vod

Modern cestovatel, kter si jako j vezme za svho prvodce Skutky apotol, putuje do sti svta, kter se kdysi tila jednot msk e a nyn je rozdlena mezi mnoho stt. Je zastavovn na sttnch hranicch, aby pokraoval pod jinou vlajkou a mezi lidmi hovocmi odlinm jazykem. Sv. Pavel postupoval po msk silnici a pod mluvil ecky. Z toho tedy plyne, e pro sv. Pavla bylo cestovn snaz ne pro ty, kdo jdou v jeho stopch, protoe velk hlavn obchodn cesty, po kterch se pesouval a slavn pstavy ze kterch vyplouval, ji nejsou hlavnmi svtovmi trasami. To, co bylo pro sv. Pavla postupem po nejznmjch cestch msk e, se pro modernho cestovatele stalo sri objevitelskch vpravy mimo vylapan stezky. Antiosk pstav je pust a v Efesu hnzd pi. Pi tyech vpravch na Blzk vchod jsem ml to tst, e jsem proel rozmanit zem t pavlovskch misi. Tm, kdo by takovou cestu i jej st chtli vykonat, bych chtl poradit, e nic nen nemon, pokud tomu lovk vnuje as a trplivost a jen na nejodlehlejch mstech se bude nvtvnk ctit nucen poloit si aristofanovskou otzku: Kter hostinec bude nejmn zajmavz entomologickho hlediska? Palestina a Srie jsou dnes samozejm cestovatelm dobe znm, ale Antiochii a Aleppo znaj pirozen lpe Francouzi ne Anglian. Vyjma mst Ankary a Istanbulu nenabz Turecko ani svobodu pohybu, ani pohodl, kter obvykl cestovatel vyaduje, ale pro pavlovskho badatele dn jin zem neslibuje bohat odmnu. Vm, e kdyby svtov situace ospravedlnila stavbu dobr silnice pro automobily z Istanbulu pes Troju, Pergamon, Smyrnu a Efes do Miltu tureckou vldou, byl by to velmi spn podnik a bnmu cestovateli by se otevela oblast mimodn archeologicky a historicky zajmav. ecko je samozejm zem, kter dnou zvltn chvlu nepotebuje. Je to jedna z mla zem, kter nezklamou ani toho nejhorlivjho obdivovatele. Hotely ve vech dleitch mstech jsou bu vten, nebo dostaujc, a silnin s se vylepuje. ecko je navc pitaliv tm, e je pro ty, kdo cestuj s britskou librou, je to jedna z nejlevnjch zem v Evrop. Britsk kolonie Kypr si zasluhuje mnohem vt popularitu, ne si nyn me u britsk cestujc veejnosti nrokovat. Na pekku je samozejm jej vzdlenost od Anglie, ale pokud by se podailo vylepit komunikace, ml by tento vten ostrov, pokryt skvlmi cestami a pozoruhodn svmi malmi, le obdivuhodnmi hotely, se svm vynikajcm zimnm klimatem a dokonalm koupnm, pitahovat lidi, kte maj ve zvyku vydvat se na sv dovolen docela daleko. Pi psan tto knihy jsem popisoval jednn sv. Pavla cestovatele. Moje cesta je pedepsna ve Skutcch apotolskch. Listy jsem pouval jen tam, kde se zdlo, e by mohly ilustrovat mstn podmnky, nebo vysvtlit apotolovo chovn. Kad slovo, kter sv. Pavel napsal, se stalo bojitm, na kter se vdci nejen v tto zemi, ale tak v Evrop a Americe po cel generace potkali uenost proti uenosti, stavli teorii proti teorii, a to uctivmu oku pihlejcmu, kter se bitvy neastn, nkdy pipad, e samotn bitevn pole selo kvli konfliktu ze zetele. K tomuto utkn nejsem nijak zpsobil a theologick aspekt sv. Pavla je tedy mimo rozsah tto knihy. Pokud jsem se ovem nevinn zatoulal na bojit a jevm se dnm bojovnkm ozbrojen, pak bych tuto pleitost rd vyuil k prohlen sv neutrality. Mj dluh vi tm, kdo o tomto tmatu psali pede mnou je nesmrn. Bibliografie na konci tto knihy nazna, kterm smrem nle m podkovn, zmnit bych ml zejmna pavlovsk dla sira Williama Ramsaye a tak tyto skvl standardn prce: The Life and Epistles of St. Paul , od Conybearea a Howsona a tak svazek stejnho nzvu od Thomase Lewina. M dky nle pnm Hodderovi a Stoughtonovi za povolen citovat z list sv. Pavla v modernm pekladu dr. Jamese Moffata. Chci podkovat svmu pteli Demetri Johnu Travlosovi z Athn za mnoho velkorys a naden pomoci. H. V. M. Londn

Kapitola I.
V n se vydvm ve stopch sv. Pavla, znovu vidm Svatou zemi, navtvm Jerusalm, vylezu na hradbu nad brnou sv. tpna, zskm povolen velkho muftho vystoupat na minaret, ze kterho je rozhled po mst alamounova Chrmu, a cestuji do Damaku.

1
Vyel jsem na palubu ped svtnm. Boue ustoupila k severozpadu, obloha byla jasn a lo se kolbala v dlouhm, zachmuenm vzdut. Doufal jsem, e zahldnut jehliku svtla majku z hory Karmel, byli jsme ale jet pli daleko od pevniny. Sv. Pavel musel tuhle chvli znt: ed svtlo, posledn hvzda, studen vtr, ztuchl nklad, pach zvat a asfaltu, pohyb stn proti obloze, hladk tlak kupedu a rytmick syen vody uhnjc nazpt podl bok plavidla. Bylo dobr stt na palub a myslit si, e by tahle lo mohla bt Castor a Pollux. Stedomosk poben lo se koneckonc od mskch dob mnoho nezmnila. Tyto lodi pod voz obil z Egypta a v lt opout Kypr, obten grantovmi jablky, ovocem Afroditinm. Kdy zvolna odplouvaj z Alexandretty, kter je nyn antioskm pstavem, rozncuj star vzpomnky a duchov Tru a Sidonu na n marn mvaj, kdy je mj. Prohldl jsem dol povou nstavbou, kde u zbradl stli uvzan mezci, ed v edm svtle, kte jet nevdli, e to nejhor ji pominulo. Tato stvoen, tak nepravdpodobn na moi, tak pevn v mysli spojen se stezkami v kopcch a olivovnky, stla nyn se sklonnmi hlavami ped edmi kopci vody, kter se proti nim v matnm svtle obludn rozbhaly. Byl to pohled stejn star jako cestovn ve Stedomo. V hranatm otvoru v palub se objevily nbijsk a egyptsk tve a palubn pomocnci se mkce rozbhli polosvtlem, vtr jim tsl jejich tenkmi aty. Mrn, s omluvnmi zvuky, se piblili k mulm a lo se naklonila k moi. Pevnina byla pod jet daleko, ale na vchod, kde jsem vdl, e jsou libanonsk hory, jsem u vidl prvn ztrpen pohyby rozbesku. Zatmco jsem ekal na svit, rozmlel jsem o podivnch cestch, po kterch mm cestovat, o troskch mst, kter doufm navtvit a o pstavech, do nich budu vplouvat za svitu slunce nebo msce. A pak jsem zaeptal jmna tch mstTarsus, Efes, Filipy, Korint, Antiochie, Iconium, Salamis, Pafosv m mysli znly vzneenm zpvem a napadlo mn, jak velk mm tst, e mohu na tto lodi v edm pedjitnm svtle stt, kdy ped sebou nemm nic ne dobrodrustv nsledovn cesty sv. Pavla nap starovkm svtem. Svtlo na vchod slilo, zatmco slunce svdlo svou norovou bitvu s nonmi mrany na Libanonu. Nad moem pibvalo studenho modrho svtla a do svta se zvolna vracely barvy. Mezci u nebyli ed, ale hnd a tmav hnd. Nhle, jen s nejkratm pedznaenm jasnho mraku, slunce vylo na oblohu a jako by se zrovna stal zzrak, moe bylo zlat. V tu chvli jsem, v dlce, zahldl heben tvrd ne stn a pevnj ne mrak. A vdl jsem, e se dvm na Svatou zemi.

