N ROZHOVOR

RONK I/1996. SLO 6 V TOMTO SEIT

N rozhovor ....................................... 1 AR seznamuje: Mi RLC ESCORT ELC -131D ......... 3 Elektronika v roce 1996 (II) ................. 4 AR mldei: Svtiv diody, jejich innost a pouit ......................... 6 Jednoduch zapojen pro voln as .... 7 Jet ke zdroji stavebnice HomeLab .. 8 Informace, Informace .......................... 8 Nzkofrekvenn zosilova 2 x 40 W so skreslenm 0,06 % .......... 9 Modul zesilovae 300 W VAHL 1.300 (dokonen) ....... 13 Univerzln impulsn DC-DC konvertor .............................. 15 Regultor sieovho naptia 220 V 20 % ......................... 17 Stavebnice SMT firmy MIRA - 10 ..... 21 Inzerce ............................ I-XLIV, 43, 44 Mal katalog (pokraovn) ............... 23 Oprava elektronick zivky .............. 26 Opravy .............................................. 26 Pohon komnov klapky .................... 27 Peddlika 1,3 GHz s velkou citlivost ............................... 27 CB report ........................................... 28 PC hobby .......................................... 29 Dlka antnnch prvk a jej korekce ..................................... 38 Z radioamatrskho svta ................ 39

s panem Jim Mrakem spolumajitelem firmy JAMTEX s.r.o zamen i na distribuci soustek z jihovchodn ny. Rozhovorem ze spolen obchodn studijn cesty v dubnu letonho roku bychom chtli piblit tenm i nkter vrobce elektronickch soustek z tto pro ns vzdlen zem. Nejprve vak nkolik posteh z cesty. Prav kdlo letounu Boeing 747 se naklonilo k stechm vkovch budov Hongkongu, betonov plocha uprosted estimilinovho msta se bl. Nraz, psy nkolika set cestujcch se napnaj, potlesk pilotovi, nejvt dopravn letadlo svta se zastavuje na dlku trupu ped srzem do moe. Nvtva u zstupc fy Jamtex a cesta za soustkovmi firmami v Jin n me zat. Po ubytovn v prvotdnm hotelu na hlavn td velkomsta se prvn ti dny vnujeme spolen s mstnmi pracovnky fy Jamtex - pny Josiah Kwokem a Vincentem Chu jednn s obchodnmi zstupci nkolika jihonskch firem v Hongkongu. spn zvry umouj pelet pmo k vrobcm do ny. Pekvapenm pro ns je ji dokonale fungujc propojenost tchto zatm politicky rozdlnch oblast a jen formln pasov a celn kontrola. Hongkong se stle vce stv obchodnm zstupcem (ne-li centrem) nepebernho mnostv firem vznikajcch ve volnch prmyslovch oblastech ny, nebo m ji tradin dlouholet kontakty se svtem. Podnikatel, kte ped blcm se spojenm Hongkongu s nou ped asem utekli, se rychle vracej zpt, aby nepropsli otevrajc se neuviteln monosti obchodovn. Veobecn obavy z pipojen nejsou, spe naopak. na m levnou vrobu na nejmodernjch strojch, chyb j vak obchodn management, toho m zase Hongkong dostatek a navc mluvcho tm stejnou e i e celosvtovou. Spojenm me vzniknout neuviteln rozmach prmyslov vroby a zahraninho obchodu. Mnoz u se te t, jak v blzk budoucnosti zaplav svt levnm a navc kvalitnm zbom. Ve voln prmyslov oblasti a zn svobodnho obchodu (Free trade zone) se na nebrn ani plivu jakhokoli zahraninho kapitlu. Kad, kdo na to m, si me v supermodernch, zatm przdnch budovch pmoskch oblast ny (jednu z nich jsme navtvili) pronajmout vrobn haly, cokoli vyrbt, platit da sttu a s vrobky hospodait po svm. Nzk cena njmu a zvlt levn pracovn sly znan ovlivuje tuto produkci. Charakeristick pro nmi navtven oblasti je neuviteln rychl modernizace, budovan dlnin st (na kadch zhruba 20 km vbr poplatku asi 20 K), vstavba modern prmyslov, obchodn, hotelov, bytov a dalch st infrastruktury. I bezdrtov telefon se zde stal natolik bnm, e se s jeho uivateli setkte tm na kadm kroku a kdekoli, stejn jako s nejmodernjmi automobily vech svtovch znaek. Do vrobnch zvod se poizuj nejmoder-

Ji Mraek, jednatel a majitel firmy nj stroje souasn svtov produkce, v zvodech jsme vidli znan stupe automatizace vroby, preciznost a kvalitu prce vyadovanou od levn pracovn sly, vrobky pln srovnateln s produkc pikovch zahraninch firem, ochotu k jednn, pohostinnost atd., vsledky zhruba deset let trvajc odlouenosti sti tto nsk ekonomiky od politikaen. Pro nai tylennou skupinu (zstupci fy JAMTEX Hong Kong a j za redakci) nm pohled do vrobnch hal nkolika podnik zajistil pan Chen Wei Bin, velmi spn manaer a spolumajitel nkolika firem, navc jeden z elnch pedstavitel svobodn obchodn zny, mu s vynikajcmi obchodnmi znalostmi, spolupracujc s nkolika destkami svtovch elektronickch firem a s dokonalou znalost vtiny pracovi tto voln prmyslov oblasti. Pohostinnost a mnostv asu, kter na skupin vnoval, byly pekvapujc, za co mu pat vel dk. Pi zpten cest pak vznikl nsledujc rozhovor:
Pane Mraku, i kdy z tchto nkolika posteh vysvt, jak je to ji nyn se souasnmi vrobky nsk produkce, pesto bych byl rd, kdybyste se podlil se teni o vae dojmy z navtvench podnik, co vy kte na kvalitu vyrbnho zbo.

Praktick elektronika A Radio

Vydavatel: AMARO spol. s r. o. Redakce: fred.: Lubo Kalousek, OK1FAC, redaktoi: ing. Josef Kellner (zstupce fred.), Petr Havli, OK1PFM, ing. Jan Klabal, ing. Jaroslav Belza, sekretarit: Tamara Trnkov. Redakce: Dldn 4, 110 00 Praha 1, tel.: 24 21 11 11 - l. 295, tel./fax: 24 21 03 79. Ron vychz 12 sel. Cena vtisku 20 K. Pololetn pedplatn 120 K, celoron pedplatn 240 K. Roziuje PNS a. s., Transpress spol. s r. o., Mediaprint & Kapa a soukrom distributoi. Pedplatn: Informace o pedplatnm pod a objednvky pijm administrace redakce (Amaro spol. s r. o., Jemnick 1, 140 00 Praha 4), PNS, pota, doruovatel. Objednvky a predplatn v Slovenskej republike vybavuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava, tel./ fax (07) 213 644 - predplatn, (07) 214 177 - administratva. Predplatn na rok 297,- SK, na polrok 149,- SK. Podvn novinovch zsilek povoleno jak eskou potou - editelstvm OZ Praha (.j. nov 6005/96 ze dne 9. 1. 1996), tak RPP Bratislava (j. 721/96 z 22. 4. 1996). Inzerci v R pijm redakce, Dldn 4, 110 00 Praha 1, tel.: 24211111 - linka 295, tel./fax: 24 21 03 79. Inzerci v SR vyizuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava, tel./fax (07) 214 177. Za pvodnost a sprvnost pspvk odpovd autor. Nevydan rukopisy nevracme.
ISSN 1211-328X, MKR 7409

AMARO spol. s r. o.

Pi prohldce vroby svtivch diod a displej, stejn jako miniaturizovanch rel malch a stednch spnacch vkon jsme se oba pesvdili o dokonal istot nejen pracovnho prosted, ale i vlastn prci dlnic a o jejich pelivosti. I kdy toto ve zajituje tm stoprocentn kvalitu, je jet kad soustka nkolikrt kontrolovan automaty i runm promenm. Do expedice se tak vadn vrobek neme v dnm ppad dostat. Tch nkolik pracovnic pro run kontrolu, zaruujc kvalitu, se vzhledem k platov rovni do ceny vrobku prakticky nepromtne. Stejn pesvdiv psobila i vroba elektrolytickch a fliovch kondenztor. I tyto provozy jsou v nejmodernjch, dokonale klimatizovanch budovch, vybavench strojovm parkem souasn produkce pikovch svtovch firem. Nejstar stroje, kter zde pracuj, jsou z roku 1992, nejnovj nesou datum vroby 12. 12. 1995 a v beznu letonho roku ji pracovaly naplno. K dal monti byly pipraveny stroje prv dodan z Nmecka. Stroje ani vyroben zbo se zde ve skladech neohej, jsou ureny

pro zkaznka a k prci, ne ke skladovn, kter ve zbyten prodrauje. Najdeme zde automaty ARCOTRONICS fy SASSO MARCONI z Bolon, KWANG SUNG z Jin Koreje, RODER Electronic Machinery z Tchaj-wanu i dalch vrobc. Kvalita strojovho vybaven a automatizovan kontroln pracovit dvaj stoprocentn zruku jakosti vyrobenho zbo, kter je navc cenov pznivj i pi zatovn dopravy, ne nap. vrobky evropskch vrobc.
Vracme se vak ji z exotiky dom. Mohl byste pedstavit tenm vai praskou firmu JAMTEX s. r. o.?

Firma JAMTEX psob na trhu elektronickch soustek asi jeden rok. Jdro firmy tvo odbornci, kte v tto oblasti maj dlouholet zkuenosti. Na tchto zkladech je t postavena spoluprce s na pobokou v Hongkongu. Za krtk obdob na existence jsme si ji zskali dobr jmno u naich zkaznk a rdi bychom si ho udreli i nadle. Nae klientela je velmi irok. V zsad neodmtme dnho zkaznka a jsme schopni dodat i soustku za nkolik hal. Samozejm v ppad zsilkov sluby je k cen pipotno i potovn a baln, kter me bt i nkolikrt vy ne cena zbo. S tm se bohuel ned nic dlat. Pro maloodbratele nabzme irok vbr z vce ne 20 000 poloek. Firma JAMTEX spolupracuje s nkolika spolehlivmi dodavateli ze SRN, jejich sortiment nabzme. Protoe je zbo dodvno tdn, meme zaruit pro vtinu sortimentu dodac lhtu 1 a 2 tdny od pijet objednvky. Ji od potku je cel organizace firmy orientovna na maximln vyuit vpoetn techniky s drazem na minimalizaci reijnch nklad. Dky tomu meme nabdnout zkaznkm vhodn ceny. Na druh stran je vak obecn cena zkladnch elektronickch soustek na evropskm trhu relativn vysok. Proto zanme od jara tohoto roku ve spoluprci s na pobokou v Hongkongu nabzet bn typy pasivnch soustek, jako jsou rezistory, keramick a elektrolytick kondenztory, pepnae, rel, svorkovnice a objmky pro IO od vrobc v Hongkongu a LR za mimodn vhodn ceny. Tyto speciln nabdky se ji zaaly objevovat na strnkch A Radia - orientovny jsou zejmna na vrobn sfru, nebo je mono zaruit stabilitu parametr, termny dodvek a poadovan mnostv soustek.
Vae firma se zabv vhradn zsilkovou slubou. Neuvaujete t o zzen maloobchodn prodejny?

stle v dostatenm mnostv na sklad. Zkaznk je tak nucen obhat prodejny a pracn shnt potebn soustky. V naem ppad umonme zkaznkovi telefonicky (ale samozejm i osobn, ppadn psemn) si poadovan zbo jeden tden objednat a druh tden bez ekn pipravenou objednvku vyzvednout. Vzhledem ke spoluprci s ji dve zmnnmi spolehlivmi dodavateli je skuten velk pravdpodobnost, e objednvka bude vyzena na 100 %. Za tuto slubu v ppad osobnho odbru zkaznk nezaplat ani korunu navc, o spoe asu a nerv nemluv. Krom tto objednvkov formy prodeje zde budou k dostn zkladn soustky jako rezistory, kondenztory, konektory, bn tranzistory a IO. Samozejm zde bude k dostn i vbr z dl, dovench z Dlnho vchodu. I kdy tento sortiment bude zejmna ze zatku omezen na nejbnj typy, nabdka se bude postupn roziovat.
Zmnil jste se o dodvkch zbo z LR a Hongkongu. Mete nm o tom ci nco bliho?

firma JAMTEX pracovat pouze jako prostednk, domnvm se, e nabzen ceny budou velmi atraktivn. A jak jsem se zmnil ji dve, opt dky pochopen naich partner bude minimln odbr dn pouze balc jednotkou, to je napklad ty pro IO a podobn. Za tchto podmnek budou tyto dly dostupn i nejmenm odbratelm. Samozejm se jedn vhradn o nov soustky, nejde tedy o nabdku firem, zabvajcch se skupovnm a odprodejem starch prolch skladovch zsob.
Jste schopni uspokojit i nestandardn poadavky vaich zkaznk?

Firma JAMTEX byla skuten od zatku koncipovna jako zsilkov sluba. Pochopiteln pro zkaznky z Prahy a okol by bylo vhodnj objednan zbo odebrat osobn. Protoe n provoz nen na takovou formu prodeje zazen, hledali jsme vhodn prostory v centru Prahy. Prv nyn pipravujeme oteven nov objednvkov kancele na Sokolovsk ulici 41 v Praze 8. Vzhledem k charakteru na innosti se nebude jednat o maloobchodn prodejnu v pravm slova smyslu. Rdi bychom pro nae zkaznky pipravili novou formu nkupu elektronickch soustek. Pi i sortimentu, kter nabzme, je prakticky vyloueno, aby vechny dly byly udrovny

Stle rostouc konkurenn tlak, sniovn cen a nstup velkch zahraninch distribunch firem na esk trh zhoruj pozice firem, odkzanch pouze na evropsk dodavatele. V tomto prosted jsme se zaali stle vce sousteovat na spoluprci s pmmi vrobci elektronickch soustek. Vtina vroby pasivnch soustek je soustedna do oblasti Dlnho vchodu, kde pikov technologie spolu s levnou pracovn silou a pirozenm obchodnm talentem nskch obchodnk vytvej ideln prostor pro kvalitn a levnou vrobu. Vyuili jsme proto obchodnch vztah v tto oblasti a po dohod s naimi partnery oteveli zastoupen firmy JAMTEX v Hongkongu. Nai partnei maj velmi dobr kontakty ve specilnch ekonomickch znch LR, to jest v oblastech s nesmrn dynamicky se vyvjejc ekonomikou. Nkter postehy jsou konen zachyceny i v vodn sti rozhovoru. Pmm propojenm vrobce - zkaznk prostednictvm na firmy meme skuten nabdnout absolutn nejvhodnj dodac i cenov podmnky. Dky maximln podpoe tamnch dodavatel se nm da odbourvat i nejvt problm obchodu s touto oblast, co je otzka minimlnch objednacch mnostv. Pro specifick esk trh, kde nen pli mnoho velkch vrobc, schopnch pojmout deseti a stotiscov mnostv, kde je vak velk mnostv mench a stednch podnik, vyrbjcch stovky a tisce kus msn, jsme nyn schopni zajistit u bnch typ soustek individuln dovoz ji od stovek i tisc kus pi zachovn maximln cenov vhodnosti.
Take JAMTEX Hong Kong se specializuje vhradn na dovoz pasivnch soustek?

To nelze ci jednoznan. V oblasti pasivnch soustek je nabdka velmi irok a zkaznk si me vybrat z mnoha variant (materil, tolerance, proveden vvod ...), podmnkou je pouze odebrn uritho minimlnho mnostv, protoe pi nutnosti udret nejni vrobn nklady nemaj vrobci prakticky dn skladov zsoby a zbo se vyrb pouze pro konkrtnho zkaznka. Pro bn rezistory a kondenztory se toto mnostv pohybuje okolo 10 000 ks. Aktivn soustky, bn pouvan vrobci, jsou vtinou dreny skladem a nabzeny za velmi vhodn ceny. Pokud vak jde o atypick dly, jsou bn dlouh objednac lhty a cena mnohdy vy ne v Evrop. Vzhledem k pece jen nronj komunikaci s na pobokou nejsme schopni zpracovvat odpovdi na dol poptvky bnm zpsobem. Naim zkaznkm bych proto doporuil, aby v ppad skutenho zjmu zaslali konkrtn poptvku s poadovanm mnostvm, termnem dodn a cenou, kterou poaduj.
Pi pleitosti vstavy AMPER96 jste vydali v nov obrazov katalog JAMTEX 1/96. Mte v myslu jej vydvat astji?

Pi i sortimentu, kter nabzme, je opravdu velmi dleit informovat zkaznka, co ve si skuten me u ns objednat. Proto jsme pprav tohoto katalogu vnovali hodn sil. Draz jsme kladli pedevm na to, aby zejmna vechny mechanick prvky byly uvedeny vetn vyobrazen. Mme pedstavu, e by katalog v tto form mohl bt vydvn 2x ron, vdy na jae a na podzim. Vedle tohoto pehledovho katalogu, kter je uren spe pro nejir radioamatrskou veejnost, zanme s ppravou katalogovch list s vekermi technickmi parametry pro dly, dodvan od asijskch vrobc - ty by mly bt ureny zejmna konstruktrm a vvojovm pracovnkm.
Jak jsou vae cle pro nejbli obdob?

Pasivn soustky produkovan v oblasti Dlnho vchodu by se mly stt nosnm programem na firmy. Na druh stran jsme vak pro nae zkaznky pipravili ve spoluprci s jednm z nejvtch distributor polovodiovch soustek v Hongkongu speciln servis. Kad msc budeme uveejovat na strnkch A Radia aktuln skladovou nabdku nejprodvanjch dl tto firmy. Protoe pro tento sortiment bude

Jak jsem ji uvedl, koncem kvtna bude otevena nov prodejna na Sokolovsk ulici 41 v Praze 8. Doufme, e nov forma prodeje na objednvku bude kladn pijata nejen radioamatrskou veejnost. V oblasti dovozu elektronickch soustek z Dlnho vchodu budeme dle roziovat nabzen sortiment o dal atraktivn prvky. Vechny novinky najdou teni na strnkch A Radia.
Dkuji Vm za rozhovor
Pipravil a rozmlouval ing. Jan Klabal

SEZNAMUJEME VS

Mi RLC ESCORT ELC-131D

Celkov popis
Pstroj, se kterm bych dnes rd seznmil nae tene, nen v dnm ppad uren pro zanajc amatry ani rozsahem pouit, ani svou cenou. Zato pracovnkm, kte jsou ve sv profesi nuceni pesn a rychle mit rezistory, kondenztory nebo cvky, poskytne, podle mho pesvden, mimodn dobr sluby. Men objekt se pipojuje do svorek na pstroji pomoc krtkch kablk (dlky asi 10 cm), nebo ho lze zasunout do podlnch kontaktnch vez pmo na pstroji. To je vhodn napklad pi men kondenztor s malou kapacitou nebo pi men cvek s malou induknost. Kondenztory a cvky lze mit ve dvou reimech, pi kmitotu 1 kHz nebo pi kmitotu 120 Hz. Lze pout bu automatick vbr micch rozsah nebo lze mic rozsahy volit run. Pstroj navc umouje mit u kondenztor a u cvek jejich jakost Q (ztrtov initel) a umouje t velice jednoduchm a rychlm zpsobem vybrat soustky, kter maj urit tolerance od stanovenho normlu. Tyto tolerance lze nastavit v rozmez 1 %, 5 % nebo 10 %. Vechny informace jsou indikovny na displeji s velkmi slicemi, na nm lze pest a daj 9999. Druh displej, kter je men a m o jedno msto mn, zobrazuje dal seln informace tkajc se jakosti Q (ztrtovho initele) nebo procentn odchylky men soustky. Pokud je men soustka mimo pedvolenou toleranci, ozve se souasn akustick signl. Pstroj je napjen z devtivoltov kompaktn baterie a pro ppad, e by byl v trvalm provozu, lze ho t napjet ze sovho adaptru, kter vak nen soust dodvky. Mic kmitoet: 120 Hz nebo 1 kHz. Napjen: 9 V nebo vnj zdroj 12 a 15 V. Proudov odbr: 30 a 50 mA (v klidovm stavu i pi vech mench). Indikace poklesu napjecho napt: asi pi 6,8 V. Automatick vypnut: asi za 5 minut. Rozmry: 3,7 x 9,0 x 19,2 cm. Hmotnost: 390 g.

Psluenstv
S pstrojem je dodvna napjec kompaktn baterie 9 V, nhradn pojistka, pvodn kablky a nvod k pouit.

Funkce pstroje
Men odporu
Pi men odporu lze pout mic kmitoet bu 120 Hz nebo 1 kHz. K dispozici je celkem 7 rozsah, kter, jak jsem se ji v vodu zmnil, se pepnaj nejen automaticky, ale lze je t nastavit run. Zkladn mic rozsah je 10 , nejvy mic rozsah je do 10 M. Teoreticky by tedy bylo mono mit odpor ji od 0,001 , co ovem v praxi nepipad v vahu, protoe by zde hrly roli pechodov odpory mezi kontakty menho rezistoru a dal nedefinovateln vlivy. Vyzkouel jsem mit velmi mal odpory a mohu jen konstatovat, e pstroj zcela sprvn zmil napklad odpor 0,2 . Vrobce udv pro vechny rozsahy (krom nejvyho a dvou nejnich) pesnost 0,5 %. Pro nejni dva rozsahy udv pesnost 0,8 a 1,2 %, pro nejvy rozsah pak 2 %. Vrobce udv pro vtinu stednch rozsah pesnost 0,7 %, pro nejni rozsah pak 1 % a pro nejvy rozsah 5 %.

