GENERLN FINANN EDITELSTV Lazarsk 7, 117 22 Praha 1 Sekce metodiky a vkonu dan Odbor dan z pjm .j.

32320/11-31

Pokyn GF . D-6 k jednotnmu postupu pi uplatovn nkterch ustanoven zkona . 586/1992 Sb., o danch z pjm, ve znn pozdjch pedpis

Generln finann editelstv v zjmu zajitn jednotnho uplatovn zkona . 586/1992 Sb., o danch z pjm, ve znn pozdjch pedpis (dle jen "zkon"), vydv tento pokyn, kter z hlediska pouit nahrazuje pokyn . D-300 uveejnn ve Finannm zpravodaji . 11-12/2006, vetn jeho oprav, pokyn . D-324 uveejnn ve Finannm zpravodaji . 4/2009 a pejm Sdlen . 25 k pokynu . D-300 uveejnn ve Finannm zpravodaji . 8-9/2007. Tento pokyn lze poprv pout za zdaovac obdob, kter zapoalo v roce 2011.

K2 1. Stlm bytem se rozum byt, kter je poplatnkovi kdykoliv k dispozici podle jeho poteby, a ji vlastn i pronajat. Tento byt me bt poplatnkem pronajat jin osob formou, kter umouje podle poteby poplatnka obnoven jeho uvn poplatnkem bez prodlevy. mysl poplatnka zdrovat se trvale ve stlm byt se posuzuje vzhledem k okolnostem jeho osobnho a rodinnho stavu, tj. ije-li v nm rovn nap. s manelkou, dtmi, rodii, i zda byt je vyuvn v nvaznosti na jeho ekonomick aktivity (podnikn, zamstnn apod.). 2. Dojde-li u poplatnka ke zmn v rozsahu povinnosti vi esk republice ( 2 odst. 2 nebo odst. 3 zkona) v prbhu zdaovacho obdob v dsledku zmny bydlit, posuzuje se jeho statut za pslun sti roku samostatn. V ppad vzniku neomezen daov povinnosti v esk republice ( 2 odst. 2 zkona) v dsledku skutenosti, e se zde poplatnk obvykle zdruje, uplatn se tento statut pro cel zdaovac obdob.

K4 K 4 odst. 1 1. Pokud nejsou splnny podmnky pro vznik nroku na osvobozen podle 4 odst. 1 psm. a) zkona, postupuje se podle 4 odst. 1 psm. b) zkona. V ppad prodeje bytu je teba splnit podmnku bydlit nejmn po dobu dvou let bezprostedn ped prodejem. Pokud ml poplatnk v byt bydlit bezprostedn ped prodejem po dobu krat dvou let a prostedky zskan prodejem bytu zcela nebo zsti pouije na uspokojen vlastn bytov poteby, je pjem z prodeje bytu zcela nebo zsti (tj. ve vi prostedk pouitch na vlastn bytovou potebu) osvobozen podle 4 odst. 1 psm. u) zkona. V takovm ppad lze uplatnit pouze pomrnou st vdaj odpovdajc zdaovan (neosvobozen) sti pjm z prodeje. V ppad prodeje bytu, ve kterm poplatnk neml bezprostedn ped jeho prodejem bydlit, se postupuje tak podle 4 odst. 1 psm. b) zkona. 2. Dnem "nabyt" se rozum zejmna a) u nemovitost den pevodu nebo pechodu vlastnickch prv k nemovitostem ( 132, 133 a 460 zkona . 40/1964 Sb., obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis (dle jen obansk zkonk), u nemovitost nabytch rozhodnutm sttnho orgnu den v nm uren a nen-li uren, den prvn moci rozhodnut, u bytu ve vlastnictv vzniklm na zklad prohlen podle zkona . 72/1994 Sb., kterm se upravuj nkter spoluvlastnick vztahy k budovm a nkter vlastnick vztahy k bytm a nebytovm prostorm a dopluj nkter zkony (zkon o vlastnictv byt), ve znn pozdjch pedpis, den nabyt idelnho spoluvlastnickho podlu budovy, pokud spolen prostory a spolen sti domu zstvaj v idelnm spoluvlastnictv. Pro nabyt nemovitosti pozen ve vlastn reii je rozhodujc, e doshla takovho stupn rozestavnosti, kdy je ji patrn stavebn - technick a funkn uspodn prvnho nadzemnho podla. Tuto stavbu lze podle 2 odst. 1 zkona . 344/1992 Sb., o katastru nemovitost esk republiky (katastrln zkon), ve znn pozdjch pedpis, evidovat v katastru nemovitost. Tento den je souasn dnem nabyt nemovitosti, od kterho se odvozuje lhta pro osvobozen pjm z prodeje tto nemovitosti, b) u movitch vc zddnch den mrt zstavitele, u movitch vc darovanch den, kdy byl dar pijat, u koupench movitch vc den pevzet zakoupen vci, nen-li prvnm pedpisem stanoveno nebo astnky dohodnuto jinak, u movitch 2

vc nabytch rozhodnutm sttnho orgnu den v nm uren a nen-li uren, den prvn moci rozhodnut, c) u cennch papr zddnch den mrt zstavitele. U cennch papr v listinn podob den jejich pevzet, u zaknihovanch cennch papr den registrace pevodu nebo pechodu provedenho v pslun evidenci podle zvltnch prvnch pedpis, tj. pipsnm na et majitele. V ppad nabyt akcie vmnou za zatmn list u tho majitele den pedn nebo zaknihovn zatmnho listu, d) u finannho pronjmu movitch vc s nslednou koup najat vci den skonen njemn smlouvy, kter me bt i dnem nabyt vlastnictv, e) u podl (asti) spolenka na spolenosti s ruenm omezenm a komanditisty komanditn spolenosti den vzniku spolenosti s ruenm omezenm nebo komanditn spolenosti (pro ely tohoto bodu dle jen "spolenost"), tj. den zpisu do obchodnho rejstku v ppad zakldajcho astnka spolenosti, den zpisu zven kapitlu spolenosti do obchodnho rejstku v ppad novho spolenka, kter pebr zvazek k novmu vkladu do ji existujc spolenosti, den innosti smlouvy o pevodu obchodnho podlu v ppad nabyt podlu pevodem od jinho spolenka, den nabyt podlu (podle pedchozch variant) i v ppad, e spolenk zv svj obchodn podl nap. pevodem podlu od jinho spolenka, den mrt zstavitele v ppad zddnho podlu na spolenosti, den vyhotoven dokumentu, kterm byla oprvnn osoba seznmena s v majetkovch podl ve smyslu 9 zkona . 42/1992 Sb., o prav majetkovch vztah a vypodn majetkovch nrok v drustvech, ve znn pozdjch pedpis (dle jen zkon o prav majetkovch vztah a vypodn majetkovch nrok v drustvech), v ppad obchodn spolenosti vznikl podle transformanho projektu v rmci transformace drustev,

f) u lenskch prv drustva den vzniku drustva, tj. den zpisu do obchodnho rejstku v ppad zaloen drustva (tk se zakldajcch len), den pijet za lena ji existujcho drustva na zklad lensk pihlky, den rozhodnut pslunho orgnu drustva o schvlen dohody o pevodu lenskch prv a povinnost v ppad jejich nabyt pevodem. Nen-li takovho souhlasu v souladu se stanovami teba, je dnem nabyt den uren stanovami, a nen-li prava ve stanovch obsaena, povauje se za den nabyt den, kdy dohoda o pevodu vstoupila v platnost. Pi pevodu lenskch prv bytovho drustva je dnem nabyt den pedloen smlouvy o tomto pevodu pslunmu drustvu nebo pozdj den uveden v tto smlouv, pp. den, kdy drustvo obdr psemn oznmen dosavadnho lena a psemn souhlas nabyvatele lenstv, den mrt zstavitele v ppad zddnch lenskch prv, den vyhotoven dokumentu, kterm byla oprvnn osoba seznmena s v majetkovch podl ve smyslu 9 zkona o prav majetkovch vztah a vypodn majetkovch nrok v drustvech, v ppad drustva vzniklho podle transformanho projektu v rmci transformace drustev. 3. Den prodeje (pevodu nebo pechodu) se posuzuje obdobn, jak je uvedeno pod bodem 2. 4. Zahrnutm nemovitosti do obchodnho majetku poplatnka se rozum zahrnut cel nemovitosti a u podlovho spoluvlastnictv nemovitosti zahrnut jej sti ve vi spoluvlastnickho podlu. Pitom nen rozhodujc, zda vloen nemovitost je zsti nebo cel pouvna pro podnikn nebo jinou samostatnou vdlenou innost. 5. Platbami pijatmi nhradou za ztrtu pjmu se rozumj zejmna nhrady za ztrtu na vdlku, nhrady za znien, pokozen i odcizen zsoby. Platbami pijatmi nhradou za ztrtu pjm nejsou tak nhrady nklad na vivu pozstalch a nhrady za ztrtu dchodu. 6. Veejnou sout se rozum veejn sout podan podle 847 a nsl. obanskho zkonku a 281 a nsl. zkona . 513/1991 Sb., obchodn zkonk, ve znn pozdjch pedpis (dle jen obchodn zkonk).

7. Podle 4 odst. 1 psm. l) zkona se posuzuj i pjmy zskan ve form dvek pi pracovn neschopnosti od soukrom pojiovny u poplatnk, kte se pojist na denn dvku pi pracovn neschopnosti u soukrom pojiovny. 8. Pevodem lenskch prv drustva se rozum i pevod prva uvn (njmu) drustevnho bytu na jinho lena bytovho drustva i osobu, kter se v souvislosti s tmto pevodem stane lenem tho bytovho drustva. 9. Podle ustanoven 4 odst. 1 psm. t) zkona postupuj i poplatnci - fyzick osoby, kte nejsou etn jednotkou. 10. Uplatnil-li poplatnk osvobozen pjmu zskanho jako nhradu (odstupn) za uvolnn bytu a tuto nhradu nepouil na obstarn vlastn bytov poteby ve stanoven lht, zahrne takov pjem mezi zdaniteln pjmy za to zdaovac obdob, ve kterm tato lhta uplynula. 11. Pokud poplatnk pouije nhradu za uvolnn bytu (odstupn) na obstarn vlastn bytov poteby pouze sten, je od dan osvobozena pouze ta jej st, kter byla vynaloena na obstarn vlastn bytov poteby. 12. Za cenn papry pro ely 4 odst. 1 psm. r) a w) zkona se povauj i cenn papry, jejich emitentem je cizozemec.

K 4 odst. 4 Majetkem zahrnutm v obchodnm majetku se rozum majetek, o kterm poplatnk s pjmy podle 7 zkona tuje nebo ho eviduje v daov evidenci.

K5 K 5 odst. 3 Ztrtou se rozumj i ppady, kdy poplatnk pi vkonu innosti, z n mohou plynout pjmy uveden v 7 nebo 9 zkona, nedoshl ve zdaovacm obdob pjm, ale ml pouze vdaje (nklady) na dosaen, zajitn a udren pjm (dle jen daov vdaje).

K 5 odst. 4 1. Pokud poplatnk obdrel za nkter kalendn msc jen st istho pjmu (mzdy), povauje se za pjem zamstnance (v hrubm) v danm kalendnm roce

tak jen pomrn st ztovanho msnho pjmu, a to v pomru, v jakm byly uspokojeny jeho nroky v ist vi. Pjmem v ist vi se pro tyto ely rozum hrn ztovanch msnch pjm (vetn ztovanch a ji obdrench nepennch a dle jednorzovch pjm) snen o pjmy od dan osvobozen a snen o pslun pojistn placen poplatnkem (zamstnancem) a o zlohu na da (po slev). K ppadnmu msnmu daovmu bonusu se pitom nepihl. To znamen, e se zjist procento skuten vyplacenho (obdrenho) istho pjmu v pomru k istmu pjmu, kter ml bt poplatnkovi celkem za dan kalendn msc dn vyplacen, a tmto procentem se vypote i pomrn ve tzv. hrubho (zdanitelnho) pjmu, kter se pak povauje za pjem poplatnka v danm kalendnm roce. Obdobn se postupuje pi vpotu pomrn sti povinnho pojistnho placenho zamstnavatelem a pomrn sti zlohy na da. Nepihl se pitom k pjmm, kter jsou od dan z pjm osvobozen. Procento pro vpoet pomrn sti hrub mzdy, povinnho pojistnho a sraen zlohy na da se vypote jako podl stky sten vyplacenho istho pjmu a istho pjmu, kter ml bt celkem za dan kalendn msc vyplacen, vynsoben stem. 2. Procento obdrenho istho pjmu se vypote jako podl stky obdrenho istho pjmu a istho pjmu, kter ml bt celkem za dan kalendn msc obdren, vynsoben stem, dle nsledujcho vzorce: OP Procento OP = ----------------- x 100 P Legenda: OP = obdren ist pjem, P = ist pjem, kter ml poplatnk celkem obdret. K 5 odst. 7 Rokem, v nm poplatnk s pjmy podle 7 nebo 9 zkona zahjil innost, se rozum rok, ve kterm poplatnk zaal innost skuten provozovat nebo majetek pronajmat.

K 5 odst. 10 Podle 5 odst. 10 psm. b) zkona se nepostupuje nap. v ppad zloh na odbr elektrick energie, vodn a ston, dodvky plynu a v ppad njemnho placenho dopedu (pokud z uzaven smlouvy nevyplv, e se jedn o zlohu).

K6 K 6 odst. 2 Vpoet pjmu zamstnance stanoven pro ely zjitn zkladu dan podle 6 odst. 13 zkona postupem podle 6 odst. 2 zkona vdy vychz z ceny za pronjem pracovn sly v rovni bez dan z pidan hodnoty (da z pidan hodnoty na vstupu nepedstavuje zdaniteln pjem z hlediska dan z pjm). V ppad, kdy je za pronjem pracovn sly fakturovna i da z pidan hodnoty, se pi zjitn ve pjmu zamstnance k hodnot dan z pidan hodnoty nepihl. K 6 odst. 3 Pi bezplatnm poskytnut prva opce na koupi akci za pedem sjednanou cenu se za pjem ze zvisl innosti podle 6 odst. 1 psm. d) a odst. 3 zkona povauje majetkov prospch, kter zamstnanci plyne a v okamiku uplatnn opce, nikoliv pi jejm poskytnut; ve pjmu se stanov jako rozdl mezi vy obvyklou cenou akci v okamiku uplatnn opce a jejich ni sjednanou kupn cenou. K 6 odst. 6 V ppad, e zamstnanci je poskytnuto bezplatn motorov vozidlo k pouvn pro sluebn i soukrom ely, povauje se za pjem zamstnance stka ve vi 1 % vstupn ceny vozidla za kad i zapoat kalendn msc jeho poskytnut. To znamen, e v danm ppad nen rozhodujc skutenost, zda je toto vozidlo zamstnancem pro soukrom ely v danm kalendnm msci skuten pouito, a pro ely zdann u zamstnance zamstnavatel tuto skutenost nezkoum. K 6 odst. 7 psm. b) Za pjem ze zvisl innosti a za funkn poitky se nepovauj a pedmtem dan nejsou hodnota pracovnho obleen a pracovn obuvi urench zamstnavatelem pro vkon zamstnn. Ve smyslu tohoto ustanoven je za pracovn 7

obleen povaovno tzv. jednotn pracovn obleen (stejnokroje) poskytnut zamstnavatelem zamstnancm (nap. prodejnch organizac, poskytovatel slueb pohostinskch, ubytovacch zazen apod.), pokud pln zejmna reklamn, propagan a organizan ely. Pedpokladem je, e zamstnavatel ve vnitnm pedpise nebo smluvn strany v kolektivn smlouv stanov povinnost zamstnanc pouvat pracovn obleen pouze pi vkonu zamstnn a vymez charakter a podobu jednotnho pracovnho obleen a vech jeho soust. Zamstnavatel mus tak zajistit, aby jednotn pracovn obleen bylo trvale a viditeln oznaeno identifikanmi znaky zamstnavatele, m se rozum nap. obchodn jmno, ochrann znmka, firemn barvy apod. Dal soust jednotnho pracovnho obleen, kter nelze opatit viditelnm i trvalm oznaenm by mly bt poskytovny v pimen hodnot a mnostv. K 6 odst. 7 psm. c) Pedmtem dan podle 6 odst. 7 psm. c) zkona nejsou nap. stky, ktermi zamstnavatel hrad zamstnanci prokzan vdaje za vydn pamov karty idie (umoujc obsluhu digitlnho tachografu), kterou mus bt idi vybaven podle 110a zkona . 361/2000 Sb., o provozu na pozemnch komunikacch a zmnch nkterch zkon (zkon o silninm provozu), ve znn pozdjch pedpis, nebo za odborn vyeten idi podle 87a zkona o silninm provozu, protoe tato vyeten jsou soust pravidelnch lkaskch prohldek.

K 6 odst. 9 psm. d) a e) Plnn pro rodinn pslunky zamstnance podle 6 odst. 9 psm. d) a e) zkona me zamstnavatel pro daov ely zaloit nejen na principu pbuzenskho vztahu nebo na manelskm svazku, ale i nap. na faktickm souit a nebo na partnerskm souit v souladu se zkonem . 115/2006 Sb., o registrovanm partnerstv a o zmn nkterch souvisejcch zkon, ve znn pozdjch pedpis, neposkytuje-li zamstnavatel plnn pro rodinn pslunky zamstnance podle zvltnho prvnho pedpisu (nap. podle vyhlky . 114/2002 Sb., o fondu kulturnch a socilnch poteb, ve znn pozdjch pedpis).

