NSWI090

Potaov st I
verze 4.0, lekce 2, slide 1
NSWI090: Potaov st I (verze 4.0)
Ji Peterka
Lekce 2: Taxonomie
potaovch st

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 2, slide 2
co je taxonomie?
taxonomie = klasifikace, katulkovn, rozdlovn
pvodn: v biologii
zde: pro potaov st
chceme vdt
jak existuj druhy potaovch st
v em se li, co je pro n charakteristick
.
pome nm to k pochopen toho, co potaov st jsou
kritria taxonomie
nemus bt exaktn definovna,
ani vsledn kategorie (katulky) nemus bt pesn vymezeny, hranice
mezi nimi nemus bt ostr
s asem, s vvojem technologi, poteb uivatel atd. se mn
konkrtn klasifikace me mt i subjektivn sloku
rozdlen zle na tom, kdo ho dl
nemus bt vzjemn disjunktn!
vsledn katulky, pedstavujc dlen podle rznch kritri, se mohou
vzjemn prolnat
jedna a tat s me patit do rznch katulek souasn (pi uven
rznch kritri)


NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 2, slide 3
pklady kritri
podle zpsobu fungovn:
distribun st vs. st s pepojovnm
st s pepojovnm okruh
st s pepojovnm paket
podle "pvodu" :
telekomunikan st, potaov st,
terminlov st,
podle elu (st svta spoj):
transportn st (pten st),
pstupov st
podle dosahu (st svta pota):
st LAN, WAN, MAN, PAN
st WLAN, WWAN, WMAN, WPAN
podle architektury st
TCP/IP st, st ISO/OSI, st SNA, .
podle vlastnickch vztah k sti
privtn st, veejn st, virtuln
privtn st (VPN)
podle zpsobu pouit
intranet, extranet
podle mry mobility
pevn st, mobiln st, .
st s plnou podporou mobility,
st s podporou nomadicity
podle pouitho penosovho
mdia
drtov st, optick st, bezdrtov
st
podle topologie:
st se systematickou topologi
strom, kruh, sbrnice,
st s nesystematickou topologi,
ad-hoc st



NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 2, slide 4
distribun st
distribun s
anglicky: broadcast network
distribuuje stejn obsah (analogov signl, digitln data) vem pjemcm
distribuce, angl. broadcasting
broadcast, vesmrov vysln
penos typu 1:vem (ne 1:1)
pklady:
st pro distribuci TV a R vysln
satelitn, terestrick, kabelov
technologie digitlnch distribunch st:
DVB (Digital Video Broadcasting)
DVB-T (terestrick TV vysln)
DVB-S (satelitn TV vysln)
DVB-C (kabelov TV vysln)
DVB-H (TV vysln pro mobily/handheld)
DAB (Digital Audio Broadcasting, jen R vysln)
S-DMB, T-DMB (Digital Media Broadcasting, TV a R)



NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 2, slide 5
st s pepojovnm
s s pepojovnm
anglicky: switched network
spolen oznaen pro st s pepojovnm okruh i pepojovnm paket
provd clen pepojovn (switching)
tak, aby se penen obsah dostal clen (prv a pouze) ke svmu pjemce
dsledek: jde o penos 1:1, unicast
od 1 odesilatele k 1 pjemci
forma pepojovn:
pepojovn okruh
pepojovn paket
jde o alternativu k distribun st
kter zajiuje distribuci (broadcasting)
penos 1:vem
s
s s pepojovnm
s pepojovnm
okruh
se spojovanm
zpsobem fungovn
s pepojovnm
paket
se spojovanm
zpsobem fungovn
(virtuln okruhy)
s nespojovanm
zpsobem fungovn
(datagramov sluba)
distribun s

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 2, slide 6
st s pepojovnm okruh a paket
pipomenut:
st s pepojovnm okruh:
pepojuj se penosov okruhy
funguj pouze spojovan
navazuje se spojen
vsledkem je souvisl penosov okruh
s vyhrazenou penosovou kapacitou
hledn vhodn cesty probh prv
jednou
na zatku, pi navazovn spojen
vechna data se pen stejnou
cestou
po penosovm okruhu
penos me bt proudov nebo blokov

st s pepojovnm paket
pepojuj se bloky dat (pakety)
mohou fungovat spojovan
jako virtuln okruhy
spojen se navazuje a ukonuje
hledn vhodn cesty se provd prv
jednou, pi navazovn spojen
obdoba pepojovn okruh, ale jen
virtuln, bez vyhrazovn kapacity
mohou fungovat nespojovan
jako datagramov sluba
spojen se nenavazuje
rozhodnut o dalm smru (v rmci cesty
k cli) se provd pokad znovu, pro kad
blok dat a v kadm pestupnm uzlu


NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 2, slide 7
telekomunikan a datov st
telekomunikan st
jsou jednoelov, it na mru
konkrtnmu elu
poskytovn jedn konkrtn sluby
nap. telefonovn, en TV a R
vysln
tomu odpovd i zpsob fungovn
obvykle: garantovan
mohou bt analogov i digitln
pklady:
telefonn s (pevn i mobiln)
slou potebm telefonovn
jde o s s pepojovnm (okruh)
vyslac s (pro TV nebo R)
slou potebm TV a R vysln
jde o distribun s

datov st
pouze pen data, nee el dat
nezajm je / nezkoumaj, kter slub
data pat
funguj nezvisle
na druhu / elu penench dat
obvykle:
na principu pepojovn paket
stylem Best Effort
negarantovan
spojovan i nespojovan
zle na sti
spolehliv i nespolehliv
zle na sti
pklady:
IP st, st ATM, Frame Relay, ..
paradigma: chytr s, hloup uzly
paradigma: hloup s, chytr uzly

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 2, slide 8
telekomunikan st
jsou charakteristick svou typickou
vnitn strukturou
maj dv hlavn sti
pten st (pten s, backbone
network)
nkdy t: transportn s
propojuje nkolik mlo centrlnch lokalit
obvykle na vt vzdlenost
obvykle pomoc optiky
pstupovou st (pstupovou s,
access network)
"rozvd" s ke koncovm uivatelm
spojuje:
POP (Point of Presence), kde
kon ("vysuje") pten s
CP (Customer Premises), kde se
vyskytuje (potenciln) zkaznk
CPE, Customer Premises Equipment:
vybaven na stran zkaznka
POP POP POP
pstupov
s
pten s
POP, Point of Presence
CP, Customer Premise

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 2, slide 9
pten st
pten sti telekomunikanch
st:
jsou chytr
obsahuj technologie, slouc k
poskytovn konkrtnch slueb
napklad: telefonn stedny, brny
do jinch telekomunikanch st
mohou fungovat na principu
pepojovn okruh i na principu
pepojovn paket, a to souasn !
pevn st mobilnch st 3G/UMTS,
ale i GSM/GPRS

pten sti datovch st:
jsou hloup
jsou pedevm transportn
neslou k poskytovn uivatelsky
orientovanch slueb
pouze k transportu dat
funguj (obvykle) jen na principu
pepojovn paket
napklad: Internet

pten sti (pten st) maj jak telekomunikan st, tak i datov st
svou pten s (dnes: pten st) m i celosvtov Internet
zroden s ARPANET byla jeho prvn pten st
v praxi: nebv (a tak velk) problm s jejich kapacitou
pipomenut: propojuj relativn mal poet lokalit, d se realizovat optikou

paradigma: chytr s, hloup uzly
paradigma: hloup s, chytr uzly

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 2, slide 10
pklad: pevn telefonn s
pten st telefonn st
propojuje telefonn stedny
2 mezinrodn stedny
6 tranzitnch steden
138 dcch steden (HOST)
2374 pedsunutch steden
jednotek RSU
Remote Subscriber Unit
pstupov st telefonn st
je celoplon
pokrv cel zem R
je tvoena mstnmi smykami
metalick kabely (kroucen dvoulinka)
dnes: s O2 Czech Republic
budovna postupn
SPT (Sprva pot a telekomunikac), SPT Telecom, esk Telecom, Telefnica, O2
nejvt rozvoj po roce 1994
po vstupu strategickho partnera do SPT Telecomu
pstupov
s
138 x .
2374x
6 x ...
pten s
cca 1,8 mil. x

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 2, slide 11
pklad: pten st Internetu
i celosvtov Internet m svou pten st (pten s)
pvodn: ml jen 1 pten s
nejprve: zroden ARPANET, financovali vojci (vojensk grantov agentura ARPA)
pozdji: s NSFNET, financovala civiln grantov agentura MSFNET
pozdji: vce komernch ptench st
kter si vzjemn konkuruj
dnes: soustava st tzv. Tier 1 provider
propojench pes peeringov body IXP









i pro Internet jsou zapoteb pstupov st
aby se uivatel mohli napojit na sv providery

pstupov
s
pte Internetu
(ARPANET, NSFNET)
N
A
P
N
A
P
komern pten st
NAP
IXP
T
I
E
R

2

T
I
E
R

1

T
I
E
R

3

ISP
ISP
ISP
ISP
ISP
ISP
ISP

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 2, slide 12
(pevn) pstupov st
mus bt velmi "hust"
mus vst do velkho potu mst, kde se vyskytuj (rezidenn) zkaznci
do byt, kancel, ueben atd.
buduj se dopedu
nejprve se mus vybudovat tak, aby vedly ke vem (potencilnm) zkaznkm
teprve pak je mon zat nabzet jejich prostednictvm sluby zkaznkm
nkte se rozhodnou sluby vyuvat stvaj se aktivnmi zkaznky
mus pekonvat veejn prostory
pi jejich budovn se mus rozkopvat chodnky, ulice, silnice,
je to drah a komplikovan
dnes cca 85% vech nklad jde na zemn prce !!!
dsledek:
kdy u se njak nov (pevn) pstupov
s buduje, je optick
protoe optika m nejvt penosov
potencil
nov s se pedimenzovv
pokld se vce kabel ne je poteba
pokldaj se tzv. chrniky (kabelovody)
POP POP POP
poskytovatel (opertor, provider)
zkaznk

