M M ta wmmmBm

ROZ HOVOR

IMB

VECHNO, CO DELAME, JE PADEK

TXT: MARTINA CIMPOV, ROBERT VEVERKA FOTO: ARCHIV M. ZELENHO, TEREZA JIRSKOV

PRAV JSEM PRILETEL, MAM SPOUSTU PRAE, NEMM MOC ASU, VECHNY ROZHOVORY ODMTM, ALE ZAJMAJ M DROGY, TAK JSEM KVL NA ROZHOVOR S VMI, I KDY NEVM, KAM S ASOPISEM MTE", EKL NM NA PIVTANOU MNISLAV ZELEN ATAPANA".

- R O Z H O V O R

99

AMAN JE LOVK, KTER MEZI NS NEME PIJT

10

Etnolog, kter pes tyicet let jezd do Amazonie a tyi roky il mezi indiny stylem, jak se mezi lidmi v na na planet nenos u pknch pr tisc let. Tak, jak to chodilo ped zatkem - jak on sm k - toho prvihu", ili neolitick revoluce a objevu zemdlstv. Na jednom z poslednch mst na Zemi, kde nee xistuje ani obchodovn, ani penze, kde se neshromauje majetek, kde se nem as pomoc hodinek, kde halucinogeny tvo od dtstv dlei tou soust vchovy, kde jsou kouzla normln a nen strach ze smrti. Atapana striktn odsuzuje mdu jedn do Jin Ameriky za elem roziovn vdom pomoc halucinogen z rukou amana", je to pro nj znamenm stralivho padku. padku nejen na civilizace, ale hlavn tradinho kmenovho sou it, kter zpadn civilizace pohl cuje a ene do zhuby.

kte, e bran halucinogen blmi lidmi vjin Americe je padek. Pro?

Samozejm, e je to padek. pa dek je prakticky vechno, co m y bloi dlme. Dlme vechno nepirozen, proti prod, nepi rozen ijeme, jsm e nepirozen civilizace. Pirozen jsou pouze prodn nrody. My jsm e se s roz vojem pokroku prod vzd lili, je to m dl tm hor a ne vratn. S tm se ned nic dlat a tm e se do njak ern dry, kam vichni zahum e. Tady jde jen o to, jestli to bude dv, nebo pozdji. Je to tm, e znesvcujem e vech n y vci, kter dv byly posvtn a u ani nevme, co to posvtno je. Nikoho to nezajm. Posvtn bylo nco, co se v zta hovalo k zkladnm prodnm hodnotm . A drogy jsou soust tchto vztah, protoe maj svj

el, jako vechno ostatn. I jed y maj el, jde o to, ja k je lovk pouv. My bloi jsm e si z tch znalost, kter prodn nrody maj, a ji to jso u Papunci nebo am azont indini, vzali nechci ct smetanu, ale jen ten vid i teln povrch. Protoe m y jsm e povrchn civilizace. N em m e as, pod se nkam enem e a tm p dem jsm e ani nepochopili, k em u tady vlastn ty drogy jsou.

A k emu jsou drogy?

My veker ty drogy pouvm e pedevm pro... Pro co m ysl, e m y bloi pouvm e drogy?

Jako lky ajako zbavu...

Ano, jako poitek. N apklad ta bk, kdy ho berete ve velkm m nostv jako indini, je halucinogen. My tabk, ayahuasku, yag, opo a y opo a ve ch n y

R O Z H O V O R <-

tyhle vci pouvme, protoe jsme poitki a tm to kon. A to je znesvcen. Indin k tom u m nitern posvtn vztah. S dro gami vetn tabku zachz pouze vybran vyvo len lovk, co je aman a nikdo jin, ani nelnk. V, co m dlat, a nepouv je pro poitek, ale s uritm clem. Halucinogenn drogy se pouvaj pevn s clem edukanm, jako soust vchovy nov generace. Dti je od amana postupn do stvaj od pti do zahjen inici ace, tedy do trncti a p atncti let a u se o mim osm yslovm svt. Ne indin dospje, mus poznat oba dva svty. Droga je cesta poznn.