K 6 odst. 9 psm. f) Do asovho obdob souvisejcho s vykonvnm innosti nerezidenta na zem esk republiky se zahrnuj nejen vechny dny fyzick ptomnosti daovho nerezidenta na zem esk republiky, vetn dn pjezd a odjezd (vechny zapoat dny pobytu v esk republice), ale i dny, kter zahranin rezident ppadn strv mimo eskou republiku, jako jsou soboty a nedle, sttn svtky, dovolen a sluebn cesty pmo spojen se zamstnnm nerezidenta na zem esk republiky, po kterch bylo v jeho zamstnn na zem esk republiky pokraovno. Tento zpsob potn dn se uplatn vdy ve vztahu k daovmu rezidentovi sttu, se kterm esk republika nem doposud v innosti smlouvu o zamezen dvojho zdann. Ve vztahu k daovmu rezidentovi sttu, se kterm je v innosti smlouva o zamezen dvojho zdann, se postupuje v souladu s konkrtnm znnm ustanoven pslunho lnku smlouvy, kter bu obsahuje informaci o zpsobu potn dn (vtina novjch smluv) nebo zpravidla umouje pouze uplatnn metody tzv. fyzick ptomnosti. Doplnn pedmtnho ustanoven o situaci tkajc se sportovc, umlc a obdobnch innost (daovch nerezident) znamen upesnn, e pjmy z osobn vykonvan innosti takovch osob na zem esk republiky podlhaj v esk republice vdy zdann podle 36 odst. 1 psm. a) zkona, tj. uplatn se zvltn sazba dan ve vi 15 %, a to bez ohledu na to, po jak obdob je tato innost na zem esk republiky vykonvna a zda sportovci i umlci v souvislosti s vkonem takovch innost vykonvaj zvislou innost i nikoliv, a rovn tak bez ohledu na to, komu takov pjmy plynou ( 22 odst. 1 psm. f) bod 2. zkona). Tm je umonno uplatovat ustanoven mezinrodnch smluv o zamezen dvojho zdann, podle kterch mohou bt umlci a sportovci rovn zdaovni ve stt, kde svou innost vykonvaj, a to bez ohledu na ustanoven lnk upravujcch zdaovn pjm ze zvisl innosti, pop. pjm z nezvislho povoln. K 6 odst. 9 psm. g) Dary penn i nepenn pijat v souvislosti se zvislou innost

nebo s vkonem funkce jsou vdy pedmtem dan z pjm fyzickch osob, nikoliv pedmtem dan darovac ( 3 odst. 4 zkona). U zamstnance (funkcione) se tyto dary posoud jako zdaniteln pjem ze zvisl innosti nebo funkn poitek,

kter plyne v souvislosti s vkonem zvisl innosti nebo s vkonem funkce (souasnm nebo i dvjm). Vjimkou jsou pouze nepenn dary poskytnut za podmnek uvedench v tomto ustanoven, u nich je osvobozena od dan z pjm u zamstnance hodnota a do hrnn ve 2 000 K ron. Daov osvobozen se vztahuje na dary poskytnut zamstnanci od tho zamstnavatele, pitom hodnotov hranice hrnn ve 2 000 K se u zamstnance ovuje u kadho zamstnavatele samostatn. stka, o n hrnn hodnota nepennch dar peshne u zamstnance, a to za kadho jednotlivho zamstnavatele samostatn, ve zdaovacm obdob stanoven limit, se zdan spolen s bnou msn mzdou, a to v kalendnm msci, ve kterm je poskytnut dar, kterm dojde u tohoto zamstnance k pekroen hrnnho limitu pro daov osvobozen.

K 6 odst. 9 psm. i) Daov osvobozen nepennho plnn poskytnutho zamstnavatelem formou pechodnho ubytovn se vztahuje za podmnek stanovench v tomto ustanoven tak na zamstnance, kter je v esk republice daovm nerezidentem. Podmnka pechodnho ubytovn v esk republice nebude splnna, pokud by pro ely zskn daov rezidence v na republice takov poplatnk tvrdil, e v mst pobytu (ubytovn) v esk republice m stl byt s myslem se trvale zdrovat. V tomto kontextu by pak msto poskytnutho ubytovn v esk republice mlo pro daov ely charakter jeho bydlit (stlho bytu), nikoliv msta jeho pechodnho ubytovn.

K 6 odst. 14 Pjmem plynoucm ze zdroj v zahrani podle vty druh se rozum pjem fyzick osoby ze zvisl innosti nebo funkn poitek z jakhokoliv smluvnho sttu, se kterm esk republika uzavela smlouvu o zamezen dvojho zdann, tzn. nejen ze sttu, z nho plynul poplatnkovi pvodn pjem ze zvisl innosti nebo funkn poitek, ze kterho nebyla st dan zapotena na vslednou daovou povinnost v bezprostedn pedchzejcm zdaovacm obdob.

10

K7 1. Za pjmy podle tohoto ustanoven se povauj pjmy z innost vykonvanch na zklad povolen, registrace nebo jinho souhlasu pslunho orgnu, pokud je ho k vkonu takov innosti teba, a to i tehdy, jestlie toto povolen, registrace nebo souhlas byly vydny v prbhu zdaovacho obdob, dle pjmy z pronjmu majetku vloenho do obchodnho majetku poplatnka a pjmy plynouc z vekerho nakldn s majetkem vloenm do obchodnho majetku poplatnka, vetn pjm z prodeje cennch papr. Za pjmy podle 7 zkona se povauj i pjmy spolupracujcch osob ( 13 zkona). 2. Za pjmy podle 7 zkona se nepovauj pjmy z innost vykazujcch znaky podnikn a jin samostatn vdlen innosti, kter lze vykonvat pouze na zklad povolen, registrace nebo jinho souhlasu pslunho orgnu a poplatnk toto povolen, registraci nebo jin souhlas pslunho orgnu nem. Jedn se o pjmy zdaovan podle 10 zkona. K 7 odst. 1 psm. a) 1. Zemdlskou vrobou vetn hospodaen v lese a na vodnch plochch s odvolnm na 2e odst. 3 zkona . 252/1997 Sb., o zemdlstv, ve znn pozdjch pedpis (dle jen zkon o zemdlstv), se rozum a) rostlinn vroba vetn chmelastv, ovocnstv, vinohradnictv a pstovn zeleniny, hub, okrasnch rostlin, livch a aromatickch rostlin, rostlin pro technick a energetick uit na pozemcch vlastnch, pronajatch nebo uvanch na zklad jinho prvnho dvodu, poppad provozovan bez pozemku, b) ivoin vroba zahrnujc chov hospodskch a jinch zvat i ivoich za elem zskvn a vroby ivoinch produkt, chov hospodskch zvat k tahu a chov sportovnch a dostihovch kon, c) produkce chovnch plemennch zvat a vyuit jejich genetickho materilu, a zskvn zrodench produkt, pokud jde o zvata uveden v psmenu b), d) vroba osiv a sadby, kolkaskch vpstk a genetickho materilu rostlin, e) prava, zpracovn a prodej vlastn produkce zemdlsk vroby,

11

f) chov ryb, vodnch ivoich a pstovn rostlin ve vodnm tvaru povrchovch vod na pozemcch vlastnch, pronajatch nebo uvanch na zklad jinho prvnho dvodu, g) hospodaen v lese podle zkona . 289/1995 Sb., o lesch a o zmn a doplnn nkterch zkon (lesn zkon), ve znn pozdjch pedpis, a to na pozemcch vlastnch, pronajatch nebo uvanch na zklad jinho prvnho dvodu, h) hospodaen s vodou pro zemdlsk a lesnick ely. 2. Pjmy poplatnka - zemdlskho podnikatele (dve samostatn hospodac rolnk) ze zemdlsk vroby, jsou pjmy podle 7 odst. 1 psm. a) zkona. Pjmy poplatnka ze zemdlsk vroby, kter nepodlh evidenci a nen evidovn jako zemdlsk podnikatel ( 2e odst. 2 zkona o zemdlstv), se posuzuj jako pjmy podle 10 odst. 1 psm. a) zkona. 3. Zemdlsk podnikatel je oprvnn rovn poskytovat prce, vkony nebo sluby, kter souvisej vhradn se zemdlskou vrobou a pi kterch se vyuij prostedky nebo zazen slouc zemdlskmu podnikateli k jeho zemdlsk vrob. 4. Neuplatn-li poplatnk k pjmm ze zemdlsk vroby podle 7 odst. 1 psm. a) zkona nebo 10 odst. 1 psm. a) zkona vdaje v prokzan vi, me podle 7 odst. 7 resp. podle 10 odst. 4 zkona uplatnit vdaje ve vi 80 % z dosaench pjm.

K 7 odst. 7 1. Pokud poplatnk uplatn daov vdaje procentem z pjm, uplatn takto vdaje ze vech druh pjm, kter m podle 7 odst. 1 psm. a) a c) a odst. 2 zkona a kter tvo jeden dl zklad dan, s vjimkou uvedenou v posledn vt 11 nebo 12 zkona, kdy mus uplatnit daov vdaje ze vech druh pjm ve skuten prokzan vi. 2. M-li spolenk veejn obchodn spolenosti nebo komplement komanditn spolenosti vedle pjm podle 7 odst. 1 psm. d) zkona i dal pjmy dle 7 odst. 1 psm. a) a c) a odst. 2 zkona, me u tchto dalch pjm uplatnit daov vdaje procentem z pjm.

12

3. Daov vdaje procentem z pjm me uplatnit i poplatnk vedouc etnictv. Pro ely dan vychz z evidence pjm, tj. vetn pijatch zloh (nikoli pohledvek). Poplatnk, kter uplatuje vdaje podle 7 odst. 7 zkona, nevede daovou evidenci. 4. Daov vdaje procentem z pjm me uplatnit i poplatnk, kter je pltcem dan z pidan hodnoty. 5. M-li poplatnk v jednom zdaovacm obdob rzn druhy pjm podle 7 zkona, u kterch uplatuje daov vdaje rozdlnm procentem podle druhu pjm, mus vst pesnou evidenci jednotlivch druh pjm tak, aby mohl uplatnit daov vdaje procentem z pjm v pslun vi. K 7b Pjmy a vdaje v ciz mn evidovan v daov evidenci se pepotaj podle 38 zkona. V daov evidenci se ke konci zdaovacho obdob neprovd pepoet zstatku devizovho tu nebo valutov pokladny, ani se nepeceuj pohledvky nebo zvazky v ciz mn. K8 K 8 odst. 1 psm. c) Podle tohoto ustanoven se posuzuj i roky z pennch prostedk na vkladovm tu zzenm pro poteby podnikn fyzick osoby.

K 8 odst. 1 psm. d) Vkladnm listm jsou narove postaveny cenn papry potvrzujc pijet vkladu pennm stavem (nap. vkladov a depozitn certifikty, vhern listy).

K 8 odst. 1 psm. g) Podle tohoto ustanoven se posuzuj i roky z pohledvek ve smyslu 33a zkona . 229/1991 Sb., o prav vlastnickch vztah k pd a jinmu zemdlskmu majetku, ve znn zkona . 183/1993 Sb.

13

K 8 odst. 1 psm. h) Diskontn stkou smnky se rozum rok potan ode dne koup

nebo vystaven smnky do dne jej splatnosti, ppadn dalho prodeje. K 9 1. Pjmy z njemnho z byt nebo jejich st, z njemnho nebytovch prostor a z njemnho z nemovitost se u fyzickch osob zahrnuj do pjm z pronjmu podle 9 zkona, ppadn do pjm z podnikn i jin samostatn vdlen innosti podle 7 zkona, je-li byt, nebytov prostor i nemovitost vloen do obchodnho majetku nebo se jedn o pjem z innosti provozovan na zklad ivnostenskho oprvnn (registrace), ppadn podle zvltnho pedpisu. 2. Soust njemnho z byt nebo jejich st podle ustanoven 686 a 696 obanskho zkonku nejsou hrady za ceny slueb spojench s uvnm bytu. Obdobn v ppad njmu nebytovch prostor nejsou soust hrady njemnho hrady za sluby, jejich poskytovn je spojeno s njmem ( 3 zkona . 116/1990 Sb., o njmu a podnjmu nebytovch prostor, ve znn pozdjch pedpis). 3. Zlohy na ceny slueb (nap. za vytpn, za dodvku tepl vody, klid spolench prostor v dom, uvn vtahu, dodvku vody z vodovod a vodren, odvdn odpadnch vod kanalizacemi, uvn domovn prdelny, osvtlen spolench prostor v dom, kontrolu a itn komn, odvoz popela a smet, odvoz splak a itn ump, vybaven bytu spolenou televizn a rozhlasovou antnou), kter pronajmatel po uplynut roku ztuje se skutenmi vdaji za tyto sluby, nezahrnuje pronajmatel do zdanitelnch pjm a ani platby za tyto sluby nezahrnuje do daovch vdaj. 4. Poskytuje-li nkter sluby sm pronajmatel, jsou zlohy na ceny tchto slueb zdanitelnm pjmem pronajmatele.

K 9 odst. 1 Pjmy z pronjmu se rozumj i pjmy plynouc poplatnkovi v ppad, kdy pronajm nemovitosti (jejich sti) nebo byty (jejich sti) anebo movit vci, kter m sm v njmu i podnjmu, krom pjm z pleitostnho pronjmu vci movit podle 10 odst. 1 psm. a) zkona a krom pjm podle 7 zkona.

14

K 9 odst. 2 Pjmy z pronjmu plynouc manelm ze spolenho jmn manel, se zdauj jen u jednoho z manel, a to i v ppad, e plynou z vce pronajatch nemovitost nebo movitch vc, a to i rozdlnho charakteru (nap. dm, byt, chata, gar, pozemek).

K 9 odst. 3 Zapoal-li poplatnk s tvorbou rezervy na opravu pronajmanho hmotnho majetku v dob, kdy byl tento hmotn majetek zahrnut v obchodnm majetku a pjmy z pronjmu poplatnk vykazoval v 7 zkona, me v tvorb rezervy pokraovat i po jeho vyazen z obchodnho majetku, kdy bude pjmy z pronjmu vykazovat v rmci 9 zkona.

K 9 odst. 5 Pokud poplatnk uplatn daov vdaje procentem z pjm, jsou v tchto stkch zahrnuty veker daov vdaje vynaloen v souvislosti s dosahovnm pjm z pronjmu, tedy i odpisy majetku, jeho odpisovn bylo v minulosti zahjeno. Pokud poplatnk uplatn daov vdaje procentem z pjm, uplatn takto vdaje ze vech pjm, kter m podle 9 odst. 1 zkona a kter tvo jeden dl zklad dan.

K 9 odst. 6 Pronajman majetek evidovan podle 9 odst. 6 zkona se nepovauje za obchodn majetek ve smyslu 4 odst. 4 zkona.

K 10 K 10 odst. 4 1. Jednotlivm druhem pjmu se rozum nap. pjem z prodeje nemovitost, pjem z prodeje movitch vc, pjem z prodeje cennch papr, pjem z pleitostnch innost a pjem z pleitostnho pronjmu movitch vc, dle

15

pjmy z pevodu asti na spolenosti s ruenm omezenm a dal druhy podle 10 odst. 1 zkona. 2. Pro stanoven toho, zda jsou vdaje na dosaen pjm spojen s jednotlivm druhem pjmu uvedenm v 10 odst. 1 zkona vy ne pjem, se posuzuje kad jednotliv druh pjm samostatn.

K 11 Pokud nejsou pjmy a vdaje rozdleny mezi spoluvlastnky podle

spoluvlastnickch podl, mohou spoluvlastnci uplatnit jako daov vdaj i odpisy a rezervu na opravu hmotnho majetku, ze kterho jim plynou zdaniteln pjmy podle 7 nebo 9 zkona. Odpisy a rezervu na opravu hmotnho majetku pitom mezi sebe rozdl ve stejnm pomru, ve kterm si dl pjmy plynouc z tohoto majetku.

K 12 Rozdlenm pjm a vdaj mezi astnky sdruen rovnm dlem pro ely uplatnn vdaj se rozum, e u kadho astnka je podl pjm stejn jako podl vdaj.

K 13 Pjmy dosaen pi spolenm podnikn nebo jin samostatn vdlen innosti se rozdluj na spolupracujc osoby i v ppad, e spolupracujc osoba m krom tchto pjm i jin pjmy podlhajc dani z pjm. Zpsob uplatnn daovch vdaj, u tchto jinch zdanitelnch pjm spolupracujc osoby nen vzn (nemus bt shodn) na zpsob uplatnn daovch vdaj rozdlovanch na spolupracujc osobu.

