HERBAR

LIVCH ROSTLIN 3. DL Ji Jana Josef A. Zentrich

LEN (Len set) LEVANDULE (Levandule prav) LIBEEK (Libeek lkask) LICHOEINICE (Lichoeinice vt) LPA (Lpa obecn) LSKA (Lska obecn) LIEJNK ISLANDSK (Puklka islandsk) LNICE KVTEL (Lnice obecn) LOMIKMEN (Lomikmen zrnat) LOPUCH (Lopuch vt) LINK (Link lkask) MACEKA POLN (Maceka poln) MAGNLIE (cholan zahradn) MAJORNKA (Majornka zahradn) MALINK (Malink obecn) MANDLO (Mandlo obecn) MAINKA VONN (Svzel vonn) MA LIST (Ma list balmov) MKA (Mka ladn) MK (Mk set) MK VL (Mk vl) MTA KADEAV (Mta kadeav) MTA PEPRN (Mta peprn) MTA POLEJ (Polej obecn) MATEDOUKA (Matedouka zkolist) MEDUKA (Meduka lkask) MEDVDICE (Medvdice liv) MERLK (Merlk vedobr) MRNICE (Mrnice ern) MERUKA (Meruka obecn) MSEK (Msek lkask) MSNICE (Msnice vytrval) MODN (Modn opadav) MOCHNA HUS (Mochna hus)

Obsah

8 12 16 20 24 28 32 36 40 44 48 52 56 60 64 68 72 76 80 84 88 92 96 100 104 108 112 116 120 124 128 132 136 140

MOCHNA STBRN (Mochna stbrn) MORUE (Moruovnk bl) MOENA (Moena barvsk) MOSK CIBULE (Mosk cibule) MRKEV (Mrkev obecn) MUENKA (Muenka opletn) MUKT (Muktovnk prav) MYDLICE (Mydlice lkask) NADU (Nadu madagaskarsk) NTRNK (Mochna ntrnk) NETESK (Netesk sten) OKEHEK (Okehek men) OKURKA (Okurka set) OLTVA (Oliva evropsk) OLE (Ole lepkav) OMAN (Oman prav) OECH VLASK (Oek krlovsk) OSTROPES (Ostropes trubil) OSTROPESTEC (Ostropestec marinsk) OSTRUINA (Ostruink kovit) OVES (Oves set) OANKA (Oanka kalamandra) PAKMN VT (Mora vt) PAMPELIKA (Smetanka lkask) PAPRIKA (Paprika ron) PASTINK(Pastikset) PCH OSET (Pch roln) PELARGNIE (Pelargonie rov) PELYNK (Pelynk prav) PENZOVKA (Penzovka sametonoh) PEP (Pepovnk ern) PETRKL (Prvosenka jarn) PETREL (Petrel zahradn) PEOUR (Peour maloborn) PILT (Pilt lkask) PIVOKA (Pivoka lkask)

144 148 152 156 160 164 168 172 176 180 184 188 192 196 200 204 208 212 216 220 224 228 232 236 240 244 248 252 256 260 264 268 272 276 280 284

Kad bylin je ve speciln sti vnovna samostatn kapitola. Byliny jsou abecedn azeny podle nejuvanjch a nejastji se vyskytujcch nzv, kter se vdy nemusej shodovat s nzvy botanickmi (napklad prvosenka jarn je zaazena pod veobecn rozenm nzvem petrkl). V zhlav kad byliny najdete jej esk botanick nzev, latinsk botanick nzev a nzev eledi, do n podle botanickho zaazen bylina pat. Krom toho zde najdete nzev byliny v jazyce slovenskm (s), nmeckm (n), anglickm (a), francouzskm (f) a panlskm (). Textov st je pehledn graficky rozdlena do deseti st s nsledujcm obsahem: ^ Botanick popis byliny, jej podoba a zkladn charakteristick daje, slouc k uren a poznn byliny. Informace o nejastjm vskytu byliny a nejbnjch nalezitch a zdrojch. Pouiteln a nejinnj sti byliny z hlediska jejho vyuit jako vegetabiln drogy ve fytoterapii. P e h l e d nejdleitjch dosud zjitnch innch obsahovch l t e k v drogch.
5) 4) 3) 2)

Obvykl, nejbnj nebo nejinnj zpsob vyuit drogy a oblasti jejho psoben. Vhodn lkov formy, vetn zpsobu ppravy, zpsob dvkovn a ve doporuench dvek.
7) 6)

Ji Jana, Ostrava, 1995 Josef A. Zentrich, Otrokovice, 1995 Illustrations Magdalena Martnkov, 1995 EMINENT, 1995

Monosti kombinac s jinmi drogami, kontraindikace drogy a mon vedlej inky.

8)

Nae specialita - mimodn nebo zaruen inn, odzkouen a doporuovan postup nebo vyuit drogy.

Nejbnj nebo mon vyuit v homeopatii, vetn konkrtnho nvrhu vhodn aplikace. Zajmav informace, tkajc se historie a vyuvn byliny (nen uvedena u kad byliny).
10)

9)

ISBN 80-85876-14-0

LEN
LEN SETY eleInovitch (Linaceae) LINUM USITATISSIMUM L. an siaty (s) r Saat-Lein, r Flachs (n) Cultivated Flax (a) Lin cultive (f) Lio ()
1)

L e n set je letnika, dorstajc asi3/4 m e t r u . M jednoduchou, na-

h o e se vtvc lodyhu, s jednoduchmi, zkmi, celokrajnmi listy se t e m i ilkami, k t e r jsou k lodyze pisedl. Kvty rostou ve vlo e n m h r o z n u , p e d rozvitm vis dol, po rozkvtu se vzpm. J s o u b l a n k y t n m o d r a jejich kalich i k o r u n a jsou ptidln. P l o d e m je p t i p o u z d r tobolka s deseti semeny.
2)

L e n je pstovan, k u l t u r n rostlina, vyadujc m r n , vlh pod-

neb a h l i n i t o u nebo hlinitopsitou p d u , v h o d n p r o p o d h o r s k a ni h o r s k oblasti. Drogou je s e m e n o ( S e m e n lini), s b r a n v dob, k d y na zan loutnout. L e n pstovan pro vlkno se sklz i h n e d po odkveten; v tomto p p a d nelze zskat semeno.
4) 3)

S e m e n o obsahuje p e d e v m velmi i n n sliz, hydrolyzujc na

galaktzu, arabinzu, xylzu, r a m n z u , fukzu, kyselinu galakturonovou, manuronovou a glukuronovou. Vyschav olej je sloen pevn z aglycerol kyseliny linolenov, linolov a olejov. Dle v droze n a c h z m e protiny, fosfatidy, steroly a k y a n o g e n n glykosidy linamarin a lotaustralin. Ptomny jsou i kyseliny myristionov, stearov a palmitov , nkter enzymy a vitamn F.
5)

Droga je velmi uiten pi zcp, pi zntu aludku a stev, pi Len set

vedech aludench a dvancternkovch, zevn pak pi konch zntech, na spleniny a jako kosmetikm pi pesuen pokoce.

Pomrn vzcnou vlastnost je skutenost, e v aludench" indikacch pdavek tto drogy prolonguje (prodluuje) dobu, po kterou je ajovina inn. U mlokter drogy t a k zle na podvan lkov form jako prv u lnnho semene. Chceme-li, aby droga psobila v aludku nebo ve dvancternku, podvme slizovit macert, obvykle v dvce 1 a 4 pohry nebo lky denn. V ppad, e potebujeme zajistit psobnost drogy ve stevech, podvme lnn semeno syrov, bu cel nebo erstv mlet. Mlet semeno neobvykle rychle lukne, a proto se mus mlt tsn ped spotebovnm. Doba ppravy m a c e r t u n e m u s bt dlouh, obvykle posta 1 hodina. Droga se obyejn podv samostatn, avak jej uit ve smsch je mon. Pro zven i n k u j e vhodn drogu kombinovat se slzem nebo s proskurnkem. Pokud chceme zvraznit laxativn inek, volme spe kombinaci s oddenkem reven nebo kruinovou krou. Pi konzumaci syrovho lnnho semene existuje teoretick monost otravy kyanovodkem. Zatm vak nebyl takov p p a d popsn. Zde uveden dvky jsou zcela bezpen. J a k o projmadlo podvme lnn semeno podle tohoto receptu: 1. den 3krt denn 1 polvkovou lci syrovho semene, rozkousat a snst. 2. a 3. den 3krt denn 2 polvkov lce semene (nedobrou chu meme vylepit napklad marmeldou). 4. den se dostav efekt a od tohoto dne podvme pouze udrovac dvku 2krt denn 1 polvkovou lci, a to po dobu 2 a 3 tdn. Pak pomalu dvky sniujeme do ztracena" a na nulu. (Nesm se najednou vysadit!) Po ukonen lby semenem pechzme na dobu nejmn jednoho msce na uvn 4 polvkovch lic naklen penice denn. Zevn uvme mouku" ze lnnho semene. Uvame ji formou krupicov kae, ppadn zahustme hladkou moukou. Pouvme pak jako zmkujc kataplazma - obklady. 10
8) 7) 6)

Studen aj ze lnnho semene je vbornm lkem proti spleninm. Obklady musme ovem astji vymovat. Mnohostrann innost lnnho semene se samozejm tk i jeho pouit v homeopatii. Pouv ho ve dvou podobch: Jako esence vyroben z erstv kvetouc nat a jako tinktury vyroben ze semene. erstv kvetouc na se sbr v dob maximlnho kvtu, tsn ped polednem, nejlpe mezi jedenctou a dvanctou hodinou. Na se rozmln a dle zpracovv podle 1 nebo 2, podle obsahu vody v nati s lihem 90%. Zskan esence DO se pak dle ed lihem 30% a na potenci D4. Uv se obecn potence D4 3krt denn 10 kapek, po jdle, maximln 5 tdn. Tinktura se vyrb z pesuovanch semen, kter se rozemelou a zpracovvaj podle 4 lihem 80%. Zskan tinktura Dl se dle ed a do potence D6 lihem 50%. Obecn se pak uv potence D4 a D5 s dvkovnm 3krt denn 8 kapek, ped jdlem, maximln 2 msce. Uv se prakticky stejn jako v alopatii, ale s daleko men razanc a asovm inkem, hlavn tam, kde by alopatick psoben bylo pli siln a kde na alopatickou ppravu nen dost asu. Zajmav je zpsob pouit lnnho semnka pro zbavovn se cizch tlsek v oku. Semnko se vlo mezi oko a vko, ciz tlsko se rychle objev a me bt lehce odstranno. Uiten je lnn semeno i pi astmatu: Po 20 gramech matedouky (nebo tyminu) a lnnho semene pelijeme jednm litrem vac vody a nechme 2 hodiny pikryt stt. Pak osladme medem a pijeme cel den po lcch.
10) 9)

11

LEVANDULE
LEVANDULE PRAV elehluchavkovitch (Lamiaceae) LAVANDULA VERA DC. Levandua lekrska (s) (r) Echter Lavendel (n) True Lavender (a) Lavande commune (f) Lavandula ()

Levandule p r a v je asi V2 m e t r u vysok polokek s pisedlmi, rkovitmi a celokrajnmi listy, kter jsou v mld sedav plstnat, pozdji zelenaj. Na spodn sti maj lzovit teky. P y s k a t kvty, blankytn modr, jsou uspodny do konenho k l a s u na holch lodyhch a k r s n von. Plodem jsou tyi drobounk oky. Rostlina m etn synonyma, napklad levandule zkolist (Lavandula angustifolia Mil.), levandule k l a s n a t (Lavandula spica L.), levandule l k a s k ( L a v a n d u l a officinalis (L.) Chaix in Will). Bylina je pvodem ze Stedomo, u n s se pstuje v teplejch oblastech. Drogou je pevn kvt (Flos lavandulae), m n asto cel na (Herba lavandulae). Kvt se sbr v ervenci, ped p l n m rozvitm. Na sbrme v dob kvtu rostliny, obvykle v srpnu. Kvty obsahuj pedevm silici s l y n a l y l a c e t t e m , lonalolem, borneolem, isoborneolem, cineolem, geraniolem, kafrem a dalmi terpeny. Dle v nich n a c h z m e tsloviny, a n t o k y a n y a hoiny. Komplex innch ltek psob fytoncidn. Na m proti kvtu pods t a t n m n silice, zato vak vce tslovin. Droga psob pedevm jako inn uklidujc prostedek. Um tak uvolovat kee hladkho svalstva trvicho traktu, a tak zlepuje stevn peristaltiku a odtok lue do stev. Souasn psob antibiotick a povzbuzuje slinivku bin k vy tvorb enzym. 12 13
5) 4) 3) 2)

1)

Levandule prav

Psob i m r n moopudn. T l u m bolesti hlavy psychickho pvodu a p i n e u r a s t e n i i funkn pote nejrznjho c h a r a k t e r u . Bnou lkovou formou je nlev. asto se uv t i n k t u r a , a to v d v k c h 25 ( 10) k a p e k na jednotlivou dvku. M e m e aplikovat i istou silici v obvykl dvce od 2 do 10 k a p e k jako sedatvum, zpravidla 2 k r t denn, vdy zapjme vtm mnostvm vody. Pro zevn ely pouvme v h r a d n na; asi 5 polvkovch lic n a t s p a m e 1 litrem vrouc vody a n e c h m e p l hodiny vyluhovat, p a k precedme do lzn. Bylina je velmi vhodn zejmna do sms. J a k o sedatvum ji kombinujeme pedevm s m e d u k o u , kozlkem, k v t e m hlohu, s n a t americk m e d u k y . J a k o spasmolytikum cholagogum a k a r m i n a t i v u m drogu kombinujeme zvlt s mskem, h e m n k e m , vlatovinkem, pampelikou, m t o u , zemdmem apod. Silice je u r e n a pouze pro jednorzov podn nebo k r t k o d o b o u lbu. P i n u t n o s t i delho podvn je vhodnj aplikovat t i n k t u r u . Levandulovou koupel r u k o u a nohou z naov drogy pouvme s velmi dobrmi vsledky p i lb revmatickch pot. Koupele a omvn l rovn n k t e r formy ekzm. S t u d e n obklady jsou velmi vhodn pi p o d v r t n u t k o t n k u a na dolen zlomenin. Na vyhojen, ale dosud nezhojen a bolestiv zlomeniny, je mon pik l d a t i obklady tepl a hork.
9) 8) 7) 6)

moopudn. Samozejm se me tinktura s spchem kombinovat s jinmi bylinami a tak jako psada do koupel, kter maj sedativn - uklidujc inek, napklad ve smsi se vemi voavmi" bylinami jako matedouka, meduka, dobromysl, rozmarn a dal. Proti plivm ploskm nohou (po dlouhm bhn) spolehliv pome desetiminutov koupel nohou v levanduli. (Me se pout i sms levandule a matedouky.) Hrst byliny nebo nkolika bylin se d do 1 litru studen vody, nech se pejt varem a pak se nech 10 minut vyluhovat. Po koupeli by se nohy nemly utrat. Pi senn rm psob levandulov kvty velice blahodrn na podrdn sliznice. V tom ppad se uv uklidujc inhalace: Deset gram kvt dme do 1 litru studen vody, nechme pejt varem, sthneme z plamene a nechme 10 minut pikryt vyluhovat. Inhalujeme vcekrt denn a doporuuje se naparovn hlavy (parn koupel hlavy). Pi neuralgich v oblieji se doporuuj obklady z levandule. tyi ajov liky levandulovch kvt pelijeme 0,5 litrem vrouc vody a nechme 5 minut vyluhovat. Na obliej je pikldme pimen hork.
10)

L e v a n d u l e je v h o m e o p a t i i velmi oblben a r o z e n b y l i n a a po-

k l d se za nco m e z i livkou a a r o m a t i k e m - v o a v k o u . J a k o vchoz s u r o v i n a se uvaj erstv kvty, s b r a n brzy r n o , nejlpe k o l e m o s m hodiny. Kvt se r o z m l n a rychle z p r a c o v v podle 1 l i h e m 7 0 % na z k l a d n esenci DO. Z t se dle e d l i h e m 4 0 % a n a potenci D 3 . V t t o potenci s e u v p i d v k o v n 3 k r t 10 k a p e k , po jdle. M e se u v a t p r a k t i c k y bez omezen, doba uv n by ale n e m l a p e k r o i t 3 msce (pro o b s a h silice). T i n k t u r a s e uv t a k k a n a v e c h n y neurologick pote, ale i n a

uklidnn napklad sliznice aludku a stev a uvd se i innost

14 15

LIBEEK
LIBEEK LKASKY
ele mikovitch (Apiaceae)

LEVISTICUM OFFICINALE Koch

Ligurek lekrsky (s) s Liebstckel (n) Lovage(a) Livche officinale (f) Levistice ()

x)

Libeek l k a s k je t r v a l k a m o h u t n h o v z r s t u . M siln odde-

nek, b o h a t rozvtven koeny, lodyha vyr a do ve 2 m e t r , je obl, rhovan, n a h o e rozvtven. Spodn listy jsou velik, s dlouh m a p k e m a dva a t i k r t z p e e n , lodyn p e e n o d l n nebo n e d l e n , k o p i n a t , nemaj po obvodu vroubky. Kvty j s o u lutav, u s p o d n y v okolcch. P l o d e m j s o u d v o u n a k y , velikosti asi 3 x 8 mm nebo i m e n . Libeek kvete v letnch mscch. Cel rostlina vykazuje typick aroma, pipomnajc polvkov k o e n Maggi, proto se j t a k lidov k magikoen".
2)

Libeek m svj pvod v jin Evrop. Hojn se pstuje na zahrdP e d m t e m vyuit je pedevm o d d e n e k s k o e n y (Radix levis-

k c h a j e n obas zplauje.
3)

tici), m n asto na (Herba levistici) nebo plody ( S e m e n levistici). O d d e n e k s b r m e zpravidla n a podzim t e t h o roku. Na s b r m e v p r b h u celho roku, s e m e n a na podzim, po p l n m dozrn.
4)

Droga obsahuje silici s terpinolem, k a r v a k r o l e m , s estery kyseliny octov, laktonovmi sloueninami kyseliny ftalov, dle cukry, pryskyici a k u m a r i n o v ltky.
5)

Droga psob j a k o siln moopudn prostedek, podporujc vy-

luovn n e d o u c c h sol z o r g a n i s m u , p e d e v m v a k chlorid. Vborn l z n t y dolnch cest moovch, zlepuje vyluovn lui a p i n a c h l a z e n rozpout hlen. Vyluuje kyselinu moovou, napoLibeek lkask

16

17

mh ke sniovn soudrnosti moovch kamen, kter se pod jeho vlivem rozpadaj. Zlepuje vyluovn trvicch ferment, a je proto vhodn pro lbu rznch dyspepsi, zejmna pak u starch osob. Pzniv ovlivuje nepravidelnou menstruaci. Na pouvme pedevm v kuchyni do omek a polvek, ve fytoterapii teba k protirevmatickm koupelm, zejmna rukou a nohou.
6)

Vhodnou lkovou formou je nlev, obvykle podvan po lcch 2 a 3krt denn. S ohledem na velmi siln aroma, kter nen kadmu pjemn, doporuujeme drogu pevn do sms. V urologickch indikacch volme kombinace s rznmi rdesny - ptam (truskavcem), blenkem (vrbic blou), ervivcem nebo peprnkem, dle s peslickou, nat mky ladn, koenem jehlice atd. U indikac v oblasti trvicho traktu kombinujeme drogu s feny klem, pukvorcem, pampelikou, kmnem, benedyktem a jablenkem. V gynekologii pak s kontryhelem a ebkem. Droga je kontraindikovna pi tch poruchch ledvin. Nen vhodn jej kombinace s plody jalovce. Tak thotn a kojc eny by nemly drogu uvat. Droga nen vhodn pro dlouhodob podvn. Jen relativn kontraindikac je osobn nesnenlivost.
8) 7)

meopatick zpracovn, kter vechny tyto zdnliv nedostatky odstrauje a vtinu innch - livch vlastnost byliny zachovv. Vchoz surovinou pro homeopatick zpracovn je erstv oddenek i s koeny, zpracovvan co nejrychleji po vykopn. V tomto ppad se oddenek kope u od poloviny ervence do poloviny srpna, nejlpe kolem devatenct hodiny veer. Oddenek se rychle omyje studenou vodou, naee nadrobno (nesm se mlt ani jinak upravovat) a zpracovv lihem 75%. Zkladn esence DO se dle ed a na potenci D4 lihem 40% postupem podle 2 nebo 3. Uv se obecn v edn D3, a to 3krt denn 8 kapek, po jdle. Tinktura se uv prakticky stejn jako v alopatii, ale nen teba zachovvat takovou opatrnost a pak je tu monost operativnho podvn, hlavn pi akutnch (zntlivch) onemocnnch. Zejmna pi potch s jtry a slezinou, kde je nutn dlouhodob podvn, je tinktura daleko vhodnj ne pm aplikace byliny. Jako mimodn fungujc prostedek pro celkov poslen se uv semeno libeku. Jedna ajov lika podrcenho semene se pelije sklenic vac vody, 10 minut nech vyluhovat a pak se peced. Pije se denn 1 a 2 sklenice, po hlavnch jdlech. Stejn se ale me pout podrcen semeno v syrovm stavu. V tom ppad se uv na piku kulatho noe, rovn 2krt denn, po hlavnch jdlech. V Americe se s oblibou uval oddenek kandovan. Ten se jako sladk pokroutky uval pro uvolnn nebo vylepen dchn, ale tak pro uvolnn dolnch cest moovch, pro urovnn menstruace a pro vyistn pokoky. K poslednmu elu se t uval liv roztok. Vzhledem k tomu, e se libeek uval pro vylepen vech funkc pnve (spodn sti tla), se pes 600 let dval do souvislosti s milostnm ivotem. Svd o tom i jeho anglick nzev lovage", kter zejm vznikl od slova love", co je lska.
10)

aplikujeme koupele nohou a rukou. Koupel trv 10 a 15 minut a provd se v odvaru nat, piem teplotu musme volit psn individuln. Souasn podvme denn 0,3 litru nlevu ze smsi: bezov list koen jehlice trnit kvt vesu na rdesna ptaho koen libeku
9)

P i dn, r e v m a t i s m u a jinch zntlivch onemocnnch k l o u b

100 g 50 g 50 g 25 g 25 g

Libeek jakoto droga vyadujc zvltn opatrnost nebo zvltn postupy pi skladovn a zpracovvn je oblbenou bylinou pro ho18 19

LICHORERISNICE
LICHOEINICE VET
ele lichoenicovitch (Tropaeolaceae)

TROPAEOLUM MAJUS L.
Kapucnka via (s) (e) Grosse Kapuzinerkresse (n) Common Nasturcium, Indin Cress (a) Kapucin grande (f) Capuchina ()

Lichoeinice vt je letnika, ale n k t e r odrdy jsou vytrval. Lodyhy jsou polhav, u nkterch odrd pnouc. Listy maj dlouh apk a lenit desetidlnou epel. Kvty jsou dlouze stopkat, ohniv erven, u nkterch odrd oranov nebo i pinav lut. Plodem je ledvinovit, trojpouzdr tobolka. Kvete od ervna a do z.
2)

1)

Lichoeinice je pvodn jihoamerick druh, hojn u n s psto-

van, asto oproti p v o d n m u u hodn zmnn. Drogou jsou semena, kvty, listy a erstv va (Fructus, Flos, Folim, Lactucarium tropaeoli). Naov sti se sbraj po celou dobu vegetace, s e m e n a po dozrn v z nebo jnu. Rostlina je lahdkovou zeleninou a j se i syrov; m typickou chu eichy, c h a r a k t e rizovanou m r n o u kyselosti a jistou trpkost.
4) 3)

D r o g a obsahuje i s o t h y o k y a n t b e n z y l n a t , silici, draslk, olej, bl-

koviny a dal l t k y vyluujc se p e v n mo a plcemi. s t i byliny maj stejn obsahov ltky, pochopiteln v r z n m m n o s t v .
5)

H l a v n i n e k je v oblasti u r o g e n i t l n , k d e droga psob v r a z n

antibiotick a se irokm spektrem, a to na stafylokoky, streptokoky, proteus vulgaris, escherichia coli, salmonely i dal druhy bakteri. inek se sten projevuje i v oblasti dchacch cest.
6)

P o d v m e - l i livo erstv, je o s v d e n o u d v k o u 30 a 40 g -

vy nebo 50 a 60 g saltu. Ve stavu suenm volme nlev nebo lpe lihovodn roztok. Obyejn se uv 3krt denn 350 ml nlevu. 20
21

Lichoeinice vt

P e s sv inky je bylina pehlena a velice mlo vyuvna. Do sms se pli nehod, prakticky nejvhodnj je jej samostatn uit. inek n a s t u p u j e asi za 2 hodiny, vrcholu dosahuje asi za 8 hodin, ale za 16 hodin u odeznv. Kontraindikace podvn nejsou znmy, rovn t a k nejsou z n m y dn nedouc inky. Lichoeinici pokldme za j e d n u z nejtch zbran" z arzenlu f y t o t e r a p e u t a . V plicnch indikacch je vbornou lkovou formou bylinn balzm, v urologii pevn lihovodn roztok. T e n podvme t i k r t d e n n v podob 350 a 375 ml krtkodob v a e n h o odvaru. V tch ppadech podvme odvar i t y i k r t a zhotovujeme jej z urologickho aje podle SL IV., k t e r je bn k dostn. Do aje p a k p i d m e 1 ajovou liku t i n k t u r y z lichoeinice. P e s neobyejn vlastnosti byliny se na jej livost pilo n h o dou. Nejprve se konzumovala na a listy j a k o j a r n s a l t a p u p e n y a n e z r a l s e m e n a se n a k l d a l y do octa j a k o kapary. P i systematick m uvn pi uritch potch se objevila liv vlastnost vech st byliny. N a t s t maj vechny sti liv vlastnosti. Omezen se bylina konzumuje dosud, zejmna n a k l d a n p o u p a t a . Dve byla lichoeinice oblbenm prostedkem proti vypadvn vlas a pro podporu r s t u vlas. Vyrblo se z n toti vlasov tonik u m , k t e r m e m e i nyn velice vele doporuit: na lichoeinice 100 g list kopivy 100 g na brlu b a r v n k u 100 g cibule k u c h y s k 25 g nalome do 0, 7 a 1 litru 90% lihu a ulome na teplm a t m a v m m s t na 14 dn. P a k pefiltrujeme, rostlinnou h m o t u vylisujeme a d m e zpt do lhve. Tonikum v t r m e j e m n do vlasov pokoky po u m y t a m r n m u s c h n u t vlas, ale ne astji ne j e d n o u za 14 dn. Recept pochz od francouzskho byline Leclerca. P r v pro m i m o d n o u a n t i b a k t e r i l n i n n o s t byliny, k t e r spolehliv funguje prakticky pi jakmkoli edn, je lichoeinice velice vdnou drogou pro homeopatick zpracovn.
9) 8)

7)

Vchoz surovinou m e bt prakticky jakkoli st byliny, ale nejjednodu vroba je ze semene. P e s u e n (a b a r e v n stejn) semeno se pomele na prek a zpracovv podle 4 lihem 90% na esenci DO. Ta se p a k dle ed a na potenci D12 lihem 40%. J a k ji bylo eeno, m e se uvat v jakmkoli edn, ale doporuujeme potenci D6, ve k t e r je psoben pece j e n nejsilnj. Uv se dvkovn 3 k r t 10 kapek, po jdle, ale dobu uvn, 2 msce, je t e b a bezpodmnen dodret vzhledem k pravdpodobnosti rezistence baktri. Pro homeopatick zpracovn m e slouit i na a kvty. V tom p p a d sbrme na v dob kvtu, nejlpe mezi d v a n c t o u a tinctou hodinou. Na me bt i m o k r (vlhk), n e n t e b a ji suit. Na vhodnm zpsobem rozmlnme (mixovnm nebo mletm v m l n k u na maso) a zpracovvme podle 2 lihem 70% na zkladn esenci DO. T a t o se p a k dle ed lihem 30% a na potenci D9. Nejastji se uv potence D4 pi dvkovn 3 k r t 9 kapek, ped jdlem. T i n k t u r u t a k uvme na podporu r s t u vlas a proti jejich vyp a d v n , proti l u p m apod. Tehdy je nejlep pout potenci D7. T i n k t u r a se n a n na pokoku vatou a poklepem vtr do pokoky.
10)

P o n k u d jednodu je nmeck recept proti vypadvn vlas:

H r s t list a k v t lichoeinice se vlo do 0,5 litru s t u d e n vody, pivede k v a r u a 15 m i n u t velice m r n va. Po vychladnut se peced a ulo v chladnu. Pokoka hlavy se m r n navlh a n e c h zaschnout. Vborn je rovn e x t r a k t proti vypadvn vlas: Po 100 gram e c h koene kopivy, list a kvt lichoeinice a deva zimostrzu (Buxus sempervivum L.) se j e m n n a e z a n nalo do 0,7 litru pravho r u m u (nebo podobnho alkoholu) a nech 14 dn na teplm a t m a v m mst vyluhovat. P a k peced, byliny se vymakaj a daj do lhve. E x t r a k t se pravideln pouv k m a s i pokoky hlavy. P r o t i l u p m se velmi osvdil odvar: Dv h r s t i n a t lichoeinice d m e do 1 litru s t u d e n vody, p a k 10 a 15 m i n u t pikryt vam e n a m r n m ohni, odstavme, 1 5 m i n u t n e c h m e v y l u h o v a t a precedme. Pouvme pro posledn p r o p l c h n u t vlas po jejich umyt.

22

23

LIPA
LIPA OBECN
elelpovitch (Tiliaceae)

TILIA VULGARIS Hayne

Lipa obyajn (s) e Linde (n) Common Lime, Linden (a) Tilleul commun () Tilo comn ()

X)

Lipa obecn je strom s vtvkami v mld lysmi. epele list jsou

iroce vejit, velikosti 5 a 8 cm, na bzi ikmo srdit a skoro uat, pilovit, k r t c e zapiatl, na lci tmavozelen, na r u b u bled. Vrcholky jsou ni se 4 a 10 kvty, naky iroce vejit p r m r u kolem 8 m m . J d e p a t r n o hybridn d r u h , tedy o kence lpy velkolist (Tilia platyphyllos Miller).
2)

Scopoli) a lipy malolist

(Tilia cordata

Lpa je hojn p s t o v a n strom, rozen v cel Evrop, obas

zplaujc.
3)

P e d m t e m sbru je lipov kvt (Flos tiliae), co je vlastn kv-

tenstv s b l a n i t m jazykovitm listenem, sbran na potku kvtu. Pro lebn ely sbrme kvtenstv vech t d r u h , uvedench v odstavci 1. J i n d r u h y jsou pro sbr nevhodn. Vzhledem k m a l prozkoumanosti rostliny to n e m u s bt docela pravda, ale dky pevaze j m e n o v a n c h t d r u h lpy n e n t e b a se na jin d r u h y zamovat. Obas bv drogou i list (Folim tiliae), kter se pouv pedevm k i n h a l a c m pi a r o m a t e r a i i (aerofytoterapii). Kvt je nejlpe sbrat odpoledne mezi trnctou a estnctou hodinou.
4)

P e s t o e lipov aj pij lid n a celm k o n t i n e n t , d r o g a n e n p-

li p o d r o b n p r o z k o u m n a . Z n m je o b s a h slizu, tslovin, lavonov h o glykosidu tilirosidu, silice, flavonoid, o r g a n i c k c h kyselin, s a p o n i n a fytosterol. P t o m n y j s o u i l t k y podobn v i t a m n u E.

Lpa obecn

24

25

Lpaje vynikajc potopudn droga s m r n m inkem uklidujcm a souasn moopudnm, luopudnm a spasmolytickm. Reguluje tvorbu aludench a stevnch v. Jej podvn je pln namst pi chorobch z nachlazen, pi keovch bolestech v oblasti trvicho stroj a moovch cest, pi n a r u e n funkci lunku. Nejoblbenj lkovou formou je nlev. Podme-li ho v h o r k koupeli, m m i m o d n inky potopudn. Zkuenosti ukzaly, e nejinnj aplikace potopudnho lvaje asi po p a t n c t hodin odpoledn a p a k veer. Protizntlivho inku d o s h n e m e pidn m t i n k t u r y do aje, tedy formou lihovodnho roztoku. Lipov aj podvme velmi asto zcela s a m o s t a t n , s citronem, s malinovou vou nebo v koncentraci s acylpyrinem. J i n a k je lipov kvt vhodnou drogou do sms. asto jej kombinujeme s kvt e m ernho bezu, s h e m n k e m , s listem malinku nebo s k v t e m t u e b n k u jilmovho. Droga je vhodn pro pediatrickou a geriatrickou praxi a vtina n e m o c n c h toleruje i dlouhodob podvn. Kvt je v a k z n a n alergotropn, a proto je zcela z s a d n kontraindikovno podvn formou inhalac. Pro aerofytoterapii, neboli pro lbu inhalac, je m a x i m l n vhodn lipov list, k t e r alergick reakce nepodnecuje. I n h a l a n aplikaci lipovho listu volme n a p k l a d pi rychlm n s t u p u horeky, t e b a pi chipce. Rut autoi dokonce uvdj mon zlepen uritch podob a s t m a t u pomoc tchto inhalac. Sms ze stejnho mnostv lipovho kvtu, matedouky a vesu podvme jako pjemn veern aj s mrn uklidujcm a mrn posilujcm inkem. Doporuujeme jej nevait, ale podvat formou nlevu. Homeopatick zpracovvn lipovho kvtu nen obvykl, ale prv rzn monosti pouit tto drogy in homeopatick zpracovn nanejv doucm. Mimo jin i pro zajmav obsah stopovch prvk a monost pidvat prostedky z lipovho kvtu do tinktur.
9) 8) 7) 6)

5)

Vchoz surovinou je dokonale usuen kvt. Ten se co nejjemnji rozmln a zpracovv podle 4 lihem 90% na zkladn esenci DO. Dle se ed a na potenci D7 lihem 40%. Uvaj se potence D3, D5 a D7, kter se vol individuln podle povahy nemoci a stavu nemocnho. Obecn se ale uv potence D3 s dvkovnm 3krt 15 kapek, ped jdlem. Tinktura z lipovho kvtu se uv jako kvt v alopatii, ale hlavn zjednoduuje aplikaci a umouje pidvn prostedk z lipovho kvtu do smsi rznch tinktur. V lidovm litelstv, ale i oficiln medicn se lipov kvt uv od starovku a do souasnosti, a pesto je jet nedokonale prozkoumn, jako vlastn mnoh byliny. Proto zde uvdme jen nkolik pklad innho pouvn. Pro sniovn vysokho krevnho tlaku mnohdy posta, hlavn je-li pinou stres, jednoduch recept: 15 gram lipovho kvtu pelijeme 0,5 litrem vac vody. Nechme 15 minut stt, precedme a pijeme pes cel den po lcch. Pocit strachu a stsnnosti se zbavme nsledujcm prostedkem: petku pokrjenho lipovho kvtu pelijeme lkem vac vody a nechme 5 minut vyluhovat. Do ponkud ochlazenho nlevu pidme 10 a 20 kapek kozlkov tinktury. Pijeme vdy 1 lek po nebo mezi hlavnmi jdly a pak tak ped spanm. Stejn tak meme pout i sms obou tinktur 1:1a uvat 8 kapek ve stejnch intervalech. Na ischias meme pout nlev: Jednu ajovou liku lipovho kvtu pelijeme sklenic vac vody, pikryjeme a nechme 10 minut vyluhovat. Pijeme denn 3 a 4 sklenice, po nebo mezi hlavnmi jdly. Stejn recept pomh i pi svdni tla, ale vyluhovat nechme jen 5 minut a pijeme po doucch cel den, i nkolik lk denn. Pi nespavosti meme pout nsledujc sms: Po 1 ajov lice lipovho kvtu, majornky a meduky pelijeme sklenic vac vody, 5 minut nechme vyluhovat a precedme. Pijeme vdy 1 lek, po jdle a ped spanm.
10)

26

27

LIKA
LSKA OBECN
elelskovitch (Corylaceae)

CORYLUS AVELLANA L.
Lieska obyajn (s) r Haselnufstrauch (n) Hazel (a) Coudrier aveline (f) Avellano ()

V Lska obecn je k o a t m k e e m s pevnmi, vzpmenmi kmnky a j e m n vtvenm, b o h a t m koenovm systmem. D o r s t kolem 5 m e t r . Listy m stdav, jednoduch, vejit okrouhl, zapiatl. epel list je na obvodu d v a k r t pilovit, na r u b u zeteln vystupuje n e r v a t u r a . Kvete dlouho p e d olistnm, v n o r u a bezn u . Kvty jsou jednodom. Sam kvty z n m e j a k o typick j e h n dy, kvty samic tvo pupenovit kvtenstv. Plodem j s o u vejit oky s tlustm, zdevnatlm oplodm. L s k a vyaduje kyprou a erstvou p d u , ale n e p o h r d n e a n i stanovitm na iviny chudm a suchm. Je svtlomiln a vystupuje i do n a d m o s k vky p e s 1000 m e t r . Jej vskyt je ast ve svtlch doubravch a buinch.
3) 2)

Drogou je, nepotme-li n u t r i n v z n a m lskovch ok, pe-

devm list (Folim coryli avellanae), m n asto i k r a (Cortex coryli avellanae). List sbrme od poloviny k v t n a do poloviny ervence, nejlpe t s n ped polednem kolem j e d e n c t hodiny. K r u sbrme tsn ped olistnm, v druh polovin bezna. K r a se sbr j e n z mladch vtv i k m n k , pokud mono n e r o z p u k a n .
4)

Listov droga obsahuje pedevm silici, tsloviny, flavonoidy, Lska obecn

glykosidy, myrcitrin a kvercitrin, sacharidy atd. K r a obsahuje tsloviny, flobafeny a pryskyice.

28

29

Obsahov ltky listov drogy ukliduj stevn peristaltiku a psob protiprjmov. Zevn se pouv do koupel pi ekzmech a pi hemoroidech. Kra m podobn terapeutick inky. Jak kra, tak i list maj tak inek moopudn, svrav a krev stavc. 6) p r o vnitn pouit pipravujeme nlev, pro zevn pouit dvme pednost odvaru. Podle poteby meme aplikovat i nkolikrt denn. Listov droga psob velmi mrn a nejsou znmy dn kontraindikace a ani vnj nedouc inky. S ohledem na mrn psoben drogu zpravidla nepodvme samostatn, ale kombinujeme ji spe do sms. Pednost dvme smsm moopudnm a adstringentn psobcm. Od bulharskho litele Dimitara Karaivanova jsme pevzali pouvn smsi kry a list do aj, ovlivujcch pote s prostatou, pedevm u starch mu. (U mladch mu se takt vyskytuj pote prostatou, ale s jinmi projevy.) Pi zntlivch chorobch stev a pi prjmech meme mimo podvn aj podvat ob drogy i formou lebnho klyzmatu. Rovn koupele nohou a rukou, aplikovan zpravidla obden, jsou velmi innm lebnm prostedkem na kloubn degenerativn onemocnn - artrzy. Zcela mimodn je psoben lskovch pupen, kter psob antiskleroticky, zlepuj innost jater a maj i pzniv vliv na innost plic. Jeliko psoben pupen a vech st rostlin, kter znamenaj pokraovn jejich ivota, je nesmrn zajmav pedevm svm inkem, doporuujeme teni podrobn pest sta o gemmaterapii v poslednm dlu herbe. Lska a lskov drogy nebyly p e d m t e m homeopatickho zpracovvn, co ovem n e z n a m e n , e se pro homeopatick zpracovn nehod. Nechceme zde opakovat vhody homeopatickho zpraco9) 8) 7)

5)

mrn obtn sbraj, zpracovvaj, skladuj apod., homeopatick vroba vechny tyto pote nem, a navc vtinou zachovv maximln lebn inek. Vchoz surovinou pro homeopatii jsou listov pupeny, kter obsahuj prakticky stejn ltky jako ostatn drogy, navc v jejich nejist podob. Tyto pupeny se sbraj v dob jejich vskytu, tzn. od dubna a prbn dle, ovem nejinnj jsou prv z dubnovho sbru. Zpracovvaj se podle 4, ponkud doplnnho, protoe se nijak neupravuj (nerozmluj apod.), tedy prostou macerac v lihu 80%. Vznikl esence ma potenci D i a ed se dle a na D6 lihem 40%. Na vnj pouit se uv potence D4, na vnitn D6. Obecn se vak uv potence D6 s dvkovnm 3krt 7 kapek, po jdle, pedevm na vnj pote, a to na veker kon defekty od vrsek pes rzn zrann a po hlubok psoben pi keovch ilch, nedostatenm perifernm prokrvovn apod. Zajmav je i jej psoben na kosmetick vady. Vlastn se uv vnitn i zevn podobn jako v alopatii. Na unavenou pokoku, vrsky, drobn jizviky apod. meme z lsky vyrobit vborn prostedek: Jednu a dv polvkov lce list lskovho kee nechme v lku studen vody 1 hodinu macerovat a pak krtce povarme (nechme pejt varem), odstavme a pikryt nechme vyluhovat. Precedme a pomoc vaty nebo jemnho klcku nanme poklepem na pokoku - postien msta. Meme pout i obklad na dobu 10 a 15 minut.
10)

vn, ale pi sprvnm vbru sti byliny a pi jejm sprvnm zpracovn m prakticky nezastupiteln msto. Listy a kra se po30

31

LIEJNK ISLANDSK
PUKLERKA ISLANDSK eleterovkovitch (Parmeliaceae) CETRARIA ISLANDICA /L/Ach. Puzgierka islandsk (s) (s) Islndisches Moos (n) Iceland Moss, Icelandic Lichen (a) Lichen lslande (f) Liquen de Islandia ()

Puklka islandsk je liejnkem s lupenat krovitou, zelenohndou a hndou stlkou, laloky lbkovit svinutmi, tm rourkovmi, na okrajch s krtkmi brvami, viditelnmi nejlpe pod lupou. Liejnk roste zpravidla na zemi, v pkopech, na pastvinch, na lesnch cestch, na mechem obrostlch skalch a balvanech. Drogou je stlka (Lichen islandicus), sbran po cel rok, nejkvalitnjm sbrem je sbr mjov. Droga obsahuje tzv. membrnov sliz, sloen pedevm z polysacharidu (lichenin, isolichenin a dal). Dle obsahuje tzv. liejnkov kyseliny jako kyselinu fumaroprotocetrarovou, protolichesterovou, usninovou, cetrarovou a dal. Dle se v n nachzej pektiny, vitamn A, vitamny ady B a jd. Svmi inky je droga m i m o d n vzcn. Sliz je skvlm protektivnm prostedkem sliznic. Podvn je namst pi zntlivch procesech v stn dutin, v hornch cestch dchacch i v trvicm traktu. Zlepuje trven a vstebvn ivin, psob vrazn fytoncidn, a to v pomrn irokm spektru ink, kter zahrnuj i nkter nebezpen viry. Droga psob tak jako veobecn tonikum roborans, ili posilujc prostedek. L aluden a stevn vedy. Vhodnou lkovou formou je pedevm macert, ped pouitm mrn pihvan. Dle balzm, ppadn i odvar, zahuovan dlouhm, velmi mrnm varem tak, aby z vchozho 1 litru zbylo 750 ml.
6) 5) 4) 3) 2)

1)

Puklka islandsk
33

32

Ideln lkovou formou je i bylinsk aj nebo aj homeopatick dle Kloudy v potenci kolem U g . Macert meme po lcch pidvat i do ponkud ochlazench aj pipravench z jinch bylin. Islandsk mech, jak se liejnku k, je ideln drogou vhodnou pro podvn samostatn i ve smsch. Mucilaginzn inek potencuje kombinace s kostivalem nebo proskurnkem, i lnnm semenem nebo slzem. Hok psoben meme poslit kombinac s pukvorcem, omanem, koenem andliky, nat ubetu benediktu apod. Vy pekroen rozumn dvky me vyvolat nevolnost; jinak nejsou znmy dn vnj nedouc inky ani kontraindikace. Naopak, droga je vhodn pro jakkoli vk - pro pediatrickou i geriatrickou praxi. Pokud je nkomu na zvadu hok chu, vtinou oznaovan jako pjemn, me ji korigovat teba medem. Doslova proslulm je recept velkho srbskho litele Jovo Mijatovie: Ve tvrtek veer pelijeme 5 a 10 gram islandskho mechu 1, 5 litrem studen vody a pikryjeme. V ptek po pchodu z prce vame na mrnm ohni tak dlouho, a zstane 1 litr. Potom odvar precedme, vmchme do nj 100 gram medu, jet nkolik vtein za stlho mchn povarme a vlijeme do termosky. Podvme z potku 2 a 3 polvkov lce a potom kadou hodinu 1 polvkovou lci a do veera. Druh den, v sobotu, a pak jet v nedli postupujeme stejn. Tato vkendov kra spolehliv l aluden vedy, ale meme ji pout v mnoha dalch indikacch, pi zachovn smru psoben liejnku, hlavn na ochranu sliznic. Pokud se nkdy vjimen stane, e aj v prbhu t dn, kdy m bt podvn, zkysne, pak jej radji vylijeme. Kru pak zpravidla opakujeme nkolik vkend za sebou. V mezidob podvn aje meme, ale nen to teba, podle povahy ppadu a nemocnho aplikovat jinou obdobnou lbu. I kdy se zd, e h l a v n i n n ltky rostliny jsou slizy, obsahuje i a d u jinch innch a uitench ltek, t a k e je v h o d n m objekt e m p r o homeopatii. Z l t e k jsou to p e d e v m hoiny a kyseliny, k t e r po h o m e o p a t i c k m zpracovn zachovvaj i n n o s t byliny.
9) 8) 7)

Surovinou pro homeopatick zpracovn je suen stlka, kter se zpracovv lihem 90% podle 4 na zkladn esenci DO. Ta se pak dle ed lihem 30% a na potenci D4. Uv se potence DO, D2 a D4, a to podle stavu a pot nemocnho. Obecn se uv edn D4 a dvkovn 3krt 10 kapek, po jdle. Uv se pedevm pi vech onemocnnch plic, dchacch cest, moovch cest, ledvin apod. Me se pouvat i preventivn jako droga psobc antibiotick, podprn antiskleroticky apod., dle se uv v geriatrii a pediatrii. io) Dve bylo velice oblben uvn upravench prostedk z islandskho mechu jako napklad sirupy, el apod. Sirup: 12 a 15 gram islandskho mechu se v 0,25 litru vody krtce pova a nech 2 hodiny stt na teplm mst, pak se peced. Zbyl mech se jet jednou nech v 0,25 litru vody pejt varem, opt nech 2 hodiny stt a peced. Ob tekutiny se slej dohromady, promchaj, pid se do nich 500 g cukru a 500 g medu a oboj se za tepla (do 60C) rozpust. Sirup se uv pi vech potch se sliznicemi 3krt denn V2 ajov liky, po jdle. Rosol: ajov lika mechu a 23 liek vody se pe va a dopln kandovanm cukrem. Me se pidat i lkoicov koen a anz a nech se schladnout. Rosol je lehce straviteln, posilujc, protisklerotick a psob na vechny sliznice dchacch cest a stev. Psob tak pi keovitm kali, chrapotu, zahlenn prduek, prjmech, bolesti stev, v rekonvalescenci po tkch nemocech. Pi prjm do nj meme pidat na piku noe prku z dubov kry. el: Dvacet gram islandskho mechu se v 0,75 litru vody 1 a 2 hodiny pomalu va, pak se pid va z 1 pomerane, 1 polvkov lce Petosy a nech pomalu ztuhnout. el se uv pi potch uvedench ve ve 3 dennch dvkch. Kae: Velice dobe psob kae pipraven z islandskho mechu a ovsa. 50 gram suchho islandskho mechu a 3 polvkov lce ovesnch vloek se d do 1 litru studen vody a na mrnm ohni se v oteven ndob nech bublat", ne se asi polovina tekutiny odpa. Pak se peced a uv po doucch v prbhu celho dne.
35

34

LNICE KVETEL
LNICE OBECN elekrtinkovitch (Scrophulariaceae) LINARIA VULGARIS Mil. Pytek obyajn (s) (s) Gemeines Leinkraut (n) Toadflax (a) Linaire commune (f) Linaria comn ()
1}

Lnice obecn je t r v a l k a s pmou, kulatou, lysou lodyhou, vyso-

kou asi kolem pl m e t r u , porostlou stdavmi, rkovitmi listy. p i n a v l u t kvty jsou v j c n u oranov z a b a r v e n a vytvej h u s t konen hrozen. Plodem je vejit, dvoupouzdr, vcesemenn tobolka. Lnice kvtel vynik v r o s t l i n n m spoleenstv u na dlku, protoe vytv dojem thl, ztepil svky. Lnice je z n m tm, e si vybr s oblibou m s t a p o m r n zneitn, t a k e ji n a c h z m e vtinou v pkopech a v p r a c h u polnch cest, na svazch" skldek, na elezninch n s p e c h apod. N a t s t ji n a c h z m e t a k ve velkm mnostv n a podhorskch pastvinch, zejmna n a k a m e n i t m podkladu, n a p k l a d v p o d h J e s e n k a Beskyd.
3) 2)

Drogou je kvetouc na (Herba linariae), s b r a n od ervna do srp-

na, nejlpe brzy r n o do 9 hodin. Protoe spodn st byliny bv velmi t v r d a navc obyejn vz ve zneitnm t e r n u , s b r m e spe j e n kvetouc vrcholky, k t e r odezvme asi 15 cm od zem.
4)

D r o g a obsahuje h o k flavonoidov glykosidy l i n a r i n a linaricin,

neolinarin, alkaloid peganin, organick kyseliny oxyglutanovou, antirinovou, mraven, octovou, askorbovou, dle tsloviny, sacharidy, fytosteroly, adu minerlnch sol a pektiny.
5)

Podle naeho nzoru pat lnice kvtel mezi zsadn nedoceoLnice obecn (lnice kvtel)

van byliny, protoe jej inky jsou zcela mimodn v mnoha

36

37

oblastech. Pedevm psob neobyejn vrazn jako spasmolytikum - tlum keovit bolesti pi prjmech a pi jinch kolikch nejrznjho pvodu, napklad i pi zchvatech lunkovch nebo ledvinovch kamen. Droga se tak velmi osvdila pi dyskinezi lunku (pi lnm lunku") s nadmnm. Psob tak moopudn, podporuje funkci ledvin a jater. Pi zevn aplikaci droga velmi pzniv ovlivuje cvn systm, take napomh lb varix, brcovch ved, hemoroid, infikovanch konch defekt, ale tak praskn cvek (nitkovit projevy na stehnech en) nebo fragilit ili lmavosti cv. Droga me bt pouita i k onm vplachm pi zntu spojivek, onch vek nebo rohovky. Tinktura ze lnice mrn zvyuje krevn tlak, avak pomrn vrazn prohlubuje srden innost. Rusk lkaka N. J. Turova referuje o spnch ruskch pokusech s nitrosvalovou aplikac ppravku ze lnice pi svalov ochablosti a svalovch atrofich nejrznjho pvodu. Pro vnitn aplikaci pipravujeme nlev, pro zevn volme radji odvar. Pi velmi bolestivch a zntlivch hemoroidech je velmi vhodn aplikace sedac koupele v mlnm odvaru. Tinkturu podvme v obecnch dvkch 20 a 24 kapek 4krt denn. Samostatn podvn drogy me bt diskutabiln, protoe na pekku je nedobr chu ajovho npoje. Proto lnici kombinujeme do sms, zejmna s mskem, medukou, bazalkou, tezalkou a epkem. Nepjemnm nedoucm inkem me bt nauzea nevolnost, pocit oklivosti u nkterch jedinc. Droga nen vhodn pro dlouhodob podvn, ani pro uvn pi thotenstv a pi laktaci.
8) 7) 6)

> Lnice je vdnm objektem pro homeopatick zpracovn, protoe si zachovv velkou vtinu innch ltek a psob hlavn proti lmavosti cv. Materilem pro vrobu homeopatickch ppravk je erstv kvetouc na, kter se zpracovv podle 3 lihem 70% na zkladn edn. Dle se pak ed do potence D2 lihem 30%. Obecn se uv v edn D2 s dvkovnm 3krt denn 5 kapek, ped jdlem. Zhruba po 14 dnech uvn se mohou dvky postupn zvyovat a na 15 kapek 3krt denn. Vy dvky, i pes nekodnosti drogy, nedoporuujeme. Tinktura se uv pi prjmech, lmavosti cv, stevnch poruchch, zbytnn prostaty, jinak podobn jako v alopatii. ) Lnice kvtel m v lidovm litelstv dlouhodob a velmi irok uplatnn ve vech podobch, a to vechny jej sti. V kadm ppad se mluv o pouit pi onch potch, loutence, hemoroidech, vodnatelnosti i prostat. V podob aje z nat se uv odvar z 5 a 8 gram drogy na 1 litr vody proti konm onemocnnm, loutence, vodnatelnosti a moovm kamenm. Pije se po doucch pes cel den. aj z vrcholk byliny, 10 gram na 1 litr vody, poslou pi vodnatelnosti, horekch pi pechodu, proti dn i proti stevnm parazitm. Uv se rovn po doucch pes den. aj z cel byliny (koen i na), 5 gram na 1 litr vody, je silnm projmavm prostedkem s protiparazitnm inkem. inkuje ale tak pi loutence, dn, jaternch a menstruanch potch, pi potch s hemoroidy. Obklady z odvaru, 20 gram byliny na 0,5 litru mlka, psob vborn pi bolestivch hemoroidech, pikldme je 3krt denn.
1Q

stroj: Sms 100 gram epku, po 50 g nati tezalky a nati lnice kvtele a po 25 g drcenho fenyklu a nati tyminu upravujeme formou bylinskho aje a podvme po dvkch pes cel den. 38

Osvden aj pro t l u m e n keovitch bolest, zejmna v trvicm

39

LOMIKAMEN
LOMIKAMEN ZRNAT SAXIFRAGA GRANULATA L. elelomikamenovitch (Saxifragaceae) Lomikame zrnit (s) r Steinbrech (n) Saxifrage (a) Saxifrage granule (f) Saxfraga () L o m i k m e n z r n a t je vytrval, dce t r s n a t bylina, vysok a pl m e t r u , s k r t k m plazivm oddenkem, z nho vyrstaj na koenech pacibulky. Vystoupav, astji v z p m e n lodyha je chud listn a t , pit. P z e m n rice listuje p o m r n chud, z jejho lab vyrstaj na delch vhoncch rozmnoovac cibulky. epele list jsou okrouhl, na bzi srdit vykrojen, v p r m r u 10 a 40 m m . K o r u n n pltky kvt jsou bl a jsou t i k r t del ne kalin lstky. L o m i k m e n je rozen na teplejch zemch, na lukch, pastvin c h , mezch, t r a v n a t c h s t r n c h a lesnch okrajch, na vlhch, ivnch, zsaditch psitch i hlinitch pdch. Drogou je kvetouc na (Herba saxifragae), s b r a n zejmna koncem j a r a a potkem lta, od k v t n a a do poloviny ervna, nejlpe odpoledne mezi trnctou a estnctou hodinou.
4) 3) 2) 1}

D r o g a obsahuje tsloviny, hoiny, pryskyici, glykosid b e r g e n i n a jin, zatm ne pli znm ltky.