Men induknosti
Pi men induknosti lze opt pout kmitoet bu 120 Hz nebo 1 kHz. K dispozici je celkem 7 rozsah, rovn nastavovanch automaticky nebo run. Zkladn mic rozsah je 10 mH, nejvy do 10 000 H (pi micm kmitotu 120 Hz), poppad 1 mH a 1000 H (pi micm kmitotu 1 kHz). Teoreticky je tedy mon mit induknost ji od 0,1 H. Vyzkouel jsem mit cvky s induknost jednotek H a mohu opt potvrdit, e vsledky byly naprosto uspokojiv. Vrobce udv pro stedn rozsahy pesnost 0,7 %, pro okrajov rozsahy pak 1 % a 2 %. Pi tomto men se na displeji zobrazuje i jakost nebo ztrtov initel. Krom men zkladnch veliin lze tento pstroj napklad pout i k vybrn a tdn soustek, piem za velkou vhodu povauji akustickou vstrahu v ppad, e srovnvan soustka nem poadovanou toleranci, take tuto prci me dlat i nekvalifikovan osoba. Jak jsem se ji v vodu zmnil, poadovanou toleranci lze volit ve tech stupnch (1 %, 5 % nebo 10 %). Pstroj tak doke zobrazovat maximln, minimln a prmrnou

Men kapacity
Pi men kapacity lze pout kmitoet bu 120 Hz nebo 1 kHz. K dispozici je celkem 7 rozsah, rovn nastavovanch automaticky nebo run. Zkladn mic rozsah je 10 nF, nejvy do 10 000 F (pi micm kmitotu 120 Hz), poppad 1 nF a do 1000 F (pi micm kmitotu 1 kHz). Teoreticky je tedy mon mit kapacitu ji od 0,1 pF. Zkouel jsem mit i kondenztory s kapacitou jednotek pF a mohu opt potvrdit, e vsledky byly naprosto uspokojiv.

Zkladn technick daje

Men veliiny: L/C/R, D/Q. Zobrazen na hlavnm displeji: max. 9999. Zobrazen na pomocnm displeji: max. 999. Pipojen menho objektu: do dvou kontaktnch vez nebo dvma krtkmi pvody. Volba rozsah: automatick nebo run.

Elektronika v roce 1996 (II)

(Dokonen)

Spotebn elektronika
Spotebn elektronika se vyvj smrem k pstrojm stle nronjm, pepychovjm a dram, co souvis s rostouc kupn silou obyvatelstva, avak tento vvoj bud jist pochybnosti a obavy nrodohospod. Byla konen pijata norma pro barevnou televizi s velkou rozliovac schopnost HDTV, kter m nyn 768 dk x 1280 obrazovch bod (pixels) a 60 obr/s, pijmae s obrazovkou 35" a digitlnm videodiskem 5 GB se prodvaj za 3000 $, videozznam je kdovn v MPEG2 s prostorovm zvukem Dolby, disk stoj 20 $, pehrva 1000 $, doba zznamu 133 minut. Zjem je vak pomrn slab, proto se vysln jen ve specilnch stch CATV a na cm vlnch. Vce se digitln rozhlasov vysln z druic. Dle jsou vyvinuty digitln camcordry Sony, Panasonic a Sharp s rozlienm 500 dk s kazetou 11 GB a k nim kazetov pehrvae i rekordry. Do spotebn elektroniky pat i potaov hry, hrac stroje Nitendo nebo Sony Play Station v cench kolem 300 $, ji bylo prodno 1 milin kus.

Energetika
Energetika stoj ped problmy rostouc svtov spoteby energie, zvtujcc se produkce CO2 a SO3 a jejich klimatickch dsledk. Elektronika zde pomh k regulaci a optimalizaci spalovacch proces, ke tdn a itn paliva i k zajitn bezpenosti. Svtov objem objednvek elektrrenskch systm spalujcch fosiln paliva kles v poslednch 20 letech ze stl rovn celkovho vkonu kolem 70 GW na asi 60 %, podl klasickch parnch systm klesl ze 100 % na 20 %, roste podl s kombinovanm cyklem (nyn asi 25 %) i podl spalovacch turbn na zemn plyn (nyn asi 15 %). Perspektivn palivo je zemn plyn, v jeho spalinch je nejmn CO2 a jeho svtov zsoby jsou nedohledn velik. Pro spalovn uhl je nejlep fluidisovan systm, ped spalovnm je mon po rozemlet odstranit vtinu sirnch sloek (zejmna Fe 2 S) a snit podl dusku. U plynovch elektrren se dosahuje innosti a 60 %. Stavba jadernch elektrren je celosvtov v tlumu, i kdy Francie kryje z jadernch elektrren 60 % spoteby a nyn dodv 2 elektrrny pro Hong Kong. Dal jadern elektrrny plnuje na a Indie, likvidace odpadu se e vude pomoc podzemnch skladi. Recyklace, rafinace a tdn jadernho odpadu jsou technologicky i energeticky nron a drah, zpracovn a transport nar na odpor obyvatel. Vyuit tzv. mnoinovch reaktor k likvidaci odpadu je stle ve stadiu vzkumu, vyuit jadern fze je t zatm v nedohlednu, a jist nebude bez problm, vzhledem k vysokm energim jadernch stic a k sekundrn radioaktivit. Zvtuje se vak vyuit vtrnch a slunench elektrren - Sahara, Mojavsk pou, Kalifornie, i kdy tyto budou vdy schopny krt pouze nkolik procent spoteby pslun oblasti. Slunen systmy dosahuj a 20 % innosti, a u fotovoltaick nebo s parnm cyklem (zrcadla + kotel + turbna). Jsou i ekonomicky pijateln (1 kWh za asi 4 centy).

Mic a kontroln pstroje

Hlavnm problmem v tomto oboru bylo zvldnout men a zkouen sloitch integrovanch obvod s miliny tranzistor a s tisci funkc - je znm ppad skryt konstrukn zvady u P Pentium, kter zpsobil znan ztrty ve vrob. Jestlie celkov objem vroby polovodi v USA je 130 miliard dolar a z toho 25 miliard jsou nklady na men a zkouen, je rozsah problmu jasn. Hlavn cestou een je DFT Design for Testability, vypracovn metod zkouen ji pi vvoji vrobku. Uv se metody BIST - Build In Self Test, vestavn testovac obvody, dle pomocn soustavy testovacch vvod na jednotlivch funknch stech, kam je mon zavst testovac signly (testvektory), u obvod CMOS je oblben metoda IDDQ, tj. men napjecho proudu v rznch provoznch stavech obvodu, o n jsme ji psali v minulm roce. Pro kontaktn men je vyvinut systm Si-Probe, kter realizuje 13 000 kontakt o 25 mikrometr na ploe 1 cm2 a me bt konstruovn a vyroben mikrolitograficky pro libovoln typ integrovanho obvodu. U ostatnch typ micch pstroj pokrauje trend zvyovn pesnosti a produktivity men digitalizac micch metod a obvod s rostoucm podlem vpoetn techniky.

Elektronika a ivotn prosted

Elektronika je obvykle povaovna za jeden z nejistch prmyslovch obor, pestoe i ona m sv problmy a sv rizika. Ve vrob polovodi je hlavnm problmem spoteba deionisovan vody (7 a 15 m 3 na 1 pltek) a tomu odpovdajc spoteba deionizanch chemikli. Laboratoe Lawrence Livermore vak vyvinuly metodu kapacitn deionizace s prtokem

vody adou elektrostatickch pol, v nich se ionty zachycuj na elektrodch. Metoda je pouiteln i pro recyklaci pouit vody a sniuje tak podstatn jej spotebu. Dal jedovat chemiklie (fosfor, arzn, bor) se pouvaj jen v nepatrnch mnostvch a nejsou problmem, pokud se neskladuj do zsoby. Jin je situace u elektronickch pstroj a zazen. Pi jejich monti se pouv mnoho druh materil a likvidace vyazench pstroj nen jednoduch. Proto je teba potat s monostmi jejich likvidace ji pi jejich konstrukci. Norma ISO14000 platn od r. 1996 obsahuje smrnice v tomto smyslu - povinnost znait na vrobcch druhy pouitch materil, zejmna plast, likvidaci budou zajiovat vrobci, jim se ojet pstroje budou vracet pi koupi novch. Elektrotechnologie vak me napomhat ke zlepen ivotnho prosted daleko innji, jak ukazuje posledn publikace EPRI - Electronic Power Research Institute. Palo Alto, California. Zdravotn nebezpen odpad z nemocnic, laborato i krevnch bank, kter byl dosud spalovn a uvoloval nebezpen plyny, se nejprve pyrolyzuje pi 300 C a oxiduje bez plamene pi 1100 C. Zazen BioOxidiser zpracuje a 70 kg odpadu za hodinu a vydv pouze anorganick zbytky zcela nekodn. Systm Sanitec (Asea-Brown Boveri) odpad desinfikuje mikrovlnnm ohevem a pehtou prou. Pra o teplot 650 C rozlo organick zbytky, vznikl plyny se spaluj pi 1150 C a pak absorbuj ve filtrech, kter selektivn zachycuj jejich jednotliv sloky. Velkm problmem jsou skldky pevnho odpadu, kter v USA in 4,5 miliard ron. Hlavnm nebezpem v nich jsou olovnat smalty a naftov odpady. Kovov odpad se smalty je mono tavit v induknch pecch, kyslinky olova tvo odstranitelnou strusku. Z roztavenho kovu se vyrbj kanalizan potrub. Tk kovy pronikl do pdy z rznch zdroj je mono odstranit elektrolyticky, jejich ionty se shromd na plonch nebo trubkovch negativnch elektrodch, zaraench do pdy a napjench ss naptm. Znan objem skldek tvo slvrensk psky z 3400 slvren v USA. Tyto psky je mon recyklovat infraervenm ohevem na 815 C a pestm tak snit jejich spotebu na 10 % a podstatn uetit nklady. Existuje t ada novch monost pro itn vzduchu. Elektrostatick filtry pro zachycovn prachu, poplku atd. jsou znmy ji dlouho, nyn se vyrbj i pro pokojov vyuit. Tato zazen je vak mon kombinovat s tzv. fotokatalytickm reaktorem, kter zachyt a rozlo i organick pry, zpachy, cigaretov kou apod. Reaktor obsahuje ultrafialovou vbojku, katalyztor pemujc fotony zen na elektrick nboje, kter pomhaj oxidovat pry na CO 2 a vodn pru. Zazen je inn i pro formaldehydov pry a kyslink uhelnat. Vyrb Light Stream Photocatalyc LCC, Alameda, California. Tyto organick pry a zpachy je mon t

namenou hodnotu. Rovn ho lze pepnout do relativnho mdu a mit od zvolen hodnoty. Touto funkc napklad pstroj vynulujeme pi men malch kapacit. Dle m pstroj funkci Data hold - pam poslednho men. Pesnost pstroje, pokud jsem ji ml monost zkontrolovat, byla bezpen v mezch, kter prodejce uvd. Oproti nkterm obdobnm pstrojm oceuji i optimln napruen kontaktnch lit, do nich lze vsouvat pmo vvody mench soustek. Umouj toti dobr kontakt s vvodem m-

en soustky a pitom do nich lze pomrn snadno zasunout i pomrn mkk a tenk vvody. To u mnohch podobnch pstroj psob znan pote, protoe se takov vvody pi zasouvn do tuhch kontaktnch lit ohbaj a nelze je snadno zasunout. Nvod, kter byl k pstroji piloen, byl pouze v anglick ei. Byl jsem vak ujitn, e se jedn o jeden ze vzorkovch kus a e prodvan pstroje budou vybaveny eskmi nvody. Jejich kvalitu proto zatm nemohu posoudit.

Posledn zleitost zstv jen cena tohoto uitenho pstroje. Jak jsem ji v vodu ekl, tento pstroj nen rozhodn uren pro bnho amatra, me vak velmi dobe poslouit profesionlnm pracovnkm. Tomu ovem odpovd i jeho cena, kter je 5990,- K (vetn DPH), za kterou je prodvn u firmy GM Electronic. Pesto se vak domnvm, e vem, kte podobn pstroj k vkonu sv profese nutn potebuj, vykon velmi dobr sluby. Adrien Hofhans

likvidovat pomoc oznu koronovho tichho vboje v elektrostatickm poli. Ultrafialov zen vak me pomhat i k urychlen tvrdnut nkterch polymer, co se uv v zubnm lkastv. Existuje t ada novch monost pro itn vody. V USA existuje 60 000 vodren a 15 000 istren vody, kter spotebuj ron 75 miliard kWh, tj. asi 3 % celkov spoteby energie. Zatm se uv nejvce chlorovn, kter nen dost inn proti virm a proti odolnm druhm bakteri, jako jsou giardie a kryptosporidia. Asi 100x innj ne chlor je sterilizace oznem, kter je sice asi 2x dra, uv ji vak ji 100 vodren. Ozn vak navc likviduje a rozkld organick pmsi ve vod, nap. uhlovodky. Ozn se vyrb z kyslku prochzejcho soustavou koaxilnch vlcovch elektrod napjench vysokm naptm a probublv protkajc vodou. Pouit oznu je vak ir, nap. pro blen paprenskho odpadu, jeho toxicitu sniuje a 20x. Pouv se t pro itn odpadovch vod a splak z kanalizace, asto v kombinaci s ultrafialovm zenm (stovky vbojek nad protkajcm proudem) s oxidanmi pmsemi a ultrazvukovmi zdroji kontinulnmi a impulsnmi. Odpadov vody z galvanizoven a podobnch provoz mono istit t elektrolyticky, zachycovnm kovovch iont na negativn elektrod, obvykle v nkolika stupnch. Arzn, kter se dostv do pdy jako pimenina umlch hnojiv a herbicid, je mono zachytit metodou selektivn elektrotechnick iontov vmny SEIX. Metoda byla pvodn vyvinuta pro zachycovn radioaktivnch pms z chladic vody nuklernch reaktor. Tk kovov ionty se zachycuj na elektrodch chemicky opatench povlakem, kter ve tyto ionty a uvoluje ionty nekodn. Takto je mon snit obsah arznu v pitn vod a na 5.10-9, tj. pt miliontin , co je na mezi mitelnosti. Metoda vyvinuta v Electrochemical Design Associates, Orinda, California a v atomovch laboratoch v Harwellu v Anglii. Mikrovlnnou energi je mon podstatn urychlit oddlen oleje od vody z emulz uvanch k mazn a chlazen eznch nstroj v obrbcch strojch. Dal ada novch technologi vzniklch v rmci zbrojnch program bude jet uvolovna pro civiln pouit a bude aplikovateln i ve prospch ivotnho prosted.

Hustota automobilov dopravy na dlnicch si vynucuje zavdn dlninch informanch systm, kter pomoc induknch smyek a televiznch kamer zjiuj poet a rychlost projdjcch vozidel a podle toho mn daje na dopravnch nvtch a informanch tabulch. Zanaj se stabilizovat nzory na budoucnost elektromobil. Ovonic Battery Co., Troy, Michigan vyvinula akumultory systmu nikl - hydridy kov, kter ve voze Solelectria Sunrise prokzaly akn rdius a 370 km na 1 nabit, ale neodstranily hlavn nevhodu, tj. dlouhou nabjec dobu. Uvme-li, e pi bnm tankovn dostvme nap. bhem t minut v dvce 30 litr benznu mechanickou energii asi 240 kWh (pi innosti benzinovho motoru asi 35 %), byl by vkon nutn ke stejn rychlmu nabjen ekvivalentn baterie asi 5 MW! Kad nabjec stanice by pak potebovala vlastn vn veden a trafostanici. To se zatm nepovauje za nosn, nehled k tomu, e zatm neexistuj baterie snejc tak rychl nabjen. Vtina potencilnch vrobc elektromobil se proto klon ke koncepci hybridnho systmu, tj. men baterie s dosahem asi 50 km a dobjejcho agregtu se spalovacm motorem nebo turbnkou a dynamem. Motor pak me bt sezen pro optimln reim pi stl zti a stlch otkch pro nejmen exhalace a nejlep innost.

Zvry
Pi celkovm pohledu na smry rozvoje elektroniky v poslednch nkolika mlo letech meme vypozorovat nkolik zkladnch rys, ze kterch mono odhadovat i budouc vvoj: - Pevldajc poet inovac vznik jednak z technologickho zdokonalovn vrobnch metod (polovodiov technika, mikrolitografie) a z novch kombinac funknch prvk dve vyvinutch (mikroprocesory, pamti), dle z rostoucch poteb spolenosti a z rozen aplikac princip dve vyvinutch (komunikan technika, doprava, lkask technika). - Pomrn mlo inovac vznik z novch objev zkladnch vd (fyzika, chemie apod.), a to pevn ve form vyadujc dal technologick vvoj (plastov polovodie, nov principy displej, optoelektronika, nov akumultory apod.). - Smry inovac v oblasti finlnch vrobk jsou diktovny pevn spoleenskou potebou nejvysplejch a hospodky nejsilnjch zem (HDTV, ISDN atd.). Poteby rozvojovch zem a monosti vyuit elektroniky v nich nejsou ani dostaten probdny, nato respektovny. Zde jet le velk monosti. - Velmi perspektivnm oborem jsou aplikace elektrotechniky pro zlepen ivotnho prosted, a to nejen pouitm technologi shora popsanch, ale i vyuitm regulanch systm a rekuperace energi pro snen spoteby energie vbec. - Objevuj se i kritick hlasy zpochybujc smysluplnost souasnho vvoje elektroniky, kter nap. upozoruj na skutenost, e produktivita hospodstv zpadnch stt v poslednch desetiletch stagnuje, vzdor ohromnmu vvoji vpoetn techniky. Pinou me bt skutenost, e uivatel pota nejsou schopni pln vyut jejich monosti, neustle se u nov a nov operan a softwarov systmy a neodkrvaj nov monosti pesahujc dosavadn klasick metody hospodsk evidence a administrativy. Velk st potencilu nov elektroniky se pak vyuv k elm rekreace a zbavy. Nejvnosnjm vyuitm pota je zatm potaov modelovn pohyb kurs akci a burzovnch operac - nejspnj programtor - analytik v bance Solomon Brothers dostal pr za minul rok jen na prmich 31 milin $. To ovem prospv hlavn rstu tzv. derivtovch transakc, jich objem dnes ve finannm svt pevyuje a desetinsobn objem obchodnch plateb za zbo a sluby a jen pouze pelv finann prostedky ze slabch bank do bank silnjch a potaov schopnjch a tedy netvo dn skuten hodnoty. Proto t roste snaha tyto transakce omezit, kontrolovat nebo zdaovat a zabrnit tm nestabilitm finannho trhu. Me za to tak elektronika? Vypustili jsme z lhve pknou hromdku duch, z nich zavn i leccos nedobrho. Je t zajmav, e ve vech tchto analzch a prognzch dosud zveejnnch se velmi mlo hovo o tzv. virtuln realit. Potvrzuje to i n minul odhad, e tato metoda zpracovn informac a videosignl, kter je softwarov velmi nron a vyaduje krom vkonnho potae i adu rznch displej, aktutor, idel atd., zstane asi omezena jen na urit obor aplikac, nap. na nejnronj formy her, na leteck a automobilov trenary a na uniktn technick aplikace, jako byla korekce zvad Hubbleova teleskopu.

Lkask elektronika
Lkask elektronika se vyznauje rychlmi inovacemi zejmna v oblasti diagnostickch pstroj ve spojen s vpoetn technikou (zejmna potaov tomografy - rentgenov, nuklern rezonann, ultrazvukov, radian nebo positronov). Vechny tyto tomografy mohou dvat lkai snmky jednotlivch vrstev lidskho tla, v nich se jednotliv sti tkn od sebe li hustotou (u rentgenovch systm), obsahem vodkovch slouenin (nuklern rezonance), tlumem ultrazvuku, obsahem radioaktivnch atom nebo izotop. Znanou pomoc v diagnostice jsou automatizovan metody a pstroje pro laboratorn rozbory moi, krve a dalch sekret, vetn mikroskop s TV kamerami a videoanalyztory pro rozpoznvn a potn rznch stic. Elektronika m znanou lohu i v chirurgii pi tzv. mikrooperan technice, kde se pomoc mikrokamer a elektromagnetickch mikronstroj provd operace uvnit lidskho tla pi minimln dlce povrchovch ez. Tmto zpsobem se ji uskuteuj operace srdce, nhrady st vnitch tepen apod., a to malmi otvory mezi ebry, bez nutnosti otevrn celho hrudnku. Takto se usnaduj zejmna rzn implantace podprnch systm, nap. kardiostimultor, automatickch dvkova lk apod. V USA ije ji 20 milin lid s rznmi implantty, zejmna s umlmi klouby a srdenmi chlopnmi. Transplantan technika je ovem tak rozvinuta, ale poet ijcch pacient s transplantty rznch orgn je omezen nedostatkem drc potebnch orgn. Ron se provd asi 20 000 transplantac. Digitln technika pronikla i do naslouchadel pro nedoslchav, znm firma Oticon nabz takto podstatn ir monosti individuln pravy kmitotovch i dynamickch charakteristik podle audiometrickch men sluchu pacienta. Zkuenosti z bojovho nasazen jednotek OSN a IFOR ukzaly vhodnost vybaven kadho vojka jednoduchm a lehkm monitorem ivotnch funkc (tepu, dechu, reaktivity ke), kter v ppad rann umon rychlej diagnzu pro lkaskou pomoc.

