PARLAMENT ESK REPUBLIKY Poslaneck snmovna 2011 VI.

volebn obdob ___________________________________________________________

435

Vldn nvrh

na vydn

zkona
O Nrodnm parku umava a o zmn zkona . 114/1992 Sb., o ochran prody a krajiny, ve znn pozdjch pedpis

PARLAMENT ESK REPUBLIKY Poslaneck snmovna NVRH Zastupitelstva Plzeskho kraje na vydn zkona, kterm se vyhlauje Nrodn park umava a mn zkon . 114/1992 Sb., o ochran prody a krajiny, ve znn pozdjch pedpis Zkon Ze dne, O Nrodnm parku umava a o zmn zkona . 114/1992 Sb., o ochran prody a krajiny, ve znn pozdjch pedpis Parlament se usnesl na tomto zkon esk republiky: ST PRVN 1 el, pedmt, cl vyhlen nrodnho parku

(1) K zachovn mimodnch prodnch hodnot umavy a ochrany jej prody se vyhlauje Nrodn park umava (dle jen nrodn park). Poslnm nrodnho parku je vedle naplnn cl ochrany a zachovn typickho vzhledu krajiny rovn umonit jeho vyuvn k veejnmu poznn, vzdlvn, rekreaci a turistice, jako i k podpoe udritelnho rozvoje zemn samosprvnch celk, na jejich sprvnm zem se nrodn park rozkld. (2) Pedmtem ochrany nrodnho parku jsou dochovan horsk ekosystmy ve vech fzch vvoje, zejmna pirozen lesn spoleenstva 5. a 8. lesnho vegetanho stupn, ledovcov jezera, vodn toky, raelinit a druhotn bezles, a dochovan krajinn typy spoluutven kulturn-historickm vvojem zem nrodnho parku. Pedmtem ochrany jsou t populace druh ivoich, plan rostoucch rostlin a jejich spoleenstva, kter se na zem nrodnho parku pirozen vyskytuj. (3) Cle ochrany v nrodnm parku jsou rznmi zpsoby pe zachovat a podporovat pzniv stav vech pedmt ochrany nrodnho parku a to s ohledem na naplovn dalho posln nrodnho parku. 2 Vymezen nrodnho parku (1) Vymezen zem nrodnho parku je uvedeno v ploze . 1 tohoto zkona, grafick znzornn je uvedeno v ploze . 2 tohoto zkona. Zkladn mapa, ve kter je vyznaeno zem nrodnho parku v mtku 1 : 25 000, je uloena na Ministerstvu

ivotnho prosted (dle jen ministerstvo), mapy z n odvozen jsou uloeny na Krajskch adech Jihoeskho a Plzeskho kraje, Mstskch adech Klatovy, Suice, Prachatice, Vimperk a esk Krumlov a dle na vech obecnch adech obc, na jejich sprvnm zem se nrodn park rozkld, Sprv Nrodnho parku umava a pslunch katastrlnch adech. 1) (2) Nrodn park se vyhlauje bez ochrannho psma. 3 Sprva nrodnho parku (1) Sprvu na zem nrodnho parku vykonv sttn pspvkov organizace Sprva Nrodnho parku umava se sdlem ve Vimperku (dle jen Sprva) zzen Ministerstvem ivotnho prosted. (2) V ele Sprvy stoj editel, kterho jmenuje a odvolv ministr ivotnho prosted. (3) Sprva vykonv na zem nrodnho parku psobnost stanovenou obecnmi prvnmi pedpisy a tmto zkonem. 4 lenn nrodnho parku do zn ochrany prody a zsady jejich reimu (1) Metody a zpsoby ochrany zem nrodnho parku jsou odstupovny na zklad lenn zem nrodnho parku dle dochovanch prodnch hodnot, jejich vznamu a funkce do ty zn ochrany prody (dle jen zny). Vymezen I. a II. zn v mtku 1: 200.000 je uvedeno v ploze . 3 tohoto zkona. Podrobnj vymezen I. a II. zn v mtku 1: 10.000 je uloeno na Sprv. (2) I. zny tvo: a) celistv plon rozshl jdrov zem nrodnho parku zahrnujc nejcennj ekosystmy s dochovanmi nebo mlo dotenmi ekologickmi vazbami, kter zajiuj jejich ekologickou stabilitu v dlouhodob perspektiv, a vyaduj minimln pm zsahy lovka. b) izolovan lokality, kter jsou mimodn hodnotn z dvodu vskytu cennch biotop a druh, jejich zachovn v pznivm stavu je zpravidla vzno na dlouhodob nebo trval specifick zpsoby pe. (3) Na zem I. zn mohou bt provdny asov a prostorov omezen zsahy s clem zachovat, podpoit nebo obnovit samodc funkce ekosystm. (4) Vymezen I. zn a uplatovan zpsoby pe nesm zpsobovat podstatn negativn zmny na zem vn I. zn. (5) Pozemky fyzickch a prvnickch osob mohou bt do I. zn zaazeny pouze s psemnm souhlasem jejich vlastnka. Udlenm souhlasu nen doteno prvo na nhradu za zten zemdlskho nebo lesnho hospodaen podle zvltnho prvnho pedpisu.

(6) II. zny tvo cenn ekosystmy, ve kterch je clem ve stedndobm horizontu diferencovanmi zsahy obnovit ekologickou stabilitu a naplnit pedpoklady pro jejich mon pevod do I. zn. (7) Do III. zny nle zem nezaazen do I., II. a IV. zn. Jedn se o pevn lidskou innost pozmnn ekosystmy s vznamnmi prodnmi hodnotami vhodn pro prod blzk a etrn vyuvn. Clem je aktivnmi zpsoby pe udrovat a podporovat prodn rovnovhu a druhovou rozmanitost zem. (8) Do IV. zn se zaazuj pedevm zem vznamnm zpsobem doten lidskou innost, zastavn a zastaviteln zem obc vymezen zemn plnovac dokumentac a zem v bezprostednm okol intravilnu obc. Clem je udret a podporovat vyuvn tchto zn pro rozvoj obc, trval bydlen, podnikn a sluby, zemdlstv, turistiku a rekreaci. (9) Opaten navren plnem pe o nrodn park mus bt v souladu se zkladnmi zsadami reimu jednotlivch zn. 5 Zkladn ochrann podmnky nrodnho parku Zkladn ochrann podmnky nrodnho parku jsou stanoveny v obecnm prvnm pedpisu. 2) 6 Bli ochrann podmnky nrodnho parku Jen se souhlasem Sprvy lze na zem nrodnho parku: a) vypoutt v zajet odchovan ivoichy nebo vysazovat umle vypstovan rostliny nebo znovu zavdt pvodn rostlinn a ivoin druhy, b) provdt pravu a drbu vodnch tok a jinch vodnch tvar, c) provdt zmny ve vyuit, skladb a plochch druh pozemk vetn krtkodobho rozorvn pozemk evidovanch jako trval travn porosty, d) provdt geologick przkumy a geologick prce, f) provdt hnojen nebo vpnn pozemk lecch vn zastavnch st obc, g) zizovat lyask sjezdovky, vleky a vyznaovat zimn beck trat, h) vyznaovat turistick a cyklistick cesty a msta pro parkovn mimo zastavn zem obc,