D r o g a m irok m o n o s t i pouit, i kdy se u n s pouv m l o . Doporuuje s e m i m o l m n k a m e n " j a k o p r o s t e d e k m o o p u d n , na o d h l e n n plic a na celou a d u dalch pot, ponaje slezinovmi ajaternmi problmy, pes kameny moov a po ledvinov. Mon je i jej vnj pouit - na bolesti o a u (va z nat), proti vypadvn vlas i nedoslchavosti. Vlastnosti byliny jsou dny lokalitou vskytu, mus se proto posuzovat individuln. 40 41

5)

Lomikmen

zrnat

Droga se podv jako nlev, odvar, podle elu pro kter se uv, nkdy t i jako t i n k t u r a pro pesn urenou lbu (zbytnn pedstojn lzy - prostaty). Obecn mnostv nlevu, kter se nejastji uv, jsou 2 a 3 lky denn. Lomikmen je droga vhodn jak pro samostatn uvn, tak i jako soust pro ppravu nejrznjch sms. Nen z n m dn kontraindikace ani vnj nedouc inky. Droga je mlo prozkoum n a , proto doporuujeme opatrnost pi jejm dlouhodobjm podvn. Pro svj mal vskyt je spe vyuvna vzcn. Drogu vyuvme pedevm pi vskytu moovch k a m e n a potch s moovmi cestami formou aje: J e d n a polvkov lce (zarovnan) suen n a t na lek vody se pelije vac vodou, nech 10 m i n u t vyluhovat a peced se. Pije se lek 3krt denn, ped jdlem. Tent nlev se pouv i pi ledvinovch kamenech nebo ledvinovm psku, aplikovat vak m e m e i recept: 1 polvkov lce suen n a t se d do 0,5 litru studen vody, nlev se pivede k varu a krtce pova (maximln 2 minuty). P a k se nech 15 m i n u t vyluhovat a peced se. Cel dvka se pije v prbhu dne po doucch, kad druh den (obden). Pi lunkovch kamenech se obyejn uv kombinace n a t lomikamene s jinmi bylinami. Napklad : na lomikamene zrnatho list mty peprn na vlatovinku vtho na ebku obecnho najablenku 20 15 20 15 20 g g g g g
8) 7)

6)

se zpracovv erstv kvetouc na. J e d n a k tenm pr zskn ppravku Teep a jednak pro vrobu esence. Jej vroba a uvn je tak jednodu. Homeopatick prostedky z lomikamene doporuujeme, protoe je pomrn vzcn a homeopatie zajiuje jeho lep vyuit a innost. Vchoz surovinou pro homeopatickou tinkturu je erstv kvetouc na, sbran zsadn v dopolednch hodinch, nejpozdji do devti hodin. erstv na, kter m velmi mlo vody, se upravuje podle 3 lihem 80% a zkladn esence DO se pak ed a na potenci D4 lih e m 50%. Obecn se uv edn D3 s dvkovnm 3krt 5 kapek, ped jdlem. Po 3 tdnech se mohou dvky zvyovat a do 3krt 9 kapek po dobu 4 tdn. Tinktura se uv pedevm na vechny problmy spojen s moovm systmem, na rozpoutn luovch i moovch k a m e n a pi ledvinovch potch, dle podobn jako v alopatii. U dlouho trv spor okolo nzvu lomikmen". Zatmco st vdc tvrd, zeje tento nzev odvozen od lmn kamen v tle, st druh tvrd, e odvozen je od lmn kamen v prod a e roste na mstech geologickch zlom, na nich dovede svmi koeny kmen rozsadit" a kter pedstavuj pro lovka nebezpen zny (co je zejm pinou jej velik innosti). Bylin Jan Veverka z Perova vyrbl bylinn likr, jeho soust byl i lomikmen. Likr se podval jako tonikum, ale tak jako afrodisiakum. Obsahoval: Na lomikamene (4), na prote psen (3), na oanky kalamandry (3), na yzopu (4), na bazalky (8), list vachty trojlist (3), na ronku bolhoje (5), na mky ladn (10), a oddenek pukvorce (5). sla v zvorce znamenaj podl bylin v gramech. Celkem tedy Veverka pouval 45 gram smsi na 1 litr lihu 80%. Likr se maceroval 1 msc a pak se ve 3 litrech vody s 1 kg cukru edil na likr. Jmenoval se Veverkv likr devatera koen".
10)

Odvar se zhotovuje z 1 polvkov lce smsi na lek vody a pije se vcekrt denn. I v homeopatii je uit lomikamene pomrn dobe z n m . A vzhledem k malmu vskytu byliny je prv homeopatick zpracovn douc. Lomikmen se uv ve dvou podobch, ale v obou 42
9)

43

LOPUCH
LOPUCH VT

elehvzdnicovitch (Asteraceae)

ARCTIUM LAPPA L. Lopch v (s) (e) Grosse Klette (n) Great Burdock (a) Bardane commune (f) Bardano ()

Lopuch vt je dvoulet bylina s pmou, rhovanou lodyhou, dorstajc vky pes jeden metr. Lodyha je vyplnn den, bohat vtven pmo odstlmi vtvemi, listy s plnmi, dlouhmi apky, epele list m srdit vejit, vtinou celokrajn nebo velmi jemn chrupavit zubat, na lci tmavozelen, na rubu svtlej a edoplstnat. Listy jsou velk a proto ije mnoz pletou s listy devtsilu. Kvtn bory na konci vtv vytvej typick pichlav kuliky, ktermi dti rdy po sob hzej. Plodem jsou naky. Kvete v ervenci a srpnu. Lopuch je typick rostlina rumi, kovin, hradnch zcenin, pustch mst, plot, palouk a luin. P e d m t e m sbru je pedevm koen (Radix b a r d a n a e syn. lappae), sbran na podzim nebo na jae. S e m e n a (Fructus b a r d a n a e ) sbrme po p l n m dozrn koncem lta. Obas sbrme i listy (Folim b a r d a n a e ) , a to bhem cel vegetan doby.
4) 3) 2)

1}

Koen obsahuje pedevm polysacharid inuln, dle polyacetylenov sloky jako tridekadientetrain a tridecenpentain se siln fytoncidnm a ungicidnm psobenm, dle sliz, tsloviny, silice, minerln ltky, hoiny, glykosidn vzan ltky a minerln soli. Droga podporuje ltkovou v m n u a p a t k nejlepm v n i t n m livm v dermatologii. Je moopudn, u p l a t n se tud i v urologii, podporuje innost ledvin a odstraovn zplodin z tla a rst vlas. 44 45
5)

Lopuch vt

Podvan v prku celkov posiluje, eho lze vyut v pediatrii a pi rekonvalescenci po operacch a tkch chorobch. Pi vypadvn vlas vtrme siln odvar nebo tinkturu do suchch, umytch vlas. erstv, naklepan listy meme pikldat na rzn pohmodniny a patn se hojc rny. Semeno doporuoval u Kneipp jako vborn prostedek na aluden pote. Drogu podvme jako nlev i odvar, obvykle 2-4 lky denn. Prek podvme pmo v mnostv V2 ajov liky 2-3krt denn. Semena podvme tak pmo, obvykle 4krt denn na piku kulatho noe. Tinkturu uvme nejastji zevn, a proto ji meme dlat z denaturovanho lkrenskho lihu. Tinkturu pro vnitn pouit podvme v dvce 30 a 40 kapek jednou nebo i vcekrt denn. Lopuchov drogy meme podvat v rznch kombinacch i samostatn. V dermatologii lopuch kombinujeme s nat zemdmu a oddenkem pru, s ekankou nebo pampelikou. Nejsou znmy dn kontraindikace ani vedlej inky. Jaroslav Korbel doporuuje koen ped suenm vloit na 3 minuty do vac vody. Nemli bychom zapomnat na lopuchov olej, kter je vbornm dermatologikem, napklad pi mazotoku a konch afekcch. Nejlpe jej pipravme z aradovho, olivovho nebo slunenicovho oleje. Sjov a epkov olej nejsou pro tento el vhodn. innost erstvch listovch obklad zvme bu naklepnm nebo krtkm smaenm" na oleji. Popovova lba zastaralho ekzmu vnitn: Uvme 4krt denn lek odvaru z koene. Zevn: Pt polvkovch lic koene povarme asi v 5 a 8 litrech vody, nechme vyluhovat do pijateln teploty a precedme. Do odvaru namome prostradlo, vydmme je a nemocnho zabalme tak, aby tlo bylo zabaleno od podpa a ke kotnkm, ale i mezi nohama. Pot jej zabalme do suchho prostradla a nechme nejmn 45 minut leet. Takto postupujeme denn, dokud se na tle neobjev jakoby ospky. Ty ovem do 2 a 3 dn zmiz, a tm je lba ukonena. Obvykle trv 3 tdny, ale lbu vdy jednou tdn peruujeme. Sou8) 7) 6)

asn musme aplikovat dietu bez ivoinch blkovin. Kru meme i opakovat. Na t formy revmatismu podle star rusk tradice psob kra: tyi polvkov lce drcenho koene lopuchu vame ve 400 ml vody tak dlouho, a vznikne hust hmota medov konzistence. Pak precedme, vlijeme do roztavenho msla v pomru 1 hmotnostn dl odvaru na 4 dly msla a nechme zatuhnout. Vzniklou mast si nemocn masruje postien klouby a dkladn se vypot v rusk lzni, v parn bedn nebo saun. Asi po V4 hodin naparovn nemocn vypije 0,25 litru odvaru z koene lopuchu. Za chvli se siln zapot, ale jet lU hodiny pokrauje v naparovn. ze me zahnt vhradn kefrem, kykou nebo syrovtkou. Po napaen znovu oet klouby mast a zabal a nejmn IV2 hodiny odpov na lku. V homeopatii se zpracovvaj vechny druhy lopuchu a ve vech ppadech slou ke zpracovn erstv vykopan koen. Je to vhodn i proto, e droga vyaduje zvltn skladovn, protoe bv asto napadna kdci. Koen se zpracovv dle 3 lihem 70%. Zkladn esence se dle ed a na potenci D5 lihem 40%. Obecn uvn je v potenci D3 s dvkovnm 3krt denn 8 kapek, ped jdlem, po dobu 2 msc. Tinktura se uv vnitn i zevn. Vnitn pi chorobch ltkov vmny (akn, plon ekzmy, zahlenn apod.), zevn napklad proti chorobnmu pocen v podpa, zmnm pokoky apod. Vtina lidovch receptur z lopuchu je proti konm onemocnnm. Akn lme obkladem pipravenm z 50 gram suenho, nadrobenho koene lopuchu, kter nechme 20 minut na mrnm ohni vait, pak se precedme. Tepl obklady pikldme na postien msta, nejmn na 10 minut. Pro poslen vlas je dobr kad msc udlat nsledujc kru. Sms ricinovho oleje a odvaru z "koene lopuchu (1:1) veteme do vlasov pokoky, pak hrubm hebenem proeeme a potom 1 a 2 hodiny nechme pod koupac epic psobit. Nakonec dobe hlavu umyjeme.
10) 9)

46

47

LZICNIK
LINK LKASK ele brukvovitch (Brassicaceae) COCHLEARIA OFFICINALIS L. Lyink lekrsky (s) (s) Echtes Lffelkraut (n) Spoon Wort (a) Cocharie officinal (f) Coclearia ()
1)

Link lkask je dvoulet bylina s vtevnatou, asi 30 cm vy-

sokou lodyhou, jej pzemn listy jsou vejit, celokrajn a dlouze a p k a t , zatmco listy lodyn jsou zubat, srditou bz lodyhu objmajc. Bl drobn kvty dozrvaj v bl eulky, obsahujc nkolik semen. Link je chladnomiln seversk rostlina, u n s v minulosti hojn pstovan. Je to vynikajc, n e n r o n saltov rostlina, k t e r vyhovuje prakticky k a d pda, pokud n e n pli such. Obas zplauje.
3) 2)

Drogou je na (Herba cochleariae), s b r a n b h e m celho roku, D r o g a obsahuje silici a glykosid glykocochlearin, d l e m i n e r l n

nejlpe vak na j a e kolem dest hodiny dopoledn.

4)

soli, tsloviny, hoiny, pryskyici, gumy, blkoviny, m a l m n o s t v limonenu, raphanolu a raphanolidu atd., mimodn vysok obsah vitamnu C, kvli ktermu byla rostlina vlastn pstovna jako antiskorbutov prostedek.
5)

erstv listy se upravuj jako vitamnov salt. Tinktura pomh

tlumit znty dsn a upevovat viklav zuby. Droga m vliv antirevmatick a tlum zntliv procesy v prdukch a plicch.
6)

Rostlina m hlavn uplatnn v erstvm stavu, proto se uv pro Link lkask 49

rzn salty. Prospn je i erstv va, kter se v dob vegetace 48

uv 3 a 4 k r t d e n n po 20 a 30 ml. va se obvykle vmchv do mrkvov nebo jinch zeleninovch a ovocnch v. M e m e podvat i nlev, pipraven podle obvyklch postup, nebo i bylinn balzm. T i n k t u r u uvme t a k zevn, pro vnitn pouit ji doporuujeme edit. Drogu m e m e uvat s a m o s t a t n i ve smsch, nejsou z n m y vedlej inky ani kontraindikace. Suen droga m dobr uplatnn ve smsch se specifickmi ely, napklad ve smsi pro snen soudrnosti moovch kamen: na rdesna ptaho 100 g na linku lkaskho 50 g na mky poln 50 g na pesliky roln 30 g na tyminu 20 g Podvme 4krt denn po 0,3 litru odvaru, vaenho jen krtce (asi 2 minuty na mrnm ohni). Pokud nemme mku, meme ji nahradit oddenkem pru. Homeopatick zpracovn tto byliny odstrauje vechny nevhody spojen s jejm vyuitm a zachovv veker jej vynikajc liv vlastnosti. V homeopatii se link uv s spchem ji odedvna. Surovinou pro vrobu homeopatickch p r o s t e d k je erstv kvetouc na, sbran nejlpe mezi trnctou a estnctou hodin o u odpoledne. Na se zpracovv podle 2 lihem 90%. Dle se a do potence D3 ed lihem 30%. Obecn se uv v edn D3 s dvkovnm 3 k r t 8 kapek, ped jdlem. Uv se pi chronickch konch onemocnnch a pi potch jaternch nebo s vyluovnm lue, pi ledvinovch potch, zahlenn moovho mche, pi z n t u a otoku sliznic moovodu. erstv va linku s trochou citrnov nebo dilov vy se uvala pi lunkovch kamenech. Pro tento el se erstv va linku i zavaovala nebo sterilizovala.
10) 9) 8) 7)

Link se odedvna podval v rznch podobch. Od erstv vy nebo nat a po koen a nkdy se z nj pipravovaly i sloit ppravky. aj se uval pro podporu innosti jater a lunku, pi potch s vyluovnm odpadnch ltek ledvinami atd. Pipravoval se bnm zpsobem jako nlev ze 2 ajovch liek na 0,25 litru vody a pil se 3krt denn, po jdle. Linkov trunk se pipravoval z 8 ajovch liek erstv, kvetouc linkov nat, kter se rozmakala a pelila 3 likami 80% alkoholu a 3 likami vody. Pak se destilovala ne proly 4 ajov liky destiltu. Ten se uval ke kloktn a jako dobr stn voda pi zntech dsn, uvolovn zub, otocch v stech a pi krvcen z nosu a dsn. Ke kloktn a k vplachm se pouvala 1 pln ajov lika, kter se dvala do 0,5 litru vody Linkov vno se pipravovalo z 20 a 30 gram erstv, kvetouc nat, kter se dala do 1 litru dobrho ervenho vna a nechala se 8 dn macerovat. Pak se ve scedilo. Denn se uvaly 1 a 2 odlivky po 0,15 litru. Psobilo stejn nebo podobn jako linkov trunk.

50

51

MACEKA POLN
MACEKA POLN eleviolkovitch (Violaceae) VIOLA TRICOLOR L. Fialka trojfarebn (s) s Stiefmiitterchen (n) Wild Pansy (a) Pause sauvage (f) Flor de la Trinidad ()

Maceka poln, z n m spe pod nzvem violka trojbarevn, je letnika, ideji trvalka. Lys bylina nebo k r t c e pit, s k r t k y m oddenkem, s pmou vystoupavou lodyhou, dosahujc v z r s t u kolem 20 a 25 cm. Lodyha je vtven, dole s k r t k y m i , n a h o e delmi lnky. Bylina m palisty hluboce peren, dlen epele dolnch list jsou srdit a vejit, vroubkovan a tup, hornch list vejit a kopinat. Kvty jsou labn, na stopkch asi t i k r t delch, ne jsou listy. J a k napovd dvj nzev, barva kvt pechz od lut p e s m o d r o u do fialov; kvty maj ostruhu". P l o d e m j s o u trojpouzdr tobolky s masitmi semnky. Maceka je rozen poln bylina, roste t a k na mezch, v pkopech, na rumitch a na pastvinch. Botanicky je znan promnliv. P i sbru dochz k jej ast zmn s violkou roln (Viola arvensis Murray), k t e r o u nkte odbornci pokldaj dokonce za innj. P e d m t e m sbru je kvetouc na (Herba violae tricoloris), sbran od k v t n a do srpna, zbaven p e d e m vech zdevnatlch st. Nejlep doba sbru je kolem trnct hodiny. Droga obsahuje pedevm sliz, sloen z glukzy, galaktzy, arabinzy a ramnzy, dle tsloviny, flavonoidy - p e d e v m r u t i n a violantin, p a k a n t o k y a n y , karetonoidy, fenolov kyseliny, saponiny, kyselinu salicylovou a jej derivty, v i t a m n y C a E, alkaloid violin, glykosid vilotusid, silici a dal ltky.
4) 3) 2)

x)

Maceka poln
53

52

Droga m vrazn inek protirevmatick, podporuje vykalvn hlen, zlepuje vyluovn odpadovch produkt ltkov vmny. Doporuuje se jej vnitn uvn pi cvnch a konch nemocech. Zlepuje tak usazovn vpnku v kostech. M protialergick inek. Tlum krvcen do tkn a psob proti otokm rznho pvodu, je moopudn. Zlepuje vyuit vitamnu C organismem. Pzniv psob na prokrven on stnice a vbec perifernch vlsenic po celm tle, napklad tak v ledvinch. Pi zevnm pouvn se droga doporuuje pi ekzmu a alergickch vyrkch. Obvyklou lkovou formou je nlev, osvdil se i aj podle Kloudy v potenci kolem U 3 a U g . Nkte autoi vak dvaj pednost macertu. Drogu lze podvat samostatn, ale vtinou se pouv ve smsch. Nkte jedinci jsou na drogu pecitlivl a ji terapeutick dvky u nich vyvolvaj pocit oklivosti, spojen s n u t k n m na dven. Pi predvkovan se nausea dostavuje vdy. Drogu nen vhodn podvat v thotenstv a pi kojen a opatrn ji musme podvat i pi dlouhodob lb. Z doprovodnch drog je vhodn zejmna vrbov kra a kvt tuebnku jilmovho pi chorobch revmatickch, koen lopuchu a na zemdmu pi chorobch konch a chorobch ltkov vmny. Pro podporu vykalvn je optimln kombinace s kvtem divizny, listem jitrocele a nat yzopu. V urologii volme obvykle kombinaci s peslikou, s rznmi rdesny, s vrbovkou nebo i s listem vrbky zkolist.
8) 7) 6)

5)

Obecn se uv v potenci D3, pi dvkovn 3krt 10 kapek denn, ped jdlem. Tinktura se uv prakticky pi vech poruchch ltkov vmny, projevujcm se pedevm na pokoce, a to vnitn i zevn, pak pi poruchch funkce dchacch a moovch cest. io) pfj lb akn se uv obkladu: Padest gram maceky dme do 1 litru studen vody, ohvme a nechme siln pejt varem. Pak nechme 10 minut vyluhovat. Polovinu odvaru pes den po lcch vypijeme a druh polovina nm poslou na tepl obklad rno a veer. Pi ekzmech vezmeme 25 gram kvt se pelijeme vac vodou a nechme 5 a 10 minut vyluhovat. Pak precedme a pijeme po lcch mezi jdly. Stejn prostedek meme pout pro obklady rno a veer na neistou ple. Na keov ily uvme (opt vnitn i zevn) aj a obklady. Na obklady si veer pipravme 30 gram kvtu, kter dme do 0,5 litru studen vody a nechme do rna stt. Rno pak nechme ve pejt varem a 15 minut vyluhovat. Obklady pikldme a 3krt denn. aj si pipravme tak, e 1 polvkovou lci kvtu na lek studen vody pivedeme k varu a pak 10 minut nechme pikryt vyluhovat. Precedme a pijeme 3 lky denn mezi jdly. Protirmov grog se dl ze smsi: Po 10 gramech lipovho kvtu, pesliky, alvje a po 5 gramech maceky a ostruinovch list se pelijeme 1 litrem vac vody a nechme pikryt 10 a 15 minut vyluhovat. Tepl nlev osladme medem a pro dospl doplnme 1 a 2 lcemi rumu. Pijeme po lcch pes cel den. Grog je ovem nutn podvat ji pi prvnm nznaku rmy.

V praxi maceku asto kombinujeme se zemdmem, prem, lopuchem a dalmi drogami, zejmna pi komplexn lb lupnky. Homeopatick ppravky se dlaj z obou podobnch druh (maceka roln i trojbarevn), protoe se inkem nijak neli. Surovinou je erstv kvetouc na, sbran nejlpe v srpnu a z, mezi trnctou a patnctou hodinou. Zpracovv se podle 3 lihem 80% a zkladn esence se pak ed lihem 30% a do potence D5.
9)

54

55

MAGNLIE
SACHOLAN ZAHRADN MAGNLIA OFFICINALIS Rend et Wills elecholanovitch (Magnoliaceae) Magnlia vekokvet (s) (e) Grossbltige Magnlie (n) Magnlia Tree (a) Magnlia grandes fleurs (f) Magnlia ()

cholan zahradn je vdyzelen ke s listy na rubu rezat plstnatmi. Palisty nejsou pirostl k apkm. Velk kvty dosahuj prmru a 25 cm. Kalin lstky jsou ti, vonnch, blch a narovlch korunnch lstkuje est, pestk je plstnat. Kvete v pozdnm jaru nebo v lt. Jej plod pipomn iky jehlinatch strom Magnlie je pvodem ze Severn Ameriky, u ns bv velmi asto pstovna v parcch a na zahradch, zvlt na teplejch mstech. Nesn velk zimy, ale s pimenou ochranou je bez problm pev. asto se pstuj i jin druhy magnli, kter jsou zpravidla opadav a kvetou dve. Vechny druhy jsou teplomiln a nesnej bez ochrany tvrd zimy. Uvedeme nkter dal druhy, napklad cholan hvzdovit (Magnlia stellata Maxim.), cholan japonsk (Magnlia kobus D. C), cholan trojplten (Magnlia Tripetela L.), cholan zapiatl (Magnlia acuminata L.), cholan liliokvt (Magnlia liliiflora Desr. in Lam.) nebo cholan olysal (Magnlia denudata Desr. in Lam.). Synonymum, asto pouvan pro druh Magnlia officinalis, je Magnlia grandiflora L. Z rostliny se prakticky sbraj skoro vechny sti. Kvty (Flos magnoliae) se sbraj v dob kvtu, kra (Cortex magnoliae) asn na jae, listy (Folim magnoliae) pozdji na jae, ne rostlina rozkvete nebo krtce po odkvtu. 56 57
3) 2)

1}

cholan zahradn (magnlie)

V listech nachzme pedevm silici, fenolick ltky, cineol, citr a l a sms seskviterpen. P t o m n y jsou t a k ltky glykosidick povahy, pedevm p a k rutin, dle urit alkaloidy j a k o magnolin a m a g n o l a m i n (obsaen v d r u h u Magnlia fuscata Andrez.), resp. jejich blzk derivty. K r a obsahuje zvltn l t k u magnoflorin. V kvtech je pedevm silice, v plodech pedevm olej obsahujc nenasycen m a s t n kyseliny. Magnlie psob pedevm jako j e m n hypotensivum. Sniuje krevn t l a k zejmna v potcch nemoci. V m n o h a ppadech bylo pozorovno, e po tech cyklech lby - pokud nemocn spolupracoval a zmnil ivotosprvu - dolo k p l n m u vylen. Dle ji meme podvat jako spasmolytikum, nejastji formou koupel, a t a k jako p o d p r n prostedek pi angin pectoris. Vhodnou lkovou formou je tinktura, pipraven bnm lkrenskm zpsobem, pi v s t u p n m p o m r u drogy a luhovadla 1:10, pi pouit erstv byliny (list) p a k 1:7. P o d v m e obecn 1 ajovou liku (enm 40 - 50 kapek, m u m 50 - 60 kapek) 3 k r t denn, pi dobr snenlivosti i 4 k r t denn, a to po dobu 1 msce. Dal cykl u s ordinujeme a po jednomsn pestvce. Dle p o s t u p u j e m e podle povahy ppadu, zpravidla posta ti a tyi cykly. 7) pfj predvkovan by magnlie nebo ppravky z n mohly psobit toxicky na srden sval. inn ltky jsou navc p a t n vyluhovateln ve vod. Proto doporuujeme s a m o s t a t n podvn lihovho vtaku. T i n k t u r u a n i drogu samotnou do sms nekombinujeme. Koupel r u k o u v kvtovm aji m vborn p o d p r n inky pi lb anginy pectoris a zrove psob spasmolyticky. Omvn ajem z kvt magnlie ukliduje rzn kon znty a m pjemn kosmetick efekt na pokoku, zvlt pak v oblieji.
9) 8) 6) 5)

4)

Mimoto droga obsahuje i prchav olej aromatickho charakteru, kter se pi nevhodnm zpracovn ztrc. Zkladn surovinou pro vrobu homeopatickch ppravk je erstv kvt, sbran asn na jae, pokud mono kolem poledne. Kvt se zpracovv podle 1 lihem 90%. Zkladn esence se pak ed a do potence D7 lihem 40%. Obecn se pouvaj potence D4, D5 a D7, a to pi dvkovn 3krt denn 8 kapek, ped jdlem. Tinktury se uplatuj zejmna jako srden stimulans, pro pravu krevnho tlaku a jako pdavek do rznch koupel. V minulosti se pouvala tm vhradn kra, kter se brzy na jae loupala ze starch vtv, nejlpe ped estou hodinou rann. Kra se suila pi teplotch do 40C a skladovala ve vzduchotsn uzaven ndob. Ped pouitm se kra pesuila a pomlela na prek. Uvala se 3krt denn na piku noe, po jdle jako a analgetikm, tonick amarum (posilujc hoina), pi horenatch afektech, pi anmii, pi chipce, pi bolesti z nadmn apod.
10)

Homeopatick zpracovn magnlie nen sice obvykl, ale je celkem douc prv proto, e znan st ltek se ve vod nerozpout. 58 59

MAJORANKA
MAJORNKA ZAHRADN
elehluchavkovitch (Lamiaceae)

MAJORNA HORTENSIS Moench

Majorn zhradn (s) r Majorn (n) Marjoram (a) Marjolaine (f) Majorna ()

Majornka zahradn je letnika (nkdy trvalka) s pmou nebo vystoupavou lodyhou, dorstajc bn vky V2 metru. Lodyha je podle odrdy lys nebo pit, vtven, h u s t listnat s dolnmi listy krtce apkatmi a hornmi pisedlmi. Listy jsou vejit a elipsovit kopisovit, celokrajn. Drobn kvty jsou bl, rov a fialov. Kvete bhem letnch przdnin. Plodem je h n d tvrdka. Synonym u m byliny je dobromysl majornka (Origanum majorna L.). Majornka je pstovan rostlina, ojedinle zplaujc v teplejch stech naeho zem.
3) 2)

1}

Sbranou st (drogou) je na (Herba majorni), kter se sklz tsn ped rozkvtem byliny, nejlpe kolem dest hodiny dopoledne. Hlavn innou ltkou je silice s obsahem citralu, eugenolu a alfaterpineolu, linalolu, terpinenu a sabinenu. Dle jsou v n obsaeny tsloviny, enzymy, kyselina askorbov a dal ltky. Droga je spe znm jako vten a tm nenahraditeln koen. Podporuje trven, tlum nadmn a keovit bin bolesti, psob protizntliv, dezinfekn, moopudn, potopudn a mrn ukliduje. Pouvme ji na mnoha mstech, napklad pi tzv. dyspepsich, doprovzench nadmnm a ppadnmi kolikami. Tlum prjmov onemocnn, ale i menstruan bolesti. Lze ji dokonale vyut i zevn, napklad jako kloktadlo nebo pi lb konch znt a zntlivch ekzm. Me tak slouit jako kosme60 61
5) 4)

Majornka zahradn

tick maska (pro ppravu kosmetick masky) na obliej, kupkladu pi akn. Z majornky samostatn pipravujeme pedevm nlev. Samostatn silice bv rovn podvna pi dvkovn 3 a 5 kapek. Pi zevnm pouit meme zeslit koncentraci pouitm vtho mnostv drogy a del doby vyluhovn. Drogu podvme samostatn i ve smsch. Chuov i lebn je vynikajc trojkombinace stejnch dl kvtu vesu, nati tyminu a nati majornky, kterou meme vyuvat ve vech indikacch, platnch pro jednotliv sousti smsi. Spasmolytick, karminativn (protikeov a protinadmav) a protizntliv inky drogy je mono poslit kombinac s kmnem, fenyklem, anzem, mskm kmnem, koriandrem, badynem nebo levandul. Obklady na obliej pi akn pipravujeme zejmna ze smsi majornky a slzu v pomru 2:1. Droga nem dn nedouc inky ani kontraindikace, ale pi predvkovan me dojt k podrdn sliznic (jako nakonec u vech silinch drog), zejmna sliznic aludku a obecn trvicho stroj, ppadn i k bolestem hlavy. Silic meme parfmovat mskovou mast, m nevylepme jen aromatickou vlastnost masti, ale i jej antiseptick a hojiv vlastnosti. Takov mast je pak vhodn zejmna na oetovn zevn dostupnch sliznic, napklad nosnch, stnch, poevnch atd. Majornka, a spe znm jako koen, m i v homeopatii sv msto. Zkladn surovinou pro homeopatick zpracovn je erstv kvetouc na, trhan nejlpe na zatku kvtu ped polednem. Na se ihned zpracovv po pedchozm podrcen podle 2 nebo 3 (podle obsahu vody) lihem 70%. Zkladn esence se pak ed lihem 30% a na potenci D3. V t se pak tak uv, ale i v potenci D2, obecn 3krt denn 8 kapek, ped jdlem, maximln po dobu 2 msc. Uv se podobn jako v alopatii, ale hlavn pi onemocnnch slinivky, pi nerovnovze aludench kyselin, pi nervovm rozladn, pi keovitch projevech apod. 62
9) 8) 7) 6)

Zkuenosti s lbou majornkou jsou rozshl, lidov se pouv na len neobyejn irok palety pot. Pi psovm oparu si pipravme 1 ajovou liku majornky a alvje, pelijeme ji 1 lkem vac vody a pikryt nechme 10 minut vyluhovat. Pak ve precedme a pijeme 3 lky denn, ped jdlem. Majornkov vno se uv proti tlaku a pocitm zkosti v prsou, pro vylepen span pi celkovm zneklidnn apod. Do lhve suchho blho vna dme 50 gram erstv majornky, lhev uzaveme a na 10 dn ulome do temna a tepla. Pak jemn precedme a lhev ulome do temna a chladna. Denn pijeme po veei 1 vinnou odlivku. Pi depresch psob dobe sms majornky a spore lkaskho. 2 ajov liky smsi (1:1) pelijeme lkem vac vody a nechme 10 minut vyluhovat. Pak precedme a pijeme 1 lek po kadm jdle. Pi menstruanch bolestech si pipravme po 1 zarovnan lci lipovho kvtu, majornky a list yzopu, pelijeme lkem vac vody a nechme 5 minut stt. Rno a veer pijeme lek, a to vdy 2 dny ped oekvanou menstruac. Proti nav psob siln koupel s majornkou. Nlev pro koupel se pipravuje ze 2 a 3 hrst majornky, kter se daj do 2 a 3 litr vody, pomalu se na mrnm ohni pivedou k bodu varu a 10 a 15 minut va na nejmenm monm ohni. Pak se ve peced a vlije do vany s vodou. Uzliny v prsou, stejn jako otoky lz zmkuje va z erstvch list majornky. Postien msta se vou namaou a teple oblo, a to nkolikrt denn.

10)

63

MALINIK
MALINK OBECN
elerovitch (Rosaceae)

RUBUSIDAEUSL.
Ostruina malina (s) e Himbeere (n) Raspberry (a) Ronce framboisier (f) Frambueso ()

1}

Malink obecn je ke, dorstajc vky pes 1 m e t r . Vedle lo-

skch, zdevnatlch, kvtonosnch vhonk, v y h n malink i prutovit neplodn vhonky, k t e r dal rok zdevnat, vyenou kvton o s n vtvky a po dozrn plod zaniknou. Listy jsou z p e e n t a ptietn, nejspodnj bvaj i sedmietn. Skldaj se z vejitch, pilovitch, syt zelench lstk, kter jsou na r u b u svtl a plstn a t . Kvty vyrej v labnch, nich, sloitch hroznech. Kvt je bl a m pt k o r u n n c h lstk. Plodem je m a l i n a - k r t c e c h l u p a t peckovika. P i zralosti se oddluje cel sloit plod od suchho kuelovitho lka. Kvete od k v t n a do srpna. Koeny m m a l i n k plaziv, u m s t n vodorovn.
2)

Hojn vskyt m a l i n k u pozorujeme na lesnch mtinch, palou-

cch, p i lesnch cestch v ninch i horch, a v a k vdy na proslun n c h mstech.

3)

P e d m t e m sbru pro p o t r a v i n s k ely jsou m a l i n y ( F r u c t u s

r u b i idaei), p r o liv ely s b r m e p e d e v m list (Folim r u b i idaei), nejlpe v k v t n u a ervnu kolem d e s t hodiny dopoledn.
4)

Listov droga obsahuje tsloviny, organick kyseliny, flaveny

a m i n e r l n ltky. V plodech je pedevm kyselina citrnov, kyselina jablen, mraven, askorbov, cukry, antokyanov glykosid kyanidin, pektny, slizy, g u m a , aldehydy, inosit a dal ltky. Malink obecn

64

65

Droga m mrn adstringentn (svrav) inek, kter me napomoci pi zntech v stn dutin, pi prjmech apod. Spasmolytick, tedy kee tlumc psoben lze vyut zejmna v gynekologii, napklad pi menstruanch bolestech. Plody maj inky potopudn a tlum horeky. Pouvaj se jako korigens vn a chuti nkterch ajovin a jako vivn a zdrav pochoutka pro rekonvalescenty. Listovou drogu pipravujeme formou nlevu nebo asi 1 minutu vaenho odvaru. Plody zpracovvme vtinou na sirup, ovocnou vu nebo na dem. Meme je podvat i suen, dvkovn nen stanoveno. Listovou drogu pro slab inek samostatn prakticky nepodvme. Ob drogy lze vak bez jakchkoli problm mchat do sms. Aplikace nem kontraindikaci (snad s vjimkou plod) a nejsou znmy ani nedouc inky. Droga je naopak pokldna za indiferentn a je doporuovna na ppravu tzv. domcch aj, kter pij i lid bez lebnch ambic, podobn jako je tomu u ostruiny. Abychom zlepili organoleptick (chuov, vjemov) vlastnosti tzv. domcch aj, doporuujeme jejich listov sloky fermentovat, co lze v domcnosti dlat teba takto: erstv utren listy nechme nejprve ve slab vrstv rozloeny na prostradle 12 a 24 hodin zavadnout. Pak je lehce pevlme kuchyskm vlekem, abychom naruili ilnatinu a aby listy pustily vu. Rostlinn materil pekryjeme druhm prostradlem, pes nj dme igelit, abychom zabrnili pstupu vzduchu, a ve plon zatme. Materil se zaheje, zapa a zern. Za dalch 24 a 48 hodin je fermentace hotova. Odstranme zaten, igelit i vrchn prostradlo a materil na spodnm prostradle natepeme, provzduv

5)

6)

Fermentovat meme tm kadou listovou drogu, ale fermentujeme pedevm drogy s obsahem tslovin. Pamatujme, e fermentaci se zvrazn chuov vlastnosti npoje z drogy pipravenho, avak zbyten se ztrcej liv inky drogy, s vjimkou tch, u kterch oekvme pedevm vliv tslovin. Typickm pkladem je ern aj, jeho ernou, tedy fermentovanou verzi, denn pijeme, ani bychom si ble uvdomovali, e zelen aj nefermentovan pat k vbornm prodnm livm a fytopreventivm. Pro ely homeopatick se malink obecn nevyuv, a to je koda, protoe je stejn jako alopatick droga velmi vhodnou psadou do rznch sms, pedevm tam, kde je pestrost b3'linn smsi mal. Zkladn drogou je erstv list, kter se nakrj nadrobno a zpracovv podle 2 lihem 80%. Zkladn esence se ed lihem 30% na potenci D2. V t se tak obecn pouv, pi dvkovn 3krt denn 10 kapek, ped jdlem, a to bez asovho omezen. Nejvce se pouv v rznch smsch, ale pedevm proti horenatm stavm, do moopudnch a luopudnch aj apod. Jen mlo se v, e napklad pi nechutenstv nm posta ped obdem a vee snst men porci erstvch malin. Pi slabosti moovho mche si pipravme 15 gram listu malinku, vlome do 0,5 litru studen vody, pivedeme k varu a 5 minut na mrnm ohni vame. Pak sthneme a nechme 10 minut vyluhovat. Pijeme rno, v poledne a odpoledne do sedmnct hodiny vdy 1 lek. Malinov vno se doporuuje pt pi chipce a kataru prduek. Vno sladme kandovanm cukrem a pijeme tepl.
10) 9)

7)

8)

nme a dosume. asov rozpt urujeme podle poas a okoln teploty. Nejsme-li si jisti, jak proces probh, jednodue zt nadzvedneme a shneme si na fermentovan materil. Pokud by se nm zdl pli hork, fermentaci ukonme nebo ji krtkm provzdunnm zpomalme i zkrtme. 66 67

MANDLO
MANDLO OBECN elerovitch (Rosaceae) AMYGDALUS COMMUNIS L. Mandlo obyajn (s) r Mandelbaum (n) Almond (a) Amandier cummun (f) Almendra ()

Mandlo obecn je ke nebo stromek, dorstajc vky a 10 metr. M naervenal vtve, u plan rostoucch jedinc obyejn s trny, kter u kultivovanch odrd chyb. Listy jsou jednoduch, stdav, sloen, krtce apkat, opadav, nedlen, s lysmi, podlouhle kopinatmi epelemi, vroubkovan pilovit, koovit, leskl, tmavozelen. Kvty jsou oboupohlavn, rostou obyejn po dvou. Korunn lstky jsou pinav bl a narovl, s tmavmi ilkami. Plodem je peckovice s jednou, ideji se dvma peckami. Vnj oplod peckovice je zelenav a edozelen, sametov plstnat. Stedn oplod je koovit, nedunat, v dob zralosti pukajc podlnou trhlinou. Vnitn oplod je svtle hnd. Skoicov hnd semena jsou v kuchyni dobe znm jako neloupan mandle.
2)

1}

M a n d l o je domovem v Mal Asii, hojn p s t o v a n v p h o d n c h p o d m n k c h po celm svt. U n s se pstuje na Znojemsku, Litomicku, ojedinle zplauje.
3)

Pouvanou st jsou m a n d l e (Semen amygdali) a mandlov olej (Oleum amygdali).

Mandle obsahuj velk mnostv oleje, blkoviny, cukry, pryskyin a gumo vit ltky, vitamn E, enzymy. V hokch mandlch nachzme glykosid amygdalin, kter se tp emulsinem na glukzu a benzaldehydcyanhydrin, jeho tpen pokrauje dle a ke konenm slokm benzaldehydu a kyanovodku.

4)

Mandlo obecn 69

68

Sladk m a n d l e obsahuj ve uveden ltky v zanedbatelnm mnostv, take po jejich poit se kyanovodk prakticky neuvoluje, a nebezpe otravy proto nehroz. V oficiln medicn se nkdy pouv tzv. hokomandlov voda (Aqua amygdalarum amarum), zejmna do ppravk tlumcch drdn ke kali; v souasnosti se vak vyrb pevn synteticky. Prodn litelstv vyuv pedevm sladk mandle, a to hlavn jako dlouhodobou prevenci proti ndorovm onemocnnm. V takovm ppad podvme 3 a 4 sladk mandle denn. U klasickm je star Matthioliho recept proti suchmu kali: Oloupan sladk mandle rozmixujeme s trochou smetany a prisladme medem. Uvme po ajovch likch nkolikrt denn. vkn sladkch mandl tlum bolesti dsn. Hodnotnm prostedkem je mandlov olej, kter vrazn zmruje vechna podrdn trvicho stroj, od s t a po konenk. Vhodn je pi bronchitid, zntech moovch cest a zevn pedevm pi pornm svdni a zntech pokoky. Mandlov olej a kai z drcench mandl meme pout tak jako vborn kosmetikm, napklad pro zjemnn pleti oblieje apod. Dvkovn sladkch mandl nen nijak omezeno. Mandlov olej podvme vnitn po mocca likch a po liky ajov, zevn pak podle poteby. Toxicita hokch mandl je znan, a proto je teba zachovvat maximln opatrnost. Nejde ani t a k o jejich aplikaci jako lku, ale o konzumaci plod ze zvdavosti. Za smrtelnou dvku se povauje asi 1 mg kyanovodku na 1 kg tlesn hmotnosti lovka, co by odpovdalo u 80 kg tkho mue asi 90 k u s m mandl. Mnohem citlivj jsou vak dti, vn otravy byly zaznamenny ji po poit 10 kus.
8) 7) 6) 5)

b jako posilujc prostedek, dle jako m r n afrodisiakum a t a k pro tlumen kale. Zrove l sliznice, se ktermi pijde do styku. U n s je homeopatick t i n k t u r a z mandl prakticky neznm. Pipravuje se ze zralch, loupanch a nejlpe i pomletch hokch mandl. Mandle se zpracovvaj podle 4 lihem 90%. Zkladn esence se ed a do potence D12 lihem 40%. Tinktura se uv v potencch D6, D8, D10 a D12. Obecn se uv potence D8 a D10 s dvkovnm 3krt denn 10 kapek, po jdle. Uv se pedevm pi plavici, zavacch potch, epileptickch stavech a potch s dchacmi cestami apod. Na suchou pokoku doporuujeme tzv. mandlov mlko podle tohoto receptu: Ticet a tyicet gram sladkch mandl pelijeme vac vodou a po k r t k m stn oloupeme, j e m n pomeleme, dme do sklenn nebo porcelnov misky a za stlho mchn podlvme 0,25 litrem plnotunho mlka. Na noc pak dme do chladniky. Pt den pes kousek gzy precedme a dobe vymakme. Mlko nalijeme do ist vymyt lahviky a pokud mono brzy spotebujeme. Zbytek mandl - mandlovou pastu - meme smchat s tvarohem nebo smetanou a pout jako pleovou masku. Na tvi ji nechme 20 m i n u t inkovat a pak oplchneme istou vodou. Pi chudokrevnosti (anmii) je dobr pravideln konzumace sladkch mandl a lskovch ok, protoe obsahuj vt mnostv eleza, ale i dal doplujc ltky n u t n pro tvorbu hemoglobinu. Pro krsnou ple se pouv vesovho oleje: Ticet g r a m vesovch kvt nalome do 0,25 litru sladkho mandlovho oleje v hnd lhvi a nechme 2 tdny dobe uzaven vyluhovat. P a k pes gzu precedme a dme znovu do lhve. Veer po umyt jemnm poklepem olej na pokoku naneseme a vmasrujeme. Pro krsn nehty pravideln provdme jejich mas sladkm mandlovm olejem. Vynikajc olej na zulechtn rukou zskme, smchme-li 1 polvkovou lci erstv petrelov vy a 1 polvkovou lci sladkho mandlovho oleje. Olej jemn vtrme do pokoky rukou. 71
10) 9)

Mandlov mlko pipravme tak, e 60 g spaench a oloupanch sladkch m a n d l rozmixujeme se stejnm m n o s t v m surovho lutho cukru a ve rozmchme v 1 litru destilovan vody. Mlko pso70

MARINKA VONN
SVZEL VONN ele moenovitch (Rubiaceae) GALIUM ODORATUM /L. / Scop. Lipkavec marinkov (s) r Waldmeister (n) Sweet Woodruff (a) Asp'rule odorante (f) Asperilla odorosa ()

1)

M a r i n k a v o n n je t r v a l k a s oboupohlavnmi kvty. Asi 30 cm vy-

sok, t y h r a n n , h l a d k lodyha j e rozvtven j e n n a h o e . Listy m podlouhle kopinat, pisedl, u s p o d a n v peslenu, celokrajn, na okraji p o n k u d zdrsnl. Drobn bl kvty pjemn v n jsou uspo d n y do koncovch vrcholk. P l o d e m jsou kulovit dvounaky s h k o v i t m i t t i n k a m i . P o d z e m n st rostliny je plaziv, lenit oddenek.
2)

M a i n k a je velmi rozena, roste p e d e v m ve stinnch, h l a v n Drogou je kvetouc na (Herba m a t r i s y l v a e /asperulae/), s b r a n

habrovch a bukovch lesch.

3)

na z a t k u k v t u v k v t n u (odtud plyne t a k jej n z e v mjov bylin a ) , nejlpe kolem poledne.

4)

Droga obsahuje k u m a r n o v glykosid, ze k t e r h o se p s o b e n m e n z y m uvoluje k u m a r n . Dle zde n a l z m e glykosid asperulosid, tsloviny, hoiny, organick kyseliny, v i t a m n C, silici, a m i d ky-

seliny nikotinov a adu dalch ltek.

5)

M a i n k a poskytuje drogu s p o m r n silnm s e d a t i v n m i n k e m ,

ale m i m o t o jej i n e k spov i ve sniovn k r e v n srlivosti. T m v l a s t n z a b r a u j e tvorb t r o m b , ale jej psoben n e n t a k siln j a k o u komonice. P s o b i spasmolyticky a p r o t i z n t l i v .
6)

Podle nmeckho lkopisu DAB 6 je prmrn dvkovn drogy

1 gram na lek nlevu. V pediatrick a geriatrick praxi lze doporuit podvn 5% nlevu.