upadne do km atu a pozoruje svou vlastn smrt. A am an ho pak znovu povol zptky. Jsou to velice dram atick zleitosti. Kdy jde pmo o iniciaci amana, je to jet daleko drsnj a m e se stt, e u se v bec nevrt a zahyne. D rogy maj duchovn rozmr. K atastrofou je, e ada am an propadla byznysu, jezd za nimi turist a oni se prodvaj. J se vd y ck y roziluji, kdy je tad y v Praze ten ezoterick veletrh. Chpu veletrh aut, ale veletrh ezoteriky? To je projev dekadence a padku. Jednou jsem tam byl, ped deseti lety m tam pozvali. Bylo tam narvno. Lidi si mysl, e koup form ulku a pak budou astn, bohat a zdrav. M luvil
N i

99
Indin peklo nepotebuje
,
~ r '''i

s m rtvm nkolik let lou a ko m unikuj s nm. M y se to snam e poprat. A pro to poprm e? Pro toe se bojm e toho, co pijde. Ale indin se neboj, protoe on v. Protoe zn odpovdi na zkladn ti filozofick otzky. Znte z kladn ti filozofick o tzky na eho svta?

Co je po smrti?
Ne! Jsou to: Co jsm e? Odkud pichzm e? A kam krm e? My um m e odpovdt m on na ty p rvn dv, ale na tu tet ne. Indin um odpovdt i na tu tet otzku a sm rt se tak stv soust jeh o existence a ivota. Tm pdem z n nem strach a vechn o je pro nj norm ln a pirozen.

Vy sm mte s halucinogeny njakou zkuenost?

Ne. Kdysi jsem se zeptal kofnskho amana Maakuri, jestli bych to mohl zkusit a on ekl: To nen pro vs, nepat to va civilizaci. Ty jsi neproel iniciac a i kdy jsme t mezi ns pijali, tak na to nem prvo." A le pro zradil mi, jak to probh, co asi kad, kdo zkusil halucinogenn drogy, zn. Nejdv se objevuj rzn barevn obrazce, kter se prolnaj, pak se lovk dostane do oblanch sfr, z kterch v y l zaj rzn potvory, obi, zvata, anakondy. Ty ho zanou napadat, zpas spolu a am an s nm o pr bhu boje komunikuje, v y s v t luje o co jde, co to znamen, jestli jde sprvnou cestou, jestli to je dobro, nebo zlo, kdo je neptel, co m dlat v zpase, kdy ho chce ovlivnit zl arodj. Postupn dochz k nej vtm bojm s obry, kter me pet jen ten, kdo je na to pipraven. Indin dostv odmalika v prbhu nkolika let m dl tm vy dvky drogy a postupuje k vrcholnm u po znn. Te se zeptm vs, jak je vrcholn poznn?

tam jeden m u z Kolumbie, o tom, e p r l ayahuaskou v Bogot. J jsem si v za l slovo a zaal jsem se s nm panlsky bavit, jestli si nepipad blb, e indinm vzal njak vdom osti a te na tom profituje. Pak to nkdo peloil a lidi m zaali okikovat a v y vali m. M y indinm tyhle vci vykrdm e, am ani na podob n ch veletrzch am ani a lidi na n u vy tre n koukaj. Jsou jich tad y snad u tisce, kad druh v Praze je aman. To je vidt, e nikdo z nich nechpe, co to slovo znam en. zaven ve tm v mal m stnosti a tam jim vyp rv o historii, o bu doucnosti, o partnerstv, o svt. Je to uitel, m aestro. Navc je ekolog. Dr ochrannou ruku, aby se to nepehnlo s lovectvm a sbrastvm . Pedpovd po as a pivolv sucho nebo d. Organizuje pohebn rituly. Je psychopom pem . Kdy indin ze me, konaj se dva pohby. Lidsk due se toti po sm rti asto stle vy sk y tu j na zemi. Za njakou dobu (teba i nkolik let) nadejde as, aby se odebraly do zsvt a pichz druh poheb. aman s duem i hovo, a kdy nkter jt nechce, tak ji vezm e a do svta zem elch ji dovede. To vechno jsou jeh o koly.

Ajak je tedy indinova odpov na tu tet otzku?

Oni odchz do zsvt, jsou tam a nikam se dl nepevtluj. a m an s nimi m e kom unikovat, m e tam odejt a pinst odtam tud zp tky inform ace.

Je ivot v zsvt podobn ivotu na zemi?

Je skoro stejn.

Skon to tam tak smrt?

