Viktor Farkas

UTAJEN BUDOUCNOST
Od Atlantidy k dut Zemi

Z nmeckho originlu Geheimsache Zukunft, vydanho Michaels Verlag, Peiting, v roce 2002. Peloil Tom Krka. Text pevzat z vydn: Dialog, knin velkoobchod a nakladatelstv, Liberec 2006, ISBN 80---3.5386761

Obsah
Pedmluva. Nad propast .............................................................................................. 5 I. Kam kr, lidstvo? pt minut po dvanct .............................................................. 7 Na rozcest .................................................................................................................................. 7 Vymeme kvli pemnoen? ................................................................................................... 8 Kdy pda umr........................................................................................................................ 9 Co neme bt ........................................................................................................................... 9 Boj proti zni...........................................................................................................................10 Od vyvraovn druh k sebevrad .................................................................................11 lovk zachvcen amokem ..................................................................................................12 Vtba z Green Bank ..........................................................................................................12 Vysplej lidsk typ? ...............................................................................................................13 Nejsme jedin vcero evoluc...............................................................................................14 II. Zmizel e neviditeln djiny............................................................................ 16 Legenda o Thule..................................................................................................................16 a jej temn strnka..............................................................................................................17 Touha po Atlantid..................................................................................................................19 Osm kontinent?......................................................................................................................21 Archeologick nesrovnalosti ..................................................................................................24 Vzpomnky nrod..................................................................................................................24 Let z Hyperborey kolem svta...............................................................................................25 Mnc se mapy.........................................................................................................................27 Diskuse o Atlantid .................................................................................................................28 hoi z Atlantidy .....................................................................................................................28 Slovo Atlantida.....................................................................................................................30 Dva identick prameny ...........................................................................................................31 Z Arktidy do Amazonie..........................................................................................................31 Znaj Hopiov minulost a budoucnost?...............................................................................32 Nastal soudn den?..................................................................................................................33 Mlo znm atlantolog........................................................................................................36 Tajn zv Heinricha Schliemanna .....................................................................................37 Schliemann II. hled Atlantidu ..............................................................................................37 Krl Atlantidy ...........................................................................................................................37 Papyrus z Atlantidy..................................................................................................................38 Pozstatky Atlantidy................................................................................................................39 Nov Schliemann.....................................................................................................................40 Tajemstv pyramid....................................................................................................................41 ern zem ...............................................................................................................................41 Slunce, had a trojjedinost........................................................................................................44 Pekvapiv shoda .....................................................................................................................45 Ddictv Atlantidy nalezeno? .................................................................................................46 Zhadn zvata........................................................................................................................48 III. Tajn znalosti minulost zbaven tajemstv ........................................................ 50 Mluvc hlavy a kouzeln zrcadlo...........................................................................................50 Vn svtla ..............................................................................................................................51 Znien znalosti .......................................................................................................................52 3

Vlky boh................................................................................................................................53 Bojit na planet Zemi ..........................................................................................................55 Zbrojn arzenl boh...............................................................................................................58 Sklenn dkazy .......................................................................................................................59 IV. Jin mezi nmi odlin lid, nebo cizinci? ....................................................... 61 Spc programy..........................................................................................................................61 Kapar Hauser mladk odnikud .........................................................................................61 Zzran dti a jet nco navc........................................................................................62 Ti jin......................................................................................................................................63 ij nesmrteln mezi nmi? .....................................................................................................64 Atlantida ije .............................................................................................................................66 Peili v nitru zem..................................................................................................................66 angri La, Agartha, ambala ..................................................................................................67 Krl svta...................................................................................................................................69 Vize z jinho asu ....................................................................................................................71 Riiov prorot pedkov v ltajcch vozech .................................................................72 Stopy velkch mudrc .............................................................................................................74 Strci lidstva ............................................................................................................................75 Stopy a nznaky........................................................................................................................76 Zem je dut .............................................................................................................................76 Soustava tunel kolem svta...................................................................................................78 Podzemn Utopie .................................................................................................................80 Vril sla z dvnch dn.........................................................................................................82 Utopie s malmi chybami .......................................................................................................84 Cesta za tajemstvm .................................................................................................................88 Zprvy jinho druhu................................................................................................................89 Atlantida procit.......................................................................................................................91 Stlaen elektina......................................................................................................................91 Kontakt mezi Blackpoolem a Egyptem ...............................................................................92 Nonino varovn ......................................................................................................................93 Zvr. Zachrnci z minulosti? ..................................................................................... 95 Je pt minut po dvanct ........................................................................................................95 Pouze romn? ...........................................................................................................................95

Pedmluva. Nad propast

Nedomnvm se, e lidstvo peije toto tiscilet. Stephen Hawking v z 2000 v Edinburghu u pleitosti pedstaven sv nov knihy The Universe in a Nutshell Mli bychom uinit povinnosti zadost a pohldnout do o tvrd realit. Nen mon kojit se fantastickmi nadjemi o skvlm ivot v tetm tiscilet. Mon ml pravdu jist teolog, kter tvrdil: Lidstvo je epidemi sv planety. Pokud by Zem mohla mluvit, jist by mu dala za pravdu. Jak to vypad, dl Homo sapiens v souasn dob vechno pro to, aby opustil scnu svta ovem a ve chvli, kdy ve bude obrceno v trosky. Ostatn nzev lovk rozumn je hodn zavdjc. Spe bychom se mli nazvat Homo criminalis nebo autodestructus. Nelze spolhat na naivn pedstavy, e lovk je ve sv podstat dobr a sta mu jen vytvoit ideln podmnky, aby si vichni vzjemn padli do nrue. Pokud jde o jeho existenci, hodiny ukazuj za pt minut dvanct (nejdou-li patn a nen-li u po dvanct). Kad v, e nekontrolovateln rst populace vede k nevyhnuteln katastrof. Stejn tak je zejm, e vlky pedstavuj pro lidstvo ohromnou tragdii a e zsoby surovin planety budou v relativn krtk dob vyerpny. Pesto na svt neustle zu boje, populace obyvatel Zem roste bez omezen a zneitn ivotnho prosted dosahuje katastroflnch rozmr to ve navzdory rozumu. Nadelo tet tiscilet. A s nm pichz i konec lakovn situace na planety na rovo. Ve vech koutech svta pracuj lid na znien poslednch pozemskch rj (v dsledku klimatickch zmn se ji napklad potopily prvn ostrovy). U dvno jsme zpetrhali onu jemnou, neviditelnou a velice citlivou spojovac s mezi nmi a zbytkem prody. lovk se pmo sebevraednm zpsobem pipravuje o sv existenn zklady. Ale nen na tom vlastn nic divnho, kdy si uvdomme, jak doke lovk zachzet s lovkem. Vzpomeme si na dvact stolet, kter je ze zhadnch dvod oznaovno za pokrokov nebo dokonce humanistick. Jedin pokrok, k nmu dolo, byl vdeck povahy, ale i ten byl zneuit tm nejbestilnjm zpsobem. Minul stolet zaalo vyvraovnm Armn a skonilo takovmi hrzami, jak by si nedokzal pedstavit snad ani ingischn. Vlky byly v tomto stolet stle mn vedeny pmo proti vojkm, devadest procent obt patilo k civilistm. Jednalo se pedevm o eny, dti, starce. Vlen protivnci se na likvidaci civilnho obyvatelstva zamovali zcela mysln. Hovoilo se o nien lidskho potencilu, hladu jako zbrani a uvala se podobn monstrzn hesla. Jet na pelomu devatenctho a dvactho stolet mlo na sob devadest pt procent padlch vojenskou uniformu a pouze pt procent vlench ztrt pedstavovalo civiln obyvatelstvo. Pak se ale pomr obrtil. Cynici tvrd, e bhem vlky v Kosovu v roce 1999 se podailo doshnout tm ideln hodnoty sta procent zabitch nevojk. To se samozejm netk nasazench pslunk NATO, tebae vbec nen jasn, jak niiv na n dopadly inky jimi sammi pouvan uranov munice. Jet cynitji vyznv nzor, e jsme v posledn dob svdky vzrstajcho amoku, kter zachvtil cel lidstvo a jen ene lovka proti lovku. A samozejm tak proti prod, kter nm vrac der v podob nebezpench infeknch chorob veho druhu. Mnoz pokldaj AIDS, ebolu a staronov epidemie tyfu, tuberkulzy, ale i lidmi vyvolan choroby typu BSE, slintavky a kulhavky za prvn znmky poslednho soudu, tedy katastrofy vskutku biblickch rozmr. Odbornci neochotn a tie pipoutj, e toto vechno me pispt k novodobmu sthovn nrod, kter by mohlo vystit v lokln i mezinrodn konflikty a nakonec a v celosvtovou obanskou vlku, v n je pravdpodobn i pouit nuklernch zbran. Takto vypad situace v prvnch letech ponajcho tetho tiscilet. Do souasn podoby jsme svt pivedli svou naprostou krtkozrakost. Nae iny by rozumnm pozorovatelm z vesmru musely pipadat jako dlo lence. Tv v tv nekonenm konferencm a jednnm 5

o zniku ekosystmu (a tm i zkladny ivota) by mimozemt nvtvnci asi potsali svmi antnami posetmi hlavami, nebo co vlastn na tomto mst maj. Velmi trefn se vyjdil filozof sir Karl Popper: Filozofov diskutuj o existenci svta, zatmco ten se pibliuje k okraji propasti. Obas slchme uklidujc vroky o tom, e proda sama pokozuje ivotn prosted podstatn vc ne lovk. To vak pipomn znmou diagnzu, podle n trp pacient pti chorobami, ale natst jen ti z nich jsou smrteln. Superkatastrof by mohlo zabrnit pouze nhl prozen, spojen s odklonem od sobeckho zpsobu ivota. Zd se vak, e podobn zzrak nelze na na planet oekvat. Homo sapiens nen oividn schopen se vn zajmat o sv peit. Na hornm konci mchy se v jeho leben skoepin usadil ved, dky nmu si lovk zajistil nadvldu nad svtem mme tm samozejm na mysli mozek. Vdme mu za moc nad ivotem a smrt cel planety. Mozek vak jet neznamen rozum. lovk nen pouhm parazitem, on je navc parazitem ivotaneschopnm a hloupm. Chyt paraziti toti sv hostitele nezabjej. My ano. A jet hor je, e to inme pi vdom skutenosti, e nikde jinde druh Zem neexistuje. Asi si nememe pomoci. V tto situaci mnoz doufaj v pozitivn zsah nadpozemskch sil. Hovo se pedevm o astrlnch bytostech, dobrotivch vesmrnch bratrech z jemnohmotnho svtla, kte pijdou doslova z vych sfr, ale rovn o klasickch mimozemanech, kte se k nm dostav ve svch vesmrnch korbech. Nic nezn natolik exoticky, aby se o tom nediskutovalo. I stzliv lid jsou dnes ochotni uvit velmi slabm indicim a domnvaj se, e se u ns objev mimozeman, aby ns vythli z bryndy, do n jsme se sami dostali. Nikdo se ji nept, pro by cizinci ze vzdlench galaxi mli zachraovat tak podivn rod, jakm jsme my. Koneckonc, pokud bychom k tomu mli dostatek prostedk, zatoili bychom s nvtvnky z vesmru stejnm zpsobem, jak jsme ji mnohokrt pedvedli ve vztahu k pozemskm ivoichm. Snad by ale tyto poznmky k mimozemskm aspektm naeho peit staily. Pokud bychom na sebe naskldali publikace s mimozemskou tematikou, vznikla by docela slun vysok hora. Nehodlm ji svou knihou o dal kousek zvtit. Daleko spe bych chtl sledovat jinou stopu, doprovzenou pinejmenm stejnm mnostvm indici jako domnl psoben mimozeman na Zemi. Tou stopou je nae vlastn minulost. O vzniku ivota vme mnoh, ale zdaleka ne vechno. daje o st lidstva doznvaj neustlch zmn. Potkem roku 2001 se dky neoekvanmu nlezu v oblasti Baringo, v kesk pkopov propadlin Rift Valley, dosavadn odhad zdvojnsobil ze t na est milion let. Bhem tak dlouhho obdob byl dostatek asu na vzestup a nsledn znik mnoha vysplch civilizac, na zskan a optovn zapomenut fantastickch znalost ale i na jejich trkov uchovn v pamti lidstva. Arogantn pedpokldme, e jsme konenm produktem kontinulnho spoleenskho a civilizanho vvoje. A samozejm tm nejdokonalejm a jedinm. To je velmi domliv a souasn tristn nzor. Neexistuje prodn zkon, kter by civilizaci pedepisoval, e se mus vyvjet takovm zpsobem, jakm prola ta nae. V vahu pichzej i jin, lep cesty. Nkter z nich znme, ale neodvaujeme se na n vkroit. Mon se jimi vak ped dvnmi dobami vydali nai pedchdci a dky sv odvaze se nestali jen hloupmi parazity planety Zem. Nsledujte m na cest oprotn od pedsudk, ideologi a radikalismu. Ptrejte se mnou po prastarm lidskm typu, kter mohl doshnout vin, o nich dnes jenom snme. Vydejme se za nm podobnmi, ale nesrovnateln moudejmi pbuznmi, kte ns mon ji tisce let vedou za ruce a snad maj pipravenou koncepci zajiujc budoucnost lidstva. Na rozdl od cizorodch mimozemskch nvtvnk by nai pbuzn mohli mt zjem na tom, aby lidstvu vyvlkli hlavu z oprtky, kterou si ji dlouho kolem vlastnch krk tak peliv utahuje. Bylo by to stejn, jako kdy nerozumnm dtem seberete z rukou nebezpenou hraku. Vechny tene oteven novm mylenkm zvu na toulky po svt tetho tiscilet. Krtk nahldnut do naeho globlnho blzince, v nj rozumn lovk zmnil svou planetu, kter mohla bt pozemskm rjem, uke vce ne zeteln, e vvoj se ji neme dlouho ubrat dosavadnm smrem. Viktor Farkas 6

I. Kam kr, lidstvo? pt minut po dvanct

Pam lidstva je pozoruhodn krtk. Jet he si lid dok pedstavit budouc trapy. Tupost je to, proti emu musme bojovat. Jejm nejvym stupnm je smrt. Berthold Brecht NA ROZCEST Naped vm polom jednu otzku: Jak je rozdl mezi optimistou a pesimistou? Optimista je pesvden, e ije v nejlepm ze vech monch svt. Pesimista se obv, e je to skuten pravda. Aldous Huxley, autor Krsnho novho svta (esky pod nzvem Konec civilizace), u ped vce ne edesti lety konstatoval: Neeen problm populan exploze uin vechny ostatn problmy neeitelnmi. Potkem sedmdestch let dvactho stolet pedpovdl americk profesor Ernest E. Snyder s udivujc pesnost poet obyvatel svta v roce 2000 na est miliard. Tehdy se potalo s ronm prstkem 50 milion lid a ji to bylo pokldno za hrzn vysok slo. Dnes se v samoobsluze jmnem Zem tla kadm rokem o piblin osmdest a sto deset milion novch strvnk vce. Nen pln jasn, kolik jich je ve skutenosti. I kdyby jich pibvalo ron pouze osmdest milion, mohla by se naplnit dal hroziv pedpov profesora Snyderse, kter tvrd, e v roce 2070 se na na planet bude tsnit ticet miliard lid. Cel budouc prmyslov vkon by v takovm ppad byl zapoteb jenom na odvod tlesnho tepla natsnan masy ticeti miliard pozeman. Peklo na zemi. Za dobu mho dosavadnho ivota (jsem ronk 1945) se poet obyvatel na planety piblin ztrojnsobil. Komente asi neteba, respektive vyslovil jej ji ped vce ne sto lety Theodor Billroth (1829 1894), zakladatel slavn vdesk chirurgick koly. Jeho slova vyznvaj nepjemn aktuln: Lkask pokrok se postar o pelidnn, a tm pdem i znien lidstva, pokud nepjde ruku v ruce s kontrolou porodnosti. Profesor Billroth nen zdaleka jedinm, kdo podobn varovn vyslovil. Duchovn a profesor historie Thomas Robert Malthus jako prvn vdec popsal nebezpe nekontrolovanho prstku obyvatel, i kdy byl pro sv nzory oznaovn za fanatika. asto se cituje a jet astji zneuv jeho vta z roku 1798: Obyvatelstvo se mno geometrickou adou, zatmco potravy pibv pouze adou aritmetickou. Jin vdec, astrofyzik sir Frederick Hoyle, spotal, e masa lidstva by pi nepetritm prstku byla za 6 000 let vt ne veker hmota znmho vesmru. V roce 1992 zesnul biochemik a autor vdeckofanm (6 700 trilion tun). Planeta by se zmnila samozejm teoreticky v lidsk balon obhajc kolem Slunce. To asi nepotebuje koment.tastick literatury Isaac Asimov piel s paralelnm propotem, jm posunul vyrovnn masy lidstva s hmotou vesmru o nco dle do budoucnosti, a sice s termnem a za 6 800 let. Kadmu je jasn, e nco takovho se neme stt a e nelze pipustit dn podobn scne. I kdybychom potali pouze se tvrtinou prstku za onch 6 000 nebo 6 800 let, i tak nm mus bt z vslednch sel nevolno. Pi uvedenm tempu rstu populace by celkov hmotnost lidstva ji v roce 3500 doshla celkov hmotnosti Ze Zvyovn potu obyvatel ztlesuje pmo klasick pklad exponencilnho rstu. K dosaen prvn miliardy potkem devatenctho stolet, poteboval Homo sapiens vce ne dva miliony let. Na druhou miliardu stailo u jenom sto let. Uveme si ale jet vce detail: Z hlediska djin planety je 6 000 let nepatrn zlomek asu. Ped 6 000 lety obvalo Zemi piblin 20 milion lid. Na dvojnsobn poet 40 milion jejich poet stoupl a za 2 000 let. V dob narozen Krista to lidstvo dothlo na skromnch 160 milion pslunku svho ivoinho druhu. Zdvojnsoben na 320 milion trvalo dalch 1000 let. K dalmu zdvojnsoben dolo za 900 let, nslednmu pak za 800 let atd. Oekv se, e skok ze souasnch esti na dvanct miliard nebude trvat ani dvacet let a nrst z dvancti na tyiadvacet miliard si vyd pouze deseti let atd. Poet obyvatel roste m dl rychleji. as7

to je ignorovna zcela oividn skutenost, e s kadm zdvojnsobenm zstupu strvnk je teba zdvojnsobit i mnostv vyrobench potravin a zbo. Pokud nem bt lidstvo stle chud, hladovj, nevzdlanj a nuznj, pak mus bt vedle kad ulice postavena nov, vedle kad elektrrny dal. Je teba vyszet dvojnsobnou plochu les, skladovat dvojnsobn mnostv radioaktivnho odpadu, vypustit z komn a vfuk dvojnsobek odpadnch plyn, vyklopit do mo dvojnsobek odpad, vychrlit na pole dvojnsobek chemickch hnojiv nebo je rovnou napumpovat do neastnch jatench zvat drench ve velkochovech. Analogicky k rstu lidstva mus vzrst poet nemocnic, vzen, zdroj vody (a splachovacch zchod), kol, uitkovch zvat, dol atd. Dal vahy ji penechm tenm. V Y M E M E K V L I P E M N O E N ? Isaac Asimov se zabval nejen Hoyleovm scnem, ale i adou dalch vah o prstku obyvatel. Dospl k propotm, kter jsou stejn originln jako zdrcujc. Bohuel nejsou chybn. Asimov vyel z celkov hmotnosti vech ivch organism, je v souasn dob in piblin dvacet bilion tun (to je dvacet tisc miliard). Piblin deset procent z toho, ili dva biliony tun, pipad na zvata vetn Homo sapiens, i kdy ten se rd pokld za nco lepho. ivoin svt nem vy zastoupen z toho dvodu, e na zkladn rovnovze ivota se z devadesti procent podl flora a z deseti procent fauna. Rostlinn ivot mus vdy vznamn pevaovat, protoe rostlinami se iv zvata bu pmo, nebo poraj jin ivoichy, kte jsou blorav, ppadn se masoravci poraj navzjem. Na zatku etzce stoj vdy rostliny. lo by o perfektn rovnovhu, pokud by do n neblaze nezasahovali lid. Hmota lidstva se v souasn dob pohybuje piblin na tech stech milionech tun, to je o nco vce ne estina promile cel fauny. Celkov hmotnost zvat je piblin esttisckrt vy ne hmotnost lidstva. Pokud by ale lidstvo vzrostlo esttisckrt, mlo by stejnou hmotnost jako dve vechna zvata vetn ns dohromady. Ostatn ivoin druhy by v takovm ppad pochopiteln pestaly existovat, protoe bychom je vytlaili. Nezbylo by naprosto dn msto pro koky, psy, uitkov zvata, ptky, kon, slepice, by, kobylky, brouky, ervy, ryby nebo cokoliv jinho, co bh, lt nebo se plaz. Stejn tak by nebylo msto pro stromy, louky a pole. Stali bychom se jedinm ivoinm druhem na zemi. Jedinm a hladovm. Aby se na sebe natsnan a hladov megalidstvo uivilo, muselo by odstranit vechny nejedl rostliny a pstovat msto nich mikroorganismy. Ani snad nemusme hovoit o problmech s horami vesms velmi jedovatch odpad. Nartnut scn je tak dsiv, e by ho jist kad rd odsunul nkam do co nejvzdlenj budoucnosti, a myslme si, e bude urit trvat tisce nebo mon destky tisc let, ne Homo sapiens zpusto svt a doshne zalidnnosti vce ne pl milionu lid na tveren kilometr. Bohuel je takov domnnka myln! Pi souasnm tempu by lidstvo potebovalo necelch tyi sta let na dvanctinsobn zdvojnsoben sv populace. A to sta, abychom se ocitli ve ve popsan situaci. Pak budeme na svt existovat jen my a kae z jedlch rostlin ovem pouze teoreticky. I nejvtm optimistm mus bt jasn, e ns ji dvno pedtm zaval hromady odpadk nebo vypukne nesmiiteln svtov vlka o suroviny, potraviny, msto na slunci a pedevm o vodu. Znme obvyklou odpov na tyto prognzy. Se zvyujcm se ivotnm standardem pr dochz ke zpomalovn porodnosti. To je vak klamn nadje. Stoupajc blahobyt toti souasn pedstavuje stoupajc ekologickou zt, kter se tud stejn nevyhneme. A navc zmnnou optimistickou odpov vyvrtil ji ped tvrt stoletm matematick model analytika Jaye W. Forrestera. Byl zveejnn pod nzvem belsk regulan okruh a ukazuje fatln souhru vzjemn se protnajcch faktor, z nich kad vyvolv i nrst vech ostatnch: Prstek populace vede k vy industrializaci, vt vrob potravin a osdlen rozshlej plochy. Vce potravin a osdlen zem napomh dalmu prstku potu obyvatel a tento proces se pod opakuje. Vedle tchto teoretickch prognz existuj i nemil pekvapen pochzejc pmo z praxe. Blahobyt toti doke uspit vvoj rychleji, ne spotal Forrester ve svm teoretickm modelu. Podle pspvku Josepha Lelyvelda Its Gods Will Why Interfere?, uveejnnho v The New York Time 8

Magazine, probhal v indickm sprvnm okrese Kaira osmilet pokus, pi nm dobrovolnci pomhali mstnm vesnianm zavdt nov postupy v zemdlstv a tm clen zvyovat jejich ivotn standard. S jednm z vsledk experimentu nikdo nepotal: po osmi letech se mstn porodnost dostala zeteln nad nrodn prmr. To ve jsou nepjemn vahy, ale proda se chov podle svch vlastnch zkon a nehled na morln hlediska. V asopise Bild der Wissenschaft jsme se koncem roku 2000 mohli dost: Zatmco na Zemi kadm rokem pibv piblin 80 milion lid, za stejn obdob pijdeme o 25 miliard tun rodn pdy. K D Y PDA UMR a a se nasyt, zanou pro ukojen svch choutek it mezi vemi ivmi bytostmi smrt a utrpen, tisk, strach a ds. Ve sv bezbeh svvoli se dokonce budou chtt vydat k nebesm Na zemi, pod n nebo ve vod nezstane nic, co by nepronsledovali, neniili nebo neodvlkali z jedn krajiny do druh Leonardo da Vinci K poruchm v atomovch elektrrnch a chemickch tovrnch dochz dnes tak asto, e je u skoro ani nezaznamenvme. Na behy mo jsou pravideln vyvrhovny velryby a dal vodn savci, jejich tla jsou natolik kontaminovan, e mus bt odstraovna stejnm zpsobem jako nebezpen odpad. Dal ekologickou pohromu pedstavuj ropn skvrny. Napklad pobl pl v okol Ria de Janeira se kvli nim objevuj koberce mrtvch ryb, krab a dalch moskch ivoich. Pda a vodstvo ji tm doshly kritickho nasycen jedy, kter ji nebude mon zvldnout. Ekosystm je pokozovn rovn celosvtovou stavebn innost. Mlo se pe o tom, e pda nedostaten prochz nepetritm procesem mineralizace, to znamen obohacovnm o organick ltky. rodn zemina se mn v poutn psek nebo neproniknutelnou krustu neplodn hlny. Deovky dokzaly pdu kypit lpe, ne to svedou modern pluhy. Po ervech piel as pasoucch se krav ne tch, je ve vzornch adch postvaj ve velkokravnech. Jejich vkaly se postaraly o dal pravu a pohnojen pdy. Kruh byl uzaven a zem ila tak tomu bylo nejen v teorii. Praxe vak dnes vypad jinak. Od 19. stolet dochz k naprosto zsadnmu peruen popsanho kolobhu. Vrstva humusu je toti systematicky niena masivnm pouvnm chemickch hnojiv vyrobench na ist minerlnm zklad, to znamen sloench pouze z dusku, fosftu, draslku atd. Kvli nedostatku biologicky aktivnch sloek se pda vyerpv i v tch nejrodnjch oblastech na planety v USA, Rusku, Asii i Evrop. Na cel Zemi se roziuj pout a jako rakovina se zakusuj do rodn pdy, je ns iv. Jedno je jasn, situace zan bt vn. Pokud budeme pokraovat v dosavadnch trendech, zesl UV zen za nkolik destek let natolik, e zni veker rostliny, vetn zkladnch potravin, napklad re, jemene, kukuice. Jet pedtm by se zhroutily zdravotn systmy. Pesto existuj neochvjn optimist, kte v tomu, e zvan problmy lze vyeit snadno dostupnmi prostedky. Nkte se dokonce domnvaj, e si vbec nemusme dlat starosti. Lidstvo a hospodstv podle nich mohou rst do nekonena. Naivkov si vbec neuvdomuj, e i Zem m sv kapacitn hranice. Hlasatele tohoto novho nboenstv (vdy vra ve vn rst je svm zpsobem nboensk) bych chtl upozornit na to, e existuj vci, kter se mohou mnoit a rst jen velmi omezen. Jednou z nich je ivotn zkladna na civilizace. C O N E M E B T V americkm Amherstu (Massachusetts) se koncem minulho tiscilet uskutenil vzkumn projekt. Vyplynulo z nho, e kvli nedostatku vody hroz ztenen zsob potravin o celou desetinu. Jen mlo lid si uvdomuje, e z celosvtov vodn masy pedstavuj pouze ti procenta vodu poivatelnou pro lovka.

Z tchto t procent lze vyut jenom jednu tetinu. Dal dv tetiny jsou toti uloeny v podob ledu v oblasti pl. Pokraujc mcen africkch a stedo-i jihoamerickch les neustle sniuje mnostv deovch srek. Vody je mn, obdob sucha se prodluuj a lid stle pibv. Tv v tv tomuto zaarovanmu kruhu umlkaj dokonce i euforit genetit ineni. Zzran rozmnoen vody pomoc genetick technologie je toti zhola nemon. S genetickou pravou potravin to ostatn tak nen nijak slavn. Pelidnn Mexiko City prask ve vech. Ze svch podzemnch zsobren vody oderpv ji dnes dvojnsobn mnostv vody, ne do nich sta pitci. Vsledkem je vysychn pramen, rozpraskn pdy a ohroen celch mstskch tvrt. Vechno iv ohrouje sucho a ze. Poet obyvatel msta vak i pesto stoup. V Khie probhla v roce 1995 v podstat nespn konference o svtov populaci. V tomto egyptskm mst dochz podle mdi kvli bezuzdnmu vysvn vodnch zdroj k poklesu pyramid. Ji dnes trp kad druh obyvatel rozvojovch zem pinejmenm jednou chorobou vyvolanou zneitnou vodou. Kvli nedostatku pitn vody umr kadch osm sekund jedno dt. Za dv desetilet se 45 a 50 nrod ocitne v ohroen epidemiemi a tkmi socilnmi dsledky kvli bojm o vodu. Ji dnes piblin 80 procent vech nemoc v rozvojovch zemch pipad na vrub zneitnch vod. Nikdo nev, kolik vody dnes na celm svt prochz istikami, v Jin Americe to podle odhadu World Resources Institute jsou pouh 2 procenta. World Commission On Water for the 21st Century, co je mezinrodn organizace, na jej innosti se podl OSN a Svtov banka, vypotala, e do roku 2025 bude zapoteb zvit kapacitu zdroj sladk vody o dalch dvacet procent. Do t doby toti podle konzervativnch odhad vzroste poet lid o dal dv miliardy. Ovem zsoby vody na Zemi zstanou zejm na stejn rovni jako dnes. Zem je ale planetou slan vody. Provoz energeticky nronch odsolovacch zazen si zatm mohou dovolit pouze bohat stty. Nen asi velkm pekvapenm, e vedouc postaven v tto oblasti zaujm Saudsk Arbie. Experti se vak pou o to, zda prv odsolovn mosk vody je dlouhodob rozumnm eenm. Takov postupy jsou drah a kvli vysok spoteb energie ekologicky pochybn. Odsolovac zazen mohou v nejlepm ppad pokrt potebu pitn vody. Avak daleko vt mnostv se j spotebuje v zemdlstv, k Roland Schertenleib z vcarskho stavu pro zsobovn vodou, itn odpadnch vod a ochranu vodstva (EAWAG) z Dbendorfu u Curychu. Dv tetiny dnen spoteby vody jsou podle daj World Watch Institute pouvny k zavlaovn zemdlskch ploch. Pokud razantn vzrst poet obyvatel, roste i podl vody spotebovan domcnostmi na pit, vaen a myt. Tuto vodu lze odebrat pouze na kor produkce obil. Varovn odbornk ped hrozcmi vlkami o vodu se ozvaj stle hlasitji. Nkter rychle se rozvjejc zem dokonce zesiluj sv snahy o zskn nuklernch zbran s netajenm zdvodnnm, e se takto sna vytvoit lep pedpoklady pro budouc vlky o msto na slunci a o vodu. BOJ PROTI ZNI Konflikty vyvolan spory o vodu doutnaj vude ve svt, dokonce i ped branami Evropy. Obas se o tom meme dozvdt z mdi. Napklad Atatrkova pehrada pr zachycuje tetinu vody Eufratu, kter dve voln tekla do Irku a Srie. Jsou projektovny i dal pehrady, mimo jin i na Tigridu. Na syrsk a irck protesty reagovalo Turecko rozmstnm raket zem-vzduch. Voda je v on citliv oblasti odjakiva vzcnm zbom, o kter se tvrd bojuje, jak se dotme v rznch zprvch. Napklad Izrael obsadil roku 1967 Golansk viny tak proto, e tam pramen jeden z hornch tok eky Jordn. Stejn tak zabral oblasti zpadn od Jordnu, aby si zajistil bohat zsoby vody. N mal pklad z jednoho z nejoehavjch region svta ukzal, e konflikty jsou asto vyvolny snahou o budouc existenci, tebae motivy vypadaj na prvn pohled jinak. Zjmy peit jednotlivch nrod budou hrt v globlnm zpase jet vznamnj roli, a znsilovn Zem a s n svzanho ivota nabere jet vt obrtky ne dnes

10

O D V Y V R A OVN DRUH K SEBEVRAD lovk je jedinou chybou prody. W. D. Gilbert Ji v roce 1955 pronesl tehdej nmeck prezident Gustav Heinemann ve svm proslovu ve frankfurtskm kostele svatho Pavla podivuhodn nadasov znjc slova: dominujc svtov nzor se d v podstat shrnout do nkolika vt: Hodn vydlvat. Mt vojky, kte nm zabezpe nae penze, a kostely, v nich se jim za to dostane poehnn. Od t doby se na stavu popsanm prezidentovmi slovy nic nezmnilo. Naopak! N znik se zd bt danou skutenost. Vypad to, e doopravdy nen mon, aby lidstvo peilo. Dokld to nejen negativn vvoj poslednch let. Laguna Rodrigo de Freitas ped brazilskou metropol Rio de Janeirem byla dlouhou dobu pokldna za rj na zemi. Destky let vak do n proudily jedovat odpadn vody a zliv se zmnil v pchnouc kloaku. Potkem roku 2001 dolo k nevyhnuteln katastrof. Zdechly zde stovky tisc ryb a alostn plavaly vedle sebe bichem vzhru. Katastrofa byla pedpovdna dlouho dopedu a je jen jednm ze stovek podobnch ppad. Jako posedl si na vech kontinentech podezvme vtev, na n sedme v bohatch sttech i chudch zemch tetho svta. Ve panlsku zamoily tisce tun motorov nafty jednu z nejvtch a nejkrsnjch ek. Ve stedn Africe padaj pod dery seker posledn zbytky detnch prales. Proda je znsilovna, vykoisovna a niena. Ped Maledivami hyne pomalou smrt dleit a nenahraditeln svt korlovch tes. Rybsk lod plundruj svtov moe a do posledn rybiky. Krtce eeno, te u jde opravdu o ivot. Rostlinn, ivoin, ale tak n, pokud budeme tak arogantn a nebudeme povaovat Homo sapiens za ivoin druh. ada lid pedpokld dal urychlen zniku kvli americkmu prezidentovi Georgi W. Bushovi jr. Zd se, e zcela oprvnn. Jednm z jeho prvnch in bylo pece odstoupen od kjtsk smlouvy o snen sklenkovho efektu. A kdy nechme komny kouit, nemme dlouhodob anci na peit. To by snad mohlo bt jasn kadmu. Kratik exkurz nm uke, jakm smrem se vvoj ubr: Od roku 1500 do 1850 vymel kadch deset let jeden druh. Mezi lety 18501950 se vymrn druh zvilo na jeden za rok. V devadestch letech dvactho stolet bylo kad den vyhubeno deset druh. Potkem naeho stolet vymr jeden druh kadou hodinu. Zavme hor katastrofu, ne byla ta, je ped 65 miliony let vyhubila dinosaury! Ovem ruku v ruce s tmto krveprolitm se projevuje nae humanita, je m utiit nae svdom neuvitelnmi akcemi. Celebrity objdj svt a podlej se za mohutn asti mdi na zchrannch akcch. Vynaloenm ohromnch prostedk jsou uvolovny jednotliv uvzl velryby. Za stku nutnou k oddlen siamskch dvojat by bylo mon zachrnit stovky hladovjcch dt. Zraky veejnosti se ale upraj k jednotlivostem. Genocida nrod, hlad, bestiln pokusy na zvatech, velkochovy podobn tovrnm na maso, kadodenn masakry lid i zvat a globln bda jsou ji mn zajmav. Mnoz z ns si vbec neuvdomuj, jakch lench in je Homo sapiens schopen. LOV K Z A C H V C E N A M O K E M Pedstava, e nebudu muset zat hrzy 21. stolet, je mi velmi pjemn. Stanisav Lem Hrzypln iny kupodivu nekonaj jen zdivoel hordy nebo indoktrinovan fanatici, ale asto i pln normln lid. Je skliujc, jak lehce se mohou nechat naprosto obyejn jedinci vyprovokovat k nsilnm inm a eho jsou schopn, pokud se jim vede opravdu patn (jak vstin k Brecht: Nejdve jde o rdlo a a pak o morlku). Jet dsivj bvaj iny spchan z idealistickch, nboenskch, vlasteneckch, tedy zpravidla vych motiv. Lid se vrad zcela bezmylenkovit nebo a to je snad jet hor proto, e jim to nkdo pikzal. 11

Naprosto posta, kdy kdosi (vdce) pevezme odpovdnost a ze slunch oban se stanou vrazi. Takzvan Milgramv experiment prokzal, e 6070 procent pokusnch osob z demokratickch zem by bylo ochotno pustit elektrick proud do cizince, kter jim nic neudlal, a umuit ho k smrti jenom proto, e jim to autorita (vedouc pokusu v blm plti) nadila a jednodue ekla: Zapnte proud. O tomto Milgramov pokusu pojednv film Olivera Hirschbiegela Experiment a vce se o nm dozvte i v mch knihch Budoucnost past i ance a Na druh stran pedstavitelnho. Vtina lid byla a je ochotn zeknout se svho lidstv a jet jim to asto zpsob radost. To dokazuj rzn zhoubn masov hnut. Stanley Milgram rezignovan konstatoval, e prv takov je n skuten charakter. I demokrat mohou propadnout hrznm zloinm, kter jinak vdom odmtaj. V extrmnch situacch padaj veker zbrany. Vzpomete si teba na smrteln nehody v silninm provozu, vetn boje o msto k parkovn. Dvact stolet bylo neskuten krvav. Za podobnmi hrzami bychom se museli vydat a do as ticetilet vlky, inkvizice nebo stedovkch i antickch vyhlazovacch taen. Pesto vechno by mohlo bt toto stolet povaovno za nekodnou idylku v porovnn s oekvanmi apokalypsami tetho tiscilet, kter zaalo epidemiemi a vyvraovnm lid i zvat. ekaj ns toti ekologick krize, hromadn umrn a masov vrady, pandemie, migrace nrod, atomov vlky, teroristick akty proveden s pouitm nuklernch a biologickch zbran, zniujc konkurence, ekonomick konflikty, likvidace zdroj surovin a ivotnho prosted, celosvtov obansk vlka, stoupajc nehumnnost a dal hrzy. N mal vlet nepotitelnou realitou ml v hrubch obrysech pedstavit jen nkter oekvan trapy. Situace je pirozen daleko sloitj a daleko hor. Snad si vak meme zachovat alespo jiskiku nadje na to, e ns nkdo v posledn chvli vythne z pekeln propasti. Mnoz se ji vzdali a rezignovan kaj, e u je na vechno pozd. Jin propadaj s klapkami na och nim neodvodniteln euforii a chovaj se jako lovk, kter vypadl z tictho patra a bhem pdu si k: Zatm je to dobr. Snad to tak pjde dl. Chtl bych vyvrtit nejhloupj ze vech argument: Pro by se mlo nco stt prv te?. Vypomohu si veejnosti nepli znmm vpotem. Nesouvis pmo s dosud probranou problematikou, ale jasn k: O naem peit nebo zniku se nebude rozhodovat a v dalek budoucnosti. V TBA Z G R E E N B A N K V listopadu roku 1961 se v Nrodn radioastronomick laboratoi v Green Bank (Zpadn Virginie, USA) selo jedenct vznamnch vdc, aby matematicky propotali pravdpodobnost vskytu inteligentnho mimozemskho ivota. Byly mezi nimi vznamn kapacity, teba astronomov Frank D. Drake a Otto Struve, neurolog, analytik a znalec ivota delfn John C. Lilly, fyzici Philip Morrison a Giuseppe Coconi, matematik Su u-Huang a tak v roce 1996 zesnul astronom a astrofyzik Carl Sagan. Pro ppad, e by nkter z astnk obdrel bhem pobytu v laboratoi Nobelu cenu, se v lednici chladilo ampask. Toto preventivn opaten nebylo vrazem nafoukanosti, ale relnho odhadu. Melvinu Calvinovi toti skuten po zahjen jednn dola zprva, e mu byla udlena Nobelova cena za chemii. Tehdy vznikla slavn Drakeova rovnice, zvan tak rovnice z Green Bank. Jedn se o matematick vzorec urujc poetmonch mimozemskch civilizac. Podle pvodnho pojet odbornci pedpokldali, e v na galaxii mus existovat velk mnostv takovchto civilizac. Pro pipomnku: nae galaxie obsahuje pes dv stovky miliard slunc. Postupn se vak do vzorce promtaly nov poznatky. A to vedlo k permanentn redukci pedpokldanho potu civilizac. Jednm z takovch poznatk byl i pozorovan negativn vvoj na lidsk spolenosti. Velmi vznamnm znakem rovnice z Green Bank je sedm a posledn faktor, tkajc se dlky ivota civilizac. Udv okamik, v nm se rozhoduje, zda civilizace zanikne, nebo ho pekon a dok se vysokho vku. Tmto rozhodujcm bodem je v naich podmnkch doba 6 500 let od vzniku psma. Kad, kdo m dostaten historick znalosti, v, e do tohoto okamiku se dostvme prv te. Nemyslm samozejm dnes nebo ztra, ale v ptch desetiletch.

12

A tm odpovdme i na vcelku bn pokldanou otzku: Pro se mme o budoucnost starat prv nyn? Pro musme zrovna v tto dob do neho zasahovat? Odpov zn: Protoe je nejvy as! Pokud nkdo stle jet nevid varovn znamen, ml by si obstarat brle! Ji ped lety vstin popsal neblah psoben lovka rozumnho americk spisovatel Stanley Ellin. stedn postavou jeho povdky je vdec posedl mylenkou komunikace se zvaty. Po letech intenzivnch vzkum se mu skuten podailo vyrobit pstroj, kter tuto komunikaci umouje. Vdec se zaradoval, protoe konen bude moci zskat odpov na dvod migrace lumk a jejich podivnho chovn. Vzal jednoho z nich, nasadil mu na hlavu kuklu s elektrodami a poloil nsledujc otzku: Mil lumku. My, lid, vbec nechpeme, pro se tak chytr zvata jako vy vrhaj po milionech do moe. Lumk mu odpovdl: A my, lumci, nechpeme, pro vy to nedlte. Zn to docela cynicky ale mon tak zstupci ivoinho svta skuten uvauj. Kdy se ohldneme za prbhem lidskch djin a spatme vechny ty porky, bitevn pole, zrdn iny a nepopsateln hrzy a bdu, a pokud k tomu pidme pohled na rychle pokraujc znik zkladnch pedpoklad lidskho ivota, musme se opravdu zeptat, jak straliv budoucnost ns ek. A tm se dostvme k otzce, zda si planeta nedoke pomoci sama, kdy my sami toho nejsme schopni. Nebo se spe zeptejme, kdo by ns mohl zachrnit a kde ppadn takov pomocnky hledat V Y S P L E J L I D S K T Y P ? lovk je pouze zatkem, prvnm nvrhem neho dokonalejho. Quinet Nen mon se na tomto mst zabvat miliardy let trvajcm vvojem od jednobunnch organism k Homo sapiens. ivoinm druhm se postupn zdokonalovaly smyslov orgny a jejich nervov soustava byla stle komplexnj. Prozatm konen produkt vvoje pedstavuje n mozek, ona mistrovsk tk, je nejpizpsobivjmu ze vech savc (lovku) propjila moc nad ohnm hvzd. Nae znalosti o procesech v lidskm mozku jsou vce ne skromn, ale pesto se zd, e vvoj tto nejdokonalej centrly svta jet nen ukonen. Nznaky podporujc toto tvrzen lze nalzt v nkterch oblastech mozku, mimo jin v bazlnm neocortexu na spodn stran elnho a spnkovho laloku. Tolik z extrmn zkrcen teorie. A jak vypad praxe? Existuj nkde zstupci novho lidskho typu, kte nejsou pohnni pudy jako my, ale d se rozumem? Jak bychom je mohli poznat? Podle vysokho ela jako maskovan mimozemany v nepodaench sci-fi filmech? Podle antn na hlav umoujcch zeslen telepatickch a dalch parapsychologickch schopnost? Nebo jednodue tak, e se chovaj prost super, jak by se asi eklo modernm jazykem? To by ale takov lovk musel spolupracovat a nechat se poznat. Dosud se nikde neobjevila skupina lid, npadn tm, e by jej pslunci byli naprosto zdrav, atletit, stoprocentn vyrovnan a zvldajc nstrahy ivota levou rukou. To vak neznamen, e bychom obas na njak takovto exempl nemohli narazit. Napklad psychiatr anglickho socilnho adu ve Wolverhamptonu, dr. J. Ford Thomson, byl ji v roce 1956 upozornn na sedmiletho chlapce, kter udivoval sv uitele i rodie neuvitelnmi schopnostmi a dokonce u nich tm vyvolval obavy. Podivuhodn chlapec dokzal odpovdt i na nejsloitj astronomick dotazy, akoliv prokazateln o tomto tmatu nic neetl. A i kdyby, tak by pochopen tak sloitch obor pedstavovalo pro sedmiletho kluka nadlidsk vkon. Seten ukzalo, e chlapec disponuje nm neznmmi deduknmi schopnostmi, je mu dokzaly prostednictvm logickho uvaovn odhalit vzjemn souvislosti rznch tmat, i kdy o nich dve nikdy neslyel. Svm talentem pipomnal mylenky nkterch antickch myslitel, kte si ducha umjcho rozeznat vechny souvislosti pedstavovali piblin takto: Z tvaru jedinho pera um poznat ptka, z ptka svt, nad kterm lt, a ze svta cel vesmr. To ve z jedinho peka Mladek byl opravdovm zzranm dttem. Tento ppad podntil dr. Thomsona, aby zahjil rozshl zkoumn inteligence kolnch dt v cel Anglii. Ve spoluprci s British Medical Research Council, 13

fyziky univerzity v Harwellu a adou dalch univerzitnch profesor otestoval celkem 5 000 kolk. Zskal tak reprezentativn prez obyvatelstvem. (Podobnm zpsobem postupuj odbornci zabvajc se vzkumy veejnho mnn.) Po roce a pl vzkumn prce dospl k zvru, e byl zjitn neoekvan nrst prmrn inteligence a tento trend pravdpodobn bude pokraovat i nadle. Dejme slovo pmo dr. Thomsonovi: Vce ne tetina zkoumanch dt m inteligenn kvocient (IQ) 140. To je hodnota odpovdajc genialit. Jen o nkolik let pozdji se na veejnost obrtil genetik Lewis Terman s nemn epochlnm tvrzenm. Po ticeti letech prce se zzranmi dtmi dospl podle svch slov k zvru, e se nco zsadnho zmnilo. Zzran dti ji po pubert neztrcej sv superschopnosti. Dve se z nich toti stvali zcela prmrn dospl. Terman se odvil tvrdit, e ji nkolik desetilet by mezi nmi mohl t neurit poet dosplch lid, jejich inteligence vznamn pevyuje inteligenci jejich, souasnk. Je to odvn tvrzen zstupce vdeck obce. Pokud v jeho formulaci na msto nkolik desetilet dosadme nkolik tiscilet, zaneme mlhav tuit obrysy svch hypoteticky vysplejch nslednk. Jet zetelnji by se mohl projevit dal faktor, jen v Thomsonov ani Termanov studii nebyl zohlednn. Kdy Thomsonv tm ptral po superchytrch dtech a Terman konstatoval novou kvalitu zzranch dt, probhaly na vchod i zpad plnou parou atomov pokusy. Celkov svtov radioaktivita se od potku dvactho stolet zvila na ptaticetinsobek. Tento fakt mohl bt impulzem k evolunmu vvoji novho druhu. Ne vichni mutanti mus bt zpornmi postavami z hororovch film. Pedpokldejme, e i ve vzdlen minulosti dolo k dramatickmu zven radioaktivity. Tehdy se mohla poprv projevit situace, s n byli konfrontovni Thomson a Terman. O pvodu radioaktivity se zmnm v kapitole Vlky boh. Avak probrejme postupn jedno po druhm a uvaujme logicky krok za krokem. Mezi nmi mohou existovat vysplej formy lidskho rodu, kter my, opozdilci, nedokeme odhalit. Tot pochopiteln plat pro hypoteticky kdysi v minulosti existujc zstupce tto vysplej formy. Mon existuj nai pbuzn, kte ji ped mnoha tisci lety doshli stejnho stupn vvoje, jak Thomson zjistil u testovanch dt. NEJSME JEDIN VCERO EVOLUC V souasnosti se prosazuj dv vzjemn odlin teorie o vzniku a vvoji lovka. Prvn se nazv Out of Africa, druh bv oznaovna jako multiregionln hypotza. Prvn model pedpokld, e lovk vznikl v Africe, druh alternativa tvrd, e Homo erectus se vyvinul v dnenho Homo sapiens nejen na ernm kontinentu, ale paraleln na vce mstech Asie a Evropy (jin panlsko, Breta, Etiopie, vchodn Afrika, Himlaj a dal lokality). Odsud se jednotliv populace roziovaly dl a vzjemn se msily. Vcelku mlo pozornosti vzbudila v lt roku 1999 zprva o vyhodnocen DNA lid z osmi etnik (Francie, na, Vietnam, Mongolsko a tyi africk nrody). Ze zkoumn vyplynulo, e se jednotliv etnika li pedevm vskytem genu DDHA1, podlejcho se na ltkov vmn cukr. Jedn se o vdeckou zhadu, ale jet senzanj je skutenost, e onen zmnn gen existoval ji ped piblin 200 000 lety, tedy ped vznikem modernho lovka. Ve sv struktue obsahuje dva ran haplotypy. Jde o urit kombinace nukleovch bz adeninu, guaninu, thyminu a cytosinu, je vytvej tzv. abecedu ivota. Jeden z tchto haplotyp se vyskytuje pouze v Africe. Druh se dl na dv varianty, z nich jedna se opt vyskytuje u dnench Afrian, ovem druh se objevuje vlun u lid nepochzejcch z Afriky. Vsledky tohoto vyhodnocen DNA podle nzoru nkterch vdc popraj teorii o pouze africkm pvodu lidstva. Zd se toti, e existovala pinejmenm ti vchoz centra, ze kterch vzeel modern lovk. Druh der africk teorii zasadil senzan nlez z gruznskho Tbilisi (z pozdnho podzimu 1999). Badatel tam objevili 1,8 milionu let starou lidskou lebku, kter by podle mnn mnoha antropolog mohla do lidsk evoluce vnst opravdovou revoluci. Mimo Afriku se toti do t doby nachzely jen maximln 1,4 milionu let star pozstatky Homo erectus. Ale to jet nen zdaleka vechno. Nejnovj nlezy lebek z africk Keni otsaj dosud sklopevnm pesvdenm, e hominidi ijc v uplynulch tech milionech let pochzej z jedin linie. Jeden z naich pradvnch pedk i pbuznch, poktn jmnem 14

Keny-anthropus platyops, il ped 3,2 a 3,5 miliony let a jeho existence dokazuje, e ji ped touto dobou se vyskytovaly dv linie naich pedk, konstatuje paleontoloka Meave Leakeyov (manelka Richrada D. Leakeyho, kter je synem slavnho paleontologa Louise Leakeyho), jej tm na jae roku 2001 objevil lebku a kosti tohoto keskho lovka s plochm obliejem. No vida! Okamit se vynoila ada otzek. Mohl se z tto druh evolun linie vyvinout jin lidsk druh? A jestlie ne, tak pro? A pokud ano, tak kde jsou jeho potomci? ij nepoznan mezi nmi nebo se snad skrvaj na odlehlch mstech? Nebo plat oboj? Je to docela slun dka otzek, na ni meme odpovdt jedin postupn. Nejdve si ale eknme zcela oteven: jedn se o oehav tma. Mnoz lid dnes maj pocit, e je teba radikln zpochybovat veker tradin teorie. Je mi jasn, e tzv. alternativn evolun teorie mohou zpsobit (a ji vyvolaly) mnoho zl krve, pedevm pokud vedou k tvrzenm o existenci jakchsi ezoterickch prapvodnch ras. Exemplrnm pkladem, kam a podobn vahy mohou vst, je zneuit vdy nmeckmi nacisty v minulm stolet, kter zpsobilo lidstvu nedozrn utrpen. Proto v mch knihch nen msto pro ideologie a len bludy, pokud samozejm nepovaujete za bludy m vahy. Mm clem je jen doshnout zamylen nad prehistori lidstva, kter mohla skuten vypadat jinak, ne jsme se uili ve kolch. Jde mi o istou vdu, o nic jinho. Chci se vyrovnat s prastarmi legendami a mlo znmmi vsledky vdeckho bdn, ale zamm se tak na vci, je by vlastn nemly existovat. Po tomto dleitm vodu se tedy meme vydat na spolenou objevitelskou cestu

15

II. Zmizel e neviditeln djiny

My nevme, ale ony vd. Kameny vd a vzpomnaj. Stroje kiovaly vzduchem, tekut ohe se objevil, jeho svtlo zazilo jiskrou ivota a smrti. Silou ducha se pozdvihla masa kamen. Npisy uchovaly tajemstv jejich moudrosti a nyn nm ve vyjev. Nicolas Roerich (18741947), mal, badatel a filozof L EGENDA O T H U L E Takzvan Spolenost Thule, jej neblah psoben je podle nzoru nkterch historik neoddliteln spjato s pochybnmi koeny Tet e, byla pvodn zaloena roku 1910 profesorem Felixem Niednerem. V roce 1913 vydalo nakladatelstv Diederich v nmeck Jen tyiadvacetisvazkov soubor severskch mt a hrdinskch sg. Dlo neslo nzev Thule. V reklamnch sloganech k tto monumentln edici se objevovaly napklad nsledujc vty: Thule nen minulost, Thule je vnou germnskou du. Od roku 1918 hrl ve Spolenosti Thule prvn housle dobrodruh Rudolf von Sebottendorff, mnohmi pokldan za jejho skutenho zakladatele. Po vlce spolek ovlivovaly nov impulzy, s nimi pichzeli vznamn zasvcenci Paul Rohrbach, svobodn pn Roman von Ungern-Sternberg, Karl Haushofer, k dobrodruha a okultisty G. I. Gurdjeva (18681949) nebo tak spisovatel Dietrich Eckart. Spolenost t pijala nov symbol v podob (obrcenho) hkovho ke. Jednalo se tehdy o symbol evoluce, obhu souhvzd kolem plu a stvoen ohn starch Ind. Ve skutenosti je nacisty hanebn zneuit hkov k starm univerzlnm obrazem a vyskytuje se u tm vech nrod. Je napklad emblmem buddhismu. Nejstar nm znm hkov k pochz z pozdn doby kamenn ze Sedmihradska. Tento symbol je rovn vyryt na kamenn lamp z jeskyn Madeleine a na tabulkch z Glozelu. Nalezli byste ho na oblzcch z Moulin Fiat i na prehistorickch valech u Mississippi. Vyskytuje se rovn v npisu na Newton Stone v severnm Skotsku. Sta an ho namalovali na veteno ze 14. stolet a byl objeven i ve zceninch Troje. Tento vet by mohl pokraovat jet velmi dlouho. Spolenost Thule se odvolvala na star eck a msk texty, v nich je zaznamenno, e eck moeplavec a zempisec Pytheas z Marseille (Massilie) objevil v roce 330 p. n. l. po estidenn plavb ze Skotska smrem na sever civilizaci jmnem Thule. Nkter podrobnosti o kultue a ivotnm stylu Thulan znal i msk djepisec Prokopius. Ovem i tak mme o zhadn zemi jen velmi mlo informac. To ovem pranic nevadilo Rudolfu Sebottendorffovi, kter skromn antick prameny spojil s hypotzami o prvnch germnskch kulturch a zkompiloval impozantn mtus. Stejn jako dal badatel pokldal obrovsk stavby z megalitickch dob za svdky prastar seversk kultury. Dal dohromady mnostv dkaz a prohlsil Thule za nejstar civilizaci svta, jej pslunci disponovali neuvitelnmi technickmi a astronomickmi znalostmi. Sebottendorff pokldal za indicie podporujc jeho teorii o nordick pansk rase i ta msta z Bible, kde se pe o prvnm nrodu, velkm jako obi, ped nm izraelsk lid varoval ji Moj. Vbec nepochyboval o tom, e kolbka naich boskch pedk se nachzela na velkm ostrov na severu, kam dodnes smuj tan ptci i mosk ryby, aby tam sedli na vejcch nebo se vytely. Od roku 1934 se Spolenost Thule stala mocnm tajnm spolkem, jeho skuten jmno nesmla znt veejnost ani ti, kte usilovali stt se jeho leny. ekatelm bylo ped zasvcenm oznmeno, e se jedn o tajn nmeck rytsk d, kter si k Poseidonovi ryti, co ml bt nznak souvislosti s Atlantidou a bohem mo Poseidonem. Jak vechno skonilo, vd mnoz. Mlo je vak znmo, e koeny zmnnch mylenek byly do nmeck pdy zaputny ji na pelomu 19. a 20. stolet. Bohuel z nich vyrostly velmi neblah plody, o jejich trpk chuti se lidstvo muselo pesvdit.