Svzel vonn (mainka vonn)

73

72

Samostatn podvme drogu spe vjimen, vtinou ji zaazujeme do sms, m se pedchz monm potm. J i n a k je marinka urena pouze pro krtkodob podvn. Pi jednorzovm pekroen dvky se me dostavit siln bolest hlavy, zvra i nutkn k dven. Pi dlouhodobm podvn je ohroen j atern parenchym. Mainka je dobrm lkem, ale jej potravinsk vyuvn, napklad formou rznch npoj, je nutn dobe uvit. Jejich zhotovovn bez patin zkuenosti nedoporuujeme.
8)

7)

Pro vylepen cirkulace a odtoku iln krve je vhodn nsledujc aj o vina: na marinky na routy vonn kvt ernho bezu kvt vesu na epku 100 50 50 25 25 g g g g g

Podvme formou bylinskho aje, obyejn v mnostv 0,5 litru (eny) a 0,6 litru (mui), 6 dn v tdnu. Mainka vonn je v homeopatii dvno uvanou bylinou a obdob jej slvy se std s obdobm jakhosi padku. Je to ovem chyba, protoe prv homeopatick zpracovn ji in dobe vyuitelnou. Zkladn surovinou je erstv na bezprostedn ped kvtem, sbran brzy rno do devt hodiny. Zpracovv se podle 1 lihem 80%. Zkladn esence se pak ed lihem 30% do potence D3. Obecn se uv v potenci D2 s dvkovnm 3krt denn 10 kapek, ped jdlem. Uv se ale maximln 6 tdn, pak je n u t n pestvka. Tinkturu pouvme hlavn jako sedatvum pi predrdenosti, pro nensiln edn krve, pi nespavosti dosplch i dt, ale tak na obklady, koupele apod. Mlo se v, e m a i n k a byla vznamnou magickou rostlinou. Noena v koenm sku mla chrnit ped vekerm zlem, a jako rostlina Martova chrnila tak ped stelnou, bodnou i senou zbran. Ale jak je vlastn rozdl mezi rostlinou magickou a livou? 74
10) 9)

U nrod Severn Ameriky znamen magick vdy livou a naopak. Mainku ctilo mnoho nrod; v Nmecku ji jist ne bezdvodn nazvaj Waldmeister, tedy P n lesa. Proti vrsit pokoce se s oblibou uv roztok: J e d n a a dv polvkov lce mainky pelijeme 1 lkem studen vody, nechme V2 hodiny stt a pak nechme pomalu pejt varem. Odstavme a nechme 15 minut vyluhovat. Precedme a pouvme jako obliejovou vodu. Pi nervovch kech pelijeme 1 vrchovatou ajovou liku nat lkem vac vody a 5 minut nechme vyluhovat. Precedme a pijeme podle poteby, ale ne vce ne 2 lky denn. Thotn eny by ji nemly uvat. Obklady z erstv pomakan nat pomhaj proti bolestem hlavy, pokud je pikldme na elo, proti horenatm otokm, ale psob i na vedy a rny. Jako prostedek pro istn krve doporuujeme nsledujc sms: Stejn mnostv mainky, tyminu, jahodovho listu a malinovho listu promchme. Nlev pipravme ze 2 ajovch liek smsi na 0,25 litru vody. Pijeme 3krt denn, ped jdlem. Na tzv. mjov t r u n k je vce recept, ale nejjednodu je asi nsledujc: Ticet gram erstv kvetouc mainky dme do 0,7 litru ervenho vna a nechme 12 dn v teple macerovat. Pak precedme a nalijeme zpt do lhve, ale ulome na chladnm mst. Pijeme denn 1 skleniku, nejlpe rno ped sndan.

75

MAR

LIST
BALSAMITA MAJOR Desf. Marolist v (s) r Marien-Balsam (n) Cost (a) Tanaisie eommune (f) Balsamita ()

MA LIST BALMOV elehvzdnicovitch (Asteraceae)

M a list balmov j e t r v a l k a dve n a z v a n k o p r e t i n a m a nebo k o p r e t i n a m a list ( C h r y s a n t h e m u m b a l s a m i t a /L. /Baill). M vbkat plaziv oddenek s pmou, a 1 m e t r vysokou lodyhou, nahoe b o h a t vtvenou. Listy jsou stdav, p o n k u d koovit. Doln listy jsou apkat, na bzi nedlen, vroubkovan zubat, podlouhl. H o r n listy jsou p o d s t a t n men. Kvtenstv je sloeno do bohatho chocholku s 10 a 60 bory. Terov lko je lut, jazkov lstky kvt bl, nkdy chybj. Plodem jsou naky. Cel rostlina pjemn a pronikav von. R o s t l i n a pochz z Mal Asie, obas se pstuje na z a h r a d c h , n k d y i zplauje.
3) 2)

1}

Drogou jsou pedevm velk spodn listy (Folim b a l s a m i t a e ) ,

ideji cel na (Herba balsamitae).

4)

Droga obsahuje pronikav vonc silici s k a r v o n e m , tsloviny, hoiny, kafr, pryskyice, kyselinu tannovou, m a s t n substance, k a u u k aj. B y l i n a j e p o m r n m l o p r o b d n a .

Listy nebo na pouvme jako luopudn prostedek, vhodn k lb dyskinz a j i n c h lunkovch pot, v e t n luovch k a m e n . Droga psob t a k proti n a d m n , j e moopudn, dezinfikuje zavac stroj a m i n e k spasmolytick. Zvyuje t v o r b u m l k a u kojcch m a t e k , p o m h p i b r o n c h i t d e a z n a m e n i t ukliduje. Je d o b r m livem cvnm, protoe pzniv ovlivuje k v a l i t u cvnch

5)

Ma list balmov
11

76

stn, kter jsou po lb prunj a pevnj. Zajmav je, e ani po pelivm p r z k u m u nebyl zjitn m e c h a n i s m u s tto vlastnosti. Drogu pipravujeme pedevm formou nlevu. Pi stevnch poruchch lze doporuit aplikaci formou lebnho klyzmatu. Vborn m livem je podle zkuenost tzv. ma olej, jeho pprava je uvedena v obecn sti 1. dlu. Tento olej poslou k masm, resp. ke vtrn do pokoky, pi bolestech kloub, pi binch kech, pi svalovch bolestech apod. M a list je bylinou, vhodnou pro s a m o s t a t n podvn, ale i pro aplikaci ve smsch. Neobsahuje jedovat tujon jako jin pbuzn byliny, t a k e nejsou z n m y dn vnj nedouc inky a n i kontraindikace. Me se podvat i v thotenstv a pi kojen. Pesto ale nepovaujeme dlouhodob podvn za vhodn, take lba by nemla p e s h n o u t dobu 2 msc. Vpravd mistrovskou bylinou je m a list pro lbu hemoroid. Pi tto lb kombinujeme lbu pitnou s lbou pomoc sedacch koupel. Na j e d n u sedac koupel vezmeme 10 litr vody a 5 a 10 polvkovch lic drogy. Meme ale pouvat i erstv listy; do vody dvme asi 10 erstvch spodnch list. Bylina nen v homeopatii znm, zejm nen jej pouit v homeopatii ani douc. U tto byliny hraje toti velikou roli jej aromatick sloka, asto pevauje innost byliny erstv. A prv homeopatickm zpracovnm se tato sloka t m pln ztrc, nehled na to, e je t a t o bylina v souasn dob t m n e z n m , co je koda. M a list byl dve uvn nejen v litelstv, ale i v kuchyni, t a m m prv aromatick sloka rozhodujc roli. Z toho t a k vyplv, e se z velk sti uvala suen, a to jako livka, jako k u c h y s k koen a dokonce i ke zvltnm elm. N a p k l a d suen listy byliny byly uvny pro aromatizaci prdla, prdelnk, mench mstnost a dokonce jako zloky do modlitebnch knek vzneench d a m a krloven. 78
10) 9) 8) 7) 6)

J a k o koen se uv suen list, suen jako erstv zelen. Po usuen se ihned rozmln na prek a skladuje v tmav lhvi, vzduchotsn uzaven. Nesm se pout lhev z uml hmoty. Koen se uv k peen jehnho masa, do masovch npln, do salt, ale tak do ovocnch polvek. Koen je velice siln, proto je teba dvkovat ho velice opatrn, napklad dvka na piku kulatho noe sta pro celou rodinu. Jinak se mohou erstvm listem oetit i rny, odeniny, otoky, bodnut hmyzem nebo jen zancen pokoka. List se mus pedem trochu podrtit. erstv i suen list psob, pedevm formou nlevu v mnostv 1 ajov liky na lek vody, na jtra, ale i na slezinu, co samo o sob sta na to, aby bylo pstovn byliny obnoveno. Soudme, e vlastnosti byliny nejsou zdaleka prozkoumny a e tedy pat k bylinm budoucnosti. Uvedeme si alespo jeden konkrtn recept napklad na lunkov aj: na maho listu 100 g na epku 50 g najablenku 50 g na tezalky 25 g kvt msku 25 g Ze smsi udlme nlev, 1 polvkov lce na 0,25 litru vody, kter pijeme 3krt denn, ped jdlem.

79

MACKA
MKA LADN ele mitkovitch (Apiaceae)

ERYNGIUM CAMPESTRE L.
Kot pon (s) (r) Feld-Mannstreu (n) Field Holly (a) Panicaut camp'tre (f) Cardo corredor ()

M k a l a d n je trvalka, vytvejc obyejn kulovitou s t r u k t u r u . M svtlou, edozelenou barvu, listy b o h a t vykrojovan. Kvtenstv kulovit chocholinat, vtve vidlanovit vtven, strboulovit okolky dlouze stopkat, kulovit, k o r u n n pltky bl a nazelenal, plody obvejit, h u s t u p i n a t . M a k a j e suchomiln, dekorativn rostlina, nepli hojn. U n s roste jet zcela ojedinle m k a plocholist (Eryngium p i a n m L.), k t e r j e t y p i c k pro suchomilnou k v t e n u B a l k n u . M k r s n n a m o d r a l o u barvu. Na Slovensku roste na rav v okol p e h r a d y .
3) 2)

1)

P e d m t e m sbru je na (Herba eryngii), s b r a n z a t k e m lta,

nejlpe mezi trnctou a p a t n c t o u hodinou. Sbr se i k o e n (Radix eryngii), k t e r se vykopv na j a e , ve stejnm ase j a k o na. D r o g a je m l o p r o z k o u m n a , obsahuje tsloviny, silici, saponiny, i n u l i n , terick olej, s a c h a r z u , k a u u k , flavonoidy, organick kyseliny a zejm i stopy n e z n m h o a l k a l o i d u a glykosidu a sol.
5) 4)

D r o g a m v m n o h a s m r e c h velmi f r a p a n t n inky. J e v b o r n m

p r o s t e d k e m podporujcm v y k a l v n , a to i v t k c h stavech, je

vrazn moopudn a pat mezi byliny, kter vrazn sniuj soudrnost moovch kamen. To pochopiteln pispv k jejich rozpadu a nslednmu odchodu pirozenou cestou. Droga m v moovch cestch i protizntliv inky, a to nejen v moovodech a moovm mchi, ale tak v prostat, piem 80
81

Mka ladn

ovem hypertrofii prostaty u starch mu pli neovlivuje. Uplatuje se tak jako dobr afrodisiakum. Ne nadarmo ji na slovenskch kopaninch kaj musk viera" a na valaskch musk touha" nebo musk pcha". Psob ovem tak jako stimulans slab nebo nepravideln menstruace. Droga se pipravuje nejastji formou nlevu, kter je podvn v obvyklch dvkch. Jako musk afrodisiakum se osvdila pedevm forma bylinnho vna, pipraven z odrdy ryzlink. V lb bronchitidy se pln osvdila rovn forma bylinnho balzmu, v gynekologickch indikacch pouvme tak homeopatickou ppravu aje podle Kloudy v potenci U 6 a U 9 . Drogu meme s spchem podvat samostatn i ve smsch. V urologii volme kombinaci se zlatoblem, koenem jehlice a s rznmi rdesny. V lb plicnch pot se osvdila kombinace s jitrocelem, koenem proskurnku, se slzem, yzopem a bazalkou. V gynekologii dvme pednost kombinaci s kontryhelem, kvtem msku a listem alvje, ppadn i chmelem. Pi obvyklm dvkovn nejsou dn kontraindikace lby mkou a nejsou znmy ani vnj nedouc inky. Opatrnosti je zapoteb v thotenstv a pi kojen, kdy bychom drogu mli podvat jen ve smsch a ne dlouhodob. Pnsk" vno pipravujeme formou vinnho macertu. V naich podmnkch uvme veltlnsk zelen nebo neuburgsk. V 1 litru sudovho, nekonzervovanho vna macerujeme 60 g nati nebo koene mky, 50 g listu rozmarny a 10 a 15 g koen hebku. Nechme 10 dn macerovat. Uv se jen jednorzov nsledujcm zpsobem: Dvka in 0,5 a 1 dcl asi pl hodiny ped potebou a pak tsn ped n znovu stejnou dvku, v dnm ppad vce.
9) 8) 7) 6)

Zkladn surovinou pro homeopatick zpracovn je erstv kvetouc na bez koene. Na se trh nejlpe odpoledne kolem trnct hodiny, pak se podrt a zpracovv podle 3 lihem 80%. Do potence D4 se ed lihem 30%. Obecn uvn v potenci D4 je 3krt denn 9 kapek 14 dn ped jdlem a pak 3krt denn 10 kapek ped jdlem, po dobu 1 msce. Uv se na vechny pote moovch cest, pi moovch kamenech, pi potch s pohlavnmi orgny (hlavn u mu) a na nkter kon onemocnn, jejich pinou jsou ledviny. Speciln homeopatick tinktura pro mue se dl z kulovitho zakonen koene mky. Pro tuto st koene je vhodn mku pstovat v kbelku nebo podobn ndob, aby bylo mono zakonen snadno zskat. Jinak se vtinou nenajde, protoe tenouk koen se v kamenit pd utrhne. Tento zajmav tvar se oist, podrt a zpracuje podle 4 lihem 90%. Dle se ed lihem 40% do edn D5. Obecn se uv v edn D4, s dvkovnm 3krt denn 7 kapek, ale nejdle 7 dn. Uv-li se jako musk afrodisiakum, je teba pesn dodrovat dvky. io) ]sja Valasku byla mka nazvna musk pcha" nebo musk touha", a zejm proto u tady nen k nalezen. I nmeck nzev Mannstreu" - musk vrnost mluv jasn o pouvn byliny. Roste i v Americe a od pradvna se pouv americk druh mky (Eryngium yuccifolium Michx.), kter byla jet v 18. stolet obadn bylinou Indin kmene Chickasaw. amani z byliny pipravovali hok aj, kter byl soust obadu pi vtn host. James Adair popisuje, jak jednou vidl amana tohoto kmene, jak rozvkal kousek koene tto mky, dchl do dlan a pak vzal bez jakkoli jmy do ruky cheste. Pvodn americk nzev je tak pemoitel chest". Koen mky se pouval jako protijed hadmu utknut i jako lk na venerick choroby, ale tak jako diuretikum, stimulans a prostedek proti impotenci (co je tak dkazem pbuznosti mek). Bhem 20. stolet bylina upadla v zapomenut, protoe nen vdecky" probdna, i kdy vdci 19. stolet s n hojn experimentovali, a d se ci, e spn. 83

V homeopatii se uv mn, ale jsou urit oblasti, kde je velmi uiten ji pouvat - pedevm oblast moovch a pohlavnch orgn. 82

MAK
MAK SETY elemakovitch (Papaveraceae) PAPAVER SOMNIFERUM L.
Mak siat (s) r Schlafmohn (n) Opium Poppy (a) Pavot somnifre (f) Amapola acut ()

Mk set je jednolet rostlina, dorstajc asi metrov vky. Jej listy jsou iv zelen barvy, objmav, nerovnomrn zubat. Lodyha bv lys, u nkterch odrd vak i chlupat. Kvty jsou jednotliv, na konci se vtv tymi velkmi korunnmi lstky starorov barvy. Barevn odstny kvt kolsaj podle odrd od modrofialov pes rovou a po blou. Plodem jsou typick makovice, nepln rozdlen na nkolik oddlen s velkm potem modroernch, zdka blch semen. Kvete v ervnu a ervenci.
2)

1)

Mk je pstovan rostlina, jen obas zplaujc.

Pedmtem sbru me bt na (Herba papaveris), semeno (Semen papaveris), ale i zral (Fructus papaveris maturus)a nezral makovice (Fructus papaveris inmaturus). Zvltn drogu tvo opium (Opium crudum), kter se sbr v ervnu a ervenci naezvnm nezralch makovic spirlovm ezem, a to rno. Do veera makovice uron vu, kter zhoustne a zaschne; to je vlastn surov opium. V souasnosti pat opium mezi ltky, jejich vroba a zpracovn je omezeno zkonem o omamnch ltkch. Opium se pipravuje na kontrolovanch plantch z makovic zvl vylechtnch odrd. Vechny sti mku, s vjimkou semen, obsahuj adu alkaloid jako morfin, kodein, papaverin, a narkotin, tebain, laudanin, protopin. Dle pryskyice, tuky, slizy. Semena mku obsahuj asi 50% mastnho oleje, tvoenho glyceridy kyseliny linolov a adu dalch ltek.
4)

3)

Mk set 85

84

Makov drogy maj vrazn inek protikeov a dle znecitlivujc a narkotick. Jejich psoben se bohat vyuv v soudob medicn, pedevm v boji proti bolesti, kem, tkm prjmm, tkmu pekyselen aludu, tkmu kali a v mnoha jinch vnch onemocnnch. Opiov prek pedepisuje lka na zvltnm tiskopisu v mnostv 0,05 g pro jednotlivou a 0,2 g pro celodenn dvku. Maximln dvka je 0,15 resp. 0,5 g, opt jako jednotliv a celodenn. asto se podv tak opiov tinktura v jednotliv dvce 0,5 -1,5 g, resp. v celodenn dvce 2,0 - 5,0 g. Maximln dvky, kter se zsadn nesm pekroit, se pouv jen zcela vjimen, obyejn pi infaustnch onkologickch stavech. Dvkovn jednotlivch opiovch alkaloid (morfin, papaverin, kodein a dal) je pirozen odlin a zle na jednotlivch tovrnch specialitch, jako i na tom, zda je lk podvn per os, tedy sty nebo parenterln, tedy injekc. Injekn dvkovn mus bt ni, co vak nen zleitost naeho herbe. V prodolebn pojat fytoterapii makov drogy nepouvme, j e d n a k pro jejich prudk a nebezpen inky, ale hlavn proto, e jejich odborn vyuit formou tovrnch specialit je dokonale propracovno. Snad bude vhodn podotknout, e ppadn del uvn tchto lk me vst k nvyku - k narkomanii. I mal predvkovan me bt nebezpen. Napklad u opia se uvd jako nejmen toxick dvka 0,02 g a nejmen smrteln dvka 0,05 g, ovem 3 gramy, uit najednou, pat u ke smrteln dvce. V na praxi makov drogy nevyuvme vbec a nelb se n m ani obas lidov doporuovan odvar z makovic uren na zlepen spnku. Chceme vak upozornit na m k jako opomjenou potravin u . Obsahuje mnoho stopovch prvk, hlavn vpnku, hoku, fosforu, draslku a sodku, take je jako zsadotvorn potravina vhodnou protivhou na bn, vtinou kysel nebo okyselen stravy. 86
8) 7) 6)

5)

Homeopatick Matria Medica nezn pojem mk set, ale nabz homeopatick ppravek Opium. Homeopatick Opium a do potence D5 vetn pat mezi omamn ltky a sm bt podno pouze na zvltn lkask pedpis. Jeho domc vrobu a uvn proto zsadn nedoporuujeme.V lkrnch lze ovem voln obdret vy potence, pi jejich uvn u nehroz intoxikace, a pitom maj vcelku zajmav psoben. Homeopatick opium lze doporuit pedevm pi poruchch vnmn, pi spavosti a strnulosti, celkov zpomalenosti vnmn a pi nedostatench reakcch na vnj podnty. L t nedostatenou citlivost na lky a nemoci, vyvolan strachem a lekem. Vhodnou poten potenc je D6 a D9 a podle reakce je vhodn pozdji pejt na potence vy a o nkolik d. Homeopatick opium, stejn jako jin homeopatika, neme nemocnmu ublit, jeho aplikace vak m vce specifickch prvk, ne je tomu u jinch lk. Proto jeho konkrtn doporuen a dvkovn navrhujeme svit do rukou zkuenho homeopata. inky m k u , a u kladn nebo zporn, byly z n m y ji od roku 3 000 p. n. 1., kdy jej Sumerov nazvali rostlinou radosti". Od roku 300 p. n. 1. pouvali opium Arabov, Rekov i m a n jako sedativ u m a jako uspvac drogu. B h e m stalet se droga rozila do Persie, Indie, Cny, Evropy i Ameriky. Pinesla lidstvu hodn dobra tm, e trpcm uetila hrozn bolesti, jinm se ale stala kletbou, kdy upadli do jejho vlivu. Nejdleitj sloka opia, morfin, byla izolovna v roce 1803 dvacetiletm nmeckm lkrnkem Friedrichem Wilhelmem A d a m e m S e r t r n e r e m . Byl to vbec prvn rostlinn alkaloid, k t e r byl izolov n a s nm zaala cesta hledn, k t e r zmnila od zkladu celou medicnu. Bhem plstolet se podailo izolovat tucty alkaloid, jako n a p k l a d atropin, kofein, kokain a chinin.
10)

9)

87

MAK VLCI
MK VLCI ele makovitch (Papaveraceae) PAPAVER RHOEAS L. Mak vl (s) r Klatschmohn (n) Field Poppy (a) Pavot coquelicot (f) Amapola ()
1}

M k vl je letnika obvykle 20 a 110 cm vysok, s jednoduchou,

pmou, obvykle c h l u p a t o u lodyhou, j e n zdka vtvenou. Doln list y jsou a p k a t , h o r n pisedl, j e d n o u nebo d v a k r t p e e n o k l a n nebo peenodln. Koncov kvty jsou na dlouhch stopkch, asto ni, o p r m r u a 10 cm, maj zelen kalich a tyi j a s n erven k o r u n n pltky. K o r u n n pltky jsou okrouhl, o p r m r u 2 a 4 cm, erven, na bzi s ernou, ale n k d y chybjc skvrnou. Kvete od poloviny k v t n a do ervna. Plodem je a 1 cm dlouh makovice.
2)

M k vl je b n plevelni r o s t l i n a obvykl v obilnch l n e c h , pkopech, na r u m i t c h a u polnch cest, k d e tvo asto velkmi ervenmi plonmi s k v r n a m i zpesten krajiny.
3)

U i t n o u st je kvt, resp. okvtn lupnky (Flos rhoeados), m n K innm ltkm pat pedevm alkaloidy rhoedin, readin

asto i makovick.
4)

a morfin, kyselina oxychelidoninov (meconicov), erven antokyanov barviva (antokyan, antocyanidrin, cyanin, derivt cyanidinu a mecocyanin), sliz, krob, pryskyice a dal.
5)

Droga je vyuvna pedevm pro tlumen kale, ale i pi ang-

n, bronchilnm astmatu a akutnch katarech prduek. Je vhodn pro dti i pro star lidi, piem vhodou je jej mrn sedativn psoben. Vtinou se ale pidv do ajovch sms nejen pro jej inek, ale hlavn pro zlepen jejich vzhledu. Mk vl 89

88

Drogu pipravujeme pedevm ve form nlevu nebo sirupu a dle pak homeopaticky. Podvn kvtu a ji samostatn ve form sirupu nebo ve smsch nem dn kontraindikace a nevyskytuj se ani vnj nedouc inky. Velice diskutabiln je lidov obas doporuovan podvn odvaru z makoviek. Jako nejvhodnj forma lku se projevil bylinn balzm, ale za souasnho uvn kombinace kvtu vlho mku s kvtem re. Mus bt ovem pouity jen odrdy r s ervenmi kvty. Vl mk obsahuje krom alkaloid i adu innch a uitench ltek, m velmi specifick inek a jeho homeopatick zpracovn je tedy velmi vhodn, Surovinou pro homeopatick zpracovn je kvt, kter se sbr vdy po jednotlivch lstcch smrem nahoru, nejlpe v ervenci a srpnu brzy rno do devt hodiny. Sbraj se jen tmav erven lstky a ihned se zpracovvaj podle 2 nebo 3 lihem 90%. Zkladn esence se pak dle ed lihem 30% na potenci D3. Obecn se pouv potence D3 s dvkovnm 3krt denn 8 kapek, ped jdlem. Tinktura se uv pi vekerch obtch cest dchacch, do sms prsnch tinktur, proti kali, pi mrnch katarech dchacch cest atd. Hlavn jako mrn, nejedovat sedativum a jako zklad tinkt u r pro dti. Vynikajc prsn aj se skld ze stejnch dl vlho mku, slzu livho nebo jinho d r u h u slzu, ibiku, divizny a lipovho kvtu: P a t n c t g r a m smsi pelijeme 0,5 litrem vac vody, nechme 10 m i n u t vyluhovat, precedme a pidme trochu medu. Uvme 1 polvkovou lci kad 2 hodiny. Prostedek proti kali a chrapotu nebo tak vlmkov sirup": Sto g r a m erstvch nebo 20 g suench kvt pelijeme 0,25 litru vac vody, nechme 12 hodin stt, pak h m o t u vylisujeme a pidme do n 100 g glycerinu a 250 g cukru a svame na sirup. Uvme 1 polvkovou lci nkolikrt za den. 90
10) 9) 8) 7)

6)

J a k o kloktadlo proti k a t a r u h r t a n u a kali se uv nlevu z 10 g list vlho m k u a 0,5 litru vody, kter precedme a kloktme vcekrt denn. Bylinka Poloncov z Kotian nad Turcom proslula svou lbou ekzm ervenou barvou. Ekzmy doporuovala obloit ervenou barvou, nejprve lstky vlho mku, pak lehkm ervenm textilem a poslze dokonce i ervenm sklem. Na tuto vskutku geniln mylenku ji pivedl prv vl mk, kdy v nouzi nejvy njakm vnukn u t m zaala na velice kared a houevnat ekzm lepit vepovm sdlem lstky kvtu vlho m k u a vystavovat ho slunci. Vsledek byl pekvapiv vynikajc a proslul bylinka nedala na vl m k dopustit. Vele podobn postup doporuujeme. Dobu ozaovn volme podle citlivosti pokoky a intenzity slunenho svitu, od 15 m i n u t do jedn hodiny denn.

91

MATA KADEAV
MTA KADEAV elehluchavkovitch (Lamiaceae) MENTHA CRISPA L. Mata kuerav (s) e Krauseminze (n) Spearmint (a) Menthe crispe () Menta crispa () M t a k a d e a v je t r v a l k a s plazivm o d d e n k e m a pmou, vtven o u asi p l m e t r u vysokou lodyhou. Listy m vstcn, v t i n o u pisedl nebo kratice a p k a t , v r a p a t , podlouhle vejit, zapiatl, na lci j a s n a na r u b u edav zelen, s n p a d n vystupujc n e r v a t u r o u . P y s k a t , starorov a nafialovl kvty jsou seskupeny do thlch, vlcovitch klas. Plodem jsou tvrdky. Cel rostlina typicky von, p o s t r d vak vni mentolu, k t e r je pro m t y t a k typick, nebo t a t o l t k a v n obsaena nen. M t a k a d e a v j e p s t o v a n bylina, k t e r obas zplauje. Rod m t a se vyznauje velkm mnostv kenc, vzniklch vtinou lidskm z s a h e m , ale i pirozenou cestou. M t a k a d e a v je velmi s t a r lidov livka, od n e p a m t i zvan balm". D n e s lze ovem j e n st urit, k t e r balm" je prav. N k t e a u t o i obhajuj nzor, e to je m t a dlouholist, p o d d r u h kadeav" ( M e n t h a longifolia subspecies u n d u l a t a (Willd.)Briq.), jin jsou zase toho nzoru, e to bude m t a k l a s n a t , v a r i a n t a kadeav" ( M e n t h a spicata, var. crispata Schrad.). Dal odbornci povauj za b a l m " dokonce m a list ( B a l s a m i t a major Desf.), t a k e n m nezbv ne p o n e c h a t vdcm jejich spory a vzt na vdom, e ob ve u v e d e n m t y jsou prakticky stejnho inku. Drogou je pedevm list (Folim menthae crispae), nebo i na (Herba menthae crispae). Sbraj se na potku kvtu, v letnch mscch, nejlpe kolem dest hodiny dopoledne. 92 93
3) 2) 1)

Mta kadeav

4)

Droga obsahuje silici s karvonem spolu s dalmi l t k a m i bez obsahu mentolu, dle tsloviny, hoiny, lavony, organick kyseliny a a d u dalch ltek. Droga podporuje trven, innost lunku a slinivky, tlum nadmn a pouv se jako vhodn korrigens chut ajovch sms. V porovnn s podobn psobc m t o u peprnou psob balm" mrnji, meme ci vyrovnanji, a pi bnm dvkovn se neprojevuj vedlej inky, kter asto doprovzej lbu mtou peprnou. Nejvhodnj lkovou formou je nlev, bylinn balzm, homeopatick aj (dle Kloudy) ve vych potencch U 9 a U 1 2 a klasick homeopatick tinktura, i kdy ta se pro podobnost s tinkturou z mty peprn uv mlo. Pipravujeme a podvme je bnm zpsobem (viz obecn st). Spe vjimen lze uvat i istou silici, obvykle v dvce 3 a 5 kapek pro jednotlivou dvku, eventuln i tinkturu v dvce maximln 4 g jednotliv. Predvkovan silic me provzet i toxick projev. V pimenm dvkovn listov drogy vak nebudou s terapi spojeny dn problmy. Droga je mimodn vhodn pro podvn samostatn i ve smsch. Pokud nepotebujeme vyuvat terapeutick inky mentolu, dvme lebn pednost mt kadeav ped mtou peprnou. Je to jednak pro razantn psoben mty peprn a jednak proto, e mentol je pro dlouhodob podvn nevhodn.
8 7) 6) 5)

Vechny rostliny d r u h u m t a jsou si velice podobn nejen vzhledem, ale i inkem, i kdy se samozejm obsahem i psobenm ponkud li. M t a kadeav jako p r a s t a r liv bylina je reprez e n t a n t e m m t bez mentolu, kter se povauje pro m t y za charakteristick. Surovinou je list erstv kvetouc rostliny, kter se t r h na zatku kvtu, nejlpe kolem poledne. Zpracovv se podle 2 lihem 70% a dle se ed lihem 40% a na potenci D4, kter se uv v dvkovn 3krt denn 10 kapek, ped jdlem, maximln po 4 tdny. V praxi se obyejn vtina lid zam na t i n k t u r u z mty peprn. Ta vak asto psob pote, take paradoxn teprve pot zanou uvat m t u kadeavou. Z ady receptur, velice bohat, uveme alespo nkter. Na poslen laktace: Vrchovatou ajovou liku pelijeme lkem vac vody a 5 minut nechme vyluhovat. Precedme a pijeme denn 3 a 4 lky, ale posledn nejpozdji ne do 17. hodiny, protoe hroz nespavost. Pro desinfekci rukou byl dve vyrbn spolehliv bylinn ocet: Po 30 gramech rozmarny, tyminu, alvje, mty kadeav a pelyku obecnho, 1 ajov lika hebku, 2 strouky esneku a mal tyinka skoice. Ve nalome a nechme 8 a 10 dn macerovat, pak precedme, ve dobe vylisujeme, pes paprov filtr profiltrujeme a pidme 30 g kyseliny octov (z lkrny) pro konzervaci. Skladujeme v lhvi a podle poteby nalijeme na ruce po jejich umyt. Pro povzbuzen jatern funkce: Sms mty kadeav a hoce, po 1 ajov lice od kadho pelijeme lkem vac vody, nechme 10 minut vyluhovat a precedme. Pijeme po likch pes cel den. Pi menstruanch bolestech ukliduje bolest, ale i kee nsledujc nlev: Po 1 ajov lice mty kadeav a meduky pelijeme lkem vac vody a nechme 6 a 10 minut vyluhovat. Pi obtch vypijeme lek nlevu, nikdy vak veer.
10)

9)

) Univerzln aj pro podporu innosti zavacho stroj, tedy i ltkov vmny: na mty kadeav 100 g na epku 50 g na ekanky 50 g na tezalky 25 g kvt h e m n k u mskho 25 g Pipravujeme a podvme jako bylinsk aj, obvykle asi 0,75 litru (tikrt denn 0,25 litru, ped jdlem). 94

95

MATA PEPRNA
MTAPEPRN elehluchavkovitch (Lamiaceae) MENTHA PIPERITA L. Mta pieporn (s) e Pfefferminze (n) Peppermint (a) Menthe poivre (f) Menta piperita ()

Mta peprn je trvalka s drevnatm oddenkem a vysokmi, tyhrannmi, lysmi a ochlupenmi lodyhami, dorstajcmi vky a 3 A metru. Vechny listy m dlouze apkat, kopinat, zubovit, lodyhy nahoe vtven. Lichopesleny kvt ve vrcholovm, hustm, podlouhlm lichoklasu, koruny kvt starorov a nafialovl barvy. Plodem jsou vejit tvrdky. Cel rostlina von mentolem. Mta peprn je kencem mty vodn a mty klasnat. V prod se vyskytuje spe vjimen, obvykle pobl mst, kde bvala dve pstovna. Nejblim pbuznm druhem mty peprn je lesn m t a dlouholist (Mentha longifolia L.). Pedmtem sbru je pedevm list (Folim menthae piperitae), ppadn kvetouc na (Herba menthae piperitae), sbran zpravidla na potku kvtu v ervnu a srpnu, nejlpe kolem dest hodiny dopoledne.
4) 3) 2)

X)

Hlavn innou ltkou je mentolov silice (s mentolem a jeho estery), dle zde nachzme menton, sabinen, mentofuran, piperiton a konen tsloviny, hoiny a flavonov glykosidy. innost a smr pouit drogy uruje pedevm mentol svmi silnmi antiseptickmi vlastnostmi. Mstnm drdnm citlivch receptoru vyvolv pocit chladu, kter je schopen pekrt slab nepzniv podnty jako napklad porn svdni. Tohoto efektu je mono eln vyut vnitn i zevn. 96 97
5)

Mta peprn

Droga v r a z n t l u m n a d m n a keovit bolesti v trvicm stroj, zlepuje trven a pzniv ovlivuje funkci lunku. Mrn sniuje krevn t l a k a mrn stimuluje centrln nervovou soustavu. P i k a t a r u hornch cest dchacch m e m e s spchem vyut aromaterapii, tedy formu inhalace. Vrazn se osvdily rovn mtov koupele, a to pi psychick labilite, pi r e v m a t i s m u a p i nkterch konch onemocnnch. Bnou lkovou formou je nlev, osvdil se i bylinn b a l z m a Kloudv homeopatick aj v potencch U 3 a U 5 . Pokud se provdme inhalace, nemla by jejich doba pekroit 10 m i n u t . Pro mtov koupele nen n u t n vysok koncentrace, take pprava me bt sporn. Na koupele rukou nebo nohou posta obvykle tzv. m a l hrst, tedy mnostv, k t e r se vejde do dlan bez prst. Bnou dvkou t i n k t u r y je 40 k a p e k pro jednotlivou dvku, Uvme-li koncentrovanou silici, posta dvka 3 a 5 kapek, doporuujeme vak radji silici p e d e m edit destilovanou vodou. M t a p e p r n je tedy naprosto nevhodn pro dlouhodob uvn, zvlt p a k pi podvn vych dvek. Psob toti j a k o m r n celkov a n e s t e t i k u m , ale t a t o j i n a k k l a d n vlastnost se poslze projevuje poklesem citlivosti organismu vi j e m n m u psoben bylin. Z tohoto dvodu doporuujeme m t u peprnou mchat pedevm do sms. P i predvkovan se mohou toti objevit toxick projevy prov z e n vznikem pocitu oklivosti, celkovou ochablost a keemi. Mon je rovn vznik alergie na mentol, k t e r m e m t i velmi bouliv prbh. Zvlt dti jsou na m e n t o l velmi citliv. Arabov velmi r d i pij pro povzbuzen prav zelen aj s pms 5% m t y peprn. Na udren tlesn kondice doporuoval svtoz n m M a u r i c e Messegu z v o d n k m T o u r de F r a n c e popjen nlevu, pipravenho ze 6 petek m t y a ze 3 petek listu rozmarnu na 1 litr aje. petka je mnostv, k t e r m e m e uchopit t e m i prsty. Stejn a u t o r ml velk spchy v boji proti frigidit a impotenci se sms 2 petek m t y peprn a 1 petky saturejky na sklenici blho vinnho stiku, podvanou formou nlevu. 98
8) 7) 6)

M t a p e p r n jako t m nejastji uvan liv bylina slou i pro vrobu homeopatickch ppravk, k t e r jsou n a k o n e c v mnoha ppadech vhodnj svou m e n razanc inku. Surovinou pro homeopatick zpracovn je list kvetouc rostliny. List se t r h nejlpe dopoledne mezi destou a jedenctou hodinou a zpracovv podle 2 nebo 3 (podle obsahu vody) lihem 80%. Zk l a d n esence se p a k ed lihem 40% do potence D3. Obecn se uv potence D3 s dvkovnm 3 k r t denn 8 kapek, ped jdlem, po dobu 7 tdn. Uvme ji hlavn pi potch, kde m t a jako takov p o m h , ale n e m e bt pouvna samostatn, tedy pi nadmn, zavacch potch, kech v zavacm t r a k t u , ale t a k pro zlepen funkce lunku. Mta peprn m obrovsk rozsah pouit, a proto vybrme jen nkolik zajmavch nvod: Zpach z st odstranme sms mty peprn, hemnku a alvje. Hrst smsi dme do 0,5 litru studen vody a pak zahejeme a nechme 5 minut velmi opatrn vait, nechme krtce vyluhovat a precedme. Kloktme alespo 2krt denn a obas vyplachujeme sta. Pi nervov krizi se uklidnme nlevem ze smsi: Po 1 ajov lice mty peprn, meduky a podrcenho anzu pelijeme lkem vac vody, nechme 10 minut vyluhovat a precedme. Je-li poteba, pijeme 1 lek oslazen medem, jinak bhem kritick doby 3 lky denn mezi jednotlivmi jdly. Pi zntu dsn vcekrt denn vyplachujeme sta nlevem z mty peprn nebo i alvje. Ped spanm provdme jemnou mas dsn. Otekl a unaven nohy oetme koupel, do kter dme nlev z mty peprn. Hrst list mty peprn pelijeme 1 litrem vac vody a pikryt nechme 15 minut vyluhovat a pak precedme. Doba koupele m bt asi 10 minut. Prek, uvan denn 1 a 2krt na piku noe (ve vod nebo nasypan do jdla), nm udl stejnou slubu jako aj. 99
10)

9)

MATA POLEJ
POLEJ OBECN elehluchavkovitch (Lamiaceae) PULEGIUM VULGARE MILL.
Mta siv (s) e Poleiminze (n) Penny Roval (a) Menthe pouliot () Poleo comn ()

Mta polej je trvalka olysal a plstnat chlupat, siln aromatick. Jej oddenek se upinatmi podzemnmi a listnatmi nadzemnmi vbky, s vystoupavou a pmou lodyhou, dorst vky asi 30 cm. Listy m krtce apkat, zce vejit eliptick, zubat a celokrajn. Fialov, zdka blav mal kvty sed v lab list. Plodem je svtle hnd tvrdka. Mta polej je z naich mt zejm nejteplomilnj. M rda vlhk, tepl stanovit, psit nebo i hlinit, nepli vpnit, mohou bt i slan. V Cechch se vyskytuje spe ojedinle v Polab, na Morav pedevm v Podyj a Pomorav. V esk republice pat, bohuel, k ohroenm druhm, velice se vak hod k pstovn, zejmna ve vinorodch oblastech. Pro jej zvltn psoben jsme ji v minulosti jen s obtemi soukrom nakupovali v Jugoslvii. Dov se k n m z Chile a v nkterch lkrnch j e v prodeji. Pedmtem sbru je kvetouc na (Herba menthae pulegii), kter se sbr v ervnu a ervenci, v phodnm lt a do pozdnho podzimu, nejlpe kolem dest hodiny dopoledn, jako vechny druhy mty.
4) 3) 2)

X)

Polej obsahuje pedevm silici s obsahem mentolu, mentonu, terpen a pulagonu, tsloviny, flavonoidy, hoiny, nco pryskyice, organick kyseliny, stopov prvky, neznm glykosid, hesperidin a diosmin. 100 101

Polej obecn (mta polej)

Akoliv psoben poleje se z hlediska ovlivovanch indikac velmi bl psoben mty kadeav, pece jen musme konstatovat urit rozdl. Mta polej psob v daleko irm spektru, ovem jemnji. Vborn je zvlt pi lb dyspeptickho syndromu, snen enzymatick innosti slinivky a na rozdl od obou pedchozch bylin ovlivuje jistm zpsobem i srden innost. Meme ji tak uvat jako mrn vzpruujc prostedek a pro podporu funkce jater a ledvin.
6)

5)

v proto je jej vhodn homeopatick zpracovn. Surovinou pro n je kvetouc na, kter se sbr nejlpe ped polednem kolem jedenct hodiny. Zpracovv se podle 3 lihem 80% a lihem 30% se pak ed a na potenci D4. Obecn se uv v potenci D4 s dvkovnm 3krt denn 8 kapek, ped jdlem. Uv se pedevm pi pornch rmch a nachlazench, pi kali a vech potch s dchnm. Dle pi poruchch ltkov vmny, nervovch potch atd. ) Mta polej byla od starovku velmi uznvanou bylinou s velmi irokm uplatnnm. Zejm z n se vyvinuly nkter jin formy mt, jako napklad mta kuerav. Bolesti a kee v oblasti pnve ukliduje nlev z mty poleje: Pt gram nat se pelije 0,25 litru vac vody, nech se 10 minut ustt, peced se a pije rno a veer, ped jdlem. lek nlevu z mty poleje vypit kad rno zajist lovku erstv a zdrav vraz po cel den. Pchnouc dech odstran nlev z mty poleje pipraven ze stejnch dl vody a vna, uvan po lcch pes den. Mtov sirup, kter odstrauje zavac pote, se vyrb nsledovn: Dv ajov liky naezanch list mty poleje pelijeme 1 ajovou likou alkoholu a 12 ajovmi likami vody a nechme ve jeden den na teplm mst za obasnho protepn vyluhovat. Pak pefiltrujeme a 8 ajovch liek tekutiny smchme s 12 likami cukru. Uvme vdy 1 ajovou liku denn. Pi keovch ilch pomh sms z majornky, bazalky a mty poleje. Ti ajov liky smsi pelijeme lkem vac vody a pikryt nechme 5 a 10 minut vyluhovat. Pijeme 2 a 3 lky denn, po jdle, ne veer. Pi nechutenstv a hubenosti doporuujeme: Rovn ajov lika saturejky, 1 ajov lika mty poleje a 5 hemnkovch kvt se pelije lkem vac vody, 5 minut nech pikryt stt a peced. Oslad se medem a pije se ped kadm hlavnm jdlem.
1Q

Polej pipravujeme pedevm ve form nlevu, aplikovanho obvyklm zpsobem. Polej je ideln bylinou pro samostatn podvn, ale i do sms. V pimenm dvkovn nem prakticky dn kontraindikace a nebyly pozorovny ani vnj nedouc inky. V kombinaci s pravm zelenm ajem jej lze podvat jako posilujc a vzpruujc prostedek. V takovm ppad doporuujeme pomr asi 25% poleje a 75% list ajovnku. Jeho kombinac s listem petrele, nat srdenku zskme vborn srden tonikum; aj je teba dobe osladit medem. Pi kombinaci poleje s kvtem vesu a listem sadce konope (Eupatorium cannabinum L.) doshneme znanho imunostimulanho inku. Podvme formou bylinskho aje asi 0,75 litru denn. Pi vech kladnch incch me bt predvkovan poleje nebezpen, zejmna pi chorobch ledvin s naruenm parenchymem ledvin, ppadn v thotenstv. Polej nen vhodn pro dlouhodob uvn. Polej, yzop a m a t e d o u k a tvo sms, k t e r psob na frigidn eny j a k o afrodisiakum. Pipravuje se s p a e n m smsi, sloen ze stejnch dl, vacm stikem blho vna v mnostv asi 125 a 250 ml. Uv se jednou denn po veei. Mta polej m vechny charakteristick vlastnosti mt, ale mrnj psoben, i kdy i ona me pi predvkovan zpsobit nevolnost a dokonce mdloby. Mimoto je dnes jej vskyt u vzcn, a pr102
9) 8) 7)

103

MATEDOUKA
MATEDOUKA ZKOLIST elehluchavkovitch (Lamiaceae) THYMUS SERPYLLUM L. Materina dka (s) r Feldthymian (n) Wild Thymus (a) Thym serpolet (f) Serpol ()

D Matedouka zkolist je polokek s plazivou lodyhou, na bzi drevnatou, olistnou, zpravidla s koncovm kvtenstvm. Postrann kvetouc lodyhy m tup tyhrann, listy rkovit nebo zce eliptick, pisedl. Drobn kvty jsou v hlavatm kvtenstv, ervenofialov barvy. Plodem jsou tvrdky. Cel rostlina pjemn von; kvete v ervnu a z. Matedouka m v oblib palouky, su strn, louky a pkopy, meze, slunn paseky s vivnmi, neutrlnmi a slab zsaditmi pdami. Rod matedouka" je velmi promnliv a pesn uren je sloitou zleitost i pro zkuenho odbornka. Pro bylinskou potebu vak natst mezi jednotlivmi druhy, poddruhy, odrdami a varietami nerozliujeme. Dbejme vak na ochranu prody, protoe matedouky z voln prody velmi rychle ubv. P e d m t e m sbru je na (Herba serpylli), s b r a n pokud mono na z a t k u kvtu, tedy nejlpe v ervnu, mezi dvanctou a t r n c t o u hodinou. Podle monost pi sbru vyazujeme zdevnatl sti. M a t e d o u k a nabz silinou drogu s o b s a h e m cymolu, thymolu, karvakrolu, linalolu, borneolu, terpineolu, alfa a beta pinnu. Dle zde n a c h z m e tsloviny, saponiny, hoinu serpyllin, flavony a min e r l n ltky. S ohledem na velikou promnlivost rodu jsou ve vtu obsahovch l t e k m a t e d o u k y p o m r n znan rozdly. Droga m pomrn siln antiseptick a dezinfekn psoben, kter lze vyut pi vnitnm i zevnm podvn proti nejrznjm 104 105
5) 4) 3) 2)

Matedouka zkolist

zntm. Je oblbenou soust kloktadel a vplachovch prostedk a m e bt pouita i na obklady. Lze ji aplikovat i pi dyspeptickch potch, vzniklch pi nedostaten sekreci aludench v. Drogu meme vyut i pi desinfekci dchacch cest, pi bronchitid a podobnch nemocech, doprovzench kalem. Svmi tslovinami a dezinfeknm psobenm inn pispv k lb prjm nejrznjho pvodu, vetn prjm infeknch. Dezinfikuje i moov cesty. Vhodnou lkovou formou je nlev, bylinn balzm nebo homeopatick aj dle Kloudy v potenci kolem U 6 . Za nejinnj lkovou formu vak jednoznan pokldme lihovodn roztok. Matedouka poskytuje nlev neobyejn pjemn vn a chuti, take bv nkdy podvna n e m r n dlouho, co jej innost sniuje a vede k n a r u o v n sliznic. V terapeutickch dvkch je vhodn pro dti, star lidi a t a k pro thotn a kojc eny. Predvkovan vak me pivolat otravu doprovzenou ommen m a p o d r d n m ledvin. Pli dlouh podvn znan otup vnmavost organismu a dal pouit je potom m n o h d y neinn. Matedouku meme podvat samostatn i ve smsch. S ohledem na ochranu prody dvme jednoznan pednost podobn psobcmu, ale pstovanmu tyminu. Ve form lihovodnho roztoku m m a t e d o u k a iroce psobc antimikrobiln spektrum, j a k na bakterie grampozitivn, napklad streptokoky a stafylokoky, t a k na bakterie gramnegativn, napklad salmonelly. Chceme-li dezinfikovat trvic stroj, podvme v rmci pitn lby matedoukov lihovodn roztok, pi souasnm provdn matedoukovho lebnho klyzmatu. Na desinfekci moovch cest podvme lihovodn roztok matedouky ve smsi s vesem a r d e s n e m ptam - truskavcem. Homeopaticky se zpracovv erstv kvetouc na matedouky. Trh se nejlpe na zatku kvtu odpoledne mezi tinctou a trnctou hodinou. Zpracovv se podle 3 lihem 90% a dle se ed 106
9) 8) 7) 6)

lihem 30% na potenci D4. Obecn se uv v potenci D4 pi dvkovn 3krt denn 10 kapek, ped jdlem. Aplikuje se hlavn na rzn nervov pote - pro tento el se me pidvat do sms a koupel, a stench nebo i celch, a tak jako desinfekce, pi loutence, pi potch s prostatou atd. Matedouka m velmi irok uplatnn a existuje tak mnoho lidovch recept, a proto uvedeme jen ty zajmavj. Zajmav je postup pro udren pevnch prs: Jedno nebo dv jablka, podle velikosti prs, jemn nastrouhme, prsy oblome a nechme 15 a 20 minut psobit, pot jablka seteme a na prsy opakovanm mrnm poklepem nanme nlev z matedouky. Nlev pipravme tak, e 2 polvkov lce byliny nasypeme do studen vody, pivedeme k varu a ihned odstavme, nechme pikryt 10 minut vyluhovat a precedme. Nanme ho vlan nebo studen a neutrme. Pi plen chodidel na ploskch po dlouhm pochodu nebo bhu koupeme nohy 10 minut v teplm nlevu z matedouky. Hrst byliny dme do 1 litru studen vody, zavame a nechme 10 minut vyluhovat a precedme. Pidvme do koupele. Vlasovou vodu vyrobme podle tohoto nvodu: Osminu kilogramu nadrolen matedouky dme do 0,5 litru octa, krtce zavame a nechme schladnout. Pak pidme 0,25 litru rumu a nechme 5 a 7 dn v lhvi macerovat. Slijeme, bylinu vylisujeme a dobe pefiltrujeme. Vlasovou vodou pravideln pokoku jemn masrujeme. Na pote s prostatou je vborn sms: Dv ajov liky vesu, 1 ajov lika podrcenho anzu a 5 vtviek matedouky pelijeme velkou sklenic vac vody, nechme 10 minut pikryt vyluhovat a precedme. Pijeme lek vdy rno a veer. Na psov opar pouijeme tento nlev: Po 1 ajov lice saturejky a matedouky pelijeme lkem vac vody, nechme 10 minut pikryt vyluhovat a precedme. Pijeme 3 lky denn, mezi jdly.
10)

107

MEDUKA
MEDUKA LEKRSKA
elehluchavkovitch (Lamiaceae)

MELISSA OFFICINALIS L.
Medovka lekrska (s) e Melisse (n) Balm (a) Mlisse officinal (f) Melisa comn ()

1)

M e d u k a l k a s k je t r v a l k a s pmou, asi 3 A m e t r u vysokou, bo-

h a t vtvenou a h u s t olistnou lodyhou. M vstcn, dlouze apkat, t e n k listy eliptickho t v a r u s vroubkovan pilovitm okrajem epele. Bled kvty maj starorov, a n a m o d r a l ndech, n k d y jsou lutav. U s p o d n y jsou do j e d n o s t r a n n c h lichopeslen. Plod e m jsou tvrdky. Cel rostlina pjemn von po citronech. Kvete po t k e m lta.
2)

M e d u k a m svj pvod ve Stedomo, je ovem velmi astm

h o s t e m naich zahrad, kde t a k asto zplauje, v prod n a o p a k j e n vjimen.

