N ROZHOVOR

RONK I/1996. SLO 4 V TOMTO SEIT

N rozhovor ........................................... 1 Nov knihy ............................................... 2 AR seznamuje: Bezrov digitln telefon Siemens Gigaset 910 .................. 3 AR mldei: Svtiv diody, jejich innost a pouit ............................. 5 Pn s elektronikou ................................. 6 Informace, Informace .............................. 7 Nabjeka olovnch akumultor .......... 8 Video titulkova a dekodr pro koprovn videokazet (dokonen) ....... 12 Ultrazvukov detektor pohybu ............... 14 Regulovaten spnac zdroj .................. 16 Stavebnice SMT MIRA - 9 ..................... 22 Bezdrtov mikrofon .............................. 24 Pipojen gramofonu a televize do jednoho vstupu ................................. 24 Inzerce ........................... I-XXXVIII, 47, 48 Mal katalog .............................. XXXIX, 25 Kvalitn operan zesilovae .................. 27 Stabilizovan zdroje s vekm vstupnm prdom ................................ 28 CD-ROM esk vbr ........................... 28 Vstupn psmov filtry pro KV transceiver ................................. 29 Zajmavosti ............................................ 31 CB report ............................................... 32 PC hobby ............................................... 33 Rdio Nostalgie ................................... 42 Z radioamatrskho svta ..................... 43 Mlde a radiokluby ............................... 46

S panem Bernhardem Ruderem, editelem nmeckho nakladatelstv ECA Electronic GmbH.

Mete nae tene seznmit s histori a souasnost nakladatelstv ECA?

V roce 1970 zaloil firmu ECA mj otec Gerhard Ruder. J jsem pevzal veden firmy v roce 1988. Od potku vzniku firmy se zabvme vhradn vydvnm dajovch a srovnvacch tabulek polovodiovch soustek. Jdro firmy tvo tyi autoi, kte pracuj stle na roziovn a doplovn vlastn databanky, kter je zkladnm pilem pro tvorbu ady knih a databzovch program. Dal spolupracovnk se zabv obstarvnm dat od vrobc z celho svta.
Pedstavte nm, prosm, v souasn sortiment?

Praktick elektronika A Radio

Vydavatel: AMARO spol. s r. o. Redakce: fred.: Lubo Kalousek, OK1FAC, redaktoi: ing. Josef Kellner (zstupce fred.), Petr Havli, OK1PFM, ing. Jan Klabal, ing. Jaroslav Belza, sekretarit: Tamara Trnkov. Redakce: Dldn 4, 110 00 Praha 1, tel.: 24 21 11 11 - l. 295, tel./fax: 24 21 03 79. Ron vychz 12 sel. Cena vtisku 20 K. Pololetn pedplatn 120 K, celoron pedplatn 240 K. Roziuje PNS a. s., Transpress spol. s r. o., Mediaprint & Kapa a soukrom distributoi. Pedplatn: Informace o pedplatnm pod a objednvky pijm administrace redakce (Amaro spol. s r. o., Jemnick 1, 140 00 Praha 4), PNS, pota, doruovatel. Objednvky a predplatn v Slovenskej republike vybavuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava, tel./ fax (07) 213 644 - predplatn, (07) 214 177 - administratva. Predplatn na rok 297,- SK, na polrok 149,- SK. Podvn novinovch zsilek povoleno jak eskou potou - editelstvm OZ Praha (.j. nov 6005/96 ze dne 9. 1. 1996), tak RPP Bratislava - pota Bratislava 12 (j. 82/93 z 23. 8. 1993). Inzerci v R pijm redakce, Dldn 4, 110 00 Praha 1, tel.: 24211111 - linka 295, tel./fax: 24 21 03 79. Inzerci v SR vyizuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava, tel./fax (07) 214 177. Za pvodnost a sprvnost pspvk odpovd autor. Nevydan rukopisy nevracme.
ISSN 1211-328X, MKR 7409

Mezi nejznmj katalogy pat oba svazky VRT 1 a VRT 2. Poskytuj nejnutnj potebn daje o polovodiovch soustkch jako jsou tranzistory, tyristory, triaky, diody, integrovan obvody a zrove ukazuj na jejich mon nhrady. Zejm proto jsou nejvyhledvanjmi katalogy vbec. Do dnenho dne jich bylo prodno vce ne pl milinu vtisk. Jejich pouit je skuten univerzln. Pouvaj je prodavai elektronickch soustek, servisn pracovnci, konstrukti a vichni ti, kte potebuj rychle vyhledat elektrick parametry, zapojen vvod nebo nhradu ekvivalentn soustkou. Krom tchto pehledovch katalog vychzej velice podrobn pehledy s meznmi a charakteristickmi parametry pro kadou skupinu soustek zvl pro diody, pro tranzistory, operan zesilovae a kompartory, pro stabiliztory, pro optoleny, pro slicovou logiku, pro polovodiov pamti apod. Ppadn zjemce o tyto katalogy v R odkazuji na Edin pln nakladatelstv BEN - technick literatura, v nm je uveden jejich pehled i s cenami.
Mohl byste ns s nktermi katalogy seznmit ble?

AMARO spol. s r. o.

Kdysi jsme ve vydvali ve formtu A5. V posledn dob se vak poet polovodiovch soustek vrazn zvtil a tak jsme v zjmu pehlednosti zvolili formt A4. Pak jsme zptn zjistili, e by se potebn daje do menho formtu ani nevely. Katalog tranzistor TDV je rozdlen do ty svazk. Svazek TDV 1 obsahuje evropsk bipolrn tranzistory a FET, jejich nzev zan psmeny A a BUZ. Dal svazek TDV 2 navazuje na TDV 1 a uvd tranzistory znaen potenmi psmeny C a Z. Tranzistory pevn americk vroby jsou znaeny poten kombinac znak 2N21 a 7118 a najdete je ve svazku TDV 3. V poslednm svazku TDV 4 jsou tranzistory japonsk vroby oznaen kombinac 2S a 40000. Vechny svazky TDV jsou a na TDV 2 ji novho formtu A4. Celkov rozsah katalog TDV je 2360 stran.

Katalogy tranzistor jsme vydali jet v kapesnm formtu menm ne A5. Jsou ureny spe pro cestovn pouit a jsou od naich ostatnch katalog odlieny modrou barvou oblky. Katalog s nzvem transistor 1 obsahuje tranzistory s typovm oznaenm zanajcm psmeny A a Z a katalog transistor 2 obsahuje tranzistory s typovm oznaenm zanajcm znaky 0 a . Diody jsme rozdlili do dvou svazk. Diody, kter maj na zatku typovho oznaen psmeno, obsahuje svazek DDV 1, a diody majc na zatku typovho oznaen slo obsahuje svazek DDV 2. Oba svazky jsou rovn novho formtu A4 v celkovm rozsahu 650 stran. Tyristory, tetrody, triaky, diaky a UJT jsou sdrueny v katalogu THT, kter zstal ve formtu A5 s rozsahem necelch 600 stran. LED, infraLED a optoleny jsou npln katalogu OPTO 1. Rovn tento katalog je formtu A5. Rozsah je piblin 500 stran. V posledn dob se stal populrnm pepracovan svazek LIN 1, kter obsahuje operan zesilovae a kompartory. Najdete v nm jejich mezn i charakteristick daje, tvar a velikost pouzdra spolu se zapojenm vvod. ctyhodn rozsah 850 stran formtu A5 jist svd o rozshlosti tohoto svazku. Svazek LIN 2 obsahuje napov regultory a stabiliztory. Je zhruba polovinho rozsahu ne jak m LIN 1. Nejvtch zmn doznaly katalogy slicov logiky. Svazek CMOS 4000 obsahuje logick obvody CMOS se znaenm 4000 a 7472241. Jeho rozsah je 736 stran A4. Svazek TTL 7400 obsahuje logick obvody s oznaenm 7400 a 7450729. V tomto svazku najdete vechna proveden, tedy nap. i HC, HCT, pestoe se jedn vlastn o proveden CMOS. Celkov rozsah tohoto svazku je 848 stran formtu A4. V souasn dob je to n nejobshlej svazek. Do tto oblasti jet zapad svazek MEM, kter obsahuje daje o polovodiovch pamtech. Je rovn formtu A4, a samozejm dn tlust.
Jak mte plny do budoucna?

Titn katalogy byly doposud stejnm sortimentem naeho nakladatelstv. Budoucnost firmy vak le pedevm v software. Takovou prvn vlatovkou byla na podzim roku 1994 potaov
lin1 A 99...PC 4741
operations verstrker operational amplifiers
+ -

vergleichstabelle comparsion table table dquivalence tabella comparativa tabla comparativa datenlexikon data dictionary lexique de donnes enciclopedia dati lexicon de datos

verze porovnvacch katalog s nzvem ECA VRT DISK, pracujc pod systmem DOS. Nyn jsme vydali verzi umoujc vyut vhod Windows, a to jak na disketch, tak na CD ROM. V tomto roce hodlme jet vce vyut vhod kapacity kompaktnch disk a vydat dal databzov pehledy polovodi.
Piblite nm vce v prvn CD ROM.

Program je obdobn disketovm verzm a vyuv Windows. Na disku je obsaeno vce ne 74 000 rznch polovodiovch soustek, jako jsou tranzistory, diody, FET, MOSFET, tyristory, UJT a integrovan obvody, spolu s piblin 140 000 uvedenmi nhradami. Zahrnuje zkladn informace o tchto soustkch, mon nhrady a pro diskrtn soustky zapojen vvod. Vyhledvat mete podle typu, funkce nebo pouzdra. Mete rovn zadvat tzv. Wildcard ? nebo *, kter nahrazuj neznm samostatn znak nebo jejich skupinu. Disk byl jet doplnn o zapojen vvod vech standardnch slicovch integrovanch obvod ady CMOS 4000/7400 a TTL 7400.
Jak jste spokojen s odbytem katalog na naem trhu?

staten dlouh doba na to, aby na zklad odeslan registran karty obdrel nov registran slo, kter umon nekonen dlouhou funkci programu. Tm mme pehled o vech leglnch, ppadn i neleglnch uivatelch programu ECA VRT DISK. Oklika pes distributory by zbyten prodluovala ekac dobu na nov licenn slo a navc by vznikala monost koprovn program bez naeho vdom. V souasn dob m program ECA VRT DISK celkem pt podob. Nejprve to jsou verze pro DOS v anglick a nmeck mutaci, dle pro Windows rovn v anglick a nmeck mutaci. Na CD ROM me dvojjazynou verzi pro Windows. Vechny programy se prodvaj za stejnou stku. Od letonho roku poskytujeme upgrade na pedchoz verzi.
Co byste poradil tm, kte nevd, zda jim program bude vyhovovat?

NOV KNIHY

Je sice znt nepomr mezi markou a korunou, ale ze vech zem vchodnho bloku si vede esk republika nejlpe. I u vs dominuj katalogy VRT 1 a VRT 2. Myslm, e dlaj chybu ti, kte jet vhaj si tyto katalogy z dvodu relativn vysok ceny koupit. Kad z tchto katalog m pitom kolem 600 stran hustho textu nabitho informacemi. Celkem tyto katalogy obsahuj pes 38 000 rznch typ polovodiovch soustek spolu s 8000 ekvivalenty. To se mi zd za necelch 36 DEM (u vs za stku 552 K) velmi pzniv cena. Prodej program ECA VRT DISK je u vs stle jet v peinkch.
Poj se s prodejem program njak problematika?

K tomuto elu jsme pro programy ECA VRT DISK vytvoili jednoduch demoverze. Domluvili jsme se s nakladatelstvm BEN, e umst tyto programy na reklamn CD ROM s nzvem CD PRESENT. Ten se u vs prodval doposud za 122 K, a tak si funkci naich program mohl prohldnout kad, kdo ml o n zjem. Doufme, e projekt CD PRESENT bude pokraovat i letos.
Ve vaich katalozch je velk mnostv adres distributor. eknte nm o nich nco blho.

Z dvodu neleglnho koprovn software jsme vymysleli systm registranch sel. Ten funguje tak, e zkaznk, kter si nainstaluje program z disket, mus odeslat registran kartu na nae sted v Mnichov. Nainstalovan program je schopen pracovat pouze jeden msc od data instalace. To je vak i do-

Sdlo naeho nakladatelstv je v Mnichov. Odtud jsou katalogy a programy exportovny do celho svta. V zemch jako je Brazlie, Belgie, panlsko, Rakousko, ecko, Izrael, Itlie, Nizozem, Tunisko a Velk Britnie dodvme katalogy prostednictvm stlch distributor. V esk republice od ns nakupuje nkolik firem, oficiln ns vak zastupuje nakladatelstv BEN - technick literatura, jeho adresu jsme nyn zaali uvdt v tiri naich katalog. BEN - technick literatura nm krom prodeje pomh i s reklamn kampan a tm nm vytv potebn firemn image.
Jak hodnotte spoluprci s tmto nakladatelstvm?

Hrbek, J.: Mikroadie PIC16CXX a vvojov kit PICSTART, vydalo nakladatelstv BEN - technick literatura, rozsah 144 stran B5, obj. slo 180029, Cena 119 K.
Poprv u ns vychz praktick pruka pro seznmen se s monolitickmi mikropotai firmy Microchip. Tyto obvody jsou velmi levn, co umouje jejich nasazen pedevm v sriov vrob, nap. autoalarm, zabezpeovacch zazen atd. Kniha popisuje nejbnji pouvan mikroadie PIC16C54, 55, 56, 57, 71 a 84 z pohledu konstruktra elektronika a z pohledu programtora. Posledn kapitola je vnovna programovn mikroadi. Informace jsou pedkldny ve form nvod, nejsou vak doplovny teoretickmi odvozenmi a dkazy.

cmos

4000...7472241

US

integrierte schaltungen
vergleichstabelle comparison table table dquivalence tabella comparativa tabla comparativa datenlexikon data dictionary lexique de donnes enciclopedia dati lexicon de datos

Firma BEN - technick literatura se opravdu sna proniknout s naimi katalogy na esk trh. Je to vidt na pravideln inzerci nejen prostednictvm jejich edinch pln, ale i na inzerci v odbornch asopisech. Trochu ns vak mrz nejednotnost cen na rozdl od oficilnho cenku vydvanho nakladatelstvm BEN. Nkter firmy si katalogy stdav pidrauj, pak je zase zlevuj. Nejvt dopad to m pak na zkaznka, kter se potom zbyten nabh. V Nmecku dr vichni obchodnci stejn ceny, a to napklad i takov mamut firma jakou je Conrad Electronic.
Kde jsou pravideln vae katalogy u ns k dostn?

Vlek, J.: Aplikace modernch integrovanch obvod, vlastnm nkladem, rozsah 44 stran A5, obj. . 120257, Cena 35 K. Vlek, J.: Zkladn elektronick obvody a zazen, vlastnm nkladem, rozsah 64 stran A5, obj. . 120110, Cena 35 K.
Ob pruky jsou ureny nejen studentm, ale i bastlm, kter maj nauit samostatn navrhovat zkladn elektronick obvody (zesilovae, zdroje, osciltory) s vyuitm modern soustkov zkladny - operanch zesilova, monolitickch stabiliztor, obvod 555 apod. Knihy si mete zakoupit nebo objednat na dobrku v prodejn technick literatury BEN, Vnova 5, Praha 10, 100 00, tel.: (02) 782 04 11, 781 61 62, fax: 782 27 75 nebo v nov oteven prodejn technick literatury BEN v Plzni, Slovansk 19.

Jak jsem se ji pedtm zmnil, doporuil bych tenm vaeho asopisu prodejny nakladatelstv BEN - technick literatura, kter najdete v Praze 10 - Stranicch, Vnova 5, dle v Praze 1, Jindisk 29 nebo v Plzni, Slovansk 13.
Dkuji vm za rozhovor.
Pipravil ing. Josef Kellner

SEZNAMUJEME VS
Bezrov digitln telefon Siemens Gigaset 910
Celkov popis
Dnes bych rd pedstavil tenm velice zajmav bezrov telefon, kter pouv digitln penos signlu a m adu funkc, kter povauji (na rozdl od rznch diskutabilnch funkc nkterch obdobnch pstroj) za velmi praktick a univerzln vyuiteln. Ji v vodu bych chtl upozornit na to, e vrobce oznauje zkladnu tohoto pstroje selnm oznaenm 910 a penosn sti pak selnm oznaenm 900. Proto a nikoho nepekvap, e na penosn sti nalezne oznaen 900, akoli na obalu i v nvodu je uvedeno Gigaset 910. Prvn, co majitele na prvn pohled pekvap, jsou velmi mal rozmry zkladny i penosn sti. K penosn sti je navc dodvna pchytka, kter ji umouje pipevnit na rzn sti odvu, pokud pstroj pouvme v exteriru a tedy ho nosme sebou. To je velmi pohodln, protoe penosn st v (i s vloenmi akumultory) pouze 185 g. Penosn st je navc kompaktn, to znamen, e pes sv mal rozmry nem odklopn vko, kter bv u jinch pstroj zdrojem astch poruch a to jak elektrickch, tak i mechanickch. Penosnou st lze stiskem jedinho tlatka zablokovat (napklad v dob, kdy ji teba penme v kapse), aby nebylo mon nechtn stisknout nkter tlatko. Pokud by v tto dob pichzel hovor, pstroj se automaticky odblokuje a lze hovoit. Po ukonenm hovoru se penosn st opt zablokuje. Odblokovat ji mete kdykoli stiskem jedinho tlatka. Penosnou st lze t zcela vyadit z funkce. V tomto stavu (pokud nebude poloena zpt na zkladnu) nebude z akumultor odebrat dn proud a nebude j mon pout. Pokud v t dob pijde hovor, bude vyzvnc signl reprodukovn pouze zkladnou. Jestlie jsme vyzvnc signl zkladny pedtm nastavili na nulu (jak bude vysvtleno pozdji), zstane n telefon nm. Tuto funkci lze zruit napklad pouhm poloenm penosn sti zpt na zkladnu. Zkladna je, jak bv obvykl, napjena ze sovho napjee, kter je integrovn do sov zstrky. To je jeden z dvod, pro me mt zkladna rovn mal rozmry. Penosn st je napjena ze dvou akumultor NiCd, kter jsou bnho tukovho proveden (typ AA) a lze je jednodue vyjmout nebo opt vloit. Tyto dva akumultory posta napjet penosnou st ve stavu pohotovosti a 40 hodin, pi probhajcm hovoru a 6,5 hodiny. Po vloen penosn sti do zkladn sti jsou akumultory penosn sti automaticky dobjeny, co je indikovno zelenou kontrolkou. V zkladnm proveden se telefon skld z jedn zkladny a jedn penosn sti. K zkladn lze pipojit a 6 penosnch st, co umouje vytvoit malou telefonn centrlu, protoe kad penosn st me pouvat sttn linku a hovor, veden

na sttn lince, lze pepojit do libovoln penosn sti. astnci jednotlivch penosnch st mohou hovoit mezi sebou a to i v ppad, e na jin penosn sti je veden hovor na sttn lince. Zazen umouje volbu nejrznjch funkc, z nich ty dleitj jsou blokovny identifikanm kdem (PIN Personal Identification Number), kter se skld ze ty slic. U vech pstroj je vrobcem vloeno kdov slo 0000, kad majitel vak me toto kdov slo zmnit na libovoln tymstn slo. To si vak mus dobe zapamatovat, protoe pokud ho uivatel zapomene, nelze nkter funkce mnit nebo dokonce me bt nepouiteln cel pstroj a je nutn vyhledat pslun servis. Pstroj je samozejm vybaven pamt posledn volenho sla, monost zkrcen volby deseti astnk (volbou slic 0 a 9) a monost tzv. rozenho opakovn volby, co znamen, e lze do pamti uloit posledn volan slo a znovu ho pout, i kdy bylo mezitm nutn volit jin slo. Pokud je penosn st poloena na zkladn, lze telefon pouvat prakticky shodn jako kad jin telefon. Pi pichzejcm hovoru uivatel jednodue zvedne penosnou st (shodn jako by zvedl sluchtko bnho telefonu), me ihned hovoit a po ukonenm hovoru penosnou st opt polo na zkladnu. Pokud si peje nkam telefonovat, mus realizovat jedin kon navc: po zvednut penosn sti mus stisknout zelen tlatko na penosn sti, protoe pstroj neme rozliit, zda uivatel snm penosnou st proto, e hodl telefonovat, nebo zda si peje penosnou st pouze nkam odnst, ani by telefonoval. V prvnm ppad sta po ukonen hovoru opt odloit penosnou st na zkladnu, ve druhm ppad (nechce-li penosnou st odloit na zkladnu) mus po ukonen hovoru znovu stisknout zelen tlatko na penosn sti.

adu funkc tohoto pstroje lze individuln nastavovat. Tak lze napklad mnit ve tech stupnch hlasitost poslechu ve sluchtku a lze zablokovat funkci mikrofonu v ppad, e si nepejeme, aby druh astnk z jakhokoli dvodu slyel to, co si potebujeme v mstnosti ci. Dle meme nastavit zpsob volby astnickch sel a zapojit impulsn volbu nebo tnovou volbu, ppadn pi trvale zapojen impulsn volb zapojit pouze doasn tnovou volbu (co je v nkterch ppadech velmi vhodn). Pstroj dle umouje kontrolovat dlku hovoru a, pokud zadme i cenu za jednu hovorovou jednotku, zjistit celkovou cenu hovornho za urit asov obdob a to i pro jednotliv pipojen penosn sti. V zkladn i v penosn sti lze nastavit hlasitost ttnovho vyzvncho signlu v esti stupnch a v zkladn lze vyzvnc signl v ppad poteby zcela vypnout. V zkladn i v penosn sti lze rovn v esti stupnch nastavit rychlost zmny ttnovho vyzvncho signlu (to znamen rychlost, s jakou se budou zmnn ti tny stdat). Uivatel me t zablokovat penosnou st tak, e z n nelze volat dnho astnka, ppadn pouze jednoho pedem stanovenho astnka. Penosnou st lze t zablokovat tak, aby nebylo mon volit dvojsl 00, tedy dnho zahraninho astnka. Dal obdobnou funkc je monost volby uritho pedem nastavenho sla stisknutm kterhokoli tlatka na penosn sti. To je vhodn napklad v ppad, e je samo doma mal dt, kter tak m monost dovolat se na pedem uren msto, ani by muselo pracn toto astnick slo vyukvat. Hlasov komunikace mezi zkladnou a penosnou st sice mon nen, ale stisknutm tlatka na zkladn se ozve signl v penosn sti, take ji snadno najdeme v ppad, e jsme ji nkam poloili a nememe ji najt.

Velmi irok monosti nabz pouit nkolika penosnch st. Jak jsem se ji v vodu zmnil, lze hovoit mezi jednotlivmi penosnmi stmi, pestoe jin penosn st vede hovor po sttn lince. Jestlie pichz hovor po sttn lince, mohou bu vyzvnt vechny penosn sti nebo me bt zvolen prioritn postup a pokud probh mezi tmito penosnmi stmi hovor, ozv se ve sluchtku upozorovac signl. V tomto smru existuj jet dal monosti, ty vak pekrauj rmec tchto informac. Na vtin uvedench funkc m podl i digitalizace pstroje, kter je pouita t pro penos akustickho signlu mezi penosnou st a zkladnou. Pro tento penos je pouito kmitotov psmo, kter je dvojnsobn ve ne psmo pouvan dosud pro bezrov telefony (1880 a 1900 MHz).