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 2, slide 13
posledn mle, prvn mle
prvn mle
jde o stejn sek, ale z pohledu
zkaznka
pak jde o prvn sek na cest k
poskytovateli

mon een peklenut
vybudovn nov (pevn) pstupov st
velmi ekonomicky (i jinak) nron .
hlavn kvli zemnm pracm, na kter dnes jde a 85% vech nklad
nejasn regulan aspekty
bezdrtov een
vyuit njak ji existujc infrastruktury
pekryvn pstupov st
posledn mle
je sek mezi body POP (na pten st) a msty CP (mstem vskytu zkaznka)
pi pohledu poskytovatele !
pi pohledu z pten st jde o posledn sek na cest k zkaznkovi
jde o vzdlenosti v du jednotek kilometr

poskytovatel (opertor, provider)
zkaznk
p
o
s
l
e
d
n

l
e

p
r
v
n

l
e

POP POP POP
bude vlastnk st povinen
otevt ji i sv konkurenci?

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 2, slide 14
pstupov st
pokud se dnes buduje skuten nov
pstupov s, je obvykle:
bezdrtov, nebo
optick
bezdrtov pstupov st:
jsou vhodn v tom, e nevyaduj (velk)
zemn prce
jsou nevhodn v tom, e vyaduj
vhodn frekvence
v licennch psmech
je jich nedostatek, jsou drah
nebo bezlicennch psmech
vtinou ji zaplnn, monost ruen
monosti (co do mobility) :
s plnou podporou mobility
lze komunikovat i za pohybu
jen nomadicita
nelze komunikovat za pohybu
bez podpory mobility
jen bezdrtov nhrada pevn st
monosti (co do principu fungovn)
na principu P-M (Point-to-MultiPoint)
na principu P-P (Point-to-Point)
pklady
na principu P-M
mobiln st
GSM, CDMA, 3G/UMTS, LTE,
st FWA (Fixed Wireless Access)
rzn technologie (v. WiMAX)
v R t: Wi-Fi st
i kdy k tomu Wi-Fi nen ureno
na principu P-P
Point-to-Point
vlastn dvoubodov spoj
WLL (Wireless Local Loop)

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 2, slide 15
pklad: mobiln s GSM
pten s (NSS, core)
Network Switching Subsystem
subsystm st
funguje na principu pepojovn okruh
prvky pten st
MSC, Mobile Switching Center
telefonn stedna
GMSC, Gateway MSC
brna do jinch st
pstupov s (BSS, RAN)
Base Station Subsytem
subsystm zkladnovch stanice
t: GSM EDGE Radio Access Network
(GERAN)
pro mobiln st 2. generace (GSM)
prvky pstupov st:
BTS, Base Transceiver Station
zkladnov pevodn stanice
BSC, Base Station Controller
adi zkladnovch stanic
pklad (s T-Mobile v R)
13x MSC
150x BSC, 4500x BTS
pes 13 100 sektor (bunk)
BTS BTS BTS BTS
BSC
BSC
MSC
pstupov s
GERAN
.
MSC
GMSC
.
BSS
NSS

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 2, slide 16
pklad: (pevn) pstupov s O2
vybudovan jet v dob monopolu
pro poteby (pevn) telefonn st
celkem obsahuje asi 8 milion tzv.
mstnch smyek
z toho mn ne 2 miliony aktivn
skuten vyuvan (2010)
maximln dlka smyek: do 5 km
mstn smyky
tzv. metalick astnick veden
fakticky: kroucen dvoulinka
jsou tvoeny jednotlivmi seky veden
mezi jednotlivmi rozvadi

struktura pstupov st:
hlavn rozvade
u telefonnch steden
sov rozvade
po cest
sov
rozvad
(NDF)
hlavn
rozvad
(MDF)
m

s
t
n

s
m
y

k
a

(

a
s
t
n
i
c
k

v
e
d
e
n

)

pedsunut tel.
stedna
(jednotka RSU)
telefonn
stedna
~8.10
6
x
138 x
2374 x
svazek
kabel
propojen pomoc
svazk kabel

