TMA

Kultura na krizi doplatila

Pokles ekonomiky zashnul kulturu mon vce ne ostatn odvtv. Dokazuj to hospodsk vsledky kulturnch aktivit za rok 2011, kter letos v podob satelitnho kulturnho tu R publikoval esk statistick ad.
Jaroslav Novk, vedouc oddlen statistiky vzdlvn, zdravotnictv, kultury a socilnho zabezpeen

ultura pedstavuje sloitou oblast innost jak z pohledu umleckho, tak i technickho a ekonomickho. To se odr ve znan diferencovanch vsledcch kulturnch obor i poskytovatel slueb. Ukazuje se, e bez veejn finann podpory se neobejdou dokonce ani kulturn aktivity, kter jsou orientovan na publikum a nvtvnost. Vdaje spotebitel za kulturu toti nefiguruj na nejvych pkch z pohledu stupn jejich nezbytnosti.

Finann zdroje poklesly

V porovnn s rokem 2010 klesly v roce 2011 celkov zdroje, tj. veker pjmy instituc s pevn kulturnmi aktivitami, vetn investinch dotac, prstku stavu vr a pjek, dar apod., tm o 12 % (viz tabulka). Nejvce se snily zdroje, kter plynou z podnikov sfry (13 %) a z domcnost (10 %), naopak nejmn klesly z veejnch rozpot (4,3 %). Mrn vzrostly provozn vdaje
Podle odhad S pracovalo v roce 2011 za ni ne celosttn prmrnou mzdou (23 627 K) zhruba 64 % zamstnanc v kultue.

(+1,8 %), a naopak se vrazn snily investin vdaje (24 %). Podl veejnch vdaj na kulturu se na celkovch konsolidovanch vdajch veejnch rozpot snil z 2,26 % (v roce 2010) na 2,17 %, piem nejvce prostedk bylo vnovno z obecnch a mstskch rozpot (18,2 mld. K,

z toho vce ne 27 % na investice), dle z rozpot na regionln rovni 8,3 mld. K (z toho 8,4 % na investice) a ze sttnho rozpotu vetn Sttnho fondu kultury R a Sttnho fondu R pro podporu a rozvoj esk kinematografie 8,2 mld. K (z toho 23 % na investice).

CO KULTURA ZAHRNUJE
iv originln umleck tvorba: vtvarn a interpretan umn, umleck emesla, design, architektura, reklama. Kulturn ddictv: hrady, zmky, archeologick nalezit, muzea a galerie, archivy, knihovny. Kulturn mdia: film a video, televize, rozhlas, tisk atd. Sprvn (reijn) a podprn aktivity vetn ochrany autorskch prv a umleckho vzdlvn. Maloobchodn aktivity: znmky, mince, staroitnosti, knihy, tiskoviny, hudebn nahrvky a videozznamy.

Struktura zamstnanosti podle jednotlivch oblast kultury, 2011

1,0 % 3,3 % kulturn ddictv interpretan umn 16,7 % 21,5 % vtvarn umn a emesla period.a neperiod. tisk audioviz. a interakt. mdia 9,2 % 15,9 % 10,2 % 3,9 % 18,3 % umleck vzdlvn sprva a podpora kult. innost architektura reklama

Zdroj: S

18

09/2013 RONK 3 STATISTIKA&MY

TMA

Co se te rozdlen veejnch prostedk do jednotlivch oblast kultury, vce ne 27 % jich bylo pouito v kulturnm ddictv, 18,5 % v umleckm vzdlvn, pes 14 % v interpretanm umn a nad 11 % v oblasti sttn sprvy kultury. Naopak finann zdroje, kter pochzely z domcnost a z podnikov sfry smovaly zejmna do trn orientovanch oblast mdi (kino, rozhlas, televize, audiovize, knihy a tisk), reklamy a architektury.