16

A JEJ TEMN STRNKA Spisovatel a filma dr. Rdiger Snner, jeho film ern slunce si prvem zskal velkou pozornost veejnosti, se ve stejnojmenn knize zabv tabuizovanm nacistickm mtem o Atlantid. Na pelomu devatenctho a dvactho stolet bylo v nmecky mluvcch zemch vydno hlavn dlo rusk okultistky Heleny Petrovny Blavatsk (18311891) Tajn nauka. V tomto bizarnm pamfletu, jeho st Knihu Dzyan j dajn nadiktoval tajn mistr jmnem Mahtma (superbytost), jen sdlil v nepstupnch tibetskch jeskynch, se zhldli tzv. rijci. Tento chaotickmi a mytologickmi spekulacemi provzen pojem pozdji neblahm zpsobem vstoupil do krvavch djin dvactho stolet. Blavatsk jm oznaovala potomky zmizelho nroda obr, kte kdysi ili v Atlantid nebo na kontinentu Hyperborea v oblasti severnho plu a disponovali magickmi schopnostmi a neuvitelnmi vdeckmi znalostmi napklad umli pekonat gravitaci a znali vzduchoplavbu. Pvrenci rusk okultistky pokldali kyklopsk kvdry v Stonehenge nebo obrovsk sochy na Velikononch ostrovech za pozstatky innosti tchto poloboskch pedk, kte pozdji zdegenerovali kvli men s nimi, zvatm podobnmi rasami a tak v dsledku zneuit sv moci. Jejich e byla zniena katastrofami, kter se ve vzpomnkch dochovaly jako legendy o potop svta nebo Platonovo vyprvn o Atlantid. O ivot ovem nepili vichni. Podle Blavatsk nkte obi peili a odeli do jinch st svta, kde vytvoili rijskou rasu, kter i nadle uchovv posledn zbytky tajnho vdn. Svatm znakem prastarho nroda byl hkov k, kter Blavatsk pokldala i za symbol Mjlniru, kladiva germnskho boha hromu Thora. Na pelomu stolet vznikaly i spisy Karla Penky, Ludwiga Wilsera a Georga Biedenkappa, kter kladou pravlast rijc rovn daleko na sever, do oblasti Skandinvie nebo dokonce severnho plu. Jejich divok teorie poloily mylenkov zklad uen o nordickch rijskch Germnech, je dle roziovali pedevm Guido von List a Lanz von Liebenfels. Nrodoveckm esoterikm z doby kolem pelomu stolet nezleelo na vcn interpretaci mt. Chtli pinst dkazy dokldajc prastar pvod a duevn nadazenost rijc. Napklad v roce 1908 napsal List: Skuten zem pvodu Eddy le vysoko na severu, v oblben krajin boha Apollona, kde slunce nezapad. Herodot ji nazv Hyperborea. ekov skuten znali povsti o Hyperborejcch, co byl nrod, jen dajn il na druh stran severnho vtru (hyper-boreas), pochzel z rodu Titn a jeho pslunci pr byli nesmrteln. Patil k nim i bh slunce Apolon, jen se kadm rokem vracel do sv star vlasti, aby zde proel duevn regenerac. Dkazem pravdivosti povsti mlo bt to, e Apollonv vz byl taen labutmi, kter se na jihu tm nevyskytuj. Mnoz bsnci a spisovatel se pokoueli Hyperboreu zempisn lokalizovat napklad na Balkn nebo do severn Skandinvie, ani by je napadlo, e by se mohlo jednat o i nadlid a poloboh. S tmto npadem piel a Guido von List. Bez zbran interpretoval mytologick pojmy podle toho, co se mu zrovna hodilo, a vnel je do sv koncepce rijskho prapvodnho rje na severnm plu. Vtr Fimbul nebo zimu z eposu Edda vzal doslova a ztotonil ho s ohromnou prodn katastrofou, kter kdysi zniila prehistorick germnsk kontinent. Vbec mu nevadilo, e tvrci Eddy se pi popisu obrovskho hladu a vtru Fimbul, co byl tak znak zanajcho soumraku boh, nechali ovlivnit kesanskou Apokalypsou. Pozadu nechtl zstat ani Lanz von Liebenfels, vydavatel asopisu Ostara, k jeho vnivm tenm patil i mlad Adolf Hitler. V roce 1911 vnoval cel jedno vydn pravlasti a prehistorii plavovlas heroick rasy a citoval v nm spisy Heleny Blavatsk, Penky, Wilsera a Lista. Lanz pokldal megalitick kamenn kruhy roztrouen po celm svt za milnky a znamen plavovlas pansk rasy, kter v erm dvnovku putovala ze severn Evropy na vechny strany a zanechvala za sebou stopy svho slunenho nboenstv. V tto atmosfe byla vydna kniha The Arctic Home in the Vedas znalce sanskrtu Bai Gangadhara Tilaka, v n autor odvozoval z indickch a perskch mt indicie severskho pvodu rijc. Autor se zamil na asto se vyskytujc tvrzen povst, e dny a noci boh trvaly vdy est msc, a upozoroval, 17

e takovto dlen asu je mon pouze v polrnch oblastech. V uritch metaforch (lesk hory) vidl popis polrn ze. Msta, kde se pe o ose svta a oten nebesk klenby, pokldal za dal dkazy sv teorie, protoe jen nad severskmi nrody se hvzdy otej do kruhu kolem jednoho bodu. Tilakova kniha vyla v roce 1903 v Poon a s malm asovm odstupem byla citovna i v nmeckch publikacch. Stejn jako Blavatsk a dalm, ani tomuto velmi vzdlanmu Indovi se nikdy ani ve snu nezdlo, k jakm excesm jeho prce bezdky pispje. Smlosti Tilakovch mylenek, umocnn neobvyklou okolnost, e prv Ind dospl k vvodm o dalekm severu, vyuily nrodoveck a okultn kruhy v Nmecku k dalmu fantazrovn o rijskch nadlidech, mtu o Thule a podobnch bludech. Vliv tchto mylenek petrval a do dob Tet e, kdy perostly do obludnch rozmr. Spoluzakladatel zlopovstn nadace SS Ahnenerbe (Ddictv pedk) Hermann Wirth instaloval roku 1933 v Berln a Brmch hojn navtvovanou vstavu Nositel spsy. Od Thule do Galileje a od Galileje k Thule. Pomoc kreseb, fotografi, symbol, model, skalnch maleb i astronomick orientace souhvzd se pokouel dokzat spojitost mezi tradicemi doby megalitick a novovkmi lidovmi zvyky. I pro Wirtha byla kultura Thule dleitm zdrojem duevna pro cel lidstvo. Uctvn slunce se sice vyskytuje skoro u vech prodnch nrod, ale Wirth z nj udlal kulturn ddictv atlanticko-nordick rasy a chpal je jako dal indicii existence prastarho svtelnho nboenstv civilizace Thule. Plamennmi slovy poadoval, aby se obsah expozice dostal do kolnch uebnch pln a aby bylo vstav pidleno msto, kde by mohla bt navtvovna trvale. A znovuzrozen na duchovn minulosti navrt nrodu sebepoznn a sebeuren. Nech v ns znovu vzkl bohem dan a bohem chtn sly, je nm pomohou splnit nae nynj i budouc koly. A nm pomh duch ddictv pedk, abychom se stali svobodnm, jednotnm a velkm nmeckm nrodem. V etnch spisech z obdob Tet e byla Thule oznaovna za duchovn vlast nordick rasy a hemilo se to v nich nabubelmi a bombastickmi formulacemi: Thule je vzpomnkou na rj, kde n nrod proval sv dtstv. Thule je ztracenm rjem, stejnm, jak lil Dante. Dnes spov Thule na dn Atlantickho ocenu a jen obas se pipomene temnou ozvnou svch zvon. Vme vak, e znovu povstane. Nmecko je zem, kde ij vnuci rijskch pedk a ste jejich odkaz. Nezstalo vak jen u plamennch proslov, mytickch obad a mnohastrnkovch vplod. V ervnu roku 1936 vyrazila skupina dvaceti pslunk SS na studijn cestu na Island, kde chtli ptrat po stopch zmizel Thule. Jednm z nich byl spisovatel, esesk, fanatick hleda svatho grlu a odbornk na stedovkou nboenskou sektu katar Otto Rahn (19041939). Prbh expedice popsal roku 1937 v knize Luciferova ele. Pokldal se za nstupce ji zmnnho eckho moeplavce Pythea z Massilie. Domnval se, e Pytheas pi sv cest na sever hledal Apollonovu pravlast a nalezl stopy po Hyperborejcch. Vprava vak skonila zklamnm. Hol ostrov na Rahna a jeho kolegy z SS zapsobil pustm a nevldnm dojmem, nejevil sebemen znmky mystickho kouzla. Mui marn ptrali po svatynch nebo nznacch prastarho osdlen. Rahn zaal pochybovat, zda se Thule opravdu nachzela na Islandu, a zaal spekulovat spe o severn Skandinvii. Svj ivot a aktivity pedasn ukonil sebevradou v pouhch 35 letech. Naopak Rahnv kolega z SS Edmund Kiss nepochyboval naprosto o niem. Roku 1939 zveejnil svj Romn o Thule, v nm tuto civilizaci umstil do mytickch dob a zasadil ji do prostoru pobl dnenho Grnska, kde pr pedstavovala pedsunutou batu Atlantidy. Kdysi tam pr panovaly mrn klimatick podmnky a na nkolik tisc let zmnily tuto oblast v rj na zemi: Zimy byly tehdy v Thule mrn a tm bez snhu. Lto pipomnalo spe vn jaro. Pokud by na severnm plu existovala sou, mohlo by tam zrt i ito. Ale souvisl pevniny bylo v thulskch moch mlo. Nali byste zde jen vt nebo men ostrovy a nejvtm z nich bylo Grnsko, jemu se kalo Grnland Zelen zem. Honosilo se toti a do polrnch oblast zasahujc bujnou vegetac Podle Kisse disponovala thulsk civilizace rozshlmi znalostmi a na jejch lodch vlla sk vlajka Atlantidy: modr korouhev se stbrnm hkovm kem. A kdy pes moe thly labut, znlo to jako zvuk tisc harf. Po pchodu doby ledov pr thulsk rj zanikl pod ledovm pkrovem a Sevean museli na lodch svou milovanou vlast opustit.

18

Pokraovn ji znme a vme, e len pokusy o uskutenn dvnch bj skonily prvem na smetiti djin, kam tak pat. Vidli jsme, jak lze legendy zneut, pokud se jich chop nezodpovdn lenci. Nyn bychom se vak mohli na star bje podvat stzlivma oima, vcn a bez klapek na och. Zanme mtem vech mt: Atlantidou. T O U H A P O A TLANTID Nae civilizace se nachz v situaci, kdy se rozhoduje o jej dal existenci a vlastn i o peit celho lidskho rodu. Ve znmch djinch neexistuje dn paralela v neznmch snad ano. Tuto analogii bychom nali v zniku Atlantidy, kter je spojovn se zrozenm novho lidstva. Ovem jestli by se i po naem zniku objevila njak nstupnick civilizace, je celkem sporn. Odbornci se nemohou shodnout, zda existuje vce literatury ke druh svtov vlce nebo k Atlantid. J sm to nevm a chci tm jen ukzat, jak nesmrn mnostv papru ji bylo na toto tma popsno. Kdy eck filozof Platon (cca 429348 p. n. l., syn Aristona a k Sokratv) v 5. stolet p. n. l. zabudoval historii zanikl Atlantidy do svho dialogu Timaios a Kritias, nemohl tuit, e se tm postar o nekonen diskuse. V tto souvislosti je zajmav, e se Platon v nkolika svch dlech zmiuje o obrovskch obydlench tunelech v nitru zem. Jet pekvapivj je formulace z Kritia, j si zejm krom Ericha von Dniken dosud nikdo neviml: as vznikl souasn s vesmrem. Oba vznikl zrove tak souasn zmiz. Zeptejte se njakho astrofyzika, jestli je tato zmnka soust nkter z nejnovjch teori o vzniku vesmru. A teprve a vm kladn odpov, prozrate mu, odkud pochz. Atlantis znamen vlastn dcera Atlasova a toto oznaen zem se objevuje i ve sbrkch Hellanika z Lesbu, kter ji dv ve svm pouze ve fragmentech dochovanm spise Atlantika do souvislosti i s Poseidonem a Ostrovy blaench. Hellanikos chtl podobn jako Hekataios z Abdr (kolem roku 300 p. n. l.) shromdit star eck mty a logicky je uspodat. Podle jeho zmnek o Atlantid se zd, e legendy o n byly v antickm ecku hluboce zakoenn. Psychologov se domnvaj, e Atlantida vyjaduje odvkou lidskou touhu po rji. Na rozdl od nebeskch pln by vak Atlantida mohla mt naprosto pozemsk pvod, sahajc daleko do na minulosti. Ji stovky let se tisknou knihy o Atlantid. Fascinovala a fascinuje miliony lid. Je zbyten zabvat se vemi teoriemi a interpretacemi. Chtl bych se msto toho pokusit nalzt ervenou ni, thnouc se celou problematikou Atlantidy, utkanou z vcnch teori, dvryhodnch legend, zprv a tak skutenost, i kdy nkter z nich mohou znt fantasticky. Chtl bych se zamit na fakta (ne na divok domnnky), je se v obvykl atlantologick literatue nevyskytuj. Od roku 1626, kdy vyla kniha Nova Atlantis (Nov Atlantida) sira Francise Bacona, hledaly Atlantidu generace badatel a dobrodruh. V dobch potk kolonizace Novho svta se pozornost mnoha lid zamila na zapomenutou antickou legendu o ostrovn i. Bacon ve svm dle popisuje historii ztroskotan rodiny, kter se zachrn na tajuplnm ostrov. Tamj lid jsou vybaveni technikou, ji si v sedmnctm stolet mlokdo dokzal pedstavit. Maj k dispozici ltajc stroje, ponorky a velijak dal vymoenosti. Bacon se odvolv na Ameriku jako na novou Atlantidu a popisuje zaloen vdeckho stavu zenho smrnicemi neviditelnho kolegia podle rosenkrucinskho manifestu. Jeho kniha podntila rosenkrucinsk d k zaloen Royal Society, zattn anglickm krlem Karlem II. Bacon pi jednom proslovu v anglickm parlamentu vysvtloval, e jeho kniha Nov Atlantida by mohla bt zkladem pro vytvoen novho svta v Americe. Spolenost Virginia Company, zaloenou v roce 1606, a nsledujc osdlovn Virginie pokldal za politick, ale i spirituln akt. To vak jenom na okraj. Po Baconov knize se v 17. a 18. stolet objevila dal dla s podobnou tematikou. V Platonov spise lze nalzt vcero nznak, je dosvduj, e autor bral sv tvrzen o Atlantid vn. Podle jeho vlastnch slov se jednalo o naprosto pravdivou zprvu, o skutenou udlost a pravdiv vyprvn. Platon svou historku nikdy neoznaoval vrazem mythos (legenda), ale vdy pojmem logs (pravdiv slovo). Klasickou teorii o Atlantid zapsal sice Platon, ale jej pvod sah k sttnkovi a zkonodrci (v letech 594/593 p. n. l. byl athnskm archontem), filozofu, bsnkovi a historikovi Solonovi (cca 640558 19

p. n. l.), kter erpal z egyptskch pramen. Po ukonen svho veejnho adu opustil piblin v padesti letech na deset rok Athny a odeel do Egypta, aby se seznmil s tamnmi vdomostmi. Pedchzela ho povst, e je nejmoudejm ze sedmi eckch mudrc, pr dokonce moudej ne Thales z Miltu. Solon se vyznaoval velkm respektem ped vm, co bylo Egypanm svat. Proto mu tak dovolili nahldnout do svch tajnch spis a tam zjistil, e Egypan disponuj daleko rozshlejmi a pesnjmi historickmi znalostmi ne on sm nebo kdokoliv z ek. V t dob vldli Egyptu farani XXVI. dynastie. Pochzeli ze Saj v Dolnm Egypt, dokzali vymanit zemi z asyrsk nadvldy a oteveli i obchodnm a kulturnm stykm s eckem. Vsledkem vzkvtajcch kontakt mezi obma zemmi se stalo zaloen egyptsko-eck pekladatelsk koly v Sajch, rodnm mst panovnka Ahmose. Toto msto navtvil i Solon a zajmal se pedevm o chrm bohyn Neith (Nut), je se v ecku nazvala Athna a byla ochrnkyn Solonova rodnho msta. V Sajch se vnoval dlouhodobm a intenzivnm studim, bhem nich mu knz Pateneit nebo Psonchis (v pepisu jmna se et djepisci rozchzej) ukzal sloup s npisy tkajcmi se svtov e Atlantidy, civilizace, je vzkvtala ped pradvnmi asy a kter se bhem jedin noci a jedinho dne potopila do hlubin moe. I tak vzdlan ek, jakm Solon byl, slyel o Atlantid poprv. Na sloupu byla uvedena dv data, kter chrmov knz interpretoval jako dobu ped (tehdy) 9 000, respektive 8 000 lety. Solon si zaznamenal obsah textu a zpis odvezl s sebou do ecka. Pr hodlal sepsat o Atlantid epos, ale pravdpodobn si na tak rozshl dlo netroufl. Msto toho pedal sv znalosti zskan v Egypt pteli a pbuznmu Dropidovi. Pes jeho syna Kritia (496403 p. n. l.), kter svho stejnojmennho vnuka od mld zasvcoval do Solonova odkazu, se obsah npisu dostal k Platonovi, jen ho zapracoval do svch dl Timaios a Kritias. Platon sm byl z matiny strany spznn s Kritiem (starm i mladm), a tm pdem i se Solonem. Piblin ti stolet po Solonovi informoval novoplatonik Proclus o tom, e eck filozof Crantor ze Soloi zjistil obsahov shody mezi pvodn Solonovou zprvou o Atlantid a onm npisem na sloupu. Kopie npisu pr byly na papyrech uchovvny v alexandrijsk knihovn a padly za ob nechvaln proslulmu poru. Atlantida nebyla podle antickch spis malm ostrovem, ale spe kontinentem, vtm ne tehdej Libye (severn Afrika) a Asie (Blzk vchod). Byla dajn lemovna horami, ale vtinu rozlohy pedstavovala nina. Obyvatel tu vybudovali ndhern palce, rozlehl pstav a dal divy. Z tchto spis se ale tak dozvdme o katastrof, kter vekerou ndheru smetla do moe. Mohl si to vechno Platon vymyslet? Nebo se skuten jedn o popis zanikl civilizace, o n vdli ji pouze Egypan, kte sv znalosti nsledn poskytli ekm? Debaty o Atlantid zeslily pedevm ve dvactm stolet. Nejprve se objevili propagtoi okultn Atlantidy, napklad ji zmnn Helena Petrovna Blavatsk, Rudolf Steiner a Amerian Edgar Cayce. Posledn jmenovan v hypnotickm transu lil fantastick historky o Atlantid. Pomoc kontaktu s duemi nkdejch obyvatel Atlantidy se pr dozvdl, e Atlantida, ji astji nazval Poseidiou, existovala ji ped deseti miliony let a dospla ke grandiznmu technickmu rozkvtu. Americk mdium Edgar Cayce, zvan spc prorok, byl pokldn za nejvtho vtce a jasnovidce vech dob. Narodil se 18. bezna 1877 na farm pobl Hopkinsville v Kentucky. Od ranho dtstv projevoval schopnosti, kter pesahovaly monosti obvyklch pti smysl. Ji jako dt se dokzal uvst do hypnotickho spnku nebo transu, co pouval pedevm k tomu, aby si zapamatoval ltku ze kolnch uebnic. Ve vku dvaceti let onemocnl a v hypnze dokzal urit svou vlastn diagnzu. Pozdji takto diagnostikoval i choroby jinch osob. Lkai jeho schopnost vyuvali, ale souasn ho nkte z nich neuznvali a vystupovali proti nmu. Ovem napklad univerzita v Chicagu pokldala Cayce za tak vznamnou postavu, e v roce 1954 pijala doktorskou prci o jeho ivot a dle. Edgar Cayce zemel 3. ledna 1945 a zanechal po sob 14 000 stenografickch zznam svch telepatickch poselstv, je pronesl bhem tiatyiceti let ped celkem osmi tisci lidmi. Jeho promluvm se kalo readings (ten). Pouze v zainteresovanch kruzch se v, e spc prorok se bhem mnoha svch ten asto a podrobn zmioval o Atlantid. Odvolval se pitom na kontakty s obyvateli Atlantidy, dky nim mohl nahldnout i do potench dn na planety a spatil i jej budoucnost. 20

Cayce jednoznan tvrdil, e Atlantida se rozkldala mezi Mexickm zlivem a Stedozemnm moem, a naznaoval, e dkazy jej existence je mon najt v Pyrenejch, Maroku, Hondurasu, Yucatanu a Americe. Stopy Atlantidy se pr dochovaly i na tzv. Zpadoindickch ostrovech a v karibsk oblasti kolem Bimini. O prehistorii Zem prohlsil: Severn oblasti se tehdy nachzely na jihu. Jinmi slovy eeno, polrn kraje se rozkldaly tam, kde se dnes rozprostraj tropick a subtropick regiony Nil tekl do Atlantickho ocenu. Na mst dnen Sahary byste nali obydlenou a velmi rodnou zemi. Uprosted na zem (myleny Spojen stty, pozn. pekl.) tehdy v dol Mississippi nebylo nic ne ocen. Nad vodu vynvala pouze nhorn planina, je dnes pat k Nevad, Utahu a Arizon. Oblast na atlantickm pobe tenkrt vytvela vnj okraj nin Atlantidy. Andy a jihoamerick pobe Pacifiku naopak patily k vnjm zpadnm stem Lemurie. V Atlantid dolo k povstnm, kter vyvolala odchod lid smrem na jih. Bl a lut rasy pichzely do Egypta, Indie, Persie a Arbie. Tyto spoleensk zmny se asov shodovaly se zmnami polohy zemsk osy. Cayceova kontaktn osoba zdrazovala, e pvodn existovalo pt ras: bl, ern, erven, hnd a lut. Bhem ten je Cayce oznaoval za pt nvrh, kter se na na planet objevily souasn. Z takovch tvrzen samozejm zastncm evolun teorie vstvaly hrzou vlasy na hlav. Cayce uvedl jet daleko vce informac o vvoji ranho lidstva. Atlanan pr pochzeli z Lemuan, co byla tajemn rasa vznikl spojenm boh a lid. ila a zanikla v Pacifiku. Spc prorok ovlivnil mnoho badatel, napklad i Charlese Berlitze, kter se ve sv prvn knize Zhada Atlantidy drel jet celkem zptky, ale v pozdjch pracch propadal stle odvnjm spekulacm, je se v neposledn ad opraly o Cayceova ten. Zanechme vak fantazrovn. Jak to mohlo bt doopravdy? Mohla Atlantida skuten existovat, a u v jakkoliv podob? A pokud ano kde se asi rozkldala? OSM KONTINENT? Platonova zprva a velk st atlantologick literatury od 17. do 20. stolet lokalizovaly Atlantidu do Atlantickho ocenu. Mon nejznmj z prvnch knih o Atlantid byla stejn jako Baconova Nov Atlantida sepsna v 17. stolet. Jejm autorem byl jezuitsk pter Athanasius Kircher a nazval ji Zanikl svt (Mundus Subterraneus). Patil vedle Leibnitze k nejvznamnjm nmeckm vdcm sv doby a byl skuten univerzlnm uencem. Ovldal adu starch jazyk a mohl tedy st Platona v originle. Jeho kniha je znm dodnes a spisovatel ji rdi pouvaj jako hodnotn pramen. V neposledn ad proto, e Kircher zhotovil mapu Atlantidy a zasadil ostrov doprosted Atlantiku, mezi Evropu a Ameriku. Do poped pozornosti se Atlantida dostala v 19. stolet dky americkmu kongresmanovi Ignatiu Donnellymu, kter tehdy objevenou vyveninu na dn Atlantickho ocenu vyuil k vytvoen dramatick teorie. Donnelly pokldal Egypt a dal antick civilizace za kolonie Atlantidy a pbh o potop svta v Bibli byl pro nj vzpomnkou na znik ostrovn e. V roce 1882 vydal pozoruhodnou knihu Atlantida, pedpotopn svt. Ihned se stala bestsellerem, vyla celkem v padesti vydnch a dodnes se z n cituje. K dalm badatelm pat napklad rakousk inenr Otto Muck, kter zastval nzor, e tajemn kontinent byl znien 5. ervna roku 8498 p. n. l. velkm asteroidem, kter dopadl pobl Portorika. Po obrovskm nrazu se daly kontinentln desky do pohybu smrem od sebe a na to doplatila Atlantida lec uprosted ocenu. I Muck pokld Atlantidu za kolbku lidstva a domnv se, e tm lze vysvtlit urit paralely vyskytujc se u prostorov velmi vzdlench nrod. Jak se zd, Muck ledacos pevzal od Donnellyho. Mimo jin i dodnes ivou pedstavu, e Atlantida kdysi blokovala tepl Golfsk proud a kvli tomu panovala v Evrop doba ledov. V Muckov knize Ve o Atlantid si meme povimnout schematickho znzornn Afriky a Ameriky s Atlantidou mezi tmito kontinenty. Po katastrof klesl obrovsk ostrov ke dnu a mapa svta se zmnila do podoby, v jak ji znme dnes. Zn to pesvdiv, ale tato teorie m i sv mouchy. Geologov, mezi nimi i pedasn zesnul (roku 1999) dr. Johannes Fiebag, namtaj, e kontinent velikosti dajn 21

Atlantidy se neme potopit. Brnila by mu v tom jeho specifick hmotnost. Mon by se rozpadl na jednotliv kry, ale ty by se pohybovaly horizontln a ne vertikln. Navc se materil Stedoatlantickho hbetu neskld ze stejnch hornin jako kontinenty, jak tvrdil Muck. Je mon, e nad Stedoatlantick hbet v minulosti vystupovaly men ostrovy, kter skuten mohly zmizet pod vodou. Ale k takovm pohybm dochz pomalu a postupn a ne v podob nhl katastrofy. A prv o katastrofch zastnci Atlantidy rdi hovo. asto argumentuj lnky geologickho manelskho pru Edith a Alexandra Tollmanovch o dopadu asteroidu nebo komety ped zhruba 10 000 lety. Opraj se mimo jin o nlezy tektit (roztaven hmoty vymrtn do vky po dopadu meteoritu), jejich st je odhadovno na 14 000 let. Teorie Atlantidy v Atlantiku je podporovna rovn archeologickmi nlezy napklad zhadnmi troskami, kter u Mount Ampere pod hladinou ocenu nalezli a vyfotografovali rut vdci. V roce 1974 podila sovtsk vzkumn lo Petrovskij fotografie moskho dna v oblasti piblin 483 kilometr zpadn od Gibraltaru. Clem expedice byl przkum mlin ve vodch Stedozemnho moe a Atlantickho ocenu pobl severozpadnho pobe Afriky. Vdeck tm se skldal krom jinch odbornk i z geolog a biolog, pracovnk Ocenografickho stavu SSSR. Spolu s vdci psobili v expedici tak specialist na podmosk fotografovn. Po vyvoln filmu se pekvapen astnci vzkumu zamili pedevm na snmky podmosk hory Mount Ampere, kter se z hloubky vce ne t tisc metr vypn a 60 metr pod hladinu. Fotograf Vladimr Ivanovi Marakujev poznamenal: Kdy jsem ty fotografie vyvolal a uvidl prvn obrysy, bylo mi jasn, e jsem dosud nic takovho nespatil. Ocenografick stav vlastn rozshl archiv podmoskch snmk. Shromdily je bhem mnoha let poetn expedice zkoumajc vechny oblasti svtovch mo. Mme i kopie tisc fotografi poskytnutch naimi americkmi kolegy. Ovem jet nikdy se neobjevilo nic, co by tak velice pipomnalo stopy lidsk innosti v oblastech, je kdysi bvaly suchou zem. Vdci z Petrovskho neptrali po pozstatcch Atlantidy a tajemn pevnina v jejich vzkumech nehrla dnou roli. I proto se zpotku vbec nezmiovali o tom, e na nkterch snmcch jsou patrn archeologick relikty. Prvn informace se objevily v souhrnn zprv M. Barinova z roku 1979. Do t doby zachovvali Sovti o vsledcch expedice psn mlen. Ve zprv se mimo jin doteme: Na prvnm snmku vidme vlevo ze, na jejm hornm okraji jsou zeteln patrn jednotliv kamenn bloky Akoliv byl objektiv nasmrovn tm kolmo dol, lze zdivo zcela jasn spatit na celkem pti mstech. Jednotliv kamenn kvdry jsou piblin jeden a pl metru vysok a necel dva metry dlouh. Jedn se samozejm o odhad, v nm bylo teba zohlednit zkreslen zpsoben malou vzdlenost mezi objektivem a pedmty. Na druh fotografii vidme stejnou ze pmo shora. Thne se diagonln pes cel snmek. Uprosted obrzku je umstna kontroln olovnice. Tlouku zdi lze bez obt odhadnout na piblin ptasedmdest centimetr. Po obou stranch zdi jsou jasn patrn jednotliv bloky. Na vech snmcch vidme siln ervenohnd chaluhy. Tet fotografie pochz z jin srie mapujc vrchol Mount Ampere. Na tomto zbru je zachycena plocha pokryt lvou. Zd se, e prostor je rozdlen do t klesajcch stup. Pokud pipotme i horn plochu a spodn, jen velmi nejasn patrn schod, meme hovoit o celkem pti stupnch. Samozejm jsou rozpadl a porostl moskmi asami. Fotografie prozkoumal tak profesor Andrej Aksjonov, nmstek editele Ocenografickho stavu Sovtsk akademie vd, a prohlsil: Podle mho nzoru tyto tvary pvodn stvaly na soui. Zprva o expedici lodi Petrovskij vyla v sovtskm asopise Znanie-Sila, nae se o vc zaala zajmat svtov mdia. Objevily se spekulace, e sovtsk asopis nezveejnil vechny informace. Je ovem nejasn, zda tomu tak opravdu bylo. Ale nyn Atlantik prozatm opustme. Nkte autoi a badatel se pokoueli umstit Atlantidu do blzkosti sv vlasti. Tento originln druh mstnho patriotismu je rozen i v souasn dob. Asi nejznmjm pedstavitelem tohoto typu vzkumnk je nmeck pastor Jrgen Spanuth (19071998), kter se v mnoha knihch pokouel prokzat, e pozstatkem Atlantidy je Helgoland. Podle Spanutha patila Atlantida k civilizacm doby bronzov (piblin do roku 1200 p. n. l.) a jej centrum se nachzelo na Helgolandu nebo v jeho blzkosti.

22

Archeolog Eberhard Zangger lokalizoval Atlantidu ponkud pekvapiv do Troje, kter ani nele pmo u moe a dnes na tureckm pahorku Hissarlik vidme jen to, co pekalo tiscilet. Ovem kolem roku 1300 p. n. l. se Trja nachzela u zlivu a byla lodnm pstavem. Odsud se plavidla vydvala na 65 kilometr dlouhou cestu Dardanelami mezi Evropou a Asi. Archeologov prozkoumali pl kolem Hissarliku a nalezli stopy nkdejho msta. Lod, kter mily do Marmarskho moe, musely kolem Trje proplout. Msto od nich vybralo dan, doshlo tak nevdanho blahobytu a na tehdej pomry se rozrostlo do bezkonkurenn velikosti. To vyvolvalo zvist a hnv obchodnk, kte se nemohli vnovat svmu emeslu bez toho, e by Trojanm zaplatili poplatky. V tom mohla tkvt skuten pina vlky mezi Mykany (eky) a obyvateli Trje. V souasn dob pesn nevme, zda bylo msto znieno prv v tchto bojch nebo padlo za ob a vlkm provzejcm ve 12. stolet p. n. l. sthovn nrod. Byla Trja Atlantidou? Nkter aspekty svd o opaku. Pedevm poloha. Trja se nenachz za Heraklovmi sloupy (Gibraltarem), ale le u Dardanel, vchodn od Athn. Platonv popis ndhernho msta nesouhlas s tm, co bylo nalezeno pi vykopvkch, Trja nebyla tak pompzn, jako mla bt Atlantida. Problm je rovn s asovmi daji. Atlantida dajn zanikla 9 000 let ped sepsnm Dialogu, Trja kolem roku 700 p. n. l.. Platonv popis se hod spe na zpadn panlsko, mon na legendrn Tartessos. V Dialogu je zmiovna i Gadeirsk zem, a prv Gadeiru lze pesn lokalizovat jedn se o dnen panlsk pstav Cdiz. V mstech, kam bv situovn bjn Tartessos, objevili archeologov pozstatky msta, je pravdpodobn udrovalo kontakty s Egyptem. Dochovaly se i stopy vlench stet. Atlantida je vak umsovna rovn do oblast, je jsou dnes zality vodami ernho moe. Kolem roku 6000 p. n. l. se zde rozkldala sou a pobe velkho sladkovodnho jezera. Amerit geofyzici Walter Pitman a William Ryan prokzali spolen z vdci z Bulharska, Ruska a USA, e zde kdysi dolo k ohromnm zplavm. Kolem roku 6000 ili na bezch tehdejho sladkovodnho jezera pokojn lid, kte se vnovali zemdlstv a chovu dobytka. Pot se rozlomila prodn barira mezi Marmarskm moem a tehdy sladkovodnm ernm moem. Do jezera pronikly masy slan vody, zaplavily poben ps a zahnaly obyvatelstvo do ve poloench oblast. Udlost dala vzniknout mnoha legendm o potop svta, ale i vzpomnkm na zaniklou zemi, je se podobala pozemskmu rji. Rozkldala se tedy Atlantida na pobe ernho moe? Tko ci. Kadopdn se potkme se dvma problmy. Prvnm je poloha ern moe nele za Heraklovmi sloupy a druhm doba 9000 let ped Platonem. Ve prospch ernomosk lokalizace Atlantidy hovo pouze legenda o argonautech, v n se prav: veer vstoupili na pdu ostrova Atlant Problm je v tom, e argonauti prozkoumali ern moe v dob, kdy ji byl vytvoen pstup do Marmarskho moe. Atlantida lec na pobe by v t dob musela bt ji dvno pod vodou. Take se pece jen vrtme do Atlantiku? Novodob geologov tvrd, e dno Atlantickho ocenu je dnes ji tak dobe zmapovno, e se na nm neme skrvat nic, co kdysi mohlo bt velkm ostrovem. K jeho zmizen nemohlo dojt ani v dsledku tektonickch posuv, protoe v Atlantiku k poklesu dna prost nedolo. To je zejm pravda, ale plat jen v ppad, e by se Atlantida potopila kvli geologickmu procesu. Nevztahuje se na znik zpsoben nhlou katastrofou. A Platon pece pe: Ponoila se bhem stralivho dne a straliv noci. Jestlie Atlantida skuten existovala, rozkldala se v geologicky slab zn. Extrmn tenk zemsk kra je permanentn namhna a je protkna podlnmi i pnmi zlomy. Nraz asteroidu by, v Atlantiku mohl uvst do pohybu celou tuto velmi citlivou oblast, mm na mysli Azorskou ploinu i se Stedoatlantickm hbetem. Projevilo by se to nhlou aktivitou etzce atlantickch sopek a posledn stopy kataklyzmatu by zahladilo zemtesen. K takov prodn katastrof by mohlo dojt. A to jsme se jet vbec nezmnili o monosti prehistorick atomov vlky: nznak v tomto smru bylo nalezeno vt mnostv, ne je klasick archeologii mil. K tomu se vak jet dostaneme. Manel Tollmanovi, znm geologick pr, pokldaj nkdej existenci atlantickho mikrokontinentu za naprosto myslitelnou a dokonce pravdpodobnou! Upozoruj na to, e magnetick vzor na dn Atlantiku nen neporuen. Jakmile vychladne ediov vron, dojde k nov magnetizaci minerl eleza, je 23

vtisknou dnu moe magnetick pskovan vzor. Ten vak v oblasti severovchodn a jihozpadn od Azor chyb. To nasvduje existenci impaktu, protoe v takovm ppad by vzor byl silnm zahtm vymazn. Existuj i dal geologick indicie, pedevm ve sloen a sle usazenin na ediov ke, je naznauj, e Atlantida se skuten mohla rozkldat tam, kam ji umstil Platon v Atlantickm ocenu ped Gibraltarem! Skuten se tedy kdysi v tto oblasti nachzel velk ostrov, kter bleskurychle zmizel z povrchu svta? A RCHEOLOGICK NESROVNALOSTI Djiny civilizac zanaj oficiln ped njakmi pti a esti tisci lety ped nam letopotem. Ped tmto datem se pr nae planeta vyznaovala kulturn przdnotou a barbarstvm. Ovem existuje cel ada pklad, je takovto pojet zpochybuj. Zmime se o jednom z nich: V armnskm Medzamoru nalezli archeologov ocelov nstroje, jejich st se odhaduje na vce ne ti tisce let. Kad kolk v, jak nron a v podstat jen prmyslovou cestou je mon odstranit ze eleza uhlk a vyrobit ocel. eknme si zcela upmn, fantastick skok lidstva od rolnk obdlvajcch dol Nilu, Eufratu a Tigridu k na modern technick civilizaci trval neuviteln krtkou dobu. Pechod od voz taench voly k souasnm luxusnm automobilm nebo od bumerangu k satelitm se odehrl za pouhch 6 000 let, a to ji samo o sob hrani se zzrakem. Vda vak zzraky nezn. Jedinm vchodiskem z tohoto dilematu je hypotza, je tvrd, e starovk civilizace se mohly opt o znalosti a vdeck poznatky kultur a nrod existujcch ji mnoho let ped nimi. Dky tomu si starovk nrody vytvoily pedpoklady k tak razantnmu civilizanmu skoku. Djiny lidstva pravdpodobn sahaj hloubji do minulosti, ne je dnen vda ochotn pipustit. Planeta Zem prola mnoha kataklyzmaty, vyvolanmi pedevm posunem zemsk osy a dopady obch meteorit. Potkem roku 2001 vdci zjistili, e Zem byla v prbhu existence zasaena nejmn dvma asteroidy, je na na planet nenechaly kmen na kameni. Jeden z tchto impakt vydil ped 65 miliony let nejen 140 milion let neomezen vldnouc dinosaury, ale vechny iv bytosti s hmotnost nad deset kilogram. Dky nmu jsme dostali anci a mohli se vyvinout z malch hmyzoravc do podoby Homo sapiens, kter nepetrit usiluje o to, aby svou modrou planetu uinil stejn neobyvatelnou jako Msc. Krom zmnnch dvou superkatastrof jist dolo k mnoha menm, kter vak i tak staily na vyhlazen jednotlivch civilizac, je zmizely beze stop a dochovaly se po nich jen mlhav vzpomnky. V Z P O M N K Y N R O D Je nm dostaten jasn, e se lidstvo t do katastrofy. Je ohroena samotn podstata na existence. Pokud rovnou nevymeme jako ivoin druh, budeme se muset vyrovnat s obtemi nepedstavitelnch rozmr. Pitom nemme tuen o svch potcch a nevme, zda n osud ned jacsi neznm vldcov v pozad. Lid tetho tiscilet nevd, zda kdysi v minulosti ili pedkov naeho rodu, kte dky svm vysplm znalostem dokzali vybudovat dokonal civilizace a vykonat velk vdeck iny. Nae znalosti o lidsk prehistorii jsou velmi skromn. Nejrznj zhadn pamtky z nejdvnj minulosti naznauj, e djiny mon neprobhaly tak, jak jsme se uili ve kole. Zastavme se v asu ped velkolepmi dly egyptskho stavitelskho umn, ale na druhou stranu odbvme legendy o zemi Hyperborejc, o Atlantid, vch ltajcch lid ze Zimbabve a Peru jako dvnovk bchorky. Pedevm zavrhujeme ty o Atlantid. Podle Platona ila v Atlantid vyspl civilizace, odpovdajc svm stupnm rozvoje piblin ecku 5. stolet p. n. l.. Okultist pokldali Atlantidu za vysplou technickou civilizaci, kter sv stopy zanechala po celm svt. Stejn nzor zastv mnoho atlantolog. Nkte jdou ve svch teorich jet dl. Zamuj se na vztahy mezi Atlantidou a dalmi kulturami, respektive na podivuhodn zprvy o prehistorickch udlostech, bhem nich se objevovalo pekvapiv mnoho modernch prvk (napklad tzv. vlky boh). Posvtn kniha Ind Bhgavata Purna vypotv tyi za sebou nsledujc vky, jejich civilizace byly postupn znieny ivelnmi katastrofami. Nae souasn doba je ptm cyklem. Od eckho bsnka 24

Hesioda (8. stolet p. n. l.) se dozvdme, e i sta ekov znali rozdlen djin na tyi obdob. Prvn se nazvalo zlat. Lid se tehdy podobali bohm. Nsledoval stbrn vk, bhem nj se lidsk rozum zanal zakalovat. Tet vk byl kovov a bojovn naladn lid se za jeho trvn vzjemn vyvraovali. V poslednm obdob ili hrdinov, jejich iny a dobrodrustv obdivujeme dodnes. I podle eckch povst dnes ijeme v ptm, eleznm vku, na jeho konci ns stejn jako pedel pokolen zni bh Zeus (nebo se znime sami). Podle Censoria (narozen roku 238 n. l.) ekov vili, e svt pohlt na konci kad epochy voda nebo ohe. Klasick bje o bozch a polobozch nebereme vn a dvme se na n pouze jako na krsn pohdky. Pro by vak v tzv. zlatm vku nemohly na zemi t vyspl bytosti? Na potku vech civilizac stoj vdy a bez vjimky bo postava, je lidem pin civilizaci. Thovt, egyptsk bh moudrosti a uitel egyptsk pramatky bohyn Isis, je identick s tikrt velikm Hermem Trismegistem, kter krom slavn Smaragdov tabule sepsal dajn vce ne 1 200 hermetickch knih. Ji v 18. stolet vyvrtil uenec dr. Sigismund Bacstrom dodnes se opakovan vyskytujc tvrzen, e Tabule pochz a ze stedovku. Thovt/Hermes dajn zskal sv neuviteln znalosti na zpad. V Knize mrtvch a v dalch staroegyptskch spisech je mu propjovno pzvisko pn druh strany mo a strce obou zem. Z tchto nznak mnoz badatel usuzuj, e lo o panovnka Atlantidy. Podle legend pr na svch kdlech nosil ostatn bohy na druhou stranu moe Kha. V pt tisc let star knize nskch proroctv Ji-Ging objevili biologov pekvapiv popisy ehosi, co se podob dvojit roubovici z lidskho genetickho kdu. Kniha mimo jin pipisuje tzv. nebeskm gnim zsluhu na tom, e pinesli lidem poehnn v podob zemdlskch znalost. Australt domorodci v, e jim na potku pomhaly ti nebesk bytosti jmnem Baima, Daramulun a Bunjil. Mu jmnem Hiddo Oera Linda sepsal v osmm stolet frskou knihu Oera Linda Boek, co je v podstat sbrka legend a bj. O nkolik stolet pozdji, roku 1256, k n byla pipojena pozoruhodn poznmka: Atlantida byla zniena v dob, kdy se zem zachvla, nebesa potemnla a zaznl siln hlas hromu. Kdy dolo k tomuto netst, shromdil krl Atlantidy vechny peiv a odvedl je obrovskm tunelem do zem Wotanovy. Hned na zatku bychom mli zabrnit nedorozumn a souasn zdraznit zajmav fakt: zem Wotanovou je zde mnna Stedn Amerika, co zjistili znalci a komenttoi Oera Linda Boek. Jet podivuhodnj je pas z knihy Harolda Bayleye Archaic England (z roku 1919), podle n zmiovan Wotan navtvoval z Mexika panlsko a m, kam se dostval podzemnmi chodbami, kter nsledn jeho brati ped dvnou dobou zasypali. Chodby se podle veho nachzely pod Atlantickm ocenem nebo pod povrchem nm neznmho kontinentu, kter tehdy jet musel existovat. Takovto a podobn tvrzen nalezneme v poetnch pramenech pochzejcch z mnoha zem vech svtadl. Podivuhodnmi legendami se hem evropsk i americk knihovny, kroniky conquistador a indinsk, arabsk, egyptsk, indick, nsk a japonsk historick spisy. Pi ptrn po koenech mnoha svtovch nboenstv mete narazit na vroky nskch taoist, kte vyprvli o mstech, kde sdlili nesmrteln ze zpadu, a tak o ambale, mst lid z hvzd. Prastar australsk povsti vyprvj o dob sn, nekonen vzdlen epoe, bhem n se lidstvo stkalo s nebeskmi bytostmi. Legendy se zmiuj o okdlench hadech, kouzelnch zrcadlech, podzemnch palcch a nevyhasnajcch lampch, je osvtluj podzemn sn. Jsou to opravdu jen fantastick bchorky bez relnho zkladu? L E T Z H Y P E R B O R E Y K O L E M S V TA et a mt djepisci, napklad Herodot, Diodoros Siculus, Plinius nebo Vergilius, hovo o kontinentu Hyperborea jako o velkm ledovm ostrov v Severnm moi, na nm ij prhledn lid. Prsvitn Hyperborejci se ale stali neprsvitnmi v okamiku, kdy se zaali msit s blmi nrody zpadnch zem. Ovem i pot si zachovali svou mimodnou inteligenci, j pevyovali vechny ostatn lidi. Jejich hlavn msto Thule (!) lokalizovali stedovc moeplavci nejastji do Norska nebo dokonce na Shetlandsk ostrovy. Kolem roku 1920 kolovala ve Francii Revue Baltique, v n se rozebrala pedevm otzka, jestli Litevci, jejich jazyk vykazuje adu podobnost se sanskrtem, mohou bt pokldni za pm potomky Hyperborejc. O dal pipomenut starho mtu se roku 1921 postaral pask asopis Les Polaires. Lite 25

ratura tohoto druhu vak padla na rodnou pdu pedevm v Nmecku, kde nalezla mnoho pznivc. K tm nejvznamnjm pkladm pat sbrka Thule staroseversk bsn a przy od Felixe Niednera, dle spisy Dietricha Eckarta a Hanussenovy noviny, vydvan jasnovidcem a magikem Erikem Janem Hanussenem, zavradnm pozdji nacisty. Ji jsme se zmnili o moeplavci Pytheovi z Marseille, kter pronikl daleko na sever a pobl Britskch ostrov objevil zemi, je mla za letnho slunovratu den bez noci a za zimnho slunovratu noc beze dne. Pytheovi souasnci se mu vysmvali stejn jako dnen vdci. O Thule se vak zmiovali i jin plavci a nkdy ji zamovali s Islandem a jindy se Shetlandskmi nebo Orknejskmi ostrovy, ppadn si Thule pletli s Finskem nebo Grnskem, take do cel zleitosti vnesli podn zmatek, kter meme rozplst pouze pomoc prastarch bj. Podle nich se udlosti odvjely nsledujcm zpsobem: Ped celosvtovou katastrofou byli hlavnmi postavami svtovch djin obyvatel Atlantidy, pot Hyperborejci, Keltov a Egypan. Hyperborejci se vyznaovali podivuhodnmi schopnostmi a neuvitelnmi znalostmi. V pamti lidstva zstali zachovni jako tajemn nrod, ijc kdysi v polrnch oblastech. Jejich hlavnm mstem bylo podle legend Thule. Tmto nzvem ale pozdji oznaovali stedovc uenci severn okraj tehdy lidem znmho svta odtud pochz i obecn znm pojem Ultima Thule (zem na konci svta). Dky zempisn poloze sv zem se Hyperborejci mohli stt pny celho svta. Pravdpodobn vedli atomovou vlku o n se nm dochovaly informace v mayskch a indickch legendch proti vchodn civilizaci z kontinentu Mu. V konfliktu zejm lo o nadvldu nad severnm plem. Hyperborejci vymeli krtce po potop svta, ale jet pedtm ovlivnili svm duevnm ddictvm vznikajc kultury severn Evropy. Vzhledem k tomu, e se nedochovala ani jedna hyperborejsk stavba, domnvaj se mnoz, e Hyperborejci byli spe vldnouc kastou ne nrodem. Archeologick nlezy a legendy dokazuj, e Hyperborejci a jejich pm potomci (Keltov) patili odpradvna ke zdatnm koloniztorm a svou kulturu rozili po cel zemkouli. Keltov jako ddici tradic z Thule se dky svmu mimodnmu nadn pro zmosk plavby dostali a do Severn, Stedn i Jin Ameriky, dopluli do Polynsie a podmanili si cel Stedomo. Pelasgov (nzev je odvozen ze slova pelasgos = pil ze Severnho moe) jsou praotci ek, Frg a Fnian. Uctvali bohy Apollona a Baala. Sv megality stavli ve stnu dub, ale tak na hoe Ida. Hykssov a dal mosk nrody, jejich rituln pokrvkou hlavy byla pilba s bmi rohy, se usadili na Korsice, Sardinii a v Egypt. Fnian se svmi lodmi pronikli daleko za Herkulovy sloupy (Gibraltar). Zajmav je, e vechny nmonick nrody (Islanan, Irov, Britov, Vikingov, Bretoci, panl, Portugalci a Baskov) jsou keltskho pvodu a ij dnes v zemch, kde se v hojnm potu vyskytuj pohebn mohyly a menhiry. Ji letmo zmnn eck sbratel mt Hekataios z Abdr sepsal knihu s nzvem Hyperborejci. Krom n nalezneme nejvce informac o tajemnm nrod u historika Diodora Sicula. Hekataios, pe Diodoros, a nkte dal tvrd, e se nad zem Kelt (severn Galie) nachz v ocenu ostrov, jen se velikost vyrovn Siclii. Tento severn ostrov, kaj nkte, je obvn Hyperborejci, kte jsou takto nazvni proto, e sdl nad mstem, kde vane Boreas Zde se narodila Latona (Apollonova matka), proe ostrovan chovaj Apollona v obzvltn ct Hyperborejci hovo vlastnm jazykem. Vi ekm, pedevm Athanm a obyvatelm ostrova Dlu, se chovaj velmi vldn. Tato nklonnost pochz z velmi dvnch dob. Nkte lid dokonce tvrd, e Hyperborejce navtvilo ji mnoho ek, kte na ostrov zanechali obtn dary s eckmi npisy. A naopak hyperborejsk Abaris (skytsk arodj, asto zamovan za Apollona) kdysi odcestoval do ecka, aby s obyvateli Dlu obnovil ptelsk vztahy. Tak se k, e msc je z onoho ostrova velmi dobe vidt a nachz se tak blzko, e jsou patrn vyveniny na jeho povrchu. Na tento ostrov odchz pr kadch devatenct let Apollon. Zmnnmu cyklu kaj ekov velk rok (metonick cyklus). Vlda nad ostrovem a steen chrmu jsou sveny krlm, kte se nazvaj boreadov (bardov?) a jsou potomky Borea. Texty jako tento i mnoh dal naznauj, e Apollon nemusel bt mytickou postavou, ale vzdlanm lovkem ze severu. Seversk nrody a Skytov ho nazvali Abaris Hyperborejsk. dajn se pohyboval velkou rychlost pomoc letcho pu. Jednalo se tedy o ltajc bytost, jakch se v djinch vyskytovala cel ada: irsk arodj Manannan MacLyr nebo jeho krajan krl Bran, ale tak fnick bohyn Astarte, asyrsk 26

bh Aur se svm ltajcm bkem, nkte akkadt a sumert bohov, egyptsk Hor, velk matka Ink Orejona, mexick opeen had Quetzalcoatl nebo indick Rma pilot ltajcch viman. Ve vtu bychom mohli jet dlouho pokraovat. Spokojme se vak s tm, co jsme doposud uvedli, a podvejme se na to, zda podivuhodn legendy svtovch nrod mohou bt podepeny materilnmi dkazy. MNC SE MAPY D se vysvtlit existence moskho pstavu vzdlenho 21 kilometr od jezera Titicaca, kter se nachz v Andch mezi Peru a Bolvi 3 812 metr nad moskou hladinou a 322 kilometr daleko od pobe Tichho ocenu? Kruhy slouc k uvazovn plavidel k pstavnmu molu dnenho msta zcenin Tihuanaka jsou tak obrovsk, e mohly bt vyuvny pouze velkmi nmonmi lodmi. V tomto podivnm vysokohorskm pstavu se dodnes nalzaj stopy moskch as a mul. Voda v jin sti jezera je slan. Tihuanaco mohlo bt ped 11 00012 000 lety obrovskm kvetoucm mstem, kter nov vznikajc horsk psma vyzdvihla o 3 000 metr a vytvoila tm st andsk ploiny. Tuto podivuhodnou pedstavu propaguj nkte vdci, napklad Arthur Poznaski. Mimo jin upozoruj na to, e v okolnch horch nalezli zvpenatl mosk rostliny. To je vak pouze jeden z mnoha pklad mnc se topografie na planety. Pokud bychom dokzali odvst vody Atlantiku, uvidli bychom na ocenskm dn horsk etzec, kter se thne od Islandu a k jinmu plu. Nejsp vs nepekvap, e vyvenina jin od Azor se nazv Atlantis. Profesor M. Eving z Columbia University se roku 1949 vydal na przkum poho uprosted Atlantickho ocenu. V hloubce 3 000 a 5 500 metr narazil na prehistorick poben psek. Ocitl se tak ped zhadou, nebo na moskm dn se psek vznikl eroz nevyskytuje. Z tohoto objevu lze usuzovat, e se na tomto mst kdysi potopila rozlehl pevnina. Pokud by tomu tak nebylo, musela by se v minulch epochch hladina moe nalzat daleko ne. Pak je ovem nejasn, kde se v ocenu vzalo souasn mnostv vody. Mnoh dol na dn Atlantiku jsou pokraovnm existujcch ek. Vodn toky stc v zpadn Evrop do moe lze na dn ocenu sledovat a do hloubky pti set metr. A to znamen, e na nkterch mstech dnenho moskho dna kdysi existovala sou. eky pozorovateln pod hladinou mo si toti jednoznan sv eit vyhloubily kdysi dvno v such zemi. Sladk voda je leh ne slan a nemohla by tedy zanechat na moskm dn stopy, alespo urit ne tak vrazn. Roku 1898 pokldala francouzsk lo podmosk kabel a jej posdka narazila v hloubce 3 160 metr na blok zesklovatl lvy, kter tto podoby mohla nabt pouze na vzduchu. V dvn geologick period se na mst dnenho ocenu rozkldala pevnina, na n se sopen vbuch odehrl. Ostrovy se obas vynouj a zaas zase miz. Vzpomeme si teba na Ostrovy Aurory v jinm Atlantiku, kter se objevuj i v romn E. A. Poea Dobrodrustv Arthura Gordona Pyma. Poprv je v roce 1762 spatila posdka velrybsk lodi Aurora. Zprvy o nich se objevovaly dalch ticet let. Ostrovy byly zakresleny i do nmonch map. Dochovala se jejich topografie i popisy mstn fauny a flry. Naposledy je lovk spatil v roce 1856. Pot se ti Ostrovy Aurory ji nikdy neobjevily. Podobnm tajemstvm je obklopen Dougherty Island. Potkem 19. stolet objevil americk velryb Swain piblin 2 600 kilometr jihozpadn od Hornova mysu ostrov o dlce cca dvancti kilometr a ce ty a pti kilometr. Na jeho bezch ily stovky tule a hejna ptk. V nsledujcch letech kolem proplulo nkolik lod, jejich kapitni zakreslili polohu ostrova do map. V roce 1830 byly na przkum tohoto kousku zem vyslny dv lod, ale nenaly jej. Pot se k ostrovu vydal velrybsk kapitn Dougherty a nalezl jej pesn tam, kde ml bt. V roce 1859 potvrdil Doughertyho daje anglick kapitn Keates a nazval ostrov jmnem svho pedchdce. V letech 1885, 1886 a 1893 navtvila Doughertyho ostrov ada lod, jejich velitel sou podrobn zamili a zmapovali. Pak zhadn kus zem zmizel. Od roku 1894 do roku 1930 se ani za jasnho poas po ostrovu neukzala sebemen stopa. Slavn polrn badatel Robert Falcon Scott nkolikrt kioval nad mstem, kde se ml ostrov nachzet. Mil echolotem hloubku a do 5 000 metr, ale nikde nic. Po Scottovi se o nalezen ostrova pokouelo 27

jet mnoho lod, ale bez spchu. Po 73 letech od zaregistrovn byl v roce 1932 Doughertyho ostrov zase z nmonch map vykrtnut. panlsk cestoval Maurelle objevil roku 1780 v jinm Pacifiku Sokol ostrov. V roce 1892 jej vlda krlovstv Tonga nechala oszet 20 000 kokosovmi palmami, ale ji o dva roky pozdji se ostrov ztratil v ocenu. Dnes u ale opt vystupuje nad hladinu. V druh polovin 19. stolet se do Tichho ocenu potopil ostrov Tuanaki (Cookovy ostrovy) i s 13 000 obyvateli. Rybi, kte se brzy rno vydali na lov, se veer nemli kam vrtit. Ne ve ale jenom miz, nkdy se z temnch hloubek naopak nco vyno. Technici Western Telegraph Company, kte v roce 1923 kontrolovali kabel poloen na dn Atlantickho ocenu, zjistili, e se bhem pouhch ptadvaceti let posunul i s podlom o znan kus vzhru. V roce 1957 spatili lid pobl Azorskch ostrov kouc horu, vystupujc z Atlantickho ocenu. Klesat nebo zvedat se vak mohou nejen ostrovy nebo mal sti pobe, ale i cel kontinenty. V oblasti Aleut se mosk dno Pacifiku stle vce bl k hladin. I v Atlantickm ocenu vznik podle R. P. Lynche z Fordham University (New York) nov pevnina. Mnoh legendy rznch nrod pedpovdaj znovuzrozen bjnho svtadlu, jen nazvaj rznmi jmny. Nejslavnj je Atlantida, o n se zmiuje i spc prorok Edgar Cayce. Pokud se ale m Atlantida znovu zrodit, znamen to, e u kdysi existovala. D I S K U S E O A TLANTID Platon pi sepisovn sv zprvy o Atlantid pouval nejrznj prameny. V Kritiovi tvrd, e Solon se o Atlantid dozvdl v egyptskch Sajch od jistho knze. Ale to nebylo vechno. Knz mu vyprvl o velkch katastrofch, potopch svta, stralivch porech a dalch ranch suujcch lidstvo. Devt tisc let ped Solonovou nvtvou Egypta dajn jeho slavn et pedci vedli vlku proti Atlantianm a jejich spojencm. ekov v neltostnm boji zvtzili. Platonova informace obsahuje jeden velice zajmav detail. Jedn se o popis lovu bk ijcch v Atlantid. Stejn popis je v obrazov podob reprodukovn na egyptskm relifu chrmu v Abydu. Umleck dlo znzoruje Ramesse II. se synem pi lovu obtnho bka pro boha Upuauta. Tak nsledujc pas si zaslou pozornost: I jmny je (Poseidon) obdail, a sice pojmenoval krle, po nich se nazv cel ostrov a moe, je slove Atlantick. Jmno prvnho z jejich krl toti znlo Atlas. Druhmu, mladmu z krlovskch bratr, pipadlo jmno Gadeiros, kter m v helnskm jazyce podobu Eumelos. Tento bratr byl mladm dvojetem krle. Eulemos vldl vnjm stem ostrovn e od Heraklovch sloup po Gadeirskou zemi. Pokud tuto antickou kvtnatou mluvu pevedeme do soudobho jazyka, zjistme, e Atlantida byla rozlehlm ostrovem, jen se nalzal za Gibraltarem, a ovldala i Gadeirskou zemi. Tuto oblast lze celkem dobe lokalizovat: Gadeira je toton s dnenm panlskm pstavnm mstem Cdiz na pobe Atlantickho ocenu. K Atlantid se vztahuje ada fakt a indici, kter jsou asto ignorovny. Pesto v sob skrvaj etn pekvapen. Vydejme se tedy po jejich stopch na cestu do minulosti. Sprvn smr nm mon uk obyvatel vod H O I Z A TLANTIDY Rozmnoovn ho pat k mystrim, jim se vda u dvno sna pijt na kloub. Zajmal se o n ji Aristoteles, ani by vak nalezl een. Jedin, co vme jist, je to, e ho je sladkovodn ryba, je kadoron opout vodn toky a vydv se na cestu k moi. Pokud z msta, kde ije, neexistuje vodn cesta, doke se ho dokonce plazit po soui, jen aby se dostal k vytouenmu cli. V dob ten smuj samiky ho k ocenm. U st ek na n ekaj sameci a pak u vichni spolen miz ve slanch vodch. Svatebn cesta kon v Sargasovm moi u Bermudskch ostrov. Tam samiky nakladou jikry a poslze hynou. 28

