Vstavba polnch pevnstek

Dle britskho manulu z roku 1871

I) vod

Tato krtk prce se zabv problematikou vstavby objekt polnho opevnn
pevnstek. erpal jsem pedevm z britsk knihy s nzvem Manual of field fortifications,
military sketching and reconnaissance vydan roku 1871 v Londn. Vzhledem
k nepesnostem vznikajcm zaokrouhlovnm pi pevdn jednotek angloamerick mrov
soustavy do jednotek metrickch bude v textu pouvno pvodn oznaen jednotek dlky.
K pevodu jednotek lze pout nap. tabulky uveden na Wikipedii.

Odkaz na Wikipedii:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Angloamerick%C3%A1_m%C4%9Brn%C3%A1_soustava


II) Stavba pevnstek a jejich zkladn sti

Pi porovnn se starmi manuly je zejm, e zsady vstavby byly v podstat stejn
jako nap. v obdob americk obansk vlky. Velk st ilustrac, obsaench ve ve
zmnnm manulu, se rovn objevila ve starch pracch. Oproti teoretickm spism
z dvjch obdob je vak znt, e po technick strnce byly pevnstky na mnohem vy
rovni. Krom tradinch stavebnch materil (zemina, devo) bylo potno tak s vyuitm
nap. elezninch kolejnic. Pevnstka, na kter bude cel problematika popsan m
lichobnkov pdorys (obr. 1), kter se v pevnostnm stavitelstv ustlil a do potku prvn
svtov vlky. Pevnstka je vybavena kaponirami na flankovn tlu a obvodovho pkopu,
odolnmi kryty apod. Pi sprvnm vyuit a rozloen pracovnch sil mohla bt pevnstka
postavena za 18 hodin*. Potalo se s tm, e jednotky v polovin dne zaujmou postaven a
s pchodem rna budou pipraveny k obran. Za krat as nebylo mon, bez vyuit
jednotek specialist, takovou pevnstku vybudovat.
Pdorys pevnstky je uveden na obr. 1. elo m dlku 46 yard, boky 30 yard. elo i
boky jsou uzpsobeny k nasazen dlostelectva. Sla elnho valu je 9 stop, sla bok in 6
stop. Koruna val se nachz ve vce 7 stop nad rovn okolnho ternu. Pevnstka je
obklopena pkopem o prezu V. Jeho ka je 18,5 stopy, hloubka 11 stop. Hloubka
pkopu je mena od vrcholu glacis, kter se nachz ve vce 2,5 stopy na rovn okolnho
ternu. V mst napojen ela a bok je val o nco vy (v originle je tento prvek popsn
jako bonette). Dky tomuto opaten byla dla na bocch lpe chrnna ped neptelskou
palbou. Koruna valu se v tomto mst nachz 8,5 stopy nad rovn okolnho ternu. Ve
stejnm mst je dle ponkud rozen obvodov pkop a naven vrchol glacis (3 stopy).
Naven glacis mlo zajistit lep ochranu pekce (fresovn) zaputn do kontreskarpy
v mst lomen pkopu.

* Popisovan pevnstka byla vybudovna 19. srpna 1869 na tzv. Chatham line. Na vstavb se podlelo 42
mu bez specilnho vcviku. Pevnstka byla vybudovna za 18 hodin v oblasti s tvrdm podlom (Pozn.:
Onch 18 hodin se pravdpodobn vztahuje pouze na zemn prce. Ne na stavbu kaponir, kryt apod.).