Prmrn mzdy v sektoru kultury v roce 2011 (v K)

40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 prmrn mzdy v jednotlivch oblastech prmrn mzda v sektoru kultury

vn y

Ze samotn podstaty umleckch aktivit vyplv, e jejich vsledky lze jen obtn zaadit mezi ostatn bn reprodukovateln sluby a zbo. Tak innost nkterch kulturnch instituc, zejmna v oblasti veejnch slueb, se primrn ned finannmi kritrii a nen pln zaloena na komern bzi. Nedokonal i zcela chybjc reakce na trn podnty a u z dvodu obtnho ocenn kulturnch statk, i poskytovn slueb irok veejnosti vedou k omezen v tvorb zdroj, kter je nutn nahrazovat dotacemi z veejnch prostedk, dary apod. V kultue se tak profiluj dv zcela rozdln sfry, a to jak z pohledu obsahu provdnch aktivit, tak i zpsobu hospodaen a dosaench ekonomickch vsledk. Do prv z nich meme zaadit kulturn innosti, kter jsou ureny pro publikum v danm mst a ase (kulturn ddictv, interpretan umn, st vtvarnho umn) a tak sprvu a podprn innosti v kultue, je zajiuj zejmna neziskov instituce. Do druh pat oblasti audiovize, nakladatelstv, reklamn a architektonick innosti a design (tj. oblasti oznaovan nkdy za kulturn a kreativn prmysly).
Zdroje nancovn kultury (v mil. K) Zdroje Celkem veejn zdroje z toho domcnosti podniky 2010 269 268 36 283 45 191 179 527

Zatmco celkov stupe sobstanosti (tj. relace mezi trbami za vlastn vkony a celkovmi vdaji) v roce 2011 doshl 89,1 %, v kulturnm ddictv to bylo jen 21,6 % a v interpretanm umn 34,4 %. Naopak v oblasti tisku, architektury a reklamy pekroil rove 100 %. Porovnme-li vsledky podle jednotlivch sektor kultury, zjistme, e nejni byly v oblasti tradinho umn na rovni 41 %. Mnohem pznivj byly v kulturnch prmyslech (film a video, televize, rozhlas, videohry, knihy a tisk), kde doshly 93 % a vbec nejlep, ve vi 99 %, byly v tzv. kreativnch prmyslech (design, reklama, architektura). Podobn diferencovan jsou i dal ekonomick vsledky: rove ziskovosti (ztrtovosti), produktivita, prmrn mzda i investice. V roce 2011 inila prmrn mzda v kultue 24 704 K (tj. o 1 077 K i 4,6 % vce ne celosttn prmr). Mzdy se v jednotlivch kulturnch oblastech pohybuj od zhruba 16 tis. K (v knihovnch) a po necelch 38 tis. K

(reklam). Zatmco v sektoru kultury doshla prmrn mzda pouhch 17 635 K, v kulturnch prmyslech (v mdich) to bylo 26 801 K a v kreativnch prmyslech a 33 489 K (viz graf). Podle odhad za ni ne celosttn prmrnou mzdu (23 627 K) pracovalo zhruba 64 % zamstnanc. Rozdln ekonomick podmnky naly odraz v investin aktivit. Pi prmrn intenzit investic v pepotu 140 tis. K na jednoho zamstnance inily v oborech tradinho umn jen 62 tis. K, v prmyslech kreativnch 158 tis. K a v kulturnch a 196 tis. K. Nejvych hodnot bylo dosaeno v oborech audiovideo, designu a reklamy. Nadprmrn investin innost (kryt z podstatn sti dotacemi) souvisela s p o historick pamtky.

MAKROEKONOMICK UKAZATELE KULTURY V ROCE 2011

Produkce klesla o 6,5 % (na 216,2 mld. K) a hrub pidan hodnota o 2,5 % (na necelch 84 mld. K). Produktivita prce na zamstnance (propoten z hrub pidan hodnoty) inila v tradinm umn 621 tis. K, v kreativnch oborech 1 044 tis. K a v mdich a 1 440 tis. K.

