Velk elmy esk republiky

Monika Nmekov Martin Pulec

Hlavnmi pinami vymen velkch elem bylo nejen pronsledovn, nejrozshlej v 18. stolet, kdy platilo nazen o huben velkch elem myslivci i poddanmi, ale i lesn dy o pemn pvodnch porost na smrkov monokultury, za Josefa II. navc platil loveck d dovolujc huben velkch elem kadm a kdekoliv

K velkm elmm pat:

medvd hnd, rys ostrovid a vlk obecn

Dnes jsme svdky jejich nvratu do na prody. Jedn se o pirozenou migraci pvodnch populac ze Slovenska a polskch Karpat, u rysa vrazn napomohly hlavn programy reintrodukce v Bavorskm lese a na umav Nvrat elem do kulturn krajiny asto vede ke konfliktm, kter nkdy kon jejich odstelem (pevn neleglnm).

Medvd hnd Ursus arctos

vha: 120 - 345 kg dlka: 155 - 215 cm vka: 87 - 126 cm
V podmnkch stedn Evropy, s hustm lidskm osdlenm je jeho vskyt omezen na nepstupn lesn celky v horch. Medvd je veravec, jeho potrava sestv z aktuln nabdky. Pedevm je rostlinn, v severnch a horskch oblastech jsou to hlavn rzn bobule, v jinch semena a oky, dle hmyz, ryby. Medvd je aktivn ve dne i v noci, ale pi vyruovn a pronsledovn sousteuje svou aktivitu na noc.

Mapu rozen pipravila AOPK R na zklad vsledk mapovn druh z let 2001 - 2003

Medvd hnd Ursus arctos

Medvd je veravec. J ve od st rostlin, pes hmyz a obratlovce a po mriny. To me v bezprostedn blzkosti lidskch obydl znamenat problm, protoe medvd vyhledv nejdosaitelnj potravu a rychle se u. Nen proto neobvykl, e ulov hospodsk zve zaven v ohrad nebo vybere veln, tak se me nauit krst odpadky z popelnic. Jedinou spolehlivou ochranu pedstavuj elektrick ohradnky a hldac psi. Za noc pekon medvd i 20 km, doke bet rychlost pes 6 m/s. Je tak vytrvalm plavcem a dobrm lovcem ryb. Teritorium m plochu od 20 do 100 km2. V oblasti s monm vskytem medvda dodrujte tato pravidla: - nepipravujte koenn jdla a
nepouvejte deodoranty -pobl tboit nenechvejte dn zbytky od jdla -drte se turistickch tras -pokud prochzte nepehlednm ternem, lmejte klacky nebo zpvejte -pokud si vs viml, nedvejte se medvdovi pmo do o, dlejte, e ho nevidte, mluvte klidnm hlasem a pomalu se vzdalujte -pokud vs sleduje, upuste pedmt, kter me upoutat jeho pozornost -v ppad toku si lehnte na bicho, chrate si lokty ji a hlavu, nehbejte se - medvd o vs ztrat zjem

Rys ostrovid Lynx lynx

vha: 17 - 36 kg dlka: 86 - 113 cm
Pirozen hustota populace je asi 2,5 jedinc na 100 km2. Samci hj sv teritoria ped jinmi samci, ale nesnesou ani jin elmy, likviduj liky, vyenou i vlky, tolerantn jsou jen k medvdm. Mstem astho pobytu bv skalnat nvr s dobrm rozhledem do okol. Hlavn potravou je srnec a v lt drobn savci, dospl jeleny a tetevy rys nelov, mlata vak ano. Ulovenou zv odn na klidnj msto, kde ji por. Nasycen trv asi 1,5 hodiny, pak koist opout a v nsledujcch dnech se vrac. Pi vyruen ji opust dve, ne se mohl nasytit, a ji se nevrac; tak je nucen lovit astji.