16

K 15 K 15 odst. 1 1. Od zkladu dan lze hodnotu poskytnutch dar odest v tom zdaovacm obdob, ve kterm byly prokazateln poskytnuty. 2. Za dary, jejich hodnotu lze odest od zkladu dan, se povauj i nepenn dary vetn slueb, kter se ocen, pokud nen znma jejich cena, cenami zjitnmi podle zkona . 151/1997 Sb., o oceovn majetku a o zmn nkterch zkon, ve znn pozdjch pedpis ( 3 odst. 3 a 23 odst. 6 zkona). Pokud ji byla hodnota darovanho vkonu - sluby zahrnuta do daovch vdaj, je nutno upravit daov vdaje. 3. Jednm odbrem krve bezpspvkovho drce se rozum odbr krve a jejch sloek (nap. plasmy, krevnch destiek, kostn den a jinch sloek) proveden v jednom dni, a to i v ppad odbru vce sloek krve. 4. Poskytnut dary proke drce dokladem, ze kterho mus bt patrno, kdo je pjemcem daru, hodnota daru, pedmt daru, el, na kter byl dar poskytnut, a datum darovn. K 15 odst. 3 a 4 1. Za jin vry poskytnut stavebn spoitelnou podle 15 odst. 3 zkona v souvislosti s vrem ze stavebnho spoen se povauj nap. tzv. peklenovac vry (mezivry). Za jin vry podle 15 odst. 3 zkona poskytnut v souvislosti s hypotenm vrem lze povaovat takov vry, kter jsou poskytnuty na bytov poteby, a to bez ohledu, zda jsou poskytnuty ped poskytnutm hypotenho vru (tzv. pedhypoten vr) nebo souasn (pp. nsledn) s hypotenm vrem (tzv. doplkov vry k hypotenm vrm). Vdy vak mus bt z uzavench smluv zejm souvislost s hypotenm vrem a s pedmtnou bytovou potebou. 2. Bytem ve vlastnictv ( 15 odst. 3 psm. e) zkona) podle zvltnho pedpisu se rozum byt, k nmu se prvn vztahy d zkonem o vlastnictv byt. 3. Poplatnk me uplatnit nrok na odpoet rok ze zkladu dan za pedpokladu, e je astnkem smlouvy o vru a v ppad bytov poteby uveden v 15 odst. 3 psm. a) a c) zkona t jejm vlastnkem (spoluvlastnkem). Za astnky smlouvy o vru se povauj osoby, kter jako dlunci pejmaj prva 17

a povinnosti uveden ve smlouv o vru, jako i osoby, kter, pestoe nejsou uvedeny ve smlouv o vru, zvazek z vru pevzaly nebo k zvazku z vru pistoupily na zklad nsledn uzaven smlouvy o pevzet dluhu nebo o pevzet zvazku. Ve smluvn praxi jsou dlunci jako strany v vrov smlouv oznaovni nap. t jako spoludlunci nebo klienti. Nepat sem ruitel. 4. Od zkladu dan poplatnka se odt hrn rok zaplacench z vru ze stavebnho spoen a z hypotenho vru ve zdaovacm obdob. Pitom nen rozhodujc v jak vi se na hrnu zaplacench rok podleli jednotliv astnci smlouvy o vru. 5. Za bytovou potebu lze povaovat i splcen vru na splcen nslednch hypotench vr, i vr na stavebn spoen, ktermi byly refinancovny pedchoz vry na financovn bytovch poteb podle 15 odst. 3 psm. a) a h) zkona. K 19 odst. 1 psm. ze) a zi) 1. Okamikem, ke ktermu je posuzovno splnn podmnek pro osvobozen dividend vyplcench eskou dceinou spolenost, je den rozhodnut valn hromady esk dcein spolenosti o vplat dividendy nebo den rozhodn pro uren osob majcch prvo na dividendu, pokud je valnou hromadou dcein spolenosti v souladu s pedpisy obchodnho prva stanoven k jinmu dni ne ke dni rozhodnut valn hromady o vplat dividendy. To plat i v ppad, postoupen samostatn pevoditelnho prva na vplatu konkrtn dividendy na jinou osobu po tomto dni, kdy je pro ely daovho posouzen dividendy rozhodujc reim na stran dritele majetkov asti k tomuto dni. 2. Vylouen osvobozen pjm podle 19 odst. 1 psm. ze) a zi) zkona v ppad dcein spolenosti, kter je v likvidaci, se pouije na pjmy, o jejich vplat rozhodla valn hromada nebo jin orgn, kter o vplat tchto pjm rozhoduje, po vstupu tto dcein spolenosti do likvidace. 3. Osvobozen pjm podle 19 odst. 1 psm. ze), zf), zg), zh) a zi) zkona se nepouije, pokud valn hromada nebo jin orgn, kter o vplat tchto pjm rozhoduje, rozhodl o jejich vplat jet ped zsknm poadovanho minimlnho podlu na zkladnm kapitlu podle 19 odst. 3 psm. b) a c) zkona, pestoe je tento minimln podl zskn ped jejich skutenou vplatou. 18

4. Pi splnn podmnek 19 odst. 3 a 4 zkona lze podle 19 odst. 1 psm. ze) zkona osvobodit i nsledujc plnn plynouc do zahrani ze zdroj na zem esk republiky, kter zkon pro sv ely posuzuje jako podly na zisku ( 22 odst. 1 psm. g) bod 3. zkona): zjitn rozdl mezi sjednanou cenou a cenou obvyklou na trhu ( 23 odst. 7 zkona), a roky, kter se neuznvaj jako nklad podle 25 odst. 1 psm. w) zkona.

K 19 odst. 1 psm. zj) a zk) Podmnkou pro uplatnn osvobozen licennch poplatk a rok z vr a pjek podle 19 odst. 1 psm. zj) a zk) zkona je vydn rozhodnut o piznn osvobozen pjm z licennch poplatk a rok z vr a pjek podle 38nb zkona. Toto rozhodnut se vydv v ppadech, kdy pslun smlouva o zamezen dvojho zdann umouje zdanit tento typ pjm v zemi zdroje, a je zvazn pro poplatnka i pltce dan.

K 19 odst. 3 psm. a) bod 1, odst. 8 a odst. 10 1. Pslun vhody Dohody mezi Evropskm spoleenstvm a vcarskou konfederac, kterou se stanov opaten rovnocenn opatenm stanovenm smrnic Rady 2003/48/ES o zdann pjm z spor ve form pjm rokovho charakteru (dle jen Dohoda), je mon uplatnit u od 1. ervence 2005. Za kapitlovou spolenost, kter je daovm rezidentem ve vcarsku a kter je uvedena v lnku 15 Dohody, se podle poznmky pod arou . 1) k lnku 15 odstavci 1 odrce 4. a odstavci 2 odrce 4. Dohody povauj socit anonyme/Aktiengesellschaft/societ anonima, socit responsabilit limite/Gesellschaft mit beschrnkter Haftung/societ a responsabilit limitata, socit en commandite par in accomandita per azioni. 2. Za spolenost, kter je daovm rezidentem Norska, se povauje actions/Kommanditaktiengesellschaft/ societ

19

aksjeselskap (AS), allmennaksjeselskap (ASA), europeisk selskap (SE), europeisk samvirkeforetak (SCE), aksjefond, sparebank, gjensidig forsikringsselskap, samvirkeforetak, interkommunalt selskap. 3. Za spolenost, kter je daovm rezidentem Islandu, se povauje

hlutaflg, einkahlutaflg, samlagshlutaflg.

K 19 odst. 3 psm. b) a c) Dojde-li k pemn (pitom za pemnu se povauje i zmna prvn formy podle zkona . 125/2008 Sb., o pemnch obchodnch spolenost a drustev, ve znn pozdjch pedpis) dcein nebo matesk spolenosti podle 23c zkona, pro zajitn daov neutrality v ppad pemn spolenost, se doba 12 msc podle 19 odst. 3 psm. b) a c) zkona u nstupnick spolenosti neperuuje.

K 20 Hodnotu daru, kterou lze odest od zkladu dan podle 20 odst. 8 zkona, me poplatnk uplatnit v tom zdaovacm obdob, ve kterm byl dar prokazateln poskytnut. V ppad nepenitho daru je hodnotou daru zstatkov cena hmotnho majetku a nehmotnho majetku zjitn podle zkona a u ostatnho majetku etn hodnota, a to vetn dan z pidan hodnoty, kterou je pltce dan povinen odvst. Poskytnut dary proke drce dokladem, ze kterho mus bt patrno, kdo je pjemcem daru, hodnota daru, pedmt daru, el, na kter byl dar poskytnut,

20

a datum darovn. V ppad, e 5% (10%) snen zkladu dan in mn ne 2 000 K, bude pi splnn podmnky minimln hodnoty daru 2 000 K odpotna pouze stka pedstavujc 5 % (10 %) zkladu dan.

K 22 1. Pjmy ze zvisl innosti pedstavuj pjmy za vykonanou prci na zem esk republiky, pop. na palubch danch lod i letadel, a to bez ohledu na to, kdy je dan pjem vyplcen, pipisovn i jinak ztovn zamstnanci. Tzn. i v dob, kdy zamstnanec ji nap. na zem esk republiky zvislou innost nevykonv a realizuje zdaniteln pjmy souvisejc s ji ukonenm vkonem zvisl innosti na zem esk republiky (nap. pjem souvisejc s realizac zamstnaneck opce pedstavujc odmnu zamstnance za vykonanou prci v esk republice, nebo rzn bonusy apod.). 2. Vrobn technickmi a jinmi hospodsky vyuitelnmi poznatky se rozumj veejn nedostupn nebo utajovan technick, vrobn, vdeck nebo obchodn informace vyuvan k pedmtu innosti poplatnka (know-how). 3. Za pjmy z hrad potaovch program (software) se nepovauj pjmy plynouc z poskytnut potaovho programu urenho pro irokou distribuci uivatelm (tzv. krabicov software). 4. Za pjmy ze zdroj na zem esk republiky se podle 22 odst. 1 psm. c) zkona nepovauj hrady za innosti poskytovan mimo zem esk republiky, i kdy nezbytn poznatky, daje a jin vstupy pro jejich poskytnut byly zskny na zem esk republiky. 5. platy (provize) placen subjektm se sdlem i bydlitm v zahrani za sluby vykonvan mimo zem esk republiky se nepovauj za pjmy ze zdroj na zem esk republiky. 6. Za daov vdaje stl provozovny ( 22 odst. 2 zkona) se povauje i pomrn st celkovch administrativnch vloh i jinch nklad (napklad provoznch) vynaloench v zahrani na zabezpeen pjm v esk republice. 7. U stl provozovny, jej existence zvis na dob trvn, podlhaj dani i pjmy dosaen do uplynut tto doby.

21

8. Znakem stl provozovny je i urit stupe trvalosti na mst (tzv. mstn souvislost). Tento znak nen u stavebnch a montnch projekt poruen v ppad, e jde o stavbu, kter je svm charakterem postupujc (nap. dlnice, plynovod). asov podmnka se posuzuje vdy pro jednotliv stavenit, stavbu nebo projekt v souvislosti. Do asovho obdob uritho kontraktu se nezapotv doba strven na naem zem tmt dodavatelem v souvislosti se zcela nesouvisejcmi aktivitami nebo kontrakty. Pokud je vak ucelen stavba rozdlena na nkolik subdodvek nebo dlch projekt tam, kde je splnna podmnka mstn, vcn a asov souvislosti (nap. dodvka vrobnho objektu skldajcho se z nkolika budov), nem toto rozdlen vliv na potn doby. Komplexn se posuzuje i stav, kdy zahranin generln dodavatel nedodv stavbu sm, ale s pomoc tzv. subdodavatel, doba strven na staveniti vemi dodavateli se zapotv souhrnn. Stavenitm, stavbou nebo stavebn montnm projektem se rozum dodvka ucelenho stavebnho dla, stavebn sti nebo technologick sti stavby, kterou dodavatel provd samostatn na vlastn odpovdnost a pedv (pedvac zen) odbrateli. Obnova, renovace i oprava silnic, budov, most atd. spad pod stavenit, stavbu i stavebn montn projekt, avak pokud zahrnuje vce ne jejich pouhou drbu, pemalovn apod. Provdn instalanho i montnho projektu mimo vlastn stavebn projekt (nap. v rmci ji hotov a uvan budovy) nen z hlediska monho vzniku stl provozovny posuzovno jako stavba, stavenit i instalan projekt, ale jako sluba, a zkoum se tedy s ohledem na vznik tzv. slubov stl provozovny (viz vhrada esk republiky k Modelov smlouv OECD o zamezen dvojho zdann). 9. Ustanoven 22 odst.1 psm. c) zkona s nvaznost na odstavec 2 tohoto paragrafu se uplatuje pro ppady slueb a innost provdnch na zem esk republiky na zklad samostatnch jednotlivch kontrakt (ppadn opakovanch) s odbratelem (nap. mimodn audit hospodaen, oprava i drba dodanho zazen, zaveden softwarovho systmu), tj. za situace, kdy nen dna existence stl provozovny zaloen z vlastn iniciativy poplatnka s clem nabzet a poskytovat sluby (innosti) neomezenmu a pedem nespecifikovanmu okruhu odbratel (nap. auditorsk i daov kancel, opravrensk stedisko, montn linka). Potn lhty 6 msc nen ovlivnno skutenost, e innosti uveden v 22

22

odst. 1 psm. c) zkona jsou provdny na vcn i mstn nesouvisejcch kontraktech. 10. Za stlou provozovnu - msto prodeje (odbytit) se nepovauje prodej zbo v rmci veletrhu, prodejn vstavy i obdobn jednorzov akce. 11. Ve vztahu k daovm rezidentm stt, s nimi je uzavena smlouva o zamezen dvojho zdann, se pekvalifikace rok, kter se neuznvaj jako vdaj (nklad) podle 25 odst. 1 psm. w) zkona, na podl na zisku (dividendu) uplatn pouze tehdy, pokud je mezi vitelem a dlunkem zvltn vztah. Tento zvltn vztah je charakterizovn napklad tm, e pjka (vr) znan pevyuje jakkoliv jin vklady do majetku spolenosti nebo byla poskytnuta k vyrovnn bytku podstatn sti majetku a nen pokryta likvidnmi aktivy, vitel se podl na zisku spolenosti, splcen pjky (vru) je podzeno nrokm jinch vitel nebo vplat dividend, ve nebo vplata rok zvis na zisku spolenosti, smlouva o pjce (vru) neobsahuje dn pesn ustanoven o lht splatnosti.

K 23 K 23 odst. 2 1. Nevznamn a pravideln se opakujc daov vdaje, pop. pjmy,

kter podle pedpis upravujcch etnictv nen nutno asov rozliovat, se i pro ely stanoven zkladu dan z pjm povauj za daov vdaje, pop. pjmy, u nich byla dodrena vcn a asov souvislost ( 23 odst. 1 zkona). Tento postup lze uplatnit u stek, kter by se asov rozliovaly jen mezi dvma etnmi obdobmi, s tm, e za nevznamn stky, kdy jejich ponechnm v nkladech i vnosech bez asovho rozlien nen doten el asovho rozlien a etn jednotka tm prokazateln nesleduje zmrn upravovn vsledku hospodaen,

23

se povauje nap. pedplatn novin a asopis, nkup kalend, di na pt obdob, za pravideln opakujc se daov vdaje, pop. pjmy, se povauj pravideln se opakujc stky nap. placen pojistn, kter se nekryje s etnm (zdaovacm) obdobm, hrada za innost auditor a daovch poradc vztahujc se k pedchzejcmu etnmu (zdaovacmu) obdob. V souladu se zsadami pro veden etnictv nelze ve uveden postup uplatnit v ppadech, kter se e pomoc dohadnch poloek (nap. platby za spotebu elektrick energie, plynu, vody) nebo asovm rozlienm (nap. pijat a placen njemn vetn finannho pronjmu s nslednou koup najat vci, nklady na technick rozvoj, ppravu a zbh vroby). 2. tovn o dohadnch polokch a o rozdlech z toho vyplvajcch je soust vsledk hospodaen v tch etnch obdobch, ve kterch je o tchto stkch tovno v souladu s prvnmi pedpisy upravujcmi etnictv. 3. Kursov rozdly zatovan v souladu s etnmi pedpisy na vrub nklad nebo ve prospch vnos, a to jak v prbhu roku, tak k rozvahovmu dni, k nmu se zpracovv etn zvrka, jsou soust zkladu dan bez ohledu na to, k jakmu vdaji (nkladu) nebo pjmu (vnosu) se vztahuj. 4. Pro zjitn zkladu dan se uplatn stky ovlivujc zklad dan k rozhodnmu datu, kterm je napklad v nvaznosti na: a) vydan rozhodnut soudu datum nabyt prvn moci tohoto rozhodnut, b) reklaman zen datum prokazatelnho ukonen reklamanho zen, c) piznn slevy i bonusu datum vzniku prvnho nroku na slevu i bonus; pokud pro dan zdaovac obdob vznikne prvn nrok na bonus i slevu (nenli znma jejich pesn stka, akceptuje se pro ely dan z pjm dohadn poloka podle bodu 2), d) odstoupen od smlouvy datum zruen smlouvy, e) dodaten vymen dan sprvcem dan datum oznmen rozhodnut sprvce dan, tj. den, od kterho je rozhodnut pro pjemce inn podle 101 odst. 5 zkona . 280/2009 Sb., daov d, ve znn pozdjch pedpis (dle jen

