Ve jmnu Boha Milosrdnho, Slitovnho

Sayed R. Ali

Otzka vry

Islmsk nadace v Praze r. 2010

Islmsk nadace v Praze, 2010 ISBN 978-80-904373-1-9

Obsah
Pedmluva k eskmu vydn Pedmluva autora 1/ Vra 2/ Bh 3/ lovk 4/ Veden pro lovka 5/ Pekky v prav ve 6/ Racionln nboenstv Dodatek 7 9 11 19 34 39 53 57 64

Pedmluva k eskmu vydn

Potkte-li lovka v hotelu a zeptte se ho, co tam dl, ml by vm dt odpov. Me tam mt rezervaci, s nkm schzku nebo jen jde do hotelov restaurace. Ale kdyby vm ekl: Coe? Nevm, co tu dlm, takov lovk pravdpodobn potebuje pomoc. Podobn je to s nmi vemi na tomto svt. Pokud lovk netu, pro je zde na Zemi a co je smyslem jeho existence, potebuje veden a pomoc. O co tlej je tato kniha, o to vnjm tmatem se zabv. Popisuje nco lovku tak nitern blzkho, jako je vra. Zabv se otzkami, na kter vtina lid dve nebo pozdji ve svm ivot hled odpovdi. Potebuje lovk ke svmu ivotu vru? Jak je smysl na existence? Existuje Bh nebo vesmr vznikl nhodou a nem dnho stvoitele? Kon ve smrt lovka nebo po n nco nsleduje? V jakm vzjemnm vztahu jsou vda a nboenstv? Existuj njak univerzln principy, platn v kad dob a mst nebo je na kadm lovku a nrodu, aby je hledal a snail se je dotvet na zklad vlastnho sudku? Je lovk schopn najt systm zen svch zleitost, vyeit vechny sv problmy a vst ivot naplnn mrem a harmoni? Nebo je tu njak vnj sla a zdroj vdn, ktermu je lpe se poddit? Na tyto a adu dalch otzek se kniha sna najt odpov. Pochopit svou existenci je zkladnm pedpokladem pro n spokojen a smyslupln ivot zde na zemi. Islmsk nadace v Praze, 2010

Pedmluva autora
Otzka vry spad do sfry nedokazatelnho (ve smyslu filozofickm i matematickm) a proto spov v dve, s n pijmme to, emu vme. Meme samozejm tak zvaovat, zda mt vbec njak pesvden ohledn zkladnch ivotnch otzek, a emu lze vlastn vit. lovk pistupuje ke svmu vlastnmu byt tak, e pozoruje sv jednn, uvauje nad svou motivac, d se svdomm, tou po spravedlnosti na tomto svt a veobecn e, co ivot pin. Sm sebe nestvoil a ani nedal, aby byl stvoen, nezvolil si sv rodie, ani as a msto narozen. Objevit, v em spov nae prav podstata, jak je n kol na zemi a konen cl, me bt pmoar, pokud k tomu pistoupme bez pedsudk, a jsme oteveni osobn pomoci a veden od svho Stvoitele. A hlavn pokud jsme pln pipraveni pijmout a dit se tm, co objevme. Nejspolehlivjm prostedkem, jak se vyrovnat se svou lidskou podstatou, je vra a dvra v Bo moudrost a zaopaten. Tato publikace se sna shrnout rzn kroky v mylenkovm procesu tvocm soubor racionln pijatelnch asociac, kter otevraj prostor k novmu pohledu na podloenost nboenskch pedpoklad, a ukazuj nboenstv jako pln a praktick nvod pro ivot. Zde uveden islmsk hledisko me bt zajmav pro ty, kdo vyznvaj jinou vru ne islm, a umonit jim posoudit otzku vry z jinho, alternativnho a ideln i pnosnho hlu pohledu. K tmatu se pistupuje postupn a se snahou o filozofickou jednoduchost a srozumitelnost. Pokud bude mt ten dojem, e se zde nkter aspekty islmu neprobraj dostaten podrobn, me si k danmu tmatu vydat dal materily. 9

Nech Bh odmn Dr. Lindu Thayerovou za redakn prci na tomto textu a jej pnosn nmty a ejcha Essama Eshaqa za pelivou kontrolu obsahu. Sayed R. Ali Bahrajn, leden 2000

10

1/ Vra
Co obvykle rozumme vrou? V nejobecnjm slova smyslu vrou nazvme sv pesvden o emkoliv, co pmo nevme, nebo nememe poznat, pozorovat i vnmat svmi pti smysly. Nejbnji vra zna to, emu vme ohledn podstaty svta, svho msta na nm a tak svho pvodu a osudu; toto ve tvo zklad, na kterm stavme dvru ve vy slu, na kterou se spolhme jako na zdroj obivy a veden. V teologickm smyslu me vra zahrnovat doktrny a dogmata, kterm je teba vit, aby lovk mohl nleet k uritmu organizovanmu nboenstv. V jinch kontextech se vra vztahuje k podstat toho kterho nboenstv ve smyslu jeho historie, tradic, obad a mystickch zitk, sociologickch projev atd. Vra ve vy slu dc vesmr pin duevn stav jistoty, z kterho pramen pocit bezpe a uspokojen, e jsme nalezli cestu ke konenmu spchu1 a spse2. Je to vnitn proitek, kter je potchou srdce a osobnm naplnnm, pin klid v nesnzch a dodv odvahu tv v tv protivenstv. Jak je obecn postoj lid k ve? Mt vru je pirozen lidsk sklon. Pravidlem bv, e lid maj njakou vru, ani by si ji sami vybrali. Vru pejmaj od svch pedk a i kdy ji nepraktikuj, bez pemlen se k n hls a berou ji jako vraz cty k vznanm osobnostem sv skupiny a jako soust identity.
1/ spch znamen naplnn elu sv existence. 2/ Spsu lze chpat jako stav bezpe (i vysvobozen) ped ztrtou, prokletm, utrpenm atd. V teologickm smyslu spsa znamen vstup do vnho blaha a nik ped trestem za patn postoje a chovn.

11

Nkter univerzln pravdy a hodnoty vyjden v takovto ve se jim stvaj vchodiskem, i kdy se s nimi ve skrytu due nemusej vdy ztotoovat. Nevad tedy, e nkter aspekty i praktiky jejich vry nedvaj pln smysl, jeliko hlavnm dvodem, pro v n setrvvaj, je z n odvozen identita a pedivo mezilidskch vztah. Proto je pochopiteln, e najdeme lidi, kte se dr vry vychzejc z mt, zzrak a povr, nebo dokonce z teologickch zsad stojcch na domnnkch, pomlench pedstavch a nepochopen. lovk asto pokrauje ve vyznvn njak vry prv v dsledku takovhoto pstupu a dochz k pesvden, e vra jeho vlastn sociln skupiny mus bt nejen sprvn, ale dokonce i nadazen. Pokud nen pipraven jt za hranice vymezen svm prostedm, nemus mt ani zjem, aby si pravdu jinde objektivn ovil. Z tohoto dvodu na svt najdeme celou adu rozlinch vyznn a paradoxn vyznavai kad vry tvrd, e prv jejich vra je ta prav. Na druhou stranu ti, co o svm vyznn nejsou pesvdeni a neztotouj se s nm, mohou zrove zavrhnout i vechny ostatn vry pedpokldajc, e stejn problm se mus tkat kad z nich. Z rozlinch postoj k ve me vyvstat zsadn otzka, zda lovk njakou vru vbec potebuje. Je nezbytn nutn, abychom mli jasn definovanou vru, kdy vme, e vra zce souvis s nepoznatelnm? ivotn styl ve svch nejrznjch projevech odr to, v co vme. Veker nae skutky a dokonce i mylenky tm i onm zpsobem pramen z na vry. Pokud nae pesvden nen jasn definovan, vede to k urit dezorientovanosti, 12

zatmco ze sprvn vry vychzej sprvn iny. ivot bez vry je bezclnm pevnm, kter bud pocity przdnoty, nespokojenosti a zklamn ze ivota, vede k nedve v ostatn a k rozkladu osobnch hodnot a mezilidskch vztah. Co ns vede k zjmu o vru? Lidskou existenci do znan mry definuj dv zsadn nepopirateln skutenosti, z nich vyplv nkolik otzek.
SkutenoSt . 1

nae existence na tomto svt je asov omezen Otzky: n Jak mme tedy t sebenaplujc a smyslupln ivot a na zklad jakch zsad? n Jak je smysl a vznam na existence? Pokud nae existence postrd el, nen ve, co dlme, ve vsledku marn a bezcenn?
SkutenoSt . 2

n materiln ivot na tomto svt jednoho dne skon Otzky: n Co se s nmi stane po smrti? n Jak dsledky z toho vyvodit pro n pozemsk ivot? Pochopen sv existence Jak vst uspokojujc ivot v souladu s na vrozenou podstatou? Jeden nzor k, e lid jsou inteligentn bytosti, kter jsou schopn si samy vytvoit vhodn zpsob ivota. Podle jinho nzoru mme k dispozici urit zkladn pravidla, je bychom mli nalzt a dit se jimi. 13
otzka . 1

Prvn nzor m svou logiku. Na zklad svch nabytch zkuenost a moudrosti bychom mli bt schopni zvolit takov zpsob ivota, kter pro sebe povaujeme za nejvhodnj a nejpnosnj, a veden z njakho vnjho zdroje nen poteba. Avak druh nzor vychz z jinch postult a argument a jejich podloenost rozhodn stoj za pezkoumn. Prvn nzor stoj na nsledujcch pedpokladech: n Chceme-li bt v ivot astn, mli bychom veker sv sil smovat k dosaen materilnho pokroku a pohodl. n Zrove bychom mli experimentovat s rznmi ivotnmi normami a hodnotami, dokud neobjevme nejuspokojivj cestu tedy postupovat metodou pokusu a omylu. Kad lovk a kad generace by tento postup opakovali, i kdy by se nashromdily a budoucm generacm pedvaly urit zkuenosti. Lidsk tragdie Pokud by lovk byl skuten schopn pijt s fungujcm systmem zen lidskch zleitost, musel by u do dnen doby dospt k uspokojivmu een vech svch problm a dokzal by vst ivot naplnn mrem a harmoni. Nakolik je v tomto lovk spn? Kdy se podvme na situaci souasnho lovka, filozofov, duchovn i politologov nm kaj, e ijeme v dob, kter nem obdoby co do materilnho rozvoje civilizace, kterho bylo dosaeno dky obrovskm pokrokm ve vzdln, vd a technice. Avak zrove je to doba pekotnch zmn, zmatku a nejistoty, ve kterch se lidstvo utp, a neustle el hrozb novch a bezprecedentnch katastrof. lovk se t nkolikansobn vy ivotn rovni ne 14

ped sto lety, ale to neznamen, e jeho ivot je tak nkolikansobn astnj a humnnj. Spoleensk klima je pln nenasytnho hdonismu a hrubho materialismu, kde se hlavn ivotn motivac stala touha po moci, penzch, popularit, krse, sexu atd. Lidstvo, kter hrd vkroilo na Msc, na zemi stle rozpait pelapuje. lovk se nauil ltat vzduchem jako ptci a plout v moskch hlubinch jako ryby, avak stle nev, co si pot na pevn zemi. Studie v tzv. vysplch zemch ukazuj rostouc kriminalitu a korupci, vy procento psychiatrickch problm a sebevrad, vce ppad alkoholismu a drogovch zvislost, rozpadu rodin, delikvence mladistvch atd. Se stoupajcm pohodlm a materilnm dostatkem sl pocit przdnoty, odcizen, zoufalstv a beznadje. Jak si to ve vysvtlit? Nabz se jedin vysvtlen, e materiln pokrok nen jedinm clem naeho ivota. Britsk filozof Bertrand Russell3 to vyjdil nsledovn: Veobecn eeno se nachzme uprosted zvodu mezi lidskou dovednost jakoto prostedkem a lidskou poetilost jakoto elem... Ve vdn je sla, ale tato sla me vst ke zlu stejn tak jako k dobru. Z toho vyplv, e pokud lovk nedoshne moudrosti ve stejn me jako vdn, vce vdn bude znamenat jen vce smutku. Ale kde hledat tuto moudrost, kter lovka me zachrnit ped smutkem? Kdy nkdo pijde s njakm moudrem, meme mt dvru v jeho podloenost a spolehlivost? Nebo nemme na vbr ne pokraovat v neustvajcm experimentovn, drce se njak ideologie a cesty do doby, ne se uke bt neplnou a neinnou tm, e povede ke ztrt lidskch ivot a majetku? Je kad jednotlivec
3/ Bertrand Russell: Impact of Science on Society, 1953, str. 120121 (Dopad vdy na spolenost esky nevylo)

15

na toto hledn sm, nebo existuje nco jako asistenn sluba? Druh nzor, kter lovka vyzv k ve v milosrdnho, vemocnho a moudrho Zkonodrce, tvrd, e souasn neuten situace je v zklad zapinna ztrtou ivotnho smovn a smyslu ivota, neschopnost povznst se nad vednost a neochotou pijmout prospn a spolehliv hodnotov systm. Nkdo dokonce pmo odmt nco, o em v, e je to dobr, a dv pednost tomu, co je bezprostedn vce vzruujc. Jinmi slovy je to vsledkem ztrty nebo neschopnosti jt po sprvn cest. Z pedchozho textu vyplvaj nsledujc otzky, kter daj jasnou odpov: n Co pro lovka znamen dobro a zlo? n Na jakm zklad i podle jakho mtka definovat a posuzovat dobro a zlo? n Jak jsou zkladn hodnoty, ktermi by se mlo dit lidsk chovn? n Kdo udv tyto hodnoty? Kdo je skutenou a nejvy autoritou? Ty sam otzky vyvstvaj ohledn dalho hlediska, kterm se zabv kad, kdo uvauje nad smyslem vry, tedy co bude po smrti.
otzka . 2