Mlad hoi se vydvaj zptky do Evropy. Jejich putovn trv ti roky. U naeho kontinentu se rozdl na dv skupiny. Sameci zstvaj v moi a samiky smuj proti proudu ek do vnitrozem. Zhadn chovn ho oznail ji v edestch letech minulho stolet Otto Muck za ddictv Atlantidy a vdci pro n prozatm nenali uspokojiv vysvtlen. Jak znmo, v evropskch ekch se vyskytuj pouze samiky ho. Biologov minulch stolet se neustle ptali, kam se podli sameci. Dnes ji vme vce, ale zhada zstv nevyeena. hoi se rod v Sargasovm moi, je se rozprostr zpadn a jihozpadn od Azor a je bohat porostl chaluhami a asami. Velikost se piblin vyrovn stedn Evrop. V bujnch chaluhovch porostech se hoi vytou, amerit v zpadn a evropt ve vchodn sti moe. Vedeni instinktem se pak mlad ho larvy nechaj unet Golfskm proudem, kter je nasmruje na vchod, tedy k zpadn Evrop. ho pldek (mont) se u pobe rozdluje. Rozdlen pohlav trv rovn ti roky. Po dosaen pti let vku je ho pohlavn dospl a pot se ob pohlav opt setkvaj v st ek. Spolen smuj do Sargasovho moe. Pohybuj se ve velkch hloubkch, kde pravdpodobn vyuvaj spodnho proudn. Za 140 dn se dostvaj do mst svho zrozen, kde dochz k vyten. Muck si poloil oprvnnou otzku, pro se hoi dvakrt za svho ivota vydvaj na tak nebezpenou a dlouhou cestu a pro samiky putuj do sladkch vod. sten si odpovdl sm. Samiky ho toti mohou pohlavn dospt jedin ve sladk vod. Ale pro pluj a do Evropy a ne do teba do Zpadn Indie, kam by to mly podstatn bl? Vdci obvykle argumentuj tm, e se hoi nechvaj unet Golfskm proudem. To je vak vysvtlen pouze pro cestu jednm smrem. Proud rozhodn svj smr nemn a hoi se mus do Sargasovho moe probjet vlastnmi silami. Bylo tomu tak ale vdy? Pokud m Platon pravdu, rozkldala se Atlantida v oblasti Azorsk ploiny a stvala Golfskmu proudu v cest. Ten se proto odklnl zpt k Americe, proudil v kruhu a hoi se tak skuten mohli pohodln dostvat do mst svch trdli i zpt. Ze Sargasovho moe je Golfsk proud pohodln odnesl do blzkch ek Atlantidy, kde samiky pohlavn dosply, zatmco na n sameci ekali v moch. Pot se nechali spolen odnst stejnm proudem zpt do svho rodit, kde se kolobh ivota zopakoval. Kdysi dvno vak ostrov zmizel a Golfsk proud zanesl hoe a do vzdlen Evropy, kde je nechal na holikch, a tak je tomu dodnes. Podle nzoru nkterch badatel je chovn ho jednoznanm dkazem nkdej existence kontinentu mezi Evropou a Bermudskmi ostrovy. Na tto pevnin se musela nalzat alespo jedna velk eka s stm v mstech, kde se dnes rozkld Sargasov moe. hoi se d genetickm programem vzniklm ped mnoha miliony let a pluj se vytt do mst, kde ji dvno dn pevnina ani st eky nen. Kad malik ho pldek je nmm svdkem dvnovk existence Atlantidy. Ovem tajemn ryby nejsou jedinou indici. irok paleta ivoinch druh, shodnch na obou stranch Atlantiku, naznauje, e kdysi musely bt Evropa s Amerikou spojeny pevninskm mostem. Profesor Edward Hul se domnv, e podobnost fauny a flry obou polokoul dokazuje existenci spolenho stedu obou hemisfr, jen se v asech ped dobami ledovmi nachzel prv v Atlantiku. V tto oblasti vznikly pvodn ivoin i rostlinn druhy a pot se rozily na zpad i na vchod. Nkte mravenci se napklad vyskytuj v toton podob na Azorch i v Americe. Spojen mezi Starm a Novm svtem pr zaniklo v miocnu, co je obdob mladch tetihor. S LOVO A TLANTIDA Fnian znali tajemnou zemi, proslulou bohatstvm. kali j Antilla. Jist arabsk legenda vyprv o krajin jmnem Ad, kde se pr nalzala kolbka civilizace. I tato zem dajn leela v zpadnm ocenu. Star posvtn indick spisy, tzv. purny, a rovn Mahbhrata, se zmiuj o Blch ostrovech, kter bvaj rovn oznaovny za kontinent Attala. Nachzel se v ocenu, pl svta od pobe indickho subkontinentu. Pozice Attaly se shoduje s lokalizac legendrn Atlantidy. Nespoetn nznaky nkdej existence Atlantidy nalezneme tak na opan stran Atlantickho ocenu. Aztkov vyprvli conquistadorm o tom, e pedkov jejich nroda pili do Stedn a Jin Ameriky z velkho ostrova jmnem Aztlan, jen se dajn rozkldal ve vchodnm ocenu. Aztlan zn velmi po 29

dobn jako Atlantida a toto slovo se vyskytuje vude na pobe Mexika, Stedn Ameriky a v severnch stech Jin Ameriky. Aztlan znali i Mayov, ovem pvodn mu kali Izmachi a jet pedtm Tula (Thule?). Znm znalec pyramid Peter Lemesurier upozoruje na to, e posledn slabika nzvu Quetzalcoatl zn atl. I tato jazykov podobnost me naznaovat mnoh. Slovn koen atl se vyskytuje na obou stranch Atlantiku a pat k zkladm vech slunench mytologi. Atl znamen veobecn e spravedlivho boha, koen svta, ulechtil a nezniiteln. Zem, je je dky sv lecht a sle neporaziteln. V egypttin toto slovo vyjaduje pojem zem. Severoafrit Berbei pedstavuj zempisn pojtko mezi starmi Mexiany a Kolumbijci na jedn stran a Araby a Egypany na stran druh. Vrazem atl oznauj vodu. Nabz se tedy domnnka, e vraz atl by mohl bt peloen jako mohutn a ulechtil vodou obklopen e. Vichni starovc zempisci nazvaj severn Afriku, vetn Egypta, pojmem Libye, neboli zem, kde bh Atlas nese na svch ramenou cel svt. Neme bt nhoda, e v te dob byl na druh stran ocenu, ve starm Mexiku, uctvn bh, kter tak nesl na svch bedrech svt! Ve starm jazyce kolumbijskch indin znamen atl tot co zem, e, voda, ale tak vldce e. Pvodn obyvatel Kolumbie a Venezuely jsou pokrevnmi pbuznmi mayskho kmene Quich. Jejich spolenou pvodn vlast bylo dol Mississippi. Slavn maysk kniha Popol Vuh obsahuje adu pozoruhodnch zmnek. Pat k nim napklad zprvy o cestch krlovskch princ mezi zem Aztlan a koloniemi na zpad. Quicheov si vyprvli o pchodu svho nroda z vchodu. Tento lid se do Ameriky dostal dky bohovi, kter mu otevel dvanct cest pes moe. Indini mli povdom i o babylonsk vi, znien bohem, a kdysi jednotnm jazyku. A pipojme jet jednu poznmku: Toltkov tvrd, e pochzej ze zem jmnem Aztlan nebo Atlan. Pokud z jazykovho hlediska prozkoumme koncovku as ve slov Atlas, zjistme, e prapvodn znamenala zklad, princip, zaloen. Z toho logicky vyplv, e pojem Atlas bval synonymem pro mohutnou i, obklopenou vodou a symbolicky reprezentovanou stejnojmennm obrem, kter na ramenou nese cel svt jedn se o zklad slunenho kultu, kter nachzme na obou stranch ocenu, jen se nhodou nazv Atlantick. Indici, e slunen kult starovkch nrod se pvodn rozil z Atlantidy, me bt souasn uctvn slunce v Egypt a Peru, jako i vlda slunench dynasti v obou tchto zemch. V tto souvislosti je nutn se zmnit i o jedn z nejzajmavjch mexickch pamtek, tzv. Codexu Tira neboli Knize putovn. Stejn jako i dal star legendy americkho kontinentu vyprv i Codex Tira o putovn nrod pilch po moi z vchodu, z mst, kde se nachzej Velk a Mal Antily. Vzpomeme si na fnickou Antillu. Pokud toto slovo rozdlme na an a till, zjistme, e v semittin znamen slabika an tot co ps, a till lze peloit vrazy schopnost, bohatstv, moc, e. Vrame se nyn k Atlantickmu ocenu, kter le mezi posvtnmi horami jednoho i druhho pobe, na jeho vchodn i zpadn stran stval obr jmnem Atlas, jen na svch ramenou nesl svt. Nepipomn nm jeho jmno nco povdomho? S mrnou obmnou bychom dostali nzev Antily. Mohly bt Antily soust e, jej jmno zanalo slabikou Atl? A mohla to bt Atlantida? Kdo si me bt vzhledem k mnoha spletitm pekladm, rznm variantm legend, pramen a bj jist, e pvodn nzev neznl Atlantida, ale teba Atlantilida? Nejenom teni Karla Maye znaj slavn att el Derid pobl Tunisu. Toto star jezero (nebo zliv?) zmioval ji Diodorus Siculus pod nzvem Bahr Atala (bahar znamen v arabtin moe, me se vak pouvat i jako oznaen velk vodn plochy, teba Nilu nebo Amazonky). Oblast se tedy jmenovala Moe Atala. Z historie vme, e u att el Deridu il prastar nrod atlanticko-mediternskho typu. Dokazuj to nlezy koster. Jeho pvod je neznm a zahalen tajemstvm. Pslunci nroda si kali Atarantov nebo Atalantov a uctvali Poseidona, zakladatele Atlantidy, jeho syn se stal prvnm krlem ostrovn e a je ztotoovn s Atlasem, nosiem nebesk klenby. Hlavn msto Atlantidy se pr nazvalo Poseidonis. Slovo Atala se kupodivu vyskytuje rovn u severoamerickch indin kmene Naez. Stopy po dvnovkch nrodech na obou stranch Atlantiku vykazuj podivuhodn podobnosti. 30

Hypotetit pslunci vysplho nroda, kte po zniku svho kontinentu pinesli civilizaci do okolnch zem, se nemuseli pvodn nazvat Atlanan. Jejich potomci mon postupn bhem tisc let zapomnli svoje prav jmno a zaali sv pvodn vlasti kat Atlantida, Atarantis nebo podobn, protoe tyto pojmy v sob nesly ve, co se dochovalo v legendch: ulechtilost, moc, hrdost, velikost e, prodn katastrofu s niivmi blesky, potopou, vbuchy sopek, stralivmi bouemi, leskem, slvou a apokalypsou v jednom D VA I D E N T I C K P R A M E N Y V Britskm muzeu si lze prohldnout maysk rukopis Troano. Pat k pti nejstarm hieroglyfickm textm, kter nepadly za ob niitelsk horlivosti mision a byly v 19. stolet objeveny badateli Augustem Le Plongeonem a abbm Brasseurem de Bourbourg. Oba tvrdili, e fragmenty rukopisu rozlutili. Le Plongeon a abb Brasseur sice patili k vznamnm znalcm star Ameriky, dlouh roky ili mezi potomky May a ovldali jejich e, pesto se nedokali uznn a jejich vznamnmu nlezu ostatn vdci nevnovali pli pozornosti. Mlo znm, ale o to zajmavj je st pekladu kodexu, citovan dr. Paulem Schliemannem, vnukem Heinricha Schliemanna: V roce 6. kaan, 11. muluku msce zak zaala straliv zemtesen, je bez pestvky trvala a do 13. chuenu. Za ob jim padly hory hlny i zem Mu. Mu se dvakrt nazdvihla a pot v noci klesla, podkopan silami podzemnch vulkn. Kontinent se nkolikrt zvedl a zase klesl. Nakonec sou nevydrela a deset nrod bylo vyhlazeno a znieno. Zmizelo 64 milion obyvatel, 8 000 let ped dobou sepsn tohoto dokumentu. Mezi knihami pechovvanmi v prastarm buddhistickm chrmu v Lhase se nachz chaldejsk rukopis, jen pochz piblin z roku 2000 p. n. l.. Meme si v nm pest nsledujc vtu: Kdy dopadla hvzda Baal, otslo a zachvlo se sedm mst s jejich zlatmi vemi a prhlednmi chrmy. Chvla se jako lstky ve vtru. Z palc stoupaly obrovsk plameny a sloupy koue. Vzduch zaplnil nek umrajcch. Lid hledali zchranu v chrmech a pevnostech. Tu se vztyil moudr veleknz Ra-Mu, a promluvil: Co jsem vm nepedpovdl ve, co pijde? Mui i eny v drahocennch odvech ozdobench drahokamy snan prosili: Mu, zachra ns! Mu odpovdl: Vichni zahynete, i se svmi otroky a poklady. Z vaeho popela povstanou nov nrody. Pokud tyto nrody zapomenou, e hmotn bohatstv nen ureno jen k tomu, aby se nrody zvtovaly, ale i k tomu, aby se nestvaly malmi, budou i ony sdlet stejn osud. Zem i se svmi obyvateli byla zniena a pohltila ji zejc propast. Takto kon druh zprva o pedvk katastrof zem Mu. Prvn pramen pochz ze Stedn Ameriky, druh byl nalezen v Tibetu. Z A RKTIDY DO A M A Z O N I E Nedlouho ped druhou svtovou vlkou zkoumali badatel Stefansson a Rasmussen oblast kolem severnho plu a na 68 severn ky, 192 kilometr od polrnho kruhu, objevili msto s piblin osmi stovkami dom. Nazvalo se El Lutak, co v pekladu znamen Mj dvru, bu siln a nepemoiteln. Podle slov obou vdskch polrnk vypadali pslunci tamnho nroda naprosto evropsky. Mli modr oi, svtl vlasy, postavou se podobali lovku cromagnonskmu, vyznaovali se podlouhlou lebkou a mon byli potomky zaniklho nroda, kter oba vdci pojmenovali arkticko-atlantick rasa. Zmizel lid se vyznaoval vysokou civilizan rovn. Pozornost si zaslou pedevm jeho kult pohbvn mrtvch. Sv zesnul toti ukldali do vydlabanch kmen strom a do onch dlk jim vkldali slonovinov kuliky zasazen do jadeitu. Pesn tak, jako v ppad jadeitov masky, kter byla nalezena na lebce kostry pod slavnm vkem sarkofgu s kontroverznm zobrazenm astronauta v maysk pyramid v Palenque centru maysk kultury. Podobn zvyky (pohbvn mrtvch do vydlabanch kmen) jsou zaznamenny i z oblasti indinskch kmen Taulipanga a Ingarica v severn Amazonii. Paralely to jsou udivujc, nejde vak jen o ty dosud zmnn.

31

Z NAJ H OPIOV MINULOST A BUDOUCNOST ? Kdy inenr Joseph Blumrich, zamstnanec NASA, navtvil v sedmdestch letech dvactho stolet na jihozpad USA ijc indiny kmene Hopi, vyprvl mu mu jmnem White Bear Fredericks prastar povsti svho lidu. Udiven nvtvnk v nich rozpoznal legendu o Atlantid, reprodukovanou pozoruhodn modernmi slovy. Posute vak sami nejdleitj sti vyprvn Blho medvda, narozenho roku 1905 v arizonsk indinsk rezervaci Old Oraibi: Existoval kontinent, jen se nazval Zem na vchod, v naem jazyce Talwaitichiqua, a nalzal se vchodn od na vlasti Ksskary, j tak kme Zem slunce nebo Mu(!). Mezi tmto svtadlem a na pravlast se rozkldala velk vodn plocha. Dnes se t pevnin k Atlantida. Budu nadle pouvat toto jmno, protoe je obvyklej. V Ksskae i Atlantid se veker sla a energie, kterou jsme potebovali, zskvala ze slunce. Mohli jsme si ji opatit kdekoli a nebyla nutn dn veden. Nevm vak, jak se pesn vyrbla. Mli jsme tenkrt pstroj, vlastn jich bylo mnoho, s krystalem velkm pouh palec. Tehdy lid nemuseli dlouh hodiny sekat do kamene. Stailo jen uritm zpsobem podret onen pstroj tak, aby se slunce odrelo v krystalu, a kmen se rozlomil psobenm slunen energie. V krystalu mohly bt zaznamenvny i nejrznj zvuky. Lid tehdy ovldali vysplou techniku, ale nepouvali ji k nien jinch lid. Zpotku ili obyvatel Atlantidy stejn pokojnm zpsobem jako my. Vichni jsme toti pochzeli ze stejnch boh. Atlantian dokonce pouvali stejn symboly jako my. Ale v prbhu vk se zmnili. Zaali zkoumat stvoitelova tajemstv, je smrtelnci nesmj znt. Odhalili je ale pli brzo. Brzo proto, e jet nebyli dostaten duevn vyspl. Pouili sv znalosti k podroben jinch nrod. Krom toho znali tak planety. Ltali k nim nahoru, ale nemohli na nich t, protoe to vechno byla mrtv tlesa. A tak museli zstat na zemi. Pot se obrtili proti Ksskae, proti nm. Vdli, e jsme duevn i morln daleko silnj, a to nm zvidli. Jejich krlovna chtla dobt nai zemi a podmanit si n nrod. Vyhroovala naemu vldci, e nad n kontinent vyle veker sv vesmrn lodi a zni ns ze vzduchu. N panovnk se j vak nehodlal podrobit. Nakonec se velc muov t doby seli na rokovnch, kterm bychom dnes asi kali konference. Nkte nai lid bohuel touili po hodnostech a moci. Jejich vra slbla a oni si pestvali vit druhch. Vldkyn Atlantidy uila svho vlivu k roztpen naeho nroda. Zaala nkter z ns petahovat na svou stranu, pedevm ony mocichtiv lidi, o nich jsem ji hovoil. Ti pak tajn poruovali nae zkony a kali si: Kdy budeme dret s Atlantiany a podporovat jejich poadavky, urit z toho pozdji budeme nco mt. Zlo zskalo pevahu. Neptel odhalili mnoh stvoitelova tajemstv, je nemla bt lidstvu znma. Napadali mj lid. Ze vzduchu smovali svoje magnetick sly na nae msta. Znalosti naich lid lo porovnat se znalostmi obyvatel Atlantidy. Ale my je pouvali jen k dobrm elm. Nebrnili jsme se tokm. A mli jsme pravdu! Ti z naeho nroda, kte neopustili pravou stvoitelovu cestu, byli shromdni v urit oblasti a zachrnni. Sice jsme se aktivn nebrnili, ale mli jsme ochrann tt. Nedoki ti technicky vysvtlit, co to bylo za tt a jak psobil. Moje babika mi kala, e kdy udeil blesk nebo se ho dotkl paprsek, dostal se jen ke ttu a tam explodoval. Dovnit ale nepronikl. Take pi toku na Ksskaru vybuchly vechny bomby (nebo co to bylo) vysoko nad zem tt ns ochrnil. Tak se netst vyhnuli vichni, kte se mu vyhnout mli a kte se shromdili na uritm mst. Ale zdaleka to nebyli vichni. Msta byla napadena a jejich obyvatel zabiti. A pak nkdo zmkl patn tlatko, tak mi to vyprvla babika, a oba kontinenty se potopily. Dolo k velk potop. Atlantida klesla do ocenu velmi rychle, zatmco n svt pomrn pomalu. Bl medvd vyprvl Blumrichovi tak o kachinech neboli mudrcch, kte se v nebezpench dobch objevili a pomohli pedkm Hopi nalzt nov ivotn monosti: U dlouho ped znienm Atlantidy a na zem kachinov zjistili, e vchodn od naeho kontinentu vystupuje z vod nov svtadl. Vystupujcm svtadlem byla mnna Jin Amerika. Tam se pedkov Hopi dostali dlouhodobm peskakovnm z ostrova na ostrov. Do souasnosti se dochovaly pouze Velikonon ostrovy. Putovn dajn zapoalo ped 80 soomody a trvalo 4 soomody, piem asov jednotka soomod pedstavuje jedno tiscilet. 32

Ne vichni obyvatel Atlantidy zahynuli spolu se svou , pokraoval Bl medvd. Zachrnili se ti, kte nesouhlasili s napadenm Ksskary. Kdy jejich zem zanikla, odeli tam, kde je dnes Evropa a Afrika. Pili o svou moc a nedokzali ji ltat. Ale peili, i kdy se museli rozdlit do malch skupinek, kter se rozely na rzn strany. Kad skupinka si zachovala jen st bvalch znalost. Mnoho set let bojovali nkdej Atlantian o peit, ale pak se znovu dokzali vzchopit. Vzpomete si teba na egyptskou kulturu. Kdy jsme dorazili na msto, mli jsme s sebou pochopiteln i svoje pstroje. Tam dole, v Jin Americe, dokzali nai pedkov pohybovat obrovskmi skalnmi bloky. Jednodue nathli ruce, ani se skal nemuseli dotkat. Dnes nikdo nedoke pochopit, jak mohli postavit tak podivuhodn msta, ale tenkrt to bylo jednoduch. Znalosti se vak postupn vytrcely a lid museli tvrd pracovat. Dnes je ji ztraceno ve a my meme jen s divem sledovat, co tehdy lid dokzali. Pokud porovnme souasnost s minulost, meme ci, e Hopiov dnes ij ve patnch asech. Ale na druhou stranu jsme si uchovali sv legendy a z nich erpme tchu. Bl medvd Fredericks se zamyslel a pak jet dodal: Vyprvl jsem ti mnoh o na minulosti. Vm, e se to velmi li od veho, co jsi dosud vdl. Vdci by samozejm mli jin nzor. Nerozumj nm a nemohou tedy rozumt ani na historii. Ale my, Hopiov, vidme, e se dnen doba podob asm ke konci naeho starho svta. Vmme si soudob korupce, vrad atd. a je nm jasn, e jsme na nejlep cest ke zkze. Mohli bychom dsivmu konci zabrnit, pokud bychom se vrtili na stvoitelovu sprvnou stezku. Ale nemyslm si, e bychom to dokzali. Dal velk katastrofa ji nen daleko, jde jen o pr let. Me to vyznvat hroziv, ale my to vme. Hopiov to vd! Vd to opravdu? Mnoh fakta jim dvaj za pravdu. N A S TA L S O U D N D E N ? V roce 1940 byla ve francouzskm Dordogne, piblin dva kilometry jin od Montignaku, objevena jeskyn Lascaux. Dnes je po celm svt proslaven svmi poetnmi fantastickmi skalnmi malbami z obdob magdaleninu, co je nejmlad kulturn stupe star doby kamenn (paleolitu). V lt roku 2001 dolo pobl k objevu dal dosud neznm jeskyn s prehistorickmi rytinami. Jejich st se odhaduje na 28 000 let. Jasn a pesn linie kreseb jsou podobn vtvorm ze severopanlsk Altamiry a Font-de-Gaume. Rovnomrn rozprosten barvy napklad na hvch zvat vypadaj jako nanesen stkac pistol. Prehistorit umlci prokzali mimodn pozorovatelsk talent a cit pro pohyb, srovnateln s umem renesannch mal. V prvnch publikacch o lascauxkch malbch se objevily daje datujc jejich vznik do doby ped 25 000 a 30 000 lety. Vdce vak jm hrza z toho, e by museli pipustit ranj existenci vysplejch kultur, a tak dolo k jejich nenpadnmu a postupnmu omlazen. Nejprve na 15 000 a 20 000 let, pot na 12 000 rok a jet mn. Uvidme, jestli i rytiny objeven v roce 2001 budou v prbhu asu mldnout. Pro obdobn korektury datace musme mt pochopen. Klasick vda se dostv do nesnz. Pokud dokzali vytvet takovto umleck dla, nemohli bt lid z obdob magdaleninu, kter nsledoval po aurignack kultue, primitivnmi troglodyty (obyvateli jeskyn), jak tvrd oficiln antropologie. Jet vt bolen hlavy dostali mnoz odbornci z toho, e fresky z Lascaux neslouily jasnmu kulturnmu elu, a u by to byla magie nebo njak rituly. A u vbec se serizn vdci nehodlaj zabvat tvrzenm Ericha von Dniken, e jist francouzsk astronomka nalezla ve skalnch kresbch rzn astronomick daje a souvislosti. Stejn tak si mlo pozornosti vyslouil nkolikrt potvrzen etologick poznatek zveejnn francouzskm spisovatelem Robertem Charrouxem. Tento autor prohlauje, e lidsk kultura se dostv do bodu potku svho rozkvtu v okamiku, kdy jej umn slou pouze samo sob, respektive estetickm elm. To plat pedevm pro malstv. Po dosaen takovho stadia zan prudk rozvoj zemdlskho nin, stavba mst, krtce eeno: vznik civilizace. A prv jeskynn malby jasn dokazuj, e jejich tvrci se nachzeli na potku onoho civilizanho skoku. Bhem jednoho nebo dvou stolet mohli zvldnout tavbu a zpracovn kov, provozovat plnovit zemdlstv a chov dobytka. Dalm logickm krokem by byla stavba kamennch mst. O tisc let pozdji mohl pijt na adu vynlez stelnho prachu a knihtisku a lid by se soustedili na vrobu vozidel. Za dal 33

dva nebo ti tisce let by doshli na dnen vdeck rovn. Krajinu by protkaly jejich dlnice, po nebi by krouila letadla a do vesmru ltaly rakety. Za nkolik dalch tisc let by tito lid ovldli slunen soustavu a to se pohybujeme piblin kolem roku 5000 a 6000 ped nam letopotem. Pro se nic takovho nestalo? Lid kultury magdaleninu prokazateln chodili obleen do klobouk, bot a kalhot. Ale msto toho, aby vynalezli steln prach a auta, zmizeli beze stopy. Robert Charroux je pesvden, e je z povrchu svta vygumovala jaksi obrovsk katastrofa. Starovk legendy a spisy vyprvj, e posledn den Atlantidy byl poznamenn nesmrnou iveln pohromou. Zemi zaplavily vlny o velikosti hor, orkny a sopen vbuchy otsaly celou planetou. Civilizace zanikla a peiv lid se vrtili na rove barbar. Jen st si dokeme pedstavit geologick procesy, je zpsobily zkzu Atlantidy. Stejn jako mme jen velice vgn pedstavu o tom, co by ns ekalo bhem atomov vlky a hlavn po n, kdyby na zemi zavldla nuklern zima. Podle prastarch mt, povst a rozpadajcch se rukopis se zd, e tehdej udlosti nebyly o nic mn dramatick a katastrofln. O jejich obrovskm rozsahu svd i to, e se vzpomnka na n dodnes dochovala v pamti lidstva. V tisce let starm sumerskm Eposu o Gilgameovi se dotme o Utnapitimovi, praotci dnenho lidstva, jen se svou eled jako jedin peil potopu svta. Se svou rodinou, zvaty a ptky se uchlil do bezpe na palubu lodi. Biblick historka o Noemov are je pravdpodobn pozdj verz tto sumersk legendy. Mnoz odbornci pokldaj popis velk potopy z pera mskho bsnka Ovidia za jaksi nepm pokraovn Platonova len zniku Atlantidy: patnost lidstva doshla takovch rozmr, e Justitia uprchla na nebesa a vldce boh se rozhodl lidskou rasu zcela vyhladit Jupiterv hnv se rozprostel po cel nebesk i. Jeho bratr Neptun, vldce mo, mu vyslal na pomoc vlny. Zarazil do zem svj trojzubec a sou se poala tst a chvt Brzy nebylo mon poznat, kde je pevnina a kde moe. Nereovny (mosk nymfy) si s divem prohlely lesy, domy a msta, kter se z nieho nic ocitla pod vodou. Tm vichni lid se utopili Ze staroegyptskch mt se dozvdme, e bh mo Nu vyzval svho syna, slunenho boha Rea, aby zniil veker lidstvo, protoe se lid stavli proti bohm. Zkzy mlo bt zejm dosaeno rozshlou povodn. Indick Mahbhrata l, jak se ped Manuem, praotcem lid, zjevil Brhma v podob ryby a varoval ho ped nadchzejc zplavou. Rozkzal mu, aby postavil lo a vzal na palubu riie (mudrce), a tak vechna semena rostlin vypstovanch starmi brhmany a tento svj nklad peliv chrnil. Manu se dil Brhmovmi slovy. Naloil na lo mudrce i semena a nkolik let kioval bouliv vody. Nakonec pistl v Himlaji. Mstem, kde Manu vystoupil z lodi na sou, je podle indickch legend Manali v dol Kulu, zvan Manuovo msto. Kraj se nazval Aryavarta, co znamen zem rijc, co je slovo, je se pozdji objev ve velmi neblahch souvislostech. Dal verzi povsti o potop svta si meme pest v Avest (sbrka starornskch text). Bh Ahura Mazda rozkzal perskmu patriarchovi jmnem Yima, a se piprav na velkou zplavu. Yima potom vytesal jeskyni, do n nanosil rostliny a pivedl zvata nutn k obiv lid. Tmto zpsobem se mohla po opadnut vod opt zrodit nov civilizace. Kn z Baalbeku (dnes na libanonskm zem) mli zvltn zvyk. Ze Stedozemnho moe nabrali vodu a vylvali ji do trbiny vedle chrmu. Uctvali tak vzpomnku na obrovsk pvaly vod a souasn slavili zchranu Deukaliona, co je postava z eckch bj. Kn museli tyi dny putovat pro vodu k moi a dal tyi dny se vraceli do Baalbeku. Jet je teba zmnit se o tom, e skaln trbina se nalz na nejkrajnjm severnm konci velk prolkliny, kter se smrem na jih thne a k ece Zambezi. Mimochodem, domorodci z bue si vyprvj legendu o velkm ostrov u zpadnho pobe Afriky, kter jednoho dne zmizel ve vlnch. Rukopis americkch May k: Nebe se piblilo k zemi a vechno se bhem jednoho jedinho dne dokalo zkzy. Dokonce i hory zmizely pod vodou. Maysk Dransk kodex zachycuje znik svta v obrazech. Vidme na nich hada na nebi. Z jeho tlamy vytkaj proudy vody. Msc a slunce se skrvaj v temnot. Bohyn msce a smrti dr v ruce obrcenou misku, z n se inou niiv masy vod.

34

Chilam Balam z Yucatanu (maysk knz a vtec) tvrd, e v dvno uplynuvch dobch byla zem May pohlcena moem, hory pitom vyvrhovaly ohe a zem se tsla. Ve Venezuele il kmen indin s blou k. kalo se jim Priov, co podivuhodn pipomn nzev jedn indick kasty. Sdlili ve vsi nazvan Atlan. Podle legend ili kdysi na velkm ostrov uprosted ocenu, ale jejich pvodn vlast byla zniena stralivm netstm. Pohled na mytologii americkch indin ukazuje, e vce ne 130 kmen zn legendy o katastrof nesmrnho rozsahu. Bje o potop svta se vyskytuj i v n a u Eskymk. Klasick biblick pbh o potop svta zn kad. Vyprv o praotci Noemovi, kter byl varovn ped nastvajc potopou, postavil slavnou archu a tm zachrnil sebe i ivot na zemi. V petrohradsk Ermiti je uchovvn 3 000 let star papyrus z dob dvanct egyptsk dynastie. Obsahuje nsledujc sdlen: Kdysi spadla z nebes hvzda a jej plameny ve pohltily Posvtn kniha guatemalskch May, Popol Vuh, rovn popisuje hrznou katastrofu. V nebeskch vinch se pr ozvalo praskn plamen. Zem se zachvla a z nebe zaala pret voda a dehet. Stromy se kymcely, domy rozpadaly na kousky, jeskyn se hroutily. Den se zmnil v temnou noc. Na strop hrobky Senemuta, stavitele egyptsk krlovny Hatepsut, se nachzej zhadn obrazy nebesk klenby. Na jedn z tchto map oblohy jsou svtov strany zakresleny sprvn, ale na druh jsou posunut tak, jako by Zem utrpla njak siln nraz. A Harrisv papyrus skuten tvrd, e se nae planeta v dsledku straliv katastrofy pevrtila. O te udlosti se zmiuje i papyrus z petrohradsk Ermite a tzv. Ipuwerv papyrus. Pedpokldejme, e ped dvnmi lety skuten njak gigantick apokalypsa pevrtila Zemi doslova na hlavu a nenechala na na planet kmen na kameni. Jak tedy ale vypadal n svt pedtm? Christobal Molina, panlsk mision z msta Cuzka v Peru, v 16. stolet napsal, e Inkov mli k dispozici rozshlou zprvu o prbhu velk katastrofy. Pvodn pr existoval stt, kter se rozkldal po cel zemi a mluvilo se v nm jedinm jazykem. Tato mylenka jednotn ei se vyskytuje u ve Starm zkon, znme ji z Babylonu, a jak vidme, kupodivu o n vd tak mexit indini. Bible vyprv o dobch, kdy na zemi il jedin nrod hovoc stejnm jazykem. Teprve bhem stavby babylonsk ve dolo ke zmaten jazyk a lid si pestali navzjem rozumt. Velmi podobn l babylonsk kronik Berosos epochu, v n byl nrod tak posedl moc a vlastn slvou, e si pestal vit boh. Tehdy lid v Babylonu zaali budovat v, je se svou pic tm dotkala nebes. Rozhnvan bohov ji vak zboili. Do t doby si vichni lid vystaili s jednm jazykem. Kroniky mexickch Toltk kupodivu obsahuj tm identickou legendu. Jenom msto ve stavli indini vysokou pyramidu. Nepli znmou skutenost je fakt, e v hlubokch pralesch Amazonie byly nalezeny skaln malby se znzornnm slunce, zvat, rukou a dalch motiv. Tm navlas se podobaj freskm magdalniensk kultury z jeskyn Lascaux a okol. Je to podivuhodn shoda! Klasit archeologov to sice nevid rdi, avak po cel zemkouli se vyskytuje mnostv dkaz a svdectv o prehistorick katastrof. Srovnvac metoda nm umon urit piblin datum on pradvn tragdie. Prvn rok perskho letopotu podle Zarathustry (rok, kdy zaal plynout as), pipad na rok 9600 p. n. l. Toto datum je tm identick s rokem 9560, do nj podle Solona kladli egyptt kn dobu zniku Atlantidy. Sta Egypan rozdlovali as na velk slunen cykly po 1 460 letech. Konec jejich posledn astronomick periody pipad na rok 139 n. l.. Od tohoto data lze a do roku 11 542 p. n. l. vysledovat celkem osm slunench cykl. Asyrsk msn kalend pracoval s obdobmi o dlce 1 805 let, z nich posledn skonilo roku 712 p. n. l.. Pokud od tohoto letopotu odpotme est msnch cykl, dostaneme se rovn do roku 11 542 p. n. l. Egyptsk slunen a asyrsk msn kalend se tedy setkvaj na stejnm vchozm datu. A je to zejm tak vchoz rok jejich potn asu. Brhmani potaj letopoet od roku 3102 p. n. l. v cyklech po 2 850 letech. Ti takov cykly dvaj dohromady 8 550 let. Pokud je sloume s rokem 3102 p. n. l., dostaneme se k datu 11 652 let p. n. l.. Mayov pouvali kalend s periodami v trvn 2 760 let. Vechny tyto daje a mnostv dalch kalendnch paralel, s nimi bych tene nerad unavoval, naznauj, e se ve zmnnm vchozm datu udlo nco skuten vznamnho. Jinak si onu pozoruhodnou shodu nelze vysvtlit. 35

Z podrobnjho studia jednotlivch legend vyplv, e rozsah a charakter kataklysmatu byl v jednotlivch zemch rozdln, zleelo na jejich zempisn poloze. Guatemalt indini kmene Quiche si napklad vyprvj povsti o ernm deti padajcm z nebes a o zemtesen, je zniilo domy a jeskynn klenby. Z tchto daj lze usuzovat, e na dn Atlantickho ocenu dolo k mohutnm tektonickm posuvm. Z vrouc vody stoupal kou, oblaka prachu a pra. Zven pevn stice se dostaly do stratosfry a byly vtry neseny na zpad, kde v podob ernho det dopadly na Stedn Ameriku. Tuto guatemalskou legendu dopluj a potvrzuj bje indin z Amazonie. Tvrd, e po stralivch vbuch se na krajinu snesla neproniknuteln tma. Perunt indini jet navc uvdj, e voda vystoupila a k vrcholkm hor. V legendch pochzejcch ze Stedomo se naopak hovo spe o obrovsk potop ne o njakch sopench erupcch. Staroeck bje obsahuj zmnky o zplavch, pi nich voda dosahovala a ke korunm strom. Ryby pot zstaly viset ve vtvch. Persk Avesta se zmiuje o vlnch velikosti dosplho mue. Podle starch nskch pramen se otsalo moe na jihovchod. V 17. stolet psobil v n jezuitsk mision Martinus Martini. Ve sv knize Djiny ny se vnuje informacm z prastarch kronik, podle nich se kdysi dvno nebesk klenba naklonila smrem k severu a po stralivm zemtesen zmnily slunce, msc a hvzdy svou drhu. Vzedmut vlny Atlantiku se musely projevit mohutnm odlivem na opan stran, v Tichm ocenu. Zajmav je i tvrzen indin z dolnho toku kanadsk eky Mackenzie. Bhem velkch zplav pr jejich studenou zemi zashla vlna nesnesitelnch veder, nsledovan tuhmi mrazy. Neobvykl stdn teplot a ronch obdob mohlo bt vyvolno zmnami v atmosfe, zpsobenmi silnm otesem planety. Vechny zmnn aspekty do sebe zapadaj a skldaj se do obrazu globln katastrofy, je mimo jin zpsobila i znik vyspl civilizace, kter vak po sob zanechala v rznch koutech svta mnoho stop a artefakt M L O Z N M ATLANTOLOG Podle bj byla maloasijsk Trja (zvan t Ilion nebo Pergamos) zaloena keltskmi Pelasgy. Na budovn jejch mohutnch zd se pr podleli i bohov Apollon a Poseidon. Tak v tto legend spojuje postava Hyperborejce Apollona djiny Mal Asie s Kelty a naopak bh Poseidon nen pouze stavitelem hradeb Troje, ale zastv i funkci patrona Atlantidy. Obleen Troje popsal v nesmrtelnch verch Iliady a Odyssey slavn bsnk Homr. Bhem znm trojsk vlky se postavili et hrdinov Agamemnon, Achilles, Odysseus a dal proti trojskm bojovnkm v ele s Priamem, Hektorem a Paridem. Zminkou k vlen vprav se stal Paridv nos krsn Heleny, manelky spartskho krle Menelaa. Tak zn legenda, z n si vtina lid vybav hlavn trojskho kon, pomoc nho se lstivmu Odysseovi podailo Trju dobt. Obchodnk a amatrsk archeolog Heinrich Schliemann (18221890), ovldajc dvanct jazyk, byl natolik sml, e vzal Homrovy vere doslova a provzen posmchem archeolog se vydal hledat Trju a objevil ji. Pod Priamovm mstem nalezl zklady pvodnho sdlit. Na nespoetnch stepech a kouscch keramiky se skvly nboensk symboly. Vtina nalezench vz mla tvar sovy. Pedstavovaly symbol zelenook Pallas Athny, ochrnkyn Ilionu. Trojsk kovov zbran kupodivu vypadaly pln stejn jako prehistorick bronzov mee a tty nalezen v Dnsku a ve vcarsku. To Schliemanna dost zarazilo. Mnostv shod ho nakonec pivedlo k nzoru, e prehistorick Trja je zce pbuzn s dalm mystickm mstem Atlantidou. Ze Schliemannovch zpisk, ale i z dalch zprv a informac francouzskho spisovatele Roberta Charrouxe, kter se podrobn zabval pozstalost Schliemannova vnuka, vyplv, e objevitel si byl pln vdom toho, e se dostal na stopu skutenm djinm lidstva. Z pochopitelnch dvod vak svj nzor projevoval jen diskrtn a rozhodl se, e podstatn prvky objev mohou bt zveejnny teprve po jeho smrti.

36

Schliemann postupoval skuten velmi obezele. Ukryl nejcennj kusy nalezen pi vykopvkch. Sepsal obshlou zprvu a zanechal sv rodin dostatenou stku penz na to, aby mohla realizovat jeho posledn vli. Podklady celch estnct let pokojn spovaly v trezoru jedn pask banky, odkud je roku 1906 odnesl dr. Paul Schliemann, vnuk a univerzln ddic Heinricha Schliemanna. Informace obsaen ve spisech pokldal zejm za velice brizantn, protoe nkter jejich sti zveejnil teprve po nkolika letech. TA J N Z V H E I N R I C H A S CHLIEMANNA Americk asopis The New York American zveejnil 20. jna 1912 lnek dr. Paula Schliemanna, nazvan Jak jsem objevil Atlantidu, vlast vech civilizac. Na tene v nm ekala mimo jin nsledujc pekvapiv sdlen: Mj ddeek Heinrich Schliemann zemel roku 1890 v Neapoli. Nkolik dn ped smrt pedal jednomu ze svch nejlepch ptel zapeetnou oblku s npisem: Sm otevt pouze len m rodiny, kter se na svou est zave, e zasvt svj ivot vzkumu oznaenmu v mm poselstv. Hodinu ped svm skonem si ddeek vydal papr a tuku. Nejistou rukou napsal: Tajn dodatek k zapeetn oblce. Rozbij vzu se sov hlavou a prozkoumej jej obsah. Tk se Atlantidy. Pohebit vchodn od zcenin chrmu v Sajch a pohebit v dol Chacuna. Dleit. Nalezne dkazy sprvnosti mch tez. Noc u pichz. ij blaze! Ddv ptel podle pedchozch pokyn ve uloil do trezoru Francouzsk banky. S C H L I E M A N N II. H L E D A T L A N T I D U Pot, co jsem dokonil sv studia v Rusku, Nmecku a Orientu, jsem se rozhodl pokraovat ve vzkumech svho slavnho ddeka. V roce 1906 jsem uinil slavnostn zvazek, pevzal oblku a rozlomil pee. Spis obsahoval fotografie a rzn dokumenty. Text prvn listiny znl takto: Kdo oteve tuto oblku, mus se zapsahat, e bude pokraovat v mm dle. Dospl jsem k zvru, e Atlantida nebyla jen obrovskou zem mezi Amerikou a zpadnm pobem Afriky a Evropy, ale i kolbkou na kultury Shromdil jsem podklady, mezi nimi se nachzej dokumenty, poznmky, lnky a dal daje k tomuto tmatu. A u je zkoum kdokoliv, mus se zavzat na svou est, e bude pokraovat v mm dle a udl vechno proto, aby dospl k cli. Me pout prostedky, kter vkldm do jeho rukou, a nesm zamlet, e j jsem pvodcem tchto vzkum. Banque de France uchovv stku, je bude moci bt vyzvednuta proti tomuto potvrzen. Obnos je dostaten velk na financovn vzkum. A Vemohouc dopeje tomuto konn zdar. Heinrich Schliemann. K R L A TLANTIDY Dal dokument mho dda zanal nsledujcmi slovy: V roce 1873, pi vykopvkch ve zceninch Trji u Hissarliku, kdy jsem ve druh vrstv odhalil slavn Priamv poklad, jsem spolu s nm objevil bronzovou vzu neobvyklho tvaru. Bylo v n uloeno nkolik hlinnch step, dle jet rzn mal vciky z kovu, mince a zkamenl kostn pedmty. Mnoho z nich, i samotn bronzov vza, bylo opateno fnickm npisem: Od krle Krona z Atlantidy. Abychom zabrnili zmatku a nejasnostem, kdo a o em vyprv, opustme na chvli lnek Schliemannova vnuka a budeme pokraovat obvyklm zpsobem. Dal ddv dokument oznail dr. Paul Schliemann psmenem B. V textu je uvedeno: Roku 1883 jsem v muzeu Louvre spatil sbrku pedmt, kter byly nalezeny pi vykopvkch ve stedoamerickm Tiahuanaku (mnno je bezpochyby bolivijsk Tihuanaco). Viml jsem si step ndob, kter byly zhotoveny ze stejnho materilu a stejnm zpsobem jako ty, je jsem nalezl v bronzov vze z Priamova pokladu. Hned vedle byly vystaveny pedmty ze zkamenlch kost, rovn identick s mmi nlezy. Podobnost obou sbrek nemohla bt nhodn. Ovem a na to, e na stedoamerickch ndobch nebyly fnick ani jin npisy. Prozkoumal jsem optovn svoje artefakty a usoudil, e npisy k nim byly pipojeny a dodaten. 37

Opatil jsem si nkter fragmenty z Tiahuanaka a podrobil je chemick a mikroskopick analze. Ukzalo se bez vech pochyb, e stedoamerick i trojsk ndoby byly zhotoveny ze stejnho druhu hlny, a navc takovho, jak se nevyskytuje ani ve star Fnicii, ale ani ve Stedn Americe. Z przkumu dalch pedmt vyplynulo, e kovov sti jsou vyrobeny ze slitiny platiny, hlinku, stbra a mdi, co je ale ve vsledku kov, kter se mezi starovkmi nlezy nenachz. (Poznmka: O existenci nlez z neznmho kovu nelze pochybovat. Amatrsk archeolog Christos Mavrothalassitis nalezl podobn pedmty v severn Africe, pedevm na ostrov Djerba. S velkou pravdpodobnost by se mohlo jednat o legendrn kov Atlantian, nazvan oreichalkos.) Tak kovov pedmty objeven v Trji byly shodn s tmi ze Stedn Ameriky. Nepsobily vak fnickm, ani myknskm, avak ani americkm dojmem. Co si o nich mme myslet? Je mon, e byly kdysi z msta svho pvodu odvezeny do dvou rznch zem, kde byly za mnoho set let objeveny pi vykopvkch? Npis na mch artefaktech se o jednom mst pvodu zmioval o Atlantid. Tento mimodn objev mi dodal slu k dalm vzkumm. PA P Y R U S Z A TLANTIDY V muzeu v Petrohradu jsem nalezl velmi star papyrov svitek z obdob farana Sethena, kter vldl v dobch druh dynastie. Text popisuje prbh expedice, kterou panovnk vyslal na zpad, aby ptrala po stopch zem, z n ped 3 350 lety pili pedkov Egypan, a aby pinesla zpt znalosti tto zem. Expedice se za est let vrtila, ani by kolbku Egypan nebo nrod ji obvajc objevila. Dal rukopis ze stejnho muzea je pipisovn historiku Manethovi. Hovo o mudrcch z Atlantidy, kte vldli po dobu 13 900 let. Potek jejich panovn se shoduje s potkem egyptskch djin, kter by tedy sahaly 16 000 let do minulosti Npis nalezen pobl myknsk Lv brny k, e Misor, z nho povstali Egypan, byl synem egyptskho boha Thovta. A ten pr byl synem knze z Atlantidy, jen se tajn zasnoubil s dcerou krle Krona a pot musel uprchnout. Po dlouhm putovn se usadil v Egypt, vybudoval prvn chrm v Sajch a pedal Egypanm veker vdomosti sv zem. Tato zprva je velmi vznamn, a proto jsem ji uchoval v tajnosti. Nachz se v dokumentech pod psmenem D. Heinrich Schliemann uzavel podivuhodn dokument B nsledujcmi odstavci: Na jedn z tabulek, kter jsem nalezl pi vykopvkch v Trji, je lkask pojednn egyptskho knze o lb onho zkalu a aludench ved pomoc chirurgickch zkrok. Dvno se u v, e stovky let dochzelo k il vmn zkuenost mezi Krtou a Egyptem. Ve panlskm rukopise, jen je uchovvn v Berln, jsem kupodivu nalezl stejn lkask text. Nepochzel vak z Egypta nebo Krty, ale z Mexika a jeho autorem byl aztck knz. Musm upozornit na to, e Egypan ani Mayov, kte ji ped Aztky vytvoili stedoamerickou civilizaci, nepatili ke zdatnm moeplavcm. V jejich pstavech nikdy nekotvily lod schopn plavby pes Atlantik. Mme dvod se domnvat, e ani Fnian nepedstavovali spojovac lnek mezi obma kontinenty. Pesto je podobnost maysk a egyptsk kultury natolik velk, e ji nelze pist nhod. Takov nhody se nestvaj. Jedin rozumn vysvtlen spov v nkdej existenci velkho kontinentu, kter se rozkldal mezi dnenm Starm a Novm svtem. Onen svtadl se nazval Atlantida a byl vchozm bodem pro kolonizaci Egypta a Stedn Ameriky. Tm Schliemannv dokument B kon. Samozejm meme s jeho pisatelem polemizovat. Jedno je vak i dky archeologii stle jasnj: Egypt, prastar a zhadn zem, byl osdlen zvnjku. Odkud a pedevm kdy se tak stalo, to lze prozatm pouze odhadovat. Pokud od doby egyptsk druh dynastie odeteme as uveden ve ve zmnnm papyru, dostaneme se do pozdnho sedmho tiscilet p. n. l.. Tehdy dajn pili do Egypta obyvatel Atlantidy, kde podle npisu v sajskm chrmu ji v t dob existoval vyspl sttn tvar.