24

daov d), pokud se jedn o dan, kter jsou daov inn ke dni zaplacen je rozhodnm datem hrada dodaten vymen dan, f) dodaten vymen dan na zklad dodatenho daovho piznn posledn den lhty pro podn dodatenho daovho piznn; pokud se jedn o dan, kter jsou daov inn ke dni zaplacen, je rozhodnm datem hrada dodaten vymen dan, g) dohodu o narovnn datum innosti dohody o narovnn, ppadn datum innosti obdobn smlouvy i dohody; pokud v dohod o narovnn i v obdobn smlouv i dohod nabvaj jednotliv sti innosti k rznm datm, je vdy rozhodn datum nabyt innosti pslun sti dohody o narovnn nebo jin obdobn smlouvy i dohody. K 23 odst. 3 1. Pokud poplatnk, kter nen zzen nebo zaloen za elem podnikn, uplatn v daovm piznn sniujc poloku podle 20 odst. 7 zkona a nsledn dosaenou sporu vyuije v souladu se zkonem pouze z sti, je povinen zvit zklad dan podle ustanoven 23 odst. 3 psm. a) bod 9. zkona ve vi rozdlu mezi celkovou stkou uplatnn sniujc poloky a stkou spory vyuit v souladu s ustanovenm 20 odst. 7 zkona. 2. Pro ely 23 odst. 3 psm. a) bod 10. zkona se za rozdl, o kter se zvyuje zklad dan, povauje hrn zvazk (mimo zvazk z titulu zvazkovch pokut, rok z prodlen, poplatk z prodlen, penle a jinch sankc ze smluvnch vztah) snen o hrn pohledvek (mimo pohledvek z titulu zvazkovch pokut, rok z prodlen, poplatk z prodlen, penle a jinch sankc ze smluvnch vztah) mezi vyjmenovanmi dlunky, resp. viteli. Rezervy se pro ely tohoto ustanoven zkona nepovauj za zvazky. K 23 odst. 4 1. Za stky, kter ji byly u tho poplatnka zdanny podle zkona, se povauj zejmna a) stky zatovan ve prospch vnos v bnm zdaovacm obdob, kter mly bt pi respektovn asov souvislosti zatovny ve prospch vnos

25

v pedchozch zdaovacch obdobch za podmnky, e o n byl zven sprvcem dan nebo poplatnkem zklad dan za pslun pedchoz zdaovac obdob, b) stky zatovan ve prospch vnos a na vrub pslunch majetkovch t, ppadn nklad, pokud takovmto etnm zpisem je provedena nprava chybn zatovanch nklad, kter mly za nsledek pravu daov povinnosti pedchozch zdaovacch obdob, c) stky zatovan ve prospch vnos hrazen pvodn ze zisku po zdann (nap. vrcen stipendi, stabilizanch pjek). 2. Ustanoven 23 odst. 4 psm. l) zkona, ve znn do konce roku 2007, se pouije jen pi prodeji osobnho automobilu, jeho poizovac cena stanoven podle etnch pedpis je vy ne vstupn cena podle 29 odst. 10 zkona, ve znn do konce roku 2007 (viz bod 6. Pechodnch ustanoven k zkonu 216/2009 Sb.).

K 23 odst. 6 1. Za nepenn plnn se nepovauj daov vdaje spojen se zajiovnm sprvy nemovitost a s obvyklm udrovnm, kter je povinen hradit njemce v souvislosti se smluvenm zpsobem uvn najat vci. 2. Pjmem vlastnka (pronajmatele) je tak nepenn plnn od njemce, kterm je zcela nebo zsti hrazeno njemn (nap. formou technickho zhodnocen, oprav, drby), a to a) u vlastnka (pronajmatele), kter vede etnictv, v tom zdaovacm obdob, ve kterm je njemn soust pjm (vnos) podle pedpis upravujcch etnictv, pi respektovn vcn a asov souvislosti, b) u ostatnch vlastnk (pronajmatel) v tom zdaovacm obdob, ve kterm bylo nepenn plnn njemcem vynaloeno. 3. U vlastnka (pronajmatele) nevznik nepenn pjem, pokud dochz k ukonen njmu z dvodu odkoupen najat vci njemcem, kter zahrne zstatkovou cenu jm odpisovanho technickho zhodnocen do vstupn ceny podle 29 odst. 1 psm. a) zkona.

26

4. Pjmem podle zkona je i da z pidan hodnoty, kterou pltce dan z pidan hodnoty uplatn jako nrok na odpoet dan pi zmn reimu podle 79 odst. 1 a 3 zkona . 235/2004 Sb., o dani z pidan hodnoty, ve znn pozdjch pedpis (dle jen zkon o DPH), v souvislosti s registrac pltce. 5. Da z pidan hodnoty nen pjmem podle bodu 4., jestlie poplatnk pi uplatnn nroku na odpoet dan z pidan hodnoty sn a) vstupn cenu hmotnho a nehmotnho majetku o pomrnou st dan z pidan hodnoty podle 79 odst. 1 a 3 zkona o DPH zpsobem uvedenm v pokynu k 29 zkona v bodu 3., b) hodnotu zsob o uplatnn odpoet dan z pidan hodnoty, vede-li etnictv. 6. Podle bod 4. a 5. se postupuje obdobn i v ppad pravy odpotu dan podle 78 a 78c zkona o DPH a vyrovnn odpotu dan podle 77 zkona o DPH, pokud je zvyovn nrok na odpoet dan, a to ve zdaovacm obdob, kdy o prav nebo vyrovnn odpotu bylo tovno nebo evidovno v daov evidenci. 7. Pokud vlastnk (pronajmatel) poskytne njemci pouze stenou hradu hodnoty technickho zhodnocen provedenho njemcem, je u vlastnka (pronajmatele) nepennm pjmem podle 23 odst. 6 zkona rozdl mezi hradou a hodnotou technickho zhodnocen, kterou by ml majetek pi rovnomrnm odpisovn podle 31 odst. 1 psm. a) zkona nebo hodnotou technickho zhodnocen stanovenou znaleckm posudkem.

K 23 odst. 7 1. Splnn podmnek uvedench v 23 odst. 7 zkona se posuzuje v dob uzaven smluvnho vztahu, pestoe v prbhu trvn takto uzavenho zvazkovho vztahu pestanou bt smluvn strany osobami spojenmi ve smyslu tohoto ustanoven. 2. Pro ely posouzen, zda jsou ceny sjednvan mezi spojenmi osobami stanoveny v souladu se znnm 23 odst. 7 zkona, se mj. postupuje dle zsad zakotvench ve Smrnici o pevodnch cench pro nadnrodn podniky a daov sprvy vydan OECD (viz Finann zpravodaj . 10 z 6.10.1997, . 6 z 30.6.1999

27

a Finann zpravodaj . 7 z 27.12.2010), zvlt pak v souladu s principem trnho odstupu. Zmnn princip trnho odstupu lze v rmci esk republiky aplikovat tak na srovnn podmnek sjednanch i uloench mezi spojenmi osobami s podmnkami, kter by byly sjednny mezi nezvislmi podniky. Pslun postupy jsou mimo ve uvedenou Smrnici OECD podrobn rozvedeny v samostatnch pokynech Ministerstva financ nebo Generlnho finannho editelstv.

K 23 odst. 8 1. Za peruen innosti podle 23 odst. 8 zkona se pro ely zkona povauj i ppady, kdy poplatnk peru innost podle 7 odst. 1 psm. a) a c) zkona a podle 7 odst. 2 zkona a m pjmy pouze podle 7 odst. 1 psm. d) zkona, a dle ppady, kdy je poplatnk na matesk dovolen a innost nevykonv, a to ani prostednictvm svch zamstnanc. 2. Ukon-li poplatnk uveden v 2 zkona innost podle 7 zkona s tm, e bude pronajman hmotn majetek zahrnut v obchodnm majetku nadle pronajmat a pjmy vykazovat v rmci 9 zkona, uprav zklad dan podle 23 odst. 8 zkona jen o ty stky, kter se nevztahuj k pronjmu tohoto majetku (zklad dan se neuprav nap. o pohledvky a zvazky z titulu pronjmu pslunho majetku, rezervu na opravu pronajmanho majetku). 3. Vznikne-li rozdl mezi ocennm nepenitho vkladu a v vkladu, kter je vyplcen obchodn spolenost spolenkovi nebo drustvem lenovi drustva, sniuje tento rozdl u poplatnk uvedench v 17 zkona nejprve nabvac cenu podlu na obchodn spolenosti nebo drustvu ve smyslu 24 odst. 7 zkona. Vsledek hospodaen podle 23 odst. 3 psm. a) bod 8. zkona se zvyuje pouze o rozdl nebo st tohoto rozdlu, o kter nebyla snena nabvac cena podlu.

K 23 odst. 8 a odst. 13 Podle 23 odst. 8 a 13 zkona se neposuzuj pohledvky, kter vznikly z titulu pjm fyzickch osob, kter nejsou pedmtem dan (nap. z titulu pjek) nebo jsou od dan z pjm fyzickch osob osvobozeny.

28

K 23 odst. 15 Pi zahjen zahrnovn oceovacho rozdlu pi koupi podniku nebo sti podniku nebo goodwillu do zkladu dan podle 23 odst. 15 zkona postupuje poplatnk, kter vede etnictv, v souladu s etnmi pedpisy. Poplatnk uveden v 2 zkona, kter vede daovou evidenci, zvyuje o zporn oceovac rozdl ( 7b odst. 3 zkona) rozdl mezi pjmy a vdaji ponaje mscem, kdy se stane vlastnkem majetku.

K 24 K 24 odst. 1 Za daov vdaje se podle 24 odst. 1 zkona povauj tak 1. U vlastnka (pronajmatele) hodnota nepennho plnn njemnho hrazen njemcem za pedpokladu, e nepenn plnn m charakter daovch vdaj (nap. oprav). M-li nepenn plnn njemnho formu technickho zhodnocen majetku, me vlastnk (pronajmatel) jako daov vdaj uplatnit odpisy ze zven vstupn (zstatkov) ceny tohoto majetku, pokud jej podle 28 odst. 3 zkona neodpisuje njemce. 2. Vdaje (nklady) vynaloen v souvislosti se zajiovnm sprvy nemovitost a vdaje (nklady) vynaloen njemcem v souvislosti se smluvenm zpsobem uvn najat vci. 3. stky zatovan v souladu s pedpisy upravujcmi etnictv na vrub pslunch t nklad a ve prospch pechodnch t (et vdaj ptch obdob, dohadn ty pasivn) jsou u poplatnk, kte vedou etnictv, daovm vdajem jen, pokud tyto stky souvisej s daovmi vdaji. Toto se nevztahuje na stky, kter jsou daovm vdajem jen, pokud byly zaplaceny. 4. Vdaje na pozen jednotnho pracovnho obleen vymezenho v tomto pokynu k 6 odst. 7 psm. b) zkona a vdaje (nklady) na udrovn jednotnho pracovnho obleen jsou daovm vdajem na zamstnavatele. Pi hrad vdaj udrovn jednotnho pracovnho obleen zamstnancm pauln stkou

podle 6 odst. 8 zkona, povauj se za daov vdaje podle 24 odst. 2 psm. x)

29

zkona

jen vdaje (nklady) do ve paulu uvedenho v kolektivn smlouv,

pop. ve vnitnm pedpisu zamstnavatele za pedpokladu, e ve paulu byla zamstnavatelem prokazateln stanovena na zklad kalkulace skutench daovch vdaj. V ppad, e dojde ke zmn podmnek, za nich byl paul stanoven, je zamstnavatel povinen zmnit vi paulu s innost od potku msce, kter nsleduje po msci, v nm ke zmn podmnek dolo.

K 24 odst. 2 1. Vdaje (nklady) vymezen v 24 odst. 2 zkona jsou daovmi vdaji podle 24 odst. 1 zkona bez ohledu na skutenost, zda slou k dosaen, zajitn nebo udren zdanitelnch pjm, za pedpokladu, e v pslunm ustanoven nen omezujc podmnka jinmi ustanovenmi tohoto zkona nebo jinho zvltnho prvnho pedpisu. 2. Zstatkov cena dosplch zvat a jejich skupin ( 29 odst. 2 zkona) vyazench v dsledku nezavinnho hynu nebo nutn porky je daovm vdajem podle 24 odst. 2 psm. b) bodu 1. zkona. 3. Ustanoven o neuznn zstatkov ceny ( 29 odst. 2 zkona) likvidovanho stavebnho dla v 24 odst. 2 psm. b) zkona jako daovho vdaje se nevztahuje na ppad, kdy je stavebn dlo (dm, budova, stavba) vyazovno v dsledku kody, a to i tehdy, je-li toto stavebn dlo nahrazovno stavebnm dlem novm. Pitom daovm vdajem je a) zstatkov cena v pln vi, a to pi vyazen stavebnho dla v dsledku kody zpsoben iveln pohromou nebo neznmm pachatelem podle potvrzen policie anebo kody vznikl jako zven daov vdaje v dsledku opaten stanovench zvltnmi pedpisy ( 24 odst. 2 psm. l) zkona), b) zstatkov cena jen do ve nhrad, a to pi vyazen stavebnho dla v dsledku kody v ostatnch ppadech ( 24 odst. 2 psm. c) zkona). Daovm vdajem jsou i vdaje (nklady) vynaloen na odstrann pokozenho nebo znienho stavebnho dla. 4. U poplatnk vedoucch daovou evidenci se pomrn ve njemnho u finannho pronjmu s nslednou koup najatho hmotnho majetku pipadajc

30

ze sjednan doby njmu na pslun zdaovac obdob podle 24 odst. 2 psm. h) zkona stanov s pesnost maximln na kalendn msce, a to i za kad zapoat msc. U poplatnk, kte vedou etnictv, se njemn asov rozli podle etnch pedpis. 5. Ostatnmi danmi podle 24 odst. 2 psm. ch) zkona jsou tak a) da z pidan hodnoty, pokud tato da souvis s daovmi vdaji a aa) kterou je povinen pltce dan z pidan hodnoty odvst pi zmn reimu podle 79 odst. 4 a 7 zkona o DPH v souvislosti se zruenm registrace pltce dan, nebo ab) na kterou neuplatnil pltce dan nrok na odpoet dan podle zkona o DPH, b) da z pidan hodnoty nebo st dan z pidan hodnoty, kterou neme pltce dan uplatnit jako odpoet dan podle zkona o DPH, c) da z pidan hodnoty a spotebn da, kterou je pltce dan povinen odvst v souvislosti s organizovnm reklamnch sout a propaganch akc. 6. Da z pidan hodnoty uveden v bod 5 psm. a) je daovm vdajem, pokud poplatnk nezv o tuto da a) vstupn cenu hmotnho a nehmotnho majetku v souladu s prvnmi pedpisy upravujcmi etnictv; pitom pi zruen registrace pltce dan z pidan hodnoty postupuje podle tohoto pokynu k 29 zkona bod 2., b) hodnotu zsob, vede-li etnictv. Da z pidan hodnoty je vdy soust vstupn ceny hmotnho a nehmotnho majetku a hodnoty zsob, nem-li pltce dan nrok na odpoet dan podle zkona o DPH. 7. Podle bod 5 a 6 se postupuje obdobn i v ppad pravy odpotu dan podle 78 a 78c zkona o DPH a vyrovnn odpotu dan podle 77 zkona o DPH, pokud je sniovn nrok na odpoet dan, a to ve zdaovacm obdob, kdy o prav nebo vyrovnn odpotu bylo tovno nebo evidovno v daov evidenci.

