CHAPTER IX

Vydvm se hledat hrad Machaerus, kde tanila Salom ped Antipasem. V Zajordni se prochzm ulicemi mskho msta Decapolis, setkvm se s Arabskou legi a nakonec vyjdm do kopc a vidm, co zbylo z Machaerus. Jedu do kickho msta El Kerak a pes pou mm do Petry.

1 Vtina cestovatel se mnou bude souhlasit, e ped tm, ne lovk vyraz na cestu, vdy se najde jedno i dv msta, kter v pedstavivosti iracionln vynvaj. Nkdy nadje v n vkldan ospravedln, asto bvaj alostnm zklamnm. Dvno pedtm, ne jsem vstoupil na pdu Svat zem, jsem byl rozhodnut navtvit Machaerus. Tak zn jmno, kter dostala pevnost v Mobu, kde Salom tanila ped Herodem Antipasem a kde byl sat sv. Jan Ktitel. Kdy jsem se ovem do tohoto problmu pustil, zjistil jsem, e v Machaeru bylo jen velmi mlo lid a e v textech napsanch v poslednm stolet lze zznamy o tto zcenin spotat na prstech jedn ruky. To samozejm jen poslilo mou nalhavou touhu se tam vypravit. Machaerus nebo El Mashanka visut msto, jak mu kaj Arabov, le n vrcholu jedn z nejdivoejch mobskch hor na vchodn stran Mrtvho moe. Nevede tam dn silnice ani cesty a hory jsou pln ozbrojench nomd. V Jerusalm mi ekli, e je nemon se tam vypravit bez doprovodu jzdn policie a e nejlep co mohu udlat, je vypravit se do Zajordn a poptat se na adech v Amnu. Brzy rno jsem proto vyjel autem z Jerusalma a sjel do Jericha. Vidl jsem ndhern pohled na slunce vychzejc zpoza divokch mobskch kopc, rozsvcujc tich vody Mrtvho me a zc pes groteskn pzran kopce dol Jordnu. Palestina kon a Zajodrn zan na most ped Jordn znmm jako Allenbyho most. Je to elezn vojensk konstrukce, a kdy pes ni jedete, jej uvolnn prkna rachot. Od Allenbyho mostu silnice b do milho zelenho dol. Mezi oleandry a obrostl hlom byla podvan, na kterou jsem byl upozornn, abych si j cestou viml: star nmeck houfnice, skren jako ba v hout. Byla to nechvaln znm Jerisk Jane s jej pomoc mohli za vlky Turci ostelovat Betanii. U silnice jsem vidl paste sedc s pukou pes kolena. O kus dl proli ti Arabov s muketami s dlouhou hlavn pehozenmi na zdech a s hrudmi pokrytmi nbojovmi psy. V Palestin a Srii jsou Arabov, alespo technicky vzato, odzbrojeni, ale v Zajordn, kde se nadle pstuje nrodn sport njezd, se dolo k zvru, e nejlep zpsob, jak pechzet ztrtm na ivotech, je nechat vechny nosit zbra. Ndhern dol vedlo do kopc zamlench kvetoucmi mandlonmi. Mezi ervenohndm listovm grantovnk prosvtalo slunce a rozsvcelo sv zele fkovnk a vude tam, kde bylo mezi skalami msto, leely proti temn pd mal shluky penice a jemene. Silnice stoupala na vysokou nhorn ploinu, ohromnou pustou planinu, kter za mskch as bvala jednou z nejproslulejch obilnskch oblast na Vchod. Nyn pust a hol kopce le proti sob navzjem a obloze a silnice po nich b nahoru a dol a vine se kolem jejich plnho okraje, b mli za ml a nikde v dohledu nen iv due. Jednou, nkde za Es Salt na horsk silnici do Derasu se najedno proti obloze objevila postava. Bylo bedun na katanovm konkovi. Pes rozsochu sedla drel puku. Vyskoil odnikud a upen se na ns shora dval. Obvm se, e dokud jsem se docela nejistil, e po ns nemn od boku vystelit, byl jsem docela slep vi jeho ulechtilosti a krse jeho vzhledu. Za zatkou jsem uvidl tboit, ke ktermu tento mu zjevn patil: patnct nebo dvacet nzkch, ernohndch stan postavench ve svahu kopce, opodl bylo uvzanch pr kon, stany byly oteven a pslunci kmene v nich zjevn konali poradu. Vyjma berebskho distriktu v Palestin, skuten beduny uvidte ped vjezdem do Zajordn jen zdka. Zde kmeny pomalu obchz od jedn pastviny k druh, zachovvajce nejstar zvyklosti dt Israele. Oblast, do kter jsem mil je kadmu teni evangeli znm jako Destimst. Vzpomnte si, jak byl pi jedn pleitosti Je nsledovn velkm davem z Galileje a Destimst. Svat Marek nm tak vyprv, e kdy n Pn odeel od hranic Tru a Sidnu, el k jezeru Galilejskmu zemm Dekapole. I mu, jeho dmoni veli do stda svin, byl obyvatelem Destimst a dozvdme se, e odeel a zaal zvstovat v Dekapoli, jak velik vci mu uinil Je. Toto Destimst bylo spojenectv, zprvu deseti, eckch mst. Nkter z nich byla usazena vysoko v hndch horch, kter se mra na Galilejsk moe z vchodu, dal byla umstna jihu u jezera, pobl Jordnu, a dal stla vysoko na vchodn vysoin. Vech deset ovem bylo strategicky rozloeno podl

starodvnch obchodnch cest ovldajcch cestu od Stedozemnho moe pes Jizre'elsk dol a karavann cesty z Damaku do Petry. V Kristov dob to byla skvostn, bohat msta v neustlm kontaktu s eckem a v dennodennm styku s rznorodm zahraninm provozem, kter jimi prochzel z Egypta pes soutsky Petry na sever pes a plynul po dlouh hnd poutn silnici na jih z Damaku. Pokusil jsem se u ukzat, e kdy byl Je v Galileji, nachzel se na jedn z hlavnch tras starovkho svta a Destimst bylo tak malm souostrovm eck kultury v irm ocenu kopc a pout. Kdosi ekl, zapomnl jsem kdo, e civilizace je komunikace, ale kdy cestujete pustinami Zajordn, abyste navtvili zbytky velkho msta, kter je dnes beznadjn uvzl v kopcch, pochopte jak velk je to pravda. Silnice, kter pivdly do Destimst ivotodrnou krev, ji dvno zmizely. Obas uvidte mramorov sloup udatn stojc na kopci nebo zahldnete starodvnou dlabu vybhajc pod uritm hlem do nikam a uvdomujete si, e to jsou posledn znmky velkch cest, kter pivdly do starch mst ivot. Ped devatencti staletmi bych se k Derze blil po dldn vojensk silnici, kter spojovala msta mezi sebou. Potkval bych pochodujc vojensk jednotky, kupce z Damaku, obchodnky z tajemnho skalnho msta Petry daleko na jihu, bohat cestujc z ecka a ma, kolony nkladnch zvat stoupajcch do kopc s evropskmi pancia meme si bt zcela jistii posledn enskou mdou ze Zpadu. Kdy jsem se ale podval nyn, vidl jsem nebezpenou silnici klouzajc kolem okraje hor a kdesi daleko pr sloup stojcch osamle proti obloze. To byla Derza. 2 Tohle mrtv msto bude jednou stejn slavn jako Pompeje a Timgad. Po stalet zstvalo ztracen v nepstupn sti svta, dnes tu ale britt archeologov piln rozpltaj zmatek jeho povalench sloup. Do Derzy lovk pichz poten a okovn tm, e zatmco Gaza, Aaklon, Cesarej Filipova a dal msk msta se obrtila v prach, alespo toto tu zstv se svmi dldnmi, lznmi, zceninami svch chrm, divadel, se svm forem a svmi domy. Lidsk zjem, kter chyb v Baalbeku, je v Derze ptomen. lovk se nedoke postavit na msto vcho v Molochov svatyni, v Derze je ale snadn vidt, jak to musel bt pocit vejt po dnech cestovn pout do tohoto pjemnho eckho msta, s jeho pepychem a spodanm evropskch ivotem. Jak dobr muselo bt slyet kola voz na kamenn dlab a dozvdt se, e v divadle za forem bude odpoledne koovn divadeln spolenost hrt Medeu. Tsn ped tm, ne jsem veel na hlavn ulici Derzy, zastavil jsem se, abych se podval na ohromnou jmu v zemi vlevo od hlavn silnice, kter prochz jin branou. Zde byly pozstatky ohromnho cirku pro gladitorsk souboje a tak obrovskho jezera, nyn vyschlho a zarostlho travou, ve kterm se kdysi vysoko mezi horami sehrvaly nmon bitvy. Je to zvltn dokreslen nrodn povahy Destimst: oblasti osdlen eky zrozenmi z vln. Nkdej jin branou jsem veel do hlavn ulice dldn kamennmi bloky, mezi ktermi vyrela zelen trva pesn tak, jak vyrst z dlaby v Pompejch. Byl tu klid a ticho s pehnanm ztienm smrti. Po obou stranch cesty stly v rozestupech skupiny vysokch sloup a viml jsem si, e pro chodce tu byl zven chodnk. Provoz tk nkladn dopravy po tchto cestch musel bvat ohromn, protoe v kamennch blocch jsou vyjedn koleje. Byl tu tak podzemn kanalizan systm. Viml jsem si, e v cest jet le nkolik kanalizanch jam. Jednou z hlavnch budov ve mst bylo vten eck divadlo, jeho sloupy a post-scenium dosud stoj a jeho lavice se v adch nad sebou zvedaj dochovan tak dokonale, e mete st oznaen jednotlivch ad A B C a tak dl. Vyplhal jsem do jednoho zadnho sedadla a rozhldl se po zceninch msta. Vidl jsem, e hlavn cesta vede na kruhov forum, kde vtina sloup dosud stla a pak b dl, lemovan po obou stranch chrmy a velkmi budovami, aby se pak na severu vytratila mezi travou a bodlky kopce. Pobl krsn fontny, ze kter kdysi ze ty stran tryskala voda, jsem potkal mue, kter byl mohl bt Skot. Byl rusovlas a ml zjeen narudl knr vrchnho seranta. Zjistil jsem, e je Karajec, pslunk jedn z koloni, kter po rusko-tureck vlce v roce 1877 vysadil na okraji bedunskho zem Abdul Hamd. Ml u sebe kl od musea a byl edn poven sprvcem Derzy a tak jsme vyli dl spolen. Mj Armn odmtl opustit sv auto, tebae nikde nebyl nikdo v dohledu. kal, e kdyby na minutku odeel, v aut by nezbylo vbec nic. Byl jsem proto nucen jt do msta bez tlumonka, ale Karajec, kter se ukzal jako nanejv zbavn spolenk, se mnou mluvil docela vmluvn posunkovou e. Zavedl m do napl podzemnch ruin a velmi nzorn mi pedvedl lovka dopvajcho si tureckou lze. Pervav dchal, jako by v n bylo na nj a pli velk horko a mimicky naznail pit vody. Kdy jsem pak, abych prokzal, e jsem

pochopil, pedstral, e ho drbu kartem a poklepvm ho, jeho modr oi se rozsvtily a ml obrovskou radost. Pak jsme vyplhali na mohutnou podestu, kde proti obloze stly zbytky ohromnho chrmu. Nevm, zda to je chrm Slunce nebo chrm Artemis, kter tum byla bostvem Derzy. Peli jsme pes ohromn, pust ndvo, kde z pod naich nohou vystelovaly jetrky, dval jsme se do vyschlch chrmovch kaen a na studen kameny olt. Usadili jsme se na vyven msto pobl divadla, rozhleli se po uhlazen nhorn planin, kter svm tvarem vyvolv podobn dojem jako Cumberland Fells, m ale drsnj barvy a je poset kameny. Vidt velkou mskou silnici, ve mst pod jet tak silnou a dldnou, jak vyklouzne severn brnou, aby se vytratila v bo kopce, bylo cosi pzranho. Pompejemi, jeliko je to velmi psobiv msto, se vdy prochz pli mnoho lid a maj vtipn prpovdky, kter mus lovk poslouchat, ale tich a oputn Derza podobn za jasnho jitra, na svch divokch pustch kopcch kostlivci v pouti, byla msi, na nikdy nezapomenu. Sedl jsem tam a pemtal, zda Kristus nkdy zavtal do mst Destimst. Jak nemon je tvrdit, e v nich nikdy nebyl. Evangelia se vnuj jen poslednm dvma nebo tem rokm jeho ivota. Kdyby se dalo prokzat, e se bhem nezaznamenanch let svho ivota vypravil pes moe do ma, pro by ns to mlo pekvapit? Po cel svj ivot v Galileji byl obklopen cestovnm a zprvami o cestovn. Z kopc za Nazaretem mohl vidt modr moe a lodi vyplouvajc do celho mskho svta. Uen badatel ekne: Je necestoval pro zbavu, ale Je se vdy nechoval jako striktn id. Ptelil se se Samaany. Poruil abat. Cel jeho ivot byl vzpourou proti chladnmu idovskmu formalismu. Pedstavovat si, e nkdy opustil palestinsk behy, me bt zjevn vstedn, jist je ale mon vit, e se pi kad pleitosti nevyhbal pohanskm mstm, kter leela v jeho cest. Rd si pedstavuji, e kdy Je el zemm Dekapole, veel do tchto vstavnch eckch mst, vyhledval stn jejich pjemnch loub, naslouchal hovoru na foru a svm laskavm milujcm okem vidl nco dobrho, co uniklo pozornosti jeho fanatickch souasnk. Nemli bychom zapomnat, e prv jedno z tchto mst Destimst, msto zcela podobn Derze, bylo ureno k tomu, aby se stalo ttem a toitm ivouc Kristovy tradice. Byla to Pella, msto Destimst jin od Galileje, kam prchli jeruzalmt kesan, kdy se Titovy armdy utboily na Olivov hoe. Prv toto eck msto vrtilo svtu bezpen oit svdky Vry. A kdy zaal postupem doby Kristv pbh cestovat po svt, nesla jej pes moe etina. Vrtil jsem se zpt divokou cestou a piel jsem ke starmu mlnu pohnnmu potokem. Vidl jsem, jak k mlnu m njak Arab s pytlem penice pehozenm pes osl hbet. idi el se mnou, protoe jsem se chtl podvat dovnit do staven. Ve slunci pozdnho odpoledne se na kameni pobl krila thl, dosti elegantn, ale pinav bedunka. Na kad stran mla v chp z boku vsazen dva korlky a na tvi mla tetovn. Jej nah nohy byly dlouh a krsn tvarovan. Hrla si s asi ptiletou krsnou holikou, jej bicho ale bylo pern otekl, co je u arabskch dt, kter sn, na co pijdou, bn porucha. Jakmile m ena uvidla, shrben se s divokm vrazem odourala pry a pitom cosi zamruela smrem k idii. Zeptal jsem se ho, co kala. Mysl si, e jste id, kter piel zabrat zemi. ekl. Ale pro by si mla myslet nco takovho? Protoe mte klobouk, odpovdl. To je znmka Jehudy. A t Bh prokleje, kdo nos klobouk, kaj Arabov. Piml jsem ho, aby el zpt a vysvtlil en, e nejsem id, ale e v m zemi nos klobouk vichni. Zaala bt stejn pjemn, jak byla pedtm nevldn. Potsl jsem si s n rukou, co jsem urit dlat neml. Ji to ovem potilo a vedla ns do mlna. Nikdy bych nevil, e v thle dob lze jet vidt funkn msk mln v provozu. Kameny byly ohromn ulov bloky, pozdn msk emesln prce, a myslm, e penici mlely u v dobch, kdy byla Derza jet naivu. Arab a jeho osel stli v temnot mlna a ekali, a se pytel zrn semele. Byl to chlapk pknho vzhledu a v opasku ml zaraenou velkou dku. Zaal na mn mluvit, idi pekldal. Kolik stoj ve va zemi manelky? znla dosti neoekvan vodn otzka. V na zemi manelky nenakupujeme, ekl jsem. Arab mi vnoval pronikav pohled, ve kterm myslm bylo cosi jako opovren.

