nezdrhal se navzat s nm pbuzensk svazky a neodepel Liciniovi I estn satek se svou sestrou, nbr dal mu ast na star lecht a na sv star csask krvi. Jako vagr a spolucsa piznal mu prvo astnit se na zen cel e a dovolil mu vldnout nad nemalou st mskch provinci ne ml sm. Licinius jednal opan. Denn pemlel, co by podnikl proti lepmu. Denn vymlel rzn druhy klad, aby za dobr se odplatil zlm. Zpotku se snail sv toky utajovat a pedstral ptelstv. Doufal, e astou lst a podvodem doshne svho elu. Avak Bh byl ptelem, opatrovnkem a ochrncem Konstantinovm. Vynesl na svtlo vechny v tajnosti proti Konstantinovi pipravovan klady, aby j tak Licinia zahanbil. Mocn zbra Bo bzn m dost sil, aby odrazila neptele a ochrnila dobro. J chrnn unikl bohumil csa lstivm nstrahm bezbonka. Kdy Licinius vidl, e mu nevyjdou tajn plny tak, jak by ;i pl, ponvad Bh odhalil neupmn chovn vi milovanmu csai, a e dle to neme skrvat vypovdl Konstantinovi vlku. Kdy se vak rozhodl vlit s Korrstantinem, rozhodl se tm vlit i s Bohem, ponvad vdl, e jej Konstantin ct. V tichosti zaal bojovat proti ctitelm Boha, kte podlhali jeho moci, a nijak nekodili jeho i. Zaslepila jej jeho vrozen patnost. Nepomyslil na ty, kte ped tm pronsledovali kesany, ani na ty, kter stihl trest. Rozhodl se, ani ve rozumn zvil i proto e zelel, vypovdt vlku ochrnci Konstantina msto tomu, kterho Bh chrnil. Nejprve vyhnal ze svho dvora vechny kesany, m se neastnk pipravil o rnodlitbu kterou se za nho i za vechny lidi podle starho zvyku modlili k Bohu. Pak vydal rozkaz, aby byli ve mst proputni z vojensk sluby a zbaveni hodnost vojci, kte by nechtli obtovat bohm. To vak nebylo nic proti tomu, co nsledovalo. Pro mm uvdt vechno, co inil tento Boha nenvidjc lovk a co on, kter lpl na zkonech, vymlel proti zkonm? Vydal pece zkon, e nikdo nesm pinet uvznnm jdlo do vzen, e nikdo se nesm smilovvat nad tmi, kte v poutech hynuli hladem. To znamen, e nikdo neml bt dobr a nikdo neml mt soucit s blinm. Byl to zejm velmi bezohledn a krut zkon, kter vyluoval kadou pirozenou laskavost. K tomuto zkonu byl pipojen i trest, e ty, kte projevili soucit, stihne stejn osud

jako ty, kte si zaslouili soucitu, a e ti, kte neastnkm prokzali njakou laskavou slubu, budou uvreni do vzen a stejn potrestni. Tak znla Liciniova nazen. Pro mm dle vypotvat jeho zavdn novoty co se te satk i mrtvch? Novoty, ktermi se odvil odstranit star, vborn a moudr zkony man a naproti tomu zavdl barbarsk, krut a opravdu nezkonn a protizkonn zkony? Krom toho vymyslel nespoet dan. Vymhali zlato a stbro, znovu vymoval pole v neprospch jemu poddanho lidu. Vymhal hanebn dan i od lid z venkova, kte ji neili, ale dvno byli mrtv. Pro mm vypotvat vypovdn ze zem, kter tento lidi nenvidjc lovk uvalil na pln nevinn? Pro mm mluvit o zatkn mu rznho stavu a postaven, kterm bral mlad eny a dval je na pospas ohavnch vn odpornm sluebnkm? Pro vyprvt, s kolika enami a pannami on, mu velmi star, souloil a ukjel bezuzdn chte svho srdce? Pro, opakuji, pro mm toto vechno zevrubn vyprvt, kdy pemra jeho poslednho jednn byla takov, e dvj jeho iny pipadaly oproti nim nepatrn, a skorem nim? Nakonec ve svm lenstv se obrtil i proti biskupm. Jako sluebnky vemohoucho Boha povaoval je za neptele svch pln a svho jednn. Ze strachu ped mocnjm Konstantinem sice proti nim nevystupoval oteven, ale jednal tajn a lstiv. Takto nejvznamnj z nich odstranil z cesty lstivost mstodrcch. Druh a zpsob, jak je nechal zabt, bylo zcela nov a neslchan. Co dlal v Amasei a v ostatnch pontskch mstech, to pekrauje vechnu mru ukrutnosti. Bo kostely tam nechal jednak srovnat se zem, jednat uzavt, aby tam nikdo jako obyejn neel a neprokzal Bohu povinnou ctu. Ve svm patnm svdom nevil, e by se tam nkdo za nho modlil, nbr byl pesvden, e Boha prosme jen za svho milovanho csae. Proto obrtil svou zuivost proti nm. I patolzalov mezi mstodrcmi, aby se bezbonkovi zalbili, si usmyslili potrestat biskupy jako obyejn zloince. Mui, kte se nedopustili nieho patnho, byli bez uveden dvodu odvedeni a jako vrazi potrestni. Jin zemeli zcela novm zpsobem smrti. Rozsekali jim meem tlo na kusy a po tto nelidsk. nejv krut scn je hodili do moe za potravu rybm. Pak zaal znovu tk bohumilch mu. Opt Bo sluebnci utkali do pol, samot, rokl a do hor. Ponvad bezbonmu tyranu toto vylo, pojal mysl pronsledovat vechny kesany. Nic by nezlomilo jeho vli, nic by mu nebrnilo doshnout svho cle, kdyby Bh, ochrnce svch du rychle nezakroil proti tomu, co chtl uinit, a kdyby svho sluebnka nenechal jako velkou hvzdu ve tm nejtemnj noci zazit jako zachrnce, kdy jej jako by na zdviench svch rukch pivedl do tchto krajin.