Ne. Tam u se o sm rti nemluv, tam u sm rt byla. Je to vn. Z svt m nkolik v rstev a v kad vrstv ije nkdo jin. V ppad Y e w k 'w a n jedn u vrstvu n ebes kho zsvt hld p o svtn elek trick ho, dal p osvtn m otl a tu posledn hld n ejvy bo stvo, tam jdou m rtv amani.

Co to tedy znamen? Kdo je aman?

am an je lovk, kter m ezi ns nem e pijt. M posln sta rat se o svj lid, nic jinho ho nezajm. M sedt na zadku v dungli, peovat o tch 200 lid a ne, aby jezdil po Am erice nebo Evrop po w orkshopech a nco tad y vykldal. To je zhovadilost. Jakmile sem jezd, tak jde jen o byznys. Prost nkoho zapla tili, vythli, podvedli a on v tom pak jede. Ale sprvn am an se od svho km ene nikdy nehne. A kdy ano, tak v tu rnu je to falen aman. Podvodnk. On se nem nkde pedvdt, nebo kat, co dl. To je jeho osobn umn, protoe kad am an je jin a um jin vci. Nen pou hm litelem. am an m destky fun kc a litelstv tvo jen m al kousek z jeho posln. Star se napklad o budoucnost svho kmene, vych ovv dti a pipra vuje je k iniciaci. M je nkolik let

Je to njak ekvivalent kesanskho nebe a pekla?

Jsou to ekvivalenty, sam ozejm . Ale u indin nen peklo, kter jsm e si m y tad y vyprodukovali, na zklad hch. Indin moc hch nedl, protoe je piro zen a chov se norm ln. Take on peklo v naem slova sm yslu nepotebuje.

Jak vbec indini vnmaj smrt?

Sm rt je pro n pirozen vc. Kdy se narod dt, am an mu na ele vyzn a prstem otvor, kudy due odejde, a zeme. Na sm rt se m ysl u pi narozen. My to nechpem e, bojm e se toho, nechcem e o tom m luvit a oddalu jem e to. Proto se u ns pohebn rituly m dl tm vce zkracuj. Kad se chce zem elho rychle zbavit, a to i pesto, e je to teba m ilovan pbuzn, tak se ho boj a tt. Naopak indini ne, oni se

, vrcholn poznn?
No, co to je? Jak by mlo bt v r choln poznn kadho lovka?

Vy sm na nebe a peklo vte?

Ano, protoe jsem vc. Ale moc o tom nepem lm . Snam se b t dobr, abych nebyl hajzl a tm hle vcem , jako je peklo, se vyh nu l. Jinm i slo vy se bojm, a proto se snam chovat se jak tak slun. Je teba m t limity, protoe kdy nem strach, tak

eje vechno ve vesmru iv?

Ne, to vbec!

ejsme soust neho vyho?

Ne! Je to osobn poznn vlastn smrti. Mlad indin dostane tak vysokou dvku drogy, a

11

ROZHOVOR

Pijali m mezi sebe. Asi se jim zalbilo, e jsem byl pizpsobiv, jedl jsem s nimi stejn jdlo a niemu jsem se nedivil.

uvoln svoje lidsk hrzy. U in din v y tv n ebezpe a zl duchy dungle a to je dr pohro mad. U ns u to tak nen. Proto vzn iklo peklo, kter m nahra zovat divokou dungli, kter b y lidi n utila k tomu, aby se chovali slun.

am an sk zpsob, ja k se d ostat do extze, je pom oc op akovn slo v a stejn ta k fu n gu je i n e u stle op akujc se v ty m odli teb, teb a jak o Zdrvas M aria. Jene m y jsm e k esan stv ja k si zavrhli, p rotoe nen a trak tiv n a hledm e nco jinho, co m e b t m atouc. Pestoe p rin cip y jso u vu d e stejn, navazujc v ci js o u ji o vliv o v n y ivo t nm prostedm . id a A rabov nesm j js t vepov, p rotoe u nich to m lo hygien ick d vody. A le u ns u ne. C elkov jsem p ro ti m ultiku ltu ralism u, p rotoe je z toho ve lk b ram bo raka, b a b ylo n sk v, zm atek a n edorozum n . K esk ym k m tak n em e n ah n a t b u d d h isty a nebo hinduisty. Proto m i vad, e se am an ism us nebo b u d d h i sm us zdaj b t atraktivn j, ne k esan stv.

kter chce n avdycky t v Braz lii jako aman. Pak ano, je tam a bu tam navdycky.

protoe se zaalo vyrbt. To znam en, e se zaal akum ulovat m ajetek, vzn ik ly penze a zaal pokrok.