3)

Drogou je pedevm list (Folim melissae), p p a d n na (Herba

melissae), s b r a n t s n p e d r o z k v t e m v dob kolem poledne. Naov droga je nejlep, je-li vyrobena pedevm z mladch v r k rostlin, protoe m l a d bylina poskytuje kvalitnj s u r o v i n u ne s t a jedinci. Proto je velmi vhodn k u l t u r u po nkolika letech obnovovat ze semen.
4)

M e d u k a poskytuje silinou d r o g u s o b s a h e m g e r a n i o l u , citrone-

lalu, citronelolu, linalolu a citralu. Obsahuje dle i tsloviny, hoiny, sliz, flavonoidy, triterpeny, organick kyseliny a minerln ltky.
108 109

Meduka lkask

Droga psob sedativn na nervovou soustavu i na vegetativn systm. Uplatuje se pedevm jako vborn gastrosedativum a kardiosedativum, tedy pi aluden a stevn neurze, pi buen srdce, arytmich, v h o d n je i pi nervov vyerpanosti, nespavosti, m r n zkosti a pi lehkch depresivnch nladch. Drogu m e m e dle vhodn vyut pi dyspeptickch poruchch, kter doprovzej n a d m n a keovit bolesti. Droga je v h o d n i v dob t h o t e n s t v a kojen. P i t e r a p e u t i c k c h d v k c h nejsou d n k o n t r a i n d i k a c e a n i vnj nedouc inky. Na z d r a z n n i n k kardiosedativnch volme s oblibou kombinaci se srdenkem, chmelem, kozlkem i vesem. P i aludench indikacch ale kombinujeme m e d u k u s hoinami - k o e n e m andliky, oddenkem pukvorce, listem vachty nebo i k o e n e m hoce. Pi dyspeptickch poruchch pichz v v a h u zejmna kombinace se zemlu, p p a d n s pelykem, ernoblem a estragonem. T u r i a n s k a b y l i n k a M a r i e n k a Polbncov nazvala m e d u k u rojovnk" a od n pochz t a k zajmav recept: Dva hmotnostn dly rojovnku" a po j e d n o m dlu n a t i tezalky a n a t i oanky k a l a m a n dry pelijeme lkem vac vody. Nechme 10 m i n u t vyluhovat a pod v m e 3 k r t d e n n pi a k u t n c h stavech nevolnosti od aludku, spojench s dvenm nebo n u t k n m na dven, a pi vleklch stavech keovitch bolest v trvicm stroj.
9) 8) 6)

5)

toe krom livho inku i pjemn von. Surovinou pro ppravu homeopatickch prostedk je erstv list, kter trhme tsn ped rozkvtem rostliny, kolem trnct hodiny odpoledne. List se zpracovv podle 3 lihem 70%. Dle se zkladn esence ed lihem 40% a do potence D5. Obecn se uv DO (zkladn esence) nebo potence D4, pi dvkovn 3krt denn 9 kapek 14 dn a pak 3krt denn 10 kapek, vdy ped jdlem. Tinktura se uv jako sedatvum proti nadmn, pi nespavosti, onemocnn moovch cest a jako soust nejrznjch sms.
110

M e d u k a j e v d n m objektem h o m e o p a t i c k h o z p r a c o v n , pro-

io) pi pocitech strachu a zkosti psob meduka zvl na uvolnn tchto projev na srdci: Rovnou polvkovou lci medukovch list pelijeme lkem prv uvaen vody a 5 minut nechme pikryt stt. Pijeme lek nlevu po kadm hlavnm jdle. Proti kytavce, zejmna s pocitem kyselosti, si pipravme 1 ajovou liku meduky a V2 ajov liky drcenho anzu, dme je do 1 litru studen vody a pivedeme k varu. Pak nechme 10 minut vyluhovat a precedme. Pije se lek, po jdle a pi potch. Nlev, kter odstrauje kee a mrn pote pi bolestiv menstruaci, si zchystme nsledujcm zpsobem: Po 1 ajov lice meduky a mty pelijeme 1 lkem vac vody a nechme 8 a 10 minut vyluhovat. Pijeme lek nlevu pi potch, ale ne veer. Pi nespavosti doporuujeme nlev: Po 1 ajov lice lipovch kvt, majornky a meduky pelijeme velkou sklenic vac vody a nechme 5 a 10 minut vyluhovat. Precedme a pijeme lek po obd a po veei. Zrove si meme udlat i koupel s medukou: 2 a 4 hrsti byliny dme do 3 litr studen vody, ohejeme a 10 a 15 minut pikryt mrn vame. Nechme 10 minut vyluhovat, precedme a vylijeme do vany s vodou, teplou asi 37C. Ve van leme 15 minut a pak se co nejdve ulome do postele. Medukov vno, je nm v nkolika dnech posl srdce a mozek a vyist hru i dchn, pipravme tak, e do 1 litru blho vna dme 1 hrst listu meduky a nechme dobe uzaven na teplm a tmavm mst 1 den vyluhovat. Pak pefiltrujeme a pijeme 1 skleniku denn. Pipravit si meme i medukov alkohol, a to z 1 dlu meduky, kterou dme do smsi ze 3 dl alkoholu a 3 dl vody. Dobe uzaveme a nechme 2 dny stt na teplm a tmavm mst. Pefiltrujeme a uvme denn 1 polvkovou lci na stejn pote jako ostatn ppravky z meduky.

111

MEDVEDICE
MEDVDICE LIV ARCTOSTAPHYLOS UVA-URSI (L.) Spreng. elevesovcovitch (Ericaceae) Medvedica lekrska (s) (e) Echte Brentraube (n) Common Bearberry (a) Busserole officinal (f) Uva de orso ()

Medvdice liv je polhav, vdyzelen nzk kek, znan rozvtven, se stdavmi, podlouhle opan vej itmi, malmi tuhmi listy, zenmi v apk a celokrajnou epel. hledn, krtce stopkat kvtka se rozvjej v chudch, pevislch koncovch hroznech. Maj pinav blou nebo narovlou barvu a kvetou v kvtnu a ervnu. Plodem je kulat, erven peckovice s pti jednosemennmi pecikami. Medvdice liv je rostlinou podhorskch a horskch kraj, u ns roste pouze v nkolika lokalitch na Kivokltsku a ve Slezsku. S jejm pstovnm se provd pokusy, podomcku se j dobe da na skalkch. Protoe je v esk republice chrnna, dov se pro farmaceutick poteby z Ruska a panlska. Drogou je list (Folim uvae-ursi), kter se sbr po cel rok, nejlpe krtce ped polednem. Nejkvalitnj droga se zsk z jarnho nebo podzimnho sbru. Hlavnmi obsahovmi ltkami jsou fenolick glykosid arbutin, jeho metylov derivt metylarbutin, flavon isokvercetin, hydrochinon, organick kyseliny, tsloviny. Komplex obsahovch ltek m fytoncidn charakter.
5) 4) 3) 2)

1}

Droga psob pedevm jako velmi inn uro-desinficiens pi zntech moovch cest, souasn m i inek moopudn s vylu112 113

Medvdice

liv

ovnm sodnch sol a chlorid. Protizntliv i n e k drogy se uplatuje rovn v trvicm stroj. Aplikace drogy m urit specifika, k t e r se asto zanedbvaj, pirozen ke kod nemocnho. P l n protizntliv innost drogy se m e rozvinout pouze v alkalickm prosted. Pokud m nemocn mo kyselou, je t e b a si ped podvnm aje vzt na piku kulatho noe jedl sody. Droga m u s bt j e m n rozemleta na mal kousky a p a k ji sta n e c h a t pi pprav nlevu asi 20 m i n u t vyluhovat. P o k u d pouvme drogu pirozen velikosti, co jsou obyejn plen lstky (napklad v urologickm aji Spofa), m u s m e dobu vyluhovn patin prodlouit, alespo na 35 m i n u t . Silnj ne aj je odvar, vaen po dobu 2 m i n u t a p a k na 15 m i n u t odstaven k vyluhovn. Nejinnj podobou ppravku z medvdice je lihovodn roztok. Ten se pipravuje z dlouhodob vyluhovanho odvaru. Nkte autoi doporuuj podvat drogu ve form prku, co je sice mon, ale m n inn. Uv se 1 pln mocca lika p r k u 4 k r t denn, ped jdlem. Nedoucm inkem pi masivn aplikaci medvdice m e bt zcpa. P a k m u s m e pejt z odvaru na nlev. J e d n o d u je uvn njak projmav drogy. Medvdicov droga se hod spe k nrazov lb a k u t n c h nebo i chronickch stav, protoe pi jejm dlouhodobm uvn m e dojt k vyluovn c u k r u do moi a n a r u e n j a t e r n c h funkc. Droga n e n v h o d n pro t h o t n a kojc eny. Drogu lze ovem podvat s a m o s t a t n v mnostv asi 1,5 litru aje d e n n , nejlpe ve 4 dlch dvkch. Me se uvat i ve smsch, n a p k l a d s listem brusinky, n a t zlatoblu, k o e n e m petrele nebo celeru.
8) 7) 6)

Medvdice je sice bn homeopaticky zpracovvan bylina, ale u ns je chrnna, proe je vroba esence z erstvch list prakticky nerealizovateln. Meme vak zpracovvat list suen, pochopiteln s ponkud menm inkem, kter je ale v praxi skoro neznateln. List se nakrj nadrobno a zpracovv se podle 4 lihem 70%. Zkladn tinktura Dl se dle ed lihem 35% a na potenci D4. Tinktura se vtinou uv do sms. Samostatn obecn podvn je v potenci D4 s dvkovnm 4krt denn 9 kapek, po jdle, po dobu 2 msc. Uv se tm vhradn pro ovlivovn funkce moovch orgn a cest, ppadn tak jako soust tinktur proti cukrovce. Uveden doby uvn je nutn dodrovat. 10) pft z n t u moovho m c h e a moovch cest d m e 15 g r a m list do lku studen vody (300 ml), zahejeme k varu a mrn vame 7 a 8 minut nebo a zstane asi 240 ml. Odstavme, nechme 10 minut vyluhovat a precedme. Pijeme 3krt denn, ped jdlem. Proti ledvinovm kamenm, psku, zntu sliznic moovho mche, moen krve atd. se velice osvdil prek z list medvdice. Bere se 3krt denn na piku noe, ped jdlem. Amerit Indini kmene Cheyen uvali aje z list medvdice pi nprav vykloubenin, jin kmeny napklad proti pohlavnm chorobm. Suen listy medvdice tak pimchvali do tabku, vzniklou sms, nazvanou kinnikinnick", pouvali i kolonist.

9)

Poslme-li obyejn urologick aj Species urologicae planta pdavkem 1 ajov liky medvdicov tinktury vlastn vroby na 0,3 litru aje, zvme jeho innost dva a tikrt. 114 115

MERLIK
MERLK VEDOBR CHENOPODIUM BONUS-HENRICUS L. elemerlkovitch (Chenopodiaceae) Mrlk dobr (s) (r) Guter Heinrich, (r) Dorf Gnsefuss (n) AU Good Henry (a) Bon Henri chnopode (f) Buen enriques ()
1}

Merlk vedobr je t r v a l k a s p m o u nebo vystoupavou lodyhou,

dorstajc vky V2 a 3 A m e t r u a s epovitm oddenkem. Trojhelnkovit listy jsou p o m r n velk, a p k a t , na bzi hrlovit, celokrajn. Kvty jsou uspodny v klubkch v koncovm lichoklasu, n a h o e bezlistm. J s o u n e n p a d n bylinn barvy. Plodem jsou naky. Merlk vedobr je pleveln rostlina rostouc p e v n pobl lidskch p b y t k od nin a po h o r s k psmo. M r d a h u m u s o v i t o u p d u , b o h a t o u na dusk. P o n k u d odlin, ve voln prod esk republice ji vyhynul merlk liv (Chenopodium a n t h e l m i n t h i c u m L.) byl pouvn pedevm proti s t e v n m p a r a z i t m , j a k nakonec napovd i jeho latinsk nzev.
3) 2)

P e d m t e m s b r u j e k o e n (Radix boni-henrici), s b r a n n a j a e

n e b o n a podzim, a t a k kvetouc na ( H e r b a boni-henrici), s b r a n od ervna do konce s r p n a , n k d y i z, nejlpe mezi t r n c t o u a estn c t o u h o d i n o u odpoledne.

4)

Droga je mlo prozkoumna, obsahuje saponiny, slizy, tsloviny,

minerln ltky, organick kyseliny, flavonoidy, histamin a dal ltky.

5)

Listy meme podvat syrov nebo upraven podobn jako peMerlk vedobr 117

nt, kter ostatn pat do stejn eledi. Jsou bohatm zdrojem vitamn a minerlnch ltek. Na meme podvat formou aje jako 116

velmi jemn projmav prostedek, nebo zevn pikldat na nehojc se rny, aplikovat pi hemoroidech i jako prostedek protizntliv. Koen podvme vnitn jako posilujc zeleninovou potravinu, napklad v podob salt. Jako livo uvme spe zevn, erstv strouhan (nebo suen a rozvaen) na podlitiny a jako prostedek zmkujc. erstv na zvyuje tvorbu mateskho mlka, podv se proto tak jako vivn pce pro dobytek. Koen je dobrm veterinrnm lkem proti kali, zejmna u ovc. Pokud nepodvme bylinn produkty z merlku syrov, volme nejbnji formu krtce, asi 2 minuty vaenho odvaru. Drogu meme podvat pedevm ve smsch. Nejsou znmy dn nedouc inky ani kontraindikace. Jde o prastarou, ale msty a do souasnosti uvanou potravinovou bylinu. V modern medicn se nkdy vyuv tak merlk vonn (Chenopodium ambrosioides L.), a to podobn jako merlk liv, tedy proti stevnm parazitm. S ohledem na pomrn vysokou toxicitu tto drogy je ovem velice diskutabiln jej podvn formou nlevu (0,5 g na sklenici) a dv se zpravidla pednost podvn ist silice (Oleum chenopodii), obyejn v kapslch po 0,5 a 1,0 ml ve tech a tyech dvkch. Podv se po dvou a tech hodinch, podle druhu parazit, maximln jednotliv dvka je 0,2 ml. Jsou na n citliv zejmna krkavky. Psoben drogy se velmi bl psoben merlku livho. Merlkov kaovit obklad udl jakousi masku", kter pomh k zmken a pozdjmu odlupovan psoriatickch loisek. Pikldme je vdy asi na pl hodiny. I kdy homeopatick zpracovn merlku je pinejmenm nezvykl, nen samoeln nebo dokonce zbyten. Pedevm tm, e psob znan povzbudiv a zvl vydatn ukliduje. Nesmme zapomenout na to, e jeho obsahov ltky jsou jen velmi nedokonale prozkoumny. 118
9) 8) 7) 6)

Surovinou pro homeopatick zpracovn je kvetouc na, ppadn jen listy kvetouc nat, trhan nejlpe brzy rno kolem devt hodiny. Zpracovvaj se podle 3 lihem 90% na zkladn esenci DO, dle se ed lihem 30% na potenci D3. Obecn se uv v potenci D3 s dvkovnm 3krt denn 10 kapek, ped jdlem. Me se uvat stle. Aplikuje se jako stimulans a neurotonikum, ale tak jako projmav prostedek, dle pi bronchitde a prav krevnho obhu. Pi zntu sliznic, hlavn bronch, a pi hemoroidech doporuujeme 1 polvkovou lci nat pelt sklenic vody, nechat pejt varem a pak na 10 minut odstavit a pecedit. Pijeme 3krt denn lek, ped jdlem. Pi anmii na ale pedevm mlad listy spolu s listy mty peprn v pomru 2:1 rozmixujeme a vytlame z nich vu. Merlk me bt pouit i samostatn. Uvme 5krt denn 1 ajovou liku vdy ped jdlem, po dobu 14 dn. vu musme skladovat v chladnice pi teplot asi 5C.
10)

119

MERNICE
MERNICE ERN elehluchavkovitch (Lamiaceae) BALLOTA NIGRA L. Balota ierna (s) e Schwarznessel (n) Black Herohoud (a) Ballote ftide (f) Marratio fetido ()

Mrnice ern, z v a n t a k ed nebo edivka, je t r v a l k a mkce c h l u p a t a vlnat, zcela vjimen lys, s p m o u nebo ikmo vystoupavou lodyhou, dorstajc obyejn vky 3 A m e t r u . Doln listy j s o u dlouze a p k a t , podlouhle vejit, na bzi klnovit a srdit, h r u b vroubkovan. Horn listy jsou a p k a t j e n o m krtce, jsou piat a pechzej v listeny, v pad s kratikmi listnatmi vtvk a m i . P y s k a t kvty jsou erven fialov, z d k a blav, s obma pysky zevn ble vlnatmi. Plodem jsou ern tvrdky.
2)

1)

Mrnice e r n je p o m r n hojn rostlina vlhkch, vyhvanch

s t r n , lesnch l e m a pastvin. Je to rostlina spe teplch oblast a k d e se j e d n o u uchyt, tko ji d o s t a n e m e pry. N k d y bv pstovna, h l a v n j a k o medonosn, ovem nepjemn zapch. V odbornch kruzch je nkdy pezdvna ernm jablenkem".
3)

D r o g o u bv list ( F o l i m ballotae), s b r a n t s n p e d k v t e m ,

t e d y v ervnu, p p a d n cel kvetouc n a ( H e r b a ballotae), s b r a n v ervenci a srpnu. Sbraj se mezi trnctou a estnctou hodinou odpoledne.
4)

Hlavnmi innmi ltkami jsou flavonoidy, dle tsloviny, sili-

ce, hoiny, kyselina jablen, gallov, pektin atd. Rostlina je po tto strnce velice mlo prozkoumna a proto i zdka vyuvna.
5)

Droga (tak Herba marrubii nigi) psob sedativn, uvoluje Mrnice ern 121

svalov kee a napt. L aluden neurzu a pomh pi kine120

tzch, tzn. pi cestovnch potch z dopravnch prostedk. Me se j ovlivovat i thotensk zvracen. Takt ji m e m e pout pi psychogenn podmnnm p a t n m zavn. Zevn je od n e p a m t i uvna na obklady pi dn, kloubnch potch, ischialgich apod. Obvyklou lkovou formou je nlev, podvan v bnch dvkch. V nkterch ppadech je vhodn pedevm tinktura, uvan v dvce 2 a 3 gramy denn, co odpovd 100 a 150 ml za den. P i aplikaci drogy nebyly pozorovny dn nedouc inky, s vjimkou osobn nesnenlivosti dan nepli vbnm aroma rostliny. Nejsou znmy ani kontraindikace. Droga pat k m n z n m m a mlo pouvanm rostlinnm prostedkm. S ohledem na jej zcela m i m o d n pach ji bn nedoporuujeme do sms a d v m e pednost s a m o s t a t n m u pouvn, i kdy k jejmu pidvn do sms n e n j i n a k nmitek. Nejpijatelnj aplikace se ale pece j e n nabz v podob t i n k t u r nebo lihovodnch roztok. Protoe edivka je velice hojn a t a k inn, doporuujeme jej vyuvn jako innho prostedku do protirevmatickch, protidnavch a uklidujcch koupel rukou i nohou. Vhodou je, e se m e pipravovat j a k z erstvch, t a k i suench bylin. S ohledem na skuten m i m o d n zpach erstv i suen byliny a na jej rovn m i m o d n liv vlastnosti je daleko vhodnj jej zpracovn na homeopatick prostedek. Vchoz surovinou je erstv list, sbran tsn ped rozkvtem byliny, nejlpe brzy rno do devt hodiny. Zpracovv se podle 2 lihem 80% a dle se ed a do potence D4 lihem 40%. Obecn se pouv potence D4 s dvkovnm 3 k r t d e n n 10 kapek, ped jdlem. Uv se tradin proti hypochondrii a vbec jako nervinum, zevn ji p a k p i d v m e do sms urench k obkladm proti revmatismu, ischiasu apod. Je to bylina mlo prozkouman, pedevm z hlediska ltek v n obsaench, take z n m e j e n jej u p l a t n n tradin a p a k experim e n t l n ve spojen s jinmi bylinami. 122
10) 9) 8) 7) 6)

T i n k t u r a z leuzei me u citlivch jedinc nkdy msto poslen a povzbuzen vyvolat rozruen, nespavost a tes, tedy stavy, k t e r u normln citlivho lovka vyvol a pi vtm predvkovan. Pidme-li k 8 5 % t i n k t u r y z leuzei 15% t i n k t u r y z mrnice, odstranme tento negativn vliv. Sms t i n k t u r spolehliv psob ve smyslu hlavnho inku leuzei.

123

MERUKA
MERUKA OBECN ele rovitch (Rosaceae) ARMENIACA VULGARIS LAM. Marhua obyajn (s) e Aprikose (n) Apricot Tree (a) Abricotier commun (f) Albericoquoro ()
1)

M e r u k a obecn je kek nebo m e n stromek, dorstajc vky

do 5 m e t r . M l a d vtve i listy jsou ervenav, listy a p k a t , okrouhle vejit, pilovit, zapiatl, na lci leskl. Kvtn k o r u n a bl nebo bled rov. Plodem je k u l a t peckovice o p r m r u od 4 do 7 cm, plstnat, lut oranov a naervenal, pecka okovit, hladk, pi h r a n se t e m i r h a m i .
2)
< :

M e r u k a je s t r o m pstovan v teplejch oblastech, jej vskyt asto odpovd m s t m , ve kterch se pstuje v i n n rva. Pouvanou st jsou pedevm zral plody ( F r u c t u s a r m e n i a D u i n a p l o d obsahuje p e d e v m cukry, dle o r g a n i c k kyseli-

3)

ceae), zdka kvty nebo listy (Flos et folim armeniaceae).

4)

ny, vitamn A, vitamny skupiny B, vitamny C, PP a adu tkavch ltek. Semena obsahuj a 50% oleje a glykosid amygdalin, ze kterho se me uvolovat kyanovodk. Proto varujeme ped povnm semen ve vtm mnostv. Listy obsahuj pedevm tsloviny, kvty obsahuj jist mnostv flavonoid. Zajmavosti je skutenost, e obsah nkterch prvk, pedevm eleza, se suenm podstatn zvyuje. Proto suen plody meruky pat k nejlepm zdrojm eleza, a tm i zvyuj hladinu hemoglobinu.
5)

erstv plody povzbuzuj chu k jdlu, blahodrn psob na

srden cvn systm, ale pedevm na krvetvorbu. Za prokzan 124 125

Meruka obecn

lze mt i pzniv vliv na innost jater. Meruky tak mrn sniuj krevn tlak. Mimoto vysok obsah provitamnu, ze kterho se za uritch podmnek tvo vitamn A, podporuje zrak a pomh udrovat dobr stav pokoky. Meruka m i jist vliv protirevmatick. Bylin Messgue dokld, e meruky vaen v oleji zastavuj prjem. Stejn autor uvd, e odvar z plod lze pout k obkladm pi bolestech nosu a u. Sedac koupel z tohoto odvaruje vborn pi bolesti zpsoben zancenmi hemoroidy. ist merukov va, nanesen na obliej asi na pl hodiny, je vbornm kosmetikem pro zjemnn a z vlnn pleti. Pro ten el se me pout i merukov dr. P r o lbu se uv 3 k r t d e n n 100 a 125 ml vy z plod nebo odpovdajc mnostv plod samch. Lba m u s t r v a t alespo 3 tdny. Odvar pipravujeme asi ze 100 g nakrjench erstvch plod na 1 litr aje. Lba m e r u k a m i n e m nedouc inky, a n i k o n t r a i n d i k a c e . Z pochopitelnch dvod se m e r u k y nepouvaj do sms. Merukov list meme pidvat do koupel proti bolestem ze zancench hemoroid. Merukov kvt je obas vyuvn jako korigens vzhledu ajovch sms, kdy se vyuv i jeho mrnch protizntlivch vlastnost. Svho asu byl pms oblbenho brnnskho aje muzyuk", ale v souasn receptue jinak tradinho aje se u neobjevuje. Tento aj se podv pedevm pi lunkovch potch. Z pochopitelnch dvod se dn homeopatick prostedek z meruky nepouv. Ne proto, e by to nebylo mon, ale spe proto, e efekt vroby by rozhodn nebyl adekvtn jej pracnosti, a to pi inku, kter se d nahradit jinm prostedkem. Naproti tomu, my sami vyrbme homeopatickou tinkturu jako zklad dalch specilnch prostedk pro pravu krevnho obhu a pro funkci krvetvornou. Pro ten el slou jako zklad suen meruky, dlouho skladovan, a dojde k jejich tmavmu zabarven. Pak se materil pokrj 126
9) 8) 7) 6)

nebo pomele na mlnku na maso a dle zpracovv podle 3; v podstat jde o zvltn postup. Uv se zsadn lh 90%. Zkladn esence se dle ed na potenci D3 lihem 40%. Tato potence slou jako zklad pro vrobu tinktur, triturac nebo mast. Tyto produkty pak slou bu k pm aplikaci nebo pro vrobu dalch prostedk, napklad tablet. Vznikl tinktura se me samozejm pouvat i pmo. Obecn aplikace je v potenci D3 s dvkovnm 3krt denn 30 kapek, ped jdlem. Uv se pro pravu krevnho obrazu, ale hlavn pro zven krvetvorby, protoe m velk obsah eleza a dalch potebnch prvk. Optimln doba podvn je 21 a 28 dn. Meruka slou tak jako prostedek pro zven chuti k jdlu. Nvod je velmi jednoduch, sta ped obdem a vee snst jen 2 a 3 meruky, ale ne vce. Meruky jsou tak prostedkem pro tvorbu krve, a to velmi silnm. Suen toti obsahuj, jak ji bylo ve eeno, znan mnostv organickho eleza. Meruky vak mus bt erstv suen, aby obsahovaly i dostatek vitamnu C, konzumujeme asi 15 gram 4krt denn, po dobu minimln 14 dn. Jsou jednm z nejlepch protianemickch prostedk.
10)

127

MESICEK
MSEK LKASK
ele hvzdnicovitch (Asteraceae)

CALENDULA OFFICINALIS L.
Nechtk lekrsky (s) (e) Garten-Ringelblume (n) Pot Mangold (a) Souci officinal (f) Calendula ()

^ Msek lkask je letnika, dorstajc asi p u l m e trove vky, s vetenovitm koenem. M h r a n a t o u , rozvtvujc se lodyhu s pisedlmi listy, k t e r maj celokrajnou epel. Slonokvt kvtenstv se s k l d ze zelenho kalichu, vnitnch rourko vitch a jazkovitch obvodovch kvt t e m n oranov barvy, uspodanch do dvou nebo t k r u h . Plodem je srpovit zkroucen n a k a .
2)

Msek je p s t o v a n bylina, obas zplaujc. Vedle plnokvtch,

t e m n oranovch forem m e m e vidt i kvty svtle oranov a lut, vjimen i bl. Pro farmaceutick ely jsou d n y pedevm t m a v oranov kvty. Drogou je kvt, pesnji eeno obvodov okvtn jazky (Flos calendulae sine calice), p p a d n i cel kvt s kalichem (Flos calendulae cum calice). Sbrme jej od poloviny ervna do konce srpna, n k d y i p o t k e m z, nejlpe k r t c e p e d polednem.
4) 3)

V droze n a c h z m e karotenoidy, silici, triterpenov saponiny, fla-

vonoidov glykosidy, hoinu calenden, kyselinu salicylovou, vitam n C, pryskyice, sliz, lavonoidy, seskviterpen calendin a dal, m n z n m a n e z n m ltky.
5)

M s e k je j e d n o u z nejspnjch livch bylin. P i v n i t n m

p o d v n p z n i v ovlivn innosti j a t e r a lunku; d r o g a se u p l a t n v lb a s t m a t u , kale, pi b u e n srdce, upravuje m e n s t r u a c i , hoj v n i t n i vnj z n t y , m e m e ji u t i p i vedov chorob alud-

Msek lkask

128

129

ku a dvanctnku, zntech stev, Crohnov chorob, ulcerzn kolitid (znt tlustho steva s tvorbou ved). Droga psob t a k mrn sedativn a sniuje reflektorn drdivost, zlepuje prci srdce pi m r n m poklesu krevnho tlaku a psob antibiotick. Je to jedna z mla livek, kter vykazuj kancerostatick efekt i pi normlnm podvn formou aje, zejmna v oblasti trvicho stroj a enskch orgn. Droga hoj un a on znty a lze ji ut i pro ppravu kloktadla stn dutiny. Pestoe jej sedativn psoben je mrn, ovlivuje odolnost nervov soustavy. erstv bylina, jemn naklepan, aby pustila vu, omotan kolem nohou pes noc, m velmi pzniv vliv na keov ly. Obklad musme zafixovat, aby v noci nespadl. Efekt je patrn bhem tdne.
6)

Vhodnou ajovou formou je odvar, pipravovan obvyklm zpsobem, doba varu vak nesm pekroit 1, maximln 2 minuty. Pro vnj uit (klyzma, vplachy pochvy apod.) doporuujeme dvojnsobnou a trojnsobnou koncentraci ne pro vnitn uit.

Msek je jedna z nejoblbenjch bylin i v homeopatii, zpracovv se na celou adu rznch prostedk. Zkladn surovinou je erstv kvetouc na, kvt i s kalichem nebo okvtn lstky t r h a n z erstv byliny. Ned se ci, e by jedna esence byla lep ne druh, protoe kad m sv specifick uren. V kadm ppad se dky homeopatickmu zpracovn zachovvaj obsahov ltky, kter se suenm ztrc. Podle naich zkuenost je nejvhodnj tinktura z kvt (okvtnch lstk). Vyrb se celkem jednoduchou macerac v lihu. Do Vs lhve dme kvty a zalijeme lih e m 90%. Macerujeme 14 dn za obasnho protepvn. Dle edme a do potence D4 lihem 40%. Obecn se uv potence D4 pi dvkovn 3krt denn 8 kapek, ped jdlem. Tinktura se uv vnitn i zevn k obkladm na zhruba stejn pote jako v alopatii. Jej vyuit je velmi irok. Ze irok palety prostedk z msku uvedeme jen nkter. Pi spleninch pouvme nlev z msku na obklady: Asi 20 a 30 gram kvt pelijeme 0,5 litru vac vody a pikryt nechme 10 a 15 minut vyluhovat. Jemn pefiltrujeme a nepli hork pikldme na postien msta. Mskov tinktura, nejlpe s pdavkem arnikov tinktury, je nenahraditelnou pi ranch, u nich hroz znt, erstvch krvcejcch ranch, lb rakoviny, zejmna prs a dlohy, a to vnitn i zevn. Velice jednodue meme tinkturu vyrobit tak tak, e 1 objemov dl kvt pelijeme 10 dly lihu a nechme 14 dn vyluhovat pi obasnm protepvn. Ped pouitm meme tinkturu podle poteby zedit. Tzv. mskov olej zskme, kdy erstv kvty (okvtn lstky) nacpeme do lhve, vzduchotsn ji uzaveme a vystavme na 14 dn na slunci. Kvty pust zlatov oranovou vu - olej, kter se usad na stnch lhve. Do lhve nalijeme lh, ve kterm se olej rozpust nebo po opatrnm vysypn kvt olej jinak konzervujeme. Meme ho pout ve vech jmenovanch ppadech, ale hlavn na vnj rny. Jeho pouitm doshneme maximlnho inku. 131
10)

9)

) Droga je ideln do sms i pro samostatn pouit. Pi jejm uvn se nevyskytuj dn nedouc inky ani kontraindikace. Pprava mskov masti: Roztavme pl kilogramu sdla a do taveniny dme 2 hrsti erstvho kvtu msku s kalichem. Nechme ztuhnout a dme do chladniky. Za 2 a 3 dny znovu roztavme a pidme h r s t erstvch kvt. Nechme ztuhnout a ulome do chladniky. Za dal 2 a 3 dny opt roztavme a pidme h r s t erstvch kvt. V jin ndobce roztavme asi 25 g r a m velho vosku. Bylinnou taveninu precedme pes kovov stko, vyplnn dvma vrstvami gzy a pidme roztaven vel vosk. Do roztaven hmoty vmchme za stlho ohevu na vodn lzni obsah 1 tuby erven" Indulony DEZ a 1 tuby hemnkov masti" nebo Dermazulenu a dokonale promchme, a se vechny sloky spoj. Roztavenou hmotu za stlho mchn aromatizujeme 5 g levandulovho oleje nebo levandulov silice. Vlijeme do kelmku, nechme pomalu ztuhnout, peliv uzaveme a uschovme v chladnu. Dobe uskladnn m a s t m trvanlivost 2 roky. 130
8)

MSNICE
MSNICE VYTRVAL elebrukvovitch (Brassicaceae) LUNARIA REDIVIVA L. Mesanica trvca (s) (s) Einjhriges Silberblatt (n) Satinflower, Moneyflower (a) Monnaie du Pape (f) Lunare ()

Msnice vytrval je trvalka, dorstajc obvykle vky kolem 1 m e t r u . Z plazivho oddenku v y r s t h r a n a t , mlo belav chlup a t lodyha s apkatmi, zubatmi listy, srdcovitho tvaru. Spodn listy bvaj vstcn, vrchn stdav. Kvty jsou nafialovl a fialov. Plodem jsou ploch eule, na obou koncch piat, se dvma nebo i vce semeny. Msnice m v oblib s t i n n m s t a podhorskch les, zalesnn rokle, suov s t r n a pedevm zsadit prosted, n a p k l a d por o s t y Velk F a t r y n a Slovensku. V e s k republice j e c h r n n a a v l k r n c h n e n dostupn. Obas se d o s t a n e na trzch v M a r t i n nebo ilin, kde se prodv pod n z v e m srdenica". N e n pstebn n i k t e r a k nron, pro o k r a s u se asto pstuje pbuzn d r u h msnice ron ( L u n a e r i a a n n u a L.).
3) 2)

X)

Pouvanou drogou je pedevm semeno ( F r u c t u s lunariae), p-

p a d n i list (Folim lunariae). Droga je m l o p r o z k o u m n a . Bylo u n p r o k z n o m a l mnostv alkaloid s l u n a r i n e m a l u n a r i a m i n e m , dle glukoberteroin, kvercetin, kampferol, etn aminokyseliny, stopy silice, olej a p r c h a v ltky.
5) 4)

N a i l i n s k m t r h u j e mono z a k o u p i t p e d e v m listovou drogu, Msnice vytrval 133

kter je nabzena jako kardiosedativum, proti buen srdce a proti nepravidelnosti srdenho rytmu, ale i proti angin pectoris. Jej 132

pouit proti angin pectoris ovem n e m m e oveno. Plodov droga se v kadm ppad pouv jako oven antiepileptikum, uplatuje se i pi lb bolest hlavy psychogennho pvodu, dolovn otesu mozku a jinch poruch mozkov innosti spojench se zchvaty a pi mentlnch poruchch. Pi lb epilepsie doporuujeme podvat 4 lky nlevu z lusk vetn semen. J a k o kardiosedativum a a n t i a r y t m i k u m sta podvat 2 a 3 sklenice nlevu z list (nati) v p r b h u dne. J a k o antiepileptikum, zejmna pi mal dosaitelnosti msnice, mchme drogu pedevm s dobromysl, meme ale pidvat i jmel. Nejlpe se tato sms z drog uplatn v prkovm stavu. J a k o kardiosedativum a a n t i a r y t m i k u m kombinujeme listovou (naovou) drogu pedevm s n a t srdenku, rebrku a tezalky. P i m r n m uvn jsme nepozorovali dn pote, alergick projevy nebo vedlej inky. Listovou drogu m e m e p e d n o s t n podvat formou balzmu, plodovou drogu p a k formou t i n k t u r y . Z cel n a t se s s p c h e m pipravuj koupele rukou nebo nohou pi obhovch potch, jakmi jsou pedevm tachykardie, fibrilace sn, vysok krevn tlak, angina pectoris, snen kvalita cv spojen se vznikem keovch il apod. Msnice je v esk republice chrnna, a proto ji nen mon koupit a je v podstat nedosaiteln. Protoe se vak j e d n skuten o vynikajc lk proti epilepsii, z kterho pi bnm zpracovvn velk mnostv obsahovch ltek vyprchv, bylo by eln se o jeho zajitn vce zasazovat. V souasnosti nen problmem si tuto bylinu opatit mimo eskou republiku. Navc pi homeopatickm zpracovn vystame t m vdy s jedinou erstvou bylinou a neml by bt problm ji tedy zskat. Proto t a k uvdme homeopatickou verzi zpracovn byliny. Vchoz surovinou je erstv kvetouc na. Zpracovv se podle 3 lihem 80%. Dle se ed do potence D5 lihem 30%. T i n k t u r a se 134
9) 8) 7) 6)

m e t a k zhotovit prostou macerac uloenm nakrjen n a t i do lihu. Na by nemla obsahovat vtviky silnj ne 5 m m , ale sam o s t a t n listy t a k nejsou nejvhodnj. Obecn se uv potence D5, 3 k r t denn 10 kapek, ped jdlem, a to pi epilepsii, pi vech nervovch potch (nervinum) a hlavn mozkovch poruchch. Zajmav je, e zatmco o t m vech bylinch jsou alespo jaksi informace, t a t o vzcn bylina zejm zstala na okraji zjm b y l i n k m i nemocnch. Bude to asi t a k tm, e msnice velmi rychle ztrc velkou st innch ltek a tm i celkovou innost. V lidovm litelstv Slovenska je ale populrn hlavn dky proslaven oravsk bylince Drevenkov, k t e r msnic spn lila epilepsie, razy hlavy s nervovmi nsledky a dal onemocnn v tto oblasti. Tyto zkuenosti pevzal a osobn si ovil p a n V. J a n k z Kotian n a d Turcom, kter dal t a k podnt k blimu zkoumn byliny.
10)

135

MODIN
MODN OPADAV eleborovicovitch (Pinaceae) LARIX DECIDUA Mil. Smrekovec opadav (s) (e) Europische Lrche (n) European Larch (a) Mle commun () Laricio ()

Modn opadav (syn. Larix europaea D.C.) je strom, dorstajc vky a 40 metr. M pm, thl, nepravideln vtven kmen s korunou thle kuelovitou a mkkmi, opadavmi jehlicemi. Kvty jsou jednodom, sam vejit kulovit, jednotliv, samic itice jsou krtce stopkat, druhm rokem zrajc a tetm rokem opadvajc. Velikost iek je kolem 5 cm. Semena jsou hnd, leskl a kdlat.
2)

X)

Modn je strom s bnm vskytem po celm zem esk republiky. Drogou je nejastji balzm (Balsamum laricis), zskvan z pryskyice, ale i k r a , devo a vrky vtviek. B a l z m je t a k nazvn Terebinthina laricina. B a l z m obsahuje pryskyin kyseliny, n a p k l a d kyselinu larinolovou, dle silici, t e r p e n t n tvoen h l a v n borneolem, hoiny, glykosid koniferin a dal i n n ltky. K r a obsahuje p e d e v m hojnost tslovin. Drog se vyuv pedevm na inhalace pi kataru hornch cest dchacch a zntu prduek, kra tak jako prostedek adstringentn (svrav), napklad pi koupelch potivch a zapchajcch nohou. Pi inhalacch aplikujeme 20 a 60 kapek balzmu do vrouc vody, inhalujeme 5 a 8 minut, jednou denn. V tch ppadech me136 137
6) 5) 4) 3)

Modn opadav

me inhalovat i 2krt denn. Ke stejnmu elu meme pout i mlad vtviky nebo vrcholky vtviek modnu. Z logickch dvod zpravidla podvme modnov drogy samostatn; pro smsi se nehod. Drogy nejsou vhodn ani pro dlouhodob podvn nebo vt dvkovn, protoe by mohlo dojt k podrdn ledvin. Odvar ze deva, napklad z celch nebo i nasekanch vtviek, me poslouit jako vborn koupelov mdium pi revmatickch potch veho druhu, ale i pi dalch bolestech kloub. Z modnu se vyrb balzm (Terebinthina laricina). Zskv se navrtvnm nebo naevnm kmen, a to vtinou na jae. Pouvn balzmu v ist needn podob nen racionln, protoe neme vyut vech jeho vlastnost a vzhledem k jeho relativn vzcnosti je to i koda. Proto se doporuuje jeho homeopatick zpracovn. Upravuje se podle 6 s pouitm lihu 80%. Prvotn tinktura se ed a do potence D6 lihem 40%. Obecn se uv edn D4 nebo D6 s dvkovnm 3krt denn 9 kapek, ped jdlem. Monost pouit je irok, vlastn ir ne v alopatii. Uv se ho na bronchitdu, tuberkulzu plic, nefritidu, hematurii a ledvinov kameny, lunkov kameny a lunkov pote obecn a ischias. M o d n je o d e d v n a povaovn za rostlinu zvltn a r z n nrody j v r z n c h regionech pisuzovaly j i n o u slu. T a k n a p k l a d je povaovn za rostlinu hasi, protoe podle magick t r a d i c e modnovm lesem ohe n e p r o n i k n e . Vykuovn modnovmi vtvikami chrnilo p e d m o r e m a j i n m i infeknmi epidemiemi. Sezen na
10) 9) 8) 7)

ili elednm lku" proti neduhm vnitnm. I Matthioli si troudnatce viml a napsal o nm: Agaricus pomh velice tce dchajcm. Jesti t prospn pi bicha dmut a vyhn velik zbyten a odporn vlhkosti z vnitnost..." Tato houba je vlastn druh choroe, kter byl asto pouvn jako livka: jako projmadlo, protirevmatikum, pi chronickch katarech hornch cest dchacch, bronchitde, pro podporu trven a byl tak soust proslulho lku Elixrm ad longam vitam neboli elixru dlouhho it". Jeho hlavn inn ltka, agaricin, je bl krystalick prek bez zpachu. Chemicky to je kyselina acetylcitronov, kter se svm inkem bl atropinu a vlastn tedy psob jako parasympatikolytikum. Uval se hlavn proti nadmrnmu pocen, zvlt nonmu, ovem velice opatrn, nebo vt dvky jsou nebezpen.

prohtm modnovm prkn pr chrnilo ped vhezem tlustho steva a proti vzniku itnch trhlin a fistul (ptle). Na modnech roste, nebo spe cizopas drevokazn houba verpnk lkask (Agaricum officinales (Vili. ex. Fr.) Donk), dve tak troudnatec modnov (Polyporus officinalis (Villl. ex. Fr.) Fr.). eck filozof Demokritos z Adr o troudnatci hovo jako o domcm,
138

139

MOCHNA HUSI
MOCHNAHUS
ele rovitch (Rosaceae)

POTENTILLA ANSERINA L.
Ntrnk hus (s) s Gnsefingerkraut (n) Silverweed (a) Ansrine (f) Potentila ()

Mochna h u s je trvalka, vyhnjc z o d d e n k u polhav, asi 20 a 25 cm dlouh lodyhy, k t e r se asto znovu zakoeuj. Lichozpeen listy jsou sloeny z lstk podlouhle vejitch, hluboce pilovit zubatch. Listy maj na r u b u stbit lesk a cel rostlinka je pokryta j e m n m i chloupky. Mal lut kvt, sloen z pti k o r u n n c h lstk, v y r s t jednotliv n a dlouhch stopkch. P l o d e m j s o u jednos e m e n n vejit a k u l a t naky. Bylina kvete od k v t n a do s r p n a .
2)

X)

M o c h n a h u s je hojn plevel, rostouc na bezch rybnk, na n-

vsch i n m s t c h mezi dladicemi, na polnch cestch apod. P e d m t e m sbru je na (Herba anserinae), s b r a n v dob zatku kvtu, t e d y v k v t n u a ervnu. Ojedinle s b r m e t a k k o e n (Radix a n s e r i n a e ) na podzim v z, jnu a listopadu.
4) 3)

D r o g a obsahuje p e d e v m k a t e c h i n o v tsloviny, flavonoidy,

t o r m e n t o l , hoiny, cholin, sliz, o r g a n i c k kyseliny, v i t a m n C a z p r v k znan mnostv lithia. V o d d e n k u byly n a l e z e n y m a s t n kyseliny, m i n e r l n ltky, t o r m e n t o l atd.
5)

D r o g a psob j a k o i n n s p a s m o l y t i k u m , t l u m keovit bolesti,

doprovzejc t formy dyspepsie a lunkov k a m e n y . M protiz n t l i v vliv n a sliznice, pi s o u a s n m omezovn k a p i l r n h o krvcen, p r o t o j e v h o d n p r o lbu k r v a v c h p r j m . P s o b luop u d n a zlepuje t r v e n . M e dobe slouit p r o p p r a v u k l o k t a d e l p i z n t l i v c h afekcch v h r d l e a v s t n d u t i n . P o d o b n p s o b

Mochna hus
141

140

droga i zevn, napklad na zancen kon plochy, hnisav afekce, sliznice apod. Osvdila se tak v lb keovch komplikac pi gynekologickch onemocnnch nebo teba pi bolestiv menstruaci. Bnou lkovou formou je nlev, pipravovan obvyklm zpsobem, podvan podle poteby a 4krt denn po lku. V gynekologii se n m osvdil zejmna homeopatick aj podle Kloudy v potenci U 3 a U 6 . Na potencovn inku pi bolestivch poruchch v zavacm stroj drogu kombinujeme zejmna s h e m n k e m , majornkou, tyminem, koriandrem, medukou, vlatovinkem a h e m n k e m mskm. Pi nechutenstv pidvme zemlu, pelynk, m t u peprnou nebo m t u polej. Pi silnjm nadmn pidvme anz, fenykl, kmn, koen andliky, bedrnk, pukvorec, semeno ernuchy. Ke zdraznn vlivu na lunk kombinujeme mochnu hus s pampelikou, ekankou, jablenkem, zemdmem s koenem omanu. Velmi dobr inky na stevn systm m blzk pbuzn mochny hus, toti mochna stbrn (Potentilla argentea L.). Mochnu hus nebo i dal pbuznou mochnu plazivou (Potentilla reptans L.) meme pipravit i formou bylinnho balzmu, s pdavkem mletho blho pepe. Pidvme ovem jen na piku noe do kad dvky. Droga je vdnm objektem homeopatickho zpracovn. Zpracovv se erstv kvetouc na, a to podle 2 lihem 90%. Zkladn esence DO se pak ed na potenci D3 lihem 40%. Obecn se uv potence D3 pi dvkovn 3krt denn 9 kapek, ped jdlem. Uv se obecn v ensk pohlavn oblasti pi m e n s t r u a n c h potch, vnitnm krvcen, keovitch projevech, kolice aludku a stev atd. Jej terapeutick uplatnn je velice irok. 10) p i svalovch bolestech velmi p o m h sms: J e d e n dl vepovho sdla, pl dlu erstv, pomakan n a t mochny hus a 2 dly ers142
9) 8) 7) 6)

tvho n a s t r o u h a n h o koene kostivalu lkaskho. Ve dobe prom c h m e , m r n zahejeme a pilome na bolav msto. U kolik aludku a zavacho traktu, ale i pi prudkm prjm nebo blm vtoku se pouv odvar z nat mochny hus: Pt gram nat dme do lku studen vody, pivedeme k varu a ihned na 10 minut odstavme a nechme vyluhovat. Precedme a pijeme 3krt denn lek, ped jdlem. Proti kolikm v podbiku je dobr odvar v mlce: Pt gram nat se nech pejt varem a pak 5 minut vyluhovat. Peced se a pije hork 3krt denn, ped jdlem. Prkovan na psob stejn jako aj a uv se speciln pi zvracen krve. Podvaj se 2 pln piky noe nkolikrt denn. Vbornm aludenm ajem je nlev ze smsi mochny hus, fenyklu a kmnu, ve stejnm dlem. Nlev se podv 3krt denn, ped jdlem. Koen mochny hus, upravovn vemi monmi zpsoby, byl vznamnou slokou potravy obyvatel severn Evropy, ale pedevm Eskymk a Indin. Byl typickou potravinou v krajch, kde je o jin druhy potravy nouze. Pes Nov Skotsko a Aljaku se rostlina, pvodem euroasijsk, dostala do severn Ameriky a ila se smrem na jih a po Kalifornii. Jednm z rozhodujcch prvk oblbenosti a kulturnho rozen mochny hus je jej obrovsk ivotaschopnost. Pi hynu hlavn rostliny, napklad spasenm zv, vyrostou na 0,7 a 1,5 metru dlouhch lahounech nov rostliny.