ekni mu, povdl jsem, e mnoz otcov dvaj svm dcerm penze, kdy se vdvaj. Tohle Araba zejm zaujalo. k, poznamenal idi, e takov otcov mus bt velmi velc hlupci, V Zajordn nic takovho nen. Pochopil jsem, e cena manelek skandln vzrostla a Arab z toho byl otrven. Mluvil o tom s pesn stejnm vrazem a pesn stejnm tnem hlasu, s jakm my debatujeme o dal sixpenci, kterou mme platit na dani z pjmu. Pak pehodil oslovi pes hbet pytel, s obvyklou obadnost se s nmi rozlouil, dotkl se svho ela a prsou a vyel ven na slunce a odeel do kopce cestou bc podle potoka Kdy jsme dorazili do Amnu, mal horsk metropole Zajordn, byla u skoro tma. Nikde ve mst nebylo vidt ani jeden klobouk, rozhodl jsem se proto, e si rno kupm kefji. Naproti kamennmu hotlku se zdvihalo mohutn eck divadlo s msty pro sedm tisc lid. 4 Rno m probudil zvuk dla. Bylo to mal poln dlo. Rna mrn roztsla okna a rozlehla se nad kopci. Dal se ozvaly v minutovch intervalech. Podval jsem se na hodinky. Bylo patnct minut po tvrt. Z toho, jak jsem letmo zahldl Amn pedchoz noci se mi zdlo, e je to msto, kde se me stt cokoliv. Proto jsem vyskoil z postele a peel k oknu. Nebylo vidt nic, ne ohromn a pozorn przdnota eckho divadla pes ulici. Slunko jet nevylo. V przdnch adch hledit jako by se honil stny Sofokla a Euschyla. Ukzalo se, e to jsou dva bedunt pastt kluci ve svch blch koilch. Vzduch znovu roztslo dlo a odkudsi z kopc vzadu jsem slyel barbarsk buen bubn, pitn flten aco se zdlo nemon! kvlen dud. Jeden lovk v hotelov hale mi ekl, e to je zatek muslimskho svtku a e Amir Abudlh ze Zajordn je na cest k modlitb v meit. Vyel jsem do ulic. Prv vychzelo slunce. Vichni lid beli jednm smrem a j za nimi. Ocitl jsem se na okraji neobyejnho davu. Byl zcela arabsk. ejkov z pout sedli na svch konch a na zdech mli pehozen puky. Kolem prochzela vojensk kapela, mui v elegantnch modrch uniformch evropskho stihu, se pi pochodu tvili jako gardist. Pak piel oddl arabskch pitc v tch modrch uniformch, na dudch jim vll krlovsk stuartovsk tartan. Pak davem probhlo vzruen, kon ejk se zaali vzpnat, take jsem ml ponkud zmaten zitek z jednotky karajenskch kopink sjdjcch z kopce mrnm klusem, s vysokmi ernmi astrachnovmi epicemi na hlavch, v dlouhch ernch pltch s arlatovm lemovnm, adami nboj pes hrudi a z kadho kop vlla vesel tanc vlajeka. Dlo znovu zadunlo a ustalo. Kupoli meity v dlce promnilo slunce ve velkou blou houbu zc nad zkmi ulicemi. Bylo ticho. A v tichu veel Amir do meity k modlitb. Veel jsem do jednoho z obchod, kter prv zvedaly rolety a s pomoc dvou nebo t arabskch slov jsem si s nejvt lehkost koupil bedunskou pokrvku hlavy, kefji a agaal z ern zakroucen srsti. Vyzkouel jsem si ji v hotelu a ml jsem radost: pokud jde ist o samotnou tvrdou niemnost, bylo by m tk pekonat dokonce i v mstech znmch jen Lawrenci a Doughtymu. Velk Britnie vrtila Amnu dstojnost hlavnho msta, postaven, kter nezastval od as Starho zkona, kdy bylo hlavnm mstem Amonit. Prv zde, jak k Moj v Deutoronomiu, bylo vidno obrovsk loe obra Oga, krle bnskho. Pedpokld se mimochodem, e ono loe bylo to, na kterm Og spal nikoliv v ivot, ale po smrti, protoe u Amnu bylo objeveno nkolik ohromnch sarkofg. Dnes nm msto, lec v mlkm dol a na okolnch kopcch, nepijde pli velik, ale pro poutn beduny je to oslniv metropole. Skromn kamenn palc, kter britsk vlda postavila pro Amira, stoj na vrcholu kopce s vhledem na msto. Nedaleko m letit Krlovsk letectvo. Vraznou dominantou Amnu je ale sted Arabsk legie. Tento vojensk policejn sbor m jen tisc mu a odhaduje se, e mezi kmeny v okol je deset tisc stelby schopnch puek. Zkon a podek je v Zajordn udrovn tak dobe, e star dmy mohou cestovat pes pou do Petry autem bez ozbrojenho doprovodu a po cest si mohou stovat nanejv na siln drncn, co svd o asn prestii Arabsk legie. Tbor, kde v Amnu sted legie sdl, skt podivn a pro Angliana v exilu dojemn pohled. Na prvn zdn vypad jako dosti podivn kompromis mezi menm pmoskm letoviskem z jinho pobe a oddlenm koloniln vstavy. Jsou tu stovky ovocnch strom a hudebn altn. Kapela nkdy hraje Colonel Bogey se silnm arabskm pzvukem. Po pknch, spodanch cestikch, z jejich trku vybr i ten nejmen plevel hojnost vz, se prochz pvi, krocani, husy a perliky. Dti legion tu maj kolu, kter by mohla stt v Aldershotu, ale vedle n se zved bl meita, jedna z mla Brity postavench meit na svt. V tboe je stedn vznice, kterou by lovk taky mohl oznait za Zajordnskou universitu. Vzni (a vznice je

tm vdy zcela pln) dostvaj po dobu svho uvznn vten technick vzdln. V pouti se s vzenm nepoj dn stigma a mnoz beduni se ostatn nepovauj za pln mue, pokud si neodbyli aspo jeden trest vzen. Proel jsem siln zabarikdovanou branou a vidl, jak st ze t set osmdesti vz, vetn devadesti vrah, piln a spokojen pracuje v prdeln, kuchyni, podkovsk kovrn, kamenolomu, matracov dln a drbe farm. Vzni postavili vechny budovy v tboe. Zbavnm faktem je, e po proputn znan vtina z nich chce vstoupit do legie. Presti Legie je v Zajordn takov, e na syna, kter je policistou, tu jsou hrd stejn, jako jsou irt rolnci hrd na syna, kter se stane knzem. Mu, kter z dt pout udlal prapor gardist, je po cel zdej zemi znm jako Peake Paa. Je to vesel, modrook Anglian spe jemnch zpsob, kter se ped njakmi tyiceti lety narodil na Melton Mowbray. Hrl vznamnou roli v arabskm povstn za posledn vlky. Jeho jmno je tto zemi kouzelnm talismanem. S ctou a zalbenm se vyslovuje od nejvych hor v Zajordn po nejpust stepi. Podailo se mu nco, co neme zvldnout nikdo, kdo nezn, nechpe a nem rd Araby. Ve velen Arabsk legie mu pomhaj dva dal britt dstojnci. 5 Zaal jsem se poptvat ohledn sv cesty do ruin Machaerea. Nen mon, abyste se vypravil na el Mashnaka, bylo mi eeno. Zaprv tam nevedou dn cesty, a za druh byste mohl pijt o ivot. Beduni v kopcch jsou divoc a chud a vae tlo by nejsp ekalo na objeven cel tdny, co by jim dalo pleitost vytratit se na Sinaj nebo jinam. Je nemon Ale j byl rozhodnut, e na El Mashnakaneboli Machaerusvypravm, a udlal jsem jedin: zael jsem kvli tomu za Peake Paou. Opravdu tam chcete jet? ekl. V podku. Budete potebovat policejn doprovod. Bylo mi eeno, e jzdn doprovod a kon se se mnou setkaj tam, kde kon silnice. Vstal jsem ve tyi rno a ohlsil se na policejn stanici, jak je povinnost vech cizinc v Zajordn. Sdlil jsem svj cl a pravdpodobn as nvratu a pak cestoval ti hodiny autem po nejdsivj silnici, po jak jsem kdy jel. Kivolace se vine adou spirl a vlsenkovch zatek pes jedny z nejstranjch hor na vchodn stran Mrtvho moe. Tato silnice byla dokonena teprve nedvno a byla povaovna za takov vdobytek, e na ni brzy mlo bt uvaleno mtn ve vi pr piastr. Jet ale nebylo znmo, zda nkter seky odolaj pokuen ztit se do dol. Byla postavena k uitku tisc Arab ze vech st zem, kte se sjdli k horkm minerlnm pramenm na Zerka Main, o nich se k, e l nejvytrvalej formy revmatismu, znt nerv a vech pidruench chorob. V aut jsem ml obavy mnohokrt, ale nikdy jsem nebyl vystraen tak, jako kdy zaaly bt dvojit vlsenky tak ostr, e bylo nutn zadnmi koly nacouvat ke srzu hlubokmu nkolik set stop. Stail by jedin omyl a auto by se tikrt nebo tyikrt obrtilo ve vzduchu a pak padalo dole v dol z jedn msy na druhou. S levou jsem vjel do hlubok stre, jej svahy byly potsnny do zelena a reziv erven horkou minerln vodou, kter pad po skle v mranech pry. ekali tu na m ti jzdn policist s nhradnm konm. Kdy jsem se jich zeptal, kterm smrem pojedeme, jeden z nich, kter uml pr slov anglicky, ukzal k tm svisl stn protj hory a ekl: Tamhle. Ne jsme vyrazili, prohldl jsem si jet hork prameny Zerka Main. Jejich tam asi deset. Vyvraj ve stri, kter je pli hrozn na to, aby byla krsn, je to hnouc prasklina v sopenm poho proniknut pachem sry a jej kameny jsou potsnn sraenmi minerly z pramen. Prv v tchto pramenech, kterm byly pipisovny magick liv vlastnosti, se koupalo chorobami prolezl tlo Heroda Velkho ped jeho stranou smrt v Jerichu. Jejich star jmno znlo hork prameny Callirrhoe. Tyto prameny navtvilo jen pr Evropan, ale mezi Araby, kte cestuj z ohromnch dlek na velbloudech a na konch, aby se v nich vykoupali, jsou proslul. Jak jsem pochopil, mli tu dnou sezonu jako

