Ako Sa Liečiť Rastlinami

vodem
Pesto, e se livmi bylinami u ns zabv mnoho autor, tou se dychtiv teni dost jet vce. Vten literatura odborn, reprezentovan adou spis vdeckch, zstv pro irokou obec tenskou obyejn uzavena, ponvad j nen ani urena. Slou sp pstitelm, sbratelm, obchodnkm, farmakologm a lkam. V tto prci jsem pistoupil k ltce z jinho hlediska. Snail jsem se zodpovdt otzky, kter by poloil laik. Toho zajm zejmna, kter liv byliny nejastji v prod najdeme, jak tyto rostliny vypadaj, kde rostou, kterch rostlinnch st lze v lkastv pout, jak inn chemick ltky pouvan rostlinn st obsahuje, k emu vemu rostlina slou, jak ji lze pstovat, kdy se sbr, jak se sbr provd, pi kterch nemocech se rostliny uv a konen, jak se lidov liv prostedky z n pipravuj. V tto knize pro sebe najde kad nco. Milovnk prody, amatrsk sbratel i odbornk, pstitel livch rostlin i ten, kdo se zajm o lidov lkastv. Pst o uvn rostlinnch drog v lidovm lkastv je vdycky vc oehav. Mnoho lid m toti sklon dvovat spe vlastnmu sudku o sv nemoci ne svmu lkai. K spnmu len je teba splnit dv podmnky. Pedn postavit sprvnou diagnzu nemoci, tj. nemoc rozpoznat, a za druh zvolit vhodn zpsob len. Splnit prvn podmnku se me laikovi podait jen u nemoc nejbnjch. Studia a zkuenosti lkae neme nic nahradit. Toho si mus bt vdom kad, kdo se chce lit sm. Posledn dobou se tak asto tvrd, e liv rostliny, dan nm prodou, jsou nejlepm lkem proti vem nemocem. k se, e proda, kter nemoc na lovka sesl, dv mu jist tak lk proti n. Prodn zjevy a fakta nelze vak vtsnat do podobnch filosofickch
JAK SE LIT ROSTLINAMI
ANDLKA LKASK
systm. Skutenost vak zstv, e livmi bylinami lze vyhojit mnoho nemoc. U ostatnch potom lze len drogami rostlinnmi pout jako lby pomocn. Stejn dleitou lohu hraj tyto drogy v lkastv preventivnm, tj. v pedchzen nemocem. Pedpisy uveden v odstavci, nazvanm uit v lidovm lkastv", jsem erpal z rozmanitch pramen. Pouil jsem spis odbornch, populrnch brour, starch i novjch herb, zkuenost praktickch lka a v neposledn ad vyzkouench recept populrnch a oblbench bylin a konk.
lidov nzvy: angelika, janoklika, koen sv. Ducha, andlsk koen ARCHANGELICA OFFICINALIS (MOENCH) HOFFM.
Andlka lkask pat do eledi mikovitch - Apiaceae. Je to bylina velmi statn a npadn, nebo dosahuje asto vky a 2 m. Je dvoulet. V zemi m oddenek, dlouh skoro 50 cm, v prmru 2-5 cm siln. Oddenek je na povrchu hndolut, na ezu blolut, jakoby naskl lutavou mlnou kapalinou. Von siln pimem a chutn siln koenn, zprvu nasldle, potom vak hoce. Vysok lodyha je dut, kolnkovit a vtv se. M svtlezelenou barvu, kter u oddenku pechz ve
ANDLKA LKASK
POPIS:
10
ANDLKA LKASK
11
fialovou, povrch cel lodyhy je jakoby modrav ojnn. Listy vyrstaj z velkch nadmutch pochev, jsou dvakrt a tikrt trojmozpeen. Jejich lstky jsou vejit, nestejn pilovit. Horn lstek je trojlalon, ostatn dvojlalon. Kvty jsou sestaveny ve velkm patncti a ticetipaprskovm okolku sloenm. Okolky jsou mnohokvt a maj obalky z etnch, dol sehnutch lstk. Paprsky okolkov jsou jemn pyrite. Kvete v ervenci a srpnu, kvty jsou nejdve naervenal, pozdji nabvaj barvy lutav zelen. Kalich kvt m pt list, koruna pt lupen, jejich konce jsou dovnit ohnut. Tyinek je t pt, penvaj korunu a j sou na konci zahnut do oblouku. Semenk m dv krtk nlky, je podkvt, polokulovit, dvojpouzdr. Plod je vejit dvojnaka, dlouh asi pl cm. Kad naka m na zevn stran klovit ebra, na okraji potom blanitou obrubu.
hoinu a dal. Ze 100 kg erstvho koene lze zskat asi 0,3 kg silice, ze 100 kg suenho koene a 0,75 kg andlikov silice.
1. Andlku lkaskou lze pedevm pout v kuchyni jako zavaeninu. Zavaovn se provd takto: V kvtnu nebo v ervnu se uznou mlad andlikov lodyhy, rozloupnou se na tenk prouky a kousky jako prst dlouh se nkolik minut va. Kdy zmknou, sced se z nich voda, vlo se do horkho, zpnnho cukru a nechaj se asi desetkrt pejt varem. Konen se ulo jako jin zavaenina do sklenic a podvaj jako jin ovoce. 2. V domcnostech lze prku, pipravenho ze suchch semen, pout proti hmyzu. Je to dobr domc prostedek hlavn proti molm a tnicm. 3. Zkuen velai pstuj andliku lkaskou ve svch zahradch jako pastvu pro vely. M ve svch kvtech hodn nektaru, kter dodv medu pjemn, balsamick vn. 4. V prmyslu se uv silice, vyrobenho z andlky lkask, pi vrob likr. Tvo podstatnou soust benediktinky a chartreusky. Jako psady do voavek se uv hlavn oleje eskho. Suen listy obsahuj lut barvivo, slouc k barven pltna.
UPOTEBEN!:
Andlka lkask je domovem v horch a podh stedn a severn Evropy. M rda pdu hodn zavlaovanou, proto ji nalzme divoce rostouc ve vlhkch lukch, na bezch potok, v roklinch, blzko ek. Bv t dost asto pstovna v zahradch pro ozdobu, rda zdivo potom v okol lidskch pbytk. Snadno me bt zamnna s nktermi pbuznmi druhy, kter jsou j vce nebo mn podobny. Zvltn zmnky z tchto pbuznch rod zasluhuj potonk vzpmen (Berula angustifolia (L.)MERT. et KOCH), bolevnk obecn (Heracleum sphondylium L.), dhel lesn (Angelica silvestris L.) a sevlk irokolist (Sium latifolium L.).
NALEZIT:
Jako droga se uv oddenek (Radix angelicae) a plody (Fructus angelicae).
UITEN STI:
INN LTKY:
Vechny sti andlky lkask, hlavn vak semena a oddenek, obsahuj vonnou silici. Silice andlikov, pipraven destilac z koene, obsahuje krom terickho oleje celou adu ltek, zejmna klovatinu,
Prvn podmnkou zdrnho vsledku je volba vhodn pdy. Pda mus bt leh, dobe zavlaovan, s polednm sluncem. Hnoj se prmyslovmi hnojivy, a to 30 kg Rha'1, 45 kg Pha^a 70 kg K.ha'1. Vsledky se zlep pi podzimnm hnojen kravskm hnojem. Seje se na podzim v z, nejdle potkem jna, ponvad semena erstv sklizen maj nejlep klivost. I tak doba kleni trv nejmn 14 dn, asto semena vykl a zjara. Seje se do parnk v dcch s patncticentimetrovmi mezerami. Pt jaro v beznu se mlad rostliny pesad do volnho pole asi pl metru od sebe. St lze i tak, e se okolky prost zapchaj do zem a nechaj se vtrem vysemenit. Po pesazen je teba dobe zalvat a plt. Na podzim prvnho roku se pda zkyp okopvnm. Stonky lze sklzet ji prvnm rokem od ervna do srpna, a to vdy zrna pi rose. Ale tato prvn sklize je pomrn slab. Hlavn sklize je druhho roku. Nechaj-li se hlavn stonky netknuty, me se tet rok sklzet znovu. Z jednoho hektaru se sklid asi 12 q semene. Uezan okolky se su za mrnho tepla na plachtch, aby se nevytrousila semena, kter lehce vypadnou. Oddenky se sklzej v zim. Nejlep drogu dvaj rostliny prvnho roku, dokud z nich nebyla sklizena semena ani stonky. Vykopan oddenky se vodou oist a po dlce rozznou na tyi sti. Su se potom na volnm vzduchu za mrnho tepla. Prodat nebo zpracovat se mus oddenky brzy, nebo se z nich rychle odpauje silice, m ztrcej na jakosti. Z jednoho hektaru se sklid asi l ,6 - 2 t koene, kter usuenm ztrat tm ti tvrtiny sv vhy.
PSTOVN A SBR:
12
UITI V LIDOVM LKASTV:
ANZ VONN koene andlikovho tluenho nebo semen tluench 20 g vinnho octa 250 g po 36 hodinch se sced a ve vtaku namoen obvaz se pikld na chor msto.
13
Nadmn, Nejastjho pouit doznv andlka lkask pi plynatost, chorobch stroj zavacho. Dobr vsledky dv nechutenstv pi nadmn, plynatosti aludku a stev, snen chuti k jdlu. Uvat ji lze nkolikerm zpsobem: P r e k . Suen oddenky nebo semena se roztluou nebo umelou na dobe vyitnm kvovm mlnku na jemn prek, kterho uvme tikrt denn na piku noe. O d v a r . Do 1/41 vlan vody se nasype 15 g prku koene. Jakmile vodou peel var, odstav se a ihned peced. Pije se rno, v poledne a veer na lan aludek mal lek. Pi poruchch trven po nadmrnm poit alkoho- Poruchy trven po alkoholu lu nebo pi zavacch poruchch pijk dobrou slubu kon nsledujc ppravek: koene angelikovho 7g 1 deva guajakovho 10 g vody 300 g se nech pejt varem a ihned sced. Ke scezenmu odvaru se pid jedl sody 10 g Uv se 3 hodiny lce. Nervov Pi neurasthenii, hysterii, nervze, nespavosti poruchy a nervovch poruchch pi pechodu mu i en se uv lihovho vtaku: koene andlikovho 8g koene kozlkovho l g lihu 300g Nech se stt 36 hodin. Potom se sced a uv se 2x denn deset kapek na kostku cukru. Zhmodn, Pi pohmodninch a na otoky uvme tohoto ocotoky tovho vtaku:
1
ANZ VONN PlMPINELLA ANISUM L.

Anz pat do eledi mikovitchApiaceae. Je to rostlina jednolet, dorstajc vky asi pl metru. M vetenovit koen, z nho vyrst obl, dut, kolnkovit lodyha, na povrchu jemn rhovan a pit. Nejdolej listy jsou jednoduch, dlouze apkat, srdit okrouhl a hluboce pilovit sthan. Prostedn listy jsou zpeen s lstky kopinatmi, asto trojklannmi. Horn listy jsou trojetn s kopinatmi lstky. Vechny listy maj velik pochvy. Anz kvete od ervna do srpna. Kvty stoj ve sloench, ty a devtipaprskovch okolcch, jejich okolky maj tent poet kvtnch stopek, kolik je paprsk v okolku. Obaly a obalky obyejn nenalzme. Jsou-li pece vyvinuty, je obal jednolist a obalky se skldaj ze dvou a t lstk. Kalich je nepatrn. Korunn lupnky jsou bl. Je jich pt, tyinek je tak pt a jsou dvakrt vt ne korunn lupnky. Semenk pod kvtem m dv blizny, kter jsou zprvu vztyen, pozdji odstvaj. Plodem je dvojnaka, kter se skld ze dvou vejitch ptiebernch naek, po-
POPIS:
Devo stromu guajak lkask (Guajacum officinale L.) - Lignum sanctum nebo Lignum benedictum.
14
ANZ VONN
15
krytch mkkmi chloupky. Maj zvltn chu, mdle nasldlou a koennou. Von charakteristicky koenn.
NALEZIT:
Anz pochz pravdpodobn z vchodnho Stedomo, z Egypta nebo Kypru. Nyn se ho nejvce pstuje ve vchodn Indii, v Evrop pat k pstitelskm sttm Bulharsko, Nmecko, panlsko a Itlie. U ns se vyskytuje zdka v zahradch, ponkud astji na jin Morav. Aby zdrn prospval, potebuje podneb tepl a such. Pda mus bt propustn, s vznanou slokou kemiitovpenatou. Vlhko a zima mu nesvd. kod t msta stinn. Tam, kde jsou msta oteven severnm a severovchodnm vtrm, bychom ho marn hledali.
UITEN STI: INN LTKY:
Jako droga se uvaj naky (Fructus anis). Znaek anzu se zskv silice. Ze 100 kg semen lze zskat 1,5 a 3,5 kg tohoto oleje.
s dostatkem vpnku, vhodn je pstitelsk oblast vinask. Anz se pstuje po okopaninch. Hnoj se dobe uleelm kravskm hnojem a prmyslovmi hnojivy 20 kg N.ha'1, 50 kg P.ha"1 a 70 kg K.ha"1. Seje se do dk 35 - 40 cm od sebe vzdlench a semeno se lehce zatla 10-20 mm do zem. Jakmile se objev plevel, mus se pole okopvat. Je pitom teba opatrnosti, ponvad tl rostlinky jsou velmi citliv na kad pokozen. Pli hust rostliny je teba jednotit, jakmile doshnou vky deset cm. Protrhvat se nesm najednou, nbr postupn, piem se odstran vdy jen nejslab rostliny, take konen v dcch zstanou jen nejsilnj exemple, vzdlen od sebe asi 15 cm. Za dva msce po vzejit zan anz kvst. Doba kvtu trv dva a ti tdny. Stedn okolky se rozvjej ponkud dve ne postrann. V dob kvtu mus bt tepl a such poas. Std-li se detiv poas s teplm, okolky mohou zernat a zplesnivt. Za tyi tdny po odkvtu dozrvaj plody. Nejdve uzrvaj plody na okolcch stednch, kter rozkvetly prvn. Proto je nutno tyto stedn okolky uezat ped hlavn sklizn. Kdy stonky zeloutnou a plody dostanou edozelenou barvu, zane hlavn sklize. Sklzet je nutno za suchho poas v polednch hodinch. Porost se sklz samojzdnmi mltikami na vysok strnit. Po doschnut na dcch se sbr a mlt sbrac mltikou, upravenou pro vmlat malch semen. Ke skladovanm semenm mus mt pstup vzduch, proto se hromady obas mus lopatami pehazovat. Plody je teba chrnit ped mymi, kter maj anz ve velk oblib. Anz se uskladn v pytlch na suchm mst a pokud mono brzy prod, ponvad skladovnm ztrc rychle na vze (asi 2,5 % ron) a zmenuje se obsah oleje (a o 0,3 %). Ztrc tak poadovanou barvu a hndne. Vnos z hektaru se pohybuje od 0,5 do 1,2 t.
UPOTEBEN:
UIT V LIDOVM LKASTV:
1. Zbytk po destilaci silice lze pout jako cennho krmiva. 2. V prmyslu se ho upoteb hojn ve voavkstv a k vrob likr, hlavn anzovky. Pi barven hedvb se anzem dosahuje dobrho lesku, v domcnosti slou jako koen a psady pi nakldn okurek a erven epy. 3. V zemdlstv se anzovm olejem, pimen zednm, natraj vtve nebo tyky vinnch ke a ovocnch strom. Jeho zpach zahn vrabce, paky a jin ptactvo, kter na vinicch a v sadech natrop spousty kod. Tent prostedek se osvduje, chceme-li drbe zbavit melk.
PSTOVN! A SBR:
Pole, vybran pro pstovn anzu podle zsad nahoe vytench, se na podzim hluboko zor a pes zimu nech leet. asn zjara se povrch zvl a urovn. K setb pouijeme jen semena dobe vyzrl, zdrav, temn zbarven. St se mus zat brzy na jae - hned, jakmile pda roztaje, tedy koncem bezna a zatkem dubna, ponvad anz m dlouhou dobu vvoje a sklize by byla opodna. Kl asi 21 dn. Klivost semen se pohybuje okolo 70 %. Pda by mla bt leh, psitohlinit
V lkastv se uvalo anzu u v pradvnch dobch. Ji prvn nae dochovan knihy lkask uvdj anz mezi prostedky lebnmi. Svou oblibu si zachoval anz nejen v domcm len, nbr i v lkastv oficilnm. Jeho psobnost je mnohostrann. S spchem se uv anzu pi len svrabu. Pslun prostedek zskme takto: mandlovho oleje 10 g anzov silice 20 kapek Koupme v lkrn i drogerii, dobe smsme a natrme v tenk vrstv msta, kde je usazena svrabov zkoka. Tak proti nepjemnm cizopasnkm ve vlasech a jinch mstech, pokrytch vlasem, tedy proti vm
Svrab
Vi
16
RN PLAMAT
]7
a mukm, lze pout ppravku anzovho, takto zskanho: oleje olivovho 30 g semene anzovho rozdrcenho 5 g Dobe smsme a nechme stt na slunci v teple asi 4 tdny. Potom precedme hustm stem a natrme zamoen msta. Nejastji se vak uv anzu pi poruchch cest zavacch. Nejznmj je jeho pzniv inek pi nadmn, snen chuti k jdlu, kolikovitch bolestech u prjm, zpsobench dietn chybou. Tady lze uvat anzu v nkoliker prav: silice anzov 5 kapek na kousku cukru nkolikrt denn. Silici anzovou koupme v lkrn. Jin zpsob ppravy je tento: semene anzovho rozdrcenho na prek 10 g semene fenyklovho rozdrcenho na prek 10 g cukru prkovho 10 g Dobe smsme a uvme nkolikrt denn na hrot noe. Pi nechutenstv se osvduje vten tento ppravek: semene anzovho 30 g semene fenyklovho 30 g citrnov (pomeranov) kry 15 g istho lihu 300 g pramenit vody 700 g Nechme stt asi tden, potom scedme, osladme podle chuti a ped jdlem bereme mal kalek nebo polvkovou lci. Pi kataru prduek a vude tam, kde chceme uspit vykalvn hlenu, uvme tohoto lku: semene anzovho . 25 g
Nadmn, kolika
krjenho koene proskurnku 20 g vody 250 g povarme asi 10 minut, scedme a uvme za 2 hod. lci. Anz u kojcch matek zvyuje tak tvorbu mlka. Tohoto inku se pouv hlavn v zpadoevropskch sttech podle tohoto pedpisu: semene anzovho 20 g mlka 250 g povarme asi 10 minut a scedme. Matka vypije rno a veer po polovin.
Tvorba mlka
lidov nzvy: nadrahule, zmizec, ronova brada, tv sv. Jana ARM MACULATUM L. POPIS:
rn plamat je rostlina vytrval, patc do eledi rnovitch - Araceae. V zemi m hlzovit oddenek, velik asi jako velk musk pst. Z tohoto oddenku vyrstaj tenk konky, asi 10 cm dlouh. Nad zem vyrst nkolik dlouze apkatch list, tmavozelench, asto pokrytch tmavmi skvrnami. Listy jsou fkovit; V kvtnu se objevuje ervenohnd a fialov kvtn palice s kornoutovit stoenm listem, ili toulcem. Na spodn sti palice jsou umstny drobn jednodom kvty, iv erven zbarven. Plodem jsou bobule velikosti hrachu, erven barvy.
RN PLAMAT
Nechutenstv
NALEZIT:
Odkalvn rn plamat s oblibou vyhledv vlhk msta v krovinch a lesch, hlavn listnatch, zvlt bukovch. V echch je celkem vzcn, nalzme ho nanejv v Poszav. Hojnj je na jin Morav v povod eky Dyje.
18
RN PLAMAT
19
Jako droga se uv hlza (Radix, Rhizoma aronis). V lkastv nejsou v oblib, zato se jich hojn uv ve zvrolkastv.
UITEN STI:
hlzy mohou sklzet a tet rok. Hlzy se sklzej na jae druhho roku tak, e se vykopou, omyj se z hlny, oloupou a po rozplen usu na rch. Po sbrn a loupn hlz je teba si dobe umt ruce mdlem v tepl vod. UIT V LIDOVM LKASTV:
Je teba drazn upozornit na to, e cel rostlina, hlavn vak hlzy a bobule, jsou v erstvm stavu prudce jedovat. Suenm vak svou jedovatost hlzy pln ztrcej. Obsahuj alkaloid aronin, glykosin arin, asi 70 % krobu, trochu tuku, gumy a cukru.
1. U v pradvnch dobch slouily suen hlzy rnu plamatho za potravu. I nyn se v nkterch krajch suen hlzy melou a pridvaj do mouky k peen chleba, ponvad obsahuj vysok procento krobu, jak jsme se zmnili v pedelm odstavci. Dje se tak v Itlii a v nkterch oblastech Karpat. Do obchodu pichzej tyto suen hlzy jako tzv. portlandsk sgo. 2. Hojn se uv suench hlz rnu plamatho ve zvrolkastv.
INN LTKY:
UPOTEBEN:
PSTOVN A SBR:
rn plamat se pstuje z zk rozkrjen star hlzy, kter szme do vlhk polostinn pdy asi tvrt metru od sebe. Tak ze semen lze rn plamat pstovat, v tomto ppad se vak
Jak jsme se ji zmnili, je cel rostlina, hlavn vak hlzy a bobule, v erstvm stavu prudce jedovat. Po poit se dostavuj prudk bolesti v aludku a stevech rzu kolikovitho, zvracen krve a smrt. Prvn pomoc pi otrav spov ve vyplchnut aludku, pit mlka a podn siln ern kvy, aby bylo posleno srdce. Otrven mus co nejrychleji vyhledat lkaskou pi. Pokud vbec rnu plamatho uvme, meme ho pout zevn i vnitn. Pi pouit zevnm slou k zmrnn bolesti pi kloubovm a svalovm revmatismu, pokud nen provzen horekami, a pi ischiasu podle tohoto nvodu: erstvou hlzu nastrouhme, vymakme z n vu a v tto v namome ist pltno, kter pilome na bolestiv msto a nechme tvrt a pl hodiny. Dosud se uv suen hlzy pi zven tvorb hlenu v aluden v v tomto ppravku: suen hlzy rnu plamatho 40 g pukvorce 20 g koene bedrnkovho 20 g skoice 12 g pelyku 4g jalovcovho deva 4g prkovho cukru 100 g Ve dobe rozdrtme na prek, smsme a uvme 3x denn na hrot noe ped jdlem. Nedoporuujeme vak k uvn, ponvad mme adu jinch domcch prostedk se stejnm nebo lepm inkem.
Revmatismus, ischias
Hlen
v v
aluden
20
BAZALKA PRAV
21
lidov nzvy: bazalika, bazilika OCIMUM BASILICIM L. POPIS:

Bazalka pat do eledi rostlin hluchavkovitch - Lamiaceae. Je to rostlina jednolet. M tyhrannou, rozvtvenou lodyhu, asi pl metru vysokou. Dole je lodyha lys, nahoe mrn chlupat. asto mv ervenav ndech. Listy vstcn postaven jsou apkat, podlouhle vejit a pilovit. Kvete v ervnu, ervenci a srpnu. Kvty tvo hrozny, dlouh asi tvrt metru, postaven na konci lodyhy i postrannch vtvch. Kvty v hroznech stoj dce. Okvt je dvojpysk. Horn pysk kalin je okrouhl a iroce kdlat, doln pysk je tyzub. Bl koruna m trubku stejn dlouhou jako kalich, horn pysk rozdlen na tyi vroubky, doln pysk nedlen. K dolnmu pysku tsn pilhaj tyi tyinky, z nich dv jsou del a dv krat. Jejich nitky jsou v doln polovin chlupat. Plod je sloen ze ty malch, vejitch, hladkch naek. Cel rostlina siln aromaticky von a m slanou chu.
BAZALKA PRAV
NALEZIT:
Pvodn vlast bazalky je jin Asie, odkud se rozila nejdve do jin Evropy - asi v prvn polovin 16. stolet. V souasn dob je u ns siln rozena'a oblbena jako okrasn kvtina. Pstuje se v kvtinch i za okny. Da se j v kypr, dobe vyhnojen pd pi slunn, tepl poloze.
UPOTEBEN:
1. Oleje, kter se vyrb destilac z nat, se pouv v prmyslu voavkskm pi vrob rznch voavek k dosaen vn rov a karafitov. 2. Na bazalky je soust takzvan Potpouri, neboli smsi vonnch nat, kter se pl na rozhavench kamnech, aby se zlepila atmosfra v obytnch mstnostech. 3. V domcnostech se pouv suen nat bazalkov jako koen, hlavn do polvek a omek k masu, zvin a rybm.
UITEN STI:
Jako droga se uv cel rostlina (Herba basilici). V oficilnm lkastv se bazalka v souasn dob tm neuv, akoli dve byla oblbenm lkem.
INN LTKY:
Cel na obsahuje siln aromatickou silici, pipomnajc svou vn kytici z r a karafit.
PSTOVN A SBR:
Bazalka vyaduje pdu hlubokou, kyprou, s dostatkem vpnku. Polohu je teba volit chrnnou a slunenou. Nejlpe se j da po okopaninch. Vysv se v beznu a dubnu do paenit. Semena se pouze na povrchu mrn uvl. Sazenice velk asi 10 cm
22

1
BEDRNK OBECN m a po zchladnut scedme. Do nlevu pot pidme plku vymakanho citronu a osladme.
23
se rozsazuj do sponu 30 - 45 x 30 cm. Hnoj se prmyslovmi hnojivy, 45 kg N.ha' , 1 1 30 kg P.ha' a 70 kg K. ha' a po prvn skli/ni se pihnojuje 30 kg dusku na ha. Prvn sklize se uskuten v ervenci nebo srpnu. Rosliny se su pirozen ve stnu, pi teplotch do 35C. Dobe vyschl rostliny se potom rozdrt nebo rozsekaj na drobn 1 kousky. Vnosy se pohybuj od 0,8 do 1,2 t. ha" . UIT V LIDOVM LKASTV:
Jako lku se bazalky pouv mlo, akoli m v nkterch ppadech dobr hojiv vlastnosti. Dobe se osvduje jako hojiv prostedek pi rozpraskanch rtech a pi len trhlinek na prsnch bradavkch kojcch matek. Pslun ppravek si zhotovme takto: prku ze suen nat bazalkov dobe rozmlnn 5g ist vazelny nebo vepovho sdla 50 g Dobe promsme a nanme na bolestiv msta. Dobrm prostedkem je bazalka pi mrnch zntech nosohltanu a mandl. Tak pi zntech dsn lze doshnout dobrch vsledk tmto ppravkem: suen nat bazalkov l hrst vody 250 g Vhodme do studen vody, nechme zaht do varu, ihned potom odstavme a scedme. Chladnm odvarem potom kloktme nebo vyplachujeme sta. Dobrm prostedkem je bazalka pi zcp. Mrn, ale spolehliv projmadlo zskme tmto zpsobem: suen bazalkov nat l petka stolnho vna blho 1/81 oleje ricinovho l lika Smsme za studena, nechme pijt do varu, ihned scedme a tepl na lano vypijeme. Pi horekch se bazalky uv jako pjemnho chladivho npoje: suen bazalkov nat l hrst vody 1/21 Vodu pivedeme do varu, vhodme na, ihned odstav-
Rozpraskan rty, trhliny na prsnch bradavkch
lidov nzvy: lomikmen, tebnk, bedrnek PlMPINELLA SAXIFRAGA L

Bdrnk obecn je bylina vytrval, nleejc do eledi mikovitch Apiaceae. V zemi m tlust, vetenovit koen, barvy svtle hnd, kter siln aromaticky pchne a m ostrou, peprnou chu. Z koene vyrst lodyha, vysok asi pl metru. Tato lodyha je mlo rozvtvena, na povrchu je jemn rhovna, kolnkovit a obyejn hust pit. Listy m bedrnk jednodue zpeen, pochvovit. Doln listy maj lstky piokrouhl, sthan pilovit a peenodln. Doln listy maj lstky dvojklann nebo trojklann s rkovitmi nebo kopinatmi krojky. Horn listy maj velik pochvy, ale zakrnlou, nkdy i schzejc epel. Kvete od ervence do z. Kvty jsou bl nebo narovl a jsou sestaveny v sloitm okolku, jen m 10 a 20 paprsk. Okolky, posazen na jednotlivch paprscch, maj 8 a 18 stopek. Obal i obalky schzej. Koruna m pt opakvejitch lupnk s dlouhmi pikami, kter jsou dovnit zahnuty. Tyinek je tak pt. Jejich nitky jsou del ne korunn lupnky. Podkvt semenk je zakonen dvma bliznami. Plodem je kulat, lehce vejit, lys dvojnaka, kter na hbet kad sv sti m ti ebra. Pi tto pleitosti popeme tak bedrnk vt - (Pimpinella major L.) Bedrnk obecn i bedrnk vt se li od sebe jen svm vzhledem, inn ltky a upoteben u obou je shodn. Bedrnk vt dorst vky skoro jednoho metru. M koen znan vet ne bedrnk obecn. Jeho lodyha je mnohem rozvtvenj. Listy m lichozpeen, jejich lstky jsou iroce kopinat, s okraji jemn pilovitmi. Okolky maj mn paprsk, jinak se li od kvt bedrnku obecnho jen tm, e jsou vt.
BLDRNlK OBECN
POPIS:
Znt dsn
Zcpa
Horeka
24
BEDRNK OBECN
25
Oba bedrnky jsou rozeny po cel Evrop. Bedrnk obecn miluje pdu suchou, kamenitou. Nachzme ho pi okraji polnch cest, na kamenitch svazch a strnch, do kterch se opr slunce. Bedrnk vt naproti tomu roste na vlhkch loukch, v travnatch dolch a ve stinnch, vlhkch lesch. Slunen svit nem pli v oblib.
NALEZIT:
pstovat. Bu tady bude pda psit, such, s nadbytkem slunenho svtla pro pstovn bedrnku obecnho nebo naopak vlhk, t pda s vydatnm humusem a spe zastnn pro pstovn bedrnku vtho. Ob rostliny se vysvaj hned brzy zjara do zhon v dcch, vzdlench asi 20 cm od sebe. Po vzejit se protrhvaj a peliv plej. Dve, ne rozkvetou, mohou se odtipovat mlad lstky na salt nebo jako zelenina. Hlavn produkt, kterm je koen, se sklz pozd na podzim nebo a dalho jara. Dobe se omyj a vcelku su za mrnho tepla. Uschovat se mus v dobe utsnnch plechovch ndobch, nejlpe zaletovanch, nebo v bednch, jejich dno je posypno vpnem. Jen tak lze toti ochrnit sklizen koeny ped hmyzem. UIT V LIDOVM LKASTV:
UITEN STI:
Jako droga se u obou rostlin pouv koen (Radix pimpinellae).
INN LTKY:
Koeny bedrnku obecnho i bedrnku vtho obsahuj silici a hoinu, nazvanou pimpinellin.
1. Z lstk bedrnku se v nkterch krajch jin Evropy pipravuje chutn salt. 2. Pi vaen piva se pouv bedrnku jako psady, kter m zvit znost npoje.
UPOTEBEN:
Bedrnk byl od pradvna velmi oblbenm lidovm lkem. V modernm lkastv se ho u nepouv, akoli i tady byl ped lety hojn pedepisovn. V lidovm lkastv se ho uv hlavn pi poruchch zavacch, obzvlt pi nadmn. Uv se ho bu ve form tinktury nebo nlevu. Tinkturu si pipravme takto: 1/4 l lihu zedme l /4 l vody a v tto tekutin nechme tden met 25 g bedrnkovho koene, rozdrcenho na drobn kousky. Pot precedme a bereme 3x denn 15 kapek na kousek cukru. Nlev pipravme tak, e pivedeme do varu 1/4 l vody, vhodme 25 g rozdrcenho koene, odstavme a po zchladnut scedme. Bere se za 2 hodiny lce. Dobr inek m bedrnk tak pi katarech hornch cest dchacch. Uvme ho v podob tinktury nebo nlevu, pipravenho podle zpsobu, jej jsme uvedli ve.
Nadmn
Katary cest dchacch
Pdu k pstovn je teba zvolit podle toho, kter bedmk chceme
PSTOVN A SBR:
26
BENEDIKT LKASK
27
lidov nzvy: ubet, hok bodlk, zaje oko, krasovlsek, ostropes

CNICUS BENEDICTUS L.
BENEDIKT LKASK
Jako droga se uv bu pouh list (Folim cardui benedict) nebo cel na (Herba cardui benedict}. Pitom droga, kter obsahuje jen list, je daleko cennj.
UITEN STI:
Benedikt lkask pat do eledi hvzdnicovitch - Asteraceae. Je to bylina jednolet nebo dvoulet. M lodyhu vysokou asi 30 cm, vtevnatou apo cel dlce hust ochlupenou. Listy jsou pisedl, peenodln a peenosen. Jejich okraje jsou bodlinat zubat. Kvete v ervnu a ervenci. Kvty jsou sestaveny do boru. Vnj listeny stechovitho zkrovu jsou srdit a vybhaj v jednoduch trn, kdeto vnitn listeny se kon trnem hebenovit dlenm. lut kvty na okraji boru jsou velmi drobn a nemaj tyinky ani pestk, jsou tedy jalov. Vnitn kvty jsou vt, maj trubkovitou, pticpou korunu, obklenou dole chmitm kalichem. Podkvt semenky dozrvaj v podln rhovan naky, vnen na vrcholu chvostkem ttinovitho chm. Chu maj sladkou. ervenohnd oddenek, stejn jako cel rostlina, siln pchne a chutn trpce hoce.
POPIS:
Benedikt obsahuje hoinu, zvanou knicin, kter dodv rostlin on hok chuti. Krom toho obsahuje nco pryskyice, silici a soli organickch kyselin.
INN LTKY:
UPOTEBEN!:
Mlad vhonky se upravuj jako zelenina, v potravinskm prmyslu se ho velmi asto pouvalo jako nhraky chmele.
K pstovn benedikt vyaduje hlubokou, mrn vlhkou, hlinitou pdu s dostatkem vpnku. Stanovit vyaduje tepl a slunn. Vysv se po okopaninch. Ji na podzim se pozemek pohnoj chlvskm hnojem. Zkladn hnojen je 30 kg N ha"1, 20 kg P ha"1, 40 kg K ha"1. Benedikt se seje pmo na stanovit koncem bezna a v dubnu, a to mlce nebo do rh o dcch vzdlench od sebe 35 cm. Klivost semen je asi 60%. Semeno vzchz rychle, obyejn u po 14 dnech. Setba se potom protrhv, aby zstaly jen jednotliv rostliny, asi 30 cm od sebe vzdlen. Kdy jednotliv byliny povyrostou, dkuj se a cel kultura se pleje. Plen se vak provd jen krtkou dobu, ponvad benedikt rychle roste, vytvo brzy velk, hust rice a nedovol pozdji rst dnmu pleveli. Sklize pon tehdy, kdy listov rice dorostly znan velikosti. Sklzen listy se su na lskch, nejlpe v surn pi 50-60C, nebo pak podr svou pvodn barvu. Sklize je mon opakovat za lto tyikrt a ptkrt. Sklzme-li i stonky, musme je ped suenm po dlce roztrhat, ponvad jsou pli dunat a dlouho se su. Semeno se sklz tsn ped plnou zralost. Cel hlvky se utrhvaj a na slunci se nechaj dozrt. UIT V LIDOVM LKASTV:
PSTOVN A SBR:
NALEZIT:
Domovem je benedikt lkask v Asii a jin Evrop, zvlt ve panlsku a ecku. U ns se pstuje tu a tam v zahradch a nkdy zplauje. V takovm ppad vyhledv pust msta.
Ji sta ekov uvali benedikt pod jmnem Akarna a vysoko si cenili jeho liv inky. Nejastji se benediktu pouv pi poruchch funkce zavacho traktu. V takovm ppad uvme odvar, kter pipravujeme podle tohoto nvodu: suen list benediktu
Prjem, zvracen
BERTRM OBECN
28
29
(5 g) dme do 1/4 l vody, povarme nkolik okamik, odstavme a scedme. Pijeme pl lku po malch doucch bhem pl hodiny, dokud se nedostav inek. Nutno pamatovat, e pli siln odvar snadno vzbuzuje pocit oklivosti a zvracen. Pi nechutenstv se uv vinnho extraktu, takto pipravenho: 75 g suenho, nadrobno pokrjenho listu benediktovho se vhod do l l ervenho vna a nech tden stt. Uv se ped jdlem nalano l lce. Nlevu a vodnatho vtaku se uv tak pi blednice, dn a blm vtoku u en, pokud je tento vtok zpsoben pinami nikoli mstnmi. Vodn vtaek si pipravme tak, e 50 g pokrjench list mme po nkolik dn v 1/2 l vody a po scezen uvme 5x denn l lci.
lut, trubkovit kvtky. Plodem jsou mal naky, kter se tvo z podkvtho semenku.
NALEZIT:
Bertrm m rd pdu hojn zavlaovanou, proto ho nalezneme ve vlhkch pkopech a koviscch, hlavn vak na behu potok, ek a rybnk.
Nechutenctv
Blednika, blotok, dna
lidov nzvy: rmen imbabov, persn, pertram, peltram ACHILLEA PTARMICA L.

Bertrm pat do eledi hvzdnicovitch - Asteraceae. Je to rostlina vytrval. V zemi m plaziv oddenek, vybhajc v dlouh, tenk lahouny, Z oddenku vyrst pm lodyha, dosahujc ve a pl metru. Lodyha je dole lys, nahoe pokryt mkkmi chlupy. Nese pisedl listy, zce kopinat. Jejich okraje jsou pilovit, a to v doln polovin jemn a hust, v horn hrub a dce. Kvete v ervenci, srpnu a z. borovit kvty tvo sloit chocholky. Kad bor m na okraji paprsky - 10 blch, jazykovitch kvt dlouhch stejn jako polokulovit zkrov, uprosted boru pak je ter, neboli etn, blo-
BERTRM OBECN
POPIS:
30
BEZ ERN
31
Jako droga se uv v lidovm lkastv oddenek (Rhizoma achilleae ptarmicae). Kvt a list se nyn tm neuv ani v domcm lkastv.
UITEN STI:
INN LTKY:
lidov nzvy: bezov, bezinky SAMBUCUS NIGRA L.
BEZ ERN
Cel rostlina m siln aromatickou vni, hlavn v dob, kdy kvete. Svou vn pipomn hemnek. Chut se tak podob hemnku, ale je pitom nahokl. Oddenek obsahuje dosti vysok procento pyrethrinu.
POPIS:
Bez ern pat do eledi zimolezovitch - Caprifoliaceae. Je to ke, nkdy i strom tm veobecn znm, dorstajc vky 7 a 10 metr. M iroce rozloen vtve. Mlad kra je zelenav ed, bradavinat. Star kra je popelav a rozpukan. Mlad vhonky jednolet obsahuj blou, mkkou de, lidov nazvanou du. Listy stoj vstcn a jsou lichozpeen. Skldaj se ze 3 a 7 vejitch, zapiatlch, nestejn pilovitch lstk, z nich konen je nejvt. Listy nepjemn pchnou. Kvete v ervnu a ervenci. Kvty tvo sloen ploch chocholky, pi kvtu vzpmen, po odkvtu pevisl. Hlavn stopky jsou ptilenn a lys. lutav bl kvty von velmi pjemn. Maj ptizub kalich, tydlnou a ptidlnou zubovitou korunu, pt tyinek a dvoupouzdr nebo tpouzdr podkvt semenk s trojdlnou bliznou. Plodem jsou ernofialov bobule, velik jako hrch. Kad z nich obsahuje dv a ti peciky. Dozrvaj v z. ern bez je u ns veobecn rozen. Pstuje se hojn na venkov jako ozdobn ke. asto zdivo a potom ho nachzme na okraji les a u potok. V pd si mnoho nevybr. Jako droga se uv kvt (Flores sambuci), kter je na oficilnm lkopisu. Dle se uv tak bobule (Fructus sambuci seccati). Nkdy jsou dny i suen list (Folia sambuci) a mlad kra (Cortex sambuci).
UPOTEBEN:
Z mladch list a vhonk se v nkterch zemch pipravuje salt.
PSTOVN A SBR:
Pstovn bertrmu je snadn, ponvad nepotebuje zvltn pi. Sta mu vybrat vhodn msto, dostaten vlhk a zastnn. Pstuje se buto ze semene nebo z oddenkovch zk. Semeno se vysv brzy zjara do parnku a po vzejit pesad s pslunmi mezerami. zky se piprav z erstv vykopanho oddenku zjara a sz pmo do zhonu. Sklize oddenku se kon druhho roku na podzim. Vykopan oddenky se oist a zvolna su za mrnho tepla. UIT V LIDOVM LKASTV:
Oddenek bertramov se uv jako prostedek utiujc bolesti a podncujc stroj zavac a moov k zven innosti. Dobr sluby kon pi moovch kamenech, chronickm revmatismu a bolestech zub. Uvat se me nkolikerm zpsobem. Bud se vk pmo koen, nebo se bere nkolikrt denn na hrot noe prek, pipraven z dobe rozdrcenho koene. Nebo se piprav podle tohoto zpsobu: 5 g suenho oddenku, na drobno rozkrjenho, se polije 1/4 l vac vody, nech odstt, sced a na 2x vypije. Lze uvat t vtaku lihovho: 15 g pokrjenho koene se tden m v 200 g zednho lihu nebo ve stejnm mnostv siln koalky. Uv se potom 3x denn 10 kapek.
Moov kameny, bolesti zub, revmatismus
NALEZIT:
UITEN STI:
Kvty bezu ernho obsahuj samburigrin, co je glykosid kyanovodku, dle trochu kyseliny valerianov, silici, tslovinu a sliz. V plodech
INN LTKY:
32
BEZ ERN
33
3. V prmyslu se silice, zskan z ernho bezu, pouv pi vrob voavek a k napodoben aroma starho vna. Bezu ernmu se da nejlpe v such pd, na vslun. Nevyaduje zvltnho oeten. Vysv se sm a velmi asto zbuj tak, e je na obt. Pi pstovn je nutn obas proezat nebo pln vyezat star vtve. ez se provd na podzim. Kvty se mus sbrat za suchho poas, dve ne zanou opadvat (tedy v kvtnu a ervenci). Otrhan kvty se nechaj leet pes noc rozprosteny na lskch, druhho dne se potom rychle usu pi 40C. Jinak by mohly snadno zernat. Ped suenm se ovem odlmou siln stonky. Usuen droga se potom proseje stem o velkch okch a uschov v plechovch nebo devnch, dobe utsnnch ndobch. Bobule se sbraj tehdy, kdy jsou zral, tedy v srpnu a z. Tak se su nebo rozvej na kai jako povidla.
PSTOVN! A SBR:
UITl V LIDOVM LKASTV:
je obsaena hlavn kyselina jablen, kyselina vinn, stopy tkavho oleje, cukr a modr barvivo. V semenech plodu je mastn olej.
UPOTEBEN!:
1. Slou jako okrasn ke. V mstskch sadech se pstuj nkdy odrdy s listy ble
a lut kropenatmi. 2. Na venkov se z erstvch kvt, osmaench s moukou a vejci, pipravuje chutn jdlo, zvan kosmatice.
Liv moc ernho bezu je znma od pradvna. Ve stedovku mu byla u rznch nrod pipisovna kouzeln moc. Hlavn inek ernho bezu spov v tom, e zpsobuje zven vymovn potu a moe. Proto ho uvme tam, kde chceme odstranit z tla nadbytenou tekutinu. T bv doporuovn pi revmatismu. Uvaj se vechny jeho ve uveden sti vyjmenovan podle tchto nvod: 5 g kry ernho bezu se pova ve 1/41 vody a po scezen se za tepla vypije. Vtenm prostedkem pro pocen pi vech chorobch z nachlazen je aj, pipraven podle tohoto nvodu: kvtu bezu ernho 25 g kvtu lipovho 25 g koene pruskurnku lkaskho 20 g Na hrst tto smsi nalije se 1/41 vac vody, sced a za horka v posteli vypije. Proti zcp dobe pomh nkolik lic kae, zhotoven z erstvch bobul. Suen bobule naproti tomu jsou velmi dobrm pro-
Vodnatelnost, revmatismus
Zcpa Prjem
34
BEZ CHEDB u hornch rkovit. Kvete v ervenci a srpnu. Kvty jsou sestaveny do trojnsobn sloenho chocholku. Kvt m pticp kalich a korunu, jejch pt pltk m tvar vejit zapiatl a jsou nazpt ohrnuty. Pranky pti tyinek jsou iv nachov, semenk vybh ve ti pisedl blizny. Semenk dozrv v ernou bobuli, v n jsou skryta trojhrann semena. Cel rostlina, hlavn vak rozeten listy siln, odporn pchnou.
35
stedkem proti prjm. Uvaj se bu jako takov, nebo se z nich piprav kae, i odvar ze dvou lic suench bobul na 1/41 vody. Ale i pi zevnm pouit se ern bez dobe osvduje. Zelen kra, kterou natlueme za erstva kladvkem, aby byla na povrchu vlhk, mrn bolestivou palivost pi spleninch. Mus se ovem jednat o spleniny prvnho stupn, pi nich je ke jen zarudl a lehce zduel. Pi zntech nosohltanu a mandl kon dobrou slubu kloktadlo, pipraven podle tohoto nvodu: 5 g suench kvt ernho bezu se d do studen vody, pivede do varu, ihned odstav, sced a nech vychladnout. T pi neitech a rznch drobnch hnisavch onmocnnch konch lze doporuit mast, pipravenou podle tohoto nvodu: 10 g suench kvt ernho bezu se sva s 2 lcemi vepovho sdla, protla istm pltnem a nech vystydnout.
Spleniny
Znt mandl
Kon hnisn
lidov nzvy: chbed, kbed, chebzinky, plan chebz, zemsk bez SAMBUCUS EBULUS L.
Chebd obecn pat do eledi zimolezovitch - Caprifoliaceae. Je to rostlina vytrval. V zemi m iroko rozvtven oddenek, z nho vyrstaj a metr vysok vtevnat lodyhy. Ty jsou na povrchu hluboce rhovan a dce ochlupen. Nesou lichozpeen, vstcn listy, je se skldaj z pti a devti lichozpeench lstk s pilovitmi okraji. Na spodu dlouhho apku jsou palisty dvojho druhu. dolnch list vejit,
BEZ CHEBDl
U ns se vyskytuje dost dce. Najdeme tuto rostlinu u vlhkch pkop, u cest, na okrajch les a na mtinch. Jako droga se uvaj hlavn bobule (Fructus ebul), mn asto u oddenek (Radix ebul), kvt (Flos ebul) a list (Folim ebul).
NALEZIT:
POPIS:
UITEN STI:
INN LTKY:
Hlavn soust odporn hokosladkch, nakyslch bobul je kyselina valerianov, kyselina jablen, kyselina citrnov, silice, cukr, tslovina a hoina.
36
BLN ERN
37
UPOTEBEN!:
1. Chebd se uv ve vinastv v nkterch sttech k barven vna. 2. Ze vy se dve vyrbl inkoust.
PSTOVN A SBR:
Chebd si v pd pli nevybr, potebuje vak hodn slunce. Bobule se sbraj v z a jnu, kdy jsou pkn ern. Su se zvolna, piem se hodn scvrkvaj a nabvaj mdlho vzhledu.
Chebd je star znm moopudn a pototvorn prostedek. Uv se ho proto s spchem pi vodnatelnosti, obyejn v tto form: Suen koen se dobe rozdrt na prek, z nho se nepln kvov lika vhod do 1/41 vody, pova 5 minut a vypije pl rno, pl veer. Pi stanoven dvky je poteba jist opatrnosti, ponvad vt dvky zpsobuj siln prjem a dven. Jin moopudn sms m toto sloen: bobule chebd 5 g nae pesliky 30 g koene libeku 30 g koene lopuchu 30 g Z toho se vezme l ajov lika na 1/4 l vody, spa a vypije pl rno a pl veer. Jako mrn prostedek moopudn slou povidla, uvaen z chebd. Va se stejn jako povidla vestkov. Uv se jich ti liky l x denn.
Vodnatelnost
Siln projmadlo
HYOSCYAMUS NIGER L POPIS:

Je to jednolet nebo dvoulet rostlina, kter pat do eledi lilkovi-
BL!N ERN
tch - Solanaceae. V zemi m vetenovit koen, na povrchu lut nebo svtlehnd. Z nho vyrst lodyha, vysok asi pl metra, na celm svm povrchu porostl lepkavmi, laznatmi chlupy. edozelen listy jsou trojho druhu. Doln jsou apkat, prostedn poloobjmav, horn pisedl. Maj podlouhle vejitou epel s velkmi, chobotnatmi vkrojky. Nlevkovit kvty jsou umstny v lab list jednotliv, na konci lodyhy tvo jednostrann, listnat, stoen klas.
38
BLN ERN
39
Bakovit kalich je ptizub, lstky korunn maj pinav ervenou barvu. Tyinek je pt. Nadkvt semenk je dvoupouzdr, zakonen dlouhou nlkou. Kvty se rozvjej v ervnu a ervenci. V srpnu a z dozrvaj v tobolku, dole naduelou, uzavenou kalichem. V tobolce jsou uloena etn ernohnd semena, podobn mku. Tobolka puk vkem. Cel rostlina odporn pchne.
nebo i ve vod. Je-li ji nemocn v bezvdom, laik mu do krku nic strkat ji nesm, dokud nepijde lka, kterho ovem volme {ihned}, uvame silnou ernou kvu, asi 1/8 kg na velk lek vody, a podvme ji nemocnmu po malch dvkch. Ztrc-li nemocn vdom a zane patn dchat, zavdme uml dchn. Len samotn potom mus dit lka.
NALEZIT:
UPOTEBEN:
Bln ern je rostlina u ns zcela bn. Nalezneme ji asto na rumitch, podl cest, na mezch i jinde.
1. Blnu se uv hojn v lkastv, krom toho vak i zvrolkai ho pedpisuj pi uritch chorobch dobytka. 2. Suen blnov koen zapuzuje myi.
UITEN STI:
Jako droga se uv na (Herba nebo Folia hyoscyam) a semeno (Semen hyoscyami).
INN LTKY:
Rostlina obsahuje dva prudce jedovat alkaloidy, hyoscyamin a skopolamin. Jsou obsaeny ve vech stech rostliny, nikoli vak vude ve stejnm mnostv. Nejvce jich je v semenech, asi tikrt vce ne v nati. Semena krom toho obsahuj skoro tetinu sv vhy nevyschavho mastnho oleje, zvanho olej blnov. Otrava blnem, prvn pomoc a len Ponvad bln je velmi jedovat a pitom tolik rozen, stv se nkdy, e zmnou nebo z nerozumu si pivod lovk otravu. Vechny otravy blnem jsou zpsobeny semeny, kter nepchnou. Listy by nikdo jist nepozrel u pro jejich odporn zpach. Pi otrav se objevuje nejprve stadium podrdn, charakterizovan lehkm vzruenm, ivmi pohyby, zervennm ke v oblieji a rozenm zornic. Toto stadium vak nen nijak vznan a lehce se me pehldnout. Ke a sliznice je such, otrven patn polyk, chrapt. Dchn se stv obtnm, zvoluje se, otrven m zvrat, zane se ctit vyerpan, maltn, usn a nedostane-li se mu pomoci, umr. Prvn pomoc spov v tom, e se sname nejprve vyprzdnit aludek. Dven si me pivodit otrven sm, str-li si prst hluboko do krku. Nebo polechtme zadn stnu hltanu prem, namoenm v oleji
Bln vyaduje pdu lehkou, bohatou na dusk a vpno. M rd vslun. Daleko hledanj a cennj je bln dvoulet. Semena se zasvaj brzy na podzim, nejlpe hned v druh polovin srpna do dk od sebe vzdlench 35 - 40 cm. Rostlina jet do zimy vyene listovou rici, kter dobe prezimuje. Seje se do dek a semeny se nem etit, ponvad nkdy je jejich klivost mal a urit procento semen nevzejde. Na jae se rostliny okopvaj a plej. Doporuuje se pitom pihnojit duskatm hnojivem, aby se zvil obsah innch ltek. Dvoulet bln se sklz po oba roky. Prvn rok se v ervnu a srpnu trhaj listy, ale tak opatrn, aby tm rostlina netrpla. Hlavn sklize je ovem a druhho roku, kdy se od rozkvtu a do doby zrn plod uezvaj tenk vtviky s listy a plody. Sklzen na se su na pd nebo v surn, semena je nutn suit vdy ve stnu. Pi umlm suen nesm teplota peshnout 40C. Usuenou drogu nutno uskladnit ve vzduchotsnch ndobch a chrnit ped svtlem a vlhkem. Po kad prci s blnem je nutno si dobe umt ruce teplou vodou a mdlem. Dt se nikdy nesm pout jako pomocnk pi sbru! UITl V LIDOVM LKASTV:
PSTOVN! A SBR:
Ponvad bln je rostlinou jedovatou, me se ho uvat, hlavn vnitn, jen na lkask pedpis. Uvedeme-li tedy nkter zpsoby ppravy, inme tak jen kvli plnosti. Vnitn uit je bln dobrm prostedkem k utien bolesti a uvolnn keovho staen svalstva. Vytaek blnov pedpisuj dnes lkai jen mlo, sahaj k innm ltkm z blnu vyrobenm. Skopolaminu se uv t pi nkterch poruchch nervovch.
Kee, bolesti
40
BOLEHLAV PLAMAT
41
Hojn se pouvaj ppravky z blnu i v onm lkastv, a u jako on kapky nebo jako on mast. Jen pi pouit zevnm a za nleit opatrnosti by bylo mon pipustit i laick pouit blnu pi svalovch bolestech revmatickho rzu. Uv se nlevu: 5 g suen nat blnov se d do 1/41 vody, pova, odstav, ihned sced. Obklady v tomto nlevu namoen se pikldaj na bolestiv msta.
Svalov revmatismus
lidov nzvy: svinsk ve, vivec

CONIUM MACULATUM L
BOLEHLAV PLAMAT
POPIS:
Bolehlav plamat pat do eledi mikovitch - Apiaceae. Je to rostlina dvoulet. V zemi m tenk, vetenovit koen, z nho vyrst lys lodyha, dosahujc vky kolem jednoho metru. Lodyha je bohat rozvtvena, na povrchu m mlk rhy. Hlavn na sv spodn sti ke koeni je hnedoerven skvrnit. Jej povrch je jakoby edomode ojnn. Uvnit je dut. Podkovovit listy jsou dvakrt a tikrt zpeen, na lci tmavozelen, na rubu svtlezelen. Lstky jsou podlouhl, peenoklann. Kvete od ervence do z. Kvty jsou seskupeny v sloench okolcch, jejich obaly a obalky jsou tlist a ptilist, dol ohrnut. Pt korunnch pltk vejitch je na konci zahnuto dovnit. Jsou bl. Kvt m pt tyinek a podkvt dvoudln semenk. Plodem je dvounaka, jej kad polovina je vejit a m pt vroubkovanch eber. Cel rostlina pchne siln myinou. Tento pach je velkou pednost, ponvad jinak by se bolehlav plamat hlavn v prvnm roce snadno mohl zmnit s petrel. Od petrele lze po podrobnj prohldce bolehlav plamat rozeznat podle etnjch znak. Dobrm vodtkem je lodyha. U petrele nen skvrnit. Dle petrel m listy na obou stranch stejn zelen, leskl a pjemn vn. Lstky u list petrele jsou
klnovit, pilovit, horn listy jsou trojetn. Petrel kvete dve, u v ervnu a ervenci, kvty jsou zelenolut, okolk m dlouhou stopku. Obaly jsou nejve dvojlist, obyejn vak schz, obalky jsou estilet a osmilet. Naky maj pt nitkovitch eber.
42
BOLEHLAV PLAMAT
43
NALEZIT:
Bolehlav plamat je domovem tm v cel Evrop. Najdeme ho na pustch mstech, v houtinch, pirozench plotech, pi potocch, na okrajch les, rumitch, ba tu a tam i na nvsch.
UITEN STI:
Jako droga se uv cel kvetouc bylina (Herba conii).
INN LTKY:
Bolehlav je prudce jedovat, nebo obsahuje jedovat alkaloidy koniin, konhydrin a metylkoniin. Nejjedovatj je prvn z nich. Je tekut, olejnat, velmi prchav. M svtlelutou barvu a chutn velmi oste. Svtlem a teplem se snadno rozkld. Jedovatost bolehlavu velmi kols podle krajiny, ron doby, erstvosti a sti rostliny. Bolehlav, rostouc v jinch krajinch, je daleko jedovatj ne bolehlav z krajin severnch. Podle nkterch zprv, napklad v severnm Skotsku, nem jedovat sousti, ba dokonce se tam pr konzumuje ve form saltu. U ns ovem pat bolehlav mezi rostliny nejjedovatj. Listy ped dobou kvtu jsou daleko jedovatj ne potom, kdy rostlina odkvt, kdy se jedovat ltky koncentruj do plod, kter jich potom obsahuj hodn pes 3%. Zrnm vak semena opt ztrcej skoro dv tetiny sv jedovatosti. Podobn erstv rostlina obsahuje daleko vy procento jedovatch alkaloid ne rostlina suen. Savci, napklad domc dobytek, otrav podlhaj tak. Ale na pastv se bolehlavu vyhnou, hlavn pro jeho zpach. Nkter druhy opeenc, napklad drbe a vlatovky, bolehlav snej dobe. Je zajmav, e maso tchto ptk zpsobuje otravu tomu, kdo je poze. Otrava bolehlavem, prvn pomoc a len Otravn inek bolehlavu byl znm u od pradvna. V ecku ho za starch dob pouvali k popravm. Znm je napklad ppad filosofa Sokrata. U ns by mohlo dojt k zmn s koenem petrele nebo kenu. Bolehlav je tak jedovat, e me dojt k otrav u pi ichn k vtmu mnostv koniinu, ovem po del dob.
Otrava se projevuje okamitm krbnm v krku a hojnm slinnm. Jazyk zan devnt. Otrvenmu se to hlava, ct v n tlak a pon nejasn vidt. Od nohou nahoru se mu pomalu pocit slabosti a ochrnut. Vdom se obyejn neztrc. Smrt nastv zastavenm dechu, obyejn pi pln citlivosti a vdom. V uritm procentu ppad otrven zvrac a dostv prjem. Prvn pomoc spov v co nejrychlejm vplachu aludku, podnm ivoinho uhl a projmadla. Jakmile zanou dechov obte, je nutn provdt uml dchn, a to velmi vytrvale. Dal len zad lka, kterho je teba zavolat ihned.
UPOTEBEN:
Bolehlavu se uv hlavn ve zverolekrstvu
PSTOVN A SBR:
Bolehlavu se da dobe v pd hlubok, na humus bohat. Potebuje vslun, bolehlav rostouc ve stnu m mn innch ltek ne bolehlav z mst slunnch. Seje se na podzim bu pmo na pole nebo do parnk. V tomto ppad se potom na jae vzel rostlinky rozesazuj do dk asi s patncticentimetrovmi mezerami. Je dobr ped setm na den semena namoit do vody asi 15C tepl a po usuen zast. Je-li sucho, nutno rno a veer zalvat, okopvn a plet bolehlavu velmi prospje. Na sklzme ped dobou kvtu, rychle sume a ukldme v ndobch dobe utsnnch. Siln stonky se pitom nesbraj, ponvad tko schnou. Semeno sklzme tehdy, kdy je asi polovina plod zral. Okolky se odeou, svou do otpek a po vyschnut se vymlt a vyist.
Vnitn se bolehlavu pouv jako lku pi zdue, padoucnici a jinch chorobch nervovch. K domcmu pouit bolehlav plamat vbec nepat. Zevn lze pout bolehlavu pi utien bolesti pi nadorech a otocch lz. V tomto ppad ho uvme ve form odvaru, jeho pprava je uvedena u blnu ernho. V odvaru se namo obklady, kter se pikldaj na bolestiv msta.
Zducha, padoucnice Ndory, otoky lz
44
BOROVICE LESN
45
lidov nzvy: sosna, chvoj, bor

PlNUS SILVESTRIS L.
BOROVICE LESN
POPIS:
Borovice lesn pat do eledi borovicovitch - Piniaceae. Je to strom u ns hojn se vyskytujc a veobecn znm. M koeny iroko rozloen a hluboko zaputn do zem. Dorst
vky a 40-50 metr. Kmen m rozkladit vtevnat. Kra je rozpukan, barvy hnd s sedavm ndechem. Kra mladch vtv je ervenolut, v malch upinkch se odlupujc. Zelen list nazvme jehlim. Je dlouh asi 5 cm, zk, m edozelenou barvu a je uloeno vdy po dvou v mal pochv. Kvete v dubnu a kvtnu. Kvty jsou jednodom a nevynikaj nijak svm vzhledem. Prankov kvty tvo jehndy a jsou lut barvy. Jehndy jsou vdy 2 a 3 na doln sti mladch vhonk. Pestkov kvty tvo tak jehndy, ale ty maj barvu ervenou. Jsou umstny po jednom a dvou na konci mladch vhonk. Zpestkovch jehnd se vyvinou iky, kuelovit vejit, dol ohrnut. V prvnm roce jsou ervenav, v druhm roce zelen, a teprve koncem druhho roku jejich upiny zanou devnatt. Potom je kad upina zakonena tyhrannm tlustm ttkem. Za kadou upinou jsou uloena dv semena, z nich kad m dlouh, blanit kdlo. Na potku tetho roku se zanou upiny odchlipovat a semena z nich vypadvaj. Przdn ika potom na strom zstane a do konce tetho roku.
NALEZIT:
Borovice lesn pat k naim nejrozenjm stromm. Vyskytuje se po cel Evrop a za polrnm kruhem. Pitom si v pd pli nevybr, snese i znan sucho a psitou, chudou pdu. V jin Evrop se vyskytuje i ve znan vysokch polohch (1800 m).
UITEN STI:
Meme smle ci, e z borovice nic nepijde nazmar. Vech jejch st se upoteb a u v prmyslu nebo v lkastv. Jako drogy se uv mladch vhonk (Turiones pini).
INN LTKY:
Borovice lesn a s n pbuzn borovice ern (Pinus nigra ARNOLD), rostouc v jin Evrop, obsahuje tkav olej, pbuzn oleji terpentnovmu. Z borovice pmosk se potom zskv francouzsk terpentnov olej (Oleum terebinthinae gallicum).
46
BOROVICE LESN Z extraktu lze tak pipravovat posilujc koupele se stejnm inkem jako koupele z mladch vhonk. Extraktu se d do vody nkolik liek. Kvtn pyl se sbr tak, e se prankov jehndy vytsaj paprem. Kvtn pyl je vborn zsyp k hojen opruzench mst, na n se zlehka nan. P r y s k y i c e se uv k pprav nplast. Kousek pryskyice se rozeheje a nanese na kus pltna v tenk vrstv. Tato nplast se potom pilo na omrzl msto nebo sval i kloub, v nm se ozvaj star revmatick bolesti. Lesn vlna psob dobe t pi revmatismu. Vyrob se tak, e asi pl kg erstvho jehli mme den ve 2 l vody, a potom asi hodinu povarme. Pilo se na bolestiv msto a obve. Silice terpentnov se koup v istm stavu v lkrn. Doma ji lze tak pipravit, je to vak komplikovan a nepohodln. Jej uit je mnohostrann. Vnitn slou jako protijed pi otrav fosforem. Vznam tohoto protijedu vynikal ovem hlavn dve, kdy zpalky mly fosforov hlaviky, kterch se s oblibou uvalo pi sebevraednch pokusech. Nyn u tm nepichz v vahu. Protijed se pipravil takto: terpentnovho oleje 2g vajen loutek l arabsk gumy 10 g vody 200 g Tto emulze se brala za hodinu l lce. Terpentnov olej je dleitou soust mazn proti revmatismu a na vedy, je se nechtj hojit. Mazn pipravme takto: terpentnovho oleje 100 g octov teti 20 g rov vody 80 g vajen loutek l
47
UPOTEBEN:
1. Koen, deva a iek lze vyut jako paliva. Kmen je mono ut jako deva stavebnho, k pracem truhlskm se ale pli nehod. Z kry se vyrb tslo. 2. Pirozen pryskyice, je se ron z kmene a vtv, se tav a po vyitn se z n zskv tzv. burgundsk smla. Destilac pryskyice se pipravuje terpentnov olej nebo silice terpentnov. 3. Suchou destilac deva se vyrb dehet, z nho se vaenm zskv tzv. ern smla. 4. erstv jehli se m a va, m vznik tzv. lesn vlna.
Posilujc koupele
Opruzeniny
Omrzliny
PSTOVN A SBR:
Pstovn lesn borovice pat do oboru lesnickho. Jako okrasn strom se v zahradch pstuje borovice ern. UIT V LIDOVM LKASTV:
Revmatismus
V lkastv se upoteb mlad vhonky, kvtn pyl, pryskyice, terpentn (silice terpentnov) a lesn vlna. Mlad v h o n k y . Uv se jich k posilujcm koupelm, hlavn pi dn a revmatismu. Koupel pipravme takto: Asi l kg mladch vhonk vame 1/2 hodiny ve 3 l vody. Potom vlejeme do vany s vodou, pipravenou ke koupeli. Tm stejnou slubu vykon borov jehlici. T i n k t u r a se piprav tak, e 10 g mladch vhonk, pokrytch jet ervenohndmi upinami, polijeme 100 g lihu a nechme stt dva dny. Potom zfiltrujeme. Takto pipraven tinktura se uv pi revmatismu, dn aplicnch chorobch. Bere se 3x denn 15-20 kapek. E x t r a k t z j e h l i slou k osven vzduchu. Bu se ho nkolik kapek nakape na kamna nebo sav papr a nech odpait, nebo se extrakt pmo rozpr rozpraovaem na voavky.
1
"l V f
Otrava fosforem
Revmatismus, dna
Revmatismus, dna, plieni choroby
Nehojc se vedy
Osven vzduchu
48
BORVKA ERN
49
Dobe se proms a vtr se 10 minut do ke, nebo Znt mche a moov nanese na ved. Pi zntu moovho mche a motrubice ov trubice se vnitn uv 3 x denn 5-10 kapek peitnho terpentnovho oleje ve sklence mlka. V tme mnostv a stejnm zpsobem se uv ter- luov kameny, nadmn pentnovho oleje pi luovch kamncch a nadmn. Katar Inhalace terpentnovho oleje je vtenm proprdusek stedkem pi zntu prduek. Inhaltor si doma pohodln pipravme takto: Na hrnec, v nm je asi l l hork vody, z n stoup pra, nasadme paprov kornout, ktermu jsme odstihli hrot. Takto vzniklm otvorem unikaj potom pry. Do hrnce vlejeme l lci terpentnovho oleje, jej potom spolen s prou vdechujeme. krkavky V lidovm lkastv se uv tak silice terpentnov proti krkavkm a roupm: Do 11 vlan vody dme l lci terpentnovho oleje a touto sms provedeme klystr. Podrme asi tvrt hodiny.
v lab list na krtkch, sehnutch stopkch. Maj tyzub a ptizub kalich, na nm je poloen terk. Do terku je vrostl kulovit, lehce opadav koruna, barvy blav zelen s ervenavm ndechem. Koruna skrv 8 zcela krtkch tyinek. Nad tyinky vynik nlka, vyrstajc z podkvtnho semenku. Plodem je ern bobule, mode ojnn, na vrcholu vrouben kalinm okrajem. Na plodu dlouho zstv nlka. Bobule m tyi pouzdra, v nich jsou etn drobn semnka. Chu m nakysle sladkou, ponkud pitrpklou.
Borvka je u ns rostlinou velmi rozenou. Da se j dobe v lehk, psit pd, hlavn v mrn vlhkch jehlinatch lesch. Tam asto tvo velik souvisl porosty. Najdeme ji i na vesovitch a raelinitch.
NALEZIT:
UITEN STI:
Jako droga se uv plod, bobule (Fructus myrtilli) a list (Folim myrtilli). INN LTKY: Plody obsahuj kyselinu jablenou, tslovinu, cukr a ernomodr glykosidick barvivo. Listy obsahuj hlavn tslovinu.
BORVKA ERN
lidov nzvy: borvnice, my nov jahody, ern jahody, ernice, haf ry, ioretky VACCINIUM MYRTILLUS L POPIS:
Borvka pat do eledi vesovitch - Ericaceae. V zemi m borvka vodorovn poloen koen. Z nho vyrst vtevnat keek, vysok asi 30-40 cm. Stonek a vtviky maj ostr hrany. Listy maj kratik apk, take jsou skoro pisedl. Jsou vj cite zahrocen, lys, okraje maj jemn pilovit. Tmavozelen barva se na podzim mn v ernou, na zimu listy opadaj. Kvete v dubnu a kvtnu. Kvty le
UPOTEBEN!:
erstv plody jsou oblbeny jako chutn, zdrav ovoce. Pojdaj se bu s cukrem, nebo se z nich pipravuje kompot. Hod se vten tak k zavaovn. V prmyslu se borvkami barv erven vno, nebo se vno vyrb pmo z borvek.
50
BZA BLOKOR
51
Znty stn, znt mandl
S pstovnm borvek bylo uinno ji mnoho pokus, ale jedin vsledek bylo poznn, e se borvky k umlmu pstovn nehod. Nezbv tedy nic jinho ne sbrat drogu na pirozench nalezitch. Na rychl sbrn borvek se pouv devnch heben s dkmi zuby, jimi se vtvky v pravm slova smyslu se. Sbr je ovem hojn zneitn listm, proto se mus dobe pebrat. Sebran bobule se zkonzumuj bu ve stavu erstvm, nebo se su v surn i v troub asi pi 40C. Dobou sbru je ervenec a srpen. Pi sbrn plod je teba dt pozor, aby se do sbru nepimsily vlohyn (Vaccinium uliginosum L). Vlochyn rostou mezi borvkami hlavn tam, kde je raelinn podklad. Jsou vt ne borvky, bled, maj mdlou chu a po rozdrcen tsn prsty nikoli tmavofialov, nbr zelen. Poze-li se jich vt mnostv, zpsobuj bolen hlavy a zvracen. Spolen s borvkami se vyskytuj tak brusinky (Rhodococcus vitis-idea (L.) AvRONIN). Maj keky men ne borvky, plody jsou men ne borvky, zbarven arlatov. Nejsou tak avnat a maj trpkou chu. Jako droga se pouv nkdy tak borvkov list. Mus to vak bt list mlad. Sbr se asn na jae, na mstech s hojnm sluncem. Mus se suit za vy teploty. UIT V LIDOVM LKASTV:
PESTOVAN A SBR:
Pi zntech v dutin stn a pi lehkch zntech mandl se pouv tohoto kloktadla: Hrst suenho borvkovho listu se (asi 5 minut) sva v 1/2 l vody a sced. Slou jako kloktadlo.
BZA BLOKOR BETULA PENDULA EHRH.

Bza bl pat do eledi bzovitch - Betulaceae. Je to strom dorstajc vky prmrn 20 m. V zemi m rozvtven koeny, zaujmajc irokou plochu a sahajc leckdy hodn hluboko do zem. Nad zem vyrst kmen, obyejn thl, nesouc rozkladit vtve a vtvky. Kra kmene i vtv je siln, barvy syt oranov. Povrch kry na kmeni a silnjch vtvch nese na povrchu blou, tenkou borku, je se sama snadno olupuje. Listy maj dlouh apk, tvaru jsou iroce stelovitho, s okraji hrub, nepravideln pilovitmi. Na lci jsou leskl, syt zelen, na rubu matn s edozelenm ndechem. Kvete v dubnu a kvtnu. Pestkov kvty tvo jehndy, krtk a silnj, umstn na del stopce pi potku listovho apku. Jsou hnd barvy. Prankov kvty tvo rovn jehndy, del a tlej, umstn na krat stopce na konci vtvky. Jsou svtle lutohnd. Plodem je naka, opaten dvma velikmi blanitmi kdly.
POPIS:
Borvek se uv s velkou oblibou a dobrm vsledkem pi poruchch zavacho traktu, a to pi prjmech. Pi lehch prjmech se prost poije jedna nebo dv hrsti suench borvek. Stejn inek m i borvkov vno, jeho se vypije asi 1/8 1. Pi silnjch prjmech lze ut nlevu podle tohoto nvodu: Na ti hrsti suench borvek se naleje asi 1/51 vacho trpkho vna a nlev se vlan pije na dvakrt se tvrthodinovou pestvkou. Dobe inkuje pi silnjm prjm tak tento domc prostedek: Tri hrsti suench borvek se nechaj met 48 hodin ve 1/4 l siln itn koalky nebo lihu, zednho na polovic vodou. Z tohoto extraktu se d l polvkov lce do 1/8 tepl vody a vypije. Po 1/4 hodin lze dvku opakovat.
Prjem
NALEZIT:
Bza blokor je strom rozen po cel Evrop. Ponvad je pomrn skromn, sah na severu hodn vysoko, a za polrn kruh. V naich lesch se vysazuje spolu s jinm porostem, nebo tvo sama cel hje. Leckdy se sz v parcch jako ozdobn strom.
UITEN STI:
Jako droga se uv kra (Cortex betulae), list (Folim betulae) a mza (Aqua betulae).
52
BZA BLOKOR
53
INN LTKY:
Kra m hokou chu a je bez zpachu. Obsahuje asi 5% tsloviny. Hlavn soust kry je krystalick bezov kafr neboli betulin. List chutn hoce a m pjemn, aromatick zpach. Obsahuje hoinu, tkav olej, saponiny a stopy vitamnu C. Bezov mza je ir, chutn sladce a je tm bez zpachu. Obsahuje znan mnostv cukru.
Nkterch druh bzy, napklad bzy kanadsk, se uv k vrob ulechtilho nbytku. 2. Kry se pouv v koelustv, hlavn v severnch krajch Evropy. 3. Destilac deva s krou se zskv bezov dehet, jeho se uv k vydln jemn juchty.
UPOTEBEN:
1. Bezovho deva se uv bu jako paliva nebo k vrob ozdobnch pedmt.
Pstovn bzy pat vlastn do oboru lesnickho. Do zahrad pesazujeme mlad stromky, zskan z lesnch kultur. Sbr listu se provd v kvtnu, nejpozdji potkem ervna - tedy tehdy, dokud nen list jet pln vyvinuto. Mlad list m toti nejvy obsah tkavho oleje, jeho k ltu ubv. List s vysokm obsahem oleje poznme podle toho, e siln aromaticky von. K suen se rozprostou do tenk vrstvy na plachty a su se pomalu ve stnu. Kra se slupuje se strom erstv poraench a ped suenm se mus zbavit tenk, bl, koovit borky. Mza, ili bezov voda, se zachycuje v beznu a dubnu. Stromy se nesm navrtvat pli hluboko, abychom je nepokodili. Mlkm navrtnm se stromu celkem neukod. Navrtme ve vi nejmn 1,5 m kmen a silnj vtve. Uvme k tomu dutch bodc, jimi potom mza prt a kape do ndobek, na konci bodc upevnnch. Zskan va se sleje do lahv a na povrch se naleje trochu oleje, aby k n neml pstup vzduch. Aby dle vydrela, koen se hebkem a skoic. UIT V LIDOVM LKASTV:
PSTOVN A SBR:
Bezov list se uv vnitn pi nedostatenm vymovn moe jako moopudn prostedek podle tohoto nvodu: Hrst suenho bezovho listu se vlo do 1/2 l vody, povar asi 5 minut a bhem dne vypije. List svaen podle tohoto nvodu a jen zlehka vymakan se pouv k obkladm pi revmatickch bolestech. Odvar z listu bezovho, hlavn erstvho, se pouv jako psada k osvujcm koupelm. Bezov kra se hlavn dve pouvala vnitn proti stdavce, dn a nemocem plicnm. Bralo se dobe rozemlet nebo utluen kry bezov 3x denn na hrot noe. Zevn lze prku z rozemlet nebo utluen bezov kry uvat jako zsypu pi svrabu a rozmanitch
Nedostaten moen
Revmatismus Osvujc koupele Dna, plieni choroby Svrab, l i sej e
54
BUKVICE LEKRSKA
55
liejch. Postien msta se jm nkolikrt denn zasypvaj. Bezov voda, zevn pouvan, je hlavn prostedek kosmetick. Potraj-li se j vlasy po umyt, doshne se svho vzhledu s ivm leskem. asto m tak bezov voda dobr inky jako prostedek proti pihm. Vnitn se uv bezov vody ve form bezovho vna, je m stejn inky jako odvar z listu, je tedy prostedkem moopudnm. Pipravme si je takto: Ke 2 l bezov vody pidme 1/2 kg cukru a nechme zkvasit. Uv se l sklenka denn. Stejn inek moopudn m tak bezov voda ve stavu pirozenm. Bere se 4x a 5x denn po jedn lci.
NALEZIT:
Pihy, vlasov koupele
Nedostaten moen
U ns je bukvice lkask dosti hojn. Najdeme ji v suchch lesch, na lesnch loukch, na mezch a u kovisek, zkrtka vude tam, kde m dostatek slunenho svitu. V pd si nevybr, spokoj se i s pdou, kde se neda vtin bylin, tedy s pdou i hodn chudou. Jako droga se pouv cel na i s kvtem (Herba betonicae) a oddenek (Rhizoma betonicae).
UITEN STI:
INN LTKY:
lidov nzvy: betonie, bukvicov bylina BETONICA OFFICINALIS L.