38

Pozdn sedm tiscilet se shoduje s obdobm, do nj Manetho klade vldu Usra, respektive Eset a Usra, kte byli Egypany, ale i jinmi nrody, velmi uctvni. Boha Usra podle povst zabil a rozsekal na kousky jeho bratr a sok Sutech (ecky Tyfon). Manetho adil Usra a Eset k bom vldcm (jet existovali polobot panovnci z pozdjch dob, napklad Herakles). ekov nazvali Usra Dionysos a pokldali ho za velkho nositele kultury a milovnka vna. Pro Egypany byl spe ochrncem mst, vldcem Nilu, staral se o astronomii, geometrii a hudbu. Lid, kte ve druh polovin tvrtho stolet p. n. l. vldli obma egyptskm zemm, jsou v Manethovch spisech oznaovni jako druina Horova (egyptsk bh se sokol hlavou, syn Usra a Eset) a tak jako polobohov. P O Z STA T K Y A TLANTIDY Vrame se zpt k dr. Paulu Schliemannovi. Splnil pn svho dda a podnikl mnoho cest a vzkum, o nich publikoval nsledujc informace: Nejprve jsem vypravil do Pae a vyhledal vzu se sov hlavou a fnickm npisem Od krle Krona z Atlantidy. Jednalo se o velmi zajmav pedmt. Vhal jsem a nechtlo se mi ji rozbt. Napadlo m, e ddeek psal svj vzkaz krtce ped smrt, kdy u mon nedokzal pesn formulovat sv pn. Nakonec jsem vzu ale pece jen rozbil a ani m neudivilo, e jsem uvnit nalezl tyhrannou tabulku. Byla zhotovena z blho kovu, kter vypadal jako stbro. Spatil jsem vyryt figurky a znaky, kter se nepodobaly dnm hieroglyfm nebo psmenm, je bych znal. Tyto znaky se nachzely na pedn stran kovov destiky. Na rubu jsem objevil starofnick npis: Z chrmu s prhlednmi zdmi. Jak se ale ten kousek kovu dostal do vzy? Hrdlo bylo pli zk a destika by jm neprola. Musela bt dovnit uloena ji bhem vroby vzy. A pokud vza pochz z Atlantidy, plat to i pro tabulku. Z pesn analzy psma vyplynulo, e fnick znaky pochzej z pozdjho obdob ne figurky na pedn stran. Jak je to mon? Dodnes to nevm. Ve sbrce, jej soust vza byla, jsem nalezl dal dleit pedmty, kter podle zznam mho dda rovn pochzely z Atlantidy. Mezi nimi byl t prsten zhotoven ze stejn zvltnho kovu jako tabulka a podivn vyhlejc slon ze zkamenl kosti. Rovn jsem si poviml velmi star vzy a jet dalch pedmt, je zde vechny nemohu vyjmenovat. Navc m zaujala i nartnut mapa, kterou pouvali egyptt plavci pi hledn Atlantidy. O ostatnch nlezech se vzhledem k pn svho dda nesmm zmnit. Potom jsem odcestoval do Egypta a zahjil vykopvky ve zceninch Saj. Dlouhou dobu jsem pracoval bezspn, ale pak jsem jednoho dne potkal egyptskho lovce, kter mi ukzal sbrku starch minc, je byla nalezena v hrob knze z doby prvn dynastie. Dokete si asi pedstavit mj as, kdy jsem mezi nimi zahldl dv mince stejnho tvaru a ze stejnho kovu jako bl mince kdysi nalezen mm ddem v trojsk vze! Dr. Paul Schliemann pokraoval ve svch vzkumech na zpadnm pobe Afriky a pak se vrtil do Evropy, aby navtvil archeologa, jeho nlezy dd zmioval ve sv zvti. Tento archeolog vlastnil tak jeden exempl vzy se sov hlavou. Dejme opt slovo Paulu Schliemannovi: Byl ochoten ve vdeckm zjmu svou vzu rozbt, co tak skuten udlal. Nalezl jsem v n minci stejn velikosti a ze stejnho kovu jako ostatn ti, je jsem u ml ve svm vlastnictv. Jedin rozdl mezi nimi spoval v uspodn hieroglyf. Ml jsem tedy dal lnek etzce Vydal jsem se do Stedn Ameriky, Mexika a Peru. Navtvil jsem tamn pohebit a kopal v ruinch mst. V pyramid u mexickho Teotihuacanu jsem opt nalezl mince z tajupln bl slitiny, ale npisy na nich byly trochu jin Tolik tedy zpisky z roku 1912. Podil je mu, jeho ddeek nalezl Trju a mon se dostal na stopu jet daleko vznamnjho objevu. Dokumenty zveejnn v New York American jsou zpracovny mimodn peliv. Lze z nich usuzovat, e ve Fnicii existovala jaksi tajn centrla, co kolem roku 1250 p. n. l. potvrzuje i fnick djepisec Sanchuniathon, jen ve fnickch chrmech nalezl pojednn o djinch svta sepsan tajnm psmem. 39

lnek dr. Paula Schliemanna vzbudil z potku velkou pozornost, kter vak brzy opadla, protoe autor nebyl ochoten sv informace dle rozit. Chtl napsat knihu, ale k tomu ji nedolo. Vnuk objevitele Troje zmizel kdesi v Rusku v obdob mezi prvn a druhou svtovou vlkou. N OV S C H L I E M A N N Heinrich Schliemann dvoval Homrovi a objevil Trju. Christos Mavrothalassitis, o nm jsem se ji zmnil v souvislosti se zhadnm kovem, dvoval svmu otci, nmonkovi plavcmu se po Stedozemnm moi. Naslouchal jeho vyprvn o Platonovi a zmizelm mst, jeho pozstatky otec roku 1922 objevil pmo pod svou lod. Podle Roberta Charrouxe se Christos ji od tlho dtstv zajmal o vechno, co njak souviselo s tajemnou Platonovou Atlantidou. V roce 1947 objevil star dokument, na nm byl ostrov Djerba zakreslen jako soust africk pevniny a byl obklopen kanlem ztrcejcm se v pouti. Christos se rozpomnl na tvrzen svho otce: Djerba pr bvala konenou stanic pi cestch z Atlantidy do Stedozemnho moe. Christos se tam tedy vydal a potpl se v jejch pobench vodch. Zanedlouho se seznmil se starm Berberem, kter mu prozradil msto, kde le hbitov prvnch pedk na rasy. Ono pohebit se mlo nachzet v Tripolisku. Berber ho popsal velmi pesn a pipojil i plnek. Christos nael potebn orientan body a zapoal s vykopvkami. O dva dny pozdji narazil na hroby s keramikou, je pipomnala pedmty z Tiahuanaka ze Schliemannovy sbrky. Krom hlinnch hrnc a vz objevil i kousky neznmho blho kovu. Vykopan destiky sice ponkud utrply dlouhm pobytem v poutnm psku, ale ani jedna z nich nezoxidovala. Christos navtvil starho Berbera, informoval ho o spchu svho ponn a samozejm ho i patin odmnil. Staec mu na opltku oznail polohu dalch atlantskch hrob a chrm. Christos Mavrothalassitis je pokldn za novho Schliemanna. Ve sv sbrce uchovv mnoho rytin zachycujcch scny ze ivota obyvatel Atlantidy. Zeteln jsou na nich patrn lid i zvata, teba kon. Na jednom podkovovitm kousku meme spatit jasn patrnou hlavu zvete s uzdou a tlamou. k se, e k patil v Atlantid k uctvanm zvatm. Christos schrauje i mnoho vskutku podivnch pedmt. Jeho vnuka Helena nalezla na tuniskm ostrov Djerba destiku, na jej pedn stran je vyryto cosi, co vypad jako raketa s radarovou antnou na pdi. Na zadn stran je kabina pro posdku, je a pli npadn pipomn astronauty s pilbami na hlavch. Dal destiky jsou pokryty nejrznjmi symboly, mezi nimi i ki. Mnoho badatel se domnv, e symbol ke pochz prv z Atlantidy. Je toti i oblbenm znakem pvodnch obyvatel Ameriky a narazme na nj i na Blzkm vchod. Asyrt a babylont vldci ho nosili na krku jako talisman. Na zdech egyptskch chrm si mete povimnout boh s kem ve tvaru psmene T nebo s maltzskm kem. Ale to se ji dostvme do zem, kde se sbh mnoho prastarch stop a je je vlast nejvtho z div svta: egyptskch pyramid. TA J E M S T V P Y R A M I D Lid si pi pohledu na majesttn stavby kladou stejn otzky dnes jako ped tisci lety: Jsou to opravdu krlovsk hrobky? Kdo je vybudoval? Jakou zhadnou energi jsou naplnn? K emu skuten slouily? Jak poselstv v sob skrvaj? Velk pyramida farana Cheopse neboli Chufua (2551 a 2528 p. n. l.) se ty do vky vce ne 130 metr a dlka jej strany dosahuje 230 metr. Je nejmohutnj z piblin osmdesti egyptskch pyramid. Z jejch 2,5 milionu vpencovch a ulovch kvdr o vze a sedmdesti (!) tun by se dala postavit dvoumetrov ze obklopujc celou Francii. Sloit je ji vaha, zda starovk civilizace mohla tak sloit stavebn kol zvldnout. Vdy dlnci museli pomoc jednoduchch prostedk, lan, ramp, kladek a pedevm vlastnch sval pesunout na mnohakilometrov vzdlenosti dva a pl milionu kamennch kvdr a vybudovat z nich kolos, kter pokrv plochu pti hektar. Pitom mezi jednotlivmi bloky nen vt ne plmilimetrov trbina. Jedno 40

due nelze vysvtlit ani dal vkony tkajc se pyramid. Napklad sarkofg v krlovsk komoe je zhotoven z jedinho ulovho bloku. Vytesat nco podobnho by dnes lo pouze pomoc diamantovch nebo korundovch vrtk. Modern technologie by mla problmy i s rytm preciznch hieroglyf do neuviteln tvrdho dioritu. To vak zdaleka nen vechno, narazme i na dal, jet exotitj zhady. Ped vce ne 150 lety navtvil Velkou pyramidu francouzsk obchodnk s elezskm zbom Antoine Bovis a poviml si podivuhodn dobe zachovalch tl mrtvch zvat v krlovsk komoe. Blesklo mu hlavou, e tvar pyramidy mon njakm zpsobem psob na zpomalen nebo snad zastaven procesu hniloby. Vrtil se dom na Azurov pobe a vyrobil malou devnou pyramidu. Dovnit vloil mrtvou koku a rovn tkn podlhajc rychl zkze, napklad telec mozek. A skuten: nic se nezkazilo, nic nezetlelo. Bohatou fantazi obdaen Francouz sice sv pokusy obshle publikoval, ale trvalo jet sto let, ne se dokaly zaslouen pozornosti. Dnes ji asi tm kad slyel o slavnm patentu na pyramidovou energii, ale mlokdo v, e jeho majitelem je esk radiotechnik Karel Drbal. Jeho patentov dost byla deset let zkoumna a teprve pot ady uznaly, e tvar pyramidy je nevysvtlitelnm zpsobem schopen uspodvat nepatrn krystaly a ostit tmto zpsobem holic epelky, Bit epelky vloen na osm dn do pyramidy je po tto dob zeteln ostej ne pvodn. Dokazuj to etn men proveden elektronovm mikroskopem. Od t doby se objevil i americk patent na vodn erpadla pyramidovitho tvaru. V mnoha evropskch zemch dvaj potravinsk firmy mlko a jogurty do obal ve tvaru pyramid a zvyuj tak trvanlivost svch vrobk. Ale ani to jet nen konec vech neobvyklch jev. V roce 1968 se vdeck tm sloen z dvancti americkch a egyptskch badatel rozhodl vyptrat tajn komory a chodby v Chefrenov pyramid. Vyuil k tomu lapa vln, co byl pstroj zachycujc a zaznamenvajc kosmick zen. Byly zmeny drhy vce ne dvou milion protonovch paprsk, kter prochzely pyramidou, ale experiment dopadl neslavn. Nepodailo se toti hledan dut prostory pesn lokalizovat. Zdlo se, e se v pyramid pesunuj nebo e snad men ovlivuje jaksi neznm sla. Jednm z vdc astncch se tohoto vzkumu byl i nositel Nobelovy ceny Louis Alvarez, jeho revolun objev vysokho obsahu iridia v 65 milion let starch vrstvch usazenin dodal potebn dkaz sprvnosti teorie o dopadu meteoritu, jen se postaral o vyhynut dinosaur. Ale na pyramidch si vylmal zuby i on. Sly prastar stavby ze starovk e, nazvan kdysi Kemet (ern zem) a poktn eky Egypt, byly silnj ne modern technika. Nen divu, vdy starovk Egypt pedstavuje sm o sob velkou zhadu. ERN ZEM Pesnou dobu trvn egyptsk civilizace neznme, i kdy se vdci sna tvrdit opak. Neznme ani skuten st Cheopsovy pyramidy a dalch staveb. Arabsk legendy tvrd, e v monumentech gzsk planiny je ukryto prastar vdn. Arabsk historik Al-Makrz psal o egyptskm krli jmnem Saurid, kter pr zaal stavt pyramidy 300 let ped potopou svta, aby do nich ukryl veker znalosti sv doby a zachrnil je tm ped oekvanou katastrofou. Zmnn krl Saurid m bt identick s eckm Hermem. Oficiln chronologie je zaloena na dajch mnou ji zmnnho egyptskho knze a historika Manetha a pisuzuje Velk pyramid st piblin 4 300 let. Evropsk vda se dr pedevm Herodota, kter dobu vstavby hlavnch pyramid kladl do obdob tvrt dynastie a tm do poloviny tetho tiscilet p. n. l.. Mnoz badatel se vak domnvaj, e pyramidy jsou podstatn star. Podle jejich tvrzen existovala ji dlouho ped vcelku dobe znmmi egyptskmi dynastiemi civilizace, v jejch silch bylo takovto kolosy vybudovat. Ani jedna strana sice nen schopna pedloit naprosto neprsteln dkazy sprvnosti svho tvrzen, ale oficiln archeologov a historici se teoriemi o vym st pyramid nehodlaj vbec zabvat. Pro vlastn? Vdy napklad znm koptsk historik Masudi k, e dv velk pyramidy byly postaveny v dob ped velkou potopou, kdy panoval vldce, jmnem Sund. Nadil, aby v nich byly uloeny nejvznamnj poznatky z astronomie a fyziky a mohly tak slouit blahu budoucch generac. O vybudovn pyramid v dob ped potopou svta se zmiuje i persk uenec Balhi. Historik Soto Halle datoval chrm 41

v Memfid do roku 7000 p. n. l., co by znamenalo, e se egyptsk civilizace zrodila pinejmenm ped 10 000 lety. V podstat vechny dnes uznvan datace se opraj o nkolik dochovanch Manethovch zznam. Evropsk vda si vak z nich nkdy vybr jen to, co se j hod a co podporuje etablovan nzory na egyptskou historii. Ostatn daje jsou jaksi ignorovny. Cel ada Manethovch dat vak do stvajcho oficilnho obrazu egyptskch djin nezapad. Pat k nim napklad jeho tvrzen, e tisce let ped Menejem, prvnm vldcem prvn dynastie (kolem roku 3000 p. n. l.), ji v Egypt vldli jin panovnci. Takov asov daje pipadaj vtin historik jako pli pitaen za vlasy. Sna se Manethovy roky pepotvat na msn roky, dlaj z rok msce nebo dokonce dny. Egyptologov nemaj problm jenom s jeho letopoty o vld nejstarch egyptskch panovnk, ale rovn s nktermi formulacemi tch st textu, v nich oznauje pedpotopn vldce na rozdl od prvnch faran za bohy a polobohy. Manetho psobil ve mstech Sebennytos a Heliopolis pobl Saj, take mohl znt npisy na sloupu v sajskm chrmu, o nich u byla e. Urit vak znal dal prastar a posvtn texty, za jejich ochranu byl osobn odpovdn. Podle Manetha pochzely z dob ped velkou katastrofou (ecky kataklysmos) a obsahovaly hermetick znalosti. Po tto katastrof pak byly pevedeny do hieroglyfick podoby. Manetho (Milovan Thovtem)) patil k dvryhodnm a spolehlivm historikm. Psal pojednn nejen o djepisnch tmatech, ale i o mystick filozofii a nboenstv sv zem. Veobecn se m za to, e z jeho knih erpal sv vdomosti o Egyptu Plutarchos a dal pozdj autoi. Manetho byl strcem posvtnch spis chrmu v Heliopoli. Sv historick dlo pr sepsal podle npis na sloupech tajnho podzemnho chrmu v Thbch. Eusebius (265340 n. l.) ujiuje, e Manetho studoval djiny z text, je do sloup vyryl sm bh Thovt (Hermes). Po potop svta tyto npisy peloil Agathodaimon, druh Hermv syn, a pepsal je na svitky, je byly nsledn uloeny ve sklepen neznmho chrmu. Podle daj Diogena Lateria z 3. stolet p. n. l. byly archivy egyptskch kn v jeho dob ji 49 500 let star. Manetho tvrdil, e Thovt, egyptsk bh psma, opatrovatel kroniky Akaa, zstupce Rev a pn asu, sepsal 36 525 knih o starm vdn, co je slo shodn s obsahem zkladny pyramidy, vyjdenm v tzv. pyramidovch palcch. Manetho erpal sv informace z hieroglyfickch npis v egyptskch chrmech a ze zznam jinch kn. Z jeho originlnho dla se bohuel dochovaly pouze zlomky. Teozofick uenec G. R. S. Mead povauje za nejvznamnj fragment odstavec, kter Georgius Syncellus pevzal z dnes ztracenho Manethova spisu Sothis (Sothis je hvzda Sirius a bv ztotoovna s bohyn Isis/Eset). Sirius/Sothis byl Egypany velice uctvn. Prvn msc roku zanal heliakickm vchodem Siria, kter byl pozdji nazvn hvzda Eset. Nejpesnj egyptsk kalend pochz z roku 4245 p. n. l. a je zaloen na vchodu Siria, ili na okamiku, kdy se tato hvzda objev nad horizontem. Tuto dataci potvrdil i profesor Etienne Drioton. Pesn daje dokazuj, e Egypan ji ped 6 200 lety disponovali obdivuhodnmi astronomickmi znalostmi. Jenom dky Manethovi se nm dochovaly krtk spisy a zlomky, je G. R. S. Mead potkem dvactho stolet zkompiloval v knize Thrice Greatest Hermes (Hermes tikrt velik). Egyptt kn mon vdli vc, ne kali. Jen obas prozradili pr detail, kter dokzal zachytit a pochopit pouze ten, kdo byl na nco takovho patin pipraven. V antickch pramenech se objevuj zmnky o tom, e na pkaz mudrc z Atlantidy byly vybudovny obrovsk podzemn sklady. Uenci toti dokzali pedpovdt blc se katastrofu. Byla Cheopsova pyramida vybudovna ped potopou svta jako trezor pro kulturn poklady Atlantidy? V tto souvislosti jsou pozoruhodn stopy eroze na znm egyptsk Sfinze. Zejm je zpsobily pvaly vod. To by znamenalo, e i tato pamtka pochz z daleko starch dob. Na prvn pohled mohou takov pedstavy vypadat absurdn, ale sm Manetho tvrd, e tzv. Cheopsovu pyramidu nepostavili Egypan. Kdy otec djepisu Herodotos (484430 p. n. l.) navtvil Egypt, nenalezl v megalitickch stavbch nic, co by se podobalo tlesnm pozstatkm smrtelnk. Msto toho mu thbt kn ukzali jmna 341 panovnickch generac, od jejich dob se v Egypt nevyskytli bohov v lidsk podob. Podle Herodota panovalo tchto 341 generac celkem 11 340 let, co je daj, z nho se seriznm egyptologm hrzou je vlasy. Nemn je ds i zmnka o bozch v lidsk podob. 42

Byzantsk historik Georg ze Syncelly (zemel roku 806 n. l.) pe o kronikch, je sta Egypan uchovvali po dobu 36 525 let. Od Prokluda (412489 n. l.) se dozvdme, e Platon navtvil Egypt a v Sajch hovoil s veleknzem Pateneitem, v Heliopoli s knzem Ochlapiem a v Sebennytu s vtcem Ethimonem. Mon prv tehdy Platon zskal z prvn ruky informace o Atlantid. eck filozof a platonik Krantor ze Soloi (330275 p. n. l.) pobval v Sajch piblin roku 260 p. n. l. a podle nj existuj v Egypt na skrytch mstech sloupy, na nich je hieroglyfy zapsna historie Atlantidy. Mnoz ekov je pr vidli na vlastn oi. msk historik Ammianus Marcelinus (330400 n. l.) dosvduje ve svm popisu pyramid existenci sklepnch mstnost, v nich Egypan ukrvaj sv kroniky: Nalzaj se tam podzemn chodby a sn. Jak jsme slyeli, vybudovali je mui, kte znali star tajemstv a dokzali pedpovdt pchod velk zplavy. Postavili je proto, aby se neztratily vzpomnky na jejich posvtn zvyky. Do tchto tajnch archiv mohl bt svmi egyptskmi hostiteli zaveden i Solon, od nho se Platon nepmo seznmil s legendou o Atlantid. Sta Egypan dlili svou historii do t hlavnch obdob: e boh, poloboh a hero. Po nich nsledoval vk lid, kte osdlili Egypt a cel tehdy znm svt. S tmto dlenm se vak egyptologov nesmili a Velkou pyramidu zaadili do asovho rmce podle npisu v prostorch nad krlovskou komorou. Tento npis vak mohl vzniknout a dlouho po jejm vybudovn. Takovto doplovn a pepisovn nebylo v historii nim mimodnm. Pyramidy jsou velmi pesn situovny. Generace badatel se sna odhalit ppadn tajemstv zaifrovan do jejich rozmr od sla n a po korelace se souhvzdm Orionu. Jejich vahami jsou zaplnny cel knihy, stejn mnoho bychom vak nali i protiargument. Spc prorok Edgar Cayce (18771945) datoval stavbu Velk pyramidy do let 10500 a 10600 p. n. l. a hovoil o n jako o archivu znalost lidstva, je ilo ped potopou svta. Akoliv se jedna z jeho pedpovd tkajcch se roku 1998 nevyplnila, pesto si zaslou pozornost: Velk pyramida je kamennm zznamem djin lidstva a vvoje planety od doby jejho vzniku po ukonen souasnho cyklu v roce 1998 Po tto dob dojde k velk zmn postaven Zem a k nvratu zasvcenc Neobvykl udlosti rznho druhu skon v roce 1998. Bude to pprava na pchod mistra, obdob velkho spiritulnho probuzen, osvcen a pochopen novho ivota a nov vry. Rok 1998 zejm pedpovdanm udlostem neodpovd, ale kdo v? Nkter pevratn promny se dostavuj nenpadn a dramatickch rozmr nabvaj a pozdji. Doufejme, e se tentokrt nestane nic tragickho. Egypan vili v zemi mrtvch Amenti, je se rozkldala na zpad. Pokud tato e byla toton se zmizelou Atlantidou, byla by bjeslovn dynastie poloboh vldnouc Egyptu toton s dynasti atlantskch vldc. Podle jedn ze starch povst pr 500 let po katastrof pili krlov Atlantidy do Egypta, aby tam zaloili dal civilizaci. Egyptolog profesor Emery informoval veejnost o hrobech z pozdnch dynastickch dob v severnm Egypt, je obsahovaly pozstatky lid, jejich lebky a tla byly vt ne obvykle. Rozdl byl velmi npadn a nepipoutl mylenku, e by mrtvoly patily domorodcm. Tzv. Horova rasa pedstavuje nadle zhadu pro archeology, etnology i antropology. Jej umn a architektura vykazuj uritou podobnost s Mezopotmi. Nkte odbornci pedpokldaj existenci vyspl prehistorick rasy, z n povstali dobyvatel Mezopotmie i Egypta. Byli to uprchlci ze zanikl Atlantidy, kte po celm svt zanechali stopy sv innosti a vzpomnky na nesmrnou katastrofu a na svou prastarou vru s pslunmi symboly? S L U N C E , H A D A TROJJEDINOST S uctvnm slunce se setkme v ranm Egypt, ve Stedomo, u Afgnc, Peran, Indogermn i u severoamerickch indin. A se podvme kamkoliv do prehistorie, vysvitne nm vstc paprsek posvtnho kotoue. Slunen kulty nejrznjch typ byly rozeny po cel zemkouli. V indickm ivov kultu se straliv niitelsk tanc bh nhle zmn v otce a stvoitele nesenho nebeskm bkem Nandim. U jeho nohou se nachzej bohovi hadi a posvtn lotos. Jinak eeno, je vybaven insigniemi slunenho boha Croma. 43

Indie je zem slon, zatmco o Americe se tvrd, e tam tyto tlustokoce neznali. Ovem i pes toto tvrzen se v mayskm kodexu Troano nachz bh se slon hlavou, obklopen svazkem paprsk a s dobrm hadem u nohou. Tento mexick symbol, velice podobn ivovi/Cromovi, je naprosto identick se symbolem Indry, hinduistickho slunenho boha s hadem Vritou, jen je vyobrazen v Rigvd. Vechny slunen kulty znaly hada, ztlesnn vdn a nkdy i eny nebo (v kesanstv) pokuen, co je v podstat tot. Vzpomete si teba na osudn jablko ze stromu poznn, kter zpsobilo, e ji nememe pobvat v rajsk zahrad, ale byli jsme vyhnni na nkdy vcelku nehostinn msto jmnem Zem. ivv had asociuje sexuln slu, co je patrn pedevm v chrmu Visvesara, kde se vyobrazen had vine kolem falu. K ivovm symbolm pat trojzubec, jeho hroty se sbhaj na rukojeti. Pedstavuje trojjedinost a je znakem vldy a sly. Pvrenci tohoto nboenstv nos tento symbol hinduistick trojjedinosti v podob tetovn na oblieji. V severn Evrop se trojjedinost vyskytuje v prakticky stejn podob u pvrenc keltiberskch a hyperborejskch nboenstv, je jsou podstatn star ne indick kulty. Nejmladm nboenstvm s prvky trojjedinosti je kesanstv, co asi nen teba nijak zvl zdrazovat. Slunen kulty, a pedevm v podstat vudyptomn motiv sla ti a trojjedinosti, naznauj, e brhmanismus, judaismus a kesanstv by mohly mt spolen pvod. Avak nejen ony, trojjedinost nalezneme i v pedstavch starch Ink o Pacha-Kamovi (stvoitel, slunce a otec souasn), Pacha-Mam (matka zem) a Kon-Tikim (bh hromu a blesku). V Andch ovem narazme i na legendy indin kmene Campa, kter vyprvj o zlatm mst, je se npadn podob Platonovu popisu Atlantidy. V tomto mst jsou uchovvna ti zlat vejce, zvan huecas. Podle povst se jedn o vesmrn vejce, z nich vznikl svt. Vrame se vak do Egypta. Mtus o tikrt velikm Hermovi (egyptskm Thovtovi) obsahuje rovn princip trojjedinosti: bo svt (absolutno, pvod individuality), dle intelektuln svt (jednota jako pvod a syntza sel) a fyzick svt (lovk). Bh je otec, syn je slovo, jejich spojenm vznik ivot, hls ve starch spisech Thovt a jeho slova nm znj podivuhodn povdom. Slunen slovo (slunce, princip ohn) ztlesuje bostvo ve statick podob a umouje vznik t trojitch soust: rozum/ sla/hmota, duch/due/tlo a svtlo/slovo/ivot, pokrauje Thovt. Ve znmm anglickm Stonehenge oznauje kmen zvan patn msto, kde slunce vychz v dob letnho slunovratu. Nepochybn je vytvarovn do podoby falu nebo lingamu, co je symbol ivovy plodiv sly. Jak vidme, iva nen jen niitel. Pro se vlastn zmiujeme o Stonehenge? Jednoduch odpov: stejn kruhovit kamenn svatyn, zvan kromlechy, a stejn menhiry nalezneme i v Peru v oblasti kultury Masma. Uprosted Sahary znzoruje odhadem 12 000 let star skaln kresba skopce v ivotn velikosti. Nese mezi rohy slunen kotou. Vedle nj stoj mu, jeho pohlavn orgny jsou ukryty v jakmsi velkm pouzde; podobn zobrazen znme z Jin Ameriky nebo Nov Guiney. Kresba je podstatn star ne ivv kult a egyptsk nboenstv, v nich nos slunen kotou mezi rohy bci. Severn Afrika le v pli cesty mezi Irskem a Indi. Tiscovky menhir, dolmen a kromlech mohou pedstavovat pechod od pvodnho slunenho nboenstv Hyperborejc k pozdjm hinduistickm a egyptskm kultm boh Croma a Rea. P E K VA PIV SHODA Tenochtitlan, hlavn msto Aztk, se tm navlas podob metropoli Atlantidy, kterou Platon roku 349 a 348 p. n. l. krtce ped svou smrt, popsal ve svm dialogu Kritias a Timaios. Me to bt nhoda? idovsk historik Josef Flavius z prvnho stolet naeho letopotu napsal, e krl Nimrod dal postavit babylonskou v, aby si vybudoval kryt pro ppad potopy svta. Mexick kronik Ixtliixochiti komentoval stavbu toltckch pyramid nsledujcmi slovy: Kdy se lid rozmnoili, postavili vysok zacuali, co je dnes v nesmrn vky, aby mli kam utci, pokud by i druh svt ml bt znien. Obyvatel Stedn Ameriky ili odjakiva v oekvn konce svta. To bylo i dvodem pinen lidskch obt. Aztkov se toti domnvali, e si tmto zpsobem naklon bohy a zachrn lidstvo ped katastrofou. 44

Tenochtitlan se rozkldal na ostrov uprosted jezera, je bylo obklopeno soustednmi kanly. Pln vstavby msta pr vypracoval dajn prapedek Aztk pochzejc z vchodu. Aztt kn se starali o to, aby zstvala iv vzpomnka na Aztlan, zemi na vchod, odkud piel Quetzalcoatl, zakladatel civilizace. Inkov zase mli svho Virakou, kter k nim dorazil ze zem rannch ervnk. Jak je znmo, indini se chovali ke panlskm dobyvatelm vstcn, domnvali se toti, e pichzej ze zem jejich boh. Tento omyl se Inkm i Aztkm krut vymstil. Dky povstem o bozch z vchodu se dobrodruhm v ele s Pizarrem a Cortzem podailo doslova vymazat z mapy e Aztk i Ink. Indinm byl pedpovzen pchod mocnch vldc ze zem vychzejcho slunce. Mli to bt mui vysokho vzrstu, s blou barvou ke a vousy. Montezumovi a Atahualpovi poddan tedy vtali bl mue s otevenou nru. Jejich neotesiteln vra v i boh na vchod patila k hlavnm dvodm zniku mocnch indinskch stt v Mexiku a Peru. Legendy o vldcch z Atlantidy, kte pravideln navtvuj sv americk kolonie, se staly vysplm civilizacm Novho svta osudnmi. Posledn aztck panovnk Montezuma vysvtloval Cortzovi, e jeho pedkov pochzeli ze vzdlen zem jmnem Aztlan a on sm vykonv vldu pouze jako zstupce Quetzalcoatla, krle vchodn e. V Popol Vuhu, posvtn knize May, je zmnka o tom, e mayt panovnci kdysi cestovali pes moe na vchod, kde si nechvali svou zemi udlit v lno. Kdy Kolumbus zakotvil na Antilch, domorodci jej i jeho doprovod nosili na ramenou, lbali jim ruce a nohy a pokoueli se s nimi vemi monmi zpsoby dorozumt a naznait jim, e je pokldaj za potomky svch boh. Na okraji msta Mexico stoj pyramida Ciucuilco. Archeologov mli pote s jejm asovm zaazenm, protoe je z poloviny pokryta pevnou lvovou vrstvou. Povolali si tedy na pomoc geology. Pobl se nachzej dv sopky a bylo dleit vdt, kdy dolo k poslednm erupcm. Geologov odpovdli, e se tak stalo ped 8 000 lety. To byl dosti zarejc asov daj. Jet je teba zmnit se o tom, e v Mexiku nebyly objeveny pouze pyramidy, ale tak sfingy, tebae proveden v mstnm mayskm stylu. Z Mexika do Babylonu a Egypta je dlouh cesta. Ale pokud se smme s tm, e tamn pyramidy (existuj i v n) a cel ada dalch symbol, staveb, kultovnch pedmt a zvyk m svj pvod v Atlantid, pak ve vypad ponkud jinak a srozumitelnji. Star Egypt a star Peru jsou pes Atlantick ocen spojeny jet dalm poutem. Kalendn rok obou zem se skldal z 18 msc po 20 dnech. Rok byl zakonovn pt dn trvajc slavnost. Vtina starovkch nrod vila v nesmrtelnost due, ale Perunci a Egypan byli jedin, kdo tvrdili, e due se vzn kolem mrtvho tla a zstv s nm ve spojen. Proto tak oba nrody pokldaly balzamaci tl za nutn pedpoklad dalho posmrtnho ivota. Mytologie vtiny nrod se jen hem rznmi bohy, kte kdysi sestoupili na zem a po uritou dobu ili spolu se smrtelnky. Staroegyptsk spisy vyprvj o Thovtovi, kter piel do nilsk oblasti ze zpadn zem a pinesl Egypanm civilizaci. Antit ekov vili na Elysejsk pln, kter se mly nachzet daleko na zpad na Ostrov blaench, a v i mrtvch Tartaros, kter se rozkld na ostrov v zpadnm ocenu. Egypan a ekov tedy mli sv tajemn zem na zpad, zatmco amerit indini na vchod, odkud piel jejich Quetzalcoatl a Virakoa. Slavn norsk zoolog, etnolog a cestovatel Thor Heyerdal v knize Ra pe, e ho jihoamerit indini oslovovali Virakoa, co dodnes znamen bl mu. Podle jedn inck bje pinesli civilizaci indinm vousat bl mui z vchodu. Podobn legendy se vyskytuj tak v Mexiku, Guatemale a Yucatanu, kde se bl bohov nazvaj Quetzalcoati, Kukumac nebo Kukulkan. Ze zem na vchod piel i opeen had Quetzalcoatl. Po jeho pchodu nastala v Mexiku doba pokroku a blahobytu. Kdy neptel jeho misi naruili, vrtil se zpt na pobe a na hadm voru odplul do zem Tiapallan. Quetzalcoatl vstoupil do mexickch djin jako zakladatel civilizace, stavitel, zemdlec a tvrce nboenstv. Je uctvn dodnes a k ve v nj se poj nadje v jeho nvrat. Podivuhodn bh byl blochem s rusmi vlasy a vousy a nosil dlouh ern roucho s krtkmi rukvy. V jedn z variant te legendy nalezneme zajmavou podrobnost, kter se ve k bohovu pchodu. Pr piletl v podivuhodn okdlen lodi, je pistla v lokalit, kde se dnes nalz Veracruz. V Kodexu Vindobonensis je i vyobrazen, na nm vidme, jak bh sestupuje na zemi otvorem v podlaze.

45

Virakoa, dal legendrn bytost americkch indin, byl podle zznam Pedra de Cieza Leon blm muem vysokho vzrstu, jen piel ze zem rannch ervnk. Zasvtil indiny Quechi do tajemstv civilizovanho zpsobu ivota. Po splnn svho kolu opt zmizel v moi. Vztah perunskch indin k jejich blmu polobohu se dodnes projevuje napklad tm, e pokud jim je njak bl cizinec sympatick, oslovuj ho Virakoa. Americk bje o Virakoovi a Quetzalcoatlovi vykazuj podivuhodn analogie s babylonskmi povstmi o rybm lovku Oannesovi z pln jinho koutu svta. Vichni jihoamerit nositel kultury jsou oznaovni slovem Karibov, co pvodn znamenalo bl mui z vchodu. Podle nkterch badatel neme bt nhoda, e se egyptt nebet duchov nazvali podobnm vrazem Kabirov. Kabirov (Kab = nebe nebo z nebes pil) symbolizovali Egypanm sedm tehdy znmch planet. Jednalo se o bytosti ltajc vzduchem, kter po ble neuren rozshl katastrof poradily lidem, jak maj dle t. Kabirov mli sv svatyn na egejskm ostrov Samothrak, na Lemnu, v Thbch, Tyru, Memfid, na Britskch ostrovech i v Galii. Ke Kabirm patil i Promtheus, tvrd to alespo zasvcenec Pausanias. Dal vznamnou postavou egyptsk mytologie je bh Ptah, kter je toton s kovem Hefaistem z eckch bj, respektive s mskm bohem Vulknem. Podle Anubise Schenouda byl Ptah prvnm Kabirem. Do zem Kelt se Kabirov dostali pes moe a i tam je lid uctvali, jak dokld text ze starho irskho glose, kter citoval uenec Pictet ve sv v enev vydan knize z roku 1824 O kultu Kabir u starch Ir. V roce 1952 odebrali B. E. Gilbey a M. Lubran vzorky tkn pti mumim inckch krl z Britskho muzea a provedli analzy krve. Vsledky sv prce pedloili Krlovskmu antropologickmu stavu. U t z pti mumi nalezli stopy krevn skupiny A, kter se jinak u americkch indin nevyskytuje. dn z mumi nebyla RH negativn, ovem krev jedn z nich obsahovala ltky D a B, piem C a E pln chybly, co je u indin velmi vzcn kombinace. Proveden zkouky prokazuj, e panovnci nroda Ink, respektive jejich pedkov, nepochzeli z ad domorodho americkho obyvatelstva. Ostatn k mumim mm jet jednu poznmku: pi konzervaci egyptskch mumi se podle nejnovjch poznatk pouvala koka a tabk, ale tyto rostliny se vyskytuj pouze v Jin Americe! D D I C T V A TLANTIDY NALEZENO ? Vte, e vce ne polovina vech nmi bn konzumovanch potravin byla v Evrop ped objevenm Ameriky neznm? Ve Stedn a Jin Americe roste daleko vce druh polnch plodin a livch rostlin ne v jakmkoliv jinm kout svta. Nikdo se nad tm pli nepozastavuje. V dob Ink a ji dlouho pedtm se v oblasti horn Amazonky vyskytovalo piblin 240 druh brambor a 20 rznch odrd kukuice. Okurky a rajata na nae salty, jahody, brambory, dn, fazole a dokonce i kakaovnk, to ve pochz z Novho svta. Kde tamn jednodu domorodci vzali tak podivuhodn komplexn zemdlsk znalosti, nutn k pstovn zmnnch plodin? V tto souvislosti je teba podotknout, e pedevm pvod kukuice pedstavuje docela slunou zhadu. Nikde toti nebyla nalezena jej divok podoba. Kukuice je nerozlun spjata s lovkem, mon dokonce s bohem Quezalcoatlem/Kukulkanem. Doslova biblick st kukuice je dokldno existenc zbytk kukuinch zrn v 30 000 let starch geologickch vrstvch. Tm tot bychom mohli ci o penici. Skoro to vypad tak, jako by tyto plodiny byly kdysi dvno vylechtny neznmou civilizac. Vznamn rusk botanik N. Vavilov (piel o ivot ve Stalinov gulagu) konstatoval: Historie vzniku lidsk kultury a zemdlstv je zejm daleko star, ne jsme se dosud podle papyr, relif a npis v hrobkch domnvali. Podrobnj pohled na vvoj kulturnch rostlin ns nut jejich vznik posunout dle do minulosti. Mezi lety 19201940 podnikl Vavilov mnoho vzkumnch cest do rznch region svta. Dospl k nzoru, e oblast vzniku hlavnch kulturnch rostlin je shodn s centry nejstarch civilizac. Tot plat i pro prvn vskyt domestikovanch zvat. Vavilov uril sedm takovchto vchozch region: nsk, in 46

dick, stedoasijsk, etiopsk, jihoamerick, stedomosk a blzkovchodn. Rusk vdec zkoumal a analyzoval rzn druhy kulturnch rostlin a dospl k nzoru, e potky zemdlstv (a tm i egyptsk civilizace) je teba hledat v oblasti nilskch pramen, to znamen v horskch koninch Habee, u hornch tok Blho a Modrho Nilu. Odsud se pr zaala it egyptsk kultura. To je samozejm nco jinho, ne jsme se uili ve kole. V kadm ppad je tm nemon vysvtlit mnohotvrnost forem kulturnch rostlin njakm klasickm zpsobem. Tzv. pedci kulturnch plodin jsou toti ve skutenosti pouze jejich divokmi pbuznmi. Pbuznmi formami, ale nim vc. Divoi obsahuj znaky, je se u kulturnch rostlin nevyskytuj, napklad lmavost klasu u divokho obil, co m za nsledek velmi snadn vypadvn zrn. Jedn se o dleitou vlastnost, ale jenom pro divok druhy ita nebo jemene, protoe usnaduje rozmnoovn a en semen. Pro domc varianty obil je to vak nco zcela zbytenho. Tko si pedstavit, e by se prehistorit rolnci zajmali o kultivaci divokho ita, protoe velk st semen (jet nezralch) vypadv z klasu ji pi sebemenm dotyku. Takov obil je pro zemdlsk vyuit zcela nevhodn. Lmavost klasu je vlastnost obsaen v genomu, souboru genetickch informac, a ani dlouhou selekc ji nelze vymazat. Vavilov pe: Mohli bychom divok lmav druhy penice a ita kultivovat a lechtit, jak dlouho bychom chtli, stejn bychom se tchto nepznivch vlastnost nezbavili. Vavilovovy vzkumy se opraly o pokusy s divokm item, kter probhaly v petrohradsk botanick zahrad. Tamn vdci se od roku 1837 pokoueli vylechtit divok obil do pouiteln podoby. Ovem ani po tak dlouh dob ito sv vlastnosti, zejmna lmavost klas a mal zrna, neztratilo. Vavilov se sv vdeck prci vnoval v tictch letech dvactho stolet. Tehdy jet, nebyly metody genetick manipulace znmy. Ovem ji tenkrt bylo ruskmu vdci jasn, e obvykl metody ken a selekce nemohou vst k pemn divokch pedk v kulturn rostliny. Nae soudob znalosti o ddinosti a promn druh nm neumouj zjistit, jak dolo k pechodu od jednoho druhu k jinmu, napsal Vavilov. Rusk badatel odmtl etablovanou pedstavu botanik, e prehistorit zemdlci byli schopni prostednictvm mnohalet selekce vypstovat z divokch travin kulturn obil. Nkter argumenty proti tto zaveden teorii jsme ji uvedli, na dal se jet podvme. Nkter pedky kulturnch plodin napklad vbec neznme (vestka, citron atd.). Vavilov tak prokzal, e divok rostliny, je byly pokldny za pedchdce modern penice, ita a dalch obilovin, jimi bt nemohly. Pravdpodobn se jedn o geneticky oddlen skupiny. Napklad divok re (Zizonia palustris) nen v dnm ppad pbuzn s kulturn r (Oryza sativ) pochzejc z asijskch oblast. Znm badatel, pznivec paleo-SETI hypotzy a spisovatel dr. Peter Fiebag upozornil na skutenost, e mnoho indonskch kultur povauje ri za plodinu, kterou pivezli bohov z nebe v eleznch ltajcch domech. Napklad Torajov na Sulawesi dodnes pi vsevu re zpvaj psn, v nich si pipomnaj, e re nevznikla pirozenm vvojem, ale bom zsahem. Nco podobnho plat i pro kukuici. Dkazem je mlad kukuin maysk bh z Peabody Museum of Archaelogy (pochz piblin z roku 700 n. l.). Je jasn, e stedoamerick nrody pokldaly kukuici za dar boh. V tto souvislosti je zajmav vsledek experimentu z roku 1998. Raketopln tehdy do vesmru vynesl rostlinn tkn a ukzalo se, rostlinn buky se ve stavu bezte desetkrt snadnji zsobuj bakteriemi s cizmi geny ne v pozemsk laboratoi. Astronomick asopis Skyweek pinesl nsledujc koment: Tento drastick efekt by mohl bt velmi vznamn pro hospodstv, protoe by umooval uml vylepen uitkovch rostlin pidnm gen, co se v zemdlstv stejn ji dvno dje. Semena rostlin se pitom namej do roztoku, kter obsahuje bakterie, do nich byly pedtm vpraveny douc geny. V podmnkch zemsk te se jedn o pomrn sloit proces. Ovem v beztnm stavu se buky mohou voln vznet a bakterim se prnik da daleko lpe. Co Vavilov nemohl vdt a umt, to dnes pat k bn praxi. Nai vdci se vak nejprve museli nauit psobit na genom a sti gen penet z jedn rostliny na druhou. Jednodue eeno: vypracovali a nauili se pouvat metody genetick manipulace. Kdo vak takovmi zsahy upravil divok rostliny na svitu lidsk civilizace?

47

Z H A D N Z V A TA Znaky umlch zsah do genetickho materilu nevykazuj pouze zpsob vvoje nkterch starch kulturnch plodin, ale dokonce i nkterch zstupc fauny. Velmi zhadn je napklad vznik a domestikace psa, ale i nkterch uitkovch zvat. Nejprve se musme vypodat s obvyklm, ale chybnm nzorem, e k pedkm psa patili vlk a akal, kter si ped njakmi 14 000 lety ochoili prehistorit lovci. Psi a vlci se sice mohou kit, ale jejich potomci se po pti a esti generacch znovu rozdl na psy a vlky. Pes se navc vyznauje specifickmi vlastnostmi, jimi se odliuje od kadho ochoenho divokho zvete. Nejdleitj vak je to, e se tyto vlastnosti nebo instinkty dd. Jsou uloeny v psm genomu. U zvat je vak stejn jako u rostlin nemon mnit cokoliv, co je v genomu zapsno. Nen to mon ovlivnit selekc ani lechtnm. Pokud by to lo, jednalo by se o tzv. lamarckismus, nazvan podle Jean-Baptisty Lamarcka (17441829), kter se (chybn) domnval, e v prbhu ivota zskan tlesn znaky, napklad vytrnovan svaly, se mohou ddit. Kad chovatel v, e je prakticky nemon vytvoit geneticky stabilnho mezidruhovho mence, jakm je prv pes. K tomu by byly potebn genetick techniky a vdeck metody, o kterch se nm zatm me jenom zdt. Pchod psa, naeho opravdovho ptele a prvodce, na scnu djin se ztrc v temnot uplynulch tiscilet. Pes se po naem boku objevil pravdpodobn v mezolitu, tedy ped njakmi tincti tisci lety. Ps kosti byly nalezeny ji v neolitickch kolovch stavbch ve vcarsku, Itlii a Nmecku. Odbornci, kte se podivuhodnou genez psa zabvaj, samozejm nepepokldaj, e by primitivn lovci a sbrai ovldali ped tisci lety techniky genetick manipulace a e by dokzali pro sebe i sv potomky stvoit vrnho spolenka a pomocnka pi lovu. Stoj ped stejnm dilematem jako jejich kolegov zkoumajc vznik a pvod dalch druh domcch zvat. Z obdob mezolitu pochzej prvn nm znm nlezy kost domcch koz a ovc. O nco pozdji lze prokzat chov hovzho dobytka. Kosti byly nalezeny v pozstatcch sdli prehistorickch koovnk. Musme si opt uvdomit, e domc zvata jednodue nejsou ochoenmi divokmi druhy, s nimi nemaj mnoho spolenho. Domc zvata se od svch (dajnch) divokch pedk zsadn odliuj. Rusk zoolog B. Zalkin se k tomuto jevu vyjdil velmi trefn: Krva je krva a ne ochoen samice zubra. Domc zvata rznch skupin se vyznauj adou znak, je se podle nzoru mnoha badatel d zkonitostmi, kter darwinismus nezn. Pat mezi n: Ostr morfologick promna druh a dokonce rod. Obecn velmi pozoruhodn zeslen promnlivosti, je lze vysvtlit pouze zsahem do genomu. Zjednoduen reakc tkajcch se chovn, co souvis se zmenenm mozku a zmnnou vstavbou gangli (vechna domc zvata jsou podstatn klidnj ne jejich vzdlen divoc pbuzn). Mnoho slab vyvinutch orgn a tkn, kter ztratily svj vznam (napklad zakrnn sval u). Zven plodnosti a pedasn pohlavn zralost, co vede k infantilismu. Lebka dospl krvy napklad odpovd lebce pt msc starho telete zubra a lebka domcho prasete pipomn lebku divoka a ve vysokm vku. Vtina zmnnch zmn v organismu domcch zvat je vysvtliteln jen zsahy do genetickho kdu. Ve svtle nejnovjch poznatk je vznik ras domcch zvat daleko sloitj, ne jsme si jet ped nkolika destkami let pedstavovali. Skoro se zd, e kdosi kdysi umle vytvoil zcela nov ivoin druhy s pedem urenmi vlastnostmi. Serizn vdci se vyhbaj odpovdi na otzku, kdo mohl bt onm neznmm genetickm inenrem, kter byl schopen pedlat divok zvata na domc. My tak vyhbav bt nemusme a klidn se meme porozhldnout, zda existuj njak indicie nebo dokonce dkazy dvnovkch genetickch manipulac. Nkdy se z nepatrnch zlomk d sloit neekan skutenost.

48

III. Tajn znalosti minulost zbaven tajemstv

MLUVC HLAVY A KOUZELN ZRCADLO K nejtajuplnjm postavm djin lidstva patil pape Silvestr II. Jeho obansk jmno znlo Gerbert dAurillac. Narodil se nkdy mezi lety 940 a 950 ve francouzskm Auvergne, stal se benediktinskm mnichem, mistrem na univerzit v Remei, arcibiskupem ravenskm a dky pzni csae Oty III. jeho uitelem byl nakonec 2.4.999 doshl i zvolen papeem a stal se prvnm Francouzem na tomto stolci. Zaadil se do plejdy vzdoropape, kter nmet csai Svat e msk nasazovali proti mu, aby tak prosazovali pedevm sv vlastn zjmy. Silvestr II. byl i se svm csaem Otou III. vyhnn z ma hrabtem z Tuscula. Silvestr se sem mohl vrtit a za Otova nstupce Jindicha II. Pape jet jako Gerbert studoval mimo jin ve panlsku a podnikl mnoho cest, napklad a do Indie, kde pr od tajnch mistr zskal neuviteln vdomosti a schopnosti, kter od t doby podle slov svch hodnost kad den rozvjel. V roce 996 sestrojil tento vznamn crkevn pedstavitel v Magdeburku funkn hodiny, i kdy nebyly pln prvn na svt. Absolutnm vrcholem zhad spojovanch s jeho osobnost je vak bronzov mluvc hlava, kter v Silvestrov palci odpovdala na kladen otzky slovy ANO nebo NE. Reagovala na dotazy ze vech monch obor, od politiky pes vdu a po nejrznj nboensk tmata. Samozejm se tehdy okamit objevily hlasy, e nco podobnho je mon zskat pouze prostednictvm spolku s blem. Uen Silvestr/Gerbert namtal, e tato hlava je pouhm strojem, kter pracuje na zklad rozhodnut ano/ne. Takovmu vysvtlen tehdy nikdo nemohl rozumt, ale v na dob pota pracujcch na binrn rovni nm to ji tak zhadn nepipad. Neuviteln je jen to, e by takov stroj mohl existovat v prvnm tiscilet po Kristu. Jak se dalo ekat, blovo dlo bylo po papeov smrti 12. kvtna 1003 znieno. Vechny zpisy o odpovdch tajemn hlavy zmizely v tajnch vatiknskch archivech a skonily tam i informace o konstrukci stroje. Snad jen Bh v, co vechno crkev ped svtem utajuje. Mluvc hlavy se vak vyskytly v djinch lidstva vcekrt. Napklad Memnonova socha v Egypt zaala mluvit, jakmile jej sta zashly paprsky vychzejcho slunce. Jasn slyiteln zvuky vychzely ze spodn sti oblieje. msk bsnk Juvenalis (62142 n. l.) se uchlil k poetickm slovm: Memnon nechv zaznt sv kouzeln struny. Tak Inkov na druh stran ocenu mli k dispozici mluvc obraz boha. Stval v dol Rinmacu. Dochovalo se vak o nm jen minimum informac, a tak nememe pesn ci, o co se vlastn jednalo. Dostatek pramen mme naopak k dispozici v n. Tamn historici se toti nikdy nedali pohnout k tomu, aby si pze svch vldc zskali upravovnm pravdy. Radji si nechali setnout hlavu, ne aby zfalovali historick udlosti. To se stalo kupkladu roku 547 p. n. l. kroniki jmnem i. A prv proto meme nsk kroniky pokldat za spolehliv zdroj informac, tebae nkter jejich sdlen vyznvaj doopravdy fantasticky, napklad ta o pouvn rentgenovch paprsk v dob ped dvma tisci lety. Dochovaly se zpisy, podle nich csa chin Chuang-ti (259210 p. n. l.) vlastnil zrcadlo, kterm dokzal pozorovat kosti v tle. Nachzelo se v csaskm palci a ve starch nskch pramenech se meme dost: Zrcadlo milo na ku 122 centimetr a na vku 176 centimetr, na vnj i vnitn stran se lesklo. Postavil-li se ped n lovk, zobrazil se jeho obraz obrcen. Pokud si poloil ruce na srdce, objevily se vechny jeho vnitn orgny, napklad steva. Zrcadlo dokzalo odhalovat skryt nemoci a msto jejich pvodu. Stailo si poloit ruce na srdce a podvat se do nj. Piblin 250 let ped vldou csae chin Chuang-tia vlastnil slavn indick lka Jivaka arovn drahokam, jeho paprsky rovn pronikaly tlem. Pokud se ped nj postavil nemocn, rozzilo se jeho tlo, jako kdy lampa ozauje vnitek domu, a zjevila se povaha choroby. Slovo svtlo se vyskytuje prakticky u vech ranch kultur ve spojen s nznaky existence prehistorickch supercivilizac. Mnoho svdk i dobovch spisovatel nebo kronik popisovalo vskyt svtelnch objekt od starovku a po dnen dobu. 49

V N SV T L A Podle Ovidia vzval Numa Pompilius, druh msk krl, Jupitera, aby svm nebeskm plamenem ozil olte. V kopuli Pompiliem vybudovanho chrmu hoelo vn svtlo. eck spisovatel Pausanias spatil v roce 170 n. l. v Minervin chrmu zlatou lampu, je hoela cel jeden rok bez naplnn. Veobecn se v, e v indickch brhmanskch svatynch stvaly vn lampy. Plutarchos v prvnm stolet naeho letopotu napsal, e v chrmu Jupitera Amona vidl vn svtlo. Kn ho ujiovali, e svt ji mnoho let. Roku 1401 byl objeven hrob Pallada, syna Euanderova. Na hlav manovy sochy byla upevnna vn hoc lucerna. Kdy ji pozdji chtli zhasnout, museli zniit celou sochu. Svat Augustin (narozen 354 n. l.) popisoval vnou lampu, kter stvala ve Venuin svatyni. Podobnou lampu zaznamenal i byzantsk historik Cedrinus (il v 9. stolet n. 1.), nachzela se v syrsk Edesse. Hoela pr bez peruen 500 let. Pter Regis-Evariste Huc (18131860) tvrdil, e v Tibetu jednu takovou vnou lampu zkoumal. Podobn zprvy se objevily i ze Severn Ameriky. Pslunci indinskho kmene Mandan se vyznauj blou barvou ke a dodnes si vyprvj o tom, e jejich pedkov kdysi ili na druh stran ocenu, ve mstech s vn zcm svtlem. Archeologov se radji nezmiuj o jiskrch srcch z o egyptskch boh, akoliv jsou tyto ppady dobe zdokumentovny. eck satirik Lukian (120180 n. l.) nm zanechal podrobn popis tohoto jevu, kter sledoval v Hieropoli na severu Srie. Tamn kn mu ukzali zlatou sochu bohyn Hry s drahokamem zasazenm do hlavy. Z toho kamene vychzelo siln svtlo a ozaovalo cel chrm tak, jako by byl osvtlen myridami svek, napsal Lukian a pokraoval: Dal zzrak spoval v tom, e bohyn svma oima sledovala nvtvnka vude, kamkoliv se pohnul. Mnoh ndhern barevn fresky na stnch a stropech egyptskch pyramid byly zejm zhotoveny za pomoci umlho svtla. A tm nemme na mysli pochodn nebo olejov lampy. Nikde se toti nedochovaly zbytky saz nebo stopy koue. Egyptologov to vd, ale ponechvaj otzku nezodpovzenou, take zbv oteven pole pro badatele typu Ericha von Dniken. Dal zhadu pedstavuje Jupiterv chrm v Baalbeku se samosvtcmi kameny. Podobn zejm jet nkolik let po druh svtov vlce pouvali obyvatel souostrov Torres Strait. Tyto okrouhl kameny, z nich se ilo pronikav svtlo, nazvali buyas. V edestch letech dvactho stolet objevili obchodnci v pralese Nov Guiney neznmou domorodou ves. Ke svmu nesmrnmu divu v n narazili na kameny o prmru ti a pl metru, je byly umstny na vysokch sloupech a ily kolem sebe neonov svtlo. O tomto kazu referoval na kongresu o osvtlovac technice a doprav technik C. S. Downey. V denku expedice do Matto Grossa (pobl pramene Rio Paraguay) se v roce 1601 Barco Centenera zmioval o tajuplnm ostrov, na nm se nachzelo msto pojmenovan Gran Moxo. Centenera sm tuto lokalitu nenavtvil, ale erpal ze zprv conquistador. Jeden z nich mu sdlil: Uprosted jezera se rozkldal ostrov s ndhernmi budovami. Jeho krsa pekraovala vekerou lidskou pedstavivost. Dm pna Gran Moxo byl a po stechu postaven z blho kamene. U vstupu stly dv velmi vysok ve, uprosted mezi nimi se zdvihalo schodit. Po prav ruce jsme spatili dva iv jagury, pivzan ke sloupu. Klidn tam leeli a jejich etzy byly zhotoveny ze zlata. O kus dl se tyil osmimetrov pil s mscem na pici, kter ozaoval cel jezero Seriznm vdcm je pochopiteln zatko interpretovat msc na zakonen sloupu jako osvtlovac tleso a tvrd, e v oblasti Matto Grossa nikdy neexistovala dn vyspl kultura, a legendy kaj cokoliv. Pitom se nejedn o jedinou zprvu podobnho druhu z uveden oblasti. Nkolik let ped prvn svtovou vlkou poslal plukovnk Percy H. Fawcett, odbornk na kultury Stedn Ameriky, dopis anglickmu spisovateli Lewisi Spenceovi. Stlo v nm mimo jin: Nelnk indinskho kmene Nafaqua tvrd, e v o mst, jeho chrm a domy jsou ozaovny nikdy nehasnoucmi hvzdami. Nebylo to poprv, co jsem o takovchto vnch svtlech slyel. Ti lid mon maj k dispozici njak nm neznm zdroj svtla. Pravdpodobn se jedn o pozstatek zanikl civilizace, kter po sob zanechala nkolik slabch stop.

