N ROZHOVOR

s Ing. Oldichem Plkem, editelem a majitelem firmy Alfatronic s. r. o.

RONK I/1996. SLO 7 V TOMTO SEIT

N rozhovor ........................................... 1 Vstava pikov mic techniky ............ 3 Stedisko kosmickch spoj v Belgii ........ 3 AR seznamuje: Penosn pijma s digitlnm ladnm Philips AE 2340 ....................................... 4 AR mldei: Svtiv diody, jejich innost a pouit ............................. 6 Nov knihy ............................................... 7 Jednoduch zapojen pro voln as ........ 7 Informace, Informace .............................. 8 Delfn - uebn pomcka ......................... 9 Nabjeka NiCd s nezvislm vybjenm .......................... 12 Interval 2 ................................................ 15 Meni 12/220 V s automatickm dobjanm batrie ................................... 16 en stereofonnho signlu tv vysln v kabelovch stch ............... 18 Synchronizovan oknkov kompartor 19 Omezujc zesilova ............................... 19 Vzan rezonann obvody ................... 20 Adaptr pro men malch odpor ....... 24 Fliov kondenztory ............................ 24 Inzerce .................................... I-XL, 43, 44 Mal katalog ........................................... 25 VKV stereopijma ................................ 27 CB report ............................................... 30 PC hobby ............................................... 31 Pro antna vyzauje ............................. 40 Dlka antnnch prvk a jej korekce (dokonen) ..................... 42 Rdio Nostalgie ................................... 43 Z radioamatrskho svta ..................... 44

Mete nm, prosm, pedstavit vai firmu?

Alfatronic je nov firma, kter se na technick veejnosti pedstavila poprv na vstav AMPER 96 a svoji obchodn innost zahjila 1. dubna 1996. Psobme jako autorizovan distributor britsk firmy RS Components Ltd. A se tato innost rozbhne a stabilizuje, chtli bychom se vnovat nkterm dalm zajmavm oblastem elektroniky a elektronickch soustek.
RS Components Ltd. je znm svtov gigant, u ns je vak zatm neznm. Co nm o nm mete ci?

Praktick elektronika A Radio

Vydavatel: AMARO spol. s r. o. Redakce: fred.: Lubo Kalousek, OK1FAC, redaktoi: ing. Josef Kellner (zstupce fred.), Petr Havli, OK1PFM, ing. Jan Klabal, ing. Jaroslav Belza, sekretarit: Tamara Trnkov. Redakce: Dldn 4, 110 00 Praha 1, tel.: 24 21 11 11 - l. 295, tel./fax: 24 21 03 79. Ron vychz 12 sel. Cena vtisku 20 K. Pololetn pedplatn 120 K, celoron pedplatn 240 K. Roziuje PNS a. s., Transpress spol. s r. o., Mediaprint & Kapa a soukrom distributoi. Pedplatn: Informace o pedplatnm pod a objednvky pijm administrace redakce (Amaro spol. s r. o., Dldn 4, 110 00 Praha 1, tel./fax: (02) 24 21 11 11 - l. 284), PNS, pota, doruovatel. Objednvky a predplatn v Slovenskej republike vybavuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava, tel./ fax (07) 213 644 - predplatn, (07) 214 177 administratva. Predplatn na rok 297,- SK, na polrok 149,- SK. Podvn novinovch zsilek povoleno jak eskou potou - editelstvm OZ Praha (.j. nov 6005/96 ze dne 9. 1. 1996), tak RPP Bratislava(j. 721/96 z 22. 4. 1996). Inzerci v R pijm redakce, Dldn 4, 110 00 Praha 1, tel.: 24211111 - linka 295, tel./fax: 24 21 03 79. Inzerci v SR vyizuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava, tel./fax (07) 214 177. Za pvodnost a sprvnost pspvk odpovd autor. Nevydan rukopisy nevracme.
ISSN 1211-328X, MKR 7409

Je to britsk firma s celosvtovou psobnost, kter krom matesk firmy ve Velk Britnii m po celm svt celkem 14 poboek a 57 distributor. Alfatronic je posledn, tedy 57. RS je nejvt distributor soustek v Evrop. Obrat matesk firmy RS Components UK za rok 1995 byl vce ne 500 milion liber, s nrstem oproti pedelmu roku o 19,2 %, zisk ped zdannm vce ne 86 milion liber. Celkov obrat, vetn poboek, spolench firem a distributor v jinch zemch, byl 750 milion liber. Firma byla zaloena v roce 1937 jako dodavatel nhradnch dl pro radiopijmae. Odtud pvodn nzev Radio Spares, zmnn v roce 1971 na RS Components Ltd. Prvn katalog z roku 1937 obsahoval 150 poloek na skldacm letku o esti stranch. Dnen katalog obsahuje pes 44 000 poloek na vce ne 2000 stranch a je tak k dispozici na CD-ROM. Vychz kad rok ve vce ne milionu vtisk v 7 jazycch. Kad rok v nm pibude asi 4000 novch poloek.
Pro jste se rozhodli prv pro RS Components Ltd.?

Ing. Oldich Plek Dalm obsahem tohoto pojmu je dokonal technick podpora poskytovan zkaznkm zdarma. Samotn katalog je velmi komplexn technick publikace, v n je kad vrobek krom barevn fotografie uveden i s podrobnm technickm popisem. Krom toho jsou na 4000 sloitjch vrobk zpracovny vlastn firemn datov listy, na kter jsou v paprovm katalogu odkazy, zatmco CD-ROM verze je obsahuje vechny a je mon je vytisknout a odeslat zkaznkovi. Pokud zkaznk potebuje podrobnj informace, je tady oddlen technick podpory v sdle firmy, vetn hot-line. Dle tento pojem znamen rychlost dodvek, kter je v Britnii 24 hodin. Alfatronic slibuje svm zkaznkm 10 dn, kter s rezervou dodruje. Samozejm jsme schopni dodat tak do 24 hodin, pokud pouijeme kurrn slubu, kterou sice zkaznkovi natujeme, avak podle zvhodnn sazby, kterou mme u DHL. Standardn objednvky zaslme za jednotn potovn 40 K. Dodac dobu chceme postupn zkracovat. Nakonec jeden dleit prvek onoho tko peloitelnho anglickho pojmu. Je to plnost dodvek. Obrovsk sklady umouj dodvku cel objednvky najednou. Co je v katalogu, je k dodn.
Proboha! Jak velk jsou sklady RS?

Tato firma vypln uritou mezeru na naem jinak velmi exponovanm trhu soustek tm, e pinese tzv. High End Service, kter tady doposud, podle naeho nzoru, chyb.
Co tento anglick termn znamen?

AMARO spol. s r. o.

Naprosto v prvn ad je to prvotdn svtov kvalita. Systm kontroly kvality a technick rovn vrobk, kter byl zdokonalen za lta existence firmy, je bez nadszky jednm z nejtvrdch a nejpsnjch na svt. Firma m vlastn laboratoe a kad vrobek, ne je zaazen do katalogu, prochz velmi sloitm a psnm schvalovacm zenm. Kad dodvka do skladu je peliv provovna. Dodavatel, kter nedodr poadovanou kvalitu, je nemilosrdn vyazen. Na vtinu vrobk se vztahuje jednoron, nkdy vak tak tlet zruka.

Namsto daj o mnostv poloek, daj o tverench a kubickch metrech uvedu pro pedstavu jeden. Pi dvaceti metrech vky skladu by v przdn budov skladu v sdle firmy v Corby zaparkovalo 6000 autobus a ve skladu v Nuneatonu 5000 autobus. Tento sklad je navc pln robotizovn. Cel systm zpracovn objednvek je asnm logistickm pedstavenm. Na doplnn, nebo zmnu objednvky mte 20 minut. Potom u je vyexpedovna. Denn je odeslno 20 000 zsilek, celkem za rok 5 milion. Kadou plvteinu pracovnho dne nkde ve svt jeden technik najde nco zajmavho v katalogu RS a nkolik okamik potom je jeho objednvka zaevidovna a expedovna. Cokoliv z katalogu RS je jeden telefonn hovor daleko.
Jak mte ceny?

Pedn jsou stabiln a nemn se po dobu platnosti katalogu, tj. jeden rok. Pro esk trh pouvme mezinrodn cenk v librch, pepoten st-

POZOR!!! Zmna adresy administrace - Dldn 4, 110 00 Praha 1, tel./fax: (02) 24 21 11 11 - l. 284

lm kurzem 42 K za libru. Cenk je zasln s katalogem. Pokud jde o rove cen, nechceme bt za kadou cenu nejlevnj, ale orientujeme se na ty zkaznky, kterm jde o kvalitu, rychlost a spolehlivost dodvek, technickou podporu a servis, kter asto hraj vznamnj roli, ne cena.
Jakm zpsobem je mon od vs zskat katalog?

Zsadou firmy RS je, e zkaznk m mt katalog zdarma. Alfatronic toto pravidlo dodruje, s mrnm pizpsobenm naim podmnkm. Katalog (jak paprov, tak verzi CD-ROM) prodvme za symbolickou cenu 100 K a tato stka je odetena z prvn faktury. Tak m zkaznk katalog opravdu zdarma a nepltvme touto krsnou knihou pro nae sbratele a nosie prospekt, kter tak dobe znme z vstav. Katalog je mon si u ns objednat i telefonem a zaleme jej obratem na dobrku.
Co vechno vlastn obsahuje sortiment RS?

Obas mme tendenci kat, e pln vechno. Je to vce, ne 44 000 poloek, zhruba tchto skupin: -pasivn elektronick soustky (i SMD); -aktivn polovodiov soustky, vetn SMD; -konektory, vypnae, pojistky rel atd.; -silnoproud sousti, kabely, motory; -mic technika v celm rozsahu, vetn kalibrace; -mechanick sousti a materil; -nad a vybaven sklad a dlen; -technick literatura. Katalog je uspodn velmi pehledn a hledn v nm je velmi snadn. Monosti, kter nabz CD-ROM, jsou prost neuviteln.
Jak je zajitn servis?

V sdle firmy je velk a dokonale vybaven servisn stedisko, kter uskuteuje zrun i pozrun opravy. Zrun opravy zajiujeme pochopiteln zdarma, do pozrun opravy pijmme i pstroje a vrobky, kter nebyly zakoupeny u RS a jsou uvedeny v katalogu. Servisn stedisko nabz tak kalibran sluby, a to jak nov zakoupench pstroj ped jejich dodnm, tak kalibraci pstroj zakoupench dve, ppadn i u jinho dodavatele. rovn vybaven ped kalibran stedisko RS vtinu sttem autorizovanch zkueben, vetn britskch.
Jak zaslte zbo?

Vzhledem k tomu,e pijmme telefonick objednvky, upednostujeme jako standardn zpsob potovn dobrku. Zkaznk je o odesln zsilky informovn faxem ihned po pedn pot. Pokud dobrka z njakho dvodu zkaznkovi nevyhovuje, dohodneme se jinak.
Mete uvst nkter zajmav vrobky ze sortimentu RS?

Je velmi obtn z tak obrovskho sortimentu vybrat nco jednotlivho. Dovolte mi tedy otevt katalog, zavt oi a zapchnout prst do libovoln strnky: Rodina miniaturnch zapisova teploty Tinytalk Datalogger Jsou nezvisl, vybaven lithiovou bateri s dobou ivota 3,5 roku v odolnch vodotsnch pouzdrech. Lze je umstit pmo do sledovanch prostor. Daj se nakonfigurovat a st pes rozhran pomoc PC. Umouj zaznamenvat teploty od -50 do 350 C v nastavitelnch intervalech po dobu od 15 minut do 360 dn. Ukldaj 1800 daj, po naplnn bu pepisuj nejstar daje, nebo zastav zpis. Software pod Windows umouje vytven graf a vstup do program Excel a Lotus 1-2-3. Laserov tachometr CT6LSR-Laser Mikroprocesorem zen tachometr a otkomr, kter umouje mit otky a ujetou vzdlenost rotujcch st z velk vzdlenosti a snadnm a pesnm zaclenm menho pedmtu. Vybaven 5mstnm displejem LED m funkce hold a memory recall, volbu rozsah auto/manual, pm ten od 3 ot/min do 99 999 ot/min, nebo od 500 000 10 ot/min pi uit dlic funkce, rozlien 0,001, vstupy pro extern senzory a nabje. Indiktor stdavho napt Volt-Stick ikovn mal pstroj velikosti plncho pera, kter indikuje ptomnost stdavho napt od 240 do 1500 V bez pmho kontaktu. Nylonov hrot se rozsvt erven pokud je zjitna ptomnost napt. Je to ideln pomcka oprave pro vyhledvn poruch kabel, testovn zsuvek, pojistek, vadnch vypna, pro zjiovn ivch vodi v rozvdch, vyhledvn vadnch rovek zapojench do serie atd. Analyztor elektrickho vkonu Nanovip Penosn, run analyztor zen mikroprocesorem pro men jednofzovho, nebo tfzovho vkonu. M souasn 7 zkladnch elektrickch parametr, z nich 4 souasn zobrazuje na vcestrnkovm displeji LCD. Umouje pm men napt (r.m.s. - efektivn), proudu (r.m.s.), innho vkonu, inku, zdnlivho vkonu, jalovho vkonu a frekvence. -Rozsah od 7 W do 150 kW (mic klet 200 A soust pstroje), -funkce Peak - uloen maximlnch napt, proud, vkon do pamti, -funkce MEM zobrazujc odchylku V, A, W a cos od pedvolench hodnot, -pesnost lep, ne 1 %, -spluje parametry evropskho bezpenostnho standardu IEC348. Men vkon lze zvtit na 750 kW pomoc micch klet 1000 A, kter se dodvaj jako zvltn psluenstv.

Integrovan osciloskop, digitln multimetr a genertor zkuebnch kmitot Scopemeter Fluke 105 Uniktn, vceelov pstroj pro irok rozsah aplikac v elektronice. Bateriov pln integrovan dvoukanlov digitln pamov osciloskop a digitln multimetr v robustnm vodotsnm pouzde. Jednotlatkov ovldn vech funkc od dokonalho osciloskopu, a po pesn men multimetrem. Ovldn pomoc menu, pehledn prosvtlen displej LCD. Software Flukeview pro Windows a DOS. Parametry osciloskopu: ka psma 100 MHz, vzorkov rychlost 25 MSP/s, rozsah od 1 mV/div do 100 V/div, monost uloen 20 asovch prbh, monost uloen 40 nastaven, monost uloen 10 obrazovek, matematick operace s prbhy (dvoukanlov stn, odetn, nsoben, dlen, integrace, filtrace), men pomoc kursoru, kontinuln autoset, opticky oddlen RS-232 pro vstupy, dlkov ovldn a kalibraci, izolace 600 V. Parametry multimetru: 3 2/3mstn displej LCD, 600 V r.m.s. (mezivrcholov 1700 V), reimy - min. max. average, relative, dBm, dBV, dBW, audio watts, % scale, pulse width, duty cycle, RPM, frequency, smoothing, change alert, diode test, resistance, C, F. LED TLRA190PUW LED s neuvitelnou svtivost. Prmr 10 mm, vlnov dlka 660 nm, maximln svtivost 23 cd.
Jak hodnotte prvn odezvu eskho trhu na novho dodavatele?

Pes rzn pesimistick pedpovdi, argumentujc pedevm cenou, je obrat dosaen v prvnch mscch pjemnm pekvapenm jak pro ns, tak pro veden firmy v Britnii. Naimi zkaznky jsou pedevm firmy a jednotlivci, kterm jde o rychlost a spolehlivost dodvek vysoce kvalitnch soustek z jednoho plnho a spolehlivho zdroje a kte si oblbili n servis. Jsme pesvdeni, e o to pjde v budoucnu stle vc.
Mete uvst nkter Vae zkaznky?

NEZAPOMETE, e ji za dva msce bude uzvrka

Jsou to pedevm firmy, kter mus zaruit 100% kvalitu svch vrobk a slueb a vasnost jejich dodvek. Namtkou bych jmenoval SPT Telecom a. s., TESLA a. s. - divize antnnch systm, Nemocnice Na Homolce, TM Elitex, Medicom, GR Electronic, Transcontrol, koda Trading a dal. Chtl bych tyto a vechny nae ostatn zkaznky ubezpeit, e v ns maj spolehlivho partnera, jeho hlavnm a jedinm clem je poskytnut dokonal sluby zkaznkovi. Tme se, e to budeme moci dokazovat stle irmu okruhu spokojench zkaznk.
Posledn otzka. Co je to za zve v logu va firmy?

Konkursu A Radia 1996

Podrobn podmnky viz A Radio 3/1996, s. 3.

Je to mal plch.
Dkuji vm za rozhovor.
Rozmlouval ing. Josef Kellner

Vstava pikov mic techniky

Jako kadoron, i letos se prezentovaly v Praze i v Bratislav na zajmavm semini firmy Rohde & Schwarz, Tektronix a dal (letos i esk), kter s nimi spolupracuj. Pedvedly celou paletu nejmodernjch micch pstroj z oblasti spektrln analzy, multifunknch osciloskop a dalch. Trend zeteln smuje k univerzlnm pstrojm, kter sdruuj nkolik pstroj, dve nezbytnch k poadovanmu men, s monost modulovho doplovn i pizpsobovn konkrtnm poadavkm. To, e kad pstroj me bt pipojen k PC, z nho ovldn a zskan data mohou bt uchovna na pamovm mdiu, ji plat dnes samozejm i pro pstroje penosn. Nov displeje LCD umouj dve nemyslitelnou miniaturizaci servisnch osciloskop na doslova kapesn rozmry. Analogov osciloskopy se vytrcej, nastupuje nov ada digitlnch, ovem s parametry, kter tento trend opravuj. Zd se, e vybaven vtiny naich laborato mic technikou peskoilo jednu generaci pstroj, take na jednom pracoviti mnohdy uvidte starho dobrho Kika vedle osciloskopu ady TDS. Ta nejnovj generace je schopna zobrazovat prbhy signl od stejnosmrnch a po 50 GHz (nap. typ 11801G)! Analogov zobrazen signlu ztrc svj vznam, kdy poet vzork za sekundu u digitlnch pstroj dosahuje dnes ne tisc, ale milin i vce - u ady TDS 600 a 5 GS/s, bn pak 100 MS/s a vce. Penosn dvoukanlov osciloskopy s rozmry 177x217x51 mm vc 1,45 kg vetn akumultoru pro dvouhodinov provoz pracuj jen do 100 MHz se vzorkovnm 500 MS/s (srovnejte s relikty ve va laboratoi). Pochopiteln i ty lze ovldat potaem pes RS 232. Za zmnku rozhodn stoj relativn lacin software k ovldn vystavovanch pstroj z dlen VUT Praha. M vhodu 100% kompatibility, podle nronosti je mon jej obdret v rznm vybaven (a cen), podle poteb konkrtnho men. Je mon jej upravit podle pn zkaznka. Veker popisy jsou v etin a je jen koda, e se opt projevil typick neduh naich producent - i kdy zstupce slbil dodat bli informace k publikaci v naem asopise, ekme dodnes marn.