Bukvice lkask pat mezi hluchavkovit - Lamiaceae. Je to rostlina vytrval. V zemi m dosti velk vetenovit oddenek, z nho vyrst lodyha, dosahujc vky a l metr. Je tyhrann. U zem m etn dlouze apkat listy, nahoe na lodyze jsou vak jen dva vstcn listy, pisedav. Povrch vech list je vrsit, pokryt drsnmi chlupy. Jsou podlouhle vejit, naspodu srdit vykrojen. Okraj maj hrub vroubkovan. Kvete v ervnu, ervenci a srpnu. Kvty jsou umstny na konci lodyhy ve zdnlivch peslenech. Barvu maj nachov ervenou, jen zdka blou. Kalich je ptizub a koruna dvojpysk. Horn pysk je dut a vzpmen, doln pysk trojdln. Tyinky jsou celkem tyi, dv krat a dv del. Z nadkvtho semenku uzrvaj plody, kter se nazvaj tvrdky.
BUKVICE LKASK
POPIS:
Hlavn jej soust je hoina a tslovina.
PSTOVN! A SBR:
Mus se vybrat msto such a slunn. Semena se vysvaj brzy na jae do bedniek s hlnou a vzel rostliny se pesazuj tak, aby byly navzjem vzdleny asi 15 cm. V dob kvtu, tedy prmrn v ervenci, se odzne cel lodyha s listm i kvty a su se pomalu v tenkch vrstvch na lskch. Oddenky se vyrpnou ze zem na podzim, dobe oist od hlny a usu na kamnech. UIT V LIDOVM LKASTV:
erstv oddenek, jen m odporn zpach a krablavou chu, se pouv proti zcp podle tohoto nvodu: 20 g erstvho oddenku lkask bukvice se nastrouh na hrub kusy, vsype do 1/41 vody, nech pejt varem a po scezen vypije. Suen oddenek, jen narozdl od erstvho nepchne, ale m stejn krablavou chu, lze pout tehdy, chceme-li pivodit rychle zvracen: 10 g suenho koene bukvice lkask se nakrj na
Zcpa
Prostedek k zvracen
56
CIBULE KUCHYSK
57
drobn kousky, vhod do 1/4 l vody, povar asi 1-2 minuty a po scezen vypije. Suen listy, kter maj protivn krabavou chu, se pouv pi zntu prduek jako prostedek k odstrann hlenu. Pipravme si ho takto: Na hrst suench list nalijeme 1/41 vac vody, nechme vystydnout, scedme a vypijeme bhem dne. Pro lep chu se do nlevu pidv lce medu. List bukvice lkask se uv tak pi nervovch chorobch tmto zpsobem: Dv hrsti suench list vhodme do 1/4 l vody, nechme pejt varem a hned scedme. Uvaj se 3 lce denn.
Zahlenn prduek
Cibule kuchysk pochz pvodn ze stedn Asie, kde se pstovala u nkolik tisc let ped Kristem. Odtud se rozila tm po cel Evrop. U ns se pstuje v malm v zahradch a ve velkm hlavn v okol Vetat a Pvor. Potebuje dobrou, kyprou pdu a tepl, slunn msta.
NALEZIT:
Nervov choroby
Jako droga se pouv cibule (Bulbus allii cepa}.
UITEN STI:
INN LTKY:
ALLIUM CEPA L. POPIS:
CIBULE KUCHYSK
Listy, stvol, hlavn vak cibule obsahuje tkav olej, kter m charakteristickou chu i zpach. Zpsobuje na spojivce on slzen a na sliznici nosn vymovn hlenu. Krom toho je hodn bohat na duskat ltky.
UPOTEBEN:
Cibule pat do eledi liliovitch - Liliaceae. Protoe cibuli zn kad, omezme se jen na strun popis. V zemi je mon nalzt rzn velikou cibuli podle druhu a lechtn, skldajc se z podcibul s tenkmi, krtkmi konky a z nkolika vrstev dunatch listen, zvanch suknice. Vnj suknice jsou blanit, such. Z cibule vyrstaj trubkovit listy, tuh, na konci zahrocen, s okraji hladkmi. Jsou tmavozelen. Uprosted nich je stvol, dorstajc dlky a ti tvrt metru. Na konci stvolu se v druhm roce objevuje kulovit kvtn okolk, uzaven nejdve dvojlistm toulcem. Kvete v ervnu a ervenci. Kvty maj okvt zvonkovit se esti lupeny, nazelenal barvy. Maj est tyinek a nadkvt semenk, dozrvajc v tobolku s etnmi drobnmi semeny. Tobolka puk temi chlopnmi.
U ns slou cibule kuchysk jako psada do nejrozmanitjch jdel. V nkterch krajinch, hlavn na jihu, je chpna pmo jako pokrm a uv se ve vtm mnostv se sol.
PSTOVN A SBR:
Cibule kuchysk vyaduje dobr, kypr pdy a dostatek tepla. K jarnmu szen se mus hnojit u na podzim a pdu dvakrt pert nebo peorat. erstv hnojen cibule kuchysk nesnese. Pstovat lze cibuli bu na jeden nebo dva roky. Pi pstovn cibule za jeden rok se semeno vyseje v beznu dce do parnku. Vzel rostliny se asto krop a probraj. Koncem dubna nebo potkem kvtna se vyszej na zhon nebo na pole ve vzdlenosti 10-15 cm. Nesm se szet pli hlubo-
58
EKANKA OBECN
59
ko. Zprvu vyaduje vyszen cibule ast zalvn, plet a okopvn, pozdji se ji cibule sklid a na pd nech zaschnout. Pi dvouletm pstovn se vyseje semeno v kvtnu hust na zhon a oetuje jako pi pstovn jednoletm. V srpnu se potom mal cibulky sklid, nechaj vyschnout a pln vyschl se pes zimu uschovaj v such mstnosti, opaten proti mrazu. Tyto pezimovav cibule se druh rok v dubnu vysad asi s deseticentimetrovmi mezerami a v ervenci a srpnu sklid. UIT V LIDOVM LKASTV:
Na kostiky rozkrjen cibule a hrst suen rozmarny se sva v pl litru mlka nebo vody a peced hustm stem. Tmto odvarem se potom d klystr.
P vnitnm pouvn je cibule dobrm domcm prostedkem proti nadmn a zcp. Uv se takto: Cibuli nakrjme na drobn kostiky a polijeme 1/8 l zednho lihu. Nechme 24 hodiny stt, potom vymakme a pefiltrujeme pes jemn pltno. Bereme 3x denn 10 kapek. Vten sluby kon cibule pi chorobch z nastuzen, kter zachvacuj horn cesty dchac. Npoj si pipravme takto: Hrst suenho lipovho kvtu nebo liku aje spame 1/4 l vac vody. Pidme vu z plky citronu z jedn cibule. Hodn osladme a hork ped spanm vypijeme. Pi zastaralm kataru prduek, kdy je poteba odstranit z prduek hlen, lze doporuit tento domc prostedek: Do lce prkovho cukru vymakme vu z jedn cibule, m vznikne dk kae. Uvme 3x denn. Ale i zevn lze cibule pouvat s dobrm vsledkem. Zejmna kon dobr sluby pi urychlen konho hnisn. Lidov se k, e vythne hnis z neitu. Lupeny cibule, upeen v popeli, nebo cibule rozmakan na kai, s horkou vodou se v pltnku pilo na zancen msto. Konen se uv cibule proti roupm u dt tmto zpsobem:
Nadmn
lidov nzvy: eknek, koen sv. Petra

ClCHORIUM INTYBUS L.
EKANKA OBECN
Chipka
Katar prduek (zastaral)
Neity
Roupy
ekanka obecn pat do eledi hvzdnicovitch - Asteraceae. Je to rostlina vytrval. V zemi m dlouh rozvtven oddenek. Prozneme-li ho, vytk z nho mln zbarven tekutina hok chuti. Lodyha dorst vky a l m a je na povrchu rhovan. Hned od koene se vtv. Listy jsou poloobjmav, kopinat, s okraji chobotnat zubatmi. Prvn rice list, vyrstajc u zem, brzy usch. Kvete mode v ervenci, srpnu a z. Kvty jsou vdy uloeny v lab list, vyrstajcch z lodyhy. Kvtn bor m zven dvojit zkrov z lstk, porostlch lznatmi chloupky. Vnj zkrov m pt lstk, vnitn osm. Kad kvtek m tyzubou, jazykovitou korunu, z jej trubky vynv pt tyinek npadnch tm, e jejich pranky jsou srostl. Dlouh nlka je obloukovit zahnut a na konci dvoudln. Kalich je nepatrn a obkruuje podkvt semenk. Z nho uzrv naka, charakterizovan kalinm vncem na vrcholu a pti podlnmi ebry. Kvtn bory jsou vtinu dne zaveny, otvraj se jen na nkolik hodin.
POPIS:
60
EMEICE ERN
61
Zahlenn prduek
NALEZIT:
Domovem je ekanka obecn v cel Evrop a Asii mrnho psma. Ponvad se spokojuje s hlinitopsitou pdou, roste i u ns divoce na horech, mezch, rumitch a u cest.
Jako droga se uv na divoce rostouc rostliny (Herba cichori) a koen (Radix cichori).
UITEN STI:
Kvty obsahuj cichorin, koeny cichorin, cholin, inilin, pektin, tkav olej, pryskyici, tslovinu, hoinu a cukr. Neobsahuj krob. Koen je bez zpachu, ale chutn hoce.
INN LTKY:
UPOTEBEN:
1. Ve starovku se hojn uvalo mladch list ekanky jako zeleniny. 2. Za II. svtov vlky mla ekanka velkou dleitost v prmyslu potravinskm, nebo se z n vyrbla psada do kvy, resp. kvov nhraka, zvan cikorie. Cikorka se vyrbla ze silnjch koen, kter se myly, krjely, suily a potom praily a rozemlaly na drobn kusy.
Pi zahlenn prduek a plic se uv ekanky, aby bylo usnadnno vykalvn: 50 g suenho koene svame v i l vody, scedme a vypijeme rno a veer po jednom lku. Uv se obyejn 4 dny po sob. Hojn se uv ekanky proti krkavkm, a to bu tak, e se vk ekankov koen a va z nho polyk, nebo se koen nakrj na drobn kousky, posype hodn cukrem a tto smsi se uv 3x denn lce. Na ekankov se uv k obkladm pi bolestivch zntech tmto zpsobem: Spame na i s kvty horkou vodou, nechme odkapat, hork pilome na zancen msto a zaveme. K posilujcm masm konetin, nap. po dlouhm leen nebo po zlomeninch, se uv vtaku z nat: 3 hrsti suen nat nalome na tden do lihu nebo siln itn koalky a denn natrme dy.
krkavky
Znty
Mase
PSTOVN A SBR:
K pstovn ekanky se hod hlubok, hlinit nebo hlinitopsit pda. Na podzim se hluboko zor a pohnoj. Na jae po mlkm peorn se koncem dubna nebo potkem kvtna seje ekanka do dk asi 0,25 metru vzdlench. Setba se uvlcuje rhovanm vlcem. Vzel rostlinky se pi vce asi 10 cm protrhaj na vzdlenost 20 cm. Mus se dobe plt a okopvat. Na se sklz v dob kvtu, tedy v ervenci nebo srpnu, koen se vyrv zvltnmi zkmi ri v z nebo druhho jara v dubnu. Pstovn je dost vnosn, sklz se z jednoho hektaru prmrn 125 q erstvho koene. Suenm ztrc koen 3/4 sv vhy. UIT V LIDOVM LKASTV:
lidov nzvy: emerka, ern koen, koen sv. Ducha, kchavka HELLEBORUS NIGER L.
Rod emeic je velmi rozvtven, m celou adu druh, z nich ns krom emeice ern zajm, jako liv rostlina jet emeice zelen (Helleborus viridis L.). Ob tyto rostliny pat do eledi pryskynkovitch - Ranunculaceae. emeice ern m rozvtven oddenek, z nho vyrstaj etn konky. Oddenek je na povrchu ernohnd. Nad zem z oddenku vyrstaj listy a kvtn stvoly. Listy maj dlouh apk, jsou konat a dl se na 7 a 9 prstnatch krojk, podlouhle
EMEICE ERN
POPIS:
ekanka slou od pradvna jako oblben domc prostedek pi loutence: 3 lce vy, vylisovan z erstvho ekankovho koene, pidme do lku mlka a jednou denn vypijeme.
loutenka
62
EMEICE ERN
63
kopinatch a na konci oste pilovitch. Kvtn stvol dorst vky a 25 cm. Nese 2 a 3 mal listeny a jedin kvt, kter se rozvj v zim, resp. na potku jara, od prosince do dubna. Kvt se skld z pti kalinch lstk, uvnit blch, zevn naervenalch. M dle 5 malch korunnch lupnk, zelenolutch, steench v dvojpysk trubky, m etn tyinky a a 9 semenk s ohnutmi nlkami. Plody jsou konat mchky, protaen v zobk. emeice zelen se od ve popsan emeice ern li tm, e m pzemn listy podlouhle kopinat s oste pilovitmi krojky. Lodyha emeice zelen je upinat, vtv se, dole je bezlist, nahoe m tdln listy s dvma a temi pevislmi kvty. Kvete v beznu a dubnu.
NALEZIT:
emeice ernaje pvodem z Alp, miluje vy polohu a vlhk horsk lesy. emeice zelen roste divoce i v jin Evrop. Ob se asto pstuj jako rostliny ozdobn.
UITEN STI:
Jako droga se pouv oddenek (Rhizoma (Radix) hellebori nigi Rhizoma (Radix) hellebori viridis).
INN LTKY:
V oddencch obou emeic jsou obsaeny dva prudce jedovat glykosidy, helleborin a helleborein. Oddenky pchnou oste, odporn jako lukl tuk. Chu maj zprvu sladkou, pozdji odporn hokou a drdi ve palivou. Otrava oddenkem emeice ern nebo zelen se projevuje zvrat, po n se brzy dostav hojn vymovn slin a zvracen. Zornice jsou rozeny a dostavuj se kee. Smrt pi vtch dvkch je zpsobena ochrnutm srdce. Pi prvn pomoci, dve ne pijde lka, je teba vyvolat zvracen nkterm osvdenm zpsobem. Jako protijed se uv lku, pipravenho ze 4 g kyseliny tslov, 50 g sirupu a 200 g vody, kter se bere po 5 minutch l lce.
64
DHEL LESN
65
UPOTEBEN:
Z oddenku se pipravuje v hospodstv prostedek na huben v a jinch cizopasnk u kon a skotu. Ze 100 g koene a 21 vody se zhotov odvar, jm se namo srst.
K pstovn se hod kypr pda, dobe promsen kompostem. Poloha mus bt stinn a vlhk. Mno se z oddenku, kter se pokrj na kusy a vysazuje na podzim do zhon nebo do kvtin. Pi szen do zhon mus bt zachovny mezery aspo tvrt metru. Oddenek emeice ern se sbr od prosince do nora, oddenek emeice zelen v noru a beznu, tedy za 15 - 18 msc po vysazen. Ponvad oddenky jsou jedovat, nutno dbt velk opatrnosti. Po kad prci si mus sbratel dobe umt ruce mdlem a teplou vodou. Oddenky mus bt oddleny od jinch sbr a dobe oznaeny. UIT V LIDOVM LKASTV:
PSTOVN A SBR:
v lidovm nzvoslov rostlinnm se nerozlisuje mezi dhelem lesnm a andlikou lkaskou ANGELICA SILVESTRIS L. POPIS:
Jak jsme se ji v pojednn o andlice lkask zmnili, podob se j dhel lesn tak znan, e asto dochz k zmn. Bylo by tedy zbyten, abychom popis znovu opakovali, sta, zmnme-li hlavn rozdly mezi obma rostlinami. Pedevm tedy dhel lesn nedosahuje takov velikosti. Vechny jej sti, tedy i oddenek, jsou mrn men. Horn st lodyhy je jemn pit, doln listy jsou tikrt, horn jen dvakrt zpeen. Lstky jsou zapiatle vejit, oste pilovit, jejich doln kraje jsou sbhav. Okolky maj ticet a tyicet lysch paprsk. Obal je dvou a tlist, obalky se skldaj z dkch nitkovitch lstk. Korunn lupnky jsou nazelenal nebo lutobl, na konci asto nezahnut. Z uvedench rozdl je patrno, e dhel obecn lze od andlky lkask rozeznat jen po podrobnj prohldce, nen tedy divu, e asto dochz k zmn.
DHEL LESN
Prek z rozemletch oddenku zpsobuje prudk, nezadriteln kchan, proto se pidv do takzvanch kchacch prk. Proti padoucnici a nkterm jinm chorobm nervovm se s nevalnm spchem uv tinktury: 10 g na drobno nakrjenho oddenku se m tden v siln koalce a uv 3x denn 10 kapek. Se stejn problematickm vsledkem se doporuuje nkdy proti takzvanm jaternm skvrnm tento prostedek: 15 g nakrjenho oddenku se tden extrahuje v 60% lihu a nebo v siln itn koalce. Vtakem se potom jatern skvrny natraj.
Padoucnice
Jatern skvrny
NALEZIT:
Roste na tch mstech a v tch krajinch jako andlka lkask, musme tedy hledat dhel na mstech dobe zavlaovanch, s hojnm polednm sluncem.
UITEN STI:
Jako droga se uv oddenek (Radix angelicae silvestris) a semeno (Semen angelicae silvestris}.
INN LTKY:
Dhel lesn obsahuje podobn jako andlka lkask vonnou silici, hoiny, pryskyici, kyselinu angelikovou a angelicin.
DHEL LESN!
67
UPOTEBEN:
V prmyslu a domcnosti se dhelu lesnho neuv, slou jen jako rostlina ozdobn, kter pitom poskytuje vtenou pastvu pro vely.
PESTOVAN A SBR:
Pstovn dhelu lesnho se nevyplc, ponvad pi stejn nmaze lze zskat vt vtek a uitek z pstovn andliky lkask. Pokud by nkdo chtl dhel lesn pstovat a zuitkovat, musel by se dit shodnmi nvody, kter jsme stanovili v pojednn o andlice lkask.
Dhelu lesnho lze pout jako vtenho prostedku pi chorobch cest dchacch, ponvad uvoluje hlen a zeuje ho. Takov hlen se potom snze vykale. Prostedek k odkalvn si pipravme takto: koene dhelovho nebo semen prkovanch 20 g kvtu lipovho l hrst vody 500 g Prek z dhelu (koene nebo semen) vlome do vlan vody, kdy pijde do varu, pidme lipov kvt, odstavme, nechme trochu zchladnout, scedme a pes den po malch lcch vypijeme. Krom tohoto upoteben slou dhel lesn tak jako osvden prostedek proti zavivenosti. Zaviven msto, a u jsou to vlasy, vousy, podpa nebo ohanb, oholme a posypeme prkem z roztluenho suenho koene nebo semen dhelu lesnho. Musme ovem pipomenout, e oba tyto prostedky meme se stejnm inkem pipravit i z andliky lkask.
Zahlenn prduek
Zavivenost
68
DlVIZNA VELKOKVT
69
DIVIZNA VEKOKVET DIVIZNA MALOKVT

VERBASCUM DENSILORUM BERTOL. VERBASCUM THAPSUM L.
POPIS:
dou velmi chudou. Proto ji nalzme na nejpustch rumitch, a strnch, kde je jinak velmi skromn vegetace, v kamenitch roklch a podobn. Vyaduje vak hojnost slunce a pdu pomrn su.
Divizna pat do eledi krtinkovitch - Scrophulariaceae. Je to rostlina dvoulet. V zemi m vetenovit koen, z nho vyrst v prvnm roce rice pzemnch list. Listy jsou po obou stranch hust plstnat, okraj maj jemn vroubkovan. V druhm roce uprosted listov rice vyrst pm, nerozvtven lodyha, dosahujc znan vky, a 2 m. Listy, kter z lodyhy vyrstaj, jsou podlouhle vejit a sbhaj krtce po lodyze. Kvete v ervenci a srpnu. Kvty jsou krsn zlatolut, nkdy i bl, uvnit ponkud tmav ne zevn. Jejich kalich je ptidln, neopadav, koruna nlevko vit, pticp. Maj pt tyinek, z nich dv jsou del a lys, ti krat a huat, s blmi chloupky. Nadkvt semenk m dv pouzdra a vybh v nitkovitou, ohnutou nlku se ztlutlou bliznou. Uzrv v tobolku, kter obsahuje mnoho dlkatch semen. Rod divizen obsahuje celou adu druh, kter se jen mlo od sebe li. Nejbnj z nich jsou: D i v i z n a velkokvt. (Verbascum densiflorum BERTOL.) Vyznauje se tm, e m listy podlouhle elipit, jejich pls m lutav ndech. Listy sbhaj po lodyze kad a k nejblimu spodnmu. Kvtn koruna nen nlevkovit prohloubena, nbr rozloena do plochy. Lys tyinky jsou znan dlouh. D i v i z n a m a l o k v t . (Verbascum thapsus L.) Vyznauje se tm, e doln listy, vyrstajc z lodyhy, maj epel opakvejitou, zuujc se poznenhlu v apk. Horn listy jsou pisedav, podlouhle kopinat. D i v i z n a ern (Verbascum nigrm L.) a jin druhy ji nemaj takovou dleitost.
Jako droga se pouv hlavn kvt (Flos verbasci). Krom kvtu se uv v domcm lkastv i list (Folim verbasci).
UITEN STI:
NALEZIT:
Divizna je rostlina velmi skromn, pdu si nevybr. Spokoj se i s p-
70
DOBROMYSL OBECN se vhod do 1/4 l vody, nech pejt varem a ihned sced. Vypije se po lcch pes den. Jin domc ppravek s tm inkem se piprav tak, e smsme kvtu divizny 10 g listu a kvtu podble l petku kvtu slzu 10 g nat pesliky 5g Poloviku tto smsi dme do 1/4 l vody, povarme, scedme a uvme 5x denn l lci. Odvar ze suenho kvtu divizny a slzu, pipraven ve popsanm zpsobem, do nho se pid neplna kvov lika soli, slou jako kloktadlo pi angn a zntu hltanu. Listy se v lidovm lkastv pouvaj proti prjm. Prostedek se piprav tak, e hrst suench nebo erstvch list se sva v 1/5 l vody a hork odvar se vypije. I zevn lze diviznu pout. Listy spaen velou vodou se nerozdrcen pikldaj na neity, je se potom rychleji vyvinou a snze proval. K tmu elu lze pout i vy, vytlaen z erstvch list.
71
INN LTKY:
V kvtech je obsaeno hodn cukru, slizu, lut barvivo a mlo tkavho oleje. Tyt sousti, ovem v jinm pomru a bez lutho barviva, najdeme tak v listech divizny.
Pro odkalvn
UPOTEBEN:
1. V zahradch se pstuje asto pro okrasu, hlavn na venkov. 2. Kuci dmek mchaj kvty divizny do tabku, aby mu dodali pjemn vn. 3. Z chloupk na lodyze a listech se v jin Evrop vyrbj knoty ke svcen. 4. Semena divizny, hozen do vody, omamuj ryby, take se daj chytit do rukou. Tento zpsob rybolovu, oblben v jinch krajinch, je ovem u ns zakzn.
Pi pstovn vybrme pozemek s lehkou, psitohlinitou pdou s dostatkem vpnku a vlhy. Dleit je, aby pozemek byl slunen a chrnn ped vtrem. Hnoj se 30 kg N ha'1, 30 kg P ha'1 a 50 kg K ha'1. Vysazuj se bu sazenice rostlin vyrostlch ze semen vysetch na zhon (100 m^ pro l ha) v z a jnu nebo na jae v beznu a dubnu. Mon je i pm vsev v beznu a dubnu. Seje se na povrch a semeno se jen mlce zakryje. Po vzejit se jednot na spon 50-70 x 50 cm. Prvn rok vytvo rostlina jen rici pzemnch list a prezimuje. Druh rok vyene lodyhu a kvete. Kvty se sbraj od ervna do srpna pi suchm poas, nejlpe v poledne. Sbraj se jen kvtn koruny bez kalich. Sbr se mus provdt pozorn, ponvad koruny lehko opadvaj. Jet tent den se mus zat se suenm v tenkch vrstvch asi pi teplot 35C v surn nebo na slunci. Usuen droga se uchov nejlpe v ndobch, na jejich dno se nasype trochu vpna, kter m za kol odnmat vodu. Jinak suen kvty hndnou a ztrcej na inku. Suenm kvty ztrcej devt desetin sv vhy. UIT V LIDOVM LKASTV:
PSTOVN A SBR:
Angna, znt hltanu Prjem
Neity
V domcm lkastv se divizny uv u od pradvna. Jako vtiny rostlin, obsahujcch hodn slizu, lze j pout s spchem pi nemocech stroj dchacho, ponvad usnaduje vymovn hlenu v prdukch. Domc prostedek se piprav takto: kvtu divizny 5g kvtu slzu 5g
Katar prduek, zahlenn
lidov nzvy: dobrek, zimn majornka ORIGANUM VULGARE L.
DOBROMYSL OBECN
POPIS:
Dobromysl obecn pat do eledi hluchavke vitch - Lamiaceae. Je to vytrval domc rostlina. V zemi m siln rozvtven oddenek s etnmi tenkmi, dlouhmi konky. Z oddenku vyrst nkolik, a deset lodyh. Ty jsou tyhrann a dorstaj vky a pl metru. Jsou porostl belavmi, zahnutmi chloupky. Na lodyze jsou umstny vstcn
72
DOBROMYSL OBECN
73
U ns se dobromysl obecn vyskytuje velmi asto. Nalzme ji na slunnch, suchch mstech. Obvyklm jejm stanovitm jsou slunn paseky, svtl lesy, skly a houtiny, hlavn pi okrajch. Jako droga se pouv cel suen na (Herba origan).
NALEZIT:
Dobromysl obsahuje silici s velmi pjemnou vn. Dle obsahuje vt mnostv hoiny.
UPOTEBEN!:
1. Velai rdi pstuj dobromysl blzko svch velnu jako rostlinu medonosnou, na kter se vely rdy a vydatn pasou. 2. Nkde se uv dobromysle jako koen, kter m nahradit majornku. Odtud nzev zimn marjnka". 3. V domcnosti sej krom toho uv jako nhraky aje. 4. V prmyslu dobromysl slouila jako nhraka chmele.
PSTOVN A SBR:
listy, spodn tm okrouhl, horn zapiatl. Okraj maj tm hladk. Listy podobn jako i lodyha bvaj naervenal. V ervenci a srpnu se rozvjej kvty. Jsou svtle rov nebo bl a maj pjemnou vni. Tvo chocholk, skldajc se ze zakulacench, hustch klas. Kad kvt m ptizub kalich, jeho jcen je uvnit ochlupen. Koruna je dvoupysk, s hornm pyskem plochm, vykrojenm, a s dolnm pyskem trojcpm. Tyinky m dobromysl tyi, dv del a dv krat. Semenk nese nepravideln rozeklanou nlku. Uzrv ve tyi tvrdky.
Dobromysl vyaduje psitohlinitou a hlinitopsitou, vpenitou pdu v teplejch oblastech. Polohu vyaduje slunnou a chrnnou. Dobrch vsledk se doshne lehkm pohnojenm vpennm hnojivem. Zkladn hnojen N:P:K v pomru l: l ,2: l ,5 pi dvce 30 kg N.ha"1. Seje se zjara, v beznu a dubnu do dek, vzdlench asi 30-45 cm. Dokud rostlina nepovyroste, je nutn plet. Pli hustch trs lze vyut tak, e se jejich sti rozesad. Do plnho kvtu se rostlina dostane v ervenci a srpnu. Tehdy se tak sklz tak, e se blzko zem pone, nebo se osthaj kvty. Sklzen na nebo kvty se rozprostou do tenkch vrstev a su ve stnu. Suen droga se potom pebere a hrub stonky se z n odstran. UIT V LIDOVM LKASTV:
V domcm lkastv se pouv dobromysle velmi asto pi nejrozmanitjch chorobch a obtch. Je oblbenm lkem pi chorobch aludench a jaternch v tto pprav: Na hrst suench kvetoucch vrk se nalije tvrt lit-
Choroby aluden a jatern
74
DIL OBECN
75
ru vac vody, nech se asi 5 minut stt a potom sced. Bhem dne se po lcch vyuv. Oblbenm je tak prostedek proti hlstm, pipraven podle tohoto nvodu: suen nat dobromysle 5g routy 2g pokrjen fk l se polije 1/4 l slabho stolnho vna, nech pejt varem a po pti minutch peced. Oslad se dvma lcemi medu a vypije polovika veer ped spanm, polovika rno na lano. I pi bolestech v krku nachz dobromysl pouit: odvar, pipraven z l hrsti suen nat dobromysle obecn a l pokrjenho fku ve 1/41 vody slou jako dobr kloktadlo. Z dobromysle obecn lze pipravit tak pjemn a osvujc koupele, pid-li se do vany trochu jej suen nat spolen s jinmi aromatickmi rostlinami. Dobromysl obecn je tak starm lidovm prostedkem proti bolestem zub. Pipravuje se z n silice, kter se nazv chmelov nebo thyminov. Kpneme-li j trochu na kousek vaty a vlome do vy kotlanho zubu, bolest se znan zmrn.
Hlsty
Bolesti v krku
Osvujc koupele
Bolesti zub
lidov nzvy: vanar, dr BERBERIS VULGARIS L

Dil obecn pat mezi dilovit - Berberidaceae. Je to ke, kter dorst vky asi 2 a 3 metry. Jeho listy jsou sestaveny ve svazecch, podepench trny. Jsou tvaru elipsovitho, okraj pilovitch. Od listovch svazek, z jejich pad, vyrstaj lut, nepjemn pch-
DIL OBECN
POPIS:
nouc kvty. Tvo pevisl hrozny, rozvjejc se v kvtnu. Kalich se skld ze esti lutozelench kalinch lstk, koruna m est lupnk, je jsou miskovit prohloubeny. V dutin kadho lupnku je skryta tyinka s tenkou nitkou, je se pod dotykem skln dovnit. Semenk je nadkvt, dozrv v podlouhl bobule erven barvy a velmi kysel chuti. Kad bobule obsahuje ti semena.
NALEZIT:
U ns se dil obecn vyskytuje hojn. Do Evropy se dostal ze severn Afriky a rychle se tu rozil. Roste divoce v krovinch, na okra-
76
DUB LETN
77
jch les a na mezch. asto se pstuje v zahradch a parcch jako ozdobn ke.
UITEN STI:
Jako droga se v domcm a lidovm lkastv uv koen dilu (Radix berberis), kra (Cortex berberis) a bobule (Fructus berberis).
INN LTKY:
Krom bnch sloek nachzme v ke a koeni hoiny a tisloviny, v bobulch potom cukr, barvivo a aromatick ltky.
UPOTEBEN:
Jak jsme se ji zmnili, slou dil obecn jako okrasn ke v zahradch a parcch. K tomu elu se zasazuje hlavn odrda s listy krsn tmavoervenmi.
PSTOVN! A SBR:
Lze ho vypstovat jednak ze semen, jednak z odno. Krom toho lze s spchem vt kee i dlit. Pi pstovn mu nen teba vnovat vt pi ne jinm obvyklm kem. astjm pistihovnm lze z nho vypstovat velice hust ke. Pi tto pleitosti je nutno se zmnit o tom, e dil je mezihostitelem rzi travn (Puccinia graminis). Ta vytv na listech hnedoerven skvrny. Vtrusy tto houby, zaneseny do obil, tvo na stblech a listech obilnch takzvanou obiln rez. Proto by se dil neml nikdy pstovat blzko pol. Tam, kde se usad sm, je dobr ho radikln vymtit. Koeny a kra se maj sbrat na jae. Bobule, zvan dilky, se sbraj na podzim, v jnu a listopadu. Ped pouitm je nutn je nechat zmrznout, a teprve po rozmrznut s nimi dle manipulovat. Koen a kra se upoteb bud erstv nebo pozvolna usuen.
Z kry lze pipravit proiujc lk, kter dobe inkuje pi nechutenstv: 20 g pokrjen kry i s lkem se 6 dn nech na slunnm mst stt v 1/8 lihu. Tato tinktura se bere 3x denn 10 kapek ped jdlem. Ani listy nejsou bez inku a lze jich pout jako svravho lku pi zntech dutiny stn: Odvar z hrsti erstvch list ve 1/41 vody slou jako kloktadlo. Z bobul lze pipravit vu, je se hod jako osvujc npoj pro nemocn: Bobule se rozva, va z nich vytlaen se nech 3 dny na chladnm mst a potom se sva s polovinm pomrem cukru. Do hrdla lhve nad vu, kterou chceme uschovat, se nalije vrstva tabulovho oleje, kter se ovem ped upotebenm odsaje vatou. Pi menstruanch bolestech se lidov uv tinktury z bobul, kter se pipravuje nsledovn: Asi 20 bobul se polije 1/8 l lihu nebo siln itn koalky a nech se tden stt v teple. Z tinktury se uv 2x denn 10 kapek.
Nechutenstv
Znty stn
Npoj pro nemocn
Bolesti menstruan
lidov nzvy: kemelk QUERCUS ROBUR L.

Dub letn pat do eledi bukovitch - Fabaceae. Je to jeden z nejmohutnjch strom, kter se u ns vyskytuj, nebo dorst vky a 50 m. M siln kmen a nen vzcnost, e jeho obvod m a 5 metr. Z kmene vyrstaj ve vce kolem osmi metr vtve, rozkldajc se v mohutnou, irokou korunu. Kra kmene a silnjch vtv je edohnd a kra je kryta hladkm, lesklm korkem, zbarvenm pope-
DUB LETN
POPIS:
V domcm lkastv slou hoce chutnajc koen jako projmadlo: 10 g erstvho nebo 5 g suenho koene se pokrj na drobn kousky, vlo do vlan vody, nech 5 minut povait a po scezen nadvakrt s hodinovou pestvkou vypije.
Zcpa
DUB LETN
79
lv ed. Nazvme ji krou zrcadlovou. List na zimu opadv, ra opt v dubnu a potkem kvtna. Spolen s listm se objevuj drobounk, jednodom kvty. Dubov listy maj velmi krtk apk, leckdy jsou a pisedav, spodn dva laloky jsou tl, oukat. Jednodom kvty jsou dvojho druhu. Prankov kvty tvo dk, pevisl jehndy. Maj zelen okvt, sloen ze esti a osmi dlk! a osm a deset tyinek. Kdy splnily svj kol, t.j. kdy se pyl z prank vypril, jehndy opadvaj. Pestkov kvty jsou umstny po tyech na dlouh stopce, maj tdln a osmidln obal a jednopouzdr semenk se temi bliznami. Blizny jsou erven. Pi zrn se z kvtnho obalu pestkovch kvt vytvo polokulovit ka, v n spodn plkou vz plod. Je to oek, znm veobecn pod jmnem alud. Krom dubu letnho se u ns vyskytuje i dub zimn (Quercus petraea (MATTUSCH.) LIEBLIN), nazvan drnk. Od dubu letnho se li na prvn pohled u tm, e je ni, ale rozloitj. Jeho listy maj dlouh apk, na lci jsou hladk, na rubu pyrite. Smrem k apku se klnovit zuuj, nebo tam jsou mlce vykrojen. Dub zimn kvete asi o trnct dn pozdji ne dub letn. Pestkov kvty nemaj dlouhou stopku, nbr jsou pisedav. alud je krat a tlust.
NALEZIT:
Dub letn i zimn jsou stromy u ns veobecn znm a tvo asto rozshl lesy.
UITEN STI:
Jako droga se pouv v lkastv kra (Cortex quercus}, listy (Folim quercus) a aludy (Glarides quercus).
INN LTKY:
Nejinnj ltkou dubu letnho i zimnho je tslovina. Nen j ve vech stech stejn. Nejvce tsloviny obsahuje zrcadlov kra, a 15%. Star kra j m asi o tetinu mn. M inek stahujc. Krom toho obsahuje jet kyselinu tselnou. V aludech potom je obsaeno hodn krobu.
80
DURMAN OBECN Hodn se v domcm lkastv uv odvaru z dubovho list proti moovm kamenm: Hrst dubovho list se d do 1/3 l vody, nech pejt varem a vychladl se pes den vypije. Odvar z dubov kry, pipraven podle ve uvedenho, se pouv jako kloktadlo pi zntu mandl. K vplachm pi blm vtoku enskm se uv nsledovnho ppravku. Ze smsi dubov kry 20 g hemnkovho kvtu 20 g alvjovho listu 20 g se vezmou dv lce, vhod se l 1/21 vac vody, nech 3 minuty povait a 1/2 hodiny odstt. Po zchladnut na pimenou teplotu se udl vplach.
81
Moov kameny
UPOTEBEN:
1. Dubov kra se uv v lkastv a ve zvrolkastv pi prjmech vepovho dobytka a ovc. 2. aludy se uvaj hlavn ve vchodn Evrop k vkrmu bagoun. 3. Deva se pouv ke stavbm veho druhu, ponvad je materilem velmi trvanlivm i odolnm. Tak se z nho zhotovuje lep nbytek. 4. Star kra slou k vrob tsloviny pro koeluhy. 5. Jako paliva se dubu uv mlo, protoe patn ho. Nanejv se takto zuitkuj dubov odpady.
Znt mandl
Blotok
PSTOVN! A SBR:
Dubu se dobe da v hlinitopsit pd. Zsady pstovn pat spe do odborn nauky lesnick. Nm sta pouze poznamenat, e aludy, zasazen na jae, rychle kl. Prvnch 100 let roste dub do vky, potom mohutn do ky. V dubovch lesch zavd se takzvan stopadestilet hospodstv, pi tomto st se dub kc. Nen dnou vzcnost, e se dub dov st mnoha set let, ba i tisce rok. Sbr kry je siln omezen ochranou les. Mlad kra se sloupe v beznu a dubnu se stromk, poraench pi probrn kultury, a su se na slunci. Pitom nabv lut a hnd barvy a krout se sama do ruliek. aludy se sbraj v srpnu a z, piem se ze sbru vyleuj erviv plody.
Drog, kter dub poskytuje, se pouv vude tam, kde chceme vyut jeho ink svravch a stahujcch. Vnitn se pouv proti prjm: 30 g dubov kry se pova asi 10 minut ve 1/4 l vody a tento odvar se po scezen na 2x s hodinovou pestvkou vypije. Proti prjm lze pout i domcho prostedku, pipravenho ze alud: 5 dobe omytch alud se rozemele, uleh s jednm celm vejcem, trochu oslad a najednou sn. Odvar z kry dubov se pouv proti potivosti nohou: 50 g dubov kry se pova 15 minut v l l vody, ihned se peced, zed studenou vodou na snesitelnou teplotu a v tto lzni se denn veer koupou nohy.
Prjem
lidov nzvy: panensk okurka DATURA STRAMONIUM L.

Durman obecn pat do eledi lilkovitch - Solanaceae. V zemi m jednolet, vetenovit koen, z nho vyrst lodyha, dosahujc vky pes pl metru. Lodyha m vlcovit prez, je lys a vidlinat rozvtven. Listy maj dlouh apk, tvar vejit, zapiatl, okraje jsou iroce zubat. Kvete v ervenci a srpnu. V lab list a lodynch vtv se objevuj jednotliv, velk kvty na krtkch stopkch. Maj trubkovit kalich s pti hranami. Na konci vybh kalich do pti zub. Koruna m blou barvu, je nlevkovit a vybh do pti cp. V trubce je umstno pt tyinek, na spodn sti trubky le nadkvt semenk s dlouhou nlkou, kyjovit ztlutlou. Plod dozrv v tobolku, velikou asi jako oech, pokrytou na povrchu etnmi ostny. Uvnit je tobolka rozdlena na tyi pouzdra. Po uzrn puk tymi
DURMAN OBECN
POPIS:
Potivost nohou
82
DURMAN OBECN
83
NALEZIT:
Durman si v pd nevybr. Najdeme ho i na mstech nejpustch, na okrajch cest, rumitch, ovem tak na kompostu a v polch.
UITEN STI:
Jako droga se pouv list (Folim stramonii) a semeno (Semen stramonii).
INN LTKY:
Vechny sti durmanu jsou jedovat, obsahuj jedovat alkaloidy daturin, hyoscyamin, skopalin a atropin, obsaen i v rulku a blnu. Vechny sti rostliny ovem neobsahuj stejn mnostv alkaloid. Nejvce je jich v semenech, kter jich obsahuj asi 1%. V listech je jich asi tyikrt mn. Otrava durmanem, prvn pomoc a len Pznaky otravy jsou podobn jako pi otrav blnem. Ten, kdo pozel nkterou st durmanu, zane ctit sucho v stech, dostavuje se buen srdce, zrychluje se dech, zornice se roz, leckdy postien vid vechno dvojit. Bol ho hlava, dostv zvra a chce se mu zvracet. Zvracen je vak velmi obtn. Pokrauje-li otrava dle, dostavuj se halucinace, delirium, prjem, konen nastv smrt. K otrvenmu je teba co nejrychleji zavolat lkae. Ne lka pijde, podv se nemocnmu siln ern kva, aj nebo ocet. Vlastn len potom obstar lka. Jako pi sbru vech jedovatch rostlin, nem se ani pi sbru durmanu pouvat dt. Po kad prci s durmanem je nutn si dkladn umt ruce teplou vodou a mdlem. Pi prci se nem jst.
PSTOVN A SBR:
chlopnmi a uvoluje ern, ledvinovit semena, kter maj facetovn povrch.
Durman vyaduje slunn a tepl polohy, pdy kypr a bohat na iviny, zvlt je nron na vpno a dusk. Vysv se v druh polovin kvtna do dlk jako fazole. Dlky by mly bt ve sponu asi 60 x 60 cm. Klivost se urychl menm semene. Vzel rostliny se protrhvaj, vytrhanch lze pout k vyplnn mezer. V ervenci se protrhv podruh a ponech se vdy jen nejzdatnj rostlina. Listy lze sklzet tikrt - v ervenci, srpnu a z. Prvn sklize se dje pi vce
84
FENYKL OBECN
85
rostliny asi 40 cm, druh pi vce asi l m, tet ped vytrenm cel rostliny. Listy se su ve stnu, v tenkch vrstvch. Tobolky se sbraj dve, ne puknou, a nechaj se dozrt na slunci. Pi umlm suen nesm teplota pekroit 50C. UIT V LIDOVM LKASTV:
V lkastv se pouv durmanu pi nervovch chorobch v podob odvaru, a hlavn pi zdue, kdy se vdechuje kou ze zaplen smsi, v n je durman. Tvo tak psadu v takzvanch protiastmatickch cigaretch. Zevn se pouv erstvch list nebo odvaru ze suench list pi tien revmatickch bolest.
Nervov poruchy Zducha Revmatismus
lidov nzvy: italsk kopr FOENICULUM VULGARE MlLL. POPIS:

Fenykl pat do eledi miikovitch - Apiaceae. V zemi m siln, vetenovit koen, blav zbarven. Z nho vyrst obl lodyha, dosahujc znan ve, a 1/2 metru. Na povrchu je velmi jemn rhovna a mode ojnna. Je lys. Na dlouhch apcch jsou umstny listy s mzditmi pochvami, rozenmi na ob strany. Listov epel je tyikrt zpeen dlena a m rkovit krojky. V ervenci a srpnu se objevuj lut kvty, sestaven do sloitch okolk, z nich kad m 15-20 paprsk s okolky. Kad okolek m a 20 kvtk. Okolky i okolky jsou bez obal a obalk. Kvt m velmi mal kalich, kter se jev pozorovateli spe jen jako ztlustel obruba na horn sti podkvtho semenku. Korunu tvo 5 korunnch pltk, okrouhlch a na konci zahnutch dovnit. Stejn je dovnit zahnuto i 5 tyinek, delch ne koruna. Semenk dozrv v edolutou dvojnaku, kter m na obou svch polovinch po pti ebrech. Svou vn pipomn cel rostlina anz. Chu m koenn nasldlou. Ji z tohoto popisu je zejm, e se fenykl siln podob kopru. Li
FENYKL OBECN
tr-
se od nho hlavn svmi plody, kter jsou ze stran zmknut a kdlat vrouben.
NALEZIT:
Pvodn domov fenyklu byl stredomorsk Orient. Z Egypta se rozil do jin Evropy, kde roste plan. U ns se pstuje v zahradch, pomrn vzcn zplauje a roste divoce.
86
FENYKL OBECN fenyklu 5g badynu 5g listu pomeranovnku 10 g listu meduky lkask 20 g listu mty peprn 20 g se smch. Z tto smsi se hod l polvkov lce do 1/2 l vac vody a nech svait asi na 2/3 objemu. Rno a veer se pije lek studenho odvaru. Pi kolice stevn se s oblibou uv tto smsi: listu mty peprn 10 g fenyklu 10 g anzu 10 g kmnu 10 g Z tto smsi se vezme l polvkov lce, vhod do 1/4 l vac vody a hned odstav. Vypije se na 2x po 1/2 hodin. Pro povzbuzen chuti k jdlu se uv asto tento lidov prostedek: fenyklu 15 g anzu 30 g citrnov kry 15 g lihu 1/41 vody 3/41 se nech stt tden, potom se sced, podle chuti oslad a uv se 3x denn lce ped jdlem. Pi chrapotu a kali je oblben tento prostedek: fenyklu 10 g lkoice 15 g se 10 minut povn ve 1/4 l vody, sced se, pidaj se 4 g chloridu amonnho a uv 5x denn lce. Pi zntu prsnch lz u kojcch matek se lidov doporuuje pikldat obklady z odvaru 10 g fenyklu ve tvrt litru vody.
87
UITEN STI:
Jako droga se uv plod (Fructusfoenicul). INN LTKY: Fenyklov plody obsahuj asi 5% silice. Ta se z plod zskv prmyslov destilac s vodn parou a pichz do obchod pod nzvem fenyklov silice (Oleumfoeniculi). Krom toho je v plodech obsaen cukr a mastn olej.
UPOTEBEN:
1. Ve zvrolkastv se pidv dobytku do rdla, aby byla zvena produkce mlka. 2. V prmyslu slou pi vrob likr, k parfmovn mdla a v cukrstv. 3. V domcnostech se ho pouv jako koen. 4. Zbytk po destilaci silice ze semen (pokrutin) se uv jako krmiva pro vysok obsah hodnotnch ltek.
Kolika
Fenykl vyaduje hlubokou, vpenitou a vhevnou pdu. Hnoj se prmyslovmi hnojivy v pomru N:P:K 1:1,5:2 pi dvce N 60 kg N.ha"1. V druhm roce se pihnojuje duskem v dvce 60 kg.ha'1. Semena se vysvaj koncem dubna pmo na stanovit do hloubky 10 - 20 mm a do dk vzdlench 45 cm. Asi za 14 dn semeno vzejde. V ervnu se po deti rostliny vyjednot. Porost je nutn peliv okopvat a plt. Na podzim se cel kultura okope a tam, kde se ekaj siln mrazy, se na posek a dky j pikryj. Obvykl mrazy kultue nekod. Sklz se v jnu, kdy se na plodech zanou objevovat ediv prouky. Z hektaru se sklz 0,9 - 2,4 t.ha'1 such drogy. UITI V LIDOVM LKASTV:
PSTOVN! A SBR:
Nechutenstv
Chrapot, kael
Liv inky feny klu byly znmy u ve starovku. V lidovm lkastv se ho hojn pouv hlavn pi poruchch zavacho stroj. Oblben je pi nadmn nsledujc recept: feny klovho semene 10 g anzovho semene 10 g prkovho cukru 10 g uv se 3x denn na hrot noe. Jin oblben prostedek se stejnmi inky:
Nadmn
Znt prsu
HAD KOEN VT
89
lidov nzvy: hadovec, uovnk, rdesno had koen

BlSTORTA MAJOR S. K GRAY
(RDESNO) HAD KOEN VTI
jejich je ptidln, tyinek maj osm. Nadkvt semenk vybh ve ti nitkovit nlky. Uzrv v trojhrannou naku, je je skryta v uschlm okvt. Had koen vt je u ns dost rozen. Najdeme ho na vlhkch loukch, na bezch potok a ek, ve svtlch hjch, hlavn vak ve ve poloench krajinch. Jako droga se uv oddenek (Rhizoma nebo Radix bistortae). Oddenek obsahuje mnoho tsloviny (15 - 20%), kyselinu gallovou, avelan vpenat a erven barvivo. Svou vn pipomn eichu, chu m siln stahujc, trpkou.
POPIS:
NALEZIT:
Had koen vt pat do eledi rdesnovitch - Ply gonaceae. Je to bylina vytrval. M v zemi oddenek vlnit prohnut nebo hkovit zahnut. Na povrchu je oddenek hnd, uvnit bl. Z nho pmo vyrst nkolik list s dlouhmi, kdlatmi apky. Listy maj vejit kopinat tvar a jsou celokrajn, s okrajem vlnit zprohbanm. Krom list vyrst z oddenku tak lodyha, dosahujc vky a jeden metr. Na n jsou pisedav listy podobnho tvaru i okraj jako listy pzemn. Svm dolnm koncem vak lodyhu objmaj a sbhaj po n v podob dlouh pochvy. Had koen vt kvete v ervnu a ervenci. Bled rov kvty jsou uspodny do dlouhho hroznu, jen m podobu konenho klasu. Koruna
UITEN LTKY: INN LTKY:
UPOTEBEN:
1. Z mladho list se pipravuje chutn salt. 2. Oddenek je hodn uvn ze zvrolkastv.
Had koen vt se nepstuje, pomrn mal spoteba se sta pokrt sbrem rostliny divoce rostouc. Bylo by ho mono pstovat ze semene. Oddenky se sbraj bu brzy zjara, v beznu a dubnu, nebo na podzim v z a jnu. Cenn jsou jen oddenky ze starch, vceletch rostlin. Po vykopn se zbav postrannch koen a omyj. Rozeou se potom v krat, nkolikacentimetrov kousky a opatrn, peliv usu. Suenm se zmen jen nepatrn, siln vak ztvrdnou.
PSTOVN! A SBR:
Ani v lidovm lkastv se nyn hadho koene mnoho neuv. Slou jako prostedek proti prjm. Pipravuje se k tomu elu odvar z 25 g suenho oddenku na 1/21 vody, v n se va 10 minut. Pes den se tato dvka vyuv.
Prjem
Wl
90
HEMNEK PRAV
91
Odvaru ponkud silnjho lze ut i pi plavici a krvavch prjmech. Pi zntu sliznice v dutin stn, spojenm s krvcenm, se tento odvar velmi asto doporuuje k vyplachovn st.
plavice Znty stn
lidov nzvy: rmen voav CHAMOMILLA RECUTITA (L) RAUSCHERT

Hemnek prav pat do eledi hvzdnicovitch - Asteraceae. Je to bylina jednolet a dvoulet. V zemi m tenk koen, z nho vyrst asi tvrt metru vysok lodyha. Je lys, bohat se vtv a m dce umstn listy. Listy jsou pisedav, dvakrt peenodlen, s rkovitmi ukrojky. Od ervna do srpna se objevuj na dlouhch stopkch kvtn bory, kter se na noc zavraj. Zkrov bor je sloen z tupch, blanit vroubench listen. bor m kuelovit dut lko, lut ter a bl paprsek, kter nejprve odstv od tere skoro vodorovn, pozdji se ohb dol. Kvt blho paprsku m korunu jazykovitou, na konci trojzubc. Kvt lutho tere m korunu trubkovitou, na konci ptizubou. Tyinky, kterch je pt, jsou svmi pranky srostl v trubku, kterou vynv nlka s dvma bliznami. Plodem jsou naky, je maj na dut stran pt eber, na stran vypoukl pak dv laznat jamky. Blzkm pbuznm pravho hemnku je hemnek vonn (Chamomilla suaveolens (PuRSH) RYDB.) Vyznauje se tm, e je mohutnj a rozloitj ne hemnek prav. M bory se lutozelenmi teri a nem bl paprsky. Stejn jako hemnek prav pjemn aromaticky von a m obdobn liv vlastnosti. Hemnku pravmu je podobn t hemnkovec pmosk (Matricaria maritima L.), lidov nazvan rmen ps. M borovit lko vy-
HEMNEK PRAV
POPIS:
II
92
l
HEMNEK PRAV
UIT V LIDOVM LKASTV I
93
plnn den a jeho naky maj na dut stran jen ti ebra, na stran vypoukl pak nemaj jamky. Npadnej i se od hemnku pravho neli. Hemnek prav se u ns vyskytuje na mezch, polch, rumitch a u cest. Pozoruje se vak, e ho posledn dobou ubv. Hemnek vonn u ns zdomcnl teprve koncem minulho stolet, kdy k nm byl zavleen z Asie. Posledn dobou ho velmi pibv a nen daleko doba, kdy vytla hemnek prav. Jako droga se pouv kvt (Flos chamomillae) a v men me i na (Herba matricariae nebo Herba chamomillae vulgaris).
NALEZIT:
UITEN STI:
INN LTKY:
Hemnek prav obsahuje vonnou silici temn modr barvy, kter obsahuje apigenin a azulen, tslovinu, hoinu a minerln ltky. Hemnek vonn obsahuje tyt ltky. Oba druhy aromaticky von a maj ponkud hokou chu.
Nejlpe se hemnku da po okopaninch. Seje se na podzim v jnu a listopadu nebo na jae v dob zahjen polnch prac. Hemnek lze pstovat tm na vech pdch, nejlpe se mu vak da na hlinitopsitch pdch s prmrnou vlhkost. Hnoj se duskem ve dvou dvkch dohromady 20 - 40 kg N.ha"1, fosforem se hnoj 15 - 20 kg.ha'1 a draslkem 70 - 100 kg.ha"1. Dobrch vsledk lze doshnout pihnojenm 10 kg sranu manganatho na hektar i boraxem v dvce 50 kg na hektar. Vysv se do dobe zpracovan pdy do dk 45 - 60 cm. Semeno mus zstat na povrchu pdy, nebo kl pouze na svtle. Seje se 1,5 kg osiva na ha. Porost se ihned po vzejit plekuje. Porost hemnku velmi trp ppadnm zaplevelenm. Sklz se v dob, kdy jazykovit kvty vytvej vodorovnou obrubu a polovina trubkovitch kvt na lku je rozkvetl. Vtina porost se dnes sklz mechanizovan. Vnosy se pohybuj od 2,5 do 8,5 t.ha"1 erstv drogy. Po sklizni se hemnek mus rozkldat do tenkch vrstev s pstupem vzduchu, nebo droga je znan nchyln na zapaovn. Su se rychle, protoe pomalm suenm hemnek ztrc barvu. Teplota pi suen nesm peshnout 35C.
PSTOVN A SBR:
Hemnek pat k nejoblbenjm domcm prostedkm livm, uvanch od pradvna. Slou pi len stevn koliky u dt v tto smsi: hemnku 20 g meduky lkask 20 g listu mty peprn 20 g koene lkoicovho 20 g Z tto smsi se spa l lce ve 1/4 litru vody a uv se 6 liek denn. Jin sms tho inku se piprav: hemnku 15 g fenyklu 15 g kmnu 15 g mty peprn 15 g aj se piprav tm zpsobem. V nkterch krajch je zvykem pt pi vynechn menstruace aj, pipraven z tto smsi: hemnku 20 g koene hoce 20 g nat zemdmu 20 g ovku 20 g meduky 20 g majornky 15 g Z tto smsi se daj 3 polvkov lce na l l vody, nech se l minutu vait a 10 minut vylouhovat. Pije se 4 a 5 lk denn. Hemnek prav bv tak soust koupel, kter se berou pi revmatismu a ischias: hemnku 50 g pesliky 100 g sennch lusk 50 g koene lopuchu 50 g jalovinky 50 g borovho jehli 700 g
Dtsk stevn kolika
Vynechn menstruace
Revmatismus, ischias
94
HLUCHAVKA BL
95
se hodinu va v 5 l vody a pid do koupele. Koupe se nejprve 1/4 hodiny, potom 1/2 hodiny. Pi horenatm kataru hornch cest dchacch, pi chipce se uv hemnkov aj, aby se nemocn potil. Bere se 10 g hemnku na 1/4 l vody, spa a nemocn aj vypije v posteli. Pi nadmn se uv tak tinktury, pipraven podle nvodu: 30 g hemnku se polije 1/8 lihu nebo siln itn koalky, nech tden stt a uv potom 3x denn 10 kapek. Nlevu hemnkovho z 10 g na 1/4 l vody se uv k vyplachovn st po vytren zubu a pi lehkch zntech v dutin stn. Silice hemnkov se uv pi svalovm revmatismu: silice hemnkov 20 g oleje olivovho 30 g se sms a vete do ke nad bolestivm svalstvem. Tepl hemnkov obklady se osvduj pi otocch, kter pomhaj vstebvat, a pi neitech, jejich uzrn" urychluj.
Chipka
Nadmn
j charakteristick vonc prchav olej. Kvete ble od kvtna do jna. Svazeky kvt se rozvjej v lab list a skldaj se z ptizubho kalicha, z nho vynv dvojpysk koruna. Velk horn pysk je vyklenut, doln pysk je ploch. Po stran vchodu do korunn trubky jsou dva velk zuby a ti zuby men. V trubce je ada chloupk. Tyinky jsou tyi, dv del a dv krat. nlka je dvojklann. Tyinky i nlka jsou skryty ve vyklenutm hornm pysku. Semenk uzrv ve tyi kulat tvrdky. Dokud hluchavka nekvete, mohla by se zamnit s kopivou. Ale chloupky na kopiv jsou ahav.
Znty stn
Svalov revmatismus
NALEZIT:
U ns je hluchavka bylinou zcela bnou. Nalzme ji na rumitch, ve vlhch lesch a houtinch, v koviscch a na starch zdech a plotech.
Jako droga se pouv kvt (Flos lamii alb) a list (Folim lamii albi).
Otoky, neity
UITENSTI:
LAM UM ALBUM L. POPIS:
HLUCHAVKA BL
Hluchavka bl pat do eledi hluchavkovitch - Lamiaceae. Je to vytrval bylina. V zemi m oddenek, z nho vyrst tyhrann lodyha, dosahujc vky asi tvrt metru. Lodyha se nevtv. Z n vyrstaj vstcn listy. Doln listy maj apk dlouh, horn krtk. Listy jsou tvaru vejitho, na konci jsou zapiatl. Okraje maj hrub pilovit. Na celm povrchu jsou pokryty palikovitmi chloupky, je vymu-
Hlavn soust kvtuje sliz a cukr. Krom nich je tam jet trochu tsloviny. Kvty proto von slab medov a chutnaj hoce. Listy obsahuj tyt sousti, krom toho je v nich jet silice.
Kvty se sbraj od kvtna do srpna. Sbr se jen bl koruna bez kalicha. Sbr se rozproste do tenkch vrstev a su se rychle asi pi teplot 40C. Uloit se mus v dobe uzaven ndob, na jejm dn je trochu vpna, aby vlhkost ze vzduchu nepebarvila drogu dohneda.
INN LTKY:
PSTOVN A SBR:
96
HOICE BL a epel listov je pilovit. Semena jsou kulat, tmavohnd barvy a maj na povrchu vrsitou slupku.
97
Kvt hluchavky bl se uv v lidovm lkastv pi kataru prduek, aby bylo usnadnno vykalvn. 10 g kvtu hluchavky bl se spa 1/4 l hork vody, po 10 minutch se sced a pes den po lcch podv. Listy jsou oblbeny jako lidov prostedek pi plavici a kolikch: Hrst suench nebo erstvch list se po 10 minut va ve 1/4 l vody, peced a pes den vypije.
Katar prduek
plavice
Pravlast hoice bl i ern je jin Francie a zpadn Asie. U ve starovku se rozila do Nmecka, Francie, Ruska a jinch zem, kde se pstuje. Roste i divoce a meme ji i u ns vzcn nalzt na mezch, podl cest a na horech.
NALEZIT:
HOICE BL ERNOHOCICE SET BRASSICA NIGRA (L.) KOCH.

POPIS:
Hoice bl pat do eledi brukvovitch - Brassicaceae. Je to jednolet rostlina, kter m v zemi vlknit koen. Z nho vyrst vtevnat lodyha, dosahujc vky tm jednoho metru. Dole je lodyha mode ojnna a pokryta dkmi chloupky. Listy z lodyhy vyrstajc jsou dvojho druhu. Doln listy jsou lyrovit peenodlen a maj okraje zubat. Horn listy jsou rkovit s okraji hladkmi. Kvete zlatolut v ervnu a ervenci. Kvty jsou sestaveny do hrozn. Kvt m kalich, sloen ze ty rkovitch lstk, vodorovn odstvajcch. Koruna m tyi zlatolut pltky, sestaven do ke. Ze esti tyinek jsou tyi del a dv krat. Semenk dozrv v tobolku, protaenou do podoby zobku a porostlou chloupky. Chlopnmi je rozdlena tobolka do nkolika pihrdek, z nich v kad je pt podlnch eber. Blzkm pbuznm hoice bl je erhoice set (hoice ern) (Brassica nigra (L.) KOCH). Vzhledem je j velmi podobn. Hlavn rozdl nachzme na listech, u nich ti koncov krojky jsou spojeny
SlNAPIS ALBA L.
UITEN STI:
Jako droga se uv semeno hoice bl (Semen sinapis albae nebo Semen erucae) i semeno hoice ern (Semen sinapis nigrae).
Semena bl hoice obsahuj vce ne tetinu sv vhy mastnho oleje, kter se lisuje a prmyslov zpracovv. Krom toho obsahuj glykosid sinigrin, kter za ptomnosti vody a psobenm fermentu myrosinu tvo dce tekut, tiplav tkav olej, zvan Oleum sinapis aethereum. Celkem lze ci, e ve svch incch je hoice ern mnohem mohutnj, a proto se v lkastv pouv daleko vce ne hoice bl. Tak proto v odstavci o lkaskm uit budeme mt na mysli hoici ernou.
INN LTKY:
UPOTEBEN:
1. V prmyslu se uv mastnho oleje, vytlaenho ze semen bl hoice, k vrob mdla.
98
HOEC LUT V nkterch ppadech je vhodnj ut hoice jinak pizpsoben. Pi velkch zntech pohrudnice dl dobr sluby: Hoin lk. Vyrob se tak, e l g oleje hoinho se sms s 50 g zednho lihu a malm mnostvm tohoto ppravku se bolestiv msto zlehka pote. Lze opakovat po 6 hodinch. Nkdy se z hoinho lihu pikldaj i obklady, ty vak nesm leet na ki dle ne 5-10 minut. Hoin g l y c e r i n , kterho lze pout msto hoinho lku, se piprav smsenm 2 g hoinho oleje s 10 g glycerinu. Hoin koupel, uvan pi bolestech nohou, se piprav tak, e se 100 g hoin mouky, dobe zavzan v pltnm sku, va 15 minut v i l vody, kter se potom vylije do koupele. Hoin mast je oblbenm prostedkem k odstrann konch lutch skvrn. Piprav se takto: hoin mouky 15 g citrnov vy 15 g mandlovho oleje 5g se dobe sms. Vnitn se uv jen slab psobcch semen hoice bl pi trvicch obtch. Uv se jednou denn pl kvov liky rozetench semen bl hoice.
99
Znt pohrudnice
2. V potravinstv slou oba druhy hoice k vrob znm pochutiny. 3. Rostlina sama potom slou - je-li posekna ped kvtem - za velmi vivn krmivo nebo za inn zelen hnojivo.
Hoice ern je rostlina skromn, kter se spokoj i s pdou pomrn chudou. Rda m lehkou pdu hlinitopsitou s obsahem vpna. Svd j spe podneb tepl a such ne vlhk. Dobe sn i jarn mrazky. Seje se brzy na jae v prvnm tdnu jarnch prac do dk 15-30 cm, do hloubky asi 20 mm, 5-6 kg semene na l ha. Hnoj se 40 - 60 kg N.ha -1, 40 kg P.ha-1 a 40 - 80 kg K.ha-1. Po dobu vegetace je nutn udrovat porost ist. Vegetan doba hoice ern je 90 - 120 dn. Sklz se pmo sklzec mltikou nebo dvoufzov. eule snadno pukaj a semena jsou nchyln k vypadvn. UIT V LIDOVM LKASTV!
PSTOVN A SBR:
V lkastv se hoice uv od pradvna, hlavn zevn. Hoin olej toti psob na ki paliv, po mal chvli na tom mst nastv pekrven konch vlsenic, a jet pozdji dokonce puche. Tm se odvd bolest z hloubky na povrch a nepmo se psob i na vnitn orgny. Zevn se pouv hoice nkolikerm zpsobem: Hoin tsto, zvan lidov hoin placka, slou k odvdn bolesti, hlavn pi vleklm svalovm revmatismu. Piprav se doma takto: erstv roztluen semena (hoin mouka) se vodou rozdlaj na dk tsto. K vod lze pidat tak trochu octa. Chceme-li zskat tsto ponkud slab, pidme k hoin mouce asi tetinu itn mouky. Tuto kasiku nateme na pltno a pilome na bolestiv msto. Mezi ki a tsto dme gzu, aby se tsto na ki neprilepilo. Hoin placka se m nechat na ki jen tak dlouho, a ke zrudne. Trv to obyejn asi tak tvrt hodiny. Del aplikace m za nsledek vznik bolestivch a dlouho se hojcch puch. Po sejmut placky se ke dobe omyje vlanou vodou.
Svalov revmatismus
Bolesti nohou Skvrny kon lut
Trvic obte
lidov nzvy: gencin GENTIANA LUTEA L. POPIS:

Hoec lut pat do eledi hocovitch - Gentianaceae. Je to vytrval rostlina, kter m v zemi dlouh oddenek. Je vetenovit, podln r-
HOEC LUT
100
HOEC LUT
101
hovan a dosahuje a tlouky pedlokt. Na povrchu je ed, na ezu lut, houbovit. Siln von a chutn hoce. Z oddenku vyrst plmetrov lodyha, hladk s dkmi listy. Listy jsou dvojho druhu. Spodn jsou vejit a podlouhle elipit a nasedaj na lodyhu pochvovitm apkem, do nho se plynule zuuj. Horn listy jsou vj cite kopinat a nasedaj pmo na lodyhu. Okraje list jsou hladk, listy maj na epeli nkolik podlnch eber. Kvete zlatolut v ervnu. Kvty jsou umstny po tech a pti v lab listovm, jen kvty na konci lodyhy tvo strboul. Kad kvt se skld z kalichu, jeho lstky jsou ohrnuty zpt. Koruna tvo pticpou trubku a je kyjovit. V chobotech mezi cpy jsou zoubkovit pvsky. Kvt m pt tyinek a jeho semenk vybh v nlku, dlc se na dv blizny. Plodem je tobolka, obsahujc etn kdlat semena. Krom hoce lutho se u ns vyskytuje jet cel ada jinch druh. Jsou to zejmna hoec umavsk (Gentiana pannonica SCOP.), hoepnk jarn (Calathiana vrna (L.) HOLUB), trlink brvit (Gentianopsis ciliata (L.) M.), horeek nahokl (Gentianella amarella (L.)
BORNER) a nkolik dalch druh. Nejvznamnj z nich je hoec umavsk, kter m kvty purpurov, tmavji tekovan, na spodn stran lutozelen.
NALEZIT:
Hoec lut pochz z Alp. Roste na horskch loukch s vpenitou pdou. Miluje vy polohy, najdeme ho dokonce i ve vce pes 2000 m. U ns je hoce lutho velice mlo, a jedn se pouze o zavleen rostliny.
Jako droga se uv oddenek (Rhizoma nebo Radix gentianae). Hlavn chemick sloueniny hoce jsou gentiopikrin, gentiin, gentianin a gentisin. Gentisin je lut barvivo, gentianin je alkaloid, gentiopikrin je glykosidn hoina a zpsobuje hokou chu koene.
1. Hoce se hojn uv v lkastv, krom toho i ve zvrolkastv, nap. u kon pi nechuti k rdlu, u krav ke zven pohlavn innosti. 2. Dve se ho uvalo i v prmyslu barvskm.
UPOTEBEN!:
Pstovn je velmi zdlouhav. Hoec miluje pdu nepli suchou a vpenitou. Semena se sej na podzim do beden, vysokch asi 15 cm, a zatla se prknkem. Pes zimu se zlehka pikryj chvojm a pi suchm poas zalvaj. Nechaj se stt venku na slunci a mrazu, ponvad potebuj promrznout. V ervnu druhho roku konen rostlinky vzejdou, a tu se penesou na slunce. Pezimuj stejn jako prv rok. Tet rok se zjara pesad do zhon s mezerami pl metru a tvrt rok konen do mezer ti tvrt metrovch. Mezi nimi je mono pstovat jin krtkodob rostliny, aby se vyuilo msta. Kvetou teprve est a sedm rok. Sklize koen se kon ped rozkvtem, kdy koeny obsahuj nejvce innch ltek. Koeny se vykopou, oist a rychle se su na prudkm slunci nebo pi umlm teple. Uschov se pokrjen v plechovch krabicch.
PSTOVN A SBR:
102
CHMEL OBECN
103
Hoec lut (ppadn i hoec umavsk) je velmi oblbenm a uvanm lkem tm po celm svt. Uv se ho hlavn pi nechutenstv nkolika zpsoby: 7 g dobe roztluenho hocovho koene se sva 5 minut ve 1/41 vody, nech se 10 minut stt a po scezen vypije rno a veer. Proti nechutenstv vten pomh tento star lidov ppravek: koene hocovho jemn krjenho 10 g kry pomeranov 4g zednho lihu 100 g se nech stt 24 hodin a obas zamch. Po ustn se opatrn slije a uv 3x denn kvov lika. Pi blednice je oblbena tato sms: koene hocovho l g listu kopivy 10 g marinky vonn 10 g kvtu lipovho 10 g l polvkov lce se spa ve 1/41 vody a vypije. Uv se 3x denn. Pi vynechn menstruace po nastuzen se pije tento aj: koene hocovho 20 g zemdmu 20 g ovku 20 g meduky lkask 20 g majornky 15 g Vezme se l lce na 1/4 l vody, spa a uv 5x denn lek cel tden.
Nechutenstv
Blednika
HUMULUS LUPULUS L
Vynechn menstruace
CHMEL OBECN
Chmel obecn pat do eledi konopovitch - Cannabiaceae. Je to rostlina vytrval. V zemi m oddenek, z nho vyrst tenk, drsn lodyha, dosahujc dlky a 7 metr. Lodyha se ot kolem strom nebo ty, a to vdy vpravo. Nese ptilalon vstcn listy, iroce kopinat, u apku srdit vykrojen. Listy maj povrch drsn, na okrajch jsou hrub pilovit. Kvete v ervenci a srpnu. Kvty jsou dvojdom. Prankov kvty jsou v lab list sestaveny v laty. Kad drobn kvtek m ptilist zelen okvt a pt tyinek. Na jinch rostlinch jsou kvty pestkov, je tvo podlouhl itiky. Za kadou upinou itiky je upinovit okvt a dva semenky s dvma dlouhmi bliznami. Semenky dozrvaj v mal naky.
POPIS:
104
CHMEL OBECN Na 25 g chmelovch itic nalijeme 1/2 l vac vody, nechme 5 minut stt a potom scedme. Vypije se na 3x bhem dne. Pi jaternch chorobch je v nkterch krajch oblben aj z tto smsi: chmele 10 g jablenku 10 g koene spore 10 g orlku 15 g zemlui 20 g ovku 20 g Z tto smsi se vezme l ajov lika na 1/21 vody a vypije se pl rno a pl veer. Chmelov extrakt je oblben pi nespavosti. Sta bylini ho pipravovali takto: 20 g chmele nechali 3 dny stt v teple a svtle se 100 g lihu. Z tto tinktury ped spanm uili 20 kapek na cukr. Tak zevn lze pout chmele, a to k pprav posilujcch koupel a na pohmodniny: chmelovch itic 15 g hemnkovho kvtu 10 g nat levandule 20 g rozmarnov nat 20 g nat matedouky 20 g Tuto sms vame bu v pln dvce ve 2 l vody 5 minut a vlijeme do koupele k poslen, nebo vezmeme jen tvrtinu na 1/2 l vody a pikldme po vychladnut na zhmodn msto ve form obkladu.
105
upinky a naky jsou pokryty hojnmi lutmi lzkami, kter produkuj hokou pryskyinou ltku pjemn vn.
NALEZIT:
Chmel roste divoce ve vlhkch houtinch a koviscch. Nachzme ho i na bezch ek. Hojn se ovem u ns chmel pstuje jako prmyslov rostlina. Jako droga se pouvaj chmelov itice (Strobulus lupul). Ostatn sti rostliny nemaj pro lkask ely vt vznam.
Jatern choroby
UITEN STI:
INN LTKY:
Pryskyin ltka, tvoc se ve lazkch na upinch pestkovch kvt a na nakch, obsahuje hoiny (humulon a lupulon) a extrakt lupulin, kter je sms pryskyic a silic.
Nespavost
UPOTEBEN:
1. Hlavnho upoteben dochz chmel v pivovarnictv. 2. Mladch jarnch vhonk, takzvanch chmelovch pazouk, se uv v kuchyni jako chmelovho chestu.
Posilujc koupele
Pstovn chmele tvo celou speciln zemdlskou nauku, nartneme tedy pouze nkter zajmavosti. Pstuj se jen rostliny s kvty pestkovmi, ponvad kvty prankov jsou pro pivovarnictv i pro lkastv bezcenn. K pstovn chmele se vol hlubok, hlinit psit pda, vzdun, vslunn, ale chrnn ped studenmi vtry. Chmel se pstuje ze sazeniek, ezanch z podzemnch mladch vhonk tylet kultury. esn chmele se dje v srpnu a jnu podle druhu kultury. Oesan itice se su ve specilnch chmelovch surnch a bal do padestikilovch ok. Suenm ztrcej 3/4 sv vhy. Zelen sti rostliny slou za pci dobytku. UIT V LIDOVM LKASTV:
PSTOVN A SBR:
Zhmodniy
V domcm lkastv je chmel oblbenm prostedkem proti zavacm obtm, kdy se ho uv ve form nlevu:
Obte zavac
106
CHVOJKA KLTERSK
107
lidov nzvy: retta, mozucha, bink, chvojka rajsk, chvojka rnsk, chvojka kltern JUNIPERUS SABINA L.
Chvojka kltersk pat do eledi cypiovitch - Cupressaceae. Z dost rozloitch koen vyrst na povrch krtk kmnek, z nho vybhaj etn vtve. Ty jsou prutovit a dosahuj dlky jednoho metru. Mlad vhonky tchto vtv maj zelen lstky, podobajc se upinm, kter se kryj tak jako taky na stee. Star vhonky maj u jehli, rkovit kopinat, znan pichlav. Vdy ti jehliky jsou sestaveny do peslenu. Uprosted kadho listu je okrouhl lzka. Chvojka kltersk kvete v dubnu a kvtnu. M kvty dvoudom. Prankov kvty tvo drobn nahndl jehndy. Pestkov kvty le obyejn v pru za tymi silnmi upinami. Po oplozen tyto upiny ponou dunatt, srostou spolu, a tak vznikne bobuli podobn plod. Je kulovit, nerovnho povrchu, ern zbarven a na povrchu domodra ojnn. Uvnit jsou obyejn tyi semena.
(JALOVEC KLTERSK)
CHVOJKA KLTERSK
POPIS:
NALEZIT:
Domovem je chvojka lkask na vych pohoch v Evrop a Asii. V echch nen nikde pvodn. Hojn se pstuje v sadech a zahradch. Nkdy se vysazuje i v lesch. Mlokdy vak u ns kvete. Otrava chvojkou, prvn pomoc a len Dve se otravy chvojkou vyskytovaly obyejn pi pokusech o peruen thotenstv. Po poit otravn dvky, jej velikost nen u vech lid stejn, se dostavuj pznaky bu od stroj zavacho, nebo pevldaj pznaky od nervov soustavy. Postien zvrac, piem jsou blinky zhusta zbarveny krv. Dostv prjem, kter je t krvav. Nervovm pznakem bv bolest hlavy, zen zornic, zpomalen tepu a dechu, zvrat, nkdy a halucinace, konen bezvdom a smrt. Tm pravidelnejou tce pokozeny ledviny, v moi se objevuje krev, ppadn nastv neschopnost moen. Ke kad otrav je nutn co nejrychleji zavolat lkae. Dve ne pijde, lze se pokusit o vyprzdnn aludku zvracenm. Pslun vnitn uvn potom obstar lka.
UITEN STI:
Jako droga se pouvaj nejmlad konce vtvek, na nich jsou kvty (Summitates sabinae nebo Herba sabina).
Nejdleitj soust chvojky je silice, kter obsahuje asi 4-5%. Krom toho nalezneme v droze hlavn kyselinu tselnou a pryskyici. Cel rostlina m nepjemn a odporn zpach a hokou chu. Je prudce jedovat.
INN LTKY:
108
JABLENK OBECN svazcch v lab listovch apk. Kalich vybh v 10 ostnitch zub, kter se hvzdicovit rozbhaj a na konci jsou zahnuty jako hky. Koruna m dva narovl pysky. Horn pysk je na konci rozekln ve dv sti, doln pysk m ti laloky. Tyinky jsou tyi, dv del a dv krat. Podkvt semenk vybh ve dvojitou bliznu a uzrv ve tyi prothl tvrdky.
109
UPOTEBEN:
1. Chvojky se uv v lkastv, a to oleje z n zskanho. 2. Jinak slou jako ozdobn ke v zahradch a sadech.
PSTOVN A SBR:
V zahradn pd se chvojce da dobe, vyaduje vak dostatek slunenho svitu. Mno se jednak semeny, jednak odnoemi a zky. Roste rychle, take u tvrt rok se me pikroit ke sklizni. Mlad vhonky se sbraj v dubnu a kvtnu, kdy jsou na nich kvty. Rozprostou se na tenk vrstvy a su za mrnho tepla. UIT V LIDOVM LKASTV:
Od pradvna se chvojky uvalo jako lku pi nemocech enskch. Jet nedvno se j uvalo k peruen thotenstv. Ale ten, kdo m na mysli obraz tk otravy po chvojce, jak jsme ho prv zbn vylili, nepouije chvojky jako domcho prostedku a penech lkai, aby ji pedepsal sm v ppadech, kter uzn za vhodn.
ensk nemoci
Jablenk obecn je u ns bylina zcela bn. Ponvad si nevybr v pd, nalezneme ho podl cest, na rumitch, u plot, na kamenitch strnch, u zd, obrcench na slunnou stranu, a jinde.
NALEZIT:
lidov nzvy: samaritnka, buina bl, klas vonn, edivka zelen MARRUBIVM VULGARE L.
Jablenk pat do eledi hluchavkovitch - Lamiaceae. Je to rostlina vytrval. V zemi m oddenek, z nho vyrst asi plmetrov lodyha. Ta je ve sv spodn sti vtevnat, na prezu nepravideln tyhrann, na povrchu plstnat. Na lodyze ve vtvkch jsou vstcn postaveny listy s apky dole delmi, nahoe kratmi. Listy maj tvar okrouhle vejit, okraje jsou nepravideln vroubkovan. Na povrchu jsou jakoby svratl a slab plstnat. Rozeteny von jako jablko, odtud jmno rostliny. Jablenk kvete od ervna do srpna. Kvty le ve
JABLENK OBECN
UITEN STI:
Jako droga se uv cel suen na (Herba marrubii).
INN LTKY:
POPIS:
Na m slab balsamickou vni a balsamickou hokou chu. Je to zpsobeno tm, e obsahuje tkav olej a siln hokou glykosidn ltku, zvanou marribicin, dle obsahuje pryskyici, sliz a 7% tsloviny.
Jablenk vyaduje pdy leh, nezaplevelen v teplch oblastech. Polohu potebuje slunenou. Pstuje se po obilninch. Hnoj se 30 kg N.ha"1, 50 kg P.ha"1 a 60 kg K-ha'1. Duskem se pihnojuje v dvce 30 kg ha-1 po kad sklizni a v nslednm roce 20 kg.ha'1. Ve tetm roce se pihnojuje dvoutetinovou dvkou NPK. Semena se vysvaj na stanovit koncem jna nebo zatkem listopadu, ppadn brzy na jae do dk vzdlench od sebe 45 cm. Na se sklz v zatku kvtu. V prvnm roce je jed-
PSTOVN A SBR:
110
JAHODNK OBECN zemlui 20 g ovku 20 g piprav se aj z l polvkov lce tto smsi na 1/21 vody a na tikrt vypije: rno, v poledne a veer. Pi loutence se pedepisuje s oblibou tento aj: jablenku obecnho 25 g epku lkaskho 25 g koene reveovho zprkovanho!5 g mty peprn 25 g l lce na 1/21 vody, uv se jako aj pedel. Jako vnitnho lku pi hemeroidech se uv asto aje z tto smsi: rebrku 30 g jablenku 30 g kopivy 15 g koene pampeliky 10 g l lce se pova 2 min. v 1/2 l vody, nech 10 minut odstt a vypije pes den po pl lku.
111
na sklize, v nslednch letech pak po dvou. Na se su pirozen ve stnu pi maximln teplot 35C. Dobe proschl droga se uschov v pytlch.
U od pradvna se uvalo jablenku jako lidovho Tuberkulza prostedku proti tuberkulze plic. Nyn ovem toto plic pouit nem vznam. Pslun prostedek se pipravil takto: vy z erstvho jablenku 100 g medu velho prodnho 50 g 1 oleje myrtovho 10 kapek brala se 3x denn lce. Dosud je jablenk oblbenm prostedkem pi kataKatar ru prduek, hlavn vleklm. Uv se tu 3x denn lprduek ce vy, vytlaen z erstv byliny nebo aje z 20 g suen drogy na 1/4 l vody. Pi chudokrevnosti se uv aje, pipravenho Chudokrevnost z tto smsi: jablenku obecnho 20 g lipovho kvtu 20 g zemlui obecn 20 g bobul jalovce 20 g omanovho koene 20 g Z tto smsi se vezmou 3 polvkov lce na 3/4 l vody, pivede se do varu, odstav apo l O minutch sced. Rno, v poledne a veer se vypije po tetin odvaru. Pi jaternch chorobch se pije aj, pipraven z tto Jatern smsi: choroby jablenku 10 g koene spore 10 g kvtu orlku 15 g chmele 10 g
1
loutenka
Hemeroidy
JAHODNK OBECN
FRAGARIA VESCA L.
!
Silice z rostliny myrta obecn (Myrtus communis L.) - Oleum myrtae
Jahodnk obecn adme do eledi rovitch - Rosaceae. Je to rostlina vytrval, kter m v zemi vetenovit, hnd oddenek, porostl etnmi, tenkmi konky. Nad zem vyrstaj z oddenku tenk, bezlist lahouny, plazc se po zemi. Od msta k mstu zapoutj tyto lahouny do zem koeny, a tak pispvaj k mnoen jahodnku. Krom lahoun vyrstaj z oddenku listy s dlouhmi apky. Listy jsou trojetn a maj lstky s pilovitm okrajem. apk i epele lstkov na rubu jsou velmi jemouce ochlupen. Konen vyrstaj z oddenku i obl, chlupat stvoly, nesouc bu jednoduch nebo trojetn listeny, vdy vak se dvma palisty. Na stvolech se rozvjej od dubna do e-
POPIS:
112
jAHODNlK OBECN
113
UITEN STI:
Jako droga se pouv pedevm list (Folim fragariae), dle kvt (Flos fragariae), koen (Radix fragariae} a konen nkdy i plod (Fructus fragariae).
INN LTKY:
Hlavn soust list je tslovina a ltky slizovit, dle listy obsahuj mal mnostv silice, kyselinu jablenou a salicylovou. Tslovina zpsobuje trpkou, nahoklou a stahujc chu.
1. Plody jahodnku, lesn jahody i zahradn, jsou znmm ovocem, je je u ns hojn pouvno. J se bu samotn nebo s cukrem, smetanou i vnem. Po jahodch nkte zvlt citliv lid dostvaj nepjemn svdc kopivku. 2. Mladch jahodovch lstk, rychle usuench, se uv jako nhraky nskho aje.
UPOTEBEN:
Listy se sbraj v kvtnu a ervnu, a to jen u jahodnku, rostoucho divoce. Su se ve stnu, pi teplot nepesahujc 40C. UIT V LIDOVM LKASTV:
PSTOVN A SBR:
vence bl kvty. Kvtn kalich m pt blch lstk, z nich vdy jeden je vt a druh men. Koruna m pt blch pltk korunnch. Vyklenut kvtn lko nese etn semenky. Po oplozen lko zdunat a vytvo se plod, jen uzraje ve znmou, ervenou jahodu. Vlastnm plodem jsou ovem etn naky, vzc v duin. Lstky kalin na spodine plodu se ohbaj pln zpt, nebo alespo iroce odstvaj.
Nlev z list jahodnku je velmi oblbenm prostedkem proti dn. Piprav se ze petky suenho list, kter polejeme 1/4 l vac vody, nechme 15 minut odstt, pak zcedme a osladme podle chuti. Pi moovch kamncch doporuuje se uvat rno a veer 2 lce itn koalky, v n je vymakno nkolik jahod. Oddenek jahodnku slou jako prostedek proti vodnatelnosti a pi loutence. Piprav se takto: 10 g nadrobno rozkrjenho oddenku suenho se 5 minut va ve 1/4 l vody, nech 15 minut stt a potom pes den vypije. Tak proti krkavkm se uv aje ze smsi, v n je jednou z innch st jahodnk:
Dna
Moov kamnky Vodnatelnost, loutenka
krkavky
114
JALOVEC OBECN
115
30 g listu jahodnku 30 g mty peprn nat krtinku 15 g 10 g nat pelynku konitrudu 5g Vezme se l lce na 1/2 l vody, povar l minutu, nech 10 minut odstt a vypije pl veer a pl rno nalano. Zevn se pouv plod jahodnku k itn pleti a k odstrann uhru: ve 1/41 vody se rozmak 50 g jahod, po tvrt hodin se peced a vymak. vou se veer ped spanm omyje obliej.
Uhry
Jalovec obecn je u ns veobecn znm tm ve vech krajinch, meme ho nalzt hlavn v horch a podh. Roste na kamenitch strnch, suchch pasekch a vesovitch. Jako droga se uvaj jalovinky, tj. zral bobule (Fructus juniperi nebo Baccae juniperi). Dle se jako drogy uv i jalovcovho deva (Lignum juniperi). l Zral bobule obsahuj hojn silice a cukru. Silice pichz do obchodu pod jmnem olej jalovcov (Oleum juniperi}. Dodv bobulm koenn vn a hoce nasldl, pryskyin chuti. Devo jalovcov, hlavn devo z koene, obsahuje t silici, ovem v daleko menm mnostv. Tento olej pichz do obchodu pod jmnem jalovcov olej devn (Oleum juniperi e ligno).
i Jalovec obecn je v esk republice rostlinou chrnnou zkonem, a tud sbr deva z rostlin divoce rostoucch je nemon.
NALEZIT:
UITEN STI:
JALOVEC OBECN
lidov nzvy: borovika JUNIPERUS COMMUNIS L. POPIS:
Jalovec obecn pat do eledi cypiovitch - Cupressaceae. Je to ke, velmi vzcn tak stromek, kter dorst vky asi l 1/2 m. Hned od zem se rozkldaj etn vtve. M stle zelen jehli tvaru iroce bodlinatho, kter je sestaveno do trojetnch peslen. Kad jehlice m na lci uprosted podlnou namodralou rhu a na rubu j odpovdajc ebro. Je to rostlina dvoudom, kvete v dubnu a kvtnu. Prankov kvty tvo podlouhl jehndy, sestvajc z etnch peslen, z nich kad obsahuje 3-4 kvty. Pestkov kvty tvo kulatou itiku, krytou temi upinami. Po oplozen tyto upiny zdunat, srostou a vytvo tak bobuli. Tato bobule je v prvm roce zelen, druh rok potom zern a je na povrchu ojnna. Uvnit m ti semena a chodbiky, naplnn prchavm olejem. Bobule se nazvaj tak jalovinky.
INN LTKY:
116
JALOVEC OBECN andlikovho koene 20 g jitrocele 30 g l ajov lce tto smsi se spa kotlkem vody, pova l minutu, nech 10 minut odstt a tepl aj se pije rno a veer. Pi jaternch chorobch se uv aje, pipravenho z tto smsi: bobul jalovcovch 20 g nat pesliky 20 g nat pelyku 20 g Vezme se kvov lika na lek aje a pije 2x denn. Dobr odtuovac th, kterho se uvalo s spchem ji dve, ne nastala pehnan mda thlosti, se piprav takto: bobul jalovcovch 15 g nat pesliky 20 g listu kopivy 15 g l polvkov lce se vhod do 1/21 vac body, nech pejt varem, 10 minut stt a pes den na tikrt vypije. Jalovec pat k nejuvanjm prostedkm moopudnm. Uv se ho v nkoliker form: 3x denn l lce jalovcovch povidel, pipravench stejnm zpsobem jako povidla vestkov. Jin zpsob je prost odvar z roztluench jalovinek, jich se vezme 30 g na 1/2 l vody, pova 2 minuty a na tikrt pes den vypije. Lze tak uvat jalovcovho oleje, jeho se berou 4x 3 kapky na cukr. Sloitj aj, uvan v lkastv hlavn pi srdench chorobch, kdy je teba zvit odmovn moe, je tento: tluench j alovinek 20 g koene lopuchovho 20 g koene petrele 20 g semene petrele 20 g
117
UPOTEBEN!:
1. Bobul se uv krom v lkastv hlavn pi vrob likr a koalek. Znm borovika nen nic jinho ne destilt z jalovce. 2. Deva se uv k nakuovn, v truhlstv a soustrunictv. 3. Oleje jalovcovho se uv ve zvrolkastv.
PSTOVN A SBR:
Pro pstovn je nutn vybrat such msto na vslun. Semeno se vyseje na jae do dobe zpracovan pdy a po vzejit se probere tak, aby mezi jednotlivmi keky byly mezery aspo pl metru. Bobule se sbraj na podzim. Sbraj se ovem u bobule pln zral, tedy ern, mode ojnn, kter sed na vtvch u druh rok. Zelen bobule leton jsou bez inku. Sbr se dobe pebere a opatrn su ve stnu v tenkch vrstvch. Uschov se na suchm mst v pltnch pytlch a obas provtr. Devo jalovcov se sbr nejlpe v noru, kdy z nho lze snadno sloupnout kru. Kra se sloupne a roztd podle tlouky. Svazeky deva se potom ulo pod stechu a nechaj pes lto proschnout. Na dev se m vdy nechat tenk vtvka, kter je potom bezpenm dkazem, e se opravdu jedn o prav jalovcov devo. UIT V LIDOVM LKASTV:
Jatern choroby
Jalovec obecn je jeden z nejrozenjch domcch prostedk a dosti oblbenm lkem oficilnm. Jeho pouit v lidovm lkastv je velmi mnohostrann. Uv se ho hojn pi chorobch aludench, zejmna pi nedostatenm vymovn vy aluden, tmto zpsobem: jalovcovho deva 4g pelyku 4g skoice 12 g pukvorce 20 g cukru 100 g Ve se dobe roztlue na prek, kterho se uv 3x denn na hrot noe. Pi enskch chorobch, hlavn pi blotoku, se s oblibou uv aje, pipravenho z tto smsi: jalovcovch bobul 15 g
Choroby aloden
Odmovn moe
Srden choroby
Blotok
118
JATERNK TROJLALOCN
119
l ajovou lci vait 10 minut ve 1/41 vody, uvat 3x denn lci po jdle. Pi revmatismu kon dobr sluby mazn, pipraven takto: oleje jalovcovho 5 g glycerinu 50 g Vtr se opatrn 5 minut denn do ke nad bolestivm mstem. Pitom lze uvat vnitn jalovcov tinktury, zskan tm, e nechme 10 g bobul tluench stt 3 dny ve 10 g lihu. Tinktury se bere 3x denn 10 kapek. Starm osvdenm prostedkem, kterho se od pradvna uv pro itn krve, je takzvan devn sms: deva jalovcovho 100 g 2 deva kvajakovho 100 g 3 koene sasafrasovho 100 g koene lopuchovho 50 g 4 koene sarsaparilovho 50 g koene lkoice 25 g 5 deva santalovho 25 g Ve se rozdrt na prek a uva aj z l lce smsi na 1/41 vody. Vypije se na dvakrt.
Revmatismus
lidov nzvy: podlska, podlstka HEPATICA TRILOBA GILIB. POPIS:
JATERNK TROJLALOCN
itn krve
Jaternk trojlalon pati do eledi pryskynkovitch - Ranunculaceae. Je to rostlina vytrval. V zemi m vodorovn uloen, vetenovit, drevnat oddenek s etnmi, dlouhmi, tenkmi konky. Z tohoto oddenku ji brzy na jae, hned v beznu, vyrst nkolik chlupatch stvolu, dlouhch asi 15 cm. Kad z nich na konci nese kvt. Ten se skld z 6-12 lupnk, kter jsou zbarveny mode nebo rov, jen vjimen ble. etn semenky vybhaj v zobcovitou bliznu, kolem n je v kruhu spousta tyinek. Pod kadm kvtkem jsou 3 mal zelen listeny. Listy vyrstaj na jaternku pozdji ne kvty. Maj dlouh, obl apky, tvar maj trojlalon, vzhledu jsou koovitho a na rubu jsou chlupat. Semenk uzrv v tobolku s krtkm zobkem.
Jaternk trojlalon je u ns rostlinou zcela bnou. Nalzme ji hojn na stinnch, vlhkch mstech, v listnatch lesch a krovinch. Nkdy se pstuje i v zahradch jako ozdobn kvtina.
NALEZIT:
Devo guajaku livho (Guajacum officinale L.) - Lignum guajaci. Koen rostliny kaa belav (Sarsaparilla albidum (Nurr.) NEES.) - Radix sassafrassi. Koen pestupu pravho (Smilax syphilitica MAT.) - Radix sarsaparillae. Devo stromu santal bl (Santalum album L.) - Lignum santali.
UITEN STI:
Jako droga se uv list (Folim hepaticae), nkdy tak kvt (Flos hepaticae).
120
JEHLICE TRNIT tvo hust, asi plmetrov trsy. Postrann vtvky jsou pemnny v trny, kter jsou velmi ostr. Vechny sti tto rostliny jsou laznat pyrite. Doln listy jsou trojlalon s lstky podlouhle kopinatmi, pilovitmi. Horn listy jsou podlouhle vj it, jednoduch. Na spodu jsou celokrajn, na konci maj okraje pilovit zubat. Kvete pes cel lto, od ervna do z. Kvty le v lab list bu po jednom nebo po dvou. Maj ptiklann kalich a soumrnou, motlovitou korunu, blou nebo rov zbarvenou. Koruna se skld z velk, ohrnut pavzky, pod n jsou dv vejit, ostruhovit kdla a pod nimi konen krtk lunek. Ve lunku se skrv 10 tyinek, kter jsou svmi nitkami srostl. Dle je v lunku nadkvt semenk, jen uzrv ve vj it, na povrchu laznat chlupat lusk. Na konci m hkovit hrot. Lusk v sob skrv 6 hndch, ledvinovitch semen. Cel rostlina i plody siln, odporn pchnou. Jehlici trnitou nalezneme po cel Evrop. I u ns se vyskytuje velice hojn. Roste na pastvinch, cestch, okrajch pol, na suchch lukch a strnch, na polch a stepch.
121
INN LTKY:
Hlavn soust jaternku trojlalonho je tslovina. Proto cel rostlina chutn trpce a stahuje. Nezapch. Dle obsahuje olej anemol, amulsin a glykosid hepaterilobin.
UPOTEBEN:
Tu a tam se jaternku uv jako ozdobn kvtiny.
PESTOVAN A SBR:
K pstovn vyaduje jaternk trojlalon pdy bohat na humus a polostinn polohy. Mno se tak, e se na podzim vykope koen a rozee na zky, kter se rozesad. Lze ho tak mnoit dlenm trs. Je zajmav, e u nkterch zahradnch kultivar se tyinky pemuj v okvtn lupnky, a tak se z jaternku stv kvtina plnokvt. Sbr list se zapone v dubnu, sbr kvt hned po rozkvtu. Sbr se rozproste do tenkch vrstev a zvolna a opatrn se su. Pitom droga zhnedne.
Jaternku trojlalonho lze pout k vyplachovn st pi zntech dsn. K tomu elu se 2 hrsti list va 10 minut v 1/2 l vody a vlanm odvarem se vyplachuj sta. Odvaru jaternku, stejn pipravenho, ale slazenho medem, se hlavn dve pouvalo hodn pi plivn krve. Uvalo se kadou hodinu l lce. Na zhmodniny a otekliny lze pout obklad ze spaench list jaternku.
Znty dsn
Plivn krve Otekliny
NALEZIT:
JEHLICE TRNIT
POPIS:
lidov nzvy: bab hnv, musk lska ONONIS SPINOSA L

Jehlice trnit pat do eledi bobovitch - Fabaceae. Je to kek, kter
UITEN STI:
Jako droga se uv koen (Radix'ononidis), kter svm zpachem ponkud
122
JROVEC MAAL
123
pipomn koen lkoice. Mn ji se pouv cel na (Herba ononidis) a listy (Folim ononidis).
INN LTKY:
V jehlici trnit krom jinch ltek jsou obsaeny dva glykosidy, ononin a ononid, dle saponin, tsloviny a olej.
Nyn slou jehlice trnit jen jako lidov prostedek liv. Dve sej uvalo k veejnmu mrskn padlch dvek.
UPOTEBEN:
Ponvad se jehlice trnit vude hojn vyskytuje a nen po n tm poptvka, nepstuje se. Koen se sbr jen od starch poloke, kdy u je vyspl. Vykopv se pozd na podzim, nejlpe koncem jna nebo v listopadu, oist se a rychle a prudce usu na kamnech nebo v surn. Listy se sbraj v dubnu a su se zvolna na slunci v tenkch vrstvch. UITl V LIDOVM LKASTV:
PSTOVN! A SBR:
koene jehlice trnit 10 g listu medvdice 35 g listu mty peprn 15 g listu bezovch 15 g nat prtrnku 25 g semen petrelovch 10 g l polvkov lce tto smsi se va v 1/2 l vody 10 minut a pes den vypije. Nkde se doporuuje pit odvaru babho hnvu tak pi chronickm revmatismu a dn: koene jehlice trnit 50 g listu jehlice trnit 60 g se 10 minut va ve 2 l vody a bhem dne vypije.
Dna
Hlavn vznam m jehlice trnit jako prostedek moopudn. Uv se j proto pi vodnatelnosti a vude jinde, kde chceme doshnout zvenho moen. Lze j uvat nkolika zpsoby: Koen jehlice trnit se rozmln na jemn prek, kterho se uv 3x denn 2 g. Jin zpsob, oblben hlavn pi moovm psku: 40 g pokrjenho koene se va 15 minut v 1/2 l vody a pije se kad ti hodiny 1/2 lku. Jindy se uv tohoto zpsobu: koene j ehlicovho 100 g koene feny klovho 100 g cukru 100 g se sva s vodou na sirup, kterho se bere lce jednou za ti hodiny. Pi zntech moovho mche a moov trubice lze s spchem pout tto moopudn smsi:
Vodnatelnost
lidov nzvy: kosk katan, divok katan AESCULUS HIPPOCASTANUM L.

