Prakticka Elektronika 1997-07

N ROZHOVOR
RONK II/1997. SLO 7 V TOMTO SEIT

N rozhovor ........................................... 1 AR seznamuje: Bezrov sluchtka Philips SBC HC 710 ................................ 3 Nov knihy ............................................... 4 AR mldei: Zklady elektrotechniky (Pokraovn) ... 5 Jednoduch zapojen pro voln as ........ 7 Informace, Informace .............................. 8 Vkonov zesilova 2x 350 W ................. 9 slicov hodiny s vekm displejom ...... 14 Kemkov tranzistory SMD pro kmitoty 10 GHz a vy ......... 17 asov spna pro temnou komoru s asovaem 555 .................................. 18 Kmitotov a fzov kompartor ............ 19 Videodekodr SVC 96 ............................ 20 Zdroje dvojitho napt ........................... 23 Nabjeka akumultor .......................... 24 Inzerce ..................................... I-XXXII, 48 Mal katalog ........................................... 25 Kmitotov syntza pro pijmae FM .................................... 27 asov rel ............................................ 29 Elektronick telegrafn kl .................... 30 PC hobby ............................................... 33 CB report ............................................... 42 Rdio Nostalgie ................................... 43 Z radioamatrskho svta ..................... 44
N rozhovor s panem Frantikem Vyskoilem, majitelem firmy, kter zastupuje v esk republice nmeckou firmu SPAUN electronic.
Mohl by jste naim tenm firmu SPAUN electronic pedstavit?
Praktick elektronika A Radio
Vydavatel: AMARO spol. s r. o. Redakce: fred.: Lubo Kalousek, OK1FAC, redaktoi: ing. Josef Kellner (zstupce fred.), Petr Havli, OK1PFM, ing. Jan Klabal, ing. Jaroslav Belza, sekretarit: Tamara Trnkov. Redakce: Dldn 4, 110 00 Praha 1, tel.: 24 21 11 11 - l. 295, tel./fax: 24 21 03 79. Ron vychz 12 sel. Cena vtisku 25 K. Pololetn pedplatn 150 K, celoron pedplatn 300 K. Roziuje PNS a. s., Transpress spol. s r. o., Mediaprint & Kapa a soukrom distributoi. Objednvky a pedplatn v esk republice zajiuje Amaro spol. s r. o. - Michaela Jirkov, Hana Merglov (Dldn 4, 110 00 Praha 1, tel./fax: (02) 24 21 11 11 - l. 284), PNS. Objednvky a predplatn v Slovenskej republike vybavuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava, tel./fax (07) 525 45 59 - predplatn, (07) 525 46 28 - administratva. Predplatn na rok 330,- SK, na polrok 165,- SK. Podvn novinovch zsilek povoleno eskou potou - editelstvm OZ Praha (.j. nov 6005/96 ze dne 9. 1. 1996). Inzerci v R pijm redakce, Dldn 4, 110 00 Praha 1, tel.: 24211111 - linka 295, tel./fax: 24 21 03 79. Inzerci v SR vyizuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava, tel./fax (07) 525 46 28. Za pvodnost a sprvnost pspvk odpovd autor (plat i pro inzerci). Internet: http://www.spinet.cz/aradio Email: a-radio@login.cz Nevydan rukopisy nevracme. ISSN 1211-328X, MKR 7409
Firma SPAUN electronic je nmeck firma sdlc v mst Singen, kter se nalz v blzkosti krajskho msta Konstanz u Bodamskho jezera. Jej majitel, pan Friedrich Spaun, je osobnost znm svmi vrobky vf techniky, hlavn pak v oblasti antnnch zesilova a satelitn rozboovac techniky ji vce ne 30. let. V minulosti dodval sv vrobky pednm vrobcm jako jsou nap. Hirschmann, Fuba, Wisi, Telanor apod. Pod vlastnm jmnem SPAUN electronic vystupuje na nmeckm trhu od konce roku 1991, tedy se zkuenostmi, kter sbral dle ne 25 let. V souasn dob se ad vrobky fy SPAUN electronic na nejpednj msto v Evrop. Vyznauj se pedevm pikovou kvalitou, vysokou funkn spolehlivost a nzkou cenou. Vrobky SPAUN electronic jsou nespoetnkrt oveny v praxi a jejich vvoj nen nahodilou kusovou vrobou, nbr rutinn, vysoce profesionln produkc za pouit nejmodernjch technologi na SMD montnch linkch. To je argument, pro stle vce zkaznk vol prv vrobky SPAUN electronic. K dalm pozitivnm vlastnostem tchto vrobk pat bezesporu i dvoulet zruka, kter je na vechny vrobky poskytovna. Ji ta sama za sebe hovo o dobr kvalit vrobku.
Jak vzniklo zastoupen firmy SPAUN electronic - Praha?
Pnov Frantiek Vyskoil a Friedrich Spaun

monost pouit vrobk SPAUN electronic v rozvodech STA a TKR. Vznikla ada otzek: jak sortiment, servis, problmy spojen se clem a dopravou vrobk, technick zpsobilost, zastoupen a dal otzky. Velmi dleitm kolem bylo i seznmen se s celm vrobnm programem firmy, monostmi aplikac jednotlivch komponent do rznch alternativnch nvrh een hlavnch stanic. Po spnm vyeen vech zkladnch otzek, ke spokojenosti jak pana Spauna, tak m, byla v dubnu 1994 zahjena innost vhradnho zastoupen tto firmy v na republice.
Je zastoupen SPAUN electronic - Praha rovn zahranin firmou, resp. firmou se zahraninm kapitlovm vkladem?
Ne nikoliv. Firma SPAUN electronic - Praha je vlun esk firma bez nejmenho kapitlovho vkladu ze zahrani. Prvn formou naeho zastoupen je fyzick osoba podnikajc pod obchodnm jmnem SPAUN electronic s laskavm souhlasem pana Spauna a s exkluzivitou prodeje vrobk SPAUN electronic na naem trhu.
Zmnil jste se o homologaci T a o otzce servisu. Jak je tato zleitost zajitna?
Na podzim roku 1993 jsem zskal zakzku na vstavbu rozvod STA pro nkolik objekt jednoho bytovho drustva ve Vchodoeskm kraji. Pi sestavovn hlavn stanice jsem hledal komponenty, kter by byly cenov dostupn a hlavn kvalitn. Pedstava, jak jezdm vce ne 150 km na reklamace a seizovn m pmo dsila, zejmna kdy zkaznk poadoval zruku 18 msc. Tehdy se mi dostal poprv do ruky linkov zesilova NV 128 F, kter mne svmi vlastnostmi pmo nadchnul. Z piloenho prospektu jsem zjistil adresu vrobce - Spaun electronic. V prosinci r. 1993 jsem ml prvn telefonick kontakt. Obratem jsem dostal katalog vech vrobk tto firmy. Nsledovalo nkolik dalch telefont a v lednu 1994 jsem poprv nvtvil firmu v Singenu a jednal pmo s majitelem.
Chcete tm naznait, e po va prvn nvtv vzniklo zastoupen v Praze?
AMARO spol. s r. o.
Zase tak pln jednoduch to tak nebylo. Sm pan Spaun ji dve jednal s nkolika naimi zstupci rznch firem, kte mli zjem o zastoupen v esk republice. Dky tmto prkopnkm jsem i j zskal prvn zesilova SPAUN. Hlavnm problmem, kter bylo nutno vyeit, byla homologace T pro
Jednou z mch podmnek pro spn zahjen innosti naeho zastoupen byla spnost zkouek vrobk SPAUN electronic u T, stejn jako v EZ. Dnes jsou ji tm vechny vrobky SPAUN electronic homologovny v R pro pouit ve vech druzch rozvod STA a TKR bez omezen. V otzce servisu vrobk SPAUN electronic byla situace trochu sloitj. Poskytovat pikov zrun a nsledn i pozrun servis nen jen otzkou chuti do prce. Znamen to bt vybaven dokonalou mic technikou, soustkovou zkladnou a potebnou dvkou odbornosti, kter u vrobk tto kategorie mus bt na nejvy rovni. A zde nastal problm, jak eit servis, kdy poruchovost vrobk SPAUN electronic je tak mal (pohybuje se v toleranci 0,06 a 0,08 %), e se nevyplat jen pro tento el vybavovat mic pracovit a dret technika servisu. Odeslat vadn vrobky zpt do vrobnho zvodu byla sice jedna z monost, avak asov a administrativn velmi nron. Dlat vechno pln sm tak nelo a proto jsem hledal v adch ji stvajcch, seriznch a opravdu zkuench firem a odbornk na vf techniku a nael jsem. Kolega, kter se zabv a zabval vysokofrekvenn technikou ji v dobch dvno minulch, v dobch dlkovch pjm jak TV, tak
Praktick elektronika A Radio - 7/97
FM signl, a ji tehdy dokzal z velmi omezenho mnostv dostupnch soustek postavit neuviteln zesilovae, propust, zdre a jin tolik pro dlkov pijem potebn komponenty. Je jm pan Vclav Kouba, dnen majitel firmy Pijmac technika (viz N rozhovor v PE . 1/97), kter spolu se svmi spolupracovnky zcela bravrn zvld komplexn servis vrobk SPAUN electronic. V prbhu poslednch let dokzal, e jeho servisn sluba je bezchybn a proto prvem zskal statut exkluzivity servisu vrobk SPAUN electronic pro eskou republiku. Tato firma v Praze 5, Lidick 28, je mimo jin i velmi spnm prodejcem vrobk firmy SPAUN elctronic.
ekl jste, e tm vechny vrobky jsou homologovny, znamen to, e jsou i vrobky, kter schvleny nejsou?
ekl-li jsem, e tm vechny, mm tm na mysli vechny vrobky, kter byly do dnenho dne pihleny k homologaci. Firma SPAUN electronic nestagnuje a stle vyvij, vyrb a dodv nov, modernj, vylepen a dokonalej vrobky, kter jdou velmi tsn se svtovm vvojem penos a distribuc televiznch, rozhlasovch a SAT signl. Jen z asovch dvod nejsou nkter novinky jet schvleny. Schvalovac zen, z ryze ekonomickch dvod, nezahajujeme u kadho novho vrobku, ale po urit dob, kdy se nashromd vce novinek, podvme dost o zahjen schvalovacho zen. Zatm se nestalo, e by byl nkter vrobek vrcen se zpornm vsledkem zkouek, tedy bez homologace. Obecn plat, e tm vechny vrobky maj lep parametry ne katalogov daje. I tato skutenost je jednm ze zkladnch rys vrobk SPAUN electronic.
Co vechno vae zastoupen nabz?
Ne, toto zsadn nedlme vzhledem k tomu, e nae zbo je ureno vlun pro odbornou mont. Vyadujeme, aby i nai prodejci byli osoby s odbornou znalost v oboru antnn techniky. Mus znt n sortiment a mus umt sami poradit zkaznkovi. V souasn dob lze nae vrobky koupit na 18 mstech v esk republice. Na pn zkaznk realizujeme i zsilkov prodej po cel R. Veker dol objednvky a ji faxem, potou, telefonicky nebo osobn se sname vydit jet ten den. To se nm da zhruba v 95 % ppad. Obas se stane, e nkter druh zbo je momentln vyprodn. V takovm ppad kontaktujeme zkaznka a sname se vyhovt nabdkou jinho typu, kter by mohl splnit poadovan funkce. V opanm ppad, jedn-li se o objednvku, kter spch a nejsme schopni vyhovt okamit nebo nhradnm eenm, dlme ve pro to, aby n zkaznk byl uspokojen v co nejkrat dob, tj. bhem nkolika nsledujcch hodin, maximln dn. Ne jednou se stalo, e zsilka byla dodna letecky, nebo prostednictvm DPD i DHL. Ve specilnch ppadech jedeme pro zbo sami, pmo do vrobnho zvodu, aby bylo druh den u zkaznka. Na tomto mst musm vyslovit svj kompliment vrobnmu zvodu, kter nenechal jet ani jednou nae zastoupen bez zbo, nebo by ekl nemme. Takovto slovo pan Spaun nezn a rovn tak je zkaznci nesly ani z naich st.
Je rozdl mezi pstupem k zkaznkm pmo u fy SPAUN v SRN a u vaeho zastoupen?
hovoit, dleitj je j vykonat. V neposledn ad podmnkou pro spnou innost je pevn rodinn domc zzem, kter pomh svm vlivem vce, ne nkolik zamstnanc. Jen tak jsme schopni obslouit vechny nae zkaznky, kterch stle pibv a zrealizovat veker monte. Zde vyuvme i slueb mch osvdench letitch koleg z brane, opravdovch profesionl, kte jsou schopni garantovat nejvy kvalitu odveden prce.
Jak je okruh vaich zkaznk a jak jsou vae referenn vsledky?
Co se vrobk SPAUN electronic tk, dovme kompletn vrobn program. To znamen, e veker vyrbn vrobky jsou skladem v na prodejn. Pokud nkter vrobek doprodme, jsou ihned objednany dal. Zkaznk nesm na sv zbo ekat. Krom uvedenho kompletnho sortimentu SPAUN electronic nabz nae firma veker komponenty pro spnou vstavbu STA a TKR. Dodvme antnn story, antny, SAT paraboly, LNB, koaxiln kabely, konektory a mic techniku. Mimo toto zbo je nae firma vhradnm zstupcem lucembursk firmy ORBITECH, dodvajc SAT receivery a digitln rdia. V oblasti slueb nabzme komplexn projektovou innost STA a TKR rozvod, navrhujeme technick een pro hotely, pensiony, ale i pro njemn panelov sdlit, kde nemaj zjem o pipojen kabelov televize, eme rozvody v rodinnch domcch apod. Nae firma rovn zajiuje montn innosti velkch a stednch rozvod. Jinmi slovy - co se STA a TKR tk, dodvme ve na kl.
Dodvte vae zbo i do bn trn st a jak dlouho trv vyzen objednvky?
Jedin rozdl, kter zkaznk zaznamen, je v ei, jakou se mluv a pe u ns a v tom, e u ns plat v K msto DM. Ji sama skutenost, e jsme jedin zastoupen, kter nese nzev SPAUN electronic - Praha je dkazem toho, e mus bt ve naprosto identick jako ve vrobnm zvod. Nejen barevn ladn na firmy, ale dokonce i hlavikov dopisn papr a faktury jsou naprosto stejn jako v Nmecku. Zkladn zsadou je, e zkaznk nesm poznat rozdl a mus bt obslouen naprosto stejn, jako by zbo kupoval pmo v Singenu. O toto se sna vichni zamstnanci firmy, jedinm naim clem je spokojen zkaznk. Pokud je opravdu spokojen, rd se vrt znovu. A e se jich vrac opravdu hodn, o tom nen pochyb.
Kolik zamstnanc zvld veker prce ve firm?
Okruh naich zkaznk tvo z 80 % montn antnsk firmy, dle jsou to rzn projektov kancele, kter na zklad naich doporuen dvaj ve svch nvrzch konenou tv rozvodm STA. Velkmi odbrateli jsou spolenosti kabelovch televiz, kter se pesvdily o kvalit naich vrobk a proto kupuj po stovkch kus. A dle jsou naimi zkaznky nai smluvn prodejci, kte jsou dnes ji tm po cel esk republice Referenn vsledky? Pokud myslte kompletn realizace vetn monte uvedu jen nkolik pklad z posledn doby: Hotel Pauliny v Praze 4, Hotel Acord rovn Praha 4, njemn dm pana Bati v Praze 1, sdlit Liberec 15, Nezvalova ul., lzesk dm rka lzn Kundratice, SOU Horaovice, Vtelno u Mostu rozvod TKR, kolci stedisko Telecom Kladruby u Stbra, ubytovac zazen fy Ekia Teplice, obytn domy O Horn Podlu a cel ada dalch akc vetn nkolika rodinnch vil a dom rznch podnikatel a vznamnch osobnost, ale i obyejn inovn domy a cel ada technickch pomoc a zpracovanch projekt, realizovanch jinmi dodavateli z komponent SPAUN electronic.
Jak je v nzor na konkurenn firmy?
Konkurence je zdrav a rdi se piume, uvidme-li, e nkdo doke nco dlat lpe. V dnm ppad nm konkurence nevad. V mnoha ppadech s konkurennmi firmami, kter svou innost mysl vn, doopravdy a poctiv spolupracujeme, doplujeme si vzjemn sortiment zbo a nae simbiza je jen ku prospchu pro ob strany.
Co chyst vrobn zvod novho, m pekvapte n trh?
Nae firma je, jak jsem ji uvedl v vodu, svou prvn formou fyzick osoba. Pracovnm kolektivem je nae rodina. Pmo v prodejn se nai zkaznci setkvaj ponejvce se synem a snachou, kte velmi rychle pochopili systm trnho hospodstv a jsou vdy na svm mst. Bez nich bych si cel provoz dnes ji nedokzal vbec pedstavit. Obrovskou pednost je, e sami ji vd, co je teba udlat pro spokojenost zkaznk i mou. Dohady, kdo a kdy m co udlat, nevedeme. dme se heslem pana Spauna: O prci nen teba mnoho
V souasn dob je horkm hitem devtivstupov kaskdovateln multipepnaov zazen pro ovldn v reimu DiSEqC 2.0, co je direktivn komunikace mezi receiverem a multipepnaem pod oznaenm SMS 9940 NF, ppadn SMK 9940 nebo SMK 9960 F. Co novho chyst vrobn zvod pro nsledujc obdob v souasn dob nesmm prozradit, nebo se jedn o novinky pro nejvt mezinrodn vstavu IFA 97, konanou ve dnech 30. 8. 97 - 7. 9. 97 v Berln, kde firma SPAUN electronic tak zcela pochopiteln vystavuje. Vyuvm tto pleitosti a srdena zvu nae tene na tuto vstavu.
Kde va firmu najdeme?
NEZAPOMETE, e ji za dva msce bude uzvrka
Podrobn podmnky viz A Radio 3/1997, s. 3.