M nae civilizace stle anci na nvrat k prod?

Zsadn odklon od prody zaal ped nkolika tisci lety vzn ikem m stskch civilizac. Kdekoliv na svt. Ve m st n em e pozoro va t nebe, nem e pozorovat nic, jsi o h lu en nem e poslouchat hlas prody, jsi oslepen, n evi d. Indin chod do lesa v noci, protoe prales v noci ov a on to vid. Ne ve dne jak o vletn ci, to je pln hovadina. Jene b loi neuvid nic ani v noci, ve dne aspo nco. Znm jeden ppad, k dy il indin deset let ve mst, vrtil se a schopnost vid t v noci ztratil. Svtla, reklamy, hluk, to ti ni oi a ui. Jsme ve m st zah kovan a k d yb y nkdo ekl ne, budem e t jak o indini, tak bude za p ochybnho blzna. Sebrat se a jt nkam pst ko zy je vzpoura, kter e njakou tvoj osobn vc, ale nen to systm ov. Na celkovou situaci toti nem e v y eit nikdo. To, co se te dje, nen vin a poslednch dvaceti i padesti let. Je to v sle d ek prbhu tisc let, od neolitick revoluce a v zn iku zem dlstv. Tm byl zapoat cel ten prvih,

Co si myslte o konci svta, kter m podle mayskho kalende letos nastat?

Nikdo vlastn nev, co se bude dt, ani co fy zick y v harm onii vesm ru pichz. V dob zim nho slunovratu vzn ikn e neob vy k l konjunkce Zem - Slunce - G alaktick rovnk, co se stv jednou za 25 625 let. To je konec jednoho obrovskho cyklu a za ne cyklus nov. M ayov sice neznali galaktick rovnk, ale v tm e m st maj tem n m raky hvzdnho pra chu, kter vyp adaj jako chtn krokodla, obludy. Zem se do toho chtnu t, a ten krokodl ji seere, ale souasn ten tvar tem nho m raku pipom n d lohu a Zem z nj zase vy ro ste jako nov. ivot jde v cyklech. Kon cyk lus jednoho slunce a zan nov. Konec a zatek jedn o jest, nen jedno bez druhho a jedn o bez prvnho. To je tot jak o e ivot a sm rt jsou jedno. M y tu sm rt neustle oddlujeme, ale to nen pravda, protoe sm rt je soust ivota.

Jak by byl podle vs nvod pro dnenho mladho lovka, kter by se chtl duchovn rozvjet? Cestovat? Ztotoovat se sjinmi kulturami? Nebo se obrtit ke kesanstv?
P o zn vat a ce sto v at b y m l u r it, ale i ta k zjist, e h o d n o ty js o u vu d e stejn. B uddhism us m stejn zk la d n p rin cip y jak o hin d u ism u s i k e sa n stv a odli uj se p o u ze fo rm y organizace. D ve vu d y p to m n am anstv p ro ro stlo do n bo en stv, kter p evzalo jeh o techniky. K ristus b yl v la stn v e lk am an. Slepotu lil pesn ta k jak o ji l in din i - p livn u l do p rachu a tm p ak p o tel slep m u oi. L il slovem a hlasem . K n v y k u u j k o stely podobn jak o am an, k d y chce lit, nebo pi p ravuje obad. Z klad n zpsob, ja k se d o stat do extze, je r y t m us a hudba, co v k esa n stv n ach zm e n ap k lad v podob greg o ri n sk ch chorl. Dal

Nen zjem o amanismus znamenm touhy mladho lovka po nvratu k prod?

Pro ne, kdy to m ysl vn. Jene j podezrm pevnou st naeho spoleenstv, e to m ysl povrchn.

Teba jen nevd a tpou.