v Bath nebo na Harrogate. Zrovna se tu na ni chytali, kolem nkterch pramen stavli jednoduch psteky pro eny a istili tboit. Jeden Arab m zavedl k pirozen tureck lzni vytvoen vstupem horkho pramene v jeskyni. Msto bylo pln pry a v jeskyni bylo takov horky, e jsem je nedokzal snet dle ne minutu. O horkch pramenech mi vyprvl jeden neobyejn pbh: e je objevil ern otrok krle alamouna a e se tu provdla mocn magie. Nedokzal jsem ale pochopit, jak mly tyto pbhy smysl a pointu. Krli alamounovi se pipisuje cokoliv, co je star nebo neznm. Nasedli jsme a vyrazili. Jeden z policist jel v ele s pukou v pohotovosti. Padest yard za nm jel druh, pak j se tetm. Nae cesta vedla pke vzhru korytem vyschlho potoka. Kon si hledali cestu jako horsk kozy. Nad nmi krouil oblohou orel s vrazn blavmi kdelnmi pery a ln mval kdly. Nae stoupn ns zavedlo do zem pustch vd, chmurn pout poset kamenm, kde bylo mon kon tu a tam pustit se do krtkho klusu, a vzhru kluzkmi koryty vyschlch potok, kde jsme kon nechali hledat cestu samotn. Hory vypadaly oputn, ale policista mi ekl, e ns nejsp sleduje sto pr o a ke kadmu pat njak ta puka. Mvte s beduny asto problmy? zeptal jsem se. Vdl jsem, e byl sm beudn, ale hrd na sv postaven pslunka Arabsk legie a pedstavitele britsk vldy. el bych, ekl s opovrlivm pohledem, sm a s przdnma rukama kamkoliv a zatknul celou vesnici a nezvedla by se proti mn ani jedin ruka. Prvn policista najednou pobdl kon do klusu pes docela rovn sek a zamil k velk hromad kamen. Jeho bystr oi zaznamenaly njak pohyb. Kdy se piblil, postavilo se asi deset nebo patnct bedun. Kad z nich ml puku. Kdybych byl sm, myslm, e by m bez velkho pemlen okradli nebo zastelili. Kdy jsem dojel k nim, pedjel star ejk a chytil provaz, kter mi slouil jako uzda. Dal mi obvykl pozdraven pokoje a pozval m, abych s nm jel pes kopec, kde ml postaven stany, na kvu. Je velmi obtn takov pozvn odmtnout, ani byste zpsobili velmi vnou urku, ale j poprosil policistu, aby m jakmkoliv vhodnm zpsobem omluvil. Ti hodiny jsme jeli pes hory, obas jsme hluboko pod nmi letmo zahldli jasn modr vody Mrtvho moe, obas jsme se ponoili do hrozivch prrev v horch nebo plhali jako kozy po stranch svah. Arabt konci pedvdli takov kousky obratnosti, kter by nezvldli ani ponci v Exmooru. Po tech hodinch jsme se dostali na dohled El Mashankavisutho mstaco je jmno, kter v sob jist nese njakou starodvnou vzpomnku na hroznovou Herodovu pevnost. Na mli kolem byly na vrcholu sousedn hory trosky starovkho msta. Byly tu popadan zdi a cosi, co pipomnalo zbytky njak cesty. Tern zaal bt tak drsn, e u ho nezvldali ani kon. Sesedli jsme, nechali je v pi jednoho vojka a zaali se krbat po skalch. Sestoupili jsme do jaksi rokle mezi dvma kopci a narazili na vyvenou starodvnou cestu z lomovho kamene. Dovedla ns k pat vysokho knickho kopce, na kterm nebyla vbec dn vegetace s kluzkmi malmi kameny na boch. Byl to kopec, na jeho vrcholu stvala mocn pevnost Machaerus. Poprv za cel den jsem poctil chladn vnek. Byli jsme 3 700 stop nad Mrtvm moem. Vude kolem ns se zvedaly vrcholy mobskho poho, jeden jejich ps za druhm se skldal proti sob pod modrou oblohou. Nikdy jsem se, ani na Ben Nevis i Snowdonu, neoekval s vtm vzruenm vhled, kter se pede mnou po zdoln kopce oteve. Dva policist se nahoru vydrpali prvn, s pukami pehozenmi pes zda a oporu pro nohy si v uvolnn bidlici hledali rukojemi svch jezdeckch bik. Tu a tam se po kopci rozbhla sprka kamen. Doshli jsme vrcholu a podvali se dol. Pod nmi leela hladina klidn modr vodyMrtv moe. Z protjho behu se zdvihalo poho s jednotlivmi horami navrenmi proti sob ve ztrpen zmti, na zpad se zvedaly a klesaly hnd poutn kopce a daleko na samm okraji oblohy korunovalo nejvy vbek nkolik ernch pendlkovch hlaviekto byly budovy stojc na Olivov hoe. Napravo, tam kde konilo adou slanch kopc Mrtv moe, leely vyblen, popinn slan hromady dol Jordnu, a ve vech tch mlch bl a khaki leela jen jedna zelen plocha, Jericho, a hndou rovinou se vinulo jedno tenk stbrn vlkno eky Jordnu, kter zde konila svou cestu od Galilejskho moe. Na kopci jsem nenael nic ne jmu, zbytky neho, co mohlo bvat klenutou studn a zbytky jedn

star hradby. Pdu pokrvaly drobn zlomky keramiky. N v bo kopce bylo podzemn vzen. Mohlo to bt prv to, kde sv. Jan Ktitel strvil sv posledn dny. Ti nebo tyi autoi, kte zanechali strun popisy tohoto kopce, zmiuj, e je mon vidt zbytky kovovch kruh, ke kterm byli vzni pipoutni etzem, hledal jsem ho ale marn. Obvm se, e pokud byly vidt ped lety, musely od t doby zmizet. Chodby podzem jsou zasut smetm a beduni toulajc se zdejmi kopci je v zim pouvaj jako psteek pro dobytek. Kdy jsem vyplhal zptky na vrchol kopce, zjistil jsem, e kmenov pslunci, kte se dokou se znepokojivou rychlost objevit ve zjevn pustin, postvaj kolem a bav se s policistou. ejk, skvostn patriarcha s orlm nosem a dkm edm vousem, stl a opral se o starodvnou puku. Kdy vtr rozfoukal jeho at, bylo vidt, e vedle avle a dvou zakroucench dk, byl vycpn jet stovkami mdnch nbojnic. Pozval m, abych si s nm vypil kvu, a vypadal, e by m mohl zastelit, pokud odmtnu! Zeptal jsem se, kde m postaven stany a onu ukzal pes dv nebo ti hory. Znovu jsme se zdvoile omluvili a on po nleitm potsn rukama odklusal pry. Sedl jsem open zdy o ve, co zbylo z hradeb hradu Machaeras a pokouel jsem si pedstavit, jak asi musel vypadat pro Ktitele a jeho souasnky. Kuelovit kopec stoj stranou sousednch heben, obklopen na tech stranch srzy a s mobskmi kopci ho spojuje vyven cesta. Tento isolovan kuel byl opevnn dvno ped kesanskou rou idovskm krlem Alexandrem Jannaiem. Herodes, kter ml pro odlehl pevnosti ve, museli v Machaeru vidt jet odlehlej a nedobytnj kopce, ne bylo Herodium, kter se zdvih tm naproti, mezi horami, kter se vr za zpadnm pobem Mrtvho moe. Proto hrad rozil, nov opevnil a na kopcch za nm tak vystavl msto. Z nj zbyly ony trosky a roztrouen kameny, kterch jsem si viml, ne jsme dorazili k vyven cest. Souasn si vystavl asn palc. Kdy byl proto Jan zaten a odsouzen k uvznn na Machaeru, byl pevezen od horkch pramen po msk silnici, kter se kroutila do msta na vrcholu kopce a kolem nj. Pak ho pes msto pevezli k vyven cest vedouc do hradu. Hradby a bastiony tto hrozn pevnosti se vypnaly nad mrtvm svtem. Ve zbrojnicch byly nahromadny nejnovj obrann a ton zbran, stejn jako zsoby olova, bronzu a eleza. Zsobrny a spky byly pln vna, oleje, datl a ohromnch mnostv penice pipravench pro ppad oblhn. V tomto hroznm mst se Jan Ktitel ocitl, odznut od svta a zamen ve vzen na nejhrozivjm mobskm vrcholu. Nkte kritikov uvaovali, e Salom tanila pes Herodem v Tiberias a e s pkazem Ktitele popravit a donst jeho hlavu byli poslni rychl poslov. Kdyby se to mlo stt takhle, trvala by cesta tam a zpt nejmn tyi dny. V takovm kraji jako je Mob se vci nedaj dlat rychle. Jak sv. Marek, tak sv. Matou naznauj, e jakmile byl pijat hrozn poadavek Salom, byla Ktitelova hlava pedloena na tcu tm ihned. Cel atmosfra vyprvn evangelia o tto tragedii nasvduje tomu, e tanec a smrt se odehrly na jednom mst. Nov peklad Bible tempo vyprvn jet zvyuje. Zatmco autorizovan anglick peklad poadavek Salom pevd jako: Chci, abys mi brzy dal na mse hlavu Jana Ktitele. Dr Moffat pekld takto: Chci, aby mi ihned dal hlavu Jana Ktitele na tali. Jsem si jist, e kad kdo nen ovlivnn njakou svou oblbenou theori, po porovnn zprv o smrti sv. Jana, jak je podv Autorizovan verze, eck Nov zkon a peklad dr. Moffata, uzn, e Herodes, Salom, Herodias a Ktitel byli on tragick noci na jednom mst. I kdybychom pedpokldali e se Josephus Flavius ml, je tu pod jet jeden dleit historick fakt, kter ukazuje k tomu, e mstem dje byla horsk pevnost Machaerus. Aby se Herodes mohl oenit s Herodias, musel se zbavit sv prvn eny. Ta byla dcerou nabatejskho krle Aretase z Petry. Jeho zem leela daleko na jih od Machaeru, mezi Mrtvm moem a Arabskm zlivem. Nu a Herodova manelka, kter se o pletichm svho mue s Herodias rychle dozvdla, prchla ke svmu otci. Nejprve zamila na Machaerusznm jako Strn v Arbiea odtud si ji, jak nm l Josephus, pedvali pes hory a pou generlov, a se dostala do zem svho otce. Jakmile Aretas vyslechl pbh sv dcery, vyhlsil Herodovi vlku. Zjevnm postupem jakhokoliv idovskho velitele ohroovanho v t dob z Petry bylo pesunout sv sly a velen do horsk pevnosti Machaerus, nejjinji poloenho hradu na arabsk stran Mrtvho moe a pirozen zkladny pro jakkoliv vlen operace proti Nabatejcm. A myslm, e prv tohle Herodes udlal. Zd se dokonce, e vlka zn ozvnou v tom, co pe sv. Marek o hostech na hostin: zmiuje dvoany, dstojnky a vznamn lidi z Galileje. Pro n vklad je vznamn, e mezi tmi, kdo o veeru Ktitelovy smrti hodovali s Herodem, byli nejvy dstojnci jeho armdy. I kdy nemm pochyb o tom, e djitm tance Salom a Herodovy smrti byl Machaerus, nejsem si

tolik jist, zda stl palc blzko vzen. Pot, co jsem si kuelov kopec peliv prohldl, jsem si pomrn jist, e na nm stl jen opevnn hrad a nic jinho a e pepychov Herodv palc stl na hebeni vchodnm smrem, kde stvalo i msto. Zavolal jsem na policisty, sestoupil z kopce a peel zpt po vyven cest. Jeli jsme k ruinm msta na kopci. Je to ploch, hol vrchol a dobr msto na stavn. Je tu myslm nejmn tveren mle ruin, i spe opracovanho kamene, lecho na hromadch a rozsypanho vude po zemi. Vme, e msto bylo obehnno opevnnou hradbou, jej ve byly vysok sto edest kubit. Pro by Herodes komplikoval innost sv velk pevnosti tm, e by blzko n vysadil msto a navc msto takov velikosti, pokud by to nemlo njak velmi konkrtn el? Myslm, e toto msto bylo vystavno k tomu, aby obsluhovalo velk palc, kter musel stt nkde v jeho stedu. Je znmo, e to byl palc vyprojektovan ve velmi asnm mtku. Jeho kolondy byly postaveny ze sloup tesanch z jednoho kusu kamene a jeho podlahy byly z kus barevnch mramor. Ml pepychov lzn a velkou hodovn s. Na malm kuelovm kopci El Mashnaka pro nic takovho zjevn nen msto. Palc musel stt na hebeni, kter je nyn poset kameny ruin. Na tomto mst tanila Salom ped Herodem Antipasem. Kdy lovk na tomto kopci stoj, me si dosti pesn pedstavit, co se v noci popravy stalo. Herodes, se svm vojenskm tbem, dvorem a samozejm s Herodias a jej dcerou, obvali krlovsk palc. Vude kolem nich zily na kopcch tborov ohn armdy. Byla to noc slavnosti a hodovn. Evangelist nm kaj, e na ni pipadaly Herodovy narozeniny. Pravdpodobnj jeprotoe eck slovo me mt jin vzname to bylo vro jeho nstupu na trn. Ve velk hodovn sni byli pospolu jen mui: tetrarcha, jeho kapitni, lechtici a jeho nejvy sttn initel. Hostina ji skonila. Po barevn mramorov podlaze chodili otroci s lahvemi eckho vna. Pravdpodobn znla njak hudba, plily se vonn ltky a povlvaly temn zclony rozhban pichzejcmi a odchzejcmi otroky. Nemyslm, e by tanec Salom byl vrcholem njak orgie. Pedstavuji si, e to bylo nco mnohem hrozivjho. Myslm, e to byla chladnokrevn a dobe uven zleitost. Mui byli sami. Vme to proto, e Salom musela vyjt, aby se eptem radila se svou matkou, a meme si bt docela jisti, e kdyby Herodias nebyla na hostin, nedovolila by ani, aby tam byla jakkoliv jin ena. A tak byli mui sami se svm nervosnm, nedtklivm vladaem, popjeli vno a nejsp poslouchali, jak vyprv njak star pbh. Tko zapomenout, e hodujete na vrcholu divok hory v pustm kraji. Pedstavuji si, e mnoz Herodovi host mysleli na pustinu rozloenou kolem nich a na hlubok rokle propadajc se do temnoty. Rdi by byli kdekoliv jinde ne na stralivm vrcholu Machaeru, zvedajcmu se ke hvzdm na ramenou pzranho svta. Chybly tu astn, mil zvuky Tiberias, voln lodnk za msn noci na jezee, kik ptk. Na Machaeru byl takov klid a zima. Dokonce i Herodova hodovn s, se svmi barevnmi podlahami a vonnmi lampami se podobala tepl, osvcen hrobce na vrcholu kopce. Hudba najednou zesiluje a zclony se rozestupuj. Do svtla lamp a uhelnch ko vchz njak ena. A mui lec na lehtkch, s vnem ponue se pelvajcm jejich mozky jako mlha, jsou najednou vzhru, ale ne chtem i vn, nbr zdenm a hanbou. Tou enou je toti Salom, v jejich ilch koluje vzneen krev hasmonejskch princ. Pomalu pechz do volnho prostoru. Hudba zesiluje. Sklenice jsou przdn a jsou znovu naplovny. A bl tlo Salom karikuje pohyby egyptskch tanenic a mskch dvat, otroky. Vysoc dvoan, vrchn velitel a pedn muov sleduj podvanou, o kter si myslili, e ji nikdy neuvid: tanc hasmonejskou princeznu, a jejich idovsk due jsou pohlceny studem. Ale Herodv strnouc zrak se rozsvcuje zjmem. Takov ponen vyaduje pemrtnou odmnu. Hudba umlk a nastv ticho, ve kterm nikdo nev, zda m tleskat, dokud nezane tetrarcha sm. Podej m o chce, a j ti to dm. Dvka, jej slva je proslul a v m, odpluje po mramorov podlaze a ven do sn, kde ek Herodias. Vrac se a d o ivot Jana Ktitele. Krl se velmi zarmoutil, ale pro psahu ped spolustolovnky nechtl ji odmtnout. Z palce vypochoduje pes vysok heben k hradu ada vojk. Jejich elezem pobit nohy zvon po vyven cest a zam do kopce ke strnici. V modi noci nad nimi ho hvzdy a hluboko pod sebou mohou vidt stn Mrtvho moe a obrysy Judeje. Poprav se svm meem zam do podzemnho vzen. Vrac se s hlavou Ktitele, jet teplou. Non vtr povlv jeho vlasy. Pochoduj po vysok cest zpt ke svtm palce. idovsk str se od nich v hrze odtahuje. Njak ek se usmv a rukvem let stbrn tc. Z hodovn sn a pes irokou mramorovou podlahu jdou rovnou ped Herodv trn a ped sebou dr hlavu Jana Ktitele na mse. A star, star pbh, kter nikdo neme ani

