Prakticka Elektronika 2006-07

1
Praktick elektronika A Radio - 07/2006

RONK XI/2006. SLO 7
V TOMTO SEIT
Praktick elektronika A Radio
Vydavatel: AMARO spol. s r. o.
Redakce: fredaktor: ing. Josef Kellner,
r edaktoi: ing. Jaroslav Belza, Petr Havli,
OK1PFM, ing. Milo Munzar, CSc., sekretarit:
Eva Markov.
Redakce: Zborovsk 27, 150 00 Praha 5,
tel.: 2 57 31 73 11, tel./fax: 2 57 31 73 10,
sekretarit: 2 57 31 73 14.
Ron vychz 12 sel. Cena vtisku 50 K.
Roziuje Prvn novinov spolenost a. s. a
soukrom distributoi.
Pedplatn v R zajiuje Amaro spol. s r. o.
- Hana Merglov (Zborovsk 27, 150 00 Praha 5,
tel.: 2 57 31 73 12; tel./fax: 2 57 31 73 13).
Distribuci pro pedplatitele tak provd v zastou-
pen vydavatele spolenost Mediaservis s. r. o.,
Abocentrum, Moravsk nmst 12D, P. O. BOX
351, 659 51 Brno; tel: 5 4123 3232; fax: 5 4161
6160; abocentrum@mediaservis.cz; www.media-
servis.cz; reklamace - tel.: 800 800 890.
Objednvky a predplatn v Slovenskej re-
publike vybavuje Magnet-Press Slovakia s. r. o.,
ustekova 10, 851 04 Bratislava - Petralka;
korepondenci a P. O. BOX 169, 830 00
Bratislava 3; tel./fax (02) 67 20 19 31-33
- predplatn, (02) 67 20 19 21-22 - asopisy;
email: predplatne@press.sk.
Podvn novinovch zsilek povoleno eskou
potou - editelstvm OZ Praha (.j. nov 6005/96
ze dne 9. 1. 1996).
Inzerci pijm redakce - Michaela Hrdlikov,
Zborovsk 27, 150 00 Praha 5, tel.: 2 57 31 73 11,
tel./fax: 2 57 31 73 10 (3).
Za pvodnost a sprvnost pspvk odpovd
autor (plat i pro inzerci).
Internet: http://www.aradio.cz
E-mail: pe@aradio.cz
Nevydan rukopisy nevracme.
ISSN 1211-328X, MKR E 7409
AMARO spol. s r. o.
Konstrukti firmu ON Semicon-

ductor jist znaj, ale mohl byste
tene pece jen sva firmou
krtce seznmit?
Spolenost ON Semiconductor je pedn
vrobce polovodiovch soustek. N sor-
timent je velmi irok a zan u jednodu-
chch diskrtnch soustek, jako jsou diody,
bipolrn i unipolrn tranzistory nebo tyris-
tory. Virok nabdce integrovanch obvod
pak najdete rzn operan zesilovae, ob-
vody pro AC/DC i DC/DC zdroje, napov
regultory, podprn obvody pro mikropro-
cesory apod. Velk rozmach nastal voblasti
analogovch spna vminiaturnch pouz-
drech, kde se ON Semiconductor dostal na
prvn msta svtovch ebk. Firma takt
vynik voblasti ECL logiky, kde nabzme
obvody pro rychl datov penosy (>12 Gb/s)
vyrbn technologi SiGe. Kompletn sorti-
ment najdou zjemci na www.onsemi.com.
ON Semiconductor sleduje i nejmodernj
trendy vpouzden soustek, take v naem
portfoliu najdete i miniaturn pouzdra QFN i
DFN, stejn jako MicroBumps. Je nutn pipo-
menout, e firma jako jedna z mla disponu-
je vlastnmi vrobnmi i pouzdicmi linkami.
Veden firmy je vPhoenixu (Arizona,
USA) a dal aktivity jsou rozprosteny po
celm svt. Vroba integrovanch obvod
je vUSA, ve stedn Evrop (R, SR), v Ja-
ponsku a n. Montn zvody se potom
nachzej hlavn vMalajsii a na Filipnch.
Nvrhov stediska jsou pak vUSA, Francii,
R, SR, Hongkongu a n.
Zkladnami firmy ON Semiconductor ve
stedn Evrop jsou Ronov pod Radhotm
a Pieany. Vobou mstech m polovodio-
v prmysl dlouholetou tradici. Po roce 1989
navzala firma Motorola komern spolupr-
ci s bvalou TESLA Ronov ve vrob inte-
grovanch obvod. Dostal se j tak do rukou
zkuen tm, kter byl po uritm pechod-
nm obdob schopen zat pracovat podle
pedstav novho, nronho zkaznka.
Soust tohoto tmu byli i zkuen nvrhi
integrovanch obvod, kte poloili zklady
novmu vvojovmu centru.
Znamen to, e se firma ON Se-
miconductor v Ronov zabv
i nvrhem a vvojem novch in-
tegrovanch obvod?
Samozejm. Nvrhov centrum se od
svho zaloen stle rozrstalo a pvodn
tm designr se vraznm zpsobem roz-
il o dal odbornky. Dnes jsme tak schop-
ni nabdnout kompletn sluby pi vvoji inte-
grovanch obvod, jako je vlastn design,
layout, vvoj testovacho hardware a soft-
ware, aplikan podpora apod. Soust n-
vrhovho centra je i skupina DST, kter m
na starost charakterizaci novch technologi,
tvorbu knihoven a elektrickch model pro
simultory.
Dky zk spoluprci suniverzitou v Bra-
tislav tam vzniklo dal nvrhov centrum,
a tak se poet nov navrench produkt ze
stedn Evropy jet zvil.
Spoluprce suniverzitami pat mezi st-
ejn aktivity pi zskvn novch talent.
Minul rok byla nap. na VUT vBrn oteve-
na nov laborato ELDA, ve kter se mohou
studenti prakticky seznmit snvrhem inte-
grovanho obvodu ji bhem studia.
A jak je to svrobou vRonov
a vPieanech?
Oba tyto zvody pat mezi velmi v-
znamn producenty integrovanch obvod
v rmci koncernu. Ronov je zamen na bi-
polrn technologie, take odtud pochzej
napklad oblben regultory MC7805 i
LM317. Pieany pak produkuj obvody na
technologii BCD (Bipolar-CMOS-DMOS).
Dal dleitou vrobn aktivitou vRonov
je i produkce kemkovch substrt. Z tave-
niny se tady tahaj kemkov ingoty, kter
se po naezn a vyletn poslaj naim v-
robnm zvodm do celho svta.
Dky strategick pozici Ronova a Pie-
an uprosted Evropy meme tak snadno
podporovat zkaznky, kte zde maj svou
vrobu. O ty se star tm obchodnk majc
mimo R a SR na starost i Polsko, Maarsko
i Rusko. ada firem m v regionu i nvrho-
v centra, kterm jsme schopni nabdnout
komplexn pomoc od zajitn soustek pro
vvoj i vrobu, a po pomoc pi nvrhu kom-
plexnho een. To ve dky zk provza-
nosti mezi tmy obchodnk, vroby a nvr-
hovch center.
Pojme se tedy vrtit k techni-
ce. V jakch oblastech se po-
hybuj nov navren obvody
z Ronova i Bratislavy?
Nae nvrhov centra jsou zamena na
oblast Power Management - tedy oblast ze-
n napjen. Jak znmo, bez kvalitnho nap-
Obr. 1.
Blokov schma
zdroje pro PC
ATX 80 PLUS
spanem Radkem Vclavkem,
pracovnkem nvrhovho centra
firmy na elektronick soustky
ON Semiconductor v Ronov
pod Radhotm.
N rozhovor ..................................... 1
Svtozor ............................................ 3
AR mldei:
Zklady elektrotechniky ..................... 4
Jednoduch zapojen pro voln as ... 6
Napjec ss zdroj
4x 12 V/200 mA .............................. 10
Pesn celovlnn usmrova
bez diod .......................................... 13
Napjen bl LED z 1,5 V............... 13
Call Box - GSM hlsi
s minimln spotebou ..................... 14
Automatick spna svtel ............... 17
Zvonkov tlatko ............................ 19
Odpuzova komr......................... 20
Spektrln analyztor L-band .......... 21
Inzerce ............................... I-XXIV, 48
Elektronick krokomr (dokonen) ... 25
Vf genertor s priamym
slicovm synteztorom
(DDS) (pokraovn) ....................... 28
Stoln pehrva mp3 (pokraovn) ... 30
PC hobby ........................................ 33
Rdio Historie ............................... 42
Z radioamatrskho svta ............... 45
2
Pipravil ing. Josef Kellner.

jen nebude fungovat ani ten nedokonalej
pota. V Ronov vznikaj obvody pro
zdroje AC/DC i pro mnie typu DC/DC. V-
sledkem zadn od koleg z marketingu je fi-
nln obvod, vetn kompletnho balku pro
podporu zkaznka - aplikan desky ukazu-
jc vechny monosti obvodu, specifikace
(datasheetu), aplikanch poznmek (appli-
cation note) i prezentanho materilu.
Mete nm pedstavit njak
konkrtn obvod z Ronova?
Jednou zoblast, kde ON Semiconduc-
tor vynik, jsou ATX zdroje pro PC. Celosv-
tov aktivity vedou ke zvyovn innosti
tchto zdroj pro stoln potae. Clem je
samozejm spora energie a tm i ochrana
ivotnho prosted. Jeden z program se
oznauje 80 PLUS (www.80PLUS.org),
kde slo zna minimln poadovanou
innost. ON Semiconductor jako prvn v-
robce polovodi publikoval referenn zapo-
jen splujc poadavky tohoto programu.
Blokov schma je na obr. 1 a tm vech-
ny zmnn integrovan obvody byly vyvi-
nuty v Ronov. Pojme se na n podvat
podrobnji:
NCP1653 - kompletn PFC (Power Factor
Correction) kontrolr - ideln pro CCM
(continuous conduction mode) aplikace.
Tento obvod pedstavuje robustn a levn
PFC obvod s minimem externch soustek
pro ATX aplikace.
NCP1280 - PWM kontrolr pro spnanou
st ATX zdroje. Jeho uniktn funkce pi-
spvaj k dosaen poadovan innosti.
NCP1014 - regultor pro napjen v reimu
standby ATX zdroje. Poskytuje 10 W
standby vkon s vysokou innost a s mi-
nimem externch soustek.
NCP4330 - synchronn post-regultor pro
dosaen poadovan innosti na vstupn
stran ATX zdroje
NCP112 - supervisory obvod monitorujc
vstupn napt ATX zdroje s nastavitelnm
asovnm.
NTD110N02R a NTP65N02R - N-kanl
MOSFET tranzistory s malm R
DS(on)
pracu-
jc ve spojen s NCP4330 regultorem.
Existuj njak doporuen za-
pojen spnanch zdroj s vai-
mi integrovanmi obvody?
S uvedenm kad nov soustky na
trh se sname tak publikovat jej typick
zapojen prostednictvm aplikan zprvy
(application note). Zkaznk tak me pevzt
hotov nvrh a mrn jej modifikovat, ppad-
n se jm nech pouze inspirovat. Doporu-
uji vem konstruktrm navtvit nae we-
bov strnky a sekci aplikac si projt, je tam
hodn zajmavch zapojen.
Jako pklad jsem vybral zapojen spna-
nho neizolovanho zdroje (obr. 3) urenho
pro napjen ovldac elektroniky jednodu-
chch zazen, jako napklad myky, mikro-
vlnn trouby apod. Zdroj je postaven s obvo-
dem NCP1014ST v pouzde SOT223,
detaily najde zjemce na internetu pod jm-
nem AND8191. Zkaznk ocen miniaturn
rozmry a tak nzkou cenu danou miniml-
nm potem pouitch soustek.
Dal velmi rozvjenou oblast je
napjen LED. Jak obvody od
ON Semiconductor se daj vyut?
Diody LED dnes nachzej uplatnn v mno-
ha oblastech - podsvcen displej LCD v mo-
bilnch telefonech, signalizan technice (se-
mafory), automobilov technice (brzdov
svtla), fotoapartech (blesk) i jako nhra-
da rovek vbnch svtidlech. LED tak
pronikaj do podsvtlen LCD televiz, kde
nahrazuj CCFL vbojky. Trh s diodamiLED
stle roste a je pro nai firmu velmi zajmav.
Vrmci jedn studie vUSA bylo spo-
tno, e nahrazenm vech klasickch ro-
vek diodami LED by vznikla spora 17 mi-
liard dolar ron za spotebovanou energii,
co je ekvivalent 30 elektrren. Jen vUSA
se dnes ke svcen spotebovv 22 % elek-
trick energie (55 miliard dolar ron).
Pouit diod LED vbrzdovch svtlech
automobil m i vliv na zlepen bezpenosti
provozu. Klasick rovka potebuje pro roz-
svcen asi 200 ms, co odpovd 3 metrm
drhy pi rychlosti 100 km/hod. Diod LED
sta mn ne milisekunda.
Jednm ze znmch dodavatel blch
LED je firma Luxeon a nkolik konstrukc
sjejich vrobky se objevilo i na strnkch
Praktick elektroniky. ON Semiconductor
zce spolupracuje svrobci diod LED u b-
hem vvoje novch integrovanch obvod
tak, aby mli zkaznci kdispozici co nejjed-
nodu aplikaci sminimem soustek. Po-
kud nahldneme do dokumentu All in 1 fir-
my Luxeon, najdeme tam nkolik naich
produkt pro rzn napjec napt:
- Nzk napjec napt (do 6 V), topologie
boost - NCP1422, NCP1450A, NCP1421.
- Stedn napjec napt (do 40 V), topolo-
gie buck i boost - CS51411, CS5171,
NCP3163.
- Vysok napjec napt (85 a 265 V),
i zol ovan i nei zol ovan - NCP1014,
NCP1651, NCP1216.
Jako dal j e dobr zm ni t obvod
NUD4001, co je jednoduch zdroj kon-
stantnho proudu.
Pkn aplikace pro napjen LED Luxeon
Star Vze st vzela tak z Ronova (obr. 5).
Tyto vkonn diody mohou bt napklad po-
uity pi konstrukci rznch vstranch sv-
tilen i blika. Aplikaci najdeme na strn-
kch www.onsemi.com pod oznaenm
AND8224. Zklad tvo obvod NCP1013 a n-
kolik diskrtnch soustek. Blika je mon
napjet stdavm naptm 85 a 265 V
a m innost a 80 %.
Kte znm zkaznci pouvaj
vae soustky?
Zve uvedenho textu je zejm, e
soustky zportfolia na firmy mohou vyu-
t prakticky vichni vrobci elektroniky. Po-
kud si tedy rozeberete SONY PlayStation i
Microsoft X-BOX (obr. 6) hrac konzole, na-
jdete tam nkolik soustek zna produk-
ce. Opt ada znich byla vyvinuta a vyrobena
vRonov. Stejn tak najdete nae soust-
ky vmobilnch telefonech Nokia nebo Sam-
sung, potach HP, vstikovacch jed-
notkch automobil apod.
Co byste chtl na zvr ci na-
im tenm?
Firma ON Semiconductor je jedinm
z pednch producent elektronickch sou-
stek, kter m vR a SR vznamn vvo-
jov a vrobn aktivity. Dky tomu me nabd-
nout atraktivn zamstnn lidem z rznch
obor, kte maj zjem pracovat jako sou-
st celosvtovho tmu a vyvjet i vyrbt
nov integrovan obvody. Samozejmm po-
adavkem je nutnost komunikace v anglic-
km jazyce, co zatm dl sti absolvent
technickch univerzit problmy.
Ptomnosti ON Semiconductor v regio-
nu mohou vyut tak mstn firmy zabvajc
se vvojem a vrobou elektroniky. Jsme
schopni nabdnout komplexn een dan
aplikace, pomoci sdodvkami soustek
nebo poradit pieen problmu; sta najt
ten sprvn kontakt na www.onsemi.cz.
Dkuji vm za rozhovor.
Obr. 2. innost referennho zapojen ATX
zdroje se soustkami ON Semiconductor
Obr. 4. Odhad trhu s diodamiLED
Obr. 5. Blika
sLuxeon Star V
napjen ze st
Obr. 3.
Spnan
zdroj
Obr. 6. Soustky ON Semiconductor
vMicrosoft X-BOX hrac konzole
3
Nf zesilovae pro keramick
reproduktory
Dva nov integrovan vkonov
zesilovae LM4962 a LM4953 zady
Boomer od National Semiconductor
(www.national.com) jsou navreny
speciln pro buzen keramickch
(piezoelektrickch) reproduktor. Tyto
reproduktory jsou uvny kvli ma-
lm rozmrm, tlouce pod 1 mm a
hmotnosti i men ne 1 g zvlt
vpenosnch pstrojch, jako jsou
mobiln telefony, notebooky a jin
mal penosn elektronick pstroje.
Tyto akustick mnie pedstavuj na
rozdl od klasickch reproduktor vel-
kou kapacitn zt (20 nF a 2 F).
Jejich impedance je kmitotov zvis-
l a tomu mus odpovdat i obvodov
een zesilova. Protoe potebn
rozkmit budicho napt tchto elekt-
roakustickch mni pesahuje 10 V,
obsahuj integrovan zesilovae
sjmenovitm napjenm nco pes
3V tak zvyovac mni. LM4962
pro monofonn een zabr na des-
ce plonho spoje 5 mm
2
, LM4953
(rozmr 3 4 mm) uv pro zskn
vtho napt nbojovou pumpu a ne-
potebuje tedy cvku.
stantnm spnacm kmitotem 1 MHz,
m mal vstupn zvlnn. Obvod
CAT3614 je dodvn v12vvodovm
pouzde TDFN (3 3 0,8 mm). Do-
plnit je teba tyi keramick konden-
ztory, dva pro funkci pumpy a dva
pro blokovn vstupu a vstupu budi-
e. Pedpokldanou aplikac je pod-
svtlen displej LCD mobilnch tele-
fon a digitlnch fotoapart.
Programovateln budi 4 LED
snbojovou pumpou
A 4 bl LED lze napjet konstant-
nm proudem od 0 do 31 mA zbudie
CAT3614, kter obsahuje nbojovou
pumpu. To umouje jejich pouit
vsystmech, kter jako zdroj uvaj
jedinou baterii Li-Ion. Pumpa toti
podle velikosti vstupnho napt
(2,5a 5,5 V) pracuje vreimu s jed-
notkovm penosem nebo v reimu
1,5 zvtujcm vstupn napt, pi-
em pracuje sinnost a 91 %.
Vedle toho lze mnit jas diod v32
stupnch s rozlienm1 mA, ppadn
budi uvst do klidovho stavu jed-
noduchm zenm jedinho pinu. N-
bojov pumpa, kter pracuje s kon-
Pesn napov monitory
odSTMicroelectronics
K dohlecm obvodm mikropro-
cesorovch systm, kter umouj
obnoven sprvn funkce po vzniku
poruchov situace, pat i obvody kon-
trolujc napjec napt, kter vas-
nm upozornnm na jeho hrozc v-
padek odstartuj vas nleitou reakci
systmu. Firma STMicroelectronics
(www.st.com) doplnila svou sestavu
dohlecch obvod o adu novch
pesnch napovch monitor
STM1061 v pouzde SOT23-3. Moni-
tor m malou spotebu a40 laserem
trimovanch napovch rovn
spesnost 2 %. Obvod m hystere-
zi brnc kmitn vblzkosti mezn
hladiny. Standardn napt peklope-
n obvodu jsou 3,4 V; 3,1 V; 2,9 V;
2,8 V; 2,7 V; 2,3 V; 2,2 V; 1,7 Va
1,6 V. Na objednvku jsou mon
iostatn napt vrozsahu 1,6a 5,5 V
s krokem 0,1 V. Monitory jsou ureny
pro prmyslov teplotn rozsah 40 a
+125 C. Na vstupu je tranzistor
MOSFET s otevenm kolektorem,
kter pejde do stavu L pi poklesu
napjecho napt pod referenn ro-
ve. Spoteba integrovanch monito-
r je pouze 900 nA. Mimo ji uveden
pouit jsou cleny i tam, kde je teba
detekovat stav napt napjecho
zdroje i baterie vi zmnnm na-
povm rovnm, pedevm v apli-
kacch, u nich je dleitm kritriem
i cena ve spotebn, pstrojov, za-
bezpeovac a lkask elektronice.
JH
Integrovan vkonov
zesilova PWM
Pulsn kov modulace (PWM
pulse width modulation) umouje -
dit svelkou innost vkon na zti
tm, e vzvislosti na amplitud mo-
dulanho napt se mn stda
vstupnho impulsu skonstantn am-
plitudou. Firma APEX Microtechno-
logy (www.apexmicrotech.com) se
specializuje prv na vkonov inte-
grovan obvody usnadujc vyuit
tto techniky. Monolitick dic obvod
SA56, kombinujc bipolrn a CMOS
technologii, je schopen pes H-ms-
tek ztranzistor DMOS, kter je rov-
n na ipu obsaen, dodvat do z-
te trvale proud a 5 A pi napjecm
napt do 60 V. Vlastn dic st
integrovanho obvodu se napj 5 V.
Protoe na ipu je obsaen i PWM
modultor pracujc skmitotem
100kHz, me obvod pracovat nejen
jako zesilova PWM signlu sTTL
nebo CMOS rovn, ale dicm sig-
nlem me bt i analogov napt,
pro plnou modulaci do 4 V. Vestav-
na je rovn ochrana proti zkratu a
omezen vstupnho proudu. Z typic-
kch aplikac lze uvst nap. zen DC
motor svkonem do 250 W, ovld-
n solenoid, aktivn kompenzaci
hluku a vibrac a servomechanismy
vprmyslu, robotice, leteck a lka-
sk technice. SA56 se vyrb v 23pi-
novm dvouadm pouzde SIP. Pro
zen DC bezkomuttorovch moto-
r je uren typ SA305.
AR ZANAJCM A MRN POKROILM
4
Navrhujeme desky
s plonmi spoji
(Dokonen)
VH
Oprava chyb na deskch
I pi sebepelivjm nvrhu se na
desce asto vyskytnou rzn chyby.
Amatrsk praxe je vtinou takov,
e pokud vymlme nov zapojen,
vtinou ho nejdve odbastlme na
univerzln desce nebo na nepjivm
kontaktnm poli. Jestlie zapojen na
pokusn desce bezvadn funguje,
me se prvn chyba vloudit u pi
pekreslovn schmatu podle zku-
ebnho zapojen. V tto fzi vtinou
ve schmatu propojme jin soust-
ky, ne jsou v zapojen. Dal chyby
mohou vzniknout pi nvrhu desky.
Nepouvme-li nvrhov program
svazbou na schma, meme tak
omylem propojit jin soustky, p-
padn na njak spoj zcela zapome-
nout. Bohuel na tyto chyby vtinou
pijdeme, a kdy desku osadme sou-
stkami a zkoumme, pro nm u
vyzkouen zapojen nefunguje. Po-
kud si desku navrhuje firma pro za-
zen, kter hodl vyrbt ve vtm
potu kus, vyrob nejdve desku
vjednom nebo nkolika kusech, po
zjitn chyb nvrh desky oprav a
teprve pak ji nech vyrobit v poteb-
nm mnostv. Pi amatrsk vrob
jednoho kusu desky by byl tento po-
stup neefektivn. Pokud je to mon,
pomeme si prokrbnutm nadby-
tench spoj na vhodnm mst a
doplnnm drtovch propojek. Des-
ka pak sice nevypad, e bychom ji
mohli poslat na vstavu, ale je funk-
n a schovme-li ji do njak skky,
zas tak to nevad.
V souvislosti s nvrhem desky je
nutno zmnit chyby vznikl nesprv-
nou topologi desky, tj. nevhodnm
rozmstnm soustek nebo spoj na
desce. Typickou chybou je napklad
umstn pedzesilovae s velkm ze-
slenm (gramofon, mikrofon) v tsn
blzkosti koncovho zesilovae nebo
sovho transformtoru. V prvm p-
pad se zesilova me rozkmitat vli-
vem kapacitn vazby mezi soustka-
mi (signl z koncovho zesilovae se
kapacitn vazbou indukuje v pedze-
silovai), v druhm ppad se v sig-
nlu me objevit brum indukovan
rozptylovm magnetickm polem
transformtoru. Rovn nevhodn
veden zvlt zemnch spoj me
zpsobit smyky, do nich se induku-
je brum. Tak sprvn funkce vyso-
kofrekvennch zazen je velmi
zvisl na vhodnm rozmstn sou-
stek, zvlt u vych kmitot.
Velmi kritick je rozmstn sous-
tek u mni napt s integrovanmi
obvody, kter pracuj s velkmi prou-
dy a malmi induknostmi cvek.
Vkatalogovm listu pslunho ob-
vodu bv asto nakresleno i doporu-
en rozmstn soustek v okol a
seznam vhodnch soustek (diody,
kondenztory a cvky), aby byla zaru-
ena optimln funkce mnie.
Dal chyby na desce mohou vznik-
nout pi jej vrob. Nedoleptan des-
ka m zkraty mezi spoji, kter je te-
ba prokrbnout. asto se pi leptn
v kyselin spoje podleptaj, tj. vylept
se m i pod kryc vrstvou laku. V kraj-
nm ppad se me podleptnm
spoj i peruit. Nkdy se mohou na
spojch vyskytnout mikrotrhliny, zp-
soben prasknutm nebo pokr-
bnm kryc vrstvy ped leptnm.
Vkadm ppad se vyplat ped osa-
zovnm desku dkladn zkontrolovat,
Obr. 22. Oprava desky s plonmi
spoji. Kky jsou oznaeny pekrb-
nut spoje, zelen jsou vyznaeny
nov propojky
zda nejsou spoje peruen a zda ne-
maj mezi sebou zkraty. Zvlt pi
osazovn desky soustkami SMD je
pozdj nprava obtn.
Pro plnost je teba se zmnit
ochybch pi osazovn, z nich je asi
nejastj cnov mstek mezi sou-
sednmi spoji a zmna podobnch
soustek.
Chyba se nevyhnula ani desce pro
elektronickou kostku z minulch dvou
dl. Pi pekreslovn schmatu jsem
omylem zamnil LED1 a LED2 s LED6
a LED7. Kostka je i touto chybou zce-
la funkn, jen pi hodech 2 a 3
nesvt LED z levho dolnho do pra-
vho hornho rohu, jak je to na obr. 18,
ale v opan hlopce, viz tab. 1,
oboj vPE 5. Pokud by to bylo na z-
vadu, lze spoj upravit prokrbnutm
podle obr. 22.
Elektronick sirna
Nebude-li zrovna poas na koup-
n, mete o przdninch vyzkouet
zapojen z obr. 1. Zazen generuje
zvuk policejn sirny. Kmitoet multi-
vibrtoru s tranzistory T2 a T3 zvis
na proudu tekoucm rezistory R4 a R5,
kter je rozmtn signlem s piblin
trojhelnkovm prbhem generova-
nm asovaem 555 a snmanm
zkondenztoru C1. Vku tnu sir-
ny lze upravit zmnou kapacity C3
aC4, rychlost rozmtn zmnou C1
a R2, ppadn i C2. Signl z multivi-
brtoru je zesilovn tranzistorem T4
a piveden na reproduktor. Pro vt
hlasitost mete zmenit odpor R7.
Nejvt hlasitost doshnete, bude-li
R7 zkratovn, ale pak je vhodn na
mst T4 pout tranzistor N-FET pro
vt vkon (nap. IRF510) a zvtit
kapacitu C5 alespo na 1 000 F. Sp-
naem S1 mete mnit rychlost
rozmtn tnu. Sirnu lze napjet na-
ptm 4 a 9 V. IO1 me bt v bipo-
lrnm i CMOS proveden, funkce ob-
vodu se nemn. Odbr proudu je pod-
le napjecho napt a odporu R7 a
nkolik set miliampr. Zapojen bylo
vyzkoueno na nepjivm kontaktnm
poli. Nem dn zludnosti a mlo
by pracovat na prvn pokus.
VH
Obr. 1.
Sirna imitujc
zvuk policejnho
auta
5
Tab. 54. Pehled vybranch klopnch obvod D zench rovn (stada)
ady TTL7400. (TS = tstavov vstupy)
Typ Funkce Poznmka
74x75 4bitov stada D vstupy uvolnn spolen vdy pro 2 klopn obvody, vstupy
Q i , vce viz PE 2/2006
74x373 8bitov stada D TS, spol. vstup uvolnn a vstup pro zen vstupu, zapojen
vvod jako u 74x374 (hodinov vstup CLK nahrazen
vstupem uvolnn E)
74x375 4bitov stada D ekvivalentn s 74x75, li se vak rozmstnm vvod
74x533 8bitov stada D funkn ekvivalentn s74x373, ale invertovan vstupy ( )
74x563 8bitov stada D ekvivalentn s 74x533, li se rozmstnm vvod
74x573 8bitov stada D ekvivalentn s 74x373, li se rozmstnm vvod
Obr. 114. Principiln zapojen
klopnho obvodu J-K typu master-
-slave zenho kladnm impulsem
Tab. 55. Stavov tabulka klopnho
obvodu J-K typu master-slave
zenho kladnm impulsem
J K C Q
n
L L Q
n-1
L H L H
H L H L
X X L Q
n-1
H H Q
n-1
Vt pringl
(Pokraovn pt)
Pehled vybranch klopnch obvo-
d D zench rovn (stada) ady
TTL7400 je uveden vtab. 54. Klopn
obvody D zen rovn lze vyut
nap. jako vyrovnvac nebo pracov-
n registry, budie sbrnice, ve vstup-
n-vstupnch portech apod.
Klopn obvod J-K
Po klopnm obvodu typu D ped-
stavuje KO J-K druh zkladn typ bi-
stabilnho klopnho obvodu. Podob-
n jako klopn obvod D, kterm jsme
se podrobn zabvali vposlednch
tyech dlech, vychz i klopn obvod
J-K zpvodnho KO R-S popsanho
vPE1/2006. Opt je tedy nutn nja-
km zpsobem odstranit problematic-
k zakzan stav, ke ktermu doch-
z, jsou-li aktivn oba vstupn signly
R i S. Zatmco u klopnho obvodu D
byl tento problm vyeen zredukov-
nm dvou dicch signl R a Sna
jeden signl D, klopn obvod J-K za-
chovv oba dic signly pro nasta-
ven i nulovn, kter se oznauj J a
K, zavd vak zptnou vazbu z v-
stup Q a .
Principiln zapojen klopnho ob-
vodu J-K zenho impulsem je uve-
deno na obr. 114. Jedn se o spojen
dvou klopnch obvod R-S, jejich
vstupn hradla NAND jsou zena sig-
nlem C (clock hodinov signl).
Tato dvoustupov struktura bv
nazvna jako MASTER-SLAVE. Prv-
n klopn obvod je oznaovn jako
master esky pn, druh jako slave
esky otrok.
Ze schmatu na obr. 114 je patr-
n, e vstupy klopnho obvodu ne-
mohou pmo ovlivovat rovn na
vstupech, protoe je signl vdy uza-
men vpedn nebo zadn sti ob-
vodu. Stav obvodu se tak logicky
me mnit pouze se zmnou rovn
Digitln technika
a logick obvody
Dal klopn obvody D
(Pokraovn)
na vstupu C, tedy s nbnou nebo
spdovou hranou. Vtomto ppad se
penesou snbnou hranou signlu
C rovn ze vstup J a Kna vstupy
prvnho klopnho obvodu R-S. Proto-
e je vak kedruhmu KO R-S piv-
dn negovan signl C, jsou jeho
vstupn hradla NAND blokovna nz-
kou rovn a signl neme projt na
vstupy Q a . Se spdovou hranou
hodinovho impulsu se uzamkne
prvn klopn obvod R-S, protoe je na
jeho vstupn hradla NAND pivedena
rove L. Druh klopn obvod je nyn
naopak prchoz a penese rovn
zvstup prvnho KO R-S na vstupy
Q a . Po dobu trvn hodinovho im-
pulsu, kdy C = H, se nesm mnit
rovn vstup J a K.
Problmem klopnch obvod R-S
je jejich zakzan stav, pi kterm jsou
oba vstupy vrovni H, pop. L, v z-
vislosti na konkrtnm een obvodu.
Ktomuto zakzanmu stavu doch-
z, jsou-li aktivn oba vstupn signly
R i S, tj. sname-li se obvod vynulo-
vat i nastavit zrove. Ke stejnm pro-
blmm by dolo i u klopnho obvo-
du J-K na obr. 114 pi J = K = H, pokud
by nebyla zavedena zptn vazba
zvstupu Q na vstup Ka zvstupu
na vstup J. Zptn vazby zpsobuj,
e je prchoz vdy pouze jedno vstup-
n hradlo NAND, a proto neme na-
stat stav, pi kterm je klopn obvod
souasn nulovn i nastavovn.
Je-li klopn obvod J-K na obr. 114
vynulovn, na vstupu Q je rove L,
kter blokuje hradlo NAND u vstupu
K. Nezvisle na rovni na vstupu
Ktedy pi J = H se po piveden hodi-
novho impulsu obvod nastav. Je-li
nyn obvod nastaven, je naopak blo-
kovno hradlo NAND u vstupu J, pro-
toe = L. Snsledujcm hodinovm
impulsem se proto me pi K = H
obvod vynulovat nezvisle na momen-
tln rovni na vstupu J. Chovn klop-
nho obvodu J-K vppad, kdy jsou
oba vstupy J i Kaktivn (v rovni H),
tedy zvis na pedchozm stavu
obvodu. Byl-li obvod vynulovn, na-
stav se a naopak. Pi J = K = H se tu-
d skadm hodinovm impulsem
zmn stav klopnho obvodu a tedy
irovn na jeho vstupech Q a .
Toho lze vyut u nkterch sloitj-
ch sekvennch obvod, jak bude
ukzno vnsledujcm textu. Pi
J = K = L se obvod nachz v pam-
ovm reimu a jeho stav se s pcho-
dem hodinovho impulsu nemn.
Funkci klopnho obvodu J-K shrnuje
stavov tab. 55.
Na zvr poznamenejme, e sku-
ten vnitn zapojen klopnho obvo-
du J-K je peci jen o nco sloitj.
Tak nen vdy optimln dit obvod
impulsem, vhodnj by bylo, kdyby
reagoval pouze na nbnou nebo se-
stupnou hranu hodinovho signlu.
Zatmco klopn obvod typu D zen
hranou byl vlastn zaloen na podob-
n struktue dvou klopnch obvod
typu R-S, zde je situace komplikova-
nj vzhledem kptomnosti zptnch
vazeb a zmna stavu klopnho obvo-
du tu probh dvoufzov. S nb-
nou hranou hodinovho impulsu se
zmn stav prvnho klopnho obvodu,
dal zmny se vak pi C = H ji ne-
akceptuj, protoe stav vstup, kter
ovlivuje i vstupn hradla, se zmn
a se sestupnou hranou hodinovho
impulsu. Klopn obvody J-K zen
impulsem existuj i vintegrovan po-
dob, jedn se nap. o obvody 7471
nebo 7472. My se vptm sle se-
znmme snktermi klopnmi obvo-
dy J-K zenmi hranou.
6
JEDNODUCH ZAPOJEN PRO VOLN AS
Elektronick
Zenerova dioda
Na obr. 1 je schma vkonov re-
gulovateln elektronick Zenerovy di-
ody. Vysvtlm jej vyuit.
K nabjen nejrznjch akumul-
tor pouvm nejastji nabjeky
pracujc na principu zdroje konstant-
nho proudu. Pokud nabjm proudem
0,1 C, je to etrn kakumultorm a
nabjen jednodue ukonm odme-
nm asovho intervalu.
Problm ale nastv, pokud po-
tebuji vyrazit do akce, mm ste-
n vybit akumultory, a potebuji je
dobt na plnou kapacitu. Pak se doba
nabjen ned urit. Vtomto ppa-
d mi pome elektronick Zenero-
va dioda, kterou pipojm paraleln
k nabjenmu akumultoru a pouiji ji
jako omezova maximlnho napt
na akumultoru.
Polohy pepnae S1 jsou oznae-
ny pmo potem nabjench NiCd
nebo NiMh lnk, a odporem rezis-
tor, pipojench ke kontaktm pep-
nae, je urovno konen napt na-
bjench bateri. Odpory uveden na
obr. 1 jsou piblin a pi oivovn je
nutn je upravit tak, aby se nabjen
ukonilo pi napt 1,4 a 1,45 V na
lnek. Potebn velikosti odporu je
teba vybrat zvce kus rezistor
nebo paralelnm i sriovm sloe-
nm nkolika rezistor. S nastavenm
je teba si pohrt, ale jde to celkem
dobe.
Pepna S1 jsem pouil z vadn-
ho pepnatelnho sovho adaptru
od Vietnamc. Tranzistor T1 umst-
me podle pedpokldanho maximl-
nho proudu na pimen chladi.
Zazen pipojujeme pouze ke
zdroji s omezenm vstupnm prou-
dem!
Elektronickou Zenerovu diodu je
po nastaven vhodnho Zenerova na-
pt mon pout i pinabjen gelo-
vch olovnch bezdrbovch aku-
Obr. 2. Spoutc obvod pro fotografick blesk
multor a pedpokldm, e i aku-
multor Li-Ion, protoe stabilita Ze-
nerova napt je u tohoto jednodu-
chho zapojen vynikajc.
Ivan Hevka
Spoutc obvod
pro fotografick blesk
Jedn se o zjednoduenou verzi
konstrukce Spoutc obvod pro fo-
tografick blesk, jej popis vyel
vPE 2/2003 na str. 29.
Mj bratr, kter fotografuje, chtl
nco takovho, ale kal, e by mu
stailo prost spoutn blesku bez
funkce pedblesku. Tak jsem pvodn
zapojen pepracoval a zjednoduil.
Schma tohoto upravenho zapojen
je na obr. 2.
Vstupn obvod jsem ponechal t-
m shodn, pouze jsem nahradil
spnac tranzistor NPN (T1) z pvod-
n konstrukce spnacm tranzistorem
PNP (T2 na obr. 2), aby mohl bt
tranzistorem T2 pmo buzen vstup-
n tyristor TY1.
Msto pedepsanho fototranzis-
toru SP213 jsem pouil uplkov
fototranzistor TESLA bez oznaen.
Pravdpodobn by bylo mon po-
ut jakkoli fototranzistor citliv na
viditeln svtlo (nikoliv na infraerve-
n svtlo) typu nap. BPX81, SFH309
apod.
Tyristor jsem pouil star KT505
(TESLA), pravdpodobn by byl vhod-
n i TIC106 apod.
Obr. 1. Elektronick Zenerova dioda v obvodu nabjeky
Cel obvod je pomrn miniaturn
a mon by se veel i do pouzdra n-
kterho blesku nebo drku blesku.
J jsem prozatm pouil samostatn
krabiky.
Pi oivovn a testovn spout-
cho obvodu postupujeme zpsobem
popsanm v pvodnm prameni.
Ivan Hevka
Automatick pepna
rozsah voltmetru
V laboratornch zdrojch, kter ob-
vykle poskytuj plynule nastaviteln
vstupn napt o maximln velikosti
25 a 40 V, se velikost vstupnho
napt nejastji m panelovm s-
licovm 3,5mstnm voltmetrem. Aby
pi ovldn velikosti vstupnho na-
pt zdroje nebylo nutn pepnat m-
ic rozsahy voltmetru, m pevn na-
staven jedin rozsah 200,0 V.
To vak m za nsledek, e rozli-
en voltmetru je jen 0,1 V, co pi
men mench vstupnch napt
zdroje je nedostaten (pi tomto roz-
lien meme nastavit nap. vstup-
n napt 5 V s pesnost jen 2 %).
Pi stavb vlastnho laboratornho
zdroje jsem chtl pln vyut rozlio-
vac schopnosti 3,5mstnho voltmet-
ru, a proto jsem jej opatit automa-
ti ckm pepnaem t mi cch
rozsah (200,0 V, 20,00 V a 2,000 V).
Automatick pepna je uren pro
spoluprci s moduly 3,5mstnho volt-
metru s LED nebo LCD, kter byly po-
psny v [1] a [2]. Oba moduly maj cit-
livost 200 mV a byly navreny tak, aby
mly spolenou zem napjen, me-
nho napt i logickch signl pro
pepnn desetinnch teek.
V souasn dob jsou k dostn
velmi levn moduly digitlnch volt-
metr s 3,5mstnm displejem LCD a
citlivost 200 mV, kter vak mus mt
napjen i pepnn desetinnch teek
plovouc vi menmu napt. Tyto
moduly nelze k popisovanmu pep-
nai pipojit. Pokud se poda upravit
zapojen automatickho pepnae
tak, aby mohl s tmito moduly spolu-
pracovat, budou pravy zveejnny.
Pohled na realizovan automatic-
k pepna rozsah je na obr. 4.
7
Popis funkce
Pepna pracuje jako prost kom-
binan logick obvod, ve kterm je
dvma kompartory porovnvno
vstupn men napt se dvma refe-
rennmi naptmi. Kompartory pak
svmi vstupy ovldaj elektronick
pepna, kter pipojuje vstupn
svorky automatickho pepnae na
pslun odboky odporovho dlie
menho napt.
Schma automatickho pepnae
rozsah je na obr. 3.
Men napt je pivdno pes
svorky J1 a J2 na odporov dli s re-
zistory R7 a R14, na jeho odbo-
kch je zeslabovno 10x (pro rozsah
2 V), 100x (pro rozsah 20 V) a 1000x
(pro rozsah 200 V). Dli m vstupn
odpor 10 M.
Zeslaben napt z jednotlivch
odboek dlie, kter m na vech
rozsazch velikost maximln 200 mV,
je tykanlovm analogovm multi-
plexerem 4052 (IO2) pivdno na
vstupn konektor K1. Ke konektoru
K1 je pipojen ji uveden modul
3,5mstnho voltmetru.
Druhou polovinou multiplexeru
IO2 se pepnaj desetinn teky na
displeji voltmetru. Pro rozsahy 2, 20
a 200 V musej bt propojeny pjec
body A s D, B s E a C s F.
Pedazenm odporu 90 M ped
odporov dli lze zvtit rozsahy
voltmetru na 20, 200 a 2000 V (chce-
me-li nap. mit velikost anodovho
napt). Aby desetinn teky odpov-
daly tmto rozsahm, musme pro-
pojit pjec body A s E a B s F.
Obr. 3. Automatick pepna rozsah voltmetru
Obr. 4.
Automatick
pepna
rozsah
voltmetru
Desetkrt zeslaben vstupn na-
pt z odboky dlie mezi R9 a R10
je pivdno na kompartory s ope-
ranmi zesilovai (OZ) IO1A a IO1B.
OZ jsou typu CMOS (TLC272), aby
nezatovaly vstupn dli. Kompar-
tory maj zavedenu malou hysterezi
pomoc rezistor R3 a R6 zapojench
v obvodu kladn zptn vazby, aby
peklply skokov.
Vstupnmi binrnmi signly kom-
partor jsou ovldny multiplexery
v IO2.
OZ IO1A porovnv zmenen
men napt s referennm nap-
tm 0,19 V, kter je zskvno dli-
em R1, R2, P1 z referennho nap-
t 2,5 V poskytovanho referennm
zdrojem TL431 (IO3). IO1A se pe-
klp, kdy vstupn men napt
pekrauje hranici 1,9 V.
OZ IO1B porovnv zmenen m-
en napt s referennm naptm
1,9 V, kter je odvozovno z referen-
nho napt 2,5 V dliem R4, R5.
IO1B se peklp, kdy vstupn me-
n napt pekrauje hranici 19 V.
Obvody automatickho pepnae
jsou napjeny asymetricky stabilizo-
vanm naptm +11 V. Stabiliztor
napjecho napt je tranzistorov
(T1, T2), aby vnj napjec napt
mohlo bt a 80 V. Napjec napt
+5 V pro modul voltmetru je stabilizo-
vno obvodem 78L05 (IO4). Celkov
napjec proud (bez pipojenho mo-
dulu voltmetru) je asi 15 mA.
Pouit koncepce pepnae s jed-
nm dliem pro vechny rozsahy ne-
dovoluje, aby na rozsahu 200 V bylo
vstupn napt vt ne asi 110 V,
protoe pi vtm napt se zanou
otevrat ochrann diody v multiplexe-
ru. To by vak pi pedpokldanm
zpsobu vyuit pepnae (men
vstupnho napt laboratornho zdro-
je, kter je obvykle maximln 50 V)
nemlo vadit. Vhodou spolenho
dlie je dobr nvaznost mench
hodnot na sousednch rozsazch.
8
Obr. 5.
Obrazec
plonch spoj
automatickho
pepnae
rozsah
voltmetru
(m.: 1 : 1,
rozmry
88,9 x 50,8 mm)
Obr. 6.
Rozmstn
soustek
na desce
automatickho
pepnae
rozsah
voltmetru
Obr. 7. Indiktor logickch rovn L a H
Konstrukce a oiven
Automatick pepna je zkonstru-
ovn z vvodovch soustek na des-
ce s jednostrannmi plonmi spoji.
Obrazec spoj je na obr. 5, rozmst-
n soustek na desce je na obr. 6.
Na desce jsou 7 + 3 drtov pro-
pojky zhotoven z odstiench vvo-
d rezistor. Tranzistor T2 je opaten
ernnm chladiem DO1A. Pechod
tepla do chladie je zlepen tepeln
vodivou pastou. Obvody IO1 a IO2
jsou vloeny do preciznch objmek.
Po zapjen soustek desku oi-
vme. Na vvody J3, J4 pipojme ss
napjec napt 15 V a mezi vvody
J1, J2 pivedeme jemn regulovatel-
n napt 0 a 25 V z laboratornho
zdroje, kter mme digitlnm multi-
metrem. Ke konektoru K1 pipojme
modul 3,5mstnho voltmetru, kter
byl popsn v [1] nebo [2]. Zkontrolu-
jeme vnitn napjec napt +11 V a
+5 V pro modul voltmetru. Pak po-
malu mnme vstupn men napt
z laboratornho zdroje a sledujeme,
zda se rozsahy pepnaj v okol 1,9 a
19 V. Hranin napt 1,9 V nastavme
trimrem P1.
Seznam soustek
R1 22 k/0,6 W/1 %, metal.
R2 1,5 k/0,6 W/1 %, metal.
R3 1,5