31

8. Da z pevodu nemovitost zaplacen ruitelem za pvodnho vlastnka je pro ruitele daovm vdajem podle 24 odst. 2 psm. ch) zkona v ppad, e byla uhrazena v souladu s ustanovenm 546 a 550 obanskho zkonku. 9. Dan z pjmu zaplacenou v zahrani se pro ely ustanoven 24 odst. 2 psm. ch) zkona rozum tak da z pjmu zaplacen ve stt, se kterm nem esk republika uzavenou smlouvu o zamezen dvojho zdann. 10. Daovm vdajem podle 24 odst. 2 psm. f) zkona je i pojistn na sociln zabezpeen a pspvek na sttn politiku zamstnanosti a pojistn na veobecn zdravotn pojitn, kter souvis s vdaji uvedenmi v 25 zkona s vjimkou vdaj v 25 odst. 1 psm. g) zkona. 11. Daovm vdajem je tak domen a) silnin da, da z pidan hodnoty a spotebn da, pokud souvisej s daovmi vdaji, vetn dan z pidan hodnoty z titulu nesprvn odveden dan na vstupu, b) da z nemovitost a da z pevodu nemovitost, jestlie byly uhrazeny. 12. Daovm vdajem je tak nhrada za neuplatnn dan pi nesplnn zkonn registran povinnosti podle v platnm znn. 13. Za daov vdaje na bezpenost a ochranu zdrav pi prci a hygienick vybaven pracovi podle 24 odst. 2 psm. j) bod 1. zkona se povauj vdaje (nklady), kter je zamstnavatel povinen hradit vetn vdaj na pozen osobnch ochrannch pracovnch prostedk podle obecn zvaznch prvnch pedpis. 14. Daovmi vdaji na zvodn preventivn pi poskytovanou zazenmi zvodn preventivn pe nebo na preventivn pi poskytovanou smluvnmi lkai, v rozsahu stanovenm zvltnmi pedpisy podle 24 odst. 2 psm. j) bodu 2. zkona, jsou vdaje (nklady) souvisejc se zajitnm preventivnch vstupnch, periodickch, mimodnch, adovch, nslednch a vstupnch prohldek zamstnanc podle platnho znn pedpis o posuzovn zdravotn zpsobilosti k prci (smrnice . 49/1967 Vstnku MZd, ve znn smrnic . 17/1970 Vstnku MZd SR, registrovan ve Sbrce zkon v stce 2/1968 a v stce 20/1970, a zkon . 187/2000 Sb., o nemocenskm pojitn, ve znn pozdjch pedpis), 32 98 zkona o DPH, ve znn innm do 31.3.2011, nebo da stanoven nhradnm zpsobem podle 98 zkona o DPH,

nehrazen zdravotnmi pojiovnami. Vstupnmi prohldkami se pro uveden el rozum jak vstupn prohldky ped uzavenm pracovnho pomru podle zkona . 262/2006 Sb., zkonk prce, ve znn pozdjch pedpis (dle je zkonk prce), tak pi peveden zamstnance na jinou prci za trvn pracovnho pomru. Okruh zdravotnch vkon a lkaskch prohldek spadajcch do zvodn preventivn pe, hrazench zdravotnmi pojiovnami, vymezuje 35 zkona . 48/1997 Sb., o veejnm zdravotnm pojitn a o zmn a doplnn nkterch souvisejcch zkon, ve znn pozdjch pedpis. Za lkask prohldky a lkask vyeten stanoven zvltnmi pedpisy se povauj mimo jin lkask vyeten zamstnanc vykonvajcch non prci, a lkask vyeten mladistvch ped vstupem do pracovnho pomru podle zvltnho prvnho pedpisu (zkonk prce). 15. Vzdlvacmi zazenmi podle 24 odst. 2 psm. j) bod 3. zkona se rozumj pouze zazen slouc ke vzdlvn vlastnch pracovnk. Za vzdlvac zazen se povauje i matesk kola zapsan do kolskho rejstku podle zkona . 561/2004 Sb., o pedkolnm, zkladnm, stednm, vym odbornm a jinm vzdlvn (kolsk zkon), ve znn pozdjch pedpis. Matesk kola nezapsan do kolskho rejstku podle kolskho zkona je pro ely zkona posuzovna jako pedkoln zazen. Daovmi vdaji jsou vdaje (nklady) souvisejc s provozem tchto vzdlvacch zazen, pokud tato zazen slou pouze ke vzdlvn vlastnch pracovnk. Jsou-li tato zazen vyuvna tak ke vzdlvn jinch osob nebo k jinm elm, lze do daovch vdaj zahrnout pouze st provoznch vdaj (nklad) souvisejcch se vzdlvnm vlastnch pracovnk, stanovenou podle vhodnho kriteria (nap. lkodny, doba trvn jednotlivch innost). Pro st vdaj (nklad) vynaloench na vzdlvn jinch osob nebo na jin ely plat ustanoven 25 odst. 1 psm. k) zkona a daov vdaje se uznvaj pouze do ve dosaench pjm. 16. Je-li pi kolench zajitno stravovn (obd nebo oberstven), je jeho cena bez ohledu na formu uvedenou na pozvnce podle 24 odst. 2 psm. j) bod 3. zkona vdajem (nkladem) zamstnavatele, kter vyslal zamstnance na kolen souvisejc s pedmtem innosti zamstnavatele nebo s pracovnm zaazenm zamstnance.

33

17. Daovmi vdaji na provoz vlastnho stravovacho zazen podle 24 odst. 2 psm. j) bod 4. zkona se rozumj vdaje (nklady) spojen s provozem kuchyn s jdelnou, pop. kantny, a to i tehdy, je-li pprava a vdej jdel zabezpeovna jinm subjektem formou sluby v tomto vlastnm zazen. 18. Pokud je v zazen poskytujcm sluby veejnho stravovn

(nap. restaurace, hotel) zabezpeovno stravovn pro vlastn zamstnance provozovatele tohoto zazen a dchodce, kte byli u poplatnka provozujcho toto zazen v pracovn prvnm vztahu pi odchodu do dchodu, uznvaj se vdaje (nklady) obdobn jako ve vlastnm stravovacm zazen. 19. Za stravovn zajiovan prostednictvm jinch subjekt podle 24 odst. 2 psm. j) bod 4. zkona se povauje stravovn smluvn zabezpeen zamstnavatelem v jinm ne ve vlastnm stravovacm zazen nebo ve vlastnm zazen pronajatm na zklad smlouvy o pronjmu. Pitom lze za daov vdaj povaovat pspvek na jedno jdlo za jednu smnu. Pi zajitn stravovn prostednictvm stravenek se cenou jdla rozum hodnota stravenky vetn poplatku za zprostedkovn jejho nkupu. Pro posouzen doby trvn pracovn smny je rozhodn dlka pracovn smny stanoven zamstnavatelem konkrtnmu zamstnanci v souladu se zkonkem prce. 20. Pi zajitn zvodnho stravovn prostednictvm jinch subjekt ( 24 odst. 2 psm. j) bod 4. zkona) formou doven jdel do vlastnch vdejen jsou daovm vdajem krom pspvku, kter se u pltc dan z pidan hodnoty stanov z ceny jdla bez dan z pidan hodnoty, tak vdaje (nklady) spojen s dovozem a vdejem jdel. 21. Vozidlem v pronjmu (njmu) podle 24 odst. 2 psm. k) zkona se rozum tak vozidlo najat v pjovn vozidel. 22. U pltc dan z pidan hodnoty se zahrne do daovch vdaj cena za spotebovan pohonn hmoty bez dan z pidan hodnoty, jestlie je tato uplatovan jako odpoet dan z pidan hodnoty. 23. Pro ely uplatnn daovch vdaj na pohonn hmoty podle 24 odst. 2 psm. k) zkona, pokud sprvce dan nestanov jinak, vede poplatnk evidenci jzd tak, aby takto vynaloen vdaje (nklady) mohl prokzat ( 24 odst. 1 zkona). V evidenci jzd jsou uvdny minimln tyto daje: datum jzdy, cl jzdy, el jzdy,

34

ujet kilometry. Dle poplatnk vede daje o typu vozidla, registran znace (sttn poznvac znace), stavu ujetch kilometr k 1. lednu (ppadn k datu zahjen innosti nebo zahjen pouvn vozidla) a k 31. prosinci kalendnho roku (ppadn k datu ukonen innosti nebo ukonen pouvn vozidla). 24. Vlastnm motorovm vozidlem, kter nen zahrnuto do obchodnho majetku poplatnka, ale v obchodnm majetku poplatnka zahrnuto bylo, se rozum vozidlo tho poplatnka (nap. podnikatel vozidlo vyadil z obchodnho majetku a toto vozidlo pouv nadle pro vlastn potebu a zsti pro podnikn). 25. Nhradou daovch vdaj za spotebovan pohonn hmoty se rozum stka stanoven v zvislosti na potu ujetch kilometr, nkupn cen pohonnch hmot a na aritmetickm prmru vech daj o spoteb pohonnch hmot uvedench vrobcem nebo dovozcem v technickm prkazu motorovho vozidla. Pokud nejsou v technickm prkazu motorovho vozidla uvedeny dn daje nebo je uveden pouze daj o spoteb pohonnch hmot podle esk sttn normy, stanov se daj o spoteb pohonnch hmot podle daje o provozn spoteb pohonnch hmot doplnnho do technickho prkazu oprvnnm orgnem s odkazem na daj stanoven autorizovanou zkuebnou. U vozidel kategorie M1, resp. N1 viz ploha k zkonu . 56/2001 Sb., o podmnkch provozu vozidel na pozemnch komunikacch, ve znn pozdjch pedpis, a ploha . 18 k vyhlce . 341/2002 Sb., o schvalovn technick zpsobilosti a o technickch podmnkch provozu vozidel na pozemnch komunikacch.

Spoteba pohonnch hmot u osobnch automobil kategorie M1 a nkladnch automobil kategorie N1 pro daov ely, pokud tento daj nen uveden v technickm prkazu. Motorov vozidlo Druh osobn automobil nkladn automobil osobn automobil s automatickou pevodovkou nkladn automobil s automatickou pevodovkou Kategorie M1 N1 M1 N1 Spoteba pohonnch hmot v litrech/100 km Benzin Motorov nafta 6,9 7,6 7,6 8,4 5,8 6,4 6,4 7,0

35

Je-li vak v technickm prkazu vozidla vedle daje o spoteb podle esk sttn normy uveden tak daj o spoteb pro ely normovn "S", lze pout tento daj samostatn. 26. Pokud poplatnk uplatuje daov vdaje na pohonn hmoty ve vi nhrady vdaj za spotebovan pohonn hmoty, lze v zvislosti na pouvanm zpsobu evidence spotebu pohonnch hmot zjiovat jako hrn dlch vdaj (nklad) za spotebovan pohonn hmoty za cel vozov park poplatnka. 27. Pi vyuvn motorovho vozidla, kter je zahrnuto v obchodnm majetku poplatnka nebo v pronjmu, jak pro sluebn, tak i pro soukrom ely zamstnanc a u kterho tud ani neme bt uplatnn pauln vdaj na dopravu, se neuplatuje reim pomrn ve nklad (daovch vdaj), nap. podle 28 odst. 6 zkona, nebo tento reim nen uplatovn ani pro pomrnou vi poizovac ceny motorovho vozidla zahrnovan podle 6 odst. 6 zkona do zkladu dan zamstnance (spolenka), kter rovn nen zvisl na skutenm fyzickm opoteben, resp. na potu ujetch kilometr. Pitom vdaje (nklady) za pohonn hmoty jsou daovm vdajem pouze pi pouit vozidla pro sluebn ely. 28. kody vznikl v dsledku ivelnch pohrom, kody zpsoben podle potvrzen policie neznmm pachatelem a zven vdaje v dsledku opaten stanovench obecn zvaznmi pedpisy jsou podle 24 odst. 2 psm. l) zkona daovmi vdaji u poplatnk vedoucch daovou evidenci pouze za pedpokladu, e nebyly ji jako daov vdaje uplatnny, a to ani v pedchozch zdaovacch obdobch. 29. Zvenmi vdaji v dsledku opaten stanovench obecn zvaznmi pedpisy podle 24 odst. 2 psm. l) zkona se rozumj nap. vdaje (nklady) v dsledku zkazu vroby, technologickch postup, pouvn ppravk, nazen likvidace zvat. 30. Ustanoven 24 odst. 2 psm. n) zkona se vztahuje na poplatnka, kter m uzavenou smlouvu s Ministerstvem obrany, a tak na subdodavatele, kter m uzavenou smlouvu navazujc na smlouvu poplatnka s Ministerstvem obrany. 31. Za daov vdaje se povauj tak vdaje (nklady), kter vznikly v souvislosti s pozenm cennch papr (nap. roky z vr a pjek erpanch na pozen cennch papr) a pitom nejsou podle pedpis upravujcch etnictv

36

zahrnovny do poizovac ceny a souasn nejsou neuznatelnmi vdaji (nklady) podle 25 zkona. 32. Za pracovn cesty se povauj tak cesty len statutrnch orgn vykonvan v souvislosti s vkonem tto funkce, pokud se pslun jednn konaj na jinm mst, ne je sdlo spolenosti (drustva). Obdobn se posuzuj i cesty jednatel jako statutrnch orgn. 33. Pi zprostedkovn zamstnn formou doasnho pidlen zamstnance k vkonu prce pro jinou prvnickou nebo fyzickou osobu (agenturou prce pro uivatele) jsou vdaje (nklady) na pechodn ubytovn daovm vdajem u zamstnavatele (agentury prce) za podmnek uvedench v 24 odst. 2 psm. j) bodu 5. zkona, pokud se nejedn o pracovn cestu. Bude-li na zklad smlouvy mezi agenturou prce a uivatelem hradit vdaje (nklady) na pechodn ubytovn uivatel, jsou na stran uivatele vdaje (nklady) na pechodn ubytovn doasn pidlench zamstnanc daovm vdajem tehdy, je-li toto ubytovn uivatelem zajiovno na zklad obchodn-prvn dohody uzaven mezi agenturou prce a uivatelem. Obdobn to plat nap. pro cestovn nhrady, poskytovn ochrannch odv, prodej vlastnch vrobk za ni cenu. 34. Pi posuzovn daovho reimu v ppad mezinrodnho pronjmu pracovn sly podle 6 odst. 2 zkona je tzv. ekonomick zamstnavatel ve stejnm postaven jako prvn zamstnavatel, kter uzavr pracovn smlouvy. Proto veker nklady, kter vynakld tzv. ekonomick zamstnavatel v souvislosti s mezinrodnm pronjmem pracovn sly, se posuzuj shodn jako v ustanoven 24 zkona v ppad nklad vynakldanch zamstnavatelem ve vztahu k jeho kmenovm zamstnancm. 35. Pi zmn v osob njemce u smluv o pronjmu s nslednou koup najatho hmotnho majetku, kter lze podle zkona odpisovat, budou-li zachovny vechny podmnky tto smlouvy, se podmnky podle 24 odst. 4 zkona u poslednho njemce posuzuj tak, jakoby ke zmn njemce nedolo. 36. Pokud v dsledku pedasn ukonen smlouvy o finannm pronjmu s nslednou koup najatho hmotnho majetku dojde k jeho pedasnmu odkoupen njemcem, mus bt splnna podmnka stanoven v 24 odst. 5 zkona,

37

piem od zstatkov ceny, kter je limitem pro stanoven kupn ceny, je mono odest pijatou nhradu za kodu. 37. Daovm vdajem u zamstnavatele jsou tak hrazen dopravn psychologick vyeten (a vyeten neurologick, vetn EEG viz zkon . 361/20 Sb., o provozu na pozemnch komunikacch a o zmnch nkterch zkon (zkon o silninm provozu), ve znn do 31.7.2011) dritel idiskch oprvnn podle 87a zkona o silninm provozu, kter je podle tohoto zkona povinen hradit idi. 38. Daovm vdajem u zamstnavatele je hrada zamstnanci (idii) za vydn pamov karty idie, kterou mus bt idi vybaven podle zkona o silninm provozu. 39. Daovm vdajem (nkladem) je zstatkov cena technickho zhodnocen provedenho njemcem, pokud njemce podle smlouvy uvede pronajat majetek pi skonen njmu do pvodnho stavu, a to ve zdaovacm obdob, kdy byl majetek uveden do pvodnho stavu. 40. Danovm vdajem zamstnavatele jsou vdaje na povinn okovn zamstnanc, ke ktermu je zamstnavatel povinen podle jinch prvnch pedpis a povinn okovn nen hrazeno z veejnho zdravotnho pojitn. 41. Za prokzan daov vdaje se t povauj paualizovan nhrady a nhrady neprokzan z objektivnch dvod v ppad, e je poplatnk (zamstnavatel) poskytuje zamstnancm v souladu se zkonkem prce.

K 24 odst. 7 Za splacen vklad spolenka se nepovauje zven vkladu na zklad zven zkladnho kapitlu z vlastnch zdroj spolenosti s ruenm omezenm nebo akciov spolenosti podle 144 nebo 208 obchodnho zkonku.

K 25 1. Za daov vdaj nelze uznat rozdl, o kter poizovac cena vlastnch akci pesahuje jejich jmenovitou hodnotu pi nslednm snen zkladnho kapitlu. 2. Za odmny podle 25 odst. 1 psm. d) zkona se nepovauj stky vyplacen prvnickou osobou lenovi statutrnch orgn na zklad pracovn prvnho nebo

38

obdobnho vztahu, u kterch je prokzno, e se nejedn o odmny lena statutrnch orgn za vkon funkce, a ze kterch je povinnost srazit da z pjm ze zvisl innosti vetn povinnho socilnho a zdravotnho pojitn. 3. Pro ely aplikace ustanoven 25 odst. 1 psm. d) zkona plat, e pokud spolenost hrad za lena svho statutrnho orgnu pojitn pro ppad kody prokazateln zpsoben spolenosti jednnm tto osoby, jsou tyto nklady daov neuznateln. V ppad pojistnho plnn pijatho spolenost od pojistitele nebo v ppad nhrady kody pijat spolenost od lena statutrnho orgnu se tyto pjmy nezahrnuj do zkladu dan v souladu s 23 odst. 4 psm. e) zkona. 4. Pokud zvltn pedpisy stanov vedle limit i horn hranici jejich zven, jsou daov neuznatelnmi vdaji podle 25 odst. 1 psm. j) zkona vdaje (nklady) vynaloen nad limity vetn jejich zven. 5. Za zazen k uspokojovn poteb zamstnanc nebo jinch osob podle 25 odst. 1 psm. k) zkona se povauj nap. rekrean zazen, pedkoln zazen (vetn mateskch kol nezapsanch do kolskho rejstku podle kolskho zkona), kulturn zazen, podnikov bytov hospodstv, ubytovny a dal zazen, ve kterch jsou zamstnavatelem poskytovny zamstnancm sluby v rozsahu pevyujcm povinnou pi. Toto ustanoven se nevztahuje na zazen vyuvan v rmci pedmtu innosti poplatnka ke komernm elm, tzn. v ppadech, kdy poplatnk provozuje uveden zazen v rmci sv podnikatelsk innosti (v tto souvislosti m pak nap. pslun ivnostensk oprvnn). 6. Ustanoven 25 odst. 1 psm. u) zkona se nevztahuje na vdaje (nklady) spojen s opravou, drbou nebo technickm zhodnocenm najatho majetku, pokud je njemce podle smlouvy k oprav, drb nebo technickmu zhodnocen najatho majetku vzn nebo tak stanov zvltn prvn pedpis. 7. Finannmi vdaji (nklady), jejich daov uznatelnost je omezena podle

ustanoven 25 odst. 1 psm. w) zkona, jsou vedle rok tak vdaje (nklady) souvisejc s vry a pjkami vymezenmi v 19 odst. 1 psm. zk) zkona, jako jsou vdaje (nklady) na obstarn, zpracovn vr a poplatky za zruky. Dalmi vdaji (nklady), kter pedstavuj (nebo by z hlediska dlunka mohly pedstavovat) odmnu placenou za poskytnut vru nebo pjky a tud souvisej s vry a pjkami, jsou nap.