7 Vstup a pohyb osob na zem nrodnho parku (1) zem nrodnho parku mimo zastavn zem lze vyuvat k turistice a rekreaci v rozsahu, kter nen v rozporu s poslnm nrodnho parku. Vstup a pohyb osob na zem nrodnho parku mimo zastavn zem se d, pokud tento zkon nestanov jinak, obecnmi prvnmi pedpisy a nvtvnm dem nrodnho parku. (2) Tmto zkonem se stanovuje zkladn s vyznaench pstupnch cest na zem nrodnho parku. Grafick znzornn zkladn st vyznaench pstupnch cest v mtku 1 : 150.000 je uvedeno v ploze . 4 tohoto zkona a v mtku 1 : 25.000 je uloeno na Sprv. Nov vyznaen cesty nad rmec zkladn st vyznaench pstupnch cest budou doplovny do seznamu vyznaench pstupnch cest vedenho Sprvou, kter je veejn pstupn. V odvodnnch ppadech lze nvtvnm dem nebo opatenm obecn povahy upravit reim uvn vyznaench pstupnch cest. (3) Vstupovat mimo vyznaen cesty lze na zem I. zn pouze na zklad souhlasu Sprvy, kter ho me vydat pro plnn pracovnch a sluebnch povinnost nebo z jinch dleitch dvod. Tmto nen doteno prvo vstupu vlastnk nebo uivatel dotench pozemk a jejich zamstnanc, pracovnk orgn veejn sprvy, sloek integrovanho zchrannho systmu i jinch subjekt pi plnn jejich zkonnch povinnost. (4) Osoby s trvalm pobytem na zem nrodnho parku mohou voln vstupovat na zem I. zn, pokud svm vstupem nepokod dochovan stav prosted. Vjdt a setrvvat motorovmi vozidly na zem nrodnho parku nad rmec zkladnch ochrannch podmnek mohou osoby s trvalm pobytem a vlastnci nemovitost na zem nrodnho parku pouze se souhlasem a v rozsahu stanovenm Sprvou. (5) Na vydvn souhlasu podle odst. 3 a 4 se nevztahuj obecn pedpisy o sprvnm zen. 5) (6) Opatenm obecn povahy me Sprva vymezit sti I. zn, na kter se nevztahuje zkaz vstupu mimo vyznaen cesty a stanovit podmnky. 8 zen zemn a stavebn innosti

(1) V I. a II. znch je zakzno umisovn a povolovn novch staveb krom tch, kter slou pouze elm ochrany prody, nebo u nich veejn zjem vrazn pevauje nad zjmy ochrany prody. (2) Ve III. zn lze umisovat a povolovat pouze stavby slouc ochran prody, rybstv, myslivosti, pi o les, zemdlstv, turistice, sportu, obran sttu a ochran sttnch hranic, pokud jejich umstn nen v rozporu s poslnm nrodnho parku. Jin stavby lze umisovat a povolovat pouze v ppadech, kdy veejn zjem vrazn pevauje nad zjmy ochrany prody. (3) Ve IV. znch se nov vstavba a zmny staveb povoluj v souladu s zemn

plnovac dokumentac. 9) 9 Pe o les

(1) Clem pe o lesy nrodnho parku je dosaen stabilnch porost odpovdajcch devinnou skladbou danmu stanoviti. (2) Pi innostech v lesch nrodnho parku se postupuje podle obecnho prvnho pedpisu upravujcho zsady hospodaen v lesch 6), schvlenho lesnho hospodskho plnu zpracovanho v souladu s cli a poslnm nrodnho parku a se zvltnm zetelem na zjmy ochrany prody. (3) Ustanoven obecnho prvnho pedpisu 7) o zsazch proti kdcm a o ppadech mimodnch okolnost a nepedvdanch kod lze pout pouze v lesch na zem I. zn 10 Zemdlstv Pozemky nleejc do zemdlskho pdnho fondu se v nrodnm parku vyuvaj zejmna jako louky a pastviny pro extenzivn chov dobytka. Nen dovoleno pouvat postupy trvale zhorujc fyzikln vlastnosti pdy a provozovat a budovat stavby pro ustjen a chov dobytka s kapacitou vt ne je ekologick nosnost dan lokality.

11 Ostatn pozemky Pozemky, kter nejsou pozemky urenmi k plnn funkc lesa nebo zemdlskm pdnm fondem, lze vyuvat pouze zpsobem, kter nen v rozporu s poslnm nrodnho parku a odpovd zaazen tchto pozemk do jednotlivch zn nrodnho parku.

12 Zajitn pe o nrodn park (1) Hospodaen s lesnmi, zemdlskmi a ostatnmi pozemky, se ktermi je pslun hospodait Sprva, bude vykonvat obecn prospn spolenost, kter bude Sprvou zaloena do jednoho roku od innosti tohoto zkona. Hospodaen se svenm majetkem bude vykonvno v souladu s obecnm prvnm pedpisem 2) a

tmto zkonem a s p dnho hospode. (2) Zakldac listina obecn prospn spolenosti zzen dle odstavce 1 stanov, e poet len sprvn rady bude tvoit 6 len. lenov sprvn rady budou jmenovni zakladatelem, s tm, e: a) jeden z len bude jmenovn na zklad nvrhu Ministerstva ivotnho prosted, b) jeden z len bude jmenovn na zklad nvrhu Ministerstva zemdlstv, c) jeden z len bude jmenovn na zklad nvrhu Rady Jihoeskho kraje, d) jeden z len bude jmenovn na zklad nvrhu Rady Plzeskho kraje, e) jeden z len bude jmenovn na zklad spolenho nvrhu obc, na jejich zem se nrodn park rozkld.

13 Pechodn ustanoven (1) Nejpozdji do jednoho roku od nabyt innosti tohoto zkona bude pevedena pslunost hospodait se zemdlskmi a jinmi pozemky vedenmi jako druh ostatn plocha ve vlastnictv sttu nachzejcmi se na zem nrodnho parku na Sprvu. Hospodaen s tmito pozemky bude vykonvat obecn prospn spolenost zzen podle 12 odst. 1 tohoto zkona. Tmto ustanovenm nejsou doteny njemn smlouvy uzaven ped innost tohoto zkona. (2) Do doby, ne se vymez v souladu s tmto zkonem IV. zny, plat, e dosavadn vymezen III. zny maj povahu IV. zn. Zruujc ustanoven 14 Ke dni innosti tohoto zkona se zruuje nazen vldy esk republiky . 163/1991 Sb., kterm se zizuje Nrodn park umava a stanov podmnky jeho ochrany.

ST DRUH Zmna zkona . 114/1992 Sb., o ochran prody a krajiny, ve znn pozdjch pedpis 15 Zkon . 114/1992 Sb., o ochran prody a krajiny, ve znn zkonnho opaten Pedsednictva esk nrodn rady . 347/1992 Sb., zkona . 289/1995 Sb., nlezu

stavnho soudu . 3/1997 Sb., zkona . 16/1997 Sb., zkona . 123/1998 Sb., zkona . 161/1999 Sb., zkona . 238/1999 Sb., zkona . 132/2000 Sb., zkona . 76/2002 Sb., zkona . 320/2002 Sb., zkona . 168/2004 Sb., zkona . 218/2004 Sb., zkona . 100/2004 Sb., zkona . 387/2005 Sb., zkona . 444/2005 Sb., zkona . 222/2006 Sb., zkona . 186/2006 Sb., zkona . 124/2008 Sb., zkona . 167/2008 Sb., zkona . 312/2008 Sb., zkona . 291/2009 Sb., zkona . 349/2009 Sb., zkona . 223/2009 Sb., zkona . 381/2009 Sb. a zkona . 227/2009 Sb. se mn takto:

(1) V 17 odst. 2 se za slova Vymezen a zmny jednotlivch zn ochrany prody stanov Ministerstvo ivotnho prosted vyhlkou po projednn s dotenmi obcemi vkldaj slova a kraji, pokud nejsou vymezeny v zkon o nrodnm parku. (2) V 20 odst. 3 se za slova Ped schvlenm zn nrodnho parku ( 17), nvtvnho du ( 19) a plnu pe o nrodn park je orgn ochrany prody povinen dohodnout nvrh tchto dokument se zstupci obc vkldaj slova a kraj. (3) V 20 odst. 4 vta Nedojde-li k dohod podle odstavce 3, pedlo rada rozpor se svm stanoviskem Ministerstvu ivotnho prosted, kter vc rozhodne po projednn s dotenmi obcemi se nahrazuje vtou Nedojde-li k dohod podle odstavce 3, pedlo rada rozpor se svm stanoviskem k rozhodnut Ministerstvu ivotnho prosted. a dle se dopluje vta astnky sprvnho zen jsou pouze doten obce a kraje. (4) V ploze k zkonu . 114/1992 Sb., o ochran prody a krajiny, ve znn pozdjch pedpis, se v seznamu nrodnch park nahrazuj tato slova: Sprva Nrodnho parku umava Vimperk Nrodn park umava nazen vldy R . 163/1991 Sb. slovy: "Sprva Nrodnho parku umava Vimperk Nrodn park umava zkon . /2011 Sb." s uvedenm sla, pod kterm byl ve sbrce zkon esk republiky vyhlen tento zkon. (5) V ploze k zkonu . 114/1992 Sb., o ochran prody a krajiny, ve znn pozdjch pedpis, se v seznamu chrnnch krajinnch oblast nahrazuj tato slova: Sprva Chrnn krajinn oblasti umava Vimperk Chrnn krajinn oblast umava vnos MK .j. 53855/1963 slovy: Sprva Chrnn krajinn oblasti umava Suice Chrnn krajinn oblast umava vnos MK .j. 53855/1963 16 innost Tento zkon nabv innosti prvnm dnem druhho kalendnho msce nsledujcho po jeho vyhlen. Ploha . 1 zkona . ................../2011 Sb. : Vymezen zem nrodnho parku umava

Ploha . 2 zkona . ......................./2011 Sb. : Grafick znzornn Ploha . 3 zkona . ......................./2011 Sb. Vymezen I. a II. zn ochrany prody Ploha . 4 zkona . ......................./2011 Sb. Zkladn s vyznaench cest 1. zkon . 359/1992 Sb., o zemmickch a katastrlnch orgnech, ve znn pozdjch pedpis. 2. zkon . 114/1992 Sb., o ochran prody a krajiny, ve znn pozdjch pedpis 3. 38 zkona . 254/2001 Sb., o vodch (vodn zkon), ve znn pozdjch pedpis 4. nap. zkon . 273/2008 Sb., o Policii esk republiky, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 238/2000 Sb., o Hasiskm zchrannm sboru esk republiky a o zmn nkterch zkon, ve znn pozdjch pedpis 5. zkon . 500/2004 Sb., sprvn d, ve znn pozdjch pedpis 6. zkon . 289/1995 Sb., lesn zkon, ve znn pozdjch pedpis 7. 22 odst. 1 zkona . 114/1992 Sb., o ochran prody a krajiny, ve znn pozdjch pedpis 8. 32 zkona . 289/1995 Sb., lesn zkon, ve znn pozdjch pedpis 9. zkon . 183/2006 Sb., o zemnm plnovn a stavebnm du (stavebn zkon)

Ploha . 1 Popis hranice Nrodnho parku umava I. Vnitrozemsk hranice nrodnho parku vychz od sttn hranice u meznku 4/11 po cest ve Ferdinandovskm dol a v Debrnku se st k rozcest u kty 804. Dle pokrauje severovchodnm smrem po okraji lesa a po lesnch cestch pes kty 933 a 923 k mostu pes potok, vrac se na ktu 882 a na kt 828 vysuje na silnici elen Ruda - Klatovy, kterou sleduje a na rozcest Star Brunst. Zde odbouje po silnici na Zh a dle pes kiovatku silnic nad Kepl probh po zpevnn cest na Poustku, Busil a ke Schpfrovu dvoru. Zde odbouje na lesn cestu na Karlov a na Dobrou Vodu. Z Dobr Vody pokrauje po lesn silnici na Velk Babylon a odtud po lesn cest pes Kltersk mln do Rejtejna. Z Rejtejna probh hranice nrodnho parku po ce Losenici a k odboce na ervenou, po tto odboce do erven a odtud po lesnch cestch pes ktu 844 obchz rezervaci Ob zmek. U mostu pod Popelnou se vrac na Losenici a probh po n a na Zlatou studni. Odtud po lesn cest na ktu 1141 a dle a na silnici Kvilda - Vimperk, po tto silnici pokrauje nkolik set metr k severu a odbouje na lesn cestu pod vrcholem Pilby; od kty 1131 sleduje okraj lesa a ke kt 955 pod Novmi Hutmi, kde se napojuje na silnici Nov Hut Borov Lada. Pes Borov Lada odbouje na silnici do Horn Vltavice a probh po n a k mostu pes Vltavu na Polce. Z Polky vede hranice nrodnho parku pes brod a kty 933 a 842 po zpevnn lesn cest do Strnho, odtud po silnici na Hlinit, kde pechz na ku asnici a po n pokrauje a k soutoku s Vltavou. Dle probh po Vltav a k elezninmu pejezdu u Velk Nivy. Odtud je hranice vedena po eleznin trati k Volarm, pechz na Lun potok, po nm obchz Volary a v mst peken Volarskho potoka se silnic se napojuje na silnici Volary - elnava, po n probh a do elnavy a pokrauje stle po silnici do Bl a Nov Pece. Za Novou Pec se napojuje na cestu sledujc varcenbersk kanl a pokrauje po n smrem na Husk Dvr a Zadn Zvonkovou. Po cest k bval celnici pak kon na hranicch s Rakouskem u meznku 1/34. II. Cesty, kter tvo hranici Nrodnho parku umava, nejsou soust zem Nrodnho parku umava.

Dvodov zprva Obecn st: Podle stvajc obecn prvn pravy, kterou je zkon NR . 114/1992 Sb., o ochran prody a krajiny, ve znn pozdjch pedpis, jsou nrodn parky zizovny zkonem (15 odst. 3). Podle zkona . 40/1956 Sb., o sttn ochran prody (tedy zkona pedchzejcho zkonu . 114/1992 Sb.) se nrodn parky zizovaly nazenm vldy. Nrodn park umava byl zzen nazenm vldy . 163/1991 Sb. innm od 10. 5. 1991. stavnm zkonem . 2/1993 Sb. byla pijata Listina zkladnch prv a svobod, kter ve svm lnku 4. stanov, e povinnosti mohou bt ukldny pouze na zklad zkona a v jeho mezch. innosti Listina zkladnch prv a svobod nabyla 8.2.1991 (tedy jet ped nabytm innosti nazen vldy zizujcho Nrodn park umava). Nrodn park umava byl tedy zzen sice v souladu se zkonem o sttn ochran prody nazenm vldy, avak v rozporu s Listinou zkladnch prv a svobod, protoe a se jednalo o podzkonn prvn pedpis, ukldal povinnosti, tedy omezen svobody jednotlivc ve vztahu k zem, na nm je nrodn park zzen. Listina zkladnch prv a svobod dle stanovila, e pokud nebudou do 31.12.1991 uvedeny do souladu s n ta ustanoven zkon a podzkonnch prvnch pedpis, kter jsou s n v rozporu, pozbvaj tato innosti. Proto nazen vldy . 163/1991 Sb. pozbylo jakoto rozporn s Listinou zkladnch prv a svobod dnem 31. 12. 1991 innosti. K sten nprav situace dolo pijetm zkona NR . 114/1992 Sb., kter ve svm ustanoven 90 odst. 9 stanovil, e nrodn parky vyhlen podle dvj prvn pravy jsou nadle chrnny jako nrodn parky. Od innosti tohoto zkona, tedy od 1. 6. 1992 je Nrodn park umava nadle chrnn jako nrodn park, avak vzhledem k neinnosti nazen . 163/1991 Sb., nejsou vymezeny krom podmnek stanovench obecnm prvnm pedpisem (zkonem 114/1992 Sb.) dn konkrtn podmnky ochrany vztahujc se k Nrodnmu parku umava. Vyhlen nrodnho parku mus bt podle stvajc prvn pravy provedeno zkonem a zrove je nezbytn a z hlediska prvn systematiky logick, zruit dvj (by neinn, ale pravdpodobn stle platn) prvn pedpis vyhlaujc Nrodn park umava, tedy nazen vldy . 163/1991 Sb. a vyhlsit Nrodn park umava novm zkonem tak, jak vyaduje souasn prvn prava. Shora uveden prvn nzor vyplv zejmna z rozsudku Nejvyho sprvnho soudu .j. 7 Ao 6/2010-44 ze dne 15.12.2010. Nrodn park umava je nejrozlehlejm nrodnm parkem v esk republice. Rozkld se na zem 680 km2, kter zahrnuje vtinu nejcennjch prodnch spoleenstev umavy s potebou psn ochrany, nap. nejvt vskyt pirozench horskch smrin v R, ledovcov jezera nebo nhorn slat a raelinit. Souasn se vak tak jedn o zem obklopen pomrn hust osdlenmi oblastmi esk republiky, Nmecka a Rakouska, a tak je jednm z vznamnch rys nrodnho parku kadodenn prolnn se