2011 237 224 34 739 40 773 156 415

Index 2010=100 88,1 95,7 90,2 87,1

Zdroj: propoet z daj MF a S

Ro zh la N s ak l vy ad da ate V va lst ro te v/ bc lst v ia di au str di ibu ov to iz. i d l Re kla ma

om

Kn iho

va

le

rn d

Di

ga

pa

ltu

ric k

Ku

sto

Hi

uz

ea

Te

le

viz

Odlin ekonomick modely

tky

rie

dl

Zdroj: S

STATISTIKA&MY RONK 3 09/2013

19

TMA

Nejvce navtvovan byl Prask hrad

Z dvancti pamtek, zapsanch v seznamu UNESCO, patily v obdob 20072012 k nejnavtvovanjm Prask hrad, esk Krumlov a Lednicko-valtick arel. Jak zjem byl o dal kulturn sluby?
Jana Radov, vedouc Centra informac a statistik kultury NIPOS

e statistik Nrodnho informanho a poradenskho stediska pro kulturu (NIPOS) vyplynulo, e do necelch t set zpstupnnch hrad, zmk, klter a ostatnch pamtek na zem R pilo ve sledovanm obdob 10 a 12 mil. nvtvnk, nejvce v roce 2007 (12,167 mil.). Od t doby, s malmi vkyvy, nvtvnost kles (vloni na 11,626 mil.). Pokles (4,4 %) souvisel nejen s atraktivnost jednotlivch objekt, ale i s monostmi zajitn dalch doprovodnch kulturnch akc, a tak s turistickm ruchem (vetn zahraninch nvtvnk). Pokud byly objekty uvdny v nabdkch cestovnch kancel a prezentovaly se pitalivmi hudebnmi, divadelnmi nebo jinmi projekty, zaznamenaly nvtvnost vy.

Dynamika vvoje potu pamtek a jejich nvtvnk v letech 20072012

1,10 1,05 1,00 0,95 0,90 0,85 0,80 2007 2008 2009 2010 2011 2012

index potu pamtek k roku 2007

index potu nvtvnk k roku 2007

Zdroj: NIPOS

Muzea a galerie szely na hodnotn expozice

Poet muze se ve sledovanm obdob pohyboval v rozmez 477 a 502, pitom 80 % z nich patilo do psobnosti veejn sprvy, 11 % do neziskov sfry a 9 % bylo privtnch. Jejich zamen a specializace zstala na stejn rovni jako v letech 20062010. Nejpoetnji byla zastoupena muzea veobecn, tzv. vlastivdn (60 %), ze specializovanch pak muzea umn (galerie) a umleckoprmyslov muzea (15 %). Pestoe poet expozic a vstav vzrostl o 3 %, nvtvnost muze se postupn sniovala (s vjimkou roku 2011), a to o 8 % (v roce 2012 na 9,577 mil.). Z pohledu nvtvnka byla zajmav tak vstavn innost v oblasti profesionlnho vtvarnho umn (galerie, vstavn sn a jin vstavn

prostory bez sbrkovch pedmt), kter doplovala innost muze. I pes souasn ekonomick pomry vznikaly nov, pevn soukrom, vstavn prostory. Ze etench zhruba t set galeri spadalo pod veejnou sprvu 33 %, do neziskov sfry 26 % a soukromch bylo 41 %. Ve sledovanm obdob dolo k uritmu pohybu: nkter organizace, kter byly zzeny veejnou sprvou, byly zrueny i spojeny s jinmi. Problmy mly i neziskov subjekty. Stle he toti zskvaly granty ze sttnho rozpotu od kraj i mst. Dobe na tom nebyly ani soukrom galerie. Vtina z nich nedostala granty vbec a musela se proto spolehnout sama na sebe, ppadn se pokouela sehnat sponzory. Z tchto dvod hodn galeri zaniklo. V roce 2012 bylo eteno nejmn vstavnch sn za poslednch pt let (6,8 %). Zrove se snil poet uspodanch

vstav (2 568, tj. 13,9 %) i poet nvtvnk (2 mil., tj. 25,6 %). U galeri a muze nezleelo na potu uspodanch vstav, ale na jejich kvalit. Nejpoetnji byly zastoupeny vstavy maleb, fotografi a grafiky.

Rostl poet divadel i divk

Za poslednch est let tak mrn vzrostl poet divadel ze 133 na 155 (26 % z nich tvoila veejn divadla, 46 % divadla z neziskov sfry a 28 % komern divadla). Podnikatelsk sektor u obhospodauje asi jednu tvrtinu vech divk (1,5 mil.). Poet nabzench mst se mrn zvyoval, podobn jako poet nvtvnk, a na hranici 5,5 mil. V obdob 20072012 plynule vzrostl poet premir na 671 (+15 %) i uvdnch titul na 2 827 (+37 %). Poet pedstaven se pohyboval v intervalu 2527 tis. Se stlou nvtvnost, asi 80 %, stle patme k evropskmu nadstandardu.