2
V jitn svesti jsme se mihli kolem vrcholu hory Karmel, kde karmelitni zrovna slouili mi nad jeskyn ovenou lampami. Vidl jsem modrou ztoku stejc se k severu, palmy na psku a msteko Acre rozloen smrem k moi, s medov zbarvenmi valy lemovanmi vodn tt. Za Acre se linie pobe kroutila do matnj modr a ve vzdlenm obrysu jsem vidl Trsk ebk jako pavuinu pipchnutou k obloze. Zatmco jsme vplouvali do doku v Haif, vude kolem ns se vznely zvuky a pachy rostoucho pstavu. Dval jsem se po adch betonovch pstek, zstupech arabskch nosi s jejich kuelovitmi fnickmi apkami a volnmi aty z nic, arabskch prvodcch stojcch vedle limuzn, palestinskch policistech v jejich modrch uniformch a sluncem splench idech v krtkch khaki kalhotch.

Rd jsem vystoupil na beh do divokho, hulkajcho davu. Hledal jsem Armna, kter m kdysi vozil po Palestin. tpn, stojc vedle svho auta, ml dtinskou radost, e m vid. Svou odrbanou aksamitovou apku sevel v ruce a svou hndou tv rozvinul do zivho smvu a namhav se snail ze svho sporho slovnku vydolovat anglick slovka. tpne, ekl jsem, kdy jsem vm psal, kal jsem, e pojedeme do Damaku a pak do Antiochie. Ale zmnil jsem nzor. Pojedeme msto toho do Jerusalma. Jak kte, odpovdl tpn s smvem. Do Jerusalma jsme autem vyjeli zem, kter ji procitla k jaru. S intensivn radost jsem se dval na dobe znm palestinsk vjevy: velbloudi se mkce kolbali v prachu, or pobzel vzpurnho vola pi obracen brzdy, trpliv, nkladem obten osli, snd dvata u vesnick studnybenznov plechovky, el!, na rameni, hnd kopce poset milionem edch balvan, a na hebenech kopc ony mal bl muslimsk svatyn, kter a u to Arabov vd nebo ne, zaujmaj msta vin Baalovch. Ctil jsem, jak s kadou dal ml stoup moje vzruen, blili jsme se toti k horsk silnici, kter se krout vzhru k Jerusalmu, s Nebi Samu'el strmcm na zpad a roztrouenmi hndmi vesnikami rozloenmi po terasch na boch kopc. Ze vech pstup k Jerusalmu je ale tenhle nejmn atraktivn. Kdy pijdte ze zpadu od Jericha, nebo ze severu od Betlma, v jedn chvli le cel msto Jerusalm ped vmi. Ze zpadu vidte rozmchnutou velkou hradbu nc nad dolm Kedronu, od jihu vidte pekrsn vhled na msto navren na hndm kopci, s jinm rohem hradby stojcm jakoby vzva ve slunci. Ovem na tto severn cest cestovatel, kter tudy nikdy nejel, oekv vyvrcholen, kter nikdy nepijde. Cesta stoup tak prudce a kopce jsou tak hol a divok, e slibuj vc, ne dvaj: skoro dv, ne si vimnete, sjdte krotce do Jerusalma kolem ve s hodinami u banky Barclay's. Odpoledne, pot co jsem se ubytoval a peetl si dopisy, vydal jsem se jako kad nvtvnk po jaffsk silnici do Starho msta. V prachu pod jaffskou branou pod jet sedli mal arabt cdii bot. Z kavrny na rohu pod ten sam ohavn gramofon mlel arabskou muziku. Prodejce citrondy pod cinkal svmi mdnmi pohrky o sebe a hlasit vychvaloval snhov chlad svho npoje. Beduni, vykraujc si s hnvivm opovrenm mench prorok, prochzeli s prachem na asch a vousech a svmi holemi klepali po starodvnch kamenech. Zahalen eny si vylapovaly kolem jako ern duchov a il venkovsk dvky silnch postav marovaly, hrd a nezahalen, se svmi malmi dtmi posazenmi na ramenou nebo zdech. Mstt Arabov v pruhovanch oblecch pod stli a rozmlouvali na dlab, tm se dotkali svmi rudmi fezy. T Armn, stojc ve dvech krmku se staroitnostmi mumlal Pojte prosm dl, pane, nic kupovat nemuste. A zlatohnd kameny Herodovy ve, zalvan slunenm svitem, stly vzdorn, dokonce i ve svm padku, s vicemi proti obloze a patou v djinch. Kdy jsem se sestupoval po onom zeelm schoditi, ktermu se k Davidova ulice, okouzlila m jeho zjevn nemnnost. Za valy arlatovch baklan, pomeran, koloslnch zelnch hlvek, rudch a ernch pep sedli tit tlust sta mui zdvihajc ke rtm cigarety, zdlo se jen, e jsou mon trochu tlust a temnj ve tvi. zk prostor plnil t nesouvisl tlak lid a zvat pchnoucch prachem. Nad hlavami lid se tyili velbloudi, prosmkajc se se svmi nesmrnmi nklady a obten osli se jemn prodrali davem. Kdy jsem prochzel Kesanskou ulic, zahldl sem obchody oven lemy barevnch a zlacench svek, byly dlouh tyi stopy. Pobl Boho hrobu byl dokonce pod vystaven pohledm tenk pltn rub, ukzka onch rouch s levnm potiskem posvtnch vjev, kter kdysi po tiscch kupovali rut poutnci a brali si je s sebou pro den, kdy budou proputni z tohoto svta. Tsn ped tm, ne sestoupte po schoditi, kter vede na ndvo Boho hrobu, narazte na brnu z tepanho eleza. Pes ern arabesky mov vidte proslunn dvorek se studnou uprosted, kde je obas vidt mue spoutjcho vdro a nabrajc vodu. Zatmco jsem se dval, vyel kdosi z nzkch dve, postavil se nad studnu, hodil do n vdro a zaal je zase vytahovat zpt. Je vdy pjemn vrtit se na njak msto a zjistit, e ivot b pod stejn dl. Ulika pod jet pla kadidlem. Kupci je tu plili po stalet v tenkch ernch tyinkch a malch ernch pyramidch. Seel jsem po schodech do prudkho svtla ndvo a veel do Chrmu Boho hrobu. Bylo tam temno a zima. Tmou prosvtaly jehliky svtla z malikch knot hocch v sklenkch olivovho oleje. Stejn jazky

plamene udrovaly i na etzech zaven mosazn lampy. V Rotund bylo ticho. Na mramorov podlaze ped Kristovm hrobem kleela v modlitb jedna venkovanka. Nikdo jin tam nebyl.