50

Plukovnk Fawcett se mnohokrt doslechl, e kdosi kdesi v pralese narazil na ztracen msta osvtlovan tajuplnm studenm svtlem. O tomto jevu se zmnil i v jednom z dopis ze sv posledn expedice: Indini tu budovu popisuj jako kamennou v. Maj z n strach, protoe pr v noci jej okna a dvee z. Pravdpodobn se opt jedn o ono legendrn svtlo, je nikdy nezhasne. Je to vlastn zzrak, e se neustle objevuj nejrznj zlomky dvno zapomenutch znalost nebo jin pozstatky neznmch civilizac. Vdy proda i lid udlali vechno, co mohli, aby se nedochovalo vbec nic. Podvejme se krtce na to, jak nesmrn duevn poklady mly bt v uplynulch tisciletch zmrn znieny (a v mnoha ppadech skuten znieny byly). Z N I EN ZNALOSTI Vtinou je to tak, e teprve nov zskan znalosti nm umouj pochopit star vdn. Bohuel se nm ze starch dob dochovaly pouze lomky celkov sumy tehdejch vdomost. Uritou pedstavu o jejich rozsahu u naich pedk zskme studiem dochovanch alchymistickch spis, z nich devadest procent zatm ek na to, a si jich nkdo vimne a rozlut je. Pitom se v nich mohou skrvat mnoh zajmav a neekan poznatky. Kopernk, Galilei, Newton a mnoz dal vdci oteven piznvali, e vznamn podnty erpali z antickch pramen a nejednou prv z alchymistickch pergamen. asto citovanm pkladem je pprava tzv. elixru z vody pomoc tisckrt opakovan destilace. Doprovodn transmutace vak bv odbvna jako psychologicky podmnn zleitost a nen j vnovna nleit pozornost. Vdci s klapkami na och trvaj na tom, e ani nespoetn opakovn jednoho postupu neme zmnit charakter tekutiny, ale pouze dui alchymisty. Nekonenou destilaci mohli pr stedovc uenci vyuvat leda tak jako meditativn trnink slouc k rozvoji vle, charakteru a trplivosti. S fyzikou a chemi to ale pr nem nic spolenho. Ono se vak ukzalo, e toto duevn cvien skuten vede k obohacen ne ducha, ale pedevm vody. Na konci procesu se toti nenachz pouze transmutovan alchymista, ale i tk voda (deuterium, respektive tritium), co je ltka, je zpsobuje pekeln vbuch obvan vodkov bomby. To je ale pekvapen! A co kdy nen zdaleka posledn? Kolik a jakch informac asi za svmi zdmi skrvala napklad knihovna v Pergamonu (Mal Asie), jejch 200 000 svazk zniil csa Theodosius (347395 n. l.) a dlo zkzy pak dokonili Saracni? Jak prastar vdn shoelo spolu s 700 000 svitky pi poru alexandrijsk knihovny? Jak bel naeptal Alexandru Velikmu, aby dal zniit zlatmi psmeny napsanou posvtnou knihu Peran Avesta, je se skldala z jedenadvaceti svazk a zakladateli perskho nboenstv Zarathustrovi pr s jejm sepsnm pomhal pn svtla Ahura Mazda? Pro rozkotal i persk archivy v Ssch? Jak poznatky asi byly uloeny v legendrnch Sibylinch knihch, je padly v m za ob poru v roce 83 p. n. l.? O kolik cennch informac ns pipravil kalif Omar v roce 640, kdy nakzal v mstskch lznch split posledn zbytky alexandrijsk knihovny? Co asi bylo napsno na 40 000 papyrovch svitcch Serapeionu nebo obsaeno v pl milionu knih v Kartgu, kter byly many znieny spolu s mstem roku 146 p. n. l.? K dalm nechvaln proslulm niitelm knih je azen vchodomsk csa Fkas (602610 n. l.), kter zlikvidoval syrsk knihovny. Co bychom se asi dozvdli, pokud bychom mohli nahldnout do msta knih uruckho vldce Sargona? Jak svdectv by vydaly nepokozen archivy sumerskho Lagae, Nippuru nebo Ninive? Kam se podly sbrky knih z Athn, Thb, Jeruzalma nebo Memfidy? Co bylo zapsno na hlinnch tabulkch z Knossu, na pekladu jejich nepatrnch zbytk se stle jet pracuje? Co stlo v antickch svitcch, kter patvaly ruskmu carovi Ivanu Hroznmu (15301584)? Je smutnou pravdou, e ve vech dobch a po celm svt plly hranice s knihami a zpisy a e nejen ve stedovk Evrop padaly za ob plamenm duevn poklady. Dky jistmu panlskmu svdkovi se dochovala zprva o dn horlivch katolickch kn v Novm svt. Misioni poslechli pkaz frantiknskho arcibiskupa dona Juana de Zumngarra (14781548) a v Texcuku navrili na nmst aztck knihy a spisy na hromadu, jej ve dosahovala velikosti nkolika mu. Pot katolit horlivci ve zaplili a zniili tak mnoh vdomosti a vzpomnky na vznamn udlosti.

51

To ovem nebyla jedin udlost tohoto druhu. Ti dny a noci hoely roku 1561 ped kostelem San Miguel v posledn maysk metropoli Mani na pkaz arcibiskupa mexick Mridy a nenavnho niitele indinsk kultury Diega de Landy nespoetn maysk zznamy. Niiteli kulturnho ddictv ale nebyli jen Evropan. Nen pli znmo, e slavn inck uzlov psmo kipu zavedl a inka jmnem Tupac Cauri Paschacuti, kter zakzal pouvn dosavadnho psma a pergamen. Samozejm nechal split veker zznamy proveden starm zpsobem. Stejnho barbarstv se dopoutli i nt csaov. Podstatnou mrou pispli k apokalypsm rovn pslunci pedpokldanch prehistorickch civilizac. Mm na mysli dvnovk udlosti, jim badatel v ele s Erichem von Dniken kaj vlky boh. Pes vechny mon katastrofy, mysln nien a propast asu se alespo nkter svdectv dochovala a do dnench dn. O divech pedvkch civilizac a jejich zniku mme kupodivu pomrn dost informac. VLKY BOH Domnvm se, e v minulosti existovaly civilizace, je znaly energii atomu, ale jejm neodpovdnm pouvnm si pivodily totln zhubu. Nositel Nobelovy ceny Frederick Soddy Bohov nebo bytosti z hvzd (i spe jejich vojska) spolu kdesi na nebesch bojovali odjakiva. Vdy ve Zjeven Janov, 12. kapitole, 7. veri se prav: A strhla se bitva na nebi. V egyptsk Knize mrtvch zase nalezneme zmnku o tom, e bh slunce Re bojoval proti odpadlickm dtem vesmru. Motiv vlky mezi nepozemskmi silami se vyskytuje v cel ad psemnch pamtek. Jinou vc ovem je, jak mme napklad interpretovat pas v Knize mrtvch, podle n Re bhem bitvy neopoutl sv vejce. Docela slun potyky se odehrvaly t mezi staroeckmi bohy. Straliv boje vypukly mezi Titny a potomky Gainmi a Okeanovmi. Vtzn z nich vyel bh Zeus, proti nmu se vak postavil Promtheus, kter bohm uloupil ohe a pinesl ho lidem. Tm se npadn podob Luciferovi, nositeli svtla. V Drona Parv, nejstar indick legend, jsou leny bitvy ve vesmru, je se objevuj tak v idovskch bjch nezaazench do Starho zkona. V tch se hovo o posvtnch kolech, v nich mezi hvzdami ij cherubni. Novozlandsk legendy pochzej ze zcela jin oblasti svta i z odlinho nboenskho okruhu. Avak i v nich vystupuj bo synov, kte se vzbouili proti svm vesmrnm otcm. Vdce povstalc se nazv Ronga-mai. Je popisovn velmi zajmav: Vzhledem se podobal zc hvzd, ohnivmu plameni nebo slunci. Pokud klesal, zem se jitila, oblaka prachu zakrvala vhled, hluk dunl jako hrom, z dlky byl slyel um mul. Nco podobnho jsme jist ji vichni alespo zprostedkovan slyeli pi startu a pistn rakety! Nboensk pedstavy staroperskch Pars dokldaj, e prehistorick vlky boh formovaly lidsk pedstavy o dobru a zlu. Dokonce pisply i k pozdjmu vynlezu bla. V Persii (dnen Irn) vldl bh svtla Ahura Mazda, syn hlavnho boha Zervana Akerena. Panoval harmonicky a do chvle, kdy se objevilo zlo ztlesnn Ahrimanem a zavleklo Ahuru Mazdu do nemilosrdn vlky (obdoba innosti Lucifera v kesanskm nboenstv). Ahriman byl nakonec ve vzduchu znien Ahurovm ohnm, co je v persk posvtn knize vyjdeno nsledujcmi slovy: Ahura svrhl usmrcenho, na kusy rozsekanho Satana na zem, vhodil ho do zemskho ohn, nae vypukla potopa. Prost vet vekerch citt z legend, posvtnch knih, povst i nboenskch spis, v nich se objevuj bohov vrhajc blesky, by zaplnil celou encyklopedii. Podobn pase se vyskytuj v kadm kulturnm okruhu. My si pipomeneme jenom mal vzorek. V babylonskch bjch se hovo o blesku vrenm bohem Adadem. Zsah zniil boulivho ptka Zu: Zem zasaen bleskem vzplla, Adadova zuivost naplnila nebe. Co bylo svtlem, zahalilo se v temnotu. Pda pukla jako hlinn hrnec Len pipomn p, jm bh Marduk v pbuznch mtech sestelil draka Tiamata, kter nsledn vybuchl a rozpadl se. 52

V indickm eposu Rmjana se vyskytuje bh Hanuman, kter tak um vrhat magick p (nebo blesk), jen je jasnj ne tisc slunc. Zajmav formulace, nemyslte? Blesky metal i indick bo pr iva a Parvt. Sanassar, armnsk bh boue, uval jako zbra blesk vystelovan z moe. Indick hlavn bh iva niil neptelsk Asury bleskem vyplenm ze svho zcho tetho oka. V rovn indickm eposu Mahbhrata zabila krsn Da-Bayanti dotrnho ctitele bleskem. Novozlandt domorod Maorov vd, e jejich bh Tane tmal v rukou blesk. Vyprvj si o rebelii propuknuv v nebi, po jejm potlaen Tane vytvoil vesmr a hvzdy. Maorov dokonce znaj jmna mnoha povstalc, kte se Taneovi nechtli podrobit. Bh nad nimi zvtzil pomoc svho blesku a svrhl je na nai planetu. Proto od t doby proti sob na zemi bojuj mu proti mui, nrod proti nrodu a zvata proti zvatm. Blesky byla vybavena i ada americkch bostev. Mexit indini zobrazovali svho boha ohn jako bytost vrhajc blesky. Blesk v ruce tm i aztck bohyn kukuice. Podle Ink trestal bh Pachayachachic vzpurn lidstvo stralivmi blesky. Indini kmene Kogi se pokldaj za potomky legendrnch jihoamerickch Tairon, proslavench pedevm v oblasti stavitelstv. Jeden z jejich mt vyprv o tom, jak kdysi z vesmru piel knz a bojoval proti dmonm a zvatm. Bhem tohoto zpasu pouval straliv blesky. Zajmav len vak nalezneme i v pamtkch Starho svta. V roce 332 n. l. oblhalo vojsko Alexandra Velikho fnick msto Tyros. Jednalo se o mimodn dobe opevnn sdlo se zdmi, je dosahovaly vky a 15 metr. Nedokzal si s nimi poradit dn z tehdy pouvanch oblhacch stroj. Alexandrovi vojci se snaili o zdoln Tyru celch sedm msc a pi kadm toku si na jeho mohutnm opevnn vylmali zuby. Tak tomu bylo a do chvle, kdy se nad makedonskm tborem objevily ltajc tty. Podivn objekty nevzbudily mezi oblhateli zdaleka takov rozruch, jak bychom oekvali. V adch eckch jednotek toti psobili Fnian, Chetit a Egypan, kte dvrn znali nejrznj legendy svch nrod o armdch boh, take se nenechali vyvst z mry. Ltajc tty brzdily vzduch v trojhelnkovit formaci s nejvtm plavidlem v ele. Pomalu krouily nad Tyrem, pozorovny tisci vlenk obou neptelskch stran. Nhle z nejvtho vzdunho korbu vystelil blesk, zashl mohutnou hradbu a prorazil ji. Dal blesky se postaraly o nov prlomy a zniily obrann ve. Makedonsk vojsko vyuilo pomoci boh a zatoilo na msto. Ltajc tty jet naposledy nad Tyrem zakrouily a pak zmizely. Msto pochopiteln zanedlouho padlo do Alexandrovch rukou. Bohov vak nebyli makedonskmu dobyvateli takto pzniv naklonni pokad. Kdy chtl Alexandr o ti roky pozdji pekroit eku Jaxartes, aby mohl proniknout do Indie, postavily se mu do cesty dva ltajc tty. Jako hloubkov bombardry naltvaly na vojky, vlen slony a kon tak dlouho, a vypukla panika a pechod eky se nezdail. Alexandr se vrtil do Babylonu, ale svch dobyvanch pln se nevzdal. Ltajc tty sice jeho armdu zahnaly, ale ke skuten porce nedolo. Proto se rozhodl uskutenit druh pokus o prnik do Indie. Ten se mu nakonec podail. Na jeho indick imprium dokzal a o mnoho stolet pozdji navzat csa Aka. Dobyvatel svta Alexandr si mon kladl otzku, pro mu bohov jednou pomhaj a podruh se od nich dok rny do zad. Meme se nad tm zamyslet i my. Teba ho bohov pvodn chtli dret dl prv od Indie, k n snad mli (nebo mon jet maj) njak zvltn vztah. Nebylo by se emu divit, tato prastar zem byla v erm dvnovku skutenm bojitm boh. Star bje se jen hem nejrznjmi popisy jejich stet, to se tk pedevm nejrozshlejho ze vech indickch epos, Mahbhraty. Epos vznikl nkdy kolem roku 500 p. n. l. Nkte vdci kladou jeho potky dokonce a do doby 7 000 let p. .n. l. ern na blm jsou v nm popisovny opravdu nezvykl skutenosti. Napklad hned v vodu, kdy Avatama k: Tato zbra se nikdy nemine a zabj i nenarozen dti. A to nen jedin msto v Mahbhrat, je naznauje existenci smrtonosnch paprsk. V pt knize jsou napklad uvedeny nsledujc vty: Slunce jako by se otelo v kruhu. Zem byla seehnut rem zbran Pval ohn zashl stromy jako pi lesnm poru Tisce kon zahynulo a tisce vlench voz bylo znieno Okol vypadalo jako msto zasaen stralivm porem Pak se na zemi sneslo ticho 53

Mrtvoly padlch ji nevypadaly jako pozstatky lid Nikdy pedtm jsme nic podobnho nevidli a nikdy pedtm jsme o niem podobnm neslyeli Zbra se podobala zcmu blesku, poslu smrti, kter vechny bojovnky mn v prach. Vem, kdo se zachrnili, vypadaly vlasy a nehty. Ndob bez piny pukalo. Ptci zbleli. Potrava byla otrven. Blesk klesl a zmnil se v jemn prach. Stopy inku boch zbran tohoto druhu lze nalzt i v sumersko-babylonskm Eposu o Gilgameovi. Na pt tabulce je vylen boj Gilagamee a Enkidua na cedrov hoe bohyn Irmini proti nestve jmnem Chumbaba. I z tto hory vyletovaly blesky. Nebe se ozvalo stralivm jekem. V odpov mu zaburcela zem. Ukzal se blesk, vylehl plamen a prela smrt. Vechno zasaen bleskem se zmnilo v prach. O nco pozdji Enkidu zemel na zhadnou nemoc. Na osm tabulce se Gilgame pt svho umrajcho druha: Zashl t jedovat dech nebeskho bka? Ale vrame se k Mahbhrat. Jejm hlavnm motivem je boj mezi dvma krlovskmi rody. Kuruovci pochzeli z krle msn dynastie. V jeho rodin pili o mnoho let pozdji na svt dva brati, star Dhritartra a mlad Pandu. Panoval mlad Pandu, nebo star Dhritartra byl slep; to mu ale nebrnilo ve zplozen stovky syn. Pnduovi synov vytvoili nov rod Pnduovce. Po Pnduov smrti zaaly spory o ddictv, do nich se zapletli i bohov. Nejprve se vyjednvalo smliv a kultivovan. Kuruovci pot vybdli Pnduovce ke he v kostky, v n posledn jmenovan prohrli svou st krlovstv a museli na tinct let odejt do vyhnanstv. Po uplynut lhty poadovali Pnduovci sv krlovstv zpt, o em ale Kuruovci nechtli ani slyet. Starovk udlosti siln pipomnaj souasnou politiku, jak ji znme z televiznch zprv. Dal prbh sporu nm bude tak povdom. Dolo toti k vlce o moc. Byla to nejstralivj vlka, jakou ze starovk svtov literatury znme. B O J I T N A P L A N E T Z E M I Jak lze z Mahbhraty vyst, vechny pozemsk nrody podporovaly v on straliv vlce tu i onu stranu. Pevn k vlastnmu neprospchu, protoe vlka boh pinesla na planet obrovsk utrpen. Lid poprv zaili na vlastn ki inky stralivch zbran boh, proti nim nemli co postavit. Podle odhad mohl bratrovraedn boj stt ivot pinejmenm tyi miliony lidskch obt. Vzhledem k potu tehdej pozemsk populace se jedn o nepedstaviteln vysok slo. Tehdy toti na Zemi ilo okolo pti milion lid, maximln odhady se bl k deseti milionm. Zd se vm to mlo? Tak oficiln vda pedpokld, e v dobch prvn egyptsk dynastie ped zhruba 6 000 lety obvalo celou planetu dvacet milion lid. Vlka boh tedy byla skutenou apokalypsou, jej dozvuky se musely odrazit v legendch a svtovm psemnictv. Z nebeskch astnk konfliktu zstalo na stran Pnduovc pt syn, Kuruovci zbyli jenom ti. Zem byla zpustoen, rozhodujc boj se odehrl ve vzduchu i jet ve a ani nevme, jak vlastn dopadl. Tolik k dajm z Mahbhraty. Zvltn pozornost si zaslou popis osmnctidenn bitvy mezi Kuruovci a Pnduovci u hornho toku Gangy, ale tak nslednho stetnut Vriniovc s Andhakaovci. V obou bitvch se uplatnily ltajc stroje, tzv. vimany, je pohnlo tekut stbro. Objevily se i raketov zbran a vrhae energie. Nejedn se pitom o njak pespli sml interpretace, nbr o vrn len, kter nelze chpat jinak ne technicky. Nepipomnaj vm nsledujc vty vlky z na souasnosti? Odvn Advattan pesn zamil a pot spustil tpytc se stelu planouc ohnm Plamenn py zahalily neptelsk Pnduovce Nastala temnota Krupobit meteorit se sneslo z nebes Zvedly se burcejc vtry Mraky se nakupily nahoe na nebi a prel z nich prach a kameny Slunce se kymcelo na obloze Zem se chvla a pla pod rem zbran boh Sloni hynuli v plamenech Voda v ekch vzkypla a usmrtila ve iv Mnoz se zmnili v jemn prach Vude padala zvata k zemi a hynula Ohniv blesky prely z nebes Neptelsk vojky zachvacovaly plameny Tisce ltajcch vlench stroj obou stran se ztilo na zem Tm identick len nalezneme i v sanskrtskch textech osm knihy Mahbhraty, jmenuje se Mausola Parva. Dozvme se, jak Gurkha, jeden z boh, odplil cosi, co se podezele podob atomov bomb: Gurkha vyslal stelu silou vesmru ze svho ltajcho vimanu a zamil ji proti mstm Vrini a Andhaka. Zdvihl se obrovsk sloup koue a ohn, zc a jasnj ne tisc slunc (!). Tento posel smrti 54

obrtil celou rasu Vrini a Andhaka v popel. Tla shoela k nepoznn. Ptci padali z nebes a zblali. Sloni vali a hoeli. Pedmty praskaly bez zjevn piny. Po nkolika hodinch se potrava nedala jst, protoe byla otrven. Bojovnci, kte nebyli pmo zasaeni, se vrhali do potok a jezer, kde se chtli zachrnit ped smrtelnm dechem boh. Zemely i nenarozen dti v ln svch matek. V tto souvislosti si lovk snadno vzpomene na znik biblickch mst Sodomy a Gomory. Musme se vak podvat do originlu nebo doslovnch peklad, protoe nkter vydn Bible pracuj s pvodnm textem velmi voln. Napklad ve vrnch americkch pekladech si vbec nepeteme oblbenou historku o tom, e se Lotova ena na tku otoila a zmnila se v soln sloup. V doslovnm pekladu zstala stt, protoe ji dohonilo zlo a jej tlo se obrtilo v prach a pohnojilo zemi. V Bibli je podobnch pas cel ada, ale vybral jsem a ocituji jedin pklad: Prvn andl el a vylil svou ndobu na zem: a zl, zhoubn vedy padly na lidi. (Zjeven Janovo 16,2) Tsniv popis, kter psob nepjemn povdom. Neme bt nhoda, e se neuviteln podob len nsledk radioaktivnho zamoen. Starovk bsnk by musel bt skuten genilnm jasnovidcem, aby ped tiscovkami let dokzal ve sv fantazii vytvoit pedstavu boho blesku jasnjho ne tisc slunc, kter otrv vekerou potravu a zabije i nenarozen dti, nebo aby si dokzal vymyslit pase pouit v Bibli. Vdy indick i biblick texty by mohly bt tm bez pravy pouity k len nsledk atomovch vbuch v Hiroim a Nagasaki. V prastarch spisech vak nalezneme i dal neuviteln vci. Napklad velmi plastick len leteckch bitev, kter jako by pochzelo z njak vlenho, nebo lpe eeno vdeckofantastickho romnu. Ve Vana Parvanu, kapitola 102, 168173 Mahbhraty, se toti neobjevuj letouny pipomnajc nae dnen stroje, nbr dokonal vlen vzdun korby, s jakmi se mon setkme a nkdy ve vzdlen budoucnosti. Ve zmnnch pasch se vyskytuje i vesmrn plavidlo schopn potopit se pod vodu: Rozhoela se straliv bitva. Vzdun msto se vzneslo vysoko do nebes a pot opt kleslo k zemi, hnalo se ze strany na stranu, a dokonce se potopilo do moe. Po dlouhotrvajcm boji vyslal Arduna smrtc stelu, kter roztrhala cel msto na kusy, je popadaly na sou. Ve tet kapitole knihy Sabha Parvan (pat rovn do Mahbhraty) jsou popisovny obrovsk vesmrn stanice, je se souhrnn nazvaj pojmem sabha pi pohledu ze zem pr zily jako m, zlato nebo stbro. Dosahovaly rzn velikosti a dili je bohov Indra, Brhma, Rudra, Jama, Kuvera a Varuna. Byl na nich dostatek vody, nalezli byste tam tak zahrady a potoky, obytn prostory a shromaovac sly, navc i velk hangry pro vimany a pochopiteln t smrtc zbran. Stanic se zmocnili neptel, je Mahbhrata nazv dmony. S tm se vrchn velitel Indra nehodlal smit a nadil znien vesmrnch mst. Tmto kolem byl poven Arduna, vetern z vlek mezi Pnduovci a Kuruovci, kter se pt let kolil v pouvn nebeskch zbran. Arduna letl v ele skupiny viman a zatoil jako prvn. Dolo k opravdov vesmrn bitv, kterou Arduna zakonil z ideln steleck pozice. V Mahbhrat, st Drona Parva, ver 77, je ona udlost vylena nsledujcmi slovy: Kdy se ti msta setkala na obloze, provrtal je svm stralivm paprskem z trojitho ohn. Dmoni se nemohli paprsku sloenmu z ohn juga postavit. Msta zaala hoet a Parvti (ivova manelka) tam spchala, aby se podvala na straliv divadlo. Ve Vana Parvanu, tet knize Mahbhraty, me Arduna za odmnu navtvit nebesk msto boha Indry. Pro zstupce pozemsk rodc se civilizace z doby ped mnoha tisci lety to musel bt jist ohromujc zitek, i kdy Arduna (pravdpodobn lovk) ml ji ledacos za sebou. K Indrovu mstu se dostal pomoc nebeskho vozu. Popis udlosti ale spe pipomn let na vesmrnou stanici. Posute sami: Tento nebesk vz nemohou dit ani nesmrn bohat krlov. Arduna se vznesl vzhru ve slunenm voze, kter se pohyboval neuvitelnou rychlost a smrtelnkm na zemi brzy zmizel z o. Dospl k Indrovu nebeskmu mstu, co bylo fascinujc msto odpoinku. Tam nahoe, kde slunce ji nesvt a ani msc neozauje lidsk tve, kde ohe neho, ale msto nj je ve zalito nebeskou z, spatil Arduna tisce zakotvench nebeskch voz, je mohly ltat podle libosti, kamkoliv se jim zachtlo. A pak jet uvidl dal tisce pohybujcch se voz. Co je ze zem patrn jako mal lampy, jsou ve skutenosti velik tla nebeskch postav. Arduna si dovolenou skuten zaslouil, jak dokldaj jin msta Mahbhraty, kde se napklad prav, e byl vyzvn Indrovm pilotem Matalim, aby pouil zbra hromovho blesku. Arduna tedy 55

odjistil (!) oblbenou zbra krle nebes a odplil ji. Vsledkem byly zplanrovan hory, splen lesy a nespoet mrtvch neptel. Plasticky vylen bitvy nm pipadaj dvrn znm. Ve skutenosti se jednalo o boj impria rii a jednotek z Atlantidy! Hleme, jak se nm nitky najednou sbhaj a proveme krtkou rekapitulaci: Staroindick psemn pamtky se zmiuj o letadlech, atomovch bombch a vesmrnch plavidlech. Napklad bh Puan kiuje nebesk ocen v pozlacen lodi. Bosk ptk Garuda nese Vinu vesmrem. Samsaptakabadha popisuje lety oblast nebesk klenby, je se nachz nad zem vtr. Surya Siddhanta, nejstar astronomick dlo sanskrtsk literatury, vyprv o Siddhovi, dokonalm lovku, a Vidhyaharovi, schopnm cestovat kolem zem pod mscem a nad oblaky. Samaranagana Sutraha prav, e lid dokzali ve vozech ltat vzduchem, a tak informuje o nebeskch bytostech, je pily na zem. Pokud indick spisy doplnme Eposem o Gilgameovi, dozvme se, e nebet lid v okamiku pozemsk celosvtov katastrofy odletli na nebesa. V tto chvli jsme konflikty tzv. boh poznali ji dost podrobn. Proto vm polom na zvr hdanku. Co myslte, odkud pochz nsledujc citt? Mocn zaveleli svm perutm, zem nahlas zapraskala, zadunla nebesk klenba a z pbytku boh svitl hromovldce. Rna za ranou, burcen hromu a oslepujc ze, vln se posvtn plameny, zem se otevr a dt ohe, pak vzplane vzduch, oslep oi a zahm hrom provzen blesky Kdy se nebesa pibl k zemi, tak zazn nesmrn hluk, k boji povstanou bohov, divoce zavanou vtry a zv prach, pak nejvy vyle svou stelu a zazn ohluujc hmot Ne, neuhdli jste. Nejedn se indick epos, jsou to slova eckho bsnka Hesioda z 8. stolet p. n. l., popisujc boj mezi bohy a Titny. Ale dost u krvavch zkazek. Mn barvit, avak zcela prkazn se v celm prbhu historie lidstva projevovaly pm zsahy a nepopirateln ptomnost nebeskch sil. Psoben nvtvnk vyplv i z trkovit a urit ne pln chronologie: Roku 508 p. n. l. prosil etrusk knz a krl Lars Porsessa pnliv sv bohy, aby zniili neptelsk msto Bolsena, co se nsledn pomoc mohutnho nebeskho ohn stalo. V roce 490 p. n. l. pomhali bohov ekm v bitv u Marathonu, kde se stetly eck oddly s perskou pesilou. Rok 480 p. n. l.: ekov porazili perskou invazn flotilu krle Xerxa a v t chvli nad Salaminou zapllo velk svtlo. V roce 394 p. n. l. sledovali pemoen Sparan u Onidu nebesk svteln paprsek. Roku 332 p. n. l. zniily ji zmnn ltajc tty mohutn hradby msta Tyru, oblhanho vojsky Alexandra Velikho. Rok 217 p. n. l.: Kartaginskho vojevdce Hanibala provzely bhem taen do Itlie ohniv koule a pozorovaly many u jezera Trasimene. V roce 214 p. n. l. se podle Livia v prbhu Hanibalovy invaze do Itlie vznel na obloze olt, na nm stli lid v blch atech. Rok 73 p. n. l.: Lucullus a jeho msk legie vd za vtzstv nad Mithridatem Pontskm, jen pedtm zpustoil Malou Asii, mohutnmu, plameny obklopenmu tlesu, kter piltlo z nebe a dopadlo mezi ob armdy. (Plutarchos) Roku 312 n. l. se nad Konstantinem a jeho armdou objevil ohniv k. Konstantin se pot spojil s kesany, zvtzil nad Maxentiem, zabil ho a stal se vldcem ma. V roce 776 n. l. obrtily ohniv tty na tk vzbouen Sasy, kte hodlali dobt zpt Sigiburg, obsazen jednotkami Karla Velikho. Roku 1915 naeho letopotu vidli vichni pslunci 5. horskho pluku britskch ozbrojench sil bhem bitvy u francouzskho Arrasu podivn nebesk jevy. Rok 1944: Zneklidnn spojenet letci sledovali tzv. foo-fighter a pokldali je za nmeck tajn zbran. Stejn znepokojen vak byli i Nmci, kte se domnvali, e se jedn o nov spojeneck sthaky.

56

O pouit zbran hromadnho nien v prehistorii lidstva se dozvdme kvli jejich koloslnm inkm, je nevymizely z kolektivn pamti. O vzhledu a zpsobu nasazen tchto zbran vak mnoho nevme. Jin situace nastv pi ptrn po runch palnch zbranch boh. Z B R OJN A RZ E N L BOH Nkter zbran jsou ve starch legendch popsny s obdivuhodnou pesnost. Skoro bychom se mli zeptat, jak je mon, e si doposud nikdo neviml, e bohov nkter sv zbran pouvaj zpsobem, kter naprosto neodpovd jejich jazykovmu oznaen. Napklad me krle Artue nebo kladivo Mjlnir boha Thora se spe podobaj samopalu nebo pancov psti. Odpov je ovem nasnad: vdci se domnvaj, e to, co nem existovat, prost existovat neme. My se ale pokusme zjistit, m vlastn bohov bojovali. Zaneme mn znmou zbran z indickho dvnovku, kter se nazv dorje a podob se holi. Svmi sfricky zeslenmi konci ovem spe pipomn njak pedmt z Hvzdnch vlek ne staroindickou pamtku. Cestovatel a spisovatel Andrew Tomas narazil v Indii, Sikkimu, Bhtnu a Neplu na mnoho napodobenin legendrnch hol dorje, jejich originly jsou pr uchovvny v buddhistickch klterech. Dva sovtt vdci zveejnili v edestch letech podivuhodnou zprvu o originlnm dorje, kter objevili v kltee Galdan pobl tibetsk Lhasy. Dal by se mlo nachzet v rukou dalajlmy, jeho jeden z titul zn nosi dorje. Podle legend se dorje dostalo na zem ped mnoha tisci lety z nebe. Bje jsou celkem bohat na popisy tajemnch schopnost tchto hol, kter vydvaly ziv svit nebo z nich vychzela svtlem naplnn mlha a tak pomrn asto hnuly a vydvaly pitom bzuiv zvuky. Tyto dajn zbran boh byly vyrobeny ze slitin nkolika kov a napklad v rukou boha nebe Indry dokzaly neuviteln vci. Podle Tomase je v povstech a starch spisech ada zmnek o tom, e dorje se muselo po urit dob znovu nabt. Indra pouval i jinou kyjovitou zbra, nazvanou vadra nebo vada, ji mu nejvy z boh uzl ze slunenho svitu (citt z Rigvdy). Velice zajmav zbra boh se vyklubala z mee krle Artue. Nazval se Excalibur a jeho technick vlastnosti by klidn mohli vyut autoi hollywoodskch sci-fi film. Podle povst jej Artuovi obstaral keltsk kouzelnk Merlin. I pochva mee byla velmi pozoruhodn. Pokud v n byl zastren, zskal zpt svou postupn vyerpanou slu. Stailo tedy as od asu vloit me do pochvy a nechat jej dobt. Po vytasen nabitho mee z nj vylehl oslujc paprsek, kter oslepil kadho neptele. Artu svm elektrickm meem obrtil na tk Sasy, kte se snaili podrobit si Britnii. Zajmav je v tto souvislosti zmnka o tom, e krl musel nosit rukavici, aby svou zbra mohl pevn sevt. To pipomn eleznou rukavici severskho boha hromu Thora, kter ji poteboval, kdykoliv se dotkl svho kladiva Mjlnir. Teprve pak mohl kladivo pozdvihnout a niit jm neptele. Jednou nedval pozor a vyzl svm kladivem do poho ti dol trojhelnkovitho tvaru. Na kladivo pozoruhodn vkon, koneckonc i na boha. Pokud si to Thor pl, mohl se Mjlnir zmenit tak, aby se mu veel do dlan. Germnsk sgy se zmiuj o tom, e po delm pouvn se tato zbra rozhavila. Podle Eddy zskal Thor sv kladivo od sktka Brokka a jeho pomocnka Sindriho. Dal zhadnou Thorovou pomckou byl tajupln opasek Meningjarder, kter bohu propjoval dvojnsobnou slu. Ab Dafar Muhammad ibn Darir at Tabari (838923), znm ran islmsk kronik z jin Arbie, psal ve svm dle Knihy apotol a krl mimo jin t o legendrnm, dva metry vysokm krli Al Dafa Dafisovi, kter se dajn doil vku 350 a 400 let. Vedle jinch podivuhodnch schopnost pr postavil sklennou hrz, kter v noci zila jasnji ne msc. Zajmav je ale pedevm nsledujc pas: Vlastnil vojevdcovskou hl, a kdy chtl rozbt horu, vylehl z hole zc blesk a hrom a dlo vykonal. To by snad prozatm o zbranch boh stailo. Dovdli jsme se o pouvn klasickch zbran hromadnho nien a letmo jsme se podvali na ty, je by vojci nazvali lehkmi zbranmi. Bylo to sice pesvdiv vyprvn, ale kde si opatit dkazy, e lo o skuten zbran? Kde hledat stopy vlek vedench bojovmi superprostedky? Lze prokzat, e se kdysi na zemi rozpoutalo atomov peklo?

57

I omezen nuklern konflikt by zpustoil rozshl oblasti, a to na velmi dlouhou dobu nebo mon navdy. Pro tedy nikde nepozorujeme stopy tchto boj? Omyl! Ony existuj! Jen se o nich klasick archeologie pli nezmiuje, jako o vem, co se j nehod do krmu. S K L E N N D K A Z Y Zanme sv ptrn v Indii, konkrtn v oblasti hornho toku Gangy a v poho Ramajalhal. Tam, kde podle Mahbhraty probhla atomov vlka. A vida, narazme zde na splen zceniny, je byly speeny dohromady nepedstavitelnm rem. V hustch lesch vysoiny poloostrova Dekhan se rozkldaj obrovsk pole poset troskami pokrytmi jakousi sklovitou substanc. Uvnit nkterch budov lze objevit pedmty, je byly nejprve roztaveny a pot zkrystalizovaly. V tto oblasti Dekhanu nalezl rusk badatel Alexander Gorbovskij lidskou kostru s hladinou radioaktivity padestkrt pevyujc normln hodnoty. O nlezu se podrobn zmiuje v knize Riddles of Antiquity. Jeho kolega Sprague Camp objev potvrdil. Nkte badatel pouili stejnou metodu jako Heinrich Schliemann pi hledn Troje. Zamili se na informace erpan z Mahbhraty a mezi Bombaj a Kar skuten nalezli pozstatky legendrnho msta Dvarka, je vystupuje v len vlky boh. Jak se zd, jsou stopy tohoto stetnut patrn dodnes. Indit geologov zkoumali jeho zceniny skrvajc se pod vodou a narazili na zbytky zd vykazujcch stopy zesklovatn. Kdy se archeologov v minulm stolet dostali do pkistnskho dol Indu a odkryli pozstatky riiovskch metropol Mohendodro, Harappa a ar-e-Suchten, s asem obdivovali starovkou kanalizaci a vodovodn soustavu, je byla dokonalej ne modern vodovody pouvan dnes v Indii a Pkistnu. Jet vt as vak vzbudily radioaktivn kostry na ulicch. Kosti vykazovaly silnj vyzaovn ne pozstatky obt atomovho bombardovn v Hiroim a Nagasaki! Stejn mlo zapadaly do obrazu prehistorickho msta ern hroudy skla, je se povalovaly vude kolem. Jednalo se toti pvodn o hlinn ndoby, je byly vystaveny extrmnmu ru a jejich povrch se promnil ve sklennou glazuru. Z vpot vyplynulo, e nesmrn r zapoal v centru msta a il se kruhovit po celm okrsku. ar-e-Suchten byl dokonce nazvn splenm mstem, protoe na cihlch jeho budov byly jasn patrn nsledky psoben obrovskho poru. Souasn se zde vyskytovaly znmky zhadn tlakov vlny, ale tak mimodn vysok radioaktivity nalezench koster. Podobn uasl ji v roce 1816 archeologick tm J. S. Duckinghama, kdy v prbhu vykopvek antickho msta Ki, 150 kilometr severn od Uru, odkryl ulice a budovy pokryt vrstvou zesklovatl hmoty. To vechno pedstavuje pouze piku ledovce, kter se ovem neskld z ledu, nbr ze sklovit taveniny. Podobn materily pemnn ve sklo se nachzej po celm svt, ale rozumn vysvtlen jejich vskytu se nalz ponkud tko. Na zceniny a pozstatky mst zniench ohnivou smrt narazme nejen v Indii, ale i v Irsku, Skotsku, Francii, Turecku a ledaskde jinde. Vtina takto poznamenanch pamtek je nesmrn star napklad znm babylonsk zikuraty, co byly pvodn chrmy Sumer v nkdej Mezopotmii, dnenm Irku. Jednu z tchto pyramidovitch budov navtvil Erich von Fange a prohlsil: Jako by v nkdo pesekl plamennm meem Mnoh sti budovy se promnily ve sklo a nkter byly zcela roztaveny. Pozstatky chrmovho okrsku pipomnaj splenou horu. Dal z badatel zaobrajcch se tmto problmem, E. Zehren, popisuje v knize Biblick pahorek zuhelnatl trosky Borsippy, je bv asto ztotoovna se zceninami babylonsk ve. Klade si souasn otzku, jak sla i energie mohla roztavit cihly tohoto zikuratu. Odpovd si sm: Dokzal by to snad jen nepedstaviteln siln blesk nebo atomov bomba. V severn Evrop od Britskch ostrov po norsk Lofoty nalezneme prehistorick pevnosti a ve, jejich zdi zesklovatly psobenm pekelnho ru. Mimodn fascinujc je pahorek Tap ONoth ve skotskm Aberdeenshire, na jeho vrcholku stoj ze ze zesklovatn skaln horniny, je ohraniuje arel o velikosti fotbalovho hit. Dal podobn stavby nalezneme podl irskho pobe. Nkter z nich jsou a do hloubky jedn stopy pod povrchem rovn pokryty sklennou glazurou, vzniklou obrovskm rem. 58

Na tajuplnch polynskch Velikononch ostrovech v Tichm ocenu byste mohli na pat sopky Rana-Kao narazit na ohromnou oste ohranienou brzdu, kter obklopuje pahorek jmnem Orito. Tato 800 metr dlouh a 200 metr irok rha je ve skutenosti obsidinovm loiskem. Z vky pipomn dokonal kruh. Jako by ho nkdo narsoval krutkem se pikou z laserovho paprsku. V Brazlii se jin od Teresina mezi Piripiri a Rio Longem nalzaj trosky nazvan Sete Ciddas. Samosebou jsou opt zesklovatl. Zvltn na nich je to, e kdosi je jakoby ob rukou zatlail do zem. Nen to ale jedin msto tohoto druhu v Jin Americe. Erich von Dniken prozkoumal a zdokumentoval nkolik dalch nad perunskm mstem Cuzkem. V roce 1981 otiskl americk asopis American Journal of Science lnek o zesklovatlch ulovch blocch, je byly objeveny ve francouzskch hradech Chateauvieux a Puy de Gaude na severnm pobe. Dvno pedtm, ne si Severn Ameriku na kor pvodnch obyvatel podrobili evropt kolonist, stal se i tento kontinent svdkem neuvitelnch vron energie. Pamtky na n se vyskytuj pedevm v americkch sttech Kalifornie, Arizona a Colorado. Roku 1850 se dobrodruh Ives William Walker vydal do Death Valley. Narazil bhem cesty na msto o dlce jeden a pl kilometru, je se kdysi doslova vypailo do vzduchu. Na zemi bylo mon rozeznat pouze pdorys nkdejch ulic a budov. Uprosted stl osaml desetimetrov kmen s roztavenou pic. Walker se domnval, e za zkzu je odpovdn njak sopka. Ovem v okol dn vulkn nen. A i kdyby byl, jeho r by zkzu takovho rozsahu nezpsobil. Petme si, co napsal jeden z Walkerovch spolenk: Cel oblast mezi ekami Gila a San Juan je pokryta pozstatky roztavench zd a staveb. Budovy musely bt vystaveny teplot, pi n se tav horniny i kovy. Uprosted msta, jakchsi americkch Pompej, se zved vysok skla, pokryt troskami gigantickch staveb. Ml jsem pocit, jako by msto prolo koksovac pec. Existuj vak nejen pozstatky rem poznamenanch budov, nbr i rzn dal relikty. Patrick Clayton pracoval pro egyptskou vldu. V roce 1932 objevil v dunch Velkho psenho jezera (ploina severn od jihozpadnho cpu Egypta) zhadn zelen se tpytc sklenn pedmty. Izraelt archeologov odkryli roku 1952 vrstvu roztavenho kemennho psku na ploe vce ne sto tverench metr. Podivn tvar byl prakticky stejn jako ten, kter se objevil v Nevadsk pouti po pokusnm vbuchu atomov bomby. Zpadoarabsk pou je pokryta ernmi kameny, jim se k harras. Ped dvnmi asy musely bt vystaveny silnmu zen. Na ploe vce ne 10 000 tverench kilometr se nalz osmadvacet pol s harrasy. S nlezy petavenho kemennho psku se meme setkat v Irku v pdn vrstv z mlad doby kamenn (!), ale rovn na Sahae, v pouti Gobi, v severoamerick Mohavsk pouti i na jinch mstech zem. Velmi zajmav jsou prastar hroudy psku promnnho ve sklo v Lop Noru v Sinkiangu, pobl nsk atomov stelnice. Nim se toti neli od sklovitch kamen vznikajcch pi pokusnch atomovch vbuch. V ervenci 1999 zveejnil britsk vdeck magazn New Scientist lnek o roztavenm psku z Libyjsk pout. Mohl by pochzet ze sopek, ty se tam ale nevyskytuj. Beduni si z tohoto poutnho skla odpradvna vyrbj noe a sekery. Na poslednch strnkch jsme v rychlosti navtvili skoro vechny kouty svta. Nemohli jsme se samozejm zmnit o vech tajemnch stopch z erho dvnovku, stejn je vak zejm, e tehdy dolo k tak prudkm stetm, e mnohdy nezstal kmen na kameni. Nabz se dv rozhodujc otzky: Peili nkte pslunci onch prehistorickch supercivilizac? A pokud ano, jsou to lid jako my? Mnoh nasvduje tomu, e se nm podobali, ale nebyli pln stejn. Mon se jednalo o vysplej formu Homo sapiens, o stupe vvoje, jeho jsme jet nedoshli. Alespo ne vichni. Nkte mon ano.

59

IV. Jin mezi nmi odlin lid, nebo cizinci?

Je docela dobe mon, e kdesi existuje druh velmi podobn lovku, ale dokonalej, ne jsme my. Gottfried Wilhelm (16461716), svobodn pn von Leibnitz SPC PROGRAMY V ivch tvorech zejm existuj poetn dmajc programy (kejme jim tak), je se za uritch okolnost mohou aktivovat. Jak programy to jsou a jak mnohotvrn inkuj, to je velk neznm. Ovem existuj, to je ji del dobu jasn. Vme napklad o genetickm programu, kter dm v mloku jmnem Axolotl. Pokud tomuto obojivelnkovi podme urit hormon ttn lzy, program se probud a zmn mloka v suchozemsk zve, kter vlastn za normlnch podmnek neexistuje. Zanou mu rst nohy, bry se zmenuj a ocasn ploutev zmiz. A ji ped nmi stoj nov Axolotl, pipraven k ivotu na pevnin. Na tom nen nic tajemnho. Jedn se pouze o jeden z mnoha pklad, kdy proda ve snaze o peit sz na vce karet a jet si uschov njak esa v rukvu. Za jakoukoliv kartu, ji nm proda uke, m jet nejmn jednu dal v zsob. Pokud se mme vyjdit mn kvtnat: Nememe vdt, zda osoby s nadlidskmi nebo pesnji ne-lidskmi schopnostmi jsou mutanty rodu Homo sapiens, nebo jde o pslunky jakhosi vysplejho, mon prastarho druhu, jeho poetn zstupci ij nepoznni mezi nmi. Podvejme se na pr pklad. Kanaan Zerah Colburn dokzal mimo jin okamit ci, zda deseti nebo vcemstn slo je prvoslo nebo ne. Psychiatr Oliver Sacks z New Yorku informoval o dvojatech, je si pobyt v nemocnici krtila tm, e z hlavy nsobila ptadvacetimstn sla. Ruska Julia Vorobjevov se roku 1970 vydala na nkup a najednou zjistila, e vid lidmi jako njak rentgenov pstroj. Svou schopnost demonstrovala i udivenmu reportrovi listu Izvjestije. Pohldla toti na jeho aludek a naprosto pesn mu ekla, co ml k obdu. Kadmu zjemci bhem nkolika sekund prozradila, jakmi nemocemi trp, i kdy o nich sm teba vbec nevdl. Podle Izvjestij pronikal pohled Vorobjevov i pevnou hmotou, take byla schopna odhalit jednotliv vrstvy navky pod asfaltovm povrchem. Navc dokzala vnmat ultrafialov svtlo. Schopnosti jedn z nejtajemnjch postav historie nebyly o nic mn udivujc. Povme si o nich vzpt. K A PA R H AUSER M L A D K O D N I KUD Legendy se bohuel zabvaj spe dajnm lechtickm pvodem Kapara Hausera ne jeho nadlidskmi nebo pesnji ne-lidskmi schopnostmi. Zhadn mlad mu se objevil o svatodunch svtcch roku 1828. Dorazil do Norimberka s krvcejcma nohama a nikdo nevdl odkud. O svm pvodu nedokzal ci vbec nic. Dodnes je s relativn jistotou znmo pouze to, e od svho narozen byl dren v njak temn mstnosti. Dky tomu zskal schopnost vidn ve tm. Na rozpoznvn teplch objekt, napklad kamen, nen vlastn nic zhadnho. Lidsk oko vnm pouze rozsah 64 vln elektromagnetickho spektra. Tto oblasti odpovd hlavn st slunenho svtla, kter pronik atmosfrou, oznovou vrstvou (dokud ji jet budeme mt), magnetosfrou atd. V prbhu evoluce se ukzalo jako eln vybavit ivoin druhy schopnost vnmat ty svteln vlny, kter osvtluj prosted, v nm se dotyn druhy vyskytuj. To vak neznamen, e by nebylo mon pepnout na jin vlnov dlky, pokud se jeden exempl zmnnch ivoinch druh narod do jinho prosted a ije v nm. Tm se vysvtluje i infraerven vidn Kapara Hausera. Nelze tm vak vysvtlit 60

to, jak dokzal v naprost tm st knihy nebo na vzdlenost 100 metr poznat, e za nm nkdo stoj. Mimoto rozlioval pouhm dotykem kovy, ml telepatick schopnosti a dokzal v jakkoliv situaci uklidnit zvata, i divok. Pro v pravm slova smyslu nadlidsk schopnosti Kapara Hausera nemme k dispozici rozumn vysvtlen, stejn jako pro neuviteln kousky Julie Vorobjevov nebo poetn vkony dvojat zmnnch v pedel kapitole. Dr. Rudolf Steiner, zakladatel antroposofie, oznail Hausera za potomka uprchlch Atlantian. Jin odvozovali jeho pvod od Zhringen, kte byli spznni s bdenskmi velkovvody a jejich koeny sahaly a k bjnm Merovingm. Pslunci tohoto vznamnho evropskho rodu se objevili v dobch krle Artue a byli pokldni za nositele tajnho esoterickho vdn. Dokzali telepatick komunikovat a dorozumt se se zvaty. Vtina badatel se ve svch vzkumech zamuje pedevm na pedpokldan lechtick pvod Kapara Hausera. Pokud lze vit oficilnm dajm, byl nemanelskm dttem velkovvodkyn bdensk, Napoleonovy adoptivn dcery Stefanie de Beauharnais. Tuto tezi ovem popraj vsledky analzy DNA, zskan koncem minulho stolet. Ale kdo v Rozshl memorandum vypracovan pro bavorskou krlovnu Karolinu prezidentem ansbachskho apelanho soudu Paulem Johannem Anselmem, rytem von Feuerbach, se jen hem vemi monmi pbuzenskmi vztahy, morganatickmi satky, utajovanmi porody, zfalovanmi poslednmi vlemi a umlenmi nedoucmi svdky. V podobnm duchu pokrauje bohat hauserovsk literatura dodnes. Udivujc parapsychologick schopnosti Kapara Hausera se v divokch spekulacch objevuj v nejlepm ppad jako doplujc jev. Pokud se nkter z autor alespo na chvli oprost od popisu lechtickch spiknut, dotkne se Kaparova nebvalho talentu jen letmo. V na knize se nechceme zabvat Kaparovm neastnm osudem ani tajemnou smrt jedem jeho ptele a uitele Feuerbacha, kter zahynul ve stejnm roce, v nm byl zavradn i Hauser. Chtli jsme jen ukzat, jak netuen potencil v kadm z ns dm. Me bt kdykoliv probuzen a rozvinout se do podoby nejrznjch superschopnost. Z Z R A N D T I A J E T N CO NAVC lovk m sklon k tomu, aby byl hrd na nco, co sm nedokzal. Pomysleme jenom na miliony naich sportovn naprosto nenadanch souasnk, kte se chlub triumfy svch mustev a naparuj se, jako by oni sami vstelili rozhodujc branku nebo pokoili rekord ve skocch na lych. Se stejnou samozejmost se dvme na velkolep iny ojedinlch gni, jejich mylenkov pochody nebo umleck vkony jsou ve skutenosti vtin z ns stejn nepochopiteln jako postulty kvantov fyziky nebo daov zkony. V krtkosti se nyn podvme na to, jak neuviteln vci nkte zstupci naeho druhu zvldaj pokud ovem jsou pslunky naeho druhu V hudebn oblasti neme nikdo uprat pedn msto Wolfgangu Amadeovi Mozartovi. Jet daleko dve, ne dospl v mue, ml za sebou poetn nesmrteln hudebn kousky. Pesnji eeno, sloil je dve, ne se nauil pst. Obdobn iny zvldli i nkte dal: Hndel zkomponoval vznamn dla v jedencti letech, Haydn v esti. Beethoven a Chopin vystupovali na veejnosti od svch osmi let. Bach studoval partitury ji jako dt. Mendelssohn a Liszt absolvovali prvn koncerty v devti letech a opodn Schubert se postavil na pdium v krtkch kalhotch a ve dvancti. I literatura m svoje gnie. V padestch letech dvactho stolet vzbudil senzaci svazek bsn, vydan jednm paskm nakladatelstvm. Kritici se pedhnli v oslavnch tirdch. Hovoili kvtnat o neobyejnm bohatstv jazyka, o hluboce muzikln poezii a plasticky vstinch vrazech. Literrn senzace byla o to vt, e autorce, Minou Drouetov, bylo sedm let. Italsk bsnk Torquato Tasso se ve tech letech nauil latinsky a skldal dokonal vere. Dante v devti letech napsal slavn sonet pro Beatri-ci a Victor Hugo psal tragdie ve tincti letech. Stejn star byl Pukin, kdy skldal prvn vere. Rimbaud ml v devatencti letech sv nejlep dla ji za sebou. Nkte lid projevuj umleck sklony, jin jsou nadni logickm mylenm. I na tomto poli nalezneme neuviteln hrdiny ducha. Slavn nmeck matematik Gauss a francouzsk fyzik Ampre eili ve tech letech sloit vpoty, ani by je nkdo uil znt slice nebo snad dokonce malou nsobilku. Kdy bylo 61