22

09/2013 RONK 3 STATISTIKA&MY

TMA

Pestoe v obdob 20072012 poet subjekt, kter nabzely kulturn sluby, mrn stoupal, jejich nvtvnost, s vjimkou divadel, klesala. Snioval se i poet vpjek v knihovnch, i kdy zjem o jejich sluby narstal.

Mn se chodilo na koncerty
Do roku 2011 vyplovala vkaz o profesionlnch hudebnch tlesech pouze ta, kter interpretovala klasickou hudbu (velk symfonick orchestry, komorn filharmonie, komorn soubory a pveck sbory). V roce 2011 byla zaazena i dal: nap. tanen orchestry, jazz bandy, lidov muziky, dechov orchestry, aj. Z 39 etench hudebnch tles patilo 11 pod sttn sprvu, 20 spadala do neziskov sfry a 8 bylo soukromch. Celkov poet koncert se ve zjiovanm obdob zvil o 9,7 %. Nvtvnost se sledovala pouze u koncert ve vlastn reii,

jejich poet se zvil o 9,3 %, avak poet nvtvnk se snil o 4,3 %, piem celkov nvtvnost profesionlnch hudebnch tles se pohybovala v prmru 435 tis. za rok.

Knihovny nabzely i dal sluby

S veejnch knihoven, kter zabezpeuje knihovnick a informan sluby, je tak vznamnou kulturn oblast. Za poslednch est let poet knihoven neustle klesal (2,4 %, na 5 401). I pesto se poet registrovanch ten drel okolo 1,449 mil. Nejvce knih si teni vypjili v roce 2007,

od t doby se, s vjimkou roku 2011, poet vpjek snioval (1,7 %). Dky tomu, e knihovny zaaly nabzet ir okruh slueb (krom pjovn knih umouj pstup k veejnmu internetu, organizuj vzdlvac akce a vstavy), se poet jejich nvtvnk zvil (+11 %, na 24,3 mil.). Poet PC napojench na internet v knihovnch vzrostl o 17,9 % (na 10 801). Jeliko se asto vyuvala i technologie WiFi, stoupl poet nvtvnk, kte tuto slubu vyuili, o 7,8 %. V roce 2012 tak knihovny vykzaly mimo poet fyzickch nvtvnk i 30,5 mil. virtulnch nvtv, co je o 92 % vce ne v roce 2009.

Vvoj potu sedadel, nvtvnk a pedstaven v letech 20072012

40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 2007 2008 2009 2010 2011 2012

NRODN INFORMAN A PORADENSK STEDISKO PRO KULTURU (NIPOS)

Bylo zzeno jako pspvkov organizace Ministerstva kultury R. Vykonv resortn sttn statistickou slubu. Realizuje 11 statistickch zjiovn, kter jsou nstrojem zen v oblastech: kulturn ddictv (pamtky, muzea a galerie) umn a knihovny. Vce informac najdete na www.nipos-mk.cz

poet sedadel stlch scn

poet nvtvnk v tis.

poet pedstaven

Zdroj: NIPOS

STATISTIKA&MY RONK 3 09/2013

23

ROZHOVOR

S veejnch knihoven mme nejhust na svt

Pedstavu o tom, zda jsme i nejsme kulturnm nrodem a zda si lze v oblasti kultury i dobe vydlat, si mete utvoit i na zklad statistickch sel. Potvrzuj to odpovdi Jany Spilkov, editelky odboru statistik rozvoje spolenosti.
Alena Gblov, vedouc redaktorka

