Viktor Farkas

NOV

NEVYSVTLITELN
FENOMNY
DIALOG
knin velkoobchod
a nakladatelstv
Liberec
2006






















Michaels Verlag, Ammergauer Str. 80, 86971 Peiting, 2001
Dialog, knin velkoobchod a nakladatelstv,
Markova 348/3, Liberec 14, 2006
Translation PaedDr. Rudolf Rebek, 2006

ISBN 80-86761-47-9
OBSAH:

vodn slovo / 10

Vme, co vme? / 11

I. O REALIT FANTASTICNA

Ptrme po realit / 13
Cesta poznn - Kosmick hodiny - Olbersuv paradox - Nov fyzika - Neuvriteln je mon - Zkony
pravdpodobnosti - Cena spekulace - Otevren otzky - Biofyzika - Amatri jako objevitel.

Moc ducha nezn hranic / 17
Lidsk mozek a jeho zhady - Intuitivn vdn - Pamt hmoty - Mimosmyslov vnmn - Vdn na
dlku - Nepochopiteln novinov zprva.

Trhliny v opon asu / 22
Biskupuv dopis - Neexistujc prtomnost - Zhroucen prcinnosti - Paradoxy - Predvdn - Jasnozriv
vudce? - Nostradamus - Podivuhodn predpovdi ze vech dob - Tajupln prpad - Proroctv cern na
blm - Synchronnost Titaniku - Prostor a cas neexistuj - Nov tvrnost vesmru - Predvdn je vedn
zleitost.

PSI, ESP a pln roh hojnosti... / 30
Spojen tachyonu - Ohbn lic - Prcina a cinek si vymnily msto - PSI bez hranic - PSI a vda -
Dr.Josepf Banks Rhine - Bdn PSI od antiky do soucasnosti.

Pohled za bvalou eleznou oponu / 33
Leonid Vasiljev - Vchodn blok: rj pro badatele PSI - achov mistri a PSI - Vojensk vyuit.

Lid jako ty a j? / 35
Podvdom aktivity PSI - Sex a PSI - PSI pri rockovm koncertu.

Cel desetilet trvajc sttn tajemstv: Stalinovi agenti PSI / 36
Wolf Messing: gestapo a KGB shli do przdna - Jasnovidci ve sttnch slubch.

Moc nad prodnmi zkony? / 36
D. D. Home, viktorinsk nadclovk? - Psychokineze/levitace/ohnivzdornost/prodluovn tla - Eusapia
Palladino - Nina Kulaginov - Edgar Cayce - Peter Hurkos - Gerard Croiset - Pokus o inventarizaci.


II. BL MSTA NA MAP VDY

Je mnoho vc mezi nebem a zem... / 42

Pekeln ohe / 42
Spontnn sebespalovn - U stalet se lid vzncuj - Bleak House Charlese Dickense - Przracn ohn a
nemon pory - Prpady, prpady, prpady - Vda je bezradn - Prli hav, krtkodob a lokln.

Zhada k vysvtlen jednoho mystria / 47
Ohniv koule, plamenn koule, kulov blesky - Kronikr Flammarion - Ltajc mikrovlnn trouby? -
Myslc kulov blesky? Cizorod prrodn zkony - Dt kulovch blesku -Vzkum kulovch blesku
v bvalm SSSR.

Plamenn peklo / 50
Lidsk sebespalovn v krizi? - Vnj podnty - Magnetick pole - Podivuhodn shody -Psychick hr-
stv? - Marn boj pornku - Mladistv ohniv dblov - Druh strana mince: nehorlavost a nepotopitel-
nost - spojen podobnost?

Nedotknuteln / 58
Kad nejde cestou veho ivho - Mrtv, kter se nerozpadaj v prach - Nejenom svtci - Zhadn pruvod-
n kazy - Lciv vmky.

Nadasov hrobka / 61
Mumie v olovn krypt v Brmch - Nevysvtliteln konzervace.

Nepokojn nebotci / 64
Putujc rakve - Neviditeln ruka - Radikln reen msto vysvtlen.

Na prahu onoho svta / 68
Przracn kaz v hrobce - Jako rentgenov snmek.

... a zase zptky? / 69
Mrtv svdkyn u soudu.

Poselstv, poselstv, poselstv / 70
Informace z hrobu - Spiknut v zhrob: pln pti mrtvch muu - Spolecnost Society for Psychical Re-
search - Krov korespondence - Mluv Konfucius - Zprva z obcansk vlky - Vzducholod R 101 -
Mrtv svdkov vypovdaj - Odborn posudky z onoho svta - Hudebn skladby ze zhrob - Odbornci
souhlas - Reinkarnace? - Kosmick vdomosti? - Buh nehraje v kostky, nebo snad ano?

Knihy neznmo odkud / 79
Hls se Seth - Roh hojnosti poznn - Nejmodernj prrodovda v ezoterickm hvu - Nalezit zvan
Sethuv materil.

Smrt a zhrobn svt jako objekt kritickho zkoumn / 83
Vzkum posmrtnho ivota: Dr. Moody - Transcendentln proitky, nebo genetick program? - Patov
situace.

M due svj otisk? / 85
Experimenty s mylenkovmi vlnami - Clovk se rod bez ducha - Nervov bunky, uprednostnovan
drhy, molekuly pamti - Celek je vc ne soucet cst - Znackovan vdom - Grey / Delpasse / Van Am-
synck - Biologick zptn vazba a EEG - Pohotovostn vlna - Dukaz nesmrtelnosti? - Diskuze pokracuje...

Rozputn ve vzduchu / 87
Zmizen pred svdky - Kroky do nicoty - Zamotan v prostoru a case.

Terem jsme vichni / 88
1653: devt tisc mil procestovno za jedin den - Zmizel z invalidnho vozku... - a o dv st let pozdji
- Prpad Benjamina Bathursta - Mezi prvnm a nsledujcm krokem.



Co zem pohlt... / 90
Przracn msta a vesnice - Kam odeli Eskymci? - Zmizel rmsk legie - Jednotky modern armdy se
rozplvaj ve vzduchu - Vojci pochoduj neznmo kam - Pohlcen mrakem pred svdky.

Nikam nevedouc vodn trasy / 94
Zhady Mary Celeste - Mizejc lod i posdky: J. C. Cousins, Iron Mountain, Mississippi Queen a Kobe-
nhaven - Seznam je dlouh.

Vzduch nem mliny - a pesto... / 98
Mraky na koliznm kurzu - Rizikov faktor: toalety letadel - Zhada L-8 - Zmizen v mraku - Bermudsk
trojhelnk.

Nebesk splavy a zdymadla / 102
Organick dt (by, ropuchy, mloci, hori, ryby, ptci, pavouci, hlemdi, raci, jetrky, krokodli...) -
Rozdrceni ve vzduchu - Vodopdy kamen - Selektivn vtr - Ledov bombardovn - trkov prehnka -
Zhmotnn - Vechno mon z nepredstaviteln vky - Krvav dt.

Tam nahoe to mus bt hrza / 106
Velk reznictv nad mracny - Masn dt - Chuchvalce tuku.

Zvec Jack Rozparova / 107
Nen to obycejn zabijk - Zohavovn dobytka - Jako pitevnm noem - Krvav re v mnoha sttech USA
- Hruza vyhledvajc zvrata - Zohavovn lid: posledn fze hruzy a dsu.

Neviditeln sadisti / 112
Semlet jako v mlnku na maso - toky na dti - Noe a drpy odnikud - Kousajc a skalpujc przraky -
Neviditeln vrah s noem.

Pokus o dl zhodnocen / 115
Myslet na nemysliteln - Vlnn hmoty a kvantov stabilita - Schrdingerova kocka - Realita na zklad
pozorovn - Nekonecn vesmry - Mozaikov kamnky velkho obrazu.


III. SVT BEZ HRANIC

Masky ivota / 118
Opravdu znme zvrata? - Tajn ivot rostlin - Zhada zvan prroda.

Bjn zvata, monstra a pzraky / 119
Stopy dbla - Nelidsk otisky chodidel - Neexistuj dn prekky - Neviditeln cosi procvlalo kolem
- Neidentifikovan formy ivota a exoti.

Tvorov neznmo odkud / 121
Mol mu ze Zpadn Virginie.

Atavismy, odchylky a chimry / 123
Hrcky prrody a geneticky manipulovan lenci - Spc genetick programy - Obri - Znik dinosauru -
Prli ran lid - Gigantick skelety - Prespocet zubu a prstu na nohou - Mumifikovan trpaslk - Pravk
ohniv zbran?

Nemon nlezy / 125
Hvzdn poctac - Ooparts - Zhada v nitru zem - Absurdn teorie - Rostlina zilphion.
ivouc sgy a mty / 126
Dbluv kocr - Sourozenci se zelenou plet - Pohdkov postavy - Velmi konfliktn fotografie vl - Disku-
ze nekonc ani po vce ne osmi letech.

Skryt sly / 130

Kdy prodn zkony stvkuj / 130
Oregonsk vr, Magnetic Hill a Rocca di Papa - Poledn soumrak - Zbarven slunce - Mle zhad - Bles-
kov fotografie.

Bioenergie znovu jinak / 132
Jiskra ivota, vitln sla... - Svtc lid - ijc dynama a magnety - Zhady orientlnch bojovch metod
- Dim mak, zpodn smrt - Dv nn eny s nadlidskmi schopnostmi - ivotn sla pohn vhu -
Nehybn zrctko - Na mm hrob neporoste trva. - Mylen se znicenm mozkem.

Tajemn sly zvat / 135
Lid rozmlouvajc se zvraty; zvrata rozmlouvajc s lidmi - Chytr a obcas moudr psi - Modern kacr -
Pole ivota - Superzvrata: zvrec telepatie.

Za hranic jakkoli logiky / 138 Kletby / 138
Bojov lod Scharnhorst - Lidsk dlo a lidsk kletba - Great Eastern a Hinemoa.

Ztlesnn rozpor: zkon nhody / 140
Jako Gustav Gans - Podivn osud prostorov i casov spojench prezidentu USA - Shody, k nim nem
dochzet - Lincoln a Kennedy - Nessie a George Orwell - Sfinga - Chaos nebo hyperpordek - Velk
cslo kosmogonie - Maxwelluv dmon.

Na zvr / 142

VODN SLOVO

Pro prrodovdu jsou nevysvtlen kazy v jakkoli oblasti pochopiteln nedouc. Proklamova-
nm clem prrodovdce je prece konecn porozumn prrod - a do n podle prrodovdecky racionln-
ho chpn svta nle prost vechno.
Zroven ale prrodn vda neustle potrebuje vechno nepochopen i jako pohon k dalmu bdn:
kdyby bylo ve objasnn, odebrala by se do vsluby. Jej vztah k tmatu tto knihy je proto rozpolcen:
tou vlastn odstranit to, co ji udruje naivu. Tato nezvratn skutecnost vede na jedn stran k tomu, e
ruzn teorie jsou neustle zavrhovny nebo prinejmenm zpochybnovny, jak to mueme v soucasnosti
pozorovat v kvantov teorii a kosmologii, na druh stran vak posiluje vdeckou samolibost, kter se
projevuje tvrdojnm poprnm veho, co naruuje drve pracn vytvoren a prax ovren teorie.
Dospl jsem ve svm vdnm oboru k poznatku, e jenom mlokter kolegov tvr v tvr nepocho-
pitelnm kazum uznvaj: To je fantastick. Za tm budeme muset jt! Zpravidla se vechno nesrozu-
miteln bagatelizuje, v nkterch kritickch prpadech dokonce popr. A to jsou fyzikov lid nadpru-
mrn inteligentn, uznal a ochotn diskutovat (i to znm z vlastn zkuenosti, ale ne uslym prvn
nmitku, bez okolku tak priznm, e fyzikov se rovn vyznacuj i celou radou vysloven neprjemnch
vlastnost). Oc silnji a energictji tedy mus stejn potlacovac mechanismus fungovat u normlnch
smrtelnku, kter sice mohou mt sam prjemn vlastnosti, ale zrejm nejsou tak uznal a ochotn diskuto-
vat? Nepochopiteln se prehl, ba dokonce casto se proti nmu bojuje s prmo misionrskm zpalem.
Co ale vlastn je pro normlnho smrtelnka ze veho nejnepochopitelnj?
Prrodovda. Proto jsou tak spn knihy, kter predstraj, e velk svtov zhady rozlutily. No-
sitel takovho postoje prirozen nevynechaj jedinou prleitost k tomu, aby prrodovdu jaksepatr
znectili jako ignorantskou, pragmatickou, jednorozmrnou, nebo dokonce zcela nepouitelnou. Nen
dnm prekvapenm, e se v jejich prpad uplatnil mechanismus, kter je v psychoanalze znm pod
nzvem projekce.
Kadopdn to vede k eskalaci spolecenskho rozkolu mezi prrodovdecky a jinak smlejcmi,
co u pred vce ne tremi desetiletmi velmi presn rozebral C. P. Snow.
Na polarizovan spolecnosti by nepredpojat inventarizace nevysvtlench fenomnu jenom pro-
spla. Musela by zahrnovat tmata jako jasnovidectv, telekinezi, vtn..., tedy mimovdn oblast, i ve-
obecn srozumiteln vklad vech problmu v rmci prrodnch vd, kter jsou dnes pokldny za nevy-
reen ci se o nich jako o spornch diskutuje - tedy kuprkladu problm mren v kvantov fyzice
(Schrdingerova kocka), pojem irreverzibility (nezvratnosti - pozn. prekl.), kter se zsluhou prac
Manfreda Eigena a Ilji Prigogina po hlubokm spnku trvajcm cel desetilet dnes opt stal aktulnm,
nebo diskuze o kosmologickch modelech, jejich casto dtsky naivn konstrukce jsou ve svtle nejnovj-
ch vzkumu stle citelnji zpochybnovny.
Receno tedy strucn a jasn: To, co potrebujeme, je vklad nepochopench jevu bez prevldajc
snahy o potlacovn a zamlcovn nesympatickch faktu stejn jako bez nekritickho vychvalovn, mys-
tri a tajuplnosti. Takov dlo neexistuje - a je docela dobre mon, e ani nikdy nebude napsno. I kdy-
by se njak autor povznesl nad vlastn vdeck nebo pseudovdeck predsudky, zd se bt tmr ne-
mon roztrdit zmt fragmentrnch pramenu a neovritelnch informac do prehlednho soupisu. Kni-
ha, kterou prv drte v rukou, se o podobnou inventuru pokou. Autor vak bez rozpaku priznv, e
dn patentovan vysvtlen pro nevysvtlen fenomny nem. Zustv tud na fantazii a skepsi cten-
re, kde si vytvor vlastn hranici mezi humbukem a fakty. Pro zaujet konecnho stanoviska se ovem
doporucuje prostudovat dal dostupn prameny.
At u se jako ctenri postavte k tmatu knihy jakkoli, muete se tit na zbavnou a napnavou v-
pravu zem nikoho, kter vs prinut k premlen, skromnosti, ale hlavn povede k poslen na churav
fantazie.
Dr. Peter Schattschneider, univerzitn docent,
Institut aplikovan fyziky
pri Technick univerzit ve Vdni

VME, CO VME?

V devatenctm stolet byli predn vdci presvdceni, e v podstat vechno, co bylo nutn pro-
zkoumat, u bylo prozkoumno, e lidsk touha po objevovn mus prrodovdn obory opustit a clovk
se zacne pln vnovat krsnm umnm a filozofii. Nkter drobn, dosud otevren nejasnosti jako pod-
stata zemsk pritalivosti nebo fungovn mozku budou nepochybn v dohledn dob objasnny. Jen st
si dokeme predstavit chybnj odhad a mylnj prognzu vvoje.
Protoe jsme prrodn vdy prece jen neodloili ad acta, mme dnes k dispozici poznatky, kter byly
pro predstavitele vdy devatenctho stolet nepredstaviteln. Podarilo se nm nahldnout do prostoru a
casu i do zhad a tajemstv ivota a zskat poznatky, kter klasickou vdu stavj na hlavu - stejn ale
v podstat vme jen to, e jsme od univerzln rovnice, jej reen se badatelum jet pred nkolika dese-
tiletmi zdlo bt na dosah ruky, mnohem dl ne kdykoli predtm. A uvdomili jsme si, e svt, o nm
jsme si mysleli, e jsme ho poznali, je pouhopouhm odleskem skryt reality, kter trvale prekonv
lidskou fantazii a d se jen velmi priblin popsat vhradn abstraktnm jazykem matematiky.
Poznatky modern prrodovdy jsou tak obshl, strhujc a koneckoncu nepredstaviteln, e se clo-
vk nestac divit, kdy prrodovdci, kter s naprostou samozrejmost mluv o opacnm toku casu, vzniku
hmoty z niceho, pravch a nepravch elementrnch csticch, dualismu vln a cstic, zakriven prostoru a
mnoha podobnch jevech, odmtaj nevysvtlen fenomny jako humbuk, podvod, masovou sugesci,
vmysl, hysterii, lenstv, fatu morgnu, atd. atd. a jen velice neochotn jsou nanejv s to teoreticky
pripustit, e by s nmi mohlo svt sdlet cosi neuchopitelnho.
Pritom naprklad vklad mnohocetnch svtu modern kvantov fyziky nepochybn pripout
spekulaci, e ns podle veho obklopuj nescetn paraleln svty, je zrejm nemueme vnmat, ale kter
prece jen - pokud se nae existencn rovina protne s existencn rovinou soubnho svta - po sob zane-
chvaj stopy, predstavovan pro ns treba nevysvtlenmi fenomny. To je prirozen pouze jeden aspekt
toho, co se nm dosud nepodarilo vysvtlit.
Spokojme se pro zactek s tm, e Shakespeare m pravdu, kdy pripomn, e v nebi i na zemi je
vc vc, ne se zd na kolsk moudrosti. Nkter z nich maj zrejm prciny, kter se opravdu daj
vyjdrit jen nejodvnjmi koncepcemi teoretick fyziky, jin se vdeck katalogizaci nejsp zcela
vymykaj a zbvajc maj svuj puvod podle veho ve sloitosti lidsk psychiky. Jejich existence se v d-
nm prpad ned poprat, pricem o skutecnm rozmru tchto kazu nevme vubec nic.
Urcit se shodneme na tvrzen, e nae vdn jednoznacn vykazuje mezery. Zjistit velikost tchto
mezer a podvat se, co se v nich skrv, je to nejlkavj nutkn projevovan pri snaze vypordat se
s bohatou paletou mystri, nocnch mur a podivuhodnost, kter jsou mnohem vednj, ne se dnes
obecn pokld za mon.
Z vzkumu vyplv, e na kadm mst zem se v okruhu tr set kilometru najde prinejmenm je-
den clovk, kter zail setkn s nevysvtlitelnm kazem nebo cizorodm monstrem. A tento stav trv
u cel stalet! Prevnou cst tchto jevu ovem mueme vysvtlit jako vplody fantazie, povr nebo
nepochopen prrodnch procesu.
Pokud si ale uvdomme, e pred dvma sty lety bylo znmo jen 808 druhu savcu, ptku, obojivel-
nku a plazu, zatmco dnes jsme u klasifikovali 350000 druhu rostlin, 4320 druhu savcu, 860000 druhu
hmyzu, 250000 druhu kvtin, 28 050 druhu ryb, 6127 druhu plazu a 8 630 druhu ptku, musme uznat
tvrzen modern vdy, e v podstat u objevila vechno, co na na planet leze, pluje nebo lt.
V soucasnosti u skutecn st najdete na zemi njak zkout, kde by netvori, opic lid, trpaslci,
dinosauri a jin exotict tvorov mohli trvale a spn vzdorovat objeven. A presto nemohou bt vichni
z milionu ocitch svdku, kter rok co rok ohlauj setkn s okrdlenmi monstry, estirukmi obry,
trpaslicmi mimozemtany, chlupatmi rarachy, morskmi prerami a nescetnmi dalmi formami
ivota, je v oficilnm rodokmenu pozemskch druhu nemaj co pohledvat, pronsledovni halucina-
cemi, snnm v bdlm stavu nebo prehnanm exhibicionismem. A to jsme si pripomnli pouze jednu
kategorii nevysvtlench fenomnu, s nimi se musme vyrovnat.
At se na to podvte z jakkoli strnky - pokud se krecovit nesnate odvrtit pohled, narazte
tmr na kadm kroku na zhady, kter ani pri sebelep snaze prost nelze poprt: lid, rodiny a cel
venkovsk spolecenstv nevysvtlitelnm zpusobem miz lod a letadla se doslova vytrcej ve vzduchu
cosi u cel stalet masakruje nae zvrata prrodn zkony jsou znicehonic postaven na hlavu nebo-
tci v hrobech bud nedochzej klidu, nebo se zdrhaj zetlt, prpadn tk pohrebn schrnky zacnou
neklidn putovat forma se projevuje jako energie na lidskch a zvrecch kostrch starch miliony let
jsou zreteln patrn streln porann cosi se ohlauje (odkud? ze zhrob?) en, j je vdeck bdn
naprosto ciz, a diktuje j neuvriteln aktuln prrodovdeck poznatky iv bytosti se znicehonic
vznt a rozpadnou v prach lidsk psychika zpusobuje zzraky mimozemtan zanechvaj stopy
v kosmu i na zemi lid i vci jsou postieni kletbou zhadn artefakty z minulosti se vysmvaj vem
vdeckm vzkumum jedinci se dok napojit na univerzln knihovnu vekerho vdn prostor a
cas ztrcej svou platnost nemon se uskutecnilo - a v tchto prkladech podivnost by se dalo pokraco-
vat.
Ackoli ve uveden nhodn vcet pusob velmi bizarn a znm zhady jako dt ryb nebo
Nessie v proslulm skotskm jezere v tomto kontextu vypadaj velice konvencn, nejde o nic jinho ne
o malick a doposud nepoodhrnut cpecek opony, kter ns oddluje od ostatnch realit.
Nezamlm prirozen obohacovat pestrou paletu dosavadnch pokusu o vysvtlen vlastnmi nedo-
kazatelnmi interpretacemi. Smyslem tto knihy, kterou predvm dal ctenrsk generaci v rozren a
aktualizovan podob, je ukzat, e existuje nco, co by tu podle naeho poznn bt nemlo - a tud
nastolit otzku, jestli jsme opravdu poznali to, o cem se domnvme, e je nm bezpecn znmo.
Na rozcest mezi vy formou vvoje a znikem ivota na zemi, je se stle rychleji stv neobyva-
telnou, musme myslet v kategorich nemyslitelnho, abychom preili a obstli se ct. Prvnm krokem
k tomu by mohlo bt prijet veho, co se nm jev jako fantastick...

Viktor Farkas

Oddl prvn
O REALIT FANTASTINA
Ptrme po realit

Realita je nevrn milenka. Jet pred zformulovnm teorie komunikace a dalch vdeckch dis-
cipln dvactho stolet bylo filozofum jasn, e realita je nanejv osobn zleitost. Je to produkt
informace, kterou nae smysly zskvaj z okolnho prostred.
Tyto smyslov vjemy se spolupodlely na vzniku a vvoji samotnho mozku a nabvaj v ns podo-
by mikrokosmu, kter predstavuje pouze jeden, a to vc ne skromn vrez kosmu. Poznte to bez vt
duchovn akrobacie naprklad podle naeho jazyka, kter okamit prestv bt srozumiteln, m-li po-
psat nco mimo smysly zaznamenan poznatky, cosi vymykajcho se obvyklmu ovren. Nikoli bezdu-
vodn se ran myslitel, kter si to dobre uvdomovali, neustle divili, proc pozorovn prrody vede
nkdy k zsadnm rozdlum mezi teori a prax. Protoe vak bdajc lidsk duch postupn odebral
prrod tajemstv za tajemstvm, predpokldalo se, e za nesrovnalostmi se skrv pouze to, co je jet
treba objevit. Klasick predstava vysvtlitelnho vesmru zustala nedotcena. Laplaceovsk dmon byl
stle iv a til se skvlmu zdrav.
Tato abstraktn bytost - predchudce Maxwellova dmona a Schrdingerovy kocky, kter rovn
predstavovali nzorn analogie - odr z antiky prevzat zpusob mylen o definitivn vysvtlitelnosti
vech vc.
Velk francouzsk matematik a astronom Pierre Simon markz de Laplace, jen u v 18. stolet
spekuloval o monch supercernch drch, ackoli je tak nenazval, a jemu vda vdc za fundamentln
poznatky, premlel i o predvdatelnosti udlost. Predstavoval si fiktivnho dmona, kter zn msto a
okamik impulzu, v nm byly uvedeny do pohybu vechny cstice existujc ve vesmru. Se znalost
tchto daju by byl schopen vypoctat kadou budouc udlost, prpadn exaktn stanovit npln libovol-
nho okamiku v minulosti. Dnes tento dmon patr nenvratn minulosti stejn jako predstava starch
Reku o konecn dlitelnosti atomu.
Zd se, e nae vrouc prn, abychom u nemuseli pohlet na svt jako na nekontrolovan sled
chaotickch nhodnch udlost, ale abychom v nm rozpoznali jakousi nadrazenou souvislost, se nena-
plnuje. Dvact stolet prineslo dlouho obvan zlom mezi na predstavou univerza a tm, co skutecn je
tam venku (nebo hluboko uvnitr).
Nai dvn prapredkov vzhldli k obzoru a ucinili mocn bostva odpovdnmi za to, e den je
svtl a noc temn, e cas od casu z oblohy pad voda nebo bl vlocky, prpadn e po n sjdj oslniv
svteln blesky. Jakmile se zrodily a durazn prihlsily o slovo prrodn vdy, byli bohov vytlaceni
poznanmi zkonitostmi. Kosmos prestal bt mstem pro hrtky nadprirozench bytost a zmnil se
v dobre promazan mechanismus pripomnajc gigantick hodiny. Podle tto predstavy se ovem logicky
dal rozebrat do poslednho roubku.
Nikoho ani ve snu nenapadlo, e by mohla existovat neprekrociteln hranice toho, co se d vy-
zkoumat, a e za n pusob sly, na nich nutn ztroskot clovk stejn jako laplaceovsk dmon.
Kdy nmeck lkar a astronom Wilhelm Olbers (1758-1840) poloil jednoduchou otzku, pro je
noc temn, vytvoril tak vhlasn Olbersv paradox, kter jet donedvna nedoprval vd klidu, ale
nijak neotrsl zklady klasickho svtovho nzoru. Kosmick hodiny tikaly spokojen dl.
Dr. Olbers, jen poval nejvyho vdeckho uznn kvuli svmu objevu esti komet a planetek
Pallas a Vesta i dky presnm propoctum cetnch drah komet, vystoupil s nsledujc vahou: Jsou-li
hvzdy ve vesmru rovnomrn rozdleny - jak to odpovdalo tehdejm pozorovnm a jak se oprvnn
predpokldalo pro cel vesmr -, mlo by bt z kadho bodu nebesk klenby vidt hvzdu (slunce). To
by znamenalo, e Zem je dnem i noc obklopena svtelnm obalem, jeho svtivost nescetnkrt preko-
nv svtivost naeho Slunce a nutn tak nic jakkoli ivot, presnji receno vubec mu neumon vznik-
nout. Jak vme, takhle to urcit nen.
Trvalo vak tmr dv st let, ne objev rozptylu Mlcn drhy, Dopplerova efektu (posuv spektrl-
nch car k cerven, prpadn modr csti spektra) a dalch fyziklnch zkonitost zbavily Olbersuv
paradox jeho paradoxnho charakteru. Dogma o definitivnm vtzstv lidskho rozumu dostalo u drve
povliv trhliny. Predtm ale doshlo vznamnch dlcch spchu, jak naprklad predstavoval u zm-
nn a v devatenctm stolet obecn rozren postoj, e vechno podstatn, co by se mlo prozkoumat,
u bylo objeveno.
Zd se, e od dvactho stolet smrujeme do podobn slep ulicky.
Kosmick hodiny jsou navdy tytam. Vdci jako Paul Dirac, Enrico Fermi, Niels Bohr, Erwin
Schrdinger, Max Planck, Linus Pauling, Louis de Broglie, Nathan Rosen, John Bell, Richard Feynman,
David Deutsch a mnoz jin je rozloili na subatomrn cstice - kter jsou navc i vlnami. Nikdo nikdy
nezachyt przracn obrazce a schmata v nitru atomu, rzen zkony pravdpodobnosti, aby z nich op-
tovn sloil velk, cel univerzum zahrnujc hodinov stroj. Neboli, jak to strucn a drasticky formuloval
americk spisovatel James Blish, Einstein spolkl Newtona.
Vda se na sklonku dvactho stolet zrekla prcinnosti, vysvtlitelnosti a nzornosti. Determinis-
mus dostal rnu z milosti v nicivm zblesku atomov bomby, ovem u cel desetilet predtm ho teore-
ticky poprala teorie relativity, vlnov mechanika a dal exotick popisy prrodnch procesu. Nyn je
vechno vgn, neostr, neuchopiteln, nejist, nhodn. Tmr s masochistickm zaujetm vytvr teore-
tick fyzika modely, z nich kad je bizarnj ne predchzejc. Hluboce lidskou touhu po pochopen
samozrejm neuspokojuje teorie, e univerzum se pri kadm monm kladnm ci zpornm rozhodnut
roztp na dv dlc univerza, ani mylenka na komunikaci vech elementrnch cstic probhajc vy
ne svtelnou rychlost, ci dokonce predstava, e realita se vytvr teprve pozorovnm. A trebae to
matematicky sed - kdo by chtl t v univerzu, kter prestane existovat, jakmile se prestanete dvat?
Lidsk povaha i podstata poaduje nov, fantazi obdaren rozum.
I v dnen dob se fantasticno povauje za poruen prrodnch zkonu. Podvme-li se vak na pr-
rodn zkony tak, jak k nim nyn pristupuje modern teoretick fyzika, vyjde zhy najevo, e v podstat
nic doopravdy fantastickho neexistuje. Samozrejm ani tyto zmaten a matouc prrodn zkony nesmj
mt oficiln trhliny, avak otzka, kudy takov trhlina vlastn probh, je pord nanejv nejasn.
Kdyby star Germn vyprvl o ltajcch kamenech, jeho soukmenovci by vrili, e je to dlo Odi-
na, Thora, Lokiho ci jinho nordickho boha, anebo by prost vypravce pokldali za lhre. V devatenc-
tm stolet by byl okamit a jednoznacn demaskovn jako lhr, protoe v mechanistickm obraze svta
nemaj bohov msto a kameny prost a jednodue neltaj. V soucasnosti je tomu ovem pln jinak.
Ltajc kameny prirozen nepatr ke kadodennm vjevum ze ivota, ale takov jev mue existovat.
Pokud se na to zeptte soucasnho vdce, zmn se pouze o krajn nepravdpodobnosti paralelnho, jedno-
smrn orientovanho pohybu molekul.
Neuvriteln tedy nemus bt vdy nemon. Modern vda ukazuje, e za jednodue pozorovatel-
nm svtem, kter chpeme svm zdravm lidskm rozumem a kter doke n jazyk popsat, ch
neviditelno, je nen pochopiteln, ba ani nzorn popsateln. Hvzda ani ve nemaj v podstat vubec nic
spolecnho s predstavou, kterou si o nich vytvrme.
Kdo si mysl, e lavicka v parku je solidn objekt, na kter si clovk mue pohodln sednout a klid-
n a rozvn pozorovat hrajc si dti, nesmrn se ml. Ve skutecnosti jde o nepredstaviteln systm,
jen se z 99,999... procenta skld z niceho a zanedbateln zbytek predstavuje znecitn - hmota, tvoren
opt przracnmi hmotnmi vlnami vymykajcmi se jakmukoli uchopen. Presn vzato je zmnn
parkov lavicka jen stn vren z hyperprostoru, mstn nepravidelnost geometrie prostoru a casu, prpad-
n cokoli jinho, co si podle prslun teorie vyberete. Koho po takovch predstavch rozbol hlava, mue
se utovat tm, e ani my, kter o takovch konceptech premlme, nejsme o nic substancilnj ne
zmnn lavicka.
Nejpodivuhodnj na tchto teoretickch modelech je skutecnost, e funguj. V subatomrn oblasti
maj hlavn slovo zkony pravdpodobnosti, nikoli prciny a nsledku. Prv ony, a nikoli mechanistick,
predem odhadnuteln a vypocitateln model svta, jsou odpovdn za to, e hvzdy svt, proud tece,
elezo se rozhav nejprve doruda a pak dobla... a za nescetn dal fenomny, kter vnmme a umme
prakticky vyuvat.
Nejpozdji nyn se mnoz ctenri nejsp neubrn pocitu, e leckter teoretikov nemaj vech pt
pohromad. Prece takhle absurdnm mstem n vesmr prost bt nemue. Bohuel opak je pravdou.
Uvedu k tomu jeden prklad, kter zahrnuje snad vechny exotick zkonitosti nov fyziky. Pred-
stavme si ndobu, v n se nachz hrek. Podle urcitch pravdpodobnostn statistickch tvrzen - jak
dajn plat v mikrokosmu - by mlo bt stanovit nkterch hrku mimo ndobu. Nikdo nebude pri
zdravm rozumu predpokldat, e by pouh pravdpodobnost mohla primt hrch k tomu, aby se zni-
cehonic zhmotnil mimo ndobu. U elementrnch cstic vak tomu tak je!
Presn, podle pravdpodobnostn statistiky ocekvan pocet elektronu se ocitne mimo atom a opus-
t tak predem stanovenou drhu. Rk se tomu tunelov efekt. Vdci ho propoctali a technici, kter
z tchto propoctu vychzej, na nm zaloili velmi solidn vzkumy. Bez tunelovho efektu by neexisto-
valy tranzistory ani diody (polovodice), nemluv o mnoha jinch prstrojch z kadodennho ivota.
A nejen to, neexistoval by vlastn ani samotn ivot, protoe jen ty elementrn cstice, kter dky tune-
lovmu efektu prekonaj atomov potencilov val, se staraj o to, e hvzdn ohen skutecn hor. Je to
pomrn bizarn, ale nepopirateln skutecnost.
Ted bychom se mohli ocitnout v pokuen uznat fantastick rysy prrodnch zkonu, ale cenou za to
by zroven bylo popren existence neuvritelnch fenomnu. Koneckoncu vda, kter doke takov
cizorod procesy objevovat, propoctvat a vyuvat v atomovch reaktorech nebo laserovch zarzench,
by mla aspon rct, co bt me a co ne. Bohuel nic takovho nesvede.
Jak ns historie presvdcuje, badatel vdy prichzeli s rozumnmi reenmi, jejich presnost a v-
stinost byla prekonvna pouze jejich nesprvnost. Cel stalet se zdlo bt laikum i vdcum jasn, e
Slunce vychz na vchod, putuje po nebesk klenb a na zpad se nor do ocenu, take logicky krou
kolem Zem (nejprve jsme se pochopiteln museli zbavit predstavy, e nae planeta je ploch kotouc).
Tento geocentrick nebo tak ptolemaiovsk systm o podob svta platil pres tisc let. Nyn vme,
e Zem krou kolem Slunce. Pri pozorovn obzoru se vak nic nezmnilo.
V soucasnosti prezentuj uznvan astronomov a astrofyzikov sir Fred Hoyle, sir Hermann Bondi
a Thomas Gold jako alternativu k modelu vzniku vesmru formou velkho tresku (bing-bang) takzvan
stacionrn vesmr (steady-state-universum). Tato koncepce vcnho kosmu se stle stejnou strukturou a
hustotou hmoty obchz problm jejho rdnut. Ta se objevuje v dusledku pozorovanho rozirovn
vesmru - pouitm opravdu ekvilibristickho kousku v podob nepretritho novho vytvren hmoty
(zhruba nkolik atomu vodku na jeden kubick kilometr a rok). Jakmile objev kosmickho mikrovlnnho
zren pozad - co je mriteln ozvna puvodnho tresku - zacal hypotzu o stacionrnm vesmru
posouvat smrem k ucen o dutm (przdnm) vesmru, Fred Hoyle se svmi kolegy a bvalm kem
Jajantem Kinem Narlikarem puvodn teorii steady-state bez rozpaku rozrili.
V roce 1975 prili s pojmem hmotn pole. Podle Hoyla a Narlikara se kosmos pravdpodobn
skld z cetnch univerz. Nkter maj kladn, jin zporn nabitou hmotu. V csti vesmru, kterou mu-
eme pozorovat, je podle jejich nzoru toto pole kladn, take hmota kad jednotliv cstecky od zdn-
livho puvodnho tresku mus pribvat. Tato akrobatick mylenkov konstrukce by skutecn - byt
nanejv neortodoxnm zpusobem - vysvtlovala posuv svtelnch vln v cerven csti spektra, kter se
odvozuje od expanze Mlcn drhy, ale pripoutla by t nov vklad zren kosmickho pozad (podle
Hoyla se v tomto prpad jedn o hvzdn svtlo z drvjho univerza, kter prosakuje casoprostorovou
hranic, na n se setkvaj kladn a zporn hmotn pole).
Pres tyto rozmarn vrtochy, kter vdeck obec nebere vn, je reputace sira Freda Hoyla oprv-
nn nezpochybniteln. Jeho prce o puvodu tkch prvku mu - jako zakladateli Institutu pro teoretickou
astronomii v Cambridi - navdy zajistily msto v djinch vdeckho vzkumu.
V tto souvislosti je nepochybn pozoruhodn, e Fred Hoyle, jen se narodil roku 1915, je nejen
mimordn tvurc vdec, ale i autor nkolika vdeckofantastickch romnu (nejslavnj je zrejm ern
mrak), nkolika knek z oblasti literatury faktu, a dokonce i opernho libreta (Alchymie lsky).
Uveden prklad si neklade za cl zduraznit omylnost vdy - nebot mlit se je stle lidsk -, nbr
hodnotu spekulace. Mylen prekracujc stvajc hranice mue bt grandizn a obdivuhodn i tehdy,
kdy ho novj poznatky prekonaly. Kdo se opov vkrocit na dosud nedotcen zem, rozsvt svtlo
lidsk touhy po vdn i v prpad, e se ml. Klapky na occh jednostrann zamrench zpusobu pozo-
rovn mus patrit minulosti, jinak nae budoucnost nebude nicm jinm ne straliv zdeformovanm
obrazem prtomnosti.
ijeme v opravdu nepredstaviteln cizorodm kosmu, v nm cstice vznikaj z nicoty a zase v n
miz (fluktuace vakua), a jsme obklopeni zhadami, kamkoli se jen podvme.
Mli bychom najt odvahu k tomu, e si priznme existenci blch mst na vech soudobch vdec-
kch mapch, jenom tak se s nimi toti dokeme vyrovnat. Vbr mme vc ne bohat:
medicna vysvtluje vechno - jen to ne, jak funguje nae tlo...
psychologie vysvtluje vechno - jen to ne, jak funguje nae psychika...
biologie vysvtluje vechno - jen to ne, co je ivot...
historie vysvtluje vechno - jen to ne, co ji zpusobuje...
archeologie vysvtluje vechno - a na mal nesrovnalosti, kter neum vysvtlit...
evoluce vysvtluje vechno - jenom to ne, jak se na Zemi objevil ivot...
paleontologie vysvtluje vechno - jenom to ne, co se stalo dinosaurum...
fyzika vysvtluje vechno - a na prrodn zkony...


Rozhodn to nen dn nhoda, e se dnes zpadn fyzika a vchodn mystika - ucen, kter byla
po dlouh roky pokldna za vzor neslucitelnosti - zacaly spojovat. Speciln k tomu prispla podivuhod-
n shodn tvrzen vchodn mystiky a kvantov fyziky. Snad nejvstinji to zformuloval fyzik Fritjof
Capra ve svm dle Tao fyziky:
Vda nepotrebuje mystiku a mystika nepotrebuje vdu, ale clovk potrebuje oboj. Mystick zku-
enost je nezbytn, abychom se dobrali nejhlub podstaty vc, a bez vdy je nemysliteln modern ivot.
Proto nepotrebujeme syntzu, ale dynamick dialog mezi mystickou intuic a vdeckou analzou.
Zd se, e vtina soucasnch fyziku nevnm filozofick, kulturn a duchovn implikace svch teo-
ri. Mnoz z nich aktivn podporuj spolecnost stle jet spocvajc na fragmentrnm mechanistickm
obrazu svta, ani chpou, e vda takov stanovisko vrazn prekonv, a to a k jednot univerza, kter
zahrnuje nejen nae prirozen prostred, ale i ostatn lidi.
Myslm, e obraz svta vytvren modern fyzikou je nesluciteln s na soucasnou spolecnost,
kter rozhodn nen zrcadlovm obrazem vzjemnch harmonickch vztahu, je pozorujeme v prrod.
K tomu, aby se podarilo doshnout kenho stavu dynamick rovnovhy, je nezbytn nutn zmnit
sociln a ekonomickou strukturu - je zapotreb projt kulturn revoluc v nejvlastnjm smyslu tohoto
slova.
Preit cel na civilizace zle zrejm na tom, jestli se nm podar takovou zmnu uskutecnit.
Koneckoncu to zvis na tom, zda budeme schopni prevzt nkter vlastnosti jin z vchodn mystiky, to
znamen doshnout jednoty prrody a umn t s n v harmonii...
Toto poselstv, ackoli je velice zreteln a ivotn nalhav, nen skutecnm jdrem autorovch
vah. Jeho ctidost je pouze naznacit, e hel pohledu i tch nejanalytictjch vdnch oboru se mn a
e vci drve fantastick a nepredstaviteln se zacnaj pokldat za reln. Interdisciplinrn vdy teprve
vznikaj. Kuprkladu nkolik let se predn biofyzika, syntza biologie a fyziky, j svt vdc krom
jinho za objev mezibuncn komunikace uskutecnovan prostrednictvm svtla (!) a za revolucn zsad-
n poznatky o podstat a vzniku rakoviny.
Kdo m tedy dost sly na to, aby vechny dosud platn sltaniny hodil pres palubu a jednoznacn
rozpoznal, co je prekonan, ten bude moci nadzvednout zvoj vech tajemstv, s nimi se setkvme na
kadm kroku. Vda se k tomu vhav odhodlv. To je ale prli mlo. Na nco takovho mus bt
pripraven kad...
K tomu ovem muste mt nejdrv odvahu zapochybovat o tom, co se vm predkld jako skutec-
nost. Pritom nemuste pohrdnout malou pomoc.
Predpokldejme - berte to treba jako rozcvicku - existenci njakho oboru, v nm vzhledem k jeho
podstat nejsou mon exaktn tvrzen (jako treba v matematice), ale jen interpretace, a vyjdreme provo-
kativn pochybnosti o obrazu clovka a jeho vvoje v t podob, v jak je obecn prijmn.
Pred 15 000 lety, jak se tvrd, byl clovk v nejlepm prpad schopen otesvat kameny a udrovat
ohen. Dovednosti jako chov dobytka a obdlvn pudy mu byly neznm. Presto z tto epochy pochzej
sochy prozrazujc neobycejn umleck cit. Tyto sochy maj tvre. Nkter jsou dokonce zhotoveny tak
obdivuhodn, e musk tvr se promn v ensk oblicej, jakmile sochou pootocte o 125 stupnu. Jak
tato skutecnost odpovd predstav zapinnch postav ve zvrecch kuch a s opicm vzezrenm, kter se
prv naucily kresat o sebe dvma pazourky?
K obrovskmu divu odborn verejnosti vynesly vykopvky v Medzamoru (Armnie) na denn
svtlo nstroje a nrad z oceli (!). Str nalezench predmtu obn priblin tri tisce let (!). A to jsme
pouze u namtkovho vzorku!
Priznejme vak, e archeologie mue k dosavadnmu spekulativnmu obrazu priloit jen skrovn
zlomky a indicie. Nejasnosti nadle pretrvvaj. Nemli bychom ale pred nimi zavrat oci. Budeme-li se
vak toho dopoutt, mue se stt, e odvn amatri - kter samozrejm nemohou prijt o vdeckou
povst - rozpoutaj zajmav zvod.
Archeologie by o tom mla nco vdt: Tak treba Schliemann byl amatr, a presto objevil Trju.
Boucher de Perthes byl amatr - a objevil kulturu star doby kamenn. Hawkins byl rovn amatr - a
objevil tajemstv Stonehenge. I Hapgood byl amatr - a objevil dukazy o kontinentlnch posunech.
Nco podobnho se odehrv nepretrit. Nezustv toho uetrena dn oblast lidsk vzkumn
cinnosti. To prirozen nevad - ba prv naopak. Nikdo jist necek, e jakmile padne dogma To, co
nesm bt, prost neexistuje..., bude nsledovat apriorn prijet veho nepravdpodobnho, neuvriteln-
ho a zhadnho. To by znamenalo vylt s vanickou i dt. Vechno, co potrebujeme, abychom otevreni
vemu novmu krceli dl a dl do tretho tiscilet, jeho vzvy budou pro cel lidstvo nesmrn, je
ochota nahlet. Jestlie pred nevysvtlitelnm zavreme oci, protoe je prost prli nepravdpodobn -
a tud nemon a nereln -, ocitneme se zanedlouho ve vnch potch. Jako jednotlivci i lidsk rod...

Moc ducha nezn hranic

Duchovn sly spolecn se specifickmi mozkovmi mechanismy vytvrej funkci, a zroven tuto
funkci ukoncuj. Ale duch se vyznacuje energi. Tato energie se odliuje svou formou od potencilu ner-
vovch bunk, kter je dn axonovmi drahami... (Wilder Penfield, reditel Neurologickho institutu
McGillovy univerzity v Montrealu a jeden z nejlepch mozkovch chirurgu na svt v Mystery of the
Mind).
Univerzum je zvltn msto. O tom nelze pochybovat. Cas je plastick, prostor zakriven a prcin-
nost krsn sen; alespon v przracnm svt kmitajcch vln a cstic.
Toto kosmick luno zplodilo bhem zhruba dvaceti miliard let (odhadovan cas od prvotnho tres-
ku) pinejmenm jeden vtvor, kter se komplexnost a nevyzpytatelnost mue kdykoli pomrovat
s vesmrem a mon ho dokonce i prekonv.
Ono zhadn cosi je lidsk mozek, sdlo nebo msto zrodu (tohle se jet presn nev) lidskho du-
cha.
Jako obrovsk ndor se vyvinul bhem neuvriteln krtkho casovho seku pouhho milionu let
na hornm konci na ptere. Vyrostl do podoby edoblho mkkho tvaru spocvajcho v na lebce
jako vpln, kterou jsme jen nedbale vloili do obalu. Prinesl nm neomezenou vldu na celou planetou
Zem a otevrel brnu k poznn zzraku prostoru a casu. Ledacos nasvdcuje tomu, e n mozek - nebo
duch - ukrv dal nevyuvan monosti, kter nm umon objevit zatm netuen poznatky.
Je nanejv pravdpodobn, e mylenkov nstroje mimozemskch inteligenc budou nepatrn
jednodu, ale o tom nic nevme. Srovnateln nstroj charakterizujc druh homo sapiens je neskutecn
fantastick a dosud o nm mme jen velice vgn predstavy.
Nikdo nedoke rozumn vysvtlit, jak mohou lid bez vt hony zvldnout ztrtu vznamnch
cst mozku (dokonce cel jeho poloviny), proraen obou mozkovch hemisfr a dal radikln zsahy,
zatmco jindy mue jedin der do hlavy nebo treba i operace dvancternku (!) zpusobit zsadn dusled-
ky (od zmny osobnosti a ke ztrt nejrozmanitjch schopnost a tlesnch funkc). Problematikou
mylen bez mozku, kter bv s velkou oblibou zamlcovna, se ostatn podrobn zaobrm v knize
Jenseits des Vorstellbaren (Za hranicemi pedstavitelnho). Setrvejme vak i nadle u sklopevnch
skutecnost - i ty jsou toti dostatecn fantastick.
Pocet neuronu (nervovch bunk) v lidskm mozku se odhaduje na asi sto miliard, co priblin
odpovd mnostv slunc ve stredn velk galaxii. K tomu jet pripoctejme gliov bunky, poskytujc
nervovm bunkm oporu a vivu. Z vslednho csla vyplv nesmrn mnostv monost propojen,
kter se podle mnoha vdcu pohybuje v rdu poctu vech atomu ve vesmru.
N mylenkov nstroj je tak citliv, e naprklad optick cst mozku doke zaregistrovat jedin
foton. Tm se stv prijmac stanic pro procesy v oblasti elementrnch cstic, kde neexistuje minulost,
prtomnost, budoucnost ani kauzalita. S nedoucmi dusledky tto skutecnosti se jet seznmme. Ale
at u je to jakkoli, mikrokosmos v naich lebkch vzbuzuje u jen na zklad toho, co jsme dosud zjistili
- a to je hodn mlo - nai nejvy ctu.
S tmto konstatovnm zatm opustme fascinujc oblast vzkumu mozku a zacneme se vnovat ob-
lasti fantasticna, nebot toho nm mue nae psychika nabdnout vskutku poehnan.
Lidsk duch pronik hranicemi prostoru a casu, prijm kmitocty, kter neumme zmrit, umonuje
nm splynout s prrodou, intuitivn (at u je tm myleno cokoli) nm zprostredkovv poznatky a vti-
nou zcela necekan se projevuje zhadnmi schopnostmi. Zamrme se ale nejprve na fenomn, kter u
nkdy zaznamenal snad kad z ns, ani bychom si uvdomili, jak je to vlastn obludn a nestvurn:
intuitivn poznn.
Vichni to dobre znme: Bezmylenkovit odbocte za roh a znenadn s naprostou jistotou poctte,
e jste tady u kdysi byli, ackoli naprosto presn vte, e tomu tak nemohlo bt. Rozpomnte se na
podrobnosti nebo muete presn popsat, jak dum uvidte za nejblim ohybem cesty. Zmnte se o tomto
zitku prbuznm a znmm jako o kuriozit a zase ho pustte z hlavy.
Stejn jako u vech nevysvtlitelnch jevu spocv jeden z hlavnch problmu pri ovrovn pravdi-
vosti obdobnch zprv v nezmniteln okolnosti, e tent fenomn nen mon zopakovat podle libosti
v laboratornch podmnkch. Ani okultn vklady o znovuzrozovn nijak vznamn neprispvaj k zjmu
seriznch vdcu o takov prpady. Navc by serizn a dukladn objasnovn uvedenho fenomnu
vedlo k nastolen vce otzek ne odpovd - kuprkladu k dotazu, jak se d toto nemon vdn vubec
klasifikovat.
Informace, kter se v naem vdom nahromad a jimi si mueme kdykoli poslouit, by mly bt
vlastn definovny jako vzpomnka. Takov zarazen pusob prnosnm dojmem, ale rozhodn takov
nen.
Krtkodob a dlouhodob pamt jsou bn znm pojmy. Obecn prijmme i skutecnost, e ob-
sah pamti se nejprve ukld v elektrick a poslze uchovv v neurochemick podob. Ani koncepce
tvorby pamtovch proteinu neobsahuje nic, co by nm bylo bytostn ciz.
Trebae nm, jak jsme se u zmnili, vubec nen jasn to, co se vlastn v naich mozcch odehrv,
prevld jednomysln nzor na to, co mme chpat pod pojmem vzpomnka. Vidme, slyme, cichme,
ochutnvme, ctme a provme - a vzpomnme si na to. Prinejmenm zcsti. Prevn zbytek puvod-
n informace ale v naem podvdom touebn cek na okamik, kdy ho zase bude zapotreb nebo kdy
bude pomoc nejrozmanitjch metod - napr. hlubinnou hypnzou - odhalen a vyten. Tady oblast
dosavadnho poznn konc.
Nikdo naprklad nev, kde m pamt sv sdlo. Zmnn nepopirateln okolnost, e obcas se za-
chov cel vzpomnkov potencil dokonce i po znicen jedn mozkov hemisfry, by mohla nasvdco-
vat tomu, e vzpomnky se ukldaj v podob hologramu a nejsou vzny najedno konkrtn msto.
V tomto ohledu nm kol dan na pamti pripad stle jednoznacn. Prestane to vak platit v okamiku,
kdy se musme vypordat s otzkou, jak se v na pamti mohou rit ciz vzpomnky.
K absolutnmu dilematu dospjeme ve chvli, kdy akceptujeme skutecnost - presn tak, skutecnost!
-, e existuje i nco jako vzpomnky na budoucnost. Nebo, co ovem nen o nic mn bizarn, zaregistru-
jeme svou spolucast na pamtovch obsazch anorganick hmoty.
Tak u dost! jste v pokuen vykriknout, to je trochu siln tabk. Nkde prece mus existovat
hranice toho, co jsme ochotni prijmout! Predstava, e by se kmen nebo stul mohly na nco rozpomnat,
se vcelku jednoznacn nachz za touto demarkacn carou. To se prece jet nestalo, aby se citliv jedinci
vctili do skalnch bloku nebo predmtu natolik jako do jinch lid. Ale kupodivu se tak stalo!
V roce 1953 se holandskmu jasnovidci Gerardu Croisetovi podarilo s pouhm nepatrnm lom-
kem kosti v ruce presn popsat jeskyni, z n lomek pochzel, jej nkdej obyvatele a v nezvyklm
prostred vykonvan nboensk obrady, pri nich hrla svou lohu prv tato kost. Rektor univerzity ve
Witwatersrandu, jen zmnnou kost nael v jedn jeskyni v Lesothu, potvrdil jeho lcen jako naprosto
presn.
Rekli byste - nhoda. A navc, jak mohl rektor presn vdt, co se pred tisciletmi odehrlo? Jasno-
vidci prost takov triky pouvaj... Podobn schopnosti by se mly velmi intenzivn ovrovat, aby-
chom odhalili jejich podstatu. Nco takovho vlastn u dost dlouho probh, presn od doby, kdy vdec
dr. Joseph Rhodes Buchanan v roce 1842 oznacil tento jev pojmem psychometrie. Naprklad v Polsku
se zkoumala ve ctyrictch letech dvactho stolet.
Polsk inenr Stefan Ossowiecki priel s celou radou prekvapujcch tvrzen pot, co se pouze do-
tkal patnct tisc let starho pazourku, kter mu poskytl Stanislav Poniatowski, profesor etnologie na
Varavsk univerzit. Ackoli pro Ossowieckho byla prehistorick archeologie panlskou vesnic, upou-
tal vdcovu pozornost nesmrn podrobnm popisem vednho ivota prslunku paleolitick spolecnosti,
a to vcetn oblecen, vzhledu, zpusobu ivota atd.
Bhem dalch let se Ossowiecki dokzal vctit do dalch 32 (!) muzelnch expontu. Prostred-
nictvm doteku kost, rybrskch hcku, kamennch nstroju, keramickch soek a podobnch predmtu
se mu vybavovaly neobycejn iv popisy, kter vyznvaly jako zprvy ocitho svdka. Zacaly v acheuli-
nsk dob pred vce ne pul milionem let a zahrnovaly musterinskou, aurignacinskou a neandrtlskou
kulturu. Mnoh pravk objekty by laik v dnm prpad nemohl identifikovat.
Jakmile Ossowiecki vzal njak predmt na chvli do ruky, dokzal uvst dal sprvn podrobnos-
ti. Jeho tvrzen bezvhradn souhlasila nejen s tehdejm stavem archeologickho poznn, ale i s po-
znatky, kter byly zskny a po smrti tohoto pozoruhodnho mue.
Ani zaprshl racionalist v tomto prpad nehovorili o nhod. My ale budeme muset v jedn
z pozdjch kapitol o tomto termnu mluvit, protoe prv v nhod se zrejm projevuje cosi jako hu-
mor univerza. Ale berme to pkn jedno po druhm.
Jet neuvritelnj se zd bt pamt anorganick hmoty, objeven pri jednom experimentu,
uskutecnnm pred neprli dlouhou dobou v Psychic Research Foundation v Severn Karoln (USA).
Rozshl pokusy provdn za celem zjitn mimosmyslovho vnmn pomoc karet (hrac nebo
speciln karty) u dvno nepredstavuj nic novho. Nov je vak rozhodn to, e mnoz lid dok roz-
poznvat przdn karty jen podle jejich individuln historie. Zkouman osoby byly pri nejprsnj
kontrole schopny jednoznacn identifikovat nepotitn hrac karty na zklad osudu, kter v nich byly
uloeny (nebo co to vlastn obsahovaly). Nikdo jin neuml prslun karty nebo balcky karet jakkoli
odliit. Zklamal dokonce i speciln vycvicen pes. V nkterch prpadech mohli dokonce testovan
jedinci urcit karty psychicky oznacit kvuli pozdjmu rozpoznn.
Ve svtle tchto faktu bychom nadle nemli lidi hovorc o zlch mstech, domech atd. kde se
nect dobre, odbvat jako blouznivce nebo neurotiky.
Norman Emerson, profesor archeologie na univerzit v Torontu (Kanada), nepokld takov senzi-
tivn jedince za fantasty. Naopak se sna jejich vloh vyut.
Dky spoluprci ridice nkladnho automobilu George McMullena, jen projevil podobn schopnos-
ti jako Polk Ossowiecki, dokzal Emerson lokalizovat star podzemn indinsk dum. McMullen rovn
ukzal archeologovi Patricku Reedovi, kde lze najt kulov ohrazen jedn indinsk vesnice z destho
stolet. Ridic nkladnho auta se v uvedench prpadech proel po pozemku, kter se nicm neodlioval od
okol, a presn popsal, co se nalz pod zem a co se tu kdysi odehrlo - i se vemi podrobnostmi.
V soucasnosti pracuj ve Spojench sttech americkch, v Ekvdoru, Francii, Mexiku a v zemch
bvalho Sovtskho svazu cetn archeologov, instituty a firmy pravideln vyuvajc pomoc takto
nadanch jedincu. Patr k nim i Uri Geller. Mra jejich spnosti je pusobiv a podstatn snila nklady
na velkoryse koncipovan pruzkumy a zkuebn vykopvky.
Ukazuje se tedy, e nadan osoby mohou pri prmm kontaktu nebo v relativn blzkosti prijmat
v nejirm slova smyslu - pamtov obsahy z anorganickch zdroju. Kuprkladu vdec Chorwin popsal
pokus, pri kterm jaksi ena dokzala precst csla napsan na listu papru a zakryt pti dalmi archy a
oznacit jejich umstn pouhm prejdnm prstu po hornm papru. Je rozumn pripustit, e pomoc
materilnch nosicu se daj zskvat a objevovat informace z dvnch casu a treba i z velmi vzdlench
mst.
Ve dvactch letech dvactho stolet se v Mexiku hodn mluvilo o jaksi Marii Zieroldov, jej
podivuhodn schopnosti objevil nmeck lkar dr. Gustav Pagenstecher. Maria se v hypnze napojila na
pamt pemzovch lomku a uvedla o nich spoustu hodnotnch a presnch daju. To by dnes prekvapilo
u jen mlokoho ale ona dokzala jet neuvritelnj vci.
Na pan Zieroldovou se podrobn a dukladn zamril dr. Franklin Walter Prince (1863-1934), pre-
zident American Society for Psychical Research. Pritom vylo najevo, e testovan ena byla schopna
identifikovat kouscek papru jako soucst dopisu z lahvov poty, ackoli trek byl uloen v zapecetn
oblce. A nejen to - pan Zieroldov uvedla zcela presn daje i o odesilateli tto ne zrovna bn kore-
spondence, kter byla vyplavena na jeden z Azorskch ostrovu. Vdova po odesilateli potvrdila, e vech-
na konstatovan fakta jsou naprosto sprvn.
Prmo strhujc a neuvriteln byla zjitn, kter Maria Zieroldov pronesla o zalepenm dopise,
jen Walter Prince dostal od kamarda. Prekvapila tohoto vdce fascinujcmi osmatriceti podrobnostmi
o jeho odesilateli. Ani jeden z tchto daju dopis neobsahoval, o mnohch neml tuen ani sm Prince.
Jak se ale neprodlen presvdcil, odpovdala i tato tvrzen skutecnosti.
I kdy prijmeme predstavu o vzpomnkovch engramech obsaench v neivch predmtech, je na
prvn pohled jasn, e v prpadech podobnch pokusum s Mari Zieroldovou jde nepochybn o nco vc.
Tmto tvrzenm jsme se ovem odvili vkrocit na jet tenc led. Budeme se zaobrat vzpomnkami
na dvn procesy a dje, kter se znenadn vynoruj v lidskm mozku, ani by pritom existovala jakkoli
fyzick souvislost. Tady se u fenomny nedaj tak jasn a jednoznacn odliit. Presto se o to pokusme.


V Grosse Pointe Woods v americkm stt Michigan se v policejnch vyslackch ozvalo hlen
o loupenm prepaden. Stalo se to na podzim roku 1960. Policista Don Sabel a jeho partner, dopravn
strnk Robert Sass, prijali hlen, ve kterm byl popis dvou pachatelu vc ne vgn. Manel Lambar-
diovi - obti trestnho cinu, jim bylo v jejich domov uloupeno znacn mnostv hotovosti a perku -
byli natolik rozruen, e nedokzali poskytnout dn pouiteln daje. Policista Sabel svmu ridici
prikzal - ackoliv to nemohl nijak zduvodnit -, aby odbocil do Mack Street. Stejn tak intuitivn nechal
Sabel na jednom mst zastavit, vyskocil z auta a pristoupil k mui, kter chtl prv vstoupit do restaura-
ce.
Po nkolika vcnch otzkch a odpovdch Sabel neznmho zatkl. Pri osobn prohldce se objevi-
la vt cstka v hotovosti a nramkov hodinky pan Lambardiov. Zatmco Sabelovi kolegov jet ani
pordn nevdli, koho a kde vlastn maj hledat, policista u predvedl zatcenho na okrsek. Jist, dalo by
se rct, e lo o nhodu (u zase!). Ano, ovem pouze v prpad, kdyby se jednalo o ojedinl prpad.
Policista Sabel vak vtinu svch zatcen provedl prv popsanm zpusobem. A nikdy se nezmlil.
Dokazuje to ctyhodn dlouh rada vyznamenn a poven. Kdykoli Sabel zacal bez viditelnho duvo-
du vyslchat njakho cizho clovka, mlo to ve skutecnosti v nejvlastnjm slova smyslu hlub duvo-
dy. On sm je neznal a my se o nich mueme jen dohadovat...
Policista s cichem na pachatele, reknou skeptikov. Pak bychom se samozrejm mohli zeptat, kde
se takov neomyln cich vlastn bere a jak je mon, e ho miliony kriminalistu na celm svt nemaj,
ackoli mnoz z nich umj nepochybn lpe pozorovat, duvtipnji kombinovat nebo se mohou vykzat
dukladnjm vzdlnm. Mnohem obtnji se ovem takov pocnn posuzuje, kdy jde o nevyvratitel-
n vdn na dlku (priznejme, e u intuic policisty Sabela se vdycky jednalo o nevelkou vzdlenost).
Pri nsledujc prhod se vak ned mluvit ani o relativn blzkosti.
Odehrla se pri jaksi slavnosti ve vdsku, konan v roce 1759. Dum, v nm oslava probhala, se
nachzel tri dny cesty od Stockholmu, take z hlediska tehdejch dopravnch monost mohl stt stejn
dobre na Msci. Pozvn obdreli prslunci spolecensk smetnky. Vichni se rozplvali a uvali si
prednost ivota privilegovan trdy.
Nlada nemohla bt lep, kdy presn v est hodin jeden z hostu dostal hysterick zchvat. Ve
Stockholmu vypukl por! kricel rozcilen. Vichni na nho nechpav zrali. Jak by mohl nco takov-
ho vdt? Nic takovho jako telefonick komunikace tehdy prirozen neexistovalo. Nakonec slavnost
pokracovala, co tak mli host jinho dlat? Onen host vak zacal panikarit. Ohen se r, rychle se
rozrust! kricel. U se dostal k mmu domu. Znic mi domov! Mu se nedal nicm uklidnit. Zoufale
lomil rukama, vybhl na dvur, zase se vrtil do domu a bhal pord dokola cel dv hodiny.
Tmr navlas v osm hodin se zase uklidnil: Ohen je pod kontrolou. Bohudky. Na dotaz jedn pr-
tomn dmy s levou prohlsil: Por se podarilo zastavit tri domy pred mm obydlm. O tri dny poz-
dji dorazil jzdn posel. Ve Stockholmu skutecn vypukl por, stalo se tak presn v est hodin. Obdobn
presn v osm hodin byl zlikvidovn nebo aspon pod kontrolou - a jeho rdn se podarilo zastavit tri
staven od domova panikarcho hosta.
To, co tto udlosti propujcuje mimordn rozmr a absolutn hodnovrnost, jsou osoby, kter
v prbhu aktivn vystupovaly: Host, kter kricel Hor!, byl Emanuel Swedenborg. Dodnes je pokldn
za nejvtho skandinvskho vdce. Zpravodajem o udlosti, dky nmu mme k dispozici vcnou a
jasnou zprvu, byl Immanuel Kant.
A nyn se podvejme na prpad, kter - je to sice podivn, ale je tomu tak - se podarilo zdokumento-
vat jet neuvritelnjm a nevyvratitelnjm zpusobem. Pikantn je na nm skutecnost, e zpoctku
vypadal jako prekognice (kter prirozen predstavuje jev mnohem zhadnj, ale k tomu se dostaneme
pozdji):
Hodiny v rohu redakce casopisu Boston Globe ukazovaly tri hodiny rno, kdy se novinr Byron
Somes znenadn vytrhl ze spnku.
V hlav mu dunla ozvna straliv vize, kter ho vzbudila. Nemohl myslet na nic jinho ne na
hruzn dojmy z njakho prernho dje, do nho byl vtaen. Do u mu zaznvaly vkriky netastnku,
kter se ocitli ve vroucm ocenu. Ze svahu hory stkaly proudy roztaven lvy a pohrbvaly pod sebou
farmy, vesnice a lidi. Obrovsk vbuch zmnil cel ostrov v gigantick sloup ohn, dmu a zeminy, kter
se tycil proti obloze. Tam, kde se jet pred chvl rozkldal kvetouc ostrov, se prevalovaly hork a kou-
rc morsk vlny...
Vyden Somes sedl v kancelri Globu; sm, hlavu zaborenou do dlan, otresen vzpomnkami -
setrvejme u tohoto vrazu -, kter mu nepatrily. Nemohly by vak bt relnj, ani kdyby to byly jeho
vlastn vzpomnky. Po njak dob dospl k nzoru, e se mu zdl abnormln iv sen, a rozhodl se, e
z toho vyt co nejvc: nape podle snovho scnre prbh pro nastvajc okurkovou seznu.
Jak se rozhodl, tak udlal. Sedl a napsal prbh ze svho snu. Jeho jednotliv fze a epizody se mu
vybavovaly tak barvit a realisticky, e vubec nepomlel na to, aby je njak prikrloval nebo dramati-
zoval. Prost a jednodue zaznamenal na papre to, co ml ve svm nitru uloeno tak zreteln, jako by se
to stalo jemu samotnmu. Vylcil, jak bezhlav prchajc domorodci na ostrov Pralape pobl Jvy (znal
i nzev a zempisnou polohu) byli uvznni mezi vrouc lvou a varcm se morem, jak se ostrov silou
sopecn erupce vzepjal proti obloze, jak prlivov vlny vysok jako dum roztrtily nedaleko plujc lod a
jak se nakonec apokalyptick prrodn ivly uvolnily v jedinm ohluujcm vbuchu, kter polovinu
ostrova Pralape smazal ze zemskho povrchu.
Kdy novinr dopsal, uvedl nad svm vtvorem slovo Dleit, poloil clnek na psac stul a odeel
z kancelre. Nsledujc rno zacal retz nedorozumn: redaktor rannho zpravodajstv pokldal Someso-
vy zpisky za zprvu, kter dorazila v nocnch hodinch. O podobn katastrof vak nikdo nic nevdl, a
tak se redaktor chopil jedinecn prleitosti mt v listu exkluzivn zpravodajstv o udlosti svtovho
vznamu. Tak se znik ostrova Pralape dostal do palcovch titulku Boston Globe. Aby redaktor nskok
svch novin jet zduraznil, nechal navc zprvu dorucit agenture Associated Press. Ta bez prodlen
rozeslala informaci vem americkm novinm. Receno strucn a jasn, obsah Somesova snovho zitku
se 29. srpna 1883 stal opravdovm trhkem.
Zanedlouho se zacaly rit prvn nznaky zmatku, kdy se sdlovac prostredky pokusily u Globu
nedockav pdit po dalch podrobnostech. Redaktor, kter tuto lavinu spustil, nemohl dnmi detaily
poslouit. dn zprvy z oblasti kolem ostrova Jvy nebyly k dispozici a Somes nebyl k nalezen. Kdy
ho vydavatel listu prece jen te noci vyptral, vybuchla bomba.
Noviny zverejnily sen a po cel zemi ho rozrily jako senzacn zprvu. Zhy vylo najevo, e nee-
xistuje ani ostrov s nzvem Pralape. Somes byl okamit proputn.
Agentura Associated Press, kter se rovn ocitla v prekrn situaci, protoe zverejnila nepotvrze-
nou zprvu, spn svolala konferenci vech zcastnnch, aby nala z tto trapn situace njak vcho-
disko. Zdlo se, e celosvtov vsmch a nesmrn ztrta prestie celho americkho tisku jsou nevy-
hnutelnost.
Vydavatel Boston Globe tehdy projevili ochotu vypt si tento pohr horkosti a do dna a na tituln
stran objasnit skutecn stav vci. K tomu vak nedolo. Prroda uetrila novinm nejvt blam v jejich
djinch.
Na zpadn pobre Spojench sttu americkch znenadn uderily nezvykle vysok vlny. Z ruz-
nch cst svta prichzely zprvy o nepredstaviteln katastrof v oblasti Indickho ocenu. Tisce lid se
staly obt nevdanch prlivovch vln, cetn lod beze stopy zmizely.
Zatmco v Boston Globe jet horliv sepisovali co nejprijatelnj a zroven nejsrozumitelnj
omluvu, objevily se v jinch novinch prvn kus zprvy o zatm ble nespecifikovan katastrof. Zane-
dlouho dorazily dal zprvy. Austrlie ohlsila, e se vzduch chvl jako pri siln dlostreleck palb.
Obr vlny zacaly pustoit i pobre Mexika a Jin Ameriky. Prlivov vlna obhla celou zemkouli. Ni-
kdy drve v djinch lidstva se nic podobnho nestalo.
O nkolik dn pozdji u vichni vdli, co se prihodilo. Lodn posdky, jim se jen taktak podarilo
katastrof uniknout, pripluly do ruznch svtovch prstavu a vnesly konecn do cel zleitosti jasno.
Vyprvly o zniku ostrova Krakatau. Zpusobila ho sopecn erupce, kter roztrhla zemskou kura. Do
trhliny okamit vnikla morsk voda, co vedlo k vbuchu, jeho otres poctila cel zemkoule. Exploze
vyvolala okovou vlnu, kter vzduchem trikrt obletla nai planetu - k neskrvanmu divu vdeck
verejnosti.
Noviny si vzpt uvdomily, e prv tato udlost je z publicistickho hlediska jedna z nejvtch
senzac vech dob. Pochopili to i v Boston Globe. Jakmile udlosti nabraly dramatick spd, objevila se
na tituln stran msto rozpracovanho dementi fotografie Somese - jako reportra, kter o tomto zniku
svta v oblasti Sund informoval se znacnm casovm predstihem pred vemi ostatnmi. Mu, jen ml
bt vhozen napospas vlkum coby obtn bernek, se najednou stal hrdinou dne. O tom, jak zskal podivu-
hodn podrobn informace, se decentn pomlcelo. Bylo to presn predvdn budoucnosti - cern na
blm, celosvtov zverejnn pred kritickou udlost. Tato skutecnost byla nesporn, ve sv podstat
jasn jako facka. Ne tak pln. Fakta o tomto prbhu jsou sice nezvratn sklopevn, ale nejednalo se pri
tom - jak to na prvn pohled vypadalo - o pedvdn (prekognici).
K prvnm otresum na Krakatau dolo 27. srpna 1883. Nsledujc den se ostrov roztrhl pri celosv-
tov zaznamenan explozi a 29. srpna se jeho polovina ponorila do morskch vln. Infernln scny se
v Somesov vdom objevily v okamiku, kdy se zacaly skutecn odehrvat - ve vzdlenosti odpovdajc
polovin obvodu Zem. Ach tak, pomysl si ted jist leckter ctenr, take lo o telepatii a hotovo.
Samozrejm i kdyby lo jen o telepatii, byl by to rovn dostatecn duvod pro podrobnj pro-
zkoumn - trebae na jinm mst -, ale ono se dost dobre o telepatii jednat nemohlo. Prinejmenm ne
vhradn. Telepatie toti nevysvtluje uit zvltnho a zcela neznmho nzvu Pralape.
Tato nesrovnalost zustvala po mnoho let otevrenou otzkou. Jej vyreen zroven vysvtluje, e
Somesova vize zniku ostrova Krakatau byla urcit ncm vc ne pouhm vteckm snem o prubhu
vzdlench udlost - a tm i dalm stupnm naich pozorovn interakce mezi lidskou psychikou a in-
formac uloenou v prostoru a case.
Mnoho let po tchto udlostech poslala Holandsk historick spolenost Somesovi velice starou
zempisnou mapu, na n byl ostrov Krakatau oznacen svm puvodnm jmnem. Jist u tute, e tmto
nzvem bylo Pralape.
Na tomto mst bychom se mohli zase zhluboka nadechnout. N mozek - nebo psychika - je, jak se
ukazuje, schopen prijmat a osvojovat si informace, kter by pred nm mly bt uzavreny na sedm zpadu.
Rozpomnme se na udlosti, jich jsme se nezcastnili a kter se prihodily jinm lidem nebo
i predmtum (!). A rozpomnme se na - budoucnost...!

Trhliny v opon asu

V pul ctvrt rno 28. cervna 1914 se biskup Josef Lanyi z Grosswardeinu, dnenho Oradea Mare
v Rumunsku, probudil zbrocen potem. Stejn jako Somese i jeho vytrhla ze spnku hruza oklivho snu.
Pred svm duchovnm zrakem si ted znovu promtal kadou podrobnost neskutecn vize:
Zdlo se mu, e v dol pot leel pln nahore dopis s cernm ormovnm a arcivvodskm er-
bem. Adresa, jak biskup ve snu bezpecn rozpoznal, se vyznacovala charakteristickmi tahy psma jeho
nezapomenutelnho nejvyho pna a drvjho ka, arcivvody Frantika Ferdinanda Habsburskho.
Lanyi otevrel dopis a spatril v hlavicce dopisnho papru v nebesky modrm odstnu obraz jako na
pohlednicch. Byl na nm zachycen automobil se sklopenou strechou, v nm sedli vvodkyn ofie a
arcivvoda Frantiek Ferdinand. Naproti nim bylo vidt generla se zelenm provm chocholem, vedle
ridice sedl dal dustojnk. Po obou stranch ulice, j automobil projdl, se tsnily pocetn davy lid.
Hned vedle vozu stli dva mlad chlapci, kter vyskocili ze zstupu a z revolveru strleli na nstupnick
csarsk pr.
Text dopisu, psanho rukopisem nslednka trunu, vydsil biskupa ve snu jet vc ne tento strali-
v pohled. Frantiek Ferdinand sdloval svmu bvalmu uciteli madartiny:

Sarajevo 28. ervna 1914, pl tvrt rno

Vae biskupsk Milosti! Mil dr. Lanyi!
Tmto Vm sdluji, e se dnes stanu se svou enou v Sarajevu obt politick kladn vrady.
Poroume se Vaim zbonm modlitbm a svatmu obtovn pi mi a prosme Vs, abyste zstal
naim ubohm dtem i nadle oddan s takovou lskou a vrnost jako dosud.
Srden Vs zdrav
V arcivvoda Frantiek

Zoufalstv neopustilo biskupa ani po probuzen. Lanyi, ostatn jako vichni ostatn, vdl o in-
spekcn cest svho bvalho chovance do Bosny. A jako mnoz si dlal velk starosti. Tato nvtva
bude srbskmi nacionalisty nepochybn hodnocena jako provokace. Proto ji rakousk csarsk dvur i
crkevn hodnostri pokldali za nanejv riskantn. Vdyt prv 28. cerven - svtek svatho Vta - je
slaven jako srbsk nrodn svtek. Byla to opravdu velmi nebezpecn inspekcn cesta, co si dobre uv-
domoval i nslednk trunu. Vdyt bezprostredn pred odjezdem nkolika duvryhodnm svdkum sdlil:
Kulka, kter je pro m urcena, u byla odlita.
Biskup Lanyi se nedokzal dsiv snov vidiny zbavit. Stle jet ve stavu hlubokho rozruen na-
psal dopis svmu bratru Eduardovi, profesorovi filozofie na Piov interntu v Pcsi. Vylcil v nm sen
i svoje nsledujc pocity. Dopis konc dramatickmi slovy:
Rozechvle a s usedavm plcem jsem vyskocil z postele a podval se na hodiny. Ukazovaly pul
ctvrt, tedy cas datovn dopisu. Okamit jsem usedl k psacmu stolu a sepsal, co jsem ve snu cetl a
vidl. Pri psan jsem dokonce zachoval tvar nkterch psmen tak, jak je napsal arcivvoda.
Kdy biskupova matka a jeden host vstoupili v 6.15 hodin do pokoje, dr. Lanyi jim vyprvl o svm
dsivm snu. Pot v jejich prtomnosti celebroval v domc kapli mi za Frantika Ferdinanda. V pul
ctvrt odpoledne biskup obdrel telegram z Vdn. Depee obsahovala sdlen, e rakousk nslednk
trunu a jeho manelka se v Sarajevu stali obt atenttu.
Badatel, kter se tmto neprli znmm prpadem zabvali, se domnvaj, e snov vidina s obma
tocnky predstavovala nejsp zhutnou podobu skutecnho prubhu sarajevskho atenttu. Smrtc
vstrely toti toho dne nebyly prvnm pokusem o zavradn arcivvody. Krtce predtm se jin atentt-
nk pokusil vhodit do otevrenho automobilu bombu. Tento incident vedl ke zmn trasy slavnostnho
pruvodu a nasmroval vuz do ulice, v n se nakonec spn atenttnk Gavrilo Princip dockal sv prle-
itosti k vstrelu.
Podobn jako v Somesov prpad je i tento sen zaznamenn cern na blm, ale zpis byl tentokrt
porzen ped udlost. Biskup Lanyi predvdal tragdii rakouskho nslednka trunu v Sarajevu do vech
podrobnost, a dokonce slouil za zavradnho Frantika Ferdinanda mi - dlouh hodiny pred tm, ne
vrah vyplil smrtc vstrely znamenajc zactek prvn svtov vlky. Ta predstavovala katastrofu, je
svm vznamem nepochybn vrazn zastnila i monstrzn vbuch sopky na ostrov Krakatau. Co vak
vyplv z konkrtnch a nepopiratelnch prekognic pro takov nahlen skutecnosti?
V podstat nic takovho jako prtomnost vlastn neexistuje. At se podvme kamkoli a sledujeme
cokoli, nevidme nic v takov podob, v jak se v danm okamiku pozorovan skutecnost nachz.
Slunecn paprsky, kter na ns dopadaj pri prochzce, jsou star zhruba osm minut. Tolik casu po-
trebuj na to, aby urazily asi sto padest milionu kilometru, kter ns dl od ivotodrn stredn hvzdy
naeho slunecnho systmu. Kdyby se Slunce prekvapiv zmnilo v novu, zustane tato pro lidstvo neod-
vratn zkzonosn udlost utajena vc ne osm minut. Ale pro uklidnn: nco takovho by se mlo ode-
hrt teprve za zhruba pt miliard let.
O soucasnm stavu hvzd a galaxi vzdlench miliony svtelnch let mueme beztak jenom speku-
lovat (teoreticky mohly u dvno prestat existovat). Nae nejvt teleskopy nahlej do vzdlenosti
rdov v miliardch svtelnch let - po takzvanou rudou hranici - a pozoruj univerzum v ran vvojo-
v fzi, bezprostredn po jeho vzniku.
Tento zpusob sledovn vesmru se na prvn pohled nejsp jev jako neobvykl, ale je zcela pocho-
piteln. Neodporuje ani naim predstavm o prcin a cinku, ani lidskmu citu pro vnitrn rd vc.
Krom toho nen prli vznamn, je-li obraz naeho bezprostrednho okol star nkolik mikrosekund
nebo ne. Vci ovem zacnou vypadat naprosto jinak, jestlie budoucnost vrh do minulosti svuj stn - tedy
ovlivnuje nai prtomnost. Prestv pusobit prcinnost, paradoxy se stvaj pravidlem a n pohled na svt
se hrout.
Stac pouh predstava enormnch protikladu jedin konkrtn predpovdi - a vlasy se vm zje hru-
zou. Nebudete vak vydeni dlouho, protoe vs jist hned napadne, e tak zl to zase bt nemus, kdy
se kuprkladu predvd nehoda. Jist, zl to nen, ale paradoxn nepochybn.
Pokud jasnovidec njakmu clovku sdl, e vidl, jak dotycnho v konkrtn den na urcitm
mst prejel nkladk, m varovan jedinec dv monosti: Mue dodret kauzalitu tm, e nad varovnm
mvne rukou a na rande s nkladnm automobilem se dostav. Zaplat za to ivotem. Prcina a nsledek
jsou zachrnny.
Jestlie varovan jasnovidce poslechne a mstu nehody se velkm obloukem vyhne, vyvzne sice
ivotem, ale prcinnost to ani v nejmenm nepokod. Jak je to mon?
Jasnovidec vidl v budoucnu konkrtn udlost. Tm, e j zabrnil, se u v budoucnu neuskutecn.
V takovm prpad ji ale nemohl vidt, take pred n nemohl dotycnho clovka varovat - a udlost se
presto stane. Pak ji ovem mohl vidt, zabrnit j atd. ... a takhle pord a donekonecna. Nekonecn
smycka, jak by rekli matematikov. My bychom spe rekli - ztretnost.
Tady u nm zdrav lidsk rozum nepomue. Napov nm, e nco takovho prost a jednodue
nemue existovat. Zn to stejn nesmysln jako vhlasn paradox cestovn v case o mui, jen se vyd
do minulosti a zastrel svho ddecka. I on by se nsledn potcel mezi existenc a neexistenc. Jakmile
spchal vradu, prestv on sm (cestovatel v case) existovat; kdyby toti svho dda zastrelil, nemue se
narodit, cestovat do minulosti atd. atd. Receno strucn a jasn: je to dokonal nesmysl. At se podobnm
hnidopistvm zabvaj matematikov a jin abstraktn myslitel (co tak usilovn dlaj), ve skutecnm
ivot pro takov ztretnosti nen msto. Bohuel mus bt. Existuje jasnovidectv, a tud u nyn
existuje budoucnost. Z toho plynouc nedouc dusledky jsou jednm slovem straliv.
Ne vrhneme aspon letm pohled na exotick mylenkov konstrukce teoretick fyziky a dalch
vdeckch discipln, v nich minulost, prtomnost a budoucnost svorn prodlvaj vedle sebe a kde je
prpadn domovem nadcasovost, chtli bychom se podvat na zoubek tvrzen, e existuje jasnovidectv.
Pritom poznme procesy, kter jsou natolik bizarn, e nm tachyonov svty, paraleln vesmry, zptn
svtov linie a ve ostatn, co nm vda v rmci casoprostorovch modelu nabz, bude pripadat jako
naprosto prirozen.
Kad z ns zn predtuchy, at u osobn nebo z vyprvn. Vysledovat je a vyptrat prpadnou
podstatu predvdn je obtn, ba nemon. Hranice jsou prli nezreteln a podl normlnch dlcch
informac, neregistrovanch indici atd. se ned stanovit dostatecn presn. Nic urcitho tedy nevme.
Tento problm si mueme velice dobre priblit na diskuzi, kter se u del dobu vede o otzce,
jestli Adolf Hitler ml nebo neml jasnovideck schopnosti. Pokud se podvme na zvrecn vsledek
jeho snah, zrejm bychom v jeho prpad jasnozrivost odmtli, jenome ono to tak jednoduch zase nen.
Koneckoncu i mn extravagantn soucasnci klidn ignoruj naprosto konkrtn informace o hrozcch
osudovch vvojovch trendech.
Je historickou skutecnost, e Hitler od svho uchopen moci v roce 1933 a do osudovho toku na
Polsko (1939) dokzal jako jedin predvdat reakce svch protivnku a podle toho volil provokativn
agresivn tahy v mocensk politice. At u lo o otevrenou politiku optovnho vyzbrojen Nmecka, kter
byla v rozporu se vemi mezinrodnmi smlouvami, o obsazen Porn, hazardn hru o Ceskoslovensko
nebo nsiln pripojen Rakouska, vdy vechno vyhodnotil lpe ne generln tb a vichni ostatn od-
bornci. Toto chladnokrevn lavrovn kolem cetnch a vc ne riskantnch skal - naprklad Francie
nalhav a opakovan prosazovala vojenskou intervenci, kter tehdy predstavovala jen velmi skrovn
riziko, ale Anglie takov reen odmtla - se nepochybn stalo jednm ze zkladnch pilru Hitlerovy
povsti coby vojenskopolitickho gnia. Alespon zpoctku.
Jako dukaz jasnozrivosti to nevyznv prli presvdciv. K povaze vech hazardru jist patr i to,
e hodn riskuj. Odpovdajcm zpusobem dramatick a nepredvdateln je i jejich chovn v prpad,
e risk vyjde a oni vyhraj. Navc u Hitlera lze namtnout: Kde zustaly jeho jasnovideck schopnosti pri
vpdu do Polska, kter pozdji vedl k jeho zniku? Ackoli to zn zvltn, mohly bt - za predpokladu, e
jimi opravdu disponoval - nadmru aktivn. Pokrocme dl v tto spekulaci a predstavme si, co by clovk
s jasnovideckmi schopnostmi tehdy v bezprostredn budoucnosti, tedy v tdnech a mscch po okupaci
Polska v roce 1939, mohl vidt, a dospjeme k zvru, e nic.
Vizi budoucnosti si toti nemueme predstavovat jako jasn formulovanou zprvu s kalendrnmi
daji a exaktnmi popisy situac, nbr jako namtkov kaleidoskopick dojmy zprostredkovvajc po-
hled na vci prt. Takov pohled by pro prelom let 1939/40 neukzal dn vlecn aktivity. Spojenci
sice vyhlsili Nmecku v roce 1939 vlku, ale nikde se nebojovalo. Nmeck a francouzsk vojensk
jednotky se pres hranici upren pozorovaly, vcelku se vak nic nedlo. Na zpadn front stla nejsilnj
armda na svt - za takovou byla francouzsk armda skutecn povaovna - proti pouhm estadvaceti
nmeckm divizm, ale ani nznakem se nesnaila opustit sv gigantick opevnn z oceli a betonu, zn-
mou Maginotovu linii. Tento kurizn stav veel do djin pod oznacenm podivn vlka, v nmecky
mluvcch zemch se uv termn Sitzkrieg, v anglosaskch sttech phony war.
I ten nejefektivnj jasnovidec by musel bt zklamn. Co ovem zdaleka neznamen, e Hitler byl
jasnovidec.
Pro tuto odvnou teorii vak prece jen existuje indicie, na n si ozrejmme celou problematiku na-
zrn budoucnosti. Dne 19. zr 1939 pronesl v Gdansku Hitler svuj prvn vlecn projev. Nmci dreli
Polsko pevn v rukou. Pocetn csti vojska se u presunovaly domu. Ve Varav sice jet vyvjelo akti-
vitu nkolik ohnisek odporu, ale vechno u bylo otzkou jen nkolika dn. Generln tb i vichni oby-
cejn Nmci se domnvali, e vlka skoncila. Nmecko doshlo zenitu moci - a v jeho cele stl Adolf
Hitler.
Tomu odpovdal i jeho projev v gdansk cechovn hale. Avak bhem Hitlerova plamennho pro-
slovu, kter posluchacstvo doslova fascinoval, se stalo nco podivnho. Americk novinr a spisovatel
William L. Shirer, autor vhlasn knihy Vzestup a pd Tet e, se tenkrt nachzel mezi posluchaci.
Mohl tedy popsat Hitlerovo naprosto necekan expoz. Vudce bez viditelnho duvodu nkolikrt zvolal:
Nikdy nebudeme kapitulovat!
Kapitulovat? Pred km? A proc? V pozdjch vlecnch letech se tato formulace stala Hitlerovm
vyznnm vry, ale v Gdansku 1939 rozhodn nemohla vyznt sprvn. Nebo se prost neobjevila ve
sprvn dob...
Je zbytecn spekulovat, kde je pravda. Ackoli takov zprvy vyznvaj zvltn a clovk mue jen
hdat, co Hitlera v tme roce primlo pri projevu v mnichovsk pivnici k tomu, aby sv stoupence
ohromil neocekvanou vyhldkou asi pt let trvajc vlky, jde pord jen o indicie.
Tento prklad, kter prmo vyzv k nmitkm, by ml pouze ukzat, jak je tk vymezovat pred-
vdn, respektive ho mimo vekerou pochybnost vubec identifikovat. Chtt ho jet navc hodnotit -
zvlt nsledn - je obtn a neprli prukazn.
Sm Adolf Hitler se sice vdy oznacoval za vizionre, ale nikdy za jasnovidce. Jin zase o sob
klidn tvrd, e dok poodhrnout zvoj budoucnosti. Opravdu to svedou?
Zplava casto podivuhodnch predpovd, k nim se dosplo tmi nejrozmanitjmi zpusoby, sah
od antiky a po soucasnost a nepochybn bude pokracovat dl. Mnoh prognzy jsou neurcit, mlhav a
zaifrovan. Teprve odborn vklad jim propujcuje smysl. Takovm predpovdm se ale nebudeme
vnovat.
Bylo by sice nesmrn lkav vyrovnat se naprklad s prorockm dlem Michaela de Nostradame
(Nostradamus), avak nic by nm to neprineslo. Dvanct centuri se svmi celkem devti sty edesti pti
ctyrvermi, sto jedenactyriceti prmmi predpovdmi a osmdesti pti estivermi, do nich tento prav-
dpodobn nejslavnj jasnovidec vech dob shrnul sv proroctv, se vyznacuj tmr neprekonatelnou
mnohoznacnost; navc tyto vere byly - kvuli nepretrit hrozb ze strany inkvizice - zakdovny.
Dnenmi vklady se z nich daj vycst tmr cel djiny od 16. stolet (Nostradamus il v letech
1503-1566) a do soucasnosti, ale tot mueme pri troe dobr vule vydedukovat naprklad i ze vzoru
jakhokoli koberce.
Tm nechceme Nostradamovy schopnosti v dnm prpad sniovat. O jeho jasnovideckch
schopnostech se dochovaly cetn vrohodn zprvy. Jeho predpovd smrti krle Jindricha II. pri turnajo-
vm souboji s velitelem skotsk gardy Gabrielem de Lorgesem hrabtem Montgomerym je doloen
stejn nezvratn jako Nostradamovo jasnozren vlastn smrti.
Jeho dlo nm ale prli nepomue, protoe se vymyk jednoznacn analze. To, co potrebujeme,
jsou jasn nebo alespon nikoli vcevznamov tvrzen.
Zstup nezitnch profesionlnch jasnovidcu, vizionru, vtcu, proroku, mdi atd. nen prli pre-
hledn. dn z jednotlivcu se toti nepodob druhmu a stejn individuln jsou i jejich predpovdi. Jen
mlo jasnovidcu tvorilo djiny, ale mnoz je skutecn predvdali:
Slavn americk jasnovidkyn Jeane Dixonov varovala Johna F. Kennedyho pred osudovmi dny
listopadu 1963. V tomto msci padl za obt atenttnkovi Lee Harvey Oswaldovi. Prezident vak na jej
varovn slova nedbal. K podobnm vstrahm obvykle poznamenal: Kdy chtj clovka dostat, dosta-
nou ho. Svdkov potvrzuj, e Jeane Dixonov byla 22. listopadu, v den, kdy byl atentt spchn, pri
obd ve washingtonskm Mayflower Hotel nezvykle nervzn. Kdy se j zeptali na duvod jejho rozru-
en, odpovdla: Jsem prli rozcilen, ne abych mohla jst. Dnes se prezidentovi stane nco hrozn-
ho. O Jeane Dixonov se rovn tvrd, e predvdala zavradn Martina Luthera Kinga, Mahtmy
Gndhho i Roberta Kennedyho. Presn predpovdla datum mrt generlnho tajemnka Spojench
nrodu Daga Hammarskjolda a Eisenhowerova ministra zahranic Johna Fostera Dullese. Jej vteck
predpovdi neunikla ani sebevrada Marilyn Monroe.
Americk prezident Franklin Delano Roosevelt, kter nesdlel antipatii svho pozdjho kolegy
Kennedyho vuci zjevenm a jasnozren, pozval koncem roku 1944 Jeane Dixonovou do Blho domu a
zeptal se j, kolik mu jet zbv ivota. Kdy zdrhajc se enu presvdcil, e to chce skutecn vdt,
odpovdla: Mte jet est mscu ivota. Roosevelt opravdu zemrel 12. dubna 1945, co - pri izolo-
vanm pohledu - by ovem tak mohlo bt takzvan prirozen splnn proroctv. Ale stejn...
Jeane Dixonov vylcila na recepci ve Washingtonu indickmu vojenskmu ata, e jeho zem bu-
de 2. cervna 1947 rozdlena (co se stalo) a prorokovala Churchillovi, e ho cek porka ve volbch.
Britsk sttnk j bezstarostn odvtil, e anglick lid ho nenech padnout. Mlil se.
Celm svtem probhlo i varovn Jeane Dixonov pred hrozc katastrofou Apolla IV. NASA na
n nedbala a o msc pozdji, 27. ledna 1967, se astronauti Grissom, White a Chaffee stali prvnmi obt-
mi americkho kosmickho programu. Na fotografich kosmick kabiny bylo vidt zmt drtu, do nich
byl zamotn njak nstroj. Pan Dixonov ve sv predpovdi uvedla, e v kabin budou nesprvn
drty a e se nco jako nstroj najde na nepravm mst.
Obdivuhodn prbhy se spolehliv traduj i o Jacquesu Cazotteovi, vhlasnm jasnovidci ijcm ve
Francii 18. stolet. V predvecer Velk francouzsk revoluce markzi de Condorcetovi predpovdl, e
spch ve vzensk cele sebevradu poitm jedu. I proslulho herce Sbastiena Chamforta informoval
o jeho zpodn sebevrad - herec si britvou zpusobil 22 reznch ran, avak zemrel a o nkolik ms-
cu pozdji. Lkari dr. Felixi Vicq-dAzyrovi sdlil, e je slaboch, a proto nen podobnho cinu schopen,
take bude muset o tuto slubu podat spoluvzn. Dostali bychom se prli daleko, kdybychom uvdli
vechny vtby vysloven v tto souvislosti, krom jinch tak tu o Cazotteov vlastnm konci pod giloti-
nou. Pokud je znmo, vechny se splnily. Sm jasnovidec zemrel 25. zr 1792 - jak jinak - pod gilotinou.
Vcelku neznm je americk novinr David Goodman Croly (1829 a 1889), kter s dvouletm
predstihem ohlsil bankovn krach z roku 1873, a dokonce uvedl banku, kter zbankrotuje jako prvn (Jay
Cooke & Company). Ackoli sm sebe nepokldal za jasnovidce, ale sp za futurologa - tento pojem
tehdy samozrejm neexistoval, co mu vak nevadilo -, vzbuzuj jeho predpovdi hlubok respekt pro
svou neomylnou jasnozrivost. Patr k nim, krom jinch, prvn svtov vlka, vyhlen nezvislosti Indie
pred rokem 1950 (Indie ji skutecn zskala v roce 1950) a mnoh dal. Oproti tomu nefalovanm
prorokem byl Nor Anton Johanson (1858-1929). K jeho nejslavnjm predpovdm patr podivuhodn
presn vize, v nich se mu - bhem jedin noci roku 1907 - zjevily udlosti z nadchzejcch let 1914 a
1921 a 1947 a 1953. Abychom je pripomnli alespon vbrov, spad sem vypuknut prvn svtov
vlky, rusk prulom na vchodn front, zkopov vlka na zpad, velk nmorn bitva u Jutska v roce
1916, ale i straliv epidemie chripky z let 1918-1919, kter si se svmi dvaceti miliony mrtvch vyda-
la vc obt ne predchoz vlecn konflikt. Johanson zazrel svm duchovnm zrakem i povlecn chaos
v Nmecku.
Do stejn kategorie mueme zaradit i anglickho rolnka Roberta Nixona (1467-1485). Za svuj
krtk ivot vyslovil radu podivuhodnch predpovd a byl stejn spn zapomenut jako o pr stalet
pozdji ve vzpomenut Johanson. Tento Nixon jednou uspordal opravdovou hodinu djepisu bu-
doucch udlost, bhem n predpovdl anglickou obcanskou vlku, porku a popravu Karla I., restau-
raci, vldu Vilma Oranskho, francouzskou revoluci, vlku mezi Angli a Franci a vznik anglickho
impria.
Vcet proroku ci jasnovidcu by mohl pokracovat na stovkch stran. I kdy poucen ctenri budou
jist postrdat to ci ono slavn jmno - mezi nimi na prednm mst jmno spcho proroka Edgara
Cayce, jen se na zklad svho podivuhodnho ivota hod lpe do jin kapitoly tto knihy -, toto tma
u opustme.
Zprvy, lcen castnku, tradicn vyprvn, svdeck vpovdi a podobn informacn zdroje maj
sice urcitou dukazn vrohodnost, ale nedok zcela vymtit vechny pochybnosti. Ideln by byly p-
semn predpovdi, prost fakta uveden cern na blm, kter bychom si mohli kdykoli precst a je by
byla porzena v psemn podob vdy ped pslunou udlost. Jednu z takovch viz jsme poznali
v souvislosti se sarajevskmi vstrely. Existuj i cetn dal a rozhodn si nemueme stovat, e by jich
bylo mlo. Proto nyn uvedu nkolik prkladu, kter jsou obzvlt pusobiv. V roce 1896 zverejnil ang-
lick spisovatel Matthew Phipps Shiel (1865-1947), puvodn autor, kter psal fantastick prbhy a de-
tektivky z budoucnosti a jen pozdji zverejnil Nietzscheho koncepci nadclovka, podivn vyprvn.
Popsal v nm nemilosrdn vyhlazovac akce jaksi organizace cern odnch fanatiku proti vem lidem,
kter jsou kodliv pro pokrok. Pritom dolo ke zpustoen cel Evropy. Mrtv tla zavradnch byla
spalovna v ohni. Na tomto prbhu zaujme krom brutality, kter u neomyln predjm dvact stolet,
jet nco jinho. Je to nzev zmnnho dla. Zn toti The S. S. To je prklad, z nho bh mrz po
zdech. Zatmco citliv jedinci se neubrn zchvvu hruzy, otrl povahy upozorn na trplivou a vu-
dyprtomnou nhodu, kter se v takovch prpadech projevuje. Obdobn zamren ctenri se vak mus
vyrovnat s dal nhodou, kter je mon jet bizarnj, ale kadopdn je rovn nesporn a nevyvra-
titeln zdokumentovna.
Krtce po zverejnn svho bestselleru Look Homeward Angel poslal znm americk spisovatel
Thomas Wolfe svmu nakladateli rukopis s nzvem K 19. K 19 bylo cslo lukovho vagonu, kter hrl
v nov knize hlavn lohu. Tato kniha sice nebyla publikovna, ale Wolfe ml k vagnu K 19 tak siln
nitern vztah, e obsah stejnojmennho rukopisu zcsti zapracoval do svho pozdjho dla Of Time and
the River. A nejen to, K 19 ho zaujal natolik, e v jeho posledn knize You Cant Go Home Again se takto
oznacen lukov vagn znovu objevil.
Thomas Wolfe zemrel 15. zr 1938. Jeho prtel a redaktor Edward C. Aswell byl prtomen tomu,
kdy pohrebn zrzenci preneli Wolfovo tlo do vlaku, kter ml dopravit spisovatelovy posmrtn
ostatky do jeho rodnho msta Asheville v Severn Karoln. Rodina Thomase Wolfa ho pri jeho posledn
cest doprovzela.
Aswell tyto momenty popisuje v knize The Hills Beyond a uvd cslo lukovho vagnu, do nho
pozustal nastoupili. Jak u zrejm tute, bylo to cslo K 19.
Vypad to, e ke spisovatelum se nhoda dostavuje castji ne k jinm lidem.
Willy Schrdter, blzk prtel rakouskho spisovatele Karla Hanse Strobla, jen zemrel v roce 1946,
ucinil po Stroblov smrti v jeho knihovn zvltn objev, kter popsal takto: Listoval jsem jeho pracemi,
kter stly na polici. Mezi jednotlivmi strnkami jsem nachzel cetn novinov vstriky. Nebyly to
vak, jak jsem se zpoctku domnval, kritiky, nbr dokumentrn zprvy. S nevslovnm mrazenm
v zdech jsem zjistil, e pojednvaly o udlostech, kter Strobl popsal dlouho predtm, ne k nim vubec
dolo.
Zd se, e leteck inenr a pozdji spisovatel J. W. Dunne (narodil se v roce 1875) vyzval na sou-
boj samotn cas. Sm zail radu prorockch snu, krom jinho presnou vizi sopecn erupce Mount Pelee
na Martiniku, kdy pobval u britsk pchoty v oranskm svobodnm stt v jin Africe. Ve snu si
dokonce precetl i novinov titulky svtovho tisku. Je to paralela k vizi Krakatoy, tentokrt se ale odehr-
la ped vlastn udlost!
Rok predtm se Dunneovi zdlo o tom, e msto Lowestoft na pobre kanlu La Manche je ostre-
lovno njakou ciz vlecnou flotilou. K tomuto toku dolo roku 1914 se vemi podrobnostmi, kter
Dunne popsal v roce 1901.
Byl to srdcem i tlem strzliv vdec. Katalogizoval sv prorock sny, aby mohl dukladn provrit
jejich obsah. Pritom objevil jistou zkonitost. Jej podstatou byla skutecnost, e mnoho budoucch udlos-
t nevidl nebo neproval prmo, ale seznmil se s nimi ve form novinovch nadpisu, zprv, titnch
strnek apod.
Ackoli Dunneho vdeck pokus o vysvtlen jasnovidectv - navrhl koncept sriovho casu s ruz-
nmi casovmi dimenzemi - byl odmtnut jako metafyzick a nepouiteln, jeho povst prvnho serizn-
ho badatele fenomnu zvanho prekognice (pedpovdn) je nesporn. Napsal knihu An Experiment With
Time, kter byla vydna roku 1927. Predstavuje zkladn teoretick pilr tto oblasti vzkumu a je dodnes
povaovna za klasick dlo.
Hrebcek na hlavicku nepochybn trefil americk spisovatel Morgan Robertson, prinejmenm po-
kud jde o stupen obeznmenosti s vizemi budoucnosti. Narodil se v roce 1861, v mld pracoval na n-
morn lodi a pozdji se stal klenotnkem v New Yorku. Kdy mu tato cinnost zacala nicit zrak, zkusil
tst jako spisovatel.
Zverejnil na dv st povdek a devt knih. Jedn novele vak bylo souzeno, aby ho ucinila nesmr-
telnm. Nebylo to kvuli jej literrn hodnot nebo komercnmu spchu, ale proto, e si v n cern na
blm muete precst nejsenzacnj a nejpodrobnj predpovd vech dob. Puvodn titul knihy znl
Futility (Marnost), vydna byla roku 1898.
Robertson v n dramaticky popisuje skvlou zahajovac plavbu nejvt, nejluxusnj - a predevm
nejbezpecnj - dopravn lod na svt. A lc jej straliv konec. Zmnn zzrak lodn dopravy plul
pres Atlantik mezi anglickm prstavem Southampton a New Yorkem na nkterch secch prli rychle a
jedn dubnov noci nael po srce s ledovcem svuj vodn hrob ve vlnch severnho Atlantiku. Chaos na
palub byl popsn opravdu fascinujcm zpusobem: Lod prov svuj smrteln exodus. Tvr v tvr smrti
je obnaen egoismus konfrontovn s hrdinstvm a konec cestujcch je straliv. Jen nkter ze 3 000
pasaru preili, protoe do 24 zchrannch clunu lodi o vtlaku 75 000 tun se jich nevela ani polovina.
Boj o msto si na lidskch ivotech vydal hruznou dan.
Tolik k povdce, o n Robertson pozdji tvrdil, e mu s n pomhal astrln spoluautor. Asi by se
nm tento prbh nezdl tak mimordn, kdyby fiktivn luxusn parnk nebyl nazvn Titan (podtitul nove-
ly znl The Wreck Of The Titan).
Po svm vydn roku 1898 novela nevzbudila vt pozornost. Po ztroskotn Titaniku v roce 1912,
ctrnct let po vydn tohoto Robertsonova dla, se znenadn stala senzac, protoe nkter ctenri na ni
jet pln nezapomnli. Proto jim pripadal njak povdom osud Titaniku, kter pozd v noci 14. dubna
plul pri sv prvn plavb prli vysokou rychlost, jin od Novho Foundlandu narazil na ledovec a
nejmn 1531 lid tak odsoudil k smrti utopenm, protoe - krom jinch nedostatku - bylo na lodi prli
mlo zchrannch clunu (presn 22).
Ve fabulovanm prbhu i ve skutecnosti lo o nejvt luxusn lod na svt, o nejbezpecnj pla-
vidlo (mluvilo se o nepotopitelnm Titaniku), zahajovac plavbu, neopatrn navigovn v nebezpecnch
vodch pri maximln rychlosti, ledovec, dubnovou noc v Atlantiku a shodn apokalyptick konec
s vysokmi ztrtami na lidskch ivotech.
Pozdj zevrubn srovnn skutecnosti a fikce prozradilo shody, kter mueme - mrn receno -
oznacit jako podivuhodn.
V tto souvislosti by jist bylo legitimn spekulovat, existuj-li v podstat popsan prekognice para-
lely s takzvanou kosmickou bibl Oahspe (A Cosmic Bible), kterou zverejnil v roce 1880 newyorsk den-
tista dr. John Ballou Newbrough (1828-1891). Vznikla na zklad automatickho psan na stroji ve tm,
diktovaly ji neznm inteligence a popisuje - vedle ruznch dalch zvltnost - zrc ps obklopujc
Zemi (Van Allanuv ps), kter byl v tto dob a jet dlouh desetilet potom neznmm pojmem.
Vratme se vak ke srovnn Titan/Titanic:

Titanic Titan
Ton (nosnost lodi v BRT): 66 000 75 000
Dlka lodi ve stopch: 882,5 800
Vodotsn seky: 16 19
Pocet roubu: 3 3
Pocet zchrannch clunu: 22 24
Pocet cestujcch: 2 224 3 000
Rychlost pri nrazu
na ledovec v uzlech: 23 25

Pokud bychom vedle neuvritelnho mnostv predtuch o katastrof Titaniku, o nich jsem pojednal
v knize Jenseits des Vorstellbaren (Za hranicemi pedstavivosti), chtli u ve uvedench paralel jet
pord mluvit o nhodnch shodch, znamenalo by to nezvratn prklon ke znmmu pohodlnmu
principu, e co bt nesm, to prost a jednodue neexistuje. Pritom to - ryze teoreticky - existovat mue.
Modern vda se stav vuci paradoxum, obrcenmu prubhu casu, zptn prcinnosti a podobnm
nesmyslum tolerantnji, ne se obecn predpokld. U A. Einstein se domnval, e ...dlen na minu-
lost, prtomnost a budoucnost musme povaovat za iluzi... a takzvan nov fyzika zachz jet dl.
Pritom nachz stycn body se spe filozoficky strukturovanm uenm o synchronnosti vhlasnho
vcarskho psychologa a Freudova konkurenta C. G. Junga. Ten svoje zkoumn zamril i na mty,
nboenstv, vdu (vcetn parapsychologie) - ale zroven t na alchymii, astrologii a UFO. Jung se
snail o veobsahujc pohled na svt. Synchronnost definoval jako ...princip nekauzlnch souvislost,
kter redukuje prostor a cas na nulu...
Kdy Jung pojednv o pedvdn, jeho existenci predpokldal, poukazuje na to, e dn prcin-
n mechanismus nen schopen vysvtlit vnmn udlost odehrvajcch se v budoucnosti. Podle nho
nelze tento proces chpat ani jako prenos energie z budoucnosti do minulosti, ani jako projev okultnch
sil, nbr jako neprcinnost mimo oblast prostoru a casu.
S tm by se nesmril Aristoteles ani Newton. I na modernho, logicky uvaujcho clovka pusob
takov tvrzen sp jako slovckaren. Veker nae ddictv zpadoevropskho zpusobu mylen se ve-
hementn zpcuje exotickm zkonum kvantov mechaniky a vemu, co s nimi souvis. Takzvan nov
fyzika, kter zase nen a tak nov, sice pochopen Jungovch mylenkovch procesu neprin, ale zato
jeho vvody potvrzuje.
Mstn nepodmnn spojen udlost oddlench prostorov i casov, je C. G. Jung postuloval, si
nalo cestu do prrodovdy dvactho stolet zsluhou matematickho modelu, kter v roce 1935 vypra-
covali Einstein, Rosen a Podolsky (experiment EPR). Tento model pozdji propracovali Bohm a John S.
Bell a nakonec jeho opodstatnnost v roce 1982 pri praktickm pokusu prokzal Alain Aspect.
Od t doby mluvme o Aspectov aspektu, kter vechno spojuje do nerozborn harmonick jedno-
ty, je vykazuje jednoznacn souvislosti na velice vysok rovni. Cas a prostor se tak prakticky podarilo
redukovat na nulu. Zmnn vsledek vyvolal neklid ve vdeck verejnosti, nebot vyadoval ochotu ke
zpochybnn nebo revizi dosud bnch konceptu. O nic jinho se ostatn ted nesname ani my...
Tuto cizorodou, ale presto platnou teorii muete najt ve vdeckch ucebnicch a pojednnch pod
oznacenmi Einsteinuv/Podolskho/Rosenuv experiment (EPR), Belluv teorm nebo kosmick
pojtko.
Pokud jde o prekognici, respektive predvdn v pojet C. G. Junga, neprcinn rovnice Bohma a
Bella jsou teoretickou zkladnou Jungovy predstavy o univerzu fungujcm na rozmanitch rdovch
rovnch. Jen nkter z nich se tud daj vclenit do modelu prostoru, casu a prcinnosti, o kterm jsme
nesprvn predpokldali, e je jedinm sprvnm popisem relnho vesmru. Nyn dospvme k po-
znn, e univerzum sice v nkolika svch aspektech, jich jsme si povimli nejdv, obsahuje cas a
prostor podobn jako prcinu a cinek, ale je ve sv celistvosti mnohem komplexnj a nen omezeno
casoprostorovou kauzalitou. Navrhnout tento nov obraz univerza zustv zatm nesplnnm kolem
vdy.
Tm bychom se chtli s probranm tmatem rozloucit. Bylo by samozrejm lkav jt do podrob-
nost a detailn se zamrit na specifick teorie, kter zahrnuj kdy u ne cestovn v case, tak aspon
prekognici. To by ns vak k cli nedovedlo. V podstat nem valn vznam to, jestli prorokov prijmaj
tachyonov vlny z budoucnosti nebo z prpadnch paralelnch vesmru, kter se pri kadm kvantovm
skoku odtpuj od na reality (a to jsou jen ty nejobycejnj, nejkrat koncepty). Spe se spokojme
s nsledujcm tvrzenm: Meme nahlet do budoucnosti, existuj pro to prslun dukazy - a vda proti
tomu nic nem. Ba prv naopak.
V roce 1974 prezentoval znm americk fyzik Gerald Feinberg na mezinrodnm kongresu
o kvantov fyzice a parapsychologii (!) prci pod nzvem Vzpomnka na budoucnost (proto jsme tak toto
spojen casto pouvali). Nechceme tu vykldat informace sestvajc z nejabstraktnj matematiky, a
proto se zmnme jenom o tom, e Feinberg vychz ze symetrie Maxwellovch elektromagnetickch
rovnic, kter mue vysvtlit prenen informac z budoucnosti. Kdo by nco takovho ocekval od seri-
zn fyziky?
Ackoli to vypad hodn nesmysln, budoucnost u nyn zrejm njakm zpusobem existuje a mue
do minulosti vrhat svuj stn. Rovn mueme vychzet z toho, e lid jsou schopni takovto poselstv
ztrka prijmat a do budoucnosti nahlet.
To, co se v jednotlivch prpadech presn odehrv, je pro ns druhotnou zleitost, kter se d jen
st zjistit. Nkter senzibiln jedinci zrejm skutecn potrebuj kritlovou kouli, aby aktivovali vlastn
schopnosti (naprklad Jeane Dixonov), ale v tchto prpadech pravd podobn jde predevm o psycho-
logick fenomn. Jin sn, nechvaj se uvdt do transu, jsou zjevenmi postihovni za blho dne nebo
nahlej do budoucnosti jako pri sledovn televize.
Spektrum predvdn budoucnosti je rozmanit. Existuj arlatni pusobc skutecnjm dojmem
ne prav proroci, ale i lid, kter vize radji potlacuj, protoe je ds, atd.
A trebae dokeme vtinu falench jasnovidcu zbavit jejich mystick aureoly a usvdcit je
z podvdn, ned se tm poprat samotn existence prekognice. Zd se, e v ns pretrvv jaksi trpk
pachut v podob rezignujcho poznn, e prslun vlohy jsou zrejm vymezeny jen vybranm jednot-
livcum. Ale tak tomu nen.
Americk matematik William E. Cox dospl v rmci statistickho etren k ohromujcmu zvru,
e velmi vysok procentuln podl obyvatelstva podvdom predvd tragick prpady. Jak vypovdaj
statistiky zachycujc vcelet casov obdob, nachz se prumrn pocet pasaru ve vlacch postiench
srkami, vykolejenmi atd. vrazn pod bnou normou. A nejen to, v samotnch vlacch, kter se nevy-
hnuly tragdii, vrazn kles pocet cestujcch rovn ve znicench nebo pokozench vagnech. Statis-
tick odchylka oproti vlakovmu provozu bez nehod je vskutku enormn a udv se faktorem
(ne)pravdpodobnosti 1:100. Moc ducha tedy nepredstavuje predurcen monopol mal skupiny vyvo-
lench a cas nen jednosmrn ulice (vce o casovch fenomnech viz v m knize Za hranic pedstavi-
vosti).
Rozdl mezi proslulm prorokem a normlnm soucasnkem, jeho predtucha varuje pred cestov-
nm vlakem, letadlem, lod nebo autem obavou z tragick nehody, tkv nejsp pouze v sle tohoto feno-
mnu a v tom, zda si sv vnuknut uvdomuje, nebo ne.
Ale nyn u ucinme dal krok do neznm zem zhadnch duchovnch sil.

PSI, ESP a pln roh hojnosti...

Najt v tto oblasti zactek cerven nit nen malickost. U pri pouhm pokusu o systematick za-
chycen paranormlnch jevu a jejich zahrnut pod jedin nadrazen pojem se zdnliv beznadjn zaple-
tete.
Spadaj sem v podstat i ve zmnn fenomny neznmho vdn, respektive poznvn na dlku
(jasnovidectv) a predvdn (prekognice). Vdycky vak byly posuzovny oddlen, take i my jim
mueme vnovat samostatnou pozornost. Kategorizace paranormlnch jevu vak bude jet sloitj.
Jak sly vyuv naprklad clovk pouvajc v ternu kyvadlo nebo proutek a do jak kategorie patr,
je-li schopen lokalizovat vodn prameny nebo zsoby kovovch nerostu na map? Kam mme zaclenit
(zaradit) senzibilnho jedince, kter skutecn doke vidt ohniska nemoci, a to nejen u ivch lid, ale
i na fotografich? Mme co cinit s telepati, kdy nkdo zacne znenadn plynule mluvit cizm jazykem?
Pokud opravdu existuj astrln cesty, cm ve skutecnosti jsou? Kam mme zaradit mgy, mystiky a jedin-
ce konajc zzraky - a co vlastn dlaj? Jak je mon jednoduchmi postupy mobilizovat nadlidsk sly?
Co rkaj prrodn zkony na to, kdy clovk levituje? Pouv lidsk duch pri vzdlenm pohybovn
hmotnmi objekty svou vlastn slu, nebo disponuje njakou stvajc energii? A je-li pravdiv druh
odpovd, o jakou energii jde? Jak do tohoto celkovho obrazu zapadaj gumov, jogni a amani?
Nejsp vs napadlo, e by to u mohlo stacit. Stvorili jsme pkn zmatek. Nen divu, e se vda ra-
dji zaobr kvantovmi skoky nebo antihmotou. Ackoli ani tyto jevy nepatr zrovna mezi snadno pocho-
piteln zleitosti, chovaj se naprklad elektrony, stejn jako cstice nebo vlny, velice presn a uvdom-
le - hlavn tehdy, kdy to od nich ocekvme. Paranormln fenomny vak vubec nepomlej na to, e
budou plnit nae ocekvn. I kdy pln beznadjn to s nimi tak nen.
Zvlt po druh svtov vlce zacali vdci tu a tam zkoumat telepatii, telekinezi atd., vznikaly pr-
slun katedry, a dokonce se zakldaly cel instituty. V soucasnosti parapsychologie vystoupila z ghetta
okultismu a jarmarecnho kouzelnictv. Badatel prichzej s odpovdajcmi teoriemi a konaj se i zaj-
mav kongresy - jako naprklad u zmnn kongres o kvantov fyzice a parapsychologii v enev.
Rozhodn nebudeme ztrcet prli casu s pitoresknmi teoriemi, jejich tvurci se - zrejm jako vraz
dalho extrmu - po dlouh desetilet trvajcm odmtn paranormlnch fenomnu sna nyn zviditelnit
pri jejich vysvtlovn. Jednu si vak v zastoupen ostatnch a jako ochutnvku neodpustme. Jde o teleki-
nezi.
V knize White Holes se astrofyzik John Gribbin sna naznacit, e telekineze a rovn psychokineze
by mohly bt vysvtleny takzvanm tachyonovm spojenm (tachyonic link). Konkrtn pritom odka-
zuje na ohbn lic v podn Uriho Gellera, kter se ani pres cirkusovou show, je jeho vystoupen ne-
odmysliteln doplnuje, ned jen tak smst ze stolu.
Gribbin se chopil jedn mylenky svho vdeckho kolegy Jacka Sarfattiho z Mezinrodnho centra
pro teoretickou fyziku v Terstu. Ten zacal premlet o tom, zda mue pouh pozorovatel experimentu
ovlivnit jeho prubh. Poloil si otzku, mue-li samotn prihlen zmnit kvantovou pravdpodobnost
probhajcho dn. To sice zn podivn, ale nejde tu o nic exotictjho ne u etablovan pozorovatelsk
hypotzy kvantov fyziky, o n jsme u slyeli. Jen je to trochu vyhrocen stanovisko, tot ve.
Jak tedy ve skutecnosti probh ohbn lic, vidlicek nebo buhvceho prmo na jeviti? Velk
mnostv divku produkuje nerzenou vlnu tachyonu, kter v sob nesou bn ocekvn ve vztahu
k obvyklm projevum vidlicek a obdobnch predmtu (hlavn se m ted prosm neptejte, jak by lidsk
mozek mohl produkovat tachyony, ale i na to existuj prslun teorie).
Soustredn tchto tachyonu ve spojen s pevnm ocekvnm, e se objekt ohne, by - alespon podle
Sarfattiho vah - mlo vyvolat kvantov efekt v tom smru, kter je nezbytn k tomu, aby se vidlicka
nebo cokoli jinho skutecn ohnula. Vtina lid vak oprvnn nevychz z predpokladu, e se predm-
ty bez vnjho pusoben samy ohbaj, a proto tak nic podobnho neocekvaj. Jak je tedy mon, e
k tomuto jevu presto dochz?
Jeliko se tachyony - pokud opravdu existuj - vyznacuj tou ohromujc vlastnost, e se pohybuj
proti casu, stane se pri zmn prciny a nsledku toto: V momentu, kdy se objekt k divu vech prtom-
nch viditeln ohne, vychz z mozku ohromench divku tentokrt koncentrovan proud tachyonu, jen
se pohybuje v case nazpt a ovlivn kvantovou rovnovhu lce v minulosti, take se zacne chovat (toti
ohbat se) podle toho, co nsledn zpusobila jej vlastn prcina (tedy div).
Kdyby bylo mon vdom navodit takov proces, jak jsme nyn teoreticky vyloili, daly by se
mnoh paranormln kazy nejen snadno vysvtlit, ale i kdykoli libovoln zopakovat.
Nevybral jsem tento skutecn extrmn prklad pokusu o vdeck vysvtlen, abych bizarn kazy
ucinil hodnovrnjmi pomoc jet bizarnjch teori, nebo abych dokonce nechal vdeck koncepty
vyznt groteskn (groteskn je spe realita). Ne, je tomu jednodue tak, e podobn fenomny opravdu
oficiln existuj a nedaj se snadno vysvtlit.
Pokud dokeme ve uvedenou zmatenou teorii prijmout jako serizn pokus o vysvtlen, budeme
mnohem snze akceptovat casto vce ne podivuhodn zprvy, s nimi se chceme vyrovnat. Koneckoncu
i vda se propracovala k takovto akceptaci - a mnoh zn vru fantasticky...
Zd se, e telekinezi a telepatii ve skutecnosti neomezuj prostor ani cas nebo hmotn prekky.
Experimenty dokzaly, e tyto sly prostupuj olovnmi deskami i Faradayovou klec, pusob skrze
mdium prenosu, ale uplatn se i bez nho a projevuj se na vzdlenost mnoha tisc kilometru. Telepatick
zprvy je mon prijmat v ponorkch hluboko pod hladinou, v olovnch kobkch, ba dokonce i v kos-
mickch lodch.
Ve smyslu zkladnho posln tto knihy nechme prozatm podrobnosti stranou a rovnou se zept-
me: Nen tomu jednodue tak, e clovk disponuje vce ne pti smysly?
Pri jednom hromadnm pokusu na univerzit v Manchesteru se ukzalo, e oproti predpokladu vy-
chzejcmu z poctu pravdpodobnosti urcil mnohem vy procentuln podl pokusnch osob, kter del
dobu chodily se zavzanma ocima v kruhu, predem stanoven smr. Tento signifikantn vsledek se
ned zduvodnit dnm z dosud znmch pti smyslu.
Pritom nemus jt o nic tajuplnho. Mnoz lid jsou zrejm schopni registrovat zemsk magnetick
pole a mohou se - obdobn jako nkter druhy ptku a ryb - podle nho orientovat. Zd se, e to potvrzuje
rovn experimentln ovren skutecnost, e zmagnetizovan prilby nasazen na hlavu naruuj priroze-
n orientacn smysl. S mimosmyslovmi vjemy to zrejm nebude jin.
Badatel ve vchodnch i zpadnch zemch se u velmi dlouho pokouej tyto vjemy ovldnout a
zaclenit je do prrodovdeckho obrazu svta. Ackoli na Vchod jsou takov fenomny akceptovny
mnohem dle ne na osvcenm Zpad a jejich vzkum je i oficiln podporovn, zustv vtina
vsledku skryta za stnou slovansk neproniknutelnosti. Avak i to, co prece jen proskne, je vc ne
podivuhodn. Jet se k tomuto konstatovn vrtme.
Nejprve se ale porozhldnme po zpadn polokouli. Absolutnm prukopnkem bdn v oblasti
mimosmyslovch vjemu je nepochybn Joseph Banks Rhine. U ve trictch letech dvactho stolet
pouval pri hromadnch statisticky vyhodnocovanch pokusech na Dukeho univerzit v Durhamu, Se-
vern Karolna, lstky s pti jednoduchmi symboly. Tyto pomucky navrhl jeho spolupracovnk Zener,
proto se hovor o Zenerovch (nebo mimosmyslovch) kartch. Od t doby s nimi bylo provedeno nesc-
sln mnostv parapsychologickch testu. Casto se pri nich projevily markantn odchylky od zkonitost
nahodilosti. Pri jednom pokusu jist Hubert E. Pearce uhodl vech ptadvacet karticek sprvn, pricem
pravdpodobnost, e se nco takovho nhodou stane, je predstavovna pomrem jedna ku trem stum
miliardm. lo ovem o ojedinl extrmn vsledek. Cynikov nejsp prohls, e nhoda je prost jen a
jen nhoda.
Je zajmav, e nkter osoby uhodly podstatn mn symbolu, ne odpovd prumru (autor je
jednou z nich). I to patr k PSI a v tchto prpadech se mluv o chybjcm efektu PSI, tedy talentu,
nad kter snad nesmyslnj ani neexistuje.
Dr. Rhine, jeho nazvme otcem experimentln parapsychologie, doshl vydnm knihy Extra
Sensory Perception (Mimosmyslov vnmn = ASW = ESP) v roce 1933 cinku podobajcmu se v-
buchu bomby. Autor spolecn se svou manelkou Louisou a tbem spolupracovnku neustle kultivoval
a roziroval sv (hlavn telepatick) pokusy. Testy, proveden a zdokumentovan s vdeckou dukladnos-
t, sice neodhalily, co PSI je a jak funguje, ale existenci zkoumanch fenomnu jednoznacn prokzaly.
Setkn s nadenm hrcem v kostky, jen Rhineovi vyprvl, e nkter lid dok ovlivnit vsle-
dek vrhu svou vul, privedla tohoto badatele k tomu, e strvil devt let psychokinetickmi vzkumy.
I v tomto prpad se podarilo namrit signifikantn odchylky od statisticky vypoctenho poctu pravdpo-
dobnosti.
Dostali bychom se prli daleko, kdybychom krok za krokem prochzeli cel pole dnes u velmi
ctyhodnho zpadnho vzkumu PSI. Pro zajmavost ale uvedme pr prkladu: H. E. Puthoff a Russel
Targ v SRI (Stanford Research Institute, Kalifornie) zkoumali krom jinho vnmn na dlku (nebo
vdn/poznvn na dlku). Jejich nzor zn: tento fenomn existuje. Dr. Montague Ullmann, k nmu se
pozdji pripojil i dr. Stanley Krippner, se vnoval vzkumum mimosmyslovho vnmn ve snech. I on
dospl k vsledkum prekracujcm hranici prumrnch ocekvn.
Nmecko-americk fyzik dr. Helmut Schmidt byl prvn, kdo pouil poctace k tomu, aby se syste-
maticky podval na zoubek mimosmyslovmu vnmn. Tyto takzvan Schmidtovy stroje vyuvaly
neovlivniteln nhodn procesy - toti radioaktivn rozpad izotopu stroncia 90 - a automaticky zazname-
nvaly patricn reakce Vsledky testovanch osob tak mohly bt konfrontovny s naprosto nezfalova-
telnmi pravdpodobnostnmi hodnotami. Je to bezvhradn presn a bezpecn systm. Jakkoli omyl je
vyloucen. K nemn bezvhradnmu prekvapen to ovem nevedlo.
Prubh experimentu v laboratori dr. Schmidta v Durhamu (Severn Karolna, USA) predpokldal
postupn kroky. Testovan osoby musely nejprve uhodnout, kter ze ctyr rovek se rozsvt. Jejich roz-
svcovn bylo rzeno radioaktivnm prvkem, a proto pri pokusu vldla statistika opravdu pevnou rukou.
Podle jejch neuspokojivch, ale nezvratnch zkonu mli pokusn jedinci odpovdat z 25 procent sprv-
n. Kvta sprvnch odpovd vak ve skutecnosti cinila 27 procent. To znamen, e pri 63 000 pokusech
bylo o sedm set sprvnch odpovd vc, ne bt mlo.
Experimenttor potom castnky vyzval, aby rozsvcovn rovek vdom ovlivnovali. Rovn
v tomto prpad dolo k mal, ale signifikantn odchylce, odpovdali sprvn v 53 procentech proti ocek-
vanm 50 procentum. Dr. Schmidt se sklopevn rozhodl, e dalm pokusem prekon hranice fantastic-
na, a proto pri poslednm prubhu znovu modifikoval experimentln podmnky.
Rozsvcovn rovek u bezprostredn neovlivnovaly nhodn procesy, nbr magnetofonov
psky s pedem stanovenmi signly. Tm nemohlo dochzet k prmmu ovlivnovn (prostrednictvm
psychokineze) - stejn jako nen mon ovlivnit prubh filmu na filmovm pltn. K nevslovnmu
ohromen vdeckho tmu se ale vubec nic nezmnilo. Pokusn osoby byly i nadle schopny predpov-
dt, kter rovky se rozsvt, nejmn v 53 procentech (co asi nevyznv nijak oslniv, ale presto to
predstavuje smrtelnou rnu pro jakkoli racionln vysvtlen).
Budeme-li ignorovat vechny absurdn a za vlasy pritaen pokusy o vysvtlen nebo vkriky o ne-
presnosti mren, zustane nm pouze jedin mon vklad: prekognice. castnci experimentu sice vili,
e rovky ovlivnuj telekineticky (co nebylo mon), ve skutecnosti ale vdli pedem, co bude vzpt
nsledovat. S tmto konstatovnm se prozatm musme spokojit.
Modern vzkum PSI m mnohem hlub koreny, ne si vtina lid mysl. Sah pravdpodobn a
do roku 1848, kdy se vdci pokoueli prijt na kloub zhadnmu klepn ozvajcmu se v obytnm dom
americkho farmre Foxe v Hydesvillu - a i dnes je mnohem etablovanj, ne je veobecn znmo.
Budeme-li hledat clevdom, narazme na odpovdajc bdn dokonce v antice. Naprklad Hero-
dotos (kolem 500-434 pr.n.1.) popisuje prsn kontrolovan jasnovideck experiment, kter nardil lydsk
krl Kroisos. Tento panovnk chtl vdt, co si m myslet o nescetnch malch vtrnch, kter jako
houby po deti vyrostly v Recku i za jeho hranicemi se zrejmou snahou napodobit svou slavnou delfskou
predchudkyni. Nemueme samozrejm posoudit vdeckou hodnovrnost tohoto pokusu, avak od antic-
kho ovrovn paranormlnch kazu k pokusum o telepatick prenos informac do ponorek pod mor-
skou hladinou nebo do kosmickch lod Apollo vede skutecn fascinujc cesta.
Zpad takrkajc vyloil sv karty na stul (alespon do urcit mry). Na bval blok vchodnch sttu
pritom jen blahosklonn shlel. Co vak pritom zaznamenal, bylo fascinujc.

Pohled za bvalou eleznou oponu

Rusov a Vchodoevropan projevovali odjakiva zvltn pochopen, ba dalo by se rct prmo du-
vrn zaujet pro takzvan mediln schopnosti. Dnes se stty v tto oblasti sice jmenuj jinak, ale to je tak
zhruba vechno. To, co pro zpadn svt predstavoval dr. Rhine, symbolizuje ve vchodnch sttech
neuropsycholog dr. L. L. Vasiljev, kter se u ve dvactch letech minulho stolet upsal zkoumn para-
normlnch fenomnu.
Leonid Vasiljev (1891-1966), k vhlasnho ucence V. M. Bechtreva, nastoupil v mld na lenin-
gradsk Institut pro vzkum mozku (nyn Bechtrevv institut). Jako dt proil siln telepatick zitek,
kdy spadl do reky a neuml plavat. Tato zkuenost predurcila jistm zpusobem jeho dal ivot, nebot
bez n by se pravdpodobn nevnoval s takovm osobnm zpalem telepatii ani dalm fenomnum.
Vdcme mu predevm za poznatek, e mylenkov prenos pronik i odstnnm predstavovanm vrst-
vou olova.
Toto zjitn znamenalo definitivn konec teorie italskho neurologa F. Cazzamaliho, jen pokldal
mylenky za zvltn druh rdiovch vln. Vlnov teorie jako vysvtlen telepatie m dnes jen mlo stou-
pencu, ale hlavnm duvodem pro jej odmtn u dvno nen nmitka, e prenen mylenka dok
proniknout Faradayovmi klecemi. Podle novjch poznatku to toti urcit elektromagnetick vlny dok-
tak.
Ackoli dovedeme rozpoznat jen picku ledovce bval sovtsk parapsychologie, odr samotn
ivot jejho skvlho vdeckho predstavitele a badatele Vasiljeva vznam, jak byl v bvalm sovt-
skm bloku prisuzovn sle ducha - a jak se parapsychologickm fenomnum v nstupnickch sttech
nkdejho Sovtskho svazu nejsp prisuzuje dodnes.
U v roce 1926 byla vytvorena Experimentln komise pro hypnotismus a psychofyziku, aby se sou-
hlasem ruskch vdeckch autorit zkoumala mimosmyslov vnmn a prbuzn kazy. Roku 1928 na-
vtvil Leonid Vasiljev parapsychologick centra v Nmecku a Francii, v roce 1932 obdrel Sovtsk
institut pro vzkum mozku prkaz, aby zacal experimentln zkoumat telepatii. Vedoucm tohoto projektu
byl jmenovn Vasiljev.
K jeho nejzajmavjm pokusum, kter vedly k pozoruhodnm vsledkum, patrily experimenty
s hypnzou na dlku. Pokusn osoby nachzejc se v hypnotickm tranzu se podarilo kontaktovat i ze
vzdlenost pres 1 500 kilometru.
V knize Experiment v duchovn sugesci, kter vyla roku 1962, ctyri roky pred Vasiljevovou smrt,
badatel upozornuje, e telepatie byla serizn zkoumna u od roku 1930. Stalo se tak dajn na prkaz
jaksi vysoce postaven politick osobnosti. Existuj indicie, e Stalin prisuzoval mimosmyslovmu
vnmn velkou strategickou hodnotu (jet si o tom povme).
Teprve fma, e americk nmornictvo chce telepatii vyuvat pri komunikaci s ponorkami, vedla
v Sovtskm svazu v 60. letech ke zverejnn Vasiljevovch prac. Do t doby byly vzkumn experi-
menty tohoto druhu prsn utajovny. To byla praxe, kter se ve vchodnm bloku provozovala po mnoho
let se znacnou cinnost.
Na jednom vdeckm kongresu Vasiljev v roce 1960 prohlsil: Objev energie, kter je zkladem
mimosmyslovho vnmn, by svm vznamem odpovdal objevu atomov bomby. O rok pozdji se stal
reditelem specializovanho Parapsychologickho institutu pri Leningradsk univerzit.
Zavedlo by ns to prli daleko, kdybychom se vydali po stopch rozvtvenho utajovanho para-
psychologickho vzkumu, skrvajcho se za ctihodn solidnmi nzvy institutu. I tm se mlo dt naje-
vo, e na Vchod rozhodn nepokldaj mimosmyslov vnmn, psychokinezi, jasnozren, prenos my-
lenek, sugesci atd. za humbuk.
Budeme-li se v dalm textu vnovat lidem, kter takov schopnosti prokzali casto a neuvritel-
nm zpusobem, beztak pokad narazme na aktivity vchodnho parapsychologickho vzkumu. Ten byl
aktivn provdn - podle zprvy akademika Jurije Kobzareva vypracovan pro predstavenstvo Vdeck a
technick spolenosti A. C. Popova pro radio-elektronickou komunikaci v Moskv - v nsledujcch insti-
tutech:

Baumannuv technick stav v Moskv (laborator dr. Wagnera),
Moskevsk institut pro energetiku (laborator dr. Sokolova),
Vzkumn institut veobecn a pedagogick psychologie pri Sovtsk akademii pedagogiky,
Moskva,
Sovtsk akademie vd v Pucinu (oddlen kybernetiky pri Vzkumnm stavu pro biofyzi-
ku),
Sttn univerzita v Leningrad (laborator aurametrie prof. Pavla Guljajeva),
Leningradsk polytechnick institut (oddlen kybernetiky),
Vdecko-prumyslov zarzen Kvantum v Krasnodaru,
Sttn univerzita v Tbilisi (Gruzie),
Sttn univerzita v Alma-At, Kazachstn (laborator dr. Viktora Injuina),
Ukrajinsk institut kybernetiky v Kyjev.

Tento seznam by bylo mon rozrit o Institut radiokomunikacnch problmu, Institut pro probl-
my kontroly, Institut molekulrn genetiky a Institut radiotechniky a radiokomunikace v Moskv (patrily
pod tehdej Sovtskou akademii vd), oddlen kybernetiky pri Moskevskm fyziklnm institutu pro
inenry, Vzkumn institut neurologie a psychiatrie v Charkov a vc ne tucet oddlen bioelektroniky
v nejruznjch ruskch mstech. Puvodn vcet doplnila jedna sovtsk badatelka zabvajc se parapsy-
chologickm vzkumem.
Jde jist o velice ctyhodn soupis, pokud si uvdomme, jak diskrtn byly v bvalm vchodnm
bloku uchovvny informace a jak obtn je bylo zskat. Nejen tento pusobiv vcet dokazuje, e zvoj
mlcen, kter po Vasiljevov smrti v roce 1966 zahalil rusk parapsychologick vzkum, v dnm pr-
pad neznamen, e by byl ukoncen. Obcas se toti sputn zvoj necekan nadzvedne.
Rozhovory, kter vedl parapsycholog (!) dr. Carl Sargent (univerzita v Cambridi) a anglick a-
chov mistr Bill Harston spolecn nebo oddlen s ruskmi achovmi velicinami, jakmi byli Viktor
Korcnoj, Boris Spasskij a dal, vedly k jednoznacnmu zvru, e rut achist byli vcelku rutinn ko-
leni prostrednictvm hypnzy a mimosmyslovho vnmn. U jen na zklad tohoto poznatku mueme
klidn konstatovat, e paranormln fenomny rozhodn nelze brt na lehkou vhu.
Clovk nepochybn disponuje silami umonujcmi ovldnut casu a prostoru a sna se je vyuvat.
Vda se je pokou vyptrat a armda sn o jejich strategickm vyuit (na Vchod nkdy zrejm s men
publicitou, ale o to intenzivnji).
Nen v tomto prpad prn otcem mylenky? Bylo by jist financn vnosn, kdybychom naprklad
kulicku rulety dokzali pomoc sly mylenek dopravit do zrezu s vyhrvajcm cslem. K zahozen by
nebyl ani telepatick prenos z jedn ponorky do druh. Ztlesnuj vak tyto a podobn fenomny sku-
tecn moc? Na prvn pohled mme jist sklon to poprt. Exploze vodkov bomby urcit vyvol mohut-
nj efekty ne tisc Uriu Gelleru. Technologie je vubec silnj ne parapsychologie. D se pout cle-
vdom, je spolehliv a od objevu kola se nepochybn podlela na prubhu lidskch djin. To vechno je
nesporn. Paranormln sly jsou mn kontrolovateln, spoutj procesy, kter se vtinou daj vyvolat
fyziklnmi prostredky (napr. ohbn vidlicek fyzickou silou) a pres veker badatelsk sil prinej
mlo praktickho uitku. Takov hodnocen ovem predstavuje velmi krtkozrak stanovisko.
Za prv, uitecnost kad vci mueme stanovit jen tehdy, pokud znme jej potencil - a od toho
dl vdu dosud velik vzdlenost. Za druh, interkontinentln rakety jsou jist mnohem silnj ne
jedinci obdaren telekinetickmi schopnostmi, kter dok mylenkami roztrtit tabulku skla, nebo lid,
kter umj na vzdlenost nkolika tisc kilometru uvst jinou osobu do tranzu, ale toto pomrovn zsk
pln jinou vhu, pomyslme-li na telekinetick zsahy ve vlastnch - nebo cizch - obrannch systmech
nebo na telepatick ovlivnovn vedoucch politiku. To, e uveden mylenka nen zcela od vci, ilustruje
treba diskuze v americk Snmovn reprezentantu, veden bhem studen vlky. Kongresman Rose, clen
zvltnho vboru pro americk tajn sluby, naznacil, e Sovti by mohli pout jaksi parapsycholo-
gick satelity, aby lokalizovali americk raketov sila. Za pripomnku stoj i tajn americk program
Stargate, odhalen v roce 1967: lo v nm o nasazen americkch parapsychologickch agentu, kter pr
prakticky ovldali takzvan remote viewing (schopnost vidt na dlku). Jejich kolem bylo parapsycholo-
gickmi prostredky sledovat a odhalit utajovan skutecnosti.
Ale u dost. Mon jsme s touto spekulac zali prli daleko. Spokojme se tedy s nadj, e zusta-
neme uetreni parapsychologick vlky stejn jako t konvencn.
Koneckoncu nm lo jen o to, abychom mohli nad vekerou pochybnost konstatovat, e existuj li-
d, kter jsou schopni neuvritelnch vc. Nevme presn, jak to dlaj, ale umj to. Byli provrovni,
mreni, veni, napojovni na prstroje, propikovni elektrodami a podrobeni nejrafinovanjm experi-
mentum. Svdkov, o jejich duvryhodnosti nelze ani v nejmenm pochybovat, informuj o jejich
schopnostech, mocn stty a organizace se pokouej vyuvat jejich slueb. Vyplat se tedy, abychom se
u nejpozoruhodnjch parapsychologickch osobnost zastavili.
Pritom se dovme o udlostech, kter jsou fantastictj, ne dvaj tuit mnoh teorie, a vsledcch
pokusu se silami pusobcmi za hranicemi veker technologie pouvan clovkem. Nikdo toti nedoke
stanovit hranice moci lidskho ducha...

Lid jako ty a j?

Americk parapsycholog Rex Stanford se domnv, e paranormlnmi silami disponuje kad clo-
vk. Zd se, e zmnn statistick odchylky prokzan u vlakovch katastrof to potvrzuj. Stanford vak
jde jet dl. Vytvoril dokonce pojem pro nevdom parapsychologick aktivity, a to PMIR (PSI-
mediated instrumental response). Podle jeho nzoru mimosmyslov vnmn pouv v kadodennm
ivot k uspokojen bnch potreb velk mnostv lid bez vdomho pricinn. Pokusn rady na Dukeo-
v univerzit prokzaly naprklad signifikantn odchylky v ukazateli spnosti, jestlie byly mezi pokus-
n karty zarazeny pornografick obrzky (!). Vednj to snad u bt ani nemue. Dal vzkumy prines-
ly poznatek, e respondenti vykazovali v prumru mnohem lep vsledky, kdy museli odpovdat na
otzky, jejich odpovdi byly potaj vypracovny.
Jin experiment predvedl jet zretelnji, e vichni vyuvme mimosmyslov vnmn, kdy na n
zrovna nemyslme: Ctyricet muu mlo otestovat svuj vlastn faktor PSI pomoc zarzen pripomnajcho
Schmidtuv stroj. Uspordn pokusu bylo zmrn nudn a cel experiment ml trvat - co predstavovalo
dal muka - dlouhch 45 minut. Jedin monost, jak uniknout thle psychick rasovin, spocvala v pro-
kazatelnm psychokinetickm ovlivnn testovacho prstroje. Pokusn osoby smly za odmnu opustit
uspvajc prostred a ve vedlej mstnosti si prohlet sexuln obrzky (!).
Dokud kandidti jednali uvdomle, nedostavovaly se dn signifikantn vsledky. Erotick zob-
razen zustvala nevyuita. Teprve kdy vedouc pokusu tajn uvedl do chodu dal prstroj, situace se
zmnila. Podvdom kandidtu se upnulo k tto - vdom dosud nevnman - nov anci a dalo v oblasti
testovacho zarzen, tajn propaovanho do vzkumnho procesu, vzniknout doucm efektum ve
statisticky prokazateln rdov velikosti. A fungovalo to i bez erotiky.
V roce 1971 uspordala jedna z nejspnjch rockovch skupin sedmdestch let na otevren
scn experiment s mimosmyslovm vnmnm, kter dosud nikdy neprobhl. Prinejmenm jeden
z hudebnku ze San Franciska, kter puvodn vystupovali pod jmnem Mother McCrees Uptown Jug
Champions, ne se v roce 1965 prejmenovali na The Grateful Dead, projevoval intenzivn zjem o nad-
prirozen kazy. Jinak by se asi nedalo vysvtlit, e tito mlad muzikanti vyjdrili ochotu zcastnit se
hromadnho pokusu, kter jim navrhl psychiatr dr. Montague Ullmann z univerzity v New Yorku.
Zatmco kapela hrla, byl pri esti koncertech ve stt New York po dobu patncti minut castn-
kum promtn na filmov pltno nhodn vybran obraz. Publikum bylo predem vyzvno, aby se celou
tuto ctvrthodinu soustredilo na zobrazen motiv a v duchu ho poslalo Anglicanu Malcolmu Bessentovi,
jen se nachzel v tranzu ve vzdlenosti 80 kilometru pod dohledem tmu dr. Ullmanna. Bylo to originl-
n uspordn pokusu, kter by strzliv evropsk vdce nejsp nenapadlo ani ve snu. Pokud jde o Bes-
sentovy vjemy v tranzu, zjistilo se, e se mu ve ctyrech ze esti prpadu zobrazil presn ten vjev, kter
mu byl telepaticky posln.
Tento neortodoxn experiment prinesl jet dal, zcela neocekvan vsledek. Ullmannuv tm
chtl zjistit, jestli je i jin mdium schopn zachytit poslan obrazy. Tmto druhm mdiem se stala
mlad ena jmnem Felicia Pariseov. Na prvn pohled se zdlo, e pota nefunguje. Felicia dokzala
popsat pouze jeden motiv ze esti, kter byly postupn poslny. Poctecn zklamn vak vystrdalo
ohromen, kdy se ukzalo, e velice dobre vidla vech est obrazu - ale vdy o jeden a dva dny drve,
ne byly poslny. lo o jasn prpad prekognice spojen s telepati.
Zcela jist je nyn nutn poloit otzku, proc pokad nedoshneme toho, oc usilujeme, kdy jsou
nm prece podvdom k slubm paranormln sly. Vtinou doclme dokonce pravho opaku. Psycho-
logov ale znaj odpovd. Nem to naprosto nic spolecnho s paranormlnmi silami, nbr se spletitmi
cestickami lidskho ducha, kter si vybr monost sebeznicen castji, ne jsme ochotni vrit. Je to stejn
jako s jinmi schopnostmi. Mnoz jimi disponuj, nkter je maj mimordn vyvinut, leckdo je doke
vdom pout a jin je nech zakrnt. Jen mlokomu je doprno opravdu vzltnout k vinm.

Cel desetilet trvajc sttn tajemstv: Stalinovi agenti PSI

Pe se rok 1939, v nm zacne druh svtov vlka. Jako komunista idovskho puvodu ml Polk
Wolf Messing vechny duvody k tomu, aby uprchl pred expandujc moc nacistickho Nmecka. Pokud
by k tku potreboval jet dal pohnutku, pak by j mohla bt negativn pozornost, kterou u novch
vldcu Polska vzbudily jeho prognzy nmeck porky Sovtskm svazem.
Wolf Gregorevic Messing byl pokldn za telepata a jasnovidce a ve sv vlasti byl oblbenou osob-
nost. Jeho predpovdi nmeck zkzy na Vchod otiskly vechny polsk noviny. Na vtcovu hlavu
byla Nmci vypsna odmna ve vi 200 000 rskch marek.
Ackoli se Messingovi dostalo od krajanu veker mon podpory, gestapo ho v jeho krytu presto
vysldilo a dopravilo ho do svho novho hlavnho stanu. To mla pro vzn bt konecn stanice.
Avak Messing uprchl, co je ovem sama o sob bizarn predstava. Svm strcum vnutil vlastn
vuli a podarilo se mu uprchnout do Ruska. Tam byl zatcen. Plukovnk KGB mu oznmil, e jasnovidci
jsou v SSSR nedouc, protoe okultn vdy neexistuj. Messing nabdl protidukaz. Predchzela ho
natolik vynikajc povst, e zashl dokonce sm Josef Stalin, ackoli sovtsk dikttor v tchto dnech reil
zcela jin problmy. Nardil ovren mediln schopnosti Wolfa Gregorevice Messinga.
Polk pak spchal bankovn loupe. Sm vylcil svuj postup takto: el jsem k pokladnkovi a
podal mu przdn list papru, kter jsem vytrhl ze kolnho seitu. Bankovn rednk mi vzpt vyplatil
100 000 rublu. Kdy dva svdkov vydn penz potvrdili, Messing vysvtlil pokladnkovi, co se stalo, a
ukoristnou hotovost mu vrtil. Netastn pracovnk banky dostal srdecn zchvat.
Pri jinm testu Messing unikl - stejn jako predtm gestapu - z mstnosti, kterou streily tri samo-
statn skupiny prslunku sttn tajn bezpecnosti. Stalina vak beze zbytku presvdcilo a to, kdy Polk
bez nsil pronikl do dokonale streen a zajitn daci sovtskho vldce, kdy strm vsugeroval, e je
Lavrentij Berija, f sttn tajn sluby. Vzhledov pritom neexistovala mezi Wolfem a Berijou sebemen-
podobnost.
Po tchto ukzkch medilnch schopnost sml polsk jasnovidec vykonvat svou prci i v So-
vtskm svazu a byl - podle tajnch zprv - Stalinem vyuvn jako tajn zbran. Nebyl jedinm pred-
stavitelem tohoto druhu vlcen, ale zrejm tm nejznmjm.
Kdy Messing v roce 1966 ve vku 75 let zemrel, byly mu udleny cetn pocty.
Jeho nsledovnkem, kter svmi paranormln schopnostmi hluboce zapusobil na Einsteina a
Gndhho, se stal Tofik Dadaev. Vdeckou obec stle vyvdla z mry hlavn Dadaevova schopnost cst
mylenky nerusky mluvcch osob. Nen znmo, zda byl jako jeho velk predchudce vyuvn i pro dis-
krtn koly dramatick povahy.
Asi vs u nejsp napadlo, e telepatie a sugesce - pres pusobiv vyznn ve popsanch prpadu -
prece jen nejsou a tak fantastick. Vdyt jste ocekvali, e se doctete o talentech, kter jsou doopravdy
neuvriteln. Pokud vubec existuj. Nebojte se, existuj.

Moc nad prodnmi zkony?

Clovk, kter by uml ltat, jemu by neublil ohen, kter by silou mylenek dokzal pohybovat
predmty, zjevoval by se odnikud, prpadn by predvdl prodluovn tla - takov jedinec by byl v anti-
ce jist uctvn jako kouzelnk nebo buh.
Ve stredovku by se ho ujala inkvizice a - pokud by byl skutecn ohnivzdorn - dopravila by ho na
onen svt njakm jinm zpusobem.
Od poloviny dvactho stolet by se nejsp stal vyhledvanm exotem. Byl by na nj soustredn
veker potencil vdy, kter zviditelnila atomy, zaznamenala ozvnu prvotnho tresku, nahldla do
cernch dr a rozlutila tajemstv lidskch genu.
Takov clovk bohuel za naich dnu neexistuje. Ale kdysi existoval. V devatenctm stolet.
Jmenoval se Daniel Dunglass Home. il v letech 1833-1886 a vdeck svt viktorinsk epochy
podnikl vechny mon pokusy, aby jej usvdcil z podvodu. Nepodarilo se to ani v jednom prpad.
Tm rozhodn nechceme tvrdit, e Homeovy fantastick demonstrace by prokzaly svou pravost a
jedinecnost tak v modern poctacov a mrcmi prstroji propikovan laboratori, ovem stejn tak
nikdo nemue bez predloen dukazu tvrdit opak.
A ve, co se z minulosti o Homeovi dochovalo - zprvy, svdeck vpovdi a vsledky etren -,
zasluhuje prdomek fantastick. Pri povrchnm pohledu se jeho pusoben odliovalo pouze nesmrnou roz-
manitost predvdnch fenomnu od zhruba patncti tisc dalch mdi, kter se objevila na vrcholu
okultn spiritistick vlny v USA v polovin devatenctho stolet.
Na rozdl od svch kolegu a kolegyn Home vystupoval prevn v jasn osvtlench mstnostech a
souhlasil s vdeckou kontrolou, ba dokonce se j doadoval. Jak jsme se u zmnili, nikdy mu pritom
nebyl prokzn dn podvod.
Je zbytecn spekulovat o tom, jestli si Home tu a tam prece jen nevypomohl njakm trikem a neo-
klamal i prtomn vdce (jak se to casto dar varietnm kouzelnkum). Mnoho zkouek a kontrol vak
podvod s absolutn jistotou vyloucilo (Home bval kuprkladu bhem leckterch predstaven spoutn
nebo privzn k idli).
V prubhu kariry, kter trvala mnoho let a provedla ho Amerikou, Evropou a mnoha krlovskmi
dvory, predvdl nepretrit spoustu nevysvtlitelnch jevu. Cinil tak vdy pred cetnmi, casto skeptic-
kmi svdky a nezrdka pod nejprsnjm vdeckm dohledem. Byl opravdovm mistrem psychokineze.
Pri jeho seancch se pohybovaly vechny mon predmty, bylo slyet klepm a dal zvuky (casto ze
solidnch objektu, naprklad ze stolu, kter rakousk kne Metternich marn zkoumal, neobsahuje-li
njakou aparaturu). Home, jen byl hudebnkem a krom toho se vyznacoval - na rozdl od vtiny pr-
slunku svho cechu - smyslem pro humor, s oblibou nechval v prostoru poletovat akordeon pohybu-
jc se ve valckovm rytmu a hrajc melodii Domove, sladk domove.
Fenomn zvan Home zamstnval vznamnho fyzika a chemika sira Williama Crookese natolik,
e si vymyslel radu pokusu, jim se Home dobrovoln podrobil. Vdec, kter se v roce 1861 proslavil
objevem chemickho prvku thalium, zakoupil akordeon a vloil ho do drtn klece. Home presto tento
hudebn nstroj priml na dlku k tomu, aby se vznel a hrl.
Crookes zjistil, e Home doke ovlivnovat hmotnost predmtu. I tyto pokusy probhaly za prsn
kontrolovanch podmnek a mric prstroje zaznamenvaly vechny vsledky.
Z Crookesovch zprv vyplv, e Home dokzal priml k levitaci i predmty, kter byly tak tk,
e by jimi jeden clovk sm nepohnul. Tyto demonstrace probhaly pred pocetnmi svdky; jednoho
takovho pokusu se zcastnilo vce ne sto osob. Vdec krom jinho popsal, jak se nad podlahou vzn-
ela Homeova ena i s kreslem.
Vznen (levitace) predstavuje hodn zhadnou ukzku schopnost D. D. Homea.
Tento podivuhodn mu mohl toti nechat pohybovat se vzduchem nejen predmty a ciz lidi, ale
i sm sebe. Pri takovch predstavench dokonce obcas divci viseli Homeovi na nohou. Pred tremi svdky
levitoval Home 13. prosince 1868 z okna ve tretm patre Ashley House v Belgravii (Londn) a jinm
oknem se zase vrtil dovnitr. Stejnou zhadou pro ns je i Homeova ohnivzdornost.
Tuto u mdi tak vzcnou schopnost predvedl Home 30. listopadu 1868 naprosto ohromujcm zpu-
sobem. Jeden z ocitch svdku, lord Adare, popsal, jak Home holma rukama nejprve rozdlal ohen
v krbu a pak poloil oblicej na hav uhlky. Kdy se takto otuil, podrel njakou dobu prst v plameni
svcky. Potom uchopil rerav uhel, rozfoukal ho v dlani a do blho ru a nabdl prtomnm, aby si na
nj shli. Jaksi pan Jencken si pritom splil prst a dva dal svdci nedokzali snst r, kter z uhlu
vychzel, ani na vzdlenost deseti centimetru.
Lord Adare vak byl schopen tento rozhaven predmt tmr pul minuty dret - ovem a pot, co
ho k tomu Home vslovn vyzval.
Homeova ohnivzdornost predstavovala pro tehdej vdu mimordnou vzvu. Zvlt William Cro-
okes se pokouel toto tajemstv odhalit, ale snail se marn. Homeovy ruce a oblicej - po nm Home
kutlel rozhaven kousky uhl sem a tam - byly po takovch nsilnch a neprirozench aktech naprosto
nedotcen. Home obcas pouval kapesnky, kter mu nkdo podal, aby v nich drel hav uhl. Kapesn-
ky nebyly nikdy seehnut a pri chemickm rozboru nevykazovaly nic zvltnho. To znamenalo konec
teorie, e Home pouval speciln chemick roztoky, aby doclil ohnivzdornosti. Takov hypotza
o podvodu by prirozen vubec nevysvtlovala, jak mohl pri stejnm pokusu vyvznout bez poplenin
lord Adare.
V podobn situaci jako lid, kter chtli odhalit Homea, se v soucasnosti nachzej i protivnci
Uriho Gellera. Predhazuj mu, e tajn pouv kyseliny, jejich pusobenm se vidlicky, klce apod. stva-
j natolik krehk, e se daj ohnout. I kdyby se tomuto obchodn nepochybn zdatnmu Izraelci i pres
vudyprtomn kamery a odbornky takov zzracn triky podarily, zustvala by stle otevren neodbytn
otzka, jak Geller dopravil zmnnou kyselinu do tiscu domcnost, kde se po jeho vystoupench pravi-
deln zacnalo chovat stejn (tj. ohbat) ctyhodn mnostv predmtu. Bohuel v devatenctm stolet
bvala vdeck mren velice vzcn a videonahrvky neexistovaly vubec, take jednu z mimordn
bizarnch Homeovch schopnost mueme predstavit jen neprmo: jde o jeho schopnost prodluovat tlo
(elongace).
Dokzal nathnout svou fyzickou schrnku o ctyhodnch patnct centimetru. Pritom od castnku
takovch vystoupen poadoval, aby ho kontrolovali se v prsnost, co nezrdka zachzelo tak daleko,
e prtomn dreli Homea za ruce, chodidla, nohy a trup. Ani to vak Homeovi v prodluovn tla neza-
brnilo. Jeden svdek uvedl, e mu pod rukou zreteln prokluzovala Homeova ebra.
S tmto postrehem Daniela Dunglasse Homea opoutme a prejeme mu klidn spocinut na vcnosti.
Presn popis jeho nescetnch vystoupen by vyplnil zbytek tto knihy. Nezbv ne litovat, e tento
neobycejn mu neije v na soucasnosti - to by toti neveel do djin jako celosvtov nejslavnj
mdium, nbr jako parapsychologick fenomn tiscilet. Ackoli nelze jeho akce analyzovat spektrosko-
pem, prevst do diagramu a zaznamenat vemi myslitelnmi zpusoby, nemueme zmrit jeho mozkov
vlny, elektrick odpor na povrchu dlan a buhvco jet a rovn nedokeme Homea nasimulovat pomoc
poctacovch modelu, tak nelze zptn jeho neuvriteln schopnosti racionln oddiskutovat.
Za predveden svch schopnost nikdy nevyadoval zaplacen. Se spolehlivost technicky dokonale
nastavenho zarzen produkoval jeden paranormln fenomn za druhm, a to za dennho svtla (Ho-
meuv vrok: Kde je tma, tam je mon podvod). Prokzal nejvt stupen mentlnch schopnost, jak
prozatm znme.
Vhlasem se mu zrejm nejvc priblila jeho soucasnice Eusapia Palladinov. Britsk fyzik sir Oli-
ver Lodge a francouzsk profesor fyziologie Richet podrobili tuto enu cetnm testum. Pritom jedno-
znacn prokzali, e je schopna vytvret zvuky (klepn), zvedat stoly do vzduchu (pricem Eusapiina
hmotnost vzrostla o thu zvedanho stolu), nechat tancit predmty, vytvret ektoplazmu atp. Na rozdl od
Homea to ale nedokzala pokad. V takovch prpadech se Eusapia - prost due z Neapole - snaila
pouvat triky, aby nezklamala sv mecene. Tyto prmo dojemn podvody vak ani v nejmenm nesni-
uj vhu jejch skutecnch schopnost.
Samozrejm i dvact stolet zrodilo parapsychologick talenty. Obdivuhodn vkony Rusky Niny
Kulaginov pronikly a za eleznou oponu - psaly o nich i zpadn sdlovac prostredky.
Existuj filmov dokumenty, jak Nina pohybuje koulemi, cigaretami a cetnmi dalmi predmty,
ani by se jich dotkla, jak roztc kompasov strelky, na dlku oddluje blek od loutku, telekineticky
stlacuje ramena vah a podobn. Bhem tchto demonstrac byla mrena, vena a podrobovna cetnm
testum.
Sovtsk vdec dr. G. Sergejev pritom zjistil, e elektromagnetick pole Kulaginov je v klidovm
stavu desetkrt silnj, ne je obvykl. Kdy aktivovala sv schopnosti, jeho hodnoty jet vzrostly.
Elektrick potencil v zadn csti jejho mozku byl padestkrt vt ne v predn csti. U normlnho
clovka predstavuje tento rozdl jen dvojnsobek ci trojnsobek. V prubhu psychokinetickch seanc se
j srdecn tep zvil na 240 deru za minutu (bn je ctvrtina) a jej tlesn magnetismus se ril smrem
k pohybujcm se predmtum (naprosto exotick kaz).
Je prznacn, jak byly parapsychologick schopnosti Niny Kulaginov objeveny. Ona sama je dlou-
h roky prakticky vyuvala, ani by to povaovala za njakou zvltnost. Po nervovm zhroucen v roce
1964 byla tato moskevsk hospodyn nkolik dn hospitalizovna ve zdravotnickm zarzen. Bhem
rekonvalescence hodn ila. Lkari si pritom povimli, e jejich pacientka s neomylnou jistotou a pri
odvrcenm pohledu vyndv z velkho pracovnho koe vdy nit sprvn barvy. Zhy vylo najevo, e
tato prost ena je odjakiva schopna rozeznat predmty uloen nebo uzamcen v cizch takch. Rov-
n nemoci dokzala diagnostikovat na prvn pohled. Stacilo, kdy dotycnmu clovku stanula tvr
v tvr.
Dal dobr prklad nevednho nadn, kter si jeho nositel vubec neuvdomoval, byl v roce 1963
objeven chlapec s rentgenovm pohledem. Tehdy dvanctilet Jihoafrican Pieter van Jaarsveld si
predtm myslel, e vichni lid umj to, co je pro nj samozrejm: vidt podzemn prameny nebo zsoby
spodn vody apod. tak zreteln, jako by zakrvajc je zemina byla pruhledn. Co pro Pietera skutecn
byla. Vratme se vak k Nin.
Kdy se j ujali vdci, objevili u n i pusoben dalch fenomnu: Nina Kulaginov rozpoznvala
barvy brky prstu, stacilo j dotknout se danho predmtu, a byla schopna rukama lcit (rny se po jejm
doteku hojily rychleji, ale stejn vsledek se dostavil i po prejet dlan nad porannm; mladk s cstecn
ochromenma nohama mohl po lcb Kulaginov zase chodit.) Vyznacovala se tak urcitmi telepatic-
kmi schopnostmi.
Krom toho dokzala - stejn jako American Ted Serios - mentln ovlivnit neosvcen filmy tak,
e po vyvoln na nich bylo zrejm, na co myslela. Odstnn z olova, tvrzen gumy ani jinch materilu
neznamenala pri takovto expozici dnou prekku.
Jej vyhlenou specialitou vak zustala telekineze (nebo psychokineze). Nina, jako mlokter stej-
nou schopnost obdaren osoba, umla predvst cel spektrum telekinetickch fenomnu. Mimo jin se j
podarilo uvst do klidovho stavu ab srdce ponoren ve fyziologickm roztoku a pripojen na elektrody.
Za normlnch okolnost by srdce by muselo tepat jet zhruba hodinu. Po jejm zsahu se nedalo oivit
ani elektrostimulac, ackoli jinak jde o vcelku bnou praxi. Dukladn etren ukzalo, e ab srdce bylo
doslova roztrhno mikroskopickmi, ale energeticky velmi silnmi impulzy.
Dr. Sergejev, osobn vdec Kulaginov, konstatoval, e tato Ruska doke na kui jinch lid vy-
volat mal popleniny. I on sm se podrobil tto dosti bolestiv procedure. Stejn zhadn se jevila
schopnost Kulaginov uvst bl myi do stavu zdnliv smrti - stacilo, aby tyto mal hlodavce rukou
pohladila.
Vraznji ne v jinch prpadech se u Niny Kulaginov ukzalo, e sla ducha je stejn komplex-
n jako samotn paranormln fenomny. Mentln pusoben na hmotu se viditeln nevycerpv pouze
ohbnm vidlicek nebo klcu, posunovnm stolu a podobn. Nikdo zatm nedoke udat nebo vymezit
hranice pusobnosti tchto fenomnu. Pouze okultist si vytvorili obraz svta, v nm maj zmnn
kazy sv nezastupiteln msto. Tomu se ale nyn a na tomto mst vnovat nebudeme.
Schopnosti se vzjemn prekrvaj, fenomny patr jednou do t, jindy zase do jin kategorie. N-
kdy by jasnovidectv mohlo bt povaovno za telepatii nebo psychokineze zamnna za hypnzu (pr-
padn i naopak). Vypad to - stejn jako v mikrosvt -, e hlavn slovo tu m princip neostrosti.
Pokud nkdo jako Nina Kulaginov zpusob jinmu clovku popleniny, co vlastn dl? Vyvolv
sugestivn cinek, kter primje clov osoby k tomu, aby se samy psychosomaticky zranovaly? (Pripo-
menme si podobn prpady, jak se stal mui, kter zmrzl v chladrenskm vagnu s vypnutm mraze-
nm, protoe byl zrejm nezvratn presvdcen o tom, e mus zmrznout.) Nebo jsou prost ve hre jej
telekinetick schopnosti, kter urychluj pohyb molekul a v clovm mst se patricn zv teplota? To
nevme.
Vhodnm prkladem neurcitosti cel sestavy paranormlnch fenomnu je legendrn Edgar Cayce,
jemu u ted nebudeme brnit, aby zaujal cestn msto v rad nejpodivuhodnjch parapsychologicky
obdarench jedincu.
Cayce, jen spatril svtlo svta roku 1877 na farm v Kentucky, USA, je kategori sm o sob.
V hlubokm tranzu pronesl radu podivuhodnch predpovd, krom jinch o objeven psemnch svitku
v Kumrnu u Mrtvho more, cernm ptku na newyorsk burze v roce 1929 a huriknech, zemtresench
a prlivovch vlnch tsunami, kter v roce 1926 skutecn zpustoily Japonsko, Kalifornii a Filipny.
Zroven vak byl v tranzu schopen podvat i lkarsk rady, kter se vysmvaly jeho vlastnm - neexistuj-
cm - lkarskm vdomostem stejn jako znalostem profesionlnch lkaru.
Ackoli farmrsk synek Edgar chodil do koly jen do estncti let, byl spc prorok Cayce scho-
pen v tranzu diagnostikovat neduhy a choroby s presnost, o n se dodnes mue lkarum jen zdt.
Aby toho nebylo mlo, sestavoval i recepty, doporucoval lcebn metody a lky, kter odborn l-
karsk verejnosti casto pripadaly podivn nebo je prost a jednodue nikdo neznal. Kadopdn vak -
oproti normln medicn - cinkovaly neomyln, kdy pacient postupoval podle Cayceho pokynu.
Tisce pacientu ho daly o pomoc jen psemn, ale na lcebnm spchu se to nijak negativn nepode-
psalo.
Cayce stacil do sv smrti v roce 1945 vyetrit vce ne 30 000 pacientu, casto na vzdlenost mnoha
mil. Jeho existence predstavovala pro vdu, speciln pak pro medicnsk obory, takovou mrzutost a
zroven takovou vzvu, e se na nho naprosto nemilosrdn zamrily cetn komise odbornku. Nikdy se
vak nikomu ani v jednom prpad nepodarilo prokzat chybu.
Edgar Cayce predstavoval zhadu a dodnes j zustv. Skoro to vypad, jako by tento skromn, ne-
prli vzdlan mu navazoval v tranzu neznmm zpusobem kontakt s jakmsi druhem univerzlnho
vdn.
O tom, e predstava o kosmickm vdn (nebo jak obsah tohoto souslov budeme oznacovat) ne-
mus bt vdy nutn nboensk nebo filozofick povahy, se jet presvdcme na jinm mst tto knihy.
Podvme-li se na univerzln talenty, jakmi byli Nina Kulaginov, D. D. Home nebo Edgar Cay-
ce, pripad nm teoreticky prpustn, e lidem slou doslova cel kla paranormlnch schopnost.
Nkter lid jich vyuvaj vce ne ostatn, avak dva jedinci bohat obdaren parapsychologickmi
schopnostmi nikdy nemaj svoje talenty namixovan stejn.
Z chemie znme pojem synergie. Popisuje spolecn pusoben odlinch substanc a rozdln v-
sledky, kter jsou zpusobovny ruznmi slouceninami. Pri spolecnm vskytu paranormlnch sloek to
zrejm probh podobn.
Tm se ovem talentovan jedinci, u nich se vyhrann projevuje pouze jedin paranormln
schopnost, nestvaj parapsychologickmi mrzky. Nejsp i mnoz z nich by byli v minulosti uctvni
jako kouzelnci a mgov (a podle veho se to zrejm stvalo castji, ne je djepis ochoten tento fakt
pripustit).
Dnes u tito lid bvaj zaclenni do modern spolecnosti a jejich schopnosti jsou alespon zcsti vy-
uvny. Jako vmluvn prklad poslou v danm ohledu dva Holandan, Piet van der Hurk, kter si rk
Peter Hurkos, a Gerard Croiset, o nm jsme u slyeli, e dokzal reprodukovat vzpomnky pradvn-
ho kostnho lomku.
Oba nabdli svuj talent do slueb verejnosti a ta - konkrtn policie - jej rda vyuv.
V roce 1958 rady v Miami (Florida) podaly Petera Hurkose, aby jim pomohl objasnit vradu ta-
xikre. Senzibil se posadil do automobilu zavradnho mue a potom do nejmench podrobnost popsal
pachatele - uvedl i jeho jmno (v ponkud zkomolenm tvaru Smitty). Navc priel s tvrzenm, e tento
vrah zabil v Miami i druhho mue, a vylcil detailn okolnosti tohoto zlocinu. Policie byla ohromen.
Nedvno toti k takovmu zlocinu opravdu dolo, ale nikdo ho nedal do souvislosti s vradou taxikre.
O nco pozdji byl zatcen nmornk jmnem Charles Smith. Doznal se k vrad taxikre i dalho
mue a presn popsal detaily, kter uvedl u Peter Hurkos. To je ale jen jeden prpad z podivuhodn
kariry tohoto holandskho senzibila. Jeho prospn aktivity se vak neomezily pouze na krvav zlociny,
nbr zahrnovaly krom jinho i ptrn po pohreovanch osobch. Ackoli Hurkosovy schopnosti nelze
vcn definovat, presto nikoho nenapadlo, aby ho oznacil za arlatna. Obzvlt zajmav je skutecnost,
e Hurkosovo nadn se zrejm naplno projevilo v dusledku vnjho zsahu. Tm se odliuje od vech
jedincu, kter byli u od narozen pokldni za zvltn ci tajemn nebo kter - jako rusk ena v domc-
nosti Kulaginov - pouvali parapsychologick schopnosti v kadodennm ivot bez zbran a nevdom-
ky. Kdy se toti Peter Hurkos po pdu ze ebrku probral z bezvdom v nemocnici, zhy ke svmu
nevslovnmu divu zjistil, e um cst mylenky jinch lid. O nco pozdji si uvdomil, e se v nm
prihlsila o slovo i schopnost prekognice.
Nemn zajmvaje ovem i ta okolnost, e Hurkos od t doby nebyl schopen normln pracovat.
Nedokzal se na prci soustredit, jeho parapsychologick vlohy byly prli dominantn.
Fraktura lebky, tedy pokozen, kter pri pdu Hurkos utrpl, u prirozen zpusobila pracovn ne-
schopnost mnoha lid, presto je vak legitimn vaha, e my vichni paranormln schopnosti nejsp
neustle potlacujeme. U Hurkose vak jejich projevy natolik zeslily, e bn mechanismus kadodenn-
ho ivota selhal.
Nceho podobnho zustal podle veho uetren Hurkosuv krajan Gerard Croiset ml. Ten se narodil
v roce 1909, pochzel z Utrechtu a u od nejranjho dtstv vdl o udlostech, kter se odehrvaly
velmi daleko. Mme o tom spoustu zprv - a vechny jsou absolutn vrohodn.
Croiset si vydobyl, podobn jako Hurkos, celosvtovou reputaci paranormlnm objasnovnm
vech monch zlocinu. Casto dokzal popsat podrobnosti prpadu presnji ne samotn pachatel pri
pozdjm vslechu. Ze vech obdobn nadanch jedincu ml Gerard Croiset pravdpodobn nejcitlivj
radar na zachycen stopy, kterou lid, vci a udlosti zrejm zanechvaj v prostoru a case.
S tmto tvrzenm, kter je pro cel pojednvan problm prznacn, prozatm danou problematiku
opustme. Nejde nm prece o vdeckou analzu mimosmyslovho vnmn - na tom si vylmaly zuby u
jin veliciny - ani o kompletn dokumentaci. To jedin, co chceme zjistit, je odpovd na otzku: Existuje
nco jako sla ducha? Naprosto oprvnn odpovd zn: ano.
Nemusme se u tedy zdrovat otzkou, jestli se Brit Colin Evans roku 1938 v londnskm Roches-
ter Square Garden pred 300 divky skutecn vznesl do vzduchu, je-li od jist doby tak oblben chuze po
havm popelu jenom velk show, jestli Uri Geller predmty ohb ci nikoli, svdc-li o odvnm ob-
chodnm duchu anebo spe o povre skutecnost, e prumyslov firmy vyuvaj sluby proutkaru a sen-
zibilu pracujcch s kyvadlem atd. atd. Nae obhajovac rec ve prospch fantastickch jevu skoncila -
prinejmenm pokud se tk tto oblasti. Prirozen musme mnoh otzky nechat otevren.
Kuprkladu ten zvltn kaz, e mnoz parapsychologict badatel, mezi nimi na prednm mst
Charles Honorton a William Braud, v jednoznacn stanovench pokusnch podmnkch zaznamenvaj
nepretrit jeden paranormln fenomn za druhm, zatmco spnost jinch vdcu se tmr rovn nule.
Mimosmyslov vnmn je pravdpodobn na urcit rovni ovlivnovno vzjemnm pusobenm
experimenttora a pokusn osoby, nebo to prost nkdo um lpe s tm a jin zase s onm. Nkter para-
psychologict badatel jsou zrejm sami obdareni paranormlnmi schopnostmi a pusob na sv kandidty
povzbudiv. Ale treba je to vechno pln jinak. No a co...?
Univerzum je vskutku podivn msto. Je tm podivnj, cm vc se jm zaobrme. Clovk jako v-
sledn produkt jakhosi predem clen zamrenho vvoje, kter - kdy to dusledn promyslme - zacal
u v okamiku nula prvotnho tresku, je urcitm zpusobem zrcadlovm obrazem kosmu. A tak mnoha
jeho zzraku.
Pronsledovni stresem se eneme za kadodenn prac, za volantem dosud nesplacenho bourku
se rtme z msta na msto, otuple klimbme u televize nebo v okamicch vn ztrcme rozum a mno-
ha jinmi zpusoby si zastrme to, e nejsme sice koruna, ale s nejvy pravdpodobnost konecn pro-
dukt stvoren (at u si pod pojmem stvoren predstavujeme cokoli). Fakt, e jsme to prv my, je nevy-
vratiteln. V naich mozcch se odehrvaj zhadn vci. Nejen filozofov se prou o to, jestli tlo zplodilo
ducha, nebo tomu bylo naopak. V kadm prpad jedno ovlivnuje druh a ve skutenosti nikdo neum
vysvtlit ani ty nejjednodu psychick, somatick, nato pak psychosomatick procesy. Je tedy vce ne
legitimn predpoklad, e existence neprozkoumanch sil v ns i kolem ns je prost danou skutecnost.
Nae povrchn poznn nejprve oddlilo moc ducha od matoucho zvoje ducharen a poutovch atrak-
c. Sla ducha existuje, vda ji zkoum, nikdo j ale nerozum (ovem tot plat i o kvantov fyzice).
Proveden vbrov inventura nm i bez nroku na plnost umonuje alespon vgn si predstavit, co
opravdu mon je - a treba by nkdy bt mohlo... Tm jsme zskali potrebnou vbavu pro vykrocen do
oblast, v nich pusob jet exotictj sly. Sly, kter si s lidmi, podivn zahrvaj - a to i pres vekerou
slu ducha.

Oddl druh
BL MSTA NA MAP VDY
Je mnoho vc mezi nebem a zem...

Tam venku je nco neznmho... - tato vta zskala urcit univerzln charakter. V hororovch
filmech ji herci obvykle vyslovuj s dsem rozrenma ocima krtce predtm, ne dotycn predstavitele
postihne nco hruzy plnho. Astrofyzikov - a autori vdeckofantastick literatury - tm maj na mysli, e
nekonecn vesmr m pro ns prichystno nejedno prekvapen, zatmco ezoterici tm narej spe na sly
onoho svta.
Existuj samozrejm i dal interpretace. Zkladn tvrzen m vak naprosto elementrn, dokonce
prmo archaick charakter. Jako z generace na generaci predvan poselstv z svitu lidstva v sob nos-
me predstavu, e tam venku nco je. Drve nm to bylo bl, chalo to u na odvrcen stran onoho
skromnho vseku svta, jm planouc tborov ohn o kousek zatlacily hrozivou temnotu. Vda a elek-
trick svtlo tento bezpecnostn prostor sice zvtily, avak nijak tm nezmnily n vnitrn postoj.
Neznmo nm odjakiva nakukuje pres rameno. Prejd nm ledovm prstem po pteri, kdy jsme
zavreni v temn mstnosti a slyme podivn (jinak zrejm pln normln) zvuky. Klepe nm za bourli-
vch noc na okna a s lekem si ho uvdomujeme, kdy pes se zjeenou srst a temnm vrcenm nehybn
zr do przdnho koutu mstnosti. Pobz ns k nvtv hororovch filmu, pri nich se mueme oddvat
prapuvodnmu strachu v bezpecn spolecnosti divku.
Kdyby tyto pocity byly pouze ddictvm lidskho rodokmenu, dokzali bychom se s nimi vyrovnat.
Bohuel to nen mon. S neznmem se setkvme neustle a na kadm kroku. Vdeck vysvtlen, lpe
receno pokusy o vysvtlen, ho nijak nezlidtuj. Vlastn prv naopak! Zhadn fenomny ns mohou
postihnout jako blesk z cistho nebe - a tak si tak pocnaj.
Smrt rychle dostihne kadho clovka, varuje ns snad a prli pravdiv prslov. Obcas se ale
smrt ke sv obti dostav v nevysvtliteln podob.