3
Vyel jsem ze ztichlho kostela a prochzel se jeruzalmskmi ulikami, dokud jsem nedoel ke svatotpnsk brn. Je to jedin brna, kter se otevr smrem k Olivov hoe. Silnice, kter j prochz, sestupuje do dol Kedron. Byla prv ta odpoledn hodina, kdy slunce stoj nad Jerusalmem a pra pes Olivovou horu, ale nechv ve stnu vchodn hradbu msta. Kdy slunce zapadne, stn hradby se dlou, sn se do dol Kedronu a vystupuje po protjm svahu, a se mezi starodvnmi stromy prokrade do Getsemansk zahrady. Ta chvle byla ale jet daleko. Prochzel jsem po cest z rozdrcenho vpence blho jako kdov prach. Nedaleko Getsemansk zahrady jsem nael olivovnk a v jeho stnu jsem se usadil k odpoinku. Z kapsy jsem vythl Nov zkon, zaal st vodn kapitolu Skutk apotolskch, ale moje oi odbhaly od strnky pod k jeruzalmskm hradbm. A tak jsem sedl v teplm slunenm svtle pobl Getsemansk zahrady a pemlel o sv. Pavlovi a svt, ve kterm il. Ve sv. Pavlovi vidme prvn portrt kesanskho misione v ivotn velikosti. Jeho milujc pe o vechny crkve byla ve svt msi novm: nikdy ped tm se dn lovk nectil zodpovdn za morln duchovn blaho ostatnch lid a nikdy ped tm nikdo nezpasil tak jako on, aby zabrnil svmu stdci upadnout do hchu. Tento nejvt z mision nikdy neetl evangelia, protoe v jeho dob jet nebyla napsna. Na rozdl od vech mision, ponaje koncem prvnho stolet, el svtem a hlsal radostnou zvst, ovem bez psanho evangelia v ruce. To dodv vemu, co sv. Pavel napsal, jedinenou zajmavost, protoe jeho znalost slov a skutk Jee Krista nepochzela z dokument, ale ze rt sv. Petra a tch, kdo naeho Pna doprovzeli pi jeho veejnm psoben. Naimi autoritami o ivot sv. Pavla jsou Skutky apotolsk a dopisy oznaovan odstraujcm nzvem epitoly, kter apotol napsal k pouen rznch crkevnch obc, kter zaloil. Nkter z tchto dopis byly napsny, aby rozhodly a uzavely otzky jednn a chovn, kter pirozen mtly lidi, kte byli v pechodovm stadiu mezi pohanstvm a kesanstvm, dal byly napsny k vysvtlen jeho pojet kesanskho ivota. Ani ho nenapadlo, e by psal pro nkoho jinho, ne pro kesany prvn generace, co jeho dopism dodv cosi z kouzla denkovch zznam a byl by ohromen, kdyby zjistil, e jeho dopisy budou po stalet lskypln uchovvny a nakonec zaazeny do Novho zkona. Pavel psan dopisy po tmaazeny do Novho zkona. Pavel psan dopisy po tm devatencti stoletch kesany stle inspiruj, protoe se zabval podstatnmi zleitostmi, kter jsou dnes tak skuten, jako byly v dob Neronov. Dopisy sv. Pavla jsou tedy nejstarmi dochovanmi kesanskmi spisy. To, e byly napsny dve, ne kterkoliv ze ty evangeli, nen mon obecn nleit doceovno, protoe uenci, kte za vldy Jakuba I. vytvoili Autorizovan vydn anglick Bible, Nov zkon neuspodali tak, jak byl sepsn. Listy sv. Pavla jsou napklad seazeny podle sv dlky. teni, kte se zajmaj o sloit tma pavlovsk chronologie se mohou obrtit k dodatku na konci knihy. Zatmco epitoly nm osvtluj smlen sv. Pavlaa my mme pocit, e ho znme dvrnji ne jakhokoliv lovka ze starovku, snad s vjimkou CiceronaSkutky apotolsk popisuj jeho misijn cesty. Tato kniha nm k, kam se vypravil a co tam dlal. Jedin apotolov, kte ve vyprvn hraj njakou dleitou roli, jsou sv. Petr, stedn postava prvn sti, a sv. Pavel, stedn postava od kapitoly devt a do konce. Tmatem knihy je en kesanstv z Jerusalma do ma za zuivho idovskho odporu. To, e jsou mt initel vykresleni jako vi kesanstv frov, dobe odpovd teorii, e sv. Luk svou kmihu sepsal, zatmco byl sv. Pavel v m a ekal na vsledek svho odvoln k csai, a doufal, e na svou stranu zsk v hlavnm mst vlivnou podporu. Zmnil jsem sv. Luke jako autora Skutk. Tuto starodvnou tradici dnes akceptuje vtina uenc. Byla samozejm autorem evangelia, kter nese jeho jmno, pedpokld se o nm, e byl muem pohanskho rodu, mon Makedoan. Sv. Pavel o nm mluv jako o milovanm lkai a ast uvn eckch lkaskch pojm dosvduje, e byl povolnm lka. Sv. Pavel a sv. Luk cestovali spolu. I kdy to jist nevme, mli bychom to pedpokldat, na zklad svch posteh z prvn ruky, jimi se vyprvn vyznauje. A jako by pro zdraznn sv ptomnosti coby

oitho svdka autor na mnoha mstech pechz z tet osoby mnonho sla do prvn, to jsou sti knihy znm jako pase my. Jsou to: kapitola estnct, vere deset a sedmnct, kapitola dvacet, vere pt a patnct, kapitola jednadvacet, vere jedna a osmnct, kapitola dvacet sedm, ver jedna a kapitola osmadvacet, ver estnct. Bylo by sice pli ukvapen pedstavovat si, e Luk byl vyjma udlost popsanch v pasch my neptomn, meme si ale bt jisti pinejmenm tm, e byl ptomen pi nsledujcch pleitostech: Pavlov prvn nvtv v Evrop, jeho zpten cest do Palestiny po tet misijn cest, jeho cest do Jerusalma, vprav do Ceasareje, ztroskotn na Malt a v dob jeho dvouletho zadrovn v m. Vedle sv dleitosti pro djiny kesanstv jsou Skutky nejzajmavjm cestopisnm vyprvnm starovku. Pokusy uinn v minulm stolet o jejich diskreditaci jako pozdjho a nevrohodnho dokumentu neusply pevn dky vzkumm takovch mu, jako byl sir William Ramsey. Jejich povst jako s pesnou pelivost zpracovan topografie nestla nikdy ve ne nyn. Skutky apotolsk rsuj pozad a strukturu pohanskho svta v ase csa Claudia a Nera. stedn postava, spchajc ze zem do zem, pekraujc hory a moe, snejc vznn, chudobu, pronsledovn a ztroskotn, jen nm vylena jako mu elezn vle a lv odvahy. Jestlie tento obraz doplnme nevdomm autoportrtem poskytnutm v epitolch, pak vidme tut rozhodnost, odhodln a odvahu, vidme ale tak sloitj osobnost: mue, v jeho povaze je asto velmi blzko od slz nhy k slzm zuivho hnvu. Z tchto zdroj meme tedy vybudovat odpovdajc obraz sv. Pavla. Skryty zstvaj jen prvn lta jeho ivota a jeden i dva posledn roky. Po zbytek asu chod v plnm dennm svtle djin. Narodil se v Tarsu, v prvnch letech kesansk ry. Bylo to ecky hovoc msto v Kilikii v Mal Asii, proslul jako universitn msto, pstav a msto karavan a tak jako velk devask a pdelnick centrum. Jako vechna ostatn velk obchodn msta mskho svta ml i Tarsus svou idovskou kolonii a k rodin z tto kolonie Pavel nleel. Jeho rodina vlastnila vsadu mskho obanstv. To znamenalo, e Pavel nemohl bt niky ukiovn ani biovn, a ml prvo odvolat se do ma proti jakmukoliv rozsudku provinnho soudu. Jak Pavlova rodina tuto vsadu zskala, nen znmo. Jejich postaven jako mskch oban nicmn naznauje, e tradin pedstava o Pavlovi jako prostm vrobci stan a synu chudho tkalce nen sprvn. Nkter z dnench nejvtch autorit v, e Pavel pochzel z nkter z pednch tarsskch rodin, z rodiny bohat a vlivn. To, e byl emeslem vrobce stan, nen argument proti tomu, protoe v ortodoxnm idovstvu bylo pravidlem syny vycviit v njakm emesle, bez ohledu na to, jak mli finann vyhldky. Doma v Tarsu byl Pavel oslovovn svm idovskm jmnem Saul a toto jmno si ponechal po dobu svho mld a prvnch ticeti let svho ivota. V mskm, nebo eckm, prosted ovem pouval sv alternativn jmno Pavel. Jazykem, jm hovoil, a ve kterm jsou psan jeho epitoly, je etina, kter byla obecnou e svta jeho doby. Vme, e hovoil aramejsky, semitskm dialektem, kterm mluvil n Pn a kter byl jazykem id prvnho stolet. Je tak mon, e Pavel rozuml latinsky, jazyku prohlen mskch ad a a oficilnho styku nimi. Jedin, co vme o Pavlov dtstv a ranm ivot je to, e byl v urit dob posln studovat teologii u rabna Gamaliela v Jerusalm. Je a Pavel tedy chodili po palestinsk pd ve stejnou dobu. Nevme, zda Pavel nkdy Jee osobn vidl. Nkte badatel v, e Pavel Jee vidt mohl, ale prv tolik je jich pesvdeno, e ne. Pokud by Pavel byl v Jerusalm v dob Ukiovn, je nemon, e by tak zaplen a horliv mlad farisej nensledoval dav na Golgotu. A je na druh stran pedstaviteln, e by mu Pavlovy emotivn povahy nco takovho nezmnil v nkterm ze svch list nebo proslov? Pavel se v djinch poprv objevuje jako Saul, prudk mlad odprce kesanstv usilujc o smrt prvnho kesanskho muednka tpna. Tuto udlost rychle nsleduje Saulovo vidn na cest do Damaku a jeho obrcen k ve, kterou pronsledoval. Byl pi sv konversi mladm chlapcem, nebo muem v nejlepch letech? To bohuel nevme. Jedni kaj tak, druz onak. Urit Pavlv vk v ktermkoliv obdob jeho ivota je nemon, protoe neznme rok jeho narozen. Podle starodvn tradice slouil Bohu ptaticet let a zemel v m v roce 67 po Kr. ve vku osmaedesti let. Pijmeme-li tuto tradici, musme si pedstavit, e se narodil v roce 1 p. Kr. a e v dob, kdy nkdy mezi lety 32 a 37 po Kr. konvertoval, byl zralm muem po tictce. Sir William Ramsay tvrd, e eck slovo pouvan k oznaen Pavlaneos, mlad muse pouvalo k oznaen osoby mezi dvaadvaceti a tyiceti lety vku. Jedin dal nznak jeho vku je dn Apotolem samotnm ke konci jeho ivota, kdy zejm kolem roku 60 po Kr. o sob pe jako o Pavlu, zestrlm. Osmaedest let Pavlova ivota pokrv asn obdob msk historie. il za vldy pti csa. Narodil se za vldy Augusta, do munosti vyrostl za vld Tiberia a Caliguly, stedn vk proil v letech csae Claudia a st za vldy Neronovy. Kdy byl Pavel muem stednho vku, podnikly Claudiovy legie invazi do Britnie a