dokzat, ani vyvrtit, vyprv, e Herodias se pedklonila ze svho sedadla a vrazila mu do jazyka jehlu Vechno mohlo bt samozejm docela jinak. Ale kdo v? J mohu jen zapsat mylenky, kter m napadaly mezi ruinami Machaera. O ti hodiny pozdji jsme unaveni sestupovali k horkm pramenm Zerka Main. Slunce ji opustilo rokli, kter byla nyn jet hrozivj sirnatou zejc ranou v boku zem. Policejn kon, kter prameny dobe znaly, vodou a prou prochzely bez vhn, ale mj se zaal plait a zprvu odmtal pokraovat. Jaksi Arab, kter si postavil u jednoho z pramen zvonov stan a prohlaoval se za hygienickho inspektora tum z Amnu, piel a zaal nm typicky vytbenm zpsobem sv rasy nabzet pohostinnost, kterou jsem velmi ochotn pijal. Zatmco se vnoval pprav aje a myt pohrku a lku, kal nm, e kad rok, kdy nastv putovn k horkm pramenm, jezd sem, usad se tu a dohl, aby se vechno odehrlo tak, jak m. Shrben na lkovinch ve zvonovm stanu jsem popjel hork, sladk aj. Mj hostitel sedl naproti, obklopen vbavou pro svj exilpukou, psem s nboji, petrolejovmi kamnky a bednkou plnou pomeran. Vyzval m, abych penocoval a udlal bych to velmi rd, ale ml jsem dojem, e by to nebylo fr vi tm v Ammnu, kdo vynaloili tolik sil o moji bezpenost a tolik vtipkovali o tom, e se mon nevrtm. Nen tk pochopit, pro mui jako Doughy nebo Lawrence dospli k tak velkmu zalben v poutnch Arabech. I kdy jsem sm vdy narel na jazykovou bariru a vdy jsem se na sebe velmi hnval, e neumm ani slovo arabsky, doku matn, ale pece pochopit, pouto porozumn a vzjemn cty, kter me existovat mezi bedunem a Anglianem. Pou je myslm vten kola a Anglian instinktivn chpe jej pravidla chovn. Aristokracie a vechno vybran, co pichz s vdomou hrdost rasy, pomalu ale jist miz ze svta. V pouti ale tyto vci stle ij. Rozlouil jsem se s hygienickm inspektorem a po hnusnch hodinch ve smykch horsk silmice jsem pi zpadu slunce dorazil na policejn stanici v Ammnu. Vyel legion, zasalutoval, na seznamu pocestnch z toho dne si u m odkrtl vrtil se a popl mi dobrou noc. 5 Nsledujc vyprvn je, obvm se, svou povahou projevem poitkstv, ale mm dojem, e kdyby byl ten na mm mst, pokuen by podlehl a tak jako j se vypravil do Petry. Zdlo se mi absurdn bt poprv a mon naposledy v ivot na vchodn stran Mrtvho moe, jen den cesty od Petry a nevypravit se tam. Skaln msto nem dnou spojitost s kesanskmi djinami, vyjma toho, jak jsem ji zmnil, e vlka mezi krlem Petry Aretasem a Herodem Antipasem vedla na Machaeru ke shromdn lid, kte zpsobili smrt Kristova Pedchdce. Petru, lec v divokch horch mezi Mrtvm moem a akabskm zlivem, bylo donedvna obtn a nebezpen navtvit. Starovk hlavn msto Edmu bylo ztraceno od kickch as a do na doby. Objeveno bylo ped nco mlo vc ne stoletm, kdy se cestovateli Bucrkhardtovi, pevleenmu za muslima, podailo vejt do stre a s asem pohldnout na podivuhodn skaln hroby a to pod zminkou, e chce v sousedn ronov svatyni obtovat kozla. Tat nedoten svatyn zmaila sil Robinsona a Labordeho. Irby a Mangles se museli spokojit s pohledy z velk dlky pomoc svch dalekohled, a dokonce i Dean Stanley, kter cestoval s doprovodem jet v roce 1853, se k mrtvmu mstu ve skalch blil s vdomm, e ho mohou zastavit ozbrojen beduni a poslat ho zpt. Dnes ovem, kdy se na chvli zastavte v Cookov kanceli v Jerusalm, uslyte njakou star Anglianku, jak si domlouv msto ve vprav do Petry a zamlouv si stan v tboe, kter tam Cook na jae udruje. Pokud jste etli knihy mu, kter jsem prv zmnil, bude se vm to zdt jako ir fantasie: zd se sotva mon, aby si bn turista mohl troufnout na msto, kam i zkuen cestovatel a objevitel jet ped njakmi padesti edesti lety vstupovali v ohroen ivota. Mm za to, e za tureck vldy mohlo do Petry zavtat pr turist s odpovdajc ozbrojenou str, ale v na dob je dky sle Arabsk legie poutn silnice z Ammnu do Mannu a Elji povaovan za bezpenou. A kdy po n v sezon drncaj auta a postar blahosklonn Anglianky se svmi manely koukaj do pustiny, nemaj ani tu nejmen pedstavu, e podnikaj cestu, ze kter i drsnmu Buckhardtovi tuhla krev v ilch! Mm nkdy dojem, e tato nevdomost je strnm andlem anglickho lidu. Vyjel jsem zjitra stejnou cestu, j jsem jel na Machaereus, protoe jsem chtl vyjet na horu Nebo, z jejho vrcholu vidl Moj Zaslbenou zemi a na jejich boch pr kdesi odpov jeho tlo v tajnm hrob. Byl jsem vyzbrojen dopisem policejnmu dstojnkovi v Madeb. Pijal m ve svm dom a nabdl mi limondu. Sedli jsme, hovoili a pokuovali, a on mi ukzal sv

mal museum mskch lamp a minc. Zeptal jsem se, zda jsou mezi beduny njac kesan. ekl mi, e ped lety jich tu pr bylo, me slouvali ve svch stanech, ale tm vichni bu pomeli, nebo se usadili ve vesnicch. Zmnil jednu zajmavou koovnickou rodinu, zvanou Azizat, kter tbo v okol Madeby. Jsou to kesan a pvodn pochz ze starodvnho kickho msta El Kerak. Zd se, e v dobch kovch vprav se tato rodina doslechla o spiknut s clem zmasakrovat muslimy, mezi nimi mli mnoho ptel. Varovali muslimy o hrozcm nebezpe a od t doby byli zprotni vech dan. V roce 1912 dolo k jaksi prav daov situace v Mobsku a jejich vsada, kter petrvvala tak dlouho, byla zruena. Ale jet i dnes, ekl dstojnk, bude muslim z El Keraku v ptomnosti lena rodiny Azizat stt. Vyli jsme ven a vydali se strmou nepli vyuvanou cestou na horu Nebo. Obas jsme jeli po msch hol skly, dreli se s autem pi stran kopce a opatrn se plili pes vyschl koryta. Nakonec se cesta vytratila tak jsme vystoupili a zbytek cesty plhali pky. Hora nebo je skoro stejn vysok jako Ben Nevis. Stoup k bezmran obloze a jej vrchol, na kterm by se dala shromdit armda, se smrem k zpadu propad do prostoru. lovk se tam dv dol na hrzn srzy a hndav propasti, kde nikdy nespoinula lidsk noha. Dole je Mrtv moe, klidn a tich jako modr sklo a z jeho protjch beh se v hrbech a hebenech zvedaj steriln hory k dlouhmu rameni Judeje, kde se proti obloze rsuje jedna nebo dv mal tekyto je tyicet mil vzdlen Jerusalm. Je doslova pravda, e z vrcholu hory Nebo mete vidt celou Palestinu. Na jihu vidte hory nad Hebronem, pak judskou a samaskou vysoinu, a dol Jordnu ubhajc k Hermonu. Je to jeden z nejkrsnjch vhled na svt. A na hoe Nebo nen slyet nic, ne pzran zvuk zpadnho vtru pichzejcho od okrajhe hory. Prozkoumali jsme ruiny byzantskho kostela postavenho na mst, kde podle tradice stl Moj, kdy mu Hospodin ukzal celou zemi Giled a po Dan. Je tu pr sloup, njak mosaiky a kmen, o kterm mnii v mskch dobch vili, e je to kmen, na kterm stl Moj. Zatmco jsme si prohleli neuvitelnou plastickou mapu Svat zem, shromdili se kolem ns beduni, kte se zjevuj odnikud jako duchov, a jeden z nich ekl, e jsme pozvni do ejkova stanu. Opustili jsme vtrn vrchol hory Nebo, sestoupili dol a nakonec doli do bedunskho tbora. ejk, mu stednho vku s dkou na opasku, pedstoupil a nabdl nm pohostinnost. Kdy jsme li k ernm stanm, postavili se mut lenov jeho rodiny do ady. Byl jsem kadmu z nich pedstaven, postupoval jsem v ad od jednoho k druhmu a potsal si s nimi rukama. Pak ns pozvali do ejkova stanu, kde byly rozloeny koberce, abychom si na n mohli sednout. Veel hoch s konvic kvy a s nm dal, kter nesl tc s malmi kalky. Nejprve upil ejk. Pak nalil chlapec, kter nesl pohrky, do mho pohrku asi tolik, co by se velo na ajovou liku a j to vypil. Znovu nalila stejn mnostv do pohrku. Vypil jsem to. Pokraoval v nalvn dvek odmovanch jako lk a j se zdvoilmi klonami ke svmu hostiteli upjel. Beduni miluj silnou hokou kvu, kter nim nepipomn kvu, kterou znme my. Bobule stloukaj v modi a pak pidvaj hokou bylinu. ejk pednesl zdvoilou e, kterou mi policejn dstojnk peloil: d vs, abyste zstal a pojedl s nm, ekl policista. Zaal jsem se omlouvat. k, pokraoval dstojnk, e je velk koda, e tak spchte, protoe by pro vs velmi rd porazil ovci. Pvalem zdvoilost jsme se z pozvn vyvlkli a ejk ns pes skly a pole kus cesty doprovzel, a zejm doel na hranice svho tbora, kde se dotkl svho ela a prsou rozlouil se s nmi. Ne jsme se rozlouili s policejnm dstojnkem, nabdl mi arabskho kon. Pemlel jsem, co by se stalo, kdyby lovk pijal vechno, co mu v arabskch zemch tak velkoryse nabz. Cesta do El Keraku vede mnoho mil drsnm kopcovitm krajem, kter se svauje dol, a se nakonec vyrovn a uhlad do zem, kter je napl pout a napl step. Byla to hol zem se vzdlenm horizontem rozbitm mrnmi kopci a hebeny. Jedinm ivm tvorem, kterho jsem za hodinu jzdy vidl, byl lik s krsnm rudm ohonem s blou pikou. Nezvykl podvan v podob vozu nejist uhnjcho jeho smrem vnoval jeden letm pohled a pak zmizel mezi psitmi kopci. Tehdy jsme tak narazili na to, co je znm jako hlavn cesta do Mekky a je to jedna z nejosamlejho eleznic na svt. Jednou tdn projede vlak z Ammnu a pokrauje na jih do Maanu. Je to ona tra, kterou Lawrence se svmi Araby za vlky s takovou chut pod vyhazoval do vzduchu. Obrtili jsme se doprava a vydali se na jih podl tto trati, kter se s tm jak ubhala mle a za ml a hodina za hodinou, stala tm ptelskm a vldnm spolenkem. V jednu chvli jsem dokonce s uritm zchvvem vzruen zahldl jeden