Pekeln ohe

Mylenka, e bychom v atomov vlce, kter vypukla treba i omylem, mohli bt bhem okamiku
vymazni z tohoto svta, nen zrovna moc potujc, ale njak se nm s n podarilo pret vc ne ctyri
desetilet. Ackoli studen vlka je nyn oficiln minulost, atomov hrozba ve skutecnosti nejen nepomi-
nula, ale spe se zvtila. O tom vak nyn mluvit nechceme (tomu, kdo by se chtl o tto otzce podrob-
n informovat, doporucuji svou nedvno vydanou knihu o situaci lidstva Zukunftsfalle - Zukunftschance
/Budoucnost jako past i ance/, kterou na knihkupeck pulty dodalo nakladatelstv Umschau).
Mnohem vzdlenj je pro ns predstava, e bychom bez predchozho varovn jako jednotlivci
mohli znenadn ukoncit ivot v slavm plameni, ackoli se to odehrv pord. Tento sklicujc proces se
nazv spontnn sebevzncen (spontaneous human combustion, SHC) a lidstvo ho zaznamenv u
dlouh stalet. Presto se spontnn sebevzncen vysmv jakmukoliv teoretickmu vysvtlen.
Samotn npad, e by se iv bytosti mohly samy od sebe vzntit, je bizarn, ale okolnosti tento
kaz doprovzejc jsou jet bizarnj.
U v roce 1789 popsal italsk chirurg Battaglio zhadn konec knze Bertholiho z vesnice Filetto
zahynuvho v plamenech. Straliv vkrik z mstnosti, kde pter Bertholi pobval a cetl bibli, priml
obyvatele domu k tomu, aby vzali knzuv pokoj tokem. Bertholi leel v blavm plameni na podlaze.
Jeho tlo u nejevilo sebemen znmku ivota. Zpusob, jakm zemrel, by byl i v soucasnosti oznacen za
zhadn. Je ovem prznacn pro fenomn, s nm se nyn seznamujeme.
Knz byl, jak se lidov rk, splen na uhel. Zhadn ohen naprosto nevysvtliteln seehl svrch-
n odv duchovnho, ale to, co ml na sob pod nm, nechal neporuen. Nesplil ani knzovu kui, zato ji
ale oddlil od tkn. Kue na nm doslova visela v crech. Obdobnm zpusobem si pocnal nepozemsk
ohen i u jedn Bertholiho soucasnice.
Rno 10. dubna 1744 byla prodavacka ryb Grace Pettov z Ipswiche nalezena horc na podlaze
svho domu. Svdkov vypovdli, e vzplanula jako poleno. Kdy se ohen podarilo uhasit, podobala
se podle dalch vpovd hromdce hndho uhl pokryt popelem. Grace Pettov byla siln kuracka a
neodprala si ani alkohol. Navc predchozho vecera pri oslav nvratu jej dcery z Gibraltaru si s mimo-
rdnou chut prihbala, co radum k vysvtlen netastn nhody stacilo.
O tmr sto let pozdji Anglican sir David Brewster znovu tento prpad otevrel a na zklad doko-
nalho prostudovn spisu zverejnil podrobnosti, kter byly puvodn velkoryse opominuty.
V krbu, vedle nho byla Grace nalezena, nehorel dn ohen. Dum, ve kterm k popsan udlosti
dolo, byl naprosto nepokozen. V inkriminovanou noc v te mstnosti dokonce klidn dohorela svcka.
Dtsk aty, poloen hned vedle Grace, nebyly ani oehnut. Podobn se ohen nedotkl nedalekho pap-
rovho stntka. Tak podlaha pod obt byla nedotcen, nevykazovala sebemen stopu po ohni nebo
aspon tmav zbarven zpusoben rem.
Fenomn lidskho sebevzncen patr k nejnevysvtlitelnjm a nejhrozivjm kazum. Efekty,
kter se pri nm podarilo zaznamenat, jsou v prkrm rozporu se vemi znmmi procesy.
Dr. Wilton M. Krogman, soudn antropolog, kter vyetroval cetn prpady sebevzncen z hlediska
prpadnho kriminlnho motivu, se stal v oblasti SHC skutecnm odbornkem. Bez rozpaku vak prizn-
v bezradnost modern vdy. Podvme-li se na prpady, kter vyetroval, a prpadn i na dal, nezbv
ne s nm souhlasit.
Z minulosti a do soucasnosti se thne nepretrit retz sklicujcch smrtelnch prpadu. Otec
Bertholi a Grace Pettov nepredstavuj prvn obti SHC. Podntem k seriznmu vdeckmu vyetrovn
tohoto jevu se stal slavn prpad vrady ve Francii 18. stolet. V roce 1725 byl hostinsk Jean Millet
z Remee obvinn ze zavradn sv eny, aby se pak bez zbran mohl oddvat milostnm hrtkm
s mladou cnic. Hostinsk zemrela za okolnost, s nimi jsme se u ve obeznmili: pln shoren tla,
predmty v jeho bezprostredn blzkosti nebyly ohnm pokozen, v tomto prpad vak podlaha prmo
pod obt shorela na popel. K velkmu tst pro neprvem podezrvanho hostinskho se mladmu asis-
tentovi lkare a pozdjmu akademikovi v Dijonu C. N. Le Catovi podarilo presvdcit soud o tom, e m
co cinit s velmi podivnou ohnivou smrt, nikoli vak s vradou. Znalec poukzal na obecn znm sklon
zesnul k alkoholismu a vyvodil, e sebevzncen je mon, pokud jsou lidsk vnitrnosti takrkajc prosy-
ceny alkoholem. Millet byl osvobozen a Le Cat zskal vhlas jako odbornk na spontnn sebevzncen.
Take i v tomto prpad dolo ke spojitosti mezi alkoholem a sebespalovnm, ackoli by tato teze
pri podrobnjm provren nemohla u od prvn chvle obstt.
Ji v roce 1763 byla ve Francii vydna kniha o monosti samovolnho vzncen lidskho tla.
A rozhodn mla o cem informovat.
Naprklad o prpadu dvaaedestilet hrabnky, kter se jmenovala Cornelia Bandiov a je se
4.dubna 1731 v Cesen pobl Verony vedle sv postele doslova rozpadla na popel. Nali z n jen nohy,
zpola splenou hlavu a hromdku popela, kter byl nezvykle mastn. Nic jinho ohen neporuil, ackoli
mstnost byla zaplnn horlavmi substancemi. rady si vyetrovn zleitosti ulehcily a jako oficiln
prcinu smrti udaly vnitrn popleniny. Pritom jim nevslovn vhod prila skutecnost, e hrabnka,
kdy se nectila dobre, se casto masrovala kafrovm lihem. Protoe tehdy by zprva o opil hrabnce
byla naprosto nemysliteln zleitost, bylo i toto beztak pokulhvajc vysvtlen ve vych spolecen-
skch kruzch povaovno za decentn opis hrabnciny zliby k prleitostnmu poit douku alkoholu.
Lkari zacali sv pacienty zvisl na alkoholu varovat pred otevrenm ohnm a podobn tragick prpady
se staly silnm argumentem pro tehdy se rozrustajc abstinencn hnut.
Samovoln vzncovn mlo u v literature devatenctho stolet pevn msto jako trest za nadmr-
n pit. Zhadn pruvodn okolnosti pritom nepredstavovaly dnou prekku, naopak byly pokldny za
potvrzen toho, e plameny prichzejc z lidskho nitra nic jen prslunho ochmelku a jinak nezpusobuj
dnou kodu. V knize Charlese Dickense Bleak House nachzme romnov ztvrnn takovho strali-
vho, vlastnm zavinnm se dostavivho konce. Vhlasn autor velmi dramaticky popisuje nlez po-
smrtnch ostatku nenvidnho lakomce Crooka, mue, kter sestval tmr jen z alkoholu a jen se
poslze zmnil v popel.
Charles Dickens dostal mnoho dopisu, v nich mu ctenri vytkali nevrohodnost nebo ho obvino-
vali, e dv prednost povre. V tom mu ovem krivdili. Pred dvma desetiletmi jako mlad reportr
shromadoval materil o takovm prpadu a zjem o toto tma u nho pretrvval. Srovnme-li popis
okolnost Crookovy ohniv smrti s okolnostmi mrt hrabnky Bandiov, pak dospjeme k velmi pravd-
podobnmu zvru, e Dickens pri svm literrnm zpracovn cerpal z jej smrti jako faktografick pred-
lohy.
Gentlemens Magazine tehdy napsal, e podlaha hrabnciny lonice byla pokryta odporn mazlavou
pnou, kter se tmr nedala odstranit. Bylo to nco jako saze, mazlav jak cern tuk. Z okennho para-
petu kapala na podlahu hust naloutl a pchnouc tekutina. Na stnch a strop mstnosti ulpl tmav
mastn povlak. Hromdka popela, v ni se zmnila vtina tla hrabnky Bandiov, mla nezvyklou
kaovitou konzistenci a ril se z n nesnesiteln zpach. Tmr tot se doctme pri popisu smrti nenvi-
dnho starho lakomce Crooka ve 32. kapitole zmnnho Dickensova romnu.
Toto literrn dlo, v nm oblben spisovatel oznacuje spontnn samovzncen za druh smrti zpu-
soben nevzanm a nicemnm zpusobem ivota - kter byl prznacn pro mizeru Crooka -, podstatn
prispl k lidov vre (povre), e alkoholici jsou ohroeni nhlou smrt v plamenech. Takov predstava
pln vyhovovala radum, protoe spotreba silnch alkoholickch npoju ve Velk Britnii devatenctho
stolet byla zvlt mezi chudm obyvatelstvem enormn.
Mueme vychzet z predpokladu, e fenomn spontnnho samovzncen je star jako lidstvo samo.
Objektem verejnho zjmu a vdy se stal v osmnctm stolet. V nsledujcm stolet se jm odbornci
zacali podrobn zaobrat a zdokumentovali ho. Pozdji se dozvme, jak nzor m na tento kaz soudob
vda.
Nejprve se podvme na zprvy, vyetrovn a vzkumy provdn v devatenctm stolet.
Doktor J. Mackenzie Booth, docent na univerzit v Aberdeenu, byl 19. nora 1888 privoln k mrt-
vole clovka ve stji v Constitution Street. Jednalo se o ptaedestiletho penzionovanho vojka, jen
shorel na troud. Svdkov tohoto mue vidli, jak s lampou a lahv koralky vystupuje na pudu stje, a tak
vichni zpoctku predpokldali, e jde o normln tragickou nehodu. Opilec prevrhl lampu a stal se obt
plamenu. Nepredstavovalo to dnou zhadu. Podrobnj etren okolnost tto smrti vak prokzalo, e
vechno neprobhalo a tak pln normln.
Vtina masa se jaksi odtavila a tm se obnaily kosti. Podlaha bezprostredn pod obt byla tak
splen, e star vojk leel na zuhelnatlm nosnm trmu stren konstrukce. Musel tu pusobit takov
r, e cst bridlicov strechy se rozpadla a lomky spadly na mrtvolu. At u ale ohen vyvinul sebevt
teplotu, trval r tak krtce, e nezaplil ani balky sena nachzejc se v tsn blzkosti.
Na dochovanm, zcela zuhelnatlm obliceji nebotka byly patrn jeho puvodn rysy. Z nich i
z pohodln polohy posmrtnch ostatku se dalo usoudit, e nedolo k dnmu smrtelnmu zpasu. At
se starmu vojkovi prihodilo cokoli, zashlo ho to doslova jako prslovecn blesk z jasn oblohy. Tento
prpad je podrobn zdokumentovn v British Medical Journal z 21. dubna 1888 a je ilustrovn fotografi,
kter se ned oznacit jinak ne jako dsiv. Uspokojiv vdeck vysvtlen tohoto prpadu byste ovem
v clnku hledali marn.
Pozoruhodn je tak prbh pravdpodobn jedinho clovka, kter mon atak spontnnho samo-
volnho vzncen preil, prpadn ho v nejvlastnjm smyslu slova zadusil v zrodku. Profesor matemati-
ky na univerzit v Nashville (Tennessee) James Hamilton stl 5. cervence 1835 pred svm domem, kdy
znenadn na lev noze poctil palcivou bolest. Jako pri srnm bodnut spojenm s pocitem ru, znlo
jeho vlastn prirovnn. Podval se na nohu a spatril nkolikacentimetrov plamnek o prumru asi deseti-
centov mince, kter mu zrejm vychzel z tla. Okamit se pokusil uhasit tento zvltn ohen plcnu-
tm, ale ten planul pord dl.
Hamilton ml nejsp tst, e na jedn stran nepropadl panice a na druh stran disponoval v-
decky kolenm rozumem. Ten mu napovdl, e bez kyslku nic horet nemue, take plamen na lev
noze zakryl dlanmi. Ohen z nedostatku kyslku zhasl. Pan docent si tm uetril nsledek, kter znamenal
konec mnoha lid pred nm i po nm, jim samovoln vzncen plamen prinesl smrt..
Naprklad lkar B. H. Hartwell z Massachusetts Medico-Legal Society popsal prpad samovolnho
vzncen, pri nm chtl, avak nemohl poskytnout pomoc. Lkar 12. kvtna 1890 projdl Ayerem. Byl
zastaven a odveden do nedalekho lesa. Tam se mu naskytl straliv pohled. Na mtin se svjela ena,
kter doslova stla v plamenech. lehaly j z ramenou, bricha a nohou. Dr. Hartwell ani jin svdkov
nedokzali odhalit, co bylo prcinou tohoto ohn.
Dvact stolet se mue pochlubit, e prilo s novm obrazem kosmu, objevilo nov zkladn pr-
rodn principy a dobralo se poznn predtm netuench souvislost. S vysvtlenm leckterch nov obje-
vench fenomnu vak stle mrn pokulhv - stejn jako s objasnnm starch znmch, presnji receno
neznmch kazu. Jako kuprkladu s vyreenm spontnnho samovzncen clovka.
Zd se, e se tyto prpady od prelomu devatenctho a dvactho stolet mno, ale je pravdpodob-
nj, e jsou pouze lpe dokumentovny a vyetrovny ne v drvj dob. A taky nen dnm tajem-
stvm, e rednci se jet v devatenctm stolet ve svch zprvch ani slovem nezminuj o tom, co
odporovalo tehdejm univerzitnm a akademickm pouckm a definicm. Ned se sice tvrdit, e takov
postoj byl od t doby beze zbytku hozen pres palubu, ale prece jen se prstup k neznmm kazum mezi-
tm vrazn zlepil. V posledn dob vak o sob dv vdt nov druh vdeck inkvizice, o n si jet
promluvme.
U v roce 1904 byl v rednch spisech zaznamenn prpad pan Thomas Cochraneov ze skotskho
Falkirku, jej zuhelnatl mrtvola byla nalezena uprostred zcela nedotcench poltru v nepokozenm
kresle. Psaly o tom Daily News ze 17. prosince 1904.
V roce 1905 jeden ohledvac mrtvol upozornil na nevysvtlitelnou okolnost, e ena, kter sedla
pred krbem a uhorela, mla mnohem vc poplen zda, ackoli byla natocena tvr k ohni (vpredu mla
naprosto nepokozen aty).
Tho roku popsaly noviny Hull Daily Mail podivn mrt postar Elizabeth Clarkov. Okolnosti
ns u jist neprekvap: ohniv smrt ve vlastn posteli, nhl a prudk vzplanut (ena nebyla s to ani
vykriknout, ackoli spolubydlc v t dob byli za velmi tenkou prckou), lon prdlo nebylo ani seehnu-
t.
O dva roky pozdji se ctenri Madras Mail mohli 13. kvtna 1907 docst o netastnici, kterou neda-
leko indickho msta Dinapauru strvil ohen, ale jej aty zustaly zcela nepokozen. Dosvdcili to dva
strnci, kter dmajc mrtvolu objevili a odnesli ji na District Magistrate.
O rok pozdji ovem umn zpracovvat neprjemn skutecnosti tak dlouho, a budou obecn prija-
teln, slavilo opt velk triumf.
Krtce pred pulnoc 22. brezna 1908 bylo nalezeno znmm zpusobem zuhelnatl tlo star panny
Wilhelminy Dewarov v jejm dom v Northumberlandu. ena, kter objevila tento hruzn nlez - byla to
Wilhelminina sestra Margaret -, zalarmovala sousedy. Vichni spolecn si prohldli msto cinu, tedy
lonici v hornm patre. Obt leela v posteli. Lon prdlo ani nic jinho v mstnosti nebylo ohnm po-
znamenan.
Oficiln msta, kter prpad vyetrovala, o tomhle vem nechtla nic vdt. Margaret byla vyzvna,
aby si svou vpovd znovu promyslela. Kdy odhodlan trvala na puvodnm lcen zhadnch pruvod-
nch okolnost smrti sv sestry, byla narcena z opilstv a pot j rednci poskytli dal cas k zamylen.
V tto souvislosti je nutn poznamenat, e ob eny byly ucitelkami na penzi, kter vedly pocestn ivot
a byly na hony vzdleny vem hrchum tohoto svta. Kdy sttn zstupce oznacil netastnou Margaret za
lhrku, noviny o n psaly jen jako o notorick alkoholicce a prtel a soused se od n odvrtili, poopravi-
la ena, kter byla vystavena nesmrnmu tlaku, po nkolika dnech premlen svou puvodn vpovd.
Upresnila, e svou sestru Wilhelminu nala poplenou, ale ivou v przem a pomohla j do postele, kde
nsledn zemrela. Na prvn pohled to znlo rozumn a odpovdalo to prnm a predstavm verejnosti
i vyetrujcch orgnu. Nikoho prirozen nezajmala otzka, jak se clovk, kter byl sice poplen, ale
jet ho bylo mon odvst po schodech nahoru, mohl v posteli zmnit v zuhelnatl cosi, ani se pritom
rem cokoli pokodilo - nehled na fakt, e se v celm dom nenala sebemen stopa po jakmkoli ohni.
Po druh svtov vlce vak do znacn mry pominuly rozpaky vyvolvan tm, e se a priori n-
cemu nevilo, zacaly se uvat presnj vyetrovac metody a dokumentace prpadu se stala takrkajc
totln.
Podvejme se tedy jet na dva charakteristick prpady po tomto meznku, ne nadhodme otzku,
d-li se fenomn spontnnho samovzncen kdy u ne vysvtlit, tak alespon nkam zaradit. Za klasick
mrt tohoto typu jsme vybrali konec ivotn pouti veobecn oblben sedmaedestilet vdovy Mary
Hardyov-Reeserov ze St. Petersburgu na Florid (USA). V noci 1. cervence 1951 ve svm pokoji sho-
rela. Kdy byla jej mrtvola objevena, z puvodn asi 85 kilogramu vc eny nezbylo tmr nic, jen
lebka, chodidlo s nepokozenm satnovm pantoflem a jtra Mary Reeserov zaven na jednom ebru.
Vechno ostatn se zmnilo v hromdku popela. Tyto hruzn posmrtn ostatky leely uprostred zacern-
nho kruhu o prumru asi 1,20 metru. Za takto vymezenou plochou nebylo spleno nebo treba jen oeh-
nuto vubec nic. T noci nedolo k poru ani jin mimordn udlosti. Proto byla tak domc prekvape-
n, kdy rno prinesla nahoru vdov telegram a nemohla otocit dvern koul, protoe byla na dotek hork.
Pres dlouh intenzivn vyetrovn se nepodarilo vysvtlit, co se stalo. Odpovd nenali policist, por-
nci ani patologov specializovan na ohorel mrtv tla. Rok po tomto prpadu vichni uznali porku.
Nikdy jsem nic podobnho nevidl ani o ncem takovm neslyel. Nemme se tady ceho chytit,
priznal jeden z odbornku. Prslun policejn f byl nucen priznat, e ...podle zdravho lidskho rozu-
mu se nic takovho vlastn nemue stt, ale presto se to stalo... U vzpomenut soudn znalec, antropo-
log a specialista na spontnn samovzncen dr. Wilton M. Krogman kroutil hlavou predevm nad stavem
lebky mrtv eny. Nikdy, prohlsil, jsem nevidl lebku, kter by se rem smrtila. Naopak, pusobe-
nm vysok teploty se bud zvt, nebo se rozpadne na nevelk kousky. Vjimka neexistuje. Jet nepri-
rozenj dr. Krogmanovi pripadala neprtomnost sebemenho zpachu po kouri. To je pro m vubec
nejpodivuhodnj okolnost, znlo jeho zvrecn shrnut. Dodnes mi vstvaj vlasy na hlav hruzou,
kdy si na to vzpomenu. Kdybychom ili ve stredovku, mluvil bych o cern magii... Antropolog ve sv
vcelku pochopiteln frustraci priel s hypotzou, e pan Reeserov byla zpopelnna nkde jinde a teprve
pot propaovna do domu. Zrejm nvrat do doby, kter se domnvala, e um vysvtlit cokoli.
Je skutecnost, e sttn zastupitelstv zaloilo prpad Mary Hardyov-Reeserov s poznmkou
Tragick smrt vlivem ohn neznmho puvodu ad acta, co pochopiteln nepredstavovalo jeho uspoko-
jiv vyreen a uzavren.
Stejn zhadn je i smrt dvaadevadestiletho dr. J. Irvinga Bentleye z Coudersportu v severn Pen-
sylvnii, USA. I on se z vce ne 90 procent zmnil v popel. Rno 5. prosince 1966 veel Don Gosnell,
zamstnanec North Pen Gas Company, do bytu dr. Bentleye, aby tam provedl odpocet plynomru. Pritom
si poviml zvltnho namodralho dmu a neobvyklho zpachu. Protoe pri vstupu nikde dr. Bentleye
nevidl, chtl se po starm pnovi porozhldnout. V lonici byl dm hust, po jejm uivateli vak ani
stopa. Zato v koupeln Gosnell objevil nco, na co u nikdy v ivot nezapomene. Tsn u stny byla do
podlahy proplen hlubok dra, v n bylo vidt ruzn vodovodn trubky. Na okraji otvoru leela cst
lidsk nohy, zhruba od kolena dolu. Na chodidle byla navlecena koen domc obuv. Je pochopiteln, e
Gosnell vyrazil z bytu, jako kdyby ho pronsledovaly frie.
Podobn jako u pan Reeserov a v dalch prpadech se i zde ohen koncentroval na nevelkou plo-
chu. Vechno ostatn nechal nedotcen.
Vyetrovn smrti dr. Bentleye bylo vedeno stejn dukladn a zarputile jako v prpad Mary Reese-
rov a rovn s nulovm vsledkem. V zvrecn zprv bylo uvedeno, e lo o smrt zaduenm, co je
pri poru vcelku normln. Vubec se v n vak neobjevila zmnka, e se netastn lkar udusil - pokud
tedy lo o uduen - v kouri z horcho vlastnho tla.
Tmto prbhem bychom chtli s lcenm stralivch podrobnost sebespalovacho procesu skoncit,
trebae ze seznamu plamenn hruzy a pekla by se dalo jet dlouho citovat. Nam clem prece nen pl-
nost, nbr pochopen.
Zacnme se vak vnovat otzce, s jakm druhem fenomnu bychom v tchto prpadech mohli mt
co do cinn.
Lid exploduj v ru, proti nmu musme normln ohen pokldat za vlan. Por propuk na-
jednou, je intenzivn a clen, protoe v nejblim okol se nic nevznt. Takov prznaky, jakou je treba
ohorel skvrna na strop bezprostredn nad mrtvm, svdc o tom, e se netastnci promnuj ve skutec-
n ohniv sloupy. Ale nen pravda, e by obti shorely vdy slov.
Tak 26. nora 1905 objevili soused splen tla postarho manelskho pru Kileyovch. Zuhel-
natl mrtvoly byly zcela oblecen a aty zustaly nepokozen. Roku 1960 bylo pobl americkho ms-
tecka Pikeville v Kentucky nalezeno pt zuhelnatlch tl ve shorelm aut, kter se nepodlelo na dn
nehod a nezacalo horet bnm zpusobem. Je prznacn, e mrtv sedli v ohorelm vraku automobilu
v naprosto normln poloze. Tato okolnost sama o sob vylucuje na silnicch bohuel tak castou smrt
v plamenech normlnho poru.
Aspekt spolecn smrti, o n jsme predtm mysln nemluvili, prinesl (spolu s dalmi faktory)
rychl konec nejen nkolika nesmlch teori o vzncen tlesnch plynu, ale i takzvanho knotovho
efektu (obcas se stane, e se sebevrazi sami pokus zaplit a shor dky svmu tlesnmu tuku, pricem
v okol nic nevzplane. Je to proces, kter se mue uskutecnit jen za extrmn omezench podmnek, take
teorie knotu decentn pomj celou radu prpadu). Mueme zpochybnovat zprvy, novinov clnky,
spisy a dal zznamy z dvno uplynulch let, ale v prpad fotografick dokumentace, kterou mme
v prpadech spontnnho samovzncen rovn mnohdy k dispozici, to nen mon. Existuj nescetn
snmky, na nich se daj rozpoznat lidsk tla, je se od urcit hranice bez jakhokoli prechodu rozpadla
v prach, koncetiny jakoby oddlen laserem, vycnvajc z hromdek popela nebo lec vedle msta po-
ru, kter vypad, jako byste je vytvorili obrovskm autogenem. Takovho materilu je spousta. Zachycuje
panoptikum hruzy, kter svou nevysvtlitelnost dodv tragickmu konci postiench dal dsiv roz-
mr.
Zpopelnit lidsk tlo nen toti vubec lehk kol. Z odborn literatury se dovdme, e kuprkladu
v krematorich se mus po dlouhou dobu - casto cel hodiny - udrovat teplota asi 1 400 stupnu Celsia,
aby dolo k plnmu splen mrtvoly. Nkdy je k dokonalmu zpopelnn zapotreb dodatecn rozdrcen
kost. Ohledvaci mrtvol a soudn znalci uvdj, e lidsk kosti zustvaj pri teplotch vysoko nad 1 000
stupnu Celsia osm hodin i dle nedotcen. Pri spontnnm samovzncen tedy mus pusobit prinejmenm
teploty dosahovan ve vysokch pec, ale jejich zdroj zustv zhadou.
Odhldneme-li od nm u dobre znmch indici, demonstruje prpad ctyricetiletho Leona Eveilla
z Arcis-sur-Aube ve Francii, kter byl 17. cervna 1971 po samovzncen nalezen ve svm aut shorel na
prach, neuvriteln r.
Okna jeho automobilu se roztavila. Teploty 700 a 800 stupnu Celsia, kter jsou bn pri poru
vozu za normlnch okolnost, by nic takovho nedokzaly. K tomu, aby se sklo zacalo tavit, bylo zapo-
treb vc ne dvojnsobnho ru. Tento poznatek otevr prostor pro dal paradox. Jak mohla bt ex-
trmn teplota lokalizovna do vymezenho prostoru? Pripomenme si, e v mnoha prpadech byl pekeln
ohen koncentrovn na extrmn mal ploe a nkter csti tla, treba trup nebo nohy, vubec nezashl.
A to nemluvme o nepokozench cstech odvu nebo horlavch predmtech nachzejcch se v bezpro-
stredn blzkosti (napr. zvsy a podobn). Stacil by mal zdroj ru presahujcho 1 000 stupnu Celsia - a
v uzavren mstnosti by nepochybn ve vzpllo. Nepochybn? Prokazateln se tak nestalo.
Clovk snadno podlehne pokuen myslet si, e samovzncen prece nemue bt zase a tak zhad-
n. Vdyt casto hor obiln spky a stohy sena, a to v dusledku tepla vyvinutho pri fermentaci, k n
mue dojt pusobenm vlhkosti v obil nebo sen. Se samovzncenm jsme se u setkali v paprenskch
mlecch zarzench, stodolch, ba dokonce i skladech vbunin. Vzntit se mue tak uheln prach nebo
ptac trus. Je mon, e samovzncen holubch exkrementu je pravm duvodem mnoha poru v koste-
lech. V prubhu mnoha stalet se jich v podstre nahromadilo vc ne dost.
Znme i takzvan hoc tesy ve Weymouthu v anglickm hrabstv Dorset. V devatenctm stolet
se staly vyhledvanou turistickou atrakc. Siln vrstva uhl dva a pul metru pod zemskm povrchem byla
prcinou pravidelnho samovolnho vzncovn horcch tesu, na nich v poslednch zhruba edesti
letech v pravidelnch casovch odstupech propukal por a podzemn loisko casto horelo i nkolik roku.
Prv nae presn znalost fenomnu samovzncen, k nmu dochz v ri rostlin a nerostu, nm
umonuje, abychom si zreteln uvdomili naprostou cizorodost lidskho samovzncen. To zatm nedok-
eme vysvtlit dnmi rozpoznatelnmi prcinami. V prrod neexistuje dn obdoba tchto poru,
o n bychom vdli, a pruvodn kazy se vysmvaj vem fyziklnm zkonum i poznatkum modern
lkarsk vdy. Vda se ovem zase tak snadno nevzdv.

Zhada k vysvtlen jednoho mystria

Svtc koule, plamenn tvary a tak kulov blesky straily lidstvo v celch jeho djinch a nedlo
se tak pouze v podob prehistorickch nebo soudobch UFO.
Zmnn fenomny tanc v korunch stromu, vznej se v mstnostech, kutlej se po chodidlech
zoufalch pozorovatelu a i jinak se chovaj zpusobem, jak bychom rozhodn necekali od energie, jak ji
podle svho nejlepho vdom a svdom chpeme. Odpovdajcm zpusobem samozrejm zareagovala
vda a uveden kazy s vekerou rozhodnost zahnala do oblasti ezoterickch a okultnch jevu.
Pochopiteln se nali tak ucenci, kter obdobn nesmleli. Slavn francouzsk astronom Camille
Flammarion (1842-1925) shromdil a ovril mnoho zprv o chovn kulovch blesku, jak byly nakonec
tyto fenomny nazvny. V jeho sbrce nachzme nkolik lcen toho, jak kulov blesk doslova vyrazil
domovn dvere a vnikl do budovy nebo jak po explozi ve stji zabil vechna zvrata. Dobytek vskutku
casto prichz o ivot v dusledku kulovch blesku, lid nikdy.
To vedlo dokonce ke vzniku teorie, e kulov blesky jsou obdaren vlastn vul a s lidmi to v pod-
stat mysl dobre. Spisovatel Vincent H. Gaddis uvedl ve sv knize Mysterious Fires and Lights z roku
1967 nkolik prkladu sociln se chovajcch kulovch blesku, kter prevzal z Flammarionova soupi-
su.
Jestlie jsou ale soucasn fyzikov konfrontovni s mystriem spontnnho lidskho samovzncen,
casto se pri vysvtlovn tohoto jevu uchyluj k nemn exotickm kulovm bleskum, kter kdesi za
hranicemi vdeckho zjmu dlaj spolecnost snnm muum, mimozemskm astronautum a dalm
podivnostem.
Vdci si predstavuj, e kulovit koncentrovan energie - samozrejm dal zhadou by mohlo bt,
jak tento tvar doke udret - za jistch, byt vgn formulovanch okolnost je schopna vyslat krtk
rdiov vlny. Receno jednodueji, jedn se pr o jakousi prrodn mikrovlnnou troubu. Pokud na tuto
mylenku pristoupme, jev se jako teoretick monost, e na lidech nehor jen jejich oblecen, ale jsou
spalovni i pod ku. Zleelo by jen na blzkosti ohnivch koul, prpadn na vzjemnm pusoben ob-
rovskho energetickho pole tvorenho rdiovmi frekvencemi a lidskho tla.
Je to lkav teorie. Mikrovlnka je nm koneckoncu duvrn znm a vichni dobre vd, e ruzn
ltky privd do varu mnohem rychleji - a zevnitr! - ne treba plynov nebo elektrick spork. A kdy si
nyn rekneme, e mikrovlny mohou ruzn materily zahrvat na odlinou teplotu, vypad toto vysvtlen
naprosto dokonale. Ale bohuel prv jen vypad.
Vychz toti jednostrann jen z prleitostnch cinku kulovch blesku, kter jsou, jak znmo, ve
skutecnosti naprosto nevypocitateln, prisuzuje jim navc jet fyzikln vlastnosti, je je treba teprve
zjistit, a zarputile ignoruje vzjemn rozporupln faktory, s nimi se vzpt seznmme.
Kulov blesky mohou bt leccms, ale rozhodn nejsou ltajcmi mikrovlnnmi troubami. Ale
i kdyby lo o mikrovlnky, mly by to stran tk, aby dokzaly vytvorit celou paletu fenomnu souvise-
jcch se spontnnm lidskm samovzncovnm.
Ted to samozrejm berte jen jako mylenkov experiment. S uvedenm kuchynskm prstrojem
pochopiteln nemuete selektivn grilovat lidskou nohu v puncoe tak, aby puncocha zustala nedotcena,
stehno zuhelnatlo a kolenn klouby se otevrely (presn to se stalo v prpadu samovolnho vzncen,
o nm informoval v roce 1841 British Medical Journal).
Necht je mi tento morbidn prklad prominut, ale to jsou bohuel fakta. Ackoli je nesmrn lkav
chtt vysvtlit hned dva nevysvtliteln kazy jednou spolecnou teori, nejde to. Kulov blesky a spontn-
n samovzncen se daj uvst na jednoho spolecnho jmenovatele: oba fenomny jsou svmi zkladnmi
rysy ohniv povahy. To je ale tak zhruba vechno, co je spojuje.
V um slova smyslu nejsou kulov blesky vubec dn blesky, protoe s miliony voltu sjdjc-
mi z oblohy do zem maj spolecnho opravdu jen mlo. Kulov blesky strdaj barvy od sinale bl a
k jasn cerven, maj prumr od nkolika centimetru a do nkolika metru, pohybuj se rozvn a vyka-
zuj stabilitu, kter podle veho odporuje zkonu ren energie. Bleskosvody je nezajmaj. A jsou, jak
jsme se u zmnili, vstrcn vuci lidem; to je vlastnost, u n se asi tko d najt njak souvislost se
spontnnm samovzncenm.
Oblben a duvryhodn reverend John Henry Lehn informoval o zitku s kulovmi blesky, kter
zaznamenal v lt 1921. Pri vichrici pronikl lut kulov blesk o velikosti pomerance skrz zvsy otevre-
nho okna, ani by je jakkoli pokodil, do Lehnovy koupelny. Tam se kutlel kolem chodidel udivenho
duchovnho a premstil se do umvadla, kde roztavil ocelov retzek od gumovho uzvru na dv csti.
Nakonec zmizel v odtoku. Za nkolik tdnu se prpad v te koupeln presn opakoval podruh, vcetn
optovnho roztaven mezitm nov porzenho retzku v umvadle.
Flammarionovy zznamy neustle upozornuj na individuln chovn kulovch blesku: Horc
koule se dostala komnem do rolnick usedlosti, presunula se pres mstnost, v n se nachzela ena a tri
dti, kutlela se dle do kuchyn jen pr centimetru od chodidel rolnka, kter zustal nezrann, a nako-
nec poctila svou nvtvou veprn, kde se - jako by to zamlela od samho poctku - dotkla vepre. Ne-
boh zvre bylo na mst mrtv. Pak ohniv koule zmizela.
Jin kulov blesk vyrazil dvere a explodoval v obvacm pokoji. Pritom byla usmrcena kocka sed-
c na dvcin kln, samotn dvce se ale nestala dn jma. Flammarion popsal tak prpad, kdy se
ohniv koule objevila na vrcholku stromu, s rozvnost clovka sestupujcho po rozviklanm schoditi
se spoutla z jedn vtve na druhou a pak se kutlela pres farmrsk dvur, pricem se vyhnula kalui
vody. U dver do stje stly dv dti. Jedno z nich kulov blesk nakoplo a zhadn kaz se s mohutnm
vbuchem rozpadl. Dtem se kupodivu nestalo vubec nic, nkter zvrata ve stji vak byla usmrcena.
A tak by lo pokracovat donekonecna.
Existuj nescetn kresby, obrazy, mdirytiny a dal zobrazen kulovch blesku, je - vtinou ko-
mnem - pronikly do domu, porozhldly se tam a potom explodovaly nebo si zase ly po svm. Nkdy
provedly njak neplechy ve stodolch nebo stjch, pricem casto bvala usmrcena zvrata, ale nikdy
lid. Snadno horlav ltky, jako naprklad slma, se ovem nevzntily. Clovk jen obtn odolv poku-
en, aby takov kazy skutecn nepokldal za nco jako oivlou formu energie, jak to kuprkladu ucinil
slavn anglick autor vdeckofantastick literatury Eric Frank Russell v klasickm dle Sinister Barrier
(Zlovstn pekka), kter vnoval Charlesi Fortovi, vskutku legendrnmu kronikri nevysvtlitelnch
fenomnu. Tak daleko bychom vak zajt nechtli. Dostatecn fantastick jsou i jednoznacn doloen
skutecnosti.
Kulov blesky se zdrhaj objevit v laboratorch a rovn se jejich vskyt ned predpovdt na z-
klad znmch prrodnch zkonitost, take o nich vme pord alostn mlo. Vda presto, zcsti deduk-
tivnm zpusobem, vypracovala soupis jejich vlastnost, kter je sice bizarn, ale nabz nm pr zchyt-
nch bodu pro sledovn souvislosti se spontnnm samovzncenm.
Tyto ohniv objekty zrejm nevydvaj dn velk r a nejsou magnetick, protoe vubec nepu-
sob na kovov predmty nachzejc se v jejich blzkosti. Na druh stran je kov obcas pritahuje, protoe
se s oblibou premstuj po drtech nebo plotech. Bez rozpaku pronikaj zclonami, a dokonce i dvermi,
ani by je oehly, a nekod lidem - to plat i tehdy, kdy je odsuneme stranou treba rukou.
Fyzika o nich mue rct jen mlo. Nevme, je-li jejich energetick zdroj elektromagnetick, elek-
trick nebo nuklern povahy. Mon e jsou zcela cizorod podstaty, co by docela dobre odpovdalo
skutecnosti, e fyzika nic srovnatelnho nezn.
Kalifornskou oblast Santa Clara County postihla 6. brezna 1952 vichrice, kter prinesla celou spr-
ku kulovch blesku. Cetn ohniv koule poskakovaly po kabelech vysokho napt, kutlely se v domech
ve vesnicch San Jose a Gilroy a vyvolaly velk zmatek, ale tmr nic neznicily.
Kulov blesk naprklad preskocil z vlajkovho storu na odstaven jzdn kolo, kter odhodil stra-
nou. Odtud si to namril na picku detnku, kter drel potmistr Walter Bager. Detnk mu byl vytren
z ruky, ale jinak se mu nic nestalo. Obdobn zplava kulovch blesku zpusobila paniku u 11. brezna
1946 v Illinois. Psaly o tom nkter chicagsk noviny. Nemonost vdecky vysvtlit, co se doopravdy
stalo, vedla k nejdivocejm teorim. Nakonec dokonce i pojitovny (!) souhlasily s nvrhem, aby se cel
zleitost pokldala za vy moc.
Dal prpad mimordn presvdciv demonstruje schopnost kulovch blesku ignorovat nejznmj
prrodn zkony. (To z nich ale jet nedl magick a ezoterick kazy, take je radme do oblasti dopo-
sud neobjevench zkonitost.)
Ackoli Eiffelova v byla postavena u prleitosti svtov vstavy v roce 1889 - tedy pred vce ne
sto lety -, je prirozen vybavena bleskosvodem, kter splnuje veker technick poadavky.
Reditel observatore Blue Hill, jen prv cestoval po Evrop, 3. zr 1903 sledoval, jak blesk zashl
picku Eiffelovy ve, zatmco soucasn se jaksi plamenn koule v pohod kutlela dolu k drah ploin.
Tsn nad n zmizela. etren ukzala, e vechny blesky byly vcelku podle ocekvn svedeny do zem,
ale kulov blesk prirozen touze po uzemnn odolal. Je to zhadn.
Bylo by jist udivujc, kdyby Vchod tento fenomn ignoroval. Prirozen se nic takovho nestalo.
Nen jen - jako obvykle - prli sdln. V odborn publikaci Missiles and Rocketsvon z dubna/cervna 1958
anglick vdec Albert Parry uvedl, e Sovti se u od roku 1940 vnovali seriznm vzkumum v tomto
smru. Ruskmu vdci Juriji Babatovovi se v leningradskm (dnes petrburskm) institutu dajn podari-
lo umle vytvorit blesk kulovho tvaru. Po Babatovov smrti pokracoval v tomto bdn profesor Peter
Kapica, predn atomov fyzik bvalho Sovtskho svazu. Kapica dajn priel s teori vysvtlujc ne-
mon energetick vlastnosti kulovch blesku stejn jako jejich pohyblivost. Moc vc toho ale o ruskm
vzkumu kulovch blesku od t doby na verejnost neproniklo.
Tm jsme se opt dostali k vchozmu bodu naich vah. Zhada spontnnho lidskho samovznce-
n se zrejm mystriem kulovch blesku a ohnivch koul vysvtlit ned. Pouze jsme objevili novou blou
skvrnu na vdeck map a dovolili si na chvli zavtat do dal fascinujc oblasti. A vidli jsme, e snad-
no mue jeden nevysvtlen fenomn vst ke druhmu, pokud se chceme s tm ci onm zhadnm ka-
zem opravdu serizn vypordat. Predstavu o silch, kter jsou ve hre, kdy clovk bhem jedinho oka-
miku vzplane a rozpadne se v popel, jsme ovem pord jet nezskali.
Vzhledem k tomu, e kulov blesky maj ve svt nevysvtlitelnch kazu svou vlastn prihrdku a
samovzncen zase jinou, odvme se spekulovat - pri vdom toho, e je to velice odvn -, zda samo-
vzncen nen spojeno s njakm tetm kazem, a to s mimosmyslovm vnmnm, tedy PSI.

Plamenn peklo

Je znmou skutecnost, e udlosti zdnliv bez jakchkoli vzjemnch souvislost prozrad urcitou
spojitost, pokud se na n podvme z jinho hlu. Ucinme to rovn v prpad spontnnho samovzncen
a prozkoumejme otzku, jestli pri zmnnm pohledu nenarazme na signifikantn indicie anebo dokonce
spolecn rysy, at u jakhokoli druhu. A vida, spolecn znaky opravdu existuj.
Statisticky vrazn nadprumrnm procentulnm cslem jsou jako obti spontnnho samovzncen
zastoupeni lid, kter u zrejm mli ivota a po krk, u jenom ivorili nebo se tm ci onm zpusobem
dostali za hranice zjmu spolecnosti.
Mnoz se stali alkoholiky, co nem nic spolecnho s prslunou teori devatenctho stolet o pro-
sycen vnitrnost alkoholem. V jinch prpadech lo o star zoufal lidi, kter u na tomto svt nic neza-
jmalo. Vtinou byli chud, ili v nedustojnch pomrech a nebyli po zdravotn strnce v pordku. Sa-
mozrejm e zhadnm plamenum padli za obt i zmon jedinci, ale i mezi nimi nachzme velmi
vysok podl osob, kter si samy se sebou a se svou existenc nevdly rady. Ne tyto prozatm nejasn
nznaky budeme sledovat dle, seznamte se s dvma vmluvnmi prbhy o spontnnm samovzncen
sebevrahu.
estactyricetilet slvac Glen Denney z Louisiany se 18. zr 1952 rozhodl, e spch sebevradu.
Prorzl si tepny na lev pai, zpst a kloubech prstu a zemrel ve velkm tratoliti vlastn krve. Kupodivu
ale na otravu kourovm plynem!
Kdy jeho mrtvolu objevili, byl z nj plpolajc ohniv uzlcek. V mstnosti jinak nic nehorelo.
Vyetrovatel se zpoctku domnvali, e Glen Denney se jet navc polil petrolejem, avak tato teorie se
vyznacovala fatlnmi slabinami.
Nepodarilo se nalzt dn kanystr s horlavinou. Navc by vyadovalo opravdu nadlidsk schop-
nosti, kdyby ml jenom udret sirku, o krtnut nemluv, zatmco mu z tepen, zpst a prstu strkal vce
ne litr krve za sekundu. Krom toho pozdj rozbor neprokzal ani stopov zbytky petroleje nebo jin
horlaviny.
Hlavn vyetrovatel Otto Burma v zvrecn zprv uvedl: Nen sebemen pochybnosti o tom, e
Denny chtl spchat sebevradu. Zatmco se chystal tento mysl provst, zacalo mu tlo z neznm pr-
ciny horet.
Nco podobnho se podle veho stalo 13. prosince 1959 v Pontiaku (Michigan). Sedmadvacetilet
Billy Peterson se rozloucil s matkou a zajel do gare, kde si zavedl do vozu hadici nasazenou na vfuk.
Asi ctyricet minut pot, co Billy opustil matku, zahldl nhodn kolem projdjc ridic stoupat z gare
kour. Billy Peterson u byl mrtv, zemrel na otravu kyslicnkem uhelnatm. To by byla prirozen prcina
smrti, pokud se vubec pri dobrovolnm nadchn automobilovch zplodin d o ncem takovm mluvit.
Mn prirozen byl stav jeho mrtvho tla. Pae a nohy se vyznacovaly silnmi popleninami a
csti tla se zmnily v popel. Presto zustalo svrchn oblecen i spodn prdlo naprosto nepokozeno. Zd
se, e stejn jako u slvrenskho dlnka Glena Denneye dolo i u Billyho Petersona bhem sebevrady
ke spontnnmu samovzncen, kter - podle veho - zkrtilo jeho utrpen.
Pokud tomu tak bylo, a vechno nasvdcuje oprvnnosti tto hypotzy, museli bychom spontnn
samovzncen pokldat za projev touhy po sebeznicen a vzt na vdom, e mnoz lid - nebo mon
vichni, ovem jen za zcela specifickch okolnost, kter neznme - jsou toho schopni. Je to prirozen
odvn domnnka, kter nutn potrebuje podporit dalmi indiciemi.
Budeme-li v tchto provokativnch vahch pokracovat, pak mme bud vichni, nebo aspon ob-
zvlt nadan jedinci potencil k vyvoln samovoln ohniv autodestrukce, kter se uplatnuje v zoufa-
lch situacch, v hlubok osamlosti atd., prpadn se rozbukou jeho uvolnn stv njak vnj pod-
nt. Co by ale mohlo bt takovm inicitorem? e by treba zemsk magnetick pole?
To nen na na planet rozdleno rovnomrn, jeho sla a extrmn kols a prokazateln lidi vel-
mi siln ovlivnuje. Velkoryse organizovan pokusy vedly krom jinho ke zjitn, e magnetick pole
dok trvale naruovat imunitn biologick systm krys a my. Po nkolika magnetickch krch se
prirozen odolnost tchto neoblbench hlodavcu vuci injekcn aplikovanm mikrobum (Listeria) signifi-
kantnm zpusobem snila, ackoli za normlnch okolnost si s nimi jejich imunitn systm snadno poradil.
Podobn drasticky poklesla u pokusnch zvrat fagocytzn aktivita a dolo k bytku celkovho poctu
leukocytu. U lid u dvno znme zvenou nchylnost k nemocem, podmnnou naruenmi magnetic-
kmi poli. To je samozrejm pdn argument do aktuln probhajc diskuze o prpadn kodlivosti
mobilnch telefonu.
Pro nai hypotzu by to mohlo znamenat nsledujc: Osoba projevujc tendenci sama sebe znicit a
oplvajc prslunmi silami k autodestrukci se ocit v mimordn kritick fzi ivota. Jestlie v danm
mst zroven prudce vzrostou hodnoty zemskho magnetickho pole, co kuprkladu pri silnch aktivi-
tch skvrn na povrchu slunce nen nic neobvyklho, mue bt vsledkem spontnn samovzncen. D se
ale vysledovat souvislost mezi takovmi tragickmi prpady a mimordn vysokmi hodnotami zemsk-
ho magnetickho pole? To vte, e d:

samovzncen Elizabeth Clarkov v lednu a manelskho pru Kileyovch v nora 1905 - zem-
sk magnetick pole bylo ctyrikrt silnj ne obvykle, co predstavuje skokov nrust;
samovzncen Madge Knightov v listopadu 1943 - zemsk magnetick pole bylo vce ne
ctyrnsobn silnj, ne je bn, skokov nrust;
samovzncen Billyho Petersona v prosinci 1959 - zemsk magnetick pole bylo rovn vce
ne ctyrikrt silnj, skokov nrust;
samovzncen Olgy Worthov v rjnu 1963 - zemsk magnetick pole bylo minimln ctyrikrt
silnj ne obvykle, skokov nrust;
samovzncen dr. Johna Irvinga Bentleye v prosinci 1966 - zemsk magnetick pole bylo vce
ne dvojnsobn silnj ne obvykle, skokov nrust;
samovzncen Grace Walkerov v dubnu 1969 - zemsk magnetick pole bylo dvakrt silnj
ne obvykle, i to predstavuje skokov nrust.


At jsou tyto shody sebevce pusobiv, k potvrzen teorie s tak dalekoshlmi dusledky, kterou jsme
ve predloili, jako dukazy nepostacuj. Vypadalo by to jinak, kdyby se dala najt jednoznan souvis-
lost mezi parapsychologickmi a pyrotechnickmi fenomny - vyjdreno nzornji: kdyby existovali lid,
kter jsou takzvan nchyln k ohni, kdyby se ohniv kazy vyskytovaly ruku v ruce s jinmi parapsy-
chologickmi fenomny, napr. poltergeisty (domovnmi duchy - pozn. prekl.) apod. Takov souvislosti
se ale daj i bez mylenkov akrobacie a statistickch levnch triku objevit.
Oficiln zprvy a spisy dokldaj, e existuj lid, kter se mohou pomrovat s mladou hrdinkou
romnu Stephena Kinga Firestarter. Jedin rozdl zrejm spocv ve skutecnosti, e dotycn mui a eny
nemaj nad svm hrskm talentem vdomou kontrolu.
Jako naprklad pan Annie Bryanov z Midlandu v Arkansasu. V nedli 9. zr 1945 objevila ohen
v zsuvce stolu, ale pro vznik tohoto miniporu neexistovala sebemen prcina. Nsledujc ptek byl
domov pan Bryanov a jeho blzk okol postien vce ne triceti nevysvtlitelnmi pory. Padly jim za
obt zvsy, aty, tapety na stnch a nbytek. Nsledujc stredu vzplla stodola a ve ctvrtek zhadn
plameny odnikud pohltily dal predmty. Pan Annie Bryanov nemla uzavrenou pojistku proti ohni.
Jet bizarnj se jev srie poru, kter zurily v dubnu 1941 na farm Williama Hacklera pobl
Odonu v Indian. Pojistku s majitelem uzavrela pojitovna Travelers v rmci reklamn akce propagujc
ruzn druhy pojitn v casopisu Colliers-Magazin. Prvn ohen vypukl v osm hodin rno na zpadn
stran domu pobl okna. Mstn pornci si s nm poradili obratem ruky. Jen co se ale vrtili na porn
stanici, byli znovu vyslni na Hacklerovu farmu. Tentokrt se vznala vrstva papru mezi pry a matrac
postele v prvnm poschod. Tenhle por u vypadal dost podivn, ale presto to byl jen zactek. Mezi
osmou a jedenctou hodinou tho dne dolo k devti dalm porum ve vech cstech domu. Preten a
naprosto bezradn pornci z Odonu se nakonec museli obrtit se dost o pomoc na sousedn porn
stanici v Olnore. V jedenct hodin v noci se nov ohniska konecn prestala objevovat. Bylo uhaeno
celkem dvacet osm poru, kter bez sebemenho duvodu propukaly na tch nejnemonjch mstech.
V dnm prpad se nepodarilo zjistit prcinu vzniku.
Okolnosti byly natolik podivn, e se tento fakt odrazil dokonce i v oficilnm hlen o poru. By-
lo v nm uvedeno: Nkter pory byly natolik zvltn, e to ani lehkomysln osoby nepovaovaly za
mon. Kalendr visc na stn se narz zmnil v oblak dmu. Pracovn kalhoty, kter visely na dverch,
zacaly znicehonic horet. Pokrvka se pred ocima udivench sousedu, kter pomhali s haenm, zmnila v
popel. Knihy vyndan z police horely uvnitr, ani to bylo na prvn pohled patrn, protoe oblka a knin
desky zustaly nepokozen. dn ze zvaovanch vysvtlen, konc zprva, nemue bt z hlediska
tchto procesu uznno jako dostatecn. Cel zleitost predstavuje pro soudn znalce v porn oblasti
zneklidnujc zhadu.
Pres vekerou nejasnost se v tomto prpad jet ned odvodit zreteln spojen mezi ohnovou epi-
demi a urcitmi osobami. Hacklerova rodina nakonec nechala dum strhnout a nemme dn informace
o tom, jestli ji bizarn pory pronsledovaly i nadle.
U ohnivho fenomnu pusobcho v prostred MacDonaldovy rodiny z Glace Bac v kanadskm No-
vm Skotsku se zd, e takov spojen rozpoznat mueme.
Odpoledne 16. dubna 1963 vypukl v hornm patre domu MacDonaldovch por. koda byla znac-
n, a proto se pan a pan MacDonaldovi se svmi tremi adoptivnmi dcerami odsthovali do provizornho
bytu.
O dva dny pozdji navtvil zamstnanec pojitovny msto poru. Pan MacDonaldov prv ukl-
zela trosky a odpad. Pri rozhovoru s likvidtorem pojitovny oba znenadn uctili siln zpach ohn.
V hornm patre opt horelo. Spolecn plameny uhasili, ani je to nestlo moc sil. Pojitovac agent se
rozloucil a dostavili se dal rodinn prslunci, aby odstranili starou a ted i nov vzniklou spout.
Za nkolik hodin vak horn patro stlo znovu v plamenech. Tentokrt se por rozril jako ohniv
boure a pornci ho mohli hasit pouze zvenc, otevrenmi okny. Ackoli ohen nemohl vzniknout od vad-
nho elektrickho veden, protoe proud byl u od prvnho poru vypnut, rozhodli se MacDonaldovi
zavst v celm dom, od sklepa a po strechu, novou elektroinstalaci. Toto rozhodnut skutecn zrealizo-
vali.
Presn msc od prvnho poru, 16. kvtna 1963, se pan MacDonaldov s dcerami vydala do do-
mu, aby se podvala, jak pokracuj obnovovac prce. Jen co vstoupily dovnitr, zarazil je intenzivn z-
pach koure. Ukzalo se, e ohniskem poru je lepenkov krabice, kter stla v koupeln ve vklenku zdi.
V krabici horel papr. Prijeli hasici, uhasili ohen a odjeli. Bylo by lep, kdyby zustali, protoe o pul
hodiny pozdji bylo jejich umu a dovednost zapotreb na stejnm mst. Tentokrt velmi intenzivn
horelo v lonici ve skrni. Kdy zmaten pornci zlikvidovali i toto ohnisko, pokoueli se zjistit, co se
vlastn dje. Nadarmo. Ob ohniska poru oddlovaly zdi, kter ohen zahrl jen nepatrn. Nikde se
nenala sebemen indicie prciny poru. Pornci odeli z domu MacDonaldovch s pocitem, e jsou
naprost idioti - tak alespon pozdji znly jejich vpovdi. Nevzdlili se vak nadlouho. Za pouh dv
hodiny byli zase zptky, aby se vypordali s obzvlt zhadnm porem.
Vznala se vnitrn strana dver kuchynsk skrn. Ve skrni nebylo nic horlavho, jen noe, vidlicky,
kuchynsk ndob. dn olejov lampy ani chemiklie, prost nic.
Znovu nsledoval nvrat na porn stanici. Netastn bojovnci s ohnm kolsali mezi naprostm
divem a bezmocnm vztekem, protoe tento den byl pro n velmi namhav. Po kadm vjezdu museli
doplnit ndre, rozloit hadice, aby uschly, a dukladn ocistit a oetrit technickou vbavu i odv.
A na doplnn ndr si mohli vechno ostatn uetrit, protoe za pouhou pulhodinku znovu sp-
chali do domu MacDonaldovch. lo jen o mal ohnisko, avak velitel pornku u ml veho pln zuby.
Vyrozuml policejnho fa, jen povril jednoho policistu, aby dum hldal. Prichzeli soused, kter
MacDonaldovm vyjadrovali soucit, prpadn o tajupln zleitosti diskutovali. Policistova prtomnost
pusobila uklidnujcm dojmem. Vypadalo to, e przracn fenomn pominul.
Tedy aspon do chvle, dokud jeden z prtomnch zvdavcu nezvolal: Hor! Vznala se policka.
Rychle ji strhli ze stny a doutnajc ohen v zrodku uhasili. Policejn dustojnk prohldl msto cinu. Za
polickou bylo vechno v pordku. Nebylo tam prost nic, co by se mohlo vzntit. Tm nevysvtliteln
srie samovzncen skoncila.
Protoe nikdo nedokzal prijt ani s nznakem vysvtlen prcin tchto poru, pojitovna se zdr-
hala vyplatit pojistn. Podobn jako u Hackleru ani v tomto prpad neznme dal osudy postien rodi-
ny. U MacDonaldovch se ale d odvodit, prirozen jen velmi hypoteticky, krehk spojen mezi zhad-
nmi procesy a clovkem. Spojovac clnek predstavuje pan MacDonaldov.
V roce vzniku nevysvtlitelnch poru j bylo edest devt let a odela do duchodu. Rodina ted
musela vystacit se skromnou penz. Pan MacDonaldov, o ctyri roky mlad ne jej manel, nemla
vlastn dti. Oba manel vak mli rdi lidi a svuj ivot dali do slueb dobr vci, jak zn trochu otrepan
frze, kter je ovem v jejich prpad zcela vstin.
V prubhu manelstv s lskyplnou starostlivost vychovali cetn adoptivn dti. V dob srie nevy-
svtlitelnch poru s nimi ily tri dvky, vechny mly kolem dvacet let. Co tohle mue znamenat pro
nae vahy?
Rok 1963 predstavoval pro rodinu vrazn prelom. Snen prjmy pri stejnch vdajch, ducho-
dov ok pro pan MacDonaldovou, vt nroky na pci o strnoucho manela. Celkov to prost byla
krizov doba. A v krizovm dob se mue stt, e se nkter lid vznt, zatmco jin orientuj svuj citov
pretlak navenek (i v psychologii se rozliuje mezi agresivitou smrujc do vlastnho nitra a agresivitou
zamrenou navenek, proti jinm lidem). Priznejme, e je to dosti vratk konstrukce, ale treba ji dokeme
ncm podeprt.
Nekontrolovan parapsychologick fenomny se daj v mnoha prpadech odvodit od jednoho zdro-
je, kterm casto bvaj mladistv nebo dti. Zd se, e jejich dosud dokonale nedotvoren - v mnoha
prpadech i neznetvoren - lidsk pscha m lep kontakt se svmi nevdommi zdroji, ne je tomu
u dosplch, u nich je treba zvltn kombinace faktoru, kterou neznme, aby bylo zprovoznno mi-
mosmyslov vnmn nebo se mohlo projevit ohniv kouzlo.
Zkusme prozatm na tuto hypotzu zcela nezvazn pristoupit. Uvedeme si prpad, kter je ze z-
hadnch sriovch poru pravdpodobn nejslavnj, nejpublikovanj a nejdukladnji proetren.
Zacal 7. srpna 1948 na farm Charlese Willeye, lec 12 mil jin od Macombu (stt Illinois).
Do okruhu rodiny patrili manel Willeyovi, obma bylo edest, Willeyuv vagr Arthur McNeil a
jeho dti Arthur (8 let) a Wanet (13 let). McNeil byl rozveden a ob dti byly svreny do jeho pce.
Bval manelka ila v Bloomingtonu (Illinois). Vkov rozvrstven a rodinn pomry obyvatel Willeyo-
vy farmy maj svuj vznam.
Bez predchozho varovn se v uveden den na paprovch tapetch v pti mstnostech obytn bu-
dovy objevila mal hnd proplen msta. V prumru mrila asi pt a osm centimetru a vypadala tak,
jako by njak neviditeln ruka priblila k tapetm stejn neviditeln plamen. V souladu s touto fiktivn
predstavou teplota dle stoupala, a doshla bodu vzncen papru (vce ne 300 stupnu Celsia). Tapety na
stnch vzplly...
A takhle to pokracovalo cel dny. Prichzeli soused, aby se v jednotlivch mstnostech podvali,
kde se objevila proplen msta. Pri novm vskytu je okamit polvali vodou, kter byla pripraven po
celm dom v ruznch ndobch.
Byl privoln Fred Wilson, velitel pornku v Macombu. Nesmlouvav nardil odstranit vechny
paprov tapety. Zbytecn. Proplen skvrny se objevovaly dl. Na holch prknech, krokvch, latch,
dokonce i na strop a dalch nejnepravdpodobnjch mstech - a brzy po vskytu zacala jejich teplota
stoupat. V nsledujcm tdnu se nkaza proplench mst u neomezovala jen na vnitrek domu, ale
zashla i pristavnou verandu.
V jeho prubhu vypuklo priblin dv st poru. Prumrn devtadvacet za den. Pres nepretrit
pozorovn a okamit boj s kadm ohniskem se dum Willeyovch nakonec stal potravou pro plameny.
Rodina se presthovala do gare. To se stalo v sobotu. V nedli, kdy Willeyovi dojili na dvore
krvy, znenadn vzplla cel stodola. Nedala se zachrnit. O dva dny pozdji dolo v mlkrn Willeyo-
vy farmy k cel rad malch poru, kter u nepredstavovaly dnou novinku. Vecer tho dne ohen
pohltil druhou stodolu. Zstupce firmy na vrobu hasicch prstroju, kter se prv tehdy ohlsil
u Willeyovch - a netuil, e v nejblich dnech tady rozhodn nen naposledy -, se stal svdkem vzpla-
nut druh stodoly. Vypovdl, e takov r snad jet nikdy nezail. Jeho prstroje byly proti takovmu
ohni naprosto bezmocn. (Nevdan r - to nm zn dost povdom.) Ve stredu to Willeyovi s McNeilo-
vmi vzdali. Doslova uprchli na sousedn farmu, kterou prv nikdo neobval. Vyetrovn zhadnch
udlost se pak ujalo americk vojensk letectvo.
Lewis C. Gust, hlavn technik Wrightova letit v Daytonu, Ohio, vyslal na vyhorelou farmu od-
bornka. Ten pokldal za mon, e za tajuplnmi pory mohou bt elektromagnetick vlny specifickch
frekvenc a amplitud. Cosi jako paprsky smrti, s nimi se tehdy spojovalo mnoho predstav.
V rozhovoru pro Chicago Sun-Times Gust uvedl: Predpokldejme, e by nkdo znal metodu, jak
rdiovmi vlnami zaplit ohen. Pak by se takov msto jako Willeyova farma, kde liky dvaj dobrou
noc, prmo nabzelo jako testovac zem. Technik uznal, e tyto vahy jsou sice znacn nadnesen, ale
na druh stran bylo podle nj nutn vyloucit opravdu vechna rizika.
Jeho vaha byla ovem nejen nadnesen - prinejmenm pokud jde o nenpadnost takovho tajn-
ho testu -, ale i naprosto nesprvn. Prokzalo to pokracujc vyetrovn specialistu vojenskho letectva.
V t dob to u na - podle Gusta odlehlch a oputnch - pozemcch farmy vypadalo jako v zbav-
nm parku. Oficiln i samozvan odbornci, reportri a nescetn zvdavci si doslova lapali na paty. N-
kter dny se kolem farmy pohybovalo vce ne tisc lid. Zmatek byl dokonal, konec chaosu v nedohled-
nu.
Takhle to prost dl jt nemohlo. Muselo bt nalezeno vysvtlen, kter by bylo prijatelnj a pre-
svdcivj ne dosud predkldan neudriteln teorie, vysvtlujc vznik poru pouitm spreju proti
hmyzu pres rdiov vlny a po vron zemnho plynu. A protoe ani laboratorn vzkumy k nicemu ne-
vedly - kuprkladu vylo najevo, e analyzovan tapety, kter stle projevovaly podivuhodn sklon k sa-
movzncen, jsou pln normln -, zacalo se jako reen prosazovat hrstv.
Tak znla oficiln zprva ze 30. srpna 1948. Po ruce byl pohotov i nezbytn hr. Byla jm trinc-
tilet McNeilova dcera Wanet, vnucka Willeyovch. S patricnou zsobou zpalek a eleznou vdr pr
tato krehk rusovlas dvka zaloila vechny predchoz pory - at mal nebo rozshl.
Toto komunik ignorovalo veker svdeck vpovdi, podle nich se ohniska vdy objevila jakoby
zniceho. Vem obyvatelum domu, sousedum i oficilnm svdkum prisoudilo slepotu nebo slabomysl-
nost. Nad takovou malickost, jako je zaloen poru na strop tm, e zacnete do vzduchu vyhazovat
horc zpalky, se v nejmenm nepozastavilo.
Stejn jako toto vykonstruovan vysvtlen byl absurdn i zpusob Wanetina odhalen, vedouc
k jejmu doznn. Dolo k nmu nsledovn:
V nepouvan budov sousedn farmy, kam se Willeyovi a McNeillovi uchlili, se rovn objevil
mal ohen. To zstupce erifa Burgarda jen utvrdilo v podezren ze hrstv. Proto nastrail vskutku
neobycejn rafinovanou past: Na viditelnm mst byla ponechna krabicka zpalek. V okamiku jejho
zmizen se netastn Waneta nachzela pobl tohoto msta. To stacilo. Burgard a sttn nvladn Keith
Scott si vzali dt stranou. Za hodinu intenzivnho vslechu se trinctilet dvka priznala, e skutecn je
pachatelkou. Nepochybn by priznala i vradu Abrahama Lincolna, ale na tu natst neprila rec. Jen
mlokdo uvril, e Wanet je ohnivm dblem. Gomer Bath, redaktor znmho casopisu Star, tuto nevru
vyjdril dostatecn durazn. Nakonec byli ale vichni spokojeni a prpad mohl bt zaloen ad acta. Zha-
da byla vysvtlena. Dodatecn potvrzen prokazovala skutecnost, e srie poru skoncila. Jak je to mo-
n?
Wanet se samozrejm neplila s batohem plnm zpalek na zdech farmou a nezakldala - s ob-
casnm vyuitm ebrku - nepozorovan por za porem. Presto se Burgard, ackoli vubec ne na zkla-
d oslnujc racionln dedukce, mon dostal na stopu skutecnmu puvodci zhadnch poru: mal
Wanet McNeillov.
Nechme stranou poetil predstavy o dtsk pyromanii a vratme se k na hypotze, podle n n-
kter lid dok v urcitch vypjatch situacch aktivizovat latentn schopnosti a sv trpen vybjej bud
v agresi zamren proti sob samm (dojde napr. k sebevzncen), nebo proti svmu okol (napr. iniciuj
pory). Pripomenme, e dti jsou zvlt siln spojeny s vlastnm podvdomm, odkud tyto kazy poch-
zej.
Wanet byla velmi netastn. Trpla odloucenm od sv matky. U otce, kter o starostech, prnch a
potrebch dvcete neml sebemen tuen, se nectila dobre a ivot na farm pro ni predstavoval jednu
velikou nocn murou. Den ode dne vt a vt.
Psycholoka dr. Sophie Schroederov z dtsk nemocnice v Illinois charakterizovala malou Wanet
jako pln normln dt, kter se stalo zajatcem nesnesitelnch rodinnch pomru a v tto situaci si
oprvnn zoufalo.
Po mediln komedii v srpnu 1948, kter vyvrcholila Wanetinm priznnm, bylo dt predno do
pce babicce, kde se dvce darilo lpe. Srie poru skutecn skoncila. Nelo ale v tomto prpad o pou-
hou nhodu?
To by stejnou nhodu musel predstavovat i prpad ctrnctilet Jennie. Rodina pana a pan Dawso-
novch objevila dvenku v roce 1891 v sirotcinci v Belleville a adoptovala ji. Dvka onemocnla zntem
mozkovch blan. Bhem uzdravovn trpla zchvaty zvrat a ospalosti, kter hranicily se stavem podo-
bajcm se tranzu. Nachzela se v tomto podivnm stavu i v moment, kdy znenadn ukzala na strop nad
postel a zvolala: Podvejte! Strop horel. Zacalo se hasit. Nsledujc den upozornila na tt domu, kter
stl v plamenech. Jen co se tento por podarilo dostat pod kontrolu, objevila se soucasn cel rada ohni-
sek poru v jedn mstnosti. Stejn fenomn se brzy nato projevil i v jin csti domu Dawsonovch. Na
pomoc prispchali soused. Cekaly na n podivn zitky, kter mly s normlnm porem opravdu jen
mlo spolecnho. Ohen naprklad zachvtil jednu cst mstnosti, kdy tu necekan vzpll obraz na po-
mrn vzdlen protj stn a stacil okamik, aby se promnil v oblcek koure.
Bhem nsledujcch tdnu bylo zaznamenno nkolik stovek ohnisek poru. Mnohdy se objevila
na podivnch mstech, ale to u dobre znme: horely tapety, rucnky, krokve, nbytek atd. Rovn ohen
jako takov nebylo mon oznacit za normln. Nezvykl u byl samotn nesnesiteln r, kter neod-
bytn pripomnal ohen pri spontnnm samo vzncen. Ostatn dal pruvodn okolnosti rovn.
Plameny, kter byly mstn a extrmn ohranicen, se bhem jedin sekundy zakously do stn n-
kolik centimetru hluboko. Protj zdi tentokrt nezustaly nedotcen, protoe teplota byla prli vysok.
Jakmile byly horc predmty vyneseny z domu, plameny ihned uhasly - msto toho, aby se, jak bychom
ocekvali, naopak pri vtm prsunu kyslku rozhorely intenzivnji.
Bratr pan Dawsonov Shier sedl na idli, kdy znenadn vzplanula kocka, kter pred nm klidn
odpocvala na podlaze. Zvre bolestn zamnoukalo a vybhlo z domu, kde ohen okamit uhasl. Epidemie
poru skoncila, jakmile byla Jennie optovn umstna do sirotcince.
Jet jednoznacnji se okolnosti vyvjely u dvanctiletho Willieho Brougha z Turlocku (Kalifor-
nie). Rodice ho zapudili, protoe byl podle nich posedl dblem. zkoprs puritni pripsali Willieho
schopnost zapalovat predmty pouhm pohledem samotnmu dblovi. Je jasn, e tenhle chlapec si u
pred zapuzenm proil peklo na zemi - a to jen potvrzuje nai hypotzu.
Ani potom ho necekalo nic dobrho. Ujal se ho jeden farmr a dal ho zapsat ho do koly, kde ho ale
predela odpovdajc povst. Pri Willieho prvnm kolnm dnu vypuklo pt poru. Jako obvykl hr
prichzel v vahu stejn mlo jako nm u znm netastn Wanet. Plameny se objevily na strop,
v ucitelov stole, zacala horet policka a stny. Vechna ohniska poru objevil Willie, pricem byla jed-
noznacn vyloucena monost, e by je zaloil bnm postupem. Reditel svolal cel ucitelsk sbor a
mal chlapec s dbelskm pohledem byl ze koly vykzn. K dalm porum u v n nedolo.
Tyto prpady by mly stacit k tomu, aby se nezdlo prli opovliv vyvozovat prslun zvry. Je
tedy oprvnn hypotza, e spontnn samovzncen predstavuje kaz, kter pri splnn urcitch podm-
nek vychz z postiench lid a nedochz pritom k dnmu zsahu zven, take je potvrzeno spojen
mezi samovzncenm a mimosmyslovm vnmnm v nejirm slova smyslu? Nezbv ne pripustit, e
jedin mon odpovd zn nutn ano. Take mueme pokrocit. Dokazuj ve uveden prklady predlo-
enou hypotzu? To samozrejm ne.
Dokzat se toti d - a i to velice obtn -, e Zem nen ploch kotouc. U mnoha dalch podlo-
ench poznatku spocv jejich dokazatelnost predevm na neprtomnosti protidukazu a predstavy nov
fyziky se casto dokazuj pravdpodobnostnmi tvrzenmi (!). Albert Einstein prohlsil, e s konecnou
platnost nen dokzno vubec nic. Dosti casto bv pripomnn i jeho citt: Teorie relativity mue platit
tisc let a jednoho dne bt vyvrcena.
Bylo by to pouze neplodn baen po efektu, kdybychom dky vzjemnmu propojovn nevysvtli-
telnch fenomnu prisuzovali uveden teorii dukazn slu. To nemueme, nepotrebujeme ani nechceme
dlat. O nco takovho nm toti vubec nejde.
Teorie jsou toti casto jenom klam a alba; na urcit obdob platn interpretace kazu, kter pocho-
piteln certa starho zajm, jak je vykldme. Casem vdycky vyjde najevo, e nkter jsou u od zkla-
du nesprvn (napr. geocentrick systm), z jinch se vyloupnou dlc oblasti nadrazen zkonitosti (napr.
Newtonova mechanika) a zbvajc jsou rozpoznny jako predstupn obshlejch nzoru (napr. hypotza
o pozorovateli v kvantov mechanice).
Fenomny zustanou pord stejn, i kdy je nevysvtme. A prestoe se v tto knize stle pokoume
o jejich vklad a predloen objasnujcch teori, nem tato skutecnost poslouit tomu, abychom nevysvt-
liteln kazy de facto vysvtlili, nbr jde o soucst obhajoby fantastickho rozumu...
Doposud jsme poznali jenom velmi skromn vrez z neobycejn bohatho katalogu zhad a speku-
lovali jsme, je-li v jejich projevech mon objevit njakou souvislost, prpadn dokonce i jist rd.
Sprvn odpovd nutn zn: snad ano - ale mon taky ne.
Mazan advokti nezrdka pouvaj rafinovan postup spocvajc v tom, e predstav teorii pro-
tistrany, kter obsahuje vechny dukazn vvody sttnho zstupce - jenom ne ten o vin pachatele. Soud-
n porota pak m na vbr. Stejn jsme na tom i my, rovn mme k dispozici rovnocenn rozumn vy-
svtlen.
Rozhodnut se prijm obtn. Prli dobre vme o okolnosti, e mnoho reen tho problmu casto
nepostihuje jeho jdro. Ale presto... At u mimosmyslov vnmn souvis se spontnnm samovzncenm
nebo s nm nem nic spolecnho a at kad fenomn (nevysvtliteln ci jakkoli jin) existuje sm o
sob nebo je propojen se vemi ostatnmi, jak to naznacuje u zmnn experiment EPR (Ein-
stein/Podolsky/Rosen), na tom prost a jednodue nezle.
Zle ovem na tom, abychom zacali nov myslet, akceptovali jsme fakt, e ijeme ve vesmru,
kter je nejen vt, ne si dokeme predstavit, ale i mnohem podivnj, ne jsme predpokldali. Mu-
eme ocitovat nositele Nobelovy ceny Nielse Bohra: Svt je nejen ztretnj ne si predstavujeme, ale
ztretnj, ne si vubec umme predstavit.
Do tohoto cizorodho msta jsme se nenarodili jako nezcastnn pozorovatel, ale byli jsme jm
stvoeni. Porozumt univerzu, jeho zrcadlovm obrazem do jist mry jsme, je den ode dne duleitj,
kdy lidstvem rzen vuz se rt k jedn z propast, kterou jsme si sami vytvorili.
Nositel Nobelovy ceny Steven Weinberg formuloval tuto nutnost velmi pusobivm zpusobem. Ve
sv knize Prvn ti minuty - pvod vesmru napsal:
...Clovk jen st pochop, e tohle vechno je pouze nepatrn zlomek prevn neprtelskho
univerza. Jet mn vak chpeme, e toto soucasn univerzum se vyvinulo z poctecnho stavu, jen se
vymyk jakmukoli popisu, a vzdoruje svmu zniku v dusledku nekonecnho chladu nebo nesnesiteln-
ho ru. Cm je pro ns univerzum pochopitelnj, tm nesmyslnj nm zroven pripad.
Avak pokud nm plody naeho bdn neprinej tchu, nalzme prinejmenm urcit povzbu-
zen v bdn samotnm. Lid nejsou ochotni nechat se utovat vyprvnmi o bozch a obrech a nejsou
ochotni uznat hranice svho mylen tam, kde jejich mylenky prekonvaj zleitosti kadodennho
ivota. Nejsou s dosavadnm stavem spokojeni, a proto buduj teleskopy a vypoutj satelity nebo trv
nekonecn hodiny u poctacu, aby odhalili vznam zskanch daju. Snaha pochopit univerzum pozved
lidsk ivot alespon trochu nad roven fraky a propujcuje mu ndech tragick dustojnosti.
Takhle pesimisticky jako Steven Weinberg to vidt nemusme. Treba je nm vesmr prece jen pr-
telsky naklonn. Vdyt vechny znm - i neznm - fenomny se nevyznacuj jen negativnmi aspekty
(kdyby tomu tak bylo, u bychom nejsp neexistovali).
Ackoli ns obklopujcmu ivotnmu prostred a vem ivocinm druhum (a v konecnm dusledku
ani sami sob) nedvme svm chovnm anci, neznamen to nutn, e musme snst, co jsme si nadrobi-
li. V takzvanm skutecnm ivot nsleduje po opravdov vin trest beztak jen ve velmi vzcnch prpa-
dech.
Mon e mme k dispozici latentn zdroje, kter budou aktivovny teprve pt minut po dvanct
(pt minut ped dvanctou u je toti ted). Jen si vzpomente na slu ducha, na jeho povrchu jsme
v predchzejcch kapitolch v nejlepm prpad zanechali jen pr krbancu. Kad zleitost m
nejmn dv strnky. I kdyby spontnn samovzncen predstavovalo zvltn variantu lidsk touhy po
sebeznicen, co by rozirovalo nae ruznorod vybaven o dal - na prvn pohled nesmysln - prvek, je
prinejmenm teoreticky mon existence protisly.
At ns postihne jakkoli nkaza, nkter lid jsou vuci n imunn (existuje dokonce i imunita na
AIDS, jak dokazuj prpady HIV pozitivnch jedincu, kter se sami od sebe stali opt negativnmi). Mu-
eme proto ryze hypoteticky predpokldat, e ohnivzdornost, kterou predvedl kuprkladu D. D. Home, by
mohla bt jakousi prirozenou rezistenc proti spontnnmu samovzncen. Priznvm, e je to odvn
mylenka, ale nen neoprvnn. Vc nemusme a ani nepotrebujeme akceptovat, abychom urazili pord-
n kus cesty.
Je to prece pord stejn: Pokud jste jet nikdy neslyeli o tom, e lid mohou vzplanout, predmty
maj schopnost vzpomnat, budoucnost existuje u dnes a dal podobn teorie, prvn, co vs napadne, je
jejich odmtnut. Takzvan zdrav lidsk rozum se bour. Pokud se vak - jako my - pribliujete
s patricnou nezbytnou skeps krok po kroku k neznmm, nevysvtlitelnm a fantastickm jevum, zacne
se vm obraz bn prijman reality mnit. Zvtuje se, je komplexnj, zzracnj a znenadn
i v oblasti kadodennho ivota vykazuje podobnost s onmi bizarnmi predstavami, kter m vda dnes
o makro- i mikrokosmu. Stle castji se pak nemuete ubrnit dojmu, e u nedokete definovat pojem
zzrak. Najednou nen kde vst hranice. Pokud prslun dusledek domlme a do konce, neodolme
pokuen a dospjeme k otzce, je-li vubec nkde njak konec. Jedno vede ke druhmu, ad infinitum,
donekonecna.
S tmto poznnm opustme jevov nesmrn rozmanit ohniv fenomn, o nm jsem ve sv knize
Za hranicemi pedstavivosti uvedl jet dal fascinujc podrobnosti.
Msto pokracovn se ted pokusme o originln mylenkov postup: Pristoupme-li kuprkladu na
existenci prirozen ohnivzdornosti, vynor se okamit otzka, existuje-li i nco jako prirozen nepotopi-
telnost. Stop, tady jsme jednoznacn narazili na njakou hranici, ne? Ale nenarazili.
Noviny New York Herold Tribune vnovaly 13. srpna 1931 jistmu Angelovi Faticonimu, kter
zemrel 2. srpna tho roku ve vku 72 let v Jacksonville na Florid, nsledujc nekrolog:
Zemrel Angelo Faticoni, znm jako Lidsk korek, protoe dokzal neomezenou dobu leet na vo-
d, i kdy ml na tle pripevnna olovn zva. Faticoni na vod spal, sroloval se na n do klubcka a
uml na n zaujmout jakoukoli polohu. Jednou ho zaili do pytle a hodili po hlav do vody. Presto se
neutopil. Po osmi hodinch ho zase vythli na sou.
Tento mu se dobrovoln podrobil zevrubnm vyetrenm na Harvardov univerzit. Vhlasn lka-
ri vak nebyli schopni zjistit dn organick duvod jeho nepotopitelnosti...
Je to hodn bizarn, ale treba jde o ojedinl prpad, hrcku prrody, co je prli mlo na to, aby-
chom nepotopitelnost zacali pokldat za fenomn. Ale co kdy tato vlastnost nen zase a tak vzcn?
Ptho prosince 1660 se v Doversk in potopila lod. Preil to pouze jedin clovk. Jmenoval se
Hugh Williams. Roku 1780, o sto dvacet let pozdji, znovu presn 5. prosince, zmizelo ve vlnch Dover-
sk iny dal plavidlo. Vichni na palub se utopili. Tedy - a na mue jmnem Hugh Williams. Ptho
srpna 1820 ztroskotal vletn clun na Temi. Nikdo neunikl smrti utopenm - s vjimkou ptiletho
chlapce. Jmenoval se Hugh Williams. Za druh svtov vlky, 10. cervence 1940, najela britsk rybrsk
lod na nmeckou minu. Tragdii znovu nikdo nepreil - a na dva mue, strce a synovce. Oba se jmeno-
vali Hugh Williams.
Co si o tom mme myslet? Je snad nepotopitelnost ddicn, nebo treba patr tato vce ne zvltn
srie preit do predstav C. G. Junga o synchronnosti? Jsou lid, vci a udlosti v prostoru a case skutecn
spojeni nikoli kauzalitou, nbr podobnostmi, jak to formuluj Jungovi stoupenci? Lidem obeznme-
nm s touto problematikou se nejsp bezdcn vybav Napoleonuv koln seit koncc slovy Svat
Helena, mal ostrov, poznmka, kter se stala zdrojem nejrozmanitjch interpretac.
Proti takovm historicky zvanm synchronnostem ci koincidencm vypadaj kadodenn prhody
srovnatelnho druhu triviln, kdyby ovem nebyly tak npadn podivn. Jako naprklad velk korelace
rozinkovho pudinku.
Rakousk biolog Paul Kammerer studoval koncem devatenctho a poctkem dvactho stolet sta-
tistick vzkumy a vytvoril pritom pozoruhodnou sbrku prpadu, kter prmo prekypuj synchronnostmi.
Nejsilnji na nho zapusobil prbh rozinkovho pudinku, kter sledoval Francouz jmnem Deschamps
cel desetilet.
Jako mal chlapec obdrel Dechamps v Orleansu od jistho pana de Fortgibu kousek rozinkovho
pudinku. O deset let pozdji si chtl Dechamps v jedn parsk restauraci objednat porci tto pochoutky.
To vak nebylo mon, protoe jedin pudink, kter v restauraci mli, byl cel rezervovn pro pana de
Fortgibu. O pr let pozdji byl Dechamps pozvn na hostinu, na n se servroval predevm rozinkov
pudink. Zatmco jedl, prohodil ke svm prtelum, e ted u chyb jen monsieur de Fortgibu. V tomto
okamiku se otevrely dvere a veel velmi star clovk, jeho u poznamenaly prznaky smrti. Byl to pan
de Fortgibu, mu z Dechampsova dtstv. Tentokrt nebyl do tto spolecnosti vubec pozvn, ale zmlil si
adresu a ocitl se mezi hosty.
Na zklad takto zretzench udlost zacal tak Kammerer premlet o neprcinnch spojench za
hranic prciny a nsledku; o harmonii, kterou jsme ji poznali a je je zkladem prrody (napr. synchron-
nost C. G. Junga stejn jako experiment EPR), nebo s n se teprve seznmme (morfogenetick pole
Ruperta Sheldraka).
Cm pevnji stojme podle svho vlastnho presvdcen na obecnch skutecnostech bn chpan
reality, tm castji se nm puda pod nohama probor. A potom se pred nmi objev cosi exotickho, ma-
toucho, nevysvtlitelnho, co nm navc odmt poskytnout tchu, j bychom se mohli pridret: toti
tchu, e to, co ns tak zneklidnilo, mueme jako zhola nemon zaloit ad acta.
Zachzet se slovem nemon ale nen vubec snadn. Americk autor vdeckofantastick literatu-
ry Arthur C. Clarke, mu s vdeckm vzdlnm (studoval fyziku a matematiku), shrnul tuto problemati-
ku do dvou pregnantnch vroku. Prvn - vyznavaci sci-fi ponkud premrtn hovor o Clarkov zko-
nu - zn: Pokud serizn zkuen vdec zjist, e nco je mon, m se znacnou jistotou pravdu. Jestlie
zjist, e nco je nemon, s velkou pravdpodobnost se ml. Znmj a mnohem vce burcujc je
vak druh Clarkuv citt: Pokrocilou vdu neodlite od magie.
K tomu nen treba nic dodvat. S touto vzbroj se odvme pristoupit k jet vtm zvltnostem.
V ivot jsme - jak se ukzalo - obklopeni zhadami, je nezrdka mvaj svuj zdroj samy v sob.
A trebae smrt mnoha osob se odehraje nevysvtlitelnm zpusobem, konec ivota se chpe jako defini-
tivn hranice. Za n prece konc veker zleitosti, at u vysvtliteln nebo nevysvtliteln... Ale tato
premisa opt neplat!
Mrtv nenachzej klid (co prosm nechpejte v ezoterickm slova smyslu). Kolem mst jejich po-
slednho spocinut i v hrobech samotnch se odehrv nco straidelnho (nem to nic spolecnho se
straidly). Otevraj se spojen mezi tmto a onm svtem, kter maj s okultismem spolecnho asi tolik,
jako kritlov koule s radarem. Otevrme tedy dvere vedouc jinam...

Nedotknuteln

Kdy clovk zemre, uchovaj si ho ti, kter ho milovali, ve vzpomnce. Tato predstava obsahuje jis-
tou tchu. Propujcuje klopotn lidsk existenci ndech nesmrtelnosti.
Smrteln schrnka se znovu vrac do zem. Ani nejrafinovanj mumifikacn techniky ji nedok
zakonzervovat navky. To, co bychom si mli myslet o kryogenn (zmrazovac) technice, se uke, a se
pokusme v bli ci vzdlenj budoucnosti zase privst k ivotu milionre naloen v tekutm dusku.
Nkter nebotci vak pusob dojmem, e elezn zkon premny hmoty v jejich prpad neplat.
V cervnu 1915 narazili stavebn dlnci pri vkopu zkladu budovy pobl Monroe (Louisiana) na
jakousi prekku. Ukzalo se, e jde o zakopanou velkou pevnou schrnu prepltovanou olovem. Byly
vyrozumny rady. Schrna byla otevrena a zjistilo se, e byla pouita jako rakev.
Byla v n uloena mlad dvka. Na prvn pohled to vypadalo, e sp. Nebyly na n vidt sebemen
stopy rozkladu tlesnch tkn - jako by zemrela a byla pohrbena predchozho dne. Mal strbrn tabulka
vak prozradila nejen jmno zesnul - St. Clair -, ale t datum pohrbu. Konal se 7. zr 1814. Lkarsk
vda stanula pred zhadou - a stoj pred n dodnes. Dokonale zachoval mrtv dvka predstavuje mysteri-
zn kaz, jeho vskyt mueme sledovat zpt do minulosti nejen stalet, ale v nkterch prpadech i cel
tiscilet.
Jednm z nejstarch a zroven nejlpe zdokumentovanch prpadu je kauza svat Ceclie. Tato
mlad Rmanka patr k ranm krestanskm mucednicm. Roku 177 byla po nezdarenm pokusu o stt
hlavy, provedenm nezkuenm popravcm, zanechna umrajc na podlaze domu sv rodiny. Smrt ji
vykoupila ze stralivho utrpen a po trech dnech.
Pot bylo jej tlo pri dodren presn posmrtn polohy - tedy se sepjatma rukama, s oblicejem
otocenm k zemi a zpola preseknutou j - dopraveno do katakomb svatho Callista. Pohrebn ceremonil
se odehrl v prsnm utajen.
O nkolik stolet pozdji, presn roku 822, se Cecliin hrob, jak se traduje, zjevil pri vizi papei
Pascalovi I. Nechal tlo mucednice z katakomb vynst a znovu pohrbt pod oltr baziliky nesouc jej
jmno. Uplynula dal stalet.
V roce 1599 byl Cecliin posmrtn klid znovu naruen, tentokrt v dusledku restaurtorskch prac.
Ukzalo se pritom, e m naprosto neporuen tlo, sepjat ruce a i rna na ji byla jasn patrn. Neobje-
vil se sebemen nznak pocnajcho tlesnho rozkladu. Po cel msc bylo mrtv tlo svat Ceclie
verejn vystaveno, ani by prvod vzduchu nebo jin vlivy dokzaly privodit jakoukoli zmnu. Od t
doby odpocv, stle v nedotcenm stavu, ve specilnm sarkofgu, kter pro ni nechal zhotovit pape
Klement VIII. Na mramorov desce je zobrazena mlad ena tak, jak vypadala v den sv smrti a jak by po
prpadn exhumaci vypadala i dnes...
Rozhodn nen nhoda, e se u ranch prpadu rezistence lidskho tla proti rozkladu - mueme si
vybrat jakkoli odborn pojem, vdy ns z nj bude tak trochu mrazit - jedn vtinou o svtce. Crkev
byla mnoho stalet jedin organizace, kter vedla historickou dokumentaci, byt nezrdka ponkud vb-
rov. Navc musme poctat rovn s tm, e by jist nebylo snadn zjistit prpadnou posmrtnou neporue-
nost tlesn schrnky prslunka niho stavu, a vlastn i lechty.
V zjmu nestrannosti a otevrenosti vak musme priznat, e crkevn autority si svuj sudek v tom
kterm konkrtnm prpad nijak neusnadnovaly, ac k predstav o zzraku jako takovm mvaly vyslove-
n vrel postoj. Z tohoto duvodu si zasluhuj vatiknsk zprvy stejnou pozornost, jak se vnuje zkou-
mn kterkoli okolnosti ovlivnujc vsledek vzkumu.
Ze vech zzraku pripisovanch svtcum je prv tento kaz nejlpe ovriteln. Lkarsk verejnost
ho bohuel doslova po cel stalet odmtala brt na vdom, ackoli crkevn kongregace, do jej pravo-
moci proces svatorecen spad, nahromadila - jak bychom dnes rekli - solidn vzkumn materil. Pr-
slun exhumace a vzkumy neprobhaly jako intern crkevn zleitost, ale vdy byli k etren prizvni
neutrln svdkov a lkari. Presto tmr nikdo z odbornch kruhu neprojevil o vysvtlen nezvyklho
jevu zjem.
Prvn vdeck dokumentace tohoto cizorodho, trebae kupodivu nijak zvlt vzcnho fenomnu
pochz z pera duchovnho, o jeho dukladnosti a objektivnosti nikdo nepochybuje. Byl to pter Herbert
Thurston, kdo se na sklonku devatenctho stolet podujal katalogizace tchto kazu.
Pritom vylo najevo, e zkladn fenomn chybjcho tlesnho rozkladu je provzen pruvodnmi
kazy, kter se prpad od prpadu li. Nkdy z neporuenho mrtvho tla vychz zvltn vun, obcas
z nho dokonce prt velmi prjemn vonc bezbarv olej, jeho puvod i sloen zustv zhadou (ob-
zvlt s ohledem na celkov mnostv, protoe v prubhu casu nezrdka predstavuje nkolikansobn
objem tlesn schrnky). Jindy bylo zaznamenno, e se vubec nevyskytla mrtvoln strnulost. V nkte-
rch prpadech se objevuje i po fyzick smrti takzvan stigmatizace, v dalch se stv, e mrtv tlo
neztrc svou tlesnou teplotu, a jindy dokonce dochz k pohybum koncetin, kter se nedaj vysvtlit
svalovmi kontrakcemi.
Nen divu, e zmnn bezbarv oleje vytkajc z nedotcench tl svtcu jsou pokldny za relikvie
a pripisuj se jim lcebn cinky. Samotn okolnost, e se tmito lcivmi vlastnostmi skutecn vyznacu-
j, nen v podstat dn zhada. Jako vysvtlen nm poslou treba sla vry a placebo efekt.
U objasnn zkladnho fenomnu u to ovem tak jednoduch nen. Nabz se mylenka, e nebo-
tci, kter se nerozkldaj, jsou prost konzervovni okolnm prostredm. Pomineme-li cetnost pohrebit a
druhy pohrbu, kter by se na zachovalosti tla musely podlet a nutn by nmi sledovan fenomn zmni-
ly v hromadn kaz, vypovdaj dal skutecnosti o ncem naprosto jinm.
Ukazuje se, e ona podivn nedotcenost fyzick schrnky se casto vyskytuje v podmnkch, kter za
bnch okolnost rozklad tla podporuj a urychluj, vcetn nemoc, s nimi je tlesn znik nebo rozpad
spojen. V naich prpadech se vak zd, e se se smrt zroven zastavil i cas.
Neztrouchnivl tla se podarilo objevit i v masovch hrobech, promchna s ostatnmi pozustatky,
kter se ovem nachzely v pokrocilch stadich rozpadu. Nkter zesnul zustali nedotcen i v podmn-
kch, kter procesy tlen a prchnivn vrazn podporuj. Odv nebotku beze zbytku shnil, take tla
byla vykopna tmr nah, ale jinak zcela neporuen. U nkterch netastnku, kter byli zahrabni do
zem jako psi, nedokzal rozkladn procesy vyvolat ani prm kontakt s okoln zeminou.
Teprve ve dvactm stolet se o tomto fenomnu, kter je v djinch svtcu pojednn opravdu
podrobn a dokumentrn, objevily lkarsk teorie. Vzhledem k tomu, e nedvno proveden vzkumy
vyloucily jako prcinu zachovalosti tl svatch balzamovn, zacalo se uvaovat o prirozenm procesu,
kter byl oznacen termnem saponification (saponifikace, zmdelnn - pozn. prekl.). Tlesn tkn se pri
nm mn ve cpavkov mdlo. Pokoka zustv beze zmny, ba nkdy dokonce bv i pevnj.
Vznikl mdlovit substance se nazv adipocere (z latinskch slov adeps, tuk, a cera, vosk). Vy-
tvr se pri pohrben tla v mimordn vlhk zemi nebo v bezprostredn blzkosti hniloby.
Nikdo sice nev, proc a jak se saponifikace u nkterch zesnulch projev a u jinch zase ne, ale
skutecnost, e vznikl mrtvoln tuk vede k dlouhodobmu zachovn jednotlivch cst tla, vytvr
nznak nadje na monost vcnho vysvtlen. Dotycn substance vak bohuel nebyla nalezena v ne-
zetlelch tlech, ackoli se d snadno prokzat.
Podvme-li se podrobn na jednotliv prpady, zacnou takov pokusy o vysvtlen vypadat tmr
dojemn.
Obzvlt hruzn osud pripadl polskmu svtci Ondreji Bobolovi, jeho zohaven, ale jinak neporu-
en posmrtn ostatky jsou uloeny jako relikvie ve varavskm kostele, kter mu byl zasvcen. V roce
1657 mucednka Bobolu mucili kozci. Vlceli ho na provaze za konm z jedn vesnice do druh a tmr
ho rozctvrtili. Csti obliceje a koncetiny mu odpadly, ne jeho utrpen definitivn ukoncila avle. Bez vel-
kch cavyku ho spn zahrabali spolu s mnoha ostatnmi na hrbitov v Pinsku. Bylo dusn parn lto a
zem byla tak vlhk, e z n neustle stoupala pra. O ctyricet let pozdji byl Ondrej Bobola objeven.
Obklopen rozloenmi mrtvolami a kostrami nabzel stejn pohled jako v den smrti. Od t doby neustle
probhaj lkarsk vzkumy.
Roku 1917 mohli vichni obdivovat tlo svatho Ondreje na verejn vstav. V roce 1922 dorazily
k mstu mucednkova poslednho odpocinku jednotky Rud armdy. Vojci slyeli o podivuhodn nepo-
ruenosti nebotkova tla a chtli ho vidt na vlastn oci. Jakmile se jim to podarilo, nechali Bobolovo
tlo - skutecn bez znmek rozkladu - leet na podlaze kostela. Po mnoha peripetich a papeov nalhn
se svtcovy ostatky dostaly tam, kde se nachzej nyn.
Obcas je mon zmnn fenomn objevit i ve svtskm djepisectv. V takovch prpadech jsou
ovem pruvodn okolnosti sp nesvat. Zajmav prklad skt ivot nmeckho rytre Christiana-
Friedricha Kahlbutze. Ten sice neohroen hjil roku 1675 svou vlast Braniborsko proti vdsk invazi,
ale jinak si zskal jen mlo sympati. Byl to vysloven tyran a zpustlk. K jeho oblbenm konckum
patrilo maximln vyuvn tehdy bnho prva prvn noci, kter zemskm pnum a jinm lechticum
poskytovalo prednost v manelsk posteli prv provdanch en niho stavu. V tomto ohledu neznal
slitovn, na nikoho nebral ohled. Krom jedencti manelskch dt Kahlbutz zplodil nejmn tricet
potomku s mstnmi dvkami a enami.
Kdy ale jednou od dvky jmnem Maria Leppinov dostal koem, zavradil jejho milho. To ho
privedlo pred lechtick soud a ns ke znalosti tohoto podivuhodnho prbhu.
Jak to dobre znme i ze soucasnosti, zachrnilo ho jeho postaven a znmosti. Soud nenael sebe-
men duvod k tomu, aby neduvroval slovu lechtice, zvlt kdy pred soudci pronesl nsledujc pla-
mennou prsahu: Jestli jsem vrah, at dobrotiv Buh nenech moje tlo nikdy shnt! Tato ocistn prsa-
ha, tehdy zcela bn procedura, soudce presvdcila s konecnou platnost. Bylo nepochybn, e Mariina
snoubence neusmrtil rytr Kahlbutz, nbr blesk.
Po dalch cetnch eskapdch a nsilnostech veho druhu Christian Kahlbutz zemrel roku 1702 ve
vku jedenapadesti let a byl pohrben v kostele svho sdla v Kampehlu, mal obci pred branami Berlna.
O vc ne devadest let pozdji bylo pri renovaci kostela objeveno v rakvi dokonale zachovan tlo
tohoto rytre. Tehdy to nikoho neudivilo, protoe nikdo nepochyboval o tom, e skutecn vradil.
Je zrejm, e v mnoha smrech mme co cinit s divokou smsic povr, legendrnho podn a
zkreslen tradice. Jedno je vak nepopiratelnou skutecnost: mrtv tlo Christiana Kahlbutze se nerozkl-
d.
Pitvu rytre provedl roku 1895 svtoznm patolog Rudolf Virchow, jeho si dodnes mnoz lid
pamatuj bohuel jen kvuli jeho verejnmu vystoupen, pri nm pozrel chlb natren pomaznkou s bak-
teriemi snti slezinn, cm chtl Robertu Kochovi drasticky dokzat, e neexistuj dn zvrtka
(bakterie), kter zaprcinuj nemoci. Virchow pri ohledn nezjistil sebemen stopy po balzamovacch
ltkch a uvedl, e tlo je neporuen nejen navenek, ale i pokud jde o jeho vnitrn orgny. Dal lkarsk
autority z Berlna nekonstatovaly nic jinho. Kahlbutzovo tlo dodnes sv tajemstv nevydalo.
V prubhu olympijskch her v roce 1936, konanch v Berln, byli zjemci hromadn dopravovni
do Kampehlu, aby tu mohli obdivovat sice rozrezan, ale jinak dokonale zachovan posmrtn ostatky
Christiana Kahlbutze. Stejn zajmav i zhadn je okolnost, e po tak dlouh dob od pohrbu nezprch-
nivlo ani pohrebn roucho zpustlho rytre. Posmrtn ostatky jeho eny Margarethe von Rohr a jedencti
manelskch dt tohoto rytrskho manelskho pru se prirozen u dvno rozpadly v prach.
Podrobn jsou zdokumentovny i podivuhodn kazy, kter zacaly po smrti maronitskho svtce
Charbela Machloufa. Zemrel v roce 1898 a byl pohrben v poustevn svatho Petra a svatho Pavla
v Libanonu. Podle rdovch zvyku byl pohrben bez rakve. Zanedlouho byla narzena jeho exhumace,
protoe kolem hrobu se zacala objevovat podivn svtla. Svtcovo tlo nevykazovalo sebemen nznak
rozkladu. Ani bahno, v nm se ocitlo kvuli predchzejc povodni, nevyvolalo proces rozkladu.
Nebotk byl dukladn omyt, znovu oblecen a vystaven v drevn rakvi v kltern kapli. Zanedlou-
ho mu zacala z tla vytkat nedefinovateln olejovit tekutina. Zdlo se, e tento vron nebere konce.
Roku 1927 bylo rozhodnuto, e zesnul bude uloen do zinkov rakve, kterou zednci zazd zajed-
nou stnou kaple. V roce 1950 si poutnci vimli, e olejnat substance prosakuje stnou. Hrobka svatho
Charbela Machloufa byla otevrena. Svtec leel v zinkov rakvi v naprosto stejnm stavu jako v den
svho mrt.
Od t doby se hrobka i rakev jednou rocn otvraj a kontroluj. Pritom se pokad konstatuje, e
nedolo k dn zmn. Pri tto prleitosti se odebr olejnat substance kvuli jejm lcivm vlastnostem,
jimi se doopravdy vyznacuje. Samotn skutecnost, e tlo doke vytvorit takov mnostv tekutiny, je
zhadn.
Pter Herbert Thurston ve svch zznamech upozornil na to, e tajn msta pohrbu mnoha svtcu
casto o sob dvaj potomkum doslova vdt. Dje se tak vskytem svtelnch kazu jako v prpad
svatho Charbela Machloufa nebo prostrednictvm vize, dky n se pape Pascal I. dovdl o hrobu svat
Ceclie. Pristoupit na takov tvrzen a zjitn je pochopiteln predevm vc vry. Dukazy pro vidn a
nadpozemskou signalizaci se daj obstarat jen obtn, lpe receno vtinou vubec. Presto si vak tyto
kazy zasluhuj zmnku, nebot jsou spojeny s nevysvtlitelnou konzervac (co je reln existujc feno-
mn), kter se ned poprt ani zpochybnit. I ve dvactm a jedenadvactm stolet predstavuje tlesn
nedotcenost zesnulch tma, kter je tabu stejn jako samotn smrt. Presto se pord mluv o mrtvch
tlech, kter se zdrhaj absolvovat cestu vechno smrtelnho. Jedin modern nosn dlo na toto tma,
navazujc na dokumentaci ptera Thurstona, predloila Joan Cruzov. V roce 1977 vydala knihu The
Incorruptibles (Neroz kldajc se), ve kter uvd 102 (!) prozkouman nlezy. To je ovem jen mal cst
vech znmch prpadu a dal vskyt v budoucnosti nelze prirozen vyloucit.
Kdy v roce prvnho vydn tto knihy (2001) chtli ve panlskm mstecku Espartinas uloit jed-
noho mstnho obyvatele k jeho synovi do rodinn hrobky, msta poslednho spocinut cel rodiny, vylo
najevo, e tlo jedenctiletho Jose Garcii Morena, jen zemrel roku 1937 na meningitidu, nejev patrn
prznaky tlesnho rozkladu. Vesnican obdivovali neporuenou mrtvolu malho chlapce v rozpadlch
pohrebnch atech - zcela nedotcenou ve pohlcujcm zubem casu a pozemsk pomjivosti.
Protoe se podle nich zrejm jednalo o akt nebesk milosti, byl osloven Vatikn ohledn svatorece-
n. Samozrejm nespn, protoe - jak u zduraznil pter Thurston ve svch zpiscch - kazy jako
stigmatizace, levitace, vize nebo neporuen tlesn ostatky nejsou rozhodujcm faktorem pro svatorece-
n, nbr jen dokazuj zbon ivot.
At tak ci onak, zhada zustv...
Na zvr tohoto dlcho tmatu bychom chtli pripomenout prpad mumifikovan mrtvoly z nmec-
kho zem, o kterm se diskutuje dlouh stalet. Odpov nm na nkter otzky, umon nastolit nov a
znovu predvede, jak obtn je jednoznacn zarazen zhadnch fenomnu.