Elektronika v doprav
V poped pozornosti stoj vyuit naviganch a komunikanch systm pro zvten bezpenosti a komunikan kapacity dopravnch cest. Je to zejmna ji zmnn systm GPS (udv souadnice pslunho objektu), kter se stv povinnou vbavou lod i letadel, a kter montuj i svtov automobilky do svch nejdrach voz (mj. i BMW). Na displeji se uke poloha vozu na automap, kterou palubn pota te z vmnnho CDROM. Me dokonce instruovat idie o optimln cest k vytenmu cli a respektovat pitom aktuln daje o objkch a zcpch, dodvan ze st dopravn policie. Existuje dokonce rusk verze GPS, nazvan GLONASS, zaloen na systmu 12 satelit, kter m vak men pesnost. V leteck doprav nahrazuje GPS do znan sti dlkov letitn radary, a zsti i radary pistvac, ponvad dv pilotu i vkov informace. Nov meteorologick radary detekuj i vzdun vry, tzv. microbursts, kter mohou zpsobovat propadn letadel pi minimln pistvac rychlosti. Roste i vznam radar mapujcch polohu a pohyb letadel na pistvacch drahch, protoe enormn roste hustota provozu.

Doc. Ing. Ji Vack, Csc.

AR ZANAJCM A MRN POKROILM

SVTIV DIODY, JEJICH INNOST A POUIT
(Pokraovn) V poslednm pokraovn jsme si popsali integrovan obvod - Johnsonv ta/dekodr, z jeho vstup lze pmo napjet svtiv diody. Na obr. 52 je svteln had i bc svtlo, u nho je posuv svtic diody v ad 10 LED zen signlem astabilnho klopnho obvodu - multivibrtoru se znmm asovaem 555. Taktovac signl k buzen Johnsonova tae me mt rzn kmitoet v zvislosti na nastaven potenciometru (odporovho trimru) P. kadou svtivou diodu jeden drt, pipoj se na anodu pslun svtiv diody - plus jeden spolen drt ke spoji vech katod svtivch diod). Proud svtivmi diodami nen v zapojen podle obr. 52 nijak omezovn. I kdy vrobci integrovanho obvodu 4017B neuvdj maximln mon proud z vstupu IO, praktick zkuenosti ukazuj, e nejvhodnj a dobu ivota IO neohroujc proud se pohybuje v mezch asi 10 a 15 mA. Vyjdeme-li dle z toho, e nkte vrobci

Obr. 54. prava zapojen z obr. 52 pro napjec napt do 12 V c napt, bylo by zapoteb pout zapojen na obr. 54, v nm je mezi katodami svtivch diod a spolenou zem zapojen omezovac rezistor - pak lze jako napjec napt pout 6 a 12 V bez nebezpe znien obvodu.

Obr. 52. Postupn se rozsvcujcch 10 LED v zvislosti na taktovacm signlu z asovae 555, zapojenho jako multivibrtor

Obr. 55. Postupn zhasnajc jedna z 10 LED - bc dra

R1

R1 C2

1 P

P
C1
+

0V

10x LED

Obr. 53. Deska s plonmi spoji pro zapojen z obr. 52 Integrovan obvod 4017B je zapojen jako destkov ta - jsou uzemnny jeho vvody 13 a 15 (clk inhibit, uvolnn taktu, a reset, nulovn). Na displeji z 10 svtivch diod se postupn zleva do prava (od vstupu 0 do 9) rozsvcej jednotliv LED, jakmile se na pslunm vstupu objev rove log. 1 (H). Svtiv diody mohou bt na displeji uspodny bu v ad jako na obr. 53, i je lze uspodat do libovolnho obrazce (pouije-li se deska podle obr. 53, LED se neosad na desku a s pslunm displejem se deska spoj drtovmi vvody - pro

Obr. 56. Deska s plonmi spoji pro zapojen z obr. 55 Jak je zejm, je mon i v tomto ppad pout pvodn desku s plonmi spoji, je pouze teba pekrbnout spoj mezi katodami svtivch diod a zem (0 V) a pipjet msto nj rezistor 470 . Vt napjec napt ne 12 V se bez dalch prav pouvat nedoporuuje. Vstupn obvody IO 4017B mohou stejn snadno proud dodvat, jako odebrat. Toho se vyuv pi konstrukci displeje s tzv. bc drou (obr. 55) - vechny pipojen diody svt a v rytmu taktovacho kmitotu vdy jedna z nich zhasne. (Pokraovn)

v technickch dajch IO doporuuj jako pracovn vkonovou ztrtu jednoho vstupu a asi 100 mW, lze z uvedench daj odvodit, e bez nebezpe znien obvodu me bt na vstupu IO pi proudu v uvedenm rozmez napt asi 7 V. Vzhledem k tomu, e jsou svtiv diody zapojeny anodou k jednotlivm vstupm IO a katodou na spolenou zem, a vzhledem k tomu, e je na kad nich vdy bytek napt asi 2 V, je mon zapojen hada napjet naptm maximln 9 V (9 - 2 = 7 V). Pokud bychom chtli pout vt napje-

U
C1
+

R2

4017

555

+9 V
R2

555 1

C2

4017 10x 470 R 10x LED

+9 V

0V

Jednoduch zapojen pro voln as

Velmi ns v redakci t, e stle astji pichzej do redakce pspvky i tch, kte pi een rznch problm nachzej i vymlej rzn neortodoxn i nebn jednoduch zapojen elektrickch obvod. Protoe se nm tento pstup k elektronice lb (nebo nespov pouze v koprovn, je to tvr pstup), soustedili jsme pro toto slo nkolik zajmavch a podle naeho nzoru i praktickch nmt, kter by mohly bt inspirac i pro ostatn elektroniky ze zliby, pedevm pro ty mn zkuen. Prestoe jde pevn o prvn pspvky autor, jsou v nich zsahy redakce minimln, aby se doshlo srovnn s autory zkuenjmi. Jednoduch had z LED
Jednoduch had zo svietivch did je na obr. 1. Ako riadenie v uvedenom prklade sli jednoduch multivibrtor, pozostvajci z dvoch hradiel typu Uveden ta mus ma von vstupy R0 a R9 oetren privedenm na zem. Poslednm lnkom obvodu je dekodr IO3 (MH7442), ktor prevdza na vstup privdzan signl v kde BCD na kd 1 z 10 a tm s riaden LED D1 a D10. Uveden zapojenie meme poui na rzne zbavn ely, alebo ako efektn zariadenie.
Pouit siastky

Integrovan obvod UM66T..S po zapnut zane hra meldiu a po skonen meldie sa automaticky vypne. Aby zvonek mohol hra meldiu pri impulze 8 V, mus by v obvode rel, ktor na chvu preru a zapne obvod (obr. 1).
Pouit siastky

D1 LED C Re R1 R2 IO Sl T

1N4001 obyajn 100 F/16 V napr. 3HU400103 (aj in) 18 3,9 k UM66T..S telef. sluch. 50 univerz. tranz. n-p-n

Marek Gajdo

Dal pspvek nepat sice do kategorie pspvk, o nich jsme se zmiovali v vodu, nebo jeho autor piznv, e nejde o jeho npad - souasn vak tvrd, e pstroj s spchem odzkouel a e jde o jednoduch a cenov nenron zapojen, kter lze v praxi dobe vyut a jeho stavba je bez problm i pro mn zkuen.

R1, R2 C1, C2 D1 a D10 IO1 IO2 IO3

1,2 k 50 a 100 F akkovek LED MH7400 MH7490A MH7442

Pstroj k odhnn hlodavc a mench zvat

innost pstroje je zaloena na znmm jevu, e urit zvata (rzn hlodavci, psi i nap. hmyz) nesnej zvuky uritch kmitot.
Popis zapojen

Matej Farka

Obr. 1. Zapojenie jednoduchho hada z LED NAND, ktor sme vyuili z pzdra IO1 (MH7400). Cel obvod je napjan naptm 5 V, ktor je potrebn pre logiku TTL (je mon poui i nov batriu 4,5 V, pokia jej naptie neklesne pod medzu, danou logikou TTL, tj. pribline 4 a 4,2 V, poda akosti IO). asov kontanta multivibrtora je zvisl na kapacite kondenztorov C1 a C2, ie na ich kapacite zvis rchlos posuvu hada. alm lnkom obvodu je asynchrnny ta IO2 (MH7490A). Na jeho vstup s privdzan impulzy z multivibrtora, ktor natva a prevdza ich na vstup do kdu BCD.

Jednoduch melodick zvonek

Tento melodick zvonek me ma jednu meldiu poda vberu integrovanho obvodu UM66T..S. Meldie tchto integrovanch obvodov sa skladaj zo 64 taktov a s uloen v pamti ROM.
Popis zapojenia

Obr. 1. Melodick zvonek

Pstroj se zapojenm na obr. 1 se skld ze dvou genertor nzkch kmitot - jeden je zkladn s kmitotem asi 10 a 20 Hz a druh vyrb rozmtac signl o kmitotu 3 a 8 Hz. Rozmtac genertor je tvoen tranzistory T1 a T2, zkladn genertor tvo tranzistory T3 a T4. Kmitoet obou genertor se mn pi zmn napjecho napt, kmitoet zkladnho genertoru lze mnit podle poteby zmnou kapacity kondenztoru C5 nebo pidnm odporovho trimru asi 22 k paraleln ke kondenztoru C5. Tranzistor T5 zesiluje vsledn signl na poadovanou rove a napj reproduktor s impedanc 75 .

0V

D10 D9 D8 D7

R1 1

IO1 C2

R2

IO3 U IO2 U 1

D6 D5 1 D4 D3 D2 D1

C1

+U

Obr. 2. Doska s plonmi spojmi pre hada

Obr. 1. Zapojen pstroje k odhnn hlodavc a mench zvat

R3, R8 R4 R5 R6 R9 R11 R12

Kondenztory

10 k 33 k 3,9 k 39 k 180 k 3,3 k 1,2 k 2 F/6 V 100 nF, keram. 470 pF, keram. 1 F/6 V 7,5 nF (6,8 nF) reproduktor 75

Pstroj lze nainstalovat nap. na jizdn kolo (k odhnn ps) nebo na mstech, kter potebujeme chrnit ped hlodavci. Jak psi, tak hlodavci nesnej signly uvedench kmitot a msto, v nm je pstroj instalovn, rychle opust.

Seznam soustek Polovodiov soustky

T1 a T5
Rezistory

KC508 150 k 27 k

C1 C2 C3 C4 C5 Rp

Ostatn

R1, R7 R2, R10

Petr Vik
nejbnjch integrovanch stabiliztor vetn tch, kter jsou ve zdroji pouity. Autor i redakce se omlouvaj. 79.. 78L.. 1 - vstup 2 - spol. (zem) 3 - vstup

Jet ke zdroji stavebnice HomeLab

V ARadiu . 1/96 byl uveejnn v tto rubrice lnek o domc elektronick laboratoi - stavebnici pro rychl experimentovn v elektronice - HomeLab. V zvru lnku bylo uvedeno schma napjecho zdroje pro tuto stavebnici. Ve schmatu zdroje byla chyba - v ARadiu slo 2 byla vypsna sout, jejm clem bylo tuto chybu najt a co nejdve napsat do redakce, o jakou chybu jde. Sout jsme vyhodnotili a vherce odmnili - jak vak bylo nae pekvapen, kdy jsme zjistili, e v zapojen byly chyby dv; o t druh, na n ns upozornil pouze jeden jedin ten, Marek Gajdo z L. Mikule ze Slovenska - patn oznaen vvod stabiliztoru zpornho

napt - nikdo z redakce, ani sm autor nevdl. Na Slovensko proto poslme zvltn cenu a dle je nakresleno sprvn zapojen vvod 78.., 78M.., 78S..

spol. (zem)

vstup

vstup B

spol. vstup vstup (zem) E vstup spol.(zem) Zapojen vvod nejbnjch integrovanch stabiliztor napt

79L.. 1 - spol. (zem) 2 - vstup 3 - vstup

INFORMACE, INFORMACE ...

Na tomto mst Vs pravideln informujeme o nabdce knihovny Starman Bohemia, Konviktsk 24, 110 00 Praha 1, tel./fax (02) 24 23 19 33, v n si lze prostudovat, zapjit i pedplatit cokoli z bohat nabdky knih a asopis, vychzejcch v USA (nejen elektrotechnickch, elektronickch i potaovch). Pi posledn nvtv v uveden knihovn ns zaujalo neobyejn mnostv publikac (vce ne 50 rznch knih), vnovanch sti INTERNET - krom knek, fotografie jejich titulnch stran jsou v zhlav tohoto lnku, jsou to nap. i tituly (vybrme): Doing Business on The Internet (Obchody pes Internet), Internet File Formats (CD) (kompletn prvodce k porozumnn a pouvn soubor Internet), Internet Graphics Gallery (CD), Internet Instants Reference (abecedn seazen pojmy z oblasti pouvn Internet), Internet Security Techniques, Navigating the Internet with Windows 95, The Internet Yellow Pages (3. vydn lutch strnek Internetu), The Whole Internet for Windows 95 (vod o pouvn Internetu pro uivatele Windows 95), Using Internet E-Mail, Special Edition (software pro elektronickou potu), Internet World, Internet Yellow Pages 19, net.speak the Internet Dictionary (prvodce termny, akronymy a etiketami Internetu), Running a Perfect Internet Site with Lin, The Waite Group Internet How-to, Using Microsoft Internet Explorer (rychl odpovdi na kadodenn otzky provozu), World Wide Web Top 1000 atd. Soubory knih (stejn jako asopis) jsou v knihovn pravideln doplovny o novinky, v knihovn lze zskat i informace, co se v dan oblasti techniky i medicny apod. pipravuje v USA k vydn.

Nzkofrekvenn zosilova 2 x 40 W so skreslenm 0,06 %

Ing. Anton Kosmel
Uveden kontrukcia vznikla z potreby uvies do praxe modern monolitick integrovan obvody fy National Semiconductor rady Overture . Pouitm integrovanch obvodov rady Overture je mon vyrobi jednoduch zosilova, ktor m parametre pikovch High-end prstrojov. Nzkofrekvenn zosilova obsahuje zdroj napjacieho naptia pre obe asti zosilovaa - korekn predzosilova a koncov vkonov stupe, je kontrukne navrhnut tak, aby vetky jeho prvky boli na jednej doske s minimlnymi rozmermi a nevyadoval si zloit oivovanie. Zkladn technick daje
Korekn predzosilova Napjacie naptie: +15 V, -15 V. Odber prdu: 2 x 13 mA. Frekvenn rozsah (-0,2 dB): 20 Hz a 20 kHz. Rozsah reg. - vky: +11 a -11 dB. Rozsah reg. - basy: +11 a -11 dB. Skreslenie: 0,01 %. Pomer signl/um (vstup nakrtko): 92 dB. Odstup medzi kanlmi: 75 dB. Koncov zosilova osaden 2 x LM3876 (daje z fy literatry) Napjacie naptie: +30 V, -30 V. Kudov prd: 30 mA. Trval vkon na zai 4 : 2 x 40 W. pikov (hud.) vkon: 2 x 100 W. Celkov harmonick skreslenie - THD (20 Hz < f < 20 kHz): 0,06 %. Intermodulan skreslenie (60 Hz, 7 kHz, 4 : 1): 0,004 %. Pomer signl/um P = 40 W, 114 dB. f = 1 kHz, Rs = 25 : 40 W/8 , ktor m mal celkov harmonick skreslenie 0,06 %, intermodulan skreslenie len 0,003 % a frekvenn rozsah 20 Hz a 20 kHz. Integrovan obvod je vyroben monolitickm procesom a je montovan do puzdra TO-220 s 11 vvodmi (obr. 1). Obsahuje patentovo chrnen elektronick ochranu SPiKe Protection, ktor zabezpeuje ochranu pred zvenm alebo prli znenm napjacm naptm, pred skratom vstupu na zem, alebo na napjacie naptie a pred tepelnm znienm. Prechodn javy, ktor vznikaj pri zapnut a vypnut zosilovaov, obvod eliminuje vlastnm elektronicky riadenm umlovaom, o predstavuje znan zjednoduenie kontrukcie vkonovho stupa. Tieto jeho pikov vlastnosti ho preduruj na pouitie do stereo High-end audiovizulnych zariaden. Rada Overture obsahuje okrem LM3876 alie obvody, ktor maj s nm zhodn vlastnosti a zapojenie vvodov, lia sa len dosahovanm vkonom. V nasledujcom zapojen ich mono bez zsahu do dosky s plonmi spojmi alebo zapojenia ubovone obmiea, samozrejme s pri-

hliadnutm na dimenzovanie sieovho transformtoru a chladia odvdzajceho stratov vkon. LM2876 - trval vkon 25 W, pikov vkon 75 W, LM3876 trval vkon 40 W, pikov vkon 100 W, LM3886 trval vkon 60 W, pikov vkon 150 W (dosahuje na zai 4 ).

Zapojenie vvodov IO rady Overture

1. 2. 3. 4. 5,6 7. 8. 9. 10. 11. U+ Nezapojen Vstup UNezapojen Zem Umlova (mute) UiUi+ Nezapojen

Popis zapojenia
Celkov schma zapojenia nf zosilovaa (obr. 2) sa sklad zo tyroch ast, priom bol draz kladen na to, aby boli na jednej doske s minimlnymi rozmermi.

Zdroj symetrickho napjacieho naptia 30 V pre koncov stupe

Zdroj symetrickho napjania koncovch stupov je realizovan trochu netypicky tak, e s pouit dva didov mostky D1 a D2. Takto zapojenie umouje pouitie dvoch identickch sieovch transformtorov, priom ich vkon je oproti pouitiu jednho transformtora s vyvedenm stredom polovin. Samozrejme ni nebrni tomu, aby sme pouili iba jeden didov mostk spolu s transformtorom, ktor m vyveden stred. Vhodou zapojenia je teda univerzlnos dosky s plonmi spojmi a via dostupnos transformtorov s jednm vinutm. V prpade pouitia LM3876 musia ma pouit transformtory vkon asi 75 W a striedav naptie 20 V. Filtrciu napjacieho naptia zdroja po usmernen zabezpeuj elektrolytick kondenztory C2, C3, C4, C6, C7, C8. Kondenztory C1 a C5 zabezpeuj odruenie zdroja. Vstupn naptie zdroja na bodoch U+ a U- mus by maximlne +30 V, -30 V voi zemi (GND). Rezistor R4 spolu s didou LED D5 je mon poui na signalizciu zapnutia zosilovaa.

Popis integrovanho obvodu LM3876 z rady Overture

LM3876 vkonov nzkofrekvenn zosilova s trvalm vkonom

Obr. 1. Rozmery puzdra integrovanho obvodu

BASS R103 1M C104 100n R102 C102 100n 6k8 C103 47M/25V + P101 22k/N C105 100n R104 6k8 +15V C110 150p R109 1 8 6 5 IO101 NE5534 1M P103 22k/N C108 100n

VOLUME

C111 100n R114 56R P104 22k/G R115 1K +15V R112 7 3 + 2 6K8 1 8 6 5 IO102 NE5534 C113 47M/25V C122 100n P105 10K 10 U+ 1

C118 10M

C121 100n L101 0,7uH

IO103 LM3876

C114 220p

3 R121 22R

OUT R

9 UC117 10M 7 4 8 R119

IN R C101 22M/25V

R105 12k

7 3 2

33K

R123 22R C119 100M

GND

R101 100K

C106 2n2 R106 2k2 + -

C107 1n5 R107 2k2 R108 18k

C116 50p -15V C109 100n R110 1M R111 1k -15V C112 100n R113 12k R116 1K C115 10M

R117

20K R120 2R7 C120 100n

GND

P102 22k/N

R118 20K

TREBLE

BALANCE

BASS R203 1M C204 100n R202 C202 100n 6k8 C203 47M/25V + P201 22k/N C205 100n R204 6k8 +15V C210 150p R209 1 8 6 5 IO201 NE5534 1M P203 22k/N C208 100n

VOLUME

C211 100n R214 56R P204 22k/G R215 1K +15V R212 7 3 + 2 6K8 1 8 6 5 IO202 NE5534 C213 47M/25V C222 100n P205 10K 10 U+ 1

C218 10M

C221 100n L201 0,7uH

IO203 LM3876

C214 220p

3 R221 22R

OUT R

9 UC217 10M 7 4 8 R219

IN R C201 22M/25V

R205 12k

7 3 2

GND 33K C219 100M R223 22R

R201 100K

C206 2n2 R206 2k2 + -

C207 1n5 R207 2k2 R208 18k

C216 50p -15V C209 100n R210 1M R211 1k -15V C212 100n R213 12k R216 1K C215 10M

R217

20K R220 2R7 C220 100n

GND

P202 22k/N

R218 20K

TREBLE

BALANCE

D5 LED

A1

R4 1K8

U+ R1 10R IO1 LM7815 1 VI G N D 2 VO 3 +15V TO BOTTOMPLATE C11 100n D3 ZD GND C12 220M/25V

A2

D1 B250C4000

C1 470n

C3 4700M/35V GND C9 470M/35V C10 100n

C2 4700M/35V

C4 4700M/35V

R3 75R

A5 C5 470n A3 C7 4700M/35V C8 4700M/35V UR2 10R A4 IO2 LM7915 C13 470M/35V C14 100n 1 2 VI G N D VO 3 D4 ZD C15 100n C16 220M/25V

TO BOTTOMPLATE

C6 4700M/35V

C17 22n -15V

D2 B250C4000

Obr. 2. Schma zapojenia R101. Korektoru basov, ktor tvoria rezistory R102, R103, R104, R105, potenciometer P101 a kondenztory C104, C105, je predraden elektrolytick kondenztor C102 spolu so zvitkovm kondenztorom C103. Korektor pre vky je tvoren rezistormi R106, R107, potenciometrom P102 a kondenztormi C106, C107. Rezistor R103 a kondenztory C104, C106 v korektore basov a viek zabezpeuj fyziologick priebeh regulcie. Ide o funkciu, ktor je u svetovch vrobcov oznaovan ako loudness. Vina majiteov profesionlnych prstrojov ponechva uveden funkciu

Zdroj symetrickho napjacieho naptia 15 V pre korekn predzosilova

Zdroj symetrickho napjania pre korekn predzosilova je realizovan monolitickmi stabiliztormi IO1 (LM7815) a IO2 (LM7915). Kondenztory C10, C11, C14, C15 zabrauj kmitaniu stabiliztorov, musia by minimlne 100 nF. Zenerove didy D3, D4 sa osdzaj len v prpade, e by sme pouili stabiliztory s nim naptm ako +15 V, -15 V (napr. LM7805 a LM7905 + Zenerova dida so zenerovm naptm 10 V). Inak sa miesto D3 a D4

pouij drtov prepojky. Kondenztory C9, C13 zabezpeuj filtrciu napjacieho naptia na vstupe C12, C16 na vstupe zdroja. Na vstupe zdroja mus by +15 V, -15 V.

