OPTIKA

= obor fyziky zabývající se světlem, zákonitostmi jeho šíření a ději při vzájemném působení světla
a látky, jeden z nejstarších oborů fyziky

Rozdělení :
• 1. optika vlnová (zabývá se jevy potvrzující vlnovou povahu světla – např. interference,
apod.)
• 2. optika paprsková – geometrická (zabývá se jevy souvisejícími se zobrazováním
optickými soustavami)
• 3. kvantová optika (zabývá se ději, při nichž se projevuje kvantový ráz elmag záření –
např. pohlcování a vyzařování světla)

A) Základní pojmy

• 1. Světlo jako elektromagnetické vlnění

◦ světlo = elektromagnetické vlnění, vyvolávající v lidském oku vjem zvaný vidění
◦ vlnová délka
c
▪ = (nm) ….. f je frekvence světelného vlnění
f
◦ rychlost světla ve vakuu
▪ c=299 792 458 m⋅s−1
▪ c=3 . 108 m⋅s−1=300 000 km⋅s−1
◦ zrak = fyziologický vjem, vyvolává elektromagnetické vlnění o frekvencích
7,7⋅10 14 Hz až 3,8⋅1014 Hz
▪ tomu odpovídají vlnové délky světla ve vakuu od 390 nm do 760 nm
◦ světlo různých frekvencí vyvolává u člověka různý zrakový vjem, který
charakterizujeme jako barvu světla
▪ (390 nm – fialová barva, 760 nm – červená barva)

◦ Historie:
▪ 1607 – Galileo Galiei → c=∞
▪ 1675 – Römer → c=200 000 km⋅s−1 (Jupiter a měsíce)
▪ 1849 – Fizeau → c=313 000 km⋅s−1 (světlo přerušované ozubeným kolem a
zrcadla)
▪ 1926 – Michelson → c=299 000 km⋅s−1 (8boký otáčející se hranol se stupnicí,
zrcadlo)
▪ 1970 – měření frekvence vlnové délky pomocí helium-neonového laseru
stabilizovaného methanem
• 2. Šíření světla
◦ světelné zdroje = tělesa, která vyzařují světlo
◦ optické prostředí = prostředí, kterým se světlo šíří
▪ Rozdělení :
• 1. průhledné = nedochází v něm k rozptylu světla (čiré, barevné sklo)
• 2. průsvitné = světlo prostředím prochází, ale zčásti se v něm rozptyluje (matné
sklo)
• 3. neprůhledné = světlo se v něm silně pohlcuje nebo se na povrchu odráží
(klasické zrcadlo)

• a) prostředí opticky stejnorodé (homogenní)= takové optické prostředí, které

má kdekoliv ve svém objemu stejné optické vlastnosti
• b) prostředí opticky izotropní = rychlost šíření světla v daném prostředí
nezávisí na směru (sklo)
• c) prostředí opticky anizotropní = rychlost šíření světla závisí na směru šíření
(např. křemen)
• d) monofrekvenční (monochromatické) světlo = má určitou konstantní
frekvenci, vnímáme ho jako světlo určité (konkrétní) barvy