Nadasov hrobka

Cestovatel Zacharias Conrad z Uffenbachu popsal ve svm dle Podivuhodn cesty Dolnm Saskem,
Holandskem a Angli, vydanm v roce 1753, svuj pobyt v Brmch nsledujcm zpusobem:
Kdy jsme se opt vrtili do starho msta, zavedl ns pan Lohning do katedrly, aby nm ukzal
nco neobycejnho a podivuhodnho. Je to klenut sklepen pod knitm, kter m schopnost zachovat
posmrtn ostatky v neporuenm stavu, stejn jako tomu je v jistm francouzskm kltere, o kterm se
v tomto smyslu hodn mluv. Toto sklepen je krsn, vysok, svtl a velk. Dlouh roky v nm stlo
nkolik rakv, obsahujcch osm muskch a sedm enskch tl; jedna rakev byla dtsk. dn ze zde
spocvajcch posmrtnch ostatku se nerozkld, jsou neporuen a nevydvaj sebemen zpach. Nemaj
jen, jak bychom se mohli domnvat, vechny tlesn dy, ale i nehty, zuby, vousy a vlasy. Kue nezcerna-
la, nezeloutla ani se jinak nezmnila, zachovala si tmr prirozenou barvu. Maso je ale pln such a
ztvrdl.
Tolik zitky cestovatele z Uffenbachu, vylcen ponkud archaickm jazykem. Samozrejm tak
v Brmch se hodn premlelo o tto nedouc, ale presto jedinecn atrakci podncujc cil cestovn
ruch.
V roce 1760 otiskl Bremisches Magazn zur Ausbreitung der Wissenschaften, Knste und Tugend
(Brmsk magazn pro en vd, umn a ctnosti) clnek Anglicana Edgara Bocharta, v nm autor
informoval o objevu neporuen mrtv eny. Tato nedotcen mrtvola eny se objevila na dennm svtle
pri stavebnch pracch ve vykopan zemin (!) u kostela svat Markty ve Westmisteru. Bochart dukladn
ptral po prcin toho, proc nedolo k rozkladnmu procesu, a dospl k zvru, e vysvtlit to lze vyso-
km vkem zemrel. Vyjdril to nsledujcm zpusobem:
...Je znmo, e ve str pocn ubvat tlesn vlhkosti a nsleduje suchost, k n dochz, kdy se
zmen pocet potnch lz... Maso vis na kostech pevnji a star clovk se zacn podobat vyschlmu
ovoci...
Tto teorii se u pred vce ne dvma stoletmi moc nevrilo, jak dokazuje komentr vydavatele
Bremisches Magazin: My mme tady v Brmch rovn takov vyschl a nezetlel tla. Nachzej se ve
velkm klenutm sklepen pod knitm zdej katedrly, v nm je uloeno nkolik otevrench rakv
s tly. Nebotci tu spocvaj u tmr sto let a jsou zcela neporuen (nezetlel), ani by byli nabalzamo-
vni nebo jim byly vyjmuty vnitrnosti... Prirozenou prcinu vyschnut musme nejsp hledat v povaze
sklepen... I dnes se tam obcas nachzej mrtv psi, kocky atd.; zanedlouho jsou jejich tla vysuena...
S teori o suchm vzduchu, kter pusob jako prrodn balzamovac prostredek - tuto koncepci jsme
pripomnli jen vnatky - se nesetkvme poprv a ani naposledy. Velkou odolnost pri podrobnjm
odbornm provren ovem neprokzala. Je vak pravda, e to proetren na sebe dalo jaksepatr dlouho
cekat, trebae u roku 1826 se reditel hamburskho divadla Friedrich Ludwig Schmidt, mu, jen se
puvodn chtl stt chirurgem, a proto nabyl elementrn lkarsk znalosti, vyjdril k zhadnm mrtvolm
v brmskm sklepen: Tuto zleitost je zrejm treba vn predloit njakmu chemikovi nebo lkari
(rukopis Sttn a univerzitn knihovny Hamburk, II 9, c. 2 z kvtna 1826).
K tomu ovem dolo a skoro o osmdest let pozdji, zato vak za dramatickch okolnost.
V roce 1902 zastval Arminius Bau tvurc tezi, e v podlaze olovn krypty v Brmch (tmto n-
zvem se zacalo sklepen oznacovat jenom proto, e v 17. a 18. stolet byl ve vchodn krypt, kter se u
dvno nepouvala pro bohosluby, sklad olova urcenho pro opravy strechy katedrly) vznik konzer-
vacn plyn. S tm nebyl nikdo ochoten souhlasit. Nkter noviny - mezi nimi u tehdy vznamn list
Frankfurter Zeitung - se uchlily ke kousav ironii. Ta doshla vrcholu v prspvku ze 14. ledna 1904
v podob antiteze, kter byla rovn absurdn. Frankfurter Zeitung vyjdrily presvdcen, e kapucnt
mnii konzervovali mrtv tla pomoc prastarch egyptskch tajnch receptu.
Pokud jde o kurata, kocky a zajce, kter byli pred urcitou dobou experimentln umstni v tomto
sklep - rovn tato zvrata netlela a nerozkldala se -, vysvtloval autor clnku jejich stav starou teori
o vysouen vzduchem. Chemikovi Arminiovi Bauovi to nedalo klidn spt. Obzvlt ho rozzlobily
vsmn poznmky nkterch periodik. Jak bychom rekli dnes, vypukl opravdov mediln spor.
Prvn mrtvoly, oponoval Bau, zaujmaly nzk spolecensk postaven, take na n vichni dokonale
zapomnli. dn instituce, at verejn nebo tajn, by nemla zjem na tom, aby zustalo v neporuenm
stavu zachovno tlo pokrvace, kter se tragicky zrtil ze strechy. Pokud by se tak vubec dlo, balzamo-
vny by byly posmrtn ostatky arcibiskupu - co ovem nen n prpad. Skromn, ale nestupn pripo-
mnl Bau znovu svou plynovou teorii.
Tm vak pordn pchl do vosho hnzda. Zavedlo by ns to prli daleko, kdybychom pripomnali
vechny exotick teorie, kter byly poctkem dvactho stolet uverejnny v tisku. O slovo se prihlsili
soukrom ucenci a vdci ze vech studijnch oboru. Nkter vysvtlen znla rozumn, jin byla pochybn
u od samho poctku.
Nen jist nhoda, e vklady byly s pokrokem vdeckho poznn stle modernj. Badatel jm-
nem Hjalmar Sander psal v roce 1918 v tdenku Naturwissenschaftliche Wochenschrift o mumifikaci a
radioaktivit, pricem prv s n spojoval zhadu olovn krypty v Brmch.
Kdykoli jde o paprsky a zren, ct se bt osloveni mantikov, proutkari apod. Nkter z nich tvrdi-
li, e ve dvactch letech pomoc ble nepopsanho postupu objevili pod sklepem radioaktivn podlo.
Prslun serizn pruzkum, kter provedl 24. cervna 1925 profesor dr. Precht z Fyziklnho institu-
tu Vysok koly technick ve Frankfurtu, vak neukzal na dotycnm mst dnou pozoruhodnou aktivi-
tu. Precht dospl k zvru, .. .e neexistuje dn opodstatnn pravdpodobnost, e mumifikace souvis
s radioaktivitou... Presn mren, kter provedl dr. D. Ortlam roku 1975 bhem velk restaurace katedr-
ly presnm scintilometrem, dokonce odhalila, e prv v oblasti vchodn krypty, v n spocvaj nedo-
tcen mrtvoly, je hladina radioaktivity naopak extrmn nzk.
To bylo pro verejnost zdrcujc zjitn. Tisk zrejm smlel obdobn, protoe clnek o vsledcch
vzkumu dr. Ortlama vyel ve Weser Kurier z 9., 10. a 11. kvtna 1977 pod titulkem: Zhada olovnho
sklepa nevyreena.
S tmto nadpisem by dr. Ortlam - kdyby se ho na to ovem nkdo ptal - urcit nesouhlasil, protoe
ve stati O geovdeckch aspektech vykopvek v brmsk katedrle uvedl rozshl vklad prcin konzerva-
ce nebotku v chrmov krypt.
Analza dr. Dietera Ortlama zahrnuje jedenct bodu. Jako spolecn prciny tajemstv olovn kryp-
ty se v n uvd velkoplon zastreen brmsk katedrly, vzdun vlhkost bohosluebnho prostoru
oproti zcela vyprahlmu podzem, ni stl teplota v katedrle, absence v pud a ve vzduchu se vyskytu-
jcch bakteri a dal faktory. Reen vak vtinu zjemcu o tuto zhadu neuspokojilo ani zdaleka.
Souhru srovnatelnch pomru znme i z jinch kostelu, v nich ale nedochz k dn konzervaci -
a autor navc nezohlednil ani dvoj premstn nebotku. Ob se uskutecnila z cel rady duvodu: krypty,
lpe receno v kostele zbudovan hroby, byly puvodn mstem uctvn mucednku. Vychzelo se tak
vstrc iroce rozren potreb vlastnit relikvie. Kdy star, vtinou ran krestant mucednci byli nahra-
zeni mladmi svtci, ztratily krypty svuj vznam. Novj svat dostali oltre prmo v kosteln lodi. Pro-
toe krypty ze stavebnch plnu modernch svatostnku zmizely, ve starch objektech byly casto zane-
dbvny a prichzely o svuj puvodn cel (jako prklad mue poslouit vchodn krypta brmsk katedr-
ly, kter, jak jsme se u zmnili, slouila za sklad stren krytiny).
Krypty se prestaly liturgicky vyuvat s prchodem reformace. Brmt duchovn byli proto tastni,
e koncem 17. stolet objeven mumie mohli predvdt jako atrakci pro poutnky.
V roce 1822 bylo spolecenstv mumi rozreno o nov prrustky. O rok pozdji byli vichni mrtv
premstni, co tehdej pastor dr. Wilhelm Rotermund zduvodnil nsledovn: Abychom vchodn skle-
pen (olovnou kryptu) mohli vyut pro potreby kostela, byly mumie v lt 1823 preneseny do uheln
komory pod konferencn mstnost...
Tato nenapadnuteln diplomatick formulace skrvala ve skutecnosti zvan obsah - toti okol-
nost, e sprva katedrly zacala mt hluboko do kapsy. Souviselo to s uzavrenm mru v Lunevillu 8. rjna
1802, nslednm bojem mezi reformovanmi a luterny a dalmi dobovmi okolnostmi. Celkov vsle-
dek: katedrla prila o vtinu svho majetku. Bylo nalezeno vchodisko, kter zn povdom i naim
um: vchodn krypta byla pronajata brmskm obchodnkum, kter v n zrdili sklad tabku a dalho
zbo. Bval olovn krypta se jako prodejn msto stala lgrem, obchodnci se o n doslova prali.
Pozdji zde bylo skladit vna, pak piva a zase vna... Je pochopiteln, e mumie pri takovch trn
ekonomickch okolnostech nebyly dostatecn konkurenceschopn a musely sv msto prenechat jinm.
Nyn byly uloeny asi o puldruhho metru ve ne puvodn, avak mumifikacn cinek prostred
to v dnm prpad nenaruilo. Dokzala to mrtv zvrec tla, kter byla kvuli testovacm celum ums-
tna do sklepen s mumiemi. S tm je spojena jedna zajmav skutecnost. Sledujeme-li zvrec stopu,
prochz mnoha staletmi a zahrnuje podivuhodn pocetn mnostv nejrozmanitjch ivocichu, mimo
jin psy, kocky, krocany, jestrby, krahujce, lasicky, kuny, husy, pvy, ryby atd.
U v roce 1774 Anglican Nathaniel Wraxall, jen se tmto kazem zabval zvlt podrobn, napsal,
e nen dn rozdl v tom, jestli se tady mrtv zvrata ocitla pradvno nebo teprve pred nedlouhou do-
bou. Citujeme: A tak ony (zdechliny pochzejc z dvnch casu) se dochovaly v naprosto dokonalm
stavu. Kue, zobky, per, vechno beze zmny.
V tto souvislosti je zajmav upozornn stavitele Gerharda Meyera, e mnoh ze zvrat nebyla
umstna do sklepen kvuli pokusnm celum, ale zcsti pochzela z nejrozmanitjch mst kostela, kde
byla nalezena u mumifikovan. Tento fenomn se tedy projevuje v cel katedrle.
Roku 1982 dolo k druhmu sthovn mumi. V prvn rad tm mla bt obnovena dustojnost d-
mu, protoe nvtvnci msta jejich poslednho odpocinku zacali stle vce pripomnat vojensk hordy
napadajc Glottertal jen proto, aby navtvili tuto zhrobn kliniku. Duleitou roli hrly ovem i financ-
n duvody, nebot restaurovn ran gotick kaple v jihovchodn csti katedrly by bylo vrazn dotov-
no, pokud by byla oddlena od jejho vdlecnho provozu (kter se, jak vme, odehrval hlavn v olov-
n krypt).
Dolo tedy k oddlen komercn a nekomercn cinnosti. Od poctku kvtna 1984 spocvaj mumifi-
kovan mrtvoly ve sklepen pod bvalou krovou chodbou v oblasti dnenho vnitrnho ndvor. N-
vtvnci tak prichzej prmo do vstavn mstnosti, nikoli nejdrv do dmu, kter slouil jako pruchod
k mumim tmr tri sta let.
Tm se dostvme k zsadn otzce: Podar se i tady zaznamenat mumifikacn fenomn? Zatm
uplynula prli krtk doba. Kadopdn by analza dr. Ortlama nemla bt poslednm vkrikem moud-
rosti. Budoucnost se ovem natst nemusme zatovat.
Zhada (nebo nezhada) brmsk olovn krypty predstavuje nejsp vznamn hranicn prpad,
kter demonstruje vzjemn prechod a prostupovn prbuznch - nebo aspon se tak jevcch - fenomnu.
To, co se odehrv v brmsk katedrle, mue bt dalm vrenm stnem celho komplexu fenomnu,
kter zahrnuje i nevysvtliteln netlen. Nebo tak ne.
Mnohem pravdpodobnji se v Brmch jedn o mstn fenomn, zatmco v prpad nedotcench,
jako je svat Ceclie nebo straliv rytr Kahlbutz, o osobn podmnn proces. Podobn jevy mohou bt
vyvolny zcela rozmanitmi prcinami. To jsme prv zjistili a ke stejnmu zvru dospjeme jet cast-
ji. Naprosto jednoznacn to plat, obrtme-li pozornost k dalm zhadnm kazum, kter provzej nej-
vt mystrium ze vech - mystrium smrti.
Kde vechny tyto jevy maj sv exaktn koreny, vysvtlit samozrejm nemueme. Treba se to nikdy
nepodar. Vezmme vak tyto zhady na vdom jako dal stavebn prvky pro rozrenj obraz svta...
Citt brmskho katedrlnho kazatele Gntera Abramzika mueme pro sv cely vyut jako
vhodn prechod. V roce 1976, s ohledem na predpokldan druh premstn mumifikovanch nebotku,
prohlsil: ...zrejm patr k lidskmu osudu, e ani po smrti nedojdete klidu... Zd se, e pro leckter
jedince to skutecn plat.

Nepokojn nebotci

Bylo hork odpoledne 24. srpna 1943, kdy remeslnci za dohledu delegace svobodnch zednru
otevreli na Barbadosu, nejvchodnjm ostrov Malch Antil, zapecetnou hrobku sira Evana McGrego-
ra, kter tu byl v roce 1841 pohrben. Zjem zadavatelu tto zvltn sluby vak nebyl dn osobou sira
Evana, nbr Alexandra Irvina, zakladatele svobodnho zednrstv na Barbadosu. Jeho posmrtn ostatky
spocvaly ve stejn hrobce.
Pohrebn krypta byla vyzdna z ostrovnho kamene a tycila se asi puldruhho metru nad zem. Do
klenutho sklepen s rakvemi, spojenho s povrchem schoditm, existoval pouze jedin vchod. Prstup
do pohrebn komory byl uzavren zapecetnmi dvermi a za nimi brnila nedoucmu vstupu jet mo-
hutn kamenn deska. Hrobka byla stabiln a bezpecn jako atomov kryt.
Kdy byly zapecetn dvere otevreny a masivn kamenn deska pred podzemnm klenutm sklepe-
nm odsunuta stranou, stanuli dlnci a je sledujc delegti le pred barirou z cihel, kter se v pohrebn
komore navrila a zablokovala vchod.
To bylo podivn.
Remeslnci se s kletbami na rtech pustili do uvolnovn vchodu. Pod zvolna se zmenujc cihlovou
horou se objevil njak kovov predmt. Nejdrv nikdo nevdl, co by to mohlo bt, ale po odstrann
dalch cihel to poznali vichni. Byla to olovn rakev.
Stla na predn stran a byla opren o cihlovou prekku blokujc vchod. Dlnci opatrn odstranili
podprn cihly a rakev znovu spocinula na podlaze. Zednrsk delegace byla nevslovn zmaten.
Jak se tady ocitla est set liber vc rakev McGregora, puvodn umstn ve vklenku protj st-
ny? Krypta byla uzavren a pecet neporuen. A co maj znamenat tri mal otvory v samotn rakvi?
Jak vzpt vylo najevo, tohle vechno byly ty jednodu otzky. Rakev s posmrtnmi ostatky
vhlasnho zednre Alexandra Irvina se tady toti nenachzela vubec. Delegti se shodli na tom, e je
treba uvdomit redn msta. Ta prizvala odbornky. Zacalo dukladn a podrobn zkoumn. Vsledek?
Objevilo se jet vc zhad.
Alexander Irvine a sir Evan McGregor byli pohrbeni v krypt v tkch kovovch rakvch pokry-
tch silnou vrstvou olova. Rakve puvodn stly vedle sebe v oddlench vklencch ve zdi. O tom nebylo
sebemench pochyb. Vykradaci hrobu, nejapn ert, rejdy ble neurcench fanatiku nebo blznu i jin
lidsk aktivity musely bt vylouceny - ovem stejn tak vechna dal nm znm prirozen vysvtlen.
At u byl za to, co se stalo v pohrebn komore, odpovdn kdokoli, musel bt schopen bud pecet
neporuit, nebo je poslze znovu dokonale obnovit. Ani odsunut mohutn kamenn desky se ned ozna-
cit za malickost. To ale predstavuje spe jednoduchou cst zhady.
Odnst jednu rakev a druhou navc oprt lcn stranou o vchod, kter se pedtm zsluhou cihlovho
ztarasu stal neprchodnm, bylo prost a jednodue nemon. S tm byly nuceny souhlasit i vyetrujc
rady. Byla to zhada - a zhadou to zustalo. Tento podivn prpad prechodn v nkterch novinch
dokonce vytlacil z titulku i vlecn zpravodajstv roku 1943. Mnoz novinri si vzpomnli, e to nebyl
prvn vskyt nevysvtlitelnch kazu z pohrebnch mst na Barbadosu.
Tm jsme se dostali k bodu, v nm se bizarnost spojuje s nepravdpodobnost. Po odpovdch na-
lhav volaj neprjemn otzky: Projevuj se na malickm kouscku zem s nzvem Barbados sly, je
nejsou jenom zhadn, ale tak jedinecn? Nebo je to prost nhoda (u zase tenhle otrepan pojem),
e jsme na Barbadosu hned dvakrt narazili na fenomn, jeho akceptace predstavuje pro zdrav lidsk
rozum opravdu velkolep vkon? Jedna nejasnost zkonit vyvolv druhou.
Ne absurdita zsk s konecnou platnost navrch, podvejme se podrobnji na obdobn - ponkud
star - prpad. Odehrval se po velmi dlouh obdob a byl rovn, i kdy naprosto bezvsledn, zkoumn.
Jasn vymezen a kontrolovateln skutecnosti ns pri troe fantazie vedou k prirovnn, e Barbados
predstavuje laborator, v n probhaj procesy, kterm sice nikdo nerozum, ale kter produkuj jedno-
znacn vsledky. Stejn projevy se vyskytuj i jinde - ovem nikoli u za tak prehlednch a jasnch pod-
mnek...
Zhada, o kter nyn chceme mluvit, vela do djin ostrova Barbadosu pod oznacenm neklidn
hrob, putujc rakve Chaseovy rodiny a podobnmi nzvy. Dokonce i v zpadoindickch lidovch
legendch narme na lezouc rakve, jejich folklorn koreny se daj zptn vysledovat a na Barbados.
Dovolme si casov presun na poctek minulho stolet a zastavme se na hrbitov u krestanskho
kostela na Barbadosu, kter se vypn nad Oistinskou ztokou na jinm pobre ostrova.
Rodinn hrobka Chaseovch by rovn bez uzardn snesla srovnn se soukromm protiatomovm
krytem, kter i dnes maj na svch zahradch nkter nai soucasnci, aby si prpadn mohli splnit podiv-
n prn: strvit v radioaktivitou zamorenm svt jet pr mscu navc. Hrobka byla vybudovna z ce-
mentovch panelu, mrila 4x2 metry a nachzela se zpola pod zem. V prstupu dovnitr brnila nkolika-
tunov mramorov deska.
Dne 31. cervence 1807 v n nala sv msto, nikoli ovem klid, prvn zesnul. Uloeno zde bylo tlo
jist pan Thomasiny Goddardov. Pohreb probhl naprosto normln, nic mimordnho se pri nm neu-
dalo. U brzy, presn 22. nora 1808, byla do krypty umstna druh rakev. Byla mnohem men, nebot
se v n nachzelo tlcko dtte - Mary Anny Marie Chaseov, vnucky pan Goddardov. Znovu vechno
probhlo bez nejmench problmu.
Proto tak pohled, kter se naskytl 6. cervence 1812 castnkum smutecnho pruvodu, pozustalm a
nosicum rakve pri pohrbu Dorcasy Chaseov, star sestry Mary Anny, ohromil vechny jako blesk z jas-
nho nebe. Men rakev leela v rohu a rakev pan Goddardov se oprala o stnu. Vypadalo to, jako by
njak neznm moc rakve svvoln zprehzela nebo je neetrn odhodila stranou. Muselo se jednat
o slu prmo nadlidskou, jeliko rakve byly potaen silnou vrstvou olova. Vtr neprichzel v vahu, ani
zemtresen potrebn sly nebylo zaznamenno.
V mlcenliv shod byly rakve umstny na puvodn msta, nov k nim byla pristavena a pohrebn
komoru opt uzavreli. Ackoli se vichni snaili zachovat o tchto podivnch a rodinnou cest zneuctuj-
cch okolnostech mlcen, zanedlouho zacaly prirozen kolovat fmy. Podle nich stli za nepordkem
v hrobce cern otroci, kter se zcastnili pohrbu Mary Ann v roce 1808.
Aby toto vysvtlen bylo prijateln, je treba rci, e Thomas Chase byl patriarcha, tyran a koloniln
samovldce v nejhorm smyslu tchto slov. Zachzel se svmi cernmi otroky hur ne se zvraty a ke sv
rodin se nechoval o moc lpe. Dceri Dorcas zmnil ivot v takov peklo, e spchala sebevradu. Tohle
vechno by se trapnm a poniujcm zpusobem zacalo proprat na verejnosti, kdyby podivn nepordek
v hrobce veel v obecnou znmost. Ale jak u bylo receno, stejn se tak stalo.
Mylenka, e lo o pomstu otroku, se v podstat neudrela. Kdyby se odvili vystoupit proti svmu
trzniteli, urcit by si pocnali zpusobem, kter by je mnohem vc uspokojil.
O nco pozdji se zdlo, e se problm vyreil sm od sebe. Thomas Chase zemrel a byl 9. srpna
1812 donesen v rakvi do hrobky. Tam bylo vechno v pordku. Na senzaci se pomalu zacalo zapomnat.
Tento stav vydrel a do 25. zr 1816, kdy byla zhada necekan znovu oivena.
Toho dne mlo bt pohrbeno dal dt - Samuel Brewster Ames. Hrobka byla otevrena a lid opt
nalezli rakve v nepatricn poloze. Tentokrt u nikdo dlouho nepochyboval o tom, e za tm mohou urcit
bt jedin cernoi!
Tato vaha sice - stejn jako predtm - postrdala jakoukoli logiku, protoe podezrel by museli vy-
konat prmo herkulovskou prci a navc tajn, aby se pritom neprozradili. Krom toho se vyznacovali
povrcivm strachem z mrtvch, ovem to ted nehrlo dnou roli.
Pred hrobkou byly postaveny hldky. Tm mlo bt zamezeno jakmukoli dalmu hanoben msta
poslednho odpocinku rebelantskmi otroky. Zanedlouho, 17. listopadu, se konal dal pohreb. lo
o dosplho mue jmnem Samuel Brewster (nezamnujte ho s malm Samuelem Brewsterem Amesem),
jeho ostatky mly bt do hrobky Chaseovch preneseny z puvodnho hrobu na hrbitov svatho Filipa.
Obrad s tm spojen se kvuli predchozm udlostem podobal lidov slavnosti. Shromdily se davy
lid, uzavraly se szky. Ten, kdo vsadil penze na opakovn podivnch kazu, vyhrl. V pohrebn krypt
toti panoval dokonal chaos.
Zde se projevujc sly byly tak mocn, e rakev s pan Goddardovou, kter byla jejich pusoben ja-
ko prvn obyvatelka hrobky vystavena nejdle, leela v troskch. Bylo zrejm, e podobn osud drve
ci pozdji cek i ostatn rakve.
Takhle u to dl pokracovat nemohlo. Protoe na utajen cehokoli beztak nebylo ani pomylen, za-
cala se pohrebn komora podle vech pravidel tehdej vdy zkoumat, centimetr po centimetru. Vsledek
se rovnal nule. Stny, podlaha, strop, uzavrac deska, vechno se nachzelo v bezvadnm stavu, pouit
materil byl solidn. Ani my nemohla vniknout dovnitr nebo uniknout ven. Toto zjitn samozrejm
nikoho neuklidnilo. Rakve byly opt rozestavny na patricn msta, posmrtn ostatky pan Goddardov
nalezly msto spocinut pri stn hrobky a lomky jej rakve byly smeteny na hlednou hromdku. Na
cel tri roky se sem vrtil klid a mr.
Pohreb Thomasiny Clarkov se ml v tto mezitm u svtoznm rodinn hrobce konat 17. cerven-
ce 1819. O jeho prubh projevovala na zklad predchzejcch udlost zjem mezinrodn verejnost a
zroven ml i nrodn vznam. Vedle stovek zvdavcu se proto otevren hrobky castnil britsk guvernr
Barbadosu lord Combermere a dva dal vldn rednci.
Zednci odstranili vpln spry uzavrac mramorov desky a cel skupina otroku ji s nmahou odsu-
nula stranou. Kdy do pohrebn krypty proniklo denn svtlo, ozvaly se z davu prihlejcch zoufal
vkriky, po nich nsledovalo bezdech, doslova hrobov ticho. Nevysvtliteln sla tentokrt zurila jako
smyslu zbaven.
dn rakev se nenachzela ve sv puvodn poloze. Lord Combermere se okamit rozhodl pri-
jmout energick opatren. Tento britsk guvernr byl star vojk, mu cinu, jen pr v boji proti Napole-
onovi ml bt povren provedenm toku anglick kavalerie u Waterloo; k tomu z ryze politickch duvo-
du nakonec nedolo. Lid maj prvo klidn spocvat v britsk pud, tak znlo jeho presvdcen. Proto se
neprodlen zacal vnovat tomu, aby nebotkum jednou provdy zajistil pokojn spocinut. Jako prvn
opatren byla hrobka znovu co nejdukladnji a nejpeclivji prozkoumna. To nevedlo k dnmu vsled-
ku. Pot byly rakve zase sprvn uspordny a podlaha pohrebn komory byla posypna silnou vrstvou
psku. Otroci hrobku uzavreli a lord Combermere s dalmi rednky ji osobn zapecetili. Pred vchod byla
postavena str. To mlo stacit. Proniknout potajmu dovnitr nebylo mon, a i kdyby se to nkomu poda-
rilo, psecn koberec by zakonzervoval stopy tajuplnho hybatele rakv.
Tato opatren vak nestacila na to, aby udrela projevy zhadn sly na uzd nebo aspon v uctiv
vzdlenosti, a u vubec neprispla k tomu, aby vnesla svtlo do nevysvtlitelnho tajemstv, jak se ukza-
lo tmr presn o rok pozdji.
Pohrebn krypta se dockala optovnho otevren 18. dubna 1820. Podntem k tomu tentokrt nebyl
dal pohreb, nbr tlak verejnho mnn. Veobecn spekulace, jestli se snad v pohrebn komore zase
nedje nco nekalho (a pokud ano, co vlastn), uvedly cel ostrov do stavu nesnesitelnho napt. Nako-
nec ani oficiln redn msta nemla dostatecn siln nervy na to, aby vyckala, a nkdo skon a bude
uloen v tomto zhadnm mst poslednho spocinut (pokud je uit tohoto vrazu v dan souvislosti
vubec vhodn). Lord Combermere, jeho tajemnk major J. Finch a prslunci mstn honorace Nathan
Lucas, R. Bowcher Clarke a Rowland Cotton se odebrali na hrbitov, kde se k nim pripojil reverend Tho-
mas H. Orderson. Skupina ustraen vyhlejcch cernochu zacala otevrat hrobku. Pecet byla neporue-
n, take nikdo nemohl dovnitr vniknout. Pri odsouvn velk uzavrac desky bylo slyet pronikav
krbn, kter vyvolalo mrazen v zdech nejen u povrcivch cernochu. Duvodem podivnho zvuku
byla nepochopiteln okolnost, e jedna z vtch rakv se oprala o vchodovou uzvru. Ale to byl jen
zactek.
Vechny rakve byly rozhzen jako kostky. Malou rakvickou Mary Anny Marie Chaseov muselo
bt doslova mrtno o zadn stnu hrobky, a navc s nepredstavitelnou silou, jeliko nraz pokodil velk
kus kamenn stny. S vjimkou rh zpusobench pohybem rakv nebylo na nasypan psecn vrstv na
podlaze vidt vubec nic.
Nsledovalo proto posledn etren. Kdy zednci proklepali zdi a potvrdili, e jsou naprosto nedo-
tcen, a kdy ztroskotaly vechny dal pokusy o nalezen njak prirozen prciny, je by za nepochopi-
telnm jevem stla - at u by lo o lidskou aktivitu nebo prrodn slu -, rozhodl se guvernr s touto zha-
dou rzn skoncovat. Jako bvalmu vojkovi mu veker nejasnosti byly naprosto ciz, a proto nardil
praktick reen, kter sice neprineslo objasnn mystria, ale zato se postaralo o definitivn klid. Rakve
byly preneseny do jin hrobky, kde dodnes spocvaj naprosto nicm nerueny.
Hrobka rodiny Chaseovch zustala otevren a przdn. Muete ji dodnes vidt, kompaktn a nepo-
kozenou jako za prvnch dnu. Jedin rozdl predstavuje velk otaznk na stropn desce. Lid ho tu necha-
li vysekat po presthovn rakv...
Zhada nepokojnch nebotku na Barbadosu nem prozatm dn vysvtlen, ackoli se snahy o je-
j vyreen objevuj dodnes. Publikac na toto tma je spousta. Sahaj od osobn zprvy ocitho svdka,
reverenda Thomase H. Ordersona, pres clnky v periodicch typu Folk-Lore Journal nebo Oddities z po-
ctku dvactho stolet a ke zmnkm v knihch literatury faktu z na doby. dn teorie nen uspokoju-
jc. Prusaky vody, seismick vlivy a dal iveln pohromy musely bt zavreny stejn jako prmo se
nabzejc, avak nemon mylenka o hanobitelch hrobu.
Je prznacn, e znm vdeckofantastick autor Eric Frank Russell ve sv knize Great World Mys-
teries priel s vysvtlenm, kter alespon okrajov vn do tto problematiky prrodovdeck aspekt,
kter se ned jen tak vyvrtit. Jeho - autora sci-fi! - pri prohlen nkresu poloh rakv pred jejich puto-
vnm a po nm zaujalo, e opisuj spolecn rotacn nebo spirlovit pohyb. Russell si ovem nedokzal
predstavit, jak sla by mohla bt schopna premstit olovn rakve do polohy, kterou kovovm pilinm
vnucuj magnetick zemsk linie. Lep tezi dodnes nemme - nenachzme ani sebemen vchodisko
pro fundovan vklad.
Po tomto neuspokojujcm, ale nezmnitelnm vsledku se ted rozhldneme po dalm vskytu tto
tajupln bizarn sly. Odebereme se do Anglie na poctku devatenctho stolet.
Pritom si odepreme otzku, kter se prmo nabz - zda nco znamen casov paralela s udlostmi,
kter se odehrly na Barbadosu. Na to se prost ned odpovdt.
V European Magazine ze zr 1815 se docteme o hrobce ve Stantonu (hrabstv Suffolk), v n se
nkolikrt projevil obdobn nevysvtliteln fenomn. Rakve uloen v reglech poctily potrebu je opus-
tit. Nejvt z nich - byla tak tk, e s n st dokzalo pohnout osm nosicu - zdolala dokonce nkolik
schodu smrem ke klenutmu sklepen.
Pokud jsou tyto zprvy presn (zznamy podobn barbadoskm bohuel neexistuj), znamenalo by
to konec teorie magnetickho pole Erica Franka Russella nebo aspon potrebu jejho vznamnho dopln-
n. Ale porozhldnme se dl. O tri desetilet pozdji, roku 1844, dal tento znepokojiv kaz o sob vdt
znovu, tentokrt i s hudebnm doprovodem. Scnou dsivho predstaven se stalo mstecko Arensburg
na baltskm ostrov Oesel.
V cervnu uvedenho roku se tajupln fenomn ohlsil nezvyklm chovnm kon, kter privezli ke
kapli nvtvnky zdejho hrbitova. Nkter se bezduvodn plaili, jin v bezvdom padli k zemi a pr
jich prost a jednodue na mst polo. Pomrn casto zacali kon bez viditeln prciny zurit a museli bt
utraceni. Odehrlo se to vdy pobl hrobky rodiny Buxhoewdenovch.
Kdy zacala bt zdun me slouen v rodinn kapli ruena zneklidnujcmi zvuky ze sousedn
pohrebn komory, nkolik prslunku Buxhoewdenovy rodiny se tam zalo podvat. Nali v n rakve
v divok zmti. Okamit se jako houby po deti zacaly rit fmy o vamprech, vlkodlacch, carodjni-
cch a dblech.
Baron de Guldenstabbe, prezident Crkevnho soudnho dvora v Oeselu, nardil oficiln vyetrov-
n. Nejprve poctil svou nvtvou kryptu, kter byla mezitm zase uzamcena a zapecetna, samozrejm a
pot, co byly rakve rdn srovnny. I jemu se naskytl neuvriteln pohled: rakve znovu opustily sv
msta. Baron Guldenstabbe byl ovem - podobn jako jeho druh v netst, lord Combermere -, mu
elezn vule. Prikzal, e je treba dobrat se vysvtlen za kadou cenu. Radiklnji ne rady na Barbado-
su nechala baltsk vyetrovac komise rozkopat podlahu hrobky, aby objevila tajn vstup. dn nenala.
Podezren byli zbaveni i vykradaci hrobek. Pomineme-li skutecnost, e by museli ovldat neobycejn
siln a cinn kouzla - s cm by lid v tehdej dob v podstat mohli souhlasit -, svdcila proti tomu
hlavn okolnost, e rakve samotn zustaly nedotcen. Veker pokozen byla zpusobena jejich neoby-
cejn prudkm a rychlm pohybem.
Dal postup byl obdobn tomu, jak prpad reili na Barbadosu. Stejn byl ostatn i vsledek. Rak-
ve byly opt rdn srovnny. Na podlahu nenasypali psek, ale popel - jak v krypt, tak i v kapli, kudy se
vstupovalo do hrobky, vchod uzamkli a zajistili pecetmi. Nkter z nich byly rafinovan maskovan.
Cel vojensk jednotka stla pred kapl na stri dnem i noc. Uplynuly tri dny a nsledovala zkouka
naostro. Vyetrovac vbor nechal hrobku znovu otevrt. Vechny peceti byly nepokozen. Na vrstv
popela nikdo nenael sebemen stopu. Rakve byly nalezeny v divokm nepordku. Nkter byly prevr-
cen, jin leely na podlaze tak, jako by jimi nkdo mrtil - a to jednou dokonce s takovou silou, e se
rozlomila a pae mrtvoly z n trcela ven. Baltov neprojevili trplivost obyvatel Barbadosu, kter se
s tmito straidelnmi kazy potkali vc ne ctyhodnch osm let. Stacily jim tri dny plus predehra.
Arensbursk vbor a rodina Buxhoewdenu se spolecn rozhodly, e rakve premst. Potom i v tomto
prpad zavldl hlubok klid.
Neprozkoumny zustaly udlosti, o nich napsal jist pan F. C. Paley, syn rektora univerzity v Gret-
fordu nedaleko Stamfordu v anglickm hrabstv Lincolnshire roku 1867 do casopisu Notes and Queries.
Jednalo se o opakovan turistick putovn tkch olovnch a drevnch truhel, kter pokad konci-
lo tm, e se rakve pohodln oprely o stnu pohrebn komory. Paleyovy daje byly potvrzeny dalmi
cetnmi svdky.
Udlostmi na Barbadosu ze srpna 1943 se stopa nepokojnch rakv z djin vytrc.
Tato skutecnost mue mt rozmanit duvody. Mon e se tato sla v na technologick epoe u
nemue projevovat, protoe ji kuprkladu prekrylo obrovsk spektrum elektromagnetickch vln, kter
kolem sebe neustle vytvrme. Nebo tu hraje svou lohu zmna pohrebnch postupu. Anebo je vechno
pln jinak. My to prost opt nevme.
Je to fantastick a fantastick to zrejm jet dlouho zustane. Ackoli to v ns mue vyvolat stejn
pocit, jako kdyby nm nkdo prejdl ledovm prstem po pteri, musme se smrit s tm, e existuje nco
jako posmrtn neklid. Kritick otzka zn: Mme v danm prpad co cinit s mstn ohranicenm fe-
nomnem, nebo to souvis s urcitmi osobami?
Zd se, e tento u znm problm, vyznacujc se podobnm prubhem, nemueme spojovat se z-
sadn odlinmi prcinami. Fenomn putujcch rakv se projevuje pomrn jednotn a jako takov je
jednoznacn lokln povahy, s vazbou na urcit geografick msto ci urcitou hrobku (tohle se ned dost
dobre odliit). Kadopdn rakve ukoncily svuj chaotick rej, jakmile byly preneseny nkam jinam.
Pokud by lo o neplechy nebotku, situace by vypadala pln jinak. Jestli je tomu skutecn tak, jev se
jako doslova do oc bijc analogie s konzervovnm mrtvch tl: v olovn krypt v Brmch jde o mstn
kaz, u jednotlivch nebotku pohrbench v nejruznjm prostred se nepochybn jedn o osobnostn
podmnn mystrium.
Predstava neznm prrodn sly, kter uskutecnuje sv hruzn rejdy v hrobkch, je ponkud zne-
klidnujc. Mylenka ohledn skutecnch aktivit zesnulch se vak vyznacuje jet pln jinou dimenz.
Pri n tuhne krev v ilch. Presto se s n budeme muset cht necht seznmit.

Na prahu onoho svta...

Ackoli dr. A. H. Herringovi z vesnice Red Hand v americkm stt Louisiana bylo v cervnu 1883
teprve ctyricet let, vdl, e u nezustane dlouho naivu. Sepsal zvt a uvedl v n nesmrn podrobn
poadavky ohledn msta svho poslednho spocinut.
Jeho tlo mlo bt docasn uloeno v cihlov krypt, a to na tak dlouho, dokud je nebude mon
prepravit na rodinn hrbitov v Georgii. Aby jeho pokynu nebylo mlo, poadoval uloen mrtvho tla do
kovov rakve, kter bude po uzavren hermeticky zaletovna. Tato rakev mus bt vloena do vt
schrnky z piniovho dreva. Teprve potom mohla nsledovat preprava do cihlov krypty, je mla bt
nsledn dukladn zazdna. Vechny tyto nezvykl koly byly vykonny s hodinrskou presnost.
O dva a pul roku pozdji rodina rozhodla, e zesnulho nedoprav do Georgie, ale e ho pohrb ne-
daleko jeho domu v Red Hand na mstnm hrbitov. Cihlov krypta byla otevrena. U pritom bylo obje-
veno nco podivnho.
Pri zazdvn vstupu zednci pouili jako preklad irok trm z piniovho dreva. Leely na nm cih-
ly spojen maltou. Kdy byla tato cst strena, drevn trm vyvolal neskrvan div. Jeho spodn strana
byla vlhk a daly se na n rozpoznat zreteln obrysy lidsk postavy. Podobalo se to promtnutmu obrazu
patn zaostrenho diaprojektoru. Obrzek sm vypadal jako rentgenov snmek.
Bylo vidt temn rud velk ly a tepny, plce byly ponkud svtlej, oblast mozku se vyznacovala
blavm ndechem a zreteln se rsovala kostra, zvlt ebra. Jakmile na toto przracn zobrazen do-
padlo svtlo, zacalo blednout, ale tak pomalu, e si ho cetn svdkov stacili dukladn prohldnout. Tma-
v st krevnch recit zustala zreteln dokonce nkolik tdnu. To ale nebylo ani zdaleka vechno.
Zhadn kaz toti pokracoval uvnitr piniov rakve. Tady odevad stoupala pra a na vnitrn stran
vka rakve se skvl dal otisk (nebo jak bychom obrzek vlastn mli nazvat). Prtomnch lid se zmocni-
la hruza, a proto padlo rozhodnut, e u nebudou dl nic ovrovat. Pohrbili dr. Herringa, ani prozkou-
mali mon zdroj zhady - kovovou rakev.

... a zase zptky?

Rcen Odeel navdy oprvnn vyjadruje, e tm cosi - at u predmt nebo osoba - nalo svuj
definitivn konec. Vckrt nic, navdy pryc...
V uplynulch staletch si tm lid ovem prli jist nebyli. V 17. stolet, epoe bujcch povr, v n
plameny z hranic inkvizice jet jasn osvtlovaly oblohu, byla v soudn praxi bn konfrontace pode-
zrelch z vrady a zavradnch. Soudy byly presvdceny o tom, e obt v prtomnosti pachatele na nho
pouke, zacne krvcet nebo poskytne njak jin znamen. To pak platilo jako rozhodujc dukaz, pln
postacujc k vynesen trestu smrti nebo jet horho rozsudku. Je jist zbytecn pripomnat, e osoby,
kter byly na zklad takovhoto dukaznho rzen tm ci onm zpusobem zbaveny ivota a poslny za
prh smrti, nepochybn predstavovaly justicn omyly. Vdyt v onch casech byla na lavici svdku povo-
lvna i zvrata a nevina carodjnic se prokazovala jejich utopenm. Tu a tam vak narazme na udlosti,
kter rmec povr a lenstv prekracuj a je se i dnes daj rekonstruovat a posoudit. Jde o mezn prpady,
kter maj s tanccmi rakvemi tak hodn nebo tak mlo spolecnho jako po cel stalet zachovan svtec
ve vlhk pud s mumi v konzervujcm sklepnm prostoru.
Jeden takov prpad se ve k roku 1629 a mueme ho analyzovat dky exaktnmu zpravodajstv
osoby, j i podle mrtek jednadvactho stolet musme priznat vcnost. Dotycnm svdkem je John
Mainard - zvan Star serant -, vhlasn prslunk Dlouhho parlamentu anglickho krle Karla I.
John Mainard je dodnes pokldn za skvlho prvnka s brilantnm sudkem a pozoruhodnou objektivi-
tou, vzdlenou jakkoli zaslepenosti a fanatismu. Klidn by mohl i v soucasnosti vykonvat soudn ci
advoktn praxi.
Kdy v roce 1690 ve vku 88 let zemrel, nala se v jeho pozustalosti pro ns zajmav zprva. Ka-
d jej slovo bylo napsno Mainardovou rukou. Informuje ns o vrad mlad manelky a matky Joan
Norkotov z Hertfordshiru. Joan byla vemi velmi oblben, take tento krvav zlocin vzbudil veobecn
zoufalstv a voln po potrestn pachatele. Vrah nebo vrahov podrzli Joan hrdlo od ucha k uchu a zlo-
mili j vaz (porad tchto nsilnch cinu nebylo vyjasnno). Dnes by prirozen nikoho nenapadlo, e by
mohlo jt o sebevradu. Tehdy se tak stalo. rady se spokojily s obecn znmou skutecnost, e Joan a jej
manel Arthur se pord hdali, a pristoupily na tezi o zoufalm cinu netastn mlad eny, kterou Arthur
bhem kritick noci nechal samotnou. Jak si clovk prorzne hrdlo a pak zlme vaz - nebo naopak -, bylo
vyetrovatelum zrejm naprosto jasn.
Obt byla pohrbena a rady uloily prpad ad acta. Joanini prtel a soused se s tm nechtli sm-
rit. V nsledujcch tdnech nabraly fmy a verejn diskuze takov obrtky a rozsah, e se nco muselo
stt. Jednoznacn a zcela konkrtn v nich byl z hroznho cinu obvinovn Joanin mu a dal rodinn
prslunci. Proto padlo rozhodnut, e dojde k oblben konfrontaci obti a podezrelho.
Nemuseli bychom se vyrovnvat s touto morbidn prax aplikovanho bezprv, kdyby neexistoval
podstatn rozdl mezi tmto prpadem a srovnatelnmi soudnmi kauzami, dan predevm casem, kter
uplynul od zlocinu. Kdy Joan exhumovali, leela v zemi u tricet dn. Je nesporn, e dvno zacal roz-
klad tla. V souladu se zaitmi zvyklostmi byla provedena takzvan dotykov zkouka. Postup vypl-
v ze spisu a je v nich doloen ocitmi svdky. Nejspolehlivj je vak nepochybn osobn zpis Johna
Mainarda. Zn takto:
...Ctyri obalovan (manel, jej sestra Agnes, vagr John Okeman a tchyn Mary Norkotov) byli
vyzvni, aby se neboky dotkli. Kdy tak ucinili, zacal na cele mrtv eny vyret pot a ve velkch kap-
kch stkal po obliceji. Ten puvodn pripomnal spe mrinu (to jsou slova ocitho svdka), ale vzpt
nabyl normln zdravou barvu; pak neboka otevrela oko. Trikrt. Zroven trikrt pohnula prstenkem,
jako by chtla na nkoho ukzat, pricem na podlahu kapala krev...
To byl dukaz. O nco pozdji se alibi Arthura Norkota zhroutilo - nebyl u prtel, jak puvodn tvrdil
- a na denn svtlo se dostaly i dal indicie. Nakonec byli Arthur Norkot, jeho matka a Joanina sestra
Agnes shledni vinnmi a odsouzeni k smrti. John Okeman byl obaloby zprotn. Motiv cinu se objasnit
nepodarilo. Vichni vak vychzeli z toho, e Arthur podezral manelku z nevry a v obou dalch e-
nch nael ochotn komplice, protoe rlily na Joanino mld, jej krsu a postaven v domcnosti.
Naprostou zhadu vak predstavuj kazy, kter byly pozorovny pri Joanin exhumaci. Dokonce
ani za vlasy pritaen predstava pohrbu zaiva neprichz v vahu, respektive by tak nic nevysvtlovala,
jeliko Joan leela u msc pod zem a jej tlo se nesporn zacalo rozkldat.
Existuje tedy jen jedin monost, jak pootevrajc se dvere do vce ne dsivho neznma zase pri-
razit: nevrit prost nicemu z uvedenho prbhu.
Prejeme si to? Bude tento svt zase normln, pokud budeme pokldat vechny zprvy o tomto pr-
padu za vylhan a vykonstruovan, sepsan njakm povrcivm blznem a dosvdcen jemu podobnmi
lidmi? Budou pak od sebe n a onen svt opt zcela neprostupn oddleny? To asi st. Prli casto se
tyto tajupln dvere otvraj a ne vechno se d vyreit racionlnm odmtnm. Jak je to tedy s tmto a
onm svtem?
K takov otzce bychom mli pristupovat s nejvt monou opatrnost. A hlavn - naprosto vcn.
Zn to nelogicky, vdyt onen svt je odedvna vyhrazen vre, nboenstv, duchovnu. To samozrejm
nemnme poprat. Osobn presvdcen kadho clovka je a zustane pro ns svat.
Nae vahy probhaj na neosobn rovni, na rovni dukaznho rzen pro fantastick rozum. Ob-
vykl spiritismus, individuln okultn zkuenosti, svdeck vpovdi o zhrobnch svtech nemnme
brt v vahu vubec, prpadn se jich dotkneme jen tehdy, kdy pujde o nco ovritelnho a konkrtnho.
Jinak budeme diskutovat jen o faktech nebo aspon vraznch indicich. A tch existuje mnohem vc, ne
se obecn domnvme. Jejich vklad je a zustane osobn zleitost, vyhrazenou individulnmu prstupu
kadho ctenre.

Poselstv, poselstv, poselstv

Predstava o pohrben zaiva patr k nejstranjm nocnm murm. Nikoli nadarmo Edgar Allan
Poe, mistr rafinovanho hororu, vytvoril tto nejdsivj hruze literrn pomnk. Lid se dlouh desetilet
pokoueli prijmat proti takovmu osudu vemon opatren. Nechvali se split, probodnout si srdce
nebo instalovat do krypt ci prmo rakv sloit vstran systmy. Teprve modern vda s takovmi oba-
vami skoncovala. Ovem ne vude a navdy.
V provincnm italskm malomst Camerino se v lt roku 1950 castnilo nkolik parapsychologu
seanc s mstnm mdiem jmnem Maria Bocca. Tak tohle m bt ten vcn zactek? napadlo vs ted
nejsp. Seance, mdia - vc okultismu snad u bt ani nemue. Jen trplivost, prpad bude zcela kon-
krtn, dsiv konkrtn.
Pro ns vznamn seance probhla jako tisce jinch, o nich se oprvnn v tto knize nezminuje-
me. Mdium se nachzelo v tranzu, mumlalo nesouvisl vty a chovalo se jako vechna kontaktn m-
dia. Znenadn navzalo spojen. Ohlsila se jaksi Rosa Menichelliov. Jej kolbka stvala v asi est
mil vzdlenm Castel-Raimondu, mrtn loe se vak nachzelo v Camerinu. Na mstnm hrbitov byla -
tak znlo jej zoufal poselstv - pohrbena zaiva a nyn si prla bt exhumovna, aby ostatn lid zustali
uetreni jej straliv zkuenosti. Byl to dsiv prbh, ale nepredstavoval njak ojedinl prpad v ob-
rovsk hore dokumentovanch poselstv z onoho svta. Aspon do tohoto okamiku ne.
Mezi castnky tto seance se nachzel i dr. Guiseppe Stoppolini, profesor anatomie na univerzit
v Camerinu, lkar a psycholog mezinrodnho vhlasu, jen u obdrel mnoho poct a vyznamenn.
rady dosti tohoto vhlasnho lkare o exhumaci Rosy Menichelliov, provdan Spadoniov, nepro-
dlen vyhovly. Z nemocnicn dokumentace vyplvalo, e netastnice zemrela ve vku pouhch 38 let
dne 4. zr 1939 na horecku omladnic, spojenou se srdecn slabost. O dva dny pozdji byla pochovna na
mstnm hrbitov, hrob 10, rada 47.
Prof. dr. Stoppolini chtl mt absolutn jistotu, a proto prizval ke spoluprci mstn rady. Otevren
hrobu se osobn zcastnil spolecn s dr. Mateem Marcellem z lkarsk komory v Camerinu, patologem
dr. Alfredem Peschem, tremi zstupci radu a fotografem S. Manfrinim. Poznatek po otevren rakve byl
otresn. Z polohy mrtvho tla se dalo usuzovat na dsiv smrteln boj. Rosa Menichelliov byla s ne-
zvratnou jistotou pohrbena v komatu. Pro noviny to prirozen bylo tucn sousto. Kampan dr. Stoppolini-
ho za povinn balzamovn mrtvol, kter byla okamit zahjena, mla spch. Mnoho italskch obc
zmnilo dosavadn pohrebn praxi, aby v budoucnu zabrnilo podobnm netastnm prpadum. O celm
prpadu je mon se docst v oficilnch dokumentech i nescetnch novinovch clncch.
Nepodarilo se ovem vyreit otzku zdroje puvodn informace. Pripomenme si: pohreb se konal
v roce 1939, seance v roce 1950. Odkud tedy jedenct let po smrti Rosy Menichelliov-Spadoniov ono
pravdiv poselstv prilo? Kdybychom se pokoueli o (dokonce i paranormln) vysvtlen prostredky
tohoto svta, museli bychom pristoupit na velice odvnou mylenkovou akrobacii. Dle vak uvidme,
e se v obdobnch fantastickch skldackch predvede jet vc stavebnch kamenu.
Jednoho poklidnho podzimnho dne na poctku dvactho stolet se pan Verrallov, pc mdi-
um, pripravovala v pracovn svho elegantnho bytu na prjem mezitm u duvrn znmch poselstv.
Zvltn pocit ucitelce na Newnham College v Cambridi napovdl, e situace opt dozrla. Vdla, e
ciz sla j zhy povede ruku pri zznamu informac predvanch z neznmho svta.
Po nkolika minutch zacala pst. Napite csti, znla prvn vta a potom diktt pokracoval:
Po spojen se stanou celkem. To, co nsledn napsala, nedokzala sama precst, ba ani rozlutit. Pou-
vala toti staroreck psmena. Pozdji prizvan jazykovdec preloil psemn zznam jako mlo znm
citt z Aristotela. Odesilatel zaifrovan zprvy byl ovem znm: byl jm Frederic Myers, mu, jeho
pan Verrallov velmi dobre znala a kter zemrel v roce 1901. Jako obvykle postoupila zpis renomovan
Society for Psychical Research (SPR), k jejm zakladatelum patril i jej manel. Teprve mnohem pozdji
se dovdla, e se spolupodlela na spiknut, kter - jin vysvtlen neexistuje - bylo zrejm zosnovno
na onom svt a skoro sedm desetilet se uskutecnovalo v na realit.
Mezi astrln spiklence patrili ucenci Frederic Myers, Henry Sidgwick, Edmund Gurney, Henry
Butcher a klasick filolog a literrn vdec Arthur Woolgar Verrall. Posledn jmenovan se po smrti
v roce 1912 zrejm pripojil k zhrobnmu komplotu svch bvalch kolegu. Vech pt muu patrilo
k uznvanm vdcum v nejruznjch disciplinch, navc byli vichni cleny zmnn SPR.
lo o veskrze serizn sdruen, zaloen v roce 1882 pod predsednictvm cambridskho humanis-
ty profesora Henryho Sidgwicka, aby se vnovalo vdeckmu vzkumu paranormlnch fenomnu. Vid-
lo sv posln v oddlovn skutecnch a predstranch jevu. SPR vyslala sv pozorovatele na seance,
verejn vystoupen mdi, jasnovidcu a divotvurcu veho druhu. Jej odbornci odhalili leckterho arlat-
na i pres jeho rafinovan triky a sloit technick vybaven.
Tato organizace existuje dosud a jej cinnost je nad vekerou pochybnost nezitn. Mezi jejmi pre-
zidenty nalezneme tri nositele Nobelovy ceny, jedenct prslunku Krlovsk spolecnosti, jednoho minis-
terskho predsedu Velk Britnie a osmnct vysokokolskch profesoru, mezi nimi pt fyziku. Jednm ze
clenu tohoto sdruen byl kuprkladu Arthur Koestler.
Prslunci SPR znali problmy s faktografickm prokazovnm nrocnch fenomnu podstatn l-
pe ne kdokoli jin. Bylo jim naprosto jasn, e rozlien, zda poselstv pochz z onoho svta, nebo se
d vysvtlit telepatickmi schopnostmi (o nich ani samotn mdium nemuselo vdt), prin obrovsk
pote. Prv v seriznosti prstupu a odbornch znalostech jmenovanch pt spiklencu nepochybn
spatrovalo jedinecnou prleitost k tomu, jak zskat a predloit dukaz o posmrtnm ivot. Byla to vzva,
k n pristoupili s vdeckou pc a metodikou. Vypracovali zevrubn pln. Byl odvn a nutn extrmn
sloit - a musel bt vypracovn na onom svt, protoe nepripout monost, abychom v nm objevili
sebemen pozemskou indicii. Jen samotn pln...
Zlomky zaslan zhrobnmi autory byly - jak oni sami zrejm zamleli a ocekvali - jako takov
SPR rozpoznny. Jej pracovnice Alice Johnsonov, odpovdn za poselstv z onoho svta zprostredkova-
n automatickm psanm, uvedla, e rada protokolu znmch pcch mdi, k nim patrila pan Hollan-
dov z Indie, sestra spisovatele Rudyarda Kiplinga, pan Leonora Piperov z Bostonu (Massachusetts),
pan Edith Lyttletonov z Anglie i pan Verrallov a pozdji jej dcera Helen, vykazuje podivuhodnou
podobnost, ackoli pochzely z ruznch zem (ba kontinentu) i casovch obdob.
Pan Johnsonov spolecn s badatelem J. G. Piddingtonem a dalmi pomocnky vytrdila kamnky
skldacky s jednoznacn spolecnmi znaky. Pri skldn v mnoha jazycch sepsanch fragmentu, kter
byly pro prjemce nesrozumiteln a navc zpravidla vrazn presahovaly jejich vzdln, se ukzaly jasn
postupy.
Na nkolik latinskch vt zapsanch pan Verrallovou vzpt navzala pan Hollandov, kter ne-
mla o zznamech ve jmenovan eny sebemen tuen. Spojen trky strucn popisovaly djiny
Rma, kter bvaly jednm z oblbench tmat Frederika Myerse. Arthur W. Verrall se zase v poselstv
Ucho Dionsiovo zmnil o jeskyni a podzemn galerii, kde byl srozumiteln slyet kad epot. Mstn
tyran tam zavral zajatce, aby je mohl odposlouchvat. Verrall se tm snail svou manelku vzdlat, pro-
toe ta vylcen prbh neznala.
Zmnn prostorov a casov skldacka zahrnuje pres tri tisce dlcch poselstv prijatch v rozpt
mnoha desetilet. Posledn opodn Myersovo poselstv zaznamenal v roce 1972 mlad anglick senzibil
Matthew Manning. Koncilo tmito rdky: Pokouejte se dle nalzat tajemstv posmrtnho ivota. A ho
ale objevte, nikdo vm neuvr.
Geniln - a zroven prukazn - pri pouitm systmu byl fakt, e teprve po spojen jednotlivch
cst vznikl jasn obraz. Kad prjemce obdrel jen zlomek informace, s nm si nemohl vdt rady.
Jednotliv tmata byla vybrna ze specilnch oblast, v nich se pt zesnulch ucencu vyznacovalo
ojedinlmi vdomostmi. Obsahovala detaily, kter prokazateln mohli znt jen jmenovan mrtv mui.
Jakmile se zlomky spojily v celek, vznikly zprvy, kter tmr s jistotou mohly pochzet jedin od tto
spikleneck ptice. Pozvolna se zacnal rsovat i cel pln, po spojen jedn csti informace s druhou se
tak dlo stle rychleji. K tomu prispvaly zpoctku matouc, s narustajcm porozumnm vak smysl
dvajc prekky, kter pt badatelu zapracovalo do jednotlivch ryvku: pase ve starorectin nebo
latin ci skryt obsahy a citty, kter prjemci poselstv nemohli znt.
Popsan udlost vela pod nzvem cross correspondences (krov korespondence) jak do anlu pa-
ranormln vdy, tak i do historie. Pres zevrubn, znovu a znovu iniciovan etren se dodnes nepodarilo
tento fenomn vysvtlit jako sebeklam nebo podvod. Podarilo se ho pouze rekonstruovat.
Frederic Myers byl presvdcen o existenci ivota po smrti a soustredil sv vzkumy na oblast au-
tomatickho psan. Coby prezident SPR byl nejlpe informovn o pcch mdich, jejich vzdln a
dalch zvltnostech. Zd se, e prv on byl hnac silou spiknut z onoho svta, architektem celho
plnu a muem, kter udlal prvn krok.
Zrejm i mylenka, e by se mlo prostrednictvm kdovn a fragmentace informac presahujcch
vdomostn roven pcch mdi zabrnit nmitce o telepatickm spojen prjemcu, pochzela nejsp
z jeho hlavy. Vyplat se tedy, abychom se na cross correspondences zamrili podrobnji.
Prvn pokusy o kontakt, kter jet neobsahovaly konkrtn informace, zacaly u v roce 1904. Dva-
nctho ledna toho roku zaznamenala pan Alice Flemingov, pc mdium ijc v Indii, nsledujc
poselstv od Myerse: Kdyby bylo mon, e i sama due umr, umrel bych neukojitelnou touhou vs
zastihnout a sdlit vm, e vechno, co jsme si predstavovali, nen ani zpola tak ndhern jako skutec-
nost...
Pan Piperov, dalmu mdiu v USA, sdlil: Pokusm se o to ze vech sil..., chci dokzat, e jsem
Myers...
Kontakt pokracoval prostrednictvm pan Flemingov z Holandska: Vysiluje m touha - jak jen se
mohu dt poznat? O dva roky pozdji zacal prsun konkrtnch informac z onoho svta (prozatm to
berme jako danou skutecnost). Posledn ojedinl opodn zprva byla, jak u bylo uvedeno, registrov-
na v roce 1972.
Zavedlo by ns prli daleko, kdybychom chtli rozebrat komplexn mylenkov pochody a pred-
vdt zakdovan odkazy v jednotlivch fragmentech, i kdy prv tato struktura predstavuje jdro a
podstatu cross correspondences a odliuje ji od neprehledn zplavy dalch poselstv z onoho svta.
Ackoli poselstv ze zhrob byla v devatenctm a prvn polovin dvactho stolet povaovna za
nco tmr bnho, presto nikdy predtm ani potom nedolo ke spolecnmu podnikovmu vletu do
naeho svta jako v prpad pti zesnulch spiklencu.
Jednu vc mueme povaovat za jistou a uznvaj to i nejvt skeptikov: Pokud by se u tohoto
jemnho prediva informacnch ryvku, shromdnch z vce kontinentu a prichzejcch cel desetilet,
jednalo o podvodn manvr, pak by to rozhodn ospravedlnovalo pouit bombastickho oznacen celo-
svtov spiknut. Takov spiknut by ovem nikomu neprineslo dn uitek nebo zisk.
Podvejme se ale jet na nkolik dalch zhadnch daju o tom, jak se onen svt hls o slovo.
I tyto zprvy musme oznacit za strhujc a prakticky nevyvratiteln.
Mezinrodn uznvan odbornk na orientln jazyky dr. Neville Whymant se 15. rjna 1926 nedob-
rovoln zcastnil seance u sprtelen manelsk dvojice, soudce Williama Cannona a jeho eny. Dr.
Whymant netrpl sebemen nklonnost k ezoterice nebo spiritismu a byl neprjemn dotcen, kdy roz-
poznal okultn charakter tohoto pozvn. Na druh stran ale nechtl ruit zbavu.
Roli mdia plnil mu jmnem George Valiantine, kter se dajn vyznacoval schopnost prm
hlasov projekce. Tento fenomn je sm o sob dosti zvltn, projevuje se toti slovy nebo tny vznika-
jcmi v prostoru, ani pritom mdium pohybuje rty. O brichomluvectv jt nemue, a trebae instalovat
skryt reproduktory je obcas mon na jevitch, u Cannonovch nco takovho mueme s klidnm sv-
domm vyloucit. Dr. Whymant proti sv vuli sledoval prubh seance. Jeho nlada se vak rzem zmnila,
kdy zaslechl cnskou fltnu, po n se ozval hlas, kter v bezchybn starocntin - to je jazyk, jeho
znalost se mue pochlubit jenom pr odbornku - pronesl: Zdravm t, synu ucenosti a ctenri zvltnch
knih! Nehodn sluha se skln pred takovou velikost.
Dr. Whymant odpovdl rovn prastarou spisovnou cntinou: Pokoj s tebou, Osvcen. Jako neo-
tesan pacholek t prosm o uveden tvho jmna a tvho vzneenho stavu. Nato neviditeln hlas odpo-
vdl: M jmno je Kung. Rkaj mi Fu-cu a muj ni stav je Kiu (Kon-fucius). Promarnil jsem nescet-
n roky a nedoel na konec cesty. Mohu i j znt tv vzneen jmno a stav?
Vdec byl proti sv vuli fascinovn. Zacal se hlasu ptt na vklad nkterch mst konfucinskho
ucen, na nich se odbornci nedokzali shodnout. Odpovdi byly - pokud to jako jeden z prednch exper-
tu v tto oblasti mohl posoudit - logicky sprvn. Chtl vak mt naprostou jistotu, a proto svho nevidi-
telnho partnera podal o objasnn nkterch nesrozumitelnch pas ve starch cnskch bsnch,
z nich nejmn jedna pochzela od samotnho Konfucia nebo aspon vznikla pod jeho vedenm.
I v tomto prpad se mu dostalo vysvtlen. Hlas dokonce odrecitoval nkolik veru, kter neznal
ani dr. Whymant, presto vak existovaly, jak ucenec pozdji zjistil. A nejen to, Konfuciuv duch - nebo
kdo to vlastn mluvil - ozrejmil i dal nejasnosti ve star cnsk literature, nad nimi si odbornci u cel
stalet lmali hlavu.
Dr. Whymant nebyl s to nabdnout racionln reen tohoto zitku. Rozmluva byla vedena v cnti-
n star nkolik tiscilet, jakou mluvil Konfucius. Je to rec, kter u mnoho stalet patr k mrtvm jazy-
kum. Je prirozen mon, e mu kdosi predvedl sloitou show s tajn umstnmi reproduktory, ale
k tomu by byly navc nutn i sluby sinologa s jet obshlejmi vdomostmi, ne jakmi disponoval dr.
Whymant. Je to nanejv nepravdpodobn vysvtlen - nikoli vak nemon.
Jet pracnj a nkladnj podvod by musel bt uskutecnn v nsledujcm prpad, pricem opt
by nikomu neprinesl sebemen zisk. Nelo o profesionln mdium - jeho lohu zastoupila osmadvace-
tilet sekretrka univerzity v Indianapolisu. Tato mlad ena jmnem Patricia Kordov se pravideln
nechvala zhypnotizovat svm strcem Richardem Cookem, aby se zbavila casto se vyskytujcch bolest
hlavy. Bhem jednoho takovho sezen se znicehonic zacala chovat naprosto nezvykle. Prervan dcha-
la, pulz j prudce klesl a z st j vychzel hlas, kter s jejm hlasovm projevem neml nic spolecnho.
Znl toti jako musk.
Kontaktovan bytost se predstavila jako Gen Donaldson. Zajkav vyprvn prbh mladho voj-
ka konfederacn armdy z vlky Severu proti Jihu zacal nabvat konkrtnch obrysu. Jeho hrdina - far-
mrsk chlapec z okol Shreveportu v Louisian - se z naden pripojil k rebelum (jak byli oznacovni
vojci jinch sttu) a zsluhou yankeesk kulky priel o oko v bitv u Shilohu v cervenci 1872, kdy A.
J. Johnston a generl Grant napadli Tennessee.
Cookovy clen otzky nakonec vedly k podrobnmu poznn Donaldsonova ivota a smrti. Lcen
tlumocen mdiem obsahovalo nescetn podrobnosti o lidech a jejich ivotnch osudech, dobovch ivot-
nch podmnkch takrka pred staletm a o tehdejch vlecnch udlostech. Vechno bylo nahrno na
magnetofon, kter Patriciin strc hned na zactku Donaldsonovy vpovdi zapnul.
Potom zacalo reen zhady samotn. Cook ani jeho neter neznali Shreveport a nikdy se neocitli ani
v jeho okol. Stejn tak Donaldson pro n byl naprosto cizm clovkem a rovn nemli sebemen tuen
o zempisnch pomrech a vojenskch operacch, pri nich nalezl smrt bhem masakru u Nashvillu.
Za nkolik mscu Richard Cook prehrl magnetofonov nahrvky nkolika novinrum. Odrazilo se
to v palcovch titulcch mnoha americkch casopisu. Reportri nkterch nashvillskch listu chtli zjistit,
co je na lcen tlumocenm mdiem pravda, a tak se zacali prehrabovat v dokumentech o obcansk vlce.
V Nrodnm archivu ve Washingtonu skutecn na Gena Donaldsona narazili. Patril k dobrovolnkum
z Louisiany bojujcm jak u Shilohu, tak u Nashvillu.
Donaldsonovy presn daje o okolnostech jeho smrti dovolily historikum, aby ji upresnili jako du-
sledek boje o Shys Hill, kde probhla vcelku bezvznamn bitva v rmci rozshlho stretnut u Nashvil-
lu. Donaldsonuv osobn prbh se dal zrekonstruovat s mnoha podrobnostmi. Ve vech bodech souhlasil
s daji z onoho svta, namluvenmi mdiem na magnetofonov psek.
Uvdomme-li si obrovskou pracnost, kterou vyadovalo predevm zjitn osobnch daju - repor-
tri ze Shreveport Time ptrali po podrobnostech cel tdny s vdr a cichem loveckch psu -, zustv
bez odpovdi pinejmenm otzka, jestli by se Richardu Cookovi a Patricii Kordov takov prpravn
ndenicina vyplatila, aby pak na letm okamik stanuli ve stredu pozornosti cel verejnosti. A to nespe-
kulujeme o monosti, jestli by takov kol vubec zvldli.
Jet problematictj se jev dukazn rzen u jinho poselstv z onoho svta, k jeho podn vyna-
loilo znacnou nmahu samotn mdium. Ale hezky jedno po druhm.
Znik nmeck vzducholodi Hindenburg pri upoutvn v Lakehurstu (New Jersey) 6. kvtna 1937
je pokldn za posledn kapitolu v djinch kdysi tak oslavovanch zepelnu (typ vzducholod), kter se
jako obrovsk strbrit trpytiv doutnky nebo mimozemsk kosmick lod majesttn vznely na oblo-
ze. Pro britsk imprium vak tato kapitola vzduchoplavectv skoncila u o sedm let drve, a sice 5. rjna
1930 ve 2 hodiny rno.
U v roce 1924 chtla anglick vlda vybudovat velkou flotilu dopravnch vzducholod, aby brit-
skou prtomnost na cel zemkouli potvrdila i ve vzduchu. Vrchol tto leteck techniky mli ztlesnovat
dva vzdun obri, R 100 a R 101, kter zkonstruovala Airship Guarantee Company, dcerin spolecnost
firmy Vickers. Ob vzducholod mly predstavovat standard, kter dokonce vrazn prevyoval pozdj
technick vkrik Graf Zeppelin. Priblin 140 000 kubickch metru vodku mlo unst nejen jejich
vlastn vhu - vdy po 90 tunch -, ale i dodatecnch 60 tun uitecn zte, to znamen nkladu a cestu-
jcch.
Mlo jt o ltajc protjky k tragicky skoncivmu Titaniku, nebot stejn jako on nabzely maxi-
mum luxusu a pohodl.
Rychlost sto kilometru za hodinu mly rit lesk a slvu Anglie do vech svtovch stran. R 100,
prvn z obou gigantu, naplnila tyto predstavy skvlm zpusobem. K R 101 se ale u od prvn cry na
rsovacm prkn obrtil przniv osud zdy.
Z konkurencnch duvodu nestavl R 101 zkuen tm z firmy Vickers, nbr zvltn pracovn sku-
pina ministerstva pro vzduchoplavbu, pusobc na bval vojensk zkladn v Cardingtonu nedaleko
Bedfordu. Konkurencnm bojem dan krtkozrakost vedla k tomu, e byla odmtnuta nabzen spoluprce
Barnese Wallise, u tehdy legendrnho technika a konstruktra, jen se vznamn podlel na spn
konstrukci R 100. Projevila se celou radou opominut, umnnost a zkreslovnm daju. Vechny tyto
nesmysln postupy pramenily z neltostnho tlaku, kter na tm vyvjel ministr pro vzduchoplavbu lord
Thomson of Cardington. Chtl se stt prtm mstokrlem Indie a predstavoval si, e by tmto jeho sna-
hm propagandisticky nesmrn prosplo, kdyby na rjnovou londnskou konferenci priletl vzducholod
R 101, kter by se prv vrtila z cesty na indick subkontinent.
Pres vechno prskn bicem byl vak vzdun obr dokoncen teprve poctkem rjna. Vlet do Indie
a cesta zptky by se do zahjen konference daly jet jaktak stihnout. Vecer 4. rjna 1930, presn
v 18.36 hodin, se R 101 odpoutala od kotevnho storu a vypravila se na osudovou cestu do zhuby - a
do podkladu bdn o zhrobnm svt.
Jak vylo pozdji najevo, preletla nzko nad Londnem, dostala se u Hastingsu ke kanlu La
Manche a pobl Dieppe doshla francouzskho zem. V posledn zprv R 101 sv zkladn v Carding-
tonu ohlsila pozici 24 kilometru jin od Abevillu a ukoncila spojen prmovnm zvrecnm komen-
trem: Po vynikajc veceri si vysoce postaven pasari vykourili sv doutnky a po vhledu na fran-
couzsk pobre se odebrali spt, aby si odpocinuli od nmahy spojen s odletem. Vechny duleit sys-
tmy funguj uspokojiv. Posdka vykonv bn rutinn kontroln kony. Dal zprva nsledovala
z onoho svta.
Ve dv hodiny rno nsledujcho dne vyruilo sedmapadestiletho Eugena Rabouillea z jeho cin-
nosti - prv kladl pasti - dunn zaznvajc z oblohy. Pohldl vzhuru a strnul jako bez ivota. Spatril
obrovsk tleso, jak nezadriteln kles k zemi; vzpt narazilo na mal pahorek, vzdlen od nho
pouhch sto metru. Ihned po dopadu vypuklo peklo.
Tlakov vlna jm mrtila o zem a smysly mu otupil oslepujc zblesk ohn provzen ohluujcm
vbuchem. Nkolik vterin bylo z ohnivho pekla slyet straliv vkriky, przracn postavy se svjely
v pronikavm svitu plamenu.
Rabouille se postavil na roztresen nohy a utekl. Stal se jedinm svdkem poslednch okamiku
vzducholod R 101, kter pobl Beauvaisu v severn Francii bhem detiv noci strhla svou posdku
s vjimkou esti clenu - a 48 pasaru, mezi nimi byl i puvodce zkzy lord Thomson, do ohnivho hrobu
a zroven znicila duvru britsk vldy ve vzducholod.
Tento prbh je neobycejn dramatick a tragick, ale bohuel nijak mimordn neobvykl. Mno-
hem podivnj jsou jin udlosti, k nim dolo pred - ale tak po - smrt konccm letu R 101. Predzvst
k popsan tragdii se odehrla o vce ne dva roky drve. Tehdy nikdo ve vld ani mezi obyvatelstvem
neml sebemen duvod k tomu, aby treba jen pomyslel na konec vzduchoplaveck ry, co byl postoj,
kter se nezmnil a do momentu havrie R 101. Uvme-li tajnustkaren a vdom rozdmchvan
naden pri jej stavb, vyvolan i spchem sestersk R 100, nenali bychom tehdy v srdci snad dnho
Brita sebemen pochybnost o vhodnosti tohoto dopravnho prostredku. Presto se ale objevilo velmi
konkrtn varovn, i kdy se tak stalo zcela neortodoxnm zpusobem.
Vlecn hrdina kapitn W. R. Hinchcliffe podnikl 13. brezna 1928 - zatmco pokracovaly prce na
stavb R 101, do n vichni vkldali neobycejn nadje - pokus o prelet Atlantiku letadlem. Odstartoval
z letit Cranwell ve vchodn Anglii a u nikdy ho nikdo nespatril.
O tri dny pozdji se jist pan Beatrice Earlov prostrednictvm speciln pomucky (destika ouija,
pomucka pri seancch, kter se sice nenachz na rovni na argumentace, ale na zklad specilnch
okolnost si v tomto prpad zasluhuje zmnku) Hinchcliff ohlsil. Podal ji, aby vyrozumla jeho enu,
kter s nm mla navzat kontakt.
Za prispn nadenho spiritisty sira Conana Doyla (organiztora seance) a jednoho mdia bylo po-
adovan spojen navzno. Pritom Hinchcliffuv duch krom jinho prohlsil: Musm rct nco o nov
vzducholodi (R 101). To plavidlo nevydr zt. Nalhal, aby byl informovn navigtor R 101, jeho
bval velitel letky a dlouholet prtel Johnston. Mue v Cardingtonu to vak ani v nejmenm neznepo-
kojilo. Hinchcliffovo posledn varovn dorazilo v okamiku, kdy se R 101 u blila k Francii. Znlo
takto: Zved se boure. U je mue zachrnit jen zzrak.
Znovu opakuji, e okultismus v bnm slova smyslu nemue mt v rmci seriznch vah msto.
Nemli bychom vak upadnout ani do druh krajnosti a zact zametat indicie pod koberec jenom proto, e
pochzej z podivnho ci nechvaln znmho zdroje. Na takto vymezen hranici mezi humbukem a du-
charinou se pokusme udlat pr dalch krucku.
Pred pokracovnm prbhu je duleit konstatovat, e prciny havrie byly jistou dobu naprosto ne-
vyjasnn. Teprve pozdji se na dennm svtle objevila srie opominut, chyb, zatajovn, ntlaku, osob-
nch motivu atd., kter spolecn poloily zkladn kmen katastrofy R 101.
Byla zrzena soudn komise. Nemla to ani trochu jednoduch. Vichni cestujc a dustojnci prili
o ivot. Jedin preiv - est clenu posdky v podrzench funkcch, kter se nenachzeli v centrln
kabin - nedokzali vypovdt tmr nic ani o prubhu letu, nato pak o okolnostech netst.
V dubnu 1931 komise zverejnila vsledek vyetrovn: v dusledku ztrty plynu ztratila R 101 v-
ku, dostala se do spodnho vzdunho proudn a vzhledem k nepatrn letov vce, kter nepredstavova-
la ani sto metru (bylo to jen o mlo vc, ne cinila dlka R 101), se zrtila. Byla to vcelku kvalifikovan
domnnka, ale nic vc. Existovala vak svdeck vpovd, kter mohla prci komise podstatn usnadnit.
Bohuel pochzela od mrtvho kapitna R 101, a proto, pochopiteln, nebyla oficiln zkoumna. Byla
vak vcn sprvn, na tom se ned nic zmnit. Jej uveden v redn zprv by ovem vypadalo ponkud
zvltn.
Dva dny po zrcen vzducholod se v National Laboratory of Psychical Research v zpadnm Lon-
dn sela pomrn pestr spolecnost. Tuto laborator provozoval majetn soukromnk jmnem Harry
Price, pro nho zkoumn psychickch jevu predstavovalo naplnn osobn ctidosti. Price si z due
oklivil spiritistick hokuspokusy a mezi kouzelnky a mgy u odhalil nejednoho podvodnka. Sm toti
vystupoval jako talentovan amatrsk eskamotr a mohl se pochlubit vbavou, s n se arlatnum do-
stval pomrn snadno na kobylku. Krom jinho se snail o skutecn odlien mezi zhrobnmi posel-
stvmi a telepati (at u vdomou ci nevdomou).
Seance, kterou Price inicioval, nemla se zrcenm R 101 vubec nic spolecnho, mlo vlastn jt
o pokracovn sporu mezi Pricem a sirem Arthurem Conanem Doylem, kter za pozemskho ivota
duchovnho otce Sherlocka Holmese nebyl rozhodnut. Pro Conana Doyla predstavovala prsn mrtka,
kter Price kladl na sv zhrobn bdn, smsici rednick mentality a ignorance, zatmco Price odmtal
Doylovu spiritistickou povrcivost jako nekritickou.
Conan Doyle slbil Priceovi poskytnout dukaz. Nkolik mscu po spisovatelov smrti mu chtl
Price dt prleitost, aby mu tento dukaz predloil. Jak bylo pro Price prznacn, vybral si mdium
s bezvadnou reputac, Americanku jmnem Eileen Garrettov (1893-1970), kter vdy souhlasila s tm, e
sv schopnosti podrob jakmukoli navrhovanmu zkoumn. Dle byl seanci prtomen australsk novinr
Jan Coster a stenograf. Aby Price vytvoril co nejkorektnj pokusn podmnky, neposkytl prtomnm
castnkum dn predbn informace. Nikdo tedy neznal cel tto seance. Pan Garrettov povaovala
reportra za vdeckho pozorovatele, kter Price vtinou pri takovch prleitostech zvval. Jan Coster,
skeptik du i tlem, neocekval nic mimordnho.
Zpoctku probhala seance normln. Ohlsil se kontroln duch. Priceovi byly predny informace
o jakmsi zesnulm prteli. O Conanu Doylovi nepadla ani zmnka.
Znenadn se pan Garrettov dramaticky promnila. Byla nevysvtliteln rozruena. Do oc j vhrk-
ly slzy a opakovala jmno Irving nebo Irvin. Potom zacala mluvit jinm hlasem. Spn odsekvala
slova, v hlase se ozvala nalhav intonace jako pri hlen v nejvtm nebezpec. Obsah vpovdi priml
novinre k tomu, aby zacal pozorn poslouchat: Kabina vzducholod byla svou konstrukc prli tk na
vkon stroje, obzvlt stredn cst. I motory vily moc. Proto se musela ptkrt vrtit na zkladnu, po-
suvn sla byla moc mal.
Neznm hlas, jm pan Garrettov nyn promlouvala, se zacal zadrhvat. Mluvcho se viditeln
zmocnila panika, protoe jako kulomet opakoval pord dokola: Tah motoru je prli mal, patn vy-
pocten. Informovat kontroln stanovit... Tenhle npad s novmi motory je naprosto len. Pohonn
jednotka se porouchala... Olejov cerpadlo je ucpan... Letme prli nzko, stejn jako u zkuebnch letu,
prli krtk zkuebn lety. Vzducholod nikdo ve skutecnosti neznal. Moc mal vrtule. Vstrik paliva
nedostatecn, vzduchov cerpadlo vypovdlo slubu, chlazen je naprosto nefunkcn... Prdavn motor
se u ned pout. Vzducholod je prost moc tk a nklad prli velk na takhle dlouh let... Nadbytek
hmotnosti, nadbytek, nadbytek... Nedostatecn rychlost, tleso se povliv houp... siln tren o vnj
plt, tre se o sebe... se vzducholod nen nco v pordku... nemueme nabrat vku... vechny pokusy
selhvaj, u nestoupme... Na tak dlouh let je moc patn pocas... Vnj plt je cel promcen,
povliv se naklnme prd dolu. Jsme naprosto bezmocn. Skoro jsme se otreli o strechy v Achy...
Drme se podl eleznicn drhy...
Pozdj soudn vyetrovn skutecn krom jinho zjistilo, ...e potah trupu u nebyl dostatecn
elastick a krom toho byl prli tk. Cestovn kajuta byla zcela chybn umstna..., navc moc tk...,
nadvha stroj vrazn pretuje... Souhlasil i prubh letu.
U tyto udlosti se daj jen obtn nkam zaradit a vysvtlit, ale ve skutecnosti lo jen o vod
k mnohem vtm prekvapenm. Novinr Jan Coster, kter zaznamenal celou vpovd tsnopisem, zust-
val zpoctku skeptick. Prbh presto zverejnil, protoe mu bylo jasn, e nepochybn zaujme radu cten-
ru. Mezi nimi se nachzel i Will Charlton, jen ml co do cinn s konstrukc R 101. Podal Harryho
Price o kopii zpisu ze seance.
Kdy spolu s ostatnmi odbornky zevrubn prostudovali zpisy, zaujali podivuhodn stanovisko.
Zd se bt naprosto nesporn, prohlsil Charlton, e v tto seanci byly reprodukovny puvodn infor-
mace o poznatcch nabytch zesnulm kapitnem R 101, poruckem letectva H. Carmichaelem Irvinem,
jako by ten byl osobn prtomen. Pro Charltona a jeho kolegy predstavovaly tyto zpisy pozoruhodn
dokument, obsahujc pres ctyricet specializovanch technickch a duvrnch podrobnost o tom, co se
odehrlo onoho tragickho dne. Ani to vak jet nebylo vechno. O tri tdny pozdji toti nevysvtlitel-
n udlosti pokracovaly. Tentokrt naprosto neplnovan.
K jedincum, jich se uveden katastrofa zprostredkovan dotkla, patril tak major Oliver Villiers
z ministerstva civilnho letectv, vetern z prvn svtov vlky, opravdov leteck eso a rozhodn dn
zastnce mysticismu. Major ztratil pri katastrof R 101 hodn prtel. Mimordn se ho vak dotkla smrt
sira Seftona Branckera, reditele civilnho letectv a Villiersova nadrzenho na ministerstvu.
Pozd v noci nabyl major Villiers najednou nutkav pocit, e jeho prtel Irvin je s nm v mstnosti.
V hlav mu zaznl duvrn znm hlas kapitna R 101. Irvin mu chtl nco sdlit, ale zrejm to tmto
zpusobem nelo. Uveden zitek otrsl mnohokrt vyznamenanm vlecnm hrdinou a vrozenm realis-
tou natolik, e se o nm zmnil jednomu znmmu, kter se zajmal o spiritismus. Ten uspordal seanci
s Eileen Garrettovou, j se - ctil se sice nevslovn trapn, ale zroven ho k tomu hnalo neodolateln
nutkn - zcastnil i Villiers. Konala se 31. rjna 1930 a od samho poctku se vyznacovala neobvyklm
prubhem.
Villiers zvolil formu rozhovoru sestvajcho z otzek a odpovd s kapitnem Irvinem, kter se z-
hy prostrednictvm pan Garrettov ohlsil. Pri pozdjch seancch se kruh astrlnch spolubesednku roz-
ril o dal castnky tragickho letu, mimo jin i o sira Seftona Branckera.
Samozrejm by u ctenru byly v tto chvli mylenky typu tak to u stac, tohle je prece opravdu
pli absurdn zcela pochopiteln. Ovem ani racionln castnci udlost jako major Villiers nejsou
vdy dostatecn obrnni proti prnm, kter jsou otcem mylenky, ani proti lenm predstavm. Ob-
zvlt v extrmnch situacch nen jednoduch se s nimi vypordat.
Prostudujeme-li zpisy dialogu mezi majorem Villiersem a jeho netlesnmi prteli, narazme na
informace, kter Villiers nemohl zskat ani vlastnm ptrnm, ani telepatickm zpusobem (at u od ko-
hokoli). Po uveden nkolika strucnch prkladu bude zrejm, jak je obtn se v tom vem vyznat.
Villiers: Pokus se popsat, co se odehrlo v sobotu a nedli.
Irvin: Byla (R 101) o mnoho tun t. Amatrsky konstruovan. Plt a vztuhy z vadnho materi-
lu.
Villiers: Moment, prteli. Vezmi to hezky od zactku.
Irvin: Dobre. Odpoledne pred startem m zaujalo, e kols ukazatel tlaku plynu. To znamenalo ne-
tsnost a nik plynu v oblasti ventilu, kterou jsem nedokzal lokalizovat.
Villiers: Vysvtli mi to prosm presnji. Nerozumm tomu.
Irvin: Potahov vrstvy trupu jsou prli porzn a nejsou dostatecn pevn. V dusledku neustlho
pohybu plynovch vaku, kter se chovaj jako mchy, dochz k trvalmu vnitrnmu pretlaku, take n-
sledn u ventilu unik plyn. Informoval jsem o tom hlavnho inenra. U tehdy jsem vdl, e jsme
v podstat odsouzeni k smrti. Pozdji, kdy jsme obdreli meteorologick mapy, jsem situaci konzultoval
se Scottiem a Johnniem (dva dal dustojnci). S ohledem na problmy s plynem jsme dospli k nzoru, e
dodren plnovanho startu jet pord predstavuje to nejlep reen. Predpovd pocas byla patn, ale
doufali jsme, e preletme Kanl a v Le Bourget vzducholod ukotvme, ne tam doraz fronta neprzniv-
ho pocas. Vichni tri jsme se dost bli. Scottie jet rekl: ,Dvejte pozor, ono ns to dostihne, ale my se
ve jmnu bom budeme klebit jak ty zatracen cheshirsk kocky, a pujdeme na palubu a obrtme se
k Anglii zdy.'
Priznejme si, e je to ohromujc proud informac z st eny, kter by s naprostou jistotou neroze-
znala ventil od kladkostroje. Ale prijdou jet podivuhodnj vci.
O slovo se prihlsil i Irvinem zminovan Scott(ie). S nm vedl Villiers nsledujc rozmluvu:
Villiers: V cem byly pote? Irvin spatroval prcinu problmu v prdi vzducholod.
Scott: Ano, pote s nosnkem a strojem.
Villiers: To bych chtl vdt presnji. Muete naprklad uvst konkrtn msto? Jednotliv vztuhy
jsou oznaceny abecedn.
Scott: Nejhornj je O a potom sestupn nsleduje A, B, C atd. Podvejte se na svuj nkres. Pri
druhm letu jsme zjistili, e vztuha C5 vedle rdc paluby sice dr, ale je znacn namhan. Extrmn
zatovala plt.
Villiers: Jste si zcela jist, e vztuha vydrela a neprorazila potah?
Scott: Ne, skutecn zustala vcelku, jen se cstecn nalomila. Je mon, e pokodila vnj obal. Ta-
to trhlina v trupu u rdc paluby mohla zpusobit nenadl pokles tlaku na prdi, kter nsledn vedl ke
zrcen. Ale bylo tam nco jet mnohem horho, toti prli siln pretlak v plynovch vacch, a vtr,
kter ns hodn srel. Tento extrmn vnj cinitel v souvislosti s mlo vkonnmi ventily (o kterch se
zminoval i Irvin) vedl zrejm k tomu, e se nkter ventil vytrhl a plyn se vznal od prehrtho motoru.
Srovnn s rozbory soudn komise ukzalo, e vechny daje, kter Villiers zskal bhem svch
rozhovoru s mrtvmi obtmi R 101, byly vcn stejn sprvn jako ty, je pri prvnm kontaktu dodal
Irvin, byt tm pripravil Conana Doyla o monost projevit se ve sporu s Pricem.
Prmo se nabz predpoklad, e tento prpad, kter podle veho posouv zhrobn kontakty z ob-
skurn temnoty spiritistickch seanc na roven vcnho dukaznho rzen, vyvol usilovn snahy o vy-
vrcen ve uvedench tvrzen.
Odbornci na vzduchoplavbu houevnat lpli na detailech, kter si zdnliv odporovaly, nebo pro-
hlaovali cleny posdky, kter s vytretnma ocima sledovali znik vzducholod, za duevn vyinut.
Na tomto zklad oznacovali podobn vpovdi za absurdn a odmtali je brt na vdom.
Diskuze v urcitch casovch intervalech propukala znovu a dodnes neskoncila. Mnoho vznesench
protiargumentu vyvolv jist pochybnosti, jin vypadaj jako pordn pritaen za vlasy u na prvn
pohled. Obzvlt nmitka, e dustojnci by z vlastn vule nevykonvali sebevraedn rozkazy, vypad
hodn nepresvdciv. Nco takovho je naopak pravidlem - a nejen v diktaturch. K definitivnmu zvru
zrejm nikdy nedospjeme.
Presto vc argumentu vypovd proti prirozenmu vysvtlen ne v jeho prospch. Je nesporn, e
nkter osoby, kter se zcastnily tchto seanc, nemly potrebn odborn znalosti, e nkter zmnn
fakta mohla pochzet jedin od Irvina (naprklad zmnka o Achy, malick vesnicce severn od Beauvais,
kterou na vtin map vubec nenajdete) a e Harry Price byl opravdu mu na svm mst, jeho nebylo
mon oklamat.
Tot se nech rct i o mdiu Eileen Garrettov. Tm se dostvme k dal zvltnosti, kter vedla
k tomu, e se v tto knize prbh R 101 objevil: Prn pan Garrettov neuvdt nikoho - a u vubec ne
sebe samu - v omyl bylo natolik vyhrann, e kuprkladu zaloila Newyorsk parapsychologick sdrue-
n, kter nemilosrdn a s hlubokmi odbornmi znalostmi odhalovalo arlatny a ruzn pomatence.
Kdy Eileen Garrettov v roce 1970 ve vku 77 let zemrela, vnoval j badatel a spisovatel Archie
Jarman, kter se ihned po zverejnn afry s R 101 tomuto prpadu usilovn vnoval, cel sloupek
v casopise Psychic News. Pritom vzpomenul i nmi probranou seanci. Napsal, e ho pan Garrettov
poprosila, aby tuto zleitost co nejdukladnji prozkoumal.
Ocitujeme prmo Jarmana: Byl to velice zvan kol, jeho splnn si vydalo 6 mscu casu a
potitn 455 stran patricnmi zvry. Podnikl jsem dv cesty do Francie, abych nalezl posledn svdky
katastrofy u Beauvais. Konzultoval jsem prpad se znalci v oblasti leteck dopravy, setkal jsem se s kon-
struktrem dieselovho motoru R 101 (setkn byl prtomen i letit, ale dosud cil pilot sestersk vzdu-
cholod R 100). Prubn byli vyzvni ruzn technict odbornci, aby prozkoumali navigacn mapy a
podrobn se zamrili na technick znalosti pan Garrettov.
Jej znalosti se v tomto smru rovnaly nule. Prakticky ani nevdla, jak by mohla vypustit k obloze
nafouknut dtsk balnek. Zanedlouho jsem (rk o sob Jarman) pronikl hluboko do astronomie, aero-
dynamiky, geodetiky i politickch souvislost a skandlnch zpletek cel zleitosti. Byl to ale prv
technick aspekt prpadu, kter mu propujcoval jedinecn charakter - tm myslm skutecn jedinecn...
Podle mho nzoru je opravdu absurdn predpokldat, e Eillen zskala tlumocen informace prostrednic-
tvm pozemskch zdroju...
S tmto nzorem se bhem doby musela se slyitelnm skrpotem zubu smrit vtina skeptiku. N-
kter z nich se pokoueli vyrovnat s obtnmi zhrobnmi slokami prechodem do nemn sporn, avak
alespon z naeho svta pochzejc oblasti paranormlnch jevu. I Harry Price vyjdril v dopisu adresova-
nm sira Johnovi Simonovi, predsedovi soudn vyetrovac komise zrzen k prozkoumn katastrofy
R 101, nzor, e pravdpodobn nedolo k dn komunikaci s duchy mrtv posdky, ale e pan Garret-
tov zskala nevysvtlitelnm zpusobem prstup k informacm, kter jsou uloeny v casoprostoru. I kdy
nepouil presn tato slova.
Uveden vysvtlen se s oblibou pouv u srovnatelnch prpadu, jako tomu bylo treba u vhlasn-
ho hudebnho mdia Rosemary Brownov. Tato Anglicanka, ena v domcnosti, se mohla pochlubit jen
velmi skrovnm hudebnm vzdlnm, a proto odborn verejnost stoj naprosto bezradn tvr v tvr
novm skladbm, kter pan Brownov diktuj skladatel z onoho svta. Pomineme-li zrejmou skutecnost,
e snaiv hospodyn by takovto mistrovsk dla v dnm prpad nebyla schopna vytvorit, odbornci
u jejch zhrobnch skladeb jednoznacn rozpoznvaj rukopis takovch hudebnch veliknu jako
Beethovena, Bacha, Chopina, Brahmse, Schumana, Debussyho, Griega, Berlioze, Rachmaninova, Monte-
verdiho nebo Liszta. Existuj jet dal prklady, jejich vcet by ns ale pripravil o prli mnoho msta.
Zustanme vak i nadle u vbunho tmatu zskvn informac odkudsi z neznma, kter prost nemu-
eme vcn zamlcovat. Pripomenme si u zmnnho Edgara Cayce, jen nevysvtlenm zpusobem
zskval ve spnku informace, o nich v bdlm stavu neml sebemen tuen.
S trokou mylenkov akrobacie si jist dokeme predstavit kombinaci paranormlnch schopnost
(naprklad telepatie a predvdn), je by ve spojen s nktermi koncepty modern fyziky (kuprkladu
Einsteinuv a Rosenuv most, koncept paralelnch soucasnost a neexistence kauzality) mohla umonovat
cosi jako napojen na kosmick vdn.
Pak bychom tak mohli presunout mimordn ruiv prpady reinkarnace do rmce exotickch,
avak presto neastrlnch teori. Skutecn existuj podrobn provren zprvy o znovuzrozen, kter neo-
chvjn odolvaj vem bnm pokusum o vysvtlen. Nejznmj je zrejm prpad Bridey Mur-
phy/Ruth Simmons, jemu se vnoval Morey Bernstein. U ne tak znm, ale stejn neotresiteln je
takzvan watseck zzrak z roku 1878. Tehdy v mstecku Watseka (americk stt Illinois) pobval
duch jedn zesnul dvky v tle sousedova dtte prokazateln po dobu nkolika tdnu.
Nemusme se tmto kazem zabvat nijak podrobn, protoe prpady, kter bychom mli brt v-
n, se vdy vyznacuj nsledujcmi rysy: Nkdo si vzpomn na minul ivot, na podrobnosti, kter by
jemu (nebo j) mly bt zcela neznm. Tu a tam zacnaj dotycn lid plynule mluvit cizmi jazyky,
nezrdka takovmi, kter um rozpoznat a jim doke porozumt jen pr odbornku. Ptrme-li po takto
se projevujcm drvjm ivot, nezrdka zjitujeme, e uvdn konkrtn daje jsou pravdiv a
okupovan clovk o nich nemohl mt sebemen tuen. Obcas vynej zprvy o reinkarnaci na denn
svtlo dokonce nemon fakta.
Na prvn pohled to vypad nesrozumiteln, ale kadopdn existuje jist paralela mezi fenomny
znovuzrozen a poselstvmi z onoho svta, a nemus pritom pusobit dn astrln aspekt. Predstavme si
to takto: Nemon informace se dostvaj do lidskho vdom. O tom jsme u slyeli. Nov je povaha
informace i jej vitalita. Informace ije takrkajc svm vlastnm ivotem, ohlauje se sama, klade otz-
ky, nabz odpovdi...
Tohle vechno nevypad jako nejvhodnj pomucka k tomu, abychom si konecn zjednali jasno.
Bizarn vdeck koncepty (zmaten stejn jako formulr dan z prjmu), hlasy z onoho svta, kter mon
pochzej pln odjinud, ovren znovuzrozen, je presto nic nedokazuj - jak se v tom mue jet nkdo
vyznat? Uprmn receno, nevyzn se v tom nikdo. To bychom tak dali prli, vdyt filozofov, mysli-
tel a badatel ze vech monch oboru se u cel tiscilet sna poodhrnout zvoj zahalujc posmrtn
ivot.
Ale takovou ctidost prece mt nemusme. Tato kniha nenabz patentovan reen ani zvazn vy-
svtlen. Prin jen stavebn kameny pro reji chpanou skutecnost, v n m sv msto i fantasticno -
samozrejm pecliv oddlen od absurdity! Takov zpusob nahlen na zhady kolem ns pripout
mnohem vc ne jedin vklad stejnho fenomnu. Ale proc ne? V djinch lidskho poznn to prece
nepredstavuje nic novho.
Obzvlt v dnen dob mme velk vbr, pokud jde o nesrozumiteln dn v subatomrn oblasti.
Zda jsme stoupenci nzoru, e v kad mikrosekund vznikaj nov univerza, nebo se ctme tulnji ve
vesmru, kter se ztrc, kdy mu nevnujeme dnou pozornost, je prrodnm fenomnum asi dost lhos-
tejn - nikoli vak badatelum. Ackoli se vechny tyto koncepty vyznacuj jen pramalou podobnost s le-
gendrn svtovou rovnic, kad z nich presto nalezl sv zastnce, kter dospvaj k novm poznatkum.
Einsteinovi se prcil chaos a vyjdril to slavnou vtou Buh nehraje v kostky. Prrodn zkony a Niels
Bohr s tm nesouhlasili. Jak se zd, vlda patr nhod a nikoli dokonal prcinnosti, po n bail Einstein.
Nikdo nedoke rct, jestli se nhoda jednou neproke jako lep sluha ne metard podle Einstei-
na. Pak by mli v podstat pravdu oba - Einstein i Bohr.
Onen svt si podle naeho skromnho nzoru zasluhuje stejn postaven na ebrcku hodnot jako
vechny ostatn cle lidsk snahy po poznn. Jak jsme vak vidli, d se toto tma jen velmi tko ucho-
pit. Je jet alebnj ne fluktuace vakua nebo existence cernch dr.
Zesnul se nkdy ohlauj zcela konkrtn, jindy se podle veho vracej pri dalch znovuzrozench.
Nemlo takovch prpadu obstlo i v nejprsnjch zkoukch. Obzvlt signifikantn jsme u poznali
i s jejich ohromujcmi podrobnostmi. Nco podle veho dokazuj. Otzka zn: co?
Na tomto mst se vyplat pripomenout fenomn, kter tuto problematiku snad nejlpe ozrejmuje.
Jedn se o skvostn prklad z pokladnice ezoteriky, kter byl dosud zminovn jen na tto rovni. Takzva-
nmu seriznmu vzkumu zhrobnho svta nestl za povimnut. Je to politovnhodn, protoe to
s sebou nese neobycejn rozshl dusledky. Krom toho nabz dobr monosti k vcn analze, o kterou
se nyn pokusme, protoe - podle naich poznatku - ji z hlediska naeho pojet zatm nikdo neprovedl.
Navame tedy spojen se sdlnm, skvle informovanm cmsi na onom svt nebo cerpejme ze zdroje
univerzlnho poznn, uloenho v jakmsi vesmrnm poctaci. Kad si mue vybrat podle svho...