Jsou i tac, kte se tom u vnuj do hloubky. Znm jednoho lovka,

12

R O Z H O V O R <r

t t

Vechny civilizace, kter upednostuj rozvoj, se jednou dostanou na vrchol, a potom u jdou jen dol

Co jet prodn kmeny na rozdl od ns um?

am anism us existuje 40 000 let, nae vda jen 400. Vda postupn odhaluje to, co oni u dvno vd - e vechn o je iv. Ti lid n aer pali v prbhu 40 000 let ivota v uritm prosted obrovsk m nostv inform ac a po gene race ije pedvaj v genech. Za tu dobu doli do takovho stavu pochopen, e se nm to zd a zzran. J se znovu vrtm k m m u indinovi, kter il deset let ve m st a pak se zase vrtil do dungle a nic tam v noci ne vidl. Piel za svm am anem, kter mu pipravil njak bylinky, aby prozel a schopnost nonho vidn se mu vrtila. Ptal jsem se ho, co jet jeho am an um. A on mi ekl: Kdyby ses ho zeptal, tak ti ekne, e neum nic. Ale pak dodal, e se jeho am an um zneviditelnit a j mu to po tyi cetiletch zkuenostech s indi ny vil, protoe na tom vlastn nen v bec nic zvltnho. Tech nicky je to jednoduch, jde jen 0 to, vy h n o u t svteln paprsky sv osob (a tak se stt neviditel nm). O statn na tom intensivn pracuj laboratoe v USA a m on 1 jinde. My rozdlujem e produ na ivou a neivou a ume se to od zkladn koly. To je pro indina nesmysl, pro nj je iv i km en. Podle kvantov fy zik y vm e, e i kry sta ly se pohybuj, km itaj a rostou. A jakm ile nkde existuje km itn, pak je tam i v l nn a na to se lze napojit pom oc hudebnch tn. Oni se tm to zpsobem um napojit a kom u n ikovat se zvaty, s rostlinam i, i s tm i kameny. Indini maj velik znalosti o hvzdch. Znaj jich jm n y n kolik set a stejn tak kolem padesti souhvzd. Vzhl k nim a spojuj si cy k ly nahoe s cy k ly na zemi. N apklad pokad, kdy bhem roku vych z ur it hvzda, tak zrove dozrv urit ovoce. Indiny udivuje, e to funguje, obdivuj harm onii univerza a chtj ji penst sem dol, aby ili harm onicky s p rodou. Tot k i velk magie: Co je nahoe, je i dole. Na obloze nesleduj jen hvzdy, ale i tem n m raky hvzdnho prachu pro jejich urit tvary. Podle tvaru rozpoznvaj i vla stn o sti rostlin, form a napovd obsahu. Teba takov ayahuaska se to nahoru jak o b y do nebes. Jejich che jsou postaveny tak, aby oknka uka zovala ron pou Slunce svm i paprsky od jednoho slunovratu k druhm u a neustle propojuj univerzum s bytm na zemi. My

Podle Maysk mytologie bv konec kadho cyklu vdy doprovzen njakou katastrofou. Oekvte njakou?
Jist bude oista lidu. Mus pijt nov lid. Lid se zpronevuj tomu, pro tady jsou, a abychom peili, tak bychom se mli zmnit, zduchovnt. To znamen pocho pit posvtn vztahy s prodou. Napklad nezabjet vc, ne po tebujeme. Jde o to, oprostit se od toho lenho byznysu, nechtt hamounit, protoe jakmile hamounme, tak tu produ likvidujeme a pijde chvle, kdy ona ekne ne.

jsm e tohle vechn o splchli ze stolu. Pokrok ns ene k potrn vech tchto zkladnch princip, harm onie ns pestala zajmat.

Jak vychovvaj indini sv dti?

My m m e tlu p y profesor, kte p kn ih y ja k vych o vvat dti, oni to nemaj. Tam si dt sam o uruje svj rytm us, kdy se na pije, naj, kdy pjde spt. M atka ho m pod na sob, pi prci, pi lovu ryb, neustle. Jednou jsem vidl, ja k la m atka s dt tem pes propast, balancovala po km eni strom u. Prv, kdy pi la doprostedka, chtlo se dt napt. A ona se zastavila a nad tou propast ho nakojila. To jsou ty rozdly. Dt pak roste ist a svobodn. Tam n ikdy neusly, e by nkdo nkom u nco pikazoval. A ni nelnk nebo am an ten kolektiv neorganizuj tak, jako se to dl u ns: Te budem e dlat tohle, te tancovat, te budem e lovit, te nco stavt. Nelnk nevldne, on vede pirozenou au toritou a to je velk rozdl. am an to sam. A jsm e zase u toho slova pirozen. Kdy m u ns nkdo, teba kam ard, pirozenou au toritu, tak to vyct a uv mu. Kde je pirozen autorita, tam nejsou dn instituce. Prost