Technick daje
DECT. 120 duplexnch kanl. 1,88 a 1,9 GHz. asov multiplex, dlka rmce 10 ms. Odstup kanl: 1728 kHz. Bitov tok: 1152 kbit/s. Modulace: GFSK. Dosah signlu: 300 m (ve vol. prostoru), 50 m (v budovch). Vyslac vkon: 10 mW (stedn vkon pro kanl). Napjen zkladny: 220 V/50 Hz. Pkon zkladny: 9,2 W. Doba provozu penosn sti (pln nabit akumultory): 40 hodin (pohotovostn stav), 6,5 hodiny (provoz). Zpsob volby: Impulsn nebo tnov. Rozmry (d x x v): 19,5 x 11,5 x 8 cm (zkladna), 17,5 x 5,5 x 2,8 cm (penosn st). Hmotnost: 250 g (zkladna), 185 g (penosn st). Ppojn kabely: 3 m (sov pvod), 3 m (telefonn pvod). Telefonn zstrka: TSV 6/6. Standard: Poet kanl: Vyslac psmo: Duplexn provoz:

Funkce pstroje
Po funkn strnce nelze mt vi tomuto pstroji dn nmitky. Jeho funkce je po vech strnkch naprosto bezchybn. Penosn st se do zkladny pokld, co m osobn vyhovuje daleko vce, ne ast een, kdy se penosn st do zkladny stav na vku. Penosnou st lze do zkladny pokldat jak tlatky smrem dol, tak tlatky smrem nahoru, take pi ukldn nemusme pemlet o sprvn poloze. Velmi kladn oceuji t to, e na penosn sti nen dn odklopn vko, kter, jak jsem se t ji v vodu zmnil, bv asto zdrojem pot a rznch poruch. Pesto, e je penosn st mimodn mal, jsou ovldac tlatka dostaten velk a pehledn, take volba sel i ovldn pstroje nein nejmen problmy. Velmi oceuji monost pout i nkolik penosnch st a realizovat tak jakousi malou domc stednu. To bude pravdpodobn vhodn pro men podnikatele, nebo tak mohou zajistit vzjemn propojen nkolika mst, kter pak mohou mezi sebou voln komunikovat a t pouvat sttn linku. Tyto ppady jsem bohuel nemohl vyzkouet v praxi, protoe jsem ml k dispozici pouze jednu penosnou st. Zato jsem peliv pezkouel vechny zvltn funkce, o nich jsem se zmnil v vodu a mohu potvrdit, e ve pracuje bez nejmen zvady. Za mimodn vhodn povauji to, e vrobce pouv pro napjen penosn sti zcela bn akumultory tukovho proveden, kter lze v kterkoli odborn

prodejn bez problm koupit a lze je do penosn sti rovn bez problm vloit. Tyto akumultory lze pochpiteln nabjet i oddlen ve vhodnm nabjei, kter je rovn bn k dostn. Obdobn pstroje jinch vrobc pouvaj k napjen penosnch st speciln jednotky s ji vestavnmi akumultory, kter je nutn v ppad nutnosti zakoupit jako kompletn nhradn dl ( to pijde mnohonsobn dre). S pstrojem jsou dodvny akumultory NiCd, kter maj kapacitu 600 mAh a vydr (podle vrobce) napjet pstroj a 40 hodin v pohotovostnm stavu a 6,5 hodiny v hovorovm stavu. Akumultory NiCd vak maj tzv. pamov jev, o nm se v posledn dob asto hovo. Tyto akumultory je vhodn obas zcela vybt (co je uvedeno i v nvodu k tomuto telefonu), aby se jejich kapacita asem nezmenovala. Pokud by si nkdo pl tyto vlastnosti zlepit, me si zakoupit akumultory typu NiMH (niklometalhydridov), kter jsou sice o nco dra ne akumultory NiCd, zmnn pamov jev vak nemaj a maj a dvojnsobnou kapacitu. Tyto akumultory pak vydr napjet penosnou st v pohotovostnm stavu a 80 hodin a v hovorovm stavu a 13 hodin. Zelen kontrolka na zkladn indikuje nabjen akumultor v penosn sti. Jakmile jsou akumultory pln nabity, kontrolka zhasne. Pokud je penosn st poloena na zkladn del dobu, kontrolka se vdy na chvli rozsvt a pak opt zhasne. To je dokladem sprvn funkce nabjen, protoe se akumultory pi poklesu jejich napt opt automaticky dobjej. Na estnctimstnm dvoudkovm displeji se zobrazuj volen sla a vechny dal dleit daje o jednotlivch funkcch pstroje, co je pro uivatele velmi eln. Nemn eln je i monost zablokovat funkci tlatek v dob, kdy pstroj nosme sebou. To ale nezabrauje pijmout pichzejc hovor, protoe v okamiku, kdy pstroj zane vyzvnt, tato funkce se automaticky doasn zru. Po ukonenm hovoru se opt automaticky obnov. Jak jsem se ji zmnil, lze tuto funkci aktivovat a opt deaktivovat stisknutm jedinho tlatka. Penen pstroje, vzhledem k jeho minimln vze i velikosti, je velmi snadn. Napomh k tomu i speciln pchytka, pomoc n lze penosnou st zavsit na vhodnou st odvu. Pchytku lze, v ppad, e ji nevyuvme, snadno odejmout. Jako vdy, i tentokrt jsem hledal alespo njakou negativn vlastnost, kterou by bylo mon tomuto pstroji vytknout a nakonec jsem ji nael. Zmnil jsem se ji, e penosn st m mimodn malou hmotnost, co je jedna z velkch pednost. Velmi malou hmotnost vak m i zkladna pstroje (mn ne 250 g), co ji tak vhodn nen, protoe pokud mme zkladnu postavenu na hladkm stole, m tendenci k posouvn vdy, kdy z n penosnou st vyjmme nebo do n vkldme. To lze vak napravit napklad tak, e na noky zkladny nalepme adhesvnj materil nebo zkladnu postavme na adhesvn podloku, poppad pod noky nalepme koleka z oboustrann lepic psky. Nastavovn nkterch funkc se jev bt ponkud sloitj, avak dky perfektnmu originlnmu nvodu v nmeck ei, kter je navc doplnn nzornmi instruknmi obrzky, je to zcela bezproblmov. Ji po ukonenm testu jsem ml monost prohldnout si i esk peklad tohoto nvodu a s radost mohu konstatovat, e je rovn velmi kvalitn a obsahov i graficky odpovd nmeckmu originlu. Ml bych pouze pipomnku ke strnce 6, kde je uvedeno, e lze pouvat jen akumultory Panasonic P-60 AA a e pouit jinch

typ akumultor me vst k zvadm i dokonce k pokozen pstroje. To mi pipomn astrologa ve filmu Csav peka, kter nabd panovnka, aby poval vhradn rohlky z pekrny U pochoutky csaovy, kter jsou obzvlt vypeen. Je to toti tvrzen propagan, kter navc odporuje i originlnmu nvodu, kde je jako pklad uvedeno pt rznch jinch typ akumultor. Skutenost je takov, e v penosn sti lze pout jakkoli kvalitn akumultory tukovho typu (AA), ani by pro pstroj vzniklo sebemen nebezpe. Termn akulnek, kter je v eskm nvodu asto pouvn, se mi rovn nelb.

Zvr
Bezrov telefon Siemens Gigaset 910 pedstavuje nesporn pstroj dal generace. I kdy jsem nemohl vyzkouet sestavu s nkolika penosnmi stmi, nepochybuji, e pracuje rovn perfektn a e umouje realizovat vechno, co je uvedeno v nvodu. V tto kombinaci supluje tento pstroj malou domc centrlu, kter navc poskytuje vechny vhody bezrovho propojen jednotlivch pstroj, take je lze zcela libovoln pemisovat, a to okamit a bez komplikovanch kabelovch propojen. Digitalizace penenho signlu sice nem pozorovateln vliv na kvalitu penenho signlu, protoe ta je omezena vlastnostmi telefonnch linek, ale umouje prakticky naprost utajen penench informac, co u bnho penosu, realizovanho mezi penosnou st s zkladnou kmitotov modulovanm signlem v rozsahu 900 MHz, zaruit nelze. Rd bych jet zdraznil, e originln nvod v nmeck ei lze oznait za skuten perfektn a navc, pes jeho obrnost, i za velmi pehledn. Jednotliv funkce jsou zde velmi srozumiteln popsny a doplnny instruknmi obrzky. Nvod m jednak obsah, jednak rejstk a tato kombinace uivateli umouje vyhledat velmi rychle ty informace, kter jsou pro realizaci poadovan funkce nutn. Tot, a na uvedenou vhradu, plat i o jeho pekladu do etiny. Bezrov telefon zapjila k testovn firma MAREX v Praze 2, Francouzsk 32 (tel.: 25 74 13, 25 35 98) a v tto prodejn je popisovan pstroj prodvn v zkladn kombinaci (zkladna + jedna penosn st + napje) za 9990 K (bez DPH) nebo 12188 K (s DPH). Samostatn penosn st stoj 5700 K (bez DPH) nebo 6954 K (s DPH). Pokud nkdo bude pouvat nkolik penosnch st, me si k nim dokoupit i nabjec zkladny, kam po pouit penosnou st odlo a m jistotu, e budou jej akumultory trvale udrovny v nabitm stavu. Tuto nabjec zkladnu nabz jmenovan firma za 770 K (bez DPH) nebo za 940 K (s DPH). Adrien Hofhans

AR ZANAJCM A MRN POKROILM

SVTIV DIODY, JEJICH INNOST A POUIT
(Pokraovn) V minulm sle jsme si uvedli jeden pklad pouit integrovanho obvodu LM3909 nikoli s LED, ale jako genertoru nf signlu promnnho kmitotu. Podobn jako na obr. 43 je zapojen IO na obr. 44, pi stejnm napjecm napt (3 a 5 V) slou jako zklad pro zhotoven jednoduch elektronick sirny.

Obr. 47. Blika se rovkou, napjenou malm naptm Obr. 45. Zapojen LM3909 jako genertoru nf signlu pro ncvik telegrafn abecedy Integrovan obvod LM3909 me vak krom buzen LED a reproduktor slouit i k ovldn svitu rovek, napjench ze st nebo i malm bezpenm naptm. V dnm ppad nelze pro nebezpe razu proudem doporuit k realizaci zapojen na obr. 46 zatenkm i mrn pokroilm - snad jen za dozoru dospl a pouen osoby. V zapojen na obr. 46 pracuje IO vlastn jako asova, jm je pes optoelektronick oddlovac len zen svit rovky . Vstupn signl integrovanho obvodu LM3909 se pivd na vstup optokopleru MOC3010. Kladn sti vstupnch impuls z genertoru s LM3909 otevraj vnitn LED v MOC3010, jeho svtlem je ovldn stav vnitnho polovodiovho spnae (optotyristor) a tm i stav vn pipojenho triaku Tc. Vn pipojen triak se tedy pi kad kladn plvln impulsu z LM3909 oteve a rovka se rozsvt. vstupnm signlem LM3909. Kapacita asovacho kondenztoru (200 F) je zvolena tak, aby kmitoet blikn byl asi 1,5 Hz. Na zvr tto sti si jet uvedeme jet zapojen, v nm je integrovan obvod LM3909 pouit k buzen dvou svtivch diod (obr. 48). Protoe jsme si ji uvedli, e LM3909 lze pouvat k buzen jedn svtiv diody ji od napjecho napt asi 1 V, je si teba vzhledem k vnitnmu zapojen tohoto IO uvdomit, e k ovldn vtho potu LED je teba i vt napjec napt. Pro dv svtiv diody je nap. vhodn zapojen na obr. 48.

Obr. 44. LM3909 jako zklad jednoduch elektronick sirny Do zapojen byly pidny kondenztor C2 s velkou kapacitou, rezistor R1 a tlatko Tl a vznikl jaksi genertor umu, jeho vlastnosti lze snadno mnit zmnou soustek. Je-li tlatko Tl stisknuto, zane se rychle nabjet kondenztor C2 pes rezistor R1. Doshne-li napt na kondenztoru asi 1 V, zane IO pracovat jako genertor signlu. Bude-li se dle napt na C1 pibliovat velikosti napjecho napt, bude se postupn zvyovat i kmitoet signlu genertoru, tj. i vstupnho signlu. Po dosaen uritho napt na C1 bude kmitoet genertoru stl. Perume-li v tomto stavu pvod napjecho napt rozpojenm kontakt tlatka, IO bude jet po uritou dobu pracovat jako genertor, kmitoet jeho signlu se bude sniovat a doshne-li napt na C2 rovn meni ne asi 1 V, IO pestane pracovat a vstupn signl zanikne. Zmnou kapacity kondenztoru C2 a zmnou odporu rezistoru R1 lze ovlivovat jak dobu nbhu, tak dobu dobhu signlu, zmnou kapacity kondenztoru C1 lze ovlivovat kmitoet vstupnho signlu. V zapojen se nedoporuuje zmenovat odpor rezistoru R2 (47 ), nebo rezistor slou k omezen proudu z integrovanho obvodu do zte, chrn IO ped znienm nadmrnm proudem. Odpor rezistoru by bylo mon samozejm zmenit pi pouit reproduktoru s vt impedanc. Zapojen z obr. 44 pouze s minimlnmi zmnami (obr. 45) poslou i jako zazen k ncviku telegrafn abecedy. Do zapojen je doplnn telegrafn kl S a je upravena kapacita asovacho kondenztoru C1. Zmnou kapacity C1 lze upravit kmitoet vstupnho signlu podle poteby nebo zvyklost.

Obr. 48. Pi vtm napjecm napt me LM3909 budit dv svtiv diody. Kapacita kondenztoru C1 se vol podle poadovanho kmitotu blikn V zapojen na obr. 48 je mon zvolit kapacitu asovacho kondenztoru C1 podle poteby - pi 470 F m vstupn signl kmitoet asi 1 Hz, pi kapacit 100 F asi 14 Hz a pi 47 F asi kolem 20 Hz. Obvod me bt napjen naptm 3 a 5 V, prmrn odbr proudu je men ne 1 mA. Zpracovno podle katalogu firmy National Semiconductor a asopis Popular Electronics a Radio-Electronics (USA) Mezi nejvce pouvan budie svtivch diod, kter umouj rozsvcen LED (bu jednotlivch nebo v malch skupinch) v pravideln se opakujcch intervalech, pat i destkov ta/dlika CMOS typu CD4017B. Jde o integrovan obvod s 10 vstupy, z nich kad je schopen pmo dit displej s LED. Poaduje-li se to, vstupy IO mohou bt navzny zpt na dic vstupy IO tak, aby obvod tal do (nebo dlil) jakholi sla od 2 do 9, pop. peruil svoji innost i zaal od uritho msta cel pracovn cyklus znovu. (Pokraovn)

Obr. 46. Integrovanm obvodem LM3909 lze ovldat i rozsvcen a zhasnn rovky Je zejm, e podle pouitho triaku, pop. triaku s chladiem lze pout i vt poet rovek (nap. bez problm nap. 3x 60 a 100 W). Kmitoet blikn rovky (rovek) lze mnit zmnou kapacity kondenztoru C1 (100 F). Blika se rovkou s bezpenm napjecm naptm 6 V je na obr. 47. V zapojen lze dvma spnai ovldat svit rovky - je-li sepnut S1, svt rovka trvale, je-li sepnut S2, svt peruovanm svtlem, nebo je zapojena do obvodu kolektoru tranzistoru, jeho stav - vede, nevede - je ovldn

Nabjeka olovnch akumultor

Vladimr Hejtmnek
Nabjeka je urena motoristm pro dobjen a udrovn olovnch akumultor s naptm 12 V. Protoe je v nabjece pouit spnan zdroj, je i pi pomrn voln konstrukci mal, skladn a lehk. Olovn akumultory se mohou nabjet bu pipojenm ke zdroji konstantnho napt, nebo ke zdroji konstantnho proudu. Prvn zpsob se pouv nap. v motorovch vozidlech, u nich regultor alterntoru (dynama) udruje napt v rozmez od 14,0 do 14,5 V. Dobjen konstantnm naptm se pouv tak v zlonch zdrojch pro potae a v zabezpeovacch zazench. Dobjen konstantnm naptm (13,5 a 13,8 V) m jednu podstatnou vhodu: akumultor me bt pipojen k nabjece libovoln dlouho. Nabjec proud se postupn zmenuje, a se ustl na zlomku pvodn velikosti. Nevhodou nkdy me bt, e se akumultor nabije jen na 70 a 80 % sv kapacity. Pi nabjen ze zdroje konstantnho proudu je naopak nutno vdt, jak dalece je akumultor vybit a podle toho upravit dlku nabjen. Bn motorista se k nabjen akumultoru mimo vozidlo rozhodne a v krajnm ppad, nap. zapomene-li zapnut svtla nebo zapalovn. Pak nebv problm stav akumultoru zjistit - zpravidla je zcela vybit. V tomto ppad je vhodn nabjet akumultor konstantnm proudem po uritou dobu. Lze tak pomrn pesn urit dodan nboj. Popsan nabjeka pouv druh zpsob. V rozmez vstupnch napt 10 a 16 V lze nastavit nabjec proud od 0,1 do 4 A. Pro vt pohodl obsluhy a bezpenost nabjen je doplnna o jednoduch asova, kter nabjen po nastaven dob ukon. Napt na akumultoru a nabjec proud lze sledovat vestavnm midlem. Prce mnie je zena obvodem UC3842N, kter se bn pouv ve zdrojch pro vpoetn techniku. Tento obvod obsahuje osciltor, zdroj referennho napt, operan zesilova, kompartor, startovac klopn obvod, dic logiku a budi vkonovho tranzistoru. Vnitn struktura obvodu je na obr. 1. Primrn strana mnie je napjena pmo usmrnnm sovm naptm. V okamiku zapnut je kondenztor C2 zcela vybit a pedstavuje vlastn zkrat. Aby se pi zapnut nezniil usmrova D1, je nabjec proud omezen rezistorem R1. Protoe nabjec proud kondenztoru C2 me bt na krtk okamik i nkolik destek ampr, je nutn na mst R1 pout drtov rezistor, kter tyto proudov nrazy lpe sn. Kondenztor C1 ponkud omez ruen zpsoben mniem a pronikajc do st. Pro ppad vn zvady nap. pi proraen nkter z usmrovacch diod, je pvod sovho napt jitn pojistkou Po1. Aby se pojistka neperuila pi kadm zapnut, je teba pout pomal typ, oznaen T (Trge). Po pipojen sovho napt se pes rezistory R2 a R3 nabj kondenztor C3. Dokud napt na C3 nedoshne asi 16 V, odebr dic obvod UC3842N jen velmi mal proud (pod 1 mA). Doshne-li napt na C3 piblin 16 V, obvod se aktivuje. Na vvodu 8 se objev referenn napt 5 V, rozkmit se osciltor a na vstupu (vvod 6) se objev budic impulsy pro vkonov tranzistor. Spoteba dicho IO je v aktivnm stavu podstatn vt a proud protkajc rezistory R2 a R3 na jeho napjen nesta. Pi startu zdroje je proto IO napjen z kondenztoru C3. Nboj tohoto kondenztoru s rezervou sta na spn start mnie. Za bnho provozu je dic obvod napjen pes dio-

Technick daje
Nabjec proud: 0,1 a 4 A. Vstupn napt: 10 a 16 V. Nastaven doby nabjen: 0,5 a 12 h. Napjec napt: 200 a 250 V. Vnj rozmry bez vynvajcch prvk: 62 x 157 x 205 mm. Hmotnost bez kabel: 0,79 kg.

du D2 usmrnnm naptm z pomocnho vinut. Pokud mni z njakho dvodu nenasko, napklad je-li zkrat na sekundrn stran, napt na C3 se rychle zmen pod 10 V a IO pejde do neaktivnho stavu s malou spotebou. Kondenztor se zane znovu nabjet a doshne-li napt na nm 16 V, uin mni nov pokus o start. dic obvod pejde do neaktivnho stavu, zmen-li se napjec napt IO pod 10 V z jakchkoli dvod. Toho jsem vyuil pi konstrukci asovae nabjeky. Mni s obvodem UC3842N pracuje s konstantnm kmitotem a vkon se d kovou modulac vstupnch impuls. ka impuls se vak ned pmo, ale oklikou pes emitorov proud vkonovho tranzistoru T1. Na zatku cyklu se oteve vkonov tranzistor naptm na vvodu 6 IO. Proud tranzistorem se zane zvtovat, a to tm rychleji, m je induknost primrnho vinut tranzistoru men. Proud tekouc vkonovm tranzistorem vyvol bytek napt na emitorovm rezistoru (R11 na obr. 2), a tento bytek napt se pivede na kompartor v dicm obvodu (vvod 3), kde se porovnv s naptm na vstupu zesilovae regulan odchylky. Pokud je napt na emitorovm rezistoru vt, peklop se klopn obvod R/S v IO a vstupn impuls se ukon. Tento zpsob regulace je velmi inn zt mnie se me mnit v irokm rozsahu. Protoe vstupn napt zesilovae odchylky je omezeno na 1 V, pracuje tento obvod tak jako velmi kva-

Popis zapojen
Zapojen nabjeky je na obr. 2. Jejm zkladem je jednoinn blokujc mni. S vlastnm mniem jsem jen mlo experimentoval, zapojen je pevzato z [1] a protoe se osvdilo, je jen nepatrn upraveno. Experimenty se tkaly hlavn konstrukce transformtoru a vbru vhodnch usmrovacch diod.