Je pravda, e ei pat mezi slab nvtvnky filmovch pedstaven? Ano, a to i pesto, e se s eskch kin vyznauje nadprmrnou hustotou. Ni ast lze vidt tak u ivch vystoupen. Na druhou stranu lze echy adit mezi nadprmrn, spe konzervativn tene, kte maj ve zvyku kupovat knihy a zsobovat sv domc knihovny. Alespo jednu knihu peetly bhem 12 msc dv tetiny osob ve vku 18 a 69 let. S naich veejnch knihoven lze adit mezi nejhustj na svt. Kdybyste se stala ministryn kultury, emu byste vnovala pozornost? Asi bych se zajmala o podporu kultury z centrln, krajsk i obecn rovn. Nkter oblasti kulturn ddictv, iv tvorba a umn se toti bez finann pomoci nemohou rozvjet. I kdy tak v kultue jsou dleit dosaen vsledky. Za vznamn statistick ukazatele v kultue se povauj napklad trby a vdaje, nvtvnost hrad a zmk, galeri, poty divk uvedench pedstaven, vydanch kninch titul nebo vpjek v knihovnch. Mte pehled o tom, kolik si vydlvaj pracovnci v kultue? Celkov prmrn mzda v kultue je srovnateln s prmrnou mzdou v ekonomice. Dosahuje 24,7 tis. korun msn. Mzdy zamstnanc kulturnch instituc jsou velmi diferencovan. Napklad zamstnanci knihoven, archiv, muze, divadel, kastelni na hradech a zmcch, mali, sochai, spisovatel pobraj v prmru msn mzdu zhruba na rovni sedmdesti procent odvtvovho prmru,

tedy asi 18 tis. korun. Naopak v oblasti kultury, kter je spojen s trnm prostedm, jako jsou mdia, architektura, reklama a design, je prmrn mzda o tetinu nad odvtvovm prmrem. Pohybuje se okolo 33 tis. korun. Kolik osob je v kultue zamstnno? Z celkovho potu zamstnanch osob jich v esk republice pracovalo v odvtv kultury v roce 2009 asi 1,7 %. Jinde je to stejn? Takov byla i prmrn zamstnanost v zemch Unie. Obdobn daje jsou uvdny i za Francii, Maltu, Rakousko, Estonsko a Maarsko. A ve kterch zemch je zamstnanost v kultue nejvy? Ve skandinvskch Island 3,2 % z celkovho potu zamstnanch osob, Norsko 2,6 % a dle pak napklad ve vdsku, Dnsku a Finsku. Nejni

Vy podl vdaj mly ze zem OECD pouze Island, Rakousko a Estonsko. Naopak nejni hodnoty tohoto ukazatele vykazovalo Irsko necel tyi procenta a dle Lucembursko a Itlie, kter se pohybovaly pod pti procenty. Dnes je situace odlin, ale pesn data nemme zatm k dispozici. Ani z publikace Eurostatu Cultural statistics je nememe vyst? V tomto titulu, kter vyel v roce 2011, je uveden podl vdaj domcnost na kulturu z celkovch vdaj domcnost za rok 2005. Podle nj si vedeme velmi dobe. Zatmco prmrn podl zem EU27 inil 3,9 %, tak podl esk republiky doshl pti procent. Vy podl vdaj na kulturu mlo pouze Dnsko a Finsko. Naopak pod prmrem Unie v tomto ukazateli jsou napklad Slovensko, Francie, panlsko i Itlie, a na poslednch pkch ecko, Bulharsko a Turecko s podlem kolem

echy lze adit mezi nadprmrn, spe konzervativn tene. Alespo jednu knihu peetly bhem 12 msc dv tetiny osob ve vku 18 a 69 let.
zamstnanost v kultue naopak vykazuje Turecko mn ne pl procenta. V Rumunsku a Portugalsku se tento podl pohyboval pod jednm procentem. Veejn vdaje a vdaje domcnost na kulturu a rekreaci tvoily podle daj OECD jet ped kriz v roce 2006 celkem sedm procent hrubho domcho produktu esk republiky. Tm jsme se adili na tvrt msto. Kter stty byly tehdy ped nmi? dvou procent. K tomu bych chtla dodat, e daje pochzej ze statistiky rodinnch t a jejich srovnatelnost by mla bt pomrn vysok. Pro je statistika v kultue vbec dleit? Pokud chceme hodnotit, ovlivovat i dit jakoukoli oblast lidsk innosti, musme nejdve poznat jej jednotliv faktory, vvojov tendence atd. Nejinak je tomu s kulturou, kter je