Jak vnmte to, e nkter velk indinsk civilizace zanikly jet ped pchodem bloch?
Vechny civilizace, kter uped nostuj rozvoj, se jednou do stanou na vrchol a potom u jdou jen dol. Spolenost je iv bytost, roste, strne a padne, ale skuten prodn nrody nestou paj. Nemaj pokrok, nerozvjej se, jsou pod dole a tak nemaj kam padnout. V Am azonii ij u tyi tisce let. Za tu dobu padl Sumer, ecko, m, Sovtsk svaz, Hitler a oni jsou tam pod. A stle to vypad e je jich mlo. Maj velkou dtskou m rtnost a dv vedli i vlky, ale pesto tam stle jsou.

13

-> R O Z H O V O R

nkte jedn otlivci maj urit schopnosti a ti indini jim v a nsleduj je.

PROFIL

padku? e pinte zmnu, kter je me ovlivnit?

Samozejm, to je dilema kadho antropologa, kter tam jede. Jak koliv setkn je ovlivuje. J te jezdm k sti km ene Tekw ana do vesnice, kter u je znien. Tm pom hm , tam ji nen cesty zpt. Ke km enu Yaw alapiti bych nejel a ani tam dnou pom oc nevezl, protoe dnou pom oc nepotebuj, ti jso u rdi bez ns a ij si bezvadn. Ale tam, kde jsm e je zniili, jso u nkte indini u dokonce tlust. Kdy se nel nk dostane k penzm , tak se u nerozdl s kmenem , ale nech si je pro sebe. Peraj se a opjej, i kdy oberstv b y bylo pro jejich kulturu velkm peinem, kter b y am an p otrestal vylouen m z kmene, i ostrakizac.

asto zmiujete pirozenost. Ta se ale me rovnat zvecm instinktm. Staraj se indini napklad ve svm kmeni o postien nebo jinak spoleensky znevhodnn leny?
Kdy nco v prod vybouje, tak to ostatn ulapou. Kdy se narod m rzek, tak ho zabij. Ale pokud si zlom nohu v pti letech a je z nj mrzk, tak se o nho postaraj. Kdy ale napklad v brazil sk vysoin, co je velice chud zem, kde je mlo ryb, mlo zve, pila dvka do jinho stavu a ne m la manela, tak odela porodit mimo vesnici, plod nkde zahra bala do zem a vrtila se sama. Vichni to oekvali a bylo to tak sprvn, protoe by to dt bylo km enu na obt. U eskym k je to jet tvrd, tam kdy se narod dvojata, tak vd ycky jedno jde na mrz. A kdy je moc velk zima, tak ty dti snd. Hlavn princip je p eit komunity, ne jednotlivce. Lkai, kte dnes zachrauj na rozen neduiv dti jsou nejvt neptel lidstva, protoe zhoruj n lidsk genofond. Sm sebe pedstavuje jako;

Mnislav Zelen (*1943) Je esk etnolog, spisova

tel a novin. Do Jin Ameriky jezd pes tyicet let a dky svm pobytm mezi amazonskmi indiny se stal nejen uznvanm odbornkem na ivot a kulturu domorodch etnik Amazonie, ale pedevm jejich ptelem. Jako mon jedinmu z blo chovi mu bylo dovoleno tanit posvtn pohebn tanec kuarup na nejvt slavnosti indin Xingu v Brazlii. V roce 1989 ho adoptoval kmen Yawalapiti a jeho duchovn otec aman Guitze mu dal jmno Atapanar co znamen List zelen palmy. V letech 1996 a 2001 byl velvyslancem R v Kolumbii a Ekv doru (mimo jin byl i pekaem, pstavnm dlnkem, reprezen tantem na mistrovstv svta v judu, velvyslancem, listonoem i nkem). Zaloil nadaci Velk Amazonie a pralesn vdec kou stanici - jejich clem je pispt k poznn ivota v Amazonii a alespo trochu zpomalit rozpad indinsk civilizace.

Jakm zpsobem jim pomhte?