Posmrtn ivot Co s nmi bude po smrti? Toto se me zdt pouhou filozofickou otzkou, avak je to vc zsadnho vznamu. Kad petn lovk si nkdy ve svm ivot, obzvl s postupujcm vkem, tuto otzku klade. Jedna odpov je, e po smrti u nic nen. Zememe, nae tla se v zemi rozlo a nae dti pokrauj dl bez ns. Tato monost m sv argumenty. 16

Druh monost je, e se posuneme na dal rove existence. Tento nzor nelze odmtnout s odvodnnm, e pro to nemme dn fyzicky oviteln dkaz. Monost, e dl nco je, nelze vylouit. Protoe pevn vtina lid tomuto nzoru vdy pevn vila, je teba jeho podloenost provit. A samozejm tak neexistuje dn pesvdiv dkaz modern vdy, e smrt opravdu ve kon. Lep je odpovdt, e nevme, ne dojt k nepodloenmu zvru, e po smrti pravdpodobn u nic nen. Pokud si nkdo nebezpe neuvdomuje, neznamen to, e dn nehroz. Nevdomost nebo lhostejnost na skutenosti nic nemn. Vtina z ns hled odpov na tuto otzku jako soust sebepoznn. Ale jak k odpovdi dojt? Jsme schopni se j dobrat pomoc svch vlastnch metod zkoumn a uvaovn? A a u dojdeme k jakkoliv odpovdi, do jak mry bude spolehliv? Mon zdroje odpovd na tyto otzky kde meme hledat sprvn odpovdi na rzn otzky ohledn pozemskho ivota a onoho svta? Nejprve vyjmenujme rzn mon zdroje vdn, kter mme k dispozici, a kter by nm mohly pomoci pi hledn odpovd. Zmime nsledujc: (a) instinkt, vrozen pirozenost; (b) vnj smysly; (c) intelekt, filozofie, vda; (d) intuice nebo osobn i mystick zitky; (e) tradin mytologie a literatura. Nikdo si bohuel neme bt jist, e zsk sprvn odpovdi pouze s pomoc tchto zdroj, protoe vechny jsou omezen a pli subjektivn na to, aby se od nich dalo oekvat pln 17

pochopen neho, co meme nazvat skutenou podstatou svta. Takovto zleitosti spadaj mimo oblast lidskho pozorovn, vnmn a uvaovn. Stejn jako vda nedoke pinst pravidla lidskho chovn, neme se zabvat ani otzkou smyslu na existence. Co se te mystickch zitk, bv to osobn, sebestedn, sebeuspokojujc a pasivn zkuenost. Mohou z n vyjt mylenky v rozporu s dokzanmi skutenostmi i veobecn pijmanmi zsadami, nebo se mohou liit od podobnch zitk, ke kterm se hls jin jsou tedy vrcholn nespolehliv. Mytologie zase zce souvis s danou kulturou a asto podporuje zjmy nkterch st spolenosti na kor jinch. Dokonce i modern vdeck vzkum m svou vlastn mytologii, kter pozved vdeckou obec nad ostatn vzdlance. Presti takov vdy se uplatuje pouze v rmci vymezen oblasti ivota. Tedy dn z tchto zdroj vdn nen pro nae ely dostaten spolehliv. V nejlepm ppad me lovk zformulovat hypotzu i ivotn filozofii, tedy produkt sv mysli, a tvrdit, e se mu podailo pochopit njakou vse reality. Avak stle si tm neme bt skuten jist. lovk tedy v zsad nen schopn pinst skuten spolehliv a nevyvratiteln odpovdi. Toto ns vede k vaze nad dalm monm zdrojem vdn, kter je Zdrojem veho, tedy Stvoitelem.

18

2/ Bh4
Vra v Boha znamen to pedevm vit v njakou Bytost, kter ns mysln stvoila? Samozejm ano. Pokud vme v Bo existenci, mli bychom bt oteveni jejm dsledkm a dopadu na ivotn smovn. Jak uvidme dle, nen to nic, co by bylo teba pijmat slep. Vra se naopak obrac na rozum a nabz uspokojiv vysvtlen jinak zdrcujcch zkladnch ivotnch otzek. Uznn Bo existence je ve skutenosti instinktivn, nekomplikovan a pirozen. Uznn vy moci, kter d zleitosti vesmru, vyplv z vrozen lidsk pirozenosti. Nikdy to nebylo jen produktem lidsk mysli. Tato vrozen potenciln vra vak me zstat latentn a aby se konkretizovala a plnila pnosnou lohu na osobn i spoleensk rovni, je teba ji probudit a uvst v ivot. Vtina lid na svt, a u jsou jakhokoliv vyznn, v v existenci vemocn Vy Bytosti. Po cel djiny lidstva byly pochyby o sam Bo existenci pouze velmi okrajovm jevem. Pochyby veobecn smovaly sp k osobnmu pojet Vy Bytosti. Jak meme o Bohu cokoliv vdt, pokud je mimo oblast lidskho vnmn? Je pravda, e stvoen neme pln pochopit Stvoitele, je nesdl nai asoprostorovou existenci. Jakkoliv snaha o vnmn Boha v rmci na konceptuln rovn je pedem odsouzena k nezdaru. Avak rozhodn v rmci svch du4/ Slovem Bh je v tto publikaci mylen jedin, vn Stvoitel vesmru a Pn vech svt, v jazyce zjevench psem nazvan Allh nebo Eloah.

19

evnch a duchovnch schopnost meme dojt k vrozenmu vdom, e Vy Bytost, Stvoitel, urit existuje. Toto vdom probouz smyslupln pesvden, avak jen za podmnky, e jsme ochotni pijmout njak dal informace od Boha a v Boha mt dvru, tedy pokud mme osobn vru. Kdy se zvdavost podrobn zkoumme rzn jevy v prod, pozorujeme divy vesmru a sname se o hlub pochopen sloitho uspodn a fungovn ivch bytost (jak v naem okol, tak ns samch), je tk uvit, e tyto jevy jsou vsledkem ir nhody i shody okolnost. Nae zamylen ns vede ke skutenmu Tvrci a Hybateli, nejvy tvoiv Moci v zkulis. Vezmme si napklad lidsk mozek, relativn mal svou velikost v porovnn se svm komplikovanm uspodnm, pesto ovld cel tlo pomoc nevdomch reflex a mylenkovch pochod. Je znmo, e lidsk mysl funguje podobn jako pota, a e mozek tvo est milin bunk, z nich kad je vkonn jako ten nejvkonnj superpota. Lze ci, e k napodoben lidskho mozku by bylo teba esti milin superpota! Navc pota neme fungovat bez operanho systmu a k praktickmu pouit potebuje t aplikace. Pokud v materiln existenci mozku spatujeme vsledek nhody, jak tedy vysvtlit, e mozek podobn potai zaal fungovat bez operanho systmu? Jak v nm mohly vzniknout rzn podnty a emoce jako lska, soucit, laskavost, nenvist atd., tedy nco jako software? Kdo je tm programtorem, kter do nj vloil vchoz informaci umoujc mu fungovat? Jak je mon, e lidsk bytost po cel ivot in rozhodnut, kter maj dopad na ni samotnou i na ostatn? Lze vit, e takovto asn mozek vznikl jen nhodou? 20

Jako dal pklad uveme ndhern zbarven vzory na motlch kdlech. Me nhoda vysvtlit toto geometricky pesn umleck dlo objevujc se na kdlech ltajcho hmyzu, kter se pemnil z housenky, kter se pedtm vylhla z drobnho vajka? Nkte lid namtaj, e pro Bo existenci nemme dn pm dkaz. Ale poloili si otzku, jak pm dkaz meme oekvat ohledn bytosti, kter existuje mimo dimenze a za hranicemi lidskho pozorovatele? Ve skutenosti vme bez pmch dkaz mnoha jinm vcem. Napklad kdy fouk vtr, vme, e existuje vzduch, pestoe ho nememe vidt, nebo vme v tok elektrickho proudu, kdy vidme svtc rovku, pestoe tekouc proud nevidme. To znamen, e vyvozujeme existenci piny z jejch nsledk, i kdy pro tuto pinu nemme dn pmo pozorovateln dkaz. Obdobn je tedy logick vit, e mus existovat pina, absolutn a primrn pina vech pin a nsledk odehrvajcch se ve vesmru. lovk tedy pirozen thne k zvru, e samotn existence stvoen pedstavuje dkaz Stvoitele. Pokud vesmr stvoil Bh, kdo tedy stvoil Boha? Potebuje Bh stvoitele? Tato otzka vyvstv v dsledku falen pedstavy i nepochopen, kdy se vesmr (stvoen) a Bh (Stvoitel) dvaj do stejn kategorie, nebo se povauj za srovnateln. Pokud by Bh poteboval stvoitele, znamenalo by to, e byla doba, kdy neexistoval a nkdo mu dal vzniknout. Tak by to znamenalo, e Stvoitel je soust stvoen a nestoj mimo n. Bh je svou definic ten, kdo tvo, nikoli ten, kdo je stvoen, i ten, kdo se vtlil v nco 21

stvoenho. dnou bytost, kter je stvoiteln, nememe nazvat Bohem. Otzku po tom, kdo stvoil Boha, meme v podstat peformulovat do otzky: Kdo stvoil nestvoiteln? Tato otzka v sob nese vnitn rozpor, protoe vychz z protismyslnho konfznho konceptu. Pro ilustraci pedpokldejme, e Boha stvoil napklad X. Pak by nsledovala otzka, kdo stvoil X. Jako odpov bychom mohli uvst, e X stvoil Y. A takto bychom mohli pokraovat dl a dl v nikdy nekoncm a nikam nevedoucm duevnm cvien. Mohla by tato ada stvoen v njakm bod konit njakm prvotnm stvoitelem? Pokud ne, znamenalo by to, e se nco me stvoit samo, ani by to pedtm existovalo a mohlo psobit jako stvoitel. A pokud ano, potom by onen stvoitel na konci ady byl absolutnm Stvoitelem, Stvoitelem vech stvoitel, Stvoitelem vech pin vedoucch k nsledkm, Sm nim nezpsobenou Pinou. Tohoto Stvoitele, prvotn Pinu, bychom mohli nazvat Bohem. Avak potebovala by takovto vemocn prvotn Pina podzen zprostedkovatele? Samozejm nikoliv. Jako analogii nesmrn velikosti vesmru a jeho stle pokraujcho stvoen meme uvst matematick pojem nekonena vyjdenho symbolem . Kdy ada sel stle pokrauje podle pravidelnho vzorce, jej matematick vyjden se ukonuje zapsnm symbolu nekonena. Podobn meme celou pmku stvoen pojmout jako nekoneno. Nekoneno, kter zde mme na mysli, je mimo nae chpn, stejn jako Bh. Kad slo vydlen nulou se rovn nekonenu, nap. 1 : 0 = , 2 : 0 = . Matematick vraz jednodue zakonme symbolem nekonena jakoto vsledkem, i kdy nechpeme skutenou podstatu nekonena. Podobn meme dojt k zvru, e Stvoitel 22

existuje, i kdy z dnho lidskho hlediska nechpeme Jeho podstatu. Mon jsme lpe s to pochopit, co nen (tj. konen), ne co je. Pokud Bo podstatu a pvod nelze pochopit, jak potom naloit s na touhou po tomto poznn? Neptejme se na Stvoitelovu podstatu, kdy neznme podstatu a pvod i mnohho stvoenho, jako teba ivota i energie. Touhu po hloubn nad takovmito otzkami lze omezit nebo vytsnit, pokud si uvdomme, e stl pemtn nad zleitostmi, kter nen v lidskch silch chpat, a nikdo je nikdy nepochopil, naprosto k niemu nevede. Lidsk mysl m svou kapacitu a omezen. Snait se pochopit vci, kter ji pesahuj, je zkrtka mimo. Jak bychom mohli my, konen a omezen, sprvn pochopit nekoneno? Msto toho je pnosnj se zabvat zleitostmi tkajcmi se naeho ivota, tch, co pro ns maj praktick vznam. Napklad otzka, zda existuje Bh, je legitimn, protoe na zklad odpovdi si vytvme systm, jm se v ivot dme. A odpov na tuto otzku je v naich silch nalzt. Naproti tomu otzky jako odkud Bh pochz, nebo jak je Jeho podstata, pro ns nemaj dn praktick dopad a vznam, navc je mimo nae monosti na takovto otzky odpovdt. I kdybychom byli hypoteticky schopni odpov nalzt, stejn bychom nevdli, jak s n naloit, protoe by to byla ir teorie, z behaviorlnho hlediska bez jakhokoliv vznamu
5/ Stejn tak islmsk vyznn vry zn nen bostva krom Boha... Stvoitelovu existenci tedy mme chpat jako absenci plurality i opakovn a jako absolutn jedinenost. Toto sprvn vyjaduje Bo celistvost, nedlitelnost, vlunost a ohromujc vnou ptomnost ve zcela odlinm zpsobu existence, ne je n. Toto je koncept Bo jednoty, tedy monoteismu.