dosti mrtv vyhlejc vagon na vedlej koleji s namalovanmi psmeny H.R.tedy Hedjaz Railway. Odpoledne jsme dojeli ke stanici. Jmenuje se El Katrani. Byly tam ti nebo tyi chatre, policejn stanice, betonov budova ndra a pr telegrafnch sloup, k jednomu z nich byl uvzn bl k. Zastavili jsme se tu, abychom se ohlsili na policii. Pslunk Arabsk legie ns pozval na kvu, my jsme ale ukzali na slunce a ekli mu, e jedeme do El-Keraku. Obrtili jsme se k zpadu a znovu stoupali do kopc a z kopc do hor. Za cel odpoledne jsme potkali jen ti postavy v sedle: mue s potovnm pytlem v doprovodu dvou jzdnch policist. Kdy zapadalo slunce, zahnuli jsme za roh srzu a najednou tu ped nmi, na hebeni ti tisce stop nad moem, na vech stranch steen dsivmi stremi, hjen edmi bastiony a za vysokou kickou hradbou stl El-Kerak, kdysi slavn msto Renaulta de Chatillon. 6 Uvnit hradeb, namsto rytskch palc a kostel, kter by lovk mohl oekvat, jsou bltn chatre, rozbit cesty, stda ovc, a Arabov posedvajc ve stnu hradeb a pstnk. Ticho obas ru klapot poletujcch kopyt, kdy mstem projd dva nebo ti skvostn odn jezdci, vyskakujc a seskakujc do sedel a ze sedel v klusu a pedvdjc si navzjem s divokm kikem a smchem okzal jezdeck triky. Na pahrbcch pokrvajcch jeden z nejohromnjch stedovkch hrad se pasou ovce. V poboench snch, kde kdysi hodovali kici, jsou stda ernch koz a ruiny kaple, kde se modlvali ryti, slou jako stj. Kamkoliv se v El-Keraku hnu, doprovz mn zstup asi ticeti mladch Arab. Zvdav mi jdou v patch a sleduj mn. Pokud se znenadn ohldnu, uteou pry jako plach zvata. Kdy zanou hluet a j se otom, je okamit ticho. Nvtvnci pichz do El Keraku zdka. Z hradnch ochoz se dvm dol do hlubokch str. Daleko na zpad vidm modr pltek Mrtvho moe lec v roztpu kopc. Skvl hrad je v neuvitelnm rozpadu. Ze zkoumn ohromnch klenutch sn do vky zpola zaplnnch troskami a smetm, jde tm strach. V dob Starho zkona byl El Kerak Kir Mobsk, Kir Haraseth nebo Hareseth. V Bibli se o nm mluv jako o neproniknuteln pevnosti. Dnen mstsk hradba a pevnost jsou pozstatky kovch vprav, kdy mlo msto nejvy dleitost, protoe ovldalo karavann trasy z Egypta a Arbie do Srie. Pnem Keraku byl jednu dobu neltostn Renault de Chatilllon, neltostn lupi, hotov Dick Turpin, kter byl kvli astm pepadm muslimskch karavan v neustlm konfliktu se zdvoilm Saladinem. Tento kik neustle vlil s poutnky do Mekky a stemhlav se snel ze sv pevnosti, aby okrdal bohat karavany z Damaku. I kdy Saladin oblhal Karak s pestvkami pt let, pevnost nebyla nikdy zdolna silou zbran. Bhem jednoho oblhn bylo u tak zle, e kici vyhnali sv eny a dti, zejm v pesvden, e ivot v harmu bude lep ne smrt hlady. Pbh ovem k, e Saladin tyto eny zachrnil. Ke kapitulaci byl Kerak donucen a v roce 1183. Jako obyejn jsem navtvil policejn stanici a zaregistroval se tam. Byl jsem prvnm nvtvnkem po nkolika mscch. Stejn jako za tureckch as je i dnes msto vojenskm skladitm, ale msto Turk tu lovk najde pjemn a zdvoil pslunky Arabsk legie. Kdy jsem se zaregistroval, policista, kter mluvil anglicky, se mn zeptal, asi tak, jak by chtl pedvst njakou galerii umn: Chcete si prohldnout nae vzen? Podval jsem se pes elezn me do kamenn mstnosti, kter obsahovala tiaticet vz, pevn zlodj a vrah. Dvali se na ns s smvem a mvali nm rukama. Obyvatelstvo Keraku je kesansk a muslimsk. Kesan jsou rozdleni mezi eckou pravoslavnou a latinskou crkev. Nejzajmavjm kostelem je mal budova zasvcen sv. Ji. Podobn jako dal kostely sv. Ji na Vchod obsahuje sloup s pevn pipevnnm etzem, ke ktermu bvaj pivazovni lenci. Pro by ml bt sv. Ji patronem lenc, netum, v Palestin a Zajordn je ovem velmi rozen vra, e lenou osobu lze vylit, pokud strv noc v kostele sv. Ji. len lidi vodme sem, bylo mi eeno, a na noc je pipoutme etzem ke sloupu. Kostel zamkneme a do rna, mon, sv. Ji jejich dmony vyene.

okovalo m, e se stle udruj tak oividn pohansk zvyklosti. Tuto lbu sny kdysi provozoval Aeskulap a ve starovku byla velmi bn. Nemocn osoba musela strvit ve chrmovch ndvoch. Kdy kesan pemohli star bohy, byla lba sny penesena z chrmu do kostela. Vzpomnm si, e jsem kdesi etl o chrmu Isis, kter byl svou lbou sny natolik proslul, e se ani kesanm nebylo mon zabrnit, aby tam chodili. Mstn patriarcha problm vyeil tak, e vypudil Isis, do chrmu umstil kosti dvou muednk z Alexandrie a uzdravovn pokraovalo. Je hodn lid, kte by v kostele strvili noc? zeptal jsem se. Jeden zrovna minul tden, dozvdl jsem se. Nikdy nezapomenu na onen veer v El Keraku. Slunce zapadlo za judsk kopce. Hork den skonil a oblohu naplnil rov ze. Msto se na svm vrcholu kopce neslo jako njak star potluen orel. Do prachu cest najednou zabuily nah hnd nohy. Lid si eptali. Ohromujc zprvy! Pijeli dva dal cizinci. Ctil jsem pobzen vlastn zvdavost. Kdopak by to mohl bt? V centru Keraku, naproti vzen, je mal mstsk zahrada tvoen pr datlovmi palmami a hrstkou zniv vyhlejcch ke obklopench ostnatm drtem. Mj prvodce, mal hok, kter m tam vedl, rozhrnul kee a ty dva cizince mi ukzal, byli to dva mlad mui v khaki, usazen pod datlovmi palmami a pili kvu s mladm policejnm nelnkem. Pidal jsem v zahrdce k nim. Policista nabdl dal sladkou kvu v malch kalcch. Jeden z cizinc byl Amerian, druh Belgian, oba byli zamstnni na svch diplomatickch zastoupench v Khie. Mli tden dovolenou a tak se chopili dobrodrun mylenky jet autem z Egypta pes Zajordn do Jerusalma. Mli se bjen a byli plni obdivu k laskavosti a efektivit Arabsk legie. Jakmile jsme pejeli do Zajordn, ekl mlad Amerian, ili jsme s Arabskou legi a noci na cest trvili noci na policejnch stanicch. Vy v Anglii na n muste bt hrd. Pli jsem se stydl, ne abych mu ekl, e v Anglii o n slyelo jen velmi mlo lid. Vci jako je Arabsk legie, ekl Belgian, ospravedluj vai kolonisaci A zatmco na ns pes list koukaly hnd tve, sedli jsme a bavili se o pouti a podivnch mylenkch, kter tam pevaj nedoteny modernm svtem. Kici jsou posledn velkou vzpomnkou Keraku. Bn arabsk oznaen pro vechny cizince bl pleti je dosud Frankov, prv tak jak tomu bylo v Saladinov vojsku. A je to na tom vlastn nco zvl pozoruhodnho? Nen toho mnoho, na by Kerak, seven mezi nepstupnmi pohomi Mobu, mohl vzpomnat, protoe od jejich pdu se nestalo nic srovnatelnho a mezi toto msto duch a jeho zakladatele nevela dn jin vzpomnka a proto nejsou ani dn dal pbhy, kter by se daly vyprvt dtem ped spanm. Na balkon minaretu nad zahradou vystoupil muezn a volal k modlitb a my sedli pod moru. Slunko zapadlo a tepotav vyltli netopi. A kdy msto oblehl Saladin, ekl policejn nelnk, dvali se tmhle dol z hradeb a vidli armdu utboenou v dol a na kopch. Byl to svatebn den pan hradu. Prosila Saladina, aby kvli jej svatb peruil opevnn. Druhho dne ovem zaala vlka nanovo Pak tu byl Renault de Chatillion. Bylo to zl, ale sml lovk. Jerusalmsk krl Guy de Lusignan, sjednal dohodu se Saladinem, e poutnci budou mt bezpen prchod do Mekky. Ale Renault mr nedodrel. Poutnky napadl a pobil. Ale pi bitv u hattinskch Roh se jak Guy, tak Renault ocitli v Saladinov zajet. Byl hork den a ryti znili. Kdy stli v Saladinov stanu, byla donesena voda a podna Guyovi de Lusignan. On podal sklenici Renaultovi. Saladin to vidl a pravil: Tuto vodu nedvm tob, ale Guyi de Lusignnan. A vte, pro mu to ekl? ekl to proto, e se chystal Renaulta zabt a nechtl mu nabdnout ani vodu, protoe u Araba jde pohostinstv a ochrana ruku v ruce. S Guyem Saladin zachzel s vekerou vlenou ct, ale vzal me a Renaultovi vlastn rukou ual pai. A veejn poprav ho pak v Saladinov stanu zabil. Tak zemel pn Keraku. Stmvalo se. Vyly hvzdy. Nkdo ekl, e u musme jt. Mlad mui bydleli v jednom arabskm dom a j ml pokoj v malm latinskm kltee. Popli jsme dobrou noc. Arabsk knz, kterho jsem zprvu povaoval za Francouze, kehk muek s dkm vousem a velkma dtskma hndma oima na mn ekal. Ml jsem strach, e se vm nco stalo, ekl, dokud jsem se nedoslechl, e jste na kv s kapitnem. Veee je pipravena. Seli jsme do oblenho klenutho sklepen. Na stole byla olejov lampa a tal datl. Mlad Arab

v ern klerice nm pedloil polvku s makarony, kterou pinesl z kuchyn vedle. Zatmco jsme ji jedli, slyeli jsme, jak na devnm ohni pee skopov kotlety. Dojedli jsme maso a pak oloupali ohromn pomerane z Jaffy a celou dobu mluvili o nevyzpytatelnosti Bo a o krse a oklivosti lovka. Pak jsme hovoili o vlce. Kdy knz vyrovnval silnou slupku pomerane na svj tal, jeho ruce se chvly a dtsk oi jako by se jet zvtovaly. Za vlky jsem od Turk dostal batondu, ekl tie svou precisn francouztinou. Nebyl bych ji byl dokzal vydret, kdybych pi tom nemyslel na biovn naeho Spasitele. Takhle m pivzali s rukama nataenma a nohama takhle a dali mi ti sta ran pes chodidla. Nohy mi krvcely. Bh ke mn byl laskav. Omdlel jsem. Malinko upil svho kyselho vna a usml se, jako by se omlouval za to, e se svil. Pro mi to udlali? kali, e jsem pomhal skrvat britsk pehy. Mohli vs zabt. Bh byl milosrdn, usml se muk. Byl jsem vypovzen do Aleppa. Znovu upil vna a zdlo se, e v jeho star tvi z svtlo. A tam, ekl, jsem byl astn. Vidl jsem spojeneck armdy vpochodovat do msta a vdl jsem, e Svatou zemi obsadili kesan. Zrovna kdy jsem se chystal do postele, mal knz piel a poeptal mi, e m pili do msta uvtat vojensk velitel a jeho pobonk. V pokojku vyzdobenm obrzky Ukiovn tie sedlo pt nebo est mu v khaki a nkolik mstnch ejk. Postavili se do pozoru a uklonili se a nsledovalo mnoho obadnho vymovn cigaret. Mal knz piel s tcem kvovch lk. Anglicky mluvil jen velitel. Jeho doprovod a ejkov tie sedli a sledovali ns, jak rozprvme usazen vedle sebe na mal pohovce. Nae konversace byla upjat a formln jako menuet. Vymnili jsme si komplimenty a bavili se o lovu a muskch zleitostech. Mal knz ve sv obnoen sutan a zaprenm biretu se pohyboval kolem a tie nm dolval kalky kvou. Bylo to jako scna ze starovkho svta. Takhle bval pocestn navtvovna jeho pohnutky byly zdvoile rozeznvnyza as romantickch dobrodrustv. Zvedl jsem se a omluvil, protoe u bylo pozd. Vojci a ejkov se zvedli tak, uklonili se a popli jsme si dobrou noc. Hudbou bylo vyt ps. Nikdy jsem takov vyt neslyel, poho Mobu toti postbil plnk. Leel jsem ve sv mal bl cele bdl cel hodiny a sledoval msn svtlo proudc mezi memi okna. Psi v Keraku, a psi ve vech vesnicch v horch na mle kolem, vyli na msc. Ve vzcnch chvlch, kdy jakoby ze sam navy vt pestali, ozval se zdaleka tkot akal a to zase spustilo cel sbor znovu. Musel jsem usnout, protoe kdy jsem se probudil, zjistil jsem, e kokrhaj kohouti a vychz slunce. Slyel jsem hlas volajc do jitnho ticha. Bylo to muezn vyvolvajc z meity. Pak zaal zvonit kltern zvon. Byl zrovna as jt na mi slouenou malm knzem. Ministroval mu mal arabsk kluina. Kdykoliv star mu poklekal ped oltem, dval jsem se na jeho chodidla a pipomnal si ti sta ran hol, kter snel pokorn a s udatnost Pozdravili jsme se a popli si dobr rno. Bh a vs ste, ekl, ve dne i v noci, budu se za vs modlit. Vzal si kousek odtrenho papru, poloil jej na ze a peliv na nj napsal moje jmno. Mon se sem nkdy vrtte, ekl s tichm smvem a naprostou nedbalost vi materilnm sloitostem a nrokm modernho svta. Kdo v? ekl jsem. Vrtm se v mylenkch. Kdykoliv si vzpomenu, jak brzy rno sloute mi, budu tady. Mylenky a modlitby, ekl. Ty jsou toton. Seel jsem dol z kopce. asto jsem na nj brzy rno vzpomnal, jak provd starodvn obad v malik kapli na mobskch skaliskch. Pokud mohou lovku pomoci pmluvy dobrch, laskavch, prostch lid istho srdce, pak myslm,