J jsem se po tyiceti letech rozhodl, e bych jim ml tak pomoct. Hodn mi dali a uritm zpsobem se jim i ivm. Pom hm tm, kte ji maj mobily, protoe ti u jsou znien. Jezdm tam dvanct let a podporuji se svm i pteli trn ct dt, pro toe u nemaj amana. A v y kupuji od nich jejich vrobky, oni jsou toti obrovt umlci. Udruji v nich tm jejich lidov um n a schopnosti, protoe by jin ak pestali tvoit a vechno by zapomnli. S pteli jsem tak za znam enal jejich znalosti livch rostlin. Spolu s kouzelnky a a m any jsm e chodili po lesch a ud lali obrovsk soupis s fotogra fiemi. Samozejm jsem jim slbil, e tady to nikomu nedm. Vydal jsem knin pouze dva kusy, pe

...Atapana, adoptovan syn matky Ayriky z etnick skupiny Yawalapiti a otce Guitzeho, amana z kmene Kuikuru, z hornho toku Rio Xingu v brazilsk sti Velk Amazonie ...Ichahi oshi, pijat Ramayem, nelnkem etnick skupiny

emu pitte, e vs mezi sebe pijali?

A si se jim zalbilo, e jsem byl pi zpsobiv, jedl jsem s nimi stejn jdlo, zpasil jsem, niem u jsem se nedivil. Pede m nou tam byla vprava antropolog z Nm ecka a ti si k veei oteveli vlastn konzervy. D ruh den je vyhostili. M atka, kter m adoptovala, mla otevenou tuberkulzu a j j byl nablzku. To jsou rizika, kter lovk mus podstupovat,aby si u nich zskal est a ptelstv. Mj adoptivn otec, am an Guitze z km ene Kiukuru mi rozezal ki na ram enou a m ohl jsem s nimi tancovat pohebn ritul. Byl jsem prvn bloch na svt, kter to za il. To pro m byla nejvt est.

Ecee'je, na ece Madre de Dios v perunsk sti Velk Amazonie

alias

...Victor, ptel K enamy z etnick skupiny Kofn na ece Aguarico a nyn jejich nelnk na Ro Salcedo v ekvdorsk sti Velk Amazonie
alias

...Mnislav Zelen.

Rno piji pouze tekutin y a jm ovoce. Potom piji a veer, pes den ne, ani v nejvtch parnech. Rno pl litru a veer teba dva litry. I v pralesech pij indini jen rno a veer. Tak nezabiji d nho pavouka, i jinou podobnou h a v jen proto, e se mi usdlila v b yt nebo v aut.

kmeny mte na mysli? Protoe indin je velice irok pojem.

Mm na m ysli ty, kte ij stle svm pvodnm zpsobem ivota a to je pouze centrln Am azonie. Okraje u jsou v katastrofln m stavu, tam u indini chlastaj, znaj prachy a keft, prodvaj se jako dvky, prost hrza. Kdy v i dm, e m indin na och ern brle, tak si km - pro pna, kde to jsm e? On, kter je tisce let z v y k l na slunko. Deset let je z dm na stle stejn msto a kad rok vidm ja k je ten padek stle vt a vt.

dal jsem jim je a tm to kon.

Vnmaj vs tedy jako lovka, kter uchovv jejich tradice?

Ty o tom m luv jako bloch. Oni takhle neuvauj. Oni berou ivot jak pijde a nic nekom entuj, n e hodnot, za nic nedkuj, ale tak nic nechtj.

Mu se zeptat co v pekladu znamen vae jmno Atapana?

Zelen list palmy. Oni vdli e se jm enuji Zelen a to brali to jako pzniv znamen. Jmno je pro n dleit, protoe o vs vy p o vd a zelen barva je pro n barva nadje.

Ct to, co se s nimi dje, jako svj kulturn a existenn padek?

Ne, vbec. Jenom staeina, k te r znal to, co bylo ped tm, mi pi pohledu na m lad in din y pijc pivo ekl: Atapano, v ich n i jso u ztracen." Jim to ale neekne, pro toe je to jejich v c a k a d tam m svobodu dlat si, co chce. O

Jak vci, kter jste se v dungli nauil, pouvte i v echch?

Nejsem konzum n typ, jm velm i skrom n a nenechvm dn zb ytk y jdla, protoe potrava je pro m posvtn, stejn jako pro indiny. Nesolm a nesladm.

Kdy mluvte o indinech, kter

Nebojte se, e jste svmi nvtvami soust toho

14