Konkursu PE A Radia 1997
SPAUN electronic, zastoupen v R, Bezov 23, 182 00 Praha 8, tel: 02/ 885220, 8591201, fax: 02/8591107. Otevrac doba: Po. a t. 9.00 a 17.00.
Dkuji vm za rozhovor.
Pipravil ing. Jan Klabal
SEZNAMUJEME VS Bezrov sluchtka PHILIPS SBC HC 710

Celkov popis
Jsou tomu ji piblin dva roky, kdy jsem nae tene seznamoval s bezrovmi sluchtky firmy Philips, kter vyuvala infraerven penos signlu. Tehdy jsem se tak pokusil vysvtlil hlavn pednost bezrovch sluchtek, e nepotebuj kabelov propojen se zdrojem signlu, kter v mstnosti velmi asto pek. Tak okolnost, e je poslouchajc uvzn na kabelu, nemus bt vdy pjemn. Od t doby se na naem trhu objevuje stle vce obdobnch sluchtek nejrznjch znmch i neznmch vrobc v nejrznjch cenovch relacch. Zjemci o tato sluchtka se mnohdy ptaj, zda jsou takov sluchtka skuten kvalitn. Rd bych proto zdraznil, e kvalita vslednho poslechu zvis jak na vlastnostech pouitch sluchtek, tak na vlastnostech pouitho penosu a jeho parametrech. Vhodou optickho zpsobu penosu je, e na vyslac ani na pijmac stran nen nutn nic nastavovat nebo dolaovat. Uritou nevhodou vak me bt pro uivatele skutenost, e pjem signlu je mon prakticky jen v mstech, kam je z vyslac sti vidt. V mstnosti lze, za vhodnch okolnost, samozejm vyuvat i rzn odrazy penenho signlu, to je vak vtinou spe nhodn. V okamiku, kdy mstnost opustme, je ji pjem signlu naprosto nerealizovateln. Jinm zpsobem penosu signlu z vyslae do sluchtek je penos vf signlem s kmitotovou modulac. To m opt sv vhody a nevhody. Vhodou je, e lze signl pijmat prakticky vude a to a do vzdlenosti mnoha destek metr od vyslac sti. Uritou nevhodou je vak nutnost vzjemn naladit vysla a pijma signlu. Protoe v praxi nelze zcela vylouit monost nhodnho ruen jinm zdrojem signlu (nebo naopak), lze kmitoet nosnho signlu u vyslac sti i u pijmac sti ve sluchtkch v malm rozmez mnit. Jak vyslac st, tak i st pijmac jsou proto opateny dolaovacmi prvky. A zde me vzniknout prvn pot. Ty sestavy, pracujc na tomto principu, s nimi jsem ml monost se seznmit, byly asto obtn a nepesn laditeln a navc je bylo teba obas dolaovat, protoe nemly potebnou kmitotovou stabilitu. Dnes bych rd tene seznmil se sluchtky, kter maj vhody penosu vf signlem FM, a jak jsem si sm ovil, kmitoet nosnho signlu je u nich velmi stabiln, take pijmac st postauje naladit pouze jednou. Co se tk kvality penenho signlu, nen teba o n pochybovat, protoe penos stereofonnho signlu je realizovn zpsobem, bn pouvanm v rozhlasov technice. Vyslac st sluchtek m vertikln tvar a v jej zkladn je ladic knoflk osciltoru vyslae, dle kontrolka, kter indikuje souasn stav provozu zmnou barvy, a ti zsuvky. Zsuvka DC 18 V slou k pipojen sovho napjee (kter je samozejm t soust dodvky). Zsuvka INPUT (stereofonn jack 3,5 mm) slou k pipojen signlu ze zdroje. Propojovac kablk, kter je v psluenstv, je dlouh 200 cm a m na obou koncch zstrky typu jack 3,5 mm. V psluenstv je navc adaptr, kter na stran zdroje signlu umouje pout i zsuvku jack 6,3 mm. Zsuvka CHARGE (jack 2,5 mm) slou k pipojen kablku, dlouhho 60 cm, pro nabjen akumultor ve sluchtkch. Vyslac st nepotebuje dn spna, protoe se zapn automaticky, jakmile se na jejm vstupu objev nf signl. Zapnut vyslae je indikovno zelenm svitem svtiv diody. Pi nabjen akumultor, pokud nen na vstupu vyslae dn signl, svt tato dioda erven. Pokud se bhem nabjen
akumultor na vstupu vyslae objev signl, rozsvt se tato dioda oranov. Jestlie vysla na vstupu neregistruje dn signl a nejsou nabjeny akumultory ve sluchtkch, po nkolika minutch se vysla automaticky vypne a zmnn svtiv dioda zhasne. Sluchtka maj posuvn spna/vypna a zapnut sluchtek je indikovno erven svtc diodou na sluchtkch. K ladn a k zen hlasitosti jsou zde pouity neobvykl prvky, nazvan Trackballs, co jsou regultory, umstn pod rovn a ovldan pouze otenm jejich kulovho vrchlku, kter nepatrn vynv nad povrch. Hlasitost je zena regultorem v levm sluchtku a v obou sluchtkch je hlasitost zena souasn. Ladn je ovldno regultorem zcela shodnho proveden v pravm sluchtku. Pijma a zesilovae ve sluchtkch jsou napjeny dvma akumultory NiCd, kter jsou umstny v pravm a v levm sluchtku a jsou jednodue pstupn po sejmut kryc
mule pslunho sluchtka. Zsuvka jack 2,5 mm slou k propojen se zsuvkou CHARGE na vyslac sti, pokud je teba dobt akumultory ve sluchtkch. Pro nabjen tedy nen teba akumultory ze sluchtek vyjmat, postauje pouze propojit sluchtka s vyslac st piloenm nabjecm kablkem se dvma zstrkami. Nabjen akumultor je indikovno i na sluchtkch erven svtc diodou. Zbv snad jen dodat, e je pijma ve sluchtkch vybaven obvodem, kter zablokuje nf vstup, pokud nen na vstup zapojenho vyslae pivdn dn signl.
Hlavn technick daje

Kmitotov rozsah: 60 a 21 000 Hz. Dosah vyslae: 60 a 100 m. Modulace: kmitotov. Nosn kmitoet: 433,2 a 434,7 MHz (nastaviteln). Odstup ruivch signl: >60 dB. Peslech mezi kanly: >30 dB. Zkreslen: <0,5 % (THD). Napjen vyslae: sov napje (18 V / 200 mA). Napjen sluchtek: dva tukov akumultory (NiCd). Doba provozu: 17 hodin. Hmotnost sluchtek: 260 g (s vloenmi akumultory).
Funkce pstroje
Prvnm pekvapenm bylo pro mne velmi snadn naladn pijmae na kmitoet vyslae a dle skutenost, e toto naladn bylo velmi stl a v dnm ppad nepodlhalo vlivm okol ani asu. Jak u tchto pstroj bv obvykl, i tento vysla je schopen zpracovvat vstupn napt ve velmi irokm rozsahu, tedy od napt du milivolt a do napt du volt, ani by se v reprodukci sluchtek projevilo zkreslen. Jak jsem se ji v vodu zmnil, je kvalita reprodukce u tchto zazen zvisl pedevm na kvalit pouitch sluchtek. I kdy tuto skutenost mohu posoudit pouze subjektivn, povauji reprodukci tchto sluchtek za velice dobrou. Ovil jsem si vak velice pjemnou vlastnost: kdy se napklad sehnete pod stl anebo zajdete do vedlej mstnosti, reprodukce zstv zcela nezmnn. To je u sluchtek, kter pouvaj infraerven penos, bohuel nerealizovateln. Jak jsem se ji zmnil, pijma ve sluchtkch m zejm velmi dobe vyeen automatick dolaovn, protoe naladn pijmanho signlu je pohodln a velmi stabiln. V praxi to znamen, e jednou vzjemn naladnou sestavu nen teba vbec dolaovat, m se jej pouit bl vlastnostem penosu infraervenmi paprsky. Velmi dobe vyeen je i dobjen akumultor, kter je zcela jednoduch a lze ho realizovat pouze propojenm sluchtek s vyslaem jednm kablkem. V originlnm nvodu (vyvedenm v jedencti jazycch), je napsno, e pln nabit akumultor je indikovno bliknm svtiv diody na
sluchtkch. Musm vak konstatovat, e jsem akumultory nabjel dle ne 40 hodin a dnho blikn jsem se nedokal. V eskm nvodu je tato vlastnost pstroje rovn uvedena, protoe tvrce eskho nvodu, i kdy nesprvnost tohoto tvrzen zjistil, nemohl jednoznan posoudit, zda je toto tvrzen vymylen nebo zda jde o nhodnou kusovou vadu pstroje, kter ml k dispozici. Pro informaci jsem t zmil spotebu pijmae a zesilova ve sluchtkch a zjistil jsem, e nepesahuje 30 mA. Z toho lze usoudit, e pi kapacit pouitch akumultor (600 mAh), je daj o dob provozu na jedno nabit (asi 17 hodin) zcela reln. Pokud by vak uivatel pouil akumultory typu NiMH, provozn doba na jedno nabit by se tm zdvojnsobila. Otzkou ovem zstv, zda by to bylo potebn nebo vhodn, protoe optn nabit akumultor je zleitost mimodn jednoduchou. Sluchtka, kter jsou velmi podobn tm, kter jsem ped dvma roky popisoval, maj opt dvojit nhlavn oblouk s odpruenm vnitnm dlem. Proto se velmi snadno pizpsobuj velikosti hlavy a nepotebuj dn mechanick pestavovn. Pokud si mohu dovolit jejich zcela subjektivn hodnocen, jev se mi jako velice kvalitn. Dosah vyslae, kter vrobce udv a na 100 m, povauji sice v otevenm ternu za zcela reln, domnvm se vak, e je a nadbyten velk a patrn mlokdo ho bude vyuvat, protoe k dlkovmu penosu tato sluchtka rozhodn urena nejsou. Jak naznauje obrzek v vodu lnku, lze sluchtka v dob, kdy je nepouvme, zavsit na vysla. Souasn je lze pipojit k nabjei. Akumultory ve sluchtkch jsou nabjeny proudem asi 60 mA. I kdy vrobci nkterch akumultor tento nabjec proud (1/10 kapacity) pipoutj jako trval, mm ponkud odlin nzor a nenechval bych sluchtka pipojen k nabjei zbyten dlouho.
129e .1,+<
CD ROM elektro II.
CD ROM elektro 2. Vydalo nakladatelstv BEN - technick literatura, 1 nosi CD ROM vetn informan pruky, obj. slo 910041, MC 298 K.
Na pelomu przdnin se na trhu objev dal vydn CD ROM elektro sestavenho nakladatelstvm BEN - technick literatura - CD ROM elektro 2. Toto CD, jak u sm nzev napovd, obsahuje pspvky zoblasti elektroniky a elektrotechniky. Vedle prezentac rznch firem zde naleznete tak celou adu funknch demoverz aprogram z tohoto oboru. Jedn se napklad o systmy pro nvrhy desek s plonmi spoji, pro rzn elektrotechnick men, monitorovac a dic systmy, vukov programy atd. Na rozdl od svho pedchdce se podailo vychytat velk mouchy, kter doprovzely CD ROM elektro 1. CD ROM elektro 2 je uren pedevm pro systmy pracujc ve Windows, obsahuje vak tak programy pracujc pouze pod systmem DOS. Nvrhov systmy pro editaci schmat adesek s plonmi spoji zastupuje na disku populrn FERDA ve sv posledn voln iiteln verzi a demoverze systmu FLY JUNIOR. Dalm systmem pro automatick i run nvrh desek s plonmi spoji je program FORMICA. Dal lahdkou jsou demoverze program SCOPE a PSCOPE, kter po zakoupen hardwarovch prostedk udlaj z vaeho PC dvoukanlov pamov digitln osciloskop. CD ROM elektro 2 obsahuje tak prezentan programy a texty firem, kter psob voblasti elektro. Dle na disku najdete elektronickou podobu rznch cenk a databzovch pehled. Jist vs tak bude zajmat elektronick cenk nhradnch dl (audio - tv - video dl) pro servisy od firmy KERR. Chcete-li si spotat osvtlen, doporuujeme program firmy Enika s databz svtidel. CD ROM elektro 2 si mete zakoupit nebo objednat na dobrku v prodejn technick literatury BEN, Vnova 5, Praha 10, 100 00, tel. (02) 782 04 11, 781 61 62, fax 782 27 75. Dal prodejn msta: Slovansk 19, sady Ptatictnk 33, Plze; Cejl 51, Brno. Krom tchto mst bude v prodeji u firem, kter na tomto CD maj sv pspvky.
Zvr
Popisovan bezrov sluchtka jsou nesporn velmi kvalitnm vrobkem, maj rzn provozn vhody a to byly t hlavn dvody, pro jsem se rozhodl seznmit s nimi tene. Vyzkouel jsem je na rznch mstech a za rznch podmnek a nikde jsem nezjistil dn ruen ppadnmi vnjmi signly, take ani v jedinm ppad nebylo nutn kmitoet penosovho signlu pelaovat. Kvalit sluchtek i zpsobu penosu ovem odpovd i jejich cena. Firma Philips stanovila doporuenou cenu tto sestavy na 4900 K, co je prakticky dvojnsobek ceny obdobnch sluchtek, kter pouvaj penos infraervenmi paprsky. Jak jsem vak mohl posoudit, kvalita penosu i vsledn reprodukce byla mimodn dobr, co me bt i dsledkem lepch (a tedy i drach) elektroakustickch mni, pouitch ve sluchtkch. Adrien Hofhans
AR ZANAJCM A MRN POKROILM