39

nklady na obstarn vru (nap. znaleck posudek vyadovan a vyhotoven bankou, nikoliv posudek vyhotoven jinm subjektem nutno posuzovat individuln),

poplatky

za

zpracovn

vru

(nap.

poplatky

za

posouzen

dosti

a ohodnocen rizika, administrativn nklady), poplatky za bankovn zruky, poplatky za pechod k jin bankovn instituci, jin poplatky pmo souvisejc s vrem nebo pjkou, kter by mohly nahrazovat rokov nklad, provize zprostedkovateli pjky, poplatky za veden vrovho tu a sprvu vru, poplatky za rezervaci prostedk k erpn, poplatky za rezervovan neerpan prostedky, poplatky za pedasn splcen vru, poplatky za zmnu typu rokov sazby nebo typu roen. Za poplatky, kter nesouvisej s vry a pjkami, se povauj nap. odmna ruiteli (vyjma bankovn zruky a jinch obdobnch poplatk bance), penle i jin sankce za nesplcen vru, kursov rozdly, nklady na zajitn vrovho rizika vitele (nap. vyhotoven zstavn smlouvy), nklady na zajitn rokovho, mnovho nebo jinho rizika dlunka (nap. zajiovac derivty), nklady na poradenstv (nap. bankovn, strukturovn financovn). 8. Pi vpotu daov neuznatelnch finannch vdaj (nklad) se doporuuje nsledujc postup s pihldnutm ke konkrtnm podmnkm daovho subjektu: Ve neuznatelnch finannch vdaj (nklad) podle ustanoven 25 odst. 1 psm. w), 25 odst. 1 psm. zm) a 25 odst. 3 zkona o danch z pjm, ve znn

40

zkona . 2/2009 Sb. a zkona . 87/2009 Sb., se u dlunka, kter nen bankou nebo pojiovnou, stanov nap. takto: 1) Nejprve se vypot pomr: 4 (resp. 6) x SVK ---------------------- < 1 Y 2) Pokud je pomr men ne 1, je nutn vypotat koeficient K: 4 (resp. 6) x SVK K = 1-------------------Y 3) Zjist se ve finannch vdaj (nklad), kter nejsou povaovny za vdaje (nklady) daov podle ustanoven 25 odst. 1 psm. zm), a to z vr a pjek od spojench osob. 4) Zjist se ve finannch vdaj (nklad), kter nejsou povaovny za vdaje (nklady) daov podle ustanoven 25 odst. 1 psm. zm), a to z vr a pjek od nespojench osob. Neuznateln roky = v + t + (K x u), kde SVK = stav vlastnho kapitlu k prvnmu dni pslunho zdaovacho obdob nebo obdob, za kter se podv daov piznn, pokud v prbhu tohoto obdob nedojde ke zmn vlastnho kapitlu; dojde-li v prbhu zdaovacho obdob nebo obdob, za kter se podv daov piznn, ke zmn stavu vlastnho kapitlu, je rozhodn prmrn stav vlastnho kapitlu vypoten jako prmr stav vlastnho kapitlu, kdy vhou je pslun poet dn. Ke zmn vlastnho kapitlu v dsledku vykzanho vsledku hospodaen se nepihl. Y = prmr dennch stav vr a pjek ve zdaovacm obdob nebo obdob, za kter se podv daov piznn, od spojench osob. Do vr a pjek se nezahrnuj vry a pjky nebo jejich st, z nich roky jsou soust vstupn 41

ceny majetku a bezron vry a pjky. Za rozhodn den, kdy dochz ke zmn dennho stavu vr a pjek, se povauje den nsledujc po dni hrady spltky vru a pjky. U vr a pjek v ciz mn se kurs pi vpotu prmrnho dennho stavu vr a pjek stanov stejnm zpsobem, jakm se v souladu s etnmi pedpisy oceuj zvazky v ciz mn. K = koeficient; vypot se s pesnost na dv platn desetinn msta podle 146 odst. 3 daovho du. v = finann vdaje (nklady) vyluovan ze 100 % podle 25 odst. 1 psm. zm) z vr a pjek od spojench osob. t = finann vdaje (nklady) vyluovan ze 100 % podle 25 odst. 1 psm. zm) z vr a pjek od nespojench osob. u = ostatn finann vdaje (nklady) z vr a pjek od spojench osob (celkov finann nklady z vr a pjek od spojench osob po odeten finannch nklad ve vi v). 9. Od zdaovacho obdob nebo obdob, za kter se podv daov piznn, zapoatho v roce 2010 se postup uveden v bod 8 pouije na veker finann vdaje (nklady) plynouc ze vech smluv o vrech a pjkch vetn jejich dodatk bez ohledu na datum jejich uzaven. 10. Pi vykzn zpornho vlastnho kapitlu jsou veker finann vdaje (nklady) z pijatch vr a pjek podle 25 odst. 1 psm. w) zkona daov neuznanm vdajem. 11. V ppad, kdy podmnkou daov uznatelnosti rok z pjek a rok z vr je jejich zaplacen, hodnot se splnn podmnek stanovench zkonem nejdve podle 25 odst. 1 psm. w) zkona. Pokud nelze roky podle 25 odst. 1 psm. w) zkona uplatnit jako daov vdaj, nelze je uplatnit ani v ppad jejich zaplacen podle 24 odst. 2 psm. zi) zkona. 12. Exekunmi vdaji (nklady) podle zvltnch pedpis se pro ely 25 odst. 1 psm. y) zkona rozumj i nklady exekuce podle zkona . 120/2001 Sb., o soudnch exekutorech a exekun innosti (exekun d) a o zmn dalch zkon, ve znn pozdjch pedpis.

42

13. Za vdaje (nklady) matesk spolenosti souvisejc s drbou podlu v dcein spolenosti podle 25 odst. 1 psm. zk) zkona jsou vedle vslovn upravench rok z vr a pjek pmo souvisejcch s drbou podlu v dcein spolenosti povaovny zejmna tyto vdaje (nklady) na vkon psobnosti valn hromady dcein spolenosti mateskou spolenost (tzn. m-li tato v dcein spolenosti 100 % podl), spojen s ast zamstnance matesk spolenosti, kter je souasn orgnem nebo lenem orgn dcein spolenosti, na jednn tchto orgn nebo na valn hromad dcein spolenosti, na ast osoby zmocnn k jednn za akcione mateskou spolenost na valn hromad dcein spolenosti, souvisejc s nabdkou pevzet podle 183a a nsl. obchodnho zkonku, jin nklady na uplatnn akcionskch prv. 14. Z vdaj (nklad) uvedench v bod 13. se za vdaje (nklady) pmo souvisejc s drbou podlu v dcein spolenosti povauj vdaje (nklady) vlun souvisejc s vkonem prva spolenka, resp. akcione dcein spolenosti, kter jsou drb konkrtnho podlu pmo piaditeln, a to zejmna cestovn vdaje (nklady), vdaje (nklady) na pracovn volno pslunch zamstnanc, odmna osoby zmocnn k jednn za akcione; vechny tyto vdaje (nklady) se povauj za pm jen v ppad, e se vztahuj pouze k innostem osoby vyjmenovanm v bod 13., sprvn poplatky za veden majetkovho tu, poplatek za sluby archivn, informan a obchodn, odmny organiztorovi regulovanho trhu s investinmi nstroji, znalcm, obchodnkm s cennmi papry, inzerce, poplatky centrlnmu depoziti atd., pokud tyto vdaje (nklady) souvisej s nabdkou pevzet podle 183a a nsl. obchodnho zkonku. 15. Z vdaj (nklad) uvedench v bod 13. se za nepm (reijn) povauje pomrn st nklad matesk spolenosti souvisejcch s vkonem prv akcion nebo spolenk, kter souvis jednak s drbou podlu a jednak i s ostatnmi innostmi spolenosti, a to zejmna

43

pomrn st cestovnch vdaj (nklad), vdaje (nklady) na pracovn volno pslunch zamstnanc, mzdy, odmny osoby zmocnn k jednn za akcione; vechny tyto vdaje (nklady) se v rozsahu jejich pomrn sti povauj za nepm v ppad, e se vztahuj i k jinm innostem osoby, ne innostem vyjmenovanm v bod 13.; pomrnou st tchto vdaj (nklad) se rozum st pipadajc na innosti vyjmenovan v bod 13.,

vdaje (nklady) na dc innost matesk spolenosti vi dcein spolenosti, vdaje (nklady) na sbr a vyhodnocovn informac o vvoji vsledk veker innosti dcein spolenosti a o stavu majetku dcein spolenosti, vdaje (nklady) na telefonick nebo psemn spojen mezi pslunou osobou a dceinou spolenost. Poplatnk me prokzat skutenou vi reijnch (nepmch) nklad zaloenou

na vhodnm ekonomicky zdvodnitelnm kritriu; pitom zpsob stanoven ve daov neuznatelnch reijnch (nepmch) nklad souvisejcch s drbou podlu v konkrtn dcein spolenosti zvolen v jednom zdaovacm obdob lze v nsledujcm zdaovacm obdob zmnit. 16. Podle 25 odst. 1 psm. zk) zkona nejsou vdaje (nklady) matesk spolenosti souvisejc s drbou podlu v dcein spolenosti daov uznateln pouze po dobu drby podlu v dcein spolenosti (pi pemnch do rozhodnho dne). Nklady, kter pslu dcein spolenosti, kter ale v uritch ppadech hrad matesk spolenost, se nezahrnuj pod reim nklad matesk spolenosti podle 25 odst. 1 psm. zk) zkona vzhledem k tomu, e v tomto ppad se nejedn o nklady matesk spolenosti, a tud ani o nklady souvisejc s drbou podlu. 17. Za finann vdaje (nklady), kter plynou z vr a pjek, kde rok nebo vnos nebo skutenost, zda se finann vdaje (nklady) stanou splatnmi, jsou zcela nebo zsti odvozovny od zisku poplatnka, se podle 25 odst. 1 psm. zm) zkona povauj finann vdaje (nklady) z takovch smluv o vrech a pjkch, ze kterch vitel nenese typick riziko vitele, ale riziko investora. Mezi tyto finann vdaje (nklady) se nezahrnuj finann vdaje (nklady) ze smluv o vrech a pjkch, kde zvislost ve finannch nklad na zisku je inverzn, tj. m vy zisk, tm ni finann nklady (vy ziskovost dlunka vyjaduje ni mru vitelskho rizika, a tedy ni rokovou sazbu); 44

rok nebo vnos nebo skutenost, zda se finann vdaje (nklady) stanou splatnmi, bude funkc jinho ekonomickho ukazatele ne vsledku hospodaen, nap. vnos, odpis apod. 18. Ustanoven 25 odst. 1 psm. zn) zkona se nevztahuje na daovou

uznatelnost nklad na pozen pitn vody ve smyslu 3 zkona . 258/2000 Sb., o ochran veejnho zdrav a o zmn nkterch souvisejcch pedpis, ve znn pozdjch pedpis, a to v jakkoli form zajitn pitn vody na pracovitch (vetn balen pitn vody) a dle na pozen ochrannch npoj v souladu se zvltnm pedpisem (hork a studen provozy).

K 26 1. Vrobnmi zazenmi, zazenmi a pedmty k provozovn slueb (vkon), elovmi zazenmi a pedmty, kter jsou samostatnmi movitmi vcmi i pesto, e jsou pevn spojeny s budovou nebo se stavbou, jsou s pihldnutm ke stavebn technickm parametrm, funkci a elu budovy nebo stavby zejmna stroje, pstroje, zazen, konstrukce a pslun technologick rozvody, nap.: zazen vtopen - kotelen (stedotlakch, vysokotlakch, parnch, horkovodnch) a vmnkovch stanic pro prmyslovou vrobu tepla a dle vmnkovch stanic uvedench v bod 2., strojn zazen erpacch stanic vetn jejich podzemnch a nadzemnch ndr, stanic ropnch produkt, strojn zazen peerpvacch a isticch stanic praven vod, isticch a reduknch stanic a zazen na itn odpad vetn men, regulace, dlkovho ovldn, porn bezpenostn zazen a ochrann systmy, kter slou pro protiporn zabezpeen technologickch zazen, zabezpeovac zazen a bezpenostn zazen vetn jejich signalizace v domech a budovch (krom rozvod uvedench ve vysvtlivkch k ploze zkona obsaen v tomto pokynu), zazen pro mstn rozhlas a as (krom rozvod), zabezpeovac zazen leteck, eleznin a mstsk kolejov dopravy, technologick vtahy, zdvihadla, eskaltory a pohybliv chodnky,

45

zazen mostovch kolejovch vah a mechanizovanch vsypek, kovov konstrukce tnch a vrtnch v, chemickho prmyslu a pro obsluhu technologickch zazen,

zemdlsk sila posklizov pravy obilovin a jejich vybaven a strojn vybaven sil pro dlouhodob skladovn,

skladov a lon zazen pro mechanizovan ukldn vetn manipulanch zazen a regl,

stroje a zazen v zemdlsk vrob, strojn zazen dlen, laborato a zkueben, strojn zazen lanovch drah, lyaskch vlek apod. vetn dlkovho ovldn,

strojn zazen kalovho, olejovho, tukovho, pavkovho, odpadovho apod. hospodstv, odpoplkovacho zazen, odsvn zauhlovn, zazen kompresorovch a hydraulickch stanic,

strojn zazen chladren a mrazren ve zvltnch prostorch se strojovnou, rozvodn zazen a osvtlen technologickch zazen vetn pestavitelnch nosnch konstrukc technologickch rozvod k vrobnm zazenm, jejich dispozin uspodn je pmo zvisl na dispozinm uspodn vrobn linky,

strojn zazen transformoven, mnren, spnacch stanic, nhradn zdroje elektrick energie vetn automatiky a akumultor,

automatizovan systmy technologickch proces, zazen prmyslov televize a dispeerskch zazen vetn veln, zazen spojovch zesilovacch stanic a telefonnch telekomunikanch steden, vysokofrekvennch a nzkofrekvennch telekomunikanch zazen, zazen pro datov penosy,

strojn zazen rozhlasovch, televiznch, nahrvacch a filmovch studi vetn osvtlovacch a technologickch klimatizanch studiovch zazen, zazen vysla,

46

zazen kuchyn a vvaoven pro veejn stravovn vetn a mrazrenskho vybaven,

chladrenskho

strojn zazen barvren, istren, prdelen, suren, mandloven, strojn zazen kin, divadel, kulturnch dom a zazen, knihoven, archiv, lzn, koupali, stadion a krematori,

strojn zazen meteorologickch a naviganch stanic, elov zazen pro kolstv, vzdln, kulturu, sport a elov zazen zdravotnickch pracovi,

audiovizuln zazen budov a staveb, pstroje a zazen pro klimatizaci a vzduchotechniku, katodov ochrana potrubnch veden a jinch kovovch konstrukc

vetn vyhodnocovacho a registranho zazen, informan, reklamn a propagan zazen (svteln a nesvteln), krom trvale zabudovanch nosnch konstrukc a elektroinstalace, telefonn stedny, veejn telefonn stanice ve stavebnch dlech, zazen potrubn poty, mechanizovan lvky na myt fasd a oken, antny vetn satelitnch, blokov (spolen) zazen pro kabelov televize a antnn systmy uren pro pjem a rozvod pro vce budov a staveb, resp. astnk, trezory a trezorov skn, nbytek uren k vrobnm elm a provozovn slueb, technologick zazen na vrobu elektrick energie. 2. Samostatnmi movitmi vcmi jsou tak vmnkov, pop. pedvac stanice uveden do uvn po 1. 1. 1995, kter jsou soust rozvod ve smyslu 2 odst. 2 psm. c) zkona . 458/2000 Sb., o podmnkch podnikn a o vkonu sttn sprvy v energetickch odvtvch a o zmn nkterch zkonm, ve znn pozdjch pedpis (dle jen energetick zkon), i pesto, e jsou pevn spojeny se stavebnm dlem, jejich instalace nebyla podmnkou funknosti stavebnho dla pro vydn