e etn hchy, kter jsem spchal, mohou leet na mch ramenou ponkud leheji. 7 Pout jin do El Katrani cestujete cel hodiny a nepotkte cel den nic ne koujc beudny s pukami pehozenmi pes ramena, nebo stda velbloud, kter dokou t i tam, kde by vichni ostatn tvorov pomeli. Pak se, daleko za hnouc planinou, zaleskne slunce nad malm kamennm stavenm. Je to jedna z policejnch stanic Arabsk legie. Znovu tu muste uvst sv jmno, cl cesty, slo vaeho auta nebo barvu vaeho kon nebo velblouda. Kdy se zastavte ped policejn stanic, objev se neuviteln postava, obleen do uniformy a se piatou helmou Legie na hlav. Uprosted pout je ten lovk neuviteln proto, e je obleen jak k vmn str u Buckinghamskho palce. Jeho knoflky jsou mal slunce. Boty se mu blskaj. Ostruhy m naletn. Postav se do pozoru, zasalutuje jako gardista, projde s vmi formality a pak, i kdy nemluv anglicky, vm d srozumiteln najevo, e by ho potilo, kdybyste pijali pohostinstv v jeho osaml stanice. Nabdne vm estn msto, udl vm bu hokou bedunskou kvu, nebo sladk mtov aj a je-li blzko soumraku, nabdne vm vdy improvizovan nocleh na policejn stanici. Tito neoficiln zajordnt hostitel si vs, usmvav, pvtiv a pohostinn, pedvaj pes pou. Dlouh silnice do Petry b na jih pes planinu, kde mle zcho psku unavuj oi. Pak nsleduj seky ernch basaltovch oblzk podobnch vyschlmu dnu ocenu. Mli nebo dv maj vechny tyto kameny stejnou velikost, pak se postupn zvtuj, jako by je ohladily a tvarovaly prapvodn proudy a dvno odplynul plivy. Je to navn cesta. Za pt hodin jsem potkal jen dv auta spchajc opanm smrem. Lid v nich, ejkov zachumlan a po oi do svch blch kefj si m zvdav prohleli. I kdy byla tahle silnice stran, krut a jednotvrn, byl to jen potek onoho psku, skal a oblzk bez stop i stezek, kter navdy zachytil Charles Doughty v jedn z velkch knih na doby, sv Arabia Deserta. Odpoledne jsme dorazili do Maanu, mal bltn vsi, kolem n rostlo pr datlovch palem. Krajina tu byla mlem peplnn. Vidli jsme mue pijdjcho od jihu na klusajcm velbloudu a dva jzdn policisty vyjdjc k nvtv stanice na severu. Obrtil jsme se k zpadu a vjeli do zelenho kraje, kde se podl cesty psly stovky velbloud a jejich dlouhonohch mlat. Asi po hodin jsme vjeli do rodnho dol zvanho Vd Musa Mojovo dol. Populrn legenda k, e potok, kter dol oivuje, je tm pramenem, kter vytryskl ze skly, do n Moj udeil hol. m vc vid lovk z tto podivn zem, tm mn schopn se ct kat, jak bez vhn prohlauj tak poetn destruktivn kritikov Starho zkona, e se ten i onen pbh nemohl stt. Ve skutenosti tm mn, e jim jist udlosti pijdou neuviteln, protoe pesahuj rmec jejich osobn zkuenosti. Takovm kritikm by velmi prosplo, kdyby si peetli fascinujc pojednn o Exodu a Pechodu Rudho moe, tak jak je rekonstruoval lovk, kter ije v pouti Putovn. Mm na mysli na mysli vtenou knihu Yesterday and To-day in Sinai (Verejek a dneek na Sinaji) od nynjho sinajskho guvernra majora C. S. Jarvise. Nepochybuji o tom, e mnoz kritici Starho zkona Mojovu udeen do skly s lehkm srdcem odmtaj jako barvitou bchorku, ale poslechnte si, co o tom k major Jarvis: Mojv der do skly v Refidim a vtrysk vody zn jak skuten zzrak, ale autor vidl, jak se to sam skuten stalo. Nkolik pslunk sinajskch velbloudch sbor se zastavilo v jednom vd a kopali ve volnm trku, kter se nahromadil na jednom ze skalnatch bo, aby zskali vodu, kter pomalu protkala vpencovou skalou. Mui pracovali pomalu a tak vlajkov serant Bash Shawis ekl: Puste m k tomu, vzal od jednoho z mu r a zaal velmi usilovn kopat, co dlvaj poddstojnci po celm svt, kdy chtj svm mum ukzat, co dovedou a nemaj shodou okolnost ani v nejmenm v myslu pokraovat v tom dle ne dv minuty. Jedna z jeho vnivch ran trefila sklu, a nablskan tvrd povrch, kter se tvo na zvtralm vpenci najednou praskl, odpadl, a odhalil tak mkkou propustnou sklu uvnit a z n prudk proudem vytryskla voda. Je politovnhodn, e tihle vojci sdnskho velbloudho sboru, kte dobe znaj dla vech prorok a nejsou nijak dvakrt zbon, pozdravili svho poddstojnka kikem Co to, Prorok Moj! Tohle je velmi pravdpodobn vysvtlen, co se stalo, kdy Moj u Refidim udeil do skly, nemluv o tom, e Mojvelmi znal lovkzejm docela dobe vdl, e se nco takovho stane. V mstech, kde se dol roziovalo, jsme dojeli do vesnice kamennch a bltnch chatr, obklopen zd z plenho blta, a zde silnice konila. ekali na mn jzdn policist, j ale na vteinu nebo dv nebyl schopen slova, protoe na obzoru stlo nco tak grotesknho, tak nepodobnho emukoliv kolem, tak odlinho a

zvltnho, e to stejn dobe mohlo spadnout z jin planety. Byl to ps temn modrch a fialovch ohlodanch, zubatch hor, tak holch a mrtvch, e vypadaly jako okraj jinho svta. Mon takhle vypadaj hory na msci. Na prvn pohled je vm jasn, e tu kdysi dvno sopen erupce vyvrhla ze zem podivnou roztavenou hmotu, kter ztuhla do thle neuviteln ezbsk prce. Okoln krajina na pat hor oste kon. Nen tu dn pozvoln pelvn jedn v druhou. Zelen bo kopc nhle kon a zanaj jaksi trpasli hory, tak posekan a poezan miliony trhlin, e cel masa je vdy zaplnna drobnmi skvrnami a kapsami stn. V srdci tchto grotesknch hor je tajupln msto Petra. Moje zavazadla byla pehozena pes hbet osla a j se vyvihl do sedla kon. S jednm policistou v ele a druhm vzadu jsem bltnou vesnic Elja odklapal dl a cesta vedla pes bl, such balvany vyschlho eit. astokrt jsem si viml, e nkter poho, sice vypadaj z dlky fantasticky, se rda tv docela obyejn, kdy se k nim piblte. O Pete to ale neplat. Groteskn erupce jsou ve skutenosti tm grotesknj, m jste jim bl. dol mrtvch v Luxoru je vesel msto ve srovnn s tmito horami, podobnmi modrm krajinm, kde se prohn bel, kter rann italt mali umisovali za sv svtce. Jsou tak divn a zlovstn, e jsem byl rd za zvuk koskch kopyt kloptajcch pes kameny. Po ti tvrt hodin jsme najednou prudce odboili doprava a jeli pmo proti svahu hory. Kdokoliv by se na ns dval z dlky, mohl by si docela dobe myslet, e jsme se vytratili ve skle jako duchov, protoe do Petry se vstupuje prrvou v obch tesech, kter je msty tak zk, e se tm mete obou stran dotknout rozpaenma rukama. Str byla tmav a studen a mn pipomnla jeskyn v tesech cornwallskho Lizardu. Prothne se do nich a vidte, jak se nad vmi zvedaj zeel studen skly a vnj svt je vidt tenkou jasnou trbinou protnajc moe skal. Tato str, zvan El Sik, je podobn, jen v obm mtku. Jeden z policist mi ekl, e dn Arab neprochz rd pes Sik po setmn a e kdyby bylo nutn takovou cestu podniknout za tmy, li by ve skupinch a dlali hrozn randl, aby zahnali zl duchy a sob dodali odvahy. Sik se podivn krout, hned se zuuje a pak zas roziuje a pod nohama mte chvli hladn oblzky a chvli obrovsk balvany. dn msto na svt nikdy nechrnil takovto tunel a k dnmu mstu nikdy nevedl straidelnj pstup. Ormovan stm stre je vysokou prrvou ve skle vidt rudohnd chrm. Neznm nic pekvapivjho, ne tento nhl, neoekvan pohled. Tenkou kvrou tam ve skalch z chrm, tak blzko, e ho nevidte cel, dokud ze stre nevyjdete. Stejn jako vtina chrm a skalnch hrobek v Pete nen postaven, ale vytesan do mkk pskovcov stny asi tak, jak se vyezv kamej. Arabov tomuto chrmu kaj Faraonova pokladnice, v toti, e ozdobn msk vza na vrcholu budovy skrv zlato a drah kamen. Vza je poset stelami tch, kdo zejm doufali, e uvid, jak se na n t pval bohatstv. Prochzeli jsme kamenitou stezkou mezi vysokmi tesy po kad stran. Byly o nco rovj ne pskovec a provrtvaly je ern vstupy do hrobek, dom a chrm, nkter byly tak nzko, e by se do nich dalo vyplhat, dal vysoko ve stn, kam nevedl dn zejm pstup. A kad hrobka a kad chrm mly prel s pili a tkmi korintskmi vchody. Proli jsme troskami amfitetru, adami rudch pskovcovch sedadel hodn omelch asem a nakonec jsme vyli do velk arny mezi kopci, na nich stvalo msto Petra. Tato arna, stejn jako kopce okolo, je zvltnost sama o sob. Mohl to bt krter sopky nebo dno njakho dvnho jezera. Je dlouh asi dv mle a pokrvaj ho pahrby starho msta. Velmi hojn tu rostou ohromn oleandry, divok fkovnky, jalovce a tamaryky. A vzn se nad nm ticho smrti. Kdybych mli mezi vemi msty na svt, kter znm, vybrat to, kde by mohl bt domovem duch oputnosti a pustiny, vybral bych mrtv msto Petra lec tie mezi horami Arbie. Nae kon, kter si musely cestou pes Sik hledat cestu jako kozy, dychtily se do klusu, protoe cesta se blila ke konci. Na pat ohlodanho poho modroerven barvy plenho jlu jsem vidl pt nebo est blch teek. Bylo to, jak se ukzalo, tboit. Bylo tam pr zvonovch stan a jeden velk. Chcete radji spt ve stanu nebo v hrobce? zeptali se m. Radji bych spal v hrobce, ekl jsem. Nsledujte tohoto mue. Jeden Arab vzal m zavazadla, jako by to byl hotelov portr a spolen jsme vyli strmou pinu za tborem. Moje hrobka byla vytesan ve stn ohromn hory znm jako Akropole. Byla to velk skaln komora se tvercovmi dvemi a hrub tesanmi okny. Jako vechna takov msta, byla svho asu pouvan jako psteek pro dobytek nebo nco podobnho a strop byl zaernn kouem. Pod sazemi jsem dokzal vysledovat jemn stopy dlt kamenk, kte hrobku ped tisci let vytvoili. V rohu bylo velk pltn lko a obvykl