Jrovec maal pat do eledi jrovcovitch - Hippocastanaceae. Je to mohutn strom se silnm kmenem, dosahujc vky 20-25 m. Vtve jsou krsn koat rozloeny. Kra kmene a starch vtv je rozpraskan, kra mladch vtv je hladk. Z lepkavch pupen ra zjara velmi brzy listy s dlouhmi apky. Jsou ptietn nebo sedmietn. Jejich lstky jsou klnovit opakvejit a okraje maj nestejnomrn zubat. Kvete v kvtnu. Kvty jsou bl, rov a lut kropenat. Uspodny jsou do pmch, jehlanovitch kytek. Maj ptizub kalich. Koruna se skld z pti lupnk, piokrouhlench a zvlnnch. Tyinek je sedm a jsou nestejn dlouh a sehnut. Nadkvt semenk uzrv ve velkou, kulatou, na povrch skvrnitou tobolku, kter obsahuje jedno a ti velk, hnd semena trpk, stahujc chuti.
JROVEC MAAL
POPIS:
Moov psek
Moopudn sms
124
JROVEC MAAL
125
UITEN STI:
Jako droga se uv kvt (Flos hippocastan), plod katan (Fructus pocastan), list (Folim hippocastan} a kra (Cortex hippocastan).
INN LTKY:
V ke je obsaeno mnostv tsloviny a glykosid, zvan aeskulin. V kvtech, kter chutnaj slab nasldle, je tslovina, cukr, sliz a zvltn ltka, cholin. Plody jsou hok a maj znan obsah krobu. Je ho v nich tm ptina.
UPOTEBEN:
1. Upoteben jrovce je velmi mnohostrann. Deva, je se pot k ulechtilmu materilu, se pouv v nbytkovm truhlstv. 2. Kry se pouv v nkterch zemch jako barviva, veobecn slou vak k vydlvn ke v koelustv. 3. Plody - katany - se skrmuj dobytkem a dvaj masu dobr chuti. 4. V nkterch zemch se mouka, vyroben z katan, zbavuje zvltnm zpsobem pomoc sody sv hokosti a slou potom k peen chleba. 5. Konen slou plody i ve zvrolkastv, kde se podvaj konm v pci proti kali. 6. Odvaru ze zelench jrovcovch tobolek se uv jako domcho prostedku proti tnicm.
PSTOVN! A SBR:
Jrovec maal si libuje v hlubok, hlinitopsit pd. Nesm bt vak pli vlhk. Nejlpe se pstuje ze semen. Semena se zasazuj nejlpe na podzim. Na jae se mohou szet jen semena, kter pes zimu leela v psku nebo byla zakopna hluboko aspo pl metru v zemi. Kra se loupe jen z mladch vtv, na nich nen jet rozpraskna. in se tak v beznu, kdy obsahuje prvn jarn mzu. Kvt se sbr v kvtnu. Listy se sbraj jen mlad, brzy potom, kdy se rozvily z lepkavch pupen. Plody se sbraj koncem srpna. Kra se m suit pokud mono rychle na slunci nebo v surn. Je zajmav, e pi suen zapch po pavku. Jrovcov plody se su nejlpe v troub nebo v peci.
Svm pvodem je jrovec z Mal Asie. Pozdji se rozil ze severnho ecka a Bulharska do stedn Evropy, kde ho nyn velmi asto najdeme v sadech, zahradch a stromoadch jako okrasn strom.
NALEZIT:
Kra jrovcov slouila dve veobecn za nhraku msto chininov kry. Aeskulin nahrazoval chinin.
UIT v LIDOVM LKASTV:
plavice
126
JITROCEL KOPINAT
127
Krovho vtaku se uvalo proti malrii. V lidovm lkastv slou proti plavici. Uv se bu kry rozdrcen na prek pl gramu 5x denn nebo odvaru. Ten se zhotov tak, e se 40 g kry sva se 400 g vody na poloviku obsahu, potom se oslad podle chuti. Uvaj se dv lce kad 2 hodiny. Drog z jrovce pipravench lze ut tak proti stevnm katarm, obyejn v t form, e se kra sva s vodou tak, aby vznikla povidla, a z nich se dlaj pilulky o hmotnosti asi 1/2 g. Bere se potom vdy jedna pilulka za 2 hodiny. Nebo se pl kvov liky, tedy asi 5 g, tohoto extraktu rozmo ve 100 g vody a oslad. Uvaj se kad 2 hodiny 2 lce. Pi prjmech lze t uvat prostedku velmi jednoduchho, bere se toti na piku noe rozstrouhanch katan 4x denn. Pi chronickm revmatismu se podle lidovho lkastv uv zevn lihovho vtaku. 30 g rozkrjench katan se polije 1/4 l lihu nebo siln koalky a nech asi tden stt na slunci. Tmto extraktem se na noc nate bolestiv kloub a teple zave. Ke zjemnn pleti na rukou u osob, kter maj ki drsnou nebo rozpukanou, se doporuuje omvat na noc prkem z katan. Nkde se uv katanovch list, spaench horkou vodou, k obkladm na pohmodniny.
Katar stevn
Prjem
Vlekl revmatismus
Pohmodniny
lidov nzvy: ranocl, skorocel, ps jazek, celnk, babka, ps jazyk, beran jazyk, mu ocas, skoroil, bab ucho PANTAGO LANCEOLATA L
Jitrocel kopinat pat do eledi jitrocelovitch - Plantaginaceae. Je to rostlina vytrval. V zemi m hnd, siln koen, z kterho vyrst pzemn rice list. Jsou dlouze kopinat a okraje maj bu hladk nebo
JITROCEL KOPINAT
POPIS:
128
JITROCEL KOPINAT
129
dce zubat. Na svm lesklm povrchu maj nkolik podlnch eber. Krom list vyrst z koene tak nkolik rhovanch stvol, dosahujcch vky a 30 cm. Na konci stvol jsou vejit klsky kvt. Zklad tchto klsk tvo suchomzdit listeny, v jejich lab le mal kvtka. Maj tydln kalich, jeho pedn dva zuby srstaj s nahndlou, tycpou, suchomzditou korunou. Dlouh, bl nitky ty tyinek vynvaj daleko z kvtu. Semenk je nadkvt a m ervenavou nlku. Uzrv v tobolku, kter puk vkem a uvoluje tak dv podlouhl semena. Krom jitrocele kopinatho rostou u ns zejmna jet tyto druhy jitrocele: jitrocel vt (Plantago major L.) a jitrocel prostedn (Plantago media L.). Li se od jitrocele kopinatho i mezi sebou jen tvarem list a velikost.
Pi zemdlskm pstovn se sklzej listy jet pedtm, ne se objev kvtn stvol, a to od kvtna do z. Su se umle pi teplot do 40C. Vnosy se pohybuj v rozmez 2 - 6 t drogy na hektar.
NALEZIT:
Jitrocel nalezneme tm vude. Roste zejmna podl cest, na okrajch pol a zvlt hojn na zanedbanch lukch.
Jako droga se uv list (Folim plantaginis). Listy vech vyjmenovanch druh jsou hledanou drogou, hlavn vak listy jitrocele vtho.
UITEN STI:
Jitrocel obsahuje zejmna glykosid aucubin, enzymy invertin a emulsin, pomrn mnoho tuku (jitrocel vt asi 10%, jitrocel kopinat 2,5%), vitamn C a kyselinu kemiitou. Listy maj hokou, slanou a stahujc chu. Nezapchaj.
INN LTKY:
PSTOVN A SBR:
Jitroceli vyhovuj nejvce pdy leh a hlinit, a to ve vlhch oblastech. Hnoj se 1 1 1 1 30 kg N.ha' , 80 kg P.ha' a 60 kg K.ha' ped vsevem a pihnojuje se 30 kg N.hapo kad sklizni. Semena se vysvaj pmo na stanovit na jae v obdob prvnch jarnch prac. Semeno kl asi 28 dn. Vysv se 15 kg semen.ha"1, do hloubky 2 - 3 cm, do dk 20 - 30 cm od sebe vzdlench. Sbr list se dje od kvtna do srpna, nejlpe v tu dobu, kdy rostlina kvete. Su se na slunci v tenkch vrstvch. Pi opatrnm suen se uchov pkn zelen barva list. Takov droga je nejhledanj.
Vechny druhy jitrocele jsou od pradvna hojn uvanm lidovm prostedkem. Uit je velmi pestr. Proti poruchm stroj zavacho, hlavn pi kataru aludenm, se uv jitrocelov vy, vytlaen z erstvch list. Tri lce tto vy se pims do lku mlka. Pi plavici se krom jinch lk doporuuje pti odvar z 10 g list jitrocelovch ve 1/4 l vody. Vypije se 5 tchto dvek denn. Pi obyejnm prjm m tento prostedek velmi dobr inky. V ppadech, kdy potebujeme odstranit nahromadn hlen z dchacho stroj, kon dobr sluby tento odvar: listu jitrocelovch 10 g listu plicnku lkaskho 10 g se spa 1/2 l vac vody a nech 10 minut stt. 3x denn se pije pl lku. Dlouholetm uvnm byl vyzkouen a velmi se chvl inek tto smsi pi zdue: listu jitrocele 10 g listu podblu 10 g listu kopivy 10 g koenu lkoice 10 g plodu anzu 30 g kvetu slezu 30 g kvtu divizny 30 g kvtu yzopu 8g 1 listu netku 8g kvtu topolovky 120 g
l
Katar aluden
plavice
Pro odkalvn
Zducha
List jihoevropsk kapradiny netk ensk vlas (Adiantum capillus Veneris L.) Folim capillorum Veneris.
130
JMEL LISTNOV vosa. va mrn nepjemn plen a znan zmenuje otok.
131
petka tto smsi se spa lkem vac vody a pije rno a veer po jedn dvce. Pi onemocnn dchacch orgn, provzench stlm drdnm ke kali, uv se tohoto ulehujcho lku: Zpola usuen list jitrocelov ve vze 30 g se rozkrj a zalije 25 g istho lihu. Kdy se lh vskne do list, pid se 225 g vac vody, nech se 24 hodiny stt, obas se zamch, nae se kapalina pltnem zlehka protla. Ke zcezen kapalin se pid 300 g cukru, sva se a napln do pti stogramovch lahviek, kter se dobe uztkuj a ulo na temnm a chladnm mst. Uv se rno a veer l lika. Jitrocel kon dobr sluby i pi enskch obtch, a to pi siln menstruaci. Na jeden lek vody se vezme kvov lika tto smsi: listu jitrocele 20 g nat merlku vonnho 20 g nat pesliky 20 g listu kopivy 20 g koene pukvorce 15 g Pije se 4x denn 1/2 lku. Bolesti hlavy, zpsoben nervovou pinou, lze utiit tak tmto lidovm prostedkem: listu jitrocele 20 g listu meduky 20 g kvtu lipovho 20 g koene kozlku 15 g l polvkov lce tto smsi se d na 11 vody, sva se a na 3/4 l a proced. Pije se 3x denn lek. Zevn se pouv list tak. Rozmakan erstv listy se pikldaj na rny a spleniny, jejich hojen urychluj. Konen lze vy, vytlaen z erstvch list, pout na poten mst, kam vbodla ihadlo vela nebo
Drdiv kael
Nadmrn perioda
Bolesti hlavy
jMELl LISTNOV jMELl JEHLINANOV l

Rny, spleniny
tpnut hmyzem
VlSCUM ALBUM L.
lidov nzvy: jemela, omejl, ml, mejl, anala, mejdl VlSCUM LAXUM BOISS. ET RUTER
Jmel adme do eledi ochmetovitch - Loranthaceae. Je to vytrval cizopasn kek. Zapout sv konky do borky jinch strom a na
l Dve byly oba druhy jmel azeny do jednohu druhu: jmel bl (Viscum album L.).
POPIS:
132
JMEL LISTNOV
133
devo. Tam se konek vtv a v pravm slova smyslu krade stromu mzu, take ho leckdy i umo. Jmel samo dosahuje vky kolem pl metru. Kek se skld z vtv, kter se vidlicovit dl. Povrch m lutozelenou barvu. Kad vtvka nese pr vstcn postavench list kopinatho tvaru. Listy maj okraje hladk, leskl, koovit, barvy svtle zelen. Kvete lutozelen v beznu a dubnu. Kvty jsou dvojdom a le vdy v lab vtvovitch vidlic ve skupince, tajc ti a pt kvt, sestavench v klubko. Prankov kvty maj tydln okvt, obklopujc tyinky. Pestkov kvty, men ne prankov, maj t tyi okvtn pltky. Podkvt semenk vybh v irokou, krtkou bliznu. Semenk uzrv v blou bobuli, obsahujc v lepkav duin nkolik srditch semen. Jmel je velmi pbuzn ochmet evropsk (Lorantus europaeus JACQ.), lidov nazvan jmel dubov i jmel lut. Od jmel se li tmito znaky: kad vtvka m msto jednoho pru ti pry nepln vstcnch list tvaru opakvejitho. Tyto listy na podzim opadaj. Kvete v kvtnu a ervnu, nikoli v beznu a dubnu. Kvty jsou sestaveny v dkch klasech, nikoli v klubcch, a okvt maj estidln, nikoli tdln. Bobule jsou lut, nikoli bl.
pornm zpachem, pipomnajcm lukl mslo. Po vloen do st m chu nasldlou, sliznatou, potom odpornou, trochu nahoklou.
Z bobul se varem vyrb lep na vjiky k chytn ptk. Lze ho tak pout k chytn much.
UPOTEBEN:
PSTOVNA SBR:
Vtvky a listy se sbraj na podzim nebo v zim. Vtvky se zbav kry a usu za vy teploty na kamnech. Uschovaj se ve sklennch ndobch. Odporn zpach erstv rostliny se suenm ztrc. UIT V LIDOVM LKASTV:
NALEZIT:
Jak jsme se ji zmnili, jmel je rostlinou cizopasnou. Jakm zpsobem zskv iviny, jsme ji poznali. Napad stromy jehlinat i listnat. Nejastji nalezneme jmel na borovicch. Z jehlinatch strom napadne rdo t jedli. Ale ani listnat stromy ho nejsou ueteny. Nejastji jsou napadny topoly veho druhu, lpy a bzy. Ze strom ovocnch hlavn jablon a hrun. Ochmet evropsk cizopas hlavn na dubech.
Jako droga se uvaj mlad vtvky s listy (Herba visci alb).
Dve se jmel pouvalo mnohem vce ne dnes. Slouilo proti padoucnici, proti kem a stavlo se jm krvcen. Ale jet dnes se uv jmel v lkastv ke snen tlaku krve. Bere se 30 g rozezanho deva na 400 g vody, va se 15 minut a pije vdy za 4 hodiny pl lku odvaru. V lidovm lkastv se jmel uv proti krkavkm. ajov lika deva, dobe rozdrcenho na prek, se vsype do 1/41 teplho mlka, kter se vypije veer ped spanm po lehk veei. Pi poruchch obhu krevnho se uv 3x denn 3 g prku se lc medu. Za stejnm elem se pipravuje i jin odvar: prku ze jmel 15 g nat pesliky 15 g vody 500 g se 15 minut va, pozorn peced a pije 4x denn 1/2 lku.
Vysok krevn tlak
krkavky
Poruchy obhu krevnho
Hlavnmi soustmi jmel je viskotoxin, dle cholin, tyranin, acetylcholin a rzn glykosidy. Cel rostlina se v erstvm stavu vyznauje od-
134
KAKOST LUN
135
tlust, krtk oddenek, z nho vyrst rozvtven lodyha, dosahujc vky asi 3/4 metru. Dole je pokryta hustm pm, nahoe lznatmi chloupky. Listy jsou dvojho druhu. Doln listy maj dlouh apky, horn jsou pisedl. Tvaru jsou vechny dlanitho, ptidln a sedmidln. Jejich laloky maj okraj stkan pilovit. Kvete od ervna do srpna. Kvty jsou umstny po dvou na stopkch. Kvt m kalich z pti piatch lstk. Koruna je sloena z pti svtlemodrch, erven ilkovanch kvtnch korunnch pltk. Deset tyinek m nitky dole ztlutn a spolu srostl. Semenk je nadkvt. M pt pouzder a vybh v dlouh sloupec, rozdlen na konci v pt blizen. Kdy plod uzraje, rozdl se odspodu na pt st, kter dr pohromad zmnn sloupek. Potom se rozdl nhle i sloupek na pt stoench vlken, a tm jsou jednotliv dly semenku rozmetny. Blzkm pbuznm kakostu lunho je kakost smrdut (Geranium robertianum L.). Ten m lodyhu sice stejnho tvaru, ale rov nabhlou. Listy jsou tetn a ptietn a maj apkat lstky, peenodlen a zubat. Kvete pkn rov nebo ble.
NALEZIT:
Kakost lun najdeme v dosti hojnm mnostv na dobe zavlaovanch lukch, na bezch potok, ve stinnch koviscch. Kakost smrdut se nalezne na tch mstech, miluje vak jet vce stn.
UITEN STI:
Jako droga se uv cel na i s kvty (Herba geranii) a oddenek (Rhizoma geranii).
lidov nzvy: ap nsek, poton koen GERANIUM PRATENSE L POPIS:

Kakost lun pat do eledi kakostovitch - Geraniaceae. V zemi m
KAKOST LUN
INN LTKY:
V oddenku a nati obou kakostu najdeme silici, tslovinn ltky, trochu cukru, glykosidy a hoinu geraniin. Kakost lun je bez zpachu, kakost smrdut, jak u jmno ukazuje, odporn pchne.
UPOTEBEN!:
Kakostu smrdutho se uv jako domcho prostedku proti tnicm.
136
KAPRA SAMEC
137
PSTOVN A SBR:
Oddenky obou kakost se vykopvaj pozd na podzim, dobe se oist, po dlce rozznou na dva a tyi dly a zvolna usu. Uschovaj se v uzamench ndobch. Na se sbr v dob kvtu, tedy od ervna do srpna. Usu se na slunci v tenkch vrstvch.
Obou kakost lze pout zevn i vnitn. Pi vnitnm uit slou jako prostedek proti prjmm pro svj svrav inek. Uije se bu odvaru 15 g suenho oddenku na 1/4 l vody, jeho se uv 4x denn polvkov lce, nebo se zhotov odvar z nat ve stejnm pomru. Zevn se pouv rozmakanch erstvch list ve form obklad na rny a vedy, na n m hojiv inek.
Prjmy
Rny, vedy
DRYOPTERIS FILIX-MAS (L) SCHOTT POPIS:

Kapra samec pat do eledi kapradinovitch - Aspidiaceae. V zemi m hnd oddenek, dosahujc dlky asi 30 cm. Tam, kde vyrstaj listy, je tlust asi l cm. Na povrchu je oddenek pokryt hust upinami. Rozzneme-li ho, zjistme, e m prez ovln, barvy jasn zelen. Pletivo oddenku je mkk, houbovit. V prostorech tohoto pletiva jsou naduel buky, obsahujc temn zelenou olejovitou kapalinu. Z oddenku pmo vyrstaj listy. V mld jsou zvitkovit stoeny a porostl hndmi upinami. Pozdji se napimuj a dorstaj dlky a l m. Jsou dvakrt peenodlen, krojky maj kopinat s pilovitmi okraji..V letnch mscch, od ervence do z, najdeme na rubu list podl dlouhch eber 2 ady hndch kupek, zakrytch belavou upinou, kterou nazvme ostra. Kad kupka se skld z nkolika schr-
KAPRA SAMEC
nek, takzvanch vtrusnic, v nich se vytv jemn, hnd prek sloen z vtrus, jimi se kapra samec mno.
NALEZIT:
Kapra samec je rostlina, rozen tm po cel Evrop. Hojn ji nalezneme i u ns, hlavn ve stinnch lesch, v houtinch a na mtinch, kde je dostaten vlhko. Miluje hlavn vy polohy.
138
KDOULO OBECN kapraovho a 2 g lihovho vtaku 20 pilulek, z nich se 10 vezme rno nalano a 10 veer. I v tomto ppad se podv ped prvn dvkou projmadlo.
139
Jako droga se uv oddenek (Rhizoma nebo Radixfilicis maris).
Obsahuje hlavn filmaron, filicn, kyseliny flavospidinov, hoiny, tsloviny a krob. Sms tchto ltek dv oddenku na ezu svtle zelenou barvu.
KDOULO OBECN
CYDONIA OBLOGNA MILL.
Kdoulo obecn pat do eledi rovitch - Rosaceae. Je to stromek, dorstajc jen zdka vky pes 2 metry. Pomrn tenk kmen m kru drsnou a kon se nkolika vtvemi. Listy jsou apkat, nepravideln ovln s okraji mlce vroubkovnmi. Na lci jsou tmavozelen, leskl, na rubu svtlezelen, matnj. Na stopce, asi 2 cm dlouh, u jejho spodku bvaj 2 palisty, je umstn kvt. Kalich je sloen z pti pltk volnch kopinatch lstk kalinch. Koruna tvo pt pltk korunnch, rov zbarvench. Na obvodu kvtnho lka je 10 tyinek, semenk vybh do pti blizen. Kvty se rozevraj koncem dubna a v kvtnu. Semenk zraje v dunat plod, zvan malvice. Tvarem je podobn jablku nebo hruce, zbarven je citrnov lut. M charakteristickou vni.
Ponvad se kapra samec vyskytuje tm vude, nen teba ho pstovat. Milovnky prody bude zajmat, e kapra lze vypstovat dvojm zpsobem. Za prv z vtrus. Tento zpsob vak vyaduje hlub zahradnick znalosti. Druh, snaz zpsob je pesazovn mladch rostlin z lesa na vyhldnut msto, stinn a dostaten zavlaovan. Alespo obas vak mus mt kapra slunce a teplo. O penesenou rostlinu se nemus pstitel u starat, svmi vtrusy se rozmno tak, jak j to dovol msto. Oddenky se sklz z rostlin dvouletch a tletch. Vykopvaj se v letnch mscch, od ervence do z. Oist se dobe od upin a postrannch koen a su se ve stnu, nejlpe na pd. erstv oddenek je na lomu krsn zelen, asem vak zhnedne. Hnd lom znamen, e droga ztratila svou innost, a je tedy bezcenn. I pi nejodbornjm uskladnn oddenek sotva vydr dle ne rok.
PSTOVN A SBR:
POPIS:
Oddenek kaprad samce je specifickm lkem proti tasemnicm. Bohuel, snesitelnost tohoto mohutnho prostedku nen u vech lid stejn, a proto se asto pekro sprvn dvka. Projevuje se to prudkm, bolestnm zvracenm, mdlobami a keovitmi zchvaty. Je nutn, aby se kaprad uvalo jen na lkask pedpis a pod dozorem lkae. Uv se ho tak, e se 30 g oddenku va ve 270 g vody, a se obsah sva na ptinu objemu. Polovina se vypije rno, polovina veer. Veer ped prvn dvkou se pod nemocnmu lika ricinovho oleje. Lze ho uvat tak jako prku, a to rno a veer po 2 g. Povn je vak nepjemn pro odpornou chu. Aby se tato chu zakryla, lze pipravit ze 2 g prku
Tasemnice
NALEZIT:
Domovem kdoulon obecn je Pedn Asie. Nalezneme ji divoce rostouc v Armnii, Persii a Turkmenistnu. Odtud se rozrila do oblasti Stedozemnho moe, kde ji pstuj v etnch odrdch. I u ns ji
140
KMN KOENN
141
obas nalezneme v zahradch, kde se j velmi dobe da. Jej pstovn vak nen v naich krajinch pli oblben.
Jako droga se pouvaj semena ze zralch plod (Semen cydoniae). Semena obsahuj hlavn tslovinu, a 22% slizu a amygdalin. Nezapchaj, zprvu chutnaj jen slizovit, rozmlnme-li je vak v stech se slinami, maj chu a vni jako hok mandle.
UPOTEBEN:
1. V prmyslu se potebuje sliz, vyroben ze semen kdoulon obecn, k apretovn ltek, hlavn hedvb. 2. Cel plody se podle zvltnch pedpis zpracovvaj na kompot.
PSTOVN A SBR:
Pstovn kdoule je zdlouhav. Semeno se sz na podzim nebo brzy na jae. Stromky nesou prv plody ve tvrtm nebo ptm roce. Plody se sklz v z a jnu. Zral malvice se rozznou, semena se vyberou, nechaj oschnout a ulo v dobe uzavench sklennch ndobch. UIT V LIDOVM LKASTV:
Dve se uvalo slizovho vtaku ze semen kdoulon obecn proti prjmm. Tento prostedek je jet nyn v nkterch krajch oblben. Pipravme ho tak, e 50 g semen pokrjench mme ve stejnm objemu vody, a obsah zrosolovat. Uvaj se potom 3 liky denn. Tento sliz nebo odvar z 20 g semen, vaench 10 minut v 1/8 l vody, je domcm prostedkem proti rozpukan ki a rtm. Slizovitho vtaku lze pout tak jako kosmetickho prostedku, kter se vee do vlas.
Prjmy
KMlN KOENN
CARM CARVI L
Rozpukan rty
Kmn koenn pat do eledi rostlin mikovitch - Apiaceae. Je to bylina dvoulet, vzcn i vytrval. V zemi m vetenovit koen, z nho v prvnm roce vyrst nkolik pzemnch list. Teprve v druhm roce vyhn dutou, na povrchu rhovanou lodyhu. Ta dosahuje vky kolem jednoho metru a hned odspodu se vtv. Listy jsou dvojho druhu. Doln listy maj apk, horn jsou pisedav. Vechny vak maj na-
POPIS:
142
KMN KOENN
143
dmut pochvy. Listy jsou dvakrt a tikrt zpeen. Lstky a lsteky se zpeen dl na zk uty. Nejdolej krojky na hlavnm listovm ebru jsou postaveny kem. Kvete v dubnu a kvtnu. Bl nebo slab narovl kvty jsou sestaveny do sloench okolk. Kad okolk m 8 a 10 nestejn dlouhch paprsk, na nich jsou umstny okolky s 10 a 15 stopkami. Kad stopka nese kvtek. Obal se skld z jednoho a t ttikovitch lstk, asto vak chyb. Kalich kvtn je jen nepatrn. Pt korunnch pltk se na konci ohb. Mezi pltky je pt tyinek. Semenk je podkvt a uzrv ve dvojnaku. Taje podlouhl, asi pl centimetru dlouh, srpovit zahnut, na obou koncch zapiatl. Ze stran je plod zmknut a m pt podlnch eber.
NALEZIT:
Roste u ns divoce v hojnm mnostv, najdeme ho na lukch, pastvinch i mezch. Hodn se pstuje t jako uitkov rostlina, hlavn v Nmecku, Holandsku a ve skandinvskch zemch.
s kryc plodinou (nejastji jarn jemen, ozim epka, hrch i mk). Na pdu je kmn nenron. Nejlepmi pedplodinami jsou okopaniny, luskoviny a olejniny. Pstuje-li se kmn po obilninch, zaorv se stedn dvka chlvskho hnoje. Vysv se bu v srpnu nebo od bezna a do poloviny ervna. Pprava pdy vychz z toho, e semeno kmnu potebuje ke klen a vzejit znan mnostv vlhy. Pi jarnm vsevu je nutn na podzim provst hlubokou orbu. Seje se do dk vzdlench 45 cm, 1 do hloubky 1 5 - 2 0 mm, vsevek je 8 - 10 kg semena ha- . Ped setm se hnoj 1 1 1 40 kg N.ha- , 40 kg P.ha- a 100 kg K.ha- . Zbytek dusku do celkovch a 150 kg 1 N.ha- se aplikuje bhem vegetace, a to st v lt a druh st brzy na jae, ve druhm roce vegetace. U kultur pstovanch s kryc plodinou se hnoj duskem a po jej sklizni. Kmn dozrv koncem ervna a zatkem ervence. Rostliny maj ervenohnou a plody svtlezelenou barvu. Porost kmnu se see samojzdnmi mltikami na vysok strnit a pedbn vmlat se provd pi otevenm mlticm bubnu. Po vymlcen se kmn zbavuje neistot a pms. Nen-li dostaten such, mus se dosouet, ale teplota nesm pekroit 35 C. Pro ely vkopu se mus kmn balit o paprovch nebo textilnch pytl. Vnos semen se pohybuje od 0,5 - 1,4 t.ha'1.
Jako droga se pouvaj semena (Fructus carvi). Plody obsahuj kolem 5% siln aromatick silice, kter m ostrou chu. Hlavn jeho soust je karvon a limonen. Silice je bezbarv, ale na vzduchu loutne a houstne. Zskv se destilac s vodn prou.
UPOTEBEN:
1. Upoteben kmnu je vestrann. Mnoho se ho spotebuje jako koen v domcnosti. 2. V prmyslu slou k vrob znmch druh koalek a likr (kmnka), dle i v prmyslu voavkskm. 3. V hospodstv se pidv kmn do krmiva jako prostedek, zlepujc zavn dobytka. Dobrm a vydatnm krmivem jsou i odpadky, zbvajc po destilaci oleje (pokrutiny).
PSTOVN A SBR:
Kmn se pstuje jako dvoulet plodina bu jako samostatn kultura nebo prvn rok
Kmnu se asto uv pi stevn plynatosti. K tomu elu slou rzn smsi: kvtu hemnkovho 15 g semene feny klu 15 g semene kmnu 15 g listu mty peprn 15 g Tto smsi se bere l lce na 1/41 vody, spa se, nech 5 minut stt a za pl dne vypije. U dt je ovem dvka men. Jin takov inn sms je tato: semene kmnu 20 g semene anzu 10 g semene feny klu 10 g listu mty peprn 10 g Piprav se z n aj stejn jako u smsi pedel. Proti nadmn lze pout tak prku semene kmnovho, a to 3x denn 1/2 g. Stejn inek m tak aj, pipraven z l lce nsledujc smsi na 1/4 l vody:
Nadmn
144
KOKOlK LKASK
145
kvtu hemnku 10 g listu mty peprn 10 g meduky lkask 10 g Do hotovho aje se pidaj 4 kapky kmnov silice. Pi kolice a bolestech aludench se uv tak nplast, je se pilo na aluden krajinu. Nplast se piprav v tomto pomru: pryskyice 10 g oleje terpentnovho 4g silice kmnov 3g
POLYGONATUM ODORATUM (MlLLER) DRUCE

Kokok lkask pat do eledi liliovitch - Liliaceae. Je to rostlina vytrval. V zemi m podlouhl oddenek blav barvy, uloen vodorovn. Z nho vyrst jednoduch lodyha, nesouc nkolik sve zelench list. Ty jsou prothl, kopinat a jejich doln konec, npadn zen, objm lodyhu. Kvete ble v dubnu, kvtnu a ervnu. Kvty jsou pomrn velk a le vechny na jedn stran lodyhy, jednotliv v lab list. Krtk jejich stopeka m obyejn jeden listen. Koruna kvtn je trubkovit, na okraji rozdlen do esti cp. Nadkvt semenk nese silnou nlku s plochou bliznou. Semenk uzrv v bobuli, velikou asi jako hrch, dunatou. Je rozdlena na ti oddly se semeny. Bobule m ernohndou barvu.
KOKOlK LKASK
POPIS:
NALEZIT:
Jako droga se pouv oddenek (Rhizoma polygonati). Oddenek, jak jsme se u zmnili, je bl, sliznat a m nasldlou chu. Obsahuje krom ltek slizovitch a troky silice hojn mnostv krobov mouky. Plody kokoku lkaskho, bobule, kterch se jako dro-
UITEN STI:
Kokok lkask je v nkterch krajch bylinou zcela bnou. Ponvad neklade na pdu zvltn poadavky, najdeme ho i na kamenitch strnch, na lesnch mtinch, u potok a na stinnch mstech, kde je dostatek vlhy.
INN LTKY:
146
KOKOKA PASTUI TOBOLKA
147
gy nepouv, obsahuj z innch ltek hlavn dva glykosidy, convallarin a vonvallamarin, s inkem na srdce. Poity, zpsobuj bobule porn zvracen, proto je teba dt na n pozor.
Ponvad spoteba kokoku lkaskho je nepatrn, nepstuje se. Na domc pouit sta zsoba ze sbru. Oddenky kokoku se sbraj pozd na podzim - a v jnu - tak, e se zkm nstrojem vyrvaj. Dkladn se omyje a oist v tekouc vod a zvolna se su na kamnech nebo v peci za mrn teploty. Suenm oddenek lehce zvrskovat a zmn svou blou barvu v edoblou nebo lutoedou.
PSTOVN A SBR:
staen, pozdji znan dlouh. Kalich kadho drobnho kvtku je tydln. Koruna m tyi opakvejit pltky korunn a est tyinek, tyi del a dv krat. Nadkvt semenk vybh v krtkou, silnou nlku. Je dvoupouzdr. Uzrv v ploch, srdit plod s temi hranami, nazvan eulka. Uvnit jsou skryta etn ervenohnd semena. Kokoka pastu tobolka je veobecn rozen plevel, kter nalezneme u ns tm vude. Vyskytuje se v zahradch, na polch, pi okraji cest, na lukch, mezch a jinde. Jako droga se uv cel kvetouc na (Herba bursae pastoris). Kokoka pospolit obsahuje hlavn cholin, acetylcholin a tyramin. Krom toho je v n obsaeno hojn tslovinnch ltek, kter stahuj. Proto m tak velice hokou chu.
NALEZIT:
UITl V LIDOVM LKASTV!
Obliba kokoku lkaskho, dve dost znan, nyn pln upadla. Uv se ho dosud zejmna jako kosmetickho prostedku pi neist pleti. V takovm ppad se 20 g pokrjenho oddenku va 10 minut v pl litru vody, sced, pid va z jednoho citronu, a tmto odvarem se omyje veer ped spanm obliej. Dve byl kokok tak oblbenm lidovm prostedkem na zhmodniny. Odvarem z oddenku se zvlhovaly obklady, pikldan na zhmodn msta.
Neist plet
UITEN STI:
INN LTKY:
Zhmodniny
KOKOKA PASTUI TOBOLKA

CAPSELLA BURSA PASTORIS (L) MEDIK. POPIS:
Kokoka pastu tobolka pat do eledi rostlin brukvovitch - Brassicaceae. Je to bylina jednolet. V zemi m tenk, kolm konek, z nho hned u zem vyrst rice list. Ty jsou peenodlen, s okraji hluboce zubatmi. Z prostedku listov rice vyrst nkolik lodyh, dosahujcch a vky pl metru. Lodyhy jsou vtevnat a maj objmav, stelovit listy. Nkdy jsou listy lyrovit dleny. Kvete tm cel lto od bezna a do z. Kvty jsou drobn a bl. Tvo hrozen, nejdve
V nkterch krajinch je obvykl, e se erstvou nat zahnj tnice.
UPOTEBEN!:
Ponvad lze kokoku pospolitou nalzt vude v hojnm mnostv, nepstuje se vbec. Nen to ani douc, ponvad i tak se leckde rozmno vce, ne je hospodi mil. Sbr se cel kvetouc na bez pzemn listov rice. Protoe kvete cel jaro a lto, lze ji sbrat od bezna do z. Nasbran na se rozproste do tenkch vrstev a zvolna su.
PSTOVN! A SBR:
148
JAK SE LIT ROSTLINAMI KOMONICE LKASK 149
Kokoky pastu tobolky lze uvat vnitn i zevn. Vnitn se j uv hojn pi prjmovch onemocnnch, nkdy i pi plavici. V takovm ppad se vytla z erstv nat va, a t se uv 5 x denn kvov lika. Pi krvcejcch hemeroidech se doporuuje, aby se 10 g suen nat pastu tobolky svailo v necelm pl litru trpkho ervenho vna a tento odvar bhem dne vypil. Odvar vinn lze nahradit tak tak, e se do trpkho ervenho vna nasype l kvov lika suen nat na prek roztluen v hmodi. Pi prudkm aludenm kataru je oblben odvar z 10 g suen nat na pl litru vody. Va se asi 5 minut, peced a bhem dne po lcch uv. Kokoka pospolit bv tak soust rozmanitch sms, pouvanch pro zven vyluovn moi. Napklad: listu medvdice 30 g nat kokoky 10 g listu bezovho 15 g Z tto smsi se vezme l lce na 1/41 vody, pova 5 minut a na tikrt, rno, v poledne a veer vypije. Pi pli siln me nebo pi dlouhm krvcen z rodidel za pechodu se uv kokoky pospolit podle tohoto lidovho zpsobu: hrst mlad nat se va ve 3/4 l vody, a se ve sva na 1/2 1. Po vychladnut a pecezen se pije polovika rno a polovika veer. Zevn se pouv pastu tobolky k chladivm obkladm na kon znty. K tomu elu se m rozmlnn na 24 hodiny v oct, peced, a octovm vtakem se potom navlh obklad. Stejn inkuje tak sms jednoho dlu vy, vytla-
Prjem
en z erstv nat, se dvma dly zednho lihu nebo mast, pipraven z jednoho dlu erstv vy a dvou dl vepovho sdla.
Hemeroidy
lidov nzvy: bytn koen, kamenn jetelinka. MELILOTUS OFFICINALIS (L.) PALA
Komonice lkask pat do eledi bobovitch - Fabaceae. Je to rostlina dvoulet. Z koene vyrst lodyha, dosahujc a metrov vky. Lodyha je dole obl, nahoe hranat a vtv se. Vyrstaj z n trojetn listy s dlouhmi apky. Jejich lstky jsou podlouhle kopinat se zoubkovanmi okraji. U apku maj listy celokrajn palist. Kvete v ervenci a srpnu zlatolut. Kvty jsou sestaveny do pmch, labnch hrozn. Jednotliv kvty v hroznu, vyrstajc z krtkch stopek, jsou sklonny k zemi. Maj krtk, pticp kalich. Koruna je motlovit. Semenk uzrv ve vejit lusk. Povrch tohoto lusku je koovit, skovan. Jsou v nm obyejn dv semena, nkdy tak jen jedno. Krom komonice lkask roste u ns tak hojn komonice bl (Melilotus alba MDC.), kter m bl kvty. Dle se pstuje tak komonice vysok (Melilotus altissima THUILL.), dosahujc znan vky, a komonici podobn pskavice modr (Trigonella coerulea (L.) SER. in DC.) s kvty tmav modrmi. Komonice lkask i ostatn druhy jsou rozeny skoro po cel Evrop. Nalezneme ji snadno na lukch, horech, kamenitch mstech, elezninch nspech apod.
KOMONICE LKASK
POPIS:
Prudk katar aluden Moopudn sms
Krvcen pi pechodu
NALEZIT:
Kon znty
UITEN STI:
Jako droga se uv cel kvetouc na (Herba meliloti), nebo jen pouh kvt (Flos meliloti).
150
ROSTLINA
151
Cel na a ve vtm mnostv i kvty obsahuj melilotin a kumarin, kter dodv rostlin, hlavn suen, onu charakteristickou vni, upomnajc na marinku vonnou. Chutn hoce a slan.
INN LTKY:
UPOTEBEN:
1. Ve velastv slou vechny druhy komonice jako rostliny medonosn. Proto je velai vysvaj pobl velnu. 2. V zemdlstv slou rzn komonice jako vydatn pcnina. Nkdy ji vak dobytek nerad ere, ponvad jej odpuzuje jej siln vn a hokoslan chu. 3. Pskavice modr se uv v srastv jako koen pi vrob sr. 4. V domcnosti sej pouv jako innho prostedku proti molm. 5. Konen se pidv jako aromatick psada k rozmanitm tabkovm smsm. Ve vlce byla soust tabkovch nhraek.
PESTOVAN A SBR:
Komonice se spokoj i s pdou velmi chudou. Pohnoj-li se ovem msto, uren k jejmu pstovn, a dobe obdlv, da se rostlin vten. Seje se na jae v dubnu. Na se sbr v dob kvtu, tedy v ervenci a srpnu. Uezvaj se asi 25 cm dlouh vrcholky lodyh, rozprostou a na slunci su. Kvty lze sbrat bu tak, e se sdrhnou pmo z erstvch bylin, nebo se odsekan na nech lehce zaschnout, a teprve potom se z n kvty trhaj ve stavu polosuchm. Dosume je v tenkch vrstvch za mrn teploty. UIT V LIDOVM LKASTV:
Komonice lkask nebo jinch druh komonice se jen zdka uv vnitn. V takovm ppad slou k stavn prjm. Pslun prostedek si pipravme takto: Na 10 g komonicov nat nebo na 5 g kvtu nalijeme 1/41 vac vody, nechme stt 5 minut a po lcch bhem dne vyuvme. Msto toho nlevu lze uvat i mlnho odvaru. Tu se stejn mnostv drogy jako pi nlevu d do 1/41 mlka, pivede do varu, hned odstav a peced. Mnohem astej i se uv komonice zevn. Spaen na se pouv k obkladm na opuchliny, kter po n rychleji ustoup.
Prjem
Opuchliny
152
KONTRYHEL OBECN
153
V nkterch krajch se na zduel lzy pouv takzvanch bylinnch sk. Tady kon komonice dobrou slubu. Ped naplnnm sku se byliny dobe roztluou. Oblben npl je: nat komonicov 10 g listu proskurnku 10 g listu slzu 10 g semene lnnho rozetenho 20 g se proms, d do pltnho sku, zaije, namo do hork vody a pilo na zduelou lzu. Pi revmatickch bolestech je mon doporuit mast, pipravenou podle nsledujcho starho nvodu: lutho vosku 50 g olivovho oleje 10 g skopovho loje 100 g se za mrnho ru dobe sms. Pid se k tomu: pavkov klovatiny 5g terpentinovho oleje 10 g Tyto dv sousti se ovem mus v sob dobe rozpustit a do dvj smsi vmchat. Konen se k tto smsi pid sms: nat komonicov prkovan 25 g nat pelykov prkovan 5 g nat diviznov prkovan 2g Po dkladnm rozmchn se mast nanese v tenk vrstv na bolestiv msto a dobe vete do ke.
Zdueniny lz
lidov nzvy: hus noka ALCHEMILLA VULGARIS L EM. FRUHNER POPIS:

Kontryhel obecn pat do eledi rovitch - Rosaceae. Je to bylina vytrval. V zemi m vetenovit, dlouh oddenek, na povrchu tma-
KONTRYHEL OBECN
154
KOPR ZAHRADN
155
vohnd. Z nho vyrst nkolik list na dlouhch, oblch stoncch. Po cel sv dlce jsou stonky lehce ochlupen. Listy jsou dlanit iln. Na rubu maj siln, vynikajc ebra. Okraje cp jsou zubat. Krom list vyrst z oddenku jet lodyha, takt obl a ochlupen jako stonky. M nkolik pisedavch a objmavch list stejnho vzhledu jako listy svrchu popsan. Kvete od kvtna do srpna ble. Kvty tvo neprav okolk, nasazen v lab lodynch list. Pod odstupem vtvek s kvty jsou palisty. Kvt m drobn pticp kalich. Koruna se skld z pti korunnch pltk. Nadkvt semenk dozrv v naku.
NALEZIT:
Kontryhel obecn je rozen po cel Evrop, a to v ninch i hornatch krajch. Najdeme ho na vech vlhkch mstech, na mokrch loukch, u potok, na bezch neregulovanch ek, na okrajch les.
Jako droga se uv koen (Radix alchemillae) a cel na i s kvty (Herba alchemillae}.
UITEN STI:
Hlavn v 16. a 17. stolet se kontryhel til velk vnosti, nejvce u alchymist. Odtud tak pochz jeho jmno. Tehdy se mu pipisovala zvltn, tajemn moc. Nyn se ho uv mn. V lidovm lkastv slou jako vnitn i zevn lk. Vnitn se ho pouv jako prostedku istcho krev. Na 25 g suen nat se nalije 1/4 l vel vody, nech 5 minut stt a uv 3x denn 2 lce. Ke stejnmu elu se uv i oddenku. Tu se va 10 minut 10 g pokrjenho oddenku ve 1/41 vody a uv ve stejnch dvkch. Odvaru.z nat, pipravenho podle ve uvedenho, lze uvat tak ke koupn zhnisanch mench porann. Odvar z erstvch list slou v nkterch krajch k veernmu omvn oblieje jako prostedek kosmetick. ist pr ple.
istn krve
Hnisav rny Neist plef
Hlavn soust kontryhelu obecnho je vysok obsah tslovinnch ltek - a 8%. M proto vlastnosti stahujc. Oddenek i na maj hokou chu. Jsou bez zpachu.
INN LTKY:
ANETHUM GRAVEOLENS L POPIS:
KOPR ZAHRADN
Nebereme-li v vahu oblibu v domcm lkastv, nenajdeme pro kontryhel valnho upoteben. Jen jako pcniny se ho uv v hospodstv. Nkde se jet pidv do pce kravm, aby se zvilo vymovn mlka.
UPOTEBEN:
PSTOVN A SBR:
Na se sbr v dob kvtu, hlavn v ervnu a ervenci. Natrhan na se rozproste a ve stnu velmi pomalu su. Pitom nabv edozelen barvy. Oddenek se sbr na podzim. Vyrpne se, dobe se omyje, po dlce rozkroj a su na kamnech.
Kopr zahradn adme do eledi mikovitch - Apiaceae. Je to rostlina jednolet. Z malho koene vyrst lodyha, dosahujc vky tm jednoho metru. Na svm povrchu je jemn rhovan, lys a modrav ojnn. Vtv se. Jej listy jsou mnohonsobn rozdlen na drobn, nitkovit krojky. Kvete lut od ervence do z. Kvty jsou sestaveny do okolk. Okolky ani okolky nemaj obal ani obalk. Okolky maj vt poet (kolem deseti) paprsk. Kvt m jen velmi nepatrn kalich. Koruna se skld z pti pltk. M pt tyinek, kter jsou del ne korunn lupnky. Podkvt semenk vybh ve dv blizny. Uzrv v kdlat naky, od svrchu dol smknut.
156
KOPR ZAHRADN JAK SE LIT ROSTLINAMI
157
1. V prmyslu se uv silice, z kopru vyroben, k parfmovn toaletnch mdel a pomd na vlasy. Znanou lohu t hraje pi vrob likr a rznch koalek. 2. Cukri ho pidvaj do cukrovinek msto anzu. 3. Veobecn se potom uv kopru zahradnho v domcnosti jako koen. Hlavn pi nakldn okurek, cibule a zel je nezbytnou potebou.
UPOTEBEN:
PSTOVN! A SBR:
Kopru se da dobe tm v kad pd, dv vak pednost pd lehk, vivn, obrcen k jihu. Seje se na jae koncem dubna. Vysvat ho dve je nebezpen, ponvad non mrazky nesn. Obyejn se seje mezi jinou zeleninu, napklad mrkev nebo salt. M-li kopr dn prospvat, mus bt jednotliv rostliny od sebe vzdleny aspo 15 cm. Je tedy vhodn pekejc, hust rostliny kopru protrhat. Listy se sbraj tsn ped kvtem nebo za kvtu k elm kuchyskm. Odlamuj se ovem jen z dolnch st lodyh. Ke kuchyskm elm lze pout tak mladou na, vytrhanou pi probrn kultury. Semeno lze sklzet dvojm zpsobem. Bu se otrhaj jen okolky postupn tak, jak dozrvaj, nebo se nech cel kultura stt a do z a potom srpem uee. Nech na poli doschnout, pak se vymlt. Semeno se ukld v pltnch pytlcch a je teba ho obas pesypat, aby neplesnivlo. UIT V LIDOVM LKASTV:
NALEZIT:
Kopr pochz z Asie. Divoce roste po cel jin Evrop. U ns se pstuje v zahradch. Jen zdka vidme, e zplauje, ale i tak ho nachzme jen v blzkosti msta, kde je pstovn.
Jako droga se pouv koprov semeno (Fructus anethi).
Kopr zahradn obsahuje asi 3% silice. Ta m hokou, ostrou chu a aromaticky von. Svou vn pipomn kmn. Hlavn jej soust jsou ltky, potan k terpenm, limonen, carvon a u nkterch odrd i phellandren. Silice se zskv z kopru destilac semene, nkdy i nat. U t je ho ovem znan mn.
Kopru zahradnho se uv vnitn jako prostedku moopudnho. K pprav odvaru se pouije smsi: semene kopru 10 g semene petrele 10 g nat medvdice 30 g nat prtrnku 30 g Berou se 2 lce tto smsi na 1/2 l vody, pova se 5 minut a bhem dne vypij. Pi dtskch kolikch se uv tak tto smsi: kvtu hemnkovho 10 g semene kopru 5g Polovina tto smsi se pelije 1/4 l vac vody, nech 10 minut stt a uv se 2 hodiny kvov lika.
Moov choroby
Dtsk kolika
158
KOPRIVA DVOUDOM
159
lidov nzvy: ahavka, lihavka, kopiva pyhlav, kopiva kropiv URTICA DIOICA L.
KOPIVA DVOUDOM
POPIS:
Kopivu dvoudomou adme do eledi kopivovitch - Urticaceae. Je to rostlina vytrval. Z jejho koene vyrst nkdy a pldruhho metru vysok lodyha. Na n jsou vstcn postaveny podlouhl vejit lis-
ty, u apku srdit vykrojen. Jejich okraje jsou hrub pilovit. Cel lodyha i listy jsou pokryty tuhmi chlupy. Tyto chlupy jsou uvnit dut a obsahuj ostrou vu. Pi dotyku se koneky chlup, je jsou velmi mkk, ulom, va se vyleje v nepatrnm mnostv na ki, na n zpsobuje pocit plivosti a zrudnut. Kopiva dvoudom kvete lutozelen v ervenci a srpnu. Kvty jsou drobn, dvoudom. Prankov kvty maj tydln kalich i korunu a tyi tyinky. Pestkov kvty maj srostl okvt, z nho vynik semenk, zakonen ttikovitou bliznou. Oplozen semenk uzrv v kulatou naku. Kopiv dvoudom velk je podobn ahavka ron (Urtica urens L.). Li se od kopivy dvoudom tm, e dosahuje jen tetinov vky. Listy m elipsovit vejit. Je jednodom a jednolet.
NALEZIT:
Kopiva dvoudom i ahavka ron pat mezi n nejobyejnj plevel. Najdeme ji na rumitch, horech, u cest a plot, v ivch plotech, houtinch i lesch. Mnohde pokrv cel rozshl plochy.
UITEN STI:
Jako droga se pouv hlavn list (Herba urticae}. Mn asto jsou vyhledvny i koeny (Radix urticae} a semeno (Semen urticae}.
INN LTKY:
Rotlina obsahuje kyselinu kemiitou, provitamn A, vitamn C, tsloviny, acetylcholin a znan mnostv minerlnch ltek.
UPOTEBEN:
1. Prmysl ji dvno vdl, e ze stonk kopivy lze vyzskat velmi trval a pevn vlkna. V dobch, kdy je nedostatek jinch vlken, lze s spchem ut kopivovch vlken k vrob tkanin. 2. Kopivovch list se v prmyslu uv k zpracovn chlorofylu, zelenho barviva rostlinnho. 3. V domcnosti lze mlad listy upravit jako chutn salt nebo pent.
PSTOVN A SBR:
Listy kopivy se sbraj v ervenci a srpnu, tedy v dob, kdy rostlina kvete. Lze sb-
160
KOPYTNK EVROPSK listu netku1 10 g semene anzu 30 g kvtu slzu 30 g kvtu divizny 30 g koene proskurnku 120 g petka smsi se spa lkem vody, nech 5 minut stt a pije porce rno a porce veer. Pi obtch menstruanch, spojench s pli hojnm krvcenm, se doporuuje tato sms: listu kopivy 20 g nat pesliky 20 g nat merlku vonnho 20 g listu jitrocelovho 200 g koene pukvorce 15 g Bere se l lce na 1/41 vody, spa, nech 10 minut odstt. Uv se 4x denn pl lku. Zevn se doporuuje pi revmatickch bolestech lehat bolestiv msta erstvmi kopivami.
161
rt i celou na, mus se vak odstranit silnj lodyn stonky. Sbr se rozproste do tenkch vrstev a opatrn su. Hlavn draz se pitom klade na to, aby byla zachovna prodn barva kopivy, pkn tmavozelen. Zhndlou drogu nelze pout. Koeny se sbraj pozd na podzim. Vyrpnou se rem, omyj a usu zvolna na kamnech nebo v peci. Semeno se zsk tak, e se vydrol ze zralch rostlin. UIT V LIDOVM LKASTV!
Kopivovho koene se pouv asto jako moopudnho prostedku pi vodnatelnosti. 15 g suenho koene se pokrj, pova 10 minut ve 1/41 vody a bhem dne vypije. Jako prostedku stavcho se uv pi prjmech 3x denn pl kvov liky semen kopivovch, rozdrcench njemn prek. Pi chudokrevnosti bv doporuovna tato bylinn sms, jej podstatnou soust je kopiva: listu kopivovho 10 g nat marinky vonn 10 g kvtu lipovho 10 g koene hoce lutho 2g Jedna polvkov lce se spa vac vodou (1/41), nech 10 minut stt a vypije rno, v poledne a veer. Pi hemeroidech kon dobr sluby tento aj: listu kopivy 15 g listu pampeliky 10 g nat rebrku 30 g nat jablenku 30 g Jedna polvkov lce smsi se va v 1/2 l vody 2 minuty, nech 10 minut stt a bhem dne vypije. Pi zdue se doporuuje tato sms: listu kopivy 10 g koenu lkoice 10 g listu podblu 10 g listu jitrocele 10 g nat yzopu 10 g
Vodnatelnost
Siln menstruace
Prjem
Chudokrevnost
Revmatismus
Hemeroidy
lidov nzvy: lesn pika, omylnk ASARUM EUROPAEUM L.

Kopytnk evropsk je rostlina z eledi podracovitch - Aristolochiaceae. Je to rostlina vytrval. V zemi m dlouh, vlcovit oddenek, z nho vyrst asi pl metru dlouh lodyha. Skoro celou svou dlkou le pi zemi, jej konec je vak ohnut vzhru. st lec je na spodu porostl upinatmi listeny. Ze vzestupnho konce lodyhy vyrstaj dva listy s dlouhmi apky. Maj tvar iroce ledvinovit, okraje jsou
KOPYTNK EVROPSK
POPIS:
Zducha
netk ensk vlas (Adiantum capillus Veneris L.) - Folim capillorum Veneris.
162
KOPYTNK EVROPSK
163
bu s nat, tedy cel rostlina (Radix asari cum herba), nebo bez nat (Radix asari sine herba).
INN LTKY:
Oddenek obsahuje asi 1% silice. Jeho hlavn soust je takzvan kopytnkov kafr a ostr mastn olej. Krom toho obsahuje kopytnk hoinu. Cel rostlina je siln ctit kafrem a pepem a chutn koenn hoce.
UPOTEBEN:
Nehledme-li k tomu, e kopytnk je dosti oblbenm domcm prostedkem, lze o nm ci, e se uv hojn ve zvrolkastv.
Oddenky se vyrvaj v srpnu, dobe se omyj a zvolna su. Na se u nich bu ponech, anebo lpe se odee ped suenm. Dobe usuen sbr se ulo v neprodyn uzavench ndobch sklennch nebo plechovch.
PSTOVN! A SBR:
hladk. Maj vzhled koovit. Objevuj se a v ervnu. V dubnu a kvtnu se v jejich lab rozvj jedin kvt, ponkud pevisl. Zvonkovit okvt m na okraji ti a tyi zuby. Na zevn stran je hndozelen, na stran vnitn hnedoerven. M 12 tyinek, jejich nitky penvaj prank. Semenk je zakonen estidlnou hvzdicovitou bliznou. Uzrv v tobolku, rozdlenou uvnit na est pouzder, z nich kad obsahuje dv a ti semena.
NALEZIT:
Nalezneme ho u ns dost asto v stinnch, listnatch lesch a krovinch.
UITEN STI:
Jako droga se uv oddenek (Rhizoma nebo Radix asari). Pitom je
Kopytnk lkask byl u stedovkch lka velmi oblbenm lkem. Uvalo se ho zejmna jako prostedku k zvracen. Jet nyn se ho k tomu elu uv hlavn ve Francii po nemrnm poit vna. V domcm uit slou oddenek jako prostedek proti dlouhotrvajcmu bolen hlavy. Tu se petka rozkrjenho oddenku va 5 minut v 1/8 l vody a pije se nkolik dn po sob rno a veer lek. Na hrot noe prku, pipravenho z dobe rozdrcenho oddenku kopytnku, se pouv jako prostedku pro vyvoln zvracen. Prek oddenku, vdechnut do nosu, zpsobuje prudk kchan. Bv tak soust znmch kchacch prk.
Bolesti
Dvidlo
Kchac prek
164
JAK SE LIT ROSTLINAMI KORIANDR SET
165
lidov nzvy: kynec, koliandr

CORIANDRUM SATIVUM L.
KORIANDR SET
vty semenk uzrv v naku, kter je kulat a m deset eber hadovit zprohbanch a osm eber rovnch.
NALEZIT:
Koriandr set pat do eledi mikovitch - Apiaceae. Je to rostlina jednolet nebo dvoulet. Z koene vyrst lodyha, dosahujc vky pes pl metru. Nese listy dvojho druhu. Doln listy jsou jednodue zpeen nebo peenodln, s lstky vj itmi nebo peenoklannmi. Listy ve postaven jsou dvakrt a tikrt zpeen a maj lstky rkovit. Kvete v ervnu a v ervenci ble nebo naervenale. Kvty jsou sestaveny do sloench okolk, z nich kad m ti a pt paprsk. Obal sloenho okolk je bu jednolist, nebo schz vbec. Obalky jednotlivch paprsk jsou jednostrann, sloen ze t dlovitch lstk. Drobn kvtky maj jen nepatrn kalich. Koruna m pt pltk korunnch, na konci zahnutch. Tyinek je tak pt. Podk-
POPIS:
Koriandr je domovem ve Stedozem, hlavn v Itlii a panlsku. Divoce u ns neroste, najdeme ho pstovan v zahradch.
Jako droga se uv plod, semeno (Fructus coriandri).
Plody koriandru obsahuj a 1,5% velice aromatick silice. M ostrou chu a charakteristickou vni. V obchod se tato silice dostane pod jmnem koriandrov olej (Oleum coriandri}. Za erstva maj plody velmi odporn zpach, pipomnaj tnice. Po usuen von jemn aromaticky a koenn.
UPOTEBEN:
1. V prmyslu se pouv koriandru pi vrob likr a k aromatizovn piva, hlavn v Anglii a Nmecku. Tak ve voavkstv dochz upoteben. 2. V jin Evrop se koriandru uv hodn v domcnostech jako koen. Jako koen se pidv t do sr a salm. 3. V cukrstv slou k vrob pastilek, urench k aromatizovn dechu, napklad takzvan cachon pro kuky. 4. Velai ho rdi sej v blzkosti svch l, ponvad jako rostlina medonosn skt vtenou pastvu velm.
Koriandr je vcelku nenron na pdu, m-li neutrln reakci. Nejastji se pstuje po obilninch. Na vodu je nenron, ale pzniv reaguje na zvlahy. Pole uren pro pstovn koriandru se na podzim hluboko zor, nech pes zimu leet a na jae lehce zkyp a uvl. Hnoj se 40 kg N.ha-1, 80 kg P.ha-1 a 120 kg K.ha"1. Seje se na jae, nejlpe zatkem dubna do hloubky 2 - 3 cm do dk od sebe vzdlench 40 cm. Vsevek je 12 - 15 kg.ha~ ] . Semeno kl okolo 20 dn. Plody se sklz v srpnu a z v dob, kdy jsou naloutl a naervenale. Vnosy se pohybuj okolo 1,2 t.ha'1. Su se pi teplot do 35C.
PSTOVN A SBR:
166
KOSTIVAL LKASK
167
Pi zavacch obtch, pi nadmn a podobnch trampotch slou koriandr podobn jako fenykl. Zvlt se osvduje v tto smsi: semene koriandru 10 g kvtu hemnku 10 g koene lkoice 20 g koene proskurnku 20 g Polvkov lce se spa 1/4 l vody, nech 10 minut stt a vypije pl po obd a pl po veei. Ke stejnmu elu lze ut tak mal petky koriandrovch semen, podle chuti oslazench, vdy po jdle. Stejn inkuje tak prek, pipraven z tto smsi: semene koriandru 10 g listu mty peprn 8g koene reveovho 2g Bere se na piku noe po jdle. Pi obtch luovch se uv asto tento ppravek: koene omanu 20 g koene lkoice 20 g semene koriandru 20 g semene anzu 20 g rozinek 100 g lihu istho 500 g Nech se stt tden za oknem, sced a uv se 3x denn 10 kapek na cukr. Pi peruen menstruace se osvduje tento aj, vypit veer na lku: semene koriandru 20 g pukvorce 30 g hebku 20 g
Nadmn
ovku 10 g mty peprn 20 g Polvkov lce tto smsi se minutu pova ve 1/4 l vody, nech 5 minut stt a hork vypije.
luov obte
Peruen menstruace
lidov nzvy: svalnk vet, ern koen, celnkovy koen, koen kozivalov, koen liberzonsk, lupen sladk SYMPHYTUM OFFICINALE L. Kostival lkask pat do eledi brutnkovitch - Boraginaceae. Je to vytrval rostlina s mohutnm koenem, siln lennm, na povrchu
KOSTIVAL LKASK
POPIS:
168
KOZLK LKASK
169
ervenohndm. Lodyha dorst vky a jednoho metru, na prezu dole je tyhrann, nahoe na hranch kdlat. Cel povrch je pokryt drsnmi chlupy. Doln listy jsou vj cite kopinat a u spodnho konce se zuuj v siln apk. Horn listy jsou kopinat, nemaj apk, jsou tedy pisedav a zenm koncem sbhaj daleko po lodyze. Kvty se rozvjej od kvtna do z. Jsou labn a tvo pevisl hrozny. Zelen kalich je pticp. Koruna je vlcovit zvonkovit s ptizubm okrajem. M rozmanitou barvu. Me bt blolut, rov nebo pinav fialov. Kvt je charakteristick tm, e m v korunnm st pt hrotnatch upinek, je jsou k sob sklonny. V mezerch mezi nimi je pt tyinek s velmi dlouhmi pranky. nlka, vybhajc ze tydlnho semenku, vynv daleko z kvtu. Semenk uzrv ve tyi ervenohnd naky, uzaven v semenku.
Kostival lkask se u ns vyskytuje dosti asto. Najdeme ho vude tam, kde je dostatek vlhy. Tedy na mokinch, na vlhkch polch a lukch, na bezch potok a v zavlaovanch pkopech i ve vlhkm hout.
NALEZIT:
Jako drogy se uv oddenek (Radix nebo Rhizoma symphyti).
V zpadnch zemch Evropy je kostival lkask oblben u lka, u ns tato obliba nen velik. Za to je velmi oblbenm prostedkem domcm. Svm stahujcm inkem slou napklad k stavn krvcen z nosu. Uv se ho k tomu elu tak, e se suen oddenek dobe rozdrt v hmodi na prek, kter se upe. Pi krvcen ze aludench ved se podle anglickho zpsobu uv odvaru oddenku takto: 50 g suenho oddenku se pokrj na drobn kousky a va 10 minut v 1/2 l vody. Odvar se siln oslad a asi polovina tto dvky se vyuv po kvovch likch bhem dne. Pi krvcejcch hemeroidech, lecch uvnit v konenku, bv doporuovno mlk kly srna 1 / 4 1 vody, v n se 10 minut vailo 30 g pokrjenho oddenku. Kostivalu lkaskho se uv i zevn. Tady slou k obkladm na neity a zhmodniny. Uv se tak odvaru, pipravenho stejnm zpsobem z 50 g oddenku a 1/21 vody. V odvaru se namej obklady, pikldan na chor msta. Na neity se dvaj tyto obklady tepl, na zhmodniny studen.
Krvcen z nosu
aluden vedy
Hemeroidy krvcejc
Neity, zhmodniny
Oddenek obsahuje mnoho slizu, tsloviny, glykosid consolidin a alkaloid cholin a allantoin. Nezapch, chutn sladce a v stech stahuje.
PESTOVAN A SBR:
Pdu si kostival lkask pli nevybr. Nezbytnou podmnkou je vak dostatek vlhy. Po obvykl pprav pole ho lze st na jae do dk, vzdlench asi 30 cm. Jednotliv rostliny v dku maj mt mezery asi 45 cm. Po vzejit se protrh a vypleje, dal pe ji nepotebuje. Oddenek se sklz druh rok na jae v beznu a dubnu, nebo druh rok na podzim v jnu. Vykope se, dkladn omyje, rotpne po dlce na dv sti a usu pozvolna v mrnm teple. Usuen se mus peliv uschovat v dobe uzavench sklennch nebo plechovch ndobch.
lidov nzvy: baldrn, baldrin, odolen, koen koi, paldrn, kozelec, kozlek VALERINA OFFICINALIS L
Kozlk lkask adme do eledi kozlkovitch - Valerianaceae. Je to rostlina vytrval. V zemi m koen, vtvc se v etn, tenk vbky,
KOZLK LKASK
POPIS:
170
KOZLK LKASK
171
Jsou lichozpeen a maj pt a deset jaem, jejich rkovit lstky maj okraje pilovit, nkdy tak celokrajn. Horn listy jsou pi sedav, prostedn maj krtk apk, dolej maj apky dlouh. Kvete od kvtna do srpna. Bl nebo naervenal kvty jsou uspodny do chocholku. Kalin trubku postehneme jen st, ponvad je srostl se semnkem. Koruna je trubkovit, nkdy nlevkovit a m na okraji pt zub. Tyinky jsou ti a velmi asto schzej. Jejich pranky vynvaj z koruny. nlka je na okraji rozeklan. Semenk uzrv v hndou naku, na n kalin trubka tvo korunku s provitm chmm.
NALEZIT:
Kozlk lkask je rostlinou zcela bnou v ninch i horskch krajch tm cel Evropy. Ponvad miluje hojnost vlhy, najdeme ho na vlhkch lukch, u potok, podl pkop a u kraj cest.
UITEN STI:
Jako droga se uv oddenek (Radix nebo Rhizoma valerianae}.
INN LTKY:
Hlavn soust kozlku je silice, obsahujc hodn kyseliny isovalerov a valerinov. Droga m ostrou chu. V erstvm stavu nezapch, usuen vak pchne oste, nepjemn a velmi charakteristicky jako koi mo. Kozlk rostouc na suchch mstech m vce innch ltek ne kozlk z mst vlhkch. Ve vtch dvkch, ne je ppustno, zpsobuje kozlk zvenou teplotu a inkuje nepzniv na nervovou soustavu.
na povrchu hnd, na rezu belav. Z koene vyrst lodyha, na povrchu rhovan, uvnit dut, dosahujc vky a l metr. Na dolnm konci je lodyha pokryta chlupy. Listy jsou ponkud tmav ne lodyha.
Kozlk se pstuje bu pmm vsevem semene na stanovit nebo se pedpstovv sadba. Kozlk nen nron na teplotu, ale m velk nroky na vlhu. Nejvhodnj jsou tedy pro pstovn podhorsk oblasti. Vyaduje leh psitohlinit pdy s neutrln reakc. Nejvhodnj pedplodinou jsou pro kozlk chlvskm hnojem hnojen okopaniny i zelenina. Pro pm vsev je nutn pozemek nleit pipravit, urovnat a uvlet. Hnoj se 80 kg N.ha"1, 31 kg P.ha"1 a 83 kg K.ha' 1 . Po nevhodn pedplodin je dobr pihnojit chlvskm hnojem v dvce okolo 25 t.ha' 1 . Seje se do dk 50 - 62,5 cm, semeno mus zstat nezahrnuto, nebo kozlk kl na svtle. Na hektar
PSTOVN! A SBR:
172
KOZLK LKASK Proti bolestem hlavy dobe inkuje odvar tto smsi: koene kozlku 10 g koene hoce lutho 5g listu meduky 20 g listu jitrocele 20 g kvtu lipovho 30 g D se lce na 11 vody a va se tak dlouho, a se sva na 1/4 1. Pije se 3x denn lek studenho odvaru. Proti bolestem hlavy lze tak pout obklad, namench v desetiminutovm odvaru 10 g koene kozlkovho v 1/8 l blho vna. Tak pi aludench kech se nemocnmu asto ulev po prostedku, kter se piprav z nsledujc smsi: koene kozlku 10 g listu pomeranovnku 15 g listu mty peprn 15 g listu meduky 15 g Jedna polvkov lce smsi se va 3 minuty v 1/2 l vody. Odvar se nech stt pl hodiny v pikrytm hrnci a uv 3x denn ti polvkov lce. Pi hysterii se uv kozlkov tinktury, neboli baldrinovch kapek, pipravench takto: 15 g vy, vytlaen z erstvho koene se sms s 15 g istho lihu. Uv se 3x denn pt a deset kapek. Nen-li pi ruce erstv koen, sms se 10 g prku z kozlkovho koene s 20 g lihu, nech se 14 dn stt, a potom sced. Uv se ve stejnch dvkch. Na zchvaty padoucnice nkdy dobe inkuje odvar tto smsi: koene kozlku 10 g koene pelyku 10 g koene pivoky 10 g Kvov lika smsi se va 2 minuty ve 200 g vody, nech pl hodiny stt a sced. Vypije se veer.
173
Bolesti hlavy
se vysv 5 - 8 kg osiva. Na jae, po vzejit rostlin, se dky prosekaj. Semeno na vypstovn sadby se vysv v noru do paenit. Zakldn porostu ze sazenic je velmi nron na lidskou prci. Po celou dobu vegetace je nutn udret pozemek v nezaplevelenm stavu. Kozlk se sklz v dob, kdy zanaj sesychat nadzemn sti rostliny, nejastji v jnu. Sklize mus bt ukonena ped pchodem mraz. Na lehkch pdch se sklz vyoravaem brambor, na tch pdch se pouv jednoradlin pluh i vyorava cukrovky. Koeny se pot sbraj run a hzej na hromadu. Okopan a rozezan koeny se su umle v surnch pi teplot 40C. Koeny sesychaj v pomru 5 : 1. Vnos erstvch koen kols od 7,5 do 15 t.ha"1. UIT V LIDOVM LKASTV:
Kozlk je lkem velmi rozenm v lkask praxi i v domcm lkastv vude tam, kde chceme psobit na nervovou soustavu. Pi nervovch poruchch kon dobrou slubu tinktura tohoto sloen: koene kozlku 2g koene andlky 8g lihu istho 10 g Nech se stt 36 hodin, sced a uv 2x denn 5 kapek. K stejnmu elu se uv tak aje, pipravenho z tto oblben smsi: koene kozlku 20 g listu mty peprn 15 g listu pomeranovnku 10 g listu vachty tlist 5g Polvkov lce tto smsi se spa v 1/41 vody, povar l minutu, nech 10 minut odstt a vypije polovika rno a polovika veer. Pi migrn se pouv odvaru 10 g koene kozlkovho ve 200 g vody. Va se 2 minuty, nech 5 minut odstt a uv za 2 hodiny lce. Ke stejnmu elu se uv 3x denn na hrot noe prku, zskanho dokonalm rozdrcenm kozlkovho koene.
Nervov poruchy
aluden kee
Hysterie
Migrna
Padoucnice
174
KRUINA OLOV
175
Pi thotenskch obtch, hlavn v prvnch tech mscch thotenstv, dobe inkuj kapky, pipraven z tchto soust: prku z koene kozlku 10 g vy pomeranov 5 g vody hokomandlov 5g lihu istho 25 g teru 2g Nech se stt 48 hodin, peced a uv potom 3x denn 15 kapek na cukr. Pi bolestiv menstruaci se v domcnostech uv odvaru tto smsi: koene kozlku 10 g koene hoce lutho 5 g kvtu lipovho 30 g listu meduky 20 g listu jitrocele 20 g Tto smsi se d l polvkov lce na l l vody a nech se vait tak dlouho, a se tvrtina tekutiny vyva, take zbyde 3/4 l obsahu. Pije se 3x denn lek. Proti roupm u dt i dosplch se uv klystr, pipravench z tto smsi. koene kozlku 5 g nat pelykov 10 g esneku pokrjenho 15 g Tato dvka se va v 1/4 l mlka 5 minut, peced a s touto tekutinou se provede klystr.
Thotensk obte
FRANGULA ALNUS MILL.