◦ Způsob šíření světla v prostředí

▪ světlo se ze světelného zdroje šíří ve vlnoplochách
▪ proces šíření vysvětluje Huygensův princip:
• Směr šíření světla ve stejnorodém optickém prostředí udávají přímky kolmé na
vlnoplochu, které se nazývají světelné paprsky. Ve stejnorodém optickém
prostředí se světlo šíří přímočaře.
▪ Obrázek kulové a rovinné vlnoplochy a světelných paprsků
▪ Zákon přímočarého šíření světla
• Ve stejnorodém optickém prostředí se světlo šíří přímočaře v rovnoběžných,
rozbíhavých nebo sbíhavých svazcích světelných paprsků. Jestliže se tyto paprsky
navzájem protínají, neovlivňují se a postupují prostředím nezávisle jeden na
druhém.
• (princip nezávislosti chodu světelných paprsků)
• 3. Odraz a lom světla
◦ řídí se stejnými zákony, jaké byly odvozeny pro mechanické vlnění pomocí Huygensova
principu
◦ k odrazu a lomu světelných paprsků dochází tehdy, jestliže světelný paprsek dopadá na
rozhraní dvou prostředí s odlišnými optickými vlastnostmi
◦ A) Odraz světla
▪ POJMY: úhel dopadu α, kolmice dopadu k, rovina dopadu, úhel odrazu α´
▪ Zákon odrazu světla:
• Velikost úhlu odrazu α´ se rovná velikosti úhlu dopadu α : α ΄ =α
• odražený paprsek leží v rovině dopadu
• úhel odrazu nezávisí na frekvenci světla
◦ B) Lom světla
▪ POJMY: úhel dopadu α, úhel lomu β, kolmice dopadu, index lomu
• index lomu = veličina charakterizující rozhraní optických prostředí
sin  v 1
• = ….. odvozeno pomocí Huygensova principu
sin  v 2
◦ sin  ….. úhel dopadu
◦ sin  …. úhel lomu
◦ v 1 ….. v 1=c
◦ v 2 ….. v 2 =v
c
▪ → n=
v
◦ c … rychlost světla v 1. prostředí (ve vakuu), n=1
◦ v … rychlost světla ve 2. prostředí, n≥1
▪ Zákon lomu světla (Snellův zákon):
v 1 c c n2
• = : =
v 2 n1 n 2 n1
sin  n2
• =
sin  n1
• n 1⋅sin α=n2⋅sin β
▪ prostředí opticky řidší = prostředí o menším indexu lomu
▪ prostředí opticky hustší = prostředí o větším indexu lomu
▪ rozlišujeme :
• a) lom ke kolmici ( β < α ) = světlo přechází z prostředí opticky řidšího do
prostředí opticky hustšího n1n2 
• b) lom od kolmice ( β > α ) = světlo přechází z prostředí opticky hustšího do
prostředí opticky řidšího n1n2 
▪ platí zákon o záměnnosti chodu paprsků (obecný zákon paprskové optiky) =
dopadající a odražený paprsek lze zaměnit
• 4. Úplný odraz světla
◦ světlo přechází z prostředí opticky hustšího (sklo) do prostředí opticky řidšího (vzduch)
◦ nastává lom od kolmice
◦ pro určitý úhel dopadu α m je úhel lomu β roven 90°
◦ POJMY: úhel dopadu α, mezní úhel α m , kolmice dopadu k, úhel lomu β
◦ při větších úhlech dopadu ( α > α m ) již světlo do druhého prostředí nepronikne a jen
se od rozhraní s opticky řidším prostředím odráží → nastává úplný odraz
◦ zákon lomu pro úplný odraz :
◦ ( sin β=sin 90 °=1 ; n 2=1 )
1
◦ sin α m =
n
▪ n ... index lomu prostředí opticky hustšího
◦ využití úplného odrazu světla
▪ odrazný hranol - optické přístroje
▪ optické kabely - přenos informací
▪ refraktometry - přístroje na měření indexu lomu
• 5. Disperze světla
◦ = fyzikální jev, při kterém se rozkládá bílé světlo na barevné složky
▪ vzniká důsledkem závislosti rychlosti světla v látkách na frekvenci světla
▪ (rychlost světla se zpravidla s rostoucí frekvencí zmenšuje → ve vakuu k disperzi
světla nedochází)
◦ rozklad bílého světla na barevné složky
◦ index lomu optického prostředí závisí na frekvenci světla a při normální disperzi se s
rostoucí frekvencí zvětšuje.
◦ disperze dokazuje, že bílé světlo je světlo složené z jednoduchých (barevných) světel
◦ pokus: optický hranol
◦ φ … lámavý úhel
◦ na lámavých plochách optického hranolu se světlo láme dvakrát → hranolové spektrum
(řada na sebe navazujících barevných proužků)
◦ Bílé světlo se hranolem rozloží na spektrum, v němž jsou zastoupeny všechny barvy
odpovídající paprskům monofrekvenčního světla v posloupnosti:
▪ červená (nejmenší hodnota indexu lomu)
▪ oranžová
▪ žlutá
▪ zelená
▪ modrá
▪ fialová (největší hodnota indexu lomu).
◦ víme, že platí
v c
▪ f= =
λ λ0
▪ λ… vlnová délka světla v daném prostředí
▪ λ 0 … vlnová délka světla ve vakuu,
▪ c … rychlost světla ve vakuu
c
▪ n=
v
λ0
▪ λ=
n
▪ v optickém prostředí o indexu lomu n je vlnová délka světla n-krát menší než ve
vakuu
◦ využití rozkladu světla:
▪ při konstrukci hranolového spektroskopu
▪ přístroj na studium složení světla
▪ základní přístroj používaný ve spektrální analýze
▪ kolimátor (štěrbina umístěná v ohnisku spojné čočky), optický hranol, stínítko
▪ spektroskop (spektrum pozorujeme okem pomocí dalekohledu)
▪ spektrograf (spektrum je zaznamenáno na fotografické desce nebo pomocí
záznamového zařízení)
• 6. Barva světla
◦ barvu světla určuje jeho spektrální složení (souhrn monofrekvenčních světel a jejich
intenzit, které dané světlo obsahuje
◦ barva předmětu závisí také na barvě světla, kterým je předmět osvětlen