26

09/2013 RONK 3 STATISTIKA&MY

ROZHOVOR

v porovnn s jinmi odvtvmi i oblastmi naeho spoleenskho ivota velmi sloitm objektem poznvn. Co o kultue esk statistick ad zjiuje a s jakmi institucemi jet spolupracuje? N ad provd pouze specializovan eten o struktue vyslacho asu a ekonomickch datech v oblasti rozhlasovho a televiznho vysln. Dle pomoc obecn zamench vbrovch zjiovn zskvme daje o pjmech a vdajch, investicch a zamstnanosti ve vybranch kulturnch institucch a tak zjiujeme vdaje domcnost na kulturu. Pro poteby sttn statistiky jsou vyuvny zejmna vstupy z resortnch zjiovn ministerstva kultury, kter zajiuje a zpracovv NIPOS Nrodn informan a poradensk stedisko pro kulturu, co je jeho pspvkov organizace. Ta provd podrobn eten naturlnch i hodnotovch daj ve zhruba patncti druzch kulturnch instituc. Spolupracujeme tak s Divadelnm stavem Institutem umn, kter provd dal doplkov zjiovn o videohrch, designu a umleckch emeslech. Jak statistici spolupracuj na mezinrodn rovni? Zstupci esk statistiky kultury se aktivn astn na een kol Evropsk unie. Z posledn doby bych zmnila Eurostatem organizovan projekt ESSnet Culture, kter probhal v letech 20092011. eil zejmna otzky jednotnho vymezen oblasti kultury, zpsob sledovn ve veejnch i soukromch vdaj na kulturu, zpsob eten zamstnanosti v kultue a participace lid na kulturnch akcch. Vsledky projektu by mly bt zkladem pro zskvn kvalitnch a srovnatelnch dat o kultue v lenskch zemch Unie. Dle by tak mly napomoci vymu vyuit statistickch daj formou tzv. kulturnch t, kter komplexn zachycuj veker vstupy a vstupy tkajc se kulturn sfry. innost jedn ze ty pracovnch skupin projektu sledovn veejnch a soukromch vdaj na kulturu dili zstupci naeho adu a vsledky jejich innosti byly zstupci Eurostatu hodnoceny velmi pozitivn. Dal sfrou spoluprce na statistiky s Evropskou uni je ast zstupce eskho statistickho adu a NIPOSu na innosti pracovn skupiny EGMUS, kter se zabv nejen statistikou v oblasti muze a galeri, ale i kulturnho ddictv jako celku. Vzpomnte si, kdy poprv jste ve svm ivot zaznamenala statistiku kultury. Co vs tehdy nejvce zaujalo? Cel svj profesn ivot se zabvm statistikou a urit nejvt jeho st socilnmi statistikami, mezi kter statistika kultury tak pat. Zaujala mne pedevm zsadn odlinost netrnch odvtv od klasickch produknch odvtv a z toho vyplvajc definice a zpsob zskvn daj. Z irho pohledu m pak zajmaly rozshl monosti vyuit statistiky pro makro- i mikroekonomick analzy a zen. Za osobn spch mch zatk povauji zaveden vbrovch zjiovn vetn dopotu na zkladn soubor u netrnch organizac, jeho obhjen a prosazen v diskusch s oponenty.

Ing. Jana Spilkov, CSc.

Vystudovala statistiku na Vysok kole ekonomick v Praze. V resortu statistiky psob nepetrit od roku 1965. Profesn se orientuje na oblast socilnch statistik, do n pat mj. statistika kultury. Do roku 1992 pracovala na Federlnm statistickm ad v odboru nrodohospodskch bilanc a finann statistiky, od vzniku R pak pila na esk statistick ad jako vedouc oddlen statistiky pennictv, pojiovnictv a netrnch slueb. Od roku 2000 je editelkou odboru statistik rozvoje spolenosti.

Pomoc obecn zamench vbrovch zjiovn zskvme daje o pjmech a vdajch, investicch a zamstnanosti ve vybranch kulturnch institucch a tak zjiujeme vdaje domcnost na kulturu.

STATISTIKA&MY RONK 3 09/2013

27