Knihy neznmo odkud

Jednoho vecera v zr 1963 nabyla lyrick bsnrka Jane Robertsov z Elmiry v americkm stt
New York zcistajasna - reknme mimo-smyslovou - zkuenost, kter mla dky jednomu z nejpodivuhod-
njch fenomnu zmnit nejen jej ivot, ale i cel svt.
Po veceri se mlad ena posadila v obvacm pokoji ke stolu, aby pracovala na svch bsnch. Ud-
lala si pohodl u kvy a cigaret. Vedle n drmal na modr dece kocour Willy. V byt se rozhostila poho-
da, kter rozhodn nenaznacovala, e by mlo dojt k njakmu dramatickmu zvratu. Jane ale znenadn
s obrovskou nalhavost ovldly predstavy, kter pro ni byly nov a ciz. Mla pocit, e se jej mozek
zmnil v prijmac stanici pro dosud nepoznan mylenky, kter do n proudily silou drav horsk bystri-
ny. Rzem prestala mt jakoukoli kontrolu nad svm mylenm i tlem. Zatmco j lebka vibrovala pod
nporem neznmch dojmu a pocitu, sedla strnule zprma a jej ruka nepretrit psala, vedena njakou
neznmou vul. Jane se ctila jako ommen. Mla pocit, e se nachz na vce mstech soucasn, pronika-
la skrz hmotn predmty, prenesla se do vesmru a nemohla se ubrnit dojmu, e nesmrn vdn zapla-
vuje kadou bunku jejho tla. Z niceho nic toto duniv spojen s jinou existencn rovinou - tak Jane tento
fascinujc stav vnmala - zase skoncilo. Jeho konec byl stejn prekotn jako zactek. Jakmile se j vrtilo
vdom a stala se opt sama sebou, objevila vlastn zpisky. Poznmky mly dokonce nadpis, kter znl:
Fyzick univerzum jako mylenkov konstrukce.
Popsan zitek na ni udlal takov dojem, e se rozhodla napsat o nm knihu (tu vak rozebrat
nebudeme). Ackoli ona ani jej mu Rob nemli o spiritismu sebemen pont, oba v dusledku Janina
podivuhodnho zitku zacali v tomto smru experimentovat. Nejprve s nm u znmou pomuckou ouija,
kter ani amatrum neprin dn problmy s obsluhou. Pomucka skutecn zacala hlskovat kontakt-
n poselstv. Ohlsila se jaksi osobnost z onoho svta, kter se predstavila jmnem Seth. (Rd bych na
tomto mst predeslal, e to, co zacn jako jedna z duvrn znmch okultnch zprv, se rozroste do
dimenze, kter mue podstatn rozrit nai predstavu o prostoru, casu, pozemskm i zhrobnm svt.
Jen trplivost.) Mezi Jane a Sethem se brzy vytvorilo tak pevn spojen, e nadle nebylo dn spiritis-
tick pomucky zapotreb. Tento vztah trval velice dlouho. Mlad ena a jej astrln spolubesednk vedli
obshl rozmluvy, zatmco se Jane nachzela v tranzu, do kterho automaticky upadala na poctku kon-
taktu. Pritom zskvala nesmrn mnostv informac z onoho svta.
Jane Robertsov zpoctku predpokldala, e zdrojem vech tchto informac nen jaksi netlesn
cosi, nbr jej vlastn podvdom. To sice bylo vysvtlen, kter se prmo nabzelo, ale pri prubnm
pokracovn tchto kontaktu se dalo stle obtnji udret.
Zmnn Seth vysvtlil, e prvn text, kter Jane zaznamenala, tedy Fyzick univerzum jako my-
lenkov konstrukce, predstavuje jen vod a zacal diktovat jeho pokracovn. Casem vznikl souvisl ruko-
pis o vce ne esti tiscch strojopisnch stranch - predstavujc jakousi knihu odnikud. Dal informace
nsledovaly. Vely do historie ezoteriky jako Sethovy materily. Tyto podivuhodn zznamy si skutecn
zasluhuj velkou pozornost, protoe se vyrovnvaj s hmotou a energi, prostorem a casem, realitou a
kauzalitou, strukturou lidsk psychiky, kosmogoni, pravdpodobnost, pojmem buh, reinkarnac a
dalmi tmaty, o nich na seancch obvykle nic neslyme, nato aby byly predstaveny ve form obshl-
ho komplexnho pohledu na svt. Presn takov toti Sethuv materil je - prin komplexn, vcn kon-
krtn a fascinujc obraz svta, kter se nehrout pod prsnm examintorskm pohledem vdy.
Cm vc Sethova vysvtlen zacala presahovat jej vlastn vdomosti, a nakonec doshla nedozr-
nho stupn abstrakce, tm si Jane byla jistj, e je skutecn prjemkyn - a nikoli zdrojem - tohoto
nepochopitelnho proudu informac. S tm budeme muset u brzy souhlasit i my. Take se naskt otz-
ka, s cm nebo km by toto vdn mohlo bt de facto spojovno. Pro Jane Robertsovou predstavuje Seth
jdro energetick osobnosti, kter nen konkretizovna ve fyzick form. Z toho asi zrovna moc ne-
zmoudrme. Treba nm pomohou Sethovy osobn vpovdi o nm samotnm a jeho clech: ...Nejsem
produktem Ruburtina (tak Seth nazval Jane Robertsovou) podvdom. Nejsem ani sekundrn osobnost.
Ruburt se vyznacuje pomrn vzcnou vlohou umonujc nai komunikaci. V m psychice existuje nco,
co mueme oznacit jako transparentn dimenzionln vypuklinu, je pusob podobn jako otevren okno.
Je to vcerozmrn pruzor, jm se daj vnmat jin reality - naprklad ta vae. Fyzick smysly vtin
z vs znemonuj prstup k tmto otevrenm kanlum, umonujcm vstup do va casoprostorov struktu-
ry psychologickmi vypuklinami; Ruburt prv takovou m...
Jsem nezvisl na prostoru a casu, moje podstata je vcerozmrn, cemu ve sv trojrozmrn po-
dob nemuete rozumt. Seth, jen k vm mluv, je jen fragmentem vtho celku, cstecnm obrazem
komplexn bytosti, kterou vm neumm popsat... Nemm fyzick tlo, a presto napi knihy (mlo by jich
bt vc) - prostrednictvm Ruburt. Budu vm v nich zprostredkovvat poznatky o vs samotnch, svt a
univerzu. Dovte se, e neexistuje dn minulost, prtomnost nebo budoucnost. Povm vm, co je to smrt
a co po n nsleduje. Chci vm poskytnout novou predstavu o fyzick realit, povaze hmoty i podstat
ducha a vdom. Napi kapitolu o pravdpodobnch bozch a pravdpodobnch systmech reality. Ve
zavr zvrecn kapitola, ve kter ctenre vyzvu, aby vzal na vdom dimenzi, v n existuji j, ale aby
premlel i o vlastn vnitrn realit.
To je tedy moje osnova knihy. Budu ji diktovat bhem naich seanc. Nazvna bude Rozhovory se
Sethem - O vn platnosti due... A mme to.
Kniha byla napsna a pod uvedenm titulem zverejnna. Mueme konstatovat, e lo o svtov
bestseller, co jet nemus nic znamenat. V uplynulch desetiletch se Sethuv materil - mezitm se
rozrostl o ctyri obshl svazky a neprehldnutelnou zplavu publikac - stal zkladem ezoterickho po-
znn, jakmsi vyznnm vry pro ezoteriky, okultisty a parapsychology specilnch zamren. Rozhoduj-
c otzka vak zn: Je to i nco vc?
Je nepochybn, e mme pred sebou mimordn vydatn pramen mylenek o byt, hmot, prostoru
a casu, skutecnosti, nboenstvch, snech, dui, jinch rovinch byt, jinch dimenzch a mnoha dalch
oblastech, kter u odedvna zamstnvaj filozofy a myslitele. Ale znovu se ptme: odkud tyto vdomos-
ti pochzej?
Jane Robertsov se musela snait ze vech sil, aby mohla tyto neuvriteln proitky akceptovat. Ni-
kdy si nebyla zcela jist, nen-li Seth prece jen projevem jej rozpolcen osobnosti, ackoli nemla sebe-
men predstavu o tom, jak by se tahle nesmrn zplava poznatku mohla dostat do jejho podvdom.
Nkolikrt se nechala vyetrit lkari a psychology, kter potvrdili, e je psychicky i fyzicky naprosto
zdrav. Parapsychologov na zklad provedench telepatickch a jasnovideckch testu u n konstatovali
mimordnou schopnost mimosmyslovho vnmn, co nic nedokazovalo ani nevyvracelo, jeliko i Seth
se o takovm nadn u Jane/Ruburt zmnil.
Ani z pouvanho jmna Seth se nenechalo odvodit dn spojen s minulost Jane Robertsov, je-
jm puvodem, vchovou a podobn. Ve starm Egypt byl buh Seth kosmickou mocnost temnoty a de-
strukce. Genesis zn Setha jako jednoho z Adamovch synu, jeho sm Buh pouil jako nhradu za
zavradnho bela. U gnostiku se setkvme se Sethem jako jednm ze sedmi archontu, tedy sedmi sil,
je stvorily svt - jakchsi andlu, predstavujch posledn a nejni vyzarovn Boha. Jedna velice ran
sekta oznacovala sv stoupence za sethiny. Nic z toho vak nemlo pro lyrickou bsnrku Jane Robert-
sovou sebemen vznam.
Sethova vlastn charakteristika - pokud ho uznme za existujcho - je mysticky neurcit a mlhav,
co v zsad nemus svdcit proti nmu. Mnoho konceptu, jejich pomoc se dnes predevm fyzika
pokou popsat svt, v nm ijeme, nen o nic srozumitelnj. Tm jsme se dostali k bodu, jeho bychom
se mohli dret, abychom vnesli svtlo do Sethova materilu. Stanuli jsme toti u Sethova dla. Je opravdu
velice rozshl. Ponechejme stranou hypotzy vyvracejc nae poznatky, kter, co je jist zajmav,
pochzej tmr vhradn z oblasti duchovnch vd, vcetn psychologie a psychiatrie (prrodovdci se
jimi vubec nezabvali, co je politovnhodn, jak brzy vyjde najevo). Vechna obdobn vysvtlen se
pokouej identifikovat Jane Robertsovou jako jedin zdroj Sethovch poselstv. Tuto monost jsme u
ve pojednali, a proto se j ted nemusme podrobn vnovat. Tato teze se toti dokzat ned.
Prnosnj je opacn postup: Podarilo se odbornkum v Sethov materilu objevit fakta, z nich lze
usuzovat na zvltn vdomosti? Americk profesor Columbijsk univerzity v New Yorku Raymond van
Over tvrd: ...Na mne osobn zapusobilo Sethovo pojednn o tmatu osobnostnch fragmentu, kter
zreteln navazuje na tradici dvojnku nmeckho puvodu...
Idea jako realita je koncept, kter se d sledovat v prubhu mnoha stalet, od Platona a k soucas-
nm filozofum... V Sethov materilu se vyskytuj odkazy, jejich obsah je tak vznamn, e si zasluhuj
nai plnou pozornost. Zminuje se kuprkladu o existenci symbolickch figur, kter se v lidskm vdom
stvaj identifikovatelnmi postavami a umonuj lep vmnu zkuenost. To frapantn pripomn ar-
chetypy sdlc v nevdom; ty jako prvn postuloval vcarsk psychoanalytik Carl Gustav Jung... (ko-
nec cittu profesora Overa). Podobnch poznatku je mon najt jet nkolik. I kdy se zdaj bt ocivid-
n sprvn, uspokojuj ns jen cstecn, protoe je to dno siln interpretacnm charakterem. Vt jistotu
bychom snad mohli nabt na prrodovdeck rovin, kter mnohem mn pripout monost raznch
vkladu. Podvme-li se na Sethuv materil z tohoto hlediska, budeme stle objevovat velice precizn
tvrzen, kter laikovi reknou jen mlo, avak u fyzika okamit vyvolvaj takzvan aha-moment.
Sethovy okrajov poznmky o tom, e i neiv vci jako hrebky nebo kameny maj pamt, bude
nejsp vtina ctenru pokldat za podobenstv. Pripomenme si vak u v jedn z predchzejcch kapitol
zmnn schopnosti speciln nadanch osob prijmat obsah pamti neivch vc (heslo psychometrie).
A treba je tato informace pouhm drobtem nepoznan skutecnosti.
Podivuhodn Seth nm nesmrn ochotn poskytl informace, je nejen odrej nejnovj poznatky
teoretick fyziky, ale casto je dokonce pozoruhodn nzornm zpusobem vysvtluj (jestli to vubec jde).
Takov zpusob vysvtlovn bychom si jist prli vidt i v naich ucebnicch. Ovem tvrdit se d ledacos.
Proto jsem ze Sethova materilu vybral nkolik zvlt prznacnch mst a konfrontoval je s odpovdaj-
cmi fyziklnmi vysvtlenmi, kter si muete vyhledat v kadm odbornm dle. Paralely jsou ohromuj-
c, jak byli nuceni uznat i renomovan vdci:
Seth: Volte zpusob jednn z ruznch monch. Ostatn pravdpodobn podoby jednn ale zust-
vaj nadle v platnosti. Muete vak zbn nahldnout do jinch pravdpodobnch realit a poctit ozvnu
jinch monch jednn. Existuj tedy pravdpodobn svty. Vy prost existujete uprostred pravdpodob-
nho systmu reality pravdpodobnch svtu...
A citt z knihy Mnohoetn svty - objevy kvantov fyziky od Paula Daviese: Schopnost preskupo-
vn vln a skutecnost, e kvantov mechanick stavy se daj chpat jako preskupovn jinch stavu, ne-
mohl opominout ani Everett (duchovn otec vkladu kvantov fyziky formou mnohocetnch svtu) - jsou
to neprekonateln zkladn rysy kvantov teorie. Everett proto zmnn principy neodmt, ale naopak
z nich vyvozuje logick dusledek: je-li reln obdobn vlnov preskupovn (a z toho on vychz), pak je
reln i hyperprostor. Pro Everetta jsou vechny ostatn svty nejen pouhmi monostmi, kter nebyly
uskutecnny, protoe podlehly v boji o pozorovanou realitu - on nahl na tyto ostatn svty jako na
stejn reln, tedy rovnocenn se svtem, v nm ijeme. To ovem znamen, jak z toho vyvozuje, e
pokud neijeme ve specilnm svt danho hyperprostoru, pak je cel hyperprostor na vlast... Tato
predstava se vrazn odliuje od kodanskho vkladu... (co je jen dal indicie fantastick povahy veke-
rho byt; poznmka autora).
Seth: Podstata hmoty zustv nepochopena. Vnmte ji jen v urcit podob. Atomy a molekuly jsou
prtomny jen v jistch stadich. Jejich aktivita se d sledovat pouze v rmci vymezenho hernho prosto-
ru. Vy realita atomu za hranicemi pozorovn vm naprosto unik. Fluktuuje ve vypocitatelnm ryt-
mu. Vdci si uvdomuj mezery v poznn toho kterho stadia ivota atomu jen nedostatecn...
Z prednky Kvantov teorie science-fiction, kterou pronesl dr. Peter Schattschneider na Technick
univerzit ve Vdni:
Predstava, kterou vytvoril Niels Bohr se spolupracovnky, zvan kodansk vklad, v podstat tvrd
nsledujc: Fyzikln objekt - naprklad svtlo nebo elektron - nen zpoctku popsateln pomoc makro-
skopicky mritelnch velicin. Existuje pouze v hyperprostoru, kter je pozorovateli neprstupn. Mrit
systm znamen zasahovat do tohoto systmu: tvar z hyperprostoru vstupuje s mricm prstrojem do
vzjemn interakce - naprklad pri chemick reakci v bromidu strbra na fotografick desce - a sm se
vlivem mren mn. Vsledek mren se interpretuje jako projekce, kterou si pro nzornost mueme do
jist mry predstavovat jako stn tvaru z hyperprostoru vren na stnu. Mueme sice stnu premistovat
podle potreby ruznch experimentu, jak si jen dokeme vymyslet, ale pak se mn i stn. Jednou se
objev jako vlna, jindy jako cstice. Fyzikln objekt sm o sob nen vlna ani cstice, jako takov existu-
je jen dky procesu mren...
Seth: Tyto body nejsou rozpoznny jako takov, patr vak do spolecn sfry, kterou nazvte dvo-
j realita, a obsahuj znacn energetick potencil. Jsou to shluky koncentrujc velkou cst kosmick
energie, dky jejmu pusoben je tvoren kontinulnm procesem. V prostor je tmito body vyplnn.
Predstavuj nahromadn ryz energie, trebae jsou men ne elementrn cstice. V sousedstv tchto
bodu jsou fyzikln zkony vystaveny vkyvum. Body nejsou viditeln, ale projevuj se jako intenzivn
energetick zdroje a daj se matematicky odvodit. Jimi zaprcinn vkyvy maj co cinit s podstatou casu.
Jsou to neviditeln elektrrny. Z tto tkn elektromagnetickch jednotek jsou vybudovny elementrn
cstice fyzikln hmoty...
A konfrontace s odbornou literaturou: V oblasti jiffy (angl. = vterinka, moment, okamik, v odbor-
n literature oznacen nesmrn krtkho casovho okamiku - pozn. prekl.), v naem prpad stanovenm
velicinou 1
-43
, je struktura casoprostoru vytvrena pnovitmi granulemi. Panuj zde fluktuace (vrony
energie, cerv dry, chaos) neustle iven takzvanou Heisenbergovou bankou, co vede k procesum,
kter oznacujeme jako virtuln vznik cstic, respektive fluktuace vakua. Kdyby bylo mon napojit se na
vakuum, mli bychom k dispozici neomezen zdroj energie, pri zhroucen nastaven rovn by ovem
mohlo cel univerzum dokonce explodovat.
Tak - po tomto soustu se musme nejdrv pordn nadechnout. Nen snadn ho strvit a ani po dru-
hm precten nm vechno nebude zrejm. Nen vak treba hzet flintu do ita. Teoreticky mon jsou
toti i jin vklady, vpovdn hodnotu mnoha srovnn mohou posoudit jedin fyzikov, pricem i na
samotnou hodnotu mohou existovat (a tak existuj) rozdln nzory. Nic z toho nepoprme, pripoutme
i selektivn charakter vbru. Nejedn se o dukazy, jde pouze o indicie. O vc - jak jsme u vcekrt zdu-
raznili - nm prece nejde.
Ned se samozrejm s jistotou zjistit, jestli vcerozmrn Seth sdl v hyperprostoru, na onom svt
nebo v duchovnm svt Jane Robertsov. Jednu vc vak u vme jist: tyto informace prost a jednodu-
e existuj. V dnm prpad se nepodobaj zhrobnm poselstvm, s jakmi se dennodenn setkvme
u spiritistu, a mlo se podobaj popisum zhrobnch svtu, na kter jsme zvykl. dn jednoduch zara-
zen provst nemueme.
Mnoho Sethovch tvrzen nese jednoznacn prrodovdeck obsah a jeho vpovdi maj se zn-
mmi okultn naivnmi obrazy svta spolecnho asi tolik jako ucen o dutm svt s velkou sjednocujc
teori modern kosmogonie. Ackoli s ve uvedenmi srovnnmi Sethovch informac s teoretickou
fyzikou nemusme ve vech bodech souhlasit, jednu vc si prost priznat musme: z osobn studnice
vdomost lyricky Jane Robertsov pochzet nemohou. Tato monost musela bt u pred mnoha lety
odloena ad acta. Rozhovory se Sethem a nsledujc dla tak zustvaj knihami odnikud...
Tm jsme se znovu ocitli na zactku a v otzce onoho svta jsme nepokrocili ani o krucek. Jenom
kolem n kroume. Jet stle se vak k tezi o pravch poselstvch z onoho svta nabz jako rovnocen-
n alternativa predstava napojen na cosi jako univerzln zdroj vdn. Nemn fascinujcho konceptu
kosmickho poznn, kter v modern prrodovd stra pod nzvem informacn pool stejn jako
v prastarch mtech pod oznacenm kronika Akaa apod., jsme se u dotkli a pozdji se k nmu vrt-
me. Pri vcnm posouzen zrejm problematika onoho svta nar na neprekonateln pote. Vechno, co
k n bylo dosud uvedeno - od Joan Norkotov a k Sethovi - me, ale taky nemus bt dukazem ivota po
smrti.
Jeden prstup k monmu dukaznmu rzen dosud jet nebyl vzpomenut: bdn o onom svt
z dvactho a jednadvactho stolet. To m svuj dobr duvod. Nejprve by se mlo zreteln predvst, jak
klamn je puda, na n se mus pohybovat i ta nejvcnj, prsn vdecky proveden analza. A alebnos-
ti nemus nijak ubt, i kdy celou zleitost vezmou do rukou odbornci.

Smrt a zhrobn svt jako objekt kritickho zkoumn

American, kter jsou povstn ertovnmi, avak velmi casto pregnantnmi vroky, prili i s touto
otzkou: Existuje ivot pred smrt? Tento ponkud dsiv aforismus ztrc sice pri pozorovn svta,
v nm v rmci sv existence prodlvme, nco ze sv absurdnosti, presto vak zustv morbidn slovn
hrckou.
Potom - to je ve, oc tu b. Narodit se - dal slov - je zlocin, jeliko je trestn smrt. To vme
tak dlouho, jak dlouho existuje clovk. Stejn dlouh cas se pokoume z tohoto dilematu nalzt vcho-
disko. Zkladna naeho uvaovn se vak navc ve dvactm stolet rozrila o ponkud tsnivou monost
(leckter mluv o pravdpodobnosti) zniku celho lidskho rodu v dusledku apokalypsy vyvolan nmi
sammi. Bezvchodnost na druhou. Vra v pokracujc ivot nabz jistou nadji, kterou nm vdeck
bdn o onom svt zustv dosud dluno. Nebo snad ne?
U dlouh desetilet jsou znmy nescetn zprvy o kontaktech se zesnulmi, putovn do zhrobn-
ho svta, materializacch, atd. atd., ale nedaj se - ani bychom zpochybnovali jejich pravdivost - bez
existence onoho svta dost dobre vysvtlit. Nkdy k tomu postac psychologick faktory, jindy se mus
pripojit paranormln fenomny jako telepatie, psychokineze, prekognice atp., kter jsou sice rovn
fantastick povahy, ale maj nesporn koreny v tomto, tedy pozemskm svt. Tento poznvac proces
jsme si u predvedli. Dokonce i prpady, kter se tmto zpusobem vysvtlit nedaj - a poznali jsme jich
dost a dost -, ns zavedou do slep ulicky. Nkter badatel se domnvaj, e z tohoto dilematu u vcho-
disko nali. Nejznmj z nich je doktor medicny Raymond A. Moody. Prozkoumal vc ne 150 prpadu
proitku z prahu smrti a posmrtn existence a objevil pritom spolecn znaky, kter zrejm opodstatnuj
vcn shrnut. Zkoumme-li prubh umrn metodicky, zjistme, e pravdpodobn vichni lid absolvuj
tento obvan proces zhruba stejnm zpusobem. Dr. Moody charakterizoval konec lidskho byt priblin
takto: Clovk le a umr. Zatmco jeho tlesn trapy dosahuj vrcholu, sly, jak ho lkar prohlauje za
mrtvho. Znenadn zacne vnmat neprjemn zvuk, pronikav zvonn nebo brucen, a zroven m pocit,
e se rychle pohybuje dlouhm temnm tunelem. Pot se nhle ocitne mimo sv tlo, ale stle se jet
nachz ve stejnm prostred jako predtm. Jako pozorovatel sleduje z urcit vzdlenosti vlastn tlesnou
schrnku. Nejprve je siln citov rozruen, postupn si stle vc zvyk na svuj podivn stav. Jak zjituje,
disponuje jakousi strukturou, je by se nejsp dala popsat slovy ,netlesn tlo.
Zhy se vyrovnv s novmi dojmy. Jin bytosti jeho vlastnho novho druhu se k nmu bl, aby
ho uvtaly a pomohly mu. Poznv v nich drve zesnul prbuzn, prtele, mil lidi, kter ho nasmruj
k neznm svteln bytosti, vyzarujc lsku a teplo, jak dosud nepoznal nebo je nikdy nepokldal za
mon.
Svteln bytost ho bez pouit slov vyzv, aby posoudil a zhodnotil svuj ivot jako celek. Napo-
mh tomu tak, e mu umon zhldnout v bleskov retrospektiv prehldku jeho nejduleitjch ivot-
nch milnku. Potom dochz k dramatickmu vyhrocen situace: Zesnul se bl k barire nebo hranici,
kter - to v naprosto presn - predstavuje dlic cru mezi pozemskm a nsledujcm ivotem. Tento
okamik, kter obvykle vyvolv obavy, mue nastat drve ci pozdji, podle toho, jak dlouho trv stav
klinick smrti; prpadn se dostav velmi rychle, pokud clovk definitivn skonal.
Kadopdn predstava o nvratu do ivota neprin v tomto okamiku nic pozitivnho. Zesnul se
zdrhaj vrtit, chtj se vydat tam, kde vnmaj svtlo, teplo a bezpec, kde na n cekaj tastn bytosti,
aby je uvtaly jako jednoho ze svch. Je to marn. Ackoli nvrat je chpn jako provn temn ponur
nocn mury, umrajc poznv, e okamik jeho smrti jet nenastal. Pres vnitrn odpor se znovu spojuje
se svm hmotnm tlem.
Pri pozdj snaze vylcit ostatnm proitek z prahu smrti se vyskytuj velk problmy. ,Navrtilec
nedoke najt slova, jimi by popsal, co se mu stalo. Pokud se o to bude pokouet, naraz na odmtn
nebo vsmch okol. Zkuenost se smrt vak zcela jist zanech na vech postiench hlubok a nesma-
zateln stopy: jakkoli strach z umrn navdy miz. Nezrdka se smrt dokonce stv predmtem toueb-
nho ocekvn. Lid, kter byli vrceni do ivota, vedou po tomto proitku tmr vdy uvdoml, vy-
rovnan ivot, naplnn klidem a radost. Je pritom pln jedno, jak jejich ivot vypadal pred zkuenost
nabytou na prahu ivota a smrti. Sebemen pochybnost o monosti dalho ivota po smrti je u nich
definitivn odstranna. Nesmrtelnost pak na zklad osobn zkuenosti povauj za relnou, co jim pri-
n pocit tst...
Badatel jako dr. Moody zkoumali proitek umrn a procesy probhajc v prechodn oblasti, na
prahu onoho svta, s absolutn vcnost. Jednoznacn zjistili ve uvedenou pospolitost fenomnu, ackoli
kad jimi zpovdan respondent neproval predestren prubh presn stejnm zpusobem. To ns
privd k zsadn otzce: Mueme v tomto prpad mluvit o dkazu nesmrtelnosti? Bohuel ne, i kdy
bychom si to jist prli.
Skutecnost, e tsn pred smrt u vech lid probh stejn tchu prinejc proces, dokazuje po-
smrtn ivot stejn mlo jako treba to, e hlas Konfucia nebo kapitna vzducholod R 101 nepochybn
pochz z onoho svta. V prpad dr. Moodyho a dalch vzkumnku studujcch procesy odehrvajc se
na hranici mezi ivotem a smrt by se dokonce vysvtlen, e zjitn jevy pochzej z tohoto svta, nab-
zelo mnohem sp ne u R 101 nebo cross correspondences.
V prubhu milionu let trvajc evoluce homo sapiens se v naich tlech nahromadilo mnoho gene-
tickch programu veho druhu, z nich jsme dosud objevili jen velmi skromn procentuln podl. A ani
u tchto objevench programu ve skutecnosti nevme, jak vlastn funguj. Dynamick rovnovha (home-
ostza), kter do urcit mry udruje nai tlesnou teplotu na stabiln rovni, rd biochemick procesy a
kontroluje ruzn funkcn procesy probhajc v organismu, predstavuje dobr prklad na bezradnosti.
Kadopdn se maticka prroda vce zpusoby postarala o to, aby jej chrnnci byli vyzbrojeni pro
velijak okliv zkuenosti. Pripomenme si treba tlesn zabijky bolesti, takzvan endorfiny (endogenn
morfiny), kter se v urcitch situacch aktivuj bez naeho vdomho pricinn, avak vhradn k naemu
prospchu. Doba smrti je nepochybn momentem, v nm nutn potrebujeme jakoukoli myslitelnou
pomoc. Mon i pro tuto prleitost existuje genetick program, kter v tomto okamiku navozuje obrov-
sk strach ze ivota a cin nevyhnuteln snesitelnjm. Je-li tomu skutecn tak, pak funguje skvle. Jasn
to vyplv z prslunch zprv. Ve prospch tto teze hovor i okolnost, e jednotliv fze procesu umr-
n jednoznacn vykazuj osobn zabarven rysy. Kuprkladu svteln bytost vdycky naprosto jedno-
znacn ztlesnuje vy cosi, co souvis s individulnm postojem, nboenstvm ci specilnmi ocekv-
nmi umrajcho. Pochz tedy primrn z jeho vlastnho duchovna - co ovem na druh stran zase nic
nedokazuje. Stejn dobre by mohl prechod na onen svt u kadho clovka probhat zpusobem, kter je
uit pouze na jeho mru. Dostalo se tm snad bdn o posmrtnm ivot do stejn slep ulicky jako
treba spiritismus a okultismus?
Na prvn pohled to tak vskutku vypad. Pokusy, provdn naprklad dr. Moodym, maj nespornou
hodnotu pro systematickho badatelskho ducha, nemohou vak uspokojit lidskou touhu po nesmrtelnos-
ti. Jedinou vdecky jistou skutecnost v souvislosti s existenc veho ivho je poznn, e se nic neztrc.
Samozrejm vdomost o tom, e po smrti se budeme a do poslednho okamiku fungovn vesmru rit
a do jeho nejzapadlejch koutu jako nestrukturovan tepeln zren, nm neposkytuje zrovna moc t-
chy. To, co si prejeme - a tak rdi bychom to mli nezvratn prokzan -, je existence nesmrteln due
neboli vcn pokracovn osobnostn struktury, abych se vyjdrili modernji. A prv pro to nali vdci
zrejm dkaz!

M due svj otisk?

U mnoha vdeckch objevu predstavuje spojen jednotlivch poznatku ze zdnliv nesouvisejcch
oblast to, z ceho vznik nov obshlej vdn. Kdy anglick neurolog dr. Walter Grey v edestch
letech dvactho stolet zkonstruoval prstroj reagujc na mylenkov vlny i nazval ho machina specula-
trix -, poviml si prce tohoto svhlavho lkare z Bristolu fyzik a kybernetik Jean Jacques Delpasse.
Proto mohlo pozdji dojt k tomu, e profesor Delpasse zacal se zjmem sledovat jeho vzkum od prvnch
krucku - a domlet ho...
Dr. Grey nechval pokusnou osobu, jej krivky mozkov elektrick aktivity se prostrednictvm
elektrod zaznamenvaly, neustle zapnat a vypnat televizor. Prstroj propojen s EEG pritom ukzal, e
ped kadm zapnutm vznikl v mozku pokusn osoby energeticky mriteln impulz, tzv. pohotovostn
vlna. Potom dr. Grey podmnky pokusu zmnil: elektrody upevnn na hlav pokusn osoby spojil prmo
s televiznm prstrojem a pohotovostn vlnu zeslil. Kandidt ted mohl zapnout televizor u tm, e pouze
pomyslel na to, e nco takovho udl. Inicitorem se stala pohotovostn vlna, kter vznikla pri tomto
pomylen.
Delpasse dostal v tto fzi npad, kter se ned oznacit jinak ne geniln. Usoudil, e pri nkolike-
rm opakovn pokusu dojde k modifikaci pamovch molekul, v nich je pohotovostn vlna uloena
jako pevn soucst pamtov substance v mozku. Bude asi na mst uvst pr vysvtlujcch vt.
Clovk se toti - je to smutn, ale pravdiv - rod bez ducha. Pri porodu predstavuje mozkovou kuru
kojence jen zlomek pozdjch nervovch bunk, kter navc nejsou ani vzjemn spojen. I kdy se rodi-
covsk pr s rozzrenma ocima rozplv nad tm, jak pozoruhodn schopnosti, ulechtil charakterov
vlastnosti a dal vlohy obdrel mal pozemtan do vnku od prrody, neurofyziologie nepovauje za
vhodn prmr romantick prirovnvn mladho clovka k pupenu, jen v sob nese vechny vlohy a jen
touebn cek na jejich rozvinut. Teprve v dusledku informac zvnjku se u dtte vytvrej takzvan
upednostovan drhy, jimi probhaj nervov impulzy a kter promnuj hromadu bunk v uspordan
buncn spojen. Mozek pomalu zacn pracovat, pocet bunk se zvyuje - vznik duch, vcetn pamti a
vdom. Spolupusobenm ribonukleov kyseliny (RNS, resp. RNA) se vytvrej blkovinn molekuly,
v nich se zaznamenvaj pamtov obsahy.
Nakonec prumrn dospl clovk disponuje vce ne stem miliard neuronovch bunk, mezi nimi
hladce probh komunikace prostrednictvm zmnnch uprednostnovanch drah. Zavedlo by ns to prli
daleko, kdybychom chtli podrobnji vyloit strukturu lidskho mozku, zabvat se neurochemickmi a
jinmi procesy probhajcmi v jeho nitru atd. Navc je vda jet na hony vzdlena skutecnmu porozu-
mn dn, kter se v na lebce den co den odehrv. Pro ns je duleit skutecnost, e cst naeho ducha
- pamt - sestv z hmoty, presnji z pamtovch molekul. Na tom se ned nic zmnit. Ale bude to jet
hor: cel nae osobnost by mohla bt predstavovna materiln zkladnou. Vda pokld za teoreticky
prpustn, ba dokonce pravdpodobn, e vzjemnou interakc impulzu, uprednostnovan drhy a pam-
tov molekuly vznik nov druh molekuly, kterou mueme definovat jako charakterovou vlastnost. Na-
prklad osobnostn molekula nedvra vznik spoluprac uvedench zcastnnch faktoru s dlouhodob
budovanou pamtovou molekulou okliv zkuenost.
To je deprimujc. Je-li duch hmota a osobnost jen souhrn vzjemn propojench molekul, pak ns
doopravdy po smrti cek pouze velk nic. I pres bdn o onom svt a astrln kontakty. Experimenty
s cervy, krysami a jinmi zvraty, kter ukzaly, e pamt je poivateln, podle veho tento zdrcujc
zvr podporuj (napr. netrnovan krysy se dostaly z labyrintu stejn rychle jako trnovan, kdy se jim
coby potrava predloily rozmlnn mozky trnovanch krys).
Pro profesora Delpasseho to predstavovalo vzvu. Spatroval v tom jedinecnou anci ke sledovn
stopy due i pot, co opustila tlo, kter neodvolateln zemrelo. Mohla bt prekonna barira, pred n
musel kapitulovat dr. Moody. Prirozen jen tehdy, pokud pro lidskou psychiku existovalo njak potom.
Jestlie by toti i pres hmotnou podstatu byla due nesmrteln, mlo by vdom zustat po smrti za-
chovno jako energetick nebo astrln struktura. Pak by mlo bt mon vyut urcitou cst vdom -
pamt - i po smrti. Delpasse zskal prostrednictvm televiznho pokusu dr. Greye predstavu, jak to pro-
vst. Zpoctku pouze teoretickou, jeliko jako pokusn osoba prichzel v vahu jen umrajc clovk. To
predstavovalo neprekonateln pote. V demokracich skutecn nebv obvykl experimentovat s umra-
jcmi a na dobrovolnou spoluprci pod heslem Nejdrv zemrete, pak uvidme, co podnikneme dl se
tak nedalo ani pomyslet. Tehdy sehrla (u pokolikt) svou lohu nhoda. Na kybernetickm sympoziu,
jeho se castnil i profesor Jean Jacques Delpasse, informoval neurolog profesor William Jongh van
Amsynck o technice, kter Delpassea zaujala.
Amsynck, jen se hluboce zajmal i o kybernetiku, patril k prvnm vdcum, kter v medicn pou-
vali metody biologick zptn vazby. Dnes u se jedn o pln uznvanou terapeutickou techniku pou-
vanou k odstrann nespavosti, zmrnn migrny, potlacovn neurotickch projevu, sniovn vysokho
tlaku (hypertonie); Amsyckuv prstup k lkarskmu vyuit biologick zptn vazby byl pred zhruba
tremi desetiletmi pro uveden vvoj smrodatn.
Zkonstruoval pro pacienty s hypertenz prstroje na mren krevnho tlaku, kter akusticky upozor-
novaly na kadou zmnu. Pri zven tlaku se ozval nervy drsajc pronikav bzuciv tn, zatmco jeho
pokles byl doprovzen prjemnm zazvonnm. Pacienti byli po krtkm zacvicen schopni udrovat svuj
krevn tlak pod kontrolou jen dky tomu, e chtli slyet pouze urcit tn, zatmco ten druh ne. Mnoz
lid dok prostrednictvm zptn vazby ovlivnovat rovn frekvenci vlastnch mozkovch vln. Am-
synckovi pacienti patrili k tm, kter se s monostmi vyuit biologick zptn vazby v terapeutick form
dostali do styku jako prvn.
To, co Delpassea pri Amsynckov vkladu okamit fascinovalo, byla predevm jedna zvltnost:
vichni pacienti, s nimi prednejc pracoval, trpli hypertoni, nemoc, kter nezrdka vede k mozkov
mrtvici nebo ke smrti. Najednou ml ideln podmnky pro Delpassev experiment.
Pokud by byl profesor Amsynck ochoten zaclenit do svho trninkovho programu i pokus Waltera
Greye, nepotreboval by Delpasse k vyptrn due dnho umrajcho, protoe ted ml mon umrat
trnovan jedinec. Profesor William Jongh van Amsynck s experimentem souhlasil. Jeho pacienti tak.
Mli velkou legraci z toho, e pouhou silou vule aktivovali obrazovku. Predevm pro u velice
oslaben jedince to znamenalo opravdovou levu. Pritom se ovem projevil efekt navy, kter je z ncvi-
ku biologick zptn vazby dobre znm. Po urcit dob se schopnost vdomho vytvren mozkovch
proudu - v danm prpad pohotovostn vlny, kter zapnala televizor - oslabuje. Tomu se ale d odpomo-
ci. Zdroj elektromagnetickho zren mue ubvajc sly zase oivit. Na tehdej Leningradsk univerzit
bylo takov odstranovn mozkovch bloku zpusobench nadmrnm trninkem spn provdno.
Take Delpasseuv a Amsynckuv experiment se mohl znovu rozbhnout.
Dovolte mi malou poznmku: To, co mon nkomu zn jako science fiction, je skutecnost. Mme
co cinit s prakticky pouvanou lkarsko-kybemetickou terapi, j se vnuj serizn vdci s bezvadnou
povst a chvlyhodnmi motivy. Snaili se predevm o to, aby se nemocn zase uzdravil, a projevovali
badatelsk zpal, kter prekonval nejen - jako ve fyzice - prostor a cas, ale dokonce i hranice mezi tmto
a onm svtem. K tomu dolo, kdy u jedn sedmaedestilet pacientky nastalo v dusledku hypertonie
rozshl vnitrn krvcen. Aby se daly kontrolovat aktivity jejho mozku, byla napojena na prstroj EEG a
pouila se strategie pokusu Waltera Greye.
Pres vechny snahy nebylo mon smrt zastavit. Mozkov proudy vyhasly. V okamiku definitivn
mozkov smrti se vak objevila pohotovostn vlna a rozsvtila se televizn obrazovka. Tento sm o sob
pozoruhodn proces signalizoval navc prechod na druhou stranu. Nyn chybl u jen konecn nespor-
n dukaz, e duch nen vzn na hmotu, ackoli j byl vytvoren: ten mohl bt podn v podob pokracujc
existence tohoto signlu na onom svt. Jak by se ale dal takov dukaz predloit, kdy byly zavreny tri
stupn umrn - mozkov, klinick i buncn smrt - a biologick konec tm byl neodvolateln?
Vechno, co bylo dosud znmo, se jet pord nachzelo na rovin vzkumu dr. Moodyho. V tto
dramatick fzi po definitivn smrti se profesor van Amsynck rozhodl pout elektromagnetick zdroj
zren, jm se dala u jeho pacientu znovu oivit schopnost vytvoren pohotovostn vlny.
Nepredstaviteln se zdarilo: Delpassev efekt se projevil na obrazovce. Prirozen to s jistotou nedo-
kazuje, e se tmto zpusobem podarilo vylkat z preiv osobnostn struktury zesnulho signl z onoho
svta, avak pravdpodobnost je u znacn vysok. Aby tuto pravdpodobnost dovedl a na hranici jisto-
ty, Amsynck provedl radu kontrolnch pokusu. Ty u pacientu, kter nikdy nebyli prokoleni ve strategii
pokusu Waltera Greye, vykzaly podle ocekvn nulov vsledky. Ani pri vpadku mozkovch proudu,
ani pri pozdjm pouit zdroje elektromagnetickho zren se nedal Delpasseuv efekt vyvolat. Zrejm
bylo zapotreb nejprve vytvorit odpovdajc pamtov molekuly. Pokud vak existovaly, daly se aktivo-
vat i pot, co tlo bylo mrtv a rozkladn enzymy zacaly svou destruktivn prci.
Vsledek tohoto podivuhodnho vzkumu, kter vlastn prinesl kladnou odpovd na prastarou
otzku lidstva o existenci posmrtnho ivota, by prece ml obhnout cel svt jako senzacn zprva.
Nejsp vak tato informace byla v bnm medilnm zpravodajstv prevlcovna politickmi komedie-
mi, dramatickmi sportovnmi udlostmi, srdcervoucmi osudy korunovanch hlav atd. Byla samozrejm
zverejnna a samotn tma nikdy neztratilo na aktulnosti, jak dokld kuprkladu studie o zkuenostech
zskanch na prahu smrti (near-death experiences, NDEs) z podzimu 2000. Byla vypracovna v General
Hospital v Southamptonu pod vedenm konzultujcho neuropsychiatra z Institute of Psychiatry v Lon-
dn dr. Petera Fenwicka a badatele a nemocnicnho lkare dr. Sama Parnii. Prinesla nov dukazy, kter
naznacuj, e vdom nebo due mue existovat i po zniku tlesn schrnky.
Vmluvn to shrnul dr. Parnia: Zacal jsem jako skeptik, ale kdy jsem konfrontoval vechny duka-
zy pro a proti, napadlo m, e na tom nco je. Koneckoncu se vechno neustle vrac k otzce, mue-li
bt mozkem iniciovn rozum nebo vdom... Je-li vak mozek meziclnkem, kter manifestuje rozum,
stejn jako televizor funguje coby meziclnek slouc k zachycen vln rcch se prostorem a jejich
preveden do podoby obrazu a tnu, mueme pripustit, e rozum je tu i pot, co mozek odumrel. A to je
zrejm fakt, kter naznacuj NDEs.
S bezvhradn tnm poznnm, e nesmrtelnost je aspon pravdpodobnj ne jej opak, opt
obrtme pozornost k pozemskmu svtu a jeho zhadm. Stejn jako se smrt mue toti kad z ns bt
s nimi konfrontovn. Naprklad se svm vlastnm zmizenm...

Rozputn ve vzduchu

Zmizen lid nen nic neobvyklho. O manelovi, kter si odskoc pro balcek cigaret a za nkolik
let nape en a deseti dtem pohled z Jin Ameriky, se u hovor i v prslov. Nkter jedinci jsou un-
eni, jin se dostvaj na scest nebo padnou do rukou vrahu, kter - na rozdl od tvrzen ve vtin filmu a
romnu - skvle ovldaj umn nechat mrtvolu sv obti beze stopy zmizet. lo by sestavit shodlouh
seznam, kter by se kad rok rozril o buhvkolik tiscovek osob. Vtina prpadu zmizen m normln
prciny (budeme-li toto slovo pouvat pro lenstv, kriminln ciny, neodpovdn jednn a podobn
cist lidsk aktivity). Vechny ale ne.
Podvme-li se na vc trochu hloubji, budeme znenadn konfrontovni s udlostmi, kter nahnj
hus kui. Jako neviditeln rybr z jin dimenze, nepochopiteln cosi kdov odkud, prpadn njak ne-
znm prrodn sla podle veho lov a vytahuje lidi z na existencn roviny. Jednotliv, ve skupinkch,
lodn posdky, cel armdn jednotky - podle libosti. Zd se, e pro tento zneklidnujc fenomn ne-
existuje sebemen omezen ani prekka. Letadla navdy miz v oblacch, lid zajdou za roh a nikdy
nedojdou do cle, vstoup do mstnosti a u je nikdo nikdy nespatr. Tohle vechno se odehrv na zemi,
ve vod i vzduchu, jednm slovem vude. Mon i ve vesmru, ale tento prostor je jet prli nepro-
zkouman, ne abychom mu mohli prisoudit schopnost prirozenho i neprirozenho mizen.
Rybri lid vrt nkdy svou obt, kter jim k nicemu nen, zptky do pozemsk existence. Prslu-
nk chilsk armdy destnk Armando Valdes se 25. dubna 1977 bhem strn sluby v mst Putra
doslova rozplynul ve vzduchu - pred ocima esti vojku. Zatmco se po nm vude ptralo, po patncti
minutch se zase objevil. Datumovka na jeho nramkovch hodinkch nepochopiteln ukazovala, e pro
nho uplynulo pt dn. Na tvri mu vyrail ptidenn vous. Sm destnk si sv patnctiminutov, respek-
tive ptidenn, neprtomnosti nebyl vdom.
Vtina obt ale nedopadla stejn bezproblmov. Naprklad americk ena v domcnosti Mar-
tha Wrightov. V zim 1975 jela se svm muem Jacksonem do New Yorku. Ten v Lincolnov tunelu
zastavil, aby Martha otrela okna vozu od snhu. Pri citn zadnho skla zmizela. Navdy.
Od dvactho stolet nen dokonce ani pri peclivm naplnovn snadn natrvalo zmizet. Tuto bo-
lestnou zkuenost rok co rok zaznamenvaj mlad zbhov, uprchlci pred alimenty, danov dlunci,
manel, kter chtj zact nov ivot s mladmi partnery, zlocinci veho druhu a kalibru, bval dikt-
tori a velijac ivotn ztroskotanci. Jin lid, naprklad jedinci, kter ztratili pamt, jsou zase vdcn za to,
e uvzli v hustch okch st, kterou nae civilizace rozprostrela kolem cel zem. Presto se leckomu
podar split za sebou vechny mosty a zbytek ivota strvit v anonymit.
Kad zhadn zmizen ovem nen nevysvtliteln. Nezbv nm nic jinho, ne se i pri analze
tohoto jevu chovat patricn opatrn, nechceme-li pretrhnout uzdu. Je toti prli snadn hledat cizorod
sly i za procesy, kter ve skutecnosti svdc pouze o mimordn obratnosti a zrucnosti zmizelho pri
zametn stop. Zde se projevuje zsadn rozdl od ostatnch ataku z neviditeln oblasti, naprklad od spon-
tnnho sebespalovn: monost prn zmizet. Problematick by samozrejm byl opacn sudek, e nevy-
svtliteln zmizen nen takov, u nho se d objevit motiv nebo objednatel (napr. ddic). Jde o opravdu
oehav tma, pri kterm v mnoha prpadech hraje rozhodujc roli hodnovrnost svdku. Nemn v-
znamn jsou vpovdi svdku, domnnky, pravdpodobnosti, indicie, strucn a jasn vechno, co ztuje
objektivn posouzen skutkov podstaty. S odpovdajc obezretnost se pokusme oddlit domnnky od
faktu, zprvy od zdokumentovanch skutecnost a indicie od ovrench poznatku.
Mnoho teori koluje naprklad ohledn zmizen americkho spisovatele Ambrose Bierce bhem me-
xick revoluce nebo arcivvody Johanna Salvtora, kter pod jmnem Johann Orth velel trojstnku
Santa Margherita; v lt 1890 vyplul z Buenos Aires do Valparaisa, ale nikdy se tam nedostal. Stejn
zhadn se s nmi rozehnali i nkter dal prominenti.
Povaovat tyto a obdobn prpady za dukaz neprirozench zmizen by nebylo sprvn. Vr mexick
obcansk vlky pohltil nejednoho clovka a promnil sv obti v bezejmenn nebotky a osud lodi Santa
Margherity by byl bez velkho rozruchu typizovn nlepkou pohreovan na mori, kdyby se na jej
palub nenachzel vhlasn excentrik Johann Salvtor/Orth. Oficiln zvr vyetrovn mluv o ztrosko-
tn v Atlantiku, s nejvt pravdpodobnost oprvnn. I budovy bezduvodn oputn jejich obyvateli -
jako napr. majk v Eilean Mor na Flannanskch ostrovech pred zpadnm pobrem Skotska, jeho tri hl-
daci v roce 1900 beze stopy zmizeli - ponechvaj dostatek prostoru pro mnoho vkladu. Takhle bychom
se dl nedostali. Nejlep bude systematick popis udlosti bez dalch interpretac.
Zamrme se nejprve na mizen na soui (jednotliv osoby, men kolektivy, davy lid), potom na
vod a nakonec se podvejme na projevy tho fenomnu - je-li opravdu stejn - ve vzduchu stejn objek-
tivn, jako jsme to ucinili u destnka Valdese a Marthy Wrightov. Potom se spolecn zamyslme, co by
to vechno mohlo znamenat. (Na morch a ve vzduchu se z pochopitelnch duvodu jedn obvykle o zmi-
zen vce lid najednou.)

Terem jsme vichni

Vyjdeme-li ryze hypoteticky z toho, e za mizen lid je odpovdn cosi nevysvtlitelnho - at u to
jsou mimozemt rybri, kter ns lov na sv udice, nebo padac dvere do jinch dimenz, je se otvraj
bez predbnho varovn -, prmo se nm nabz mylenka na permanentn pusobc fenomn. Pravd-
podobn mizeli u neandrtlci, kter zrovna chtli ulovit mamuta, ale o tom prirozen nic nevme. Stejn
tak mueme jen tko cerpat njak vcn informace ze stredovkch dokumentu prekypujcch kouzel-
nictvm a carodjnickou posedlost. Presto existuj vjimky.
Dne 24. rjna 1653 stl jeden vojk panlsk armdy, jeho jmno nen v oficilnch zznamech
uvedeno, na stri v Manile, hlavnm mst tehdy panlum nleejcch Filipn. O den pozdji se objevil
v Mexiku, tedy rovn na panlskm teritoriu, ale ve vzdlenosti devti tisc mil. Neml sebemen tue-
n, co se s nm stalo. To ovem vojensk soud prli nezajmalo a pro dezerci ho odsoudil k smrti. Aby
soudce o sv nevin prece jen presvdcil, vojk prohlsil, e filipnsk guvernr nedvno zemrel. To byla
okolnost, kter pri vzdlenosti devti tisc mil mohla vejt ve znmost a o nkolik mscu pozdji. V n-
valu vzcn velkorysosti soud rozhodl, e vkon trestu smrti odlo na tak dlouho, dokud ze vzdlench
Filipn nedoraz prslun zprva. Po uplynut nezbytn doby se to skutecn stalo. Vojk byl zprotn
obvinn a proputn. Radosti, e jen o vlsek unikl smrti, si netastnk ale moc neuil, jeliko byl nepro-
dlen znovu zatcen. Tentokrt se o to postarala inkvizice. Byl obalovn z kouzelnictv. Pdn dukaz
dodal on sm.
Prvn nznaky skromn vcnosti u bez cern magie a dblova dla bychom nejsp mohli ocekvat
zhruba od 18. stolet. A z tto doby zprvu o zhadnm zmizen opravdu mme...
V cervenci 1768 zmizel bval vojk a krejc Owen Parfitt z invalidnho kresla, v nm sedl pred
vchodem do svho obydl prmo na run ulici. Tento prpad, kter se odehrl v anglickm mstecku
Shepton Mallet, byl mysterizn zvlt kvuli skutecnosti, e sedmasedmdestilet Parfitt byl u dlouh
roky pln chrom a bez ciz pomoci se nedokzal pohnout ani o centimetr. Na jeho zmizen se prilo za
pr minut, ale nikdo z ptrajcch, kter se okamit pustili do hledn, po nm nenalezli sebemen stopu.
Ptrn probhalo opravdu dukladn - byla prohledna pole i lesy, reky i prkopy - a dorazilo a do est
mil vzdlenho Wellsu s ndhernou katedrlou. Nikomu se vak ani nsledn nepodarilo objasnit, kam se
Parfitt podl.
V tto souvislosti se vyplat vzpomenout prpad, kter se udal o dv st let pozdji a vyznacuje se
prekvapujcmi paralelami s tm, co se prihodilo Parfittovi. I tentokrt zmizel zhadnm zpusobem mu,
kter se vlastn silou nemohl pohybovat.
Jedn noci osmaedestho roku dvactho stolet se stal devatenctilet prslunk jednotky vojen-
skch lkaru americk armdy ve vojensk nemocnici na Havaji svdkem zhadn udlosti. Tento mlad
mu casto rozmlouval s asi edestiletm pacientem, kter leel sm v estilukovm pokoji. Do nemoc-
nice se letit hippie dostal, kdy ommen LSD nebo jinou drogou vbhl pod nkladk. S tkmi zlo-
meninami stehennch kost leel naprosto bezmocn, ob nohy ml fixovan obvazy a ocelovmi dlaha-
mi, navc jet opatren zatovacmi zvami. Ve, co se odehrvalo mimo dosah jeho pae, bylo pro
nho stejn vzdlen, jako kdyby se to dlo na msci. Kdy budouc lkar absolvoval svou prvn ob-
chuzku, promluvil si jako vdy i s touto osamlou obt nehody. Pri druh obchuzce zail prekvapen.
Pacient zmizel. Fixacn dlahy z ulechtil oceli leely pkn srovnan na posteli, zva visela na konzoli
- ale postel byla przdn. Zdravotnick personl a clenov vojensk policie prohledali nemocnici i bez-
prostredn okol. Pohreovan mu vak zustal nadle pohreovanm.
Mohl si dlahy odstranit sm a pak se treba doplazit? To v dnm prpad. Fixacn dlahy, kter se
pri komplikovanch zlomeninch seroubovvaj skrz kosti, maj za kol zpevnit roztrtn lomky, aby
zase srostly do puvodn podoby. Jejich presn poloha se zabezpecuje zvami, aby se doshlo potrebn-
ho hlu sklonu. Upevnn i zvrecn odstrann vech pomucek potrebnch pri pouit tohoto lcebnho
postupu je casov velmi nrocn a tak bolestiv, e se mue provdt jen v pln narkze. Pacient, kter
by se jen pokusil dlahy odstranit, by pri prvnm otresu ztratil bolest vdom. Predstava, e si dotycn
mu dlahy z nohou sm sundal, pecliv je podle velikosti vyrovnal na posteli a - s nezhojenmi kompli-
kovanmi zlomeninami obou nohou - se z pokoje vyplazil na loktech, je smn. Nco takovho je prost
nemon. Navc mstnost, v n pri nocn slub sedl oetrovatel, byla prmo proti prslunmu nemoc-
nicnmu pokoji. Medik ml tedy dokonal rozhled po cel chodb.
Hodinu pot, co v nemocnici i nejblim okol bylo ve obrceno vzhuru nohama, leel zmizel
mu zase spordan ve sv posteli (jeho nvrat odliuje tento prpad od Owena Parfitta, ale predstavuje to
jedin rozdl). Fixacn dlahy ml opt upevnn na nohch, obvazy byly na svm mst, zva byla
zaven, jako by je nikdo nesundal. Svdek nedokzal tento zhadn kaz nikdy vysvtlit, ani kdy se
pozdji stal renomovanm lkarem. Tento prpad, kter zkoumal spisovatel Hartwig Hausdorf, je dky
lkarsky nenapadnutelnm faktum mimordn prukazn. Vratme se vak po tto casov odbocce zpt
k rdnmu chronologickmu postupu.
Ctyri desetilet po Parfittov odchodu ze scny narme na dal prpad nevysvtlitelnho zmizen,
kter tentokrt vyvolal dokonce mezinrodn rozruch. Britsk vlda nasadila k jeho objasnn vechny
pky, csar Napoleon Bonaparte poskytl nezitnou pomoc. Vsledek se rovnal nule. Mme na mysli
zhadnou dematerializaci - jinak se to ned oznacit - britskho vyslance ve Vdni Benjamina Bathursta.
V listopadu 1809 odcestoval tento mlad a vyjednvacmi schopnostmi proslul diplomat s duleitmi
depeemi do Anglie. Napoleonsk vlky byly v plnm proudu. Rakousko prv zailo rozhodujc por-
ku u Wagramu. Korsican kontroloval celou Evropu. Vude chali jeho pioni. Bathurst proto z bezpec-
nostnch duvodu cestoval oklikami a pouval falen jmna. Tyto skutecnosti vak netvor skutecn
pozad jeho zmizen. V doprovodu sluhy ml za sebou dobrou polovinu cesty, kdy 26. listopadu dostav-
nk zastavil v malm brandenburskm mst Perleberg, aby koc vymnil kon.
Vechno probhalo jako obvykle. Ctyri cestujc z kocru, Bathurst, jeho sluha a dva dal pasari,
se obcerstvovali na potovn stanici. Na cestu se mli vydat v devt hodin. Kdy bylo vechno pripraveno
k odjezdu, zael Bathurst z njakho duvodu za potovn kocr - a u ho nikdo nikdy nespatril. Okamit
prohledn okol nevedlo k nicemu. Zpoctku se lid domnvali, e lo o nsiln nos, ackoli by musel
bt proveden s prmo nadpozemskou obratnost. Afra vyvolala velk rozruch v tehdejm politickm
ivot. Anglick vlda vypsala odmnu tisc liber - to byl znacn obnos -, kterou navc rodina Bathursto-
vch zdvojnsobila. Pres tak silnou pobdku nedokzal nikdo poskytnout sebemen informaci. Na jare
1810 zahjila ptrn po svm ztracenm mui Bathurstova mlad manelka. Procestovala krem krem
Nmecko i Francii. Prokazovala se pasem, kter j vystavil osobn Napoleon, jen se snail zskat image
laskavho a vstrcnho monarchy. Zleitost s Bathurstovm zmizenm zamstnvala mysl lid jet dlou-
ho pot, co bylo veker rozshl ptrn a vyetrovn ukonceno.
Cetn pletichy, politick intriky a temn rejdy - treba vrada dvojitho agenta hrabte dEntraiguese,
kter naznacoval, e o Bathurstov zmizen nco v - dodvaly tto zleitosti jet zhadnj ndech.
Rozrila se veobecn domnnka, e britskho diplomata unesli Francouzi, ackoli nikdo neuml vysvt-
lit, jak se nosci mohli ukrt za kocrem a provst celou akci, ani si jich kdokoli viml. V jedn nmec-
k zprv se doctme: Zmizen tohoto anglickho vyslance vypad jako kouzlo. Zd se, jako by se mu
pod nohama rozevrela zem a pohltila ho, ani to zanechalo sebemen stopu.
Takov prpady jsou tajupln, ne vak nutn nevysvtliteln. Nkter jin si ale zasluhuj oba pr-
vlastky: Jedn listopadov noci roku 1878 byl estnctilet Charles, syn farmre Ashmora, posln ke
studni, aby prinesl vdro vody. Kdy se nevracel, el se za nm otec podvat. Jasn otisky stop ve snhu
koncily uprostred dvora. Mladk se nikdy neobjevil. Nco podobnho se stalo i jedenctiletmu Oliveru
Larchovi na tdr vecer v roce 1889. I on chtl prinst vodu, ale nikdy ke studni nedoel. Jeho stopy ve
snhu znenadn koncily. Tmr identick je prpad Olivera Thomase. Rovn jemu bylo jedenct let a
ml - tak na tdr vecer - dojt pro vodu. Ke studni se mu nepodarilo dorazit, jak dokazovaly stopy ve
snhu koncc v puli cesty. Tohle se stalo v roce 1909. Nkdy dochz v urcitch lokalitch po jistou dobu
k hromadnmu vskytu takovch prpadu. V cervenci a srpnu roku 1892 zmizelo v Montrealu (Quebec)
zhadnm zpusobem tolik osob, e palcov novinov titulky typu Znovu ns nkdo opustil u byly
irokou verejnost ocekvny a prijmny jako kadodenn realita.
Noviny New York Sun vnovaly 14. srpna 1902 podrobn clnek nevysvtlenmu zmizen pti
muu z msta Buffalo. Kad se ztratil samostatn, ale vichni v srpnu.
V tomto seznamu bychom mohli pokracovat jet dlouho, a do hav soucasnosti. Ackoli nm
mnoho prpadu neposkytuje prm dukaz, daj se racionln vysvtlit vtinou jen tehdy, predpokldme-
li existenci absurdnho svtovho spiknut, pro jeho zosnovn ale rovn nelze nalzt rozumn duvod.
Co by mohlo primt skupinu lid, aby pavucinou l maskovala zmizen malho chlapce? Pokud by se
pachatel domluvili, e zataj njakou nehodu nebo zlocin, byla by kad jin historka rozumnj - a
mn podezrel.
Jako nzornou ilustraci si uvedme prbh sedmiletho Dennise Martina, kter se v doprovodu otce
a nkolika prbuznch vypravil v lt 1969 na vlet do Great Smoky Mountains. Dospl nespoutli
malho Dennise ani na chvilku z oc. Presto znicehonic zmizel, kdy pobhal kolem otce.
Je to bizarn a straliv jev, to musme priznat. Jakmile jde ale o hromadn zmizen, mme vdy co
cinit se zleitost, kter se jednoznacn nachz za hranic sebelpe vykonstruovanho pokusu o vysvt-
len.

Co zem pohlt...

V USA jsou znma takzvan msta duchu. Vznikla prevn bhem zlat horecky a jejich obyva-
tel je nezrdka opustili bhem jedin noci, kdy se vycerpala nalezit nebo byly uzavreny doly. Produ-
centi filmu z Divokho zpadu jim jsou vdcn za levn kulisy. Do re legend vak patr historky, e
nkter z tchto mst byla oputna natolik necekan, e na hracch stolcch zustaly karty a na barovch
pultech nedopit sklenky whisky. Skutecnost je, jako vdycky, mnohem zhadnj ne mnoh povsti.
Opravdu existuj msta, sdla a msta, jejich obyvatel se zrejm z hodiny na hodinu rozhodli, e se
vichni narz odeberou neznmo kam. A dje se to u cel stalet...
Jednm z dvnjch, ale stle zkoumanch prpadu, je zmizen osdlencu ostrova Roanoke pobl
dnen Severn Karolny. Osadu zaloil v roce 1585 anglick nmornk, dobyvatel a zakladatel prvn
americk kolonie Virginia sir Walter Raleigh (1552-1618), kter se vak proslavil hlavn tm, e prikryl
loui svm kabtem, aby dma, kterou provzel, mohla prejt suchou nohou. Kdy se Raleigh vrtil z A-
nglie, kam se vypravil pro zsoby, nstroje a dal osdlence, nalezl vesnici pln przdnou. Nedokzal si
to nijak vysvtlit. Zhadou to zustalo navdy. V Anglii byly zsluhou leteckch fotografi objeveny stov-
ky oputnch vesnic, na zemkouli jich najdete cel tisce.
Vechny neopustili jejich obyvatel v historicky dvnch dobch, aby se z nm nejasnch duvodu
vydali za neznmm clem (pokud lo o dobrovoln odchod, co nikdo nemue dokzat). Zprva zleska
Joea Labella se stala podntem k tomu, aby se clenov proslul krlovsk kanadsk jzdn policie v listo-
padu 1930 vypravili do eskymck osady v severnm teritoriu. Nalezli ji zcela vylidnnou a sktala pres-
n stejn pohled, jakm se vyznacuj americk msta duchu v straidelnch historkch: neschzel
dn predmt denn potreby, vechno bylo na svm mst tak, jako by Eskymci vichni najednou vyli
na okamik pred sv obydl. U se do nich ale nikdy nevrtili.
Situace presn odpovdala zhadnmu nepochopitelnmu vyprvn zleska Labella. Ten byl star
prtel mrumilovnch Eskymku a navtvoval je v jejich mal osad, vzdlen 500 mil od msta Chur-
chill, kde mla stanici jzdn policie. Kdy se chtl Joe zase jednou setkat se svmi domorodmi prteli,
uvtalo ho hroziv ticho. V ledovm vtru vanoucm od jezera Anjikuni povlvaly kue zakrvajc vchod
do obydl. Jedin pes nezatkal, nikoho nebylo slyet. Zlesk poctil mrazen v zdech. Tenhle pocit
neml nic spolecnho s nzkou teplotou. Zastavil se na okraji vesnice a hlasit zakricel. Nikdo neodpov-
dl. To bylo nanejv neobvykl. Opatrn se priblil k prvnmu srubu a nadzvedl sob kui, aby mohl
nahldnout dovnitr. Vude przdno. Znovu zavolal. Ticho.
Celou hodinu pak prochzel vesnickou, nahlel do obydl a hledal sebemen znmku ivota. Na-
darmo. Nad ohniti visely hrnce s jdlem, jako by eny pripravujc pokrmy nkdo jen na chvilku odvolal.
Zbran, nejcennj majetek Eskymku, stly opren o stny. dn majitel takov zbran se od n nikdy
dobrovoln neodloucil; byla pro nho vc ne materiln hodnotou, protoe mu zarucovala preit. Prv
tak psi. Presto i ti byli ponechni svmu osudu. Labelle s policisty je pozdji objevili. Privzan k pare-
zum, vyslen hlady, mrtv, pot co se jejich majitel a vichni ostatn vydali do neznma. A bez pred-
bn prpravy. Zlesk narazil pri prohldce vesnice na dtsk oblecen z tulen kue, v nm byla kost-
n jehla zapchnut tak, jak se to dlv, kdy ena na okamik preru it.
Policie vyloucila jakoukoli vcnou skutkovou podstatu. dn Eskymk by tmto zpusobem neo-
pustil svuj domov, nemluv vubec o tom, e pokud by odeel jinam, nenechal by tu sv zbran, psy a
sn. To bylo nemysliteln. Domorodce muselo k odchodu nco prinutit a primlo je uprchnout tak rych-
le, e na mst zanechali vechno, co nemli na sob. Stopy po boji nebo prtomnosti cizch lid se nena-
ly. Na brehu jezera leely jejich kajaky, mezi nimi i plavidlo ncelnka vesnice. Policie privolala odbor-
nky, kter tu strvili cel tdny, aby zhadu rozlutili. Nepodarilo se jim to.
Otzka, proc vichni obyvatel eskymck vesnice opustili v ledovm chladu pocnajc zimy svuj
domov bez jakkoli vbavy nebo ochrany, zustala otevren. Tot plat i pro otzku, kam se vlastn
domorodci odebrali. Dokonce i absurdn predstava o spolecnm vecrku na kajacch s katastroflnm
koncem je neudriteln. Jednak tu jejich plavidla zustala, jednak by se takov akce rozhodn nezcastnila
cel osada. Ani zkuen stopari nenali pres pecliv ptrn sebemen znmku po prpadnm putovn
ledovou tundrou, co by byl pocin, kter by se za danch okolnost dal vysvtlit jedin propuknutm
hromadnho lenstv.
Jak znmo, kanadsk jzdn policie je policejn jednotka, kter se nikdy nevzdv. Pro jej prslun-
ky bylo naprosto neprijateln, aby se s popsanou udlost smrili jako s ncm nevysvtlitelnm a vrtili
se ke kadodenn cinnosti. S prslovecnou houevnatost zacali ptrat po zmizelch Eskymcch. Po
nkolikatdennm sil prohledali v vahu pripadajc zem, ale msto pobytu pohreovanch osob nena-
lezli. Cm dl vc si pripadali jako ve slep ulicce.
Budeme-li se trochu snait, prijdeme jist na nkter hypotetick, ale prirozen prciny zmizen ne-
pocetnch izolovanch populac - jak predstavovali osdlenci na Roanoke nebo Eskymci uprostred
kanadsk divociny. Naprklad mohlo jt o nhlou kolektivn ztrtu pudu sebezchovy, je - at u ji zpuso-
bil virus, slunecn skvrny nebo cokoli jinho - vehnala uzavren skupiny lid do more nebo na nekonecn
ledov pln.
Takov monost je vak rzem problematictj, kdy mme co cinit s pocetnjmi nebo prsn or-
ganizovanmi skupinami - jako tomu je u vojenskch jednotek.
V roce 84 po Kristu severn krlovstv Brigantia povstalo pod vedenm svho panovnka Arviraga
proti rmsk nadvld. Vzpoura ovem netrvala dlouho. O ctyriatricet let pozdji nastala stejn situace.
Tentokrt se proti vzbourencum vypravila IX. rmsk legie, aby zopakovala lekci udlenou minul gene-
raci. Vypochodovala z opevnnho tbora uprostred Brigantie - a bez sebemen stopy zmizela. Povstalci
za to nemohli, a ani si to nikdy neprictali jako zsluhu.
Rmsk zznamy z obdob panovn csare Marka Aurelia obsahuj daje o 28 legich. Vubec se
vak nezminuj o Legio IX Hispania, jej kol bezprostredn po jejm zmizen plnila Legio VI Victrix.
Ackoli se mnoz historikov nedokzali smrit s predstavou, e se cel legie rozplynula ve vzduchu, ne-
dovedli prijt s opodstatnnm vysvtlenm. Presto zustv neblah osud Netastn IX., jak bvala
kdysi v rmsk ri nazvna, historickou skutecnost.
Uvme-li, e rmsk legie ctala v pln sle est tisc muu, pak opravdu nen mon, aby se po in-
tenzivnm ptrn tehdejch rmskch radu, ba ani po archeologickch vykopvkch z pozdjch stalet
neobjevil po IX. legii na dennm svtle sebemen pozustatek. Ani tt, mec, znak legie, nhrobek, prost
nic.
Muete samozrejm namtnout, e prpad, od nho ns dl dva tisce let, nelze s absolutn spoleh-
livost prozkoumat. To ovem neplat pro srovnateln nejasnosti z dvactho stolet.
Bitva u Gallipole v srpnu 1915 neprinesla jen obrat ve strategii prvn svtov vlky - od tto doby
se armdy zakopvaly a zkopy pokryly cel kontinent jako st zhnisanch ran -, ale napsala i dal kapi-
tolu do knihy nevysvtlench zhad.
Pln Winstona Churchilla vylodit se v Dardanelch - nkdejm Hellespontu, asi 65 kilometru dlou-
h zk morsk in, je dl tureck zem a spojuje Stredozemn more s Cernm -, pak dobt Konstan-
tinopol a doshnout spojen s Ruskem, kter by umonilo nasazen milionov rusk armdy proti vojskum
Trojspolku, stl ivot mnoha vojku. Skoro padest tisc z nich nalo smrt na bitevnm poli ci zemrelo na
plavici a jin nemoci. Dal byli pohreovni. Dv st edest sedm vak zmizelo, a to i na vlecn
podmnky tak exotickm zpusobem, e velc generlmajor sir Jan Hamilton poslal o tto udlosti hlen
anglickmu ministru vlky lordu Horatiovi Herbertu Kitchenerovi.
Podle tto zprvy plukovnk sir H. Beauchamp s vtinou svho praporu patrcho k Norfolskmu
pluku 163. vchodoanglick brigdy vpochodovali do jakhosi po zemi se vlejcho oblaku. Z tohoto
oblaku se mui - 16 dustojnku a 251 vojku - u nikdy nevynorili. Zpusob jejich zmizen je stejn zhad-
n jako v prpad csti cnskho vojska, kter byla desetkrt pocetnj. Psal se rok 1939. Zatmco
v Evrop teprve zacnala druh svtov vlka, japonsk dobyvatelsk snahy na Dlnm vchod u byly
tmr dva roky v plnm proudu.
Predn sled japonsk armdy se priblioval k Nankingu. Plukovnk cnsk armdy Li Fu Sien ml
k dispozici 3 100 muu, s nimi ml elitn csarsk vojsko zadret. Byl to absurdn, prmo sebevraedn
zmr. Cnt obrnci zaujali pozici estnct mil severn od msta. Plukovnk udlil posledn rozkazy a
odebral se do hlavnho stanu mli za prvn obrannou lini. Nsledujc rno zustaly poln telefony nm.
To plukovnka jet nezneklidnilo. Prekvapen ho teprve cekalo: cel vojensk jednotka zmizela, 2 988
vojku se vyparilo. Jen nepocetn oddl ctajc 113 muu, kter mli hldat blzk most, byl dosud na
svm mst.
Na prvn pohled se nabz mylenka, e dolo k hromadn dezerci. Japonci se nedali zadret, kad
pokus o nco takovho znamenal jistou smrt. tk od jednotky se sice trestal stejn, ale nejdrv samo-
zrejm muste nkoho dopadnout. A hlsan morln povinnost setrvat na svm mst do posledn kapky
krve, s n velkoryse pracovala vlecn propaganda vech zem, dokzala vyradit pud sebezchovy jen ve
vjimecnch prpadech. V prvn svtov vlce zbhl v Rusku asi milion muu.
Jako hromadn kaz se dezerce objevila pot, co zbhov prestali bt v rusk armd popravovni.
Takhle zjednoduovat si ale prpad z Cny nemueme. Vech 2 988 vojku se vzdlilo naprosto
neslyn. Nevimli si jich ani jejich spolubojovnci u mostu, ani nikdo jin. Pres streen most nikdo
nepreel, nato japonsk jednotky, kter by takov nos beztak st zvldly. dn ze zmizelch vojku
se u nikdy neobjevil - v prubhu vlky ani po n.
Protoe se vylcen udlosti odehrly v nocn tm a beze svdku, a ani vtinu dalch prpadu ne-
bylo mon bezprostredn sledovat, naskt se otzka, jestli vechny probhaj stejnm zpusobem. Histo-
rie toti zaznamenala i dal prpady dematerializovanch armd a vojenskch jednotek.
Ctyri tisce dobre vycvicench vojku s plnou vzbroj si bhem vlky o panlsk ddictv zrdilo
v Pyrenejch nocn tbor vedle mal rcky. Nsledujcho rna se vojci seikovali a zmizeli - ovem
navdy - v nedalekm horskm retzci. Cetn svdkov z jinch jednotek sledovali jejich odchod, ale
nikdo z nich u nikdy nezaznamenal, e by se z hor zase vrtili. Podobn jev se odehrl v roce 1858
v Indocn. Tam se 650 muu z francouzskch kolonilnch jednotek vydalo na patnctimlov pochod do
Saigonu. Pohybovali se otevrenou krajinou, kdy je znenadn pohltila nicota - s vekerou vzbroj a
vbavou, vemi dopravnmi prostredky i tanmi zvraty.
Tyto prpady jsou zaznamenny v oficilnch hlench a osobnch spisech, avak nejsou tak presn
a podrobn, jak bychom si prli, abychom alespon zacali tuit, jak fenomny mizen vyvolvaj. Trebae
kuprkladu v prpad farmre Davida Langa, kter se ztratil 23. zr 1880 pobl Gallatinu v Tennessee,
mme k dispozici cetn svdeck vpovdi, neposkytuje nm jejich celkov vyznn, e se Lang doslova
rozplynul ve vzduchu, mnoho prostoru k logickm zvrum. Jin svdeck vpovdi prinej vc
informac.
Vratme se ale jet jednou k tragickmu pochodu na tureckm poloostrov Gallipoli. V tomto pr-
pad nachzme radu ocitch svdku sledujcch zmizen britskch vojku, jejich proputn se mimo-
chodem Anglie doadovala od poraen strany hned po tureck kapitulaci v roce 1918. Tomuto poadav-
ku samozrejm nemohla Osmansk re vyhovt, protoe tureck jednotky se s pohreovanm vojskem
nikdy nedostaly do kontaktu a nemly o tto udlosti sebemen tuen.
Ve spolecn vpovdi popsali 21. srpna 1915 pruzkumnci 3. oddlu poln roty c.1 Australsko-
novozlandskho expedicnho sboru F. Reichardt, R. Newnes a J. L. Newman prpad z 12. srpna 1915 od
kty 60, Sulva Bay, takto: ...Nachzeli jsme se na pozorovacm stanoviti, kter prevyovalo ktu 60
priblin o sto metru. Poctek dne byl velmi jasn. V dohledu nebyl ani mrcek, a na est nebo osm
oblaku, kter mly vechny stejn tvar - vypadaly jako bochnk chleba - a visely nad ktou 60. Pres vytr-
val jin vtr nemnily tvar a neodplouvaly.
Prmo pod touto skupinou oblaku se nachzel rovn nehybn mrak, sahajc a k zemi. Ml stejn
tvar jako ostatn. Mril na dlku zhruba 245 metru, 65 metru na vku, 60 metru na rku, byl zcela ne-
pruhledn a vypadal jednolit jako njak tleso. Z pozorovacho stanovit jsme dobre vidli strany a
konec mraku nalzajcho se asi 300 metru od bojov linie, v oblasti obsazen Anglicany a vymezen
vyschlm recitm, povanm jako silnice (Kaiajik Dere). Sledovali jsme, jak britsk pluk v poctu nko-
lika set muu, Norfolkov, vykrocil po tto silnici (nebo tmto vyschlm recitm) ke kt 60. Zrejm ml
poslit bojov jednotky na pahorku. Kdy se vojci dostali ke zmnnmu podivnmu mraku, bez zavh-
n do nho vpochodovali, ale nikdo z nj u nevyel. Jakmile v nm zmizel i posledn vojk zadn rady,
mrak se odlepil od zem a zacal zvolna stoupat, a dorazil k ostatnm podobn vyhlejcm oblakum,
kter jsme popsali v vodu tto zprvy.
Bhem cel doby se seskupen oblaku kupodivu vubec nepohnulo. Kdy se k nim vak priblil
mrak stoupajc od zem a doshl stejn vky, vechny se vydaly severnm smrem k Thrcii (Bulhar-
sko). Za necelou hodinu nm zmizely z dohledu. Ve popsan pozorovalo dalch dvaadvacet muu odd-
lu c.3 poln roty c.1 Novozlandskho expedicnho sboru (NZE) ze zkopu v Rododendronovm opevno-
vacm komplexu, zhruba 2,5 kilometru jihozpadn od kty 60...
Tato epizoda, kter sice v rmci prvnch velkoryse pojatch celosvtovch jatek nezaujm v dji-
nch lidstva nijak vznamn msto, ale nahrazuje to svou nepochybnou pozoruhodnost, byla mnohokrt
provrovna z hlediska monch slabin. Podarilo se sice zjistit minimln nesrovnalosti - mrn odchylky
ve vpovdch jednotlivch svdku -, ale ty jen dokazuj znmou skutecnost, e lidsk schopnost uvdo-
mlho rozpomnn se nevyznacuje poctacovou presnost. Nezvratnou zustv skutecnost, e cel vo-
jensk oddl zmizel v jakmsi mraku - a to za blho dne.
V mnoha prpadech tajuplnch zmizen hraj lohu mraky nebo mysterizn mlha. Naprklad i
v cervenci 1881 v souvislosti se zhadnmi doprovodnmi jevy spojenmi s americkm kunerem Ellen
Austin po objeven oputn lodi v Atlantiku.
Plavck na lodi Ellen Austin zahldl 14. cervence dvoustnov kuner bez vlajky, nzvu a jakch-
koli identifikacnch znaku. Kapitn Ellen Austin Baker se rozhodl, e k neznmmu plavidlu priraz.
Panovalo naprost bezvtr, a tak trvalo nkolik dn, ne se jim podarilo primanvrovat k voln plujcmu
kuneru. Kapitn Baker a est clenu posdky vystoupili na palubu. Neznm lod byla liduprzdn. Z-
chrann cluny visely na drcch v plnm poctu a cenn nklad byl viditeln nedotcen. Zvlt tato
skutecnost Bakera potila. On ani jeho mui sice nedokzali vysvtlit, co se mohlo na bezejmenn lodi
odehrt, ale s o to vtm zaujetm premleli o predpokldanm tucnm nleznm. Baker prikzal na
dvoustnku zanechan miniposdce, aby plula s lod - a hlavn s jejm drahocennm nkladem! - za
Ellen Austin do New Yorku. O dva dny pozdji bezvtr skoncilo. Ne mohla spolecn plavba zact,
vypukla znenadn siln boure, kter siln pohupovala obma lodmi. Na signly, kter byly vyslny
z Ellen Austin k druhmu kuneru, nikdo nereagoval. Po sloitm pribliovacm manvru znovu vystoupil
kapitn Baker na palubu druh lod. K zoufalstv jeho i zbyl posdky jejich kamardi ponechan na
kuneru beze stopy zmizeli. Kapitn Baker chtl vyslat na zhadnou lod dal nmornky, ale nenael pro
takov kol dn dobrovolnky.
Teprve kdy nabdl mimordn vysokou odmnu, projevilo nkolik statecnch muu ochotu pod-
stoupit druh pokus, ale a pot, co se vichni shodli na zsadnch bezpecnostnch opatrench. Kad
z odvlivcu dostal zbran a kadou ctvrthodinu mli rozeznt lodn zvon na znamen toho, e je vechno
v pordku. Krom toho kapitn Baker dovolil muum, aby pri sebemenm nebezpec - at u normlnm
nebo nadprirozenm, jak vslovn zduraznil - spustili na vodu zchrann clun a vydali se k Ellen Austin.
Teprve pak ob lod vypluly. Zanedlouho se kolem vzadu plujcho kuneru vytvoril jaksi oblacn tvar,
pripomnajc nejsp mlhu, kter stle zretelnji houstla. Posdka Ellen Austin vykrikovala do mezitm u
naprosto nepruhlednho mraku povzbudiv slova. Nedockala se dn odpovdi ani nezaznl vstrel. Pak
se nkolikrt ozval zvon a nsledn se rozhostilo hrobov ticho.
Mlha zacala rdnout a bylo jasn, e se zvedne. Silueta druh lod mla bt viditeln drve, ne se
zcela rozplynula - ale nebyla. Kdy se mlha vytratila, hladinu ocenu ozrily slunecn paprsky. kuner
i se zanechanou posdkou zmizel. Ve vod se nenachzely trosky, v dohledu nebyl dn zchrann clun,
k Ellen Austin nikdo neplaval...
Mizen v oblacnch tvarech z neznmo jak vznikl mlhoviny, kter se krom jinho vyznacuj po-
zoruhodnou necitlivost vuci vzdunmu proudn, a v jinch podobn prirozen pusobcch oparech nen
zase tak vzcn. To, jestli jednotliv osoby, skupiny nebo cel zstupy lid - 3 000 muu cnsk armdy
nebo kompletn rmskou legii snad takhle mueme oznacit -, miz vdy za dokonale nepruhlednm ml-
nm zvojem, nemueme bohuel zodpovdt. Ledacos vak napovd, e tomu tak je, cetn pozorovn
si odpovdaj, ale pord zustv jet mnohem vc nezodpovzench otzek. Za tohoto stavu vci nemu-
eme ani vyslovit hypotzu, e mme co dlat se stejnm fenomnem, jemu jednou padne za obt jedin
clovk, jindy zase cel tisce. Rozdl v poctu obt m nejsp svuj vznam, podobn jako aktuln zem-
pisn poloha vskytu tohoto fenomnu. Zatm to vak jist nevme. Treba mme co cinit s promnlivmi
manifestacemi jednoho a tho kazu nebo se vzjemn nesouvisejcmi procesy. Znovu narme na
poznatek, e co je podobn, nemus bt nutn stejn nebo prbuzn. Ale at je tomu jakkoli, normln ve
smyslu na kadodenn zkuenosti to rozhodn nen.
Tento pocit nabude na intenzit, pokud se zrekneme pevn pudy pod nohama - ono se stejn ukza-
lo, e je vechno mon jen ne pevn - a smrme se s dosti depresivn skutecnost, e lod se nejen pot-
pj a letadla nejen havaruj, ale e tak mohou mizet. I se ivcky na palub. Obcas dokonce miz jenom
tihle ivcci...
Je samozrejm nesrovnateln t, mme-li ve vod nebo vzduchu sledovat stopy, prpadn s prav-
dpodobnost hranicc s jistotou konstatovat neprirozenou absenci stop. Presto je to v nkterch prpa-
dech - a nen jich zase a tak mlo - mon. Zd se, e neznmo nevyznv dn lokln omezen ani
zdrenlivost.