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 2, slide 17
pekryvn pstupov st
zmr:
vyut takovou drtovou infrastrukturu, jak ji existuje
a kter se d vyut i pro penos dat
a nad n vybudovat novou pstupovou s, uzpsobenou pro penos dat
jakoby ji peloit pes ji existujc s
optimln se zachovnm pvodn funknosti
monosti (ji existujc pstupov st):
(metalick, telefonn) pstupov s Telefniky
pekryvn s se buduje pomoc technologi xDSL (ADSL, VDSL, .)
skrze mechanismus zpstupnn mstnch smyek (LLU, Local Loop Inbundling)
maj monost budovat pekryvnou s i alternativn opertoi
reln vyuv nap. T-Mobile, GTS,
napjec s (distribun, 230 V)
pekryvn s se buduje pomoc technologi PLC (PowerLine Communications)
nen to pli spn
kabelov s (CATV, Community Antenna TV)
pvodn jednosmrn distribun s pro en analogovho TV signlu
musela se pedlat na obousmrnou
pekryvn s se buduje pomoc technologi jako DOCSIS

ji existujc s
pekryvn s

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 2, slide 18
pklad: nasazen xDSL technologi
princip:
na oba konce mstn smyky se
nasad x DSL modemy
na stran stedny v proveden tzv.
DSLAMu
DSL Access Multiplexer
vlastn nkolik xDSL modem v
jednom konstruknm celku
a spolenm vstupem
xDSL funguje v nadhovorovm psmu
na vych frekvencch ne hlasov
sluby
oddlen pomoc tzv. splitter
vytv datov penosov okruh
s rychlost v du Mbit/s
m

s
t
n

s
m
y

k
a

(

a
s
t
n
i
c
k

v
e
d
e
n

)

d
a
t
o
v

e
n
o
s
o
v

o
k
r
u
h

(
x

M
b
i
t
/
s
)

p

e
n
o
s
o
v

o
k
r
u
h


data
data
DSLAM
pedsunut tel.
stedna
(jednotka RSU)
telefonn
stedna
DSLAM
data
data
data
penosov okruh
mstn smyka
splitter

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 2, slide 19
pklad: technologie PLC
elektrick rozvodn s
silov rozvody ~230 V
podobn jako mstn smyky: vyuito je
jen nejni frekvenn psmo
50 Hz
vy frekvence jsou voln
technologie PLC
PowerLine Communications
existuj, funguj, daj se nasadit
a) pro peklenut posledn mle
v praxi nespn, nepouv se
b) pro peklenut poslednho metru
(rozvody v byt)
v praxi spn
problm ad a):
lze realizovat, ale:
v kad zemi je to trochu jin
celkov penosov kapacita je nzk
je to drah /nevyplat se


vyuit ad b)
v praxi bn pouvan
lze nasadit v byt, pro tvorbu st
LAN
na rozvodech na stejn fzi
za bytovm elektromrem
dosahovan rychlosti a v du destek
i stovek Mbit/s

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 2, slide 20
pklad: technologie DOCSIS
kabelov st (CATV)
pvodn budovny jako jednosmrn a
analogov
ka 1 kanlu 8 MHz (systm PAL)
resp. 6 MHz (systm NTSC, v USA)
tak maj pten a pstupovou st
v pstupov sti vyuvaj kombinaci
optiky a koaxilnch kabel
HFC, Hybrid Fiber Coax
pro pekryvnou s je nutn:
udlat (pstupovou) s obousmrnou
zdit zptn kanl
nutn upgrade st
penet data skrze analogov (TV)
kanly
k tomu slou nap. technologie DOCSIS
(resp. euroDOCSIS)
Data Over Cable Service Interface
Specification
prvky pekryvn st:
CM (Cable Modem)
kabelov modem
CMTS (Cable Modem Termination
System)
obdoba DSLAMu, protikus ke kabelovm
modemm
nachz se v mst, ktermu se k
Distribution Hub, nebo Headend
fiber
node
fiber
node
fiber
node
CMTS
optika
koaxiln
kabel
kabelov modemy
HFC

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 2, slide 21
peklenut poslednho metru
peklenut posledn mle:
je o tom, jak peklenout vzdlenost
v du jednotek kilometr, a
k njakmu objektu
velmi asto je penosov trasa vedena
jednotn, jako dvoubodov spoj
a k rozvtven dochz a v rmci
samotnho objektu
dsledek:
posledn sek (v du metr, ne
kilometr, proto posledn metr) lze
eit jinak, ne samotnou posledn mli
jinou technologi / mdiem
posledn metr lze eit :
"drtov"
drtov Ethernet (kroucen dvoulinka),
koaxiln rozvody,
vyuitm napjecch rozvod (technologie
PLC, varianta b)
.
"bezdrtov"
Wi-Fi, WiMAX
mon strategie:
posledn mle optikou
posledn metr drtov (Ethernet) nebo
bezdrtov (Wi-Fi)
posledn mle bezdrtov
posledn metr drtov (Ethernet) nebo
bezdrtov (Wi-Fi)

posledn mle
tzv. posledn
metr
posledn metr si nkdy e zkaznci sami
a ve vlastn reii (agreguj poptvku)

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 2, slide 22
optick pstupov st
optick st lze budovat jako:
aktivn
pro rozvtven optickch vlken se
pouvaj aktivn (napjen) prvky,
fungujc jako zesilovae
je to dra, nutn pe/sprva
lze dosahovat vych rychlost
lze dosahovat ne vt vzdlenosti
v pstupovch stch vcemn
zbyten
pasivn
pro rozvtven sta pasivn prvky
nen nutn je napjet a zajiovat
jejich sprvu
lze zakopat do zem
lze dosahovat je nich rychlost, na
krat vzdlenosti
pro pstupov st to sta !!
otzka:
m optika vst a k uivateli?
umouje to dosahovat vych
penosovch kapacit
je to sloit a drah
nebo m optika konit nkde ped
koncovm uivatelem?
a posledn sek (posledn metr) m bt
een jinak?
je to levnj a snze realizovateln
ji nejde
o optiku
optika
st PON (Passive Optical Network)