POPIS:
KRUINA OLOV
Bolestiv menstruace
Roupy
Kruina olov pat do eledi eetlkovitch - Rhamnaceae. Je to ke, jen dorst vky a t metr. Hned od zem se bohat vtv. Vtvky jsou tenk, velmi kehk a nemaj trny. Tm se li od eetlku, s kterm ji lze jinak snadno zamnit. Vtvky maj v mld kru tmavoervenou, pozdji hndou s blmi bradavkami. Na vtvkch jsou stdav posazeny listy s krtkmi apky. Maj tvar elipsovit nebo vj it, okraje jsou hladk. Charakteristick a npadn na listech je, e od listov epele do kad poloviny listu vybh est a deset rovnobnch ilek. Kvete v kvtnu a ervnu. Kvty jsou umstny v lab list ve skupinkch po dvou a esti. Kvty jsou velmi mal, nazelenal. Zvonkovit kalich, zevn zelen a uvnit bl, m na okraji pt zub. Koruna se skld z pti pltk, kter jsou v kalichu zcela skryty, stejn jako pt tyinek. Semenk vybh v krtkou, tlustou nlku, na konci rozdlenou do t lalok. Oplozen semenk uzrv nejprve v barv zelen. Pi uzrvn bobule zprvu zerven, potom zern. V kad bobuli jsou skryta dv a ti semena.
176
KRUINA OLOV kry kruinov 20 g kry z plod pomerane 10 g listu rebrku 5g semene kmnu 5g Z tto smsi se d vrchovat polvkov lce na 1/2 l vody, va se 5 minut, nech 10 minut odstt a vypije veer pl lku. Stejn inek maj tak bobule, jich se poije suench kvov lika. Jin projmav ppravek pipravme z tto smsi: kry kruinov 25 g 1 listu sennovho 25 g listu mty peprn 25 g koene lkoicovho 25 g Vrchovatou lci smsi spame ve 1/41 vody, nechme odstt a veer vypijeme. Pi trval zcp se pije veer lek aje, pipraven z tto smsi: kry kruinov 40 g 1 listu sennovho 30 g listu mty peprn 15 g listu marinky vonn 15 g Polvkov lce smsi se spa 1/4 l vody, nech 10 minut odstt a sced. Stejn se piprav aj z tto smsi: kry kruinov 20 g 1 listu sennovho 20 g listu trnkovho 20 g koene lkoicovho 10 g
177
NALEZIT:
Domovem je kruina v cel Evrop a v severn Africe pi bezch Stedozemnho moe. Najdeme ji v hojn me i u ns, hlavn ve vlhkch lesch a stinnch houtinch.
UITEN STI:
Jako droga se uv kra (Cortexfrangulae). Mlokdy se pouvaj t bobule (Fructusfrangulae}.
INN STI:
Kra obsahuje zvltn ltky, anthrachinony, anthraglykosidy, frangulin, pseudofrangulin a kyselinu frangulovou. Krom toho najdeme v ke tak emodin a chrysophan. Zajmav je, e erstv kra zpsobuje siln zvracen, provzen znanmi bolestmi. Ale suen kra, kterou nechme rok leet, ztrc tyto nepjemn vlastnosti a meme ji bez obav pout jako drogu.
UPOTEBEN:
Dve se kruinovho deva pouvalo k vrob stelnho prachu.
PSTOVN A SBR:
Pstovn je velice snadn. Hod se k nmu vlhk, stinn msta u potok a v listnatch lesch. Mezi jehlinatmi stromy se j neda. Rozmnouje se odnoemi vtv ke, starch asi est let, nebo semeny, kter se vypstuj ve kolkch nebo sklencch. Kra se sbr brzy na jae, pokud jet list nevyrailo, hned po ustn jarnch de. Na silnjch vtvch se do kry udlaj spirlovit nezy a kra se sloupne, pokud jet ke stoj. Z mladch vtvek se sloupe kra a po poraen kee. Su se zvolna na mrnm teple. Ped upotebenm mus kra rok leet. Po usuen m zevn kra barvu ervenou, na vnitn ploe ervenolutou a hndou. Hodnotnj je kra z mladch vtvek. Bobule se sbraj na podzim, v z a jnu. Bu se usu, nebo se rozmakaj a zava na sirup. UIT V LIDOVM LKASTV:
Kra kruiny obecn je veobecn znm jako inn projmadlo, hodc se tak k stlmu regulovn stolice. Lze j uvat nkolika zpsoby:
Zcpa
Listy africk rostliny kasie prav (Casia senn L.) - Folim sennae.
178
KEN SELSK
179
ARMORATIA RUSTICANA (GEART.), MEYER ET

SCHERB.
KEN SELSK
POPIS:
Ken pochz z vchodn a severovchodn Evropy. Hojn se u ns pstuje, ale vyskytuje se i plan. Nalezneme ho na mstech s humusovou, tkou pdou, kter je hojn zavlaovan. Jako droga se uv koen (Radix armoraciae). V koenu je krom jinch ltek obsaen glykosid sinigrin. Ten psobenm enzymu myrosinu odtpuje ostrou silici, nazvanou olej kenov. erstv koen nezapch, ale koen rozeten pl na jazyku a drd sliznici k odmovn hlenu a oi k slzen.
NALEZIT:
UITEN STI:
Ken adme do eledi rostlin brukvovitch - Brassicaceae. Je to rostlina vytrval. V zemi m vlcovit koen, na povrchu hndolut, uvnit bl. Z nho vyrst do vky pl a jednoho metru dut lodyha, na povrchu rhovan. Nahoe se bohat vtv. Z koene tak vyrst rice pzemnch list, majcch dlouh apky. Jsou podlouhle vj it a okraje maj vroubkovan. Listy z lodyhy vyrstajc jsou rkovit a tm celokrajn. Kvty se rozvjej v ervnu a ervenci. Jsou sestaveny v dlouhch hroznech. Kad kvt m tyi lstky kalin. Koruna se skld ze ty blch korunnch pltk. Uvnit je est tyinek, tyi z nich jsou del a dv krat. Nadkvt semenk vybh v krtkou nlku, zakonenou polokulovitou bliznou. Uzrv v plod, zvan eulka. Ta m dv pouzdra, z nich kad obsahuje tyi a est semen.
INN LTKY:
UPOTEBEN:
Ken je znm a veobecn uvan kuchysk rostlina. V prmyslu slou jako materil pro vrobu kenovho oleje.
Kenu se da dobe v hlinitopsitch, hlubokch pdch na vslunn poloze. Na podzim se pole nebo zhon hluboko zkyp a pohnoj uleelm kravskm hnojem. Sz se v beznu nebo dubnu. K szen se uije bu tenkch konk, uschovanch od posledn sklizn, nebo zk z velkch koen. Mezi sazenicemi se zachovv vzdlenost asi 40 cm. Poprv se okopv, kdy se objev prvn lstky, koncem ervence se okopv podruh. Pi druh okopvce se sten obna koen a odeou se tenk postrann konky. Tak se ulmou pzemn listy. Koen se sklz koncem jna, nebo se nech pezimovat v pd a sklz se a pt pedja. Koeny se omyj, tenk konky se odrhnou nejlpe vlhkm hadrem. Svzan v otpkch se potom ulo v psku.
PSTOVN A SBR:
Vnitn se uv kenu v lidovm lkastv pi vodnatelnosti jako moopudn prostedek. Bere se 3x denn kvov lika vy, vytlaen z erstvho rozstrouhanho koene. Pi zavacch poruchch j e v nkterch krajch ob-
Vodnatelnost
Poruchy aluden
180
JAK SE LClT ROSTLINAMI
KUKLK MSTSK
181
lben vinn nlev pipraven takto: Na 100 g koene, pokrjenho na kousky, se naleje 11 vna, nech se vait asi 2 minuty a 10 minut stt. Uv se 3x denn polvkov lce ped jdlem. vy, vytlaen z rozstrouhanho koene a siln oslazen, se uv 3x denn lika proti kali a chrapotu. Proti pihm se doporuuje asto octov vtaek kenu, pipraven tm zpsobem, e se 50 g nastrouhanho kenu nech 24 hodin stt v 1/2 l octa. Vtakem se veer omv obliej. Na ki zpsobuje ken pocit plivosti. Po nkolika minutch zane ke ervenat, jet po del dob se mohou, hlavn u osob s citlivou plet, objevit puche. Odvd se tm vnitn bolest na povrch tla a mrn pekrven vnitnch orgn. Zejmna pi pohrudninch zntech, revmatismu a podobn kon tato takzvan kenov placka dobr sluby. Piprav se tak, e se strouhan ken sms s moukou na tsto. Nesm pijt pmo na tlo a nem leet nikdy dle ne pl hodiny.
Kael, chrapot Pihy
Znty pohrudnice
pretrhvane perenosen, tvaru lyrovitho. Jejich posledn, lich krojek bv srdit a jeho okraj je rozdlen na ti a pt lalok. Listy, vyrstajc z lodyhy, maj apk del, ne jsou samy. Tvarem se nkdy podobaj listm dolnm, jindy jsou jednoduch. Kvete lut v ervenci a srpnu. Kvty jsou drobn a umstny jsou jednotliv. Kalich se skld ze dvou soustednch kruh, z nich kad obsahuje pt kalinch lstk. Korunu tvo pt korunnch pltk vj itho tvaru. Kvt m mnoho tyinek a pestk, jejich nlky jsou kolnkovit lomeny. etn semenky uzrvaj v naky, kter tvo klubko. Z nho vybh kolnkovit lomen osina, jej horn konec je pro vit a po uzrn vymruje naky do okol.
lidov nzvy: ebek kravsk, hebkov koen, koen karafitov, koen zajeho oka, ebkov kopeek, hebkov bylina, benedyktov koen GEUM URBANM L.
Kuklk mstsk pat do eledi rovitch - Rosaceae. V zemi m krtk oddenek, z nho vyrst nkolik lodyh, dosahujcch vky a ti tvrt metru. Tyto lodyhy jsou pokryty chlupy, je vypadaj jako zjeen. Listy jsou dvojho druhu. Doln, pzemn listy jsou
KUKLlK MSTSK
Kuklk mstsk je domovem v cel Evrop. I u ns ho asto najdeme u zd, v ivch plotech, ve vlhkch houtinch, podl cest, na pokraji les a na vlhkch loukch.
NALEZIT:
UITEN STI:
POPIS:
Jako droga se uv oddenek (Radix nebo Rhizoma caryophyleatae}.
INN LTKY:
Oddenek obsahuje hoinu,
182
KCHAVICE BL
183
silici, organick kyseliny a pryskynat barvivo okrov lut barvy. Cel oddenek chutn hoce, oste a v stech stahuje. Charakteristicky pchne, jeho vn pipomn hebek. Odtud pochz tak jeho lidov jmno. Hlavn asn zjara je tato vn zvlt siln.
lidov nzvy: elebor bl VERATRUM ALBUM L. POPIS:
KCHAVICE BL
UPOTEBEN:
Uv se ho jen jako drogy. Dve slouil jako nhraka za chininovou kru.
Oddenek kuklku se sbr brzy na jae, v beznu, dve, ne vyraz lodyhy. Sbr z mst such je hodnotnj. Oddenky z tchto mst jsou tmav, z mst vlhkch jsou svtlej. Su se dlouho, opatrn v mrnm teple. Suen oddenek dostane tmavohndou barvu a je lmav. UIT V LIDOVM LKASTV:
PSTOVN A SBR:
Kuklku mstskho se uv jako lidovho prostedku pi trvcch poruchch. Pipravuje se takto: oddenku kuklku 10 g vody 80 g va se 5 minut a k odvaru se pid istho lihu 80 g Nech se stt 8 dn a potom peced. Uv se potom 3x denn lce ped jdlem. Jednodueji se piprav prostedek stejnho uit tak, e se 50 g oddenku kuklku nech po 8 dn stt za oknem v 1/2 l stolnho vna. Uv se ve stejnch dvkch. Proti nechutenstv se uv 3x denn na hrot noe suenho oddenku, dobe roztluenho na prek.
Trvic poruchy
Nechutenstv
Kchavici blou adme do eledi rostlin liliovitch - Liliaceae. Je to rostlina vytrval. V zemi m tmavohnd oddenek vj it podoby s etnmi tenkmi konky. Z oddenku vyrst lodyha, dosahujc vky a pes metr. Je uvnit dut, na povrchu pit a nahoe se vtv. Na n jsou objmav listy tvaru elipsovitho a kopinatho. Objmav st listu sestupuje dol po lodyze a tvo tak pochvu. V doln sti lodyhy je tchto pochev nkolik na sob. Listy jsou celokrajn, podl eber listovch asnat, na lci hladk, na rubu ochlupen. Kvty se rozvjej v ervenci a srpnu. Maj krtkou stopku a jsou sestaveny do laty. Maj esticp okvt, na zevn stran zelen, na vnitn stran bl. Zajmav je, e kvty, stojc v lat nahoe, jsou bez semenku a maj jen est dlouhch tyinek. Kvty, umstn v lat ne, maj nejastji jen semenk a tyinky jim schzej. Semenk je nadkvt a uzrv v ernohndou tobolku, obsahujc hnd, kdlat semena. U ns vtinou najdeme jin druh, a to kchavici zelenou (Veratum lobelianum BERNH.), kter kvete zelen.
184
LKOICE LYS
185
Kchavice miluje vy polohy mezi l 000 a 3 000 metry. Proto jsou jejm domovem Alpy, Krun hory, Krkonoe, Jesenky a Karpaty. Tam ji najdeme na vlhkch horskch loukch a na bezch horskch potok. Obas se pstuje tak v zahradch jako okrasn rostlina. Jako droga se uv oddenek (Rhizoma nebo Radix veratri alb). Oddenek kchavice obsahuje mimo jin ltky, prudce jedovat alkaloidy, protoveratrin a jervin. erstv m velice ostr zpach. Ponvad je oddenek velmi jedovat a nhodou nebo z nerozumu by se mohla pivodit otrava, proto pi prci s kchavic je nutn zachovvat co nejvt opatrnost. Otrava veratrinem, prvn pomoc a len Jak prudkm jedem je veratrin (sms svrchu zmnnch alkaloid), pochopme nejlpe, vme-li, e smrteln dvka obn pt tiscin gramu. Toto mnostv odpovd nkolika mlo gramm oddenku. Jen vjimen tato dvka nezpsob smrt. Po poit veratrinu dostav se velmi znan podrdn zavacho stroj, vyznaujc se prudkm zvracenm a prjmem. Je-li veratrin vdechnut, podrd siln nosn sliznici a zpsob nepetrit kchan (odtud jmno rostliny) a krvcen z nosu. Jazyk otrvenmu zdevn. Otrven je naplnn neobyejnou zkost. Tep se stv pomalejm, zornice se roziuj a tlesn teplota kles. Pozdji se dostavuj rozmanit nepjemn pocity po celm tle, mravenen, imrn, plen, kubn, a konen propuknou kee. Stav nemocnho je velmi vn a jen nejrychlej lkask pomoc me pinst zchranu. Ped pchodem lkae nekod podat otrvenmu silnou ernou kvu.
NALEZIT:
Kchavice se u ns nepstuje. Dailo by se ji pstovat ve vych polohch, kde se vyskytuje normln. Nejlpe by bylo pstovat ji z zk oddenku. Oddenek se sbr na podzim v z, respektive v jnu. Vyryje se a dobe omyje v tekouc vod. Konky se na oddenku obyejn ponechaj, stejn jako pochvy nejnich list. Silnj oddenky se po dlce rozznou a sbr se su zvolna na umlm teple. Po kad prci s oddenkem je nutn umt si dobe ruce mdlem a teplou vodou. Suen droga se mus dobe uzavt a patrn oznait jmnem s vstrahou. Podle zpachu, jen je svou ostrost pznan pro oddenek erstv, nelze suenou drogu poznat, ponvad suenm zpach zmiz. UIT V LIDOVM LKASTV:
PSTOVN A SBR:
Kchavice lze uvat vnitn i zevn. Vnitn sej uv pi zpalu plic, dn a revmatismu v pimen malch dvkch. V domcm uit vnitn vbec nepichz v vahu pro svou velkou jedovatost. Zevn psob na ki nejprve znanou palivost, pozdji neitelnost. K tomu elu se uv lihovho vtaku, pipravenho ze ty dl oddenku a jednoho dlu lihu. Sced se po tech dnech. Pi revmatickch bolestech se natr ke mast, pipravenou z 25 g oddenku, rozdrcenho njemn prek, a 25 g vazelny nebo vepovho sdla. V kosmetice slou v nkterch krajch lihov vtaek z 10 g oddenku a 100 g lihu, stojc na svtle a teple 2 dny, k odstrann pih.
Znecitliven
Revmatismus, dna, ischias Pihy
lidov nzvy: sladk devo CLYCYRRHIZA GLABRA L.

Lkoice lys pat do eledi bobovitch - Fabaceae. Je to vytrval bylina, kter m v zemi koen, dosahujc neobyejn dlky a dvou met-
LKOICE LYS
POPIS:
UPOTEBEN:
1. Kchavice se uv k prmyslov vrob rozmanitch alkaloid, je potom lkai pedepisuj jako lky. 2. Ve zvrolkastv slou jako dvic prostedek pro vepe.
186
LKOICE LYS
187
r. Koen je siln asi jako ukazovk, na prezu je kruhovit a bohat se vtv. Jeho kra je na povrchu zbrzdn, barvy hnd. Na prezu je srov lut. Z tohoto koene vyrst pes metr vysok lodyha. Na n jsou lichozpeen listy s lstky u dolnch list vejitmi, u hornch thlejmi. Okraje lstk jsou hladk. Na rubu jsou lstky lepkav. Kvete v ervnu a ervenci. Kvty jsou seazeny ve stopkat klasy, umstn v labch list. Tvo stopkat hrozny a jsou modrofialov. Jednotliv kvtky maj charakter motlokvt. Semenky uzrvaj v podlouhl, lys lusky, z nich kad obsahuje ti a tyi semena, hnd zbarven, zplotl, tvaru ledvinovitho.
NALEZIT:
Lkoice lys pochz z Mal Asie. Rostou j tam cel spousty. Odtud se rozila plan do celho Stedomo. U ns nalezneme planou lkoici na Morav. Jde o pozstatky z dob, kdy se tam pstovala ve vtch kulturch.
Jako droga se pouv koen (Radix liquiritiae).
UITEN STI:
INN LTKY:
Hlavn soust lkoice lys je kyselina glycyrrhizinov (a 15%), glykosid liquinitin, silice, tsloviny a flavonov ltky.
UPOTEBEN:
1. V cukrstv se uv sladkho deva jako sladidla. Ze vy, z koene vytlaen a do sucha odpaen, se vyrb ern, sladk extrakt, veobecn nazvan pendrek (z nmeckho Brendreck). 2. Pouv se pi vrob upavho tabku.
Pstovn lkoice se v naich podmnkch nevyplc, a ani dnes se ji lkoice nepstuje. Lze ji pstovat ze semen, nicmn vhodnj by bylo pstovn z koenovch odno. Da se j dobe v propustn, psen pd. Pdu je vak nutn peliv zpracovat alespo do hloubky pl metru. Z koen se nakrj odnoe, dlouh asi 20 cm, tak, aby na nich bylo nkolik oek. Odnoe se potom szej asi tvrt metru hluboko s mezerami asi jeden metr. Sz se bu na podzim v z nebo jnu, i na jae v dubnu.
PSTOVN:
188
LEN SET
189
Mlad rostliny se vyvinou a druh rok. Jakmile se objev nov vhonky, je nutn zat s pelivm plenm. Kdy v jnu vhonky zanou loutnout, ueou se, pole se lehce okope a pohnoj. Koen se sklz pozd na podzim tetho roku. Dve se vak uezvaj lodyhy. Vykopn koene je prac velmi zodpovdnou a mus se provdt velmi opatrn, aby se koen nepesekal na mal kousky. Sklizen koen se dobe oist v tekouc vod a rychle se na slunci usu. Potom se poee na kusy asi tvrtmetrov a sve do svazk. Nejlep jakost m koen v asi desetilet kultue. UIT V LIDOVM LKASTV:
LlNUM USITATISSIMUM L. POPIS:

Len set pat do eledi Inovitch - Linaceae. Je to bylina jednolet. V zemi m tenk koen, z nho vyrst asi pl metru vysok lodyha. Je lys a nahoe se vtv. Na lodyze a jejch vtvch vyrstaj bez apku listy, rkovit kopinat. Okraje maj hladk. Kvete v ervnu a ervenci. Kvty jsou uspodny do laty. Ped rozkvtem vis jednotliv kvtky dol, pi rozvjen se vzpimuj. Kalich kvtn je ptidln. Koruna m pt vejitch korunnch pltk, zbarvench krsn mode. Kvt m dle pt namodralch tyinek, kter spodnmi stmi svch nitek spolu srstaj. Nadkvt semenk vybh do pti dlouhch nlek. Uzrv v tobolku, rozdlenou na deset pouzder. Tobolka je bu pukav nebo nepukav. V kad tobolce je mnostv lesklch, hndch semen, ze stran zplotlch.
LEN SET
Lkoice se uv hlavn jako prostedku proti kali a k usnadnn odmovn hlenu. Piprav se tak, e dv lce lkoicovho koene, pokrjenho na drobn kusy, spame v 1/2 l vac vody, nechme 10 minut stt a uvme 5x denn polvkovou lci. Dobr aj proti kali a chrapotu, hlavn je-li spojen se zvenou teplotou, se piprav z tto smsi: koene lkoice 10 g koene proskurnku 15 g listu podble 30 g listu linku 10 g Polvkov lce tto smsi se spa 1/4 l tto smsi, pova 1/2 minuty a nech 10 minut stt. Pij se ti takov porce aje denn. Star lidov plieni aj, veobecn uvan, se piprav z tto smsi: koene lkoice 10 g listu proskurnku 10 g koene proskurnku 10 g kvtu divizny 10 g kvtu slzu 10 g kvtu vlho mku 10 g Polvkov lce smsi se spa 1/2 l vody, nech 10 minut stt a na 3x vypije, rno, v poledne a veer. Krom toho slou lkoice jako psada do rznch odvar, aby zakryla nepjemnou chu. Tak k pilulkm se prek z n pidv za tm elem.
Kael
Kael, chrapot
NALEZIT:
Len set se pstuje tm v cel Evrop jako textiln rostlina. Nejvt kultury najdeme ve vchodn stech Evropy. Plan len u ns neroste, divoce se vyskytuje kolem ernho moe. Jako droga se uv semeno (Semen Hni). Semena obsahuj mnoho blkovin, 20% slizu a kolem 30-45% vyschavho oleje, zvanho lnn olej (Oleum ln). Cel rostlina pak obsahuje jedovat glykosid linamarin.
Nepjemn chu Pilulky
Plieni aj
UITEN STI:
INN LTKY:
UPOTEBEN:
1. Ze lnu setho se zskvaj vlkna k vrob pevnch a hodnotnch tkanin. 2. Semene se hojn uv v lkastv.
LEN SET
191
PSTOVN:
V eskch zemch se len pstuje ji od pradvna. Nejlpe se mu da v mrnm a vlhm podneb. Nen pli nron ani na pdu, nejvhodnj pdy jsou vak psitohlinit a hlinitopsit s mrn kyselou a neutrln reakc. Nevhodnejou tk jlovit pdy. Len vyaduje dobe zpracovanou a nezaplevelenou pdu. Vhodnmi pedplodinami jsou ozim obiloviny, zvlt ito. Hnojme v zvislosti na obsahu ivin v pd, 30 - 40 kg N.ha-i, 25 - 40 kg P.ha-1 a 80 - 100 kg K.ha-i. Len je nron na kvalitn ppravu pdy. Nutn je vasn podmtka a podzimn orba do hloubky a 22 cm. Len se seje velmi asn na jae do zkch dk na vzdlenost 75 mm a do hloubky 15 - 20 mm. Vsev je asi 100 - 120 kg.ha-i. Semena lnu se sklzej acmi mltikami v druh dekd srpnu a zatkem z. Semena lnu je nutn rychle vysuit, aby nedolo k jejich znehodnocen. Semena se rozlo do vky l - 2 m do upravench rotovch suren. Zde se aktivn dosou vzduchem. Teplota by nemla pekroit 40C. Vysuen a vyitn semeno se skladuje v tenkch vrstvch ve vzdunch silech. asto se semena pehazuj a klesne-li obsah vody na 10 - 11%, daj se do pytl. UITI V LIDOVM LKASTV:
Semene lnnho se uv vnitn i zevn, jako vnitn lk slou pi katarech hornch cest dchacch. Piprav se tak, e vame asi 10 g roztluench semen lnench 1/2 hodiny ve 400 g vody. Osladme medem a uvme kad 2 hodiny lci. Ke stejnmu elu se uv odvaru z 10 g tluenho lnnho semene a 5 g oddenku osladie v 1/2 l vody. Va se a uv stejn jako ppravek prvn. Pi zntech nosohltanu lze obou tchto odvar pout jako kloktadla. Zevn se uv semene lnnho na obklady pi vedech, neitech a tam, kde chceme urychlit hnisn. Lnn semena se roztluou na prek a s horkou vodou se smchaj na tsto, kter se d na pltno a pilo na nemocn msto. Konen je lnn olej samotn vtenm prostedkem proti spleninm. Sms 50 g lnnho oleje a 50 g vpenn vody se pote splenina nkolikrt denn.
Katary dchacch orgn
Znt nosohltanu Vedy, neity
Spleniny
192
LEVANDULE LKASK
193
LEVANDULE LKASK
POPIS:
INN LTKY:
Kvt levandule obsahuje 3% pjemn vonc silice. Stejn, ovem mnohem slabji, von cel rostlina.
lidov nzvy: devandula, lavandula LAVANDULA AGUSTIFOLIA (MILLER) CHAIX

Levandule lkask pat do eledi rostlin hluchavkovitch - Lamiaceae. Je to poloke, dosahujc vky pl metru. Na jeho vtvch vyrstaj vstcn rkovit listy s podhrnutm okrajem. Na povrchu jsou ed plstnat. Kvete v ervenci a srpnu. Kvty jsou uspodny po skupinch s esti a deseti leny v lichopeslenech, v dkm, konenm klasu. U potku klasu stoj suchomzdit listeny, kter jakoby lichopeslen podpraly. Kvty levandule maj huat pticp kalich. Kvtn koruna m dva modr pysky. Horn, vt pysk je dvojlalon, doln men je trojlalon. Tyinky jsou tyi, dv del a dv krat. Vechny tyi maj ledvinovit pranky. tydln semenk vybh v nlku, je m dvojdlnou bliznu. Plod se skld ze ty hndch, zakulacench tvrdek.
UPOTEBEN:
1. Levandulovho oleje se hojn uv v prmyslu pi vrob perozmanitch voavek. Tak se jm parfmuj toaletn mdla. 2. V domcnostech cel na levandulov, vloen mezi atstvo, zahn moly.
PSTOVN A SBR:
Levandule se v naich podmnkch ve velkm nepstuje. Nejvce se pstuje ve Francii. Vyaduje vpenat pdy v teplch, jinch oblastech. Ped zaloenm porostu se aplikuje chlvsk hnj. Hnoj se kadm rokem, a to duskem 60 kg.ha"1, fosforem 50 kg.ha-1 a draslkem 80 kg.ha-1. Semena se vysazuj do paenit koncem nora a zatkem bezna. Na pole se vysazuj v kvtnu a ervnu. Sazenic se vysazuje 30 - 35 tisc na hektar do sponu 50 x 50 cm. Na zimu je vhodn kulturu pikrt. V lt je nutn sazenice prvn rok asto okopvat. Kultura se pstuje asi tyi roky, pro dal pstovn je nutn trsy vykopat, rozdlit a rozesadit. Sklzej se kvtn stvoly ped plnm rozvinutm v ervenci a srpnu nebo kvetouc na o vce 20 - 25 cm. Su se pirozen ve stnu pi teplot do 35C. Vnos kvt se pohybuje od 0,1 do 0,4 tha-1, nat od 0,5 do 3 t.ha'1.
NALEZIT:
Domovem je levandule obecn v jin Evrop, kde roste plan vude na jih od Alp. Miluje slunn strn a nvr obrcen k jihu. U ns se tu a tam pstuje v zahradch jako ozdobn rostlina.
UITEN STI:
Jako droga se u ns uv kvt (Flos lavandulae). Nkdy se sbr i kvetouc na (Herba lavandula).
Odvaru byliny se uv pi celkov skleslosti k slcm koupelm. Asi 1/2 kg suen nat se va 10 minut ve 4 l vody a odvar se nalije do koupele. Na otoky se v nkterch krajch s oblibou uv teplch obklad nebo takzvanch bylinnch sk, naplnnch touto sms: kvtu levandule 5g listu rozmarny 10 g semene lnnho 10 g listu meduky 15 g listu podble 20 g Pono se na 2 minuty do vel vody a pilo na otekl msto.
Celkov skleslost Otoky
194
LIBEEK LKASK
195
Oleje se pouv nkdy zevn k natrn pi revmatickch bolestech. Do mast, je pro nkterou svou soust maj nepjemn zpach, se pidv levandulov olej, aby se zskala pjemn vn.
Revmatismus
z pti pltk, jejich konce jsou ohrnut. M pt dovnit ohnutch tyinek. Podkvt semenk vybh ve dv nlky. Uzrv v dvojnaku, opatenou nkolika ebry, na nich jsou tm kdla.
NALEZIT:
Libeek lkask pochz z Pedn Asie, v jin Evrop. U ns se pstuje v zahradch. divoce roste
lidov nzvy: vlstek, velk apich LEVISTICUM OFFICINALE KOCH.

Libeek lkask pat do eledi mikovitch - Apiaceae. Je to vytrval rostlina, je m v zemi tlust, dunat oddenek. Z nho vyrst lodyha, kter me doshnout vky a dva metry. Nahoe se lodyha rozvtvuje. Na krtkch apcch z n vyrstaj listy, peenodlen i nedlen s okraji hladkmi. Krom toho m libeek jet pochvovit listy na dlouhch apcch, na povrchu leskl a celkovho vzhledu koovitho. Doln z nich jsou dvakrt lichozpeen s trojetnmi lstky a hluboce sthanmi, opakvejitmi lsteky. Kvete lutozelen v ervenci a srpnu. Kvty jsou uspodny do sloench okolk, jejich obaly a obalky se skldaj z etnch kopinatch lstk, vroubench blomzdit. Jednotliv kvty maj nepatrn kalich. Koruna se skld
LIBEEK LKASK
POPIS:
UITEN STI:
Jako droga se uv oddenek (Radix levistici). Jen velmi zdka dochz uplatnn tak na libeku lkaskho (Herba levistici) a semeno (Semen levistici).
INN LTKY:
Cel rostlina, hlavn vak oddenek, obsahuje znan mnostv silice. Jeho vn nen prv pjemn, ponkud pipomn celer. Z ostatnch ltek je ptomen lecitin, organick kyseliny, pryskyice a minerln ltky. Na ezu vytk z koene mln, lutav zbarven tekutina.
Libeek se pstuje nejlpe ve vych polohch, na stednch pdch s neutrln reakc, miluje hodn vlhka a vlhy. Nejvhodnj pedplodinou jsou pro libeek hnojen okopaniny. Hnoj se na podzim dobe uleelm chlvskm hnojem a prmyslovmi hnojivy v sle 60 kg N.ha'1, 50 kg P.ha-1 a 75 kg K.ha-1, duskem se pihnojuje jet v prbhu vegetace. Semena se sej koncem jna a zatkem listopadu do hloubky 5 cm do dk 62,5 x 15 cm. Oddenek se sklz v dob vegetanho klidu v druhm roce vegetace. Su se pi teplot do 35C. Sklz se 1,5 - 4 t koene z l ha. UIT V LIDOVM LKASTV:
PSTOVN:
V lidovm lkastv slou libeek jako prostedek moopudn. Je soust tto smsi: oddenku libeku 30 g nat pesliky 30 g listu pampeliky 30 g nat jehlice trnit 30 g Tto smsi se vezme kvov lika, spa 1/4 l
Moopudn lk
196
LPA MALOLIST
197
vody, nech 10 minut odstt a vypije pl rno a pl veer. Pi zavacch obtch, hlavn pi nechutenstv, se doporuuje asto lihov vtaek libeku: koene libeku 23 g koene kozlku 3 g lihu 100 g Nech se stt ti dny, potom sced a uv 3x denn 10 kapek ped jdlem. Pi vleklm zntu prduek doporuuj lidov bylini odvar 15 g suenho oddenku ve 1/41 vody. Va se 3 minuty, uv 3x denn 1/2 lku.
Nechutenstv
platyphyllos SCOP.). Vyznauje se tm, e m vt listy. Na rubu jsou trvov zelen a krtce chlupat. Kvtn vrcholky maj jen dva a pt kvt. Kvete tak o nco dve ne lpa malolist. ideji u ns nalezneme tak lpu stbrnou (Tilia tomentosa MOENCH). Jej kvtn vrcholk je mlo listnat a listen je na svm pednm konci rozen. Krom toho se vyznauje zvltn vn. Nejvce lip nalezneme v Rusku, kde tvo cel rozshl hvozdy. U ns je lpa stromem takka nrodnm, hodn se sz v parcch, zahradch i do stromoad.
NALEZIT:
Znt prduek
lidov nzvy: lpa zimn

TlLIA CORDATA MlLLER
LPA MALOLIST
Lpa malolist pat do eledi lpovitch - Tiliaceae. Je to ndhern strom, dosahujc vky a 25 m. Kra kmene a starch vtv je ernoed, rozryt brzdami, mlad vtve maj kru edou a hladkou. apkat listy jsou tvaru srditho, okraj m k apku hladk, na ostatnm obvodu jemn pilovit. Na lci jsou listy zbarveny tmavozelen, na rubu jsou siv zelen. Na rubu tam, kde se sbhaj ebra, maj nco rezavch chlup. Kvete v ervnu a ervenci. Kvty jsou seskupeny ve vrcholcch, podepench celokrajnm, suchm listenem. Tento listen srst a do polovice sv dlky s vrcholkovou stopkou. Jednotliv kvtek m bledzelen kalich, sloen z pti list. Koruna je sloena z pti lutozelench pltk. Kvt m mnoho tyinek a nadkvt semenk, jeho nlka je zakonena ptilalonou bliznou. Semenk uzrv v kulatou naku. Mimo lpu malokvtou se u ns vyskytuje t lpa velkolist (Tilia
POPIS:
198
LPA MALOLIST
199
Chipka
Jako droga se uv lipov kvt (Flos tiliae), nikoli vak kvt lpy stbrn, kter je bezcenn. Lze ho rozeznat podle odlin vn.
UITEN STI:
INN LTKY:
Lipov kvt obsahuje hojn slizu, dle potom cukr, tslovinu a silici. Chutn nasldle a m pjemnou vni.
UPOTEBEN:
1. Lpy vech druh slou jako okrasn stromy a svmi kvty jsou vtenou pastvou pro vely. 2. Lipov devo je ulechtilm rezbrskym materilem. 3. Lko slou jako vazivo a k vrob ozdobnch i uitkovch pedmt. 4. Kvtu se uv v lkastv.
PSTOVN:
Lpa vyaduje pdu hlubokou, kyprou a rodnou. Paliv slunce j neprospv. Pstovat ji lze odnoemi nebo ze semen. Semena se sesbraj v z, pes zimu ulo s hlnou do jmy a v kvtnu vyszej. Kl teprve pt jaro. Lpa roste zprvu pomalu, hlavn rst je kolem 50. roku. Od 30. roku kvete. Doshnout me vysokho vku, tiscilet lpy nejsou vjimkou. Sbr se kon v ervnu a ervenci. Sbraj se cel kvtenstv i s listeny (kidlky). Sbr se rozlo do tenkch vrstev a ve stnu opatrn usu. Usuen droga se ulo v dobe utsnnch, istch ndobch. Suenm vak i pi nejvt odborn pi ztrc st vn a po roce se stv bezcennou. UIT V LIDOVM LKASTV:
Nen snad druh drogy, kter by byla tak veobecn oblbena, jako kvt lipov. Nej astej i se ho uv pi katarlnm onemocnn hornch cest dchacch, spojenm s horekou, kdy je aj vtenm prostedkem potopudnm. Asi l O g lipovho kvtu se spa 1/4 l vody. Nech 10 minut stt, oslad a veer hork na lku vypije. Pi kataru prduek se uv smsi: kvtu lipovho 10 g koene andlky men 20 g
Nachlazen
Katar prduek
Koen dhelu se d do 1/21 vlan vody a kdy se va, pid se lipov kvt, odstav, po pti minutch sced a pes den vypije. Pi chipce se osvduje nlev z tto smsi: kvtu lipovho 25 g kvtu bezu ernho 25 g koene proskurnku 20 g Kvov lika smsi se spa 1/4 l vody, po 5 minutch sced a v posteli veer se oslazen hork nlev vypije. Pi bolestech hlavy bv doporuovn odvar tto smsi: kvtu lipovho 30 g listu meduky 20 g listu jitrocele 20 g koene kozlku 10 g koene hoce 5g Polvkov lce smsi se va v i l vody, a se obsah sva na 3/4 1. Pije se 3x denn mal lek studenho odvaru. Pi chudokrevnosti doporuuj lidov bylini jako doplnk lby pit nlevu tto smsi: kvtu lipovho 20 g nat zemlue 20 g listu jablenku 20 g koene omanu 20 g Polvkov lce smsi se spa 1/41 vac vody a nech 15 minut stt. Uveden dvna se pije 3x denn. Jin lidov ppravek, uvan za stejnm elem ve stejnch dvkch a stejn pipraven jako prostedek pedel, se zsk touto sms: kvtu lipovho 10 g listu kopivy 10 g nat marinky 10 g koene hoce l g
Bolesti hlavy
Chudokrevnost
200
LIEJNK ISLANDSK
201
Pi uhrovit pleti se u od pradvna doporuovalo uvat 3x denn na pln hrot noe smsi, zskan smchnm 25 g popele ze splenho deva mladch lipovch vtviek a 25 g cukru. Ale lipov devo slou tak k pprav jinch kosmetickch prostedk. Pro ty, kte si rdi pipravuj vechny drobnosti doma, se hod tento nvod na zhotoven prku k itn zub: uhl lipovho 50 g prku alvjovho 25 g dobe se proms a nanese k itn zub na zubn kartek.
Uhrovitost
cel rozshl porosty. U ns se vyskytuje v hornatjch krajinch na suchch pastvinch a na pd jehlinatch les.
Zubn prek
Jako droga se uv stlka (Lichen islandicus). Hlavn soust liejnku islandskho je slizov ltka, zvan lichenin. Rostlina j obsahuje a 70%. Krom toho obsahuje hoinu cetrarin, pektiny, ligniny, liejnkov kyseliny, vitamn A a stopov mnostv jdu. erstv droga pjemn von po houbch, chu m hokou a slizovitou.
UPOTEBEN:
lidov nzvy: islandsk mech, puklka
LIEJNK ISLANDSK
CETRARIA ISLANDICA ACHAR.
1. U ns je liejnk islandsk oficilnm lkem i oblbenm prostedkem lidovm. 2. V severnch krajch m pro obyvatelstvo vznam pmo ivotn. Peou tam z nho chlb, kdy ho pedtm pomoc potae zbavili hokosti. Krom toho je dleitm krmivem pro soby. 3. Konen se z nho seml mouka, z n se pee peivo pro nemocn cukrovkou.
PSTOVN A SBR:
Liejnk islandsk pat do du liejnk - Lichenes. Je to stlka, dosahujc vky 5-10 cm, lalonat. Laloky jsou lbkovit, rozvtvuj se vidlinat nebo paronat, na okrajch jsou obyejn obrven. Okraje bvaj ohnut. Na lci jsou stlky s laloky tmav zelenohnd, na rubu ponkud svtlej s ervenavm ndechem. Tvo poltky.
POPIS:
Sbr se u ns v lt za suchho poas, kdy je sm such. Sbr se peliv oist od hlny a jin neistoty, ze sbru je nutn vymtit jin liejnky a mech. Rozproste se do tenkch vrstev na slunce a snadno se rychle usu, ponvad m mlo vody. Suenm zhnedne.
NALEZIT:
Domovem je liejnk islandsk v severnch krajinch, kde tvo
Liejnk islandsk je starm, oblbenm lidovm lkem. Uv se ho ve form plicnho th, je m toto sloen: liejnku islanskho 20 g listu podble 20 g nat pesliky 10 g nat konopice 50 g Jedna polvkov lce se d do l 1/2 l vody a sva se na 11 obsahu. Tepl odvar se pije rno a veer, po jednom lku s mlkem.
Plieni
th
202
LOBELKA NADMUT
203
Pi aludench obtch se pije 3x denn s mlkem lek odvaru dvou kvovch liek liejnku islandskho v i l vody. Pro celkov zeslen se doporuuje obas brt 3x denn liku rosolu, pipravenho vaenm liejnku islandskho s dvojnsobnm mnostvm vody.
aluden obte Slabost
LOBELIA INFLATA L POPIS:
LOBELKA NADMUT
Lobelka nadmut pat do eledi lobelkovitch - Lobeliaceae. Je to ele velmi pbuzn eledi zvonkovitch - Campanulaceae. Je to jednolet bylina, je m v zemi vlknit, dosti spletil koen. Z nho vyrst pm lodyha, dosahujc vky asi ti tvrti metru. Je ve sv doln sti drsn chlupat, v sti horn lys. Vtv se. Na lodyze vyrstaj listy barvy bledzelen. Doln maj apky, horn jsou pisedl. Jsou vejit, okraj nepravideln zubatch a lalonatch. Na lci i na rubu jsou porostl krtkmi chlupy. Lobelka nadmut kvete od ervence do z. Velmi mal kvty sed na krtkch stopkch v lab hornch, bezapkatch list a na vrcholu lodyhy tvo hrozen. Kalich je nepatrn, pticp. Koruna bled modr barvy je tvoena dvma pysky, z nich horn m dva laloky, doln laloky ti. Ze ty tyinek jsou dv del a dv krat. Semenk uzrv v nadmutou tobolku, je je tvaru tm kulovitho. Je podln rhovan a obsahuje nkolik set droboukch, tmavohndch semen.
Domovem je ve Spojench sttech severoamerickch, kde hlavn v po eky Mississippi tvo velmi obtn plevel. Miluje suchou, psenatou pdu a hodn slunce. V Evrop divoce neroste a marn bychom ji hledali i u ns.
NALEZIT:
UITEN STI: Jako droga se uv kvetouc na (Herba lobeliae} a semeno (Semen lobeliae).
innmi ltkami v lobelce nadmut jsou alkaloidy lobelin, lobelatrin a inflatin. Krom toho obsahuje hodn silice lobelianinu, kter charakteristicky zapch. Propjuje tak svou vni cel rostlin. inn
INN LTKY:
204
LOPUCH PLSTNAT
205
ltky ovem nejsou rozdleny stejn v cel rostlin, nejvce lobelinu obsahuj semena. Lobelka nadmut je bylinou jedovatou. Neukod, kdy se letmo zmnme o prbhu otravy. Otrava lobelinem, prvn pomoc a len Po nerozumnm poit lobelky by se mohla dostavit otrava, kter se vyznauje hlavn zrychlenm dechu, zvracenm a prjmem. Smrteln otrava dosud pozorovna nebyla. Prvn pomoc poskytne vyprzdnn aludku a podn ern kvy. Ostatn obstar pivolan lka.
Lobelce nadmut se da dobe v pd psitohlinit, ponkud vlhk. Ped setm se mus pda velmi jemn zpracovat. Semeno se seje bu na podzim v z nebo na jae v beznu i dubnu do ad, vzdlench od sebe asi 50 cm. Semena se zlehka zatla vlcem. Z podzimn setby jsou statnj rostliny a vt sklize. Kdy rostlina zane kvst, okopv se. Lobelka se sklz bu v plnm kvtu nebo pi dozrn tobolek, podle toho, chcemeli sklidit na nebo semeno. Poseen kultura se su ve stnu v tenkch vrstvch. Ukld se v dobe uzavench ndobch. Usuenm nabv nepjemnho zpachu a ml, potom vak ostr chuti. UIT V LIDOVM LKASTV:
Proti zdue se uv t lihov vtaek lobelky, pipraven z 10 g pokrjench list lobelky a 100 g lihu. Uv se za 2 hodiny 10 kapek. Ponvad je vak lobelka jedovat, m vdy jej uvn pedepsat lka.
lidov nzvy: hok lupen, hok list, kudlaka, lopoucha, lopucha ARTICTUM TOMENTOSUM MILL.
Lopuch plstnat pat do eledi rostlin hvzdnicovitch - Asteraceae. Je to bylina dvoulet, kter prvn rok vyene z koene jen nkolik pzemnch list. Tyto listy maj dlouh apky. Tvaru jsou srditho, okraj hladkch. Jsou na lci drsn, na rubu plstnat. V druhm roce vyrst z koene lodyha, dosahujc a metrov vky. Z lodyhy vyrstaj listy stejnho rzu jako listy pzemn, maj vak kraounk apky a jsou men. Kvete od ervence do z. Kvty barvy nachov jsou sestaveny do bor. Zkrovn lstky bor jsou na konci hkovit ohnuty, take se snadno chytaj vlas a soukennch ltek. Jednotliv kvtky jsou velmi nepatrn. Kalich maj chloupkovit, nesnadno postehnuteln. Koruna je pticp, srostl v trubku. Pranky pti tyinek spolu t srstvaj v trubku. Podkvt semenk vybh v nlku, dlc se ve dv blizny. Semenk uzrv v naku, ovnenou nahoe kalinmi chloupky. Krom lopuchu vlnatho znme jet nkolik druh jinch, napklad lopuch vt (Arctium lappa L.), lopuch men (Arctium minus (HiLL) BERNH.), lopuch hajn (Arctium nemorosum LEJ.) a jin. Lopuch vech druh je rozen po cel Evrop. Nalezneme ho u ns podl cest, na horech, v krovinch a na rumitch. Nkdy tvo cel hust porosty.
LOPUCH PLSTNAT
PSTOVN A SBR:
POPIS:
Lobelky nadmut se uv hlavn proti zdue. Je tu soust rznch zpalnch sms, jejich kou se pi zdue vdechuje. Takov sms je napklad: nat lobelkov 10 g listu durmanu 20 g listu blnu 5g 1 listu blahovinku 5g Tato sms se smch s 25 g dusinanu draselnho. Kvov lika se d na talek, zapl a kou se vdechuje.
1
Zducha
NALEZIT:
Listy australskho stromu blahovink kulatoplod (Eucalyptus globulus LAB.) Folim eucalyptii.
206
LOPUCH PLSTNAT
207
UPOTEBEN:
V nkterch zemch se koen uv jako zelenina.
PESTOVAN A SBR:
Koen se sbr bu na podzim prvho roku nebo na jae roku druhho. Dkladn se omyje v tekouc vod. Silnj kusy se podln rozznou. Su se zvolna na mrnm teple. Suenm koen ztrc hodn na vze a zrohovat. Listy se sbraj v dob kvtu, hlavn v ervenci a srpnu. Su se na slunci v tenkch vrstvch. Semena se sbraj tsn ped dozrnm, nechaj na vzduchu uschnout a potom se uzavou do dobe tsncch ndob, nejlpe lahv.
UITEN STI:
Jako droga se uv koen vech druh lopuch (Radix bardanae). V lidovm lkastv se jet tu a tam uv i listu lopuchovho (Folim bardanae). Konen se sbraj i semena (Semen bardanae). Hlavnmi soustmi koene je sliz, kyselina tseln, cukr, nepatrn mastn olej a inulin. Pchne odporn hoce, chu m slizovitou a hokou. Listy obsahuj piblin tyt ltky, ovem v menm mnostv a jinm pomru. Semena obsahuj znan mnostv - asi 30% - mastnho oleje, zvanho lopuchov olej.
INN LTKY:
List lopuchovho se uv vnitn pi zavacch poruchch. Doporuuje se 10 g listu vait 2 minuty ve 1/4 l vody a uvat potom 3x denn lci. Odvaru z koene lopuchovho se uv tam, kde chceme doshnout vtho vymovn moe. Tvrd se, e se osvdil hlavn pi moovm psku a moovch kamenech. Piprav se tak, e se 20 g koene va ve 400 g vody 10 minut. Uv se 5x denn lce. List lopuchovho, jeho 30 g se vailo 5 minut v 1/2 l vody, se uv jako kloktadla pi zntech krnch. Odvar z listu, pipraven stejnm zpsobem, se pikld jako obklad na neity. va, vytlaen z erstvho list a smen se sdlem do hustoty masti, se dv na rny, kter se pedtm vymyj odvarem pesliky. K podpoe rstu vlas se doporuuje olejov vtaek lopuchovho koene. Piprav se tak, e se 25 g nadrobno pokrjenho koene polije 100 g olivovho oleje a nech 7 dn stt. Rno a veer se tmto vtakem natr hlava.
UIT v LIDOVM LKASTV:
Poruchy zavac Moov kameny, moov psek Bolesti v krku Neity Rny
Rst vlas
208
LINK LKASK
209
rst lodyha, dosahujc vky asi 30 cm. Spodn lodyn listy maj dlouh apk. Tvaru jsou vejitho, u apku pechz tento tvar ve tvar srdit. Okraje spodnch list jsou chobotnat. Horn listy apk nemaj, jsou tedy pisedav. Okraj je tup zubat. Spodinu maj srdit vykrojenou a objmaj j lodyhu. Kvete v kvtnu a ervnu. Kvty jsou sestaveny v hroznech. Kad kvt m tyi lstky kalin, koruna se skld ze ty blch korunnch pltk. Uvnit je est tyinek, tyi z nich jsou del a dv krat. Nadkvt semenk vybh v krtkou nlku, zakonenou polokulovitou bliznou. Uzrv v plod, zvan eulka. Ta je kulat, nadmut a obsahuje semena, na povrchu zrnit.
NALEZIT:
Domovem je link lkask v severn Evrop, na pobe Atlantickho ocenu. V echch se vyskytuje ojedinle zplanl. Dve se pstoval bn.
Jako droga se pouv list (Folim cochleariae). Link lkask obsahuje mimo jin ltky tsloviny, hoiny a nco mlo silice. erstv list chutn jako eicha a oste pchne. Usuen droga vak tento ostr zpach ztrc.
UITEN LTKY:
INN LTKY:
UPOTEBEN:
Linku lkaskho lze pout k pprav saltu s olejem a octem.
PSTOVN! A SBR:
LlCNlK LKASK
COCHLEARIA OFFICINALIS L. POPIS:
Pstovn je velice snadn. Semeno se vysv na podzim do njak kryc rostliny, nejastji do ozimho obil. Dal pi ji kultura nevyaduje. Listy se sklzej v dob kvtu, tedy v ervnu a ervenci. Suit se mus rychle bu na slunci nebo pi umlm, mrnm teple. Pomalm suenm droga toti hndne. UIT V LIDOVM LKASTV:
Link lkask pat do eledi rostlin brukvovitch - Brassicaceae. Je to dvoulet bylina, kter m v zemi vetenovit koen. Z nho vy-
Od dvnch dob je link povaovn za velmi inn lk proti kurdjm. Proto v dobch, kdy cesty na
Kurdje
210
MACEKA TROJBAREVN vody, odstav a nech 10 minut stt. Pij se ti porce teplho nlevu denn. Pi revmatismu se na venkov uv smsi se Iinkem lkaskm: listu linku 20 g listu jehlice 20 g listu kopivy 20 g listu mty peprn 20 g listu rozrazilu 10 g listu eichy 10 g Polvkov lce smsi se spa 1/2 l vody, nech odstt a pije 2x denn lek.
211
Revmatismus
lodch trvvaly adu msc, vozila se s sebou nasolen na linkov. Nyn ovem mme proti kurdjm innj rostliny. V ppad nouze je mon proti kurdjm vkat erstvou na nebo denn povat dv kvov liky vy, vylisovan z erstv nat. Pi zntech sliznice dutiny stn a pi zntech dsn se uv lidov lku linkovho. Ten se piprav tak, e se 20 g erstvho listu extrahuje 3 dny ve 100 g lihu. Tmto vtakem se nkolikrt denn natou chor msta. K vplachm st pi prv zmnnch nemocech se uv tto smsi: lihu linkovho 15 g l tinktury myrhov 6g 2 tinktury katechuov 6g 3 arabsk klovatiny 30 g Jako stn voda doporuovan nkdy tak pi bolestech zub, se hod tato sms: lihu linkovho 50 g kyseliny karbolov l g oleje hebikovho 5 kapek Kvov lika se d na 1/4 l vody k vyplachovn st. Link lkask je tak soust tto oblben smsi pi chipce: listu linku 10 g koene proskurnku 20 g listu podble 30 g Jedna polvkov lce smsi se hod do 1/41 vac
Znty stn
Bolesti zub
MACEKA TROJBAREVN (VIOLKA TROJBAREVN)

lidov nzvy: macoka, trojin bylina, violka trojbarevn, koeni srden, psotnkov bylina, macocha, sirotky, kvt srden, violka trojc VIOLA TRICOLOR L.
Maceka trojbarevn pat do eledi violkovitch - Violaceae. Je to jednolet nebo dvoulet bylina s jednoduchm koenem. Z nho vyrst trojhrann lodyha, je bv asto poloen a jen svm koncem stoupajc do vky. Na povrchu je lys a vtv se. Listy jsou dvojho druhu. Doln jsou vejit, horn kopinat a rkovit. Na okraji jsou vroubkovan. U odstup list stoj palisty, asto znan velik a lyrovit dlen. Maceka kvete od kvtna do jna. Kvty jsou umstny na dlouhch labnch stopkch. Kalich se skld z pti podlouhlch lstk kalinch. Koruna m pt pltk korunnch, rozmanit zbarvench. Bvaj bl, lut, modr a fialov. Tvaru jsou vj itho a tvo spolu plochu. Semenk uzrv v tobolku s etnmi semeny.
Chipka
POPIS:
Tinktura z klejopryskyrice v Etiopii a Somlsku rostoucho stromu myrhovnk prav (Commiphora abbyssinica ENGL.). Drcen a vyvaen devo a kra indickho stromu akcie katechov (Acacia catechu (L.F.) WILLD.). Extrakt se dle odpaovnm zahuuje, a vznikne hmota s pryskyinm leskem, kter obsahuje katechin. Klovatina vytkajc z vtv a kmen africkho stromu akcie senegalsk (Acacia senegal (L.) WILLD.). Je znma t pod obchodnm nzvem arabsk guma.
212
MACEKA TROJBAREVN pispv k regulaci vmny ltkov. Lidov se j uv k itn krve". Za tm elem se vytlauje va z erstv byliny a pidv se j jedna lce do lku mlka, kter se pije veer. K tmu elu se uv aje, pipravenho z tto smsi: maceky trojbarevn 20 g zemlui 20 g rebrku 20 g tezalky 10 g pru 10 g marinky vonn 25 g Smsi se d kvov lika na kotlk vody, spa se, nech 10 minut odstt a vypije 3x denn jedna porce. Proti trudovitosti se pije aj z tto smsi: maceky trojbarevn 20 g mty peprn 20 g alvje 20 g pelyku 20 g Polvkov lce se spa 1/4 l vody a bhem dne vypije. Za stejnm elem se pije tento odvar: maceky trojbarevn 10 g koene pru 10 g semen feny klu 10 g Polovina smsi se va asi 1/4 hodiny v 1/2 l mlka a pije rno, v poledne a veer vdy tetina odvaru. Jako kosmetick prostedek k veernmu omvn pleti se doporuuje odvar (5 minut) 15 g maceky trojbarevn ve 1/41 vody.
213
NALEZIT:
Maceka trojbarevn se vyskytuje vude v Evrop. Je veobecn rozenm plevelem a nalezneme ji vude na polch a horech.
Jako droga se uv kvetouc na (Herba violae tricoloris, Herba jaceae).
UITEN LTKY:
Trudovitost
INN LTKY:
Rostlina obsahuje silici, jej soust je mimo jin kyselina salicylov a violaquercitrin. Krom toho v n najdeme cukr a ltky slizovit. erstv na m chu nasldle sliznatou a rozetena mezi prsty von jako pomeranov kvty. Usuenm tuto vni a chu ztrc.
PSTOVN A SBR:
Kosmetick ppravek
Sbr se v dob kvtu, tedy pes lto. Uzne se cel na i s kvtem a su se v tenkch vrstvch ve stnu. Suit se mus opatrn, aby na udrela pvodn barvu. UIT V LIDOVM LKASTV:
Maceka trojbarevn m inek mrn projmav a
itn krve
214
MAJORNKA ZAHRADN
215
lidov nzvy: marjnka, vonkras, dobromysl, dobr mysl MAJORNA HORTENSIS MOENCH
Majornka zahradn pat do eledi rostlin hluchavkovitch - Lamiaceae. Je to jednolet bylina, je z koene vyhn lodyhu, dosahujc vky a pl metru. Lodyha je na prezu tyhrann a nese vstcn listy okrouhlho tvaru. Na povrchu jsou plstnat a edozelen zbarven. Kvete v ervenci a srpnu. Pi odstupu kvt sed okrouhl, ediv, plstnat listeny s huatmi okraji. Kad kvt m ptizub kalich, na jedn stran po cel dlce rozeklan. Koruna je bl, asto vak m nachov ndech. Horn pysk m vkrojek, kter ho dl na dva nepln laloky, doln pysk je rozdlen na ti laloky, skoro stejn velik. M tyi tyinky, dv del a dv krat. Semenk vybh v nestejn rozeklanou
MAJORNKA ZAHRADN
POPIS:
nlku a uzrv ve tyi tvrdky. Kvty jsou sestaveny do lichopeslen, jejich listeny tvo hust klas. Krom majornky zahradn se u ns pstuje i takzvan zimn majornka, co je dobromysl obecn (Origanum vulgare L.). Je to rostlina vytrval, kter m stonky ponkud drevnat a listy o nco men a huat.
NALEZIT:
Majornka je domovem v jin Evrop, v severn Africe a vude kolem Stedozemnho moe. V tchto krajch roste plan. U ns se pstuje v zahradch a ojedinle zplauje.
UITEN LTKY:
Jako droga se uv list s kvetoucmi vrcholky nebo cel na (Herba majomnae).
INN LTKY:
Majornka zahradn obsahuje silici, tslovinn ltky a men mnostv vitamnu C. Von velice aromaticky a chutn siln koenn.
UPOTEBEN:
Veobecn se u ns majornka pouv jako oblben a siln kuchyskho koen.
PESTOVAN A SBR:
Majornce zahradn se da dobe v kad tepl zahradn pd, hlavn v pd dobe hnojen. Pstuje se ze semen. Ped setm se semeno, ponvad je velmi jemn, sms s pskem. Seje se koncem dubna do paeni. Kdy rostlinky povyrostou, pesazuj se do dek s mezerami 20 cm, obyejn tyi do jednoho trsu. Mus se peliv okopvat a plt. Prvn sklize se zane hned, jakmile se objev kvty. Nat se odeou asi 5 cm nad zem. V t dob toti stonky zanou drevnatt. Kdyby se sklzelo dve, ztrat se suenm mnoho na vze. Kdy rostlina povyroste, sklz se podruh a potet. Pi tet sklizni se nkdy bylina vytrhv i s koenem. Sklizen rostliny se svazuj do malch snopek a su se nejprve na slunci a potom na vzdun pd.
216
UIT V LIDOVM LKASTV!
MK SET
217
V lidovm lkastv je majornka zahradn bylinou velice oblbenou. Uv se j proti rozmanitm nembcem a obtm. Proti nadmn se uv odvaru 10 g majornky ve 1/4 l vody. Va se 5 minut, nech schladnout, peced a vypije nadvakrt s dvouhodinovou pestvkou. Pi kali se v lidovm lkastv doporuuje vait 15 minut 10 g majornku a 15 g fk v 1/41 vna, osladit medem a uvat za dv hodiny lci. Pi menstruanch obtch si na venkov pipravuj tento aj: nat majornky 15 g listu meduky 20 g listu ovku 20 g nat zemdmu 20 g koene hoce 10 g Vezme se lce na 1/2 l vody, va 5 minut, nech odstt a pije hork nkolikrt denn po nkolik dn. Pi enskch nemocech se v domcm lkastv doporuuje uvat 3x denn po dvou kapkch silice majornkov (na cukr). Sprvn mus bt tato silice zelenolut. asem vak zerven a ztrc innost. K posilujcm koupelm se uv tto smsi: nat majornky 20 g nat kmnu 20 g nat rebrku 20 g nat levandule 20 g nat rozmarny 20 g Toto mnostv se va 15 minut ve 2 l vody, vleje do vany a pid trochu francovky. Pi rm se vtr do nosu mast, pipraven z 10 g majornky, dobe rozdrcen na prek, a 50 g vepovho sdla.
Nadmn
PAPAVER SOMNIFERUM L.
Mk set pat do eledi rostlin makovitch - Papaveraceae. Je to jednolet bylina, jej lodyha dosahuje vky a jednoho metru. Je rozvtven, nkdy lys, jindy chlupat. Z lodyhy vyrstaj objmav listy, podlouhl, tvaru lalonat chobotnatho. Okraje maj nepravideln zubat. Jsou siv zelen jako lodyha. Kvete v ervnu a ervenci. Kvty jsou ped rozkvtem schlen, pi rozkvtu se vztyuj. Maj dvoulist, opadav kalich. Koruna m tyi velik korunn pltky, zbarven bled rov nebo fialov. Nkdy jsou kvty bl nebo modr. Kad pltek m na spodu ervenou skvrnu. Kvt m mnoho tyinek. Nadkvt semenk je zakonen t to vitou bliznou. Semenk uzrv v makovici, nepln rozdlenou na nkolik oddlen s etnmi modroernmi, drobnmi semeny.
MK SET
POPIS:
Kael
Menstruan obte
ensk nemoci
Posilujc koupele
Rma
218
MK SET
219
Nejrozenj je mk set v Asii, a to jak v Mal Asii, tak i na Dlnm Vchod, v n. I v Indii se hodn pstuje. U ns ho tak asto najdeme jako rostlinu pstovanou, asto zplauje na kompostech a rumitch.
NALEZIT:
Prvn pomoc a len spov v optovanm vplachu aludku, podn projmadla, inhalaci kyslku, umlm dchn a pi o krevn obh. To ve ovem mus dit lka, jen mus bt k nemocnmu vdy zavoln.
UITEN LTKY:
UPOTEBEN!:
Jako droga se uvaj nezral suen makovice (Fructus papaveris}, semeno (Semen papaveris}, olej ze semen vytlaen (Oleum papaveris} a such va z nezralch makovic (Opium crudum}.
1. Semene mku se uv v kuchyni pi vaen. 2. Zbytk po vytlaen oleje lze pout ke krmen.
INN LTKY:
Cel rostlina je protkna mlnmi cvami, kter jsou zvlt dobe vyvinuty v plodech, v makovicch. Nazne-li se nezral makovice, vytk mln va, kter m omamujc vni a hokou chu. Usuen dv znm lk - opium. Semena, pokud jsou nezral, obsahuj znan procento opia. Po uzrn z nich opium zmiz, take semena zral nejsou u nebezpen. Zral semena obsahuj asi 50% mastnho oleje. Opium neboli such va z nezralch plod obsahuje tiadvacet rznch alkaloid, nejvce, t.j. 15%, morfinu. Dle tam jsou zejmna alkaloidy narkotin (asi 5%), kodein (asi 1%), papaverin (asi 1%), thebain a jin. Otrava opiem, prvn pomoc a len Otrava opiem nebo nkterm alkaloidem, v opiu obsaenm a z nho vyrbnm (napklad morfiem), se pihod bu nhodou, kdy nemocn pouije neopatrn vt dvky, nebo mysln u sebevrad i poiva opia, morfinist a podobn. Smrteln dvka opia kols kolem 3 g, u morfia in asi 0,3 g. Jedovat je vak i opiov tinktura a jin lky tohoto druhu. Prvn pznaky otravy jsou rozmanit. Nkdo zvrac a m zvra, jin ct teplo a je mu blaze. Potom se pi vtch dvkch dostavuje opilost a vzruen. Otrven je erven a svd ho cel tlo. Pomalu se utiuje a upad do stavu podobnmu narkze. Zornice se zuuj, tep se zvoluje, dchn pomalu ustv a nemocn umr.
Mk lze pstovat tm na vech pdch, nevhodnejou vak tk pdy. Vhodnou pedplodinou jsou chlvskm hnojem hnojen okopaniny nebo luskoviny. Hnoj se 60 kg N.ha"1, 20 kg P.ha"1 a 70 kg K.ha"1. Vhodn je k pedplodin vpnit. Mk je citliv na br, pi jeho nedostatku se pihnojuje boraxem v dvce 900 g.ha"1. Pro spn pstovn mku je nutn kvalitn zpracovn pdy, a to podzimn hlubok orba a na jae jemn zpracovn pdnho povrchu do hloubky 5 cm. Seje se co nejdve na jae do hloubky 5 - 1 5 mm, do dk vzdlench od sebe 20 - 25 cm. Vsevek je asi l kg semen.ha'1. Pi nedostatku vlhy je nutn po zaset pozemek uvlet. Hust porosty je nutn provlet. Sklz se v dob, kdy vtina makovic pi zatesen uvnit ust. Sklz se upravenmi sklzecmi mltikami. Semeno se oddluje od makoviny v istikch nebo pmo na sklzec mltice. Kvalitn makovina by nemla mt stonky del ne 10 cm a vlhkost vt 15%. Makovina se skladuje v suchch, istch a snadno vtratelnch skladech. Pi vlhkosti nad 15% je nutn umle dosouet. UITI V LIDOVM LKASTV:
PSTOVN! A SBR:
Drog, zskanch z mku jakmkoli zpsobem, a u je to opium, morfin, opiov tinktura a podobn, nem nikdy pouvat laik. Pslu jen lkai, aby je pedepsal. Tak odvar z nezralch makovic,, kter se nkde podv jako prostedek pro span, nepat do rukou laik.
220
MK VL
221
lidov nzvy: mk plan, ohnek, panenka, pleskanec, tleskanec PAPAVER RHOEAS L. Mk vl adme do eledi makovitch - Papaveraceae. Je to jednolet bylina s lodyhou, vysokou asi 30 cm. Cel lodyha je pokryta dlouhmi, odstvajcmi chlupy. Vtv se. Na lodyze a vtvch vyrstaj pisedl, prothl listy. Jsou lalonat chobotnat, ale daleko thlej ne u mku setho. Okraje maj nepravideln pilovit a zubat. Kvete od kvtna do ervence. Ped rozkvtem jsou kvty pevisl, pi rozkvtu se napimuj. Maj nepatrn, opadav kalich, sloen ze dvou kalinch lstk. Koruna je krsn, ohniv erven, skld se ze ty korunnch pltk, kter maj v mstech, kde pisedaj, ernomodrou skvrnu. Kvt m mnoho tyinek, nadkvt semenk je ukonen kraoukou nlkou se ttovitou bliznou. Semenk uzrv v tobolku (makovici), nepln rozdlenou na nkolik phrad s etnmi semeny.
MK VL!
U ns je mk vl velmi rozenm plevelem. Pohled na pole s vlm mkem je pkn, ale hospod z nho radost nem. Jako droga se uvaj kvtn lstky (Flos rhoeados nebo Flos papaveris rhoeados).
NALEZIT:
UITEN LTKY:
POPIS:
INN LTKY:
V cel rostlin je obsaen alkaloid rhoeadin. Teplem se tento alkaloid v okyselenm roztoku barv krsn erven. erstv kvty von podobn jako jedovat opium, ale neobsahuj morfm. Vechny sti rostliny jsou pece jen jedovat, ale v daleko men me ne mk set. K otrav by bylo teba velkho mnostv drogy. Otrava u lovka nepichz v vahu, spe je mon u dobytka, kdyby byl vl mk pimsen ve velkm mnostv do pce.
Kvt se sbr od kvtna do ervence. Sbraj se jen erven korunn pltky, a to hned, jakmile se rozvinou. Jinak toti rychle opadaj. Suit se mus velice opatrn, jeliko kvty rychle ernaj a stvaj se tak bezcennmi. Su se velmi rychle v dobe vtran mstnosti nebo v surn. Kvty se rozlo do velmi tenkch vrstev, aby na sob nebyly nakupeny, a co nejastji se pevracej. Suen sbr se mus uschovat v such mstnosti v dobe utsnnch plechovch ndobch, ponvad snadno pijm vlhkost ze vzduchu a kaz se. UIT V LIDOVM LKASTV:
PSTOVN A SBR:
Vlho mku se uv pedevm k pprav rznch plicnch aj. Koluje mezi lidmi spousta recept, z nich zmnky zasluhuje hlavn tato sms. kvtu vlho mku 20 g listu proskurnku 20 g koene proskurnku 20 g koene lkoice 20 g kvtu divizny 20 g kvtu slezu 20 g
Plieni choroby
222
MALINOVNK OBECN
223
tyi petky tto smsi se spa v lku vel vody, nechaj odstt a vypij. Tato dvka se uv 3x denn. Proti nemocem plicnm se uv t sirupu z vlho mku, jen m krsn ervenou barvu a jej lze koupit v lkrnch. Uv se 3x denn kvov lika.
lstk. Korunu tvo pt blch korunnch pltk, kter jsou vzpmen. Uprosted stoj mnoho tyinek a semenk. Plod se skld z etnch avnatch pochviek a po uzrn se odlupuje od lka.
NALEZIT:
Malinovnk je rostlinou u ns znan rozenou. Roste divoce ve svtlch lesch, na slunnch kamenitch strnch, hlavn vak na mtinch. Obzvlt miluje krajiny horsk. asto se pstuje v zahradch a kultivovan tvo celou adu odrd.
MALINOVNlK OBECN ROBUS IDAEUS L

POPIS:
(OSTRUINK MALINK)
UITEN LTKY:
Jako droga se pouv plod (Fructus rub idae) a list (Folim rub idae).
INN LTKY:
V erstvm stavu obsahuj plody skoro 99% vy. V n je mnoho cukru, kyselina citrnov a trochu silice. Pstovan maliny maj vce cukru, jsou vak mn aromatick ne maliny v prod vyrostl. Maliny maj pjemnou vni a osvujc, nakysle sladkou chu. Listy obsahuj pomrn velk mnostv vitamnu C, tfsloviny a flavonoidy.
Malinovnk pat do eledi rostlin rovitch - Rosaceae. Ze siln rozvtvenho koene vyrstaj ostnat pruty, dosahujc vky a dvou metr. V prvnm roce jsou pruty rzu bylinnho, v druhm roce drevnat. Na nich vyrstaj lichozpeen listy. Doln listy maj sedm vejitch lstk, prostedn listy pt lstk a horn listy ti lstky. Lstky jsou tvaru vejitho, okraje maj nepravideln pilovit, na lci jsou hladk a na rubu plstnat. Maj mal, rkovit palisty. Malinovnk kvete od kvtna do srpna. Kvty m uspodny do hrozn. Kad kvt m kalich, sloen z pti ohrnutch kalinch
UPOTEBEN!:
V kuchyni se upoteb maliny k pprav zavaenin a vy. Jsou chutnm pokrmem. Jinak se jich uv hlavn v prmyslu potravinskm.
PSTOVN A SBR:
Pi pstovn se malinovnku da hlavn v pd rodn, hluboce zkypen a asto hnojen. Mno se dlenm starch ke nebo odnoemi. Jednoron pruty maj ovoce jen vjimen. Je-li prut pli mnoho, proezvaj se. Na podzim je dobr kulturu malinovnku pohnojil. Plody se sbraj v srpnu a z. Obyejn se zpracovvaj za erstva. ^ Ke sbru listu se vol jen listy jemn, ne jet zcela vyvinut. Sbraj se v ervnu a ervenci. Su se ve stnu, rozesteny v tenkch vrstvch. UIT V LIDOVM LKASTV:
Malinovou vu, kter, smchna s vodou, dv osvujc npoj pro nemocn horenatmi nemocemi,
Horeka
224
MANDLO OBECN
225
pipravme takto: Rozmakan maliny se protla stem a va se stejnm mnostvm cukru. Pi vaen se sbr pna a zhoustl sirup se po vychladnut pln do lahv. Z mladho suenho listu se pipravuje aj stejn jako aj nsk, pije se hork s citronem a cukrem pi nachlazen.
Nachlazen
AMYGDALUS COMMUNIS L.
POPIS:
MANDLO OBECN
Mandlo obecn pat do eledi rostlin rovitch - Rosaceae. Je to strom nebo astji ke, dosahujc vky asi 5 metr, ve Stedomo a 12 m. Kra mladch vtv je zelenav, kra starch vtv je ervenohnd. Listy m mandlo kopinat a pilovit. Na apku maj blav nebo ervenav bradavinat lzky. Kvete v beznu a dubnu dve, ne vyra listy. Kvty maj ptizub kalich, jen tvo ku. Na okraji tto ky je pt bledrovch korunnch pltk a mnoho tyinek. Na dn ky je semenk, vybhajc ve velmi dlouhou nlku s drobnou bliznou na konci. Semenk uzrv v peckovici, je m zelenou, suchou duinu a splotlou, drkovitou pecku. Jdro pecky je olejnat a bu sladk nebo hok, podle toho, ke kter odrd mandlo pat, zda k odrd hok (Amygdalus communis var. amara DC in LAM. et DC) nebo sladk (Amygdalus communis var. sativa LUDW.).
NALEZIT:
UITEN LTKY:
Mandlo je strom domc v severn Africe a zpadn Asii, od Palestiny k Afghnistnu. V teplch evropskch krajch se tak pstuje a v okol Stedozemnho moe zplauje. U ns se pstuje velmi zdka v nejteplejch oblastech Polab a jin Moravy.
Jako droga se uvaj mandle (Semen amygdali}, a to bu ve form manlovho oleje, mandlovho mlka nebo hokomandlov vody.
INN LTKY:
Hlavn soust mandl je olej (a 50%). Je to tekutina mln zkalen, prjemn vn a chuti bu sladk nebo hok. Krom toho v mand-
226
MARINKA VONN
227
lch nalezneme cukr, trochu silice, vitamn E a glykosid amygdalin (u hokch mandl a 4%).
UPOTEBEN:
1. Mandl se uv v kuchastv jako psady do tsta a v cukrstv. 2. V prmyslu lkrnickm se jich uv pi vrob kosmetickch ppravk.
Mandlo lze v naich podmnkch pstovat jen v tch nejteplejch oblastech. Pro pstovn vyaduje chrnn jin svahy a lehkou a vpenitou pdou. Na tpovn se pouvaj semenky hokoplodch kultivar mandlon nebo broskvoov i vestkov semenky. Naroubovan rostliny se vysazuj na, vzdlenost 4 - 5 m. Tetm rokem zanaj plodit. Mandlo kvete velmi brzy zjara, avak dobe odolv jarnm mrazkm. Mandlon se pstuj nejastji jako polokmeny nebo vysokokmeny. Plody se sklzej na podzim, kdy zan pukat zelen oplod. Pecky se odstrauj run nebo na drtikch, mandle se poslze su, td a zbavuj zbytk skopek. UIT V LIDOVM LKASTV:
PESTOVAN A SBR:
Mandlovho mlka se uv jako osvujcho npoje pi nemocech, provzench horekou. Piprav se takto: hrst sladkch mandl se spa horkou vodou, oloupe a za pomalho pidvn vody v hmodi tlue. K utluenm mandlm se pid pimen mnostv vody, oslad a proced hustm stem. Zbytek, jen se zachyt pitom na st, se pid do vody, v n se myj rozpraskan ruce. Pi chrapotu se doporuuje uvat 3x denn kvovou liku mandlovho oleje. Odeniny se dobe hoj, natraj-li se 2x denn mandlovm olejem. Hokomandlov vody se uv 3x denn 20 kapek k utien nerv pi nervovm podrdn.
Horeka Zahlenn prduek Rozpukan ke Chrapot Odeniny Podrdn nerv
lidov nzvy: svzel voav, voavka, plan moena, koen bocov, koen hlzn, asparelka dobrovonn, asparelka drobov, marynka vonn, maena vonn GALIUM ODORATA (L) SCOP. POPIS:
Marinka vonn pat do eledi moenovitch - Rubiaceae. Je to rostlina vytrval, v zemi m plaziv oddenek. Z nho vyrst nkolik lodyh, dosahujcch vky a pl metru. Lodyhy jsou na prezu ty-
MARINKA VONN (SVZEL VONN)
228
MARINKA VONN
229
brann. Nesou listy, sestaven do peslen. V kadm peslenu je est i vce list. Ty jsou tvaru podlouhle vejitho nebo kopinatho. Jejich povrch je drsn. Marinka vonn kvete v kvtnu a ervnu. Kvty jsou uspodny do chocholku. Kvt m nepatrn kalich. Bl koruna je nlevkovit, tydln. V n jsou umstny tyi tyinky. Semenk vybh ve dvojklannou nlku. Plod se rozpolt na dv naky, opaten blmi hkovitmi ttinkami.
NALEZIT:
Marinka vonn je bylina u ns dosti bn. Najdeme ji ve stinnch, listnatch lesch. Zvlt m v oblib bukov lesy.
Jako drogy se uv nat (Herba asperulae odoratae). Marinka vonn obsahuje vonnou ltku, zvanou kumarin. Krom toho i hoinu, tsloviny a glykosid asperulin. Von pjemn koenit, hlavn pi suen. Chu m slab aromatickou, koennou a ponkud stahujc.
UPOTEBEN:
1. Mnoho marinky se spotebuje jako psada do rznch specilnch tabkovch sms. 2. V domcnostech se z n nkdy pipravuje aj, kter slou jako nhraka nskho aje.
PSTOVN A SBR:
Pstovn marinky vonn je velmi snadn. Lze ji pstovat dvojm zpsobem. Bu se pstuje ze semene, je se vysv do bedniek brzy zjara. Po vzejit se potom rostlinky pesazuj do zhonu. Druh zpsob pstovn se provd ze starch rostlin. Tyto rostliny se na podzim dl do mench trs a vysazuj do vhodn pdy. Dal pi kultura u nepotebuje, mno se sama. Na se sbr bu krtce ped kvtem nebo tehdy, kdy zan kvst, tedy od dubna do ervna. Sebran byliny nutno rychle suit, nejlpe umlm teplem, piem vak teplota nem pekroit 35C. Pi suen rostlina ztmavne, a se konen zbarv modrozelen a ernozelen.
Marinka vonn je velmi oblbenm lidovm lkem. Uv se j pi moovch kamenech ve form odvaru, jen se piprav takto: petka suen nat marinky a petka listu jahodovho se spa lkem hork vody, nech l minutu povait, odstt a 3x denn vypije. Pi vodnatelnosti bv doporuovn aj z tto smsi: marinky vonn 25 g zemlui 20 g rebrku 20 g maceky troj barevn 20 g pru 10 g Polvkov lce smsi se spa ve 1/41 vody, nech odstt a na 3x vypije. Jin sms, oblben pi blednice, m toto sloen: marinky vonn 10 g kopivy 10 g kvtu lipovho 10 g koene hoce l g aj se piprav stejnm zpsobem jako aj pedel. Velmi oblben je takzvan mjov vno, uvan pro itn krve. Piprav se tak, e hrst erstv mainky vonn hodinu mme v i l dobrho blho vna a osladme podle chuti. Pije se pohrek denn veer. Rozmakan erstv na se pikld na neity, aby se urychlilo jejich zhnisn.
Moov kameny
Vodnatelnost
Blednika
itn krve
Neity
230
MTA PEPRN
231
lidov nzvy: balsm, koen vtrov, mta pepov, nna MENTHA x PIPERITA L.
MTA PEPRN
x PICAT)
POPIS:
(MENTHA AQUATICA
Mta peprn pat do eledi hluchavkovitch - Lamiaceae. Je to vytrval rostlina, kter vyhn lodyhu, vysokou pes pl metru. Lodyha je pokryta roztrouenmi chlupy, hlavn na svch tyech hranch. Listy jsou podlouhl a kopinat. Okraje list jsou oste pilovit. Barvu maj na lci tmavozelenou, na rubu svtlej. Na lci jsou lys, na rubu porostl tuhmi chloupky, zvlt na ebrech obsahuj spoustu lzek. Mta peprn kvete v ervenci a srpnu. Kvty jsou uspodny do lichopeslen a tvo klas dole dk a nahoe hust. Kvt m ptizub kalich, jeho okraj je asnat. Koruna m tmavofialovou barvu a jej dva pysky vynvaj z kalichu jen svmi tymi laloky, jejich okraje jsou ohnuty navenek. Kvt m tyi tyinky skoro stejn dlouh. Semenk je zakonen nlkou, kter vynv daleko z kvtu.
Mty meme rozeznat celou adu druh, kter se spolu snadno k, take kultura jen vjimen bv ist. U ns se vyskytuj zejmna mta roln (Mentha arvensis L.), mta vodn (Mentha aquatica L.), mta dlouholist (Mentha longifolia L.), mta klasnat (Mentha piat L.) a mta zelen (Mentha x villosa HUDS.). Zvltn zmnky zasluhuje mta kadeav (Mentha x verticillata L.) (Mentha crispa auct. non L.), kter vznik kenm mty vodn a mty roln. Od mty peprn se li kadeavmi listy a tm, e lzky jsou u n mnohem id.
Mta peprn se vyskytuje tm po celm kulturnm svt bu v pstovanch kulturch nebo plan. Hlavn v Anglii a Americe je velmi rozen. U ns ji najdeme msty v pkopech, na bezch a v okol zahrad.
NALEZIT:
Jako droga se uv list (Folim menthae piperitae}, na (Folim menthae piperitae) a silice, kter se z nich vyrb (Oleum menthae piperitae).
UITEN LTKY:
Mta peprn obsahuje ve lznatch chlupech, je pokrvaj celou rostlinu, silici, v syrovm stavu naloutlou, po zpracovn bezbarvou. Tato silice m znmou, charakteristickou vni. Pipravuje se z n destilanm pochodem mentol.
INN LTKY:
UPOTEBEN:
1. 2. 3. 4.
V prmyslu slou mta peprn jako psada pi vrob likr. Cukri ji dvaj do svch vrobk. Ve voavkstv sej aromatizuj stn vody. List nebo silice se v nkterch krajch uv k huben my a krys.
PSTOVN! A SBR:
Mta peprn nen pli nron na pedplodinu. Nejastji se zaazuje po obilninch, po kterch se zaorv chlvsk hnj. Nevhodn jsou pedplodiny, kter oderpvaj velk mnostv vlhy, napklad cukrovka. Hnoj se 70 kg N.ha'1, 30 kg P.ha"1
232
MTA PEPRN Polvkov lce smsi se vhod do 3/4 l vac vody a nech se vait tak dlouho, a se sva na poloviku. Pije se rno a veer lek studenho odvaru. Za stejnm elem se uv tak tto smsi: listu mty peprn 10 g plod anzu 10 g plod fenyklu 10 g plod kmnu 20 g Polvkov lce smsi se va 2 minuty ve 1/41 vody a uv rno, v poledne a veer po tetin odvaru. Stejn dobe se pi nadmn osvduje aj, pipraven a uvan stejn jako aj pedel, z tto smsi: listu mty peprn 20 g kvtu hemnku 20 g listu meduky 20 g koene lkoice 20 g Pi nadmn lze tak uvat prost 5 kapek mtovho oleje na kostku cukru. Pi bolestech hlavy a zejmna pi migrn pomh, nateme-li elo a spnky roztokem 20 kapek mtovho oleje v 20 g lihu. Jin doporuuj za tm elem piloit na elo rozmakan list mty peprn. Rovn se doporuuje pi bolestech hlavy pt 2x denn mal lek aje, pipravenho ze smsi: listu mty peprn 30 g listu meduky 20 g kry skoice 10 g Jako dobr stn vody, je m tak dezinfekn inky, lze uvat odvaru 10 g suenho listu mty peprn ve 1/41 vody. Tohoto odvaru lze uvat i jako kloktadla pi povrchnch zntech v krku. Pi rm lze uvolnit na as nosn prchod obasnm
233
a 95 kg K.ha"1. 75% dusku se aplikuje na jae, zbytek po prvn sei. Mta peprn se mno vegetativn. Pstuje se jako jednolet i dvoulet kultura. Rostliny se vysazuj v jnu a zatkem listopadu, ppadn brzy na jae. Na pozemku se vyoraj brzdy vzdlen od sebe 60 cm. Stolony mty se roztrhaj a vkldaj do brzd do hloubky 10 - 15 cm. Po vysazen se rychle zahrnou hrubkovaem, ppadn se me pda jet uvlet. Po vzejit se porost pevl. Kdy porost mty doshne 50 - 70 mm, proplekuje se do hloubky 10 cm. Plevel je nutno odstraovat run. Dal plekovn se provd pi velikosti porostu 150 mm. Prvn sklize mty je v obdob ped tvorbou kvt, tedy zatkem ervence. Na se sklz v dopolednch hodinch a za suchho poas. Na mench plochch se mta sklz run srpem. Na vtch plochch se sklz upravenou ac litou. Na se mus ihned po sklizni rozloit a suit, protoe se snadno zapauje. V menm mnostv se su ve stnu, v dobe vtranch prostorch. Pi vtch mnostvch se su umle a teplota nesm pekroit 30C. Suen droga se bal do jutovch nebo silnch paprovch pytl. Vnos erstv nat se pohybuje mezi 10 a20t.ha-i.
Mty peprn se v lkastv oficilnm i lidovm uv mrou neobyejnou pi nejrozmanitjch obtch a nemocech. Pi nechuti k jdlu se doporuuje rno na lan aludek a veer ped spanm vypt nlev, pipraven ze t petek suen mty a 200 g vel vody. K stejnmu elu se uv tento odvar, do nho se pid kvov lika vy z reven dlanit a kvov lika sirupu z pomeranov kry. Nebo lze ut aje, pipravenho z tto smsi: listu mty peprn 20 g kry skoicov 20 g nat zemluov 40 g Jedna polvkov lce se spa ve 1/41 vody, nech 10 minut stt a nadvakrt, rno a veer, vypije. Pi nadmn se uv odvaru z tto smsi: listu mty peprn 20 g listu meduky 20 g listu pomeranovnku 10 g semene fenyklu 5g
Nechutenstv
Migrna, bolesti hlavy
Nadmn
stn voda Znty krn Rma
234
MATEDOUKA OBECN
235
upnutm prku, pipravenho rozdrcenm suen mty. Na bolestiv otoky se hod obklady, smoen v takzvanm mtovm oct. Ten si pipravme tak, e do l l octa dme sms: listu mty peprn 25 g listu rozmarny 25 g listu alvje 25 g koene andlky 5g poupat hebku 5g a nechme jeden den vyluhovat.
Otoky
lidov nzvy: chodec, adovnk, douka mate THYMUS SERPYLLUM (L) SPEC. COLL.
Matedouku adme do eledi hluchavkovitch - Lamiaceae. Je to vytrval rostlina, je m v zemi tenk, velmi rozvtven koen. Z nho vyrst polokeik s poloenmi, rozprostenmi a na koncch vzestupujcmi stonky. Na stoncch jsou vstcn umstny mal listy. Maj krtk apky, jsou podlouhle vejit, s okraji hladkmi. Na povrchu maj listy drobn lzky, kter se na prvn pohled jev jako teky. Kvty se rozvjej v ervnu a ervenci. Uspodny jsou do hustch lichopeslen stojcch na konci stonk. Jednotliv kvty maj dvojpysk kalich, jeho horn pysk m ti obrven zuby, doln pysk potom je piat dvojklann. Rov koruna je tak dvoupysk. Jej horn pysk je ploch, podlouhle okrouhl a mlce vykrojen. Doln pysk je ir a trojklann. Kvt m tyi tyinky, dv del a dv krat, ukonen cervenavmi pranky. Semenk vybh ve dvojklannou, ervenou bliznu. Uzrv v plod, je se dl na tyi tvrdky. Matedouka obecn je souborn jmno pro vce druh. U ns se
MATEDOUKA OBECN
POPIS:
vyskytuj zvlt matedouka vejit (Thymus pulegioides L.), matedouka zkolist (Thymus serpyllum L. emend MILER) a metedouka asn (Thymus praecox OPIZ.). Matedouka je rostlina u ns veobecn rozen. Najdeme ji na travnatch mstech, na loukch, lesnch mtinch, okrajch cest a suchch mstech vbec. Jako droga se uv na matedoukov (Herba serpyll) a silice z n zskan (Oleum serpyll}.
NALEZIT:
UITEN LTKY:
INN LTKY:
erstv rostlina obsahuje tsloviny, hoinu serpyllin a hodn (asi 2%) silice, jej hlavn soust je thymol a cymol. Rostlina m pjemnou koennou vni a aromatickou, trochu hokou chu.
236
MEDUKA LKASK
237
UPOTEBEN:
Matedouky se hodn uv jako drogy. Ltek, kter jsou v n obsaeny, se uv pi vrob rznch kosmetickch a toaletnch poteb.
PESTOVAN A SBR:
Kvetouc na se sbr od ervna do srpna. Sbraj se jen vzpmen stonky a su se ve stnu v tenkch vrstvch. Nkdy se sbraj jen listy, kter se ze stonk zdrhnou. UIT V LIDOVM LKASTV:
Pi kolice a nadmn je v lidovm lkastv oblben vtaek, pipraven z tto smsi bylin: nat matedouky 10 g kvtu hemnku 10 g koene pukvorce 5g kry skoice 5g Na tuto sms se nalije 1/21 vna, nech se 2 dny stt, sced a uv se 3x denn lce. Ke stejnmu elu se uv nlevu, pipravenho z 15 g matedoukovho listu, na kter nalijeme 1/41 vel vody. Uv se 3x denn lek. Pi revmatismu se natraj bolestiv msta maznm, pipravenm z 20 g matedoukovho oleje a 200 g lihu. Na pohmodniny se dvaj obklady, namoen do odvaru matedoukovho z 30 g listu a 1/2 l vody. Va se 5 minut. Matedouka bv tak soust bylinnch sk.
Kolika, nadmn
lidov nzvy: dubravnk, marulka, maternk, marule, medlinka, medun, medunice, rojovnk, velnk, th matkov, doubravnice, lemonika, meduka, velanka MELISSA OFFICINALIS L. POPIS:
Meduka lkask pat do eledi rostlin hluchavkovitch - Lamiaceae. Je to rostlina vytrval, z jejho koene vyrst tyhrann lodyha. Lodyha se vtv a je nahoe pokryta krtkmi chloupky. Na n jsou vstcn umstny na dlouhch apcch listy tvaru vejitho, s okrajem vroubkovan pilovitm. Horn listy maj jen krtk apk a tm klnovit tvar. Meduka kvete od ervna do srpna. Kvty maj huat dvojpysk kalich, jeho horn pysk je iroce trojzub a doln pysk dvojklann. Bl nebo narovl koruna je tak dvojpysk. M horn pysk vykrojen a doln pysk trojlalon. Kvt m tyi tyinky,
MEDUKA LKASK
Revmatismus
Pohmodniny
238
MEDUKA LKASK
239
dv z nich krat a dv del. Semen vybh v dlouhou nlku a uzrv v plod, skldajc se ze ty tvrdek.
NALEZIT:
Pvodem je meduka ze Stedozem. U ns se pstuje asto v zahrdkch a tu a tam zplauje. Potom ji najdeme na stinnch mstech, v lesch a podl plot.
UITEN LTKY:
Jako drogy se uv bu cel nat (Herba melissae) nebo jen list (Folim melissae). V domcm len se uv tak meduko ve silice (Oleum melissae).
INN LTKY:
erstv listy medukov, trhan v dob kvtu, rozemnut v prstech, pipomnaj svou vn citron. Chu maj koennou, slab hokou. Na toti obsahuje znan mnostv silice bohat citralem.
UPOTEBEN:
1. Meduky lkask se uv pi vrob likr. Je soust znm chartreusky, benediktnky a absintu. 2. Medukov silice se uv i ve vrob voavek.
PESTOVAN A SBR:
Meduka lkask vyaduje hlinit a hlinitopsit pdy v teplch oblastech. Sn vak i polostn. Nejvhodnj pedplodinou jsou okopaniny. Hnoj se chlvskm hnojem a prmyslovmi hnojivy v sle 80 kg N.ha'1, kdy mnostv je teba rovnomrn rozdlit na dvku ped zaloenm porostu a dvku po kad sklizni. Fosforu se dv 60 kg.ha*1 a draslku a 150 kg.ha"1. Vysazuj se sazenice, kter se naped pedpstuj na zhonu. Je poteba 200 m2 na zaloen l ha porostu. Semena se vysazuj v jnu nebo beznu. Kl do ticeti dn. Sazenice se vysazuj do brzdy hlubok 15 cm v jnu, do dk od sebe vzdlench 45 cm. Na l a se vysazuje 50 tisc sazenic. Na se sklz 2x a 3x do roka. Prvn sklize je na zatku kvtu, tedy v ervnu. Su se pirozen ve stnu, kdy teplota nesm bt vy ne 35C. Vnos se pohybuje mezi 1,5 a 4 t.ha'1. Chceme-li zskat drogu jen z list, otrhme je z posekan rostliny za erstva.
Meduka lkask se uvala jako lk u ve stedovku. I nyn se j hojn pouv, zvlt v lidovm lkastv. Pi migrn se doporuuje pt odvar z tto smsi: listu meduky 20 g listu jitrocele 20 g kvtu lipovho 30 g koene kozlku 10 g koene hoce 5g Polvkov lce tto smsi se sva v l l vody a na 3/4 1. Pije se 3x denn lek. Pi celkov nevolnosti a pro osven se doporuuje ut kvovou liku takzvanch karmelitskch kapek, je si pipravme takto: listu medukovho 50 g kry citrnov 20 g semene koriandru 30 g muktovho oku 10 g kry skoice 10 g istho lihu 100 g vody 200 g Pokrjen sousti se nechaj extrahovat 7 dn, potom se peced a ulo v dobe uzavench lahvikch. Pi svalov nav se doporuuje masrovat svalstvo asi 10 minut medukovou silic, zednm desateronsobnm mnostvm lihu nebo francovky. Pi menstruanch obtch se rad v lidovm lkastv pt 5x denn lek horkho aje, pipravenho tm, e se v l l vody 3 minuty va tato sms: listu meduky 20 g nat zemdmu 20 g listu ovku 20 g koene hoce 20 g nat majornky 15 g
Migrna
Nevolnost
nava svalov
Menstruace obtn
240
MEDVDICE LKASK
241
Pi obtch zavacch, hlavn pi nadmn, kon dobr sluby odvar z tto smsi: listu meduky 20 g listu pomeranovnku 10 g semene fenyklu 5g nat tyminu 5g Polvkov lce smsi se vhod do 1/2 l vac vody a obsah se nech svait o jednu tetinu. Pije se rno a veer lek. Pi nechutenstv se doporuuje spait 10 g suenho listu medukovho v 200 g vody a vypt mal lek ped kadm jdlem. Pi vleklch revmatickch bolestech ulevuj koupele, do nich se pid tento odvar: nat meduky 75 g kvtu hemnku 30 g listu mty peprn 75 g Tato dvka se vhod do 3 l vac vody, povar 5 minut a vlej e do koupele.
Nadmn
Nechutenstv
Revmatismus
MEDVDICE LKASK
lidov nzvy: hroznk, kostrounek, nedvdice, toloknnka, tolotnka ARCTOSTAPHYLOS UVA-URSI (L) SPRENG. Medvdice lkask pat do eledi vesovcovitch - Ericaceae. Je to vytrval kek, kter m poloen vtve dlouh asi pl metru. Vtve jsou drevnat a svmi konci se od zem zvedaj. Koen m medvdice mohutn, kulovit. Listy vtv jsou drevnat. Koen je mohutn, kulovit. Listy vtv jsou krtce apkat, vejitho tvaru s hladkmi
POPIS:
242
MEDVDICE LKASK
243
okraji. Jsou kozo vit a neopadvaj. Medvdice kvete v dubnu a kvtnu. Kvty jsou ve skupinkch po tech a deseti a tvo na konci vtvek pevisl hrozny. Kad kvt m pticp kalich. Bl nebo narovl koruna je tak pticp a m ohrnut okraje. Kvt m deset tyinek, je jsou na nitkch chlupat. Pranky vybhaj ve dva rky. Ptipouzdr semenk vybh v krtkou, tlustou nlku. Uzrv v mounatou peckovici, je je velk jako hrch a erven zbarvena. Uvnit se skrv pt tvrdch, podlouhle vj itch pecek.
n pilovit a jsou na spodu hnd tekovan. Listy vlochyn pak nejsou koovit jako u medvdice a na spodu jsou edozelen.
Roste ve velkm mnostv v psitch, lesnatch krajinch, na vpenitch kopcch, hlavn v severn a stedn Evrop. Obzvlt rda m medvdice such, psit borov lesy. U ns je celkem velmi vzcn.
NALEZIT:
Jako droga se uv list (Folim uvae urs).
Medvdice obsahuje glykosidy arbutin, methylarbutin a ericolin. Krom toho v n jsou ltky tslovinn a hydrochinin. Listy medvdice nezapchaj, chutnaj hoce a stahujcn.
Dve se medvdice pouvalo k vydlvn safianov ke. Jinak m svj vznam jen v lkastv.
UPOTEBEN!:
PSTOVN A SBR:
Ponvad roste hust jako koberec, pouv se j jako okrasn rostliny na okrasnch skalkch, v zahradch a parcch. Da se j nejlpe na polostinnch zhonech, obrcench k vchodu, a na raelinn pd. Listy medvdice se sbraj v teplch a suchch dnech v lt. Su se rychle, nejlpe pi umlm teple asi 40C. Pokud u ns roste medvdice divoce, nesm se sbrat, ponvad jako vzcn rostlina je chrnna zkonem. Droga bv nkdy znehodnocena pimsenm list jinch vesovitch rostlin, hlavn listy vlochyn a brusnice. Listy brusnice poznme podle toho, e maj okraje drob-
Medvdice se uv jako rostliny moopudn pi nemocech moovho stroj. Pi zntu moov trubice se osvduje sms: listu medvdice 20 g nat prtrnku 20 g listu bazalky 20 g kvtu brusinky 20 g Tto smsi se vezme kvov lika na 1/4 l vody, povar se 5 minut, nech 10 minut odstt a vypije porce rno a porce veer. Pi zntu moovho mche se pedpisuje odvar z tto smsi: listu medvdice 75 g listu mty peprn 15 g listu bezovch 15 g nat prtrnku 25 g koene lopuchu 10 g semene petrelovho 10 g Polvkov lce smsi se nech povait 5 minut v 1/2 l vody a vypije se polovina rno a polovina veer. Ke stejnmu elu se pedepisuje tak tato sms: listu medvdice 30 g listu bezovho 30 g listu slzu 30 g kvtu arniky 10 g Lce smsi se va 5 minut v 1/2 l vody a bhem dne vypije. Pi moovch kamenech se doporuuje obas uvat takzvanho Edinburgskho prku, kter se piprav nsledovn:
Znty trubice moov
Znty mche
Kameny moov
244
MERLK VONN
245
rozetenho listu medvdice 30 g kry chininov prkovan 50 g opia l g Ve se dobe sms a rozdl na ticet prk, kter se uvaj 3x denn a vdy zapij 50 g vpenn vody.
n jsou tvaru kopinatho. Listy podobn jako lodyha jsou mounat popren. Kvete v ervnu, ervenci a srpnu. Kvty jsou drobn, barvy zelenav. Kalich i koruna maj pt okvtnch pltk. Tyinek je t pt. Semenk je nadkvt a vybh ve dv nlky, kter vynikaj z kvt. Semenk uzrv v jednosemenn mchek. Merlk vonn je pvodem z Jin Ameriky. V Evrop se vyskytuje jen pstovan. Ale v teplejch krajch me zdivoet, a potom se objevuje na horech a na bezch ek. Tak u ns se na vhodnch mstech tu a tam pstuje.
lidov nzvy: jezuitsk aj, merlk vsedobr, vedober CHENOPODIUM AMBROSIOIDES L

Merlk vonn pat do eledi merlkovitch Chenopodiaceae. Je to bylina vytrval. Z podzemnho oddenku vyrst lodyha bu jednoduch, nebo jen chud vtevnat. Na svm povrchu je jakoby posypna moukou. Dosahuje vky kolem pl metru. Lodyha a jej chud vtve nesou listy tvaru celkem trojhrannho s hladkmi okraji. Spodn listy jsou spe utveny do t hrotnatch lalok, hor-
MERLK VONN
NALEZIT:
Jako droga se uv na (Herba chenopodii). Hlavn innou ltkou merlku vonnho je silice. Krom toho obsahuje nco tslovin a hoinu. Cel rostlina m charakteristickou, ne nepjemnou vni a chutn slab hoce a ponkud stahuj cn.
Merlk vonn vyaduje dobrou, peliv zpracovanou a vyhnojenou pdu. Obzvlt dobe se mu da v teplejch polohch. Semeno se vysv koncem bezna do parnku. Kdy jsou rostlinky dost siln a schopn pesazen, sz se koncem kvtna na zhony tak, aby mezi sazenicemi byly mezery asi 30 cm. Sbr se od ervna do z, v dob kvtu. Hrub stonky se odstran a sbr se su nejlpe na lskch pi mrnm teple. Nkolik zvlt pknch rostlin nechme stt na semeno. Bude tu aspo zruka, e semeno je bezvadn a bez znehodnocujc pmsi. UIT V LIDOVM LKASTV:
POPIS:
PSTOVN A SBR:
Merlk vonn je soust smsi, uvan s oblibou pi menstruanch obtch: nat merlku 20 g listu jitrocele 20 g nat pesliky 20 g
Menstruan obte
246
MSEK ZAHRADN
247
listu kopivy 20 g koene pukvorce 15 g Dv kvov liky se spa ve 1/41 vody, nech se odstt a vypij se 3 dvky za den. Listy merlku se pikldaj na rny, jejich hojen se tm urychluje.
Rny
lidov nzvy: krmiek, nechtk, pampalk, kvt umrl, kvt nechtekov CALENDULA OFFICINALIS L.
Msek zahradn pat do eledi hvzdnicovitch - Astemceae. Je to bylina jednolet, vjimen dvoulet. Koen m vetenovit a z nho vyrst lodyha, dosahujc vky a pl metra. Je hranat a rozvtvuje se. Na lodyze sed listy, z nich doln maj tvar pekask kopiste na men tsta, horn jsou prothle kopinat. Okraje maj dce zubat, tm celokrajn. Nemaj apk, jsou poloobjmav. Msek kvete od ervna do z. Velk kvtn bory maj pomeranovou barvu. Maj velk, ploch lko, z nho uprosted vyrstaj kvty trubkovit, na obrub potom dva nebo ti kruhy kvt jazykovitch. Semenky uzrvaj v ostnit naky. Plody uvnit umstn jsou stoen do kruhu, plody vnj jsou lunkovit prohnut. Domovem je msek zahradn v jin Evrop, kde kolem Stedozemnho moe a v Mal Asii roste divoce. U ns se asto pstuje v zahradch pro ozdobu a nezdka zplan.
MSEK ZAHRADN
POPIS:
NALEZIT:
UITEN LTKY:
Jako droga se uv kvt (Flos calendulae).
248
MOCHNA HUS
249
INN LTKY:
Kvtn bory msku zahradnho obsahuj lut barvivo, hoinu calendulin, kyselinu salicylovou a nco silice. Maj pronikavou, aromatickou vni a chutnaj oste, hoce.
UPOTEBEN!:
1. lutmi jazykovitmi kvty se faluje afrn. 2. V Orientu slou msek k elm nboenskm. 3. U ns se pstuje jako kvtina okrasn a lkask.
PSTOVN A SBR:
V pd si msek pli nevybr. V hnojen pd se mu vak da obzvlt dobe. Semeno se seje po stech od bezna do kvtna, aby i sklize mohla bt postupn. Seje se na poli do dek, vzdlench od sebe 25 cm. Po vzejit se pleje a pozdji protrhv. Kvt se sklz od ervna do z, podle toho, jak se rozvj. Sklzme-li pro obchod, odtrhvme jen vnj jazykovit kvty. Pro potebu domc meme brt i kvty stedn, trubkovit. Kvty se su co mon nejrychleji v tenkch vrstvch. Pozvolnm suenm toti ztrcej svou krsnou barvu, hndnou a ztrcej tak prodejn cenu, i kdy jejich cena lebn pitom zstv tm neporuena.
Jin mast, slouc stejnmu elu, se piprav takto: kvtu msku 20 g kvtu arniky 20 g listu tezalky 20 g listu routy 20 g se dobe rozmln na mal kousky a va hodinu se 150 g vepovho sdla. Potom se pozorn slije a pid 75 g rozehtho vosku. Mast se nech za stlho mchn vystydnout.
lidov nzvy: stbrnk, stbrnek POTENTILLA ANSERINA L.