Penosn (handheld) osciloskop THS 720

Pokud budete mt monost podvat se na semin v ptm roce, nevhejte a vyuijte pozvnku; to, co uvidte (a na doprovodnch odbornch pednkch uslyte) stoj za nvtvu! 1797 kg, prmr 3,6 m, dlka 11,7 m, ivotnost 14 let. Jeho model je ovem v mtku 1:10, tch pedchozch ve skuten velikosti. Nov technologie umouj pi vtch komunikanch monostech zmenovat hmotnost a rozmry i pi vtm vkonu solrnch fotolnk, kter jsou dnes obvykle umstny na plonch natecch panelech. V dalch prostorch se meme podvat na jednotliv fze letu a vypoutn druic pomoc raket typu ARIANE, jinde najdeme dva telefony se znzornnm prbhu signl od jednoho ke druhmu pes druici a pokud se jimi s kolegou vzdlenm jen asi 2 m budete domlouvat, uslyte i skuten zpodn na trase mezi dvma svtadly (kabel - kosmick trasa kabel). Na zvr se mete pokochat pohledem do ovldacho slu jedn z parabolickch antn, kde jsou umstny i koncov penosov zazen a zkuebn aparatury. Nvtva stediska je ukzkou nejen vlastn satelitn telekomunikan techniky na pikov rovni, ale tak toho, jak je mon tuto techniku vyut k popularizaci mezi laickou veejnost, co je zslun a nakonec prospn i ke komernm elm. Pro hosty je k dispozici restaurace, pro mal caparty zbavn kout s houpakami, prolzakami, skluzavkami ap., take rodie bhem prohldky nemus mt o sv ratolesti strach. Pjem do pokladny spolenosti BELGACOM z toho veho tak jist nen k zahozen - 195 BFr (co odpovd piblin stejn sum v korunch) za jednoho dosplho nvtvnka urit vyd vce, ne je na mzdy zastnnch a drbu audiovizuln techniky a expozic zapoteb. BELGACOM tak nabz bezplatnou informan slubu o vem, co provozuje a nabz - pokud kdekoliv v Belgii vytote slo 0800 188 22, ozve se vm nkdo prv z pracovit, kter jsem popisoval, a mete se ptt libovoln dlouho - spojen na toto slo nen tarifovno. OK2QX

Stedisko kosmickch spoj v Belgii

Na konci dubna t.r. jsem ml pi pleitosti setkn radioamatr-elezni zem Beneluxu jako delegt za nai odboku FIRAC monost navtvit belgick stedisko pro kosmick komunikace, kter je majetkem spolenosti BELGACOM. Na nevelk vyvenin ve vzdlenosti asi 50 km od Namuru se na ploe asi 50 hektar ty pt ohromnch parabolickch antn, kter Belgii nepetrit spojuj prostednictvm telekomunikanch druic se vemi kontinenty. Nejvt z tchto antn m prmr 32 m a v asi 200 t; jak snadno se ovld, si mete vyzkouet na maket v pilehl budov. Stedisko toti nebylo vystavno jednoelov pro vlastn komunikaci, ale tak jako vukov komplex, ve kterm se dky audiovizuln technice a zasvcenm prvodcm dozvte ve z oblasti telekomunikac; laici pstupnou formou od prvodc, odbornci z st odbornch pracovnk tohoto spojovho komplexu. Prvn antnn systm spolu s nvaznou technologi k satelitn komunikaci byl uveden do provozu belgickm ministrem spoj v roce 1972. Dnes je jich v provozu celkem 5 a jejich technologick vybaven se neustle zdokonaluje podle toho, jak rostou jednak poadavky na mnostv a druhy penench informac, jednak monosti komunikanch satelit. V prvnm vstavnm sle je na praktickch ukzkch dokumentovn vvoj telekomunikanch koncovch i spojovacch zazen od minulho stolet dodnes. Najdete tam prvn telefonn pstroje vetn pvodnho Bellova telefonu, rzn Morseovy telegrafy, u ns celkem mlo znm pstroje systmu Lippens, Hughesv telegraf z roku 1855, pravk to dnench dlnopis. Tak manuln stednu i st stedny Rotary 7A2 a prvn telekomunikan kabely. Audiovizuln poady na tma telekomunikac vs v jinm sle seznm s rznmi zpsoby penosu informac od tamtam a po komunikaci prostednictvm druic, od kabelov techniky (vetn ukzek z praktickho pokldn podmoskch kabel ze specilnch lod) pes rdiov vyslae a po vnitn vybaven druic mikrovlnnou technikou a zpsoby jejich vypoutn. V dalm sle jsou modely telekomunikanch druic INTELSAT - na nich je zejm jednak vvoj technologie i monosti raketov techniky. Pro zajmavost - INTELSAT 1 z roku 1965 vil 25 kg, ml prmr 0,7 m, dlku 1 m a provozn dobu 1,5 roku. INTELSAT 3 (1968) ji vil 151,8 kg pi prmru 142,2 cm a ivotnosti 5 let. INTELSAT 6 (1989) patil k nejvtm -

SEZNAMUJEME VS
Penosn pijma s digitlnm ladnm Philips AE 2340
Celkov popis
Firma Philips uvedla na trh zajmav pijma kabelkovho formtu, kter je vybaven digitlnm ladnm, pamt pro uloen pti vysla v kadm vlnovm rozsahu a monost napjen z vloench suchch lnk nebo ze st. Ladn vysla je obdobn, jak je bn pouvno u automobilovch pijma, to znamen, e k ladn vysla slou dv tlatka vpravo vedle displeje. Horn tlatko lad vyslae smrem k vym kmitotm a doln tlatko smrem k nim kmitotm. Pokud znme kmitoet poadovanho vyslae, lze ladit run tak, e drme pslun tlatko stisknut a do okamiku, kdy se piblme k hledanmu kmitotu a pak opakovanm krtkm stisknutm naladme vysla pesn. Lze t vyut automatickho ladn, kdy toto tlatko podrme stisknut jen po dobu, dokud se ladn ve zvolenm smru nerozebhne. Na nejblim silnm vyslai se pak ladn automaticky zastav. Kterkoli z naladnch vysla lze uloit do pamti delm stisknutm jednoho z pti programovch tlatek. Na displeji se souasn zobraz slo programovho msta, kam jsme vysla uloili. Vysla pak lze kdykoli stisknutm tho tlatka z pamti vyvolat. Pijma m ti vlnov rozsahy (stedn, dlouh a velmi krtk vlny) a v kadm vlnovm rozsahu lze do pamti uloit a 5 vysla (celkem tedy 15 vysla). Pod displejem na eln stn pstroje jsou tyi kruhov tlatka, z nich prvn vlevo ovld funkci SLEEP (automatick vypnut v nastavenm ase), druhm se vol zobrazen na displeji (naladn kmitoet, daj hodin nebo daj nastaven funkce ALARM), tet tlatko slou k nastavovn hodin a tvrt k nastavovn funkce ALARM. Na prav bon stn je regultor hlasitosti a pod nm regultor zabarven zvuku. Na tto stn je i zsuvka pro pipojen sluchtek a tpolohov pepna pro volbu, zda m bt pi funkci ALARM zapojen akustick signl nebo reprodukce rozhlasovho poadu. Na zadn stn je zsuvka pro pipojen sovho pvodu a vko prostoru pro napjec lnky. V prostoru pro napjec lnky pak je pepna ladicch krok a tlatko pro vymazn

daj z pamti. Pijma lze napjet bu pmo ze svteln st nebo ze ty vloench napjecch lnk typu D (velk monolnky). Na displeji se, krom zkladnch daj ladn a ppadn zaazench funkc ALARM nebo SLEEP, zobrazuje t asov daj nastaven funkce ALARM a nastaven funkce SLEEP. Na displeji se t zobrazuje informace, upozorujc na nutnost vmny vyerpanch napjecch lnk. Funkce ALARM se nastavuje stejnmi stejnmi tlatky, kter slou k ladn vysla. Tuto funkci lze samozejm kdykoli zcela zruit, ppadn doasn zruit tak, e je znovu opakovna po 24 hodinch. Funkci SLEEP (automatick vypnut pstroje) lze nastavit na 90, 60, 30 nebo 10 minut. Za nastaven as se pstroj automaticky vypne. Pro zobrazen daje hodin lze zvolit bu dvanctihodinov nebo dvacetityhodinov cyklus. Rovn lze volit ladic kroky automatickho ladn pro rozsah stednch a dlouhch vln: 9 kHz (pro Evropu) nebo 10 kHz (pro Jin nebo Severn Ameriku). Souasn se mn i kroky v rozsahu velmi krtkch vln na 50 nebo 100 kHz. Na velkoplonm displeji se pi vypnutm pstroji trvale zobrazuje daj hodin. Pokud je naladn vysla, zobrazuje se jeho kmitoet a u vyslae uloenho v pamti jet slo jeho programovho msta. Stisknutm pslunho tlatka lze kdykoli zobrazit na displeji daj hodin.

Vlnov rozsahy: VKV 87,5 a 108 MHz, SV 522 a 1620 kHz, DV 148 a 284 kHz. Zsuvka pro sluchtka: CINCH (3,5 mm). Napjen: 220 V/50 Hz, 6 V (tyi velk monolnky). Rozmry ( x v x h): 24 x 14 x 7 cm. Hmotnost: 1 kg (bez nap. lnk).

Funkce pstroje
Bezchybn funkce tohoto testovanho pstroje snad ani nemusm zdrazovat. Obsluha je jednoduch a pehledn. Jak jsem se ji zmnil, po funkn strnce nemm proti tomuto pstroji nejmen nmitky. Nejsem sice ptelem malch pijma, ale tento pstroj je dostaten velk, aby byl schopen poskytnout uspokojivou kvalitu reprodukce a pitom zase natolik mal, aby ho bylo mono snadno transportovat. Za mimodn vhodn een povauji to, e je pstroj napjen tymi velkmi monolnky, kter, pokud pouijeme lnky alkalickho typu (napklad vrobky Duracell nebo Panasonic) s kapacitou a 18 Ah, vydr jedna npl napjet pstroj, kter odebr pi pimen hlasit reprodukci ze zdroje asi 50 mA, a 350 hodin. Znamen to, e napklad bhem msn dovolen i pi velmi astm pouvn pijmae se o vmnu napjecch lnk vbec nemusme starat. Druhou vhodou je skutenost, e lze napjec lnky v pstroji pohodln vymnit, protoe i pi peruenm napjen zstvaj informace v pamti pstroje dle ne 5 minut (co je doba, za n lze napjec lnky vymnit i nkolikrt). Bhem tto doby zstv na displeji samozejm za-

Technick daje
Vrobce v nvodu bohuel dn technick daje neposkytuje, proto uvdm pouze ty zkladn daje, kter jsem mohl jednoduchmi prostedky zjistit.

Obr. 1. Schma desky audio

Obr. 2. Schma desky CPU

chovn i daj hodin, take nen teba znovu nastavovat ani hodiny. Drobnou vhradu bych ml pouze k dutin v zadn stn, kter je zejm urena k pohodlnjmu penesen pstroje z msta na msto. Je vak konstruovna tak, e se v n prsty nemaj eho zachytit a pstroj z prst vdy vyklouzne. A bylo by bvalo stailo vytvoit v horn sti tto dutiny mrn vystouplou zadn hranu. Nvod k obsluze v esk ei lze oznait za velmi dobr a navc opra-

vuje nkter nedostatky originlnho nvodu.

Zvr
Pijma AE 2340 povauji za velmi dobr vrobek, kter lze velmi pohodln obsluhovat a m i uspokojivou reprodukci, kter odpovd velikosti tohoto pstroje i pouitmu reproduktoru. Hlavn reproduktor, kter m prmr piblin 8 cm, je jet doplnn pomocnm vkovm systmem

o prmru 2 cm, jeho funkce je v danm ppad vak spe symbolick. Tak cena 1990,- K, za n je tento pstroj prodvn v podnikov prodejn firmy Philips v Praze 8, V meziho 2 (a patrn za stejnou cenu i jinde), se mi jev jako velmi pijateln. Mohu proto tento pijma s klidnm svdomm ppadnm zjemcm doporuit. Adrien Hofhans

AR ZANAJCM A MRN POKROILM

SVTIV DIODY, JEJICH INNOST A POUIT
(Pokraovn) Budeme-li chtt u displeje s postupn se rozsvcujcmi svtivmi diodami pout men poet diod ne deset, je teba spojit prvn z nepouitch vstup CD4017B s vvodem 15 (reset), jako je tomu nap. v zapojen hada na obr. 57. Na obr. 58 je deska s plonmi spoji pro hada se tymi diodami z obr. 57. Zajmav a atraktivn zapojen je ptistupov displej se tymi svtivmi diodami na obr. 59. Zapojen pracuje tak, e se svtiv diody rozsvcuj a svt-li vechny tyi, postupn jedna po druh zhasnaj a v ptm cyklu nesvt dn. Vzhledem k tomu, e jsou vechny svtiv diody zapojeny v srii, nelze jich v tomto zapojen pout vce ne tyi. Z nsledujc tabulky je zejm mechanismus rozsvcen a zhasnn jednotlivch diod. Krok 1 2 3 4 5 6 D4 s n n n n s D5 s s n n n s D6 s s s n n s D7 s s s s n s s ... svt, n ... nesvt U tohoto a vech dalch zapojen, v nich se pouvaj diody 1N4148, lze samozejm pout i jin bn kemkov diody (i tuzemsk vroby ze uplkovch zsob, nap. KA501-3, KA206 apod.), jako svtiv diody lze pout prakticky vechny dostupn typy, kter maj I F (tj. tzv. pedn proud) do 20 mA, co spluje valn vtina LED. Deska s plonmi spoji pro zapojen z obr. 59 je na obr. 60. Dal verz zapojen z obr. 59 je zapojen na obr. 61 - pracuje v cyklu s deseti kroky, svtiv dioda D10 svt v krocch 1 a 3, dioda D11 v krocch
+U R1 IO1 R2 P C1 0V
+

4 a 6, dioda D12 v krocch 7 a 8 a posledn svtiv dioda, D13, pi kroku 9, po skonen pracovnho cyklu se vechny kroky znovu opakuj. Deska s plonmi spoji pro zapojen z obr. 61 je na obr. 62. (Pokraovn)

Obr. 57. Zapojen hada s menm potem svtivch diod

Obr. 61. Displej, u nho se rozsvcen LED zleva do prava zrychluje

R1

+U

IO1
R2

U
1
D2

C2

IO2
D4

P
C1 + D1 D3

D4

D5

D6

D7

D3

D13

D8

IO2

D3

D2

C2

R1

IO1

C1 P

Obr. 59. Displej se tymi svtivmi diodami a s pti kroky innosti

R2

D6
+

D1

D4
+

Obr. 60. Deska s plonmi spoji pro zapojen z obr. 59

D9

D7

D5

D10

Obr. 58. Deska s plonmi spoji pro zapojen na obr. 57 Chceme-li doshnout, aby byl u displeje urit stupe IO2 vypnut, svtivou diodu k nmu nepipojme. Upravme-li nap. zapojen z obr. 57 tak, e vstup MR (reset, vvod 15) spojme s vvodem 9, bude obvod pracovat v osmi krocch. Po prvn tyi kroky budou LED svtit a po dal tyi se nerozsvt a pak se bude cel cyklus opakovat.

D12

+U

1 D1

D2

D11
U

0V

0V

Obr. 62. Deska s plonmi spoji pro zapojen z obr. 61

C2

IO2

NOV KNIHY
Frejlach, K.: Z historie radiotechniky, vydal autor vlastnm nkladem, rozsah 114 stran A5, obj. slo 120801, MC 65 K.
Kniha se zabv jednotlivmi etapami vvoje radiotechniky a do souasnosti. Je vydna ke stmu vro vynlezu rdia a je urena irokmu okruhu zjemc o radiotechniku.

Jednoduch zapojen pro voln as

Tentokrt jsme vybrali nkolik jednoduch zapojen, kter lze snadno realizovat vtinou i ze starch zsob soustek (tzv. uplkovch), kter se vtin zjemc o elektroniku bhem doby nashromd, pitom je samozejm mon pout i soustky nov, modern - i s nimi se vak na innosti popisovanch konstrukc nic nemn. Skaka tyristorov
Pri prci s elektronickmi zariadeniami asto potrebujeme zisti informatvne, i ben polovodiov siastky, i u didy alebo tranzistory s dobr. Rob sa to bene s pouitm mstikovho ohmmetra, napr. DU10, DU20 at. tak, e sa zmeraj prechody p-n v oboch smeroch. U tranzistorov sa obvykle zmeria prechod bzaemitor, bza-kolektor a zisuje sa ete skrat kolektor-emitor, o bva obvyklou chybou. U tyristorov sa d zisti funknos prechodu G-K v oboch smeroch, ale funknos prechodu A-K (anda-katda) sa bez priloenho naptia zisti ned. Na tento el sa hod pomcka - ben baterka s vyvedenmi kontaktmi. Zskavame tak zdroj naptia bu 3 V alebo 4,5 V poda pouitej baterky a zaaovac odpor vo forme iarovky. Pri meran tyristoru (obr. 1) sta pripoji zporn vvod z baterky na katdu tyristoru a kladn na andu. Tlaidlo Tlbat (vlastn tlaidlo baterky) mus by rozpojen. Krtkodobm skratom andy a katdy sa tyristor uvedie do vodivho stavu (zapli). Ak je dobr, iarovka zostane svieti. U triaku odskame tto funkciu aj pri Obr. 1. Skaka tyristorov preplovanch vvodoch baterky. Tm odskame triak v I. a III. kvadrante - ke triak pracuje v tchto kvadrantoch, pracuje vo vetkch tyroch. Ing. Emil Balogh, Satservis Bratislava

Zouhar, R.; Karmasin, K.: Radioamatrsk provoz na KV a VKV, vydalo nakladatelstv AMA, rozsah 270 stran A5, obj. . 120803, MC 147 K.
Pruka nabz novm zjemcm seznmen s radioamatrskm provozem tak, aby zvldli zsady provozu a mohli samostatn navazovat spojen. Jako uebnice poslou v radioklubech i v jinch organizacch, ve kterch se vyskytnou zjemci o radioamatrsk vysln.

Spnanie rel dvomi tyristormi

V ARadiu sa objavuje celkom dos lnkov s dobrmi npadmi. Ak budete ma miesto a zujem, dovoujem si ponknu na zverejnenie jeden z - mono mojich - nvrhov (aspo ja som to et publikovan nevidel). Ide o obvod so spnanm rel pomocou dvoch tyristorov. Podmienkou je, aby rel malo jeden pomocn kontakt na sluobn pouitie. Vhodou zapojenia je, e pouitm spnacch alebo rozpnacch kontaktov rel sa cel funkcia obvodu invertuje. Diody zapojen do riadenia tyristorov mu by svietiv. Pri pouit na termostat (napr. poda obr. 1) to zjednodu nastavenie zapnacej a vypnacej teploty. Na hladinovom spnai (obr. 2) svit

Nmeek, L.; K, M.; Hla, P.: Ochrana elektrickch zazen proti nadproudm, vydalo nakladatelstv Elektromanagement, rozsah 120 stran A5, obj. . 120797, MC 85 K.
Pruka uvd ochranu el. zazen proti nadproudm podle normy SN 33 2000-443, kter plat pro jitn holch i izolovanch vodi a kabel v silnoproudm el. rozvodu do 1 kV. V publikaci dle najdete pouit ochrannch opaten pro zajitn bezpenosti podle normy SN 33 2000-4-473 a vybrann jistic prvky a zazen. Obsahuje zrove katalogov daje jednotlivch spna, jisti, pojistkovch vloek a odpojova.

Rous, Z.; Sedlek, S.; Marks, W.: Hromosvody a zemnie, vydalo nakladatelstv STRO-M, rozsah 120 stran A5, obj. . 120798, MC 126 K.
Tato pruka je zamena pedevm na praktick zsady pro projektovn, mont a drbu hromosvodn ochrany, tj. jma, jmacch veden, svod a uzemnn. Pruka m slouit nejen jako zkladn pomcka pro odborn koly a uilit, ale t jako uiten materil pro projektanty, montn organizace, revizn techniky a drbu.

Obr. 1. Termostat

Knihy si mete zakoupit nebo objednat na dobrku v prodejn technick literatury BEN, Vnova 5, Praha 10, 100 00, tel. (02) 782 04 11, 781 61 62, fax 782 27 75 nebo v nov oteven prodejn technick literatury BEN v Plzni, Slovansk 19.

Obr. 2. Hladinov spna

didy, ktor indikuje tartovanie tyristora nepremostenho kontaktmi rel ukazuje, e hladina je v rozsahu medzi hornou a dolnou rovou. Toto zapojenie nepozn problmy spojen s nastavenm hysterzy ako pri obvodoch so sptnou vzbou. Preto aj vzniklo. M viac monost pouitia - hladinov spna, termostat, smrakov spna alebo in - aj laik je schopn ho s dostatonou presnosou nastavi jednoduchm nastavenm dvoch hraninch hodnt bez toho, aby sa tieto navzjom akokovek ovplyvovali. Napjac zdroj som pouil tie v niekokch varicich. Obvod 723 nie je sce mojm milikom, ale v ase nvrhu ete neboli bene dostupn trojvvodov mal stabiliztory a 723 aj s biutriou zaber menej miesta ako 78XX. Spsoby zapojenia tyristorov s na obr. 3 a s plne rovnocenn. Podmienkou sprvnej funkcie vak je, aby na obr. 3a bol horn tyristor vypnac a doln zapnac a na obr. 3b av zapnac a prav vypnac. Vypnac tyristor je zapnut po cel inn dobu a

zapnac tyristor spna len v okamihu, ke nastane hranin hodnota (ak zanedbme zotrvanos systmu), teda spln sa podmienka zapnutia regulovanho obvodu. V prpade, e okolnosti to vyaduj, mono poui transformtor so symetrickm vstupom aj poda obr. 4.

Zdroj s L200
Ve snaze vyeit co nejjednodueji stabilizovan zdroj s regulac vstupnho proudu i napt jsem pouil zapojen na obr. 1. Parametry jsou zejm z obrzku. K pepnn proudu jsem pouil oton pepna, napt se reguluje linernm potenciometrem 10 k. Integrovan obvod je nutno umstit na chladi (hlink tl. 10 mm o ploe 10 cm2 ). Zdroj je doplnn digitlnm voltmetrem, lze pout i moduly prodvan v obchodn sti. Napt se snm z pedadnku 9,99 M, proud rezistorem s odporem 0,1 (navinut z manganinovho drtu tl. 0,7 mm). K pepnn napt-proud lze pout Isostat s 2x dvma sekcemi, druh sekce slou ke spnn pslunch teek na displeji. Midlo mus bt napjeno ze zdroje, kter nem dnou ze svorek spolenou se svorkami zdroje (nap. z jinho vinut transformtoru). Pro jin proudy lze R vypotat ze I = 0,45/R, kde I je poadovan proud. Mgr. Lad. Havelka

Obr. 4. Obe naptia s dvojcestne usmrnen a na vyhladenie U/2 sta kondenztor na niie naptie, km naptm U mono spna rel na vyie naptie. To ist plat samozrejme i naopak. Verm, e tieto spsoby zapojenia bud pre niekoho podnetn. Jan Szab Obr. 1. Stabiliztor s L200

diody 4x 1N5203 nebo jin pro 3 A

Obr. 3.

INFORMACE, INFORMACE ...

