Rozvod manelstv a vchova nezletilch dt v islmskm prvnm du. Mty a skutenosti.

Obvme se toho, co neznme A.I. Talib JUDr. Ivana Hrdlikov, soudkyn, PhD kandidt v Islmskm prvu Vci, kterm nerozumme a kter neznme, v ns vyvolvaj obavu. A tak je to i s prvnmi systmy. Obvykle se toti obvme toho, co neznme. Prvn systmy zem, kter jsou vce i mn zaloeny na aplikaci islmskho rodinnho prva, mezi n bezesporu pat. Mohlo by se zdt, e islmsk prvo je nco, co ve stedn Evrop opravdu znt nemusme. as od asu se ale setkme se situac, s pbhem, lidskm osudem, kdy je zejm, e by alespo povechn pehled byl uiten. Tato poteba se stv tm astj, m vce pibv smench manelstv, asto Evropanek, eskch en a dvek a mu ze zem, jejich prvn d vce i mn z islmskho prva vychz. Pedmtem tohoto lnku nen popis islmskho prva jako takovho, ale nahldnut do tajemn a asto problematick t sti rodinnho prva, kter se zabv rozvodem manelstv a rozhodovnm o nezletilch dtech, a to v krajch, pro ns asto orientlnch. Zamme-li se na tuto st rodinnho prva, kter se zabv otzkou rozvod, vivnho, vchovou nezletilch dt po rozvodu manelstv, v jakch ppadech se nm me hodit povdomost o principech islmskho rodinnho prva? Vezmme si jeden konkrtn ppad smenho manelstv, kdy se esk ena provd za mue, kter je muslimem a pochz ze zem, jej prvn d je naemu prvu na hony vzdlen. Manel ij v esk republice, asem vak maj mezi sebou neshody, kter se jim da eit vdy jen na pechodnou dobu. ena je velmi pekvapena, e jej manel, o kterm vdla, e je muslimem, ale nboenstv od studi, kdy do esk republiky piel, pli nepraktikoval a naopak se mu lbil evropsk zpsob ivota, najednou zane vce mluvit o tradicch sv zem, rodin a podobn, zane mu vadit zpsob ivota, kter dosud vyhledval. Manelka, kter dosud jeho rodinu nenavtvila, svol k del letn dovolen jeho vlasti a rodiny, pi kter douf v obnoven dobrch vztah. Pi tto letn nvtv se vak manel, kter si pobytem ve sv zemi tm vce uvdom, jak rozdln ivot vedl, rozhodne, e chce ve sv zemi zstat. Manelka s jeho rozhodnutm nesouhlas a trv na nvratu do esk republiky. Odlinost nzor a neshody se jen prohloubily a oba manel se shodnou na rozvodu. Manel pod nvrh na rozvod u mstnho soudu. Souhlas i se svenm dt do vchovy matky, ovem za pedpokladu, e matka s dtmi zstane t v jeho zemi. Ta nic takovho nem v dnm ppad v myslu a chce se vrtit s dtmi do esk republiky. Rozhodnut soudu je vak takov, e dti budou sveny matce, ale dti nesm bez souhlasu otce opustit zemi. Otec souhlas k vycestovn dt ned a d en volbu t v jeho zemi. ena se sna rznmi zpsoby dostat povolen k vycestovn dt, asem vak pochop, e to je velmi tk. Dlouhou dobu vh, zda m odjet zpt sama bez dt nebo zstat. Nakonec se rozhodne odjet, protoe k zemi svho, u bvalho manela, nem dn vztah, neum jazyk, nen j blzk kultura zem, nedoke si najt prci, je pesvdena, e eny zde nemaj dn prva, ct se ukivdna rozhodnutm soudu, kter nedovol dtem opustit zemi bez souhlasu otce, nechpe eny, kter zde mohou t spokojen. Vrt se tedy velmi zahokl a zoufal zpt do vlasti a douf, e se j poda zskat dti zpt. asem vak pouze pihl, jak se j dti vzdaluj, nauily se jazyk, i kdy matku velmi postrdaj, lb se jim ve velk rodin a jsou spokojen