Obr. 1. Blokov vnitn zapojen obvodu UC3842N

litn pojistka, nebo nedovol, aby se proud, tekouc vkonovm tranzistorem, nadmrn zvtil. V dob, kdy je tranzistor T1 uzaven, se energie naakumulovan v jde v podob magnetickho pole pelije pes sekundrn vinut a usmrovac diodu do zte. Jako vkonov spnac prvek je pouit tranzistor IRF830, kter lze pomrn snadno sehnat. Protoe UGSmax vtiny vkonovch tranzistor HEXFET je jen 20 V, je do obvodu zapojena Zenerova dioda D3. Tato dioda chrn vkonov tranzistor proti nadmrnmu napt na dic elektrod. Naopak proraz-li se vkonov tranzistor, ochrn tato dioda ve vtin ppad dic obvod. Diody D4 a D5, rezistory R13 a R14 a kondenztory C8 a C9 slou k omezen pekmit na primrn stran transformtoru, kter jsou zpsobeny rozptylovou induknost transformtoru. Tyto pekmity jsou tm vt, m je vazba mezi primrnm a sekundrnm vinutm volnj. Pokud by nebyl pekmit omezen, napt na vkonovm tranzistoru by se pi pekmitu zvtilo nad UDSmax a tranzistor by se prorazil. Nejvtm problm pi konstrukci spnanho zdroje pedstavuje zhotoven vhodnho transformtoru. V dn mn znm prodejn s elektronickmi soustkami jsem toti nesehnal vhodn feritov jdra ani kostiky a navc musme transformtor pracn navinout. Pi experimentech jsem pro transformtor vyzkouel i jdro z koncovho stupn dkovch rozklad (ze zdroje vn) z ernobl televize. Jdro bylo z hmoty H21. Pi pouit transformtoru s tmto jdrem dodal zdroj bez problm i 100 W, transformtor je vak ponkud rozmrn. Nakonec se mi podailo sehnat jdro EF32 (Pramet umperk, H21), kter jsem v nabjece pouil. Napt na sekundrn stran je usmrnno diodou D6. Na tto diod tak vznikaj nejvt ztrty. S dobrmi vsledky jsem vyzkouel diodu BPW29150, nejvhodnj se nakonec ukzala Schottkyho dioda MBR760. Protoe tato dioda m zvrn napt jen 60 V, musel jsem znovu navinout transformtor tak, aby pomr zvit mezi primrnm a sekundrnm vinutm byl 10:1 (pvodn 7:1). Proud tekouc akumultorem vytv na rezistoru R20 bytek napt, kter se porovnv s naptm na bci potenciometru P1. Protoe napt na vstupu nabjeky se me mnit od 10 do 16 V, je potenciometr P1 napjen ze stabiliztoru 78L05 (IO3). Zptn vazba, zaveden z vstupu IO2a pes optron do IO1, d mni tak, aby akumultorem tekl proud nastaven potenciometrem P1. Zvt-li se napklad vstupn proud, objev se na neinvertujcm vstupu IO2a vt napt. Napt na vstupu OZ se zvt a zvt se i proud tekouc LED optronu. Na regulanm vstupu IO1 (vvod 2) se zvt napt, a naopak napt na vstupu zesilovae regulan odchylky

(viz obr. 1) se zmen. Kompartor uvnit IO1 peklop dve a zkrt vstupn impuls pro buzen vkonovho tranzistoru. Energie naakumulovan v jdru transformtoru se zmen a zmen se i vstupn proud. Stabilitu regulan

smyky zlepuje kondenztor C14 ve zptn vazb IO2a a zptn vazba zesilovae odchylky v IO1 R4 a C4. Ukzalo se, e zajistit stabilitu proudovho zdroje je obtnj ne zdroje napovho. Zptn vazba popsan nabjeky nepracuje sprvn pi malch proudech (pod 100 mA), kdy zdroj pulsuje. Tato spodn hranice pouitelnosti nabjeky se me kus od kusu mnit podle pouitch soustek. Napt na vstupu nabjeky je omezeno na piblin 16,5 V Zenerovou diodou D8. Pibliuje-li se napt tto hranici, zmenuje zptn vazba vkon mnie bez ohledu na proud protkajc akumultorem. Tato vazba tak zabrn pokozen nabjeky nadmrnm naptm pi odpojenm akumultoru. Napt na akumultoru a nabjec proud lze sledovat na pipojenm midle. Menou veliinu pepnme pkovm pepnaem vedle midla. Zatmco napov rozsah je nastaven
POZOR! Cel primrn st nabjeky, vetn asovae je galvanicky spojena se st. Proto je nutn pi oivovn pstroje zachovat nezbytnou opatrnost a je-li to mon, pout oddlovac transformtor.

Obr. 2. Zapojen nabjeky akumultor

pedadnm rezistorem R25 a trimrem P3, proud je men tak, e napt na rezistoru R20 je zesleno operanm zesilovaem IO2b. V mm ppad jsem pouil rukov midlo MP40 s citlivost 10 V/500 A. Napt 10 V pro plnou vchylku ruky midla je vak pli velk pi nejmenm monm vstupnm napt nabjeky (10 V) je na vstupu OZ napt nejve 9 V a midlo neme doshnout pln vchylky ruky. Optimln citlivost midla v tomto zapojen je 2 a 5 V, v ppadn poteby zapojte do srie s midlem rezistor s vhodnm odporem. Pi pouit jinho midla bude nutno upravit odpory rezistor R23 a R25 tak, aby midlo mlo plnou vchylku ruky pi napt 20 V a proudu 4 A. Mete samozejm pout i njak slicov midlo, avak pro nabjeku mi rukov pstroj pipad vhodnj. Jednoduch asova nabjeky pouv obvod 4541. Po stisku tlatka start se obvod resetuje a tranzistory T2 a T3 se uzavou. Osciltor obvodu se rozkmit a vnitn ta t a do 32768. Pak se na vstupu (vvod 8) objev rove log. 1, tranzistory T2 a T3 se otevou a zmen napjec napt IO1 pod 10 V. IO1 pejde do neaktivnho stavu a mni nepracuje - nabjen je ukoneno. Proud prochzejc rezistory R2, R3, R27, IO4 a Zenerovou diodou D9 udruje tranzistory T2 a T3 pooteveny tak, e se napt na kondenztoru C3 ustl na 6 a 8 V a mni se neme znovu spustit. Potenciometrem P4 nastavujeme kmitoet osciltoru asovae a tm i dlku nabjen. Impulsy z osciltoru jsou vedeny tak pes rezistor R32 na tranzistor T4, kter spn indikan LED. Protoe proud, tekouc rezistory R2 a R3, je necel 2 mA, je nutn napjet LED ze zvltnho zdroje. Pouil jsem napt z pomocnho vinut mnie usmrnn diodou D10 a vyfiltrovan kondenztorem C20. LED pak svt jen tehdy, je-li v provozu mni. Nabjeku meme zjednoduit, nezapojme-li asova. Vypustme IO4, T2 a T4, R26 a R30 a R32, C16 a C19. Tranzistor T4 nahradme propojkou. LED pak svt trvale a indikuje zapnut mni. Protoe se do mal krabiky nevejde rozmrn chladi, pouil jsem chladi mal a zajistil nucen obh vzduchu ventiltorem. Protoe pi vypnut nabjece je sekundrn strana mnie napjena z akumultoru, je ventiltor napjen pomocnm usmrovaem s D7 a C12. Odpor rezistoru R16 je zvolen tak, aby pi napt na akumultoru 14,5 V byl ventiltor napjen naptm 12 V. Pi tomto zapojen se ventiltor to pouze tehdy, pracuje-li mni.

Transformtor
Transformtor je navinut samonosn na trnu o nco vtm ne je stedn sloupek jdra. Primrn vinut je rozdleno do dvou st. Zlep se tak vazba mezi primrnm a sekundrnm vinutm a zmen rozptylov induknost. Nejd-

Obr. 3. Deska s plonmi spoji a rozmstn soustek pro nabjeku

ve navineme zcela dospodu piblin polovinu z celkovho potu zvit primrnho vinut. Pak navineme sekundrn vinut, pomocn vinut a nakonec zbytek primrnho vinut. Vineme peliv zvit vedle zvitu a kadou vrstvu oddlme prokladem. Dkladnj proklad, nejlpe izolan tkaninou, pouijeme mezi jednotlivmi vinutmi. Primrn vinut m 70 zvit lakovanho drtu o prmru 0,35 mm. Vineme souasn dvma drty, kter pak zapojme paraleln. Pouit nkolika tench vodi nejen zmen ztrty vznikl povrchovm jevem, ale zvlt u sekundrnho vinut, kde vineme 7 zvit souasn tymi drty o prmru 0,65 mm, znan usnadn navjen, nebo drt nen tak tvrd. Pomocn vinut m 7 zvit dvma drty o prmru 0,3 mm. Cvku jsem vinul samonosn a kadou vrstvu zpevnil lepidlem. Vborn se mi osvdilo univerzln lepidlo Pritt, kter nedr zas a tak pevn, aby nebylo mon nepoveden vinut odvinout. Hotovou cvku jsem nakonec zpevnil Lepoxem (zalitm z boku). Pouijete-li trn z vhodnho plastu, lze po zatvrdnut lepidla cvku z trnu sthnout. V opanm ppad trn opatrn odvrtejte. Mte-li k jdru vhodnou kostiku, je navinut cvky mnohem sna. Pokud pouijete pro transformtor jdro z vysokonapovho transformtoru z televize, je teba navinout vechna vinut na jeden sloupek, aby vazba mezi vinutmi byla dostaten tsn. Poet zvit zstv shodn. Pro sprvnou funkci mus mt transformtor mnie vzduchovou mezeru. Jdro sestavenho transformtoru podlome paprem tak, aby primrn vinut mlo induknost 0,5 a 1 mH (v mm ppad 0,68 mH).

d D6, transformtoru a tranzistoru T1. J jsem pouil pomrn mal chladi a ventiltor, kter zajiuje nucen obh vzduchu. S dostaten velkm chladiem nen ventiltor poteba, zvt se vak rozmry pstroje. Chladi m tvar irokho U. Z boku je k nmu z jedn strany pipevnna dioda D6, z druh pes izolan podloku vkonov tranzistor T1. Chladi je uprosted pichycen distannmi sloupky, spolu s transformtorem, k desce s plonmi spoji (viz foto na oblce).

Oiven pstroje
Pokud jste neudlali pi stavb chybu, mla by nabjeka pracovat na prvn zapojen. Pro oiven je vhodn uml zt podle obr. 4. Je to vlastn vkonov Zenerova dioda. Trimrem nastavujeme pracovn napt zte. A do nastavenho napt je proud zt jen velmi mal, pak vak udruje nastaven napt bez ohledu na prochzejc proud. Pro tranzistor zte pouijte velk chladi nebo jej nouzov ponote do vody. Nefunguje-li toti z njakho dvodu zptn vazba v nabjece napklad je-li vadn optron nebo IO2 me nabjeka dodat krtkodob do zte i 6 a 8 A pi napt okolo 15 V. Zatmco se zt to njak as vydr, bez zte se me zvtit nadmrn napt na vinut transformtoru, kter pak zni co se d. Podle pouitho midla upravte odpory rezistor R23 a R25, ppadn i P2 a P3 tak aby midlo mlo plnou vchylku ruky pi napt 20 V, resp. pi proudu 4 A. Potenciometr P1 nen teba cejchovat, protoe nabjec proud teme na midle. Hor je to se stupnic k P4. Aby bylo nastaven sna, nastavte propojku JP1 tak, aby spojila vvod 13 IO4 s potencilem 0 V. Pak bude as potebn k vypnut nabjeky 256krt krat. Metodou pokus nastavme as vypnut nap. 140,6 sekund (odpovd asu 10 hodin). Pi vypnut nabjece (a odpojen ze st) zmme odpor kombinace R26 + P4. Protoe kmitoet osciltoru asovae (a tm i nastaven as) je mrn odporu tto kombinace, meme pak ji rychle ocejchovat potenciometr pro ostatn asy. Nakonec vrtme propojku na pvodn msto. Ruen zpsoben nabjekou me v nkterch ppadech vadit. Dodaten jsem zjistil ruen v psmu CB. Ruen lze zmenit pouitm vhodnho filtru v sovm pvodu. Poda-li se vm sehnat odruovac len, zapojte jej do sovho pvodu, v krabice je dostatek volnho msta. Z tuzemskch vrobk vyhov nap. TC241.

R12 R13, R14 R15 R16 R17 R18 R19, R30 R20 R21 R23 R24 R26, R27 R28 R29 R31 R32 P1 P2, P3 P4 C1 C2 C3 C4, C5, C14, C15, C19 C6 C7 C8 C9 C10 C11 C12, C18, C20 C13 C16 C17 D1

8,2 /0,5 W 27 k/2 W 10 /1 W 47 5,6 k 220 10 k 0,1 /2 W (KTE) 120 22 k 150 15 k 1 M 47 k 1,2 k 100 k 500 , linern potenciometr (GM) 5 k, trimr 1 M, linern potenciometr (GM) 100 nF/250 V std. 100 F/400 V 47 F/25 V 100 nF, keramick 2,2 nF, MKT 680 pF, keramick 10 nF/400 V, MKS 330 pF/1 kV, svitkov 2200 F/25 V 10 nF, keramick 10 F/50 V 220 nF, tantal. nebo 100 nF keramick 680 nF/63 V, MKT 470 pF, keramick B250C1500, usmrovac blok

Mechanick konstrukce
Nabjeka je postavena na desce s plonmi spoji podle obr. 3 a umstna v krabice BOPLA. Tato krabika je zhotovena z odolnho plastu a snese i hrub zachzen. Deska s plonmi spoji je pichycena ke krabice nkolika samoeznmi vruty. Je navrena tak, aby spojovac vodie k ovldacm prvkm byly co nejkrat a nikde se nekily. Zvltn pozornost je teba vnovat chlazen. Nejvce tepla vznik na dio+

Obr. 3. Uml zt pro oiven nabjeky. Tranzistor BDV64C je integrovan Darlingtonova dvojice tranzistor s maximlnm kolektorovm proudem 12 A a naptm kelektor-emitor 120 V

Seznam soustek
R1 R2, R3 R4, R5 R6, R9, R10, R22 R7, R25 R8 R11 3,3 /5 W, drtov 82 k 3,9 k 1 k 18 k 22 0,33 /2 W (KTE)

D2, D4, D5, D7, D10 BA159 D3 ZD18V D6 MBR760 (GM) D8 ZD16V D9 ZD6V2 D11 LED 5 mm, zelen T1 IRF830 T2, T4 BC546B T3 BD241 IO1 UC3842N IO2 LM358 IO3 78L05 IO4 4541 transformtor: jdro EF32 (Pramet umperk) primr 70 z 2x lak. drt 0,35 mm sekundr 7 z 4x lak. drt 0,65 mm pomocn 7 z 2x lak. drt 0,3 mm midlo viz text ventiltor KD1204PTS3 (GM) Po1 pojistka 2AT Po2 pojistka 5A drk pojistky SHH1 (SHH2) 2x sov spna odruovac len, nap. TC241 tlatko pepna skka BOPLA UM 32009L (dodv ELING Bohemia s.r.o., Na drahch 814, 68604 Kunovice)

Literatura
[1] Belza, J.: Spnan zdroje ve vpoetn technice. Amatrsk radio ada B . 4/94, s. 145 a 151.

Video titulkova
& dekodr pro koprovn videokazet
Kubn Stanislav, Ondrek Jan, Kubn Pavel
(Dokonen)

Obsluha titulkovae
Titulkova zapojme do videocesty mezi zdroj videosignlu a videorekordr nebo televizor. Audio cestu propojme pmo. Po zapnut titulkovae pokme, a se rozsvt vechny kontrolky na pednm panelu. Stiskneme dvakrt tlatko H nebo jin tlatko. Na obrazovce v levm hornm oknu se objev slice 0 a na pravo od n dal slice 01. Ve spodn sti obrazovky je ed pruh. U titulkovae rozeznvme ti zkladn stavy: 1. prce s textovm oknem, 2. prce s textem, 3. titulkovn. Nsledujc tabulka ukazuje pkazy funknch klves v jednotlivch stavech: 1. prce s textovm oknem (vytvme barvu a velikost pozad) Textov okno je prostor, ve kterm meme napsat text bnm zpsobem (jako na psacm stroji). ipkami FUNKN KLVESA Esc F1 F2 F3 F4 F5 F6 F7 F8 F9 F10 F11 F12 Num Lock (*) (-) (+) Enter Backspace Shift Caps Lock FUNKCE

meme textov okno zvtovat nebo zmenovat. ipkami na numerick klvesnici textovm oknem pohybujeme po obrazovce. Klvesou F6 lze mnit barvu okna. Mme-li okno na poadovanm mst, meme stisknutm klvesy F5 vytvoit na jinm mst dal textov okno (jin velikosti a na jin pozici). Celkem meme vytvoit osm textovch oken. Okna se mohou navzjem pekrvat. Stisknutm klvesy F4 se dostaneme k prci s textem, klvesou Num Lock ke stavu vlastnho titulkovn. Stiskneme-li dvakrt klvesu Esc, titulkova nulujeme (stejn situace jako pi zapnut napjen). 2. prce s textem (zapisujeme text do textovho okna) Na obrazovce se po stisknut F4 objev vodorovn rka. Psanm na klvesnici vkldme text do textovho okna. Pomoc klves se ipkami mSTAV TITULKOVAE pro ovldan tlatka 1 1 1 2 1 1 (1/2) 2 2 2 2 2 2 ( 1 / 3) 3 ( 3 / 1) ( 3 / 1) 2 2 2 2 (1/2) (1/2) (1/2) (1/2) 1 1 1 1

8 4 2 6

2 x RESET titulkovae Pepnut do reimu TIT Pepnut do reimu TV Pepnut na stav prce s textovm oknem Pepnut na stav prce s textem Vytvoen textovho okna Nastaven barvy textu a barvy podkladu Pepnut na standardn velikost textu Pepnut na dvojnsobnou velikost textu Smazn textovho okna Peskakovn kurzoru mezi okny Obnoven obrazovky Smazn obrazovky Pepnut/vypnut stavu titulkovn Sma titulek z obrazovky Zobraz pedchoz titulek Zobraz dal titulek Na dal dek Smazn pedchozho znaku na obrazovce Pepnut velk/mal znaky Pepnut velk/mal znaky Nastaven velikosti text. okna/pohyb kursoru Nastaven velikosti text. okna/pohyb kursoru Nastaven velikosti text. okna/pohyb kursoru Nastaven velikosti text. okna/pohyb kursoru Pohyb textovm oknem Pohyb textovm oknem Pohyb textovm oknem Pohyb textovm oknem

eme pohybovat kurzorem v rmci textovho okna. Klvesou F6 meme mnit barvu textu. Klvesami F8 a F7 pepnme mezi standardn velikost a dvojnsobnou velikost. Dvojnsobn velikost nelze nastavit, jestlie je kurzor (vodorovn rka) umstn tak, e by text vychzel mimo textov okno. Klvesou F9 meme smazat textov okno, na kterm je kurzor (posledn okno smazat nelze). Klvesou Backspace meme mazat text zpt v rmci jednoho dku. Klvesou F10 peskakujeme mezi jednotlivmi textovmi okny, klvesou F11 obnovujeme obrazovku. Obnoven obrazovky je nutn, pokud je na obrazovce v textovch oknech text, kter se pekrv, nebo dvojnsobn znaky, kter se pekrvaj s jinmi znaky, abychom zjistili, kter znaky jsou na vrchn (pekrvajc) a kter na spodn (pekrvan) stran. Klvesou F12 obrazovku maeme. Klvesou F3 se vracme do stavu nastaven textovho okna. Pokud po napsn textu pepneme titulkova na prci s textovm oknem, meme textovmi okny pohybovat a text me zstat i bez podkladu. Pokud mme text ji napsn, tlatky numerick klvesnice + a - meme celou obrazovku uloit a pst text (dal strnku) na dal obrazovku. Textov okna na dal strnce jsou stejn jako na strnce pedchoz. Ukazatel sla strnky je v levm hornm rohu. Poet strnek je max. 11. slice v levm hornm rohu obrazovky indikuje nastaven klvesnice na velk nebo mal psmena a na standardn nebo dvojnsobnou velikost: 0 - velk znaky abecedy, 1 - mal znaky abecedy, 2 - velk dvojnsobn znaky abecedy, 3 - mal dvojnsobn znaky abecedy. 3. titulkovn (titulkujeme videozznam) Do stavu titulkovn se dostaneme stisknutm klvesy Num Lock. Obrazovka je ist. Stisknutm tlatka numerick klvesnice + nebo - vlome do obrazu nastaven text, vetn textovch oken. Chceme-li, aby se na obrazovce objevila prvn strnka, mus bt ped stavem titulkovn nastavena strana 11. Stisknutm tlatka + se objev text prvn strnky. Stisknutm tlatka numerick klvesnice * titulek zmiz. Stisknutm + se objev strnka slo 2. Zpt do prce s textovm oknem se dostaneme po optovnm stisknut tlatka Num Lock. Rozmstn nkterch klves klvesnice PC/AT je na obr. 6.

Mechanick mont
Titulkova nem dn dal roubky pro mont desky s plonmi spoji. Desku polome do krabiky s pednm a zadnm panelem a krabiku

Obr. 6. Klvesnice PC/AT 68 k seroubujeme. Diody LED ohneme R50 330 tak, e budou sten vynvat R53, R55, R73, R79 3,3 k z pednho panelu. Ped tm vak pi- R75, R76 lepme na pedn a zadn panely sa- Kondenztory 100 pF, MKH molepky a ostrm noem odstranme C1 C2, C4, C10, C22 470 pF ty jejich sti, kter zasahuj do otvor C3 2,2 nF, MKH pro konektory. Vkresy panel jsou na C5 3,3 nF obr. 7 a 8. C6 220 F/16 V C7 100 F/16 V C8 22 F/16 V Seznam soustek C9 1000 F/16 V C11 470 nF, MKH Rezistory C12 220 pF P1 500 C13,C14,C15 33 nF R1 a R8, R9 a R15, C16,C17,C19 47 F/16 V R29, R40, R51, R58, C18,C20 68 nF R59, R61, R63, R65, C21 220 F/35 V R66, R68, R70, R77, R78 1,5 k Polovodiov sousky R16 22 k , MRT D1,D2,D8,D9 1N4148 R17, R54, R80, R81 22 k D3 ZD5,1 R18, R19, R20, R21, D4 LED 3MM G R22, R23, R24, R25, D5 LED 3MM Y R39, R41, R43, R45 470 D6 LED 3MM R R26 2,2 k D7 1N4001 R27 12 k T1, T3, T4, T5 BC238C R28 56 T2 BC560C R30 220 IO1,IO15 74HC132 R31, R32, R42, IO2,IO7,IO8 74HC393 R56, R74 1 k IO3 74HC20 R33, R46 68 IO4 74HC74 R34 3,9 k IO5 74HC02 R35 1,2 k IO6 74HC04 R36, R57, R60, R62, IO9,IO10,IO21 74HC573 R64, R67, R69, R71 820 IO11 62256-LP R37 180 IO12 74HC245 R38, R52 680 IO13 74HC273 R44, R47 10 IO14 74HC151 R48 100 IO16 74HC138 R49 680 k IO17 7404 IO18 Z84C00 6 MHz

IO19 27C64 IO20 6264 IO22 74HC4051 (pouze Philips) IO23 7805 IO24 7810 Ostatn soustky K1, K2 SCJ-0358 K3 DIN5 K4 TS39 X1 6,0 MHz CH1, CH2, CH3 chladi TO220 KM1, KM3 matice M3 KM2, KM4 roubek M3 x 8 ST1 ttek S0071 ST2 ttek S0072 H1, H2, H3 GS 28 L H4 GS 40 L

Zvrem
Jedn se o zazen, kter jednoduchm zpsobem umon doplnn videozznamu o esk titulky. Zazen pouv rastr 6x12 bod pro esk text. Pstroj svou konstrukc umonil softwarov doplnit funkci koprovn zakdovanch kazet (pouze pro vlastn osobn potebu). Na trhu existuj titulkovae v cen pes 7000 K a dekodry koprovn videokazet za asi 1500 K. Zde je zazen, kter pln ob uveden funkce a za velmi pijatelnou cenu materilu nebo i hotovho vrobku. Zazen nen proti odpojen napjen zlohovno. Po odpojen od zdroje elektrick energie se data okamit ztrat. Stavebnice Video titulkovae stoj 2199,- K. Oboustrann prokoven deska s plonmi spoji, s maskou a potiskem: 499,- K. Pam EPROM: 599,- K. Klvesnice PC/AT: 699,- K. Napjec adaptr: 299,- K. Cel hotov vrobek bez klvesnice a napjecho adaptru stoj 2998,- K. Ceny jsou uvedeny vetn DPH. Psemn objednvky: SCT, Vysoansk 551, Praha 9 - Prosek. Tel. objednvky na sle (02) 854 40 06.