Mochnu hus potme do eledi rostlin rovitch Rosaceae. Je to vytrval rostlina se silnm, vetenovitm koenem. Z nho vyrstaj dlouh konky, vyhnjc lahouny, listy a kvtn stopky. Listy jsou petrhovan zpeen a maj lstky kopinat, s okraji hluboce pilovitmi. Na lci jsou lstky tmavozelen, na rubu stbit zelen s hedvbn plstnatm povrchem. Kvty jsou umstny na jednoduchch stopkch a rozvjej se od kvtna do ervence. Kalich je sloen z deseti lstk, pti vtch a pti mench. Koruna m pt opakvejitch pltk korunnch, barvy lut. Kvt m mnoho tyinek a semenk, kter uzrvaj v hnd, ponkud zahnut naky. Kvty se nkdy rozvjej znovu opt na podzim.
MOCHNA HUS
POPIS:
Msku zahradnho se uv vnitn i zevn v lidovm lkastv s velkou oblibou. Vnitn se doporuuje uvat odvaru 10 g suenho kvtu v i l mlka pi hemeroidech. Vypije se bhem dne po jednom lku. va, vytlaen z erstvch kvt a list, se siln osol a v obkladu se pikld na ku oka a zrohovatlou ki na nohch, kter po nich mkne. Tak pomh proti bradavicm. Olej mskov, kter zskme tak, e kvty dme do dobe uzaven lhve a na nkolik dn vystavme slunci (olej se shromd na dn a kape se na rny a vedy, jejich hojen urychluje). Na vedy a zduel lzy se 3 x denn dv mast, zhotoven smsenm 10 g vy z mskovch kvt a 20 g istho sdla.
Hemeroidy
Ku oka
Bradavice Vedy, rny
Zduen lzy
250
MOCHNA NTRNK Pi loutence se doporuuje aj z tto smsi: listu mochny hus 15 g koene ekanky 15 g listu jablenku 15 g koene bertrmu 15 g listu vachty 15 g ajov lika se spa lkem vel vody, nech 5 minut stt. Pije se 3x denn.
251
NALEZIT:
loutenka
Mochna hus je rostlinou zcela bnou. Roste hojn na vlhkch lukch, podl cest, v blzkosti lidskch pbytk, u silninch pkop a podobn.
Jako droga se pouv list (Folim potentillae anserinae nebo Folim argentinae), na (Herba potentillae anserinae), na s koeny (Herba potentillae anserinae cum adie) a oddenek (Radix potentillae anserinae}.
UITEN LTKY:
INN LTKY:
V koenu, nati i listech je obsaena hoina, trochu cukru, tsloviny a soli. Pomr a mnostv tchto ltek se ovem mn podle st rostliny. Chu m koen ponkud stahujc a nasldlou. U nat je tato chu mn vrazn, pevld tam chu slan.
lidov nzvy: koen tren, koen ptilstkov, koen krevn, petrznk

POTENTILLA ERECTA (L) RUSCHEL
MOCHNA NTRNK
PSTOVN! A SBR:
List se sbr v dob kvtu rostliny, tedy od kvtna do ervence. Su se v tenkch vrstvch na slunci. Na, a s koenem nebo bez koene, sbrme tak v dob kvtu od kvtna do ervence. Su se podobn jako list. Koen se sbr na podzim v z a jnu. Dobe se omyje v tekouc vod a su zvolna umlm teplem na kamnech nebo v surn.
Pi kataru aludku a stev bv doporuovn odvar 20 g suenho listu mochny hus ve 1/4 l mlka. Pije se kadou hodinu douek. Pi plynatosti a kolikovitch bolestech z nadmn dobe slou odvar 20 g suenho listu mochny hus a 5 g semene feny klu ve 1/41 mlka. Tato dvka se pije 3x denn.
Katar aluden a stevn

Plynatost, kolika
Mochna ntrnk pat do eledi rovitch - Rosaceae. Je to rostlina vytrval. V zemi m siln oddenek, na povrchu tmav ervenohnd, na ezu blolut. Z oddenku vyrst lodyha bu pm nebo poloen, ale nikdy nekoenujc. Dosahuje vky nebo dlky 20 a 30 centimetr. Nahoe se vidlinat rozvtvuje. Lodyn listy maj kratink apky. Jsou trojeme, ponvad vak maj jet dva velik palisty, zd se, jako by byly ptietn. Lstky maj tvar podlouhle klnovit, okraj hluboce pilovit a sthan. Mochna lesn kvete od ervna do srpna. Kvty stoj jednotliv
POPIS:
252
MYDLICE LKASK rzu plavicovho inkuje dobe vtaek z mochny ntrnku takto pipraven: 20 g oddenku mochny ntrnku se nakrj na drobn kousky a m 5 dn ve 100 g istho lihu. Potom se peced a uv 4x denn 10 kapek ped jdlem do lce s vodou. Deset kapek tohoto extraktu ped obdem se uv pi patn chuti k jdlu. Pi prjmech se uv odvaru: 20 g oddenku mochny lesn se va 3 minuty ve 1/41 vody a uv 5x denn 2 polvkov lce. Msto odvaru lze proti prjm uvat tak 3x denn na hrot noe prku, zskanho dokonalm rozdrcenm suenho oddenku mochny ntrnku. Odvar oddenku, pipraven podle zpsobu nahoe uvedenho, me slouit jako kloktadlo pi lehkch katarech mandl. Pi zntlivch onemocnnch dsn se tmto odvarem vyplachuj kadou hodinu sta.
253
na dlouhch, oblch stopkch. Kalich se skld z osmi kalinch lstk, z nich jsou tyi vt a tyi men. Korunu tvo tyi lut lupnky korunn, kter maj na spodn stran pomeranovou skvrnu. estnct tyinek nedosahuje a k okraji koruny. Semenky jsou peslenovit sestaveny do nzkho strboulu. Uzrvaj v naky jednostrann vejit, skryt v kalichu, kter neopadv.
Nechutestv Prjem
NALEZIT:
Mochna ntrnk roste po cel Evrop na svtlch lesnch mstech, okrajch les, pastvinch, vesovitch a lesnch loukch.
UITEN LTKY:
Jako droga se pouv oddenek (Rhizoma nebo Radix tormentillae), mn asto u na (Herba tormentillae).
Znt madl Znt dsn
INN LTKY:
Oddenek obsahuje asi 20% silice a krsnou erve tormentillovou. Krom toho nco etherickho oleje. Je-li erstv, von slab po rch. Chu m hokou, siln stahujc.
i i'
v
UPOTEBEN!:
1. V prmyslu se oddenku uv jako t la k vydlvn ke. 2. Barvivo slou pi vrob inkoustu.
MYDLICE LKASK
SAPONARIA POPIS: OFFICINALIS L.
Mydlice lkask pat do eledi hvozdkovitch - Caryophyllaceae. Je to rostlina vytrval. V zemi m plaziv oddenek, dosti bohat se vtvc. Z nho vyrst do vky t tvrtin metru pm lodyha, na svm povrchu ponkud drsn. Lodyha nese elipsovit nebo podlouhl listy pisedav, bez apku, lys a na okrajch drsn. Kvete v ervenci a srpnu. Kvty jsou uspodny v hust lata. Kalich m tvar vlcovit, na povrchu je lys nebo mrn ochlupen. Koruna je bl nebo svtle rov. M pt korunnch pltk, na nich lze rozeznat dlouhou, zkou epel, skrytou v kalichu, a irok nehet, z kalichu vynikajc, nesouc na volnm okraji dv bl kidlka. Semenk je nadkvt, do
PSTOVN A SBR:
Mochnu ntrnk lze pstovat i na pd chud, nehnojen. Potebuje jen slunce. Pstuje se ze semene, kter se vysv do zpracovan pdy v dubnu. Oddenek se sklz druhm rokem. Sklize se provede tak, e brzy zjara, dve, ne vyraz prvn listy, nebo na podzim v z, se oddenky vyrpaj, omyj a zvolna pi umlm teple su. Suenm droga zerven. Je zajmav, e star oddenek svtlkuje ve tm jako ztrouchnivl devo. UIT V LIDOVM LKASTV:
Mochny ntrnku se uv pevnou vtinou vnitn, a to pi chorobch stroj zavacho. Pi prjmech
plavice
254
MYDLICE LKASK
255
vky prothl, thl a vybh do dvou tenkch blizen. Uzrv v tobolku, kter puk tymi zuby.
NALEZIT:
Mydlice lkask je rozena tm po cel Evrop. Roste podl cest, v houtinch, na bezch potok a ek, vdycky vak tam, kde je pda psit.
UITEN LTKY:
Jako droga se pouv koen mydlice (Radix saponariae rubme) nebo na (Herba saponariae), mn list (Folim saponariae).
INN LTKY:
Cel rostlina obsahuje a 5% saponin, pedevm saporubin. Tyto ltky ve vod um jako mdlo. Ve vech stech rostliny nen saponin stejn, nejvce se jich zsk z koene.
UPOTEBEN:
Jeliko m saponin v rostlin obsaen t rozpoutc inek jako mdlo, m rostlina - hlavn koen - technick uit. Odvarem z koene se perou hedvbn a jin jemn ltky, krajky a podobn. Tento odvar toti nem nevhodn vlastnosti mdla, nen ostr a neporuuje barvy.
PSTOVN A SBR:
Mydlici lkaskou lze pstovat dvojm zpsobem, buto ze semen, nebo dlenm koen. Semeno se seje na povrch pdy a jen zlehka se uvlcuje. Vzchz pozd. Koeny se sz na podzim do brzd a zaorvaj. Kdy rostliny vzejdou, je nutn peliv plet. Koen se sklz bu brzy na jae, v beznu a dubnu, dve ne vyra listy, nebo na podzim v z a jnu. Ponvad odenkov vlknn sah hluboko do zem, je sklize pracn. Koeny se dn omyj a rychle su pi umlm teple asi 70 - 80C. Listy se sbraj v ervnu a ervenci, ne rostlina rozkvete. Su se na slunci v tenkch vrstvch. Na se sbr v srpnu a z, kdy rostlina kvete. Su se stejn jako listy. UIT V LIDOVM LKASTV:
Dve se mydlice lkask uvalo v lkastv hodn. Nyn byla pln zatlaena jinmi ppravky.
256
NPRSTNK ERVEN
257
Rozdrcen oddenek nebo rozsekan na i listy slou jako kosmetick prostedek na choulostivou ple. Omv se jm obliej a ruce pi chorobch konch. D se jich asi 2 hrsti na l l tepl vody.
Choroby kon
NPRSTNK ERVEN
DlGITALIS PURPUREA L
POPIS:
Nprstnk erven pat do eledi krtinkovitch - Scrophulariaceae. Je to bylina dvoulet, kter prvn rok vyhn z oddenku jen rici pzemnch list. Teprve druh rok vyrst tak jednoduch lodyha, dosahujc vky a jeden metr. Lodyha m barvu narovlou a je porostl hustmi, krtkmi chlupy. Na lodyze jsou stdav posazeny listy, apkat a velk. Jsou tvaru ovln podlouhlho, zapiatl. Okraj maj pilovit a povrch svraskl. Jsou mkk. Spodn listy jsou stejn, ale nemaj apk, nbr na lodyhu pisedaj. Nprstnk kvete od ervna do jna. Kvty jsou sestaveny do dlouhho hroznu a otoeny jsou k jedn stran. Barvu maj ervenou nebo rovou s tmavmi skvrnami podle pdy, na n rostou. Maj kalich s pti vejitmi, zapiatlmi korunnmi lstky. Koruna je zvonkovit s pyskatmi laloky, pipomnajcmi prsty u rukavic. Uvnit je chlupat. Kvt m tyi tyinky, dv del a dv krat. Semen vybh v dlouhou nlku, zakonenou dvojdlnou blnou. Uzrv v tobolku, naplnnou etnmi, hranatmi a na povrchu vrsitmi semeny. U ns se vyskytuj i jin druhy nprstnku, zejmna nprstnk velkokvt (Digitalis grandiflora MILL.) a nprstnk lut (Digitalis lutea L.).
258
NPRSTNK ERVEN
259
NALEZIT:
Nprstnk je domc v zpadn a stedn Evrop. I u ns roste plan, hlavn v Rudoho a na umav. Miluje suchou, kamenitou nebo psitou pdu, najdeme ho tedy na pastvinch, v lesch, podl cest apod. Hodn se u ns pstuje v zahradch a parcch jako ozdobn rostlina.
Jako droga se pouv list (Folim digitalis).
0,45 m, 5 - 6 kg osiva na ha a do hloubky 5 - 1 0 mm. Vzrostl porost se opatrn proplekuje. V prbhu vegetace se pak jet nkolikrt plekuje nebo run okopv. Listy se sklzej 5 - 6 msc po vzejit. Nejvy vnosy jsou koncem z a zatkem jna. Listy se sklzej run srpem za suchho poas po opadnut rosy. Vnosy 1 such drogy kolsaj od 3 do 5 t.ha- . Listy se nechaj po sklizni 2-3 dny odpoinout v tenkch vrstvch pi dobrm vtrn. Teplota m bt asi 20C. Dle se pak su v surn pi teplotch do 50C. Such droga se bal do jutovch pytl. Celou dobu pstovn a pak zpracovn drogy je teba mt na pamti, e se jedn o rostlinu jedovatou, je tud nutn peliv dodrovat vechna hygienick opaten.
Listy nprstnku obsahuj adu jedovatch glykosid, digitalin, digitoxin, digitonin a jin. Otrava nprstnkem, prvn pomoc a len Zeje nprstnk rostlinou jedovatou, o tom svd u to, e se mu dobytek na pastv vyhb a neere ho. Hlavn domc ptci otrav rychle podlhaj. Otrava u lovka me vzniknout tak, e se vezme nepimen velk dvka lebn. Otrava se projevuje zvratmi, huenm v uch, zvracenm, bolestmi hlavy a deliriem. Puls se siln zrychl, stane se nepravideln, srdce se me i zastavit. Prvn pomoc spov v podn siln ern kvy. Lka, kterho je nutn ihned zavolat, zad potom dal len.
Vnitn se uv nprstnku nebo ltek v nm obsaench pi chorobch srdench ve form nlevu. Pedepsat ho vak sm jen lka. Zevn se uv nprstnkovho listu pi revmatickch bolestech. Hrst list se spa, pilo na bolestiv msto a obve.
Srden nemoci
Revmatismus
PSTOVN! A SBR:1
Nejlpe se nprstnku da v teplch a vlhch podmnkch. Je to rostlina velmi nron na svtlo. Vyaduje leh a stedn tk pdy. Jako pedplodiny jsou nejvhodnj okopaniny, luskoviny i ozim epka. Hnoj se 200 kg.ha'1 NPK a 100 kg.ha-1 40% draseln soli. Hnojiva se zapravuj v pedseov pprav. Nprstnk se vysv v druh polovin jna nebo brzy na jae, na potku jarnch prac, do dk
l Dnes se pstuje tm vhradn pbuzn a vnosnj nprsnk vlnat (Digitalis lanata EHRH.). Zde uveden agrotechnika se vztahuje na tento druh.
260
NETESK STEN
261
lidov nzvy: hromotesk, muk men, muk tun, nebotesk, rojnk, rozchodnk ostr SEMPERVIVUM TECTORUM L. Netesk sten je rostlina vytrval. Pat do eledi tlusticovitch Crassulaceae. V zemi m krtk oddenek s etnmi tenkmi konky. Z oddenku vyrst kulovit rice dunatch vejitch list. Z jejich lab vybhaj dlouh, tenk vhonky, jen se samy upevuj konkem k zemi. Tmito koenujcmi vhonky se netesk velmi rychle mno. V ervnu z rice pzemnch list rychle vyroste lodyha, dosahujc vky asi 30 cm. Je pokryta objmavmi, upinovitmi, znan tlustmi listy. Netesk kvete v ervenci a srpnu. Kvty tvo vrcholk na konci lodyhy. Kvt m dvanct zkch, hrotnatch kalinch lstk. Koruna je tvoena dvancti rovmi pltky korunnmi, je jsou rkovit, zapiatl. Z kvtu n tyiadvacet tyinek s dlouhmi nitkami. Semenk je dvanct a uzrvaj v mnohosemenn mchky.
NETESK STEN
POPIS:
NALEZIT:
Svm domovem je netesk sten v jin Evrop. Ponvad se dve vilo, e chrn ped bleskem, byl szen na stechy. Odtud dostal tak sv jmno. Ze stech se rozil i jinam, take ho te nejdeme na zdech a na skalnatch, pustch mstech.
Jako lidov droga se uv list (Folim semperviv). Listy netesku obsahuj mimo jin pomrn mnoho tslovin, hoinu, nco mlo cukru a slizu. Je tm bez zpachu, chutn hoce a siln stahuje v stech.
UPOTEBEN!:
Netesk se pstuje jako rostlina ozdobn v zahradch a parcch na umlch skalkch, takzvanch alpinich. Dodv jim svho vzhledu.
262
OCN JESENN
263
Pstovn netesku nen obtn. Zvol se k nmu pda kamenit nebo psit, ozaovan hojn sluncem, ale pitom nepostrdajc vlhy. Mnome ho velmi snadno tak, e brzy zjara od maten rostliny oddlme koenujc vhony, kter jsme nahoe podrobnji popsali, a zasadme je na vhodnch mstech. erstv list se sbr v dob kvtu, tedy v ervenci a srpnu. Su se ve stnu v tenkch vrstvch. UITl V LIDOVM LKASTV:
PESTOVAN A SBR:
lidov nzvy: jeseka, lun matenk, nah, nahek, ocoun, ouastnk, popovo moud, vocoun, vokoun, zimovt COLCHICUM AUTUMNALE L
Ocn jesenn pat do eledi liliovitch - Liliaceae. Je to bylina vytrval. V zemi m vejitou cibuli obalenou hndmi listeny. Z tto cibule na podzim v z a jnu vyrstaj bledfialov kvty bez jakchkoli list. Okvt tchto kvt tvo trubku, dlouhou asi 20 cm, je se nahoe roziuje a dl na est ut. Tam, kde se trubka roziuje, je k jej stn pirostlch est tyinek. Na dn trubky potom je semenk se temi dlouhmi nlkami. Oplozen se dje na podzim. Na jae vyrstaj z cibule teprve iroce kopinat listy, celokrajn, velmi avnat. Bvaj obyejn ti, nkdy i pt. Uprosted mezi listy je plod, jen se skld ze t mchk, srostlch svmi dolnmi polovicemi. Mchky jsou nejprve zelen, potom zhndnou. Obsahuj hladk, vejit semena tmavohnd barvy.
OCN JESENN
POPIS:
V oficinlnm lkastv se netesku vbec neuv. Ale v lidovm lkastv je netesk velmi oblben. Vnitn se uv netesku jen mlo. vy, vytlaene z erstvch list, se uv pi chorobch moovho mche 3x denn kvov lika. Pi silnm prjm a pi plavici doporuuj sta venkovan odvar listu, pipraven tak, e 20 g suchho nebo 30 g erstvho listu netesku vame 10 minut ve 1/4 l vody a pijeme tuto porci 3x denn. Rozmakan list netesku stenho se pikld na bodnut hmyzem, velou nebo vosou. Plen se tm zmrn a otok zazen. Tak na spleniny se hod rozmakan list nebo va vytlaen z list. Znan mrn palivost. Pi zntech sliznice dutiny stn se doporuuje vyplachovat sta vodou, do n se pid va z erstvho netesku, 3 liky na 1/21 vody. Jako kosmetickho prostedku proti pihm se uv lihovho vtaku, kter pipravme takto: 20 g neteskovho listu nakrjme na drobn kousky, nalome do 100 g lihu a nechme stt 7 dn. Potom precedme, vymakme a vtakem natrme pihy 3x denn.
Choroby mche moovho plavice
Bodnut hmyzem Spleniny Znty stn Pihy
NALEZIT:
Ocn nalezneme na mokrch, horskch lukch. Je to tm nevyhubiteln plevel.
Jako droga se uv cibulka (hlza) ocnu (Tubem colchici nebo Radix colchici) a semeno (Semen colchici).
UITEN LTKY:
INN LTKY:
Cel rostlina obsahuje hodn siln jedovatho alkaloidu, zvanho colchicin. Semena ho obsahuj mnohem vce ne listy a cibule. Cibule krom toho obsahuje tak asi 20% krobu. erstv hlza (cibule) m odporn zpach, pipomnajc edkev. Po vloen do st chutn sladce, ale tato celkem pjemn chu se brzy zmn v chu hokou, krablavou.
264
OCN JESENN
265
Otrava ocnem, prvn pomoc a len Otrava me vzniknout tm, e - hlavn dti - z nerozumu snd semena ocnu. U dosplho by mohla vzniknout otrava zmnou lku, obsahujcho kolchicin, nebo uitm nepimen dvky. Smrteln dvka semene ocnu je 6 g. istho kolchicinu k smrti sta 0,02 g. Otrava m velmi rychl prbh. Brzy po poit zane plen v krku, zvracen a ohromn prjmy, nkdy i krvav. Otrven je pln zkosti, mnoho mo, v moi bv krev. Dostavuj se kee, potom ztrta vdom a smrt. Prvn pomoc spov ve vplachu aludku a podn ivoinho uhl. Dal len spov v podvn ltek slizovitch, mlka, silnho aje a lk srdench. K otrvenmu je teba zavolat lkae.
PESTOVAN A SBR:
Hlzy se sbraj ke konci lta, krtce pedtm, ne rostlina rozkvete, tedy od konce ervence a potku z. V tto dob obsahuje nejvce innch ltek, ponvad nen vyerpna. Star, odumel hlzy se ze sbru odstran, dobe se oloupou, roze na pltky, siln asi 3 mm, a rychle su, nejlpe v umlm teple. Semena se sbraj po dozrn, v ervnu a ervenci. Lze je eventuln nechat dozrt v mchch na slunci. Su se pomalu mrnm, pirozenm teplem ve stnu. Usuen semena uschovme v dobe uzavench ndobch. Dti nemaj nikdy sbrat ocn. Po kad prci s ocnem je teba dobe si umt ruce mdlem. UITl V LIDOVM LKASTV:
Vnitn se uv ocnu nebo ltek v nm obsaench pi revmatismu a hlavn pi dn. Uv se jich ve form kapek, pilulek apod. Ponvad je ocn velmi jedovat, nelze v dnm ppad pipustit, aby se jm nemocn lil sm. Vdy mu lk mus pedepsat lka.
Revmatismus
266
OMAN PRAV
267
lidov nzvy: alant INULA HELENIUM L POPIS:
OMAN PRAV
UITEN LTKY:
Jako droga se uv oddenek (Radix helenii nebo Radix inulae nebo Radix enulae).
INN LTKY:
Oddenek obsahuje silici vyznaujc se charakteristickm zpachem. Nazv se omanov kafr, jinm jmnem alantol. Dle obsahuje inulin a rzn hoiny.
Oman prav pat do eledi rostlin hvzdnicovitch - Asteraceae. Je to rostlina vytrval. V zemi m siln, vetenovit oddenek s tenkmi konky. Z tohoto oddenku vyrst lodyha, vysok a dva metry. Na dolnm konci je chlupat, nahoe plstnat. Doln listy, na lodyze sedc, jsou podlouhl a smrem k lodyze se zuuj v apk. Prostedn listy jsou krtce apkat a podlouhle vejit, horn jsou pisedav a srdit vykrojen. Vechny maj svratl povrch a na rubu jsou plstnat. Okraje maj nepravideln zubat. Kvty se rozvjej v ervenci a srpnu. Jsou uspodny do velkch, terovitch, lutch bor. Prostedn kvty tohoto boru jsou trubkovit, postrann kvty jsou rkovit. Kad kvt m pt tyinek, kter spolu srstaj v trubku. nlka nese dvojklannou bliznu. Semenky uzrvaj ve tyhrann naky, na povrchu lys, pruhovan.
UPOTEBEN:
erstv oddenky se zavauj do cukru a uv se jich potom stejn jako zavaench oddenku andlikovch.
PSTOVN! A SBR:
Oman prav vyaduje hlub hlinit pdy s dostatkem vpnku ve vlhch oblastech. Nejvhodnjmi pedplodinami jsou okopaniny, luskoviny a zelenina. Hnoj se prmyslovmi hnojivy v dvkch 40 kg N.ha'1, 35 kg P.ha'1 a 80 kg K-ha'1. Fosforem a draslkem se hnoj na podzim v rmci podzimn ppravy pdy, duskem na jae. Sazenice se vysazuj na pole v jnu do sponu 60 x 40 cm, nebo do dk od sebe vzdlench 30 cm. Semena se sej na zhon v jnu nebo beznu na povrch pdy. Zhon o rozloze 200 m2 dod sazenice pro l ha. Kulturu je nutn okopvat a plt. Oddenek se sklz v jnu v dob vegetanho klidu. Su se pi teplot do 35C. Vnosy se pohybuj okolo 1,5-aLha- 1 . UIT V LIDOVM LKASTV:
Oman prav pochz z jin Evropy. Krom toho je domovem na Sibii, na Kavkaze a v pilehlch krajch Mal Asie. U ns se pstuje pro ozdobu v zahradch. Nkdy plan, a potom ho najdeme na vlhkch loukch, u potok a cest ve vych polohch.
NALEZIT:
Oman je prostedkem v lidovm lkastv velmi uvanm. Odvaru oddenku se uv proti kali. Odvar se piprav tak, e 20 g koene vame 5 minut ve 200 g vody a uvme 4x denn lci. Pro usnadnn odmovn hlenu pi katarech prduek uv se 3x denn mal sklenka omanovho vna, kter se zhotov tak, e se v 11 blho vna po ti dny m tato sms: koene omanu 30 g kry z pomeranovch plod 15 g
Kael
Katar prduek
268
OMJ ALAMOUNEK
269
Plen zhy
Pi aludench obtch se uv tinktury omanov, takto pipraven: 15 g koene se 3 dny m v 1/8 lihu, sced a uv se 3x denn 10 kapek. Za stejnm elem se uv tinktury z 10 g omanovho koene, 10 g pukvorce a 1/8 l lihu. Piprav a uv se stejn jako pedel tinktura. Pi bolestech na prsou se doporuuje omanov zavaenina, pipraven podle tohoto nvodu: 1/4 kg omanovho koene se oist, pokrj na tenk lupnky a pes noc m ve vod. Druh den se v l l vody 10 minut va. Voda se sleje, koen se nech na pltn oschnout a va s 1/2 kg cukru, dokud nezhoustne. Ulo se jako kad jin zavaenina. Pi loutence se obas uv tento vtaek: koene omanu 30 g listu sennov * 30 g 2 deva guajakovho 30 g koene lkoice 30 g semene anzu 30 g semene koriandru 30 g hrozinek 120 g se nadrobno pokrj a poleje l l itn koalky. Nech se stt 4 dny a potom sced. Uv se 3x denn lce. Pi chudokrevnosti bv doporuovn aj z tto smsi: koene omanu 20 g listu jablenku 20 g nat zemlui 20 g kvtu lipovho 20 g Jedna polvkov lce se spa ve 1/41 vody a nech 10 minut odstt. Pije se 3x denn tato porce.
aluden obte
Bolesti na prsou
Plen zhy lze zmrnit odvarem, pipravenm z tto smsi: koene omanu 30 g listu mty peprn 20 g listu jitrocele 15 g koene bukvice 10 g koene bedrnku 5g Dv kvov liky smsi se va ve 1/41 vody 2 minuty, nechaj 10 minut odstt a sced. Pij se 4 porce denn. Odvar koene omanovho, pipraven podle nvodu ve uvedenho, se uv zevn proti svrabu.
Svrab
loutenka
lidov nzvy: zl mnek, mordovnk, alamnek ACONITUM CALLIBOTRYON REICHENB. POPIS:

Chudokrevnost Omj alomounek pat do eledi pryskynkovitch Ranunculaceae. Je to vytrval rostlina, je m v zemi dv vetenovit, ernohnd hlzy. Z nich vyrst hranat lodyha, dosahujc vky a pes metr. Je rozvtvena. Na n sed dlanit, ptidln listy, jejich kroky jsou tdme. Povrch list je leskl a tmavozelen zbarven. Doln listy
OMJ ALAMOUNEK
Listy africk rostliny kasie prav (Casia senn L.) - Folim sennae. Devo stromu guajak lkask (Guajacum officinale L.) - Lignum sanctum nebo Lignum benedictum
270
ALAMOUNEK
271
maj dlouh apky, horn listy jsou pisedav nebo maj apk velmi kraouk. Kvete od ervna do srpna. Tmav fialov, velk kvty jsou sestaveny do hustho hroznu. Kad kvt m nepatrn kalich s zkmi kalinmi lstky. Kvtn koruna m nahoe velk pltek, kter se podob pilb. Po jeho dvou stranch jsou dva okrouhle vj it pltky, kter se sklnj proti sob. Dole jsou konen dva zk, hrotnat pltky. Celek je mon si pedstavit jako rytskou pilbu s lcnky a podbradnkem. V pilbicovm pltku jsou skryty dva takzvan mednky. Jsou to esovit zahnut lstky na dlouhch stopkch. Vymuj sladkou vu, odtud jejich jmno. Kvt m dle mnoho tyinek a ti pestky. Semenky uzrvaj ve ti mchky, obsahujc etn semena, ernohnd, trojhrann, na povrchu vrsit. Pi nepozornosti by bylo mono omj alamounek zamnit s jinmi druhy omj. Jsou to zejmna: Omj vl (Aconitum vulparia REICHENB.), kter kvete lut. Omj jedhoj (Aconitum anthora L.) m korunn pltky rozdleny do krojk, je se na svch okrajch rkovit tep. Omj pestr (Aconitum variegatum L.), kter kvete mode.
Otrven pone ctit teplo v stech, bol ho hlava, ki m studenou a hrdlo jakoby zakrcen. I stroj zavac je napadeno, otrven prudce zvrac a dostane prjem. Srden tep se zane zvolovat, dostavuj se poruchy vdom, dech se stv povrchnm, pichz delirium a konen smrt. Lkae je nutn zavolat ihned. Ped jeho pchodem se sname vyprzdnit aludek, podme silnou kvu a jsou-li tu poruchy dechov, zavdme uml dchn. Len vlastn ur potom lka.
K pstovn se hod hlinitopsit pda, pozemek obrcen k jihu a ponkud zastnn. Pstuje se z hlzovch odno, kter se na podzim nebo na jae zasz do ad s mezerami asi 50 cm mezi sazenicemi. Jin zpsob pstovn je ze semen. Ta se zasej do kolky na podzim, nebo jet lpe na jae. Semeno vzchz asto a za nkolik msc. Ve kolce se vzel rostlinky dvakrt pesad a druh jaro se szej na pole. Okopvn a plen kultue velmi prospv, hnojen kod. Koeny se sklzej pozd na podzim, v jnu nebo v beznu. Zbytky list a koeny se ihned ode, hlzy se dobe omyj a rychle su umlm teplem pi teplot asi 40C. Listy se sbraj za kvtu, v ervnu a ervenci. Suit se mus t velmi rychle za stejnch podmnek jako hlzy. Ponvad je omj alomounek rostlinou velmi jedovatou, nesm se ke sbru uvat dti. Po kad prci s nm je nutn si dobe omt ruce teplou vodou a mdlem. Droga se mus tak peliv uschovat a dobe oznait jmnem s vstrahou, e se jedn o jed. UIT V LIDOVM LKASTV:
PSTOVN! A SBR:
UITEN LTKY:
Jako droga se uv hlza (Tuber aconiti nebo Radix aconiti) a list (Folim aconiti}. Hlzy omje alomounku a v men me i listy obsahujc celou adu jedovatch alkaloid, z nich nejvt procento in akonitin. Cel oddenek se na prvn pohled podob ern edkvi. Zmnou s n dochz potom k otrav. Otrava omjem, prvn pomoc a len Otrava omjem nebo jeho nejinnj ltkou akonitinem se me pihodit bu nhodou ze zmny, nebo pekroenm lebn dvky. Otravn dvka u omje je asi jedna hlza, u istho akonitinu in nkolik mlo tiscin gramu. U z toho je vidt, jak opatrnosti je teba pi sbru a zpracovn omje alomounku.
INN LTKY:
Omje alamounku nebo akonitin se uv v lkastv pi revmatismu, dn a nervovch chorobch. Tak bv pdepisovn pi krvcen z dlohy. Ponvad jde o prudk jed, lze ho uvat jen na lkask pedpis.
Nervov choroby
272
OEK KRLOVSK
273
lidov nzvy: oech vlask JUGLANS REGIA L.
OEK KRLOVSK
POPIS:
Oek krlovsk pat do eledi oekovitch - Juglandaceae. Je to krsn koat strom, kter dosahuje vky 20 i vce metr. Kra kmene a starch vtv je popelav, na mladch vtvch je zelenavoed s blmi tekami. Listy jsou lichozpeen s dlouhmi, silnmi apky. Maj obyejn sedm podlouhlch lstk lysch a celokrajnch. Kvete v kvtnu. Ponvad je to rostlina dvoudom, m dvoj kvty, prankov (sam) a pestkov (samic). Prankov kvty tvo tlust, pevisl jehndy. Kad kvt tto jehndy m zelen okvt, sloen z esti lstk, a etn tyinky. Pestkov kvty jsou umstny ve skupinkch po dvou a pti na konci nejmladch vtviek. Kalich a koruna jsou srostl se semenkem, take je postehneme jen st. Semenk vybh ve dv kadeav blizny. Semenk uzrv v peckovici, veobecn znm vlask oech. M zelenou duinu, kter pozdji puk a opadv. Z n se vyloupne pecka s tvrdou skopkou a tylalonm jdrem.
NALEZIT:
Oek krlovsk pochz z jihovchodn Evropy. Po cel Evrop se hodn pstuje pro sv chutn ovoce a vysoce hodnotn devo.
Jako droga se pouv list (Folim juglandis), oplod (Pericarpium juglandis). Nkdy se uv t nezralch plod (Fructus juglandis). Listy oeku krlovskho obsahuj kyselinu gallovou, silici, alkaloid junglandin a dal ltky. Za erstva vydvaj silnou, pjemnou, aromatickou vni, hlavn kdy jsou rozeteny v prstech. Maj chu trpkou, hokou a prudce stahujc.
UITEN STI:
UITEN LTKY:
Zelen plodov slupka obsahuje pedevm nucitaniny a hydrojuglon. M stejn aromatickou vni jako listy. Chutn hoce a stahuje v stech. Jdra obsahuj mastn, vyschav oechov olej (Oleum juglandis}. Aromaticky von a m pjemnou oechovou chu.
UPOTEBEN:
l. Z oeku se upoteb technicky tm vechny sti. Deva se uv k vrob nejlepho nbytku a k vrob paeb pro puky.
274
OSLADlC OBECN
275
Kivice Znty v krku Svrab Barven vlas
2. Z list se vyrb barvivo, slouc hlavn k barven vlas. 3. Ze zelench slupek se vyrbj moridla na jin, svtl deva a barviva.
Oechov list se sbr v ervnu, dokud se pln nerozvil. Siln stonky se z nho odstran a zbyl lstky se co nejrychleji usu na slunci nebo umlm teplem v surn i peci. Jenom tak se zachov krsn, zelen barva. Pomalm suenm listy hndnou a zernaj a ztrcej svou hodnotu. Zelen oechov slupky se sbraj v ervenci a srpnu, dve ne skopka zdevnat. Prce se slupkami je znan nepjemn, ponvad jejich pvodn bezbarv va na vzduchu hndne, slizovat a siln barv ki. Suenm slupky nabudou houbovit konsistence a ernohnd barvy. V tut dobu se tak sbraj cel nezral plody. Zpracovvaj se za erstva. Dleit je, aby skopka nebyla dosud drevnat. Proto se zkou, zda lze plod propchnout jehlou. Jen takov plody jsou pro tyto ely upotebiteln. UIT V LIDOVM LKASTV:
PSTOVN! A SBR:
Drog, pipravench z oeku, se asto uv v lidovm lkastv pi aludenm a stevnm kataru, a to odvaru z oechovho listu. Piprav se tak, e se petka suench oechovch list, pokrjench na drobn kousky, spa 1/8 l vac vody, nech 10 minut odstt a peced. Tato dvka se pije rno, v poledne a veer. Pi zavacch poruchch bv doporuovn odvar z oechovch slupek. 10 g oechovch slupek se va 2 minuty ve 1/41 vody, nech chvli odstt a peced. Bere se 3x denn polvkov lce. Pi nechutenstv je osvden chutn aluden likr, pipraven z nezralch oechovch plod. 1/2 kg tchto plod se nalo na 3 tdny do l l lihu a nech extrahovat. Potom se sced, podle chuti se pid prevaren cukr a uv kalek ped jdlem. Vinn nlev oechovch list se doporuuje pi loutence. Pipravme ho tak, e 50 g suenho a na prek rozdrcenho listu zalijeme 1/2 l dobrho vna, nechme vychladnout a precedme. Pije se sklenka rno na lan aludek.
Katar aludku a stev
Odvar z listu, pipraven podle ve uvedenho nvodu, se uv pi kivici 3x denn 2 polvkov lce. Stejn dobr sluby pr konn tento odvar pi lehkch zntech v krku, pi nich se ho uv jako kloktadla. va, vylisovan z erstvch, zelench slupek plod, je v lidovm lkastv oblbena proti svrabu. K barven vlas, u nich chceme doshnout hnd, iv barvy, slou odvar listu katanovho. 100 g listu se va 10 minut v 1/2 l vody a tmto odvarem se vlasy umyj. Neutraj se, nbr se nechaj na vzduchu oschnout. Ke stejnmu elu slou odvar z plodovch slupek hlavn tehdy, chceme-li doshnout tmav barvy. Vezmeme 50 g slupek na 1/2 l vody a pipravme odvar stejn jako u pedpisu pedelho. Ani tentokrt vlasy neutrme. Dvouminutovho odvaru 100 g oechovho listu ve 2 l vody, kter potom vlijeme do vany, uvme k pprav osvujcch koupel.
Osvujc koupele
Poruchy zavac
Nechutenstv
lidov nzvy: sladuka, oslde POLYPODIUM VULGARE L. POPIS:

Osladi obecn pat do rostlin osladiovitch - Polypodiaceae. Je to rostlina vytrval. V zemi m hnd oddenek s povrchem upinatm a hnd zbarvenm. Z tohoto oddenku vyrstaj peenodlen listy s prothlmi, kopinatmi krojky. Okraje krojk jsou jemn, drobounce vroubkovan. Mlad listy jsou stoeny do zvitku. Osladi obecn se rozmnouje vtrusy (sporami), podobn jako kapra samec. Vtrusov schrnky, takzvan vtrusnice, se objevuj v ervnu. Nalez-
OSLADI OBECN
loutenka
276
JAK SE LIT ROSTLINAMI OSTRO2KA POLNl
277
nm je na rubu list, kde podl ebra kadho krojku tvo dv ady hndch kupek. Cel rostlina je krsn, sve zelen. Osladi obecn je rostlina u ns zcela bn. Nalezneme ji ve stinnch lesch, mezi kamenm, ve skalnch trbinch, na strmch paezech, zkrtka vude tam, kde je dost stnu a vlhka.
CONSOLIDA REGULIS S. F. GRAY POPIS:
(STRACKA) OSTRKA POLN
NALEZIT:
UITEN LTKY:
Jako droga se uv stedn st plazivho oddenku (Rhizoma ply pdi). Osladi obecn obsahuje hoinu pryskyinho charakteru, sliz a silici. Droga m nepjemn, lukl zpach. Chu m nejdve nasldlou, potom vak v stech hokne a chu se zmn v hokou, nepjemn krablavou. Na povrchu je ervenohnd, na ezu nazelenal.
INN LTKY:
PSTOVN A SBR:
r /?//
Oddenek se sbr na jae v beznu nebo radji pozd na podzim v z a jnu. Oddenky se zbav zbytk listovch apk, koen i upin, kter pokrvaj jeho povrch. Dkladn se potom omyj v tekouc vod a rychle usu pi umlm teple na kamnech v peci.
Ostrka poln pat do eledi rostlin pryskynkovitch - Ranunculaceae. Je to rostlina jednolet, je m v zemi koen celkem nepatrn. Z nho vyrst lodyha, dosahujc vky asi 40 cm. Lodyha se vtv. M listy, kter se dl na etn, velmi zk, nitkov krojky. Kvete od ervna do srpna. Kvty jsou sestaveny do chudch hrozn. Jsou modr, nebo jet astji fialov. Sed na dlouhch, tenkch stopkch kvtnch, kter maj u svho zatku dva zk listeny. Kalich je sloen z pti kalinch lstk, kter jsou zbarveny stejn jako koruna. Zadn kalin lstek je protaen v dlouhou, zahrocenou ostruhu. Koruna m pt korunnch pltk, z nich tyi jsou kopinat, pt je t protaen v ostruhu, kter zasahuje do ostruhy zadnho lstku kalinho. Kvt m mnoho tyinek a jeden a pt semenk, kter uzrvaj v mchky. V nich jsou ernohnd semena, dlouh asi 2 mm. Ostrka poln je u ns rostlinou zcela bnou. Najdeme ji na polch, na lukch i na mezch.
V lidovm lkastv se osladie obecnho uv hlavn proti kali a chrapotu. 20 g oddenku se va 5 minut ve 1/41 vody a ihned peced. Uv se ho potom 3x denn 2 polvkov lce.
Kael, chrapot
NALEZIT:
278
OSTRUINK KROVIT
279
UITEN LTKY:
Jako droga se uv semeno (Semen calcatrippae), kvt (Flos calcatrippae), nkdy i na (Herba calcatrippae} nebo koen (Radix calcatrippae).
lidov nzvy: ern maliny RUBUS FRUTICOSUS (L.) SPEC. COLL.

Ostruink pat do eledi rostlin rovitch - Rosaceae. Je to trnit a ostnat ke. V zemi m mohutn, siln rozvtven koeny. Z nich vyrstaj dlouh pruty, dosahujc vky a dva metry. Prvn rok jsou tyto pruty vzhledu bylinnho, druhm rokem drevnat. Na nich jsou umstny lichozpeen listy. Nemaj stejn poet lstk, doln jich maj sedm. Listy vyrstajc uprosted pt, listy horn jen ti. Lstky jsou vejit, okraj maj nepravideln pilovit. Na lci jsou tmavozelen, na rubu edozelen a plstnat i ostnit. Pi odstupu apk listovch od lodyhy jsou palisty, mal, rkovit, sve zelen. Krom list nese lodyha i etn ostr trny. Ostruink kvete od kvtna do srpna. Bl kvty jsou uspodny do malch hrozn. Kvt m kalich, sloen z pti kalinch lstk, ohrnutch nazad. Koruna je tvoena pti korunnmi pltky, hezky vzpmenmi. Kvtn lko je vysoce vyklenut, tm kuelovit. Na nm sed vce semenk. Ty uzrvaj v plod od konce ervence do z. Plod m etn, avnat pochviky zprvu erven, po uzrn leskle ern. pln zral plod se oddluje od lka a odpadva.
OSTRUINK KROVIT
Semena ostrky poln obsahuj jedovat alkaloid kalkatripin. erstv na je tak jedovat, take tam, kde ostrka poln roste ve vt me, je nebezpen zvlt konm. Hovz dobytek tento jed sn dobe. Suenm na svou jedovatost ztrc.
INN LTKY:
POPIS:
PSTOVN A SBR:
Obliba semen je u ns pomrn nepatrn a potebu lze snadno krt sbrem semene z rostlin rostoucch divoce. Pstovn by bylo velmi snadn. Pdu nutno zvolit lehkou, hodn slunnou. Semeno se m nkolik dn ve vod a potom se seje dce do dek, vzdlench 20 cm. Je-li kultura pli hust, rostliny se protrhvaj. Semeno se sbr v srpnu a z jet ped plnm dozrnm, dve ne tobolky rozpukaj. Sebran tobolky se rozprostou na placht, nechaj dozrt, uschnout, a potom se vypadl semena v suchu uschovaj. UIT V LIDOVM LKASTV:
Vnitn se semen ostrky poln z pochopitelnch dvod neuv. Prek, pipraven dkladnm rozdrcenm semen, slou jako prostedek proti vm. Proti vm a proti mukm se uv mast, zhotovena z 30 g prku a 100 g vazelny nebo vepovho sdla. Pi zavivenosti se tak doporuuje v lidovm lkastv pouvat odvaru, pipravenho podle tohoto nvodu: 50 g roztluench semen se va 3 minuty ve 1/41 vody a tmto odvarem se nkolikrt denn umvaj vlasy.
Vi Muky
NALEZIT:
Ostruink roste u ns v hojn me divoce. Najdeme ho v lesch, houtinch, na mtinch, na slunnch strnch a cestch. asto tvo na mtinch hust, souvisl porosty, do nich se pro spoustu trn tko vnik.
Jako droga se uv plod ostruinku (Baccae rub fruticosi), nepln vyvinut list (Folim rub fruticosi), nkdy tak koen (Radix rubi fruticosi).
UITEN LTKY:
280
OSTRUINK KROVIT
281
INN LTKY:
Ostruiny, jak nazvme plody ostruinku, obsahuj cukr, kyselinu citrnovou, kyselinu jablenou, kyselinu vinnou a adu aromatickch ltek. Za erstva jsou bez zpachu a maj pjemnou, nakysle sladkou chu. Listy, jet nepln vyvinut, obsahuj tslovinu, trochu silice, organick kyseliny a aromatick ltky. Maj chu ponkud stahujc a svou vn pipomnaj aj. Koeny obsahuj ltky podobn jako listy.
1. Plody ostruinku se spotebuj v domcnosti jako chutn ovoce. Pipravuje se z nich dobr zavaenina, nkdy se lisuje tak va. 2. Usuen listy slou jako nhraka nskho aje, kter mohou chut a vn docela dobe nahradit. Plan lesn ostruink krovit se umle v zahradch prakticky nepstuje. Pstovat by ho bylo mon dlenm starch ke nebo odnoemi vysazovanmi najeden metr od sebe. Szet se mus do dobe zkypel a hnojen pdy. Jednoron pruty nenesou ovoce. Druh rok zjara se seznou na 1,5 metru, aby ovoce bylo vce a avnatj. Na podzim po sklizni se pohnoj siln zednou movkou. Vtina spoteby se vak kryje sbrem plod rostlin divoce rostoucch. Plody se sbraj v srpnu a v z. Zpracuj se hned za erstva bu na zavaeninu, nebo na sirup. Listy se sbraj v ervnu a ervenci, dokud nejsou jet pln vyvinut. Nasbran listy se rozlo do tenkch vrstev a usu pomalu ve stnu, aby neztratily aroma. Koeny se vykopvaj na podzim v z a jnu nebo na jae v beznu. Omyj se a su pi umlm teple na kamnech. UITl V LIDOVM LKASTV:
UPOTEBEN!:
PSTOVN! A SBR:
Z plod ostruinku se pipravuje sirup, kter se uv proti prjm. Rozmakan ostruiny se protla stem a va se stejnm mnostvm vody. Pna se pi vaen sbr. Kdy kapalina zhoustne, nech se vychladnout a pln do lahv. Sirup, zedn vodou (ostruinov va), poskytuje osvujc npoj pro nemocn.
Prjem
Osvujc npoj
282
PALIKOVICE NACHOV (NMEL) Zral nmel m prothl, rkovit tvar a npadn vynv z klasu, jeho ostatn zrna bvaj pitom vyvinuta normln. V klasu bv nmelovch zrn jen nkolik nebo pouze jedno. Nmel dosahuje dlky kolem 2 cm, siln je necelho pl centimetru, je tyhrann nebo trojhrann. Na povrchu je ervenofialov, uvnit bl. M podlnou rhu s nkolika pnmi jizvami.
283
Z listu se pipravuje velice chutn aj. petka suenho listu se spa lkem vel vody, nech 5 minut odstt a vypije hork s cukrem a citronem. Kon dobr sluby pi nachlazen. Pi plavici a silnm prjm bv doporuovn odvar z 20 g suenho listu ve 1/41 vody. Va se 5 minut, nech odstt, a tato dvka se pije 3x denn. Za podobnm elem se uv stejn pipravenho a uvanho odvaru ze suench koen ostruinku.
Nachlazen
plavice, prjem
lidov nzvy: marma, mounk, svatojnsk ito, zuby CLAVICEPS PLJRPUREA (FR.) TUL.
PALIKOVICE NACHOV (NMEL)

POPIS:
NALEZIT:
Nmel se me vyskytovat na obil veho druhu i na trvch a pleveli. Nejvce se mu vak da na itu, kde dovede zpsobit znan kody.
Nmel je trval odpovajc stdium veckat houby palikovice nachov, kter cizopas na obilovinch, hlavn na it. Pat mezi houby veckat - Ascomycetes, do du tvrdohub - Sphaeriales a eledi palikovitch - Clavicipitaceae. Tato nepatrn houba se vytvo na jae za vlhkho a teplho poas na nmelu, kter minul rok vypadl z klasu a prezimoval ve vlhk pd. Palikovice nachov se skld z tenk nohy, na n sed mal, kulovit hlavika, zbarven intenzivn nachov. Hlavika obsahuje velk mnostv nepatrnch tlsek, takzvanch spor, kter maj u hub tent vznam jako u jemnosnubnch rostlin semena. Hmyzem nebo vtrem jsou spory zaneseny na klas jet dve, ne byl oplozen. Na napadenm semnku se vytvo nejdve lepkav hmota, kter zalep blizny a tyinky obilnho kvtu a zabrn tak oplozen. Z lepkav hmoty se vyvj potom blolut, mkk zrno. To pomalu roste, ediv a hndne, a konen nabude ervenoflalov barvy.
UITEN LTKY:
Jako droga se uv cel nmel - sklerecia (Secale cornutum nebo Fungus secalis}. INN LTKY: Nmel obsahuje nkolik alkaloid, hlavn ergotin, ergotinin a cornutin. Nejinnj z nich je ergotin. Je to ervenohnd
284
PALIKOVICE NACHOV (NMEL)

285
prek, zapchajc po houbch a chutnajc hoce. Je edestkrt innj ne nmel samotn. Krom u vyjmenovanch alkaloid obsahuje nmel jet kyseliny ergotovou a cerotovou, barvivo, cukr a mastn olej, nehledc k jinm bezvznamnjm slokm. Nmel m zatuchl, odporn zpach, pipomnajc houby a hokosladkou, krablavou, protivnou chu. Je to droga siln jedovat. Otrava nmelem, prvn pomoc pi len Monost otravy nmelem se bhem roku mn. m dle od sklizn, tm je nmel mn jedovat. Otravn dvka kols, nkdy nastane smrt po 3 g, jindy lovk ani po poit 10 g neonemocn. Otrvit se lze bu moukou, do n byl nmel semlet, nebo uvnm nmele i ltek z nho vyrobench jako lku. Prudk otrava se jev bolestmi hlavy, zvracenm a keovmi zchvaty jako pi padoucnici. Je-li otrven ena thotn, potrat. Vlekl otrava probh pod dvojm obrazem. Otrven m ohnut doln i horn konetiny, svalstvo v oblieji se kube. Ztrat chu k jdlu a vrhne. Svalstvo ochabuje a nastvaj duevn poruchy. Jindy opt naskakuj na ki puche, tk odumr, odpadva a nastvaj tm deformace d. Len provd vdycky lka. Otravy prvnho druhu, poitm mouky, zneitn nmelem, se nyn ji nevyskytuj. Dve vak nebyly hromadn otravy zvltnost.
Okuje se na zatku metn ita. Okovn se provd specilnm nmelovm strojem, taenm traktorem. Ped okovnm se pipravuje nmelov okovac roztok. Nmelovina se dodv v litrovch lhvch. Na jeden ha je zapoteb 20 - 30 lhv. Lhve se dopln vodou, zamchaj a obsah se vyleje do vtho mnostv vody. Na l hje zapoteb 600 - 1000 l vody na zedn zkladnho mnostv nmeloviny. Okovac ltka se poslze pelije do ndre, umstn v horn sti nmelovho stroje. Okovn se provd brzy rno, veer nebo v noci. Drobn d i mlha nekod, ale nelze okovat za plinho vedra nebo prudkho det. Kdy se infekce ujme, objev se po trncti dnech na itnch klasech medovice. Za tyi a pt tdn dozrv prvn nmel. Sklz se za teplho, slunnho poas nmelovm strojem, kde se okovac vloka vymn za sklzec. Nmel se sklz postupn 3 - 6x. Nmel se po sklizni rozprostr v tenk vrstv do 20 mm na chrnnm a dobe vtranm mst. Obas se pevrac hrbmi. Pi umlm dosouen se nmel su 7 hodin pi teplot do 60C. Nmel se ukld do jutovch pytl a mus se chrnit ped vlhkem. Pytle se oznauj vraznm npisem jed. Vnosu jsou 100 - 150 kg.ha'1 nmele. Nmelov ito se nesm ani zpracovvat a zkrmovat.
Nmelu se uv hodn v enskm lkastv a porodnictv. Ponvad pat pouze do rukou lkae, nebudeme se o jeho lkaskm uit vbec it.
PSTOVN A SBR:
Nmel se v kultue pstuje na itu setm (Secale cereale L.). Nejvhodnj jsou vlh polohy bramborskho vrobnho typu. Nmelov ito m nejradji hlinitopsit pdy. Dost zle na hnojen, optimln dvky ivin jsou 60 - 80 kg N . ha'1, 20 - 30 1 1 kg P . ha- a 75 - 100 kg K . ha- . Duskat hnojivo se rozlo na dv dvky: prvn, maximln jedna tvrtina celkov dvky, se aplikuje brzy na jae, zbytek tsn ped okovnm nebo do ty dn po nm. ito nem vytvet pli hust a vysok porost. Nejvhodnj pedplodinou jsou ran a poloran brambory, ozim epka i zelenina. ito se seje nejlpe v druh polovin z. Seje se maximln 150 kg osiva na ha.
286
PAMPELIKA (SMETANKA) LKASK
287

lidov nzvy: ml, ml, had ml, lupen mln, lupen pampelikov, pampulika, pleska, piecka obecn, kainec, lv zub TARAXACUM OFFICINALE WEBER IN WIGGERS POPIS:
Pampeliku lkaskou adme do eledi rostlin hvzdnicovitch Asteracea. Je to rostlina vytrval. V zemi m siln koen, z nho vyrst rice pzemnch list. Tyto listy jsou dlouh, zce kopinat, kracovit dlen s okraji dce a nepravideln zubatmi. Kvete v dubnu a kvtnu. Kvty jsou umstny na dlouhch, dutch stvolech. Jsou uspodny do kvtnch bor. Kolem irokho kvtnho lka je zkrov kvtn, sloen ze dvou soustednch kruh zelench lstk. Vnj lstky jsou men a ohrnut dol, vnitn lstky jsou piloeny ke kvtnmu boru a jsou vt. Vlastn kvty, kterch vyrst spousta na kvtnm lku, jsou intenzivn lut zbarveny. Jsou celkem mal. Kalich je tvoen pouhmi chloupky, korunu nahrazuje jedin pltek, podoby jazykovit. Semenk je podkvt, vybh ve velmi dlouhou nlku, nesouc na konci rozeklanou bliznu. Tyinek je mnoho. Na noc se kvtn bory zavraj, stejn i za chladnho a detivho poas. Semenk uzrv v naku, je vybh v dlouh, tenk zoban, ukonen na vrcholu kalinmi chloupky, paprskovit uspodanmi. Kvty se nkdy rozvjej a na podzim.
288
289
NALEZIT:
Pampelika roste vude v cel Evrop. Najdeme ji na lukch, na polch, podl cest a na horech. Je to velmi tce vyhubiteln plevel, rozmnoujc se padkovitmi semeny, kter vtr nkdy zahn i znan daleko.
Listy se sbraj v dubnu a kvtnu, dve ne se rozvine kvtn stvol. Mus se rychle usuit bu na slunci nebo jet lpe v umlm teple. Kvty se sbraj v dubnu a kvtnu. Sbraj se jen kvty skuten, bez kvtnho lka. Rozprostou se do tenkch vrstev a rychle se usu. Cel bylina i s koenem se sbr v beznu a kvtnu, dve ne se rozvinou kvtn stvoly. Su se t rychle. UIT V LIDOVM LKASTV:
UITEN LTKY:
Jako droga se uv koen (Radix taraxac}, list (Folim taraxac} a kvt (Flos taraxac). Nkdy se sbr cel rostlina i s koeny (Radix taraxaci cum herba).
INN LTKY:
Cel rostlina, od oddenku a po kvty, je proniknuta blou, mlnou vou. Obsahuje tslovinu, cukr, taraxin, taraxasterin, leontodon, inulin a jin ltky. V listech je krom toho obsaen inosit. Rostlina dle obsahuje kyselinu kemiitou, vitamny A, B, C, D a soli sodku a draslku. Vechny sti rostliny chutnaj trpce, hoce a stahuj v stech. Maj jen nepatrn zpach.
UPOTEBEN!:
1. Mladch list pampeliky se pouv k pprav chutnho saltu, hlavn v z-
padnch zemch. 2. Z koene lze vyrobit kvovou nhraku podobn jako z koene ekanky.
PSTOVN A SBR:
V nkterch krajch se pampelika pstuje, zejmna v Anglii, kde je jej spoteba ne-
obyejn vysok. U ns stame spotebu nahradit sbrem pampeliky divoce rostouc. Pstovn nese s sebou nebezpe, e se pampelika velmi roz a zamo cel okol. Koeny se sbraj na podzim v jnu. Je to sbr dosti obtn, ponvad vlcovit koeny pronikaj hluboko do zem a maj bt zskny cel. Listy se od koene odznou, koeny se dkladn omyj vodou a dokonale usu v umlm teple. Suchou drogu nutno chrnit ped mymi a ervy.
V lidovm lkastv je pampelika rostlinou velmi oblbenou. Uv se j jako moopudnho prostedku, zejmna pi vodnatelnosti jako aje, pipravenho z tto smsi: oddenku pesliky 30 g koene pampeliky 30 g koene libeku 30 g koene jehlice 30 g Jedna kvov lika tto smsi na drobno pokrjench koen se spa 1/4 l vel vody, nech jednou pejt varem, 10 minut odstt a pecedit. Pij se dva lky denn. Pi hemeroidech se doporuuje odvar tto smsi: listu pampeliky 10 g nat rebrku 30 g listu jablenku 30 g listu kopivy 15 g Jedna polvkov lce smsi se hod do 1/21 vac vody, nech 2 minuty povait a 10 minut odstt. Vypije se po tetin odvaru rno, v poledne a veer. Odvar ze samotnho koene pampeliky nebo z cel rostliny i s koenem je lidovm prostedkem pi chorobch j aternch. 50 g pokrjen drogy se pova 3 minuty ve 1/4 l hork vody a pije po jednom lku rno a veer. Jin opt doporuuj pi obtch luovch a luovch kamncch odvar ze smsi 20 g suenho kvtu
Vodnatelnost
Hemeroidy
Choroby jatern
luov kamnky
290
PELYNK PRAV kch. Na lku kvtnho boru jsou uprosted v teri nlevko vit kvty, jejich koruna vybh do pti cp. Na obvodu lka stoj kvty s korunou jazykovitou. Semenky jsou podkvt, kad kvt m pt tyinek. Semenky uzrvaj v naku, jej horn konec je prstenovit ztlutl. Krom pelyku pravho roste nebo se pstuje u ns ada dalch druh, kter v lkastv maj daleko men vznam. Jsou to zejmna pelynk brotan (Artemisia abrotanum L.), (pelynk) kozalec koenn - estragn (Artemisia dracunculus L.), (pelynk) kozalec ladn (Artemisia campestris L.), (pelynk) kozalec metlat (Artemisia scoparia WALDST. et KIT.), pelynk ernobl (Artemisia vulgaris L.), pelynk pontick (Artemisia pontica L.) a pelynk rakousk (Artemisia austriaca JACQ).
291
pampeliky a 40 g reveovch stonk. Lce tto smsi se pova 10 minut ve 1/41 vody. Tato porce se pije 2x denn. Pi prv zmnnch obtch je oblben tak aj, zhotoven z tto smsi: koene pampeliky 20 g koene rebrku 20 g nat zemdmu 20 g ajov lika tto smsi se spa lkem vody, nech pejt varem a odstt. Uvaj se ti lky denn. Jako prostedek istc krev bv doporuovna va z list pampelikovch, jej dv lce se pidaj do polvky v poledne. Msto toho lze ut tak odvaru ze smsi: koene pampeliky 20 g koene zemlui 20 g koene ekanky 20 g Dv ajov liky smsi se pova minutu v lku vody a nechaj 15 minut odstt. Pije se v poledne.
itn krve
lidov nzvy: ernobejl, bylina sv. Jana, nechrse, pamtnek, pamutejek, pelu, peluka, pelyka, stbk velik, polynk ARTEMISIA ABSINTHIUM L.
PELYNK PRAV
POPIS:
Pelynk prav pat do eledi slonokvtch - Asteracea. Je to bylina vytrval. Z koene vyrst lodyha do vky nkdy a pes metr. Lodyha je na povrchu lbkovan a blav plstnat. Bohat se vtv. Z lodyhy vyrstaj dvakrt a tnkrt peenodelen listy, jejich ukroj ky jsou tup kopinat. Jen horn listy nejsou dleny a maj kopinat tvar. Kvete od ervence do z. Kvty tvo mal, kulat bory, uspodan v bohat laty. Kvty jsou umstny na krtkch, ohnutch stop-
NALEZIT:
Domovem je pelynk ve stedn a jin Evrop, Asii a severn Africe. Nalezneme
292
PELYNK PRAV
293
ho u ns na kamenitch a skalnatch svazch, na horech a pustinch, na rumitch, na mezch, u cest a na podobnch mstech. Jako droga se pouv na (Herba absinthii) a zdka i koen (Radix absinthi). V pelyku pravm najdeme silici (a 2%) s hlavn slokou thujonem a azulenem, hoiny absinthin a anabsinthim. Cel rostlina m pjemnou aromatickou vni a chutn slab hoce, trpce. Suenm podle mnohch daj se innost pelyku nezmenuje jako u jinch aromatickch bylin, nbr pr zvyuje.
UITEN LTKY:
INN LTKY:
UPOTEBEN!:
1. Hojn se uv pelyku pi vrob likr, hlavn tak zvanho absintu, nejoblbenjho ve Francii. Jeho pravideln pit vak zpsobuje vleklou otravu, je se nazv absinthismus.1 2. Vtina rostliny se spotebuje k vrob pelykov silice a v lkastv.
Pelynk nen ve smyslu pstovn nron. Sta mu pda such a takov, na n se neda dn jin kultue. Nicmn vyaduje tepl a slunn polohy. Roste dobe i na svazch. Mno se tak, e se star rostliny roze na odnoe, je se zasad do pdy s mezerami asi plmetrovmi. Kulturu sta jednou za lto okopat a vyplet. Na se sklz obyejn tikrt za lto, poprv v ervnu, podruh v ervenci a potet v z. Pro uit lkask se odezvaj jen kvetouc vrcholky nat, pro zpracovn prmyslov na cel. Pi zvlt peliv sklizni se listy odrhnou z lodyh a vechny silnj stonky odstran. Sbr se su za mrn teploty (do 40C) v tenkch vrstvch. Koeny se vyrvaj na podzim v jnu. Su se neoisten a teprve suen se odrhnou za sucha kartem.
PSTOVN A SBR:
Vnitn se uv pelyku hlavn pi obtch nebo chorobch stroj zavacho. Tak pi plen zhy bv doporuovn odvar z 15 g pelykov nat nebo z 10 g koene ve 150 g vody. Va se 5 minut, nech odstt 10 minut a podle poteby po lcch uv. Pi nadmn doporuuj na venkov nlev z 30 g pelykov nat, na ni se naleje 200 g vac vody. Vyuv se bhem dne. Pi nechutenstv se pelyku uv v rozmanitch ppravcch. Velmi znm jsou aluden kapky tohoto sloen: nat pelykov 60 g kry pomeranov 20 g koene pukvorce 10 g koene hoce 10 g kry skoicov 5g itn koalky 1000 g Tuto sms nechme stt tden, piem j nkolikrt denn zatepeme. Potom se sced a uv 3x denn 20 kapek. Jin takov aluden kapky se piprav podle tohoto nvodu: nat pelyku 20 g oddenku benedyktu 20 g nat zemlui 20 g kry pomeranov 20 g 2 deva guajakovho 20 g 3 sasafrasu 20 g kry chininov 20 g koene andliky 20 g koene kozlku 20 g
2
Plen zhy
Nadmn
Nechutenstv
Pro svou nebezpenost je dnes prav absint zakzn v drtiv vtin evropskch zem.
Koen rostliny kaa blav (Sarsaparilla albidum (Nuir.) NEES.) - Radix sassafrassi. 3 Devo stromu guajak lkask (Guajacum officinale L.) - Lignum sanctum nebo Lignum benedictum.
294
PELYNEK PRAV kry skoice 12 g koene bedrnku 20 g koene pukvorce 20 g hlzy rnu plamatho 30 g cukru prkovho 100 g Uv se 3x denn na hrot noe. Jinde je pi jaternch chorobch oblben aj z tto smsi: nat pelykov 20 g koene pesliky 20 g bobul jalovcovch 20 g Dv kvov liky se spa 1/41 vel vody, nech se 10 minut odstt a na dvakrt vypije. Jin k tmu elu uvaj l x a 2x denn na hrot noe prku z koene pelyku. Dv se do polvky nebo do jinho tekutho jdla. Proti krkavkm se pije aj z tto smsi: nat pelyku 10 g konitrudu 5g krtinku 15 g listu jahodnku 30 g listu mty peprn 30 g Vrchovat ajov lika smsi se l minutu pova ve 1/4 l vody, nech 10 minut odstt a pije lek rno a lek veer. K tomu se veer i rno pid klystr z odvaru 40 g koene pelykovho v 1/2 l, k nmu se pidaj 3 lce silnho octa. Pi zntech v krku se jako kloktadlo uv pely fkov odvar. Spaen pelykov na se pikld na zhmodniny.
295
uhliitanu draselnho 5 g istho lihu 120 g Nechme stt tden v ndob dobe uzaven, potom scedme. Uv se ped jdlem 10 kapek. Tento ppravek je veobecn znm pod nzvem Biesterovy aluden kapky. Za stejnm elem se uv tak nlevu, pipravenho z tto smsi: nat pelyku 10 g nat zemlue 10 g kry pomeranov 10 g listu vachty trojlist 5g koene pukvorce 5 g koene hoce 5 g kry skoicov 2g Na 15 g tohoto koen se naleje 1/4 l vac vody, nech stt 10 minut a uv lce ped jdlem. K povzbuzen vymovn aluden vy slou likr, jeho se pije mal odlvka (stopeka) ped jdlem. Piprav se takto: oleje pelykovho 20 kapek oleje pomeranovho (z kry) 12 kapek oleje anzovho 12 kapek oleje feny klovho 10 kapek oleje citrnovho 5 kapek oleje andlikovho 5 kapek oleje majornkovho 5 kapek lihu istho 700 g vody 300 g Dobe smchme a nechme tden uleet. Pi aludenm kataru, spojenm se zvenm vymovnm hlenu, doporuuje se v lidovm lkastv tato sms bylin, dobe rozdrcench na jemn prek: koene pelyku 4g deva jalovcovho 4g
Jatern choroby
krkavky
Znty krn Zhmodniny
Katar aluden s hlenem
296
PETREL ZAHRADN
297
lidov nzvy: apich zahradn, petru, petruel, petruka PETROSELINUM CRISPUM (MILLER) A. W. HILL CONVAR. RADICOSUM (ALEF.) DANERT
Petrel zahradn pat do eledi rostlin mikovitch - Apiaceae. Je to bylina dvoulet, jen velmi zdka vytrval. V zemi m dlouh, vetenovit koen svtlehnd barvy, na prezu tm bl. Z nho vyrst lodyha, dosahujc vsky a jednoho metru. Nese dvakrt a tikrt zpeen listy, jejich ukroj ky jsou tvaru klnovho, a peenoklann. Na lci jsou jasn zelen a leskl, na rubu matn. Kvete v ervnu a ervenci. Zelenolut kvty jsou sestaveny do sloench okolk. Okolky nemaj obal, nebo je obal nahrazen dvma ttinkovitmi listeny. Jednotliv okolky maj obalky, sloen z esti a osmi nitkovitch listen. Kvt samotn m nepatrn kalich. Korunu tvo pt korunnch pltk. Uprosted kvtu je ter, kolem nho vyrst pt tyinek. Pod terem je podkvt semenk, nad terem n dv palikovit blizny. Semenk uzrv v naku, dlouhou asi 2 mm. Tvaru je vejitho, na povrchu m pt slab znatelnch eber, mezi nimi jsou uvnit olejov ndre.
PETREL ZAHRADN
Domovem petrele zahradn jsou oblasti jin Evropy a Asie. Tam roste i divoce. U ns se hodn pstuje na zahradch a na polch jako rostlina uitkov a jen zdka zplauje.
NALEZIT:
POPIS:
UITEN LTKY:
Jako droga se uv na (Herba petroselini), koen (Radix petroselini) a semeno (Semen petroselini).
INN LTKY:
Vechny sti rostliny obsahuj hojn silice s hlavn slokou apiolem, myristicinem a allyltetramethoxybenzolem, glykosidy apiin a inosit a vitamny B a C. Cel bylina charakteristicky, aromaticky von a m pjemnou chu. Ze semen se destilac vyrb jasn zelen olej pronikav vn.
UPOTEBEN!:
1. Cel rostliny se hodn pouv jako kuchysk zeleniny. 2. Slou dle k vrob oleje a jako droga.
K pstovn se hod lehk, erstv zahradn pda. Hnojen chlvskm hnojem kaz pjemnou chu rostliny, proto je lpe hnojit umlmi hnojivy. Semeno se seje do dek, vzdlench asi 20 cm, obyejn s letn cibul, kter se sklz dve, take petrel m potom dost msta. Kl lpe, namo-li se semeno na cel den a noc do vody. Ale i tak trv msc, ne vzejde. Kulturu je teba plt, okopvat, zalvat a podle poteby protrhvat. Koen se sklz druh rok v beznu a dubnu, kdy je u dost vyspl a dokud nen jarnm rstem a nasazenm kvt vyerpan. Sebran koen se dobe omyje, silnj kusy se po dlce rozznou a na lskch v tenkch vrstvch usu. Semeno se sklz druh rok v srpnu a z. Kdy je asi polovina okolk zral, oee se a nech se na plachtch dozrt. Na stojato dozrvat se nedoporuuje, ponvad semeno snadno vypadv. Dozrl semena se vymlt a dosu na plachtch pirozenm teplem.
PSTOVN A SBR:
298
PlVOKA LKASK
299
Petrel zahradn je veobecn znmm prostedkem moopudnm. Odvar z 20 g petrelovho koene, vaenho do zmknut ve 1/4 l vody, se me pt 2x denn. Za tm elem se uv tak odvaru z 25 g nat bu erstv nebo suen. Tento odvar se pipravuje stejn a uv ve stejnch dvkch. Tak kvov lika semene, vaenho 15 minut ve 1/4 l vody, dv moopudn odvar. Lze tak pout odvaru z tto smsi: plod jalovce (rozdrcench) 20 g koene jehlice 20 g koene petrele 20 g semene petrele 20 g Polvkov lce smsi se va 10 minut ve 1/41 vody a na dvakrt vypije rno a veer. Jako moopudnho prostedku lze ut tak nkolikrt denn l g zprkovanho semene petrelovho. Spaen na petrelov, piloen na bodnut hmyzem, zahn palivost a zabrauje vzniku otoku.
Obte pi moen
vu. U ord plnokvtch vyrst z lka kvtnho, obklopenho kalichem se zelenmi listy, iroce kopinatmi, kvtn koruna, tvoen mnoha pltky korunnmi. Jsou ovln a kruhovit vj it a celek, hlavn nezcela rozvit, tvo tm kouli. U odrd planch je kvt na korunn pltky chud. Uprosted kvtu tr mnoho tyinek a ti a pt pestk. Semenky uzrvaj v mchky, naplnn semeny.
Bodnut hmyzem
lidov nzvy: pivokov re PAEONIA OFICINALIS L
PIVOKA LKASK
Pivoka lkask pat do eledi pryskynkovitch - Ranunculaceae. Je to bylina vytrval. M v zemi mohutn hlzovit koen, z nho vyrst pm lodyha, dosahujc vky asi pl metru. M velik listy s dlouhmi apky, dvakrt a tikrt trojmo rozeklan. Listy maj vzhled kozo vit. Kvete v kvtnu a ervnu. Kvty m dvojho druhu. Bu plan nebo pln. Vdycky vak maj ervenou nebo rovou bar-
POPIS:
300
PLAVU OBECN
301
Jako liv rostliny pichzej v vahu jen purpurov odrdy pivoky, jak se pstuj ve venkovskch zahradch.
NALEZIT:
Pivoka lkask roste plan v jin a jihovchodn Evrop, hlavn v ecku. U ns se hodn pstuje v zahradch jako kvtina okrasn.
UITEN LTKY:
Jako droga se uv koen (Radix paeoniae), kvt (Flos paeoniae) a semeno (Semen paeoniae).
INN LTKY:
V koeni najdeme tsloviny, sliz, krob, cukr, hoiny, organick kyseliny, avelan vpenat a alkaloid peregrinin. V okvtnch lstcch nalezneme tsloviny, sliz a erven barvivo. V semenech je mastn olej, tslovina a sliz.
UPOTEBEN:
Pivoka lkask se pstuje hodn v zahradch a parcch jako okrasn rostlina.
PSTOVN A SBR:
Pro pstovn je teba vybrat spe pdu suchou ne vlhkou. Je nutno zhon dobe pohnojit. Slunn poloha je pro zdrn vvoj pivoky podmnkou. Mno se dlenm koen, kter szme brzy zjara do ad ve vzdlenosti asi 0,75 m. Vzel sazenice nutno peliv okopvat a oetovat. Koen se sklz na podzim v z a jnu nebo na jae v beznu a dubnu. Z vykopanch koen se berou pro lkask ely jen vedlej, siln, hlzovit koeny. Koen se oist vodou a kartem a su se neoloupan vcelku umlm teplem. Kvty, lpe eeno korunn pltky, se sbraj v kvtnu a ervnu - dve, ne zanou opadvat. Suit se mus velice rychle, aby zstala zachovna barva, kter pomalm suenm obyejn bledne. Korunn pltky se rozlo do tenounkch vrstev a su rychle umlm teplem, nejlpe v surn. Ulo se v suchu a tak, aby byly chrnny ped svtlem. Semena se sbraj v ervenci a srpnu, tedy v dob, kdy jsou u pln zral. Rozlo se a nechaj uschnout.
st pivoky se dnes uv jen v lidovm lkastv, a to mrou velmi omezenou. Odvar semene je oblben na venkov pi nepravideln menstruaci. 15 g pokrjench semen se va 5 minut ve 1/41 vody, nech odstt, sced a po lcch bhem dne vyuv. K tmu elu se uv desetiminutovho odvaru ve vn tto smsi: koene pivokovho 10 g semene pivokovho 10 g kry skoice 2g vna ervenho 500 g Uv se lek denn veer. Pi moovch kamenech bv doporuovn odvar 10 g suenho kvtu ve 1/4 l vody. Va se l minutu a uv rno a veer lek. Prek ze suenho koene, uvan 3x denn na hrot noe, lze doporuit k len dny. Dve byl v lidovm lkastv pi padoucnici velmi oblben tento ppravek: koene pivoky 20 g koene kozlku 20 g koene pelyku 20 g Kvov lika se vaila l minutu v lku vody. Uval se lek denn.
Poruchy menstruace
Moov kameny Dna Padoucnice
lidov nzvy: ertv spr, medvd tlapa, jelen skok, jelen rek, m noha, ps sv. Jana, vlaeka, sprek, vidlk, vidlika LYCOPODIUM CLAVATUM L.
Plavu obecn pat do eledi plavuovitch - Lycopodiaceae. Je to rostlina vytrval. Z oddenku vyrst plaziv lodyha, dosahujc dlky
PLAVU OBECN
POPIS:
302
PLAVU OBECN
303
a 0,75 m. Vtv se vidlinat a vysl do zem etn konky, tenk, hodn rozvtven. Cel lodyha je hust pokryta rkovitmi, uzoukmi listy, vybhajcmi ve vlskovit vbek. Na nkolika mstech vyrstaj z lodyhy vzhru dlouh stonky, je se na konci dl ve vidlici. Stonky i vidlice jsou t pokryty hust listy. V ervenci a srpnu se na nich objevuj vlcovit itiky, tvoen srditmi upinami. Za upinami jsou ukryty tobolkovit vtrusnice s prkovitmi vtrusy (sporami). upiny itic jsou slab naloutl.
INN LTKY:
Vtrusy se chovaj jako velmi jemn, citrnov lut a lehouk prek, na omak mkk a mastn. Je velmi holav, bez chuti a bez zpachu' Hlavn soust je zelenolut mastn olej, kterho vtrusy obsahuj a 50%. Na obsahuje mimo jin alkaloidy lykopodin, klavatin a klavatoxin.
UPOTEBEN:
1.Vtrusu se uv velkou mrou v kovoprmyslu, kde slou k vysypvan forem pi zhotovovn jemnch odlitk. 2. V pyrotechnice se ho uv hlavn na divadle k bleskovm svtelnm efektm. 3. Nat se uv k zapuzovn hmyzu u telat.
PSTOVN A SBR:
Plavu obecn se nepstuje, ponvad se j v kultue neda. Vtrusy se sbraj v srpnu a z. Tehdy se odeou zral plodn klasy a vyklepvaj se do hustch, pltnch pytlk nebo plechovch ndob. Pohodlnji se sbr provd tak, e v ervenci odeeme nezral plodn klasy, usume je na slunci a vyklepeme. Sbr je nutno vdy dobe prost. Na se sbr v kvtnu a ervnu, rozproste se a na slunci usu, i UIT V LIDOVM LKASTV:
NALEZIT:
Plavu obecn roste tm po cel Evrop, hlavn v horskch polohch v suchch, jehlinatch lesch a ve vesovitch.
UITEN LTKY:
Jako droga se uv cel na (Herba lycopodii, Lycopodium) a vtrusy (Sporae lycopodiorum).
Prku plavuovho, jen se t nazv lidov lut pudr, zasejptko nebo ervotoina, se uv zevn k zasypvn opruzenin, hlavn u dt, a na opary. Dobr sluby kon pi rozpraskanch prsnch bradavkch nebo pi trhlinkch na bradavkch u kojcch matek. Vnitn se uv nat plavuov pi obtch menstruanch. 10 g nat plavuov se va 3 minuty ve 1/4 l vody a pije se rno a veer. Vtrus plavuovch (prku pavuovho) se vnitn uv pi ezavce pi moen. Sms se l lce prku se temi lcemi istho medu. Tto smsi se uv za dv hodiny kvov lika.
Opruzeniny
Trhliny na prsnch bradavkch Obte menstruan ezavka pi moen
Plavu je nyn v eskch zemch zkonem chrnna a je mono sbrat jen vtrusn klsky.
304
PLINK LKASK
305
lidov nzvy: hvzdo, plink PULMONARIA OFFICINALIS L.