v nov zemi. ena se v tto chvli zane zajmat o kulturu zem svho manela, o nboenstv, kter m na ivot zde velk vliv, o mstn tradice a je velmi pekvapena svmi poznatky. Zane j dochzet, e kdyby adu tchto vc vdla dve, mon by se asto sama zachovala jinak a situace nemusela dopadnout tak, jak dopadla. Poznv, e postaven en v zemi, kde nyn ij jej dti, nen tak ernobl, jak se j jevila pi prvn nvtv, e postaven en je zde sice trochu jin, ne je obvykl v na zemi, ale v mnohch ohledech j pilo pro eny vhodn. Zaala tedy dti kad lto navtvovat, sledovat, jak rostou a vit, e pijdou jednou studovat do jej zem, i kdy ji obas napadla i mylenka, e by sama opustila prci a ivot ve sv zemi a vydala se t za dtmi, zejmna, kdy j bval manel tuto monost nabdl. as uke, jak se rozhodla. Pbh, kter jsou tomuto podobn, je velmi mnoho. Nkdy maj jin zatek, prbh nebo konec, asto smutnj. Vechny ale mvaj spolen jedno. Neznalost prosted, kultury, tradic, nboenstv, prvnho systmu zem, odkud pochz partner v ppad smenho manelstv, rov brle a vru, e pokud on piel k nm studovat, je zde spokojen a lb se mu tady, zstane to tak navdy. Je stle mnoho en a dvek, kter takovto svazek uzavou, ani by znaly njak bli informace, aby vbec mohly posoudit, zda se jim takov ivot bude zamlouvat. Je tak ada dvek a en, kter uzavely manelstv s muslimem, konvertovaly k islmu, lb se jim jin zpsob ivota, a u proto, e se ped vstupem do takovho svazku dobe informovaly a vdly, do eho jdou, nebo proto, e sice nevdly, do eho jdou, ale akceptovaly jin zpsob ivota, pijaly ho a ij velmi spokojen. Je ale bohuel stle vce tch dvek, kter nevd, do eho jdou a jsou potom velmi rozarovan, kter si ppadn mysl, e mue z jinch kultur mohou zmnit. Jsou asto pekvapen, kdy mu, kter se s nimi seznmil na diskotce a byl zaujat nam zpsobem ivota, najednou pot, co se oen, chce, aby jeho manelka vedla jin ivot, aby dodrovala tradice jeho rodiny a podobn. Pokud mezi nimi dojde k rozvodu a sporu o dti, jsou pak velmi pekvapen pstupem mue, jeho rodiny, rozhodnutm soudu v jeho zemi. V em je hlavn problm? Je problm v tom, e islmsk zpsob ivota je zaloen na jinm principu, ne evropsk? Pro pochopen vci je teba si uvdomit nkolik skutenost. V prv ad je teba vdt, e muslim je lovk, kter vyznv vru v islm. Islm pitom nen jen nboenstv, ale je to zpsob ivota. Islmsk prvo je nedlnou soust tto vry. Dnes je asi 23% svtov populace muslimsk, co znamen vce ne 1,5 miliardy obyvatel. ada asijskch stt, stty arabsk, uznv islmsk prvo aria jako jeden z pramen (vce sekulrn zem) nebo jako vcemn primrn (mn sekulrn zem) pramen prva. V na zemi se setkvme zejmna s muslimy, kte jsou pvodem zejmna z Indonsie, Malajsie, Egypta, Maroka, Alrska, Jordnska, Srie, Palestiny, Irku, rnu, Jemenu, Saudsk Arbie, zem Perskho zlivu, Turecka, Sdnu. Prvn systmy tchto zem jsou v oblasti prva rodinnho, vce i mn, zaloeny na prvu islmskm. Co to znamen? Dnes takka vechny zem maj psan kodifikovan