23

pro smovn naeho sil a pijmn ivotnch rozhodnut. Pekky ve ve v Boha Pro nkter lidi me vra v Boha ztratit hodnovrnost, kdy se setkaj s nsledujcm dmyslnm argumentem: Jak me bt Bh vemocn, kdy jsou jist vci, kter neme udlat, jako teba stvoit jinho Boha, zmnit minulost, i vytvoit tvar, kter je zrove hranat i kulat? Jak lze toto dilema vysvtlit? Bh me udlat, cokoliv chce, a m moc nad vm, ale to neznamen, e by musel bt schopn stvoit jinho Boha i zmnit minulost. To nen proto, e by Bh byl slab, ale protoe tyto pklady jsou nm, co nedv smysl v rmci podku, kter se rozhodl ustavit. Znamenalo by to dat Boha, aby zmnil zkony naeho vesmru, kter stvoil na zklad Sv moudrosti, ani by se o tom s kmkoli z ns radil. Napklad tvar, kter je zrove hranat i kulat, v naem zpsobu existence nedv dn smysl, protoe je dan, e pokud je nco hranat, nen to kulat. Podobn pokud je nco v minulosti, je dan, e se to ji stalo, a pokud by v tom dolo k njak zmn, ji by to nenleelo do stejn minulosti. Co se te stvoen dalho Boha, tento vrok je v rozporu se samou definic Boha, protoe Bh je ten, kdo tvo, a nikoliv nkdo, kdo me bt stvoen. Bh nevznikl tm, e by Sm Sebe stvoil, ani nikdy nestvoil jinou jedinenou bytost jako je On sm. On jedin je vlunm, jedinenm Bohem. Jak meme vidt, tyto a podobn pklady, kter nkte lid uvdj jako zpochybnn Bo vemocnosti, jsou zaloen na vnitnm rozporu, a tedy nijak nesniuj hodnovrnost vry v Boha. 24

nen vra v Boha v rozporu s vdeckm poznnm? Nen, avak je pravda, e vra v Boha stoj mimo vdeck poznn. Tm, e Bh nen soust Svho stvoen, je mimo oblast pstupnou lidskmu bdn, protoe lidstvo existuje ve stvoenm vesmru. Pojet Boha vak nen slepou vrou, nbr pesvdenm podpoenm rozumem a poznnm. Vda ve skutenosti poskytuje dobr zklady pro vru v Boha. Znalosti ns vedou k zamylen nad vdeckmi objevy, a tm poskytuj koncepty a pojmy, kter ns pibliuj k pojet vy Bytosti. Geniln fyzik Albert Einstein ctil potebu to vyjdit tmito slovy: Vra je nejsilnjm a nejvzneenjm vsledkem vdeckho bdn. Francouzsk biolog Jean Rostand krtce ped svou smrt v jednom ze svch televiznch vystoupen dostal otzku ohledn Boha. Odpovdl, e v Bo existenci nev, ale pipustil, e jako biolog nem slov, kdy se zaml nad aktivitou na bunn rovni. Dr. Irving William Knobloch, americk profesor prodnch vd, ekl: Vm v Bo existenci, protoe si neumm pedstavit, e by nm pouh nhoda mohla vysvtlit vznik prvnch elektron, proton, atom, aminokyselin, prvn protoplazmy, semene, i dokonce prvnho mozku. Vm v Bo existenci, protoe Bo existence pedstavuje jedin racionln vysvtlen veho, co v okolnm svt vidme. Filozofie vdy neuznv, e by se nco mohlo stvoit samo, ani e by cokoliv mohlo vzniknout z nieho. Jak by tedy vesmr mohl vzniknout sm od sebe, navc tak precizn a metodicky uspodan? Jak by ve, co obsahuje, od nejmenho elektronu po nezmrn rozshl galaxie, mohlo bt zeno s takovou dovednost, inteligenc a naprostou dokonalost? Je mon, e i kdy vda doke popsat mnoh sloit 25

systmy, kter spolu s ostatnmi tvo dokonal soulad, je tento popis pouhm vtem vech pozorovanch jev, bez vztahu ke skutenm silm, kter stoj za ivotnmi pochody a prodnmi cykly? Me si racionln uvaujc lovk myslet, e toto ve je vsledkem nhody? Pro ilustraci si vezmme slovnk, ve kterm jsou slova seazen podle abecedy. Pokud bude nkdo tvrdit, e v tiskrn dolo k vbuchu, pi kterm se rozmetan psmena nhodn poskldala ve slovnk, me takov tvrzen nae vdeck mysl pijmout? Je tato uspodanost svta mon, ani by ji nkdo zapinil? Stejn pozoruhodn d a uspodn nalezneme v prod ve vem. Pro vude nachzme spn fungujc uspodn (kter evolucionist nazvaj nhodnm i nahodilm), ale dn dysfunkn, tedy pouze s vjimkou lidskch poin? Nejjednodum a veobsanm vysvtlenm ve popsanho stavu vc je existence jedinho tvocho a dcho Stvoitele existujcho mimo ve, co stvoil. Musme mt na pamti, e uznn Boha neme bt pouze otzkou smyslovho vnmn nebo vdeckch experiment, protoe pokud by tomu tak bylo, otzka vry v Boha by vbec nevyvstala. lovk dojde k ve v absolutnho a vemocnho Boha na zklad rozjmn, pemlen a se zapojenm svho srdce. Skutenost zstv, e kdy vme v Boha, je to pesto, e Ho nevidme, ani se Ho nememe dotknout. Nae vra vychz z nemateriln dimenze naeho byt, kter je mimo dosah vdy. nen pravda, e Darwinova evolun teorie podkopv vru v Boha? Ne. Evoluce, nebo pesnji mutace, ke kter dochz v rmci uritho druhu, je nepopirateln skutenost. Avak hypotza, e lovk pochz 26

z opice, tedy odlinho druhu, je vc jin. Tuto teorii, kter v minulm stolet zskala znanou oblibu, vak ji nelze povaovat za argument, kter me ohrozit vru v Boha. Je teba vzt v vahu nsledujc protiargumenty. Darwin pouze zformuloval hypotzu ohledn pvodu druh, kterou se snail provizorn vysvtlit a uspodat sv daje zskan vlastnm pozorovnm. Teorie pmo ze sv definice nen faktem, ale hypotzou i nvrhem, kter je teba jet ovit a podpoit dalmi dkazy. Na rozdl od Einsteinovy teorie relativity, kter byla pozdji potvrzena dalmi vzkumy, Darwinovy formulace zstvaj nepodloenou teori jet po vce jak 125 letech. Jak pipout i tato hypotza sama, obsahuje mnoho chybjcch lnk. Samotn jej zastnci pipoutj, e se jim neda vysvtlit mnoho pozorovanch jev, a nkter mezery v darwinistick teorii nebyly nikdy zaplnny vdecky pozorovanmi jevy. Teorie teba nen schopna vysvtlit zkladn stdia evoluce:
n

Jak mohla organick genetick informace prvn bakteriln buky vzniknout z anorganick (neiv) hmoty? Jak se bakteriln buka zmnila ve sloitj buku, a tato sloitj buka pak v primitivn mnohobunn organismus?

Tato teorie je zaloena na konceptu pirozenho vbru, tedy e k evolunmu procesu dojde pouze tehdy, kdy pro nj vznik poteba (nap. irafm se vyvinul dlouh krk, protoe potebovaly doshnout na list rostouc na vysokch stromech). Musme se ptt, jak poteba vedla k rychlmu vvoji lovka, na jeho konci je pozoruhodn inteligentn a spoleensk tvor, je nem obdoby v dnm ze dvou miliard druh, kter se kdy na zemi vyskytovaly. 27

U evoluce se pedpokld, e je zena procesem, kter zlepuje schopnost druhu efektivn t v danm prosted (pirozen vbr dle zkona dungle) a udruje ji existujc vhodn vlastnosti. Jak potom ale vysvtlit, e u lovka dolo k jistm krokm zpt? Pokud se lovk vyvinul ze spolenho pedka opic a pralovka, pro je tedy lidsk novorozenec zvisl na rodich po vrazn del dobu, ne je tomu u opic? Modern vdeck poznn na zklad vzkum v genetice, molekulrn biologii a zkoumn chromozom tuto teorii vyvrac. Napklad existence gen znamen, e urit kmen neme dt vzniknout td, kter je pirozen odvozena z jinho kmene, a e urit ele v rmci dan tdy se neme pozdji objevit v jin td. Proces pirozenho vbru sice ovlivuje urit znaky druhu a v rmci druhu dochz ke zmnm (mutaci), nikdy ale nebylo prokzno, e by vedl ke vzniku novho druhu (evoluci). Zde je teba podotknout, e Darwinova prce hrla dv role. Prvn role byla vdeck, je nen nikterak solidn podloen. Druh role je filozofick, kdy poskytla argumenty podporujc ateismus v konfliktu mezi nboenstvm a vdou, jm il zpadn svt devatenctho stolet. V Darwinov teorii, kter pila v dob ji existujcho neptelstv vi nboenstv, nkte lid spatovali rozhodujc argument a brnili nco, co nebylo nim vc ne ideologi stojc na chatrnch vdeckch vvodech. Teorie se dala vhodn a pravdpodobn i pesvdiv pout k argumentaci, e lovk mon pochz z opice, a tm zdiskreditovat biblick uen o pvodu lovka jako stvoen moudrho a milosrdn6/ iv bytosti se na zklad charakteristickch znak ad do kmen, piem kad kmen se dl na tdy, tdy dle na dy, eled, rody a nakonec jednotliv druhy, kter nesou jak spolen, tak specificky charakteristick znaky.

28

ho Boha. Tato teorie nezskala popularitu na zklad vdeck racionality, ale dky obratn ideologick a filozofick dialektice, a dodnes pev v prosted, kde se lid chtj povaovat za sobstan, nadazen a schopn vymanit se z tradinho iracionlnho seven nboenskch tradic. Pro se tato teorie tedy stle t znan podpoe ve vdeck obci? Mnoz vdci stle maj v dsledku svho akademickho vzdln kulturn podmnn negativn a netolerantn (v lepm ppad neten) postoj k jakkoliv zmnce o nadpirozenu. Pro ateistu nadpirozeno znamen ji pekonan pokusy povrivch nboenskch instituc o ovldnut akademickho svta, a to i v ppadech, kdy vda naraz na nevysvtliteln zhady. Avak kdy tito teoretici, kte v, e ve m sv vysvtlen, maj vysvtlit pvod genetick informace i vznik organizovan hmoty obsahujc informaci o svm fungovn a reprodukci, nemaj slov. Cel etzec metabolickch pochod je nejen psn usmrnn, ale tak smuje k vlastnmu zachovn a reprodukci. Tito vdci v tom nechtj uznat dlo moudrho Stvoitele, co je vysvtlen, kter v niem neodporuje pozorovanm skutenostem. Kdyby se dokzali zbavit strachu z vdy kladouc otzky ohledn nboenstv7 (ve vd tabuizovanho tmatu), mohli by uznat vysokou pravdpodobnost Bo existence a stt se tedy vcmi v Boha stejn snadno, jako jsou pesvdenmi agnostiky i ateisty.
/ Djiny vdy jsou bohuel pln ppad, kdy proti vdeckmu zkoumn a objevm vystupovali pedstavitel evropsk crkve a badatele obviovali z uzurpovn Boch prv. Proto nen pekvapiv, e existuje podvdom pedpojatost vi vem nboenskm mylenkm, kter jsou vnmny jako iracionln a ist emocionln.

29

Je dleit poznamenat, e tato teorie me mt nebezpen nsledky tm, jak lovka omezuje pouze na fyzikln-chemick a biologick pochody. Kdy se lovk zane chovat v souladu se zsadami pirozenho vbru, ztrc veker respekt a ohledy na lidsk hodnoty. Djiny jasn ukazuj, e v rmci filozofie zkona dungle hodnoty jako soucit, obtovn se a ohledy k druhm lidem a ostatnm tvorm nemaj moc msta. Z tto nebezpen slep uliky, kde se zpadn lovk ocitl v dsledku svho zapishlho odporu vi uznn Boha, ns me vyvst pochopen vrozen pirozenosti lovka a jeho privilegovanho postaven nad zbytkem stvoen. Pro nkte lid tak trvaj na tom, e dn Bh existovat neme? Jsou jednotlivci a skupiny, obvykle s intelektulnmi sklony, kte v existenci Vy Bytosti nev. Lid dojdou k ateistickm postojm z rznch dvod, zmime alespo nkolik z nich. Nkte lid v Boha nev, protoe vysvtlen veho hledaj pouze ve vd a v logice. Tento pstup je sm o sob neudriteln, protoe pedpokld, e pouze pedmty smyslovho vnmn jsou skuten, a pouze ony jsou hodny racionlnho zkoumn. Zde je teba si uvdomit, e ne ve lze posuzovat dle tradin aristotelovsk logiky, i vysvtlit pomoc souasnho stavu vdeckho poznn. Anglick filozof Francis Bacon ekl: Trocha filozofie lovka pivede k ateismu; kdy se do n pono hloubji, pivede ho zpt k ve. Nkte lid o svm nboenstv zanou mt pochyby, kdy jsou zmateni dogmaty svho konkrtnho vyznn, a pot dostanou pocit, e nboenstv jako takov je absurdn. Uchl se tedy k plnmu zavren vekerho nboenstv, 30