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 2, slide 23
FTTx: FTTH vs. FTTC
FTTH (Fiber to the Home)
optika je a do domova/bytu
tedy a ke koncovmu uivateli
nkdy oznaovno t jako:
FTTA ( Apartment)
FTTS ( Subscriber)

FTTC (Fiber to the Curb)
optika je pouze nkam ped
Curb = obrubnk, okraj chodnku
posledn sek (posledn metr) je
een jinak
tm, co je k dispozici
napklad rozvody Ethernetu,
bezdrtov (Wi-Fi),
optick pstupov st se dnes buduj pevn jako pasivn (PON)
oznauj se jako FTTx (Fiber to the X)
kde za x se dopluje dal psmeno podle toho, o jakou variantu zakonen jde
OLT
ONT
Optical Network Termination
(zakonuje optickou s)
OLT
ONU
Optical Network Unit
(pevodnk mezi
optickou st a jinou st)
me bt napklad konec
mstn smyky s nasazenou
technologi VDSL
PON
(pasivn optick s)
PON
Optical Line Termination
(zakonen opt. vlkna,
pechod na pte)

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 2, slide 24
datov st, privtn datov s
pipomenut:
telekomunikan st slou k
poskytovn konkrtnch
telekomunikanch slueb
a jsou tomu tak pln uzpsobeny
nap. telefonn s a telefonovn,
distribun st pro en TV a R
vysln
datov st slou k penosu dat
data mohou patit rznm
aplikacm a slubm
datov st to (obvykle)
nezkoumaj
nejastji funguj stylem Best Effort
ale mohou nabzet i podporu QoS
na principu prioritizace
na principu rezervace (garance)
privtn datov s
je takov, u kter vlastnk = uivatel
vlastnk ji sm pouv
vlastnk me bt i provozovatelem
ale tak nemus
provozovatelem me bt extern
subjekt, na principu outsourcingu
pklad: datovou s MV R
provozuje esk pota
vhody:
vlastnk rozhoduje o vem
fungovn st, protokoly, adresy,
zabezpeen, ..
uivatel a jejich prva
..
nevhody:
je to nkladn
vyplat se to jen vtm subjektm
s vt potebou datovch penos
chytr
st
hloup
st

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 2, slide 25
veejn datov s (VDS)
z pohledu zkaznka
pi (relativn) malch objemech dat je
to vhodnj, ne skuten privtn s
nevhoda:
jde o sdlenou slubu
jsou vidt i ostatn zkaznci
vhoda:
je to sluba
dn investice ani odpisy
plat se podle vyuit
z pohledu vlastnka st
obvykle jde o telekomunikanho
opertora
je to pro nj vhodnj, ne kdy
prodv pouze penosov okruhy
u privtn st si pidanou hodnotu
(schopnost penet data) pidv
zkaznk
a opertorovi unikaj vnosy
zde pidanou hodnotu pidv opertor
a vydlv na tom

veejn s = jejm uivatelem me bt kdokoli (kdo zaplat)
vlastnk svou s nepouv jej sluby nabz jinm subjektm za platu
otzka licenc: nkdy (dve i v R) je zapoteb mt licenci k poskytovn veejnch
datovch slueb
poskytovan sluba: penos dat zkaznka skrz datovou s provozovatele
obvykl zpoplatnn:
za objem penesench dat, za navzn spojen, za dobu existence spojen, .
mus bt standardizovno:
jak se k datov sti pipojit, jak j pedvat data, jak je adresovat,

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 2, slide 26
virtuln privtn s (VPN)
ve skutenosti jde o s, kter vyuv (sdl)
stejnou infrastrukturu jako jin st
a ji privtn i nikoli
a je pouze logicky vylenna
takovm zpsobem, e navozuje iluzi vlastn
samostatn st
dleit je mnostevn efekt
je to levnj ne vlastn infrastruktura
protoe stejnou infrastrukturu vyuvaj i dal
zkaznci, v rmci svch st VPN

cle nejsou ani tak logick, jako spe ekonomick a praktick
nejde ani tak o bezpenost a jej zaveden i zven
jde hlavn o ekonomick efekt e je to levnj ne skuten privtn s
je to een od poskytovatele, nikoli realizovan vlastnmi silami
dve (v kontextu datovch st)
takov datov s, kter se chov jako privtn
typicky: pro firmy, firemn uivatele
ve smyslu: uivatel si me myslet, e m celou s jen pro sebe
nevid ostatn uivatele, m vlastn adresov prostor, cel kapacita st je jen jeho,
rozhoduje o vech prvech, jeho data nevid nikdo jin ..
ale ve skutenosti je to jen umle navozen iluze