tborov vybaven. Jsou tu njac hadi? zeptal jsem se Araba. Zamylen hledal njak anglick slova: Hadi, ekl, ne moc! Ale korpioni troka! Vtzn se na m usml a odeel. Dvemi sv hrobky jsem pes rozbitou zemi vidl protj horu ElKhotuba, jej vrsit, sel tv se a po nejvy vrcholky rdla rovou barvou zapadajcho slunce. 8 Pobavila mn mal spolenost, kter usedla k veei ve svtle petrolejov lampy ve velkm stan. Byli tam ti nmet profesoi v krtkch kalhotch a kamach, kte hlasit rozmlouvali a pi jdle si psali tukou poznmky. Byli tam tak dva mlad Anglian v khaki kraasech, ti pracovali, jak jsem se dozvdl, na vykopvkch v dalek Bereb. Dobrodrunou cestu podnikli samu, jeli autem a na konec silnice a pak si najali velblouda a na nm stdav jeli. Neml jsem pont, jak dlouhou cestovali, ale mlad z nich si do tborov idle sedal velmi opatrn! Veeel tam tak mil anglick pr stednho vku, kter do stanu vnesl silnou atmosfru londnskho Grosvenor Square. Mu si naklnl bohy star Anglie tm, e si oblkl tmav spoleensk oblek, bl jelenicov boty ale myslm naznaovaly jeho dsiv odpadlictv. Nanejv vznamn pak byla tyi voln msta. Nae konverzace byla zejmna o tchto tyech neptomnch a neznmch spolencch. Copak se jim mohlo stt? Padli snad do rukou zlodj? I kdy u bylo pli pozd, aby mohli projt Sik, pokad kdy se zven ozval njak zvuk, arabsk slouc s nadj otevral vstup do stanu a dval se ven, nebylo tam ale nic ne pust ruiny chladn lec v zelenm svtle hvzd. Takhle njak muselo vypadat cestovn po Palestin ped njakmi padesti lety, kdy urozen pnov se svmi doprovody zvolna jezdili mezi zceninami starovkho svta s vznosnou nedbalost k vdajm. Zaujalo m zjitn, e sprvce tbora se svmu emeslu nauil prv v onch opulentnch asech, kter pak ukonila vlka. Zavedl m do svho soukromho stanu, kter u skoro sm o sob stl za nvtvu Petry. Mezi valy z potravin v konzervch bylo zelen poln lko, pes kter byla pehozen puka. Byly tam obrovsk sarkofgy vyloen plst, co byl, jak mi ekl, jeho vlastn vynlez, jak udret pivo studen i v neparnjm poas. Stly tam barikdy z brambor a pevnostn ve ze zeleniny. Slepice a kuata, nevdom osudu, kter je ek, se prochzely dovnit a ven ze stanu. lovk si docela dokzal pesvdit, jak tento kne pohodl hj, pokud by to bylo nutn, do posledn kapky krve i tu posledn konzervu peench fazol a rajat. Sedl jsem v temnot a pozoroval hvzdy. Velk modr kruh nad Petrou se mihotal hvzdami. Jedna nebo dv se obas propadly do prostoru a padaly za stinn kopce. V pust arn, kde kdysi stly ulice, domy a palce Petry, najednou vylehl do noci dvanct stop vysok jazyk plamene. Vidl jsem divok postavy, jak na ohe hou such stonky oleandru, a ohe se s hlasitm prasknm rozburcel. Obyvatel jesky kolem nj bhali jako arodjnice. Ze stnu vystoupila postava. Byl to jeden z policist, kte se mnou jeli pes Sik. ekl mi, e Peake Pasha zadil, aby mi beduni zatanili a poslal pkaz, aby byla poraena koza a ovce k hostin. el jsem za nm smrem k ohni. Polonaz Arabov obvajc hrobky Petry se shromdili kolem planoucho ohn. Byli tu slep mui klepajc kolem sebe hlkami, nah dti s deformovanmi, zduelmi bky, star eny s dkmi edmi vlasy, kter vypadaly jako babizny arodjnice a spousta dalch, jejich hadry zakrvaly jejich mld. Plameny osvcovaly skupinu ty nebo pti lid sklonnch nad tly erstv poraen kozy a ovce. Rozezvali maso a dvali je do kotl. Plameny vyskakovaly v a v. Byli to ti lid. Nekieli ani nezpvali, ale tie se vnovali svm barbarskm ppravm, tebae ohe ozaoval bl zuby a lut tesky, zatmco mezi sebou ve svm vzruen vitoili. Chudmu Bedoulovi se pli asto nestv, aby ochutnal maso. Jakmile se ohe dobe rozhoel, mui se seadili, zaali dupat nohama a rytmicky u toho tleskali. Do svtla ohn vely ti hrozn jeibaby tmajc dlouh noe. Postavily se naproti mum, dupaly, zpvaly a pitom mchaly noi mum do tv. Stle znovu se opakovala stejn slova. Tleskn rukama zeslilo a udrovalo sv rytmick, tm hypnotick tempo. V oblacch se zvedal prach, a tm skrval tanenky a svtlo ohn pehnlo jejich groteskn pohyby. Rozhlel jsem se temnotou, uvidl stn kopce, kter obsahuje ve, co zbylo z uspodan civilisace a pemlel, zda se nkdy takov tanec odehraje na Trafalgar Square nebo Place de la Concorde. V Palestin m lovk dojem, e civilisace, kter se tu zhroutila do trosek, byla velmi podobn t na. S popadanmi sloupy v Derze m lovk spolenho vc, ne s nejelegantnj muslimskou meitou. N svt, jakkoliv nedokonal, je pod svtem kesanskm v kesanstv m sv koeny. Ve, co je proti kesanstv, bez ohledu na to, jak triviln se to me jevit, je pehem sil divostv, kter vdy ekalo s tasenmi noi, aby tanilo mezi troskami.

Obrtil jsem se zpt ke svtlu ohn a vidl tanenky, kte se u rozvnili. eny si pideply ped mui, dl mvaly svmi noi, a mui, tleskajce rukama, postupovali vped. Jeden star mu, zpnn vzruenm, vyrazil a chytil babiznu v pase. Oba padli na zem, vleli se v prachu a hrli, e jeden druhho zabj. N se blskal tak nebezpen blzko krku starho chlapka, e policista radji vybhl a oddlil je od sebe. Tanec pak pokraoval jet skoro hodinu, vlastn a dokud nebyli tanenci tak unaven a vyprahl, e u nemohli pokraovat. V tu chvli se objevili v kruhu osvcenm ohnitm mui nesouc tyi kotle vaenho masa. Arabov zaujali msta ve skupinch, kter se stdaly u jdla. Kolem bhaly s velkm vzruenm nah dti se svma pokroucenma nohama a odulmi bichy a tu tam nahlely rodim pes rameno, jestlipak na n nco zbude. Kdy byla uspokojena posledn skupina, sebhly se k hostin dti. Kotle vylzaly doista. Ohe pohasl a beduni se pomalu rozchzeli, pithli si sv hadry k tlu, aby se vytratili do tajemnch stn noci. Hledal jsem si cestu rozbitou zem. Vyel msc. Vidl jsem kopce vude kolem a ern hranat vchody do hrobek a chrmu. V jedn z tch hrobek jsem se uloil ke spnku a vchodem jsem vidl stbroed svt zabalen do ticha hrobu. 9 Usnout jsem ale nedokzal. Leel jsem a sledoval, jak do hrobky vnik msn svtlo. Jedinm zvukem v ohromnm tichu bylo tkn akal. Jednou pes vchod peltl netopr a svm letem zakryl tisce hvzd. Zaal jsem myslet na Johna Lewise Burckhardta, prvnho modernho Evropana, kter spatil Petru. Byl to vcar, narozen roku 1784 v Lausanne. Burckhardta si vdy pedstavuji jako starce, protoe jedin jeho obrzek, kter znm, ho zachycuje nesmrn zarostlho vousy a v muslimskm obleen. Jene kdy objevil Petru, bylo mu teprve osmadvacet a jen tiaticet, kdy v Egypt podlehl horece a byl pod falenm jmnem pohben na muslimskm hbitov. Musel to bt neobyejn mlad mu a jeho krtk, le dobrodrun ivot ek na ivotopisce. Kdy ve vku dvaadvaceti let pijel do Anglie, pedstoupil ped Africkou asociaci a dal najevo velkou touhu vnovat svj ivot cestovatelskmu objevovn. Nauil se anglicky a trochu arabsky, a aby pivykl drsnmu ivotu, spal na tvrd zemi, ivil se jen zeleninou a konal dal skutky odprn a stdmosti. Asociace ho poslala na Vchod a za pr let mluvil arabsky tak dokonale, e se mohl kdekoliv vydvat za muslima a byl prvnm kesanem, kter vykonal pou do Mekky. Burckhardova brzk smrt byla tragedi. Nikdy se nemohl projevit, jak by si zaslouil. Jeho dla jsou vtinou strun postehy, kter psal spn skryt za velbloudem, nebo v noci v njakm hroznm khanu a vdy ve strachu, e bude odhalen. O sv cest do Petry nm vyprv jazykem firemn zprvy. Slyel pbhy o tajuplnm mst blzko ronovy hrobky na hoe Hor, ale jedin zpsob, jak se tam dostat, ani by vzbudil podezen, bylo koupit kozla a ci lidem v Elji, e uinil slib, e pinese ob ronovi. Jen ti, kdo v Pete byli, proli Sik a s okem pekvapen a radosti na jejm konci zahldli ve kve zc Faraonovu pokladnici mohou pochopit, jak se musel Burkhardovi zrychlit tep, kdy jeho arabsk prvodce zaboil u oleandr a vedl ho do ztracenho msta. Zstal tam jen pr okamik, bylo to ale dost asu na to, aby navky vynesl Petru z neznma. Uasle se rozhlel kolem sebe, vchzel do chrm a hrobek, a to vzbudilo podezen jeho prvodce, kter si troufl obvinit ho, e je nevc v pevleen. Aby se zbavil problm a mon si i zachrnil ivot, musel chudk Burckhardt okamit obtovat kozla na dohled hory Hr a navdy opustit msto, kter objevil. Jak asto musela Burckhardta ve snech pronsledovat lkav vzpomnka na Petru a jak asto musel plnovat, e se tam jednoho dne vrt 10 Kdy nad Petrou vyjde slunce, v arn se jet njak as dr e svtn. Vchodn stna kopc je matn a rud, ale na zpad se kopce zbarvuj zivm terakotovch svtlem, tak ostrm a pronikavm, e jsou vidt i nejmen kvry a trbiny a mocn stna stoj v jitru jako hnouc svteln ze. Hory Petry se drol jako star stiltonsk sr. Takov popis, i kdy je tak domck, Petru popisuje skuten lpe, ne njak velkolep vmluvnost. Pokud si dokete pedstavit hodn star Stilton zabarven do ervena, s velkou dutinou vykotlanou uprosted, vcemn mte mal model Petry. Prv tohoto drolivho rozpadu si lovk vm vude. Mkk skla se postupn rozpad ve vtru a psench bouch. Nkter chrmy tesan ve skle jsou dokonal, jejich sloupy jsou kulat a pevn, jejich vzdoby oste ezan, ale podobn chrm na nvtrn stran tes je smyt, jeho ozdoby jsou vyhlazeny tm do neviditelnosti a jeho sloupy jsou tenk a ohlodan vtrem.

Strvil jsem dva dny toulkami po Pete s arabskm prvodcem. Jeho velkou snahou bylo zabt holuba kulkou z puky. Vystelil nkolikrt, ale nikdy dnho netrefil. Bylo chvstav chlapk, kter o sob ml nesmrn vysok mnn a s nejvym opovrenm se dval svrchu na chud Bedouly, kte po ns hladov pokukovali ze svch jeskyn. Protoe jsem slyel, e tyto lid hladov, vzal jsem s sebou do Petry ticet liber re, byl to sice zoufale nedostaten dar, ale pod lep ne nic. Piml jsem toho svho Beau Brummella, aby se mnou chodil do tchto pinavch zakouench jeskyn a hledali jsme nejvyhladovlej a nejstar lidi. Byli jak zvata a kdyby toho byli schopni, byli by myslm schopn cestovatele zabt, ne pro penze, kter by jim byly k niemu, ale kvli jdlu, kter mohl mt pi sob. Zdsilo m, kolik bylo mezi obyvateli jeskyn slepch nebo napl slepch lid. I kdy byli zoufale chud, nikdy neebrali. Byli alostn vdn, kdy jsem jim ekl, a jdou do tbora a eknou si o ri, kterou vichni Arabov miluj. Zdlo se mi, e nkte z nich vbec nepipomnaj beduny. Mohli to bt vchodn id. Nkdo mi ekl, e jmno Bedoul znamen mni, co naznauje, e tito lid bu zmnili nboenstv, nebo ivotn styl. Je mon, e by byli jakmi pozstatkem njakho civilizovanho plemene, kter kdysi Petru obvalo? Slyel jsem, e ejk Bedoul byl pohdkov bohat. Kdy jsem zeptal, jak byl jeho majetek, dozvdl jsem se, e dv st koz. Zjevn byl nadprmrn inteligentn, protoe dva archeologov koupili ovinutho hada vytesanho z ernho kamene, o kterm vili, e je to nabatejsk prce, dokud nevylo najevo, e je dlo ejka Bedoul! Ml tst. Sm jsem toho hada vidl a docela jist bych se jm nechal oklamat. Ve Starm zkon se Petra objevuje jako hlavn msto Edmska. V knize Numeri se dozvdme, jak byl Mojovi, kter chtl projt zemm Petry, odepen vstup a Israelit tak museli obejt edmskou zemi. Ve Starm zkon se s Edmem setkvme nkdy na stran Israele, nkdy na stran jeho neptel. Zuiv hnv Israele proti Edmu v jednom z tchto obdob propukl v proroctv, o kterm mus dnes kad, kdo se prochz troskami Petry, ctit, e se doslovn naplnilo: Bydl v skalnch rozsedlinch, volal Jeremi, zmocnil ses vysokho pahorku. I kdy sis zaloil hnzdo vysoko jak orel, strhnu t odtud, je vrok Hospodinv. Edm bude vzbuzovat ds. Kad kolemjdouc posmn zasykne asem nad vemi jeho ranami u tam nebude nikdo sdlit a lovk tam nebude pobvat ani jako host. Nejzajmavjm rysem Petry nejsou skaln hroby a chrmy, ale viny na vrcholech hor. Nevm kolik jich tam je, ale bhem dvou dn jsem vylezl na ti z nich a muselo jich tam bt mnohem vc. Kad, kdo se zabv Starm zkonem, v o vimch Baalovch, kter vyvolvaly trpk hnv a pitahovaly prudk odsouzen prorok. Jsou to tyt viny. Knihy Krl, Kronik, Soudc, Jeremi, Ose jsou pln hrozivch stet mezi Jahvem a Baalem. Stalo se samozejm to, e kdy Israelit, podobn jako poutn beduni, pronikli do Palestiny a stali se zemdlci, zaali spolu se zem pebrat star kananejsk bohy. Jahve, star psn bostvo pout, byl zapomenut na kor boh plodnosti, mstnch Baal, kte dvali slunci zit a zrnu ztunt v klasech. Vrchol kadho kopce byl zasvcen njakmu baalovi a Israelit se na tchto vinch a mezi pohanskmi hji zaali oddvat hrub smyslnosti uctvn Prody. Izraelci opt chodili smilnit k baalm, dozvdme se z knihy Soudc. Vidl jsi, co provedla ta izraelsk odpadlice? pt se Hospodin Jeremie. Chodila na kdejakou vysokou horu i pod kdejak zelen strom a smilnila tam. Tyto Baaly obdivuhodn popsal pan Theodor Gaster na pednce v Londn ped Spolenost pro podporu studia nboenstv: Podstatn rozdl mezi Elem a Baalem je, eeno pr slovy, v tom, e prvn pedstavuje initele prodn sly, zatmco druh pedstavuje idelnho ducha spolenosti. Existuje El vtr a El nemoc, existuje ale Baal Bedford Square. Kdyby na zemi ji nebylo lid, pod by existovali Elim, ale ne Balim. Baal se podl na konceptu, kter dnes pedstavuj takov ideje jako je Alma Mater, Matka Anglie, La France, je zosobnnm pokraujcho ducha, kter jednak formuje po sob jdouc generace, jednak je jimi sm formovn. El je to, co man pojmenovvali Deus, Baal je to, co nazvali Genius. Cel zem proto byla zmt Baal. Kdekoliv byla njak vesnice, byl tam na vrcholu kopce tak mstn Baal, kter vyadoval krev lid nebo zvat a podncoval nemravnosti zeteln popisovan ve Starm zkon. Kontrarevoluci proti Baalovi vedl Eli. Jeh Baalovy knze a vc zavral do vzen a hubil je meem. Ale snad nejivj vylen toku na uctvn Baala je ten, kter najdeme v Druh knize Krl, kter podrobn popisuje, jak Josi v celm Judsku boil chrmy, znesvcoval olte kostmi mrtvch a znesvtil i tajupln Toft v dol Kedronu v Jerusalm, kde se Molekovi i Molochovi pinely hrzn dtsk obti. Byla to zejm obrovsk jma, nad n byla postavena hranice pro spalovn obt. Pozdn rabnt autoi si pedstavovali, e semitsk Moloch byla obrovsk bronzov socha s dutm vnitkem a paemi, na kter se kladly obti. Zejm si tento obad spletli s kartaginskm Molochem, o kterm Doioclorus Siculus k, e to byla modla s telec hlavou naplnn ohnm, z jejch pa se dti koulely do ohniv jmy, zatmco vc tanili za zvuk bubnk a pal, kter mly pehluit vskot obt. Obti Israelit byli stejn stran, i kdy se zd, e dti byly nejprve zabity a