prvo, pouvaj tedy psan civiln a rodinn zkonk, kde ale principy rodinnho prva vychzej prv z prva islmskho. Pramenem islmskho prva je pedevm Korn, sunny, neboli vroky Proroka a dle podprn prameny jako idma (shodn vyjden autorit), qijas (analogie), pomocn metoda istihsan, dedukce istihsab a zvyklosti urfi. Rodinn prvo v tchto zemch je zaloeno na respektovn nboenskch princip, pro muslimy islmskch, pro kesany kesanskch, pro idy idovskch, a tak jsou i rozdleny soudy, respektive oddlen soud, kter e rodinn zleitosti. Majoritn vtina obyvatel tchto zem je islmskho vyznn, proto rodinn spory muslim e islmsk, tedy aria soudy, existuj i soudy(oddlen soud kesansk, idovsk). Jsou-li mezi maneli rozpory, soud se vdy pokus o smr zen, nebo rozvod je sice dle islmskho prva ppustn, ale vdy a jako posledn monost, nejde-li vztahy napravit jinak. Soud po vysloven rozvodu

manelstv rozhodne o vchov a viv nezletilch dt. Zsadou islmskho prva je, e dti do uritho vku pat matce. Tento vk me bt upraven rozdln v rznch zemch. Spodn hranice pro sven dt do vchovy matky je 7 let vku dtte, nkdy 14 let, pot je dt tzno, s km chce t. Je teba mt na pamti, e podle islmskho prva je to vdy mu, kter je povinen se o rodinu postarat, i po strnce materiln, proto i tehdy, jsou-li dti sveny do vchovy matky, otec m stle ve vchov dt velk slovo, nebo dti iv a je za n odpovdn. I v ppad rozvodu je mu povinen finann zajistit i bvalou manelku, a v ppad, e je matkou jeho dt, jsou jej nroky vy ne v ppad manelstv bezdtnho. Matka je toti v islmskm prvu nejve postavenou osobou, je nejvenj a nejuctvanj. Je to tak jedna ze skutenost, kterou eny, kter nejsou obeznmeny s islmem a jeho kulturou, asto nelib nesou.Je to vak skutenost, kterou nemohou v dnm ppad zmnit, mohou z n vak tit, nebo, maj-li dti, dostane se jim tak tohoto postaven. Islmsk prvo tak stanov, e minimln do vku 7 let m o dt peovat matka, nebo je z hlediska psychickho zdrav dtte nezastupiteln, neme li se matka o dt starat, pak by se mla o dt starat jej matka a neme-li ani tak, pak matka manela a pot by ppadn nastupovaly dal ensk pbuzn. Finann starost vak vdy nese otec. Islmsk prvo nen ve vech zemch aplikovno zcela jednotn, je do znan mry ovlivnno tradicemi a kulturou dan zem. A prv tradice a kulturn zvyklosti jsou to, co je mnohdy zdrojem velkch nedorozumn. Je znmo, e napklad arabsk zem lp na svch tradicch a udrovn tchto tradic povauj za velmi dleit pi vchov dt, nebo tradice chtj pedat dalm generacm. Mlad mui, kte opust zemi v 18, 19 letech, se mnohdy o tradice a jejich zachovn pli nezajmaj. Nkte je dodruj i pi studiu nap. v Evrop, stejn jako nboenstv, jin se teba na as odchl, oen se s nemuslimskou dvkou a jsou spokojeni s jinm zpsobem ivota. ada z nich ale postupn, s pibvajcm vkem, zane tradice postrdat, naba se jinho zpsobu ivota a vrac se k tradicm sv rodiny a zem a chce, aby takto vyrostly i jeho dti. Je mnoho a mnoho ppad mu ve vku obvykle kolem 40 let, nkdy mladch, nkdy starch, kte prv v tomto vku zanou mnit zabhl zpsob ivota, vracet se k tradicm