VPN
(Virtual Private Network)
skuten s
(sdlen infrastruktura)
VPN1
VPN2
VPN3

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 2, slide 27
virtuln privtn st (VPN)
site-to-site VPN
slou k propojen dvou i vce lokalit
obvykle pes veejn Internet
SW podpora (VPN klient) je zabudovn
ve smrovach
remote access VPN
slou ke vzdlenmu pipojen
k (firemn) sti
SW podpora (VPN klient) b pmo u
vzdlenho uivatele
dnes (v kontextu potaovch st)
jsou VPN st spe bezpenostnm eenm
aneb jak udlat bezpenou a dvryhodnou s nad zcela veejnou infrastrukturou
nejastji nad veejnm Internetem
iluze vlastn st slou hlavn k zabezpeen a ochran v nechrnnm prosted
jde hlavn o:
zajitn integrity (celistvosti) a dvrnosti (utajen) penench dat
spolehlivou identifikaci a autentizaci uivatel pi pstupu k VPN
ppadn o vlastn adresaci, vyhrazenou kapacitu, podporu specifickch protokol, .
u tolik nejde o ekonomick efekt
me jt o ist SW een, kter si nasad uivatel ve vlastn reii
LAN LAN Internet
VPN VPN
LAN
Internet
VPN

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 2, slide 28
datov a potaov st
datov st
termn datov s se pouv hlavn
v telekomunikacch
existuj tm vlun v rozlehlm
proveden
jako geograficky rozlehl st
jsou spe fyzick
maj vlastn infrastrukturu
na kterou jsou pevn vzny
jsou homogenn
tvoen stejnou infrastrukturou

potaov st
termn potaov s se pouv spe
mimo telekomunikace
ve svt pota
existuj v irok kle rozlehlosti
od loklnch a po rozlehl
jsou spe logick
v rznch svch stech mohou vyuvat
rznou infrastrukturu
kter se me i mnit
chtj bt vnmny nezvisle na pouit
infrastruktue



datov st a potaov st maj mnoho spolenho
pen data
a tato data mohou pati rznm slubm a aplikacm
jsou hloup, ale mly by bt rychl
pouze pen data, ale nezpracovvaj je, negeneruj atd.
na okraje st se pipojuj chytr zazen
potae, terminly, periferie, idla, senzory
ale jsou mezi nimi i urit rozdly

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 2, slide 29
jin pohled na potaov st
potaov st potebuj ke svmu fungovn vhodnou penosovou
infrastrukturu
drty (penosov mdia, penosov okruhy, telekomunikan/datov st, ..)
bezdrtov een (bezdrtov technologie, bezdrtov st, ..)
pitom:
v rznch svch stech mohou potaov st vyuvat rznou penosovou
infrastrukturu
ale:
sna se bt nezvisl na tto penosov infrastruktue
fungovat vude stejn, nezvisle na tom, jakou infrastrukturu kde vyuvaj
odstnit svho uivatele od konkrtn penosov infrastruktury
aby ho nemuselo zajmat, jak infrastruktura je kde pouita
aby se nemusel zabvat specifickmi vlastnostmi konkrtn infrastruktury
potaov s
telekomunikan s
(nap. mobiln s)
datov s
(nap. VDS)
v tomto smyslu jsou
spe logick

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 2, slide 30
klasifikace potaovch st


pouvaj jinou klasifikaci ne
st telekomunikan
WAN, Wide Area Network
rozlehl s
MAN, Metropolitan Area Network
metropolitn s
LAN, Local Area Network
lokln s
PAN, Personal Area Network
"osobn" s
ppadn:
WWAN, WMAN, WLAN, WPAN
Wireless WAN, Wireless MAN .
NAN
Neighbourhood Area Network
CAN
Community Area Networks

kritriem pro rozlien je
tradin dosah st (velikost)
geografick vzdlenost
ale:
s postupem asu se rozdly straj
st LAN se stvaj vtmi
st WAN naopak menmi
rzn druhy st zanaj splvat
rozdl mezi LAN a WAN nen zeteln
existuj ale i jin rozliujc
kritria, jako nap.:
druh/vlastnictv penosov
infrastruktury
zpsob a el vyuit
postaven a role uzl


NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 2, slide 31
rozlehl vs. lokln st
vzdlenost pokrv s
1 10 m POS (Personal Operating Space) PAN
10 - 1000 m mstnost, budova, arel LAN
1 - 100 km kampus, msto, aglomerace MAN
100 km a vce stt, kontinent, planeta WAN
LAN WAN
pro vznikly, pro se zizuj pro poteby sdlen zdroj pro komunikaci a vzdlen pstup
penosov rychlost spe vy spe ni
penosov zpodn mal velk
spolehlivost penosovch cest vy ni
topologie systematick (sbrnice, strom, ..) nesystematick (ad-hoc)
vlastnictv infrastruktury (drt) vlastn provozovatel provozovatel si pronajm
charakter uzl pracovn stanice servery
dostupnost uzl jen nkdy (podle poteb uivatel) trvale
obvykl klasifikace, podle
rozlehlosti
dal charakteristick
rozdly mezi LAN a WAN
hranice nejsou ostr