Na tomto mst Vs pravideln informujeme o nabdce knihovny Starman Bohemia, Konviktsk 24, 110 00 Praha 1, tel./fax (02) 24 23 19 33, v n si lze prostudovat, zapjit i pedplatit cokoli z bohat nabdky knih a asopis, vychzejcch v USA (nejen elektrotechnickch, elektronickch i potaovch). Prvnm z asopis, kter Vm dnes chceme pedstavit, je asopis pro zjemce o koupi bezpenostnch zazen, o bezpenostnch systmech a slubch v tomto odvtv. Jako prvn jsou v asopisu pedstaveny novinky na trhu, nap. pro parkovit u restauranch podnik a uveden pehled konferenc v oboru. Nsleduj strnky, vnovan bezpenostnm slubm a vsledkm jejich innosti, popisu vozidel pro bezpenostn sluby, neurench pro bn silnin provoz, poznmky k pouit elektronickch kl (nap. od vrobce Dallas Semiconductor), ke kontrole soukromch dat ve veejnch stch atd. Dle je popsno pouit multiplexor v zazench k ochran objekt, vyuit virtuln reality v zabezpeovacch zazench, vyuit

techniky videokomprese atd., vechny lnky jsou doplnny pehledem vyrbnch zazen, jejich principy jsou popisovny. V asopisu je vnovno msto i ochran proti ohni, bezpenostnm integrovanm systmm, penosm dat v celulrnch stch, poplachovm zazenm a inzerci. asopis je msnk, m 66 stran, je celobarevn, formtu A4, pedplatn v USA 70 $ ron. Druh z pedstavovanch asopis, Smart electronics, m jako podtitul asopis pro elektronickou zbavu a elektronick ivotn styl a dal by se strun charakterizovat jako od kadho nco - od recenz odborn literatury po popis potae Compaq presario, pes lnky Co to jsou multimedia, popis nkterch potaovch her, report z elektronick vstavy spotebn elektroniky v Las Vegas, nvrh bytovho (pesnji domovnho) reproduknho audiozazen, popis elektronickch opravskch kufk, popis vybaven a uspodn domc kancele a po podrobn informace o vrobcch spotebn elektroniky pro nejrznj pouit. asopis je msnk, m 94 stran formtu A4, je celobarevn, ron pedplatn v USA je 30 $.

DELFN
RNDr. Jaroslav Kroczek, Ing. Miloslav Steinbauer
Delfn je jednoduch uebn pomcka a slou k pochopen komunikace potae s perifernmi zazenmi. Studenti, kte projev hlub zjem o prci s potaem, ne je ryze uivatelsk pstup, se vtinou dovd, e existuj jaksi porty a bitov operace a e procedury pro jejich ovldn lze nejefektivnji vytvoit v assembleru, zstane jim vak zhadou pro... Konstrukce
Delfn (INterface pro DEmonstraci Logickch Funkc) je samostatn pstroj, s potaem je propojen kabelem pro tiskrnu a m vlastn napjec zdroj. Mechanick konstrukce nen podrobn popisovna, byla podzena pouitm soustkm, z velk sti co uplk dal. Ve potebn je patrn z fotografi a zjednoduenho nkresu (obr. 1). Vtina soustek (krom motorku a stabiliztoru) je osazena na jednostrann desce s univerzlnm spojovm rastrem a potebn spoje jsou vytvoeny drtem s pjitelnou izolac - jakousi obdobou ovjench spoj. Nosnou st tvo polovina montn krabice K6, doplnn hornm panelem z polystyrenov desky. Pro zjednoduenou variantu Delfna (bez midla a motorku) vyhov nap. krabika uren pro uloen 5 ks disket. rovn L. Tento jev nen na zvadu a lze jej snadno softwarov oetit. Displej by mohl pouvat i dekodr 7447, vhodnj je vak pm pstup, protoe lze zobrazit nejen sla, ale i celou abecedu za cenu, e nkter znaky (k, m, v, w, x) budou znan stylizovny. Obvod 74373 snese vt zt, ne je odbr displeje, proto jsou jeho vstupn signly vyvedeny rovn na konektor (objmku DIL 16) pro ppadn dal experimenty. Digitln-analogov pevodnk pracuje s dolnmi 4 bity druhho latch U2 (zbvajc bity jsou ureny pro zen motorku). Signly jsou oddleny hradly s otevenm kolektorem 7405 a pes rezistory tvoc adu vdy s polovinm odporem svedeny do uzlu s diodou LED a miliamprmetrem. tybitov ovldn umon rozliit 16 rovn proudu (zhruba 0 a 15 mA), co pro ukzku funkce pln vyhovuje. Rezistory posta v toleranci 5 %, LED je vtho rozmru a jako midlo je pouit indiktor ze starho magnetofonu. Odpor rezistoru R15 je nutn volit podle citlivosti midla. Krokov motorek je zen hornmi 4 bity obvodu U2. Motorek SMR 300 je uren pro napt 24 V, avak bez zte a pi pomalch otkch pracuje i pi 5 a 9 V. Tento typ motorku byl pouvn nap. v gramofonech. Motorek m dv desetiplov sekce, kad m vyveden sted vinut. Cyklickm pivdnm proudu do jednoho ze 4 konc vinut se rotor oto vdy o 1/40 otky. Pivdnm proudu do obou sekc souasn se zvt rozlien na 80 krok na otku. Pro nzornost je na motorku upevnn kotou s abecedou, kter pedvd innost historickho telegrafu nebo tiskrny s typovm kolekem. Pi natoen kotoue do sprvn polohy vdy blikne dioda D11 a lupne v reproduktoru, co odpovd otitn znaku na papr. Takto lze vypisovat text odeslan z potae. Na potku je nutno nastavit kotou do nulov polohy (nap. na znak mezera). To je mon uskutenit run nebo lpe automaticky. K tomu je kotou na spodn stran opaten ernou znakou a na okraji desky s plonmi spoji u motorku je optick idlo - infraerven dioda a fototranzistor, sklonn k sob tak, aby snmaly zen odraen od kotoue. Pro spolehlivou funkci idla je teba nastavit citlivost zmnou R31 a odstnit fototranzistor Q6. Nen-li na potku kotou vynulovn, je vypisovan text ifrovn Caesarovm kdem (vechny znaky jsou cyklicky posunuty o dan krok). Toho lze vyut zmrn k ten ifrovanho textu. Delfn vyuv 8 datovch signl a dal 3 dic signly - ovldn obou latch a zvukov vstup. Zde vyhov jakkoliv reproduktor, radji s vt impedanc, nebo telefonn sluchtko. Jedno pouit bylo uvedeno ji u typovho kotoue. Jinak me reproduktor vyluzovat libovoln zvuky, pochopiteln v jednobitov kvalit. V srii s reproduktorem je zapojena dioda LED D11. Jej jas je mrn initeli plnn impuls. Na ukzce zmny jasu diody pi stlm zkladnm kmitotu lze vysvtlit, co je to kov modulace. Optick zvora je vytvoena v prostoru mezi dvma kryty. Jeden obsahuje infraervenou diodou a druh dvojici fototranzistor. Pohybem pedmtu (nap. prstu) prostorem zvory je indikovn jak prchod, tak i smr pohybu. To umon nap. mit as zvodnka v clov e nebo registrovat poet osob v mstnosti - po odchodu posledn osoby me zhasnout svtlo. Kryty idel jsou vyrobeny z pouzder velkch popisova FIX. Na n lze snadno nasadit pvodn uzvr opaten hdelkou s vrtulkou a demon-

Popis zapojen (obr. 2)

Indiktor datov sbrnice trvale zobrazuje stav pomoc 8 LED. Diody jsou pipojeny k vstupm hradel 7405 proti +5 V, take indikuj pozitivn logiku (rove H - svt, L - nesvt). Indiktor me demonstrovat zobrazen sel ve dvojkov soustav a vytvet rzn efekty, jako teplomrov stupnice, svteln had, kyvadlo, pulsace a podobn. Sedmisegmentov displej obsahuje vetn teky 8 LED, take jej lze pmo dit 8 bity. Displej je oddlen obvodem U1 typu 74373, kter pracuje jako latch (sprvn esky zdr). Je-li na dicm vstupu G signl rovn H, obvod pen data pmo na vstup, pi rovni L si obvod pamatuje posledn stav a uchov zobrazen na displeji. Pi pouit segmentovky se spolenou anodou bude indikace negativn, segmenty se rozsvt signlem

Obr. 1. Zjednoduen prez pstrojem

strovat tak men otek, dlek nebo innost digitlnho potenciometru otenm hdelkou mnit jas diody pevodnku D/A, ppadn rolovat text na displeji po jednotlivch psmenech. Citlivost fototranzistor je urena rezistory R32 a R33. Odolnost proti dennmu svtlu se ukzala natolik dobr, e vzdlenost mezi diodou a fototranzistory me bt i vt, ne pouitch 30 mm. Stav idel je indikovn svtivmi diodami pmo na panelu. Protoe obvod U3 je typu CMOS a snese men zt ne TTL, je nastaven mal proud diodami. Nen-li optick zvora vyuvna, mohou bt pslun 2 bity ovldny pmo tlatky S1 a S2. Na nich lze ovit softwarov oeten zkmit, funkci autorepeat, stopky s menm mezias nebo teba dekdovn znak Morseovy abecedy.

napjen i motorek a rezistor R35 bude asi polovin (jeho funkc je zejmna omezovat proud pi souasnm vybuzen nkolika vinut souasn). Pm napjen z potae je v zsad mon, ale nelze je doporuit.

Zvr
Popisovan konstrukce nabz mnoh zjednoduen i vylepen, displej me bt vcemstn, bez latch, zen v multiplexnm reimu, dva krokov motorky mohou vytvoit jednoduchho robota, pipojen game-portu umon snmat analogov signly... Delfn byl sestrojen na letnm odbornm soustedn klubu informatiky karvinskho gymnzia. Samotnou konstrukci zvldli sp vedouc, o vytven programovch aplikac projevili studenti (s vjimkou nkolika hernch maniak) a neekan zjem a vymysleli adu novch vyuit. I pln zatenci dobe pochopili princip dvojkov soustavy a zobrazen dat v potai. Pokroil vytvoili demonstran program v prosted Turbo Vision.

Software
Jako zkladn software pro tvorbu aplikac v Turbo Pascalu posta unit s procedurami pro inicializaci, vstup dat, ovldn latch a ten optickch idel. Studenti pak nejsou zatovni znalost adres port a vznamem jednotlivch bit a mohou se zamit na zajmavj problmy, nap. ovldn typovho kotoue tak, aby se pohyboval obma smry vdy o nejmen hel. Pi pouit dalch dicch signl je nutn respektovat, e st z nich je hardwarov invertovna.

Napjec zdroj
K napjen je vhodn kalkulakov sov zdroj s naptm 6 a 9 V (skuten napt bv vt, ne uvdn). Delfn odebr naprzdno asi 80 mA, pi rozsvcen vech diod asi 250 mA, motorek je napjen z nestabilizovanho napt a odebr asi 140 mA. Stabiliztor 7805 vysta s malm chladicm kidlkem, ve starm celokovovm proveden i bez chladie. Napjen je mon i ze stabilizovanho zdroje 5 V, pak je z nj

Tab. 1. Zapojen konektor

Obr. 2. Schma zapojen

Tab. 2. Vpis unitu pro Turbo Pascal {Zkladn procedury pro komunikaci s DELFNEM Unit Delfin; INTERFACE procedure Init; {Vypne vechny moduly} procedure OutData(b: byte); {Odele data na port} procedure SetDisp(a: boolean); {Ovld latch displeje} procedure SetMotor(a: boolean); {Ovld latch D/A a motorku} procedure SetSpk(a: boolean); {Ovld reproduktor a D11} procedure GetSensor(var k1,k2: boolean); {Vrac stav zvory} function GetNul:boolean; {Vrac stav nul. idla} IMPLEMENTATION uses var const CRT; dsw: byte; { LPT1 } { LPT2 } DPort=$378; { $278 } Iport=$379; { $279 } Oport=$37A; { $27A } v. 1.3}

procedure Init; begin dsw:=255; SetDisp (true); OutData(255); SetDisp(false); SetMotor(true); OutData(0); SetMotor(false); end; procedure OutData(b: byte); begin Port[DPort]:=b; end;

procedure SetDisp(a: boolean); begin if a then dsw:=dsw and 253 else dsw:=dsw or 2; Port[OPort]:=dsw; end; procedure SetMotor(a: boolean); begin if a then dsw:=dsw and 247 else dsw:=dsw or 8; Port[OPort]:=dsw; end; procedure SetSpk(a: boolean); begin if a then dsw:=dsw and 254 else dsw:=dsw or 1; Port[OPort]:=dsw; end; procedure GetSensor(var k1,k2: boolean); var b: byte; begin k1:=(b and 16)=0; k2:=(b and 32)=0; end; function GetNul:boolean; begin GetNul:=(Port[IPort] and 128)>0; end; begin Init; end.

Obr. 3. Uspodn soustek U1, U2 74373 (8bit. latch) U3 4001 (4 x NOR CMOS) U4, U5 7405 (6 x NOT) U6 7805 (stab. 5 V) Dal soustky M1 midlo, nap. indiktor z magnetofonu reproduktor 8 a 75 nebo telefonn sluchtko MO1 motorek SMR 300 - 100 RI 24 S1,S2 tlatko se spnacm kontaktem J1 konektor podle zdroje J2 objmka DIL 16 J3 konektor Amphenol 36 F LS1

Seznam soustek
Rezistory (miniaturn) R1 a R8 270 R9 100 R10 a R13 820 R14 330 R15 680 R16 1,3 k R17 2,7 k R18 a R25 390 R26, R27 1,2 k R28 150 R29, R30 56 k R31 8,2 k, viz text R32, R33 33 k, viz text R34 2,2 k R35 15 , viz text R36 12 , 1 W Kondenztory C1 1000 F, 15 V C2 50 F, 6 V Polovodie Q1 a Q5 KC508 (libovoln NPN) Q6 a Q8 KPX81 D1 a D12 LED (erven bodov) D12 LED velkoplon D13, D14 LED infraerven D15 KY132/80 D16 displej 7 segment

Obr. 4. Optick zvora s vrtulkou

s nezvislm vybjenm
Vladimr Hejtmnek
Pouvte-li akumultory s rozdlnou skutenou kapacitou, s rozdlnou rychlost samovybjen a akumultory od rznch vrobc, bude se vm mon hodit dle popsan nabjeka. Protoe kad lnek je ped nabitm zvl vybjen, lze nabjet lnky s rzn velkm zstatkovm nbojem. Vechny dosud popsan nabjeky akumultor NiCd nabjely, ppadn i vybjely vechny lnky souasn. Takovou nabjeku je vhodn pout, maj-li lnky pouit v baterii piblin shodnou kapacitu. To je splnno jen u novch a nepli dlouho skladovanch bateri a bateri sestavovanch modeli, kte si daj s vybrnm lnk prci. Vybrn lnk je prce asov dosti nron, a tak my, ostatn bn uivatel, zpravidla tdme akumultory jen podle kritria dobrpatn. Pak se me stt, e se v jednom zazen sejdou akumultory s rozdlnou kapacitou a s rozdlnou rychlost samovybjen. Akumultory s nejmen kapacitou trp pi vybjen jsou vybjeny na nulov napt a nkdy i peplovny, m se podstatn zmenuje poet nabjecch cykl a zkracuje doba jejich ivota. Toto nebezpe hroz zvlt u bateri s vtm potem lnk, u nich totln vybit jednoho lnku nelze jednoduchm indikanm obvodem odliit od mrnho vybit cel baterie. U akumultor s nejvt kapacitou se naopak projevuje pamov jev, nebo zpravidla nejsou ped nabjenm baterie zcela vybity. Problm s pouvnm takovch akumultor sten e popisovan nabjeka. Po vloen akumultor jsou akumultory vybjeny nejdve kad zvl na napt 0,9 V a teprve pak nabjeny. Nabjet meme a tyi lnky typu AA (R6, tukov lnek). Pi menm potu lnk je jedno, do kter pozice je lnek vloen a kter zstane przdn. Prvn pozice slou pro zlohovn stavu klopnch obvod pi vpadku napjen, a proto je vhodn ji lnkem vdy osadit. Jinak jsou si pozice zcela rovnocen. Nabjen je pomal, proudem o nco vtm ne 0,1 C, co vak pro vtinu aplikac v domcnosti nevad.

Nabjeka NiCd

Technick daje
Poet lnk: 1, 2, 3, nebo 4. Vybjec proud: 200 a 250 mA. Nabjec proud: 0,133 C. Doba nabjen: 11 h a 39 min. Jmenovit kapacita lnk: 600 nebo 750 mAh (lze upravit). Zapojen nabjeky je na obr.1. Nabjeka m spolen zdroj referennho napt 1,25 V s obvodem LM317L (IO1), asova s obvodem 4521 (IO6) a zen nabjecho proudu (T9, P1). Naopak vybjec cyklus je zen pro kad lnek zvl. Po vloen lnk a stisku tlatka START se vynuluje asova (IO6) signlem na vvodu 2 (MR) a vechny klopn obvody RS se nastav tak, e na jejich vstupu je rove H. Na vstupu hradla OR (IO5c, vvod 10) je tak signl s rovn H, kter zablokuje asova signlem na vvodu 3 IO6 a nabjec zdroje proudu otevenm tranzistoru T9. Schma samostatnho vybjecho obvodu pro jeden lnek je na obr. 2. Na prvn pozici prochz proud z vstupu klopnho obvodu RS rezistorem R9 a LED1 do bze tranzistoru T2. Tranzistor T2 je oteven a akumultor se vybj proudem prochzejcm rezistorem R1. Napt na akumultoru se porovnv kompartorem IO2 s naptm 0,9 V zskanm dliem R17, R18 z referennho zdroje. Rezistory R17 a R18 pedstavuj zrove minimln potebnou zt stabiliztoru a jejich odpor by se neml zvtovat. Zmen-li se pi vybjen napt na akumultoru pod 0,9 V, objev se na vstupu kompartoru napt, kter vynuluje klopn

Obr.1. Zapojen nabjeky NiCd

Obr.2. Zjednoduen zapojen pi vybjen lnku

Obr.3. Zjednoduen zapojen pi nabjen lnku obvod RS a vybjen se ukon. Souasn tak zhasne LED1, indikujc vybjen akumultoru. Vybjen akumultor na ostatnch pozicch probh shodnm zpsobem. lnky se ve skutenosti vybjej na napt o nco men, ne je napt na vstupu dlie R17, R18. Rozdl je zpsoben bytkem na rezistoru R5, vyvolanm proudem tekoucm do bze tranzistoru. Protoe tento bytek je velmi mal (asi 10 a 15 mV), nem na funkci obvodu prakticky dn vliv. Na vstupu IO5c je rove H tak dlouho, dokud nen ukoneno vybjen vech lnk - pak se zmn na L. Tranzistor T9 se uzave a akumultory jsou nyn nabjeny proudem, kter je zen naptm na neinvertujcch vstupech IO2. Samotn nabjec obvod pro jeden lnek je na obr. 3. Souasn se tak rozsvt LED5, indikujc nabjen a odblokuje asova s IO6. Zdroje proudu jsou napjeny z odboky transformtoru. Na odboce transformtoru je polovin napjec napt (dvoucestn usmrnn polovinou diodovho bloku D1), odebran proud vak me bt dvojnsobn. V tomto zapojen sta pro sprvnou funkci zdroje proudu jen mal bytek napt na tranzistorech - zmenuje se tak i vkonov ztrta. Integrovan obvod MOS 4521 obsahuje 24stupov binrn dli, jeho poslednch 7 vstup je vyvedeno, dle pak hradlo OR a ponkud netypicky zapojen vstupn obvody. Hradlo OR m uvnit IO jeden vstup spojen se signlem MR, druh vstup hradla je vyveden na I1 (vvod 9), vstup na O1 (vvod 7). V nabjece hradlo slou k tvarovn signlu s kmitotem 50 Hz. Napt ze sekundrnho vinut transformtoru je pivedeno pes rezistor R24 na vstup I1. Z vstupu O1 je zavedena hystereze rezistorem R25. Signl s obdlnkovm prbhem je pi-

veden na vstup I2 (vvod 6). Vvody Udd a Uss mohou bt v rznch kombinacch pipojeny na ob napjec napt. Pak se rzn mn funkce vstupnho obvodu a dliky, v jednom reimu je vstup O2 dokonce vstupem. Pro detailnj popis nech zjemce nahldne do katalogu [1]. Ve zde uvedenm zapojen je vstupn signl, piveden z vstupu tvarovae na vstup I2, hradlovn naptm na vvodu Uss. Pro sprvnou funkci je teba vstup O2 (vvod 9) pipojit pes rezistor ke kladnmu napt. Stanoven dlky nabjen je odvozeno od kmitotu st. Nechceme-li asovac obvod komplikovat, je vhodn zvolit takovou dobu nabjen, kterou odvodme binrnm dlenm. V nabjece pouit dlka nabjen odpovd period 20 ms prodlouen dlikou 221. Po uplynut 11 hodin a 39 minut se na vstupu O22 objev signl s rovn H, kter se pivede na vstup hradla OR (IO5b, vvod 8). Na vstupu IO5c se objev rove H a zablokuje se asova a zdroje proudu. LED5 zhasne a rozsvt se LED6 signalizujc ukonen nabjen. Pesnost asovae je vce ne dostaten. Pokud bychom chtli asova dit krystalem, museli bychom pidat nejmn jeden integrovan obvod, nap. 4060 ve funkci osciltoru a dliky. asova zen osciltorem RC by bylo teba zase nastavit. Tranzistor T9 se nikdy neoteve pln. Protoe na jeho kolektoru zstane mal saturan napt, jsou i po ukonen nabjen lnky dobjeny proudem 1 a 2 mA. Tento udrovac proud se me na jednotlivch pozicch liit, nebo pi malm dicm napt zdroje proudu se ji dosti uplatuje vstupn napov nesymetrie operanch zesilova. Pi vpadku sovho napt se nabjen peru a z nabjench lnk nen odebrn dn proud. Stav klopnch obvod RS a binrnho dlie se vak me nhodn zmnit. Proto je zapojen doplnno o diodu D2. Pak je pi vpadku napjen z lnku na prvn pozici odebrn proud asi 1 mA, kterm se napj dic st nabjeky. Na logickch IO je v tomto ppad napt asi 0,8 a 0,9 V, kter (jak praxe ukzala), sta na zachovn stavu klopnch obvod a asovae. Protoe se mi nechtlo na nabjeku vyrbt krabiku, vestavl jsem ji do krabiky od levn nabjeky typ MW 298, kterou lze zakoupit v nkterch prodejnch elektro a na tritch v cen od 170 do 220 K. Pro nzor-