a sna se k nim pimt sv dti. Manelka, kter se o tyto tradice dosud nezajmala, protoe ila v domnn, e pesdlenm do jin kultury mu sv pvodn tradice zcela opustil, jeho zmn velmi asto nerozum, nechpe nznaky, a pokud nem alespo zkladn znalosti, ani chpat neme. Je to velmi ast dvod smutnch nos dt, konflikt shora zmnnch i daleko smutnjch konc, kdy zcela v pozad zstv zjem dtte, protoe oba z rodi jsou pesvdeni, e prv on je v prvu. asto je pak obviovno islmsk prvo jako prvo, kter in pko. Hlavnm vinkem je vak neporozumn. Je zejm, e smen vztahy existovaly, existuj a existovat budou a nezdka funguj velmi dobe. Je ale zcela nezbytn vdt rozdlnosti, rozdlnosti kultur, tradic, prva. Vdt, co lze zmnit, usmrnit, a co je s nejvt pravdpodobnost nemnn. Lze tak pedejt mnoha konfliktm a zklamnm. To, e islmsk prvo je pedeno adou mt a nepochopen, ukazuje i prvn kurizn ppad, kter se stal v Nmecku v kvtnu 2007. Soudkyn frankfurtskho soudu tehdy zamtla nvrh na rozvod nmeck eny a jejho marockho manela. Tato dvojice uzavela manelstv v Maroku podle tamnho prva, manelstv vak bylo platn a uznan i podle prva nmeckho a manel ili po uzaven manelstv v Nmecku. Po njak dob mezi nimi zaalo dochzet ke konfliktm, kter vystily v opakovan fyzick napadn ze strany manela. ena asto musela vyhledat lkask oeten a poslze dolo k trestnmu odsouzen manela, kter byl vinn z domcho nsil, mimo jin mu byl uloen zkaz pibliovat se k manelce na vzdlenost bli ne 50 metr, v souladu s nmeckm prvem. Manelka pot podala nvrh na tzv. urychlen rozvod, kter nmeck prvo umouje pi splnn zkonem danch podmnek, napklad v ppad prokzanho fyzickho nsil. Soudkyn vak takovto nvrh zamtla s tm, e v danm ppad nejsou dny zkonn podmnky pro tzv. urychlen rozvod. Dovodila toti, e akoli

manelstv je plan a uznan podle prva nmeckho, bylo uzaveno v zemi, jej prvn systm je zaloen na principech prva islmskho, manel je muslimem, byl vychovn v islmskm prosted, a tud ena pi uzaven satku musela potat s tm, e se bude zsadami islmskho prva dit i v manelstv. Dovodila pitom, e islm umouje a dokonce podporuje fyzick nsil na ench, ve svm rozsudku ocitovala pslun ustanoven Kornu, o kterm se domnvala, e prv nsil na ench podporuje. Neteba uvst, e takovto rozsudek zpsobil zden v cel evropsk justici a byl odvolacm soudem zruen. V prv ad nelze pmo aplikovat islmsk prvo v zen o rozvod manelstv, vedenm podle nmeckho prva ped nmeckm soudem. Dle bylo konstatovno, e dolo k tristnmu nepochopen ustanoven Kornu, kter nelze bez dalho vyloit tak, e islm podporuje fyzick nsil na ench. Je proto nadmru potebn znt alespo zbn prvn kultury zem, kter jsou odlin, ale meme se s nimi setkat. Pi vaze, zda a jak me fungovat smen manelstv evropsk dvky, kter se dosud o vchodn kulturu nezajmala a muslimskho mue z takovto oblasti, kter je ovlivnn nejen nboenstvm, ale do znan mry kulturou a tradicemi sv zem a sv rodiny, je teba vdt, e prvn kultura islmsk a stejn tak i tradice a kultura zem, kter byly zmnny ve, a to asto bez ohledu na to, do jak mry ta kter rodina nboenstv striktn dodruje, je