Obr. 7. Pedn panel

Obr. 8. Zadn panel

ULTRAZVUKOV DETEKTOR POHYBU

Ultrazvukov detektor pohybu umouje v poli jeho psobnosti vyhodnotit pohyb osob nebo pedmt. Jako pklady vyuit lze uvst idlo bezpenostnho zazen, automatick rozsvcen svtel v mstnosti pi vstupu osoby, kontrola pohybujcch se st nejrznjch zazen atd. ... Pes jednoduchost zapojen jsou dosaen parametry dostaujc pro vtinu aplikac. Pomrn mal spoteba dovoluje pout zazen i v mstech, kde nen k dispozici jin napjec zdroj ne baterie nebo akumultor. Zkladn technick daje
Rozmry: 70 x 94 mm. Napjec napt: 11 a 30 V (ss); 10 a 22 V (st). Odbr proudu v klidu/pi vybaven: 8/10 mA. Doba vybaven: nastav. 2 a 80 s. Pracovn kmitoet: 40 kHz 1 kHz. Zatitelnost vstupu: 0,5 A/90 V (2 A/90 V s chladiem). Citlivost: viz text. o asi 75 dB ve tech zesilovacch stupnch s OZ U3A, U3B a U3C. Pro co nejvt jednoduchost pracuj vechny ti stupn jako invertujc zesilovae v zkladnm zapojen. V zporn zptn vazb U3A je pouit kondenztor

C9, kter omezuje penos signl nad 40 kHz. Prchodu ruivch signl nzkho kmitotu brn kondenztory C10 a C11. Zvten um na vstupu zesilovae nem podstatn vliv na innost zazen. Za zesilovaem nsleduje diodov zdvojova napt, na jeho vstupu jsou vy kmitoty filtrovny kondenztorem C12. asov konstanta filtru je takov, e propust signl o kmitotu nkolika Hz, vznikl interferenc pijmanch kmitot. Tento signl je dle vyhodnocen kompartorem s OZ U4A a U4B. Prahovou rove kompartoru nastavujeme trimrem P2. Tento kompartor reaguje na kladnou i zpornou polaritu napt. Jeho symetrie je zajitna dky zpsobu zskn stednho napt odporovm dliem R14 a R15. Nsledujc obvod

Princip innosti
Detektor pohybu vyuv Dopplerova jevu, podle kterho maj zvukov i ultrazvukov vlny odraen od pedmt a osob v pohybu rozdln kmitoet ne je ten, kter na n dopad. Pracovn kmitoet je 40 kHz, tedy dostaten vysoko nad hranic slyitelnosti (pro lovka). Pijmac st detektoru zpracovv sms vyslanho a vech odraench kmitot. Jestlie se cokoliv schopn odrazit signl bude pohybovat smrem k detektoru nebo od nj, objev se mimo kmitotu 40 kHz i vy nebo ni kmitoet. Na vstupu detektoru budou napklad kmitoty 40,000 kHz a 40,001 kHz. Dostaneme tedy nejen kmitoty 40 kHz a 40,001 kHz, ale po smen tak jejich rozdl, tedy 1 Hz. Dal zpracovn pijatho signlu je velmi jednoduch. Vhodnm filtrem odstranme vechny kmitoty vy ne nkolik Hz. Ptomnost nzkho kmitotu meme snadno vyhodnotit a zskat tak informaci o pohybu v dosahu detektoru.

Popis zapojen
Jako vysla a pijma slou keramick ultrazvukov vloky s pracovnm kmitotem 40 kHz. Vysla je tvoen obvodem 4047, pracujcm v astabilnm reimu. Trimrem P1 nastavujeme kmitoet multivibrtoru. Za multivibrtorem nsleduje dlika dvma s pmm a invertovanm vstupem, na kter je pipojen vyslac krystal. Pro dosaen potebn stability kmitotu je napjec napt stabilizovno obvodem 78L09. V pijmac sti je pouit tynsobn operan zesilova, typ TL064. Jeden OZ z tohoto pouzdra (U3D), je pouit k zskn polovinho napjecho napt pro OZ. Signl z pijmacho krystalu je zeslen

Obr. 1. Schma zapojen

Obr. 2. Deska s plonmi spoji

sloen z R16, C14 a R17 slou jako jaksi selektor poruch, kter omezuje psoben nhodnch ruivch impuls. Aby se peklopil dal kompartor s U4D, je poteba nkolika kratch nebo jednoho dostaten irokho kladnho impulsu, kter posta k dosaen prahovho napt kompartoru U4D. Vstup U4D sepne pi vybaven tranzistor T1, kter vybije kondenztor asovacho obvodu C15. Pi menm napt ne je polovina napjecho napt je na vstupu OZ U4C kladn napt, kter rozsvt signalizan LED LD1 a oteve vstupn tranzistor T2. Dobu nabjen C15 a tedy dobu vybaven vstupu nastavme trimrem P3. Po nabit C15 na vt ne polovin napt se peklop U4C a na jeho vstupu bude velmi mal napt, co zpsob zhasnut LD1 a uzaven T2. Diody D5 a D6 slou jako ochrana T2 proti peplovn napt a ppadnm induknm pikm. Jedno upozornn k rezistoru R22 - pokud jako T2 pouijeme Darlingtonv tranzistor, ten mv vtinou ve sv struktue rezistory, kter pln nahrad R22. Potom je jeho pouit zbyten. Je vak ponechna monost pout jinou vkonovou soustku podle individuln poteby a potom m R22 svj vznam.

nm napjecho napt nastavte trimry P1 a P2 do stedn polohy, P3 na minimum (otenm bce proti smru hodinovch ruiek). Potom meme na napjec svorky pivst napt, nejlpe 12 a 15 V. Na polarit nezle, me bt i stdav. Ve mme proti zemnmu vodii na desce spoj, jen je spojen na nulovou vstupn svorku (. 4), kterou meme vyut jako zporn pl pro voltmetr. Jako prvn nastavme pracovn kmitoet vyslae X1. Mme napt v bod MB1 a otenm trimru P1 nastavme toto napt co nejvt (asi 4,5 V). Pokud k nastavovn pouijeme kovov roubovk, musme mt na zeteli, e zpsob jistou zmnu kmitotu osciltoru. Proto nastavovn opakujeme tak dlouho, a doshneme maximlnho napt pi roubovku vzdlenm od P1. Zrove dbme na to, aby ped krystaly X1 a X2 nebyly pohybujc se pedmty ani nae ruka, co by zpsobilo zmny menho napt. Po tomto nastaven by detektor ml bt pln funkn. Zbv jen nastavit citlivost zazen trimrem P2 a dobu vybaven trimrem P3. Citlivost nastavujeme pi minimln vybavovac dob, pi dlouh dob tko poznme, kdy detektor zareagoval na pohyb a kdy ne.

psobnosti detektoru. Naopak, velk pedmty blzko ped ultrazvukovm pijmaem a vyslaem omez en ultrazvukovch vln a nedoshneme vt citlivosti. Petr Strnick Kompletn sadu soustek s deskou s plonmi spoji dodv za 635,- K (s DPH) firma: JAROMR BUEK elektronick soustky, Oplkova 7, 635 00 Brno. Prodejna: Vranovsk 14, 614 00 Brno, tel. 05/ 45 21 54 33

Seznam soustek
R1, R19 68 k R2, R3 470 k R4, R11 a R13, R18, R22 100 k R5, R14, R15 1,5 M R6, R8 47 k R7, R9, R17 1 M R10, R20 10 k R16 22 k R21 3,3 k R23, R24 2,2 k P1 100 k, TP 012 P2 47 k, TP 012 P3 1 M, TP 012 C1 470 F/35 V C3 10 F/50 V C7 2,2 F/50 V C14 1 F/100 V C15 100 F/50 V C2,C4 a C6, C12, C13, C16, C17 100 nF C8 47 pF C9 2,2 pF C10 470 pF C11 3,3 nF D1 a D4 1N4148 D5, D6 1N4007 (1N5408) VD1 B80C1500 LD1 LED 5mm T1 BC548 T2 MJE270 U1 78L09 U2 4047 U3, U4 TL064 X1 UST 40T - vysla 40 kHz X2 UST 40R - pijma 40 kHz XT1 Svorkovnice ARK120/2 XT2 Svorkovnice ARK120/3

Sestaven a uveden do chodu

Pi osazovn desky s plonmi spoji je teba osadit krystalov pijma tak, aby vvod spojen s pouzdrem pijmae byl pipojen k zemnmu vodii plonho spoje (velk pln ploka). Na zmn kapacity kondenztoru C8 zvis stabilita vyslanho kmitotu, proto je vhodn pout co nejkvalitnj typ. Zazen bylo konstruovno co nejjednodueji, aby sestaven a oiven neinilo pote, pesto je nutn alespo zkladn nastaven. Ped pipoje-

Zvr
Po pelivm nastaven doshneme znan citlivosti a detektor bude schopen zjistit pohyb na vzdlenost vt ne 10 m. Chtl bych upozornit, e dosaiteln citlivost je natolik velk, e zazen reaguje na nepatrn pohyb zclon v prvanu nebo poletujc hmyz. Proto je dleit instalace detektoru na msto, kde tyto vlivy budou minimalizovny. Napklad jestlie umstme zazen nad okno s pohybujc se zclonou, je pravdpodobn, e tento pohyb bude mimo pole

Regulovaten spnac zdroj

Marian Tak
Univerzlny napjac zdroj s regulovatenm vstupnm naptm a prdovou poistkou by nemal chba na pracovnom stole toho, kto sa zaujma o elektroniku. V lnku popsan zdroj umouje napja spotrebie, ktor s nron na odber elektrickho prdu. Vstupn naptie me by v rozsahu od 0 do 35 V a vstupn prd do 10 A. Vvod Funkcia 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 rezistor Rosc pripojen na nulov potencil. Uruje nabjac prd kondenztora Cosc. kondenztor Cosc, ktor uruje frekvenciu osciltora. snma vstupn naptie, tm riadi signl RESET. vstup signlu RESET. na tento vvod je pripojen kondenztor, ktor uruje asov predenie signlu RESET. bootstrap-kondenztor, podporuje spnanie tranzistora DMOS. vstup Uout regultora. pripojenie nulovho potencilu. vstupn naptie Uin. kmitotov kompenzcia zosilovaa odchylky. sptnovzobn vstup. kondenztor - uruje pomal nbeh zdroja (SOFT START). synchronizan vvod. vstup referennho naptia. vvod na riadenie nbehu vkonovho stupa obvodu.

Zkladn technick daje

Napjacie naptie: 220 V/ 50 Hz. Prkon: 230 VA. Vstupn naptie: regulovaten od 0 do 35 V. Max. vst. prd: 10 A. Prdov poistka: regulovaten od 0 do 10 A. Meranie naptia a prdu: slicov, 3 miestny displej LCD. Presnos digitlnych meradiel: 0,5 % (poda nastavenia). Rozmery (bez vynievajcich prvkov): 203 mm 108 mm 300 mm (vh). Hmotnos: 7,8 kg. Osadenie: 20 did, 11 tranzistorov, 5 integrovanch obvodov, 4 optoelektronick prvky.

vod
Zdroj vyuva modern integrovan spnac regultor L4970A firmy SGS THOMSON. Je uren pre zdroje od 5,1 V do 40 V. Maximlny vstupn prd je 10 A. Vstupn naptie je v rozsahu od 15 do 50 V. Vkonov strata je vzhadom k vstupnmu vkonu zdroja mal. V puzdre MULTIWATT15 obsahuje zdroj referennho naptia 5,1 V 2 %, obvody generovania signlu RESET pri poklese napjacieho naptia, osciltor, obvody obmedzenia prdu, pomal nabiehanie zdroja (SOFT START) at.

Obvod L4970A vyuva sptnovzobn spsob regulcie pri kontantnej frekvencii so rkovou modulciou (PWM). Podrobnejie daje sa dotate v [4] a v [2]. Obvod L4970A m vstavan tepeln a prdov ochranu. Spnac tranzistor vo vntri IO je unipolrny. O tchto regultoroch sa hovor, e s vyroben SMART-POWER technolgiou. Je to zmiean technolgia BCD a DMOS (vkonov tranzistor). Vyuva sa vysok spnacia frekvencia - a 500 kHz, m sa dosiahne vysok innos - a 92 %. Spnaciu frekvenciu riadime RC lenom, ktor je pripojen k vvodom 1 a 2. Vhodou toho, e sa vyuva vysok spnacia frekvencia, s aj mal rozmery kondenztorov a cievky vo vstupnom filtranom lene. Poui cievku sa nejav ako vek nevhoda, hlavne ak cievka nevychdza rozmerovo vek. Vstupn naptie m aj menie zvlnenie v porovnan so spnacmi regultormi, ktor vyuvaj ako spnac prvok bipolrny tranzistor a niiu spnaciu frekvenciu. Obmedzenie vstupnho prdu obvodu L4970A je vntorne nastaven na 10 A. Vntorn blokov schma obvodu je na obr.1. Skr ako uvediem popis zapojenia zdroja, popem funkciu kadho vvodu obvodu L4970A. O tomto regultore sa hovor aj v [1].

Popis zapojenia
Sieov naptie 220 V sa privdza cez sieov spna S1, poistku Po1 a odruovac len TC 241 do primrneho vinutia L1 transformtora. Na jeho sekundrnej strane s 4 oddelen vinutia. Vinutie L2 sli k napjaniu samotnho zdroja, druh vinutie L3 napja zdroj referennho naptia. Naptie z vinutia L4 sa privdza do zdroja +5 V. Posledn vinutie L5 napja digitlne meradl. Naptie z vinutia L2 sa usmern didami D1 a D4. Ku kadej z nich je paralelne pripojen kondenztor 10 nF, ktor potlauje ruenie, ktor vznik pri spnan did. Takto zskan naptie sa filtruje kondenztormi C5 a C6, ktorch vsledn kapacita je asi 10 mF. Z nich sa naptie privdza na vstup integrovanho spnanho regultora L4970A. Jeho spnaciu frekvenciu uruje RC len C9 a R3. Kondenztory C10, C11 a rezistor R4 tvoria kmitotov kompenzciu zosilovaa odchlky. Kondenztor C47 podporuje spnanie tranzistora DMOS. Jeho kapacita je 220 nF. Pri rchlych zmench prdu v cievke L6 sa v nej indukuje naptie, ktor by mohlo pokodi tranzistor vntri IO1. Tomu zabrauje dida D17, ktor uzatvra tok

Obr. 1 Vntorn blokov schma obvodu L4970A.

Obr. 2. Schma zdroja

Obr. 3. Schma islicovch meradiel prdu pri zatvorenom tranzistore. Tto dida mus by bezpodmienene vemi rchla. Pouil som didu typ HFA15TB60 (600 V - 15 A - 19 ns), ktor mono kpi vo firme GES - ELECTRONICS vi [7]. Vyhladenie vstupnho naptia zaisuje cievka L6 a filtran kondenztory C13 a C15. Kondenztory C16 a C25 s malou kapacitou a tie s menou impedanciou pre striedav prd vysokej frekvencie vrazne zmenuj zvlnenie vstupnho naptia. K lepiemu initeu zvlnenia prispieva aj kondenztor C48. Prd do zae prechdza v dobe, ke je otvoren koncov tranzistor v IO1 zo vstupnch vyhladzovacch kondenztorov C5 a C6 cez IO1 a filter LC. Ke sa uzavrie tranzistor vntri IO1, tak teie cievkou L6 a didou D17 prd, ktor vznik z energie akumulovanej v L6. Rezistor R6 trvale zaauje vstup regultora a tm zaisuje jeho sprvnu innos aj pri malch vstupnch prdoch. Induknos cievky L6 je 40 H. Je navinut na toroidnom jadre, ktorho vonkaj priemer je 32 mm, vntorn 20 mm a rka 13 mm. Navinieme naho 30 zvitov medenho lakovanho vodia s priemerom 1,32 mm. Zvity rovnomerne rozlome po obvode toroidu. Vstupn naptie regulujeme potenciometrom P1. Pouil som 10-otkov typ ARIPOT. Mme

poui aj kombinciu dvoch potenciometrov, prv s vm a druh s menm odporom. Tm dosiahneme jemn regulciu. Integrovan regultor L4970A umouje regulova naptie od vekosti referennho naptia, tj. od 5,1 V smerom hore. Aby sme mohli regulova vstupn naptie od 0 V, musme k obvodu pripoji pomocn zdroj referennho naptia, ktor dva na vstupe 5 V. Tento zdroj je napjan z vinutia L3. Po usmernen didami D5 a D8 je naptie vyfiltrovan kondenztorom C30. Kondenztory C26 a C29 tak ako v prpade C1 a C4 potlaaj ruenie. Po vyfiltrovan je naptie stabilizovan integrovanm stabiliztorom IO2. Je to typ 7905 pre zporn vstupn naptie -5 V. Kondenztory C31 a C32 zabrauj rozkmitaniu stabiliztora. Z tohto naptia je napjan cez predradn rezistor aj zelen LED D18, ktor svojm svitom signalizuje, e je prstroj zapnut. Naptie z vinutia L4 je usmernen D9 a D12, vyhladen kondenztorom C38 a stabilizovan integrovanm stabiliztorom +5 V typu 7805. Tmto naptm je napjan deli R12, R13 a P2, z ktorho sa odober naptie UG pre vkonov MOSFET v elektronickej poistke. Pouit potenciometer je tie 10otkov typ ARIPOT, ktor umouje presn a jemn nastavenie. Pri nvrhu elektronickej poistky som vychdzal z [3]. V prpade skratu, alebo vieho prdu prechdzajceho vstupnmi svorkami ako nastavenho zane tiect didou D19 a rezistorom R7 prd do bzy T2, ten sa otvra a T5 sa priviera, m sni prd teci zaou.

Tranzistor T4 spna erven LED D20 pri aktivovan prdovej poistky. Pre napjanie slicovch meradiel je pouit vinutie L5. Naptie 14 V z tohto vinutia sa usmern didami D13 a D16, vyfiltruje kondenztorom C46 a stabilizuje Zenerovou didou D21. Na doske zdroja je umiestnen aj bonk R15. Jeho odpor je 10 m. Zskame ho, ak navinieme asi 80 cm medenho lakovanho vodia o priemere 1,32 mm (to je 23 zvitov) na priemer 11 mm. slicov meradl s na samostatnej doske s plonmi spojmi, ktor je s doskou zdroja prepojen 5 vodimi. Body, na schme zdroja oznaen 1,2 at., prepojme s bodmi oznaenmi K1, K2 at. na doske slicovch meradiel. V digitlnych meradlch sa pouva znmy obvod 7106 (IO1, IO2). Ako zobrazovac prvok je pouit 3miestny displej 4DR821B (O1, O2). Siastky v meradle prdu, ktor maj t ist funkciu ako siastky v meradle naptia budem psa v ztvorkch. Rezistor R10 (R20) a kondenztor C5 (C10) uruje frekvenciu vlastnho osciltora, tu asi 45 kHz. Z tejto frekvencie je odvoden merac cyklus (asi 3 merania za sekundu). Integrtor pre pouit systm merania je zapojen s rezistorom R1 (R11) a kondenztorom C1 (C6), C2 (C7) je kondenztor automatickho nulovania. Kondenztor C4 (C9) sli ako nabjac kondenztor pre referenn naptie, ktor je typicky 2,8 V, a z ktorho sa deliom R7 (R17), R8 (R18), R9 (R19) zska naptie 100 mV na vvod REF HI (vvod 36). Pln daj na displeji odpoved dvojnsobku referennho naptia. Kondenztor C3 (C8), rezistor R4 (R14), R2

(R12), R3 (R13) tvoria vstupn filter. Tranzistory T1 (T4) a T2 (T5) maj ochrann funkciu. Tranzistory T3 (T6) spnaj prslun desatinn bodky na displeji. Rezistory R5 a R6 tvoria vstupn napov deli pre meradlo naptia. Schma slicovch meradiel je na obr.3.

Mechanick kontrukcia
Zdrojov as je postaven na jednej doske s plonmi spojmi (obr.4) a slicov meradl na druhej (obr.6). Obidve dosky s jednostrann s prepojkami. Cel zdroj je vstavan do prstrojovej skrinky rozmerov uvedench v technickch dajoch. Pri nvrhu skrinky som vychdzal z [8]. Predn panel je na obr.8. Je zhotoven z duralovho alebo hlinkovho plechu hrbky 1 mm. Je zhotoven bene dostupnou technolgiou (hranat otvory s vypilovan lupienkovou plkou). Subpanel je z hlinkovho plechu hrbky 4 mm. Vzdialenos elnho panelu od subpanelu je

Obr. 4. Doska s plonmi spojmi zdroja. (Z rozmrovch dvod pedloha zmenena na 80 % pozn. red.)

T3

C5 1 R10 R22

R23

T6

C9

R20

C6

R18 R16 R14C10

R19 C7

R17

C6 R11 R24

Obr. 6. DPS islicovch meradiel Obr. 7. Osadzovac pln dosky slicovch meradiel

>

R13 R12

35 V ~

5x 3,2

C5
D1 D2 D4 D3

9V~

L4 L2 4x 5,2
D5-8 R16 C12 R5 R C49 T4 R7 T2 R11 P1 p R2 D20 D18 C16 a C25 L6 C7
+ + +

L3

9V~

L5

C26-29 C34-37 C42-45

C1

C2

C4

C3

D9-12 D13-16

3,2

R1 R9 R8

C31 T3

3x

C9 C47 C10

R3

C32 IO2 C40 IO3 C33 R10 P2

+

R13 C41 R12

A K

D17

C11 P R4 + C8 T1
+

T5 3

D19 C48 1 _ + max. 10 A

+

R R15

C13

C14 2

C15 R6

Obr. 5. Osadzovac pln dosky zdroja

C30

C39 D21

C38

IO1

C46 R14

14 V ~

T4 T5

C8

10 mm a je vymedzen ditannmi trubikami (napr. KDR10). Vkres subpanelu je na obr. 9. K subpanelu s priskrutkovan bonice, ktor sasne slia na upevnenie hornho a dolnho krytu smymi ernenmi skrutkami M4x10. Horn kryt je zhotoven poda obr. 12, doln kryt poda obr. 13. Zadn panel je k boniciam pripevnen tak ako subpanel tyrmi skrutkami M3x6. Je tie z hlinkovho plechu hrbky 4 mm. Vkres zadnho panelu je na obr.10. Popis prednho panelu je na obr.16. Na zadnom paneli je okrem transformtora prichyten sieov konektor, poistkov pzdro pre Po1 a pomocou driaku (obr. 14) je k nemu upevnen odruovac len TC 241. Zobrazovacie a indikan prvky s umiestnen v hornej asti, aby pri manipulcii s ovldacimi prvkami neboli zakrvan. Doska s plonmi spojmi zdroja je pris-

T1 T2 1
R4

R3 R2

R6 5
R5

O1 IO1

R21

R7

C1 C2

C3

R1 C4 R9 R8 D1 4

R15 1 O2 IO2

1 2 1

Obr. 8. Predn panel

Obr. 9. Subpanel

Obr. 11. Bonice

Obr. 10. Zadn panel

Obr. 14. Driak na TC241

Obr. 12. Horn kryt krutkovan skrutkami M3x5 medzi bonice z dolnej strany. Doska slicovch meradiel je priskrutkovan cez rozpern stpiky k subpanelu. Didy D1 a D4 s k doske s plonmi spojmi uchyten spolu s chladimi (obr.15). Dida D17 a tranzistor T5 s pripevnen k chladiu (typ 0115) cez sudov podloky a izolan priechodky. IO1 je k nemu priskrutkovan neizolovane. Chladi je k doske priskrutkovan tromi skrutkami M3x5. Na spodnom kryte s uchyten tyri prstrojov noiky (typ GF2).