francouzskmu matematikovi a filozofovi Blaise Pascalovi dvanct let, pedkldal udivujc matematick prce. V estncti ji byl matematickm revolucionem a v osmncti vynalezl potac stroj. Norbert Wiener ovldal ve tech letech perfektn ti jazyky, ve dvancti sloil maturitu, v estncti ml za sebou doktort a ped dvactmi narozeninami se stal docentem na Harvardov univerzit. Einstein (na nj samozejm nememe zapomenout) a Robert Oppenheimer byli ji v tlm vku jedencti let vznamnmi matematiky a fyziky. Anglick prodovdec Francis Galton Darwinv synovec napsal ve tyech letech seste Adle: Umm st knihy. Znm vechna latinsk pslovce, podstatn jmna a aktivn slovesa. Nauil jsem se nazpam 52 latinskch ver. Trochu tu rovn francouzsky a umm poznvat hodiny Snad jet obdivuhodnj jsou rozshl djiny svta, kter britsk historik Thomas Barington Macaulay sepsal v sedmi letech a je jsou dodnes cenny. Ne vdy ze zzranch dt vyrostou geniln dospl. Ptiletho Benjamina Blytha se jednou otec zeptal na to, kolik je hodin. Chlapec mu odpovdl, zamyslel se a jet dodal: Tak to u jsem na svt 158 milion sekund. Otci jeho odpov nedala pokoj, a nakonec vzal tuku a papr a zaal potat. Po del dob se obrtil na svho synka: Spletl jsi se o 127 000 sekund. Ne, nespletl, oponoval synek. Zapomnl jsi na dva pestupn roky. Ml pravdu. Jene za pr let u nikdo o njakm genilnm Blythovi neslyel. Samozejm je mon, e sv nadlidsk schopnosti v nsledujcch letech skrval. Inteligentn lovk ze sebe snadno me dlat hlupka, obrcen to nejde. Proto se nkter chytr hlavy ptaj, zda s nmi na zemi nhodou neije i njak inteligentnj rasa. Je jasn, e bychom jej pslunky nemli anci rozpoznat, pokud by to oni sami nedovolili. Zd se, e evoluce se nijak nesna pizpsobit velk poet Homo sapiens rychle se mncm ivotnm podmnkm. Nikde vak nen psno, e se to ji nkdy ped tiscovkami let nestalo. Mon se mezi nmi potuluj prasta vysplej bratranci, kte ped tisci lety peili katastrofu, jakou si my chystme v dnench dnech. Nazvme je konen oznaenm: potomci Atlantian. Teba jsou pipraveni vzt ote djin do rukou, a bude skuten za pt minut dvanct. Doufejme, e se nejedn o jednotliv supermany, ale o skrytou a organizovanou moc s komplexn komunikan strukturou a vm, co k tomu pat. Moc, jej pslunci se mon tu a tam nechaj poznat. Nevme, pro to dlaj, ale s jejich iny se obas setkvme T I J I N Na prvn msto musme zaadit Leonarda da Vinci. V neposledn ad kvli kryptickm slovm, je nm tento renesann mal, socha, architekt, technik, stavitel pevnost, hudebnk a spisovatel zanechal v Madridskm kodexu: Peti m, pteli, protoe se jen zdka vracm na tento svt. Da Vinci je pozoruhodn osobnost, ale dal dv postavy za nm nijak nezaostvaj: asto pipomnan hrab ze Saint-Germain a tm zapomenut Rudjer Boskovi. Podvejme se ble na posledn jmenovanho pedevm prizmatem korespondence, kterou vedl. Poznejme osobu, kter jednoznan nezapadala do as, v nich ila. Star mu sed ve velk pracovn a te mnohastrnkov dopis pinesen poslem. Zrak mu sice v posledn dob slbne, ale pesto doke rozlutit psmo i etn rovnice. Odeslatel zase jednou pedloil svm ptelm k diskusi fascinujc tma. Tentokrt jde o energetick pochody v lidskm mozku. Se zavenma oima nechv staec ped svm vnitnm zrakem jet jednou pochodovat sloupce s rovnicemi, axiomy a dalmi matematickmi dkazy. Zatmco st jeho mozku pracuje pesn jako pota a ongluje s matematickmi pojmy, druh se ponkud pobaven pt, co si asi uen souasnci ponou s vvody o mncch se energetickch potencilech v lidsk pse. Odpov je jasn nic! Tato korespondence toti probhala v osmnctm stolet. Pjemcem dopisu byl slavn matematik Leonard Euler (17071783), autorem mu snad jet podivuhodnj, ale tm neznm, Rudjer Boskovi (17111787). Patil on a jeho ptel k tm jinm mezi nmi? Ji po krtkm zkoumn je jasn, e Euler a Boskovi nepatili k obvyklm gnim, ale ke zvltnm supermozkm. Leonard Euler byl znm tm, 62

e bleskurychle dokzal vyeit nejsloitj vdeck problmy. A to i po roce 1766, kdy mu zeslbl zrak. Eulerovi ci tvrdili, e bhem jednoho sporu o matematickou operaci, v n lo o sla se sedmncti slicemi za desetinnou rkou, si cel vpoet zapamatoval a ve zlomku sekundy dospl ke sprvnmu een. Euler nebyl jenom matematickm gniem, ale disponoval komplexnmi znalostmi fyziky, chemie, zoologie, botaniky, geologie, lkastv, historie a eck i msk literatury. Nemohl se mu rovnat nikdo z jeho vdeckch koleg. Dokzal citovat z jakkoliv knihy, kterou kdy peetl. Piel na poznatky a souvislosti, je filozofm a uencm od dob antiky unikaly, napklad matematick charakter Vergiliovch ver. Snad jet nadlitj schopnosti ml Eulerv korespondenn ptel Rudjer Boskovi. Nevysvtlitelnm zpsobem zskal v ranm 18. stolet znalosti, dky nim dospl k teorim a hypotzm, je uvdj v as i dnen fyziky a matematiky. Nachzej se na sam hranici naich modernch poznatk, mon i za n. V asopise New Scientist z 6. bezna 1958 se odborn novin Allan Lindsay Mackay rozplval nad prac, ji Boskovi roku 1758 (!) zveejnil ve Vdni. Mackay a vznamn vdci prohlsili, e Boskovi pedbhl svou dobu o dv st let. Uenec piel s jednotnou teorii vesmru, do n zapojil matematiku, fyziku, chemii, biologii a dokonce i psychologii. Definoval svtlo, magnetismus a elektinu, co byly jevy v jeho dob znm a prozkouman jen z mal sti. Popsal i kvantov jevy, vlnovou mechaniku a dokonce i modern model atomu z nukleon. Jeho nzor, e se hmota, prostor i as skldaj z nepatrnch steek, odpovd nejmodernjm poznatkm teoretick fyziky o kvantovm dlen hmoty a energie. Historik L. L. White je pesvden, e i nae vda disponujc potai nedoke Boskoviovm mylenkovm pochodm zcela porozumt, protoe nai vdci dodnes nedokzali vytvoit nezbytnou zkladnu pro jej pochopen: spojen mezi teori relativity a kvantovou fyzikou. Na tom si vylmali zuby i takov velikni jako Einstein nebo Niels Bohr. Podobn pote mme s jednotnou teori pol ty zkladnch sil, o n Boskovi hovoil jako o nem naprosto samozejmm. Lze osobnost mue, kter zavedl Planckovu konstantu o dv st let dve nebo vypracoval statistick teorie tehdy zcela neznm radioaktivity, vysvtlit jednodue jeho genialitou? Mohlo se jednat o normln lidsk osud, nebo jsme se setkali s nm cizorodm? Takovto zhadn osobnosti nm podle svch neznmch mysl mon naznauj, e existuje cosi cizorodho, i kdy samy vtinou psob v naprost anonymit. Nkdy je nasmruj k aktivit zvltn okolnosti. Napklad roku 1937 se v pask vzkumn laboratoi plyn objevil neznm lovk a poprosil vdce a spisovatele Jacquese Bergiera, aby varoval fyzika Andreho Helbronnera, jeho asistentem Bergier tehdy byl, ped nebezpem spojenm s prvkem 94. Zmnn prvek vak izoloval a o tyi roky pozdji v kalifornskm Berkeley fyzik Glenn T. Seaborg. Za dal tyi roky se tento prvek stal velmi vznamnm initelem svtovho vvoje. Avak v roce 1937 by nikdo z odbornk nedokzal pedpovdt, e plutonium, ili prvek s atomovm slem 94, zanedlouho pedvede vtznou a souasn stralivou slu. Jacques Bergier se proslavil svou fotografickou pamt a a do sv smrti v roce 1979 byl pevn pesvden, e si roku 1937 vyslechl varovn od jednoho z nesmrtelnch. Americk tajn sluba OSS (Office of Strategie Services, pedchdce CIA) nebrala Bergierovy nzory na lehkou vhu a skuten se vydala na lov neznmch zasvcenc. Avak bez spchu. IJ NESMRTELN MEZI NMI? Pe se rok 1972. Miliony divk sed ped televiznmi obrazovkami, na nich prv probh podivn experiment. Mlad Paan jmnem Richard Chanfray hodl pomoc jednoduchho kempinkovho vaie promnit olovo ve zlato. Transmutace provzen mnoha okolky a emi se pr povedla. Vdeck zkouce vak podrobena nebyla. Skuten senzace ale nespovala ve spektakulrnm pokusu, ale v osob onoho mladka. Chanfray vypadal piblin na ticet let, ale tvrdil, e je star. Pesnji eeno: podle jeho vlastnch slov mu bylo ji vce ne 3 000 let a prohlsil se za legendrnho hrabte ze Saint-Germain. No dobr, tvrdit me kdo chce co chce. Jedno je vak nesporn, hrab ze Saint-Germain je skuten zhadnou osobnost. Prvn zznamy o nm se objevily piblin v roce 1740. Sm o sob tvrdil, e od babylonskho krle obdrel magickou Mojovu hl a stal se dky n nesmrtelnm ilumintem.

63

Mlad lechtic nenosil po kapsch penze, ale hrst diamant. Chodil excentricky, ale vybran obleen a v blazeovanch lechtickch kruzch na vdeskm dvoe se stal oblbenm nmtem rozhovor. Tot se o nco pozdji opakovalo v Pai. Tam vlastn legenda pokud byl jeho pbh legendou zaala. Staik hrabnka Gregoryov se bhem jedn slavnosti dala do ei s hrabtem ze Saint-Germain, kter vypadal jako mu ve stednm vku. Hrab, zeptala se hostitelka, nesetkali jsme se ji jednou v Bentkch, kde bval mj zesnul mu velvyslancem? Ale to by vlastn musel bt v otec nebo snad dd Ne, odpovdl hrab, j jsem ml to poten se s vmi setkat. Na vai krsu si rd vzpomnm dodnes. Star hrabnka upadla do rozpak. Tehdy byla mladou dvkou, dnes staenou, ale hrab se za tu dobu vbec nezmnil. Jak by to jen bylo to mon? divila se. Madame, zaznla vyhbav odpov, nejsem ji tak mlad. Nebylo to pesvdiv vysvtlen, protoe hrab by musel bt starcem ke zmiovanmu setkn toti dolo ped sedmdesti lety. Avak nejedn se o ojedinlou zprvu podobnho druhu. Leckdo samozejm me tvrdit, e se znal s Piltem Pontskm nebo dvancti apotoly i e osobn zail kov vpravy. Nkter tvrzen se vak adou pozoruhodnch faktor odliuj od arlatnstv. Hrab ze Saint-Germain prokazateln perfektn ovldal francouztinu, anglitinu, nminu, italtinu, panltinu, rutinu, portugaltinu, arabtinu, turetinu, pertinu, ntinu, hindtinu a velk mnostv antickch jazyk, v nich se vyznaj pouze skuten odbornci. Svmi lkaskmi znalostmi pekraoval rove 21. stolet. Pekonval sv souasnky nejenom ve vech vdnch oborech, ale byl i virtuznm hrem na mnoho nstroj, skvlm perkaem a zlatnkem, disponoval neobvyklmi metalurgickmi znalostmi, vyznal se ve vrob textilu a provozoval porcelnku. Vynikal dokonce i jako velmi slun mal. Tak neuviteln rozpt znalost a dovednost nelze zvldnout bhem obvykl dlky lidskho ivota. A u vbec ne, pokud se dotyn pohybuje v prosted krlovskch dvor, neustle se stk s nejvymi kruhy a pln rzn diplomatick a politick mise. Saint-Germain vak krom jinho sepsal i rozshl okultn dlo Svat trinosofie, kter pesahuje monosti jednoho smrtelnka. (Nesmrteln?) hrab se vyznaoval jet dalmi tajemnmi rysy. Nikdy ve spolenosti jinch lid nejedl. Jednou prozradil Giacomu Casanovovi: M potrava nen vhodn pro lidsk sta. Ml i jasnoziv schopnosti. Pedpovdl napklad Francouzskou revoluci, vdskho krle Gustava III. upozornil na blc se nebezpe a kronikce mademoiselle dAdhemar prorokoval, e se s nm setk jet ptkrt, co se i stalo. K poslednmu setkn dolo v roce 1820. Saint-Germain i tehdy vypadal jako mu kolem tyictky. Hrab se vak objevoval i po tomto datu. Francouzsk pvkyn Emma Calveov byla pesvden, e prv on ji roku 1897 podal po vystoupen o autogram. Madame Blavatsk oznaovala hrabte za nesmrtelnho mistra. Saint-Germain po sob skuten zanechal vraznou stopu. Rakousk spisovatel Peter Krassa v jednom pspvku dokonce tvrd, e hrab byl vzorem pro Karla Maye. Podle Krassova nzoru se Mayovi dostal do ruky tdln svazek Malch vdeskch memor od Franze Grffera, v nich se nachz kapitola Saint-Germain, nepochopiteln bej vdeskch adept. Tehdy se mon mlad May zaal zajmat o tajuplnho hrabte, emu nasvduje i jm zvolen pseudonym Ernst von Linden. Ve Vdeskch memorech toti vystupuje postava nazvajc se baron von Linden a tmto jmnem se pedstavuje rovn hrab Saint-Germain. Krassovy interpretace vyznvaj velmi pesvdiv. Karl May si tento pseudonym mohl zvolit zmrn, aby ve znalcch Grfferovch knih vzbudil dojem, e k nim promlouv sm baron Linden. Spisovatel se hrabti Saint-Germain podobal i svou mni v pseudotitulech a pseudonymech. Hrab se v djinch vyskytuje pod piblin osmdesti rznmi jmny a tituly a Karel May si jich nepivlastnil o mnoho mn. Spisovatelova pvodn fascinace tajemnm hrabtem se pozdji obrtila v dokonalou antipatii. Asi k tomu pispl i spisovatelv pobyt za zdmi pevnostnho vzen. Zatmco Karla Maye rameno spravedlnosti dopadlo, hrab jako by stl mimo lidsk zkony. Nikdo nev, kdy se tento poutnk asem narodil a zda ji zemel. Dochovalo se nkolik dajnch dat mrt (od roku 1780 po 1874), ale dn z nich nen s jistotou doloen. Mnoho vznamnch lid se po-

64

kouelo pijt zhad na kloub. Koncem 19. stolet dokonce csa Napoleon III. ustanovil vyetovac komisi, ale ani ta nic nezjistila. Kruh se uzavr. Vrame se nyn do dvn minulosti, jej slvu mon zaili pedkov tch, kte se nepoznan pohybuj mezi nmi. Snad jsou pipraveni zashnout, pokud budeme ve svch lench inech pokraovat a snait se o to, co oni ji jednou zaili o zkzu svta. ATLANTIDA IJE Nemilosrdn as vytrhl z knihy historie lidstva mnoho strnek, pesto se dochovala ada legend hovocch o straliv katastrof. Dky prastarm povstem a bjm etnch nrod si meme udlat pedstavu o tehdejch udlostech. Skupina uenc a myslitel dvn civilizace poznala, e se bl znik jejich svta. Lid se rozhodli uniknout do nepstupnch oblast zem. V horch vybudovali sv nov toit. Mal kolonie vybranch astlivc se odebraly do vzdlench dol v Himlaji, aby tam udrovaly plamen moudrosti, uren k blahu budoucch generac. Pot, co ocen pohltil Atlantidu, uchlili se peiv do stran a hledali bezpe. Neopakovali omyly sv ostrovn e a budovali cosi novho. V nkterch ohledech dokzali pvodn znalosti a vdomosti Atlantidy jet vyuvat a srozumitelnou formou je pedvat okolnm barbarskm kmenm. Mnoh starovk nrody poslechly sv bohy, slunen syny nebo podobn nositele kultury a s jejich pomoc se vymanily z primitivn rovn. Jejich pslunci se stali zakladateli starovkch civilizac a souasn i naimi pedky. Uitel ale radji zstvali vskrytu. Dky svm obrovskm vdomostem dokzali vybudovat celosvtovou s podzemnch spojovacch cest. Proti neptelskmu svtu se chrnili odlouenm a izolac. Spisovatel K. K. Doberer zastv se sv knize Alchymist nsledujc nzor: Mudrci z Atlantidy zjistili, jak uniknout zhub, a vydali se vchodnm smrem do Stedozemnho moe. Dorazili a do rozlehlch asijskch dlav, kde (pedevm v Tibetu) poali zakldat kolonie. V podzem tato bratrsk spoleenstv dokzala dle rozvjet sv vdn a dostat je na takovou rove, o n si nae stavy a univerzity mohou nechat jen zdt. Myslte si, e to je pouh fantazrovn? Mon jen propadte onomu znmmu dogmatu, kter k, e neme existovat to, co existovat nesm. Existence zmnnch koloni je potvrzovna mnoha indiciemi, pochzejcmi ze vzjemn velmi vzdlench zem, jako jsou Indie, Amerika, Tibet, Rusko, Mongolsko a mnoho dalch. Nezapomeme, e v uplynulch pti tiscch letech se stle objevovaly zprvy o podzemnch ch, do nich se uchlili ti, kte si nepej bt rueni. Koneckonc se v poslednch desetiletch i modern civilizace chystala nebo chyst na pesun do podzem. V oekvn nuklern katastrofy a ppadn tet svtov vlky byly a jsou budovny kryty, kam by se velo obyvatelstvo docela velkch mst. P E I L I V NITRU ZEM Lid v trobch zem piln vrtaj odpradvna a ve sv innosti pokrauj dodnes. Jenom ve Spojench sttech existuj stovky podzemnch stanovi, je si zaslou oznaen podzemn msta. Jejich vstavba i provoz jsou financovny z tzv. ernch fond, o nich se tak ji dost asto psalo. Tato msta jsou dkladn zabezpeen a veejnosti naprosto nepstupn. Ale stejn se o nich v. Zejm nejznmj z podzemnch sdli vzniklo ji roku 1954. V novinovch lncch a knihch se objevuje pod nzvem Area 51 (zem 51) nebo Dreamland. Mn znm, ale obas pouvan jmna znj Box, Watertown a Ranch. Jedn se o vojensk zem v Nevadsk pouti. Prostor dosahuje na dlku 40 kilometr a na ku 35 kilometr a je hermeticky oddlen od okol. Mnoho se o nm pe a hovo, ale nikdo ve skutenosti nev, co se tam pesn dje. Pes platnost Freedom of Information Act FOIA a nazen prezidenta Clintona . 12 985 ze dne 17. dubna 1995, podle nho mus bt automaticky odtajnny veker dokumenty star ptadvaceti let, si letectvo uchovalo vjimku a vechny daje o Area 51 jsou i v souasnosti nepstupn.

65

K v podstat neznmm, ale nemn zajmavm zazenm pat zkladna s pznanm nzvem Nightmare (non mra), spojen podzemnmi chodbami s jinmi vojenskmi objekty, mimo jin i s velmi vzdlenou Area 51. Zkladnu byste nali pod horskm masivem Archuleta-Mesa, severn od Dulce v Novm Mexiku. V kalifornskm Antelope Valley se nachzej dal tajn zazen s vchody do podzemnch komplex. Americk podzem obsahuje jet celou adu dalch podzemnch arel s hangry, tunely, achtami, bunkry, kavernami a celmi podzemnmi msty. Jako pklad uveme rozlehlou podzemn zkladnu s dokonalou soustavou tunel, je dajn pat k Los Alamos National Laboratories (LANL) a nachz se na severu Novho Mexika nedaleko msteka Taos. Pochz pr ji ze tyictch let dvactho stolet. Rzn prameny se zmiuj tak o skalnm svahu v Los Alamos Canyon, kde je vyhlouben tunel uzaven masivnmi vraty, jen vede kamsi do nitra zazen oznaenho TA-41 nebo TA-11. Uvnit je pr udrovno kontrolovan klima s teplotou mezi tymi a patncti stupni a konstantn 50% vlhkost vzduchu. Nejtajemnj komplex se podle nkterch zprv nalz 30 kilometr zpadn od Washingtonu, pobl msta Bluemont ve Virginii, na ulovm vbku Mount Weather. Vchod se pr podob vstupu do trezoru. Zazen bylo vybudovno v padestch letech, stejn jako Area 51. Dostat se k nmu lze z Route 601, z n bv k nelibosti mstnch obyvatel ijcch u jinch silnic po zimnch bouch odklzen snh nejdve. Z rozhovor s dlnky a zamstnanci pracujcmi na zkladn vyplv, e je vybavena velkm potem pohodlnch apartmn, silnicemi, kavrnami, nemocnic, pravnou vody, elektrrnou, administrativn budovou, malm jezerem napjenm z podzemnch pramen a dokonce i pepravnm systmem vybavenm elektromobily. Odsud by po nuklern katastrof bylo mon vldnout USA (i spe tomu, co by z nich zstalo). Veejnost se o existenci tohoto zazen dozvdla a v roce 1974, kdy se na Mount Weather ztilo linkov letadlo spolenosti TWA. Takovch podzemnch mst je ovem daleko vce. Dv st metr pod svahem hory Raven Rock v Pennsylvanii se rozkld podzemn vojensk msto Site R. dajn by bez pokozen pekalo i pm zsah vodkovou bombou. Mn privilegovan obyvatel USA by po atomovm toku asi mli smlu, zatmco o pohodl vldnch initel a vznamnch prmyslnk by se v podzemnch bunkrech starala hejna sluebnictva, prominenti by mli k dispozici telefony, dokonal zsobovn proudem, vodou a vm monm, co by jim zpjemnilo ivot po zniku civilizace. I dnes, mnoho let po dajnm skonen studen vlky, jsou vechna zmnn zazen peliv hldna, akoliv by se mohlo zdt, e dvody jejich existence ji pominuly. N seznam tajnch podzemnch mst a zkladen nen zdaleka pln. Veker dotazy na oficiln msta USA zstvaj bez jednoznan odpovdi. Podobn zkladny bezesporu existuj rovn v zemch bvalho Sovtskho svazu. Ovem o tch nejsou k dispozici dn detailn informace. Jen obas probleskne njak trkovit zprva. Napklad 10 kilometr od centra Moskvy se nachz podzemn bunkr Rameki pro 120 000 vyvolench obyvatel, kte se zde mohou zachrnit ped jadernou katastrofou. Nyn se vak vydme za tmi, kte mon sdl v podzem ji tisce let. Jejich nadzemn pbytky toti ji dvno zanikly. Katastrofu si mon pivolali sami a dolo k n za podobnch okolnost, v jakch ijeme dnes i my. Stopy nalezneme po celm svt. A N G R I L A , A GARTHA , A M B A L A Ani modern vdci nepopraj monost, e v dvn minulosti mohl existovat mocn stt na mimodn vysok technick rovni. Ji v roce 1909 napsal profesor Frederick Soddy, prkopnk nuklern fyziky, studii o vdeckm odkazu antiky. Tvrdil v n, e antick vdn mohlo bt ozvnou mnoha pedchozch epoch, ozvnou zaniklch vk a civilizac, nachzejcch se kdysi na vysokm stupni vvoje. Podvejme se nyn na nkter informace o zhadch uplynulch dob. Ve sv knize Kem krem obma Amerikami psal L. Taylor Hansen o americkm manelskm pru, kter v edestch letech dvactho stolet peltval ve svm soukromm letadle prales nad Yucatanem. Manelm doel benzin a museli nouzov pistt uprosted dungle. Ke svmu divu brzy narazili na maysk msto, je bylo tak dokonale zamaskovan, e shora nebylo vbec vidt.

66

Mayt indini tam ili podle svch pvodnch tradic, zcela odloueni od vnjho svta. Chrnili svou prastarou kulturu, jej koeny odvozovali od Atlantidy. Nvtvnci museli slbit, e polohu msta nikdy neprozrad. Teprve potom je indini pohostinn pijali a ujali se jich. Manel se do Spojench stt vrtili nadeni morln i intelektuln rovn svch hostitel. Americk archeolog J. L. Stephens je autorem knihy Cesty po Stedn Americe, Chiapasu a Yucatanu, v n se zmiuje o panlskm duchovnm, kter v roce 1838 nebo 1839 spatil v Kordillerch velk msto, jeho bl ve zily v slunench paprscch. Podle domorodch legend do nj nikdy nevstoupil bloch. Obyvatel msta hovoili mayskm jazykem a zabili kohokoliv s blou barvou ke, pokud se pokusil vstoupit na jejich zem. Neznali penze a nechovali kon, dobytek, muly a vlastn vbec dn domc zvata. Plukovnk P. H. Fawcett zasvtil svj ivot hledn ztracenho msta, jeho objev ml podle jeho nzoru prokzat existenci Atlantidy. Dokonce prohlaoval, e tyto zceniny skuten nalezl, a to v Jin Americe. Ve tictch letech zveejnil nsk lka dr. Lao Tsin v jednch anghajskch novinch lnek o cest do podivuhodn oblasti Stedn Asie. Ve svm len pedjm slavn angri La ze Ztracenho horizontu Jamese Hiltona (Londn 1933) a popisuje ivotu nebezpen putovn horami Tibetu, je podnikl v doprovodu jogna pochzejcho z Neplu. Oba poutnci se dostali do pustho dol, chrnnho ped severnmi vtry. Vyznaovalo se daleko teplejm klimatem ne okoln kraj. Dr. Lao Tsin tvrdil, e v dol nalezl v ambaly a velmi podivuhodn laboratoe. Mstn obyvatel ped obma nvtvnky prokzali neobyejn vdeck znalosti a mimo jin jim pedvedli, jak se i na velk vzdlenosti dok telepatick domluvit. nsk lka by pr mohl o svm pobytu v tajemnm dol sepsat rozshlou knihu, ale slbil domorodcm, e jejich tajemstv neprozrad. Cestovatel, umlec a mrov aktivista profesor Nicolas Constantine Roerich psal ve sv knize Srdce Asie (1928) o tom, e se svm prvodcem spatil roku 1926 nad pohom Karakorum zc ltajc kotou. Pozoroval jej za jasnho rna silnm dalekohledem. Kotou nhle zmnil kurs a zmizel za horskm etzcem Humboldtova poho. V t dob neexistovalo letadlo, kter by bylo schopno letu do tak odlehlch oblast, nato aby se vyznaovalo neuvitelnmi manvrovacmi schopnostmi. Lmov doprovzejc expedici prohlsili, e se jednalo o znamen ambaly. Profesor Roerich byl zajmavou osobnost. Narodil se roku 1874 v Rusku v bohat mansk rodin. Po studich architektury v Pai a Petrohradu pracoval v Rusku a Americe, kde se tak po bolevick revoluci usadil. Od mld se zajmal o buddhismus, mystiku, legendy a zhady Asie. Stal se dkladnm znalcem asijskch povst. V roce 1924 zorganizoval expedici do Tibetu a Stedn Asie. V roce 1903 vydal o sv vprav knihu Altaj-Himlaj: cestovatelsk denk. Mimo jin v n nalezneme i nsledujc podivuhodn pase: Jedna ze stedoasijskch legend vyprv o podzemnch obyvatelch, kte se nazvaj Agarthov V tesech Kurlyku jsou temn jeskynn vchody. Vedou do hlubin, je se nikdo neodvauje prozkoumat. Tajn podzemn chodby spojuj jednotliv sti Tibetu. Povsti se zmiuj o nvtvch vldce ambaly v klterech a chrmech Roerich byl pesvden o existenci stedu svta jmnem ambala, spojenm podzemnm tunelem se vemi nrody zem. Bhem svch cest nskm Turkestnem osobn prozkoumal mnoh dlouh podzemn chodby. Za pobytu v Tsagan Kure u Kaiganu (na) napsal roku 1935 lnek nazvan Strci. Nastnil v nm otzku, zda tajupln postavy, je se obas zjevuj uprosted pout zdnliv z nicoty, pouvaj podzemn chodby. Domorodci mu vyprvli, e z katakomb v Sinkiangu nkdy vychzej podivn lid, aby si ve mst obstarali potebn nkupy. Plat prastarmi zlatmi mincemi, jejich pvod je nejasn. Roerich se Mongol na zhadn nvtvnky neustle vyptval a zskal nkter zajmav informace. Neznm se dajn obas pevlkaj za obchodnky, pastevce nebo vojky, mstn je ale stejn hned poznaj. V poho Altaj, za velkm jezerem a vysokmi horami, dajn le posvtn dol pln div. Lze se do nj dostat podzemnmi chodbami a jeskynmi. Len se npadn podob zprv dr. Tsina.

67

Bhem pechodu pes Karakorumsk prsmyk vyprvl Nicolasi Roerichovi domorod horsk vdce o velkch blch much a ench, kte obas vychzej z tajnch vchod uprosted hor. Mstn lid je vdaj prochzet tmou se svtlem v rukou a k se, e obas pomohou poutnkm, kte seli z cesty. Na svch cestch Stedn Asi se Roerich jednou dostal k blmu milnku, jen je pokldn za jeden ze t vchod do ambaly. Ocitujeme na tomto mst slova, je tam vyslechl od jednoho tibetskho mnicha. Dokldaj, jak hluboce je vra v ambalu zakoenn v srdcch mstnch lm: Lid ambaly se nkdy objevuj i v naem svt, aby se setkali se svmi pomocnky, kte psob zde na zemi. Tbetoloka Alexandra David-Neelov se ve svch spisech zmiuje o tibetskm lidovm pvci, kter pr znal cestu k pbytkm boh, je se dajn nachzej kdesi v rozeklanch horch provincie Tin-Hai. Jednou z onoho tajuplnho msta pinesl modrou kvtinu, kter rozkvetla i ve dvacetistupovch mrazech. Dr. Ferdinand Ossendowski, dritel mnoha vznamnch ocenn a len Francouzsk akademie vd, se v Mongolsku setkal s knetem Chultun Beylem a jeho velkm lmou. Podle jejich slov kdysi existovaly dva kontinenty, jeden v Atlantickm a druh v Tichm ocenu. Oba byly zaplaveny pvaly vod a zmizely. st jejich obyvatel se vak zachrnila ve velkch podzemnch jeskynch. Tyto prostory osvtluje svtlo, v nm se da i rostlinm. Dky tomu se pedvk lidsk rod zachoval dodnes, nazv se Agharti a vyznauje se neobvyklmi technickmi znalostmi. Jeho pslunci maj k dispozici vozidla, je se velkou rychlost pohybuj po sti podzemnch spojovacch cest po cel Asii. Dokonce pr pomoc svch ltajcch stroj navtvuj ciz planety. Je to neuviteln len, ale souasn je lze tko vyvrtit. Vyplatilo by se prozkoumat je podrobnji. Podvme se tedy na to, co polsko-nmecko-americk cestovatel a badatel Ossendowski pe v knize Zvata, lid a bohov. Nememe mu zazlvat, e prv tato kniha patila k nejoblbenj etb reichsfhrera SS Heinricha Himmlera, kter z n erpal podnty pro sv podivn aktivity. K R L S V TA Povst prav, e se pod horskm etzcem Himalje nachz velk podzemn e pna svta. Toto krlovstv a souasn magick centrum Vchodu se nazv Agartha a pedstavuje protipl zpadnmu magickmu stedu zvanmu Hyperborea, jeho vldcem se chtl stt Hitler. A te se ji dostvme k cittu ze zmnn knihy: Zastavte! zaeptal mongolsk prvodce uprosted stepi, pobl Zaganluku. Mongol se svezl ze svho velblouda a zve se i bez rozkazu svalilo na zem. Mongol sloil ruce ped obliej a pipravil se tak k modlitb. Poal opakovat posvtn zakvadlo: Om! Mane padme hom! I ostatn Mongolov okamit zastavili velbloudy a zaali se modlit. Co se pihodilo? Mongolov se modlili dlouho. Pot si cosi vzjemn eptali, uthli emen na sedlech velbloud a vydali se na dal cestu. Vidli jste? zeptal se Mongol, jak nae zvata bzliv pohybovala uima? A jak stda kon ve stepi zpozornla, jak si ovce a krvy lehaly na zem? Vimli jste si, e ptci pestali ltat, psi netkali a sviti se nehbali? Nebe i zem pestaly dchat. Vtr se utiil. V takov chvli se zastav i vlk pronsledujc ovci a z pastevcovy ruky vypadne n. Ve iv se zastav a pono do modliteb v oekvn osudu. Tak tomu bylo i v tomto okamiku. Stv se to pokad, kdy se krl svta modl ve svm podzemnm palci a uruje osud lidstva. Tak promluvil star Mongol, jednoduch, drsn pastevec ovc a lovec. V Mongolsku se zrodila mystria. lut a erven lmov je uchovvaj. Veleknzi z Lhasy a Urgy je znaj. O mystriu mystri slyel Ossendowski poprv na sv cest po Stedn Asii. Nejprve mu nevnoval pli pozornosti a nepikldal pslunm povstem velk vznam. To se vak zmnilo pot, co shromdil a analyzoval indicie o existenci pna svta. Sta lid ijc u eky Amyl mu vyprvli, e jist mongolsk kmen se ukryl ped ingischnem do podzemn e. Mu pochzejc od jezera Nagan Kul ukzal Ossendowskmu brnu, kter bvala vstupem do podzemnho krlovstv Agartha. Touto brnou se pr kdysi do podzem dostal jeden mstn lovec. Po svm nvratu vyprvl o divech, kter tam spatil, nae mu lmov vyzli jazyk, aby nemohl mystrium mystri prozradit.

68

Ponkud realistitj informace zskal cestovatel od hutuktua (nejvy hodnost lamaistickch mnich, svat mu a inkarnovan bh) Jelipa Damsrapa. Po vyslechnut jeho vyprvn zaal Ossendowski uvaovat o monosti, e by se za touto legendou mohla skrvat mohutn reln sla, schopn ovlivovat vvoj v cel Asii nebo dokonce v celm svt. Od t chvle se zaal pdit po dalch informacch. Konkrtn zprvy zskal od knete Chultun Beyla a tak od lmy z jeho doprovodu. A tm se dostvme k dalmu cittu: Vechno na svt, prohlsil lma Gelong, se neustle nachz ve stavu promny a pechodu nrody, vda, nboenstv, zkony i zvyky. Ped vce ne esti tisci lety zmizel jeden svtec i s celm lidskm kmenem pod zem a u nikdy se na povrchu neukzal. Od t doby navtvilo jeho skryt krlovstv mnoho lid. Tamn lid je chrnn proti zlu, nic nen ohroeno znienm. Vdn se tam me rozvjet a tak dky tomu doshl podzemn nrod neuvitelnch znalost. Krajina pod zem je velkou s miliony lid. Jejm vldcem je krl svta. Zn vechny sly, um st v lidskch duch i ve velk knize osudu. Neviditeln panuje tak nad lidstvem obvajcm zemsk povrch. Kad se mus podrobit jeho pkazm. To krlovstv se nazv Agartha, doplnil kne Chultun Beyle. Rozprostr se pes vechny podzemn chodby svta. Slyel jsem, jak jeden uen nsk lma vyprvl Bogdo Khanovi, e americk podzemn jeskyn obv tamn pvodn obyvatelstvo. Vem podzemnm nrodm a prostorm panuj vldci, kte jsou poddni krli svta. Vte pece, e dve v obou velkch ocenech Vchodu a Zpadu existovaly dva kontinenty, je zmizely pod vodn hladinou. Jejich obyvatel dnes pat k podzemnmu krlovstv. Dut prostory pod zemskm povrchem ozauje zvltn svtlo, dky nmu se tam da obil a rostlinm a lid se dovaj ve zdrav vysokho vku. Dal podrobnosti Ossendowski zjistil od Torgutena, lmy, kter s nm cestoval z Urgy do Pekingu: Hlavn msto Agarthy se nazv ambala a je obklopeno msty obvanmi veleknzi a uenci. Trn krle svta obklopuj miliony inkarnovanch boh. Jsou to svat pandituov (nejvy stupe buddhistickch mnich). Palc krle svta je vrouben palci veleknz, kte ovldaj veker viditeln i neviditeln sly zem, podsvt a nebes. Pokud by nae len lidstvo zapoalo vlku proti podzemnmu krlovstv, byl by znien povrch planety a promnn v pustinu. Obyvatel Agharty dok vysuit moe, promnit svtadly v oceny a z poutnho prachu vytvoit hory. Na povel krle svta roste trva i kee, sta a slab lid mldnou a sl a mrtv jsou probuzeni k ivotu. V nm cizorodch vozidlech se pepravuj obyvatel podzemnho krlovstv prrvami v nitru na planety. Nkte indit brhmani a tibett lmov se s velkm silm vyplhali na vrcholky vysokch hor, kam jet nevstoupila lidsk noha, a nalezli tam na skalch npisy a ve snhu lpje a stopy voz. Poehnan Sakai-muni objevil na jedn hoe kamenn tabulky se slovy, jim lze jen tko rozumt. Dky nim se dostal a do e Agarthy a pinesl odtud na n svt lomky svatho vdn. Krl svta sdl v i Agartha, v palcch vystavnch z ndhernho kilu. Je neviditelnm vldcem celho svta a po boku m dva pomocnky. Jeden se nazv Mahytma a zn el vech budoucch udlost. Druh nese jmno Mahynga a ovld piny tchto udlost. Svat panditov studuj svt a vechny jeho sly. Obas se nejuenj z nich setkvaj a poslaj posly na msta, kam lidsk oko nikdy nepronikne. Tai lma, ijc ped devti sty lety, popsal tento proces nsledujcmi slovy: Nejvy panditov si zakryj oi rukou, druhou ruku polo pod ztylek mladch mu, kter tmto zpsobem usp. Potom jejich tla obrn proti bolesti a uin je tvrdmi ne ocel. Spc mladci le s otevenma oima. Sly a vid vechno, co se kolem nich dje. Pot k nim pistoup veleknz krle svta (goro) a upe na n pohled. Mladci pomalu zvednou sv tla ze zem a zmiz ve vzduchu. Goro si sedne na jejich msto a dv se upen smrem, kterm vyslal posly. Neviditeln vlkna spojuj jeho vli s jejich. Nkte z nich se pohybuj pod hvzdami a pozoruj tamn dje, neznm obyvatelstvo hvzdnho svta, jeho ivot a zkony. Sly, co si hvzdn lid vyprvj, tou jejich knihy, rozum jejich osudu a trapm. Jin poslov se dotkaj ohn v nitru planety, jen tav kovy a va vodu vdel a horkch pramen, lme skly a otvory v zemskm povrchu tla ven lvu. Dal se enou za nekonen

69

malmi, prhlednmi vzdunmi bytostmi a pronikaj do mystria jejich existence. Nkte se potpj do hlubin mo a pozoruj krlovstv vodnch bytost V Erdeni Dza kdysi il jist pandita Hukutu, kter piel z Agarthy. Vyprvl, e podle gorovy vle il na rud hvzd s ocenem pokrytm ledem a boulivmi ohni v hlubinch pevniny. Tato vyprvn vyslechl Ossendowski v jurtch mongolskch knat i v lmaistickch klterech. Lid mu je pedneli slavnostnm tnem, vyluujcm vyjden jakchkoliv pochybnost. V Urze se Ossendowski z st starho lmy dozvdl dal podrobnosti o tajuplnm krli svta. Star mu, knihovnk Bogdo Hukutua, mu ekl: Po cel rok d krl svta innost pandit a gor z Agarthy. Jen obas se vydv do chrmov jeskyn, kde v rakvi z ernho kamene spov nabalzamovan tlo jeho pedchdce. Ta jeskyn je neustle zahalen tmou. Ale kdy do n vstoup krl svta, objev se na stnch pruhy plamen a z vka rakve vylehnou ohn. Krl svta pistoup k sarkofgu a vzthne pai. Pot vzplanou ohn jet jasnjm svtlem. Plamenn psy na stnch vytvej mystick znamen, ohniv psmena abecedy vatannan, jazyka podzemnho krlovstv. Z rakve se rozlvaj prsvitn pruhy tm nepostehnuteln ze. Jsou vytveny z mylenek pedchdce krle svta. Panovnk je brzy tmito psy zahalen, jakoby odn do lesku paprsk. V tom okamiku je spojen s mylenkami vech mu, kte ovlivovali ivot lidstva, s vdci, uenci a vemi silnmi osobnostmi. Rozum jejich mylenkm a zmrm. Pokud jsou uiten, prosad, je. Pokud se mu vak znelb, zatrat je. Tuto moc propjilo i Agartha tajemn uen Om, je vzvme na potku vech naich modliteb. Om je jmno prvnho gora, jen il ped temi sty ticeti tisci lety. Obdrel od nadpirozench moc nad vemi silami, je ovldaj viditeln svt. Po rozhovoru se svmi pedchdci svolv krl svta velkou radu, posuzuje iny a mylenky vznamnch lid, kter bu podpo, nebo zavrhne. Mahytma a Mahynga dok urit pravou pinu onch mylenek a in. Kdy krl svta vychz z chrmu, z boskm svtlem. V I Z E Z JINHO A S U Nmeckho Ameriana Ossendowskho lze sice adit k racionln uvaujcm lidem modernho vku, ale len pednen s tak neuvitelnou pesvdivost ho pece jen zviklala. Uvaoval, jestli se jedn o nboensk fantazie nebo o skutenost. Spatil u nkdo krle svta? zeptal se lmaistickho knihovnka. Samozejm ano, znla odpov. Krl svta se ptkrt objevil bhem buddhistickch slavnost v Siamu (dnen Thajsko) a v Indii. Sedl v ndhernm voze taenm blmi slony a ozdobenm zlatem, drahokamy a umleckmi dly. Byl obleen do blho plt a na hlav ml posazenu ervenou tiru se zavenmi diamantovmi stuhami, v nich skrval svj obliej. ehnal tehdy lidem. Slepci prohldli, nm promluvili, hlu zaali slyet, mrzci vstvali a vude, kam se obrtil zrak krle svta, se mrtv probouzeli k novmu ivotu. Ped ptatyiceti lety se krl svta objevil i v Erdeni Dz. Byl spaten rovn ve starm kltee Sakai a v Narabantii Kure. Vyvolen nkolikrt pijali poselstv krle svta v piblin nsledujcm znn: A nadejde as, objev se krl svta ped vm lidem, aby vedl dobro v boji proti zlu. Zlo v lidsk podob se vak jet nezrodilo. Dal konkrtn informace se Ossendowski dozvdl od hutuktua v Narabantii, kterho v kltee navtvil roku 1921: Kdy se krl svta zjevil v naem kltee ped ticeti lety (1890), uinil proroctv o nastvajcm (dvactm) stolet: Lid budou vce a vce zapomnat na sv due a myslet pouze na tlesn blaho. Na zemi zavldnou nejt hchy a zkaenost. Lid budou lanit po krvi a smrti svch brat. Plmsc se zasmu a jeho druina upadne v ebrctv a nekonenou vlku. Dobyvatele plmsce stihne tk netst. Padnou koruny krl, velkch i malch Cel nrody vymou Zavldne hlad, nemoci a zloiny, jak svt nikdy dve nepoznal Miliony nebok se sice zbav otroctv a ponen, ale dostane se jim hladu a smrti. Cesty a silnice se zapln putujcmi masami. Nejvt a nejkrsnj msta zaniknou v ohni Rodiny budou rozpreny Lska a vra zmiz. 70

Potom vylu lid, dosud jet neznm lid, aby pevnou rukou vymtil nedobr bl a vedl do boje proti zlu vechny, kte zstali vrni duchu lidstva. Tento lid zalo na zemi oitn smrt nrod nov ivot. Vzniknou ti velk krlovstv, kter potrvaj astnch jedenasedmdest let. Potom opt pijdou lta vlky a zhouby. A nakonec vystoup nrody Agarthy ze svch podzemnch skr na povrch planety Tady bychom se mli na okamik zastavit. Odliuje se toto proroctv od bezpotu dalch, nemn dramatickch? Nm ano. Pokud ponechme bez povimnut siln slova, zasten formulace a nezbytn kvtnat styl, zstanou nm nkter pozoruhodn informace, je v roce 1890 nemohl nikdo znt. A v roce 1921, kdy se Ossendowski s proroctvm seznmil, tyto skutenosti nebylo mon odhadnout. Mnm tm pedevm pase tkajc se padku hodnot, celosvtovho chaosu a brutality, pdu e plmsce, hladomor a nemoc, z msta na msto putujcch dav, vymen nrod, rozpren rodin a pedevm milion lid, kte otrock pouta vymn za hlad a smrt. Mohli byste namtnout, e v roce 1890 ji nkter aspekty naznaovaly zmnu evropskch politickch pomr a znik Osmansk e a e lo pedvdat jej rozpad, urychlen v roce 1921 dsledky prvn svtov vlky, stejn jako to, e z mapy svta zmiz Rakousko-Uhersko a zaniknou nkter dal krlovstv. Ale nikdo nemohl vytuit konec koloniln ry a to, e nrody osvobozen z otroctv sice zskaj svobodu, ale ek je hlavn hlad, smrt a netst. Tot plat pro migraci uprchlk bhem 20. a 21. stolet, je se koncem 19. a potkem 20. stolet vbec neprojevovala. A k tomu samozejm musme jet pidat vlky z konce minulho stolet a rozpad nkterch stt. Ruku na srdce. Nepipomn vm vize z roku 1890 ryvky z novinovch zprv nebo popis stavu svta od posledn tetiny dvactho stolet? Jak to mohl krl svta vdt? A co ns jet ek? Ony skryt sly zejm dvno rozpoznaly, e se Homo sapiens hrne do zhuby, ale teba ji v minulosti nkolikrt zashly a zabrnily nejhormu. R IIOV P R O R O T P EDKOV V L TA J C C H V O Z E C H etn povsti a legendy se zmiuj o neuritelnch bytostech, kter se obas postaraj o to, aby Homo sapiens v posledn chvli utekl hrobnkovi z lopaty. Pat k nim tak legendrn riiov ze severoindickho a pkistnskho impria, kter dajn vzniklo ped zhruba patncti tisci lety a dlouhou dobu urovalo a kontrolovalo osudy velk sti svta. Riiov jsou v Indii pokldni za hybatele svta, za velk mudrce. Pr jsou star ne samo lidstvo a pedstavuj svbytnou rasu mezi bohy a lidmi. Klasick hinduistick texty se na mnoha mstech zmiuj o sedmi mstech rii. Setkvme se s nimi v nejstarch indickch spisech a eposech, z nich nkter byly sepsny ped mnoha tisci lety. Napklad v Mahbhrat, Bhagavadgt, Rmjan nebo ve spisu Samaranganasutradhara abychom uvedli alespo nkter. Riiov jsou v nich oznaovni za bytosti, je vzdoruj i bohm, protoe jejich sla pesahuje slu boh. Byli poradci vldc a urovali osud celch generac. Riim bvaj pisuzovny geniln technick poznatky. dajn zkonstruovali prvn ltajc stroje, tzv. vimany nebo astry, je se objevuj v mnoha bjch a siln pipomnaj modern letouny. Je nutn vyjdit se jasn, i kdy to zatm je oficilnm zpadnm sanskrtologm, historikm a archeologm proti srsti: V klasick literatue star Indie oznauje slovo viman ltajc prostedek, jen svm leskem ozauje oblohu a ne njak nejasn nebesa! a je pohnn konkrtn uvedenmi ltkami. V eposu Rigvda se doteme o vimanu brat Avin, kter se na obloze pohyboval snadnji ne ptci a bez problm doletl na Msc a zptky. Bhem pistn na Zemi vydval velk hluk. Dokonce se dochovaly i technick podrobnosti. Viman brat Avin ml ti patra (trivrt) a dili ho ti piloti (tri bandhura). Zhotoven byl z lehkho kovu a disponoval zataitelnmi koly. Pohnly ho substance nazvan madhu a anna, co jsou vrazy, o nich vdci netu, jak je peloit. Viman vlastnil i krl Rumanvat. Popis jeho ltajcho stroje v staroindickch spisech pipomn Air Force One americkch prezident: Krl se skupinou hodnost z on sti msta se usadil v nebeskm voze. Doshli dlav oblohy a nsledovali smr vtru. Nebesk vz peletl sou i oceny a zamil k mstu Avantis, kde se prv konala slavnost. Viman zastavil, aby krl mohl oslavm pihlet. Po krtk zastvce ale opt odstartoval za pihlen mnoha zvdavc, kte krlv nebesk vz obdivovali. Nkter pase

71

Rigvdy (1.166.4 a 5.9) popisuj start nebeskho korbu, pi nm se chvly budovy, stromy se vyvracely z koen a ozvna se stonsobn odrela od hor. V nejrznjch spisech a bjch nalezneme podrobn popisy konstrukce a funknho mechanismu viman. Dochovaly se i nkresy v podob obraz. Vimany maj tvar doutnkovitch vlc nebo i disk s kopul (tento typ bychom dnes oznaili za klasick UFO). Sta Indov sepsali nkolik knih, je meme pokldat za skuten leteck pruky. Na 230 ver z knihy Samara Sutradhara napklad obsahuje podrobn instrukce tkajc se stavby stroj, startu, letu na velk vzdlenosti, bnho i nouzovho pistn. Nalezneme v nich dokonce upozornn na nebezpe mon srky s ptky. Osm kapitol Vaimanika Sastry (text ze tvrtho stolet p. n. l.) popisuje podrobn funkci viman a pesn uruje pravidla zen, preventivnch opaten bhem dlouhch let a chovn pi prletu bouemi. Dokonce se doteme o pepnn z jednoho druhu pohonu na jin (napklad ze slunen energie na antigravitan). Neuviteln podrobnosti jsou doplnny nkresy ltajcch tles, je se nemohou zlomit ani shoet a absorbuj svtlo a r. V knize je uvedeno celkem 16 rznch materil, z nich byl stroj postaven. To je samo o sob dost pozoruhodn, nehled na to, e autor (mudrc Bharadvaj) se odvolv na daleko star prameny. V devadestch letech dvactho stolet objevili nt vdci v Lhase vcero dokument psanch sanskrtem, kter podle jejich nzoru (i podle nzoru pekladatelky dr. Ruth Reynaov z univerzity v indickm Chandrigarhu) obsahuj nvod ke stavb vesmrnch lod s antigravitanm pohonem. Tyto ltajc stroje se nazvaj astra a byly dlouho odkazovny do e pohdek. Ovem jen do t doby, ne se ukzalo, e sti rukopisu poslouily nskm vdcm pi realizaci jejich vesmrnho programu. Astry se objevuj i ve velkm indickm eposu Rmjana. Jsou zde nkdy oznaovny i znmjm pojmem viman. Ale to nen ve. V Rmjan je uvedena detailn zprva o letu na Msc ve vimanu/aste a tak popis boje s doutnkovitm vailixi nad povrchem souputnka na planety. Slovo vailixi se pleitostn objevuje jako oznaen ltajcch stroj nroda Avin, kte nebyli nim vc ani m ne obyvateli Atlantidy (!). Ji zmiovan vlky boh se tedy zejm odehrvaly i ve vesmru, vlilo se vak pedevm pmo na zemi. Cel vc zsk jet pekvapivj rozmr, pokud staroindick spisy porovnme s dialogem, kter vedl Joseph Blumrich, odbornk z NASA, s indinem kmene Hopi Blm medvdem Fredericksem, jen o ltajcch strojch v indinskch bjch pronesl nsledujc vty: Ltajc tlesa se vyznaovala jak rznou velikost, tak nzvy. Jednm z nich byl Paatoowa pedmt, jen dokzal ltat nad vodou. Pahu znamen v na ei voda a toowata je vc se zakivenm povrchem. Chci ti vysvtlit, jak to vypad. Kdy rozzne dni lahvovitho tvaru, dostane tvar podobn misce nebo talku. A kdy d dva takov dly dohromady, vypad to pesn tak, jako ltajc tlesa, kter tehdy ltala k cizm planetm. Vzhledem k jejich tvaru se jim kalo tak ltajc tty. U Oraibi se nachz skaln malba, na n je zachycena ena s ltajcm ttem. p je znakem pro velkou rychlost. Pokud ho nkdo namaluje do obrazu, jako je ten z Oraibi, znamen to, e se tleso me velmi rychle pohybovat vemi smry. Hopiov tvrd, e i nkte z ns v takovch vesmrnch lodch ltali a e se tyto dopravn prostedky pouvaly i v jinch zemch. Piltvali v nich k nm i Atlantian. Ltajc vozidlo nemlo na rozdl od dnench letadel motor a nepotebovalo pohonn hmoty. Ltalo v magnetickm poli. Tmto zpsobem mohlo doshnout kadho msta v na atmosfe, ale mohlo i opustit Zemi. Tak jednoduch to bylo. Ze sinhlskch bj lze vcelku jednoznan odvodit, e ltajc stroje se pouvaly jet ve tetm tiscilet ped nam letopotem. Tamn zlatnci dodnes vyrbj naprosto vrn modely viman. Pracuj pitom podle tisce let starch konstruknch pln, zaznamenanch na palmovch listech. Jimi zhotoven vimany jsou nsledn uctvny jako nboensk pedmty. Riiov pvodn vyrbli ltajc stroje pro bytosti, je jsou v eposech oznaovny jako bohov. V prbhu asu pedali st svho vdn lidem, ti vak zskan znalosti zneuili pro vlen ely. Po zmizen rii upadly star technick dovednosti do zapomnn. Jak se zd, byli riiov strci tajnho vdn, starho ne potky indick civilizace, dokonce starho ne oficiln djiny lidstva. V knihovnch palmovch list, zanechanch na zemi riii, se dajn nachzej tak informace o prapvodnch civilizacch. Riiov pr vytvoili starotamiltinu, aby mohli sv rozshl znalosti zapsat a zanechat budoucm generacm. Z tchto pramen erpaj badatel jako napklad James 72

Churchward nebo David Hatchel Childress sv informace o legendrnch kontinentech Le-murie, Mu a samozejm i o Atlantid. Kad knihovna palmovch list obsahuje pesn daje o dalm vvoji lidstva a jemu hrozcch nebezpech. Tyto informace nebyly nikdy ureny pro ir veejnost, nebo obsahovaly a pli dsiv zprvy. Zasvcenci se z palmovch list dozvdli o zniku eleznho vku (kali-juga), pe se v nich o zkze materialisticky orientovan spolenosti, o mohutnch prodnch katastrofch a vlkch, dle o geopolitickch zmnch v naem stolet, ale i o nstupu novho vku, o nvratu rii z jejich toi v nepstupnch oblastech Stedn Asie a o novm potku jejich moudr vldy. Na potku obdob kali-juga, kdy lidstvo zaalo stle hloubji propadat materialismu, odeli riiov z naeho svta a uchlili se do istch zem, o nich vyprvj indick a tibetsk povsti a je pr dodnes existuj za neviditelnou ochranou hradbou psychick sly v pustinch Altaje, Himalje, Vnitnho Mongolska a pout Karakorum. Podle mnoha povst ije vysoko na severu nrod ud. Tam se v obdob kali-juga riiov vydali. Spisovatel Annett a Thomas Ritterovi objevili denk jistho ruskho geologa, kter se v nm rozepsal o podivnm setkn s poslednmi pslunky rodu ud v oblasti Podkamenn Tunguzky v padestch letech dvactho stolet. Bhem svho pobytu v gigantickm podzemnm jeskynnm labyrintu objevil geolog galerii pedk udskch vldc, je sahala a k podivnm, ne-lidskm bytostem, od nich udov odvozovali svj pvod. Domorodci tvrdili, e praotci ud dodnes ij v podzemn i, oddlen od fyzick reality tajemnmi zdmi. i nazvali Agartha nebo tak ambala, co je stejn zem, kterou badatel Nicolas Roerich, Henning Haslund, dr. Ernst Schfer a Sven Hedon hledali v nepstupnch pustinch Altaje, Karakorumu a Mongolska. A skuten nalezli podivuhodn archeologick svdectv o dvno zaniklch civilizacch. Nkte z tchto smlch badatel, napklad Nicolas Roerich nebo dr. Schfer, pr dokonce proli brnou do ambaly. Kad, kdo vstoupil do on jin, ale pesto fyzicky reln existujc dimenze, se vrtil zpt promnn. Tito lid se pokldaj za vyslance univerzln pravdy, za posly vnho mru, jednajc jmnem mahtm neboli velkch du, kte v podzemnch toitch ekaj na potek novho vku. I v dalajlmovch spisech a vyjdench lze najt potvrzen teze, e na planet Zemi ij vedle na civilizace i pslunci daleko starch kultur. trnct dalajlma toti roku 1981 pi zasvcen do tantry Kalachakra ekl: Tantra Kalachakra byla vdy tsn spojena se zem ambala a jejmi estadevadesti okrsky, jejmi krli a druinami. Pokud si vak rozlote mapu a budete ambalu hledat, nenaleznete ji. Jde toti o istou zemi, kterou nelze jen tak jednodue spatit a navtvit. Mohou do n vstoupit pouze ti, jejich karma dozrla. Mon se tam dostaneme, a nae vesmrn lod budou zdokonaleny tak, e pekonaj rychlost svtla. Do t doby se lovk mus o vstup do ambaly zaslouit sm. Jsou to hezk, nadjn vty. Ale je na nich nco pravdy? STOPY VELKCH MUDRC Kamenn svdectv z dob rii se nalzaj mimo jin na nekonen rozlehlm pobe jihovchodn Indie. Fnit, et a arabt obchodnci znali ji ped vce ne 2 000 lety metropoli Mahbalipuram. Prv oni nm jako prvn zanechali zprvy o prastarch gigantickch zceninch. Jet dnes si na polch pokrytch ruinami meme prohldnout doklady umn dvnch kamenk, kte vytvoili cosi, co se vymyk naim pedstavm. Nkolik metr vysok skly vypadaj, jako by je nkdo uzl noem. Pes plochu celho pt tverench kilometr velkho arelu se thnou terasy ist vytesan do skalnatho podlo. Budovy jsou rovn monolitickm zpsobem vyznut z rostl skly. Modern turista nevychz z asu a nechpe, pomoc jakch technickch prostedk mohlo bt nco takovho v erm dvnovku vybudovno. Mstn povsti tvrd, e riiov postavili Mahbalipuram ped dvnmi vky jako pevnost, je byla zpustoena za vlek boh. I na Cejlonu, dnen Sr Lance, vzdlen pouze nkolik set nmonch mil od indickho pobe (v Indickm ocenu), se dky buddhistickm mnichm dodnes dochovala vzpomnka na pvod a dokonal znalosti rii.