Plink lkask pat do eledi rostlin brutnkovitch - Boraginaceae Je to bylina vytrval, je m v zemi zk, nevelik koen. Z nho vyrst nkolik lodyh, dosahujcch vky asi tvrt metru. Lodyhy se na konci vtv ve dv sti. Listy jsou podlouhle vj it a nemaj apk, nbr pisedaj pmo na lodyhu, po n mal kousek sbhaj. Jsou pokryty stejn jako cel lodyha krtkmi, tuhmi chloupky. Tu a tam jsou na nich roztroueny lzky. Kvete v beznu a dubnu. Kvty jsou nejprve rov, potom fialov modr. Sestaveny jsou do jednostrannch hrozn. Kad kvt m ptizub kalich, jen je na povrchu vyznaen pti hranami. Koruna je t pticp a m tvar trubkovit nlevkovit. Uvnit v trubce je chlupat. M pt tyinek nestejn dlky a tydln nadkvt semenk, jeho nlka je zakonena dvojlalonou bliznou. Semenk uzrv ve tyi tvrdky. Plink lkask roste u ns hojnou mrou ve vlhkch lesch a stinnch houtinch.
PLICNK LKASK
UITEN LTKY:
Jako droga se uv na (Herba pulmonariae}. Sbr se bu kvetouc nebo po odkvtu. Nkdy se sbraj jen pzemn listy (Folim pulmonariae).
POPIS:
INN LTKY:
Droga obsahuje hodn slizu, tslovin (okolo 9%), saponin a kyselinu kemiitou. Je bez zpachu, chutn sliznat a v stech stahuje.
UPOTEBEN:
V zpadnch zemch, hlavn v Anglii, se plink pstuje jako zelenina.
K pstovn je teba zvolit vpenitou pdu. Pstuje se bu ze semen nebo z odno. Vysv se na jae do parnk i bedniek. Kdy rostlinky vzejdou, pesad se na pole. O nco pozdji se kultura okope a vypleje, jinak nepotebuje nkolik let dn pe. Na se sbr v dubnu a v ervnu, rozproste se do tenkch vrstev a na slunci usu. Po usuen je svtle zelen, na spodu belav a velmi drsn.
PSTOVN A SBR:
NALEZIT:
Plicnku lkaskho se od pradvna v lidovm lkastv uv pi chorobch stroj dchacho. Pi kali a chrapotu se doporuuje odvar z 10 g listu plicnku ve 1/4 l vody. Va se 3 minuty a pij dv porce denn. Pi plicnch chorobch se va odvar tto smsi: listu plicnku 25 g listu jitrocele 25 g Polvkov lce smsi se va 5 minut ve 1/41 vody, nech 10 minut odstt a peced. Uv se pl rno a pl veer medem slazenho odvaru. Stejnm zpsobem se piprav odvar z jin, sloitj smsi: nat plicnku 25 g nat pesliky 25 g
Kael, chrapot
Plieni choroby
306
PODBL OBECN
307
nat rdesna 35 g nat jahodnku 3g listu podble 2g K hojen ran pispv odvar z listu nebo nat plicnku, v nm se namej obklady. Na rny se tak pikldaj spaen listy plicnku.
Rny
lidov nzvy: babusa, babuka, bylina vtzn, kosk kopito, mate lko, lopusice, majk, podblice, podblek, podkovka TUSSILAGO FARFARA L.
Podbl obecn pat do eledi hvzdnicovitch - Asteraceae. V zemi m vytrval oddenek, z nho vyrstaj etn vlknit vbky koenov. Nad zemi vyhn brzy na jae, v beznu a dubnu, stvoly, dosahujc vky asi 20 cm. Tyto stvoly jsou pokryty upinatmi listeny. Listeny jsou kopinat, ervenohnd, a tisknou se tsn ke stvolu, na jeho vrcholu je kvtn bor. Tento bor m zkrov, tvoen adou zkch lstk, kter ho pln obkliuj. Na okraji kvtnho boru je nkolik soustednch kruh jazykovch kvt, uprosted boru pak spousta trubkovitch kvt. Kvty jsou zbarveny lut. Msto kalichu m kvt nkolik chloupk. M mnoho tyinek a semenk, vybhajc v nlku s rozeklanou bliznou. Na noc se kvtn bory zavraj, stejn i za chladnho nebo detivho poas. Semenk uzrv v naku, opatenou jemnm chmm, kter umouje, aby byla naka vtrem zanesena znan daleko. Teprve po odkvtu se objevuj listy. Jsou na dlouhm apku, tvaru okrouhle srditho, s okraji zubatmi. Na rubu jsou ed plstnat, na lci lys.
PODBE OBECN
POPIS:
kch polch, na vlhkch lukch, na mokrch okrajch cest, podl potok a ek, zkrtka vude, kde je trochu vlhko.
UITEN LTKY:
Jako droga se uv pedevm list (Folim farfarae), mn asto kvtn bor (Flos f arfarae). Zdka tak koen (Radix f arfarae}.
NALEZIT:
INN LTKY:
Podbl je u ns vytrvalm plevelem, jen siln vysou pdu. Lze ho velmi obtn vyhubit. Nachzme ho velmi hojn na hlinitch, vlh-
V cel rostlin je obsaena slizovit ltka faradiol, tslovina, inulin a hoiny. Nem dnou charakteristickou vni a chutn sliznat, hoce, v stech stahuje.
308
POSED BL listu linku 10 g koene lkoice 5g Polvkov lce tto smsi se spa ve 1/41 vody, nech pejt varem a odstt 10 minut. Tato porce se pije 3x denn. Ve vech tchto smsch lze msto listu ut tak kvtu nebo koene podble. erstv vymakan list podble se pikld na rny, jejich hojen urychl.
309
UPOTEBEN:
Obas se uvalo podblovch list jako tabkov nhraky.
Kvtn bory beze stvol se sbraj hned po rozkvtu, v beznu a dubnu. Rozprostou se do tenkch vrstev a su bu pirozenm nebo umlm teplem tak, aby zstala zachovna barva. Listy se sbraj i s apky v ervnu a ervenci. Su se v tenkch vrstvch na slunci tak dlouho, a se snadno lmou. Pitom vak m zstat zachovna jejich barva. Zhndl listy jsou bezcenn. Koeny se vyrvaj bu na podzim v z a jnu nebo brzy na jae, kdy zanaj vyrstat prvn stvoly. Oist se a su umlm teplem na kamnech. UIT V LIDOVM LKASTV:
POUIT A SBR:
Rny
Podbl obecn je velmi oblbenm lidovm lkem pi chorobch stroj dchacho. Pi zdue doporuuj tuto sms: listu podble 20 g kvtu hemnku 20 g koene proskurnku 20 g semene anzu 20 g Kvov lika smsi se va l minutu ve 1/41 mlka, oslad medem a pije rno a veer. Pi nastuzen, spojenm s rmou, kalem a mrn zvenou teplotou, oblben je aj z tto smsi: listu podble 20 g listu jitrocele 20 g koene andliky 20 g semene anzu 20 g nat marinky 20 g kvtu divizny 40 g petka smsi se spa v lku hork vody, nech 10 minut odstt a pije 4x denn dve, ne vychladne. Stejn i pi chipce se osvduje nlev z tto smsi: listu podble 30 g koene proskurnku 30 g
Zducha
lidov nzvy: denn pa, posed ern BRYONIA ALBA L.

Posed bl adme do eledi tykvovitch - Cucurbitaceae. Je to rostlina vytrval. V zemi m mohutn koen, obyejn dvoudln, svm vzhledem pipomnajc epu. Dosahuje mnohdy tloutky pae a obsahuje blou, mlnou vu, odporn zapchajc. Z koene vyrst lodyha, dosahujc dlky a t metr. Tu a tam m tenk zvitkovit ponky, jimi se pne po plotech, stromech a podobn. Listy
POSED BL
POPIS:
Nastuzen a rma
Chipka
310
POTMCHU POPNAV
311
sed na dlouhch apcch, jsou tvaru srditho, ale rozdleny na pt lalok. Okraje maj oste chobotnat zubat. Na povrchu jsou stejn jako cel lodyha pokryty drsnmi chlupy. Kvete od ervna do z. Kvty jsou jednodom, zelenav lut. Maj kalich s pti ostrmi zuby, nazad ohrnut. Koruna se skld z pti pltk korunnch, opakvejitch. Pestkov (samic) kvty jsou umstny na stopkch v lab hornch list. Maj ti blizny. Prankov (sam) kvty jsou umstny na stopkch v lab dolnch list. Maj ti tyinky. Semenk uzrv v bobuli nejprve zelenou, potom ernou. Bolule obsahuje tyi a pt semen. Posedu blmu je velmi podobn posed dvoudom (Bryonia divica JACQ.). M kvty ponkud vt ne posed bl a zral bobule jsou arlatov erven. Po strnce uitkov jsou si oba posedy rovny.
lm teplem v mrn vyht troub nebo surn, a se lmou. Pltky lze suit tak navleen na e na vzdun pd. Po usuen jsou lehk, houbovit, vrstevnat a maj hrbolat, drsn povrch. Usuen nepchnou a ztrat tak valnou st sv odporn chuti. UIT V LIDOVM LKASTV:
Vnitn se v lidovm lkastv hlavn dve uvalo prku koene jako moopudnho prostedku pi dn. Nyn se vnitn tm neuv. Zevn se uv ptiminutovho odvaru 15 g koene ve 150 g vody k namen obklad na otoky a zhmodniny.
Dna
Otoky, zhmodniny
NALEZIT:
Roste u ns hodn v plotech a koviscch, po nich se pne. Pstuje se tak u zahradnch besdek, kter svmi popnavmi lodyhami kryje.
Jako droga se u obou posed uv koen (Radix bryonia). Koen obou posed je bohat na krob a obsahuje hlavn dva glykosidy, neinn bryonin a inn bryonidin. Koeny maj odporn hokou, ostrou chu a velmi odporn pchnou. Nejsou sice vysloven jedovat, ale ve vtch dvkch zpsobuj zvracen a siln prjem krom jinch ink celkovch. Proto je teba pi jejich uvn opatrnosti.
lidov naivy: erven psinky, vodn p sinky, erven ps vno, sladk vrbka, my devo SOLANUM DULCAMARA L.
POTMCHU
POPNAV
POPIS:
UPOTEBEN:
1. Posed se u ns pstuje jako rostlina ozdobn. 2. Hodn se ho uv ve zvrolkastv.
PSTOVN A SBR:
Koeny se vyhrabvaj na podzim v z a jnu druhho nebo a tetho roku. Ihned se omyj a pokrjej na pltky, siln asi l cm, aby lpe a rychleji schly. Su se um-
Potmchu popnav pat do eledi rostlin lilkovitch - Solanaceae. Je to popnav poloke s bylinnmi vhonky, dlouhmi asi dva metry. Vhonky mohou bt tak poloen nebo vzpmen. M listy s krtkmi apky, podlouhle vejit, hodn zapiatl. Horn listy mvaj na apku dva oukovit pvsky. Listy jsou celokrajn. Kvete od ervna do srpna. Kvty jsou sestaveny do chocholk. Maj kalich s okrajem, rozdlenm na pt zub. Korunu tvo pt tmavofialovch korunnch pltk, oste zapiatlch. Korunn pltky jsou rozchlpeny do polohy tm vodorovn. Kad pltek m na spodu dv zelenav, ble rouben skvrny. Ponvad pltky siln odstvaj, vynik uprosted kvtu pt npadn lutch tyinek, je se svmi volnmi konci k sob kuelovit sklpj. Mezi nimi vynv nlka, v n vybh hluboko zasazen, podkvt semenk. Ten uzrv v ervenou bobuli, velikou asi jako hrch, podlouhle vejitou a zapiatlou.
312
POTMCHU POPNAV
313
Jako droga se uv dvoulet a tlet stonek (Stipites dulcamame}.
innmi soustmi potmchuti je jedovat alkaloid solanin a saponinov glykosid dulkamarin, dle je to a, {3, y, solasulcidin a soladulcamarin. Droga m chu nejprve hokou, poslze se mn v sladkou a dlouho v stech vytrvv. M velmi siln, odporn zpach. Nejvce jedovatch ltek maj bobule, kter svou barvou lkaj dti k tomu, aby je ochutnaly. Otrava potmchuti, prvn pomoc a len K otrav potmchuti me dojt hlavn u dt, kdy z nerozumu pojdaj bobule. Otravn dvka solaninu, obsaenho v potmchuti, je asi ti desetiny gramu. Ponvad bobule obsahuj solaninu asi 1%, sta k otrav asi 30 g bobul, to je mal hrst. Stonky, kterch uvme v domcm len, obsahuj ovem solaninu daleko mn. Otrven ct plen v krku, bol ho hlava, zvrac a dostv prjem, spojen s velkmi bolestmi bicha. V oblieji zerven, rty mu zmodraj a teplota stoup pes 38C. Nkdy mv huen v uch a kee ve svalech. mrt nebylo pi vhodnm oeten jet popsno. Prvn pomoc spov ve vyprzdnn aludku a podn ivoinho uhl. Len zad lka.
UPOTEBEN:
Nkdy se pstuje potmchu jako ozdoba ivch plot.
PSTOVN! A SBR:
NALEZIT:
Potmchu popnavou nalezneme u ns dost asto. Roste na bezch potok, u ek, ve vlhkch pkopech, v houtinch a ve slunnch koviscch.
Pstovn potmchuti je velmi snadn. Sta vyset semeno nebo vyszet zky na vyhldnutm mst. Jakoukoli dal pi rostlina nepotebuje. Stonky potmchuov se sbraj bu na jae v beznu a dubnu, dve ne vyraz listy, nebo pozd na podzim - v jnu, kdy list opad. Stonky se srovnaj a rychle usu pi umlm teple. Suenm se droga svraskne a ztrat svj odporn zpach po myin.
314
PRHA CHLUMN
315
V lidovm lkastv je potmchu oblbenm prostedkem k takzvanmu itn krve. Uv se tto smsi: stonku potmchuti 20 g koene mydlice 20 g koene lopuchy 40 g koene pru 40 g Drobn rozkrjench drog se vezmou 3 polvkov lce na 1/21 vody, nech se svait na polovinu a denn jednou vypije. Pi loutence doporuuj na venkov odvar 40 g stonku, kter se va 15 minut v l l vody. Uv se denn lek. Pi letnch prjmech a bolestech ve stevech se asto uv vinnho odvaru hrsti stonk potmchut na 3/4 l trpkho vna. va z erstvch stonk, smchan se stejnm mnostvm zednho lihu, je domcm prostedkem pi starch katarech prduek. Uv se j 2x denn 10 kapek.
itn krve
loutenka
pl metru. Je jednoduch, na povrchu lznat chlupat, nkdy se pi vrcholu vtv. M jeden a dva pry vstcnch list, podlouhle kopinatch. Kvete v ervnu a ervenci. Kvty tvo bor bu jeden nebo dva a ti - podle toho, kolik vrcholk m lodyha. bor m zkrov, tvoen tyiadvaceti zkrovnmi listeny, tvaru podlouhlho, zapiatlho. Na vnj stran maj zkrovn listeny lznat chlupy, okraj je purpurov, pika hnd. Oranov kvtn bor m na obvodu asi dvacet kvt jazykovch, uprosted potom spoustu kvt trubkovitch. Jazykov kvty jsou tzub, trubkovit ptizub. Semenk uzrv v naku, je je temn hnd, vlcovit a narozdl od jinch slonokvtch nem chm.
Prjmy
NALEZIT:
Katar prduek
Prha chlumn se vyskytuje tm po cel Evrop, Asii a Americe ve vych polohch, na horskch lukch a pastvinch. I ve ve poloench raelinitch ji najdeme. Jako droga se uv koen (Radix nebo Rhizoma arnicae), kvtn bor (Flos arnicae sine calyce, Flos arnicae cum calyce) a na nebo list (Herba i Folim arnicae).
UITEN LTKY:
ARNICA MONTANA L.
POPIS:
lidov nzvy: arnika, andlsk trunk, matonice, smetanice, lakov koen, zvraov koen
PRHA CHLUMN
INN LTKY:
Prhu chlumn adme do eledi hvzdnicovitch - Asteraceae. Je to rostlina vytrval. V zemi m ikm oddenek, zevn hnd, uvnit bl. Dlouh je nkolik centimetr, siln jako hus brk. Z koene vyrst rice pzemnch list. Ty jsou podlouhle vejit, s okrajem hladkm a lehce openm. Ze stedu rice listov vyrst lodyha, vysok asi
Cel rostlina, hlavn vak koeny a listy, obsahuj silici, pryskyici, tsloviny, hoinu arnicin, karotenoidy, arnisterol a arnidiol. M protivn aromatick, koenn zpach a hoce ostrou, stahujc chu.
316
PROSKURNK LKASK Pi nav a skleslosti se bere 5 kapek ve lci vody. Pi ernm kali se uv aje z tto smsi: koene prhy chlumn 20 g kvtu divizny 20 g rosnatky okrouhlolist 20 g nat tyminu 20 g Pl ajov liky smsi se spa lkem vody, nech odstt a veer vypije.
317
nava
K pstovn prhy chlumn je teba zvolit phodn stanovit, nejlpe takov, kde prha roste i divoce. Budou to ve poloen louky s raelinnm podkladem. Ped setm nutno pdu zorat a zvlet. Do pipraven pdy se seje semeno prhy chlumn, smen s trojnsobnm mnostvm semene trvy. Zaset semeno se zavlcuje. Jin zpsob zaloen kultury je ten, e se semeno vysv do parnk v srpnu a pt jaro se vzel rostlinky pesazuj na pole do ad s mezerami asi 0,25 m. Konen lze rozezat oddenky na men sti a ty rozsadit. Listy prhy chlumn se sbraj v kvtnu, dve ne rostlina rozkvete. Sbr se rozproste na lskch a su pirozenm teplem. Kvty se sbraj v ervnu a ervenci za pln suchho poas, nejlpe v polednch hodinch. Lze sbrat bu cel kvtn bory nebo jen samotn kvty. Su se v tenkch vrstvch pirozenm teplem. Pi sbru kvtu nutno ponechat dostaten mnostv zdatnch kvt, aby se rostlina mohla dle semenit. V nkterch krajch byla toti nerozumnm sbrem tm pln vyhubena. Koeny se sbraj bu po plnm odkvtu rostliny od srpna do jna nebo brzy zjara v beznu a v dubnu. Dobe se oist a su jako listy a kvty pirozenm teplem. l UITl V LIDOVM LKASTV:
PSTOVN A SBR:
lidov nzvy: ibiek, ajbi, hybsek ALTHAEA OFFICINALIS L
PROSKURNlK LKASK
POPIS:
Proskurnk lkask adme do eledi slzovitch - Malvaceae. Je to rostlina vytrval, kter m v zemi siln, dunat oddenek. Z nho vyrst lodyha, vysok a jeden metr. Jej povrch je ble plstnat, uvnit je vyplnna den. Nkdy se vtv. Na n vyrstaj listy tvaru zapiatle vejitho. U apk jsou srdit vykrojen. Listy na doln sti lodyhy jsou ptilalon, listy horn jen trojlalon. Na svch okrajch jsou listy vroubkovny, povrch je ble plstnat. Proskurnk lkask kvete v ervenci a srpnu. Kvty jsou uloeny v lab list bu jednotliv nebo v malch skupinch. Maj dva kalichy, vnj a vnitn. Vnj je men a devtiklann, vnitn je vt a ptiklann. Korunu tvo pt bledrovch korunnch pltk, vykrojench a na spodu navzjem srostlch. etn tyinky svmi nitkami spolu srstaj. Maj erven, ledvinovit pranky. Deset pestk je postaveno do kruhu a jejich nlky dolnmi polovinami srstaj v sloupek. Semenky uzrvaj v splotl, okrouhl naky.
Prha chlumn je jednm z nejrozenjch lidovch lk. Uv se tm vhradn ve form tinktury, a u zevn nebo vnitn. Arnikovou tinkturu lze pipravit takto: V hmodi rozdrtme 10 g koene, kvtu nebo listu prhy chlumn. Na to nalejeme 200 g istho lihu. Tuto sms nechme stt 6 dn v teple, ale nikoli na slunci. Potom procedme kapalinu pltnem a uschovme v dobe uzaven lahvi. 30 kapek tinktury v 11 vody se uv k obkladm na rny. Vymuje se 3-5x denn. Pi revmatismu se doporuuje natrat bolestiv msta sms stejnho dlu tinktury a tepl vody. K tomu pi revmatismu uvme 5x denn 4 kapky tinktury ve lci vody.
1
Rny
Revmatismus
NALEZIT:
Rostlina je v esk republice chrnna zkonem a nesm se ve voln prod sbrat. K farmaceutickm elm se vak dov.
Domovem je proskurnk ve Stedomo. Hlavn v slan pd se mu dobe da. U ns je divoce rostouc vzcn, v tom ppad ho najde-
318
PROSKURNK LKASK
319
INN LTKY:
Vechny sti rostliny obsahuj hodn slizu. Nejvce je ho v oddenku (a 35%). Ostatn ltky, obsaen v proskurnku, nemaj u takov vznam. Droga m charakteristickou vni, pomrn slabou a trochu sladkou, nasldlou chu. Me obsahovat a 10% cukru.
UPOTEBEN:
1. Pstuje se jako bylina okrasn, hlavn na venkov. 2. Stonky se pouvaj k vrob papru. 3. Ze semen lze zskat polovyschav olej. 4. erven barvivo z kvt m uplatnn v koedlnm prmyslu.
PSTOVN A SBR:
Proskurnku vyhovuj hlubok, humzn, psit a psitohlinit pdy s vysokou hladinou spodn vody. Nejvhodnjmi pedplodinami jsou rann brambory, kukuice, luskoviny a zelenina. K rostlin se hnoj chlvskm hnojem, kdy se na podzim zaor 20 - 40 t.ha'1. Duskat hnojen se rozdl na ti dvky. Prvn na jae v dvce 20 - 40 kg N.ha-1 se aplikuje v sranov form, druh v ledkov form po prvn okopvce v dvce 15 - 30 kg N.ha-1 a tet po sklizni list v dvce 15-30 kg N.ha-1. Proskurnk se pstuje bu vegetativnm mnoenm nebo ze semen vysetch pmo na stanovit. Vegetativn mnoen se provd takzvanmi puky, co jsou krtk vhonky (30 - 70 mm) z hlavic koenovch svazk zakonen vegetanm pupenem. Puky se vysazuj od poloviny dubna do brzd do hloubky 50 - 80 mm, do sponu 0,60 x 0,40 m tak, aby pupeny nebyly pli zahrnuty. Na l ha se pot asi s 60 000 kusy sadby. Pm vsev ze semen se provd v beznu. Drobn semena se vysvaj do dobe zpracovan pdy do hloubky 5 - 1 0 mm. Po zaset se pda lehce uvl. Na l ha se vysv 8 - 10 kg osiva do dk 0,4 - 0,6 m od sebe vzdlench. Jakmile se objev prav lstky, porost se plekuje. K zskn koen se sklz pozd na podzim, v jnu a listopadu a to za suchho poas, dokud pda jet nen zmrzl. Koeny se ist v prace nebou proudem vody. Z oitnch koen se odee hlavov st, siln koeny se rozpl. Koeny se su 1 pi teplot 35 - 40 C. Vnos koen je 3 - 4 t.ha- . Kvty se sbraj druh rok v ervenci a srpnu. Sbraj se i s kalichem. Je teba suit je velmi rychle, nejlpe umlm teplem, aby neztratily barvu. Ukldaj se v ndobch, na jejich dn je trocha vpna, kter m do sebe pohlcovat vlhko. V druhm roce se sbraj tak listy, a to po skonen sbru kvtu, tedy v ervenci a z. Nesm se ho otrhat mnoho z jedn rostliny, aby se nezastavil vvin koen. Rozprostou se do tenkch vrstev a su teplem pirozenm i umlm za astho obrace! n.
1
m ve vlhkch koviscch, u potok a ek. Hojn je vak pstovn ve venkovskch zahrdkch.
Jako droga se uv koen proskurnku (Radix althaeae}, kvt (Flos althaeae) a list (Folim althaeae).
UITEN LTKY:
Dnes se proskurnk pstuje v zsad bu na zskn koene nebo list (v zemdlsk praxi se sklz cel na). Vnos suen nat je asi 0,8 - 1,5 t.ha 1 .
320
PROSKURNK LKASK koene lkoice 5g koene topolovky 15 g Polvkov lce se spa 1/41 vody, nech pejt varem a odstt 10 minut. Tato dvka se pije 3x denn. Pi zdue se nkde uv odvar tto smsi: koene proskurnku 10 g kvtu proskurnku 10 g kvtu hemnku 20 g listu podble 20 g semene anzu 20 g Kvov lika smsi se uva ve 1/41 mlka, peced, oslad lc medu a pije lek rno a lek veer. Za stejnm elem se pije i nlev jin: koene proskurnku 100 g koene lkoice 10 g listu kopivy 10 g kvtu slzu 30 g petka se spa lkem vel vody, nech 10 minut odstt a pije rno a veer. Pi zntech v stn dutin se vyplachuj nkolikrt denn sta odvarem tto smsi: koene proskurnku 10 g kvtu slzu 10 g kvtu divizny 10 g kvtu bezu ernho 10 g Polvkov lce se va 10 minut ve 1/41 vody a odvarem se vyplchnou sta nkolikrt denn. Zpaench list proskurnku se uv k obkladm na otoky.
321
Proskurnk lkask je prostedkem velmi oblbenm v lkastv. Jeho hojiv inek je znm u od pradvna. Mnoho se ho uv, aby bylo usnadnno odkalvn pi kataru prduek. 10 g pokrjenho koene se 5 minut va ve tvrt litru, peced a uv kad 2 hodiny lce. Stejn se pipravuje a stejn uv tak odvar z tto smsi: koene proskurnku 20 g semene anzu 25 g Msto odvaru koene lze ut tak nlevu. 10 g koene se poleje 1/41 vel vody, nech 10 minut odstt a uv za 2 hodiny lce. Vten prsn aj se pipravuje z tto smsi: koene proskurnku 70 g kvtu proskurnku 20 g listu proskurnku 30 g koene lkoice 50 g jench krup 20 g kvtu divizny 5g kvtu slzu 5g kvtu vlho mku 5g Polvkov lce tto smsi se va 5 minut ve 1/41 vody, peced a uv za 2 hodiny lce. Pi chipce bv doporuovn nlev ze smsi: koene proskurnku 20 g kvtu bezu ernho 25 g kvtu lipovho 25 g Mal kvov lika se spa 1/4 l vody, nech 10 minut odstt a aj se veer v posteli hork vypije. Pi chipce se tak osvduje tato sms: koene proskurnku 20 g listu podble 30 g linku 10 g
Katar prduek
Zducha
Prsn aj
Znty stn
Chipka
Otoky
322
PRTRNK LYS
323
loen. Jsou jen mal, ponvad zdka pesahuje jejich dlka 10 cm. Vyrstaj z nich vstcn nebo stdav mal listy tvaru vejitho s okraji hladkmi. Nemaj apk, jsou pisedav. Jsou lys, stejn jako lodyha. Prtrnk kvete od ervence do jna. Drobn kvtky tvo klubka, umstn v lab list. Kvt m ptizub kalich, nkdy na spodine trochu chlupat. Korunu tvo pt tyinek. Semenk uzrv v naky. Krom prtrnku lysho roste u ns tak prtrnk chlupat (Herniaria hirsuta L.). M lodyhu krtce chlupatou, stejn tak i listy na celm jejich povrchu. Kalich prtrnku chlupatho je del ne plod.
NALEZIT:
Vysktuje se u ns hojn. Najdeme ho na psenatch polch, mezch, bezch potok a ek a podobnch nalezitch. Prtrnk chlupat je u ns mnohem vzcnj. I on roste na psitch pdch.
Jako droga se uv na i s koeny (Herba herniariae). Hlavn soust obou rostlin je herniarin a saponin. erstv na je tm bez zpachu. Chu m slanou a trpkou. Pi suen vak vydv zvltn vni, pipomnajc avel.
Pstovn prtrnku je velmi snadn. Da se mu zvlt dobe v pdch psitch, tedy tam, kde ho najdeme i ve voln prod. Pstuje se ze semen, kter se prost na pirozenm stanoviti rozhod. Dal pe nen teba. Cel na se sbr i s koeny v dob kvtu, tedy od ervence a z. Rozproste se do tenkch vrstev a rychle su na teplch spkch nebo surnch. Usuen prtrnk lys je lutozelen, prtrnk chlupat kaln zelen. UITI V LIDOVM LKASTV:
PSTOVN! A SBR:
lidov nzvy: stozrno, hus mdlo HERNIARIA GLABRA L. POPIS:

Prtrnk lys adme do eledi nehtovcovitch - Illecebraceae. Je to bylina vytrval, jen vjimen jednolet. V zemi m celkem nepatrn oddenek, z nho vyrstaj lodyhy bohat se rozvtvujc, obyejn po-
PRTRNK LYS
Prtrnk lys i chlupat je prostedkem moopudnm. Uv se ho hlavn pi chorobch mche moovho a pi zntech v moov trubici, obyejn ve smsi:
Znty mche
324
PRVOSENKA JARN
325
20 g nat prtrnku 20 g listu medvdice 20 g listu bazalky 20 g kvtu brusinkovho 20 g nat zlatoblu Polvkov lce smsi se vhod do 1/2 l, va 5 minut, nech odstt a peced. Vypije se bhem dne. Jin takov moopudn sms je: nat prtrnku 25 g listu medvdice 35 g listu mty peprn 15 g listu bezovho 15 g koene jehlice trnit 10 g semene petrelovho 10 g koene petrelovho 10 g Odvar se pipravuje stejn jako u smsi pedchzejc. Uv se ve stejnm mnostv. Jin sms m opt toto sloen: nat prtrnku 15 g nat merlku 15 g koene jehlice trnit 20 g koene petrele 20 g koene lkoice 20 g Pipravuje a uv se stejn jako odvar pedel. K stejnmu elu lze ut tak smsi: nat prtrnku 20 g nat marinky vonn 20 g nat komonice lkask 20 g koene lkoice 20 g I tento odvar se pipravuje a uv stejn.
lidov nzvy: petrkl, podlska, podlska, Petrv kl, prvnika, kropek, mrtvin bylina, dnov bylina, lakovn bylina, bukvice bl PRIMULA VER L.
Prvosenka jarn pat do eledi rostlin prvosenkovitch Primulaceae. Je to bylina vytrval, kter m v zemi vlcovit oddenek, porostl etnmi, tenkmi, dlouhmi koeny. Z tohoto oddenku vyrst rice pzemnch list tvaru vejitho, k apku se rychle zuujcho. Jejich povrch je zkrabacen a lehce pyrity. Okraje jsou pilovit vroubkovan. Uprosted listov rice vyrst stvol, dosahujc vky 20-25 cm. I stvol, podobn jako listy, je pokryt jemnm pm. V dubnu a kvtnu se na konci stvolu rozvj jednoduch okolk kvt barvy syt lut. Pevisl kvty, vyznaujc se pjemnou vn, maj nadmut kalich, zakonen pti krtkmi, piatmi zuby. Koruna m tvar nlevky, zakonen pti tupmi zuby. Na potku trubky je pt pomeranovch
PRVOSENKA JARN
POPIS:
326
PESLICKA ROLN
327
skvrn. Pt tyinek je skryto v trubce, k jejmu okraji ani nedosahuj. Nadkvt semenk vybh v dlouhou nlku, zakonenou palikovitou bliznou. U jinch kvt je opt nlka krtk a tyinky dlouh. Takovto kvty rznch podob se nazvaj dvojtvrne. Semenk uzrv v tobolku, obsahujc etn semena. Prvosence jarn se podob prvosenka vy (Primula elatior (L.) HILL.).
denku se va 3 minuty ve 1/41 vody a sced. Pije se lek denn. Z kvt prvosenky se pipravuje tak posilujc npoj tak, e dv hrsti kvtu se zalij l l dobrho blho vna, nech se pl dne stt a peced. Tohoto npoje se pije denn veer sklenka.
Posilujc npoj
NALEZIT:
Prvosenka jarn je jedna z naich prvnch jarnch kvtin. Najdeme ji na loukch, na travnatch strnch, v dkch lesch a krovinch, vude tam, kde je ponkud vlhko. Jako droga se uv jednak oddenek (Rhizoma nebo Radix primulae), jednak kvt (Flos primulae cum calyc).
lidov nzvy: chvost, plivaka, peslice, skb, stolika, duvok EQUISETUM ARVENSE L
Peslika roln pat do eledi peslikovitch - Equisetaceae. Je to bylina vytrval, kter m v zemi dlouh, lnkovan oddenek. Z kadho lnku vyrst jeden peslen vlknitch koen. Brzy na jae, v beznu a dubnu, vyrstaj z oddenku plodn lodyhy, dosahujc vky asi 20 cm. Jsou rhovan a rozdlen na lnky. Barvu maj naervenalou nebo lutavou. Na rozhran lnk jsou osmihrann, pochvovit listy. Na vrcholu lodyhy je potom vlcovit klsek, skldajc se ze estihrannch ttk. Pod kadm ttkem je skryto nkolik vtrusnic. Kad vtrus (spora) m dv vlknka, stoen do zvitu. Jsou to takzvan
PESLICKA ROLN!
UITEN LTKY:
POPIS:
INN LTKY:
Kvty obsahuj ltky slizov, saponin, trochu silice a lut barvivo. V oddenku jsou obsaeny tak glykosidy primaverin a primulaverin a cukr.
PSTOVN A SBR:
K pstovn prvosenky je nutn zvolit dobrou, vlnou pdu a polohu zsti zastnnou. Msto nesm bt pli such. Pstuje se bud ze semen nebo dlenm starch trs. Oboj se dl brzy zjara. Z kvt prvosenky se sbraj obyejn jen lut koruny. Nutno je suit velmi opatrn, nebo jinak by ztratily svou lutou barvu a zezelenaly. Sbr se dje k dubnu a kvtnu. UIT V LIDOVM LKASTV:
V lidovm lkastv se uv kvtu pi chorobch cest dchacch, hlavn pi kataru prduek. 10 g suenho kvtu se spa lkem vody, nech odstt, sced a oslad. Pij se dva lky denn. Pi dn bv doporuovn odvar oddenku: 15 g od-
Katar prduek
Dna
328
PESLIKA RON nat pesliky 5g kvtu divizny 10 g kvtu slzu 10 g listu podble 5g kvtu podble 5g Plka tto smsi se va 5 minut v 1/2 l vody a uv se kadou hodinu lce. Peslika je soust tohoto lidovho plicnho aje: nat pesliky 10 g nat konopice 50 g listu podble 20 g liejnku islandskho 20 g Polvkov lce smsi se d do l l vody, nech svait na dv tetiny a pije s mlkem rno a veer lek. Pi vodnatelnosti se leckde pije aj z tto smsi: nat pesliky 30 g listu pampeliky 30 g listu libeku 30 g koene jehlice trnit 30 g Kvov lika smsi se spa ve 1/4 l vody, nech 10 minut odstt a pije po lku rno a veer. Pi menstruanch obtch, pi pli hojnm krvcen doporuuj na venkov odvar tto smsi: nat pesliky 20 g listu jitrocele 20 g listu kopivy 20 g pukvorce 15 g Plnou polvkovou lci povarme 3 minuty v i l vody, nechme 10 minut odstt a scedme. Uv se 4x pl lku studenho odvaru. Spaen na peslikov se dv na hnisav rny, jejich itn usp. Odvar pesliky, pipraven podle nahoe popsanho nvodu, se srk do nosu, aby se zastavilo krvcen.
329
mrtnky, kter se po puknut vtrusnice narovnaj a vtrusnice vyprzdn. Plodn lodyhy uvadnou. V lt potom vyrstaj z oddenku lodyhy jalov, rhovan, hranat a drsn. Dosahuj vky asi 40 cm a vtv se peslenovit. Lodyhy jalov i jejich vtve jsou lnkovan. Na rozhran lnk maj vlcovit pochvy. Peslika roln je veobecn rozenm plevelem. Najdeme ji tm vude, kde je hlinit a psit pda. Hodn j je na bramborovch a obilnch polch, na lukch, pastvinch a v lesch.
NALEZIT:
Plieni
aj
Jako droga se uv letn na (Herba equiseti). Cel rostlina obsahuje hlavn tslovinn ltky, hoinu equsetonin a trochu tuku. Splme-li ji, zbude mnoho popela, kter je bohat na kyselinu kemiitou.
Vodnatelnost
UPOTEBEN:
Hodn pesliky se spotebuje k technickm elm, k letn dev a kov. V domcnosti se s n ist kuchysk ndob.
PSTOVN! A SBR:
Hojn menstruace
Letn lodyhy se sbraj od kvtna do z, a to tak, e se uezvaj zelen vhonky nad oddenkem. Sbr se rozproste do tenk vrstvy a su se bu teplem pirozenm nebo umlm v surn i na kamnech. Droga mus mt svtle zelenou barvu, bt tvrd a drsn. UIT V LIDOVM LKASTV:
Peslika roln je star lidov lk, kter hlavn v posledn dob nabv obliby. Uv se j pi kataru prduek jako odvaru pipravenho tak, e se 10 g pesliky va 5 minut ve 1/41 vody a uv potom za 2 hodiny lce. K tmu elu bv doporuovn odvar z tto smsi:
Katar prduek
Hnisav rna Krvcen z nosu
330
PUPAVA BEZLODYN
331
lidov nzvy: krasovlsek, plan bodlk, poupava CARLINA ACAULIS L

Pupava bezlodyn pat do eledi hvzdnicovitch - Asteraceae. Je to rostlina vytrval. Z dlouhho oddenku vyrst rice pzemnch list. Tyto listy jsou celkem prothle kopinat, hluboce peenosen. Na okraji a na rubu jsou pokryty ostrmi bodlinami. Nad listovou rici nepatrn vynik kraouk lodyha, tak na povrchu bodlinat, na jejm konci je kvtn bor. Ter boru je obklopen zkrovnmi listy, zkmi a bodlinatmi. Na povrchu jsou bl a leskl. Na borovm lku jsou nahromadny tuh plevy, na konci rozeklan. V jejich lab
PUPAVA BEZLODYN
POPIS:
stoj kvty. Jsou narovl, koruna m podobu trubkovitou, okraj je pticp. Kvt m pt tyinek, semenk vybh v nlku s rozeklanou bliznou. Uzrv v naku.
NALEZIT:
Pupava bezlodyn je u ns rostlinou zcela bnou. Najdeme ji na suchch, kamenitch kopcch a strnch, pastvinch, polch, krajch les. Potebuje vslun.
Jako droga se uv koen (Radix carlinae). Pupava obsahuje asi 20% inulinu a nco silice, nehled k jinm mn vznamnm ltkm. Pchne nepjemn zvltnm, pryskyinatm zpachem. Chu m hokou a po rozvkn pl prudce na jazyku.
UPOTEBEN!:
1. Obas se uv pupavy jako rostliny ozdobn v umlch zahradnch a parkovch skalkch (alpinch). 2. Hodn se j uv ve zvrolkastv. 3. Na jihu se z erstvho koene pipravuje salt.
PSTOVN A SBR:
Koen se sbr na podzim v z a jnu. Dobe se oist a za mrnho tepla usu. asto se su navleen na provaze na vzdun pd. Star, dut koeny se z drogy vylou. UITl V LIDOVM LKASTV:
V lidovm lkastv slou pupava bezlodyn jako moopudn prostedek pi vodnatelnosti. 25 g oddenku se va 5 minut ve 1/41 vody, nech odstt a pije pl odvaru rno a pl veer. Pro pocen pi nachlazen se uv vinnho odvaru. 50 g koene se va 10 minut v i l ervenho vna. Vypije se pohr teplho vinnho odvaru veer ped spanm.
Vodnatelnost
Nachlazen
332
PUKVOREC OBECN
333
Pi poruchch zavacch uvaj v nkterch krajch 2x denn na piku noe prku ze suenho koene. Stejnmu elu slou i extrakt koene. 20 g nadrobno pokrjenho koene se nech stt 4 dni v teple v 1/8 l lihu. Uv se 2x denn 15 kapek ve lci vody. Odvar 30 g koene ve tvrt litru vody a 1/8 l octa slou jako kosmetick prostedek pi neist pleti.
Poruchy zavac
U ns ho najdeme v bainch, pi bezch rybnk, potok a neregulovanch ek.
Jako droga se uv oddenek pukvorce (Rhizoma calami aromatici nebo Rhizoma acori). Neist plet
UITEN LTKY:
lidov nzvy: koen prsn, koen nejedlkov, koen prstvorcov, koen prustvercov, koen isvorcov, koen tatarkov, prskoen, akorum prav, sisvorec, prustvorec ACORUS CALAMUS L.
Pukvorec adme do eledi rnovitch - Araceae. Je to bylina vytrval, je m v zemi vodorovn uloen dunat oddenek. Je tvaru vlcovitho, shora ponkud oplotl, kru m zelenavou, ervenavou nebo hndavou, zbrzdnou rhami prstencovit. Na ezu je oddenek belav. Je rozdlen na lnky, na jejich rozhran jsou nahndl pochvy a vlknit konky. Z oddenku vyrstaj ostrohrann listy, dlouh a jeden metr, irok 2 cm. Krom nich z oddenku roste i jednoduch stvol, dosahujc vky pes l m. Je na jedn stran ostr, na druh lbkovit. Ukonen je kvtn palic, dlouhou skoro 10 cm a silnou jako prst. Nad palic vyrst jet jeden listen. Kvty se rozvjej v ervnu a ervenci. Jsou drobn, maj zelenav estilist okvt a est tyinek. Semenk je nadkvt a uzrv v suchou, ernavou bobuli (u ns velmi zdka).
PUKVOREC OBECN
Pukvorec obecn obsahuje velice aromatickou silici, chutnajc oste a hoce. Nejvce tto silice obsahuje oddenek v parnm lt, kdy tedy je tak sbr nejelnj. Dle oddenek obsahuje hoiny akorin a akoretin.
INN LTKY:
UPOTEBEN:
List a stvol se upoteb jako steliva, oddenku k pprav drogy.
POPIS:
NALEZIT:
Domovem je pukvorec v molech horskch poloh Indie a Asie vbec. Odtamtud se rozil tm do cel Evropy a Severn Ameriky.
334
PR PLAZIV
335
PSTOVN A SBR:
Pstovat ho lze jen tam, kde m sv pirozen stanovit. Kultura zvltn by byla zbyten, ponvad sbr divoce rostoucho pukvorce posta snadno pokrt spotebu. Pstuje se tak, e brzy na jae se vkldaj do bahna odnoe, dlouh asi 20 cm. Ujmou se samy dobe a rychle, dal oeten nepotebuj. Oddenky pukvorce se sklz a v druhm roce na jae v beznu a dubnu, nebo na podzim v jnu a listopadu. Nejcennj drogu vak poskytuj v ervenci a srpnu. Vyrpnut oddenky se zbav zbytk list, koenovch vlken i silnjch koen a operou se v tekouc vod. Suit se mus rychle ve vzdunch kolnch nebo na pd. Su-li se oddenek umlm teplem, ztrc mnoho silice. Proto se toto suen nedoporuuje. UIT V LIDOVM LKASTV:
Vnitn se uv pukvorce hlavn pi poruchch zavacho stroj. Pi nechutenstv se doporuuje vkat pocukrovan oddenek. Ke stejnmu elu se uv tak tinktura. Zhotovme ji tak, e 30 g pokrjenho oddenku nechme stt 6 dn ve 1/41 lihu nebo siln koalky a potom scedme. Uv se lce ped jdlem. Tak lze pi nechutenstv ut tohoto odvaru: koene pukvorce 15 g koene hoce 5g nat zemlui 15 g listu mty peprn 20 g koene benedyktu 30 g Kvov lce se d do 1/21 studen vody, povar l minutu a sced. Pije se lek rno na lan aludek a lek ped vee. Pi nadmn, plynatosti se uv odvaru 15 g oddenku v 1/21 vody (va se 3 minuty), jeho se pije lek 3x denn. Msto toho lze uvat 3x denn na hrot noe prku z oddenku. Pi menstruanch obtch bvaj doporuovny kapky, je se piprav z 5 g pukvorcovho oleje a 250 g lihu. Bere se 3x denn 20 kapek.
Nechutenstv
Ke stejnmu elu se pipravuje odvar ze smsi: koene pukvorce 15 g listu kopivy 20 g nat pesliky 20 g listu merlku 20 g listu jitrocele 20 g Va se polvkov lce 2 minuty ve 1/41 vody a pije se nepln lek 4x denn. Na patn se hojc vedy se pikldaj obklady, namoen v odvaru pukvorcovho koene, o jeho pprav jsme ekli svrchu. Pi revmatickch bolestech bv vtrna do ke sms l dlu oleje pukvorcovho a 3 dl istho lihu. K pprav posilujcch koupel se va 150 g oddenku ve 2 l vody po 10 minut a odvar se naleje do vody, pipraven ke koupn.
Vedy
Revmatismus Posilujc koupele
lidov nzvy: pavka, pejavka AGROPYRUM REPENS (L.) DESV.

Pr plaziv pat do eledi lipnicovitch - Poaceae. Je to bylina vytrval. V zemi m plaziv oddenek, kter se mohutn, mnohonsobn rozvtvuje a vnik velmi hluboko a daleko do pdy. Z tohoto oddenku vyrstaj stbla, dosahujc dlky a pes jeden metr. Listy jsou dlouh a zk. Na lci jsou drsn a chlupat, na rubu hladk. Kvete v ervnu a ervenci. Kvty jsou uspodny v klasu. Osa tohoto klasu je zprohbna a nese dv ady dkch, stdav postavench klsk. Kad klsek je tvoen pti kvty. Osiny na klsku nenajdeme a jsouli tu pece, jsou velmi krtk. Kad kvtek se skld ze dvou listen, zvanch pluchy, ze t tyinek, je maj dlouh nitky a pn postave-
PR PLAZIV
POPIS:
Plynatost
Menstruan obte
336
REVE LKASK
337
ne, lut pranky, a konen z nadkvtho semenku s dvma bliznami. Semenk uzrv v drobn zrno.
jnu. Dl se to nejlpe pi orn a vlen. Sebran oddenky se operou, koenn vhonky ode, a potom se oddenek rychle a dkladn usu pi umlm teple bu v peci nebo v surn. Uschovat se mus v suchu, nebo rd plesniv.
NALEZIT:
Pr plaziv je nam nejobtnjm plevelem. Najdeme ho tm vude, na polch, lukch, mezch, v pkopech, zkrtka vude. Da se mu vten hlavn tam, kde nebylo dosud provedeno odvodnn.
Jako droga se uv oddenek (Rhizoma nebo Radix graminis).
Oddenek obsahuje polyfruktosany inulin a triticin; saponin, glykosidy, kyselinu kemiitou a enzym mesonosid. Nepatrn aromaticky pchne, chu m npadn nasldlou.
UPOTEBEN:
V dobch nouze se pru plazivho uvalo jako nhraky pi vrob piva.
erstv vy, vytlaen z oddenku, se uv 5x denn kvov lika pi starm kataru prduek, aby se usnadnilo odkalvn a cesty dchac od hlenu vyistily. K stejnmu elu se uv tak ptiminutovho odvaru 50 g oddenku ve 1/4 l vody, kter se bhem dne vyuv. Pr bv tak nkdy soust rznch sms pro odkalvn, napklad: oddenku pru 20 g koene proskurnku 20 g kvtu proskurnku 20 g Lce smsi se va ve 1/4 l vody 3 minuty, oslad a za den vyuv.
Katar prduek
PSTOVN A SBR:
Pr plaziv se samozejm nepstuje, ponvad i tak ho roste vce, ne je hospodi milo. Oddenek se sbr bu na jae v beznu a dubnu nebo lpe na podzim v z a
lidov nzvy: rebarbora RHEUM OFFICINALE BAILLON POPIS:
REVE LKASK
Reve lkaskou adme do eledi rdesnovitch - Polygonaceae. Je to bylina vytrval. M v zemi siln, lut koen, z kterho vyrst dut lodyha, dosahujc vky a dvou metr. Listy jsou neobyejn velik, opaten mohutnm apkem a silnmi ebry. Tvar maj listy vj it, u apku jsou srdit vykrojen. Okraje jsou chobotnat. Reve kvete v ervnu. etn, blav kvty jsou sestaveny do lat. Drobn, zelen kalich m est cp na okraji. Korunu tvo est blch korunnch plt-
338
REVE LKASK
339
k. Kvt m est a devt tyinek a trojhrann semenk, vybhajc ve ti ohnut nlky, zakonen kulovitmi bliznami. Semenky uzrvaj v kdlat naky. Krom reven lkask znme jet celou adu druh a variant. Pro lkastv je jet zvlt dleit druh reve dlanit (Rheum palmatum L.). Krom tchto dvou druh pichz jet v vahu reve kadeav (Rheum rhabarbaratum L.) a reve bulharsk (Rheum rhapositicum L.). Vechny se od sebe li celkem nepatrnmi znaky. Domovem reven je Mal Asie, odkud se rozila a do ny, odkud se vyvej koeny nejlep jakosti. Ale i u ns se tato rostlina pstuje a znamenitou povst na svtovch trzch s drogami m moravsk reve. Dnes meme reve nalzt tm v kad venkovsk zahrad.
UITEN LTKY:
Jako droga se uv koen (Radix rhei). V obchod je zejmna koen nsk (Radix rhei chinensis) a posledn lta i koen moravsk (Radix rhei moravicae).
INN LTKY:
Koen reven obsahuje zejmna rheum - emodin, tslovinu, antrahinonov soueniny, glykosidy glukogalin a tetralin a avelan vpenat. M za erstvho stavu chu hokou. Von charakteristicky.
UPOTEBEN:
1. Ohromn mnostv reven se spotebuje v lkastv a v prmyslu lkrnickm. 2. Mlad listy se upravuj v domcnostech jako zelenina. 3. Ze silnch stonk se dl vten zavaenina nebo tak vno. 4. Nkter druhy reven, vyznaujc se zvltn velikost a barvou, se pstuj v parcch pro ozdobu. 5. Hodn se rebarbory uv t ve zvrolkastv, stejn jako slupek, oloupanch z koen.
PSTOVN A SBR:
NALEZIT:
K pstovn teba zvolit hlinitou, vpenatou pdu. Pole je nutn velmi hluboko zorat a vyhnojit uleelou chlvskou mrvou. Semena se sej do zhonk pozd na podzim, potkem jna a na jae ptho roku se pesazuj na pole do dk od sebe vzdlench 80 cm. Kvete teprve tet rok. Kulturu je nutno dobe okopvat a plt. Koeny se dobvaj obyejn a v estm roce (nejdve v roce ptm) v podzimnch mscch (v z nejlpe). Neomvaj se vodou, pouze dn na sucho oist. Vnj slupka se opatrn sloupne, aby se vnitek nepokodil. Oloupan oddenky se po dlce roze na kusy, dlouh asi 10 cm. Ty se su nejprve zvolna, a teprve kdy ztratily st vody, dosu se rychle v surn umlm teplem. Na lomu mus mt krsnou ervenolutou barvu. Oddenky, uren pro prodej, se td podle velikosti a jakosti. Pro kuchyskou potebu se sbraj listov stonky v kvtnu a ervnu. Nutno mt na mysli, e rostliny, jim se stonky odlamuj, potom maj men koen. UIT V LIDOVM LKASTV:
Reve se uv v lkastv vdeckm i lidovm znanou mrou pi poruchch a nemocech stroj zavacho. Pi zcp psob reve ve velkch dvkch jako projmadlo.
Zcpa
340
RMENEC SLIN
341
Bere se 3x denn 1-2 g prku reveovho oddenku. Pi prjmech psob koen reven v malch dvkch naopak jako stavc prostedek. Uv se 3x denn 1/4 g prku nebo nlevu z l g drogy na 1/8 l vody. Pi nechutenstv dobe psob nlev z tto smsi: koene reven 10 g listu mty peprn 20 g nat pelyku 20 g Na sms se naleje 1/4 l hork vody, nech 15 minut stt a sced. Uv se 3x denn lce ped jdlem. Pi nadmn lze uvat 3 x denn na hrot noe tto smsi: prku z koene reven 5 g tluenho listu mty peprn 30 g tluenho semene koriandru 30 g Pi patnm trven se doporuuje asto: koene reven 20 g kry pomeranov 5g vna Malaga 200 g po tech dnech se sced, pid 30 g cukru a uv 3x denn 20 kapek v npoji.
Prjem
Nechutenstv
Nadmn
pch listen. V boru jsou kvty dvojho druhu. Na obvodu jsou kvty jazykov, jejich koruna je bl, na konci trojzub. M pt tyinek s pranky, srostlmi v trubku, skrze kterou vynv nlka semenku. Tercov lko je vyplnno, nese plevy a mezi nimi vyrstaj lut kvty s pticpou korunou trubkovitou. Tyinky kvt terovch nesrstaj. Semenky uzrvaj v naku s pti ebry. Jak ze strunho popisu vidno, podob se rmen slin velmi hemnku. Rmenci slinmu se podob rmen roln (Anthemis arvensis L.), kter m na borovm lku tuh plevy a jeho paprskov, bl kvty maj jen tyinky. Rmen smrdut (Anthemis cotula L.) m mkk niovit plevy a bl kvty v paprsku jsou jalov. Odporn zapch srovinou. Rmenec slin je domovem v jihozpadn Evrop. U ns se pstuje a obas zplauje. Najdeme ho potom na psitch pdch a ble stojatch vod. Jako droga se uv kvtn bor (Flos chamomillae romana). INN LTKY: Rmen slin obsahuje silici s azulenem, oxykumariny, glykosidy aj. Chutn aromaticky a hoce, charakteristicky von.
NALEZIT:
Pro trven
lidov nzvy: rmen pln, rmen msk, kamilky CHAMAEMELUM NOBILE (L.) ALL.
RMENEC SLIN (HEMNEK MSK)
UITEN LTKY:
POPIS:
Rmenec slin pat do eledi hvzdnicovitch - Asteraceae. Je to rostlina vytrval. M tenk koen, z nho vyrst lodyha, dosahujc vky asi tvrt metru. Na povrchu je lys a bohat se vtv. Z n vyrstaj listy dce pisedav, dvakrt peenodlen s lstky zkmi, rkovitmi. Kvete v ervnu a v srpnu. Kvtn bory jsou umstny na dlouhch stopkch, na noc se zavraj. Zkrov bor je sloen z tu-
342
ROSNATKA OKROUHLOLIST bobul jalovcovch 100 g listu bezovho 600 g Tato sms se hodinu va ve 41 vody a pid potom do koupele.
343
PSTOVN A SBR:
Hemnek msk vyaduje slunn polohy na lehch, humusem bohatch pdch. Trval sucho nebo siln vlhko mu kod. Nejvhodnj pedplodinou jsou rann brambory a zelenina. Vhodn je pohnojen pdy chlvskm hnojem a v dalch letech prmyslovmi hnojivy. Rostlina se mno vhadn vegetativn, sazenicemi zskanmi dlenm starch trs. Sazenice se vysazuj do sponu 40 x 30 cm. Na jednom pozemku se rmenec slin nechv 3 - 4 roky. Porost je nutno pravideln okopvat a plt. Kvty se sklz prbn od kvtna do ervna. Su se teplm vzduchem do teploty 30C. Vnos je asi 1 0,8 -1,5 t.ha" suen drogy. UIT V LIDOVM LKASTV:
Hemnku mskho se uv hodn pi nadmn v tto smsi: kvtu rmence 20 g semene fenyklu 20 g semene kmnu 20 g listu mty peprn 20 g Vezmou se dv kvov liky na 1/4 l hork vody, spa se, nechaj 10 minut odstt a na dvakrt vypij. Pi nachlazen, rm, kali a podobnch onemocnnch bv doporuovn odvar hemnku mskho takto pipraven: 15 g kvtu se spa v 1/2 l vody, nech 10 minut odstt a bhem pl dne vypije. Zevn uv se odvaru rmence, pipravenho podle tohoto nvodu, k vyplachovn st pi zntu dsn, po vytren zubu a podobnch phodch. Obklady z teplho odvaru hemnku mskho se kladou na zntliv otoky, jejich bolestivost sniuj a hojen urychluj. Pi revmatismu bvaj doporuovny koupele z tohoto odvaru: kvtu rmence 50 g nat pesliky 50 g koene jehlice trnit 100 g jehli borovho 600 g
Nadmn
lidov nzvy: rosika, rosika okrouhlolist, rosnika, rosa slunen DROSERA ROTUNDIFOLIA L.
Rosnatka okrouhlolist pat do eledi rosnatkovitch - Droseraceae. Je to bylina vytrval, masorav. Z oddenku vyrst rice pzemnch list s dlouhmi apky. Tvar maj tyto listy okrouhl a na cel lci i na okrajch jsou porostl dlouhmi chlupy, zakonenmi ervenou lzkou. Tyto lzky vyluuj lepkavou tekutinu, kter se na nich usazuje v podob kapek rosy. Krom toho lzky vy-
ROSNATKA OKROUHLOLIST
POPIS:
Rma, nachlazen
Znty stn Zntliv otoky Revmatismus
344
ROUTA VONN
345
luuj vu, ve svm chemickm sloen vzdlen podobnou v aluden. Leskl kapiky pilkaj hmyz, jen se na listy pilep. A tu se nad nm sklop chlupy, je ho pidr. va lzek potom rozpust mkk sti tla hmyzu a vsteb je. Krom rice pzemnch list vyrst z oddenku i stvol, vysok asi 20 cm, na nm se od ervna do srpna rozvjej kvty. Je jich na stvolu vdy nkolik. Maj kalich, tvoen pti zkmi kalinmi listy. Koruna se skld z pti blch korunnch pltk. Tyinek je t pt. Nadkvt semenk uzrv v jednopouzdrou tobolku. Krom rosnatky okrouhlolist roste u ns tak rosnatka dlouholist (Drosera longifolia L.), kter m stejn vlastnosti.
vy, vytlaen z erstv nat, se pouv proti bradavicm a k odstrann kuch ok. Msty je tak rozeno pouvn erstv vy jako onho lku pi zntech on spojivky. Lihovho vtaku se uv s oblibou proti ernmu kali. 20 g drogy se nech 3 dny extrahovat ve 150 g istho lihu a uv potom 3x denn 10 kapek. Nlev z 10 g nat a tvrt litru vac vody se pije denn proti krnaten tepen.
Bradavice, ku oka On znty ern kael
Krnaten tepen
Rosnatka miluje zvlt vy polohu. Lze ji nalzt v Brdech, na umav a v Krunoho. Miluje pdu vlhkou, zejmna raelinnou.
NALEZIT:
RTA GRAVEOLENS L. HEGI

SUBSP. HORTENSIS (MlLLER) GAMS IN
ROUTA VONN
Jako droga se uv na (Herba droserae).
Rostlina obsahuje kyselinu citrnovou, kyselinu jablenou, kyselinu mraven, kyselinu benzoovou, erven barvivo a proteolyptick fermenty droserin a drosenon. Ve v byl nalezen pepsin. Rosnatka je bez zpachu, chutn oste, nakysle hoce a v stech stahuje.
PSTOVN A SBR:
Pstovn rosnatky v umlch kulturch se neda. Nen tu tedy jin monost ne semena, zskan prosetm sbru, rozhodit na pirozenm stanoviti. Na se sbr od ervence do z. Sbr se proseje, ponvad obyejn obsahuje hodn zralch semen, kter se rozhod na stanovit. Na se su v tenkch vrstvch pirozenm teplem.1
Vechny druhy rosnatek jsou v esk republice zkonem chrnny. K farmaceutickm elm se rostlina dov.
Routa vonn pat do eledi routovitch Rutaceae. Je to bylina vytrval, nkdy i poloke. Rostlina dosahuje vky kolem pl metru. Jej stonek se vtv hned od zem, dole je drevnat, nahoe bylinn. Na stonku i vtvch sed dvakrt a tikrt zpeen listy, jejich lstky jsou rkovit
POPIS:
346
ROZMARNA LKASK
347
zk nebo klnovit podlouhl. Na rubu maj tekovit lzky. Zbarveny jsou sivozelen. Kvete v ervnu, ervenci a srpnu. Kvty lut zbarven jsou sestaveny do vidlinatho vrcholku. Kalich tvo tyi a pt zahrocench kalinch lstk. Koruna se skld ze ty a pti korunnch pltk, kter jsou lunkovit prohnuty a na okraji zsnny. Kvt m osm nebo deset tyinek. Nadkvt semenk vybh v tenkou, krtkou nlku a uzrv v bachratou tobolku, v jejch tyech nebo pti pouzdrech jsou ledvinovit, drsn semena.
tvek. Druh sklize je koncem ervence nebo v srpnu, tet za pznivho roku v z. Na nebo listy rozlome do tenkch vrstev a sume ve stnu za astho obracen. UIT V LIDOVM LKASTV:
NALEZIT:
Domovem je routa vonn v jihovchodn Evrop. U ns se pstuje tu a tam v zahradch nebo za okny v kvtinch a obas zplauje. Jako droga se uv list (Folim rutae) nebo na (Herba rutae). Cel rostlina obsahuje znan mnostv silice (Oleum rutae), kter se z n tak zskv pod nzvem routov olej; dle cel rostlina obsahuje glykosid rutin, tslovinu, hoiny a furokumariny. erstv rostlina m siln zpach, upomnajc trochu na sr, mlo pjemn. Suen vak von velmi pjemn.
UPOTEBEN!:
Vnitn se uv routy pi zavacch obtch, zejmna pi nechutenstv. 15 g suen nat nebo listu se spa ve 1/4 l vody, nech 10 minut odstt a peced. Uv se lce ped jdlem. Stejn pipraven nlev nebo voda routov, kter je k dostn v drogerich a lkrnch, bv doporuovna proti bolestem hlavy. Bere se 3x denn kvov lika. Pi nepravideln menstruaci je oblbenm lidovm prostedkem lihov vtaek, jen se piprav tak, e se 10 g listu routy poleje 1/8 l lihu a nech 3 dny stt. Uv se 3x denn 8 - 1 0 kapek. Tak routov olej dochz upoteben pi hysterii a nervovch obtch. Berou se 3 kapky 2x denn na cukr. Zevn se uv nlevu routovho jako kloktadla pi zntech sliznice krn a do posilujcch koupel pro rekonvalescenty. Spaen listy routy se pikldaj na otoky a zhmodniny.
Nechutenstv
Bolesti hlavy
Nepravideln menstruace
Hysterie
Znty krn Otoky, zhmodniny
1. Routa vonn se uv v prmyslu k vrob voavek a jako psada do koaku. 2. V domcnosti slou hlavn v zpadnch sttech jako koen a jej erstv listy se sypou na chlb s mslem. 3. V Orientu se z n vyrb siln alkoholick npoj. 4. Ve zvrolkastv slou vnitn proti ervm a zevn proti hmyzu.
lidov nzvy: rozmarn

ROSMARINUS OFFICINALIS
ROZMARNA LKASK
L.
PSTOVN! A SBR:
Routa vyaduje tepl a slunn polohy. Rozmnouje se ze semen, kter se vysvaj do parnku do rh 3 cm hlubokch. Na pole se pak vysazuj sazenice 1 0 - 1 2 cm vysok, a to do sponu 60 x 40 cm. Kultura se mus asto okopvat a plt. Porost vydr a est let. Na se sklz 2x a 3x do roka. Prvn sklize se kon v ervnu na zatku kvtu. Kulturu poseeme, siln stonky vyadme a chceme-li zskat listy, sdrhneme je z v-
POPIS:
Rozmarna pat do eledi hluchavkovitch - Lamiaceae. Je to vytrval poloke. U ns dosahuje vky necelho metru, v krajinch jinch nejsou vzcnost kee vysok i pes dva metry. Na vtvch vyrstaj vstcn listy pisedav, tvaru rkovitho. Okraj maj ohrnut,
348
ROZMARNA LKASK
349
vzhled koovit. Na lci jsou tmavozelen, na rubu siv a plstnat. Rozmarna kvete v dubnu a kvtnu. Svtle zelen kalich m na okraji pt cp. Bled fialov koruna m dva pysky. Vt horn pysk je zezem rozdlen na dva laloky. Men doln pysk nese dva hlubok zezy. M celkem tyi tyinky, z nich dv obyejn zakruj. Semenk vybh v nlku, zakonenou dvojklannou bliznou. Uzrv v plod, sloen ze ty tvrdek.
Listy se sbraj v dob kvtu, tedy od ervna do srpna. Su se pirozenm teplem na vzduchu, ve stnu. UIT V LIDOVM LKASTV:
NALEZIT:
Domovem je rozmarna kolem Stedozemnho moe na behu evropskm i africkm. U ns se pstuje za oknem v kvtinch, vjimen a s malm spchem v zahrdkch.
Jako droga se uv list (Folim rosmarini).
Listy obsahuj vce ne jedno procento silice, ta obsahuje cineol, borneol a ester borneolu; dle rostlina obsahuje tslovinu a hydroxytriterpenov sloueniny. Maj za erstva ostrou kafrovitou, terpentnovou chu. Von siln aromaticky, trochu kafrov.
UPOTEBEN:
1. V prmyslu se uv rozmarnovho oleje, vyrobenho z nat, hlavn ve voavkstv a k pprav kosmetickch a aromatickch prepart, zejmna kolnsk vody. 2. Denaturuj se jm tak oleje a koalky, uvan k technickm elm.
PSTOVN A SBR:
Rozmarna se u ns pstuje jen mrou nepatrnou, hlavn pro osobn potebu. Semeno se seje v noru nebo beznu do parnku, odkud se povyrostl rostlinky pesad koncem kvtna na zhony. Akoli je to rostlina vytrval, u ns dle ne rok nevydr, ponva v zim vymrzne.
Vnitn se uv rozmarny jen mlo. V lidovm lkastv se doporuuje pi nevolnosti uvat 3-4 kapky rozmarnovho oleje na kostku cukru. Jako prostedek pro regulaci zavn a pravu stolice doporuuj bylini vinn nlev: Na hrst pokrjenho listu se naleje vac bl vno. Nlevu se uv mal odlvka rno a veer. Zevn pouvn je mezi lidem znan oblben. Pi revmatismu bv doporuovno takto pipraven mazn: Do lhve se irokm hrdlem se d: listu rozmarny 30 g listu violky trojbarevn 30 g listu tyminu 30 g francovky 30 g Nech se stt tden a potom sced. Bolestiv msta se tmto vtakem natraj. Pi neist pleti se jako kosmetickho ppravku nkdy uv rozmarnovho nlevu, takto pipravenho: Hrst pokrjenho listu se poleje 1/4 l hork vody, nech odstt a veer se nlevem omyje obliej. Pi kech se vtr do ke mast tohoto sloen: oleje rozmarnovho 3g oleje jalovcovho 3g oleje levandulovho 3g oleje vavnovho 3g lihu 150 g sdla vepovho 50 g Va se opatrn 1/4 hodiny, potom se pid 100 g rozputnho vosku a za tepla dobe promch. Pi roupech u dt se dv veer a rno klystr tohoto sloen:
Nevolnost
prava stolice
Revmatismus
Neist ple
Kee
Roupy
350
ROZRAZIL LKASK
351
cibule pokrjen esneku rozetenho list rozmarny Pi svrabu se na venkov po pt dn krt denn touto mast: 1 balzmu perunskho oleje rozmarnovho vazelny Pt den se nemocn vykoupe.
l kus l strouek l hrst natr tlo dva50 g 40 g 400 g
Svrab
ROZRAZIL LKASK
lidov nzvy: ptrznk, ptrzn koen, trnk, istec, lonk, vetnko, veronika, veronika, veronika samec. VERONICA OFFICINALIS L.
POPIS:
Rozrazil lkask pat do eledi krtinkovitch - Scrophulariaceae. Je to vytrval bylina, kter m v zemi velmi vlknit koen. Z nho vyrst poloen lodyha, zachycujc se dalmi koeny. Konec lodyhy je vzestupn. Dosahuje vky asi tvrt metru. Na lodyze jsou vstcn umstny listy s nepatrnmi apky, tvaru opakvejitho. Okraj list je pilovit. Krtk apky, stejn jako cel lodyha, jsou porostl chloupky. Rozrazil kvete od ervna do srpna. Kvty jsou sestaveny do hrozn, vyrstajcch z lab nkolika poslednch list. Maj pticp kalich, porostl t chloupky. Koruna m tyi bledmodr, okrouhl pltky korunn, tmav ilkovan. Kvt m jen dv tyinky. Semenk vybh v kyjovitou nlku, zakonenou dvojlalonou bliznou. Uzrv v tobolku s nkolika semeny.
NALEZIT:
Rozrazil lkask je rozen po cel Evrop. Najdeme ho ve svtlch, suchch lesch, na travnatch strnch, na loukch a v houtinch hornatch krajin.
Jako droga se pouv na (Herba veronicae). Rozrazil lkask obsahuje silici, tsloviny, hoiny, glykosid aukubin, cukr a fermenty. Za erstva m slab koenn zpach. Chutn aromaticky, trochu stahujcn, natrpkle a hoce. Suenm svou aromatickou chu skoro pln ztrc.
Star nzev pro huitziloxitl neboli salvdorsk balzm; vonn balzm vytkajc z porannch mst rostliny myroxylon balzmov Pereirv (Myroxylon balsamum (L.) HARMS var. pereirae (ROYLE) HARMS).
352
RULK ZLOMOCN
Ke stejnmu elu se uv tak odvaru ze suen nat, pipravenho podle nvodu nahoe uvedenho. Jako kloktadlo pi zntech sliznice v dutin stn a v krku slou odvar: nat rozrazilu 20 g kvtu hemnku lO g nat alvje 20 g Plka tto dvky se pova 2 minuty v 1/21 vody, peced a pid k n troku kamence.
353
PSTOVN! A SBR:
Na se sbr v dob kvtu od ervna do srpna. Su se pirozenm teplem ve stnu.
UIT V LIDOVM LKASTV!
Rozrazilu lkaskho se uv vnitn i zevn. Odvar se doporuuje pi katarech prduek, aby bylo usnadnno odkalvn. Piprav se tak, e se 25 g nat va 3 minuty ve 1/41 vody, nech odstt a sced. Vypije se pl dvky odvaru rno a pl dvky veer. Odkalvn usnaduje tak odvar tto smsi: nat rozrazilu 20 g kvtu divizny 20 g semene anzu 10 g Va se 3 minuty ve stejnm pomru jako odvar pedel, oslad se medem a uv lek rno a veer. Pi poruchch menstruace, hlavn pi bolestech pi n, doporuuje se v lidovm lkastv aj: nat rozrazilu 20 g listu zemlue 20 g listu pelyku pravho 20 g Kvov lika smsi se spa lkem hork vody, nech 10 minut odstt a sced. Pije se 3x denn tato dvka. Oblben lidov sms, uvan pi vleklm revmatismu kloubovm, m toto sloen: nat rozrazilu 10 g kry vrbov 10 g listu linku 20 g koene jehlice trnit 20 g listu kopivy 20 g listu mty peprn 20 g Polvkov lce tto smsi se va 5 minut v 1/2 l vody, nech odstt a vypije pl rno a pl veer. Na opaeniny a spleniny bv doporuovna va, vytlaen z erstvch list rozrazilu.
Katar prduek
Znty stn
Bolesti menstruan
lidov nzvy: beladona, lilek, lilk, lolek, madragule, nmnice, vran oko ATROPA BELLADONNA L
Rulk zlomocn pat do eledi lilkovitch - Solanaceae. Je to bylina vytrval. Z rozvtvenho, tenkho a vlknitho koene, kter ve st drevnat, vyrst siln rozvtven lodyha, dorstajc vky nco mlo pes metr. Hlavn ve sv horn sti je pokryta lznatmi chloupky. Doln st je nahndl. Lodyha nese listy s krtkm apkem. Jsou vejit a na obou koncch zapiatl, na lci hladk a na rubu pyrite. Kvete v ervnu a ervenci. Kvty jsou umstny po jednom nebo po dvou v lab listovm na pevislch stopkch a maj zvonkovit tvar. Kalich se skld z pti srostlch kalinch lstk s ostrmi cpy. Korunu tvo pt trubkovit srostlch pltk, kter jsou na okraji hndofialov, u kalichu zelenolut. Pt tyinek se vyznauje prohnutmi nitkami. Semenk je nadkvt a uzrv v bobuli. Taje nejprve zelen, potom erven a konen ern. Velk je jako men tee. Na vrcholku je lehce zmknut a sed tsn na kalichu. Ve vnov erven duin jsou uloena mal, zplotl semena ledvinovitho tvaru.
RULK ZLOMOCN
POPIS:
Revmatismus
l*
Spleniny
NALEZIT:
Rulk zlomocn je hojn rozen v cel stedn a jin Evrop. U ns
354
RULK ZLOMOCN
355
ho najdeme na mtinch, v listnatch lesch, na stinnch mstech, u pkop, v ivch plotech, u zd a obydl.
UITEN LTKY:
Jako droga se pouv koen (Radix belladonnae), list (Folim belladonna] a na (Herba belladonnae).
INN LTKY:
Cel rostlina vydv nepjemnou, opojnou vni. Obsahuje velmi inn jed atropin, trochu hyoscyaminu a belladoninu. I ob tyto ltky jsou jedovat. Jednotliv sti rostliny neobsahuj tchto ltek stejn mnostv. Nejvce jich je v koenech, a to v dob tsn ped rozkvtem, kdy je v nich jedovatch alkaloid hodn pes jedno procento.
Otrava rulkem, prvn pomoc a len Otrava rulkem samotnm se pichz hlavn u dt, kter z nerozumu poij bubule. Dospl se mohou otrvit spe atropinem istm, uvaj-li ho jako lk. Smrteln dvka atropinu je jedna desetina gramu. U dt byla pozorovna smrt po poit pti bobul. Otrven ct suchost v hrdle a zrychluje se mu tep. Zvrac, je vzruen, m halucinace, zvrat, nkdy i zu. Pozdji nastv vyerpn, otrven usn, kles mu teplota, a se konen dostavuje smrt. Prvn pomoc spov v aludenm vplachu a v podn ivoinho uhl. Len mus dit lka, kter nemocnho pslunmi lky uklidn v jeho vzruen a brn mu upadnout do bezvdom.
UPOTEBEN:
Rulk zlomocn slou k vrob atropinu, jeho se v lkastv uv znanou mrou.
PESTOVAN A SBR:
Rulk zlomocn vyaduje pdu hlinitou a hlinitojlovitou, kter dobe pijm vodu. Nejvhodnjmi pedplodinami jsou okopaniny a zelenina. Nikdy nezaazovat po jinch lilkovitch livch rostlinch, lilkovitch zeleninch a po vojtce! Vhodn je podzimn hnojen chlvskm hnojem. Hnoj se 40 kg Rha' 1 , 100 kg K.ha'1 a 80 kg N.ha'1, kdy se dvka rozdl na dv poloviny, prvn se hnoj ped vsevem,
druh bhem vegetace. Sazenice se vysazuj brzy na jae do sponu 60 x 45 cm. Saze1 nic je poteba 40 000 - 50 000 ks.ha* . Semena, ze kterch se zskvaj sazenice, se sej na zhon v jnu a zatkem listopadu do hloubky 2 - 3 cm. Listy se sklzej v dob plnho kvtu rostliny v ervnu a ervenci, na na zatku tvorby plod, koeny jen v prvnm roce vegetace v z a jnu. Listy se su pi teplot 50 - 60C, na a koeny pi teplot 60 - 70C. Vnosy jsou u list 0,8 - l t.ha'1, nat 1,5 - 2,5 t.ha'1 a koene 1 - 3 t.ha'1. Pi pstovn, sklizni a zpracovn je teba dbt vech bezpenostnch opaten, nebo se jedn o rostlinu prudce jedovatou.
356
RE PKOV
357
Rulku zlomocnho, hlavn vak jeho innch soust, zejmna atropinu, se v lkastv pouv asto. Jeho domnou je lkastv on. Ponvad je siln jedovat, nepat v dnm ppad laikovi do rukou. Uvat ho m jen lka, jemu je tak vyhrazeno jeho pedpisovn.
Pedepisuje jen lka
lidov nzvy: pek ROSA CANINA L.
RE PKOV
POPIS: Re pkov pat do eledi rzovitch - Rosaceae. Je to vytrval ke, jeho vtve dosahuj vky a dvou metr. Pruty jsou drevnat a po cel sv dlce porostl srpovit zahnutmi ostny. Na prutech vyrstaj lichozpeen listy, majc obyejn dv jama okrouhle elipsovitch lstk. Okraje lstk jsou jemn pilovit. apky listov na spodu nesou zk palisty, kter k apku sten pirstaj. Re pkov kvete v ervnu. Kvtn kalich je sloen z pti peenosench kalinch lstk. Rov koruna m pt korunnch pltk opakvejitho tvaru. Tyinek je mnoho. Na spodu kvtu je bakovit lko, v nm sed mnoho semenk, jejich nlky vynvaj mezi tyinky. Lko uzrv v znm erven plod, jen na svm vrcholu nese zbytky kalinch lstk. Plod obsahuje mnoho zplotlch naek, uloench mezi tuhmi chloupky. Krom re pkov roste, nebo se u ns pstuj, i jin druhy - napklad re nzk (Rosa humilis L.). Jej pruty jsou poloen a krom ostn jsou pokryty tak chloupky. Kvty stejnho sloen jsou tmav nachov, nkdy i bl. Blzkm pbuznm re pkov je re stolist (Rosa centifolia L.). M nkolik tisc variant, licch se od sebe barvou a tvarem kvt i celkovm vzhledem kee. Kvt mv nejrozmanitj barvu a m mnoho korunnch pltk.
Re pkov roste u ns plan na vslunnch strnch, na mezch, pi okrajch les a v krovinch. Re stolist se pstuje v zahradch a na polch.
NALEZIT:
UITEN LTKY:
Jako droga se uv oplod (Fructus conosbati sum semine} a semeno (Semen cynosbati). Z re stolist se uvaj korunn pltky (Flos rosae).
358
R02E PKOV
359
INN LTKY:
V takzvanm masu" oplod re pkov najdeme silici, mastn olej, kyselinu jablenou, kyselinu citrnovou, vitamny C a B, karoten, pektin, tanin, glukzu a sacharzu. V semenech je obsaeno trochu vanilinu. Maso plod chutn nakysle sladce a v stech trochu stahuje. V korunnch pltcch re stolist najdeme silici, mastn olej, tsloviny, quercitrin a erven barvivo. Pltky korunn chutnaj trpce a stahujcn, von velmi pjemn.
UPOTEBEN:
1. Cel plody (pky) re pkov slou v domcnostech k pprav vna, nebo se z nich vyrb chutn marmelda. 2. Mnoho se jich spotebuje na ppravu moidel pro tabk v tabkovch tovrnch. 3. Korunnch pltk re stolist se upoteb k vrob cennho rovho oleje, z nho se pipravuj voavky. K vrob l kg oleje je poteba 6 000 kg korunnch pltk. 4. Pidvaj se tak jako aromatizujc soust do tabku.
PESTOVAN A SBR:
pky i semena se sbraj v z a jnu, kdy jsou pkn erven. Jen vjimen se su cel pky. Obyejn se po sbru pky podln naznou a plstnat vnitek se cel vykrbne. Zbyl duina se potom pomalu su. Vnitek pk se potom preplachuje vodou, naky se tak zbav svch hedvbnch chloupk a na slunci rychle osu. Pi prci s plstnatm vnitkem pk ctme na ki svdni a plen od jemnch chloupk. Pedejdeme tomu tak, e potrme ruce obas magnziovm prkem. Re stolist se pstuje v nkolika odrdch k prmyslovm elm. Nejvt kultury jsou v Bulharsku na znmch rovch plantch v okol Kazanliku, dle v Persii, Indii, jin Francii a posledn dobou tak v Nmecku. Korunn pltky se sbraj za suchho poas v ervnu a ervenci - dve, ne se kvty pln rozvinou. Sbr se rozproste v tenkch vrstvch a rychle usu ve stnu, aby si zachoval pirozenou barvu a vni. Suen droga se mus uschovat v istch, dobe utsnnch ndobch. UITI V LIDOVM LKASTV:
nut v 1/2 l vody, sced se a pije 3x denn rnal lek. Pi chorobch moovho mche slou jako lidov prostedek odvar z pkov duniny. Piprav se ve stejnm pomru jako odvar ze semen a uv se ve stejnch dvkch. Nlev z korunnch pltk re stolist, takzvan rov voda, slou pi mrnch prjmech. Hrst pltk se spa 1/4 l vody, nech krtce odstt a sced. Vypije se najednou. Pi plicnch katarech bv v lidovm lkastv doporuovn takzvan rov med. Je to nlev ze dvou hrst pltk re stolist a 1/4 l vody, do nho se pidaj 3 lce medu. Na star, nehojc se vedy nan venkovsk lid domc prostedek, pipraven podle tohoto nvodu: rov vody 80 g octov teti 20 g terpentnovho oleje 100 g loutku l kus Ve se dobe rozmch a 2x denn nanese na chor msto. Pi zntech v dutin stn se k vyplachovn st asto doporuuje takzvan rov ocet, kter pipravme tak, e 2 hrsti korunnch pltk stolist re nalome na tden do 1/4 l octa. Dvaj se potom 2 lce do sklenky vody.
Choroby mche moovho Prjem
Katary plieni
Star vedy
Znty stn
V lkastv se uv odvaru ze semen pkov re pi moovch kamncch a pi moovm psku. Odvar se piprav tak, e polvkovou lci semen vame 10 mi-
Moov kameny
360
REBREK OBECN
361
lidov nzvy: hus jazej cek, mus ocsek, ov zebro, tisclistnk, zebiek, koi ocas ACHILLEA MILLEFOLIUM L
Rebrek obecn adme do eledi hvzdnicovitch - Asteraceae. Je to bylina vytrval, kter m v zemi plaziv oddenek. Z nho vyrst lodyha, dosahujc vky kolem t tvrtin metru. Nese listy dvakrte peenodlen, jejich lstky jsou zk, rkovit. Lodyha i lstky jsou na povrchu plstnat. Kvete od ervna do z. Bl nebo rov kvty jsou uspodny do etnch, malch bor, postavench na vrcholu lodyhy. Lko kvtn nese na svm obvodu pt jazykovitch kvtk, kter vodorovn odstvaj. Tyto jazykov kvty nemaj tyinky. Lkov ter je tvoen nkolika trubkovitmi kvty, jejich okraj je rozekln do pti zub. Maj pt tyinek, jejich pranky srstaj v trubku. Podkvt semenk vybh v dlouhou nlku, vynvajc z trubky, tvoen tyinkovmi pranky. nlka je zakonena dvojklannou, navenek ohnutou bliznou. Semenk uzrv v naku ze stran zplotlou, na povrchu jemn rhovanou. Narozdl od jinch slonokvtch rostlin nen opatena chmm. Krom rebrku obecnho
REBREK OBECN
vyskytuje se u ns i rebrek slin (Achillea nobilis L.), vyznaujc se krsnm vzrstem. V alpskch zemch potom roste cel ada rozmanitch druh a variant tto rostliny.
POPIS:
Domovem je rebrek v cel Evrop. Roste v hojn me plan na loukch a pastvinch, na horech a mezch.
NALEZIT:
UITEN LTKY:
Jako droga se uv jednak kvtn bor (Flos millefolii}, jednak na (Herba millefolii).
Bylina obsahuje silici cineol a hoinu achilein. Von slab koenn, chu m hokou a slanou.
INN LTKY:
UPOTEBEN:
1. V prmyslu slou rebrek k vrob silice. 2. Upoteb se pi vrob likr. Jsou psadou ve znmm absintu a vermutu. I ze samotnho rebrku se vyrb likr bu hok nebo sladk.
Kvtn bory se sbraj od ervna do z. Ode se tak, aby u nich zbyla jen kratik stopka. Sbr se usu pirozenm teplem ve stnu. Na se sbr od kvtna do z. V kvtnu sbrme na ped rozkvtem, pozdji na kvetouc. Zskv se tak droga, zvan bu Herba millefolii sine floribus nebo Herba millefolii cum floribus. Su se v tenkch vrstvch pirozenm teplem ve stnu. UIT V LIDOVM LKASTV:
PSTOVN A SBR:
V lidovm lkastv je rebrek prostedek velmi oblben. Odvar, pipraven ptiminutovm vaenm 10 g suen nat ve 1/41 vody a uvan 2x denn, rno a veer, bv doporuovn pi zavacch poruchch. Pi nadmrn tvorb neitu doporuuj bylini pt 3x denn lek odvaru tto smsi:
Poruchy zavac
Neity
362
1 V . VI V^ VI
EPK LKASK
363
20 g kvetu rebrku 20 g nat zemlui 20 g kvtu maceky 10 g listu tezalky 10 g koene pru nat marinky 25 g Kvov lika smsi se va l minutu v lku vody a nech 10 minut odstt. Pi zcp se nkdy reguluje stolice nlevem, pipravenm z tchto bylin: nat rebrku 25 g kvtu kaliny 25 g nat zemlui 25 g kvtu maceky 25 g Polvkov lce smsi se spa 1/4 l vel vody, nech 10 minut odstt a pije polovika rno a polovika veer pl hodiny ped jdlem. Rebrek obecn je tak oblbenou soust koen, uvanho proti hemeroidm: nat rebrku 30 g listu jablenku 30 g listu kopivy 15 g koene pampeliky 10 g Polvkov lce se va 2 minuty v 1/2 l vody, nech 10 minut odstt a pije tetina rno, tetina v poledne a tetina veer. Pi jaternch nemocech se v nkterch krajch uv ptiminutovho odvaru 60 g erstv nat ebkov ve 1/4 l vody. Pije se polovina rno a polovina veer. Rozmakan erstv na nebo spaen na suen se pikld na neity a zntliv otoky.
AGRIMONIA EUPATORIA L POPIS:
EPK LKASK
Zcpa
Hemeroidy
Jatern choroby Otoky, neity
epk lkask pat do eledi rostlin rovitch - Roseceae. Je to bylina vytrval. Jej lodyha dosahuje vky asi jednoho metru. Po cel sv dlce je porostl dkmi, drobnmi chloupky. Lodyha se vtv. Na lodyze i vtvch vyrstaj kopinat listy bezapkat, s okraji hrub pilovitmi. Na rubu jsou edoplstnat. Krom lodyhy vyrst z oddenku tak rice pzemnch list, kter jsou jednodue zpeeny a maj lstky podlouhle vejit, pilovit. Kvete po cel lto od ervna a do z. Drobn kvty jsou sestaveny do dlouhho hroznu, dole dkho, nahoe hustho. Kad kvtek m pi sob listen. Kalich tvo pohrovitou ku, je je podln rhovna a poseta hkovitmi ostny. Koruna se skld z pti lutch pltk korunnch, tvaru opakvejitho. Kvt m mnoho tyinek a pestk. Semenky uzrvaj v mal naky, je jsou uloeny v kalin ce.
NALEZIT:
epk lkask je u ns rostlinou veobecn rozenou. Najdeme ho vude na loukch, v houtinch, podl cest a na strnch.
v
364
RESETLK POISTIV
365
UITEN LTKY:
Jako droga se uv list (Folim agrimoniae) nebo kvetouc na (Herba agrimoniae}.
INN LTKY:
epk lkask obsahuje tsloviny (a 5%), hoinu a nco mlo silice. M slab aromatickou vni, chutn ponkud hoce a souasn v stech stahuje.
PSTOVN A SBR:
epk vyaduje hlinitopsit pdy v teplejch oblastech, dobe sn i polostn. Nejlepmi pedplodinami jsou okopaniny a zelenina. Hnoj se v sle 80 kg P.ha'1, 40 kg K.ha-1 a 40 kg N ha'1, kdy se dvka dusku rovnomrn rozlo po dobu vegetace. Semena se vysvaj v jnu a listopadu pmo na stanovit do hloubky 2 - 3 cm, pi vsevu 50 - 70 kg . ha-1 do sponu 40 x 25 cm. Kvetouc na se sklz v ervnu a srpnu. Su se pi teplot do 35C. Sklz se l - 5 t.ha-1 such drogy. UIT V LIDOVM LKASTV:
epk lkask je soust oblbenho a lkai pedpisovanho luopudnho koen. M toto sloen: nat epku 25 g nat jablenku 25 g koene reven 15 g listu mty peprn 35 g Lce tto smsi se va l minutu v 1/2 l vody, nech odstt a peced. Vypije se po stech bhem dne. Pi plicnch chorobch bv doporuovn odvar z 15 g suenho listu na 1/4 l vody. Pij se dva a ti lky denn. Tent odvar mv dobr inky jako kloktadlo pi zntu mandl.
loutenka
RHAMNUS CATHARTICA L.
i
Plieni choroby Znt mandl
RESETLK POISTIV
Resetlk poistiv pat do eledi rostlin eetlkovitch - Rhamnaceae. Je to ke, dosahujc vky a t metr. Kru m hladkou, ed zbarvenou. Mlad vtviky bvaj trnit. Vhonky nesou vstcn, apkat listy eliptinho tvaru, s okraji jemn pilovitmi. Kvete v kvtnu a ervnu. Nevzhledn kvty jsou sestaveny do chocholk, stojcch v lab list. Jsou zelen, slab naloutl. st kvt je oboupohlavnch, st prankovch. Kvtn kalich m tvar pohru a je zakonen tymi zuby. Koruna se skld ze ty kopinatch korunnch pltk. Kvt m tyi tyinky s dlouhmi nitkami. Semenk nadkvt vybh v nlku, zakonenou tyklannou bliznou. Jak jsme se ji zmnili,
POPIS:
366
SKOEC OBECN
367
u nkterch kvt semenky schzej. Plodem je ern bobule, kter obsahuje dv a tyi semena.
NALEZIT:
eetlk poistiv u ns nachzme hojn v listnatch lesch, v krovinch a kenatch houtinch.
tla a va se proced pltnem. Na 1/2 kg bobul se pid l kg cukru nebo medu, nco skoice, zzvoru a hebku, nae se sms zava do hustoty sirupu a uschov ve sklenicch. Uv se veer lce, dti berou dvku polovin.
Jako droga se uvaj bobule (Fructus nebo Baccae rhamni catharticae, Baccae spinae cervina). Bobule obsahuj adu glykosid, zejmna rhamnoxanthin, rhamnetin, quercetin a emoin, dle hoiny, cukr a vitamn C. Maj nepjemnou vni, chutnaj nejprve nasldle, potom vak odporn hoce.
RlCINUS COMMUNIS L.
SKOECOBECN
UPOTEBEN:
1. eetlk m velmi tvrd devo, proto se ho pouv k jemnm soustrunickm
vrobkm. 2. Nezral bobule slou jako barvivo na ki a papr. 3. va ze zralch bobul, smchan s kamencem, dv malskou barvu, zvanou avnat zele.
PSTOVN! A SBR:
Bobule se sbraj v z a jnu, kdy jsou u pln zral. Su se mrnm teplem a
pi suen se znan scvrkvaj. Pi sbru je nutno dt pozor, aby se do sbru nepimsily bobule kruiny olov (Frangula alnus MILL.) nebo bobule ptaho zobu obecnho (Ligustrum vulgare L.). Peckovice kruiny obecn jsou zral pln ern (u eetlku tm ern), obsahuj ti okovit, ploch pecky (eetlk dv a tyi trojhrann pecky). Bobule ptaho zobu maj duninu modrofialovou a v n dv blanit pouzdra, z nich kad obsahuje jedno a dv semena. UITI V LIDOVM LKASTV:
eetlku poistivho se uv jako vbornho projmadla pi zcp. Nejvhodnj je uvn ve form sirupu, kter se pipravuje takto: Rozmakan zral bobule se nechaj tden na teplm mst, potom se vy-
Zcpa
Skoec obecn adme do eledi rostlin prycovitch - Euphorbiaceae. U ns je to jednolet bylina, dorstajc vky sotva dvou metr. V krajinch tropickch vyrst ve strom, vysok a dvanct metr. M obl, dut stonek, kter se nahoe rozvtvuje. Na stonku a vtvch vyrstaj velik listy s mohutnmi apky. Kad list m osm a devt lalok a je na povrchu plstnat. Kvete v ervnu a ervenci. Kvty jsou nepomrn mal vzhledem k mohutn bylin a jsou uspodny do hroznu. Jsou jednodom. Nahoe jsou umstny kvty prankov (sam), dole pestkov (samic). Kalich se skld z pti kalinch lstk, koruna je t zelenav, tvo ji pt korunnch plt-
POPIS:
368
SLZ LESN
369
k. Prankov kvty maj mnoho tyinek a dn semenk, kvty pestkov maj semenk mkce ttinat s osmi provitmi bliznami. Semenk uzrv v trojdlnou tobolku, velikou asi jako tee. Na povrchu je tobolka pokryta ostny, uvnit obsahuje ti velk semena, hnd a na povrchu mramorovan. Pvodn vlast skoce je Afrika, odkud se rozil do vech krajin tropickch a subtropickch, kde roste divoce. U ns se voln v prod nevyskytuje, tu a tam se vak pstuje.
tenkch vrstev. Za nkolik dn semena z tobolek vyskkaj. Pomoc fukaru nebo prohazovnm ve vtru se oddl semena od przdnch tobolek a napln se jimi pytle.
NALEZIT:
UITEN LTKY:
Jako droga se uv semeno (Semen idni), z nho se zskv velmi uvan ricinov olej (Oleum idni).
INN LTKY:
Semena skocov obsahuj tm 60% mastnho oleje. V semenech najdeme dle alkaloid ricin.
1. Mnoho ricinovho oleje se spotebuje v prmyslu. Uv se ho pi vrob mdla, pi zpracovn ke, na svcen a mazn jemnch strojovch soust. 2. Olej lisovan zastudena slou jako inn projmadlo. 3. Surovmi odpadky po lisovn oleje se otravuj myi a krysy. 4. Peitn odpadky, z nich byly odstranny jedovat ltky, slou jako vten hnojivo, hlavn pro vinice.
Oleje se uv vude tam, kde chceme regulovat stolici. Uv se ho vnitn v dvce 1-2 polvkov lce pro dospl a 1/2 - 2 kvov liky pro dti. Nesnli nkdo chu ricinovho oleje, lze ho ut v mlce, vajenm loutku, v polvce nebo s citrnovou vou. Oleje se uv tak v rznch sloitjch prostedcch, napklad: oleje ricinovho l lce nat bazalkov l petka blho vna 1/8 l se smch, povn 5 minut a peced. Vypije se nalano. Ricinov olej slou tak jako prostedek, jen se podv v klystru.
Zcpa
UPOTEBEN!:
lidov nzvy: slz, syreky MALVA SYLVESTRIS L.