143

MOCHNA STRIBRNA
MOCHNA STBRN elerovitch (Rosaceae) POTENTILLA ARGENTEA L. Ntrnk strieborn (s) (s) Silber-Fingerkraut (n) Hoary Cinquefoil (a) Potentille argente (f) Argentina ()

Mochna stbrn je vytrval bylina vysok 20 a 40 cm s dlouhm, rozvtvenm koenem. Listy m dlanit zpeen, na rubu stbit ed, pokryt chloupky vyplnnmi vzduchem. Listy spodn jsou dlouze apkat a dlanit ptietn. Vy listy maj krtk apk nebojsou pisedl, vtinou jsou ptietn, jen nejhoej jsou trojetn. Na okraji jsou podvinut a dce nestejn zubat. Kvtonosn lodyha vyrst ze stedu pzemn listov rice. Lodyha je siln, pmo vystoupav, naervenal, odstle chlupat. Kvty jsou drobnj, intenzivn lut, koruna je pravideln, sloen z korunnch ptilstk. Kalich je zelen, sloen rovn z ptilstk. Plodem je naka. M o c h n a s t b r n je kencem jinch mochen, jich je okolo dvaceti, zejm ale mochny vystoupav (Potentilla adscendens L.), mochny pm (Potentilla recta L.) a mochny psen (Potentilla arenaria Borkh.). Vyvinula se vak jako samostatn druh. Vyskytuje se jen ve voln prod, vtinou ve spolenosti jinch mochen, a proto se tak pomrn obtn uruje. Nejastjm mstem vskytu jsou such, slunn stanovit, od nin a po pahorkatinu, na mezch, strnch a ve svtlch lesch. Kvete od ervna do jna, ale asto i dle. Sbranou st je kvetouc na (Herba potentilla argentaei). Sbr se odpoledne mezi tinctou a trnctou hodinou. Dve se sbral i koen. 144
3) 2)

1}

Mochna stbrn

145

4)

Obsahov sloen odpovd ostatnm mochnm. Zastoupeny jsou flavonoidy, tsloviny, choliny, histidin, sloueniny glykobetainovho charakteru a mnoh dal. Droga vykazuje specifick psoben zejmna ve stevech, kde zabr od obyejn koliky a po Crohnovu chorobu. Dle najde sv uplatnn pi lunkovch potch, chorobch ledvin a moovho systmu. Nejvhodnj a vlastn vhradn lkovou formou je nlev a odvar. Mn inn, alespo v samostatnm podvn, jsou tinktury, protoe u nich jde hlavn o efekt kontaktn. Pprava nlevu: Dv ajov liky nat pelijeme vac vodou a nechme 10 minut vyluhovat. Pak precedme a 3krt denn pijeme lek, ped jdlem. Odvar zhotovujeme nsledovn: ajovou liku nat dme do studen vody, pivedeme k varu a 5 minut vame pikryt na mrnm ohni. Nechme 10 m i n u t vyluhovat a pijeme 3krt denn, ped jdlem. V obou ppadech se jedn o lbu sliznic aludku, luovod a stev. O vhodch nlevu nebo odvaru se dosud vedou spory. Vedle pitn kry je pi stevnch chorobch vhodn - a nkdy n u t n - podvat lebn klyzmata (viz 1. dl). ) Drogu meme kombinovat s jinmi bylinami, napklad s nat zemlue, kter se aplikuj na lunkov pote. Jako aluden aj se mochna stbrn kombinuje s kmnem, fenyklem a anzem. Nejlep innosti vak doshneme jej samostatnou aplikac. Na specialitou je uvn mochny stbrn vbec. Doporuujeme ji toti na vechny lunkov pote, na pote s moovmi cestami (i ledvinami) a hlavn na vechny choroby stevn a Crohnovu nemoc, napklad sms z mochny stbrn a pryce sladkho nebo mandloovitho pipravme nsledovn: Po 1 dlu z kad byliny, 2 ajov liky smsi na 0,25 litru vody, zhotovme odvar a uvme 2 a 3krt denn lek ped jdlem. aj obohacujeme jet tinkturou z pmelnku blho (Symphoricarpos rivularis Suksdf.) v mnostv 10 a 15 kapek na lek. 146
8) 7 6) 5)

Mochna stbrn, stejn jako vtina bylin proti ledvinovm chorobm, m homeopatick uplatnn hlavn ve smsch. Samostatn podvn homeopatickch prostedk z mochny nem vt vznam, ve smsch je vak jej psoben zcela prokazateln inn. Zkladn surovinou pro homeopatick zpracovn je such kvetouc na. Vzhledem k tomu, e bylina souasn kvete i zraje, jsou pouiteln i jej semnka. Na se zpracovv podle 4 lihem 70%. Vznikl esence Dl se ed na potenci D3 lihem 30%. Uv se tm vhradn ve smsch s jinmi tinkturami napklad z pryce, pmelnku nebo kopretiny imbaby, samozejm v pslun potenci, a to pedevm na vechny pote stevn a pnevn. Zajmav je psoben pi onkologickch onemocnnch dlohy a moovho mche. Tato onemocnn se vesms druhotn projevuj potemi s tlustm stevem, prjmy, zcpami apod. Po aplikaci odvaru z mochny stbrn tyto pote bhem nkolika dn odeznvaj. Uv se odvar: Dv ajov liky drogy se pelij studenou vodou, zahej k bodu varu a 3 minuty na mrnm ohni va. Pak se na 15 a 20 minut odstav a nech vyluhovat. Pije se vlan, 2 a 3 lky denn, po dobu maximln 5 tdn. Doba pit odvaru jinak omezena nen, uv se opakovan pi nznaku pot, inek se dostavuje za 4 a 5 dn. Bylo by velice vhodn a zslun zat mochnu stbrnou pstovat. Nen to nikterak obtn kol, protoe bylina nevyaduje zvltn pi, dobe se rozmnouje a dv i dv rody" za rok. Jej odbyt by byl na dlouh lta zaruen. Vzhledem k dnenmu stavu byliny v prod hroz jej pln vymizen.
10)

9)

147

MORUE
MORUOVNK BL
elemorusovnkovitch (Moraceae)

MORUSALBAL.
Morua biela (s) (e) WeiBe Maulbeere (n) Mulberry Tree (a) Morier blanc (f) Moral blanco ()

Moruovnk je vce druh, ale nejrozenj jsou moruovnk bl, moruovnk ern (Morus nigra L.) a moruovnk erven (Morus rubra L.). Moruovnk bl je strom s tenkmi, hladkmi vtvemi. Listy m tenk, vejit na lci, hladk, plodenstv jsou velk 10 a 25 mm, blozelen nebo naervenal, sladk. Plodem jsou drobn naky uvnit dunatho plodenstv. Moruovnk ern je strom s vtvemi silnmi a drsnmi, tmav fialov plodenstv, velk 20 a 25 mm, pipomn trochu ostruiny. Listy m tuh, iroce vejit, na bzi srdit. Naky srstaj, jako u vech moruovnk, ve sloit plodenstv, jsou dunat a zpravidla jedl, lahodn chuti. Moruovnk erven je strom s lysmi vtvkami, listy m v mld na rubu plstnat, plodenstv na dlouh stopce, ve zralosti erven a nakysl chuti. Moruovnk trnavsk je strom vznikl kenm moruovnk ernho a ervenho. Moruovnky jsou stromy k nm zavleen, dnes vhradn pstovan. Moruovnk bl slou svmi listy jako pastva bource moruovho. Ostatn druhy maj plody, kter se sbraj pro dal zpracovn, a to v hlavnch letnch mscch. Drogou je plod (Fructus mori), zdka list (Folim mori), jen sbrme v dubnu, kvtnu, ervenci a srpnu. Dosud nen jasn, kdy m 148 149
3) 2)

1}

Moruovnk bl

nejvt obsah innch ltek, protoe vechny termny sbru maj opodstatnn. Plody obsahuj mnostv cukru, organick kyseliny, pektiny, minerln ltky aj. V listech byly nalezeny minerln ltky, zvlt vpnk (uhliitan vpenat), adenin, aminokyseliny, tsloviny, hoiny, glukza a tak m. Plody slou jako mrn projmav prostedek, podporuj odkalvn, zlepuj ltkovou vmnu. Listy se mohou pout jako antidiabetikum pi cukrovce II. typu a psob tak adstringentn (svrav), napklad pi omvn ran, brcovch ved apod. Plody podvme erstv nebo formou livho sirupu v bn dvce kolem 3 gram a tak formou sterilovan vy (na 1 litr vy pidvme 250 ml pramenit vody a vu z jednoho citronu) v dvce obvykl pro ovocn vy (viz I. dl). Plody je mono i suit a p a k z nich pipravovat nlev. Pi pprav list dvme pednost krtce, asi 2 minuty vaenmu odvaru. Plodovou drogu obyejn podvme samostatn. Listovou naopak spe potencujeme jinmi drogami, abychom zvili jej inek. Napklad pi antidiabetickm nasazen listy mchme s koenem a listem pampeliky, s listem borv, s fazolovm luskem apod. Drogu je mono podvat i v thotenstv a pi kojen. Nejsou znmy kontraindikace ani vnj nedouc inky, samozejm pi rozumnm dvkovn. Pejeden syrovmi plody me vyvolat prjem, ppadn nevolnost a n u t k n na dven. ajov sms p i pomocn lb snen enzymatick funkce slinivky bin: list ern morue 100 g koen bedrnku 50 g koen andlky 50 g k m n koennho 30 g fenykl 20 g 150
8) 7) 6) 5) 4)

Pipravujeme jako bylinsk aj a pijeme po doucch pes den v celkov dvce asi 0,75 litru. V homeopatii se uplatuje moruovnk takt, ale pouze jeho list. Bn se pipravuje roztran ppravek z erstvho listu, nazvan Teep, kter se uv podobn jako alopatick ppravky. Listy se sbraj v ervenci a srpnu, nejlpe mezi trnctou a estnctou hodinou. Zpracovvaj se bu roztrnm nebo klasickm zpsobem podle 3 lihem 90%. Dle se ed lihem 30% a do potence D5. Obecn se uv potence D4 s dvkovnm 3krt denn 7 kapek, po jdle. T i n k t u r a se uv hlavn pro regulaci krevnho cukru, pomocn pi cukrovce a pak pi vech onemocnnch slinivky. Listy se mohou uvat i suen, bud pmo a nebo ve form prku. Podvaj se 3krt denn 1 a 2 gramy prku, po jdle, ne vak vce ne 5 g r a m za den. V naich podmnkch nen bohuel obvykl ovoce moruovnku jakkoli zpracovvat, take chutn, sladk plody kon obyejn pod botami chodc. Pitom je mon pouvat pi jeho zpracovn a konzervovn vechny mon zpsoby. Vbornou vu meme zskat napklad tmto zpsobem: Litr vy z moru, 0,3 litru pramenit vody, 800 g cukru a vu z 1 citronu rozpustme, smchme a ulome v chladnu. Vhodnm a velice jednoduchm vrobkem je va nebo spe sirup: Do velk zavaovac sklenice ukldme stdav vdy j e d n u vrstvu moru a jednu vrstvu cukru (mouku nebo pskov). Hotov sirup se konzervuje jednm decilitrem lihu. Ovoce meme zpracovat tak bnm zpsobem na kompot, ale i velmi jednodue konzervovat suenm. Velice chutn a kvalitn je moruov vno, kter se pipravuje podobn jako jin ovocn vna.
10) 9)

151

MORENA
MORENA BARVSK ele moenovitch (Rubiaceae) RUBIA TINCTORUM L. Maena farbiarska (s) e Frberrte (n) Madder (a) Garance (f) Rubia ()

M o e n a b a r v s k je trvalka, dorstajc vky asi 3 A m e t r u . M naervenal oddenek, ze k t e r h o vybhaj etn konky. t y h r a n n lodyha bv vystoupav, ideji polhav, p o k r y t o s t n a t m i chloupky. Sve zelen listy jsou p o m r n t u h , pisedle nebo kratice a p k a t , sestaven do tzv. n e p r a v h o p e s l e n u se 4 a 6 lstky, k t e r j s o u k o p i n a t a podlouhle vejit. D r o b n lut kvty vytvej dk vidlany na k r t k c h labnch vtvkch. Plodem je erven, h l a d k peckovika velikosti asi hrachovho z r n k a . Kvete v letnch mscch. M o e n a je pstovan bylina, j e n ojedinle zplaujc. Rad se mezi byliny teplomiln. Drogou je t m v h r a d n oddenek s konky (Radix, resp. Rhizoma r u b i a e tinctoriae), sbran v z a jnu, nejlpe z dvouletch nebo tletch rostlin. Po u s u e n je droga citliv na svtlo a okysliovn, t a k e ji m u s m e skladovat v uzavench obalech, n a p k l a d v h e r m e t i c k y uzavench plechovch krabicch, a to v c h l a d n u a ve tm. Droga obsahuje antrachinonov barviva, sacharidy, organick kyseliny, glykosidy, pektin, enzymy, tsloviny, pryskyici, k a u u k o vou h m o t u , alizarin ( p u r p u r i n ) a dal ltky.
5) 4) 3) 2)

x)

M o e n o v o d d e n e k j e p e d e v m v y n i k a j c m u r o l o g i k e m . Vti-

nou jej aplikujeme pi psku nebo kamenech v ledvinch a odvod152 153

Moena barvsk

nch cestch moovch. Psob zde t a k dezinfekn, hojiv, analgeticky a m r n protikeov.

6)

Nejvhodnj nebo vlastn jedinou vhodnou formou u p l a t n n je odvar, p i p r a v o v a n z 1 polvkov lce drogy na sklenici vody. Obvykle jej podvme 4 k r t denn. Droga je lidov mlo vyuvna, protoe se z n vyrbj bn p p r a v k y C y s t e n a l a Spasmocystenal, je ji n a h r a d . P i delm u v n moenov drogy se m o h o u mo, mlko, hleny, sliny i pot zbarvit rov. Del uvn ne 3 a 4 t d n y p o k l d m e za nevhodn. Drogu m e m e podvat s a m o s t a t n i ve smsch. Je v a k kontraindikovna pi vnjch poruchch ledvin, n a p k l a d pi a k u t n nebo i chronick glomerulonefritid (znt ledvinovch klubek) a pi pyelonefritid (znt ledvinovch pnviek). Dal kontraindikac obecn j s o u a l b u m i n u r i e a h e m a t u r i e (blkoviny a k r e v v moi). Droga n e n v h o d n pro t h o t n a kojc eny.
8) 7)

E x t r a k t z oddenk moeny se uv pi ledvinovch a moovch k a m e n e c h . Podv se 2 a 3 k r t d e n n po dobu 20 a 30 dn. Msto e x t r a k t u se m e uvat kombinovan npoj: ajovou liku n a k r j e n h o oddenku zalijeme 200 ml s t u d e n vody a n e c h m e 8 hodin macerovat. P a k precedme a drogu znovu zalijeme, t e n t o k r t 200 ml vac vody, n e c h m e 15 m i n u t vyluhovat a precedme. Ob tekutiny slijeme dohromady a pijeme 3 k r t d e n n po 120 ml smsi, p e d jdlem. Drogu m e m e t a k uvat v p r k u . Uvme bu 3 k r t d e n n na piku k u l a t h o noe v troce vody (dti 2 k r t denn), ped jdlem, nebo kad 3 hodiny 1 g p r k u v troce vody, ale ne vce ne 3 a 4 gramy.

10)

Dezinfekn inky drogy vyuvme i zevn pi omvn a t m

i hojen r z n c h bolk a nehojcch se r a n a pokozen pokoky, j a k m i jsou n a p k l a d brcov vedy. M o e n a se v homeopatii prakticky nepouv, co je velk koda, protoe jej obsahov ltky se uplatuj i pi velice malch koncent r a c c h a p a l e t a jejho m o n h o pouit je velice irok. N e m n dleit je, e v homeopatickm proveden je jej pouvn pi ledvinovch potch prakticky bez nebezpe. J a k o zkladn surovina se uv erstv, nejlpe tlet oddenek. T e n se pomele a dle upravuje podle 3 s u i t m lihu 70%, a potom se ed lihem 30% a na potenci D3, ve k t e r se t a k uv, a to 3 k r t d e n n 8 kapek, po jdle. T i n k t u r a se uv pedevm jako d i u r e t i k u m , j a k o protizntliv prostedek, pi zntech ledvin, moovho mche, ale i kloub. Dle p i lb ledvinovch k a m e n veho d r u h u , po urychlen lby zlomenin a rachitdy.
9)

154

155

MORSK CIBULE
MOSK CIBULE eleliliovitch (Liliaceae) SCILLA MARITIMA L.
Morsk cibua (s) (e) Echte Meerzwiebel (n) See onion (a) Urgine scille (f) Esquila ()

Mosk cibule dorst obyejn velikosti musk psti. Jej hlava je obalena hndmi, suchmi listeny a vyrst z n asi pl metru vysok stvol s hroznem belavch kvt a nkolik plochch, rkovitch list. Mosk cibule je znm tak pod synonymy urginea mosk (Urginea maritima /L./Bak.), slovensky urgna prmorsk. Mosk cibule je u ns rostlina pouze pstovan, obyejn doma v kvtini. Drogou je cibulov duina (Bulbus scillae), ppadn cibulov va (Lactucarium sucus scilllae maritimae). Oba prostedky jsou toxick a pi zachzen s nimi je nutno dbt zven opatrnosti.
4) 3) 2)

X)

Droga obsahuje heterosid glikoscilarosid, glykosid scilitoxin, glycid silistrin, dle scilaren, cholin, kyselinu citrnovou, oxalt draseln aj. Droga je toxick, a je teba s n proto zachzet opatrn.

Dve se mosk cibule uvala jako inn kardiotonikum. Jej podvn zvyuje krevn tlak a mrnm podrdnm ledvin zvyuje tak diurzu, take se s oblibou pouvala v ppadech otok srdenho i ledvinovho pvodu. V souasn dob podv lka tuto drogu pouze v tom ppad, pokud nemocn nereaguje nebo nesn lbu digitalisem. Vyuvn mosk cibule k lb obhovch pot je stle namst, zvlt dochz-li pi nich k tvorb otok. 156

5)

Mosk

cibule

ajovou formou se droga zsadn nepodv. Uitenou lkovou formou je prek, pipravovan pomletm etrn usuench pltk cibule pi teplot nepekraujc 45C. Bnou dvkou prku je 0,2 g, maximln jednotlivou dvkou pak 0,5 g. Maximln denn dvka in 1 g. Druhou monou lkovou formou je bylinn ocet, pipraven z erstv cibule. Pedem vak musme pipomenout, e pro lebn ely a suen nememe pout celou cibuli. Pouv se jenom pltk, kter se nachzej mezi vnjmi upinatmi a vnitnmi slizovatelnmi obaly, tvocmi jdro. Postupujeme tak, e pltky z jedn cibule, velk asi jako musk pst, pelijeme 1 litrem pravho jablenho octa a ponechme 4 dny vyluhovat v chladnj mstnosti. Po 4 dnech precedme a uvme jednou denn 1 ajovou liku rozmchanou s 1 ajovou likou medu ve sklenici pramenit vody. Lid o hmotnosti vt ne 90 kg nebo pacienti s vnjmi obhovmi poruchami mohou stejn postup opakovat veer podruh. Moskou cibuli zsadn nemchme do sms, a uvn prku nebo octa bychom mli konzultovat s lkaem. Len mus bt v kadm ppad intermitentn, tedy peruovan, aby se zabrnilo kumulaci liva v organismu. eme to zpravidla tak, e po tdennm uvn na jeden den lbu perume, samozejm pokud lka nestanov jinak. Pro informaci uvdme, e jednotliv dvka mezi 0,6 - 1,0 g u pivod otravu. Dvka mezi 1,1 -1,5 g pivod tkou otravu a jednotliv dvka 1,6 g a vy me bt i dvkou smrtelnou. Otrava se projevuje krbnm v krku, pocity oklivosti, zvracenm, prjmy s kolikovitmi bolestmi, srdenmi pznaky se stlm stupovnm. Konenm stadiem me bt kma a smrt. V n i t n j s m e drogu nevyuvali. P o k u d jde o jej vnj pouit, vyuijeme j napklad pi bolestech kloub. Naklepan pltek mosk cibule pikldme jako kaovit obklad na bolav msta, dobu piloen si mus kad odzkouet sm, nejastji se pohybuje kolem 10 a 20 minut. 158
8) 7)

6)

Tinktura z erven odrdy mosk cibule se podv obvykle v potenci D2 a D4. Aplikace je vhodn zejmna pi tchto stavech: vodnat rma s kchanm; such kael, zhorujc se chladem; ztrta chuti k jdlu; ast nutkn na mo; pchn a ezn pi moen; revmatick bolesti sval, zhorujc se pohybem; srden nedostatenost, zvlt pravostrann, s otoky; porn bronchitda, zejmna vlee; nadmn a aluden nevolnost. Dvacet gram jemn nakrjen mosk cibule a 10 g alkoholu 70% se nech v ndob 10 dn macerovat. Hmotu pak vylisujeme, pefiltrujeme a nechme opt 7 dn stt. Doporuujeme ji bu edit, anebo velice opatrn uvat, maximln vak 3krt denn 5 kapek do sklenice vody. Tinkturu meme edit do potence D3, pak lze dvky zdvojnsobit na 3krt denn 10 kapek. Je z n m t a k nvod na vno z mosk cibule: Sto g r a m naezan mosk cibule a 1 litr tkho ervenho vna n e c h m e 8 dn macerovat, pak vylisujeme a pefiltrujeme. Nechme dalch 8 dn u s t t a p a k uvme 3 k r t denn 2 polvkov lce. T i n k t u r u ani vno nesmme uvat, trpme-li zavacmi potemi, prjmem, n u t k n m na zvracen a mme-li nemocn ledviny.
10)

9)

159

MRKEV
MRKEV OBECN eled'mikovitch (Apiaceae) DAUCUS CAROTA L. Mrkva obyajn (s) (e) Wilde Mhre (n) Wild Carot (a) Carotte commune (f) Pastanaga ()

Mrkev je rostlina jedno a dvoulet, s pmou lodyhou, dorstaj3 c a A metrov vky. Listy jsou dva a t i k r t zpeen, peenosen, doln a p k a t , h o r n pisedl na malch pochvch, kvty nenpadn, naervenal a naloutle bl. Koen pstovan varianty m r k e v obecn set (Daucus carota sativus Arcang.) je na rozdl od nepli n p a d n h o koene divok formy siln, vlcovit, oranov erven. Plod s hladkmi ebry a ostnkatmi meziebrky je velik asi 3 m m .
2)

1}

Mrkev je rostlina dnes pstovan jako potravina v m n o h a varietch. Plan se vyskytuje spe vjimen. Uitou drogou je koen (Radix dauci), semeno (Fructus dauci), m n asto na (Herba dauci). Mrkev obsahuje karoteny, kter jsou prekurzorem v i t a m n u A, dle vitamny skupiny B, vitamn C, cukry, stopy silice, fosfolipid, steroly, hojnost minerlnch a dalch obsahovch ltek atd. V semenech se nachz pedevm silice a olej. Obsahov ltky mrkve jsou schopny zvyovat odolnost organismu pedevm proti infekci. Zlepuj zrak, zvlt p a k eroslepost, charakteristickou pro nedostatek vitamnu A. Mrkev je velmi vhodnou potravinou pi jatern diet. Velice efektivn je lba mrkv vude tam, kde dochz k dlouhodobmu naruen vmny minerlnch l160
5) 4) 3)

Mrkev

obecn

tek, pedevm pi tvorb moovch kamnk a pi revmatickch zntech kloub. Mrkvov va tvo zklad lebnch postup se zeleninovmi a ovocnmi vami. Pedevm by nemla chybt pi lb ischemick choroby srden, vetn dolovn nsledk po pekonn infarktu myokardu. Je tak dleitou slokou vivy thotnch en a kojcch matek, pi chudokrevnosti i pi veobecnm oslaben neuritho pvodu. Mrkev je prostedkem moopudnm s mrn projmavm inkem, rozeten vborn hoj rny, spleniny, vedy a podobn kon problmy. Pi chronick koronrni nedostatenosti, kterou je charakterizovna angina pectoris, je mono nlevem z mrkvovch semen po ase snit nutnost podvn silnch lk. Z mrkvov nati meme pipravovat kaovit obklady, ppadn koupele rukou a nohou. Nejvhodnj lkovou formou je mrkvov va, kterou tlo vtinou dobe sn, a proto meme jej dvkovn mit na decilitry. Ze semen pipravujeme nlev; pijeme lek 2 a 4krt denn. Na obvykle nesume, pouvme ji jen zevn. Pouit suen nat i koene je vak mon. Suen koen, semeno a na pouvme do sms jen vjimen a navc jen podle specilnch receptur. Mrkvov va vak pedstavuje dleitou soust vtiny zeleninovch sms v. Relativn kontraindikac lby mrkv jsou aluden a dvanctnkov vedy, ppadn akutn formy stevnch znt. Dlouhodob podvn vtho mnostv vy nedoporuujeme pro mon vznik tzv. karotinodermie, co je nepjemn oranov zbarven ke, zpsoben velkm, nezpracovatelnm mnostvm karotenoid a petenm jater. M r k e v je m i m o jin vborn prostedek pro harmonizaci stevn mikroflry, zejmna po del lb antibiotiky. M pzniv vliv i na keov bolesti, co je vhodn zejmna v pediatrii, protoe kojencm m e m e podvat asi a 40 g vy, nejlpe v polvce. U batolat meme dvku jet zvit na 50 a 60 gram. 162
8) 7) 6)

vu z mrkve doporuujeme tak diabetikm, a to bu v dvce asi 0,15 litru denn dlouhodob nebo formou t a estitdenn kry s dvkami kolem 3/s litru denn. vu s pms medu podvme jako prevenci, na zven odolnosti organismu v mnostv 2krt denn 0,15 litru vy s ajovou likou medu. vu meme podvat i v rmci lby chipky a jinch virz. V tom ppad ji vak podvme 3 a 4krt denn. Nemn zvanou okolnost je, e mrkvov va obsahuje pomrn velk mnostv vpnku uitenho pro nae zuby a kosti. Docela neznmou zstv skutenost, e v mnoha ppadech pomh mrkvov va spn i proti neplodnosti. Mrkev jako tradin kulturn rostlina je zpracovvna tolika rznmi zpsoby, e by sice homeopatick zpracovn rozilo paletu jejho upoteben, ale podle naich zkuenost bez oekvanho vsledku, kter by nebyl mrn vynaloenmu sil. 10) pi astmatu velmi pomh mrkvov kae. erstvou mrkev oistme pod tekouc vodou, nakrjme na kostiky a v troe vody uvame v pikryt ndob do mkk. Pak protlame pes stko a ochutme medem. Podvme ped vee nebo spanm. Pi prjmech doporuujeme jedno a dvoudenn dietu: Pt set gram oitn mrkve nakrjme na drobno a v troce vody velmi rychle uvame namkko. Protlame pes stko a podvme v malch dvkch pes den. Me se trochu zedit mlkem nebo netunm vvarem. Pi plsni v stech se k vplachm uv mrkvov na. Hrst erstv umyt nat dme do 0,5 litru studen vody, 5 a 10 minut mrn vame a pak nechme pikryt 10 minut stt. Tvorbu mlka podporuje mrkev mrn upraen na oleji nebo oht mrkvov va s trochou smetany. Proti vrskm psob erstv va z mrkve, kterou naneseme na obliej poklepem a nechme uschnout. Na spleniny psob dobe pikldn oitn, jemn nastrouhan mrkve, j nechme del dobu piloenou a pikrytou. 163
9)

MUCENKA
MUENKA OPLETN PASSIFLORA INCARNATA L. elemuenkovitch (Passifloraceae) Muenka opletav (s) e Passionsblume (n) Passion Flower (a) Passiflore purpurine (f) Passionaria () Muenka opletn je lianokvt rostlina s Hanami dlouhmi obyejn pes 5 metr. M stopkat, trojlalon listy s kopinatmi laloky. Kvty vyrstaj z pad list, jsou jednotliv, velk, pravideln a oboupohlavn. Korunn lupnky jsou blav, nkdy a nachov. Kvtn kalich m trnit vrstky. O je rostlina mn znma, o to vce synonym je pi jejm popisu pouvno: esky muenka nachov, muenka pietni, slovensky muenka pleov, lidov Kristv kvt, Kristova koruna. Je to teplomiln rostlina pvodem z Jin Ameriky a jinch oblast Severn Ameriky. U ns se pstuje, vtinou v domcnostech, a to pomrn hojn. Pedmtem sbru je kvetouc na (Herba passiflorae). Nejvhodnj doba sbru nat je kolem poledne.
4) 3) 2) 1)

Droga obsahuje pedevm alkaloidy karbolinovho typu, napklad passilorin, harmanol, harmin; flavonoidy saponarin, vitexin, orientin, iso-orientin; steroly, stopy silice, pektol, glukosid, katechol a dal ltky. Je to rostlina velmi nedokonale prozkouman. Droga psob na nervov systm, je vynikajcm sedativem mnohdy pesahujcm svm inkem i papaverinov ppravky. Ukliduje, tlum pocity zkosti a psychick napt, zlepuje a prohlubuje spnek, psob i jako gastrosedativum a kardiosedativum. Psob t jako antispasmodikum a sympatikolytikum. 164 165
5)

Muenka opletn

Obvyklou lkovou formou je 2,5% nlev, podvan 2 a 4krt denn po 1 lku nebo sklenici. V posledn dob se vak stle astji pouv extrakt, tinktury nebo rzn vtaky a homeopatick prostedky. Droga je oblbenou soust rznch prmyslov vyrbnch sirup jako Passit nebo Novo-passit, v Rusku Extr. Passiflorae fluid, v Polsku Passispasmin. Velmi asto je droga kombinovna s dalmi bylinami, napklad medukou, hlohem, tezalkou, zavinutkou a kozlkem. S ohledem na patnou dostupnost byliny zpracovvme muenku vtinou ve form tinktury, kterou pak podvme podle toho, jak byla zpracovna. Bnji dostupn tinktury se podvaj v dvkch 20 a 30 kapek 2 a 4krt denn. Homeopatick zpracovn muenky je mn obvykl, pesto se extrakty a tinktury z n vyrbn pouvaj a jejich aplikace m sv oprvnn. Surovinou pro homeopatick zpracovn je erstv kvetouc na, trhan nejlpe kolem trnct hodiny odpoledne. Zpracovv se lihem 90% podle 3, dle se ed a do potence D5 lihem 50%. Obecn se uv v edn D5, a to 3krt denn 6 kapek do vody, ped jdlem. Podv se pedevm jako velmi inn sedativum pi nespavosti, neschopnosti soustedit se, zven innosti hladkho svalstva apod. 10) pf j nervozit a p o d r d e n o s t i v obdob k l i m a k t e r i a se osvdil n l e v z m u e n k y : J e d n a polvkov lce n a t se pelije l k e m vac vody a n e c h se p i k r y t 10 m i n u t vyluhovat a p a k se peced. Dlouhodob se pij 2 a 3 lky d e n n ped hlavnmi jdly a ped span m . Stejn aj se pije, ale ne dlouhodob, i pi stavech n h l h o rozruen, p o d r d n apod. V Americe byla m u e n k a vyuvna I n d i n y pedevm na zhotovovn obklad na modiny, naraeniny a rzn zrann, va 166
9) 8) 7)

6)

z plod muenky se uvala na vplachy pi bolestech o. Suen plody a kvty se dodnes podvaj jako inn sedativum. V Polsku se muenka uv na nespavost, pi pchn u srdce", tesavce (tremoru) mstnho pvodu a spolu s ppravky z hlohu proti keovitosti stev a koronrnch cv, pi dtsk hysterii, ale tak pi rekonvalescenci po tkch chorobch, a to pedevm ve form alkoholovch extrakt, vtak a tinktur.

167

MUSKAT
MUSKTOVNK PRAV MYRISTICA FRAGRANS Houtt. elemuktovitch (Myristicaceae) Mukatovnk voav (s)
r Muskatnussbaum (n) Nutmeg (a) Muscatier commun (f) Muscade comn ()

Mukatovnk prav je velmi ozdobn tropick strom, kter dorst vky kolem 12 metr. M kuelovitou, temn zelenou korunu i kmen, kter je pokryt zelenav edou, a olivovou krou, ronc tekutinu, kter na vzduchu erven. Koovit, oste zapiatl listy jsou stdav, apkat. Prankov kvty jsou v pad list a maj tlust, dlouh stopky a okvt podobn kvtm samm. Dunat oplod v ase zralosti puk a obnauje semeno, pokryt jakmsi mkem, rozdlenm v 10 a 15 jasn ervench, zkch prouk. Mek se ze semen strhv, a kdy zlatov zeloutne, pichz do obchodu jako tzv. macis - muktov kvt. Vlastn semeno je kryto zvadlm osemenm, kter se odstran a zbude vlastn jdro, znm jako muktov oech.
2)

1)

Mukt je tropick rostlina - strom, hojn pstovan, kter pochz z Moluk.

3)

Drogou je muktov kvt (Semen myristicae) a muktov oek (Nux moschata), jen je znm pedevm jako koen.

Droga obsahuje pedevm silici, kter je v oechu asi 7% a v kvtu a 17%. Silice obsahuje zvlt hok a paliv myristicin. Ptomny jsou i rzn alkaloidy a asi 30% oleje s obsahem piblin 10% kyseliny muktov, samozejm krom dalch innch ltek. Muktov oek nebo i kvt pomhaj pi bronchitid, revmatismu, nadmn a psob tak jako uklidujc prostedek. Zlepuje 168 169
5)

4)

Mukatovnk prav

chu k jdlu i trven. Lze jej pouvat i zevn jako derrivans - mrn drdiv prostedek. Mletou drogu podvme v uvedench indikacch na piku noe, vtinou ped jdlem, pi nadmn, po jdle. Pouijeme-li j jako uklidujc prostedek, podvme ji na 2, maximln 3 piky noe, obyejn 2krt denn. Drogu uvme vhradn samostatn, v indickm podvn se setkvme i s kombinac prkovanch drog. Pekroen dvky vede nejprve k halucinacm a poslze k tkmu, dlouhmu spnku, pipomnajcmu smrt. Ta by ovem mohla v ppad tkho komatu nastat. V tomto smru se pokusy na Vlastnm organismu zabval u J a n Evangelista Purkyn. Drogu vyuvme pedevm zevn, osvduje se hlavn pi dtskch bronchitdach: Hrudnk namaeme slepim nebo husm sdlem, v krajnm ppad je mon pout i sdlo vepov. P a k na mastn hrudnk lehce nastrouhme kousek muktovho oku, pekryjeme istm sacm paprem a pes noc zabalme. Ajurvdsk medicna doporuuje pi psychickm napt, mrnch stavech zkosti a lehch depresivnch nladch nsledujc koenn suenky: Padest gram muktovho oku, 40 g skoice a 10 g hebku pomeleme n j e m n prek. Vezmeme 50 a 80 g prku na 1 kg celozrnn mouky, cukr, kousek tuku a nkolik vajench loutk a bnm zpsobem upeeme suenky, kter peliv uschovme v paprov, ale dobe utsnn krabici. Pamatujme ovem, e tyto suenky jsou lkem, nikoli peivem, a dobe je proto uschovme ped dtmi. Bn dvka in 4 a 5 kus suenek denn. Muktov oech je oblben v homeopatii stejn jako v alopatii. Je u dlouho znm a tak vyuvn pod nzvem Nux moschata. Prvotn tinktura se vyrb ze suenho semene, kter je znm pod nzvem muktov oech. Tato tinktura m potenci Dl. Zpracovv se podle 4 s lihem 90%. Dle se ed a do potence D5 lihem 40%. Obecn se uv 3krt denn 10 kapek v potenci D4. 170
9) 8) 7) 6)

Prv homeopatick zpracovn umouje jemn dvkovn, co je velmi dleit. Podv se pi akutnch stavech onemocnn kanlu aludek - steva i pi gastrokardilnm symptomu, nebo pi neurastenii. Mlokter rostlina nebo jej plody prola tolika pravami a nala takov uplatnnmi jako muktovnk. Je znm jako koen, kter je vznamnou soust pokrm i npoj, jako livo, psobc na celou adu pot, a dokonce jako omamn prostedek, kter tvo soust mnoha vce i mn omamnch jdel a npoj. Prv pro sv vlastnosti se muktovnk pstuje od poloviny 6. stolet a jeho uvn se velice rychle rozilo, pestoe na jeho pstovn byl po dlouhou dobu monopol. Nememe zde pochopiteln uvdt receptury, protoe muktov oech a kvt se pouvaj pi pprav prakticky vech pokrm, a dokonce i npoj jako je pivo a vno. Jako koen se pouvaj na pravu zeleniny (pent, kvtk, rikov kapusta), do omek, polvek, rag, rybch pokrm, syrovch pokrm, uzenskch vrobk atd. U velmi mal mnostv vylepuje chu pune, mlka, tekut okoldy i likr. Jako asto uvan lebn prostedek se muktov oek aplikoval napklad na poslen mylen, aludku a jater, na vonn dech, na zastaven plavice, nadmn a vtr, proti kytavce atd. Kvt inkuje podobn, ale ponkud silnji. Zajmav je, e inek oech se zvyuje jejich peenm v horkm popelu. Navc takto peen oechy psob pi otocch sleziny (splenomegalie). Muktov oek a kvt vydr velmi dlouho, pokud jsou uchovvny v dokonale uzavench dzch.
10)

171

MYDLICE
MYDLICE LKASK ele'silenkovitch (Silenaceae) SAPONARIA OFFICINALIS L. Mydlica lkask (s) s Seifenkraut (n) Soupwort (a) Saponaire officinale (f) Saponaria ()

l)

Mydlice l k a s k je trvalka, dorstajc vky asi Z U m e t r u . M

pmou, sten vtvenou lodyhu konc latovitm kvtenstvm. Lstky jsou vstcn, vejit kopinat, tnerv, celokrajn, ale s drsn o u epel, pisedl. Kvty m bl a narovl. Plodem j s o u podlouhl tobolky. M vlcovit, b o h a t vtven, asi na p r s t t l u s t koen. Mydlice je vlhkomiln rostlina, r o z t r o u e n na bezch vodnch tok, n a vlhch l u k c h a lesnch m t i n c h , ale hojn t a k n a elezninch nspech. Obas se dokonce pstuje.
3) 2)

P e d m t e m sbru je koen (Radix saponariae), sbran pedevm

na podzim v z a jnu a k o p a n nejlpe r n o do d e s t hodiny. O d d e n e k m charakteristickou citrnov lutou d u i n u a je pokryt belavou krou s ervenohndm korkem. N k d y se sbr i na, kter se odezv kolem poledne na z a t k u kvtu v ervnu a ervenci.
4)

D r o g a o b s a h u j e p e d e v m saponiny, s a c h a r i d y , m k k prysky-

ice, sliz, kauuk, basorin, minerln kyseliny. Saponin strutiin se pod vlivem minerlnch kyselin tp na sapogenin a cukr.
5)

Saponiny drogy inn zeuj vazk hleny v zancench prdu-

kch a maj takt inky antimykotick a antibakteriln. Souasn dochz ke zven sekrece sliznic a ke zven tvorb moe, take droga l tak poruchy ltkov vmny. 172 Mydlice lkask

173

Zevn drogu aplikujeme pi obkladech zancen pokoky, do kloktadel a pipravujeme z n protirevmatick obklady.
6)

Nejastji doporuujeme odvar z 1 gramu drogy na lek vody a podvme 3 maximln 8 polvkovch lic denn. Jin obas doporuovan lkov formy jako macert, tinktura a ppadn i mast se obecn pli neosvdily a slou spe k specilnm elm. Pro ponkud specifick psoben drogy ji zpravidla nemchme do sms, i kdy to samozejm mon je. Vy dvkovn nebo dlouhodob podvn me u zvl disponovanch jedinc vyvolat pocity nevolnosti, spojen s nutknm na zvracen. Nebezpe hemolzy ervench krvinek je nebezpem ist teoretickm; hemolza by mohla nastat pi podvn drogy formou injekc, zvlt nitroilnch, s m se ovem ve fytoterapeutick praxi vbec nesetkme. Rozemlet erstv koen s m c h m e s m a l m mnostvm mletho pepe a pikldme formou kaovitch obklad pi kloubnch zntech a bolestivosti kloub. Na 1 polvkovou lci mletho koene dvme na 2 piky noe pepe. Dobu piloen obkladu musme vysledovat individuln,, podle snenlivosti pokoky. Obvykle se tato doba pohybuje od 15 minut do plhodiny. > Mydlice je klasickm homeopatickm prostedkem. Zpracovv se jej koen, ze kterho se pipravuje tinktura podle 3 lihem 80%. Zkladn tinktura se dle ed lihem 40% a na potenci D3. Obecn se uv prv v tto potenci, s dvkovnm 3krt denn 9 kapek, po jdle. Podv se hlavn pi nemocech spojench s naruenm funkce slinivky a pi nkterch stavech spojench s funkc lz s vnitn sekrec a depresemi. Nejen dn umyt vlas, ale i jejich regeneraci zajist koupel s koenem mydlice: Podle dlky vlas 1 a 2 polvkov lce drobn nakrjenho koene vhodme do 1 litru vac vody. Odstavme a nechme 15 minut vyluhovat. Pak slijeme, nechme mrn ochladit a vlasy dn proplchneme. 174
10) 9 8) 7)

Neist ple, kter m sklon k trudovitosti, by se mla denn rno a veer oetovat mydlicovm mlkem: Jednu polvkovou lci nat nebo samotnch list mydlice nechme vyluhovat pes noc v lku podmsl. Rno trochu ohejeme a mlkem jemn teme pokoku oblieje. Na psov opar pouvme obklady z erstv, kvetouc nat. Pelijeme ji vac vodou, rozmakme a pouijeme jako nplast, obnovujeme ji vcekrt denn. Pi konch potch , ucpn lymfatickch cest, tzv. neist krvi, loutence, dn, revmatismu a astmatu inkuje nlev z 15 g nat na 0,5 litru vody. Pij se denn 1 a 2 lky. Odvar z koene, kter se pije vcekrt denn po pl lku, uvoluje hleny pi potch v hrudnku. Odvar z mydlice psob hlavn na poruchy jater a sleziny, ale i na pote v pnvi, zahlenn hrtanu, nemoci stev a na chronick stavy konch chorob. Pipravuje se z cel nat ped rozkvtem, 5 g na 0,25 litru vody, a va se 5 minut.

175

NADUT
NADU MADAGASKARSK (KALANCHO) BRYOPHYLLUM DAIGREMONTIANUM Bak. eletlusticovitch (Crassulaceae) Pikovec (s)
s Brutblatt (n) Airplant Calanchoe (a) Kalanchoe (f) Bryophyllum ()

Nadut jsou rostliny sukulentn, tedy dunat, s dunatmi lodyhami a tlustmi listy, vtinou jednoduchmi, bez palist. Kvty bvaj tyetn a maj srostl koruny, kter jsou zpravidla erven. Plodem jsou mchky s malmi semnky. Do uveden eledi pat 35 rod a piblin 1 500 druh. Do kategorie livch rostlin se ad pedevm pstovan druhy, napklad nadu zpeen (Bryophyllum pinnatum L.), nadu peslenit (Bryophyllum verticillatum L.) a nadu vroubkovan (Bryophyllum cerenatum Bak.). U ns je ale nejznmj a tak nejvce pstovan nadu Daigremontova , zvan t madagaskarsk. Jedn se o rostliny pvodem z Madagaskaru. Nkter druhy se s oblibou pstuj, u ns je to dobe znm nadu Daigremontova, kterou meme s spchem pstovat doma v koeni. Rozmnouje se nejlpe vegetativn, opadavmi pupeny, kter vyrstaj na listech nebo na tenkch lahounech. Drogou je pedevm va (Sucus bryophylli) v nejrznjch pravch. Zejmna inn je prava podle Filatova (viz I. dl), asto se uvaj i erstv seznut listy. va obsahuje asi 40% polysacharidu, flavonoidy, katechiny, tsloviny, organick kyseliny, enzymy, adu stopovch prvk, vitamny, z nich zejmna vitamn C, dle slizy a tak mal mnostv alkaloid. Sloen se druh od druhu ponkud li, hlavn obsahov ltky vak zstvaj stejn. 176 177
4) 3) 2)

x)

Nadu madagaskarsk

va, zvlt zskan pravou podle Filatova, m pomrn vznamn fyziologick psoben, a to pedevm antiseptick, baktericidn, hojiv a moopudn, dle zastavuje krvcen a psob pedevm jako biogenn stimultor. Pouita zevn l spleniny, ovlivuje ekzmy a jin kon nemoci, edn va dajn tlum on znty, co jsme ovem neovovali, a me se aplikovat i formou livho klyzmatu. Tuto podobu obzvl vele doporuujeme pi stevnch infekcch a poruench stevn sliznice rznho pvodu (vedov onemocnn, Crohnova nemoc). Vborn meme zednou vu uplatnit i jako kloktadlo nebo prostedek k potrn dsn pi paradentze. K potrn meme pout i vu neednou, pokud ovem se nevyskytne jaksi alergie. Podle vech nznak ovlivuje va i lbu prdukovho astmatu. Zkladn lkovou formou je va, upraven podle Filatova, na tzv. biogenn stimultor. Tradin rusk recept na zzran kalanchoe" je: Na 1 litr prodnho nekonzervovanho ervenho vna pidme 0,15 litru vy, nejlpe upravovan, a dobe protepme. Uvat ji meme zat hned, a to minimln 50 ml denn rno nalano. Maximln denn dvka in 4krt denn po 50 ml, celkem tedy 200 ml za den, tuto dvku nesmme pekroit. Lba trv nejmn 14 dn, obyejn 3 a 4 tdny. Maximln doba lby je 6 tdn. Z list lze tak pipravovat aj, ale jeho psoben je podstatn slab. Listy je mon suit, ale to nedoporuujeme, protoe je to pomrn pracn: vsledek neodpovd vynaloen prci a suina asto plesniv. Z povahy drogy j a s n vyplv, zeji podvme samostatn. Pestoe empirie vykazuje prakticky pouze pzniv vlastnosti drogy, m u s m e m t vdy na pamti, e droga nen dostaten probdna, abychom mohli bt pln bez starost. Neproven jsou zejmna alkaloidy, kterch je sice mlo, ale potenciln by mohly bt za uritch okolnost i nebezpen. Proto doporuujeme radji b r t dro178
7) 6)

5)

gu krtkodob a zde stanoven dvky dodrovat; m a x i m l n dvky by se mly aplikovat spe vjimen, v dob thotenstv a pi laktaci by se droga nemla uvat vbec. Stavou z nadut potrme pedevm takov rny, kter maj sklon k vyhojen formou tzv. keloid. Pro zven hojcho inku doporuujeme vytlait jednu nebo i vce tobolek s vitamnem E. J a k jsme si sami v praxi ovili, je nadu sice mn znm, ale velice inn homeopatick prostedek. Jeho zkladem je na, ppadn jen listy, kter se zpracovvaj podle 1, nejlpe pedem upraven podle Filatova, lihem 90%. Dle se ed se a do potence D6 lihem 45%. Obecn se uv v potencch D3, D4, D5 a D6, dvkovn se uruje podle stavu nemoci a nemocnho. Nejlep je sms potenc D4 a D5, v pomru 1:1 a dvkovn 3krt denn 10 kapek, ped jdlem. Pouit tinktury je velmi irok. Urychluje veker lebn procesy, psob na ltkovou vmnu, hoj nsledky ozaovn, spleniny, psob pi bronchilnm a s t m a t u atd. S velkm spchem se pouv zevn homeopatick mast. Rostlina se pro svj zpsob vegetativnho rozmnoovn u ns lidov nazv listorodka", v Polsku oficiln ivorodka". Oboj je pro ni charakteristick. Nvod na naduov likr: Do 0,7 litru alkoholu 40% dme 0,3 litru vy z nadut a ve nechme 10 dn macerovat, obas protepeme. Pak pefiltrujeme pes paprov filtr a pidme 500 ml cukernho sirupu, kter pipravme tak, e do 400 ml vody dme 300 g cukru, svame, sebereme s povrchu odvaru pnu a pevn stice. Ve dobe smchme a skladujeme v chladnu a t e m n u . Uvme 2krt denn 1 ajovou liku (rno a veer), ped jdlem. Meme ho ovem uvat tak jako skuten likr, avak ne vce ne 3 mal kalky denn.
10) 9) 8)
v

179

NTRNK
MOCHNA NTRNK
ele rzovitch (Rosaceae)

POTENTILLA ERECTA L./ Raeusch

Ntrnk vzpriamen (s) (s) Aufrechtes Fingerkraut (n) Common Termentil (a) Tormentille (f) Tormentila ()

1J

Mochna n t r n k je trvalka, dorstajc vky 20 a 25 cm, zd-

ka a V2 m e t r u . Z vlcovitho oddenku, na p r s t t l u s t h o a do 12 cm dlouhho, v y r s t p m nebo vystoupav lodyha, ideji polhav, s listy obyejn trojetnmi. Drobn, typlten kvty maj j a s n lutou k o r u n u . Kvete od k v t n a do z. Plodem je vejit n a k a .
2)

N t r n k n e n n i k t e r a k n r o n n a podmnky, sta m u c h u d Drogou je oddenek (Rhizoma tormentillae), zevn ervenohnd,

p d y pastvin a s t r n .
3)

v m l d zelenav, pozdji se na lomu zbarvuje do ervena. Sbr se brzy na j a e p e d olistnm nebo a v z a jnu, nejlpe dopoledne do dest hodiny.
4)

H l a v n obsahovou l t k o u drogy j s o u tsloviny k a t e c h i n o v h o

typu, k t e r se hydrolzou m n na flobafeny (tormentillov erve) a glukzu. Dle u n m e m e zjistit glykosidy, t r i t e r p e n y , organick kyseliny, pryskyici, vosky a stopy silice. Celkov psoben drogy m fytoncidn c h a r a k t e r .
5)

F y t o n c i d n p s o b e n p e d u r u j e d r o g u p r o lbu g a s t r o e n t e r i t i -

dy, co je n e p j e m n k o m b i n o v a n s o u a s n z n t a l u d k u a t e n k h o steva. D r o g a velmi dobe t l u m neinfekn p r j m y a m i psoben h e m o s t a t i c k . Svm p s o b e n m sniuje h l a d i n u t u k v krevn m s r u a t l u m projevy alergie.

Mochna ntrnk
181

180

Zevn aplikujeme drogu na mokvav ekzmy, nehojc se kon trhliny, na zntliv kon plochy apod. Vlastnost drogy meme s spchem vyut i pi pprav kloktadla, k obkladm nebo na vplachy pokoky i sliznice, poleptanch napklad ravmi inidly. Nejvhodnj lkovou formou je odvar. Obvykle posta V2 ajov liky drogy na lek odvaru 2 a 3krt denn. Pipravit meme i koncentrovanj odvar, kter vak podvme po polvkovch lcch, vcekrt za den. Drogu meme aplikovat i jako prek, ten mus bt ale erstv pipravovan, protoe po pomlet droga rychle ztrc livou innost. Drogu podvme na piku kulatho noe, obvykle 4 a 6krt denn. Vhodnou lkovou formou je i tinktura, jej dvkovn je 30 a 50 kapek a 4krt denn. Abychom zdraznili protiprjmov psoben, meme drogu kombinovat s dubovou krou, s islandskm mechem, nebo s koenem krvavce totenu. Drogu meme podvat bu samostatn nebo ve smsch. Rovnocennou drogou je koen ratanhie, o em svd i to, e tinktura ratanhiae je v bnm lkrenskm sortimentu. Dvkovn tto tinktury vak volme ponkud ni, a to 15 a 35 kapek. Vnj predvkovan tslovinnmi drogami me zpsobit zcpu, ale tak nauseu a dven. Pi letnch prjmech se mimodn osvdila nsledujc jednoduch lba: Nkolikrt denn podvme 1 a 2 ajov liky suench borvek. P a k vezmeme na piku noe erstv prkovanho koene n t r n k u a zapijeme lkem nlevu z benediktu ubetu. N t r n k pat mezi bn pouvan homeopatick prostedky. Zkladn surovinou pro homeopatick zpracovn je erstv oddenek, kter se zpracovv podle 3 lihem 90%. Dle se ed a do potence D3 lihem 40%. Uv se obecn v potenci D3 s dvkovnm 3 k r t denn 9 kapek, po jdle. Podv se pi velkm mnostv pot a chorob, ale jeho hlavn aplikace je, podobn jako v alopatii, na krvcen veho druhu, znty tenkho steva, cukrovku, a prjmy. 182
9) 8) 7) 6)

P a n far Kneipp ml n t r n k ve velik oblib a vele ho doporuoval pi krvcench veho druhu a zvlt pi zvracen krve. Odvar z ntrnku se pipravoval z 10 g oddenku na 1 litr vody, nechal se vait 3 minuty na mrnm ohni, na 15 minut se sthl a potom se pecedil. Nejprve se uvala pln polvkov lce odvaru kadch 20 minut, pak kadou hodinu a po odeznn nvalu u jen 2 a 3krt denn. Nen lepho prostedku proti krvcen ne ntrnk," prohlaoval pan far Kneipp. Doporuoval jej tak na vyitn plic, jater a proti loutence. V tom ppad se oddenek vail ve vod s vnem a kad 2 a 3 hodiny se podvala 1 polvkov lce odvaru. Oddenek v prku rozmchan ve vod, vn nebo medu se podval proti plavici, stolici s krv, nechutenstv, denn 1 a 2krt po 0,5 a 1,5 g, a proti horece 3 a 4krt denn na piku kulatho noe. Proti uvolovn zub a nepevnm dsnm se doporuoval ntrnk jako kloktadlo, na oteven rny obklady namen v odvaru z oddenku.