M/0,6

W/1

%,

metal.
R4 7,5 k/0,6 W/1 %, metal.
R5 22 k/0,6 W/1 %, metal.
R6 560

k/0,6

W/1

%,

metal.
R7, R8, R9 3 M/0,6 W/1 %, metal.
R10 680

k/0,6

W/0,1

%,

metal.
R11 220

k/0,6

W/0,1

%,

metal.
R12 68 k/0,6 W/0,1 %, metal.
R13 22 k/0,6 W/0,1 %, metal.
R14 10 k/0,6 W/0,1 %, metal.
R15 10 k/0,6 W/1 %, metal.
R16 120

k/0,6

W/1

%,

metal.
R17 1 k/0,6 W/1 %, metal.
P1 500 , trimr leat,
10 mm (PT10V)
C1 1 nF/J/10 V, RM5,
fliov (CF2)
C2, C3 1 F/50 V, radiln
C4 100 nF/63 V, keram.
D1 LED zelen, 5 mm
T1 BC640 (TO92)
T2 BD441 (TO126)
IO1 TLC272CP (DIP8)
IO2 4052 (DIL16)
IO3 TL431 (TO92)
IO4 78L05 (TO92)
K1 vidlice MLW10G
objmka precizn DIL8 pro IO1 (1 kus)
objmka precizn DIL16 pro IO2 (1 kus)
chladi DO1A pro T2 (1 kus)
deska s plonmi spoji . M48RV
spojovac materil atd.
Literatura
[1] Munzar, M.: Modul 3,5mstnho
voltmetru s LED. PE 7/1998, s. 16.
[2] Munzar, M.: Modul 3,5mstnho
voltmetru s LCD. Electus 2001, s. 25.
Zbynk Munzar
Indiktor
logickch rovn L a H
Na obr. 7 je schma indiktoru lo-
gickch rovn, kter meme pout
v logick sond nebo jako nzornou
vyuovac pomcku.
Zkladem indiktoru je erve-
n segmentovka LED (LD1) typu
HD-A304RDA se spolenmi anoda-
mi, kter v GM electronic stoj pou-
hch 16 K.
Je-li na vstupu J2 (DATA IN) indi-
ktoru vysok rove H (kladn na-
pjec napt), svt na segmentovce
psmeno H, tj. jsou rozsvceny seg-
menty b, c, e, f, g. Je-li na vstupu J2
nzk rove L (potencil zem), svt
psmeno L, tj. jsou rozsvceny seg-
menty d, e, f.
Z uvedenho popisu funkce vypl-
v zapojen segmentovky. Vvody
spolench anod 3 a 14 LD1 jsou
spojeny s kladnou napjec sbrnic.
Katody segment e, f, kter maj
svtit pi obou rovnch H i L, jsou pi-
pojeny pes pedadn rezistory R5 a
R6 pmo k zemi (GND).
Katody segment b, c, g, kter
maj svtit pi rovni H, jsou pipojo-
vny k zemi pes pedadn rezistory
R7 a R9 spnacm tranzistorem T1.
Bze tranzistoru T1 je buzena pes
ochrann odporov dli s rezistory
R1 a R2 pmo vstupnm logickm
signlem DATA IN. Je-li na vstupu
rove H, je T1 sepnut a skuten
svt psmeno H.
Katoda segmentu d, kter m sv-
tit pi rovni L, je pipojovna k zemi
pes pedadn rezistor R10 spna-
cm tranzistorem T2. Stav tranzistoru
T2 mus bt inverzn ke stavu tranzis-
toru T1 (je-li T1 sepnut, mus bt T2
vypnut, a naopak). Bze T2 mus
9
Tmatem sla 4/2006, kter vychz zatkem
srpna 2006, je televizn technika. Jsou uvedeny
principy i praktick poznatky z oboru digitln
televize a dle je podrobn popsna konstrukce
micho TV pijmae
Nf milivoltmetr NFV s Jednoduch balann de-
tektor kov s Digitln stopky s Jednoduch
elektrizan pstroj s Stoln pehrva MP3
s Aktivn subwoofer s Univerzlna rchlonab-
jaka s Vf genertor DDS
Obr. 8. Vtipn sov napje
s pedadnm kondenztorem
bt tedy buzena signlem inverznm
ke vstupnmu signlu DATA IN.
Takov inverzn signl je k dispo-
zici na kolektoru T1, kter v zapojen
se spolenm emitorem funguje jako
invertor. Aby mohl bt T2 buzen z ko-
lektoru T1, musely bt do obvodu do-
plnny rezistory R3 a R4.
Rezistorem R3 se zavd do bze
T2 proud z kladn napjec sbrnice,
kterm je T2 otevrn, kdy je T1 vy-
pnut.
Rezistor R4 tvo s rezistorem R3
dli napt, na kterm je pi vypnu-
tm T1 natolik velk napt, aby seg-
menty b, c, g nemohly prosvtat (pi
napjecm napt +5 V m vypnut
tranzistor T1 na svm kolektoru na-
pt asi +4 V, tj. na segmentech b, c,
g je napt asi 1 V).
Odpor vech pedadnch rezisto-
r R5 a R10 byl zvolen tak, aby pi
napjecm napt 5 V protkal svtc-
mi segmenty proud asi 6 mA. Pi
tomto proudu ji segmentovka uvede-
nho typu HD-A304RDA dobe svt.
Pout meme pochopiteln ja-
koukoliv segmentovku se spolenmi
anodami a podle poteby proud seg-
ment upravit. Pi zvten proudu
segmenty musme pohldat, zda jsou
tranzistory T1 a T2 dostaten se-
pnut - jejich saturan napt by
mlo bt men ne 150 mV. Pokud
je saturan napt vt, musme po-
ut tranzistory uren pro vt v-
kon s dostatenm proudovm zesi-
lovacm initelem, pop. musme
zmenit odpory rezistor R1 a R4.
Indiktor je napjen naptm 5 V.
Pi indikaci rovn H je napjec
proud asi 30 mA, pi indikaci rovn
L je asi 18 mA. Obvod sprvn pra-
cuje v rozmez napjecho napt 4
a 6 V. Pi vtm napjecm napt
je nutn zvtit odpory pedadnch
rezistor R5 a R10 tak, aby seg-
menty protkal poadovan proud asi
6 mA. T je nutn zvtit odpor re-
zistoru R4, aby pi vypnutm T1 byl
na R3 bytek napt okolo 1 V.
Pro zajmavost byla funkce indik-
toru ovena na nepjivm poli. Pra-
coval bezchybn. Pi napj ecm
napt +5 V bylo zjiovno, co indi-
kuje segmentovka pi plynul zmn
vstupnho napt mezi vvody J2 a
J3. Pi vstupnm napt 0 a 1,2 V
svtilo psmeno L. Pi napt 1,2 a
1,9 V svtilo L a plynule se rozsvcelo
H. Pi 1,9 V svtilo naplno souas-
n L i H. Pi napt 1,9 a 2,1 V svti-
lo H a plynule zhasnalo L. Pi napt
vtm ne 2,1 V svtilo jen H. Uvede-
n mezn napt jsou teplotn zvisl
a zvis tak na pouitch tranzisto-
rech, proto se mohou u jinch vzork
liit a o stovky mV.
Bylo t ovovno saturan na-
pt tranzistor. U T1 bylo 100 mV
(pi proudu 18 mA) a u T2 65 mV (pi
proudu 6 mA).
FUNKAMATEUR, 11/2001
Vtipn sov napje
s pedadnm
kondenztorem
Sov napje, jeho schma je
na obr. 8, pracuje na obvyklm prin-
cipu. Napjec proud je omezovn
pedadnm kondenztorem C1, na
kter je pivdno sov napt. Pro-
tkajcm proudem se kondenztor
nijak nezahv, protoe vektor nap-
jecho proudu je kolm na vektor s-
ovho napt, take inn vkon na
kondenztoru je nulov. Kondenztor
C1 mus bt dimenzovn na pln na-
pt st, tj. na stdav napt 275 V/
/50 Hz, resp. na ss napt 1000 V.
Do srie s C1 je zapojen ochran-
n rezistor R1, kter zmenuje im-
puls potenho nabjecho proudu
C1 na pijatelnou velikost.
Proud protkajc kondenztorem
C1 se dvojcestn usmruje diodo-
vm mstkem, vyhlazuje elektrolytic-
km kondenztorem C2 a zavd do
zte, kter je pipojena mezi svorky
+12 V a ZEM.
Protoe pedadn kondenztor
C1 omezuje proud, ale nikoliv napt,
je v bnch zdrojch tohoto typu pa-
raleln k vyhlazovacmu kondenzto-
ru C2 pipojena Zenerova dioda, kte-
r omezuje velikost vstupnho ss
napt na velikost svho Zenerova
napt.
Ve zdroji podle obr. 8 je tato ome-
zovac Zenerova dioda nahrazena
dvma Zenerovmi diodami D2 a D4,
kter tvo st usmrovacho mst-
ku. Diody D2 a D4 usmruj proud
ze st a souasn omezuj vstupn
napt. Dky tomuto vtipnmu zapo-
jen je poet diod ve zdroji zmenen
z bnch pti kus na tyi, co
me pedstavovat sporu msta i n-
klad.
Vstupn napt napjee piblin
odpovd Zenerovu napt diod D2 a
D4. S diodami D2 a D4 podle obr. 8
poskytuje napje vstupn napt asi
12 V. Volbou diod D2 a D4 s jinm
Zenerovm naptm meme vstup-
n napt napjee mnit v irokch
mezch.
Pi kapacit kondenztoru C1 rov-
n 220 nF lze zdroj zatit vstupnm
proudem maximln 15 mA. Zato-
vac proud lze zvtit mrnm zvt-
enm kapacity kondenztoru C1.
Pi vt kapacit C1 je vak vt
riziko znien (peruen) ochrannho
rezistoru R1. Pokud pouijeme vrst-
vov rezistor s vybrouenou drkou,
vyvj se na nm teplo jen na omeze-
n ploe tam, kde je odporov vrstva
neju. Pi velkm impulsnm zate-
n (pi nabjen C1 o velk kapacit)
se odporov vrstva v tomto mst vy-
pa a odpor se peru. Proto by ml
bt ochrann rezistor R1 drtov nebo
vrstvov bez vybroun drky (to vak
na rezistoru nen mon bohuel po-
znat, proto je lep vrstvov rezistory
v tto funkci vbec nepouvat).
Pozn. red.: Paraleln k C1 by m-
ly bt pipojeny dva do srie zapo-
jen vybjec rezistory (metalizovan,
o rozmrech 0207), kad s odporem
270 a 470 k.
Pozor! Napje je galvanicky
spojen se st a pi jeho stavb,
oivovn i provozu je nutn dbt
bezpenostnch pedpis a zve-
n opatrnosti!
Elektor, 7-8/2000
10
Napjec ss zdroj
4x 12 V/200 mA
Mme-li v laboratoi vce pstroj, napjench ze sovch
adaptr stabilizovanm ss naptm 12 V, je problematick umstit
vechny adaptry do sovch zsuvek. Proto byl postaven popi-
sovan vcensobn zdroj, kter umouje z jedn sov zsuvky
napjet a tyi pstroje. Jednotliv zdroje jsou od sebe galvanic-
ky oddlen (jsou tzv. plovouc), co zabrauje nedoucm vaz-
bm napjench pstroj pes napjec obvody. Galvanick odd-
len zdroj t umouje zapojit dva zdroje do srie a napjet
pstroje naptm 24 V nebo symetrickm naptm 12 V.
Ing. Milo Munzar
Obr. 1. Zapojen jedn desky KE02E6 napjecho ss zdroje 4x 12 V/200 mA
Popis funkce
Pro stavbu n-nsobnho zdroje by
bylo nejsprvnj si obstarat sov
transformtor s n sekundrnmi vinu-
tmi a z kadho vinut napjet samo-
statn dl zdroj.
Protoe vak byla snaha postavit
vcensobn zdroj z bn dostup-
nch soustek a protoe se bn
prodvaj sov transformtory jen
se dvma oddlenmi sekundrnmi
vinutmi, byla zvolena stavebnicov
koncepce s nkolika dvojnsobnmi
zdroji 2x 12 V.
Kad dvojnsobn zdroj obsahu-
je sov transformtor se dvma od-
dlenmi sekundrnmi vinutmi a dva
samostatn zdroje a je uspodn na
desce KE02E6.
V popisovanm malm tynsob-
nm zdroji jsou pouity dv desky
KE02E6, nen vak problm vestavt
do vt skky nap. est desek
KE02E6 a vytvoit tak dvanctinsob-
n zdroj apod.
Na obr. 1 je zjednoduen sch-
ma zdroje 4x 12 V. Na obrzku je na-
kreslena pouze jedna deska KE02E6,
jej vstupn konektory, indikan LED
a sov napjec obvod. Druh des-
ka KE02E6, kter na obrzku nen,
m sov vvody J1 a J2 pipojeny
paraleln k vvodm J1 a J2 prvn
desky, a na vstupu druh desky
jsou stejnm zpsobem jako u prvn
desky pipojeny vstupn konektory
K21, K31 a indikan LED D25, D26
a D35, D36.
Zapojen obou dlch zdroj na
desce KE02E6 je shodn, proto pop-
eme jen jeden z nich (ten horn).
Zdroj je napjen sovm transfor-
mtorem 230 V/2x 15 V/6 VA. Sekun-
drn napt je dvoucestn usmr-
ovno mstkem z diod D1 a D4,
vyhlazovno filtranm kondenzto-
rem C5 a stabilizovno tsvorkovm
stabiliztorem IO1 typu 7812. Jme-
novit vstupn napt stabiliztoru je
11
Obr. 2. Deska s plonmi spoji KE02E6
(m.: 1 : 1, rozmry 106,6 x 45,7 mm)
Obr. 5. Rozmstn vvodovch soustek na stran soustek
Obr. 3. Rozmstn soustek SMD na stran spoj na desce KE02E6
Zcela klasicky zapojen zdroj je
doplnn indikanmi obvody proudo-
vho peten a ptomnosti vstup-
nho napt. Indikan obvody dovo-
luj posuzovat provozn stav zdroje
po pipojen neznm zte - zda
nen peten a zda poskytuje pln
vstupn napt. Pokud ze zdroje na-
pjme osvden pstroje, me-
me ppadn indikan obvody vy-
nechat.
Indikan obvod proudovho pe-
ten obsahuje bonk R1, kterm
protk napjec proud, komparan
tranzistor T1 a ervenou indikan
LED D6, oznaenou jako OVER-
LOAD (= peten). Kdy napjec
proud pekro velikost asi 220 mA,
tranzistor T1 sepne a rozsvt se LED
D6. Vzhledem k jednoduchosti zapo-
jen nen indikace pli pesn, tran-
zistor spn pozvolna a rozhodovac
rove rozsvcen LED je teplotn
zvisl. Po zaht zdroje se LED
D6 zane rozsvcet u pi napje-
cm proudu menm ne 200 mA, na-
plno vak svt a pi proudu 290 mA.
I tak je indikace peten velmi ui-
ten.
Musme mt na pamti, e indi-
kan obvod nijak neomezuje vstup-
n proud zdroje a IO1 omezuje proud,
teprve kdy je vt ne 1 A. Proto
svt-li silnji LED D6, musme zt
odpojit, jinak by se zdroj pehl a mohl
by se pokodit.
Indikan obvod ptomnosti v-
stupnho napt obsahuje zdroj refe-
rennho napt IO2 typu TL431, p-
slun pomocn rezistory a zelenou
indikan LED D5, oznaenou npi-
sem +12 V OK (= vstupn napt 12 V
je v podku). Trimrem R5 je podle
skuten velikosti vstupnho napt
stabiliztoru IO1 nastaveno takov
referenn napt mezi elektrodami
K a A referennho zdroje IO2, aby
bylo na rezistoru R8 napt 2,36 V.
Je-li na vstupu zdroje pln nap-
t, protk sriovou kombinac R9 a
LED D5, kter je pipojena paraleln
k R8, proud asi 4 mA a LED D5 svt
naplno (na zelen LED D5 typu 2 mA je
pi proudu 4 mA bytek napt 1,96 V
a na rezistoru R9 je bytek 0,4 V).
Pi poklesu vstupnho napt zdro-
je se referenn napt na IO2 nezm-
n, zmen se pouze napt na R8 a
LED D5 pohasne. Pokles jasu LED
je velmi zeteln, LED D5 zcela zhas-
ne ji pi poklesu vstupnho napt
o 1 V.
Absenci nebo velk pokles vstup-
nho napt zdroje (nap. pi odpojen
sti nebo pi velkm peten) indiku-
je LED D5 svm zhasnutm absolut-
n. Men pokles vstupnho napt
vak musme posoudit relativn pod-
le zmny jasu LED pi zasunut ko-
nektoru zte do vstupnho ko-
nektoru zdroje. Po pipojen zte
s filtranm kondenztorem LED D5
krtce zhasne, ne se kondenztor na-
12 V, jeho skuten napt se vak
me pohybovat od 11,5 do 12,5 V.
Kdybychom chtli vstupn napt co
nejbli k 12,0 V, museli bychom
stabiliztor vybrat.
Aby stabiliztor nekmital, je zablo-
kovn kondenztory C6 a C7. O vy-
bit filtranho kondenztoru pi ne-
zatenm vstupu zdroje se star
pedzatovac rezistor R4. Aby se
zabrnilo vf ruen, jsou diody usmr-
ovae zablokovny kondenztory
C1 a C4.
Stabilizovan napt 12 V je ze
zdroje vyvedeno na vstupn konek-
tor K1 (napjec zsuvka 5,5/2,1 mm,
podle vkusu je mon pout i jakou-
koliv jinou zsuvku).
Obr. 4. Rozmstn soustek SMD - fotografie
12
bije, souasn blikne i erven LED
D6, indikujc proudov peten.
Indikan obvod ptomnosti v-
stupnho napt je velmi pesn a jen
mlo teplotn zvisl. Proto je vhodn
i pro samostatn vyuit v jinch apli-
kacch (po ppadn prav velikosti
referennho napt). Uritou jeho va-
dou je jeho relativn velk vlastn
spoteba proudu (nkolik mA), proto-
e referenn obvod IO2 typu TL431
vyaduje proud minimln 1 mA. Re-
ferenn obvody s men spotebou
jsou vak mn bn a dra.
Konstrukce a oiven
Kvli dosaen minimlnch roz-
mr jsou ve zdroji pouity krom
bnch vvodovch soustek i sou-
stky SMD. Vtina soustek je
umstna na dvou deskch KE02E6
s jednostrannmi plonmi spoji.
Deska s plonmi spoji je na
obr. 2, rozmstn soustek SMD na
desce na stran spoj je na obr. 3, 4,
rozmstn vvodovch soustek
na desce na stran soustek je na
obr. 5.
Na desky nejprve pipjme sou-
stky SMD a pak mal vvodov
soustky. Ne pipjme transform-
tory, odstranme z nich pilkou na kov
a hrubm pilnkem postrann pchytky
pro rouby. Dle pipjme vyhlazo-
vac kondenztory C5 a C15.
Vechny stabiliztory IO1 atd. ped
mont promme (v nepjivm poli
pomoc laboratornho zdroje) a pop.
vybereme kusy s vhodnm vstup-
nm naptm. Vbr je vak dosti pro-
blematick, kusy z jedn srie, kter
pohromad koupme v obchod, maj
tm shodn vstupn napt. Nap.
pt kus z GM mlo vstupn napt
11,9 V s rozptylem 20 mV.
Na desku pipjme chladi CH1.
U stabiliztoru IO1 vytvarujeme vvo-
dy tak, aby po jejich zasunut do des-
ky dolhala spodn strana IO1 po cel
ploe ke chladii. Pak spodn stranu
IO1 lehce poteme tepeln vodivou
pastou a IO1 piroubujeme k chladi-
i (spoj jistme peseknutou provou
podlokou). Teprve po dotaen rou-
bu a dokonalm usazen IO1 pipj-
me jeho vvody. Stejnm zpsobem
osadme i ostatn chladie a stabili-
ztory. Bohuel po pipjen chladie
CH11 se nelze roubovkem dostat
ke roubu upevujcmu IO1. Pokud
budeme chtt IO1 dodaten vymnit,
musme roub povolit kletmi nebo
pout roub se estihrannou hlavou.
Zapojen desky postupn oiv-
me. K desce provizorn pipjme
LED a pivedeme na ni pes bezpe-
nostn oddlovac transformtor so-
v napt. Digitlnm multimetrem
zkontrolujeme vstupn napt zdroj
a pak trimry R5 a R15 nastavme
proud 4 mA diodami LED D5 a D15.
Proud nastavujeme podle bytku na-
pt na rezistorech R9 a R19, kter
mus bt 0,4 V. Pokud poadovan
proud nelze nastavit, upravme odpor
rezistoru R6 atd. Nakonec pomoc
zatovacch rezistor nebo elektro-
nick zte vyzkoume funkci indi-
kanch obvod.
Oiven desky vestavme do plas-
tov skky U-KP6 (viz obr. 6, 7)
- st se tam vejdou. Desky jsou
upevnny k dolnmu dlu skky di-
stannmi sloupky o dlce 10 mm.
Do obou dl skky a do zadnho
panelu vyvrtme chladic otvory. Na
pedn panel umstme pstrojovou
sovou vidlici, kolbkov sov sp-
na, vstupn konektory a indikan
LED (viz obr. 7). Spoje st vedeme
lanky o prezu mdi 0,35 mm
2
s tlus-
tou izolac, pro ostatn spoje pouije-
me rznobarevn lanka o prezu
0,15 mm
2
. Na pedn panel nalep-
me oboustrann lepc pskou ttky
s popisem, vytisknut tiskrnou PC.
Skku seroubujeme metrickmi
rouby M3x 36 se zaputnou hla-
vou, na kter navlkneme pstrojov
noiky GF2.
Pi zvrenm men bylo zji-
tno, e pi sovm napt 255 V je
mon ze zdroj na jedn desce ode-
brat proudy a 253 + 253 mA (nebo
345 + 0 mA), ani by se objevilo so-
v zvlnn ve vstupnm napt. Pi
sovm napt 230 V je mon z jed-
n desky odebrat do vskytu zvlnn
proudy a 195 + 195 mA (nebo 260 +
+ 0 mA), pi napt st 205 V jsou
maximln vstupn proudy z jedn
desky 144 + 144 mA (nebo 181 +
+ 0 mA). Je vidt, e pouit trans-
formtory jsou velmi mkk.

Obr. 7. Pedn panel napjecho zdroje
Obr. 6. Fotografie vnitnho uspodn napjecho zdroje
13
Obr. 2. Obvod pro napjen bl LED zjednoho lnku 1,5 V
Obr. 1.
Pesn
aktivn
celovlnn
usmrova
se obejde
bez diod
Napjen
bl LED
z1,5 V
LED sblm svtlem maj v pro-
pustnm smru bytek napt od 3 do
4 V. To pin problmy pi jejich vy-
uit vpstrojch napjench malm
naptm. Je to eeno nap. zvyova-
cmi nbojovmi pumpami, ale
i snimi bv problm, pokud chceme
pro napjen vyut jedin lnek
1,5 V.
Obvod, jeho zapojen je na obr. 2,
je napjen prv takto, piem blou
LED tee konstantn proud a 62 mA.
Protoe, je-li napt na diod LED
men ne 3 V, je jej odbr zanedba-
teln, je zvyovac mni vytvoen
Pesn
celovlnn
usmrova
bez diod
Usmrovac obvody bn tvoe-
n pouze diodami lze pout pi me-
n pouze tehdy, pokud zpracovvan
signl vrazn pevyuje bytek na-
pt na diod vpropustnm smru.
Eliminaci vlivu tohoto bytku a pesn
usmrnn i signl i smalou rovn
umouj aktivn usmrovae s dio-
dami zapojenmi ve zptn vazb
operanch zesilova. Modern ope-
ran zesilovae, kter zpracuj na
vstupu i vstupu signl srozkmitem
pomoc IO1 schopen nabhnout jet
pi napt baterie 0,8 V. Kmen
proudu diodou LED a regulan funk-
ci celho zapojen je pouit pevodnk
proudu na napt IO2, na jeho v-
stupu je napt 20 U
R1
. Je-li poado-
vn proud diodou I
OUT
, je vhodn re-
zistor R1

= 1,235/(20 I
OUT
).
Zenerova dioda D1 m funkci
ochrannou, brn pept na vstupu.
Kdy vstupn napt pev hodnotu
soutu Zenerova napt U
Z
a napt
na vvodu FB IO1 U
FB
= 1,235 V, za-
ne U
FB
stoupat, co zpsob, e m-
ni IO1 pestane kmitat. Je-li vstup
obvodu naprzdno, bude na nm
udrovno napt U
Z
+U
FB
. innost
popsanho zapojen na obr. 2 je asi
80 %.
JH
[1] Caldwell, S.: 1,5 Vbattery powers
white-LED driver. EDN 30. z 2004,
s. 96.
Tak bylo zjitno, e po nkolika-
hodinovm provozu pi sovm na-
pt 255 V a pi zatovacch prou-
dech 150 + 150 mA z jedn desky
doshne teplota vzduchu nad deskou
a 75 C (pi uzaven skce a tep-
lot prosted 21 C). Chtlo by to
lep chlazen... V praxi vak nikdy
nejsou vechny dl zdroje zateny
naplno a nkter nejsou ani vyuity.
Pro rovnomrn rozptyl tepla je vhod-
n rozdlit vce vtch zt mezi
vce desek (ke kad desce pipojit
jen jednu vt zt).
Protoe nelze pedpokldat pli
dkladnou izolaci mezi obma sekun-
drnmi vinutmi sovho transfor-
mtoru, neml by rozdl potencil
mezi vstupy zdroj z jedn desky
bt vt ne nkolik destek volt.
V laboratornm provozu se zdroj
dobe osvdil a uetil mnoho pro-
blm se sovmi adaptry.
Seznam soustek
Soustky na desce KE02E6
R1, R11 2,2 /1 %/0,5 W, metal.
R2, R12 2,2 k/5 %,

SMD 1206
R3, R13 2,7 k/5 %,

SMD 1206
R4, R14 5,6 k/5 %,

SMD 1206
R5, R15 5 k,

trimr 10 mm,
leat (PT10V)
R6, R16 27 k/1 %,

SMD 1206
R7, R17 10 k/1 %,

SMD 1206
R8, R18 820 /5 %,

SMD 1206
R9, R19 100 /5 %,

SMD 1206
C1 a C4,
C11, C12,
C13, C14 68 nF/J/100 V, RM5,
fliov (CF2)
C5, C15 2 200 F/35 V, radiln
C6, C7,
C16, C17 100 nF,