Slz lesn pat do eledi rostlin slzovitch - Malvaceae. Je to bylina dvoulet a vytrval. Z koene tu vyrst jedna nebo nkolik lodyh, dosahujcch vky a jednoho metru. Lodyhy jsou na povrchu srstnat a vtv se. Listy, posazen na apcch, jsou tvaru okrouhlho a maj pt a sedm zapiatlch lalok. Okraje listov jsou vroubkovan, pilovit. Tak listov apky jsou chlupat jako lodyha. Kvete od ervna do jna. Kvty sed na krtkch, chlupatch stopkch v listovm lab. Jsou bledrov s tmavmi pruhy, zdka tak bl. Kalich m slz lesn dvojit. Vnj kalek je trojlist, vnitn je ptilist. Jeho
SLZ LESNl
POPIS:
PSTOVN A SBR:
K pstovn skoce je nutn zvolit polohu velmi teplou. Pda, nejlpe hlinit, se mus hluboko zpracovat a pohnojit fosforenmi, draselnmi a vpennmi hnojivy. Kdy je pda dokonale proht, sz se semeno v dcch, vzdlench dva metry, s mezerami 1,5 metru, vdy 2-3 semena pohromad. Nejsilnj rostlina se ponech, druh se ode. Vzel rostliny nutno zalvat, pdu kypit a plevel niit. Kdy rostliny doshnou metrov vky, klon se pika hlavn osy a rostlina potom nasad etn plodn vtve. Tobolky se sklzej na podzim postupn, kdy zhndnou a ztvrdnou. Nechaj se schnout v hromadch na vzdun pd. Potom se penesou na slunce a rozestou do
370
SLZ LESN
371
Blzkm pbuznm slzu lesnho, jen nachz tak upoteben v domcm lkastv, je slz pehlen (Malva neglecta WALLR.). M znan men kvty. Slz lesn je u ns rostlinou zcela bnou. Najdeme ho na rumitch, podl plot a okraj cest, na lesnch mtinch a suchch loukch.
NALEZIT:
UITEN LTKY:
Jako droga se uv kvt (Flos malvae sylvestris, Flos malvae vulgaris) a list (Folim malvae).
INN LTKY:
Cel rostlina (hlavn vak kvt) obsahuje mnoho ltek slizovitch a nco mlo tsloviny. Droga je bez zpachu, chu m nasldle slizovitou a trochu stahuje.
UPOTEBEN:
V chemii se pouvalo barvivo, extrahovan z listu. V kyselm prosted barvivo zrov, v zsaditm zmodr.
PSTOVN A SBR:
1 V ^ I O * 1 V
kalin lstky jsou trojhrann. Koruna je sloena z pti korunnch pltk, podlouhle klnovitch, hluboce vykrojench. Tyinek je mnoho a svmi nitkami spolu srstaj. Semenk obsahuje pouzdra, sestaven do kruhu. V kadm pouzdru je jedno semnko. Vybh v mnohoklannou nlku. Plody jsou ploch tvrdky, sestaven do kruhu.
Pro pstovn slzu je teba vybrat pdu lehkou, bohatou humusem a ponkud zastnnou. Semeno se seje bu pmo do volnho pole v beznu i dubnu, nebo na podzim do parnku, z menz se potom psti jaro pesazuji rostliny na pole s mezerami 50 cm. Kulturu je nutn plt a okopvat. Kvty se sklzej od ervna do z. Otrhvaj se za suchho poas jednotliv, bez kvtn stopky. Su se rychle, podle monosti umlm teplem, aby si zachovaly svou pvodn barvu. Pomalm suenm kvty zfialov. Listy se sbraj v dob kvtu rostliny, tedy t od ervna do z, cel i s apky. Je lpe dt pednost listm velkm. Su se v tenkch vrstvch, tak nejlpe umlm teplem.
, V f V . f * V f . 1 l
V lidovm lkastv se vnitn uv slzu lesnho hlavn pi chorobch stroj dchacho. Pi vleklm zntu prduek doporuuje se odvar z tto smsi:
Znt prduek
372
ALVJ LKASK
373
kvtu slzu 20 g kvtu divizny 20 g tvrtina tto smsi se va 5 minut ve 1/41 vody, nech chvli odstt a peced. Odvar se vyuv bhem dne. Pro odkalvn kon dobr sluby tak tato sms: kvtu slzu 20 g kvtu divizny 20 g listu podble 10 g kvtu podble 10 g nat pesliky 10 g Polvkov lce smsi se spa 1/4 l vel vody, nech 10 minut odstt a peced. Bhem dne se vyuv. Pi zdue doporuuj sta bylini odvar z tto smsi: kvtu slzu 20 g listu slzu 20 g semene anzu 30 g kvtu divizny 30 g listu jitrocele 10 g listu podble 10 g kvtu podble 10 g listu kopivy 10 g koene lkoice 10 g nat yzopu 10 g koene proskurnku 120 g Kvov lika smsi se pova l minutu ve 1/41 vody, nech se 10 minut odstt a peced. Pije se lek rno a lek veer. Pi kali a chrapotu bv opt doporuovn nlev tohoto koen: listu slzu 20 g kvtu slzu 20 g kvtu podble 10 g
listu podble 10 g nat alvje 20 g Polvkov lce smsi se spa 1/2 l vody a nech se odstt. Klokt se nlevem. Jako kloktadlo se pi angn doporuuje tak: listu slzu 10 g kvtu divizny 10 g Spa se 1/21 vody, pid petka soli a pes den se spotebuje ke kloktn. Odvaru listu slzovho se uv ke klystrm pi zntech stevnch. 15 g listu se 5 minut va v 1/2 l vody.
Zducha
Angna
Stevn znty
ALVJ LKASK ALVIA OFFICIALIS L.

alvj lkaskou adme do eledi rostlin hluchavkovitch - Lamiaceae. Je to vytrval poloke, dosahujc vky asi pl metru. Jej stonek je dole drevnat, nahoe bylinn. Na prezu je tyhrann. Na vtvikch jsou vstcn postaveny listy tvaru podlouhle kopinatho s okrajem jemn vroubkovanm. Na lci jsou hladk, na rubu siln vrsit. Mlad listy jsou ediv, plstnat. Kvete v ervnu a ervenci. Uspodny jsou v lichopeslenech. Kad kvt je podepen opadavm listenem. Kalich je zbarven hnedoerven a vybh do pti cp. Je pokryt mkkmi chloupky. Fialov koruna je sloena ze dvou pysk. Horn pysk m tvar plbicov, doln pysk je trojlalon, piem prostedn lalok je dvojdln. Kvt m dv tyinky, blizna je nestejn dvojklann. Semenk uzrv ve tyi tvrdky vejitho tvaru a hladkho povrchu.
* POPIS:
Kael, chrapot
NALEZIT:
Domovem je alvj lkask v okol Stedozemnho moe, kde roste plan. Dorst tam vky a dvou metr. U ns ji najdeme v zahradch.
374
ALVJ LKASK
375
Jako droga se uv list (Folim salviae) a na (Herba salviae). List alvje obsahuje velice aromatickou silici s thujonem, salviolem a cineolem, tsloviny, hoiny a oxyterpenov kyeliny.
1. V nkterch krajch se uv alvje hodn jako kuchyskho koen. 2. Pi vrob likr slou jako aromatizujc psada. 3. Pstuje se tak jako pastva pro vely.
nebo se pedpstovvaj v parnku. Semena se sej do sponu 40 x 25 cm, sazenice se szej do sponu 60x 40 cm. Kulturu je nutn plt a okopvat. Sklzet je nutno za sucha. Z l ha lze sklidit 3 - 4 t suen nat.
UPOTEBEN:
alvj lze pstovat jen v nejteplejch oblastech. Plohu vyaduje su a slunnou. Pdu snese i chud, hlinitou a psitohlinitou. Vpenn pdy jsou nejvhodnj. Nejlepmi peplodinami jsou hnojen okopaniny nebo luskoviny. erstv hnj rostlina nesn. Prmyslovmi hnojivy se hnoj v dvkch 40 kg N.ha-1, 60 kg P.ha'1 a 20 kg 1 K.ha" . alvj lze pstovat i jako podkulturu v ovocnch sadech. Porost se nechv na stanoviti asi pt let, ale dobe udrovan me vydret a deset let. alvj se rozmnouje dlenm starch trs i zkovnm. Porost se nejastji zakld ze semen, kter se vysvaj pmo na stanovit,
l
v* vvf
PSTOVN A SBR:
i
alvje lkask uv se hojn vnitn i zevn. Pi chorobch aludench doporuuje se nlev podle tohoto nvodu: 20 g listu alvje se spa l l vody, nech 10 minut odstt a peced. Pij se potom 2 lky denn. Za stejnch elem se uv nlevu vinnho: 20 g listu alvje se spa 1/4 l horkho vna, nech odstt a uv polovina rno a polovina veer. Nebo se stejn piprav nlev v tto smsi: listu alvje 10 g nat pelyku 10 g Uv se ve stejnch dvkch. Nlev z list alvjovch, pipraven nahoe uvedenm zpsobem, pi nonm pocen. Prek z dobe roztluench list se bere tikrt denn na piku noe, aby bylo zmeneno vymovn mlka. Objevuj-li se asto neity, doporuuj sta bylini odvar z tto smsi: listu alvje 10 g koene pampeliky 30 g nat pesliky 30 g Polvkov lce tto smsi se nech nkolik vtein vait ve 1/41 vody a peced. Pije se lek teplho odvaru rno a lek veer. Pi trudovitosti a neist pleti bv opt doporuovn tento aj: listu alvje 20 g nat pelyku 20 g
Choroby aluden
Non poty Vymovn mlka Neity
Trudovitost
376
TOPOL ERN
377
listu mty peprn 20 g listu maceky poln 20 g Polvkov lce smsi se spa 1/4 vel vody, nech 10 minut odstt a peced. Pije se polovika aje rno a polovika veer. Nlevu z listu alvje, pipravovanho podle nahoe popsanho nvodu, se uv jako kloktadla pi angn. Klokt se teplm nlevem. Tent odvar bv doporuovn tak k vymvn ran, jejich hojen urychluje. Msto odvaru lze na rny pout tak erstv vy, vytlaen ze alvjovch list, do n se pidalo trochu medu. Pi nemocech enskch, provzench vtokem, dobr sluby konaj vplachy, provdn odvarem tto smsi: listu alvje 20 g kry dubov 20 g kvtu hemnku 20 g Dv lce tto smsi se spa 1,5 l vody, pova 2 minuty a nech pl hodiny odstt. Vlanm odvarem se vykon vplach poevn.
Angna
Rny
Vtoky
POPULUS NIGRA L. POPIS:
TOPOL ERN
Topol ern pat do eledi vrbovitch - Salicaceae. Je to strom, dosahujc vky a 25 i vce metr. M thlou korunu. Kra kmene i vtv je bloed, rozbrzdn hlubokmi i mlkmi puklinami. Listy maj tvar kosotverce nebo trojhelnku a jsou zahrocen. Okraje list jsou pilovit, vyjmajc st u apk, kter jsou oplotl. V zim se objevuj na mladch vhoncch a vtvkch leskl pupeny, kter se
brzy rozvjej v kvty dvoudom. Kvty obojho pohlav tvo takzvan jehndy. Kvty prankov (sam) maj upiny s okrajem jakoby rozsthanm. Jejich okvt m tvar ky, z n vynv 12-13 tyinek svmi iv nachovmi pranky. Kvty pestkov (samic) maj upiny t s okrajem dlenm na zk uty. Okvt je nepatrn a obsahuje semenk, vybhajc ve dv lut, dol sehnut blizny. Semenk uzrv v kulatou tobolku. V n jsou uloena semena, obklen blou vlnou. Krom topolu blho roste u ns tak topol balzmov (Populus balsamifera L.) a topol kanadsk (Populus x canadensis MOENCH). Li
378
TOPOL ERN
379
se od sebe navzjem hlavn celkovm vzhledem, utvenm koruny apod.
NALEZIT:
Topol pochz z jin Evropy, kde tvo cel lesy. U ns jsou jeho pirozenm stanovitm behy ek, potok a bain. Sz se ovem podl cest a v parcch jako strom dekorativn.
Jako droga se uvaj zimn pupeny (Gemma populi). Pupeny obsahuj pjemn vonc silici, balzamickou pryskyici, glykosidn salicin a populin, tsloviny a barvivo. Na povrchu jsou pupeny siln lepkav, pokryt pryskynat lesklmi upinami. Barvu maj zelenou nebo hndlutou. Chu maj koenit hokou, pjemn von.
1. Topol je strom velmi uiten. M lehk devo, mkk a mlo trvanliv. Vyrbj se z nho pedmty drobn denn poteby, drevky, vaeky a jin kuchysk devn ndob. 2. Mnoho topol se sz podl cest a v parcch pro okrasu. Pro nkter krajiny, nap. Polab, je vt mnostv topol charakteristick.
UPOTEBEN!:
V pd si topol kterhokoli druhu pli nevybr, mus vak mt dostatek vlhkosti. Msto je teba vybrat bedliv hlavn proto, e topol rozkld sv koeny velmi daleko, tvo hojn odno a svou korunou znan stn. Proto se nehod kupkladu na okraje pol. Mno se bud semenem nebo zky. Semeno se vysv v lt na vlhk zhony. Kdy potom rostliny vzejdou, pesad se s vtmi mezerami do kolky, odkud se pozdji pesazuj do stromoad, park apod. Rostou zprvu rychle, pozdji vak velmi zvolna. Ve st snadno uschaj. Zimn pupeny nutno sbrat v dob, pokud nejsou jet rozvinuty a pokud jsou pln pokryty lepkavmi upinami. Dje se tak od nora do dubna. Pupeny se tak nazvaj topolov poupata. Mus se velmi zvolna, ale dkladn usuit a uschovat v dobe uzavench ndobch, nejlpe v lahvch nebo plechovkch. Listy topolov pro domc uit sbrme v kvtnu a ervnu, rozlome je v tenkch vrstvch a zvolna sume pirozenm teplem.
PSTOVN A SBR:
Vnitn uv se v lidovm lkastv topolovch list pi revmatismu. Pipravuje se z nich tato sms: listu topolovho 25 g listu vrbovho 25 g nat imbaby 25 g nat tezalky 25 g Polvkov lce tto smsi se spa 1/3 l vody, nech pejt varem a 10 minut odstt. Uv se polovika rno a polovika veer. Zevn se pi revmatismu doporuuje natrat bolestiv msta mast, takto pipravenou: pupenu topolovho 60 g nat blnu 15 g vody 45 g se dkladn smch a nech stt 6 hodin. Potom se pnda: vepovho sdla 180 g a nech se na mrn teplm ohni, a se za stlho mchn vypa vechna voda. Potom se hotov mast pod tlakem proced. Tto masti lze ut i na splleniny. V lidov kosmetice slou topolov pupeny k pprav pomdy na vlasy, kter se piprav tak, e 50 g pupen vame hodinu v 150 g sdla. Pak ve pod tlakem precedme.
v- i s
Revmatismus
Spleniny Pomda na vlasy
380
TOPOLOVKA ROV
381
staj dlouze apkat listy tvaru dlanit srditho, majc pt lalok. Okraj list je pilovit. Na povrchu jsou listy vrsit a drsn plstnat. Lodyha i apky jsou dce chlupat. Topolovka rov kvete od ervence do z. Kvty maj rozmanitou barvu, od bl a po ernofialovou. Tvo svazeky po 2 - 4 kvtech, na krtkch stopkch v lab listovm. Kvt m dvojit kalich. Vnj kalich - obyejn pticp je men, vnitn kalich - vt - bv sedmicp. Korunu tvo pt vykrojench korunnch pltk, kter svou spodinou srstaj. etn tyinky maj erven pranky ledvinovitho tvaru. Nitkami spolu tyinky srstaj. Deset pestk je postaveno do kruhu. Jejich nlky svou doln polovinou srstaj v celek. Semenky uzrvaj v okrouhl naky.
NALEZIT:
Topolovka rov pochz snad z Orientu. U ns bv pstovna ve venkovskch zahradch pro ozdobu a obas zplauje. Nejvce se pstuje ve Francii.
Jako droga se uv kvt s kalichem (Flos malvae arboreae cum calyce) nebo kvt bez kalichu (Flos malvae arboreae sine calyce). Kvty obsahuj hodn slizu, tsloviny a velmi inn anthokyanov barvivo althaein. Von slab aromaticky, chu m nasldlou, sliznatou, a v stech stahuje.
UITEN LTKY:
INN LTKY:
lidov nzvy: proskurnk rov, slz rov, slz zahradn, slezov re, slz msk, pople, slz topolov, re slzov, slz ern ALCEA ROSEA L
Topolovku rovou adme do eledi rostlin slzovitch - Malvaceae Je to dvoulet bylina, dosahujc vky a t metr. Na lodyze vyr-
TOPOLOVKA ROV
UPOTEBEN!:
1. Pknho barviva, obsaenho v kvtech, se uv v prmyslu k barven likr, vna a koalek. 2. V textilnictv se tohoto barviva uv jako nhraky indiga.
POPIS:
Pdu vyaduje topolovka hlubokou, bohatou na humus a ponkud psitou. Rda m ni polohu a hodn slunce. Pstuje se ze semen nebo odnoemi rozezan lodyhy. Semeno, sebran z dvouletch rostlin, se seje v ervenci do zkypen pdy asi
PSTOVN A SBR:
382
TRNKA OBECN
383
l cm hluboko. Na podzim nebo na jae ptho roku se pesad rostlinky do ad s mezerami 0,75 m. Mezi dky je mon pstovat nzk rostliny, napklad hemnek. Kvty se sklzej v ervenci a srpnu postupn tak, jak se rozvjej. Dje se tak za suchho poas. Odezvaj se cel kvty se stopkou, dlouhou asi l cm. Nkdy se potom doma otrhvaj, take meme rozeznvat drogu dvojho druhu: kvty s kalichy a pouh korunn pltky. Sklize se rozproste v surn nebo ve vytopen mstnosti do tenkch vrstev. K suen lze pout tak pirozenho tepla. Usuen kvty se uschovaj v poloench pytlcch, zatench kameny.
lidov nzvy: lop, trn PRUNUS SPINOSA L. POPIS:
TRNKA OBECN
Kvt topolovky rov se uv v lidovm lkastv jako prostedku pro odkalvn pi zntu prduek. Z 15 g suenho kvtu se piprav tminutov odvar ve 1/4 l vody, nech odstt, sced a oslad. Uv se za 2 hodiny lce. Jin sms, uvan pi stejnch obtch, m toto sloen: kvtu topolovky 20 g kvtu podble 20 g listu jitrocele 20 g nat marinky 10 g Kvov lika smsi se spa lkem vel vody, nech 10 minut odstt a peced. Uv se lek rno a lek veer. Dobr sluby kon tak tato sms: kvtu topolovky 20 g listu proskurnku 20 g koene proskurnku 20 g kvtu divizny 20 g kvtu slzu 20 g kvtu vlho mku 20 g Vrchovat kvov lika smsi se spa lkem vel vody, nech 15 minut odstt a peced. Pije se lek rno a lek veer.
Znt prduek
Trnka pat do eledi rovitch - Rosaceae. Je to ke vyrstajc do vky asto a esti metr. M hust vtve, jejich vtvky jsou v mld piv, pozdji lys. Nkter vtviky zakruj a tvo trny, dlouh asi 3 cm. Listy maj krtk apky, jsou tvaru elipsovitho nebo iroce kopinat. Jsou leskl, koovit. Kvete v dubnu a kvtnu. Kvt m vdycky mnoho, blch. Jsou na krtkch stopkch a tvo skupinky po dvou a po tech. Kad kvt m ptizub kalich, jen tvo bukovitou ku. Korunu tvo pt okrouhle vejitch korunnch pltk. Kvt m mnoho tyinek. Na dn kalin ky je semenk, vybhajc v dlouhou nlku, zakonenou terovitou bliznou. Semenk uzrv v kulatou peckovici, je je ern, mode ojnn. Chutn trpce. Trnka je keem veobecn znmm a hojn rozenm. Nkde tvo cel houtiny, kter se zjara blaj oslnivm leskem, neporuenm listovou zelen, ponvad trnka kvete dve, ne vyene listy. Roste hojn podl cest, na mezch, na strnch a pastvinch, na okraji les a v houtinch pustch mst. Jako droga se uv kvt (Flos pruni spinosae nebo Flos acaciae), plod (Fructus pruni spinosae) a kra (Cortex pruni spinosae).
NALEZIT:
UITEN LTKY:
384
TRUSKAVEC PTA m a pidme citrnovou vu. Pije se veer na lku. Pi prjm kon dobr sluby podle lidovch rad tento prostedek: 25 g suench trnkovch plod se nalo na 3 dny do 1/8 l koalky. Extraktu se uv 2x denn lce. Pravideln pit nlevu nsledujc smsi pomh pi otylosti: kvtu trnky 20 g listu rozmarny 20 g listu mty peprn 30 g koene bedrnku 5g Dv ajov liky smsi se spa 1/4 l vody, nech se pejt varem, odstt 10 minut a sced. Pije se del as 3x denn lek. Zevn se uv odvaru 20 g kry trnkov v 1/2 l vody (va se 15 minut) pi zntech mandl a nosohltanu.
385
Kvty obsahuj glykosidy kamferin a kamfenol a kyanogenn glykosidy. Za erstva svou vn pipomnaj hok mandle. Plody obsahuj tsloviny, cukr, pektn, amygdalin a jin ltky. Jsou bez vn, chu maj trpkou, kyselou a stahujc.
INN LTKY:
Prjem
UPOTEBEN:
Otylost
L Trnkovho deva se uv k jemnm soustrunickm pracm a k vrob hol. Je to devo tvrd, jemn a ponkud leskl. 2. Plody se zavauj do cukru a pipravuje se z nich kompot.
Trnka se v zahradch pstuje jen velmi zdka. Poteba drog se kryje sbrem rostlin divoce rostoucch. Kvty se sbraj v dubnu a kvtnu pouze za suchho poas. Bereme jen kvty pln rozvit. Mus se suit velmi opatrn a rychle, aby se zachovala jejich bl barva. Su se v tenkch vrstvch teplem bu pnrozenm na slunci nebo umlm, pnem teplota nem peshnout 50C. Uschovaj se v dobe uzavench plechovkch. Kru loupeme v kvtnu z mladch vtviek. Ponme si pitom obezetn a tak, abychom ke souasn eln proezali. Sloupnut kra se su zvolna pirozenm teplem. Plody sbrme jen pln zral v z a potkem jna. Zpracujeme je bud erstv anebo sume za mrnho umlho tepla. UIT V LIDOVM LKASTV:
PSTOVN! A SBR:
Znt mandl
Na venkov doporuuj odvar z trnkovho kvtu jako mrn projmadlo pi zcp. 15 g suenho kvtu se va 2 minuty v lku vody, nech 10 minut odstt a peced. Pije se 2x denn tato dvka. Stejn se piprav a ve stejnch dvkch uv tak odvar tto smsi: kvtu trnkovho 10 g nat maceky 5g Pravideln pit tohoto odvaru pr odstrauje neistou ple. Pi nachlazen se pije odvar z trnkovho listu. Vezmeme hrst listu, vame 5 minut ve 1/4 l vody, sced-
Zcpa
lidov nzvy: horohase, chrustavec, oupor, rdsno pta, tikovec, sukavec, zukavka POLYGONM AVICULARE L
Truskavec adme do eledi rostlin rdesnovitch - Polygonaceae. Je to bylina jednolet. Z pomrn nepatrnho koene vyrst nkolik lodyh, dosahujcch dlky tm pl metru. Lodyhy jsou nkdy poloen na jednu stranu, jindy se rozkldaj po zemi paprskovit, jindy konen jsou vzpmeny. Z lodyhy vyrstaj nkdy vejit, jindy zce kopinat listy, bezapkat. Okraje maj drsn. Barvy jsou modrozelen, jindy maj ervenav ndech. Kvete od ervence do jna. Kvty stoj po dvou a tyech v lab list. Kalich m pt kalinch lstk, velmi malch. Korunu tvo pt korunnch pltk rozmanit zbarvench,
TRUSKAVEC PTA
POPIS:
Neist ple Nachlazen
386
TRUSKAVEC PTA
387
Jako droga se uv na (Herba polygoni avicularis).
UITEN LTKY:
INN LTKY:
Na obsahuje ltky tslovinn a zvl znan mnostv kyseliny kemiit (asi 1%) a flavonov glykosid avikularin. Je bez zpachu, chutn trochu stahuj cn.
PSTOVN A SBR:
Sbr se kvetouc na od ervna do z. Sbr se rozeste do tenkch vrstev a dobe se usu pirozenm teplem na slunci. Vzhledem k tomu, e jde o veobecn rozen plevel, rostouc u cest, pol a na rumitch, vytrhv se obyejn cel rostlina i s koeny, kter se vak hned pi sbru nebo a ped suenm odstran.
vdy vak zelenavch. Jsou vroubeny ble nebo erven. Kvt m osm tyinek. Jeho semenk vybh ve ti krtk nlky a uzrv v hndou, trojhrannou naku. Truskavec pta je bylinou u ns veobecn rozenou. Najdeme ho ve znanm mnostv vude u cest, v polch a zahradch.
NALEZIT:
Tento nenpadn plevel je prostedkem v lidovm lkastv velmi rozenm. V odvaru bv doporuovn pi chorobch moovho mche jako prostedek moopudn. 15 g nat truskavce vame 5 minut ve 1/4 l vody a scedme. Pij se denn dva lky. Tento odvar, pi nm msto vody uijeme ervenho, trpkho vna, doporuuje se pi prjm. Pi moovch kamenech se tu a tam doporuuje sms: nat truskavce 10 g nat pesliky 10 g Tuto dvku povarme 3 minuty ve 1/41 vody, scedme a pijeme 2x denn lek. Pi vleklm zntu prduek uv se stejn pipravenho odvaru: nat truskavce 10 g listu jitrocele 10 g Pije se t 2x denn lek. Tepl odvar truskavcov nat v ervenm, trpkm vn, pomh pr pi prjm a plavici.
Choroby mche moovho
Prjem Moov kameny
Znt prduek
Prjem
388
TEZALKA TEKOVAN
389
Pi aludench obtch, nechutenstv apod. se asto uv tto smsi: nat truskavce 15 g nat zemlue 20 g nat pelyku 20 g Lce tohoto koen se va 2 minuty ve 1/41 vody, nech 10 minut odstt a peced. Pije se 3x denn lek na lano. Obas se uv truskavce tak zevn. Odvarem, pipravenm podle nvodu, kter jsme popsali nahoe, se vymvaj hnisav rny, vedy a ptle. Na rny se pikldaj tak obklady v tomto odvaru namen.
Obte aluden
Rny, vedy
lidov nzvy: bylina sv. Jana, bylina svatojnsk, arovnk, dravec, dezalka, krevnek, krevnk, kzec, stezalka, trezalka, zvonec sv. Jana, zvoneek svatojnsk HYPERICUM PERFORATUM L.
Trezalka tekovan pat do eledi tezalkovitch - Hypericaceae. Je to bylina vytrval. Jej lodyha dosahuje vky tm pl metru. Je pm, s dvma hranami, a nahoe se vtv. Na n jsou vstcn umstny listy s krtkmi apky. Tvar maj eliptin, ble u vrcholu lodyhy a podlouhle rkovit. Okraje list jsou hladk, nkdy ern tekovan. Cel epel listov je poseta prsvitnmi tekami. Kvete od ervna do srpna. lut kvty jsou sestaveny do bohatch chocholk. Kalich tvo pt zapiatlch lstk kalinch, pokrytch ernmi tekami. Pt korunnch pltk daleko penv kalin lstky. I pltky jsou erstv tekovny a na okraji vroubkovny. Kvt m etn tyinky, srostl nitkami do t svazek. Semenk vybh ve ti nlky a uzrv v tobolku, uvnit rozdlenou na ti pouzdra. V pouzdrech je hodn semen.
TEZALKA TEKOVAN
POPIS:
390
TUEBNK JILMOV
391
Tezalka tekovan se u ns vyskytuje ve velkm mnostv. Najdeme ji na vslunnch mezch, na okrajch les, na lesnch loukch a mtinch, v houtinch i na polch. Nkdy je j tak mnoho, e je a na obt.
NALEZIT:
UITEN LTKY:
Jako droga se uv kvetouc na (Herba hypec) a kvt (Flos hyperici).
INN LTKY:
Tezalka obsahuje silici, tsloviny, lut a erven barvivo, glykosid hyperosid a hypericiny. Svou balsamickou vn pipomn smrkovou pryskyici. Chu m hokou a stahuje.
Na se sbr v dob kvtu, v ervenci a srpnu. Sbr se tak, e se odezvaj cel kvetouc byliny, ovem bez silnch lodynch stonk. Suit se mus co nejrychleji pirozenm teplem, aby byla zachovna pirozen lut barva kvt. Suen se provd na slunci. UIT V LIDOVM LKASTV:
PSTOVN! A SBR:
25 g suen tezalkov nat polijeme 1/8 l vinnho lihu nebo siln koalky. Po tech dnech scedme a uvme pl kvov liky do sklenky vody ped jdlem. Pi astch bolestech hlavy a migrn doporuuj bylini po nkolik dn uvat rno a veer lek odvaru tto smsi: nat tezalky 20 g kvtu petrkle 20 g kvtu kaliny 20 g Pl polvkov lce tto nadrobno pokrjen smsi se spa 1/21 vody, povar l minutu, nech 10 minut odstt a peced. Uv se poloviku odvaru rno a poloviku veer. Obklady, namen do odvaru ze suen nat tezalky tekovan, jeho ppravu jsme nahoe popsali, doporuuj se pikldat nkolikrt denn na pohmodniny.
Migrna
Zhmodniny
Tezalky tekovan se uv lidov proti hlstm. 20 g suen nat se va 2 minuty ve 1/41 vody, nech se 10 minut odstt a sced. Uvaj se ti lky denn. Pi zavacch poruchch je oblbena tato sms: nat tezalky 10 g nat maceky 20 g nat rebrku 20 g nat zemlue 20 g nat marinky 25 g Kvov lika tto smsi se spa lkem vel vody, nech 15 minut odstt a sced. Tato dvka se pije 3x denn. Extraktu tezalkovho se tu a tam uv pi nechutenstv:
Hlsty
SPIRAEA ULMARIA (L.) MAXIM. POPIS:
TUEBNK JILMOV
Zavac poruchy
Nechutenstv
Tuebnk jilmov pat do eledi rostlin rovitch - Rosaceae. Je to rostlina vytrval, jej statn, rozvtven lodyha dosahuje vky skoro ti tvrti metru. Je hndav zbarvena a siln se vtv. M lichozpeen listy, z nich kad se skld z pti lstk tvaru kopinatho. Okraje lstk jsou nepravideln pilovit. Pi odstupu listovho apku, a tu a tam i jinde, jsou palisty tvaru dlanitho, se temi a pti laloky, okraj pilovitch. Kvete v ervnu a ervenci. Kvty jsou uspodny do nepravidelnho chocholku. Kad kvt, barvy blolut, m kalich, sloen z pti srostlch kalinch
392
TYMIN OBECN listu medvdice 20 g nat prtrnku 20 g nat bazalky 20 g Polvkov lce smsi se va 5 minut v 1/21 vody, nech odstt a sced. Vypije se bhem dne. Odvaru z kvtu tuebnku, jeho ppravu jsme nahoe popsali, uv se t jako prostedku potopudnho.
393
lstk. Korunu tvo pt pltk korunnch, odstlch, tvaru iroce vejitho. Tyinek je mnoho. Nad vty semenk vybh v nlku, zakonenou terovitou bliznou. Plodem je naka.
NALEZIT:
Tuebnk jilmov je u ns rostlina zcela bn. Najdeme ji ve vtm mnostv na vlhkch lukch, podl potok a ek, hlavn v houtinch vrbovch a olovch.
Potopudn prostedek
Jako droga se uv kvt (Flos spirea) nebo na (Herba spireae). V kvtech tuebnku je obsaeno hodn silice (asi 10,2%), kyselina salicylov, lut barvivo, gykosid gaultherin a spirein, flavony a vonn methylsalycit. Dle tam najdeme heliotropin a vanillin. Vn kvtu je velmi pjemn a pipomn vni pomeranovou. Chu maj kvty trpce hokou.
Kvty se sbraj v ervnu a ervenci. Bu otrhvme kvty na kraoukch stopkch pmo, nebo odeeme lodyhy a kvty potom sdrhneme. Sbr se potom rozproste do tenkch vrstev a su pomalu, opatrn ve stnu tak, aby si kvty zachovaly svou vni a pirozenou blolutou barvu.
lidov nzvy: dymin THYMUS VULGARIS L.

If
TYMIN OBECN
POPIS:
PSTOVN! A SBR:
Tymin obecn pat do eledi rostlin hluchavkovitch - Lamiaceae. Je to bylina vytrval, vlastn poloke, dosahujc vky necelho tvrt metru. M vtve pozvolna vystupujc, nkdy i pm. Na vtvikch
-1
V lidovm lkastv se tuebnku uv jen mlo. Ponvad je prostedkem moopudnm, bv doporuovn pi vodnatelnosti. Pipravuje se z nho nlev tak, e se 15 g suenho kvtu spa 1/4 l hork vody, nech 10 minut odstt a sced. Pij se potom tyi lky za den. K stejnmu elu nkdy se doporuuje tak tato sms: kvtu tuebnku 20 g
Vodnatelnost
394
TYMIN OBECN
395
jsou posazeny vstcn listy bezapkat, pisedav, tvaru zce kopinatho a rkovitho. Jejich kraje jsou siln ohrnut. Na lci i na rubu jsou pokryty lznatmi chlupy, naplnnmi lutozelenou silic. V pad maj listy svazeky drobnch lstk. Kvete v kvtnu a ervnu. Kvty jsou dvojpysk, mode zbarven a sestaven do kulovitch lichopeslen. Jejich dvojpysk kalich je lznat. Horn pysk je trojzub a vt, doln pysk je dvojzub a men. Stejn je uspodna koruna, tak dvojpysk. Kvt m tyi tyinky, z nich dv obyejn zakruj. Semenk vybh v dvojklannou bliznu a uzrv v plod, sloen ze ty tvrdek.
5. V zahrad slou jako ozdobn rostlina, lemuj sej zhusta zhony. 6. Velai ho t nkdy pstuj jako rostlinu medonosnou, na n vely rdy sbraj med.
NALEZIT:
Tymin se pstuje v teplch oblastech, na slunnch, chrnnch polohch. Vyaduje psitohlinit a hlinitopsit pdy. Jako pedplodiny jsou nejvhodnj hnojen okopaniny, zelenina i luskoviny. Hnoj se dvkou 30 kg N.ha-1, 35 kg P,ha~] a 45 kg K.ha'1, vhodn je pihnojen horenatm hnojivem a ped podzimn ppravou se doporuuje pdu mrn povpnit. Semena se vysazuj pmo na stanovit v beznu a dubnu, sej se na povrch do dk od sebe vzdlench 45 cm, vsevek je asi 3 kg semen na l ha. Kvetouc na se sklz v kvtnu a ervnu. Su se pirozen ve stnu, teplota by nemla peshnout 45C. V prvnm roce se sklz 0,5 - l t.ha'1 suen drogy, 2 - 4 t.ha'1 se sklz v nsledujcch letech. UITI V LIDOVM LKASTV:
PESTOVAN A SBR:
Domovem je tymin v jin Evrop, kde v okol Stedozemnho moe roste hojn divoce. U ns se pstuje v zahradch a v prod ho nenachzme.
Jako droga se uv na (Herba thym). Hlavn soust drogy je silice (Oleum thymi rubrum), kter rostlina obsahuje asi 1,5 - 2,5%. Je to chemicky ltka velmi sloit, hlavn jej slokou je thymol, cymol, karvakrol, borneol a linalod; dle tsloviny, flavony, hydroxyterpenov kyseliny a pinen. Silice m ostrou chu a von aromaticky. M siln inky proti bacilm, kter zabj za pl hodiny. Rostlina samotn m pjemnou, siln aromatickou vni. Svou chut pipomn kafr.
1. V prmyslu se hodn pouv tyminov silice a z nho vyrobenho thymolu. Je soust etnch zubnch past, stnch vodiek a pidv se i do mdla. 2. Pipravuje se z nho tak dezinfekn prek aristol, kterm se nahrazuje nepjemn pchnouc jodoform. 3. Silice se uv k balzamovn mrtvol. 4. Rostliny samotn se uv v domcnosti jako bnho koen.
UPOTEBEN:
V lidov lkastv se uv jednak tyminu samotnho, jednak tyminov silice. Pi ernm kali se doporuuje aj, pipraven z tto smsi: nat tyminu 20 g nat prhy 20 g kvtu divizny 20 g nat rosnatky 20 g Pl ajov liky tto smsi se spa lkem vody, nech 10 minut odstt a peced. Pije se lek rno a lek veer. Pi ernm kali se doporuuje tak tento sirup: vtaku tyminovho 10 g medu istho 20 g sirupu 70 g Bere se za hodinu jedna lika. Odvar z tyminov nat doporuuj pi zavacch obtch. Piprav se tak, e se 10 g nat spa 1/4 l vody, nech nkolikrt pejt varem, 10 minut odstt a peced. Uv se 3x denn pl lku. Aby se nemocn zaal potit, uv se asto tento
aj:
v
ern kael
Zavac obte
Chipka
396
URGINEA PMOSK
397
nat tyminu 10 g nat matedouky 10 g Tato dvka se spa 1/4 l vody, nech 10 minut odstt a oslad. Vypije se nadvakrt s hodinovou pestvkou veer. Daleko vce se uv vak tyminu zevn. Spaen na se pikld na zntliv otoky, jejich prbh urychluje. Pi svalovch kech doporuuje se asto natrat postien svaly tmto maznm: oleje tyminovho 3g oleje rozmarnovho 3g francovky 250 g K vyplachovn st se hod dobe pjemn stn voda tohoto sloen: oleje tyminovho 3g lihu medukovho 50 g oleje mtovho 2g oleje benedyktovho l g D se 5 kapek do sklenky vody. Jin stn voda m toto sloen: oleje tyminovho 2g 1 oleje myrhovho l g oleje mty peprn 2g oleje feny klovho l g oleje anzovho l g lihu vinnho 50 g I tto stn vody se d 5 kapek do skleniky vody.
lidov nzvy: mosk cibule, mosk ladoka URGINEA MARITIMA (L.) BAK.
Otoky
URGINEA PMOSK
Kee svalov
stn voda
i ?
J
Urginea pmosk, znm spe pod lidovm nzvem mosk cibule, pat do eledi liliovitch - Liliaceae. V zemi m cibuli velikou asi jako pst, dorstajc vak nkdy tak znan velikosti jako dtsk hlava. Cibule je sloena z nkolika vrstev dunatch listen takzvanch suknic. Vnj suknice jsou blanit, such a maj tmavohndou barvu. Z cibule vyrst nkolik plochch, iroce rkovitch list, na konci zahrocench, s hladkmi okraji. Krom list vyrst z cibule tak dut, obl stvol, dorstajc vky asi pl metru. Na vrcholu nese stvol hrozen nkolika belavch kvt. Kvty maj okvt zvonkovit se esti lupeny. Maj est tyinek a nadkvt semenk, jen dozrv v tobolku s etnmi drobnmi semeny. Tobolka se otvr temi chlopnmi.
)
POPIS:
Domovem mosk cibule je oblast kolem Stedozemnho moe, kde roste plan. M rda pdu suchou, psitou. U ns divoce, voln v prod neroste, pstuje se jen v kvtinch za okny nebo ve sklencch. Jako droga se uv cibule (Bulbus.scille).
NALEZIT:
UITEN STI:
Silice z rostliny myrhovnk prav (Commiphora abyssinica ENGL.) - Oleum myrrhae.
INN LTKY:
Urginea pmosk obsahuje jedovat hok
398
VACHTA TROJLIST
399
kardioaktivn glykosidy scillaren, scillarosid a aglykony cillarenin a scillarosidin.
UPOTEBEN:
1. Hojn se urginea pmosk uv v lkastv, hlavn oficilnm. 2. Krom toho v hospodstv se j uv jako prostedku k trven krys a potkan. Za tm elem se rozkrj mosk cibule na koleka, kter se osma na peku nebo na msle a pokladou na vhodn msta. inek je znamenit, pi nkolikerm opakovn se lze tchto kdc zbavit pln. Opeeme-li cibuli bez omastku, nelk potkany ani krysy a mine se proto jej kladen inkem.
lidov nzvy: bobrek, bokek, brukvorec, dtel hok, dtel vodn, jetel hok, trojan vodn, trojice vodn, trojlstek MENYANTHES TRIFOLIATA L.
Vachtu trojlistou adme do eledi rostlin vachtovitch - Menyanthaceae. Je to bylina vytrval. V zemi m dut oddenek, z nho vyrstaj trojetn listy s dlouhmi apky. Lstky listov jsou opakvejit, na povrchu leskl, dunat. Okraje maj hladk. Krom list vyrst z oddenku i stvol, dosahujc vky asi tvrt metru. V dubnu a kvtnu se na stvolu objevuje hrozen narovlch kvt. Kad kvt v tomto hroznu je opaten listenem a dlouhou stopkou. Kalich se skld z pti tupch kalinch lstk. Koruna je nlevkovit, na okraji s pti zkmi cpy. Na zevn stran je lys, na vnitn chlupat. M pt tyinek s fialovmi pranky. Semenk vybh v nlku, zakonenou dvojklannou bliznou. Uzrv v kulatou tobolku, je obsahuje pt a osm hndch, vj itch semen. Vachta trojlist se vyskytuje dost hojn v cel Evrop. Najdeme ji vude tam, kde je dosti vlhka, tedy na bainatch lukch, ve vodnch p1 kopech, na bezch rybnk a jezer. Jako droga se uv list (Folim trifolii fibrini). V listech jsou obsaeny glykosidy menyanthin a loganin; saponiny, t lo viny, cholin a flavonov sloueniny. Listy jsou velmi hok, bez vn.
o v
VACHTA TROJLIST
POPIS:
PSTOVN A SBR:
Technika pstovn mosk cibule se do vech podrobnost shoduje s pstovnm cibule kuchysk. Rozdl je ovem ten, e se u ns urginea pmosk nevysazuje na zhony a pole, nbr jen do sklenk a koen. Je dobr na tomto mst pipomenout, e se u ns asto omylem k mosk cibule liliovit rostlin sndek ocasat (Ornithogalum caudatum L.), kter se sice vzrstem mosk cibuli podob, je vak znan men a m cibuli velmi dunatou, na povrchu zelenavou.
Lkai uvaj mosk cibule nebo prepart z n vyrobench jako lk srdench, ve form tablet, prk, pilulek, vtak a injekc. Jako lku srdenho j v domcm uit ovem nelze doporuit. V domcm len sej uv jako lku moopudnho po tto pprav: Drobn nakrjenou moskou cibuli polijeme hojn octem a nechme stt 3 dny. Pak vytlame a procedme. Smsme potom s dvojnsobnm mnostvm medu a uvme 2x denn kvovou liku. Mosk cibule uit vnitn je tak dobrm prostedkem pro vykalvn hlenu pi kataru prduek.
Choroby srden
NALEZIT:
Moopudn prostedek
UITEN LTKY:
INN LTKY:
Katar prduek
Dsledkem meliorac vachty v poslednch letech znan ubv a stv se vzcnou rostlinou.
400
l i*.i
VACHTA TROJLIST
401
Vachta trojlist se obyejn nepstuje. Je vak dobe ponkud peovat o jej pirozen vskyt, ponvad na mnohch stanovitch byla ji vyhubena. Za tm elem rozeeme jej plaziv, masit oddenky na kusy, dlouh asi 5 cm, a vtlame je na okraji rybnk do bahna tak, aby byly stle pod vodou. Mezi sazenicemi nechme mezery asi 30 cm. Stejn se pstuje vachta i v zahradch na okraji umlch rybnk a ndrek. Listy se sbraj v kvtnu a ervnu, kdy rostlina kvete, nebo tsn po odkvtu. Listy se odznou tak, aby pi nich zstal krtk kousek apku. Cel rostlina se nikdy nem vytrhvat. Listy vachty obsahuj mnoho vody, je tedy teba suit je rychle, nejlpe umlm teplem v surn nebo prost v domcnosti na kamnech.2
PSTOVN A SBR:
V lidovm lkastv se vachty trojlist uv obyejn jako lku aludenho. Pi poruenm trven se doporuuje asto odvar z 10 g suenho listu vachtovho, kter 3 minuty vame ve 1/41 vody. Nechme potom odstt a pijeme polovinu rno a polovinu veer. K stejnmu elu lze ut tak vachtovho listu, dobe rozdrcenho na jemn prek. Uv se potom 3x denn na hrot noe. Na jae si chvl na venkov prostedek aluden, pipraven z erstvch rostlin takto: vy z listu vachty 50 g stavy z koene pampeliky 30 g vy z nat rebrku 30 g Uv se 3x denn kvov lika ped jdlem. Jin takov aluden prostedek se piprav z tto smsi: listu vachty 5g koene pukvorce 5g koene hoce 5g
2
Poruen trven
V esk republice jsou oddenky chrnny a podzemn sti rostliny se nesmj sbrat.
402
VlOLKA VONN
403
kry skoicov 2g slupek pomerane 10 g nat zemlue 10 g nat pelyku 10 g Pi nechutenstv se chvl kapky pipraven tak, e nechme 30 g vachtovho listu met 7 dn v 1/8 l lihu. Uv se 3x denn 10 kapek ped jdlem. Jin tinktura se piprav tm, e 7 dn mme ve 1/4 l itn koalky tuto sms: listu vachty 20 g nat zemlue 20 g koene hoce 5g kry pomerane 10 g kry skoice 5g Uv se ve stejnch dvkch jako tinktura pedel. Pi nevolnosti pomh podle lidovho lkastv tato sms: listu vachty 5g listu pomeranovnku 10 g listu mty peprn 15 g koene kozlku 20 g Pl polvkov lce se spa lkem vody, nech l minutu povait a 10 minut odstt. Pije se lek rno a lek veer.
Nechutenstv
Nevolnost
konci jemn brvy. Listy samotn jsou v mld stoeny z obou stran do kornoutu. Kdy se rozvij, jsou iroce vejit, u apku hluboce srdit vykrojen. Okraje maj vroubkovan. Listy, kter vyrstaj pozdji v lt, zejmna ze lahoun, jsou tvaru ledvinovitho. Krom list vyrstaj z oddenku jet kvty a lahouny, kter se zakoeuj a druhm rokem tak nasazuj na kvt. Violka vonn kvete v beznu a dubnu. Kvty jsou umstny na dlouhch stopkch, opatench uprosted sv dlky dvma listeny. Kvty jsou zbarveny fialov, zdka tak ble nebo ervenav. Jejich kalich je sloen z pti prothlch, zkch lstk kalinch. Korunu tvo pt korunnch pltk. Korunn pltek spodn vybh v ostruhu, obrcenou nahoru. Postrann pltky jsou vejit a pokryt na spodine blmi chloupky. Horn pltky jsou t vejit, chloupky vak nemaj, V lt se objevuj kvty podruh, ty jsou vak mal a zelen, take si jich mlokdo povimne. Kvty maj pt tyinek a semenk, jen vybh v nlku, ukonenou zahnutou bliznou. Semenk uzrv v tobolku. Jej vnitek je rozdlen na ti pouzdra, je obsahuj etn lut semena. Violka vonn je rostlina u ns veobecn rozen. Najdeme ji na stinnch trvncch, lukch, podl plot, v houtinch a na okrajch les, vude tam, kde je alespo trochu vlhko.
NALEZIT:
lidov nzvy: fijalka vonn VIOLA ODORATA POPIS:

Violka vonn pat do eledi violkovitch - Violaceae. Je to bylina vytrval. Z jejho oddenku vyrstaj na dlouhch apcch listy, opaten tsn pod listovou epel dvma vejit kopinatmi palisty, je maj na
VIOLKA VONN
UITEN LTKY:
Jako droga se uv kvt (Flos violae odoratae nebo Flos vi-
404
JAK SE LIT ROSTLINAMI VIE OBECN
405
olarum). Nkdy se uv tak koen (Radix violae odoratae) a na (Herba violae odoratae).
INN LTKY:
Kvty obsahuj silici, vonnou ltku janon, slizov ltky, hoiny, kyselinu salicylovou, modr barvivo a alkaloid violin. Chu m droga nejdve nasldle sliznatou, pozdji hokou. Von velmi pjemn.
UPOTEBEN!:
Violky vonn se uv jako drogy nebo k vrob silice, kter se pidv do drahch prodnch voavek.
PSTOVN! A SBR:
Kulturu violky vonn zalome v zahrad velmi snadno. Sta rozhodit na phodnm mst semena, dozrvajc po odkvtu onch druhch, nevzhlednch kvt. Rostlina potom dal pe u nepotebuje, ponvad vysl hojn lahouny a rozmnouje se sama. Kvty se sbraj v beznu a dubnu. Dobe je vybrat pi sbru jen kvty tmav, vyrstajc ve stinnch lesch. Kvty se potom zbavuj kalich, take zbvaj pouh korunn pltky. Rozprostou se do tenkch vrstev a su se velmi opatrn ve stnu, aby si uchovaly prodn tmavomodrou barvu a pjemnou, by i slab vni. Uschovaj se v dobe uzavench ndobch ve tm. Koeny se sbraj bu na podzim v jnu, nebo na jae v beznu. Dobe se oist a peliv, zvolna usu. UITI V LIDOVM LKASTV!
Violky vonn se uv v lidovm lkastv vnitn i zevn. Proti kali slou takzvan fialkov sirup. Piprav se tak, e 50 g suenho kvtu se spa 1/4 l vody, sced, pid se cukr a va do mrnho zhoustnut. Uv se potom 3x denn lce. Dtem se dv ovem jen 3x denn kvov lika. Aby bylo usnadnno odkalvn pi zahlenn cest dchacch, uv se odvaru z erstvch list. Hrst tchto list se spa 1/4 l vody, nech povait 2 minuty, sced a uv potom 3x denn mal lek. Stejn inkuje tak odvar z erstvho nebo suen-
Kael
ho koene. Piprav i uv se ve stejnch dvkch jako odvar z erstvho listu. Takov odvar lze pipravit i tak, e pouijeme stejnch dl listu a koene. Pi bolestech hlavy bv v nkterch krajch doporuovn odvar ze suenho kvtu. 15 g drogy se spa 1/4 l vac vody, nech 10 minut odstt a sced. Uv se 3x denn lek. Pi zntech krnch se tent odvar doporuuje jako kloktadlo. Zevn se uv violky vonn v prv ad pi revmatickch bolestech ve form mazn. Piprav se tak, e do lhve s irokm hrdlem vlome: kvtu violky vonn 20 g koene violky vonn 20 g listu rozmarnovho 30 g listu tyminovho 30 g Na to nalijeme 1/2 l francovky a nechme stt sedm dn ne teplm mst. Potom precedme a bolestiv msta veer natrme zskanou tinkturou. Rozmakan erstv list violky vonn se pikld na zntliv otoky. K obkladm lze pout tak odvaru, kter zskme tak, e 20 g listu violkovho povarme 2 minuty ve smsi 1/8 l vody a 1/8 l octa.
Bolesti hlavy
Znty krn Revmatismus
Otoky
VIE OBECN CERASUS VULGARIS MILLER.

Odkalvn
l li
Vie obecnou adme do eledi rovitch - Rosaceae. Je to strom pomrn nzk, nedosahujc vky ani deseti metr. Kra kmene a vtv je tmavohnd, leskl. Tu a tam se olupuje sama v tenkch vrstvch. Star kra je rozpraskan. Listy maj tvar elipsovit nebo iro-
POPIS:
406
VIE OBECN
407
Asii, na Kavkaze a v jihovchodn sti Evropy, na Balkn. U ns se pomrn asto pstuje, nkdy tak zplan. V tom ppad ji potom najdeme v lesch, houtinch a na podobnch mstech. Jako droga se uvaj viov stopky (tptes cerasorum). Nkdy se tak uvaj v lidovm lkastv plody (Fructus pruni emsi), a to jak cel peckovice, tak pouh peckov jdro - vlastn semeno (Semen pruni emsi).
UITEN LTKY:
Plodov stopky obsahuj tsloviny a sliz, nehled k jinm slokm. Chutnaj trpce a stahuj n. Peckovice obsahuj tsloviny, kyselinu citrnovou a jablenou. Maj kyselou, stahujc a ponkud trpkou chu.
INN LTKY:
UPOTEBEN!:
1. Devo viov je velice pevn, krsn ervenolut. Proto je hledanm materilem pro truhle a soustrunky. 2. Ovoce viovho se pouije v domcnostech. Zpracovv se bu erstv, nebo se z nho pipravuj zavaeniny a kompoty.
PSTOVN! A SBR:
ce kopinat. Na povrchu jsou leskl, vzhled maj koovit. Okraje jsou jemn pilovit. Vie kvete v dubnu a kvtnu. Kvty se objevuj dve ne listy a strom je jimi pmo obalen. Jsou bl, slab narovl barvy. Stoj ve skupinkch po dvou a po tech. Kalich tvo pt lstk kalinch, je srstaj spolu do podoby baky. Koruna m pt korunnch pltk, iroce vejitch. V kvtu je mnoho tyinek. V kalin bace le semenk, vybhajc v dlouhou nlku. Uzrv v peckovici, zbarvenou tmavoerven.
Ovoce se sklz v ervnu a ervenci. Zpracuje se bu erstv, nebo se plody su. Pecky se roztluou, jdra vyberou a ulo do sklennch ndob. Stopky jsou vtinou odpadnm produktem. Aby vak mly jako droga cenu, mus se suit opatrn tak, aby zstala zachovna jejich pirozen, zelen barva. UIT V LIDOVM LKASTV:
.W &
. v; *, ^'. ,
NALEZIT:
Svm pvodem je vie obecn z Orientu. Rostla pvodn v Mal
Stopky slou jako lidov prostedek proti kali. Hrst stopek se spa 1/41 hork vody, nech se pejt varem a su. Uv se 3x denn mal lek. Scezen odvar, stejn pipraven, se pimen oslad a sva na sirup. Toho se uv potom 3x denn polvkov lce.
Kael
408
VlTOD HORK
409
K stejnmu elu lze pout tak sirupu, pipravenho ze zralch plod. Z jader se pipravuje takzvan viov voda, kterou doporuuj pi obtch aludench. Piprav se tak, e se 15 g jader rozmak, polije 1/4 l vody a po nkolika hodinch sced. Uv se 3x denn lce. K stejnmu elu slou tak lihov vtaek, jen zskme, kdy 20 g jader polijeme 1/8 l lihu a nechme tden stt. Uv se 3x denn 20 kapek.
aluden obte
ble nebo erven. Kad kvt v hroznu je podepen temi opadavmi listeny. Kalich je ptilist. Jeho dva vnitn listy jsou korunovit a nazvaj se kdla. Jeden ze t korunnch pltk je pilbovit a m dva lalonat pvsky. Kvt m dle osm tyinek, kter spolu srstaj v lbkovitou trubku. Semenk vybh v nlku, zakonenou hkovitou bliznou. Uzrv v plodnou tobolku. Vitod hok nalezneme u ns tu a tam v houtinch, na travnatch kopcch i svtlch mtinch. Vyaduje ke svmu rstu vpenitou pdu.
NALEZIT:
POLYGALA AMARA L. POPIS:
lidov nzvy: kostelek
VlTOD HOK
UITEN LTKY:
Jako droga se uv cel kvetouc na i s koeny (Herba polygalae amarae cum radicibus).
Vitod hok pat do eledi vitodovit - Polygalaceae. Je to bylina vytrval. M lodyhu, vysokou asi 30 cm, dole drevnatou, nahoe bylinnou. Tsn nad zem le rice listov, sloen z velikch, opakvej itch list, kter se ke krtkmu apku klnovit zuuj. Z lodyhy potom vyrstaj listy tvaru podlouhle kopinatho. Listy na konci jsou tup hrotit. Okraje vech list jsou hladk. Vitod hok kvete v kvtnu a ervnu. Kvty jsou uspodny do hrozn na konci lodyhy. Zbarveny jsou obyejn mode, nkdy tak
INN LTKY:
Droga obsahuje trochu silice, mastn olej, saponinovou ltku senegin a hoinu, zvanou polygaenarin. Nezapch, chu m siln hokou.
Vitod hok se nepstuje. Spoteba drogy se kryje sbrem rostliny divoce rostouc. Nutno ji vak sbrat etrn a pouze tam, kde nehroz, e bude pln vyhubena. Pi sbru je teba dt pozor, aby byl sbrn skuten jen vitod hok. Jin druhy vitodu, rostouc na vlhkch lesnch loukch nebo bainch, maj chu jen slab hokou, nebo jsou dokonce bez chuti. Takov druhy jsou v lkastv bezcenn. Rostlina se sbr v kvtnu a ervnu, tedy v dob kvtu, jen na hornatch, suchch mstech. Sbrme celou rostlinu i s koenem, kter dobe oistme. Sbr se rozproste do tenkch vrstev a su ve stnu pirozenm teplem. UIT V LIDOVM LKASTV:
PSTOVN! A SBR:
Vitod hok je oblbenm lidovm prostedkem pi plicnch nemocech. Uv se ve form odvaru. 5 g nat se va 3 minuty ve 1/41 vody, nech odstt a sced. Uv se potom po tetinch tohoto mnostv rno, v poledne a veer.
Plieni choroby
410
VLATOVINK VT
411
Pi nevolnosti aluden bv doporuovno uvat 2x denn na piku noe prku, zskanho z dobe rozdrcen drogy. Me se osladit medem nebo cukrem. Zevn se uv vitodu hokho jako kosmetickho prostedku pi neist pleti: nat vitodu 20 g listu tezalky 20 g se sva se 150 g vody, sced a pid se olivovho oleje, aby se zskalo mazn. Slou k natrn pleti.
aluden nevolnost
nadkvt a vybh v dlouhou nlku. Uzrv ve vlcovitou sesuli, obsahujc mnoho ernohndch semen. Vlatovink vt roste po cel Evrop. Najdeme ho na stinnch mstech, v houtinch, u plot, na rumitch a neobdlan pd. Jako droga se uv na (Herba chelidonii majoris). Nkdy se uv t koen (Radix chelidonii). Mln va, vytkajc z cel rostliny, obsahuje silici, zvanou vlatovinkov olej. Krom toho je v n obsaeno 14 alkaloid, hlavn chelidonin a chelerythrin. M velmi odporn zpach, chutn oste a hoce. Such droga, a to na i koen, drd ke kchan. Ve vtch dvkch je vlatovink vt rostlinou jedovatou.
Vlatovink vt se nepstuje. Poteba se kryje sbrem rostliny, rostouc divoce. Sbr se v dubnu a kvtnu jet ped rozkvtem nebo na potku doby kvtu. Su se zvolna cel na i s koenem, nebo koen zvl. Suenm se koen smrskv, listy na povrchu zhndnou. Droga ztrc suenm nco ze svho odpornho zpachu.
Neist ple
NALEZIT:
UITEN LTKY:
INN LTKY:
lidov nzvy: celidon, dar nebesk, krvavnek, krvovnk CHELIDONIUM MAJUS L.

Vlatovink vt potme do eledi rostlin makovitch - Papaveraceae. Je to bylina vytrval. Jej lodyha dosahuje a metrov vky, bohat a vidlinat se vtv. Na povrchu je chlupat. Pelomme-li lodyhu, vytk z n oranov lut, mln stava. Listy vlatovinku jsou pisedav, tvar maj lalonat sthan. I jednotliv krojky jsou opt lalonat. Rub list je edozelen. Kvete v kvtnu a ervnu. Kvty jsou uspodny do jednoduchho okolku a maj lutavou barvu. Kalich je tvoen pouhmi dvma kalinmi lstky, kter hned po rozkvtu opadvaj. Koruna se skld ze ty vejitch pltk korunnch. Kvt m spoustu tyinek. Semenk je
VLATOVICNK VTI
POPIS:
PSTOVN! A SBR:
V lidovm lkastv se uv vlatovinku hlavn zevn. Pi bolestech zub se doporuuje vkat koen, hlavn suen. erstv vy se pouv na venkov proti bradavicm, kter se j natraj. Vnitn se uv vlatovinku proti loutence. 15 g pokrjen nat se va 2 minuty ve 1/41 vody, nech odstt a peced. Tato dvka se pov bhem dne.
Bolesti zub Bradavice loutenka
412
VODILKA KANADSK
413
hornm konci je oddenek zakonen jakousi peet, kter je vytvoena odpadvnm ronch stonk. Z oddenku vyrst do vky asi 30 cm pm stonek, pod zem lut, nad zem purpurov. Nese dva, vjimen i ti ptilalon listy, na povrchu chlupat. Vodilka kanadsk kvete v kvtnu. Kvt je mal, nazelenal a stoj na krtk stopce nad nejvym listem. Zpravidla se objevuje jen jeden kvt, zdka dva nebo ti. Semenk uzrv v dunat plod, zbarven jasn erven, npadn podobn jahod. Obsahuje asi 20 semnek, velmi malch, pln ernch.
NALEZIT:
Vodilka kanadsk je domovem v Severn Americe. Najdeme ji tam v listnatch, dobe zastnnch lesch, bohatch na listov humus. U ns se v prod nevyskytuje. Stlo by za zkouku pokusit se ji pstovat, ponvad jej spoteba je pomrn vysok.
UITEN LTKY:
Jako droga se uv hlavn koen (Radix hydrastidis), mn tak list (Folim hydrastidis).
INN LTKY:
innou ltkou vodilky kanadsk je alkaloid hydrastinin. Je to lut ltka, svmi inky podobn inkm nkterch alkaloid obsaench v nmelu.
Vodilky kanadsk lze upotebit hlavn jako drogy. Krom toho se uv v mal me jako barvivo ltek a pleti.
UPOTEBEN:
HYDRASTIS CANADENSIS L.
POPIS:
VODILKA KANADSK
PSTOVN! A SBR:
Je to bylina vytrval, pat do eledi prskynkovitch - Ranunculaceae. V zemi m krtk oddenek, dosahujc obyejn asi 5 cm. Tenk je jako malk. Z oddenku vyrst mnoho tenkch, lutch konk, pes tvrt metru dlouhch, kter se navzjem bohat propltaj. Na
K pstovn vodilky se hod pda bohat listnatm humusem. Hnojen fosforenmi hnojivy kultue prospv, ostatn hnojiva, a pirozen nebo uml, jsou spe na kodu. Semeno se seje, smen s pskem, v jnu do zhon. Na zimu se dobe pikryje pytlovinou, na ni se ulo mech nebo list. Prvnm rokem vytvo rostlina jen
414
VRATI OBECN
415
U ns se vodilky kanadsk v lidovm lkastv nepouv, asto vak v lkastv oficilnm. Kon dobr sluby v enskm lkastv a porodnictv. Tak pi kaln krve. Uv se ve form prku, odvaru nebo extraktu. Daleko vce se ovem uv hydrastininu. Ponvad ve vtch, nevhodnch dvkch je vodilka zdrav nebezpen, nutno jej uvn vyhradit lkai.
ensk nemoci
lidov nzvy: cicvr, cicvrkov semnko TANACETUM VULGAREL

Vrati obecn pat do eledi hvzdnicovitch - Asteraceae. Je to bylina vytrval. V zemi m dost velk, hnd oddenek, z nho vyrst trs lysch lodyh, dosahujcch vky jednoho metru. Listy m vrati peenodlen, jasn zelen. Jejich krojky jsou hluboce pilovit. Kvete od ervence do jna. lut kvty jsou sestaveny do konen laty. Kvtn bor m zkrovn listy na okraji blanit. Lko boru nese kvty dvojho druhu. Vnitn kvty jsou trubkovit a maj korunu ptizubou. Maj tyinky i nlky. Vnj kvty, tak trubkovit, maj korunu trojzubou, nemaj tyinky, nbr jen nlky. Semenky uzrvaj v naky, kter na bocch nesou pt eber a na vrcholu blanitou korunku.
VRATI OBECN
POPIS:
NALEZIT:
s
takzvan dlon listy, druhm rokem listy prav. V lt potebuje vodilka stn, proto se kultura zastiuje. Rozmnoit kulturu lze potom odnoemi oddenku nebo rostlinami, vytvoenmi na koenech. Koeny se vykopvaj na podzim v z a jnu tvrt nebo pt rok. Dkladn se omyj a rozlo na stu na mrnm slunci. Listy se sklzej v dubnu a kvtnu druhho roku. Usu se pi mrnm teple v tenkch vrstvch.
Vrati obecn roste po cel Evrop. U ns ho najdeme na okrajch les, v hjch, krovinch a podl cest. asto se tak pstuje jako ozdobn kvtina v zahradch. Jako droga se uv kvtn bor (Flos tanaceti}, list (Folim tanaceti} nebo cel na (Herba tanaceti). Nkdy tak plod (Semen tanaceti).
UITEN LTKY:
416
VSTAVA OBECN
417
INN LTKY:
Vrati obecn obsahuje zelenavou silici s hlavn slokou thujonem, tsloviny a hoinu tanacetin. Cel rostlina nepjemn pronikav pchne po kafru. M ostrou, hokou chu. Suenm se nepjemn zpach zmenuje. Rostlina sama v dvkch, jakch se uv, nen jedovat, ale vratiov silice je v dvkch od 5 g nebezpen. Smrteln dvka kols kolem 15 g. Proto se v lidovm lkastv silice neuv.
lidov nzvy: kukaka, mudatka, zezulka ORCHIS MILITARIS L.

Vstava vojensk pat do eledi vstavaovitch - Orchidaceae. Je to bylina vytrval. V zemi m dv podlouhl, vejit hlzy, jednu starou, mateskou, druhou mladou, dceinnou. Matesk hlza je vrsit, mkk, dceinn je hladk a tuh. Z matesk hlzy vyrst dut lodyha, dosahujc vky obyejn pes pl metru. Nevtv se. M listy dvojho druhu. Spodn listy jsou krtk, zce kopinat a sbhaj po lodyze jako pochva. Listy ve posazen jsou iroce kopinat a tak tvo lodyze pochvu. Okraje maj listy hladk, celkov vzhled dunat. Kvete v kvtnu a ervnu blednachov. Kvty jsou sestaveny do hroznu na konci lodyhy. Kad kvt v hroznu je podepen malm vejitm listem. Okvt se skld ze esti lupnk. Pt lupnk je uspodno tak, e tvo pilbu. est lupnek je trojlalon a vybh v ostruhu. Prostedn lalok je rozeklan a nese v trbin mezi obma svmi stmi mal zoubek. Takto uspodan est lupnek okvtn nazvme mednkem. Kvt m jedinou tyinku, jej pel se slepuje ve dv vejit tlska, nazvan brylky. Tyinka je pirostl ke nlce. Plodem je tobolka. Krom vstavae vojenskho pichzej v vahu jako liv rostliny jet vstava nachov -
VSTAVA VOJENSK
POPIS:
UPOTEBEN:
1. Vrati se pstuje jako rostlina ozdobn. 2. Vratiov silice se uv pi vrob likr a v oficiln medicn. 3. Nlev z vratiovch list se v Orient pipravuje jako limonda. 4. Suen nat se uv proti molm a jinmu hmyzu.
PESTOVAN A SBR:
Vrati se pstuje jen zdka. Semena se brzy na jae zasej do parnku nebo malch zhonk. Kdy rostliny povyrostou, pesad se na pole s plmetrovmi mezerami. Jakkoli dal pe nepotebuje, jakmile kultura povyroste, ponvad plevel sama udus. Semena lze vyt t pmo do pole a potom jednotit. Kvtn bory se sbraj v ervenci a jnu. Berou se bez zkrovnch list a su opatrn pirozenm teplem ve stnu. Listy a na se sbraj od ervence do z, tedy v dob kvtu. Siln kusy lodyh se odstran, sbr se rozproste do tenkch vrstev a pomalu su pirozenm teplem. UIT V LIDOVM LKASTV:
Proti hlstm se lidov uv nlev z listu nebo nat. Bere se 20 g drogy, spa se 1/21 vel vody, nech odstt a peced. Uv se 3x denn po tetin pipravenho nlevu. K stejnmu elu lze ut tak prku, pipravenho dkladnm rozdrcenm drogy. Uv se 3x denn na mal hrot noe, aby celkov mnostv nepeshlo l g denn. Na zhmodniny se uv oleje, v nm byly rozmakny listy, nat nebo kvty vratiov.
Hlsty
Zhmodniny
418
VEDOBR HORN
419
(Orchis purpurea HUDS.), kter se vyznauje kvty tmav purpurovmi, dle vstava obecn (Orchis morio L.) s menm vzrstem, kvty spe fialovmi a spodnmi listy peklopenmi, konen i vstava musk (Orchis maculat L.) vzrstu vysokho, s listy hodn lbkovitmi a pokrytmi hndmi skvrnami. Jinde najdeme dal druhy vstava. Vechny druhy vstava najdeme u ns v mnostv pomrn malm na such lukch, na vslunnch nvrch a v lesch, hlavn tam, kde 1 je vpenit pda.
NALEZIT:
V lkastv se hlz vstavaovch uv jako lku proti prjm. Na piku noe prku z dobe rozdrcen hlzy se smch se lc studen vody. Za stlho mchn se pileje potom lek vac vody. Uv se kadou hodinu lce a do inku. Nlevu vstavaovho, jinak zvanho salepovho", se uv i proti drdivmu kali. Piprav se stejn a oslad medem. Uv se 4x denn lce. U nemocnch selch vysilujcmi chorobami se z hlz pipravuje vivn potrava. Pt nebo est hlz se na hrubo roztlue a va asi minutu v 1/2 l mlka.
Prjem
Drdiv kael
Jako droga se uv hlza (Tubem salep). Tm polovinu hmoty hlz tvo ltky slizov. Dle obsahuj krob a cukr. Jsou bez zpachu a chutnaj sliznat.
lidov nzvy: koen mistrv, koen vedobr, mistrkus IMPERATORIA OSTRUTHIUM L.

