8 Mtus, e nikdo netuil, co se stane

Ve filmu Casablanca je slavn scna, v n kapitn Luois Renault, pamtihodn ztvrnn laudem Rainsem, prohls, e je !okovn, e se v Rickov no"nm klu#u hraje hazard$ %ezprost&edn potom, samoz&ejm, p&ed zamstnanec klu#u kapitnovi penze, kter v kasinu v'hrl a on mu za to #ezost'!n podkuje$ (e to scna, kter se stala standardn metaforou pro pokr'tectv )&ednch "initel* projevujcch p&ekvapen a smutek jen tehd', kd' v'jde njak skandl najevo, ale jinak s p&slu!nm chovnm souhlas, ne#o se na nm, jako v p&pad kapitna Renaulta, i p&mo aktivn podl$ +d' p&ijde na ,lo#ln vlku proti k&es-an*m, "asto se v'sk'tuje, mohli #'chom &ci, .casa#lansk o#rana/, o#l#en mezi politik', polici, v'!et&ovateli a dal!mi zodpovdnmi "initeli, kte& ji pouvaj, kd' je njak konkrtn ukrutnost, nap&klad vrada 0hah#aze %hattiho v 1kistnu, v'stav nep&jemn pozornosti$ V takov situaci tito "initel o#v'kle v'jad&uj zrmutek, prohla!uj, e jsou ohromeni a sli#uj, e pachatele r'chle dostihne spravedlnost, ale tak se sami zpro!-uj odpovdnosti prohl!enm, e nco takovho nemohl nikdo o"ekvat$ + tomu je!t "asto nazna"uj, e pachatel #'l nev'rovnan ne#o rovnou mentln naru!en "lovk, a#' tak pop&eli, e "in #'l sou"st njakho !ir!ho vzorce ne#o klimatu$ 2ato .casa#lansk o#rana/ #v "asto hol le$ Ve velk vt!in p&pad* dan "in nespadl z "istho ne#e$ 3amsto toho o#v'kle #'lo vce ne dost vstranch znamen, e se #l pro#lm', i kd'#' "lovk nemohl p&esn odhadnout kd' a kde v'pukne dal! kolo nsilnost$ 1&slu!n akt nsil o#v'kle sp!e v'povd o hlu#!m klimatu nep&telstv v*"i k&es-an*m, za kter jejich veden mus "asto nst sv*j dl odpovdnosti4 pokud ne p&mo za podncovn, tak alespo5 za lhostejn p&ihlen tomu, jak na#r na sle a v'stavuje nevinn lidi ne#ezpe" ivota$ 1rohldnout mtus .nikdo netu!il, co se stane/ je proto d*leitm krokem v'tv&en ,lo#ln kultur' zodpovdnosti$ 6(en tak mimochodem, a se p&!t k&es-an stanou o#t nsil v 7aroku, dji!ti filmu Casablanca, neml #' nikdo #'rokrat*m dovolit, a#' unikli odpovdnosti odkazem na .casa#lanskou o#ranu/$ 7imo jinch znmek nevraivosti je tu p&pad marockho konvertit' ke k&es-anstv (amaa 8it %irkama, kter v do# psan tto knih' odp'kval sedm rok trestu vzen za !&en vr'$ 1&ed dvma let' zem deportovala destk' k&es-anskch pracovnk*, kte& p*so#ili jako pstouni$9

Tureck pklad
+lasickm p&kladem fun,ovn casa#lansk o#ran' v pra:i jsou reakce na #rutln vradu katolickho #iskupa Lui,i 1adovese, apo!tolskho vik&e v 8natolii, spchanou ;$ "ervna <=>= v 2urecku$ 1adoveseho dlouholet &idi" #iskupa po#odal a hrdlo mu pod&zl tak hlu#oko, e hlava #'la tm& oddlena od tla$ ?uvernr provincie @ata' 7ehmet elalettin #ezprost&edn po vrad zd*raz5oval, e &idi" #'l mentln v'!inut, a tvrdil, e )tok #'l sice tra,ick, ale v zsad nep&edvdateln