Obr.13. Doln kryt

Obr.15. Chladi na didu KY710 n svorky s spraven pomocou svorkovnc do dosiek s plonmi spojmi (typ ARK 210/2 a ARK 210/3). Nakoniec pripojme body oznaen na doske psmenami: P prepojku s P, R prepojku s R. Dbme na dobr izolciu sieovch obvodov. Vetky sieov vodie v pjkovacch okch poistkovho pzdra, sieovho spnaa a sieovej prvodky treba zahn, spjkova a da izolan trubiku. Vodie, cez ktor pretek maximlny prd (a 10 A), maj v prierez medenho jadra.

Mont a oivenie
Doska zdroja sa osad poda obr. 5. Najprv sa osad vetkch es drtovch prepojok, potom rezistory, kondenztory, didy a ostatn siastky. Dida D17, tranzistor T5 a IO1 sa najprv priskrutkuj k chladiu (D5 a T5 izolovane), ich vvody sa prestria cez otvory v doske s plonmi spojmi, chladi sa priskrutkuje k doske a potom sa vvody spjkuj. Vvody z dosky s vinou tvoren okami, len prvody k transformtoru a vstup-

Doska slicovch meradiel sa osad poda obr. 7. Pre IO1, IO2, O1 a O2 doporuujem objmky. Ako objmky pre displeje pre O1 a O2 mono poui rozrezan objmku DIL40 alebo jednorad precznu objmku s oznaenm SIL20P. Trimre R8 a R18 s osaden zo strany spojov. Teraz mono pristpi k oiveniu zdroja. Pre napjanie slicovho voltmetra sa pripoj vinutie L5. Na svorkch 4 a 5 by malo by naptie asi 9 V. Na obidvoch displejoch by sa mali ukza sam nuly a desatinn bodka. Potom sa pripoja vetky vvody od transformtora a oivia sa ostatn obvody zdroja. Vstupn naptie by sa malo da regulova potenciometrom P1 v rozsahu od 0 do 35 V. Na vstupn svorky pripojme kalibran voltmeter. Pri vstupnom napt takmer maximlnom skalibrujeme daj voltmetra s kalibranm voltmetrom pootanm trimra R8. Funkciu prdovej poistky vyskame pomocou vhodnej zae. Pri bezchybnej funkcii sa do srie so zaou pripoj aj kalibran amprmeter. Pri prde takmer maximlnom sa skalibruje slicov amprmeter s kalibranm amprmetrom pomocou trimra R18. Trimer R13 nastavme do takej polohy, aby vstupnmi svorkami tiekol minimlny prd. Trimrom R12 nastavme maximlny vstupn prd na 10 A. Tmto je prstroj po zakrytovan pripraven k innosti.

C7 100 F/50 V, RAD C8 2,2 F/63 V, RAD C9 2,2 nF/100 V, MKT C10 390 pF, keramick C11 22 nF/250 V, MKS-3 C12 33 nF/100 V, MKT C13 a C15 220 F/50 V, RAD C16 a C25, C31, C32, C39, C40 100 nF/50 V, keramick C26 a C29, C34 a C37, C42 a C45 10 nF/50 V, keramick C30, C38 220 F/25 V, RAD C33, C31 10 F/40 V, RAD C46 100 F/25 V, RAD C47 220 nF/63 V, MKT C48 10 F/63 V, RAD C49 1 nF/50 V, keramick Polovodiov siastky D1 a D4 KY710 D5 a D12 1N4002 D13 a D16 1N4148 D17 HFA 15TB60 (MBR 1560CT) D18 LED zelen 5 x 2 mm D19 1N4001 D20 LED erven 5 x 2 mm D21 BZX55C9V1 (KZ260/9V1) T1 a T4 BC546B T5 BUZ10 IO1 L4970A IO2 7905 IO3 7805 slicov meradl Rezistory (miniatrne 0,4 W 1%) R1, R11 47 k R2, R3, R10, R12, R13, R15, R16, R20 100 k R4, R14 820 k R5 10 k R6 10 M R7, R17 470 R8, R18 1 k, TP095 R9, R19 22 k R21, R22 560 k R23, R24 1 M Kondenztory C1, C6 C2, C7 C3, C8 C4, C9 C5, C10 D1 T1 a T6 IO1, IO2 O1, O2 Po1 220 nF/63 V, MKT 470 nF/100 V, MKS 3 22 nF/250 V, MKS 3 100 nF/63 V, MKT 100 pF/50 V, keramick 1N4148 BC546B 7106 4DR821B Poistka T 2A 1 ks

Cievka na toroidnom jadre (vi text) 1 ks Odruovac len TC241 1 ks S1 Sieov spna, kolskov 4 A 250 V 1 ks Prstrojov svorky: WK 484 09 - erven 1 ks WK 484 10 - lt 1 ks WK 483 11 - ierna 1 ks Prstrojov gombk WF 243 14 - ed na 6 mm 2 ks Poistkov pzdro REMOS 18 mm 1 ks Sieov zsuvka na panel 2,5 A 250 V 1 ks Sieov zstrka na kbel 2,5 A 250 V 1 ks Sieov trojpramenn nra s koncovkou 1 ks Sudov podloky pod pzdro TO220 typ GL530 2 ks (v GM electronic) Izolan priechodky typ IB 2 2 ks Prstrojov noiky typ GF 2 4 ks Distann stpiky typ KDR 10 4 ks Svorkovnice do DPS: typ ARK 210/2 2 ks typ ARK 210/3 2 ks Objmky obyajn DIL 40 4 ks Chladi typ 0115 (dka 85mm) 1 ks Driak na TC 241 (obr. 14) 1 ks Chladie na KY710 (obr. 15) 4 ks Skrutky: M4 10 mm ernen 8 ks, M3 6 mm 8 ks, M3 10 mm 8 ks, M3 10 mm so zpustnou hlavou 2 ks, M5 10 mm 4 ks Matice : M5 4 ks, M3 3 ks Transformtor: EI 40 x 40, 230 VA L1 - primr 220 V/1,05 A: 680 z 0,71 mm CuL L2 - 35 V/6,5 A: 103 z 1,8 mm CuL L3 - 9 V/0,4 A: 28 z 0,45 mm CuL L4 - 9 V/0,4 A: 28 z 0,45 mm CuL L5 - 14 V/0,4 A: 43 z 0,45 mm CuL

L6

Zoznam pouitch siastok

Zdroj Rezistory R1 R2 R3 R4 R5 R6 R7 R8 R9 R10, R11 R12 R13 R14 R15 R16 P1, P2 Kondeztory C1 a C4 C5, C6 10 nF/250 V, TK745 4,7 mF/63 V, TE925 20 k 1,5 k 16 k 15 k 1,461 k, vybra z rady E24 alebo dobrsi 150 /15 W 10 k 5,1 k 1 k 220 10 k, TP095 22 k, TP095 470 0,01 /2 W 220 /15 W 10 k/N 16E10 (aripot)

Literatra
[1] Amatrske rdio rady A .9/1993, str.27. [2] Spnacie zdroje - Elektronik Inzert .8/1993, str.5-7. [3] Plynule nastaviten elektronick poistka - Elektronik Inzert .12/1993, str.6. [4] Katalg firmy SGS THOMSON Power swichting regulators - obvod L4970A, str.251-269. [5] Podmienky konkurzu AR - AR rady A .3/1994, str.3. [6] Katalg GM Electronic mj 1994. [7] AR rady A .2/1994, str.XVII. [8] Skladebn ada pstrojovch skn AR rady B .1/1985, str.14.

Polovodiov siastky

Ostatn siastky a mechanick prvky

Obr. 16. Pohad na zdroj bez hornho krytu

Stavebnice SMT firmy MIRA - 9

Modelsk elektronika je jednm z odvtv amatrsk elektroniky, nalzajc mnoh zjemce z ad mldee i dosplch. Technika povrchov monte SMT (surface mounted technology) umouje konstruovat velmi mal elektronick moduly, kter se vejdou i do miniaturnch model.
Zejmna modeli rdi shnou po vyzkouench nvodech a stavebnicch. Norimbersk firma MIRA nabz adu jednoduchch zapojen ve form stavebnic provedench technikou SMT i pro modele. Dnes pinme z rozshlho programu dva nvody. Stavebnice MIRA obsahuj vdy soubor vech soustek, desku s plonmi spoji (tlouka zkladnho materilu je 0,5 mm), nvod k pjen a souasn i potebn mnostv pjky (speciln trubikov o prmru 0,5 mm), technick data, schma a krtk popis zapojen, osazovac plnek a rozpisku soustek. Vstupn impulsy: 20 ms / 0,8 a 2,2 ms, kladn nebo zporn. Rozmry pouzdra: 49 x 38 x 13 mm. Rozmry desky: 33 x 32 mm.

Popis funkce a sestaven

V zapojen na obr. 1 je pouit integrovan obvod CMOS 4011. Prvn dv hradla tvo genertor taktu, jeho opakovac doba je dna asovacm lenem R1, R2 a C2 a je 20 ms. ka impulsu je urena tetm hradlem spolu s C3, R3 a je nastaviteln potenciometrem P1. tvrt hradlo invertuje vstupn kladn impuls a vytv tak impuls zporn (rzn druhy serv reaguj na odlinou polaritu impulsu). Na obr. 2 je deska s plonmi spoji M22 (stavebnice MIRA 3622) s rozmry 33 x 32 mm a na obr. 3 je rozmstn soustek zkouee serva. Nejprve se doporuuje osadit integrovan obvod CMOS (pozor na citlivost vi elektrostatickm vbojm obvod odlepit z vodiv destiky a tsn ped osazenm), piem orientace obvodu je urena skosenm pouzdra, pak rezistory a keramick kondenztory (C3 je men), nakonec elektrolytick kondenztor C1 (plus oznaen proukem) a trimr P1 (ten je obvykl-

Zkoue serva
Pro vyzkouen sprvn funkce serva a jeho nastaven bez nutnosti pout dlkov ovldn se nejlpe hod jednoduch zkoue, kter generuje potebn impulsy.

Obr. 4. Zapojen konektor serv ho proveden se zkrcenmi vvody) a to tak, aby otvor pro hdel byl pesn nad kruhem na desce s plonmi spoji (jinak by pak jeho osa neprochzela stedem otvoru v piloenm pouzdru). Po kontrole sprvnho osazen a celho zapojen (zejmna pozor na cnov mstky mezi vvody integrovanho obvodu) lze vyzkouet funkci pipojenm kablk na akumultor pijmae (nebo zdroje napt max.

Technick data
Napjec napt: Provozn proud: 4 a 6 V. piblin 1 mA.

Obr. 1. Zapojen zkouee serva

+

zporn

kladn

_ C3 IO1

Obr. 2. Deska s plonmi spoji M 22 zkouee serva

C2 R1 R2

R3

+
C1

Obr. 3. Rozmstn soustek zkouee serva

+

P1

6 V) a vstup zkouee na vstup serva (kladn nebo zporn impuls podle pouitho serva). Otenm hdele potenciometru lze servo jemn nastavit. Na obr. 4 jsou zapojen konektor rznch serv nejznmjch vrobc, take lze vyzkouet i serva, od nich nejsou podklady. Tato zapojen ve form mal tabulky jsou piloena ke vem stavebnicm, zabvajcm se modelstvm a servy (mimo nyn popisovan zapojen je to jet autopilot a invertor pro serva - o nich pt). Deska s plonmi spoji zkouee je nakonec vlepena piloenou oboustrannou lepic pskou do pouzdra s rozmry 49 x 38 x 13 mm a vyvrtanm otvorem pro hdel potenciometru.

Technick data
Napjec napt: 4 a 6 V. Proudov spoteba: 15 mA. Rozmry: 36 x 26 x 9 mm.

Seznam soustek
IO1 D1 T1 R1, R3, R4, R5 R2 P1 C1 C2, C3 Re (proveden DIL) HC 4001 4148 LL BC848 AR1JR 10 k, 103 15 k, 153 100 k 33 nF 22 F, tantal 5V

Popis funkce a sestaven

Zapojen spnae je obr. 5. Vstupn impulsy jsou porovnvny s vnitnmi referennmi impulsy (tvoenmi prvnmi dvma hradly, C1, R1 a P1) a vedeny pes klopn obvod (druh dv hradla) na tranzistor, kter odpovdajcm zpsobem spn rel. Volbou osazen rezistor R3 nebo R5 je zvolen smr pohybu dic pky. Na obr. 6 je deska s plonmi spoji M 23 (stavebnice MIRA M 3623) s rozmry 30 x 20 mm, na obr. 7 je rozmstn soustek spnae. Rel a trimr jsou obvyklho proveden (nikoli SMD) a jsou umstny na opan stran desky s plonmi spoji. Nejprve se doporuuje osadit integrovan obvod CMOS (orientace obvodu skosenm pouzdra), pak rezistory, keramick kondenztor, tranzistor, diodu v pouzde MELF (polarita: prouek na pouzdru je katoda), tantalov kondenztory (plus oznaen proukem) a nakonec trimr a rel (vvody zasunuty do pedvrtanch otvor z opan strany, ne jsou plon spoje). Po kontrole celho zapojen lze pipojit napt a uskutenit funkn test. Spna se pipoj na dlkov pijma, bu na nkter voln kanl nebo paraleln k servu. Na kontakty rel se pipoj dan dodaten funkn skupina. dic pka dlkovho vyslae je peloena do polohy, ve kter m rel sepnout. Pak je nastaven trimrem vhodn bod sepnut. Vrt-li se dic pka do stedn polohy, mus rel vypnout a pi optnm pohybu dic pky opt zapnout. Spna lze nakonec vestavt do piloenho prsvitnho pouzdra a pipevnit na vhodn msto v dlkov ovldanm modelu.

Seznam soustek
IO1 P1 R1 R2 R3 C1 C2 C3 HCF4011 100 k 1 M, 105 100 k, 104 56 k, 563 10 F 100 nF 15 nF

Jednokanlov spna
Spna umouje u dlkov zenho modelu zapnout nebo vypnout libovolnou dodatenou funkci (nap. houkaku, sirnu, blika, vodn pumpu apod.). Na jeden kanl (dopedu dozadu, vlevo - vpravo) lze pipojit i dva jednokanlov spnae. Spna je vhodn pro dlkov ovldn s kladnmi impulsy. Vlastn spnac funkce je realizovna miniaturnm rel, take je prosta jakhokoli vnjho napt. Maximln proudov zaten kontakt je 1 A. Vzhledem k pouit soust SMD (surface mounted device) v kombinaci s vvodovmi soustkami (smen mont) je spna velmi mal a lze jej vestavt i dodaten do stvajcch model.

ivnostensk vroba zveejnnch desek s plonmi spoji a stavebnic nen dovolena. Vhradn prodej m vrobce: MIRA-Electronic, Beckschlagergasse 9, 90403 Nrnberg, Deutschland. Stavebnice si lze zakoupit pmo v Norimberku na uveden adrese. Vn zjemci u ns si mohou stavebnice SMT firmy MIRA objednat (i na dobrku) v prask prodejn ve Vclavsk pasi - COMPO spol. s r. o., Karlovo nmst 6, 120 00 Praha 2, tel./fax: (02) 29 93 79. JOM Upozornn: V zapojen miniaturn rulety v pspvku Stavebnice SMT firmy MIRA - 8 v AR A 1995 . 7, str. 19, obr. 4 bylo nedopatenm vynechn rezistor u prvnho (vstupnho) hradla: R1 - 10 M, 106.

Obr. 6. Deska s plonmi spoji M 23 jednokanlovho spnae

impuls _
+

R2

C1

R1

IO1
P1

D1

R3 + + R4 C2

R5

Re

C3

Obr. 5. Zapojen jednokanlovho spnae

Obr. 7. Rozmstn soustek jednokanlovho spnae

Bezdrtov mikrofon
Bezdrtov mikrofon, jeho schma je na obr. 1, meme pout k hldn malch dt v sousedn mstnosti, pi rznch hrch, k hldn bytu v neptomnosti a v horm ppad i jako tnici. Mikrofon je tak jednoduch, e jej postav i pln amatr. Navc nen teba nic nastavovat, jen antnu a cvku osciltoru. Vyrobil jsem ji nkolik mikrofon a dosud jsem se nesetkal s vtmi potemi pi nastavovn. Cena za soustky nepeshne 50 K, i kdy v rznch inzertnch asopisech je podobn (nebo shodn) zazen nabzeno za ceny mnohonsobn vt. Dosah mikrofonu je asi 25 m. Elektretov mikrofon je napjen pes rezistor R2. Nzkofrekvenn signl je zeslen tranzistorem T2 a moduluje osciltor s T1. Signl pro antnu je odebrn z emitoru, protoe pak pipojen antny osciltor mn rozlauje. Mikrofon napjme ze dvou tukovch bateri nebo z knoflkovho lnku. Desku s plonmi spoji meme upevnit na spodn stranu pouzdra pro lnky. Signl z mikrofonu se pokusme zachytit na pijmai FM v psmu 100 a 108 MHz. Pokud se to nepoda, doladme osciltor roztaenm (kmitoet vyslae se zvyuje) i stlaenm (kmitoet se sniuje) zvit cvky. Jako antnu pouijeme asi 30 cm dlouh kablk. Jakub Martinsk Protoe o stavbu podobnch zazen je (zvlt mezi mlde) stl zjem, rozhodl jsem se bezdrtov mikrofon vyzkouet. Zazen jsem postavil ze uplkovch zsob. Jeliko jsem neml po ruce rezistory 7,5 k, pouil jsem 6,8 k. Msto tran-

Obr. 1. Zapojen bezdrtovho mikrofonu. Cvka L je samonosn a m 5 zvit drtem 0,7 mm navinutch na trnu 4,5 mm.

Obr. 2. Deska s plonmi spoji a rozmstn soustek

zistoru KF124 jsem pouil BF240. Uveden do chodu vak nebylo tak snadn, jak slibuje autor. Men potvrdilo, co jsem ji tuil pi pohledu na schma zapojen pracovn bod tranzistoru T2 je sprvn nastaven jen ve velmi zkm rozsahu napjecch napt, v mm ppad od 2,9 do 3,2 V. Pi menm napt je T2 zcela uzaven a pi vtm zcela oteven. Ani v jednom z tchto ppad pochopiteln neme zesilovat signl mikrofonu. Ze zapojen jsem proto vypustil rezistory R3 a R4 a zapojil rezistor 1,8 M mezi kolektor a bzi T2. Desku s plonmi spoji jsem upravil tak, aby do n bylo mono tento rezistor zapjet (pobl pvodnho R3). Pak je zesilova schopen pracovat ji od 1 V. Dal problm se objevil v osciltoru. I kdy osciltor kmital bez problm, modulace signlu byla velmi nekvalitn. U osciltor tohoto typu lze najt pracovn bod, v nm je kmitoet osciltoru prakticky nezvisl na malch zmnch kolektorovho proudu (zde zpsobench modulanm naptm na bzi). Zatmco nap. osciltor v rozhlasovm pijmai se sname nastavit prv do tohoto pracovnho bodu, protoe jeho kmitoet je pak tak jen mlo zvisl na napjecm napt, u kmitotov modulovanho vyslae zpsob, e osciltor nelze modulovat. Rzn typy tranzistor maj tento pracovn bod pi jinm kolektorovm proudu j se do nj s tranzistorem BF240 prv strefil. Doporuuji proto pi oivovn nahradit rezistor R1 odporovm trimrem 500 k a tmto trimrem nastavit co nejlep modulaci. Odpor trimru pak zmte a nahrate rezistorem s obdobnm odporem. Belza pro podek: odporem rezistor se nastavuje rove hlasitosti televize tak, aby zhruba odpovdala rovni hlasitosti pi reprodukci z gramofonu. (Abychom nemuseli stle otet regultorem hlasitosti.) Kapacitu kondenztoru upravujeme v ppad, e reprodukce televize subjektivn obsahuje mlo i mnoho vych kmitot. Nakonec bych se chtl omluvit vem skalnm pznivcm Hi-Fi za jejich utrpen pi pohledu na toto schma. Pestoe lze proti tomuto zapojen mnoho namtat, zazen se velmi osvdilo v praxi a ve srovnn s jinmi vynik zejmna svou jednoduchost. Kdo jet stle pochybuje, nech r vyzkouet. Ing. Lumr Sovjk

Pipojen gramofonu a televize do jednoho vstupu

Mnoho z ns je pi koupi hudebn ve postaveno ped otzku, jak se vyrovnat s tm, e levnj (zhruba pod 17 000 K) vrobky obvykle obsahuj pouze jeden vnj vstup (EXT, AUX, PHONO), zatmco bychom potebovali k reproduknmu etzci pipojit jak star gramofon s magnetodynamickou penoskou, tak televizi i video. Rzn kombinace poadovanch pipojovanch zazen a odlin vlastnosti externho vstupu hudebnch v jednotlivch vrobc neumouj dt jednoduch nvod na een cel e problm v tto oblasti. Jedna varianta je vak velmi jednoduch a o ni se chci s vmi podlit. V ppad, e poadujete pipojit k hudebn vi se vstupem pro magnetodynamickou penosku televizi i video a zrove se nechcete vzdt poslechu gramofonovch desek na gramofonu takt s magnetodynamickou penoskou, je een velmi snadn a dokonce se obejdete bez jakhokoliv pepnn. Pustte-li televizi, hraje televize, pustte-li gramofon, hraje gramofon, pustte-li oba pstroje, hraj oba (co asi nebude asto vyuvan varianta). Jednoduch zapojen na obr. 1 vychz z toho, e gramofon je do svho vstupu zapojen bez jakchkoliv prav. Televize je pipojena na tent vstup pes rezistory, kter maj hned ti dleit funkce: Uprav napovou rove, rozdl monofonn signl do dvou kanl a oddl ob zazen tak, aby se neovlivovala. Kondenztor C je uren k jednoduchmu pizpsoben prbhu kmitotov charakteristiky televiznho vstupu s ohledem na charakteristiku zesilovae pro magnetodynamickou penosku (obsaenho v hudebn vi). V ppad, e se vstupn obvod televizoru chov jako tvrd zdroj napt, je nutno do zapojen ped kondenztor pidat sriov odpor. Ve vtin ppad nebude nutno hodnoty soustek upravovat. Pesto

Obr. 1. Pipojen televize a gramofonu

Kvalitn operan zesilova

Karel Barto
V lnku je popsn princip a porovnn rznch metod men zkreslen a vbru operanho zesilovae z hlediska malho umu a zkreslen.

um
um operanho zesilovae je vztaen ke vstupu. Pro vbr OZ z hlediska umu je dleit katalogov hodnota hustoty vstupnho umovho napt (v angl. oznaovna jako Input Noise Voltage Density), co je efektivn umov napt namen na danm kmitotu (obvykle 10, 100, 1000 Hz) se kou psma 1 Hz. Jeho velikost se zvtuje smrem k nim kmitotm. Jednotkou je nV / Hz . V zvislosti na pouit by um OZ neml pesahovat nsledujc hodnoty: pedzesilova pro penosku MC 2 nV / Hz , pedzesilova pro penosku MM 10 nV / Hz , mikrofonn pedzesilova 5 nV / Hz , korekn obvody, ekvalizry, mixn zazen, linkov zesilovae 20 nV / Hz .