Korekn predzosilova s nzkoumovmi operanmi zosilovami NE5534

Obvodov schma pre av a prav kanl je rovnak a alej bude len popis avho kanlu. Nf signl prichdza z prepnaa vstupov S1 cez vzobn kondenztor C101 na korekn obvody. Vstupn odpor predzosilovaa uruje rezistor

trvale v innosti aj pri vych hlasitostiach, preto som pre zjednoduenie zvolil pevn fyziologick regulciu. Obvody korekci s zapojen v obvode sptnej vzby operanho zosilovaa IO101 (NE5534). Z vstupu IO101 je signl veden na balann

Obr. 3. Doska s plonmi spojmi potenciometer P103 a alej na regultor hlasitosti P104 tvoren logaritmickm potenciometrom. Z beca P104 signl postupuje do neinvertujceho operanho zosilovaa

IO102. Zosilnenie tohoto stupa je nastaven rezistormi R111, R112 a R112. Jeho vstupn odpor je dan rezistorom R110. Z vstupu operanho zosilovaa je signl veden cez vzobn kondenztor C113 a rezistory R114, R115 a trimer P105 na vstup koncovho stupa.

Kondenztory C108, C109, C111, C112 blokuj napjacie naptia operanch zosilovaov.

Koncov stupe realizovan 2 x LM3876

Schma koncovho stupa vychdza z doporuenho zapojenia so symetrickm napjacm naptm. Signl z koreknho predzosilovaa postupuje na vstup vkonovho IO103, na jeho mieste je mon poui ubovon monolitick integrovan obvod z rady Overture (LM2876, LM3876, LM3886). Kondenztor C114 na vstupe IO103 zabrauje vf oscilcim. Sriov len R116 a C115 uruje doln medzn frekvenciu, ktor je 16 Hz. Sptnovzobn len C116 a R117 obmedzuje horn medzn frekvenciu na 150 kHz. Zosilnenie je dan pomerom rezistorov R116 a R118. Induknos L101 zniuje zaaenie vstupu kapacitnou zaou na vysokch frekvencich. Rezistor R121 zmenuje inite akosti L101. Sriov len R120 a C120 stabilizuje vstup tm, e zabrauje vf oscilcim. len R119 a C119 uruje asov kontantu umlovaa (funkcia mute). Tantalov kondenztory C117, C118 a keramick kondenztory C121, C122 blokuj a filtruj napjacie naptie priamo na vvodoch IO103. Rezistor R3 a kondenztor C17 sa pripjaj na kovov skriu zosilovaa.

Reprodukcia tohto zosilovaa je hlavne vaka pikovm koncovm stupom fy National Semiconductor vskutku poda firemnej literatry excellent. Integrovan obvody rady Overture a dosku s plonmi spojmi (nespjkovaten maska a vyvrtan otvory - cena asi 200 SK) je mon kpi u firmy A.M.I.S. s.r.o., Kaliniaka 5, 971 01 Prievidza, tel./fax (0862) 22489.

Literatra
[1] Overture Audio Power Amplifier Series LM3876 (LM2876), High-Performance 100 W (75 W) Audio Power Amplifier w/Mute. National Semiconductor Corporation 1993.

Zoznam pouitch siastok

Rezistory R1,R2 10 , TR 296 R3 75 , TR 296 R4 1,8 k, TR 296 R101, R201 1 k, TR 296 R102, R104, R112, R202, R204, R212, 6,8 k, TR 296 R103, R109, R110, R203, R209, R210 1 M, TR 296 R105, R113, R205, R213 12 k, TR 296 R106, R107, R206, R207 2,2 k, TR 296 R108, R208 18 k, TR 296 R111, R115, R116, R211, R215, R216 1 k, TR 296 R114, R214 56 , TR 296 R117, R118, R217, R218 20 k, TR 296 R119, R219 33 k, TR 296 R120, R220 2,2 , TR 296 R121, R123, R221, R223 22 , TR 296 P101/P102, P201/P202, P103/P203 22 k/N dvojit potenciometer PIHER (GM) P104/P204 22 k/G dvojit potenciometer PIHER (GM) P105, P205 10 k, trimer Kondenztory C1, C5 470 nF/35 V, zvitkov C2, C3, C4, C6, C7, C8 4700 F/35 V C9, C13 470 F/35 V C10,C11,C14, C15, C102, C104, C105, C108, C109, C111, C112, C120, C121, C122, C202, C204, C205, C208, C209, C211, C212, C220, C221, C222 100 nF/35 V, ker. C12, C16 220 F/25V C17 22 nF/35 V, ker. C101, C201 22 F/25 V C103, C113, C203, C213 47 F/25 V C106, C206 2,2 nF/35 V, zvitk. C107, C207 1,5 nF/35 V, zvitk.

C110, C210 150pF/35 V, ker. C114, C214 220pF/35 V, ker. C115, C117, C118, C215, C217, C218 10 F/35 V, tantal C116,C216 50 pF/35 V, ker. C119,C219 100 F/35 V Polovodiov siastky D1, D2 B250C4000 D3, D4 ZD poda IO1 a IO2 D5 LED IO1 LM7815 IO2 LM7915 IO101, IO102, IO201, IO202 NE5534 IO103, IO203 LM3876 (LM2876, LM3886) Ostatn siastky L101, L201 0,7 H, 15 z, CuL 1,2 mm na priemer 10 mm S1 spna typu ISOSTAT

Vkonn audio kodek pro slicov systmy

Speciln pro procesorov zpracovn audio signl v multimdiovch stanicch vyvinula spolenost ITT Intermetall integrovan audio kodek ASCO 2300, kter obsahuje vtinu funkc, potebnch pro slicov kdovn a dekdovn analogovch stereofonnch audio signl. V dsledku rozshl programovatelnosti je tento obvod vhodn pro pouit v tak rozdlnch aplikacch, jako jsou zvukov karty pro osobn potae, pehrvae DAT, DCC, minidisk a systm pro rozpoznvn a syntzu ei. Kodek sdruuje tyto hlavn funkn skupiny: dva stereofonn pevodnky A/D a D/A s automatickm rozpoznvnm a nastavenm rychlosti pevodu (v rozsahu 8 a 48 kHz), slicov sriov rozhran a funkn skupinu zpracovn signlu, kter uskuteuje vpoet slicovho destkovho a interpolanho filtru. Rozlien pevodnku PDM odpovd estncti bitm a zaruuje odstup signlu od umu vt ne 85 dB pi zkreslen 0,04 % mezi vstupem A/D a vstupem D/A. V dsledku prunosti vestavnho sriovho rozhran me obvod ASCO 2300 zpracovvat a tyi audio kanly v rznch formtech (16, 18 nebo 20 bit) spolu s pdavnmi dicmi informacemi. Obvod si tm rozum s bnmi potaovmi formty dat, stejn jako typickmi audio formty jako je I 2 S. Soustka je v plastovm pouzdru PLCC se 44 vvody nebo miniaturnm pouzdru TQFP se 44 vvody. S Informace ITT Intermetall G9505

Oivenie a nastavenie
Doska s plonmi spojmi je na obr. 3. Ak na zhotovenie zosilovaa pouijeme kvalitn siastky a ich mont bude vykonan isto, zosilova bude pracova na prv zapojenie. Kee zosilova nem iadne nastavovacie prvky, zaobdeme sa bez meracch prstrojov a posta nm jednoduch merac prstroj, ktor len pouijeme na overenie napjacch napt, prpadne na zmeranie odberov prdu. Pri nvrhu dosky bolo vemi prsne repektovan tzv. jednobodov uzemnenie. Preto, ak pouijeme originlnu dosku s plonmi spojmi, vyhneme sa rznym vrtochom, ktormi oplvaj niektor nf zosilovae. Na vkonov integrovan obvody IO103 a IO203 je potrebn priskrutkova chladi s Al profilu s rozmermi cca120 x 50 x 50 mm.

Zver
Uveden nf zosilova som realizoval dvakrt s integrovanmi obvodmi LM2876 a LM3876. Bol porovnvan s profesionlnymi zosilovami rovnakch vkonov fy Onkyo a Philips na trojpsmovch reproduktorovch sstavch Visaton o objeme 90 l.

Modul zesilovae 300 W VAHL 1.300

Vladimr Hlavat, Jan Vaek, Martin Kafka
(Dokonen)

Pouit soustky
Zanme tranzistory. Jako T1, T2 je vhodn pout tranzistory s malm umem BC550, dle pak BC549 i star BC413, z naich KC239F. Pro optimln vyuit umovch vlastnost tchto tranzistor by bylo teba zvolit men proud Ic, co vak vede ke zhoren linearity. Kdo chce vyut domcch zsob, me pout KC509. Vzhledem k citlivosti modulu bude i s nimi velikost odstupu dobr. Tranzistory T7, T8 ve zdrojch proudu jsou typu BC639. V zsad by bylo mon pout i nae KC639, ovem ty maj odlin zapojen vvod, take pi vzjemn zmn pozor, plon spoje jsou navreny pro typ BC. T3 a T4 v kaskd diferennho zesilovae jsou levn typy BC546. Na jejich mst naopak lze pout KC639, nebo maj stejn poad vvod EBC. Tranzistor T5 mus bt co nejrychlej. Protoe je napov

namhn jen minimln (psob vlastn jako promnn odpor ve zdroji proudu, realizovanm tranzistorem T6, jeho napt Uce je rovno napt Uf diody D5 bytek Ube T6), pouili jsme s vhodou vprodejn spnac typ TR15. Lze pout i jin spnac typy, nap. KSY82. Na T6 je krom rychlosti kladen jet poadavek velkho napt Uce, nebo pi plnm vybuzen zesilovae je namhn tm plnm napjecm naptm. Zde je teba pout typy, uren pro obrazov zesilovae televiznch pijma: BF(KF)470, BF418 apod. Tranzistory T11, T12 v pojistce proti peten jsou BC639 a BC640, stejn typy jsou pouity v ochrannm obvodu pro reproduktory (T21 a 24). V komplementrn dvojici jsou opt pouity videotranzistory, dvody jsou stejn jako u T6. Pokud m kvazikomplementrn stupe dostaten proudov zeslen, nen teba tyto tranzistory ani chladit a pak meme pout celoplastov typy bez chladic

ploky, jako jsou nap. BF417/418, v opanm ppad pouijeme osvden KF469/470. Samostatnou kapitolou jsou vkonov tranzistory kvazikomplementrnho stupn. Ve vtin modul jsme pouili na vech pozicch typy KDY74. Nebv zvykem pouvat stejn typy budi i koncovch tranzistor, ale nm se toto een osvdilo. Jednak tyto tranzistory maj velk proudov zeslen, vrobce udv pi proudu Ic=3 A zeslen 50 a 150 (menm potvrzeno), a pak pi cen 9 K/ks nebylo levnjch budi. Jinak lze na pozici T13, T14 pout i KDY25 nebo KDY26, kter maj velk napt Uce, ovem vtinou i men proudov zeslen. Jako koncov tranzistory mete pout mimo KDY74 i dal typy, zmnn v vodu. Jedinou podmnkou je jejich Uce. Pokud nkdo vlastn nebo za pijatelnou cenu vlastnit me tranzistory KD15003, stane se majitelem bnmi prostedky tm nezniitelnho modulu, nebo vsledn parametry kad vstupn trojice budou nsledujc: Uce=140 V, Ic=60 A, Pc=750 W. Zmrn neuvdme zahranin typy tranzistor, protoe jsou podstatn dra a rovn by cel zapojen ztratilo pvodn smysl, tj. vyuit levnch vkonovch tranzistor z produkce TESLA. K vbru tranzistor dv poznmky: 1. Pi provn tranzistor podle proudovho zeslen mus bt proud Ic du A. Ideln je takov proud, jak potee tranzistorem pi plnm vkonu zesilovae. V naem ppad to jsou asi 3 A. 2. Pokud chcete provozovat modul s vkonem 300 W, mus mt napjec transformtor sekundrn vinut alespo 2x 45 V, co obn po usmrnn 63 V bez zte. Proto je teba vybrat budic i koncov tranzistory na co nejvt napt Ucemax. Pro orientan porovnn a vbr pouvme zapojen podle obr. 7. Jedn se o zdroj stejnosmrnho napt minimln 250 V, ke ktermu je pes omezovac rezistor pipojen pechod C-E menho tranzistoru. Paraleln k pechodu je pipojen voltmetr s velkm vstupnm odporem, na kterm teme napt Ucemax pi danm proudu (pesnji se jedn o men prraznho napt). Lze samozejm mit s definovanm odporem Rbe nebo s Rbe=. Zdroj napt sta pro odbr nkolika mA, proto je nejvhodnj pout nsobi napt. Jeden z autor m podobn zdroj vestavn v plastov krabice se zdkami pro pipojen digitlnho multimetru a s kontakty a objmkami pro nejrznj typy tranzistor a pouv jej pro tdn a porovnvn ne-

Obr. 6. Rozmstn soustek na desce s vkonovmi tranzistory

Obr. 7. Ppravek pro zjitn Ucemax

jen tranzistor, ale i diod, a to jak bnch, tak Zenerovch. Rozhodn nelze doporuit pro men usmrnn sov napt! Je zejm, e namen daje maj pouze informativn vznam (je tu zvislost Uce na Ic i jin zdrhely), ale pro vbr nejlepch kus s nimi vystame. Ovili jsme si, e tranzistory, majc v uvedenm ppravku Ucemax 200 V a vce trvale snej napjec napt 70 V (stabilizovan zdroj) pi vkonu 300 W (KDY74). Diody D1, D2, D6, D7, D8, D9, D10 a D11 jsou bn univerzln kemkov, z naich KA206, KA501 apod., z cizch 1N4148 nebo 1N4448. Dioda D3 je Zenerova dioda, vyhov v rozmez 15 a 25 V, vkonov posta typ 0,5 W. Diody D4 a D5 jsou libovoln LED. Jedinm poadavkem je, aby jejich napt v propustnm smru bylo v rozmez 2 a 2,2 V, jinak by bylo teba upravit rezistory ve zdrojch proudu. My jsme pouili zelen LED z produkce bval NDR, zakoupen ve vprodeji. Na mst D12, D13, D14 byly pouity typy KY132, nhradou je nap. 1N4007. Elektrolytick kondenztory jsou v radilnm proveden, C3 a C4 jsou z prostorovch dvod umstny naleato. Na pozici C8 je teba pout kvalitn keramick kondenztor s malou teplotn zvislost. Pro tomu tak je, vyplv z odstavce o oiven modulu. Pokud by nkdo chtl s tmto kondenztorem experimentovat, me jej nahradit kapacitnm trimrem a cel zesilova si potom optimln vyladit. Keramick jsou rovn kondenztory C10, C11 v obvodu pojistky. U keramickch kondenztor pozor na jednu asto opomjenou vc: nejbnji dostupn typy mvaj velice asto maximln provozn napt pouze 40 V, co je v naem ppad mlo! Ostatn kondenztory jsou fliov, styroflexov apod. Dky rozmrm desky lze pout nejrznj typy. Vjimkou jsou pouze C12 a C13 v obvodu filtru RLC, kde je teba dodret doporuen typ z rozmrovch dvod. Opt pozor na maximln napt. Vtina rezistor jsou miniaturn metalizovan typy. Vjimkou jsou jednak rezistory R6, R20, R22, R30, R35 a R39 a R43, kter jsou pro zaten 2 W, a dle pak R31 a R34 a R36 a R38, kter by mly bt pro zaten minimln 4 W. Jeliko vak jsou tyto rezistory he dostupn a jsou i citeln dra, byla u nkterch modul na desce vkonovch tranzistor pouita stejn finta, jako v lenu RLC, tj. paraleln spojen dvou rezistor s piblin dvojnsobnm odporem (nejbli z ady) paraleln. Tyto rezistory je mon rovn navinout odporovm drtem, jak se konen asto doporuuje. Drobnm problmem je, e vtina dostupnch odporovch drt m vesms pjitelnost patnou a dnou, jeliko v prmyslov vrob se pipojuj bodovm svarem. Trimry P1 a P2 jsou typu PT10V od firmy Piher. Tyto trimry jsou neporov-

nateln kvalitnj ne tuzemsk ady TP 095 (kovov pouzdro) a i jejich cena je vce ne pijateln. Pouit rel V23072 (Siemens) je pvodn ureno pro pouit v automobilu. Maximln proud kontaktem je 16 A pi napt 60 V, co pro nae ely sta. Dky miniaturnm rozmrm je rel zapjeno pmo do desky s plonmi spoji. Pouze je teba odtpnout vvod klidovho kontaktu (v zapojen nen pouit a jeho likvidace umonila zachovat rastr plonch spoj 5x5 mm). Firma Siemens vyrb adu dalch rel se stejnmi rozmry, take ppadn zmna nein pote. Nkter z nich dokonce nabz firma Conrad (r. 1995) ve vprodeji, za cenu 0,75 a 0,95 DM/ks. Termistor je pouit typu NR 321 z produkce firmy Pramet, nhradou je NR-G2, oba v kovovm pouzde.

R44 R46 R47 P1 P2 Rt

1,5 M 68 100 k 50 k, PT10V, Piher 500 , PT10V, Piher 100

Kondenztory C1 2 F (TC 205, 215...) C2 470 pF (TGL 5155) C3, C4 100 F /100 V C5 680 pF /TGL 5155) C6, C7 100 F /50 V C8 33 pF (keramick, viz text) C9 220 a 680 nF (TC 216) C10, C11 10 nF (TK 656) C12, C13 100 nF (CF 2, CF 3 GM Electronic) C14, C15 10 F /16 V C16 50 F /16 V C17 47 nF (TC 205) Polovodiov soustky D1, D2, D6 a D11 D3 D4, D5 D12 a D14 T1, T2 T3, T4 T5 T6, T10 T7, T8, T11, T22, T23, T24 T9 T12, T21 T13 a T20 KA206 BZX83 15V LED KY132/80 BC550 BC546 TR15 BF418 BC639 BF417 BC640 KDY74

Zvr
Clem lnku bylo poukzat na jednu z monost, jak lze vyut levn tuzemsk vkonov tranzistory. Do jak mry se nm to podailo, nechme na vs. Pokud by ml nkdo dotazy i pipomnky, ppadn ml zjem o hotov modul, me se obrtit na ne uvedenou adresu, v mezch monost se budeme snait vyhovt. Hlavat & Vaek, PO BOX 9, 530 12 PARDUBICE

Seznam soustek
Rezistory R1, R2 R3 R4, R7, R8, R17, R45 R5, R18 R6 R9, R26, R27, R28 R10 R11 R12 R13, R21 R14 R15 R16 R19 R20, R22 R23, R24 R25, R29 R30, R35 R31 a R34, R36 a R38 R39 a R43 56 k 220 k 1 k 47 k 5,6 k /2 W 100 270 56 470 10 k 180 6,8 680 82 15 /2 W 2,2 k 220 100 /2 W 0,15 / 4 W 22 /2 W

Ostatn L vzduchov cvka, 12 z drtu o 1,5 mm na prmru 8 mm Re rel Siemens V23072 (V23133, V23033)

Literatura
[1] tefan, J.: Modul koncovho nf zesilovae 200 W. AR-A, . 1/93 s. 9. [2] Dudek, P.: Automobilov zesilovae. Ploha AR 1990. Nf zesilovae DPA 280, 1000. AR-B . 5/91 s. 184. Modern zesilovae ady DPA. ARA, . 1 a 10/92. [3] Gubi, Jamrich: Kvalitn vkonov nf zosilova. Ploha AR 1975. [4] Kyr, F.: Vkonov nf zesilova HiFi 2x 20 W. RK 1/75 [5] Stach, J.: Vkonov tranzistory v nzkofrekvennch obvodech. SNTL Praha 1979. [6] ermk, J.: Kurz polovodiov techniky. SNTL Praha 1976. [7] Rzn firemn katalogy

Obr. 8. Pohled na modul zesilovae ze strany vkonovch tranzistor

Univerzln impulsn DC-DC konvertor

Jaroslav Ornst
V praxi asto vznik poteba zajistit napjen elektronickch spotebi s pkonem nkolika watt stabilizovanm napjecm naptm zpravidla od nkolika mlo do deseti (nebo o nco vce) volt. Pouit klasickch monolitickch stabiliztor, si krom mal innosti tak vynucuje pout primrn zdroj s co nejmenm naptm, teoreticky vtm ne je saturan napt vnitnho regulanho tranzistoru (prakticky vtm o 2 a 3 V). Pote nastvaj v okamiku, kdy primrn zdroj sice sta vkonov, ale nen schopen dodat dostaten napt (nap. chemick zdroj). Problm lze eit pouitm zvyovacho mnie, ovem tentokrt pote pro zmnu nastanou, kdy vstupn napt bude naopak vt ne vstupn (velk odlehen mkkho primrnho zdroje). Nejvhodnj by byl stabiliztor, kter by umooval udret stl vstupn napt jak pi vtm, tak menm vstupnm napt ne je vstupn. Dle by byla vhodn plynul regulace vstupnho napt pro rzn spotebie, zejm by se vyplatilo z tho dvodu proudov jitn vstupu, ochrana vstupu proti peplovn a monost chodu naprzdno. Ze vech monch variant mni s ohledem na pedchzejc podmnky, celkovou jednoduchost a v neposledn ad cenu byl vybrn kmitajc (Auto) blokujc (Flyback) zvyujc (Boost) mni, u kterho prce v reimu back (sniovac) je automaticky umonn zvltn fintou v zapojen zemn svorky na vstupu a na vstupu. napt a nabit C1 na napt vt ne asi 3 V, zan bz tranzistoru T1 protkat proud pevn nastavenho zdroje proudu se stabiliztorem LM317T v ponkud netradinm zapojen (jako plovouc zdroj proudu). Proud je zeslen T1 a z kolektoru piveden na anodu diody D3 a oznaen potek vinut L1. Protoe prahov napt tto diody je vt ne saturan napt pechodu bze-emitor T2, tranzistor se tmto proudem (nebo jeho vt st) pes L1 pooteve. Pes vinut L2 zan tci proud. Ve vinut L1 se indukuje napt, kterm se dioda D3 pln uzave a vznikl derivan pika pomh rychlmu oteven T2. Proud vinutm L2 se postupn zvtuje, napt indukovan v L1 dr D3 v uzavenm stavu, T2 je saturovn proudem z kolektoru T1. Kolektorov proud T2 se pestane zvtovat, doshne-li velikosti nastaven proudem do bze. Ve snaze zachovat proud ve vinut L2, indukuje magnetick tok jdra v obou vinutch napt opan polarity, ne doposud. Dioda D3 se otevr a odvd dic proud z bze T2 na zem, napt na L1 se pro pechod bze-emitor T2 jev jako zporn a pispv k rychlmu uzaven tranzistoru, kter navc ji nen v saturaci. Proud ve vinut L2 nabj pes diodu D4 kondenztor C6. Po urit dob zanikne jak proud v L2, tak zporn napt na L1 a popsan dje se odehrvaj znovu.