i spolu s tm, co kdysi bvalo vrou v Boha. Takovto odmtnut vtinou vychz z omezench znalost o tom kterm nboenstv, nikoli z dkladnho posouzen nejasnch otzek, kter je matou. Neuvdomuj si, e njak dogma je mon oprvnn odmtnout, ale ne samotnou vru v Boha. Hlavnm dvodem podobnho odmtavho postoje je nboensk rtorika zamen na konkrtn dogmata namsto vdn o Bohu i usilovn o vru. Nkte lid se oto k nboenstv zdy, kdy si vimnou pokrytectv v inech a chovn vyznava njakho nboenstv. Maj zvltn pedstavu, e kdokoliv prohlauje, e v v Boha, se rzem mus stt dokonalm svtcem. Kdy tomu tak nen, onen vc mus bt nezbytn podvodnkem i pokrytcem. Pokud naraz hned na nkolik pokrytc, vin z toho nboenstv a vru v Boha. Takov lid zapomnaj, e nboensk zsady jsou jedna vc a skutky vyznava jin. Jen mlo vcch se ve sv ve dopracovalo k dokonalosti. V djinch dolo k nespotu konflikt, spor i krveprolit ve jmnu nboenstv. Nkte lid si proto mysl, e chyba spov v nboenstv, a tak odmtaj samotnou mylenku Boha. Lid se ze sv podstaty, a u vyznvaj jakkoliv nboenstv, dopoutj chyb. Nebo mon vyznvaj nboenstv, o nm mnoho nevd, i jednaj vce na zklad emoc ne zral vahy a svdom. Je teba zdraznit, e pijet nboenstv nen konenou stanic; naopak je to pouze potkem celoivotn cesty, na kter samozejm pichzej zakopnut a pdy jako dsledek opomenut i patnch rozhodnut. Nkte lid se stvaj ateisty z pohodlnosti, protoe nejsou duevn pipraveni poddit se 31

poadavkm vry, jej dan me bt osobn svoboda, pohodl a poitky. Kdyby mli vru v Boha, pili by o svobodu dlat si, co se jim zachce bez ohledu na prva a poteby ostatnch. Ve snaze o dosaen svch osobnch cl nechtj bt jinak omezovni. Takovto pojet svobody je klamn v tom, e bo veker hranice mimo tch, kter si stanovil sm jednotlivec vychzejce ze sv nezbytn omezen osobn zkuenosti a nedostaten prozravosti. Vsledkem je, e se lovk ocit na patn cest. Ne kad chpe, e legitimn omezen vychzejc z vry ve skutenosti vedou k celkovmu ukznn a obohacen ivota jak na osobn, tak i celospoleensk rovni, a nepedstavuj dn zbyten komplikace. Relativn vysok poet ateist a agnostik v modern dob vychz z materialistickho prosted, ve kterm byli vychovni a vzdlni. Maj pocit, e jsou pli zaneprzdnni, ne aby mohli vnovat as pemlen o Bohu; mohou to povaovat za triviln i naopak neuchopiteln tma. Tak tedy zstvaj se svtonzorem kladoucm draz na materiln zleitosti a pehlejcm duchovno. Takovto mentalita je do znan mry produktem sekulrn spolenosti, kde je pirozen lidsk touha po uznn Vy Moci siln potlaovna a nedostv se j prostoru k probuzen a rozvoji. Zde meme poznamenat, e i tito lid maj ve chvlch ohroen, strdn i obt instinktivn sklon vkldat nadji a dovolvat se njak vy neviditeln moci, kterou mohou i nemusej nazvat Bohem. Mnoz takov lid, kte jsou pemliv a nejsou zcela zapishlmi ateisty, se tak v uritch ivotnch situacch obracej k ve v Bo existenci. Veobecn k tomu dochz za nsledujcch okolnost: 32

S postupujcm vkem se jejich sebestednost me trochu otupit a pichz zralej pohled na ivot. Pirozen zvdavost a zdrav rozum je vedou nad fyzick i materiln naplnn ivota a oni zanaj znovu hledat smysl sv existence a pitom dojdou k pesvden o Bo existenci. Kdy je postihne njak tragdie i netst a oni nevid cestu z beznadjnho zoufalstv, zamlej se nad sebou a pitom objev Bo existenci. V pznivm spoleenskm klimatu se me jejich pirozen sklon k ve probudit a oni se nakonec stanou vcmi v Boha.

Lidsk pirozenost je takov, e hlavn v mladm vku lovk thne sp k bezprostednm zleitostem a nevnuje tolik pozornosti tomu ostatnmu. K vyvenmu pohledu je teba jistho odstupu a pochopen, kdo jsme, jak je nae postaven v rmci stvoen a co je clem a elem na existence.

33

3/ lovk
kdo je to lovk? lovk nen pouze skvlm strojem, souborem kost a tkn, nahoe s potaem, kter podlh fyzickm, biologickm a biochemickm zkonm, mechanicky reagujc dle svho naprogramovn pomoc emoc, prosted a biochemickch pochod. Nen jen druhem zvete vedenho pouze instinkty a smysly rozhodn je na vy rovni. M nejen vnj strnku, tedy tlo, ale tak mn zjevnou vnitn strnku zahrnujc mysl, srdce, vli a dui. V lovku se snoub mnoho strnek, rovn a funkc, vnitnch i vnjch, kter jako celek pedstavuj lidskou bytost. Kad sloka jeho pirozenosti m svou roli a funkci, sv oprvnn poteby a nrok na uspokojen tchto poteb. lovka je teba povaovat za nedliteln organick celek, je je tvoen vemi vnjmi a vnitnmi aspekty sv existence. Zcela nepopirateln zaujm zvltn postaven v rmci celho stvoen. Jak m lovk postaven v celm Bom stvoen? lovk se li od zbytku stvoen tm, e je obdaen uritmi vlastnostmi, mezi n pat:
n

dar inteligence a moudrosti, je mu umouje pemlet, uvaovat, hodnotit a usuzovat; schopnost sloit konceptualizace a jazykovho vyjadovn, spolu s touhou po vdn a vynalzn novch vc podle svch poteb a chpn zkonitost svta; schopnost rozliit sprvn od nesprvnho a tak svdom, kter lovka trp, ale 34

na druhou stranu tak schvaluje mylenky a iny; urit mra svobody vle a jednn.

Ostatn bytosti podlhaj lovku. Navzdory sv relativn slab fyzick konstituci m lovk dky svm dalm vrozenm vlastnostem postaven, kter mu umouje do urit mry ovldat vechny ostatn iv bytosti na zemi, od mikroorganism a po velk zvata, mnohem silnj ne je lovk sm. Je stvoen se schopnostmi, dky nim me zkoumat a experimentovat s Bomi prodnmi zkony a proniknout do moskch hlubin i do vesmru. Lidskou bytost tedy meme vidt jako korunu stvoen, j bylo sveno jak vsadn postaven, tak tomu odpovdajc zodpovdnost. Pokud je lovk korunou stvoen, jak potom v sob me pociovat tak ostr stety mezi dobrem a zlem, navzdory sv nejvy rovni inteligence a rozumu? Pestoe je lovk nadn uritmi vynikajcmi vlastnosti a schopnostmi, kter ho odliuj od zbytku stvoen, m tak patn vlastnosti jako teba sobectv, domlivost, chamtivost, zvist, lakomstv, sklon podlhat pokuen, atd. Kdy rozum el touhm a pokuen, nem vdy navrch. lovk m sklon preferovat okamit uspokojen, ne aby se snail o dosaen vzdlenjch cl, a proto se stv obt svch tueb, sobectv, pokuen a iluz. Pokud tato vrozen slabost zsk vrch, lidsk snaha o dosaen pozemskch poitk a osobnch cl vytv napt, kter z lovka me udlat ubohou a neastnou bytost. Navc inteligence a rozum dobe funguj v uritm rmci, avak bez pomoci nedok interpretovat to, co je mimo smyslov vnmn. 35

lovk v mnohem vt me ne ostatn bytosti vyuv svobody vle a jednn, avak mnohdy tto svobody uv, i spe zneuv, a do krajnost. Je asto i pes sv intelektuln a rozumov schopnosti krut i sm k sob. Pestoe v, e mu nco nakonec ubl, stejn to dl. Meme se ptt, zda tato koruna stvoen nezadriteln spje k zhub. Existuje njak pomoc, kdy intelektuln a rozumov schopnosti samy o sob nedostauj k sebeovldn a sebepochopen? kde me lovk hledat pomoc, kdy jeho intelektuln a rozumov schopnosti nesta? Podle vech nboenstv Bh obdail lovka svobodou vle a jednn, ale nenechal ho tpat ivotem bez pevnch zsad, aby v bezbeh svobod nevdom podlhal patnostem. lovk me oprvnn oekvat nco, co vykompenzuje jeho intelektuln nedostatenost, nco, co mu uke, jak nejlpe uspokojit sv oprvnn zkladn poteby, a tak nco, co mu umon naplnit svj potencil jakoto lidsk bytost. Zatmco zvata pevaj a jsou vedena vrozenmi instinkty a ostejmi smysly, lovk disponuje svou vlastn a vy formou veden intelektem a rozumem. Avak v oblastech ivota, kde i toto nesta, me vyut dal pomoci, pmho Boho veden, kter se li od vech ostatnch forem veden, protoe nen vrozen, i kdy kad lovk v sob nese vrozenou touhu ho objevit. Kdykoliv se setk s Bom vedenm, stoj ped volbou pijmout ho, i odmtnout. Co meme pijmout jako opravdov Bo veden? Nestoj vedle pravdy tak falen tvrzen? Jak me lovk posoudit to, co se mu prezentuje jako veden zjeven Stvoitelem? K emu jsou lovku takovto zjeven? Na rozdl od ostatnch bytost mus lovk uvat 36

sv svobody volby a rozvn pouvat svj intelekt a rozum. Existence vevdoucho a milosrdnho Boha dv smysl potud, pokud tento Bh lovku poskytuje smovn vedouc k poznn pravdy. Jak lovku vra v Boha pomh a vede ho ke sprvn cest? Pokud vrou v Boha rozumme pouze pesvden, e Bh existuje, zjistme, e takov vra nen dostaten siln, aby nm umonila vztah k Bohu. Pokud m bt Bo existence pro lovka relevantn, pak meme oekvat, e tento vemocn Bh bude mt zjem o zleitosti Svch stvoen, a bude do nich aktivn zasahovat. Tedy prvnm a nejdleitjm krokem k ve je sprvn pojet Boha, stejn jako pochopen lidsk zvislosti na Bohu a Jeho blzkosti k lovku. Pak si lovk pirozen uvdom, e existuje ve vztahu k Bohu, a tmto svtem prochz po ivotn cest vedouc zpt ke Stvoiteli. Tm pochop el a smysl sv existence, piem k naplnn tohoto elu se mu dostv od Boha pomoci. Takov ivotn pojet ho vede ke splnn povinnost vi Bohu a snaze, aby jeho vztah s Nm byl co nejprospnj. Jak me pouh lovk dospt ke sprvnmu pojet Boha? Jak jsme ji vysvtlili, Bh je zcela mimo lidsk schopnosti konceptualizace a popisu. Z toho vyplv, e kdy se omezen lidsk mysl pokou uchopit neomezenou realitu, me si ve snaze o kompenzovn sv lidsk nedostatenosti vypomhat spekulacemi, filozofickmi i mytickmi vysvtlenmi nebo mystickmi zitky. Ve lovkem vytvoench vrounch 37

systmech Bh ve vt i men me podlh omezenm lidskch bytost nebo dokonce i jinch stvoen. Lze snadno vypozorovat, e v mnoha kulturch je lidsk poteba kontaktu s nadpirozenem tak siln, e cokoliv lovk nedoke pochopit i ovldnout, me povaovat za bosk i uctvnhodn. Vsledkem je, e cokoliv si zdnliv zasluhuje ctu jakkoliv lovk, zve, kmen, pozemsk i nebesk objekt, mytick postava i dokonce ideologie se me stt mstnm bostvem. Pi podobnm scestnm ponn zstv sprvn pojet Boha zcela stranou zjmu. Nezbv ne uznat omezenost mentlnch schopnost, kter lid pouvaj ve snaze pochopit neviditelnou podstatu svta. Povimnme si, e podle vech prorok Bh lovka milosrdn uetil tak tkho i spe nemonho kolu doshnout vdn o zleitostech mimo jeho dosah pouze svm vlastnm osobnm silm. Nen tedy pekvapiv, e kdy chceme zskat spolehliv pojet Boha, musme se spolehnout na Boha samotnho, aby ns o tom zpravil prostednictvm Svho zjeven. Ale jak poznat prav proroky a prav Bo zjeven? Byli tu vdy proroci, kte lidem ukazovali cestu? Kde byli?

38

4/ Veden pro lovka

Bo zjeven Co znamen Bo zjeven? Bo transcedence, slva a vzneenost jsou tak velkolep, e omezen a smrteln lidsk bytost z masa a kost s Nm neme mt pm kontakt. Ke komunikaci s lovkem si Bh vybr vhodn zpsob. Prostednictvm jednotlivc, kter si vybral jako nositele Svho poselstv, tedy prorok, zjevil lidstvu urit vdomosti o nepozorovatelnch skutenostech, postaven lovka ve schmatu stvoen, jeho posln v tomto ivot a sprvnm zpsobu, jak ho naplnit, o prostedcch vedoucch ke konenmu spchu i prohe a o jeho konenm uren. Toto pedstavuje veden a moudrost, kter lovk mus zskat, aby s jistotou naplnil svj potencil jakoto lidsk bytost a koruna stvoen. V souladu s tmto pojetm Boho veden proroci svmu lidu pokorn pedali Bo poselstv, doslovn tak, jak jim pikzal Bh, ani by si za to pipisovali jakoukoliv osobn zsluhu. Byli prvnmi, kdo se zjevenm poselstvm dil, a byli sami vzorem praktickho uplatnn tohoto veden v kadodennm ivot. V kulturnch tradicch etnickch skupin po celm svt se v urit me zachovaly minimln stopy jednoho i vce prorockch poselstv. Pravdpodobn se jedn o fenomn modern doby, e akademick kruhy maj tendenci oznaovat veker tmata tkajc se Boha za povry, odmtat Bo posln prorok a zpochybovat dvryhodnost vech, kdo tvrdili, e pedvaj Bo veden.