pak pedloeny jako zpaln ob. Bylo to proto, e krev byla nezbytnou soust obt. Dokonce na lemu tvho roucha je krev nevinnch ubok, vol Jeremi na hn Israel. Nenael jsem je na mst vloupn, ale na kadm dubu, to jist odkazuje na zvyk potrat posvtn stromy krv obt? I Izai k: Rozpalujete se u mohutnch strom, pod kadm zelenm stromem, v roklch, pod skalnmi tesy zabjte dti. Je zajmav vmat si, jak Petra psob na rzn lidi. Myslm, e Charles Doughty je jedin lovk, kter ji kdy oznail za oklivou na pohled a jej pamtihodnosti byly pro nj dsiv a barbarsk. Vtina cestovatel se spokojila s opakovnm slov rovoern msto, zpola tak star jako sm as a vude objevovat romantiku a krsu. Mj osobn dojem je takov, e na Pete je cosi zlovstnho. lovk se setkv s duchy rudch schodi vedoucch na strmc tesy, schody vytesanmi nekonenou nmahou do bok hor, kter se ztrc pod zmt popadanch kamen, pak se znovu objevuj, vedou stle dl vzhru a rsuj tak pzranou rudou stezku na Baalovy viny. Pijde mi zvltn, e se na Petru nkdo me dvat jen jako na kus krajiny i jako na kuriozitu, protoe mmu zpsobu mylen, cel toto msto jet i dnes p Baalem. Na vrcholu hory nad Sik jsem piel na hlavn vinu. Vrchol byl ztesn do hladka. Ve skle byla vysekna ndr k omvn. Dva osaml a vznamn obelisky hldaj dva dobe uchovan olte, olt porec a olt zpaln obti. Tato vina je tak dobe dochovan, tak zejm svm elem, e kdyby se kn a knky z Petry mohli vrtit, mohli by tu konat orgii pod mscem, ani by vdli, e na jejich olte dopadl njak stn stolet. Tm nikdo se neshodne v popise barev Petry. Je to proto, e barvy se mn podle svtla. Jsou tam msta, kde jsou srzy temn rud, dal maj barvu terakoty, jet dal, kde je pskovec rznobarevn a obsahuje pruhy rud, modr, bl a zelen. V tchto barevnch ilch nkdy Arabov kus po kusech vybraj rzn kusy pskovce, pln jimi lahve, kter pak prodvaj nvtvnkm. Do lahve nafoukaj mnostv blho pskovcovho prachu, po nm pak pidvaj erven a zelen a modr a lut, dvaj si pitom zleet, aby barvy zstvaly v samostatnch psech a nemchaly se. Bohuel lahve bvaj obvykle od ginu a jsou tak okliv, e jen mlokdo m zjem njakou vlastnit. Po navnm dni strvenm plhnm po przdnch skalnch hrobech a chrmech a zkoumn vin Baalovch je dobr posadit se v dol a dvat se jak posledn svtlo zapadajcho slunce vyhasn na nejvych vrcholech vchodnch kopc. lovk si doke vytvoit obraz Petry, jak vypadala v dob sv slvy, velkho msta s dldnmi cestami, rozloenho v podivnm amfitetru kopc, s karavanami pichzejcmi z Indie a Egypta zvolna prochzejcmi pes Sik, mylenky se ale vdy vrac ke hlavnmu tnu tohoto msta: pzranm rudm schodm vedoucm na viny. 11 Jednoho rna jsem vystoupal na horu znmou jako Ed-Deir. Na jejm vrcholu je z mkk skly vytesn msk chrm jen o tiaosmdest stop ni, ne zpadn v katedrly sv. Pavla. Tato ohromn budova na hoe tm tyi tisce stop nad moem, przdn, pust, s pr akry penice vysetmi na rovnm mst ped sebou, napluje lovka asem. M dojem, e lid v Pete nebylo zrovna obyejn a nemohli se tak jevit ani svm souasnkm. Z vrcholu jsem ml krsn vhled na horu Hr, na jejm vrcholu je muslimsk svatyn postaven nad ronovm hrobem. Na horu Hr nesm vystoupit nikdo jin ne muslimov. Bylo mi eeno, e kdybych se tam pokusil vystoupit, budu zabit noem nebo zastelen. Kesan na horu Hr obas vystoupili, bu dky platkm, nebo se silnou podporou zbran, a veli do hrobky, kde nebylo k vidn nic, ne kamenn kenotaf pokryt zaprenou zelenou vlajkou. Zatmco jsem se dval na horu Hr, co je dlouh zubat hbet rsujc se proti obloze a obklopen mnostvm nich kuelovch vrcholk, mj ostrostelce, t prvodce, kter nedokzal trefit holuba, nastrail ui a jako koka se s pukou v pohotovosti piplil k okraji skly. Myslel jsem si, e se chyst netrefit dalho holuba. K mmu asu se dole objevila nejprve khaki helma pslunka Arabsk legie, pak zpocen hnd tv a nakonec muovo tlo. Postavil se, piel ke mn, ztka dchal, cvakl ostruhami o sebe, zasalutoval a podal mitelegram! Adresa znla Morton, Petra. Naprosto mn to ohromilo. Jestli bylo na svt njak msto, kter bych povaoval za nedosaiteln telegramem, byla to hora s vhledem na horu Hr. Zatmco jsem otevral oblku, v asu jsem pemlel nad cestou, kterou mu podnikl, aby mi dopis doruil. Brzy rno vyjel z Elji, projel Sik, dorazil do tbora, zjistil, kam dnes plhm (z dvod rozumn opatrnosti lovk tyto sv plny vdy oznamuje sprvci tbora) a vyrazil v mch stopch do hor. Telegram, od mocnho Peake Pai, mi sdloval, abych se okamit vrtil, protoe jsem byl pozvn na njakou arabskou hostinu v Ammnu. O pkazech Peake Pai v Zajordn nikdo nediskutuje, proto jsem sestoupil z hory a zkrtil svj pobyt v Pete, kterou by mimochodem nikdo neml navtvit na dobu krat, ne tden i deset dn. Sprvce tbora, e se pes pou nedostanu dv, ne pijde noc. Pomyslel jsem na nekonenou rozbitou cestu, pustinu ernho basaltu, psit obzor a byl jsem naklonn s nm souhlasit. Vzal jsem nicmn kon, za mn ne hodinu projel Sik a o osm hodin pozdji jsem, polomrtv navou a pokryt prachem, v prvn hodinu po

setmn dorazil do Ammnu. 12 Byl jsem rd, e jsem se vrtil vas k hostin uspodan na mou poest. Nepijt by bylo neprominuteln provinn proti dobrm mravm. Zjistii jsem, e kmen tbo na kopci kousek za Ammnem. Bylo tam deset stan z ern koz srsti. ejk a dva jeho synov na ns ekali na okraji svho zem. Se armem a eleganc, protoe beduni maj vten zpsoby, m nelnk pedstavil svm synm, kte se v arabsk pozdravu dotkli svch el a prsou. Pak jsme li prvodem do ejkova stanu, kter byl vyloen pestrmi koberci. Posadili jsme se se zkenma nohama. Vichni mui kmene stli kolem stanu na slunci a dvali se na ns. Do stanu veli a role hostitel se ujali jen ejk a jeho dva synov. Byl jsem pedem upozornn, e jst budeme spolen z jedn msy a e musm pouvat jen svou pravou ruku, protoe lev je povaovan za neistou a jej pouit by bylo povaovno za dsiv barbarstv. Naprosto jsem ale nebyl pipraven na velikost toho, z eho budeme jst, ohromn mdn kotel toti do stanu pineslo deset mu. Byl vt ne staromdn koupac vana a byly v nm vaen tla dvou ovc. Zvata byla poraena rno, oitna a uvaena s r. Vrchol pyramidy horkho masa byl ozdoben dvma hlavami s rozevenmi elistmi, kter ukazovaly zuby, pedpokldm proto, e to byla mlad a jemn zvata. Kolem hlav byla obtoena velk lahdka, tuk z ocas. K tto zneklidujc krmi pistoupili dva mui s velkmi plechovkami horkho, velmi lutho, rozputnho msla. To vylili na celou tu zm a jdlo bylo pipraveno. Vyhrnul jsem si prav rukv a jako estn host jsem si prvn nabral. Hork mslo mi plilo prsty. Zjistil jsem, e jedin zpsob, jak k nemu pijt je rpnout prstem do hovzho a trhnout smrem dol. Odloupl se ohromn kus masa. Sndl jsem ho se ravm spchem, protoe jst bedunsk jdlo pomalu nen zdvoil. Muste se tvit, e mte ukrutn hlad. Maso bylo lahodn, ale mslo bylo nanicovat a trochu moc siln. Sledoval jsem ostatn a viml jsem si, e kdy sndli kus masa, brali si hrst re a zmkli ji do kuliky, kterou si rychle hodili do st. O takov hzen jsem se nemohl pokouet, ale chopil jsem se hrsti re, makal ji, a mi rozputn mslo proteklo mezi prsty a pemhaje siln pocit nevolnosti, jsem ji sndl. Pak jsem se pustil do ocasnho tuku, kter byl velice chutn. Nebyl pli vrazn a chutnal trochu jako morek. Za pr minut, jedli jsme toti nejvy rychlost jako hladov vlci, bylo dno znamen, e mme dost, pilo znovu deset mu a odnesli kotel hovzho ven. Dva ejkovi synov nm pinesli hrnec s dlouhm hrdlem pln vody a mosazn umvadlo. Nathli jsme ruce pod proud vody, oplchli mslo a ri a pak se postavili a uteli si ruce do ltky poven za tm elem ze stechy stanu. Dostali jsme hokou bedunskou kvu v malch pohrcch podobnm kalkm na vajka, a hostina byla u konce. Venku ale pokraovala ta prav hostina! Kolem kotle stl cel kmen. Ohbalo se nad nm deset mu, prsty trhali skopov, hzeli si do st rov kuliky a jedli hltav a v mrtvm tichu. Jakmile skonili, zvedli se a udlali msto deseti dalm. Sedlo tam tak asi patnct polonahch malch hndch dt, kter hodovn sledovali s roztouenma oima. Plily se bl a bl. Jedno, smlej, ne ostatn, nakukovalo pes rameno jednoho z bedun, kte prv jedli a jakmile odeel posledn krouek dosplch, nsledoval prudk spch hndch tlek. Dti nesedly kolem kotle jako jejich brati a otcov, ale trhaly a rvaly jako hladov tata. Spoutly se pro kosti a utkaly s nimi jako zvtka a pak se posadily a s nramnou chut je okusovaly. Zvltn kontrast mezi barbarskou povahou hostiny a vtenmi zpsoby naich hostitel je nco, na nikdy nezapomenu. Nae stolovn bylo podle zpadnch standard hrzostran, ale komplimenty, kter pi nm plynuly jiskivm a formlnm proudem byly takov, e by daleko za sebou nechaly i dvr Ludvka XIV. ejk a jeho dva synov ns se v vnost doprovodili na okraj tbora, kde se uklonili, svolali na ns poehnn a sledovali, jak odchzme. Pozdji tho dne jsem se z vin Zajordn spustil do dol Jordnu. Sestoupil jsem hnouc str, projel kolem Hostince Milosrdnho Samaritna a dorazil do Jerusalma, kter se za dobu m neptomnosti zmnil. Jeho ulice byly pln poutnk z Vchodu a Zpadu, protoe za pr dn budu Velikonoce, Pascha a Svtek Nebi Musa.