10)

183

NETE SK
NETESK STEN
eletlusticovitch (Crassulaceae)

SEMPERVIVUM TECTORUM L.
Skalnica stechov (s) e Hauswurz (n) Housleek, Barren Privet (a) Herbe du tonerre () Siempreviva mayor ()

1}

N e t e s k y jsou vytrval s u k u l e n t n rostliny. N e t e s k s t e n m

k r t k o d d e n e k , z n h o v y r s t k u l o v i t rice d u n a t c h , obvejitch list. Z jejich pad vybhaj del t e n k vhonky, k t e r poslze s a m y zakoeuj. V ervnu v y r s t z rice p z e m n c h list lodyha, dorstajc zpravidla 20 a 25 cm, k t e r je p o k r y t a upinatmi, m a s i t m i , objmavmi listy. V ervenci a s r p n u n e t e s k rozkvt. Kvty jsou u s p o d n y do konenho vrcholku. Kalinch k v t k u j e 12, jsou z k a h r o t n a t . rkovit pltky korunn, kterch je t a k 12, jsou zapiatl a maj rovou barvu. Kvt m 24 tyinek s dlouhmi n i t k a m i a oranovmi p r a n k y . D v a n c t s e m e n k u z r v ve vcesemenn mchky.
2)

N e t e s k s t e n je p v o d n m domovem v jihovchodn Evrop.

U n s se mu d a dobe, je p s t o v n odedvna, zplauje na zdech a skalch, k d e t a k roste pbuzn d r u h n e c h r a s t e c vbkat (Jovibarba sobolifera (Sims.) Opiz), k t e r m podobn vlastnosti j a k o n e t e s k sten. Dve byl asto vysazovn na stechy venkovskch staven, protoe se vilo, z e j e ochrn p e d bleskem. Dobe se mu d a zejmna na k a m e n i t c h a psitch p d c h se s l u n n m i stanoviti. Na j a e se mno zakoeujcmi vhonky.
3)

D r o g o u j e b u m a s i t list ( F o l i m sempervivi), obyejn u p r a v o -

v a n p o d l e F i l a t o v a , n e b o j e h o va ( S u c u s s e m p e r v i v i ) .

Netesk sten

184

185

Chemick sloen n e t e s k u n e n zdaleka t a k dobe znmo, j a k by se snad mohlo zdt a j a k by si to s a m a bylina urit zaslouila. Uvd se obsah vpnku, kyseliny mraven, kyseliny jablen, slizu, pryskyice, tslovin, sacharid a hoin. Nov zjitn byl t a k obsah tzv. piperidinovch alkaloid. N e t e s k je vynikajcm livm p r o s t e d k e m unm. vou meme n a p k l a d n a s y t i t t a m p o n a t e n zavdt do sluchovodu pi nedoslchavosti, u n m z n t u , p p a d n i p i z n n nebo zvonn v uchu. va m rovn vrazn inky hojiv, a pi zevnm nebo v n i t n m podvn. Dle je vbornm lkem sliznic, n a p k l a d v dutin stn, a dobe hoj spleniny. Vhodnou lkovou formou je va, zvl v p r a v podle Filatova. P r o n k t e r ely se pouv va n e u p r a v o v a n , n a p k l a d pi nemocech d u t i n y s t n se pidv po nkolika ajovch likch do kloktadla, p i p r a v e n h o z jinch bylin, t e b a z epku nebo alvje. S u e n bylina se t m nepouv. S ohledem na malou probdanost obsahovch l t e k byliny a na prokazateln obsah alkaloid doporuujeme zvenou opatrnost pi jejm pouvn, v n i t n aplikaci p a k jedin v homeopatick p r a v.
8) 7) 6) 5)

4)

3 k r t d e n n 10 kapek, po jdle. V n i t n se t i n k t u r a podv pedevm pi potch se sliznicemi, a to v jakkoli sti tla, zejmna pi vedovitosti aludku a n a d m r n m e n s t r u a c i . V t i n a r e c e p t u r pouv prv neteskov vy, t e b a na ji z m n n bradavice, k u oka, plsn v stech a z n t y k r k u , k t e r v a k m u s bt vdy erstv. Speciln inek m va pi bolestech u a pi zntech stednho ucha; obvykle 2 a 3 k r t d e n n n a k a p e m e do u nkolik kapek. va s a m o t n psob i proti p i h m , do nich je t e b a ji j e m n vtrat. M a s t z n e t e s k u p i p r a v m e t a k , e p o m a k a n listy v a m e s vepovm sdlem t a k dlouho, a se va vyva. Precedme a uv m e pedevm na zhmodniny a podobn rny. M a s t chlad a brn vzniku krvcen i modin. Dve se vilo, e erstv list n e t e s k u , n o e n v h e d v b n m sku na prsou, na holm tle, zaruen pivol lsku. Musel bt vak t r h n v noci za stlho opakovn: Trhm, t r h m netesk, due m se n e t e . "
10)

erstvou vou z n e t e s k u m e m e p o t r a t bradavice, vzdoruj-

c jin lb. N e t e s k je v homeopatick praxi p o m r n n e z n m m pojmem, s ohledem na vhodn pouvn erstv vy, pestoe nejvhodnjm zpsobem konzervace je homeopatick t i n k t u r a . Z k l a d e m pro vrobu homeopatickch p r o s t e d k je va z list. Nejvhodnj dobou t r h n list jsou letn msce, ale v p p a d poteby je m e m e t r h a t v podstat kdykoli, protoe n e t e s k je jedna z m l a vdy zelench bylin pouvanch ve fytoterapii. Listy trh a n v lt vak maj optimln sloen a kvalitu obsahovch ltek. Listy se zpracovvaj podle 1 lihem 80%, dle se ed a do potence D5 lihem 50%. Nejastji se uv potence D4 s dvkovnm
9)

186

187

OKREHEK
OKEHEK MEN eleokehkovitch (Lemnaceae) LEMNA MINOR L. Zaburinka menia (s) (e) Kleine Wasserlinse (n) Duckweed (a) Lenticule dau (f) Lemna ()

O k e h e k m e n je vodn rostlina, r e d u k o v a n v lstek o p r m r u nkolika milimetr. Plave na hladin stojatch vod, zpravidla v mnohoetnch kolonich. Je to t r v a l k a s velmi k r t k m stonkovitm lnkem a nevtvenm konkem. J a s n zelen lstky mvaj n k d y erven rub. Kvete velmi vzcn, zpravidla v k v t n u a ervnu.
2)

X)

O k e h e k je hojn rostlina, tvoc rozshl kolonie, zejmna ve

vodch bohatch na iviny, nazvanch vody eutrofn. Drogu tvo vlastn cel vysuen rostlina (Herba l e m n a e minoris). Sbr provdme sovm p o d b r k e m na dlouh tyi, p p a d n z lodky, ale v k a d m ppad co nejdle od b e h u . S e b r a n o u bylinu dokonale propereme v tekouc vod a pebytenou vodu odstedme. P o k u d odsteujeme ve dmace, m l a by bt dobe vyplchn u t a . Sume ji z s a d n u m l m teplem, nejlpe v oteven pec troub, z a p n u t n a s p o r n reim. Nejkvalitnj drogu z s k m e sbrem v d u b n u a ervnu.
4) 3)

Droga je velmi mlo probdna. Vtina terapeutickch zkue-

nost pochz z lidovho pouvn. Znm je znan obsah protein, sliz a velmi pravdpodobn je ptomnost flavonoid a sol halogenovch prvk, pedevm brmu a jdu. Ptomna je i ada organicky vzanch minerlnch ltek.
5)

Droga psob protihorenat, ale vykazuje i znan inek protiOkehek men

alergick, projevujc se pedevm pi alergickch otocch a pi 188

189

senn rm. Tvo vhodnou, ale hlavn innou psadu aj, uvanch pi nervovch a cvnch chorobch, napklad pi parkinsonismu, epilepsii, chorob Menirov, kardiovaskulrn astenii, chorob Buergherov, pi stavech po nhlch phodch mozkovch, po otesech mozku apod. Ve vech tchto ppadech by ovem pit aje mlo bt pouze jednm z komplexu lebnch zsah. Pozoruhodn je schopnost sniovat mstn i celkov teplotu. K tomu je n u t n podvat okehek vnitn i zevn. Odvar pipravme ze 3 polvkovch lic such drogy. Homeopate v tchto ppadech podvaj kadch 15 m i n u t 2 a 3 kapky esence o potenci D3. Obklad z okehku kolem t r u p u pi horenatch infeknch chorobch jako by v podob pchnoucho potu vytahoval" podstatu nemoci. Tento obklad m svm psobenm blzko k obkladu z kyselho mlka nebo z tvarohu; v obou ppadech obklady pin znanou levu. Zevn m e m e drogu doporuit i pi chronick rm, k a t a r u nosohltanu a nosnch polypech. Neekan innou pomoc poskytuje okehek pi prdukovm astmatu. Zde je innost okehku takov, e pokud nezabere pi kombinovan vnitn a vnj aplikaci, pak je teba pinu nemoci hledat jinde, ne v klasickm astmatu. Zntliv onemocnn jako znty kloub, il, hemoroid, ale i zn t j a t e r se hoj po okehkovch obkladech daleko rychleji. Navc obklad vtinou vrazn tlum bolestivost zntu. Pro plnost musme uvst, e droga je t a k dobrm prostedkem moopudnm a me sej vyuvat dokonce jako antirevmatika. Droga psob i hemostaticky, piem tlum vnj i vnitn krvcen.
6)

Drogu vtinou podvme samostatn, ale meme ji pouvat i do nejrznjch sms. Kontraindikace ani nedouc inky nebyly zjitny, co ale me bt zpsobeno i tm, e s uvnm drogy nejsou zdaleka takov zkuenosti jako s jinmi. Samotn farmakologick vzkum byliny nen jet uzaven, a proto doporuujeme postupovat uvliv a vyhbat se velkm dvkm i dlouhodobmu uvn. Drogu meme tak aplikovat formou tinktury, a to jako pomocn lk pi alergich i gynekologickch potch. enm podvme maximln 4krt denn 20 a 25 kapek, m u m 30 a 35 kapek, vtm dtem 10 a 15 kapek a dtem pod 10 let pak tolik kapek, kolik jim je let. Homeopaticky se zsadn zpracovv erstv bylina, ist umyt tekouc vodou a mrn osuen istm textilem nebo savm paprem, a nech se hodinu oschnout. Zpracovv se podle 1 lihem 90% nebo 95%. ed se a do potence D3, pro akutn ppady do potence D10 lihem 40%. Obecn se uv v potenci D3 (D10) s dvkovnm 3krt denn 6 (5) kapek, vdy ped jdlem. Pouit tinktury je neobyejn irok a m oproti uvn v jinch podobch velk vhody. Pedevm v tom, e se upravuje v erstvm stavu a pak v jednoduchosti podvn. Podv se napklad pi vech alergickch stavech, pi a s t m a t u a zntlivch onemocnnch apod. io) pf j zpracovn tohoto bodu jsme vyuili pedevm informac naeho pednho znalce fytoterapie MUDr. V. . ermka. Napklad pi kombinovanm podvn, vnitnm formou odvar a vnjm formou vplachu nebo sedacch koupel, meme spn odstranit bl vtok. Tm neekan droga zastavuje i r a n n prjmy, kter jsou vtinou podmnny psychickm psobenm nebo doprovzej chronick k a t a r nosohltanu, pi nm bv prjem vyvoln gramnegativnmi bakteriemi, kter se uvoluj z hlen spolykanch v noci. Okehek sniuje i hladinu krevnho cukru, a tak me bt spn pouvn v bylinnch smsch, kter se uvaj pi lb diabet II. typu. 191
9) 8)

7)

Obvyklou lkovou formou je prek z dokonale usuen drogy. Bnou dvkou pi vnitnm uvn je mnostv na piku kulatho noe 4krt denn. V mnoha ppadech se osvdilo upn prku nkolikrt denn. Do nosn drky se vdechne mnostv o objemu asi poloviny hrku. Psoben pes sliznice je velmi intenzivn. Na vnitn pouit a vplachy se podv odvar, kter se uchovv v termosce. 190

OKURKA
OKURKA SET eletykvovitch (Cucurbitaceae) CUCUMIS SATIVUS L. Uhorka siata (s) e Garten-Gurke (n) Cucumber (a) Concombre cultiv (f) Pepino comn, Cogombo ()

Okurka set je rostlina s polhavou lodyhou, apkat listy jsou v obrysu okrouhl, dlanit lalonat, s mlkmi laloky. Kvt je zlatolut, plodem je vlcovit podlouhl bobule.
2)

1)

Okurka je pstovan rostlina, kter jen zcela vjimen zplau-

P e d m t e m sbru jsou nezral, masit bobule - okurky (Fructus cucumi), kter se sbraj v p r b h u lta. Obas, ale j e n velmi zdka se sbr i okurkov na (Herba cucumi), astji se sbraj s e m e n a (Semen cucumi), k t e r maj pomrn irok pouit. O k u r k a obsahuje organick kyseliny, cukry, m e n mnostv chlorofylu, draslk, elezo, hok, k e m k , fluor, v i t a m n C, v i t a m n y skupiny B a adu dalch cennch ltek. Semena obsahuj mastn olej, cucurbitol, organick kyseliny, aromatick ltky, cukr, glykosidy, lecitin, pryskyice, kauuk a dal ltky. Okurky nebo okurkov va maj v modern fytoterapii vznamn msto. Lebn se vyuvaj jak vnitn, tak i zevn. Vnitn pedevm na istn krve", zevn pedevm jako liv kosmetikm. Sms v z mrkve, erven epy a okurek je vynikajcm istcm" prostedkem jater, lunku a hlavn prostaty. Stva z jednoho citronu, 2krt denn, doplnn sklenic uveden smsi v, 2 a 3krt denn, velmi dobe psob pi potch s ledvinovm a moovm pskem, kamnky a zrove i protirevmaticky. 192 193
5) 4)

3)

Okurka set

Pleov maska z erstv nastrouhanch okurek s pdavkem asi 1 liky citrnov vy a 1 liky glycerinu zjemuje pokoku a vyhlazuje vrsky. Objem ve uveden smsi vy by ml bt nsledujc: mrkvov va 50%, epn va 30% a okurkov va 20%. Podv se, nen-li stanoveno jinak, 2 a 4krt denn po jedn sklenici. Okurkov va podvna samostatn m dvkovn ponkud odlin, a sice 1 a 2krt denn po 125 mm, co je asi 0,15 litru. vu meme bez problm mchat s jinm vami, ale jen zeleninovmi. Vdy ji podvme syrovou; pi jej aplikaci nebyly zjitny dn vnj nedouc inky. Zavaen okurky ztrcej vtinu svch livch vlastnost. Po sklizni okurek nemusme na, pokud nen pli povadl, vyhazovat, protoe se d s spchem pout ke koupelm rukou nebo nohou, napklad pi revmatickch potch. Koupel v horkm odvaru nem bt krat ne 10 a 15 minut. Homeopatick zpracovn okurek nen obvykl, i kdy se jej semena experimentln vyuvaj. Zd se vak, e jej obsahov ltky, zejmna organick kyseliny a glykosidy, mohou nalzt sv uplatnn. Loupn semen je obtn, proto je lpe semena pomlt a dle zpracovvat podle 3 lihem 70%. Dle se ed a do potence D3 lihem 30%. Obecn se uv v potenci D3 4krt denn 8 kapek po 4 dny a pak 3krt denn 10 kapek 6 tdn, vdy, po jdle. Uvn del dobu nedoporuujeme. Podv se hlavn na pravu ltkov vmny, pote s prostatou, jako obliejov voda, zejmna na mastnou a citlivou ple apod. Okurkov roztok je velmi vhodn zejmna na oeten nohou pot, co byly pi celodenn innosti vystaveny m i m o d n m u zaten nebo uzaeny v nevhodnch botch: Sto g r a m erstv vymakan vy pefiltrujeme pes paprov filtr nebo pes kousek gzy a smch194
10) 9) 8) T) 6)

me se 100 g r a m y alkoholu 90%. Ulome do sklenn lhve a jedenk r t denn, nejlpe veer, vtrme nebo vmasrovvme do pokoky nohou. Okurkov m a s k a psob velmi b l a h o d r n na n o r m l n pokoku oblieje, osvuje ji a n a p n : P l okurky j e m n rozmlnme a smc h m e s 1 a 2 polvkovmi lcemi s m e t a n y a 1 a 2 polvkovmi lcemi j e m n mletho lnnho semene. Silnou vrstvu smsi naneseme na obliej mimo oi a nechme 20 a 30 m i n u t psobit. Pot obliej dkladn oplchneme. Semenov m a s k a psob velice pzniv na m a s t n o u a provitou pokoku oblieje: Dv polvkov lce mletch okurkovch s e m e n a podle monosti jet 1 polvkovou lci dovch s e m e n smchme se s m e t a n o u a sms n a n e s e m e na ist obliej. M a s k u nechme psobit pl hodiny a p a k oplchneme studenou vodou.

195

OLIVA
OLIVA EVROPSK
eleolivovitch (Oleaceae)

OLEA EUROPAEA L.
Oliva eurpska (s) (r) Gemeiner Oelbaum (n) Olive Tree (a) Olivier d'Europe (f) Olivo ()

Oliva evropsk je vdyzelen teplomiln strom, dorstajc vky a 12 m e t r . Listy m zk, sedav zelen, neopadav. Drobn bl kvty jsou u s p o d n y do labnch lat. Plodem je podlouhl peckovice, p o n k u d pipomnajc vestku, zelenav a n k d y i t m a v m o d r barvy.
2)

1}

Oliva je pstovan strom, kter i u n s obas najdeme ve sklenP e d m t e m pouit je p e d e v m k v a l i t n olivov olej ( O l e u m

cch nebo arboretech, vjimen i zplauje.

3)

olivae nebo t a k oleum olivarum), ale stejn dobe m e m e pro liv ely vyuvat i listy (Folim olivae). Droga obsahuje pevn glyceridy kyseliny olejov a glyceridy kyseliny palmitov a linolov. Vtnost pi lisovn z a s t u d e n a je kolem 50%. Listy obsahuj glykosid oleuroposid, k t e r se tp na glukzu a t a n i n , oleasterol, oleastranol, krystalick alkaloidy, saponiny, m a n i t , glukzu, sacharzu, pryskyice, terick olej, karoten aj. Olivov olej m r o z s h l pouit j a k o m d i u m p i r o z p o u t n nejrznjch livch ltek. Z n m je i j e h o pouvn p i vypuzov5) 4)

n lunkovch kamen, jak uvdme dle; toto pouit je vak teba uvit, protoe hroz ucpn luovod a nutn nsledn chirurgick zkrok. Zevn m olivov olej vznam pedevm v lebn kosmetice, na ppravu nejrznjch krm, mast a mazn. Listy se podvaj pedevm jako prostedek na snen krevnho tlaku.
196

Oliva evropsk
197

Olivov listy aplikujeme formou nlevu, 2 a 3 lky denn. innj lkovou formou je tinktura, podvan podle okolnost 2 a 4krt denn. Obyejn se podv 20 a 25 kapek, za stl kontroly krevnho tlaku. Pi dobr toleranci a kontrole je mon dvky i pimen zvit. Droga zabr pedevm na tzv. esenciln hypertenzi. Pokud je hypertenze, by jen sten, zavinna patnou funkci ledvin, je innost terapie ni. Listy meme mchat s kvtem hlohu, s listem meduky, s nat srdenku, ppadn i s vtvikami jmel. Doba podvn zvis na reakci nemocnho a vi krevnho tlaku. Vnj nedouc inky pi tto terapii nebyly zjitny a nejsou ani pravdpodobn. Proti vysokmu krevnmu tlaku psob nsledujc sms: Sto gram nat srdenku, po 50 gramech listu olivy a nati meduky, po 25 gramech kvtu hlohu a nati tezalky. Ze smsi pipravujeme nlev, kter podvme 2 a 4krt denn, vdy 1 lek. Pokud by pokles tlaku nebyl uspokojiv, lbu neperuujeme, ale vdy zapijeme tmto ajem na piku kulatho noe jemn mletho jmel. Lbu by ml dit lka, kter zabezpe prbnou kontrolu krevnho tlaku a ppadnou dal medikaci (a u zven, snen nebo pln vysazen).
8) 7)

6)

Homeopaticky se zpracovvaj listy, nejlpe p i p r a v e n podle Filatova; mohou bt i mrn oschl, tyi a pt dn po utren). Listy pomeleme a dle upravujeme podle 3 (nkdy i 2) lihem 90%, lpe 95%, dle e d m e a do potence D7 lihem 40%. Obecn uvme potence D5, D6 a D7, podle individulnho stavu, s dvkovnm 6 a 7 k a p e k 3krt denn, ped jdlem, po dobu 2 msc. T i n k t u r a se aplikuje pedevm pi vysokm tlaku, kdy psob zcela nensiln, na roziovn cv, zejmna perifernch, pi arteriosklerznch potch apod., obecn pi vech cvnch potch.
10

9)

Na prvn pohled velmi drastick, ale tak maximln inn je postup pi likvidaci lunkovch kamen: Alespo jeden den se vnuje tzv. vyistn vnitnost" podle jgy - cel den se nej, pije se jen mrn osolen voda. Pot se do 0,5 litru olivovho oleje, pokud mo198

vlastn nebezpe uivatele, nejlpe pod dozorem lkae.

> P o z o r ! Aplikace nsledujcch p o s t u p lze p r o v s t j e n na

no panenskho" nebo lisovanho zastudena, vytla va ze 2 a 3 citron a ve se vypije. Zbv u jen odbhat pslunou dvku krok" a potat kameny. Jakkoli to vypad hroziv, za celou dobu nm nen znm jedin ppad, u kterho by se vyskytly njak pote. Dokonce i u na nejstar pacientky se lunkovmi problmy, jedenadevadestilet pan, ve probhlo bez jakchkoli komplikac. Pesto doporuujeme pi volb tohoto postupu maximln opatrnost, pedevm u zvl citlivch jedinc. Mrnj formu pedstavuje kra dle beclavskho byline Kranze, kter vyaduje ti dny klidu na lku: mlko 31 lnn semeno 500 g hemnkov kvt 500 g olivov olej 150 g karlovarsk sl 30 g 1. den v 5 hodin rno poijeme 10 g karlovarsk soli, sndme kvu a star housky; pesn v poledne obdvme tot. Ve 13:45 ulehneme do tepla a ve 14 hodin poneme klsti na lunk tepl hemnkov obklady, kter stdme po 20 minutch do 16 hodin. V 18:30 snme dietn veei a ulehneme. 2. den v 5 hodin rno poijeme 10 g kalovarsk soli a neleme, nbr se mrn pohybujeme. Sndme a obdvme stejn jako prvnho dne. Odpoledn innost je toton s innost prvnho dne kry, avak obklady jsou z mletho lnnho semene, asi 15 minut svaenho v mlce. V17 hodin vypijeme 50 g olivovho oleje, v prbhu pit leme v klidu a bez mluven na pravm boku. Po vypit osvme rty a jazyk citrnem, abychom zabrnili zvracen. Pi nevolnosti je mono vypt i men dvku oleje, nejmn vak 30 g. V 17:30 a 18:00 hodin vypijeme znovu stejn mnostv oleje; pot ji nejme a v poloze na boku setrvme a do rna. 3. den v 5 hodin rno poijeme 10 g kalovarsk soli a nesndme. Kamnky vyjdou pirozenou cestou mezi 6. a 12. hodinou. Ve 13 hodin ukonme kru dietnm obdem. Pro kru je nutn klid, nevychzme ani nepracujeme. Je-li lba napoprv nespn, opakujeme ji po nsledujc dva tdny. Dal opakovn je u nevhodn; potom je nutno uvaovat o chirurgickm zkroku, nebo kamnky jsou bu pli velk nebo zaseknut. 199

OLE
OLE LEPKAV ele bzovitch (Betulaceae) ALNUS GLUTINOSA (L.) Gaertner Jela lepkav (s) e Schwarzerle (n) Alder (a) Aulne glutineux (f) Aliso comn ()

Ole lepkav je s t e d n velk s t r o m s kuelovitou k o r u n o u z tenkch, t m vodorovn odstvajcch vtv. M l a d vtviky j s o u obl a t r o j h r a n n a r a v d u b n u . Listy j s o u stdav, j e d n o d u c h , dvak r t pilovit, v m l d lepkav a opadvaj zelen pozd na podzim. Kvete v b e z n u a d u b n u ped v y r a e n m list. J e d n o d o m , rznopohlavn kvty se od sebe vrazn li. Sam kvt vytv podlouhl, v t r o p r a n jehndy, kvty samic p a k pedstavuj z k r c e n itice s j e d n m p e s t k e m a dvma bliznami. Plodem j s o u ovln n a k y u m s t n po dvou v iticch, k t e r p i dozrvn d r e v n a t .
2)

1)

Ole j e vlhkomilnou devinou. N a c h z m e j i nejastji n a sted-

nch a dolnch tocch potok a ek, spolu s v r b a m i a topoly. Je typickm p e d s t a v i t e l e m lunch les. Ole n e n n r o n na svtlo, odolv i zim, ale je citliv na sucho.
3)

Drogou je list (Folim alni), m n asto k r a (Cortex alni). Ob

drogy s b r m e asn z j a r a , stejn j a k o p o u p a t a . Pouvaj se v gemm o t e r a p i i (viz posledn dl). Vjimen se sbraj i n e z r a l itice (Strobilus alni).
4)

K innm ltkm opat pedevm tsloviny a antrachinony,

dle sloueniny triterpenov, fenolov ltky, fytosteroly a flavonoidy. Celkov drogy vykazuj fytoncidn charakter svho psoben.
5)

D r o g u p o d v m e s oblibou p i p r j m e c h a p i n e m o c e c h z n a c h l a Ole lepkav 201

zen jako kloktadlo. erstvmi drcenmi listy meme obkldat rozpraskan prsn bradavky kojcch en, ppadn zancen plochy

200

pokoky. Droga nalz uplatnn i v lb stevnch znt, kde vedle pitn kry je doporuovna i lba klyzmaty. Krov tinktura psob baktericidn proti stafylokokm, proti bakterii Escherichia coli a proti bacilm Bacillus subtilis. Tato tinktura stejn jako tinktura z pbuznho druhu ole ediv (Alnus incana (L) Moench), jej psoben je jet silnj, hub i prvoky druh Paramaecinum caudatum, Stilonima millibus, Opalia renerum a Lamblia intestinalis. Sitice se mohou vyuvat v lb nemoc, provzench zimnic jako napklad malrie. Pro revmatiky je vhodn span na olovm list, kterm meme napklad sten naplnit polte. Proplachovnm nosu odvarem nebo upnm mlet drogy meme zastavit krvcen z nosu. Zevn lze olov drogy aplikovat formou obklad na nehojc se rny, brcov vedy a spleniny. Pupeny l vnitn zntliv procesy, vetn kostnch znt a revmatismu. Je vhodn je podvat i pi ischemick chorob srden, ale i pi osteoporze. Z list a kry pipravujeme obvyklm zpsobem odvar, dvkovan zpravidla po nkolika pohrech denn, ze iek bl vinn macert, podvan po pohru 2krt denn. V nkterch ppadech sniujeme dvkovn odvaru, zvlt krovho, a na nkolik polvkovch lic denn. iky podvme samostatn, listovou a krovou drogu meme podvat i ve smsch. Drogy nejsou ureny pro dlouhodobou lbu. Krom monosti vzniku zcpy, ppadn pocitu oklivosti pi predvkovan, nejsou znmy dn nedouc inky ani kontraindikace. Pi revmatickch bolestech doporuujeme srii zpravidla patncti koupel rukou a nohou v odvaru z olistnch vtviek ole. Aplikujeme je obden, co nejteplej, po dobu 10 a 15 minut.
9) 8) 7) 6)

Surovinou je vnitn kra mladch vtv, sbran do deseti hodin dopoledne. Siln slizovit kra se rozmln a pak zpracovv lihem 80% podle 2 na zkladn esenci. Ta se dle ed na potenci D4 lihem 30%. Obecn se uv v potenci D4 s dvkovnm 3krt denn 7 kapek, ped jdlem. Tinktura se uv jako prostedek adstringentn (svrav) a podobn jako chinin tak proti horekm a zntm. Me se tak vtrat do ke, kde spolehliv likviduje cizopasnky. Devo ole bylo vdy velmi cenno pro maximln odolnost proti vlhkosti. Na pilch z olovho deva jsou postaveny Amsterodam i Bentky. Stavly se z nj veker vodn stavby, mosty, jezy, splavy, prplavy a veker pilov stavby ve vlhkm prosted. Na unaven nohy a zvadlou" ki nohou se uv koupel z olovho list: Hrst olovho list dme do 1 litru studen vody a pomalu zahvme k bodu varu. Po zavaen odstavme a nechme 15 minut vyluhovat, precedme a vlijeme do tepl koupele. Koupel nohou m trvat alespo 10 a 15 minut.
10)

Homeopaticky se ole zpracovv v souasn dob mlo, pestoe dve byla oblbenm homeopatickm prostedkem, zejmna pro svj mimodn inek. 202 203

OMAN
OMAN PRAV elehvzdnicovitch (Asteraceae) INULA HELENIUM L. Oman prav (s) (r) Echter Alant (n) Elecampane (a) Grande aune (f) Ala ()

Oman prav je trvalka s mocnm vlcovitm oddenkem a silnou pmou lodyhou. Lodyha je vtven pouze v horn sti. Pzemn listy m podlouhle vejit, jemn zoubkovan, lodyn listy jsou na rubu hedvbn plstnat, stdav, objmav a nestejn zubat. Kvtn bory jsou lut s ndechem do oranova a skldaj se z jazykovitch a trubkovitch kvt. Kvete v ervenci a srpnu, plodem je naka.
2)

1}

Oman pochz z Asie, u ns se bn pstuje a obas zplauje.

Drogou je oddenek oznaovan Radix (rhizoma) helenii anebo Radix (rhizoma) inulae, ale i enulae. Sbr se na podzim druhho nebo tetho roku.
4)

3)

Droga obsahuje pedevm silici se sekviterpeny alantolem, alantolaktonem a isoalantolaktonem, velk mnostv inulinu, hoiny, stopy azulnu a dal inn ltky. Jako komplex se droga chov fytoncidn. Drogu adme mezi aromatick amara. Podporuje stevn innost, tvorbu lui a tvorbu aludench v. Tlum nadmn a uvoluje keovit bolesti. Sniuje povrchov napt hlen, a tm pomh k jejich vykalvn. M anthelmintick inky. Inulin lze vyuvat i pi antidiabetick diet, protoe tlo jej neum zpracovat na jednoduch cukry. Droga tak zastavuje prjem a ppadn vnitn krvcen.
5)

Oman prav
205

204

Obvyklou lkovou formou je nlev, podvan po polvkovch lcch nebo pohrech. Meme uvat i prek z mletho koene, obvykle na piku kulatho noe. Velmi innou lkovou formou je tzv. vno svatho Pavla : Sedmdest g r a m drcenho (mletho) koene macerujeme v 1 litru suho blho vna, napklad odrdy njakho ryzlinku. Po 10 dnech precedme a podvme 3krt denn 1 polvkovou lci. Pekroen dvky ve vtin ppad vyvol dven. V terapeutickch dvkch je podvn drogy zcela bezpen, nejsou znmy vnj nedouc inky ani kontraindikace. Drogu meme podvat j a k samostatn, t a k i ve smsch. Nejznmj jsou smsi o m a n u se alvji, podblem, proskurnkem, fenyklem, kmnem, semenem ernuchy a kostivalem, ovem stejn t a k mohou bt inn i smsi jin, samozejm eln zvolen. Pi dyspepsii spojen s tlakovmi bolestmi a n a d m n m pouijeme 50 g koene omanu, 30 g k m n u a 20 g fenyklu. Ve pomeleme na prek, kter skladujeme v hermeticky uzavenm, nejlpe tmavm obalu. Podvme, po jdle, vdy na piku kulatho noe, meme zapt vodou. Homeopaticky se zpracovv erstv koen omanu, kopan brzy rno do devti hodin. Kopme opatrn, aby se koen nepokodil a obsahoval m a x i m u m vy. Dle se zpracovv podle 2 lihem 90% na zkladn esenci. Z t se ed lihem 40% na potenci D3. Obecn se uv v potenci D3 s dvkovnm 3krt denn 7 kapek. T i n k t u r u uvme hlavn na vechny poruchy ltkov vmny, zejmna se zamenm na slinivku a cukrovku, pi vech potch se sliznicemi od kale, bronchitdy a po znty stev. O m a n u byly krom livch vlastnost pisuzovny i vlastnosti arodjn. Napklad je pr mon noenm kvtu o m a n u na rovch atech pivolat lsku nebo splenm jeho koene na devnm uhl poslit duevn sly a zskat schopnost j asnozen. O m a n byl oblbenou rostlinou proslulho francouzskho byline M. Messegu, kter jej prohlaoval za krle sliznic" a uval jej 206
10) 9) 8) 7)

6)

na vechny nemoci souvisejc se sliznicemi a dchnm, mimoto jej doporuoval i na vechny kon pote. Zajmav je i tradice uvn omanu v alkoholu. Od dob m a n kdy polio Paulina" slouilo proti vem zavacm potm, pes ji zmnn vno sv. Pavla", tradovan ji od t doby, a po omanov likr", kter pipravme z 0,7 litru alkoholu 50%, do nho pidme 150 a 200 g r a m erstvho, nakrjenho koene a tyinku skoice. Po 10 dnech precedme a pidnm 300 ml cukernho sirupu vyrobme sladk likr. Omanov elixr", kter pomh uklidovat podrdnou pokoku a sliznice, uvoluje hleny, pipravme ze 40 g r a m drobn nakrjenho koene omanu, je dme spolu se 2 sklenikami ren do 0,7 litru blho suchho vna, dobe uzaveme a nechme 2 tdny na tmavm, ne pli teplm mst stt. Pot precedme pes kvov filtr a nalijeme do ist lhve, kterou skladujeme v t e m n u a chladnu. Uvme denn 3 likrov odlivky, ped jdlem. Na svdivou pokoku je dobr obklad z omanu: Dv polvkov lce nadrobenho koene o m a n u nechme v lku vody 5 m i n u t mrn vait a p a k 10 m i n u t vyluhovat. V odvaru n a m m e obklad, kter pikldme na postien msta.

207

ORECH
ORESAK KRLOVSK eleoekovitch (Juglandaceae)

VLASKY
JUGLANS REGIA L.
Orech krlovsk (s) r Walnufibaum (n) Walnut (a) Noyer commun (f) Nogal ()

1}

Oek krlovsk je vysok jednodom strom s rozkladitou koru-

nou. Listov m lichozpeen, sloen z 5 a 9 podlouhle eliptickch, celokrajnch a lysch lstk, kter pjemn von. Kvty jsou jednopohlavn, piem samic jsou seskupeny a po pti, zatmco sam jsou pevisl. Plodem je vejcovit peckovice se zelenm dunatm obalem - oplodm, kter v dob zralosti na pelomu z a jna puk a uvoluje oech s jednm lalonatm semenem.
2) Oech je pstovan strom, kter jen zcela vjimen zplauje.

Nejvce pouvanou st jsou zejmna listy (Folim juglandis), sbran nejlpe v ervnu kolem deseti hodin dopoledne a pak zelen oplod (Pericarpium juglandis nucum), kter se sbr tsn ped sklizn oech v ervenci a srpnu. Pro lebn ely se sbraj i docela nezral plody (Fructus juglandis inmaturus), kdy se daj jet propchnout pendlkem.
4)

3)

Z obsahovch ltek se zd bt nejdleitj pedevm juglon,

odvozen od chinonu. Dle droga obsahuje flavonoidy, gallotaninov tsloviny s kyselinou elagovou, silic, mesoinosid, karotenoidy, vitamn C a dal ltky.
5)

Droga psob siln adstringentn (svrav) a antibakteriln (ze-

jmna proti stafylokokm). M tak mohutn protizntliv inky. Antiseptick psoben ji pmo peduruje pro vplachy a kloktn pi nejrznjch zntech v stn dutin a pak vude tam, kde

Oek krlovsk
209

208

me droga psobit kontaktn. Listy meme pout i pro koupel pi nadmrnm pocen nohou, pomocn pi lb akn a ke snen celkov potivosti. Nejastji drogu podvme v podob odvaru s dvkovnm po polvkovch lcch nebo pohrech. Dvky volme vdy radji men. Drogu meme kombinovat s kvtem hemnku, kvtem chrpy a nat svtlku pro lbu onch znt i pouhch podrdn. Jej psoben meme jet zeslit pidnm kvtu msku. Nejsou znmy dn kontradindikace ani nedouc inky. Odvar z drogy se pouv jako lebn klyzna pi proctokolitid (znt konenku a tlustho steva), ale stejn dobe me bt pouvn i pi gynekologickch potch jako vplach nebo sedac koupele. Vhodn je zejmna jeho pouit pi blm vtoku. V homeopatii se oech vlask pouv velice asto a m irok spektrum vyuit. Zkladem pro homeopatick zpracovn je erstv zelen oplod, ppadn doplnn stejnm mnostvm erstvch list. Zpracovv se podle 3 lihem 90%. Dle se ed na potenci D3 lihem 30%. Obecn se uv v potenci D3 s dvkovnm 3krt denn 6 kapek, ped jdlem, po dobu 2 msc. Tinktura se uv pedevm pi chronickch onemocnnch, zejmna pi anmii, ekzmech, potch s vlasy, plicnch emfyzmech, ledvinovch kamenech apod. Ze specialit je zejm obecn nejpjemnj oechovka, na kterou potebujeme 0,7 1 silnjho alkoholu, 150 gram zelench oech a pl tyinky skoice. Oechy nakrjme nadrobno, spolu se skoic dme do lhve, zalijeme alkoholem a dobe uzaveme. Nechme 3 a 4 tdny stt na slunenm a teplm mst. Pak jemn precedme, podle chuti doplnme vodou, cukernm sirupem a nalijeme do istch lhv. Uvme 3krt denn 1 stopku, ped jdlem. Proti chudokrevnosti uvme vno z list oeku: Padest a edest gram erstvch umytch list dme do 0,7 1 suchho bl210
10) 9) 8) 7) 6)

ho vna a nechme 8 a 12 dn macerovat. Pak jemn precedme a uvme 1 vinnou skleniku ped obdem a vee. Pi ekzmech doporuujeme uklidujc koupel z list oeku: Ti sta a pt set gram erstvch list dme do 1 a 1,5 litru studen vody, nechme pejt varem a pikryt dle vame na velmi mrnm ohni 10 a 15 minut. Pak precedme, vlijeme do vany s vodou a rozmchme. Koupel by mla trvat 15 minut a nemli bychom se po n utrat. Proti pocen nohou doporuujeme koupel, kter se ale mus provdt po 2 a 4 tdny kad den a pleitostn jet opakovat: Hrst list oeku pivedeme k varu ve 2 litrech vody a 10 a 15 minut na mrnm ohni vame. Po odstaven nechme chvli vyluhovat a precedme. Pi ledvinovch kamenech uvme oechov olej: Such jdra vlaskho oechu pomeleme a smchme se stejnm mnostvm oleje. Druh oleje nerozhoduje, mus to vak bt olej lisovan zastudena. Sms nalome do uzavrateln ndoby z tmavho skla nebo z kameniny a nechme 4 tdny macerovat. Uvme 1 polvkovou lci jednou denn, ped jdlem. K pravidelnmu oeten mkkch neht doporuujeme odvar z 1 polvkov lce jemn nakrjench erstvch list oeku, kter dme do lku studen vody, pivedeme k varu, odstavme a nechme 10 minut vyluhovat. V odvaru mme nehty 10 minut. Na rozedmu plic uvme vno z list oeku: tyicet gram suench list dme do lhve blho vna a nechme 10 dn macerovat. Pak slijeme, vylisujeme a jemn precedme. Uvme 3krt denn skleniku ped hlavnmi jdly, stejn se vno uv i pi sklerze cvn.

211

OSTROPES
OSTROPES TRUBIL elehvzdnicovitch (Asteraceae) ONOPORDUM ACANTHIUM L. Ostropes obyajn (s) (e) Gemeine Eseldistel (n) Scotch Thistle (a) Onoporde (f) Alcachosa borriquera () O s t r o p e s t r u b i l je dvoulet bylina, p a v u i n a t ed v l n a t po cel m povrchu. M silnou p m o u lodyhu, b o h a t vtvenou, ostnitou. Listy m stdav, rovn o p a t e n ostny, c h o b o t n a t peenolalon, pisedl. Z kulovitho z k r o v u vyrstaj koncov kvty s n a c h o v fialovmi jazky. Plodem je ptimilimetrov n a k a , t y h r a n n , pn s v r a t l , s n a e r v e n a l m c h m r e m . Kvete v ervenci a v z.
2) 1)

O s t r o p e s r o s t e n a p u s t c h mstech, cestch, n s p e c h , p a s t v i n c h ,

l u k c h a pkopech. Obecn se d ci, e m r d s u s t a n o v i t . P e d m t e m s b r u j e p e d e v m na ( H e r b a onopordonis acanthii), sbr s e m e n ( S e m e n onopordonis acanthii) je v souasnosti m n ast, p r a c n o s t s b r u nevyv jejich inek.
4) 3)

Z obsahovch l t e k u v d m e alespo tsloviny, hoiny, saponi-

ny, polysacharid inulin, soli vpnku a draslku, stopy silice, kauuk a albumin. Droga obsahuje vak adu dalch dosud neprozkoumanch ltek.
5)

Drogu meme pout pedevm do aj na istn krve", proto-

e zlepuje ltkovou vmnu. Hlavn uplatnn najde pi ekzmech a konch chorobch vbec. aj je moopudn a pispv k naruen moovch kamen. Bylo zaznamenno i jeho mrn psoben kardiotonick, piem zlepenm napt srdenho svalu dochz k prav srden innosti, co je inn zejmna pi tachykardii nebo arytmich. 212 213 Ostropes trubil

Z drogy pipravujeme krtkodob vaen odvar, kterho podvme 2 a 4 pohry denn. Doporuuje se dt bylinu do studen vody, zahvat a k varu, vait 2 minuty a odstavit na 10 minut. J i n prava nen vhodn. Daleko vhodnj je pidvn drogy do moopudnch sms, napklad v kombinaci se rdesnem ptam - truskavcem, bezovm listem, koenem jehlice apod. Kontraindikace ani nedouc inky nejsou znmy, ale vy dvky mohou zpsobit pocit nevolnosti, vedouc a k ppadnmu dven.
8) 7)

6)

sice nem takovou innost, ale d se pout jako tzv. transportn obklad. Vnj aplikace drogy je vhodn pi zntlivch onemocnnch kloub a vtin konch onemocnn. Podle tradice se ale uvala i proti rakovin hlubokch orgn tak, e sej obkldaly msta lec nad postienmi orgny. K tomuto elu byla bylina uvna u starmi many.

Jako tinkturu meme ostropes pidvat v mnostv maximln 1 ajov liky do aj, kter jsou ureny proti zntm moovch cest. Aplikujeme obyejn 4krt denn 0,3 litru urologickho aje s pdavkem tinktury tak, aby vznikl lihovodn roztok. Doba lby se stanovuje individuln, obvykle in 2 a 3 tdny.

Homeopaticky se ostropes zpracovv v souasn dob mlo, asto se ale uv va z tto byliny. Pokud se uv v homeopatii, zpracovv se obvykle temi zpsoby: listy tenm, na podle 3 lihem 70%, ale astj a tak jednodu je zpracovn vy, kterou zskme pomletm nati, vylisovnm a dal pravou podle 1 lihem 90%. Zkladn tinktury se ed do potence D6 lihem 30%. Obecn se uvaj potencch D2, D3 a D6 a dvkuj se 3krt denn po 5 kapkch do vody, po jdle. Aplikuje se 1 msc, pot nsleduje tdenn pestvka, kter umocuje psoben tinktury, a v aplikaci se pokrauje jet dal msc. Drogu uvme podobn jako v alopatii, pedevm na pravu krevnho obhu, srdenho rytmu (poslen srdenho svalu) a poslen innosti aludku apod. Pomrn mlo znm je vnj pouvn listu drogy. Protoe je ostnat a pro pm pikldn se nehod, mus se nejprve pomlt nebo jinak nadrobno upravit. Zskan sms se pikld na oetovan msto bu pmo nebo zabalen do tenkho textilu. Pout lze i vu vylisovanou z list, do kter se nam obklady. Ta dajn 214 215
10)

9)

OSTROPESTREC
OSTROPESTEC MARINSK elehvzdnicovitch (Asteraceae) SILYBUM MARINM (L) Gaertner Pestrec marinsky (s) e Mariendistel (n) Milk Thistle (a) Chardon marie (f) Cardo mariano ()

V Ostropestec m a r i n s k je jedno a dvoulet, statn, dekorativn bodlk. Lodyha, dole h u s t , n a h o e dce l i s t n a t , d o r s t vky i p e s 1 m e t r . Listy jsou stdav, objmav, t u h , na ilnatin ble m r a m o r o v a n , v obrysu podlouhle eliptick, peenoklan, o s t n a n . Z vejit, o s t n a t z u b a t bze v y r s t nachov kvt. Plodem jsou leskl, h n d skvrnit n a k y velikosti asi 7 x 4 mm s blm chmrem, ttinky drsn, dole srostl. Kvete od ervence do z.
2)

Ostropestec je pstovan livka, pvodem ze Stedomo. V tep-

lejch oblastech vzcn zplauje. Drogou j s o u plody ( F r u c t u s c a r d u i M a r i a e ) , n k d y n e s p r v n oznaovan jako semena (Semen cardui Mariae). Tsn ped zralost se cel, chmit hlavice ueou a ulo na vtranch, suchch mstech, kde teprve dozrvaj. Teprve potom se itice vymlt a plody zbav chmru. Domc p p r a v a je dosti svzeln, proto byla bylina lidovmi liteli vyuvna mlo. Je to koda, nebo bylin se stejn m nebo alespo podobnm i n k e m n e n mnoho. Lidov se dosud hodn uv i list (Folim cardui Mariae), t r h a n na j a e v k v t n u a ervnu, mezi trnctou a estnctou hodinou. Zdka se uv i k o e n (Radix cardui Mariae), k o p a n na j a e .
4) 3)

H l a v n obsahovou l t k o u j e s y l i m a r i n , co j e s o u h r n n n z e v p r o

flavolignanov sloueniny a silici. O b s a e n y j s o u p e d e v m flavonoidy silybin, s i l y d i a n i n a silycristin, dle biogenn a m i n y t y r a m i n a h i s t a m i n , n k t e r aminokyseliny, c u k r y a m n o s t v oleje s vym

Ostropestec marinsk
217

216

podlem nenasycench mastnch kyselin. Nalezeny byly i kvercetin, dehydrolavonol taxibolin a opticky aktivn dehydrokoniferil. Droga psob ochrann na jatern parenchym, ovlivuje tvorbu lui a jej distribuci, proto se uv zejmna pro lbu a dolovn chorob jater a lunku a tm vlastn i cel ltkov vmny. Podle nmeckho lkopisu DAB 6 se pipravuje jednotliv dvka z 1 gramu drogy na pohr odvaru. asto se pipravuje i nlev z 1 ajov liky drogy na sklenici vody. innj formou je tinktura, aplikovan 4krt denn po 30 a 35 kapkch. Nejinnj a tak nejjednodu formou je prek z mletch plod ve smsi s mlnm cukrem v pomru 1:2, a to v dvce 2 a 4 ajov liek denn. Prek mus bt skladovn ve vzduchotsn uzaven ndob, v suchm a pomrn chladnm prosted. Pipravujeme si vdy jen takov mnostv prku, kter spotebujeme bhem nkolika mlo dn. Mlet plody toti pomrn rychle luknou a pak psob spe opan - lbu zpomaluj nebo dokonce znemouj. Nejlepm obalem se zdaj bt tuby od umivho vitamnu. Z drogy se vyrb ppravek Legalon a jeho licenn verze Flavobion. Plod je tak soust vborn Jatern" ajoviny Ungolen. Drogu je mono podvat samostatn, ale i v kombinacch pedevm s epkem, pampelikou, ekankou, zemdmem, tezalkou, oddenkem pru, medukou, vlatovinkem a benediktem. Droga nem dn vraznj nedouc inky ani kontraindikace. Jedin monost znehodnocen drogy je prv jej mon luknut. Drogu pouvme v tch ppadech, kdy mme podezen, e pote nemocnho mohou bt spojeny s chronickou otravou nebo kdy lme jej nsledky. Vcelku se d ci, e ji vyuvme vude tam, kde se jedn o snenou funkci jater. Semena ostropestce se zpracovvaj dvojm zpsobem, a to bu cel nebo mlet i drcen. Ob receptury se pouvaj takka od nepamti a zachovvaj maximln mnostv innch ltek, kter jsou obsaeny zejmna v obalu - barvivu semen. 218
9) 8) 7) 6) 5)

Odzkoueno je nsledujc homeopatick zpracovn: Do 0,5 litru vody se pid 45 gram dobe zralch, ernch semen a ve se pomalu va pikryt, a zstane 250 a 300 ml. Odvar se slije a pak se pid 250 ml lihu 90%. Vzniklou tinkturu edme na potenci D4 lihem 40%. Obecn ji uvme v potenci D3 nebo D4 s dvkovnm 3krt denn 10 kapek, po jdle. Jej hlavn vyuit je zejmna ve smsi s vlatovinkem a benediktem. Tato sms vak nem co do mnostv jednotlivch bylin stabiln sloen a uv se pi potch s jtry, lunkem a luovody, aludkem (aludenmi vami). Me se ovem aplikovat i pi gynekologickch a plieni ch potch nebo loutence. Krom semen se v lidovm litelstv uv i list a koen, take se d vlastn vyut cel bylina. Uvedeme si nkolik pklad. Pi blmu vtoku, pchn v boku, loutence, vodnatelnosti, zntu pohrudnice a plic a lunkovch kamenech aplikujeme odvar z 10 g suench list, kter asi 3 minuty povarme v 0,5 litru vody a nechme odstt. Odvar uvme po doucch pes den. V ppad blho vtoku a chybjc menstruaci uvme odvar z 10 g koene, kter vame na mrnm ohni 10 minut, nechme chvli vyluhovat a pijeme 3krt denn plnou polvkovou lci. Rademacherova tinktura je zaloena na principu podlu jednotlivch orgn na celkovm onemocnn. Napklad pi potch se zavnm se na nich podl vtinou jtra, lunk (luovody) a aludek (vy). Velmi strun eeno, sloen tinktury se d podlem jednotlivch orgn na celkovm onemocnn. Funguje-li lunk nedostaten a podl-li se 60% na celkovch potch, nedvme do kombinace vt mnostv bylin podporujcch innosti jater (ostropestec), nbr byliny inkujc na lunk (vlatovink). Je-li pinou pot aludek, pednostn eme tento problm aplikac byliny, kter psob zejmna na aludek (benedikt ubet). Kombinac tchto t bylin (ostropestec, vlatovink, benedikt ubet) eme operativn problmy spojen se zavacmi orgny. Dosavadn dlouhodob vsledky s Rademacherovou tinkturou jsou vynikajc. 219
10)

OSTRUINA
OSTRUZINIK KROVIT
elerovitch (Rosaceae)

RUBUS FRUTICOSUS L.
Ostruina ernicov (s) e Brombeere (n) Blackberry (a) Ronce (f) Zarzamora ()

Ostruink kovit je ke s dvojitmi prty (stonky s listy). Dvoulet nebo i vcelet polhav a d r e v n a t lodyhy jsou kvtonosn, jednolet p r u t y jsou neplodn. Lodyhyjsou ostnat, listy stdav, apkat, 3 a 5 etn s pilovit zubatou epel. Kvtenstv je l a t n a t nebo chocholinat, ptilstkov k o r u n a bl nebo narovl. Souplod, z n m ostruina, je tvoeno z vce ne 20 ernch, neojnnch peckoviek, srostlch s lkem. V dob pln zralosti jsou ostruiny tmav modr a ern. Rostlina kvete v ervnu a zatkem ervence. Rod Rubus je neobyejn promnliv a bylo popsno ji vce ne 2000 taxon, z toho jich na zem esk republiky roste z h r u b a 200. Pro n a e ely vak n e m u s m e n a t s t tyto druhy, poddruhy, odr d y a jejich vzjemn kence rozliovat. Ostruina je velmi hojn kovitn ke, ast na lesnch mtinch, podl cest, u starch zd, v pkopech a remzcch. P r o p o t r a v i n s k ely sbrme plody (Fructus rubi fruticosi), pro lebn ely v h r a d n list (Folim rubi fruticosi). Listy sbrme nejlpe v k v t n u a ervnu, ped rozkvtem rostliny, odpoledne mezi trnctou a estnctou hodinou. Droga obsahuje pedevm tsloviny, organick kyseliny, flavonoidy, inosit, barviva, p e k t i n a jin ltky, plody p a k a n t o k y a n y , karotenoidy, v i t a m n C, organick kyseliny, cukry, p e k t i n a slizy. O b s a h vech l t e k je p o m r n mal, a proto drogu a d m e mezi tzv. indiferentn drogy s men innost, i kdy ani to n e m u s bt doce4) 3) 2)

X)

Ostruink kovit

220

la pravda, protoe nae znalosti o obsahovch ltkch jsou prozatm pomrn nedostaten. Droga je moopudn, stav krvcen, dezinfikuje trvic i moov stroj. Meme ji aplikovat tak v podob kloktadel, psob i proti kali. Zevn lze vyut na koupele a omvn ekzmem postiench parti pokoky a pi konch zntech. Znm je vliv protiprjmov.
6) 5)

Zpracovv se erstv list podle 3 lihem 80%. Dle se ed lihem 30% a na potenci D3 a v t se tak uv v dvkovn 3krt denn 10 kapek, ped jdlem. Uvme se pedevm pi jakchkoli zavacch potch, pi prjmech, stevnch katarech, zntu moovho mche, nadmrnm pocen, ale i pi bolestech v krku, rm apod. io) pft zntu moovho mche uvme odvar z 50 g list, kter dme do 1 litru studen vody, pivedeme k varu, nechme 2 a 3 minuty stt a pak nechme pikryt jet 10 minut vyluhovat. Pijeme pes den po lcch. Proti prjm si pipravme odvar z 1 polvkov lce suchch list, kter pelijeme lkem vac vody a nechme pikryt jet 10 minut vyluhovat. Pot ve precedme a pijeme po doucch. Takto po trokch meme vypt i nkolik lk denn. Trpme-li bolestmi v krku, pome nm kloktn odvarem z 25 g list ostruiny, kter se mohou smchat stejnm dlem s feny klem a alvji. Listy dme do 0,5 litru studen vody, krtce povarme a nechme 20 minut vyluhovat. Odvarem se klokt vcekrt denn. Pi zntu mandl si pichystme 50 g list, dme je do 1 litru studen vody, siln zavame a 10 minut nechme vyluhovat. Odvarem kloktme vcekrt denn. Meme si tak vyrobit chutn a zdrav ostruinov vno: ist, zral ostruiny dme do ndoby z kameniny nebo polvan hlny a dkladn rozmakme. Pikryjeme textilem a nechme 2 dny stt pi pokojov teplot, vu precedme, zmme jej mnostv a na den odlome. Stejn mnostv vody jako zmen mnostv vy vylijeme do ndoby se zbytky ovoce a nechme pes noc vyluhovat. Pt rno znovu precedme a zmme mnostv tekutiny. Ob tekutiny pak vylijeme do demionu a smchme dohromady. Na litr vy pidme 250 g krystalovho cukru, 1 g kyseliny vinn a 1 ajovou liku pivnch kvasnic rozmchanch ve 2 a 3 polvkovch lcch tepl vody. Ztka na uzaven mus bt provrtna a mus v n bt zastrena sklenn trubika. Ndoba se ulo na tepl msto s rovnomrnou teplotou. Po 6 tdnech meme vno plnit do lhv. 223

Vhodnou formou je nlev nebo krtce vaen odvar (maximln 1 minutu). Pro potravinsk ely se droga obyejn fermentuje.