39

nen Bo zjeven se svm nboenskm zkonem regulujcm chovn v rozporu s vdou a rozumem? Pokud ano, jak me racionln uvaujc lovk takovto zjeven pijmout? a pokud v tom rozpor nen, pro by lovk poteboval veden nad rmec svch vlastnch osobnch i kolektivnch zdroj? Bo zjeven nestoj v cest niemu, co osvtluj vda a rozum. Zjeven m doplujc roli tm, e lovku umouje nahldnout mimo jeho omezen, tedy tam, kam jeho rozumov schopnosti a vdomosti nedoshnou. Napklad je poteba, aby se nkter hodnoty i zkony dostaly ke kadmu lovku, a zajistilo se jejich veejn uznn, pijet a vymhn, teba osobn ctnosti jako soucitn pomoc potebnm, osobn duchovn praktiky jako denn modlitba, spoleensk instituce jako manelstv, i systmy jako trestn soudnictv a pravidla podnikn. Stejn tak lovk potebuje bt zpraven o nkterch neviditelnch skutenostech, kter ovlivuj jeho ivot jakoto sly slouc Bom zmrm (smrt, pokuen ke zlu, svobodn vle lovka, Bo zajitn lidskch poteb, Bo zkouen lovka, osud), nevyhnuteln udlosti (Den ztovn), konen stav lidsk due bu jako konen spch (spasen, Rj) i konen prohra (zatracen, Peklo), kter jsou pmm dsledkem lidskch mysl a chovn, Bo atributy (milosrdnost, vevdoucnost, moudrost, zaopatovn, spravedlnost, atd.) a mnoho dalch. Takovto hodnoty a informace musej bt hodnovrnm zpsobem oficiln uznan; njak neurit povsti nejsou dostaujc.
/ Takovto spoleensk uspodn je zpadnmu teni povdom a blzk, avak te se, odkud tyto moudr zsady pochzej? e by zapomenut prorok?

40

Oproti bosky zjevenmu zkonu i pravidlm se me i rozumov podloen a od lid vzel een dobe osvdit v njak jednotliv oblasti sloit lidsk existence, ale me se u ukzat kodlivm v jinch oblastech, nebo jeho uitenost je z dlouhodobho hlediska omezen. Tak me vyhovovat jedn skupin lid, ale u ne lidstvu jako celku. To by znamenalo, e podobn lidmi vytvoen een pln neodpovdaj zkladn lidsk podstat. Oproti tomu Bo zjeven lovka spolehliv vede k ivotn harmonii a rovnovze a pekonv rozpory a zmatky, kter asto vznikaj nevyrovnanost jeho povahy. Takovto vnj veden (jakm je teba biblick desatero) pedstavuje skutenou moudrost, protoe pochz od toho, kdo lovka stvoil. Je pekvapujc, e lidsk existence bez vdom o tomto veden ztrc smysl? Liilo se Bo poselstv msto od msta a lid od lidu? Stvoitel a ivitel vekerho lidstva ve zjeven Svho poselstv nestran dn urit zemi, oblasti, etniku i skupin lid na kor ostatnch. Sv proroky a posly vyslal v uritch asech po celm svt tak, jak uznal za vhodn. Tito mluv Boha pedali jednotn poselstv: zodpovdnost vi vemohoucmu Bohu a nutnost spravedlivho ivota, mylenku, e existuje jedna jedin Bytost, kter jedin je Pnem a Vldcem vekerho stvoen, e tato Bytost urila zkony, ktermi je teba se dit, a e kad jednotlivec se k Nmu navrt a bude Mu skldat et ze svho konn v pozemskm ivot.

41

Jak je tedy mon, e mezi rznmi vrami najdeme rozdly v jejich zkonnch ustanovench, pravidlech chovn a obadech? Veobecn meme pozorovat dva druhy rozdl: 1) Prvn je dsledkem odklonu od pvodnho jednotnho poselstv, k emu dochzelo postupn s plynoucm asem. Nen divu, e se ryzost a sprvn pochopen zjevenho poselstv vytrcely v podmnkch panujcch v dvnch dobch: psac materily nemly pli dobr vlastnosti, nebyl jich dostatek a tak prostedky psemn komunikace byly omezen. Navc k nepzniv situaci pispvalo sthovn lid na velk vzdlenosti a omezen studijn vmny. Podobn podmnky umonily, e do zjeven vry pronikaly lidsk ideologie a praktiky, nkdy nechtn a jindy dokonce s dobrm myslem. Tak se zaaly formovat rozdln nboensk systmy a asem nkter z nich zanikly, zatmco jin peily a zskaly nzev odvozen od njak osobnosti, msta i etnika. Takto v dnen dob mme rzn vry, kter se navzjem li v pravidlech a obadech, zatmco Bo nboenstv zstv jedno a to sam. Navzdory vemonm zmnm si tyto vry dodnes zachovaly spolen zkladn mylenky a hodnoty dky svmu spolenmu Bomu zdroji a dky shodn lidsk povaze vech pjemc zjeven. 2) Druh nen rozdlem v zkladn podstat nboenstv a jeho stejnm uen, ale v zkonnch ustanovench toho kterho pvodnho poselstv. To je pochopiteln, protoe kad prorok byl posln k danmu lidu a zkony byly v souladu s potebami a stupnm vvoje 42

on spolenosti a civilizace. Avak podobn prvn rozdly byly v zsad vnjkov a nemly zsadnjho vznamu. Kdy rozvoj lidsk civilizace dospl do stdia, kdy bylo lidstvo dostaten zral, aby pijalo jednoduch poselstv vhodn pro vechny asy a vechno lidstvo, bylo zjeveno konen poselstv skrze proroka pedpovzenho v knihch vech pedchozch nboenstv a toto poselstv se od t doby a dodnes uchovalo nedoten. Tm byly pekonny vechny rozdly, a u vznikly historickm vvojem, nebo u od potku pochzely z mstnch odlinost. Lidstvo zskalo univerzln a veobjmajc ivotn kodex v knize, jej uen nzorn ukazoval prorok, skrze kterho toto konen zjeven pilo. Dolo k tomu v Arbii, tedy na pomez Evropy, Afriky a Asie. Toto zem navc sousedilo s obma velmocemi sedmho stolet, byzantskou/mskou na zpad a Persi na vchod. Jmno onoho proroka je Muhammad (s)9 a kniha se nazv Korn (co znamen to, co se te i pedn), je obsahuje texty, kter Bh zjevil jako nejlep poselstv pro lidstvo. Samotn obsah Kornu i zpsob, jakm v nm Bh promlouv, je blzk srdcm muslim a pitahuje i nemuslimy, kter asto pekvapiv siln oslov jeho hlubok pochopen lidsk psychologie.

9/ Za jmnem poslednho proroka Muhammada jako vraz cty a chvly pronej muslimov slova salla llhu alajhi wa sallam (v eskm pekladu nech mu Allh ehn a d mr). V tto publikaci jsou z prostorovch dvod tato slova uvedena ve zkratce jako (s).

43

Vrchol zjevenho veden Pro se o kornu mluv jako o zvltn a jedinen nboensk knize? nejsou na svt dal zjeven knihy nesouc v sob pravdu a moudrost? Ve svt bezpochyby existuj dal svat knihy, v nich je zjeven pravda a moudrost. Avak v tchto knihch se ve stavu, v jakm se nm dochovaly, se zjevenm prolnaj pozdji doplnn nezjeven texty. Mezi takovto doplky pat napklad popisy djinnho kontextu a udlost, vysvtlujc poznmky, filozofick pojednn a literrn odkazy i citace, take dnes je v podstat nemon oddlit pvodn obsah od pozdjch prav a doplnn. Mon by to bylo, pokud bychom mli dan mtko, kterm by se dala autenticita textu posoudit. Jin otzka je, e lid vc v uritou knihu si toto ve mon neuvdomuj, nebo tuto okolnost jako vraz cty ke sv svat knize neberou na vdom. Rozmlnn nebo pravy pvodnho obsahu lze vysledovat, pokud se pokusme objektivn ovit spolehlivost a autenticitu kterkoliv konkrtn svat knihy, napklad poloenm nsledujcch otzek:
n

Tvrd se v knize samotn, e je Boho pvodu a s celosvtovm dosahem, nebo prorock slova dopluje sbrka djepisnch a literrnch text? Jak lze ppadn takov tvrzen ovit? Kdo je autorem knihy (ppadn knih i jejich st)? Kdy byla sepsna? Za jakm elem? Jak byla kniha (i jej jednotliv sti) sestavena a pedvna z generace na generaci? Mme pvodn verzi? Pokud ne, ve kterm historickm obdob byla pozena nae nejstar verze? Kolik generac i stolet ubhlo mezi asem proroka a vznikem na verze? 44

Spolhme se pouze na peklady? Byl peklad pozen z pvodnch text, opisu originlu, nebo dokonce z jinho pekladu? Lze to ovit? Neobsahuj nae nejstar opisy pvodnch text zkomolen, pravy a krty?

Je znmo, e star texty se po dlouh obdob, ne byly zapsny, pedvaly stn formou. Z toho dvodu bylo pirozen obtn je zachovat nedoten v pvodn form. Lidsk pam je sp tmatick ne doslovn, take se samotn udlosti a pbhy uchovvaj snadnji ne jejich narativn struktury; mylenky se pedvaj dl, ale obvykle ne zcela doslovn. Vsledkem je, e se nkter vznamy ztrcej, posouvaj do symbolick roviny, nebo nabvaj na mnohoznanosti. To mohlo vst k tomu, e text zskal nov vznam i vyznn, kter pvodn neml. Dle maj podobn dokumenty tendenci trpt vlivem dobov kultury a tradic, tedy do sebe snadno mohou vstebvat lidov pslov, pbhy, povsti a bje, kter koluj ve vtin kultur. Kdy si na druhou stranu vezmeme Korn, zjistme, e tato kniha uchovv pravdu zjevenou proroku Muhammadovi (s) doslovn ve svm pvodnm arabskm jazyce, kter je dodnes jednm z deseti nejrozenjch ivch jazyk. Nepravdy, kter pronikly do dvjch svatch knih, meme nyn alespo sten identifikovat v porovnn s Kornem. Kdy Korn odkazuje na dobovou arabskou kulturu a pbhy, je to zpsob, jak objasnit nkter sporn otzky a tm vysvtlit veobecn platn pravdy. Jakmile mme konen zjeven, ist a autentick, samo o sob pln, podpoen spolehlivm vkladem spolu s praktickm uplatnnm v dobe zdokumentovanm prorokov ivot, nen u dvod hledat nic dalho. Toto je jinmi slovy posledn a konen Zkon. 45

zmiuje se korn o dvjch psmech? Korn dvj psma nepopr, ani se vi nim nijak nevymezuje. Naopak je potvrzuje (vetn tch, jejich jmna nejsou v Kornu zmnna) a dokonce je pro muslimy zvaznm lnkem vry vit v pedchoz poselstv, posly a psma. Je to proto, e vechna tato psma pochzej ze spolenho zdroje, a v nich obsaen nazen byla prospn. V Kornu Bh prav (ve vznamu): On seslal ti Psmo s pravdou, potvrzujc pravdivost dvjho, a On seslal i Tru a Evangelium ji pedtm jako spsn veden pro lidi a seslal spsn rozlien... (Korn 3:34) A je vru v Psmech starch obsaeno. (Korn 26:196) Mnoho kornskch ver odkazuje na kontinuitu zjevenho veden ji od doby prvnho lovka. Poselstv Kornu se neobjevilo izolovan v nhodnm ase, ale jako reakce na zkomolen dvjch psem a stav nejrznjch nboenskch obc, kter nevratn sely ze sprvn cesty nevratn potud, pokud se jim nedostane nov spolehliv text, kter zjedn npravu. znamen to tedy, e korn nepin novou vru? Korn netvrd, e by pinel novou vru. Sm popisuje, e jeho rol je napravit, doplnit a zavrit, a tm uchovat a ochrnit to, co bylo lidstvu zjeveno prostednictvm dvjch prorok, tedy upevnit veden od Pna vech svt pro budoucnost. Korn se popisuje jako pipomenut lidstvu a jako spsn rozlien mezi dobrem a zlem. M tak mnoho dalch oznaen jako veden, moudrost, svtlo, milosrdenstv, poehnn, kter se li podle kontextu. 46

Zde uveme, e dvj zjeven psma i ve sv souasn podob stle obsahuj proroctv pedpovdajc pchod Muhammada (s) jako nositele konenho a univerzln platnho Boho poselstv.10 Tm se ukazuje spolen zdroj a vzjemn spojen vech zjevench psem a toto propojen je dkazem, e Korn je konenm Bom zjevenm a trvalm vedenm pro lidstvo zavrujc pvodn pravou vru. kdo byl onen Muhammad? Jak tento prorok zapad do Boho plnu zjeven? Muhammad (s), syn Abdullha, byl potomkem proroka Abrahma (mr s nm) pes jeho syna Ismaela (mr s nm). Muslimov povauj Muhammada (s) za poslednho v dlouh ad prorok poslanch Bohem k rznm nrodm v rznch dobch. Podobn jako prorok Moj byl zrove prorokem i sttnkem. Narodil se roku 50 n. l. do vzneen rodiny v Mekce (na zem dnen Saudsk Arbie). Tato oblast byla osdlena pevn pohanskmi kmeny uctvajcmi 360 bostev shromdnch v Kab (krychlov stavb), kter byla postavena (nkte kaj, e obnovena) prorokem Abrahmem a jeho synem Ismaelem (mr s nimi) k uctvn jedinho Boha. Tento dm pitahoval poutnky z irokho okol. Uprosted zkaen a dekadentn spolenosti byl prorok Muhammad (s) muem proslulm svmi dobrmi vlastnostmi a nejlepm charakterem a mezi lidmi se til velk ct a veobecn dve. Odebral se do nedalek jeskyn, kde se v stran oddval rozjmn, protoe vdy nesl s nelibost uctvn jinch ne jedinho pravho
10/ Takovto proroctv lze vysledovat v kesanskch, idovskch, zoroastrijskch, buddhistickch i hinduistickch textech.