SMD 1206
D1, D2, D3,
D4, D11, D12,
D13, D14 1N4007, SMD
T1, T11 BC856B (kd 3B)
IO1, IO11 7812 (TO220), viz text
IO2, IO12 TL431D (SO8)
TR1 sov transformtor
230 V/2x 15 V/6 VA
(TRHEI422-2X15)
Chladi V7142A (2 kusy)
Deska s plonmi spoji . KE02E6
Ostatn soustky
D5, D15,
D25, D35 LED zel., 3 mm, 2 mA
D6, D16,
D26, D36 LED erv., 3 mm, 2 mA
Plastov drk LED 3 mm (8 kus)
K1, K11, K21, K31 napjec zsuvka
2,1 mm (K3716A)
K101 miniaturn sov pstrojov vi-
dlice 250 V/1 A (LW6130)
S101 kolbkov spna dvouplov
2x 10 A/250 VAC (P-8550VB01)
Plastov skka U-KP6
Pstrojov noiky GF2, 4 kusy
Spojovac materil, vodie atd.
prakticky vrozsahu napjecho napt,
umouj, e pro vytvoen aktivnho
celovlnnho usmrovae s jedinm
napjenm ji diody teba nejsou.
Jeden takov obvod byl uveden v [1]
a jeho schma zapojen je na obr. 1.
Je-li U
IN
> 0, bude na vstupu zesilo-
vae IO1A napt U
IN
/2 a na vstupu
IO1B napt stejn se vstupnm, tedy
U
OUT
= U
IN
. Pokud je U
IN
< 0, bude na
vstupu IO1A a tedy i vstupu IO1B
nulov napt a vstupn napt bude
U
OUT
= -U
IN
> 0.
Vpopisovanm zapojen je pouit
CMOS operan zesilova LMC6482
od National Semiconductor, kter za-
ruuje, e pi zpornm vstupu nedo-
jde na vstupu kfzov inverzi.
JH
[1] Blanes, J. M.; Carrasco J. A.: Pre-
cision full-wave signal rectifier needs
no diodes. EDN 1. z 2005, s. 81.
14
Technick data
Pouit typ telefonu:
SIEMENS M35, S35, C35
(pouze deska s bateri telefonu).
Napjen:
pvodn baterie mobilnho telefonu
s monost normlnho nabjen
pvodn nabjekou.
Spoteba proudu:
klidov spoteba men ne 100 A
(podle rovn na vstupech),
bhem intervalu neinnosti je
proud. spoteba asi 600 A.
Zpodn reakce na podnt:
asi 1 minuta.
Funkce na podnt:
N - pouze ekn na ppadnou
zprvu pro zmnu nastaven;
C - zavoln;
S - posln krtk zprvy
(voliteln text - max 8 znak).
Doba neinnosti po akci na podnt:
voliteln v rozsahu 10 a 90 minut
(po 10 minutch).
Zpsob ovldn:
zmnu nastaven funkce lze
provst poslnm ovldac
zprvy (zprva me bt pijata
pouze po probuzen zazen
- zmna nastaven se tedy
projev a po ptm probuzen).
Princip funkce
V klidovm stavu je telefon vypnu-
t, dic mikropota je v reimu
power down, kdy jeho vlastn spo-
teba je v podstat dna pouze klido-
vm proudem pipojench vstup (-
dov mikroampry). Mikropota se
probud zmnou logick rovn na
jednom ze dvou vybranch vstup.
Po probuzen nejprve zapne telefon
a pak vykv po dobu potebnou
pro jeho pihlen do st a na na-
ten daj ze SIM karty. Po tto
dob provede kol podle navolen
funkce. Pro navolenou funkci C zavo-
l na slo z 5. pozice telefonnho se-
znamu SIM karty, pro funkci S pole
na toto slo krtkou textovou zprvu.
Text zprvy je jmno, uveden u s-
la z 5. pedvolby (maximln osm
znak). Pak ek po dobu necel mi-
nuty na ppadnou ovldac zprvu se
zmnou nastaven. V ppad navole-
n funkce N pouze ek ovldac
zprvu. V ppad, e ovldac zprva
pijde, zprvu pete a v ppad sprv-
nho formtu navol funkci podle
Call Box
GSM hlsi
s minimln spotebou
Hlsi je uren k zavoln nebo posln varovn SMS zprvy na
zklad zmny logick rovn na nkterm ze dvou vstup. Po
tto akci jet njakou dobu ek na ppadnou ovldac zprvu,
pak vypne pipojen telefon a zapne interval neinnosti, kdy na
vstupn podnt nereaguje. Vzhledem k tm nulov proudov
spoteb (mobiln telefon se zapn pouze na dobu nezbytn nut-
nou v okamiku vzniku podntu) me na jedno nabit fungovat
i nkolik msc.
Ing. Pavel Hla
Obr. 1.
Schma
modulu
Call Box
Obr. 2. Deska s plonmi spoji
modulu Call Box
Obr. 3. Rozmstn soustek
pro modul Call Box
15
jejho obsahu, nae zprvu vymae.
Od tohoto okamiku pak pracuje s no-
vm nastavenm.
Po proveden akci zapne interval
neinnosti, kdy nereaguje na dn
vstupn podnt. Dlka tohoto interva-
lu je voliteln po 10 minutch v roz-
mez 10 a 90 minut. Na konci tohoto
intervalu zachyt stav vstup a ek
na jeho optovnou zmnu, kdy se ve
opakuje. Cel zazen je mon od-
pojenm baterie pln vypnout. Po
pipojen napjen se nejprve zvol
vodn fze - zapne se telefon a ek
na ppadnou ovldac zprvu (na
zmnu vstup nereaguje, neposl
zprvu ani nevol). Hlavnm smys-
lem tto fze je oven stavu baterie
a kontrola sly signlu v mst aplikace.
Ovldac zprva
Slou pro navolen poadovan
funkce, ppadn ke zmn dlky in-
tervalu neinnosti po reakci na pod-
nt. Zprva nen chrnna heslem, to
znamen, e zmnu me provst
kdokoliv, kdo zn telefonn slo SIM
karty a v, jak m mt zprva formt.
Sprvn formt je *XPy*, kde X je
znak pepnae funkce (C - pro voln,
S - pro posln zprv, N - pro nic
- ani nevol, ani neposl, pouze ek
na zmnu) a y je slice 1 a 9, uru-
jc interval neinnosti v destkch mi-
nut. Vechna psmena mus bt vel-
k.
Nap. zprva *SP4* zpsob navo-
len funkce posln SMS zprv a in-
terval neinnosti nastav na 40 minut.
Parametry nen nutno uvdt vech-
ny - nap. pro zmnu funkce (interval
zstane nezmnn) na voln sta
poslat zprvu *C*. Pednastaven
hodnota je funkce C a interval nein-
nosti 30 minut (to odpovd zprv
*CP3*).
Poslan zprva obsahuje osm
znak textu, uvedenho jako jmno
u sla na pt pozici seznamu SIM
karty. Je-li jmno krat ne 8 znak,
dopln text mezerami, je-li del, oz-
ne ho a pak po mezee nsleduje v-
pis navolen funkce a dlky intervalu
neinnosti v destkch minut. Nap.
je-li u sla uvedeno jmno Cidlo,
bude (pro defaultn nastaven) text
zprvy: Cidlo C P3.
Popis obvodovho een
Schma celho pstroje je na
obr. 1. Obvodov een je velmi jed-
noduch. Vechny funkce jsou na-
programovny do mikropotae typu
AT TINY 2313. Problm zapnut tele-
fonu je vyeen simulac stisku tlat-
ka klvesnice telefonu (tlatko je na
desce telefonu propojeno s plokou,
oznaenou TL_ON/OFF) pomoc
spnae s tranzistory T1 a T2.
Vypnut je zajitno AT pkazem.
Rezistory R6, R7, R11 a R12 slou
pro ochranu vstup mikropotae
a pro definovn klidov rovn. Filtry
RC R4, C5 a R5, C6 spolu s tlumiv-
kami L1 a L2 slou k potlaen rue-
n mobilnm telefonem. Pouit tlumi-
vek nen nezbytn nutn a lze je
nahradit propojkou.
Mikropota pracuje s vnitnm
osciltorem 4 MHz, take odpad
i pouit krystalu a pslunch kon-
denztor. Stabilita osciltoru je pro
dan el dostaujc. Diody D1 a D2
maj za kol snit napjec napt
pro mikropota. Bez jejich pouit
tee do port RX a TX proud a stov-
ky mikroampr (co podstatn zvt-
uje celkovou spotebu).
Obr. 4. Propojen modulu s deskou telefonu
16
Mechanick konstrukce
Snaha o co nejmen pstroj vedla
k rozebrn mobilnho telefonu a po-
uit pouze jeho desky s plonmi
spoji s displejem. To vede k nutnosti
umstit na desku i SIM kartu (v telefo-
nu je ve specilnm drku, kter je
soust jeho plastovho krytu).
Vechny pvodn vodie je pak
nutn pmo pipjet na ploky plo-
nho spoje telefonu, co zejmna
v ppad dvou komunikanch vodi-
, napojench na vvody . 5 a . 6
systmovho konektoru, vyaduje prci
s co mon nejtenm hrotem mikro-
pjeky a pevnou ruku (i nervy). Pi-
pjeny jsou i vvody baterie. Vechny
soustky na desce s plonmi spoji
jsou umstny ze strany spoj a cel
deska je pipevnna na stnic kryt
elektroniky mobilnho telefonu pomo-
c nkolika kousk oboustrann lepic
psky.
Na druh stnic kryt je pak stej-
nm zpsobem pipevnna baterie.
Baterii je mon dobjet pvodn na-
bjekou, pouze je poteba dvat po-
zor, aby se nepipojila pi rozepnutm
spnai S1. Hroz toti nebezpe po-
kozen obvod telefonu.
Pro jistotu lze obvody telefonu chr-
nit Zenerovou diodou 5 V (alespo
1,4 W), zapojenou mezi ploky pro
pipojen napjen k desce telefonu
(oznaen + a -). Vkres desky s plo-
nmi spoji je na obr. 2, na obr. 3 je
rozmstn soustek (vechny sou-
stky jsou ze strany spoj). Na obr. 4
je schma propojen vvod desky
s deskou s plonmi spoji mobilnho
telefonu.
Pklad pouit - spojen
s otesovm spnaem
Otesov spna byl zkonstruovn
pro pouit s modulem Call Box. Spolu
s nm tvo zcela autonomn indiktor
otes s penosem indikace prosted-
nictvm st GSM. Je een s ohle-
dem na minimln proudovou spotebu,
co mon nejjednodu konstrukci a
nzk poizovac nklady. Jako sa-
motn snma otes je pouita dvoji-
ce kontakt - jeden v podob vlcov
elektrody, uvnit kter se pohybuje
pruinov kontakt. Pohne-li se cel
tato sestava s uritm zrychlenm, na
Obr. 5. Schma
otesovho spnae
Obr. 6. Deska plonho spoje
otesovho spnae
Obr. 8. Sestava mechanickch dl
Obr. 7. Osazovac vkres
otesovho spnae
lu Call Box. Vlastn konstrukce spna-
e je patrn z pripojench fotograf.
Seznam soustek
pro Call Box
R1 1 k, SMD 1206
R2, R8 39 k, SMD 1206
R3, R5 10 k, SMD 1206
R4 4,7 k, SMD 1206
R6, R7,
R10, R11 270 k, SMD 1206
C1 220 F/6,3 V
C2 0,1 F, SMD 1206
C3 100 pF, SMD 1206
C4 1 nF, SMD 1206
D1, D2 1N4148, SMD SOD80C
IC1 TINY2313, SMD,
program Call_Box
L1, L2 10 H, SMD 1206
S1 L351 spna
SIM1 GSM - SIM A, drk SIM karty
T1 BC857, SOT23
T2 BC847, SOT23
pro otesov spna
R1 270 k, SMD 1206
R2 1 M, SMD 1206
R3 1 k, SMD 1206
C1 0,22 F, SMD 1206
C2 10 F, SMD 7 x 5 mm
D1 LED s malm pkonem,
nejlpe SMD
IC2 74HC123, SO16
Kontakty podle popisu
Naprogramovan mikrokontrolr
lze zskat za 300 K na adrese: Ing.
Pavel Hla, Jabloov 2, 106 00 Pra-
ha 10; tel.: 272 656 673, 607 565
933; E-mail: hupa@seznam.cz
okamik se oba kontakty vzjemn
dotknou (nebo naopak rozpoj).
Citlivost snmae zvis na tuhosti
pruinov elektrody a jej hmotnosti,
nebo hmotnosti jejho volnho konce.
(Hmotnost volnho konce lze jed-
nodue ovlivovat pipjenm vt
nebo men kapky cnu.) Elektrick
signl ze snmae je jet upraven
(impuls je prodlouen) monostabil-
nm klopnm obvodem, aby zazen
spolehliv reagovalo i na nejkrat
zkmity kontaktu.
Na vstup klopnho obvodu je za-
pojena LED, kter svm bliknutm in-
dikuje vstupn impuls. Otesov sn-
ma je zkonstruovn na jednostrann
desce s plonmi spoji o rozmrech
15 mm x 37 mm. Vechny pouit
soustky jsou v proveden SMD a ce-
lek me bt pilepen kouskem obou-
strann lepic psky na baterii modu-
17
Zkladn parametry
Napjec napt: 11 a 18 V.
Napjec proud:
max. 10 mA v klidovm stavu,
max. 200 mA pi sepnut rel.
Maximln spnac proud: 20 A/rel.
Detekce startu motoru: 13,5 V.
Funkce modulu
Manuln reim standardn manul-
n reim, modul je vypnut.
Automatick reim po nastartovn
se rozsvt parkovac svtla, a po 2 s se
rozsvt svtla potkvac. V ppad ma-
nulnho zapnut parkovacch svtel mo-
dul pejde do manulnho reimu, dokud
parkovac svtla opt manuln nezhas-
neme. Pokud byla parkovac svtla zapnu-
ta pi startovn motoru, spust se auto-
matick reim (pokud je zapnut) a nen
mon pejt do manulnho reimu, do-
kud nevypneme parkovac svtla.
Doasn reim doasn zapnut/vy-
pnut automatickho reimu. Tato funkce
je aktivn pouze pi nastartovanm moto-
ru a je platn pouze do vypnut motoru.
Modul neinformuje idie, pokud nem za
jzdy zapnut svtla verze sw 1.0.
Modul informuje idie, e nem za jz-
dy zapnut svtla verze sw 1.5.
Popis zapojen
Jdrem cel konstrukce je mikrokont-
rolr U2 ATMega 8, kter d veker
periferie a m napt v palubn sti. Na-
pjen je pes pojistku F1 pivedeno na
filtr LC tvoen cvkou L1 a kondenzto-
rem C6. Nsledn je pivedeno na stabili-
ztor U3, kter slou pro napjen logiky.
Z filtru LC je napt odvdno pes diodu
D5 na napov dli tvoen rezistory R6
a R10. Cel zapojen D5, R6, R10 a C7
tvo pikov detektor se zapomnnm.
Dky tomu meme detekovat kolsn
napt v palubn sti.
K signalizaci je je pouit transducer
SP1. Signl je vyveden z mikrokontrolru
U2 pes rezistor R9 do spnacho tranzis-
toru Q3, kter transducer spn.
Rel K1 a K3 spnaj napjen pro jed-
notliv svteln okruhy. Rel jsou podle
katalogu GME na 24 V, ale spnaj ji pi
napt 12 V. Pokud byste zde pouili rel
pro 12 V, bude se vm konstrukce velmi
zahvat. Ztrta na rel by byla 2 W. Dio-
dy D3 a D4 jsou ochrann diody pro sp-
Automatick
spna svtel
Petr Kramara
Tento spna svtel slou k automatickmu zapnut svtel po na-
startovn automobilu. Ovld se spnai parkovacch a dlkovch
svtel. Nastartovn motoru je detekovno pmo z napt palubn st,
m odpad sloit propojovan s rznmi zazenmi automobilu,
ktermi se detekuje chod motoru. Vzhledem k tomu, e od 1. 7. 2006
je povinn svtit celoron, uet toto zazen mnoho pokut.
nac tranzistory Q1 a Q2. Spnn rel pro
dlkov svtla je odlin od zbylch dvou
okruh, a to z dvod, e zazen pracu-
je v na automobilech, kde je spna dl-
kovch svtel mechanicky blokovn. Po
manulnm odstrann blokovn svtel
nahrazuje toto zapojen danou pojistku.
Napt z dlkovch svtel a z parkovacch
svtel je snmno pes optoleny O1 a O3.
Konstrukce
Cel zazen je umstno na obou-
strann desce s plonmi spoji o rozm-
rech 46 x 87 mm. Vkresy plonch spo-
j jsou na obr. 2 a 3. Na obr. 4 a 5 jsou
osazovac plnky.
Pipojen k automobilu
Modul je mon pipojit k automobilu
nkolika zpsoby. Prvn zpsob je na obr.
6. Je to doporuen zapojen pro automo-
bily, u nich je ve spnai dlkovch sv-
tel mechanick pojistka. Tato pojistka za-
brauje rozsvcen dlkovch svtel,
pokud nejsou zapnuta parkovac a potk-
vac svtla. Tento modul doke pracovat
jako elektronick verze tto pojistky, kdy
se mechanick pojistka odstran a zapoj
se podle obr. 6.
Modul je mon zapojit i vce zpsoby,
ale vdy mus bt zapojeny piny P6, P5,
P4 a P7. Pin P4 slou pro detekci manu-
lnho zapnut parkovacch svtel. Pin P7
detekuje naopak zapnut dlkovch svtel.
Piny P5 a P4 nesm bt nikdy pipojeny na
jeden kabel. Popis pin je u schmatu na
obr. 1.
Obr. 1. Schma automatickho spnae svtel
18
Manul
Funkce spnae:
Automatick reim:
V tomto reimu se po nastartovn roz-
svt parkovac svtla. Nsledn se po 1
a 2 s rozsvt svtla potkvac. Pokud se
v automatickm reimu rozsvt manul-
n parkovac svtla, pejde automat do
manulnho klasickho ovldn do doby,
ne jsou parkovac svtla opt vypnuta.
Pokud byla parkovac svtla zapnuta v pr-
bhu startovn motoru, automatika se za-
pne a pro pepnut do manulnho reimu
je nutn parkovac svtla nejprve vypnout.
Doasn reim:
V tomto reimu se doasn zapne nebo
vypne automatika. Funkce doasnho re-
imu je aktivn pouze do vypnut motoru.
Po optovnm nastartovn je mono zase
doasn reim zapnout i vypnout.
Ovldn spnae:
Zapnut/vypnut automatiky:
1. Vypnte motor.
2. Rozsvite parkovac svtla.
3. 2x probliknte dlkovmi svtly.
4. Zazen 6x zapp.
Rychl ppn automatika zapnuta.
Pomal ppn automatika vypnuta.
Doasn zapnut a vypnut automatiky:
1. Pracuje pi nastartovanm mo-
toru.
2. Zapnte a do dvou vtein vypn-
te parkovac svtla.
3. Zazen 2x zapp.
Rychl ppn zapnuto negovn au-
tomatiky.
Pomal ppn vypnuto negovn au-
tomatiky.
Zvr
Modul nem atest pro pipojen k mo-
torovm vozidlm, proto autor nenese d-
nou odpovdnost za jakkoliv problmy
spojen s neodbornm pipojenm modu-
lu. Spna svtel je mon zakoupit jako
stavebnici i finln vrobek na strnkch
www.kramara.com, kde je monost sth-
nout i firmware.
Seznam soustek
R1, R2,
R12, R15 100 k, 0805
R3, R5 2,9 k, 0805
R6 430 k, 0805
R7, R8, R13 5,1 k, 0805
R9, R14 5,6 k, 0805
R10 68 k, 0805
R16 39 , 0805
C1, C2, C4 100 nF, 0805
C5, C6 100 F/25 V
C7 470 nF, 1206
D1 a D4 1N4148
D5 BAT46, SMD
Q1 a Q4 BC337
Q5 BC327
U2 ATMmega8, TQFP
naprogramovan
U3 78L05
L1 10 H
P1 a P11 konektor Faston do DPS
F1 100 mA
K1 a K3 H700E24C
SP1 KSX-1201
O1, O3 PC354
Obr. 2 a 5. Deska s plonmi spoji a osazen soustek spnae
Obr. 6. Schma propojen v automobilu
19
Technick daje
Napjec napt: stdav 8 a 12 V
(ze zvonk. transformtoru).
Odbr proudu: vklidu 7mA,
impulsn max. 175 mA
(ob rel sepnuta).
Vstupn napt: 5 a 15 V Ust.,
(vstup je oddlen optolenem).
Zaten vstupnch kontakt:
max. 24 V/3 A.
Rozmry desky: 83 x 32 mm.
Popis funkce
Zkladem pstroje je mikroproce-
sor PIC12F629, kter te stav vstup-
nho zvonkovho tlatka a inteligent-
nm zpsobem vyhodnocuje, zda se
zvon, i zda jde o poadavek na ote-
ven dve. Podle toho spn na v-
stupu odpovdajc rel.
Kd se zadv ve form Morseovy
abecedy, tedy kombinac dlouhch a
krtkch stlaen tlatka. Uloit si
mete do pamti libovolnou kombi-
naci skldajc se a z32 znak. Mi-
nimln mus bt uloeny 4 znaky. J
doporuuji tak 6 a 8 znak, co je
vpraxi dostaujc a pouiteln.
Vppad, e se jedn jen o zvo-
nn, tedy o stlaen tlatka, teba
ivnjakch intervalech max. 3x po
sob, procesor to vyhodnot a sepne
rel Re2, tedy zvonek. Pitom rozliu-
je dlku stlaen, take pokud je nap.
babika zvykl zvonit 3x krtce po
sob, bude tato kombinace zachov-
na. Nem se mezery, to mi pipada-
lo zbyten, jen dlka stlaen.
Zadvn kdu, zejmna ve fzi
zvykn na tento systm, je signalizo-
vno LED LD2, kter je umstna na
desce s plonmi spoji. Signl je tak
vyveden pes ochrann spnac tran-
zistor T1 na konektor SV1 pro extern
LED. Doporuuji ke zvonkovmu
tlatku vyvst i tuto extern LED
(EXT_LED), kter napomh rozlio-
vat krtk a dlouh stlaen zvonko-
vho tlatka. Podle jejho svitu tak
poznte, e vstupn rel zmku bylo
sepnuto (po zadn sprvn kombina-
ce LED zstane chvli svtit).
Dal, ochrannou funkc je zablo-
kovn zmku vppad neoprvn-
nho pokusu o jeho oteven. Od dl-
ky uloenho kdu se odvj poet
povolench patnch pokus. Pokud
jsou zadny 4 patn kombinace, z-
mek se na zhruba 1 minutu zabloku-
je. Funkce zvonku nen ani vtomto
stavu omezena. Zablokovn je sig-
nalizovno pravidelnm bliknm LED
LD2 (EXT_LED).
Vstup me pracovat ve dvou re-
imech. Pokud je pepna S1-2
vpoloze ON, stav vstupu se po ka-
dm sprvnm zadn kdu neguje.
Pokud je tedy rel sepnuto, rozepne
se, a obrcen. Tento md slou pro
zapnn a vypnn stedny nebo li-
bovolnho spotebie.
Druh md, kter je aktivn pi vy-
pnutm pepnai S1-2, je klasick re-
im pro ovldn elektromagnetick-
ho zmku ve dvech. Po zadn kdu
rel sepne jen na asi 3 sekundy.
innost rel Re1, ke ktermu se
pipojuje zmek, je signalizovna er-
venou LED LD1, innost rel Re2 pro
pipojen zvonku je signalizovna ze-
lenou LD3.
Zazen je napjeno pmo ze st-
davho vstupu zvonkovho transfor-
mtoru nebo jinho transformtoru
snaptm do 12 V (max. 16 V za
usmrovaem). Napt je stabilizo-
vno ptivoltovm stabiliztorem 7805
(STAB). Veker elektronika na des-
ce, vetn rel, je tedy napjena na-
ptm 5 V.
Uloen vaeho kdu
Od ns obdrte procesor s uloe-
nm kdem SOS, tedy ti teky, ti
rky, ti teky (. . . - - - . . .). Kd si
mete (a samozejm to doporuuji
ihned po vyzkouen, ped samotnm
pouvnm) kdykoliv zmnit.
Pepna S1-1 sepnte (ON) a
dlouhm podrenm tlatka TL1 (asi
5 sekund) vymate pvodn kd
operace je signalizovna rychlm
bliknm LED LD2 (EXT_LED). Jak-
mile je kd smazn (LD2 pestane
blikat), mete zadat kd. Kd se za-
dv stejnm zpsobem vucm re-
imu jako pi bnm pouvn
krtce a dlouze tisknete tlatko TL1
na desce nebo zvonkov tlatko pi-
pojen na vstup zazen.
Po zadn kdu vypnete pepna
S1-1 a kd zstane uloen ve vnitn
pamti EEPROM procesoru.
Osazen desky s plonmi
spoji a oiven
Konstrukce je navrena sohledem
na maximln jednoduchost. Byly po-
uity klasick soustky a deska m
plon spoje jen po jedn stran.
Zvonkov tlatko
Tom Flajzar
Konstrukce vyuv obyejnho zvonkovho tlatka i jako k-
dovho zmku. Jednm tlatkem u vaich dve mete tedy otev-
rat elektromagnetick zmek nebo zapnat zabezpeovac sted-
nu, pop. libovoln spotebi. Prvotn funkce tlatka je zachovna,
tj. i nadle je vyuvno i pro zvonn.
Obr. 1. Schma inteligentnho zvonkovho tlatka
20
Nejprve doporuuji osadit drtovou
propojku (+5 V pro rel, vedouc ved-
le C4 a S1) a potom ostatn soust-
ky. Po dkladn kontrole je zazen
pipraveno.
Ne pipojte napjec napt, do-
poruuji zmit vstupn napt vae-
ho transformtoru. Nemlo by pekro-
it 12 V, resp. je dleit, aby za
usmrovaem, na elektrolytickm
kondenztoru C1 nebylo vt napt,
ne je povolen napt kondenztoru.
Pokud je teba, vymte tento konden-
ztor za typ svtm naptm. Napt
na stabiliztoru by nemlo pekroit
24 V. Pokud by se stabiliztor pli za-
hval (zejmna vmdu, kdy je rel
Re1 pitaeno trvale), je teba jej opat-
it chladiem.
Seznam soustek
R1, R3 a R7 1 k
R2 10 k
C1 470 F/16 V (viz text)
C2, C3 100 nF
C4 100 F/6 V
D1, D2 1N4148
T1, T2, T3 BC547
IO1 PIC12F629P
naprogramovan
STAB 7805, stabiliztor
v pouzde TO220
OP optolen CNY17
nebo podobn
USM usmrova v pouzdru
DIL (B250)
LD1 LED 3 mm, erven
(zmek)
LD2 LED 3 mm, lut
(stav zazen)
LD3 LED 3 mm, zelen
(zvonek)
EXT_LED LED 5 mm, lut
Re1, Re2 RAS-0515
TL1 tlatko
S1 DIP switch dvojit
SV1, SV2 celkem 6x roubovac
svorka 2x 3,5 mm do
desky s pl. spoji
Objmka DIL8 pro IO1
Deska s plonmi spoji FLAJZAR ZVT1
Stavebnici inteligentnho zvonkovho
tlatka si mete objednat ufirmy
FLAJZAR, s. r. o., nm. Svobody 424,
696 81 Bzenec. Tel.: +420 518 628
596, e-mail: flajzar@flajzar.cz, aktu-
ln informace a pehled sortimentu
najdete na www.flajzar.cz. Cena kom-
pletn stavebnice je 350,- K. Cena je
vetn DPH. Nabzm i monost pra-
vy programu podle vaeho pn.
Obr. 2 a 3. Deska s plonmi spoji zvonku a rozmstn soustek na desce
Odpuzova komr
dovat a pochopit zapojen - a zazen
jsem slep postavil. Nefungovalo. St-
le nechtje ztrcet as jsem prohldl
dal sla PE, zda tam nebude nja-
k oprava. V PE 09/2003, str. 5 jsem
nalezl pochvaln lnek a nvrh plo-
nho spoje se stejnm zapojenm.
Mohu pouze konstatovat, e s b-
nmi typy asovae 555 to neme
fungovat. Typ CMOS jsem nezkouel.
Zmnil jsem zapojen viz obr. 1. D-
leit zmna je pidn T1, R7 a R8.
Obr. 1. Odpuzova komr
Zven vskyt komr v mm
obydl mne pinutil k pozen ultrazvu-
kovho odpuzovae hmyzu. Nechtje
ztrcet as vymlenm ji vymylen-
ho, postavil jsem Odpuzova hmy-
zu podle PE 04/2003, str. 7. Podle
lnku je ultrazvukov signl rozmtn
v rozmez 25,8 a 65,2 kHz a tm je
odpuzovno co nejvce druh hmyzu.
Kmitoet rozmtn byl uveden 980Hz.
Piznvm, e jsem poruil nepsa-
nou radioamatrskou zsadu - prostu-
Tm se zamezilo zptnmu ovlivov-
n IO1 od IO2. C1 jsem ponechal pod-
le pvodnho pramene 5 nF. Kmitoet
rozmtn byl skuten asi 1 kHz, jen-
e pronikl a na piezoelektrick mni
a byl dobe slyiteln.
Po zmn C1 na 1 F je kmitoet
rozmtn asi 4 Hz, tj. mimo slyiteln
psmo. Napt na emitoru T1 se po-
hybuje v rozmez 4 a 9 V. Tmto na-
ptm je rozmtn IO2, kter kmit na
kmitotech 27 kHz (pi 9 V) a 53 kHz
(pi 4 V).
Dle jsou zde LED D3 a D4 indiku-
jc zapnut a funkn baterii. Odbr je
24 mA pi 9 V. Zazen pracuje do vy-
bit bateri na 3 V. Jako napjec bate-
rii jsem pouil 6 lnk 1,5 V velikosti
AA. S vhodou vyuvm sten vy-
bit lnky z budk a jinch zazen,
kter neumouj tak hlubok vybit.
Pstroj je zapojen na univerzln
desce s plonmi spoji a umstn
vplastov krabice smkou. Sou-
stky jsou ze uplkovch zsob, SP1
je piezoelektrick reproduktor nezn-
mho typu o prmru asi 30 mm.
Zazen pouvm, skuten odpu-
zuje komry. Ale pozor, vnmaj je ijin
tvorov. Napklad podimujc koka
po zapnut zvedne hlavu a nastra ui.
Vclav Paleek
21
Technick daje
Psmo: 0,95 a 2,15 GHz.
Vstupn rove: 90 a 20 dBm.
Rozlien (RBW filtr):
20 kHz, 100 kHz,
500 kHz a 1 MHz.
Zobrazen: grafick displej LCD
128 x 64 bod.
vod
Impulzem pro vvoj jednoduchho
spektrlnho analyztoru byly m dlou-
holet zkuenosti se vstupnmi tunery
pro pjem digitln satelitn televize
DVB-S. Tuner lze povaovat za vstup-
n jednotku pmosmujcho pijma-
e, kter obsahuje blok vstupnho ze-
silovae s nastavitelnm ziskem,
kvadraturn smova a mstn osci-
ltor zen obvodem PLL. Na vstu-
pu zskme sloky kvadraturnho sig-
nlu zkladnho psma kmitotov
omezen dolnofrekvenn propust
smeznm kmitotem du jednotek
MHz. Stedn kmitoet pijmanho sig-
nlu se nastavuje zpisem dat do syn-
teztoru, zisk tuneru je mono dit
analogov naptm na vstupu AGC.
Funkn blokov schma tuneru
SD1278 Philips je na obr. 1.
V satelitnm pijmai, kter zpraco-
vv signl setystavovou fzovou
modulac QPSK, jsou kvadraturn slo-
ky zkladnho psma digitalizovny
dvma pevodnky se vzorkovac frek-
venc du destek MHz. Dal zpra-
covn dat a k zskn transportnch
stream standardu DVB-S je digitln
jedn se o QPSK demodultor, de-
kodr konvolunho kdu a Reed-So-
lomonv dekodr. Napt AGC pro -
zen zisku tuneru se zskv integrac
chybovho signlu z digitlnho blo-
ku zpracovn (ve smyce zptn vaz-
by je udrovno vzhledem k optiml-
nmu vyuit rozsahu A/D pevodnk).
Princip innosti
spektrlnho analyztoru
Na rozdl od kmitotovho plnu
klasickho spektrlnho analyztoru
snkolika mezifrekvencemi je v ppa-
d navrenho een mezifrekvence
nulov vyuvme I nebo Q signl
zvstupu satelitnho tuneru. Dky zpra-
covn zkladnho psma je msto ps-
movho mezifrekvennho filtru mo-
n zskat poadovanou rozliovac
schopnost spektrlnho analyztoru
RBW filtrac dolnofrekvennm filtrem
smeznm kmitotem f
m
= RBW/2.
Za sadou filtr nsleduje logarit-
mick detektor, na jeho vstupu je
napt mrn rovni vstupnho sig-
nlu (nkdy t nazvanho videosig-
nl) vdecibelech. Tento signl je pi-
veden na zobrazovac j ednotku.
Kmitoet je rozmtn zpisem do PLL.
zen zisku tuneru naptm AGC
je vyuito pro realizaci vstupnho ate-
nutoru vrozsahu 0 a 50 dB.
Ovldac, dic a vpoetn funk-
ce analyztoru zajiuje jednoipov
mikropota, nastaven a spektrum
signlu je zobrazovno na maticovm
LCD displeji. Blokov schma spekt-
rlnho analyztoru je na obr. 2.
Popis zapojen signlov
a ovldac sti
Signlov st a ovldac st
spektrlnho analyztoru jsou tvoe-
ny dvma samostatnmi bloky.
Signlov st obsahuje satelitn
tuner SD1278, sadu pasivnch dolno-
frekvennch propust 5. du pep-
nanch obma sekcemi multiplexeru
ADG609 (Analog Devices) a logarit-
mick zesilova AD606 (tak Analog
Devices). Pro kmitotov omezen vi-
deosignlu slou dvojice dolnofrek-
vennch RC propust R30/C45, resp.
R31/C46. Blok je napjen pes konek-
tor K1, potebn napjec napt 5 V
a +30 V jsou zskna zjednoho na-
pt +7,2 V vbloku napjen. Data pro
pepnn multiplexeru a zadn sted-
nho kmitotu pro synteztor tuneru
jsou pivedena na konektor K1 (sig-
nly A1, A0 a dvojice SCL, SDA). Ana-
logov signl AGC_CTRL slou pro
nastaven zisku tuneru. Konektor K2
umouje napjen zdroje signlu (na-
pklad satelitnho konvertoru LNB).
Signlov st je umstna do stn-
n krabiky zpocnovanho plechu
jej zapojen najdeme na obr. 3, po-
hled na osazenou desku ze strany
soustek je na obr. 5.
Spektrln analyztor
L-Band
RNDr. Ji Hubek, Ph.D., OK1HJH
V lnku popsan spektrln analyztor s dynamikou 40 a 50 dB
meme vyut jako univerzln selektivn indiktor v kmitotovm
psmu 1 a 2 GHz pro rzn ely, nap. pi nastavovn azimutu a
elevace parabolick antny satelitnho pijmae, pro identifikaci
konkrtn druice podle vybranch kmitot nkolika transpond-
r nebo i ke kontrole a men signl mstnch osciltor, vysla-
apod.
Obr. 1. Blokov schma tuneru SD1278 Philips Obr. 2. Blokov schma spektrlnho analyztoru
22
Nvrh ovldac sti byl veden sna-
hou o vt univerzlnost zapojen,
desku je mon pout napklad jako
vceelovou zobrazovac jednotku,
pomalobn dvoukanlov oscilo-
skop nebo genertor digitlnch a nz-
kofrekvennch analogovch signl.
Ovldac deska obsahuje jednoi-
pov mikropota T89C51AC2 s os-
mikanlovm A/D pevodnkem na
ipu, osmikanlov D/A pevodnk
TDA8444P a interface RS232, kter
slou kzaveden programu do mik-
ropotae a vaplikaci kdlkovmu
zen a sbru dat ze spektrlnho ana-
lyztoru do potae PC pes rozhra-
n RS232 (konektor K5).
Konektor K4 umouje pipojen
rznch druh maticovch grafickch
displej LCD - nap. typ PG12864A
srozlienm 128 x 64 bod nebo ma-
ticov displej velikosti
1
/
4
VGA, typ
PG320240A. Konektor K3 je uren
kpipojen ovldacch prvk ty tla-
tek sfunkcemi Up, Down, Funkce a
Clear a inkrementlnho idla M101B
s citlivost 100 impulz na otku.
Na konektor K1 je mono pipojit
dva nezvisl analogov signly kmi-
totov omezen podle pouit vzor-
kovac frekvence pevodnku (zvis
na programu). Operan zesilovae
IC3A a IC3B vneinvertujcm zapoje-
n slou kzeslen vstupnho sign-
lu, sekce A a B operanho zesilovae
IC2 generuj napov offsety pro
zpracovn A/D pevodnkem mikro-
potae. Citlivost vstup jednotky je
zhruba 1 V - na cel rozsah ADC,
programov nastaven offsetu obou
kanl umouje zpracovat signly
vintervalu 2,5 V.
Vstupn analogov signly
U_CTRL1 a U_CTRL4 z D/A pevod-
nku, signly I
2
C sbrnice SDA a SCL
a digitln signly D_CTRL0 a
D_CTRL3 jsou pipojeny na konektor
Obr. 3.
Signlov st
spektrlnho
analyztoru
23
O
b
r
.