Zklady elektrotechniky
IV. lekce
Rezistory, kondenztory a cvky jsou nejbnj a nejdleitj konstrukn soustky pouvan v elektronice a radiotechnice a zahrnujeme je mezi tzv. pasvn soustky. Rezistory a kondenztory se vyrbj tak, e v kadm selnm du (nap. od 10 do 99 nebo od 1000 do 9999) je bu 6, 12, 24 (ve vjimench ppadech i 48, 96..) hodnot. Nejbnji se vyuv ada s 12 hodnotami, oznaovan jako E12 a seln posloupnost je 1 - 1,2 - 1,5 - 1,8 - 2,2 - 2,7 - 3,3 3,9 - 4,7 - 5,6 - 6,8 - 8,2. V ad E6 je kad druh hodnota (1 - 1,5 - 2,2 atd). Soustky se oznauj bu selnm nebo barevnm kdem. U selnho kdu se pouvaj rzn symboly: R, pop. j ... zkladn jednotka (10 0), k, pop. K ... kilo (103), n ... nano (10-9), p ... piko (10-12), M ... mega (106), G ... giga (109), ... mikro (10-6), m ... mili (10-3), pitom psmeno je na mst desetinn rky. U rezistor je zkladn jednotkou ohm, u kondenztor farad, u cvek henry. Pklady: 6,8 W ... 6R8, 6j8; 6,8 pF ... 6p8, 22 pF ... 22p, 3300 W ... 3k3, 3300 pF, 3,3 nF ... 3n3, 4,7 F ... 47, 1,8 MW ... 1M8, 2200 F ... 2m2 (2,2 milifaradu) atd. Npisy na rezistorech, obzvlt miniaturnch, by nebyly zeteln a proto se v posledn dob pedevm u rezistor jejich odpor vyznauje barevnm kdem. Kdy se podvte na takto znaen rezistor, uvidte nkolik barevnch prouk (3 a 5) na jedn stran ble konci rezistoru (obr. 22). Obr. 22. Barevn znaen rezistor Otote rezistor nejvce na kraji umstnm proukem vlevo a - pokud nejste barvoslep - zjistte poad barevnch prouk: nap. zelen, hnd, lut, zlat. Potebujete ovem deifrovat toto oznaen a k tomu lze pout nsledujc tabulku: barva 1. slice 2. slice nsobitel ern 0 100 hnd 1 1 101 erven 2 2 102 oranov 3 3 103 lut 4 4 104 zelen 5 5 105 modr 6 6 106 fialov 7 7 107 ed 8 8 108 bl 9 9 109 zlat 10-1 stbrn 10-2 Posledn, tvrt prouek znamen toleranci, s jakou je rezistor vyroben. Mezi nm a pedchozmi temi prouky je obvykle vt mezera. Tolerance se u selnho znaen oznauje velkm psmenem: barva oznaen psmenem tolerance bez 4. prouku, bez oznaen 20 % stbrn A 10 % zlat B 5 % erven C 2 % hnd D 1 % zelen E 0,5 % modr F 0,25 % fialov G 0,1 % Rezistor s prouky zelen, hnd, lut, zlat m tedy odpor 51.10 4, tj. 510 kW 5 %. Podobn i nkter kondenztory maj barevn znaen. Pokud maj vlcovit tvar, pak meme pout pedchoz tabulku. Nkter typy vak maj odlin zpsob znaen - nap. tantalov elektrolytick kondenztory ve tvaru kapky, u nich je odlin i vznam jednotlivch barev. Elektrolytick kondenztory se vyrbj i v jinch adch, ne jsou zmnn ady E6, E12 ap. Bn je ada 0,5 - 1 - 2 - 5 10 atd. F. Ty nejbnj maj tak znanou toleranci - od -50 do +100 % jmenovit kapacity! V souvislosti s barevnm znaenm rezistor - nedvno jsme dostali do redakce od naeho tene Waltra Pischela z Teplic nvod na zajmavou pomcku k identifikaci odporu rezistor, znaench barevnm kdem. Cel pomcka je zhotovena z kladvkov tvrtky - doporuen rozmry pomcky podle obrzku dole na tto stran jsou uvedeny v nkresu. Postup pi zhotovovn: Dly A, B, a, b, c, d vystihneme. Dly a, b, c, d nalepme na dl A. Po zaschnut nalepme dl B pes dl A na upravenou stranu, m vzniknou vodtka pro psky e, f, g. Polka na pscch vybarvme fixy a zadn stranu popeme podle nvodu 1, 2, 3. Dl A je zadn strana, po otoen kolem horizontln osy. Dly v, x, z nalepme na psky, kter prothneme vodtky. Po protaern ablonou AB nalepme zarky v, x, z a pomcka je pipravena. ten - na lcov stran nastavme barevn kd. Otome pomcku kolem vodorovn osy a teme selnou velikost odporu rezistoru. Souhrn (Pro dal studium)
(Pokraovn) Oznaovn soustek
Definice Pro jednoduchost a nzornost vkladu jsme si neuvedli, e induknost znme jednak vlastn, oznaovanou L, jednak vzjemnou, oznaovanou M. Vlastn induknost L udv zvislost magnetickho toku f na velikosti proudu I v uzavenm zvitu podle ji uvedenho vztahu f = LI (statick definice), uvaujeme-li asov promnn proud i = f(t) a tedy i f = f(t), indukuje se v zvitu napt u = -df/dt, pak
Nkres pomcky pro pevod barevnho znaen rezistor na selnou velikost odporu
plat u = -L(di/dt) - co je tzv. dynamick definice vlastn induknosti. Z uvedenho vztahu pak lze odvodit i velikost jednotky induknosti, tj. 1 H (henry): 1 henry je vlastn induknost uzavenho obvodu, v nm vznik napt 1 V, mn-li se elektrick proud, protkajc tmto obvodem, rovnomrn o 1 A za 1 sekundu. Vzjemn induknost M je u soustavy dvou vodi souinitelem mrnosti mezi magnetickm tokem f 2, vzniklm ve druhm vodii, a proudem I1, protkajcm prvnm vodiem, M = f 2/I 1. Jednotkou vzjemn induknosti je t henry; soustava dvou elektrickch obvod m vzjemnou induknost 1 H, vznikne-li v jednom z obvod napt 1 V pi rovnomrn zmn elektrickho proudu, protkajcho druhm obvodem, 1 A za 1 sekundu. Ztrtov hel d je mrou energetickch ztrt v dielektriku, je to vlastn doplkov hel k hlu fzovho posuvu mezi naptm a proudem, je to bezrozmrn veliina. Tangenta tohoto hlu, tg d , se nazv ztrtov initel. Skinefekt, povrchov jev v plnch vodich se projevuje tm, e hustota stdavho proudu, zvlt vysokofrekvennho, nen v celm prezu vodie stejn, smrem ke stedu vodie se zmenuje pop. a k nule. Pinou vzniku povrchovho jevu jsou tzv. viv (Foucaultovy) proudy. Na vyuit skinefektu je nap. zaloeno povrchov kalen kov. Viv proudy. V kadm vodivm prosted se vlivem zmn magnetickho pole indukuje napt a vznik elektrick proud, kter se uzavr uvnit vodivho prosted (tlesa) v rovinch kolmch ke smru magnetickho toku magnetickho pole. Protoe tyto proudy nemaj pesn vymezen prbh, nazvaj se proudy viv, nebo, po jejich objeviteli, proudy Foucaultovy. Vivmi proudy se vodi zahv, m vznikaj ztrty energie. Viv proudy se projevuj obzvl nepzniv v magnetickch obvodech stdavch stroj (mezi n pat i transformtory), proto se u nich vznik vivch proud umle omezuje, nap. tm, e se magnetick obvod nevytv z jednoho kusu materilu, nbr z navzjem izolovanch plech. Pohybuje-li se vodi mezi ply magnetu, vznikaj v nm viv proudy a teplo na kor pohybov energie. Toho se vyuv nap. v micch pstrojch (brzdn elektromr).
rm se indukuje napt. Teoreticky kdyby nebylo ztrt a pokud by byl poet zvit obou vinut transformtoru stejn, pak napt indukovan na sekundrnm vinut bude stejn jako napt na primrnm vinut. Bude-li mt sekundrn napt nap. trojnsobn poet zvit oproti primrnmu, namme na nm tak trojnsobn napt oproti primrnmu. Ovem pozor! Kdybychom do transformtoru pivedli stejnosmrn napt, pak mimo prvotnho proudovho impulsu bude proud vinutm stl, nebude se mnit a nebude se tedy mnit ani magnetick pole. V sekundrnm vinut by se dn napt neindukovalo! Navc, jak jsme si ji uvedli, pro stejnosmrn proud je odpor vinut cvky minimln, drt by se siln zahval a mohl by se (v zvislosti na monostech zdroje piloenho napt dodat velk proud) i peplit. Transformtory se mohou pouvat vhradn v obvodech se stdavm proudem. Schematick znaky transformtor jsou na obr. 23.
vm polepem. Vyrbj se v rznm proveden, dnes nejastji jako jdra EI, M nebo jdra typu C (obr. 24). Prez eleznho jdra zvis na vkonu, kter potebujeme transformtorem penet, induknost cvek neuvaujeme. Pi nvrhu potebnho sovho transformtoru se vychz z vkonu, kter se bude na sekundrn stran odebrat. Je teba uvaovat i ztrty v eleznm jde, kter dosahuj u malch transformtor kolem 20 % odebranho vkonu a zvis pedevm na jakosti jdra (ty se pipotvaj k poadovanmu vkonu transformtoru). Pak se vypote pro kmitoet 50 Hz prez S sloupku eleznho jdra (pro sycen 1 T - tesla) . SFe = P [cm2; VA] a velmi piblin se ur poet zvit N potebnch pro 1 V u kadho vinut ze vzorce 45U N = [z/V; V, cm2]. SFe Pak je teba urit prmry drt jednotlivch vinut a zjistit, vejdou-li se vetn izolace jednotliv vinut do oknka jdra transformtoru. V praxi se dnes transformtor nenavrhuje sloitmi vpoty, k nvrhu slou cel ada tabulek a nomogram, pp. programy pro (i ty nejjednodu) potae, kter na zklad zkladnch daj (primrn a sekundrn napt, odebran proud atd.) dodaj vechny daje, potebn ke konstrukci. Zvltn postaven mezi transformtory m tzv. autotransformtor (schematick znaka na obr. 23c). Ten m vlastn pouze jedno vinut s odbokou nebo odbokami, pitom primrn proud se odet od sekundrnho, take na spolenou st vinut je mon pout drt o menm prezu. Tak prez jdra se vol jen podle rozdlu vkon. Jeho zsadn nevhodou vak je, e primrn i sekundrn st vinut jsou galvanicky spojeny. Opakem se vyznauj tzv. izolan transformtory. Ty maj mezi primrnm a sekundrnm vinutm dokonalou izolaci, zkouenou na nkolik tisc volt. Strunm popisem transformtor jsme skonili IV. lekci. Abyste si mohli ovit dosud zskan znalosti, najdete na dal stran deset otzek polete-li do 1. 9. odpovdi na tyto otzky na adresu ing. Ji Peek, Riedlova 12, 750 02 Perov, vylosujeme a odmnme pt z tch, jejich odpovdi budou nejsprvnj. Obr. 24. Druhy transformtorovch plech; a) plechy EI, b) plechy M, c) jdro C, d) feritov jdro E
Obr. 23. Schematick znaky a)sovho transformtoru se eleznm jdrem, b) transformtoru bez jdra, c) autotransformtoru se eleznm jdrem. U transformtor s feritovm jdrem se jdro vyznauje peruovanou tlustou arou, u transformtor s neeleznm jdrem tlustou dutou arou Vysokofrekvenn transformtory jsou tvoeny obvykle dvma cvkami teba i vzduchovmi, jejich magnetick pole se proln. U transformtor nzkofrekvennch, ppadn sovch je pro zvten induknosti primrn i sekundrn vinut umstno na kovovm jdru. Navc jdro slou k tomu, aby jm prochzelo maximum magnetickch siloar. Jdro bv u sovch transformtor sloeno z plech ze specilnch slitin eleza, jednotliv plechy jsou od sebe izolovny - obvykle vrstvou kyslinku eleza, nkdy i tenkm papro-
Transformtory
Ji dve jsme konstatovali, e kolem vodie protkanho proudem se vytv magnetick pole. To plat i obrcen - jestlie se kolem vodie mn magnetick pole, indukuje se ve vodii napt. Na tomto principu pracuj transformtory. Transformtor m v zsad alespo dv vinut - primrn, do kterho pivdme stdav napt, a druh - sekundrn. Kolem primrnho vinut se prchodem stdavho proudu vytv magnetick pole, v nm je umstno vinut sekundrn, ve kte-
1. Kter oznaen druhu rezistoru pat jin soustce? Znme rezistory a) drtov, b) sradilnmi vvody, c) svitkov, d) hmotov. 2. Kter zoznaen druh kondenztor pat jin soustce? Vyrbj se kondenztory a) sldov, b) elektrolytick, c) vrstvov, d) oton. 3. Rezistory meme do obvod adit a) paraleln, b) sriov, c) srioparaleln (kombinovan). 4. Kapacita kondenztoru soznaenm 10n je a) vce ne milinkrt men ne zkladn jednotka farad, b) 10 000x vt ne zkladn jednotka farad. 5. Kapacita kondenztoru je zvisl a) na velikosti desek avodivosti dielektrika, b) na ploe elektrod, permitivit die lektrika ana vzdlenosti elektrod, c) na vodivosti desek, ploe dielektrika ajeho tlouce. 6. Vsledn odpor dvou paraleln zapojench rezistor s odpory R1, R2 je dn vzorcem
Jednoduch zapojen pro voln as