Obr.4. Zapojen upravenho transformtoru

nost je fotografie neupraven nabjeky, petitn z krabiky, vedle titulku lnku. Pvodn nabjeka je velmi jednoduch v elektronick sti m transformtor, dv diody, dv LED, nkolik rezistor a pepna. Umouje nabjet dva nebo tyi lnky a nem pochopiteln dn asova ani ochrann obvody. Nabjec proud je navc znateln men, nabjej-li se tyi lnky. Z pvodn nabjeky pouijeme krabiku, pruinov kontakty, pepna, transformtor a sovou nru. Pvodn transformtor vak musme bohuel pevinout jeho sekundrn napt je pli velk. Pokud se na pevinut transformtoru nectte (transformtor se obtn rozebr), pouijte radji jin transformtor a pochopiteln i jinou krabiku. Do pvodn krabiky se toti dn z bn prodvanch transformtor nevejde. Pokud se vm povede pvodn transformtor rozebrat, odvite opatrn sekundrn vinut (asi 145 z). Zskan drt dvakrt pelote tak, e dostanete tyi drty tvrtinov dlky. Tmto drtem navineme nov sekundrn vinut asi 35 zvit vemi tymi drty souasn. Vinut pak rozdlme na dv sti tak, aby vytvoila dv vinut po piblin 35 zvitech, zapojen v srii, piem kad vinut je vinuto dvma drty souasn viz obr. 4. Pi tomto postupu maj vinut shodn poet zvit, co je nutn podmnka u vinut spojench paraleln. Transformtor doplnme na sekundrn stran o dal vvod, na kter pipojme sted vinut. Na vvod pouijeme kousek tlustho drtu nebo vvod ze starho (velkho televiznho) mf transformtoru. Ani takto upraven transformtor nen ideln a jeho vkon je na hranici pouitelnosti. Sta pro nabjen ty lnk s kapacitou 600 mAh proudem 80 mA, pi nabjen lnk 750 mAh me nabjet plnm proudem jen ti lnky - pi nabjen ty se nabjec proud zmen ze 100 na asi 95 mA. Pro nabjen lnk s kapacitou 900 nebo 1200 mAh je lep pout transformtor s vtm vkonem, kter se vak do pvodn krabiky nevejde. Deska s plonmi spoji (obr. 5) je navrena tak, aby ji bylo mon pout v pvodn krabice. Do desky zapjme pvodn pruinov kontakty, pepna a upraven transformtor. Na vnitn stran krabiky podle poteby zkrtme i pln odstranme vstupky, vymezujc polohu desky. V mst vstupk jsou toti na nov desce soustky. Dle vyvrtme do elnho panelu tyi dry o prmru 3 mm pro LED1 a 4, v ose lnk u kladnch kontakt. Vrtme z vnitn strany, co nejble pepce. Svtiv diody zapjme do desky na plnou dlku pvod jejich elo je po zasunut desky zrove s rovinou elnho panelu. Tlatko START je umstno za zadn stran krabiky za pepnaem a s deskou propojeno krtkm kablkem. Tlatko je pipjeno na mal

Obr. 4. Deska s plonmi spoji pro nabjeku. Vlevo ze strany soustek, vpravo ze strany spoj

Rozpiska soustek
Rezistory jsou miniaturn libovolnho typu krom R1 a R8, kter jsou na zaten 0,5 W (typ RR u GM). Vechny LED jsou s malm pkonem pro proud 2 mA, prmr 3 mm. R1 a R4 4,7 R5 a R8 3,9 R9 a R12, R23 a R28 1,5 k R13 a R16, R27 27 k R17 180 R18 470 R19 10 k R20 33 k R21 15 k R22 100 k R24 220 k R25, R26 1 M C1 2200 F/6,3 V C2 470 F/16 V diodov mstek kulat D1 nap. B250C1500 D2 1N4148 (KA..., apod.) T1 a T8 BC639 T9 BC546 IO1 LM317L IO2 LM324 IO3 LM339 IO4 4043 IO5 4075 IO6 4521 LED1 a LED4 erven LED5 lut LED6 zelen tlatko, nap. P-B1720B (GM) nabjeka typ MW 298, nebo transformtor 220 V/ 2x 3 V a 2x 4,5 V pro vstupn proud 2x 200 a 500 mA, pouzdra na lnky, pepna, krabiku.

Obr. 6. Rozmstn soustek na desce s plonmi spoji destice z kuprextitu. Tuto destiku pipevnte ke krabice roubem s distann podlokou. Pepnaem pepnme typ nabjench lnk. V pvodn poloze schnell nabjme lnky s kapacitou 600 mAh, v poloze normal lnky 750 mAh. Tranzistory T2, T4, T6 a T8 je vhodn vybrat s piblin shodnm proudovm zesilovacm initelem. Pak bude prakticky shodn i vybjec proud a nabjeku je mon pout k orientan kontrole kapacity lnk. Pokud nepouijete krabiku pvodn nabjeky, pipojte transformtor a pouzdra na lnky vhodnm vodiem. Pouzdra na lnky je teba pout kvalitn, ppadn si je zhotovte sami. Pokud mono nepouvejte plastov pouzdra, prodvan nktermi firmami. I pi opatrnm pjen pvod materil pouzdra zmkne a asto v mst ntku ztrat pvodn plek kontakt. Ztrc-li se kontakt nepravideln, me bt zvada tko identifikovateln. V ppad vkonnjho transformtoru me mt pepna vce poloh. Pak je teba tak upravit odporov dli R19 a R21 podle poadovanho nabjecho proudu. Nabjec proud je 1 mA na kadch 3,9 mV na vstupech IO2. Pak lze nabjet i lnky jinch typ. Pro proud 80 mA je vstupn napt zdroje proudu 312 mV, pro 100 mA pak 390 mV. Protoe nic nemusme nastavovat, je oiven nabjeky je snadn. Spov vlastn jen v kontrole funkce. Pro kadou pozici zmme vybjec a nabjec proud, ppadn jet zkontrolujte signl 50 Hz na vvodech 6 a 7 IO6, zda nem nedouc zkmity.

Literatura
[1] Philips: Digital integrated circuits LOCMOS HE4000B family

Interval 2
Stanislav Kubn, Jan Ondrek, Pavel Kubn Tento pistroj umouje jednoduchm zpsobem naprogramovat interval pro uvn prk. Pstroj je miniaturn, m malou spotebu a jednoduch ovldn. Signl je generovn celou dobu a do odvoln stisknutm tlatka. Popisovan zazen je ukzkou pouit modern technologie na praktick konstrukci. Stejn zazen ji bylo publikovno v AR A 9/95. Meme proto srovnvat jak pnos znamen pouit mikroprocesorov techniky. Zkladn technick parametry
Napjec napt: 3 V (lnek lithium CR2032). Proudov odbr: klid. 12 A, akustick ind. 300 A. Nastaviteln asov intervaly: 1 hodina (homeopatie), 4, 6, 8, 12 hodin (antibiotika), 1x denn (antikoncepce), 3x denn (poslen organismu). Spoteba: 1 lnek - a 3 roky. Dle zapjme tlatko S1, krystal X1 a mikrokontrolr PIC-S026. Pokud pouijeme pepnae, kter maj kidlka pro pipevnn do panelu, tato kidlka odstranme odtpnutm. lnek je shora pidrovn ptlanm plkem z prunho materilu (nejlpe fosforbronz), kter je pipevnn pipjenm 3 kus kolk tiftl lity (obr. 3). Piezokeramick mni je pipjen na 2 kusy kablk o dlce 60 mm.

Tabulka nastaven pepna:

pnut (neperuovan tn). Nsledn nastaven intervalu pepnai S2 a S4 znamen nastartovn celho 24hodinovho cyklu. Pklad nastaven 6hodinovho cyklu: Pepnae S2 a S4 do stavu vypnuto - odezva neperuovan tn. Pepnae S2 a S4 do stavu nastaven 6hodinovho cyklu - odezva peruovan tn. Stisknutm tlatka S1 vypnme souasnou akustickou signalizaci. Dal akustick signalizace za 6 hodin.

Seznam soustek
C1, C2 C3 IO1 R1 S1 S2, S3, S4 SP1 X1 krabika klenka 47 pF 33 nF PIC-S026 22 k P-B1720B P-B144 KBI2036F 32,768 kHz U-KM14

Popis zapojen
Pro konstrukci je pouit nejjednodu z ady mikrokontrolr PIC (typ 16C54). Vzhledem ke spoteb byl pouit velmi nzk pracovn kmitoet 32,768 kHz. Kondenztory C1 a C2 jsou doporueny vrobcem. Rezistor R1 nastavuje na vstupu RB0 stav log. 1, pokud nen tlatko S1 stisknut. Pepnai S2, S3 a S4 nastavujeme na vstupech log. 0 nebo 1 (kd BCD dlky intervalu). Tlatkem S1 vypnme akustickou signalizaci - log. 0 na vstupu RB0.

Obr. 3. Drky lnku

Mechanick konstrukce
Piezokeramick mni pilepme na vrchn dl do msta pti otvor pod distann sloupek. Desku s plonmi spoji pilepme do spodnho dlu krabiky tavnm lepidlem. Vrchn dl piklopme tak, aby kablky vedly k piezomnii podl desky s plonmi spoji - ne pes soustky na desce. Nakonec krabiku seroubujeme.

Osazen desky s plonmi spoji

Nejprve zapjme rezistor R1 a kondenztory. Z odtpnutch drtovch vvod od soustek vyrobme ohnutm drky kraje lnku (obr. 2) a kontakt kladnho plu baterie (pod bateri).

Ceny a objednvky na Interval 2: Stavebnice Interval 2 stoj 399,- K. Mikrokontrolr PIC-S026 199,- K. Cel hotov vrobek Interval 2, vetn lnku, stoj 549,- K. (pro registrovan prodejce a pi vtm odbru slevy) Psemn objednvky: Tineck 650, 199 00 Praha 9 Letany. Telefonick objednvky na sle 02/8544006.

Nvod na pouit
Jakkoliv zmna stavu pepna S2 a S4 je akusticky indikovna. Stav vypnut neperuovanm tnem a stav nastaveni intervalu peruovanm tnem s periodou 8 s. Akustickou indikaci lze vypnout tlatkem S1. Nulovat lze vnitn hodiny (a tedy cel 24hodinov cyklus) vdy pes stav vySP1

Obr. 2. Kontakty lnku

R1 S1 22k 1 2 3 1 2 4 5 S2 6 7 8 P-B144 S3 PIC16C54 P-B144 S4 9 RA2 RA3 TOCKI MCLR/VPP VSS RB0 RB1 RB2 RB3 RA1 RA0 OSC1/CLKIN OSC2/CLKOUT VDD RB7 RB6 RB5 RB4 18 17 16 15 14 13 12 11 10 32kHz C2 X1 47p 33n 2 KBI2036F C1 C3

P-B1720B

1 B1 CR2032

Obr. 4. Deska s plonmi spoji

47p

P-B144

Obr. 1. Schma zapojen

Obr. 5. Krabika od klenky (1 : 2)

Meni 12 V/220 V s automatickm dobjanm batrie

uboslav Zako
V dnenej pretechnizovanej dobe, ke sa elektrick energia stva kadodennou potrebou, i u pri sledovan televzie alebo pri domcich prcach, si u ani ivot nevieme predstavi bez nej. Ja som sa pre realizciu menia rozhodol po tvrdch sksenostiach s naou labilnou rozvodnou sieou. V technickej literatre som nenaiel vhodn zapojenie menia, ktor by vyhovovalo mojim poiadavkm a ktor by vyuval modern siastkov zkladu. Rozhodol som sa preto pre vlastn realizciu menia.
Prstroj je dostatone vyuiten i u v domcnosti tak i pri kempingu. Svojimi parametrami vyhovuje benm potrebm. Je mon ho pouva vo funkcii nabjaa batri a navye je cenovo prstupn. Nabja Vstup: Vstup: sie 220 V/50 Hz. 12 V, Pb alebo NiCd akumultor. Dobjac prd je regulovaten od 0 do 5 A. do deliky dvoma IO2a. Takto vytvorench 100 Hz je privedench do druhej deliky dvoma IO2b a zrove do monostabilnho klopnho obvodu IO4 s asovou kontantou 0,85 ms. Vstupy z IO2b a IO4 s priveden do IO3. Fzovo posunut vstupy o 180 s cez RC leny R2, C3 a R3, C4 priveden do riadiacch elektrd tranzistorov T2 a T3. RC len sli na potlaenie ruivch ihlovch impulzov. Tranzistory T2 a T3 spnaj vinutia n1 a n2 transformtora Tr1. Vstup transformtora je prispsoben pomocou R16, R17 a C7. Rel Re sli na automatick pripojenie menia pri vpadku siete. Sasou menia je i nabja akumultorov, ktor je na obr.3. Striedav naptie z transformtora je usmernen didami D6 a D7. Toto naptie sli tie na napjenie operanch zosilovaov IO5. Operan zosilova IO5a snma bytok naptia na R9 a tento porovnva s referenciou, ktor je vytvoren didou D1. Pri mench nrokoch na presnos regulcie prdu je mono poui na mieste D1 ben Zenerovu didu s naptm 3,3 V. Potom treba zmeni R5 na 1,5 k a R6 na 4,7 k. Nabjac prd sa d nastavi plynule trimrom R7 v rozsahu 0 a 5 A. Druh as operanho zosilovaa IO5b snma cez odporov deli R12, R13 a R14 naptie batrie a porovnva ho s referennm naptm privdzanm do invertujceho vstupu IO5b. Ke naptie batrie prekro 14,4 V, nastaven trimrom R13, zablokuje invertujci vstup IO5a a tm djde k zablokovaniu nabjania batrie. Ke naptie batrie poklesne pod stanoven hodnotu, prednastaven pomocou R19, dobjanie sa obnov. Po dlhodobejch sksenostiach bol nabja doplnen tepelnou ochranou batrie. IO5c snma naptie z tepelnho senzora D16 a porovnva ho s referenciou nastavenou s R26. Po prekroen nastavenej hodnoty sa automaticky zablokuje IO5a a tm zablokuje dobjanie batrie. Pre Pb batrie je mono tto ochranu vypusti. Nabja je mono trvale vypn prepnaom Pr1.

Technick daje
Meni Vstup: jednosmern naptie 8 a 14,4 V, Pb alebo NiCd akumultor. Vstup: st naptie 220 V/50 Hz/150 W.

Popis zapojenia
Celkov zapojenie menia je na obr. 1. Meni pozostva z dvoch ast. Zapojenie riadiacej asti menia je na obr. 2. Osciltor tvoren IO1 vyrba signl o frekvencii 200 Hz. Ten je priveden

Obr. 1. Celkov zapojenie menia

Oivenie
Najprv oivme vkonov as. Potom riadiacu as menia a nabjaa. Vzhadom na to, e sa jedn o vemi jednoduch zariadenie, s oivovanm by nemali by iadne problmy.

Mechanick kontrukcia
Transformtor Tr1 je zloen z plechov EI40 hrbky 0,5 mm. Cievkov teliesko je vyroben z pertinaxu hrbky 1,5 mm. Najprv s navinut 2 vrstvy

Obr. 2. Riadiaca as menia

D4, D9 D5, D17 D8 D10 a D13 D15 D16

zelen LED ZD 3V3 KY132/80 KY132 / 600 erven LED LM335

Obr. 3. Riadiaca as nabjaa lakovanho papiera hrbky 0,1 mm. Potom s navinut n1, n4 a n2, n5, priom po kadej vrstve je navinut jedna vrstva lakovanho papiera hrbky 0,1 mm. Oddelenie medzi primrnymi vinutiami a sekundrnym vinutm 2,5 kV je zabezpeen navinutm 4 vrstiev triacettovej flie hrbky 0,08 mm. Potom navinieme vinutie n3, priom po kadej tretej vrstve navinieme jednu vrstvu lakovanho papiera hrbky 0,06 mm. Nakoniec po navinut n3 navinieme dve vrstvy lakovanho papiera hrbky 0,1 mm. Mechanick kontrukcia ostatnch dielov nie je alej podrobne rozkreslen a popsan, lebo zvis od konkrtnych monost amatra. Elektronika je osaden na doske s plonmi spoji poda obr. 4. Cel zariadenie je vidie na obr. 5. Upozornenie: Vzhadom na to, e sa pracuje so sieou, je potrebn dodriava vetky bezpenostn predpisy. Tento meni neobsahuje sptn kontrolu vstupnho naptia, preto nie je vhodn ho pouva pre napjanie zariaden citlivch na zmenu napjacieho naptia. C7 C8 Polovodiov IO1 IO2 IO3 IO4 IO5 T1 a T3 D1 D2, D14 D3, D6, D7 1 F/630 V 0,22 F/630 V siastky CMOS 4060 CMOS 4013 CMOS 4011 CMOS 4098 LM324 BUZ10 LM113 KA261 KY710

Ostatn siastky Q krytl 3,2768 MHz Tr1 transformtor: jadro: EI 40x40 vinutia n1, n2: 39 z, 1,5 mm CuL n3: 787 z, 0,5 mm CuL n4, n5: 9 z, 1,5 mm CuL Re pre 220 V, 2 x prepnac kontakt Pr1 ISOSTAT, 2 x prepnac kontakt Pr2 sieov ISOSTAT, 2 x prep. kontakt Po1 T 1 A Po2 T 8 A Po3 T 5 A Po4 F 100 mA

Literatra
[1] Arend, M.; Ruka, M.: Nabjee a nabjen [2] Limann, O.; Pelka, H.: Elektronika bez balastu [3] Jurkovi, K.; Zodl, J.: Prruka nzkofrekvennej techniky [4] Katalgov listy: National Semiconductor

Zoznam siastok
Rezistory: miniatrne SMA, pokia nie je uveden inak R1 10 M R2, R3, R8, R15, R23 10 k R4 10 k + 27 k v srii R5 2,7 k R6, R11, R22 1 k R7, R13 1 k, trimer PT 15 - S R9 0,1 , odporov drt R10 100 R12 8,2 k R14 2,2 k R16 3,3 M/600 V R17 120 /10 W R18, R24 1,5 k R19 680 k R20 1 M/0,25 W/600 V R21 470 /1 W/600 V R25 120 R26 2,2 k, trimer PT 15 - S Kondenztory C1, C2 C3, C4 C5 C6 27 pF, ker. 10 nF, ker. 100 nF, ker. 2,2 F/10V, el.