Mapu rozen pipravila AOPK R na zklad vsledk mapovn druh z let 2001 - 2003

Rys ostrovid Lynx lynx

Rys nejradji vyhledv listnat a smen porosty. Je velmi samotsk, samice pi sebemenm vyruen pen mlata na jin msto. Na potravu se rys vrh ze zlohy, doene ji nkolika skoky a prokousne j hrdlo. Rys potebuje k nasycen a 2,5 kg masa na den. Hlavn lovit mv rozlohu od 30 do 45 km2, ale plocha celho teritoria me bt i nkolik set a tisc km2. Jako hajc lovec je odkzn na vyhledvn mst vhodnch k lovu. Jeho sldn po krytech a v okol napajedel zpsobuje rozptylovn populace srnc, co myslivci asto myln interpretuj jako snen stavu zve.

Rys vtinou ulov nemocn a slab kusy a to mnohem astji ne samotn myslivci lovc z posed. Lidem se vdy zdaleka vyhne. Neexistuje proto dn rozumn dvod klst odpor jeho nvratu!

Vlk obecn Canis lupus

vha: 25 - 65 kg dlka: 105 - 160 cm
Sdruuj se do smeek, ve kterch panuje psn hierarchie. V lt jsou smeky tvoen jen jednotlivmi rodinami, v zim se sdruuje vce rodin pohromad. Vt koist lov tvanm. Vybraj si hlavn nemocn nebo slab kusy. Pi lovu maj rozdlen koly. Lov vtinou velk druhy kopytnk: divok prasata, divok kozy a ovce, jeleny, srnce, soby, losy a mn asto i men zvata: krlky, zajce, hlodavce a ptky. V dob nouze napadaj i domc zvata. Obvykle jsou pla a lovku se vyhbaj.

Mapu rozen pipravila AOPK R na zklad vsledk mapovn druh z let 2001 - 2003

Vlk obecn Canis lupus

Lov ve smece znsobuje vl odvahu, vlci si pak troufnou i na vrazn vt koist. Jeliko se na naem zem vyskytuj vlci spe v malch skupinch, i jednotliv, jsou asto nuceni lovit hlodavce, zajce, ptky a jinou drobnou koist. Jdelnek si zpestuj sladkmi plody. Na lovenou koist maj vlci spe pozitivn vliv, protoe nejastji ulov nemocn, pestrl a zrann zvata a pispvaj tak k jejmu dobrmu zdravotnmu stavu. Pro svou mimodnou pohyblivost potebuje smeka velk lovit: v lt a 50 a v zim i nkolik stovek km2.

 Nvrat velkch elem do na prody pin mnoho problm. Nedochz k nmu jen v odlehlch oblastech v blzkosti lesnch ekosystm, ale i v oblastech hust osdlench lovkem. Stvaj se tak, stejn jako ped svm vyhubenm, potravnm konkurentem a omezuj nkter lidsk innosti. U mnoha lid elmy navc vyvolvaj pocit nebezpe a strachu o ivot. Peit vlka, rysa i medvda v R zvis pedevm na jejich pozitivnm vnmn veejnost a na spnm ekonomickm systmu nhrad zpsobench ztrt.

 Pytlci pochzej tm vhradn z ad organizovanch myslivc, jak uvd mimo jin J. Novk ve svm lnku v Myslivosti 1/2004. Vzhledem ke zpsobu ivota rys a monostem jeho lovu jsou prv pytlac myslivci (tedy ne vichni myslivci) nejspe zodpovdn za bytek rys v R. vsledky anonymn ankety, kterou uspodali mezi 204 myslivci dr. Koubek s ing. ervenm: 8,3 % (17 myslivc) se piznalo k tomu, e u nelegln ulovilo jednoho rysa, 1,5 % (3 myslivci) dokonce vce ne jednoho. 36, 9 % myslivc pitom zn konkrtn ppad neleglnho lovu rysa v R tm 30% myslivc vnm ptomnost rysa v prod jen negativn. Oficiln se veden eskomoravsk mysliveck jednoty od ileglnho lovu distancuje, podporuje tak nap. odmnu za dopaden pytlka velkch elem. Podle odhad Akademie vd bylo za poslednch 20 let v R upytlaeno nejmn 500 rys.
Stlet, stlet, stlet. Nic jinho se s nm ned dlat. Je to jako s krovcem, je poteba vas zashnout a zniit ho," k Vladimr Jindra z Horn Plan. A jeho kolega pikyvuje: Nejlep je chodit do Boletic, je to vojensk prostor, kam krom ns nikdo nesm. A eknu vm to na rovinu. Kdybych rysa potkal a nikdo m nevidl, tak ho bez vhn stelm." (Cel lnek viz Respekt 03/2005)