Jeliko pkopy nebyly dost hlubok na to, aby z nich bylo mono zskat dostaten
mnostv materilu pro vybudovn valu, byla potebn zemina doplnna z vkopu zkop
uvnit pevnstky.
Zkopy poskytovaly dostatenou ochranu ped stepinami dlosteleckch projektil.
Bvaly nap rozdleny jednou nebo dvma traverzami. V ppad, e bylo k dispozici
dostaten mnostv asu (vce ne ve zmnnch 18 hodin), opatovaly se zkopy
vyhlouben v zadn sti bok nakrytm, zvyujcm stupe ochrany jejich osdky.
Val v hrdle pevnstky (tlov strana) ml slu 4,5 stopy a vku 5,5 stopy. Nachzel se
zde samozejm tak pkop o ce 12 a hloubce 7 stop. V tlovm valu byl umstn vstup do
objektu. Prostor vstupu (vetn pilehl sti pkopu a mostu) mohl bt brnn palbou z mal
lunety vystupujc ze je objektu. Na obr. 1 je hrdlo pevnstky paraleln s jejm elem.
V praxi se vak pdorys pevnstky pizpsoboval taktickm zmrm, charakteru okolnho
ternu a potebnmu mstu v jejm interiru. Jej boky tak mohly bt rzn dlouh a hrdlo
nemuselo bt rovnobn s elem. Boky pevnstky svraj s jejm elem hel 120, kter
ideln vyhovuje poteb vst palbu na podporu sousednch objekt. V praxi vak mohl bt
opt tento hel pizpsoben taktickm poadavkm a konfiguraci ternu.
Vytyovac prce obvykle provdly dv pracovn skupiny**. Zanalo se vytyenm
hrany eskarpy na ele objektu. Kad skupina se pak pesunula na jeden jej konec a
vyznaila hranu eskarpy na bocch. Jedna skupina pak vytila hranu eskarpy na tlov
stran. Hned pot byla vytyena luneta*** chrnc vchod do objektu. Pedn stna lunety se
nachzela ve vzdlenosti 30 stop od hrany eskarpy. Boky lunety nemly bt krat ne 17
stop. hel seven lci lunety ml bt v rozmez 60 90. Ve stejnm asovm dob
trasovala druh skupina hranu kontreskarpy okolo celho objektu a hrany zkop uvnit
pevnstky. Na zvr se vytyily kaponiry a traverza chrnc vstup.
Stavebn prce byly rozdleny do t fz: hlouben pkop a ukldn zeminy do mst
budoucch val, prava a dokonovn val, stavba kaponir a kryt. Vkopov prce byly
organizovny nsledovn. Na hlouben pkop byly nasazeny dv ady kop. Na stran
eskarpy byli rozestavni ve vzdlenostech 4 6 stop. Vykopanou zeminu ukldali na msto
budoucho valu. Druh ada pracovnk byla rozmstna ve vzjemnch vzdlenostech 6 9
stop na kontreskarpov stran pkopu. Vykopan zemina slouila k vybudovn glacis.
V ppad, e se potalo s umstnm pekky na kontreskarpov stran pkopu, byla mezi
hranou kontreskarpy a patou glacis ponechna berma o ce 4 stopy. Dal ada kop byla
zamstnna kopnm zkop uvnit pevnstky. Vykopan zemina se pouila k budovn jejich
pednho nsypu. Pracovnci byli rozestavni ve vzdlenostech 4 6 stop. Na budovn
tlovho valu a lunety chrnc vstup byla nasazovna jedna ada pracovnk v rozestupech 4
6 stop. Pi tvarovn valu byla mezi jeho patou a hranou eskarpy ponechna berma o ce 3
4 stopy****. Profily jednotlivch st valu jsou uvedeny na obr. 2 5. Pokud se potalo
s nakrytm zkop v zadn sti bok pevnstky, ponechvala se mezi jejich horn hranou a
patou nsyp berma o ce 3 stopy (obr. 6). Takto vznikl prostor poslouil k uloen
materilu tvocho strop kryt (devo, kolejnice).






** Pozn.: Vytyovac linie jsou na obr. 1 zvraznny silnou arou

**** Pozn.: Zde dochz k rozporu mezi textem a obrazovou plohou. Na ezech valem nejsou bermy zakresleny


Obr. 1: Pdorys poln pevnstky.


Obr. 2: ez elnm valem







Obr. 3: ez valem v mst napojen ela a bok. Val je zde o nco vy. Viz. pedchoz text.







Obr. 4: ez valem na bocch pevnstky







Obr. 5: ez valem v tlu (vlevo) a ez traverzou chrnc vstup (vpravo)




Obr. 6: ez nakrytm zkopem (vlevo) a ez pkopem, do kterho se umisovala
protipchotn pekka (vpravo)


Kolem pevnstky byla vybudovna protipchotn pekka. Vybudovna byla v prv
ad k ochran ela a bok pevnstky. Jako pekka proti pchot mohly poslouit stromov
zseky, vl jmy a drt. Pekky se umisovaly do vzdlenosti 50 100 yard od objektu.
Ped palbou dlostelectva byly obvykle chrnny zaputnm do pkopu (obr. 6)*****.
Hlouben pkopu zabralo cca 6 hodin. Pracovnci byli rozmstni v rozestupech 4 stopy. Vce
o pekkch nap. v prci Poln opevnn za americk obansk vlky.
Pokud byl k dispozici dostatek materilu (devo, kolejnice) pistupovalo se ke stavb
kaponir a kryt. Na obr. 7 jsou uvedeny tyi druhy kaponir (fig. 115 122) a ez krytem
pro munici (fig. 123). Na fig. 115 117 je pdorys a ezy podvojnou kaponirou. Strop
kaponiry mohl bt postelovn z pilehlho valu. Na fig. 118 je zobrazena oboustrann
kaponira umisovan do ohb obvodovho pkopu. Na fig. 119 121 je pdorys a ezy
jovou kaponirou situovanou pod lunetou. Kaponira je vce zaputna do pkopu. Dky
tomu mohla bt z lunety a kaponiry vedena palba ve dvou vkovch rovnch.
Stavbu kaponir provdly jednotky enist v posledn fzi vstavby pevnstky.
Pouze jov kaponira, se dky jejmu zaputn pod rove val budovala v poten fzi
vstavby. Stavebn materil se zskval kcenm v okolnch lesch, pi demolicch civilnch
staveb apod.


***** V originle je tento pkop oznaovn jako ha-ha trench

kryty pro munici se umisovaly na bocch, v mst lomen elnho valu. Dle je bylo
mono situovat do traverz nebo v blzkosti vchod do kaponir. Budovn kryt probhalo
ve dvou fzch. Nejdve se vyhloubila pstup a sten tak kryt (do hloubky 2 stopy. Pot
se prostor krytu pekryl stropem ze deva nebo kolejnic. Dal prohlouben krytu se pak
provdlo pod ochranou odolnho stropu.



Obr. 7: Detaily kaponir
Autor: Ing. Vladimr Polek
Kontakt: vladimir.polasek@atlas.cz
Web: www.polni-opevneni.websnadno.cz
Pouit prameny a literatura: Manual of field fortifications, military sketching and
reconnaissance, London, 1871