Obr. 4. Doska s plonmi spojmi a rozmiestenie siastok

en stereofonnho signlu tv vysln v kabelovch stch

Pi pravch stereofonnch pstroj meme pout dva zpsoby - a to konverzi pomoc smovae nebo pomoc kvaziparalelnho konvertoru zvuku. Smova pro konverzi stereofonnho signlu
Pedevm musme vychzet z faktu, e nkter spolenosti, zabvajc se distribuc signlu kabelovou st, signl v tto sti na druhch mf zvuku 6,5 a 6,25 MHz (tak, jak vychzej po konverzi z pozemnho vysln) a dle na 5,5 MHz (mono) a 5,5 a 5,74 MHz (stereo), tedy i v norm B/G. Proto je nutn, aby na modulech smova a kvaziparalelnch konvertor bylo na tuto skutenost pamatovno a modul se dal bez problm doplnit filtry 5,5 a 5,74 MHz pro proputn druhch mf zvuku B/G. Pi urovn zpsobu konverze (pouit smovae nebo kvaziparalelnho konvertoru) zjistme, e velk vtina pstroj obsahuje filtr PAW s dostatenou kou psma pro ob zvukov normy. To umouje pout smova se smovacm kmitotem 12,0 MHz. Nabz se zpsob smovn obou mf zvuku 6,5 i 6,258 v jednom smovai kolem osy 12 MHz, nebo vsledn kmitoty vychzej po konverzi velmi pesn na 5,5 a 5,742 MHz. Pokud bychom smovali jen samotn nosn vybran kmitoty 6,5 a 6,25 (6,258), pak by tento zpsob byl mon. Vimnme si vak propustnch charakteristik keramickch filtr 5,5, 5,74, 6,5 a 6,25 MHz. Z obr. 1 je patrn, e filtry propust pod poklesem 10 dB psmo kmitot, jejich produkty po smovn padnou do psma vstupnch filtr, kter se po konverzi objev na vstupu smovae. Vsledkem je nepouiteln signl, kter po detekci vykazuje neppustn velk ruiv pozad (asi 30 a 40 dB). Jedin cesta vede pes smovn obou signl v samostatnch smovach. Pouit dvou osciltor nen pitom mon, protoe by vznikly ruiv zznje. Je tedy teba pro smovae pout signl o frekvenci 12,0 MHz ze spolenho osciltoru. Blokov schma tohoto smovae je na obr. 2. Ve uveden zapojen je pedmtem patentov pihlky : P 1250-94, zveejnn ve Vstnku adu prmyslovho vlastnictv . 4/95. Mont smovae zapojenho podle obr. 2 se naru penos pvodn cesty signlu v norm B/G v upravovanm pstroji. Je tedy nutn, pokud chceme normu B/G v pstroji zachovat, rozit vstupn psmo smovae dalmi dvma filtry a to SFT 5,5 a SFT 5,74. Tyto filtry zajist penos signl v norm B/G, kter se dle zesl ve smovach a projdou pslunmi vstupnmi filtry na vstupy. Nemusme se potom starat o rovov pizpsoben smovae na vstupu. Modul smovae obsahuje vstupn zesilova, dle dva zkladn vstupn keramick filtry, ktermi jsou vybrny jednotliv druh mf zvuku 6,5 a 6,25 MHz (D/K), ppadn dalmi filtry 5,5 a 5,74 MHz (zapojenmi paraleln) pro druh mf zvuku v norm B/G. Signly druhch mf zvuku pichzej dle do samostatnch smova, ve kterch jsou smovny s kmitotem 12,0 MHz ze spolenho osciltoru s krystalem. Z vstup smova jsou pomoc filtr SFT 5,5 a SFT 5,74 MHz vybrny vsledn kmitoty druh mf zvuku v norm B/G. Tyto signly jsou potom pivedeny za filtry 5,5 a 5,74 MHz v pstroji, tedy paraleln k pvodn cest signl. O to, aby se neporuilo impedann pizpsoben vstup filtr v pstroji, se postar oddlovac kondenztor s velmi malou kapacitou na vstupu smovae. Ztrtu rozkmitu signlu konvertovanch kmitot, kter tm vznikne, spolehliv kompenzuje velk zisk celho smovae. Podmnkou pro sprvnou funkci modulu je pouit dvojitch filtr ady SFT, kter jsou schopny vybrat pomrn zk psmo signl a zrove zajist penos sprvn vzjemn rovn signl obou druhch mf. Splnnm tohoto pedpokladu je zaruen i sprvn pomr vzjemnch rovn signl na vstupu smovae, co je velmi dleit pro dal zpracovn mf signl. V jednotlivch vtvch smovae nelze pout rzn typy filtr, nebo kombinaci sriov zapojench filtr. Sriov zapojen filtr sice o nco zlep celkov parametr

Vstup

Vstup

Obr. 2. Blokov schma Stop Bandu takto zapojen dvojice, zvt vak prchoz tlum jedn vtve signlu. Co je nejpodstatnj, nez penen psmo. V celm rozsahu tedy plat zsada o zachovn symetrie zapojen v obou kanlech nosnch frekvenc zvuku a po samotn dekodr a dle nf vstup zvuku. Jedin tmto zpsobem lze zaruen doshnout kvalitnho zvukovho stereofonnho, nebo DUO signlu v reproduktorech. Modul smovae je dle mon po odstrann propojky doplnit regulanm trimrem, jm lze v rozsahu 40 dB zmenit zisk vstupnho zesilovae modulu tam, kde signl druhch mf signl je pli velk a pi smovn by byl signl zjevn zkreslen. Tento zpsob pravy stereofonnch pstroj je nejrozenj. Zachovv elektrick vlastnosti pvodnho filtru PAW a mf dlu, vetn demodultoru prvn zvukov mezifrekvence. Podmnkou vak je, jak u bylo eeno, aby v pstroji pracoval pouze jeden takov smova mf kmitotu zvuku. Takto upraven pstroje provozujeme ve stlm reimu stereo DUO. Pokud nejsou ptomny identifikan signly provozu stereo nebo DUO, je dekodr pepnut do provozu mono a smova konvertuje monofonn signl st stereofonn cesty (6,5/5,5 MHz). Dekodr v provozu mono pak pevd signl do obou kanl L a P.

Kvaziparaleln konvertor pro konverzi stereofonnho signlu

V praxi se me vjimen vyskytnout ppad, e filtr s postupnou vlnou PAW v pstroji nem dostaten irok psmo pro penos nosnch kmitot zvuku obou norem B/G i D/K. Tak se me stt, e pslun druh mf kmitoet zvuku nem dostatenou rove, potebnou pro sprvnou funkci smovae. V tomto ppad pouijeme k prav zvukov sti kvaziparaleln konvertor. Aby tento konvertor plnil sprvn svou funkci, mus nutn obsahovat tyto sti: -vstupn dvojit psmov filtr; -integrovan obvod uren speciln pro kvaziparaleln zpracovn zvuku, vetn pslunho obvodu pro obnovu nosnho kmitotu obrazu; -demodultor prvn mf zvuku; -smova, kter spluje vechny podmnky pro smovn obou mf zvuku, pracujc podle ve uvedench podmnek; -vstup, kter neovlivn impedann pizpsoben vstup stvajcch ke-

Obr. 1. Kmitotov charakteristiky filtr

ramickch filtr 5,5 a 5,74 MHz v upravovanm pstroji. Vstupn dvojit psmov filtr pevd vstupn impedanci v pomru 1:1 na vstup integrovanho obvodu. Tm je zarueno, e nebude podstatn ovlivnno impedann pizpsoben vstupn sti filtru PAW a nezmn se penos signlu tmto filtrem. Pi pravch zvukov sti si nkte opravi pomhali v ppad, e filtr nepenel signl v psmu D/K tak, e filtr pemostili malou kapacitou (zpravidla zkroucenm dvou drt) a nsledn do pstroje namontovali smova. Tato prava mla za nsledek velk zsah do parametr penosov charakteristiky filtru, zvlt ve skupinovm zpodn. Nsledkem takovho zsahu bylo znehodnocen obrazu (obrazov kontury na pechodech, neostrost atd.). O krse takovho zsahu nemluv. Vrame se vak ke kvaziparalelnmu konvertoru. Vstup modulu by ml bt pizpsoben jak pro symetrick, tak pro nesymetrick pipojen. Aby byl splnn poadavek obou monost pipojen, jsou obvody psmovch propust provedeny jako transformtory s pevodem 1:1. Jedna st vinut je vazebn a druh st je zapojena jako ladn obvod LC s paraleln rezonanc. Nadkritickou vzjemnou vazbou ladnch obvod je dosaeno dostaten prosedlan charakteristiky penosu obrazovho a zvukovch kmitot. Primrn vazebn vinut vstupnho obvodu m jednu stranu spojenu se zem. Tuto tenkou spojku

je mon na modulu snadno peruit pekrbnutm. Na desce je ploka vvodu, kter je standardn neosazena a do kter je mon pipojit druh vodi pro pipojen vstupnho signlu. Pokud m kanlov voli dva vstupy (IF), je teba vdy tuto pravu provst a pout dvouvodiov pipojen vstupu modulu. Dvojit vstupy IF kanlovho volie maj toti proti zemi velkou impedanci a pokud bychom pipojili modul pouze jednm vstupnm vodiem, nezskali bychom dostaten velk signl pro jeho sprvnou funkci. Tyto podmnky plat samozejm i pro pipojovn modul monofonnch. Vstupn st modulu se pipojuje pes kondenztor s velmi malou kapacitou (jednotky pF) tak, aby nebyla ovlivnna vstupn impedance filtru s postupnou vlnou PAW. Modul konvertoru se pipj nejlpe na kryt mf nebo kanlovho volie. Pjec oka modulu spojuj souasn elektrickou zem pstroje s obvody modulu. Protoe m modul pi napjen 12 V pomrn mal odbr (kolem 50 mA), lze jej pipojit na bod napjen kanlovho volie +12 V. Tento bod bv zpravidla hned dal v ad za vstupem (nebo vstupy) IF. Mezi tmto napjecm bodem a vvody IF bv v ad vvod mezera. Po pipojen modulu je nutn kontrolovat pokles napjecho napt pro kanlov voli. Napt by se nemlo zmenit o vce ne 5 %. Pokud bude pokles napt vt, je teba v pstroji vyhledat jin napjec bod +12 V. Dbme t na to, aby vechny pvody k modulu byly
h kompartor IO1b sleduje doln okraj oknka, uren referennm naptm U R2 a dliem R6/R7 a pi poklesu U 1 pod nj klopn obvod IO2a vynuluje. Vlastn synchronizaci uskuteuje dal klopn obvod IO2b, kter na svj vstup penese rove vstupu IO2a vdy a pi nbn hran hodinovho impulsu. Rezistory R3, R5 zavdj do funkce kompartor hysterezi. -JH[1] Velichko, S: Synchronized window comparator eliminates error. EDN 40 (1995), s. 146 n a vstupn svorkou jednotkov, protoe tento stav zajiuje, e diody D1, D2 jsou polarizovny vstupy kompartor v zvrnm smru. Je-li pekroena nkter z nastavench mez, pslun dioda se oteve a pokud uveden stav trv plat: U2 = U = UH, ppadn UL. Nsledkem konen velikosti rychlosti pebhu operanch zesilova nen zlom zcela ostr, ale vstup sleduje stav na vstupu po dosaen nastaven meze jet po dobu asi 2 s. -JH-

co nejkrat. Pokud se nm poda tuto zsadu zachovat, nemusme pouvat na vstupu ani vstupu stnn vodie. Nen-li vak dlka originlnch pvod modulu dostaten, pouijeme pro pipojen vstup (vstup) radji stnn vodie. Moduly kvaziparalelnch konvertor zvuku pro stereo lze bez pot doplnit o filtry SFT 5,5 a SFT 5,74 pro penos normy stereo, DUO B/G. Modul pak pen ob psma, D/K i B/G. Kondenztory s malou kapacitou na vstupu modulu pracuj jako vstupn impedann dli. Vzhledem k velk rezerv velikosti signlu na vstupu (mezivrcholov napt - dov jednotky V) lze vstupy modulu takto bez problm pipojit za vstupy filtr 5,5 a 5,74 MHz v upravovanm pstroji. Modul by t ml bt umstn v dostaten vzdlenosti od obvod dkovho rozkladu, kter bvaj znanm zdrojem tepla v pstroji. Pro ve uveden pravy pstroj jsou ureny moduly TES 11S - modul stereofonnho smovae a TES 33S - modul kvaziparalelnho zpracovn stereofonn mf zvuku. Uveden moduly jsou zobrazeny na tet stran oblky tohoto asopisu. Ceny jsou uvedeny v inzertn sti. Velmi podrobn bude tato problematika rozebrna v sle 5/96 asopisu Konstrukn elektronika A Radio, kde bude uvedena ada pklad praktickch zapojen v pstrojch nejznmjch vrobc a znaek. Pavel Kotr TES elektronika a.s.

Synchronizovan oknkov kompartor

Synchronizac kompartoru se eliminuje chyba, kter me vzniknout pi pedvn vsledku komparace do digitlnho systmu, pechz-li vstupn analogov napt prv mezemi okna. Zapojen synchronizovanho oknkovho kompartoru je na obr. 1. Pev-li vstupn napt U1 hodnotu (odpovdajc horn hran oknka) danou velikost referennho napt UR1 a dliem R1/R2 kompartoru IO1a, peklop se kompartor do stavu L a nastav se klopn obvod IO2a do stavu H na vstupu. Dru-

Obr. 1. Synchronizovan oknkov kompartor

[1] Nagaraj, M. S.: Improved Clipping Circuit Design. Electronic Design 43 (1995), 1. kvtna, s. 116.

Omezujc zesilova
Vstupy nkterch obvod, jedn se nap. o rychl pevodnky A/, je teba chrnit ped pebuzenm. Jedno z monch zapojen omezujcho zesilovae, kter nedovol, aby jeho vstupn napt pekroilo v obou polaritch individuln nastavitelnou hladinu, je na obr. 1. Vlastn omezen zajiuj kompartory tvoen operanmi zesilovai OZ1.2 a OZ1.3, oddlen od vstupn a vstupn svorky sledovai OZ1.1, OZ1.4. Referenn napt na neinvertujcm vstupu OZ1.2 je dno polohou jezdce PH, na nm je nastaveno UH , podobn jako na jezdci PL napt UL. Pohybuje-li se vstupn napt mezi uvedenmi mezemi, je penos mezi vstup-

Obr. 1. Omezujc zesilova

Adaptr pro men malch odpor

Odporov rozsahy bnch penosnch multimetr vyhovuj dobe bnm potebm, nicmn obas jsme nuceni zmit bonk i odpor vinut v oblasti zlomku ohmu. V tom ppad nesta ani rozlien 0,01 u 4mstnch multimetr, nemluv o srovnatelnm odporu pvodnch vodi, kter musme odetat. Precizn multimetry e tyto problmy dky vt pesnosti a poskytovanmu rozlien, ale zejmna tyvodiovmu uspodn micho obvodu. V nm jsou oddleny vodie napjejc men rezistor konstantnm proudem od vodi, jimi mme napov bytek na menm rezistoru. Tm je beze zbytku eliminovn vliv odporu pvod. Tohoto principu uv jednoduch adaptr podle [1], roziujc nejni odporov rozsah multimetr o dva dy - nap. z 199,9 na 19,99 a 1,999 . Uspodn je patrn na obr. 1. Pomocn zdroj stejnosmrnho napt 4,5 a 20 V dodv mic proud 10 resp. 100 mA, stabilizovan obvodem LM317T v bnm zapojen, kde na pepnanch kombinacch rezistor vznik jmenovit referenn bytek 1,25 V. Dalmi prvky proudovho obvodu jsou u jen pvodn vodie a men rezistor. bytek napt z nho pivdme dalmi dvma vodii na vstup multimetru, pepnutho na nejni rozsah stejnosmrnho napt. Vstupn odpor (zpravidla 10 M) nemusme uvaovat. Men odpor teme v / 10 mV resp. v /100 mV. Obvod byl realizovn na destice s plonmi spoji podle obr. 2, kter se pipjenmi bannky zasouv do zdek multimetru. Pro tyvodiov pipojen menho rezistoru byly pouity plastov kolky na prdlo. elisti jsem vyloil mdnm pskem, jeho druh konec tsn zapadne do prolisu horn sti kolku, kde jsou pipjeny pvodn vodie (obr. 3). Kolky vyvozuj elistmi dostaten tlak i pro spolehliv uchycen drt malch prmr. Posuvn pepna rozsah by ml vykazovat mal a stabiln pechodov odpor, proto byl pouit dvouplov pepna s obma sekcemi spojenmi paraleln. Na chyb men se podl odchylka proudu od jmenovit velikosti a chyba rozsahu multimetru. Proto je vhodn nastavit mic proudy trimry R2 a R5 (TP095) pomoc pesnjho pstroje, zejmna, je-li adaptr napjen nepli promnnm zdrojem (teba bateri 4,5 V). Jinak zmna napjecho napt z 4,5 na 10 V vyvol u proudu 10 mA prstek asi 0,06 %, u proudu 100 mA asi 0,6 %. Pi napjen vtm naptm ne 10 V vyaduje obvod LM317T chladi.

Obr. 2. Deska s plonmi spoji a rozloen soustek

Obr. 3. Mic svorka z kolku na prdlo Nakonec je vhodn upozornit i na monost chyb vlivem termoelektrickch napt, mme-li rezistory z odporovho drtu (konstantan), byl-li jeden z konc oteplen nap. pjenm. Ing. Oldich Novk [1] Stiles, B.: Expanded Resistance Ranges for your DMM. Popular Electronics, prosinec 1995, s. 64.
Proveden Ztrtov initel Teplotn Rozsah [tg 10-3] pi koeficient pracovnch 1 kHz 100 kHz [10-6/K] teplot [C] 3 0,3 0,2 10 1 0,3 150 -200 -150 -60 a +125 -60 a +100 -40 a +85 -55 a +100 -60 a +125 -65 a +140 800 2500 -55 a +85 -40 a +110

Obr. 1. Zapojen adaptru pro men malch odpor

Fliov kondenztory
Nsledujc tabulka pin pehled znaen fliovch kondenztor podle materilu pouitho pro dielektrikum a orientan daj o ztrtovm initeli, teplotnm souiniteli a rozsahu pracovnch teplot pro jednotliv typy. Firma WIMA jeden z nejvtch vrobc svitkovch kondenztor rozliuje jednotliv typy zkladn barvou pouzdra: erven typ MKS, lut typ FKC (odpovd KC), modr typ FKS (odpovd KS). Karel Barto

Materil dielektrika Zkrcen obchodn nzev oznaen DIN Polykarbont; Makrofol Polypropylen Polystyrol; Styroflex Polyester; Hostaphan, Mylar, Melinex, Therphane Polyfenylensulfid acett celulzy impreg. papr KC MKC KP MKP KS MKS KT MKT MKI MKL MP

film flie metalizovan film film flie metalizovan film film flie metalizovan film film flie metalizovan film metalizovan film metalizovan film metalizovan film

10 1,5 12 13

30 3

380

VKV stereopijma
Zdenk Kotisa
Tento stavebn nvod popisuje jednotliv funkn bloky, ze kterch lze sestavit stereofonn pijma VKV stedn kvalitativn tdy nebo jednodu monofonn pijma. Stavbu zvldne kad mrn pokroil radioamatr. Pijma ve stereofonn verzi (obr.1) m tyto funkn bloky: vstupn jednotku VKV, mf zesilova 10,7 MHz, stereofonn dekodr, stereofonn korekn pedzesilova a dva koncov nzkofrekvenn zesilovae. Zjemce o stavbu tohoto pijmae me pochopiteln pout pouze libovoln ze zde popisovanch modul a zbvajc doplnit jinm, kter m k dispozici. Tak nap. lze pout vstupn jednotku ladnou varikapy, nronj korekn pedzesilova nebo vkonnj nzkofrekvenn zesilova. Monofonn verze pijmae je jednodu a obsahuje pouze vstupn jednotku VKV, mf a nf zesilova. Propojen modul je na obr. 2. Ve stereofonn verzi jsou pouity vechny popisovan moduly. Pokusn propojen modul je na obr. 3.

pro dosaen stereo efektu dostaten siln signl. Optimln napjec napt jednotky je 9 V.