Zmny arelu rozen medvda hndho v R. Obasn vskyt = mn ne 50 %, nepravideln = 50 % a 75 %, pravideln vce ne 75 % (tato procenta jsou vztaena k desetiletmu obdob) n poet mapovacch tverc standardizovan mapovac st o rozmrech 11,2 12 km s prokzanm vskytem; % procento zem R

ZKONN OCHRANA MEDVDA HNDHO V ESK REPUBLICE

Od 1. ervence 2002 pat medvd hnd podle mysliveck legislativy (Zkon . 449/2001 Sb., Provdc vyhlka MZe R . 245/2002 Sb.) mezi zv, ji nelze lovit. Legislativa ochrany prody a krajiny (Zkon . 114/1992 Sb., Provdc vyhlka MP R . 395/1992 Sb.) ad medvda hndho mezi zvlt chrnn kriticky ohroen druhy. kody zpsoben medvdem na ivot nebo zdrav fyzickch osob, na hospodskm zvectvu (resp. vymezench domestikovanch zvatech vetn ps sloucch k hldn zvat), na velstvech a velaskch zazench, nesklizench polnch plodinch, trvalch porostech a na uzavench objektech nebo movitch vcech v uzavench objektech hrad od 10. kvtna 2000 stt, resp. krajsk ady, podle Zkona . 115/2000 Sb. V novm ervenm seznamu R je medvd hnd zaazen do kategorie kriticky ohroench ivoich, v celosvtovm ervenm seznamu pak do kategorie mlo dotench druh. V Bernsk konvenci je medvd hnd zaazen do Plohy II (psn chrnn druhy ivoich), ve Smrnici rady 92/43/EEC je zaazen jako prioritn druh do Plohy II (druhy vyadujc zemn ochranu) a do Plohy IV (druhy vyadujc psnou ochranu), CITES ho zaazuje do Plohy A (druhy, s nimi nelze obchodovat).

ZKONN OCHRANA RYSA OSTROVIDA V ESK REPUBLICE

Od 1. ervence 2002 pat rys ostrovid podle mysliveck legislativy (Zkon . 449/2001 Sb., Provdc vyhlka MZe R . 245/2002 Sb.) mezi zv, ji nelze lovit. Nejvznamnji ho ohrouje nelegln odstel. Z zem esk republiky vme o upytlaen rys ze vech oblast jeho vskytu. Jen v jihozpadnch echch bylo pro kraniometrick studia shromdno v letech 19951999 celkem 47 lebek upytlaench rys, do r. 2003 pak dalch 9 lebek. Z 16 rys sledovanch pomoc vyslaky na umav a v Bavorskm lese byli prkazn zasteleni 3, dalch 5 velmi pravdpodobn. Z anonymnch dotaznk vyplv, e 37 % myslivc z oblast vskytu rysa v R zn konkrtn ppady pytlctv a 10 % dotzanch se k tomu piznalo. Nelegln lov se v ir oblasti umavy podl z 80 % na celkov mortalit druhu. Legislativa ochrany prody a krajiny (Zkon . 114/1992 Sb., Provdc vyhlka MP R . 395/1992 Sb.) zaazuje rysa ostrovida od 13. srpna 1992 mezi zvlt chrnn siln ohroen druhy. kody zpsoben rysem hrad podle Zkona . 115/2000 Sb. stt, resp. krajsk ady. V novm nrodnm ervenm seznamu IUCN je rys ostrovid zaazen mezi ohroen druhy, v celosvtovm ervenm seznamu pak do kategorie tm ohroench druh. V Bernsk konvenci je rys ostrovid zaazen do Plohy III (chrnn druhy ivoich). Ve Smrnici rady 92/43/EEC je zaazen do Plohy II (druhy vyadujc zemn ochranu) a IV (druhy vyadujc psnou ochranu). CITES ho zaazuje do Plohy A (druhy, s nimi nelze obchodovat)