prody s psobenm lovka. zem Nrodnho parku umava bylo v minulosti, minimln do r. 1946, kulturn krajinou a nikoli divoinou s hustotou osdlen desetkrt a dvacetkrt vy ne dnes a tomu odpovdajc lidskou innost vetn hospodsk aktivity, jej stopy jsou v krajin stle patrn. Navrhovan zkon, kterm se vyhlauje Nrodn park umava, stanov zkladn kritria pro lenn zem nrodnho parku do jednotlivch zn ochrany prody, specifikuje vztah chrnnho zem k jeho obyvatelstvu, zemnmu rozvoji a obcm obecn, konkretizuje bli ochrann podmnky Nrodnho parku umava s ohledem na jeho specifika a usmruje vyuvn zem v pi o les, zemdlskou pdu a ostatn pozemky. Navrhovan prvn prava v podstat zachovv reim souasn platn prvn normy s tm, e dochz ke stanoven zkladnch kritri pro lenn zem nrodnho parku do jednotlivch zn ochrany prody a zmn prvn formy vyadovan souasnou prvn pravou. a. Zhodnocen souasnho prvnho stavu Podle souasn platn prvn pravy, kter je zvazn pro vkon sttn sprvy na seku ochrany prody a krajiny, tj. podle zkona NR . 114/1992 Sb., o ochran prody a krajiny, ve znn pozdjch pedpis, jsou nrodn parky, jejich posln a bli ochrann podmnky vyhlaovny samostatnm zkonem ( 15 odst. 3). Nrodn park umava byl zzen ped nabytm innosti citovanho zkona nazenm vldy . 163/1991 Sb., kter je v souasn dob neinn, a proto je navren zkon o nrodnm parku umava tak, jak vyaduje souasn prvn prava. b. Odvodnn hlavnch princip navrhovan prvn pravy Navrhovan zkon zachovv statut ochrany zem podle souasn platn prvn normy a zpesuje pedmty a cle ochrany nrodnho parku a stanovuje k tomu potebn nstroje (zejm. podmnky pro znaci zem nrodnho parku a stanoven elu a limit pro vyuvn jednotlivch zn). c. Vysvtlen nezbytnosti navrhovan prvn pravy v jejm celku Poteba zmny zkladnch kritri pro lenn zem nrodnho parku do jednotlivch zn ochrany prody Nrodnho parku umava pramen z nutnosti nastavit zsady pro intervenci lovka do dochovanch ekosystm, aby bylo dosaeno vech cl a posln Nrodnho parku umava. stednm bodem je vytvoen pedpoklad pro odpovdajc diferencovan management lesnch ekosystm /zejmna ve vztahu k jejich ochran ped kalamitnm pemnoenm lkorouta smrkovho (Ips typhographus)/, kter jsou determinujcm fenomnem nrodnho parku tak, aby bylo dosaeno vech cl a posln Nrodnho parku umava a souasn nebyl nadle zsadnm zpsobem mnn dochovan stav a vzhled krajiny Nrodnho parku umava. d. Zhodnocen souladu navrhovan prvn pravy s stavnm podkem R Navrhovan prvn prava je zcela v souladu s stavnm podkem esk republiky.

e. Zhodnocen souladu s mezinrodnmi smlouvami, jimi je R vzna a s prvnmi akty EU Problematika zizovn nrodnch park obecn, ani ve specilnm ppad Nrodnho parku umava, nepodlh dnm mezinrodnm mluvm, jimi je esk republika vzna. Charakter, posln a ochrann reim Nrodnho parku umava navc v danm vymezen nadle odpovdaj souasn kategorii II. podle Zsad pro kategorizaci chrnnch zem podle managementu Svtov komise IUCN pro chrnn zem, Federace EUROPARC a Svtovho monitorovacho stediska ochrany prody. Rovn existujc prvn akty Evropsk unie ponechvaj lenskm zemm volnost pi pijmn nrodnch opaten k zabezpeen povinnost vyplvajcch ze zvaznch smrnic, pokud se tk zpsobu zizovn zvlt chrnnch zem. f. Pedpokldan hospodsk a finann dosah navrhovan prvn pravy na rozpoty sttu, kraj a obc. Nrodn park umava existuje a je vybaven fungujc sprvou s patinm vybavenm a hospodsko-technickm zzemm. Pedkldan nvrh zkona upravuje zkladn kritria pro lenn zem nrodnho parku do jednotlivch zn ochrany prody tak, aby bylo mon nastavit jednodu a efektivnj pravidla pro sprvu zem nrodnho parku a souasn bylo zamezeno vzniku novch kod zpsobench pedevm kalamitnm pemnoenm lkorouta smrkovho v lesch nrodnho parku. Souasn vytv prostor pro vlastn hospodskou aktivitu sprvy nrodnho parku, kterou by se za souasnho naplovn cl ochrany nrodnho parku snily finann nroky spojen s existenc a fungovnm nrodnho parku na sttn rozpoet a zlepila by se socilnekonomick situace mstnch obyvatel. Oddlen Sprvy CHKO umava nebude pedstavovat vrazn zven finann nroky na sttn rozpoet, nebo i v souasn dob je zachovvna znan autonomie sprvy CHKO umava, kter z velk sti sdl v pracoviti v Suici. Stvajc personln obsazen je dostaten a bylo by zachovno, rovn materiln vybaven by bylo zajitno pslunm pevodem z majetku souasn Sprvy NP a CHKO umava. Pijet navrhovanho zkona nebude znamenat vrazn zven finann nroky na rozpoet sttu a nebude mt dn finann nroky na rozpoty dotench kraj a obc.