a nahodil$ 1odle elalettina #'l incident .oso#n zleitost/, kter nemla n#oensk ani politick motiv$ 0l#il .velmi d*kladn/ v'!et&ovn, i kd' po t&ech letech m vt!ina pozorovatel* za to, e !et&en #'lo jen velmi povrchn$ +ondolenci jmnem vld' poslal ministr kultur' a turistik' Artu,rul ?Bna'$ 7inisterstvo zahrani" v'jd&ilo politovn pro mezinrodn mdia a zd*raznilo p&itom, e vrah ml .ps'cholo,ick pro#lm'/$ 0ttn 32V 2urke' m'ln oznmila, e vrah ne#'l muslim, ale konvertita ke katolictv, co #'lo chpno jako snaha odrazit jakkoliv spojovn vrad' s islmskm radikalismem$ Cd jednoho policejnho zdroje uniklo o#vinn, e &idi" .#'l nucen sn!et zneuvn/ v homose:ulnm vztahu s 1adovesem, 2oto tvrzen #'lo pozdji, po rozhodnm pop&en zdroji #lzkmi o#ma mu*m, staeno$ 2ureck vlda ne#'la jedin, kdo udlost pojednval jako nep&edvdatelnou a nesouvisejc s dnm !ir!m p&#hem$ Vrada 1adoveseho se odehrla pouh den p&ed cestou papee %enedikta DVE$ na +'pr F$GH$ "ervna <=>=$ %'la to tehd' %enediktova t&et cesta na 0t&edn vchod a pape ml p&edstavit pracovn dokument pro nadchzejc s'nod vnovan prv 0t&ednmu vchodu$ 1ot, co v roce <==H propukla #ou&e protest* v reakci na to, e %enedikt DVE$ ml v &e"i v nmeckm Rie,ens#ur,u spojovat 7ohameda s nsilm, pracoval pape na tom, a#' dal vztah' s islmem do po&dku a zdlo se, e je zcela rozhodnut nedovolit, a#' vrada 1adoveseho vrhla na jeho cestu na +'pr stn$ 3a palu# papeskho letadla cestou do 3ikIsie &ekl novin&*m, e sice m zatm o za#it #iskupa .jen velmi mlo informac/, ale e je p&esvd"en, e .nesmme tento fakt p&i"tat 2ureckuJ(e jist, e to ne#'la n#oensk ne#o politick vrada$/ %enedikt mli sice nesporn sv d*vod' pro takov prohl!en, mnoz ture"t k&es-an z nj ale #'li

zmaten a rozpa"it$ +d' se dnes, s vhodou t&letho odstupu dvme zpt, zd se mnohem mn jist, e .n#oensk ne#o politick/ motiv' lze v'lou"it4p&inejmen!m jako pozad vrad', pokud ne jej p&m motiv'$ Cficiln v'svtlen vrad' svho kole,' odmtl sm'rensk arci#iskup Ru,,ero Krancheschini4 1adoveseho nstupce jako hlava katolick crkve v zemi4a zastval nzor, e pape p&ed pop&enm politickch ne#o n#oenskch motiv* dostal .!patnou radu/ a sm odmtal p&istoupit na .o#v'klou sp!n upletenou, z#onou le/ o vrahov nep&"etnosti$ .(sem p&esvd"en, e v p&pad tto vrad', kter m vslovn n#oensk prvek, "elme n"emu, co sah za vldu,/ &ekl tehd' Kranceschini$ .Lkazuje to k nostal,ickm, mon anarchistickm skupinm, kter chtj vldu desta#ilizovat$ 0ama podo#a vrad' cl na manipulaci ve&ejnm mnnm$/ V oddlu o 2urecku v kapitole M jsme vidli, e vrada 1adoveseho #'la vrcholem !