zaloena na velmi tradinm pojet rodiny a fungovn muskch a enskch rol v rodin. Rozhodn nememe pauln uzavt, e eny v tchto oblastech jsou diskriminovny, by to nkdy tak na prvn pohled me vypadat. Nkdy skuten jsou, problm faktick rovnosti mezi mui a enami je ostatn problm celosvtov, co dokld skutenost, e Evropsk komise se dlouhodob tto otzce vnuje, stejn jako jin mezinrodn organizace, nap. Mezinrodn organizace soudky (International Association of Women Judges) vydv kadoron pehled, jakm zpsobem pokrauje proces faktick rovnosti en, nikoli rovnosti pouze formln. K tomu to zvru dospla i Evropsk komise, kter nyn klade velk draz na faktickou, nikoli jen formln rovnost en. Faktick rovnost en a mu pitom znamen, e eny maj prva, pi nich jsou zohlednny biologick odlinosti od mu. V minulosti byly snahy o nastolen absolutn rovnosti en a mu, kter vak ve svm dsledku vedly k tomu, e eny byly tm vce diskriminovny. Je nepochybn, e biologick odlinosti en a mu je teba zohlednit. Z tohoto principu vychz i postaven en a jejich prva v prvu islmskm. ada zem, jejich prvn systm z islmskho prva vychz, je vak velmi zatena tradicemi, a to v pozitivnm, asto ale i negativnm smyslu. ada diskriminac, kterm pihlme, pak nevychz z islmskho prva jako takovho, ale prv z tradic, z pozstatk kmenovho prva, kter tu byly v dob pedislmsk (takovouto zleitost je napklad problematika ensk obzky, kter nevychz z islmskho prva, ale z kmenovch zvyklost). Tradin role rodiny je vak zkladem takka vdy, mu je ivitelem rodiny, tm, kdo rodinu zabezpeuje po strnce materiln, ena je tou, kter rodinu zatiuje po strnce duchovn a praktick. Tento fakt je vyjden v mnoha pbzch i tzv. hadidech (vroky Proroka). Traduje se, e manelka proroka vyprvla, e se ptala proroka, kdo m nejvce prv a povinnost k en a on odpovdl, jej manel. A na otzku, kdo m nejvce prv k mui odpovdl jeho matka. Tmto pbhem nen vyjdena zvislost, nadazenost i podazenost, ale cta a respekt, kter jsou zkladem vekerho rodinnho ivota v takov spolenosti. Pokud to dvka, kter chce sdlet ivot s muem, pochzejcm z takovhoto prosted, v, pochop a pijme, pak jejich vztah me bt spokojen, v opanm ppad se vystavuje velmi pravdpodobnm znanm nedorozumnm. Mue je tedy hlavou rodiny navenek a tm, kdo rodinu zabezpeuje, ovem uvnit rodiny rozhoduje ena. Toto je velmi dleit moment, ktermu je teba rovn porozumt ped navznm vztahu s muem z tohoto prosted. asto toti dvky mvaj pocit, e je teba, aby byly submisivn. Vtina mu, ovlivnnch zmnnm prosted, je vak zvykl, e matka je tou, kter uvnit rodiny rozhoduje, kter jim stanov mantinely. Pokud ovem ena takov nen, je naopak velmi