Zvltn st: K sti prvn: K1 Zkon stanov, co je poslnm nrodnho parku, pedmtem ochrany nrodnho parku a clem tto ochrany. Oproti stvajc prvn prav dolo k detailnjmu rozpracovn tohoto vodnho ustanoven zkona, piem hlavn draz je kladen na zachovn a podporu pznivho stavu vymezench pedmt ochrany nrodnho parku rznmi odpovdajcmi zpsoby pe. Pi naplovn cl ochrany mus bt brn ohled na posln nrodnho parku, kterm je nejen veejn poznn, vzdlvn, turistika a

rekreace, ale i udriteln rozvoj zemn samosprvnch celk na zem nrodnho parku a ivota jejich obyvatel. K2 zem Nrodnho parku umava je jedinen jako rozshl oblast horskch les raelini a slat, kter odedvna tvoilo nai pirozenou zpadn hranici. Zaujm eskou st bilaterlnho velkoplonho chrnnho zem rozshlho stedoevropskho lesnho komplexu umavy a Bavorskho lesa. Mimodn vdeck a vchovn vznam maj zejmna horsk lesy 7. a 8. lesnho vegetanho stupn, ledovcov jezera, raelinit a primrn bezles, kter budou tvoit zklad nejcennj I. zn ochrany prody nrodnho parku. Souasn se zem nrodnho parku kryje s vymezenm soustavy Natura 2000 (evropsky vznamn lokalita a pta oblast umava) s jednotlivmi pedmty ochrany. Tmto je naplnno ustanoven 15 zkona NR . 114/1992 Sb., o ochran prody a krajiny. Jeliko zem nrodnho parku podlh zvltnmu reimu, je nutn jeho pesn vymezen. zem je vymezeno slovnm popisem hranice, kter tvo plohu . 1 zkona, a grafickm zkresem v map obsaenm v ploze . 2 zkona. Pro tento el bylo zvoleno mtko map 1:250 000. Mapy jsou uloeny u orgn a instituc zkonem stanovench. Nrodn park umava se zizuje bez ochrannho psma, nebo smrem do vnitrozem je tm cel jeho zem obklopeno Chrnnou krajinnou oblast umava, kter tak pln vlastn funkci ochrannho psma nrodnho parku. K3 Pro zajitn sprvy Nrodnho parku umava byla zzena ke dni 1. 7. 1991 Ministerstvem ivotnho prosted esk republiky Sprva Nrodnho parku umava a Chrnn krajinn oblasti umava. V ele tto sprvy stoj editel, kter je jmenovn a odvolvn ministrem ivotnho prosted esk republiky. Vzhledem k odlin kategorizaci tchto velkoplonch chrnnch zem, posln, pedmtm a clm ochrany se jako vhodnj jev rozdlen sprv nrodnho parku a chrnn krajinn oblasti do dvou samostatnch ad, jako je tomu v jinch stech zem R (nap. SNP esk vcarsko a SCHKO Luick hory a SCHKO Labsk pskovce). K4 zem nrodnho parku bude vzhledem k diferencovanm zjmm na intenzit ochrany prody rozdleno do ty zn ochrany prody. Kad ze zn je v tomto ustanoven charakterizovna popisem. Vymezen prvnch a druhch zn je v ploze zkona uvedeno v mtku 1: 100 000 a v mapovch podkladech na Sprv v mtku 1: 10 000. Pro prvn zny ochrany prody jsou nastavena kriteria, kter zajist jejich primrn vdeck vznam z hlediska poznvn prodnch proces, kter jsou pouze v nezbytnm rozsahu ovlivovny zsahy lovka. Tomu je podzeno i turistick vyuit, kter se omezuje pouze na s znaench cest a stezek, jejich prostednictvm budou nvtvnci moci poznvat pirozen procesy, kter mimo zem prvnch zn ochrany prody nejsou bn a v nkterch ppadech ani prvn ppustn. Vzhledem k tomu, e zaazen pozemk do I. zn ochrany prody s sebou nese znan zsah do vlastnickch prv, je poteba, aby tato zna byla vymezovna pedevm na sttnm majetku (stt je nositelem veejnho zjmu na existenci I. zn), na nesttnch majetcch

pouze v odvodnnch ppadech s pedchozm souhlasem vlastnka pozemku. Za omezen plynouc ze zaazen do I. zn ochrany mus vlastnkovi psluet odpovdajc nhrada za zten lesnickho nebo zemdlskho vyuvn ve smyslu ust. 58 zkona o ochran prody a krajiny. Do II. zn budou zaazeny pozemky, kter svm dochovanm stavem neumouj jejich souasn zaazen do I. zny ochrany prody, jsou vak dostaten stabiln a reprezentativn a clenmi zsahy je mon doshnout v relnm asovm horizontu obnoven pirozench funkc a vazeb v ekosystmu a naplnit pedpoklady pro jejich mon pevod do I. zny ochrany prody. Do III. zny ochrany prody jsou zaazeny vechny ostatn pozemky, kter svm charakterem nespluj podmnky pro zaazen do I., II., IV. zny ochrany prody a souasn nejsou ureny pro udren a podporu trvalho bydlen, slueb, zemdlstv, turistiky a rekreace. Zaazen do III. zny ochrany prody se tk pedevm lesnch pozemk, pop. pvodn zemdlsky intenzvn obhospodaovanch pozemk. Vzhledem k tomu, e pevn st les 6. a rovn st les 7. lesnho vegetanho stupn je vrazn ovlivnn pedchozm hospodskm vlivem lovka, je jejich druhov a prostorov skladba siln pozmnn. Vtina tchto les byla v historick dob (minimln poslednch 2 -3 sta let) intenzvn hospodsky vyuvna, co v dsledku ve uvedench zmn zpsobuje jejich zvenou labilitu snenou odolnost proti biotickm a abiotickm initelm (zejmna krovec a vtr). Za elem obnoven jejich stability a piblen k clovmu stavu, kterm je prod blzk stanovitn a druhov odpovdajc les, je poteba dlouhodob (resp. trvale) provdt lesnick zsahy, kter budou provdny etrnmi prod blzkmi zpsoby hospodaen a zajist postupnou druhovou a prostorovou pemnu lesnch porost. Tyto zsahy jednak vytvo pedpoklady pro postupn dosaen clovho stavu tchto porost, souasn vytvo podmnky pro vznik pracovnch pleitost v lesnm hospodstv a generovn pimenho zisku z tto innosti. Pro nesttn vlastnky les na zem NP umava je existence tto III. zny ochrany garanc, e za pedpokladu uvn etrnch postup budou moct obhospodaovat bez dalch vraznch omezen sv lesn majetky. Tm bude poslen sociln-ekonomick pil fungovn nrodnho parku a sn se finann nroky na veejn finance. Souasn zsahov III. zna ochrany prody v lesnch porostech slou jako ochrann barira ped nepznivmi vlivy smujcmi dovnit, ale i vn NP umava (zejmna zajiuje ochranu ped enm krovce do lesnch majetk vlastnk mimo zem NP umava). Oproti pedchoz prvn prav se zpesuj podmnky pro vymezen zem pro udren a podporu trvalho bydlen, slueb, zemdlstv, sportu, turistiky a rekreace, pokud to nen v rozporu s poslnm nrodnho parku. Za tmto elem se vymezuj IV. zny ochrany prody, do kter se zaazuje a zastavn a zastaviteln zem obc a zem lovkem znan pozmnnch ekosystm v bezprostednm okol intravilnu obc. V ploze zkona jsou vymezeny I. a II. zny ochrany prody. Vzhledem k tomu, e na zem I. a II. zn jsou zkonem stanovena psn omezen prv jednotlivce, je navrhovno, aby I. a II. zny byly vymezeny v ploze zkona. Je zde uplatovn princip tzv. vhrady zkona zmnn ji v vodu obecn sti tto dvodov zprvy, tedy e na zklad l. 4 Listiny zkladnch prv a svobod, mohou bt povinnosti ukldny pouze na zklad zkona a v jeho mezch. Pro vymezen III. a IV. zn ochrany prody, je ponechn postup stanoven ustanovenm 17 odst. 2 zkona . 114/1992 Sb.