Londn byl zaloen jako msk msto. Vespasin byl mladm dstojnkem jzdy a slouil v armd v Britnii ten Vespasin, jeho syn Titus ml ti roky po Pavlov smrti velet armdm, kter zniily Herodv Chrm a vyplily Jerusalm do zklad. Kdy byl Pavel starcem v m, mohl slyet, co se povd o hrozn vzpoue v Britnii veden krlovnou zvanou Boadicea. Je pravdpodobn, e slyel o poru Londna, znien devt legie a tku britskho prokurtora do Galie. Mezi proslul mue starovku, kte byli souasnky sv. Pavla v tom smyslu, e byli naivu bhem nkter sti jeho ivota, patili Seneka a Plinius Star. Star generace, vetn Livia, Ovidia a Strabona, zemela, kdy byl Pavel mladm muem. Jeho krajan, Filon Alexandrijsk, byla si o tiadvacet let star ne Pavel. V roce Pavlovy smrti bylo idovskmu historikovi Josefovi kolem tictky, Martial byl mladm spisovatelem, kter se snail prorazit v m, Tacitus byl dvanctilet chlapec a Epikltus sedmilet dt. Svt, kter tak dobe znme z dl historik imperilnho ma, byl tak svtem, ve kterm sv. Pavel il Dval jsem se, jak slunen svit pad pes hnd jeruzalmsk hradby. Nade mnou, v severozpadnm rohu hradby, bylo ono ohrazen msto, kde na mst alamounova chrmu stoj meita Skalnho dmu. Jestlie tam dnes jde kesan, mus se podrobit jistm pravidlm, prv tak se musel pohan podrobit pravidlm idovskho Chrmu. Nco z atmosfry prvnho sestoupilo jako rodov vsada na druhho. Je to myslm pirozen, protoe hlavnmi formativnmi vlivy v islmu je judaismus a jemnj ndech kesanstv. To nepochybn vysvtluje, pro tolik lid, kte nyn meitu navtvuj, ct nad n stn Chrmu. V onch hndch zdech, pemlel jsem, Je uil sv uednky. Sv. Petr a apotolov se tam prochzeli po Vzken. Saul tam svolal smrt na tpna a po letech, jako apotol Pavel, tam kvli Kristu elil tmu hnvu proti ve, kter svho asu podncoval. Kdyby se msk nvtvnk, kter byl v Jerusalm v dob Ukiovn, vrtil o nkolik let pozdji, nkdy v dob tpnovy smrti, nevidl by dnou vnj zmnu. Judskm prokurtorem byl stle Pontius Pilt a Herod Antipas byl dosud loutkovm tetrarchou v Galileji. Chrmov bohosluba byla pod samotnm srdcem a du Jerusalma. Z olte ped Velesvatyn po cel den stoupal kou. Za prvnho zblesku svtn probouzely Jerusalm trubky kn. Pach kadidla a opkanho masa se zpadnm vtrem zaltal za Olivovou horu. A pokud by tento man znovu navtvil vnj ndvo Chrmu, co byla jedna z vc, kterou dlal kad eck a msk turista, pak by vidl stejn zstup jako ped lety: horliv krame sedc pod Annovmi cedry a nabzejc obtn holubice, bystr smnrnky smujc u svch stolek eck a palestinsk penze na chrmovou mnu, zkonky, fariseje. Mnoz z obchodnk si jet pamatovali, jak si ped pr lety galilejsk prorok udlal bi a vyhnal je z chrmovch ndvo. Se zvdavost a ohromenm by si vmal, zejmna pokud by byl zrovna pesachov msc, e do Jerusalma pili id ze vech st civilizovanho svta. Jako man by se s odporem vyhbal kontaktu s nimi, protoe man idem povrhoval stejn od srdce, jako id povrhoval manem. Pi pohledu na onu bohatou rozmanitost id ze vech kout e by si nejsp pro sebe eptal ona slova, kter tomuto plemeni adresoval Strabon: Nen snadn najt na svt msto, kter by nedvalo tmto lidem toit, a nebylo v jejich moci. Viml by si npadnho rozdlu mezi domorodm palestinskm idem a idem ze zmo. Psn palestinsk id byl lovkem tak pevn svzanm Zkonem, e se sotva mohl pohnout, aby neutrpl obadn zneitn. Psma etl hebrejsky a mluvil aramejsky, hebrejskm dialektem. Zmosk id byl oproti nmu mu svta znal. Mluvil ecky a Psma etl v eck verzi, Septuagint vytvoen v Alexandrii. Je zajmav pedstavit si tohoto mana, tak jistho ve svm pocitu nadazenosti, jak s mrn zkivenm rtem pozoruje dav id naplujc Chrm pr let po Ukiovn. Nevdl by, e mezi strohmi a psnmi palestinskmi idy i mezi lidtjmi idy ze zahranin byli tac, kte si byli vdom bostv Jee Krista a e z tchto id obou stran m vyrst nov vra svta. Tenhle cizinec by mon pohledem sledoval vysokou postavu galilejskho rybe. Pedstavme si, e by mu nkdo ekl: To je Petr. Zeme pro vru a bude leet v srdci ma a jeho slva pjde do celho svta. Ten dal mu horliv, planouc muto je Pavel. A bude ze veho, co vidte kolem sebe prach a popel, jeho slova budou pod iv. I on bude leet v m a lid ze vech konin svta budou pichzet, aby poklekli u jeho hrobu.

4
Zmot neboli helenistit id hraj ve Skutcch a v pbhu Pavlovy misie znanou roli. Tito ecky hovoc id sdlili v rznch mstech msk e. Do Jerusalma pichzeli na pou zrovna tak, jako zbon