Mezifrekvenn zesilova 1MF1

Tento zesilova je uren pro zeslen signl s mezifrekvennm kmitotem 10,7 MHz z libovoln vstupn jednotky VKV. Zesilova (obr. 5) pracuje ve standardnm zapojen s integrovanm obvodem A225D, kter je stle k dostn za pijatelnou cenu. Tento obvod umouje konstrukci kvalitnho mf zesilovae s adou pomocnch funkc: pipojen S-metru, automatickm dolaovnm kmitotu (ADK nebo AFC), umlovaem umu a automatick odpojovn dolaovn kmitotu. Vnitn umlova je zvisl jak na rozladn, tak i na sle pole. Prh umlen umu se nastav odporovm trimrem P2. Umlen umu je mon vypnout pipojenm vvodu 13 IO1 na zem. Trimrem P1 se nastavuje velikost napt pro indiktor sly pole (S-metr). Tm me bt analogov rukov midlo s citlivost piblin stovek A nebo indiktor s integrovanm obvodem a se svtivmi diodami. Vstup ADK slou pro automatick dolaovn kmitotu vstupn jednotky. Pouijete-li vstupn jednotku ladnou varikapy, pipojte ladic napt tak na vstup L.U. mf zesilovae. Zabezpete tak automatick odpojen dolaovn kmitotu (ADK) bhem ladn a jeho nsledn pipojen po ukonen ladn. Napov zmna pi ladn vstupn jednotky VKV se penese pes kondenztor C6 do obvodu A255D, co zpsob krtkodob odpojen dolaovn. Jako cvku L1 navineme 7 zvit lakovanm Cu drtem o prmru 0,2 mm zvit vedle zvitu na kostice o prmru 5 mm a zakpneme nap. voskem. Feritov roubovac jdro me bt tm libovoln. Po vyvrtn desky s plonmi spoji, osazen soustkami a zapjen soustek zkontrolujeme vizuln sprvnost osazen soustek a polaritu elektrolytickch kondenztor. Zkontrolujeme, zda jsme pjenm nezkratovali sousedn spoje. Vstup mf zesilovae propojme kouskem koaxilnho kablku se vstupn jednotkou VKV. Rovn vstup mf zesilovae se stereode-

Vstupn jednotka VKV

Popisovan vstupn jednotka je vrobkem bval NDR. Jej schma neuvdme, dleit jsou pouze pipojovac body. Jejich umstn je na obr. 4. Jednotka je ji z vroby pedladna a je tedy zbyten zasahovat do jejch ladnch obvod. Lad se dvojitm ladicm kondenztorem a peladn je podle daj vrobce v rozsahu 87,5 a 108 MHz. Deska s plonmi spoji je osazena sten technikou povrchov monte. Citlivost je pomrn slun, silnj vyslae lze pijmat bez problm na kus drtu, pipojenho na vvod 1. Pro oblasti se slabm signlem lze doporuit vhodnou antnu, pipojenou ke vstupn jednotce koaxilnm kabelem. To plat obzvlt pro stereofonn pjem, u nho mus bt

Obr. 1. Propojen modul stereofonnho pijmae (nahoe) Obr. 2. Propojen modul monofonnho pijmae (vlevo)

Obr. 3. Propojen moduly pijmae

Obr. 4. Zapojen vvod vstupn jednotky VKV: 1 antna 75 ; 2, 3 zem; 4 vstup mf; 5 zem; 6 voln; 7 osciltor; 8 napjen +9 V; 9, 10 AFC

Stereofonn dekodr 1DK1

Je uren pro dekdovn stereofonnho signlu a jeho rozdlen na prav a lev kanl. Dekodr byl vyvinut pro pipojen k mf zesilovai 1MF1, lze jej vak bez problm pipojit k libovolnmu mf zesilovai obdobnch parametr. Zapojen stereofonnho dekodru (obr. 8) vyuv obvod A290D, uren pro Hi-Fi stereopijmae. Jeho hlavn vhoda je, e pro svoji funkci nepotebuje dn cvky a nastavuje se pouze jedinm trimrem. Po pipojen signlu MPX z mf zesilovae a naladn stanice, vyslajc stereofonn signl, otme trimrem P1 tak, aby se rozsvtila LED, indikujc pjem stereosignlu. Otme trimrem dle, a LED zhasne. Trimr nastavme do stedu oblasti, ve kter dioda svt. Dekodr meme vyadit z funkce pepnaem, kter spojenm vvodu mono se zpornm plem napjen (0 V) pepne dekodr na monofonn provoz. Tranzistor T1 slou k zeslen signlu pivdnho na vstup dekodru. Z kolektoru T1 je signl piveden pes vazebn kondenztor C2 na dolnofrekvenn propust.. Doln propust potlauje nedouc signly a jejich nsobky. Pes vazebn kondenztor C5 je signl piveden na integrovan obvod IO1 - A290D. K vvodu 14 je pipojen trimr P1, kterm nastavme vnitn fzov zvs pro sprvnou funkci IO1. Z vvod 4 a 5 IO1 je ji dekdovan stereofonn signl piveden na doln propusti. Tm se potla nedouc signly a zlap se i pomr signl/um. Filtr je

Obr. 5. Schma zapojen mezifrekvennho zesilovae 1MF1 kodrem, pp. s nf zesilovaem by ml bt propojen stnnm vodiem. Pak ji pipojme mf zesilova na napjec napt. Na vstupn jednotce naladme libovolnou stanici a roubovnm jdra cvky L1 nastavme sluchem nejlep reprodukci (nejmen um) nebo po pipojen S-metru nejsilnj signl. Optimln napjec napt mf zesilovae je 15 V, odbr pi tomto napt je asi 15 mA. Vstupn napt signlu MPX je asi 100 mV. R9 22 k R10 270 R11 1,8 k R12 2,2 k R13 100 P1, P2 4,7 k, trimr nastojato C1, C5 2,2 nF, keramick C2, C3,C4, C14, C16, C18 33 nF, keramick C6 470 nF, TC205 C7 10 F/16 V, radiln C8 2,2 F/16 V, radiln C9 47 F/16 V radiln C10 330 nF, TC205 C11, C13 33 pF, keramick C12 470 pF, keramick C15 1 F/16 V, radiln C17 100 F/25 V, radiln D1 KA261 a pod. T1 KF173 (BF173) IO1 A225D F1 keramick filtr SFJ10,7 L1 viz text

Seznam soustek mf zesilovae

R1 R2 R3 R4, R14 R5, R7 R6 R8, R15 560 8,2 k 150 27 k 330 470 1 k

Obr. 6. Deska s plonmi spoji a rozmstn soustek mezifrekvennho zesilovae 1MF1 rovn bezcvkov, take jej nemusme nastavovat. Pouit svitkov kondenztory jsou typu TGL nebo podobn s kvalitnm dielektrikem (polystyren, polyetylen, MKT apod.). Po zapjen soustek a kontrole osazen propojme vstup dekodru s vstupem mf zesilovae a vstup dekodru pipojme na korekn pedzesilova nebo ji pmo na vstupy nf

Obr. 7. Osazen deska mezifrekvennho zesilovae 1MF1

Obr. 8. Schma zapojen stereodekodru 1DK1

Obr. 9. Deska s plonmi spoji a rozmstn soustek stereodekodru 1DK1

C7 33 nF, keramick C9 10 F/16 V, radiln C10, C12 220 nF, TC205 C11 470 nF, TC205 C13 470 pF, svitkov C14, C18 2,2 nF, svitkov C15, C19 1,5 nF, svitkov T1, T2, T3, T4 KC238 IO1 A290D Vechny sti stereofonnho pijmae VKV popisovan v tomto a ptm sle obdrte na dobrku na adrese: ELEKO Z. Kotisa, Pellicova 57, 60200 Brno. Ceny jednotlivch stavebnic jsou nsledujc: Vstupn jednotka VKV: 50 K. Mezifrekvenn zesilova 10,7 MHz 1MF1: 186 K. Stereodekodr 1DK1: 142 K. Korekn pedzesilova 1A1: 309 K. Nf. zesilova 1Z10W: 92 K. Varianta zesilovae 1Z10Wa: 84 K. Zdroj 1Z1: 105,40 K. K cen je nutno pipotat potovn. Komern vyuit jednotlivch stavebnic je povoleno pouze se souhlasem autora. (Dokonen pt)

Obr. 10. Osazen deska sterodekodru 1DK1 zesilovae. Pipojme napjec napt 15 V. Proudov odbr je asi 18 mA. Vstupn napt stereofonnho signlu je asi 200 mV. R11 680 R12, R15, R16, R19, R20 15 k R13, R14 1 k R18, R22 100 k R23 100 P1 4,7 k, trimr nastojato C1 220 pF, keramick C2, C5, C17, C21 2,2 F/16V, radiln C3, C8, C16, C20 680 pF, svitkov C4 150 pF, svitkov C6 47 nF, TC205

Seznam soustek stereodekodru

R1 68 k R2 18 k R3, R4, R7 8,2 k R5 1 M R6 5,6 k R8, R17, R21 10 k R9, R10 4,7 k

DISCODRIVER svteln efektov zazen

CB report
Olovn zdroj
Rd bych zde poukzal na netradin een napjecho zdroje pro zkladnov radiostanice. Pokud toti pevn poslouchte, ppadn mte zapnut obvod selektivn volby, je spoteba stanice podstatn men (podle typu 30 a 400 mA) ne pi vysln. Tto skutenosti jsem vyuil pi konstrukci napjecho zdroje s olovnm akumultorem. Pi pjmu je akumultor prbn dobjen a pi vysln napj radiostanici. Protoe dobjec proud je zhruba dov men, ne na jak by bylo nutn dimenzovat klasick zdroj, je podstatn men i potebn transformtor. Akumultor navc pedstavuje vtan zdroj energie pi vpadku s. Blokov schma zdroje je na obr. 1, celkov zapojen pak na obr. 2. Zdroj jsem navc doplnil jednoduchm indiktorem napt, kter obsluhu upozorn na nadmrn vybit akumultoru. Indiktor lze zapnout kdykoliv tlatkem, automaticky jej zapn proudov rel pi vtm odbru proudu. Pro zdroj jsou vhodn zapouzden bezdrbov akumultory, kter mohou pracovat v libovoln poloze, maj vyhovujc dobu ivota a nemaj pamov efekt (bn u NiCd). Maximln vybjec proud me bt krtkodob i nkolik destek ampr. J jsem pouil akumultor LONG 12 V/1,2 Ah, zakoupen v GM electronic za 350,- K. Akumultor dobjm ze zdroje s vstupnm naptm 13,5 a 14 V. Protoe maximln nabjec proud uvedenho akumultoru je 360 mA, je teba, aby vstupn proud dobjee byl omezen. V idelnm ppad by dobjec zdroj ml mt charakteristiku podle obr. 3. Nabjme-li vybit akumultor, je nejprve dobjen maximlnm nabjecm proudem. Zvt-li se napt na akumultoru natolik, e vstupn napt zdroje ji nen omezeno, zane se nabjec proud zmenovat, a se ustl na konen velikosti asi 30 mA. Ukzalo se, e je prakticky jedno, jestli zdroj nastavme na 13,5 nebo 14 V. Pi vtm napt je nabjen ukoneno jen o mlo pozdji (dodan nboj je jen o mlo vt) a konen nabjec proud je vt. Jako dobjec zdroj jsem pouil mal spnan zdroj z AR A5/95, avak, jak se ukzalo, nebylo to nejastnj een. Cel zazen se mi sice velo do krabiky U-HOBBY, kter je jen o mlo vt ne pouit akumultor, ale rue-

n zpsoben mniem je v psmu CB tak velk, e akumultor dobjm jen pi vypnut stanici. Proto je v zapojen na obr. 2 pouit radji klasick transformtor se stabilizac napt obvodem LM317. Nabjec proud je omezen vnitnm odporem transformtoru a rezistorem Rx ped LM317. Dobjec proud sta udret v rozumn velikosti pro napt od 10 do 14 V, protoe na men napt akumultor zpravidla nevybijeme. Jinou monost je pout stabiliztor s obvodem L200, pak omezme nabjec proud rezistorem mezi vvody 2 a 5. Proudov rel zhotovme tak, e na kontakt jazkovho rel navineme asi 120 zvit drtu o prmru 0,3 mm. Pak rel spn pi proudu asi 300 mA. Pro vt proud navineme mrn mn zvit tlustm drtem. VH

Obr. 1. Blokov schma zdroje

Obr. 3. Voltamprov charakteristika dobjee

Obr. 2. Zdroj k radiostanici s akumultorem snadno. Dle jehlovm pilnkem zdrsnme ploky pvodn drky. Kapkou kvalitnho epoxidovho lepidla drku zalijeme a mrn peplnme. Po plnm vytvrdnut pilnkem penvajc epoxid odstranme. Hlavu roubu pebrousme jemnm smirkovm paprem a pestkneme barvou. Po zaschnut barvy je roub hotov, ale bez specilnho kle ho nelze pout. Kl vypilujeme z plechu tlouky 1,5 mm podle nkresu. Mus co nejpesnji zapadat do zez na hlav roubu. Dvme pozor zejmna na vypilovn zoubk po stranch, kter nesm brnit zaroubovn roubu a na doraz do drku antny. Nen takov problm kl vypilovat, jako sprvn zvolit materil na nj. Po nkolika nezdaench pokusech jsem spn vyzkouel kl vyroben z jednokorunov mince. Nechci rozhodn nikoho nabdat k nien platnch minc, urit by se dal najt vhodnj materil, ale teba se tento tip nkomu hod. Kl meme ponechat ve tvaru podle nkresu a pi pouvn ho budeme dret v kletch nebo k nmu nap piroubujeme kovovou tyku v dlce 7 a 10 cm jako pku. Pesto, e popis vypad na prvn pohled sloit, lze pravu roubu i vrobu kle zvldnout asi za tvrt hodiny a dvacet minut bez asu na tuhnut epoxidu. MIC

Bezpenostn roub za korunu

Oblben a asto pouvan antny DV-27 magnum bvaj upevnny pomoc jednoduchho roubu, kter lze uvolnit i bez roubovku napklad minc. Jsem toho nzoru, e se vyplat antnu pimen zabezpeit. Vyel jsem z vahy, e proti vandalismu ochrana nen ulomit pjde antna vdy, zkuen zlodj si tak porad a proto se navren ochrana zamuje na pleitostn zlodjky zejmna z ad mldee, kterou inspiruje ona uveden mince k tomu, aby ji na roubu vyzkoueli. Bezpenostn roub je vyroben pravou roubu originlnho. Podle nkresu vyzneme do hlavy roubu listem pilky na kov zezy kolmo na pvodn drku. Zez jehlovm pilnkem rozme na 1,5 mm a prohloubme na rove zvitu, tj. 3,3 mm. Materil pvodnho roubu lze opracovat pomrn

Obr. 1. prava roubu antny DV-27

Pro antna vyzauje

Kenneth Macleish, W7TX
(Podle asopisu QST 11/1992 peloil Ing. Petr Lebduka, OK1DAE.) Nemuste vdt, jak antna pracuje, abyste ji mohli pouvat. Ale zskte-li o tom njak znalosti, pochopte hloubji princip rdia. Zde je nkolik odstavc, kter vnej svtlo do tajemnho procesu, kterm antny penej energii z jednoho msta na jin. Kdyby antny nevyzaovaly, mohli bychom klidn opustit sv radioamatrsk pstroje a vnovat se jinmu konku. Natst ale ony vyzauj. Pokusme se vysvtlit pomoc zkladnch pouek tento podivuhodn a trochu nepochopiteln jev. Nejprve mal test, kter zjist, do jak mry problematiku antn ovldte. Pokuste se odpovdt na vechny vroky (otzky) a pak si teprve najdte sprvn odpovdi na konci strnky1. 1. U plvlnnho diplu napjenho ve stedu se elektrony pemisuj z jednoho konce antny na opan. ANO - NE 2. Dokonal izolant me vyzaovat. ANO - NE 3. Na rozdl od relnho (ohmickho) odporu m vyzaovac odpor vznam pouze v napjecm bod antny nebo antnnho systmu. ANO - NE 4. Zem kolem vyslac antny vyzauje. ANO - NE Pokud jste na vechny otzky odpovdli sprvn, pak toho pravdpodobn znte vc ne autor a mete zbytek lnku vynechat. a ukazovk. Pokud nevte, co je bezov kulika, nebo dnou zrovna nemte, mete ji nahradit pingpongovm mkem. Pro nedostatek lepch pklad se v lnku budeme odvolvat na bezovou kuliku. Otete tuto kuliku o koberec, abyste ji elektricky nabili. A nyn s n mvejte ve vzduchu dopedu a dozadu na vzdlenost asi 15 cm tak rychle, jak jen mete. Kulika vysl elektromagnetick vlny! eknme, e jste doshli 10 kmit za vteinu. Pokud byste do rohu pokoje umstili dostaten citliv pijma pro velmi dlouh vlny, zaznamenal by signl na kmitotu 10 Hz, co je 30 milin metr. Pokud byste dokzali mvat kulikou jet mnohem rychleji, mohli byste tmto zpsobem vyslat. Za chvilku budeme v experimentu pokraovat. Ped tm se ale zkusme podvat, co se dje uvnit antny. elektrony se v ad ohled chovaj stejn jako bezov kuliky. Vme, e elektrick proud ve vodii je zstup pohybujcch se volnch elektron. Jedn-li se o proud stdav, jako je tomu v antn, pak se elektrony pohybuj jednotn dopedu a zpt. Kad elektron tedy kmit kolem sv klidov polohy, tak jako kulika v naem experimentu. Podvejme se, jak rychle a jak daleko se elektron me pohybovat. Pedpokldejme nap. antnu zhotovenou z mdnho drtu o 2 mm pracujc na 14,1 MHz. Kad voln elektron pi povrchu drtu vykon 14,1 milinu kmit za vteinu. Znme-li elektrick nboj volnho elektronu, jejich poet v krychlovm milimetru mdi a hloubku vniku vf energie do drtu (tzv. skinefekt neboli povrchov jev), meme vypotat jeho rychlost pi proudu eknme 1 A. Vsledek bude asi 1 cm za vteinu. Za jednu polovinu periody se elektron moc daleko nedostane: asi jednu stomilintinu centimetru. Ale v och elektronu je to vzdlenost ctyhodn - vce ne deset tisc jeho prmr. Odpov na otzku . 1 tedy zejm zn NE. Ani jeden elektron se nedostane z jednoho konce antny na druh. Meme vypotat zrychlen a zpomalen elektronu. Nejvt bude v okamiku, kdy se elektron zastavil a zan se pohybovat opanm smrem. Pi proudu jednoho ampru dosahuje zrychlen vce ne 50 000 G! A zrychlujc se nebo zpomalujc se nabit tleso, a je to elektron nebo bezov kulika, je zdrojem elektromagnetickho zen. Bezov kulika je velice dobr izolant. Pedpokldme, e jm je i elektron. ili odpov na otzku . 2 je ANO: dokonal izolant vyzauje. Vrame se k naemu imaginrnmu experimentu. Tentokrt msto mvn bezovou kulikou kmitotem 10 Hz si pedstavme elektron kmitajc na rdiovm kmitotu2 a budeme zkoumat vznikl pole.

Polote svou antnu pod mikroskop

Vme, e bn antna dn bezov kuliky neobsahuje. Nicmn obsahuje obrovsk mnostv nepatrnch, lehoukch a elektricky nabitch steek, kterm kme elektrony. Mnoho z nich jsou takzvan voln elektrony, kter ztratily svj rodiovsk atom mdi nebo hlinku a mohou se pohybovat vce i mn svobodn prostorem mezi atomy, ovlivovny pouze ppadnm elektrickm polem. Takov voln

Imaginrn experiment
Vezmme bezovou kuliku o velikosti dtsk cvrnkac kuliky mezi palec

Pole kolem kmitajcho elektronu

Detailn vnitn struktura elektronu dosud nen zcela jasn, ale pro nae ely to nehraje roli; meme pedpokldat, e elektron je mal kulat mek s elektrickm nbojem rovnomrn rozloenm na povrchu. Pole urme eenm Maxwellovch rovnic3 ve vech vzdlenostech od povrchu elektronu. Takov analza ovem nen zleitost pro slab ntury, proto detaily peskome a soustedme se na vsledky. Kulombovsk pole Uchopme elektron drobounkou pinzetou a na chvli ho pidrme. Za chvli bude jedinm ptomnm polem statick elektrick pole obklopujc elektron ve vech smrech4. Silov ry

Obr.1. V okol nabit stice je vdy ptomno kulombovsk pole, kter m nezastupitelnou lohu pi vyzaovn energie
1-NE, 2-ANO, 3-NE, 4-ANO. Klasick elektromagnetick teorie, kterou pouvme v tomto lnku, plat od nulovho kmitotu do oblasti dov mikrovln. m vy kmitoet, tm vce se uplatuj principy kvantov elektrodynamiky. 3 Nkter teoretick zklady lze najt v publikaci autor Feynmana, Leightona a Sandse: The Feynman Lectures on Physics, Vol. II, Addison-Wesley Publishing Co. 1964.
2 1

maj tvar znzornn na obr. 1 jak pro kladn, tak i pro zporn nboj. Takov pole se nazv kulombovsk. Je ptomno vdy, bez ohledu na to, zda se elektron pohybuje i nikoliv. Pozdji poznme, e kulombovsk pole hraje zkladn roli v innosti antn. S pohybem elektronu je spojen vznik dalch dvou pol. Magnetick pole Pohybujc se elektron vytv proud a proud je vdy spojen s magnetickm polem. Zdvihnte palec prav ruky jako pi autostopu a namite jej ve smru pohybu elektronu. Vae pokren prsty znzoruj silov ry magnetickho pole kolem elektronu. Obrtte-li palec do opanho smru, zjistte, e i magnetick pole m opan smr, take kmitajc elektron dv vzniknout stdavmu magnetickmu poli. Na povrchu elektronu je magnetick pole pesn ve fzi se smrem pohybu, ale budeme-li se vzdalovat, bude se fzov rozdl zvtovat. A do vzdlenosti rovnajc se 1/6 vlnov dlky je tento rozdl mal, ale pak se rychle zvtuje a pi vzdlenosti jedn vlnov dlky doshne 360. Dynamick elektrick pole Druh pole, kter je dsledkem pohybu elektronu, je dynamick elektrick pole (na rozdl od statickho pole kulombovskho). Je vhodn pohlet na n jako na souet dvou oddlench pol, z nich jedno je ve fzi s polem magnetickm a druh je o 90 posunuto. To prvn, kter je ve fzi, nazveme radian pole a to druh indukn pole. Je to prv ziv pole, kter nese energii z antny do okolnho prostoru. Obr. 2. ukazuje plochu velikosti fotbalovho hit s osamocenm elektronem (patin zvtenm), kter kmit na 14,1 MHz. Obrzek zachycuje okamik, kdy elektron je uprosted sv drhy a pohybuje se doprava, jak znzoruje ipka. Kruhov ipky znzoruj smr a velikost zivho pole. rkovan krunice pedstavuj prostorov plochy, kde je pole maximln. Vzdalujeme-li se od takov plochy, intenzita pole se zmenuje a na nulu, pak se obrt a roste a na maximum na dal ploe. Vechny tyto plochy se od stedu rychlost svtla, tj. 300 milin metr za vteinu. V ktermkoliv bod je ziv i indukn pole sinusovou funkc asu. Ve vzdlenosti asi 1/6 vlnov dlky od stedu (pesn 1/2 vlnov dlky) ve smru kolmm na smr pohybu maj ob pole stejnou amplitudu. Pohybujeme-li se dle, intenzita induknho pole kles tak rychle, e brzy zstane samo pouze pole ziv. Uvnit vakuovch koaxilnch linek pro penos vf vkonu je pomr elektrickho a magnetickho pole 377 .