K5 Zkon v tomto ustanoven odkazuje na ustanoven 16 zkona . 114/1992 Sb., kter vymezuje zkladn ochrann podmnky nrodnho parku. K6 Vzhledem k neinnosti nazen vldy . 163/1991 Sb. v oblasti stanoven povinnost, dochz ke stanoven bli ochrannch podmnek, nebo tyto vymezen innosti, kter je mon vykonvat na zem nrodnho parku pouze na zklad souhlasu Sprvy, je mon stanovit pouze na zklad zkona. Okruh innost vymezench v tomto ustanoven vyplv ze specifik nrodnho parku a dopluje tak zkladn ochrann podmnky obsaen v zkon NR . 114/1992 Sb., o ochran prody a krajiny. K7 Na zem nrodnho parku (mimo zastavn zem) je umonn pohyb osob za elem rekreace a turistiky, v souladu s poslnm nrodnho parku na zklad obecnch prvnch pedpis a nvtvnho du parku. Zkon stanov nov zpsob vyznaovn voln pstupnch cest nad rmec souasnho zpsobu podle 16 odst. 2 psm. b) zkona o ochran prody a krajiny se souhlasem Sprvy nrodnho parku, kter tmto nen doten. Plohou tohoto zkona je stanovena zkladn s voln pstupnch cest. Vyazen takto stanovench cest ze zkladn st voln pstupnch cest i zmna jejich trasy jsou mon pouze zkonem. V ploze zkona jsou cesty vyznaeny v mtku 1:150 000. V mapovch podkladech uloench na Sprv jsou cesty vyznaeny v mtku 1: 25 000. Omezen vstupu do I. zn ochrany prody reflektuje el a vznam I. zn, souasn zachovv monost pstupu do prvnch zn vem subjektm, kter na volnm vstupu maj oprvnn zjem, pop. maj k nmu dvod, tedy osoby, kter maj na zem nrodnho parku trval pobyt. Monost vjdn a setrvvn motorovmi vozidly na zem parku nad rmec zkladnch ochrannch podmnek pro osoby s trvalm pobytem, je vzna na souhlas Sprvy Nrodnho parku. Ostatn osoby se mohou v I. znch pohybovat pouze po vyznaench cestch, mimo vyznaen cesty na zem I. zn pouze na zklad povolen Sprvy z uvedench dvod. Zkon stanov, e na vydvn tchto souhlas se nevztahuje sprvn d, aby byla zajitna vt prunost tohoto postupu. Sprva me vymezit sti I. zn, na kter se zkaz vstupu mimo vyznaen cesty nevztahuje. Vymezen provede Sprva opatenm obecn povahy vetn stanoven podmnek, za kterch je mon mimo vyznaen cesty vstupovat. Forma opaten obecn povahy je v tomto ppad zvolena zejmna z dvodu poteby podrobnho projednn zsahu do I. zn, umonn seznmen se s jeho nvrhem veejnost a zrove monost dotench osob se k nmu vyjdit. K8 zemn rozvoj v nrodnm parku se uskuteuje na zklad schvlen zemn plnovac dokumentace. Povolen nov stavby a jejich zmny mus odpovdat charakteru zem, krajinnmu rzu, mstnm stavebnm tradicm a podmnkm ochrany

nrodnho parku. Tmto ustanovenm je zdraznn zjem na zachovn tradinho vzhledu a charakteru umavsk zstavby. Souasn jsou nastaveny limity pro stavebn innost v jednotlivch znch ochrany prody v souladu s jejich poslnm. Pro rozvoj obc, vroby a cestovnho ruchu se vymezuje zem tvrt zny. K9 Pe o lesy je nejvznamnj plonou aktivitou na zem nrodnho parku. Ve zdejch lesch zvltnho uren se pedpokld jen omezen hospodaen, piem se zetelem k jejich zvltnmu posln mohou bt provdna jen vhodn, prod blzk opaten, sledujc zachovn ostatnch funkc lesa a jeho genetickho potencilu rostlinnch a ivoinch druh, jejich clem je dosaen stability porost, kter svou devinnou skladbou odpovdaj danmu stanoviti. V tomto ustanoven zkona jsou zdraznny zsady pe o les, ve kterch je deklarovn zjem na realizaci takovch opaten, kter mus bt pedevm v souladu se zjmy ochrany prody. Vzhledem k masivnmu rozen populace lkorouta smrkovho v lesnch porostech Nrodnho parku umava je navrhovno, aby se pi innostech v lesch nrodnho parku postupovalo podle lesnho zkona. Lesy nrodnho parku vak jsou i nadle lesy zvltnho uren a nelze je, jak stanov zkon 114/1992 Sb., zaazovat do kategorie les hospodskch. Ustanoven 22 odst. 1 zkona o ochran prody a krajiny, kter hovo o zsazch proti kdcm a o ppadech mimodnch okolnost a nepedvdanch kod, je speciln vi lesnmu zkonu. Obecn se tedy na zem nrodnch park uije lesn zkon pouze ve stanovench ppadech. Ustanoven 9 pedkldanho zkona je speciln vi 22 odst. 1 zkona o ochran prody a krajiny, pro nrodn park tedy zavd speciln pravu hospodaen, a to zpsob hospodaen na zem II. a IV. zn ochrany prody podle lesnho zkona. Samostatn je upravena pe o lesy v I. znch ochrany prody, kter vychz ze specifickho stavu, charakteru a posln tchto les, resp. I. zn ochrany prody, a proto se na tomto zem postupuje podle zkona o ochran prody a krajiny. Ustanoven lesnho zkona o zsazch proti kdcm a o ppadech mimodnch okolnost a nepedvdanch kod se souhlasem orgnu ochrany prody je mon pout pouze v I. znch nrodnho parku a nikoliv tedy na zem II. a IV. zn. K 10 Zemdlskou pdu v nrodnm parku lze vyut pouze jako louky a pastviny bez pouit tkch zemdlskch stroj zpsobujc nevratn zmny ve vlastnostech pdy (nap. zhutnn pd atd.). Tmto ustanovenm je zajitno, e zem nrodnho parku nebude intenzivnm zpsobem vyuvno. K 11 Znan st pozemk NP umava je z historickch pin vedena nap. v druhu ostatn plocha, pestoe maj charakter nap. luk nebo sukcesnch stdi lesa. Na tyto pozemky se nevztahuj samostatn jednotliv odvtvov zkony (zkon o ochran zemdlskho pdnho fondu, lesn zkon atd.), kter by stanovovaly zkladn limity jejich vyuvn. Tyto pozemky jsou z prodovdnho hlediska velmi cenn, protoe na nich lze pozorovat jednotliv vvojov fze ekosystm, souasn vak na nkterch mstech dostoupila sukcese stdia, kter pokozuje nkter pedmty ochrany (zvlt chrnn rostliny, tetvek atd.). Je proto v souladu s cli nrodnho parku na nich zajistit a udret