Kondenztor C5 se nabj pes filtran tlumivku L3. Doshne-li napt na nm urit velikosti, zan se uplatovat obvod TL431C, kter se chov jako Zenerova dioda s nastavitelnm naptm a velmi vhodnou charakteristikou. Pekro-li z jakchkoliv dvod vstupn napt nastavenou velikost, otevr se IO2 a z vvodu oznaenho A (anoda) tee proud, kter se odet od proudu referennho zdroje s IO1. Proud odebran z bze je men, men je potom i proud tekouc z kolektoru T1 do bze T2 pes L1, men je i nejvt dosaiteln proud kolektoru T2. Zmen se i energie akumulovan v jde a vstupn napt se dorovn. Pi poklesu vstupnho napt se tato vazba projev obrcen. Velikost stabilizovanho napt na vstupu je mon nastavit promnnm rezistorem R4. Nejvt dosaiteln proud kolektoru (pro mkk start a zkratuvzdornost) se nastavuje trimrem R2. Vstupn napt se snm mezi kladnm plem usmrovae a kladnm plem primrn sti. Je to vhodn z hlediska rekuperace ztrt energie v rozptylov induknosti, kter by vznikla pidnm sekundrnho vinut, ale nevhodn vzhledem k existenci dvou rznch galvanickch zem, co ovem ve vtin aplikac nevad.

Konstrukn proveden
Pstroj byl realizovn na jednostrann desce o rozmrech 9 x 17 cm. Tranzistor T1 mus bt na napt alespo 20 V (koletor-emitor), kolektorov proud vt ne 500 mA a kolektorovou ztrtu 3 W (nap. KD, BD136, 138, 140 nebo podobn p-n-p). Tranzistor T2 sta na napt vt ne 40 V, a proud kolektoru 10 A (alespo krtkodob). Z bnch typ lze namtkou pout KUY12, KD501 a 503, KD607 apod. s vodivost n-p-n. Pi maximlnm penenm vkonu je na tranzistoru T2 ztrta a 7 W. Proto byl spnac tranzistor KUY12 umstn na pimen chladi. Tranzistor T1 ze zdroje dicho proudu byl tak umstn na chladi, protoe pi maxi-

Technick daje
Napjec (vstupn) napt: 5 a 15 V. Napt vstupn: 5 a 15 V (nastaviteln nezvisle na vstupnm). Minimln penen vkon: asi 7 W. Maximln penen vkon: asi 20 W. Proudov omezen: 1,5 A (nastaviteln). innost: lep ne 70 %. Pracovn kmitoet: 50 kHz a 100 kHz.

Popis zapojen
Stabiliztor se skld z osciltoru s tranzistorem KUY12, zenho proudem do bze, vstupnho usmrovae s filtrem LC a zdroje dicho proudu, ve kterm jsou pouity dva IO (LM317T a TL431C) a jeden p-n-p tranzistor BD138. Na vstupu pstroje jsou zapojen dv diody, kter jednak zabrauj znien stabiliztoru peplovnm, jednak umouj pout jeden pracovn a jeden zlon zdroj (prioritu m zdroj s naptm asi o 2 V vtm, pi vpadku nebo peplovn pracovnho zdroje se zapoj zlon), a jednak dvaj monost paralelnho chodu dvou jinak nesluitelnch zdroj (nap. chemickho zdroje a klasickho usmrovae).

Popis funkce
Kondenztor C1 slou jako vstupn filtr a zsobnk energie pro proudov impulsy. Po pipojen na primrn zdroj Obr. 1. Schma zapojen konvertoru DC-DC

mlnmu penenmu vkonu je na nm ztrta a 2,5 W. Pi menm penenm vkonu se nroky na proudov parametry soustek zmen, do vkon asi 5 a 6 W vysta oba tranzistory bez chladi. Pi mench zpracovvanch naptch jsou tak men poadavky na napovou odolnost zejmna spnacho tranzistoru a usmrovac diody. Diodu D3 je teba vybrat s vtm prahovm naptm, ne je saturan napt pechodu bze-emitor T2 (d se zmit digitlnm multimetrem - DIODE TEST). Sta jakkoliv bn kemkov dioda na napt vt ne 10 V a proud vt ne 200 mA. (Jako diodu D3 mete pout Zenerovu diodu na vt napt - nap. 18 V, zapojenou v propustnm smru. Vzhledem k odlin technologii pi vrob m ZD vt prahov napt ne bn dioda. Pozn. red.) Dioda D4 je s Schottkyho pechodem, vkonov, uren pro usmrovae. Mus bt na napt vt ne 40 V a proud vt ne 2 A (opakovateln piky a 10 A). Nejlpe se osvdila 1N5822, vyhov ovem i rychl diody BY299, BY399, KY190, pi mench nrocch na zaten a innost sta i 1N5401 a 1N5408. IO2 se pouv v doporuenm katalogovm zapojen. IO1 je v ponkud netradinm zapojen, ovem v dnm z parametr nen peten a pro uveden odpory rezistor R1 a R2 vysta bez chladie. Kondenztory C2, C3 a C4 zabrauj vf zakmitvn obou IO. Kondenztory C1, C5 a C6 je lpe pout s radilnmi vvody (na stojato), u horch typ je nutn jet blokovat vvody keramickm kondenztorem. Blokovac tlumivka L2 s vazebnm vinutm L1 byla navinuta na feritovm jde E30 x 7 z hmoty s pomrnou permeabilitou 4000 (z dkovch rozklad ze starho televizoru). Vinut L1 je tvoeno 10 zvity drtu o prmru 0,3 mm, vinut L2 m 26 zvit drtu 1,2 mm. Vzduchov mezera 1,6 mm byla vytvoena vlepenm podloek z organickho skla sekundovm lepidlem mezi stedn sloupek a ob vtve magnetickho obvodu. Pozor na sprvnou orientaci vinut! Filtran tlumivka L3 m 11 zvit drtem o prmru 0,6 mm na dvou k sob piloench elezoprachovch jdrech o prmru asi 30 mm z odruovacho filtru.

L1 - 2,5 H L2 - 17 H IL2max - 7 A Pmax - alespo 8 W pi 20 kHz a s maximlnm pracovnm kmitotem minimln 100 kHz Hod se hrnkov a jin jdra s permeabilitou 1000 a 4000, vzduchov mezera je vtinou nezbytn (viz AR-B . 4/94). Vzhledem k mal induknosti se jev jako zajmav monost zhotovit ob cvky v bezjdrovm proveden jako vzduchov. V tomto ppad jdro zcela odpadne i se vzduchovou mezerou (zjednoduen vpot a nkdy i shnn jdra), pak je ovem nezbytn uplatnit vechny mon zpsoby zmenen rozptylov induknosti mezi vinutmi L1 a L2, jinak me dojt k prrazu pechodu b-e spnacho tranzistoru silnm pekmitem. Jako nejinnj bych uvedl co nejvt ku a co nejmen vku vinut a vzjemn proloen zvit. Dal nevhodou tto varianty je vt hladina ruen v nejblim okol, zpsoben vyzaovnm otevenho magnetickho obvodu. Dle jsou douc co nejkrat a nejir spoje mezi C1, L2, T2, D4 a C6 jak z dvodu ruen, tak ztrt a rznch parazitnch jev. K oiven konvertoru je zapoteb regulovateln zdroj stejnosmrnho napt (asi 0 a 20 V) s proudovm jitnm kolem 2 A, osciloskop, alespo jeden multimetr a zatovac rezistor 8 /20 W. Osazen desky s plonmi spoji zaneme mont IO2, C4, R4 a R6. Trimr nastavme asi doprosted odporov drhy. Kladn pl regulovatelnho zdroje s nastavenm minimlnm vstupnm naptm pipojme na plus vstupu, zporn na anodu IO2. Pomalu zvtujeme napt a sledujeme bytek na rezistoru R3. Pi napt asi 10 V se bytek na nm mus prudce zvtit. Potom zapjme T1, IO1, C2, C3, R1, R2. Zdroj pipojme na vstup konvertoru pes D1 a D2 a sledujeme proud, tekouc z bze T1. Trimrem R2 jej nastavme kolem 8 mA, tento proud by se pi zmn napt v mezch 3 a 20 V neml mnit. Zapojenm amprmetru mezi kolektor T1 a zem vstupu zmme dic proud, kter by ml bt asi 150 mA. Nastavit se d trimrem R2, co doporuuji uinit pi napt 14 a 15 V, eventuln formovnm pechodu b-e tranzistoru T1 proudem 200 mA ve zptnm smru bhem nkolika hodin (nedestruktivn Zenerv prraz, bhem kterho se roz oblast bze). Zenerizaci periodicky peruujeme a mme po znovupipojen zdroje na vstup konvertoru dic proud. Pokud je vechno v podku, zapjme zbytek soustek (pozor na smysl vinut L2 a L3!). Na regulovatelnm zdroji nastavme napt asi 6 V, pipojme na vstup konvertoru voltmetr, na vstup konvertoru regulovateln zdroj a sledujeme napt na vstupu. Vstup-

n napt by mlo bt mon nastavit trimrem R4 v rozsahu asi 5 a 15 V. Dle nastavme na vstupu 15 V, na vstup pipojme zatovac odpor, trimrem R4 nastavme proud 1,5 A a trimr R2 nastavme do bodu, ve kterm se proud zan zmenovat. R2 nastavujeme po ustlen teplot chladi a po nastaven trimr zajistme kapkou lepidla. Pro pehled zkontrolujeme tvar obdlnkovch impuls na kolektoru T2. Pi chodu naprzdno maj dlku asi 5 mikrosekund a jsou znan zkreslen, ale ji pi odbru kolem 0,5 W se narovnaj. Stda je pi vech monch reimech blzk 1:1. Ztrty naprzdno in 0,5 W. Tmto je nastaven skoneno a konvertor me bt pouvn pro jeden nebo vce el. Meme nap. pidat dal sekundrn vinut, kter budou galvanicky nezvisl. Stabilita napt na tchto vinutch bude odvozena z hlavn stabilizace, usmrovac diody ovem mus bt vodiv pouze pro zaven stav spnacho tranzistoru. Pro stl vstupn napt meme IO2, R3 a R6 a C4 nahradit Zenerovou diodou, pro men kolsn vstupnho napt lze IO1, R1, R2 a C3 nahradit obyejnm rezistorem. Pi menm zaten vypustme filtr L3C5 apod. Stabiliztor startuje pi napt menm ne 3 V a prvn znmky napovho peten se projevuj a od 20 V. Neuvdm obrazec plonho spoje, protoe pro rzn druhy soustek a prav by se stejn musel mnit.

Zvr
Impulsn zdroje a regultory technologickm pokrokem zskvaj mnostv vhod oproti klasickm spojitm (men rozmry, vha, vt vkon a innost). Myslm si, e dan konstrukce DC-DC konvertoru tato kritria spluje.
V lnku mne zaujala poznmka o formovn pechodu b-e tranzistoru. Protoe mi tento jev nen znm, podal jsem autora o jeho objasnn. Na uveden jev jsem narazil nhodou pi men prraznho napt b-e a b-c vkonovch tranzistror. Napt jsem mil tak, e jsem na pslun pechod pipojil proudov zdroj, nastaven tak, abych nepekroil ztrtov vkon do bze (nedestruktivn Zenerv prraz). Po zmen prraznho napt jsem tranzistor zapojil v bnm zapojen se spolenm emitorem. S pekvapenm jsem zjistil, e proudov zesilovac initel poklesl, a to zvlt v oblasti malch kolektorovch proud. Zjitn skutenost vyvolala u mch koleg boulivou diskusi s nslednm podrobnm przkumem jevu. Zjistili jsme, e proudov zesilovac initel (h21) se zvl citeln zmenuje v oblasti malch kolektorovch proud ji nkolik minut nebo i sekund po prrazu a to tm rychleji, m je proud do bze vt. Po nkolika hodinch se ustl a dle se nezmenuje viz obrzek. Pro zkouky jsme pouili tranzistory KD501 a BD138, zptn proud byl okolo 50 mA. Tento jev bude asi jen tko prakticky vyuit. Poukazuje vak na to, e v aplikacch, kde zle na konkrtnm kusu tranzistoru bychom se mli prrazu (i nedestruktivnmu) radji vyvarovat.

Sestaven a oiven
U uvedenho konvertoru jsou nroky na zrunost pi prci men, ne pi stavb sovho spnanho zdroje. Pelivost se jako vdycky vyplat, zejmna pi zhotoven impulsnho transformtoru, protoe pracovn kmitoet se me mnit v mezch 20 a 250 kHz v zvislosti na konkrtnm vzorku transformtoru. Induknost L2 vlastn uruje asovn osciltoru. Pro informaci a ppadn pepoet na jin typ jdra uvdm zbvajc parametry:

Regultor sieovho naptia 220 V 20 %

Rudolf Beka
Pri kontrukcii a overovan rznych elektronickch prstrojov je potrebn meni sieov naptie min. o 10 %. V laboratrich podnikov s na tento el k dispozcii regulan autotransformtory. Pre kontrolu amatrskych prstrojov do prkonu 330 VA posli niie popisovan regultor. Technick dta prstroja
Regulcia vstupnho naptia: 20 %. Skoky regulcie: 5 %. Rozsah voltmetra: 170 a 270 V. Rozsah amprmetra: 1,5 A. Max. odoberan prd: 1,5 A. Rozmery: 236 x 105 x 236 mm. Elektrick schma prstroja je na obr. 1. Prstroj nem klasick autotransformtor, ale relatvne mal transformtor, ktor m jedno sekundrne vinutie so tyrmi odbokami po 11 V, o je 5 % zo sieovho naptia. Sekundrne naptie sa pridva ku sieovmu naptiu, bu vo fze pomocou prepnaa Pr1-2 alebo v protifze. Ak s sieov naptie a naptie sekundru vo fze, pridvanm sekundrneho naptia stpa vstupn naptie. Prepnaom Pr1-1 je mono zmeni fzu sekundrneho naptia a potom pridvanm sekundrneho naptia kles vstupn naptie. Vstupn naptie je dan rozdielom medzi naptm siete a sekundrnym naptm. Jednotliv odboky sekundrneho vinutia s navrhnut tak, e vstupn naptie stpa alebo kles pri prepnan o 5 % skoky. Ako vidno, tto regulcia nie je plynul, ale na odskanie innosti amatrskych zariaden plne postauje. Aby pri prepnan odboiek transformtora nebol obvod preruen, na prepnanie sa pouva tak prepna, ktor m po obvode 26 kontaktov, ale mechanika prepnaa prepna kad druh kontakt. Medzikontakty s so susednm kontaktom spojen cez rezistor. Pri prepnan, napr. z +20 % prepna v medzipolohe najprv prepne vinutie cez rezistor R3 a potom zapne nov odboku. Cez rezistor R3 teie prd len vemi krtky as, t.j. poas prebehnutia beca z jednej do druhej aretovanej polohy, a preto sa rezistor nestihne pretekanm prdom zahria. Podobn funkciu zastva i rezistor R2 pri prepnan +% na -%. Na meranie vstupnho naptia sli voltmeter s posunutm zaiatkom od 170 do 270 V, aby bolo mon presnejie odta vstupn naptie. Cez rezistor R11 a kondenztor C1 s napjan referenn didy D1 a D6. Na katde didy D1 bude pravouhl naptie o amplitde asi +45 V. Cez rezistor R13 a didy D7 a D8 s nabjan kondenztory C3 a C4. Vekos tohto naptia je mern vstupnmu naptiu. Toto jednosmern naptie je deliom R17 a R19 a P2 podelen. Potenciometrom P2 sa nastavuje poiaton hodnota vchylky meradla M1, t.j. aby pri 170 V vstupnho naptia mal merac prstroj nulov vchylku. Potenciometrom P1 sa nastavuje pln vchylka meracieho prstroja, t.j. aby pri 270 V na vstupe mal merac prstroj pln vchylku. Cievka L1 spolu s kondenztormi C5 a C6 sli ako filter potlajci prpadn ruenie zo siete. Varistor VDR sli na odstrnenie krtkych napovch piiek, ktor pochdzaj z porch na siete, atmosferickch vbojov a podobne. Na meranie odoberanho prdu sli prdov transformtor TR2. Na sekundr tohto transformtora je zapojen deli naptia. Z rezistora R21 sa odober naptie mern pretekanmu prdu cez primrne vinutie. Deli je navrhnut tak, aby pri prietoku prdu 1 A primrom bolo na rezistore, a tm i na kontrolnch zdierkach, naptie 1 V. Didy D11 a D14 slia ako usmerova pre merac prstroj M2. Prstroj zapneme na sie, prepna Pr1 postupne prepname z polohy 20 % do polohy +20 %. Naptie mus stpa po asi 11 V, ak sa nhodou men opane, treba prehodi vvody 1 a 2 transformtora TR1. Na vstup sa pripoj presn, najlepie slicov, voltmeter. Prepnaom Pr1 sa zni naptie na 170 a 180 V. Potenciometrom P2 sa na meradle M1 nastav tak naptie, ako ukazuje extern voltmeter. Potom sa prepna Pr1 d do polohy +20 %. Potenciometrom P1 sa nastav tak naptie, ako ukazuje extern voltmeter. Nastavenie min. a max. naptia zopakujeme. Na vstup sa zapoj za, napr. iarovka 200 W s amprmetrom. Do kontrolnch zdierok sa zapoj striedav voltmeter. Naptie na kontrol nch zdierkach m ma tak hodnotu, ak prd teie zaou (pri 1 A - 1 V). Ak tomu tak nie je, uprav sa odpor rezistora R 21. Potenciometrom P3 sa na meradle M2 nastav rovnak prd, ak ukazuje extern amprmeter.

Pouitie prstroja
Prstroj sa pripoj na sie a zapne sieovm spnaom. Zapnutie je indikovan dutnavkou pri sieovom spnai. Prepnaom Pr1 sa nastav poadovan naptie. Skan prstroj sa svojou sieovou nrou zapoj do zsuvky Z1. Vekos odoberanho prdu je indikovan meradlom M2. Ak chceme sledova priebeh odoberanho prdu, zapojme osciloskop do zdierok Z2 a Z3. Zdierky Z2 a Z3 s od siete galvanicky oddelen. Ke chceme vedie, ako sa skan prstroj chov pri zmene sieovho naptia, menme toto naptie prepnaom Pr1, pritom vekos vstupnho naptia odtame z prstroja M1.

Nastavenie prstroja
Pred nastavovanm sa upravia stupnice meradiel M1 a M2 (prevedenie vi na obr. 4 a 5). Stupnica meradla M1 sa ponech pvodn, len sa tvrdou gumou vygumuj sla a nahradia novmi poda obr. 4. Stupnica meradla M2 je nov, pouije sa fotografia stupnice z obr. 5, vyhotoven na papieroch C2111 (N2111) a nalepen na druh stranu pvodnej stupnice.