(THD Total Harmonic Distortion), pouvajc sinusov signl o kmitotu 1 kHz. M se signly na vech ostatnch kmitotech v pomru k micmu signlu. Jak ukazuje tab. 1, tato metoda je velmi patn pro hodnocen operanch zesilova. Stejn metoda se signlem 10 kHz dv pesnj vsledky, protoe zptn vazba OZ je kmitotov zvisl. Jestlie je zptn vazba nap. 60 dB pi 1 kHz, na 10 kHz je ji jen 40 dB.

Metoda SMPTE pouv dva sinusov signly s pomrem amplitudy 4:1. Kmitoty jsou obvykle 50 (60) Hz a 7 kHz. Tato metoda nen citliv na dynamick zkreslen. Metoda DIM 30 pouv signl s obdlnkovm a sinusovm prbhem, piem rozkmit signl je v pomru 4:1, s kmitoty 3,18 kHz a 15 kHz. Jsou meny vechny intermodulan produkty v psmu 0 a 15 kHz. Pevldajc sloky jsou 900 Hz, 5460 Hz a 11820 Hz. Obdlnkov signl 3,18 kHz je pitom filtrovn doln propust s meznm kmitotem 30 kHz. Tato metoda je velmi citliv na dynamick zkreslen, nikoli vak na pechodov zkreslen. Metoda CCIF pouv dva sinusov signly se stejnou amplitudou. Kmitoty jsou obvykle 19 kHz a 20 kHz, piem je men intermodulan produkt.

Zkreslen
V akustickch zazench me bt zkreslen meno nkolika zpsoby. Velmi znm je metoda 1 kHz THD Tab. 1. Citlivost rznch metod men zkreslen Pvod zkreslen Nelinearita symetrickho vstupu Nelinearita nesymetrickho vstupu Pechodov zkreslen Dynamick zkreslen Mic metoda THD 1 kHz THD 10 kHz patn dobr SMPTE vynikajc CCIF dobr DIM30 stedn Obr. 1. Testovac obvod pro men zkreslen (Voltmetr m efektivn napt signlu) Metoda CCIF je vhodn pro men statickho, dynamickho a pechodovho zkreslen.

Nov metoda
Msto dvou signl s kmitotovm s rozdlem 1 kHz byly pouity signly vzdlen od sebe o 3 kHz, jmenovit Tab. 3. Hustota vstupnho umovho napt pro nkter znm typy operanch zesilova [ nV / Hz ] pi 1 kHz typ OP07 OP27, OP37 TL061, 062, 064 TL071, 072, 074 TL081, 082, 084 OPA121 308 318 347, 351, 353 348, 349 355 356, 357 741, 1458 837 LT1014 LT1115 2134 2139 CA3140, 3240 4136 4558 5512 5532 5534 U[ nV / Hz ] 9,6 3 42 18 25 10 32 14 16 60 20 12 22 4,5 22 0,9 2,8 3,2 40 10 10 25 5 4

patn patn nulov

dobr vynikajc patn

vynikajc vynikajc nulov

patn vynikajc dobr

vynikajc patn vynikajc

Tab. 2. Porovnn zkreslen rznch typ operanch zesilova jednoduch OZ % typ zkreslen OP07 0,53 OP27 0,0016 OP37 <0,0003 TL061 0,27 TL071 0,0008 TL081 0,0019 OPA121 0,39 308 0,13 318 <0,0003 351 0,0042 356 0,032 357 0,0016 741 0,79 LT1115 <0,0003 2134 0,0003 CA3140 0,0045 dvojit OZ typ TL072 TL082 353 358 A772 1458 2139 CA3240 4558 5512 5532 % zkreslen 0,001 0,0004 0,0004 0,0004 0,0032 0,41 0,0003 0,0039 0,0078 0,016 <0,0003 tynsobn OZ % typ zkreslen TL074 0,0029 TL084 0,0029 324 0,33 347 0,0005 348 0,44 349 0,0026 837 0,0003 LT1014 1,2 MC3403 0,52 NE5514 0,018

>

Stabilizovan zdroje s vekm vstupnm prdom

V benej rdioamatrskej praxi bene postauj zdroje s vstupnm prdom okolo 2 A. Ani nvody na mnostvo jednoduchch laboratrnych zdrojov v asopisoch nebvaj kontruovan obvykle na vyie prdy. Je to najm preto, e vkonov prvky u bvaj znane namhan a vyaduj vek chladie. Zujemca o stavbu vkonnejch regulovanch zdrojov m dnes u viacero monost. Naprklad poui monolitick stabiliztory firmy Linear Technology, alebo National Semiconductor. Znme s najm LT1038, LM338, LM350. S vak pomerne drah a v prpade poruchy neopraviten. Firma National Semiconductor vak ponka aplikan zapojenie znmeho obvodu LM317 v takej verzii, e je mon regulova vstupn naptie a zrove aj nastavi prdov obmedzenie. Vstupn prd me by a 5 A! Zapojenie je na obr.1. Najviac namhanou siastkou je vkonov tranzistor, ktor me by dozaista aj in typ, predpokladom je maximlny kolektorov prd okolo 5 A pri napt UCE = 60 V. Mus by umiestnen na dostatone dimenzovanom chladii. Do riadiacej asti je zapojen operan zosilova. Naptie na regulciu prdovho obmedzenia sa zskava na bonku R7, ktor mus by dimenzovan na prechod prdu 5 A. Pri jeho monti musme pamta na jeho zohrievanie. bytok naptia sa privdza cez deli R6 a R3 na invertujci vstup OZ. Vstupn naptie je regulovan potenciometrom R8 a zrove privdzan na invertujci vstup OZ. Pri zapnut prdovho obmedzenia sa rozsvieti LED na vstupe OZ. Jedinou nevhodou tohoto zapojenia je nutnos poui pre napjanie OZ druh pomocn zdroj, nakoko vyaduje mal zporn naptie. To sa d

vyriei pri nvrhu transformtora pomocnm vinutm, alebo sa zporn naptie me zska pomocou menia. Verm, e viacer itatelia siahnu po tomto zapojen a vyuij pri tom aj starie zsoby. Vekou vhodou je monos nastavova nielen vstupn naptie, ale aj prd. Indikcia prdovho obmedzenia je vyrieen vemi vtipne. Na obr. 2 je zapojenie inak rieenho vkonovho stabilizovanho zdroja. Integrovan stabiliztory LM317 s v om zapojen paralelne a dosahuje sa tak menie vkonov a tepeln namhanie. Ich nastavovacie vstupy s pripojen cez tranzistor na vstup OZ. V tomto zapojen nie je mon dosiahn regulciu vstupnho naptia od nuly. Vstupn prd me by a 4 A. Experimentlne by bolo mon overi monos pripojovania ach integrovanch stabiliztorov a tak zvyova aj vstupn prd. Jaroslav HUBA Lit.: Katalgov daje National Semiconductor, USA.

Obr. 1. Zdroj s vstupnm prdom a 5 A

Obr. 2. Paraleln zapojenie stabiliztorov LM317 vzdln (lovk a zdrav), veden domcnosti (domc etnictv) a po hry (Winxeso, love nezlob se, nov levely pro Doom). Nebylo v mch silch disk cel prozkoumat je evidentn pln (!) zkomprimovanch program a dat. Pi stzlivm odhadu to me pedstavovat vce ne 1,5 GB informac za velmi pznivou cenu 399,- K. Disk sestavila a prodv firma pidla Data Procesing, Jarok 4063, 760 01 Zln. Tel./fax (067) 823 25. JB sledky je teba vdy brt pouze orientan a s uritou rezervou, jak jsem se ostatn pesvdil menm nkolika kus OZ. Nap. u ady TL070 se namen daje liily (nkdy i znan), jak mezi stejnmi typy OZ od rznch vrobc, tak i mezi jednotlivmi systmy v pouzde tynsobnho OZ. V pvodnm pramenu nebylo rovn uvedeno, zda byl pi men vcensobnch OZ men pouze jeden systm vybran nhodn, i zda je daj v tabulce prmrem zkreslen vech systm v pouzde.

CD-ROM esk vbr

Stle vce domcnost a pracovi je dnes vybaveno potai PC. Velkm problmem pak bv vybavit takov pota zajmavm software. Vem zjemcm o zajmav programov vybaven, kte nechtj pli utrcet, je uren CD-ROM esk vbr. Jak ji

nzev napovd, je tento disk pevn zamen na esk shareware, freeware a public domain. Jak je uvedeno na bukletu CD, je krom eskho sharevare na disku vce ne tyi sta aktulnch voln iitelnch program z celho svta. Z nejzajmavjch vybrm eskou verzi DOS Navigtoru, ARJ2.41CZ, RAR1.55, Volkov Commander atd. Disk pokrv irok spektrum od podnikn (Adres firem, to, Evidence majetku organizace) pes sledky men na nkolika rznch typech OZ, piem nejmen miteln zkreslen, dan citlivost micch pstroj, bylo 0,0003 %. Voln peloeno podle: Choosing Low-Noise OP Amps. By Rickard Berglund. The Audio Amateur 2/ 1994, s. 25 a 26. pozn. autora: daje v tab. 2 byly i pes nkter zejm rozpory otitny tak, jak jsou uvedeny v pvodnm lnku. Tyto v-

>

19 kHz a 22 kHz. Tato metoda je mnohem vhodnj, nebo zptn vazba OZ je mnohem men na 3 kHz ne na 1 kHz. Protoe lidsk ucho je vce citliv na signly s kmitotem 3 kHz ne 1 kHz, metoda s nejvt pravdpodobnost tak lpe koreluje s psychoakustickm vnmnm intermodulanho zkreslen operanho zesilovae. Na obr. 1 je blokov schma testovacho obvodu. Vstupn efektivn napt signlu kadho genertoru je 400 mV, napjec napt pro operan zesilova 15 V. Tabulka 2 ukazuje v-

Vstupn psmov filtry pro KV transceiver

Ing. Pavel Zank, OK1DNZ
Pspvek popisuje neladn vstupn psmov filtry pro vechna krtkovlnn radioamatrsk psma. Jedn se o filtry s vbornmi selektivnmi vlastnostmi. Autorem tchto filtr je V. V. Drozdov a byly publikovny v [1]. Na zklad vsledk men jsem provedl nkter pravy, zlepujc parametry psmovch propust.

Obr. 3. Zlepen selektivity profesionlnho zazen Tento typ filtru nelze prakticky realizovat s u kou psma (vypoten hodnoty prvk filtru nejsou realizovateln). Vlon tlum filtru je 2,4 dB a e psma B(-1) = 1,15 MHz. Kivka 2 znzoruje dle popsanou psmovou propust. Jej vlon tlum je 5,9 dB a e psma B(-1) = 0,35 MHz. Konen tlum obou psmovch propust v psmu 0 a 50 MHz z obr. 3 nelze vyst, protoe je vy ne dynamick rozsah micho pstroje (spektrln analyztor s tracking genertorem: 75 dB).

Poadavky na KV psmov filtry

Obr. 1. Pohled na osazenou desku s psmovmi filtry shora (ze strany cvek) nebo pi provozu v extrmnch podmnkch k ve popsanmu ruen dojde. Pedazenm popisovanch filtr lze ruen radikln potlait prv tlumem tchto filtr. Z praktickho provoznho hlediska, zejmna v nich kmitotovch psmech, tento vnesen tlum nevad. Konkrtn pklad je uveden na obr. 3. Kivka 1 znzoruje amplitudovou chrakteristiku profesionlnho zazen v psmu 14 MHz. Jedn se o ebyevovu psmovou propust typu T 3. stupn. 1) ka propustnho psma pro pokles 1 dB m bt stejn jako pslun radioamatrsk psmo. V ppad zkch psem 7, 10, 18, 24 MHz e psma s ohledem na monosti realizace m bt co neju. Psmo 28 MHz je vhodn rozdlit do dvou segment: 28 a 29 MHz a 29 a 30 MHz pro ppadnou konverzi psem VKV. 2) Ppustn maximln vlon tlum filtru zvis na umovm sle vstupnho pedzesilovae. m bude men umov slo, tm vt me bt vlon tlum. umov vlastnosti pijmae z dvodu omezenho rm-

vod
V ppad pouit nzkho mf kmitotu (9 MHz) je nutn pout selektivn vstupn obvody v preselektoru KV pijmae, abychom dostaten potlaili nedouc pjmy (to se tk zejmna vych KV psem). Mezi nedouc pjmy pat pjem na zrcadlovm kmitotu a pjmy zpsobovan intermodulanmi produkty, jejich zdroje le mimo radioamatrsk psma. Utlumen tchto zdroj o 1 dB m za nsledek zmenen vslednho produktu intermodulace tetho du o 3 dB. Ruen tohoto charakteru se nejvce uplatuje v psmu 7 MHz. Intermodulan produkty se projev ve stejn me u pijma typu up-converter. Dopad-li na vstup pijmae siln signl, kter le mimo amatrsk psmo a je vstupnm preselektorem nedostaten potlaen (opt nejastji v psmu 7 MHz), vznik dal nedouc efekt - blokovn pijmae. Vrobci KV zazen se brn proti tmto nedoucm efektm pouitm vstupnho dlu KV pijmae s vysokm bodem zahrazen intermodulanch produkt tetho du IP3. Nkdy vak u mn kvalitnch zazen

Obr. 2. Pohled na osazenou desku s psmovmi filtry zespoda

ce pspvku zde nebudeme rozebrat. Osobn pouvm irokopsmov Nortonv pedzesilova (AR A3/ 94) s umovm slem 2,4 dB/28 MHz. umov slo sestavy: psmov propust s vlonm tlumem 2,3 dB a pedzesilova je tedy 4,7 dB. Na nich kmitotovch psmech (1,8 a 18 MHz) je rove vkonu rznch umovch sloek vt, nem zde praktick vznam zmenovat umov slo celho pijmae pod 8 dB. Podle pouitho pedzesilovae a smovae byly stanoveny nsledujc poadavky: max. vlon tlum v psmech 1,8 a 18 MHz - 6,0 dB a v psmech 21 a 28 MHz - 4,0 dB. 3) Vhodnou konstrukc je nutn zajistit maximln konen tlum filtru v psmu kmitot 0 a 100 MHz. Tento poadavek asto bv podceovn. Nevhodnou konstrukc cvek asto filtr filtruje i psmo kmitot vzdlen od skutenho pracovnho psma s nepatrn horm penosem. Je to zpsobovno parazitnmi rezonancemi, nzkm vlastnm rezonannm kmitotem realizovan cvky, parazitnmi kapacitami, nevhodnou mechanickou konstrukc a patnm zemnnm.

Tab. 1. Induknosti a kapacity jednotlivch prvk filtr (C4, 7, 9 jsou kapacitn trimry)
Psmo [kHz]
1,8 3,5 7 10,1 14 18 21 24,8 28 29

L1, L3 [H]
34,00 12,00 3,50 2,20 2,20 1,35 1,35 1,35 0,80 0,80

L2 [H]
17,00 6,00 1,70 1,10 1,10 0,68 0,68 0,68 0,40 0,40

C1, C10 C2, C11 [pF] [pF]

150 100 47 33 22 15 15 15 15 15 8,2 3,3 2,7 -

C3, C8 [pF]
47 68 47 39 27 15 15 10

C5 [pF]
330 220 270 120 120 82 68 47 68 56

C6 [pF]
68 8,2 82 10 10 -

50 mikropskov veden

50 mikropskov veden

Psmo 14 MHz (+12 V)

Obr. 4. Schma filtru (pro psmo 14 MHz) 4) K pepnn jednotlivch filtr lze pout spnacch diod nebo rel s pepnacm kontaktem. Pepnn s pouitm rel m lep parametry (zejmna vt izolan tlum a mnohem vt intermodulan odolnost), avak zstavn plocha je vt. Filtry, kter jsou nezapojeny, maj vstup i vstup uzemnn. Zabrn se tak ovlivovn amplitudov charakteristiky prv pipojenho filtru a zhorovn konenho tlumu tohoto filtru zejmna na vych kmitotech. Z tho dvodu je nutn, aby vstup i vstup byly pipojovny na vstupn i vstupn sbrnici samostatnmi rel, nejlpe ve stnnm proveden. Z vhodnch tuzemskch typ pichzej v vahu: QN 59925 (HTT-TESLA Pardubice) a 15N6001.2 (Mechanika Teplice). Vlastn pepnn lze eit elektronicky dekodrem 1 z 16 MH7451 a pslunmi deseti tranzistory. Pepnac signl je tybitov (hex: 0 a A). 5) Je-li vstupn filtr opravdu kvalitn, bylo by koda nevyuvat ho i ve vyslacm traktu za smovaem vyslae s vstupn impedanc rovnou charakteristick impedanci filtru. Vlastn pepnn s ohledem na rychl BK provoz je nejlep eit kvalitnm diodovm pepnaem. 6) Parametry zkch filtr mus bt asov i klimaticky stabiln. Rovn je dleit linearita pro vy rovn signl (ve vyslai). Z tchto dvod je vhodn nepouvat feritov dolaovac jdra a nastavovat filtr radji dolaovacmi kondenztory s hmotou N047.

Literatura
[1] Drozdov, V. V.: Ljubitelskie KV transceivery, Moskva, Radio i svjaz 1988.

Obr. 5. Proveden cvek L1 a L3 a jejich obvodov kryt

(Pokraovn pt)

Vukov programy
TS - Pythagorova vta
Z, 2. stupe cena 598 K/348 K Graficky jeden z nejlepch program pro Z, v roce 1994 byl ocenn v souti Duhov disketa. Obsahuje prostorov tlatka, ovldn my. Program zopakuje zkladn pojmy (pepona, odvsna, pravohl trojhelnk), definuje a ov Pythagorovu vtu. Krom vpot pepon a odvsen obsahuje i nzorn pouit Pythagorovy vty v plonch tvarech a prostorovch tlesech. Z, 1. stupe cena 398 K/248 K Program se ky procviuje nsoben nebo dlen sly od 1 do 20. Je mon nastavit procviovn nsoben, dlen a tak testovac reim. V ppad testu lze nastavit reim pro zkouen nsoben, dlen nebo oba dva dohromady pro sla od 1 do 20, urit asov interval pro splnn kolu. Program uren pro prosted Windows m krsnou grafiku a hezk obrzky. ka motivuje odkrvnm st obrzku, ale jen pi sprvn odpovdi, pi chyb se obrzek naopak zakrv.

TS - Velk nsobilka

cena 598/248 K Vzhledem k vznamu a jedinenosti tohoto prvku mu byl vnovn samostatn program. V vodu tohoto programu se ci seznm s umstnm vodku v periodickm systmu prvk, jeho znakou a vskytem. V sti nazvan elektronov konfigurace se ci S seznm i se zpisem elektronov konfigurace pomoc rmekovch diagram. V nsledujcch stech se ci seznm s vlastnostmi, reakcemi, ppravou, vrobou a pouitm vodku. (ceny pro koly - multilicence/cena pro soukromho uivatele)

TS - Vodk pro Z TS - Vodk pro S

Programy na disketch, uren pro bn potae, si mete objednat nebo zakoupit na adresch: Velkoobchod a zsilkov sluba: GRADA Bohemia s. r. o., Uralsk 6, 160 00 Praha 6, tel.: (02)311 89 11, 311 34 11, fax: 311 89 18

Obr. 4. Deska s plonmi spoji psmovch filtr pro KV transceiver, materil oboustrann pltovan UMATEX 222, tl. 1,5 mm nem prbn ladn, ale pepna na jednotliv KV psma, provoz USB, LSB, AFSK, CW, AM, PR a TOR, vyslac trakt nem provoz AM. Vkon koncovho stupn vyslac sti je 150 W. Pokud mte zjem zskat bli informace, adresa firmy je Atlas Radio, 10475 Roselle Street, San Diego, Ca 92121, USA.

Prodejny GRADA: Dlouh 39, 110 00 Praha 1, tel.: (02)231 00 51 Divadeln 6, 659 46 Brno, tel.: (05)422 13 787 Nmst Svatopluka echa 1, 702 30 Ostrava - Pvoz, tel.: (069)224 509 Laurinsk 14, 811 08 Bratislava, tel.: (07)332 164

Firma Atlas Radio pekvapila vechny sv pznivce novm transceiverem ATLAS-400X s obvyklm vbornm designem jako ostatn transceivery tto firmy, za cenu pouhch 800 $. Pijma

Nmt k diskusi:
men SV a pizpsoben antny
Jak je mono se pesvdit poslechem v psmu CB (ale tak v amatrskch psmech krtkovlnnch), jednm z nejdiskutovanjch tmat jsou antny, jejich pizpsoben a men. Nae rubrika CB report nabz zjemcm diskusi na toto tma formou tiskovou. Dnes pinme nzory a zkuenosti jednoho ze ,sbk. V Amatrskm radiu . 6 a . 7/1995 a CB - kontaktu . 6 jsem uveejnil lnek pojednvajc o men SV s nvodem na konstrukci PSV-metru. Dnes se k tomuto tmatu vracm s ponkud revidujcm nzorem. Men SV je dleit pro pizpsoben antnnho systmu (tzn. antny vetn napjee) k vysilai. Pi men SV mme vstupn impedanci antnnho systmu Za a porovnvme ji s vstupn impedanc vysilae Zv, kter bv standardn 50 . SV je dno pomrem obou impedanc. Pi SV = 5 vznikne nepizpsobenm antnnho systmu k vkonovmu stupni vyslae vkonov ztrta 44,5 %. Ta je v % dna vztahem (SV-1/SV+1)2.100. Navc je teoreticky ohroen koncov stupe vysilae. Modern stanice maj u problm s ochranou koncovho stupn vyeen. Snen SV na minimum (od 1 do asi 1,5) je vhodn, ale zdaleka nen podmiujc pro maximln dosah antny (viz dle). Snenm SV se t zmen spoteba stanice, co je nezanedbateln prv u bateriovch ruek. Bn prodvan PSVmetry s SV = 3 do poloviny stupnice slou podle mho nzoru pouze k hrub kontrole pizpsoben. V antnn soustav je opt dleit pizpsoben antny k veden (kabelu). To je pedmtem astch spor, zda m dlka kabelu vliv na SV i ne. Pravda je asi nkde uprosted. Zle toti na: a) dlce napjecho kabelu, b) citlivosti PSV-metru. S rostouc dlkou kabelu (nikoli kabelu idelnho beze ztrt) kles vliv zakonovac impedance (tzn. antny) na impedanci vstupn a tm i na SV. Proto se me mit SV na kabelu tak daleko, jak to citlivost PSV-metru dovol. (Setkal jsem se i s nzory, e vt dlka kabelu ,vylepuje antnu nebo e s dlouhm kabelem je antna v rezonanci.) Kabely del nem smysl kontrolovat a antna se nastavuje nejlpe na definitivnm mst pomoc krtkho vazebnho kabelu. Pro veden (kabel) obecn plat: Z0 = Zvst . Zzak, Zvst = Z /Zzak
2 0

upravenm

Zzak = a) bezindukn rezistor (v naem ppad 50 ), b) antna (nastaven na 50 ). Pro kabel Z0 = 50 a antnu 50 vychz Zvst = 50 .