muslimov putuj do Mekky. Nkte lid si pedstavujtko ct proe idovsk rasa nebyla rozptlena po celm svt ped zkzou Herodova Chrmu v roce 70 po Kr. Rozptlen, neboli Diaspora, jak se oznauje, zaalo stalet ped Kristem. Podnt k nmu dal, ti stolet ped narozenm Krista, Alexandr Velik. Tento mocn dobyvatel chtl nejen zaloit velkou i, ale tak it helenistickou kulturu po celm svt. Pokud napoleont vojci nosili v torn marlskou hl, Alexandr nosil Homra a Aristotela. Jednm z vsledk Alexandrovy krtk kariry bylo to, e ohromujc oblast svch vboj pokryl nespoetnmi novmi a energickmi helenistickmi msty. Po svt se rozthly nov bezpen cesty a otevraly se nov pleitosti pro obchod. Monosti, kter nov svt nabzel, byly pro idy nesmrn atraktivn. Jejich synagogy bylo brzy mon najt vude. V dob Kristov u ila vtina idovskho nroda mimo Palestinu a odhadovalo se, e tchto id je sedm a pl milionu, neboli sedm procent celkov populace msk e. Konservativn a vlun Palestinec se na diasporn idy, kte vydlvali penze a ili v popiujc ptomnosti pohan, dval svrchu jako na idy slab kasty hor nboensk povsti. Akoliv se ecky hovoc id musel adaptovat na pohansk prosted a byl vychovvn v hlavnm proudu pohanskho mylen svou idovskou identitu si asto uchovval s vnivou intensitou. K Jerusalmu hledl jako ke svatmu mstu prv tak, jako se muslim dv k Mecce. Kadoron pispval na Chrm a tento pspvek se jednou za rok s velkou obadnost doruoval do Jerusalma. Mezi zbonjmi zahraninmi idy byli tac, kte snili o tom, e odejdou na odpoinek do posvtnosti Jerusalma, aby tam byli pochovni a nkter komunity si dokonce ve mst udrovaly zvltn helenistick synagogy. Diasporn id proto do msk e patili jen v zempisnm slova smyslu. Zrovna tak, jako man vysazovali po svt kolonie vyslouilch vojk, kter byly ve skutenosti malmi kousky ma na ciz pd, tak lze idovsk kolonie v rznch velkch mstech pirovnat k malm kouskm Jerusalma v ciz zemi. A to se bnm obyvatelm takovch mst nelbilo a chovali k tomu odpor. Neobliba id byla rozen po celm svt cel vky ped Ukiovnm. ekov i man idy povrhovali se stejnou intensitou. Takov uzaven komunity, ijc zjevn vstedn ivoty, pijmajc podivn zkony o stravovn, zdrujc se vepovho a kor, a o abatu mizc do svch tajuplnch synagog, nebyly povaovan za pjemnho souseda. A jeliko v mylen klasickho starovku nboenstv a politika zce souvisely, vedlo odmtn id by jen formln pokleknout ped mstskmi i imperilnmi bostvy k neustlmu obviovn z neloyality k mstu a csai. Dalm zdrojem nenvisti byly vsady, jimi se id pod mskou vldou tili. Patila k nim svoboda od vojensk sluby. Pro, ptali se pohant spoluoban ve mstech, by se ml tenhle orientln nrod, kter na mst vydlv penze a st z nich posl do Jerusalma a kter se k pohanm a jejich institucm chov s takovm opovrenm, tit takov pzni vldy? Pogromy byly ast a idovsk trvn na vsadch vedlo k demonstracm, kter asto konily nepokoji a tak ml id po cel i patn jmno podncovatele. V m byl politick vliv id takov, e kdy Cicero pi jedn pleitosti hjil Flacca, varoval soudce, e bude mluvit tak tie, aby ho slyeli jen oni, protoe hovoili v neklidn idovsk tvrti. Oficiln postoj k idm byl celkov pzniv, ale liil se od vldy jednoho csae k druh podle toho, zda imperiln trn obklopovaly proidovsk nebo protiidovsk vlivy. Vedle milion chudch a stedostavovskch id po cel i tu bylo mnostv nesmrn bohatch id, jejich politick vliv bval nkdy velmi velk. V ele tchto bohatch id stli princov Herodova rodu, kte se vzdlvali v m zrovna tak, jako se dnes synov indickch rd vzdlvaj v Etonu a Oxfordu. Tito mlad princov se stvali sofistikovanmi many a mezi sv ptele potali vechny nejlep lidimsk spolenosti, samozejm vetn len imperiln rodiny. Jejich vliv bval, as od asu, nesmrn. Velkm ptelem id byl Julius Caesar. Nikdy nezapomnl, nakolik byl zavzn Antipaterovi, otci Heroda Velkho, kter pot, co si uvdomil, e Caesar m k vtzstv, rychle zmnil strany a vyprostil ho z hroziv vojensk situace v Egypt. Kdy byl Caesar zavradn, id kolem jeho pohebn hranice pronakali mnoho noc. Tiberius, csa Ukiovn, idm nijak zvl naklonn nebyl a jeho hlavn ministr Sejanus byl zuiv antisemita. To je mon jeden z dvod, pro mohl Pontius Pilt vldnout idm pevnou rukou deset let. Jeho pevnost mla oporu a podporu v m a teprve a Sejanus pozbyl moci, dokzali idovt Piltovi neptel zpsobit i jeho pd. Za Tiberiovy vldy byli id vypovzeni z ma. Nsledujc panovnk, len csa Caligula ml za svho veselho kumpna chytrho mladho idovskho prince, kter se stal Agrippou I., a za jeho vldy se id do ma vrtili. Caligula, vyjma sv len touhy mt postavenou svou sochu v jeruzalmskm Chrmu, kterou Agrippa svou dovednost odvrtil, neudlal

bhem svho krtkho panovn nic, m by idy zashl. Agrippa byl tak sten odpovdn za dosazen dalho csae, Claudia, na trn. Claudius, kter byl mrnm lovkem, se po zavradn Caliguly schovval v imperilnm palci za zvsem nevda, e mu jsou vidt nohy. Njac pretorini, kte se potloukali po palci, ho vythli a se smchem volali: No vida, tadyhle je Germanicus, udlejme ho csaem! Agrippa, kter byl zrovna v m, se rozhodl vzt vtip vn, vydal se do Sentu, kter zvaoval oivit mskou republiku a podailo se mu naklonit si jejich mnn: vsledkem bylo, e Claudius se, k vlastnmu ohromen, stal csaem. I kdy Claudius ml proidovsk sympatie, nedokzal zabrnit dalmu vyhnn id z ma bhem jeho vldy: bylo to vyhnn, kter vypudilo ptele sv. Pavla Akvila a Prisku do Korinta. Za Neronovy vldy byly blzko trnu idm pzniv vlivy. k se, e Poppaea byla konvertitkou k judaismu. Dvodem, pro zaal Nero pronsledovat kesany byl por ma a nutnost dt davm njakho neptele, na kterm by si mohli vybt vztek. Kdyby nebylo kesan, nen pochyb, e msto nich by trpli id. Postoji mskho svta k diaspoe je nutn porozumt dv, ne lovk me porozumt dob sv. Pavla. Prv mezi diasporami idy strvil svj misijn ivot. Toto rozen osdlen obchodn zdatnch a nboensky povznesench Orientlc latinskou mysl provokovalo a obtovalo. Mezi nimi samotnmi, psal Tacitus, panuje vytrval souhra a ochotn tdrost, ale vi vem ostatnm siln nenvist. S cizinci nikdy nej, nesp. Ty, kdo pechz k nim, vyuuj v opovren bohy, v odeknut se vlasti, opovren svmi rodii, dtmi, bratry a sestrami. Toto pechzen k idm je odkaz na velk poet pohan, kte hledali tchu v povznejcm monoteismu synagogy, protoe je znechucovaly orientln sexuln kulty, kter se vydvaly za nboenstv v Mal Asii, nebo przdn bchorky, kter byly vm, co mohlo ecko a m nabdnout. Nkdy se zapomn, e v Kristov dob byl judaismus aktivn misijn vrou. N Pn se zmiuje o farizech, kte by pekonali moe a pevninu, aby zskali jednoho proselytu. Kruh proselyt patil v diaspoe ke kad synagoze. Nkte byli pouhmi pteli idovsk vry, kte zachovvali posty a abat a vili v Boha, jin se skuten stvali idy, mnili si jmna a bhem t generac bvali k nerozeznn od lidu, kter si je osvojil. Tyto synagogy byly mocnm faktorem v rstu a rozmachu pavlovskho kesanstv. Dvali apotolovi msto, kde mohl zahjit sv kzn. Sv. Pavel vdl, e cel msk svt byl tmito synagogami poset, e vude tam, kde bude idovsk kolonie, najde dm modlitby, kde ho budou ochotni vyslechnout. Pravideln ho vyhnli jako rouhae, ale na tom nezleelo. Nkdy semeno dopadlo na dobrou pdu. asto ho sice id zahnali, ale proselyt se stali kesany. K hlavnm faktorm en kesanstv na zpad tedy patily diasporn synagogy, universln povaha eckho jazyka, kterm sv. Pavel mluvil a ve kterm jsou napsan jeho listy, jednota msk e, kter mu umonila cestovat bezpen a skvl msk cesty, kter takov cestovn vbec umoovaly. To byly nkter z dvod, pro mohl mision, v krtkm rozmez nejsp mn ne dvaceti let, zaloit etzec crkv nap Malou Asi, Makedoni, eckem, a dosvdovat Kristovo bostv v samotn imperiln metropoli.

5
Kdy jsem se vracel stejnou cestou pes dol, slunko jet nezapadlo. Pes jeruzalmsk hradby ltaly jak ipky vlatovky, kter v tuhle ron dobu piltaj z Afriky. Blskaly se a s jeivmi vkiky stemhlav poletovaly nahoru a dol prrvou dol Kedronu a obracely tak moje mylenky k vesnicm doma, a k edivm kostelm stojcm mezi jilmy. Kdykoliv te vidm ltat vlatovky, nebo je sleduji pilepen na stnch anglickch stodol, pemlm, zda svitly vzduchem nad Getsemanskou zahradou. Na mstsk stran svatotpnsk brny vede schodit nahoru na hradbu. Vyel jsem po nich a ocitl se na chodnku strnch, pede mnou stla po prsa vysok zubat hradba, jejmi prhledy jsem se dval dol na muslimsk hbitovy nahlouen o padest stop ne u paty hradebn zdi. Vidl jsem blou stuhu silnice mizc pod brnou sv. tpna a ve veernm tichu jsem mohl slyet kad slovo pronesen Araby na jerisk silnici, kde se oteli a pobzeli osli stezkou k brn. Ve Starm zkon byla tahle brna znma jako Ov, protoe se zde shromadovaly ovce potebn k obtem v alamounov Chrmu a tudy pichzely do Jerusalma. Je musel tuto brnu vyuvat mnohokrt, kdy chodil z Chrmu na Olivovou horu. Rd si myslm, e kdy ekl j jsem dvee pro ovce, stl na protjm kopci a dval na bl stda hnan do msta.