Mechanick kontrukcia
Prstroj je zabudovan do skrinky firmy BOPLA zo srie Symfonie, model BOBOX typ BO725, ktor na esk a slovensk trh dova firma ELING s.r.o Nov Dubnica, jeden zo sponzorov sae AR. Skrinky uvedenej firmy maj elegantn vzhad. Zabudovanm amatrskeho prstroja do uvedench skriniek dostane i amatrsky prstroj takmer profesionlny

Obr. 1. Elektrick schma regultora sieovho naptia

vzhad. Skrinka sa sklad z hornej a dolnej asti, ku ktorej mono poui sklopn rukov H72. Skrinky sa vyrbaj bu cel ierne alebo dvojfarebn, spodn diel tmavohned a horn diel tmavolt. Ak sa poaduje skrinka dvojfarebn, dopln sa typ o psmen B/B a ku rukovti psmeno B. Objednvacie sla, vi rozpiska. Prstroj je takmer cel umiestnen na jednej doske, okrem siastok, ktor s na prednom a zadnom paneli. Vek pozornos treba venova izol-ci vetkch ast, lebo takmer cel prstroj je galvanicky spojen so sieou. Nleit pozornos treba venova i izolcii sekundrneho vinutia (hlavne jadra), lebo i sekundrne vinutie je spojen so sieou. V prstroji je navrhnut transformtor TR1 tak, e ak naa energetika prejde na sieov naptie 230 V, prstroj me neruene pracova, potom 0 % bude odpoveda naptie 230 V. Na vzorku je pouit sieov transformtor z vyradenho nemeckho prstroja, na ktorom boli pridan zvity na primre tak, aby prstroj mohol pracova i pri napt 230 V 10 %. Prdov transformtor TR2 je vyroben z malikho profesionlneho sieovho transformtora 9WN 664.51. Transformtor sa rozoberie, odstrni sa pvodn primrne vinutie a miesto neho sa navinie 12 zvitov drtu o 0,7 a 0,8 mm a transformtor sa znovu zlo. Zostava prepnaa Pr1 je ne obr. 6. Dva a dva segmenty s kvli prdovmu zaaeniu prepojen paralelne. Rezistory R3 a R10 s prichyten medzi prepnae a dosku obr. 7.

6k8

Zoznam siastok
Rezistory R1 (sas dutnavky) R2 68 , TR 553 R3,R4,R5,R7 R8,R9,R10 12 , TR 636 R6 47 , TR 636 R11 220 , TR 636 R12 3,3 M, TR 153 R13 22 , TR 636 R14,R15 470 k, TR 152 R16 82 k, TR 296 R17,R18 39 k, TR 154 R19 6,8 k, TR 152 R20 464 , TR 161 R21 86,6 , TR 161 Potenciometre P1 10 k, TP 012 P2 680 , TP 012 P3 22 , TP 012 VDR ERZC 10 DK 391(GM electronic) Kondenztory C1, C5, C6 330 nF/250 V, REMIX C2451 C2 10 F/35 V, TE 986 C3, C4 10 F/450 V, TE 993

Obr. 2. Doska s plonmi spojmi (205 x 160 mm)

Obr. 3. Rozloenie siastok

Obr. 4. Stupnica meradla M1

Obr. 9. Predn panel (mat. plech Fe, 1,5 mm, zinkova)

Obr. 5. Stupnica meradla M2

.

Obr. 10. ttok - predn panel

Obr. 6. Zostava prepnaa Pr1

Obr. 11. Zadn panel (mat. plech Fe, 1,5 mm, zinkova)

Obr. 12. Psik na dranie sieovej zsuvky (mat. plech Fe, 1,5 mm, zinkova) Obr. 13. Distann stpik (2 ks mat. ty Fe, 6 mm, zinkova)

Polovodiov siastky D1 a D6 KZ260/7V5 D7, D8 KY130/900 D9, D10 KA261 D11,D12, D13, D14 KY130/300 Ostatn siastky Pr1 3AN 559 23 V1 4162-18N Po1 T 1,5 A Poistkov puzdro CK 489 03 TR1 EI 32 x 32 prim.: 1070 z o 0,375 mm sek.: 4x 56 z o 0,8 mm TR2 (vi text) 9WN 664.51 Z1 vstavan zsuvka typ 5517 Z2, Z3 WK 454 04 Gombk WF 243 18 M1 MP 220, 100 A M2 MP 210, 100A Skrinka BOPLA: Typ BO 725 B/B - hned BO 725 - ierna objednvacie slo: 09725000 Sklopn rukov Typ H72 B - hned Typ H72 - ierna Objedncacie slo:46710010 -hned 46710000 -ierna Sieov nra: LYS 3 x 0,5 10 281/1,5, SN 34 7512 Driak sieovej nry: 6PA 255 04

Obr. 7. Doska prepnaa

Obr. 8. Cievka sieovho filtra Na feritov jadro navin izolciu (PVC pska alebo pska rky 10 mm z olejovanho pltna hrbky 0,1 mm). Cievky vin tak, aby sa vodie vo vntri toroidu dotkali. Cievky vin drtom o 0,8 mm - 2 x 20 zvitov. Vzdialenos a medzi vinutiami mus by min. 5 mm. Po navinut cievky ovin pskou PVC alebo pskou z olej. pltna

Stavebnice SMT firmy MIRA - 10

V minulm pspvku jsme se vnovali zapojenm pro modelstv, do kterho velkou mrou pronik elektronika a prv technika povrchov monte SMT (surface mounted technology) umouje konstruovat velmi mal elektronick moduly, kter se vejdou i do miniaturnch model.
Modeli, kte nemaj velk zkuenosti s elektronikou, shnou rdi po vyzkouench nvodech a stavebnicch. Norimbersk firma MIRA nabz adu jednoduchch zapojen ve form stavebnic provedench technikou SMT nejen pro rzn pouit v obecn elektronice, nbr i pro modele. Dnes pinme z rozshlho programu opt ti nvody. Stavebnice MIRA obsahuj vdy soubor vech soustek, desku s plonmi spoji (tl. je 0,5 mm), nvod k pjen a souasn potebn mnostv pjky (speciln trubikov o prmru 0,5 mm), technick data, schma a krtk popis zapojen, osazovac plnek a rozpisku soustek. s plonmi spoji M 24 (stavebnice MIRA 3624) s rozmry 30 x 20 mm a na obr. 3 je rozmstn soustek autopilota. Nejprve se doporuuje osadit integrovan obvod CMOS (pozor na citlivost vi elektrostatickm vbojm - obvod odlepit z vodiv destiky a tsn ped osazenm), piem orientace obvodu je urena skosenm pouzdra, pak rezistor R1 a R5, keramickch kondenztor C4 a C5, kter nejsou oznaeny a je mono je rozliit jen velikost (C5 je men), tantalovch kondenztor C1 a C3 (plus oznaen proukem), diody D1 (katoda oznaena proukem) a nakonec trimru P1. Po kontrole sprvnho osazen a celho zapojen (zejmna pozor na cnov mstky mezi vvody IO) lze vyzkouet funkci pipojenm autopilota mezi pijma dlkovho zen a servo. Pi zapojen dlkovho ovldn mus servo reagovat jako obvykle. Pi odpojen pijmae zane autopilot pracovat a pivede pipojen servo do pedem nastaven polohy (nastavuje se potenciometrem P1). Po optnm pipojen pijmae je mon dit servo vyslaem jako pedtm. Jestlie m bt takto zeno nkolik serv, mus bt ke kadmu pipojen vlastn autopilot.

Obr. 2. Deska s plonmi spoji

k servu

R4 D1

C5

P1

Autopilot
Pi porue dlkovho ovldn nebo silnm ruen se stv model neovladateln. V takovm ppad se hod zapojen autopilota, kter chrn drah model pi poruchch tm, e se servo nastav do pedem zvolen polohy. U ltajcho modelu to me bt klouzajc let, kter zabrn pdu nebo u automodelu se vypne motor. Doporuuje se vestavt autopilot do vech model pro zabrnn jejich ztrty nebo znien. Autopilot je vhodn pro vechna dlkov ovldn, pracujc s kladnmi impulsy.

IO1 C4 + +

R5 R3

+ R1 C1 C3 C2 R2

vstup

Seznam soustek
IO1 D1 P1 R1 R2 R3 R4 R5 C1 a C3 C4 C5 HCF4011 LL4148 100 k 100 k , 104 330 k , 334 390 k , 394 47 k, 473 0 , 000 1 F, 105 100 nF 22 nF

Technick data
Napjec napt: Provozn proud: Rozmry pouzdra: Rozmry desky: 4 a 6 V. piblin 1 mA. 36 x 26 x 6 mm. 30 x 20 mm.

Popis funkce a sestaven

Funkce autopilotu (obr. 1) je velmi jednoduch: pi sprvn innosti dlkovho ovldn prochzej impulsy ze vstupu hradly H1 a H4 bez jakhokoli zkreslen na vstup. Jestlie dic impulsy chyb, nabije se kondenztor C3 a spust genertor impuls s hradly H2 a H3. V zapojen je pouit integrovan obvod CMOS 4011. Na obr. 2 je deska

Obr. 3. Rozmstn soustek autopilota chylka dic pky na dicm pultu vyslae dlkovho ovldn do prava bude po vestavn invertoru uskutenna servem doleva a naopak. Pro tuto zmnu bhu serva nen nutn servo rozebrat nebo pestavt. Invertor je vhodn pro dlkov ovldn s kladnmi impulsy (zobrazen ppoj na konektorech nejbnjch dlkovch ovldn bylo v minulm pspvku). Vzhledem k pouit soust SMD (surface mounted device) je invertor velmi mal a lze jej vestavt dodaten i do stvajcch model.

Technick data

Invertor pro servo

Popisovan invertor obrac smr bhu serva. To je nutn nap. tehdy, kdy se dic pky prost nehod k danmu elu a nelze je jinak vestavt. V-

Napjec napt: Proudov spoteba: Rozmry pouzdra: Rozmry desky:

4 a 6 V. piblin 1 mA. 30 x 20 x 10 mm. 25 x 16 mm.

Obr. 1. Zapojen autopilota Obr. 4. Zapojen invertoru pro servo

4011

Popis funkce a sestaven

Zapojen invertoru je obr. 4. Vstupn signl d genertor impuls (tvoen prvnmi dvma hradly NOR, C1, R1 a P1) s kou impuls 3,2 ms. Rozdl referennch impuls a vstupnch impuls tvo invertovan vstupn signl. Na obr. 5 je deska s plonmi spoji M 21 (stavebnice MIRA M 3621) s rozmry 25 x 16 mm, na obr. 7 je rozmstn soustek invertoru. Nejprve se doporuuje osadit integrovan obvod CMOS (orientace obvodu skosenm pouzdra), pak rezistor R1 a keramick kondenztor C1, tantalov kondenztor C2 (plus oznaen proukem) a nakonec trimr P1. Po kontrole celho zapojen, sprvnho osazen a hlavn pjen (pozor na cnov mstky) lze pipojit napt a provst funkn test. Vstup invertoru se pipoj na dlkov pijma a na vstup servo. Trimr P1 se nastav do stedn polohy. Stedn poloha serva se pak nenastavuje na servu samm, nbr tmto trimrem invertoru. Spna se nakonec vestav do piloenho prsvitnho pouzdra a pipevn na vhodn msto v dlkov ovldanm modelu.

Technick data
Napjec napt: Klidov proud: Provozn proud: Rozmry pouzdra: Rozmry desky: 4,2 a 6 V. piblin 1 mA. piblin 100 mA. 30 x 20 x 10 mm. 26 x 16 mm.

Popis funkce a sestaven

Zapojen vyhledvacho pptka je na obr. 7. Impulsy ze vstupu prochzej hradlem H1 a vybjej pes diodu D1 kondenztor C2 (ten je nabjen mezi impulsy pes rezistor R2). Chyb-li vstupn impulsy, kondenztor C2 se nabije a spust genertor modulovanho zvuku: zdroj modulanch impuls s hradlem H2 (C3, R3) d pes invertor (hradlo H3) tnov osciltor s hradlem H4 (C4, R4). Pulsujc tn je veden pes zesilovac tranzistor T1 na miniaturn akustick mni S. V zapojen je pouit integrovan obvod CMOS 4093 (tyi dvouvstupov hradla NAND se vstupnmi Schmittovmi klopnmi obvody). Na obr. 8 je deska s plonmi spoji M 20 (stavebnice MIRA 3620) s rozmry 26 x 16 mm a na obr. 9 je rozmstn soustek vyhledvacho pptka. Jako vdy se doporuuje nejprve osadit integrovan obvod CMOS (pozor na citlivost vi elektrostatickm vbojm - obvod odlepit z vodiv destiky a tsn ped osazenm), piem orientace obvodu je urena skosenm pouzdra, pak rezistor R1 a R7, keramickch kondenztor C1 a C4, kter nejsou oznaeny a je mon je rozliit jen velikost (C4 je men), diody D1 (katoda oznaena proukem), tantalovch kondenztor C2, C3 a C5 (plus oznaen proukem) a nakonec tranzistoru T1. Po kontrole sprvnho osazen a celho zapojen se pipoj akustick mni (pozor na sprvnou polaritu), kter je ve stavebnici opaten pryovm drkem, umoujcm snadn pipevnn na vhodnm mst modelu. Funkci lze vyzkouet pipojenm vyhledvacho pptka na pijma dlkovho zen a to bu na voln kanl nebo paraleln k njakmu servu. Pi zapojen dlkovho ovldn mus ve reagovat jako obvykle. Pi odpojen vyslae zane vyhledvac pptko pracovat a vydv slyiteln ppajc tn.

Obr. 8. Deska s plonmi spoji

vstup C5 + +
+

C1

_ R1 C2 R2

R6
C4

D1 IO1

C3 R3

Seznam soustek
IO1 R1 P1 C1 C2 HC4001 56 k, 563 47 k 68 nF tantal 1 F, 105

R4

T1
R5

R7 _

Vyhledvac pptko
Tento miniaturn pstroj ulehuje vyhledn modelu, kter nouzov pistl nebo se ztratil, tm, e vydv pi porue nebo pekroen dosahu dlkovho ovldn (tedy jestlie nejsou ptomny dic impulsy) hlasit intervalov modulovan zvukov signl. Vyhledn je uleheno zejmna tm, e zvukov vlny (pijman sluchem) se mnohem lpe i v nepehlednm ternu (vysok trva, rot apod.) ne svteln indikace. Vyhledvac pptko je vhodn pro vechna dlkov ovldn, pracujc s kladnmi impulsy.

Obr. 9. Rozmstn soustek R3 1,5 M, 155 R4 150 k, 154 R5 1 k, 102 R6 a R7 0 , 000 C1 100 nF, tantal C2, C3 a C5 1 F, 105 C4 4,7 nF S akustick mni (prmr 10 mm, vka 8 mm) ivnostensk vroba zveejnnch desek s plonmi spoji a stavebnic nen dovolena. Vhradn prodej m vrobce: MIRA-Electronic, Beckschlagergasse 9, 90403 Nrnberg, Deutschland. Stavebnice si lze zakoupit pmo v Norimberku na uveden adrese. Vn zjemci u ns si mohou stavebnice SMT firmy MIRA objednat (i na dobrku) v prask prodejn ve Vclavsk pasi - COMPO spol. s r. o., Karlovo nmst 6, 120 00 Praha 2, tel./fax: (02) 29 93 79. JOM

Seznam soustek
IO1 D1 T1 R1 R2 Obr. 5. Deska s plonmi spoji HCF4093 LL4148 BC857R3FR 68 k, 683 330 k, 334

P1 IO1

Obr. 6. Rozmstn soustek

R1

C1

Obr. 7. Zapojen vyhledvacho pptka

C2

Oprava elektronick zivky podruh

Ji Zbytovsk
Podlel jsem se ped nedvnem na technick pprav vroby elektronickch zivek a tak bych rd pidal nkolik poznmek k lnku prava vadn zivky z AR 6/95 strana 24. I kdy je v lnku nkolik chyb, navc vzhledem k specifice problmu pochopitelnch, je hlavn mylenka sprvn. Odborn oprava systmu elektronick kompaktn zivky je mon a tomu, kdo ji zvldne se jist vyplat, i kdy pro obvyklho zkaznka se s n nepot. Je to koda zahazovac koncepce kompaktnch zivek je a zstv ekonomickm a funknm kompromisem. I mn odborn oprava je (viz lnek) lep ne nic a najde sv pznivce. Tm, kte radji dlaj vci podn, si dovoluji nabdnout alternativn een opravy. Vzhledem k tomu, e elektronika zivky je nkolikansobn dra ne samotn zivkov trubice (tot plat i o pomru ivotnost tchto komponent), nabz se jako logick een vmna trubice zivky. Nen to zas tak velk problm, jak se zd. Vmna zivkov trubice je sice pracnj a dra een, ale zskme tak zivku s jmenovitmi parametry svtelnho toku i ivotnosti, s vhledem na monost opakovn vmny trubice v ppad poteby. Novou zivku odpovdajcho pkonu bez pedadnku lze koupit asi za 100 K. Nap. pro opravu kompletu DZE 15 W je to zivka DZK 13 (tye). Ze zivky musme odstranit spodn st objmky se startrem. Naopak horn st objmky s pitmelenou trubic je vhodn ponechat, nebo pi rozebrn hroz rozlomen skla. Radji proto trubici i s st objmky upevnme na vrchn dl krytu mnie. Jednotliv sti meme slepit epoxidem. Pozor rovn na pvody - velmi snadno se lmou pmo u skla. U nkterch zahraninch vrobk se me stt, e odpor havicho vlkna je men. I zde je mon pm nhrada zivkami TESLA, riziko pehaven havicch vlken zmenme pipojenm bonk s odporem asi 10 /1 W paraleln ke katodm. Kritriem je zpsob, jakm se chovaj vlkna pi startu. hav-li konce zivek dlouho, siln a zpal je pitom hodn zpodn, je vhodn rezistory pidat. Je-li start okamit, nejsou teba. Pi zkouen postupujeme opatrn zivku zapnme jen na mik. Te jet k prav podle AR z sla 6/95. Pi normlnm provozu zivky se opaluj (zeslabuj) havic vlkna a souasn s opotebenm npln roste i napt potebn na zaplen vboje. Mni pracuje tak, e se zapalovac napt nakmitv na sriovm rezonannm obvodu, jeho rezonann proud zrove hav vlkna. Ke konci ivota zivky zven napt, a tm i vt havic proud, pepl pi pokusu o start u naruen havic vlkna a rezonann obvod se peru. Peplen vlken je tedy mono chpat jako indikaci faktu, e zivka byla ji opoteben. Zkratovnm peruench vlken lze mni opt pinutit k innosti a zivku vtinou rozsvtit. Magnetick pole s tm nem nic spolenho, pzniv vliv na zaplen vboje m zvten kapacitn vazba na npl dky pdavnm vnjm elektrodm. Ty vak nejsou nutn, k zaplen zpravidla sta nakmitan napt.

Star zivka m vak men innost (ili mn svt) a zrove se zvtuje riziko, e se s definitivnm koncem zivky zni i mni. Pipoutm vak, e to nkdy me trvat dost dlouho. Vlkno tvo tm, e se pepl, jakousi pojistku, co m v praxi vznam tam, kde se s vmnou zivky pot a je tedy nedouc, aby se mni zniil souasn se zivkou. Ovem i elektronick mni lze opravit. Pokud si na to troufnete, doporuuji tento postup. Ohmmetrem nebo lpe rovkovou zkouekou ovte prchodnost napjecho obvodu a t sti vstupnho obvodu, kter m bt prchodn. V cest bvaj dost asto netypicky vypadajc pojistky - ty lze nahradit trubikovmi. Na vstupu posta i rezistor s tzv. pojistkovm efektem. Peruen mohou bt i odruovac tlumivky (obvykl induknost 1 mH) a na vstupu bv asto vadn termistor PTC (za studena m mt odpor 100 a 160 ), ale ten nen kritick. Pak samozejm vyzkoume tranzistory (BUV46A). Jsou n-p-n, poad vvod pi pohledu zpedu zleva je B-C-E. Tranzistory lze pi men ponechat v desce s plonmi spoji, ale musme odpojit rezistor v bzi tranzistoru (22 ). Obas bvaj peruen kondenztory (3,3 nF/1000 V a 6,8 nF/400 V) ve vstupnm obvodu - nakmitv se na nich vysok napt. Zd-li se ve v podku a mni pesto nekmit, zkuste paraleln (zvenku) pipojit dobr kondenztor. Pokud vyloume tak studen spoje a zkraty na desce s plonmi spoji, je to ve, co meme na kolen udlat bez osciloskopu a mie kapacit. Pesto by tento postup ml stait na opravu vtiny zvad. To je ve strunosti ve, ppadn dotazy zodpovm na tel. (02) 8731 l. 465.

Obr. 1. Typick zapojen mnie kompaktn zivky. Nkdy chyb st odruovacch prvk a termistor PTC Provoz bezdrtovho mikrofonu je mon pouze na zklad povolen ke zzen a provozovn vyslac rdiov stanice, vydanho eskm telekomunikanm adem. Jak nm z tohoto adu sdlili, poruuje provozovatel takovho vyslae 4 a 5 zkona . 110/ /1964 Sb. o telekomunikacch, ve znn zkona . 150/1992 Sb. a zkona . 253/1994 Sb. a vystavuje se nebezpe uloen pokuty podle pestupkovho zkona. Belza Opraven schma zapojen mikrofonu a rozmstn soustek na desce s plonmi spoji (vpravo)

Oprava k lnku Bezdrtov mikrofon

Akoli byl bezdrtov mikrofon vyzkouen, pesto se do lnku vloudily dv chyby. Odpor rezistoru R6 je sprvn 470 . Dal chyba byla v rozmstn soustek. Aby nedolo k dalm omylm, uvdme znovu opraven schma a sprvn rozmstn soustek. Za chyby, kter vznikly pi redaknm zpracovn lnku, se tenm omlouvm.