ZKONN OCHRANA VLKA OBECNHO V ESK REPUBLICE

Od 1. ervence 2002 se vlk obecn nesm podle na mysliveck legislativy lovit (Zkon . 449/2001 Sb., Provdc vyhlka MZe R . 245/2002 Sb.). Legislativa ochrany prody a krajiny (Zkon . 114/1992 Sb., Provdc vyhlka MP R . 395/1992 Sb.) ad vlka od 13. srpna 1992 mezi zvlt chrnn kriticky ohroen druhy. kody zpsoben vlkem hrad od 10. kvtna 2000 stt (resp. krajsk ady) podle zkona . 115/2000 Sb. V novm nrodnm ervenm seznamu IUCN pat vlk do kategorie kriticky ohroench ivoich, v celosvtovm ervenm seznamu pak mezi tm ohroen druhy. V Bernsk konvenci je vlk obecn zaazen do Plohy II (psn chrnn druhy ivoich). Ve Smrnici rady 92/43/EEC je zaazen jako prioritn druh do Plohy II (druhy vyadujc zemn ochranu) a Plohy IV (druhy vyadujc psnou ochranu). CITES ho zaazuje do Plohy A (druhy, s nimi nelze obchodovat).

Kde nesta zkon, pomeme my

V roce 1999 byl zahjen projekt Zchrana a nvrat velkch predtor. Inicitory a zakladateli projektu je Hnut DUHA a obansk sdruen Beskydan. Krom teoretick informan innosti, kter zahrnuje adu pednek, vstav apod., jsou od roku 1999 . v Beskydech v rmci tohoto projektu organizovny tzv. vl hldky, pedstavujc monitoring vech velkch elem i jinch ohroench druh (nap. vydra n, kurovit, sovy). O 3 roky pozdji, v roce 2005, podntil bytek rysa ostrovida na umav Hnut Duha Praha ve spoluprci se Sprvou CHKO umava k zaloen rysch hldek. Rys a vl hldky probhaj kad rok, a zjemci z ad veejnosti jsou vtni. V ervnu 2004, v dsledku pronsledovn velkch elem pytlky, vypsalo Hnut DUHA finann odmnu za informace vedouc k odhalen a usvden toho, kdo zastelil i jinm zpsobem nezkonn usmrtil nkterou z naich velkch elem. Pvodn vypsan stka 20 000 K narostla, zejmna dky pspvkm individulnch drc na souasnch 50 000 K a dal naven je douc.

Pouit literatura
Andra M., Prochzka P., Zadrail V.; 1999; Zvata v lese; Aventinum, Praha
- strany 34 (rys), 48 (vlk), 52 (medvd)

erven J., Koubek P., Bufka L.; 2000; Velk elmy v na prod; n. Korach
- strany 2 - 5

Reichholf J.;1999; Prvodce prodou: Les; Ikar, Praha; 192 - 193 Reichholf J.;1999; Prvodce prodou: Savci; Ikar, Praha; 139 - 140

Internetov zdroje

www.selmy.cz
Biological library http://www.biolib.cz Fotobanka se zamenm na fotografie zvat a prody http://www.naturfoto.cz/ Mapy rozen druh v R ze strnek http://stanoviste.natura2000.cz/ Velk elmy ijc v R a jejich ochrana - 1 dl http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=866 Velk elmy ijc v R a jejich ochrana - 2 dl http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=869 Velk elmy ijc v R a jejich ochrana - 3 dl http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=871

KONEC

Monika Nmekov Martin Pulec