Teplotn spna
Popisovan pstroj sepne spotebi (v naem ppad LED), zv-li se teplota, snman odporovm idlem, nad nastavenou velikost. Popis zapojen Hlavn st zapojen je jednak odporov idlo a jednak kompartory, kter jsou spolu s dalmi funknmi bloky obsaeny v integrovanm obvodu typu 555. Jako idlo je v zapojen podle obr. 1 pouit termistor s negativn a v oblasti bn mench teplot linern zvislost odporu na teplot. Integrovan obvod sepne LED, bude-li na jeho vstupu TR (vvod 2) napt men ne jedna tetina napjecho napt. Pouit termistor zmenuje svj odpor se zvyujc se teplotou - pi teplot 20 C je jeho odpor asi 90 kW. Pouijete-li jin idlo, je teba udlat tato opaten: 1. Mte-li idlo s pozitivn zvislost odporu na teplot (se zvyujc se teplotou se zvtuje odpor termistoru, tzv. termistor PTC i pozistor), zapojme je msto rezistoru R1 a trimru P1, je naopak zapojme msto termistoru s negativn zvislost odporu na teplot. Bude-li mt termistor PTC jin odpor pi teplot 20 C ne jak byl uveden, musme mrn zvtit i zmenit odpor jak rezistoru R1, tak odporovho trimru P1. Teplota, pi n m obvod reagovat, se nastavuje odporovm trimrem P1. Obvodem podle obr. 1 meme spnat i jin spotebie souasn s LED (nebo msto LED), nap. bzuk, atd. Teplota, pi n m obvod reagovat, se nastavuje odporovm trimrem P1. Vkonov spotebie je teba spnat pes rel, cvka rel se zapojuje mezi kolektor T1 a +UDD. Napjec napt je mon volit v rozmez 5 a 12 V (UDD +). Seznam soustek R1, R2 82 kW, R3 330 W, P1 trimr 100 kW (podle termistoru); IO CMOS 555, T1 KC237 a 9; C1 4,7 F/10 V; LED Petr Pokorn
Obr. 1. Teplotn spna
7. Vsledn kapacita dvou paraleln zapojench kondenztor je dna a) soutem jejich kapacit, b) rozdlem jejich kapacit, c) souinem jejich kapacit. 8. Velikost indukovanho napt utransformtoru zvis na a) pomru potu zvit primrn asekundrn cvky, b) potu zvit sekundrn cvky aprmru primrnho vinut, c) pomru prezu drtu primrnho asekundrnho vinut. 9. Kolem vodie, kterm prochz elektrick proud, vznik a) elektrick pole, b) magnetick pole. 10. Pi prchodu stdavho proudu cvkou dochz kposuvu mezi proudem anaptm a) proud se zpouje za naptm o900, b) proud pedbh napt o900, c) proud se pedbh nebo zpouje vi napt v zvislosti na kmitotu. Tme se na Vae odpovdi a nezapomete je odeslat tak, aby doly na uvedenou adresu nejpozdji 1. z 1997.
5 5 5 +5 5 +5 b) 5 5 c) 5 + 5
a)

Pouit modulu ADM2000 jako vstupnho pstroje k univerzlnmu men

Ped nkolika lety byl n. p. TESLA Vrchlab vyrbn a uveden na trh digitln modul pod oznaenm ADM2000. Souasn s tm byly iroce publikovny konstrukce multimetr a jinch aplikac s tmto modulem. Nesporn kvality to-
Obr. 2. Deska s plonmi spoji teplotnho spnae
Pohled do otevenho pstroje s ADM2000
Obr. 1. Zapojen konektoru
hoto 3 1/2mstnho digitlnho pstroje byly oveny jak asem, tak mnostvm aplikac. Smyslem tohoto pspvku je umonit nov vyuit tohoto osvdenho modulu. Pstroj jsem zkonstruoval do krabiky o rozmrech 80x85x20 mm. V krabice je umstn vlastn modul a vechny vstupy a vstupy jsou vyvedeny na konektorovou 15kolkovou zsuvku Canon. V krabice je umstna za pepkou i baterie 9 V (viz i foto na pedel strnce).
Popisovan nabje je levnou alternativou kobvyklm nabjem, dodvanm kpenosnm pstrojm. Zapojen je jednoduch aumouje snadno je pizpsobit jak kpotu lnk, tak ik potebnmu nabjecmu proudu pro akumultorky NiCd, NiMH nebo nov AccuCell. Zapojen nabjee na obr. 1 se skld ze zdroje referennho napt, porovnvacho stupn azenho zdroje proudu.
Univerzln nabje akumultork
Obr. 1. Zapojen nabjee Operan zesilova, zapojen jako napov kompartor shysterez, srovnv napt akumultoru snaptm referennho zdroje ad zdroj nabjecho proudu. Zdroj proudu je tvoen svtivou diodou atranzistorem, jeho emitorov rezistor uruje velikost proudu. Svtiv dioda indikuje i funkci nabjen. Napt akumultoru je vedeno pes odporov trimr na vstup kompartoru. Tak je mon nastavit koncov napt pro nabjen akumultorku. Je-li dosaeno koncovho napt, je trval nabjen perueno anabje na zklad charakteristiky obdobn Schmittovu obvodu udruje jen nabit stav. Konstantn nabjec proud lze urit ze vztahu Ik = (ULED - 0,7 V) /Re . Odpor R e je nutno vypotat pro poadovan nabjec proud. Rezistor
Vnj vzhled pstroje Zapojen konektoru je na obr. 1 a zapojen modulu je dno technickou zprvou, kter byla pikldna ke kadmu modulu. Krabiku jsem zhotovil z kuprextitovch destiek, spjench cnem, povrchov upravena a nastkna acetonovm lakem. Aby bylo zajitno dokonal odstnn pstroje od okolnch nedoucch signl, je i zadn stna pstroje vodiv propojena s kostrou skky (mdnm polepem kuprextitovch desek). Takto upraven modul me bt zkladem nejrznjch micch pstroj a me najt irok pouit jako vstupn midlo . Jaromr Trnavsk
mus bt dimenzovn pro ztrtov vkon P = I2Re. Pi vtch nabjecch proudech lze ervenou svtivou diodu nahradit lutou, aby odpor Re nemusel bt pli mal (patn se shnj). Vzhledem kmonosti nastaven jak napt, tak iproudu je mono tento nabje pout jak pro akumultory niklokadmiov, niklohydridn ipro nov Accu-Cell snaptm 1,5 V. Pi chybjc funkci automatickho vybjen jsou NiMH aAccu-Cell vhodnj, nebo nemaj tzv. pamov jev. Univerzln nabje lze postavit na experimentln desce. Je nutno dbt pouze na to, aby byl trimr pstupn asvtiv dioda viditeln. Jako operan zesilova lze pout jakkoli typ, piem je dleit, aby vstupn napt mohlo doshnout velikosti napjecho napt anebo jt a knule. Tranzistor mus bt dimenzovn tak, aby mohl dodat poadovan nabjec proud. Je-li napjec napt vt ne 6 V, je vhodn zvtit odpor rezistoru mezi vstupem operanho zesilovae abz tranzistoru. Napjec napt je zskvno zobvyklho tsvorkovho stabiliztoru (typu 78Lxx) - nezapomenout pi tom na blokovac kondenztory! Napjec napt by mlo bt vzhledem kstabilit nabjee nejmn o2 V vt ne je napt akumultorku. Pro nastaven se msto akumultorku zapoj zdroj sregulovatelnm naptm anastav se na koncov nabjec napt. Odporovm trimrem se ot tak dlouho, a svtiv dioda prv zhasne. Pak je mono pipojit akumultorek knabjen. Pokud pouit akumultor obsahuje ochrannou diodu, je nutno nastavit koncov nabjec napt o0,7 Vvt. Uautora pspvku slou tento univerzln nabje del dobu knabjen akumultorku prunho transceiveru Standard C-408 (2x AccuCell 1,5 V). Napjec napt je 5,7 V(bn tsvorkov stabiliztor sdiodou vpropustnm smru, zapojenou do spolenho pvodu). Emitorov rezistor m odpor 10 W, take dodv nabjec proud piblin 150 mA (vetn proudu LED). JOM Literatura: Rackow, I., DF1OG: Universelles Akkuladegert. CQ DL 1997, . 2, s. 102.
INFORMACE, INFORMACE ...

Na tomto mst Vs pravideln informujeme o nabdce knihovny Starman Bohemia, Konviktsk 24, 110 00 Praha 1, tel./fax (02) 24 23 19 33, v n si lze prostudovat, zapjit i pedplatit si cokoli z bohat nabdky knih a asopis, vychzejcch v USA (nejen elektrotechnickch, elektronickch i potaovch). Pro vechny uivatele Internetu je jednm z mnoha asopis na tma Internet velmi uiten asopis Internet Magazine, kter na 130 strnkch msn pin velmi uiten informace o vem, co s Internetem souvis vetn test novinek, jako jsou nap. systmy Firewall (ochrana obsahu poty pes Internet), zazen ke zrychlen komunikace pes Internet atd. Pedpatn na rok je 25 dolar + 16 dolar potovn.
Vkonov zesilova 2x 350 W

Karel Barto
Na dalch dcch je popsn modul koncovho stupn vkonovho zesilovae 2 350 W. Popis se tk pro zjednoduen pouze jednoho kanlu, druh kanl je naprosto identick. Rovn nejsou popsny dal pomocn obvody jako je indiktor vybuzen, indiktor piek, obvody ochran a napjec zdroj ten je een jako spnan a me bt vppad zjmu spolu stmito obvody uveejnn dodaten. Zesilova byl navren sclem doshnout co nejlepch kvalitativnch parametr tdy HighEnd pi souasnm zachovn poadavku na co nejvt provozn spolehlivost. Tento cl se podailo beze zbytku splnit, o em svd ji del dobu nkolik precizn a naprosto bez zvad fungujcch prototyp popsanho koncovho stupn. Mezi hlavn pednosti popisovanho vkonovho zesilovae pat: parametry spluj nroky na zesilovae tdy HIGHEND, spolehlivost, konstrukce zbn dostupnch soustek, pomrn nzk poizovac cena, oven snadn reprodukovatelnost, jednoduch, nenron mechanick konstrukce. zajiuje za vech okolnost nulovou rove stejnosmrnho napt na vstupu. bov stejnosmrn napt. Dle nsleduje vstupn zesilova vkombinovanm diferennm dvojinnm zapojen, tvoen tranzistory T1 a T4. Vhodou tohoto zpsobu zapojen je vynikajc linearita virokm rozsahu dynamiky zpracovvanho signlu. Emitory tranzistor vdiferennm zesilovai jsou napjeny ze zdroj konstantnho proudu stranzistory T14 a T16. Jako zdroj referennho napt slou na rozdl od obvykle pouvanch Zenerovch diod, kter se vyznauj pomrn velkm umem, erven diody LED. Ty tyto nectnosti nemaj a jejich pouit pin navc teplotn kompenzaci obvodu, protoe teplotn souinitel napt pechodu je u nich opan ne u pechodu b-e kemkovho tranzistoru. Proud diodami pi ppadnch zmnch napt zdroje stabilizuje FET T15. Sriov lnky RC C3, R9 a C4, R12 zajiuj kmitotovou kompenzaci. Zkolektorovch rezistor R7, R8 a R10, R11 tranzistor T5 a T8 jsou snmna signlov napt sopanou fz pro zen dalch diferennch stup tvoench dvojicemi tranzistor T9, T10 a T11, T12. Ty jsou rovn napjeny, tak jako vpedchozm ppad, ze stejn zapojench zdroj konstantnho proudu stranzistory T18, T19. Pnosem napjen ze zdroje konstantnho proudu je dky jeho velk impedanci to, e velice podstatn omezuje monost uplatnn umu a brumu napjecho napt ve zpracovvanm signlu.
Popis zapojen
Schma zapojen zesilovae je na obr. 2. Na vstupu je zapojen filtr R1C2, kter zabrauje vniku nedoucch vysokofrekvennch signl (naindukovanch do pvodnch vodi zvlt pi vtch dlkch vlivem nedokonalho stnn) do dalch obvod zesilovae, vnich by mohly bt na polovodiovch pechodech detekovny. Velikost odporu R1 a kapacity kondenztoru C2 je tedy uren horn mezn kmitoet zesilovae. Kondenztor C1 oddluje od vstupnho uitenho signlu ppadnou stejnosmrnou sloku, kter se me objevit spolu se signlem na vstupu pedchozho zazen nf pedzesilovae, ekvalizru, mixnho pultu. Tato stejnosmrn sloka mus bt oddlena, nebo zesilova je stejnosmrn vzan a na vstupu koncovho stupn by zpsobila chy-
Technick daje
Vstupn vkon: 350 W/4 W (RMS). Kmitotov rozsah: 2 Hz a 350 kHz/ 1 dB. Harmonick zkreslen (THD): <0,05 %/20 Hz a 20 kHz. Odstup signl / um: >110 dB/20 Hz a 20 kHz. initel tlumen: >400/1 kHz . Rychlost pebhu (SR): 200 V/s. Nbn hrana: <500 ns. Max. vstupn proud: >150 A.
Blokov schma
Zblokovho schmatu na obr. 1 je dobe patrna celkov koncepce pstroje: pln symetrick zapojen se vstupnm zesilovaem vkombinovanm diferennm zapojen stranzistory T1 a T4, rozenm kaskdovm stupnm stranzistory T5,T6 a T7,T8. Dle nsleduje oddlovac diferenn zesilova T9 a T12 a rozkmitov stupe A1, A2, do kterho je zavedena mstn zptn vazba zvstupu. Vlastn vkonov st je eena komplementrnmi tranzistory typu HEXFET vparalelnm zapojen se tymi tranzistory vkad vtvi, co umouje dodat do zte proud vt ne 150 A. Takto ponkud pedimenzovan stupe zaruuje spolehlivost vnronch provoznch podmnkch. DC servo soperanm zesilovaem
Obr. 1. Blokov schma zesilovae
OUT
Obr. 2. Schma zapojen zesilovae Odporov trimr P1 slou kvyrovnn zkladn napov nesymetrie zesilovae, aby nebyl zbyten zatovn operan zesilova v obvodu stejnosmrn servosmyky. Dle je signl veden do rozkmitovho stupn a budie vkonovch tranzistor stranzistory T20 a T27. Soust rozkmitovho stupn je obvod pro stabilizaci klidovho proudu koncovch tranzistor. Jako teplotn snma slou tranzistor T22, kter je piroubovn na chladii spolen svkonovmi tranzistory a je tak typu MOSFET, tud se stejnou teplotn charakteristikou. Knastaven vhodn velikosti klidovho proudu koncovch tranzistor slou odporov trimr P2. Do rozkmitovho stupn je zvstupu pes R48 zavedena mstn zptn vazba, kter uruje napov zeslen vkonovho stupn a pispv kcelkovmu zmenen zkreslen. Kondenztor C18 pipojen paraleln kR48 je uren ke kmitotov kompenzaci. Vkonov st je jitna rychlmi tavnmi pojistkami, ke kterm jsou paraleln pes omezovac rezistory pipojeny diody LED. Pi peruen pojistky se LED umstn pod pojistkou rozsvt, ppadn zane blikat. Zapojen bylo ble popsno vPE 10/96 na stran 19. Zenerovy diody zapojen vdicch elektrodch koncovch tranzistor jsou ochrann. Snimi vsrii zapojen kemkov dioda zmenuje kapacitu Zenerovch diod, kter by pi vych kmitotech zbyten zatovala budic tranzistory. Komplementrn vkonov tranzistory jsou typu HEXFET vpouzdru TO220 pro snadnou mont. Vkad vtvi jsou zapojeny tyi kusy paraleln. To zaruuje proud do zte vt ne 150 A. Nejlpe jsou tranzistory vyuity pi co nejvt shod parametr mezi jednotlivmi kusy. Proto, mme-li monost, vybereme je menm zvtho potu kus, nen to vak nezbytn nutn. Vkonov tranzistory je mono mit bu staticky, tj. bod po bodu, na jednoduchm ppravku, co ssebou nese urit nepesnosti zvlt pi vtch proudech IDS, kdy se ji tranzistor zahv. Druhou, elegantnj, avak i nkladnj monost, kter se vyplat jen pi astjm vyuit, je dynamick men na charakteroskopu tovrn nebo vlastn vroby. Vynikajc konstrukce tohoto pstroje byla uvedena vasopise Elektor v.11/93 pod nzvem Power MOSFET Tester a bude uveejnna vnkterm zptch sel asopisu Konstrukn elektronika A Radio. Pstrojem je mono souasn mit 4 tranzistory, dva vodivosti n a dva vodivosti p pi proudu IDS a 16 A. Na tomto mst upozoruji, e tranzistory HEXFET nen dovoleno pjet transformtorovou (pistolovou) pjekou. Kad tranzistor je na desce s plonmi spoji samostatn blokovn dvma kondenztory, umstnmi co nejble pouzdra, a to jednm svitkovm, oznaenm na desce plonch spoj jako C F, a jednm elektrolytickm soznaenm CB. Zesilova je mono modifikovat pro men vstupn vkony beze zmny za-
Tab. 1. Pehled tranzistor HEXFET, pouitelnch v popisovanm zesilovai