&cho se vzorce nsilnost proti k&es-an*m$ + vstranmu v&en #u#n* pat&ilo zast&elen 1$ 8ndrea 0antora v roce <==H, )tok' na t&i p&edn katolick knze rovn v roce <==H, zavradn protestantskho lidskoprvnho aktivist' @ranta Ninka v roce <==O, krvav vrad' t& protestantskch mision&* v roce <==O, a odhalen .plnu +lec/ v'm'!lenho ultranacionalist' k desta#ilizaci 2urecka )tok' na nemuslimsk cle$ 1&edk tureck protestantsk komunit' reverend %ehnan +onut,an zaznamenal v t do# dal! p&pad' nsil proti crkevnmu majetku a f'zickho zastra!ovn a o#tovn "len* crkve, co v!e nazna"uje, e )tok na 1adoveseho #'l jednozna"n p&edvdateln, p&i"em vznamn tureck sociolo, n#oenstv 8li arko,olu tvrdil, e dn nemuslimsk n#oensk shromdn v 2urecku nen prosto rizika$ 3avc, jak rovn ukzal p&edchoz oddl, se v!e v'po"ten konkrtn )tok' na k&es-an' odehrval' v !ir!m konte:tu hru#noucch ve&ejnch postoj* v*"i tureck k&es-ansk men!in$ 0 tm, jak se zdlo, e na#r na sle sm&ovn k "lenstv v Avropsk unii, #'l mezi tureckmi nacionalistickmi a islamistickmi proud' hmatateln odpor, kter se "asto projevoval ve&ejnmi v#uch' zlo#' v*"i k&es-an*m$ 2ato tendence pak zase odr cosi hlu#okho a o!klivho v tureck historii a kultu&e$ 3ejstar! k&es-an uchovvaj v iv pamti sttem podporovan masov deportace a masakr', kter za prvn svtov vlk' v'vrcholili armnskou ,enocidou$ V novj! do# k&es-ansk crkve proil', vedle v!e zmnnch vrad, zvan propad' k hor!mu$ 7ezi jejich pro#lm' pat&ilo "t'&i rok' trvajc sttn trestn sthn dvou tureckch evan,eliklnch protestantskch konvertit* z islmu pro o#vinn z .urk' tureckosti/$ E kd' o#vinn #'la v &jnu <=>= staena pro nedostatek d*kaz*, kad z konvertit* musel zaplatit pokutu ;>O= dolar* ne#o jt do vzen na sedm msc* kv*li .shromaPovn informac o o#"anech/$ Rovn v roce <=>= umonila tureck vlda premira Recepa 2a''ipa Ardo,ana pravicov 0tran nacionalistickho hnut konat muslimsk modlit#' ve starodvn armnsk katedrle 0vat 1ann' v 8ni$ 2ureck k&es-an' rozru!ila zejmna lidov h'sterie rozncen v roce <==H velmi kasovnm trhkem dol vlk, ak"nm filmem zasazenm do posaddmovskho Erku$ em Qzdemir4poslanec Avropskho parlamentu tureckho p*vodu4v recenzi pro Spiegel odsoudil, e film posluhuje .rasistickm sentiment*m/ a .k&es-an' a id' zo#razuje jako odpudiv, spikleneck vle"nk' svat vlk' doufajc, e sv krv z#orcen me"e pouij k roz!&en ne#o znovuzskn krlovstv jejich %oha$ / hristofo#ii populrnho tisku a tureckho filmovho pr*m'slu, "asto nazvanho .Estan#ul'Rood/, lze najt i ve sttnch dokumentech$ 1odo#n sm!len odhaluje jedna zprva sttnch zpravodajskch slue#, zve&ejnn v "ervu <==M listem Cumhuriyet, Sprva nazvan .Reakcion&sk element' a rizika/ stav na stejnou )rove5 islamistick teroristick skupin' a k&es-ansk mision&e, kte& podle zprv' 2urecko pokrvaj .jako pavu"ina/$ Sprva uvd, e se tito k&es-an!t evan,elizto&i sna podncovat rozpor' v citlivch o#lastech, jako je "ernomo&sk re,ion a vchodn 8natolie$ Sprva rovn uvd, e armd' k&es-anskch mision&* v zemi zahrnuj katolk', pravoslavn