47

Boha. Ve vku tyiceti let se mu zaalo dostvat Boch zjeven a bylo mu nazeno, aby kzal podzen se jedinenmu, nesmrnmu Bohu a uctvn jen Jeho samotnho. Zpotku ho nsledovalo jen nkolik mlo lid a narazil na siln odpor, zesmovn a pronsledovn. Po tincti letech protivenstv a snen neustlho utrpen odeel spolu se svmi nsledovnky do Medny, zhruba 400 km severn od Mekky, na pozvn obyvatel, kte pijali islm a psahali mu vrnost. Usadil se tam spolu s novou obc vcch, ale stle byl terem neustvajcch vhrek a vojenskch vpad ze strany pohan. Zstal tam po nsledujcch deset let, kdy se houevnat snail splnit sv Bohem sven posln. Nakonec ho spn zavril po celkem dvaceti tech letech, kdy ve vku 63 let naposledy vydechl. Nezanechal po sob dn majetek, avak jeho odkaz dynamick svtov vry se stal hnac silou nejen celho Arabskho poloostrova, ale po nsledujc stalet se rozil i do nejvzdlenjch konin svta.11 Byl tedy korn sepsn prorokem Muhammadem? Ne. V Kornu nen ani jedno slovo, kter je plodem Prorokovy mysli, i kterkoliv jin lidsk bytosti, a nic v nm nen vyjdeno jeho vlastnmi slovy. Prorok Muhammad (s) nen v dnm smyslu autorem Kornu, ale pouhm lidskm prostednkem, kter od Boha obdrel zjeven a pedal ho lidem slovo od slova tak, jak se mu ho dostalo. Vlastn slova a uen proroka Muhammada (s) jsou v jinch knihch, oddlen od Kornu, kter sestavili jeho spolenci a uenci nsledujc generace a nazvaj se sbrkami vrok
11/ O Muhammadov (s) ivot existuje nepebern mnostv historickch zznam a na toto tma vyla cel ada publikac.

48

neboli hads. Muhammadv (s) styl vyjadovn i vbr slov v knihch hads se od Kornu vrazn odliuj. Pestoe Muhammad (s) text Kornu sm nevytvoil, veejn ho diktoval rznm psam, kte ho zaznamenvali. Tak dohlel na sestavovn rznch st stnho textu do souasn vsledn podoby. na jakm zklad meme korn povaovat za prav Bo zjeven? Kdy ke Kornu pistoupme bez pedsudk, meme zvit konkrtn tvrzen, kter ns vybzej ho pijmout, a dkazy, kter k tomu pin. Sm Korn na rozdl od ostatnch psem oteven, pmo a opakovan tvrd, e je doslovnm a spolehlivm Bom zjevenm. Jeho obsah i forma jsou dkazem nadpirozenho pvodu: nenapodobiteln a jedinen literrn rove, jazyk a styl, jeho vnitn soudrnost, dochovn v nedotenm stavu, pesn popis prodnch jev v souladu s poznatky modern vdy, naplnn specifickch proroctv a pronikav a trval vliv na lidstvo. Tomuto tmatu se dle vnuje dodatek. Jak mohou bt mnoho stalet star nvody relevantn pro modern dobu? Svat texty vech svtovch nboenstv jsou mnoho set let star. Pat k nim i Korn, posledn z nich, kter je vjimen tm, e se dochoval zcela nedoten, a pojednv o vech dleitch tmatech, lidsk povaze a aspektech ivota, kter vedou k spchu i prohe v konenm smyslu. Protoe Korn je uren vemu lidstvu a vem dobm, nechyb mu vnmavost k mncm se historickm a spoleenskm podmnkm. Civilizace a kultury mohou prochzet zmnami, 49

avak lidsk povaha stejn jako prodn zkony se nemn. Korn na jedn stran nijak neustupuje v zsadnch otzkch (nap. monoteismus, el ivota, zodpovdnost lovka za sv iny) a hodnotch (nap. dobroinnost, rodinn svazky, poctiv podnikn, trplivost), na druh stran nechv prostor pro pizpsobovn mncm se okolnostem. odevzdn se Bohu Jak zjeven veden uvst do praktickho ivota? Pokud je Bh Stvoitelem a ivitelem a Jeho poadavky vychzej z Jeho absolutnho vdn a moudrosti, pro lovka je nejlep dvovat, oddat se a dit se tm, co mu Bh uril. Vdom zvazku a zodpovdnosti za sv iny ped Bohem lovka pirozen vede k vyjden vry tm, e se podd zjeven Bo vli. Lidsk pirozenost je takov, e pokud lid neskldaj ty za sv chovn, nemohou spn dostt sv zodpovdnosti. Ve skutenosti se lovk ji nauil poddit se, a vdom i nevdom, Bom prodnm zkonm ve sv vnj existenci na fyziklnbiologick rovni. Zbv mu tedy jet pijmout Bohem zjeven nboensk i morln zkony a dit se jimi ve sv vnitn osobn existenci a smovn. Vdom se oddat Stvoitelem pedepsanmu zpsobu ivota je prostedkem, jak co nejspnji vlenit vdom sebe samho do svho celkovho vdom. Toto je zpsob podzen12, kter lovku umouje pekonat postoj, e ivot nem smysl a el, a pomh mu doshnout vnitnho klidu a mru.13 Zjeven veden, jak je popsno v Kornu, bylo prakticky ilustrovno v osob proroka
12/ V arabtin je islm vrazem pro podzen. 13/ Mr je dalm vznamem arabskho slova islm.

50

Muhammada (s), kter byl pro vc ivoucm pkladem hodnm nsledovn, a Bom zkonm zjevenm pro nejrznj podmnky lidsk existence dal konkrtn tvar. Jeho jednn je velmi dobe zdokumentovno a meme se s nm seznmit i dnes. neznamenalo by takovto podzen omezen svobody lidskho jednn? Pokud svobodou rozumme oprvnn dlat cokoliv chceme bez ohledu na dsledky, v takovm ppad se lovk me svobodn dopoutt chyb a pak se v jejich dsledku potkat s tko eitelnmi problmy a trpenm. Takov svoboda by ale nebyla hodn svho jmna, lpe by ji vystihovalo bt ve vleku svho ega. Jsou nechvaln znm ppady, kdy chyby neprozravch a bezcitnch pedstavitel ve svch dsledcch vedly k hlubokmu utrpen milin lid. Po krtkm zamylen se uke, e a se lovk povauje za jakkoliv svobodnho a nezvislho, stejn se njak autorit podizuje, protoe se v ivot d njakm clem. Je oddan nkomu nebo nemu, a u je to lidsk bytost, moudr i jemu blzk, nboensk pedstavitel, filozof, vldce, nebo dokonce njak ideologie, filozofie nebo -ismus. Svoboda v pravm slova smyslu neznamen bezbehost bez jakchkoli omezen; znamen svobodu nepodlhat otrocky nikomu a niemu, co nen hodno bt nam pnem a vldcem, co si nezaslou oddanost. Bo veden (Korn) opakovan objasuje, e si lovk nejen me, ale i skuten vol, jakou autoritou se bude dit. lovk dostv radu, aby volil obezetn a soudn. Svoboda volby se nevztahuje pouze na rzn jednotliv rozhodnut kadodennho ivota, ale hlavn na nejzsadnj rozhodnut, kter 51

celkov dv smr lidsk existenci. Rozhodnut, na kterm skuten zle, je mezi dvma monostmi: 1) omezit se na urit lidsk mylenky, pedstavy a touhy a tm podlhat lidskm pnm, kte ij podle tch i onch lidmi formulovanch hodnot, ideologi, filozofi a nauk, nebo 2) vdom a dobrovoln se zavzat k dodrovn dokonalch norem, mtek a zkon samotnho moudrho a vemohoucho Boha, a tm se pidat ke skutenmu Pnu (tj. stt se Jeho sluebnkem), je je schopen lidsk ivot vst a dt mu smysl.

52

5/ Pekky v prav ve
Co lidem brn v pijet pvodn zjeven vry? lovk m pirozen sklon pokraovat v jakkoliv ve i nboenskm vyznn, kter mu bylo vtpeno ranou vchovou. Sdlen, lska, cta, oddanost a tedy citov pouto ke sv ve, stejn jako k vlastn kultue, jazyku a ddictv, je tak siln, e je lovk slep i k pravd, kterou m pmo ped oima. Jakmile si nkdo nasad rov brle, i bl pedmt se mu jev jako rov. A dokonale bl pedmt se zd bt jet dokonaleji rov! Aby zjistil svj omyl, mus rov brle odloit. Kdy lid sami ped sebou obhajuj nsledovn sv vry, obvykle uvauj takto: kdyby v jejich ve nebyla pravda, tato vra by nepeila po stalet a nemla by stle miliny nsledovnk. Jak by se oni vichni, a obzvl uznvan uenci a zbon vzdlanci mezi nimi, mohli tak mlit? Tento argument vak neobstoj, co si neuvdomuj prv kvli citovmu poutu ke sv ve. Nevid, e pesn stejnho argumentu uvaj tak lid vech ostatnch vyznn, tedy by bu vechna nboenstv musela bt pravdiv, co je nemon vzhledem k jejich rznorodosti, nebo musme hledat jin dvod, jako teba uritou setrvanost, dky kter zvyky a spoleensk konvence vlastn skupiny petrvvaj. Je teba si uvdomit, e osobn vztah k uritmu nzoru i dogmatu je jedna vc a objektivn pravda je vc druh. Napklad lze odvodnit koncept, e Bh, Stvoitel vesmru, na sebe musel vzt lidskou podobu (tedy vtlen), aby pochopil lidsk smlen a pocity. Takovto filozofick nzor by ale bylo teba obhajovat bez ohledu na nedlitelnou Bo jedinost a vevdoucnost. Filozofick mylenky jsou plodem lidsk mysli 53

a nijak nestoj na dkazech zjevench jako Bo veden i na uen Jeho posla. Mty, hypotzy i filozofii nelze brt za pravdu, i kdy jsou sebevc citov nebo akademicky lkav. Zzran uzdraven a rzn dal zzran iny mohou pivdt k ve vyznvan tm, kdo takov iny provd, a to za pedpokladu, e se tm potvrzuje sprvnost jeho vry. Je teba vdt, e sprvnost i nesprvnost vry nelze urit pouze na zklad uritch vjimench in, a tak e tento fenomn se neomezuje vlun jen na jednu uritou vru. Jedince provdjc takov skutky s nejvt pravdpodobnost najdeme ve vech vznamnch nboenstvch a v nejrznjch koutech svta. Je pravdou, e Bo proroci konali mimodn skutky, ale jejich clem bylo poskytnout dal dkaz jejich prorockho posln a tak svdky zzrak pivst k Bo cest. Avak tito proroci zrove varovali, e i falen proroci mohou pedvdt pesvdiv zzraky. Bh poskytl urit schopnosti i nevcm a v tchto ppadech se zzran iny mohou pro vc stt zkoukou jejich vry. Pokud lovka ve volb vry vede pouze srdce (tedy ist emoce), nebo kdy je role rozumu potlaena, kme tomu slep vra. Naproti tomu ist vra je takov, kter ujiuje rozum a ukliduje srdce, tedy pokud se rozum a srdce harmonicky dopluj. ist vra tedy nestav rozum nad srdce. Jak jsou znaky prav vry? V situaci, kdy mezi lidmi existuje mnoho nboenskch vr a kad se prohlauje za tu pravou, pirozen vyvstv otzka, jak zjistit, kterou (i kter) z nich pijmout. Pokud k tomu chceme pistoupit bez pedsudk, mli bychom si urit njak kritria, na zklad kterch meme kadou vru posou54

dit. Mezi takovmi kritrii by mohla bt nsledujc: ohledn Boha: Prav vra by mla: n pochzet od Boha, protoe vdn o nepoznatelnm z jakhokoli zdroje vyjma samotnho Stvoitele nelze brt za spolehlivou, konenou a absolutn pravdu; n mt jasn pojet Boha, protoe omezen lidsk mysl nen schopna sama doshnout sprvnho chpn nekonen Bytosti, a bez sprvnho pojet Boha nen mon sprvn vztah k Nmu; n jednoznan vysvtlit n vztah k Bohu a jakm zpsobem s Nm mme jednat (tj. jak se na Nj obracet, vzvat Ho, uctvat Ho, oekvat Jeho odpov atd.) a jak On chce, abychom s Nm jednali. ohledn lovka: Prav vra by mla: jednoznan vysvtlit el a cl lidsk existence, cestu vedouc ke konenmu spchu v tomto i ptm ivot a konen uren lovka; n poskytovat veden ve vech oblastech praktickho ivota, v materiln, morln i duchovn rovin, na osobn i celospoleensk rovni; n nabzet vchodiska a een vech problm; n povaovat vechny lidsk bytosti za bratry a sob rovn a nedlat mezi nimi rozdly na zklad barvy pleti, pohlav, geografickho a etnickho pvodu, majetku i spoleenskho postaven.
n

ohledn vrouky: Prav vra by mla bt vyjdena zpsobem, kter je: n praktick a kadmu pstupn; n univerzln pouiteln bez ohledu na as, msto a spoleensk podmnky; 55

racionln, bez zmatk, mystri a spekulac; organickm spojenm materiln a duchovn strnky ivota.

ohledn psma: Prav vra by mla vychzet z textu, kter je: n autentick a spolehliv zjeven, jeho historick pvod lze dohledat, ovit a potvrdit; n dostupn ve sv pvodn form a jazyce, pln a beze zmn; n bez rozpor a poskytujc jasn veden; a n popisuje lovka tak, jak se sm zn, a uspokojiv reflektuje jeho nejniternj obavy a nadje.