Je zajmavm komentem o houevnatosti vchodn tradice, e i kdy byla posledn ovce na olti zpalnch obt obtovna v roce 70 po Kr., zstala tato brna jeruzalmskm ovm trhem a do britsk okupace. Pak se trh pesunul k Damask brn a pak k brn Herodov, odkud se poslze pemstil do dol v severovchodnm kout msta, kde zstv dosud. Nynj Ov brna pochz teprve ze estnctho stolet, protoe byla bhem bouliv historie Jerusalma znovu a znovu pestavovna. Jmno sv. tpna se s n spojilo v kesanskch dobch, protoe cesta do dol vede k tradinmu mstu smrti sv. tpna. Sv. tpn, sv. Petr a sv. Pavel byli ti mui, kte vypustili kesanstv z klece judaismu a vyslali je svobodn uhnt ranm svtem. Sv. tpn byl pedchdcem sv. Pavla. lovk o nm peml jako o jedinm mui, kter mohl bt, kdyby se toho doil, druhm Apotolem nrod. Skoro to vypad jako by se jeho planouc duch vrtil na zem, vypudil ducha Saula farizeje a vytvoil Pavla apotola. V dob tpnovy smrti, pr let po Ukiovn, byla mladik crkev stle jet v nru synagogy. id, kte vili v Krista, se navenek nijak neliili do id, kte nevili. Kesant id stle pineli obti v Chrmu a stle dodrovali mojsk tabu a svten a postn dny podle Zkona. V Jeruslam jich, pod vedenm sv. Petra a dalch apotol, bylo asi pt tisc. Cel Jeruzalm znl zvstmi o moci, kter na apotoly sestoupila o Letnicch. Sv. Petr uzdravil mue, o kterm vichni, kdo pravideln dochzeli do Chrmu, vdli, e byl chrom od narozen. Hodn se mluvilo o divech a podivnch darech, kter sestoupily na mue, kte znali Jee Krista. Prvn apotolov byli nepochybn nadni zzranmi schopnostmi, napsal dr. David Smith. Dkazy jsou nepopirateln. Nejde o njakou legendu pozdjho data, ale o jejich osobn a pm svdectv. Opakovan se o tomto fenomnu zmiuj ve svch listech, a to vdy jako o uznvanm faktu, jejich tenm dobe znmm. Byly jen doasn, ale nevymizely z crkve ihned po odchodu apotol. Postupn se umenovaly, a do tvrtho stolet, kdy jak dosvduje sv. Jan Zlatost, ji prakticky vymizely, podle svdectv sv. Justina Muednka a sv. Ireneje vak v druhm stolet stle petrvvaly a Tertulin dosvduje, e pevaly jet ve stolet tetm. A dar, ani jeho odejmut, nejsou ostatn nevysvtliteln. Tak to uspodala Prozetelnost. Zasazen kesanstv zprvu potebovalo zvltn pomoc, jakmile ale zapustilo koeny, ji j nebylo zapoteb a ono zstalo ponechno svmu normlnmu vvoji. Sv. tpn byl helenistick id pln milosti a sly, kter byl bhem svch spor se synagogami obvinn z podkopvn Mojova zkona a znevaovn posvtnosti Chrmu. Podobn jako ped nm Zakladatel kesanstv a podobn jako sv. Pavel po nm, byl tento svtec pedveden ped Sanhedrin, aby se zodpovdal z toho, co bylo povaovno za jeho rouhastv. Sanhedrin se schzel na tech mstech: u brny Chrmov hory, v sni v jihovchodnm rohu chrmov budovy a v Liscat haggazith, Sni tesanho kamene, co bylo ze vech t mst to nejdleitj. Jedna pas v Talmudu nm k, e tyicet let ped zkzou Chrmu v roce 70 po Kr. se Sanhedrin v Sni tesanho kamene pestal schzet: proces se sv. tpnem, ke ktermu dolo tsn pot, co byla s uzavena, se tedy musel odehrt bu pod otevenm nebem u brny, nebo v nhradn sni v chrmovm okrsku. Rabnsk spisy obsahuj podrobn popisy takovch ppad, je proto snadn scnu rekonstruovat. Soudci sedli v plkruhu, s pedsedajcm uprosted. Na kadm konci plkruhu stl sekret, jeden zapisoval doklady pro obhajobu, druh pro obalobu. Na tech lavicch ped soudci sedli studenti prv, nebo uednci zkonk. Od vzn se oekvalo, e bude stt ped soudci v alu a pokoen. Takov postoj tpn nezaujal. Ti, kdo se na nj podvali, vidli, e jeho tv je jako tv andla. Kdy se ho ptali, jestli ekl, e Je z Nazaretu zmn zvyklosti pedvan od Moje, tpn pednesl dlouhou a pozoruhodnou e, v n poprv a plamennm pesvdenm pednesl sv pesvden, e zkon Kristv nahradil zkon Mojv. Mluvil k mum, kte s nemnnou pevnost vili, e Zkon dan Mojovi je navky pln, na vky dokonal a e pouze v Chrmu v Jerusalm ml Bh k lovku dvrn blzko. Ale tpnova hereze nebyla jet rouhnm. Naslouchali, kdy vypotval dobe znm sklouzvn Israele, naslouchali, dokonce i kdy jim ekl, e Nejvy nepebv v chrmech, vystavnch lidskma rukama, v pedstavivosti ale meme slyet, jak po celou dobu sl mumln zden, pobouen a hnvu, jeho rostouc sla pobdla tpna k zvrenmu odsudku: Jste tvrdojn a mte pohansk srdce i ui! Nepestvte odporovat Duchu svatmu, jako to dlali vai

otcov. Byl kdy njak prorok, aby ho vai otcov nepronsledovali? Zabili ty, kte pedpovdli pchod Spravedlivho, a toho vy jste nyn zradili a zavradili Hluk nabral na sle a vybuchl. Byli zasaeni do srdcea skpali na nj zuby. Najednou se ale nad tmto asnm zpisem jakoby rozprostr zzran ticho v nm lovk sly, jak tpnv hlas k: Hle, vidm nebesa oteven a Syna lovka, stojcho po pravici Bo. Vidl Syna lovka stt, ne sedt, po pravici Otcov: vidl Jee stt, jako by byl pipraven ho v nebi pivtat prvnho z armdy kesanskch muednk. Kdy tohle tpn ekl, zacpali si ui ped rouhnm a se zuivm jekem vichni se na nho vrhli a hnali ho za msto, aby ho kamenovali. Svdkov dali sv plt hldat mldenci, kter se jmenoval Saul. A Saul schvaloval, e ho zabili. Stl tam a dval se, jak tpn zemel. Vidl, jak ho poprav svrhli z viny v nadji, e si peraz pte a zeme. Vidl, jak vrhaj prvn kameny na jeho hlavu. Je ale mon, e formln hrza idovsk popravy byla zapomenuta, protoe teme, e tpn poklekl a modlil se. Zatmco kolem nj padaly kameny, Saul jej slyel volat: Pane Jei, pijmi mho ducha. A zatmco kameny piltaly rychleji, klesl na kolena a mocnm hlasem zopakoval slova svho Pna na ki: Pane, odpus jim tento hch!" To ekl a zemel. Po tpnov muednictv se Saul, jako lenec, snail crkev zniit, ptral dm od domu, zatkal mue i eny a dval je do ale. Ovem slyel tpna. Vidl ho zemt. Semeno bylo zaseto. tpn dal zaznt Novmu zkonu a Saul, i kdy to jet nevdl, u byl vyvolen, aby vzal Nov zkon z rukou idovstva a hlsal ho daleko po svt.