Ostruinov list podvme tm vhradn ve smsch, protoe jeho samostatn psoben bv vtinou slab. Jde o produkt na rozhran potravinskho a lebnho psoben. Nejsou znmy dn kontraindikace ani nedouc inky, snad jen pi predvkovan nebo pli dlouh expozici by mohla vzniknout zcpa. Bylinkov aj pro dobrou pohodu a chu" pipravujeme tak, e vezmeme 1 a 2 dly zkladn smsi a 2 a 3 dly ochucovadla". Zkladn sms sestavme ze 2 hmotnostnch dl listu ostruinku a po 1 dlu listu lesnho malinku, lesnho jahodnku a suench jablench slupek. aj z tto smsi by vak byl mdl, a proto pidvme dal ochucujc sloky podle libosti, chuti a dostupnosti: bazalku, matedouku, mtu, hebek, badyn i skoici. Ochucujc sloky astji mnme, ale zkladn sms zstv stejn. Mimo jin tm zajistme, aby si pi systematickm pit bylinkovch aj tlo nezvykalo na nkter inn bylinn ltky, co by mohlo vst ke snen jejich psoben v ppad skuten poteby. Pro vrobu zkladn smsi doporuujeme vechny jej sloky mimo jablench slupek fermentovat, co znan vylep chuovou strnku aje, a to nen pi pravidelnm uvn zanedbateln. Fermentace tchto drog je popsna v kapitole malink". Homeopatick zpracovn ostruin nen sice obvykl, ale je velice uiten a vhodn, protoe se jm zachovvaj ltky, kter se jinak odpauj, a navc lze tinkturu pouvat operativn. 222
9) 8)

7)

OVES
OVES SETY elelipnicovitch (Poaceae) AVENA SATIVA L. Ovos siaty (s) r Saathafer (n) Wild Oat (a) Avoine cultive (f) Avena ()

Oves set je jednolet kultivovan travina - obilovina se stblem dorstajcm i pes 1 metr vky. zk, rkovit, dlouh listy objmaj stblo hlubokou pochvou. Kvty jsou pevisl, sloen v rozeven lat. Klsek je dvoukvt. Plodem je obilka, uzaven v pouzde (pluchy). Kvete v ervenci, nkdy i v srpnu.
2)

1}

Oves je pstovan obilnina, typick pro podh a pahorkatiny.

Drogou je plod - oves (Fructus avenae) s pluchami nebo i bez nich a slma (Herba resp. Stramentum avenae). Nejkvalitnj drogu poskytuje sbr v dob tzv. mln zralosti, kdy obilka po petpnut ron mln blou vu. Tento stav nastv piblin 2 nebo 3 tdny ped potravinskou zralost, kter uruje dobu n. Zskan surovina se mus dokonale usuit. Obchod takovou drogu nenabz, take nezbv ne spokojit se se surovinou sklzenou ve nch, nechceme-li ovem podniknout poln pych. V mnoha ppadech se sprvn surovina nahrazuje tzv. ovesnou r", co jsou obilky ovsa zbaven pluch, nebo dokonce ovesnmi vlokami, vyrbnmi napaenm a slisovnm bezpluch obilky.
4)

3)

ganu, fosfor, sru, vitamny skupiny B, vitamn E, vitamn PP, buniinu, stopy zinku, jdu, molybdenu, boru, kemku a kobaltu. Jistou nevhodou je ptomnost kyseliny avelov, kter zpsobuje 224
225

Oves obsahuje krob, saponiny, r o s t l i n n blkoviny, glukokininy sniujc h l a d i n u krevnho cukru, flavony a enzymy. Dle u nj nachzme soli sodku, draslku, vpnku, hoku, eleza, m d i a m a n -

Oves set

kyselinotvornost ovsa jako potraviny. S l m a obsahuje pektiny, karoten, kyselinu kemiitou a dal ltky. Ovesn npoj s m e d e m je podle K n e i p p a nejlepm vivnm a z d r a v o t n m npojem pro osoby, zotavujc se z tkch chorob, n e u r a s t e n i k y a pi vech stavech slabosti a vyerpn j a k fyzickho, t a k psychickho. Oves m r n ukliduje a pin dobr spnek. Ovesn odvar m e m e podvat v rmci odvykacch k r n a r k o m a n, alkoholik a k u k . Je t a k t vbornm dietetikem pro diabetiky. Ovesn odvar je i vynikajcm pomocnm p r o s t e d k e m pro lbu chronickch z n t slinivky. Ovesn s l m a dve platila za dobr on livo. Od tto indikace se nyn ustupuje, protoe pi prmyslovm zpracovn ovesn slmy nelze zajistit hygienick podmnky, podmiujc vrobu onch liv. Vnitn se odvar ze slmy podv pi chorobch revmatickch a v urologii pi lb moovch k a m e n a nonm pomoovan. Koupele nohou nebo r u k o u pomhaj zlepovat krevn obh a zrove l studen" nohy nebo ruce, k t e r m i trp pedevm eny. Dl koupele nebo obklady jsou pro svj hojiv a tic inek vhodn na kon choroby a omrzliny. Vivn npoj pipravme z 1 litru ovsa, kter dokonale propereme v tekouc vod a v a m e v 1,6 litru vody t a k dlouho, a zbude 1 litr odvaru. Pot precedme a p i d m e 3 polvkov lce medu. Npoj doporuujeme pt po doucch b h e m dne. Vyvaen oves meme pout j e t k pprav koupele. Ze slmy pipravujeme odvar klasickm zpsobem. Oves podvme j a k samostatn, t a k i ve smsch. Protoe je v ovsu obsaena kyselina avelov, mohou se vyskytnout i ppady alergickch reakc, co je pirozen osobn kontraindikace. J i n a k oves posuzujeme spe jako potravinu, u n nehroz nebezpe predvkovan nebo nedoucch ink.
8) 7) 6) 5)

1,6 litrem vody a vame, a zbyde 1 litr. Pak precedme a do chladnoucho odvaru pidme 2 polvkov lce medu, 1 ajovou liku alvjov tinktury a 1 polvkovou lci jitrocelovho sirupu. Slijeme do lhve nebo lpe do nkolika mench lhv a uschovme v chladnu. Npoj mrn pihejeme a podvme rno a veer po 150 ml. Podle okolnost meme dvku zvit a na 4krt denn po 150 ml. V chladnice npoj vydr 3 dny; pit starho npoje me bt kodliv. Krom neurzy psob Ovsovka velmi dobe i pi infeknch chorobch, protoe podporuje obrann sly organismu. V homeopatii se oves s oblibou vyuv, protoe je to vlastn koncentrt posilujcch ltek, psobcch pi vtin pot. Nejastji se uv erstv, kvetouc rostlina (zelen slma), trhan rno kolem devt hodiny, kter se rozmln a upravuje podle 3 lihem 90%. Dle se ed lihem 35% a do potence D4. Obecn se uv v potenci D3 s dvkovnm 3krt denn 8 kapek, po jdle, me se podvat bez asovho omezen. V edn D4 lze tinkturu pidvat do koupele v dvce asi 300 ml na celou vanu. Uvme ji piblin stejn jako v alopatii pro obecn psoben, konkrtn teba na poslen innosti stev, dchacch cest atd., ale tak pi lunkovch kolikch, ledvinovch kamenech, astmatu, bronchitid apod. > Pouvn ovsa ve vech podobch je velmi irok. Na astma doporuujeme sms ze 3 polvkovch lic ovesnch vloek a 50 g suenho islandskho mechu, kterou dme do 1 litru studen vody a na mrnm ohni v otevenm hrnci vame tak dlouho, a se polovina vody odpa. Odvar pak ihned precedme a pijeme po doucch pes den. Pi potch s neinnost stev pelijeme 2 a 3 polvkov lce opraench ovesnch vloek velkm lkem vac vody, nechme pes noc pikryt stt a rno na lan aludek po likch snme. Pokud chceme inek jet zeslit, pidme trochu mlnho cukru. Pi ledvinovch kamenech pelijeme hrst jemn posekan ovesn slmy 0,25 litru vac vody a nechme pikryt 10 minut vyluhovat. Denn vypijeme 2 a 3 lky.
10 9)

Zajmvaje nejen vroba, ale i inek proslul ovsovky" umavskho fare Petra Mikee: Dobe propereme 1 litr ovsa, pelijeme

226

227

OZANKA
OANKA KALAMANDRA elehluchavkovitch (Lamiaceae) TEUCRIUM CHAMAEDRYS L. Hrdobarka obyajn (s) r Edel-Gamander (n) Wall germander (a) Germandre officinale (f) Xamedrios ()

Oanka kalamandra je polokek s drevnatm oddenkem a podzemnmi vbky. Lodyhy m vystoupav, dorstajc vky asi 20 a 25 cm, hust olistn, mkce lznat chlupat. Listy jsou obvejit podlouhl, vroubkovan, pisedl a krtce stopkat. Kvty jsou dlouze stopkat, pmo odstl, koruna ervenofialov, vzcnji blav, kalich trubkovit zvonkovit. Kvete v ervenci a v srpnu, plodem jsou vejit a lys tvrdky. Oanka je teplomiln rostlina kamenitch strn a psitch bor. M rda neutrln a alkalick pdy, dobe se j da v krasovch oblastech, kde je vpenat podlo. Je to tak osvden skalnika naich zahrdek.
3) 2)

1)

Drogou je kvetouc na (Herba teucrii chamaedrydis), sbran seezvnm v ervenci a srpnu, nejlpe kolem poledne.

Droga obsahuje silici, tsloviny a hoiny, furantilterpenov laktony, cholin, tanin, teucrioresin, sculattarin, glukosid a jin ltky, v teplejch lokalitch je bohat na flavonoidy. Oanka je typick aluden hok" bylina. Povzbuzuje trven, zlepuje kvalitu trvicch v, tlum bolestivost v zavacm stroj a potlauje zntlivost v tto oblasti. Tinktura m vrazn fytoncidn inky, zejmna proti salmonelm, zlatmu stafylokoku, bakterim tyfu a paratyfu a proti alfa-hemolytickmu streptokoku. Flavonoidy pzniv ovlivuj srden obhov systm a cvy. Zevn
5)

4)

Oanka kalamandra
229

228

m e m e drogu pout na nehojc se rny, brcov vedy a ke koupelm pi hemoroidech. Z drogy pipravujeme krtkodob vaen odvar (maximln 2 minuty), kter podvme po pohrech, a to 2 a 4 k r t denn. Vhodnou lkovou podobou je tak t i n k t u r a , k t e r m na rozdl od ajov podoby mohutnj antibiotick psoben a hod se pro ppravu lihovodnch roztok. T i n k t u r u podvme v dvkch od 25 do 40 kapek, podle okolnost a 4 k r t denn. Do lihovodnch roztok pro vnj pouit d v m e 1 ajovou liku t i n k t u r y na sklenici aje. Pro vnitn pouit posta asi pl ajov liky na sklenici aje, m a x i m l n 4 k r t denn. Vhodnou podobou lku je t a k prkovan droga, k t e r se dvkuje 2 a 4 k r t denn na piku kulatho noe. Oanka je vynikajc drogou pro s a m o s t a t n pouit, ale t a k pro kombinaci ve smsch. Chorvatsk litel Vasa Pelagi o n, ne nhodou, u p e d z h r u b a 100 lety prohlsil, e o a n k a pome pi aludench problmech i t a m , kde doktoi dvaj od nemocnho ruce pry". P i podvn nejsou dn kontraindikace ani vnj nedouc inky.
8) 7) 6)

Nsledujc kombinaci m e m e n a z v a t lkem velkho i n k u " pi e e n aludench a lunkovch pot: na dobromysli na oanky na prote psen 50 g 30 g 20 g

Pochopiteln jsou mezi jednotlivmi druhy rozdly v jejich psoben, v oblasti sliznic je vak inek tm stejn. D se ci, e zmnn druhy oanky jsou v homeopatii vce rozen, ovem u ns je zatm v jejich vyuvn velik mezera. Je teba konstatovat, e mimo oblasti sliznic se innost jednotlivch druh oanky velice li, a proto musme pi smrovan lb jej druhy peliv rozliovat. Oanka kalamandra se u ns uv hlavn proto, e ostatn druhy oanek, kterch je asi sedm, jsou pvodem ze Stedomo a mus se tedy pstovat, zatmco oanka kalamandra je snadno dosaiteln. Zkladem pro vrobu je kvetouc na, kter se zpracovv podle 1 lihem 70%. Dle se ed na potenci D3 lihem 30% a obecn se pouv v potenci D3 s dvkovnm 3krt denn 8 kapek, ped jdlem. Po msci udlme v jejm podvn pestvku. Pi uvn doporuujeme uritou opatrnost, protoe jednotliv druhy oanky nejsou jet dokonale prozkoumny, i kdy se liv vyuvaj u pes 2 500 let. Nepedpokldme jejich jedovatost, ale spe uritou zvenou razanci pi nevhodnm dvkovn. Oanku uvme pedevm pi vech potch se sliznicemi, a u jsou to sliznice dchacch cest aludku nebo dlohy. Tinktura upravuje ltkovou vmnu, aluden kyseliny, regeneruje jtra atd., ale uv se i pro vnj omvn ran, na obklady apod. Oanka me bt i soust luopudnch aj: Po 25 gramech nat ebku, nat benediktu, nat maceky roln, kry kruiny a nat oanky dobe promchme. ajovou liku smsi dme do 0,3 litru studen vody, nechme krtce pejt varem a pak 10 minut vyluhovat. Pijeme 3 a 5krt denn. Na pomlet njemn prek dobe poslou proti rm. Prek upme, maximln vak 9krt denn, jinak jej uvme zsadn ve vod, abychom nedrdili sliznice v hltanu a hrtanu. Dleit je tak pipomenout, e oanka ve vech podobch, a u ve form odvaru, prku i medicinlnho vna, pomh proti vem neduhm st. 231
10)

Prot psen je nov botanicky oznaovna j a k o smil psen (Helichrysum arenarium L.). Sms podvme v podob bylinskho aje, ppadn v podob bylinskho balzmu, ale meme pout i homeopatick aj podle Kloudy v potenci kolem U5. V homeopatii se pouv oanka ve velmi irokm rozsahu, a to nejen oanka kalamandra, ale i oanka koi (Teucrium marum L. syn. Marum verum DC.) a oanka pav (Teucrium scorodonum L.).
9)

230

PAKMN VETSI
MORA VT
elemikovitch (Apiaceae)

AMMI MAJUS L.
Parasca via (s) (e) Grosse Knorpelmhre (n) Bishops Weed (a) Ammi majeur (f) Ami vulgar ()

V P a k m n vt je jednolet rostlina, dorstajc vky kolem 1 metru. M lodyhu n a h o e chud vtvenou, dole s a p k a t m i 1 a 2 k r t z p e e n m i nebo 1 a 2 k r t troj e t n m i listy. H o r n listy j s o u na pochv pisedl, v obrysu thl, 2 a 3 k r t trojen peenosen. Okolky m dlouze stopkat, velk, s 15 a 60 okolky, obaly z trojsench a peenosench listen s nitkovitmi krojky, obalky z etnch rkovit kopinatch listenc. K o r u n a je mal, plody 2 mm dlouh, tence desetiebr, pipomnajc k m n .
2)

P a k m n vt je rostlina pvodem ze Stedomo, u n s se pstu-

je, obas vzcn zplauje. Potebuje h o d n tepla, p r o t o r o s t e n a volnch s l u n n c h p r o s t r a n s t v c h , n a p k l a d na r u m i t c h v okol P r a h y nebo Mlnka.
3)

Plody ( F r u c t u s a m m i majoris) se sbraj v dob p l n zralosti,

obyejn na sklonku lta. Nejprve se seznou okolky rostliny, p a k se nechaj dokonale zaschnout, vymlt se, vytd a vyist. Ojedinle sbrme t a k na (Herba a m m i majoris), nejlpe na zatku lta kolem t r n c t hodiny.
4)

D r o g a obsahuje p e d e v m f u r o k u m a r i n y , flavonov glykosidy

a m a s t n olej. F u r o k u m a r i n x a n a t h o t o x i n je r e l a t i v n i n n p i z t r t p i g m e n t u , k t e r je c h a r a k t e r i s t i c k pro onemocnn zvan vitiligo. D r o g u lze t a k aplikovat p i n a d m n a p i dyspeptickch potch. !

Mora vt (pakmn vt)

233

232

Droga l poruchy kon pigmentace, poruchy trven a nadmrn nadmn. Vnitn drogu podvme bu v podob bn pipravovanho nlevu, obyejn 3 a 4 lky aje denn, nebo mletou na prek 3krt denn, po jdle na piku kulatho noe. Vhodn je tak podvn v jednotlivch dvkch, a to jednou denn 15 a 25 kapek. Jednoduchou zevn aplikac je potrn svtlch depigmentovanch mst na pokoce koncentrovanjm ajem. Pi kombinovan vnitn i vnj aplikaci si musme ponat opatrn. Bez dozoru lkae vak provdt kombinovanou aplikaci nedoporuujeme. Pi pstovn, ale zejmna pi sbru musme s rostlinnm materilem zachzet velice opatrn. U citlivjch osob me pi styku s rostlinou, pedevm v dob kvtu nebo pi zavlhnut rosou, dojt ke znanmu podrdn pokoky. Jedn se o tzv. fotodermatzn projev, kter je zpsobovn furokumariny. Z tohoto hlediska jsou podstatn nebezpenj bolevnky (Heracleum), ale mrnj podrdn mohou vzniknout i pi styku s jinmi rostlinami, napklad vou vlatovinku, nat routy vonn a dalmi bylinami pedevm z eledi mikovitch. Drogu meme podvat samostatn i ve smsch, radji vak jen v mrnch dvkch a s rozvahou. I zde plat znm spchej pomalu". Hlavn specialitou uit pakmnu vtho je konkrtn potrn vitiliga. Tato lba ovem mus bt spojena s adou dalch opaten, kter jsou nutn, protoe se jedn o tkou dysfunkci ltkov vmny, jej nprava je nesmrn obtn. Mezi prvodn postupy pat pedevm dieta a reflexn terapie, kter zde ovem nen mon nleit popsat. Prostednictvm homeopatie meme zvolit daleko jemnj postup, avak ne kad m monost ho realizovat. Proto lze volit i nsledujc zpsob lby: Vnitn podvme na prek pomlet semeno na piku noe 3krt denn, po jdle. K vnj aplikaci pouv8) 7) 6)

5)

me odvar z 2,5 g r a m u p r k u na 0,2 litru vody, k t e r vame 4 min u t y a potrme jm postien msta maximln 3 k r t denn. J a k u bylo uvedeno, je podvn homeopatickch p r o s t e d k spolehlivj. J a k o zklad slou mlet semeno pakmnu, kter zpracovvme podle 3 lihem 90%, lpe ovem 9 5 % a dle edme lihem 50% a na potenci D6. Pi lb vitiliga podvme 3krt denn 7 k a p e k po jdle a 4 k r t d e n n p o t r m e postien msta. K r u doplnme dietou a pokud mono i reflexn terapi. Dsledn lba trv v p r m r u 2 msce. Velmi podobnou bylinou, avak se zcela jinm inkem, je mora zkrovnat, znm jako p a k m n visnaga (Ammi visnaga L.). Tato droga obsahuje furokumariny, flavonoidy, m a s t n olej, furochromony, zejmna khellin. Paprsit okolky se pouvaj v O r i e n t u jako p r t k a . O d t u d jsou t a k odvozeny nzvy byliny skoro ve vech jazycch: p a r a s c a paradlbv (s), Z a h n s t o c h e r k r a u t (n), Tooth Piek A m m i (a), Herbe aux cure-dents (f) atd. Droga psob protikeov na k o r o n r n i cvy, prduky, steva a luov cesty. Zlepuje krevn zsoben srdce a j e h o okysliovn. Velmi vhodn je, e souasn roziuje bronchy, protoe v praxi, zejmna u starch lid, jdou obhov a prdukov pote obyejn r u k u v ruce pospolu. Zajmav je i jeho psoben antisklerotick. Drogu vtinou aplikujeme ve form tinktury, k t e r se vyrb ze zralch plod, j i n a k ji lze podvat i jako vluh nebo odvar, velmi k r t c e povaren, zpravidla 2 a 3 lky denn. T i n k t u r u podvme v dvkch 20 a 25 k a p e k e n m a 25 a 30 k a p e k m u m (mohou bt i vt, do 35 kapek), k t e r spolehliv rozpout vtinu lunkovch k a m e n . Pro sv vlastnosti je t i n k t u r a t a k v y r b n a v sousednm Polsku. Jej aplikace mus bt samozejm doplnna pslun o u dietou a p p a d n i dalmi lebnmi postupy.
10) 9)

234

235

PAMPELIKA
PAMPELIKA LEKRSKA TARAXACUM OFFICINALE Web. etWigg. ele ekankovitch (Cichoriaceae) Ppava lekrska (s) r Lwenzahn, (e) Gemeine Kuhblume (n) Common Dandelion (a) Pissenlit (f) Taraxacn () U P a m p e l i k a je t r v a l k a s vetenovitm koenem. M bezlistou lod y h u - stvol, zakonen j e d i n m sloenm b o r e m zlatolutch kvt. Kracovit listy vytv pzemn rici. Koen, stvol i listy ron typickou mlnou t e k u t i n u . P l o d e m j e o c h m e n n a k a , soubor n a e k tvo p i dozrn typick kulovit tvary. Rostlina kvete od d u b n a do ervence, n k t e jedinci kvetou vak i pozdji.
2)

P a m p e l i k a je hojn, velmi rozen pleveln rostlina na lukch,

na mezch, v parcch a p r a k t i c k y na vech volnch plochch. P r o farmaceutickou potebu se pstuje, na Zpad, zejmna ve Francii, se pouv j a k o saltov rostlina.
3)

P e d m t e m sbru je pedevm koen (Radix taraxaci), sbran

brzy na j a e v b e z n u a na podzim v jnu a listopadu. asto pouv a n o u drogou je t a k k o e n s n a t (Radix t a r a x a c i cum herba), sbr a n odpoledne po trnct hodin t s n p e d rozkvtem rostliny, nebo j e n list (Folim taraxaci), sbran po rozkvtu rostliny mezi polednem a trnctou hodinou.
4)

V koenu pampeliky nachzme hoinu lactopicrin, dle taraxa-

cin a taraxacerin, triterpeny taraxasterol a taraxerol, organick kyseliny, steroly, tsloviny, aminokyseliny, inosit, kauuk, silice, minerln ltky, ze kterch ns nejvce zajm pedevm m. Nechyb ani vysok obsah polysacharidu inulinu. Listy obsahuj podobn ltky, za zmnku snad jet stoj kyselina kemiit a vitamn C. Ve kvtech, kter se vak zpracovvaj jen mimodn, nach-

Smetanka lkask (pampelika)

237

236

zime flavonoidy, karotenoidy, silici a dal ltky. O pampelice se mluv jako o rostlin fytoncidn s relnm antibiotickm psobenm.
5)

Droga podporuje trven a celkov hlavn ltkovou vmnu. Je znan moopudn a jej podvn je namst pi poruchch ledvin a moovch cest. Podporuje funkci lunku a jater, vyhn a sten rozpout ledvinov i moov kameny. Sniuje hladinu krevnho cukru, je velmi inn pi rznch konch chorobch, kdy se aplikuje jak vnitn, tak zevn. Pouv se tak jako mrn tonikum, kter mrn povzbuzuje cel organismus. Psob jako vrazn antirevmatikum. Mimo jin je prokzn i jej vliv na bytek, resp. vstebvn mozkovch edm (otok) nejrznjho pvodu. Me slouit i jako pomocn lk proti leukmii. Kvt doke vyistit krk od hnisu".
6)

Homeopatickou t i n k t u r u pipravujeme z cel rostliny t s n ped rozkvtem nebo na zatku kvtu, kdy m dostatek vy. Upravuj e m e ji podle 1 lihem 90% a dle a na potenci D3 lihem 30%. Obecn ji u v m e v potenci D 3 , 3 k r t d e n n 10 kapek, p e d jdlem. Aplikace t i n k t u r y je irok. P o d v m e ji pi vech lunkovch a j a t e r n c h potch, loutenkch, ucpn vrtnku, podrdn moovho mche a ledvin a pi potch se zavnm. Krom bnho uvn je mon t i n k t u r u ut i pi bolen hlavy i r e v m a t i s m u . Mlokter bylina m u ns i v cizin tak irok pouit, a proto vybereme jen nkolik zajmavch pedpis. Sniovn hmotnosti velice napomh pampelikov likr: Sto padest gram suenho a podrcenho koene pampeliky kopanho na podzim dme do lhve itn a nechme za obasnho protepn 2 tdny vyluhovat. Pak precedme, koen vylisujeme a pefiltrujeme. Denn pijeme pl likrov odlivky ped obdem a vee. Na lunkov kameny uijeme odvar z 30 a 40 gram pampelikovch list, kter pokrjme a dme do 0,5 litru studen vody, nechme prudce zavait a pak 10 minut vyluhovat. Uvme vdy 1 skleniku ped obdem a vee. Pi lymfatickch otocch nm poslou sms z 1 vrchovat ajov liky pampelikovch list, 1 ajov liky alvje a 1 spore lkaskho, je pelijeme velkm lkem vac vody a nechme pikryt 10 minut vyluhovat. Ve precedme a pijeme denn 2 lky. Proti keovm ilm a jejich vzniku pomh sms: Po 1 polvkov lci pampelikovch list, rebrku a slzu pelijeme velkm lkem vac vody a pikryt nechme 5 minut vyluhovat. Pijeme 2 a 3 lky denn, ped jdlem. Nevme-li si rady s pihami, zkusme odvar: Hrst erstvch kvt dme do 0,5 litru studen vody, 15 minut vame na velmi mrnm plameni, odstavme a nechme odkryt krtce vyluhovat. Pak precedme a pouvme jako pleovou vodu nebo na obklady.
10)

9)

Z koenov drogy obyejn pipravujeme odvar, v a e n 1 m i n u tu, k t e r p o d v m e 2 a 4 k r t denn. vu z k o e n p o d v m e 4 k r t d e n n po 1 a 2 ajovch likch nebo 2 k r t d e n n po 1 polvkov lci. Droga n e n toxick a krom n a u s e y pi predvkovan n e m dn kontraindikace. Pampelikov hoiny vak pechzej do mateskho mlka. Je ideln a oblbenou soust bylinnch sms, kombinuje se zejmna s bezovm listem, ekankou, peslikou, koenem petrele a celeru, mskem a listem alvje.
8) 7)

Lbu vtiny chronickch nemoc zahajujeme intenzivnm prop l c h n u t m ledvin". Vezmeme 1 polvkovou lci koene pampeliky nebo 2 polvkov lce koene s n a t a d m e do 1 litru destilovan vody, k t e r o u j s m e p e d t m alespo 5 m i n u t vaili. Povarme dalch 5 m i n u t , velmi opatrn precedme a odpaen mnostv dopln m e na 1 litr ledem, kter odvar zrove ochlad. P a k asi b h e m 10 m i n u t vypijeme jednou denn nalano, nejlpe mezi sedmnctou a devatenctou hodinou stedoevropskho asu. B h e m tto proplachovac kry, k t e r trv d v a k r t ti dny s jednodenn pestvkou, neprovdme dnou jinou bylinnou lbu. 238

239

PAPRIKA
PAPRIKA RON elelilkovitch (Solanaceae) CAPSICUM ANNUUM L. Paprika ron (s) e Paprika (n) Red Pepper (a) Pimment annuel (f) Pimiento ()

P a p r i k a je letnika s lysou, p m o u lodyhou, dorstajc vky kolem 30 cm, v teplejch oblastech a 1 metr. Listy m dlouze apkat, stdav, vej it nebo kopinat, celokrajn nebo i mlce zubovit lalonat. Kvty jsou jednotliv nebo po 2 a 3 labn, asto listu protistojn, kalich zvonkovit, k o r u n a bl, n k d y i lut nebo nachov. Plodem jsou typick vyschav bobule s m n o h a semeny, ve zralosti zelen, lut p p a d n i erven, nejrznj velikosti v zvislosti na kultivaru. P a p r i k a je rostlina je pvodem z tropick Ameriky, u n s hojn pstovan, zejmna v teplejch oblastech, v rznch kultivarech. Nejznmj je p a p r i k a ron prav, dlouhoplod a vekoplod. P e d m t e m sbru je plod ( F r u c t u s capsici), k t e r se sbr v dob p e d plnou zralost, obyejn koncem srpna. N e c h se dozrt a su se u m l m teplem, pi teplot do 40C. Droga m typicky k o e n n a r o m a a nasldlou nebo palivou chu. K h l a v n m obsahovm slokm p a t pedevm alkaloidy, zejmna kapsaicn a jeho derivty, dle karotenoidy a fytoncidn psobc sms saponin, flavonov glykosidy, vitamny A, B2, C a E, silici, sacharidy, amid kyseliny nikotinov a ada dalch, mn vznamnch ltek. Drdivost papriky je zpsobena ptomnost alkaloid, u tzv. sladk papriky" je jejich obsah snen. 240 241
4) 3) 2)

1)

Paprika ron

P a p r i k a m velmi rozshl lebn psoben a jej sladk forma m e slouit i jako vhodn dietn koen. P i v n i t n m podn papriky se zv tvorba slin a trvicch ferm e n t . Fytoncidn psoben drogy pispv k t l u m u mnoen choroboplodnch zrodk, co je vhodn j a k pi lb dyspeptickch obt, vznikajcch prv pi n e d o s t a t k u ferment, t a k i pi snen m n a p t a peristaltice stev. Krom toho p a p r i k a zlepuje i perifern cirkulaci krve, a proto je vbornm a n e p o s t r a d a t e l n m ko e n m pro kardiaky. P i aplikaci m u s m e mt vdy na p a m t i jej drdiv psoben, je terapeuticky vyuvme pedevm zevn, k d e se derivan (drdiv) vliv papriky velmi dobe uplatuje v m a s t e c h nebo maznch, pouvanch k lb svalovho zatuhnut, revmatickch bolest apod. P a p r i k u nepodvme bnou ajovou formou. Prkovou drogu v dvce 0,2 g uvme zpravidla pi lb dyspepsie; dvky obyejn zvyujeme, m a x i m l n vak na 0,8 g, co pedstavuje d v k u od piky noe" a po piku k u l a t h o noe". Nkdy podvme i tinkt u r u , a to v m a l c h d v k c h kolem 12 k a p e k , ped jdlem, podle poteby i vcekrt denn. P i lb k a r d i a k pouvme p a p r i k u v p i m e n c h d v k c h jako koen. Plivou papriku uvme vtinou zevn v mastech, roztocch, olejovch maznch apod. Vhodnm farmaceutickm ppravk e m je n a p k l a d prmyslov vyrbn livo Pain-expeller. Je-li paprika podvna jako koen nebo uvna na poslen ink mazn i ve form mast, pidvme podle poteby silice, napklad hoinou, jalovcovou a mentolovou. Jinak papriku obyejn do sms nekombinujeme. Paprika nesm pijt do styku s oima, protoe ji nepatrn mnostv vyvolv znt spojivek. Konzumace pliv papriky me vyvolat znt sliznic a dokonce i pznaky otravy s bolestmi bicha, stavy vzruen, suchost v hrdle apod. Kontraindikac jsou aluden vedy.
8 7) 6)

5)

Paprika je oblbenm pedmtem homeopatick lby. Hlavn indikace pro takovou lbu jsou znty aludku, hemoroidy a pedevm znt stednho ucha a zvukovod. Surovinou pro vrobu homeopatickch prostedk jsou dobe zral plody, jejich vu upravujeme podle 1 lihem 75% a dle edme a do potence D4 lihem 30%. Obecn uvme tinkturu v potenci D3 s dvkovnm 3krt denn 6 kapek. Podle klasick homeopatie jsou surovinou pro vrobu suen zral plody, pomlet na prek, kter se upravuje podle 4 lihem 70% a ed a do potence D5 lihem 50%. Obecn uvn tto tinktury je v potenci D4 s dvkovnm 3krt denn 10 kapek, po jdle. Tinkturu podvme pedevm nemocnm, kte trp veobecnm pocitem chladu a plenm pokoky sliznic. Pitom obvykle mvaj such a erven jazyk, chronicky zancen sliznice a nkdy i prjmy. Lba hemoroid je vhodn tehdy, je-li konenk podrdn nebo porann a siln pl. Tinkturu z erstvch plod podvme pedevm na hemoroidy a pi vech potch spojench s klimakteriem. Tinkturu z prkovanch plod meme podvat pi gastritde, chronickm kataru jcnu, chronick bronchitde atd. Kolumbv prvodce Chauca ze Sevilly se o paprice zmiuje u v roce 1493 a nazv ji agi". Prvn zznamy o jejm pstovn jsou z Kastlie z roku 1564, z eskch zem pak z roku 1566, kdy u byla bn pstovna na jin Morav.
10)

9)

> Syrov nepliv paprika obsahuje mnoho sol draslku a eleza, a proto ji zaazujeme do diet kardiak a nemocnch, trpcch anmi.

242

243

PASTINAK
PASTINK LUN SET elemikovitch (Apiaceae) PASTINACA SATIVA L. Patrnk siat (s) (r) Gemeiner Pastinak (n) Parsnip (a) Panais cultiv (f) Pastinka ()

Pastink set je trvalka s blm, vetenovitm koenem mrkvovho aroma. Dorst vky a 1 metru. Lodyhu m nahoe oste hranatou s krtkmi, rovnmi, roztrouenmi chlupy. Lodyn listy jsou zk, na bzi klnovit, v doln polovin obyejn peenoklan. Okolky maj 10 a 20 okolk. Mal kvty jsou zlatav lut, nemaj obal ani okolky, rozkvtaj v ervenci. Plodem jsou ploch a okrouhle vej it dvounaky, po stranch s kidlky. Nkter kultivary ij jako dvoulet rostliny. Pastink je pvodem z Mal Asie. U ns se bn pstuje, obas zplauje na lukch, mezch, pastvinch a na bezch vod. V souasn dob je zplann neobyejn vysok, rozhodn vt ne rozsah pstovn, co je koda. Lidov se pastinku nkdy k velk" nebo star petrel", na rozdl od malho" i mladho" skutenho petrele. P e d m t e m sbru je pedevm koen (Radix pastinaceae), ojedinle vak i plody (Fructus resp. S e m e n pastinaceae). K o e n obsahuje silici, p r o v i t a m n A, vitamny skupiny B, v i t a m n C, cukry, krob, minerln ltky, pektin. Zjitny byly tak furokumariny, organick kyseliny. Diskutovna je ptomnost alkaloidu pastinacinu. Pastink obsahuje mimodn mnostv draslku, potebnho mimo jin i pro innost srdenho svalu, k emu pispv i vpnk, hok a fosfor. Dle vitamny skupiny B thiamin, riboflavin, niacin, pyridoxin, kyselinu listovou a askorbovou a tokoferol. 244 245
4) 3) 2)

1)

Pastink set

Droga psob protikeov, moopudn, ukliduje zavn a zlepuje chu k jdlu. Je vhodn zejmna pi nejrznjch moovch potch, pi bolestech, kter psob moov k a m n k y a psek. Pouit pi vitiligu je sporn a n m se neosvdilo. Je ovem mon, e v kombinaci s jinmi postupy by vsledek byl jin, a proto doporuujeme p a s t i n k pi lb vitiliga nepoutt ze zetele. Bnou lkovou formou je nlev, podvan v mnostv 2 a 3 sklenic denn, ped jdlem. P a s t i n k je jakoby okrajovou livou bylinou, take ve smsch se s nm prakticky nesetkvme. Jeho dlouhodob podvn nen vhodn, protoe droga ponkud drd ledviny. Kontraindikac je podvn v lt pi p r u d k m slunku, protoe u vnmavch osob me vzniknout fotodermatza - kon onemocnn z pecitlivlosti na slunen svtlo. Tak pi jeho sbru a zpracovn mohou pi delm k o n t a k t u s n m vzniknout rzn kon projevy, pedevm vyrky. Pastinkovou vu meme doporuit jako vborn prostedek istic krev. P o d v m e ji bu s a m o s t a t n nebo i v kombinacch, nejastji se vou z mrkve, zel nebo erven epy. Jej denn dvka by nemla pekroit 0,15 litru; uv se polovin dvka r n o a v poledne. Uvn pastinku v homeopatick prav nen sice obvykl, ale tak v dnm ppad zbyten. Vychzme-li z toho, e byliny se li nejen rodov a druhov, ale tak podle lokality, na n se nachzej. Proto je pouit kterkoli byliny uiten a zle pouze na jej sprvn aplikaci. Vchoz st je erstv koen, kopan v kvtnu a ervnu a zpracovvan podle 1 lihem 75% a dle lihem 40% a na potenci D3. V n se pak obecn uv pi dvkovn 3krt denn 10 kapek, ped jdlem. Doba uvn je neomezen. Tinkturu podvme pedevm pi potch se zavnm, jako moopudn prostedek, jako prostedek pro istn krve, pi zntech v hrdle a jinak podobn jako v alopatii.
9) 8) 7) 6)

5)

Pastink je prastarou kulturn rostlinou. Archeologick nlezy dokazuj, e byl pstovn a uvn u 1 000 let p. n. 1. Mal pastinky, zbaven list, nkdy jen velmi obtn rozeznme od velkch koen petrele. V takovm ppad provedeme pn ez koenem, protoe de pastinku je vrazn tlust a na ezu m vt prmr ne de petrele. I z pastinku se vyrbj nejen inn, ale i chutn lky. Pi chronick chraptivosti a kali si pichystme odvar ze 2 koen pastinku, kter jemn nastrouhme, dme do 1 litru sladkho mlka a vame 12 minut na mrnm ohni. Pot precedme a pidme 3 pln polvkov lce cukru. Kadou plhodinu podvme 1 polvkovou lci. Tento prostedek meme podvat i pi tuberkulze a zntech plic. Vbornm lkem je i pastinkov vno: Koeny pastinku jemn nastrouhme, rozmakme a pidme trochu vody, a vznikne kae. Nechme stt 3 hodiny a pak vymakme. Pidme cukr a troku vinnho kamene a nechme kvasit. Po vykvasen plnme do lhv. inek je stejn jako u odvaru. Vborn pastinkov likr vyrobme tak, e ke v (zskan ve popsanm postupem) pidme trochu chmele a ist alkohol. Ve nechme 10 dn stt a pak pefiltrujeme. Pestoe m pastink znan obsah cukru, meme likr dosladit. inek je prakticky stejn jako u pastinkovho odvaru nebo vna.

10)

246

247

PCHAC
PCH RON elehvzdnicovitch (Asteraceae)

OSET
CIRSIUM ARVENSE (L.) Scop. Pichlia ron (s) (e) Feld-Kratzdistel (n) Spear Thistle (a) Chardon des champs (f) Cardo cundidor ()

Pch roln je t r v a l k a s plazivm oddenkem a p m o u lodyhou, dorstajc vky a 1 m e t r . Lodyha je h r a n a t b r z d i t , n e k d l a t , a n a h o r u olistn, n a h o e l a t n a t vtven. Doln listy jsou zen v k r a t i k apk, h o r n jsou pisedl a poloobjmav. Vechny listy j s o u na lci lys, na r u b u souvisle p a v u i n a t , v obrysu podlouhl nebo kopinat, celokrajn a peenoklan a vrazn bodlinat. Kvty jsou ervenofialov nebo bled nachov, vzcn i bl, rostou po jedn o m . P l o d e m j s o u ochmen naky.
2)

1)

P c h je hojn poln plevel, c se oddenkovmi vbky. Na-

chzme jej na p a s e k c h , k a m e n i t c h strnch, v sutch a lomech, na r u m i t c h a p u s t c h mstech. P d y m r d vlhk i vyschav, ivn, h u m z n , z s a d i t a slab kysel, k a m e n i t , psit i hlinit, b o h a t n a dusk.
3)

P e d m t e m sbru jsou kvt (Flos cirsii arvensis) nebo na (Her-

ba cirsii arvensis), s b r a n v l e t n c h mscch, kvt k o l e m d e s t a na kolem t r n c t hodiny.