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 2, slide 32
pedstava vztahu WAN/MAN/LAN
s WAN slou (nejastji) k
propojen st LAN nebo MAN
vjimen i k pipojen jednotlivch
koncovch uzl
s MAN: k propojen st LAN
ppadn k pipojen jednotlivch
koncovch uzl
s LAN: propojuje koncov uzly
pklad: akademick st v R
WAN: s CESNET
celorepublikov s, "rozvd" Internet do
vech mst s vysokmi kolami
MAN: metropolitn akademick st v
jednotlivch mstech
Praha: PASNET (Prague Academic
Network)
Plze: Pilsnet
Liberec: Liane
LAN: lokln st na jednotlivch kolch
nap. LAN v objektech MFF UK
WAN
MAN
LAN
LAN

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 2, slide 33
st PAN (Personal Area Networks)
st, kter vznikaj propojenm
osobnch zazen
mobil, tablet, penosnch a nepenosnch
pota, periferi .
na krtkou vzdlenost
POS, Personal Operating Space
obvykle: do 10 metr
slou potebm jednoho uivatele
proto "personln"
pklady:
propojen "stacionrnch" zazen
typu pota, klvesnic, my, tiskren
propojen "mobilnch" zazen
nap. mobilnch telefon, bezdrtovch
telefon, PDA, tablet, hands-free sad,
nkdy se hovo tak o:
piconets, scatternets
propojen 2/vce zazen pes Bluetooth,
IrDA apod.
mohou bt:
drtov (spe vjimen)
vyuvaj USB, FireWire, ..
bezdrtov (astji)
vyuvaj Wi-Fi, Bluetooth, IrDA, ..


PAN LAN
?
nen jasn, kde
pesn le hranice
mezi PAN a LAN

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 2, slide 34
st LAN (Local Area Networks)
LAN v irm slova smyslu
jakkoli s menho dosahu
bez ohledu na sv uspodn, topologii,
pouit aktivn prvky
me obsahovat smrovae (router)
me jt o nkolik st LAN (v um
slova smyslu), kter jsou vzjemn
propojeny
LAN v um slova smyslu
pouze takov s menho dosahu, ve
kter jsou jednotliv uzly propojeny na
fyzick a linkov vrstv
nesm obsahovat dn smrovae
(router)
me obsahovat pouze pepnae
(switch) a mosty (bridge)
s LAN je vymezena hlavn svm dosahem (dov 10 1000 metr)
drtov st LAN dnes nejastji vyuvaj technologii Ethernet
bezdrtov st LAN nejastji vyuvaj Wi-Fi
v praxi m pojem LAN dva ponkud odlin vznamy
pepna
s LAN
smrova
s LAN
je geograficky
soustedn

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 2, slide 35
st MAN (Metropolitan Area Network)
rozdl oproti LAN:
LAN pat jednomu subjektu
firm, kole, adu, domcnosti, ...
vlastnk je souasn i uivatelem
vlastn i penosovou infrastrukturu
LAN (obvykle) neprochz pes veejn
prostory
ale rozkld se uvnit prostor, kter pat
jejmu vlastnkovi
byt, kancel, budova, arel
vyuv lokln penosov
technologie
Ethernet, Wi-Fi,
s MAN:
me patit mstu
i cel skupin vlastnk (konsorcium)
nebo nktermu opertorovi
telekomunikanmu i jinmu
vlastnk st MAN nemus bt jejm
uivatelem
me poskytovat jej sluby svm
zkaznkm
vyuv metropolitn technologie
vhodn pro vt vzdlenosti
nap. WiMAX, ATM, FDDI, ..
dnes gigabitov Ethernet
metropolitn st jsou:
jsou vt ne st lokln (LAN)
jsou men ne st rozhlehl (MAN)?
slou pedevm:
k propojovn st LAN
kde konkrtn le hranice?
? ?
LAN MAN WAN
pklady: akademick PASNET, mstsk s MEPNET (hl.m. Praha).

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 2, slide 36
st WAN (Wide Area Network)
slou hlavn:
k penosu dat na vt vzdlenosti
k propojovn mench st
st LAN, MAN,
st WAN buduj:
organizace a velk firmy
pro svou vlastn potebu
poskytovatel (telekomunikan
opertoi)
pro poskytovn jejich slueb na komern
bzi
na stejnm principu jako veejn datov
st, formou VPN apod.
nebo:
nemaj jednoho vlastnka, jde o soustavu
st s individulnmi vlastnky
pklad: celosvtov Internet


technologick een:
pouvaj penosov cesty, vhodn
pro peklenut vtch vzdlenost
dnes: nejastji optika
pouvaj een, vyuiteln pro
poskytovn telekomunikanch
i datovch slueb
dve: ATM, Frame Relay, X.25
dnes: MPLS, Packet over SONET/SDH
vyuvaj protokoly, pouiteln i na
vt vzdlenosti
napklad TCP/IP
topologie:
bu nesystematick
nebo: kruhov
lze pet i peruen kruhu
jsou nejvt
pokrvaj regiony/kraje, stty, kontinenty, celou planetu
pekonvaj velk vzdlenosti, veejn prostory a (asto) i hranice stt