6
Zatmco nad Jerusalmem zapadalo slunko, el jsem po strnm chodnku k severnmu rohu hradeb, kde se chodnek obrac k zpadu a vede pes Damaskou brnu k Herodov brn. Nikde na svt nen krsnj prochzka. Vyjma pr yard u Jaffsk brny stoj jeruzalmsk Star msto obklopeno svou hradbou stejn, jako stvalo od nejstarch dob. Modern domy, kter se zanaj stavt kolem Jerusalma stoj vechny vn hradeb a skvostn vzhled starho msta tak nebyl znien. Vykopvky proveden v poslednm stolet prokzaly, e na jistch mstech sah hradebn ze padest a osmdest stop pod souasnou rove ternu. Tyto neviditeln seky jsou z obrovskch neomtnutch blok, poloench bez malty a mnoh z nich patily do hradby, kter obklopovala Jeruslm v dob Starho zkona. Strn chodnek je asi yard irok. Na jedn stran je vysok hradba a na druh lehk spd do zadnch zahrad a stech bazzar. U Damask brny jsem seel dol a proel po cest k dominiknskmu klteru, na jeho pozemcch stoj roztomil mal basilika sv. tpna vysvcen v roce 1900. Otec Simeon Vailh z du augustininskch otc od Nanebevzet nade v pochybnost prokzal, e kostel sv. tpna, uchovvaj jeho relikvie, byl v dol vysvcen nejpozdji v roce 483 po Kr. Kdy ena byzantskho csae Theodosia II. Eudoxia v roce 444 podruh navtvila Jerusalm, jako vyhnankyn z konstantinopolskho dvora, vnovala se vnmu bdn a nadila zbudovn velk basiliky sv. tpna, svho zvltnho patrona. Msto vybran pro basiliku nebylo na vchod msta, na tradinm mst jeho smrti, ale na severu. Kdy Eudoxia ctila, e se bl jej smrt, uspila vysvcen kostela, ke ktermu dolo 14. ervna 460 jet ped tm, ne byl kostel dokonen. V tomto kostele pak byla csaovna pohbena. Kdy Jerusalm obsadili kici, byly z Eudoxi postaven basiliky ruiny. Blzko n byl postaven tbor a kdy pak kici msto dobyli, zaali basiliku pestavovat na romnsk kostel v pesvden, e jde o skuten msto tpnova muednictv. Kick kostel ovem pli dlouho nepetrval. Kici ho strhli, kdy se ke Svatmu mstu blil Saladin, protoe se obvali, e tak blzko u hradeb by kostel sv. tpna poskytl nepteli zkladnu pro oblhac stroje. Je zvltn, e kdy zaali kesant poutnci ve stedovku navtvovat Jerusalm, vrtili se, nikdo nev pro, na tradin msto v dol Kedronu. Je to dal pozoruhodn pklad vytrvalosti tradinch vr ve Svat zemi a prv v tto dob se brn do dol Kedronu zaalo kat brna sv. tpna.

V roce 1881 otcov dominikni, tihle velc archeologov, kopali blzko svho kltera na severu msta a objevili matouc zm ruin oznaujc msto Eudoxiiny basiliky a kickho kostela. Na tomto mst postavili krsnou malou basiliku ke cti velkho prvomuednka, jeho smrt v blzkm dol Kedronu byla prvnm znamenm, e crkev Kristova rozepn kdla a chyst se vylett ze synagogy.

7
Jednoho veera jsem se na veei v jednom dom nedaleko Olivov hory setkal s jeruzalmskm velkm muftm, Haj Aminem el Husseinim. Je to arabsk aristokrat, usmvav, tich mu stednho vku, kterho jsem ped rokem i dvma bhem svtku Nebi Musa vidl vyjdt z Jerusalma na blm koni zatmco ze hbitov pod starou hradbou burcel kann. Tehdy jsem si kal, e tenhle vdce palestinskm muslim vypadal tak, jak si pedstavuji, e museli vyhlet duchovnj vdcov muslimskch vboj, jako Saladin, kter kdy se dozvdl, e jeho protivnk trp malri, poslal mu ko chlazenho ovoce. Pan Philip de Laszlo, kter se velkm muftm tak setkal, mi kal, e mu pipomn portrt sultna Mohameda II od Gentile Belliniho v Nrodn galerii. Pobl m sedl pi veei pan John Whiting z Americk kolonie, kter se narodil v Palestin a arabsky mluv jako by byl mstn. V o zdej zemi vc ne kdokoliv z mch znmch. Zeptal se mn, jestli bych chtl vystoupit na minaret v severozpadnm rohu Harm-es-erf neboli Skalnho dmu. Tento minaret stoj na mst hradu Antonia. Samozejm, e bych tam el, ekl jsem mu. Ale je to zakzan. Zeptm se velkho muftho, ekl John Whiting, zvolil vhodn okamik po veei a zeptal se. K mmu pekvapen dal muft svj souhlas. Nsledujcho rna jsme s Whitingem plni naden vyrazili, protoe cizincm se takovho pozvn dostv jen velmi zdka. Navtvili jsme Arabskou radu, zjistili, e nae povolen dorazila a e nm byl pidlen jako prvodce jeden mlad Arab. Veli jsme do arelu Hram a j ml oi obrcen k zemi, protoe jsem nechtl vidt nic, dokud nebude msto, kde stval alamounv Chrm leet pede mnou pod ochozem minaretu. Kdy jsme vystoupali po vnjm schoditi, otevel Arab dvee v pzem minaretu a zaali jsme stoupat vzhru po vnitnm spirlovm schoditi. Byl to dlouh, tuh vstup. Vystoupili jsme na ochoz a prudk jas z ohromnho otevenho prostranstv pod nmi ns na chvli oslepil. Kdy jsme dokzali otevt oi, spatili jsme pohled, na kter nikdy nezapomenu. Dvali jsme se dol do starodvnho arelu alamounova chrmu. Mnohokrt jsem tmi msty prochzel, nikdy jsem je ale nevidl s takovouhle vhodou. O obrovsk oblasti, kterou Harm-es-erf pokrv, nelze zskat adekvtn pedstavu, ani by ji lovk vidl z pta perspektivy a jej charakter hradbami obehnanho, posvtnho msta ve mst co byl jeho charakter v dob Starho a Novho zkona a je to dosud jeho charakter pod vldou islmunen zejm, vyjma pohledu z vky. Vidl jsem, jak nynj meita v hrubch obrysech odr obecn charakter alamounova chrmu. Architektonick styl Chrmu byl samozejm zcela odlin. alamounv chrm postavili Fnian, kte nemli dnou vlastn architekturu a pjovali si proto z architektury egyptsk a asyrsk. Pozdj Chrm, postaven Herodem Velikm, ve kterm kzal Je, si nepochybn pjoval z ecka a z architektury helenistick doby, protoe id nikdy nrodn architekturu nevytvoili. A jak zvltn je, e budova, kter nyn stoj na tme mst, je tak kusem vypjen architektury. Byla postavena v roce 688 po Kr. z nazen chalfy Abd el Meleka, ale neprojektoval ji dn arabsk architekt, protoe arabsk architektura se jet nerozvinula. Prv tak jako byly v alamounov dob Dti Israele teprve pr generac vzdleny pouti a jet nemly dn architektonick dovednostijak alamoun upmn piznal svmu stavebnmu dodavateli, trskmu krli Chramovitak i Arabov, kte dobyli Jerusalm, byli mui pout, kte o stavn nic nevdli a na zbudovn svatyn museli najmout byzantsk architekty. lovku me docela dobe vrtat hlavou, m to bylo, e tak velk st Jerusalma zstala po stalet otevenm prostranstvm a e tak jedin, co museli Arabov udlat, bylo odstranit nepodek a postavit nstupce alamounova Chrmu. Dvod byl v tom, e bhem ran kesanskch djin chtli jeruzalmt kesan msto ponechat jako oputnou ruinu, aby se mohla doslovn naplnit Kristova slova: Hle, v dm se vm ponechv pust. Kdy se Julin Apostata pokusil svt vrtit zpt k pohanstv, konsternoval kesany tm, e dal idm