73

Mudrci vloili do lidskch rukou osud zem a sthli se v obdob kali-juga do tzv. istch zem. Osud svta od t doby zvisel na lidskch inech, ale strci star moudrosti neodeli pln. Pozoruj a doprovzej lidstvo i nadle, vstupuj obas na scnu a jsou pipraveni vzt na sebe znovu odpovdnost za chod djin, pokud lidstvo nebude schopno svou lohu splnit. Jsou moud riiov nenavnmi poutnky prostorem a asem a strci lidstva, stejn jako ona nemn tajemn devtka neznmch nebo jsou snad s nimi dokonce identit? S T R C I L I D S T VA Postavy rii skuten npadn pipomnaj legendu o devti neznmch. Zajmav je tak souvislost povsti s historickou postavou indickho csae Aky (272232 p. n. l.). Pokud se chcete s psobenm Aky Velikho seznmit ble, nemuste listovat okultnmi folianty. Dotete se o nm v kadm djepisnm dle, zabvajcm se osudy tohoto druhho nstupce a vnuka andragupty, sjednotitele e. Od Banglade na vchod a po Madrs na jihu narazte na skaln npisy a sloupy s popisem jeho slavnch in. Za velmi cenn pramen je teba povaovat pedevm cejlonsk kroniky. Csa Aka pinesl Indii poprv od rozpadu civilizace Indu sttn jednotu a vnitropolitick smr. Jeho dd v roce 322 p. n. l. vyhnal makedonsk posdky a zmocnil se ddictv Alexandra Velikho. Sm Aka anektoval adu do t doby nezvislch krlovstv. Po dobyt e Kalinga se dobrovoln vzdal dalch vboj, akoliv by ho v dal expanzi nemohl nikdo zadret. Nkter politiky dnench dn i nedvn minulosti vbec nevyvdj z klidu hromady mrtvol. Naopak Akou mocn otsl pohled na statisce padlch po bitv u Kalingy. Hrzy vlky uinily z csae mue mru. Msto vojenskm vbojm se od t doby vnoval en buddhistickho uen. Aka se vyznaoval toleranc k jinovrcm, vytvoil modern sociln stt a vnoval se i ochran zvat. Nkte historici tvrd, e tradin zvyky chrnc indickou faunu pochzej prv z Akovch dob. Indick propagtor mru se nejen vzdal vojenskch vboj, ale pokusil se zabrnit zneuvn plod lidskho ducha k niitelskm elm vbec. Stal se vlastn jakmsi starovkm pedchdcem athnskho profesora O. J. Despotopoulose, kter v jnu roku 1953 vyzval UNESCO, aby byl veker vdeck pokrok udrovn v psn tajnosti a pedkldn pouze zkmu vdeckmu grmiu. Chtl tm zamezit zneuit vdeckch poznatk k vrob zbran. Tot provedl Aka v praxi. Nadil maskovn vekerch objev do mystickho hvu. Csa pr zaloil spolenost devti neznmch, aby tak zajistil dostaten utajen a souasn aby mohl pomoc mal skupinky zasvcenc dit masu nic netucch lid. Devt neznmch byl velmi vlun krouek uenc a sttnk, jeho pslunci spolu komunikovali umle vytvoenou e a sv vdomosti erpali z devti tajnch knih, jejich obsah byl permanentn doplovn a roziovn. Kad z neznmch ml k dispozici jednu knihu. Prvn kniha popisovala metody propagandy a veden psychologick vlky. Jedn se o nejnebezpenj ze vech vdnch obor, prohlsil Talbot Mundy, kter se o tajemnm spolku devti neznmch zmnil poprv v knize The Nine Unknown z roku 1924. Druh kniha se zabvala fyziologi a odhalovala tajemstv i tch nejmench st lidskho tla. Informace v n obsaen vak byly daleko rozshlej, nkter z nich pronikly mimo okruh zasvcenc a staly se zkladem pro asijsk bojov umn judo, aikido, kung-fu a dal. Tet kniha pojednvala o mikrobiologii, tvrt prozrazovala tajemstv transmutac, pemn prvk v jin. k se, e dky poznatkm z tto knihy dokzali zasvcen kn v dobch nouze vyrobit velk mnostv zlata. Zvsti o podivuhodn knize se s velkou pravdpodobnost postaraly o fanatick hledn kamene mudrc. Obsahem pt knihy byla komunikace veho druhu, pozemsk i nepozemsk, est odhalovala podstatu gravitace, tmatem sedm byla kosmogonie. V porovnn s n vypadaj vechny koncepce modern fyziky jako przdn povdaky. Osm kniha se zabvala svtlem, devt kniha pojednvala o evoluci druh a spolenosti. Umoovala odhad vzestupu a pdu forem ivota i civilizac. Je to psobiv a dsiv souasn. Pokud nkdo m ji vce ne dva tisce let k dispozici tak rozshl a stle se roziujc poklad vdeckch poznatk, me skuten urovat bh svta. Moc jak znmo korumpuje a absolutn moc korumpuje absolutn. Zasvcenci tak obrovskho potencilu by museli bt nm vc ne obyejnmi lidmi, jinak by nedokzali odolat pokuen a mohli by svou moc zneut. Devt 74

neznmch vak zejm spluje nutn charakterov pedpoklady pro takovouto misijn innost. Nkter z nich meme pokldat za potomky rii, Atlantian nebo i jinch vysplejch pedk. Velmi opatrn pouvaj nepedstaviteln prostedky k tomu, aby Homo sapiens nenpadn vedli za ruku a provzeli ho vemi nstrahami jeho chaotickho osudu. Za jejich neviditelnho dohledu vznikaly a zanikaly velk i mal civilizace, odehrvaly se tragdie a dochzelo k pokroku. Devt mu na ns dohl a d se jedinm nejvym pikznm: pikznm mlenlivosti. Tak zn legenda o devti neznmch nebo to snad nen jen legenda? S TOP Y A NZNAKY Nabz se otzka, jestli lze objevit pozstatky i indicie skutench aktivit devti neznmch. Ptrali jsme ji v prastarch indickch psemnch pamtkch a nalezli jsme neuviteln podrobn len vlek boh. Nkter detaily se zcela vymykaly kontextu tehdejho primitivnho ivota. Mme na mysli pedevm popisy nuklernch exploz a jejich nsledk. Zmnili jsme se i o zhadnch zceninch pokrytch vrstvou roztavenho skla. Nachzej se pedevm na hornm toku Gangy v severn Indii, ale tak v hustch lesch poloostrova a vysoiny Dekhan, kde se vyskytuj rozlehl plochy zesklovatlch zcenin. Krom zhadnm zpsobem vznikl skloviny byla ovem nalezena i lidsk kostra, jej hladina radioaktivity pesahovala padestkrt normln rove. A vysoina Dekhan nleela kdysi do impria csae Aky! Zcela pesvden o existenci devti neznmch byl prvnk Louis Jacolliot (18371890). Bval francouzskm vyslancem v Kalkat a nejvym soudnm ednkem v Chandernagore. Sepsal dleit dla o okultnch vdch star Indie, o hinduismu a o psoben svatch mu (1884 Occult Sciences in India, 1887 LIndie Brahmanique). Jacolliot se o devti neznmch zmnil mnohokrt a od roku 1860 popisoval vdeck metody, je neznm dajn pouvaj. Napklad dok promnit hmotu v energii nebo provst sterilizaci pomoc zen. Pozdji el jet dl a povaoval legendu o tom, e devt neznmch je odpovdnch za nevysvtliteln vlastnosti vody v ece Ganga, za pravdivou. Jak znmo, posvtn ece je pipisovna tajemn liv sla. Mon tomu tak je. Odjakiva toti ke Ganze pichzej miliony poutnk s nejhrozivjmi infeknmi chorobami a vstupuj do vody, aby se vylili. Akoliv mus bt veletok zamoen zrodky vech myslitelnch nemoc, nedochz k nakaen ostatnch lid, kte se v Ganze koupou. Vdci se tento jev sna vysvtlit pomoc bakteriofg, ale u nevd, pro tyto bakteriofgy nejsou stejn inn teba v ekch Brahmapute, Chuang-che nebo Amazonce. Jacolliot se domnval, e vody Gangy jsou sterilizovny zenm vychzejcm z njakho tajnho chrmu. A to pr ji dlouhou dobu, stovky let pedtm, ne tuto metodu alespo teoreticky poznala zpadn vda. Kolem devti neznmch se to jet ada dalch zhad, na jejich popis (nato rozbor) nen v tto knize msto. Celkov lze konstatovat, e bytosti typu devti neznmch mohou existovat a mohou disponovat vdomostmi, je pekrauj nae znalosti. Mon skuten nkde zpovzdl tahaj za nitky osudu svta. Pokud vak opravdu mezi nmi ij, tak tedy kde? ZEM JE DUT Vdli jste, e Giacomo Casanova (17251798) nebyl jen proslavenm milovnkem en, ale i velice vzdlanm muem s literrnmi ambicemi? V roce 1788 vydal tento jist pozoruhodn mu ptidln epos Icosameron Edouard a Elisabeth aneb Cesta do nitra zemkoule. Stoj za peten nejen kvli excelentnmu stylu a dkladn sociln kritice, ale pedevm kvli podivuhodnm mylenkm a vdeckm spekulacm. Casanova v romnu pedjmal napklad uvn elektiny. Popisuje vak i cestu do podzemnho svta, jen je obydlen tzv. velkmi malmi, to znamen bytostmi malho vzrstu, ale velkho ducha. Pedstava Tibetu i Himalje protkanch tunely a jeskynmi je rozhodn fantastick. Avak Casanova nen se svm tvrzenm o rozlehlch podzemnch prostorch osamocen. Podobn zvsti se vyskytuj na celm svt. Napklad perunt a bolivijt indini kmene Quechua jsou pesvdeni, e se pod Andami 75

nalz rozshl s podzemnch cest. O svt pod zemskm povrchem vypovdaj mnoh nboensk spisy, legendy a mty. Kdy kupkladu Gilgame, legendrn hrdina sumersko-babylonskho eposu, navtvil svho pedka Utnapitima, sestoupil do nitra zem. Tam (do podsvt) se vydal i Orfeus, aby vyhledal svou Eurydiku. Odysseus se dostal na samotn konec zpadnho svta a pinesl ob, aby due mohly vystoupit z podzem na povrch a poradit mu. Podle nkterch povst byla do podsvt vypuzena i Venue. Dokonce i znm hamelnsk krysa zmizel i s neastnmi dtmi uvnit hory. Skoro kad nrod m njakou posvtnou vyveninu, kde se bu schzej bohov, nebo tam na svou pleitost ek spc vojsko. A prakticky vichni vznamn bohov nebo nadlidt hrdinov strvili st dtstv pod zem. Dionsos byl krmen v jeskyni, Jupiter se v jeskyni narodil, tot plat pro Herma a Adonise Mnoho nrod si vyprv povsti o sdle, je bohov stvoili pro prvn lidi. Toto msto se vyskytuje i v indickch, nskch a aztckch bjch a nalz se uprosted zem. Nejstar legendy o dut Zemi tvrd, e nitro planety je obvno nejrznjmi obmi bytostmi, dmony, sktky a dokonce mrumilovnou humanoidn rasou. Mnoho starch spis a rukopis hovo o podsvt jako o reln existujcm svt, jen vak dnes degeneroval do podoby nboenskho pekla. Sta ekov a man se domnvali, e jejich bohov a bohyn jsou vyslanci civilizace ijc ve vnitnm svt. Podle vchodnch legend pochzel prvn lovk z podzemnho svta. Jedna hinduistick bje jde jet dl: prvn lovk, Adam, je podle n krlem skupiny lid, kte se po velk katastrof ukryli v nitru zem a pozdji se vrtili na povrch, aby zaloili novou lidskou rasu. Kalifornt indini si vyprvj povsti podobn tm o ambale a i Agartha. Tajemnm podzemnm mstem je vak v jejich podn hora Shasta. Ji zmiovan Louis Jacolliot si zapsal vyslechnut informace o podzemnm svt Agartha s obrovskmi dutmi prostory a rozshlou soustavou tunel. Podzemn krajina se mla nalzat na severu, v pustinch Himalje. Tyto legendy se opraj o etn sanskrtsk zpisy a daje ze slavnch knihoven palmovch list. Francouz Jacolliot byl o pravdivosti povst pevn pesvden a pojednal o nich i ve sv knize Historie panen z roku 1879: Jedna z nejstarch povst zaznamenanch v chrmovch archivech nebo pedvanch stn pojednv o tom, e ped mnoha tisci lety existoval velk kontinent osdlen lidmi, nleejcmi k mocn civilizaci. Tento kontinent zahubila katastrofa Existence on civilizace je naprosto jist a pro vdu by bylo velmi dleit a podntn, pokud by se nalezly njak stopy innosti jejch pslunk, a u jakkoliv skromn. Skrvaj se nkde pozstatky tajemn civilizace nebo ne? Jednm z nznak jsou neustle a mnoho set let se opakujc zmnky o zelench svtlech v podzemnch jeskynch a prostorch objevuj se na vech svtadlech. Podle tibetskch lm jsou himaljsk tajn podzemn msta osvtlovna prv takovm zelenm svtlem, kter umouje pstovn obil a zamezuje vskytu lidskch chorob. Na identick tvrzen narazme na druh stran zemkoule. Jihoamerit domorodci znaj povst o tajemnm zelenm svtle vyskytujcm se v dolech, achtch a jeskynch, ale i mezi zceninami inckch mst. Do jednoho z tunel v amazonsk oblasti pronikl jist badatel a rovn on tvrdil, e v hloubce svtilo nco, co se podobalo zelenmu slunci. Za as americk zlat horeky, koncem devatenctho stolet, vidlo mnoho zlatokop pobl hory Shasta zhadnou zi, je se objevovala i za jasnho poas. Nemohlo se tedy jednat o blesky, ale ani o umle vytven elektrick jevy, protoe tamn oblast tehdy jet nebyla elektrifikovna. V novjch dobch se dosti asto stv, e motory aut jedoucch po silnici kolem Shasty bez zjevnho dvodu zhasnou. Na boch hory zuil roku 1931 lesn por, kter nhle uhasila zhadn mlha. Jet mnoho let byla zeteln patrn linie obepnajc vrcholek, pes ni se plameny nedostaly. Los Angeles Times uveejnil roku 1932 pozoruhodn lnek. Jeho autor Edward Lanser napsal, e se poptval mstnch obyvatel v okol Shasty a dozvdl se, e se tam od nepamti vyprv o tajuplnm sdliti uvnit hory. V podzemnm mst pr pebvaj lid vysokch postav a ulechtilho vzezen. Obchodnci tvrd, e tito neznm se obas, i kdy velice zdka, objevuj v jejich krmech a nakupuj. Plat pr vdy 76

zlatmi zrnky, je maj daleko vy hodnotu ne nakoupen zbo. Nkdy je mstn lid zahldnou v lese, ale bytosti v takovm ppad rychle odejdou nebo jednodue zmiz ve vzduchu. Na boch hory byl u tak nkolikrt spaten podivn dobytek, nepodobajc se dnmu znmmu ivoinmu druhu. Jet zhadnj jsou ltajc objekty, kter se rovn pohybuj v okol hory. Nemaj kdla, ltaj zcela bezhlun a pistvaj i na moi. Nachz se uprosted Shasty skuten nebesk msto, jak tvrd indinsk povsti? Unikli jeho obyvatel prodn katastrof pomoc ltajcch stroj? Existuje njak dkaz, e se v nitru planety skrv cosi, o em vdci nechtj nic slyet? V roce 1965 zveejnil speleolog dr. Antonn Hork v National Spaeological Society News zprvu o podivnm objevu, jen uinil ji ped jedenadvaceti lety. Tehdy, roku 1944, velel dr. Hork eskoslovensk partyznsk jednotce. Po pestelce s nmeckmi vojky ho spolu se dvma kamardy odvedl mstn sedlk do jeskyn pobl msta Lubocha. Ve zprv je dokonce uvedena pesn poloha msta: 49,2 stupn severn, 20,7 stupn vchodn. Jeden z mu se jmenoval Martin a byl tce rann, oba dal, jist Jurek a sm dr. Hork, byli velice vyerpan. Postarali se o Martina, jak jen to v primitivnch podmnkch bylo mon, a pak upadli do hlubokho spnku. Mui nemohli jeskyni opustit, dokud se jejich kamard alespo trochu nezotav. Proto v n zstali. Nedbali na sedlkovo varovn, aby se zdrovali jen pobl vchodu. Dr. Hork se vydal prozkoumat jeskyni do vt hloubky. Po urit dob ztratila chodba svj prodn rz. Dr. Hork si ve svitu baterky viml, e stny jsou najednou umle opracovan. Svaujc se podlaha byla vydldna a stny byly obloeny nm, co pipomnalo vpenec, ale hmota pitom mla pln jin vlastnosti. Mlad partyzn se pokusil kus materilu odloupnout, ale nelo to. Proto vythl pistoli a vyplil proti stn. Zaznla obrovsk detonace a odraen kulka zmizela neznmo kde. Ani stela ale nedokzala ze stny odlomit kousek neznm hmoty. Po nrazu zstal jen mal vryp. Dr. Hork se vrtil ke svm druhm. Spolen s Jurkem se jet jednou vypravili do umle vybudovan chodby, ovem ani tentokrt nic novho nezjistili. Autor svj lnek z roku 1965 uzavel otzkou: Kdo prorazil onu chodbu smujc do nitra hory? Byli to lid? Nebo je snad chodba potvrzenm Platonova vroku o existenci dvnch civilizac disponujcch technologiemi, je se vymykaj na pedstavivosti? Zprvy o tajemnch tunelech se ovem objevovaly ji mnohem dve. S O U S TAVA T U N E L K O L E M S V TA V noci 13. nora 1834 se ve francouzsk Pikardii ztil ve mst Gapennes starobyl kostel. Lid netst nejprve pitali lokln omezenmu zemtesen, ale brzy byla zjitna skuten pina. Pozemek pod kostelem byl protkn rozshlou soustavou tunel. Strop jednoho z nich se proboil, a tm pdem se ztila i cel budova. Ppad zaznamenala Sabine Baring-Gouldov ve svm klasickm dle z roku 1911 tesy, kostely a jeskyn Evropy. Zajmav je pedevm zvren autorina poznmka: Gapennes nen jedin msto v provincii, kde existuj takovto podzemn toly. Byly jich objeveny ji stovky a dal stle pibvaj. Meme ci, e mezi Arrasem a Amiensem, mezi Roye a moem, mezi Sommou a Authie nenalezneme ves, pod n by se nenachzely tunely. Vechny jsou prastar a pozoruhodn stejnorod. Francouzsk historik E. Lucan mnohokrt publikoval povsti a zprvy o podivnch jevech a djch v hlubokch slujch pobl Marseilles. as od asu se tam pr zachvje zem, z hlubin se derou nezvykl zvuky pipomnajc bruen tkch stroj a objevuj se zelen svtla (!). A to se odehrv ji stovky let a pravdpodobn i dle. Informace z jedin zem Francie jsou jen jednm z nespornch dkaz toho, e nae zemkoule je protkna st tunel a podzemnch mst, v nich se odehrvaj podivn a tajemn vci. Na zkazky o hluku stroj pichzejcm z hlubin narazme i u kanadskch indin nebo aljaskch Eskymk. Podobn zvuky se ozvaj tak pod mayskou pyramidou v Palenque v mexickm stt Chiapas, v Indii, Rusku, Africe, pod pout Gobi, prakticky vude. Tunely se vyskytuj v Severn i Jin Americe, ve stedn Evrop, na Balerch, v Rusku, n a vet by mohl jet dlouho pokraovat. toly v oblasti Beringov iny pr spojuj oba americk svtadly 77

s euroasijskou pevninou. Spojen jinjm smrem by bylo podstatn obtnj. Tunely by musely smrem k Africe pekonat vzdlenost piblin t tisc kilometr, dnes pevn pod moskm dnem. Mnoz by mohli okamit namtnout, e v prehistorickch dobch by toly probhaly pod sou, to znamen pod Atlantidou. Tm by vytvoily globln s, jej centrum by pedstavovala tajemn Agartha, v n by se podzemn cesty sbhaly. Roku 1914 se nkdej americk prezident Theodore Roosevelt vydal na cestu po Jin Americe a seznmil se s povstmi vyprvjcmi o rozshl soustav tol pod celm kontinentem. I jeho pozdj nstupce a jmenovec Franklin Delano Roosevelt se zajmal o tajupln tunely a zanikl civilizace. Ukazuje se, e bje o americkch podzemnch prostorch jsou stejn etn jako ty z Tibetu a Himalje. Navc jsou dajn ony soustavy tol vzjemn propojen a dodnes v nich ij potomci Atlantian. Podle Charlese A. Marcouxe, vedoucho Subsurface Research Center v arizonskm Phoenixu, jsou Kanada a Jin Amerika spojeny rozshlm podzemnm systmem, kter zasahuje i do dalch, velmi vzdlench oblast. To je dosti siln tabk. Lze toto tvrzen njak prokzat? Podle prastarch legend byla mohutn e ink zaloena malou skupinou osob, kter pily z tunelu v Pacari-Tambo, vchodn od perunskho Cuzka, pozdj metropole e. Kupodivu se jednalo o bytosti i lidi s blou barvou ke a nadprmrnou vkou. Nov pchoz oznaovali sami sebe za potomky prastar rasy boh. Pozoruhodn spch taen panlskch conquistador, spe bychom asi mli ci plenitel, byl z velk sti umonn tm, e indini pokldali evropsk koloniztory za dlouho oekvan bl bohy, kte jim penej tst. Svj omyl poznali bohuel pli pozd. panlsk pter a mision s patin dlouhm jmnem Francisco Antonio de Fuentes y Guzman sepsal roku 1689 historii svho mnohaletho psoben v Guatemale. Pozoruhodn jsou pedevm jeho poznmky o obrovsk soustav tunel, kterou o dv st let pozdji podrobn popsal americk prvnk a svtobnk John Lloyd Stephens ve sv knize Incidents of Travel in Central America, Chiapas and Yukatan. Zmiuje se v n tak o umlch sluncch, jimi podle povst bohov v nitru zem osvtluj sv msta. Helena Petrovna Blavatsk pokld ve svm rozshlm dle Odhalen Isis americk toly a tunely za naprostou samozejmost: Pobl Cuzka existuje tajn vchod do obrovsk toly, kter probh pod mstem a m a do Limy, tam uhb na jih a pokrauje do Bolvie Madame Blavatsk se ji nezmiuje o tom, e tunel pr nekon v Bolvii, ale pokrauje do Kordiller. Ovem i tak jsou jej daje pozoruhodn. Z Cuzka do Limy je to zhruba 500 kilometr a odtud do Bolvie vce ne 1 500 kilometr. Mapa soustavy tol je pr dodnes uloena v archivu Teozofick spolenosti v indickm Madrsu. Tzv. silnice ink, je se asto objevuje v jihoamerickch povstech, by pravdpodobn mohla ve skutenosti bt prv onm monstrznm tunelem, kter se thne od Mexika do Peru a dle do Bolvie. Velmi dleitou stynou kiovatkou podzemnch tol a jeskynnch systm je Brazlie. Se svmi 8,5 milionem tverench kilometr je tvrtou nejvt zem na svt a zabr takka polovinu rozlohy jihoamerickho kontinentu. Tajemn Brazlie se objevila na jeviti djin ped relativn nedvnou dobou. K jejmu pobe doplul a v roce 1500 portugalsk moeplavec Pedro Alvares Cabral. Star brazilsk djiny se ztrcej v naprost temnot. Existuj vak nepopirateln nznaky toho, e ped mnoha tisci lety (podle nkterch badatel kolem roku 60 000 p. n. l.), kdy Evropan jet sdlili v jeskynch, il na vysoin Mato Grosso i na jinch mstech nrod lid s blou k, kter po sob zanechal urit stopy. Mon se jednalo o kolonisty ze zanikl Atlantidy. Zhadn je u samotn jmno Brazlie. Podle oficiln verze je nzev zem odvozen od stromu Biancaea sappan, ale existuje i star keltsk slovo Hy-Brazil, kter oznauje Atlantidu. V tto velk a do znan mry dosud neprobdan jihoamerick zemi se nachzej etn vstupy do podzemnch tunel, roztrouen na obrovsk ploe. Nejznmj z tchto vchod nalezneme v poho Roncador. Mil k nmu i plukovnk Fawcett, kter se o tomto vstupu do podsvt dozvdl od domorodc, ale cestou k nmu zmizel beze stopy.

78

Z jednoho vchodu dajn ped tisci lety vyel Atlantian Quezalcoatl (opeen had). Podle povsti zapsan ji v estnctm stolet Ordonezem de Aguiler navtvil stejnm zpsobem Brazlii nkolikrt a po splnn svho posln se podzemnm tunelem vdy vrtil do Atlantidy. V pralesch mezi Rio Apure a Orinokem ije mlo znm nrod blch indin, kte si kaj Los Parias. Jejich hlavn sdlo se nazv Atlan. Dodnes si vyprvj povsti o znien sv pvodn vlasti, obrovskm ostrov ve vchodnm ocenu, odkud pesdlili prv do Brazlie. Podle bj severoamerickch indin se prvn lid zrodili v nitru zem. Podobn legendy se vyskytuj tak v Evrop a Asii. Rovn Eskymci na Aljace v, e jejich zem je protkna hlubokmi tolami a tunely, v nich ije nadlidsk nrod. Autor knihy Agartha, Robert Ernst Dickoff, tvrd, e pod newyorskm Central Parkem existuje prastar obydlen podzemn systm. Vstoupit do nj je pr jet nebezpenj ne zajt si v noci na prochzku do samotnho Central Parku. Je to vskutku odvn tvrzen. e by dnes v zemi nekonench dlnic, fastfood a runch velkomst mohl v hlubinch zem t neznm nrod, jeho pslunci s rostouc nechut pozoruj dn na povrchu? Ale je to skuten tak absurdn pedstava? Mon se u brzy pesvdme o tom, zda je pravdiv. ada badatel kadopdn tvrd, e Severn Amerika je doslova poseta vstupy do podzemnch . asto se nachzej na pat hor (legendrn je v tomto smru Mount Shasta) nebo pod veejnosti znmmi podzemnmi prostorami, teba pod tzv. Mamut jeskyn v Kentucky. No dobr, pesvdili jsme se o tom, e existuje pomrn dost nznak ptomnosti prastar civilizace, jej pslunci zrove s nmi obvaj nai planetu. Nyn je as poloit si otzku, co asi zstupci tto rasy maj v myslu. Pokud pedstavuj svbytnou moc, co lze pedpokldat, mohli by a asi to i dlaj dky svm schopnostem a technickm monostem vce i mn decentn zasahovat do celosvtovho dn, pokud by jim takov zsah pipadal nezbytn. Samozejm ale nevme, zda a kolikrt u takov zsah provedli. V kadm ppad se zd, e prv dnes by k tomu byl vhodn as. P O D Z E M N U TOPIE Je teba se tzat, jak prostedky mli hypotetit neznm k dispozici v dobch sv nejvt slvy, respektive jakmi prostedky disponuj dnes. Pekvapivou odpov mon nalezneme v jedn vce ne sto let star publikaci, je dnes psob a pli aktuln, pokud rovnou nechceme ci vizionsky. Mme na mysli Budouc lidstvo lorda Edwarda Bulwer-Lyttona z roku 1871. Kniha vyprv o podzemn supercivilizaci Vrily, kte prosperuj dky kosmick sle vril, pomoc n se vydvaj i na duevn lety. Edward George Earl Bulwer-Lytton (18031873) se od ranho mld siln zajmal o mystick star legendy, alchymii a tajn vdn. I s malou dvkou fantazie se d poznat, e v postav okultisty a mga Glyndona vytvoil ve svm romnu Zanoni z roku 1842 literrn pomnk svmu pedku, dr. Johnu Bulwerovi, kter v 17. stolet dajn odhalil tajemstv prodlouen lidskho ivota. Lytton byl i esoterikem a v Budoucm lidstvu zpracoval poznatky tradin alchymie, uen rosenkrucin, povsti o pokladech v nitru zem (Agartha), Mesmerovo a Reichenbachovo uen o magnetismu a mnoh dal tmata. Vnoval se rovn astrologii, ml paranormln schopnosti, pedevm telekinetick a jasnovidn. To ve potvrzuj spolehliv svdeck vpovdi. Lyttonovo Budouc lidstvo nepat dnes na rozdl od Poslednch dn Pompej ke klasickm dlm. Ve sv dob ale vzbudilo velkou pozornost. Kniha ovlivnila mimo jin i madame Blavatskou a Rudolfa Steinera. O nkolik destek let pozdji si ji se zjmem peetla i jedna podstatn temnj postava djin lidstva: Adolf Hitler. Vdce se nechal mimo jin ovlivnit i tajuplnm esoterikem a geopolitikem generlem Karlem Haushoferem a naprosto vn vil v existenci podzemn rasy superbytost, kterm chtl dobytm svta pipravit cestu k nvratu. Okultn informace pr pi tvorb svho romnu vyuil i lord Lytton. Dostal se k nim s pomoc rosenkrucinskho bratrstva. Hrdina romnu, kter pronikl do podzemn e Vrily, je sice Amerian, ale nezamniteln se podob Bulwer-Lyttonovi z mladch let. Odvn dobrodruh se potkem devatenctho stolet dozvdl v Anglii o tajemn civilizaci obvajc nitro zem. Zprva ho natolik fascinovala, e se nkolik tdn snail 79

objevit vstup do podzem a nakonec ho v jednom oputnm dole, veden tajuplnm, stle silnji zcm svtlem, skuten nael. Na konci tunelu narazil na svt Agartha a jeho obyvatele, nadlidsk Vrilye. Pijaliho ptelsky. Zalbil se pedevm Zee, dcei nejvyho sprvce umlho svtla sttu Aph-Lina a profesorky akademie uenc. Nklonnost to byla vzjemn. Poloha dolu s vchodem do podzem sice nen nikde v romnu zmnna, ale spisovatel Alec MacLellan ve svm bestselleru The Lost World of Agharti dospl k zvru, e se musel nachzet v zpadn sti hrabstv Yorkshire, kde Bulwer-Lytton del dobu il. Seznamme se s ryvkem z knihy sepsan v ich-form a vyprvn bezejmennm hlavnm hrdinou: Teprve nyn jsem zaal chpat ony povsti o pvodu a osudu podzemnho obyvatelstva, je samo je pouze st velkho rodu nazvanho Ana. Podle povst ili pedkov tchto lid na povrchu svta a nepotebovali uml svtlo. Ale jejich dnen uenci pokldaj tyto bje za pouh alegorie. Zd se vak, e pedkov tchto lid byli postieni obrovskmi katastrofami, je suovaly jejich vlast, kter se potopila do moe a mnoho obyvatel zahynulo. Nechci rozhodovat o tom, zda zmnn legendy popisuj stejn udlosti, kterm my kme potopa svta, nebo njakou jinou pohromu. Zd se mi vak, e mstn obyvatel byli do podzem zahnni u nkolik tisc let ped Noemem. Tak m zarazilo, e mstn historikov hovo o lidskch bytostech ijcch v dobch, kdy podle naich vdc jet nevznikli ani prvn savci. Mal skupina lid se tehdy zachrnila ped niivmi zplavami a ukryla se v jeskynch vysoko ve skalch. Putovali podzemnmi prostorami a nakonec povrch planety pln a navdy ztratili z o. Cel tv zem se tehdy zmnila. Co bvalo sou, stalo se moem, a opan. Vyprvli mi jako prokzanou vc, e jet dnes se v nitru zem nachzej pozstatky lidskch pbytk z tehdejch dob. Nejde o njak chatre, ale o msta, jejich trosky dosvduj kulturn vysplost onch starch rod, jejich pslunci jist nebyli primitivov pobhajc po svt s pazourkem v ruce. Naopak, tito uprchlci si zachovali znalosti umn a vechny schopnosti, je mvali ve sv pvodn vlasti. Dokzali se brzy pizpsobit a denn svtlo nahradili svtlem umlm. Umli ho zskvat z prodnch zdroj. Po mnoho generac, ekl jednou mj hostitel pln odporu, pojdali nai primitivn pedci maso zvat, m sniovali svou rove a krtili si ivot. Mnoho zvat se toti zachrnilo spolu s nmi a tady v podzem se navc vyskytuje mnoho ivoinch druh, kter vy na povrchu vbec neznte. Kdy lid teprve vystoupili z temnot dvnovku a dostali se do obdob, z nho pochzej prvn legendy, byli ji Anaov rozlenni do mnoha obc a doshli takov civilizan a kulturn rovn, o jak si my i dnes meme nechat jenom zdt. Ji tehdy uinili vechny znm mechanick objevy. Ovem jejich obce si kdysi siln konkurovaly. Existovali jet pni a poddan, dobyvatel i demagogov, stejn jako dnes u ns. Vedli vlky, a u kvli zem nebo kvli mylenkm. Jednotliv obce i stty pokldaly sv zzen vdy za to nejlep, ale postupn se vude prosazovalo svobodn smlen, byly zavedeny zastupitelsk sbory a zvtzila demokratick forma vldy. Ovem demokracie, kterou dnes osvcen evropt politici prosazuj jako cl budoucho uspodn, vldla v podzem pouze u tch kmen, ktermi Anaov opovrhovali jako barbarskmi divochy. Kultivovan rod Ana, u nho jsem pobval, na demokracii pohlel jako na velmi primitivn experiment, kter se hod snad jen pro stty v potench vvojovch fzch. Demokracie je pro Anay synonymem pro obdob ctidostivosti, zvisti, politickch vn, stranick evnivosti a spor. Kultivovan a vzdlan obyvatelstvo brzy demokracii vystdalo jinmi formami. Stalo se tak pedevm dky objevu prodn sly, j kaj vril. Vril je nekonenm zdrojem energie a samozejm se postaral o velk djinn obrat. Prospch z nj ml kad lovk, a to vedlo k automatickmu ukonen vlek. Paprsky vril by toti snadno dokzaly vyhladit vechny armdy svta a vzhledem k tomu, e byly k dispozici kadmu, nemohlo bt na vlky ani pomylen.

80

V R I L S L A Z D V N C H D N Jsou ji objeveny vechny zkony prody? Lord Edward Bulwer-Lytton Lord Bulwer-Lytton popisoval ve svm romnu slu vril jako konkrtn prodn jev. Mnoz teni mu uvili a takto nazvanou tajemnou energii pokldali za nco vc ne pouhou fikci. Bulwer-Lytton se o vrilu vyjdil konkrtnji pouze jednou. Svmu pteli se svil: Vril nechpu jako njak mesmerismus, kter je jen nepatrnou fazetou onoho veobjmajcho a celou prodou pronikajcho fluida. Mnoz lid si v souasnosti tajupln vril spojuj napklad s koncepc voln energie Nikoly Tesly, s terickou silou, energi vakua anebo dokonce s morfogenetickmi poli Ruperta Sheldraka. Od tchto tajuplnch sil a energi si nkte slibuj posledn zchranu ped hrozcm znikem lidskho rodu. Vril vak nen jen zleitost Bulwer-Lyttonova esotericky ladnho romnu. Neekan souvislosti lze objevit i jinde. Podle Edgara Cayce se vdeck bdn dokalo v Atlantid nepedstavitelnho rozkvtu. V mnoha oblastech tamn vda dokonce pedila nai souasnou rove. Poznatky Atlatian v oblasti mechaniky, chemie a fyziky se minimln vyrovnaly naim, navc se vak vnovali parapsychologii a doshli mimodnch spch. Podle Cayce znali obyvatel Atlantidy elektinu a jadernou energii a ovldali tak pouvn laser a dalch svtelnch paprsk. Za nejskvlej z jejich poznatk vak Cayce pokldal vyuit slunen energie. Atlantian vytvoili obrovsk reflektujc krystaly nazvan kameny Tuaoi. Nejprve slouily k duevn komunikaci mezi konenem a nekonenem, ale brzy zaaly celou Atlantidu zsobovat energi. Nkdy se Tuaoi kalo tak ohniv kameny. Jeden z nich byl umstn do slunenho chrmu ve mst Poseidia a slouil jako stedn elektrrna e. Ovem Cayce tvrd i to, e prv takto zskvan sla se nakonec stala pinou zniku Atlantidy: Zskvn energie ze slunce slouilo i k rozbit atom, a to zpsobilo znien tto zem. Zmnky o rozbit atom asi rozhodn nezapadaj do starovkch souvislost. Ale to nen vechno. Cayce se toti vzpt vslovn zmnil o tajemn sle vril! Jestlie ponkud zaptrme ve starch spisech, legendch, povstech a bjch, nalezneme o silch tohoto typu vce zmnek, ne by se dalo pist pouh nhod. Uveme alespo nkter z tchto podivuhodnch druh energie: voda Ptahova (egyptsk bh a Rev otec, ekov ho ztotoovali s kovem boh Hefaistem), anima mundi (due svta), siderick svtlo stedovku a rosenkrucin, svat ohe Zarathustrv, antusbyrnum starch Peran, svtlo Cybele, pochode Apollonova, plamen Panv, hinduistick kronika Akaa, astrln svtlo Eliphase Leviho, atar vidya indickch rii a v neposledn ad ma-mak Atlatian. Vdecky byla sla vril poprv probrna v letech 1929 a 1930 v nkolika brourch. Znovu se j v roce 1947 vnoval slavn raketov prkopnk Willy Leyem v krtk stati zveejnn v legendrnm sci-fi magaznu Astounding Science Fiction. Podle lorda Lyttona i jinch zdroj se sla vril ila bezdrtov a zsobovala energi vozidla a plavidla na soui, ve vod i ve vzduchu, tak tovrny, domcnosti a vechny mon dal odbratele. Tuto koncepci propagovala tzv. Spolenost vril piblin v dob, na kterou lidstvo nem ty nejpknj vzpomnky. Asi bychom mli pipojit pr vysvtlujcch slov. Zakladatelem Spolenosti vril je dajn Rudolf von Sebottendorf (Rudolf Glauer), pvodce Spolenosti Thule, je se oprala o mylenky germnstv a nmeckch d. U to by stailo, aby se Spolenost vril dostala do patnho svtla. A jak se zd, prvem. Na druh stran ovem nelze tento spolek pokldat za pedchdce nacismu nebo njakou podezelou tajnou spolenost. Dr. Peter Bahn upozoruje v knize Mtus vril na to, e dajn tajn spolenost byla jen malou berlnskou skupinou, je se nazvala sk pracovn spoleenstv budouc Nmecko. Nzev dnes zn podivn bojovn a nacisticky, i kdy tehdy asi tak mnn nebyl. Skupina v roce 1930 vydala v Astrologickm nakladatelstv Wilhelma Beckera v Berln-Steglitzu edestistrnkovou brouru s titulem Vril. Kosmick sla. Znovuzrozen Atlantidy.

81

Doteme se v n napklad, e vdobytky lidskho ducha z temnho dvnovku se opt stvaj soust na ptomnosti. Sla vril je znovu objevena Pokusme se v irokch masch vzbudit zjem o vesmrnou univerzln energii. Toto sk pracovn spoleenstv, vrno sv vlastn tezi, e vesmrnou praslu poskytneme co nejdve nmeckmu nrodu, dokonce navrhlo konkrtn technick postup. V druhm spise o sle vril se objevila kapitola Dynamotechnick prvky prasly, v n se autoi pokusili popsat praktick zskvn a vyuit energie vril. Za svj cl si vytkli rozshlou a bezplatnou elektrifikaci celho nrodnho hospodstv, co by sttu umonilo podstatn snen dan a odvod a kadmu obanovi by bylo mon zajistit jistou a bezpenou existenci bez strdn. Lid by tm pdem mli vce asu na kulturu a vlastn tvoivou innost, co by byl zklad pro nastolen vy etiky. To jsou mylenky, je nevyznvaj nijak nacisticky a daj se vysledovat ji u Bulwer-Lyttona. Dr. Bahn upozoruje na mnoh neoprvnn vhrady vznen vi Spolenosti vril napklad m na mysli tvrzen o jejch ptelskch vztazch se Spolenost Thule, Rudolfem Hessem nebo dokonce Adolfem Hitlerem. Pro takov kontakty vak neexistuj dn dkazy. To jsme ale odboili do politick oblasti a radji se vrtme k samotn energii vril. Sprvn dvkovan paprsky vychzejc z krystal vril dokzaly dokonce omladit lidsk tlo. Bli podrobnosti o tajupln sle se opt dozvme ze zmnnho Bulwer-Lyttonova romnu: Nejprve jsem vril pokldal za elektinu, ale opravdov vril m mnoh nm neznm vlastnosti a objevuje se v nejrznjch podobch, take pi jeho popisu nevystame s obvyklmi pojmy, jako je napklad galvanismus, magnetismus a podobn. Definice vrilu by musela bt daleko rozshlej. Ano, tmto lidem se zejm skuten podailo objevit velkou praslu, onen vn hybatel v prody, pramen a zdroj vekerch prodnch sil! Co se jen filozofov mho svta napemleli a kolik sil je stly uen disputace, pesto se ale vsledku nedobrali. Na sprvn stop byl snad jen velk experimenttor Faraday. Tuil, kde hledat tajemstv, protoe ekl: Ji dlouho se domnvm a vnitn jsem (a nejen j) pesvden o tom, e vechny nekonen rozmanit podoby, v nich se nm zjevuj prodn sly, maj jeden jedin spolen pvod. Mohl bych to ci i jinak. Vechny sly prody jsou vzjemn spojen a mohou se tud mnit, pechzet jedna do druh a zesilovat tak sv psoben. Filozofov svta, v nm se nachzm nyn, mi prozradili, e v podob vrilu opravdu ovldaj ve, co Faraday oznaoval neuritm pojmem atmosfrick magnetismus, kter je odpovdn za zmny teplot a ovlivuje i poas. Ovldaj i ty formy energie, je nazvme stdav a chaoticky mesmerismem, jindy teba zvec energi nebo odickmi silami a dalm slovnm balastem. Mstn uenci dokzali rozpoznat podstatu vech sil a dospli k jejich praktickmu vyuit v podob vrilu. Pomoc vrilu dok vdom ovlivovat duevn i tlesn funkce, zvata i rostliny, prost ve iv. Zvldli nco, o em se nai alchymist neodvili ani snt. Vril je zkladem vech prodnch sil a ink! Zee se m zeptala, zda nai uenci vd o tom, e vrilem lze dokonce ovlivovat schopnosti mozku a dostat je nad oblast obvyklho bdlho vdom. Lze pr i penet mylenky jedn osoby do mozku jin, co umouje bleskurychl dorozumn. Odpovdl jsem, e jsme si ji v tom smru vytvoili jaksi nejasn pedstavy a e sm jsem byl svdkem uritch pokus. Mnoz lid se vak domnvaj, e takov schopnosti ve skutenosti neexistuj, a hovo o podvodncch a vindlch. Nepodailo se nm dosud prozkoumat zmnn jevy skuten vdeckm zpsobem. Mon i proto, e se takovchto vzkum asto chpou skuten ejdi, vyuvajc naivitu nkterch lid. Zee m slova pozorn vyslechla a sdlila mi, e i v jejich spolenosti se objevovaly pokusy o podobn zneuit. To bylo v dobch, kdy se jejich vda jet nachzela v plenkch. Zpotku se stvalo, e lid slu vril pouvali nesprvnm zpsobem. Nakonec mi ekla, e pomoc vrilu do mho mozku vpravila zklady jejich jazyka. I to je mon Podvejme se jet na jin msto romnu: Pochopil jsem Zeeina slova tak, e pokud je toto fluidum sprvn pouvno, je mon jm siln ovlivovat cokoliv v prod, a iv i neiv. Nemm dvod jejm prohlenm nedvovat. Vdy pat k vznamnm lenm akademie uenc. Vril vak me psobit i niiv jako blesk. Pokud se vak poui 82

je sprvn, inkuje na ivotn procesy blahodrnm a posilujcm zpsobem. Me oivovat i lit. Je dokonce hlavnm prostedkem potrajcm choroby, nebo lpe eeno, umouje organismu obnovovat organickou rovnovhu jeho sil, a tm lit sm sebe. Zvldnut prodn sla umouje Vrilym uplatovat nadvldu i nad pevnou hmotou. Dok pomoc, vrilu niit kamenn masy, aby tak zskvali k ivotu potebn rovn plochy. Z vrilu zskvaj pedevm energii, kter rozsvcuje vudyptomn lampy. Toto svtlo je innj, jemnj a zdravj ne ze zskvan hoenm Dal pas z Lyttonovy knihy uvd nejen pozoruhodn technick detaily tkajc se dalch monost vyuit vrilu, ale na nkterch mstech zpsob jeho pouit a npadn pipomn zbran boh, napklad hl dorje: Ji nkolikrt jsem se zmnil o holi vril, a tak ode mne jist oekvte jej pesnj popis. Bohuel nevm vechno, protoe mi ji nedovolili vyzkouet. Obvali se, e by m nevdomost mohla zpsobit nedozrnou katastrofu. Podle toho, co jsem vidl, se jedn o dutou kovovou hl, je je na rukojeti opatena njakmi tlatky a pruinami, kter slou k regulaci, zesilovn, zeslabovn nebo zmn funkc hole, kter jednou me lit a podruh niit. Nos se podobn jako nae vychzkov hl, me vak bt zvltnm zazenm libovoln prodluovna nebo zkracovna. Pokud ji chce lovk pout, seve jej horn st pevn do dlan a ukazovkem a prostednkem ovld tlatka. kali mi, e neinkuje u vech lid stejn. Zle na vnitn spznnosti toho kterho lovka se silami vril. Nkte se vce hod k len, jinm jde lpe drcen skal. Musm jet povdt, e tito lid vynalezli urit zazen, pomoc nich vyslaj fluidum vril i na ty nejvt vzdlenosti a mohou jimi zniit kdekoliv cokoliv. Pt set nebo est set mil pro n nepedstavuje problm. Jednou jsme navtvili muzeum, kde jsou vystaveny nstroje pracujc dky sle vril. Zee pouila hl a dokzala z velk vzdlenosti pohybovat tkmi pedmty, ani by se jich dotkla. Stejnm zpsobem uvedla do chodu i sloit mechanismy, je zaaly vyrbt pozoruhodn vci O nkolik strnek dle se dostv ke slovu Aph-Lin a vysvtluje nvtvnkovi z povrchu zem dal zpsoby uit a funkce vrilovch pstroj: Neustle mluvte o hmot jako o nem pasivnm a nehybnm. Mm dojem, e ani vai rodie nebo uitel nemli o skuten podstat hmoty vt pont ne vy. Nic v kosmu nen pasivn a nehybn. I nejmen steky se neustle nachzej ve stavu vnitnho nebo vnjho pohybu a promny a jsou prostupovny mncmi se silami, z nich je pro lovka nejlpe patrn teplo, ale k tmto silm pat i vril. Svou vl mohu vyslat impulzy a upravovat hmotu tak, jak si prv pedstavuji. A sice tm zpsobem, e vyuvm sly obsaen v hmot, je se vm na prvn pohled me zdt nehybn. Kus kovu sice neme vlastn vl zmnit svou polohu, ale dky struktue svch vnitnch sil snadno podlehne m vli, kter ho pinut k takov zmn, jakou prv potebuji. A jde to opt dky vyuit sly vril. Kov se jejm uplatnnm zane ohbat a lovk by si mohl snadno myslet, e tak in sm od sebe. Ale ne, to j na nj psobm svou vl prostednictvm vrilu. Po vem, co jsme se dozvdli, by vaha o vemocnosti obyvatel podzem nemusela vypadat nijak potetn. Kdy u jsme se odvili alespo hypoteticky pipustit existenci civilizac v nitru na zem, podvejme se na jejich spoleensk uspodn. Mon bychom se mohli i zde nemu piuit. I kdy samozejm to vechno jsou jen hypotzy. UTOPIE S MALMI CHYBAMI Dal ukzka z knihy nm ledacos objasn, i kdy klidu nm to asi moc nepinese. Dejme vak slovo hlavnmu hrdinovi: Ale po ukonen vlek se objevily dal nepravosti a vady v socilnm ivot. Kad jednotlivec te byl zvisl na libovli druhch. Kad mohl zabt, kohokoliv se mu zlbilo. Stt nemohl svou vli prosazovat silou, protoe lid ili roztroueni na velkm prostoru, a to je pak sla mlo platn a inn. Po poznn bezvslednosti vlek tak stty pestaly usilovat o zvten svch zem na kor jinch. Za tchto okolnost