Pohon komnov klapky

Stle stoupajc cena energie nut hledat vechny monosti jej spory. Jednm z monch een je konstrukce vhodn komnov klapky, kter zabrauje pli rychlmu ochlazovn kotle stednho topen. Prodlouuje se tak doba, kdy kotel netop a tm se i nsledn spo plyn. Tato spora se pochopiteln neprojev ihned, ale a za celou topnou seznu. Popis innosti
Pro pohyb komnov klapky jsem pouil krokov motor z vyazench hodin. Jejich nejcennj soust nen samotn krokov motor, ale velmi kvalitn mosazn pevody. Pohyb motorku je umonn tm, e se na jeho cvku pivdj stdav impulsy +24 V a -24 V. Vlastn pohyb klapky je od pohybu rotoru motoru odvozen mechanickm pevodem. Pi popisu obvodu musme vyjt ze stavu, kdy je v bod A rove L. Tranzistory T2, T4 jsou uzaveny a T3 je oteven pes R6. Kondenztor C2 je nabit. Kdy se v bod A zmn rove L na H, otevou se tranzistory T2, T4 a tranzistor T3 se uzave. Kladn pl kondenztoru C2 se spoj pes T4 se zem a na vvodu 1 krokovho motoru je napt -24 V proti vvodu 2. Vybije se kondenztor C2 pes cvku motoru M a klapka se posune o jeden krok. Po pchodu rovn L do bodu A se oteve T3 a protoe kondenztor C2 je vybit, je na vvodu 1 proti vvodu 2 motoru M napt +24 V. Nabije se kondenztor C2 pes cvku motorku a klapka se posune o dal krok. Cel cyklus se opakuje dokud se nerozpoj pslun koncov spna. Jako zdroj impuls jsem pouil osvden zapojen s obvodem 555. Jedn se o genertor s initelem plnn 50 % pi libovolnm kmitotu. Kondenztor C1 se nabj pes rezistor R1 a tranzistor T1. Ten je po dobu nabjen oteven dky rezistoru R2. Kdy bude na vvodu 7 IO rove L, tranzistor se uzave a povede dioda D1. Kondenztor C1 se bude vybjet pes rezistor R1 a diodu D1. Rezistor R1 je tedy zapojen v srii s jednm pechodem p-n jak pi nabjen, tak i pi vybjen kondenztoru C1. Pi nabjen je to pechod tranzistoru T1 a pi vybjen je to pechod diody D1. Dioda D3 slou k signalizaci funkce genertoru. Zazen lze doplnit o dal diody LED, kter budou spolu s kontakty koncovch spna signalizovat oteven a zaven komnov klapky. Ke konstrukci pohonu komnov klapky jsem byl pinucen tm, e se mi podailo zskat mechanickou st zazen bez pohonnho mechanismu. Pesn mechanick uspodn komnov klapky neuvdm, nebo bude zvisl na jejm konkrtnm pouit. Mus vak splovat vechna bezpenostn kritria pro pouit komnov klapky u plynovho kotle stednho topen. Proto je nutn nechat si ppadnou mont a zapojen komnov klapky provst odbornkem. Samotn klapka je pipojena pes jednoduchou spojku na hdelku minutov ruky. Tento pspvek m bt spe nmtem na monost netradinho vyuit krokovho motoru z vyazench hodin, ne pesnm stavebnm nvodem.

re

Obr. 2. Zapojen koncovch spna

Obr. 3. Tvar vaky a umstn koncovch spna

re

hok

Obr. 4. Pipojen do obvodu hoku kotle Mgr. Oldich Tlust

Seznam soustek
R1 R2 R3, R5 R4, R6 C1,C2, C3 C4 D1, D2 D3 D4 T1, T2 T3 T4 IO Re 15 k 1,5 k 680 68 k 100 F 100 nF 1N4148 LQ.... KZ260/12 KC507 KC509 KF517 555 RP 92

Peddlika 1,3 GHz s velkou vstupn citlivost

Cenov dostupnou peddliku kmitotu 1,3 GHz s dlicm initelem 1:64 nabz Motorola pod oznaenm MC12075. Je vhodn pro vestrann pouit v oboru kmitotov syntzy, vybaven je diferennm vstupem, vnitnm pedzesilovaem s velkou vstupn citlivost a zeslenm. Tento integrovan obvod umouje uivateli konstrukci jednoduchho zapojen s malm vstupnm signlem. Funkn a vvodov je MC12075 sluiteln s mn dostupnou peddlikou Plessey SP4633, m vak men spotebu napjecho proudu (typicky 36 mA) pi napt 5 V a me pracovat v rozsahu napjecho napt od 4,5 do 5,5 V. Navc amplituda vstupnho napt dliky je vt ne 800 mV (mezivrcholov napt) v rozsahu vstupnho kmitotu a do kmitotu 1,3 GHz. Peddlika se pouv v typickm zapojen v oboru kmitotov syntzy nap. v satelitnch pijmach, boxech Set-top, komunikanch systmech a zobrazovach. MC12075 pracuje v rozsahu provoznch teplot od 0 do +85 C, je v plastovm pouzdru DIP-8 nebo spornm pouzdru SO-8 s osmi vvody, kter je vhodn pro povrchovou mont SMT. S Informace Motorola 87/95

Literatura
[1] AR A, . 11/84, s. 410. [2] AR B, . 2/89, s. 47. [3] Kavlek, J.: 555C. Pruka pro konstruktry, Epsilon: Praha 1994.

Obr. 1. Schma zapojen ovldn krokovho motorku

Fzomr
Schma jsem zskal z tet ruky a bylo pvodn ureno pro psma 80 m a 40 m. Vylo v roce 1990 v asopise Ham Radio v rubrice uren pro vkendov realizace z pera Joel Eschmanna, K9MLD, a Toma Rehma, K9PIQ. Zapojen po zanedbatelnch pravch chod i v psmu CB. Fzomr pohotov ur, na kterm kanlu (a jeho blzkm okol) antna rezonuje, tzn. kde m antna relnou impedanci. Popisovan fzomr je diskrimintor obdobn tm, kter znme z pijma FM, ale aplikovan pro vyslac techniku. Detekuje fzov hel mezi naptm a proudem v antnnm systmu. Kdy pouijeme jako midlo pstroj s nulou uprosted, uke nm pesn rezonanci nebo potebn doladn. Pokud jsme naladni pod rezonannm kmitotem, pstroj uke vchylku na jednu stranu; kdy nad nm, ruka pstroje se vychl na opanou stranu - zle na zapojen polarity pouitho pstroje. Pi rezonanci mus bt napt i proud ve fzi, vchylka je tud nulov. Velikost vchylky zvis na velikosti rozladn. Zazen pipojujeme do srie s napjecm vedenm nebo do napjecho bodu antny. Fzomr me bt zapojen stle, nepotebuje dn vlastn napjen.

nu transformtoru (podle schmatu do bodu a) a postup opakujeme. Te by se to ji mlo podait a tm je kalibrace hotova. Kalibrace na 20. kanlu vyhov pro cel CB psmo (1. a 40. kanl).

Pouit soustky
C1 C2, 3 C4 C5 R1 100 pF keramick bezindukn 0,1 F keramick 5 pF keramick, sldov kondenztorov trimr (viz text) 12 k/0,25 W - pro zlepen citlivosti mono nahradit tlumivkou asi 2,5 mH R2, 3 0,1 M/0,25 W R4 asi 10 k k prav citlivosti midla D1, 2 libovoln diody Ge Tr1 dv bifilrn vinut po 4 a 5 z, drt CuL o 0,4 mm na feritovm krouku N1 o vnjm 18 mm nebo menm

Obr. 2. Zapojen transformtoru Feritov krouek se lutm oznaenm - hmota N1 - lze koupit v prodejn GM ELECTRONIC (Sokolovsk ul. v Praze). Vinut Tr1 je teba zapojit dsledn podle obr. 2 (bifilrn). Kapacitu C5 urme vzduchovm hrnkovm trimrem 30 pF tak, aby vchylka pi kalibraci byla na ob strany piblin stejn. Ten pak nahradme menm keramickm trimrem, s potebnm menm rozsahem. Pro usazen rozsahu je mono pidat pevn kondenztor do asi 5 pF. Mic pstroj (pvodn uren pro men pH) lze koupit v bazarov prodejn - Vclavsk pas na Karlov nmst v Praze. Pro men proveden fzomru vyhov mal indiktorov mic pstroj v organickm skle. Oba pstroje jsou samozejm s nulou uprosted.

(50-0-50 A)

Literatura
[1] Peek, J.: Fzomr. ELECTUS 1991, ploha asopisu AR, s. 35. Ing. Ji Eisner

Obr. 1. Schma fzomru

Kalibrace
Ke kalibraci potebujeme jen umlou zt 50 W/4 W. Budeme ji napjet vkonem 4 W pes fzomr. Vstupn konektor, na kter pivdme signl z vyslae, je ten, kde je pipojen kondenztor C4. C5 nastavme tak, aby vchylka midla byla nulov. Pokud se to nepoda, pipojme C5 na opanou stra-

Obr. 3. Dv varianty praktickho proveden fzomru

WINRADIO - rdio pro PC

Australsk firma Rosetta Laboratories pedstavila na letonm veletrhu potaov a komunikan techniky CeBit svj irokopsmov pijma pro PC nazvan WINRADIO, ovnen ji krtce pedtm zlatou medail na PC veletrhu v Sydney. Osobn pota je vznamnm zdrojem vysokofrekvennho ruen, a proto umstn radiopjmae do tohoto prosted je ji samo o sob odvnm poinem, kter vak konstrukti Winradia zvldli velmi dobe. Vslednm efektem je komunikan pijma plynule peladiteln v psmu 500 kHz a 1300 MHz, zahrnujc tak vechna psma AM/FM a po satelitn kmitoty. Pijma je konstruovn jako superheterodyn s trojnsobnm smovnm s nzkoumovmi vf obvody a mikropskovmi filtry, pracujc v reimu AM, FMW, FM-N a SSB. Krok ladn je voliteln od 1 kHz do 1 MHz. Winradio se skld z karty mikroprocesorem zenho pijmae, kter se zasune do volnho slotu potae IBM kompatibilnho. Karta obsahuje rovn antnn vstup a vstup pro reproduktor. Soust dodvky je i programov vybaven umoujc prci v prosted DOS nebo Windows, piem jako minimln konfigurace je uvdna ji 386 SX/16/640 kB RAM (386 DX/4 MB RAM pro Windows). Grafick rozhran simulujc pedn panel komunikanho pijmae umouje jeho snadn ovldn my i z klvesnice. Jako doplnk je mono objednat databzi obsahujc daje o vce ne 300 000 rdiovch vysla z celho svta s vodnm seznamem nabzej-

cm jak exotick stanice, tak i kmitoty pouvan nap. pi komunikaci v rmci vesmrnho programu NASA. Tuto databzi lze samozejm roziovat nebo se naladit na jakkoli v n uveden kmitoet. Winradio pedstavuje pedevm zajmav rozen nabdky multimedilnch doplk pro PC, zrove tento vrobek oslovuje i irokou obec radioamatr, kterm potaov technologie otevr nov horizonty pedevm ve vyuit monost programovho vybaven Winradia. Winradio si mete objednat u firmy Tech-Rentals CS s. r. o. na adrese: Kikova 70, 612 00 Brno, tel.: (05) 72 62 670, fax: (05) 41 21 24 13.
(viz inzert firmy Tech-Rentals CS v inzertn ploze tohoto sla A Radia)

Dlka antnnch prvk a jej korekce

Jindra Macoun, OK1VR
Jeden z astch tenskch dotaz z oboru antn se tk korekc, respektive pepotu dlek pasivnch prvk Yagiho antn, kter maj jin prmr ne pvodn konstrukce. Nejasno je i o vlivu prmru nosnho rhna na dlku prvk. Nsledujc odstavce podvaj nvod, jak se s touto problematikou vypodat s pouitm jednoduch kalkulaky a grafu na obr. 1, pevzatho z odborn publikace Antennas - Theory and Practice autor S. A. Schelkunoffa a H. T. Friise.

Tato situace vak nen neeiteln. Pomeme si grafem na obr. 1, kter znzoruje zvislost fzov rychlosti podl vlcovch vodi na jejich thlosti (pomru L/t) v rozsahu do 20 % pod jejich plvlnnou rezonann dlkou - jinmi slovy a pro praktick pouit srozumitelnj - znzoruje zkrcen plvlnn rezonann dlky vodi (prvk) s rznou thlost, tj. s rznm pomrem dlky L a t v rozsahu 10 a 10 000. Z grafu lze bu pmo odest zkrcen prvk i dipl /2, tzn. jejich skutenou dlku, nebo nm pome vypotat korekci dlek pasivnch prvk - direktor pi zmn prmru. Postup nzorn osvtl nkolik pklad: 1. Rezonann dlka prvku - diplu /2 a) Vypoteme elektrickou dlku l/2 ze vzorce Ll/2 [mm] = 150 000/f [MHz] b) Vypotenou dlku dlme prmrem t, dostvme thlost = L/t. c) Hodnotu L/t vyhledme na svisl stupnici grafu a pod prsekem s kivkou odeteme na vodorovn stupnici initel zkrcen z. d) initelem zkrcen z vynsobme elektrickou dlku l/2 a dostvme skutenou rezonann dlku /2skuten.

Vme, e antnu navrenou pro urV radioamatrsk literatue nachzme konstrukn popisy nejrznjch it kmitoet - psmo, lze pomrn jedantn. Pro amatrsk psma VKV (ale nodue pepotat na jin kmitoet i KV) pevldaj smrov antny typu psmo. Je to bn praxe, pepoet je Yagi. Krom pznivch vlastnost elek- jednoduch a elektrick vlastnosti taktrickch jsou toti konstrukn nejjed- to odvozen antny jsou prakticky nodu. Jejich nevhodou je znan shodn s vlastnostmi antny pvodn kritinost rozmr direktorov ady. Jde i pi vtm pomru kmitot. Pedpozejmna o dlky direktor. Plat to kladem ovem je pepoet vech rozzvlt u antn zkopsmovch, kter- mr ovlivujcch elektrick vlastnosti mi jsou ostatn antny na tm vech- antny v pomru pvodnch a novch na amatrsk psma VKV i KV. U opti- kmitot. Zatmco takto pepotanou dlku mln uspodan Yagiho antny se toti dosahuje maximlnho zisku vdy prvk lze realizovat pokad, tak nov na nejvych kmitotech pracovnho vypoten prmr prvk nelze nkdy Pklad: Jak je rezonann dlka psma. Nad tmto psmem pak zisk dodret - bu z konstruknch, i prakvelmi rychle kles. Kles tedy na kmi- tickch hledisek. Nap. antna na 435 /2 vodie o 2 mm na f = 21,1 MHz? a) Ll/2 = 150 000/21,1 = 7109 mm totech (na tch vlnovch dlkch), kde MHz, navren s prvky o 8 mm, by b) L/t = 7109/2 = 3554,5 = 3,5 . 103 se direktory stvaj ji pli dlouhmi, mla mt po pepotu na 145 MHz prvc) z = 0,967 take zanaj reflektorovat. Pi po- ky tikrt tlust, tj. 24 mm. To je zbyted) Rezonann dlka chopiteln snaze o dosaen maximl- n a z konstruknch hledisek nevhodL/2 = 7109 . 0,967 = 6874 mm, nho zisku se dlka direktor nkdy n, i kdy by jinak proti elektrickm peene, a maximln zisk se tak pe- vlastnostem takov antny nemohlo bt je tedy o 235 mm, tj. o 3,3 % krat ne sune na ni kmitoty, pop. a pod nmitek. Jinm dvodem pro zmnu elektrick dlka plvlny, (resp. dlka pracovn psmo, ve kterm se vrazn prmru me bt i nedostupnost po- plvlny ve volnm prostoru). Vypotezmen zisk. Stv se to zvlt pi adovanho profilu - prmru. S tm se n dlka plat pro hol vodi, drt i lanuit tlustch prvk ne m pvodn setkvme i u antn realizovanch na ko, tj. bez vnjho izolanho plt. konstrukce, pp. pi chybn i nepes- pvodn psmo, kdy nelze opatit pe(Dokonen pt) n korekci jejich dlky. Krat direktory depsan i doporuen prmr prvk. naopak pesunou oblast maximlnho zisku na kmitoty vy, tzn. nad pracovn psmo. To vak nem tak dramatick dsledky, protoe pokles zisku v pracovnm psmu je pozvoln, a antna stle vykazuje vrazn smrov inky, protoe i krat direktory stle direktoruj a pokles zisku se projev jen mrnm rozenm hlavnho laloku. Pro plnost dodejme, e antna s ponkud kratmi direktory pracuje i s jistou rezervou s ohledem na ppadn vskyt mrn nmrazy, kter posouv oblast maximlnho zisku k nim kmitotm. Nmrazou obalen direktory se toti chovaj jako del, protoe jsou tlust. Podrobnj informace na toto tma se vak ji z tohoto pspvku Obr. 1. Zkrcen rezonann dlky plvlnnch prvk v zvislosti na jejich thlosti vymykaj.

Mezinrodn setkn radioamatr Holice 96

Holice v echch (Zbr z knihy L. Formnka Holice ve fotografii z r. 1993) Msto konn: Holice, Vchodn echy, esk republika. Holice le na silnici I. tdy .35 E 442 18 km od Hradce Krlov smrem na Brno. Prostor konn: Vechny prostory Kulturnho domu, pilehl sportovn haly, sokolovny a koly. Datum konn: 30.-31. 8. 1996. Poadatel: Radioklub OK1KHL Holice. Ubytovn: Lze objednat prostednictvm poadatele a bude zajitno v autokempinku Hlubok, v chatov osad, v okolnch motorestech a studentskch interntech a pro nronj v hotelu v Pardubicch nebo Hradci Krlov na zklad zvazn objednvky. Stravovn: Ve spolen jdeln v tsn blzkosti KD nebo individuln v holickch restauracch.

Zkladn informace

Program
Pednky ve velkm sle Kulturnho domu. Setkn zjmovch krouk a klub. V ptek veer tbork v autokempinku Hlubok. Nvtva Africkho muzea cestovatele Dr. E. Holuba v mst. Ve sportovn hale radioamatrsk prodejn vstava. V sokolovn tradin radioamatrsk ble trh. Ble trh i na parkoviti vedle KD. Nborov zvod mldee v honu na liku (ARDF) v arelu setkn. V sobotu odpoledne vlet po pamtkch Vchodnch ech. V sobotu spoleensk veer ve vech prostorch KD. Ztitu nad setknm pevzal starosta msta Holic pan Ladislav Effenberk.

Pihlka pro astnky je tdln. V prvn sti dme astnky o pihlen k asti a sdlen, o kterou dl akci maj zjem. To proto, aby byla zajitna dostaten velk klubovna pro danou akci. V druh sti je zvazn objednvka na ubytovn (bez sndan). Pokud poadujete ubytovn v motelu nebo v hotelu, bude zajitno a po hrad zlohy. Tet st je zvazn objednvka na stravovn. Jednotliv objednvky jsou zvazn jen opaten pesnou adresou a podpisem (raztkem)! Objednvky se potvrzovat nebudou - jen polete-li zpten korespondenn lstek. Formul pihlky vm na podn (pilote ofrankovanou oblku se zpten adresou - SASE) zalou poadatel - viz adresa Radioklubu Holice v zvru tto strnky. Prodejn trhy ve sportovn hale budou oteveny v ptek od 9 do 18 h a v sobotu od 8 do 18 h. Pot se s ast asi 30 prodejnch organizac. Prodejcm, kte se loskho roku prodejnch trh zastnili, budou bhem 2. tvrtlet zaslny formule pihlek. Ostatn zjemci mohou o pihlky podat. Radioamatrsk ble trh bude v sle sokolovny a na vyhrazenm parkoviti. Stoly jsou slovny. Na zklad psemnho poadavku lze pedem za pplatek zajistit stl. Rezervace bude potvrzena (s pidlenm slem stolu) na korespondennm lstku. Vechny poplatky nutno zaplatit pedem, pi prezentaci. Prodej ze zaparkovanch aut bude mon za poplatek na vyhrazenm parkoviti vedle Kulturnho domu. Ble trh bude probhat v ptek i v sobotu. Ubytovn je zajitno v ATC Hlubok u Holic ve 3 a 4lkovch chatkch

Podrobnosti

a 2lkovch sudech, v chatov osad na Mlejnku ve 4lkovch chatch, dle ve studentskm domov v Holicch a Doln Rovni a dle v okolnch motorestech, ppadn hotelech v Pardubicch a Hradci Krlov. Ubytovn zajiuje poadatel na zklad zvazn objednvky. Dle monosti bude pihldnuto (u dve zaslanch pihlek) k poadovanmu druhu ubytovn. Ubytovn ve stanech a obytnch pvsech bude umonno zdarma jen v prostoru ATC Hlubok. Kempovn pmo v arelu setkn nen dovoleno. V Kulturnm dom bude k dispozici vyslac pracovit KV i VKV s volacm znakem OK5H. V sobotu v 9.00 odjede od ndra D z Pardubic zvltn autobus s astnky setkn do Holic. V sobotu ve 12.30 se uskuten autobusov vlet po pamtkch Vchodnch ech pro rodinn pslunky. Jzdn je pro registrovan astnky zdarma. Informan stedisko v arelu setkn bude v provozu od tvrtka odpoledne. Na pevdi OK0C (145,500 MHz) a v psmu CB bude pracovat trvale informan sluba pod volacm znakem OK5H. asov rozvrh a rozdlen kluboven pro besedy, krouky a pednky bude zveejnno v poslednch zprvch OK1CRA ped setknm a vyveno na informanch tabulch v arelu setkn. Informan vysln: do 20. 8. 1996 kad tden ve stedu po zprvch OK1CRA, od 21. 8. 1996 denn rno a veer na pevdi OK0C bude stanice OK5H podvat ppadn dal informace o setkn. Dotazy zodpov t stanice OK1VEY, OK1HDV, OK1UCI, OK1HDU, OK1HSK, OK1HLD, OK1UKE a OK1MHB. Podrobn informace mete tak zskat na adrese poadatele: Radioklub OK1KHL Holice, Ndran 675, 534 01 Holice tel./fax sekretarit 8.00-16.00 (AMK): (0456) 2186; editel OK1VEY - Sveta Majce: (0456) 3211; hlavn poadatel OK1HDV - Vclav Dank: (0456) 2111; stedisko OK1KHL (od 20. 8. 1996 trvale): (0456) 2132. PAKET RDIO Sveta OK1VEY @OK0PHL.TCH.EU - NOD OK0NH Vaclav OK1HDV@ OK0PHL. TCH. EU - NOD OK0NH

Sponzorem tohoto radioamatrskho setkn je vydavatelstv AMARO s. r. o., redakce asopisu A Radio

esk radioklub a Vydavatelstv PRONTRA Kelrek pipravuje k publikaci v nejbli dob (erven 1996) tvrt aktualizovan vydn oblben radioamatrsk uebnice

Poadavky ke zkoukm opertor amatrskch rdiovch stanic.