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 2, slide 37
st NAN a CAN
existuj jet dal kategorie potaovch st
vymezen podle jinch kritri, ne je jejich dosah
NAN, Neighbourhood Area Network
sousedsk s
propojuje uivatele, soustedn v njak
lokalit
sousedy
obvykle: buduj si ji a spravuj sami jej
uivatel, vlastnmi silami
sousedi

CAN, Community Area Network
komunitn s
propojuje uivatele, kte tvo
njakou komunitu
nemus bt sousedy, nemus se
nachzet ve stejn lokalit
ale maj stejn zjmy
je nronj na budovn a sprvu
nee se vlastnmi silami, ale m
njakho sprvce
pklad: s CZFree.Net

dvod vzniku:
dve:
sdlen zdroj, vzjemn komunikace, .
dnes:
spe sdlen poptvky po pstupu k Internetu
soused/komunita se domluv, propoj se mezi sebou a pak si spolen najdou dodavatele
internetov konektivity


NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 2, slide 38
internet a Internet
co vznikne, kdy vzjemn propojme dv i vce st (LAN, MAN atd.)?
odpov: vznikne soustava vzjemn propojench st
kter se v anglitin k internetwork, zkrcen internet, ppadn Internet
je teba rozliovat:

internet (a malm potenm i)
jde o obecn oznaen (generick
nzev) pro jakoukoli soustavu
vzjemn propojench st
jakch je na svt velk mnostv
kdokoli si me podit vlastn internet
teba i u sebe doma
sta k tomu jeden smrova, kter
propoj dv st LAN

Internet (s velkm potenm I)
jde o vlastn jmno jedn konkrtn
soustavy vzjemn propojench st
toho celosvtovho Internetu
kter je pouze jeden
kter nem dnho jednotlivho
vlastnka
sv vlastnky maj pouze jednotliv
dl st, propojen do Internetu
nelze jej od nikoho koupit i jinak zskat


dnen (obvykl) terminologie
ji nerozliuje mezi internetem a Internetem
a i pro celosvtov Internet (kter je jen jeden) se zcela bn pouv termn internet
zejmna v mdich a masovjch sdlovacch prostedcch
posledn dobou bohuel i v odbornj literatue

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 2, slide 39
intranet vs. extranet
potaov st lze dlit i podle elu, ke ktermu slou
intranet
slou internm potebm svho
vlastnka
nejastji jde o firemn s LAN
ale me to bt i MAN i WAN
dleit je vyuit jen pro vlastn poteby
pstup jen pro vlastn uivatele
typick vyuit:
provozovn internch aplikac
firemn IS (etnictv, CRM, HR, ..)
sdlen internch zdroj
firemn dokumenty
extranet
slou vnjm potebm vlastnka
pro komunikaci se zkaznky
pstup maj i ciz uivatel
potenciln i aktuln zkaznci
vlastn uivatel spe jako sprvci
typick vyuit
marketing, e-commerce, e-business
nabzen, objednvn, nakupovn,
dodvn, reklamace
podpora
helpdesk, download aktualizac, ...
technologicky
mezi intranetem a extranetem me, ale nemus bt rozdl
mohou se pouvat stejn protokoly (TCP/IP), stejn aplikace a sluby (mail, WWW, FTP,
Instant Messaging, ..)
prostednictvm vlastn st
dnes: prostednictvm Internetu

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 2, slide 40
st serverovho typu a P2P
s serverovho typu:
vechny zdroje jsou na jednom
centrlnm mst
na serveru
kter nabz sv zdroje tm, kte
o n maj zjem
ostatn uzly zdroje nemaj
jsou v roli klient
pokud njak zdroje potebuj,
podaj o n servery
role klient a serveru se nestdaj ani
jinak nemn
s peer-to-peer
jednotliv zdroje jsou roztroueny
zstvaj tam, kde vznikaj
zstvaj u toho, kdo je vytv, komu pat,
kdo se o n star, .
kad uzel st se chov souasn jako
server i jako klient
jako server: nabz ostatnm ty zdroje, kter
m u sebe
jako klient: zskv poadovan zdroje od
tch uzl (server), kter je maj
v praxi:
s peer-to-peer me bt realizovna
pomoc specializovanch SW nstroj
dve existovaly operan systmy pro
takovto druh st
Lantastic, Novell Personal Netware
dal mon dlen potaovch st je zaloeno na tom, kde se nachz
rzn zdroje
obsahovho charakteru: datov soubory, aplikace, ..
periferie: tiskrny, plottery, modemy, ..
1 GB
s
1 GB
s