4
.

d
i
c

a

o
v
l
d
a
c
s
t

s
p
e
k
t
r
l
n
h
o

a
n
a
l
y
z
t
o
r
u
24
K6. Jejich pouit je univerzln, v p-
pad spektrlnho analyztoru slou
kzen zisku tuneru SD1278 a pro
pepnn multiplexeru filtr RBW.
Blok ovldac sti je napjen dvo-
jic napt 5 V pes konektor K2,
schma zapojen najdeme na obr. 4.
Deska napjen
Deska napjen zajiuje potebn
napjec napt +5 V pro mikropota
a ostatn digitln obvody, 5 V pro
operan zesilovae a +30 V pro ladic
napt vstupnho tuneru. Vechny na-
pjec hladiny jsou zskny z jedinho
napt +9 V zadaptru nebo zbloku
bateri snaptm +7,2 V. Napt +5 V
generuje linern stabiliztor 7805,
napt 5 V a +30 V zskvme mni-
i s obvody MAX629 a MAX724 v ka-
talogovm zapojen. Deska umouje
dobjen bateri ze sovho adaptru
konstantnm proudem.
Sestava spektrlnho
analyztoru
Pro mechanick uspodn byla
zvolena pstrojov krabika vlastn
konstrukce. Nosnmi prvky jsou hli-
nkov distann sloupky, pedn a
zadn panely a dno krabiky. Deska
zen a ovldn je pipevnna na dno
skn, deska napjen na zadn pa-
nel a signlov st vkrytu je ve svisl
poloze piroubovna rovn ke dnu
skn.
Desky jsou propojeny plochmi
datovmi kabely s konektory PFL20,
videosignl zanalogov desky je ve-
den stnnm nzkofrekvennm kab-
lkem. Deska s plonmi spoji s ovl-
dacmi tlatky je umstna pod dis-
plejem, vstupn BNC konektor je
tvoen pmo pechodkou F-BNC.
Na plechovm nosnku mezi hor-
nmi distannmi sloupky je pipevn-
no pouzdro sesti akumultory 1,2 V/
/1300 mAh, kter umouj asi ty-
hodinov bateriov provoz zazen.
Na zadnm panelu krabiky je po-
jistkov pouzdro, konektor pro nap-
jen spektrlnho analyztoru z adap-
tru 9 V/500 mA svypnaem a
konektor Can9 pro pipojen potae
PC pes rozhran RS232.
Programov vybaven
a ovldn spektrlnho
analyztoru
Jeliko je jednoipov mikropo-
ta jedinm vpoetnm a dicm prv-
kem zazen, mus program s respek-
tem krelnmu asu zabezpeit
obsluhu nkolika innost. Jedn se
onastaven kmitotu synteztoru, pe-
vod A/D suloenm daje do pamti
a zobrazen poadovan kivky na ma-
ticovm displeji. Souasn program
testuje stav ovldacch prvk, v p-
pad stisknutho tlatka nebo zjit-
nho pootoen inkrementlnho idla
peru pevod a zobrazen spektra,
zmn nastaven parametr, nov
daje zobraz a vrt se do hlavn pro-
gramov smyky.
Plocha maticovho displeje je roz-
dlena na dva sloupce vlevm
sloupci je na osmi dcch zobrazena
kompletn informace o nastaven ana-
lyztoru, prav sloupec pokryt ras-
trem sindikac stednho kmitotu a
referenn rovn signlu slou k zob-
razen spektra. dek sparametrem,
kter je mono aktuln mnit, je pod-
tren.
Na obr. 6 vidme spektrum druice
Astra 19.2 E zskan z konvertoru
LNB satelitnho kompletu po konverzi
do psma 0,95 a 2,05 GHz. Pona-
je kmitotem 1028 MHz je mon
identifikovat dva analogov a jeden di-
gitln transpondr signl DVB-S.
Spektrln analyztor se ovld tla-
tky Up, Down, Funkce a Clear a in-
krementlnm idlem. Tlatkem
Funkce pepnme mezi jednotlivmi
parametry (dky) a tlatky Up/Dw
nebo inkrementlnm idlem modifi-
kujeme nastaven. Tlatko Clear slou-
kvymazn obsahu displeje pi re-
imu zachycen maximln hodnoty.
Parametry spektrlnho analyztoru
afunkce ovldacch prvk jsou pe-
hledn uvedeny vtabulce 1.
Zvr
Mylenka, kter byla pro mne vo-
dtkem a npadem konstrukce spekt-
rlnho analyztoru snulovou mezi-
frekvenc, nen nijak nov, byl jsem
inspirovn micm pijmaem pro TV
rozvody z 50. let, kter jsem vmld
velmi obdivoval. Jedn se o zazen
nmeck vroby Antennentestgert,
typ 5002a, firmy Funkwerk Erfurt
skmitotovm rozsahem 36 a
230 MHz. Krealizaci konstrukce pak
stail vhodn vbr z dnen bohat
soustkov zkladny, zkuenosti
svysokofrekvenn a mikropotao-
vou technikou a pedevm velk por-
ce volnho asu na vvoj desek a
ovldacho programu do jednoipov-
ho mikropotae, kter jet nen
podle mch pedstav ve sv finln
podob.
Ppadnm zjemcm o stavbu
zazen jsem ochoten poskytnout
podklady pro vrobu desek s plon-
mi spoji, naprogramovan jednoipo-
v mikropota a vrmci svch ome-
zench monost i nkolik praktickch
rad. Dal informace budou dostupn
na http://hubenak.ttnet.cz.
Tab. 1. Pehled parametr nabdek spektrlnho analyztoru
. Parametr Ovldac prvek Hodnoty Poznmka
1. stedn frekvence inkrement.idlo 950 a 2150 MHz jemn i rychl
tlatka Up/Dw ladn
2. vstupn atenutor tlatka Up/Dw 0, 10, 20, 30, 40 a 50 dB krok 10 dB
3. rove signlu inkrement.idlo 20 a 90 dBm krok 1 dB
tlatka Up/Dw
4. rozlien displeje tlatka Up/Dw 2, 5 a 10 dB/dlek
5. kmitotov rozsah tlatka Up/Dw 0, 200, 400 kHz/dlek
1, 2, 5, 10, 20 a 50 MHz/dlek
6. ka psma RBW tlatka Up/Dw 20,100, 500 a 1000 kHz
(rozlien)
7. ka psma VBW tlatka Up/Dw 0,1, 1 a 10 kHz
(videofiltr)
8. md provozu tlatka Up/Dw normln, pomal/rychl max. daj lze sma-
rozmtn, prmr a maximum zat tlatkem Clr
Obr. 5. Signlov st spektrlnho analyztoru Obr. 6. Rozloen informace na displeji
25
Vstupn hodnoty
Pomoc tto procedury se kroko-
mr rozhoduje, zda bude poslat data
na vstup. Vstup je realizovn pes
sriovou sbrnici UART. Penos je
zvolen ve formtu 8 bit + 1 stop bit,
dn parita. Penosov rychlost je
softwarov nastavena na 1200 baud.
Mikroprocesor zane poslat data
a po zasunut konektoru do zdky.
V menu krokomru lze navolit, zda
se bude vyslat namen zrychlen
nebo jednotliv kroky (budou udna
dlkou kroku). Mezera mezi name-
nmi hodnotami je realizovna zna-
kem 00h.
Grafy zobrazujc namen zrych-
len v mg: Obr. 12 - Klouzav prmr
o 6 prvcch - v tomto ppad posky-
tuje nejlep vsledek, ale pro vy
frekvenci krok nedoke vyhladit lo-
kln minima. To m za nsledek ne-
sprvnou detekci vrcholu.
Obr. 13 - Pro bn frekvence je
toto nejlep dosaiteln vsledek.
Graf zobrazujc vyhlazen pomoc
klouzavho prmru (o 16 prvcch) je
na obr. 14 - zde je vidt, e pi veli-
km potu prvk se znan zkresl
vstup. Proto se muselo najt pibli-
n optimum (8 prvk).
Popis konstrukce
Nejdve si rozdlme desku s plo-
nmi spoji na zkladn desku a desku
pro idlo. idlo meme sestavit a
spjet. Spojen mezi deskou a idlem
obstaraj 4 vodie zmdnho drtu,
kter tak pipjme na desku idla.
Pi pjen idla dvme pozor na
sprvnou orientaci vvod a zbyten
obvody nepehvme.
Zkladn desku upravme do po-
adovanho tvaru, tak aby se ztuha
vela do krabiky. Distann sloupek
nebude poteba, nebo zkladn des-
ka se opr o dno povrchem mikro-
procesoru (je to pesn srovn vka
ni sti krabiky). Objmku mikro-
procesoru tak opracujeme pilnkem,
tak aby nevynvala pes okraje z-
kladn desky. Tot udlme s dr-
kem lnk a ve napasujeme do
spodnho niho vka krabiky. Dr-
k lnk piroubujeme pes vko
2 roubky a vyzkoume, zda se tam
vejde zkladn deska sobjmkou mik-
roprocesoru (jinak dan sti dopilu-
jeme).
Je nutn tak vobjmce mikropro-
cesoru vytpat vnitn pepky, pro-
Elektronick
krokomr
Radek Zeman
Obr. 10. Namen zrychlen
(Dokonen)
Obr. 11. Oezan zrychlen podle nult hladiny
Obr. 12. Vyhlazen pomoc klouzavho prmru o 6 prvcch
toe tmto otvorem budeme pjet tla-
tko SW2.
Zaneme pjenm objmky mikro-
procesoru. Nejprve podn oistme
kontakty na zkladn desce a na ob-
jmce. Jeliko objmka se pj zevnit,
je nutn si uzpsobit hrot na pjece
(pistolov - sklepat kladivem do pi-
ky a vybrousit hrot na tvar Vse pi-
kou), vppad mikropjeky pout
co nejmen hrot. Zkladn desku
ocnujeme (i objmku), poprkujeme
kalafunou a opatrn pilome ksob.
26
Hrotem pjeky postupn zapjme
jednotliv vvody objmky kdesce.
Ostatn soustky pipjme v li-
bovolnm poad, jenom na zvr si
nechme tlatka a idlo.
Na zadn stran krabiky si udl-
me mal otvor (naproti potenciomet-
ru R1) pro ladn kontrastu LCD. Pi-
pjme a piroubujeme pozdro na
lnky k zadn stran a vyzkoume,
zda se deska sidlem a objmkou ve-
jde do krabiky.
Do vrchnho vka musme udlat
5 otvor pro jack 2,5 (sta vypilovat
kulatm pilnkem), tlatka a pro dis-
plej (+ mal drky pro piezomni).
Ten si obkreslme na vnitn stranu
vka, aby se jedna strana dotkala
boku krabiky. V dnm ppad
nevrtme otvory pro oka LCD pes
vko! Oknko vypilujeme pesn na
velikost LCD (aby el prostrit) a ma-
lmi roubky vedenmi pes vko na
bon stran vzpme LCD mezi
roubky a vko. Nyn lze displej za-
sunout na jedn stran mezi roubky
a vko, ale na druh stran je voln
a vypadv zvypilovanho otvoru.
Proto je na zkladn desce u tlatka
SW3 otvor, kterm prostrme roub
2,5 mm dlouh asi 2,5 cm, kter pro-
jde vkem, deskou (pichytme mat-
kou) a okem LCD (distann mat-
kou). Mezi spodnm vkem a zkladn
deskou je distann sloupek, kter fi-
xuje vzdlenost desky od vka. Na
konec roubku naroubujeme matku,
kter bude LCD vzprat o oko proti
vku (pouze pi zaven krabiky).
Vyvrtme a propilujeme otvory na tla-
tka o asi 0,5 mm vt. Piezomni
pilepme na vnitn stranu vka a
pipjme mu kontakty.
Pipjme displej tenkmi kablky
(ve u mus bt vkrabice), vlome
naprogramovan mikroprocesor, lnky
a sestavme dohromady. Jet bych
upozornil, e vstup na jack 2,5 mm
je zapojen nsledovn: kolk je na
detekci zasunutho jacku, prostedn
st je vstup TXD srovn 0 a 5 V
a zbytek je zem.
Pipevnn krokomru ktlu je vy-
eeno koenkovm pouzdrem, kter
m otvory na prostren psku od
kalhot.
Uivatelsk manul
Vysvtlen symbol
Tlatka:
tlatko C zru
tlatko ipka, posun o jednu
pozici dol i nahoru
tlatko 8 prove
Displej:
ZOBRAZ: zobraz men hodnoty
NASTAV: nastaven krokomru a
jinch parametr
INFO: zobraz informace
o firmwaru krokomru
VYPNOUT: umouje vypnout
krokomr
Menu viz obr. 17 - struktura menu.
Zapnut krokomru
Po vloen dvou lnk typu AAA
1,5 V podrte na 1 s tlatko C. Kdy
probhne iniciace, dostanete se do
hlavnho menu ZOBRAZ:
Prvn nastaven - je nutn pro
sprvnou funkci krokomru.
Dlka kroku
Po zapnut se pomoc tlatka
pesuneme na poloku NASTAV:
Stisknete tlatko 8 a krokomr na-
bdne menu DLKA KROKU. Tlat-
kem 8 se dostaneme do nastavovac-
ho reimu kroku. ipkou meme
mnit dlku kroku o 1 cm v rozsahu
30 a 130 cm. Ve potvrdme tlat-
kem 8 nebo kdykoliv zrume tlat-
kem C.
Data k vysln
V menu NASTAV vybereme tlat-
kem poloku data k vysln. Zde
meme zvolit tlatkem jak data
chceme vyslat. Ve potvrdme tlat-
kem 8 nebo zrume tlatkem C.
Pozor! Vstup sriov linky je TTL
kompatibiln. Pro pipojen krokom-
ru k potai je nutn pout pevod-
nk rovn!
Kalibrace hodnot
V menu NASTAV zvolme poloku
KALIBRACE. Vdy po zobrazen po-
lo na stranu A. Polome krokomr
danou stranou na vodorovn povrch.
Doba kalibrace je piblin 2,5 s pro
kadou stranu. Stejn postupujeme
pi vzv na stranu B a C.
Obr. 15. Nkres krokomru
Obr. 16. Koenkov pouzdro
27
Zobrazen ulch krok
a vzdlenost
V hlavnm menu v poloce ZOB-
RAZ meme navolit mezi zobraze-
nm trasy nebo ulch krok. Ob
tyto poloky lze souasn smazat te-
t volbou SMAZAT?. Tlatkem vol-
me volbu, 8 potvrzujeme a C rume
danou volbu. Potn vzdlenosti a kro-
k funguje pouze pi setrvn ve stavu
TRASA a KROKY. Tot plat pro s-
riov kanl.
Informace o krokomru
V hlavn nabdce lze vybrat polo-
ku INFO, kter zobraz aktuln verzi
firmwaru.
Vypnn krokomru
Pi vypnn krokomru je nutn
zvolit v nabdce VYPNOUT. Pot se
meme jet rozhodnout a po-
tvrdit 8 nebo zruit volbu tlatkem C.
Bhem vypnn bude uloeno celko-
v nastaven krokomru. To zname-
n uloen vzdlenosti, potu krok.
Jak nosit krokomr
Krokomr se vlo do koenho
pouzdra a pipevn se k pasu ps-
kem. Krokomr se umst co nejble
stedov osy tla. Tak bude dosae-
no maximln pesnosti men.
Vmna lnk
Vypneme krokomr (jestli u nen
vypnut) a odroubujeme zadn kryt.
Vymnme lnky za stejn typ a zno-
vu pipevnme zadn kryt. Pak u lze
krokomr bnm zpsobem zapnout.
lnky se nesmj vloit obrcen
(peplovn), krokomr by se zniil.
Jin informace
Krokomr nen vodotsn, a proto
se mus udrovat v suchu. Pi jakkoli
porue je nutn krokomr ihned vy-
pnout.
Pi zobrazen npisu ACK-ERR.R
EEPROM je chyba v komunikaci s in-
tern pamt, proto se po samovol-
nm vypnut pokuste znovu krokomr
zapnout. Kdy chyba nezmiz, je nut-
n krokomr opravit.
Souasn softwarov vybaven
krokomru verze 1.57 pln postauje
pro experimentln men zrychlen
a jednoduch detekce kroku. Nejd-
leitj st softwarovho vybaven
by se ml stt algoritmus na detekci
kroku. Souasn algoritmus pouze
vyhledv maximum z-ovho zrych-
len a nerozliuje mezi bhem, sko-
kem, depem, atd. Dmyslnj algo-
ritmus by mohl pout jin postup pi
vyhlazovn zrychlen (msto klouza-
vho prmru) a vzt na zetel i zrych-
len v druh ose pohybu. Nepouitou
pam mikroprocesoru lze doplnit
funkc stopek, spotebovanch kalori,
automatickm vypnutm atd. Kdyby
nestaila pam mikroprocesoru, je
mon mikroprocesor nahradit jinm
s vt pamt (16 kB), pi zachovn
vech funkc krokomru.
Dvm zdarma k dispozici pro
nekomern vyuit zdrojov kd
v assembleru (pln okomentova-
n) a data pro vrobu, rovn pi-
kldm novou nevyzkouenou ver-
zi firmwaru (nastaven 0 hladiny,
tlatek, UART). Ve najdete na
www.aradio.cz
Literatura
[1] Luciak, P.; Vojtch, J.: Realizace
sti krokomru. Semestrln prce,
r. 2000.
[2] Skalick, P.: Procesory ady 8051.
Nakladatelstv BEN, Praha 1997.
[3] PE 1/2003.
[4] Critical Design Review Joggers
Little Helper, By: Mary Frances Mayo
2002.
[5] Accelerometric Human Body Motion
Analysis using a Wearable Compu-
ter/Recorder by Eric E. Sabelman,
PhD, 2000.
[6] Ellens gait slides 2002.
[7] Manul HD44780U (Dot Matrix Li-
quid Crystal Display Controller/Dri-
ver), HITACHI, 1999.
[8] Katalogov listy firmy Atmel,
AT24CXX, AT89C52, www.atmel.com.
[9] Katalogov listy firmy ON Semicon-
ductor, MGSF1P02LT1, onsemi.com.
[10] Katalog. listy firmy Philips Semicon-
ductors, 89C51/89C52/ 89C54/89C58,
www.semiconductors.philips.com.
[11] Katalogov listy firmy MAXIM,
MAX1722/ MAX1723/ MAX1724,
www.maxim-ic.com.
[12] Katalogov listy firmy ELATEC,
EL0802A, technick specifikace dis-
plej, www.elatec.cz.
[13] Katalogov listy firmy Analog Devi-
ces, ADXL202/ADXL210/ADXL202E.
Aplikan list AN-602 a AN-604, www.
analog.com.
[14] Katalog firmy GES 2003, CD-ROM.
[15] Kubica, L.: Pehled diskrtnch
polovodiovch soustek TESLA.
Nakladatelstv BEN, 2001.
Obr. 17.
Struktura
menu
28
Vf genertor
s priamym slicovm
synteztorom (DDS)
Ing. Daniel Valch, PhD.; Ing. Tom Dresler
(Dokonenie - klvesnice, displej, zdroj)
Prepojenie
modulov genertora
Jednotliv moduly genertora s
poda funkcie poprepjan rznymi typ-
mi kblov (blokov schma - obr. 52).
Napjacie naptie sta rozvies kbla-
mi sprierezom 0,5 a 1 mm
2
, prepoje
medzi klvesnicou, displejom a ria-
diacou doskou s realizovan ploch-
mi kblami.
Zvltnu pozornos treba ale ve-
nova kabeli vysokofrekvennch
prepojov. Aj napriek pomerne nzkym
pracovnm frekvencim (do 300 MHz)
s DDS modul aatenutor osaden
konektormi SMA. Na trhu s dostupn
lacn konektory SMA pre niie frekven-
cie. Pre intern kabel v rmci gene-
rtora je mon poui aj netandard-
n reverzn konektory SMA hojne
pouvan voblasti bezdrtovch siet.
Vf genertory maj hlavn sign-
lov vstup obyajne osaden konek-
torom typu N a pomocn vstupy
(digitlny signl, rozmietanie, modu-
lcia) konektormi BNC. Toto pravidlo
som dodral aj vprpade popisova-
nho prstroja. Voba konkrtnych
konektorov je ale samozrejme na
kadom kontruktrovi poda toho,
ak konektory najastejie vo svojom
laboratriu pouva.
Mechanick kontrukcia
prstroja
Popisovan prstroj dosahuje po-
merne dobr elektrick parametre,
preto by bola koda ho dehonestova
vstavanm do plastovej krabice.
Rozhodli sme sa preto poui ko-
vov prstrojov krabicu, konkrtne
typ KK12-30221 rozmerov 302 x 124 x
x 217 mm. Opracovanie prednho
panelu kovovej krabice je sce prc-
nejie, ale vsledok urite stoj za vy-
naloen nmahu.
Usporiadanie jednotlivch kompo-
nentov vprstrojovej krabici je na obr. 53.
Predn panel genertora je riee-
n ako sendvi pozostvajci z ori-
ginlneho plechu prstrojovej krabice,
prednho panelu vyfrzovanho zo
zkladnho materilu pre vrobu DPS
(1,5 mm hrub FR4), ku ktormu je cez
ditann stpiky priskrutkovan doska
klvesnice adispleja (vi obr. 54).
Detailn fotografie prevedenia pred-
nho panelu s na obr. 55.
V prototype genertora s s 1,5 mm
hrubm prednm panelom pouit
ditann stpiky dky 10 mm. Vzha-
dom na mechanick tolerancie roz-
merov tlaidiel me by nevyhnutn
upravi vku ditannch stpikov,
alebo podloenie hmatnkov nich
tlaidiel. Na celom prednom paneli s
z priestorovch dvodov pouit skrut-
ky M2,5. Skrutku M3 u nie je mon
zapusti do 1,5 mm hrubho materi-
lu prednho panelu.
Rozmery otvorov voceovom pa-
neli pvodnej prstrojovej skrinky a
usporiadanie dosiek s plonmi spoj-
mi na paneli prstroja je na obr. 56.
Podrobnejia fotogalria je na webo-
vej strnke projektu.
Na zver op uvdzam zoznam
doporuenho materilu aj sjeho do-
dvatemi:
- Sadu dosiek s plonmi spojmi pre
cel genertor dodva firma Printed,
www.printed.cz; e-mail: printed@prin-
ted.cz. Sada obsahuje trojvrstvov
dosku pre modul DDS apanel so vet-
Obr. 52. Blokov schma
Obr. 53. Usporiadanie modulov vprstrojovej krabici
29
- Zkazkov transformtor pre kon-
trukciu DDS genertora dodva fir-
ma Tronic s. r. o., www.trafo.cz. Pri
objednvke je nutn poui typov
slo 600211.
- Rotan enkdery je mon kpi
naprklad ufirmy Metronix, http://
www.me-tronix.cz/kodery.htm.
- Kovov prstrojov skrinku KK12-
30221 dostanete naprklad ufirmy
EZK elektronika, www.ezk.cz.
Pozn. redakce: Autor nm poslal
nkolik dodatench drobnch oprav.
- Na doske klvesnice sa pod tlatka
TL7 a TL8 nedopatrenm dostali pre-
koven diery skratujce signly COL1,
COL2 a COL3. Odstrnenie je vemi
jednoduch, prepoje sta jednodu-
cho prerui.
- Na doske riadiaceho mikropotaa
chba prepoj od spjkovacej plky
privdzajcej napjacie naptie +Vs
ku samotnmu vodiu na DPS.
- Nesprvne oznaenie terminlov
stupov atenutora. Atenutor posta-
ven poda dokumentcie bude ma
zamenen hodnoty tlmu. Funkne
to nepredstavuje iaden problm, treba
len sprvne pripoji ovldacie kble.
Oznaen blok 10 dB (rel K4) m
skuton hodnotu 5 dB, blok 20 dB
(rel K1) m skuton hodnotu 10 dB,
blok 30 dB (rel K5) m skuton
hodnotu 20 dB a blok 5 dB (rel K3)
m skuton hodnotu 30 dB.
Detailn popis chyb s obrzky je
na webovej strnke projektu. Za sp-
soben chybu sa ako autor hardvru
ospravedlujem.
(Pokraovanie)
Obr. 54. truktra prednho panelu
Obr. 55.
Mechanick
kontrukcia
prednho panelu,
dleit detaily
Obr. 56. Usporiadanie otvorov
na prednom paneli prstrojovej krabice
Obr. 56a. Predn panel
kmi dvojvrstvovmi doskami pre cel
genertor. Vase prpravy lnku
prebiehalo jednanie ohadom dodvky
prednho frzovanho panelu a DPS
pre napjac zdroj. Vprpade zujmu
prosm kontaktujte Printed.
30
Stavba a oiven
Desku s plonmi spoji (dle jen DPS)
jsem navrhl jako oboustrannou a vzhle-
dem ktomu, e obvod VS1003 je amatr-
sky pouiteln jen v pouzdru LQFP48, co
je SMD, je i vtina ostatnch soustek
vproveden SMD. Na desce je sice skoro
100 prchodek zjedn strany na druhou,
ale nebt jich, tak by bylo asto nutn pjet
zhorn strany na soustky, na kter to
run nejde (konektor na disk, pjec pi-
ky, ). DPS jsem bez problm vyrobil
fotocestou na fotocitliv plon spoj za-
koupen u GME. Pedlohy jsem tiskl na
inkoustov tiskrn HP deskjet 940 na
flie uren pro inkoustov tiskrny. Ka-
dou stranu desky jsem vytiskl 2x a pak je
peliv slepil izolepou. Ob strany jsem
opt slepil a vytvoil jakousi kapsu. Do t
jsem vloil DPS a proti pohybu jsem ji
zafixoval opt izolepou. Bez zafixovn se
pi oten desky strany posunou a otvo-
ry zobou stran nesed. Krsn se vylep-
taly i pjec ploky pro VS1003 srozte
0,5 mm a mezerou 0,2 mm.
Ped pjenm je desku teba peliv
prohldnout, jestli na n nejsou zkraty nebo
peruen spoje. Jako prvn je teba za-
pjet vechny prchodky. Ty je mon
celkem rychle udlat jednm vlasem
zmdnho lanka. Drtek jednodue pro-
vlknte drou, zahnte zobou stran rov-
nobn sdeskou a napnte. Zobou stran
se sta dotknout pjekou, a pokud ne-
jsou dry pli velk (nejlpe men ne
0,7 mm), tak se cel ploka zalije cnem.
Zbvajc drtky sta utrhnout a dky za-
hnutm koncm u propojka pi dalm