Nikam nevedouc vodn trasy

Jakmile se zacne mluvit o nevysvtlitelnch udlostech na svtovch morch, kadmu se tmr au-
tomaticky vybav klasick prbh lodi Mary Celeste.
Lidskou mysl i fantazii tato zhada zamstnv od roku 1872, kdy se dvoustnk Mary Celeste vy-
dal 5. listopadu na plavbu z New Yorku do Janova. O msc pozdji ho anglick briga Dei Gratia objevila
oputn a bez posdky. Plavidlo unel morsk proud mezi Azorskmi ostrovy a portugalskm pobre-
m. Diskuzi, kter dodnes neutichla, vyvolal zstupce britsk admirality v Gibraltaru F. Solly Flood,
kter ve zprv do Londna napsal: Nedotcenost a dobr stav lodi, jen vyel pri zchran najevo, byly
natolik pozoruhodn, e m primly k podrobnmu zkoumn.
Nroky na odmnu za zachrnn oputn lod obvykle nepredstavuj velk problm, protoe vra-
ky se vtinou nachzej v dezoltnm stavu - bez stnu, zcsti potopen apod. V prpad Mary Celeste
nic takovho neplatilo. Lod byla naprosto nedotcen. Nklad se nachzel v nejlepm pordku. Ve na-
svdcovalo nhlmu neplnovanmu oputn plavidla, ale nenala se ani stopa po prcin, kter za b-
nch okolnost donut posdku lod opustit. V kajutch zustaly bedny s vekerou vbavou. Z niceho se
nedalo usoudit, e by si mui pred odchodem vzali jakkoli vci. Sp se v krkolomnm spchu nkam
vrhli, protoe na lodi zanechali nejen obsah svch nmornch beden, ale t drobnosti jako dmky a
podobn predmty, kter mli rdi, ci cennosti predstavujc pro n znacnou hodnotu, prpadn vci i-
votn duleit. Otevren lahvicka s lkem ukazovala na to, e uivatel nejsp neml cas ji korkovou
ztkou uzavrt.
Kajuta, kterou obvala manelka kapitna Benjamina Spoonera Briggse s dvouletou dcerou Sophi,
nebyla uklizen. To bylo opominut, je se dalo u Sarah Briggsov z Nov Anglie s tamn prudrn v-
chovou omluvit jedin vy moc. I vechno ostatn v kajut nasvdcovalo neocekvanmu, nejsp
nechtnmu oputn plavidla, provedenmu bez odporu: bedny s oblecenm, kocky na it s nitmi,
knoflky, jehlami atd., knihy, harmonium, skrnka s prbory i psac stul se nachzely na svm mst. Mo-
n se vm bezdcn vybavila jist eskymck osada...
Vyetrovn, kter probhalo pod vedenm Mr. Flooda, bylo velmi vestrann a pecliv veden. Od
samho poctku bylo podezrel, e se nikdo nedotkl nkladu v - tehdy enormn - hodnot pres 30 000
dolaru. Vyetrovatel pristoupili k provren vech skutecnost s odpovdajc neduvrou. Nali mnoho
zvltnch indici, ale dn dukaz o pokusu pojistnho podvodu nebo jakchkoli machinacch s clem
podvodn zskat prmii za zchranu lod.
Prmo na lodi Mary Celeste se nepodarilo nalzt dn pokozen, nedolo k explozi ani k poru.
Nachzela se v lepm stavu ne mnoho jinch lod, kter se plavily po Atlantiku. Zhadn byly jen dva
zrezy podl lodnho trupu. Jako by je nkdo vyryl ostrm nstrojem. Zacnaly na prdi asi pul metru nad
vodn hladinou a pokracovaly po obou stranch trupu k zdi. Pro bezpecnou plavbu nepredstavovaly
nejmen nebezpec a nevznikly nsledkem prirozen udlosti, naprklad pri srce s jinou lod nebo
najetm na tes. Flood spatroval v tchto podivnch krbancch snahu podvodn predstrat kolizi se
skalnm tesem, ale nedokzal se s tmto nzorem prosadit. Stle vc se do tto mysterizn zleitosti
noril. Bv popisovn jako vychloubacn a malichern, ale tak svdomit clovk. To je kombinace
vlastnost, kter vedla k odhalen nejednoho pokusu o podvod.
Kdy Flood s vyetrovacm tmem objevil na palub zahndl msta a pozdji stejn skvrny u rum-
plu a na bohat zdobenm italskm meci, kter leel pred kapitnovou kajutou, zdvojnsobil sv sil.
A vystupnoval svou zarputilost. Na vlastn nklady nechal provst rozbor skvrn, kter podle nho mohly
bt jedin krv, ale potom se kupodivu zdrhal sdlit vsledek tto analzy britskmu guvernrovi i ko-
mukoli jinmu. Ani Horatiovi J. Spragueovi, konzulu Spojench sttu americkch v Gibraltaru, se nepo-
darilo primt Flooda k prenechn kopie rozboru. Sprague ovem nebyl o nic mn vytrval ne Flood, a
proto dokzal opis zskat. Trvalo mu to ovem ctrnct let.
Tuto kopii predal v roce 1887 americkm radum. Rozbor provdjc lkar dr. J. Patron v n uvedl:
Z rezavch skvrn jsem pomoc pachtle odebral vrstvu ze vzorku na palub, u hlavnho rumplu a na
italskm meci. Na zklad proveden analzy a etren (dle jsou podrobn vyloeny) se ctm bt oprv-
nn prohlsit, e tato substance podle nynjho stavu vdy nem nic spolecnho s krv. Zaschl teku-
tina, kterou chtli Solly Flood i vyetrujc soudce sir James Cochran pokldat za dukaz zlocinu, pochze-
la z ndre na palub Mary Celeste. To u ovem tvrdil lodnk Oliver Deveau z Dei Gratia, kter se
dvma mui vstoupil 5. prosince 1872 jako prvn na palubu posdkou oputn lodi Mary Celeste.
Pirtstvm, vzpourou nebo hypotetickm bojem mezi zlocineckmi a poctivmi cleny posdky a
podobnmi bnmi pokusy o vysvtlen se tto zhad nemohl nikdo dostat na kloub. Jet mysteriz-
nj se stala dky okolnosti, e lod bez posdky a jakhokoli rzen se drela vc ne pt set mil v zam-
lenm kurzu - pres neklidn more, boure a nezajitn kormidlo. Dalo se to odvodit z poslednho zzna-
mu v palubnm denku.
Tento zpis ale nijak nepotvrzuje zvr, e vichni clenov posdky vcetn kapitnovy eny a jej
mal dcerky bezprostredn pot dobrovoln nebo aspon bez odporu opustili lod, co spektrum zhady
roziruje o dal odstn. Kdyby posdka po proveden zmnnho zznamu setrvala na palub dost dlouho,
aby lod navigovala a do mst, kde byla objevena, bylo by jej zmizen jet podivnj. Veker vahy
na toto tma vak predstavovaly pouhou spekulaci. Nakonec rady i Flood museli sloit zbran.
V breznu 1873 vynesl soudn dvur rozsudek. Vyetrovatel v prubhu lcen prohlsili, e nejsou
schopni uvst prcinu oputn Mary Celeste ani nabdnout rekonstrukci toho, co se odehrlo na jej palu-
b. Bylo to poprv v djinch, kdy soud v takov zleitosti nedospl k jasnmu vroku.
Posdce Dei Gratia byla prirknuta prmie odpovdajc zhruba jedn ptin hodnoty Mary Celeste a
jejho nkladu. Neblah plavidlo se vrtilo do vlastnictv majitele Jamese Winchestera, kter je obratem
prodal. Povsti lodi duchu se lod nikdy nezbavila. Jako takov se stala neodmyslitelnou soucst djin
moreplavby. Vce ne sto let je osud Mary Celeste synonymem zhadnho mizen na vech morch. Vc-
n pokusy o vysvtlen se strdaj s teoriemi, kter se prekonvaj jenom svou absurditou; knin trh a
filmov tvorba byly obohaceny o dal nmt k pochybn produkci. Newyorsk pojitovac spolecnost
Atlantic Mutual Insurance Company zaloila vlastn Museum Mary Celeste, kter se pri srovnn s mnoha
jinmi obdobnmi institucemi rozhodn nem zac stydt.
Predvedeme-li si mal vbr nabzench racionlnch vysvtlen, nebudou nm ani nejkuriznj
teorie o UFO, casoprostorovch trhlinch nebo pruchodech mezi dimenzemi pripadat nijak prehnan. To
je povliv charakteristika rozumnch vkladu. Byla vak vyslovena i domnnka, e lod byla napade-
na obr chobotnic, kter jednoho clena posdky po druhm sthla do more. Jet originlnj je predsta-
va, e posdka vybudovala na bocch lod ploiny, aby mohla v klidu prihlet zvodum v plavn. Ploi-
ny se uvolnily (to by zroven vysvtlovalo podivn rhy na bocnch stnch plavidla) a vichni divci se
utopili.
Presvdcivji a pusobivji vyznv mylenka, e voda a potraviny byly ncm zamoren a nsled-
kem jejich konzumace byla posdka dohnna k lenm cinum, naprklad ke kolektivnmu nebo individu-
lnmu skoku do ledovho more. Tak to ale bt nemohlo, protoe nmornci z Dei Gratia klidn zsoby
z Mary Celeste pouvali a nikdo z nich neonemocnl.
Existuj samozrejm i dal vysvtlen, dokonce bez obrch krakenu nebo mimozemskch noscu.
U vech vak zustvaj nezodpovzen otzky, vechny vychzej z dosti vratkch predpokladu a jednot-
liv nevysvtlen faktory se sna odbt mvnutm ruky.
Pouh dva roky pot, co zskala nedouc proslulost, skoncila pout Mary Celeste navdy v Gonav-
skm zlivu na Haiti. Kdo chce, mue jej zcernal trup dodnes vidt na korlovm tesu mlciny Roche-
lois, kde daleko od svho rodnho msta Nova Scotia nala v tropickch vodch Karibiku osaml hrob.
Legenda o n vak bude t dl, dokud ji neukonc reln vysvtlen. Ale to se zrejm nikdy nestane...
S tm se nemueme spokojit. Zhada Mary Celeste sice nevykazuje vechny charakteristick rysy
zmizen, presto vak mue jt o pdnou indicii. Mnohem uspokojivj pro nae mylenkov pochody by
samozrejm bylo nco jako zmizen lodn posdky pred svdky, treba srovnateln s Norfolky, kter vpo-
chodovali do oblaku a vc se u neobjevili. Takov prpady ovem na mori najdeme jen st - nebo snad
prece?
kuner J. C. Cousins, tricet metru dlouh dvoustnk, jen puvodn slouil jednomu milionri za
luxusn jachtu, zacal bt s novm majitelem uvn jako plavidlo lodivoda. V rjnu 1883 podlhal osvd-
cenmu velen kapitna H. A. Zeibera, zkuenho nmornka a lodivoda.
Jednoho jasnho a klidnho rjnovho dne kuner vyplul z prstavu Astoria v Oregonu, vhlasnm
svmi jedinecnmi lososmi konzervami. Jeho kolem bylo provst francouzskou lod nebezpecnm
stm reky do clovho prstavu. Zeiberova lod manvrovala mezi zrdnmi mlcinami u zpadnho
pobre a kolem nebezpecnch pscitch naplavenin, a nakonec zakotvila pobl Fort Stevens, co zre-
teln vidl lodnk na Cape Disappointment. Zeiber cekal na odliv, kter ml jeho dvoustnk odnst na
otevren more na domluvenou schuzku.
Zakotven plavidlo J. C. Cousins jasn vidla i posdka tahace Mary Taylor. V pt hodin odpoledne
kuner zvedl kotvu a za odlivu se vydal na otevren more, vstrc francouzskmu plavidlu. Naprosto jasn
to registrovaly i pobren hldky na majku Canby. Znenadn se stalo nco divnho. Bez jakhokoli
znmky nebezpec nebo jinho rozpoznateln ho duvodu se J. C. Cousins otocil a zamril ke brehu -
prmo k pscitm mlcinm, jejich obeplut patrilo k zkladnm pracovnm povinnostem kapitna Zeibe-
ra. Ocit svdci na ruznch pozorovacch stanovitch sledovali tento znepokojujc manvr s rostoucm
divem, pak s obavami a nakonec s neskrvanm zdenm. Lod mrila stle rychleji vstrc sv zhub.
Ani se pokusila o hybn manvr nebo nouzov zakotven, narazila na psecnou mlcinu u Clatsop Spit.
Vechny oci fascinovan pozorovaly tuto katastrofu, mnoh z nich si navc pomhaly dalekohledy nebo
triedry.
Ztroskotan plavidlo nikdo neopustil. Neozval se nouzov signl. Po njak dob se k mstu havrie
dostavila pobren hldka. Voln pribliujc se zchrann jednotky zustalo bez odezvy. Nen divu, vdyt
J. C. Cousins byl liduprzdn. Nic nevypovdalo o tom, e se na lodi udlo pred ztroskotnm nco dra-
matickho. Zchrann cluny visely rdn na lanech, vechno pusobilo naprosto spordanm - a zroven
nevslovn hrozivm dojmem. Kamna v lodn kuchyni byla jet hork. Posdka mla sv kajuty doko-
nale uklizen. Posledn zpis v palubnm denku, proveden rukou kapitna Zeibera, hlsal: Vechno
v pordku.
Mimordn straidelnou podrobnost predstavoval jet stle horc doutnk, odloen v jednom po-
pelnku. Nepochybn tam byl umstn pred malou chvl.
Nikdy se ani nznakem nepodarilo vysvtlit, co se vlastn stalo. Fakta jsou nesporn a zustvaj na-
dle zhadn: Mal lod, kterou pri jej plavb sledovalo hodn lid - a pozorovali ji nejen zrakem, ale byli
vyzbrojeni i dalekohledy - byla znicehonic liduprzdn, ani kdokoli skocil do vody nebo jakmkoli
jinm zpusobem plavidlo opustil. Kapitn a cel posdka se doslova rozplynuli ve vzduchu, takrkajc
mezi dvma luky z doutnku. Zeiber ani dn jin clen posdky se u nikdy - mrtv ani iv - neobje-
vil. J. C. Cousins sice nevplul pred svdky do mlhy a nerozplynul se v n, ale stejn nikdo nedokzal rct,
co se na palub odehrlo pred zmizenm posdky.
V jinch prpadech se ztrcej cel lod. Bez sebemen stopy a stejn tajupln jako posdka z J. C.
Cousinse.
Iron Mountain byl mohutn kolesov parnk, kter dlal svmu jmnu opravdu cest. Receno lidov,
byl to skutecn vstavn kus mezi rcnmi plavidly. edest metru dlouh a deset metru irok lod
dopravovala pasary i nklad bezpecn k cli. Do poslednho msta urcen vak nedoplula.
Jednoho slunecnho cervnovho rna roku 1872 vyplul Iron Mountain z Vicksburgu a thl za sebou
na vlecnm lan radu nkladnch clunu. Ml dopravit ctyri sta balku bavlny do Louisvillu. Odtud ml
pokracovat do Cincinnati a svou plavbu ukoncit v Pittsburghu. Dobr nklad, 55 pasaru na palub,
ndhern pocas, to vechno se postaralo o skvlou nladu na lodi, kter navc toho dne slavila sv osm
narozeniny. Prihlejc dosvdcili, e vidli Iron Mountain vplout do jedn zkruty reky Ohio. Nikdy z n
vak u nevyplul. Na prvn pohled by se zdlo, e se snad vyparil do vesmru. Mon to tak opravdu bylo.
O nco pozdji byl jin kolesov parnk plujc po proudu reky nucen se na posledn chvli vyhnout
voln unenm nkladnm clunum. Pro posdku tto lod, Iroquois Chief, to neznamenalo hned vyhl-
en poplachu. Nco takovho u zaila. Potom si vak mui vimli, e vlecn lana nebyla - jak se dalo
ocekvat - pretrena, ale prerznuta. To je opatren, ke ktermu se tan lod uchyluj jen ve stavu nejvy-
nouze.
At u se na Iron Mountain stalo cokoli, vsledkem bylo, e lod bleskov a beze stopy zmizela ze
zemskho povrchu. Veker ptrn skoncilo bez spchu. Kdyby parnk explodoval, plavaly by trosky
cel mle po rece Ohio, zvlt balky s bavlnou a sudy s melasou narovnan na palub. Jeho osud byl do
anlu rcn plavby zapsn jako nevysvtlen.
O rok pozdji potkal podobn osud jin plavidlo. Tentokrt dolo k mnohem razantnj reakci ve-
rejnosti. Nen divu, jeliko v tomto prpad nelo o jen tak njak rcn parnk, nbr o vhlasnou Missis-
sippi Queen, svho druhu rcn Titanic. Za toto oznacen vdcila lod luxusn vbav a povsti elegantnho
plovoucho palce.
Kajuty na n byly predbnmi objednvkami zjemcu obsazeny a do prelomu stolet. Davy lid
pravideln lemovaly brehy reky, kdy tato majesttn lod proplouvala kolem. Nezrdka sem cel rodiny
pricestovaly zdaleka a cekaly dlouh hodiny, aby zaily tohle pusobiv predstaven. Proto mlo i jej
vyplut dne 17. dubna 1873 tmr charakter lidov slavnosti. Hrla hudba, divci mvali, nad vodou se
vznela zmt hlasu a voln, kdy tento vzorov exemplr lodnho stavitelstv zamril na jih k New
Orleansu. Pri setkn s menmi plavidly je Mississippi Queen zdravila krtkm zahouknm. Zanedlouho
zmizela v dlce, ale do New Orleansu nikdy nedoplula.
Kdy se neobjevila ani dvanct hodin po predpokldan dob prjezdu, zacali ponkud znepokojen
majitel lodi rozeslat telegramy do vech prstavu na jej plavebn trase. Mississippi Queen se jet nikdy
neopozdila a monost, e by se ztratila, byla na rece vrazn omezenj ne na otevrenm mori. e by
mohla zmizet, a jet k tomu beze stopy - to za danch podmnek vypadalo hodn absurdn. Vzpt vak
majitel zjistili, e absurdita nemus bt realit nijak vzdlen.
Osloven msta hlsila, e lod se proti jzdnmu rdu nikde nezdrela. Odevad vyplula plnou parou
a sledovaly ji stovky lid. Jet nkolik minut po pulnoci plula podle predem danch dispozic a ve sprv-
n plavebn drze. Potom se ale ztratila z oc - a nikdo ji u nikdy nespatril. Jakmile bylo zrejm, e se
s tmto luxusnm plavidlem nco stalo, byla zorganizovna rozshl ptrac akce. Procesvaly se rcn
brehy, cluny brzdily hladinu reky a thly mezi sebou retzy jako elezn st. Kdyby ze zmizelho par-
nku zbylo treba jen jedin prkno, bylo by objeveno.
Ve skutecnosti se nepodarilo nalzt nic - ani sebemen stopu po posdce, pasarech, nkladu nebo
samotn mohutn lodi. Snad jen atomov vbuch by dokzal odvst takhle dukladnou prci. To nem bt
dal divok spekulace, jen vraz bezradnosti nad tm, jak si vysvtlit tento a dal prpady.
Amerika samozrejm nevlastn monopol na takov fenomny. Rno 14. prosince 1928 byla v Mon-
tevideu pripravena k vyplut cvicn lod Kobenhaven. Cekala, a padest nmornch kadetu, kter se z-
castnili slavnosti na dnskm konzultu, nastoup na palubu a po posledn plavb se vrt do sv dnsk
vlasti jako plnohodnotn nmornci. Opravdu to byla jejich posledn plavba, ale domu se nevrtili.
Krtce pred polednem se z lodnch komnu zakourilo a Kobenhaven vyplul z prstavu. Minul pr
malch rybrskch clunu a na otevrenm mori - jet na dohled - zmizel. Priplouvajc lod se s nm
nesetkaly, ackoli to bylo ve skutecnosti nemon. Stejn jako jin netastn plavidla odpoutala neznm
sla i Kobenhaven od mrtvoln klidn morsk hladiny. Bhem jedinho okamiku, beze stopy, nevysvtli-
teln.
Nikam by nevedlo, kdybychom vypoctvali jet dal a dal prpady. Skutecnost zustv, e po
dobu existence oficilnho registru plavidel, tedy za vce ne tri sta let, neustle miz plavidla vech mo-
nch velikost, civiln i vojensk. Jejich pocet u dosahuje dsivho a statisticky nepravdpodobnho
csla. To znamen, e tolik prpadu by vlastn v ed zn nevysvtlitelnch fenomnu nemlo existovat,
a protoe tomu tak je, pojitovny by mly bt zprotny povinnosti nhrady kody a neplodn ptrn
koncc zsadn nespchem by mla bt ukoncena.
Podrobnji jsme si priblili pr mimordn vmluvnch prpadu. Zjistili jsme, e v nich m prsty
cosi zhadnho.
Pritom ani nemusme vnovat mimordnou pozornost Bermudskmu trojhelnku, neblaze pro-
slulmu jako dbelsk more, a dalm jakoby prokletm lokalitm, o nich existuj cel tuny publikac.
Beztak nen mon zaujmout k nim zsadn stanovisko, jinak bychom nemli co do cinn s horou ruz-
nch teori, hypotz a pokusu o vysvtlen (mimozemsk, multidimenzionln nebo prirozen). Nepo-
chybn musme i pri sebevt skepsi uznat, e mnoh z toho, co se stalo, prpadn se dosud dje v Ber-
mudskm trojhelnku i na jinch neuralgickch mstech na planety, ns opravnuje k jistmu znepo-
kojen.
S tmto konstatovnm problematiku zhadnch zmizen na morch a rekch opustme. Abychom se
mohli vyrovnat s jakmkoli prpadem, musme za rozhodujc povaovat jen skutecn mysterizn pru-
vodn kazy. O zhadch se mluv, at u se odehrly v Bermudskm trojhelnku nebo u souseda na
dvorku. O pseudonevysvtlitelnm se mlc, i kdy se objevilo v legendami obestrenm mst naeho
svta. Prubh jevu vysvtlujeme do nejmench podrobnost. Nezamlcujeme dn pro ani proti. Ctenr si
tak mue udlat vlastn nzor.
Tolik jen strucn pripomenut. Ted vodn hladinu opustme a vzhldneme k pruzracnm vinm
zemsk atmosfry. I tam je mizen a ztrcen se na dennm pordku - a ned se vdy vysvtlit neprvti-
vost atmosfry. Ztroskotan lod mohou klesnout do morskch hlubin. Co je ve vzduchu, mus spadnout
dolu. No, kdy si to myslte...

Vzduch nem mliny - a pesto...

Jakmile se clovk naprmil a zacal si tzavma ocima prohlet svt, upral pohled casto k obloze.
Premlel, jak zvltn mocnosti, sly nebo bostva tam maj sdlo. Pri blescch klikatcch se na nebesk
klenb ho mrazilo a z pohybu a tvaru oblaku se snail vycst tajn poselstv. S nstupem prrodnch vd
byli bohov zatlaceni do jet vzdlenjch oblast. kazy jako blesk nebo hrom ztratily svuj mystick
charakter. Podarilo se vysvtlit mnoh, ale zdaleka ne vechno.
Kdy clovk zacal dobvat vzdun prostor, dostavila se s teoretickmi i praktickmi poznatky
zkuenost, e cosi s nmi tento prostor sdl. Pokud je to vdom sla, nezbv nm nic jinho, ne ozna-
cit ji za nanejv tolerantn, protoe s naimi tkopdnmi letadly manipuluje jen zrdka. Je-li to prrodn
sla, pusob velmi diskrtn, utajen a za nm naprosto neznmch podmnek. Mon tu ale pusob vce
faktoru - jako obvykle vme velice mlo, respektive nevme nic.
Kam mme kuprkladu zaradit nanejv nepokojn dn na obloze nad Mill Runem, msteckem ne-
daleko Pittsburghu v Pensylvnii, kter 28. cervence 1874 sledovaly stovky lid a je predchzelo pusto-
iv prrodn katastrof?
To, co se stalo, je vlastn teoreticky nemon: frontln se srazily dva oblaky, kter se nepochopi-
teln ocitly na zjevn koliznm kurzu. Mraky hnal vtr, kter ve stejn vce nemue vanout ruznmi
smry, a u vubec ne proti sob. Uveden poznatek oba oblacn tvary, kter se tehdy nad Mill Runem
objevily, zajmal viditeln jen mlo. Nebyly ani prli podobn znmm druhum oblacnosti. Oba tvary
byly hust, jakoby z cern hmoty obklopen cerven zrccm prstencem. Jeden se objevil na obzoru ze
severovchodu, druh priplul od jihozpadu. Oba oblaky k sob zamrily jako dv nadpozemsk iv
bytosti k zmrnmu mren sil v nebesk arn. Mnoz ocit svdkov, kter strachem zadrovali dech,
mli dojem, jako by lo o obrovsk vlecn lod, kter se nakonec srazily, kdy manvrovaly do bitevn
pozice. Tento dojem posilovaly i titnsk blesky poletujc mezi cernorudmi oblacnmi prerami jako
granty pri dlostreleck palb.
V okamiku srky se zdlo, e samo peklo otevrelo sv brny dokorn. Obloha explodovala a ze-
m se zachvla. Mnoha prihlejcm priel na mysl posledn soud. Ten se sice onoho cervencovho dne
roku 1874 nekonal, zato dolo k mstn potop. Po pekle rozpoutanm na obloze postihla celou oblast
straliv prutr mracen, pri n bhem nkolika minut zacaly masy vod odnet ploty, mosty, lidi a doby-
tek. Pri zplav, kter doslova vymetla dol, prilo o ivot sto padest lid. Katastrofu podobnch rozm-
ru tu nikdo nepamatoval. Do zoufalstv nad zkzou se vmsila dodatecn hruza, vyvolan zvltnost
katastrof predchzejcho zitku. Dodnes nikdo nev, co se tam vlastn stalo.
Bylo by sice lkav snait se nalzt paralely s kompaktnm oblakem, v nm navdy zmizeli brit-
t vojci z Norfolskho pluku, ale to nejde. Jeden kaz nemus mt s druhm vubec nic spolecnho
s vjimkou nevysvtlitelnosti. Nebudeme se poutt do divokch spekulac a radji se vrtme k puvod-
nmu tmatu mizen.
I ve vzduchu se setkvme s mezitm u znmm jevem: lid se rozplvaj jednotliv, ale demateri-
alizuj se i cel skupiny, at u s letadly nebo bez nich.
Kdy multimilionr Alfred Loewenstein odstartoval 4. cervence 1928 z britskho letit Croydon
k letu do Bruselu, netuil, jak dusledky bude mt jeho nvtva toalety trmotorovho holandskho Fok-
keru VII. Zmnn sociln zarzen Loewenstein vyhledal nad Lamanskm kanlem a - jak se zd - u
nikdy ho neopustil. Po chvli zacala osobnmu tajemnkovi Arthuru Hodgsonovi pripadat dlouh nepr-
tomnost jeho zamstnavatele podivn a zmnil se o tom komornkovi Fredu Baxterovi, kter jet se
dvma stenotypistkami a pilotem patrili k multimilionrovu cestovnmu doprovodu. Ten se zael na
toaletu podvat a nael ji przdnou. Nstupn dvere kabiny pro cestujc, obsazen jen Loewensteinovmi
zamstnanci, nebyly zamcen. Zrejm njak vypadl z letadla. Ale jak se to stalo? Uspokojiv vysvtlen
se nepodarilo nalzt.
Lid povren vyetrovnm tohoto jedinecnho zmizen dospli k nzoru, e milionr zamnil v-
stupn dvere s dvermi na toaletu. To je absurdn teorie, kterou vyvrac jedin pohled na konstrukcn pln
Fokkeru VII. Take zbv sebevrada nebo zchvat lenstv. I tato teze m trhliny, jeliko venkovn
dvere se pri letu daj otevrt jen o kousek, a to s vynaloenm obrovsk nmahy. Toto reen by se vak
nedalo pln vyloucit, kdyby neexistoval obdobn prpad nepripoutjc dn vysvtlen. Predem proza-
tm uvedme jen dsiv upozornn: sanitrn zarzen predstavuj zrejm v letadlech zvltn rizikov
faktor.
Touto bolestnou zkuenost proel Jerrold I. Potter z Kanakee v Illinois, kdy v roce 1968 letl
s manelkou v DC-3 do Texasu, aby se v Dallasu zcastnil vrocnho zasedn Lions Club. Protoe se
tam nikdy nedostal, nebude nm zrejm schopen sdlit dn osobn zitek.
Mr. Potter byl americk obcan ve strednch letech, prslunk vy stredn trdy. Ke konci letu se
odebral na toaletu v zadn csti letounu. Pritom prohodil pr slov se svm znmm Jamesem Shaivem,
prezidentem Lions Club v Ottaw, Illinois. Pak veel na toaletu. O nkolik minut pozdji se DC-3 zachvl
otresem prictenm na vrub vzdunm turbulencm. Kdy se jej mu del dobu nevracel, podala pan
Potterov stevardku, aby se po nm podvala. Jej sil bylo marn. Ptapadestilet Jerrold I. Potter se na
palub letadla nenachzel.
Vzhledem k nedostatecn nabdce jinch monost se opt objevil originln nzor, e Potter si
spletl dvere od toalety s vchodem; tato teorie vak byla jet absurdnj ne pred ctyriceti lety v Lo-
ewensteinov prpad. V roce 1968 byla bezpecnostn opatren pri leteck doprav dvno stanovena
zkonem a stala se propagacnm argumentem vech leteckch spolecnost. Jakoukoli zmnu od normlu
ohlaovaly v pilotnm kokpitu signln rovicky. Vzltnout s nezajitnmi vstupnmi dvermi je stejn
nemysliteln jako vysvtlen, e pan Potter v roztritosti opustil DC-3 za letu a zavrel za sebou dvere.
Odhldneme-li od toho, e na vnitrn stran vchodu se skv velkmi psmeny vyveden varovn: B-
HEM LETU NEOTVRAT, je vchod navc zabezpecen retzem. Pokud by snad clovk chtl spchat
sebevradu, musel by velkou pkou zapadajc do masivnch uzavracch cepu otocit o 180 stupnu. To ve
by snad lo nepozorovan provst pouze za predpokladu, e by posdka i pasari v tu chvli zrovna
hluboce spali.
Vylcen prpad se zsadn odliuje od poslednch letu takovch slavnch leteckch prukopnku,
jako byla Amelia Erhartov nebo Paul Redfern. Ned se ztotonit ani se zmizenm leteckch es typu
Francouze Georgese Guynemera, Nmce Maxe Immelmanna a dalch. Ackoli pruvodn okolnosti, za
nich navdy miz cel letadla i s posdkou, zustvaj casto nevysvtlen, presto nejsou nevysvtliteln.
Zmnn mizen na neshledanou bylo v obou svtovch vlkch bohuel na dennm pordku. Dochz
k nmu i v mrovch dobch, kdy je pokldno za mimordnou tragdii, nikoli vak za mystrium. Nkdy
se ale tragdie a mystrium spoj, jak se to stalo v prpad vojensk vzducholod, respektive pozorovac-
ho balonu L-8.
Bhem druh svtov vlky byly takov ltajc prostredky, pouvan ke vcasn identifikaci pono-
rek a zajitn obrany americk pevniny, duvrn znmm obrzkem na zpadnm pobre USA. Proto
vzducholod, kter se u Fort Funstonu v Kalifornii priblila k dvma rybrum na brehu, oba mue nijak
neznepokojila. Dokzali ji dokonce sthnout na zem, kdy se jim ve vskoku podarilo zachytit kotvc
lana, ale pry v vtru jim ji zase vytrhl z rukou pot, co vzducholod thli po brehu vc ne sto metru. Ta
si to nikm nerzen namrila k tesu, pricem se z n uvolnila stopadestikilov bomba, ani vak explo-
dovala. Jakmile se Blimp - tak znlo oznacen tohoto typu - zbavil tto zte, znovu vzltl k obloze.
Asi za pul hodiny vzducholod dosedla na ulici v Daly City, jin od San Franciska. Posdka, ji tvoril
poruck Ernest D. Cody a nmorn kadet Charles E. Adams, v kabin nebyla.
To by samo o sob nemuselo bt zhadn - na rozdl od pruvodnch okolnost, kter zhadami pr-
mo prekypovaly. Prpadem se proto zacala zaobrat vojensk vyetrovac komise, kter minutu po minut
presn zrekonstruovala prubh celho letu. Stejn vak nedospla ke smysluplnmu vkladu toho, co se
vlastn pri letu stalo, ale konstatovala zvry prmo protikladn.
Oba zkuen clenov posdky nastoupili presn v 6 hodin rno dne 16. srpna 1942 do koe L-8. Ba-
lon vzltl z Moffettova letit patrcho k nmorn zkladn na ostrov Treasure Island v sanfrancisk
ztoce. Pocas bylo slunecn a such. Nebylo vidt tmr dn oblaka. Prost krsn letn den s ideln-
mi letovmi a pozorovacmi podmnkami. Zhruba dv hodiny probhal pravideln rdiov kontakt bez
zvltnch udlost.
V 7.55 hodin poruck Cody ohlsil, e sestoupili do vky 100 metru, aby si zblzka prohldli nja-
kou olejovou skvrnu. Pro potvrzen podivnch jevu, kter vzpt nsledovaly, existuj cetn ocit svdko-
v z posdek dvou ozbrojench hldkovch clunu a dvou rybrskch kuneru.
Priblin pod L-8 se tedy nachzela ctyri plavidla. Kdy vzducholod zacala klesat, odplula z opatr-
nosti kvuli monmu svren bomby ponkud stranou. K nicemu takovmu ale nedolo. Jakmile toti L-8
klesl asi na 100 metru, znenadn ho cosi prudce vyneslo nazpt a pak zmizel v oblaku, v nm po jistou
dobu setrval. Za pr minut, v 8.05 hodin, se kontroln v na letiti pokusila navzat se vzducholod spo-
jen, ale dn z clenu posdky se neohlsil. Do vzduchu byly vyslny ptrac letouny OS2U Kingfischer.
Puvodn lehounk mln oblak z casnch rannch hodin se ted pilotum jevil jako hust neproniknuteln
mracno, tak mohutn, e se do nho neodvili vlett a pohybovali se priblin 700 metru nad nm.
Bhem vce ne dvou hodin, a do zrcen L-8, mui z ptracch letounu a tak osdka dopravnho
letadla spolecnosti Pan American vidli obrysy vzducholod v mracnu. Pak na chvli vystoupila nad podi-
vuhodn oblacn tvar, aby se potom zrtila jako kmen k zemi, kde ji o nco pozdji objevili oba rybri.
V t dob u byla kabina s absolutn jistotou przdn.
Dodnes se nepodarilo vysvtlit, kam se Cody a Adams podli. Veker zarzen L-8 bylo nedotcen
a na svm mst - vcetn padku a gumovho voru. Skutecnost, e schzely dv jasn lut plovac vesty,
nic neznamenala, jeliko posdka si je musela navlknout, jakmile se vzducholod ocitla nad morem.
Nebylo objeveno dn pokozen, do koe nepronikla voda. Horky byly provozuschopn, jedna plynov
pka byla pln a druh zpola otevren. Vyslacka pracovala bezvadn. Jak se dalo ocekvat, byla zorga-
nizovna rozshl ptrac akce s nasazenm vech prostredku, kter mly k dispozici pobren str, vo-
jensk letectvo a vojensk nmornictvo. Oba dustojnci zustali pohreovan.
Je nesporn, e pri rzenm letu vzducholod L-8 nikdy neklesla pod hranici 100 metru. Pri predch-
zejcm sestupnm manvru ji sledovali ocit svdci. Dvou padajcch tl - navc v pronikav lutch
zchrannch vestch - by si rozhodn vimli, a ani na hladin Tichho ocenu by se nedaly dost dobre
prehldnout. To plat i o prpadnch zbytcch plovacch vest, kter se vubec nemohou potopit. Ze stomet-
rov vky by ale posdka sotva skkala bez padku. Ty vak leely v koi. At se na to podvme z jak-
koli strany, tuto zhadu prost nevyreme. Ke stejnmu nzoru ostatn dosply i vyetrovac rady.
Zhadn oblak zustal v podstat stranou pozornosti. Ani my ho nechceme povyovat na sdlo d-
monickch sil; jen si pripomenme, jakou roli hraj oblacn tvary pri mizen osob a objektu. A to opako-
van...
Odpoledne 10. cervence 1930 vzltlo mal letadlo z letit v Corpus Christi, aby dopravilo pt ob-
chodnku zpt do jejich domovskho msta Kansas City. Stroj odstartoval za dokonale jasn oblohy.
Potvrdil to i est mu z tto skupiny, Frederick H. Dierks, kter ml jet v Texasu prci, ale presto
priel sv prtele vyprovodit a pak dlouho hledl za vzdalujcm se letounem. Za nkolik minut se stroj
ponoril do temnho kompaktnho mracna vischo na obzoru jako neznm hrozba - a explodoval. Trosky
dopadly na zem pt mil od Aransaskho prusmyku. Farmri, kter se nachzeli v bezprostredn blzkosti
katastrofy, shodn vypovdli, e ke katastrof malho letounu dolo bezprostredn pot, co vletl do
mracna.
V breznu roku 1952 se podplukovnk Krlovskho britskho letectva J. Baldwin, leteck eso druh
svtov vlky, zcastnil se svou letkou krtkho pruzkumnho letu podl korejskho pobre. Jeho trys-
kov sthacka zmizela v mracnu - a u v nm zustala navdy.
Je to hodn podivn, ale presto se zdrme jakhokoli komentre. Kadopdn se ukazuje, e nebla-
ze proslul Bermudsk trojhelnk nem na zhadn mizen ve vod a vzduchu monopol. Snaha o ne-
strannost nm ovem vel, abychom tento zaklet kout Atlantskho ocenu nepreli plnm mlcenm - a
u vubec ne se zduvodnnm, e vci, kter se tam dj, jsou prli sporn. Koneckoncu v trojhelnku
smrti, jak tuto oblast nazval americk autor literatury faktu Vincent H. Gaddis, se u del dobu ztrcej
lod a letadla s dsivou pravidelnost. Miz bez dodatecnch nlezu trosek, olejovch skvrn, mrtvol -
prost nezanechvaj po sob vubec nic. Pruvodn okolnosti tak nelze povaovat za pln normln.
Obcas piloti prost ztrcej orientaci, jak tomu bylo v prpad vhlasnho letu 19.
Kdy velitel pti bombardru Avenger odpovdal 5. prosince 1945 v 15.45 hodin na dotaz kontroln
vi leteck zkladny Fort Lauderdale na Florid a nedokzal udat svou polohu, vyvolalo to div, protoe
poruck Charles C. Taylor byl zkuen pilot. Predstava, e by neznal vlastn pozici, byla naprosto absurd-
n. Letka uletla od pobre Floridy 250 kilometru na vchod, aby procvicovala pribliovac manvr
k pristn na clov lodi; pak mla pokracovat v severnm kurzu dalch 60 kilometru. Byla to absolutn
rutina, dtsk kol i pro leteckho zactecnka. Udiven rdc letu na vi vydal pokyn, aby Taylorova
skupina nadle udrovala predepsan zpadn kurz. Poruckova odpovd vyvolala poplach: Nevme, kde
je zpad. Vechno je obrcen... cizorod... Nedokeme rozliit dn smr. Ani ocen nevypad jako
obvykle.
Pres udrovan rdiov spojen a presn letov dispozice se letka naprosto nepochopiteln nebyla
s to zorientovat. Piloti nedokzali urcit, jestli let na zpad, prpadn jakm smrem vubec let. Jejich
hlasy slbly, a nakonec pln zmlkly. Vechno, co po nich zustalo, je legenda o letu 19, o n byly
napsny nescetn knihy, clnky a prbhy, ba dokonce upoutala pozornost filmovch producentu.
Udlost mla jet jeden dusledek. Na zchranu pti bombardru toti vzltl letoun vojenskho n-
mornictva se ctrncticlennou posdkou. Tento velk a mohutn stroj byl urcen pro nasazen v nouzovch
situacch. Byl dlouh triadvacet metru a ml zeslen trup, jemu nemohlo ublit ani znacn tvrd prist-
n. V situacch ohroen se dosud vdy skvle osvdcil. Trinct muu z posdky mohlo bt oznaceno za
veterny. I zchrann zarzen a vybaven pro nouzov preit splnovaly veker soudob poadavky.
Dvacet minut po startu se u s letounem nedalo navzat rdiov spojen. Zmizel beze stopy, stejn jako
letadla, k jejich zchran odstartoval. Vyskytly se ruzn fmy, ale nevyptralo se nic konkrtnho. N-
morn vyetrovac vbor nedospl k dnmu vsledku. Jeden dustojnk usoudil: Zmizeli tak dokonale,
jako by odletli na Mars. Tm bezdcn predjmal pozdj fantastick pokusy o vysvtlen.
Ackoli tato presn ohranicen nmorn oblast mezi Mexickm zlivem a Bahamami se stala vdc-
nm nmtem pro mnoho knih s popisy zhadnch zmizen na vod i ve vzduchu a prslun svazky u
zaplnuj regly knihoven, presto ji opustme. Neprehledn spousta prpadu - poctaj se na stovky - toti
nic nedokazuje. Asi milion ctverecnch kilometru vodn plochy predstavuje msto, kde by mohly zmizet
vechny svtov flotily, trebae Bermudsk trojhelnk vypad na globu vc ne skromn. Presto zustv
nezpochybnitelnou zvltnost, e pri vech zmizench chybj jakkoli trosky. Nebezpecn zny najdeme
leckde, u mysu Dobr nadje, u Hoornova mysu, ve Velkm australskm zlivu apod. Pokud tam ale
plavidla nala svuj mokr hrob, zanechala po sob vraky nebo aspon stopy po nich. Tot plat o havaro-
vanch letounech, jejich trosky plovouc na hladin a hlavn olejov skvrny jsou na vech morch ne-
klamnm znamenm toho, co se stalo. Nic podobnho nenajdeme v dbelskm Bermudskm trojhelnku.
Ale dost u o tom.
Porovnme-li vzjemn pokusy o vysvtlen, jak realistick, tak i fantastick, nutn dospjeme
k nsledujcmu poznatku: Ne vechno v Bermudskm trojhelnku je nevysvtliteln - ale leccos ano
(podobn vty se daj podivuhodn casto objevit v oficilnch vzkumnch zprvch). Po tto mal od-
bocce se opt vrtme k tmatu zhady ve vzduchu.
Jak to prozatm vypad, nedostane se zptky na zem pln vechno, co vzltlo. Nco obcas zmiz.
Nevme kam, nevme proc. Obcas ale seshora spadne nco, co jsme tam naprosto jist nedopravili. A nen
toho vubec mlo. Take je to kaz bizarn a tajupln...

Nebesk splavy a zdymadla

To, e obcas pr by nebo ryby, nen nic novho. Ne e bychom pro tuto skutecnost mli reln
vysvtlen, ale prost ji znme. Je fakt, e zprvy o takovch kazech by zaplnily vce knih (a u se tak
stalo). Po cel zemkouli pr nejruznj ivocichov: by, ropuchy, velijac obojivelnci, ryby nej-
rozmanitjch druhu -je to tmr jako na dobre zsobenm trhu.
Tuny hlemdu a raku dopadly bhem boure 28. kvtna 1881 na Cromer Gardens Road a pole v o-
kol anglickho msta Worchester. Obyvatel je sbrali do pytlu, hrncu atd. a prodvali zjemcum.
Prehnky ab a ropuch objevme i na starch ilustracch. Lidstvo zn tento kaz u od antiky, acko-
liv jeho vysvtlen mu stle unik. Ryby, by, raci nebo hlemdi nemaj na padn z oblohy monopol,
trebae patr k nejcastjm objektum tvorcm neprirozen dt. V Alabam napadalo z oblohy tolik
horu, e jimi farmri hnojili pole, 28. prosince 1857 prely v kanadskm Montrealu iv jetrky a 9.
srpna 1892 v Paderbornu mule.
V knize Natural History of Ceylon (1861) popisuje sir James Tennant prutr mracen, po n sebou
na trku okresn silnice kubalo a lapalo po dechu nescetn mnostv malch strbrnch rybek. Npad-
nou obdobu predstavuje prpad z dalek Indie, kde pochodujc vojky postihl ryb dt. iv rybky
uvzly i ve vojenskch cepicch. Byly odtud setrepny a pripraveny na kari pro generla (co major J.
Harriott popsal v knize Struggles Through Life, 1808).
V zapocatm vctu bychom mohli pokracovat donekonecna. Vechna podobn lcen navozuj ja-
kousi prjemnou tajuplnost, nepusob na ns vysloven jako hrozba a sp nm pripomnaj nebesk dary
typu many, ackoliv dost velkou zhadu predstavuje naprklad fakt, e po prozkoumn objektu spadlch
z oblohy je zrejm, e je cosi ve vzduchu roztrdilo podle hmotnosti, tvaru a velikosti. Jinak se toti ned
vysvtlit uspordn, kterm se vtina prpadu z vek naprench ivocichu vyznacuje na zemskm
povrchu.
To je ovem pouze jedna strana mince. Ne vechno, co dopadne z nebeskch vin na zem, znme -
a leccos svdc o tom, e se ve vych sfrch odehrv nco, pri cem by nm jako svdkum tohoto dn
bhal mrz po zdech.
Tak se kuprkladu ve Philadelphia Times z roku 1896 doctme, e z jasn oblohy spadly na ulice
Baton Rouge v Louisian stovky ptku. Jednalo se o vskutku pestr sortiment ptacch druhu (datlov,
divok kachny, drozdi i neznm ptci pripomnajc kanry), existoval u nich ale jeden spolecn rys:
vichni ptci byli mrtv predtm, ne dopadli na zem. Existuje sice mnoho vysvtlen tto udlosti, ale
dn pri podrobnjm prozkoumn neobstoj.
Nejsp podobn osud postihl v lednu 1969 stovky kachen. Bhem letu nad St. Mary's City v Mary-
landu byly ve vzduchu doslova rozdrceny. Vypadalo to, jako by se ocitly v epicentru silnho vbuchu -
ovem neviditelnho a neslyitelnho, jeliko vichni ocit pozorovatel na zemi vidli jen padajc kach-
ny. Jinak nic. Vyetrovn ukzalo, e netastn ptci prili ve vzduchu zhadnm zpusobem k mnohon-
sobnm zlomeninm eber a vnitrnmu krvcen.
Lid zaili i prehnku siln zapchajcch ryb. Naprklad 19. nora 1830, kdy byli obyvatel De-
lalpru v Indii bombardovni zetlelmi, zcsti dokonce i bezhlavmi rybami (podrobn popis pochz
z roku 1833 od Jamese Prinsepa, kter zprvu sepsal na zklad mstoprsench vpovd devti ocitch
svdku a uverejnil ji v Journal of the Asiatic Society of Bengal). Nco takovho u nezn tak zbavn. Ale
prijdou jet hor vci. Ne se podrobn zamrme na velk reznictv nad oblaky, pripomenme si jet
dal zhadn bombardovn z oblohy. Je to sice stejn tajupln udlost, ale mrz po zdech pri sezn-
men s n nebh.
Samozrejm to nen malickost, kdy vs zashne odnkud seshora padajc kmen. V roce 1922 do-
lo v Chicu (Kalifornie) k vhlasn srii kamenopdu. V kvtnu tho roku se v jin Africe odehrla
podobn udlost, tam ovem padajc kamen nejsp souviselo s urcitou osobou; ani dukladn pozorovn
a sledovn vak neprinesla dn prijateln vysvtlen.
Jedna lkrna v Johannesburgu byla dlouh msce pravideln bombardovna kameny z atmosfry.
Nikdo nedokzal rct, jak to technicky probhalo. Nakonec ale prevldla domnnka, e puvodkyn netst
je mlad Hotentotka (pokud je tento vraz jet v soucasnosti dovolen) zamstnan v lkrn. Policie si
vzala tuto osobu na muku - o nenpadnm sledovn se v tomto prpad nedalo mluvit -, nutila ji, aby
chodila tam i onam, ale nebyla s to vysvtlit, proc dt kamenu neustv, trebae se tak dlo vdy v bez-
prostrednm okol sledovan eny. Rozhodn je nikdo nemohl jen tak hzet. Nervy vyetrovatelu byly
napjat k prasknut, jeliko kameny jim prely prmo pred ocima, ale ani mnohatdenn vyetrovn ne-
prineslo sebemen spch. Budeme-li tento kaz zkoumat podrobnji, s jistm divem a mon a s neli-
bost zjistme, e kamenn dt se pres svuj nevysvtliteln puvod vyskytuje s cetnost, kter z nj dl
tmr kadodenn fenomn. Prirozen jen tmr. Zznamy o nm sahaj do biblickch dob i jet hloubji
do minulosti. Rman zaznamenali rozshl dt kamenu, kter postihl Mons Albanus, kdy Tullus zvt-
zil nad Sabiny. Zhadologov vytvorili seznamy, je zachycuj vc ne 2 000 takovch prpadu; mnoho
dalch oznacili za nejist. Zde je nkolik malch ochutnvek:
U Ensisheimu dopadl 7. listopadu 1492 obrovsk balvan pred ocima celho vojska Maxmilina I. a
13. zr 1768 ze vzduchu spadl nkolikakilogramov kmen prekvapil ocit svdky pobl francouzsk
vesnice Luce. V Timesech z 1. kvtna 1821 se doctme: Na dum v Truru (Cornwall) nadle pr kamen,
ackoli je cel den streen a prpad vyetroval starosta, vojci a dal osoby. V na soucasnosti, presn
27. rjna 1973, ohromila dva rybre u Skaneatlesu (New York) sprka kamenu, kter v jejich blzkosti
dopadla s nezamnitelnm plouchnm do vody. Prohledali okol, ale dnho vrhace kamenu neobjevili.
Prehnka drobnho trku je donutila odejt a pronsledovala je a k autu. Kdy na chvli zastavili, aby se
prevlkli, znovu se na n rozprely kameny. To se opakovalo nkolikrt. Netastnkum se dlouho nedari-
lo pred kamennm krupobitm ujet.
Geologov z University of Syracuse zjistili, e jde o druh kamenu, kter se v dan lokalit bn
vyskytuj. Odbornci ovem nevysvtlili, jak je mon, e kameny samy od sebe padaj z nebe, a naprosto
mysteriznm jim pripadala i jedinecn vazba tohoto kazu na urcit osoby. Vdci se nadle pokouej
o vysvtlen tchto fenomnu neobvyklmi povtrnostnmi podmnkami, ale vtinou tm jen bud ltost
u svch kolegu, kter jsou ochotni uznat, e inkriminovan zleitost je naprostou zhadou. Kdysi vy-
zdvihovan teorie o meteoritech se nemohla pochlubit ani zrnckem vdeck sprvnosti. Srovnateln
problmy predstavuj i solidn kusy ledu, kter se obcas roztrt o zemsk povrch - s bnm krupobitm,
at jsou kroupy jakkoli velk, maj spolecnho asi tolik jako snhov koule s lavinou. S tmto fenomnem
se snail vypordat u slavn francouzsk astronom Camille Flammarion. Ten byl vuci neobvyklm
kazum vzcn otevren, jak dokazuj i jeho zmnn studie o kulovch blescch a ohnivch koulch.
Popsal 4,5 metru dlouh, 2 metry irok a 3,5 metra vysok ledov blok, kter dopadl na zemsk povrch
v dob Karla Velikho.
V roce 1802 v Madarsku spadlo z oblohy pul kubickho metru ledu. Roku 1828 prificel v Indii
z vky kus ledu o dlce tmr jeden metr. Skutecnou raritou byl ovem ledov balvan, kter 13. srpna
1849 pristl v Ordu (Rosshire). Podle Times z nsledujcho dne mril jeho obvod est metru a vha
byla spoctena na zhruba pul tuny.

Ani dvact stolet nezustv pozadu. V roce 1921 prely z oblohy velk kusy ledu v Portlandu
(Oregon) - tentokrt v doprovodu lomku blho materilu, pripomnajcho porceln. Ledov trt dok-
zala pokrt plochu triceti ctverecnch kilometru.
Bohatou ledovou nadlkou - kad kus ledu o velikosti talre - byl obdaren v listopadu 1950 North
Molton (Devon). Mezi kusy trt na pozemcch farmy v Exmooru leela mrtv ovce, 6,5 kilogramu tk
ledov projektil j prorzl hrdlo. Londnsk Evening News z 9. listopadu uvedenho roku upozornily na
hruznou podobnost, kter pripomnla smrt tiscu ovc, je podlehly ledovmu bombardovn v kvtnu
1877 v Texasu.
Nco podobnho se stalo 10. ledna 1951 jednomu tesari u Dsseldorfu. Pri oprav strechy domu ho
probodlo 15 centimetru siln a tmr 2 metry dlouh ledov kop. Kusy nebeskho ledu byla 4. cervence
1953 tce pokozena mnoh zaparkovan auta na American Avenue v kalifornskm Long Beach.
S meznm prpadem spojujcm dva aspekty zhadnch kazu z vych sfr mli 22. prosince 1955
co cinit ilustrtori George Brinsmaid a William Shannon. Prv jeli Brinsmaidovm vozem do RCA
Service Company v Alexandrii (Virginie). Nachzeli se na mountvernonsk dlnici, kdy jim do prednho
skla narazila jako grant tricet centimetru velk zmrzl ryba. Nepochybn spadla z ctyhodn vky,
protoe siln nraz prorazil ve tvrzenm skle otvor o ploe 30 ctverecnch centimetru. V blzkosti auta se
nenachzela dn letadla.
A do tto chvle nm prirozen vysvtlen pord pripadaj jako teoreticky mon, byt nutn pusob
vykonstruovanm dojmem. Nejmn fundovan je teorie o letadlech, protoe nejneuvritelnj vci
padaly z oblohy dvno pred poctkem leteck ry. Meteorologov se zamrili na kusy ledu a prili
s hypotzou, e pochzej z jaksi obr ledov desky nachzejc se ve vych vrstvch atmosfry. Ani
tato hypotza neobstoj. Neexistuje dn vznejc se ledov kra, a i kdyby tomu tak bylo, nikdy by se
z n nemohla oddrolit uveden mnostv ledu a dopadnout v popsan podob a na zem. Za puvodce
rybch, abch, hlemdch, hadch, horch, pavoucch, racch a jinch ivocinch prehnk byly ozna-
ceny vtrn vry. Vdci tvrdili, e vzdun vr vynese tyto mal ivocichy do vzduchu a nkde jinde
prost spadnou. O nesporn selektivnm charakteru tohoto kazu (bahno, voda, kameny - na rozdl od
vyjmenovanch ltek rostliny a ivocichov nebyli zmnni) se s pornost hodnou mnohem lep vci
mlcelo, stejn jako o nespornm faktu, e ivocichov padaj z oblohy i v naprostm bezvtr. Takhle si to
ale usnadnovat nemueme. Navc predmty nepadaj vdycky jenom ve voln prrod.
Pockejte, napadlo vs, znamen to snad, e se nco podobnho odehrv i v uzavrench prostorch?
To by bylo skutecn neuvriteln. A presto se to dje. Treba se v tomto snad nejexotictjm aspektu
fenomnu, kter je u sm sob zhadn a bda, skrv npovd, jakm smrem se mme vydat pri
hledn sprvnho reen. Uvidme, k cemu se dopracujeme.
Pro autora clnku v San Francisco Chronicle z 3. brezna 1929 predstavovala sprka kulek, kter
nkolik dn zasypvala vnitn prostory jedn kancelre v Newtonu (New Jersey), nejvt tajemstv
v djinch tohoto msta. To je nzor, s nm je opravdu tk nesouhlasit. Jet dramatictj je prhoda,
o n se doctme v Madras Mail z 5. brezna 1888. V tomto prpad nelo o drobn objekty jako kulky,
nbr o cihly. Zacaly pret ve trd jedn koly pobl rezidence guvernra v indickm Madrasu. Vjev
neruen pokracoval v prtomnosti triceti vyetrovatelu - kter pochopiteln nic nevyetrili - po dobu
dlouhch pti dnu. Z nedostatku konstruktivnjch npadu vedoucch k vyreen neobvykl situace byl
nakonec vyslyen podnt duchovenstva, aby byla jedna cihla oznacena blm krem a umstna uprostred
postien trdy. K veobecnmu divu se ve vzduchu zhmotnila stejn velk cihla s cernm krem a
zustala leet presn na cihlov nvnad s blm krem. To u snad nelze ani komentovat.
Nemn ohromujc kaz se odehrl v indickm Pondicherry. Jak informoval Bulletin of the Sri Au-
robindo International Centre of Education v norovm csle z roku 1974, dolo v prosinci 1921 v nkoli-
ka mstnostech aramu Sr Aurobindo k cihlov prehnce. Vyetrovnm nebyl zjitn vink ani prcina
tohoto jevu. V kuchyni, na dvore a schoditi nepretrit prely dal a dal cihly. Podobn jako v prpad
mlad Hotentotky v jin Africe, i tady nakonec ulplo podezren na urcit osob - mladm kuchynskm
pomocnkovi. Tm ovem paralely neskoncily. Fenomn se drel tohoto mladho mue naprosto stejn
jako o pul roku pozdji mlad domorodky. Zavreli ho do mstnosti bez oken. I tam vak zacaly padat ze
vzduchu cihly, kter pachatele dokonce zranily. Vichni, kdo chtli zhad prijt na kloub, dospli do
stadia naprost bezradnosti.
Co se d k takovm jevum rct? Pokud jsou podobn udlosti - a jejich vcet by mohl bt samo-
zrejm mnohem del - realitou, je kad, i ten nejskromnj pokus o vysvtlen odsouzen k nezdaru.
A nejen to. Museli bychom uvaovat o tolika dalch fenomnech (napr. PSI), e vsledkem by nutn
musel bt beznadjn chaos. Nic takovho nemnme riskovat. Pohodlnm vchodiskem by jednodue
bylo obdobn zprvy a vpovdi ocitch svdku odmtnout jako vplody lenstv a liv historky. Bizar-
n jsou prece vc ne dost.
My takov vchodisko nepotrebujeme, protoe nemnme fantastick kazy vysvtlovat tm, e je
zacneme lmat pres koleno - nm stac pouze je akceptovat. Tyto fenomny jsou casto nejenom zhadn,
ale i obtn klasifikovateln a zaraditeln. To jsme u poznali a jet si to vcekrt ovrme. Mon je
jedna a t sla odpovdn za to, e se vci bud zhmotnuj v budovch, nebo nm padaj na hlavu
z nadoblacnch vin. Pravdpodobnost sice vypovd proti tomu, avak nic presnho opravdu nevme,
jak se hezky rkv. Tahle nejasnost nm ale nijak nekod. Jenom nm znovu pripomn, jak mlo toho
vme o svt, v nm ijeme a kter se vytrvale a s neobycejnou npaditost sname znicit. Ale at u je
to jakkoli, jedna vc je nesporn: shora na ns padaj vci, kter tam dn clovk - ani vtr - prirozenm
zpusobem nedopravil. Navc se ukazuje, e mal ivocichov, ledov lomky nebo kameny patr takrka-
jc k zanedbatelnm objektum padajcm z nadoblacnch vin. Existuj toti zprvy o dopadu exem-
plru mnohem vtch - a ivch...
List San Francisco Chronicle informoval 27. rjna 1956 o javnsk opici, kter byla nalezena mrtv
v kalifornskm San Mateo v zahrad jist pan Faye Swansonov. Rno predelho dne objevila pan
Swansonov toto zvre v poloze, z n se dalo usuzovat na pd z vt vky, pri cem dolo k pretren
nury na prdlo a odlomen kusu dreva z masivnho kulu. Policie a rad pro letovou bezpecnost zahjily
vyetrovn, protoe se domnvaly, e opice vypadla z letadla. V prslun dob ale nad San Mateem
dn letoun nepreltal, take mluvc radu nedokzal pd opice z oblohy vysvtlit.
Americk novinr a dlouholet vedouc oblbenho anglickho rozhlasovho serilu o nevysvtli-
telnch fenomnech Strenger Thai Science Frank Edward popsal v roce 1964 ve Strange World podobn
prpad, kter se stal roku 1960 rovn v Kalifornii. Manel Tuckerovi v Long Beach zaslechli jednoho
podzimnho dne tohoto roku siln nraz, po nm nsledovalo bolestiv mrucen. V zahrad za domem
objevili puldruhho metru dlouhho aligtora, kter tam podle veho prv pristl. Aligtor, jen spadl
z oblohy, opravdu vypad jako vrchol absurdity. Presto znme nejen tento prpad.
V New York Times z 26. prosince 1877 si mueme precst nsledujc zprvu o mladch aligtorech,
kter v Jin Karoln za jasnho dne a blankytn modr oblohy padali na zem: Dr. J. L. Smith ze Sirver-
ton Townshipu, kter vybudoval novou farmu, si viml nceho, co spadlo na zem a prilezlo k jeho stanu.
Pri pozornjm ohledn se ukzalo, e jde o aligtora. Za chvli se objevil dal. To podntilo lkarovu
zvdavost. Porozhldl se po dalch zvratech a v okruhu 200 metru jich objevil jet est. Vechna zvra-
ta byla iv a mrila asi 30 centimetru. Dopadla na psecnou vyveninu zhruba deset kilometru severn
od Savannah Rivers.
Zapomenout se ned ani za umrzlho aligtora nalezenho ve Wisconsinu - daleko na sever od jeho
teritoria na jihovchod USA. I on doslova spadl z nebe.
To, co dopad z blankytn modri na zem, predstavuje neuvriteln panoptikum kuriozit. Pokud ten-
to kaz - podobn jako dal, stralivj, o nm jet uslyme - podrobnji prostudujeme, jen obtn si
dokeme predstavit, e by za cel spektrum takovch fenomnu mohli bt odpovdn jedinci obdaren
paranormlnmi schopnostmi.
Sp to vypad, e mme zase co cinit s podobnmi kazy vyvolanmi ruznmi puvodci. Fenomny
v oblacnch vinch se nejsp nedaj vysvtlit njakmi lidskmi rejdy. Podvejme se, co nm nebesk
roh hojnosti vechno vysypal. Je to obdivuhodn vbr: krystaly soli, slitiny mdi, opuka, alabastr,
krupobit uhlicitanu sodnho, dt kyseliny dusicn (v dob, kdy znecitn ivotnho prostred a prumys-
lov odpady byly jet neznmmi pojmy), slepence tvoren sklennmi strepy a tmr cistm cnem
(dopadly na zem v Canniftonu v Ontariu), pestrobarevn sklenn perly s otvorem k navlknut na nit
(z oblohy padaly na zem v indickm mst Bijauri tmr cel stolet), hrebky, rouby a matky, ba dokon-
ce i penze (tento sen se stal skutecnost v dubnu 1957 pro obyvatele francouzskho msta Bourges, kde
se k zemi trepotav snesly tisce tiscifrankovch bankovek).
Zvlt posledn zmnn prpad propujcuje tomuto nevysvtlitelnmu fenomnu tmr sympatick
ndech. To je vak klamn dojem. Z oblohy padaj i vci, kter podle veho vypovdaj o nevslovnm
dsu a hruze. Je to horor, kter - mon - provaj ti, kter zhadn miz. Ale doufejme, e opak je prav-
dou...
K nejstarm hruzostranm jevum tohoto typu patr krvav dt. Cel stalet ho lid povauj za
trest ci aspon neblah znamen a obvaj se ho podobn jako moru. Vda tento kaz identifikovala jako
nekodn bohuel nikoli ve vech prpadech.
U v roce 1608 se jednomu badateli podarilo objevit, e cetn cern skvrny na stnch a zdivu
v Aix-en-Provence jsou vmkem jistho druhu motlu. Mstn obyvatel vak dali prednost vkladu
kn a dle vrili, e jde o dbelskou krev, kter pr z oblohy. Dnes vme, e neustle se vyskytujc
rud dt nen sice dn pohdka, ale e zabarven zskv vtinou dky prachu, jemnmu psku atd.
Nejde tedy o nic neprirozenho. Bohuel ne vdy.
U z roku 826 pochz zpis franckho kronikre Gregora z Tours, v nm je popsn skutecn kr-
vav dt, k nmu dolo v Pari. Sprky det promocily aty Paranu, kter pak ztuhly. Tm se pribli-
ujeme k fenomnum, kter zcela ospravedlnuj uit pojmu velk reznictv nad mraky, kter se u
v textu objevil. A mon by nebylo od vci pout jet drastictj formulace.

Tam nahoe to mus bt hrza

S jistm zneklidnnm jsme u zaregistrovali, e nco nedefinovatelnho, kadopdn vak nevidi-
telnho, zabj nebo tce zranuje ptky v letu. Tm se vak nejsp odhalil jen vrcholek ledovce ne-
beskch nocnch mur.
Na Messignadi v Kalbrii prela rud tekutina 15. kvtna 1890. Tentokrt se nejednalo o substanci
podobnou krvi, nbr o skutecnou krev. Presnji receno ptac krev, jak zjistila italsk meteorologick
sluba. V clnku vnovanm tto udlosti (Popular Science News, 35/104) vyjdrili meteorologov do-
mnnku, e siln boure roztrhala ptac hejno. Bohuel ze zznamu odbornku stejn meteorologick
sluby vyplv, e v kritick dob tam panovalo bezvtr. A otzku, kde zustaly mrtvoly ptku, kter
zpusobili krvavou prehnku, nikdo nepoloil, nato aby ji zodpovdl.
Krvav dt ohromil cern dlnky na jedn tabkov planti 17. srpna 1841. Velk tmav cerven
kapky s plesknutm dopadaly na listy tabku. V zoufalstv se odebrali za majitelem pole. Ten a jist pro-
fesor Troost nali pole poset pchnoucmi chuchvalci. V clnku American Journal of Science z rjna
1841 profesor Troost identifikoval hruzn pozustatky jako svalovou tkn a zvrec tuk. Na podrobnj
stanovisko rezignoval. Nakonec bylo vykonstruovno vysvtlen, kter vechny uspokojilo a pln odpo-
vdalo duchu doby: lo jen o provokativn ert cernch otroku, kter byli oznaceni za stejn hrnky jako
tmav pohrebn dlnci v prpad putujcch rakv na Barbadosu.
Takhle si ovem prpadn vyreen zhad nemueme usnadnovat, protoe na opacn stran mracen
rozhodn nemohou bt African. I pri veker snaze obvinit je z jakchkoli nepravost nemohli bt odpo-
vdni za to, co se stalo 8. brezna 1867. Jak napsal Scientific American, toho dne zailo Kentucky pordn
dt chuchvalcu masa. Jednotliv kousky mrily osm a deset ctverecnch centimetru a byly dokonale
cerstv, jak konstatovali nlezci. Jeden z nich byl dokonce dostatecn chladnokrevn na to, aby nkter
zkonzumoval. Podle nho chutnaly skvle. Jako divocina nebo skopov. Stle vc se tedy prosazuje mor-
bidn mylenka o jatkch v nadoblacnch sfrch a tehdy podan vykonstruovan reen ns st zbav
dsivho mrazen v zdech. Vysvtlen znlo tak, e hejno knat vyvrhlo za letu tyto kousky masa z volat.
No jist...
Stovky liber nakrjenho masa dopadly 9. srpna 1869 na pozemek Hudsonovy farmy v Los Nietos,
Kalifornie. Pripomnaly - at to zn sebevce straideln - polotovar k chystan hostin pro obry. Rozmry
jednotlivch kousku se liily, pohybovaly se od velikosti dolarov mince a po velikost dlan. Ocit svd-
kov tvrdili, e maso bylo zcela cerstv, pak se ale zacalo rychle rozkldat. Vysvtlen udlosti se rovnalo
nule - tentokrt se dokonce nikdo nezmnil ani o spiknut cernoskch otroku.
Podobn obraz lo pozorovat 3. brezna 1876 v Bath County (Kentucky). Podle protokolu vyetrova-
telu z Lexingtonu naprelo z jasn oblohy pul vagnu cerstvho masa, naporcovanho na tenk prouky
(mnoh z nich byly jet krvav), kter pokryly pahorkovit pole. Pltky masa prely pred ocima cetnch
svdku, kter jinak nezpozorovali nic nezvyklho ani podezrelho.
Je to nevysvtliteln a stsnujc, ale tato hruza neustala ani ve dvactm stolet. Brazilsk tisk in-
formoval o deti z masa a krve, kter 27. srpna 1968 dopadal pt a sedm minut na plochu o rozloze
zhruba jednoho ctverecnho kilometru mezi Cocpavou a Sao Jose dos Campos.
Jen st se ubrnme otzce, jestli se tento kaz vyskytoval vdycky. Je jasn, e zvlt zprvy
o mysteriznch kazech jsou o to mn hodnovrn, cm vc zasahuj do casu, k jejich kadodennmu
koloritu patrily dbelsk klady a hon na carodjnice. Prinejmenm aspon v lidskch predstavch. V-
jimku snad reprezentuje listinn zmnka o deti chuchvalcu tuku, kter na jare 1695 vzbudil znacnou
nelibost u obyvatel irskch hrabstvch Limerick a Tipperary. Kousky mrily v prumru jen dva a pul
centimetru, byly tmav lut, mkk, lepiv a zapchaly. Mstn lid jim rkali mslo.
Dal prpad nm znovu poslou jako prklad toho, jak je lkav nkoho mystifikovat. Je prirozen
teoreticky mon, e pred vce ne tremi stoletmi byla pozorovna dal varianta tohoto fenomnu, pri
nm prely na zem kuchynsk odpadky. Stejn pravdpodobn je kad jin - i prirozen - vysvtlen.
Na zahrdce ve vesnici Amtierst v Massachusetts bylo 14. srpna 1819 nalezeno kulovit nco, co odbor-
nci oznacili za objekt odlin od veho, co lid dosud vidli. Ona vc mla tvar balnku, mrila v pru-
mru asi 20 centimetru a byla dva a pul centimetru siln. Kdy odbornci sthli tenkou vrchn blnu,
objevila se koovit zbarven vrstva, svou konzistenc pripomnajc mkk mdlo. Vzpt se v okol
rozril odporn dusiv zpach. Po nkolika minutch koule ztmavla, nabyla barvy krve a zmnila se
v tekutinu. Byl to nevysvtliteln organick artefakt z nebes? Organick jist, nikoli vak nevysvtliteln.
O nkolik let pozdji se podarilo zjistit, e nlez predstavoval zvltn odrudu rosolovit houby Nostoc.
Mueme si tedy s uspokojenm oddechnout? Odhalme nakonec i masn a krvav det jako priro-
zen a nekodn? Nevypad to tak. Sp prv naopak. Indicie o podstat tohoto fenomnu nemme ani
v soucasnosti dn. Zato znme dal prpady, kter podporuj domnnku, e leccos je jet hor, ne se
zpoctku zdlo. To jsou neltostn slova, je nutn vyaduj uveden prslunch faktu. Kuprkladu by
z oblohy muselo spadnout pul krvy nebo se odehrt nco obdobn monstrznho. Jist si pomyslte, e
nco takovho nle do re fantazie, avak nemte pravdu. Spisovatel Michael Harrison popisuje v knize
Vanishing (Zmizen) presn takov prpad, avak neuvd dal podrobnosti. I bez nich mueme naprosto
oprvnn predpokldat, e tam nahore se odehrv nco prernho. K na ltosti se bohuel obdobn
hruzy odehrvaj nejen tam.
At se v nadoblacnch vinch dj jakkoli vci, o kterch radji nechceme znt dn podrobnos-
ti ani vdt nic presnho, je zjevn, e podobn dsupln kazy se vyskytuj v ruznch oblastech na
planety i mezi nmi dole na zemi.