a protestant', stejn jako takov skupin', jako jsou 0vdkov (ehovovi a v'znava"i vr' %ah, kd' neGk&es-an se )dajn soust&ed na svdn vldnch "initel*, li#erlnch podnikatel* a r*znch umlc*$ 2o, v jak m&e zako&enn protik&es-ansk mentalita stle ovliv5uje tureckou spole"nost je z&ejm ze zji!tn vzkumu ve&ejnho mnn financovanho Avropsku uni a provedenho #adateli v roce <==T v rmci Enternational 0ocial 0urve' 1ro,ram$ Svr #adatel* znlU .2ureck stt nedokzal, laicismu navzdor', p&ekonat se,re,aci nemuslimskch men!in a inte,rovat je do sttu jako o#"an' s rovnmi prv'$ Satmco muslim!t 2urci #'li .m'/, nemuslimsk men!in' #'l' za&azovn' jako .ti druz/Jvnmni #'li sp!e jako .domc cizinci$/ 7ezi zvr' vzkum' #'loU (edna t&etina muslimskch 2urk* #' mla nmitk' proti k&es-an*m jako soused*m$

Vce ne polovina z nich je p&esvd"ena, e k&es-an*m #' nemlo #t povoleno, a#' sv n#oensk nzor' ve&ejn projevovat v ti!tnch pu#likacch ne#o ve&ejnch shromdnch$ Vc ne polovina je proti tomu, a#' k&es-an slouili v armd, #ezpe"nostnch slu#ch, policejnm s#oru a politickch stranch$ 2m& polovina si m'sl, e k&es-an #' nemli #t "inn v posk'tovn zdravotn p"e$

(ak poznamenal v jedn eseji z roku <=>> !f or,anizace hristian 0olidarit' EnternationalU . esta od takovch nzor* k p&m a otev&en diskriminaci a zv!en hro# nsil je vskutku velmi krtk$/ 2vrzen, e )tok na k&es-anskho duchovnho je njak .!okujc/ v tomto konte:tu neo#stoj p&ed testem vrohodnosti zdravm rozumem$

Pklad Zimbabwe
V noci >O$ )nora <=>> ve!li neznm )to"nci do domu devtaosmdestilet zim#a#Rsk en' (essic' 7ande'a ve vsi Kuisre v okrese 7ureRa, kter se nachz asi pta"t'&icet mil severovchodn od hlavnho msta @arare$ 1odle vpovd svdk*, kte& pozdji vidli msto "inu, )to"nci sta&enu znsilnili, zp*so#ili ji velkou zejc &eznou rnu p&es )sta, z#ili ji eleznou t'", po#odali ji na noze, pak ji za#ili a tlo nechali leet na zemi$ 7ande'a #'la do#&e znmou stlou sou"st mstn k&es-ansk scn', &adu let slouila jako su#diakonka ve svm an,liknskm spole"enstv$ +d' se zprva o #rutln vrad za"ala !&it, oficiln msta rea,ovala projev' !oku a po#o&en a sou"asn poprala, e #' vrada mla njak hlu#! podte:t$ 1olicejn mluv" nazna"ovali, e to #'lo vloupn, kter se zvrhlo, a &kali, e 7ande'a pravdpodo#n p&ekvapila ve svm dom skupinu zlodj*, kte& ji za#ili, a#' p&pad neoznmila policii$ 1ro t', kdo rozum pomr*m v Sim#a#Re, to jsou tvrzen, kter je tk spolknout$ 7noz k&es-an v zemi v&, e smrt (essic' 7ande'a ne#'la osamlm incidentem, ale sou"st !ir!ho klimatu n#oenskho napt$ V zemi, kter ji vrvor v hlu#ok ekonomick krisi a nesta#ilit pod vldou svho dlouholetho presidenta Ro#erta 7u,a#eho, "el k&es-an, kte& se postav reimu, rostoucmu nsil a zastra!ovn$ 3kd' se o vhruk' a o#tovn star samotn vlda, jind' sl', kter se