pjen nevypadne. Hned po propojkch
doporuuji zapjet dekodr VS1003. Cel-
kem osvdilo se mi pro takto mal SMD
obvody DPS ze spodn strany prosvtit,
pak je hned vidt, zda obvod pesn sed
na plokch. Stejnm zpsobem lze po
zapjen najt zkraty. Takto doporuuji pe-
liv pekontrolovat celou desku ped i po
zapjen. Pokud se peci jen na rozte
0,5 mm nectte, tak jist seenete nko-
ho zkuenjho. Na internetu navc lze
najt rzn fgle, dky kterm to jde i trans-
formtorovou pjekou. Dal poad osa-
zovn u nen kritick. Oba krystaly se
pipjej zhorn strany desky asi 4 mm
nad ni, aby bylo mon pjet i zhorn stra-
ny. IC6 neosazujte, pokud nepipojujete
pdavnou SRAM IC5. Pi kontrole DPS
je pedevm teba dt pozor, aby se do
vtve napjen +3,3 V njakm mstkem
na DPS nedostalo +5 V, protoe to by de-
kodr IC7 rozhodn nevydrel.
Oivovn by nemlo init dn pot-
e. Tk se pouze naprogramovn obvo-
du IC8 a peliv kontroly zapjen desky
kvli zkratm a peruenm spojm. A
je cel deska zkontrolovna, doporuuji ji
pipojit na stabilizovan zdroj sproudovm
omezenm asi 100 mA. Kdesce zatm ne-
Stoln MP3
pehrva
Stanislav Mal
(Pokraovn)
Obr. 6. Osazen desky pehrvae mp3
31
sm bt pipojeny dn periferie. Napt
zdroje postupn zvtujte a mte napt
za stabiliztorem IC2. Pokud ani pi +5 V
nepeshne 3,3 V, je ve vpodku. Proud
celho zapojen by ml vtto chvli bt do
100 mA, jinak je nkde zkrat. Pokud jste
tak ji neuinili ped zapjenm, tak te je
teba naprogramovat MCU pes piprave-
n ISP konektor JP1. Vznam pin je po-
psn ve schmatu. Vce kprogramovn
pozdji.
Po naprogramovn u mete pipojit
tlatka a LCD. Jednotliv piny jsou na
LCD oznaeny a koresponduj s slov-
nm konektoru na desce pehrvae. Pi
pipojovn tlatek se ite oznaenm na
desce tlatek pin BCO zdesky tlatek
pijde pipojit na pin 9 konektoru JP3. Dle
u mete zapojit rotan enkodry. Ty
maj 3 vvody a prostedn znich se vdy
pipoj na pin 1 konektor JP6 a JP8. Pi-
pojen krajnch vvod na piny 2 a 3 je
teba zvolit experimentln. Existuj toti
2 druhy tchto enkodr a kad znich
m nepochopiteln piny zapojeny opan.
Pokud byl MCU sprvn naprogramovn
a displej sprvn zapojen, tak by se po
zapnut napjen na LCD mla objevit
verze programu. Vppad, e nen dete-
kovna extern pam SRAM, objev se
odpovdajc hlen. Pokud je pam pi-
pojena, tak se po uplynut asi 20 sekund
objev hlen, e nebyl nalezen pevn
disk (HDD). Nyn mete zkusit znovu pi-
pojit napjen spodrenm tlatka S1
(PLAY). Mla by se spustit konfigurace tla-
tek. Pokud se nespust, tak jsou nejsp
patn zapojena tlatka. Nyn u je mo-
n pipojit disk (nebo CF kartu pes vhod-
nou redukci), a pokud je vnkter partiti-
on FAT32, tak by se mlo objevit menu
adrese a pehrva je pak pln funkn.
Disk mus bt nastaven jumpery jako mas-
ter. Pi pipojovn je teba dt pozor na
sprvn otoen datovho kabelu, proto-
e nkter nemaj kl! Pi oivovn do-
poruuji pouvat stabilizovan zdroj i pro
napjen HDD (na +12 V mus dodvat
proud 3 A, na +5 V alespo 1 A).
Poslednm krokem je oiven napje-
cho zdroje. Zdroj je vhodn oivovat po
stech, take nepipojujte vechny vinu-
t transformtoru najednou. Zdroj +5 V
mus fungovat pi sprvnm osazen
ihned. U zdroje +12 V se mus vstupn
napt nastavit trimrem R4 na 12 V. So-
vou st zdroje doporuuji zapojovat jen
po finlnm zabudovn do vhodn pstro-
jov skky. Zde je teba dt pozor na pro-
veden, protoe patn pipjen pvod
sovho napt by mohl pi odpadnut pi-
vst napt do nzkonapov sti!
Pipojen zesilovae
Zde jsou vpodstat ti monosti. Prv-
n znich je, e se rozhodnete pouvat
pouze sluchtka. Pak nen teba pipojo-
vat dal zesi l ova, protoe vstupy
Obr. 7.
Deska
splonmi spoji
pednho panelu
pehrvae
mp3
Obr. 8.
Osazen diod
na pednm
panelu
32
VS1003 jsou ktomuto elu pizpsobe-
ny. Pouze je teba kondenztory C3 a C4
nahradi t typem skapaci tou al espo
100 F. Dle je teba odpor rezistor R2 a
R33 bu zmenit nejve na 10 , nebo
pln vyadit a doufat, e se vstupy
VS1003 nepokod pi pipojovn sluch-
tek. Osobn mm jeden takov pehr-
va postaven a nebyl stm dn pro-
blm. Trimry R3 a R4 se mus nastavit
buto na maximum, nebo nahradit propoj-
kou.
Druhou monost je vestavn vhodn-
ho koncovho zesilovae pmo do pehr-
vae. Zde nedoporuuji zesilovae typu
TDA2005, protoe jsou pli citliv a maj
i dost velk um. Po chvli hledn jsem
nael mstkov zesilova TDA1552, kte-
r ke sv funkci potebuje pouze dva va-
zebn kondenztory na vstupu a jeden blo-
kovac vnapjen. Zesilova se vejde na
desku 30 x 10 mm. Citlivost vyhovuje a
navc m oddlenou signlovou zem, tak-
e po vyhlazen napjen by mohl bt pi-
pojen i na zdroj +12 V. Signly a signlo-
v zem se pak pipoj na audiovstup
pehrvae JP4. Vjinm mst ani pes
kostru zem pokud mono nespojujte.
Kostru pehrvae vtomto ppad mete
bez starost spojit sPE vodiem sovho
kabelu. Trimry R3 a R4 se nastavuje ma-
ximln hlasitost.
Posledn monost je pouvat pehr-
va jen jako soust domcho audiosys-
tmu a pipojovat ho kexternmu zesilo-
vai. Vtomto ppad mete vypustit
rotan enkodr a hlasitost trvale nastavit
pes menu na asi 80 %. Problm vak
nastv sukostenm plechov skky.
Pokud toti mte do audiosystmu pipo-
jen teba televizor napojen na uzemn-
n antnn rozvod, tak poteou pes sig-
nl ov kabel y vyrovnvac proudy a
vreprodukci bude slyet hodn siln brum.
Zde se pak nabzej dv monosti. Prvn,
kterou rozhodn nedoporuuji, je pehr-
va neukostit. To je hlavn dky zapna-
cmu systmu na desce dost nebezpe-
n. Druhou monost je el ektroni ku
odizolovat od kostry, co je jednodu.
Problm me bt sdiskem, kter m
kostru spojenu snapjec zem. Trimry R3
a R4 lze opt nastavit vhodnou rove sig-
nlu.
Nakonec je teba vyeit umlen sig-
nlem MUTE. Zvlastnch zkuenost vm,
e ovldn vstupu MUTE nkterch ze-
silova zpsob daleko hor zvuky, ne
vlastn reset dekodru IC7. Pokud mte
zesilova spouitelnm vstupem MUTE,
t ak ho j ednodue spoj t e s vst u-
pemMUTE pehrvae. Signl MUTE
bv snad vdy aktivn pi 0 V a tomu tak
odpovd standardn nastaven pehrva-
e. Pokud ne, tak mete nastaven pes
menu zmnit. Pes menu je tak teba
nastavit pedstih a zpodn MUTE, aby
nap. nebyluznut zatek skladby.
Pokud pouit zesilova nem vhodn
vstup MUTE nebo pouvte extern ze-
silova, je zde velmi jednoduch een.
Dky rezistorm R2 a R33 mete pes
vhodn rel signlov vstupy jednodue
uzemnit (spojit se signlovou zem).
Osvdila se mi mal jazkov rel, kte-
r me T1 pmo spnat, ale nezapomete
na ochrannou diodu antiparaleln kcvce
rel!
Programovn MCU
Program je napsn kompletn v asem-
bleru. M piblin 17 000 dk a po pe-
loen zabr zhruba 41 kB z64 kB pamti
FLASH, take je ho mon jet znan
rozit. Program je voln kdispozici pod
licenc GNU GPL, kter je knmu tak
piloena, a doporuuji si j pest. MCU
mete naprogramovat buto pes redukci
vparalelnm programtoru, nebo pes ISP
(programovn v zapojen) pomoc vhod-
nho programtoru. Po naprogramovn
vlastnho programu do FLASH je jet te-
ba nastavit tzv. fuse bity, kter nezvisle
na programu uruj chovn obvodu. AT-
mega64 m celkem 3 byty tchto bit a
jejich sprvn hodnoty jsou uvedeny
vtabulce piloen kprogramu. Zde upo-
zoruji na sprvn chpn log. 1 a log. 0.
Podle oficiln dokumentace od ATMEL je
log. 1 nenaprogramovan stav (FLASH
nabv po mazn hodnoty log. 1) a log. 0
naprogramovan. Vmnou uveden tabul-
ce (u programu) m log. 1 stejn vznam
jako vdokumentaci u ATMEL. Nkter
programtory, kde si lze jednotliv bity za-
krtnout, chpou zakrtnut polko jako
log. 1 a jin jako log. 0, take je na to te-
ba dt pozor!
Aktualizovan verze firmwaru budou
publikovny zde:
http://elektronika.kvalitne.cz/ATMEL/
MP3playerHDD/MP3playerHDD.html
(Dokonen pt)
Obr. 9. Pedn panel pehrvae
Obr. 10. Osazen desky
zdroje pehrvae mp3
Obr. 11. Fotografie osazen desky pehrvae mp3
33
POCTACE
a INTERNET
Rubriku pipravuje ing. Alek Myslk, INSPIRACE, alek@inspirace.cz
S PO STI
Jedinmi elektrickmi rozvody, kter vedou opravdu do kad domcnosti, jsou pvody elektrick
energie z energetick distribun st znmch 230 V (dve 220 V). Proto pi boulivm rozvoji po-
taovch st a Internetu v poslednch 15 letech bylo jen otzkou asu, kdy nkoho napadne pout
tyto rozvody (kdy u tam vedou ...) i k propojovn potaovch st. Mylenka penosu dat po elektrickch
rozvodech nen nikterak nov, ale teprve souasn technologie j daly monost mnohem irho vyuit.
Uritou pekkou je ale skutenost, e v rozvodu elektrick energie jsou po cest rzn transform-
tory a ty funguj pro penen datov signly (zjednoduen eeno) jako zkrat. Proto se nerozilo
nap. celoplon pipojovn k Internetu prostednictvm energetick st.
V domcnosti nebo rodinnm dom-
ku je to vak velice praktick a v podsta-
t levn zpsob, jak propojit potao-
vou s (a Internet) do mst, kam by bylo
obtn, pracn nebo nemon nath-
nout potebn kabely. Me jt teba
o pamtkov chrnn objekty, o pro-
pojen pota s kamardem (souse-
dem) ve stejnm dom, o zaveden po-
taov st do trucovny na druhm
konci zahrady ap. A protoe je dnes
mon po potaov sti ovldat prak-
ticky cokoliv (viz nae lnky o zaze-
nch Charon), lze tuto technologii vyut
nejen k propojovn pota nebo pi-
pojovn k Internetu, ale i k dlkovmu
ovldn ehokoliv, pipojovn IP ka-
mer, rznch senzor ap.
Elektrick s jako mdium
Elektrick s je natolik rozen,
e je zcela pirozen na prvnm mst
z hlediska vah jak vyut pro penos
dat njakch existujcch rozvod, a to
zejmna ve vzdlench a mlo osdle-
nch oblastech, kam zatm nedoshne
ani xDSL ani kabelov s. Pes svj
nesporn potencil ale znamen vyuit
elektrick st pro datov penosy vy
rychlost nutnost eit adu technickch
problm a otzek. Elektrick s ped-
stavuje velmi ruiv penosov m-
dium, proto je teba peliv volit kdo-
vn, modulaci a techniky detekce a ko-
rekce chyb. Vtina problematickch
oblast datovho penosu je dnes ale
34
ji vyeena a prakticky odzkouena.
Regulan instituce vstupuj do tto ob-
lasti kvli nestnnm kabelm elektric-
kho veden, kter jsou zdrojem i p-
jemcem elektromagnetickho ruen.
A krom technickch a regulanch
zleitost je zde v neposledn ad tak
otzka bezpenosti.
Vyuit elektrorozvodn st k peno-
su dat umouje provoz aplikac, kter
lze prostednictvm jinho typu komuni-
kace prakticky realizovat jen st. Mezi
takov aplikace pat nap. centrln -
zen spoteby energie a prce s rznmi
asovmi tarify. Jednotliv propojen
zazen mohou mt vlastn identifiktory
(nap. IP adresy), na jejich zklad lze
monitorovat jejich funknost a automa-
ticky zjiovat poruchy. Dodavatel
elektrick energie mohou technologii
PLC vyut pro dlkov snmn daj
elektromr a monitorovn spoteby
energie v relnm ase v rznou denn
dobu.
Komunikace po elektrick sti umo-
uje penet data vysokofrekvenn-
mi signly po elektrick sti v secch
mezi transformtory a domcnostmi.
Nepotebuje telefonn ani jinou speci-
fickou kabel, protoe zkaznci pipo-
juj modem pmo do elektrick zsuv-
ky. Nov techniky modulace a opravy
chyb umouj penosy rychlost i 100
a 200 Mb/s. Penos dat po energetick
sti me uivateli v domcnosti nabd-
nout krom pstupu k Internetu i dal
sluby. Mezi n pat nap. penos dat
pro monitorovac ely v relnm ase
a ovldn domcch spotebi a au-
dio/video techniky na dlku, zen to-
pen, klimatizace, osvtlen i zabezpe-
en domcnosti.
PLC, BPL
Technologie Powerline Communica-
tion (PLC), resp. Broadband over Po-
werLine (BPL) vyuv k penosu iro-
kopsmovho signlu jako mdium
stvajc energetickou distribun s.
Data se penej pomoc vysokofrek-
vennch signl, lecch v psmu do
30 MHz. Tento kmitotov sek se b-
n oznauje jako krtk vlny.
Vznik technologie PLC se datuje u
do potku 20. stolet, kdy se v Evrop
zaaly pouvat systmy slouc pede-
vm k hromadnmu dlkovmu ovl-
dn. Ve 30. a 40. letech byl v USA pou-
it prvn systm umoujc penos tele-
fonnho signlu na vzdlenost okolo 30
km a v nsledujcch letech 20. stolet
se vvoj PLC technologie soustedil ze-
jmna do oblasti automatickho dis-
tribuovanho zen. Teprve na konci
80. let zaal vvoj technologi, kter
umonily irokopsmov datov penos
po energetickm veden, a v roce 1997
bylo provedeno prvn rozshl testovn
takovhoto systmu na zem Velk
Britnie. Od t doby vvoj v oblasti iro-
kopsmovch systm pokrauje rych-
le vped.
V dubnu 2005 vydala Evropsk ko-
mise (EC) doporuen adresovan len-
skm sttm, tkajc se technologie
PLC, ve kterm je vyzv, aby zruily
neopodstatnn omezen, brnc roz-
voji a nasazovn tto technologie,
a dv provozovn systm PLC rela-
tivn volnou ruku. Ppadn konflikty
by a do harmonizace systm PLC
mly eit pslun orgny dan zem
a mly by podle doporuen EC k pro-
blematice pistupovat transparentn,
pimen a nediskriminujcm zp-
sobem.
Standardizace
Standardizace irokopsmovch
systm PLC na mezinrodn a celo-
svtov rovni se e ji adu let a za-
bv se j nezvisle na sob ada insti-
tuc, organizac a sdruen.
V souasn dob lze mezi nejv-
znamnj iniciativy zaadit:
Homeplug Powerline Aliance
(HPA) USA. Tato spolenost ji vypra-
covala specifikaci HomePlug 1.0 (14
Pro je skuten rychlost penosu v sti
vdy men ne rychlost teoretick?
U vech druh penosu digitlnch signl Ethernet, Internet, ADSL,
GPRS, CDMA, Wi-Fi, PLC se obvykle uvdj slibn rychlosti penosu.
Skutenost je obvykle pomalej a nkdy podstatn. Uvdj poskytovatel
liv informace? Obvykle nikoliv jen uvdj z dvod konkurennch
i technickch maximln teoretickou rychlost msto t uiten, kter
vechny zajm nejvce.
V sti putuj data vech uivatel. Je proto nutn dlit kapacitu st
spravedliv mezi vechny uivatele. Aby nemuseli pi penosu velkho
souboru vichni ostatn ekat, a se penos dokon, rozdluj se vechny
soubory na mal stejn velk kousky a ty se poslaj do st promchan.
Mus se pak ale njak poznat, kter kousky pat k sob a zase je poskldat.
Proto se kad penen kousek dat zabal do balku (paketu). Na zatek
se d hlavika s adresou odeslatele, adresta, poadm balku a jinmi
uitenmi informacemi a za data i kontroln souet. Na druh stran tak
lze ovit, zda paket piel v podku. Zjist-li se chyba, pod se o jeho
opakovn. Nemus se kontrolovat a ppadn znovu poslat cel soubor.
Ale vechny ty informace navc (z hlaviky) se mus tak penst, co sniuje
relnou rychlost penosu pro ns uitench dat.
Kdy se polou data do st, nev se kudy budou putovat a jak st
a protokoly cestou potkaj. Doraz-li paket (s pidanou hlavikou) do mst,
odkud bude dl penen jinm zpsobem, d se jednodue cel do dalho
balku. Opt se k nmu mus pidat hlavika s daji, kter budou pi dal
cest srozumiteln a zajist sprvn doruen dat. Pi penosu se tak mon
bude penet vc sluebnch ne uitench informac.
U adaptr standardu Home Plug jsou pouiti minimln ti prostednci.
Internetov protokol TCP/IP a sov Ethernet uberou z teoretick rychlosti
14 Mb/s asi 20 %. Dal ztrty jdou na vrub protokolu PCL, kter pracuje
v opravdu nronch podmnkch rozvod elektrick energie.
Pokud adaptry nhodou vylou signl souasn, vznikne kolize a penos
paketu je teba zopakovat. Stejn tak pi chybnm nebo nepotvrzenm
penosu. To rovn sniuje uitenou rychlost.
Mb/s) a v roce 2005 schvlila rovn
specifikaci HomePlug AV (200 Mb/s).
Federal Communications Com-
mision (FCC). Byl upraven a aktualizo-
vn Pedpis FCC st 15 Radio fre-
quency devices tak, aby pokryl i oblast
PLC(BPL) systm. Podle tohoto ped-
pisu se systmy BPL, uren pro vnitn
aplikace, nazvaj Carrier Current Sys-
tems a pracuj jako nemysln zie.
Pedpisy FCC st 15 se tedy tkaj
zazen nasazovanch do provozu bez
poteby udlen licence, kter souasn
sdlej frekvenn psmo s licencova-
nmi systmy. Podle tohoto pedpisu
BPL systmy jako nelicencovan ne-
sm ruit licencovan systmy a nao-
pak mus akceptovat ruen od tchto
systm.
Open PLC European Research
Aliance (OPERA). V Evrop je velice
populrn rozshl tzv. integrovan
projekt OPERA (www.ist-opera.org),
spolufinancovan 9 miliny Euro z fon-
d EU, kter se zabv vemi aspekty
BPL od technologie, pes regulaci a
k pilotnm projektm. Jeho npln je vy-
vinout novou generaci zazen techno-
logie PLC, kter by se stala rovnocen-
nou alternativou k ostatnm technolo-
gim tzv. posledn mle pstupov st.
Tato standardizovan a jednotn tech-
nologie by mla poskytovat v celm
svt nzkonkladov irokopsmov
pstup jak k datovm, tak i hlasovm Takhle jednoduch je pipojovn pes PLC
35
slubm prostednictvm energetick
distribun st vysokho a nzkho
napt. V projektu OPERA psob kon-
sorcium 37 partner z dvancti evrop-
skch zem a Izraele. Jsou mezi nimi
distribun spolenosti, vrobci, tele-
komunikan provozovatel a zstup-
ci vzkumu a akademickho svta; nej-
vt poet partner je ze panlska
a Nmecka, kde m technologie BPL
znanou podporu.
European Telecommunications
Standards Institute (ETSI). Za prvn
skuten nvrh na evropsk rovni je
mon zatm povaovat technickou
zprvu ETSI 102 324 V.1.1.1 z roku
2004 s nzvem PowerLine Telecom-
munications (PLT), Radiated Emis-
sions Characterictics and Measure-
ment Metod of State of Art Powerline
Communication Network.
Ruen
Zazen PLC me bu bt objek-
tem ruen produkovanho jinmi za-
zenmi nebo naopak me samo bt
zdrojem ruen pro ostatn zazen ve
sv blzkosti. Problematikou ruen
systm PLC okolm se detailn zab-
v ada prac, naopak o ruen produ-
kovan zazenmi PLC se zajmaj ze-
jmna rzn radioamatrsk organi-
zace, ale i profesionln rozhlasov
stanice jako nap. britsk rozhlas BBC.
dn prodvan adaptry proto
nepouvaj k penosu ty seky krtkch
vln, kter zasahuj do radioamatrskch
krtkovlnnch psem. I kdy i esk
radioklub proti zavdn PLC aktivn
vystupuje, nkte radioamati provedli
vlastn men s pomrn uspokojivm
vsledkem (nap. OK1MX viz web
www.hamradio.cz/technika/homeplug
nebo OK1FMF www.hamradio.cz/
technika/homeplug1).
Modulace
OFDM je zkratka pro Orthogonal
Frequency Division Multiplexing, tech-
nologii, kter pracuje v ADSL mode-
mech, rychlch Wi-Fi stch, digitln
televizi i pi penosech PLC.
Podstatu uke srovnn s klasic-
kmi modemy. Rychl modem potebu-
je irok psmo kmitot. Bude-li na
nkterm z nich ruen nebo plin
tlum signlu, nebude penos mon.
Kdy vak rozdlme cel penosov
psmo na nkolik uch sek a v ka-
dm bude pracovat pslun poma-
lej modem, problmy v jednom tako-
vm seku znemon penos jen jedno-
mu modemu. Ostatn to neovlivn a tak
bude pokles celkov rychlosti jen mal.
Tmto zpsobem lze tak zakzat pou-
vn vybranch kmitotovch psem
a omezit tak ruen dleitch radioko-
munikanch slueb (nap. radioama-
trskho provozu).
Standard HomePlug pracuje v ps-
mu 4,5 a 21,7 MHz, kter je rozdleno
na 84 sek. Z tch je 8 zablokovanch,
aby nebyli rueni prv radioamati.
Rychlost penosu bnch modem
zvis tak na kvalit linky. Je-li linka
patn, dohodnou modemy automatic-
ky penos ni rychlost. Adaptry
HomePlug maj zabudovny tyi rzn
rychl a rzn odoln zpsoby penosu.
Ze zpsobu penosu a potu skute-
n pouitch sek psem pak adaptr
pot teoretickou rychlost.
Takto lze naznait, jak se digitln data
namoduluj na sov napt 230 V/50 Hz
Prbh ruen v psmu celch krtkch vln (OK1FMF)
Prbh ruen v psmu 6 a 23 MHz (OK1MX)
Prbh ruen v psmu 5 a 10 MHz (OK1FMF)
Prbh ruen v psmu 6 a 8 MHz (OK1MX)
Uspodn datovch rmc penench modulac ODFM pi PLC
energetick s 230 V/ 50 Hz penos dat 14 Mb/s
36
Dva adaptry, kter spolu chtj
komunikovat, nejdve zjist kvalitu roz-
vod mezi sebou a podle n nastav po-
uit seky psma i zpsob penosu.
Tyto podmnky spojen si oba modemy
ulo a pak je pouij i pi dal vzjemn
komunikaci. Po urit dob nebo pi
chybch penosu nastavuj pak spojen
znovu.
Pokud oba adaptry nhodou vy-
lou signl souasn, vznikne kolize
a penos paketu je teba zopakovat. To
rovn sniuje uitenou rychlost. Vy-
slajc modem mus pokat, a proti-
strana potvrd sprvnost pijatch dat.
Pokud potvrzen nedojde, povauje se
to za kolizi.
Modemy
Powerline (PLC) modemy jsou za-
zen, kter se pipoj na elektrickou s
230 V a jsou schopn penet data,
rmcovan jako Ethernet, na vzdle-
nosti a stovek metr, podle kvality
elektrick instalace. Protokol je stan-
dardizovn (nap. HomePlug 1.0). Za-
zeni si samo vol modulaci a penoso-