83

se uivatel vrilu bhem nkolika generac pokojn sdruili do stedn velkch obc, je lze eln spravovat. Ta, v n jsem pobval, tala piblin dvanct tisc rodin. Kad obec osdlila zem, je dostaovalo jejm ivotnm potebm. Pokud se obyvatelstvo pli rozmnoilo, nadbyten lid ji opoutli, aby si vyhledali nov sdlit. Nikdy nebylo nutn shnout k nsilnmu vbru, protoe se neustle hlsil dostaten poet dobrovolnch vysthovalc. Tato prostorov i potem obyvatel pomrn mal spoleenstv i obce patila do vyho spolenho celku. Vichni hovoili jednm jazykem, i kdy s nkolika nemi. enili se a vdvali mezi sebou a dodrovali stejn zkony a zvyky. Vechna spoleenstv spojovala znalost vrilu a vyuvn prodnch sil. Slovo a-vril u nich znamen civilizaci a vril-ya je oznaen pro civilizovan stty neboli obce, je ovldaj vril, na rozdl od barbarskch kmen, kter vril neovldaj. Sprva spoleenstv Vrily, o n se zde jedn, je na prvn pohled komplikovan, ale ve skutenosti naopak velmi jednoduch. Spovala na principu, o nm se u ns sice teoreticky iv diskutuje, ale jen jet nikde nebyl v praxi realizovn. Jde o filozofick poznatek, podle nho ve iv smuje k organick jednot. To ale tak znamen, e veker hierarchick lenn, a u v jakmkoliv potu stup, pece jen potebuje existenci nejvyho stupn, jakhosi centra vle. I fanatit demokrat uznvaj, e sociln organismus lze nejlpe spravovat, pokud mu v ele stoj schopn vdce, kter zajiuje kontinuitu jednotnho postupu a zabrauje zneuit moci. Stejn uinilo i spoleenstv, u nho jsem pobval, a volilo si do ela nejvyho sprvce, jemu kaj tur. Tur me svj ad zastvat doivotn, ale vtinou sm od sebe odstupuje z funkce po dosaen pokroilho vku a ned se pemluvit k jejmu dalmu vykonvn. dn z len obce nelan po adu, protoe ten nen spojen s pradnmi vhodami, levami nebo insigniemi. Vrchn sprvce nedisponuje sluebnm bytem ani bohatstvm. Na druh stran jsou jeho povinnosti velmi jednoduch a snadn a nevyaduj nadmrnou inorodost ani zvltn rutinu. Nen teba se obvat vlek, a proto obyvatel podzem nemusej vydrovat a platit armdu. Neznaj ani kriminalitu, a tm pdem ani policii. Zloiny, je se v naem svt dj zcela bn, jsou u Vrily nm neznmm. Proto u nich ani neexistuj stl soudn dvory. Drobn soukrom rozmky, i kdy ani tch nen mnoho, se pedvaj k vyeen ptelm, kter si kad ze stran ur. Ppadn se dostvaj a k rad moudrch, o n se jet zmnm. Vrilyov vbec neznaj prvnky a jejich zkony se spe podobaj ptelskm ujednnm. Nikdo by si ani nemohl dovolit vnucovat zkony lidem, kte by se svou hol vril mohli takovm snahm inn brnit. Existuj pouze pravidla, na nich se obyvatelstvo bhem stalet dobrovoln shodlo. Pokud ale nkomu pipadala pli tvrd, opustil spoleenstv a odsthoval se. U Vrily platilo pravidlo, s nm se u ns setkvme v rodinch s vyhrannm smyslem pro pohostinnost. Kad toti me pijt do cizho domu a zstat, jak dlouho potebuje. Jen mus dodrovat mstn zvyklosti. Akoliv tedy v tomto spoleenstv nemaj psan zkony, probh zde ivot harmonicky a spodanji ne u naich nrod. Mstn lid se bez problm pizpsobuj danm, by nepsanm normm chovn. Typick pro mstn spolenost je forma, jakou cokoliv zakazuj. Vdy kaj nebo pou velmi zdvoile: Prosme, abyste nedlali to a to. Stejn jako neznaj nai zloinnost, nevd ani, co je bda. Samozejm se nepoutj do njakho nesmyslnho spolenho hospodaen nebo schematickho perozdlovn nabytch statk, ani nikdo nikomu nenaizuje, jak velk nebo luxusn m mt dm. Ale nakonec zbv dost prostedk pro vechny, protoe nen poteba ivit mnoho ad a sttnch instituc. Je to i dky tomu, e neznaj politick spekulace, uplcen, baen po adech a vnosnch funkcch. Vvoj se zde odvj pln jinm smrem. Kadmu pisthovalci je pidlen stejn velk kus pdy jako ostatnm. Samozejm se me stt, e se nkdo vyvihne nad ostatn dky lepmu obdln pol, vhodnjmu obchodovn a podobn, ale skuten chud zde neme bt nikdo. A pokud by se opravdu nkdo nemohl uivit, vysthuje se jinam, kde mu bude pidlen dostatek rodn zem. Nejdleitj vc pro mstn spoleenstva je zsobovn umlm svtlem. Aph-Lin, kter se o n staral, byl mm hostitelem. O styk se sousednmi spoleenstvmi se star zahranin ad, jen vak svoje posln vid tm vlun ve vzjemn vmn technickch objev. Dal odbor m za kol provovn a pouvn novch technickch vymoenost. Spad pod nj i akademie uenc, co je zvltn kolegium 84

sloen pevn z ovdovlch, bezdtnch a mladch neprovdanch en, mezi nimi Zee pat k nejschopnjm. Kolegium enskch profesorek se zabv studiemi mn potebnmi pro praktick ivot: abstraktn filozofi, djepisectvm nebo teba vzkumem hmyzu a mul. Zee sepsala ji dva svazky o mikroskopicky malm hmyzu, jen se vyskytuje v srsti na tlapch tygr. Jej prce byla pochvlena a shledna uitenou vemi odbornmi autoritami. Vda toho lidu se ovem zabv i dalmi tmaty, napklad vlastnostmi vrilu, na nm je podzemn rasa zcela zvisl. Nejvy sprvce tur si z nejlepch znalc vrilu vybr rdce, a sice celkem ti, kte mu stoj po boku a pomhaj s dleitmi rozhodnutmi. Existuje jet nkolik dalch sprvnch ad niho vznamu, ale vechny svou innost vykonvaj tak nenpadn, e si jich lid nevmaj a jejich sociln ivot probh klidn a podle prodnch zkon. Pi veejnch i soukromch pracovnch innostech se ve znanm rozsahu pouvaj stroje a nejrznj mechanismy. Sprvn ady pokldaj za hlavn kol zavdn mechanizace vude tam, kde je to mon. V podzemnch sttech neexistuj dlnci a obslun personl. K obsluze stroj jsou nasazovny dti, kter odrostly matesk pi. Staraj se o sven zazen a do vku, kdy se mohou enit a vdvat. U ge-ei (dvek) je to estnct let, u ana (chlapc) dvacet let. Dti si samy hledaj uitele, zamstnn i msto psoben. Nkter si vyberou emeslo, mnoh zvol i jedinou skuten nebezpenou slubu, je zde existuje. K nkolika mlo nebezpenm skutenostem zdejho svta pat pedevm zemtesen, sopen erupce a vlevy hav hmoty z nitra zem. Jejich pedpovdn a boj s nsledky vyaduje velmi dobr duevn schopnosti a tu a tam i fyzickou zdatnost pi zvldn ohn i vody. Na hranicch zem a na vech nebezpench bodech jsou proto postaveny hldky, je jsou telegraficky spojeny s budovou, v n zased rada mudrc. Hldky dr pedevm chlapci, v jejich vku je toti pozorovac schopnost mimodn vyhrann. Druhou nebezpenou slubou je nien vekerch kreatur, je mohou bt neptelsk lidskmu ivotu. Nejkodlivj z nich jsou asi velc plazi, o jejich existenci vme my na povrchu pouze dky nalezenm kostrm, kter uchovvaj nae muzea. Dal nebezpe pedstavuj gigantick ltajc zvata, napl ptci a napl plazi. Tyto a dal o nco mn kodliv ivoin druhy, podobn naim dravcm a jedovatm hadm, musej lovit a niit mlad dti. Ty toti dosud v sob maj uritou bezohlednost a radost z nien, co jsou pesn ty vlastnosti, kter jsou potebn pro lov. Star dti dostvaj za kol boj proti jinmu druhu, pi nm je zapoteb pedevm ostrovtip. Mm na mysli zvata, je nejsou kodliv pmo lovku, ale jeho zemdlstv. Podobaj se naim losm nebo divokm. Star dti je u respektu ped lidskmi ploty, stejn jako my nae psy ume, aby nechodili do spe. A pokud se to zvata nenau, mus bt zlikvidovna. Jinak je v podzemnm svt vechno iv chrnno. Zvata se nezabjej ani kvli potrav, nato kvli sportu. Ovem na druhou stranu nen ueteno nic ivho, co by mohlo ublit lovku. Souasn se zdravm tlesnm zatenm postupuje vped i duevn vzdlvn dt. Dti navtvuj kursy v rad moudrch, kde se u vemu potebnmu. Mnoh z nich se vydvaj na cesty a nkdy ji v cizch krajch zstvaj navdy. Nkter se studiu nevnuj vbec a okamit se zanaj uplatovat v obchod nebo zemdlstv. To ve je ponechno na jejich zcela svobodn vli. Na jinm mst je autor konkrtnj a mon popisuje nco, co se v budoucnu stane i nam osudem: Doslechl jsem se od Zee, kter byla daleko moudej a vzdlanj ne jej mut kolegov, e nadazenost a vt vysplost Vrily byla vyvolna a podncena pekkami, je jim proda na zatku jejich vvoje kladla do cesty. Neustle jsme museli bojovat s prodou, a to ns otuilo a uinilo schopnjmi! I v na rase se zachovali jen ti nejschopnj. Uchovvme jako vzcnou pamtku prastarou knihu, z n se d usuzovat, e jsme kdysi pili z oblast, kter se podobaj tm, o nich jsi mi vyprvl, ekla Zee. Nai pedkov byli postieni obrovskou prodn katastrofou, odeli do zdejch konin a zaloili rasu, je se jednou vrt do pvodnch svt a vytla z povrchu star a zdegenerovan nrody. To pro ns nezn zrovna pitaliv. Ale mon i takov osud bude lep ne neskuten apokalypsy, kter si sami chystme. Asi bychom se jet mli zmnit o samotnch Vrilyech, kte takto tvrd mylenky zformulovali. Bulwer-Lyttonv romnov hrdina lil obyvatelm podzemn e v ivch barvch civilizan vymoenosti obyvatel povrchu planety. Setkal se vak jen s malm pochopenm. To lze jasn vyst z dotynch pas a je mon nalzt i paralely s dnen situac: 85

S roztrpenm jsem si ve tvch poslucha viml, e moje oslavn ei na n neudlaly valn dojem. Rozhodl jsem se, e budu n ivot lit jet barvitji. Pustil jsem se do popisu demokratickho zzen naich stt, vyprvl, jak vlda politickch stran zajiuje poklidn tst vech obyvatel. S nadenm jsem vykldal, jak se kvetouc stranick ivot star o poehnanou harmonii v celm stt a o blaho i tch nejnich oban. Natst jsem si vzpomnl na vynikajc proslov jednoho z naich sentor, jeho vstup do parlamentu podpoila dvaceti tisci dolary prmyslov spolenost mho bratra. Sentor hovoil o vlivu americk demokracie na cel svt. Citoval jsem jeho slova o skvl budoucnosti, j se lidstvu dostane, a vlajka svobody zavlaje nad celm kontinentem a dv st milion inteligentnch oban, od malika zvyklch na zachzen se stelnmi zbranmi, pinese demokratickou mylenku celmu lidstvu! Hrdinv projev zn njak povdom, ale to me bt nhoda. Stejn jako nsledujc slova, je Zee na jinm mst pronesla k hostu z povrchu planety: Vidte, jak se nae spolenost odliuje od necivilizovanch nrod, z nich pochzte. Vy se muste neustle neho bt a za nco bojovat, co se postupem asu spe zhoruje. I u ns ije lid, kter se sice podl na civilizaci Vrily, ale souasn je nejmocnj mezi divokmi barbary. Svou formu vldy pokld za nejlep vdobytek lidsk moudrosti, kterou by ostatn zem mly napodobit. Jejich sttn forma se nazv koom-posh a jedn se o vldu nevdomch, vykonvanou podle dtskch pedstav v tom smyslu, e ve stt mus vldnout vtina. Hlavn mylenka spov v boji politickch stran o zskn vtiny, co vak vede k vzntlivosti a vzniku nedobrch vn, boji o moc, o zskn sttnch penz a k podobnm vcem tohoto druhu. Je nechutn dvat se na to, jak rivalita politickch stran vede k vzjem nmu osoovn, napadn, lm, podvodm a podobnm ostudnm vstelkm. Ped nkolika lety jsem ten nrod navtvila, ale jejich mizrie a nedstojnost se v mch och prohloubila jet tm, jak neustle hovoili o tom, jak je to u nich ndhern uspodan a jak proto vynikaj nad ostatn nrody. Veker konn tamnch lid je obrceno tmto smrem, a proto nen sebemen nadje na zmnu. Oni napklad tou po roziovn svho zem za kadou cenu, co je v rozporu se zkladn pravdou, kter prav, e kad spoleenstv se me rozrstat pouze do urit organick velikosti. Skuten lze tko nalzt hor sttn uspodn ne to, v nm zu neustl stranick boje Ke stejnmu tmatu se vyprav dostal jet na jinm mst, tentokrt lo o pohled z jinho hlu: Vrilyov vyprvj, e v dvno minulch dobch, kdy jet ili piblin v takovm uspodn jako dnes my, kdy spolu politick strany zpasily o moc, se jejich lid dovali podstatn niho vku a celkov byli nchylnj k tkm onemocnnm. Nsledn citovan pedmluva nmeckho pekladatele dr. Guenthera Wachsmuta z roku 1958 dokld, e Bulwer-Lyttonv romn bychom mli chpat jako idealistick nvod k vytvoen pedstavy budoucho lidstva a souasn apel smrovan k na souasnosti: Lord Edward Bulwer-Lytton pedstavil ve svm romnu Vril aneb Lidstvo budoucnosti vizi vvoje lidskho rodu. Popisuje problmy, kter jsou aktuln i v na souasnosti. Zabvme se pedstavami a vahami, zda lidem podobn bytosti neij i nkde jinde, nejen na zemskm povrchu. Uvaujeme, zda se u ns jednoho dne neobjev lid s daleko vyvinutjmi technickmi i duevnmi schopnostmi. V Bulwerov vizi zskali podzemn lid pstup k dosud neznm prodn sle vril. Tmto objevem urychlili svou duevn i technickou promnu, ovldli ivotn proces a dospli ke zcela novmu socilnmu uspodn. Bulwer ji ped sto lety vizionsky popsal paprsky, je jsou schopn bleskurychle zahubit cel armdy od prvnho do poslednho lovka. Vyprv o letadlech pohnnch silou vril. Do podrobnost ns seznamuje s tm, co znamenal objev nov sly pro lkastv nebo potravinstv. Automaty a mechanismy vytvoen podzemnmi lidmi zsadn zmnily sociln ivot obyvatel. Technika pispla i k duevn promn, kterou nkdy Bulwer komentuje s typicky anglickm humorem. Zitky hlavnho hrdiny, Ameriana, kter se do podzemnho svta dostal nhodou, jsou napsny tak barvit, e se tou jako napnav romn. Rudolf Steiner mne po prvn svtov vlce vyzval, abych Bulwerovo dlo peloil. Odpovdl jsem tehdy, e mi jeho obsah pipad a pli fantastick. Steiner namtal, e Bulwer sprvn odhadl mon 86

smr evoluce lidskho rodu. Nakonec m pesvdil. V roce 1922 jsem se pustil do pekladu a poznal, e autor se sten obrac do minulosti, a nkam do obdob ztracen ostrovn e Atlantidy, ale pedevm sleduje budouc vvoj lidstva. Dnes, kdy mme ped sebou nov vydn Bulwerova romnu, u ijeme v dob ovldnut sil atomovho jdra, pronikli jsme do mnoha pedtm neznmch zkout prody a vesmru, s obavami i nadj vzhlme k budoucnosti. Budouc lidstvo pozn, e postulty, je kdysi povaovalo za nesmrn vznamn, se ve skutenosti uk bt zcela neuitenmi. Bulwer nm mezi dky sdluje mnoh varovn, spisovatelovou fantazi stvoen svt se rychle me stt skutenost. Vrilyov jsou teba vymylenmi postavami nebo poslouili autorovi k romnovmu zpracovn tajnho vdn, o nm ml bezpochyby informace. Jedno je vak jasn: Nco podobnho by se v hlubinch na Zem mohlo odehrvat. O nitru na planety mme toti mn poznatk ne teba o povrchu Msce. Existuj dkazy, kter jet nebyly pedloeny. Nechme se pekvapit C E S TA Z A TA J E M S T V M Psal se rok 1925. Od zbradl na zdi zaocensk lodi vyplouvajc z Liverpoolu se dval smrem k pobe osmapadestilet britsk plukovnk Percy Harrison Fawcettt. Pemlel o tom, zda svou vlast jet nkdy uvid. Mon u bude na svzeln putovn dolm Amazonky v nitru Brazlie pli star. Ale duevn se ctil mld a pipraven na sv zejm u posledn dobrodrustv. Fawcett se stal dstojnkem britsk armdy v pouhch devatencti letech. Sluba v n ho vak nezajmala tolik jako touha po dobrodrustv a objevovn novho. Touil se vydat tam, kam nikdo ped nm nevkroil. il sice ve astnm manelskm svazku, ale v podstat zstal samotem. Po letech strvench slubou v Hongkongu, severn Africe a Irsku se v roce 1906 dostal do Bolvie, kde a do roku 1909 vymoval na objednvku bolivijsk vldy hranice se sousedn Brazli. Tam zejm vzplanul jeho od t doby neutuchajc zjem o tajupln pralesy. Tehdy od indin poprv uslyel o kamennm mst v Matto Grossu. Prohledal sttn archiv v Riu de Janeiru a objevil zprvu z roku 1753 (tzv. dokument 512). Tehdy portugalt dobrodruzi narazili pi hledn zlatch a stbrnch loisek na zceniny ohromnho pralesnho msta se irokmi ulicemi, velkmi chrmy, rozlehlmi nmstmi a majesttnmi budovami. Zhadn ruiny nedvaly Fawcettovi spt a rozhodl se je nalzt a prozkoumat. Po skonen prvn svtov vlky ho u nikdo nedokzal zadret. Vystoupil ze slueb britsk armdy a vydal se na cesty za dobrodrustvm. Prvn expedice za kamennm mstem v roce 1920 dopadla nespn, protoe jeho tehdej prvodci nevydreli strastipln putovn. O pt let pozdji, financovn Krlovskou zempisnou spolenost v Londn, se pevn rozhodl dospt a k cli. Tato nejdleitj a rozhodujc expedice hluboko do prales a pekla Matto Grossa na severozpad Brazlie byla jeho sedmou cestou do nitra Jin Ameriky. Mla bt vyvrcholenm jeho ivota bohatho na dobrodrustv i vznamn objevy. A stala se opravdu posledn vpravou. Po jakch tajemstvch ptral onen odvn mu na sv posledn vzkumn cest a jak nalezl? Fawcett podle svho pesvden objevil pi dvjch expedicch znmky a indicie toho, e Brazlii kdysi v pradvn minulosti obvala velmi vyspl rasa. Podle legend se mlo jednat o potomky Atlantian. Tajemn civilizace Fawceta od samho zatku fascinovala a chtl se dobrat pravdy. Dvactho dubna 1925 vyrazili plukovnk spolu s prvodci a synem Jackem a jeho ptelem Raleighem Rimmelem z msta Cuib do zelenho pekla dungle. Vydali se za tajemstvmi dvn minulosti. Plukovnk byl jako kad Brit stzliv uvaujc mu a bylo mu jasn, e Solonova egyptsk historka o Atlantid pedstavuje jen velmi slab zklad pro serizn vzkum. Dleitj byly artefakty a zceniny, je odhalil bhem svch dvjch vprav do Brazlie. Spolu s povstmi vyslechnutmi od domorodc ho utvrdily v pesvden, e legendy o ddictv Atlantidy by mohly bt nm vce ne pouhou legendou. Anglick veejnost se o nejnovj Fawcettovu expedici velice zajmala. Noviny informovaly o jeho vpravch ji v minulosti a nyn plukovnka sledovaly s jet vt pozornost. Londnsk listy vak svm 87

lanm tenm mohly o prbhu vpravy pedloit jen velmi mlo zprv. erpaly je z Fawcettovch dopis. Naposledy se plukovnk ohlsil 29. kvtna 1925 dopisem zaslanm sv en. Psal z Dead Horse Camp v brazilskm vnitrozem: jsme na mst, kde roku 1920 poel mj k. Zstaly tady jeho vyblen kosti. Od tto chvle se stopy po mal skupin odvlivc ztrcej v zelenm pekle Matto Grossa, co v pekladu znamen hust les Krlovsk zempisn spolenost zorganizovala a financovala nkolik zchrannch vprav. Po zmizelm plukovnkovi a jeho druzch ptraly stovky dobrovolnk. Marn. Pesto se v nsledujcch letech obas do civilizovanch konin dostvaly trky informac o trojici odvlivc. Jist vzkumn vprava nala u indinskho kmene vci patc Fawcettovi. vcarsk lovec tvrdil, e v roce 1932 hovoil v domorod vesnici s muem, na nho se hodil plukovnkv popis. Neznm se mu dokonce pedstavil jako dstojnk britsk armdy. Vnoval vcarovi peetn prsten, v nm Fawcettova manelka poznala majetek svho mue. I pozdj zprvy naznauj, e plukovnk zstal dobrovoln mezi indiny a svou novou vlast pravdpodobn nalezl u kmene Kalapalo, ijcho pobl pramene eky Roosevelt v Matto Grossu. Tajemstv plukovnka Fawcetta se oficiln nikdy nepodailo odhalit. Neoficiln mon ano, pokud budeme ochotni vzt za bernou minci nehmotn poselstv. ZPRVY JINHO DRUHU Plukovnk Fawcett se cel ivot zabval nadsmyslovmi schopnostmi a zleitostmi vetn amanismu, kontakt s onm svtem a dalmi jevy, je dnes zahrnujeme pod pojem mimosmyslov vnmn (PSI). Mnoho let strvil mezi tzv. primitivy, pro n bylo mentln spojen mezi sebou navzjem i se zesnulmi tou nejpirozenj vc na svt. Nsledn vylen neortodoxn navzn kontaktu a penos informac by naprosto odpovdaly plukovnkov povaze. Anglianka E. Beatrice Gibbesov a jej aka Irka Geraldine Cumminsov patily k tzv. pcm mdim. Tak jsou oznaovny osoby, kter v transu zapisuj poselstv, je odkudsi dostvaj. V tto souvislosti se hovo tak o automatickm psan, protoe mdium bhem transu sed nebo le zcela neten a pouze jeho ruka jakoby ije vlastnm ivotem a pe. Pcch mdi existovala a existuje cel ada. Mnoh z nich byla zkoumna vdci, stejn tak i jimi zapisovan informace. Odbornci to sice piznvaj jen neochotn a se skpnm zub, ale dosud se jim fenomn pcch mdi nepodailo racionln vysvtlit. Chtl bych se alespo krtce zmnit o zejm nejslavnjm ppadu vceronsobnch poselstv, nazvanch kov korespondence. Pan Gibbesov a pan Cumminsov obdrely roku 1935 prvn z ady duevnch sdlen, po nich nsledovala dal a dal a kontakt trval celkem estnct let, a do roku 1951. V roce 1955 zveejnily ob dmy souhrnnou zprvu, kter zapsobila jako opravdov bomba. Odeslatelem poselstv toti byl poheovan plukovnk Fawcett. Jet pozoruhodnj je to, co vlastn touto nezvyklou cestou sdloval. Zznamy psob velmi dramatickm a neuvitelnm dojmem, pesto bychom je nemli odbvat jako pouh vplod fantazie. Ale postupujme hezky popodku. Jednoho prosincovho dne roku 1935 se Geraldine Cumminsov dostavila do bytu sv kolegyn Beatrice Gibbesov v londnsk tvrti Chelsea k pravidelnmu sezen. Kdy upadla do transu, ohlsil se j star znm Astor. Je teba poznamenat, e spc vdom pcho mdia bv obvykle nahrazovno jinou osobnost, je poselstv sdluje a zprostedkovv. Vtina mdi tvrd, e maj takovhoto pomocnka, kter pro n zajiuje psychick spojen s mstem, kde se nachz, a u je to kdekoliv. Geraldine svmu prvodci kala Astor. Ten pronel ke Geraldinin spc dui: Nael jsem mue. M ed vlasy a k, e je plukovnk Fawcett. Nachz se prv v mezistavu. Bu je tm, emu vy kte mrtv, nebo je velmi nemocn. Sdlm ti jeho poselstv. Nkolik minut se nic nedlo, ale pak zaala Geraldinina ruka pst: Mohu vm popsat svou situaci? Mj syn je mrtv. Vte pece, e m doprovzel. Byli jsme zadreni indiny. Nejprve se k nm chovali docela ptelsky, ale v nitru due mli z bloch strach. Byli pesvdeni, e bl mu piel, aby se zmocnil jejich zem, a to by znamenalo znik kmene. Pivedli m ped svho nelnka Mluvil lmanou anglitinou a panltinou. Bl dmone, ekl mi. Bu zeme na mst, nebo se zapshne, e se nikdy nevrt ke svmu lidu. Nejsem krut a myslm to s tebou dobe. Kdy zstane s nmi, osvobod se od zla 88

blho mue. Zsta, dokud t nepovol k sob Velk otec nebo zeme okamit! Neml jsem na vybranou, a tak jsem psahal. Tm konilo prvn poselstv. Z pozdjch sdlen vyplvalo, e plukovnk sv mentln zprvy nezprostedkovv z onoho svta, ale z chatre uprosted brazilsk dungle, kde le tce nemocn, oslaben a pod vlivem drog. Dnes je vdecky prokzno, e drogov opojen uvoluje neobvykl psychick sly. Dva dny po prvnm kontaktu dorazilo dal poselstv s nsledujcm obsahem: Ti badatel se od indin dozvdli, e v horch na okraji dungle skuten existuje msto zcenin s bohatmi zlatmi poklady. Nelnk se obval (naprosto prvem), e by prozrazen polohy msta a poklad pilkalo houfy chtivch bloch, kte by jeho kmeni pinesli zhubu. Proto pesn umstn lokality svm tem zajatcm neprozradil. Fawcettv syn Jack a Raleigh Rimmel odeli i pes plukovnkovo varovn z indinskho tbora a vydali se tajemn msto hledat. Nelnk za nimi vyslal sv bojovnky, kte uprchlky dohonili a zabili. Synova smrt byla pro Fawcetta stralivou ranou. Nsledovala dal dramatick poselstv. Fawcett proil u indin nkolik let a nelnk ho jednoho dne vyzval, aby si vzal za manelku jeho sestru. V prbhu asu si toti Angliana zaal vit a chtl mu prokzat est tm, e mu umon zplodit potomka, kter by v sob skloubil chytrost a pevn charakter blho mue s indinskm porozumnm pro produ. Fawcettv budouc syn se ml jednou stt nelnkem. Plukovnk souhlasil, ale uplatnil jednu podmnku: chtl se podvat do tajemnho msta. Stle v nm jet hoela touha po objeven stop Atlantidy. Pot se podvol a vezme si indinku za manelku. Na svazek se nijak netil, spe se pro nj stal non mrou. Nelnkova sestra byla i pes sv mld knkou kmene, litelkou a vtkyn. Vyznaovala se ztepilou postavou, neobvyklou krsou, ale tak mimodnou vkou. Do manelstv s blochem nevstupovala dobrovoln. Hnusil se j a byl star ne jej zesnul otec. Fawcettovi se knka sice lbila, ale souasn se j bl. Za tto situace se vydal na cestu k tajemnmu mstu. Dlouh dny si plukovnk a jeho indint prvodci klestili cestu dungl. Jeden po druhm indini odpadali a vraceli se zpt. Nakonec pekonali Fawcett a Olec, posledn domorodec, kter s nm zstal, horsk hbet a spatili msto zlata, je vak spe pipomnalo pole poset troskami. Velkou st sdla pohbily sesuvy pdy, vude vtzila vegetace. Z hlny vynvaly pouze nkter sti starch budov. I tak ovem psobily impozantnm dojmem. Velmi vraznm bodem byla pedevm hlava ob sfingy, je nla do ve nkolika metr. Zklaman Fawcett se s Olekem vydal na zpten cestu. Pevn se rozhodl, e za souhlas se satkem zsk od nelnka dal stupek velkou etu kop. Chtl se s nimi vrtit a odkrt posledn msto Atlantian. K tomu vak nakonec nedolo. Pesto se plukovnk za svho ivota dozvdl o Atlantid vce, ne se kdy i v tch nejsmlejch snech odvaoval doufat. Na zpten cest oba mui dostali horeku. V deliriu se v oekvn smrti svalili na beh eky. V posledn chvli je nala skupina indin, kte po nich ji ptrali. Fawcett se probral v chatri nelnkovy sestry, j byl sven do pe. Oslaben Anglian byl vydn na milost a nemilost sv hlavn neptelkyni. Nelnkova sestra by toti po plnovan svatb ztratila svou vznamnou pozici kmenov vtkyn, ji mohla vykonvat pouze panna. Proto se dalo oekvat, e se nechtnho manela vas zbav. Kdy se plukovnk trochu vzpamatoval, dala mu hrzu vzbuzujc snoubenka neobvykl ultimatum: Fawcett pece chce za kadou cenu odhalit tajemstv minulosti. Pokud pistoup na jej podmnku, zavede ho osobn a do dn Atlantidy. Pouije svj vnitn zrak a uke mu, co se skrv v ln asu. Odhal mu vechna mystria. Za to si Fawcett mus sm vzt ivot. Samozejm a pot, co se vechno dozv. A ona bude voln. Pokud by se plukovnk nezabil, vezme si ivot vlastn rukou ona sama. Anglian s podmnkou souhlasil. Nedokzal si pedstavit, e by musel absolvovat svatebn obad podle mstnch tradic a mylenka na souit s mladou amazonkou mu nahnla hrzu a zdla se bt hor ne smrt. A tak nechtl, aby se tak mlad a ivota pln ena obtovala starci. Proto ekl: Vydvm se do tvch rukou. Sice nevm, e bys dokzala nemon, ale obtuji svj ivot, protoe nemohu pipustit, aby kvli mn zahynula ena. Tm byla dohoda uzavena. Vtkyn naordinovala plukovnkovi bylinkovou dietu a nauila ho speciln dechov cvien. Plukovnkovo tlo slblo, ale due naopak slila. Jednoho veera as dozrl. Mlad ena drela Fawcetta za ruku, jeho due se pomalu oddlovala od tla. Vyklouzl ze sv ptomnosti do svta, v nm as neexistoval 89

A TLANTIDA PROCIT Vechny duevn cesty do podivn zem, kter mon kdysi bvala Atlantidou, zanaly tm, e na Fawcetta ekala dvka. Nebyla to indinka, mla daleko svtlej barvu pleti. Rysy svho oblieje pipomnala staroegyptsk relify. Jmenovala se Lotos. Zavedla ho k bujnou zelen porostlm troskm pyramidy, kterou on sm objevil v dungli nedaleko indinsk vesnice. Vdy, jakmile k pyramid doli, udla se podivn promna. Prales kolem zceniny byl najednou prhlednj, ukzala se jin krajina, jako by ji nkdo promtal na onu pvodn. Vzdlanmu plukovnkovi to pipomnalo dvoj osvit fotografie. Pot nov okol tm pln pekrylo starou znmou krajinu. Prales ustoupil do pozad a pestal bt skoro vidt. Matn se rsoval kdesi v dlce jako nejasn pipomnka souasnosti. V poped vechno vypadalo jinak. Pyramida ji nebyla alostnou zceninou ztracenou v neprostupn vegetaci dungle, ale vypnala se hrd do ve, jako by ji dlnci dokonili teprve ped chvl. Kolem n se rozprostralo msto s lesknoucmi se stavbami, blmi jako ze slonoviny. V prvnch poselstvch nazval Fawcett jeho ble odn obyvatele Egypany, pozdji pouval vraz Atlantian. Plukovnk se v jejich cizorodm svt mohl voln pohybovat. Prohlel si budovy, chrmy, prochzel po ulicch, vmsil se do davu. Nachzel se v netlesnm stavu a mohl dky tomu prochzet zdmi, ale i lidmi, kte mu zkili cestu. Nemohl se nieho dotknout ani mkoliv pohnout. Nikdo na nj nereagoval, i kdy nahlas kiel. Stal se pozorovatelem dvno minulch dj. Bhem mnoha svch duevnch cest si Fawcett udlal rozshlou pedstavu o onom mst, kter pokldal za dlouho hledanou Atlantidu. Jeho poselstv zaznamenan pcm mdiem by mohla postavit na hlavu celou dosavadn teorii o vvoji lidsk civilizace, pokud by oficiln vda byla ochotn se jimi vn zabvat a neodbvala je jako pouh humbuk. S tm se vak ned pli potat. S T L A E N E L E K T INA Fawcettova sdlen jsou naprosto senzan. Nachzej se mezi nimi informace, kter by si pc mdium st dokzalo vymyslet: Lid byli civilizovan jako dnen Evropan. Jejich kultura vak spovala na jinch zkladech. Uctvali slunce, z nho erpali hmotn sly. Poslouchejte pozorn: Nikdo z dnench vdc pesn nev, co je vlastn elektina. Atlantian o n vdli vce ne my a pouvali ji jinm zpsobem. Nejen k zskvn svtla, ale i ke zvedn bemen. Vstavba pyramid pestane bt tajemstvm, pokud vme, e lid mohli obrovskmi kamennmi kvdry pohybovat pomoc posuvn elektiny. Budete si myslet, e jsem se zblznil, kdy budu mluvit o elektrifikovanm vzduchu. Neznte toti zkony vztahu mezi vzduchem a elektinou a nevte nic o roli, jakou pi tom hraje slunen svtlo. Modern vda jet nepila na to, e stlaen vzduch a elektinu lze vzjemn spojit a tm zskat zdroj nesmrnch sil. Sestoupil jsem do podzemnch hal, v nich Atlantian vzjemn spojovali a sluovali elektinu a vzduch. Jejich civilizace mla vt poznatky o hmot, svtle a teru ne my ve dvactm stolet. Pedstavte si obrovsk podzemn komory, v nich je skladovn elektinou nabit stlaen vzduch. Mnoho mil dlouh toly a sklepen naich dol a budov nejsou nim v porovnn s touto soustavou zsobnk, k jejich obsluze a steen je pipravena cel armda Atlantian. Dnes vak pod povrchem Ameriky nenaleznete po tchto podzemnch rezervorech ani stopu. Ztily se bhem straliv katastrofy. Cel zem zmnila svou tv. Dochovalo se jen nkolik ruin svdcch o bval slv. Tm se dostvm k jdru vci: Atlantidu zniili lid, nikoliv prodn sly. Atlantian nashromdili takov mnostv elektrifikovanho vzduchu, e se nakonec vymklo kontrole a zem byla nepedstaviteln silnou exploz vrena proti nebi. Moe se pevalilo pes pobe rozervanho kontinentu. Velk sti soue byly zaplaveny, zatmco do ve vymrtn pda vytvoila na jinch mstech nov pevniny. Lm ve velmi zjednoduenm zpsobem, ale snad je jasn, e se silou, je doke pohnout kvdry pyramid, nelze ertovat. Nai vdci snad nikdy zkony posuvn elektiny neodhal, protoe by ji jist zneuili a vyrobili straliv zbran, je by byly o to nebezpenj, e by byly neviditeln.

90

Jak Atlantian onu energii zskvali? Fawcett hovoil o bezpotu blch v, jimi byla z atmosfry vysvna energie a pivdna do podzemnch zsobnk. Britsk plukovnk se vyjadoval pomoc vraz obvyklch potkem dvactho stolet: Ve nasvaj vzduch a odfiltrovvaj z nj vechno krom elektron. Koncentrovan elektrony se pak pouvaly pro nejrznj ely pedevm pro topen, svcen a dopravu bemen. Elektrony se uplatnily i v lkastv, ale vznamn byly tak pro vojensk ely. Stejn jako Slunce bombarduje elektrony Zemi, dokzali Atlantian na velk vzdlenosti ostelovat sv neptele pomoc vrha elektron. A prv tato neviditeln zbra se jim nakonec stala osudnou. Atlantian mohli vytvet podzemn zsoby posuvn elektiny jen postupn, protoe jej rychl oderpn ze vzduchu by ohroovalo zdrav. Ale v prbhu mnoha let pesto nahromadili tolik energie, e to pedstavovalo kritick bod. Kdy vypukla vlka, pouili souasn velk mnostv vrha elektron, co vedlo k explozi natlakovanch podzemnch ndr. Nsledovala straliv katastrofa. Ji jsem vm ekl, jak zmnila tv planety. Tm, kte apokalypsu peili (pravdpodobn obyvatel okrajovch zem), kal Fawcett Atlantian druhho du. Obyvatel Atlantidy se podle Fawcetta pokoueli kolonizovat nkter sti planety, ale pouze v Egypt a na nkterch blzkch ostrovech se po katastrof dochovaly zlomky atlantsk moudrosti. S nimi Egypan zddili posvtn strach ze slunenho boha. Tmto poselstvm se duevn kontakt plukovnka s kontaktnmi osobami na tinct let peruil. V roce 1948 se Fawcett svm pcm mdim Gibbesov a Cumminsov ohlsil znovu. Bhem tto druh srie mezi lety 1948 a 1951 dolo k estncti duevnm setknm. Plukovnk znovu detailn vylil sv zitky z dungle a vnoval se i vizm z Atlantidy. Nakonec pipojil varovn: Tajemstv zskvn posuvn elektiny je pli nebezpen. Vae generace nen dostaten vyspl na to, aby ho mohla odpovdn vyuvat. V poslednm zprostedkovanm poselstv z Chelsea (12. dubna 1951) pipomnl svj slib, e indiny a jejich tajemstv nikdy neprozrad blochm: Sepsal jsem vam prostednictvm sv pbhy, abych svou dui osvobodil od tivch vzpomnek na Matto Grosso. Nyn, kdy jsem zskal novou svobodu, nechci ohrozit svobodu a pokojn ivot jinch. Nechejte indiny na pokoji. Stejn by vm o m smrti lhali. Nikdy by se neodvili ci vm pravdu. Tm skonilo exotick spojen, jemu se v parapsychologick literatue bn k kontakt Chelsea/Brazlie. Sdlen sama o sob, i kdy jsou asn, jet nepedstavuj skuten dkaz. Mohla by se ovem dkazem stt, pokud je dme do souvislosti s dalm astrlnm kontaktem ze stejn doby. Oba dohromady lze u tko odbt jako nhodu. K O N TA K T M E Z I B L A C K P O O L E M A E GYPTEM Renomovan britsk egyptolog J. Howard Hulme z Brightonu si 29. kvtna 1931 peetl lnek o ppadu, kter souvisel s Egyptem. Na rozdl od vtiny svch akademickch koleg sta znechucen neodhodil, ale s velkou pozornost ji peetl a do konce. Autorem pspvku byl dr. Frederic Wood, uitel hudby v Blackpoolu. Wood psal o svch zkuenostech s mdiem, jeho prostednictvm promlouvala bytost jmnem Nona. Zejm pochzela z Egypta, kde ila ped vce ne temi tisci lety. Jmno Nona se v egyptsk historii sice nevyskytuje, ale z egypttiny pochz. Mon z nj byl odvozen nzev pro stejnojmennou mskou bohyni thotenstv. Ve staroegypttin znamen Nona bezejmenn. Jednalo se o njak astrln pseudonym? Hulme byl Woodovm lnkem zaujat. V t dob mu u thlo na edestku a mohl si tedy dovolit zabvat se vcmi, je by u mladch koleg znan ohrozily jejich karira. Sedl ke stolu a autorovi napsal. O nkolik let pozdji piznal, e pvodn potal maximln s dvma poselstvmi zprostedkovanmi mdiem. Ve skutenosti nashromdili Hulme, Wood a jejich mdium, uitelka obecn koly z Blackpoolu, je je v zznamech uvdna pouze jako Miss Ivy B., tak rozshl materil, e v ervenci 1934 mohli vydat spolen napsanou knihu Ancient Egypt Speaks (Star Egypt hovo).

91

Ovem ani to jet nebylo ve. Z tajemnho informanho pramene toti prtily informace jet dalho vce ne tvrt stolet a do roku 1961 (dr. Hulme zemel v roce 1951). Kdy v roce 1963 opustil tento svt i dr. Wood, zanechal po sob tyiadvacet denk s pesnmi zznamy sezen s mdiem. Sepsal i nkolik tlustch svazk s mnoha tisci egyptskmi slovky, je mu Nona sdlila. Peliv je uspodal podle standardnch egyptologickch dl slovnku sira Wallise Budge a mluvnice sira Alana Gardinera. V rozshlch zznamech se skrvaj senzan sdlen. Nejene zsobila oficiln egyptologii mnostvm informac, k nim by sotva kdo dospl normln cestou, ale obsahovala i esoterick spojen s Fawcettovm poselstvm. Tento fakt si vak tehdy nikdo neuvdomil. A o mnoho let pozdji si spisovatel a badatel v oblasti parapsychologie (pedevm brati Adamsovi) povimli paralel v obsahu Fawcettovch a Noninch sdlench. Noniny zprvy jsou dnes pokldny za jeden z nejasnjch ppad poselstv z onoho svta a do anl parapsychologickho bdn vstoupily pod nzvem Rosemary Records (Ivy B. se toti pozdji proslavila jako mdium pod jmnem Rosemary). Ale mli bychom se podvat na samotn poselstv od tajupln Nony. Ivy B. se v roce 1928 z nieho nic dostaly do hlavy ciz mylenky. Tato ena se do t doby o parapsychologii a podobn zleitosti vbec nezajmala. Svila se s tm dr. Woodovi, o nm vdla, e se svtem mdi a podobnmi vcmi zabv. Profesor hudby rozpoznal, jak schopnosti v mlad en dmaj, a provedl s n nkolik standardnch pokus. Zakrtko Ivy/Rosemary dokzala pijmat mentln poselstv. Prvn z nich pro ns nejsou dleit. Potom, v jnu 1928, se ohlsila bezejmenn Egypanka Nona. Ti roky s mdiem pod tmto jmnem komunikovala a udrovala kontakt i s Howardem Hulmem, kter se k dr. Woodovi pipojil. Po mnoha sezench, kdy Nona promlouvala Rosemaryinmi sty lmanou anglitinou, ale i staroegypttinou, odhalila svou totonost. Z bezejmenn Egypanky se vyklubala babylonsk princezna, ji dostal faran Amenhotep III. jako dar do svho harmu. Novm egyptskm jmnem se nazvala Telikha Venitu. Hulme zjistil, e Ta Likha(t) znamen v egypttin moudr pan. Velmi pravdpodobn je Telikha Venitu jmno jedn z Amenhotepovch en, ji historici znaj jako chytrou enu z Asie. Nic z toho nemohlo mdium tuit. Nehled na to, e je naprosto nemon, aby mlad Anglianka zistajasna zaala s penzionovanm egyptologem hovoit staroegypttinou a pedvat mu v tto ei daje, je se ukzaly bt pravdivmi. Navc Nonin jazyk odpovdal klasickmu idiomu z dob 18. dynastie, kam spad i Amenhotep III. Po tyech letech spoluprce s Howardem Hulmem nashromdil dr. Wood tak pesvdiv mnostv informac o staroegyptskm jazyku, e mohl souhlasit s nabdkou International Institute of Psychic Research na pozen nahrvky hlasu vychzejcho z hrdla mdia Rosemary. Nahrvn probhlo 4. kvtna 1936 za ptomnosti svdk a za psnch podmnek a bylo kontrolovno parapsychologem dr. Nandorem Fodorem. Zvukov nahrvky se dnes nachzej v majetku sprvce pozstalosti dr. Wooda. Dr. Fodor napsal ve svm posudku: Myslm, e studium neobvyklho ppadu Rosemary je velmi dleit a chtl bych vyslovit sv uznn dr. Woodovi a panu Howardu Hulmeovi za jejich nezitnou obtavost, s n se pustili do restaurace zaniklho jazyka. Nikdo dodnes neprokzal, e by Nonina e nepochzela z Egypta 18. dynastie. Naopak, jednm z mnoha dkaz toho, e Nona mluvila originln staroegypttinou, je jej korekce vznamu slova setan. Egyptologov se domnvali, e se jedn o achovnici. Z jednoho rozhovoru s Nonou/Telikhou vak vyplynulo, e ona deska neslouila ke he, nbr k plisovn. Tento vznam se pozdji ukzal jako sprvn. Ve Woodovch zznamech se nachzej dokonce i chrmov melodie a egyptsk lidov psn vetn jejich text. Dr. Wood je dokzal sprvn zapsat pedevm dky svmu povoln uitele hudby. N O N I N O VAROVN Egyptolog Hulme chtl vylouit i tak nepravdpodobnou monost, e by Ivy/Rosemary telepatick zskvala odpovdi na jm kladen otzky z jeho vlastnho vdom. Proto se j ptal na vci, kter sm v t chvli neznal, ale dokzal je pozdji ovit. Jednou se Nony otzal, jestli by mohla ci nco o znalostech a vdomostech pedk z dob jej pozemsk existence. Jej odpov ns zavede do on vzdlen minulosti, z n pochzej i poselstv plukovnka Fawcetta. Egypanka odpovdla sty mdia: Moud muov egyptt zskali takov znalosti, je byste 92

ocenili i ve va dob. Rozumli prvkm lpe ne vai vdci. V onch starch dobch toti dokzali zachycovat elektinu ze vzduchu a pouvat ji. Zn to opravdu jako citt z Fawcettovch sdlen. Ta ovem byla zveejnna teprve o dvacet let pozdji a dr. Wood, dr. Hulme a Rosemary o nich zcela jist nemli tuen. Jet neoekvanj je nsledujc Nonino varovn: Pokud byste dokzali tyto sly zkrotit, mli byste v rukou prostedek ke znien svta. Nezskv se tpenm hmoty na mal steky, ale ze sil atmosfry, je obklopuje Zemi. Na tto Nonin vt si vylmali zuby vichni skeptici. Jak by toti v roce 1936 anglick uitel hudby a mlad uitelka mohli mt pont o dsledcch tpen hmoty? Devt let ped Hiroimou a Nagasaki! A navc ona zmnka o zskvn elektiny ze vzduchu, co je jasn identick postup s Fawcettovou posuvnou elektinou a vlastn jen jin oznaen Bulwer-Lyttonovy sly vril. Zeteln paralely mezi romnem Bulwer-Lyttona a o mnoho destek let pozdjmi informacemi plukovnka Fawcetta o Atlantid a sdlenmi Egypanky Nony nelze jen tak shodit ze stolu. Jsou toti poslednm lnkem v dlouhm etzci indici. Kruh se uzavel. Oprali jsme se o spolehliv a z vt sti mn znm prameny a sledovali stopy minulosti, je mon jet tak pln neskonila. Nae cesta zaala v hroziv souasnosti a mila od legendrn Thule k Atlantid a vedla a do obydlench hlubin na planety. Pou zahrnula nkolik tiscilet a navtvili jsme vechny kouty svta. Byla vroubena archeologickmi zhadami, vzpomnkami uchovanmi v povstech mnoha nrod, dvnmi katastrofami a utajovanmi vzkumy, zhadami evoluce, tajnm vdnm a zaniklmi znalostmi, jasnmi dkazy o supertechnice boh a stnech tch jinch, s nimi se mon dlme o svou planetu, ani bychom o tom mli tuen. Zabvali jsme se otzkou, zda ns nkdo ji mnoho tisc let vod za ruku a pipravuje pln zajiujc budoucnost lidstva a Zem. To ve dostaten podpoilo zkladn tezi tto knihy, kter zn: Ti, kte po sob zanechali vechny zmnn stopy, indicie a artefakty, by mohli dodnes pevat pod zemskm povrchem a snad budou ochotni v poslednm okamiku zastavit vlak s lenm lidstvem, enoucm se do pekel. Na zvr si dovolme trochu si zaspekulovat a pedstavit si, jak by takov zsah mohl probhat. Koneckonc, nastv pro nj nejvy as

93

Zvr. Zachrnci z minulosti?

J E P T MINUT PO DVA N C T Od 11. z 2001 se svt zmnil. I ped tmto osudovm datem trpily lidstvo nejrznj problmy, nejen terorismus. Mnoho z nich narostlo do obrovskch rozmr. Tet tiscilet nezaalo zrovna pli nadjn a pitom od nj mnoz (bhv pro) oekvali pchod zlatho vku. Zan se vak bohuel stle zetelnji ukazovat, e krvav dvact stolet by mohlo bt jen nekodnou pedehrou k daleko hrznjm udlostem. Nejenom pesimist pedpovdaj pro pt roky rozshl ekologick konflikty a dokonce monost vlek, hromadn vymrn a vyhlazovn ivoinch druh, pandemie, migraci nrod, atomov konfrontace, terorismus pouvajc nuklern a biologick zbran, zniujc konkurenci, ekonomick konflikty a kolapsy hospodstv, naprost znien ivotnho prosted a surovinovch zsob, vlky o vodu, znik humanity, zkzu tradinch hodnot a nezadriteln rozpad dnench spoleenskch struktur. Pokud by zchrann akce mla pijt z hlubin zem, nemlo by se s n dlouho otlet. Mon u ale zaala, ani bychom to vdli. Oni se mon ji dali do dla. Pokud ano, tak neoficiln a bez velkho halasu. Jsme odkzni na pouh spekulace, jim by mohla dt sprvn smr nenpadn kniha z roku 1956. Mnoz ji pokldaj za klov dlo, a nejen kvli tomu, e v n nalezli podivuhodn indicie tkajc se Atlantidy POUZE ROMN? Publikace, o n je prv e, vyla pod titulem Lid z Agarthy v prakticky neznmm frankfurtskm nakladatelstv s pznanm nzvem Tinct. Skuten autor (i autorka) se pravdpodobn skrv pod pseudonymem R. Janson. Ji text na oblce zn dnes nepjemn aktuln: Lidstvo je teno skliujc nevdomost o sv budoucnosti. Autor(ka) zpracoval(a) straliv vize, je by se mohly stt skutenost, a velmi napnavm zpsobem pedestel(a) tenm pohled do budoucnosti. Popisuje ponajc nepokoje a anarchii. Nkte lid se vak nechtj vzdt nadje na lep ivot. Dostane se jim neekan pomoci. tyi mlad lid naraz nhodou bhem sv himaljsk expedice na doposud naprosto neznm a velmi vyspl stt Agartha Samotn dj romnu nen nijak komplikovan. Protagonistm pbhu se napklad dostanou do ruky zznamy s nsledujcm obsahem: Atlantian se vydali tm do vech kout svta. Na zpad a na jihu zaloili kolonie, pinesli tam svou kulturu, ale i od mstnch obyvatel erpali mnoh podnty, je peneli do svho ivota. Bohuel ne vechny jim byly ku prospchu. Zaalo se mnoit poruovn zkon, objevovala se dve nebval krutost k otrokm, rostl poet podvod, krde a dokonce vrad. Bylo nutn vydvat nov nazen a zkony, je dve nebyly nutn. Blil se znik, ale bohov mleli. Kn se v tichosti pipravovali na tk. Shromdili poctiv a odvn mue a jejich rodiny. Chtli zachrnit a uchovat svatou vru Atlantian, jejich moudrost a duevn kulturu. Pot odeli za sluncem, kreli pry od cizch nrod, a dorazili k horm Himalje, kde nali bezpe. Na jinm mst dj pokrauje takto: Bhem tisc let se nrod pochopiteln rozmnooval a ji se nedostvalo msta pro vechny. Nesm bt pekroen urit poet obyvatel, a proto jsme shli k prostedku, kter mete pokldat za straliv. Vybrme toti mlad mue a dvky a se souhlasem rodi je poslme do cizch zem. Nikdo z nich se neme vrtit. Okoln svt nesm mt o na existenci tuen. Chrnme tmto zpsobem nai sttn strukturu ped vnjmi vlivy, s nimi jsme kdysi mli velmi neblah zkuenosti. Proto i vysthovalci mus na Agarthu zapomenout. Zstane jim vak nae vchova a kulturn ddictv. Krom toho s nimi zstvme v duevnm spojen a nae sly jim pomhaj pi vybudovn nov existence v ciz zemi. 94

Ped odjezdem navtv naeho veleknze, na jeho pkaz a jeho piinnm zapomenou na svj dosavadn ivot. Opatme je pot bohatmi prostedky a vysadme je z naich vzdunch plavidel na pedem zvolenm mst, kde zanou nov ivot. Vysthovalci si sami ur nejen zemi, ale i konkrtn lokalitu, kde chtj bt vysazeni. Kdy se probud, ct, e prv tady jsou doma, i kdy zpotku nemaj potebn dokumenty a mstn penze. Dvme jim vak na cestu dostatek drahokam, kter prodaj a zajist si tak novou existenci. Potom se vnuj povoln, ktermu se nauili u ns. A nyn se dostvme k pasi tohoto podivuhodnho romnu z roku 1956 (!), kter pipomn souasnost svm apelem na nastvajc klimatickou katastrofu: Vdci se sice na tiskovch konferencch snaili problm bagatelizovat, ale na veejnost mezitm pronikly zprvy, e obyvatel jinch kontinent konen pili na to, pro mrazy pichzej tak brzy a nedovoluj jejich plodinm dozrt. Tu a tam vypukla panika a mnoz farmi se snaili sv pozemky za kadou cenu prodat a odsthovat se na sever. Jejich majetky skupovali bezcitn spekulanti, kte vyuvali hloupost a nevdomost farm. Panika se vak brzy rozila a do Indie a na jihomosk ostrovy. Vlda a vdci mleli, ale to spe pisplo k prohlouben hospodskho chaosu. Pes mnoh zkazy a psn kontroly na hranicch odplvaly mnoh hodnoty ze zem do zahrani. Vypukla bda a hladov nouze. To byla skvl pleitost pro komunistickou propagandu, kter tvala vyhladovl masy proti vld a kapitalistm. Po boku propagandist se objevovali rzn sekti se svmi proroctvmi o zniku svta a vneli do situace jet vt zmatek. Na ulicch se neustle demonstrovalo. Tam pochodovali komunist s rudmi prapory a transparenty, tady kreli sekti zpvajc nboensk hymny. Na nmstch promlouvali kazatel vedle komunistickch enk. Policist a vojci dostali rozkaz, aby demonstranty rozprili, v ppad nutnosti mli stlet. Tento rozkaz byl v rznch zemch pijmn a vykonvn rzn. V jihoamerickch sttech pevzali iniciativu komunist a uchlili se k nsilnm inm. Jejich ozbrojen bojvky napadly vldn budovy a snaily se pevzt moc. Na mnoha mstech dochzelo ke krveprolit, natst se vak v poslednm okamiku ped rozvnn a fanatick davy postavili mui neznmho pvodu a pslunosti. Vyzaoval z nich vyrovnan klid a rozvaha. Jejich oblieje byly prodchnut dobrotou a souasn rozhodnost. Vichni ped nimi mimodk sklnli zbran. Policist a vojci vykvali, co se bude dt. Demonstranti oekvali dal proslovy. Neznm cizinci je oslovili jako bratry a ihned si zskali pozornost. Brati, myslte, e nadela chvle k toku na kapitalisty a k pevzet vldy do vlastnch rukou? Nemlo by vak bt jedno, kdo prv vldne, kdy stejn oekvte znik svta? Myslte si, e pouze vinci pijdou o ivot a vy budete ueteni? Chcete bojovat za mylenku rovnosti a spravedlnosti, ale kad z vs ve skrytu due douf, e posledn dny ped znikem proh v bohatstv a pepychu. Tie naslouchajcmi masami probhla vlna neklidu. Pravdiv slova zashla vtinu ptomnch, ale u mnoha lid nenala pochopen. Zdvihly se hroziv hlasy a vyzvaly k lynovn enk. Ti ale nevzruen pokraovali: K zniku svta vak nedojde, muste ovem potat s doposud nikdy nevdanou prodn katastrofou, o n se nev, kdy pijde a v jakm rozsahu probhne. Mnoz z vs pijdou o ivot, ale mnoz se zachrn. Nastalo ticho a pak projev pokraoval: Mnoz z vs mte eny a dti, myslete na n. Dosud jste asto museli bojovat o hol ivobyt, ale katastrofa si nebude vybrat. Zashne chud i bohat. Pak se bude kad snait postarat o vlastn ivot a ivot sv rodiny, bohatstv nebude k niemu. Myslte si, e penzi zaplatte vechno, avak nezapomete, e ivot vm me uchovat pouze duevn sla. Nebudu s vmi mluvit o bohu, protoe v nj nevte, ale o duevn sle, kter je vlastn kadmu lovku. Podvejte se na sebe. Vichni jsme lid se stejnmi pocity a pnmi, vichni jsme brati. Pokud tob, a enk ukzal na nejbliho mue, hroz nebezpe a tvj soused t zachrn s nasazenm vlastnho ivota, dokazuje tm svou duevn slu. I kdy mu teba ani nepodkuje, me si bt jist, e v ppad nebezpe mu pome zase nkdo jin. A takto pechz duevn sla z jednoho na druhho a vytv etz, piem rozhodujc je jedin snaha pomoci svmu blinmu. To je zkon a loha kadho ivota. K emu jsou penze a pozemsk statky? Kad potebuje pomoc a kad ji me i nabdnout.

95

e byla peruovna nesouhlasnmi vkiky a neptelskmi poznmkami. Nkte zvedli zbran a zamili na enka. Ale sla, kter z nj vychzela, je donutila puky opt sklonit. Hlasy umlkaly, vn se postupn zklidnily a enk nepozorovan peel k vysvtlovn vnho ivota a lsky k blinmu. Jeho slova pesvdovala, posilovala vhajc a dodvala jim ztracenou vru. Ve vech novinch svta se jet psalo o cch se nepokojch, ale enci prozatm dokzali nebezpen davy zastavit. V buddhistickch zemch pichzeli obleeni jako mnii. Vtinou byli mlad a kali, e pochzej z hor a klter, o nich dosud nikdo neslyel. Nemluvili mstnmi jazyky bezchybn, ale to nevadilo. Hovoili o pomjivosti svta a ili sv mylenky dl a dl. Slova podivuhodn knihy znj jako utopie. Pesto by mohla obsahovat zrnko pravdy. Nezapomeme, e romn byl napsn ped pl stoletm. Bhem tto doby se stalo mnoh, co dve bylo pokldno za nemon. Dnes nevme, co n ek v ptch letech. Ukoneme nae putovn v tn nejistot. Kdo me ci, co vechno doke duevn sla podpoen prastarm vdnm. Budoucnost nm to uke. Mon to bude zanedlouho

96