9. KONSTANTINOVO VTZSTV A EHO SE DOSTALO PODDANM MSK E.

Konstantinovi daroval Bh s nebes jako pln zaslouenou odmnu za jeho zbonost vtzstv nad bezbonmi a zloducha spolu s jeho vemi poradci a pteli pivedl ke Konstantinovm nohm. Jako toti Licinus ve svm lenstv usiloval proti Konstantinovi o to nejhor, bohumil csa zase se rozhodl, e ji dle to nesm trpt. Vdl si rady. Spojil psnost spravedlivho s laskavost a rozhodl se pijt na pomoc potupenm, kte byli pod tyranovm jhem. Odstranil nkolik zloduch, aby zachrnil velkou st lidstva. Dve se toti dil laskavost a ml soucit s tm, kter si soucitu nezaslouil. To vak Liciniovi nepomohlo. Nezanechal sv zloby, ale naopak vystupoval svou zuivost vi svm poddanm. Neastnkm, kte byli tak stran soueni, nezstvala dn nadje na zchranu. Proto nyn Ochrnce dobrch spojil nenvist proti zlmu s lskou k dobrmu, vythl v doprovodu svho syna Krispa,12 velmi laskavho knete proti Liciniovi a podal vem, kte byli blzko zhuby, pomocnou ruku. Potom oba, otec i syn, obklili Boho neptele vojskem a za pomoci a veden ve dcho Boha a Boho Syna, Vykupitele vech lid lehce zvtzili.13 Bh jim rd pomhal. Tak tedy ti, kte jet vera a pedevrem zabjeli a hrozili, rychle a dv ne by se kdo nadl zanikli. Ano, ani jejich jmna nebylo vzpomenuto a jejich obrazy a etn pomnky stihla zaslouen potupa. Co Licinius vidl na vlastn oi u dvjch bezbonch tyran, toho se mu te stejnou mrou dostalo. Kdy se ani nepouil, ani trest druhch jej nepivedl k rozumu a naopak el tou cestou jako oni, plnm prvem se proto ocitl v te propasti. Tak skonil Licinius. Velk vtz a po vech strnkch velmi ctnostn Konstantin se svm Bohu velmi milm a otci velmi podobnm synem knetem Krispem dostal pod svou moc svj Orient a znovu, jak tomu bylo dve, sjednotil mskou i. Vechny zem od vchodu slunce a po nejzaz zpad, od severu k jihu, pokojnou cestou poddil sv moci. Se vech lid nyn spadl strach ped tmi, kte je tehdy utiskovali. Lid to oslavovali se v slavnostn ndherou. Vude zavldla radost. Ti, kte byli dve biti, se nyn jeden na druhho usmvali. Slavnostnmi zpvy a hymny velebili kesan ve mstech i na venkov pedevm ve dcho Boha a pak i zbonho csae a jeho I bohumil syny. Vzpomnka na star utrpen zmizela, zapomenuto bylo i na bezbon jednn. ili ptomnm tstm a s radostnou nadj hledli do budoucnosti. Vude byly vyvovny vnosy vtznho csae dchajc laskavost jako i zkony dokazujc jeho dobrotivost a jeho opravdovou bze

ped Bohem. I Tak tedy skonila moc tyran. Proto Konstantinovi a jeho synm plnm prvem I pat mocn e a neteba jim ji zvidt. Vymazali bezbonost dvjch vldc a pln si vdomi dober, kter jim Bh prokazoval, viditelnm zpsobem dvali najevo svou lsku ke ctnostem a k Bohu i zbonost a vdnost bosk bytosti. S Bo pomoc dokoneny v 10 knihch Crkevn djiny Eusebia Pamphila.