vou rychlost a adaptivn mn kmitoty,
na kterch se penej data. Penen
tok dat se moduluje na maximln 84
nosnch kmitot, zvolench z kmito-
tovho rozsahu 4 a 21 MHz. V rel-
nm ase adi vyhodnocuje, kter ka-
nly (nosn) je nejvhodnj vyut tak,
aby bylo minimalizovno zkreslen,
odrazy a optimalizovn odstup signlu
od ruen. Podle vsledk pak automa-
ticky optimalizuje vlastn penos.
Penos dat me bt zabezpeen
ifrovnm DES 56 bit, kdy vlastn
ifrovac kl se zadv staticky jako
a 26 znakov text.
Dky nejrznjm opravnm stan-
dardm je Home-Plug schopen korigo-
vat nejrznj vpadky v elektrickm
veden, rychlost se vtinou pohybuje
do nkolika Mb/s a samozejm m
jsou zazen dle od sebe, tm rychlost
penosu postupn kles. Maximln teo-
retick penosov rychlost standardu
HomePlug zatm dosahuje 14 Mb/s.
Vrobou ip pro penos dat elektric-
kou st rychlostmi, kter jsou zajmav
pro tzv. IT aplikace (tj. dov mega-
bity za vteinu) se zabv nkolik firem
k nejznmjm pat nap. ASCOM,
ITRAN, INTELLON a DS2. Pouvaj
techniku vysokofrekvenn modulace
na bzi OFDM (Orthogonal Frequency
Division Multiplexing) s mnoha kmitoto-
v oddlenmi penosovmi kanly,
mezi ktermi je dynamicky rozkldn
datov tok v zvislosti na detekovanm
ruen na pslunm kmitotu. Dosa-
hovan penosov rychlosti jsou dnes
45 Mb/s s vhledem a 200 Mb/s
samozejm na omezenou vzdlenost
asi do 200 m.
Zkuenosti
Vyzkoueli jsme adaptry Yakumo,
podle test jinch typ adaptr, zveej-
nnch v rznch asopisech bhem
poslednho roku, lze vak usuzovat, e
se vlastnosti rznch typ od sebe v-
razn neli. Instalace je velmi jedno-
duch a pokud se spokojte s tovrnm
nastavenm, obvykle pipojen funguje
hned. Dleit je, aby ob strany komu-
nikace (na kad stran mus bt jeden
adaptr) byly fyzicky propojeny, tj. byly
na stejn fzi a nebyl mezi nimi dn
transformtor. Skuten penosov
rychlost sice zdaleka nedosahuje teore-
tickch 14 Mb/s a pohybuje se mezi 3
a 8 Mb/s, nicmn pro vtinu aplikac
je to rychlost vyhovujc (i pro rychl
Nkter z PLC modem na naem trhu
pipojen k Internetu nebo pro pehr-
vn audio soubor). Podle nkterch
men (nikoliv naich) je pi pouit
v rmci jednoho bytu ping v prmru
okolo 8 ms. USB verze adaptr jsou
dajn dky latenci USB protokolu po-
nkud (le nepodstatn) pomalej.
Pi propojen PLC mezi dvma bu-
dovami v rmci jednoho pozemku na
vzdlenost asi 70 m nebyl pi bn pr-
ci s potaem, potaovou st a Inter-
netem pozorovn dn znateln roz-
dl od pmho pipojen do potaov
st v zkladn budov.
Ovislink HP1000E
MSI EC14H
Yakumo Power E-Net Edimax HP1001 Corinex PowerNet
37
WEB SOURCEFORGE.NET
SourceForge.net je nejvt svtov web zasvcen vvoji Open Source softwaru. Poskytuje prostor
vce ne 120 000 projektm a m pes 1,4 milinu registrovanch uivatel. Disponuje centralizovanmi
prostedky pro sprvu a zen projekt, uvolovn novch verz, vzjemnou komunikaci a archivaci
vyvjench zdrojovch kd. M nejvt archiv Open Source zdrojovch kd a aplikac dostupn na
Internetu. Pro vvojsk tmy projekt, kter SourceForge.net hostuje, i pro celou Open Source komunitu
poskytuje mnostv zajmavch slueb.
Podstatou vvojskho postupu
tzv. Open Source softwaru je rychl
tvorba aplikac v otevenm a spolupra-
cujcm prosted. Vzjemn spoluprce
vvoj a uivatel a otevenost k za-
pojovn dalch programtor z celho
svta do jednotlivch projekt zajiuj
vysokou kvalitu a dlouhou ivotnost vy-
tvench aplikac.
O webu SourceForge.net jsme ji
v naem asopise psali. Protoe jde
o web velmi iv, na kterm stle vzni-
kaj nov a nov projekty a mnoho apli-
kac se neustle zdokonaluje, budeme
se k nmu astji vracet, abychom vs
seznmovali s novmi zajmavmi pro-
gramy, kter na nm vznikaj. Web
SourceForge.net prbn vede rzn
zajmav statistiky, kter mohou pomo-
ci pi rozhodovn se o vyuit vedench
projekt. Krom potu staen jednotli-
vch program je to hlavn aktivita
v projektech, reprezentujc jejich aktu-
lnost a potencil. Najdete zde u vech
program k volnmu staen veker
dosud vydan verze, dostupnou doku-
mentaci, ukzkov obrazovky, kontakty
na leny vvojovho tmu ap. A samo-
zejm i diskuzn fra ke vem projek-
tm a monost se do kterhokoliv pro-
jektu zapojit.
Komunita Open Source se vt m-
rou vnuje projektm pro operan sys-
tm Linux (hlavn proto, e je to Open
Source operan systm), nicmn to
neznamen, e by zde programy pro
OS Windows byly mlo zastoupen.
U mnoha projekt se zrove pracuje
na verzch pro Windows, Linux i dal
operan systmy.
SourceForge.net m velmi kvalitn
vyhledvn, co je u tak obrovskho
objemu dat samozejm nutn. Vede
ale i tzv. softwarovou mapu, kde jsou
projekty roztdny podle zamen.
Domovsk strnka vvojskho webu Open Source softwaru SourceForge.net
Standardn vodn strnka kadho projektu Open Source softwaru na SourceForge.net
Zkladn kategorie tzv. softwarov mapy na
SourceForge.net v zvorkch jsou uvede-
ny poty otevench projekt (tj. program)
v pslun kategorii
38
1 eMule
eMule je klient pro sdlen soubor
v stch p2p na bzi znm st eDon-
key2000, nabz vce funkc ne stan-
dardn klient.
2 Azureus
Vkonn pln vybaven vceplatfor-
mov bittorentov (vmnn st p2p)
klient.
3 BitTorrent
Nstroj pro rozprosten download
(vmnn st p2p).
4 DC++
Klientsk software pro sdlen sou-
bor protokolem ADC. Podporuje pipo-
jen k sti Direct Connect.
5 Ares Galaxy
Klient p2p pro sdlen soubor a cha-
tovn. S m stromovou organizaci.
M ir vyhledvac horizont dky tech-
nologii DHT.
6 CDex
Software pro zskn digitlnch au-
dio dat z hudebnch CD. Podporuje
mnoho rznch kodr nap. MPEG
(MP2, MP3), VQF, AAC ad.
7 VirtualDub
Velmi populrn aplikace pro zachy-
tvn a zpracovn videa ve Windows.
8 Shareaza
Klientsk software pro sdlen sou-
bor v rznch stch p2p ve Windows,
podporuje protokoly Gnutella2, Gnute-
lla1, eDonkey2000/eMule a BitTorrent.
14 Gaim
Aplikace pro textovou komunikaci
(instant messaging) v prosted GTK+.
Podporuje mnoho protokol vetn
AIM, ICQ, Yahoo!, MSN, Jabber, IRC,
Napster, Gadu-Gadu, Zephyr a SILC.
M mnoho bnch funkc z originl-
nch klient a dal vlastn uniktn
funkce.
15 phpBB
Svtov nejrozenj Open Sour-
ce software pro diskuzn frum. M
vechny funkce a vlastnosti, kter jsou
jinak obsaeny pouze v drahch komer-
nch produktech.
16 Audacity
Rychl vcestop audio editor a re-
kordr pro operan systmy Windows,
Linux, BSD a MacOS. Podporuje for-
mty WAV, AIFF, Ogg a MP3. Krom
jinho um editovat oblku signlu,
smovat signly, m zabudovan
efekty, pracuje s pluginy a um neome-
zen UNDO.
Podporuje i formty ZIP, CAB, RAR,
ARJ, LZH, CHM, GZIP, BZIP2, Z, TAR,
CPIO, RPM a DEB.
12 FileZilla
Rychl FTP a SFTP klient pro Win-
dows s mnostvm funkc, zrove
i spolehliv FTP server.
13 guliverkli
Sada program jako VobSub, Me-
dia Player Classic (MPC) a dalch utilit
pro prci se zvukem a videem.
17 ZSNES
Emultor hern konzole Nintendo
pro potae s procesorem x86. Pracuje
v operanch systmech Windows,
MS-DOS a Linux/FreeBSD a podporuje
mode 7, sound, Super FX ad.
18 TightVNC
Zdokonalen verze VNC, softwaru
pro dlkov ovldn jinho potae
(pen kompletn ovladatelnou plochu
obrazovky). Lep komprese zvyuje
rychlost penosu.
19 phpMyAdmin
Velmi populrn nstroj (rozhran)
pro sprvu databzovho systmu
MySQL pes web.
20 NASA World Wind
Bohat grafick 3D virtuln globus
pro potae s Windows. Kombinuje
snmky NASA zskan ze satelit a le-
teck snmky.
21 ABC
Bittorentov klient podporujc sys-
tm azen s prioritami, globln a lokl-
n preference pro stahovn torrent,
nastaviteln zobrazen a dlkov p-
stup pes webov sluby.
22 Dev-C++
Pln vybaven integrovan vvojo-
v prosted (IDE) pro Win32. Spolu-
Abyste si udlali zkladn pedsta-
vu o tom, jak programy mete na we-
bu SourceForge.net najt a jak je o n
zjem, vzali jsme aktuln poad nej-
astji stahovanch program (viz ta-
bulka nahoe, slo u nzvu programu
udv poet staen) a dle uvdme
velmi strun popis prvnch tyiceti
z nich. Ze seznamu je patrn, e daleko
nejvt zjem je o programy pro sdlen
soubor ve vmnnch stch p2p (peer
to peer) obsazuj sedm z prvnch de-
seti mst s celkovm potem tm 500
milin staen.
Nejastji stahovan programy
Klient pro sdlen soubor Shareaza
Populrn kompriman program 7-Zip
Projekt guliverkli pro zvuk a video
ZSNES emuluje hern konzoli Nintendo
9 eMule Plus
Vvojov modifikace originlnho
projektu eMule, zdokonaluje jeho in-
nost a uivatelsk rozhran.
10 GTK+ and GIMP installers
Instaltory prosted GTK+ a foto-
editoru GIMP pro Windows.
11 7-Zip
Kompresn program s velkou kom-
pres (o 30 a 50% lep ne ZIP).
39
pracuje s populrnmi vvojskmi
programy GCC, Mingw a Cygwin.
23 ffdshow
DirectShow a VFW kodek pro kdo-
vn/dekdovn mnoha video a audio
formt vetn DivX a XviD s bohatou
sadou filtr pro nsledn zpracovn.
24 aMSN
Velmi pkn linuxov aplikace pro
instant messaging kompatibiln s MSN.
Pracuje tm pesn stejn jako origi-
nln aplikace pro Windows.
25 JBoss.org
Nejuznvanj Open Source apli-
kan server na bzi J2EE vyhovujc
vem mezinrodnm standardm.
26 WinSCP
SFTP a SCP klient pro Windows,
vyuvajc zabezpeenou komunikaci
SSH. Jeho hlavn funkc je zabezpee-
n koprovn soubor mezi loklnm
a vzdlenm potaem. Um i nkter
dal operace se soubory.
27 AC3Filter
DirectShow AC3 dekodr pouvan
k pehrvn videosoubor AVI se zvu-
kovmi stopami AC3 a disk DVD. Pod-
poruje vcekanlov zvuk a S/PDIF.
28 Ghostscript
Interpreter jazyka PostScript, kter
um konvertovat postskriptov soubory
do mnoha rastrovch (bitmapovch)
formt, zobrazovat je na displeji a tisk-
nout je i na ne-postskriptovch tiskr-
nch; tot um i se soubory ve formtu
PDF.
29 Webmin
Program pro sprvu unixovch ser-
ver a slueb pes webov rozhran.
30 Ultr@VNC
Vkonn software pro VNC (dlkov
ovldn pota po potaov sti
pes jejich zobrazen displej).
31 VisualBoyAdvance
Emultor hernch konzol Gameboy
a GameBoyAdvance.
32 PDFCreator
Snadno vytvo formt PDF z jak-
hokoliv programu ve Windows. Pouv
se jako virtuln tiskrna.
33 MinGW GNU for Windows
Sada nstroj GNU pro tvorbu apli-
kac pro Windows, importuje knihovny
a hlaviky pro kompilaci s GCC.
34 eMule Morph
Dal modifikace klienta pro vmn-
n st p2p.
35 GnuWin32
Verze populrnch GNU nstroj
(pvodn pro Unix) pro platformu Win-
dows. Vyuvaj pouze bn knihovny
Windows.
36 The CvsGui project
Souasn nejpopulrnj systm
pro sprvu verz pi vvoji softwaru.
37 FlasKMPEG
Program pro pevody videa MPEG
do jinch formt.
38 VirtualDubMod
Sjednocen nkolika modifikac ori-
ginlnho programu VirtualDub s mnoha
Velice populrn program Audacity pro prci se zvukem Virtuln globus se satelitnmi snmky poskytuje NASA World Wind
novmi funkcemi a podporou formtu
matroska.
39 Miranda
Populrn jednoduch ale vkonn
a rychl program pro instant messaging
ve vtin pouvanch st.
40 Gallery
Jednoduch a intuitivn fotogalerie
pro webov strnky. Snadno se instalu-
je i konfiguruje. Vytv automaticky n-
hledov obrzky, provd zmnu veli-
kosti, oten ap.
V nsledujc tabulce je seznam
ticeti nejaktivnjch projekt z webu
SourceForge.net ve druhm ervno-
vm tdnu. Vidte, e jsou zde zastou-
peny tm vechny hlavn kategorie
softwaru.
AC3Filter
DirectShow dekodr
pro pehrvn DVD
a soubor AVI
se zvukem AC3
Poad 30 nejaktivnjch projekt na webu
SourceForge.net v druhm tdnu ervna
Lze bez nadszky ci, e na webu
SourceForge.net najdete program pro
cokoliv, co potebujete se svm po-
taem dlat. Bude to program kvalitn
a budete ho mt legln a zadarmo.
40
ZAJMAV WEBY
http://avc.sh.cvut.cz
http://www.instructables.com/ex/i/
941512DCE05410289F96001143E7E506/
http://hyperphysics.phy-astr.gsu.edu/
hbase/hframe.html
Mousebot je zbavnm vodem do robotiky. Najdete zde
podrobn popis a dokumentaci, jak udlat ze star pota-
ov myi jednoduchho robota a nauit se na tom vechny
dleit principy. Robot m dva svteln senzory (um se
natet ke svtlu) a na pedn stran detektor koliz (zp-
sob zmnu smru pohybu).
HyperPhysics je rozshl vzdlvac prosted pro vech-
ny zkladn koncepty ve fyzice. Vyuv obrzkov mapy
a dal odkazov strategie k vytvoen perfektn navigace
a propojen s tisci dalch dokument, pipomnajc neurln
s. Najdete zde ve, co jste ze vech obor fyziky u zapo-
mnli, je to skvl materil i pro uitele vech stup kol.
Vyuvn na Internetu je zdarma, je ale mon si objed-
nat za 50 USD i kompletn CD-ROM, kde je cel web po-
hromad. Obsah webu je neustle doplovn o nov po-
znatky a pklady.
http://free-itebooks.com
Chcete si poslechnout nebo dokonce shldnout nkter
zajmav pednky z eskho vysokho uen technickho
(VUT)? Na tomto webu je najdete, chce to jen dobr inter-
netov pipojen, protoe soubory, kter je obsahuj (ob-
zvlt video), jsou velk.
Z tohoto webu si mete zdarma sthnout nejrznj
pruky a knihy z oboru informanch technologi na tma
snad vech programovacch jazyk, operanch systm,
webovch technologi, databz, kancelskch systm,
DTP a grafickch program ap.
41
.
TECHNICK ZAJMAVOSTI
Micro PC Vaio VGN-UX
Firma Sony pedstavila nov Micro
PC Vaio VGN-UX. V 520 gram
a m pevn disk 20 nebo 30 GB , ope-
ran systm Linux i Windows, displej
4,5" s rozlienm 1024 x 600, Wi-Fi,
Bluetooth 2.0, USB 2.0 i sloty na karty
Memory Stick a CompactFlash. Je to
zazen kategorie Micro PC o velikosti
kapesnho potae ale s plnohodnot-
nm operanm systmem a pevnm
diskem. Vaio VGN-UX bude vybavovn
procesorem Intel Celeron M423 na 1,06
GHz nebo CPU Intel Core Solo na 1,06/
1,2 GHz. Lze k nmu pipojit i extern
displej s rozlienm a 1600 x 1200.
Grafick ip Intel m pam 128 MB.
Klvesnice je vysouvac typu QWERTY
s 64 klvesami. Mikro PC m dle inte-
Filmy na Blu-Ray
Firma Sony m v polovin srpna
uvst na trh prvn pehrvae disk Blu-
Ray s nzvem BDP-S1 v cen asi 1000
USD. Dal pehrvae disk Blu-Ray
budou na trhu v z od firmy Pioneer
za cenu okolo 1500 USD. Prvnch 7 fil-
m na Blu-Ray se vak objevilo ji
v ervnu. Zatm je lze pehrt jen na
stolnm pehrvai Samsung a na PC
Sony VAIO Blu-ray. Dal maj pijt
v nsledujcch tdnech.
Abit AW9D-MAX
Zkladn deska AW9D-MAX je vlaj-
kovou lod nabdky firmy Abit pro proce-
sory Intel. Je postavena na ipov sad
i975X + ICH7R, chlazen je pasivn. Na
trhu se prodv od potku ervence
za cenu okolo 230 USD.
Dlkov ovldn PC
Multifunkn dlkov ovldn, kter
velmi usnadn vyuvn potae jako
multimedilnho centra, se objevilo na
trhu ve dvou typech jako iMON Inside
a iMON VFD. Komunikuje s vestavnm
modulem, kter lze v prvn variant in-
stalovat do 3,5" pozice potaov sk-
n, v druh do 5,25" pozice. Doprovod-
n softwarov vybaven umouje na-
definovat funkce vech tlatek na ovla-
HTPC sk Silverstone LC17S
Pozvolna se roziuje a standardi-
zuje nabdka skn pro potae do ob-
vacho pokoje, tzv. HTPC (Home Theat-
re PC). Na obrzku vidte model od fir-
my Silverstone m rozmry 425 x 170
x 425 mm, elo je hlinkov (tl. 5 mm),
sk z ocelovho plechu 0,8 mm. Sk
v okolo 7 kg a nabz se v ern
a stbrn barv. M dv extern pozice
5,25", jednu extern a 6 internch pozic
3,5", lze do n pout zkladn desky
formtu Micro ATX a Standard ATX. Na
zadn stran skn jsou dva ventiltory
80 x 80 x 25 mm. Sk m extern vs-
tupy 4x USB2.0, 1x IEEE1394 Firewire,
1x audio.
HTPC VGX-XL71S
Spolenost Sony uvedla nov HTPC
VGX-XL71S ze srie Vaio X. M proce-
sor 2,8 GHz Pentium D920, 2 GB ope-
ran pamti a a 1,5 TB diskov ka-
pacity. Grafick karta je nVidia Ge-
Force 6200. PC obsahuje i mechaniku
DVD-RW, digitln tuner DVB-T, vstup
HDMI a podporu protokolu DTCP-IP
(Digital Transmission Content Protec-
tion over Internet Protocol). Cena po-
tae VGX-XL71S je 1900 USD.
Sluchtka UZ-PS128
Spolenost Aiwa pedstavila sv
nov sluchtka UZ-PS128 maj zabu-
dovan pehrva MP3, mikrofon pro
zznam zvuku a pam Flash 128 MB
pro nahrn skladeb ve formtech MP3,
WMA a AAC. Na jednu AAA baterii
vydr pehrvat a 10,5 hodiny. Cena
je 165 USD.
dai a pizpsobit je tak konkrtnm
pouvanm programm. Vt vestav-
n modul VFD m i informan displej.
Cena tchto zajmavch doplk PC
je okolo 800 resp. 1600 K.
grovan reproduktor, teku otisku
prst, web kameru s rozlienm 1,3 me-
gapixel a druhou kameru pro komu-
nikaci VoIP. Standardn je jako ope-
ran systm dodvn Linux, za ppla-
tek 128 USD je mon mt v zazen
operan systm WindowsXP. Udvan
vdr baterie je 3,5 hodiny, rozmry po-
tae jsou 150,2 x 95 x 32,2 mm. Cena
je stanovena na 1800 USD.
Micro PC Vaio VGN-UX
Sluchtka Aiwa UZ-PS128
Sk LC17S
HTPC Sony VGX-XL71S
Dlkov ovldn PC iMON
Zkladn deska Abit AW9D-MAX
Prvn filmy na Blu-Ray
42
RDIO HISTORIE
V povlen dob se objevilo
mezi radioamatry mnostv rdio-
vch zazen pouvanch hlavn n-
meckou armdou a nsledujcch
dvacet let pak vyuvanch pevn
radioamatry jednak jako zdroj v-
bornch a v t dob nedostatkovch
soustek, jednak i jako hlavn pij-
mac i vyslac zazen jak v klu-
bech, tak u jednotlivc, a ji to byly
znm SK/EK10 pro psmo 80 m,
SK/EL10 po rekonstrukci na 160 m,
stejn jako FuGe16 pro psmo 10 m.
Pijmae JALTA nebo FORBES
jet dlouho spn soupeily
s Lambdami, pozdji dodvanmi do
svazarmovskch kolektivek. AM mo-
dulace tehdy byla bn uvan.
Ped nkolika lety se zaala obje-
vovat mezi radioamatry vojensk
technika nov generace, pevn
sovtsk provenience, jakmile se ze
sklad na armdy zaaly vyazovat
neperspektivn a nadbyten zazen
a jejich nhradn dly. Jednou ze zn-
mch radiostanic, kter byly dve
skladem i na Okresnch vborech
Svazarmu a pouvaly se pi rznch
pleitostech, byly penosn radio-
stanice z ady R105d v kmitotovch
variantch R108d a R109d, a tak
tyt typy s pdomkem m. Byly to
vborn a hlavn spolehliv stanice
pi spojovacch slubch (pokud je
nebylo nutn penet) a pouvali
jsme je radji ne RF11, do kterch
hlavn v pozdjch letech dlalo pro-
blm obstarat zdroje. Pvodn jimi
byly vybaveny prakticky vechny ar-
mdy patc do ranku Varavsk
smlouvy a licenn byly vyrbny ve
velkch srich i v jinch sttech, ne-
jen v SSSR. Jet ped rokem bylo
mon cel komplet v transportn
bedn koupit v rznch armdnch
vprodejch asi za 500 K. Praktick
uplatnn dnes nemaj ani jako celek,
ani jako zdroj soustek, avak jsou
pedmtem zjmu sbratel.
Technick popis
Tyto radiostanice se zprvu vyrb-
ly jako elektronkov; vyrbly se li-
cenn dokonce i u ns, a to jako
typy R105(108, 109)d. Jak se po-
stupn pechzelo k modernjm
prvkm, i tyto radiostanice doznvaly
zmn - nakonec posledn typy tchto
modernizovanch stanic ji byly vyr-
bny jako R105(108, 109)m - ty
ovem jen v SSSR, a to sten
tranzistorovan a rozmrov men,
hlavn podl na tom mly tak aku-
multory, pozdji vyrbn moder-
nj technologi a s menmi rozm-
ry. Principiln se jednalo o stejn
radiostanice, i kdy typy m mly n-
kter odlinosti, na kter bude v textu
Novodob inkuranty
R105, R108, R109
Obr. 1. Blokov schma
radiostanice R105d
Obr. 2. Radiostanice R105m (vlevo)
Obr. 3. Radiostanice R105d (vpravo)
43
V sobotu 29. dubna 2006 se konal radiotechnick sbratel-
sk trh (blek) v Mellendorfu. Bv tam 2x ron a schzej
se sbratal i trhovci nejen z Nmecka, ale i ze zahrani. Pi-
nme nkolik zbr. Za zmnku stoji pijma HRO vcar-
sk vroby (vpravo nahoe). Dle pijma EZ6 u z povlen
vzbroje francouzskho letectva (vlevo dole). Pr se ve Francii
tento velice pkn konstruovan nmeck zamovac pijma
njak as vyrbl. Exempl na obrzku pochz z Casablan-
ky. Vpravo dole vidte vrak jednoho inkurantu, ekl bych, e ne-
upozornno. daje uveden v zvor-
kch (viz tab.), pokud nen uvedeno
jinak, se vdy vztahuj k verzm m.
Jedn se o penosnou simplexn
radiotelefonn stanici, pracujc s kmi-
totovou modulac v oblasti VKV.
Mimo pouit pro vzjemnou komuni-
kaci je bylo mon vyut i pro re-
translaci a tak k uskutenn tele-
fonnho spojen v ppadech, e
nebylo mon nathnout mezi dvma
body telefonn linku. Radiostanici
bylo mon dlkov ovldat po tele-
fonnm veden. Konstrukce odpovda-
la monmu nasazen i pi velkch
rozdlech teplot a jen v prosted
s okoln teplotou ni jak -10
C bylo
doporueno vyut monost kmitoto-
v korekce. Provozuschopn s dan-
mi parametry byly v prosted s okoln
teplotou od -40