[m]

Obr.2. Ziv pole elektronu kmitajcho kmitotem 14,1 MHz. Kad z rkovanch krunic pedstavuje kmitnu vlnn V naem ist zivm poli, kter pen vkon stejnm zpsobem i bez ptomnosti vodie, je tento pomr rovn 377 - tato hodnota se nkdy nazv charakteristickou impedanc volnho prostoru. (Pokraovn pt) Ken Macleish zskal radioamatrskou koncesi v 60. letech ve vku 12 let. Nyn je dritelem extra tdy a stle je aktivn, zejmna na CW. Zskal vdeck stupe BS za fyziku (1939) na Caltech a PhD za fyziku (1943) na University of California v Berkeley. Za vlky pracoval v Tennessee Eastman Company v Oak Ridge, Tennessee, pak peel do Eastman Kodak v Rochesteru, New York, kde pracoval jako nmstek editele pro vzkum v divizi Kodak Apparatus. V roce 1962 peel k Perkin-Elmer Corporation v Norwalku, Connecticut, jako zstupce editele pro rozvoj. V roce 1970 odeel do dchodu, kter trv v Arizon. Ken publikoval v asopise QST lnky na tma tae a men kmitotu. Bhem doby se snail pijt na kloub tomu, jak pracuje rdiov antna. Kombinace jeho sil, vzdln ve fyzice a zjmu o rdiov vysln nakonec pinesla v tomto ponkud mysteriznm tmatu vsledky.

4 Abychom zskali pole smujc ven, musme vzt nboj elektronu s kladnm msto zpornm znamnkem. Zjistil jsem, e pro vtinu lid je pijatelnj takovto pedstava. V dsledcch v tom nen dn rozdl. Konec konc, kdy Ben Franklin tel ebonitovou ty koim kokem, mohl stejn dobe definovat nboj indukovan v koce jako kladn. Ve mohlo bt dnes jednodu.

Zkouka na americkou licenci: Svho asu jsme se zmnili o monosti sloit zkouku pro americkou licenci ve Vdni. Asi estkrt do roka je to mon i v Nmecku, a to ve Wiesbadenu nebo v Eifel Amateur Radio klubu v Bitburgu. Poplatek je asi 6 $. Informace najdete tak v sti PR v boxech rubriky ARRL. U radioklubu v Bitburgu je tak mon si objednat knihu otzek a odpovd pro jednotliv tdy, zkouky se skldaj formou test, zahranin radioamati mus mt s sebou originl vlastn licence a pas. Bli informace je mon zskat i u DA1BT, na telef. sle 0035 24 5102 2475. Pro extra tdu je nutn spn absolvovat ni tdy, ze 40 otzek testu pro extra tdu zodpovdt sprvn nejmn 30 a pijmat i vyslat Morse znaky tempem 100 zn/min. (Podle CQ-DL 2/96) Americk firma GAP nabz vertikln antny bez trap. Nyn dala pod nzvem TITAN na trh novou osmipsmovou antnu stedov napjenou, kter nevyaduje k provozu radily jako protivhu (!). Krom psma 80 m, kde obshne psmo irok jen asi 100 kHz, nejsou problmy s pizpsobenm. (CQ, CQ-EA, CQ-DL) Potkem prosince se kon kadoron v Dortmundu radioamatrsk trh, kter loni navtvilo asi 4200 koupchtivch zjemc. OK2QX

Dlka antnnch prvk a jej korekce

Jindra Macoun, OK1VR
(Dokonen)

2. Korekce dlky prvku La pi zmn pvodnho prmru prvku ta na nov prmr tb. Uvdme postup jednotlivch krok bez odvozen pouitch vzorc a vzjemnch vztah. a) Vypoteme thlost a pvodn dlky La prvku o prmru ta podle vzorce a = La/ta. b) Z grafu odeteme zkrcen za. c) Vypoteme tzv. modifikovanou thlost m pro nov prmr prvku tb podle vzorce m = La/za.tb. d) Z grafu odeteme zkrcen zb odpovdajc modifikovan thlosti m. e) Vypoteme korigovanou thlost b podle vzorce b = m . zb. f) Vypoteme korigovanou dlku prvku Lb z prmru tb podle vzorce Lb = b . tb. Pklad: V Yagiho antn pro psmo 145 MHz chceme nahradit pvodn direktory o 10 mm novmi o 4 mm. O kolik mm musme prodlouit tyto ten direktory, aby se smrov vlastnosti antny nezmnily? Pro pepoet si vybereme stedn dlku direktoru, kter in 900 mm. (Indexov sla u jednotlivch rozmr odpovdaj pvodnm a novm prmrm prvk). a) thlost 10 pvodn dlky L10 10 = L10/t10 = 900/10 = 90. b) z10 = 0,916. c) m = L10/z10.t4 = 900/0,916.4 = 245,6. d) Z4 = 0,94. e) 4 = m . z4 = 245,6 . 0,94 = 230,86. f) Korigovan dlka prvku L4 o t4: L4 = S4 . t4 = 230,86 . 4 = 923,44 mm. O rozdl v pvodn a korigovan dlce, tj. o 23 mm pak prodloume vechny direktory. Teoreticky by se ml pepoet provdt pro kad prvek, resp. kadou dlku direktoru. Rozdl thlost je vak tak mal, e jej z grafu prakticky nelze odest. Korekcm ostatnch prvk, reflektorm a diplm vak tato metoda ji pln nevyhovuje. Pro? - To vysvtlujeme v zvrench odstavcch tohoto lnku. 3. Pepoet rozmr antny na jin psmo s ppadnou korekc dlek prvk. Odvozujeme-li rozmry antny z rozmr antny pro jin psmo, postupujeme tak, e pomrem pvodnch a novch kmitot (obvykle se berou nejvy kmitoty obou psem) vynsobme vechny rozmry ovlivujc

elektrick vlastnosti antny. U Yagiho antn jsou to zejmna dlky, prmry a roztee vech pasivnch prvk, dle rozmry diplu, ale i prmr nosnho rhna, pop. rozmr pchytek prvk na rhno. Teprve pak se koriguje dlka prvk (podle postupu v pedchozm odstavci - viz bod 2) v ppad, e nen k dispozici pepoten prmr prvk. Mn-li se zrove prmr rhna, pop. zpsob upevnn prvk, zavdj se dal korekce, o kterch se zmnme v nkterm z ptch sel A Radia. Korekc dlek pasivnch prvk Yagiho antny se sname zachovat pvodn smrov vlastnosti (zisk) i pi jinm prmru prvk. Prv popsan metoda vyuvajc grafu z obr. 1 vyhovuje s dostatenou pesnost jen pro korekci dlek direktor. Jejich rozmry jsou ostatn pro zisk Yagiho antny rozhodujc. Vechny direktory jsou vdy krat ne /2, tzn. e na pracovnch kmitotech psma nejsou v rezonanci. Jejich plvlnn rezonance le vdy ve, mimo psmo. V provoznm psmu m jejich vlastn impedance ji zetelnou kapacitn sloku - reaktanci, kter je vrazn ovlivovna jejich dlkou, resp. prmrem.

Reflektory, ale i diply jsou na rozdl od direktor na pracovnch kmitotech tm nebo zcela v rezonanci, tzn. e jejich vlastn impedance m jen relnou - odporovou sloku aneb nepatrnou nebo nulovou reaktanci. Prmr prvku ovlivuje jeho reaktanci tm vce, m vce se jeho dlka li od dlky rezonann. To je ppad direktor. Naproti tomu u prvk, kter jsou prakticky v rezonanci, se jejich prmr uplatuje velmi mlo. To je ppad reflektor. Prakticky to znamen, e se zmnou prmru antnnch prvk musme u Yagiho antny vdy korigovat vechny direktory, zatmco se dlky reflektor nemn. Ostatn proto tak nejsou dlky reflektor z hlediska zisku antny kritick. Do jist mry to plat i o zich diplech. Tam je teba respektovat jet dal hlediska, kdy jejich rozmry a celkov uspodn jsou nakonec ovlivnny poadavky na impedann pizpsoben (SV) cel antny. Pesn vpoet korekc dlek vech prvk je podstatn sloitj [1, 2] ne popsan metoda. Pro praktickou potebu jej formou grafu pro antny na psma 145 a 435 MHz upravil a publikoval ped nkolika lety OK1ZN [3].

Literatura
[1] Lawson, J. L., W2PV: Yagi antenna design - performance calculations. Ham Radio, Jan 1980. [2] Lawson, J. L., W2PV: Yagi antennas: Practical designs. Ham Radio, Dec 1980. [3] Zvodsk, J., OK1ZN: Sbornk ze Semine lektor VKV techniky. Holice 1986.

Nov typy ruskch vf tranzistor

V souasn dob nkte nai radioamati vlastn, nebo maj monost opatit si nov typy ruskch vf tranzistor vhodnch pro vkonov stupn vysla pro VKV psma. Pro snaz orientaci uvdm nkter technick daje tchto tranzistor. TYP: Mezn Vstupn Vkonov kmitoet vkon zesl. [GHz] [W] [dB] 3-7 0,8 0,4 1,6 1,0 1,0 2,2 0,7 1,6 10 0,5 0,8 1,5 3,5 75 125 350 45 15 35 55 500 1,8 100 500 150 2,5 5 3,5 6 6 6 3 6 6 1,5 3 3,5 6 Napj. Kolekt. napt proud [V] [A] 20 65 28 50 28 28 28 28 50 13 28 50 50 0,6 7 17 26 5 2,5 5 3,7 30 0,5 16 28,6 13 Kolekt. ztrta [W] max 4 IMP. 185 IMP. 93 43 85 67,5 IMP. 5 160 IMP. IMP. Aplikace v zapojen Spolen bze Spolen bze 2x spol.bze Spolen bze Spolen bze Spolen bze Spolen bze 2x spol.bze Spolen bze Spolen bze Spolen emitor Spolen bze Spolen bze

KT982 KT984 KT985AC KT986A KT987A KT988A KT989A KT991AC KT994A KT995-2 KT9105AC KT9109 KT9114A

AC oznauje dva tranzistory v jednom pouzde, spolen bze. Tranzistory KT984, KT986A, KT994A, KT9109, KT9114A jsou ureny pro impulsn provoz, a proto nejsou vhodn pro linern aplikace. Josef, OK1HE

ANTIQUE RADIO MAGAZINE

je italsk asopis o padesti stranch fomtu A4. Na prvn pohled je titn na solidnm pape, kter za dlouh desetilet u zaloutl, ale star, ernobl i barevn fotografie neztratily nic ani na zetelnosti ani na pvabu. Najdeme v nm obrzky, popisy a schmata rozhlasovch pijma z doby kolem II. svtov vlky, snmek, popis, schma a vkresy vojensk stanice WS 48MK1, kouzeln barevn fotografie krystalovch pijma s popisem a s komentem, snmky a popisy rozhlasovch vyslacch stanic v m, Mil-

vada me bt ve zdroji nebo v rezistorech, pes kter elektronka napt dostv. Pechodov odpory se mohou vyskytnout na zoxidovanch kontaktech lampovch patic a objmek a karuselu, kter je poteba vyistit. Jak zkuenosti maj jin majitel pijmae Torn Eb? V ohlasu na lnek Clandestine Stations, otitn na s. 38 prvnho sla asopisu Praktick elektronika A Radio, jsou nepesnosti a nepravdy. Protoe je to anonym, nebudeme se jm zabvat. Pan Frantiek Vojek ve Svtl nad Szavou je vyslouil vojensk radista. Pracoval s pstroji WSa 30-50-80 W, A7A, R13, A7B a RF11 a dalmi typy, vzpomn a rd by sehnal bli informace. Mezi naimi teni jsou pamtnci a znalci tchto pstroj, kte by v panu Vojkovi nali ptele se spolenmi zjmy. Jeho adresu maj k dispozici v na redakci. Dr. Ing. J. Dane, OK1YG

Ukzka z katalogu ANTIQUE RADIO Ex Libris pro rok 1996: Tituln strana knihy, uren sbratelm telefonnch pstroj, jej autorkou je Kate Doonerov. Knihu mete dostat za 70 000 lir n, ve Florencii, v Palermu, Bolzanu a Turinu na zatku tictch let, ivotopis italskho prkopnka televize Arturo Recla s dokumentrnmi obrzky a adu dalch zajmavost, nad ktermi se rozbu srdce pamtnk a kter fascinuj mlad, kte se rdi dovd, jak se rodil a utvel svt elektroniky, v nm dnes ijeme. Vzpomnte si na pijmae Philips gotickho tvaru, jim sbratel kaj kapliky, nap. 930A nebo Superinduktance? Setkte se s nimi na strnkch ANTIQUE RADIO. Nejsou zaloutl stm. Je to grafick prava, kter navod atmosfru starch dob. asopis ANTIQUE RADIO MAGAZINE vydv firma MOSE EDIZIONI, Via Bosco 4., 31010 Maser, TV, Italy. 6 sel stoj 72 000 lir, 12 sel ron 144 000 lir. Firma Mose tak nakupuje a prodv star knihy a nov historick knihy o radiotechnice a elektrotechnice, a to nejen italsk (viz obr.).

Matematika 3-8. Grada 1996, 2095 K. Soubor procviovacch program pro ky 3. a 8. ronku Z pro bn PC, kompletn pokrvajc ltku od 3. do 8. ronku Z. Dky modulrn stavb program jsou pouiteln pi rozlinm tempu vkladu i pi individuln prci k. sti uren pro 3. a 5. ronk obsahuj tak jednoduch hry. Odehnal, Petr: Praktick sebeobrana proti virm - F-PROT, SCAN, TBAV, AVAST. Grada 1996, 120 s., 99 K. Tato veskrze praktick pruka je urena vem, kte se chtj aktivn brnit monosti nakaen potae njakm virem. Seznamuje pehledn s nejpouvanjmi antivirovmi programy a ukazuje, jak meme vyut jejich schopnost k ochran naich program a dat a obsahuje i adu osvdench postup, kter pijdou vhod ve chvli, kdy zjistme, e pes vechnu nai snahu byl pota njakm virem napaden. Ke knce je mon dokoupit diskety s poslednmi freewarovmi verzemi antivirovch program.

Americk superheterodyn ZENIT z roku 1936

Ohlasy na Rdio Nostalgie

Pan Alois Hlavek v Olenici na Morav m pijma Torn Eb (viz AR A 12/ 95 a A Radio 1/96) u od vlky. Te ho zlob zptn vazba na rozsazch 96-177 a 304-588 kHz a na spodnm konci jinch rozsah. Pokouel se pevinout cvky, ale bezvsledn. patn nasazovn zptn vazby bv zpsobeno i stenou ztrtou emise detekn elektronky, kterou je poteba pezkouet a ppadn vymnit. Kdy je elektronka v podku, je zapoteb pemit napt na anod a na stnic mce. Z-

Velkoobchod a zsilkov sluba: GRADA Bohemia s. r. o., Uralsk 6, 160 00 Praha 6, tel.: (02) 311 89 11, 311 34 11, fax: 311 89 18 Prodejny GRADA: Dlouh 39, 110 00 Praha 1, tel.: (02) 231 00 51 Divadeln 6, 659 46 Brno, tel.: (05) 422 13 787 Nmst Svatopluka echa 1, 702 30 Ostrava - Pvoz, tel.: (069) 224 509 Laurinsk 14, 811 08 Bratislava, tel.: (07) 332 164

Vojensk radiostanice typu WS 48MK1, vyrbn v ltech 1942 a 1944 firmou Emerson Radio & Phonograph Corp., pouvan kanadskmi jednotkami ve druh svtov vlce

Potaov denk >LOGPLUS< a prce s nm

Tento program k veden staninho denku na potai od autor pod vedenm KD7P je vynikajc a v monostech, kter nabz, pochybuji, e by nael konkurenta (pokud mte jin dokonalej, rd jej vyzkoum a srovnm) mezi programy, kter jsou nyn radioamatrm nabzeny. Mnostv jeho monost se vak ji bl hranici nosnosti a vyuitelnosti, v nkterch oblastech ji dokonce (alespo z pohledu evropskho radioamatra) i pekroil . Svm objemem na harddisku pak pesahuje mru obvyklou u pomocnch program, nebo obsahuje i informace, kter radioamatr u ns nikdy nevyuije. Ale program je takov, jak je a tento lnek rozhodn nem bt jeho kritikou; pouze chce naznait monosti, jak jej v naich podmnkch vyut jet lpe, ne se dotete v manulu, kter je bohuel distribuovn jen anglicky. Dal informace vak mohou vyut pouze ti, kdo vd nco vce, ne jak se spout program pomoc odklepnut .EXE, .COM nebo .BAT souboru klvesou ENTER. 1. V programu chyb soubor .BAT, kter by jednodue, a jste ve ktermkoliv adresi, teba zpisem LOG dokzal spustit program LOGPLUS. Doporuuji - vytvote si jej hned z potku, abyste nemuseli pokad vypisovat LOG, svou znaku /n i jin poadovan nastaven. Kdo tohle nedoke, nemus ani st dle a ml by se radji vnovat studiu popisu operanho systmu DOS. 2. Manul nabz k zlohovn dat pomrn sloitou cestu, jak je uchovat na jinm mdiu (pro vtinu uivatel asi na floppy disku). Navc postup, jak toho doshnout, je ponkud problematicky popsn; je to nzorn ukzka toho, e mlokter programtor se doke vt do lohy nezasvcench uivatel a vyloit pracovn postup metodou step by step tak, aby byl kadmu srozumiteln. Nabzenm postupem zkomprimujeme vechny soubory .DBF a .NSX ovem jejich mnostv a celkov dlka je takov, e pi 10 000 spojen vm jedna disketa pestane stait a cel manipulace je pomrn zdlouhav. Pitom vytvet zlon datov soubor je nezbytn, nebo nikdy nevte, kdy vm harddisk vypov slubu, a pst pak podruh (potet...) ve znovu, to nen prv lkav vyhldka. Pokud uvte, e zlon soubor s daty vyuijete jen v moment, kdy muste vadn harddisk nahradit novm, zjistte, e je stejn nezbytn nov instalace celho programu LOGPLUS. Nabzm tedy tento postup: Z HD na disketu si nakoprujete jen soubor LOGBOOK.DBF, kter v ppad, e m vce jak 1,4 Mb nebo 1,2 Mb pro 5(odpovd to asi 10 000 spojen), pedem zkomprimujete a na disket pejmenujete na LOGTEMP.DBF. Pokud se stane, e muste LOGPLUS znovu instalovat, pekoprujete do nj takto vytvoen soubor LOGTEMP.DBF msto toho, kter je v programu obsaen. Bhem prvnho sputn si program sm vytvo ostatn datov soubory, kter potebuje ke sv prci. Mimochodem - takto oblbnete i demoverzi k tomu, abyste si mohli postupn ukldat libovoln mnostv spojen a s nimi pracovat. Muste mt vak v zloze pvodn soubor LOGPLUS.DBF a dosud zpracovan spojen v souboru LOGTEMP.DBF, nebo jinak eeno - ped kadm sputnm zamnte nzvy uloench soubor LOGPLUS.DBF a LOGTEMP.DBF. I do demoverze programu pak ulote a mete v n pracovat s libovolnm mnostvm spojen; j ml takto, ne jsem program koupil, zpracovno asi 5000 spojen. Nesmte se

ovem pokouet bez pedchoz pravy jej spustit - to by se vm urit nepodailo. Dal monost, jak v demoverzi uloit libovoln poet spojen, je ihned vytvoit soubor pro druhou stanici a tam si pak mete dovolit cokoliv. 3. Nejvce problm zaijete pi tisku QSL lstk. Pokud toti ukldte data do denku v reimu off time, pak vzte, e spojen, kter si oznate psmenem B v rubrice QSL, se neukldaj do souboru, ze kterho se tisk provd. Je to velk chyba, ovem od autor programu mysln ( jak jinak byste chtli odliit spojen, za kter jste ji dve QSL odeslali?). Prost program pedpokld, e za jakkoliv spojen, ukldan dodaten, jste ji QSL agendu njakm zpsobem vydili. I zde je vak pomoc snadn pro toho, kdo doke pracovat s programem Dbase 3+ (a mlo by to jt i s Kartotkou 602, ve Foxbasi, pp. Foxpro, ovem tmito programy nelze upraven soubor zptn implementovat do LOGPLUS a mete je pout jen pro tisk QSL nebo samolepek jinm programem, jak je t uvedeno dle). Postup je tento: a) Udlte si do jinho, samostatnho adrese kopii souboru LOGPLUS.DBF, kter obsahuje veker ukldan daje o spojench. b) Tento nov soubor zpracujete programem Dbase 3+, a sice vytdnm podle data, vbrem spojen oznaench B a vymaznm nepotebnch

daj. Na pkazovou dku napete (po aktivaci LOGPLUS.DBF v Dbasi): SORT TO BUREAU1 ON DATE FOR QSL = B GO 1 LIST a zjistte, u kterho sla kon daje o spojench, za kter nechcete QSL tisknout. Pokraujete pak pkazy DELETE NEXT X (za X dosadte slo poslednho spojen, za kter jet nechcete poslat QSL) PACK. Kdy si zkontrolujete takto nov vytvoen soubor s oznaenm BUREAU1.DBF, zjistte, e obsahuje prv jen spojen oznaen B od data, do kterho mte QSL vyzeny (pedpokldm, e QSL neodeslte napeskku!). V tomto souboru jet zmnme oznaen daje WPX na PFX (pro je pouito dvojho oznaen tho v jednom programu, je pro mne zhadou, ale bez pejmenovn to nefunguje) pomoc MODIFY STRUCTURE a nov vznikl soubor pojmenujete BUREAU.DBF. Takto jej nakoprujte zpt do programu LOGPLUS msto toho, kter tam je pod stejnm nzvem. Od toho okamiku ji mete poadovan samolepky na QSL vesele tisknout. J sm vak radji msto tisku samolepek tisknu daje na QSL lstky pmo. To program LOGPLUS neum, proto k tisku vyuvm obyejn tiskov editor u ns nejbnj - T602 s vyuitm jeho funkce mail merge. Databzov soubor do formtu TXT mete pemnit pomoc import menu v T602; j sm to dlm, jet pokud jsem v Dbasi 3+ zaklnadlem COPY TO BUREAU.TXT SDF, musm ovem mt soubor BUREAU.DBF v Dbasi aktivn. Tm, kdo znaj alespo zklady prce s Dbas, uetilo toto povdn spoustu zbytenho pemlen. Ti ostatn se holt mus smit s tm, co nabz program LOGPLUS, nebo pokat, co pinesou jeho nov verze, na kterch se pracuje. Nakonec snad jen doporuen, jak se vyrovnat se spojenmi, kter jste a do souasnosti zapisovali do denku. Nesnate se je za kadou cenu pepsat do potaov formy. Spojen dva-ti roky star a star, za kter jste dodnes nedostali QSL, nem smysl evidovat. V denku jste si vak jist zaznamenvali, za kter spojen jste QSL obdreli. Zante u spojen pedchozho roku a jdte postupn vdy o rok dozadu. Je to vhodnj, ne zadvat data podle QSL, nebo vtinou spojen navazujete po skupinch - teba v zvodech ap., nkter daje pak vyuijete z pedchozho potvrzenho spojen i v dalm - nap. datum, psmo, druh provozu ap. To vechno pi stovkch zpis et mnoho asu. Pokud zadvte daje podle QSL, ty obvykle tdte podle zem a pro kad QSL muste proto vechny daje zapsat pes klvesnici znovu. Jen pro orientaci - pi ukldn z denku mi trval zznam asi 6000 daj o spojench (obdrench QSL lstcch) bez vypisovn jmna a QTH asi 25 hodin, vetn vech dodatench prav (oprava obasnch peklep). Prvnch nkolik set spojen, ne se nkter kony stanou rutinnmi, ovem trv podstatn dle. OK2QX