56

6/ Racionln nboenstv
Co lze povaovat za prav pojet vry? Vru, kter od svch vyznava nevyaduje dn sil, neovlivuje jejich jednn jakoto jednotlivc i stavebnch kamen spolenosti, nebo nabz pouze soubor mt, dohad a bezduchch ritul, nelze povaovat za vru, kter by se ml pikldat njak vznam. Charakteristick znaky sprvn vry naopak nese vra, kter hls dleitou zjevenou pravdu, a v souladu s tm od lovka poaduje, aby se hlsan pravd odevzdal a usiloval o dobro, vdn, spravedlnost atd. Vyznavai takov vry pijali Bo skutenost, uznali Bo autoritu a pijali osobn zvazek dodrovat Bohem zjeven pravidla chovn. Toto pojet je vyjdeno arabskm slovem islm a institucionalizovno jako svtov nboenstv nazvan islm.14 Jak je rozdl mezi pravou vrou jako takovou a osobn vrou v Boha? Co je tedy islm a jak ho chpat? Z historickho a sociologickho hlediska je pro islm klov prorok Muhammad (s), jeho prostednictvm zjeven text a obec tch, kdo pod prorokovm vedenm nsledovali kornsk pklad. Islmsk vra stoj na poselstv vech prorok, je Bh v prbhu djin vyslal. Islmsk vra potvrzuje pesvden, odpovdi a moudrost, kterch se od Boha dostalo dvjm generacm a nrodm, uznv jejich proroky a uvd na pra14/ Islm je jmno nboenstv, kter definuje soubor pesvden a praktik. Avak tento vraz je teba chpat v irm smyslu ne jen jako identifikan nlepku, protoe Korn toto slovo pouv s odkazem na vru vech pedchozch Boch prorok a jejich nsledovnk, kte tvoili vzjemn se podporujc zbonou obec.

57

vou mru zleitosti, v nich dolo k odchlen od pravdy. Ohledn nepoznatelnho potvrzuje existenci Boha, Jeho posl mezi andly a lidmi, jejich poselstv pinejc veden, Den ztovn, trest a odmnu a Bo ruku dc veker zleitosti vesmru. Na tomto svt islmsk vra svm nsledovnkm ukld pt povinnost: 1) Vyznat vru v nim nedotenou jedinost velkolepho Boha, kter je zcela nezvisl a odlin od Svho stvoen (tj. monoteismus), a vru v Jeho milosrdn veden lidstva prostednictvm prorok, vetn Muhammada ijcho v . stolet n.l., jeho pedkem byl Abrahmv prvorozen syn Ismael. 2) Kad den si pipomnat Boha dodrovnm pravidelnch ritulnch modliteb, jejich uren as se odvj od pti poloh slunce (svit, poledne, polovina odpoledne, zpad a setmn). 3) Stmelovat obec vcch prostednictvm dobroinnosti, vzjemn pomoci a vyzvn ke sprvnmu ivotu. Vzjemn dvra a sociln jistoty vychzej z osobn iniciativy a jsou motivovny pslibem konen odmny od spolenho Stvoitele vech lid. 4) Postit se denn, od svitu do zpadu slunce, v prbhu lunrnho msce ramadnu, prokazujce sebeovldn a spoleenskou sounleitost ve snaze o Bo odputn a poslen a tak jako vraz pokn a pokory. Vzdn se tlesnch poitk po dobu dennho svtla doprovz t zvltn pozornost vnovan vnitnmu provn, vyjden v ppad nepznivch okolnost jen dobrmi slovy a pozitivnmi a smlivmi reakcemi. 5) Jednou za ivot se astnit, pokud je to mon, vron celosvtov pouti na posvtn msta historicky spjat s prorokem Abrahmem (mr s nm) v Mekce. 58

Zatmco prav vra je podstatou sprvn vedench obc a zdrojem jejich ivotaschopnosti navzdory plynoucmu asu, osobn vra v Boha a zvislost na Jm poskytovan obiv a Jeho moudr moci vede k ivotu v souladu s Bomi poadavky. Toto podzen, odevzdn se i penechn kontroly nad osobnm rozhodovnm dokonalmu Bomu veden je koncept, kter vyjaduje arabsk slovo islm. Kdy lovk pijme Bo zkon ve form zjevench nazen a povauje je za vraz nejvy moudrosti a toho nejlepho pro lovka, pibl se ke Stvoitelovu poehnn a doshne vnitnho mru a spokojenosti. lovk odevzdan Bohu pirozen vyhledv spolenost podobn smlejcch lid, (islmskou) obec tch, kdo historicky uchovali a dle pedvali vdomosti o prorocch a jejich poselstv. Kdy se lovk (a muslim i nemuslim) ocitne v muslimsk obci a vid, jak praktikuje vru, poct touhu se do spoleenstv tak zapojit, aby se mohl podlet na jeho Bom poehnn a tm doshl osobnho naplnn. kter aspekty islmu obvykle pitahuj jinovrce? To zle na prosted, z jakho takov osoba pochz, do jak mry chpe islmskou vru a tak na jejm veobecnm zjmu o otzky vry. Pesto meme upozornit na nkolik takovch oblast. Islm je zrove vra, svtonzor, postoj k ivotu i ivotn styl. Je organizovanm nboenstvm, kter nedl rozdly mezi lidmi podle geografickho i etnickho pvodu, protoe jsme vichni Adamovy dti a tedy brati. Vyznauje se jednoduchost, racionalitou, praktinost a jeho silnou strnkou je, e pokrv vechny oblasti lidsk existence na individuln i celospoleen59

sk rovni. Jeho postoj k ivotu charakterizuje vyvenost a umrnnost. Vem stvoenm je na konci jejich pozemsk pouti slbena absolutn spravedlnost. Islm je zpsobem ivota, ve kterm se neustle vzpomn a dkuje Bohu, avak zrove lid pmo a bez ostychu sdlej sv poteby s ostatnmi. Sjednocuje mylenky a iny, tm vcho uvd do souladu s jeho stvoenou pirozenost a pin mu a posiluje pm vztah s Bohem. Vc si je vdom, e on sm (i vichni ostatn) se ze svho ivota bude zpovdat, a e ho v Soudn den bude Bh soudit v naprost spravedlnosti m vc dobrho vykon, tm si zaslou vt odmnu. lovk m tmto motiv, aby pistupoval ke svmu ivotu, vztahm s ostatnmi, svmu majetku atd. uvliv a svdomit. Pro muslima je v ivot kad innost smyslupln a posvtn, protoe v islmu nelze ivot rozdlit na duchovn a svtsk zleitosti. Islm nsleduje vce ne ptina svtov populace, s nejvtm podlem v Asii a Africe, ale v souasn dob se rychle tak v Evrop a Americe. Obyvatel zpadnch zem nyn postupn pekonvaj sv historick pedsudky k nrodu a historickmu obdob (Arabm na pelomu . a . stolet), kter jim z rznch dvod byly neznm. Lidi jinch vyznn, kte jsou oteven mysli, tento racionln zpsob ivota pochzejc od Stvoitele pirozen pitahuje. S nov nabytmi vdomostmi mnoho z nich zav pocit dvrn znmho a sna se pochopit sv msto ve svt, jeho stedobodem je Bh. Je mon lovka pinutit k pijet tto Bohem zjeven vry? V zleitostech vry neme bt dn donucovn. lovku, kter pijal vru pod ntlakem, 60

tato vra v niem nepome a nucen konverze nen pijateln ani pro Boha. Vra v Boha mus pramenit z pirozenho a hlubokho pesvden v srdci, protoe lovku byla ukzna sprvn stezka i patn stezka a nsledky jejich nsledovn. Tak se mu dostalo schopnosti myslet a uvaovat i svobody vyuvat tchto schopnost k rozhodovn a vbru sprvnho postupu. Je na kadm jednotlivci, aby se rozhodl, zda se bude snait pochopit smysl ivota a odpov na voln ke zjeven ve, nebo zda d pednost svm omezenm doasnm clm a touhm, a vru odmtne. Korn k tomu uvd: Nebudi dnho donucovn v nboenstv! A ji bylo jasn rozlieno sprvn veden od bloudn! Ten, kdo nev v Tghta15 a v v Boha, ten chopil se rukojeti spolehliv, je nikdy se neutrhne. A Bh je slyc, vevdouc. (Korn 2:256) A rci: ,Pravda pichz od Pna vaeho; kdo chce, a v, a kdo chce, a nev! ... (Korn 1:29) Muslimov jakoto obec vak maj morln povinnost smyslupln vyzvat vechny lidi k Bo stezce, ale s vdomm, e k prav ve me lovka dovst pouze Bh sm. ... A jestlie se odevzdaj do vle Bo, pak budou vedeni cestou sprvnou, avak jestlie se odvrt... vdy tob (Muhammade) pslu jen pedn poselstv. A Bh jasn z sluebnky Sv. (Korn 3:20) Vyzvej k cest Pna svho moudrost i kznm krsnm a ve s nimi spor slovy nejlepmi! Pn tvj zn nejlpe ty, kdo z cesty Jeho zbloudili, a zn dobe i ty, kdo sprvn jsou vedeni. (Korn 16:125)

15/ Pozn. pekl.: Tght znamen falen bostva, tedy cokoliv, co je uctvno namsto i spolu s Bohem.

61

Jak je tedy vae poselstv? Nae poselstv je prost a jednoduch. Vlote svou vru v Boha, jen od Nho oekvejte osobn osvcen, veden a kadodenn obivu. Uvejte rozumu, kdy posuzujete to, co se vm pedkld jako pravda a odpovdi na zkladn ivotn otzky. Na tomto zklad se ve vech svch zleitostech odevzdejte vemocnmu Bohu a svj ivot ijte spravedliv. Konen spch a spsa zle na osobnm pijet sprvn cesty a jejm nsledovn. lovk by si ml dvat pozor, aby vdom nepokraoval v dn patn volb, protoe ji nemus mt monost se vrtit, aby se napravil a kl. Kad lovk je zodpovdn svmu Stvoiteli a tento zsadn zvazek nesm brt na lehkou vhu. Tento zvazek s sebou nese monost nespchu, ztrty a zatracen jako dsledek nedbalosti a osobnho nezjmu; na druhou stranu tu vak je i monost nesmrn odmny a zisku. lovk si neme dovolit t v nevdomosti o smyslu sv existence a spokojit se s tm, co ho nauili v dtstv, nebo co si sm vybral a poskldal. Zde obstoj pouze vdom a dobe uven volba, s pouitm vech lidskch schopnost a dovednost. Napodobovat respektovanou nebo znmou osobnost neme bt eenm, stejn tak jako slep udrovat status quo. V djinn epoe, kdy se lidsk vdn nesetnkrt znsobilo, se lovk me zbavit okov neovench tradic a zvolit si svou vru na zklad peliv vahy, posouzen a pochopen objektivnch informac, zvolit si vru obracejc se na rozum, kterou pedepsal n Stvoitel, a jej pravdivost je oviteln. To se me ukzat jako nelehk kol vyadujc vytrvalost a odvahu oprostit se od navyklch zpsob uvaovn. lovk si pi tom mus sm za sebe ujasnit, co opravdu potebuje 62

na psychologick, intelektuln, duchovn a spoleensk rovin. Mus pln pochopit, jak kol m jako lovk, a jak me dostt tto poct a zodpovdnosti. Nikoho pak neme pekvapovat, e lovk, Bohem poctn bytost, je nejen ochoten, ale pmo ba odevzdat se do vle svho Stvoitele a v souladu s tm vst svj ivot. Tato Bo vle je srozumiteln vysvtlena v Kornu, ze kterho lovk pochop sebe samho. To mu umon doshnout skutenho mru a naplnn a povede ho ke konenmu spchu. lid, nyn vm pilo od Pna vaeho varovn a uzdraven toho, co v hrudch je skryto, i sprvn veden a milosrdenstv pro vc. (Korn 10:5) Pi dui a pi tom, kdo dal j vyrovnanost a vdechl j hnost i bohabojnost! Kdo ji oist, ten jist vydl, a kdo ji zanedb, ten jist prodl. (Korn 91:10) Kdyby byl Bh chtl, byl by vs vru uinil nrodem jedinm, avak neuinil tak proto, aby vs vyzkouel tm, co vm dal. Pedstihujte se vzjemn v konn dobrch skutk! ... (Korn 5:4)

63

Dodatek
korn jako optimln psmo Muslimov povauj Korn za nezkrcen a nijak neupravovan text Bo knihy, nedoten psmo, jeho obsah i uspodn pochzej pmo od Boha. Avak nov ten se me ptt: Pro bych ml vit, e je to Bo kniha, na zklad eho? Pokud k tto knize pistoup s oekvnm, e bude podobn nktermu jinmu posvtnmu nboenskmu textu, jeho oekvn se nemus naplnit. Avak pokud ke Kornu pistoup bez podjatosti a pedsudk, poct na sob jeho pesvdivost. Korn je jedinen svm stylem i metodologi, azenm textu, pojetm problm lovka a spolenosti, svm uchovnm a pedvnm z generace na generaci a mnoha dalmi aspekty. Vnitn dkazy Korn sm oteven a drazn tvrd, e je spolehliv a pochz od Boha, a popr jakkoliv jin zdroj. Korn je jedinm psmem1, kter obsahuje takto jasn, kategorick a dalekoshl tvrzen: e je Boho pvodu: Sesln Psma tohoto o nm pochyby nen od Pna lidstva vekerho pochz. (Korn 32:2)
n

16/ Kesan asto cituj biblick ver (Druh epitola Pavla k Timoteovi 3:16) jako dkaz, e Nov zkon je Bom slovem. Neberou ale v vahu, e Nov zkon dostal knin podobu a nkolik stolet po Jeovi (mr s nm), a e Je tuto knihu nikdy nevidl, neschvlil, ani nijak nepotvrdil jej Bo pvod. Ve skutenosti se slovo psmo ve ve uvedenm veri vztahuje na idovsk texty a aby kesan do zde uvedenho psma zahrnul i Nov zkon, mus svou dvru vloit do ran crkve, nikoli do uen samotnho Jee.