do +50
C. Mlo bylo
znm, e tato stanice pi dobr
drb snesla bez jmy i tminutov
(ve verzch m desetiminutov) po-
noen do vody do hloubky maximl-
n 0,5 m.
Rozsahy jednotlivch stanic
Stupnice je dlena po 25 kHz, -
seln znaen je po 200 kHz. In-
strukn pruka uvd i poet kan-
l, i kdy se jedn o stanici plynule
peladitelnou v danm rozsahu, a je
tm mylena teoretick monost sou-
asn vedench hovor v danm
kmitotovm rozsahu, bez vzjemn-
ho ovlivovn. Stanice s pdomkem
m se liily od sri d na prv po-
hled velikost, jinm uspodnm
ovldacch prvk a prhledem na
stupnici; u ns jimi byly vybaveny
pedevm jednotky PS a vsadki.
Radiotechnick ble trhy v nmeckm Mellendorfu
opraviteln - i ten byl na prodej. Nkter pstroje mly ttky
v etin, vvoz tedy asi stle pokrauje... Ceny nkterch in-
kurant vyplhaly a pes 1000 euro.
Mellendorf le u dlnice A7 mezi Hannoverem a Hambur-
kem (trhy probhaj na velkm odpoivadle u dlnice). Pt ra-
diotechnick ble trh tam bude v sobotu 26. srpna 2006, tedy
shodou okolnost soubn s radioamatrskm setknm a ra-
dioamatrskou burzou v Holicch.
Jirka, DJ0AK
Typ kmit. rozsah poet kanl