Zvec Jack Rozparova

Reisri a scenrist hororu maj zrejm nevycerpatelnou fantazii, kter jim umonuje predkldat
milionum divku, kter po tom doslova ba, stle nov krvav hruzy. Nkdy vak jde o prbh velmi
popleten. Co asi tak mue njakho pislka privst na mylenku, e by mohl z pokojn prevykujcch
krav a bku udlat terc zhadnch tocnku, kter nevinn zvrata straliv mrzac? Aby jet zvili
cinek hruznosti a nechuti, dodvaj tmto ohavnostem masovost morov rny. Teprve pak zacn redn
vyetrovn, organizuje se divok hon na sekty, prslunky ruznch kultu a podezrel ivly veho druhu,
aby nakonec bylo optovn oiveno ufologick lenstv z padestch let dvactho stolet. Dramaturgic-
ky nejde o prli npadit scnr, e? Ovem vubec nemus bt originln, protoe vychz z reality.
Film Pliv smrt (Endangered Species), natocen roku 1982, zpracovv skutecn udlosti, kter
zrejm postrdaj jakkoli smysl a cel (snad krom ren hruzy a strachu). Jedn se o kazy nevysvtli-
telnho zohavovn dobytka na rozlehlm zem Spojench sttu americkch a v dalch zemch na vech
kontinentech. Je to hruzn fenomn, kter nyn, kdy ctete tyto rdky, mon nkde na na zemi prv
rd - nepozorovan, zhadn a hruzn. Seznamme se s nkolika prpady z nedvn minulosti.
Zpadn od vesnicky Chama v Novm Mexiku, nedaleko od hranice s Coloradem, objevili
25. kvtna 2000 tbornci dv okliv zrzen krvy. Prvnmu dobytceti chybla hlava, druhmu jazyk.
Krom toho byly v blzkosti nalezeny ctyri los nohy - po hlav, krku nebo trupu se vak nenala sebe-
men stopa.
Jasnho slunecnho rna 5. srpna 1999 cekal americkho rancera Mil Haucka na jeho farm
v Mennu (stt Jin Dakota) straliv ok. Nalezl jednoho ze svch vstavnch bku v podivn poloze na
vlhk pud mrtvho a bestilnm zpusobem zohavenho. Genitlie a rektum byly odstranny neobvykle
ohranicenm ovlnm rezem. Nikde se nenala krev ani stopy po pachateli. Naprosto nevysvtliteln byla
okolnost, e ostnat drt tvorc oplocen pastviny se nachzel pod 800 kilogramu tkou (!) mrinou,
kter se dokonce zcsti zaborila do mkk pudy. Chovn bk zrejm spadl z velk vky.
Pt zohavench kravskch mrtvol bylo objeveno 10. brezna 1989. Leely pecliv srovnan v rad
na Wyattov ranci v Hampstead County (Arkansas). Vechna zvrata byla brez. Vedle jedn krvy spoc-
vala dloha i s teletem. Patolog a hematolog dr. John Altshuler, jeden z prednch specialistu zabvajcch
se zohavovnm zvrat, konstatoval: Zmna cvn struktury svdc o vysokch teplotch. Z toho vyplv
zvr, e zsah proveden na zvratech byl velmi rychl a nkdo pri nm pouil vysokoteplotn separto-
ry, naprklad laser.
To jsou jen nkter prklady z dlouh rady obdobnch prpadu, kter sah hluboko do minulosti.
Vskyt zohavench zvrecch tl u dnes mueme pokldat za epidemick. V USA, Kanad, Mexiku,
Portoriku, Panam, Brazlii, na Kanrskch ostrovech, v Evrop i Austrlii jdou jejich pocty do statiscu.
Od jist doby zacal bt neviditeln reznk aktivn i v Japonsku. Ackoli v tto zemi se u drve vyskytlo
pr prpadu, v roce 1989 se tam neznm fenomn projevil naplno. Na farm Wadai na okraji vesnice
Hayase byla 31. srpna nalezena zmrzacen krva z rodu japonskch tmavosrstch. Jako obvykle se nena-
lezla dn stopa po odstrannch orgnech, kusech kue atd. - nikde nebyla ani kapka krve. Jako dsiv
vod nm to snad stac. S jakm jevem se tu vlastn setkvme?
Ve velkm mrtku zahjila tato jatka cinnost zhruba pred ctyriceti lety. Konec je v nedohlednu.
Jednoho casnho listopadovho rna roku 1963 nael farmr v Gallipolisu (Ohio) na pastvin straliv
zohaven dobytcata. Byl to tak hruzn pohled, e se na mst pozvracel. Tento prpad vzbudil pomrn
znacnou pozornost, avak vlna zjmu zase brzy opadla. A do 9. zr 1967, kdy bylo na ranci Harryho
Kinga nedaleko Alamosy v dol San Luis (jin Colorado; Alamosa je vzdlena 65 kilometru od Chamy,
msta naeho vodnho prbhu z kvtna 2000) objeveno mrtv tlo valacha jmnem Snippy.
Jeho zohaven spustilo lavinu. Tento oblben kun jist pan Berle Lewisov se nejen nachzel ve
stavu, kter u dobre znme - tedy jako by se na nm vyrdil njak lenec s obrovskm skalpelem -, ale
navc byl (cemu nebyla vnovna prli velk pozornost) radioaktivn ozen. I dal okolnosti ukazuj
na to, e jeho pitvu provedli zvrec anatomov s nejmodernj, pokud rovnou nerekneme hypermodern
vbavou. Denversk patolog navc objevil, e neznmm zpusobem byla odstranna Snippyho mozkov
tekutina. Zacal se rit neklid. Znovu byl vzpomenut prpad z roku 1963 - ted ho u nikdo neposuzoval
jako ojedinl nhodn kaz.
Obdobn bestialita nepredstavovala nic novho. Prvn vrohodn a tedy pro ns pouiteln - z-
znamy o zhadnm zohavovn dobytka pochzej z roku 1810. Pravdpodobn k nmu dochzelo odjak-
iva, ale v historii lidstva zmnky o nm zrejm zanikly v mori krve, jej prolvn bylo a dosud zustv
oblbenou cinnost druhu homo sapiens.
Prznaky tto hruzn aktivity, kter opravnuje ut prirovnn k cinum Jacka Rozparovace, jsou
tmr shodn: mrtv zvrata vypadaj, jako by je nkdo s nezcastnnou presnost demontoval. Zcela
chyb krev a mozkov tekutina. Mozek, csti strev a kue, genitlie, oci, jazyk a dal orgny byly odstra-
nny nstroji vyuvajcmi vysok teploty, prpadn byly ze zvrat vyrznuty geometricky dokonale
presn kusy. Obvykle jsou netastn zvrata tmto zkrokem postiena v noci. Neexistuj stopy po chodi-
dlech, pneumatikch ani podkovch, nikdo nenael ani dn jin podezrel stopy, nato nznak odporu
nebo dokonce souboje. Ackoli mrtv tla neobsahovala ani kapku krve, marn byly na zemi vedle zvrat
nebo pod nimi hledny krvav skvrny. K zohaven nikdy nedolo na mst nlezu. Nkter obti byly
pitvny pod vodou, jin nemaj v tle jedinou kost celou, jako by na msto nlezu dopadly z velk vky.
A pripomente si ve zmnnou pulku krvy, kter spadla z blankytn modr oblohy na zem.
Obti se nenachzej jen na pastvinch, ale rovn na dlnicch, vedle domu, farem a vojenskch
zarzen (nezrdka vedle raketovch sil); v podstat kdekoli v krajin. Jsou tak upevnovny ocelovmi
lany do korun stromu nebo ke skalm v nejvych polohch tabulovch hor. Obcas bvaj strceny do
studen. Nkter zvrata vykazuj znmky radioaktivity - jako mrtv tlo kon Snippyho.
Vedle cetnch zohavench mrin se na mst jejich nlezu vyskytuj kola odumrel trvy nebo trva
v bezprostrednm okol prestv rust. Zvrata, kter sdlela pastvinu s pozdji zohavenmi bloravci, po
aktu zmrzacen svch kolegu zrudn mutuj (jedn krv se vyboulilo celo a jin narostly tak dlouh a
siln paznehty, e se zacaly stcet). Listy na stromech v blzkm okol uvadly. Mouchy, kter hodovaly
na zohaven mrin telete, se prilepily na stromy a uhynuly (v prrod neznm laboratorn mouchy).
Blzk stromov bv polman a ploty vyvrcen. Vypad to jako pribliovac prostor pro ltajc
stroje, kter ovem my nevlastnme. S mnoha prpady skutecn korespondoval vskyt svtel na obloze a
dal ufologick kazy, vcetn pozorovn mimozemtanu pohybujcch se po pastvinch. Nikdo si vak
nepoviml neviditelnch anatomu nebo patologu, ackoliv rady, americt farmri i skupiny dobrovolnku
zorganizovali hromadn akce, pri nich byly oblasti se stdy hermeticky uzavreny barikdami na prstu-
povch cestch, ztarasy z ostnatho drtu a podobn. Nemla by tudy proklouznout ani my, ale nevidi-
teln reznci to dokzali, nebot jejich aktivity i v takto zabezpecench arelech klidn a neruen pokra-
covaly dl. Na jejich dopaden byly vypisovny stle vt odmny. Nadarmo.
Vzhledem k tmto hruznm skutecnostem pusob oficiln redn vysvtlen prmo smn. rady
zacaly mluvit o neobycejn ravch elmch. Knata, hyeny a dal mrchorouti si pr na mrtvch
prevkavcch jaksepatr pochutnali. Ani masarky nebyly z rad pachatelu vylouceny - ty by ale ze vech
uvedench zvrat mly zrejm nejvt problmy s uvznm dobytka v korunch stromu a tak by dost
obtn strkaly mriny do studen.
V nkterch federlnch sttech USA propukla koncem edestch let minulho stolet panika. Do-
lo k nov vln zvrecho zohavovn a v dobytkrskch oblastech byl vyhlen nouzov stav. Farmri
organizovali strn jednotky, znovu byly vypsny odmny. Vichni se vzjemn pehovali, hlavn
ovem kad pozorn streil svuj dobytek. Presto nevdan reznicina pokracovala.
V roce 1970 dolo k dalm prpadum, pord jet od sebe izolovanm. V roce 1973 vak vypukla
epidemie, kter dosud neskoncila a je se hlavn zpoctku postarala o pordn rozruch u ir verejnosti.
Bhem pouhch esti tdnu po 30. listopadu 1973 byly v severnch oblastech strednho Kansasu nevy-
svtlitelnm zpusobem poraeny a rozpitvny 44 krvy. V lt 1974 pribylo dalch sto takovch prpadu
v Jin Dakot, Nebrasce a Iow. Na podzim tho roku se aktivity dobytcho Jacka Rozparovace pre-
nesly do Minnesoty a v roce nsledujcm pokracovaly smrem k jihu. V nora se objevily dokonale
rozrezan mrtvoly dobytka v celm Texasu a Oklahom. Nyn se u zacalo vytvret cosi jako celonrodn
hnut odporu. Z nedostatku jakhokoli zchytnho bodu, bez tuen, komu se vlastn chtj dostat na
kobylku, vypsali chovatel dal odmny, aby ochrnili svuj dobytek.
Oklahoma Cattlemens Organisation nabdla 21. nora pomrn vysokou cstkou za jakoukoli in-
formaci vedouc k zadren a predveden osob, kter tak hruzn rd mezi dobytcaty. V cervnu prila
s nabdkou pozoruhodn odmny i Elbert County Colorado Livestock Association, protoe v tomto fede-
rlnm stt dolo za ctyri msce k 36 zohavenm.
Ackoli touhy po penzch bylo samozrejm vude dost, neobjevila se dn pouiteln informace.
A reznicina stle pokracovala. V breznu a dubnu tento fenomn optovn uderil v Kansasu. V cervnu
postihl Colorado a mezi srpnem 1975 a kvtnem 1976 nabyl tmr masovch rozmru v Montan, Idahu
a nkterch cstech Wyomingu. V polovin sedmdestch let minulho stolet dolo k takovm orgim
dobytc rezniciny, e to u pstitelu dobytka vyvolalo hysterii. K uklidnn situace samozrejm nemohla
prispt ani okolnost, e veker ptrn nikam nevedlo nebo maximln koncilo divokmi spekulacemi.
Casem pocet tchto prpadu zacal klesat, jenom v Arkansasu a Novm Mexiku dolo v letech 1978 a 1979
k jejich nevysvtlitelnmu nrustu. I v dnen soucasnosti se stle nachzej mrtv dobytcata, kter vypa-
daj tak, jako by je vysl upr a nsledn je njak lenec rozpitval.
Nekoncc zvrec jatka nakonec vyvolala odezvu vedouc k oficilnmu vyetrovn a mnoha dal-
m nslednm dopadum (jako byl treba v vodu zmnn film). Lid o neznmm fenomnu usilovn
premleli, sdlovac prostredky, jak jim je ostatn vlastn, dlaly vechno mon, aby z dsivch prbhu
vytily co nejvc, zastnci protichudnch teori si vjdli do vlasu. To u ovem vlna zohavovn dobyt-
ka prekrocila hranice USA a zdlo se, e nebude mt konce. Amerika si na tuto skutecnost zvykla jako na
mnoho jinch vc, treba drogovou zplavu nebo chudinsk slumy ve mstech. Jak znmo, nic nen tak
stran, aby to zaujalo sdlovac prostredky napord. Proc by zrovna politovnhodn osud nkterch
prevkavcu ml bt vjimkou? Ns ovem zajm jen jedno: d se tenhle dobytc masakr njak vysvtlit,
nebo ne? Pokusu v tomto smru u bylo ucinno vc ne dost.
V roce 1979 vypracovaly rady sttu Nov Mexiko ve spoluprci s Federal Law Enforcement As-
sistance Administration (LEAA), instituc, kter mohla provdt etren ve vech sttech Unie, nkladnou
studii. Ranceri od prvn chvle na tuto aktivitu nespolhali, protoe LEAA byla proslul jako marnotratn,
ale neschopn organizace. Vzniklo podezren, e za zadnm cel studie je jen snaha privst obyvatelstvo
na jin mylenky a uklidnit zjitrenou mysl farmru. Neduvru navc posilovala skutecnost, e vedenm
vyetrovn byl povren nkdej prslunk FBI Kenneth Rommel.
Zvrecn zprva oprvnnost vznesench vhrad potvrzuje. Byla zverejnna o rok pozdji a za
vhradn pachatele usmrcovn a pitvn zvrat oznacovala elmy. Zopakovala tak oficiln stanoviska,
kter nachzme v mnoha policejnch zprvch, zvlt pak v Arkansasu. Chovatel dobytka s nimi po-
chopiteln u puvodn nesouhlasili. Ted se doopravdy rozltili. Zaznly velmi hlasit protesty. Bylo
poukazovno na to, e Rommel prozkoumal pouze patnct mrtvch krav a tyto prpady mu pochopiteln
poslouily jako vchodisko pro jeho zvry. dn z nich - alespon podle ranceru - vak nepredstavoval
klasick prpad zohaven dobytka.
Od samho poctku se vyskytovali skeptikov, kter tento jev pokldali za doklad masov psych-
zy. Podle jejich nzoru dobytek mrzacili vlci, ps smecky, kojoti, drav ptci, kuny, tchori, dokonce
i mouchy atd. Tito ivocichov zroven svoje neboh obti prepravovali z msta na msto (!), co u
samozrejm sklouzvalo do oblasti grotesky.
Zdlo se, e experiment, kter podnikla a jeho vsledek zverejnila erifova kancelr ve Washing-
ton County v Arkansasu v prosinci 1979, potvrzuje teorii o elmch. Byla usmrcena nemocn krva a
4. zr poloena doprostred pole. Dva prslunci arkansask sttn policie, seranti Rick O'Kelly a i Doug
Fogley, pozorovali mrtv dobytce a porizovali fotodokumentaci. Po 33 hodinch vykazovaly posmrtn
ostatky krvy jist paralely se zohavenmi zvraty. Knata a masarky se pricinliv vnovaly ocm, krvi a
genitlim. Jinak se ovem k mrtvmu zvreti nikdo nepriblil. Tm bylo nalezeno prirozen vysvtlen.
Nevysvtlen body nebyly vzpomenuty nebo byly pripsny na vrub jinch dravcu, kter se dajn kvuli
prtomnosti obou policistu prost neodvili na mrin hodovat.
Trapnost tto teorie prmo bije do oc: prv proto, e odpovd skutecnosti, mus bt nesprvn.
Prmo klasickm zpusobem se sama vyvrac. kazy, na n se experiment zamril, byly toti prirozen
v tom smyslu, e by k nim muselo dojt u tmr kadho mrtvho zvrete. Znali bychom je stejn dobre,
jako je tomu u mnohem vzcnjch prrodnch fenomnu. A musely by se vyskytovat mnohem castji.
Pocty chovanho dobytka v USA jdou do stovek milionu. Predstava, e z tohoto obrovskho mnostv
bhem deseti a dvaceti let osamle skoncilo ivot a padlo za obt elmm a mrchoroutum jen nco pres
8 000 kusu, je absurdn.
At se na to podvme z jakhokoli hlediska, pocet zohaven je dost vysok na to, aby dokzal rit
strach, ale prli nzk, aby ml tak vedn prcinu jako porn elmami. Sporadick vskyt, obcasn
zven cetnosti mrzacen, preprava zvrat z msta cinu na mstu nlezu, to ve dalo teorii o elmch
posledn rnu. koda, mohli bychom bt o nco klidnj.
Klidnj ovem rozhodn nebyli farmri v postiench oblastech. O vysvtlench tohoto druhu si
mysleli sv. Mnohem rozrenj byly predstavy, e na nevinnch americkch krvch podnikaj len
pokusy mimozemtan (nebo taky CIA), e s nimi provdj sv necist rejdy satanist, e se gangy
motorkru ukjej na tchto zvratech jako sodomit nebo prost chtj farmrum njak to zvre ukrst
atd. atd. Dj v vodu kapitoly zmnnho filmu cerp prv z takovch zvst. Jak se dalo cekat, byla
nahlena ltajc svtla, zaznamenny zvltn nebesk kazy a pozorovni exotict tvorov potulujc se
lesy, mimozemt kosmonauti a ble nespecifikovan prery. Je politovnhodn, e lenstv a - mon -
skutecnosti zase jednou nejdou dost dobre oddlit.
Kadopdn se v roce 1975 podarilo v Gregg County (Texas) odhalit tajn satansk kult. Satanovi
synov, jak si rkali, byli neprodlen obvinni, e pordaj cern me, k nim potrebuj krvav kusy
zvrecho masa. Jinde v Texasu musel motorkrsk gang s nzvem Dblovi ucednci, co nen u tako-
vch skupin nijak neobvykl pojmenovn, vyvracet obdobn obvinn. Nikdy se vak nepodarilo kon-
krtn vinu podezrelch prokzat. Ale at by to byli rockeri nebo satanisti, pri nocnch vpravch na ob-
skurn porky zvrat by zcela jist padli do rukou ranceru nebo jimi najatch hldacu, kter od poctku
neblahho zohavovn dobytka bdli mnoho noc u ohroench std. A byli ozbrojeni. Dokonce ani vel-
koryse pojat akce, pri n bylo hermeticky uzavreno 640 ctverecnch akru pudy, nikam nevedla. Mrzace-
n krav pokracovalo i nadle - a hlavn bez nlezu jakchkoli stop po pachatelch. Objevila se dokonce
i mylenka na vyhlen modern vlky ranceru, obdobu jejich boju z 19. stolet, ale natst byla zase
brzy oputna.
Nakonec nebyli dopadeni dn pachatel a jako prcina zohaven nebyl identifikovn dn priro-
zen kaz. Okrajov uvdn zvltnosti cin toto hruzn tajemstv jet monstrznjm. Zohavovn
dobytka predstavuje i nadle sklicujc mystrium. Navc se neomezuje, jak jsme u naznacili, pouze na
dobytek, co ukzal i prpad kon Snippyho v Gallipolisu (Ohiu), mimochodem prvnho oficiln
zohavenho zvrete. Tri roky po Snippym dolo v te oblasti k prpadu, o kterm dodnes nepanuje shoda,
zda lo o klasick zohavovn zvrat nebo nco zcela jinho, ovem nemn dsivho a tajuplnho.
Na poctku listopadu roku 1966 zmizel na protjm brehu reky Ohio nmeck ovck jistho pana
Williama Watsona. O tden pozdji byla mrtvola nezvstnho psa nalezena uprostred pole vedle Georges
Creek Road za Gallipolisem. Pruvodn okolnosti byly podivn a hruzn. Trva na poli, sahajc a po
kolena, byla kolem ps zdechliny udusna tak, e vznikl dokonale presn kruh o prumru esti metru.
V jeho stredu leel pes. V tle zvrete byly vechny kosti zlman, presnji receno rozdrcen. Nikdo
neobjevil znmky boje ani krvcen. Shrnuto strucn a jasn, nikdo nenael vubec dn stopy. Stav
mrtvho psho tla neukazoval na dnou znmou elmu.
Za vechny casto a dojemn pokusy o vysvtlen nm ted poslou oficiln stanovisko National
Investigation Committee on Aerial Phenomena (NICAP) k prpadu kon Snippyho: Podle zvru jejho
etren se skupina pachatelu odebrala ke koni na pole, nepozorovan tam instalovala lab a obrovskou
trojnoku s kladkostrojem. Potom kon chytili, pomoc kladkostroje ho zavsili nad lab a provedli svou
hruzn nesmyslnou operaci. Nakonec zase nenpadn zmizeli. I pri snaze spokojit se takovm vysvtle-
nm d clovk mnohem radji prednost vre v upry nebo mimozemtany.
V jedn ze svch poslednch knih (Wer beherrscht die Welt? - Kdo ovld svt?) se podrobnji vy-
rovnvm i s pomrn novm fenomnem zohavovn lid neboli human mutilation. Reknme si o nm
aspon pr slov:
Zohavovn lid, kter se vyskytuje u dle ne desetilet, se tmr stoprocentn kryje s postupem
uplatnovanm u zvrat. To plat i o zpomalenm procesu rozkladu zohavenho tla, prznacnm i pro
pitvan dobytek, slepice, vepre, srny, lamy, ovce, kozy a dal ivocichy.
Pohled na zohavenou mrtvolu mue, je byla nalezena 29. zr 1988 v okol vodn ndre Guarapi-
ranga v Brazlii, byl dsiv. To, co kdysi bvalo lidskm tlem, vypadalo jako vsledek prce lenho
chirurga, navc pouvajcho neznm nstroje. Veker krev netastnka byla do posledn kapky odsta
a oci, ui, jazyk a nkter dal orgny byly odstranny chirurgickm zsahem. Vyetrovatele na mrtvm
tle zaujaly rezy tenk jako vlas. Ze zuhelnatlch okraju jednotlivch zrann se dalo soudit na pouit
nejmodernjho laserovho prstroje. V pach se nachzely symetrick otvory. Ackoliv mu byl usmr-
cen u pred nkolika dny, neobjevily se kupodivu dn prznaky rozkladu. Mimordn hruzn je okol-
nost, e netastnk byl zrejm bhem monstrzn procedury naivu, jak konstatovali lkari na zklad
rozlicnch prznaku.
Pocet takto zrzench obt je pomrn vysok, vtinou se tato zohaven oficiln pripisuj indi-
num a ve spisech vedou jako skalpovn. Protoe technika pouvan pri tchto stralivch operacch je
velice vyspl a sotva se nachz v rukou domorodcu, kter by chtli rituln vradit nebo se prost a
jednodue - ale vcelku pochopiteln - pomstt blmu mui, objevily se i jin domnnky. Naprklad my-
lenka o mafii specializovan na obchod s lidskmi orgny, kter se vydala na lov nhradnch dlu.
Tento sice nelidsk, avak extrmn vnosn obchod nabyl v mnoha jihoamerickch zemch nev-
danch rozmru. Na nj specializovan organizace zpravidla svou pozornost zamruj na nejchud oby-
vatele slumu, bezdomovce, uprchlky a dal spolecensk vyddnce, po nich obvykle netkne ani pes.
Tlesn schrnky takovch nedobrovolnch drcu orgnu se ovem spe podobaj roztrhanm a vyvre-
nm mrinm ne obtem neviditelnch patologu s jejich dokonalou chirurgickou presnost. Loupe
lidskch orgnu mnohem vc pripomn prci reznka ne precizn operacn vkon.
Mafini obchodujc s lidskmi orgny by navc kvuli nedostatku casu nutn ztroskotali na odstra-
nn veker krve. Protoe cvy po odbru zhruba tretiny celkovho mnostv krve zkolabuj, museli by
do nich nepretrit doplnovat soln roztok, aby dokzali odst i zbytek krve. To predstavuje problm,
kter neznm pachatel vyreili nm doposud neznmm zpusobem, protoe v nkolika prpadech zoha-
ven mli k dispozici jen velmi mlo casu.
Monstrzn zohaven mrtvola Brazilce z roku 1988 pripomnla ufologum prpad seranta Jonatha-
na P. Louetta, jeho tlesn ostatky byly v roce 1956 (kdy se o transplantaci orgnu jet vubec nemluvi-
lo) nalezeny v podobnm stavu na pokusnm zem vojensk zkladny White Sands v Novm Mexiku,
USA. Zroven se jim prirozen vybavilo znm zohavovn zvrat.
Ackoli vyetrovatel provdjc pitvy lidskch obt nevdli o zohavovn ivocichu vubec nic,
jejich protokoly se tmr ve vech bodech a neuvriteln shodovaly s pitevnmi zznamy o mrtvch zv-
ratech. At je to jakkoli, cosi se neustle dopout nsil na tvorech ijcch na na planet a v poslednch
desetiletch i na arogantnm homo sapiens. Pritom jsme se namylen domnvali, e jsme to prv my,
kdo m monopol zachzet podle libosti a nlady se vm, co leze, plave a lt - vcetn prslunku lidsk
rasy. Podle veho si to jenom namlouvme. Existuje toti krveprolvn, za kter - vjimecn - nen
clovk odpovdn.
Bohuel se nikdy nedovme, co by nm sdlil velk cern pes ze Severn Karolny, kter se zrej-
m - setkal s neviditelnm Jackem Rozparovacem a podarilo se mu uniknout. Jde sice o ryz spekulaci,
ale predstava je to fascinujc...
Zmnn pes, velk hafan neurcen rasy, patril trem mladm lidem, kter se s oblibou prochzeli
v lese a chodili na lov. Ze svho psa vychovali opravdu nebojcn zvre. dn tvor, at byl jakkoli velk,
ho nedokzal zahnat na tk. Jednou vechny tri lovce i se psem prekvapil v lese prudk dt. Natst se
pobl nachzel lesn srub. Zaplili petrolejovou lampu, zatopili a udlali si pohodl. Uprostred noci je
probudil pes. Vrcel, tkal a viditeln byl ncm znepokojen. Jeden z muu ho chtl pustit ven, ale kdy
shl na kliku u dver, ozvalo se venku nco jako zasycen. Pripomnalo to zvuk vzduchu vypoutnho
z pneumatiky. Psovi se zjeily vechny chlupy, pritiskl tlamu na kvru dver a dorel na njako posedl.
Vech mladch muu se znicehonic zmocnil podivn pocit. Zaplili lampu a nabili zbran. Priloili puky
k rameni a otevreli dvere. Pes, jen se vzruenm tmr neovldal, vyrazil se tkotem a vrcenm z chaty.
Se zavytm zmizel v temnot. Uplynula ctvrthodina. Mui si zacali dlat o svho ctyrnohho kamarda
starosti. Ackoli se v dnm prpad nectili ve sv kui, rozhodli se, e se ho vydaj hledat. Vtom se pred
dvermi ozvalo knucen. Pes se vrtil. Byl zdrav a v pordku, nebyl pokrban ani pokousan. Jen msto
puvodn cern srsti ted byl snhov bl. Predstavuje to zhadu nejen z fyziologickho hlediska...
Odpustm si komentr k tomuto zvltnmu prbhu, kter zaradil francouzsk spisovatel George
Langelaan do knihy Zhadn skutenosti, a omezm se na konstatovn: To, jestli za vechny v tto kapi-
tole popsan kazy mue jedin fenomn nebo je zpusobila cel prehrle jevu, je v podstat lhostejn.
Zustv skutecnost, e tam venku existuje cosi neznmho. Jsme tomu vydni napospas. To sice plat
rovn o vtin prrodnch sil, ale ty alespon znme. V danm prpad nevme, co toc na zvrata a
v posledn dob i na ns. Uklidnovat se mylenkou, e konkrtn nm samotnm zatm nejde o kejhk,
u nestac. Skutecnost vypad tak, e nm takov nebezpec hroz, a dokonce mnohem vc, ne jsme
dosud byli ochotni pripustit.

Neviditeln sadisti

Predstava, e necekan vzplanete, je stejn neradostn jako pomylen, e za dvermi toalety v leta-
dle kamsi nenvratn zmizte. Dokud takov hrozby maj ndech prrodn sly, mueme je do jist mry
prijmat s klidem. Spontnnmu sebesplen bychom - kdybychom si u museli vybrat - jist dali prednost
pred plamennm peklem v dlnicnm tunelu a leckdo z ns by zrejm rd v posledn chvli uprednostnil
odchod za dvermi WC do neznma pred nsledky pdu letounu na zem. Navc nm pord zbv tcha,
e jsme leckter prrodn sly odhalili a zaprhli do svch slueb (jenom si vzpomente na vodkov a
hliov reakce na slunci, kter jsme napodobili ve vodkovch bombch - i kdy nm to zrovna moc
uitku neprineslo). Ani petku nadje na sebeuklidnovn a konejen tohoto typu nm ovem neskt
predstava neviditelnch tocnku, kter si pocnaj uvdomle. Pres veker utujc teorie vykazuje
zohavovn zvrecch a koneckoncu t lidskch tl znmky zmrn selektivity (mueme hovorit
o prmo uvdomlm veden noe), kter je st vlastn njakmu prrodnmu kazu.
Takovouto brutalitu mueme oznacit za prmo nelidskou, jen modus operandi (zpusob proveden -
pozn. prekl.) le v temnotch. Jen mimordn otrlmi nebo zaslepenmi soucasnky by pri pohledu na
nkterou z obzvlt zohavench krav v Gallipolisu v roce 1963 neprojela mraziv hruza. Tm netast-
nm zvratum toti nechybla, jak u vme, jen krev a cetn orgny, ale byly jakoby obrovskm mecem
nebo nukami naprosto cist prepuleny na dva dly. A o ncem vypovd i monstrzn krutost, s n bylo
postupovno pri zohaven lid. Jen tko se ubrnme dojmu, e tady snad pusobil sp jaksi dmon ne
prrodn sla. Prost nco, co nejsp m na svm dsivm seznamu clench toku i korunu vekerho
stvoren.
U cel stalet se prubn objevuj zprvy o napadn lid, casto i dt. Nkter z nich se snad daj
vysvtlit autoagres, co je takrkajc nesvat druh stigmatizace. Jin bychom mon mohli ozrejmit
pomoc parapsychologickch efektu.
Jeden z nejstarch a na svou dobu slun prozkoumanch prpadu pochz z roku 1761. Drvj
projevy tohoto druhu se jako mnoho jinho ztrc v nepruhlednch temnotch historie. Tehdy se pt en
vracelo s nasbranm drvm do vesnice u Ventimiglie v severn Itlii. Znenadn se jedna z nich zhroutila
se stralivm vkrikem k zemi. S neskrvanm zoufalstvm ostatn eny zjistily, e je mrtv. Jej tlo
sktalo hruzn pohled. aty a boty mla roztrhan na kousky, kter byly v divok zmti rozhzen kolem
mrtvho tla. Vypadalo to, e bhem jedinho okamiku prola dsivm mlnkem na maso. Neboh ena
mla zlomenou krovou kost, v brinch svalech na prav stran tla zela dra, take byly obnaeny
vnitrnosti, vtina orgnu se utrhla a byly dokonale zbaven krve. Na hlav utrpla rny, kter j rozpolti-
ly lebku, z boku a stehna zmizelo veker maso. Na dennm svtle se objevila stydk kost a z kloubn
jamky vyklouben stehenn kost byla rozdrcen. Podbriek byl poset cetnmi hlubokmi a soubn
vedenmi rezy. Tento hruzn prpad zaznamenala francouzsk Akademie vd. Dodatecnou zhadu pred-
stavovala skutecnost, e vedle mrtvho tla ani pod nm se nenala krev nebo chybjc tkn.
Publikace A Narrative of some Extraordinary Things that Happened to Mr. Richard Giles Chil-
dren, kter vyla roku 1800, popisuje velice podrobn toky z neznma, kter smrovaly - jak vyplv
i z nzvu - proti dtem. Podrobn svdeck vpovdi dokldaj, jak malou dvku krtila csi neviditeln
ruka. Prtomn vidli stisknut krk, ani by lo o kontrakci krcnch svalu. Jin dti byly bity, vlceny po
zemi, bylo na n plivno - to ve se dlo pred ocitmi svdky. Pt z nich vypovdlo: Vidli jsme, e ten
vecer mly na pach asi dvacet kousnut... Nemohly si to udlat samy, protoe jsme je celou dobu sledo-
vali. Pri ohledn zrann jsme nali otisky 18 a 20 zubu. Jejich serazen pripomnalo celisti zvrec
tlamy. Msta skusu byla vlhk a lepiv jako od slin a odporn pchla. ...
Neviditeln celisti provdj sv hruzn dlo i ve dvactm a jedenadvactm stolet. Jedny z nich -
podle nkterch nzoru to bylo sp podvdom, ale zastnci tto teze neuspli - trznily mladou dvku
v noci 10. kvtna 1951 - a to i v dob, kdy byla pod dohledem policistu. Osmnctilet Clarita Villaneuvo-
v byla jednm z bezdomovcu, kter v manilskch ulicch zanechala vlka. Patrila ke ztroskotancum, jim
tastnj prslunci spolecnosti nevnuj pozornost. Proto tak zmatek, na kter policist toho dne nara-
zili, byl ponkud zvltn. Na rohu ulice prelapovala nepocetn skupina lid a sledovala njakou dvku
vlejc se po zemi. Ta straliv kricela. Jakmile policist pres plc, stnn a hluk kolemstojcch, kter se
smli nebo si z neboh dvky tropili prmy, zjistili, oc jde, pochopili, e dvku nco koue.
Zrejm byla len, drogov zvisl nebo notorick. Mon dostala epileptick zchvat. Policistum
to bylo v podstat jedno. Podobn prhody zavali nkolikrt denn. Proto zahnali prihlejc zevlouny
zpt do hospod, odkud vybhli, a dvku vzali s sebou na stanici, aby tam vystrzlivla.
Jakmile se pred Claritou otevrely dvere cely, vrhla se s plcem na kolena a prosila policisty, aby j
pomohli. Natahovala k nim ruce, aby jim predvedla kousance, kter j zpusobila ta vc, jak neznmho
tocnka nazvala. Policist se otocili a chtli odejt, kdy tu dvka zacala hystericky kricet, e vc je
zase tady. Rozmrzele odvedli Claritu, kter se chovala jako len, do vyetrovac mstnosti. Jet ne si
stacili ujasnit, co budou s rdc dvkou dlat, objevily se Clarit na pach a ramenou zreteln viditeln
modroed kousnut lemovan slinami. Jeden policista spn informoval svho nadrzenho a ten zase
velitele policie.
Privolali policejn lkarku Marianu Laru. Bylo to nco naprosto neslchanho, aby ji tahali z poste-
le v noci kvuli njak epilepticce. Na stanici ji necekal jen velitel policie, ale tak starosta Manily Arsenio
Lacson. Lkarka dvku neochotn prohldla a konstatovala epilepsii ve spojen se sebepokozovnm. Pak
vztekle zafunla a vrtila se do postele. Jakmile lkarka odela, zacali se Claritinmi zrannmi osobn
zaobrat velitel policie a starosta. Diagnostikovan sebepokozovn byl nesmysl. Lkarka by jim jist bez
problmu predvedla, jak se clovk sm koue do tla a ramenou. A doke to provst nenpadn, trebae
je pod dohledem!
Osmnctilet dvka strvila zbytek noci na lavici ve vyetrovac mstnosti policejn stanice v Mani-
le, kde se j nakonec uplakan podarilo usnout. Druhho dne mla probhnout bn rutina: obaloba
kvuli potulce, pr dn vzen. Konec s podivnostmi. Tajemn vc vak mla jin mysly. Kdy byla
Clarita predvedena pred soudce, zacala znovu kricet. Popadli ji dva siln policist, kad ji eleznm
stiskem drel za ruku. Pred nevrcma ocima tchto muu, nkolika reportru a policejn lkarky se dvce
zakusovaly neviditeln zuby do pa, dlan a je. Tento tok trval pt minut. Pak Clarita upadla do bez-
vdom. V soudn sni by se bezradnost a zoufalstv snad daly krjet.
Policejn lkarka Lara obt znovu vyetrila. Tentokrt byla skvle vyspan, a proto objektivn.
Svou puvodn diagnzu odvolala. Nelo o epilepsii ani sebepokozovn. Kousnut byla absolutn reln.
Clarita si je nemohla sama privodit.
Byl privoln starosta a tak arcibiskup. Ne se starosta dostavil, uplynulo tricet minut. Za tu dobu
zrann na dvcinch pach a dlanch napuchla. Starosta a policejn lkarka doprovodili Claritu do vzen-
sk nemocnice. Pritom dolo k dalmu toku. Na tle kricc dvky se opt zacaly objevovat modroed
kusance, tentokrt po obou stranch krku, na ukazovku a dlani, kterou starosta pevn svral ve sv ruce.
Patnctiminutov jzda do vzensk nemocnice predstavovala pro manilskho starostu, vyetrovatele,
ridice - a prirozen i Claritu - dsiv horor. Kdy se konecn dostali na msto urcen, nevysvtliteln
toky prestaly. Zdlo se, e kousav przrak se svou cinnost skoncil, at u z jakhokoli duvodu.
Starosta Arsenio Lacson k tomuto prpadu uvedl: Mme tu co do cinn s kazem, pro kter nee-
xistuje vysvtlen. Policejn lkarka dr. Mariana Lara pouila slova mn primren zastvan funkci,
kdy strucn prohlsila: Div jsem se strachy nepodlala. To je ale vcelku pochopiteln.
Cel srie fenomnu se projevila v srpnu 1960 ve spojitosti s dvacetiletm Jimmym de Brainem,
pracujcm na jihoafrick farm Datoen. To, co zacalo jako parapsychologick fenomn (poltergeist,
domovn duch), vystilo do krvav nocn mury, kter by klidn mohla bt scnrem pro modern filmov
horor. Prubh udlost popsaly noviny Reuters News Agency z White River, kter se odvolvaly na vpo-
vd velitele tamn policie Johna Wessela a nkolika dalch ocitch svdku.
Wessel a tri strnci byli zavolni na farmu, aby prili na kloub zhadnm jevum. Vzduchem tam
pr ltaj ruzn predmty, cosi tu provd nekal rejdy. Jen co policist otevreli dvere, spadla pred n
z police na podlahu velk sklenn miska a roztrtila se. To byla takrkajc predehra. Policist se ani
omylem nedostali k tomu, aby zacali nco pordn vyetrovat. Hlasit krik je privolal do vedlej mst-
nosti. V silnch bolestech se tam svjel Jimmy de Bruin. Duvod jeho nrku byl viditeln, nikoli vak ten,
kdo byl prcinou duvodu. Policist toti nevrcn zrali na mladka, kter ml na sob krtk kalhoty a na
jeho nohou se zacaly objevovat dlouh rezn rny. Mladk siln krvcel. Byl to neuvriteln kaz, a
proto obt dl pozorn sledovali. Nsledujcho dne se objevil hlubok rez na mladkov hrudi - pod
blou koil, kter pritom zustala nepokozena. Vedle Jimmyho pritom stli dva detektivov, pozorn
vjevu prihleli a pripadali si jako ve patnm hororu.
Jimmy de Bruin byl tmito toky - nebo jak to vlastn mme nazvat - v pravm slova smyslu trn
a do krve. Rny zpusobovan odnikud vykazovaly vechny znaky rezu ostrm nstrojem - iletkou
nebo dokonce skalpelem. Politovnhodn mladk si je ale v dnm prpad nemohl zpusobit sm. Tento
vc ne neprjemn kouzelnick vstup by musel nenpadn uskutecnit pred policisty, kter ho podezrva-
v sledovali a jim asi tko mueme uprat profesionln zkuenost pri hledn nou jakkoli rafinovan
ukrytch na lidskm tle. lenstvm se popsan udlost rovn ned vysvtlit. Snad by to lo pomoc
fenomnu stigmatizace, ale to bychom museli znacn primhourit ob oci.
U dalch zhadnch toku, trebae vechny nebyly tak brutln, je to ovem s pokusy o serizn
vysvtlen jet t. Naprklad akce jednoho netlesnho vlasovho fetiisty zustanou navdy zhadou.
V Religio-Philosophical Journal ze 4. rjna 1873 se doctme o dvce z Menomonie ve Wisconsinu,
kter kdosi znenadn ustrihl vlasy hned u hlavy, a ty navc jet zmizely. Svdkem byla matka dtte.
Dalo by se jist namtnout: No dobr, jedna pan povdala. Stejn by se dalo postupovat i v prpad zpr-
vy biskupa Jamese Pikea ze San Franciska, otitn roku 1969 v The Other Side. Popisuje se v n prpad
pomocnice v domcnosti, kter si jednoho rna vimla, e m dokonale rovn seehnutou kader. Tot se
opakovalo i dal den. Kupodivu jedna z uplench kader se objevila o tri tdny pozdji na nocnm
stolku.
Takov vyprvn prirozen nemaj vt vpovdn a prukazn hodnotu, pokud je posuzujeme izo-
lovan. Pozoruhodn je pouze to, e aktivity neviditelnch kadernku maj dlouhou historii.
U pred staletmi sporadicky postihovala cel oblasti Cny panika vznikajc z obavy o pokozen
hustch a pecliv udrovanch vlasu mstnch obyvatel. V anghaji, Nankingu a dalch mstech zali
lid ve strachu z vlasovho fantoma tak daleko, e si pri oputn domu dreli sv kadere obma rukama.
V prosinci 1922 dolo v Londn rovn k obdobn hysterii. Pravdpodobn se jednalo o davov
lenstv - ale presto je na nm nco zvltnho: V tme roce se v Londn tri mui stali obt neviditeln
ho tocnka. Jeden mu, kter byl 16. dubna 1922 privezen do londnsk Charing Cross Hospital, prohl-
sil, e ho cosi bodlo do je, kdy odbocil z Coventry Street do prcn ulice. O dv hodiny pozdji byl do
nemocnice dopraven druh mu. Zrann, msto a prubh cinu byly identick. Pri vstupu do zmnn
prcn ulice postihlo nco podobnho i tretho chodce. Co se tehdy skutecn stalo, nikdo nev, v dnm
prpad vak nen nco podobnho normln. To se lze docst v casopise The People, v csle z 23. dubna
1922.
Celou paletou ruznch toku byl postien rovn dvanctilet Harry Phelps ze Statfordu v Con-
necticutu. Tento prpad z roku 1850 patr k nejznmjm udlostem tohoto druhu.
Za chlapcem ltaly kameny, cosi ho prudce nadzvedlo do vky, take hlavou narazil do stropu,
jindy zase skoncil v korun stromu, pricem neviditeln ruka mladmu Harrymu systematicky trhala aty.
Byl vhozen i do vodn ndre. To vechno se odehrlo pred ocitmi svdky.
A tady udlme tecku. Ackoli se zd, e si na ns brous zuby neviditeln neprtel vdy ochotn t-
rat lidi zpusobem, kter byl prozatm vyhrazen pouze homo sapiens, nebo s nmi provdj jen hruzn
erty, je takov vysvtlen cist hypotetick. Dokonce nem ani vt stupen pravdpodobnosti. Rezn
rny a kousnut si umme privodit i sami. Nikoli pomoc nou a podobnch nstroju - to by ocitm svd-
kum sotva uniklo -, nbr silou ducha. U jsme poznali, co lidsk duch doke... Presto je urcit ve hre
jet nco vc. Hlavn prpad z Ventimiglie nm do tto predstavy jaksi nezapad, o zohavovn lid ani
nemluv. A existuj i dal prpady, byt nebyly podrobnji prozkoumny. Dvaj nm nmt k premlen
- a to by nm mlo stacit.
Je docela dobre mon, e naprklad roku 1969 roztrhala hejno kachen pri letu nad St. Marys City
tat sla, zlovoln moc nebo jak to oznacme, co v roce 1761 rozdrtilo enu sbrajc drv jako obr pst.
Za zohavovn zvrat a lid nejsp odpovd jin cinitel z neznma, za kousn a trhn vlasu dal puvod-
ci. Legitimn je i jakkoli kombinace.
Koneckoncu nen rozhodujc, jak fenomny tady pusob. Nm jde o zjitn, jestli jsou opravdu
nevysvtliteln - ale existujc. To je cl naeho ptrn. Po tomto zjitn toti mueme dle sledovat
zkladn mylenku tto knihy, tedy pochopit, e svt je mnohem podivnj, sloitj a alebnj msto,
ne nm predvd metodick badatelsk duch; msto, kter se nm naprosto vn predstavilo i ve
formch, je mueme oznacit jedin za nanejv exotick.

Pokus o dl zhodnocen

Tm se kruh nmi provdn inventury uzavrel. Je jasn, e mnoho ctenru leccos postrd. Kupr-
kladu rozbor otzky UFO (a tm i takzvanch boskch astronautu, kter cel desetilet pronsleduje
vcar Erich von Dniken, pricem neustle nar na podivuhodn jevy). Toto opominut nen nhoda,
protoe dan tematika nepredstavuje nic nevysvtlitelnho. Otzka, je-li kad pozorovan svteln kaz
mimozemskou kosmickou lod, m stejn akademick charakter jako diskuze o prehistorick prtomnosti
nehumanoidnch astronautu na na planet. Tohle prece nen v dnm prpad tajupln, je to jen sporn.
Kdy se Erich von Dniken provokativn te, jak indini dokzali doslova prevrtit na hlavu a cs-
tecn opatrit glazurou neznm skaln msto rozkldajc se tmr 4 000 metru nad inckou pevnost Sa-
csayhuaman v Peru (pocin, pred nm by kapitulovala i nae technologie), archeologov skrpaj zuby a
inenri odvdj rec jinam. Konfrontujeme-li vdce s otzkou, jestli svteln a jin kazy na Msci (i na
Marsu, jak odnedvna vme), kter astronomie zn u cel stalet a je se dokonce chlub vlastnm vdec-
km nzvem (transient lunar phenomena, TLP, tedy priblin krtkodob msn kazy), by mohly bt
indici toho, e njak ciz civilizace t na Msci (a Marsu) suroviny, uslyte jednoznacn ne. Zkrt-
ka nen to problm dotkajc se tto knihy.
Mimozemtan na na planet mon pristli (nebo taky ne), bot astronauti se pohrabali v ge-
nech naich opicch predku, aby stvorili homo sapiens (nebo taky ne), UFO u mon cel stalet pozo-
ruj zemi jako msto vskytu nebezpecn lenho druhu - no a co? A se jednou ve vzdlen budoucnosti
i my budeme prohnt vesmrnm prostorem, treba stejnm zpusobem znejistme nm dosud neznm
tvory a mon se staneme pro njak nehumanoidn bytosti boskmi astronauty (pokud je nezotrocme
nebo nezlikvidujeme). Pochybnosti o ryz monosti mimozemskho ivota nm pripomnaj vtip o dvou
blechch, kter se ptaj, jestli existuje ivot na jinch psech.
V podstat prirozen neexistuje vubec nic nevysvtlitelnho. Vechno mus spocvat na njakch
prrodnch principech a zkonitostech, jinak by lo o kouzla nebo straidla. S tmi jsme se v tto knize
dosud nesetkali a u toho tak zustaneme. Nm toti jde o nov neomezen rozum, kter akceptuje fantas-
ticno jako cst univerzlnjho pohledu na svt, jeho zkony znme jen zlomkovit a jen se obrac
k absurdit zdy. Byli jsme nuceni vzt na vdom, e se kadodenn setkvme s podivuhodnmi feno-
mny. Pusob ve vzduchu, vod i na zemi, ani bychom presn vdli, co se kolem ns dje. Kdykoli se
mue prihodit cokoli - a skutecn se tak dje. Mnoh jevy jsou jen bizarn, jinho hroziv, leckter smr-
teln nebezpecn. Ale takov jsou i blesky a treba zemtresen. Proc bychom tedy mli pred nimi zavrat
oci? Na okraji propasti, k n se est miliard lid tlac s pornost hodnou mnohem lep vci, si nemue-
me dovolit prstup k problmum ztrka s mylenkovmi strukturami a postupy vcerejka.
Sundejme si z oc klapky, kvuli nim hledme na svt jednostrann, a promlejme nemysliteln.
Jenom tak pro procvicen. Mohli bychom takov trnink jednou docela dobre potrebovat.
Prrodovda je pritom n partner, nikoli protivnk. Vzpomenme si na bn predstavy modern fy-
ziky, kter zdrav lidsk rozum prevykuje jako hodn nestraviteln sousto: n svt existuje jen
v momentech, kdy ho pozorujeme. Pravdpodobnost se rd zkony nhody (!), elementrn cstice tak,
elektrony o sob njakm zpusobem vd, kosmick objekty (casto pripomnan cern dry) se obrov-
skou rychlost smrtuj, a to navdy. N vesmr je prirozenm domovem polomrtvch a poloivch
kocek... Ted si nejsp pomyslte, e je to nesmysl. Nikdo, kocka ani clovk, nemue bt polomrtv,
prpadn poloiv. To by bylo stejn jako bt polothotn.
Velmi sprvn. Ovem Schrdingerova kocka takov umleck kousek presto doke. V vodu
jsme se u o tomto bjnm zvreti zmnili, kdy jsme pripomnali Laplaceova dmona, kter predstavuje
analogii zmnn kocky. Erwin Schrdinger, jeden z otcu kvantov fyziky, jeho mnoz stavj na roven
Einsteinovi, nen zdaleka tak znm jako objevitel teorie relativity. V Rakousku se til velk oblib,
ovem predevm proto, e byl zobrazen na bankovce o nominln hodnot tisc ilinku. Pokud byste se
vyptvali na Schrdingerovu kocku, mnoz by se domnvali, e jde o domc zvre tohoto vhlasnho
fyzika a nositele Nobelovy ceny. Ale tak tomu nen.
Schrdingerova kocka je mylenkov konstrukce, kter znzornuje, jak nepredstaviteln a - pro ns
- iracionln jsou zkony, kter maj absolutn vldnouc pravomoc ve svt jednotek mench ne atom,
kde v divm reji tanc hmotn vlny. Navc je pro ns nepochybn matouc poznatek, e cel n makro-
svt spocv prv na tomto mikrosvt. Presto se ob roviny nedaj zamnovat. Ackoli prv z takovho
prstupu vychzej mnoh vdeckofantastick prbhy, postrd bohuel mylenkov model, hlsajc, e
atomy predstavuj mikroskopick slunecn systmy, jakkoli reln zklad. koda, ty prbhy by byly
jet napnavj.
Proc vlastn nejsou atomy miniaturnmi slunecnmi systmy? Predstava nekonecn posloupnosti
smrujc nahoru i dolu (nae slunecn systmy by byly zase atomy supersystmu a ten zase... atd., a
donekonecna) m v sob cosi elegantnho. To jist, ale ve skutecnosti se hraje podle jinch not, jak se
rk. Znzornme si to pomoc prkladu.
Vezmte treba elezn blok, rozhavte ho a do plynnho skupenstv a pru potom vratte do pev-
nho stavu - dostanete opt elezo. To znamen, e konstelace typick pro atomy eleza zustv nezm-
nna. To je ovem stabilita, kter je slunecnmu systmu naprosto ciz. Kdyby nkdo zamchal Mlcnou
drhou, charakteristika predchozch slunecnch systmu by byla navdy znicena. Atomy se oproti tomu
vyznacuj pevnost, kter nem v makrokosmu hvzd a planet obdobu. To je nae tst, jeliko bez tto
stability by neexistovaly prvky - a my tedy rovn ne. Za danou stabilitu, udrujc strukturu a vytvrejc
vzory, je odpovdn jedinecn vlnov podstata elektronu, kter sice v nmi smysly pozorovanm svt
pusob cizorod, ale je zkladn podmnkou jeho existence.
Tm jsme se opt dostali ke Schrdingerov kocce a nemonosti dret takovho tvora skutecn jako
domc zvre. Jedn se toti o pravdpodobnou vlnovou formu, kter se stala kockou. Toto tvrzen si d
ponkud bli vysvtlen.
Zmnn pseudozvre je stredn postavou mylenkovho experimentu Erwina Schrdingera. K pro-
veden pokusu je zapotreb bedna, ndoba s kyselinou kyanovodkovou, mechanismus, jm se uvolnuje
jedovat plyn, hodiny, Geigeruv poctac a radioaktivn substance. Existuj jenom dv monosti, ance
obou je 1:1. Pokud radioaktivn prvek uvoln bhem hodiny cstici zren, Geigeruv poctac to zaregistru-
je a aktivuje destrukcn mechanismus, nace se otevre uzvr kyanovodkovho plynu a kocka v bedn
zahyne. Jestlie v prubhu hodiny nedojde k emisi cstice, nestane se vubec nic. Kocka bude t. Zatm to
sice nezn zrovna humnn, ale prubh pokusu je vem pochopiteln. Pocit zkosti se teprve dostav.
Zatmco nikdo nem problm s tm, aby si predstavil stav kocky v casovm rozpt jedn hodiny,
kvantov fyzika to nebere na lehkou vhu. Pt se: Co se dje s kockou zavrenou hodinu v temn bedn?
S naimi makrokosmickmi predoucmi milcky by se nedlo nic tajuplnho. Schrdingerova kocka je
vak modelov zvre prenesen do naeho svta z mikrokosmu, pravdpodobnostn vlnov forma s noha-
ma a uima. Pro n plat zkony mikrokosmu - a ty jsou pln jin ne v naem makrosvt.
Kocka je tam prtomna jako vlnov rovnice - v prubhu casovho seku, v nm je jej osud jet na
vkch, je podle zkonu kvantov fyziky de facto polomrtv, respektive poloiv. Ne se nkdo podv -
pripomenme si hypotzu o pozorovateli, e neexistuje nic, co nen pozorovno -, vede netastn kocka
cosi jako poloivot. Jakmile se na ni kdosi konecn podv, zhrout se vlnov funkce, kter pouze urcuje
pravdpodobnost toho ci onoho vyznn pokusu, a zvre bud vyskoc ven, nebo bude nalezeno mrtv.
Od postulovn popsanho kocicho paradoxu se teoretict fyzikov prou o to, mme-li tu co do ci-
nn s matematickou hrckou nebo se skutecnost. Kocka dostala dokonce rovn teoretickho lidskho
kolegu jmnem Wigneruv prtel. Tento prtel je mylenkovou konstrukc fyzika Eugena Wignera, jen
kocku v experimentu nahradil clovkem. Zatmco preiv kocka sotva mue vylcit, existuje-li v bedn
celou hodinu v jaksi hranicn oblasti rovnocennch pravdpodobnost, clovk by toho schopen byl.
Pokud by se mu cstice zren spoutjc prvod kyanidovho plynu nedostala na kobylku.
Kocic diskuze se mezitm dostala na roven, na n Alencina re divu vypad jako pln normln
krajina. Zatmco - podle bnch predstav rozumn - kvantov fyzikov nahlej na pokus s kockou
jako na ryze teoretick problm bez relnho vztahu k makrokosmu, jin poukazuj na mylenkov expe-
rimenty Johna Bella a Clausera s Freedmanem, podle nich samotn pozorovn zpusobuje skutenou
zmnu reality. Nechtli bychom se prli zamotat do vedlejch souvislost. Prost vrte, e to tak je!
Uvidte, jet si uijete.
Mnoz kvantov teoretikov vak nezustvaj stt na puli cesty. Superdeterministick interpretace
kvantov fyziky tvrd, e osud kocky je beztak predurcen u od prvotnho tresku. Tm nemue otrst nic,
co udl pozorovatel, protoe i on byl predem naprogramovn. Jet originlnj je mylenka, e
univerzum za hranicemi pozorovn vubec neexistuje. V tomto pohledu na svt rozhoduje o osudu kocky
jen okolnost, jak pozorovatel ct. Je-li optimista, zvre ije, m-li sklon k pesimismu, nepomue kocce
ani prslovecnch devt ivotu. A tak to zvesela pokracuje.
Hugh Everett, John Wheeler a Neill Graham se domnvaj, e ve skutecnosti by neexistovaly dv
kocky - iv a mrtv -, protoe univerzum by se pri kadm rozhodovn mezi ano/ne prost roztpilo.
Jin zase logicky a dusledn roziruj retz pozorovatelu, cm se konec zhroucench vlnovch funkc
odsouv do nedohledna.
Tak tohle, mil prtel, je realita. My si ale budeme radji udrovat od vdeckch sporu a disputac
odstup, protoe s nimi bychom se dostali podezrele blzko otzce, kolik andlu se vejde na picku jehly.
Nm postacuje nsledujc poznn: Kocka, kterou mueme pohladit, nen pravdpodobnostn vlnov
forma, nebot pravdpodobnostn vlnovou formu nemueme pohladit. Tecka.
Tento vc ne abstraktn koncept teoretick fyziky jsem i s nkolika jeho pochybnmi rozrenmi
mysln vyloil pomrn podrobn. Jako prpravu k dalmu kroku.
Realita, jak se ukazuje u Schrdingerovy kocky - a nejen v tomto prpad -, nen stabiln tvar, n-
br to, za co ji prv pokldme. Je to neobvykl predstava, ale priznejme j prvo na existenci. M to
nejsp i svou dobrou strnku. Clovk toti ztrc ostych ze spekulace. Je-li univerzum takhle ztretnm
mstem, prrodn zkony jsou tak absurdn a nhoda skrv svuj puvod v hlubinch atomu, nemusme
fantastick fenomny zametat pod koberec. A co vc, mueme se s klidnm svdomm pokusit o to, aby
nm Schrdingerova kocka podala packu. Presn tohle chceme udlat. Niceho se neobvejte. Nechceme
vytvret nov pohled na svt prekypujc neviditelnmi reznky, samospalujcmi depresivnmi neurotiky,
jasnovidci, levitujcmi jedinci, telekinetickmi talenty a podobn. K cemu by nm to bylo dobr? K tomu
by musely bt popisovan kazy jednoznacn vysvtliteln - a to rozhodn nejsou. Jet ne.
Udlejme tedy nco jinho. Podvejme se na neznmo jako na sadu kamnku zasazench do mozai-
ky znzornujc njak vt obraz, kter ale dosud nen dokoncen. Trochu, nikoli vak bezuzdn, si
zaspekulujme, kam asi patr ten ci onen kamnek a jak by mohly vypadat ty chybjc. Pri tomto postupu
narazme na leckter fenomn, kter zrejm nkterm z vs unikl. A pak na dal a dal...

Oddl tet
SVT BEZ HRANIC
Masky ivota

Existuje originln anekdota z behavioristickho vzkumu. Jeden psycholog chtl vdt, co dl
impanz, kdy predpokld, e ho nikdo nepozoruje. Vdec opustil mstnost a podval se klcovou drkou
- prmo do hndho oka. impanzovi se toti rovn zachtlo vdt, co dl psycholog, kdy je sm.
I kdyby n vzdlen srstnat prbuzn mohl pozorovat psychologa, nebylo by mu jasn, cm se ten
mu ve skutecnosti zabv. Interpretoval by sv pozorovn po opicm zpusobu. Tm se dostvme
k otzce, jestli jsme pochopili vechno, co se kolem ns dje - a jestli treba nco nepozoruje ns...
Cetn bl skvrny na map vdeckho poznn jsou nepopirateln. O mnoha dalch zrejm ani ne-
vme. ance na zpresnn ci zkompletovn cel mapy nejsou patn, ale tento okamik je jet jist velmi
vzdlen. Co dlme v mezidob? Pohodln sedme a prost se rozhlme kolem sebe. Naprosto nez-
vazn. Vme, e nejsme jedinou formou ivota na zemi. Mon j v dusledku vlastn niciv cinnosti v do-
hledn dob budeme, ale zatm s nmi sdlej zemkouli miliony jinch tvoru. Otzka zn: Znme je
skutecn u vechny? V predmluv jsme na stejnou otzku odpovdli souhlasn, ted si u ale nejsme tak
pln jist. Samozrejm sotva narazme na nhorn ploinu, na n dinosauri preili miliony let, jak to
popsal sir Arthur Conan Doyle v romnu Ztracen svt (The Lost World), ale ijc fosilie se objevuj
neustle. Pripomenme si treba proslulou latimerii podivnou (Latimeria chalumnae), kter byla povaov-
na za vyhynulou, i kdy zoologov vzneli tu a tam njak vhrady.
Jet ve dvactm stolet byl komodsk drak pokldn za mtus, pro kter nen v katalogu pozem-
skch druhu msto. Ve trictch letech navtvila americk vdeck expedice Indonsii a tohoto varana
privezla ivho domu. Co se asi jet uke naim ocm? Skuten prozkoumn je prece jen velmi skrom-
n procentuln podl zemskho povrchu. O morch snad ani mluvit nebudeme. Mon se ale vzhledem
k tomu, e na druh stran se mueme oprt o obrovskou roven poznn, shodneme na nsledujc neut-
rln formulaci: Vme pomrn hodn o zvrec ri a jejch mnohamilionovch jevovch formch. Ale
nevme vechno... Leccos se nm nejsp odehrv prmo pred nosem, ale nm to presto unik.
Pripomenme si delfny. Obdivujeme jejich podivuhodn vkony pri verejnch vystoupench a jsme
jim vdcn, kdy ns v prpad ztroskotn lod doprav na sou nebo ns ochrn pred raloky (to vech-
no se u stalo). To nm ovem nebrn v tom, abychom je hromadn nevybjeli nebo nezneuvali pro
vojensk cely. Pro posledn uveden cel se daj pout jen cstecn, protoe jsou podle veho prli
hloup na to, aby naprklad odliili neprtelsk ponorky od naich.
Jsou ale doopravdy tak hloup? Ve skutecnosti nemue dn vdec s jednoznacnou jistotou rct,
jestli se delfni a jejich prbuzn mohou inteligencn s nmi mrit, ci nikoli. Pokud mohou, jsou kado-
pdn dost prozrav na to, aby to udreli v tajnosti.
Mimochodem, nemluvili jsme jet o rostlinch. Dnes u vhlasn Cleve Backster, kdysi predn
americk odbornk na detektory li, vzbudil hypotzou o komunikacnch schopnostech naich zelench
prtel zpoctku jen nevru a vsmch.
Mezitm smch utichl. Backster a jeho nsledovnci celou radou pokusu dokzali, e rostliny sku-
tecn dok nm neznmm zpusobem vzjemn komunikovat a ovriteln reaguj na emoce, kter vuci
nim clovk projevuje. Kvtiny rozkvtaj, aby udlaly radost osobm, kter je maj rdy. Rostliny vyslaj
a prijmaj signly (mon dokonce z vesmru), o nich se mnoz fyzikov domnvaj, e se r nadsvtel-
nou rychlost a e ve vzdlen budoucnosti by mohly bt vyuity jako hypervyslacka pro mezihvzdn
prostor.
Tohle vechno predstavuje pouze picku ledovce. Vrez toho, co jsme stacili zaznamenat, je prav-
dpodobn stejn skromn jako rozsah naich smyslovch vjemu. Prroda je prost tajemstv zabalen do
mystria a prevzan zhadou. Tato formulace - at vm zn jakkoli bombasticky - pravdpodobn trefila
hrebk na hlavicku. O aktu stvoren de facto nic netume. Jsme sice schopni zlikvidovat cel ivocin
i rostlinn druhy - a s pozoruhodnou obratnost to tak dlme -, ale nikdy si nemueme bt jisti, jestli
nae st nen drav.
Podvejme se nyn na tvory, kter njakou tou drou asi pokad proklouzli a vyvolali nsledn po-
rdn otresy v naem domecku z karet, nazvanm ovren vdn. Otevr se pred nmi podivuhodn
panoptikum. Nechejme ho na nsledujcch strnkch (nikoli v abecednm porad) pred sebou defilovat.
Presn tak, jak se o nm dovdme - tedy neocekvan a nesystematicky...

Bjn zvata, monstra a pzraky

Podivn nlez z oblasti anglickho ostrova Canvey v listopadu 1953 obyvatelstvu znovu pripomnl
prpady, kter tmr presn pred stoletm v obyvatelch Devonshiru budily ds a hruzu. Jsou podrobn
zdokumentovny. Tehdy, on zasnen noci 7. nora 1855, urcit putovalo krajinou - i zkultivovanou
lidskma rukama - nco podivnho.
Rno nsledujcho dne si lid z uvedenho hrabstv uvdomili prtomnost nocnho nvtvnka,
kter po sob zanechal stopy, je by rozhodn nezustaly po clovku, zvreti nebo dopravnm prostredku.
Ani v soucasnosti ne. Tvorily je nescsln otisky drobnch chodidel, pochzejcch zrejm od dvounohho
tvora; npadn se ovem podobaly hreby pobit osl podkov. Asociace s Belzebubem se prmo nabzela,
a to nejen kvuli tomu, jak stopy vypadaly. Tvorily prmku, jako by ji nkdo narsoval podle pravtka, a
thly se neuvritelnch sto mil cerstv napadanm snhem. Od Topshamu a Bictonu na severu do Daw-
lishe a Totnesu na jihu. I vesnice Lympstone, Exmouth, Teignmouth, Exeter a Devon si uily svou porci
hruzy, kter na zhadnch stopch zhy ulpla. Nebyly to toti ani trochu normln stopy.
Brzy se jim zacalo prezdvat dblovy otisky. Neomyln toti prekonvaly jakoukoli prekku a
vyskytovaly se i na nejneprstupnjch mstech. Byly vidt na strechch domu, strench ttech, plotech,
zdech, doslova vude. At je zanechalo cokoli, urcit to hrabstvm prosvitlo raketovou rychlost - a
jejich puvodce byl posedl ctidost nevynechat ani flcek.
V Lympstonu byste nenali ani jedinou zahradu, na n by se stopy nenachzely. Pekar v Topshamu
si viml, e otisky mrc prmo k jeho obchudku metr pred vchodem zabocily v pravm hlu a zamrily si
to po metr a pul vysok zdi kolmo vzhuru, odkud po dosaen koruny zdi zvesela pokracovaly, samo-
zrejm opt v dokonale rovnm zkrytu. Prmocar preciznost tchto lpj, kter by dn iv tvor
nebyl s to doclit, je pouze jednou ze zhad dblovch stop. Jist by bylo i dnes mon vytvorit nja-
km mechanismem linern retz lpj. Ovem nelo by je vst pres strechy a vysok oplocen - a u
vubec ne cerstv napadanm snhem, ani byste pritom po sob nechali njakou dal stopu. Jet mn
pravdpodobn by bylo prekonn ruznch prekek, na kterch by kad jin krom originlnho tajupl-
nho puvodce nutn musel ztroskotat. Jeho vak (pokud to byl on a ne ona nebo oni) nemohlo nic
zastavit. Ani kupka sena, skrz kterou stopa prola, ani by pritom bylo hnuto jedinm stblem, ani ctyri
metry vysok zed, pred n otisky skoncily, aby za n zase v klidu pokracovaly, ani tri kilometry irok
st reky Exe, na jejm protjm brehu stopa navazovala tak, jako by ono neznm cosi vodn tok prost
a jednodue preskocilo. Nemn zhadn a nevysvtliteln byl presn a nemnn odstup 21 centimetru
mezi jednotlivmi lpjemi.
Vecer 8. nora zavldlo v hrabstv pozdvien. Mui procesvali celou oblast a v rukou svrali pu-
ky pripraven k vstrelu. Nic neobjevili - jen spoustu dalch otisku. Na polch, domovnch strechch,
v zlivu pobl Powderham Castle; voda pro puvodce stopy opt nepredstavovala prekku. Objevily se
prost v nejruznjch lokalitch i na nejnemonjch mstech. Dokonale prmocar, jeden otisk jako
druh, s naprosto nemnnm odstupem. Tato zleitost vyvolala obrovsk rozruch a dostala se do novin.
The Times, Illustrated London News i dal listy o zhadnm kazu mnohokrt psaly.
Nechybla ani prirozen vysvtlen. Puvodci stop byli lvi, klokani, ptci, vydry, krysy, prpadn -
co je nemn originln - lana sputn z balonu. Jist profesor Owens, jen udlal svho casu krtk
proces s tajuplnm morskm hadem tm, e ho konecn demaskoval jako tulen, vystoupil s naprosto
jasnou identifikac nocnho poutnka. Za vm byli jezevcci.
Tmr vechny vklady byly oprvnn z hlediska nkterch charakteristik otisku. dn vak ne-
vysvtloval vechny aspekty. Pritom dbelsk stopy nejsou zase njak vjimecnou vzcnost.
Tmr stejn stopy se kad rok objevovaly ve snhu a psku na jednom kopci blzko polskch hra-
nic. Doctme se to v Illustrated London News ze 14. brezna 1855. Jejich obdobn vskyt potvrzuje
zznam z denku antarktick expedice sira Jamese Rosse z kvtna 1846. Popisuje se v nm objev stop
pripomnajcch otisk podkovy na subantarktickch Kerguelskch ostrovech. Zde je nutn pripomenout,
e tam neije dn zvre, kter by mohlo takov stopy zanechat. Alespon podle oficilnch pramenu. At
je ale puvodcem stop cokoli, pochoduje to donekonecna...
U od 19. stolet provd neplechy na plch New Jersey a v jejich bezprostrednm okol takzvan
bel z Jersey. Do oc bijc paralela je dna skutecnost, e i tyto otisky chodidel prochzej prekkami,
naprklad ploty z ostnatho drtu.
Zd se ovem, e mme co do cinn s ruznmi kategoriemi dblu. Dvouprst lpje ve tvaru
pulmsce, men a ne tak pravideln rozmstn jako jejich protjky z norov noci roku 1855 v Devo-
nu, se v roce 1945 vyskytly v Belgii.
A kdy v rjnu 1950 navtvil mu jmnem Wilson oputnou pl na zpadnm pobre Devonu (!),
narazil tam na otisk lpj, kter zrejm zanechal dbel ctyhodnch tlesnch rozmru. Vzdlenost
mezi jednotlivmi stopami podobnmi podkov obnela slun dva metry.
Podivn byly dva faktory: stopy nebyly otisknut, ale vypadalo to, jako by je kdosi v psku vymo-
deloval, a zacnaly bezprostredn pred prkrou skaln stnou. Odtud smrovaly prmo do more. Tato
skutecnost vyvedla pana Wilsona z mry nejvce, protoe po odlivu priel do tohoto zlivu, sevrenho ze
tr stran skalami, jako prvn.
Jet mysteriznj fakta o podivnch stopch uvedl badatel a cestovatel James Alan Rennie.
Zrejm se s puvodcem podivnch otisku setkal - a nevidl ho. V roce 1924 si Rennie se svm frankoka-
nadskm pruvodcem pri prejezdu zamrzlho jezera v severn Kanad vimli rady velkch dvouprstch
stop s rovnomrnm odstupem. Pri pohledu na n se jinak neohroen psovod rzem promnil v roztrese-
n uzlcek strachu. Kdy se pozdji Rennie, u bez doprovodu, vracel nazpt, tak na nho dolehla pso-
vodova hruza. Jak sm vylcil, dlilo ho od brehu asi pul mle, kdy se pred jeho ocima zacala odnikud
objevovat tajupln stopa: Ani by bylo vidt njak zvre ci ivho tvora, vznikaly tyto otisky jeden za
druhm a nezadriteln smrovaly prmo ke mn. Stl jsem jako zkamenl a ze strachu nebyl schopen
jasn uvaovat. Otisky byly vzdleny jet padest metru, pak dvacet, deset - a nakonec se ozvalo plesk-
nut. Hlasit jsem vykrikl, kdy mi do obliceje vystrkla voda. Otrel jsem si oci, otocil se a vidl, jak
stopy dle pokracuj pres jezero...
Tolik jeho vlastn slova.
Pokud toto vyprvn vytrhneme ze souvislosti, mueme je oprvnn zpochybnit. Osaml mu na
dlouh cest nekonecnmi ledovmi plnmi Kanady mue bt postien ruznmi fantaziemi. James Alan
Rennie nebyl sice nezkuen nedln vletnk, ale i presto...
Kadopdn je zprv, legend, tradicnch podn a dokumentu o podivnch lpjch neprehledn
spousta. Nebudeme se dle zatovat podrobnostmi. Jako skutecnost snad mueme akceptovat fakt, e
ackoli je na jejich vskytu leccos nejasnho, nemus to hned mt co do cinn s dbly nebo dmony.
Pomrn odvn spekulace se nabz ohledn tvoru, kter v norov noci roku 1855 zanechali ne-
scetn stopy - pravdpodobn cel miliony - v mnoha vesnicch na pobre Devonu a po divokm, nikm
nezpozorovanm pochodu pres pole, louky, ploty, zdi a domovn strechy navdy zmizeli.
Jak jsme u naznacili, v roce 1953, tmr po sto letech, vyplavilo more na pobre britskho ostrova
Canvey podivnho tvora. Nikdo nic podobnho v ivot nevidl. Nlezci zakryli morskmi rasami pri-
blin 80 centimetru velk cosi, co mlo tlustou rezavou kui a neforemnou hlavu s vypouklm prem
oc, a vyrozumli rady. Ty se vak v danm prpad nectily kompetentn a obrtily se na vldu v Lon-
dn. Na Canvey se dostavili dva renomovan zoologov. Nedefinovatelnho tvora prozkoumali, zmrili
a vyfotografovali. Nakonec prohlsili, e nen prbuzn s dnm znmm ivocichem, ba nevykazuje se
znmmi druhy sebemen podobnost. Pravdpodobn pochzel z more. Jeho koncetiny mu dovolovaly
pohyb ve vzprmen poloze. Vc v rednch spisech nenajdeme, protoe ucenci se rozhodli, e tuto zoolo-
gickou raritu jednou provdy sprovod ze svta. Nechali tvora split a odmtli zaujmout jakkoli oficiln
stanovisko.
Tato osvdcen zastrac taktika by mla mnohem vt spch, kdyby se 11. zr nsledujcho roku
neobjevila dal mrina. Reverend Joseph Overs o ni doslova zakopl, kdy se prochzel po pli neprli
daleko od nlezu prvnho zvrete. Zdechlina leela v kalui, kterou tu zanechal predchzejc priliv. Du-
chovn poslal pro policii. Policist vythli tvora na such msto. Znovu se dostavili experti. Vyetrovn
tentokrt probhalo dukladnji. Tvorovi se opakovan nepotstilo, aby byl oficiln zarazen do prslun
vdeck prihrdky.
Zvre (?) bylo tmr dvakrt vt ne jeho predchudce, vilo zhruba 25 liber a zachovalo se v dob-
rm stavu. Mlo dv velk oci, nozdry, stn otvor se silnmi a ostrmi zuby a bry. Proti ocekvn
mlo msto upin ruovou kui, pripomnajc zdravho vepre. Stejn jako jeho predchudce se mohlo
postavit na dv zakrnl nohy, zakoncen na chodidlech jakousi podrkou ve tvaru psmene U.
O vem ostatnm se s pornost hodnou lep vci mlcelo.
Mueme se jenom dohadovat, jestli tyto cizorod, dosud neidentifikovan formy ivota byly o sto-
let drve odpovdn za nocn dblovy stopy v Devonshira nebo zda predstavuj novou zhadu. Odpo-
vd dodneka neznme.
Ve stavu nouze bychom se snad mohli smrit s mylenkou, e dosud neobjeven tvorov v noci vy-
pochoduj z more a k rnu se tam vracej, prpadn trv ivot v stran v dobre utajench krytech. Treba
prbhy o yetim, bigfootovi nebo sasquatchovi odrej aspon jiskricku reality. Stejn jako legendy mno-
ha nrodu nebo kmenu, jejich prslunci pozorovali, jak se lesy prohnj hunat postavy, a nsledn
vyprvli o setknch s neznmmi exotickmi bytostmi.
Nco podobnho se vak stv tak civilizovanm lidem. Problematick to zacn bt teprve v o-
kamiku, kdy tito tvorov ani trochu nezapadaj do pomru panujcch na na zemkouli.

Tvorov neznmo odkud

Obcas o sob dvaj vdt fenomny, kter by - pokud se vubec jedn o formu ivota - vlastn ne-
mly zustat neobjeven. Takovm byl naprklad vhlasn mol mu ze Zpadn Virginie. Jako v klasic-
km hororu zacala tato vlna, j bylo souzeno zaplavit cel americk stt, na hrbitov.
Pobl Clendeninu kopala 12. listopadu 1966 ptice muu hrob, kdy cosi neznmho zakrouilo
nad vylekanmi dlnky, kter predtm nic podobnho nespatrili, a trepotav se to sneslo do koruny blz-
kho stromu. Tvor nevypadal jako dn znm ptk, spe jako hnd mu s krdly, jak ho popsal
svdek Kenneth Duncan z Blue Creeku. Pt muu pozorovalo asi minutu, jak se od nich vzdaluje. Potom
zmizel mezi stromy. Urcit by na podivnho ltavce zase zapomnli, kdyby pri rozhovorech s prteli
nevylo najevo, e byl zahldnut i dalmi svdky. ena bydlc v Ohiu pobl Clendeninu musela pred
necelm rokem uklidnovat sedmiletho syna, kter si nechtl nechat vymluvit, e vidl andla (mue
s krdly). Prirozen mu nevrila. Znte prece dtskou fantazii... Takhle usnadnit si to u nemohla lkarka
z dol Ohia v lt 1966. Rozruil ji pohled na est stop dlouhho tvora, kter nad n rychle poletoval na
dvore. Pripomnl j nadprirozen velkho motla nebo mola.
Ukzalo se, e tyto prpady byly pouhou predehrou. V listopadu 1966 se jednotliv pozorovn
zmnila v epidemii. Tri dny po prletu molho mue - jak byl neznm tvor mezitm pojmenovn
s nm dva mlad pry zaily dlouh setkn. Pan a pan Scarberryovi a pan a pan Mallettovi projdli
kolem pulnoci zemm znmm jako oblast TNT, protoe za druh svtov vlky tady byla uskladnna
munice a trhaviny. Arel se nachz asi sedm mil za hranicemi Point Pleasantu v Zpadn Virginii a jde
o lokalitu, v n se u dlouho dj podivn vci.
Jak se jet mlo ukzat, zmnn mol mu zrejm nael v oblasti TNT jist zalben. V noci
z 15. na 16. listopadu 1966 kadopdn stl na okraji silnice. Zral na manele a oni na nho. Vypadal
jako mu, jen byl mnohem vt, vypovdl pozdji Roger Scarberry. Rekl bych, e mril nco kolem
dvou metru nebo i vc. A na zdech ml sloen velk krdla. Avak to, co se obma manelskm dvoji-
cm nadlouho postaralo o nocn mury, byly jeho oci. Linda Scarberryov se zachvla hruzou, kdy do
protokolu vypovdala: Ocima ns doslova hypnotizoval. Ml je rud a velk jako brzdov svtla u auta.
Tento popis by mohl - zduraznuji: mohl - navozovat souvislost mezi molm muem a prpadem,
kter se odehrl predchoz noci v nedalekm Salemu. Uznvme, e jde o cistou spekulaci, ale zrejm
nen neoprvnn. Tehdy zahldl mu jmnem Newell Partridge na poli dva okrouhl cerven zrc
objekty - vypadaly jako obrovsk hnouc oci. Jeho pes, nmeck ovck jmnem Bandita, se vyrtil do
pole prmo k tajuplnm ocm. U ho nikdo nikdy nespatril.
Ackoli oba manelsk pry o dsivm osudu psa nic nevdly, rozhodn nemly zjem o bli se-
znmen s touto ponurou postavou. Roger selpl plynov pedl auta. Oblast TNT nechali brzy za sebou.
Kdy se po dlnici 62, kter vede do Point Pleasantu, rtili vce ne stopadestikilometrovou rychlost,
zvolala Rogerova ena zoufale: On ns pronsleduje!
Vichni ctyri pozdji prsahali, e tvor letl velmi nzko nad nimi. Ml roztaen krdla - mrila ur-
cit pres tri metry - a viditeln neml pote se sledovnm rychle jedoucho automobilu. Bylo zvltn, e
pritom vubec nepohyboval perutmi. Letl za nmi a na okraj msta, vypovdl Roger. Tam jsme si
vimli mrtvho psa. Bylo to podivn.
Ctverice se zmocnila panika. Zastavili a pred kancelr erifa v Mason County a informovali jeho
zstupce Miliarda Halsteada o svm hororovm zitku. Vichni se spolecn znovu vydali do oblasti
TNT. Mol mu se sice neukzal, ale vyslacka v policejnm voze zacala znenadn vydvat zvltn
tny, pripomnajc velice rychle prehrvanou gramofonovou desku.
Nocn ltavec byl v oblasti TNT spatren jet vcekrt. Casto ho zpozorovalo nkolik lid najednou.
Kdy se manel Wamsleyovi spolecn s jistou Marcellou Benettovou vydali navtvit sprtelenou rodinu
Thomasovch, jejich malou Tinu mla v opatrovn pan Marcella, vimli si podivnho rudho svtla.
Krouilo nad oblast TNT. Tehdy jim to nepripadalo nijak zvltn. Tehdy jet ne.
Kdy prijeli k domu rodiny Thomasovch - nachzel se v oblasti TNT -, Raymond Wamsley chtl
ertem zabuit na okno svch prtel. K tomu se vak nedostal. Pan Bennettov vystoupila jako prvn
s dvouletou Tinou v nruc, kdy vtom se za automobilem vztycila dsiv postava. Bylo to ediv cosi,
vt ne clovk, se straidelnma rud zrcma ocima. Marcelle Bennettov to privodilo ok. Mal Tina
j vyklouzla z rukou; ona sama se sesula na zem a na pr vterin ztratila vdom. Wamsleyovi pdili k do-
mu, jako by je honil sm rohat. Nsledovala je Marcella, kter mezitm zase prila k sob a zvedla dt
ze zem. Wamsleyovi, pan Bennettov a tri dti Thomasovch - rodice nebyli doma - byli ochromeni
strachem, kdy zhadn tvor ouravm krokem prechzel po verand sem a tam a civl oknem do domu.
Raymond Wamsley zatelefonoval na policii, ale nevtan nvtvnk na prjezd muu zkona nepockal.
Tento zitek prinesl pan Bennettov traumatick nsledky. Cel msce o nm nedokzala s ni-
km promluvit a musela bt hospitalizovna na psychiatrii.
Mol mu, jemu ctenri komiksu rkaj tak Batman, se v t dob ukzal ve mstech Mason,
Lincoln, Logan a Kanawah a znejistil cel okres. Je prirozen, e musela bt vydna oficiln prohlen.
Cetn odbornci se prihlsili o slovo a rili konejiv a uklidnujc poselstv. Nic mimordnho se prece
nestalo.
Kuprkladu dr. Robert Smith z fakulty biologie univerzity v Zpadn Virginii prohlsil, e se jedn
o vzcn druh jerba, jeho kresba pri velk fantazii pripomn zarudl velk oci. Svdkov, jim byly
fotografie tohoto ptka predloeny, popreli jakoukoli podobnost s molm muem. Roger Scarberry
cynicky poznamenal: To bych rd vidl, jak tenhle ptk dr krok s nam autem. V souti o puvodce
rozruchu kolem zhadnho tvora se uplatnili i medvdi, sovy, baanti a rada dalch ivocichu. Vyetro-
vn kauzy naplnilo tlust redn anony. Touto cestou se nevydme. Kvantita sama o sob prece nen
dukaz, dokonce ani indicie.
Souhrnn ale mueme se znacnou jistotou konstatovat, e se v tomto prpad nejednalo o masovou
hysterii ani o vskyt njakho znmho ivocinho druhu. Prli mnoho svdku popsalo nezvisle na
sob tot: rud hypnotizujc oci, podivuhodn letov vlastnosti (jednou byl dokonce mol mu pron-
sledovn letadlem), nehybnost perut pri neuvriteln rychlm letu a dal okolnosti. Nkdy se pri objeve-
n tohoto tvora (nebo co to vlastn je) ozvaly stejn podivn tny z rozhlasovch prijmacu, jak repro-
dukovala policejn vyslacka ve voze zstupce erifa Halsteada. Koncem roku 1967 se zacal bizarn lta-
vec vyskytovat stle vzcnji a nakonec se zase uchlil do nm neznmch koncin, odkud zrejm poch-
z. Zustv nezodpovzenou otzkou, jestli se pri dsiv udlosti z dubna 1969, kter se odehrla na jedn
farm pobl New Havenu (rovn v Zpadn Virginii), jednalo o posledn vystoupen molho mue,
nebo jestli tuto lokalitu nakrtko postihla jin podivnost, treba zvrec Jack Rozparovac. Diskuze
dodnes neskoncila. Onoho dubnovho rna nael Ernest Adkins svho jedenct tdnu starho bgla leet
mrtvho na dvore farmy. Na tnti nebyly patrn dn znmky boje, podivn byla pouze velk rna
v boku, jej okraje byly npadn ostr. Vedle psa leelo jeho srdce. Jako pachatel neprichzelo v vahu
dn znm zvre.
Nejpozdji v tomto okamiku by mla padnout nmitka, e se u urcitou dobu pohybujeme na vel-
mi tenkm led odvnch spekulac. Byla by naprosto sprvn. Prece nic z toho, co bylo uvedeno, se
ned jednoznacn prokzat a domnnky, kter byly vysloveny, jsou v nejlepm prpad hypotzy. Opt
mte pravdu. Ono ale vubec nelo o njak dokazovn. To, oc se pokoume v tret csti tto knihy, nen
akribick dukazn rzen. Jde nm o jen to, abychom rozrili pocet druhu bizarnch prhod, kazu a pr-
rodnch fenomnu, s nimi si n klasick pohled na svt nev dost dobre rady. Tak si - alespon doufm -
ujasnme, e n kadodenn zpusob nazrn a pojmn svta nen sice nesprvn, ale je znan omeze-
n. Musme ho rozrit a ponechat v nm msto pro neznm tvory - at u pochzej odkudkoli -, pro nov
a necekan vlastnosti lid, zvrat, rostlin a obecn hmoty - a tak pro prrodn zkony, kter sice nemohou
bt exotictj ne ty, je jsou u dnes postulovan, ale mohou bt jin.

Atavismy, odchylky a chimry

Nen sice vubec jasn, co se doopravdy prochzelo po polch a strechch, co v lesch a na ledovch
plnch zanechalo obrovsk lpje a co na ns pri neslynm letu shlelo z nocn oblohy rudma ocima,
ale lid to vidli, a navc to po sob zanechalo nco hmatatelnho. To by nm mlo stacit. Nemusme
podrobn rozebrat celou zoologickou zahradu monster a fantomu. Nkter kazy - jako treba okrdlen
kocky z Pinesvillu v Zpadn Virginii (u zase!), Manchesteru, Suttonu-in-Ashfield nebo Ontariu - jsou
zrejm nefalovan hrcky prrody. Jin jednoznacn spadaj do teoreticky mon kategorie vzcnch
exotu, kter provaj svuj ivot v dokonalm krytu ruznch ekologickch zkout. Sem patr vyplaven
mriny na pobre ostrova Canvey i bezhlav cosi, vypadajc jako vepr s ocasem langusty - k tomuto
nlezu dolo v roce 1883 v Adelaide (Austrlie).
V na modern pokrokov dob rovn my prikldme ruku k dlu, abychom prrod pomohli pri
vytvren velmi podivnch mutac, at u jednoduchm zpusobem nebo pomoc stle vysplej a rafino-
vanj techniky. Podte-li naprklad mlokovi druhu Axolotl hormon ttn lzy, tomuto obojivelnkovi
se zvt nohy, zmiz ocasn ploutev a zaniknou bry - rzem mme pred sebou suchozemskho ivoci-
cha, kter vlastn neexistuje. Takhle snadno se daj probudit drmajc genov programy bez sloitch
genov technologickch procedur.
Jde to vak i s mnohem nrocnj technikou a s vymi ambicemi. S pouitm zvltnho chripko-
vho viru, kter stejn jako mnoho dalch viru m po usmrcen schopnost slucovat ciz bunky, se daj
sloucit bunky lid a my. Chromozmov materil lidskch a mych buncnch jader se spoj do jedin-
ho jdra a zacne buncn dlen. Podle nejnovjch poznatku se d takto postupovat i bez viru, jen
s enzymy rozruujcmi bunky. K dispozici u mme ctyhodn soubor ivocinch smench bunk,
v nich je tak trochu zastoupen i clovk ve form humanoidnch chromozomu; ty jsou vak podrzeny
aktulnmu ivocinmu uspordn. To je hezk, e? A to je teprve zactek... Proto mi dovolte mal tip:
Tomu, kdo se chce vyrovnat s celou r genov problematiky se vemi jejmi dusledky a perspektivami a
rd by zskal podrobnj informace o situaci lidstva v zacnajcm tretm tiscilet, doporucuji svou knihu
Zukunftsfalle - Zukunftschance (Budoucnost jako past i ance).
Pokud jde o experimentln zvrata, prroda nad nmi vdy mla nedozrnou prevahu. Kdy se pre-
hrabujeme v reliktech nejdvnj minulosti, jsme neustle konfrontovni s tvory, kter by podle naeho
nzoru vlastn nemli existovat. Naprklad s obry.
Pobl Braytonu v Tennessee badatel objevili lidsk stopy v pevn skle. To bylo u samo o sob
zvltn. Avak pata irok 25 centimetru a est prstu na noze ranho clovka - to byla ovem mnohem
vt zhada. Jak se pozdji zjistilo, doprovzel ho obr kun, kter se k nmu opravdu hodil - otisky jeho
kopyt byly irok rovn 25 centimetru. V klasickm rodokmenu ivocinch druhu byste oba tvory
hledali marn. Jak vme, dinosauri, pod jejich mocnm pohybovm strojm dunla zem 140 milionu
let, podlehli asi pred 65 miliony let jaksi katastrof. Nevme sice, co se presn stalo, ale podle iridiovch
nnosu v sedimentech z tohoto obdob usuzujeme na obr meteorit, jeho dopadem na zem bylo do atmo-
sfry vreno tolik zeminy a prachu, e to na dlouh roky omezilo prstup slunecnho zren. To zpusobilo
vymren mnoha ivocinch druhu, kter byly na sob zvisl. Okolnost, e doslova pres noc vymreli
nejen obrovt dinosauri, ale skoro vichni iv tvorov s tlesnou hmotnost nad 10 kilogramu, mluv
zrejm ve prospch tto hypotzy. Bez tohoto nebeskho zsahu by pravdpodobn homo sapiens
vubec neexistoval, protoe vzdlen predkov dnench savcu tehdy hrli jako drobn hlodavci a hmyzo-
ravci naprosto podrzenou lohu. S vymizenm vtch zvrat a obrovskch ivocichu zacal jejich vze-
stup a nejvy vvojovou formu reprezentuje clovk - alespon svou schopnost myslet. Pokud jde
o harmonii s prrodou, nemue se pomrovat ani s kuchynskou krabkou. Tohle vechno jsou sklo-
pevn poznatky.
V tom prpad se ovem naskt dotrn otzka, odkud se vzala ran historick kresba vykrban
na skle v Havasupai Canyon, kter znzornuje Tyrannosaura rex do nejmench podrobnost. Tento
obrovsk plaz jako by pohrdav shlel na soucasn badatele, kter za dnou cenu nedok objasnit, kdo
ho v ule zvcnil. Rytina vysoko na stn kanonu je tak star, e ji u pokrv tenk elezit vrstva.
elezo, jak znmo, vystupuje z horniny, ale je to proces trvajc celou vcnost. Je zajmav, e ve stejnm
kanonu se nachz dal zhadn skaln obraz. Zachycuje obrovskho clovka v souboji s mamutem. I tato
rytina je pokryta elezitou vrstvou starou miliony a miliony let.
Roku 1833 objevili vojci, kter v Lampock Rancho (Kalifornie) chtli vykopat zklady pro sklad
strelnho prachu, kostru clovka mrcho tmr ctyri metry. Nebotk byl obklopen zdobenmi miskami
z mul a porfyru s neidentifikovatelnmi symboly. Vedle nho leela obrovsk kamenn sekyra. Jako by
to nestacilo, tento ran historick obr ml v horn i doln celisti po dvou radch zubu.
Na ostrov Santa Rosa ve stejnojmennm americkm stt byla u drve vykopna obrovsk kostra
hominoidnho druhu se ctyrmi radami zubu.
Ve tole cslo tri dolu Eagle Coal v Bay Creeku (Montana) hornci objevili v listopadu 1926 velk
lidsk stolicky. K rozmrzen archeologu a antropologu byly tyto zuby uloeny ve vrstv horniny star
nejmn 30 milionu let. Roku 1958 byla v jednom italskm dole nalezena kompletn lidsk kostra. Spoc-
vala v uheln vrstv, kter se vytvorila zhruba pred 11 miliony let. Ackoli majitel skeletu je tm pdem
zhruba desetkrt star ne nm znm ran clovk, jde vlastn o tmr naeho soucasnka, srovnme-li
ho s humanoidn bytost, kter zanechala stopy v pskovci z epochy karbonu (od tto etapy vvoje zem
ns dl 225 a 280 milion let). Takov otisky navc nejsou nicm ojedinlm. Existuj dokonce lidsk
lpje, po nich nsledn lapali dinosauri.
Nezpochybnitelnm nlezem je rovn fosiln otisk boty v nevadskm Fischer Canyon. Je zakon-
zervovn ve vpenci z obdob triasu (str 160 a 195 milionu let). Zreteln se d rozpoznat presn vyrz-
nut a nahrubo seit (koen) podrka.
Pri vkopu zkladu pro administrativn budovu nedaleko Crittendenu (Arizona) narazili stavebn
dlnci v roce 1891 v tmr trmetrov hloubce na titnsk kamenn sarkofg. Byli prizvni odbornci
i rady. V sarkofgu se nachzela velk ulov rakev, v n byly kdysi uloeny k poslednmu spocinut
posmrtn ostatky clovka - nebo humanoidn bytosti - o tlesn vce nejmn ctyri metry. Mrtv tlo se
u zcela rozpadlo, avak rytiny na rakvi odhalily zvltnost, se kterou jsme se jednou setkali: nebotk
ml na nohou est prstu!
Kde jsou obri, tam nemohou chybt ani trpaslci. Nebudeme se ale zdrovat lidovmi legendami a
tradicnm podnm, jeliko mme k dispozici fakta. V jedn zk horsk prolklin - v takzvanm gulchu
- na pat Pedro Mountains, edest mil zpadn od Casperu ve Wyomingu, dva zlatokopov nemysln
odstrelili predn stnu mal prrodn jeskyn. Kdy se usadil dm a prach, oba mue zamrazilo hruzou.
Z jeskyn jim prmo do oc civla mumie drobnho humanoidnho tvora. Sedla se zkrenma nohama a
rukama v kln na cemsi jako prcnm trmu. Postava byla tmavohnd, vrscit a mla humanoidn rysy
obliceje, kter se vak nedaly rasov jednoznacn urcit. Zlatokopov dopravili nlez do Casperu. Mezi
odbornou verejnost vyvolal pordn rozruch. U samotn pohreb v solidn ule by byl predtm pokldn
za naprostou nemonost. I vechno ostatn bylo zcela nekonvencn. Prmo se nabzela mylenka na pod-
vod nebo vtpek.
Podvod mlo odhalit rentgenov vyetren. Byly porzeny snmky, na nich jsou patrn lebecn kost,
pter, ebra, kosti pa i nohou a zuby. Tento tvor mril za ivota nanejv 35 centimetru. Kdy ale vlastn
il, nedokzal nikdo uvst. Biologov pouze konstatovali, e nalezen bytost zemrela zhruba ve vku
ptaedesti let, co predstavuje u kterhokoli ran historickho clovka vk vskutku biblick. Antropo-
logick oddlen Harvardsk univerzity ovrilo pravost mumie. Dr. Henry Shapiro, vedouc stejnho
oddlen Americkho muzea, prohlsil, e zkoumn potvrdilo kompletnost kostry dosplho clovka,
potaen suchou ku. Tato bytost byla do ulovho hrobu urcit uloena extrmn dvno. Kurtor egypt-
skho oddlen Bostonskho muzea si poviml npadn podobnosti s onmi egyptskmi mumiemi, kter
nebyly zavinut. Bylo zrejm, e si jeskyn zaslou prozkoumat, jestli neobsahuje dal nlezy. Prostor
o rozmrech 1,20 x 1,20 x 4,50 metru nevykazoval dn stopy po lidsk prtomnosti. Byl zcela przdn a
na vdce tu necekaly symboly, pohrebn vbava ani cokoli jinho, co by bylo vneseno zvenc - byla tu jen
kamenn rmsa, na kter mumie od nepamti sedla a cekala, a ji nkdo objev. Jej tajemstv se nikdy
nepodarilo odhalit. Dnes si ji muete prohldnout v Casperu (Wyoming) jako jednu z mnoha hma-
tatelnch pripomnek, kter celmu svtu dvaj provokativn najevo, e vechno prece jen nen tak jasn
a vyreen, jak to rda predvd kolsk vda.
Archeologie zn jet mnohem nevhodnj nlezy a anachronismy, k nim se odbornci vyjadruj
jen velice neochotn. Tak naprklad lebka bizona, kterou si muete prohldnout v Paleontologickm
muzeu v Moskv, m v cele kulatou drku po kulce. Je star zhruba 10 000 let a druh zrann (otvor vypa-
d jako vyraen, na jeho okrajch se zcsti tvor kalus atd.) vylucuje monost, e byl zpusoben kamen-
nm klnem, otpem nebo vznikl prirozenou cestou. Njak podobn zrejm skoncil praclovk, jeho
lebka byla nalezena v jeskyni v bval severn Rhodesii. Na pravm spnku m otvor po strele, kter
rozhodn nepochz od pu. Ztylek je oddlen. Bylo by prli odvn uvaovat o paralelch se soucas-
nmi strelami dum-dum, kter zpusobuj presn takov zrann. Kdo si chce lebku prohldnout, aby si
mohl vytvorit vlastn nzor, mue tak ucinit v Prodopisnm muzeu v Londn.
Do tohoto - i kdy znacn nejasnho a rozostrenho - obrazu by mohly skvle zapadat elezn hre-
bky objeven ve zlatonosnm kremenci, vpencovch blocch atd., podobn jako kovov predmty
(nkter z nich zdoben, jeden dokonce ze slitiny), je byly vyneseny na denn svtlo z geologicky velmi
starch vrstev horniny. Historick a archeologick nesrovnalosti se daj objevit takrka na kadm kroku...