Kalend zvod na srpen

Den Zvod Psma UTC

3.8. BBT, UKW-Field Day (DL) 1,3 GHz 3.8. BBT, UKW-Field Day 2,3-5,7 GHz 3.-4.8. Summer Cont. (F6BCH) 144 MHz a ve 4.8. ALPE ADRIA VHF Cont. 144 MHz 4.8. BBT, UKW Field Day 432 MHz 144 MHz 4.8. QRP zvod 1) 4.8. BBT, UKW Field Day 144 MHz 6.8. Nordic Activity 144 MHz 13.8.Nordic Activity 432 MHz 13.8.VKV CW Party 144 MHz 18.8.Trophy F8TD 1,3 GHz a ve 18.8.AGGH Activity 432 MHz-76 GHz 18.8.OE Activity 432 MHz-10 GHz 18.8.Field Day Sicilia (I) 144 MHz 18.8.Provozn VKV aktiv 144 MHz a 10 GHz 20.8.VKV Speed Key Party 144 MHz 25.8.Field Day Sicilia 50 MHz 27.8.Nordic Activity 50 MHz 27.8.VKV CW Party 144 MHz
1

07.00-09.30 09.30-12.00 14.00-14.00 07.00-17.00 07.00-09.30 08.00-14.00 09.30-12.00 17.00-21.00 17.00-21.00 18.00-20.00 04.00-11.00 07.00-10.00 07.00-12.00 07.00-17.00 08.00-11.00 18.00-20.00 07.00-17.00 17.00-21.00 18.00-20.00

ry a klubov stanice. Kd se skld z RS(T) a sla zny ITU, YO stanice pedvaj dvoupsmenn znak oznaujc okres (viz dle). Spojen s YO se hodnot osmi body, s DX stanic tymi body a se stanic vlastnho kontinentu dvma body. Nsobii jsou YO okresy a ITU zny na kadm psmu zvl. Se stanicemi vlastn zem se spojen nenavazuj. Znaky okres: YO2 AR, CS, HD, TM; YO3 BU; YO4 BR, CT, GL, TL, VN; YO5 AB, BH, BN, CJ, MM, SJ, SM; YO6 BV, CV, HR, MS, SB; YO7 AG, DJ, GJ, GJ, MH, OT, VL; YO8 BC, BT, IS, NT, SV, VS; YO9 BZ, CL, DB, GR, IL, PH, TR. Denky do konce srpna na adresu: Romanian Amateur Radio Federation, P. O. Box 22-50, 71100 Bucharest, Romania. Zvltn diplomy obdr vechny stanice, kter nav spojen alespo s 50 stanicemi, z toho nejmn s 20 YO. Keymens Club of Japan CW contest zan vdy v sobotu ped tet nedl v srpnu, poadatelem je japonsk klub KCJ. Nai radioamati se mohou zastnit pouze v kategorii prce na vech psmech, jeden opertor, jen telegrafn provoz. Pracuje se na kmitotech v tchto secch psem: 1908-1912, 3510-3525, 70107030, 14 050-14 090, 21 050-21 090, 28 050-28 090, 50 050-50 090 kHz. Spojen se navazuj vhradn s japonskmi stanicemi a vymuje se kd sloen z RST a zkratky kontinentu; japont opertoi pedvaj RST a kd prefektury/distriktu. Distrikt je celkem 60, kad z nich je nsobiem na kadm psmu zvl. Kad nov nsobi je nutn v denku vyznait. Za pln spojen se pot 1 bod. Denky je teba zaslat letecky, nejpozdji do 15. z kadoron na adresu: Yasuo Taneda, JA1DD, 3-9-2-102 Gyoda-cho, Funabashi, Chiba 273, Japan. OK2QX

) podmnky viz AR A 7/95 a AMA 3/96, denky na OK1MG OK1MG

Kalend zvod na ervenec a srpen

20.-21.7. 27.-28.7. 27.-28.7. 3.8. 3.8. 3.-4.8. 4.8. 4.8. 10.8. 10.8. 10.-11.8. 12.8. 17.-18.8. 17.-18.8. 18.8. 24.-25.8. 29.8. HK Independence Day MIX 00.00-24.00 Venezuelan DX contest CW 00.00-24.00 RSGB IOTA contest SSB 12.00-12.00 SSB liga SSB 04.00-06.00 Europ. SW Champ.ship SSB/CW12.00-24.00 YO DX contest MIX 20.00-16.00 SARL contest SSB 13.00-16.00 Provozn aktiv KV CW 04.00-06.00 OM Activity CW 04.00-04.59 OM Activity SSB 05.00-06.00 Europ. contest (WAEDC) CW 00.00-24.00 Aktivita 160 CW 19.00-23.00 SEANET contest SSB 00.00-24.00 Keymens club (KCJ) CW CW 12.00-12.00 SARL contest CW 13.00-16.00 TOEC Grid contest CW 12.00-12.00 Zvod k vro SNP CW 04.00-06.00

Pedpov podmnek en KV na ervenec

Konen - prvn aktivn oblast, kter podle vech pravidel slunho chovn se vm vudy pat ptmu jedenctiletmu cyklu, byla pozorovna 22. kvtna v poloze 58 stup vchodn od centrlnho meridinu a (co je dleit) 38 stup jin od slunenho rovnku. Pedchoz skvrny (pozorovan od srpna minulho roku), kter ji tak patily ptmu cyklu, mly sice sprvnou (tj. oproti dosavadnm opanou) magnetickou polaritu a nebyly natsnny okolo slunenho rovnku, ale nebyly od nj ani pli daleko - obvykle jen okolo 20 stup. A dle plat pedpoklad prchodu minimem bu koncem letonho, nebo potkem ptho roku. Podmnky ionosfrickho en v ervnu budou ji typicky letn a ploch charakter kivek kritickch i nejvych pouitelnch kmitot bude jet zdraznn malou intenzitou slunen radiace. Bude-li se leton sezna sporadick vrstvy E podobat poslednm dvma, pak mnoho signl nad 15 MHz a drtivou vtinu nad 20 MHz budou tvoit evropsk stanice. Pi spoje-

Podmnky jednotlivch zvod uvedench v kalendi naleznete v tchto slech erven ady bvalho AR: SSB liga, Provozn aktiv AR 4/94, OM Activity AR 2/94, Aktivita 160 m AR 1/95 s nepodstatnmi zmnami, Venezuelan AR 6/94, SEANET AR 6/95, RSGB IOTA AR 7/94, EU SW Championship AR 7/94, SARL a WAEDC AR 7/93, TOEC A Radio 5/96, SNP AR 7/95. YO-DX contest se kon prvn vkend v srpnu. asy viz kalend. Zvod se v psmech 3,5-28 MHz provozem CW i SSB. Kategorie: A) jeden op. - jedno psmo, B) jeden op. - vechna psma, C) stanice s vce operto-

nch na dolnch psmech je vhodn si uvdomit, e na jin polokouli je prv zima a tedy i podstatn ni hladina atmosfrik, ne u ns. Nae signly proto usly protinoci snze, ne my jejich, zejmna budeme-li mt v blzkosti boukovou oblanost. Co do dj v magnetosfe Zem, oekvme klidnj a pznivj situaci spe ve druh polovin msce. Pro vpoet kivek je tentokrt pouito R12=7. Obvykl pehled se tk letonho dubna. V prvnch tyech dnech mla ojedinl skupina skvrn na svdom vzrst hladiny ionizujcho zen. Ta ale v nsledujcch dnech klesala - a na rove prahu citlivosti idel na druicch. Proto bylo dal zlepovn podmnek en krtkch vln tak pomal, i kdy magnetick pole Zem zstvalo vtinou klidn. O Velikonocch bylo dokonce extrmn klidn a rove podmnek pro spojen DX doshla v rmci monost minima jedenctiletho cyklu svho vrcholu. V psmech 20-40 metr se pravideln otevrala transpolrn trasa, na dolnch psmech fungovalo en znou soumraku (greyline) jako vcarsk hodinky a po del pestvce oila i psma 18 a 21 MHz, ve smru na Afriku a Jin Ameriku dokonce i psmo 24 MHz. Dal vzestup skvrnov a erupn aktivity byl patrnj na hladin rentgenovho zen a mn na slunenm toku. Dv (vtinou klidn) skupiny skvrn bylo mono pozorovat jet po 20. dubnu, ne zapadly za okrajem slunenho disku. Severn od nich existovala rozshlej koronln proluka, obvykl pina poruch magnetickho pole Zem. Ty probhly s adou peruen v pomrn dlouhm intervalu, kter zaal vlastn ji 12. dubna a vrcholil 14. dubna a 17.-20. dubna. Podmnky en krtkch vln byly do 13. dubna mrn nadprmrn, s pravidelnm otevrnm severoatlantick trasy v psmech 7-14 MHz (na jih se otevrala i psma 18-24 MHz). V dalch

Z va innosti
Dnes vm piblm spnho radioamatra z malho moravskho msteka Lukov u Zlna, Karla Holka, OK2HI. Karel se zastuje vtiny domcch i zahraninch zvod a sout. O jeho spch v tchto zvodech a bnm provozu svd ada uznn a diplom z celho svta, kter vis na stnch kolem jeho vyslacho zazen, a dal, kter m peliv uloeny. Radiotechnikou se Karel zaal zabvat ji v dtskch ltech. V kufru po otci, kter mu zemel, kdy mu bylo 7 rok, nael krystalov pijma a dal soustky pro radiotechniku. Spolu s kamardy si z tchto soustek postavili dal krystalov pijmae a poslouchali na pastv. Zaal se ble zajmat o radiotechniku a kdy konil koln dochzku, chtl se stt rdiovm mechanikem. Bohuel do uen na rdiovho mechanika se nedostal a tak se zaal uit strojaem. Ped nstupem do zkladn vojensk sluby se ve Vsetn zapojil do vcviku telegrafie u Mirka Baury, OK2WEE, a pozdji do vcviku branc ve Zln u Josefa Bartoe, OK2PO. Bhem zkladn vojensk sluby v Praze se Karel zdokonaloval v pjmu Morse a ve volnch chvlch poslouchal v psmu krtkch vln radioamatrsk provoz. Ponvad se mu provoz radioamatr zalbil, podal o pidlen posluchaskho sla. Obdrel posluchask slo OK2-4207 a zaal navtvovat radioklub OK1KRA v Praze, kter vedl OK1HV. Zde tak sloil zkouky rdiovho opertora a mohl se pln zastovat provozu. Navzal svoje prvn spojen se vcarskou stanic HB9QY, na kter dodnes vzpomn. Na radioamatrskou innost Karel nezapomnl ani po nvratu ze zkladn vojensk sluby v roce 1959. Zapojil se do innosti radioklubu OK2KGV ve

dnech byla v psmu 14 MHz oteven DX krtk a niky ast a na delch psmech byla situace jet sloitj. Okolo 20. dubna se zaaly projevovat seznn zmny i ve vt etnosti vskyt sporadick vrstvy E a od 21. dubna bylo proto, zejmna dky evropskm stanicm, ivji i na destce. 22. dubna byla registrovna ojedinl stedn mohutn slunen erupce s maximem v 04.46 UTC. Dellingerv jev, kter vyvolala, se u ns projevil jen mlo z dvodu, e Slunce bylo nzko nad obzorem. A od 25. dubna bylo Slunce opt beze skvrn. Geomagnetick pole bylo a do 28. dubna vtinou klidn, s vskytem jen krtkch aktivnch interval. Podmnky en se pitom ale prbn zlepovaly a s pispnm vraznho vzestupu aktivity sporadick vrstvy E (a navzdory mal slunen radiaci) byly nakonec, bhem poslednho dubnovho vkendu velmi dobr. Vetn irokho oteven transpolrnch tras do Tichomo (zejmna v sobotu 27. dubna rno). V dalch dnech aktivita sporadick vrstvy E sice zeslbla, ale mrn nadprmrn vvoj pokraoval a do 3. kvtna. K sestav ptipsmovch majk IBP, pracujcm v novm cyklu, pibude patrn brzy est 4U1UN a znme i volac znak dalho, urenho pro sever Kanady VE8AT. V selnch dajch slunenho toku (Penticton) a indexu Ak (Wingst) vypadal leton duben takto: SF = 68, 71, 71, 70, 70, 69, 68, 68, 69, 69, 68, 68, 69, 69, 68, 68, 69, 70, 70, 71, 74, 72, 71, 68, 67, 68, 68, 67, 68 a 68, prmr je 69,1 (poprv pod 70 na sestupn sti jedenctiletho cyklu), Ak = 12, 8, 9, 12, 6, 3, 2, 8, 15, 8, 12, 28, 12, 29, 16, 11, 33, 26, 30, 16, 20, 9, 10, 10, 8, 6, 10, 6, 6 a 6, v prmru 12,9. Msn prmry sla skvrn R za nor a duben 1996 byly 4,4, 9,2 a 5,1, vyhlazen sla skvrn R12 za srpen a jen 1995 jsou 15,8, 13,8 a 12,5. OK1HH

Zln, sloil zkouky provoznho opertora a zastoval se rznch zvod a sout v psmech krtkch vln. Svoj spnou innost na psmech tak dopomohl svmu radioklubu k zskn titulu mistra republiky. Nadle se zdokonaloval v pjmu Morse a spn se zastoval pebor a mistrovskch sout SSR v rychlotelegrafii a v modernm vceboji telegrafist. Jako poslucha zskal mnoho pknch a vzcnch QSL lstk od radioamatr z 225 rznch zem ze vech svtadl. Na posluchae vak nikdy nezapomnl a posl sv QSL lstky vem poslucham, kte mu zalou svoji poslechovou zprvu. V roce 1965 Karel podal o vlastn povolen k vysln, kter obdrel v prosinci 1965. Vyslat zaal nejdve v psmech 80 a 160 metr s malm vyslaem pro telegrafn provoz, ke ktermu pouval pijma LAMBDA IV. Teprve v roce 1975 si podil mal transceiver pro psmo 80 metr a zaal vyslat tak provozem SSB. V roce 1984 si postavil tehdy populrn transceiver UW3DI a zaal shromaovat QSL lstky za spojen od radioamatr z dalch zem, kter v psmech 80 a 160 metr nikdy neslyel. Karel se tak pravideln zastuje celoron soute OK-maratn. Pod vlastn znakou OK2HI ji navzal vce jak sto tisc spojen tm ze 300 zem DXCC. Mon, e v dalch ltech ji tolik asu na vlastn provoz mt nebude, protoe se asi bude muset o zazen dlit s malm vnukem a vnukou, kte ji tak chtj ppat. Peji Karlovi hodn zdrav a dalch spch. Tm se na vae dal dopisy. Pite mi na adresu: Josef ech, OK2-4857, Tyrova 735, 675 51 Jaromice nad Rokytnou 73! Josef, OK2-4857

Karel Holk, OK2HI, u svho zazen

Ostrov Madeira je pezdvn t jako Kvtinov ostrov. Le o 400 km ble k africkmu pobe, ne ke sv matesk zemi Portugalsku. Tento ostrov objevili v roce 1419 Joao Goncalves Zarco a Tristao Vaz Teixeira. V nsledujcch staletch se ostrov o rozmrech 54 x 23 km stal dleitou zastvkou pro obchodn lod plujc kolem Afriky do Asie i do Ameriky. Prv dky runmu nmonmu provozu se tam dostala mimo jin i spousta exotickch rostlin a mnoh z nich dky pznivmu podneb a pd zdomcnly. Proto tedy nzev Kvtinov ostrov. Tento ostrov vulkanickho pvodu m vak t vysok hory, kter strm spadaj do vod ocenu. Kontrastn, dra-

matick a pitom stle syt barevn krajina i uvnit ostrova pipomn msty esk rj, msty americkou Arizonu s propastnmi kaony. Nen divu, e tyto scenrie stle vce lkaj mnostv turist z celho svta, avak nejvce z Evropy. Podneb na ostrov je tm cel rok stabiln a teploty kolsaj pouze mezi 16 a 25 C, co je pro turisty pln rj. Doprava na ostrov je velice snadn, nebo tam pistv mnoho leteckch spolenost. Mnoho radioamatrskch expedic si kadoron vybere ostrov jako svj cl. Odtud pak vtinou pracuj ve velkch svtovch zvodech. Tak skupina veden DL8KWS pracovala pod znakou DL8KWS/CT3 z tohoto ostrova v podzimnm CQ WW DX Contestu. Pouvali zazen firmy YAESU FT-990 se smrovou antnou TH5DX a nkolika diply. Dky velice dobr poloze ostrova vi Evrop u tam nen tak velk ruen od evropskch stanic. Z toho dvodu dosahuj

expedice z Madeiry velice dobrch vsledk v zvodech. OK2JS V n bylo ke konci loskho roku vydno 107 konces pro klubov stanice a 230 pro jednotlivce. Zatenci tam mohou pracovat s prefixem BH v psmu 28 MHz provozem FM. Pouvaj speciln transceivery ve dvojm proveden (za ekvivalent 10 $ a 14 $) s maximlnm vkonem 5 W, kter jako stavebnice dodv mal nsk tovrna. Tchto stanic mlo bt v polovin letonho roku v provozu ji vce jak 3000.

esk radioklub, U Pergamenky 3, 170 00 Praha 7, tel.: (02) 87 22 240

QSL - sluba
esk radioklub zajiuje QSL slubu pro vechny radioamatry esk republiky. Adresa QSL-sluby: QSL sluba, P. O. BOX 69, 113 27 PRAHA 1 QSL slubu vyuvaj piblin 4 tisce koncesion a poslucha a je provozovna na ist nevdlen bzi. Jako kadou slubu je vak nutn i v ppad sluby QSL danou innost zaplatit, protoe na ni provozovatel nedostv dnou dotaci. Nkter organizace za sv leny QSL slubu plat a potom lenov takovto organi-

zace maj posln lstk zdarma jako lenskou vhodu tto organizace. Jsou to esk radioklub, Svaz moravskoslezskch radioamatr a AVZO. Se Svazem eskch radioamatr je uzavena smlouva, podle kter mohou jeho lenov vyuvat QSL slubu v roce 1996 za pauln poplatek 150 K, zaplacen prostednictvm SR. QSL za spojen nesm bt star ne 1. prosince 1995. Mnoho radioamatr vyuilo i monosti odeslat za jednorzov poplatek 200 K star QSL. Pedpokldme, e tyto obdobn smlouvy budou po sjezdu RK opt uzaveny. Dal monosti, tj. pmho placen sluby pi odesln QSL lstk na QSL slubu vyuvaj mn ne 3 procenta aktivnch radioamatr. Je vak i nkolik destek radioamatr, kte sami QSL neposlaj a vyuvaj toho, e RK zatm hrad potovn za vechny zsilky, kter jsou rozeslny v tuzemsku. Rada RK tuto vc nkolikrt projednvala. Naposledy na zasedn v Holicch zruila usnesen z 8. 9. 1995 o zastaven rozesln QSL tm, kte se njakou formou nepodlej na financovn QSL sluby. Tato zleitost bude eena po sjezdu RK. OK1MP