Tento vztah ale plat striktn pro dlku veden l/4 a lich nsobky l/4. Z toho vyplv, e vlastnosti kabelu se

opakuj po secch l/2, protoe vzdlenosti mezi lichmi nsobky l/4 jsou prv l/2 (s vjimkou prvnho seku l/4). sek l/2 se chov jako transformtor s pomrem 1:1 a obrac fzi, co je dobr vdt pi men rezonance antny fzomrem (viz nkter z ptch sel A Radia). Minimln teoretick dlka vazebnho kabelu je l/4 (1,815 m pro koeficient zkrcen = 0,66), ale uren SV = 1 (50 ) je neostr, mlo zvisl na dlce kabelu. Ostr rozlien SV = 1 je o l/2 dle, tzn. celkem 3.l/4 (5,44 m). Jedn se o lich nsobek l/4 od zatku kabelu. Tato dlka, lic se o pr cm podle vrobce kabelu (rzn kabely RG 58 maj Z0 odlinou od 50 W), je vhodn pro nastaven antny pomoc PSV-metru. Dlka je vhodn t pro portejblov antny nebo pro napjen sten antny z podkrovn mstnosti. Dal msta s SV = 1 jsou o l/2 dle od sousednho pedchozho msta, ale v lichch nsobcch l/4 od zatku kabelu. Samozejm zle na citlivosti PSV-metru. S takto zatpanm kabelem lze nastavovat a kontrolovat antnu pmo dole u stanice. Nastaven antny na 50 se kontroluje dajem SV = 1 na PSV-metru. Pi impedanci antny 50 (o to se sname nastavenm antny) a Zvst=50 (tu mme) je SV = 1 v ppad, e vazebn kabel je pizpsoben. Ne zaneme honbu za oechovm nastavenm antnnho systmu, je teba si uvdomit, e SV = 1,5 pedstavuje vkonovou ztrtu pouze 4 % a na 10% ztrtu sta SV = 1,9. Pouitm kabelu RG 58 v dlce asi 37 m vznikne 50% ztrta. Tato tlka je pro kabel RG 213 kolem 87 m. Jde tak o to, aby dlka kabelu byla vyuita tak, aby antna byla umstna co nejve. Antnn systm dnes hodnotm v nsledujcm poad zkladnch parametr. Pro jednoduchost pedpokldm, e provozn tlum napjee a tlum nepizpsoben se linern st. 1) Efektivn vka antny. Antna me bt pendrek, teleskopick s prodluovac cvkou, l/4, l/2, 5/8l, 1,25l nebo antna smrov. Ptiosmina m o 3 dB (o pl ,eska) vt zisk ne plka. Uplatuje se vliv homogenity pole (ternn pekky, hromosvod apod.). Vlivem nehomogenity pole me mt ptiosmina men zisk ne GP l/4. V portejblovch podmnkch se roz-

dly mezi antnami straj, pokud antna nedoshne pes rove porostu. Pi patnch podmnkch en meme na vechny antnsk zsady zapomenout (nejsou nm nic platn). Pouit 4W CB-stanice (tedy se zkladem) v mobilu je problematick nejenom z dvodu povolen dlky antny (max. 1,5 m), ale hlavn z dvodu mal vky antny nad zem. 2) Provozn tlum napjee. Nejastji pouvanmi napjei jsou padestiohmov kabely typu RG 58 nebo RG 213. Za jistch podmnek lze pout t ptasedmdestiohmov kabel, kter m men provozn tlum. 3) tlum nepizpsoben (antnnho systmu k vysilai). Uruje se menm SV (viz ve). Nejastji pouvan PSV-metry pracuj na principu men energie odraen vlny. Mn pouvan jsou bohuel PSVmetry mc vstupn impedanci antnnho systmu, nebo odraz vznik jako dsledek impedannho nepizpsoben antny. 4) Zesilova vkonu. Pouitm zesilovae 50 W na stabilu zskme jen asi jedno ,esko a v budoucnosti pokutu s dalm restriktivnm opatenm za poruen povolovacch podmnek. Pouitm vkonnjho zesilovae poleme signl do takovch dlek, na kter nm (bez zvltnch prav) stejn nesta citlivost pijimae, take spoust lid zkazme spojen. Mjme pro upesnn na pkladech: 1) Antnu s SV = 1, se ztrtou v napjei 1,5 W (37,5 % pi 4 W), ve vce 30 m. 2) Tut antnu s SV = 1,5, se ztrtou v napjei 0,5 W (12,5 % pi 4 W), s vkou opt 30 m. 3) Tut antnu s SV = 1, se ztrtou v napjei 0,25 W (6,25 % pi 4 W), ale s vkou pouze 4 m. Pi SV = 1,5 vznikne vkonov ztrta 4 % vlivem tlumu nepizpsoben (viz pedchoz vzorec). Antna 2) bude tud mt celkovou ztrtu 16,5 % a bude mt i pi SV = 1,5 urit lep vsledky, ne antna 1) s SV = 1, ale s celkovou ztrtou v napjei 37,5%. Dotaenm na SV = 1 u antny 2) se u rozdl 4 % vkonu skoro nepozn. I antna 3) s minimlnmi ztrtami, ale s malou vkou nebude nejlep. Jak je veobecn znmo, pome v tomto ppad pouze QTH s vy nadmoskou vkou. Ing. Ji Eisner

Pbh tm detektivn
Ing. Miroslav Maek, OK1VQ
Patm ke stedn generaci radioamatr, kte nepamatuj zatky vysln po druh svtov vlce. Znal jsem ale jet pamtnky nejen tch pionrskch dob, ale i as plnch zatk amatrskho vysln. Jsem radioamatr, kter rd telegrafuje a zvod vemi druhy provozu na VKV s dlouholetou prax na KV a snad proto vnuji mn asu tlachn po pevdch. Tolik k moj osob, o kterou zde ale nepjde. Chci se s vmi rozdlit o pocity, kter jsem zail pi ptrn po kousku jedn star rodinn radioamatrsk historie. Mj tta byl pedvlen radioamatr a koncesi obdrel jako OK1QM v roce 1947, asi msc ped mm narozenm. S rzn dlouhmi pestvkami a z rznch dvod povolen vlastnil a do konce ivota. Nen tedy divu, e jsem jako zvdav hok pichzel s mikrofony, rami a elektronkami do styku u od kolbky. Nelze se tedy ani divit, e jsem otcovo hobby pevzal u ve vku dvancti let. Tou dobou byl vak tta z mn nejasnch dvod prv bez koncese, a tak synek, pes svou touhu vyslat, se vyval jen v konstrukci pijma a rznch zesilova pod vedenm svho tatka a v nbonm poslechu tch astnjch, kte koncesi mli. Nikdy nezapomenu na ten pocit, kdy se mi z vlastnorun vyrobenho pijmae ozval superreakn um a poslze prvn vta, kter tehdy znla pesute se do tverce 32. To jsou laikovi tko popsateln chvle. e i na celkem neradostnch vcech lze najt nco pro zasmn, o tom svd nsledujc phoda. Kdy toti ttovi v roce 1953 povolen k vysln z neznmch dvod odnmali, odevzdal i koncov elektronky RL12P35, peliv zabalen do mch dtskch plen. Kdy mu po deseti letech povolen k vysln vraceli, vrtili mu tyt elektronky, stle peliv zabalen do stejnch plnek, kter jsem vak u mezitm pestal dvno potebovat. Kdy jsem jet povyrostl, mj zjem o vysln nevychladl a ml jsem u za sebou njak to QSO. Tehdy mi tta asto vyprvl o idylickch dobch, kdy ke spojen do USA na 80 metrech stailo 5 watt a kus drtu, kdy vyslae tvoily devn bednky nebo formy na dorty a dlka vlny se mila Lecherovmi drty a tesaskm metrem. Mnohokrt jsem tak slchal o spojench na beznadjn zruench VKV psmech 56 a 112 MHz i o tom, e to tehdy chodilo na esti metrech a do Anglie. Jak exoticky mi tehdy znlo vyprvn o vletech na okoln kopce se zazenm, kter mlo pouze dv elektronky, zato vak akumultory vily vc ne deset kilogram. Stejn ei vedli i ttovi kamardi amati z onch let OK1AJB, OK1AVB nebo OK1AOL a dal, dodnes si pamatuji nejen jejich znaky, ale i jmna. Dodnes si tak myslm, e v jejich ptelstv muselo bt snad nco vc, ne jen lska ke spolenmu konku. Proto jen tko rozumm dnenmu veobecnmu vren a nevraen jednch amatr proti druhm na psmech, v paketech i v ivot, pestoe vlastnme zazen tisckrt kvalitnj, ne mli ti ped nmi. Asi to nebude v t technice, ne zptky k naemu pbhu. Jak lta bela, pichzely jin starosti, vzpomnky pozvolna zanel prach a zapomnn. Tta v roce 1988 zemel a tak ostatn pamtnci u nejsou vtinou bohuel mezi nmi. Tehdy jsem zaal pemlet o tom, jestli vechno to, co jsem ped lty o skalnch amatrech slyel, byla vbec pravda. A pitom mne napadlo, e pece nkde mus existovat njak dkaz, e nelo o sen nebo legendu. Kad stanice pece musela mt svj stanin denk i sv QSL lstky. Zaal jsem proto ptrat v mst naeho dvjho bydlit, na pd, ve sklep i jinde, jene marn. Kdy u jsem si zaal myslet, e to asi vechno nebyla pravda, pila jako blesk z istho nebe zprva. Ozvala se moje nevlastn sestra, kter v naem starm byt v Duchcov dneska bydl, e pi uklzen v zahradn boud objevila njak star rodinn papry a knky a e mm-li zjem, mm se pijet podvat. V zahradnm domku na nad, kde bych existenci dokument nikdy neekal, jsem objevil vedle rodinnch psemnost i dva omel seity v ervench deskch a krabici QSL lstk. Ze seit se k mmu pekvapen vyklubaly stanin denky OK1QM z let 1947 a 1950. QSL lstky pochzely ze stejnho obdob. Otevral jsem desky denk se zatajenm dechem a hned na prvnch strnkch mne ekalo pekvapen. Dne 30. prosince 1947 jsem nael zznam o spojen s PA0GL, kter ttovi blahopl k narozen syna doslova congrats to mother and son. Datum se npadn shoduje s mmi narozeninami, ale pekvapen pokrauje autentickmi zznamy QSO nejen na 56, ale i 112 MHz z pechodnch QTH i od krbu, dokldanmi navc balkem QSL lstk za tato spojen. Jak to musela bt asi tehdy idyla, kdy na 80 metrech se vkony pohybova-

ly mezi 5 a 15 watty, ppady ruen byly vjimen a stly za zvltn poznmku v denku. Tak nap. 5. 2. 48 lze najt u CW spojen se stanic OK1LZ zznam o ruen tohoto znn: asi unlis fone - poslno hlen na KSR. Dal strnky denku dokumentuj etn spojen mstnch stanic v psmu 56 MHz, nco na zpsob dnench rund i krouk. Dech mi vak vyrazil a zznam spojen s britskou stanic G5BY v psmu 56 MHz, navc potvrzen nlezem QSL lstku. Tak to byla pravda! U v roce 1948 amati z eskoslovenska navazovali spojen zejm pes sporadickou vrstvu Es s primitivnmi superreaknmi transceivery a do Velk Britnie, tta nelhal a nebyla to legenda. daj o antn na stran OK1QM sice chyb, ale pokud vm, na naem barku nikdy jin antna ne 40 m LW nebyla. Inu sporadika je sporadika! V denku jsem nael i trochu kurizn zpis z prvnho Polnho dne podanho AV, a to dne 4. 6. 1949. QTH byla Vl hora v Krunch horch (dnes JO60TP a QTH OK1KAE). Bylo navzno sice jen pt spojen na 56 MHz a jedno v psmu 430 MHz, dle Vzva PD v asech 09.15, 09.30, 10.00 a 11.30, z denku vak dch tko popsateln kouzlo a tak naden amatr, kte nevhali plahoit se pky pro pt QSO s nkladem akumultor do nadmosk vky tm 900 m. Jak nesrovnateln s dnekem. Ruku na srdce, kdo z ns by byl ochoten tto obti za takovch podmnek a s tak hubenm vsledkem. Tomuto zpisu navc pedchz poznmka o men a cejchovn novho TX 50 a 56 MHz na Lecherovch drtech v pedveer Polnho dne, kdy, jak se zd, bylo zazen prv dokoneno. Zlat asy eskch amatr. Jako z pohdky se mi jevil zznam o vlet na Solanskou horu u Tebvlic (637 m n. m.) dne 25. 9. 1949, pi kterm byla v psmu 56 MHz navazovna fone spojen s OK1CU v Mnku pod Brdy, s OK1YN V ern studnici u Jablonce aj. a kde opt nechyb dnes mlo pochopiteln zznam e bhem QSO s OK1KB ruil OK1YN volnm OK1QM. Jak by asi musely vyhlet zznamy v dnench dencch pi spojench na OK0C i OK0E, kde mysln ruen se stv dennm hobby nkterch tak amatr. Vlet pak kon spojenm s OK1FV v Lounech v 19.00, kdy u muselo bt zatkem podzimu v takov vce citeln chladno. Ve svtle tchto fakt se pak ale neme nikdo divit, e j jsem od roku 1963 nevynechal jedin Poln den, a kdy byl povolen provoz v psmu 50 MHz, e jsem

O sysopech st paket rdia (PR)

Ing. Frantiek Janda, OK1HH
V poslednch letech zanaj poletovat sdlovacmi prostedky pojmy informan dlnice a informan spolenost. Mlokdo v, co to pesn znamen a tm nikdo si zatm neuvdomuje, do jak ry se vlastn tme. Mezi tmi, kdo to zanaj tuit, jsou astnci nkterch st, pedevm Internetu a jet lpe - radioamatrsk paketov st. Problmy, kter vznikaj teba jen z toho, e absolutn kdokoli me mluvit kdykoli do ehokoli a jeho hlas nezanik (je natrvalo zachycen na nosich dat v libovolnm mnostv pota v sti, aby mohl bt nsledn analyzovn, kritizovn, chvlen a napadn), jsou pro nezasvcence nepedstaviteln. Nejble pedstav toho, co bude, jsou ji nyn ti radioamati, kte nali zlibu v digitlnch zpsobech provozu a astn se vmny informac v sti paket rdia (u ns povoleno od 1. nora 1990). Tato s existuje, rozvj se a funguje hlavn zsluhou nadenc, kte se staraj o jej uzly (zvan ndy), BBS (zvan t boxy), DX clustery a gejtveje (angl. gateway nem v etin ekvivalent). Tito lid se nazvaj systmovmi opertory, zkrcen a v celm svt sysopy. O praktickm vznamu ve napsanho vd patrn nejvce z existujcch smrtelnk. Nkter pspvky v pslunch rubrikch BBS svd o tom, e jsou i tac radioamati (obvykle s nepli dlouhou provozn zkuenost), kte ani zbla netu, k emu je a co mus, m i nem dlat takov sysop - a pro. Nsledujc text by jim tuto otzku mohl ponkud piblit. Uivatel v sti PR kvapem pibv a jen v R ji potkem letonho roku vyuvalo ji pes 500 stanic. Se zvtujcm se zpodnm za tmto nrstem se mn kapacita st sam. K tomu, aby s plnila svj el, je teba krom splnn poadavk ryze tech-

Mapa paketov st v esk republice a jej propojen do zahrani, stav bezen 1996. Autorem mapy, kter je k dispozici uivatelm st PR, je Michal Poupa, OK1XPM o nj tak podal. Nelze se tedy potom ani divit, e kdy se dnes oteve padestka, jsem u toho a nejde jen o projev nostalgie nebo staromilstv. Je to toti psmo ani ryba ani rak, kde o etn pekvapen skuten nouze nen. Jen ta televize kdyby tam nebyla, ta mi pipomn moje zatky v psmu 2 m v edestch ltech, kdy tam vyslal TV vysla Drany. Vrame se vak ke staninm denkm, kde zaujme snad jet zznam z vysln OK1CAV, kterm se dnem 20. 2. 1950 povoluje amatrsk styk se stanicemi na celm zem Nmecka. K tomu lze najt zpis spojen se stanic ze Stuttgartu (D4AFA) asi rok ped tm, doslovn stanice se ozvala na m CQ, na dotaz odpovdla, e je unlis (pirt) - spojen jsem okamit peruil. Mohl bych listovat denky jet dlouho, nerad bych vak nudil ppadn tene tchto dk. Velmi mnoho zajmavch, ale i pro dneek pounch posteh lze na tchto ohmatanch strnkch najt. Za zmnku stoj napklad extrmn dlouh telegrafn spojen s DL1AM 15. 3. 1950. Zde na zvr dvoustrnkovho zpisu vyerpan opertor Heinz z Goslau ve 23.35 dodv, e u mus jt spt, protoe jeho ena vedle nj dvno sp v jejich jednopokojovm byt, piem rno mus oba brzy vstvat. Pak vak zznam jet na zhruba jedn strnce pokrauje vzjemnm ujiovnm o tom, jak jsou oba dva velmi astni, e se potkali. Vypad to tak, e tm naim pedkm stailo ke tst podstatn mn ne nm dnes. Na tch starch listech papru mne vak ze veho nejvce zaujalo poznn, e opravdu existovaly asy, kdy slovo hamspirit neznamenalo v pekladu due unky, nbr pocit nezitn sounleitosti lid. Lid, kte, a kad jin ei, vyznn i politickho pesvden, dovedli vdycky najt spolen jazyk. Tak to po tch letech ctm j a pevn vm, e nejsem sm. To mi dnes mezi amatry a nejen mezi nimi chyb ze veho nejvc. Mme mnoz sice drah a dokonal zazen, nesrovnateln lep ne ta, o kterch zde byla e. Jene jaksi nm to vzdlenost mezi nmi spe zvtuje. A to je velk koda!

nickch pizpsobit jejm monostem i zpsob jejho vyuvn. O oboj se staraj vedouc opertoi, sysopov a technici nd. Jejich innosti jsou nejen pbuzn a vzjemn souvisejc, ale pekrvaj se, prolnaj a vzjemn zastupuj, a proto ve, o em dle pi, plat pro vechny ti jmenovan kategorie, by vtinou pouvm pouze termnu sysop. Nkter stanice bohuel v praxi neznaj pojem hamspirit. Ty maj volac znaku omylem a v sti PR pedevm pekej (poznme je snadno podle jejich bezohlednosti pi prci v sti).

peten a i pi nejlep vli kles spolehlivost systmu. Sysop mus bt schopen zajistit potebn innosti tak, aby vechny osoby, kter mu pomhaj, bavily. To ve pi splnn podmnky dostaten kvalifikace - tedy pomrn hlubokch znalost funkc st a rdiov i potaov sti vlastnho zazen.

Kalend zvod na duben a kvten

Den Zvod 2.4. Nordic Activity 17.00-21.00 7.4. Velikonon zvod1) Psma UTC 144 MHz

@ @ @
K tomu m k dispozici: a) Povolovac podmnky (nepli poveden), kter stanov, za co ve vedouc opertor odpovd povolovacmu orgnu po strnce provozn i technick. Sysop pitom v, e v ppad konfliktu bude jeho innost posuzovna neradioamatry, schopnmi ppadn (nemysln) i vyjmat jednotliv ustanoven z kontextu. b) Radu sysop st PR v R, kter mu pomh v jeho innosti usnadnnm koordinace innost v sti a obstarvnm a rozdlovnm dotac. Jejich vyuit rada samozejm kontroluje - zprva o stavu vech sovch komponent je jednm z hlavnch bod jednn. Jej schze nejsou veejn, nebo je v zjmu funkce st nkter z projednvanch informac radji ponkud tajit (napklad linkov kmitoty - i tak se pravideln objevuj pokusy o jejich zneuvn). c) Kmitotovou koordintorku Renatu (OK1GB) ve funkci mimodnho zplnomocnnho velvyslance mezi sysopy a povolovacm orgnem, dky n jsou pece jen obas vyzena njak ta povolen a pidleny kmitoty, kter vyloen nekoliduj. d) Pi troe tst sponzora, ktermu me poskytnou jen velice, velice skrovnou reklamu. e) Vypna OFF a popelnici ped barkem, do kter vhod vyrvan srdce ndu pot, co jej po peten nejapn message hloupho uivatele dky pudu sebezchovy stail alespo vypnout.