Typ IRF530 IRF540 IRF630 IRF640 IRF9530 IRF9540 IRF9630 IRF9640 Vodivost kanl n kanl n kanl n kanl n kanl p kanl p kanl p kanl p UDSmax [V] 100 100 200 200 100 100 200 200 ID [A] 14 28 9 18 12 19 6,5 11 IDmax [A] 56 110 36 72 48 76 26 44 Ptot [ W] 75 150 75 125 75 125 75 125 RDSmax [W] 0,16 0,077 0,4 0,18 0,3 0,2 0,25 0,5 UGS [V] 20 20 20 20 20 20 20 20 tON/tOFF [ns] 15/35 23/60 30/50 21/68 60/140 20/70 50/100 22/90 Ci [pF] 600 1450 600 1275 500 1100 550 1100
pojen zmenenm napjecho napt a pouitm odpovdajcch (a tak levnjch) tranzistor smenm zvrnm naptm, pop. i smenm ztrtovm vkonem. Tak je mono zmenit poet paraleln azench tranzistor. Vzapojen byly pouity tranzistory HEXFET typu IRF640 a IRF 9640 od firmy International Rectifier. Pehled nkterch dalch vvahu pipadajcch typ pro pouit vtomto zesilovai vetn jejich zkladnch parametr je pro porovnn uveden vtab. 1. Na vstupu je zapojen obvykl Boucherotv lnek C19, R58 pro zamezen ppadnm oscilacm. Nulovou stejnosmrnou sloku na vstupu zesilovae vcelm pracovnm rozsahu zajiuje DC servo soperanm zesilovaem IO1. Diody D7, D8 zaruuj, e napt na jeho neinvertujcm vstupu nepekro velikost napjecho napt a chrn jej tak ped napovm petenm. Na pozici IO1 byl pouit operan zesilova typu LF411, co je operan zesilova se vstupy J-FET a tud svelmi malmi vstupnmi klidovmi proudy. Je mono samozejm pout jakkoli lep operan zesilova podobnho typu. Pi pouit operanho zesilovae sbipolrnmi vstupy je nutno zdvodu vtch vstupnch klidovch proud zmenit odpor rezistor R59 a R60 a mrn tomu zvtit kapacitu kondenztor C20 a C22 tak, aby asov konstanta uvedench lnk zstala stejn. IO1 je napjen symetrickm naptm odebranm zemitoru tranzistoru T13 (kladn vtev) a zemitoru T17 (zporn vtev). Signlov a vkonov zem je kvli zamezen vzniku zemnch smyek propojena pes rezistor R64. Celkov napov zeslen zesilovae je ureno pomrem odporu rezistor R61 a R62, paraleln kondenztor C21 zajiuje kmitotovou kompenzaci zesilovae. Ve schmatu nen zakresleno est filtranch elektrolytickch kondenztor, oznaench na desce plonch spoj C E. Jejich potebn celkov kapacita zvis na pouitm zpsobu napjen. Pi napjen nestabilizovanm zdrojem, kdy tyto kondenztory slou jako zsobnk energie, je teba do kad vtve napjen umstit ti kusy, kad skapacitou alespo 4700 F nebo radji 10 000 F. Pi pouit spnanho zdroje sta kapacita dov men, ale je nutn pout kvalitn typy snzkm ESR (ekvivalentnm sriovm odporem). T nen zakreslen lnek srezistorem a paraleln knmu pipojenou cvkou, obvykle zapojen vsrii mezi vstupem zesilovae a zt. Rezistor s odporem 2,2 W je na zaten 5 W a tlumivka na nm navinut m 12 zvit lakovanho mdnho drtu o prmru 1,6 mm. lnek nen na desce s plonmi spoji, ale je pipjen pmo kvstupn zdce pro pipojen reproduktorovch soustav na zadnm panelu skn zesilovae.
Oiven a nastaven
Oiven a nastaven vkonovho zesilovae by pi dkladn kontrole desky plonch spoj, pouit kvalitnch soustek, jejich peliv monti a prmrnch zkuenostech konstruktra nemlo bt dnm problmem. Ped pipojenm napjecho napt nastavme bec odporovho trimru P1 do stedn polohy a odporov trimr P2 na minimln odpor. Koiven pouijeme nejlpe stabilizovan napjec zdroj sproudovou pojistkou a smonost mit velikost odebranho proudu. Napjec napt plynule zvtujeme a kontrolujeme velikost odebranho proudu. Pokud je ve vpodku a to i po pipojen zte, meme zesilova signlem znf genertoru vybudit na pln vkon a osciloskopem zkontrolovat prbh napt na vstupu zesilovae. Po zaht koncovch tranzistor nastavme trimrem P2 klidov proud na 50 a 100 mA na kad tranzistor. Na zvr pipojme na vstup stejnosmrn milivoltmetr a odporovm trimrem P1 vynulujeme stejnosmrn napt na vstupu koncovho zesilovae. Tm je oivovn i nastaven ukoneno a zesilova me slouit vprovozu.
C18 C19 C20, C22 C21 CE CF CB
150 pF, RM=10, fliov 47 nF, RM=15, fliov 220 nF, RM=5, fliov 100 pF, RM=5, fliov 6 4700 F/63 V, RM=10 8 100 nF/63 V, RM=5 8 47 F/63 V, RM=5
T1, T2 BC550C T9, T10, T13 BF422 T23, T24 BF469 T3, T4 BC560C T11, T13, T17 BF423 T26 BD139 T5, T6, T16, T18, T21 BC546B T15 BF245A T27 BD140 T7, T8, T14, T19 BC556B T20, T25 BF470 T28 a T31 IRF9640 T22 IRF510 T32 a T35 IRF640 D1, D2, D3, D4 D10, D13 D5, D6 D11, D16 D7, D8, D9, D14 D12, D15 IO1 LED erven, 3 mm, s malou spotebou (2 mA) 13 V, BZX55 LED erven, 3 mm, 20 mA, nebo blikac 1N4007 1N4148 12 V, BZX85 LF411
Rozpis soustek
R1 1 kW R2, R17, R20 22 kW R3, R4, R5, R6 47 W R7, R8 4,7 kW R9, R12, R57 22 W R10, R11, R15, R16, R19 4,7 kW R13, R14 470 W R18, R21 10 kW R22, R23 33 kW R24, R25 220 W R26, R27, R29, R30, R64 10 W R28 270 W R31, R34 220 W R32, R35, R63 100 W R33 2,2 kW R36, R37 47 W R38, R39, R40, R41 560 W R42, R43 3,3 kW R44, R47 330 W R45, R46, R49 100 W R48 1,5 kW / 5W R50, R51, R52, R53, R54, R55, R56, R58 10 W/ 2W R59, R60 1 MW R61 2,4 kW R62 1,2 kW P1 P2 odporov trimr naleato, 1 kW odporov trimr naleato, 5 kW
Po1, Po2 pojistka 10 A/F + pojistkov pouzdro pro mont do plonch spoj
Literatura
[1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] Simpson, L.; Clarke, J.: HighPower FET Stereo amp. Radioelectronics . 6, 7, 8/1986. Metz, R.; Boyce, M.: High-Power HiFi Audio Amplifier. Electronics Now . 10/1995. Car Booster. Elektor . 10/1994. IGBT Leistungverstrker. Elektor . 9/1995. Hood, J. L. L.: 80-100 W MOSFET Audio Amplifier. Wireless World . 8/1982. International Rectifier: Hexfet Power Mosfet Designers Manual. Siliconic: MOSPOWER Applications Handbook. National Semiconductor: National Operational Amplifiers Databook 1995. Linnenberg, I.: Alles auf eine Karte setzen. Funkschau . 2/1986. Medium Power Amp. Elektor . 10/ 1990. Ulti - Amp. Elektor . 5/1994. Hacklinger, W.; Fllman, R.: HighEnd-Hrgenu. ELO 11/1986. Diskreter Ulti Preamp. Elektor . 7-8/1994. Mosfet PA. Elrad . 7/1990. Hanzlk, J.: Jakostn vkonov zesilova 55 W. Radiov konstruktr . 1/1975.
(RM = rozte vvod v mm) C1 2,2 F(21 F/50 V), RM=5 C2, C3, C4 1 nF, RM=5, fliov C5, C6 220 nF, RM=5, fliov C7, C8 100 F/25 V, RM=5 C9, C10, C11, C12 100 F/6,3 V, RM=2,5 C13, C14 470 F/63 V, RM=5 C15, C16 1 nF, RM=5, fliov C17 1 F, RM=15, fliov
Obr. 3. Deska s plonmi spoji pro jeden kanl zesilovae 350 W.
Jednoduch interkom
Na obr. 1 je jednoduch interkom [1]. Je-li pstroj vypnut, je telefonn sluchtko (nebo reproduktor s vt impedanc) pipojeno pmo na veden. Po zapnut pstroje pepnaem P1 zesiluje OZ1 signl zelektretovho mikrofonu. Sluchtko se zrove pipoj na bec potenciometru P1. Potenciometrem (pipadn trimrem) nastavme vhodnou hlasitost. Stisknutm tlatka se zesilova zmn vosciltor. Tn ozvajc se ze sluchtka vprotj stanici upozorn obsluhu na pichzejc hovor. Rezistor R6 oddluje vstupy operanch zesilova vjednotlivch stanicch. JB [1] Ersts hzitelefon. Hobby Elektronika . 3/1997 s. 89. Autor neuveden.
Obr. 1. Jednoduch interkom
R50
+
CB CF
T28
CE +Uc D10
R51
+
CB R42 D5
CF Po1
CE
T29
>
+
Po1
R32
R52
D9
CB
CE T24 T20
R32
CF
T30
D12 R44 R53

+
T26
D11
R7 R8
R13 C9
+
R9 C3
R36
+
C13
R22 R31 T10 T9
R45
CB
R24
R17
R16
T13
R15
T14
R39
T6
T5
T31
C1
D3
CF
R62
R63
C20
R6
D1
C5
+
R26
R16
C15 +
R27
T2
T1
R64
C11 T18 T19
R1
T21
C1
C18 C19
D7 IO1 C22 T15 R59

D8
R4
R3
R5
R48
P1
IN
R28
R49 C17
P2
C8
C2 C6
R30
T22
R21
R29
R46
R37
R35
+
R47 D15 R55
R57
+
Obr. 4. Rozmstn soustek na desce s plonmi spoji jednoho kanlu zesilovae 350 W
IN - vstup nf signlu, OUT - vstup nf signlu, GND, - napjec zem, 0 V, - vstupn signlov zem, 0 V, +UC - kladn napjec napt (+60 V), -UC - zporn napjec napt (-60 V).
R56
1
R60
D2 + C21
T3 T4
OUT
GND R58 R33
C16
R23 R34 T12 T11
R25
R19
R20
+ C12
R2
T16
R40
R54
D4
T7 T8
T17
CB
C10 R14
R61
CF
C14
C4
T32
R10 R11
D16
R12
T23
T27 D14
T25
CE CE
CB R43 D6
R41 D13 -Uc
CF Po2
T33
CB CB
T34
CF
CE
T35
CF
slicov hodiny s vekm displejom