64

Sesln Psma pochz od Boha mocnho, moudrho. (Korn 46:2) Tento Korn nemohl bt vymylen nikm krom Boha; a byl sesln, aby potvrdil pravdivost dvjch zjeven a aby objasnil Psmo, o nm pochyby nen a je od Pna lidstva vekerho pichz. (Korn 10:3) e je pravdou: A vskutku je pravdou jistotnou! (Korn 69:51) A seslali jsme ti pro lidi Psmo s pravdou... (Korn 39:41) ... je to Psmo vzcn a nic falenho se do ni zpedu ni zezadu nedostane, vdy sesln od moudrho, chvlyhodnho to je! (Korn 41:4142)
n

e poskytuje veden: Toto Psmo, o nm pochyby nen, je vedenm pro bohabojn. (Korn 2:2) A vru tento Korn vede k cest, je nejpmj je... (Korn 1:9) lid, nyn vm pilo od Pna vaeho varovn a uzdraven toho, co v hrudch je skryto, i spsn veden a milosrdenstv pro vc. (Korn 10:5)
n

A pedkld vc ne neoviteln tvrzen, kdy k: Copak nepemlej o Kornu? Kdyby ten byl od nkoho jinho ne od Boha, vru by v nm nalezli etn rozpory! (Korn 4:2) Dokonce nabz vzvu: Rci: ,I kdyby se lid a dinov spojili, aby nco podobnho Kornu tomuto vytvoili, nebyli by schopni pijt s nm podobnm, by by si vzjemn byli pomocnky. (Korn 1:) 65

Jste-li na pochybch o tom, co jsme seslali sluebnku svmu, tedy pineste sru17 podobnou tto a pedvolejte si svdky sv krom Boha, jsteli pravdomluvn! (Korn 2:23) Kornsk vere, ve kterch Bh mluv pmo k lidstvu, tak implicitn tvrd, e jejich zdrojem je Bh. J vpravd jsem Bh a nen bostva krom Mne; uctvej Mne tedy a modlitbu konej, na Mne vzpomnaje! (Korn 20:14) Stvoili jsme nebesa a zemi a to, co je mezi nimi, v esti dnech, ani se ns dotkla nava. (Korn 50:3) Vnj dkazy 1. Charakterov vlastnosti lovka, kter toto psmo pinesl a pedkldal jako Bo dlo. Prorok Muhammad (s) je historickou osobnost a existuj bohat zznamy o jeho ivot a vrocch. Byl tak proslul svou estnost, poctivost, pravdomluvnost, dvryhodnost a bezhonnost, e mu jeho lid dali osloven Al Sdiq (pravdomluvn) a Al Amn (dvryhodn) jet ped tm, ne prohlsil, e dostv Bo zjeven. il velmi prostm a zbonm ivotem, nesnail se o dosaen hmotnch statk, postaven i slvy. Tvrzen takovhoto lovka nen mon jen tak odmtnout. Kdy tvrd, e Korn, kter pinesl, je Bom dlem, rozhodn si to zasluhuje dvru nebo alespo dn posouzen. 2. Prorokova negramotnost Prorok Muhammad (s) neuml st ani pst, pesto piel s takovm literrnm dlem, e ohromilo a ohrozilo presti nejvtch litert t doby,
1/ Sra je arabsk termn, kter se asto pekld jako kapitola.

66

a dodnes zstv nedostin. Korn oznail za svj prorock zzrak a ivoucm zzrakem stle zstv. Pokud negramotn lovk pinese takto vmluvn dlo, mus to znamenat, e zdrojem nen on sm. A kdy se jedn o lovka znmho svou vjimenou dvryhodnost a pravdomluvnost, pro toto jeho tvrzen nepijmout? 3. Jazyk Korn je nejlepm a nejdokonalejm literrnm dlem v arabtin, jazyce proslulm literrn vytbenost a bsnickmi soutemi. Kornsk styl je tak velkolep, siln a dojemn, e se lovk ovldajc arabtinu neubrn povznesen. Ve je eeno tmi nejvstinjmi slovy a vyjdeno tm nejpilhavjm zpsobem. Jeho jedinenost a vzneenost je naprosto odlin od slov kterkoliv lidsk bytosti, kter kdy ila, vetn samotnho proroka Muhammada (s). Dokonce ani prorokovm neptelm se jazyk Kornu navzdory jejich maximlnmu sil nepodailo napodobit. Sm Korn lidem pedkld vzvu, aby se pokusili vytvoit nco podobnho, pokud pochybuj o jeho Bom pvodu. Psmu vykazujcmu tak skvl a nenapodobiteln styl nen mon pipisovat lidskho autora. 4. nerozpornost Zjeven poselstv Kornu pichzelo Muhammadovm (s) prostednictvm postupn v prbhu dvaceti t let, v rznch situacch a rznch obdobch jeho prorock mise. Avak od prvnho a po posledn zjeven je Korn vnitn zcela soudrn a nejsou v nm dn rozpory, zmatky ani vvoj lingvistick struktury i literrn rovn. dn kniha sepisovan lidskm autorem po tak dlouh obdob a za mncch se okolnost by nedoshla takov jednotnosti. 67

5. Obsah lovk nem dn vdeck i filozofick zdroje vdomost o podstat svta, pesto Korn na tyto otzky pin odpovdi s nejvym stupnm jistoty a majesttnosti a ve ve ped lovka nestav dn mystria. Nevyjevuje sice samotnho transcendentnho a nepoznatelnho Boha, ale jasnm a jednoznanm zpsobem odkrv Jeho atributy a vli. Popisuje msto lovka v celm systmu stvoen, smysl jeho existence, jeho spch a spasen, ivot na Onom svt, trest a odmnu, konec svta (eschatologii) a vzjemn vztah mezi lovkem a Bohem. Vedle duchovnch tmat Korn lovku poskytuje tak zevrubn a praktick veden, pravidla, hodnoty, prva a povinnosti pro vechny aspekty ivota na individuln i celospoleensk rovni. Zaobr se tmi aspekty ivota, kter vedou ke konenmu spchu nebo ztrt, a poskytuje veden v tom nejirm slova smyslu. Takto vzneen mylenky vychzejc z hlubok moudrosti, tak siln vyjden v tto Knize, rozhodn ukazuj na jej Bo pvod. 6. Vdeck sprvnost Korn je v prvn ad vedenm pro lidstvo a ne vdeckou knihou; neobsahuje dn ifrovan vdeck daje. Ale kdy se zmiuje o prodnch jevech, jejich popis je zcela v souladu s modernm vdeckm poznnm. Najdeme v nm poznatky o prodnm svt, kter dn lovk neznal a do relativn nedvn doby, kdy se objevily pstroje jako mikroskopy a teleskopy.1
1/ Maurice Bucaille, francouzsk lka, podrobn popisuje sv bdn v tto oblasti ve sv knize La Bible, le Coran et la Science: Les critures Saintes examines la lumire des connaissances modernes, (Bible, Korn a vda zkoumn svatch psem ve svtle modernch poznatk), z roku 196 (esky nevylo).

68

S ohledem na rove vdeckho poznn v Muhammadov (s) dob, tedy ped trncti stoletmi, je nemon, aby takovto vroky byly lidskm dlem. 7. neporuen uchovn Korn byl v plnm rozsahu zapsn pmo z pednesu Proroka (s) za jeho ivota pesn tak, jak mu byl zjeven. Uchovn v nedotenm stavu zajiuje tak znalost zpamti, kter se pedv bez peruen od chvle zjeven a dodnes. Jak je snadn se Korn nauit zpamti dokazuje, e ho znaj tisce lid, kte sami arabtinu jinak neovldaj, dokonce i dti mlad deseti let. Zstal dodnes zcela nedoten, slovo od slova. K pvodnmu zjeven nebylo nic pidno, ani se z nj nic neztratilo. Tato skutenost je dobe historicky doloena a je mimo jakkoliv pochybnosti. Jak se uvd v Kornu, Bh sm zajistil jeho uchovn: My zajist pipomenut jsme seslali a dobe je umme ochrnit. (Korn 15:9) Ostatn jakoto konen zjeven muselo bt zachovno pro vechny doby. dn jin kniha, a ji jin psmo nebo klasick spis, se nezachovala tak pozoruhodnm zpsobem po tak dlouhou dobu. 8. naplnn proroctv Korn zaznamenv pedpovdi uritch udlost, kter se za okolnost, kdy byly zjeveny, zdly znan nepravdpodobn. Avak historie ukazuje, e se vechna tato proroctv naplnila. Pklady n Vtzstv man nad Perany do nkolika let (30:24); toto proroctv pilo v dob, kdy man utrpli drtivou porku a nebyly dn znmky, e by se situace mohla obrtit. 69

Vtzn vstup muslim do Mekky bez krveprolit (4:2); ustaven muslimsk moci a vldy (24:55). Ab Lahab zstane nevcm navzdory tomu, e Muhammad (s) doufal v obrcen svho strce (111:14). Zachovn Kornu navzdory mocnm neptelm (15:9).

9. Vliv na lidstvo Korn zmnil a stle mn ivoty milin lid, i tch nejzkaenjch a nejhorch zloinc. Je to jedin kniha na svt, kter mla tak dalekoshl a hlubok dopad na mylen, etiku a kulturu mnoha nrod po celm svt. Bhem nkolika generac se jeho vlivem ze vzjemn vlcch kmen vytvoila civilizovan mezinrodn obec s vlastn identitou. Jeho dopad se neomezuje jen na vc rznmi zpsoby ovlivoval djiny a kulturu tak v Evrop (ve stedovku a v obdob renesance), Asii a Africe, a to nepetrit po trnct stolet. Jeho vliv stle pokrauje a roziuje se do dalch oblast. dn kniha sepsan lovkem nikdy nevedla k tak zsadn promn lovka, kter petrvv a se navzdory plynoucmu asu.
n n n

Pro bychom se nemli spolhat na Boha, kdy ns ji vedl po cestch naich?... (Korn 14:12) Ten, kdo se odevzdal do vle Bo a kon dobr skutky, ten chopil se rukojeti nejspolehlivj a Bohu pat konen rozhodnut. (Korn 31:22)

70

Publikace vydan Islmskou nadac v Praze

1. Co jest Islm (soubor 10 letk). 4. vydn r. 2004 (ISBN 0-903196-0-2), nklad 10000 vt. 2. Dafar ejch Idrs Pile vry. 3. vydn jen 2004 (ISBN 0-903196-3-), 30 stran A5, nklad 10000 vt. 3. Jak k tomu dolo? (informativn letk). 1. vydn 2003, nklad 10000 vt. 4. Bilal Philips Prav nboenstv. 2. vydn leden 200, (ISBN 0-903196--), 10000 vt. 5. I. A. Ibrahim Strun prvodce k porozumn Islmu. 2. vydn r. 2009 (ISBN 9-0-90433-4-0), 5 stran A5, nklad r. 5000 vt. 6. Jsuf al-Qaradw Povolen a zakzan v Islmu. 1. vydn nor r. 2004, 254 stran A5, nklad 500 vt. . Lidsk prva v Islmu (vce autor). 1. vydn nor 2006, ISBN 0-903196-2-9, 4 stran, nklad 10000 vt. . Dihd (vce autor). 1. vydn nor 2006, ISBN 0-9031965-3, 52 stran, nklad 10000 vt. 9. SUNNA O chovn Proroka (vce autor). 1. vydn erven 2006, ISBN 0-903196-6-1, 16 stran, nklad 3000 vt. 10. Zzraky Kornu DVD, CD (podle Hrna Jahj). 1. vydn r. 2009, nklad 1000 ks. 11. Zzrak stvoen lovka DVD, CD (podle Hrna Jahj). 1. vydn r. 2009, nklad 1000 ks. 12. Co jest Islm broura (WAMY). 1. vydn kvten 2009, ISBN 9-0-90433-0-2, 2 stran, nklad 000 vt. 13. Hammudah Abd al-t Zaosteno na islm. Pepracovan vydn r. 2010, ISBN 9-0-90433-6-4, 204 stran, nklad 3000 vt. 14. arf Abd alAzm, Ph.D. eny v islmu a eny v idovsko-kesansk tradici mtus a realita. 1. vydn 2010, ISBN 9-0-90433--1. 15. Syed R. Ali Otzka vry. 1. vydn 2010, ISBN 9-090433-1-9.

71

Dal informace o islmu

Islmsk nadace v Praze Hlavn Islmsk centrum Blatsk 1491, 19 00 Praha 9 tel.: 21 91 6 fax: 21 91 414 Islmsk centrum v centru Prahy Politickch vz 14 (1. patro), Praha 1 tel.: 224 22 903 e-mail: praha@muslim.cz Islmsk nadace v Brn Vdesk 3a, 639 00 Brno tel.: 543 243 352 fax: 543 243 594 e-mail: brno@muslim.cz

Internetov strnky
http://www.al-islam.cz http://www.islamweb.cz http://www.islamweb.sk http://www.islamonline.net Otzka vry Anglick originl This Matter of Faith vydala organizace Discover Islam, Manama, Bahrajn (www.discoverislam.net). Peloila: Zuzana Amrani Vydala: Islmsk nadace v Praze, Blatsk 1491, Praha 9 Odpovdn redaktor: RNDr. Vladimr Ska Vylo v nakladatelstv sted muslimskch obc ISBN 9-0-90433-1-9