@ @ @
Le k vci. K tomu, aby nkdo vydrel dlat del dobu sysopa, mus mt bezpodmnen tyto vlastnosti: 1. Systmov mylen. Mus bt schopen myslet v pojmech cel st (nd, BBS, cluster) a domyslet si, co jeho zsahy na jm opeovvanm stroji udlaj s okolm. Poadavkm st pak dv pednost. 2. Provozn mylen. Mus umt vyvozovat logick zvry ze zmn parametr st a sprvn hodnotit vliv zaten st a jejch komponent (vetn uivatelskch vstup) na dostupnost poskytovanch slueb. 3. Altruismus. Mus mu init poten, e svou prac a asto i za sv penze dl poten jinm, jinho uitku z toho nemaje. I proto mus zajistit zmenen provoznho zaten uivatelskch vstup ve vhodnm intervalu (obvykle od 18.00 mstnho asu kad den), aby si i stanice, kter nemaj nd pmo ped nosem, mohly alespo vyzvednout potu a podvat se, co je novho). 4. Psychickou odolnost. Mus potat s tm, e pomoc zazen, kter sestrojil a za cenu znanch asovch ztrt (a obasnch finannch investic) udruje v chodu, a za innost, kterou zajiuje dosaitelnost st pro vtinu stanic, mu tu a tam nkdo velmi nevybravm zpsobem vynad (u ns v R nejradji v rubrice OKINFO@OKOM, aby to vdli v iernej pri ope, v lepm ppad jen v FORUM@TCH pro zem od Ae a po osadu U Sabot - tedy dosud jet). 5. Diplomatick schopnosti. dn nd ani BBS nen na oputnm ostrov, naopak asto v prostorch a na vch a storech organizac, kter jsou ochotny jen za uritch podmnek amatrm pomoci. Sysop mus umt tuto monost vyjednat a dle spn eit vechny dsledky toho, e zazen pece jen me vadit (ruen, hluk, pohyb cizch osob atd.). Dle mus umt vysvtlit rodin, pro se j nevnuje. 6. Schopnost uvolnn. Pi vzrstu hladiny adrenalinu v krvi po spaten bezohlednho zpsobu provozu mus situaci okamit eit (poradit, pouit, vynadat, krtkodob odpojit, trvale odpojit - tj. dt do C-NOTu, najmout profesionlnho stelce podle stupn komunikativnosti uivatele), nechce-li riskovat pokozen vlastnho zdrav (ve svm dsledku je i pro uivatele lep, vypne-li sysop port, ne aby se cpal meprobamatem). Stanice neznajc pojem hamspirit ostatn sysop lehce identifikuje podle jejich bezohlednho chovn (mezi kter pat i stahovn rozshlejho souboru i listingu v 18.01 mstnho asu, lhostejno, zda kdovan i ne). 7. Schopnost tmov prce. Je prakticky vyloueno, aby ml na starosti nd i BBS jen jeden lovk. Je pak dlouhodob

144 MHz 07.00-13.00 a ve 7.4. Velikonon zvod dt1) 144 MHz13.00-14.00 a ve 9.4. Nordic Activity 432 MHz 17.00-21.00 9.4. VKV CW Party 144 MHz 18.00-20.00 13.4. Contest Lario (It.) 432 MHz 14.00-22.00 14.4. Contest Lario 1,3 GHz a ve 06.00-13.00 16.4. VKV Speed Key Party144 MHz18.00-20.00 20.4. S5 Maraton 144 a 432 MHz 13.00-20.00 20.4. Contest Lazio (It.) 144 MHz 13.00-21.00 20.4. North Contest (DL) 144 MHz 13.00-16.00 21.4. Contest Lazio 144 MHz 06.00-10.00 21.4. AGGH Activity432 MHz a 76 GHz07.00-10.00 21.4. North Contest 432 MHz 08.00-10.00 21.4. Provozn VKV aktiv 144 MHz 08.00-11.00 a 10 GHz 21.4. OE Activity432 MHz a 10 GHz 07.00-12.00 23.4. Nordic Activity 50 MHz 17.00-21.00 23.4. VKV CW Party 144 MHz 18.00-20.00
1

) podmnky viz AMA 1/1995, denky na OK1VEA 144 MHz 14.00-14.00 a 76 GHz Nordic Activity 144 MHz 17.00-21.00 Cont. VHF Call Area (It.) 144 MHz 14.0014.5.Nordic Activity 432 MHz 17.00-21.00 VKV CW Party 144 MHz 18.00-20.00 Sommer BBT 47 GHz a ve 07.00-14.00 S5 Maraton 144 a 432 MHz 13.00-20.00 AUB VHF/SHF Cont. (DL) 15.00-18.00 144 MHz a ve AGGH Activity432 MHz-76 GHz07.00-10.00 OE Activity 432 MHz-10 GHz 07.00-12.00 Provozn VKV aktiv 144 MHz 08.00-11.00 a 10 GHz Sommer BBT 10-24 GHz 07.00-10.00 VKV Speed Key Party144 MHz18.00-20.00 Nordic Activity 50 MHz 17.00-21.00 VKV CW Party 144 MHz 18.00-20.00

4.-5.5. II. subreg. zvod1) 7.5. 11.5. 22.00 14.5. 18.5. 18.5. 18.5. 19.5. 19.5. 19.5. 19.5. 21.5. 28.5. 28.5.
1

@ @ @
V dnm ppad nen jeho povinnost vi okol (krom sponzor a sama sebe) udrovat BBS i nd a jeho porty v chodu. Je to jeho dobr vle a sm jej nechat zapnut pouze tehdy, v-li, e jeho ponechnm v takovm stavu nebudou porueny platn zkony vbec a Povolovac podmnky zvlt. Prv dopsan dky vznikly na zklad mch zkuenost s provozem PR od roku 1987 (jako Y29BM), resp. 1990 (OK1HH) a se ,sysopovnm prvnho praskho ndu OK0NC a pipojench systm (BBS, DX cluster). Pitom bych rd podkoval tm, kte mi nejvce pomohli: Dr. Ernst-Albrechtu Muglerovi, ex Y27NN, za vod do problematiky ped devti lety, asopisu AR za protlaen prvnch pspvk s informacemi o PR, publikovanch u ns brzy nato, Ing. Jnu Grenerovi, OK1VJG, autoru prvn informace o paket rdiu, publikovan na Slovensku, a prvnmu sysopovi BBS OK0PRG, stejn jako Milanu Bryndovi, OK1FMF, kter v pi o OK0PRG vzorn pokrauje, dle Martinu Lexovi, OK1VSR, a Zdeku Bolardovi, OK1UNY, bez nich by nikdy neexistoval prvn prask nd OK0NC, a Miro Sedlkovi, OK1SBB, kter pro s PR vbec a pro nd OK0NF a BBS OK0PPR zvlt odvedl v poslednch letech neuviteln mnostv prce. ONDEJOV, 13. 2. 1996

) podmnky viz AMA 1/94 a AR 4/94, denky na OK2JI OK1MG

l Vydavatel asopisu CQ se rozhodl vydvat od novho roku dva nov asopisy msnk CQ VHF, kter se bude zabvat aktivitami na psmech nad 50 MHz, a 10x do roka vyjde speciln asopis CQ Contest, ve kterm m bt ve, co se te zvodn innosti vetn rozbor a analz zvodn techniky (vetn zvod na VKV), podmnky a vsledky a zrukou jeho kvality bude znaka K3EST: Bob Cox tento asopis vede. l Na ostrov Marion je od zvru loskho roku nepetrit v provozu majk, kter vysl na 50,200 MHz pod znakou ZR1BCE/ZS8. l Z Kninu, bvalho korunovanho msta chorvatskch krl se v loskm roce ozvala v psmech KV i VKV speciln stanice 9A95K na poest jeho osvobozen. Opertory byli lenov radioklubu Techniar, kter pracuje na vojenskm uiliti v Zagrebu a m znaku 9A1CAH. OK2QX

Kalend KV zvod na duben a kvten

OK CW zvod CW 03.00-05.00 (Memoril P. Homoly, OK1RO) 20.4 EU Sprint SSB 15.00-19.00 20.-21. YU-DX contest MIX 12.00-12.00 24.-26.4. YL to YL DX contest SSB 14.00-02.00 27.4 Hanck pohr MIX 05.00-06.29 27.-28.4. SP DX RTTY Contest RTTY 12.00-24.00 27.-28.4. Helvetia XXVI MIX 13.00-13.00 1.5. Journe Franaise 10 m MIX 00.00-24.00 1.5. AGCW QRP CW 13.00-19.00 4.5. SSB liga SSB 04.00-06.00 4.-5.5. OZ SSTV contest SSTV 00.00-24.00 4.-5.5. ARI Int. DX contest MIX 20.00-20.00 5.5. Provozn aktiv KV CW 04.00-06.00 11.5. OM Activity CW 04.00-04.59 11.5. OM Activity SSB 05.00-06.00 11.-12.5. Alex. Volta RTTY DX RTTY 12.00-12.00 11.-12.5. CQ MIR MIX 21.00-21.00 13.5. Aktivita 160 CW 19.00-21.00 18.5. World Telecom. Day MIX 00.00-24.00 18.5. EU Sprint CW 15.00-19.00 18.-19.5 Baltic contest MIX 21.00-03.00 20.-24.5.(?) AGCW Activity Week CW 00.00-24.00 25.-26.5. CQ WW WPX contest CW 00.00-24.00 20.4.

mon pracovat na kadm psmu jednou kadm druhem provozu, avak pro nsobi se pot jen jednou. Nsobii jsou a) italsk provincie (celkem 103) b) zem DXCC (vyjma I, IS) na kadm psmu zvl, ale bez ohledu na druh provozu. Pro posluchae plat stejn podmnky, jednu stanici je mon zaznamenat pro bodov zisk na kadm psmu nejve 3x. Denky v obvykl form (max. 50 spojen na strnce, kad psmo na zvltnm list) mus mt vyznaen kad nov nsobi a vykrtna opakovan spojen (nulov bodov zisk) a zasl se vetn sumarizanho listu do msce po zvod na adresu: ARI Contest Manager, P. O. Box 14, 27043 Broni (PC), Italy. Kad zjitn opakovan spojen, kter je zapotno, znamen vykrtnut t spojen, kad 2x zapotan nsobi obdobn. Diplomy obdr vtzn stanice v kad zemi. Spojen lze vyut k zskn diplom WAIP, CDM a IIA bez pedkldn QSL, pokud bude spolu s denkem zaslna dost o vydn diplomu a 10 IRC za vydn kadho. OK2QX

Pedpov podmnek en KV na duben

V poslednch mscch koncho jedenctiletho slunenho cyklu nabvaj pedpovdi msnch index, a ji sestavovan v Evrop, Americe i jinde na zemkouli, pchu znan jednotvrnosti. Tu dobe ilustruje posledn vydn pravidelnho bulletinu SIDC (Sunspot Index Data Center). Ve vydn, odeslanm z Bruselu 1. bezna 1996 v 10.08 UTC, jsme pro msce duben 1996 a nor 1997 a klasickou metodu vpotu nali tyto vyhlazen hodnoty sla skvrn R12= 9, 8, 8, 7, 6, 6, 6, 6, 6, 6 a 6 s toleranc 2. Tu je teba konstatovat, e takto poodsunut minimum mezi cykly 22. a 23. dobe souhlas se souasnm stavem pozorovn. Nebo akoli se prvn skvrny, kter bylo mono celkem nepochybn piadit k 23. cyklu, vyskytovaly na slunenm disku po adu dn hlavn bhem srpna loskho roku, krouily aktivn oblasti od t doby zhusta jen v tsn blzkosti slunenho rovnku a mly magnetickou polaritu, nleejc 22. cyklu. Nehled na tm stle nzkou rove slunen radiace (intenzita rentgenovho zen se pohybuje okolo prahu citlivosti idel na druicch) je vvoj podmnek ionosfrickho en bhem letonho jara pinejmenm zajmav. Poruch nen mnoho, trvaj vtinou jen pr hodin a tak se po astm vvoji kladn fze poruchy dostavuje obvykle jen mrnj a krat fze zporn. Za spolupispn sporadick vrstvy E se otevraj psma 14 a dokonce i 18 MHz pro spojen DX po severn polokouli. V psmu 21 MHz me k nemu podobnmu dochzet jen velmi vjimen, vcemn jen v rmci kladn fze poruchy. Omezen pouitelnost hornch psem pivd velkou st stanic vetn vzcnjch na psma doln, kde ns ale souasn vt variabilita vvoje podmnek nut bu pelivji hldat okamiky oteven, anebo spolhat na tst a nhodu. Co jet vce plat pro konec dubna, kdy zan vraznji rst aktivita sporadick vrstvy E jako neklamn dkaz zanajcho lta v ionosfe. Losk prosinec zaal hned prvn den poruchami se slab polrn z, nic z toho ale podmnky en nezhorilo. Uklidnn po 4. prosinci situaci jet vylepilo a tak trval pzniv vvoj jet dalch deset dn. Po jemnjm kolsn se 16. prosince vyvinula kladn fze poruchy s hezkm otevenm dvactky na Severn Ameriku. Nsledovalo krtk zhoren do 17. prosince, zlepen 18.-22. prosince, vnon porucha a pak klid a mrn nadprmr a do konce roku. Vzpt Slunce oilo a po ojedinl mal erupce mezi 3.-5. lednem, krom 3. a 5. ledna bylo geomagnetick pole klidn a severoatlantick trasa oteven. V psmech 40 i 80 metr byla opt mon spojen se zpadnm pobem USA dlouhou cestou po 14.00 UTC. Desetimetrov psmo oilo 4. ledna, tentokrt stanicemi z Anglie. Jev se konal dky sporadick vrstv E, jej vznik byl jako obvykle spojen s prletem Zem meteorickm rojem Kvadrantid. Dal vskyt Es nastal 7. ledna kolem poledne s otevenmi do UA3, G, PA a F. Geomagnetick pole pestalo bt klidn od 13. ledna a nsledky geomagnetick poruchy se zaaly projevovat ji rno zhorenm v psmu 80 metr ve smru na USA. Na 20 metrech panoval pitom jet nadprmr, nap. do JA a VK. Odpoledne pevldl vliv zporn fze poruchy, kter dospla a do leton prvn polrn ze, vyuiteln v psmu dvou metr mezi 13.30-17.00 UTC stedoevropskmi stanicemi ke spojenm se sta-

Podmnky jednotlivch zvod uvedench v kalendi naleznete v tchto slech erven ady AR: SSB liga, Provozn aktiv AR3/94, SP-DX RTTY AR 4/94, OM Activity, Japan DX, DIG party AR 2/94, Aktivita 160 m AR 1/95, CQ WPX AR 2/93, AMA Sprint AR 2/95, YL to YL AR 3/95, YU-DX AR 4/95, OK CW AR 3/94, Helvetia AR 3/93. AGCW QRP/QRP Party se kadoron pod 1. kvtna od 13.00 do 19.00 UTC na kmitotech 35103560 a 7010-7040 kHz. Kategorie: A - stn s vkonem do 5 W out (10 W inpt), B - stn s vkonem do 10 W out (20 W inpt), posluchai. Vymuje se report RST a po. slo spojen/tda (579002/B). Spojen s vlastn zem se hodnot jednm bodem, ostatn dvma body, spojen se stanic kategorie A dvojnsobn. Nsobii jsou zem DXCC. Denky je teba odeslat do konce kvtna na adresu: Antonius Recker, Hegerskamp 33, D-48155 Mnster, Germany. ARI International DX contest pod italsk organizace radioamatr jako zvod kad s kadm. Kon se vdy prvn cel vkend v kvtnu od 20.00 do 20.00 UTC. Kategorie: jeden op. CW, jeden op. SSB, jeden op. RTTY, jeden op. MIX, vce op. jeden vysla MIX, posluchai. Zvod se na vech psmech od 160 do 10 m krom WARC psem v rmci kmitotovch doporuen IARU. Pechod z jednoho psma na druh je povolen a po 10 minutch provozu. Italsk stanice pedvaj RST a dv psmena k identifikaci provincie, ostatn stanice RST a po. slo spojen od 001. Spojen s vlastn zem plat jen jako nsobi. Spojen s vlastnm kontinentem se hodnot jednm bodem, spojen s jinmi kontinenty temi body, spojen s italskmi stanicemi (vetn Siclie a Sardinie) 10 body. S kadou stanic je

Pozor - oprava!

Hanck pohr
V A Radiu 3/96, s. 41 jsme zveejnili v pravidlech Hanckho pohru nesprvn daj o datu konn. Sprvn m bt: Hanck pohr se kon vdy posledn sobotu v dubnu od 05.00 do 06.29 UTC.

Blahopejeme
asopis AR A11/95 informoval podrobn o asti naich radioamatr v celosvtovm zvod CQ WW WPX CW contest. Tsn ped uzvrkou tohoto sla A Radia jsme obdreli oficiln vsledky. Stanice IH9/OK1MM/p z ostrova Pantelleria se umstila v celosvtovm poad v kategorii vce opertor - jeden vysla na obdivuhodnm 2. mst se ziskem 8 141 970 bod. Zvtzil kolektiv nmeckch opertor, kte soutili z ostrova Madeira pod znakou CQ3X (13 271 308 b.). Jako IH9/OK1MM/p vyslali opertoi OK1CW, OK1DF, OK1FIA, OK1HH, OK1JTS, OK1MM a OK2GG. Hlavnm sponzorem spn expedice Pantelleria byla Investin a potovn banka a. s. Tak v letonm ronku CQ WW WPX contestu se tato skupina naich radioamatr ozve z nkter kurizn lokality (pipad v vahu opt ostrov Pantelleria nebo ostrov Lampedusa - IG9). Podrobnosti pineseme v ptm sle. tvrt zasedn aktivist a zjemc o program IOTA se v loskm roce konalo pod ztitou ARI v Bologni. V tomto programu je dnes mono zskat 18 diplom, zatm je zejm, e z celkovho potu 1175 ji bylo nebo je 850 ostrov aktivnch. Z OK se opt nikdo oficiln nezastnil, na zasedn bylo ptomno pes 200 radioamatr ze vech kontinent.

Z na innosti
Dnes vm piblm innost nejstarho moravskho radioamatra, kterho vtina radioamatr zn osobn z rznch setkn radioamatr nebo alespo ze spojen s nm na krtkovln-

nch psmech. Je jm OK2OQ, Olda Krl z Ostravy, kter je i ve vku 85 rok neustle inn a mete se s nm tm kadodenn setkat v psmu 3,5 MHz telegrafnm provozem. S innost radioamatr se Olda seznmil bhem zkladn vojensk slu-

by v roce 1934, kdy se zaal vnovat poslechu radioamatrskho provozu v psmech krtkch vln. V roce 1935 vstoupil do bvalho AV a dostal pracovn slo posluchae 861, co bylo tehdy poadov slo lena AV. Jako nezamstnan nastoupil v roce 1932 vojenskou zkladn slubu u telegrafnho praporu 3. radioroty v Trnav na Slovensku. Ponvad byl vyuen strojnm zmenkem, byl posln do telegrafnho uilit v Trutnov v echch do koly radiostrojnk a po absolvovn koly byl pidlen jako radiostrojnk na radiostanici ve slovenskm Luenci. Pro nedostatek pracovnch pleitost po ukonen zkladn vojensk sluby si podal dost o konn dal dobrovoln sluby. Jako dleslouc poddstojnk ml pak na radiostanici dost volnho asu, a proto si zhotovil telegrafn kl a bzuk. Piln zaal cviit pjem a vysln telegrafn abecedy a spn sloil zkouku radiotelegrafisty. V roce 1937 Olda nastoupil k uniformovan policii v Uhorod na bval Podkarpatsk Rusi. Jako pslunk Stre obrany sttu skonil 15. 3.

nicemi od Anglie pes Skandinvii a po pobaltsk republiky. Zajmavou anomli byl vskyt sporadick vrstvy E, kter zpsobila non oteven dvactky do Jin Ameriky a Afriky a a na jin pl, odkud pracovala stanice UA3YH/KC4. Za povimnut stla podobnost s vvojem ve stejn fzi pedel slunen otoky, tedy s 16. prosincem. Uklidnn pot zpsobilo zlepen od 16. ledna, peruen jen krtkou rekurentn poruchou 20. ledna. Zlepen od 21. ledna provzely etn niky a vznik ionosfrickch vlnovod s monost hezkch spojen s QRP. Celkov pzniv vvoj uzavela slab porucha 29. ledna. V selnch dajch slunenho toku (Penticton) a indexu Ak (Wingst) vypadal losk prosinec takto: SF = 73, 73, 73, 73, 74, 74, 74, 74, 74, 73, 73, 72, 73, 70, 70, 70, 69, 69, 69, 70, 70, 71, 72, 72, 73, 74, 74, 76 ,76 ,75 a 75, v prmru 72,5, Ak = 28, 12, 13, 15, 6, 4, 4, 3, 9, 5, 4, 8, 2, 6, 17, 14, 13, 4, 7, 4, 6, 23, 8, 24, 17, 17, 10, 6, 6, 4 a 9 v prmru 9,9. A leton leden: SF = 75, 75, 81, 86, 85, 83, 83, 79, 76, 74, 71, 70, 69, 70, 70, 70, 70, 71, 71, 71, 72, 72, 73, 73, 74, 74, 74, 74, 74, 75 a 77 v prmru 74,6, Ak = 8, 9, 10, 6, 10, 6, 6, 4, 4, 6, 6, 11, 25, 25, 17, 12, 16, 14, 14, 10, 10, 8, 6, 8, 8, 9, 11, 13, 24, 10 a 12, v prmru 10,9. Vyhlazen sla skvrn R12 za leden a ervenec 1995 jsou 24,4, 23,2, 22,3, 20,8, 19,5, 18,5 a 17,3. OK1HH

V loskm roce zemel jeden z nejstarch radioamatr na svt, Amandus G. Wenzel, W2HX, ve vku 91 let. Svou prvn koncesi zskal ji v roce 1919! Celch 75 let byl nepetrit lenem ARRL.

1939 v zajateckm tboe pobl Nyiregyhzy v Maarsku. Po nvratu dom ze zajet se dozvdl, e byl v dubnu 1939 prohlen za mrtvho a nezvstnho. O Oldov radistick innosti v letech druh svtov vlky a po n referoval podrobn asopis AR A7/95, s. 28. V roce 1949 absolvoval spojovac kolu v Technickm uiliti SNB ve Zbirohu v okrese Rokycany a od roku 1950 byl velitelem koly provoznho personlu radiostanic ve Zbirohu. Kdy pevzala spojovac slubu StB, Olda byl jako nespolehliv peveden k adov slub VB. V roce 1955 odeel od VB a nastoupil do zamstnn jako technik - vedouc smny v televiznm vyslai

Ostrava, kde pracoval i v dchodu do konce roku 1987. Snad teprve potom nael Olda dostatek volnho asu k radioamatrsk innosti. Za dlouh lta vysln na radioamatrskch psmech navzal tisce spojen a na mnoh z nich rd vzpomn. Doshl tak pknch spch v zvodech a soutch a za svoji innost zskal celkem 132 diplom z rznch zem vech svtadl. Splnil rovn podmnky dalch diplom, o kter vak nikdy nepodal. Byly to napklad diplomy WAS, WAZ, USA - CA a dal. Nemal vliv ml Olda tak na vchovu a zapojen do radioamatrsk innosti svho syna Jirky, OK2RZ, kter doshl vynikajcch mezinrodnch

spch ve vznamnch zvodech a soutch. Olda i Jirka vdy byli a jsou ochotni pomhat a poradit mladm a mn zkuenm radioamatrm. Pevn v, e tak v na radioamatrsk spolenosti dojde ke smru a spoluprci mezi jednotlivmi kluby a skupinami radioamatr. esk posluchask klub - CLC - a jist vichni dal radioamati pej Oldovi jet mnoho rok pevnho zdrav a milch spojen na psmech. Tm se na vae dal dopisy. Pite mi na adresu: OK2-4857, Josef ech, Tyrova 735, 675 51 Jaromice nad Rokytnou. 73! Josef, OK2-4857

Vlevo: Mauro Paolo, IV3UHL, navtvil v roce 1994 v rmci sv dovolen ostrovy Fidi. Pod znakou 3D2MQ t vyslal z ostrova Vitilevu OC-016 a Malololailai OC-121. Tyto ostrovy jsou pomrn mlo aktivovan a tm i velice dan do diplomu IOTA. Mauro vyslal pouze se zazenm IC-735 a vertikln antnou DX-88. I pes toto skromn vybaven byly jeho signly velice dobe iteln, zvlt na 20 m se s nm dobe navazovalo spojen. Mnoho zjemc z Evropy bylo uspokojeno. Lstky od nho pichzely stoprocentn. Vpravo: Martti Laine, OH2BH, kter v posledn dob sluebn pracuje v Hong Kongu, zorganizoval spolu s nkolika radioamatry z Finska, jednm nmeckm a americkm radioamatrem krtkodobou velikonon expedici do Macaa. Vyslali spolen z ostrova Taipa, kter je spojen s Macaem mostem dlouhm asi 2,5 km. Tento ostrov je velice atraktivn zvl pro turisty, nebo jsou tam vybudovny luxusn hotely se vm komfortem (viz obrzek na QSL). Skupina pracovala pod znakou XX9TZ. Pouvali zazen firmy YAESU FT-1000D, FT-840, FT-990, zesilovae Alpha 89 a antny firmy CUSHCRAFT. Expedice byla velice spn, nebo bhem krtk doby navzala pes 8000 spojen a takt uspokojila mnoho zjemc o slo ostrova AS-075 pro diplom IOTA. QSL velice dobe vyizoval Steve, KU9C, a Ralph, K2PF. OK2JS