Marian Tak
Digitlne hodiny, postaven poda dole uvedenho nvodu s vhodn do kadho interiru, i do bytu alebo do kancelrie. Kadho uptaj hlavne vekm displejom vky 57 mm. Komu by sa uveden rozmer zdal nedostaujci, je mon poui displeje LED s vkou slic a 125 mm. Hodiny vynikn tie svom modernm a profesionlnym vzhadom a to pri relatvne jednoduchej vrobe skrinky. Vekou prednosou je aj nenron napjanie z nestabilizovanho zdroja. Technick daje
Napjanie: 12 V nestabilizovan. Odber el. prdu: max. 300 mA. Zlohovanie: 3 V, 960 A, lnky AAA 1,5 V. Displej: erven, vka 57 mm, KINGBRIGHT SA23 - 12HWA. Nastavenie asu: prepna + dve tlaidl. Rozmery: 220 x 85 x 38 mm. k dispozcii sekundov intervaly pouit na ovldanie blikajcej dvojbodky medzi dajom hodn a mint. Vstup Q3 je priveden na vstup binrneho estnstkovho taa 4520. Hradl IO5c,d nuluj obidva tae vtedy, ke IO7b nata dvansty impulz, tzn., e celkov deliaci pomer je 120 a na vstupe Q3 IO7b mme impulzy s peridou 1 min. Tie s cez didu D7 privdzan do taa jednotiek mint IO8A a z jeho vstupu Q3 do taa desiatok mint IO7a, ktor ke nata 6 impulz, s obidva tae nulovan pomocou hradiel NAND IO6c a IO6d. Na vstupe taa IO9b s impulzy s peridou jedna hodina. Spolu s taom I09a zaisuj daj hodn. Po 24 impulze sa obidva tae nuluj hradlami IO6a a IO6b. Obvody IO1 a IO4 s dekodry kdu BCD na kd sedemsegmentovch jednotiek. Vstup PH (vvod 6) sli na nastavenie poadovanej rovne na aktivovanch vstupoch. Pri PH = 0" maj aktivovan vstupy rove H. Cez tranzistory s bzovmi rezistormi s ovldan prslun segmenty. Pouitie multiplexnej prevdzky som nepovaoval za potrebn vzhadom k cene pouitch tranzistorov a dostatku priestoru na doske s plonmi spojmi. Dekodr 4543 m vyveden vstup BI, ktor je pouit na zhasnanie prp. zapnanie displeja. Tto skutonos je vyuit v zobrazovan desiatok hodn. Ak s obidva vstupy taa IO9a v stave L, ie daj na displeji by bol 0, vtedy pomocou hradla IO5a zhasname displej, take nepotrebn nula nie je zobrazovan. Pri nastavovan asu prepneme prepna Pr1 do druhej polohy, m vynulujeme tae IO8b a IO7b a zrove meme pomocou tlaidiel TI1 a TI2 nastavi daj hodn a mint. Po optovnom prepnut prepnaa s hodiny v normlnom chode. Displej je tvoren tyrmi slicovkami vky 57 mm od firmy KINGBRIGHT. Ako som u v vode spomenul, je tu monos poui slicovky vky 80, 100 a 125 mm tej istej firmy, priom ale musme upravi zdrojov as, pretoe tieto vyaduj pre dobr svit vyie naptie na segment (11 a 12 V). Displeje maj rovnak rozloenie vvodov. S doskou ich prepojme plochmi vodimi. Myslm si vak, e vka mnou pouitch displejov je, aspo pre ma, dostaujca a daj hodn je viditen z dostatonej diaky. U rznych predajcov s k dispozcii aj displeje inch farieb - zelen, lt alebo erven s vysokou svietivosou. Cena sa pri vke 57 mm pohybuje v zvislosti od predajcu od 120 do 350 SK (platilo v 4/96). Vetky siastky vrtane displejov s osaden na obojstrannej doske s plonmi spojmi, ktor by mala ma prekoven otvory, avak nie s nutn. Priechodzie otvory vytvorme kskom drtu z vvodu siastky a spjkovanm z obidvoch strn. Vvody tlaidiel s ohnut o 90 a tlaidl s prilepen k DPS. Prepna je mal posuvn. Na displeje osadme objmky v troch radoch nad sebou, aby boli displeje v dostatonej vke. Pouit objmky zskame rozstrihnutm objmiek DIL 40. LED D8 a D9 osadme o najvyie. Krabiku som zhotovil z obojstranne pltovanho kuprextitu. Rozmery s uveden v technickch dajoch. Presn nvod, ani vkres nepredkladm vzhadom k tomu, e kad m in monosti, napr. pouitie tovrensky vyrbanej skrinky. Pred displeje je uloen tmavoerven plexisklo, ktor vrazne zvi kontrast. slicovky samy bez ervenho filtra svietia nedostaujco. Po zloen vetkch dielov vlome lnky a hodiny pripojme na naptie (aspo 12 V). Rzne sieov napjae pochybnch vrobcov asto predvan na trhoch nie s vhodn. Transformtory v nich s tak nekvalitn, e dosiahnu vysok teplotu bez zaaenia, kra-
Popis zapojenia
Schma zapojenia slicovch hodn je na obr. 2. Napjac zdroj obsahuje stabiliztor 7810 v plastovom puzdre TO 220. Tak naptie je toti potrebn na vybudenie displeja, ktor v kadom segmente obsahuje 4 sriovo zapojen LED. Toto naptie je ete znen o asi 1,2 V, t.j. bytok na tranzistore spnajcom prslun segment. Napjanie displeja a ostatnch obvodov je oddelen didou D3. Na zlohovanie s pouit tukov lnky AAA 1,5 V, B1 a B2. Osciltor tvor tradin zapojenie obvodu CMOS 4060 s krytlom 32 768 Hz. Kapacitnm trimrom C5 mono frekvenciu osciltora doladi. Z vstupu Q13 IO1O odoberme impulzy s frekvenciou 2 Hz, ktor s cez prepna PR1 privdzan na vstup desiatkovho taa IO8b typu CMOS 4518. Na vstupe Q0 mme
Obr. 1. Vntorn prevedenie
Obr. 2. Schma slicovch hodn
Obr. 3a. Doska s plonmi spojmi - strana siastok bika sa zdeformuje a nakoniec zhor i sm transformtor. To som uviedol krajn prpad, s ktorm som sa stretol, a pri ktorom bol sekundr vinut priamo na primr, bez akejkovek izolcie. Poet zvitov primru bol 2,5krt men ako by odpovedalo poda vpotu. To u naozaj nespa ani tie najzkladnejie bezpenostn predpisy. Okrem toho, naptie na vetkch napjaoch tohto typu je znane vyie ako je vyznaen na puzdre.
Obr. 3b. Doska s plonmi spojmi - strana spojov zavesi na stenu. Prajem vea spechov pri stavbe tohto uitonho doplnku.
Z tchto dvodov doporuujem pri zakpen podobnho napjaa previn transformtor. Pri verzii napjaa 300 mA je takmer bez vnimky pouit trafo EI10 x 15. Pvodn vinutie odstrnime a navinieme nov: Primr - 7120 z, 0,063 mm CuL, sekundr - 370 z, 0,3 mm CuL. Transformtor sa nezohrieva ani pri trvalej prevdzke. Krabiku meme vybavi driakom, pomocou ktorho meme hodiny
Zoznam pouitch siastok

R1 R2 R3 R4 R5 a R32 C1 C2, C3 180 kW 1MW 680 kW 330 W 4,7 kW 470 F/25 V, rad. 100 nF, ker.
Novou techniku SIEGET (Siemens Grounded Emitter Transistor) zavedl obor polovodiovch soustek Siemens ve vrob bipolrnch vysokofrekvennch tranzistor pro povrchovou mont. Drastickm zmenenm induknosti emitoru byla zvtena pouitelnost novch kemkovch tranzistor ze souasnch 2 GHz a na 6 GHz. Souasn byl podstatn zvten jejich vstupn vkon. Nov tranzistory pat mezi prvn soustky, kter byly vyrobeny nov vyvinutou technologi B6HF, umoujc vyrobit kemkov tranzistory smeznm kmitotem a do 25 GHz. Nov tranzistory jsou ureny pro mobiln komunikan pstroje apstroje spotebn elektroniky. Vyhovuj poadavkm jak radiovch telefon, pracujcch vpsmu 900 MHz, tak satelitnch pijma vpsmu
Kemkov tranzistory SMD pro kmitoty 10 GHz avy
1,8 GHz. Navc otevraj dal perspektivy vroby telekomunikanch pstroj, pracujcch na jet vych kmitotech, kter jsou dosud ve vvoji. Vrobce nabz zatm ti typy vf tranzistor NPN. Tranzistor BFP405 (oznaen na pouzdru ALs) se vyznauje velmi malm umem amalou spotebou proudu. Na kmitotu 1,8 GHz je jeho umov slo 1,15 dB, na 6 GHz je jen omlo vt - 2,15 dB. Pracuje snapjecm naptm 2 Vam zeslen 18,2 dB na 1,8 GHz, popp. 8,1 dB na 6 GHz. Voscilanm zapojen me BFP405 pracovat a do 12 GHz ame spn nahradit drah galiumarzenidov polem zen tranzistory pi souasn zmenenm fzovm umu. Tranzistor BFP420 (oznaen AMs) je uren veobecn pro vf zapojen sproudem kolektoru do 35 mA. Jeho umov slo je 1,15 dB na kmitotu 1,8 GHz pi napjecm napt 2 Vaproudu kolektoru 5 mA. Vkonov zisk na stejnm kmitotu pi proudu kolektoru 20 mA je min. 20 dB. Mezn prchoz kmitoet je typicky 25 GHz. Prakticky pouiteln je tento tranzistor a do 9 GHz.
Obr. 1. Vnj proveden pouzdra SOT343 azapojen vvod tranzistor BFP405, BFP420 aBFP450.
Tet tranzistor BFP450 (oznaen ANs) se stednm ztrtovm vkonem se me zatovat maximlnm proudem do 100 mA. Pedpokldan pouit je proto jako budi akoncov stupe se stednm vkonem pi velmi malm napjecm napt 2 V. Vkonov zeslen tranzistoru na kmitotu 1,8 GHz je 14 dB pi napjecm napt 2 V aproudu kolektoru 50 mA, umov slo 1,35 dB. Mezn prchoz kmitoet je 17 GHz. Vechny ti tranzistory jsou vpouzdru SOT343, urenm pro povrchovou mont. Jeho proveden azapojen vvod je na obr. 1. Pouzdro zabr na desce splonmi spoji konstrukn plochu pouze 1,25 x x 2,0 mm. Vt. St Podle podklad Siemens
Tab. 1. Elektrick daje vf tranzistor
C4 C5 C6 D1 a D7 D8, D9 T1 a T28
6,8 F/16 V, tantal 20 a 40 pF, trimer 100 pF, ker. 1N4148 LED 5 mm, erven KC238, BC547
IO1 a IO4 IO5, IO6 IO7 IO8, IO9 IO10 IO11
4543 4011 4520 4518 4060 7810
Pr1 posuvn prepna TL1, TL2 telefnne tlaidlo O1 a O4 SA23-12HWA erv. 57 mm X1 krytl 32 768 Hz B1, B2 lnky AAA 1,5 V K1 konektor do DPS 3,5 mm JACK
Obr. 4. Osadzovac pln
U dobrch mechanickch fotoapart lze clonu a as uzvrky nastavit vlonmi krouky tak, e rozdl mezi dvma hodnotami je prv 2. Zvten hodnoty o jeden stupe znamen dvojnsobek svtla, pi zmenen dopad na film jen polovina svtla. Tot plat i pro velikost clony pi zvtovn v temn komoe, nikoli vak pro pouit hodnoty osvcen.
asto m asov spna jen linern nastaven asu a pi pouit stopek tomu nen jinak. Zdvojnsoben asu, odpovdajc hodnot clony, lze vypotat zpamti, pi polovinch hodnotch clony je to ji hor, nebo musme potat s odmocninou ze dvou (1,414). Pi tom je nutn vzt v vahu, e pi delch osvtlench se mn linern chovn fotografickho papru, co vyaduje dal pizpsoben. Popisovan asov spna umouje mimo celch a polovinch hodnot i korekturu o tvrtinu, m vyhovuje i pro nronj pouit. Na obr. 1 je celkov zapojen asovho spnae podle [1]. Je pouit ji vce ne dvacet let znm a populrn asova NE555 v zapojen monostabilnho multivibrtou, doplnnho rozhranm pro spnn osvtlen a sovm zdrojem. Popisovan spna lze zaadit mezi pesn asov spnae [2], u nich slou jednoduch len RC k uren asovho intervalu. Po sputn krtkm impulsem na vvodu 2 pechz multivibrtor do pracovnho stavu, asovac kondenztor se nabj pes asovac rezistor tak dlouho, a je dosaeno 2/3 napjecho napt, horn kompartor asovae sepne a multivibrtor pevede do klidovho stavu. Pitom je vnitnm tranzistorem asovae vybit kondenztor a pipraven tak na dal sputn. asovac odpor lenu RC je skokov mniteln dvanctistupovm pepnaem, piem jednotliv stupn zpsobuj asov rozdl v pomru 1 : 1,414. Pepna P1 slou k pepnn dvancti sriov zapojench rezistor R1 a R12, jejich odpory spolu s asovmi intervaly jsou v tabulce. asovac kondenztor lenu RC je tvoen kondenztorem C1 a pepnaem P2, paraleln pipojitelnm kondenztorem C2, kter zpsobuje prodlouen pvodn nastavenho asu o jednu tvrtinu. Nen-li tohoto jemnho nastaven zapoteb, lze C2 a P2
S # H S " H # ' Q " 8$
asov spna pro temnou komoru s asovaem 555
Poloha 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
R [MW] 0,511 0,200 0,301 0,422 0,590 0,845 1,18 1,69 2,37 3,32 4,75 6,65
Celk. R [MW] 0,511 0,711 1,012 1,434 2,024 2,869 4,049 5,739 8,109 11,429 16,179 22,829
as [s] 1,00 1,41 2,00 2,84 4,01 5,68 8,02 11,36 16,62 22,63 32,03 45,20
vypustit (zstv pak 12 poloh, kter vtinou posta). asova se spout tlatkem Tl (nabjenm kondenztoru C3 se vytvo zporn spoutc impuls), piem je vstupn obvod navren tak, e je lhostejn, jak dlouho je tlatko stisknuto. Napt na vstupu asovae (vvod 3) je po sputn na rovni H a pes D2 a rezistor R15 rozsvt svtivou diodu polovodiovho rel IO2. Vnitn triak sepne a rozsvt rovku zvtovku. Po skonen asovho intervalu se zmen napt na vstupu asovae na rove L a polovodiov rel rovku odpoj od st. Spna P3 dovoluje peklenout asov spna s asovaem 555 a trvale rozsvtit rovku (nap. pro volbu poadovanho vezu a zaosten). Sov napjen asovae je velmi jednoduch: sekundrn napt transformtoru Tr je jednocestn usmrnno diodou D1 a filtrovno kondenztorem C5, piem vsledn stejnosmrn napt je 8 V.
Prodlouen osvtlovac doby o polovinu znamen, e asov interval (as lenu RC) mus bt prodlouen o 1,4142137 (odmocnina ze dvou). Kapacitn st lenu RC zstv konstantn, take se mus odpovdajcm zpsoben mnit odpor. len RC je navren tak, e jsou rezistory azeny seriov a v kad poloze pepnae se pipoj jeden dal rezistor. Ten mus bt spotn tak, aby byl nov celkov odpor 1,414krt vt ne pedchoz. Pro rezistory byla zvolena ada E96, nebo se z tto ady nejlpe vybraj vhodn rezistory (maj toleranci 1 %, co sice zde nehraje dnou velkou roli, ale u tolerance neukod). V tabulce jsou k jednotlivm stupm pepnae P1 piazeny odpory pouitch rezistor, celkov odpor etzce pro len RC (v ohmech) a odpovdajc asy osvtlen (v sekundch).
Stanoven asov konstanty