tv&, e jednaj jejm jmnem$ (eden katolick #iskup &ekl v roce <=>< or,anizace +irche in 3ot, e vid po"tk' .skute"nho pronsledovn/ crkve zejmna .tam, .kde se k&es-an nenechaj kooptovat Sanu 1K 6vldnouc stranou pozn$ aut$9/$ 1ozorovatel &kaj, e kd' 7u,a#e v osmdestch letech ujmal moci, #'l' vztah' mezi sttem a crkv celkem do#r$ 7u,a#e se podlel na #oji za osvo#ozen proti vld #l men!in' Eana 0mithe v tehdej! Rhodesii$ %'lo to hnut podporovan !irokm pr*&ezem k&es-anskch crkv, kter v nm vidl' p&leitost nejen k nprav rasov nespravedlnosti, ale tak zavst stt, kter #ude lpe podporovat rozvoj, #ojovat s korupc a chrnit chud$ (e!t nedvno dokonce mli nkte&, ve svtle tto historie, za to, e mnoz k&es-an!t vedouc "initel p&li! vhaj nad tm, a#' se njak dotkli 7u,a#eho reimu$ Cv!em s tm, jak 7u,a#e pevnji uchopoval moc do svch rukou a odrel )sil o demokratick reform', vztah' s crkvemi postupn trpkl'$ %hem prvn dekd' jednadvactho stolet za"ali k&es-an!t prelti nahlas odsuzovat korupci, poru!ovn lidskch prv a snah' ovldnout jakoukoliv demokratickou oposici$ (eden p&evratn okamik nastal v roce <==T, kd' #'l formln e:komunikovn an,liknsk #iskup 3ol#ert +unon,a, zu&iv stoupenec 7u,a#eho reimu$ Vt!ina pozorovatel* &k, e od t do#' se 7u,a#e a jeho spojenci dospli k zvru, e institucionln k&es-ansk crkve jsou jejich nep&teli a podo#u za"alo dostvat nov klima pronsledovn$ Reim podporoval +unon,ovu snahu za#avit an,liknsk kostel', !kol', nemocnice, i #ankovn )"tu a dopou!tl se nsil na tch, kdo #'li rozhodnuti z*stat sou"st !ir!ho an,liknskho komunia$ 0l' vrn 7u,a#enu "asto +unon,a propa,uj jako ldra .skute"n/ an,liknsk crkve v Sim#a#Re, a z tch, kdo ho odmtaj nsledovat, dlaj nep&tele sttu$ V &jnu <=>> nav!tvil Sim#a#Re tehdej! arci#iskup z anter#ur' RoRan Villiams a oso#n 7u,a#emu p&edal podro#n spis s p&ehledem tto kampan nsil a zastra!ovn, v"etn p&pad* nkolika an,liknskch #iskup*, kte& o#dreli vhruk' smrt$ 0pis v'povdal o shromdnch, kter se musela rozprchnout po )tocch slznm pl'nem a o farncch, kte& #'li napadeni a museli v'hledat nemocni"n o!et&en$ V jedn dieczi #'lo za#aveno pta!edest kostel* a podo#n po"et kn #'l v'sthovn z jejich domov*$ rkv provozovan !kol', klinik', sirot"ince a nemocnice rovn p&e#rali +unon,ovi lid$ (ejich veden #'lo v'mnno a o#sadili je lid vrn e:komunikovanmu arci#iskupovi$

V homilii p&ednesen ve sportovn hale v @arare Villiams reim odsoudil a tiscovkm p&tomnch &eklU .(ejich chamtivost a nsil se pokusil' uml"et va!i z#onost a zma&it va!e svdectv v kostelech, !kolch a nemocnicchJ1oselstv, kter chceme v'slat z tto eucharistick slavnosti je to, e takhle4v hr*ze a krveprolvn4t nemusme$/ 8n,likni ne#'li jedinm ter"em 7u,a#eho hnvu$ V roce <=>> #'l po #ohoslu# na p&ipomnku o#t nsil z osmdestch let zat"en katolick knz 1$ 7arko 7a#utho 7kandla a #'l o#vinn z naru!ovn ve&ejnho po&dku$ 7a#utho #'l o#vinn, e .!