poddajn, asto zapomenou na svoji roli ivitele a hlavy rodiny, kter rodinu zajiuje. Nejsou proto nijak vjimen pbhy evropskch dvek a en, kter se seznm s muem z prosted pro n exotickho, asto za okolnost, kdy je zejm, e tento mu prv vyboil z tradic svho nboenstv i kultury a pohybuje se napklad na diskotce, asto se jedn o animtory v rznch pmoskch letoviscch, mue, kte podlehli kouzlu evropskho ivota a podobn. Kdy dojde k navzn vztahu s dvkou, zvyklou na evropsk zpsob ivota, samostatnou, je to mnohdy prv ta ena, kter mue pesvd, aby uzaveli manelstv, on ji nsledoval do jej zem a podobn. Ona mu pak poskytne veker servis, pracuje a iv rodinu, kdy on nezn jazyk, prosted a jet velmi asto hraje vi nmu submisivn roli. Takovouto roli by ena, pochzejc z jeho kultury, tm nikdy nepipustila, protoe byla vychovna k roli jin. Konce takch vztah bvaj rzn, nkdy partnei v tto roli setrvaj, jindy po ase ena zjist, e ji mu vyuv a chce po nm zmnu a apeluje na jeho povinnosti, k takov zmn vak dojde mlokdy. Tak se stv, e mui asem pestane tato role vyhovovat a sm se chce vrtit ke svm tradicm, co obvykla jeho ena velmi tko chpe a me nastat situace, kterou je uveden v prvnm pbhu. Je tak teba vdt, e takov mu bude t pravdpodobn jinm zpsobem ivota daleko od sv zem a pvodn rodiny, kdy teba zapomene na sv tradice a kulturu, ale pokud se ocitne zpt ve sv zemi, blzko sv rodiny, k tradicm se vtinou vrt, protoe v, e by v tradin spolenosti a v blzkosti sv rodiny neobstl. To vechno jsou skutenosti, kter je teba znt dve, ne dojde k uzaven smenho manelstv. Pokud se ze smenho manelstv narod dti, je teba mt na pamti, e rodina a dti maj pro mue z kultur, kter jsme zmiovali, nesmrn vznam a velmi si jich cen a pravdpodobnost, e budou vyadovat dodrovn tradic sv zem pi vchov dt, je pomrn velk. V islmskm nboenstv plat, e dt nsleduje nboenstv otce, proto jsou dti, kter se narod otci muslimovi, vdy muslimov, a je matka vyznn jakhokoli (muslim, kter nsleduje svoji vru, me uzavt manelstv s muslimkou, ale i se enou, kter je kesankou nebo idovkou). Mra, s jakou mu nsleduje svoji vru, bude tak urovat, do jak mry bude chtt, aby jeho dti byly vychovvny nejen v souladu s tradicemi jeho zem a rodiny, ale i jeho vry. To by mla kad ena, kter chce uzavt manelstv s muem muslimem a je sama jin vry, mt vce ne na pamti a mla by tak vdt, e v ppadnch sporech, kdy by ona prosazovala jinou vchovu dt ne vchovu podle islmskho nboenstv v ppad, e by otec dt byl muslim, kter svoji vru nsleduje, tm jist nebude ona tou, kter v takovm sporu zvtz. Proto by mla vechny tyto okolnosti zvit pedem, je mon, e sama zhodnot, e zalben je pomjiv a odlinosti pli velk a od vztahu ustoup. Je tak mon, e najde zalben v jin kultue nebo i nboenstv a hlavn zsady bude respektovat nebo je pijme za sv. Pak me uvat plody takovhoto souit, nebo pokud jsou to oba manel, kdo uznvaj a respektuj stejn zsady, pak je to prv ena, o kterou mu peuje a star se o ni, zabezpeuje rodinu. Jeden ze zmnnch hadid k, e nejlep z mu je ten, kter se nejlpe chov ke sv en. Nejlep zpsob, jak me mu utratit sv penze, je investovat je do svch dt. Ped uzavenm takovhoto smenho manelstv by tak ena mla vdt, e manelstv podle islmskho prva je de facto smluvnm vztahem, nleitost je manelsk smlouva, kter nemus bt psemn, i kdy vtinou je. V manelsk smlouv si me ena na potku vyjednat adu podmnek, zabezpeen, vhod, platnch v prbhu manelstv i pro ppad jeho zniku. V na kultue nen manelsk smlouva astm jevem, akoli n prvn d ji adu let uzaven takovto smlouvy umouje. Nicmn je stle velmi mlo lid, kte si prvn oet sv vztahy manelskou smlouvou. Obvykle je poadavek uzaven manelsk smlouvy pijmm podezrav, asto u samotn vyjednvn o smlouv me naruit vztahy, dsledkem je pak to, e i v ppadech, kdy alespo jeden z partner o uzaven manelsk smlouvy uvaoval, od n bu ustoup (asto jako gesto k prokzn dvry) nebo sice