odpovdajc zpsob vyuvn, tedy takov, kter odpovd zaazen pozemk do jednotlivch zn ochrany prody. K 12 Dle ust. 22 odst. 2 a 3 zkona . 114/1992 Sb. je sprva nrodnho parku pslun hospodait s lesnm majetkem ve sttnm vlastnictv na zem nrodnho parku. V ppad Nrodnho parku umava se jedn o rozshl lesn majetek o vme pes 50.000 ha lesnch pozemk. Tuto pslunost hospodaen me v souladu s 22 odst. 3 zkona . 114/1992 Sb. Sprva penechat Sprvou zzen prvnick osob. Z hlediska situace na umav bude vhodnj, aby v zjmu vt dlby moci dolo k oddlen sttn sprvy od hospodaen s majetkem. Nen vhodn situace, kdy nap. editel Sprvy parku z pozice hospode d Sprvu parku o schvlen vjimek ze zkladnch ochrannch podmnek, kdy je zrove nadzenm osob vyizujcch danou dost. Z hlediska istoty een rznch stet mezi hospodaenm se svenm majetkem a zjmy ochrany prody je teba vzniku jist konkurence, kdy spory o optimln een nebudou moci bt eeny v pozici pracovnprvn, ale cestou sprvnho zen bude pslun k rozhodnut o nich nadzen orgn (MP) i je me pezkoumat nezvisl soud. Jako dal aspekt pro zzen prvnick osoby pro hospodaen s majetkem je mono vnmat ten, e pjde o sociln ekonomickou stabilizaci regionu. V souasn dob je sprva majetku realizovna formou zadvn veejnch zakzek na jednotliv prce v lesnm hospodstv. Tento systm neumouje jednotlivm obyvatelm a drobnm firmm na zem nrodnho parku konkurovat velkm spolenostem, kte tak ztrcej pracovn pleitosti, co se vznamn negativn projevuje v sociln-ekonomick sfe regionu a zpsobuje odliv mstnho obyvatelstva zejmna v produktivnm vku mimo zem NP umava. Nov prvn prava navrhuje zzen obecn prospn spolenosti, kter by tyto prce zajiovala ve vlastn reii pop. prostednictvm subdodvek. Hlavnm pnosem by bylo zven operativnosti v plnn kol spojench s naplovn cl nrodnho parku a poslen konkrtn odpovdnosti za sprvu svenho zem. Zcela zsadnm zpsobem by se souasn zlepila otzka zamstnanosti na zem nrodnho parku, nebo by tento systm vytvoil velk mnostv pleitost pro prci v lese, kter vdy tvoila hlavn pracovn pleitosti v regionu umavy. Hospodsk vsledek vytvoen touto obecn prospnou spolenost by rovn snioval nroky fungovn nrodnho parku na veejn rozpoty. Souasn by tato obecn prospn spolenost plnila dal funkce mimo oblast pe o les, a to zejmna by zajiovala i management zemdlsk pdy a ostatnch pozemk v souladu s cli nrodnho parku. Rovn pi tto innosti by vytvela nov pracovn pleitosti. Vedle pe o sven zem z hlediska naplovn zjm ochrany prody by se Nrodn park umava vznamn podlel na stabilizaci sociln-ekonomick situaci regionu a tm by vznamnou mrou pispval k jeho vestrannmu rozvoji. K zaloen prvnick osoby dv Sprv nrodnho parku zmocnn zkon o ochran prody a krajiny ve svm 22 odst. 3. Nejvhodnj formou se zd bt obecn prospn spolenost dle zkona . 248/1995 Sb. a to z toho dvodu, e nen zaloena za elem vytven zisku, ale k plnn obecn prospnch slueb. V tomto ppad by vytvela pracovn pleitosti v regionu a rovn by hospodsk vsledek pouvala ke zlepovn prosted na umav. Konkrtn rozsah prospnch innost by byl stanoven v zakldac smlouv. Monost zaloen obecn prospn spolenosti

Sprvou je v souladu se zkonem . 219/2000 Sb., o majetku esk republiky a jejm vystupovn v prvnch vztazch, ve znn pozdjch pedpis. Forma obecn prospn spolenosti je vhodn zejmna z dvodu umonn kontroly jejho fungovn rovn ze strany kraj a obc. Nvrh zkona stanov, e jeden z len sprvn rady obecn prospn spolenosti bude jmenovn na zklad nvrhu Ministerstva ivotnho prosted, jeden z len bude jmenovn na zklad nvrhu Ministerstva zemdlstv, jeden z len bude jmenovn na zklad nvrhu Rady Jihoeskho kraje, jeden z len bude jmenovn na zklad nvrhu Rady Plzeskho kraje, jeden z len bude jmenovn na zklad spolenho nvrhu obc, na jejich zem se nrodn park rozkld. Posledn z len sprvn rady bude jmenovn na zklad rozhodnut zizovatele, tedy Sprvy nrodnho parku. K 13 Toto ustanoven je shodn s ustanovenm pedchoz prvn pravy. Je jm stanovena hranice nrodnho parku v ppadech, kdy prochz sdelnmi tvary. V takovch ppadech se na tyto sdeln tvary hled, jakoby cel leely v nrodnm parku. Ustanoven 22 odst. 3 zkona o ochran prody a krajiny zmocuje Sprvu hospodait s majetkem k lesm, lesnmu pdnmu fondu a jinmu lesnmu majetku ve sttnm vlastnictv na zem nrodnho parku. Je navrhovno, aby byla na Sprvu pevedena i pslunost hospodait se zemdlskmi a jinmi pozemky vedenmi jako druh ostatn plocha ve vlastnictv sttu na zem nrodnho parku, a to z dvodu sjednocen hospodaen se vemi pozemky ve vlastnictv sttu na zem nrodnho parku. Tato prava je navrhovna zejmna proto, e zkon . 95/1999 Sb., o podmnkch pevodu zemdlskch a lesnch pozemk z vlastnictv sttu na jin osoby sice neumouje pevdt na jin osoby pozemky z vlastnictv sttu v prvnch a druhch znch nrodnho parku, avak ji neupravuje pevod pozemk v dalch znch nrodnho parku. Tyto pozemky na zem tetch zn nrodnch park ve vlastnictv sttu tedy mohou bt pevdny podle stvajc prvn pravy na jin osoby. Navrhovan prava zmocuje Sprvu hospodait i se zemdlskmi pozemky na zem nrodn parku ve vlastnictv sttu a tm zrove znemouje tyto pozemky pevdt podle zkona . 95/1999 Sb., vzhledem k tomu, e k pevodu zemdlskch pozemk me dojt pouze, pokud je m ve sprv Pozemkov fond R. Zkon vymezuje ve sv ploze I. a II. zny ochrany prody. Vymezen III. a IV. zn ochrany prody bude provedeno postupem podle 17 odst. 2 zkona o ochran prody a krajiny, tedy vyhlkou Ministerstva ivotnho prosted. Z dvodu zajitn proveden prav stanovench tmto zkonem bez zbytenho odkladu po nabyt jeho innosti, je v pechodnch ustanovench zkona stanoveno, e do doby vymezen IV. zn ochrany prody podle tohoto zkona se na charakter dosavadnch vymezench III. zn hled jakoby se jednalo o nov zkonem vymezen IV. zny. K 14 V souvislosti s pijetm zkona o vyhlen Nrodnho parku umava je nutno zruit nazen vldy esk republiky . 163/1991 Sb., kterm se zizuje Nrodn park umava a stanov podmnky jeho ochrany. Toto nazen je vzhledem ke shora uvedenmu neinn, avak pravdpodobn stle platn K 15

ST DRUH Zmna zkona . 114/1992 Sb., o ochran prody a krajiny, ve znn pozdjch pedpis V souvislosti s pijetm tohoto zkona je teba novelizovat zkon . 114/1992 Sb., o ochran prody a krajiny, ve znn pozdjch pedpis. Dle je navrhovna prava 20 odst. 3 a 4 zkona o ochran prody a krajiny tkajc se Rady nrodnho parku. Zatmco v odstavci 1 dolo zkonem . 349/2009 Sb. (kterm byl zkona o ochran prody a krajiny novelizovn k 1. 12. 2009) k pidn zstupc kraj, na jejich zem se kraj rozkld, mezi leny rady, v odst. 3 a 4 tato zmna provedena nebyla. Navrhujeme tedy doplnit do odst. 3 a 4 tohoto ustanoven takt zstupce kraj, tam kde se hovo o dotench obcch a zstupcch obc. V ppad rozpor mezi Ministerstvem ivotnho prosted jakoto orgnem ochrany prody a zstupci obc a kraj delegovanmi do Rady nrodnho parku ohledn zn nrodnho parku, nvtvnho du, plnu pe o nrodn park, bude tento rozpor een Ministerstvem ivotnho prosted ve sprvnm zen, jeho astnky budou doten obce a kraje. V ploze zkona o ochran prody a krajiny se nahrazuje nazen vldy R . 163/1991 Sb. slem tohoto zkona, kterm bude nrodn parku umava vyhlen. K 16 Zvren paragraf stanov datum nabyt innosti navrhovanho zkona, prvnm dnem druhho msce nsledujcho po jeho vyhlen. V Plzni dne 9.6.2011 Milan Chovanec v.r.