&en livch protisttnch tvrzen/ a .uren konkrtnho kmene/$ 3a kauci #'l propu!tn z vaz#' a po roce nakonec soudce o#vinn zamtl$ V du#nu <=>> napadli oz#rojen policejn tkoodnci asi !est set lid )"astncch se ekumenick #ohoslu#' v @arare$ 1&i napaden #'lo nkolik lid zranno, "trnct )"astnk* #ohoslu#' #'lo zat"eno a o#vinno z provinn proti ve&ejnmu po&dku$ 1o dvou dnech za m&emi #'li propu!tni$ 7luv" 0jednocen reformovan crkve tehd' &eklU .%rutln )tokJp&edstavuje novou )rove5 )tisku a nsil v dlouhm v"tu poru!ovn lidskch prv polici repu#lik' Sim#a#ReJ8ni msta #ohoslue# ji nelze povaovat za posvtn ne#o #ezpe"n4a to v'volv vn o#av' o zkladn lidsk prva svo#od' sm!eln, svdom a p&esvd"en v Sim#a#Re$/ .3ejvt! ironi je,/ &ekl mluv! 0imon Loveitt, .e lid, kte& se modlili za mr a pokoj #'li o#vinn z p*so#en ve&ejnho nsil, kd' jedin nsil pochzelo od tch, kdo jsou pov&eni, a#' o#"an' chrnili prv od toho, co na nich spchali$ / Werven <=>> p&inesl dal! )tok na an,liknskou crkev, kd' #'lo zat"eno a uvznno !est an,likn*, v"etn star en', a nkolik an,liknskch duchovnch v haharsk dieczi #'lo sou"asn v'hnno z jejich domov*$ +d' se +unon,*v stoupenec pokou!el v'pudit z domova dal!ho an,liknskho knze, jeho farnci se proti tomu postavili a )to"nka odvlekli na nej#li! policejn stanici$ 1olicie, jednajc na zklad rozkaz*, se postavila na stranu )to"nka a farnk' pozatkala$ V srpnu <=>> za#rnila policie tm an,likn*m, kte& se odmtali postavit na +unon,ovu stranu, v p&stupu do jejich kostel* a oni museli sv #ohoslu#' konat venku$ V lednu <=>< policie naru!ila duchovn cvi"en asi osmdesti an,liknskch duchovnch a tvrdila, e shromdn nemlo pat&i"n povolen od sttnch )&ednk*$ 7ezi )"astnk' duchovnch cvi"en #'li mimo jin dva an,likn!t #iskupov a zprvu odmtali odejt$ 3akonec se roze!li pot, co policie pohrozila pouitm sil'$ 8n,liknsk #iskup had ?andi'a poslze &eklU .V'slovuje hlu#ok politovn nad tmto aktem a v'#zme v'!! )&ad', a#' zashl'$ 2omuhle se &k n#oensk svo#odaX/ Rovn v lednu <=>< vpadla oz#rojen tlupa do nemocnice spojen s crkv, kterou provozovala skupina an,liknskch sester$ 1odle zprv vet&elci sestrm &ekli, e #udou z#it', pokud jim okamit nemocnici nep&edaj a neopust o#last$ 0estr' ml' dojem, e skupina #'la milic loajln v*"i 7u,a#eho reimu, kter crkvi v'"tala, e podporu jeho kritik* a zim#a#Rsk pozice$ 2ento konte:t pomh o#jasnit, pro" &e"i o zd!en z vrad' (essic' 7anda'a ne#o nznak', e !lo jen o kriminln "in, kter se zvrtl k hor!mu, p&ipadaj mnoha k&es-an*m v Sim#a#Re velmi podez&el$ 7ande'a #'la vraznou "lenkou an,liknsk komunit', kter odmtala podpo&it +unon,a a vt!ina lid #lzkch mstu samotnmu jej za#it v'kldala jako jasn si,nl dal!m an,likn*m, e pokud #udu dl vzdorovat reimu, "ek podo#n osud i je$ 2oto "ten udlost se jev jako o#zvl!t vhodn i s ohledem na to, e pouh dva tdn' p&ed vradou vze!lo ze setkn an,lickch primas* v irskm Nu#linu prohl!en, kter pomr' v Sim#a#Re siln kritizovalo$ 7imo jin v nm stloU .