R109 21,5-28,5 MHz 141 (281)
R108 28,0-36,5 MHz 171 (341)
R105 36,0-46,1 MHz 203 (405)
(Pokraovn) QX
44
Ven redakce,
vPE 4/2006 vrubrice Rdio Histo-
rie Pbh elektronky je zmiovno
mnostv rznch typ, vetn zcela ne-
znmch (2L33, 2L35). Rd bych jet
upozornil na zajmav typy, kter by ne-
mly bt opomenuty:
EF8 4mkov pentoda s malm
umem, uren pro preselektor ped
smovaem vnejcitlivjch pijma-
ch. Vlivem tvrt clonic mky mla
4x men um, ne obvykl vf pentoda
(elektronku EF8 vrbl Philips).
EL2 8wattov koncov pentoda pro
autordia sneuviteln malou havic
spotebou jen 0,2 A, tedy stejnou jako
EBC3, EF6, EF9, EM4! Jen o 1 watt v-
konnj 9wattov EL3 vyaduje 6x vce,
tedy 1,2 A! Zato m 3x vt strmost, a
tak vysta s3x menm budicm nap-
tm, take pijma mohl bt ochuzen
o nf pedzesilova, jak uvd autor QX
vprvm sloupci (bez vysvtlen).
AZ21 takka neznm klov
(= loktal) ,usmrovaka svyvedenm
stedem havicho vlkna, take nepo-
tebovala vyveden sted havicho vinu-
t na transformtoru pro symetrick
zaten katody pi velk vstupn kapaci-
t vyhlazovacho filtru usmrovae.
V ervnu 1941 vPraze stla 28,50 K
(= korun protektortnch). Byla od firmy
Tungsram.
Pvodn kovov elektronky firmy Te-
lefunken s leatm elektrodovm syst-
mem (ECH11, EBF11 atp.) mly ocelo-
vou baku pivaenu bodov, narz po
celm obvodu, proudem 20 000 ampr
bhem 3 period sovho napt. To jin
vrobci nezvldli, a tak shodn systm
dvali do baky sklenn a pes ni kryt
z tenkho plechu (Tungsram). Po vlce
se vNDR tyto typy vyrbly rovn
s bakou sklennou, bez plechovho po-
kryt, stnn systmu zajioval nstik
aquadagu (= koloidn grafit, uvan
tak na knusech bank TV obrazovek),
jak zeteln dokazuje fotografie EBF11
na obr. 13 (PE 4/06, s. 42). Vodorovn
uloen systmu (Telefunken) bylo nev-
hodn, zabraly velkou pdorysnou plo-
chu, jejich mal vka vedle ostatnch
soustek dnou vhodu neposkytova-
la. Snaha o miniaturizaci pstroj vya-
dovala elektronky thl, vt vka ne-
vadila.
Povlen hlad po nhradnch elek-
tronkch se u ns eil vyuitm zsob,
zbylch tu zvroby pro wehrmacht. Zmi-
ovan EF22V (viz 3. sloupec) mla
baku i ,sokl zLV1 s petvarovanm
vodicm klem (u LV1 smoval knoce
katody, u EF22 mezi noky haven),
vnitn systm byl zRV12P2000, jen s ji-
nm havicm vlknem.
Znaen miniaturnch bateriovch
elektronek Tungsram (1R5, 1S4, 1T4,
3A4) neslouilo kdokonalmu zmaten
neptele, jak se myln domnv autor
(viz s. 43, druh sloupec)! N tehdej
neptel na Zpad by se naopak oka-
mit sprvn orientoval, nebo Tung-
sram okoproval americk elektronky
i sjejich oznaenm! Tyto typy jsou
v USA bn a mli je i varmdnch po-
jtkch.
Prmysl USA vyrbl obrovsk
mnostv rznch typ elektronek, avak
velmi mnoho znich bylo svmi paramet-
ry naprosto shodnch, liily se jen ha-
venm nebo patic. Krom paralelnho
haven 6,3 V, 5 V, 12,6 Vtak pro srio-
v haven 150 mA, 300 mA, 450 mA a
600 mA. Jejich evropsk ekvivalenty
mly prv psmeno E, G, F, H, P, Y, X.
Tak vEvrop se osvdenm ty-
pm dvalo jen jin haven, a tak mo-
no vysledovat, e AF3 = CF3 = VF3, AF7
= CF7 = VF7, AL4 = CL4 = VL4. Ani
TESLA nebyla vjimkou. Heptalov mini-
atury 6BC32 = 12BC32, 6F31 = 12F31,
6H31 = 12H31 byly shodn a na have-
n. Avak pekvapujc je, e tot nepla-
t pro dvojici 6L31 a 35L31!! A rozmro-
v i zapojenm noek jsou shodn, jejich
elektrick parametry se vrazn li!
Za prvn tun dek 75 K,
za kad dal i zapoat 30 K
Prodm osciloskop BM 566/A, BM 550 a
jin, navjeku transformtor METEOR.
Info na t. . 602 435 698.
Obr. 2. Uspodn mek elektronky
EF8. Clonic mka d elektrony tak, e
se vyhnou stnic mce
Obr. 1. Zapojen patice elektronek EF8
(vlevo) a EL2 (vpravo)
Obr. 3. Katalogov zapojen elektronky
EF8
Nap. 35L31 m dvojnsobnou strmost
oproti 6L31! Porovnnm katalogovch
dat zjistme, e vbace 35L31 je systm
UBL21, pochopiteln bez diod a sjinm
havenm!
Posledn pipomnka: na obr. 16 vpra-
vo (PE 4/06, s. 43) nen elektronka 6F32,
ale strm irokopsmov E180F s nap-
nanou mkou, dky kter m strmost
16,5 mA/V. Elektronka 6F32 je ta upro-
sted.
Jaroslav ubert, Praha
XVII. mezinrodn setkn radioamatr
HOLICE
v ptek a sobotu 25. a 26. srpna 2006
Holice le v Pardubickm kraji mezi Pardubicemi a Hradcem Krlov. Vstupn na oba dny 50 K, dti
do 15 let, invalid a dchodci nad 70 let vstup zdarma. Vptek od 19 h tradin hamfest u tborku
vrekreanm zazen Radost v Hornm Jelen u Holic. V informanm stnku OK1KHL mono zakoupit
Sbornk, losy do tomboly, zskat informace o vech akcch v rmci setkn, pihlsit se do radioamatr-
sk koly. Informan a propagan stnky zahraninch radioamatrskch organizac. Velk ble trh,
150 K za jedno prodejn msto na 1 den. Radioamatrsk prodejn vstava s ast vech eskch fi-
rem, specializujcch se na radioamatrsk poteby.
Podrobnosti: www.ok1khl.com nebo telefonicky: editel setkn: David mejd, OK1DOG 605 843 684; hlavn poadatel: Miroslav
Prochzka, OK1NMP 602 612 807, doprovodn akce: Svetozar Majce,OK1VEY 606 202 647.
45
Vlt roku 2005 byla zrekonstruovna
st majku OK0EA pro psma 3 a 6 cm
(10 368 a 5760 MHz) na ern hoe v Krko-
noch (JO70UP). VPE 10/2005 je o tom po-
drobnj popis. Dobr zkuenosti zprovozu
jsou natolik povzbuzujc, e bylo urychlen
pikroeno ke zhotoven takka rovnocennho
majku i pro psmo 24 GHz. Vzhledem k hor-
mu en a tm nemrn vt obtnosti
v provozu je takovto pomcka velmi poteb-
n a stanovit na ern hoe umon ir
pouit. Pot se i saplikac pi rain scatteru,
vsledky experiment budou jist poun.
Dobr zkuenosti jsou vtomto smru s maj-
kem OK0EL (Benecko), kter je vinnosti na
24 GHz u nkolik let.
Proveden je patrn zblokovho schma-
tu na obr. 3. Klovm dlem je osciltor DRO,
(dielektrick rezontor zen fzovm zv-
sem), jeho vstupn kmitoet je pmo na
24 048 MHz. Ten je open o termostatovan
osciltor (TCXO) na 105,474 MHz, kam je
tak zavedeno klovn provozem F1.
Dalm exponovanm dlem je vkonov
zesilova TOSHIBA BA2160B. Je to ndher-
n soustka, pi buzen 1 mW je vstupn
vkon 1 W. Tent zesilova je pouit tak
u majku OK0EL, kde je budic vkon dokon-
ce jen 0,5 mW. Podobn jako u OK0EL je
provedena i trbinov antna (slot), kter je
kPA pimontovan pes izoltor. Ten m dv
funkce. Jednak omezuje zptn vliv na zesi-
lova, nap. vppad zkratovn antny
(ucpn vlnovodu)
pivede odraen v-
kon do zte. Dle
zamez prniku ci-
zch signl zokol,
kter by mohly vytvo-
it smovnm kmitotov kombinace, je by
se antnou znovu vyzily ven a zpsobovaly
ruen.
Profesionln zazen maj izoltory ji
uvnit vtinou za kadm stupnm. Zmen
se vzjemn ovlivovn a zvt se stabilita
celho zesilovacho etzce.
Konstrukce majku byla usnadnna pou-
itm zmnnho osciltoru DRO z vyazen-
ho smrovho spoje na 23,5 GHz. Jsou v n-
kolika provedench, nkter typy je mon
pedlat na transvertor. U dalch to tak jed-
noduch nen, ale jsou i typy, ze kterch se
ned pout nic snad jen rouby M2,5 a
M5, kter jsou za to znerezavjc oceli. Maj
vechny mikrovlnn obvody na jednom ma-
lm prostoru bez monosti do vnitn struktury
zvnjku jakkoliv elektricky vstoupit. Zle
na vrobci a asovm obdob. Posledn do-
bou tyto technologie strnou rychleji, pejde
nkolik let, zv se poadavky (nap. rychlej-
internet pes telefon) a cel zazen se
mn za nov.
Jestlie se pak astnou nhodou dosta-
ne takov vyazen rot do ikovnch ru-
kou, kter ho vrmci ekologick likvidace
jet dle zhodnot, je to jedin dobe.
Je teba si uvdomit, e mikrovlnn tech-
nika dneka i blzk budoucnosti je hlavn
pro sv miniaturn rozmry tak nron, e
doma na kuchyskm stole se toho u moc
udlat ned. ikovn aplikace nkterch
zdnliv u nepouitelnch dl ale nai prci
velmi usnadn. Popisovan majk je vlastn
povedenm kolektivnm dlem. Bez pomoci
sponzor DB6NT, DL4DTU, OK1VHF a
OK2AQK by se konstrukce tko realizovala.
Termostatovan osciltor a klova zhotovil
Milan, OK1UFL, s organizac pomohli
OK1MWA, OK1IA a OK1FPC. U pleitosti
mikrovlnnho setkn 2006 na Tech Stud-
nch nastavil Tom, OK2MTM, pomoc nor-
mlu zGPS kmitoet na 24 048,050 MHz.
Zcela nov osciltor i krystal bude njak
as strnout, a tak se pot s dorovnv-
nm kmitotu. Aby bylo mon zskat njak
zkuenosti ji bhem 2. subregionlu, byl ma-
jk urychlen ji 3. 5. 2006 nainstalovn. Prv-
n poznatky jsou velmi dobr, dal podrob-
nosti je mon nalzt na strnkch
www.cbjilemnice.com/index.php?page
=hamradio
www.cbjilemnice.com/index.php?page
=ok0ea24
Majk OK0EA vpsmu 24 GHz na ern hoe
Obr. 1. Vlevo: Po-
hled na odkrytou
skku majku
OK0EA pro 24 GHz
Obr. 2. Vpravo:
Mont slotu
Obr. 3. Blokov schma majku OK0EA pro psmo 24 GHz
1.8. Nordic Activity 144 MHz 17.00-21.00
5.-6.8. Summer Contest (F6BCH) 14.00-14.00
144 MHz a ve
5.-6.8. QRP zvod
1
) 144 MHz 14.00-14.00
5.7. BBT, UKW-Fieldday? 1,3 GHz 07.00-09.30
5.7. BBT, UKW-Fieldday? 2,3-5,7 GHz 09.30-12.00
6.8. ALPE ADRIA VHF Cont. 144 MHz 07.00-15.00
6.8. BBT, UKW Fieldday 432 MHz 07.00-09.30
6.8. BBT, UKW Fieldday 144 MHz 09.30-12.00
12.8. FM Contest 144 a 432 MHz 08.00-10.00
15.8. Activity Contest 1,3 GHz 17.00-21.00
20.8. AGGH Activity 432 MHz-76 GHz 07.00-10.00
20.8. OE Activity 432 MHz-10 GHz 07.00-12.00
20.8. Provozn aktiv 144 MHz-10 GHz 08.00-11.00
20.8. Field Day Sicilia 144 MHz 07.00-17.00
27.8. Field Day Sicilia 50 MHz 07.00-17.00
1
) Denky na OK1MG: Antonn K, Pol-
sk 2205, 272 01 Kladno 2,
E-mail: ok1mg@volny.cz
PR: OK1MG @ OK0PCC
OK1MG
(Foto OK1IA
a OK1UFL)
Pavel r, OK1AIY
Z RADIOAMATRSKHO SVTA
Kalend zvod
na srpen (UTC)
46
Provoz na DX clusteru sv pravidla.
K jeho rozmachu dochz a v poslednch le-
tech, ke kod vci vak dosud nebyla vypra-
covna psan pravidla provozu na clusteru.
Jak nzev napovd, jedn se v ppad
DX clusteru o informan mdium, slouc
k en informac o vskytu a provozu DX
stanic a vekerch doplujcch informac,
nutnch pro DX provoz. Pod pojmem DX ro-
zumme zpravidla stanice mimo vlastn konti-
nent, tento pojem vak nen omezen pouze
na krtk vlny, sv DX stanice maj i VKV
amati a spoty z VKV psem na cluster roz-
hodn pat. Z rozen pojmu DX i na VKV
vyplv dal fakt - pojem DX je kmitotov
zvisl, nco jinho bude znamenat na 2 m,
nco jinho na 23 cm a opt nco jinho na
3 cm. Dalm faktem je, e DX cluster byl p-
vodn uren pro krtk vlny a ni VKV ps-
ma. Vtina uivatel clusteru (a tedy i p-
jemc a odesilatel informac) jsou provozn
zamen krtkovlnn amati. Vtinou tak
prv oni pispvaj na budovn st, pravi-
deln udruj ndy a nesou vtinu nklad
(na tom nemn nic ani fakt, e adu technik
PR nd lze adit k VKV amatrm). Proto
snad nen tak tk pochopit, e chtj mt
v tto sti pedevm informace, kter zajmaj
vtinu, tj. informace z KV psem.
Smyslem clusteru je informovat ostatn
uivatele o vskytu DX stanic. Pokud slyte
i udlte njakou vzcnou stanici, me mt
informace o znace, kmitotu, QSL manae-
rovi apod. velkou cenu i pro ostatn. Pokud se
v sti objev informace o bn, nezajmav
stanici, je zpravidla bezcenn. Rozhodnete-li
se informovat msto o DX aktivitch z opa-
nho konce svta o sv vlastn aktivit, bv
to vtinou povaovno za zneuit DX clus-
teru. S je budovna a udrovna kvli in-
formacm, proto je velmi dleit peliv vy-
brat, co do clusteru vlote a jak uitek to
pinese ostatnm astnkm.
Co spotovat?
Obecn eeno, vzcn DX stanice. Bo-
huel vak nen nijak ureno, co je vzcn.
Zatenickou chybou bv spotovn napro-
sto bnch stanic, kter se na psmu vysky-
tuj denn a za vzcn mohou bt povaov-
ny jedin dky vzdlenosti. K posouzen, co je
skutenou vzcnost, je teba dlouholetch
zkuenost. Velmi dobrm vodtkem vak mo-
hou bt DX bulletiny (OPDX, IDXP, 425 DX
News apod.) - stanice ze zem, o kterch se
pe, jist budou zajmav. Vte proto vyda-
vatelm DX bulletin!
VKV amati to maj ponkud t - DX
informace z VKV psem nejsou tolik bn a
navc maj zce omezen lokln charakter.
Skuten vzcn stanice se v Evrop vysky-
tuji velmi zdka a spojen na VKV s mimoev-
ropskmi stanicemi jsou domnou hrstky nej-
lpe vybavench amatr. DX na VKV tedy
vtinou pedstavuj stanice ze zem s vel-
km potem radioamatr, s ktermi DXman
na KV spojen zpravidla nevyhledv. Vhod-
n tedy bude informovat zejmna o mimod-
nch podmnkch en a neoekvanch
otevench psem do uritch smr.
Problematick mohou bt i spoty vzc-
nch stanic, pracujcch mn bnmi druhy
provozu (RTTY,
PACTOR, AMTOR,
SSTV). Je tedy te-
ba umt zhodnotit,
kolik uivatel me
takov spot zajmat.
ada zem je bnch na CW a SSB, avak
teba na RTTY mohou bt naprostou raritou.
Vzhledem k tomu, e spot z ostatnch druh
provozu je podstatn mn ne z CW a SSB,
nen teba pi spotovn pli vhat.
Rzn nzory jsou na spotovn majk.
ada uivatel je proti a chtj mt na clusteru
pouze stanice, se ktermi lze navzat spoje-
n. Naproti tomu se vtina DXman zajm
o podmnky en a informace o slyitelnosti
majk vtaj. Chcete-li spotovat majk, je
vhodn se pesvdit, jestli tento majk ne-
spotoval nkdo jin ped 20 minutami. Jinak
opt nen nutn pli vhat, zahlcen clusteru
informacemi o slyitelnosti majk nehroz.
Anonce
Vtina anonc odeslanch do cel st
pkazem A/F (nebo jeho ekvivalentem, podle
druhu systmu) je zbyten - pslun infor-
mace lze zskat z databz, kter jsou k dis-
pozici v systmu nebo na internetu. Lze proto
ci, e anonce bvaj asto nechtn a obt-
n informace - pokud se jim vyhneme, nikdo
o nic nepijde.
Co me vadit?
Zbyten spoty a anonce. ada stanic
nap. monitoruje DX cluster 24 hodin denn a
spoty vyuv k update databz QSL mana-
er. Z nejznmjch jmenujme aspo Boye-
ho, OZ7C, i Paula, ON6DP. Vsledky jejich
prce slou nm vem, proto je jejich innost
bohulib a nen teba ji ztovat. Software fil-
trujc QSL informace zpravidla reaguje na kl-
ov slova QSL, VIA, MGR, BOX apod. Proto
je vhodn se tmto slovm vyhnout, pokud se
skuten nejedn o QSL informaci. Pokud se
30x za sebou vyskytne spot ze 3 cm OK-OK
s poznmkou via rainscatter, me to bt
dost nepjemn.
Spousty zbytench informac se me-
me zbavit vhodnm nastavenm individul-
nch filtr na ndu a dodatenou softwarovou
filtrac ve vlastnm potai (obr. 5). Pokud
cluster pouvme jako nstnn noviny
s pouitm bnho terminlovho programu
(GP, SP, TOP apod.) nebo pes webov roz-
hran, je zbyten si stovat na mnostv
zbytench informac a falen poplachy, kte-
rmi ns program zahrnuje ve zvukov form.
Ham spirit
Nepsanm zkonem m bt rovnovha
informac - kolik spot prakticky vyuijeme,
tolik bychom jich mli do st odeslat. Spo-
ty jsou tak pomrn vznamnou formou re-
prezentace, z nkterch nd pichz velmi
mlo spot, ale jeden lep ne druh; z ji-
nch naopak spousty bezvznamnch infor-
mac.
Dle nebude na kodu uvdomit si nko-
lik dleitch zsad:
l Pracuje-li njak megaexpedice ve
stylu VK0IR, 9M0C apod., je lpe spotovat ji
astji a uetit si komente typu enough
VK0IR, dont spot them anymore!.
l Pamatujte, e cluster slou sp ostat-
nm ne vm! Je-li v clusteru nap. 1000 ui-
vatel (nejen na loklnm ndu, ale v celm
clusteru, pkaz SH/CL), jste pouhou 0,1 %!
l Nespotujte stanice z vlastn zem, pro-
kazujete jim tm medvd slubu! Na mikro-
vlnch lze vyut teba lokln anonce (pkaz
A) nebo zprvu, uloenou do clusteru. Lep
slubu vm jist proke TALK, spojen po-
moc PR mimo cluster nebo njak konfe-
renn kanl na internetu. Prostudujte si mo-
nosti konference (lze jak na clusteru, tak
i nap. na BBS TNOS apod.), kter je k mikro-
vlnnm skedm tm ideln a lze ji provozo-
vat i po cel Evrop.
l Vkldejte do systmu pouze informa-
ce, kter zajmaj vtinu ostatnch. Na clus-
teru najdete zpravidla notoricky znm zna-
ky a za uritou dobu zjistte, jak a kde pracuj.
Nezapomete se obas podvat, kdo je na
clusteru - mon se vm povede mnoha
ostatnm svm spotem kpnout do noty.
Zneuvn clusteru
Jako jednoznan zneuvn lze posuzo-
vat veker aktivity, kter smuj k prosp-
chu jednotlivce i zk skupiny uivatel.
Pamatujte, e vtinu uivatel tvo KV DX-
mani!
Velmi hloupm pkladem bezohlednho
zneuvn jsou sebeanonce, tj. upozorov-
n na sebe sama spotovnm vlastn znaky
v zvodech, nejastji na VKV. Cluster nen
nhradou za vlastn CQ, informace se
i tam, kde nemete bt slyet - je to tot,
jako CQ s kilowattem do tyete, kdy mte
naprosto tup pijma!
Nesnate se pouvat sebeanonce ve
skryt form! ada opertor zasedne ke klu-
bovnmu zazen, ale do clusteru se pipoj
pod svoj soukromou znakou a spotuj klub,
u jeho zazen sed. Tm vak prokazuji jedi-
n - dobe vd, e dlaj nco, co se neslu-
uje s ham-spiritem a ponkud primitivnm
zpsobem se to sna skrt.
A na konec - pamatujte, e vichni jsme
na DX clusteru pouze hosty a e vyuvme
zazen, kter nm nkdo jin dovolil vyu-
vat.
Pota v ham-shacku XXX
(Pokraovn)
Obr. 5. Monost
nastaven filtrace
spot podle p-
sem, zem i pre-
fix
Provoz na DX clusteru
RR
47
Obr. 5. Objekty
vyslan stanic
OK1KTA-2 ve
vezu turistick
mapy na panelu
UIVIEW32
Provoz APRS
(Automatic Position Reporting System)
(Pokraovn)
Kalend zvod
na ervenec a srpen (UTC)
15.-16.7. SEANET Contest ALL 12.00-12.00
15.-16.7. AGCW QRP Summer CW 15.00-15.00
15.-16.7. N. A. RTTY Party RTTY 18.00-06.00
22.7. HK Independence Day MIX 00.00-24.00
22.-23.7. Russian RTTY WW Cont.? RTTY 00.00-24.00
29.-30.7. RSGB IOTA Contest SSB/CW 12.00-12.00
5.8. TARA Grid Dip PSK 00.00-24.00
5.8. SSB liga SSB 04.00-06.00
5.8. European SW Champ. SSB/CW 10.00-22.00
5.-6.8. North American Party CW 18.00-06.00
6.8. Provozn aktiv KV CW 04.00-06.00
6.8. SARL HF Contest SSB 13.30-18.30
7.8. Aktivita 160 SSB 19.30-20.30
12.-13.8. Europ. Contest (WAEDC) CW 00.00-24.00
12.8. OM Activity CW/SSB 04.00-06.00
14.8. Aktivita 160 CW 19.30-20.30
19.8. RDA Contest CW, SSB 10.00-22.00
19.-20.8. SEANET Contest SSB 12.00-12.00
19.-20.8. Keymens Club (KCJ) CW CW 12.00-12.00
19.-20.8 SARTG WW RTTY RTTY viz podm.
19.-20.8. North American Party SSB 18.00-06.00
20.8. Zvod SNP CW, SSB 04.00-06.00
26.-27.8. YO DX Contest MIX 12.00-12.00
26.-27.8. TOEC WW Grid CW 12.00-12.00
26.-27.8. Ohio Party CW, SSB 16.00-04.00
27.8. PSK 31 Contest PSK 00.00-24.00
27.8. SARL HF Contest CW 13.30-18.30
Aktualizovan podmnky (pokudje jejich
zdroj dostupn) vech zvod jsou uloe-
ny nainternetovch strnkch
www.aradio.cz
Adresy k odesln denk pes internet
AGCW QRP: qrp-test@agcw.de
EU HF Champ.: euhfc@hamradio.si
IARU Champ.: iaruhf@iaru.org
IOTA: iota.logs@rsgb.org.uk
KCJ: ja1dd.taneda@nifty.ne.jp
Ohio party: ku8el@yahoo.com
Prov. aktiv: ok1hcg@qsl.net
RDA: rx3rz@tmb.ru
SEANET: g3nom@rast.or.th
SARL: admin@sarl.org.za
SSB liga: ssbliga@nagano.cz
SARTG RTTY: contest@sartg.com
TOEC GRID:
TOEC.contest@pobox.com
WAEDC: waedc@dxhf.darc.de
YO DX: yodx_contest@hamradio.ro
QX
Trofej z mistrovstv svta
ve fotbale v Nmecku 2006
Vlun ve for-
mtu APRS odes-
lte bulletiny nebo
zprvy typu an-
nouncement (ozn-
men). Jejich vys-
ln je provedeno
ihned po jejich po-
tvrzen klvesou
Enter a dle je opa-
kovno v prodlu-
ujcch se intervalech, u bulletin a do
dvaceti minut po jejich napsn. Zprvy typu
announcement jsou vyslny po del dobu
a jejich vysln je opakovno i v dalch
hodinch. U vmi odeslanho bulletinu
zadte prvou adresu BLN1, kliknete na
polko APRS, zapete digitln opakovae
do pole Digi, zapete text do pole Text a
potvrdte klvesou Enter. Pro vysln
dalho bulletinu je adresa automaticky zv-
ena na BLN2. Zprvu typu announcement
vylete po zadn adresy BLNA a dal po-
stup je stejn jako pro bulletin. Po kliknut na
polko NWS (National weather service)
v okn Messages jsou zobrazeny po-
vtrnostn zprvy. Zprvy pijat nebo
odeslan ve formtu APRS jsou v okn
Messages uvedeny symbolem <A>. Jed-
notlivch stanic se mete dotazovat na
zkladn daje a zskat od nich odpovdi.
Dotazy Ping, Query a DX? vylete po
stisknut pslunch tlatek na dolnm okra-
ji panelu Stations, dotazy Query all sta-
tions a Query WX stations po volb tchto
poloek z nabdky Action. Ve formtu UI-
VIEW jsou jako dotazy vyslny symboly
s dekadickmi hodnotami od 252 do 254.
Volbou Setup - APRS compatibility a dle
No UIVIEW32 extensions (pro UIVIEW16
zruenm zakrtnutho polka Enable UI-
VIEW extensions) vak mete zvolit stan-
dardn formt APRS. Pro vysln dotaz ve
formtu APRS mete opt pout tlatka
panelu Stations a nabdku Action. Do-
tazy lze v tomto ppad zapsat i jako zprvy
do textovho pole panelu Messages. Ve
formtu UIVIEW je nutn ped odeslnm
dotazu s formtem APRS zakrtnout pol-
ko APRS v panelu Messages.
Dotazy ve formtu APRS:
?APRS? Dotaz vem stanicm po volb
Action _Query all stations (dotaz je na-
staven v okn Setup - Miscellaneous).
?APRSP Protistanice odpov svm ma-
jkem s oznaenm stanovit.
?APRSS Protistanice vyle svj status.
?APRSO Protistanice vyle daj
o svch aktivnch objektech.
?APRSD Protistanice vyle seznam
stanic, se ktermi pracuje pmo (mstn).
?APRST (nebo ?PING?) Protistanice
vyle cestu, kterou pijala dotaz.
?APRSH (volac znaka) Protistanice
odele posledn pijmanou volac znaku.
?VER? Protistanice odele verzi j
pouvanho programovho vybaven.
Adresy uveden v majku va stanice
lze rzn upravovat. Chcete-li zvit poet
opakova, pes kter majk prochz,
zadejte napklad APRS,WIDE3-3, v tomto
ppad majk va stanice projde temi di-
gitlnmi opakovai s dlkovm dosahem a
oznaovanmi WIDE. Stejn vsledek
doclte zadnm adresy APRS,TRACE3-3,
v tomto ppad je pi prchodu opakovai
adresa automaticky upravovna a nahra-
zovna volacmi znakami nebo pseudony-
my (pseodoalias) digitlnch opakova. Pi
monitorovn provozu mte jednoduchou
kontrolu prchodu majku nejblim digitl-
nm opakovaem. Prv adresa v majku
vyslanm va stanic mus bt po jejm
vysln digitlnm opakovaem nahraena
jeho adresou oznaenou hvzdi kou.
V adrese je pouito nejvce sedm opa-
kova, proto me mt napklad tvar
APRS,WIDE7-7. Krom opakova typu
WIDE se v mstnch stch mohou vyskyto-
vat t opakovae s mstnm dosahem RE-
LAY, ty jsou vak ureny pro mobiln sta-
nice.
Pklady adresace a zmn adres majku
po prchodu rmce nejblim (prvm) di-
gitlnm opakovaem OK1KTA-2:
ve form krsnho diplomu s vlajkami ast-
nk je mono zskat za spojen s nmeck-
mi radioamatrskmi stanicemi v dob od
13. 5. do 16. 7. 2006. Podrobn podmnky
viz www.amateurradio2006.de
APRS,WIDE => APRS,OK1KTA-2*
APRS,TRACE => APRS,OK1KTA-2*
APRS,WIDE,WIDE => APRS,OK1KTA-2*,WIDE
APRS,TRACE,WIDE => APRS,OK1KTA-2*,WIDE
APU25D,WIDE2-2 => APU25D,WIDE2-1
APU25D,TRACE2-2 => APU25D,OK1KTA-2*,TRACE2-1
CQ,WIDE,WIDE2-2 => CQ,OK1KTA-2*,WIDE2-2
CQ,WIDE,TRACE2-2 => CQ,OK1KTA-2*,TRACE2-2
BEACON,TRACE,TRACE2-2 => BEACON,OK1KTA-
2*,TRACE2-2
(Pokraovn) OK1DDD

Prakticka Elektronika 2006-07

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Prakticka Elektronika 2006-07

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

1

Praktick elektronika A Radio - 07/2006

Konstrukti firmu ON Semicon-

Pipravil ing. Josef Kellner.

Typ kmit. rozsah poet kanl

You might also like