Vedobr horn potme do eledi mikovitch - Apiaceae. Je to vytrval bylina. V zemi m siln vlcovit a vejit oddenek, kryt hrbolky, bradavicemi a postrannmi koeny. Z oddenku vyrst lodyha, dosahujc vky asi jednoho metru. Je na prezu hranat a nevtv se. Na lodyze vyrst nkolik dvakrt lichozpeench list s dlouhmi, silnmi apky. Tam, kde apk sbh na lodyhu, stoj blanit, narudl listen. Lstky jsou tvaru vejitho s okraji jemn pilovitmi. Listy stejnho vzhledu vyrstaj tak samostatn pmo z oddenku. Kvete zelenav ble od ervna do srpna. Kvty jsou uspodny do jednoduchho okolku, jen mv kolem dvaceti paprsk. Kad drobouk kvt m mal kalich, sloen z pti kalinch lstk. Korunu tvo pt korunnch pltk, z nich kad je rozdlen na dva laloky. Pt tyinek m rozeklan pranky. Semenk vybh ve dv krtk nlky s rozeklanmi bliznami. Uzrv v dvojnaku, kter na svm povrchu nese ebra a je na hranch opatena blanami.
VEDOBR HORNl
UPOTEBEN!:
POPIS:
1. Technicky se pouv hlz k vrob lepidla a k apreturovn nkterch tkanin. 2. Ve vchodnch zemch se z nich pipravuj osvujc npoje.
PSTOVN A SBR:
Vstavae vech druh se nepstuj. Spoteba drogy se kryje sbrem rostlin divoce rostoucch. Hlzy se sbraj v dob kvtu nebo tsn po nm, kdy zan lodyha vadnout. Tedy v msci ervnu a ervenci. Berou se jen pln, hladk a pevn hlzy. Hrubou ltkou se z hlz odstran hlna a vnj blny. Potom se hlzy spa horkou vodou, a se stanou prhlednmi. Usu se potom rychle umlm teplem v surn i na peci nebo na prudkm slunci, navleeny na motouzu. Suenm hlzy ztvrdnou na kost a okraje maj prhledn. Nutno dt pozor, aby se do sbru nepimsily hlzy prudce jedovatho ocnu. Poznme je podle toho, e jsou ir, z jedn strany zplotl, a na tto plo stran nesou podlnou rhu.
1
Vechny druhy vstava jsou v souasn dob v esk republice chrnny zkonem a nelze je tedy sbrat.
420
VEDOBR HORN
421
NALEZIT:
Vedobr horn je rozen po cel stedn Evrop. Najdeme ho hlavn ve vych polohch, na horskch lukch. Ale pstuje se dost asto tak v zahradch. Jako droga se uv oddenek (Rhizorn nebo Radix imperatoriae), nkdy i na (Herba imperatoriae).
UITEN LTKY:
INN LTKY:
V oddenku je obsaeno vce ne 1% silice, kter von podobn jako andlika, dle glykosidy ostruthin a oxypeucedanin. Oddenek von koenn a m tiplavou chu. V stech vyvolv slinn.
UPOTEBEN!:
Vtina oddenku se spotebuje v lidovm lkastv. Krom toho nachz upoteben i ve zvrolkastv.
Vedobr horn se pstuje jen mlo, vtinou se spoteba kryje sbrem rostlin divoce rostoucch. K pstovn potebuje slunnou polohu a kyprou pdu. Semeno se vyseje do zhonk ihned po uzrn. Po vzejit, kdy rostlinky zesl, rozesazuj se na pole s mezerami asi polmetrovmi. Oddenek se sbr bud na jae v beznu a dubnu nebo na podzim a jnu. Vyberou se ke sbru rostliny vcelet. Sebran oddenky se dkladn omyj v tekouc vod, postrann koeny se vechny ode. Su se zvolna pirozenm nebo umlm teplem. Suenm se oddenek siln scvrkv. Je potom na povrchu vrsit, tmav edohnd a poszen hrbolky a bradavkami.
PESTOVAN A SBR:
V lidovm lkastv se uv vedobru s velkou oblibou. Je starm lkem, jen m usnadnit odkalvn a odmovn hlenu pi starch katarech prduek. Uv se ve form odvaru. 15 g pokrjenho oddenku se va 2 minuty ve 1/4 l, nech 10 minut odstt, peced a oslad medem. Uv se za 2 hodiny lce. Ke stejnmu elu se va nkdy odvar z tto smsi: oddenku vedobru 20 g koene proskurnku 20 g koene lkoice 20 g kvtu slzu 20 g listu proskurnku 20 g Kvov lika tto smsi na drobno pokrjen se va 3 minuty ve 1/41 vody, nech odstt a sced. Uv se za 2 hodiny lce. Pi nechutenstv a jinch poruchch zavacch bv doporuovna star sms aluden: oddenku vedobru 20 g koene pukvorce 10 g koene hoce 5g listu mty peprn 20 g Kvov lika tto smsi se d do 1/21 studen vody, pova l minutu, nech odstt a sced. Uv se lek rno a veer nalano. Pi poruchch menstruanch se v lidovm lkastv uv tohoto aje: koene vedobru 20 g listu jitrocele 20 g koene pukvorce 15 g listu kopivy 20 g nat pesliky 20 g Polvkov lce smsi se spa 1/2 l vel vody a nech stt do vychladnut. Pije se 4x za den pl lku.
Katar prduek
Poruchy zavac
Poruchy menstruan
422
YZOP LKASK
423
lidov nzvy: hyzop HYSSOPUS OFFICINALIS L.

POPIS:
YZOP LKASK
Jako droga se uv na (Herba hyssop). Hlavn soust yzopu lkaskho je silice s hlavnmi slokami pinokamfenem, pinenem a sesquiterpenem. Silice propjuje cel rostlin pjemnou vni. Chu m droga hokou.
UITEN LTKY:
INN LTKY:
Yzop lkask pat do eledi rostlin hluchavkovitch - Lamiaceae. Je to bylina vytrval, vlastn spe polokovit. Vtv se hned nad zem a dosahuje vsky asi pl metru. Vtve maj charakter bylinn. Vtvky nesou pisedav listy zce kopinatho a rko vitho tvaru. Okraje maj hladk. Yzop kvete v srpnu a v z. Kvty jsou uspodny v lichopeslenech, posazench do lab hornch list. Obyejn jsou zbarveny mode, nkdy tak ble nebo rov. Kvtn kalich je pohrovit, na okraji m pt hrotitch cp. Koruna se skld ze dvou pysk. Horn pysk je vt a je rozdlen ve dva laloky. Doln, men pysk, se dl na laloky ti. V klenutm hornm pysku jsou skryty dv tyinky vt, s dlouhmi nitkami, a dv tyinky men. Semenk vybh v nlku s dvojklannou bliznou a uzrv ve tyi tvrdky. Yzop lkask je domovem v okol Stedozemnho moe. U ns se pstuje v zahradch jako rostlina ozdobn a uitkov.
UPOTEBEN:
1. Yzopu se msty uv v domcnostech jako koen.
3. V Orient se z nho pipravuje kvaenm opojn npoj, zvan erbet. 4. V zahradch slou jako rostlina ozdobn a medonosn.
2. Prmyslov se z nho vyrb silice a slou jako psada pi vrob likr.
Yzop vyaduje lehk, zhevn pdy v teplch oblastech. Nejlepmi pedplodinami jsou hnojen okopaniny, luskoviny i zelenina. Yzop se pstuje na jednom mst 4 - 5 let. Semena se sej pmo na stanovit koncem bezna nebo v dubnu do dk od sebe vzdlench 40 - 60 cm. Lze t vysazovat predpestovan sazenice nebo rozdlen sti starch trs. Porost je nutn kad rok pihnojovat a nkolikrt ron plt a okopvat. Na se sklz ped kvtem, asi 15 cm nad zem, a to jednou a dvakrt ron. Su se ve stnu, pirozenm teplem. Pokud je nutn suit umle, nemla by teplota peshnout 40C.
PSTOVN! A SBR:
NALEZIT:
Lidov lkastv doporuuje yzop pi chorobch cest dchacch. Pi zdue se uv tto smsi: nat yzopu 10 g listu jitrocele 10 g listu podble 10 g listu kopivy 10 g koene lkoice 10 g semene anzu 30 g kvtu slzu 30 g kvtu divizny 30 g koene proskurnku 100 g petka tto dobe promsen smsi se spa lkem
Zducha
424
ZEMEDM LKASK
425
hork vody, nech pejt varem, odstt 10 minut a sced se. Pije se rno a veer lek. Pi katarech cest dchacch se asto doporuuje spait 15 g yzopov nat 11 vody a nechat odstt. Uv se za hodinu lce.
Katary plieni
lidov nzvy: routika, routika pospolit, rutka poln, zemsk pra FUMARIA OFFICINALIS L.
Zemdm lkask pat do eledi rostlin dymnivkovitch - Fumariaceae. Je to jednolet bylina. Z tenkho koene vyrst lodyha, dosahujc vky asi tvrt metru. Bohat se rozvtvuje. M dvakrt peenodlen kvty, jejich listy jsou rkovit, trojklann. Kvete od kvtna do z. Kvty jsou sestaveny do hroznu, jm je zakonena lodyha. Kalich se skld z pouhch dvou lstk, tvaru vjit kopinatho. Koruna m tyi pltky, velmi prothl. Jsou rov zbarveny, na konci kadho korunnho pltku je tmav nachov skvrna. Kvt m est tyinek, kter svmi nitkami po tech srstaj, take tvo dva svazky. Semenk uzrv v naku.
ZEMEDM LKASK
POPIS:
NALEZIT:
,\
Zemdm lkask je u ns veobecn rozen. Najdeme ho vude po polch, rumitch i v zahradch. Vyskytuje-li se ve vtm mnostv pohromad, dlaj jeho edozelen lodyhy a listy dojem, jako by ze zem vystupoval dm.
dle kyselina fumarov a hoiny. erstv na m odporn, skoro omamn zpach. Chu m slanou, nahoklou a ostrou. Suenm droga svj odporn zpach ztrc.
Jako droga se uv na (Herba fumariae). Hlavn soust zemdmu jsou fumarov alkaloidy, hlavn protopin,
PSTOVN A SBR:
Na se sbr v prvn dob kvtu, od kvtna do ervence. Koeny a hrub sti se odstran. Zbytek sbru se rozproste do tenkch vrstev a rychle na slunci usu pirozenm teplem.
426
ZEMLU LKASK
427
V lidovm lkastv se uv zemdmu jako prostedku istcho krev, k regulovn stolice a proti zcp. 40 g suen nat se va 5 minut ve 1/41 vody, nech odstt a peced. Uvaj se kad 3 hodiny dv polvkov lce. Proti stevnm cizopasnkm, hlavn roupm, se dvaj krystry ze vy, vytlaen z erstv nat. Pi neist pleti bv doporuovna va, smen se vami jinch erstvch rostlin, v tomto pomru: vy zemdmu 50 g vy koene pampeliky 30 g vy nat rebrku 30 g Tto smsi se uv 3x denn kvov lika. Tak pi poruchch menstruanch, hlavn pi zastaven msk po nachlazen, je zemdm oblben. Uv se aje z tto smsi: nat zemdmu 20 g listu ovku 20 g koene hoce 20 g listu meduky 20 g nat majornky 15 g Kvov lika smsi se spa lkem vel vody, nech 5 minut odstt a sced. Pije se hork aj v tto porci 4x denn.
Zcpa
Roupy Neist plet
Poruchy menstruace
lidov nzvy: hlstnk, chlstnk, tiscov koen, tiscizlatov koen, tiscero koen, kyice CENTAURIUM ERYTHREA RAFN.
ZEMLU LKASK
POPIS:
Zemlu lkaskou adme do eledi hocovitch - Gentianaceae. Je
to jednolet nebo dvoulet bylina. V zemi m mal oddenek, pokryt spoustou navzjem propletench, tenkch koen. Z oddenku vyrst prvn rok jen rice pzemnch list kopistovitho tvaru. Teprve v druhm roce vyhn lodyhu, je dosahuje vky asi 40 cm. Je hranat a bohat se vtv. Na n jsou vstcn umstny pisedav listy bez apku, tvaru vejitho a zce kopinatho. Okraje maj hladk, povrch lys. Kvty se rozvjej v ervenci a srpnu. Jsou sestaveny do bohatch chocholk. Kalich je tvoen pti zkmi, velmi hrotitmi kalinmi lstky. Rov koruna m tvar dlouh trubky s pti cpy na okraji. Pt tyinek m pranky stoen do zvitku. Semenk vybh v nitkovitou nlku, je je zakonena dvojklannou bliznou. Kvt se uzave, nen-li sucho a nesvt-li slunce. Semenk uzrv ve dvoupouzdrou tobolku, je obsahuje etn velmi mal, hnd semena. Krom zemlui obecn se u ns vyskytuj i jin druhy, kter maj t liv vlastnosti. Jsou to:
428
ZEMLU LKASK nat zemlui 15 g listu mty peprn 20 g koene pukvorce 10 g koene hoce 5g koene benedyktu 25 g Kvov lika tto smsi se d do 1/21 studen vody, pivede do varu, nech l minutu vait a odstt 5 minut. Pije se lek tohoto odvaru rno a veer na lan aludek. Jin takov sms hokho koen m toto sloen: nat zemlui 10 g nat pelyku 10 g slupek pomerane lO g listu vachty 5g koene pukvorce 5g koene hoce 5g kry skoice 5g Kvov lika smsi se spa 1/41 vody, nech 10 minut odstt a sced. Uv se jako odvar pedel. Nebo do 1/21 vac vody dme: nat zemlui 30 g po 10 minutch pidme k tomu: nat pelyku 10 g listu mty peprn 10 g koene hoce 5g Hned odstavme, nechme 15 minut stt a scedme. I tento odvar se uv stejn. Stejn inkuje i tato ajov sms: nat zemlui 30 g listu mty peprn 15 g kry skoice 15 g Kvov lika se spa 1/41 vody, nech 15 minut odstt a vypije na lano pl rno, pl veer. Jako takzvan prostedek pro itn krve slou tato sms:
429
Zemlu pmosk slatinn (Centaurium litorae (TURNER) GILMOUR subsp. uliginosum (WALDST. et KIT.) ROTHM. ex MELDERIS) vyznaujc se zkmi, rkovitmi listy s brvitmi okraji. Najdeme ji na bahnitch lukch. Zemlu spanil (Centaurium pulchellum (SCHWARTZ) DRUCLE). Tto zemlui schz pzemn listov rice a jej lodyha se vtv pravideln, vidlicovit. Najdeme ji na vlhkch lukch a polch. Zemlu je rozena skoro po cel Evrop. Najdeme ji na slunnch nvrch, na pasekch a vesovitch, i na slunnch loukch.
NALEZIT:
UITEN LTKY:
INN LTKY:
Jako droga se uv kvetouc na (Herba centauri). Hlavnmi soustmi zemlue je hoina gentiopikrin, alkaloid erytricin a lut barvivo centaurein. Cel rostlina m siln hokou chu. Nijak charakteristicky nevon.
Zemlu se pstuje jen mlo. Ponvad vak jej spoteba je velmi znan, lze pstovn doporuit. Semeno se vysv brzy na jae, v beznu, do bedniek nebo malch zhonk. Mlad rostlinky je nutno hodn zalvat a zbavovat plevele. Kdy rostlinky zesl, pesad se do dk, vzdlench 20 cm tak, aby mezi sazenicemi v dcch byly mezery 10 cm. Pesazovn se dje na jae druhho roku. Na se sbr v dob kvtu, v ervenci a srpnu. Lodyhy se nzko ode a rychle su pirozenm teplem tak, aby kvty zstaly rov a lodyhy a listy zelen. Suen droga se ve do snopek. UIT V LIDOVM LKASTV:
PSTOVN A SBR:
V lidovm lkastv uv se zemlui velmi asto v prv ad pi poruchch trvicch, pi obtch zavacch, pi nechutenstv apod. jako takzvanho aludenho koen. Pipravuj se rozmanit smsi, napklad:
aluden pote
itn krve
430
INDAVA EVROPSK
431
20 g nat zemlui 20 g nat rebrku 20 g listu maceky nat tezalky 10 g 10 g oddenku pru nat marinky 25 g Kvov lika smsi se spa lkem vel vody, nech 10 minut odstt a peced. Uv se tato dvka 3x denn. Stejn lze uvat i tto smsi: nat zemlue 20 g koene pampeliky 20 g koene ekanky 20 g Nepln polvkov lce se krtce povar v lku vody a 15 minut odstt. Pije se t 3x denn. Pi jaternch nemocech a loutence bv venkovskmi bylini doporuovna tato sms: nat zemlue 20 g listu ovku 20 g listu jablenku 10 g listu chmele 10 g koene spore 10 g Kvov lika smsi se spa 1/41 vody, nech 15 minut odstt a peced. Uv se pl rno a pl veer. Pi menstruanch poruchch bv doporuovna tato sms: nat zemlue 25 g nat rozrazilu 25 g nat pelyku 25 g Polvkov lce smsi se va l minutu v 1/2 l vody a nech 10 minut odstt. Pije se vdy tetina odvaru rno, v poledne a veer. Nlevu z 20 g zemluov nat a 1/4 l vac vody se uv k omvn oblieje pi neist pleti jako kosmetickho prostedku.
loutenka
Poruchy menstruace
lidov nzvy: racek ern, racek iv, zanikl, ankl, anykl, zengle, eniklejt SANICULA EUROPAEA L.
INDAVA EVROPSK
POPIS:
Neist plet
indava evropsk pat do eledi mikovitch - Apiaceae. Je to bylina vytrval. V zemi m mohutn ern oddenek, z nho vyrst p-
432
INDAVA EVROPSK
433
m, nerozvtven lodyha, vysok asi 30 cm. Na povrchu je rhovan. Pzemn listy, kter vyrstaj pmo z oddenku a rozkldaj se u zem jako rice, maj dlouh apky. Jsou dlanit ptidln. Jejich ukrojky maj klnovit tvar a dl se na ti laloky. Jejich okraje jsou nepravideln pilovit. Povrch bv asto pyrity. Lodyha m obyejn jen dva mal listy. Ty jsou pisedav a trojdln. krojky maj tvar kopinat. Jinak je jejich charakter stejn jako u list pzemnch. indava kvete v kvtnu a ervnu. Bl nebo narovl kvty jsou uspodny do sloenho okolku, jen m obyejn pt paprsk. Jeho obal se skld z nkolika kopinatch listen. Kad paprsek nese tpaprsit okolk opt se dvma listeny. Na nich jsou kvty, uspodan do strboul. Kvty jsou dvojho druhu. Jednak obojak, pisedav, jednak prankov, stopkat. Kalich je sotva patrn. Kvtn koruna se skld z pti vejitch korunnch pltk. M pt tyinek s dlouhmi nitkami, je n nad kvt. Semenk je podkvt a uzrv v ervenou dvojnaku, pokrytou hust ttinkami, na konci hkovit zahnutmi.
indava evropsk bv doporuovna jako prostedek stavc prjmy. 20 g suen drogy se va 5 minut ve 1/4 l vody, nech se 10 minut odstt a peced. Pije se 3x denn tato dvka. Msto odvaru lze uvat 3x denn na piku noe prku, pipravenho dkladnm roztluenm drogy. I va, vytlaen z erstv rostliny, slou tmu elu. Bere se 3x denn kvov lika. erstv va se kape i do ran, jejich hojen urychluje. Odvaru, pipravenho podle ve uvedenho nvodu, se pouv k obkladm na rny.
Prjem
Rny
NALEZIT:
indava evropsk roste \spe v hornatch polohch. Najdeme ji tedy ve stinnch, vlhkch lesch, hlavn bukovch, nebo v podobnch, listnatch houtinch. Jako droga se pouv list (Folim saniculae) nebo na (Herba saniculae).
UITEN LTKY:
INN LTKY:
Hlavn soust jsou tsloviny, hoiny a kyselina chlorogenov ltky pryskyin. M chu slab slanou, hokou. V stech stahuje, pozdji i tpe. Nezapch.
Nepstuje se. Spoteba - ostatn nepatrn - se kryje sbrem divoce rostoucch rostlin. Listy i na se sbraj v dob kvtu rostliny, tedy v kvtnu a ervnu. Su se rychle pirozenm teplem, nejlpe na slunci. Suenm nabv droga barvy tmav edozelen. Neopatrnm suenm hndne.
PSTOVN A SBR:
434
TROCHU BYLINSKHO DJEPISU
435
Trochu bylinskho djepisu

Len rostlinami je jist tak star jako lidstvo samo. Primitivn lovk hledal pomoc proti svm bolestem a nemocem u prody, kter ho obklopovala. Kdy nhodou poznal liv inky jedn rostliny, poal mysln zkoumat vlastnosti rostlin jinch, zvolna obohacoval sv zkuenosti v tomto oboru a nashromdil jet slunou adu vdomost. Zhy vak ivotn boj znemonil, aby kad lovk tyto hojiv vdomosti sbral, a pomalu vznikala skupina lid, kte se tmto oborem zamstnvali pln a podle poteby si sv zkuenosti sdlovali s jinmi lidmi. Tito prvn lkai byli obyejn knzi, kte hojili nejen rostlinnmi drogami, nbr i kouzly a zakvnm. Nejstar psemn doklady o len rostlinami mme z Egypta kolem r. 3 000 p. Kristem. Tak sta ekov a man nm zanechali spoustu doklad o tom, e tehdej lkai uvali tm bez vjimky lk rostlinnch. m byl vzjemn styk lidsk astj, tm rychleji se ila znalost livch rostlin po celm tehdejm svt. S orientlnmi livmi rostlinami seznmili nejprve jin Evropu Arabov na svch vbojch. Obchodnm stykem se znalosti potom ily dle. Doba velkho rozkvtu bylinstv nastala objevenm Ameriky a pravidelnmi obchodnmi plavbami do vech konin svta v 16. stolet. I kdy v tehdej dob byly vlastnosti livch rostlin zveliovny nejrozmanitjmi povrami, pece jen lze nalzt v tehdejch zznamech zajmav zmnky sprvnho oceovn livch ink. Jist i v naich krajch bylo uvn livch rostlin obvykl od pradvna. Nemme vak o tom dnch psemnch doklad. Nejstarm eskm herbem je herb litomylskho lkae Jana ernho, vydan r. 1517 v Norimberku. Nejznmj je herb Itala Mattioliho, osobnho lkae krle Ferdinanda L v druh polovin 16. stolet. esky ho zpracoval Tade Hjek a po nm Adam z Veleslavna, kte ho vydali v Praze. Z tho stolet pochz tak latinsk herb Adama Zaluanskho. Herb Mattioliho, pln kouzel a povr, bv obas vydvn dosud. O herbe prv jmenovan se oprala znalost livch rostlin cel
17. a 18. stolet. Teprve mohutn rozvoj lkask vdy v druh polovin 19. stolet a ve stolet naem pivodil neobyejn rozkvt bdn o livch rostlinch. Po obdob, v nm bylo lkaskmi kruhy zavrhovno uvn rostlinnch drog bez vjimky, vrac se lkask vda opt k livm rostlinm. Zbavila vak rostlinn drogy vech povr, kter se k nim poutaly, kriticky ocenila jejich vlastnosti a zvolila pro jejich uvn jen vhodn ppady. Najdeme proto v odborn literatue esk i ciz adu prac, zabvajcch se livmi rostlinami. Krom toho se hlavn v posledn dob objevuje cel zplava populrnch spis, kter se livmi rostlinami zabvaj nekriticky a asto pijmaj ze starch, stedovkch prac nejen daje open o skutenou zkuenost, nbr i adu povr. Nen teba pipomnat, e prce tohoto druhu tene spe matou ne pouuj. Tento jev je vak jist jen doasn. Po vln naden a slep vry nastane opt ochabnut, liv rostlina pestane bt zdrojem obohacovn zzranch bylin a stane se tm, m m bt: lkem v rukou zkuenho, stzlivho lkae.
436
JAK SBRME LIV ROSTLINY
437
Jak sbrme liv rostliny

Veobecn lze ci, e liv rostliny lze zskat dvojm zpsobem. Za prv sbrem rostlin voln v prod rostoucch, za druh sklizn rostlin umle pstovanch. Oba tyto zpsoby maj svou vlastn, rznou techniku a je nutno se pi nich dit odlinmi zsadami, alespo v uritch bodech. Pstitel i sbratel livch rostlin si mus vdy poloit otzku, co vlastn m pstovat nebo sbrat. Obyejn si sm tuto otzku neme zodpovdt, nem-li ovem rozshl znalosti a pehled o potebch trhu. Je tedy nejlpe, obrt-li se takov zatenk na sbratele a pstitele ji zkuenho. Pstitel potom mus vzt v vahu i jin okolnosti. Pedevm mus dobe uvit, jakou pdu maj pro pstovn k dispozici. Kad liv rostlina d pro zdrn rst, vvoj a jakost vhodnou pdu. Jinou dleitou okolnost je poloha pozemku, urenho k pstovn. Jedna rostlina miluje pdu slunnou, jin si zase naopak d zastnn, jedna miluje sucho a teplo, jin vlhko a teplo, tet naopak v suchu a teple hyne. Srovn-li tedy pstitel jakost pdy a polohu pozemku se seznamem hledanch drog, omez se mu volba rostliny a me pikroit k vlastn prci, o n se me pouit v hlavnch rysech v pslunch odstavcch, uvedench u kad rostliny. Pstovn livch rostlin je prce rzu zemdlskho, mus tedy bt pstitel sm i jeho personl v zemdlsk prci sbhl, mus bt vyzbrojen potebnm nadm a prostedky. Sbratel, kter vnuje svou prci rostlinm voln v prod rostoucm, m se dit jet adou jinch zsad. Pedevm dkladn prostuduje sv okol botanicky. Dobe si zjist vechny druhy livch rostlin, kter v kraji rostou, povimne si jejich stanovi, st a tak mnostv, v jakm se vyskytuj. Nevyplat se jist pro obchod sbrat bylinu, kter lze sehnat v celm okol nkolik dekagram. Ke sbru mus bt kad dn vyzbrojen. Pouh ruka sbrateli k prci nesta. Pinejmenm mus mt sbratel siln zahradnick nky, leh nky, ostr n, run lopatku a pytel nebo kok na sesbran rostliny. Ke sbru nkterch plod, napklad borvek a brusinek,
<i
lze pouvat hebenovch esk, ke sbru hemnkovho kvtu se pouv specilnho esku s pytlkem. Jednou z hlavnch zsad pi sbrn mus bt ohled na produ. Nikdy se nesm pro sbr nkter rostlinn sti zniit rostlina cel. Proto se povauje za vandalstv vytrhvn celch rostlin i s koeny, kdy chce sbratel zskat pouze kvt. Na stanoviti se tak nesm vysbrat rostlina cel, aby se mohla opt rozmnoit a nevyhynula. Kde se urit druh vyskytuje v malm mnostv, tam radji nesbrme, abychom rostlinu zcela nevyhubili. Zejmna se psn vyhbme sbru rostlin zkonem chrnnch. Ke sbrn nutno zvolit vhodnou dobu. V kter ron as se kter rostlina nebo jej st sbr, o tom se sbratel dostaten pouil v kapitolch pedelch. Veobecn lze ci, e sti podzemn sbrme na jae a na podzim, kvty v dob rozkvtu, nat tsn ped rozkvtem nebo v kvtu, plody tsn ped uzrnm. Nikdy se nem nadzemn st rostliny sbrat zhy zrna a veer za rosy nebo za detivho poas. Sucho znamenit podporuje jakost drogy. Kad rostlinn st potebuje urit techniky sbru. Sbrme-li celou na, uezvme ji ostrm noem nebo odstihujeme blzko u zem tak, abychom nepokodili koeny. Pi sbru list odezvme jednotliv listy od lodyhy nebo vtvky tak, abychom nesbrali zbyten velkou st apku. Men listy lze otrhvat tak rukou, nebo je lze etrn z lodyhy nebo vtvky sdrhnout prsty. Technika pi sbrn kvt je rozmanit. dme se pi n zsadou co nejmn rostlinu pokodit" a ovem tak tm, v jak form se droga d. Nkter kvty otrhvme opatrn rukou (napklad diviznu), jindy odezvme nebo odsthvme cel kvtenstv (rebrek), jindy opt sbrme jen jednotliv okvtn lstky (pivoka). Ke sbru nkterch kvt nebo kvtenstv se pouv zvltnch strojk (hemnek). Kvty stromov zsadn vdy sbrme ze ebku, abychom nepolmali vtve. Koeny dobvme malm prunm rkem nebo lopatkou, nkdy je vytrhvme zvl uzpsobenou vidlic. Plody se sbraj obyejn tak, e se ode cel plodenstv (kmn).
438
JAK ZACHZET SE SBREM
439
Semena zskvme sbrem celho oplod, kter nechme dozrt doma, a puknou a semena se z nich vytrous. Zvltn pi teba vnovat sbrm rostlin jedovatch. Nutno je sbrat oddlen od rostlin ostatnch, oddlen je suit a dbt psn opatrnosti. Dti - vborn pomocnci pi sbru nekodnch rostlin - nemaj pi sbru rostlin jedovatch pomhat nikdy.
Jak zachzet se sbrem

Sbr a sklize livch rostlin jsou jen prvn etapou innosti sbratele a pstitele. V erstvm stavu se liv rostliny u ns a na vzcn vjimky neprodvaj. Nutno tedy sbr usuit a zskat tak surovou drogu. Suen je prce, kter vyaduje od sbratele a pstitele velkou pi, opatrnost a zkuenosti, nebo je pi nm mon zmait cel vsledek dvj prce. Neopatrnm a neodbornm suenm me droga ztratit vekerou svou cenu, podmnnou obsahem livch ltek, vzhledem a vn. inn ltky podlhaj zmnm hlavn pi kvaen nebo plesnivn, vzhled a vn se mn zapaenm, pli rychlm nebo pomalm suenm a jet jinmi okolnostmi. Kad sbratel a pstitel se mus proto postarat pedevm o vhodn msto k suen. Toto msto mus bt dostaten velk, aby se mohlo suit vt mnostv bylin najednou. Hlavnm poadavkem vak je nepetrit a dostaten vmna vzduchu. Suc se byliny odevzdvaj toti do vzduchu svou vlhkost, a ta mus bt ihned odvdna pry a nahrazena vzduchem erstvm. Tmto dvma podmnkm vyhovuj zemdlsk kolny, rozlehl pdy a podobn. Byliny se nesm suit v tchto prostorch pmo na podlaze, aby se nezneistily. Nejlpe je rozprostt na podlahu ist balic papr. Ten, kdo se chce bylinstv vnovat usilovnji, me takovou kolnu nebo pdu pemnit v surnu jednoduchm zpsobem. Zd v n stojany, na n naklade lsky v potu a 10 nad sebou. Bylinsk lska nen nic jinho ne jednoduch rm velikosti 50 x 100 cm, potaen pytlovinou nebo hrubm pltnem. Investice to nen velk a prostor k suen se tm ve sv ploe zdesateronsob, take lze usuit velk mnostv nasbranch bylin najednou. Na podzim nebo v detivch ltech je teba suen provdt umlm teplem. Zazen takov surny vyaduje ovem u znanjho nkladu, kter se vyplat jen u velkch pstitel nebo drogistickch firem, je su najednou vt mnostv materilu. Improvizovat lze do
440
SBRATELSK KALEND
441
urit mry umlou surnu napklad v cihelnch. I v surnch tohoto druhu mus bt vdy splnn poadavek dnho vtrn, aby se rostliny nepily. Teplota v nich nem klesnout pod 35C, ale nesm pestoupit 60C. Sbr je nutno rozprostt na lskch nebo na pape ve vrstvch co nejtench, aby k nim ml pstup vzduch ze vech stran. Jinak by se suc bylina musela obracet, m by se mohla lmat a drobit. Plat to hlavn o listech a kvtech. Jen cel byliny je mon suit ve vrstv silnj, ale v takovm ppad je nutn rozloen sbr naechrat, aby se vzduch dostal ke vem stem. Nat trsovit nebo cel svazky bylin se lpe su voln zaven. Stejn sume i silnj koeny a oddenky. Dve, ne zaneme se suenm, je teba sbr trochu pipravit. Podzemn sti dobe oistme od hlny a silnj z nich podln rozzneme. Nat, listy a kvty dobe prohldneme, abychom z nich vyadili vechny nedouc pmsi a vybrali opatrn neistotu. Pro jistotu na kad lsce ozname druh suen byliny se zvltnm ohledem na rostliny jedovat. O zvltnostech jednotlivch bylin pi suen jsme se podrobn zmnili ji v pslunch pedelch kapitolch.
Sbratelsk kalend
Sbratel livch rostlin si klade asto dv otzky: Kdy se sbr ta nebo ona rostlina?" a Co se sbr v tuto ron dobu?" Sestavili jsme proto dv pehledn tabulky, v nich ten najde odpov na prvn pohled.
KDY SBRME TUTO ROSTLINU?

NZEV ROSTLINY andlka lkask SBRAN ST plod oddenek plod plod
na
DOBA SBRU erven-srpen z-jen bezen-duben srpen-z srpen-z erven-srpen bezen-duben erven-ervenec z-jen kvten-ervenec srpen-z kvten-erven duben z jen duben ervenec-srpen erven-ervenec erven-srpen bezen-duben ervenec-srpen duben ervenec-srpen pi kcen kvten-erven bezen-duben
anz vonn rn plamat bazalka prav bedrnk obecn benedykt lkask bertrm obecn bez ern
bez chebd
bln ern bolehlav plamat borovice lesn borvka ern bza blokor
koen na, list oddenek kvt plod list kra bobule oddenek kvt list na semeno na vhonky plod kra list mza
442
bukvice lkask cibule kuchynsk ekanka obecn emeice ern dhel lesn
na oddenek cibule na koen oddenek plod oddenek
SBRATELSK KALEND
jehlice trnit jrovec maal koen na kvt plod list kra list vtvky
na oddenek oddenek semeno semeno oddenek na na kvt koen na semeno list koen semeno oddenek semeno oddenek
443
jen-listopad duben-kvten kvten-erven zan-njen erven-ervenec nor-bezen kvten-srpen listopad-nor
f VX VX
divizna velkokvt divizna malokvt dobromysl obecn ditl obecn
dub letn
durman obecn fenykl obecn hadi koen vt hemnek prav hluchavka bl hoice bl hoec lut chmel obecn chvojka kltersk jablenk obecn jahodnk obecn
kvt list na koen kra bobule kra list alud list semeno plod oddenek kvt na kvt list semeno oddenek sistice vhonky na list kvt koen plod bobule devo list kvt
v v .
jalovec obecn jaternk t roj ll on
erven-srpen jen zan erven-ervenec z-jen prosinec-nor erven-srpen z-jen bezen-duben erven-srpen erven ervenec- srpen njen duben jen-listopad bezen-duben erven srpen-z erven-z srpen-z zan bezen-duben z-jen erven-ervenec erven-ervenec kvten-srpen kvten-erven ervenec-srpen bezen-duben srpen-jen duben-kvten erven-srpen kvten-erven kvten-ervenec duben erven-ervenec zan-njen nor-bezen duben-kvten duben-kvten
x vx
VX
X VX X VX VX *
jitrocel kopinat jmel listnov jmel jehlinanov kakost lun kapra samec kdoulo obecn kmn koenn kokok lkask kokoka pastu tobolka komonice lkask kontryhel obecn kopr zahradn kopiva dvoudom
kopytnk evropsk koriandr set kostival lkask kozlk lkask kruina olov ken selsk kuklk mstsk kchavice bl lkoice lys len set levandule obecn libeek lkask
oddenek kra bobule koen oddenek oddenek koen semeno kvt na oddenek na
erven-srpen jen-listopad ervenec-z xvx vxzan-njen kvten-srpen njen bezen-z ervenec-srpen ervenec-srpen zan-njen kvten-srpen ervenec-z ervenec-z jen-listopad srpen-z srpen srpen-z bezen-duben njen jen-listopad bezen-duben zan-njen jen-listopad bezen bezen zan-njen jen-listopad ervenec-srpen ervenec-srpen zan zan-njen ervenec-srpen
vx
f Vx
Vx "
vx
f VX
VX *
f VX
VX
X VX
f VX
VX
444
lpa malolist liejnk islandsk lobelka nadmut lopuch plstnat kvt cel rostlina na semeno koen bezen list semeno list na na list na makovice semeno kvt plod list plod na list na na list list na kvt list na
SBRATELSK KALEND
oman prav omj alamounek oek krlovsk oddenek hlza list list oplod plod oddenek plod list koen sklerecium koen list kvt koen na na koen semeno koen kvt vhonky na na list list kvt koen koen stonek koen
kvtn bor na koen
f -V f V f "
445
zan-njen bezen jen-bezen erven-ervenec erven ervenec-srpen ervenec-srpen bezen z-jen srpen-z erven ervenec zan-njen bezen ervenec-srpen njen duben-kvten duben-kvten njen erven-z erven-z bezen-duben srpen-z zan-njen bezen-duben kvten-erven srpen-z kvten-erven duben-erven duben-erven erven-ervenec bezen-duben zan-njen zan-njen bezen-duben njen srpen-jen bezen-duben erven-ervenec kvten jen-listopad bezen-duben
V>- '
erven-ervenec duben-jen ervenec-z z-jen jen-listopad ervenec-srpen srpen-z erven-ervenec erven-ervenec kvten-z ervenec-srpen ervenec ervenec-srpen srpen-z kvten-ervenec srpen-z erven-ervenec duben-erven ervenec-z erven-srpen kvten-erven kvten-erven kvten-ervenec erven-z erven-z kvten-ervenec kvten-ervenec z-jen bezen-z erven-srpen bezen-duben z-jen srpen-z erven-ervenec erven-srpen kvten-z srpen-en kvten-ervenec
osladi obecn ostruink krovit
link lkask maceka trojbarevn majornka zahradn mk set mk vl malink obecn mandlo obecn marinka vonn mta peprn matedouka obecn meduka lkask medvdice lkask merlk vonn msek zahradn mochna hus
palikovice nachov pampelika lkask
v^
pelynk prav petrel zahradn
v*
pivoka lekrska
XV,*
VX
plavu obecn plicnk lkask podbl obecn
mochna ntrnk mydlice lkask
oddenek oddenek
na koen na
list list list cibule semeno
-*vx
vxp
posed bl potmchu popnav prha chlumn
f vf
v>-
nprstnk erven netesk sten ocn jesenn
proskurnk lkask
446
kvt list na oddenek kvt na koen oddenek oddenek koen kvtn bor na list na list na koen list oplod korunn pltky kvtn bor na list na bobule semeno kvt list semeno list pupeny kvt kvt plod na na kvt na
SBRATELSK KALEND
urginea pmosk vachta trojlist violka vonn vie obecn vitod hok vlatovink vt vodilka kanadsk vrati obecn cibule list kvt koen stopka plod na na koen koen list bor list na plod hlza oddenek
zan kvten-erven bezen-duben bezen, jen erven-ervenec erven-ervenec kvten-erven duben-kvten duben-kvten z-jen duben-kvten ervenec-jen ervenec-z ervenec-z srpen-jen erven-ervenec bezen-duben jen erven-ervenec kvten-ervenec ervenec-srpen kvten-erven kvten-erven
f V f
447
prtrnk lys prvosenka jarn peslika roln pupava bezlodyn pukvorec obecn pr plaziv reve lkask rmenec slin rosnatka okrouhlolist routa obecn rozmarna lkaka rozrazil lkask rulk zlomocn re pkov rebrek obecn epk lkask eetlk poistiv skoec obecn slz lesn ostrka poln alvj lkask topol ern topolovka rov trnka obecn truskavec pta tezalka tekovan tuebnk jilmov tymin obecn
ervenec-srpen ervenec-z ervenec-z bezen duben-kvten kvten-z zan-njen bezen-duben jen-listopad bezen-duben zan-njen z-jen erven-srpen ervenec-z erven-z erven-z erven-srpen erven-srpen zan-njen erven-srpen z-jen erven-ervenec erven-z kvten-z kvten-erven erven-z zan-njen srpen-z erven-z erven-z srpen-z kvten-erven zan nor-duben ervenec-srpen duben-kvten z-jen erven-z ervenec-srpen erven-ervenec kvten-ervenec
/ V f Vf *
f 'V f
Vf *
vstava vojensk vedobr horn yzop lkask zemdm lkask zemlu obecn indava evropsk
f -VS
VX
na na na na
X VX
VX
CO SE SBR V TUTO RON DOBU?

Leden
emeice ern (oddenek) jmel (vtvky) j mli (vtvky) topol ern (pupeny)
nor
emeice ern (oddenek) jalovec obecn (devo) jrovec maal (borka)
f V X
Bezen
andlka lkask (oddenek) rn plamat (hlza) bedrnk obecn (hlza) bza bl (mza) dhel lesn (oddenek) dub letn (borka) had koen vt (oddenek) hoec lut (oddenek)
448
jalovec obecn (devo) jrovec maal (kra) kokoka pastu tobolka (na) kostival lkask (oddenek) kruina olov (borka) ken selsk (koen) kuklk mstsk (oddenek) lopuch plstnat (koen) mochna ntrnk (oddenek) mydlice lkask (koen) oman prav (oddenek) omj alamounek (hlza) osladi obecn (oddenek)
SBRATELSK KALEND
kokoka pastu tobolka (na) kontryhel obecn (na) liejnk islandsk (stlka) mk vl (kvt) marinka vonn (na) meduka lkask (na, list) medvdice lkask (list) mochna hus (list, na) netesk sten (list) ocn jesenn (semeno) pampelika lkask (list, kvt) pivoka lkask (kvt) plavu obecn (na) plicnk lkask (na, list) prha chlumn (na) prvosenka jarn (kvt) peslika roln (na) rebrek obecn (na) epk lkask (list) alvj lkask (list) trnka obecn (kvt) tymin obecn (na) vachta trojlist (list) violka trojbarevn (na) vtod hok (na) vlatovink vt (na, koen) vodilka kanadsk (list) zemdm lkask (na) indava evropsk (list, na)
449
ostruink kovin (koen) petrel kuchysk (koen) pivoka lkask (koen) podbl obecn (kvt) potmchu popnav (stonek) prha chlumn (koen) proskurnk lkask (koen) prvosenka jarn (oddenek) pukvorec obecn (oddenek) pr plaziv (oddenek) topol ern (pupen) violka vonn (kvty, koen) vedobr horn (oddenek)
Duben
andlika lkask (oddenek) rn plamat (hlza) bedrak obecn (koen) bez ern (borka) bez chebd(oddenek) borovice lesn (vhonky) bza blokor (mza) dhel lesn (oddenek) dil obecn (borka) dub letn (borka) had koen vt (oddenek) hoec lut (oddenek) chvojka kltersk (vhonky) jahodnk obecn (koen) jaternk trojlalon (list, kvt) jehlice trnit (na) kokoka pastu tobolka (na) kostival lkask (oddenek) kruina olov (borka) liejnk islandsk (stlka) bez ern (kvt,list) bza blokor (list) hluchavka bl (kvt, list) chvojka kltersk (vhonky) jahodnk obecn (list, kvt)
marinka vonn (na) mydlice lkask (koen) pampelika lkask (list, kvt) petrel zahradn (koen) pivoka lkask (koen) plicnk lkask (na, list) podbl obecn (kvt) potmchu popnav (stonek) prha chlumn (koen) proskurnk lkask (koen) prvosenka jarn (kvt) pukvorec obecn (oddenek) pr plaziv (oddenek) topol ern (pupen) trnka obecn (kvt) violka vonn (kvt) vlatovink vt (na, koen) vodilka kanadsk (list) vedobr horn (oddenek)
Kvten
jaternk trojlalon (list, kvt) jehlice trnit (na) jrovec maal (kvt) jitrocel kopinat (list) kmn koenn (semeno)
andlka lkask (plod) benedykt lkask (na, list) bez ern (kvt, list) bez chedb (list) bln ern (na) bolehlav plamat (na) bza blokor (list) bukvice lkask (na) ekanka obecn (na) dhel lesn (plod) divizna velkokvt (kvt, list) dub letn (list) durman obecn (list) hemnek prav (kvt, na) hluchavka bl (kvt, list) jablenk obecn (na) jahodnk obecn (list, kvt, plod) jrovec maal (kvt, list) jitrocel kopinat (list) kakost lun (na) kmn koenn (na) kokoka pastu tobolka (na) kontryhel obecn (na) lpa malolist (kvt)
erven
liejnk islandsk (stlka) link lkask (list,na) majornka zahradn (list) mk vl (kvt) malink oben (list) marinka vonn (na) matedouka obecn (na) meduka lkask (na, list) medvdice lkask (list) merlk vonn (na) msek zahradn (kvt) mochna hus (list, na) mochna ntrnk (na) mydlice lkask (list) nprstnk erven (list) netesk sten (list) ocn jesenn (semeno) omj alamounek (list) oek krlovsk (list) ostruink krovit (list) pelynk prav (na) petrel zahradn (na) pivoka lkask (na) plavu obecn (na)
450
plicnk lkask (na, list) podbl obecn (list) prha chlumn (kvtn bor) peslika roln (na) rmenec slin (kvtn bor) routa obecn (na, list) rozmarna lkask (list) rozrazil lkask (na) rulk zlomocn (list) re pkov (korunn pltky) rebrek obecn (na, kvt) epk lkask (list, na)
SBRATELSK KALEND
ostruink krovit (list) palikovice nachov - nmel (sklerecium) pelynk prav (na) petrel zahradn (na) pivoka lkask (semeno) podbl obecn (kvt) prha chlumn (kvtn bor) proskurnk lkask (kvt, list) prtrnk lys (na) peslika roln (na) rmenec slin (kvtn bor) rosnatka okrouhlolist (na) routa obecn (na, list) rozmarna lkask (list) rozrazil lkask (na) rulk zlomocn (list) re pkov (korunn pltky) rebrek obecn (na, kvt) epk lkask (na) slz lesn (kvt, list) topolovka rov (kvt) truskavec pta (na) tezalka tekovan (na) tuebnk jilmov (kvt) tymin obecn (na) violka trojbarevn (na) vie obecn (stopka, plod) vrati obecn (bor, list, na) vstava vojensk (hlza) yzop lkask (na) zemdm lkask (na) zemlu obecn (na)
451
slz lesn (kvt, list) alvj lkask (list) truskavec pta (na) tuebnk jilmov (kvt) tymin obecn (na) vachta trojlist (list) violka trojbarevn (na) vie obecn (stopka, plod) vitod hok (na) vstava vojensk (hlza) yzop lkask (na) zemdm lkask (na)
ervenec
andlka lkask (plod) bazalka prav (na) benedykt lkask (najist) bez ern (kvt) bez chebd (kvt, list) bln ern (na) bolehlav plamat (na) borvka ern (plod) bukvice lkask (na) ekanka obecn (na) dhel lesn (plod) divizna velkokvt (kvt) dobromysl obecn (na) durman obecn (list) hemnek prav (kvt, na) hluchavka bl (kvt) hoice bl (semeno) jablenk obecn (na) jahodnk obecn (kvt, plod) jrovec maal (list) jitrocel kopinat (list) kakost lun (na) kapra samec (oddenek) kmn koenn (semeno) kokoka pastu tobolka (na) komonice lkask (na, kvt) kontryhel obecn (na) kopr zahradn (semeno) kopiva dvoudom (list) len set (semeno) levandule obecn (kvt) libeek lkask (na) lpa malolist (kvt) liejnk islandsk (stlka) loblka nadmut (na) lopuch vlnat (list) link lkask (list, na) majornka zahradn (list, na) mk set (makovice) mk vl (kvt) malink obecn (kvt) mta peprn (list) matedouka obecn (na) medvdice lkask (list) merlk vonn (na) msek zahradn (kvt) mochna hus (list, na) mochna ntrnk (na) mydlice lkask (list) nprstnk erven (list) netesk sten (list) ocn jesenn (semeno) omj alamounek (list) oek krlovsk (oplod, plod)
andlka lkask (plod) anz vonn (plod) bazalka prav (na, list) bez ern (plod) bez chebd (kvt) bln ern (na, semeno) bolehlav plamat (na) borvka ern (plod) bukvice lkask (na) chmel obecn (istice) dhel lesn (plod) divizna velkokvt (kvt) dobromysl obecn (na) dub letn (plod) durman obecn (list, semeno) hluchavka bl (kvt) hoice bl (semeno) jablenk obecn (na) jitrocel kopinat (list) kakost lun (na) kapra samec (oddenek) kmn koenn (semeno)
Srpen
kokoka pastu tobolka (na) komonice lkask (na, kvt) kontryhel obecn (na) kopr zahradn (semeno) kopiva dvoudom (list, semeno) kopytnk evropsk (oddenek) koriandr set (semeno) len set (semeno) levandule obecn (kvt) libeek lkask (na) liejnk islandsk (stlka) loblka nadmut (na) lopuch plstnat (list, semeno) majornka zahradn (list) mk set (makovice, semeno) malink obecn (plod) mta peprn (list) matedouka obecn (na) merlk vonn (na) msek zahradn (kvt) mochna ntrnk (na) mydlice lkask (na)
452
nprstnk erven (list) netesk sten (list) ocn jesenn (cibule) oek krlovsk (oplod, plod) ostrka poln (semeno) ostruink krovit (plod) palikovice nachov-nmel (sklerecium) pelynk prav (na) petrel zahradn (na, semeno) pivoka lkask (semeno) plavu obecn (vtrusy) prha chlumn (koen) proskurnk lkask (kvt, list) prtrnk lys (na) peslika roln (na) rmenec slin (bory)
SBRATELSK KALEND
pivoka lkask (koen) plavu obecn (vtrusy) podbl obecn (koen) posed bl (koen) prha chlumn (koen) proskurnk lkask (list) prtrnk lkask (list) peslika roln (na) pupava bezlodyn (koen) pr plaziv (oddenek) reve lkask (koen) rosnatka okrouhlolist (na) routa obecn (na, list) rulk zlomocn (koen) re pkov (plod) rebrek obecn (na, kvt) epk lkask (na) eetlk poistiv (plod) skoec obecn (semeno) slz lesn (kvt, list) alvj lkask (list) trnka obecn (plod) truskavec pta (na) urginea pmosk (cibule) violka trojbarevn (na) vodilka kanadsk (koen) vrati obecn (bor, list, na, plod)
453
rosnatka okrouhlolist (na) routa obecn (na, list) rozmarna lkask (list) rozrazil lkask (na) rulk zlomocn (list) rebrek obecn (na, kvt) epk lkask (na) skoec obecn (semeno) slz lesn (kvt, list) topolovka rov (kvt) truskavec pta (na) tezalka tekovan (na) violka trojbarevn (na) vrati obecn (kvtn bor,list, na, plod) zemlu obecn (na)
jen
andlka lkask (oddenek) bedrnk obecn (koen) bertrm obecn (oddenek) bez chebd (bobule) bukvice lkask (oddenek) ekanka obecn (koen) chmel obecn (itice) dhel lesn (oddenek) dal obecn (koen, bobule) had koen vt (oddenek) jalovec obecn (plod) jehlice trnit (koen) jrovec maal (plod) kakost lun (na) kdoulo obecn (semeno) kokok lkask (oddenek) kontryhel obecn (koen) kopiva dvoudom (koen) kostival lkask (oddenek) kozlk lkask (oddenek) kruina olov (plod) ken selsk (koen) kchavice bl (oddenek) lkoice sladk (koen) libeek lkask (oddenek) liejnk islandsk (cel) lobelka nadmut (semeno) lopuch plstnat (koen) mochna hus (oddenek) mydlice lkask (koen) oman prav (oddenek) omj alamounek (hlzy) osladi obecn (oddenek) ostruink krovit (koen) pampelika lkask (koen) pelynk prav (koen) pivoka lkask (koen) podbl obecn (koen) posed bl (koen) potmchu popnav (stonek) prha chlumn (koen) proskurnk lkask (koen) pupava bezlodyn (koen) pukvorec obecn (oddenek) pr plaziv (oddenek) reve lkask (koen) rulk zlomocn (koen) re pkov (plod) eetlk poistiv (plod) trnka obecn (plod)
andlka lkask (oddenek) anz vonn (plod) bertrm obecn (oddenek) bez ern (plod) bez chebd (plod) bln ern (semeno) cibule kuchysk (cibule) ekanka obecn (koen) chmel obecn (itice) dhel lesn (oddenek) dub letn (plod) durman obecn (list, semeno) fenykl obecn (semeno) had koen vt (oddenek) jalovec obecn (plod) jrovec madal (plod) kapra samec (oddenek) kdoulo obecn (semeno) kokoka pastu tobolka (na) kontryhel obecn (koen) kopr zahradn (semeno) kopiva dvoudom (semeno) koriandr set (semeno)
kruina olov (plod) kchavice bl (oddenek) levandule obecn (na) libeek lkask (oddenek) liejnk islandsk (cel) lobelka nadmut (na, semeno) lopuch plstnat (semeno) mk set (semeno) malink obecn (plod) mta peprn (list) merlk vonn (na) msek zahradn (kvt) mochna hus (oddenek) mochna ntrnk (oddenek) mydlice lkask (koen, na) netesk sten (list) ocn jesenn (cibule) oman prav (oddenek) osladi obecn (oddenek) ostrka poln (semeno) ostruink krovit (plod, koen) pelynk prav (na) petrel zahradn (na, semeno)
454
violka vonn (koen) vodilka kanadsk (koen)
LIDOV NZVY
455
vrati obecn (bor, plod) vedobr horn (oddenek)
Lidov nzvy
ajbi 317 akorum prav 332 alant 266 anala 131 andlsk koen 9 andlsk trunk 314 angelika 9 apich zahradn 296 arnika 314 > Aronova brada 17 asparelka dobrovonn 227 asparelka drobov 227 bab hnv 120 bab ucho 126 babka 127 babua 306 babuka 306 baldrn 169 baldrin 169 balm 230 bazalika 20 bazilika 20 bedrnek 23 beladona 353 benedyktov koen 180 beran jazyk 127 betonie 54 bezov 31 bobrek 399 bokek 399 bor 44 borovika 114 borvnice 48 brukvorec 399 bink 106 bukvice bl 325 bukvicov bylina 54 buina bl 108 bylina sv. Jana 290, 388 bylina svatojnsk 388 bylina vtzn 306 bylina 306 celidon 410 celnk 127 celnkovy koen 167 cic vr 415 cicvrkov semnko 415 ap nsek 134 arovnk 388 eknek 59 emerka 61 ern jahody 48 ern koen 61 ern maliny 279 ernice 48 ernobejl 290 ern koen 167 ertv spr 301 erven ps vno 311 erven psinky 311 ioretky 48 istec 350 ubet 26 dar nebesk 410 denn pa 309 dravec 388 dtel hok 399 dtel vodn 399 devandula 192 divok katan 123 dnov bylina 325 dobr mysl 214 dobrek 71 dobromysl 214
Listopad
dil obecn (plod) jehlice trnit (koen) j mli (vtvky) kakost lun (na) kopiva dvoudom (koen) kozlk lkask (oddenek)
ken selsk (koen) lkoice sladk (koen) lopuch plstnat (koen) proskurnk lkask (koen) pukvorec obecn (oddenek)
Prosinec
emeice ern (oddenek)
j mli (vtvky)
456
doubravice 237 douka mate 234 dr 74 dezalka 388 dubravnk 237 duvok 327 dymin 393 elebor bl 183 fijalka vonn 402 gencin 99 had koen 88 had ml 286 hadovec 88 hafry 48 hlstnk 426 horohae 385 hok bodlk 26 hok list 205 hok lupen 205 hromotesk 260 hroznk 240 hebkov bylina 180 hebkov koen 180 husjazejek 360 hus mdlo 322 hus noka 153 hvzdo 304 hybek 317 hyzop 422 chbed 34 chebzinky 34 chlstnk 426 chodec 234 chrustavec 385 chvoj 44 chvojka kltern 106 chvojka rajsk 106 chvojka rnsk 106 chvost 327 ibiek 317 islandsk mech 200
LIDOV NZVY
457
maj k 306 majornka 214 mk plan 220 marma 282 marule 237 marulka 237 marynka vonn 227 maena vonn 227 mta pepov 230 maternk 237 mate lko 306 matonice 314 medlinka 237 medun 237 medunice 237 meduka 237 medvd tlapa 301 mj dl 131 mejl 131 ml 131 merlk vonn 244 merlk vedobr 244 mistrkus 419 ml 286 ml 286 mordovnk 269 mosk cibule 397 mosk ladoka 397 mounk 282 moucha 106 mrtvin bylina 325 mudatka 417 m noha 301 mu ocas 127 mu ocsek 360 muk men 260 muk tun 260 musk lska 120 mydlice lkask 253 myrtove jahody 48 my devo 311
italsk kopr 84 janoklika 9 jelen rek 301 jelen skok 301 jemela 131 jeseka 263 jetel hok 399 jezuitsk aj 244 kainec 286 kamenn jetelinka 149 kamilky 340 kbed 34 klas vonn 108 koi ocas 360 koliandr 164 kosk kopito 306 kosk katan 123 kopiva kropiv 158 kopiva pyhlav 15 8 koen karafitov 180 koen koi 169 koen kozivalov 167 koen liberzonsk 167 koen mistrv 419 koen nejedlkov 332 koen prsn 332 koen prstvorcov 332 koen prustvercov 332 koen ivorcov 332 koen tatarkov 332 koen vedobr 419 ** koen zajeho oka 180 koen bocov 227 koen hlzn 227 koen krevn 251 koen ptilstkov 251 koen srden 211 koen sv. Ducha 9, 61 koen sv. Petra 59 koen tren 251 koen vtrov 230
kostelek 408 kostrounek 240 kozelec 169 kozlek 169 krasovlsek 26, 330 krevnek 388 krevnk 388 kropek 325 krusek 246 krvavnek 410 krvovnk 410 kemelk 77 kec 388 kudlaka 205 kukaka 417 kvt nechtekov 246 kvt srden 211 kvt umrl 246 kchavka 61 kyice 426 kynec 164 lavandula 192 lemonika 237 lesn pika 161 lilek 353 lilk 353 lpa zimn 196 lolek 353 lomikmen 23 lop 383 lopoucha 205 lopucha 205 lopuice 306 lun matenk 263 lupen mln 286 lupen pampelikov 286 lupen sladk 167 lv zub 286 macocha 211 macoka 211 madragule 353
458
nadrahule 17 nah 263 nahek 263 nna 230 nebotesk 260 nedvdice 240 nechre 290 nechtk 246 nmnice 353 ocoun 263 ocn jesenn 263 odolen 169 ohnek 220 omejl 131 omylnk 161 oech vlask 272 oslde 275 ostropes 26 ouastnk 263 oupor 385 ov ebro 360 paldrn 169 pamtnek 290 pampalk 246 pampulika 286 pamutejek 290 panenka 220 panensk okurka 81 ps sv. Jana 301 pejavka 335 peltram 28 pelu 290 peluka 290 pelyka 290 per sn 28 pertram 28 petrkl 325 petruka 296 Petrv kl 325 petru 296 petruel 296
LIDOV NZVY rmen pln 340 rmen imbabov 28 rmen msk 340 rmen voav 90 rojnk 260 rojovnk 237 rosa slunen 343 rosika okrouhlolist 343 rosika 343 rosnika 343 routika pospolit 424 routika 424 rozchodnk ostr 260 rozmarn 347 nitka poln 424 re slzov 380 ebek kravsk 180 ebkov kopeek 180 samaritnka 108 sirotky 211 skorocel 127 skoroil 127 skb 327 sladk vrbka 311 sladk devo 185 sladuka 275 slz ern 380 slz rov 380 slz msk 380 slz topolov 380 slz zahradn 380 slz 369 slezov re 380 smetanice 314 sosna 44 stolika 327 stozrno 322 stezalka 388 stbrnek 249 stbrnk 249 stbk velik 290 sukavec 385 s valnk vt 167 svatojnsk ito 282 svinsk ve 40 svzel voav 227 syreky 369 alamnek 269 edivka zelen 108 pek 356 sisvorec 332 lakov koen 314 lakovn bylina 325 prek 301 tiko vc 385 th matkov 237 tiscero koen 426 tiscizlatov koen 426 tisclistnk 360 tiscov koen 426 tleskanec 220 toloknnka 240 tolotnka 240 trezalka 388 trn 383 trojan vodn 399 trojice vodn 399 trojin bylina 211 trojlstek 399 tebnk 23 tv s v. Jana 17 bytn koen 149 lon k 350 uovnk 88 vanar 74 velanka 237 velnk 237 velk apich 194 veronika 350 veronika samec 350 veronika 350 vidlk 301
v s/ /-> --) /^
459
pivokov re 298 plan moena 227 plan bodlk 330 plan chebz 34 piecka obecn 286 pleska 286 pleskanec 220 plink 304 plivaka 327 podblice 306 podblek 306, 306 podkova 306 podlska 325 podlka 119,325 podl stk 119 polynk 290 pople 380 popovo moud 263 posed ern 309 poton koen 134 poupava 330 proskurnk rov 380 prskoen 332 prustvorec 332 prvnika 325 peslice 327 petrnk 251 ptrn koen 350 p trn k 350 ps jazek 127 ps jazyk 127 psotnkov bylina 211 puklka 200 pavka 335 racek ern 431 racek iv 431 ranocl 127 rdesno pta 385 rdesno 88 rebarbora 337 retta 106
460
vidlika 301 violka trojbarevn 211 violka trojc 211 vlaeka 301 vlstek 194 vocoun 263 vodn psinky 311 vokoun 263 voavka 227 vonkras 214 vran oko 353 vetnko 350 vedober 244 v i vec 40 zaje oko 26 zanikl 431 zvraov koen 314 zemsk pra 424
LATINSK NZVY
461
zemsk bez 34 zimn mj ornka 71 zimovt 263 zl mnek 269 zmizec 17 zukavka 385 zuby 282
Latinsk nzvy
Acacia catechu 210 Acacia senegal 210 Aconitum anthora 270 Aconitum callibotryon 269 Aconitum variegatum 270 Aconitum vulparia 270 Acorus calamus 332 Adiantum capillus Veneris 129, 161 Aesculus hippocastanum 123 Agrimonia eupatoria 363 Agropyrum repens 335 Achillea Millefolium 360 Achillea nobilis 361 Achillea ptarmica 28 Alcea rosea 380 Alchemilla vulgaris 153 Allium cepa 56 Althaea officinalis 317 Amygdalus communis var. amara 224 Amygdalus communis var. sativa 224 Amygdalus communis 224 Anethum graveolens 155 Angelica silvestris 65 Anthemis arvensis 340 Anthemis cotula 341 Arctium lappa 205 Arctium minus 205 Arctium nemorosum 205 Arctostaphylos uva-ursi 240 Armoratia rusticana 178 Arnica montana 314 Artemisia abrotanum 291 Artemisia austriaca 291 Artemisia campestris 291 Artemisia dracunculus 291 Artemisia pontica 291 Artemisia scoparia 291 Artemisia vulgaris 291 Artictum tomentosum 205 Arm maculatum 17 Asarum europaeum 161 Atropa belladonna 353 Berberis vulgaris 74 Berula angustifolia 10 Betonica officinalis 54 Betula pendula 51 Bistorta major 88 Brassica nigra 96 Bryonia alba 309 Bryonia diviea 310 Calathiana vrna 100 Calendula officinalis 246 Capsella bursa pastoris 146 Carlina acaulis 330 Carm carvi 141 Casia senn lil, 268 Centaurium erythrea 426 Centaurium litorae 428 Centaurium pulchellum 428 Cerasus vulgaris 405 Cetraria islandica 200 Cichorium intybus 59 Claviceps purpurea 282 Clycyrrhiza glabra 185 Cnicus benedictus 26 Cochlearia officinalis 208 Colhicum autumnale 263 Commiphora abbyssinica 210 Conium maculatum 40 Consolida regulis 211 Coriandrum sativum 164 Cydonia oblogna 139
zvonec s v. Jana 388 zvoneek svatojnsk 388 adovnk 234 ahavka 158 ankl 431 anykl 431 ebek 360 engle 431
eniklejt 431 eulka 417 ihavka 158
462
Datura stramonium 81 Digitalis grandiflora 256 Digitalis lanata 258 Digitalis lutea 256 Digitalis purpurea 256 Drosera longifolia 344 Drosera rotundifolia 343 Dryopteris filix-mas 136 Equisetum arvense 327 Erangula alnus 366 Eucalyptus globulus 204 Flores sambuci 31 Foeniculum vulgare 84 Fragaria v e se a 111 Frangula alnus 175 Fumaria officinalis 424 Galium odorata 227 Gentiana lutea 99 Gentiana pannonica 100 Gentianella amarella 100 Gentianopsis ciliata 100 Geranium pratense 134 Geranium robertianum 135 Geum urbanum 180 Gommiphora abyssinica 396 Guajacum officinale 118, 268, 293 Helleborus niger 61 Helleborus viridis 61 Hepatica triloba 119 Heracleum sphondylium 10 Herniaria glabra 322 Herniaria hirsuta 323 Humulus lupulus 103 Hydrastis canadensis 412 Hyoscyamus niger 36 Hypericum perforatum 388 Hyssopus officinalis 422 Chamaemelum nobile 340 Chamomilla recutita 90 Chamomilla suaveolens 90
LATINSK NZVY
Ornithogatum caudatum 398 Paeonia oficinalis 298 Papaver rhofas 220 Papaver somniferum 216 Petroselinum crispum 296 Pimpinella anisum 13 Pimpinella saxifraga 23 Pmws mgra 45 Pinus silvestris 44 Plantago lanceolata 127 Plantago major 128 Plantago media 128 Polygala amara 408 Polygonatum odoratum 144 Polygonm aviculare 385 Polypodium vulgare 275 Populus balsamifera 377 Populus x canadensis 377 Potentilla anserina 249 Potentilla erecta 251 Primula elatior 326 Primula veris 325 Prunus spinosa 383 Pulmonaria oficinalis 304 Quercus petraea 79 Quercus robur 77 Rhamnus cathartica 365 Rheum officinale 337 Rheum palmatum 338 Rheum rhabarbaratum 338 Rheum rhapositicum 338 Rhodococcus vitis-idea 50 Ricinus communis 367 Robus idaeus 222 Ropulus nigra 376 canina 356 centifolia 356 humilis 356 Rosmarinus officinalis 347 Rubus fruticosus 279 graveolens 345 alvia officinalis 373 Sambrucus ebulus 34 Sambrucus nigra 31 Sanicula europaea 431 Santalum album 118 Saponaria officinalis 253 Sarsaparilla albidum 118, 293 Sempervium tectorum 260 Sinapis alba 96 Smm latifolium 10 Smilax syphilitica 118 Solanum dulcamara 311 Spiraea ulmaria 391 Symphytum officinale 167 Tanacetum vulgare 415 Taraxacum officinale 286 Thymus praecox 235 Thymus pulegioides 234 Thymus serpyllum 234, 235 Thymus vulgaris 393 77'a cordata 196 Trigonella coeruleu 149 Tussilago farfara 306 Urginea maritima 397 Urtica dioica 158 Urtica urens 159 Vaccinium myrtillus 48 Vaccinium uliginosum 50 Valerina officinalis 169 Veratrum album 183 Veratum lobelianum 183 Verbascum densilorum 68 Verbascum nigrm 68 Verbascum thapsum 68 Veronica officinalis 350 odorata 402 tricolor 211 Viscum album 131 Viscum laxum 131
463
Chelidonium majus 410 Chenopodium ambrosioides 244 Imperatoria ostruthium 419 lnula helenium 266 Juglans regia 272 Juniperus communis 114 Juniperus sobina 106 Lamium album 94 Lavandula agustifolia 192 Levisticum officinale 194 Ligustrum vulgare 366 Linum usitatissimum 189 Lobelia inflata 202 Lypopodium clavatum 301 Majorna hortensis 214 Malva neglecta 371 Malva sylvestris 369 Marrubium vulgare 108 Matricaria maritima 90 Melilotus alba 149 Melilotus Altissima 149 Melilotus officinalis 149 Melissa officinalis 237 Mentha aquatica 231 Mentha arvensis 231 Mentha crispa 231 Mentha piat 231 Mentha x piperita 230 Mentha x verticillata 231 Mentha x villosa 231 Menyanthes trifoliata 399 Myroxylon balsamum 350 Myrtus communis 110 Ocimium basilicim 20 Ononis spinosa 120 Orchis maculat 418 Orchis militaris 417 Orchis moria 418 Orchis purpurea 418 Origanum vulgare 71
464
NEMOCI kee svalov 396 kee, bolesti 39 kee 349 kivice 275 kurdje 209 ku oka 248, 345 kchac prek 163 lieje 53 meist ple 349 menstruace obtn 239 menstruan obte 216, 245, 334 migrna 172, 233, 239, 391 moopudn sms 122, 148 moopudn lk 195 moopudn prostedek 398 moov choroby 157 moov kamnky 113 moov kameny 30, 81, 207, 229, 301, 358, 387 moov psek 122, 207 muky 278 nadmrn perioda 130 ndory 43 nadmn, kolika 16 nadmn, plynatost, nechutenstv 12 nadmn 25, 48, 86, 94, 143, 166, 216, 232, 236, 240, 293, 340, 342 nachlazen 198,224,282,331,342, 384 npoj pro nemocn 77 nastuzen a rma 308 neist ple 146, 155, 332, 384, 410, 426, 430 nedostaten moen 53, 54 nebojc se vedy 47 nechutenstv 16, 28, 77, 87, 102, 182, 196,232,240,253,274, 293, 334, 340, 347, 390, 402 nepravideln menstruace 347
465
nepjemn chu l nervov choroby 56, 271 nervov poruchy 12, 84, 172 nespavost 105 nevolnost 239, 349, 402 neity 71, 94, 169, 191, 207, 229, 361,362,375 non poty 375 obte menstruan 303 obte pi moen 298 obte zavac 104 obte aluden 388 on znty 345 odkalvn 16,404 odmovn moe 117 odeniny 226 omrzliny 47 opruzeniny 47, 303 opuchliny 151 osven vzduchu 46 osvujc koupele 53, 74, 275 osvujc npoj 281 otekliny 120 otoky lz 43 otoky 94, 193, 234, 311, 321, 347, 362, 396, 405 otrava fosforem 47 otylost 385 padoucnice 43, 64, 173, 301 plen zhy 269, 293 pihy 54, 180, 185, 262 pilulky 188 plieni aj 188,329 plieni choroby 46, 53, 221, 305, 364,409 plieni th 201 plivn krve 120 plynatost 250, 334 podrdn nerv 226 pohmodniny 126, 236 pomda na vlasy 379
Nemoci
angna 71, 373, 376 barven vlas 275 blotok 81, 116 blednika, blotok, dna 28 blednika 102,229 bodnut hmyzem 262, 298 bolesti hlavy 130, 173, 199, 233, 347, 405 bolesti menstruan 77, 352 bolesti na prsou 268 bolesti nohou 99 bolesti v krku 74, 207 bolesti zub 30,74,210,411 bolesti 163 bolestiv menstruace 174 bradavice 248,345,411 celkov skleslost 193 ern kael 345, 395 istn krve 155 itn krve 118,212,229,290, 314,429 dvidlo 163 dtsk kolika 157 dtsk stevn kolika 92 dna 46, 46, 53, 113, 123, 185, 301, 311,326 drdiv kael 130,419 hemeroidy krvcejc 169 hemeroidy 111, 148, 160, 248, 289, 362 hlen v v aluden 19 hlsty 74, 390, 416 hnisav rna 329 hnisav rny 155 hojn menstruace 329 horeka 22, 223, 226 hysterie 173, 347 choroby jatern 289 choroby kon 256 choroby mche moovho 262, 359,387 choroby srden 398 choroby aluden a j atern 73 choroby aluden 116,375 chrapot, kael 87 chrapot 180, 188, 226, 276, 305, 372 chipka 94, 199, 210, 308, 320, 395 chudokrevnost 110, 160, 199, 268 ischias 93, 185 jatern choroby 105, 110, 117, 295, 362 jatern skvrny 64 kameny moov 243 kael 180, 188, 188, 216, 267, 276, 305, 372, 404, 407 katar prduek 48, 70, 96, 110, 198,267,314,320,326,328, 337, 352, 399, 421 katar stevn 126 katar aluden a stevn 250 katar aluden s hlenem 294 katar aluden 129 katar aludku a stev 274 katary dchacch cest 25 katary dchacch orgn 191 katary plieni 359,424 kolika 87, 236, 250 krnaten tepen 345 kosmetick ppravek 213 kon hnisn 34 kon znty 148 krvcen pi pechodu 148 krvcen z nosu 169, 329
466
poruchy menstruace 301,426,430 poruchy menstruan 421 poruchy obhu krevnho 133 poruchy trven po alkoholu 12 poruchy zavac 207, 274, 332, 361,421 poruchy aluden 179 poruen trven 401 posilujc koupele 47, 105,216, 335 posilujc npoj 327 potivost nohou 80 potopudn prostedek 393 pro odkalvn 71, 129 pro trven 340 prostedek k zvracen 55 prsn aj 320 prudk katar aluden 148 prjem, zvracen 27 prjem 33,50,71,80,89, 126, 148, 151, 160,253,281,340, 359, 385, 387, 387, 419, 433 prjmy 136, 140,314 peruen menstruace 166 rny 130, 136, 207, 246, 248, 306, 309,316,376,388,433 revmatismus, ischias 19 revmatismus 30, 33, 46, 46, 53, 84,
NEMOCI
zahlenn prduek 56, 65, 226 zahlenn 70 znt dsn 22, 253 znt hltanu 71 znt mandl 34, 51, 81, 253, 364, 385 znt mche a moov trubice 48 znt nosohltanu 191 znt pohrudnice 99 znt prsu 87 znt prduek 196, 382, 387 zntliv otoky 342 znty dsn 120 znty krn 233, 295, 347, 405 znty mche 242, 323 znty pohrudnice 180 znty trubice moov 243 znty stn 51, 77, 90, 94, 210, 321,342,353,359 znty un 262 znty v krku 275 zavivenost 68
467
zavac obte 395 zavac poruchy 390 zduen lzy 248 zdueniny lz 152 zhmodn, otoky 12 zhmodniny 105, 146, 169, 295, 311,347,391,416 znecitliven 185 zubn prek 200 aluden kee 173 aluden nevolnost 410 aluden obte 202, 268, 408 aluden pote 428 aluden vedy 169 ensk nemoci 108, 216, 415 loutenka 111, 113, 268, 274, 314, 364,411,430 luov kamnky 289 luov kameny 48 luov obte 166 loutenka 251
342, 349, 352, 37 revnatismus 47 roupy 174,349,426 rozpraskan rty 22 rozpukan ke 226 rozpukan rty 140 rst vlas 207 rma 216, 233, 342 ezavka pi moen 303 siln menstruace 161 siln projmadlo 36
93, 118, 160, 185, 194,211, 236,240,259,265,316,335,
skvrny kon lut 99 spleniny 34, 130, 191, 262, 352, 379 srden choroby 117 srden nemoci 259 star vedy 359 stevn znty 373 svalov revmatismus 40, 94, 98 svrab 15, 53, 269, 275, 350 krkavky 48, 113, 133,295 tpnut hmyzem 130 tasemnice 138 thotensk obte 174 trvic obte 99 trvic poruchy 182 trhliny na prsnch bradavkch 22, 303 trudovitost 213, 375 tuberkulza plic 110 tvorba mlka 17 uhrovitost 200 uhry 114 nava svalov 239 nava 317 plavice 90, 96, 125, 129, 252, 262 prava stolice 349 stn voda 233, 396 vlasov koupele 54 vlekl revmatismus 126 vodnatelnost 33, 36, 113, 122, 160, 179,229,289,329,331,392 vedy 136, 191, 248, 335, 388 vi 15,278 vymovn mlka 375 vynechn menstruace 93, 102 vysok krevn tlak 133 vtoky 376 zcpa 22, 33, 55, 76, 176, 339, 362, 366, 369, 384, 426 zducha 43, 84, 129, 160, 204, 308, 321,372,423
468
ESK NZVY komonice bl 149 komonice lkask 149 komonice vysok 149 kontryhel obecn 153 kopr zahradn 155 kopiva dvoudom 158 kopytnk evropsk 161 koriandr set 164 kostival lkask 167 kozalec koenn - estragn 291 kozalec ladn 291 kozalec metlat 291 kozlk lkask 169 kruina olov 175,366 ken selsk 178 kuklk mstsk 180 kchavice bl 183 kchavice zelen 183 lkoice lys 185 len set 189 levandule lkask 192 libeek lkask 194 lpa malolist 196 liejnk islandsk 200 lobelka nadmut 202 lopuch hajn 205 lopuch men 205 lopuch plstnat 205 lopuch vt 205 lnk lkask 208 maceka trojbarevn 211 mj ornka zahradn 214 mk set 217 mk vl 220 malinovnk obecn 222 mandlo obecn 224 marinka vonn 227 mta dlouholist 231 mta kadeav 231 mta klasnat 231 mta peprn 230
469
mta roln 231 mta zelen 231 matedouka asn 235 matedouka obecn 234 matedouka zkolist 235 matedouka vejit 235 meduka lkask 237 medvdice lkask 240 msek zahradn 246 mochna hus 249 mochna ntrnk 251 myrhovnk prav 210, 396 myroxylon balzmov Pereirv 350 myrta obecn 110 nprstnk erven 256 nprstnk velkokvt 256 nprstnk vlnat 258 nprstnk lut 256 netk ensk vlas 129, 161 netesk sten 260 oman prav 266 omjjedhoj 270 omj pestr 270 omj alamounek 269 omj vl 270 oek krlovsk 272 osladi obecn 275 ostrka poln (straka) 277 ostrunk krovit 279 ostrunk malink 222 palikovice nachov (nmel) 282 pampelika (smetanka) lkask 286 pelynk brotan 291 pelynk ernobl 291 pelynk pontick 291 pelynk prav 290 pelynk rakousk 291 petrel zahradn 296 pskavice modr 148
esk nzvy
akcie katechov 210 akcie senegalsk 210 andlika lkask 9 anz vonn 13 ron plamat 17 bazalka prav 20 bedrnk obecn 23 benedikt lkask 26 bertrm obecn 28 bez ern 31 bez chebd 34 blahovink kulatoplod 204 bln ern 36 bolehlav plamat 40 bolevnk obecn 10 borovice ern 45 borovice lesn 44 borvka ern 48 bza blokor 51 bukvice lkask 54 cibule kuchysk 56 ekanka obecn 59 emeice ern 61 emeice zelen 61 ernohoice set 96 dhel lesn 10, 65 divizna ern 68 divizna malokvt 68 divizna velkokvt 68 dobromysl obecn 71,215 dil obecn 74 dub letn 77 dub zimn 79 durman obecn 81 fenykl obecn 84 guajak lkask 268, 293 had koen vt (rdesno) 88 hemnek prav 90 hemnek vonn 90 hemnkovec pmosk 90 hluchavka bl 94 hoice bl 96 hoice ern 96 hoec umavsk 100 hoec lut 99 horeek nahokl 100 hoepnk jarn 100 chmel obecn 103 chvojka kltersk 106 j ablenk obecn 108 jahodnk obecn 111 jalovec kltersk 106 jalovec obecn 114 j aternk troj lalon 119 jehlice trnit 120 jrovec maal 123 jitrocel kopinat 127 jitrocel prostedn 128 jitrocel vt 128 jmel jehlinanov 131 jmel listnov 131 kakost lun 134 kakost smrdut 135 kapra samec 136 kasie prav 176, 268 kasta blav 118,293 kdoulo obecn 139 kmn koenn 141 kokok lkask 144 kokoka pastu tobolka 146
470
pivoka lkask 298 plavu obecn 301 plicnk lkask 304 podbl obecn 306 posed bl 309 posed dvoudom 310 potmchuf popnav 311 potonk vzpmen 10 prhachlumn 314 proskurnk lkask 317 prtrnk chlupat 323 prtrnk lys 322 prvosenka jarn 325 prvosenka vy 326 peslika roln 327 pestup prav 118 pta zob obecn 366 pupava bezlodyn 330 pukvorec obecn 332 pr plaziv 335 reve bulharsk 338 reve dlanit 338 reve kadeav 338 reve lkask 337 rmen roln 340 rmen smrdut 341 rmenec slin (hemnek msk) 340 rosnatka dlouholist 344 rosnatka okrouhlolist 343 routa vonn 345 rozmarna lkask 347 rozrazil lkask 350 rulk zlomocn 353 re nzk 356 re stolist 356 re ipkov 356 rebrek obecn 360 rebrek slin 361 epk lkask 363 eetlk poistiv 365
O V VX
S
/-\ f f
Vx V
1'V
*- S~ \
santalbl 118 sevlk irokolist 10 skoec obecn 367 slabost 202 slz lesn 369 slz pehlen 371 sndek ocasat 398 svzel vonn 227 alvj lkask 373 topol balzmov 377 topol ern 376 topol kanadsk 377 topolovka rov 380 trlink brvit 100 trnka obecn 383 truskavec pta 385 tezalka tekovan 388 tuebnk jilmov 391 tymin obecn 393 urginea pmosk 397 vachta trojlist 399 violka trojbarevn 211 violka vonn 402 vie obecn 405 vitod hok 408 vlatovink vt 410 vlohyn 50 vodilka kanadsk 412 vrati obecn 415 vstava musk 418 vstava nachov 417 vstava obecn 418 vstava vojensk 417 vedobr horn 419 yzop lkask 422 zemdm lkask 424 zemlu lkask 426 zemlu pmosk slatinn 428 zemlu spanil 428 ahavka ron 159
REDAKN POZNMKA: Lze ci, e kniha Jak se lit rostlinami MUDr. Blahoslava Hruky, napsan ped vce ne pl stoletm, je publikace ve svm nrovm zasazen nejen proslul, ale i svm zpsobem klov. Ani s lety nepozbyla sv hodnoty, ba naopak. Proto se nae nakladatelstv rozhodlo zaadit tuto cennou prci do svho edinho plnu a seznmit s n i nov, mlad esk tensk generace. K tomuto elu byl text nepatrn upraven po strnce pravopisn a gramatick s phledem na souasn pravidla spisovnho jazyka eskho. Dle dolo k nkterm zmnm v odbornch nzvech. Pro nov vydn bylo pouito botanickho nzvoslov podle knihy Josefa Dostla Nov kvtena SSR" (1-2), vydan roku 1989 v nakladatelstv Academia, Praha. U rostlin, kter se u ns bn pstuj, nebo u takovch, kde lze v naich klimatickch podmnkch monost pstovn pedpokldat, byly jednotliv pase upraveny ve smyslu daj souasnch agronomickch norem. Lkask receptury byly naopak zmrn ponechny v pvodn podob, aby zstal zachovn dobov materil, a tm i odkaz budoucm generacm.

Ako Sa Liečiť Rastlinami

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Ako Sa Liečiť Rastlinami

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

vodem

JAK SE LIT ROSTLINAMI

JAK SE LIT ROSTLINAMI

Jako droga se uv oddenek (Radix angelicae) a plody (Fructus angelicae).

JAK SE LIT ROSTLINAMI

ANZ VONN PlMPINELLA ANISUM L.

JAK SE LIT ROSTLINAMI

UITEN STI: INN LTKY:

UIT V LIDOVM LKASTV:

JAK SE LIT ROSTLINAMI

JAK SE LIT ROSTLINAMI

JAK SE LIT ROSTLINAMI

lidov nzvy: bazalika, bazilika OCIMUM BASILICIM L. POPIS:

Cel na obsahuje siln aromatickou silici, pipomnajc svou vn kytici z r a karafit.

JAK SE LIT ROSTLINAMI

Rozpraskan rty, trhliny na prsnch bradavkch

lidov nzvy: lomikmen, tebnk, bedrnek PlMPINELLA SAXIFRAGA L

JAK SE LIT ROSTLINAMI

Jako droga se u obou rostlin pouv koen (Radix pimpinellae).

Katary cest dchacch

Pdu k pstovn je teba zvolit podle toho, kter bedmk chceme

JAK SE LIT ROSTLINAMI

lidov nzvy: ubet, hok bodlk, zaje oko, krasovlsek, ostropes

Blednika, blotok, dna

lidov nzvy: rmen imbabov, persn, pertram, peltram ACHILLEA PTARMICA L.

JAK SE LIT ROSTLINAMI

lidov nzvy: bezov, bezinky SAMBUCUS NIGRA L.

Z mladch list a vhonk se v nkterch zemch pipravuje salt.

Moov kameny, bolesti zub, revmatismus

JAK SE LIT ROSTLINAMI

UITl V LIDOVM LKASTV:

JAK SE LIT ROSTLINAMI

JAK SE LIT ROSTLINAMI

1. Chebd se uv ve vinastv v nkterch sttech k barven vna. 2. Ze vy se dve vyrbl inkoust.

UIT V LIDOVM LKASTV:

HYOSCYAMUS NIGER L POPIS:

JAK SE LIT ROSTLINAMI

Jako droga se uv na (Herba nebo Folia hyoscyam) a semeno (Semen hyoscyami).

JAK SE LIT ROSTLINAMI

lidov nzvy: svinsk ve, vivec

JAK SE LIT ROSTLINAMI

Bolehlavu se uv hlavn ve zverolekrstvu

UIT V LIDOVM LKASTV:

Zducha, padoucnice Ndory, otoky lz

JAK SE LIT ROSTLINAMI

lidov nzvy: sosna, chvoj, bor

JAK SE LIT ROSTLINAMI

Revmatismus, dna, plieni choroby

JAK SE LIT ROSTLINAMI

JAK SE LIT ROSTLINAMI

BZA BLOKOR BETULA PENDULA EHRH.

JAK SE LIT ROSTLINAMI

Revmatismus Osvujc koupele Dna, plieni choroby Svrab, l i sej e

JAK SE LIT ROSTLINAMI

lidov nzvy: betonie, bukvicov bylina BETONICA OFFICINALIS L.

Hlavn jej soust je hoina a tslovina.

JAK SE LIT ROSTLINAMI

Jako droga se pouv cibule (Bulbus allii cepa}.

ALLIUM CEPA L. POPIS:

JAK SE LIT ROSTLINAMI

lidov nzvy: eknek, koen sv. Petra

Katar prduek (zastaral)

JAK SE LIT ROSTLINAMI