Od roku 1994 ji bylo tchto knih prodno 8000. Autory uebnice jsou Ing. J. Kadlk a Ing. M. Prosteck a je urena pedevm zjemcm o sloen zkouek nutnch k zskn koncese na amatrskou rdiovou vyslac stanici. Vzhledem ke svmu obsahu se vak stejn dobe prodv jako uebnice zklad radiotechniky. Uebnice je zpracovna velmi pehledn; piblin polovina knihy je vnovna radioamatrskm pedpism a radioamatrskmu provozu od Mezinrodnho radiokomunikanho du a po nae Povolovac podmnky pro provoz amatrskch rdiovch stanic. Druh polovina knihy podrobn rozebr zklady radiotechniky ve trncti kapitolch (nap.: Zklady elektrotechniky, Zklady rdiovho penosu, Zdroje elektrick energie, Polovodie, Zkladn elektronick obvody, Modulace, Pijmae, Vyslae, Antny, Zkladn men v radiotechnice, en elektromagnetickch vln). Kniha je v broovan vazb, formtu A5, m 232 stran s 242 obrzky. esk radioklub a vydavatelstv PRONTRA Kelrek Vm ji nabzej za cenu 142 K + potovn. Mete si ji objednat telefonicky, faxem nebo korespondennm lstkem na adrese: PRONTRA Jemnick 1 140 00 Praha 4 tel.: (02) 612 181 00 tel./fax: (02) 612 110 62
HA-VHF/UHF/SHF Contest Tento zvod pod kadoron MRASZ tet sobotu a nedli v ervnu, na zklad doporuen IARU. Zvod se od 14.00 UTC v sobotu do 14.00 UTC v nedli v kategorich: a) jeden op. jedno psmo (SOSB); b) jeden op. vechna psma (SOMB); c) vce op. jedno psmo (MOSB); d) vce op. vechna psma (MOMB); e) posluchai. Pedv se kd sloen z RS nebo RST, poad. sla spojen (slovn samostatn na kadm psmu) a QTH loktoru. Psma: 144, 432 a 1296 MHz. Provoz: A1A, J3E, R3E, F3E, G3E. Bodovn: Kad kilometr pekonan vzdlenosti se hodnot jednm bodem na 144 MHz, dvma body na 432 MHz a tymi body na 1296 MHz. Celkov vsledek je dn soutem bod. Denky (zvl za kad psmo) a sumarizan list nejpozdji do 1. 8. na adresu: Vak Bottyn Rdioklub, Than K. u. 1, Gyngys, H-3200 Hungary. OK1MG

Kalend zvod na ervenec

Den Zvod Psma UTC 2.7. Nordic Activity 144 MHz 17.00-21.00 6.7. Poln den mldee 1)144 a 432 MHz 10.00-13.00 6.-7.7. III.subr.zv.-Poln den 2) 14.00-14.00 144 MHz-76 GHz 9.7. Nordic Activity 432 MHz 17.00-21.00 9.7. VKV CW Party 144 MHz 18.00-20.00 13.-14.7. Contest Lario (I) 50 MHz 14.00-14.00 14.7. Marathon del Sud (I) 06.00-17.00 144 MHz-1,3 GHz 16.7. VKV Speed Key Party 144 MHz 18.00-20.00 20.7. S5 Maraton 144 a 432 MHz 13.00-20.00 20.-21.7. Contest F8BO (F) 144 MHz 14.00-14.00 21.7. AGGH Contest 432 MHz-76 GHz 07.00-10.00 21.7. OE Activity 432 MHz-10 GHz 07.00-12.00 21.7. Provozn aktiv 144 MHz-10 GHz 08.00-11.00 21.7. Trani Puglia Field Day (I) 144 MHz 07.00-17.00 23.7. Nordic Activity 50 MHz 17.00-21.00 23.7. VKV CW Party 144 MHz 18.00-20.00 27.7. Estonian VHF Contest * 144 MHz 14.00-19.00 27.7. Estonian SHF Contest * 1,3 GHz 20.00-23.00 28.7. Estonian UHF Contest * 432 MHz 05.00-10.00 28.7. Ciociaria Field Day (I) 144 MHz 07.00-17.00
1 ) podmnky viz AR-A 4/94 a AMA 2/ 96, denky na OK1MG; 2)podmnky viz AR-A 4/94 a AMA 1/94, denky na OK VHF Club; * nen potvrzeno.

Kalend zvod na erven a ervenec

15.-16.6. 16.6. 22.-23.6. 1.7. 6.-7.7. 6.7. 6.7. 7.7. 13.-14.7. 13.7. 13.7. 13.-14.7. 13.-14.7. 8.7. 20.-21.7. 20.-21.7. 27.-28.7. 27.-28.7. All Asia DX contest CW AMA Sprint CW Summer 1,8 MHz CW Canada Day MIX Venezuelan DX contest SSB SSB liga SSB DARC Corona 10 m DIGI Provozn aktiv KV CW SEANET contest CW OM Activity CW OM Activity SSB IARU HF Championship MIX SWL contest RSGB MIX Aktivita 160 CW HK Independence Day MIX AGCW DL QRP Summer CW Venezuelan DX contest CW RSGB IOTA contest SSB 00.00-24.00 04.00-05.00 21.00-01.00 00.00-24.00 00.00-24.00 04.00-06.00 11.00-17.00 04.00-06.00 00.00-24.00 04.00-04.59 07.00-08.00 12.00-12.00 12.00-12.00 19.00-21.00 00.00-24.00 15.00-15.00 00.00-24.00 12.00-12.00

Blahopejeme
Opertoi praskho radioklubu OK1KIR navzali 24. 3. 1996 prvn spojen R - Finsko v psmu 2,3 GHz (13 cm) provozem EME se stanic OH2AXH. OK1VAM

Podmnky jednotlivch zvod uvedench v kalendi naleznete v tchto slech erven ady bvalho AR: SSB liga, Provozn aktiv AR 4/94, OM Activity AR 2/94, Aktivita 160 m AR 1/95 s nepodstatnmi zmnami, AMA Sprint AR 2/95, All Asia AR 5/95, Summer 1,8 MHz minul slo A Radia, Venezuelan DX contest a DARC Corona AR 6/94,

SEANET AR 6/95, RSGB IOTA AR 7/ 94. AGCW Summer QRP (jako zimn, viz AR 12/94) - adresa je nov: Dr. H. Weber, DJ7ST, Schlesierweg 13, D38228 Salzgitter, BRD. Canada Day Contest je podn kadoron 1. ervence a posledn nedli v prosinci provozem CW i SSB v psmech 1,8 a 145 MHz vyjma WARC, ale vetn psma 50 MHz. Navazuj se spojen se vemi stanicemi. Kd obvykl, spojen s kanadskou stanic se hodnot 10 body, s jinou stanic dvma body. Za spojen se speciln stanic Kanady se sufixem TCA nebo VCA je 20 bod. Nsobii jsou provincie a teritoria Kanady na kadm psmu a kadm druhem provozu zvl. Poadatel doporuuje provoz CW kadou prvn plhodinu. Mete se pihlsit do kategorie 1) jeden op.-vechna psma, 2) jeden op.-vechna psma do 100 W, 3) jeden op.-jedno psmo, 4) vce opertor. Denky mus dojt poadateli vdy do 15. ptho msce na adresu: RAC, 614 Norris Court Unit 6, Kingston, ONT K7P 2R9 Canada. IARU HF World Championship je podn jako svtov mistrovstv v prci na KV psmech 1,8-28 MHz (mimo WARC), vdy druh cel vkend v ervenci. Zvod se v kategorich: A) - jeden opertor-pouze fone, pouze CW, MIX; B) - vce opertor-jeden vysla-MIX. Zmna psma je povolena teprve po 10 minutch provozu. Vechny stanice mohou v ktermkoliv okamiku produkovat pouze jeden signl (vjimku maj oficiln stanice lenskch zem IARU). Kd je RST a zna ITU, oficiln stanice pedvaj zkratku sv radioamatrsk organizace msto sla zny. S kadou stanic meme navzat jedno spojen na kadm psmu kadm druhem provozu. Ve fone sti psma nelze navazovat spojen CW. Bodovn: spojen s vlastn znou ITU a vemi oficilnmi stanicemi 1 bod, 3 body za spojen mimo vlastn znu na vlastnm kontinentu, 5 bod za spojen na jinch kontinentech. Nsobie: Celkov poet zn ITU + oficiln stanice lenskch zem IARU na kadm psmu zvl. Denky do 30 dn po zvod na adresu: IARU HQ, Box AAA, Newington, CT 06111 USA. Denk mete zaslat na disket formtovan MS-DOS v kdu ASCII. V denku je teba vyznait kad nov nsobi, cross-check list je teba zaslat pi vce jak 500 spojench. Diplom obdrte, pokud navete alespo 250 spojen nebo zskte nejmn 50 nsobi. RSGB posluchask zvod se kon kadoron druhou sobotu a nedli v ervenci, elem zvodu je odposlouchat bhem 18 hodin co nejvce spojen. estihodino-

vou pestvku je nutn vybrat jako celek kdykoliv bhem zvodu. Stanice se mohou pihlsit do kategorie a) SSB, b) CW. Psma 1,8-28 MHz krom WARC. Plat pouze zpis takov stanice, kdy zachytme i jej protistanici. Za kadou stanici odposlouchanou na kadm psmu zskvme jeden bod. Nsobii jsou zem DXCC na kadm psmu, vyjma W, VE, VK, JA a ZL, kde jsou nsobii seln oblasti tchto zem. Denk mus obsahovat as (UTC), znaku poslouchan stanice, report pro ni, vyznaen nsobie, zapotan body, protistanici. Slyitelnou protistanici si zapotme jako dal bodovanou stanici. Kadou poslouchanou stanici meme zapsat na kadm psmu pouze jednou, kad stanice me bt jako protistanice zaznamenna na kadm psmu nejve tikrt. Kad psmo se pe na zvltn list, na samostatnm list vypeme i nsobie za kad psmo. Diplom obdr posluchai, kte zskaj alespo 50 % bod vtzn stanice pslun kategorie. Denky se zaslaj na: R. A. Treacher, 93 Elibank Rd., Eltham, London SE9 1QJ, England. OK2QX

Pedpov podmnek en KV na erven

Charakter projev slunen aktivity ns i bhem letonho jara nenechval na pochybch, e minimum jedenctiletho cyklu zan bt v dohledu (nenastane-li ji letos, pak nejpozdji potkem ptho roku). Pro vpoet kivek je opt pouito R12= 6 a odpovdajc SF le poble 70 s.f.u. Podmnky ionosfrickho en v ervnu budou ji typicky letn a ploch charakter kivek kritickch i nejvych pouitelnch kmitot bude jet zdraznn malou intenzitou slunen radiace. Bude-li se leton sezna sporadick vrstvy E podobat poslednm dvma, pak mnoho signl nad 15 MHz a drtivou vtinu nad 20 MHz budou tvoit evropsk stanice. Pi spojench na dolnch psmech je vhodn si uvdomit, e na jin polokouli je prv zima a tedy i podstatn ni hladina atmosfrik, ne u ns. Nae signly proto usly protinoci snze, ne my jejich, zejmna budeme-li mt v blzkosti boukovou oblanost. Obvykl pehled se tentokrt tk letonho bezna, na jeho potku bylo Slunce po adu dn beze skvrn. Oiven aktivity od 11. bezna mla na svdom stabiln skupina skvrn, v n probhla i ada mench erupc. Skupinu jsme pak jet pes tden mohli pozorovat. Intenzita ionizujcho rentgenovho a ultrafialovho zen byla pesto i nadle na hranici mitelnosti idly na druicch a nebt ionizace sticemi slunenho vtru, zela by krat polovina krtkovlnnho rozsahu, krom signl stanic z jinch smr, przdnotou. V psmech 20-40 metr se pravideln otevrala transpolrn trasa, greyline na dolnch psmech fungovala jako vcarsk hodinky a po del pestvce oila i psma 18 a 21 MHz, ve smru na Afriku a Jin Ameriku dokonce i 24 MHz. V kombinaci s pznivmi seznnmi zmnami v obdob blc se rovnodennosti umonil prv vliv slunench korpuskul na ionosfru oteven psem 17, 15 a na jih i 12 a vjimen 10 metr. Na sedmnctce a patnctce byla mon spojen ve smru rovnobek jen vjimen. Celmu vvoji stle spe pomhalo ne kodilo kolsn aktivity magnetickho pole Zem. Zaalo klidnm vvojem, pokraovalo kolsnm 8.-9. bezna, krat poruchou od 10. bezna a vrcholilo masivnj poruchou 11. bezna. Zporn fze pokraovala do 13. bezna a skonila vraznm posuvem ovlu polrnch z smrem k nim km. Zhoren podmnek nebylo ale ani pli velk, ani dlouh. Ji 14. bezna rno prochzel na dva-

ctce pkn signl majku JA2IGY a i v dalch dnech byla situace lep, ne by napovdala sla v indexech slunen a geomagnetick aktivity. Z majk IBP jsme mohli slyet na dvactce 4U1UN s 10 watty a v novm tminutovm cyklu na 18 a 21 MHz YV5B, a po 24 MHz i LU4AA a a po 28 MHz ZS6DN (jeho signl byl dokonce silnj, ne nap. od ZS/OK1TN). Jedin skupina slunench skvrn zmizela na zpad slunenho disku 18. bezna a dal se vynoila na severovchod 20. bezna a v obou se vyskytovaly slunen erupce sice men intenzity, nicmn ji s registrovatelnmi impulsy doprovodnho rentgenovho zen. Ty byly na souasn nzk hladin dobe patrn, na zmny vlastnost ionosfry ale pli vlivu nemly. Vjimkou byl jen ptek 22. bezna, kdy byl vzestup prmrn hladiny nejvy. Uebnicovm pkladem interakce meziplanetrnho prosted, magnetosfry a ionosfry byl vvoj pozd veer v nedli 24. bezna. V 19.40 UTC se otoila polarita

podln sloky meziplanetrnho magnetickho pole a stoupla rychlost slunenho vtru z 510 na 580 km/s a dv hodiny nato se ji vyvinula polrn ze. Spojen v psmu dvou metr se Skandinvi hlsily nmeck a anglick stanice okolo 22.00 UTC. Nsledovalo jen velmi pozvoln zlepovn podmnek en krtkch vln pesto, e magnetick pole Zem bylo vtinou klidn. K sestav majk IBP, pracujcm v novm, tminutovm cyklu, pibyl 17. dubna pt - 4X6TU. Desetisekundov relace v tminutovch intervalech zanaj na prvnm kmitotu 14 100 kHz takto: ZS6DN +1 minuta a 40 sekund, 4X6TU + rovn 2 minuty, W6WX +2 minuty a 20 sekund, LU4AA +2 minunty a 30 sekund, YV5B +2 minuty a 50 sekund. Zejmna pro novj tene si dovolm znovu uvst pomrn podstatnou poznmku: pozor na rozdln fyzikln vznam izolini sly pole pod a nad kky vynesenm nejvym pouitelnm kmitotem (MUF)! Zatmco dole se jedn ve vt me o skutenou slu signlu, ovlivnnou tlumem, nahoe jde spe o pravdpodobnost oteven pslunm smrem - a kdy u k oteven dojde, signly bvaj logicky silnj, ne naznauj pikreslen stupn S. V selnch dajch slunenho toku (Penticton) a indexu Ak (Wingst) vypadal leton bezen takto: SF = 72, 71, 70, 69, 69, 69, 68, 70, 68, 69, 72, 73, 71, 71, 70, 71, 71, 71, 70, 69, 70, 74, 72, 71, 72, 72, 72, 72, 71, 70 a 70, prmr je 70,6. Ak = 4, 10, 11, 8, 5, 3, 7, 9, 13, 26, 20, 22, 10, 7, 7, 14, 12, 18, 23, 44, 20, 10, 22, 20, 13, 13, 11, 8, 7 a 8, v prmru 13,3. Vyhlazen slo skvrn R12 za srpen 1995 je 13,8. OK1HH

l Patnctilet syn WB2DND Micah, kter m vlastn znaku N1QMM, pevzal vekerou QSL agendu pro stanici A61AD (pod touto znakou vysl jeho otec) a m vechny jej logy. V dob ppravy tto zprvy oekval tak logy od A61AF. Jeho adresa je: Micah Greenbaum, 250 Standish St., Duxbury, Ma 02322 USA. l Skupina radioamatr z Aljaky plnuje na zatek ervence t.r. ji druhou expedici na ostrovn skupinu Barren, speciln na ostrov Ushagat. Zat s provozem by mli 4. ervence, manaerem pro vyizovn QSL agendy je NL7TB. Ostrov je velmi nepstupn, znm silnm nrazovm vtrem a plivovmi vlnami, kter obas zaplavuj cel povrch ostrova. l V loskm roce dolo 600 denk do zvodu IOTA. Nvrhy na zmny podmnek zatm nebyly pijaty, ale o nkterch nejzvanjch (mj. byla zmnka o pipomnkch OK2BOB, OK2QX a skupiny chorvatskch radioamatr k nesmyslnmu rozdlen vech jadranskch ostrov jen do dvou velkch a dvou malch skupin) se bude jednat na dalm zasedn za dva roky.

l Nkter asopisy zveejnily zajmav poznatek len expedice na Velikonon ostrov, XR0Y. Pokud opertor nezachytil sprvn znaku volajc stanice a ekl jen psmeno sufixu, potom pi prci s Japonskem byl povtinou na psmu klid, nikdo se neozval. Prmrn poet spojen dosahoval 180// h. Pi stejn situaci pi prci s americkmi stanicemi se obvykle ozvaly najednou dv-ti stanice, kter mly skuten ve znace oznmen psmeno. Prmr spojen navazovanch za hodinu dosahoval maximln 140. Pokud ovem byly podmnky pro spojen s Evropou, potom za stejn situace se stejn ozvaly vechny stanice pedtm volajc, dotazy bylo nutn nkolikrt opakovat a prmr spojen ve pice dosahoval 60/h. Na tomto pklad je jednoznan vidt vhody disciplinovanho provozu s expedicemi (a nejen s nimi). l LU6UO a LU1ZF byli od prosince a do konce nora 1996 na antarktick bzi Camp Laurie Islands, a mj. mli zprovoznit v tto lokalit i telegrafn majk v okol kmitotu 28 250 kHz. OK2QX

Ve dnech 20.-23. ervna t.r. probhne mezinrodn setkn YL v Berln, a sice v hotelu Hilton. Bude odtamtud vyslat speciln stanice DA0YL s pleitostnm DOKem WWYL, a to jak na KV, tak na VKV. Ji v beznu bylo pihleno pes 160 astnic, z toho polovina ze zahrani - 21 z Japonska, 10 z Koreje, dal z Paraguaye, Izraele, USA, Anglie, Skotska, vdska, Norska, Holandska, panlska, vcarska a Itlie. Pedbn pislbily ast i radioamatrky z Kanady, Rakouska a Maarska. Momentln jsou v ele nrodnch radioamatrskch organizac nejmn dv eny. Pedsedkyn VERON v Holandsku je PA3ADR - Agnes TobbeKlassen, v Thajsku je to ji nkolik let Mayuree Chotikul, HS1YL.

Stt Niger v Africe (viz QSL-lstek) nevydal mnoho povolen k radioamatrskmu vysln a stv se tak jednou ze zcela vzcnch africkch zem do diplomu DXCC. Stanice se znakou 5U7Y se ped asem aktivn ozvala z nigerskho hlavnho msta Niamey. Jejm opertorem je pracovnk japonskho vyslanectv. Zastuje se vech vznanch svtovch zvod, i kdy preferuje hlavn provoz SSB. Pouv zazen firmy ICOM IC-723 s koncovm zesilovaem. Jako antny pouv hlavn diply a tprvkovou smrovku pro vy psma, kterou vak m velice nzko. Pesto jsou jeho signly v Evrop siln. Jeho provoz by mohl bt rychlej, ale opertor si stuje na neuviteln velk ruen ostatnmi evropskmi stanicemi. QSL pro tuto stanici vyizuje Takayuki Yoshino, JG3UPM, na sv domovsk adrese: 4-1-83, Uriwari-Higashi, Hirano-ku, Osaka 547, Japan. QSL tak posl pes bureau. OK2JS