Vychzeje ze dvancti poloh pepnae a odstupovn asu v pomru 1,414 (odmocnina ze dvou), lze snadno vypotat odpory potebnch rezistor. Vhodou je, e nen dleit pesn odpor rezistoru, nebo lze pizpsobit kondenztor lenu RC. Jde tedy hlavn o sprvn pomr odpor. Avak ani na pouit tvrtinovho odstupovn dodaten pipojovanm kondenztorem nemaj tolerance odpor podstatn vliv. Dokonce pi tolerancch 10 % lze asova pouvat v praxi jsou dnes bn k dostn rezistory s tolerancemi 5 % a menmi. Vlastn vpoet osvtlovac doby vychz ze vzorce pro vpoet asovho intervalu monostabilnho multivibrtoru s asovaem 555 [2]: T = 1,1 . R . C, ze kterho vyplv R = T/(1,1 . C)
9 U
!!W
Konstrukce
Cel elektronika asovho spnae pro temnou komoru s asovaem 555 je umstna (vetn miniaturnho sovho transformtoru) na desce s plonmi spoji 94 x 58 mm a vestavna z bezpenostnch dvod do izolujc plastov krabiky. Fotografie vzorku v [1] neodpovd desce s plonmi spoji a rozmstn soustek prv v mst, kde je kondenztor C1 - asi tam byly uskuteovny zmny, jak lze soudit i z rznch kapacit C1 v zapojen a v seznamu soustek (v [1] je uvedena zejm nesprvn kapacita 1 F, jak se lze snadno pesvdit vpotem podle ve uvedench vzorc). Ve vzorku byla pouita pro asova 555 objmka, dvanctipolohov pepna P1 je zapjen pmo do desky s plonmi spoji, ostatn pepnae a tlatko jsou na prodluovacch pjecch okch. Polovodiov rel IO2 (svtivou diodou zen triak) me bt ve dvojm proveden: S201S02 nebo S201S04. U prvnho proveden je nutn pout vnj rezistor (R15), typ S201S04 ho m ji vestavn a na mst R15 se pouije drtov mstek (nebo rezistor maximln 47 W). Na vstup asovho spnae je pipojen kabel se zsuvkou a na pvodn stranu sov kabel se zstrkou, take se celek chov jako prodluovac kabel s monost nastaven spnacho asu. Na krabice popisovanho sp-
S hS ! !
8"
& %
DP $$$ " 9! $ 9 2 I#! S $""
Q !
"
Uy
8! ""
8 '
8#
9!2 I# #' # DP!
Obr. 1. Zapojen asovho spnae pro temnou komoru s asovaem 555
Velmi eln obvod srovnvajc kmitoet dvou sled impuls s indikac vsledku svtivou diodou [1] meme vrazn funkn zdokonalit pidnm dvou rezistor a rukovho midla. Zskme tm fzovou indikaci a meme mit i mal kmitotov odchylky. Upraven zapojen kompartoru je na obr. 1. Nbnmi hranami mench signl jsou peklpny dva klopn obvody typu D, jejich vstupy porovnv hradlo NAND. Dosaenm rovn H na obou vstupech Q1 a Q2 se oba klopn obvody vynuluj. Je zejm, e zatmco na vstupu dve se peklopivho obvodu bude sled impuls s initelem plnn mrnm okamit fzi obou signl, na vstupu druhho obvodu, jen je napjen signlem o nim kmitotu, budou pouze jehlov impulsy s tm nulovou stedn hodnotou.
Kmitotov a fzov kompartor
Obr. 1. Zapojen kompartoru Midlo s nulou uprosted pipojen na Q1 a Q2 bude indikovat velikost vchylky od nuly fzi, budou-li kmitoty srovnvanch signl tm shodn, ppadn bude ruka kvat v rytmu rozdlovho kmitotu. Pi velkm rozdlu bude ruka trvale vychlen ve smru kladnho napt odpovdajcho vymu kmitotu. Nemme-li midlo s nulou uprosted, musme pepnat pvody bnho midla. Dal informaci o vztahu signl obou kmitot poskytuj svtiv diody Obr. 2. Deska s plonmi spoji kompartoru
napjen kompartorem LM311 a jako invertor zapojenm hradlem 74HC00. Zbvajc hradla se uplatnila jako vstupn invertory. Uveden obvod me v rozsahu stovek Hz a destek MHz dokonale zastoupit osciloskop, registrac fze meme dlouhodob kontrolovat stabilitu osciltor, ppadn indikovat dosaen meze veliiny pevdn na kmitoet. Odbr z napjecho zdroje 5 V nepesahuje 4 mA. Ing. Oldich Novk [1] Dijkstra, W.: Frequency Comparator. El. Design, Z 5, 1995, s. 110, ref. Sdlovac technika 6/96, s. 32.
Obr. 3. Rozmstn soustek kompartoru
nae je npis DARKROOM TIMER (odpovd zvyklostem elektronickho asopisu, kter vychz v nkolika jazycch), pepna je oznaen TIME (SECONDS) a jednotliv polohy maj nsledujc asov stupn: 1; 1,4; 2; 2,8; 4; 5,6; 8; 11; 16; 22; 32 a 45.
Uveden do provozu
Pokud bylo peliv pracovno, ml by jednoduch asov spna pracovat na prvn zapnut. Vyzkouet ho lze nap. pipojenm obyejn stoln lampy. Po zapojen do st a nastaven asu nap. 2 s by se mla po stisku startovacho tlatka rozsvtit pipojen rovka na dv sekundy. Jestlie asov spna nepracuje, je nutn nejprve zkontrolovat napjec napt na kondenztoru C5 (8 a 10 V), stejn napt mus bt na IO1 mezi vvody 1 a 8 (pi men pozor na vodie a spoje se sovm naptm!). Je-li napjec napt ptomno, sepneme sp-
na P3 a rovka se mus rozsvtit, jinak nen v podku bu R15 nebo IO2. Rozsvt-li se rovka, znamen to, e vstupn obvody pracuj a chybu je nutn hledat v obvodech asovae. Po stisku tlatka mus bt na vstupu asovae 555 (vvod 3) po dobu nastavenho asu rove H (v tomto ppad tm napjec napt). Pokud se rove H neobjev a na spoutcm vstupu asovae 555 (vvod 2) je v klidovm stavu rove H, bude zvada pravdpodobn v asovai samotnm a pak je nutn jej nahradit jinm. Po uveden do provozu se asov spna vestav do plastov krabiky, opat popisy ovldacch prvk a je tak pipraven k pouvn. JOM
R5 R6 R7 R8 R9 R10 R11 R12 R13, R14 R15 C1 C2 C3, C4 C5 IO1 IO2 D1 D2
590 kW 845 kW 1,18 MW 1,69 MW 2,37 MW 3,32 MW 4,75 MW 6,65 MW 100 kW 330 W 1,8 F/63 V, MKT 330 nF 100 nF 100 F/25 V NE 555 nebo TLC555 S201S02 nebo S201S04 1N4002 1N4148
Literatura
[1] Valk, H: Praktischer Dunkelkammer-Timer. In 12 Stufen exact belichten. Elektor 1996, . 10, s. 44-47. [2] Hjek, J: asova 555. Praktick zapojen. A A a BEN, Praha 1996, s. 64-71 a 19.
Seznam soustek
R1 R2 R3 R4 511 200 301 422 kW kW kW kW
Videodekodr SVC 96
Kubn Stanislav, Ondrek Jan
U nkterch (zejmna novjch) videokazet je v urit sti televiznho signlu ruen. To se projevuje bliknm obrazu bhem koprovn, nebo nkdy i pi pehrvn originlnch videokazet. Popsan videodekodr toto ruen s velkou dokonalost odstrauje. Zkladn technick parametry
Napjec napt: 15 a 25 V viz text. Odbr proudu: asi 100 mA. Mezivrcholov rove VIDEO IN: 1 V/68 W. Mezivrcholov rove VIDEO OUT: 1 V/68 W. Regulace vstupn rovn: 3 dB. Kontrolky: ZAPNUTO - napjen zapnuto, SIGNL - korekce synchronizace. Rozsah pracovnch teplot: +10 a 40 C. Maximln vlhkost: 80 % nekondenzujc. zanch impuls pisuzujeme 100 % amplitudy, rovni zatemovn, tj. piblin rovni ern, 75 % amplitudy a rovni bl 10 % amplitudy. Takto probhajc modulan signl povaujeme za kladn. Jeden dek trv 64 ms. Na dkov zatemovac impuls pipad 16 a 18 % z doby celho dku. Jeden plsnmek trv 20 ms (50 plsnmk za sekundu). Plsnmkov zatemovac impuls se svoj dlkou rovn 25 dkm. Televizn norma m pro zabezpeen dobrho prokldanho dkovn v tomto zatemovacm impulsu 5 vyrovnvacch impuls. Jejich ka se rovn piblin polovin ky synchronizanch zatemovacch impuls. Maj dvojnsobn kmitoet, to znamen, e jejich opakovac doba je 35 ms. Potom nsleduje 5 irokch snmkovch impuls, tzv. udrovacch. Mezera mezi nimi se piblin rovn ce dkovho impulsu. Ptice snmkovch impuls je zakonena 5 vyrovnvacmi impulsy. Dalch 17,5 dk je zatemnno nebo ureno pro mic
D6 R22 2k2 LED 3mm R
vod
Trochu si pedem piblme co k televizn norma o synchronizan smsi. Televizn signl, kter dodv studio, je normalizovn. Televizn norma uruje vztahy mezi amplitudou obrazov modulace a synchronizan sms a stanov asov rozdlen a trvn zatemovacch a synchronizanch impuls. Vrcholkm synchroniR1
C12 4,7u/16V IO1 1 2 3 4 5 6 7 8 9 RA2 RA3 TOCKI MCLR/VPP VSS RB0 RB1 RB2 RB3 RA1 RA0 OSC1/CLKIN OSC2/CLKOUT VDD RB7 RB6 RB5 RB4 820 D1 LED 3mm G
ely, penos dat (teletext) a pro daje normlovho kmitotu. Tak zn norma. Kad pstroj, kter bude zpracovvat televizn signl, vychz z televizn normy. Uritm pekvapenm patrn bude, nebude-li norma dodrena. Co me bt zpsobeno neznalost televizn normy, nebo mon myslem. Podstata Videodekodru SVC 96 je v tom, e upravuje ve zmiovanch 17,5 dk, urench pro mic ely, penos dat (teletext) a pro daje normlovho kmitotu a to tak, e jejich obsah nahrad stejnosmrnou rovn. Samozejm pvodn synchronizan sms zstane nepokozena. Obsah tchto dk tak, jak jsou nahrny na nkterch videokazetch, neodpovd norm. V uritch dcch, pesnji eeno mezi jednotlivmi synchronizanmi impulsy a to na vce mstech, jsou stdav vkldny dal impulsy s rovn 100 % amplitudy. Podle normy se jednoznan jedn o dal synchronizan impulsy. Avak ty tam podle televizn normy bt nemaj, neslou pro mic ely, penos dat (teletext) ani nejsou daji normlovho kmitotu. Co vak zpsobuj je blikn obrazu pi pehrvn z nkterch starch typ videomagnetofon. Blikn obrazu je patrn hlavn pi tmavch pasch v horn sti obrazovky. Jet hor situace nastane, koupte-li si nkterou z novjch videokazet a film si chcete krokovat, prohlet zpomalen apod. (pro bychom si jinak kupovali tyhlavov videomagnetofony). PiIO3 7810 D2 1 1N4001 3 2 1 K3 K3176B 3 O G 2 I
IO2 3 O
78L05 I G 2 1
18 17 16 15 14 13 12 11 10 C2
X1
C3
C4 33n
C13
C5
20.0MHz 47u/16 22p C1 22p 47u/16 47u/16
PIC16C54HS/P
R3 3k9
R5 820 T2
R8 470
R9 1k5 R10
R12 470 D4 1N4148 R14 10 C9
R15 680k
R17 680
VIDEOIN K1 SCJ-0358 1 2
C6
T1 BC238C
BC560B D3 C7
470 1N4148 T3 R11 1k
T4 470n BC238C
100u/16
R4 820
R2 68
R7
680
47u/16
BC238C R16 D5 ZF5,1
R6 180
R13 470
C8 470p 68k
C10 220p
T6 video rove P1 250 C11 R18 3k9 BC548C T5 BC548C R19 33 R21 820 (750) R20 680
VIDEOOUT K2 SCJ-0358 1 2
1000u/16
Obr. 1. Schma zapojen
Obr. 2. Deska s plonmi spoji a rozmstn soustek
tom si vak nechcete ooupat originl. Udlte si proto kopii. Vlastn neudlte, ono to toti nejde, obraz vm blik a se rozpad. Do penosov cesty proto musme zaadit Videodekodr SVC 96 a pak bude ve v podku. Videodekodr SVC 96 nahrazuje pvodn Super Video Corrector. Dky pouit jednoduho mikrokontrolru se podailo konstrukci jet zjednoduit a na zklad prodeje vce ne 1000 ks Super Video Correctoru dle i vylepit.
Popis funkce
Vyhodnocen synchronizanch impuls nen nikterak sloit, alespo ne po strnce uritho algoritmu. Dlka impuls a mezera mezi impulsy je dna normou. Zpracovn a vyhodnocen impuls probh na zklad programu, kter vyhodnocuje synchronizan impulsy, jejich dlku i mezeru a synchronizuje vnitn sled operac se synchronizanmi impulsy. Znamen to, e program mikrokontrolru je sestaven tak, aby sledoval prbh televiznho signlu a to jak v sudm, tak v lichm plsnmku. Ve chvli, kdy je mikroprocesor zesynchronizovn se synchronizanmi impulsy, me pesn vyhodnotit, ve kterm mst televiznho signlu se nachz a pes porty patin korigovat televizn signl. Porty ovldaj regultor videosignlu a kontrolku indikace. V pesn stanovenm asovm seku je nahra-
zen videosignl stejnosmrnou rovn do mst, ve kterch je poruovna televizn norma z hlediska vkldn synchronizanch impuls do mst vyhrazench pro jin ely. Mohlo by se zdt, e je to velmi jednoduch. Opravdov problm vznik jinde. Pokud si uvdomme, e vyrovnvac synchronizan impuls m stdu 32 ms a dlku pouze 2,5 ms, zan bt programovn ponkud sloitj. Pro zen mikrokontrolru musme pout max. povolen taktovac frekvence 20 MHz s dlkou jedn instrukce 200 a 400 ns. Brzy zjistme, e mnoho pkaz se pro zen bhu programu mikrokontrolru vbec nehod. Program nen pli dlouh, zato sled operac programu je pesn naasovn, aby byla mon dobr synchronizace s televiznm signlem.
Popis zapojen
dic soustkou Videodekodru SVC 96 je dvanctibitov mikrokontrolr PIC16C54HS/P, snadno dostupn na naem trhu. Dal st zazen je regultor videosignlu. Ten se skld z emitorovho sledovae T5 s pracovnmi rezistory R18, R19, kondenztoru C11 a potenciometru P1. Videosignl je vypnn pivedenm log. 0 z portu RA0 pes diodu D4. Dal st je tranzistor T6 s odporovm dliem R20 a R21. Tranzistor je oteven pivedenm log. 1 z portu RA1. Pokud je na portu RA0 stav log. 0 a na portu RA1 stav log. 1, potlame pvodn videosignl a nahradme ho no-
&&$ $$$ "%
%$
"!