k uzaven manelsk smlouvy dojde, ale ta pak obsahuje pramlo konkrtnch bod, kter se asem mohou ukzat jako sporn. V islmskm prvn kultue je tomu zcela naopak. asto by ena, kter by nemla dn sv podmnky, kter by chtla do manelsk smlouvy zapracovat, byla povaovna za tu, kter si sama sebe dost necen. Jakkoli se nm to me zdt zvltn, je tomu tak. Je proto pro enu, kter uzavr satek s muem z islmsk prvn kultury, a u je satek uzavrn podle prva islmskho nebo evropskho, vhodn, aby trvala na uzaven manelsk smlouvy, aby si urila podmnky, kter chce do smlouvy zapracovat. Me si pak bt zcela jist, e to ovlivn prbh manelstv, ale i ppadn jeho rozvod, za pedpokladu, e smlouva bude platn. V posledn dob se i v praxi soud ze zem islmsk prvn kultury zaala objevovat mediace, a to zejmna v rodinnch vcech. Meme tedy vidt, e i aria soudy, kter rozhoduj rodinn spory na zklad islmskho prva, zanaj vyuvat mediaci jako prostedek k nalezen smrnho een spor v rodinnch vcech. Lze tedy uzavt, e nen teba zatracovat smen manelstv ani se jich obvat. Je vak vce ne potebn ped uzavenm smenho manelstv, nejlpe ped vznikem vztahu nebo na jeho zatku, mt dostatek objektivnch informac o danm prvnm systmu, tradicch a kultue. Zmnila-li jsem se o vztahu a poslze o manelstv, je teba tak vdt, e islmsk prvo zcela zakazuje jakkoli vztah mue a eny ped uzavenm manelstv. Pokud se pustme do vztahu a nebudeme vdt o prvu, kultue a tradicch nic, meme bt nemile pekvapeni a dokat se spor a zklamn. Pokud vak budeme znt odlinosti, meme objevit kouzlo, kter by nm jinak zstalo utajeno. Na zvr si pipomeme vstinou vtu, kterou jednou prohlsila Eleanor Rooseveltov : ena je jako sek aje nikdy nevte jak je siln, dokud se nedostane do hork vody( metafora pro nesnze)

Shrnut: Problematika smench manelstv je v posledn dob stle vce aktuln. Vlivem migrace obyvatel, svtov globalizace je stle astj, e mnoho lid studuje v zahrani, odchz za prac a uzavr se tak vce smench manelstv. asto tak spolu zanou t lid, kte byli vychovn v jin kultue, jinch tradicch, ale i odlinch prvnch systmech. Neznalost a nepochopen tchto rozdl, nevdomost, e nkter skutenosti lze zmnit a jin je teba pijmout, vede asto k ad spor. Z vtiny manelstv se narod dti a v ppad smenho manelstv je v ppad neznalosti a nepochopen odlinost shora uvedench vce riskantn. Vta, e se obvme toho, co neznme, plat v takovmto ppad bez vhrad. Manelstv je prvnm institutem a pi zniku manelstv se tak smen manelstv setkvaj s rozhodovnm soud odlinch prvnch systmu a stejn tak pi vchov dt. Je proto velmi pnosn, pokud a takovchto odlinostech mme njak znalosti, ppadn pokud vme, kde meme objektivn informace zskat.