Nemon nlezy

Muzea a podobn instituce maj ve svch sbrkch vc anachronickch nebo spe nemonch n-
lezu, ne je akademick vda ochotna priznat. Jeden z nejzmatenjch prkladu predstavuje hvzdn
pota z Antikythry, sloit soukol zhotoven z bronzu, slouc k astronomickm propoctum, je bylo
nalezeno o velikonocn nedli v roce 1901 v jednom lodnm vraku ve vchodnm Stredomor, nedaleko
skalnatho reckho ostrova Antikythra. Profesor dr. Derek Solla Price z Institute for Advanced Studies
v Princetonu (New Jersey) o tomto anachronickm artefaktu prohlsil: Je to stejn, jako kdybyste v Tu-
tanchamonov pohrebn komore nalezli tryskov letadlo.
V anglosaskm jazykovm prostred u del dobu existuje samostatn vraz pro anachronick n-
lezy, kter vubec nejsou a tak vzcn a casto pochzej z mnohem vzdlenjch epoch ne hvzdn
poctac. Termn zn ooparts (out-of-place-artifacts). Dky lepm metodm datovn jsou takov nlezy
podrobn zkoumny zhruba od poloviny devatenctho stolet.
Pri prikldn uhl do kuchynskch kamen si pan W. S. Culpov z Morrisonvillu v americkm stt
Illinois 9. cervna 1891 vimla nceho, co se podobalo trpytivmu hdkovi. Byla to cst jemn zpracova-
nho zlatho retzku. Kdy mlad ena chtla vzt perk z uhlku, vythla s nm i kus uhl. Retzek byl
vrostl do uhl a vycnvaly z nj jen oba jeho konce. Morrisonville Times o tom informovaly 11. cerv-
na, pricem se vyhnuly reen otzky, jak se predmt vyroben lidskma rukama mohl dostat do kusu uhl
z epochy karbonu, od kterho ns dl 250 a 300 milionu let.
London Times napsaly, e 22. cervna 1844 dlnci v lomu nedaleko Rutherford Mills v Anglii nara-
zili asi tri metry pod zemskm povrchem na zlat drtek vrostl do solidn, nejmn 60 milionu let star
vrstvy uly.
O rok pozdji se sir David Brewster postaral ve ctihodn British Association for the Advancement of
Science (Britsk sdruen pro vvoj vdy) o pordn rozruch, kdy tam prezentoval predmt jednoznacn
identifikovan jako roub, vzc z poloviny v rovn nejmn edest milionu let starm ulovm bloku,
vytenm z kamenolomu Kindgoodie v severn Anglii.
V cervnovm vydn Scientific American z roku 1851 se doctme o vze ze slitiny strbra a cnu.
Byla bohat zdobena kvtinovmi intarziemi. Tento nrocn proveden umleck predmt se podarilo
objevit pri trhacch pracch na pahorku zvanm Meeting House v Dorchesteru (americk stt Massachu-
setts) v miliony let star vrstv horniny v patnctimetrov hloubce.
Vdci se nechtli vzdt svch lta vyznvanch teori a hodit je pres palubu, a tak se snaili podob-
n nlezy vysvtlit vgnmi prrodnmi silami, kter by umonovaly vznik objektu prmo na mst, tedy
naprklad ndoby zdoben ornamenty v usazeninch starch mnoho milionu let. Predstava spontnnho,
ale nikoli anachronickho vzniku hmoty byla pro n zrejm prijatelnj ne zhroucen oficiln historie
lidstva a archeologie jako vdy.
Je vcelku jasn, co si o podobnch vysvtlench myslet. Navc alostn selhvaj v takovch pr-
padech, jako zail farmr Tom Kenny z Plateau Valley v Coloradu, kter v roce 1936 pri vkopu zeleni-
novho sklepa ve stejn geologick vrstv, v n se nalezly miliony let star fosilie trprstho prakon
z miocnu, objevil cst dldn silnice, nebo jako zaili dlnci z Blue Lick Springs v Kentucky, kter
nkolik metru pod kostrou mastodonta narazili na precizn poloenou ulicn dlabu.
No a co m bt? Skutecnost zustv skutecnost. Takov nlezy mon poukazuj na to, e nepred-
stavujeme prvn vysplou civilizaci a e obri, trpaslci a dal exotict tvorov, dosud nkde ve skrytu,
ztlesnuj postrann vhonky stromu evoluce. Teoreticky mon je tmr vechno. Mnoh ivocin
druhy se nedok prosadit a vyhynou, jin po existenci trvajc mnoho milionu let zahub nenadl zm-
na ivotnho prostred. V nejnovj dob se na svtov scn objevil dal mimordn nebezpecn faktor,
kter s prehledem zastn jakoukoli prirozenou prcinu vyhynut toho kterho ivocinho druhu - clovk.
S vysokou pravdpodobnost budou lid stle castji naret na relikty a stopy zaniklch forem i-
vota. Mnoh z nich sice neotresou etablovanm rdem iv prrody, ale rozhodn se stanou podntem
k jeho rozren. Mohli by k nim patrit i obri se ctyrmi radami zubu i 35 cm vysoc humanoidi. Nsleduj-
c prklad dokld, na jak prekvapen musme bt pripraveni. dn vdec nepopr tvrzen, e vymrn
ivocinch druhu je kadodenn proces (dky aktivn spolucasti clovka predevm v soucasnosti).
O pomrech v rostlinn ri panuje jin vdeck nzor. I v n jde od dvactho stolet o holou existenci a
nejedn se pritom o prirozen vyhynut. Nai zelen souputnci - alespon podle botaniku a biologu - a do
rozren druhu homo sapiens tmr neznali, co je to rodov znik.
Byla kdysi jedna... rostlinka, kter se v antickch dobch honosila reckm nzvem zilphion. Byla
zrejm dost rozren, jeliko predstavovala oblben obchodn artikl. Mnoho sdel a mst vdcilo tto
nenpadn bylin za bohatstv a vhlas. Kdy se tehdy chtlo vyjdrit, e nco m mimordnou hodnotu,
pouvalo se prirovnn: ...je-li to drahocennj ne zilphion. Plinius Star ve sv monumentln prrod-
n encyklopedii, kniha pt, kapitola 5, pe o hojnm planm vskytu rostliny zilphion a vychvaluje jej
lcivou slu. V knize dvacet dva, kapitole 48 tho dla vak s ltost konstatuje, e zmnn rostlina po-
zvolna miz.
Tri stalet po Pliniovi se ze zemskho povrchu ztratila pln. Jej odchod ze svtov scny neprov-
zely dn markantn geologick promny. Jen ze spisu Theofrasta (Paracelsus), Dioscorida, Columelly a
dalch se o vzhledu, vlastnostech a monostech uit zilphionu pochzejcho ze severn Afriky dovdme
dal podrobnosti. Jeho ekonomick vznam je zreteln i ze skutecnosti, e zdob dv drachmov mince
z obdob rozkvtu Kyrn. Tak na vhlasn Arkesilaov misce - nazvan podle krle Arkesilaa III., jen
je na n zobrazen -, pochzejc ze estho stolet pred Kristem, je zobrazeno obchodovn se zilphionem.
Tolik na potvrzen zavedench predstav.
Nu dobr. Druhy propadl stem casu nejsp naru leckter dogma, ale jinak na nich nen nic z-
hadnho. Dokonce i mol mu, kterho bychom asi tko nacpali do oficilnch evolucnch konceptu,
mon nkde se svmi druhy obv neznm odloucen tocit a jen obcas si odskoc do naeho svta.
Dokonce ani kdyby vystoupil z UFO, nebylo by na tom nic mysteriznho (jen fascinujcho). S pravk-
mi obry nebo mimozemtany se jist smirujeme jen s obtemi, ale v dnm prpad nejde o nco ne-
myslitelnho.
Nechceme uvznout v puli cesty. Obratme se proto k kazum, kter nesporn prekracuj hranice
bnch konceptu a mly by patrit do re pohdek a bajek. Kdyby ovem neexistovaly ve skutecnosti...

ivouc sgy a mty

Zustanme prozatm u otisku stop. Naprklad ve Skotsku je spojen dbluv kocr bnm pojmem.
Mnoho lid vidlo takto oznacovan stopy. Casto se vyskytuj na zamrzlch rybncch nebo moclech. At
u tento kaz odr cokoli, podob se stopm od kol nebo vozu, kter zacnaj odnikud a stejn nenadle
konc. Nikdy vak nebyly nalezeny na soui. Njak doprovodn indicie se nikdy nevyskytly. Nikdo
nedoke ani nznakem odhadnout, jak takov otisky - nebo co to vlastn je - vznikaj.
V Sunday Express z 1. srpna 1976 se doctme o mimordn pusobivm prpadu. Jednalo se o dvo-
jitou stopu dvou soubn probhajcch rh, opisujc ve vysokohorskm a zcela neprstupnm alpskm
dol severn od Nice velk, asi 65 metru dlouh oblouk. To, co vtisklo do snhu a ledu rhy, muselo
hodn vit, protoe kamnky a trk byly v podivnch kolejch rozdrceny na prek. Puvod zhadn
vznikl dvojit stopy nikdo nevysvtlil.
Jestlie se podle veho musme smrit s vskytem przracnch vozidel, proc neakceptujeme tak
existenci vl? Anglie, Skotsko a Irsko zaujmaj s ohledem na vyprvn o vlch, trpaslcch atd. prvn
msto. Tko byste hledali dal folklr s takovou rozmanitost individulnch pohdkovch postav, je-
jich existenci a pravideln nvtvy cetn lid v prubhu stalet prsen dosvdcovali a dosvdcuj. Na
ctidost nen verifikovat legendy nebo je naopak jednm mahem zametat pod koberec. Kdo mue rct,
kam mme zaradit naprklad vlu Melekin ze Suffolku ve vchodn Anglii, kter se vzhledem podobala
malmu dtti, s nm obyvatel udrovali cil vztahy a je diskutovalo s knmi latinsky (jak se tradu-
je)? Rovn se nikdy nedovme, jak to bylo se zelenmi sourozenci, kter byli nalezeni pred jeskyn u ves-
nice Woolpit - i ta se nachz v Suffolku - a kter mluvili nesrozumitelnm jazykem. Chlapec dlouho
neil, zatmco zelen dvka vyrostla, prizpusobila se naim ivotnm podmnkm a prozradila... jen to, e
prila ze ...zem vcnho prer, kde nikdy nesvt slunce. Ackoliv se to stalo ve 12. stolet, dodnes je
pripomnaj nzvy hostincu i ukazatel smru do Woolpitu. Je zajmav, e zelen dti se i jinde objevuj
jakoby odnikud, naprklad v roce 1887 ve vesnici Banjos (panlsk provincie Katalnie).
At jsou tyto zprvy podloen ci nikoli, zelen barva hraje ve folklru vznamnou lohu - vzpo-
menme na znmou bsen Sir Gawain a Zelen ryt nebo na vhlasnho zelenho mue, kter stle ije
jak v anglickch nrodnch tancch, tak i nzvech hostincu (The Green Man of Charrington).
Je prirozen, e predivo podobnch povst se v prubhu stalet zamotv do nerozmotatelnho
spletence prehnn, fantazie, povr a l - vsledkem je prost straliv zmt pohdkovch tradic.
Nejkrsnj vly se vyskytuj, jak znmo, v Irsku. Nazvaj se dana oshea. Obklopuj se stredov-
kou okzalost a mly by bt k vidn pri slavnostnch pruvodech. V oblib jim v irskch sgch ovem
konkuruj svtoznm skrtci. Jsou pokldni za prost nebo mal lidi. Nkdy clovku podvaj po-
mocnou ruku jako pidimuci z naich zem, jindy jsou zlomysln a ochotn tropit nepkn takarice.
Vesel a se smyslem pro humor, v podstat i dobrosrdecn jsou elfov z Cornwallu na jihozpad Anglie.
Nechvali v uklizench kuchynch strbrn mince, aby odmnili piln hospodyn.
V ri vce ci mn terickch bytost existuj hierarchie, trdy a kasty. Rozliujeme skrtky (gob-
lins), rarky (imps) a straky (bogeys), znme zlomyslnho elfa Leprechauna nebo ze skotsk niny
dbla Nuckelavea, vtcho netst.
Ale co s tm, napadne vs. Tento vcet bychom mohli rozrit o dal nekonecn strnky. S fantas-
tickmi postavami ze sg a legend nmecky mluvcch zem by se tato kniha snadno zmnila v encyklo-
pedii. Proc se tedy jimi vubec zabvme? Vdyt st mueme ocekvat elf prpad z novj doby, a e
by treba byl fotograficky zdokumentovan - to snad prece ne?
V anglick vesnici Cottingley v hrabstv Yorkshire se muete prochzet po ulici s nzvem dol vl.
Toto pojmenovn obdrela na pamtku fenomnu, kter se v tto vesnici vyskytl poctkem dvactho
stolet. Vnocn vydn Strand Magazne z roku 1920 ho predstavilo celmu svtu pod nadpisem: Zacn
nov epocha - zverejnny fotografie vl a elfu! Clnek rozpoutal diskuzi, kter dodnes neutichla. M to
svuj duvod.
Desetilet Frances Griffithov se v lt 1917 pristhovala z jin Afriky ke sv trinctilet sestrenici
Elsii Wrightov do Cottingley. Za domem, v nm spolecn s rodici bydlely, se rozprostralo divok lidu-
przdn dol, kde ob dvky trvily kadou volnou minutu. Tam se setkvaly s bytostmi, kter pozdji
vely do djin jako cottingleysk vly. Rodice prirozen nebrali vyprvn Frances a Elsie vn. Dnes by
psychologov mluvili o potlacench projekcch dvek v pubert nebo o ncem podobnm. Dvcata vak
tvrdohlav trvala na svm. Elsie poprosila otce, aby j pujcil fotoapart a mohla tak dokzat, e m prav-
du. Ob dvky nakonec fotoapart i s vloenm cvkovm filmem zskaly. Otec jim vysvtlil, jak se pr-
stroj obsluhuje, a vnoval se svm kadodennm povinnostem. Za hodinu byly dvky zptky a triumfln
mvaly prstrojem. Mly dukaz, e nejsou lhrky. Arthur Wright exponovan film vyvolal. Ohromilo ho,
kdy uvidl skupinu okrdlench vl vznejcch se kolem Frances jako motli. Presto nedokzal zakrt
skepsi dosplho clovka. Znovu poslal dvky do dol. Byly porzeny dal snmky. Tentokrt na nich
byla Elsie. Na kln j leela mal vla v prilhavm kabtku, cerven cepici a s krdly.
Wrightovi predpokldali, e dvcata zhotovila pomoc vystriench obrzku nkolik - i kdy profe-
sionln dokonalch - fotomont a rozhodli se, e se touto zleitost u nebudou zaobrat. Od tto
chvle zustal fotoapart v dom. Podivn snmky zacala v knihovn pokrvat vrstva prachu. Pravdpo-
dobn by a dodnes sdlely nevesel osud mnoha indici fantastickch fenomnu, kter zustvaj zaloen
v archivech, kdyby pan Polly Wrightov nezala v lt 1919 na prednku Teozofick spolenosti
v Bradfordu. Povdla prednejcmu, kter se mimo jin zmnil o vlch, o fotografich porzench
obma dvkami. Tak se o nich nakonec dovdl i vedouc Teozofick spolenosti Edward L. Gardner.
Podal o zapujcen snmku a nsledn i negativu, aby je mohl nechat dukladn provrit. Gardner byl
mu intenzivn se zajmajc o mimordn kazy, ale pritom se nedal snadno oklamat.
Opovrhoval triky a manipulacemi, protoe jakmukoli vzkumu v oblasti hranicnch vdnch disci-
plin mohly jen ukodit (tak tomu skutecn je).
Fotograf a odbornk na padlky Henry Snelling se z Gardnerova povren podval negativum du-
kladn na zoubek. Znalec dospl k nsledujcmu zvru: Tyto negativy nejsou zfalovan. Nebyly
exponovny v uzavren mstnosti. Nejde ani o studiov snmky, pri nich se pracuje s paprovmi figu-
rami, cernm pozadm a jinmi technikami fotomonte. Podle mho nzoru mme co cinit se skutecn
nezfalovanmi negativy.
O tomto prpadu se doslechl sir Arthur Conan Doyle. Zamlel napsat do vnocnho vydn u zm-
nnho Strand Magazine o vlch a byl po zhldnut fotografi prmo naden. Spisovatel byl sice vniv
okultista - vzpomenme si na vzducholod R 101 -, ale vyznacoval se stejnou dukladnost jako jeho rom-
nov postava Sherlock Holmes.
I on nechal negativy prozkoumat jednm filmovm producentem. Tento profesionl potvrdil v z-
kladnch obrysech Snellinguv nzor. Edward L. Gardner se z povren Conana Doyla odebral do Cotting-
ley a podal ob dvky, aby pordily dal snmky. Elsie a Frances - ted jim bylo estnct a trinct let -
obdrely fotoapart s vloenm oznacenm filmem. Bhem ctrncti dn naexponovaly dal dv fotogra-
fie vl. Producent identifikoval oznacen negativ. Odborn posudek optovn vyloucil monost padlku.
Po tchto testech a dalch zkoukch trvajcch cel rok 1920 vyel v listopadu toho roku senzacn clnek
a ctenri mohli spatrit doprovodn fotografie s vlami.
Elsie s Frances nafotografovaly posledn zbry v roce 1921, v dob, kdy verejn spor o vlch byl
v plnm proudu. dn dal snmky u nevznikly. Odbornci na cstecn se zhmotnujc duchy - pokud
jsme ochotni takov experty vzt na vdom - to vysvtlovali tm, e Frances a Elsie dosply a nedok
u navzat kontakt s duchovnm svtem. Otzkou, jestli ztrta dtsk naivnosti a mladistv nevinnosti
spl nebo nespl most vedouc k vlm a jim podobnm bytostem (C. G. Jung by nejsp mluvil o arche-
typech), se nemusme zaobrat. My chceme vdt jen jedno: byly tehdy na filmu skuten zachyceny vly?
Fotografie, o nich jsme mluvili, jsou vlastn prli krsn, ne aby byly pravdiv. Mohly by klidn
pochzet z filmov produkce George Lucase nebo Stevena Spielberga, prpadn z trikovch studi jeden-
advactho stolet. Mal okrdlen bytosti poletuj ve vzdunm reji vdy kolem jedn z obou dvek tak
zreteln, e bychom to na jinch fotografich duchovnch bytost hledali marn. Nejprve nm cmsi pri-
pomnaj svt Walta Disneye. Potom zase elegantn stoj nebo sed na vtvch a listech, vdy rozpozna-
teln do nejmenm detailu. Jet bizarnji pusob skrtek v kabtku, kalhotch, cepici a samozrejm
s krdly, kter tanc pred sedc Elsie na trv.
Opravdu je to k nevre. Tento nzor zastvali skeptici od samho poctku. Hned po zverejnn ve
Strand Magazine, jeho nklad byl okamit vyprodn, prohlsil major Hall-Edwards, odbornk na rdi-
um, vechno za humbuk. Omezil se ovem jen na psychologick faktory a varoval pred duevnmi poru-
chami, jimi budou Frances a Elsie postieny, jestlie jim tato len predstava nebude s patricnm dura-
zem odstranna z mozku.
Souhlasn s tmto stanoviskem se vyjadroval casopis Truth ve vydn z 5. ledna 1921. Vyrojila se
spousta podobnch komentru. Vcn oponentura pritom nehrla velkou roli, rozhodn se prli neuplat-
nily prrodovdeck argumenty.
Asi by tato senzace byla brzy zastnna zpravodajstvm o nsledcch prvn svtov vlky, kdyby se
na jare 1921 neobjevily jet tri dal fotografie vl. Conan Doyle je pouil ve svm druhm clnku na
toto tma, zverejnnm roku 1921 opt ve Strand Magazine. Reakce byly i tentokrt stejn rozporupln
jako z prvnm prpad, ale vtinou prevldaly negativn hlasy. Nejnevrohodnji se jevila okolnost, e
vly na snmcch vypadaly presn tak, jak si je vichni predstavovali. Tato vhrada se udrela a dodne-
ka.
Stejn vytrval je snaha zaradit tyto neoblben fotografie vl jednou provdy do kategorie pod-
vod. Pritom se ovem vyskytly problmy. Vhrady upozornujc na neskrvan naden obou dvek pro
vly a duchy nebo skutecnost, e pan Polly Wrightov byla teozofka a Edward L. Gardner okultista,
spolu s dalmi podezrelmi okolnostmi, neprinesly dn nesporn protiargumenty, protoe tohle
vechno mr nesprvnm smrem. Domnnka o zfalovn se beztak prmo nabzela a byla sledovna
s neobycejnou zarputilost, ovem bez zvltnho spchu. Jakmile nkdo v nkter pohdkov knize
objevil ilustraci, kter se aspon trochu podobala vlm z Cottingley, prohlsil, e tajemstv je vyreen.
Tak to pokracovalo dlouh desetilet.
V roce 1966 Peter Chambers z Daily Express objevil Elsie Hillovou (rozenou Wrightovou). V se-
dmdestch letech dolo k nkolika spekulativnm rozhovorum s Elsie a rovn vyptranou Frances
Wayovou (kdysi Griffithovou), kter natocily televizn stanice BBC Nationwide Programme a Yorkshire
Television.
Ackoliv ob eny trvaly na pravdivosti svch vyprvn i fotografi - ty stle nebyly pres vekerou
snahu demaskovny jako podvrh -, zduraznovala nsledn mediln prezentace predevm aspekty pod-
vodu, humbuku a dtskch povdacek. eny byly vyzvny, aby prsahaly na bibli, kolem modertora
ltaly trikov postavy vl a ani v jinch ohledech si tento porad nebral zrovna servtky.
Nepretrit se ptralo po pritujcm materilu. V srpnu 1977 - tedy edest let po porzen fotogra-
fi - objevil jeden spisovatel pri reerch o ilustracch vl v 19. stolet exemplr knihy Princess Marys
Gift Book, kter byla neobycejn populrn bhem prvn svtov vlky. Tam byla nalezena bsen Alfreda
Noyese A Spell for a Fairy, doprovzen kouzelnou ilustrac od Clauda Sheppersona. Npadn se podo-
bala vlm z Cottingley. Mal rozdly ve tvaru a velikosti krdel zanikly tvr v tvr skutecnosti, e se po
esti desetiletch konecn podarilo objevit predlohu pro padlek. Jist vs napadne, e by to chtlo
ponkud pdnj dukazy.
Kdo je ochoten vidt za fotografiemi vl skutecn jen remeslnou dovednost dvou malch dvek, kte-
r v roce 1917 ve voln prrod vytvorily se skromnmi prostredky dokonale rafinovan fotomonte,
mus cel odborn verejnosti, nejen tehdej, ale i soucasn, vystavit nedostatecnou. Takov oznmkovn
by zrejm oprvnn s velkm rozhorcenm odmtli vichni odbornci z filmov a fotografick brane,
kter negativy zkoumali.
Snadno se tedy tto zhady nezbavme. Dokumentuj to i dal snahy o odstrann vl z tohoto svta
jakmkoli, avak pokud mono racionlnm zpusobem, kdy u nen mon je odhalit jako padlky. Na
tto argumentacn rovni se vyskytly teorie, e by se mohlo jednat o duchovn fotografie. Objevily se
odkazy na Americana Teda Seriose, jeho schopnost exponovat duchovn silou nepouit film testovala a
potvrdila jak dr. Jule Eisenbudov v USA, tak i vdci v Japonsku.
Vezmeme-li v vahu zmnn zoufal pokusy a hon na carodjnice, jemu byly Frances a Elsie
mnoho let vystaveny a kter neustal ani v jejich pokrocilm vku, zn spe jako kapitulace ne doznn
prohlen, v nm ob star dmy v letech 1981 a 1982 (!) nakonec priznaly, e nkter fotografie zfal-
ovaly. Zpusob podvodu, kter vylcily, vyznv spe jako vtip, ale to nikomu nevadilo. Hlavn e zase
bylo vechno v pordku.
Po vycerpvajcm souboji, kter ob padlatelky priml u v roce 1975 k trpkmu vroku, e fo-
tografie jim cel ivot prinely jen utrpen, by byly nejsp ochotn priznat se i k potopen Titaniku, jen
aby u konecn mly klid. Doprejme jim ho. Vdyt jedin, co chceme vdt, je jen poznatek, jestli vly
existuj ci nikoli. Sprvn odpovd nepochybn zn: Netume to, ale nco takovho existuje!
A toto cosi je dalm kamnkem ve velk skldacce fantastickch fenomnu. Akceptujme ho jako
takov, ackoli nevme, kam patr. Podvali jsme se jenom zbn a zdaleka nikoli vycerpvajcm zpuso-
bem na mnohotvrnost bytost, kter se v minulosti potulovaly po naem svt (a cin tak i dnes), zane-
chvaly v nm podivn stopy, poletovaly po nocn obloze se svtcma ocima nebo v pruhlednm oblecen
tancily pred divem rozrenma dtskma ocima. Jsou fascinujc, maj rozmanitou podobu, a presto
jeden spolecn rys: oficiln neexistuj. I tak je nemueme dnm racionlnm argumentem poprt. Vy-
volv to tsniv pocit, ale ten na skutecnosti nic nemn.
Jestlie tolik klasickch vdeckch nzoru neltostn bojuje s obdobn nejasnmi formami ivota
nebo prrodnmi kazy, je to vlastn boj proti vtrnm mlnum. Vtrn mlny mly predem zajitn
vtzstv, protoe don Quijote se svm krivm kopm jimi nemohl otrst. Tot plat tm sp pro prrodu
se vemi jejmi projevy, at u je znme a akceptujeme nebo neznme a odmtme.
Proc teprve nyn zahajovat boj? Mnohem prnosnj je rozrit svuj hel pohledu. Univerzum je bi-
zarn msto a svt, v nm ijeme, nemn. Netrapme se vysvtlovnm fenomnu, kter jsou pri stavu
naich znalost prozatm nevysvtliteln. Nechme vly poletovat vzduchem a hunat obry prohnt se
hlubokmi lesy. Budou to toti stejn provdt i nadle, byt bychom jejich existenci popreli jakkoli
brilantnm sudkem. Tyto kazy nejsou v podstat zhadnj ne mal hvzdn objekty, kter ve vzdle-
nosti mnoha milionu svtelnch let vydvaj vce energie ne cel galaxie (mluvm o tajuplnch kvaza-
rech), nebo hmotn vlny v subatomrn oblasti. Kde le hranice mezi nepoznanm a nemonm?
Je nehmotn virtuln cstice seriznj ne skrtek jen proto, e nenos zelen kalhoty a d se
snze vypoctat? Tahle argumentace je demagogick, jsem si toho dobre vdom. V tto knize nem bt
nic jed noznacn vysvtleno, nbr jen fantastick oddleno od absurdnho. Je osobn zleitost kadho
ctenre, jak pohled na svt mu z toho vyjde - a tohle, jak znmo, plat stle castji i u prrodovdeckch
poznatku (pripomenme si naprosto rozdln koncepty modern fyziky, trebae vechny vysvtluj jeden
a tent fenomn; nakonec dospvaj k natolik shodnm zvrum, e se na tomto zklad daj vypoctat a
konstruovat zcela konkrtn objekty).
Take to zkratme: Prijmte pozvn, pojdte se trochu projt a nechte se prekvapit, s jakmi podivu-
hodnmi prrodnmi kazy se setkte. Nejsou zaznamenan ve vdeckch anlech zrejm jen proto, e
jsou vzcnj ne blesk a hrom...

Skryt sly

Ktersi fyzik o neprehledn zplav odborn specifickch publikac, studi, clnku a dizertac pro-
hlsil, e nov pohled na makro- i mikrokosmos s sebou prin urcit dilema. Jenom u srozumitelnch
prac si mueme dovolit posuzovat, je-li dan teorie prnosn ci nikoli. U nesrozumitelnch prac predsta-
vuje jejich uznn ci zamtnut prli velk riziko, ne abychom se chtli k jejich prnosu vyslovovat.
Proto se stran moc publikuje a mlo rozum. Nositel Nobelovy ceny Niels Bohr rekl kdysi jednomu
autorovi dizertacn prce: Vae prce je len, ale ne dost len na to, aby byla sprvn. V drvjch
dobch panovaly mnohem men rozpaky, kdy se vechno nov okamit neltostn zatracovalo. Kad
v, jak odborn verejnost v polovin 16. stolet reagovala na Kopernkovo kacrsk tvrzen, e Zem
krou kolem Slunce. A jet ani Darwin to neml jednoduch. Jeho boj o uznn evolucnho vvoje
neskoncil dodnes vtzstvm, pokud si pripomeneme snahy, je v soucasnosti (!) reprezentuj nboent
horlivci nebo stoupenci hnut Evolution Protest Movement, kter by nejsp rdi zopakovali opic proces
z roku 1925.
Kdy velk chemik Dalton v 18. stolet predstavil svou periodickou tabulku prvku, sklidil jen po-
smch. Krom jinho vyslechl i nvrh, aby prvky seradil podle abecedy. Na druh stran existuje i
v soucasnosti dostatek lid, kter jsou prznivci Velikovskho teorie o katastrofch, zuby nehty hj ucen
Hanse Hrbigera o ledu jako podstat svta, jsou presvdceni, e ij v nitru dut koule nebo e je navt-
vuj blondat Venuanky, ackoli tato obrovsk planeta s teplotami od 400 do 500 stupnu Celsia na svm
povrchu by tko mohla dt vzniknout tak puvabn form ivota.
Ani vdci nejsou vuci exotickm mylenkovm postupum o nic vc imunn. O teorii stacionrnho
univerza jsme se u zmnili. Jej otcov Hoyle, Bondi a Gold jsou svtoznm ucenci s oprvnn bez-
vadnou povst.
Dr. Josif klovskij, jeden z prednch ruskch astronomu, se domnv, e Marsovy msce Phobos a
Deimos jsou umle vytvoren kosmick stanice ranch Martanu. Vznamn severoirsk astronom
dr.Ernst J. pik of Armagh vystoupil s tm, e aktivita spojen se slunecnmi skvrnami je odpovdn za
revolucn vbuchy. Dal rovn velice vznamn astronom T. J. J. See byl a do smrti presvdcen, e je
nesmrteln. Jacques Charles, vynikajc vdec a objevitel po nm nazvanho zkona o proporcionalit
objemu, prpadn tlaku vzhledem k teplot, zaplatil podvodnkovi dv st tisc franku za dopisy, kter
dajn vlastnorucn napsali Julius Caesar, Alexandr Velik a Pilt Pontsk - a to modern francouztinou
na modernm papru s vodoznakem -, a chtl tyto nestydat padlky vnovat Louvru. Podobnmi prklady
bychom mohli pokracovat jet hezky dlouho.
Bude tedy vc ne legitimn, kdy si z predlouh rady tanccch prrodnch fenomnu nkter vy-
bereme a zacneme si o nich myslet sv. K vlastnmu nzoru bude mon dospt po seznmen s nkolika
nsledujcmi, vzjemn spolu nesouvisejcmi prklady.

Kdy prodn zkony stvkuj

U kdy se pribliujete k vhlasnmu Oregonskmu vru na pli u Sardine Creeku (ve vzdlenosti
asi triceti mil od Grantova prusmyku), rozhodn zaznamente, e v okol vechno nen tak, jak by mlo
bt. Kon se zacnaj plait, ptci znicehonic mn smr letu a stromy se vyznacuj podivnm hlem
sklonu.
Samotn vr predstavuje priblin okrouhlou znu o prumru zhruba 55 metru, jej rozmry se
v devadestidennm intervalu nepatrn promnuj. Uvnitr tohoto kruhu stoj star drevn chata, kter
pred vc ne sto lety slouila jako redn mincovna. Vliv vru byl vak natolik ruiv, e srub byl v roce
1890 oputn. Tehdy jet stl na pahorku, ale v prubhu casu nezadriteln sklouzl i s cst zeminy do
stredu vru. Tam se nachz dodnes a pohrvaj si s nm podivn sly. Pokud do nj vstoupte, ocitnete se
ve svt, kde zrejm plat jin prrodn zkony. Ctte, jak vs to thne k zemi, jako kdyby na vs znena-
dn pusobila mnohem silnj gravitace. Automaticky zaujmete ikmou polohu tla smrem ke stredu
vru, abyste vyrovnali jeho pritalivost. Pokud se nahnete do protismru, ctte, jak vs neviditeln ruce
zatlacuj zpt. Vypoutn cigaretov kour se spirlovit zatc. Kulat predmty se pohybuj - podle
toho, kam je polote - po rovn ploe nebo dokonce proti svahu vpred, smrem ke stredu vru. trky
papru rozhozen ve vzduchu se dolu snej ve spirle, stejn jako cigaretov kour. Je to zhadn, a proto
pochopiteln vnosn turistick atrakce.
Vdci zde mrili, registrovali, zkoumali a experimentovali. Vsledek se rovnal nule. Njak tu puso-
b elektromagnetick pole, ale to nevysvtluje vliv na jakoukoli hmotu. Jakkoli na predstav se vymyk
vaha, jak sla je odpovdn za to, e golfov hole, kotata, vychzkov pacrky apod. se nachzej
v rovnovze pod desetistupnovm hlem sklonu, e 15 kilogramu vc ocelov koule upevnn na
retzu vis naikmo a jen s nmahou ji muete na chvli narovnat. Nevme, jak jev zpusobuje, e se
fotometry a kompasy uvnitr vru chovaj jako ztretn. Jist je jenom to, e se prrodn zkony na tomto
zvltnm mst projevuj ponkud odlin od toho, na co jsme zvykl.
Oregonsk vr m ve vzdlenosti ctyriceti pti mil, v Camp Burch (Colorado), menho bratra. I tam
pusob zvltn gravitacn sly, ovem ne tak vyhrann jako v Oregonu.
V New Brunswicku nedaleko kanadskho Monctonu zase maj Magnetic Hill, kde ridic jede do
kopce na volnobh a dolu mus lpnout na plyn. Je to mstn atrakce zarucujc prjmy z turistickho
ruchu, pro kterou existuje nejedno oficiln prirozen vysvtlen. dn ovem nen uspokojiv.
Stejn nevysvtliteln je skutecnost, e na jednom kopci v cnsk provincii Gansu voda tece vzhuru
a do kopce se kutlej kulat predmty. Kdo si chce o takovch kazech udlat vlastn nzor, ani by
pritom musel sjezdit pul svta, najde svou prleitost tak v Evrop. Proc se plahocit do exotickch dlek,
kdy pozoruhodn fenomn pusob tak blzko?
Usek silnice na zk Via dei Laghi nedaleko Rma, pobl vesnice Roca di Pappa naproti papesk
letn rezidenci Castello Gandolfo, stejn jako obdobn lokality v Nmecku, Skotsku a Polsku nm nabze-
j tot: lhve, kola, auta apod. se bez dodn energie pohybuj nahoru do strn.
Takov hrcky prrody jsou sice bizarn, prleitostn ns mohou lehce vystrait, ale ve skutecnosti
nejsou nijak dsiv. Jinak to ovem vypad, kdy se svt znicehonic vymkne z kloubu a den se zmn
v noc. Takov jev znme - a nejen z bible. Existuj samozrejm prirozen prciny takovch kazu, napr-
klad zatmn Slunce nebo mimordn nahromadn kosmickho prachu. Nkdy vak lidstvo postihne
temnota z jinch, naprosto neznmch duvodu. Tak kuprkladu padla 19. kvtna 1780 velk tma na No-
vou Anglii - teritorium, kter zahrnuje nkolik federlnch sttu na severovchod USA -, jej prciny
jsou dodnes obestreny zvojem tajemstv.
Byl slunecn kvtnov den. V deset hodin dopoledne se na jihozpad zacala tvorit lehk mlha, kte-
rou vtr hnal k severovchodu, a k hranici s Kanadou. Pot se rozhostila temnota, kter celou oblast
uvrhla do prer, je bylo mnohem hor ne za novolun. Bylo presn poledne a temnota, at to zn jakko-
li podivn, stle houstla. V domcnostech se svtilo svckami, ulice osvtlovaly pochodn, byly zavreny
koly. Mezi obyvatelstvem se zacal rit neklid. V jednu hodinu odpoledne vude panovala nejtemnj
noc. Ted u propukala panika a hysterie. Kostely otevrely brny dokorn a proudily do nich zstupy vr-
cch i nevrcch. Z kazatelen zaznla slova o poctku poslednho soudu, o cem byli lid i bez tchto
projevu uprmn presvdceni. Inkoustov cern pokrvala dnen americk stty Maine, New Hampshire,
Vermont, Massachusetts, Rhode Island a Connecticut, zashla i vchodn cst New Yorku a nkter
lokality v Pensylvnii. Tma pusobila dojmem jaksi zahutn cerni. Bl list papru, kter byste si dreli
prmo pred ocima, zustal neviditeln, pohlcen temnotou.
V Hartfordu bylo v plnm proudu zasedn zkonodrnho sboru sttu Connecticut, kdy se temno-
ta zacala rit. Kolem poledne u na sebe jednotliv zkonodrci nevidli. Kdy zoufalstv castnku
hrozilo schuzi ukoncit, povstal mu jmnem Davenport a vyslovil nsledujc originln, odvn a abso-
lutn logick vty: Pane predsedo, to, co ted provme, je bud posledn soud, nebo jde o nco jinho.
Pokud to nen posledn soud, neexistuje duvod, abychom zasedn preruovali. Pokud to je posledn soud,
necht m zastihne ve chvli, kdy konm svou povinnost. Navrhuji, abychom nechali prinst svcky a dl
se vnovali spolecnm zleitostem.
Nen tk konstatovat, e posledn soud se tehdy nekonal, a proto odvahu a vdom povinnosti to-
hoto zstupce obcanu mueme dodnes obdivovat. Nezbv ne si prt, aby se takov chovn castji
vyskytovalo i u naich poslancu.
Zneklidnujc temnota, v n zanikl i pozdj vchod Msce, trvala celkem 24 hodin. Pak zmizela -
stejn nevysvtliteln, jak se objevila. Podobn kaz se opakoval vcekrt. Sedmnct let predtm,
19. srpna 1763, zahalila cel Londn tma, kterou neproniklo ani svtlo svc, luceren nebo pochodn - a to
ve dni, kter byl predtm jasn a slunecn. Nad Prestonem v Anglii najednou obloha zcernala v poledne
26. dubna 1884. Vypadalo to, jako by kdosi zathl obrovsk cern zvs. Ctvrt hodiny smrtelnho strachu
si uili obyvatel Memfisu, Tennessee, kdy slunce 2. prosince 1904 bez rozpoznatelnho duvodu vystr-
dala na obloze hlubok tma.
Obcas hlavn hvzda naeho slunecnho systmu nemiz v temnot, ale jen se podivn zbarv. Mi-
liony Americanu pozorovaly 24. zr 1950 modr a 26. zr stejn pocet Anglicanu a Skotu modrozelen
slunce, s nm se cstecn seznmili i Dnov. Vc se ovem vysvtlila: barevn predstaven vyvolal kour
z lesnho poru v kanadsk Albert. pornm mlcenm se prela neradostn skutecnost, e vtr by v ta-
kovm prpad musel zroven vanout dvma odlinmi smry.
Ne, pravda je sp takov, e prroda si v rukvu schovv nejeden trik, kter musme vzt bezradn
na vdom. Takov fenomn zrejm tropil neplechy i na takzvan mli zhad na silnici mezi Londnem
a Porsmouthem.
Na seku silnice dlouhm asi dv a pul mle, vedoucm otevrenou prehlednou krajinou, atakoval
v roce 1952 neviditeln ostrelovac cetn vozidla przracnmi strelami, kter ovem zanechvaly hmata-
teln cinky. Objekty mal jako kulometn strely vypalovan odnikud provrtvaly predn skla a karosrie
automobilu. Policejn odbornci na zbran byli nuceni vyloucit toky palnmi zbranmi, nehled na to, e
nen jasn, kde by se pachatel pri strelb ukrval. Navc przracn kulky okamit po vykonn svho
destruktivnho dla zmizely, projektily se nikdy nenaly. V vahu neprichzely ani miniaturn meteority
nebo sprka njakho kosmickho odpadu.
Zatmco se zatrpkl policist jet dohadovali, jak se pachatel pres vechno streen a nastraen
pasti mohl neruen dostat ke strelb, fantom - nebo fantomy - putoval naprc Angli. Nakonec se objevil
v Americe, kde policie sttu Indina a Illinois v cervnu 1952 usilovn, ale nespn ptrala po tomt
neviditelnm ostrelovaci. K vysvtlen nikdo nikdy nedospl, take mohl bt proveden dal zpis do
kroniky nepochopitelnch kazu.
Prroda nm obcas tmr pohrdav predvd, co je schopna takrkajc obratem ruky dokzat, jako by
ns chtla vyzvat, abychom si na tom vylmali zuby. Do tto kategorie patr i mysterizn bleskov
fotografie. Znme vce prpadu z 19. a 20. stolet, pri kterch se - vtinou po bourch - na okennch
tabulkch objevily obrazy, jako kdyby se skla zmnila ve fotografick desky. Przracn obrazy nkdy
zustvaj stabiln, jindy vyblednou, ale pozdji se opt zviditeln. Vtinou se jedn o zobrazen osob
nachzejcch se v dan mstnosti. Jednou okenn tabulka tmto zpusobem zachytila duhu. Dodatecnou
podzhadu v rmci tohoto mystria predstavuj przracn obrazy, kter objevili host na jednom vecrku
ve Washingtonu roku 1903 na velk sklenn tabuli na zahrad. Byly na nich - prokazateln - zachyceny
osoby, kter u pred nkolika roky zemrely.
Tohle vechno je jen nepatrn cpecek obrovskho panoramatu skryt pusobcch prrodnch sil;
svvoln vybran a rovn nevyreen. Kamnky do skldacky... Je zrejm, e ani v oblasti organickho
ivota nebudeme po manifestaci nevysvtlitelnch sil ptrat nijak dlouho.

Bioenergie znovu jinak

Pojem ivotn energie je v soucasnosti velmi modern. Je in, mdn a nen ani omylem definova-
n. Vdci a filozofov si pod nm drve predstavovali vitln slu, jakousi jiskru ivota, je je nezbytnou
soucst kadho organismu a je v prbuzenskm vztahu s jemnohmotnmi csticemi okultistu a ezote-
riku. S tm se vypordala nov fyzika 20. stolet. Orgon, ter a aura jsou ty tam (jen na okraj budi po-
znamenno, e dnes se prrodovdci mus vypordat s takovmi formami energie, proti nim je star
dobr bioplazma prmo idylka).
V soucasnosti manaeri navtvuj a pordaj seminre o vyuvn osobn energie, psychologov se
sna oivit pozitivn energetick ivotn proudy a ekologict nadenci dovdj ivotn slu na roven,
kter tmr pripomn nedvnou ezoteriku. Tak se jednotliv kruhy uzavraj. My z nich vak chceme
vystoupit a pokusme se uplatnit naprosto odlin zorn hel. Zaujmeme toti stanovisko neutrlnho
pozorovatele, jen registruje, ale neinterpretuje.
Pravdpodobn existuje jaksi zkladn prasla, kter pronik vm a ivm organismum tu a tam
umonuje vkon, kter zdaleka presahuje jejich fyzick i psychick schopnosti. Nco takovho znme
z Hvzdnch vlek jako Slu (The Force). Mue tomu tak bt, ale taky nemus. Kadopdn se silou
ducha jsme se u seznmili. At je jakkoli mohutn, pord jet zustvaj fenomny, kter ani jej pomoc
nevysvtlme - lid svt jako svtluky, produkuj elektrinu jako elektrict hori a predvdj magnetick
vlastnosti.
Dr. George Gould a dr. Walter Pyle uvdj v encyklopedii Anomalies and Curiosities of Medicne
z roku 1897 prpad plicn rakoviny doprovzen svtelnmi kazy. Svtlo vychzejc z hrudi pacienta
bylo natolik siln, e pri nm byl citeln hodinov cifernk. O rok drve vzbudil pozornost prpad Ameri-
canky, jej prav noha vyzarovala svtlo (dokonce i po ponoren do vody). Tlo dtte, kter zemrelo na
poruchu trven, obklopoval del dobu svteln kruh, zatmco na mrtvm tle Jane Pallisterov se roku
1833 objevil zrc kr. (e by lo o stigmatizaci v jin podob? Mon, protoe svteln kazy bvaj
casto pozorovny u nboensky mimordn zaloench lid.) V roce 1934 zacala hrud Italky Anny Mo-
narov bhem jednoho astmatickho zchvatu vyzarovat namodral svtlo. Tento kaz se projevoval tak
pravideln - vtinou kdy Anna spala -, e se stal znmm pod nzvem svtc ena z Pirana.
Svteln hrtky byly fotografovny, filmovny a lkari je opakovan zkoumali. Presto pro humnn
luminiscenci nemme dn vysvtlen. Ani pro lidsk dynama.
Mnoh mlad dvky trp bhem puberty tlesn fenomny veho druhu, ale nejsp dnou takov,
jak se projevoval v prpad ctrnctilet Jennie Morganov ze Sedalie (Montana). Tato dvka se doslova
pres noc zmnila v iv akumultor. Jakmile se nkoho (i nceho) dotkla, preskocily jiskry, kter citeln
bolely kadho, kdo jimi byl zasaen. Jennii prirozen tak. K tomu se samozrejm pridalo psychick
utrpen, protoe j pochopiteln el kad z cesty. Dvku mimordn bolestn zashlo odloucen od jejho
oblbenho kocoura, kter se j po nkolika elektroocch dusledn vyhbal. Kdy dospla v mladou enu,
dsiv elektrostatick fenomny zmizely. Stalo se to v roce 1895. U roku 1877 provala nco podobn-
ho tehdy sedmnctilet Carolin Clareov z Bondonu v Ontariu. Po nevysvtliteln ztrt tlesn hmotnos-
ti se jej optovn zvyovn spojilo s nabytou schopnost rozdvat elektrick rny a magneticky pritaho-
vat kovov predmty. Pozoruhodn bylo nejen vykazovan elektrick napt ve voltech, ale i abnormln
siln magnetick pole. Kovov predmty, kter j uvzly na tle, se darilo odtrhnout jen s mimordnou
nmahou. Jej prpad zevrubn prostudovala Ontario Medical Associaton a v roce 1879 ho popsala ve
vdeck zprv.
Roku 1889 na sebe upozornil svou magnetickou pritalivost Frank McKinstry z Joplinu (Missouri).
Jej extrmn sla mu brnila v chuzi a bvala rno natolik velk, e McKinstry musel nezrdka prosit
kolemjdouc, aby mu odtrhli jedno z chodidel od zem. O rok pozdji demonstroval estnctilet Louis
Hamburger pred vdci z Maryland College of Pharmacy vechny vlastnosti silnho dvounohho magnetu.
Takovch prpadu je vce. Vyskytly se i ve dvactm stolet. V roce 1938 Universal Council for
Psychic Research testoval a shledal jako objektivn nesporn magnetick ruce jist pan Antoine Timme-
rov. Roku 1953 spatrilo svtlo svta elektricky nabit dt. V roce 1967 informovaly Sunday Express a
Daily Mirror o dvou vysokonaptovch lidech. Roku 1990 uspordal televizn komenttor Ivan Andre-
jev v bulharskm hlavnm mst Sofii kongres, na kter pozval vechny magnetick lidi sv zem.
Zcastnilo se ho tri sta en a muu, na jejich nah kui ulpvaly klet, pily, kladiva, prbory a cetn
dal predmty, jako by je tam nkdo prilepil univerzlnm lepidlem (to ovem pouito nebylo). Mnoz
z castnku sp pripomnali chodc skrnky na nrad nebo prbornky. Vichni byli prsn kontrolovni.
Pouit skrytch magnetu nebo superlepidla je vylouceno. Existuj projevy tak silnho tlesnho magne-
tismu, e pri nich na lidskch tlech pevn dr 20 a 30 kilogramu tk predmty. At takovm osobm
propujcuje tyto zvltn sly cokoli, dodnes se to nepodarilo vysvtlit.
Jet zhadnj jsou jin demonstrace, kter by v dobch temnho stredovku byly ihned oznaceny
za carodjnictv. V osvcench stoletch si to u takhle usnadnovat nemueme.
Vme o neuvriteln sle deru mistru karate, kung-fu a dalch odrud sprznnch dlnvchodnch
bojovch technik. Mui, kter obcas mvaj na pohled velmi krehkou postavu, rozbjej cihly, drevn
desky, betonov kvdry, ledov bloky a dal predmty, kter nezrdka bvaj dvojnsobn t ne oni
sami - pouhou rukou, loktem nebo celem. No, treba se to d vysvtlit extrmnm soustrednm a nhlm
uvolnnm koncentrovan sly v takzvanm kiai. Bruce Lee dokzal jako skutecn superhvzda krtkm
derem pae bez jakhokoli rozmachu odhodit soupere, kter vili o 40, 50 i 60 kilogramu vc ne on,
o nkolik metru. V rozhovorech novinrum vysvtloval, e se to d naucit pri nadlidsk vdri, ale bez
mystiky. Bylo a je to velice pusobiv.
Zcela jinou dimenzi vak zskvaj bojov umn jen eptem sdlovanmi tvrzenmi, e je mon
clovka usmrtit docela jemnm dotykem - a nejen to, pr se takto d privodit jeho konec se zpodnm
nkolika dn. Rk se tomu dim mak - zpodn smrt. Prehnn, humbuk, slovem nesmysl - nebo snad
ne?
V roce 1957 se zpadnmu expertovi na boj zblzka Johnu F. Gilbeyovi dostalo na Tchajwanu bez-
prkladn cti, kdy mu asijsk mistr Oh Hsin-jang predvedl nepatrnou ukzku tto techniky. Oh Hsin-jang
svho vlastnho syna na pohled mrn plcl a oznmil, e mlad mu se za tri dny zhrout a bude potrebo-
vat cel msce na to, aby se zase zotavil. Presn to se pak stalo. Jist se shodneme na tom, e to byla
velmi drastick ukzka.
Znme podobn prpady, ovem se smrtelnm vystnm. Dokonce se uk, e duvodem predcas-
n smrti Bruce Leea (zemrel ve 32 letech za nevysvtlench okolnost) byl prv takov dotek smrti,
protoe predvdl umn ve sdlovacch prostredcch, cm ho znectil. ept se dokonce o jet hruz-
nj technice, ne je dim mak, kter ani nem vlastn nzev - presnji receno ho neznme; pr dovoluje
usmrcovat na dlku.
Priznejme si, e to u je ponkud siln kva. Presto se musme smrit s tm, e mistri bojovch
umn s nejvym stupnm zasvcen prleitostn pri ukzkch rozbjej na sebe navrstven cihly selek-
tivn. Odbornk na karate C. W. Nicol vyprvl o japonskm mistru, nositeli estho danu (vkonnostnho
cernho psu) Hirokazuovi Kanazawovi, kter svm kum - jednm z nich byl Nicol - predvedl, e
doke rozbt prostedn ze tr cihel poloench na sob, ani pritom pokod dv zbvajc. Pred mnoha
lety jsem se sm takov demonstrace zcastnil. Rd bych vdl, jak se prv tohle d naucit ryze fyzic-
km trninkem.
Nu dobr, vchodn bojov techniky byly odjakiva obestreny tajemstvm. Dln vchod predsta-
vuje onu oblast svta, v n se na sebekzen klade obrovsk duraz, kde se nacvicuje koncentrace a kulti-
vuje umn meditace. Sla ducha byla tmto lidem vdy bl ne nm. Treba se ve pickovch bojovch
technikch krom extrmnho osobnho sebeovldn projevuj i prvky parapsychologickch schopnost,
jako je psychokineze nebo sugesce. Ale treba to je pln jinak.
Mon e sla chi nebo ki, o n se v Asii mluv predevm v souvislosti s bojovmi technikami, je
skutecn onou zkladn ivotn energi, kterou jsme se pouze nenaucili vyuvat, take se na Zpad
objevuje zrdka a naprosto nekontrolovan. To by bylo mon.
Kadopdn do oc bijc jsou paralely se silovmi vkony, jimi 45 kilogramu vc Annie May
Abbottov v osmdestch a devadestch letech devatenctho stolet udivovala cel svt. Pred stovkami
divku zvedala tkho mue v kresle pouhm dotekem dlan. Kdy se ale posadila do tho kresla, ji
samotnou neuzvedlo ani nkolik silnch muu. V Japonsku se zpasnci sumo, vc dv st a tri sta
kilogramu, marn snaili pohnout s touto krehkou enou aspon o jedin centimetr. Mli vak jet trap-
nj pocit, kdy nebyli s to zvednout mal predmty, pokud se jich predtm Annie May Abbottov dotkla
prsty.
Podobnou nevysvtlitelnou slu uplatnila Mary Richardsonov roku 1921 v Liverpoolu. est muu
s n nedokzalo pohnout - stejn jako kdysi zpasnci sumo s krehkou May. Skotsk parapsychologick
badatel A. C. Holms poloil Mary Richardsonov ruce na ramena, zatmco se s n trinct muu ze vech
sil, ale nadarmo pokouelo hnout. Holms nectil, e by se sebemn namhala. Vypadalo to, jako by
znacn mechanick sla trincti muu byla svedena kamsi stranou od Mary. Ona ovem byla schopna
pouhm dotekem odmrtit statn mue cel metry daleko. Zhada - ovem nejsp jen pro zpadn mozky.
Kdo v.
Jedno je snad nyn jasn: iv organizmy dok vykonat vci, kter presahuj jejich prozkouman
fyzick monosti. Zamrili jsme se opt jen na picku ledovce, a to stejn svvoln jako selektivn. Do
kategorie ivotn sla (setrvejme u tohoto vstinho pojmu) bychom zrejm mli zaradit mnohem vc
fenomnu. Otzkou zustv, jakch.
Nmeck inenr Zinsser z Idar-Obersteinu v sedmdestch letech dvactho stolet pravdpodob-
n objevil nznak odpovdi. Jeho pokusy prokzaly, e lid disponuj silou, kter pusob na znacn vzd-
lenosti a doke ruzn objekty (naprklad torzn vhu) udret dlouh hodiny v pohybu, ackoli testovan
osoba u dvno opustila mstnost. Je pritom vydno takov mnostv energie, kter mnohonsobn prevy-
uje vkon vech nm dosud znmch nosicu. Je mon, e mnoz lid dok tuto slu pout v okamiku
smrti. Posledn slova, kter vyslovil Jeffery Derosier 20. nora 1936 ve War Memoril Hospital v Sault
St. Marie (Michigan) pri pohledu na mal zrctko, jist znla podivn: Nedokete tohle zrctko zved-
nout. Jet podivnj byla skutecnost, e tmto malm predmtem dlouhch 24 hodin po Derosierov
smrti nedokzal skutecn nikdo ani pohnout. Zustvalo na nemocnicnm stole, ackoli se ho prtomn
pokoueli vemi prostredky odstranit. Zrctko snadno preilo toky rukama, sekcky a dalmi nstroji.
Po dvaceti ctyrech hodinch znenadn bez viditelnho duvodu vyltlo do vzduchu a dopadlo na podlahu.
Kletba byla zlomena. Nakonec se nhodou rozbilo, k neskrvan lev vech prtomnch. Tento prpad
popsaly zpravodajsk agentury a muete si ho precst v novinch, naprklad v Evening News.
Srozumitelnj ne v prpad Derosierovy kletby se jev motivace Johna Newtona, jen v roce
1821 v Montgomeryshire, Wales, po svm odsouzen k smrti zvolal k soudcum: Jsem nevinn - abych to
dokzal, na mm hrob po celou generaci nevyroste ani lstecek. A tak se tak stalo, navzdory vem
pokusum o zatravnn msta. Byla vymnna zemina a vysvala se stle dal semena. Nebylo to nic
platn. Jet v roce 1941 ukazovala hol plocha msto, kde byl pred 120 lety - s vysokou pravdpodob-
nost nevinn oben - mu pohrben.
Stejnou bezradnost jako pri konfrontaci s tmito jevy projevuje vda rovn u otzky, cm mnoz li-
d mysl, kdy je jejich mozek beze zbytku znicen. Vhlasn bolivijsk lkar dr. Augustin Iturricha
predloil Antropologick spolenosti v Sucre, Bolvie, nkolik udivujcch prpadu, zachycench v zpis-
cch dr. Nicholase Ortize a uchovvanch na klinice. Tkaly se osob ruznho vku, kter a do smrti byly
v pln duevn sle. Pri pitvch vak prekvapen chirurgov zjistili, e mozky dotycnch lid byly z nej-
ruznjch prcin - kvuli zntum, ndorum atd. - u del dobu pred mrtm naprosto nefunkcn. Presto
vak pracovaly. Mme tu snad co cinit s dalm projevem fundamentlnch nedefinovatelnch sil? Kdo
v...
To by k predstaven tohoto typu zhadnch fenomnu stacilo. V dohledn budoucnosti st zjist-
me, predstavuj-li popsan kazy projevy biologicko-energetickho univerzlnho pole (pokud to pro
jednoduchost takto pojmenujeme) a zda maj navzjem nco spolecn. S vjimkou skutecnosti, e souvi-
sej s lidmi. A jak je tomu vlastn se zvraty?

Tajemn sly zvat

Smyslov vbava zvrat se, jak znmo, v mnoha ohledech odliuje od lidsk. Netopri vid ultra-
zvukem. Chrousti, ptci a mnoh ryby se orientuj podle zemskho magnetickho pole. Vcely se naviguj
podle polarizacnho vzoru slunecnho svtla, a dokonce se tto dovednosti mus naucit. Jednm z orgnu
chreste je infracerven detektor zprostredkujc trojrozmrn infracerven obraz. Sladkovodn polyp
Hydra je vynikajc lovec, ackoli nem zrak. Nikdo na svt vm nerekne, co stoj za schopnost ivoci-
chu reagovat na pocas.
Vzkum rzem upad do osidel nejistoty, jakmile zvrata zacnou predvdat katastrofy a jin obdob-
n udlosti zpusobem, kter se snad d vysvtlit prekognic, avak nikoli dokonalejmi smysly. Pro
biologii a zoologii znamen konecnou brna, za n se odehrvaj pohdkov kazy. Nebo jak chcete
nazvat situaci, v n lid rozmlouvaj se zvraty, prpadn naopak?
V USA se stal obecn znmm jasnovidec Fred Kimball coby mu, kter se domlouv se zvraty.
Pri krtk telepatick vmn mylenek s konm, jemu ochrnuly zadn nohy a jeho stav se stle zhor-
oval, se Kimball dovdl, e zvreti uvzla v pteri drevn trska. Byla odstranna a kun se uzdravil.
Radji nebudu pripomnat trapn pocity cetnch zvrolkaru, kter dlouho a marn ptrali po prcin
nemoci.
Pes se Kimballovi svril, e trpl rozvodem svch majitelu a e se chtl pomstt en, kter podle
nj za rozvod mohla, znecitovnm bytu. Dma projevila znacn div, jeliko jasnovidci o svch rodin-
nch pomrech nic neprozradila - jen to, e pes je velmi necistotn. Pri jednom dostihu Kimball po krtk
rozmluv s konmi sprvn predpovdl ctrnct ze sedmncti pozdjch vtzu. To je astronomicky vyso-
k nepravdpodobnost nhody.
No budi. K medilnm hvzdm bychom se mli chovat vdy se znacnou obezretnost. Z cirkuso-
vch kouzel ani triku vak nemueme rozhodn podezrat sedmnctiletho Franciska Duarteho z Brazlie.
Tento tlesn i duevn zaostal chlapec byl zrejm schopen komunikovat se vemi ivocichy (vcelami,
pavouky, hady, krysami atd). Badatel potvrdili, e Francisco dval vcelm sloit pokyny, kter byly
plnny do nejmenm podrobnost, e k sob privolval ryby a dokzal primt jedovat hady k nejv-
strednjm umleckm kouskum.
Prpady jako posledn uveden se jako den a noc odliuj od cirkusovch vystoupen, v nich zkro-
cen zvrata reaguj na mikrosignly svch pnu a predvdj zdnliv ohromujc vkony. Jet bizarnj-
vak je, kdy s lidmi plnohodnotn rozmlouvaj naprklad psi. At u komunikace probh jakkoli,
dn cvicitel by nebyl schopen naucit svho ctyrnohho prtele to, co podle nezpochybniteln dokumen-
tace dokzaly dle uveden ps hvzdy.
V lt 1913 zevrubn zkoumali profesori Ziegler a Schller z Berlnsk univerzity, dr. Oshausen
z Hamburku a nkolik psychologu, zoologu a matematiku rasov ne zcela cistokrevnho terira Rolfa,
praotce cel dynastie superpsu. Rolf se jednoho dne zapojil do konverzace, ji vedla jeho majitelka, pan
Paula Mockelov z Mannheimu, s ostatnmi rodinnmi prslunky. Kdy pan Mockelov chtla dceri
rct, jak je sprvn vsledek pocetn lohy, Rolf k n pristoupil a tlapou ctyrikrt poklepal na jej rame-
no. Nhoda? To si majitelka psa myslela tak, ale jej ctvernoec obstl v mnoha dalch testech. Nakonec
byla vypracovna jaksi abeceda, kter umonovala plnohodnotn dialog.
Profesori Schller a Ziegler objevili, e Rolf je schopen provdt obtn vpocty, hlskovat a po-
jmenovvat jednotliv predmty, rozliovat barvy nebo kvtiny a vyznal se dokonce i v penzch (poctal
je a neomyln rozpoznval marku a fenik). Vdcum nebylo zrovna lehko u srdce, kdy je Rolf pravideln
prekonval v rychlosti vpoctu. Vdy vyklepal odpovd tlapkou drve, ne souperc matematik dospl
k vsledku pomoc logaritmickho pravtka.
Rolf byl schopen i abstraktnho rozboru slov. Na otzku dr. Mackenzieho z Janova, co je to podzim,
hlskoval: doba jablek.
Kdy si prohlel ilustrovan knihy se svmi oblbenmi motivy, zvraty, uml rozpoznvat ivoci-
chy, kter znal, nebo dokonce komentoval, kdy njak zvre neznal. Naprklad k obrzku krokodla
poznamenal: Zvltn zvre. Rolf byl nanejv zdvoril pes, jen diktoval dkovn dopisy obdivovate-
lum, kter mu prineli drky. Navc se vyznacoval prekognitivnmi schopnostmi, kter mu naprklad
v roce 1912 umonily predpovdt zemtresen v Mannheimu.
Rolfa navtvovalo stle vc vdeckch kapacit. Odbornci se bezvhradn shodovali na tom, e
tento pes je nco vc ne pes - ale co? Snad by se dokonce dalo cynicky tvrdit, e byl lep ne clovk,
protoe existovalo pouze jedin slovo, s nm se nedokzal obsahov vyrovnat. Znlo vlka.
Kdy Paula Mckelov v roce 1915 zemrela, pes s lidmi dle komunikoval a trpliv podstupoval
cetn vdeck vzkumy. dn z nich neodhalily podvodn jednn. Ctyri roky po smrti sv majitelky ji
pes nsledoval. Profesor Ziegler dospl k nsledujcmu zvru: Pot, co jsem se nyn presvdcil o tom,
e tento mannheimsk pes je na zklad urcitch rozumovch dispozic schopen cst a pst, pokldm
jako vdec za svou povinnost obhajovat slovem i psmem vsledky tchto pokusu, ackoli si nedlm
dn iluze o tom, jak obtn bude seznmit vdu s objevy, kter jsou v protikladu k dosavadnm vdec-
km nzorum. Byl to odvn postoj mue vdy, z nho by si jeho mnoz dnen kolegov mli vzt
prklad.
Je zajmav, e Rolfuv potomek fenka Lola prokazovala podobn supervlastnosti jako jej otec.
Vdci, kter ji podrobili testum - mezi nimi i prof. dr. Ziegler -, potvrdili jej schopnosti zodpovdat otz-
ky, jmenovat dny v tdnu, msce a roky a definovat abstraktn pojmy jako lska, strach nebo nadje.
Byla o n napsna cel kniha (Henny Kindermann: Lola oder Das Denken und Sprechen von Tieren, 1923
- Lola neboli Mylen a mluven zvat). I Lolin syn Awa projevil podobn schopnosti jako Rolf a Lola,
ovem u v mn vyhrann podob. Zrejm se v dalm prubhu psho rodokmenu oslabovaly.
V roce 1937 zemrel ve Vmaru rasov cist jezevck Kurwenal, jeho jeho majitelka Mathilde ba-
ronesa von Freytag-Loringhoven naucila mluvit ve tkac reci. K divu berlnskho univerzitnho
profesora dr. Siegmunda Schultze a dalch renomovanch vdcu bylo mon se psem normln roz-
mlouvat. Vedl rozhovory, kter rovn prekonvaly stupen inteligence mnoha dvounocu, poctal rychleji
ne vtina vdcu, kter ho zkoueli nebo chtli demaskovat, identifikoval vechno a kadho a na
otzku, co si mysl o smrti, odpovdl: Nemm strach.
Hladkosrst foxterir jmnem Ben, patrc manelum Brissendenovm z Roystonu v anglickm
Hertfordshiru, stl 11. a 12. srpna 1946 seriznm novinm Daily Mirror za dva obshl prspvky.
V Mirroru byl Benuv hlas popsn jako prjemn znjc baryton. Podle reportra bylo velice udivujc, jak
Ben dokzal mnit zabarven svho hlasu od pochlebnho tnu a po drsn prikazovac. Z podntu tohoto
listu odjeli do Roy stonu vhlasn zvrolkari profesor W. C. Miller a dr. W. Wooldridge, aby se mluv-
cmu psovi podvali na zoubek. Profesor Miller konstatoval: Jet nikdy jsem neslyel o psovi, kter by
uml tak dobre imitovat lidsk hlas. Dr. Wooldridge doplnil: Nejpodivuhodnj je to, e Ben skutecn
pouv svou tlamu a do jist mry i jazyk, aby vytvoril a vyslovil slova. Slova od sebe zreteln oddluje a
zd se, e vyuv jazyk k tomu, aby preel od jednuho slova ke drahmu.
Pred lty pomhal pes bvalmu herci Ronaldu Shinerovi spn vst hospodu Porter Inn v Tem-
plecombe, Somerset, tm e slovn spojen typu Pivo prosm! predval vcepnmu jako objednvky a
castnil se i rozmluv u stolu.
Londnsk noviny Evening Standard psaly 17. ledna 1953 o foxterirovi z Newcastlu v australskm
Novm Jinm Walesu, kter krom jinho uml vyslovit Ahoj, mami! a Tady jsem, mami i slova
casto pouvan ve spolecnosti muu, nikoli vak v prtomnosti dam. Jeho majitel byl dieczn matrikr,
tedy duchovn. Ten proto nebyl uetren veobecnho posmchu, kdy australt vdci prohlsili, e pes
pochytil svou slovn zsobu v domovskm prostred.
Badatel Robert Tocquet sestavil dva dlouh seznamy chytrch evropskch psu, co ovem nezna-
men, e takov ctyrnoci ili a ij jen ve Starm svt.
V cervenci 1966 zverejnil casopis Fate interview s mluvcm psem. Jmenoval se Pepe a byl
to mal, ani ne dvoulet chihuahua z Torrence (Kalifornie). Clare Lambertov, kter rozhovor s Pepem a
jeho majitelkou, pan Genovou, vedla, se o tomto mluvcm psovi dovdla z odbornho casopisu Gas
News. Na jeho tituln stran byl zachycen Pepe pri rozmluv se zamstnancem mstn plynrny, kter
opravoval bojler v dom Genovch. Mu pracoval ve sklep, kdy Pepe znenadn prohlsil Mm t
rd! Instalatr zpoctku nechtl vrit svm um, potom pejska zvedl ze zem a sledoval, jak se mu
pohybuje tlamicka, zatmco se vysokm zpvavm hlasem znovu ozvalo Mm t rd! Plynar byl tak
naden, e Pepeho pozval do plynrny, kde se pak stal oblbenm spolubesednkem.
Jak se doctme ve Fate, pri mluven vznikal v Pepeho hrdle polohlasit zpvn tn a zroven se
mu zacaly pohybovat krcn svaly a jazyk. Zhruba za est sekund hlasit reprodukoval slova, kter mu clo-
vk predrkval, pricem kad vraz nkolikrt opakoval. Komentr Clare Lambertov znl: Pepe je
skromn mal pes, kter jen zrdka mluv bez vyzvn.
V Dallasu (Texas) se v cervenci 1977 dostavil k interview v National Enquirer mluvc dobrman
jmnem Lancer. Tomu tehdy byly dva roky a disponoval slunou slovn zsobou. Podle informace jeho
majitele Geralda Wrighta se Lancer tmr ve dokzal naucit bhem pr minut. Novinr Bud Gordon
v Enquireru napsal, e Lancer nepochybn mluv jako clovk, ale jeho hlas zn tlumen, jako by ml
tlamu plnou vaty.
V roce 1953 se hodn mluvilo o psovi z East Greenwiche v americkm stt Rhode Island, kter
komunikoval nonverbln. Dr. Henry Nugent, profesor na Rhode Island College of Education, ho nazval
ivouc zhadou, strhujc, ale otresnou. I takov badatel jako vhlasn dr. J. B. Rhine, otec parapsy-
chologickho vzkumu, o nm jsme u slyeli, ho charakterizoval jako ...podivuhodn zvre, vymykaj-
c se jakmukoli vysvtlen... Jeho majitel, pan a pan Woodovi, oslovovali hravho ne zcela bgla
Chrisi.
Jeden rodinn prtel Woodovm vyprvl, e svho psa naucil pomoc klepn poctat do deseti.
Jestlipak to doke i Chris? Ukzalo se, e toho um mnohem vc. Za nkolik tdnu Chris poctal lpe ne
jeho majitel. Poctal do milionu, odmocnoval, reil ve sv ps hlav rovnice o nkolika neznmch a
nepochybn by sloil prijmac zkouky na leckterou kolu. Zleitost pronikla na verejnost. Byl vypra-
covn komunikacn kd. Okamit se ozvali odbornci a pripravili prslun pokusy. Pri matematick
souti Chris vyreil lohu za ctyri minuty - lidt konkurenti na ni potrebovali minut deset. Na otzku
odbornku, jak to dokzal, Chris odpovdl: Chytr pes. To je nesporn pravda. Ale Chris vynikal i po
jinch strnkch.
Uml precizn predpovdat udlosti, naprklad vtze konskch dostihu - to byla otzka, kterou si
casto vyslechl. Profesor Rhine z Dukeovy univerzity ho zevrubn prozkoumal. Pri testu se znmmi Zene-
rovmi kartami (Karl E. Zener byl Rhineovm asistentem; vytvoril 5 karet pro zjitovn parapsycholo-
gickch dispozic - pozn. prekl.) dokzal Chris telepaticky urcit nejenom prslunou kartu, nbr i kartu
nsledujc.
Skutecnm prebornkem v predvdn byl vak anglick setr Jim ze Sedalie v Montan, co je loka-
lita, kde Jennie Morganov pred vce ne triceti lety trvila mld jako iv kondenztor (to jen na okraj).
Jim byl jet vkonnj jasnovidec ne jeho souputnci Rolf a Chris. Krom jinho predpovdal vtze pri
konskch dostizch. Jeho majitel, zmon hotelir Sam Van Arsdale, predloil Jimovi seznam se jmny
soutcch kon a setr prost a jednodue poloil tlapu na vtze. A predvedl to vckrt. Z takov schop-
nosti bychom mli nejsp vichni radost, protoe podvdt se pri tomto postupu asi moc ned.
Tento pes vzbudil poprv pozornost v roce 1929 a vdci ho pak dlouh roky testovali. Pni profeso-
ri mu v nkolika jazycch dvali pokyny, kter naprosto presn plnil. Jim musel sv tmr nadlidsk
schopnosti prokazovat pred prvnky a politiky zkonodrnho sboru v Missouri. Zkoumanmu ctverno-
ci byly tentokrt instrukce predkldny v Morseov abeced. To Jimovi nijak nebrnilo v jejich pochope-
n; reagoval na n tak, e by to nikdo z ns nedokzal lpe.
Roku 1936 u na tom Jim se svm zdravm nebyl zrovna nejlpe. Podobn jako strnouc clovk se
u o udlosti kolem sebe prli nezajmal. Jen volby americkho prezidenta ho primly k tomu, aby proje-
vil bvalou aktivitu. Uvedl jako budoucho vtze Roosevelta, v rozporu se vemi predvolebnmi progn-
zami, kter vysoko favorizovaly Landona. Kdy Jim v roce 1937 zemrel, byl u Roosevelt prezidentem
Spojench sttu americkch.
Tak tohle opravdu stac. Tecka, konec. Ceho je moc, toho je prli. Mezi uvedenou pestrou veho-
chut na poslednch strnkch se opravdu jen tko hled njak souvislost. Jednotliv prpady maj prav-
dpodobn jen mlo nebo vubec nic spolecnho. To mue bt jist pravda. Jeden spolecn rys vak beze-
sporu maj: vechno popsan se skutecn stalo.

Za hranic jakkoli logiky

U jsme urazili dlouhou cestu dldnou podivnostmi veho druhu. Ted u si zrejm nebudeme l-
mat hlavu nad tm, e i posledn nznak pokusu o prpadn vysvtlen hodme pres palubu a prost vez-
meme na vdom kazy, kter se naprosto nepokryt vysmvaj jakmukoli rozumovmu prstupu a logi-
ce. I takovch toti najdeme dost.

Kletby

K nsledn uvedenmu prpadu mme k dispozici rozporupln vpovdi. Protoe je vak stle po-
kldn za standardn prklad kletby, uvedu s vhradou mnohokrt popisovan prbh znovu. Take:
Nmeck bitevn lod Scharnhorst, 26 000 tun dsiv bojov sly, vybaven tkmi osmadvaceti-
centimetrovmi dly, mla podobn jako jej sestersk plavidlo Gneisenau sehrt ve druh svtov vlce
vznamnou roli v bojch na mori. Zd se vak, e j ve splnn tohoto posln zabrnilo proklet.
Lodn trup byl ze dvou tretin dokoncen, kdy se v lodnici bez jakkoli zrejm prciny naklonil na
bok. Rozmackal pritom pod sebou jedenaedest dlnku a dalch sto deset zranil. Trvalo tri msce, ne
ho dostali do sprvn polohy a mohlo se pokracovat v prci. Nikdo ze zamstnancu podlejcch se pred
netstm na stavb lodi ale nechtl dobrovoln pokracovat, vichni museli bt vymnni.
Konecn priel den sputn bitevn lod na vodu. Tto slavnosti se castnili vichni prominenti
Tret re vcetn fhrera. Nejduleitj castnk ale chybl: Scharnhorst. Predchoz noci se nevysvtli-
telnm zpusobem osamostatnil, ale ne sm sklouzl na hladinu, rozdrtil dv plavidla. Aby se tato blam
utajila, bylo vydno prohlen, e lod byla tajn sputna na vodu pod pltkem temn noci a zacalo se
ukat o prsn tajnm systmu spoutn plavidel na vodu.
Konecn se Scharnhorst ocitl na mori - ovem s nm i jeho kletba. Bhem ostrelovn Gdanska v ro-
ce 1939 jeden ze dvou mohutnch kannu explodoval. Pritom zemrelo devt vojku. Dvanct dalch
prilo o ivot, kdy vypovdlo slubu zsobovn kyslkem ve strln. O rok pozdji utrpl Scharnhorst
pred Oslem vc zsahu ne vechny ostatn lod nmeckho nmornho svazu dohromady. S vce ne
triceti ohnisky poru na palub ho musela z palebn zny pobrenho dlostrelectva odthnout sestersk
lod Gneisenau.
Plavba domu za celem opravy mohla kvuli hrozb britskch bombardru probhat jenom v noci.
Ne ale bitevn lod konecn zakotvila v bezpecnm prstavu na Labi, z nevysvtlitelnch duvodu narazila
do jednoho z nejvtch nmeckch dopravnch plavidel. To se potopilo a na zbytek vlky uvzlo v napla-
venm bahn, kde je spojeneck letouny rozbombardovaly na kusy.
Po rozshl oprav a rekonstrukci se Scharnhorst v roce 1943 vydal na Severn more. Proplul ko-
lem znicenho trupu dopravn lod a smroval k norskmu pobre, aby tam napadal anglick konvoje pri
plavb do Ruska. Muum ze Scharnhorstu pritom unikla prtomnost britskho hldkovho clunu, trebae
ten ml pokozen motor. Jeho posdce se podarilo alarmovat anglickou flotilu. Dolo k nmorn bitv.
Po krtk prestrelce se Scharnhost zacal od svch pomalejch protivnku - kter odpadali jeden za
druhm - vzdalovat, aby se ukryl v nocn tm. Trebae Anglican mli k dispozici radar a Nmci pouze
radioloktor, byla salva z britsk bitevn lodi Duke of York za prchajcm Scharnhorstem na vzdlenost
vce ne patncti kilometru vyplena naprosto bezcln. Salva naslepo by jist skoncila v hlubinch ledo-
vho more, kdyby se Scharnhorst v jedinm monm okamiku s matematickou presnost nestocil rovnou
do drhy strel. Vsledkem byl pln zsah a plavidlo zacalo horet. Bhem nkolika minut se mohutn
bojov lod o vtlaku 26 000 tun, doraena dalmi zsahy, ponorila 25. prosince 1943 do arktickch vod.
Z posdky ctajc 1 800 muu jich preilo tricet est. Anglican je vylovili z ledov vody a vzali do
zajet. Dva nmornci ze Scharnhorstu se dostali na pobre v malm nafukovacm clunu. Unikli zajet,
nikoli ovem kletb. Za nkolik mscu byla nalezena jejich mrtv tla. Usmrtila je exploze malch naf-
tovch kamnek...
Tolik bn verze kletby predstaven na zvltnm osudu Scharnhorstu. Dostali bychom se prli
daleko, kdybychom se pokusili uvst nekonecnou radu prokletch predmtu, domu, vozidel, lokalit atd.
Je mnohem del, ne si myslte. A jsou v n zaznamenny i bizarnj prpady.
Dopravn letadlo Lockheed v proveden AHEM-4 od prvn chvle pronsledovaly - podobn jako
tomu bylo u Scharnhorstu - podivn katastrofy. Nakonec se zrtilo u Chicaga. Nikdo z lid na palub
nepreil. Na jedn tragick nehod za druhou se podlel automobil, v nm se vydal rakousk nslednick
pr v roce 1914 do Sarajeva. Straliv osud pronsledoval bez vjimky vechny obyvatele zmku Mira-
mar, kter nechal zbudovat velkovvoda Maxmilin u Terstu. Djiny sdla o tom vypovdaj vc ne
vmluvn. Snad kad slyel o proklet Hopeova diamantu. At to byla korunovan hlava, milionr nebo
kdokoli jin, kdo se pokldal za tastnho majitele tohoto pohdkov modrho kamnku, byl poznamenn
njakou neblahou udlost.
Poctkem roku 1988 dorazila do Spojench sttu zprva, e herce cinkujc ve filmu Stevena
Spielberga Domovn duch pronsleduje kletba; vyjdril se tak jeden z producentu MGM. Dosud j padli
za obt ctyri aktri. Dvaadvacetilet predstavitelka hlavn role Dominique Dunneov byla zavradna.
Indinsk herec Will Sampson se necekan odebral na onen svt ve vku 53 let. Spielberguv objev, te-
prve dvanctilet Heather ORourkeov, podlehla jaksi zhadn nemoci (bhem nouzov operace dvci-
no strevo doslova explodovalo). Julian Beck zemrel na rakovinu. U bhem natcen Domovnho ducha
nebylo leccos v pordku. Ztrcely se filmov kotouce nebo na nich byly nalezeny zhadn znaky, natce-
c tb si stoval na pocit strachu a stsnnosti. Teprve po zsahu indinskho amana kletba zmizela.
Rovn otzka, jsou-li americt prezidenti, kter byli zvoleni v roce dlitelnm 20, pronsledovni
njakou kletbou, nen zase a tak od vci, jak by se na prvn pohled mohlo zdt. Od roku 1840 to tak
kadopdn vypad, jeliko vce prezidentu cekal neblah osud - pripomenme Ronalda Reagana zvolen-
ho v roce 1980 (!). O pouh rok pozdji ho postrelil atenttnk.
Obecn bvaj kletby, proklet a podobn spojovny s dbelskmi, straidelnmi, astrlnmi, ma-
gickmi nebo dmonickmi vlivy. Stoupenci ezoterickch stanovisek v tto souvislosti pripomnaj dv
velk, netstm pronsledovan lod, britsk parnky Hinemoa a Great Eastern. Lod Hinemoa prepravo-
vala pri sv prvn dlkov plavb trk z jednoho starho londnskho hrbitova a Great Eastern vezla
mezi jinm nkladem posmrtn ostatky. To nemohlo skoncit dobre. Ze esti kapitnu plavidla Hinemoa
se prvn zblznil, druh byl zlocinec, tret alkoholik, ctvrtho nalezli mrtvho v jeho kajut a pt spchal
sebevradu. Pod velenm estho tento parnk ztroskotal.
Great Eastern byla ve sv dob nejvt dopravn lod na svt, take nen divu, e dostala prdo-
mek Zzrak mo. U bhem jej stavby jeden osudov nezdar sthal druh; kvuli nim zbankrotovalo vce
rejdarstv. Pri zkuebn plavb kanlem La Manche explodoval lodn kotel. Pt muu zahynulo a plavidlo
utrplo znacnou kodu. Podobn nehody pokracovaly. Jednou se Great Eastern utrhla a proud ji odnesl na
otevren more, potom se utopil kapitn, kormidelnk a devtilet syn lodnho pokladnka, kdy se chtli
prepravit na palubu. Pasari se tto proklet lodi vyhbali, protoe ji neustle pronsledovaly rny osu-
du. Svoji kariru ukoncila neslavn jako reklamn plocha jednoho liverpoolskho obchodnho domu a
jist znacky caje. Pri likvidaci vraku, kter rovn probhala problematictji ne obvykle, byly mezi
zdvojenmi lodnmi stnami objeveny dv kostry.
Jsme-li konfrontovni s podobnmi udlostmi, opravdu se jen tko ubrnme pokuen na mylen-
ku, e prost lo o pouhou nhodu. Dobr, souhlasm, ale - co je vlastn nhoda?

Ztlesnn rozpor: zkon nhody

Nmka Christa Mllerov, ena v domcnosti, mue oprvnn tvrdit, e nejmn polovinu svho
majetku vyhrla, protoe u dlouh roky byste jenom tko hledali njakou sout o ceny, z n by
vyla naprzdno. Pan Mllerov je na tom stejn jako obdobn vhlasn tastlivec Gustav Gans, kter na
svou zahradu umstil bednu s npisem: Pokud nejsem doma, zsilky laskav odkldejte sem! Poslcci,
dodavatel a listonoi si u pan Mllerov doslova podvaj kliku. Ona sama u nen s to presn rct, co
vechno vyhrla. Byl by to dlouh seznam: nov Volkswagen Golf, barevn televizor, plnic pero, n-
ramkov hodinky, kalkulacka, ubrus, vvrtka, sklenky, podnosy, dokonce i voda po holen pro svho
mue atd. atd.
Pri telefonn souti jedn cestovn spolecnosti Christa Mllerov spontnn zvedla telefon. Nho-
dou ji napadl skvl reklamn slogan a nhodou byla ptistou volajc. Tak to chod. Prost nhoda...
U pan Mllerov, jej pozoruhodn ivotn prbh si mueme precst v casopise Tina aktuell, i
u jinch tastlivcu, kter s podivuhodnou pravidelnost mvaj bohyni tst Fortunu na sv stran, mue-
me spekulovat, jestli tu prece jen nepusob podvdom parapsychologick sly. U jinch nhod a fasci-
nujcch shod to dost dobre nejde.
Kolem americkch prezidentu se vskutku odehrv nco podivnho. U jsme se zmnili o shod
dvactkou beze zbytku dlitelnho roku zvolen a jejich nsilnou smrt. Ovem prmo groteskn jsou do
oc bijc paralely pri srovnn ivotopisnch daju Abrahama Lincolna a Johna F. Kennedyho.
Oba prezidenti mli tri dti, obma jim bhem vkonu prezidentskho radu zemrel syn. Ne se sta-
li prezidenty, zemrela kadmu z nich sestra. Lincoln i Kennedy velmi rdi citovali Shakespeara a bibli.
Oba s oblibou sedvali v houpacm kresle a oba se oenili, kdy jejich nastvajc doshly vku 24 let.
Oba prezidenti byli zavradni v ptek pred vznamnm svtkem v prtomnosti svch manelek zsahem
kulky do hlavy. Lincolnova Emancipations Proclamation o proputn cernochu na svobodu se datuje
rokem 1863, Kennedyho Civil Rights Message k jejich zrovnoprvnn rokem 1963.
Tajemnk Lincolna se jmenoval Kennedy a odrazoval ho od nvtvy divadla. Kennedyho tajemnk
se jmenoval Lincoln a varoval ho pred cestou do Dallasu.
Booth strlel na Lincolna v divadle a byl dopaden v (tabkovm) skladu. Oswald strlel na Kenne-
dyho ze skladu (kolnch ucebnic) a byl dopaden v divadle. Lincoln byl zavradn ve Fordov divadle,
Kennedy ve Fordu Lincoln. Bval Kennedyho sekretrka, kter mnoho let budovala rozshlou sbrku
suvenru svho zavradnho zamstnavatele, se jmenovala Evelyn Lincolnova.
Jmna Kennedy a Lincoln sestvaj vdy ze sedmi psmen, jmna jejich nstupcu Andrew Johnson
a Lyndon Johnson vdy ze trincti psmen, jmna atenttnku John Wilkes Booth a Lee Harvey Oswald
vdy z patncti psmen.
Stejnou nedefinovatelnou lohu zrejm sehrv cslo 100: Abraham Lincoln byl zvolen do Kongre-
su v roce 1846, John F. Kennedy 1946. Lincoln se uchzel o post viceprezidenta sv strany v roce 1856,
Kennedy 1956. Lincoln vyhrl nominacn kln v listopadu 1860, Kennedy v listopadu 1960. To by se
snad jet dalo njak vysvtlit dlkou legislativnho obdob. Nevysvtliteln je ovem okolnost, e Lin-
colnuv nstupce Andrew Johnson se narodil roku 1808 a po Kennedym zskal prezidentsk rad Lyndon
B. Johnson, narozen v roce 1908.
Tak atenttnky spojovala tajupln stovka: John Wilkes Booth spatril svtlo svta v roce 1839 a
Kennedyho atenttnk Lee Harvey Oswald 1939.
Jak napsal u C. G. Jung ve svm pojednn o synchronnosti: Dj se vzjemn podobn vci.
Bohuel to moc nevysvtluje. Pord jet nevme, jak dochz k tomu, e v urcitm hotelovm pokoji se
po sob ubytuj mui stejnho jmna, ani by o sob vdli, e ve sdlovacch prostredcch zverejnn
cslo vlaku, kter se zrtil do Newark Bay, odpovdalo vhernmu cslu loterie a e se vyskytuj korelace,
jejich (ne)pravdpodobnost se ani ned vypoctat.
V jedn ze svch drvjch knih (napsanch spolecn s Peterem Krassou) jsem v jin souvislosti
uvedl nemn nepravdpodobn prklad, kter na tomto mst zopakuji, protoe je dostatecn nzorn.
Dosadte za psmena abecedy csla 1-26 (tedy A = 1, B = 2, atd. ... a Z = 26). Podle tohoto klce
provedte nsledujc operaci:
G2 + E2 + O2 + R2 + G2 + E2 + O2 + R2 + W2 + E2 + U + L2
- B I G B R O T H E R
Koho by napadlo, e nm jako vsledek vyjde zhadn cslo 1984. George Orwell jist pri vbru
nzvu knihy ani svho pseudonymu neml tuto cselnou hrcku na mysli. Letopocet 1984 vznikl prohoze-
nm porad poslednch dvou cslic roku 1948, v nm tato ponur utopie vznikla, a Orwellovo prav
jmno bylo Eric Blair. Receno strucn a jasn: predstavuje to nhodu par excellence.
Pri svm odvnm pokusu o srozumiteln vymezen tohoto neurcitho pojmu a zroven ve snaze
o jeho jasn oddlen od mystickch predstav dospl C. G. Jung ve sv teorii synchronnosti k zvru,
e kauzalita (prcinnost) je koneckoncu psychick proces. Tento jeho koncept nen hmatatelnj nebo
zdravmu lidskmu rozumu bli ne treba hypotza o pozorovateli v rmci kvantov fyziky; zato se
vak ob koncepce velmi podobaj.
V podstat tm mueme uzavrt kruh naich pozorovn, protoe skutecn prstup k hlubinnm pr-
rodnm konstantm si nezjednme zrejm nikdy.

NA ZVR

Vlet do oblasti nevysvtlitelnch kazu - prozatm - skoncil. Nebyl, ale ani nemohl bt, vycerp-
vajc. Mnoh bylo opomenuto, jet vc toho je a zustv i nadle neznm, leccos zrejm vyvolalo
nmitky. To je dobre, nemli bychom nicemu nekriticky vrit, ani tomu, co se zd bt jednoznacn, ani
tomu, co je neurcit a zdnliv zmaten. Pokusil jsem se i ta nejpodivuhodnj fakta vyloit co nejpres-
nji, abych umonil jejich vcn posouzen (jestli je to vubec mon). Pokud byly k dispozici vcecetn
zdroje, pouil jsem je ve snaze odstranit nejasnosti a ukzat na nesrovnalosti. Zkladn substance jed-
notlivch prpadu je vak vdy solidn, ovriteln a jist. Hypotzy, nznaky a domnnky jsou presn
takto oznaceny. Omyly a myln spekulace jdou na muj cet. Za jakkoli podnt, opravu nebo zpresnujc
vklad budu vdcn.
T. A. Edison po rad frustrujcch pokusu konstatoval: Ukzaly nm mnostv toho, co jsme pred-
tm nevdli, a ujasnily nm, jak mlo rozumme tomu, co vme. K tto dedukci se bezvhradn pripoju-
ji.
V prv zapocatm novm tiscilet se jet vc odpoutme od zkladny naeho domovskho svta,
jeho tajemstv jsme zcsti poznali, a pronikneme jet hloubji do vesmru, jeho zhady nm poskyt-
nout pln jin orky k rozlousknut. Osvojme-li si k tomu mentalitu Cingischnova nslednka Tamer-
lna (Timur Lenka), mue nm to velmi pomoci. Tento mongolsk panovnk a dobyvatel poloviny svta
pouil za cel svuj ivot slovo nemon pouze jedenkrt, toti kdy umral.
Po smrti Williama Jamese, pravdpodobn jedinho vznamnho americkho filozofa, se na jeho
stole nala tato poznmka: Neexistuje dn sudek. Z ceho usuzujeme, e o ncem mueme usuzovat?
Vezmte tyto vznamn vroky za sv - a nemus to bt zrovna v posledn hodince. Jde to u ted. Ne-
vrme vemu, ale ani vechno nezavrhujme.
Urcit by stla za samostatn zpracovn nsledujc tmata:
Potlaen poznatky a tajn vda. (Je podstatou stromy uzdravujcho biorezontoru innsbruckho
vynlezce Friedla Hummela nkter ze ztracench vynlezu Nikoly Tesly, kter fyziky dodnes uvdj
v as, nebo jde o nevyuit vdeck poznatek alchymie a magie?)
Kosmick vdn. (Mon se d z pt tisc let star cnsk vtebn knihy I Ging vycst minulost
i budoucnost, tedy pokud j porozumme.
Jaksi nhodou narme na podivuhodn shody mezi I Ging a genetickm kdem: zkladem ge-
netickho kduje dvojit roubovnice dezoxyribonukleov kyseliny; zklad I Ging predstavuj praply jin
a jang. K popisu zdvojenho vlkna DNK pouvme ctyri psmena spojen do dvojic (A-T, C-G); zkla-
dem I Ging jsou ctyri znaky. Vdy tri z psmen DNK tvor kdov slovo pro blkovinnou syntzu; vdy
tri z psmen I Ging vytvrej triplet. Existuje 64 tripletu DNK programujcch stav aminokyselin a stejn
tak 64 zdvojench tripletu I Ging. Vme o poctecnch a koncovch tripletech DNK, kter vymezuj
kdovn; existuj zdvojen triplety I Ging definujc dje pred aktem stvoren a po nm.
Ohniska kosmickch sil. (Mon e posvtn kop - zbran rmskho vojka Longina, kter probo-
dl Kristuv bok - je skutecn nstrojem osudovch sil. Sahali po nm panovnci vech epoch, od Heroda a
po Adolfa Hitlera.)
Forma jako energie. (Treba na v posledn dob tolikrt zminovan pyramidln energii opravdu
nco je. Jsou ovreny zvltn kazy jako samobrouen iletek nebo nevadnouc kvtiny atd. Pe se u
o tom nejen ve spisech z oblasti hranicnch vd.)

dn strach, nezacnu zase od zactku. Tahle mal, schvln neuspordan zvrecn smsice m
jen poslouit k vyznn cel knihy. Leccos z toho jsem u zpracoval ve svch drvjch publikacch, dal
se zpracovv - naprklad v novm projektu nakladatelstv Michaels Geheimsache Zukunft. Von Atlantis
zur hohlen Erde (Budoucnost jako tajn zleitost. Od Atlantidy k dut Zemi). I na zbytek se jist dostane,
pokud si to ctenri budou prt.
Zhad kolem ns je spousta. Nikdy je nedokeme vtsnat do jednoznacnho schmatu, at se jimi
zaobrme podrobn nebo jen letmo, jak jsme to predvedli v zvru. V tto knize jsem se pokusil usou-
vztanit ruzn fenomny jako dlc aspekty jakhosi vtho celku a pritom - jak doufm - jsem aspon tu a
tam prezentoval jejich prijateln vysvtlen. Treba jsem dokonce doshl toho, e si ctenr tukl do cela:
Aha...! Vtina vzpomenutch fenomnu se ale jakkoli skutecn systemizaci prirozen prc.
Nad vemi objevenmi principy, souvislostmi a zvry se vzn velk neviditeln otaznk - a ten
nikdy nezmiz. Zrejm je jen to, co prohlsil Ludwig Wittgenstein v prvn ze svch sedmi zkladnch tez:
Svt je ve, co se dje.
V edici TAJEMSTV nakladatelstv DIALOG Liberec
dosud vyly tyto svazky:
1. Erich von D niken: Lovci ztracenho vdn
2. Erdogan Ercivan: Zakzan egyptologie
3. Bernard Jakoby: Tajemstv umrn
4. Fiebag, Eenboon, Belting: Letadla faran
5. Ernst Meckelburg: Nvraty z onoho svta
6. Viktor Farkas: Nov nevysvtliteln fenomny
Rada bude v roce 2006 pokracovat nsledujcmi tituly:

Erdogan Ercivan: Na stop pvodu lidstva

Otzka puvodu lidstva je dodnes vysvtlovna prevn darwinovskou teori. Jene soucasn ar-
cheologick nlezy hovor stle presvdcivji spe pro teorii stvoren. Autor, vdeck urnalista, v tto
dokumentrn publikaci dokazuje, e i badatel casto sahaj k falovn a manipulaci faktu, aby podepreli
slbnouc argumenty evolucn teorie. Proc jsou vak vdci k takovmu falovn a manipulacm podnco-
vni tajnmi slubami a nboenskmi vudci? Proc biblick spisy vysvtluj vznik clovka duvryhodnji
ne evolucn teorie? Jak vzkumy se v soucasn dob provdj v egyptskch pyramidch a proc jsou
pred verejnost utajovny? Jsou prastar egyptsk vdomosti, kter jsou archeology interpretovny jako
pohrebn kulty, ve skutecnosti lcenm kosmickch letu? Proc nejsou brny v vahu vsledky zkoumn
stredoamerickch indinskch kultur, kter existovaly u pred 7 000 lety? Existuje vzjemn vztah mezi
soucasnm beznadjnm spolecenskm vvojem a prv tou okolnost, e toti pravda o vzniku lidstva je
vdeckmi metodami potlacovna?

Andreas von Rtyi: Tajnosti egyptskch pyramid - zhady pod pskem
Hluboko pod Velkou pyramidou v Gize ptr anonymn skupina vzkumnku po zapecetnch pro-
storch a tajnch vchodech. Tyto aktivity jsou pred archeology utajovny, jen mlokter nco tu. Obcas
proniknou na verejnost zkratkovit informace. Stojme pred netuenm odhalenm, uk se. Co se to
v Gize odehrv? Je snad tato lokalita s nejstarm a zcela zachovanm svtovm architektonickm z-
zrakem jevitm archeologickho spiknut? Nesm snad bt vyjevena cel pravda o egyptskch djinch?
Co se dje v takzvan nedokoncen komore pod Velkou pyramidou? Co se vlastn vlivnm soucasnkum
z egyptskch djin nehod? Existovala jet jedna Sfinga? Kdy byla Velk pyramida vskutku postavena?
Hroz monost zrcen gizskch pyramid? Proc u starovk egyptsk sprva vystavla okolo pyramid
obrovsk zdi? Stane se Gza v dohledn dob vskutku neprstupnou? Autentick zprvy takzvan z prvn
ruky, kniha pln senzacnch odhalen a dosud neuverejnnch snmku z verejnosti neprstupnch cst
Velk pyramidy, chodeb pod Sfingou a tak z podzemnho gzskho labyrintu.


Viktor Farkas
Nov nevysvtliteln fenomny

Z nmeckho originlu Neue Unerklrliche Phnomene,
vydanho Michaels Verlag, Peiting,
v roce 2001, preloil Rudolf Rebek.
Vydal Dialog, knin velkoobchod a nakladatelstv,
Markova 348/3, Liberec 14, v roce 2005.
www.dialog-lbc.cz * e mail: knihy@dialog-lbc.cz
Komplexn jazykov zpracovn, oblka
a grafick prava Redakcn a typografick studio
Oldrich krbel a Roman Karpa.
Tisk a vazba Finidr, s. r. o., Cesk Tn.
Vydn prvn, 272 strany.
AA text 14,46, VA 14,65

ISBN 80-86761-47-9