47

pvodnho kolaudanho rozhodnut, a dle se vyznauj zpravidla tmito znaky, kter nemus bt splnny vdy souasn: nejsou ve vlastnictv majitele domu, ale dodavatele tepeln energie, jejich instalace probh v rmci rekonstrukc stvajcch nebo vstavby novch systm vytpn pi dosaen vy innosti vroby a rozvodu tepeln energie, pedvac msto je na vstupu z pedvac stanice, tj. na rozhran majetku dodavatele a majetku odbratele, dodavatel tepeln energie m vmnkovou, pop. pedvac stanici umstnu ve stavebnm dle na zklad zzenho vcnho bemene dle 151n a nsl. obanskho zkonku nebo uzaven njemn smlouvy pi dodren podmnky pronjmu nebytovho prostoru anebo na zklad jin smlouvy uzaven v souladu s obecn platnmi pedpisy, vlastnk vmnkov, pop. pedvac stanice je dritelem autorizace dle energetickho zkona. 3. Provoznmi dlnmi dly se pro ely zkona rozum doasn stavby a) jejich doba trvn nen del ne 1 rok, b) jejich doba trvn je del ne 1 rok, ktermi jsou ba) u hlubinnch dol spojovac pekopy mezi jednotlivmi slojemi, dl pekopy a chodby ve sloji vetn jam (kd zsobnk dlnch (kd CZ-CC 230111), ibk (kd CZ-CC 230112), prostorovch dlnch dl (kd CZ-CC 230119), CZ-CC 230119), doplkovch dlnch dl (kd CZ-CC 230119) a vrt (kd CZ-CC 230111), pokud nejsou soust technickho zhodnocen stvajcho dlnho dla nebo soust otvrky novch pater a dle zmhn pekop a chodeb doasn uzavench st dolu, pokud se nemn jejich funkce, bb) u povrchovch lom pohybliv koleje vetn trolej, odvodovac pkopy vetn zchytnch, jmky pro pesuvn erpac stanice, pstupov cesty pro kolov vozidla v tebnch ezech a na vsypce, monitorovac vrty, stabilizan pro kamenn ebra v vetn rmci odvodovacch provozn dren, cesty cesty pesun velkostroj innosti,

podle pemisovanch pesuvnch psovch dopravnk mimo prvotn vybudovn cest podl pesuvnch psovch dopravnk, montn msta

48

pro opravy velkostroj vetn pvodu vody, elektrick energie, telefonnho veden a odvodu odpadn vody, pokud tyto rozvody neslou jinm elm. 4. Provoznmi dlnmi dly nejsou dln dla zatdn do kdu CZ-CC 230111, 230112, 230119, otvrky novch lom, technick zhodnocen ( 33 zkona) a doasn stavby, jejich doba trvn je del ne 1 rok, s vjimkou uvedenou ve vysvtlivce pod bodem 3. psm.b). 5. Elektrick ppojky, plynovodn ppojky a tepeln ppojky podle energetickho zkona, kter odbratel zizuje na svj nklad, jsou pro odbratele pozenm hmotnho majetku, kter se pro ely daovch odpis podle plohy . 1 k zkonu odpisuje v odpisov skupin 4. 6. Odpisy dosplch zvat a jejich skupin se stanov a) jednotliv za kad zve pi individuln evidenci zvat a u tanch zvat, dostihovch a plemennch kon. Vstupn cenou je bu prmrn etn cena za jeden kus nebo cena stanoven poplatnkem ve vztahu k plemenn hodnot, poppad ke st zvete, a to v rmci celkov etn hodnoty stda, b) skupinov podle jednotlivch druh zvat pi skupinov evidenci zvat, s vjimkou tanch zvat, dostihovch a plemennch kon. Pitom vstupn cenou je pi zahjen odpisovn hrn poizovacch cen jednotlivch druh zvat zjitn z etnictv k poslednmu dni pedchzejcho zdaovacho obdob (ppadn k datu zahjen innosti). Pi skupinovm odpisovn lze odpisovat pouze rovnomrn ( 31 odst. 1 psm. a) zkona). Ron odpis lze pi skupinov evidenci zvat stanovit nap. takto: v prvnm roce odpisovn (odpisov skupina 1), podle vzorce P . 20 V . 10 (KS - P)

RO = ----------- + --------- + --------- . 20 , 100 100 100

v dalch letech odpisovn (odpisov skupina 1), podle vzorce P . 20 V . 20 (KS - P)

49

RO = --------------- + -------------- + ------------- . 40 , 100 100 100

kde RO = ron odpis, P = hodnota zvat zaazench do skupiny v prbhu zdaovacho obdob, V = hodnota zvat vyazench ze skupiny v prbhu zdaovacho obdob, KS = konen stav. Pokud je celkov hodnota vyazench zvat ve skupin vy ne hodnota potenho stavu zvat (tj. hodnota zvat na potku zdaovacho obdob nebo k datu zahjen innosti v prbhu zdaovacho obdob), lze uplatnit ron odpis pi skupinovm odpisovn pouze do ve hodnoty zvat, odpovdajc jejich potenmu stavu. Pi pouit jinho zpsobu vpotu odpis zvat ve skupin je poplatnk povinen prokzat, e vypoten odpisy za skupinu odpovdaj hrnu individulnch odpis za tato zvata. 7. Jinm majetkem podle 26 odst. 3 psm. a) zkona je i technick zhodnocen ( 33 zkona) proveden na etn neodpisovanm drobnm hmotnm majetku. Toto technick zhodnocen se zatd do odpisov skupiny, do kter by byl zatdn majetek, na nm bylo technick zhodnocen provedeno, a samostatn se odpisuje podle zkona. Takto postupuje i poplatnk uveden v 2 zkona, kter nevede etnictv, pokud jde o majetek obdobnho charakteru. 8. Daovmi vdaji hrazenmi njemcem podle 26 odst. 3 psm. c) zkona jsou nap. clo, vdaje (nklady) na dopravu, mont, zprostedkovatelsk plata (provize) a jin platy souvisejc s uzavenm smlouvy. 9. Odpisy za kad jednotliv hmotn a nehmotn majetek uplatovan jako

daov vdaj, mus bt vedeny prkaznm zpsobem po celou dobu odpisovn.

50

K 27 1. Pstitelsk celky trvalch porost s dobou plodnosti del ne ti roky jsou hmotnm majetkem vylouenm z odpisovn do konce zdaovacho obdob, pedchzejcho zdaovacmu obdob, ve kterm doshly plodonosnho st. Pro uren plodonosnho st, kter nen upraveno prvnm pedpisem, je rozhodujc vnitn smrnice vychzejc z platnch agrotechnickch lht. 2. Umleckmi dly vylouenmi z odpisovn jsou i umleck dla (samostatn movit vci), u nich skonila doba trvn prv podle zkona . 121/2000 Sb., o prvu autorskm, o prvech souvisejcch s prvem autorskm a o zmn nkterch zkon (autorsk zkon), ve znn pozdjch pedpis, a nadle u nich trv prvo na ochranu autorstv.

K 28 1. Odpisy v ppadech uvedench v 28 odst. 3 zkona neme uplatovat podnjemce ( 666 obanskho zkonku). 2. Pomrnou st odpis podle 28 odst. 6 zkona si stanov poplatnk podle vhodn zvolenho kritria (nap. vyuvan plocha, poet ujetch kilometr, pomr vkon a slueb). 3. Organizace zzen zemnm samosprvnm celkem pslun hospodait s majetkem svho zizovatele me uplatovat daov odpisy v souladu s 28 odst. 1 zkona jen, pokud m k tomuto majetku vlastnick prvo.

K 29 1. Za majetek pozen platn se podle 29 odst. 1 psm. a) zkona povauje pouze majetek nabyt koup nebo smnou. 2. Pi zruen registrace pltce dan z pidan hodnoty podle zkona o DPH se u odpisovanho hmotnho majetku a nehmotnho majetku stanov zmnn vstupn cena, do jej ve lze majetek odpisovat, jako souet pvodn vstupn ceny a dan z pidan hodnoty, o kterou je pltce povinen snit nrok na odpoet dan podle 79 odst. 4 a 7 zkona o DPH; pitom u zrychlenho odpisovn ( 32 zkona) se souasn o tuto stku zv i zstatkov cena. U nehmotnho majetku

51

poplatnk pokrauje v odpisovn ze zmnn vstupn ceny snen o ji uplatnn odpisy od msce nsledujcho po msci, v nm byl povinen snit nrok na odpoet dan z pidan hodnoty. Obdobn jako u nehmotnho majetku postupuje poplatnk i u hmotnho majetku odpisovanho podle 30 odst. 4 a 6 zkona. 3. Pi zaregistrovn pltce dan z pidan hodnoty podle zkona

o DPH, pokud poplatnk nepostupuje podle pokynu k 24 odst. 2 bod 5. a 6., se u odpisovanho hmotnho majetku a nehmotnho majetku stanov zmnn vstupn cena, do jej ve lze majetek odpisovat, jako rozdl pvodn vstupn ceny a dan z pidan hodnoty, kterou pltce uplatn jako nrok na odpoet dan podle 79 odst. 1 a 3 zkona o DPH; pitom u zrychlenho odpisovn ( 32 zkona) se souasn o tuto stku sn i zstatkov cena. U nehmotnho majetku poplatnk pokrauje v odpisovn ze zmnn vstupn ceny snen o ji uplatnn odpisy od msce nsledujcho po msci, v nm uplatn nrok na odpoet dan z pidan hodnoty. Obdobn jako u nehmotnho majetku postupuje poplatnk i u hmotnho majetku odpisovanho podle 30 odst. 4 a 6 zkona. 4. Soust vstupn ceny nejsou dan uveden v 25 odst. 1 psm. s) zkona. 5. Soust vstupn ceny je i da z pidan hodnoty, a to a) u nepltce dan z pidan hodnoty, b) u pltce dan z pidan hodnoty, kter neuplatnil nrok na odpoet dan nebo nem nrok na odpoet podle zkona o DPH). 6. U souboru movitch vc se vstupn cena stanov jako souet cen jednotlivch vc; pitom jednotliv vci souboru mohou mt cenu i ni, ne je minimln vstupn cena uveden v 26 odst. 2 zkona. 7. U poplatnka, kter vyvolal potebu peloky rozvodnch zazen a veden, tj. peloky nap. energetickch, telekomunikanch, vodovodnch, kanalizanch a jinch veden, zazen pro rozvod tepla a plynu, komunikac, je hrazen stka vdajem souvisejcm s vstavbou novch stavebnch dl (budov, dom, hal, staveb) nebo jejich technickm zhodnocenm. 8. Pi vmn nedln sousti stavebnho dla proveden po 1. 1. 1995, kter je od tohoto data samostatnou movitou vc ( 26 odst. 2 zkona), lze v ppad, kdy poplatnk neuplatn pomrnou st zstatkov ceny vyazovan

52

vci jako daov vdaj, nadle pokraovat v odpisovn z pvodn vstupn (zstatkov) ceny stavebnho dla. 9. Zstatkov cena vyazenho dosplho zvete odpisovanho skupinov se pro ely 29 odst. 2 zkona stanov jako podl zstatkov ceny skupiny zvat na konci zdaovacho obdob a prmrnho stavu zvat tto skupiny ve zdaovacm obdob. Prmrn stav se vypote jako aritmetick prmr stav zvat ve skupin na potku a na konci zdaovacho obdob. 10. U nabyvatele nepenitho vkladu, kter podle 30 odst. 10 zkona pokrauje v odpisovn zapoatm pvodnm vlastnkem, lze vstupn cenu, ze kter odpisoval pvodn vlastnk, zvit o rozdl mezi ocennm nepenitho vkladu a v vkladu vyplcen spolenkovi obchodn spolenost podle 163a odst. 3 obchodnho zkonku.

K 30 1. Pi zmn uvn stavby z doby trval na dobu doasnou se odpisy stanov tak, e se neodepsan st vstupn ceny hmotnho majetku snen o uplatnn odpisy (tj. zstatkov cena) rozpot na zbvajc dobu trvn stavby stanoven na zklad rozhodnut stavebnho adu; pitom pi zahjen odpisovn doasn stavby vetn zaokrouhlovn odpis se postupuje podle 30 odst. 7 a 9 zkona. Pi zmn uvn stavby z doby doasn na dobu trvalou ve smyslu 30 odst. 2 zkona je mon pokraovat dle v odpisovn trval stavby jen rovnomrnm zpsobem, tj. podle 31 zkona pi pouit sazby v dalch letech odpisovn. Vzhledem k tomu, e doba odpisovn trvalch staveb je stanovena v 30 odst. 1 zkona jako doba minimln, je nutn stavbu odpisovat minimln po zkonem stanovenou dobu, tzn. zbvajc neodepsanou st dosavadn doasn stavby odpisovat minimln po dobu, kter zbv do potu let uvedench v 30 odst. 1 zkona. Zbvajc dob odpisovn by mla bt pizpsobena i ron sazba (poplatnk ji me snit), kterou bude ron odpis vypotn ze vstupn ceny. 2. Technick zhodnocen dokonen na hmotnm majetku, kter je odpisovn podle 30 zkona, neprodluuje dobu odpisovn tohoto hmotnho majetku, pokud ze zkona nebo jinho prvnho pedpisu nevyplv jin prvn prava.

53

3. Zvol-li poplatnk zpsob odpisovn podle 30 odst. 7 zkona s pesnost na cel msce, me v msci, kdy zahj (ukon) odpisovn v prbhu msce, stanovit vi odpisu za tuto st msce s pesnost na dny. 4. V odpisovn zapoatm pvodnm vlastnkem podle 30 odst. 10 psm. b) zkona pokrauje za podmnek stanovench tmto ustanovenm i poplatnk, kter nabyl hmotn majetek vkladem kraje.

K 32 Pi podn daovho piznn za zdaovac obdob, kter nsleduje po podn daovho piznn za st zdaovacho obdob, se pi vpotu ronho odpisu podle 32 odst. 2 psm. b) a odst. 3 psm. b) zkona pouije shodn rozdl mezi piazenm koeficientem zrychlenho odpisovn a potem zdaovacch obdob, po kter byl hmotn majetek ji odpisovn, jako rozdl, kter byl pouit pi vpotu ronho odpisu za st zdaovacho obdob (z tohoto dvodu se poet zdaovacch obdob nemn).

K 33 Za zmnu technickch parametr podle zkona se nepovauje jen samotn zmna pouitho materilu, a to i v ppad vmny oken s devnm rmem za okna s rmem plastovm, pokud zstanou zachovny pvodn rozmry oken a poet vrstev skel oken. Za technick zhodnocen se rovn nepovauje vybaven motorovho vozidla zimnmi pneumatikami.

K 34 odst. 1 Uplatnn daov ztrty u prvnickch osob je limitovno uplynutm

pti zdaovacch obdob definovanch v 17a zkona jako obdob zdaovac. K stem obdob, za kter se podvaj daov piznn ve stanovench ppadech, pokud se nachzej mezi tmito pti zdaovacmi obdobmi nsledujcmi po obdob, za kter byla daov ztrta vymena, se v rmci aplikace asovho omezen pevoditelnosti daov ztrty nepihl; pitom v tchto daovch piznnch lze daovou ztrtu rovn odest, ani by tm byl ovlivnn celkov poet zdaovacch obdob, po kter lze daovou ztrtu uplatovat.

54

K 35a a 35b 1. Podle ustanoven 35a odst. 1 a 35b odst. 1 zkona me poplatnk uplatnit slevu na dani poprv za to zdaovac obdob, ve kterm splnil veobecn a zvltn podmnky a obdrel nejpozdji do termnu pro podn daovho piznn za toto zdaovac obdob Rozhodnut Ministerstva prmyslu a obchodu o pslibu investinch pobdek podle zvltnho prvnho pedpisu. Obdr-li poplatnk Rozhodnut Ministerstva prmyslu a obchodu a po lht pro podn daovho piznn, lze formou podn dodatenho daovho piznn uplatnit slevu na dani i za zdaovac obdob, ve kterm ji byly splnny veobecn a zvltn podmnky. 2. stka S2 pro ely 35b zkona se vypote pi prvnm uplatnn slevy na dani ze zkladu dan, kter se zjiuje za jedno ze dvou zdaovacch obdob bezprostedn pedchzejc zdaovacmu obdob, za kter lze slevu na dani uplatnit poprv. stka S2 (ta, kter je vy ze dvou urench zdaovacch obdob) se v dalch zdaovacch obdobch a do zdaovacho obdob zapoatho v roce 2007 upravovala pouze o hodnoty jednotlivch mezironch odvtvovch index. Od zdaovacho obdob zapoatho v roce 2008 se stka S2 v dalch zdaovacch obdobch vypote s pouitm aktuln sazby dan, tj. sazby dan platn pro zdaovac obdob, za kter se sleva na dani zjiuje, a dle se upravuje o hodnoty jednotlivch mezironch odvtvovch index.