svolen, aby obnovili alamounv chrm, aby tak mohl zmait Kristovo proroctv. Pbh tohoto projektu je zvltn a jeho nezdar zstv jednou ze zhad djin. Do obnovy se s radost pustilo cel idovstvo. Ze vech kout svta se do Svat zem valilo jmn a dlnci. Zdlo se, e nic neschz, ale chrm znovu vystavn nebyl. Co se pihodilo, nebylo uspokojiv vysvtleno. Je zejm, e se stalo nco nezvyklho. Sta kroniki hovo o zzranch porech a dalch projevech, kter idy vystraily natolik, e svho pokusu zanechali. Modern autoi pili s vahami, e k porm a nhlm zhadnm explozm skuten dochzelo, a e je zpsobovalo oteven po stalet uzavench podzemnch tunel a nsledn unikn vpar a zpalnch plyn. A u ale byl dvod jakkoliv, prce na obnov Chrmu byly zastaveny a jakkoliv nadje, kter si id mohli hkat na to, e se dokaj dokonen svho dla, skonily s Julinovou smrt, kdy byl zabit v bitv asnm vku jednaticeti let. Od t doby, a do roku 635 po K., zanechvali kesan msto Chrmu pust. Na msto, kde stvl Chrm se vyvel vechen mstsk odpad byzantskho Jerusalma, a tak kdy mohamedni msto dobyli, musel se chalfa Omar na msto, kde Chrm stval krbat pes nahromadn odpadky po vech tyech. Msto bylo tak zanedban, e byly problmy dokonce i s nalezenm Sakrah, msta posvtnho kamene. Tato skla byla nalezena zasut hluboko v odpadcch a n nad n poslze vyrostla Omarem postaven meita, kterou poutnk Arculf popsal jako obrovskou tvercovou stavbu ohavn konstrukce, vystavnou na troskch njakch starch staveb a sloenou z trm a devnch prken podpranch starodvnmi sloupy. Tato stavba zaujmala msto, dokud byzantt architekti nepostavili pknou osmihelnkovou meitu, kter stoj dosud. Jedin na Vchod a jedin na posvtnm mst na Vchod me lovk oekvat, e njak msto zstane tak dlouho beze zmny. Skaln dm je dnes stejn, jak byl, kdy ho v roce 688 Byzantinci pro Araby postavili. Je to t stavba, kterou vidli kici, kdy uvazovali sv vlen oe v podzemnch Stjch alamounovch. A za nm le stn onoho starobylejho Chrmu Jahveho, ve kterm se prochzel Je a jeho uednci, ve kterm sv. Pavel studoval u Gamaliela, kde sv. tpn vzdoroval Sanhedrinu a kde sv. Pavel mluvil o Jei Kristu jako o cest spsy, zatmco bsnc dav poadoval jeho smrt.

8
Noc ped tm, ne jsem opustil Jerusalm, podal John Whiting jeden ze svch proslulch piknik. Nikdy jsem nepotkal nikoho, v kom by byl smysl pro piknik vnji rozvinut. Protoe il tak asto s Beduny v pouti, velmi rd va a j venku, a kdy ho v takovch chvlch pozoruji, doku pochopit, pro jej Arabov berou jako jednoho z nich. M dar, kter, pedpokldm, mli i mui jako Burckhard, Doughty a Lawrecne, toti dar odloit svou nrodnost. Jednm z prvnch pravidel Whitingovch piknik je, e nikdo nesm vdt, kde se bude konat. Host se sejdou ve stanoven as na stanovenm mst, a netu, zda budou pepraveni k Mrtvmu moi nebo na ronskou pl. Whitnig pak v prvnm voze vede jzdu po pekkov drze pes judsk kopce, a nakonec zpravidla zastav u njakho pevisu, kde jsou vidt naped vyslan arabt slouc, jak se skln nad ohnm a sbraj ze zem kamen, ne na ni rozlo koberce. Pi tto pleitosti jsme se seli tsn ped soumrakem a jeli za nam vdcem nkolik mil po betlmsk silnici, pak jsme odboili doprava na drsnou vozovou cestu a pokraovali k jednomu kopci, z jeho bo bylo vidt msto Jerusalm lec o nkolik mil n, rozloen jako model na tcu. Stli jsme a sledovali, jak plamen dohasnajcho slunce na chvli zapll nad Mrtvm moem a vyhasl do onch patncti minut nezemsk tich krsky, kter nen ani erem, ani soumrakem, a po celou dobu nepadlo ani jedin slovo. Po kopcch se rozbhla temnota a pod nmi leel Jerusalm, zvraznn tisci jehlikovmi svtly. Vidli jsme jasn svtla novho msta a temn tverec, kter nm kal, kde le star Jerusalm obklopen svou hradbou. Vude kolem ns byla naprost, fialov tma. Vtve ke praskaly v ohni a rud ze se dotkala vnch tv arabskch sloucch. Whiting narazil maso na dlouh ronc tye a griloval nejlep kebab, jak jsem kdy jedl. Dal nm kuec jtra pipraven po bedunskm zpsbou a kuec nohy, kter chutnaly a vonly po ohni, na kterm je pekl. Mli jsme arabsk datle a mstn sladkosti a vno. V kruhu na zemi ns sedlo asi patnct. Whiting a arabt slouc pili se zvltn bedunskou kvou, silnou a hokou, do kter byla pidan bylina zvan hail. Posa se a povz nm njak arabsk pbh, podal kdosi.

Jak tam tak sedl v zi ohn a pekldal pbh z bedunsk arabtiny do anglitiny, sm vypadal jako Bedun. Bylo nebylo, il byl jeden krl, kter se chtl zmocnit jistho msta. Povolal svho velkho vezra a nadil mu, aby se do t zem vypravil na vzvdy v pevleku za poutnka. Vezr prochzel bazary onoho msta, a doel k obchodm, kter prodvaly jdlo. Chtl bych koupit chleba, ekl. Pteli mj chleba je tvrd a seschl, ale mj soused m erstv, dobr. Zeptal se na olivy. Ach, m olivy jsou nanic, zvolal kupec, ale soused je m tun a pln oleje. A tak se velk vezr vrtil je krli a ekl mu: krli, to msto nememe dobt. Po deseti letech krl velkmu vezrovu nadil, aby se do toho msta vydal znovu. el na bazzar, koupit chleba. Mj pane, mm nejlep chlb a nikdo ve mst se neme rovnat kvalit mho sra a mch oliv, volal obchodnk, mnul si ruce a klanl se a k zemi. A tak se velk vezr vrtil ke krli a ekl mu: krli, piel n as, abychom se toho msta zmocnili, protoe jeho lid ji nen jednoho srdce. Povz nm dal pbh, ozvalo se z kruhu. Dobr, odvtil Whiting. Povm vm pbh o tom, jak bylo vynalezeno vno. Kdysi dvno, kdy byli Adam s Evou v zahrad Eden, litovala Pramti Eva, e Adam postrd inorodost a docela si vysta s tm, e se jen tak povrtv v zahrad a marn as. A tak mu jednoho dne ekla: Pro jsi pod jenom v Rji? Pro se nevyprav ven, podvat se jak vypad svt? Kdybych j byla velkm, silnm muem jako jsi ty, stydla bych se jen tu tak cel den sedt. To nem dn smysl pro dobrodrustv? A tak Adam, aby unikl Evinm vitkm, opustil Zahradu a vypravil se do svta venku, kde objevil strom, kter v Edenu nebyl. Byla to rva. Rostly na n mal trsy zelench hrozn a Adam je otrhal a donesl dom, aby je ukzal Ev. Ona je sndla a ekla, e byly velmi dobr. To Adama potilo a tak se rozhodl, e bude o rvu peovat. Jednoho dnes se na ni zael podvat a vidl, e j v horkm kamsnu uvadly listy. Jak tam tak pemlel, kde seene vodu, la kolem opice. Adam ji chytil a zabil a rvu zavlail jej krv. Vypravil se pak ven znovu a nael rvu, jak vadne. Tentokrt el kolem pv. Adam ho zabil a jeho krev dal rv. Piel tam nakonec potet a rva byla pod vyprahl. el kolem lev a Adam ho po troe nmahy zabil a jeho krev vylil na rvu. Pi tvrt nvtv se rva sice znan zotavila, ale pod trpla horkem. A zatmco Adam pemlel, co si pot, lo kolem divok prase, kter Adam zabil a jeho krv rvu zavlail. A horko pominulo a rva pookla. Jednoho den vyel Adam znovu ven a vidl, e rva je pokryt obrovskmi trsy velkch, rudch hrozn. Pr jich posbral a bel s nimi za Evou. Tak vykikla: Ach Adame, ublil sis? M na sob krev! Ale Adam ekl: Ne, to je jen va z rvy, kterou jsem zalval krv. Adamovi a Ev hrozny tak chutnaly a tolik se jim lbily, e je Eva ukldala do hrnce a pili jejich vu. A tak bylo objeveno vno. Mluv se odmlel: kal jsem vm, e vtina arabskch pbh m ponauen. Zde tedy je ponauen. Napijete se vna jednou a chovte se jako opice, napijete se dvakrt a noste se jako pvi, dte si potet a vete jako lvi, a kdy se napijete potvrtchovte se jako prasse. Do msta jsme se vraceli pod hvzdnatou oblohou a v tichu, kter obklopuje Jerusalm, kdy padne tma. A rno pijel tpn se svm a autem a vyrazili jsme po silnici do Damaku.