Platn znn pslunch ustanoven zkona . 114/1992 Sb., o ochran prody a krajiny, s vyznaenm navrhovanch zmn 17 lenn zem nrodnch park (1) Metody a zpsoby ochrany nrodnch park jsou odstupovny na zklad lenn zem nrodnch park zpravidla do t zn ochrany prody vymezench s ohledem na prodn hodnoty. Nejpsnj reim ochrany se stanov pro prvn znu. Bli charakteristiku a reim zn upravuje obecn zvazn prvn pedpis, kterm se nrodn park vyhlauje. (2) Vymezen a zmny jednotlivch zn ochrany prody stanov Ministerstvo ivotnho prosted vyhlkou po projednn s dotenmi obcemi a kraji, pokud nejsou vymezeny v zkon o nrodnm parku. Hranice prvn zny vyzna sprva nrodnho parku v ternu vhodnm zpsobem. 20 Rada nrodnho parku (1) K projednn a posouzen vech dleitch dokument ochrany a zen nrodnho parku a jeho ochrannho psma, zejmna lenn zem nrodnho parku do zn ochrany prody, plnu pe, nvtvnho du, zpsobu pe o les a zemnch pln, zizuje orgn ochrany prody nrodnho parku radu nrodnho parku (dle jen "rada") jako iniciativn a konzultan orgn pro zleitosti pslunho nrodnho parku. (2) leny rady jsou delegovan zstupci obc a kraj a v horskch oblastech zstupci Horsk sluby, na jejich zem se nrodn park a jeho ochrann psmo rozkld. Dal leny rady jmenuje orgn ochrany prody nrodnho parku z nejvznamnjch prvnickch a fyzickch osob s podnikatelskou innost na zem nrodnho parku, zejmna z oblasti lesnictv, zemdlstv, obchodu a cestovnho ruchu, odbornk z vdeckch a odbornch pracovi, poppad z jinch orgn sttn sprvy. (3) Ped schvlenm zn nrodnho parku ( 17), nvtvnho du ( 19) a plnu pe o nrodn park je orgn ochrany prody povinen dohodnout nvrh tchto dokument se zstupci obc a kraj, delegovanmi do rady podle odstavce 2. (4) Nedojde-li k dohod podle odstavce 3, pedlo rada rozpor se svm stanoviskem Ministerstvu ivotnho prosted, kter vc rozhodne po projednn s dotenmi obcemi. (4) Nedojde-li k dohod podle odstavce 3, pedlo rada rozpor se svm stanoviskem k rozhodnut Ministerstvu ivotnho prosted. astnky sprvnho zen jsou pouze doten obce a kraje.

Ploha Sprvy, jejich sdla a jejich sprvn obvody, tvoen nrodnmi parky, chrnnmi krajinnmi oblastmi a jejich ochrannmi psmy, podle ustanoven 78 odst. 1 zkona:
------------------------------------------ --------------------------------------------------------------------------------------------Nzev sprvy Sdlo sprvy Sprvn obvod Zizovac prvn pedpis nrodnho parku ------------------------------------------ --------------------------------------------------------------------------------------------Sprva Nrodnho parku Vimperk Nrodn park umava nazen vldy R umava . 163/1991 Sb. Sprva Nrodnho parku umava Sprva Nrodnho parku Podyj Sprva Krkonoskho nrodnho parku Vimperk Znojmo Vrchlab Nrodn park umava Nrodn park Podyj a jeho ochrann psmo Krkonosk nrodn park a jeho ochrann psmo zkon . .../2011 Sb. nazen vldy R . 164/1991 Sb. nazen vldy R . 165/1991 Sb.

Sprva Nrodnho parku Krsn Lpa Nrodn park esk zkon . 161/1999 Sb. esk vcarsko vcarsko ------------------------------------------ --------------------------------------------------------------------------------------------Chrnn krajinn oblasti: ------------------------------------------ --------------------------------------------------------------------------------------------Nzev sprvy Sdlo sprvy Sprvn obvod Zizovac prvn pedpis chrnn krajinn oblasti ------------------------------------------ --------------------------------------------------------------------------------------------Sprva Chrnn krajinn Ronov pod Chrnn krajinn oblast vnos MK SR oblasti Beskydy Radhotm Beskydy .j. 5373/1973 Sprva Chrnn krajinn oblasti Bl Karpaty Sprva Chrnn krajinn oblasti Blank Sprva Chrnn krajinn oblasti Blansk les Sprva Chrnn krajinn oblasti Broumovsko Sprva Chrnn krajinn oblasti esk Stedoho Sprva Chrnn krajinn oblasti esk kras Sprva Chrnn krajinn oblasti esk les Sprva Chrnn krajinn Luhaovice Bl Karpaty Louovice pod Blankem esk Krumlov Police nad Metuj Litomice Karltejn Pimda Turnov Chrnn krajinn oblast Chrnn krajinn oblast Blank Chrnn krajinn oblast Blansk les Chrnn krajinn oblast Broumovsko Chrnn krajinn oblast esk Stedoho Chrnn krajinn oblast esk kras Chrnn krajinn oblast esk les Chrnn krajinn oblast vnos MK SR .j. 17644/1980 vnos MK SR .j. 17332/1981 vyhlka MK SR . 197/1989 Sb. vyhlka MP R . 157/1991 Sb. vnos MK SR .j. 6883/1976 vnos MK SR .j. 4947/1972 nazen vldy . 70/2005 Sb. nazen vldy

oblasti esk rj Sprva Chrnn krajinn oblasti Jesenky Sprva Chrnn krajinn oblasti Jizersk hory Sprva Chrnn krajinn oblasti Kokonsko Sprva Chrnn krajinn oblasti Kivokltsko Sprva Chrnn krajinn oblasti Labsk pskovce Sprva Chrnn krajinn oblasti Litovelsk Pomorav Sprva Chrnn krajinn oblasti Luick hory Sprva Chrnn krajinn oblasti Moravsk kras Sprva Chrnn krajinn oblasti Orlick hory Sprva Chrnn krajinn oblasti Plava Sprva Chrnn krajinn oblasti Pood Sprva Chrnn krajinn oblasti Slavkovsk les Sprva Chrnn krajinn oblasti umava Sprva Chrnn krajinn oblasti umava Sprva Chrnn krajinn oblasti Tebosko Sprva Chrnn krajinn oblasti rsk vrchy Jesenk Liberec Mlnk Zbeno Dn Litovel Jablonn v Podjetd Blansko Rychnov nad Knnou Mikulov Studnka

esk rj Chrnn krajinn oblast Jesenky Chrnn krajinn oblast Jizersk hory Chrnn krajinn oblast Kokonsko Chrnn krajinn oblast Kivokltsko Chrnn krajinn oblast Labsk pskovce Chrnn krajinn oblast Litovelsk Pomorav Chrnn krajinn oblast Luick hory Chrnn krajinn oblast Moravsk kras Chrnn krajinn oblast Orlick hory Chrnn krajinn oblast Plava Chrnn krajinn oblast Pood Chrnn krajinn oblast Slavkovsk les

. 508/2002 Sb. vnos MK SR .j. 9886/1969 vnos MK SR .j. 13853/1967 vnos MK SR .j. 6070/1976 vnos MK SR .j. 21973/1978 vnos MK SR .j. 4946/1972 vyhlka MP R . 464/1990 Sb. vnos MK SR .j. 6227/1975 vnos MK .j. 18001/1955 vnos MK SR .j. 16369/1969 vnos MK SR .j. 5790/1976 vyhlka MP R . 155/1991 Sb. vnos MK SR .j. 7657/1974 vnos MK .j. 53855/1963 vnos MK .j. 53855/1963 vnos MK SR .j. 22737/1979

Marinsk Lzn Vimperk Suice Tebo

Chrnn krajinn oblast umava Chrnn krajinn oblast umava Chrnn krajinn oblast Tebosko

r nad Szavou

Chrnn krajinn oblast vnos MK SR rsk vrchy .j. 8908/1970

Sprva Chrnn krajinn Nasavrky Chrnn krajinn oblast vyhlka MP R oblasti elezn hory elezn hory . 156/1991 Sb. ------------------------------------------------------------------------------------ ---------------------------------------------------