• I. Shrnutí
◦ světlo = elektromagnetické vlnění
▪ c=300 000 km⋅s−1 … rychlost světla ve vakuu
◦ vidění = fyziologický proces, kt. vyvolává elektromagnetické vlnění o frekvencích:
▪ 7,7⋅10 14 Hz až 3,9⋅1014 Hz
▪ tomu odpovídají vlnové délky: 390 nm (fialová) – 760 nm (červená)
◦ optická prostředí:
▪ 1. průhledné = nedochází v něm k rozptylu světla (čiré, barevné sklo)
▪ 2. průsvitné = světlo prostředím prochází, ale zčásti se v něm rozptyluje (matné
sklo)
▪ 3. neprůhledné = světlo se v něm silně pohlcuje nebo se na povrchu odráží (klasické
zrcadlo)
◦ směr šíření světla ve stejnorodém optickém prostředí udává přímka kolmá na
vlnoplochu, která se nazývá paprsek
◦ základní poznatky o šíření světla:
▪ a) princip přímočarého šíření světla = ve stejnorodém optickém prostředí se světlo
šíří přímočaře
▪ b) zákon odrazu světla = velikost úhlu odrazu  ' se rovná velikosti dopadu
 ( α ΄ =α )
▪ c) zákon lomu světla = lomený paprsek zůstává v rovině dopadu
( n 1⋅sin α=n 2⋅sin β )
• I) lom ke kolmici ( β < α ) = světlo přechází z prostředí opticky řidšího do
prostředí opticky hustšího n1n2 
• II) lom od kolmice ( β > α ) = světlo přechází z prostředí opticky hustšího do
prostředí opticky řidšího n1n2 
▪ d) princip nezávislosti světelných paprsků = světelné paprsky vycházející z
různých zdrojů se navzájem neovlivňují a postupují nezávisle jeden na druhém
• úplný odraz světla = nastává na rozhraní prostředí opticky hustšího a prostředí
opticky řidšího, je-li úhel dopadu větší než úhel mezní m :
1
◦ sin m =
n
• disperze světla = index lomu optického prostředí závisí na frekvenci světla
◦ při normální disperzi se s rostoucí frekvencí zvětšuje
• v optickém prostředí o indexu lomu n je vlnová délka světla n-krát menší než ve
vakuu