K 35ba K 35ba odst. 1 psm. b) Vlastnmi pjmy manelky (manela) se rozum hrn vech vlastnch pjm dosaench ve zdaovacm obdob nesnench o daov vdaje (hrub pjem) vetn pjm, kter podlhaj srkov dani nebo jsou osvobozeny od dan z pjm fyzickch osob nebo nejsou pedmtem tto dan. Nepihldne se vak k pjmm uvedenm v 3 odst. 4 psm. b) zkona a pjmm uvedenm v 35ba odst. 1 psm. b) zkona, kter jsou taxativn v zkon vymezen takto: dvky sttn sociln podpory (viz zkon . 117/1995 Sb., podpoe)), tj. a) dvky poskytovan v zvislosti na vi pjm jako pdavek na dt, a 55 o sttn sociln

podpoe, ve znn pozdjch pedpis (dle jen zkon o sttn sociln

b) ostatn dvky, jako rodiovsk pspvek, dvky pstounsk pe (pspvek na hradu poteb nezaopatenho dtte, odmna pstouna, pspvek pi pevzet dtte a pspvek na zakoupen motorovho vozidla), porodn a pohebn, dvky sociln pe a dvky pomoci v hmotn nouzi podle zkona . 111/2006 Sb., o pomoci v hmotn nouzi, ve znn pozdjch pedpis, sttn pspvky na penzijn pipojitn se sttnm pspvkem podle zkona . 42/1994 Sb., o penzijnm pipojitn se sttnm pspvkem a o zmnch nkterch zkon souvisejcch s jeho zavedenm, ve znn pozdjch pedpis, sttn pspvky podle zkona o stavebnm spoen a o sttn podpoe stavebnho spoen (viz zkon . 96/1993 Sb. a zkon . 42/1994 Sb.), stipendium poskytovan studujcm soustavn se pipravujcm na budouc povoln (soustavn pprava na budouc povoln se posuzuje podle zkona o sttn sociln podpoe), sociln sluby a pjem plynouc z dvodu pe o blzkou nebo jinou osobu, kter m nrok na pspvek na pi podle zkona . 108/2006 Sb., o socilnch slubch, ve znn pozdjch pedpis. U manel, kte maj majetek ve spolenm jmn, se dle do vlastnho pjmu manelky (manela) pro ely slevy podle tohoto psmene nezahrnuje pjem, kter plyne druhmu z manel (nap. nemovitost ve spolenm jmn manel je vloen do obchodnho majetku podnikajcho manela a ppadn pjem z pronjmu tto nemovitosti se zdauje u manela, kter m nemovitost vloenou do obchodnho majetku viz 7 zkona); a pjem, kter se pro ely dan z pjm povauje za pjem druhho z manel (nap. pjmy z pronjmu nemovitosti ve spolenm jmn manel, se zdauj jen u jednoho z nich viz 9 odst. 2 zkona nebo pjmy z prodeje nemovitosti nezahrnut v obchodnm majetku, se rovn zdauj jen u jednoho z nich viz 10 zkona). V ppad, e rodie neij spolu, uprav soud rozsah jejich vyivovac povinnosti nebo schvl jejich dohodu o vi vivnho (viz zkon . 94/1963 Sb., o rodin, ve znn pozdjch pedpis). Toto vivn je ureno jen dtti a do vlastnho pjmu manelky (manela) se nezahrnuje. stky pijat nad rmec takto stanovenho vivnho se do vlastnho pjmu zapotvaj. 56

K 35ba odst. 1 psm. d) Za jin dchod, u nho jednou z podmnek piznn je invalidita poplatnka, se povauje podle 50 odst. 2 psm. d) zkona . 155/1995 Sb., o dchodovm pojitn, ve znn pozdjch pedpis, vdovsk (vdoveck) dchod, na kter m nrok vdova (vdovec) invalidn ve 3. stupni po uplynut jednoho roku od smrti manela (manelky).

K 35c odst. 6 Za dt pevzat do pe nahrazujc pi rodi se povauje dt osvojen, dt, je bylo pevzato do tto pe na zklad rozhodnut pslunho orgnu, dt, jeho rodi zemel, a dt manela, kter mu bylo sveno do vchovy rozhodnutm soudu.

K 36 1. Za dividendov pjem z asti v akciov spolenosti definovan v 36 odst. 2 psm. a) zkona lze povaovat pouze pjem plynouc ze zisku po zdann nebo z fondu vytvoenho ze zisku po zdann, kter byl schvlen podle vsledku hospodaen k rozdlen. Nelze proto pod nj podadit jakkoliv pjem plynouc z asti spolenka v akciov spolenosti, jeho zdrojem jsou kapitlov fondy spolenosti, kter nebyly vytvoeny ze zisku akciov spolenosti. 2. Pokud vypodac podl pi zniku asti spolenka v obchodn spolenosti nebo lenstv v drustvu je vyplcen ve spltkch ( 36 odst. 2 psm. a) zkona), uplatn se nabvac cena podlu jako daov vdaj do ve pjm z prvn spltky. st nabvac ceny podlu pevyujc pjmy z prvn spltky se uplatn jako daov vdaj proti pjmm plynoucm z bezprostedn nsledujc spltky. Uveden postup se uplatn i u nsledujcch spltek. Obdobn se postupuje pi vyplcen podlu na likvidanm zstatku ve spltkch. 3. stkami pouitmi ze zisku po zdann na zven vkladu spolenka nebo lenskho vkladu ( 36 odst. 1 psm. b) a odst. 2 psm. a) zkona) se rozum stky takto pouit z t sti zisku, kter po rozdlen zisku pipad na spolenka nebo lena, ani je mu vyplcena.

57

4. Pjmem z podlu pipadajcho na podlov list pi zruen podlovho fondu snenho o cenu pozen podlovho listu ( 36 odst. 1 psm. b) bod 2 a odst. 2 psm. a) bod 8. zkona) se rozum pjem plynouc podlnkovi pi zruen podlovho fondu podle 98 a 99 zkona . 189/2004 Sb., o kolektivnm investovn, ve znn pozdjch pedpis. 5. Ustanoven 36 odst. 2 psm. c) bod 3. zkona se vztahuje na majetkov podly vznikl podle zkona o prav majetkovch vztah a vypodn majetkovch nrok v drustvech, i v ppad t jejich sti, kter nebyla oprvnnou osobou vloena do drustva nebo obchodn spolenosti podle 13 odst. 2 a 3 zkona o prav majetkovch vztah a vypodn majetkovch nrok v drustvech a vydv se proto podle zvltnho zkona. Vyplacenm majetkovho podlu (nebo sti) se rozum a) pedn penz v hotovosti (v pokladn, sloenkou apod.), b) bezhotovostn pevod penz z tu drustva (povinn osoby) na et oprvnn osoby u banky, c) splacen zvazku, kter m oprvnn osoba u tet osoby, a to povinnou osobou v hotovosti nebo bezhotovostnm pevodem, d) zapoten vzjemnch pohledvek, e) vystaven nebo pedn smnky.

K 38a odst. 9 a k 38g odst. 2 Za pjmy ze zvisl innosti a za funkn poitky ze zahrani se povauj pjmy plynouc poplatnkm od zahraninch subjekt, kte nejsou pltci dan podle 38c odst. 2 zkona.

K 38c odst. 2 Pltcem dan nen stl provozovna, kter vznikla na zklad poskytovn slueb podle 22 odst. 1 psm. c) zkona. Pltcem dan je poplatnk uveden v 2 odst. 3 a 17 odst. 4 zkona majc zazen zzen za elem stavby, stavenit nebo stavebn montnho projektu, pokud fyzick osoby v nm pracujc podlhaj

58

v esk republice zdann, a to i kdy toto zazen nen povaovno za stlou provozovnu; obdobn je pltcem dan poplatnk uveden v 2 odst. 3 a 17 odst. 4 zkona majc zazen, kter nen povaovno za stlou provozovnu podle platn smlouvy o zamezen dvojho zdann (nap. obchodn reprezentace), pokud fyzick osoby v nm pracujc podlhaj v esk republice zdann. K 38d Dohadn poloky pasivn se pro ely dan vybran srkou podle 38d zkona nepovauj za zvazky. K 38f 1. Plynou-li poplatnkovi uvedenmu v 17 odst. 3 zkona pjmy ze zdroj v zahrani, kter jsou zdaovny sazbami dan podle 21 odst. 1 a podle 21 odst. 4 zkona, me se obdobn da zaplacen v zahrani odest jen od t dan, v jejm zkladu jsou obsaeny souvisejc pjmy. 2. Pro aplikaci 38f odst. 4 zkona je dostaujc, e pedmtn pjem proel systmem zdann ve stt zdroje, a to i pes skutenost, e vsledn da me bt nulov.

K 38k odst. 6 Poplatnk me podepsat prohlen k dani podle 38k odst. 4 zkona na stejn obdob kalendnho roku pouze u jednoho pltce dan a tuto skutenost mus tak v prohlen uvst. Zmn-li poplatnk v prbhu kalendnho msce tzv. hlavnho zamstnavatele (jestlie pobr mzdu v tomto msci od vce pltc dan, ale postupn za sebou), me pro ely vpotu zlohy na da podepsat prohlen k dani podle 38k odst. 4 zkona na dal st kalendnho msce t u novho pltce, a to v zkonn lht do 30 dn po nstupu do zamstnn. Oba pltci dan mu pak za tento kalendn msc vypotou zlohu msn sazbou dan podle 38h odst. 2 zkona, ale msn slevu na dani podle 35ba zkona a msn daov zvhodnn me poskytnout poplatnkovi pouze jeden z nich ( 38k odst. 3 zkona); a in tak zpravidla ten, od kterho poplatnk odchz. V ppad, e by poplatnk uplatoval slevu a pop. daov zvhodnn u novho postupnho

59

pltce v tomt kalendnm msci, je eln, aby v prohlen psemn doplnil, e slevu a ppadn daov zvhodnn v kalendnm msci nstupu u pedchozho pltce (pltc) neuplatoval. K 38l odst. 1 psm. b) Za nutn nleitosti potvrzen stavebn spoitelny nebo banky, zahranin banky nebo poboky zahranin banky o stce rok z vru ze stavebnho spoen, z hypotenho vru, pop. z vru poskytnutho stavebn spoitelnou nebo bankou v souvislosti s vrem ze stavebnho spoen nebo s hypotenm vrem se nepovauje originl raztka stavebn spoitelny i banky a podpisu, pokud se jedn o psemnost, z kter lze vyvodit, e byla vyhotovena stavebn spoitelnou nebo bankou pro uritho poplatnka.

K 38l odst. 2 psm. e) a odst. 3 psm. d) Pokud poplatnk nebo zletil dt, na n poplatnk uplatuje daov zvhodnn, studuje na stedn nebo vysok kole v cizin, proke poplatnk nrok na uplatnn slevy na dani podle 35ba odst. 1 psm. f) zkona nebo na daov zvhodnn podle 35c odst. 6 psm. b) bod 1. zkona u pltce dan potvrzenm o studiu vydanm zahranin kolou na urit obdob a v souladu se zvltnm prvnm pedpisem o sttn sociln podpoe rozhodnutm Ministerstva kolstv, mldee a tlovchovy, e takov studium na kole v cizin je postaveno na rove studia na stednch nebo vysokch kolch v esk republice. Za soustavnou ppravu na budouc povoln se povauje i doba kolnch przdnin souvisejcch se studiem v cizin, i kdy se jejich doba bude liit od doby kolnch przdnin v esk republice.

K 38l odst. 3 I v ppad sven dtte do stdav vchovy obou rodi na zklad rozhodnut soudu je z hlediska uplatnn daovho zvhodnn rozhodujc, se kterm z rodi nezletil dt ije v domcnosti. Nerozhoduje tedy, jakm zpsobem se oba vchovn zpsobil rodie o pi o dt v pravidelnch asovch intervalech stdaj. Pitom rozhodnutm soudu o sven dtte do stdav vchovy obou rodi nen rozhodnuto o tom, se kterm z rodi bude t dt trvale v domcnosti. Institut domcnosti je upraven obanskm zkonkem 60 a pslunost k domcnosti

u nezletilch dt stanov dohoda rodi,

jinak by musel o tto skutenosti

rozhodnout soud. Osoba (i dt) me bt ale pslunkem pouze jedn domcnosti. To znamen, e daov zvhodnn na dt sven do stdav vchovy obou rodi me uplatovat kad z rodi ve zdaovacm obdob pouze po dobu, ve kter je dt pslunkem jeho domcnosti, tj. po nkolik kalendnch msc. U dtte, kter je sveno soudem do stdav vchovy obou rodi, nelze ale vylouit ani dohodu rodi, e toto dt bude t nadle v domcnosti jen s jednm z nich, tzn. bez ohledu na rozhodnut soudu o stdav vchov obou rodi. Za tchto okolnost bude pak daov zvhodnn uplatovat po cel zdaovac obdob jen jeden rodi a druhmu z rodi daov zvhodnn nleet nebude. Rovn v ppad stdavho uplatovn daovho zvhodnn na dt mus mezi rodii existovat shoda, aby nedochzelo ke dvojmu uplatovn daov levy. Jestlie se rodie na zpsobu uplatnn daovho zvhodnn na dt sven do stdav vchovy nedohodnou, nelze ne doporuit, aby si jej uplatnili a po uplynut zdaovacho obdob ve svch daovch piznnch u sprvce dan. Skutenost, e dt ije s poplatnkem v domcnosti, prokazuje zamstnanec u zamstnavatele svm estnm prohlenm na tiskopisu Prohlen k dani. Jedn-li se o dt sven do stdav vchovy obou rodi, pi absenci podrobnj pravy v zkon lze doporuit, aby zamstnanec doloil e druh z rodi daov zvhodnn na dan dt ve zdaovacm obdob neuplatuje, resp. e je uplatuje, ale jen po uritou dobu (nap. jeho estnm prohlenm), a je-li tento druh z rodi zamstnn, tak potvrzenm jeho zamstnavatele.

K 38na 1. Limit 80 % pjm zatovanch do vnos podle etnch pedpis

se pro ely ustanoven 38na odst. 2 a 3 zkona stanov takto: X L = ------------------------- x 100 , Y kde L = limit pjm

61

X = trby za zbo a vlastn vkony zatovan do vnos podle zvltnho prvnho pedpisu z innost, kter byly vykonvny v rmci pedmtu podnikn jak v roce uplatnn ztrty tak v roce vymen ztrty Y = trby za zbo a vlastn vkony zatovan do vnos podle zvltnho prvnho pedpisu z innost vykonvanch v rmci pedmtu podnikn v roce uplatnn ztrty. Za trby za zbo a vlastn vkony zatovan do vnos podle zvltnho pedpis se pro ely tohoto ustanoven nepovauj vnosy, kter nelze piadit pmo k jednotlivm innostem (nap. vnosy z prodeje hmotnho nebo nehmotnho majetku, roky, kursov zisky, vnosy z prodeje cennch papr, vnosy z postoupen pohledvek, ostatn vnosy z prvn zaniklch zvazk, vnos vznikl pijatou hradou pohledvky nabyt postoupenm, kter pev jej poizovac cenu apod.) nebo vnosy vyplvajc z etnch metod. 2. Za provozovn stejn innosti v obou porovnvanch obdobch se povauje i ppad, kdy v obdob, za kter byla daov ztrta vymena, dolo pouze k vynakldn vdaj (nklad) za elem dosaen, zajitn a udren pjm a tyto pjmy byly vykzny a v obdob, za kter m bt daov ztrta uplatnna. Daovou ztrtu lze v tomto ppad uplatnit i v situaci, kdy poplatnk doshl v roce vymen podnikn. K 40 U dlnch dl a dalho majetku, kter ped 1. 1. 1993 nebyl odpisovn v zvislosti na dob jeho trvn, se ponaje rokem 1993 pi stanoven ronho odpisu vychz z podlu jeho zstatkov ceny a zbvajc doby trvn. ztrty nevznamnch, ojedinlch pjm mimo rmec pedmtu

K ploze . 1 Nedlnou soust stavebnch dl je i technick vybaven stavebnch dl, zahrnujc nap.: vnitn rozvody studen a tepl vody (vetn rozvod pro stedn vytpn), pry a souvisejc regulan a mic technika s vjimkou vmnkovch stanic uvedench v pokynu k 26 zkona v bod 2., 62

vnitn rozvody kanalizace, vnitn odpadov achty, vnitn rozvody elektroinstalace vetn nstropnch a nstnnch svtidel a pslunch rozvodnch skn a rozvad, slaboproud a sdlovac vnitn veden, vetn rozvod zabezpeovacch a bezpenostnch zazen, rozvody datovch st, hromosvody,

venkovn

osvtlen

stavebnch

dl

vjimkou

osvtlen

vrobnch

nebo provoznch zazen, osvtlen vkovch objekt, vnitn rozvody vzduchu (klimatizace a vzduchotechnika) a plyn, lokln a stedn vytpn vetn kotl a vmnkovch stanic pro dm (budovu), resp. pro nkolik dom (blok) v domech budovch vtopen a energetickch stavebnch dl), zkladn armatury a vybaven spojen se stavebnm dlem (klozety, vany, umyvadla, dezy, baterie, kuchysk sporky, kuchysk odsvae par, karmy, bojlery, osuovae rukou), prefabrikovan jdra, vestavn nbytek, osobn vtahy a nkladn vtahy, krom technologickch nkladnch vtah uvedench v tomto pokynu k 26 zkona bod 1., zabudovan konstrukce (kovov atd.), slouc k upevovn elovch zazen a pedmt, zabudovan umleck dla v domech a budovch, obklady stn a strop vetn zavench strop (nap. kazetovch), protiporn zazen vetn rozvod a hasicch pstroj, a budovch bez ohledu na druh topnho mdia (krom kotl a vmnkovch stanic v samostatnch

krom porn-bezpenostnch zazen, kter jsou k haen na technologickch zazench a zabezpeovacch zazench a porn signalizace v domech a budovch uvedench v tomto pokynu k 26 zkona v bod 1., stavebn konstrukce jebovch drah vetn pojezdovch kolejnic a sbra, izolace stavebnch dl veho druhu,

63

okenice, me, rolety, aluzie, markzy, dopravn znaky a dopravn znaen.

Ing. Jan Knek, v.r. generln editel

64