(sme p&esvd"eni, e hrozn situace, kterou zakou! "lenov an,liknsk crkve v Sim#a#Re vn naru!uje jejich prvo na spravedlnost, svo#odu shromaPovn, n#oenskou svo#odu a oso#n #ezpe"nost podle zkona, tak jak je zaru"uje zim#a#Rsk )stava a Neklarace lidskch prv Cr,anizace spojench nrod*$ / 1rimasov 7u,a#eho v'zvali, a#' .v'uil v!echnu moc a autoritu svho )&adu k r'chlmu ukon"en tchto poru!ovn prv,/ a dodali, e toto .nezaslouen, nespravedliv a nezkonn pronsledovn/ po!kodilo .do#r jmno a povst Repu#lik' Sim#a#Re a mnoha tisc*m lid zp*so#ilo nevslovn a z#'te"n utrpen navc$/ V tomto svtle mnoz lid v Sim#a#Re v'kldaj #rutln vradu su#diakonk' jako odpovP na an,liknsk protest4pokud ne p&mo odpovP zor,anizovanou vldou, pak jednou z jejch "etnch millic, ,an,* ne#o oz#rojench tlup, kter maj volnou ruku jednat jejm jmnem$ 8n,liknsk #iskup @arare to na tiskov konferenci jen dva dn' po vrad 7ande'i &ekl taktoU .7oji lid #udou za#jeni jen proto, e pat& k ur"it denominaciJ"lenov na! crkve #' mli vdt, e jsme n'n ohroenm druhem$/ 3ikdo mon nemohl p&edpokldat, e k nsil dojde prv >O$ )nora <=>> uprost&ed noci, ne#o e jeho

clem #ude devtaosmdestilet su#diakonka$ %'lo nicmn z&ejm, e se s#r #ou&e a d&ve ne#o pozdji #udou trpt nevinn lid$ 2urecko a Sim#a#Re jsou ilustrativn p&klad', ale podo#n p&pad' lze pos#rat praktick' kdekoliv$

Pro je tento mtus toxick

(sou nejmn "t'&i d*vod', pro" je v'vracen mtu .nikdo netu!il, co se stane/ zsadn pro nleitou reakci na ,lo#ln vlku proti k&es-an*m$ 1rvn a nejzkladnj! spo"v v nep&esnosti$ 1okud dospjeme k nleitmu pochopen situace, j k&es-an po svt "el, nelze projev' protik&es-anskho nsil vidt jako jakousi p&rodn slu podo#nou zemt&esenm ne#o hurikn*m4jinmi slov' vsledek p&rodnch sil, kter v'#uchuj spontnn$ C#ecn jsou vsledkem zmrn formovan atmosfr' nsil, podncovan propa,andistickmi kampanmi, kter se "asto odvj za souhlasu vldnch "initel*, n#oenskch p&edk* a dal!ch vlivnch aktr*$ Ckzalm v#uch*m nsil "asto p&echz mn intenzivn p&pad', kd' v&c #vaj o#tovni na ulicch, pomlouvni v mdich, odstrkovni na pracovi!tch a o#tovni, kd' se schz k #ohoslu#m$ C#v'kl c'klus v'pad tak, e jsou kv*li tmto incident*m vzn!en' stnosti, kter jsou i,norovn' ne#o odmtn'$ 2ato neschopnost "i neochota o#v'kle dodv pachatel*m odvah' a roste pravdpodo#nost, e p&ejdou k ni"ivj!m )tok*m a faktick' tak zkou! meze oficiln tolerance$ Nochz samoz&ejm i ke skute"n nahodilm "in*m a v#uch*m !lenstv, kter dopadaj na k&es-an', ale p&#h ,lo#ln vlk' takhle nev'pad$ Rozpoutat atmosfru h'sterie a zu&ivosti a pak dvat najevo !ok, kd' se o#rt v nsil, je o#zvl!t vraedn forma pokr'tectv$ Sa druh, pochopen, e )tok' na k&es-an' jsou ve svtle jasnch vstranch znamen zpravidla p&edvdateln je d*leitm krokem k prevenci$ 1okud )&edn "initel v dan zemi za"nou vidt v mdich protik&es-ansk pomluv', mli #' to vzt jako si,nl, e mohou nastat pro#lm'$ 2o neznamen nasadit nhu#ek svo#od slova, protoe jedno poru!ovn lidskch prv nelze nahradit jinm$ 3avc prost zkaz ve&ejnho projevovn z!ti proti k&es-an*m nezp*so# jej zmizen$ 7*e takov instinkt' jen zahnat do podzem, kde se nejsp! roz!& jako metastz' a #udou je!t ne#ezpe"nj!$ 1okud ov!em oficiln "initel vid, e se za"n utv&et atmosfra n#oenskho anta,onismu, mohou a maj p&ijmout nejmn t&i preventivn opat&enU V'dat jasnou vstrahu, e nsil proti v&cm ne#ude tolerovno, v"etn v"tu, jak trest' #udou za takov kriminln po"nn udlovn'$ 1odporovat pro,ram' vchov' k toleranci, nap&klad ve !kolch a sttem provozovanch mdich$ Sajistit, a#' mli k&es-an!t p&edci p&stup do mdi a dal! ve&ejn p&leitosti rea,ovat na ne,ativn ve&ejn v'o#razovn, a#' tak #'lo mon p&edstavit alternativn vklad k&es-ansk p&tomnosti$

Sa t&et, pochopen, e nsil proti k&es-an*m je "asto vsledkem hlu#!ch hnut pomh tak policejnmu v'!et&ovn a prokurtor*m tam, kde ji nsil propukne$ 1okud maj tito "initel zjem na prosazovn spravedlnosti, m*e povdomost o tom, e se v pozad )tok* mohou #t sl' nep&telsk v*"i jistm denominacm ne#o n#oenskm p&edk*m pomhat nachzet vodtka a formovat postup v'!et&ovn$ Vede ke skepsi o tvrzench o osamocench !lencch ne#o o#'"ejnch zlo"inech, kter se zvrtl', a otevr !ir! panorama monch spolupachatel* a p&"innch &etzc*$ 1ochopen, e protik&es-ansk nsil "asto mv hlu#! pozad, na#z tak dal! nstroj pro lidskoGprvn skupin' a demokratick aktivist' p&i udrovn tlaku na policii a prokurtor', pokud se zdrhaj konat$ Sa "tvrt, p&ekonat mtus .nikdo netu!il, co se stane/ je d*leitm krokem v prosazovn voln k zodpovdnosti v!ude tam, kde dojdou )hon' nevinn lid$ 1okud #' #'lo nsil proti k&es-an*m nco jako torndo, pak #' asi nikdo nemohl spole"enskm v*dc*m v'"tat, e proti nmu nic nepodnikli4i kd' i v tomto p&pad lze "lovka hnt k odpovdnosti, pokud nsledn nepostupuje s dostate"nm d*razem, jak ilustruje po#ou&en v 8merice nad zpackanou federln reakc na hurikn +atarina v 3eR Crleans v roce <==M$ (eliko je ale nsil proti k&es-an*m "astji d*sledkem rakovin', kter metastzuje v kultu&e dlouho p&ed tm, ne za"ne mt smrtc )"ink', lze vedouc "initele volat k zodpovdnosti, pokud nepodniknou r'chl a rozhodn krok' k jejmu odstrann$ 0e"teno a podtreno jde o to, e ,lo#ln vlku proti k&es-an*m nelze nikd' p&emoci, pokud p&etrvv mtus, e za ni vlastn nen v*#ec nikdo zodpovdn$