4)

D r o g a j e p o m r n m l o p r o b d n a . O b s a h u j e glykosidy, prysky-

ice, p o l y s a c h a r i d i n u l i n , stopy silice, v i t a m n C, v zelench s t e c h p a k ble n e u r e n t k a v alkaloid. Plody j s o u b o h a t n a polovyschav olej s jdovm slem 109.
5)

Kvty osetu maj pravdpodobn cytostatick psoben a blorusPch roln 249

k litelstv je od pradvna kombinuje s kvtem msku a vesem 248

pi lb ndor, zejmna gynekologickch. Na bv pidvna do aj proti kolikm, obvykle v kombinaci s pelykem. Zevn je mon naovou drogu doporuit ke koupelm rukou a nohou pi revmatismu a artrze. Koupele nebo obklady z odvaru naov drogy meme pout i pi napaden pokoky plsnmi.
6)

sku, kvt vesu a koen eleuterokoku, nebo tinkturu z eleuterokoku, ppadn meme volit i jinou kombinaci. U ns se vyrb ppravek Eleuterosan, kter lze tak pout. Za zmnku stoj i to, e eleuterokokus je, jakoto lk nsledk onkologickch onemocnn a jejich lby (ozaovn), v Rusku patentovn. 9) Prv pro svou dostupnost, innost a tak naprostou bezpenost pi uvn v homeopatick prav by ml bt oset astji vyuvn. Pro homeopatick zpracovn je vhodn kvt osetu, kter se t r h mezi trnctou a estnctou hodinou. Kvty se zpracovvaj podle 3 s pouitm lihu 90% (nejlpe ale 95%), zkladn esence se ed a na potenci D10 lihem 40%. Obecn se uv v potenci D9 a D10 s dvkovnm 3krt denn 10 kapek, ped jdlem, v potenci D3 s dvkovnm 3krt denn 6 kapek, po jdle. Ve vych potencch se tinktura uv pi lunkovch potch, nedostatku lue, slabosti aludku, pro istn krve atd., jinak podobn jako v alopatii. V edn D3 pak pi vech ndorovch onemocnnch nebo pi podezen na takovto choroby. Velmi inn je koupel nebo obklad pi vech plsovch onemocnnch: Nejprve si pichystme sms ze stejnch dl nat vlatovinku a kvt osetu. Pokud chceme mt maximln jistotu anebo m m e podezen, e by mohlo jt o infekn onemocnn, pidme do smsi 1 dl list lichoeinice vt. Ze 3 polvkovch lic smsi a 0,5 litru vac vody pipravme nlev a nechme 10 minut pikryt vyluhovat. Precedme ho a dme do vody pro koupel nohou. Pi vt postien ploe pouijeme mrn mnostv smsi. Nlev, pipraven z vlatovinku a osetu, do kterho se pid t i n k t u r a z lichoeinice vt, psob innji, protoe innost semen, ze kterch se tinktura vyrb, je vt ne u list.
10)

Na ppravu aje se droga pouv vhradn ve smsch, jej podl by neml pekroit 10% u naov drogy a 15% u drogy kvtov.
7)

Akoli toxicita drogy nebyla pmo prokzna, pokldejme ji radji, s ohledem na nedostatenou prozkoumanost a obsah alkaloid, za livo druh volby a zachzejme s n opatrn. Droga nen vhodn pro lbu malch dt, thotnch a kojcch en. Zevn aplikaci vak meme povaovat za zcela bezpenou. Doporuujeme drogu podvat formou lihovho vtaku neboli tinktury. Tu meme podvat jak samostatn, tak i pidvat po kapkch do aj nebo pout do sms tinktur. Kvtovou tinkturu, ppadn tinkturu z cel byliny podvme jako pomocn lk pi ndorovm onemocnn rzn lokalizace. Pout meme celou bylinu, vetn oddenk, ale jednodu je pouit nat a kvt. Podvme 3 a 4krt denn, 15 a 20 kapek enm a 20 a 25 kapek mum. Na tomto mst si nememe odpustit malou poznmku. Pi hodnocen cytostatickch ink bylin se nar tm vdy na jejich neprokzanost". Vzkum livch bylin z hlediska onkologickch onemocnn se u ns tm neprovdj, a nemocn tak vlastn nikdy neuvaj jen byliny, vdy se l nkolika zpsoby souasn. Proto je spch pipisovn vdy jinm postupm a na byliny zbude v nejlepm ten nespch. Vychzme z toho, e u onkologickch onemocnn nelze pi citliv aplikaci vybranch a lidov ovench bylin ublit a e se tedy nen eho bt. Podle naich zkuenost m podvn tto drogy, ale i ady jinch, za nsledek pinejmenm prodlouen remis a zpomalen progrese choroby, zlepuje ivotn komfort a subjektivn pocity nemocnch. Zvlt, kdy k tto bylin pidme jet kvt m8)

250

251

PELARGONIE
PELAROGNIE ROV PELARGONIUM RADENS H. E. Moore elekakostovitch (Geraniaceae) Mukt ruov (s) e Pelargonie (n) Pelargonium (a) Pelargonium (f) Pelargonia ()

Pelargnie rov je domc pokojov rostlina, dorstajc ve vhodnm kvtini a % metru vky. Hluboce rozeklan listy, typick pro vtinu d r u h z eledi kakostovitch, maj velice pjemnou, j e m n citrnov rovou vni. Kvete rov, piem dva horn korunn pltky kvtu jsou mohutnj ne pltky doln. Kvete v kvtnu a ervnu, nkdy jet i v jnu a listopadu. Plody jsou podlouhl, se zobkem a vce semnky. Pelargnie m rda slunenou, dobe vtranou pdu. Rozmnoujeme ji vsevem semen v prosinci nebo brzy na jae. V ppad jarnho rozmnoovn pomoc zk uvme prezimovan rostliny. Vzel rostlinky pesazujeme do samostatnch koen a zatipujeme je, jakmile doshnou vky 15 cm. Pokud je mme pes lto venku, pi penen na zimu do domu odzneme horn tetinu rostliny. Pedmtem sbru jsou listy (Folim pelargonnii radens), sbran tsn ped otevenm kvt. inn psob pedevm geraniov silice, a proto se za liv pokldaj pouze vonn druhy pelargni. Tato geraniov silice asto nahrazuje i rov olej. Z tohoto dvodu pouvme vedle pelargnie rov i napklad pelargnii nejvoavj (Pelargonium odoratissimus /L. /L. Her). Vedle silice obsahuje droga i flavonoidy, trochu tslovin, minerln ltky, organick kyseliny a dal inn ltky. 252 253
4) 3) 2)

1}

Pelargnie

rov

Pelargnie ist cvy od sklerotickch usazenin, psob j a k o kardiotonikum, uplatuje se pi dolovn infarktu myokardu, anginy pectoris a m e t a k posilovat strnouc srdce. Psob pjemn sedativn, m m r n vliv antidepresivn, po aji z n se brzy a hluboce usn. Na sliznice psob o c h r a n n , t a k e je velice v h o d n pro doplkovou lbu aludench a dvanctnkovch ved. F o r m o u k l y z m a t m e m e lit i vedov onemocnn tlustho steva. V podob aje, ale zejmna i n h a l a n l prduky, m siln vliv protizntliv a t l u m such neproduktvni kael. J e m n podrcen list drogy, vloen j a k o t a m p o n do vnjho zvukovodu, vyl zanajc u n znt. Zevn psob pelargnie antiseptick, n a p k l a d kaovit obklad z erstvch list m e dobe poslouit proti revmatickm bolestem. G e r a n i o v silice m b o h a t vyuit p e d e v m v a r o m a t e r a p i i . P o u v m e ji k l e h k m m a s m podbiku pi p e d m e s t r u a n m n a p t . P i zadrovn moe lehce masrujeme ledviny. Dle meme silici pouvat pi konch zntech, na opary a na suchou pokoku. P i d v m e ji t a k k m a s n m olejm, pouvanm pro celkov uklidnn. Celkov silice osvuje, uvoluje a zkliduje. Z drogy vtinou pipravujeme nlev, nejlpe z erstv byliny, a p o d v m e jej 2 a 4 k r t d e n n po p o h r u nebo lku. Chceme-li pipravit ze silice dobr m a s n olej, p a k je jako olejov m d i u m vhodn olej aradov, protoe se velmi dobe vstebv. Na ppravu n l e v u m e m e pochopiteln pout i listy suen. Drogu meme podvat samostatn i ve smsch. Nen toxick, ale pi predvkovan me pivodit pornou bolest hlavy a pocity oklivosti.
8) 7) 6)

5)

Nlev pipravme z 1 polvkov lce smsi, kterou pelijeme sklenic vac vody, odstavme a nechme asi 10 minut vyluhovat. Pot precedme a pijeme 3krt denn, ped jdlem. Podle poteby pislazujeme medem. Homeopatick zpracovn pelargnie je nanejv douc, protoe nm pro ppravu innho a operativnho prostedku sta jen mal st rostliny, kterou bychom jinak prakticky zlikvidovali nebo ji museli za tmto elem zvl pstovat. Jako zklad pro homeopatickou esenci nm slou erstv list, trhan tsn ped rozkvtem rostliny, nejlpe kolem devt hodiny dopoledn. List zpracovvme lihem 85% podle 3 a dle edme lihem 40% a do potence D5. Tu obecn uvme 3krt denn po 8 kapkch, ped jdlem, maximln po dobu 2 msc. Podvme ji stejn jako v alopatii, ale pedevm jako obecn tonikum, posilujc prostedek, pro poslen sliznc a proti jejich zntm. Velmi vhodn je pouvn pelargnie k inhalacm, a to po vech s t r n k c h . Kdykoli si toti m e m e u t r h n o u t erstv listy, rozmln i t je a vhodit do hork vody. Tm je jejich p p r a v a k inhalaci hotov. Vlastn inhalace, k t e r o u je vhodn provdt j e d n o u nebo dvakrt denn, by nemla trvat dle ne 5 a 10 minut. Inhalace tlum kael, drdn v hrdle a dezinfikuje dchac cesty.
10) 9)

Na uklidnn a proti rznm depresm doporuujeme aj: na dobromysli 100 g list pelargnie 50 g na tezalky 50 g kvt vesu 25 g list vrbky zkolist 25 g

254

255

PELYNEK
PELYNK PRAV
elehvzdnicovitch (Asteraceae)

ARTEMISIA ABSINTHIUM L.
Palina prav (s) r Absinth, r Wermut (n) Common Wormwood (a) Absinthe (f) Asenzio ()

Pelynk prav je trvalka s vceetnm oddenkem. Dorst vky kolem 1 metru, spodn st lodyhy drevnat. Lodyhy jsou svtl, cel rostlina pak stbroed, dky jemnm chloupkm stbit barvy. Pzemn listy maj dlouh apk, jsou tikrt peenodln, s zkmi, kopinatmi krojky. Lodyn listy jsou jednodue nebo dvojnsobn peenodln. Drobn, kulovit kvtn bory tvo vrcholinat laty. Kvtenstv postrd okvtn jazky a skld se pouze z trubkovitch, lutch kvtk. Plodem je vej it naka. Kvete od ervna do srpna. 2. Pelynk je pstovan rostlina, kter obas zplauje kolem cest, na nspech, strnch i smetitch. Pedmtem sbru je na (Herba absinthii), sbran seezvnm v dob kvtu, asi 5 a 10 cm nad koncem zdevnatl lodyhy. Kvalitnj drogou je list s kvtem (Folim cum flos absinthii), kter zskvme sdrhnutm z uezan lodyhy. Droga m koenit aroma a hokou a odpornou chu. Asi nejdleitj obsahovou ltkou v pelyku je silice s chamazulny a s 10% obsahu toxickho tujonu. Rostlina dle obsahuje tujol, kandiden, felandren, hok seskviterpenov laktony, hok absinthin a anabsinthin, flavonoidy, tsloviny a mal mnostv dalch ltek. 256
4) 3)

1}

Pelynk prav

257

Pelynk je utrejch", kval bylin Franc, a nm nezbv nic jinho, ne mu dt za pravdu. Pelykov aromatick hoiny jsou neobyejn vrazn a mohutn podporuj tvorbu aludench v a zavn vbec. Droga zvyuje sekreci v po cel dlce zavac trubice, ovlivuje innost lunku a jater, dezinfikuje a tlum kee, take se vborn uplatuje pibolestech bicha nejrznjho pvodu. V gynekologii vborn utlum premenstruan tenzi a bolesti, kter nkdy menstruaci provzej. Bnou lkovou formou je nlev. V kadm ppad se musme vysthat podvn nadmrnch dvek, obyejn posta dvat dtem 1 a dosplm 2 a 3 polvkov lce. U pelyku se nkter inn ltky velice obtn vyluhovvaj ve vod, proto je podvn tinktury mnohem vhodnj. Tinkturu dvkujeme od 20 do 50 kapek, podle poteby i vcekrt denn. Velmi innou lkovou formou je tak pelykov vno.. Droga nen vhodn pro dlouhodobou lbu a nedoporuujeme ani jej vt dvky. Do sms se pro svou vraznou innost a nepjemnou chu pidv pouze v malch objemech, obvykle nepevyujcch 5 a 10%. Droga nen vhodn pro thotn a kojc eny. Predvkovan se projevuje pocitem oklivosti, nutknm na dven, bolest hlavy a dalmi nepjemnmi pznaky. Chronick otrava alkoholickm npojem zvanm absint je popsna jako absinthismus" a vedle dalch pznak je pro ni charakteristick postupn ztrta inteligence. J a k o pklad m e m e uvst lbu bolestiv m e n s t r u a c e , a to pelykovm vnem nebo odvarem z blho vna. S lbou m u s m e zat 2 a 3 dny ped m e n s t r u a c a podvme 2 polvkov lce 4 k r t denn a do skonen pot, k t e r obvykle trvaj prvn dva dny menstruace. Nvod k pprav je uveden v 1. dlu.
9) 8) 7) 6)

5)

Surovinou pro homeopatick zpracovn je kvetouc na, lpe eeno vtviky s kvty, sbran odpoledne mezi trnctou a estnctou hodinou. Zpracovvme je podle 3 lihem 90% a dle edme lihem 40% a do potence D7. Obecn uvme tinkturu v edn D6 s dvkovnm 3krt denn 6 kapek. Doba uvn je stanovena na 3 tdny, pak nsleduje 3 tdny pestvka. Dlka lby by nemla peshnout celkem 2 msce v roce. Drogu podvme v podstat stejn jako v alopatii, pedevm pi potch se zavnm, ltkovou vmnou, pro poslen innosti aludku, jater a navazujcch orgn, pi nechutenstv, aludench kech apod. Speciln pelykov vno vyrobme nsledovn: Po 1 polvkov lci pelyku, levandule, majornky, mty, rozmarnu a alvje zalijeme 1 litrem blho vna a nechme 8 dn v teple a temnu stt. Pot pefiltrujeme a uvme 3krt denn 2 ajov liky, ped jdlem, nejdle vak 1 msc. Stejn inn je i pelykov extrakt: Dv polvkov lce jemn nakrjen nat pelyku zalijeme sms ze 2 polvkovch lic alkoholu 50% a 8 polvkovch lic vody a nechme 24 hodin stt v teple pi obasnm protepn. Pak pefiltrujeme a pevn zbytek opt zalijeme 1 polvkovou lc alkoholu a 4 polvkovmi lcemi vody, nechme 24 hodin za obasnho protepn stt. Pot pefiltrujeme, ob tekutiny smchme dohromady a ve vodn lzni zahustme na konzistenci sirupu. Uvme 3krt denn 1 ajovou liku, ped jdlem, maximln 1 msc, 2 a 3krt v roce.
10)

mnoho vhod, a to jak z hlediska nebezpenosti, tak i z hlediska aromatickho, chuovho, ale i vlastn pouitelnosti drogy. 258
259

Homeopatick zpracovn pelyku m oproti alopatickmu pouit

PENIZOVKA
PENZOVKA SAMETONOH eleirvkovitch (Tricholomataceae) FLAMMULINA VELUTIPES Sing. Plamienka zamotovohlbikov (s) r Samtfussrbling (n) Velvet stemmed Agaric (a) Colllybie ' pied velout (f) Flammulina ()

Penzovka sametonoh je mal houbika s tcentimetrovm kloboukem, kter je v mld polokulov, pozdji spe ploch, lutooranov a medov, s pokokou za vlhka hladkou a slizkou. Nejmlad plodniky maj pokoku hebce sametovou. Lupeny jsou asi 4 mm vysok, pirostl k teni, promen kratmi lupnky, v mld bl, poslze lutav. Noka neboli t e n je dlouh do 10 cm, asi 1 cm tlust, vlcov, porostl velmi jemnmi chloupky, kter vytv zdn sametu. Penzovka je devn houba, rostouc jak na mrtvm dev rozmanitch listnatch strom, t a k na porannch ivch stromech. Nachzme ji v lese i mimo nj, zvlt podl potok, v zahradch a ovocnch sadech, asto se vyskytuje v lunch lesch. Obyejn roste v bohatch trsech. Vzcn ji nalzme v souit s jehlinany. Houba zan rst na podzim, obzvl po prvnch mrazcch. Nejhojnj bv v listopadu a prosinci, ale mnohdy ji meme sbrat po celou zimu. Stv se, e vyroste i v lt, pak ale jej ten nen sametov, nbr oranov lut. Penzovka se d velice dobe pstovat.
3) 4) 2)

1)

P e d m t e m sbru a uvn je cel plodnice (Corpus flammulinae).

Z obsahovch ltek je t e b a uvst antibiotick psobc protein flammulin, dle tyi polysacharidov frakce s prokazatelnou protindorovou aktivitou, nezanedbateln je tak jej fungicidn (protiplsov) aktivita. 260 261

Penzovka

sametonoh

Liv vyuit h u b je nejen u n s , ale i jinde ve svt vcemn v plenkch, co je ovem obrovsk koda, protoe houby jsou daleko vce zvisl na prodnch podmnkch ne byliny; bez uritch obsahovch ltek nevyrostou. Nejen p m konzumace penzovky sametonoh, ale i uit jednoduchch lkovch forem doke zlepovat stav pi mnohch nemocech, n a p k l a d stav diabetik, nemocnch s ischemickou chorobou srden, pzniv ovlivovat chronick poruchy funkce slinivky bin, istit pokoku u ekzematik atd. Rozsah protindorov lby nen jet zdaleka prozkoumn, ale s uritost se d tvrdit, e podvn p p r a v k z penzovky sniuje nepjemn pote nemocnch, prodluuje remise, dosaen souasnou terapi, a velice pravdpodobn dochz i k t l u m u nebo alespo ke zpomalen metastzovn ndor. Protindorovou aktivitu vykazuj zejmna vodn vluhy z plodnic, ale typick houbov chu, k t e r v nich zstv, n e n vdy pj e m n . Citlivj jedinci si proto mohou njakm zpsobem vluh ochutit. V prvn a d doporuujeme ppravu macertu, v d r u h p a k nlev. V obou ppadech je dvkovn 4 pohry denn. Vhodn je t a k podvn tinktury, a to v dvce 20 a 25 k a p e k pro eny a 25 a 30 k a p e k pro mue, podle poteby 2 a 4 k r t denn. Drogu podvme zsadn samostatn, pouze v podob t i n k t u r y ji m e m e pout do sms t i n k t u r . Toxicita u n nebyla prokzna, nejsou znmy ani jej zvanj nedouc inky a kontraindikace. Tuto drogu m e m e doporuit i pi lb akn. Podvme ji ve ve u v e d e n m dvkovn, souasn vak zancen p a r t i e pokoky potrme tmto prostedkem jako doplnk obvykl bylinn lby. S ohledem na vzhledov, aromatick, chuov a liv vlastnosti h o u b y je nejvhodnj formou vyuit homeopatick zpracovn. Pouv se cel houbika, k t e r m e bt navc s b r n a kdykoli v dob svho r s t u , a voln rostouc nebo pstovan. Nejvhodnj sbr je ale v dob, k d y je houbika m a x i m l n rozvinut, a to dopoledne do dest hodiny. Zpracovv se podle 2 lihem 60% a dle ed 262
9) 8) 7) 6)

5)

lihem 30% a na potenci D10. Obecn se uv v ednch D4, D7 a D10. Pi ndorovch onemocnnch nebo jejich nebezpe se homeopatick tinktura uv v potenci D4 s dvkovnm 3krt denn 5 kapek, po jdle, rozputn ve vod nebo v aji. Po 3 tdnech se udl desetidenn pestvka, cyklus se opakuje celkem tikrt. Jak ji bylo uvedeno, droga se uv hlavn pi prevenci a lb ndorovch onemocnn, ale tak pi nejrznjch infekcch, zejmna stevnch. Prostedky z penzovky maj v dnen dob vjimen postaven. Krom jednoznanho protindorovho psoben, inkuj tak antibakteriln (jako antibiotikum), napklad proti bakterim Escheria coli a plsnm Candida albicans. Tato plse je obzvl nebezpen, protoe se spolupodl na vzniku cel ady rakovinovch onemocnn a jej rst je podporovn podvnm antibiotik a antikoncepce. Pro tento druh lby je vhodnj vt edn innch prostedk. Homeopatick tinktury se uvaj a v potenci D10, obecn vak v potenci D7, pi dvkovn 3krt denn 10 kapek, po jdle. V tomto edn maj tak krom antibakterilnho i protiplsov psoben, co plat i pi jejich zevnm upoteben. Podle naich zkuenost jsme pipravili jakousi experimentln tinkturu, kter psob jako pomocn lk pi ndorovch onemocnnch, pomh poslit organismus, zpomaluje prbh onemocnn, tlum rozvoj metastz a napomh regeneraci organismu: tinktura z penzovky (nutn vlastn vroba) 50% tinktura z eleuterokoku (ppravek Eleuterosan) 30% tinktura chinov (Tinct. chinae z lkrny) 20% Tinktura se podv v dvce 1 kapky na 1 kg tlesn hmotnosti jednou za den mezi sedmnctou a devatenctou hodinou, v kadm ppad ped vee. Doba aplikace tinktury je obvykle 3 msce, ale meme ji podvat i v cyklech: podvme ji 4 nejprve tdny, pak 2 tdny vynechme a opt 4 tdny podvme atd. Samozejm pi lb musme respektovat stav a reakce nemocnho a celkovou lbu jim pizpsobit.
263
10)

PEP
PEPROVNIK ERN ele pepovnkovitch (Piperaceae) PIPER NIGRM L. Piepor ierny (s) (r) Schwarzer Pfeffer (n) Black Pepper (a) Poivrier noir (f) Pimienta negra ()
1}

Pepovnk ern je vytrvalou, popnavou rostlinou, dorstajc asi

sedmimetrov vky. M zdevnatlou bzi a uzlovit ohebn kmn e k se vzdunmi koeny. Listy jsou a p k a t , iroce eliptick, piat, na bzi n k d y srdit, ponkud koovit. Klsky bvaj kolem 10 cm dlouh, ni a maj okolo 25 plod. Plodem je bobule s tenkm, d u n a t m oplodm velikosti asi 5 m m , v mld zelen, pozdji erv e n a loutne. P e p je pstovan rostlina, vyadujc velmi tepl podneb. Pochz z monzunovch p r a l e s M a l a b a r s k h o pobe v j i h o z p a d n Indii. Rod p e p o v n k m okolo 700 d r u h . Vtinou j d e o byliny nebo kee, asto ovjiv, vjimen i o stromy. J e d n o d u c h listy jsou stdav, celokrajn, zpravidla s palisty. Kvty pisedl v jehndovitch klasech, vzcnji v hroznech. Plodem jsou bobule.
3) 2)

Drogou j e plod ( F r u c t u s piperi), s b r a n n e j m n d v a k r t ron.

ern pep je nezralm plodem, kter se su teprve na slunci. Bl pep se sklz a v pln zralosti, nam se do vody, drcenm a tenm se odstrauj jeho vnj slupky a bl semeno se znovu su. Chu a vn blho pepe je mnohem jemnj ne ernho.
4)

Pep obsahuje oste chutnajc pryskyici, silici a alkaloid pipe-

rin, jeho izomer chavicin a tak men mnostv piperitinu. V silici se nachz dipenten, phellandren, citral, pinen, limonen, carren a dal ltky. Pepovnk ern

264

265

Drogu a d m e mezi tzv. a m a r a acria ili mezi drogy s ostrmi hoinami. P i vnitn aplikaci m o h u t n povzbuzuje sekreci aludench v a trvicch enzym, p i zevn vznik pocit t e p l a a plen - zvyuje se mstn prokrven a to n a p o m h sanaci pokoky i hloubji poloench tkn. Pi lb pednostn pouvme bl pep. Podvme jej v dvkch na piku noe" podle poteby i nkolikrt denn nebo pi zevnm pouit vmchvme do vhodnho masnho mdia, k t e r je ureno k lehkm m a s m mench konch ploek. Droga je kontraindikovna pi bolestivch afekcch v dutin stn, pi aludench, dvanctnkovch nebo stevnch zntech a vedech. Pro jej pomrn p r u d k psoben ji podvme zpravidla sam o s t a t n a nevolme ajovou formu. Uvn drogy nedoporuujeme t h o t n m a kojcm e n m ani m a l m dtem. Bl pep je nezbytnou soust tzv. protiprjmovho vajka abatye Hildegardy: Nejprve si pipravme star ajov stko, k t e r zformujeme tak, aby se do nho velo vajko a zstalo stt, p a k speciln p r e k pomletm 17 g r a m k m n u a 3 g r a m blho pepe. Vezmeme vajko, k u c h a s k m zpsobem je rozbijeme a oddlme blek. loutek rozlehme a vznikne p n a a p i d m e do nj na piku noe p r k u . loutek s p r k e m vlijeme do poloviny skopky, upevnme do pipravenho stka a postavme na spork. Asi za 4 min u t y mrnho ohevu se zanou objevovat bublinky, take rozmchme h m o t u devnou kopisti. M a s a se pomalu s t a n e drobovitou a kehkou, asi j a k o pi pprav mchanch vajec. V takovmto stavu je ppravek hotov a lze jej ihned podvat s kouskem starho peiva, z s a d n vak bez soli. N e c h u t n patn, ale hlavn velmi rychle pomh, mnohdy h n e d napoprv. J e n v tch ppadech podvme 2 a 3 vajka denn. P i obyejnm prjm posta jednodenn lba, u tkch forem, jako je napklad plavice, potejme radji se 3 nebo i 4 dny. Nejdle je poteba t u t o lbu aplikovat pi z n t u a vedovitosti tlus8) 7) 6)

5)

tho steva, kdy je nemocn nucen chodit denn 6 a lOkrt na stolici a nkdy vyhubne a na kost. V takovm ppad m u s m e postupovat velice opatrn a denn podvat 1 a 2 protiprjmov vajka a kousek starho peiva, ne vak vce. P e p se v homeopatii nepouv, protoe v naich podmnkch nelze zpracovvat erstv plody, a uvn mletho semene, a u ern h o nebo blho pepe, pi doucm dvkovn pln n a h r a d homeopatick podvn. S n a d d n exotick korenina nebo ovoce, mon od dob bjnho Adamova jablka, nebyla zapletena do djin svta t a k jako pepovnk. Odehrly se kvli n m u vlky, pokoovala krlovstv, pekonvaly n e z n m oceny. Ji v roce 327 p. n. 1. byl j e d n m z cl p r o n i k n Alexandra Velikho do Indie. Vdce H u n Attila poadoval za m s k rukojm 3 000 liber pepe jako vkupn. P e p byl t a k jednou z pin objevitelskch cest, n a p k l a d plavby do Indie kolem Mysu dobr nadje v roce 1488, kterou podnikl Bartholomeo Dias, nebo slavn plavby Kolumbovy. Ve stedovku byl pep velice vzcn a dobe se prodval - unce pepe za unci zlata, navc se nedal falovat jako n a p k l a d afrn. Pestoe je cena pepe dnes podstatn ni, mli bychom si jej vit alespo pro jeho liv vlastnosti.
10) 9)

266

267

PETRKL
PRVOSENKA JARN eleprvosenkovitch (Primulaceae) PRIMULA VERIS L. Prvosienka jarn (s) e Wiesen-Schlsselblume (n) Cowslip (a) Primevre officinale (f) Primavera ()
1)

P r v o s e n k a j a r n asi l U m e t r u vysok t r v a l k a s k r a t m vlcovi-

t m o d d e n k e m a m n o h a drobnmi konky. Listy m podlouhle vejit a jejich epel je na okraji vroubkovan. Stvol je j e m n pit a nese na vrcholku jednoduch okolk lutch kvt, rozkvtajcch v d u b n u a kvtnu. Plodem je jednopouzdr tobolka.
2)

Petrkl je astm hostem vlhch, ale slunnch luk, lesnch m t i n

a strn. Rostlina je sten c h r n n a , co z n a m e n , e jej koenov systm je c h r n n , a proto se sm t r h a t pouze na s kvtem. P e d m t e m sbru je kvt i s kalichem (Flos primulae), nkdy t a k list (Folim primulae). Dve hojn sbran oddenek je n y n z dvodu ochrany nedostupn. M e m e sbrat i prvosenku vy (Primula elatior L.), k t e r je o nco statnj a kvt m jin odstn luti.
4) 3)

D r o g a obsahuje saponiny, glykosidy, flavonoidy, v i t a m n C, kyselinu kemiitou a sacharidy. S a p o n i n y p e d u r u j lebn p o s l n drogy - zeuj hleny, zlep-

5)

uj jejich vykalvn a tlum neproduktvni kael. Droga navc psob moopudn, tlum znty, pispv k rozpadu moovch kamnk a tak k celkovmu uklidnn.
6)

Vyuit drogy je dle rznch autor je velmi rozmanit. DoporuPrvosenka jarn 269 (petrkl)

uje se jak nlev, tak i odvar. My dvme pednost pedevm nlevu pipravovanmu obvyklm zpsobem, ale osvdil se nm i by-

268

linn balzm a dokonce i homeopatick p r a v a podle Kloudy v potenci U 6 . Pi s a m o s t a t n aplikaci podvme 2 a 4 lky denn. Meme vak pout i tinkturu, je m podle nmeckho lkopisu DAB 6 p e d e p s n u pro jednotlivou dvku 2,5 gramu. To se n m zd zbyten mnoho, podle n s posta 1 ajov lika, tedy asi 50 a 60 kapek, co o odpovd piblin 1 a 1,1 gramu. Poda-li se s e h n a t koenovou drogu, m u s m e potat s tm, e obsahuje podstatn vy mnostv saponin, a t o m u p a k i pizpsobit dvkovn. Na j e d n u dvku v tomto ppad posta 0,5 g r a m u oddenku bu v p r k u nebo v nlevu. Droga je m i m o d n vhodn do nejrznjch kombinac, zejmna s k o e n e m lkoice, n a t bazalky, listem jitrocel, koenem proskurnku, n a t tyminu, plodem anzu, listem podblu, n a t yzopu a kvtem divizny. Droga sice nen toxick, ale vzhledem k obsahu saponin musme dodrovat dvkovn. Pi jeho pekroen by mohlo dojt mimo jin i k dven a prjmm, a to nkdy i krvavm. T h o t n m a kojcm e n m doporuujeme obvykl dvkovn drogy jet ponkud snit. Zaznamenali jsme dokonce nkolik pp a d pomrn prudkch alergickch reakc na drogu. Monost jejich vskytu je vt pi podvn nebo i sbru erstv byliny, s jejm u s u e n m pravdpodobnost vskytu kles. Podle naich zkuenost je petrkl dobrou a innou slokou protirevmatickch ajovch sms a pomh kupodivu i pi nervovm tesu a psychogenn podmnnch bolestech hlavy. Petrklov vno pipraven bnm postupem (macerac) z blho vna nm me poslouit jako mrn a navc dobr kardiotonikum. Pije se asi 50 ml, podle poteby i nkolikrt denn. Pokud ns trp nespavost, mli bychom vyzkouet ajovou sms: Sto gram petrkle, 50 g levandule, po 20 g tezalky a chmelu a 10 g koene kozlku. Sklenici horkho nlevu z tto smsi pislazenho trochou medu vypijme tsn ped spanm.
9) 8) 7)

vrobu nejdostupnj tinktury pouvme na petrkle, resp. list a kvt. Upravuje se podle 3 lihem 80% a dle se ed lihem 30% a na potenci D3. Obecn se uv v potenci D3 pi dvkovn 3krt denn 5 kapek ve vod nebo v aji, po jdle. Tinkturu uvme pedevm na vechny pote se sliznicemi, dchacmi cestami, pi neurologickch potch, jako mrn diuretikum, kardiotonikum a jako celkov tonikum. Jej psoben je zejm v pomrn malm dvkovn. V lidovm litelstv je petrkl velmi oblbenou bylinou a pouv se pi nejrznjch potch. Uvedeme si nkolik monch pklad. Proti kali je vhodn tato jednoduch prava: Kvty petrkle rozmakme, zalijeme trochou vody a pidme hodn cukru nebo medu. Pokud pouijeme cukr a nechme vodu odpait, dostaneme chutn petrklov bonbony. Pi nachlazen nebo jako prevence poslou 1 polvkov lce nat (listy a kvt) pelit lkem vac vody. Ve nechme 10 minut vyluhovat, precedme a pijeme denn 3 lky mezi jdly. Na zpal plic uijeme odvar z 1 polvkov lce koene, kter drobn nakrjme a nechme 15 minut vyluhovat ve studen vod. Pot vodu pivedeme k varu, odstavme, znovu nechme 10 minut vyluhovat. Precedme a pijeme 3 lky denn mezi jdly. Krevn podlitiny rychle odstranme odvarem ze 40 gram petrklovho koene na 0,25 litru vody. Vame jej pikryt 15 minut na mrnm ohni, pak precedme a pikldme na podlitiny. Proti dn, revmatismu, zvratm, migrn apod. si pipravme asi 10 gram cel rostliny (koen listy, kvt), pelijeme 1 litrem vac vody a nechme 10 minut vyluhovat. Pijeme jeden lek denn, ale po del dobu.
10)

Petrkl je asto vyuvn tak v homeopatii, kde se z nj dokonce vyrb nkolik rznch prostedk. Nm snad posta jeden. Pro

270

271

PETREL
PETREL ZAHRADN
elemikovitch (Apiaceae)

PETROSELINUM CRISPUM A. W. Hill

Petrlen zhradn (s) e Petersilie (n) Parsley (a) Persil () Perejil ()

Petrel z a h r a d n je lys, aromatick dvoulet bylina, dorstajc vky a 3 A metru, s pmou, dutou, j e m n rhovanou lodyhou, nahoe vstcn nebo peslenit vtvenou. Listy m tmsavozelen, leskl, doln dlouze apkat, v obrysu trojbok, t i k r t zpeen, lalon a t . Okolky jsou ploch, maj a 20 okolk. Kvt je naloutl, drobn, plody jsou iroce vej it dvounaky, h r a n a t , tence ebrovan. Petrel je hojn rozen zelenina, pstovan v m n o h a odrdch. Petrel kadeav (varianta crispum) m nejedl koen. Obecn odrda (var. vulgare) je pstovna pro na a koenov odrda (var. radicosum) pro tlust, jedl koeny. Znmy jsou i odrdy jednolet. V zhonech petrele se obas vyskytne statnj, nevonn, ale prudce jedovat tetlucha - koz pysk (Aethusa cynapium L.). Drogou m e bt k o e n (Radix petroselini), s b r a n n a j a e druhho roku v beznu a dubnu, nebo plod (Fructus petroselini), sbran druhm rokem v srpnu, a to v dob, kdy dozrla asi polovina plod. List a na (Herba petroselini) sklzme v prvm roce, obyejn v ervenci, ovem nen to podmnkou.
4) 3) 2)

1}

Plodov droga obsahuje pedevm silici, flavonoidy, glykosid apin, olej a proteiny, apiol, myristicn a alfa-pinen. Koenov droga obsahuje flavonoidy a v menm mnostv silici. Listy maj obdobn sloen jako plody, ale neobsahuj olej; navc tu vak nachzme organick kyseliny. Vechny sti rostliny jsou bohat na vi272

Petrel

zahradn

t a m n y a minerln ltky, napklad vitamnu C obsahuje zelen petrel kolem 600 mg%, hoku kolem 400 mg% atd. Petrel zvyuje napt hladkho svalstva dlohy, stev a moovho mche. Me se pout pro len ran, zpevnn dsn pi paradentze, provitamnem A zlepuje zrak, zvlt non vidn (eroslepost). Nemla by chybt v ajovch smsch uvanch na len zn t moovch cest a moovch kamnk. Zlepuje chu k jdlu, psob luopudn a dovede regulan psobit na menstruan cyklus. V bloruskm lidovm litelstv se traduje, e petrel je enm tm, m je m u m celer. Tm se zejm naznauje, e me psobit jako afrodisiakum a e je vbornm prostedkem proti gynekologickm a urologickm problmm. Znm je i jej mrn tonizujc psoben na srden sval. Plody dvkujeme vtinou tak, e pl ajov liky erstv drcench plod macerujeme pes noc ve 400 ml p r a m e n i t nebo jin kvalitn vody, rno precedme a pijeme pes den 4 k r t po 100 ml. J i n o u monost je aplikace odvaru, kdy 5 g erstv drcench plod povarme asi 2 m i n u t y v 0,25 litru vody, nechme 10 m i n u t vyluhovat, precedme a podvme kad 2 a 3 hodiny 1 polvkovou lci. Z list pipravujeme nlev obvyklm postupem a pijeme denn 4 k r t asi 0,1 litru. Podobn meme pipravit i nlev z koene, t e n podvme 4 k r t denn po 0,1 litru. Pokud podvme erstvou vu, pipravenou pedevm z koen nebo smsi koen a list, uvme 3 a 4 k r t denn 1 polvkovou lci, nen-li doporueno jinak. Maximln dvka pro jedno uit by nemla pekroit 50 a 60 ml. Droga je k o n t r a i n d i k o v n a pi pokozen ledvin, n a p k l a d pi glomerulonefritid - chronickm zntu ledvinovch klubek. Nemly by ji uvat thotn a kojc eny, mal dti. Ve vysokch dvkch by mohlo dojt k pokozen jater a ledvin, ke vzniku halucinac a epileptickch zchvat.
8) 7) 6) 5)

a p o m h vyvolvat chybjc menstruaci. Jednorzov nedoporuujeme konzumovat vce ne 40 g vy, ale velmi vhodn je jej kombinace s jinmi zeleninovmi vami, pedevm mrkvovou a vou z erven epy. V homeopatii je petrel pomrn oblbena. J a k o surovina se pouv erstv semeno, ale i erstv kvetouc na. Ta se upravuje podle 3 lihem 70% a dle se ed na potenci D3 lihem 30%. Obecn se uv v potenci D3 pi dvkovn 3 k r t denn 7 kapek, ped jdlem. T i n k t u r a se uv pedevm pi zntech moovch cest, nachlazench, aludench potch, zntu prostaty a jako afrodisiakum. Podle lidovch r e c e p t u r je vyuit p e t r e l e velice irok, proto si u v e d e m e j e n t o zajmavj. A b y c h o m ulehili o d s t a v e n p i kojen p o k r j m e 1 polvkovou lci n a t , pelijeme l k e m s t u d e n vody a p i k r y t m r n 2 a S minuty vame. Pot nechme 10 minut vyluhovat a precedme. Pijeme lek ped kadm jdlem. Pro odstrann kruh pod oima je dobr snst na lan aludek nkolik sntek erstv petrele, kter dobe rozvkme. Proti pihm si pipravme nkolik erstvch vtviek petrele, kter pelijeme 0,15 litru vac vody, pikryt nechme 15 minut vyluhovat, precedme a pihy obkldme nebo omvme. Pi bolestech u doporuujeme rozmakat velkou hrst erstv petrele, zabalit ji do gzy nebo jemnho obvazu a piloit na ucho. Zajmav je recept proti vysokmu krevnmu tlaku: Pl kilogramu petrele dme do 2 litr studen vody, pivedeme k varu, vame asi jednu hodinu na mrnm ohni. Nepouvme pitom hlinkov ndob. Pak sms precedme a hmotu vylisujeme. Zmme mnostv tekutiny a smchme se stejnm objemem medu. Na malm plameni svame sms na konzistenci el, naplnme do sklenic a ulome jako marmeldu. Denn uvme 3 a 4 polvkov lce.
10) 9)

Syrov petrelov va podporuje funkci nadledvinek a ttn lzy. Je inn i pi onch chorobch, z n t u zrakovho nervu 274 275

PETOUR
PETOUR MALOUBORN
elehvzdnicovitch (Asteraceae)

GALINSOGA PARVIFLORA Cav.

ltnica maloborov (s) (s) Kleinblutiges Knopfkraut (n) Joey Hooker (a) Bident (f) Galinsoga ()

Peour maloborn je jednolet rostlina, dorstajc bn plmetrov vky, za phodnch podmnek dokonce i vce. Lodyhu m vtvenou, dole lysou, listov apky t e n k , k r a t ne epel, k t e r je vejit, na bzi klnovit a zaokrouhlen, mlce pilovit piat, horn listy jsou pisedl. M i n i a t u r n bory p r m r u kolem 4 mm jsou u s p o d n y ve vidlanech, k o r u n n pltky m bl, svm uspodn m pipomnaj vypelichan h e m n e k " . Plodem jsou milimetrov naky. Bylina kvete v k v t n u a jnu. Peour je j e d n m z nejhorch plevel, k t e r s oblibou ni prci z a h r d k . M r d vlh, ivn, n e u t r l n a slab kysel psit i hlinit pdy.
3) 2)

1)

Drogou je kvetouc na ( H e r b a galinsogae), s b r a n od j a r a do

podzimu, protoe rostlina kvete od konce d u b n a a do jna. Droga n e n chemicky pli p r o z k o u m n a . Obsahuje blkoviny, flavonoidy, stopy silice, neurit obsah l t e k pryskyinatho char a k t e r u , saponiny a v i t a m n C.
5) 4)

Farmakologick psoben drogy bylo pevzato z empirie, pede-

vm ze zkuenost americkch I n d i n , k t e ji nazvaj Paico-Jullo a pokldaj ji b e z m l a za velk. Droga m protiskorbutick inky, p i v k n zpevuje d s n n a p a d e n p a r a d e n t z o u . Zvyuje sekreci m a t e s k h o m l k a , p s o b hojiv a dezinfekn, sniuje h o r e k u a k r e v n tlak. M e m e ji bezpen aplikovat do aj na iPeour maloborn

276

277

tn krve, zejmna pi lb konch nemoc. Zevn pak psob na uklidnn ekzm, podrdn pokoky i na rzn kon znty. Meme ji pout mimo jin ke koupelm rukou a nohou pi bolestech konetin nejrznjho pvodu, ale i pi srden slabosti. Z drogy pipravujeme odvar, pokud ji mchme do sms, psob i ve form nlevu. aj podvme v obvyklch dvkch, lze pipravit tak tinkturu, kter vak v tchto ppadech nemus bt vdy innj. vu dvkujeme obvykle v jednotlivch dvkch nkolikrt denn, v maximlnm celkovm objemu asi 125 ml. Bylinu meme podvat samostatn nebo ji mchat do ajovch sms. Za uritch okolnost me bt nebezpen thotnm enm, protoe m schopnost upravovat stahy dlohy, ale na druh stran je velice vhodn pro eny, kter koj. V tom ppad se jedn o zejmou hormonln souvislost a bylinu je teba uvat v syrov podob, nejlpe jako vu. Peour me bt, dk svmu hojnmu vskytu, pouvn k pprav koupel, a to bu samostatn nebo jako jedna ze zkladnch sloek bylinnch sms. Slou na omvn psoriatickch loisek a rznch ekzm, ke koupelm rukou a nohou pi ponajcm nedokrvovn dolnch konetin, na vymvn brcovch ved i jinch tko se hojcch ran. Kaovit obklady z erstv byliny psob protirevmaticky a pouvaj se pi bolestech kloub. I kdy se zd, e vyuit byliny je celkem jednoznan ureno, a nen tedy n u t n jej h o m e o p a t i c k p r a v a , m homeopatick zpracov n a d u vhod. Bylina je okamit k dispozici a m e bt uv9) 8) 7) 6)

Aplikace tinktury je podobn jako v alopatii, hlavn na poslen funkc rznch orgn, napklad srdce, jater a hladkho svalstva, zevn naopak ukliduje veker podrdn a zntliv procesy. Bylina psob obecn prospn, a pestoe nem nebo jen neznme jej hlavn praktickou aplikaci, doporuujeme vyrbt z n tzv. houpaku". To je forma tinktur, kter pokrv irokou paletu pot bez jejich pesnho uren. D se ci, e se jedn v podstat o jednoduchou sms dlch tinktur stejn byliny, ale s rznm ednm. Jej sloen je nsledujc: edn DO - 25%, edn D2 - 20%, edn D4 - 15% a edn D6 - 40%. Sms potencujeme podle bnch homeopatickch pravidel, dvkovn je 3krt denn 15 kapek, ped jdlem, jej podvn by nemlo pekroit 6 tdn. Tinktura je inn prakticky pi 70% vech pot krom infeknch onemocnn, u nich vak psob na poslen imunity. Peour je nzornm pkladem pesazen rostliny do cizch podmnek. Byl pivezen z Ameriky, kde nen povaovn za plevel, protoe m sv neptele a nem podmnky pro iveln rozmnoovn jako v Evrop. Ve druh polovin 19. stolet byl dopraven na botanickou vstavu v Pai, v roce 1900 byl pozorovn jeho vskyt na celm zem Rakousko-Uherska, v roce 1912 byl hlen ze severn Evropy a kolem roku 1928 se u dostal a k Uralu. V souasn dob je povaovn zajeden z nejnebezpenjch a nejrozenjch plevel.
10)

na vnitn jako tinktura, napklad do rznch sms, nebo zevn pro mazn, obklady, zhotovovn mast apod. Zkladn surovinou pro homeopatick zpracovn je kvetouc na, sbran kolem dest hodiny dopoledn. Zpracovv se podle 3 lihem 90% a dle ed a na potenci D6 lihem 40%. Obecn se uv v potenci D6 pi dvkovn 3krt denn 7 kapek ve vod nebo aji, po jdle. Me se podvat prakticky bez omezen.
278

279

PILT
PILT LKASK
elebrutnkovitch (Boraginaceae)

ANCHUSA OFFICINALIS L.
Smohla lekrska (s) (e) Gewhnliche Ochsenzunge (n) Bugloss (a) Buglosse oficinale () Buglosa ()

P i l t lkask je s t a t n dvoulet nebo i vytrval bylina s pmou, n a h o e v t v e n o u lodyhou a d r s n a t m i listy, typickmi p r o celou ele, k t e r jsou podlouhle kopinat, ve spodn sti lodyhy povlovn dol zen, v h o r n sti lodyhy poloobjmav. Kvty vyrstaj na k r t k c h stopkch z lab l i s t e n ve vijanech, asto vidlanovit seazench. Maj hluboce p t i k l a n n kalich s trubkovitou, pticpou k o r u n o u modrofialov barvy. Bylina kvete od k v t n a do z, plodem j s o u tvrdky. P i l t roste pedevm n a slunnch pastvinch, s t r n c h , mezch a r u m i t c h . M v oblib p d y vyschav, vhevn, n e u t r l n a slab kysel, h u m z n i psit. Hojnji se vyskytuje v teplejch oblastech.
3) 2)

1}

Drogou je kvetouc na (Herba buglossi seu lingulae bovis, H e r b a Droga obsahuje alkaloidy cynoglossin, consolidin, dle allantoin,

anchusi), s b r a n p e d e v m n a p o t k u kvtu.
4)

cholin, kyselinu kemiitou, tsloviny, sliz, t a n i n , stopy terickho oleje a dal ltky.
5)

D r o g a j e p o k l d n a z a obsolentn ( z a s t a r a l o u ) , m y v a k s o u d m e ,

e by n a o p a k m l a b t d k l a d n j i p r o z k o u m n a a astji pouvn a . Tvo toti m i m o j i n velmi u i t e n o u s o u s t aj n a poslen srdce, aj p r s n c h , protoe dovede potlaovat vysilujc, n e p r o d u k -

tvni (such) kael a podporovat vykalvn hlen, a me bt 280

281

Pilt lkask

p i d v n a i do tzv. krev istcch aj a podporujcch ltkovou vmnu. Zvl v h o d n m lkem je va vytlaen z erstv byliny, a to pedevm v geriatrii. Posiluje aludek, ist steva, zlepuje funkce j a t e r a sleziny, velmi pzniv psob na tk bronchitdy, zpal plic a a s t m a t i c k stavy, zlepuje psychickou odolnost, ist zak a l e n o u mo, zmkuje stolici, ale prohlubuje i s p n e k . D se ci, e j e t progresvnej inky m va pi zevnm pouit. M e m e pout i odvar z byliny, k t e r vten inkuje proti oparm, a u jde o povstn koutky" nebo o opar jinde na tle. N k d y se opar usdl dokonce i pod pedkokou penisu, co je neobyejn nepjemn. V tomto p p a d aplikujeme ledem chlazenou vu nebo odvar. vu m e m e samozejm uvat i vnitn, n a p k l a d pi zntu pohrudnice je stejn jako odvar vynikajcm pomocnm lkem. Odv a r lze vyut t a k k omvn nebo koupelm, a to p r a k t i c k y p i vech konch chorobch, kter snej vlhk aplikace (vlhk obklady apod.). O d v a r pro v n i t n pouit v a m e 2 m i n u t y , pro zevn 5 m i n u t , n e c h m e ho vdy 10 m i n u t vyluhovat a podvme v obvyklm dvkovn. vu aplikujeme 4 k r t d e n n po 2 ajovch likch. V souasn dob jet n e n jednoznan nzor na to, zda obsaen alkaloidy, k t e r jsou ovem p r o b l m e m vech b r u t n k o v i t c h rostlin, jsou i nejsou toxick a mohou-li lovku ublit. D n e s bezpen vme j e n tolik, e pi ve uvedench potch pomhaj. P i aplikaci drogy bume proto vdy p o n k u d opatrnj. Jej krtkodob podvn nebo mal dvky jsou zcela bezproblmov, a lba by se mla u b r a t prv tmto smrem. Pi zevn lb nejsou znmy d n kontraindikace, v n i t n podvn n e n vhodn pro thotn a kojc eny a m a l dti. Pilt se hod i pro m c h n do ajovch sms.
8) 7) 6)

mast nebo ve smsi s dalmi ltkami (kafr, mentol, jalovcov silice, mlet skoice, skoicov tinktura) aplikujeme pi masch i potrn. Velmi prospn je vyuit vynikajcch vlastnost piltu i v homeopatick prav, kter umouje jeho pouvn jet rozit. Zkladem pro homeopatick zpracovn je kvetouc na, trhan na potku kvtu mezi trnctou a estnctou hodinou. Zpracovv se podle 3 lihem 70% a dle ed do potence D3 lihem 30%. Obecn se uv v potenci D3 pi dvkovn 3krt denn 10 kapek, ped jdlem, bez asovho omezen. Aplikuje se v podstat stejn jako v alopatii, hlavn pi potch se sliznicemi a na podporu ltkov vmny. Pilt doporuujeme t a k pi melancholii a tzv. ostr krvi. V tchto ppadech jej upravujeme jako nlev z 15 g r a m n a t na 0,5 litru vody a pijeme po polvkovch lcch p e s cel den. inkuje vak
10) 9)

i pi kali a podrdn hrtanu. Mlad erstv listy upravujeme jako salt, kter je vynikajc na tzv. itn krve. Odvar z cel suen byliny je vynikajcm prostedkem pro uvolovn hlen, odkalvn a uklidnn podrdnch sliznic dchacch cest.

Lihov nebo olejov vluh koene piltu m dobr dezinfekn inky a velmi pknou ervenou barvu. Pidvme jej do nkterch

282

283

PIVOKA
PIVOKA LKASK
elepivokovitch (Paeoniaceae)

PAEONIA OFFICINALIS L.
Pivoka lekrska (s) (e) Echte Pfingstrose (n) Peony (a) Povoine officinale (f) Peonia hembra ()

1)

P i v o k a l k a s k je asi Z U m e t r u vysok rostlina s a p k y hlubo-

ce lbkovitmi a dva a t i k r t trojetnmi listy, j e n jsou iroce kopinat, koncov je lstek troj sen. K o r u n n pltky m t m a v erven, ideji bl, o p r m r u nkolika c e n t i m e t r (podle k u l t i v a r u ) . S e m n k a jsou drobn, ern. Kvete v k v t n u a v ervnu.
2)

P i v o k a j e b n p s t o v a n o k r a s n k v t i n a , s z e n obyejn skupinov, t a k e vytv jaksi ozdobn kek. M r d a s l u n n a such stanovit. P e d m t e m sbru je d n rozvit tmavoerven kvt (Flos paeoniae), s b r a n v k v t n u a ervnu, k o e n (Radix paeoniae), s b r a n v z a jnu, a s e m e n o ( S e m e n paeoniae), s b r a n obvykle v z.
4) 3)

Nejuvanj drogou je koen, k t e r obsahuje alkaloid peregri-

n i n , silici s peonolem, tsloviny, g l u t a m i n , s a c h a r i d y , o r g a n i c k kyseliny, m i n e r l n l t k y a t a k glykosid peonin. V kvtech n a c h zme a n t o k y a n o v barviva a sliz, v semenech, je j s o u siln olejnat, sacharidy, blkoviny, silici, tsloviny a alkaloid berberin.
5)

K o e n o v d r o g a psob j a k o i n n s p a s m o l y t i k m - t l u m keo-

vit bolesti a k e e vbec. Od n e p a m t i se p r o t o u v a l a i j a k o a n t i e p i l e p t i k u m . Jej p o d v n j e n a m s t p i chorobch spojench s p r j m y a kolikami. Droga zuuje cvy, zvyuje t o n u s dlohy a podporuje srlivost krve. P o m h i p i a s t m a t u , ledvinovch n e b o lu-

Pivoka lkask
285

284

ovch kolikch a nkterch typech bolest hlavy, ale tak pi krvcen z vnitnch orgn, napklad pi gynekologickm krvcen. Kvtov droga se uv v malch dvkch jako korrigens (pro pravu) vn a chuti ajovch sms. Od lebnho vyuvn kvt se vtinou, ke kod vci, upustilo. Semena se pouvala na vyvoln dven, napklad pi otravch, dnes se tato aplikace pokld za zastaralou. Z koenov drogy se pipravoval nlev z 1 mocca liky na 125 ml vac vody. Dnes dvme pednost uit tinktury nebo prku. Tinkt u r u podvme obvykle 3krt denn 20 a 25 kapek, prek 2 a 3krt, maximln 4krt denn na piku kulatho noe. Kvtovou drogu a semena samostatn nepodvme, nebo jen vjimen. Pivokov drogy tvo pechod mezi normlnmi a jedovatmi bylinami. Kvt mchme do sms obvykle v mnostv kolem 5%, co pro pravu vzhledu a chuti pln postauje. Koenovou drogu aplikujeme zsadn samostatn. Kontraindikaci pedstavuj stevn infekce, napklad plavice, kdy je zapoteb toxick ltky z tla rychle vypudit. Droga je tak kontraindikovna u thotnch a kojcch en. I kdy se na zklad dobrch zkuenost v posledn dob dv pednost homeopatick aplikaci, m pivoka v bn fytoterapii sv stl msto. Nkter typy epilepsie je mon zvldnout terapeutickmi dvkami pivokovho koene, samozejm spolu se souasnou aplikac mlnanu horenatho (magnesium lacticum) v dvkch kolem 200 mg istho kovu. Souasn bychom mli podvat doplujc ltky jako vitamn E, vitamny B 2 a B 6 a vpnk. Tato lba pinejmenm sn nebo i pln vylou podvn antiepileptik. Homeopaticky lze zpracovvat koen i kvt. Pednostn se vyhledvaj erstv, na jae kopan vedlej konky, kter se zpracovvaj podle 3 lihem 90% a dle ed lihem 30% na potenci D3. Obecn se uv tinktura D3 s dvkovnm 3krt denn 8 kapek, po jdle. Nemla by se vak uvat dle ne 30 dn. 286
9) 8) 7) 6)

Tinktura se pouv hlavn proti dtsk keovitosti, pi hemoroidech, itnch trhlinch, anlnm ekzmu, tedy pi vech potch v oblasti konenku. io) Pivoka je neobyejn dleitou bylinou v magii, protoe m odpuzovat zl duchy. J a k o takov bvala v zkladnm vybaven exorcist nezbytnou pomckou pro vymtn bla. Pivokov kvt pouvala turianska bylinka Polbncov podobn jako kvt vlho mku pro lbu ekzm. Pokoku s ekzmem namazala vepovm sdlem a pekryla erstvmi temn rudmi kvty a ponechala asi tvrt hodiny ozaovat slunkem. Pivokov koen byl vdy vynikajcm lkem proti dn (nmecky je dokonce nazvn dnavm koenem"), inkoval i proti kem a kamenm. Nejjednodu pravou je krtce povait koen v blm vn a pak uvat podle poteby. Proti aludenm kem je vhodn nsledujc postup: Nadrobno pokrjen pivokov koen macerujeme 10 dn v ervenm vn, precedme a uvme 5 a 10 kapek nkolikrt denn. Pivokov sirup je vynikajc proti dtskmu revmatismu. Vezmeme 2 dly nakrjenho koene, pelijeme 1 dlem konzumnho lihu a 50 dly vody. Nechme 6 hodin vyluhovat a pak doplnme takovm mnostvm cukru, a vznikne konzistence sirupu. Podle poteby podvme 1 plnou polvkovou lci.

287

Ji Jana Josef A. Zentrich

LIVCH ROSTLIN 3. DL
Ilustrace Magdalena Martnkov Grafick prava kolektiv nakladatelstv Sazba Adam Friedrich Nvrh oblky kolektiv nakladatelstv Litografie Studio Typo, Praha Tisk Tiskrny Vimperk, spol. s r. o. Vydalo nakladatelstv EMINENT P.O.BOX 298 111 21 PRAHA 1 I. vydn 95/11/16 ISBN 80-85876-14-0

HERB

Herb livch rostlin Jiho Jani a Josefa A. Zentricha bude vychzet postupn po dlech. Jednotliv dly nebo cel soubor si spolen s publikacemi, uvedenmi na zadn stran tto knihy, mete objednat na adrese nakladatelstv.