[
PP
vm signlem s rovn danou odporovm dliem R20, R21. Takto zpracovan signl vedeme na vstupn konektor K2. Ze vstupu konektoru K1 pivdme videosignl k videozesilovai, sloenm s tranzistor T1 a T3, rezistor R2 a R13, diody D3 a kondenztor C6 a C7. Rezistor R2 upravuje vstupn impedanci na 68 W. Na prvn pohled se zd mon zvltn vstupn odpor 68 W. Pokud vak zmme impedanci koaxilnch kabel, zjistme, e je vtinou men ne 75 W. Pokud pouijeme pro penos videosignlu delho kabelu, urenho pro nzkofrekvenn aplikace (nap. pro mikrofon), jak jsem se mohl pesvdit u nkolika tuzemskch i nkterch zahraninch vrobc, nememe s pesnou impedanc potat vbec. Tak nkter videopehrvae a videomagnetofony zmosk vroby nemaj impedanci 75 W, avak 50 W. Kondenztor C6 oddluje stejnosmrnou sloku od dalho zesilovae. Tranzistory T1 a T2 tvo zesilova, kter zesl videosignl na rove asi 2,5 V. Kondenztor C7 oddluje stejnosmrn zesilova od dalch obvod. Rezistory R9, R10 a dioda D3 obnovuj stejnosmrnou sloku signlu a souasn omezuj mezivrcholovou rove signlu. Na tranzistoru T3 zskvme videosignl, kter je dle veden pes rezistor R18 k regultoru videosignlu. Z kolektoru T3 je signl veden k oddlovai synchronizan smsi. Oddlova synchronizan smsi se skld z tranzistoru T4, rezistor R14 a R17, kondenztor C8 a C10 a diody D5. Na kolektoru zskvme vrazn oddlen synchronizan impulsy. Dioda D5 omezuje vstupn napt na rove vhodnou pro zpracovn mikrokontrolrem. Cel zazen se napj pes konektor K3. Obvody napjen se skldaj ze stabiliztor IO2 a IO3, diody D2 a kondenztor C3 a C5, C12 a C13. Stabiliztor IO3 stabilizuje vstupn napt na 10 V, potebnch pro napjen videozesilovae, oddlovae synchronizan smsi a regultoru videosignlu. Pro napjen ostatnch obvod slou stabiliztor IO3. Dioda D2 na vstupu chrn zazen ped peplovnm napjecho napt a nslednm pokozenm zazen. Nkter pravy proti Super Video Correctoru: Vstupn kondenztor C11 m vt kapacitu, doporuujeme minimln 1000 F. Emitorov rezistor R19 je 33 W. Lep by bylo asi 10 W, ale pro pouitou aplikaci je 33 W postaujcch. Tranzistory T5 a T6 maj vt zeslen. Regultor P1 nastavuje velikost vstupn rovn.
PP

Indikace provozu
Kontrolky D1 a D6 jsou umstny na pednm panelu. Kontrolka ZA-
Obr. 4. Mechanick vkresy panel
PNUTO slou k indikaci napjecho napt. V ppad, e se nerozsvt po pipojen napjecho napt, zmnme jeho polaritu. Zazen je chrnno ped peplovnm, patnou polaritou napjecho napt tedy nelze zazen pokodit. V ppad, e je pivdn videosignl z videopehrvae (videomagnetofonu) do vstupn zdky VIDEO VSTUP, kontrolka SIGNL pravideln blik v rytmu 25 Hz, tedy v rytmu vysln plsnmk. Blikn je velmi rychl, ale viditeln.
Oiven zazen
Zazen nem dn nastavovac soustky. Je konstruovno tak, e pi dodren vech soustek jak je uvedeno v rozpisce a ve schmatu pracuje na prvn zapojen.
Mechanick mont
Zazen je navreno do krabiky od vrobce STELCO. Pedn a zadn panel m vyvrtny otvory podle dokumentace na obrzku. V krabice je deska s plonmi spoji drena sevenm hornho a spodnho vka.
Nastaven vstupn rovn

Pro nastaven vstupn rovn slou potenciometr P1. Funkce tohoto regultoru se nejvce projev pi pouit v penosovm etzci videomagnetofon (videopehrva) - videodekodr televizor. Regultorem nastavujeme velikost vstupn rovn videosignlu. Videovstupy televizor nemaj automatickou regulaci vstupnho signlu. Pokud je videosignl na vstupu men, jsou barvy nevrazn s malm kontrastem. Naopak velk signl zpsob vrazn a nepirozen kontrast barev s pomrn velkm umem v obraze. Regultorem lze tedy nastavit optimln podmnky. V penosovm etzci pi koprovn videomagnetofon (videopehrva) - videodekodr - videomagnetofon nen funkce zdnliv viditeln, protoe vstupy vtiny videomagnetofon maj automatickou regulaci rovn signlu na videovstupu. Nastaven rovn je zvisl na velikosti synchronizanch impuls. Proto prv uveden kdovn rozhazuje AVC a proto pi koprovn blik obraz. Regultorem rovn pi koprovn meme nastavit optimln rove videosignlu pro lep zpracovn obvody automatickho zen rovn. Nkter oi naich nadench videodivk jsou velmi citliv a nastaven rovn je pro n dleit. Regultor nem knoflk. Hdel potenciometru slou spe jako kvalitn trimr.
Seznam soustek
R1, R4, R5, R21 820 W R2 68 W R3, R18 3,9 kW R6 180 W R7, R17, R20 680 W R8, R10, R12, R13 470 W R9 1,5 kW R11 1 kW R14 10 W R15 680 kW R16 68 kW R19 33 W R22 2,2 kW P1 250 W C1, C2 22 pF C3, C5, C7, C13 47 F/16 V C4 33 nF C6 100 F/16 V C8 470 pF C9 470 nF C10 220 pF C11 1000 F/16 V C12 4,7 uF/16 V D1 LED 3 mm zel. D2 1N4001 D3, D4 1N4148 D5 ZF5,1 D6 LED 3 mm erv. T1, T3, T4 BC238C T2 BC560B T5, T6 BC548C IO1 PICS-028 (16C54HS/P) IO2 78L05 IO3 7810 K1, K2 SCJ-0358 K3 K3176B X1 20 MHz
Pro obchody a obchodnky standardn nkupn ceny. K cen vrobku potme potovn a baln 40 a 80 K. Vzhledem k tomu, e se firma SCT bude dle vnovat pouze videotechnice a s n spojenm konstrukcm, nabz doprodej nsledujcch komponent (bez zruky): Kontrolka do automobilu (11/94): deska a ttek (20 K, 38 ks). Mluvc voltmetr (3/95): deska displeje (50 K, 4 ks), deska procesoru (80 K, 3 ks), krabika (50 K, 2 ks). Nabjeka s diagnostikou (7/95): deska (80 K, 11 ks). Vem si prek (9/95): deska (20 K, zsoba 3 ks), hotov vrobek (130 K, 3 ks). Sluova pro Cable plus (10/95): 2 ks F kabel (40 K, 31 ks), hotov vrobek (130 K, 69 ks). Intervat 2 (7/96): deska (10 K, 4 ks), krabika s otvory (20 K, 10 ks). Zbo zaslme na dobrku za 40 K (potovn a baln), nebo pibalme k jinmu objednanmu zbo. Pipravujeme pro vs dalch 15 velmi zajmavch konstrukc z oblasti videotechniky a zpracovan obrazu.
Zdroje dvojitho napt

Mme-li zdroj napt, u jeho transformtoru je jedno sekundrn vinut a poadavek jak kladnho i zpornho napt, meme pomoc kapacitn vzanho mstkovho usmrovae vytvoit sekci zpornho napt (obr. 1). Proudov tvrdost zporn sekce je podmnna kapacitou kondenztor C1, C2. Oba kondenztory mus bt napov dimenzovny pro sekundrn napt U. Wireless World - srpen 1980
Osazen desky s plonmi spoji

Nejprve osadme rezistory, diody a drtov propojky. Dle keramick kondenztory, tranzistory, elektrolytick kondenztory, stabiliztory a ostatn soustky. Nakonec zapjme krystal. Pjen je velmi jednoduch a pokud budete pjet na pocnovan plon spoje, pak je to pmo hraka. Na stabiliztoru IO2 je stl tepeln ztrta dan konstantnm napjecm naptm na vstupu - 10 V. Stabiliztor IO3 vak me bt namhn mnohem vce. Pokud pouijeme stejnosmrn napjec napt na vstupu 15 a 18 V, nemus mt stabiliztor IO3 chladi. Musme vak pouit stabiliztor, kter m obnaen chladic kidlko a nen cel zastknut do plastu. Pokud bude napt vt, musme pout chladi.
Obr. 1.
Zvrem
Popisovan konstrukce je ukzkou pouit modern procesorov techniky pro pravy videosignlu ze strany poadavku televizn normy a zkaznka. Naprogramovan mikrokontrolr nebo hotov vrobek si mete psemn objednat na adrese: SCT, Tineck 650, 199 00 Praha 8, nebo telefonicky na zznamnku: (02) 854 40 06. Hotov vrobek si mete t zakoupit (1799,- K) v prodejn na adrese: Lidick 28, Praha 5. Mikrokontrolr PIC S-028 (VK2) stoj 599,- K. Obr. 2. Ze stejnch poadavk jako v pedchozm odstavci vychz zapojen na obr. 2). Pracuje jako jednosmrn zdvojova napt. Mezi body A, B je pozitivn napov sekce a mezi body C, B je napov sekce negativn. Ob sekce jsou napjeny jednosmrn a proto je poteba pout vt kapacity kondenztor C1 a C2. Ob sekce lze zatovat stejnm proudem. Zdenk Hjek
Nabjeka akumultor
Petr Jelnek
I kdy bylo v posledn dob uveejnno vt mnostv rznch nabjeek akumultor, lo ve vtin ppad o pomrn sloit i velmi sloit zapojen. I kdy nkter ze zapojen mla urit pednosti, domnvm se, e pro zanajc je mnou navren nabjeka jednak realizovateln bez problm a jednak zcela spolehliv pro bnou potebu vyhov.
5 A. Maximln zvolen vstupn proud, kter chceme pouvat, pak nastavme trimrem P3. Nastaven trimr nkolikrt opakujeme, nebo zmna polohy bce jednoho z trimr ovlivuje ob meze vstupnho proudu. Seznam soustek R1 R2 56 kW 0,033 W (konstantan, 2 mm, dlka 21 cm P2, P3 33 kW P1 10 kW/lin C1 2x 2500 F/25 V D1 ZD 11 V (6NZ70, BZX83V011, KZ260/11 apod. D2 ZD 13 V (BZX85V013, KZ260/13 apod.) D3 1N4148, KA206, KA261 D4 KAS30/40 D5, D6 KYY79, KY715 T1 BUZ10, BUZ11, IRF530 transformtor 220 V, 15 a 16 V/6 A pkov spna pojistkov pouzdro, pojistka 1,25 A chladi pro diody D5 a D6 a tranzistor Al 40x35x160 mm chladi pro diodu D4 vodie k akumultoru, erven a modr, prez 2,5 mm2 krokosvorky k pipojen vodi k akumultoru
Zkladn technick daje

Napjec napt: Vstupn proud: Kmitoet impuls: 220 V. 0 a 5 A. 50 Hz.
Popis zapojen
Napt z transformtoru 2x 15,5 V je dvoucestn usmrnno diodami D5, D6 a vyhlazeno kondenztorem C1. Jako regulan prvek je pouit vkonov tranzistor MOSFET typu BUZ71, kter je buzen naptm z odboky sovho transformtoru (pokud na transformtoru odboka nen, pouijeme jeden z vvod sekundrnch napt ped diodami (obr. 1). Diody D1 a D2 slou jako ochrana tranzistoru, rezistor R1 jako zt diody D3 (upravuje prbh impuls na dic elektrod tranzistoru). Odporov trimr P2 slou k nastaven minimlnho a trimr P3 maximlnho vstupnho proudu, Schottkyho dioda D4 chrn zapojen pi nesprvn pipojenm akumultoru (obrcen polarita). Jako midlo proudu je pouit mikroamprmetr 200 A s bonkem R2. Jako voltmetr pracuje stejn midlo se sriov zapojenou Zenerovou diodou (dioda slou k prav micho rozsahu, pi uveden diod zan ruka midla reagovat asi pi napt 11 V). Stejn jako vtina ostatnch soustek je i Zenerova dioda z tzv. uplkovch zsob, pouil jsem diodu 6NZ70, vybranou z nkolika kus, kter jsem ml k dispozici, tak, aby co nejlpe souhlasilo pvodn dlen stupnice. Rozsah voltmetru se nastavuje odporovm trimrem P4.
Konstrukce a oiven
Transformtor jsem zakoupil ve vprodeji, je na jdru C a m dv sekundrn vinut 15,5 V/6 A. Lze samozejm pout jakkoli jin transformtor, doporuuji pouze dodret jako maximln sekundrn napt uvedench 15,5 V. V opanm ppad vznik na tranzistoru zbyten velk vkonov ztrta. Protoe tranzistor nepracuje v ist impulsnm provozu (na dic elektrod je i stejnosmrn napt), je na nm ponkud vt ztrta vhodou vak je, e vstupn proud lze regulovat v praxi tm od nuly, co ocen pedevm majitel motocykl a vlastnci akumultor NiCd. Tranzistor a diody D5 a D6 jsou na jednom chladii Al o rozmrech 35x40x160 mm, kter jsem zakoupil vprodejn Compo v Praze na Karlov nmst za velice vhodnou cenu. Chladi je uren pro tranzistor v kovovm pouzdru. Prmr dr pro pipevnn tranzistoru zvtme na 6 mm, do nich
umstme diody D5, D6. Asi doprosted chladie vyvrtme dru pro pipevnn tranzistoru. V tto souvislosti upozoruji na nutnost opatit skku nabjeky dostatenm mnostvm vtracch dr, nebo diody, tranzistor i transformtor se pi provozu zahvaj. Midla jsou typu M80/20 200 A, kter nabzej zsilkov sluby Hadex i Tipa. Bonk k midlu proudu je zhotoven z konstantanu o prmru 2 mm (tento odporov drt lze snadno pjet), lze ho zskat t u firmy Compo, prodv se v dlce 0,5 m a jeho odpor je 0,159 W/m. Pro poadovan odpor bonku je tedy teba drt dlky asi 21 cm. Budete-li mt k dispozici jin midlo, zapojte do srie s nabjekou tovrn amprmetr a dlku drtu pro bonk zmenujete (pi midlu s men citlivost) i zvtujete (je-li midlo citlivj ne 200 A). Midla, kterm sta pro plnou vchylku men proud, maj zpravidla vt bytek napt pozn. red. Chcete-li mt nabjeku v co nejmen skce, je vhodn vestavt do n mal ventiltorek z potae, kter lze t zskat ve vprodeji. Cel zapojen je na jedn mal desce s plonmi spoji, na n jsou odporov trimry, diody D2 a D3, R1 a potenciometr. Odporov trimr a D1 pro voltmetr jsou pipjeny k midlu. Deska s plonmi spoji je ve skce pipevnna matic potenciometru. Ped uvdnm do chodu nastavme trimr P2 na nejmen odpor a potenciometr bcem k uzemnnmu konci odporov drhy. Trimr P3 nastavme asi do stedu odporov drhy. Na vstup pipojme rezistor 10 W na zaten alespo 20 W. Po zapnut nabjeky zvolna zvtujeme napt na dic elektrod tranzistoru; tranzistor by se ml otevrat pi napt asi 2,5 V (meno elektronickm voltmetrem). Na amprmetru sledujeme, jak se zvtuje vstupn proud. Pokud amprmetr reaguje na zmnu polohy bce potenciometru, meme zatovac rezistor odpojit. Potenciometr vrtme potom do vchoz polohy, pipojme akumultor a opt postupn zvtujeme proud a na
Obr. 2. Deska splonmi spoji a jej osazen soustkami
Obr. 1. Zapojen nabjeky akumultor
Kmitotov syntza pro pijmae FM

Ing. Frantiek Gargo
Kmitotov syntza pedstavuje nejdokonalej zpsob ovldn pijmae FM apednosti tohoto een jsou nesporn. Vtmu rozen mezi radioamatry brn vt obvodov sloitost. Dle popisovan konstrukce se vyznauje doposud nebvalou jednoduchost. Pi jej stavb nepotebujeme dn znalosti zslicov amikroprocesorov techniky, stavbu zvldne imrn pokroil radioamatr. Snahou zde pedkldanho zapojen nen vytvoen systmu typu 999 pedvoleb salfanumerickm displejem, ale jakostn ajednoduch zen pijmae FM. Velmi strun si shrme dvody, pro je kmitotov syntza pro ovldn pijma vhodn. Rozhlasov pijmae vyuvaj kladn zmnu induknosti cvky nebo astji zmnu kapacity kondenztoru vrezonannm obvodu. Upijma VKV obvykle msto kondenztor pouvme varikapy, jejich kapacitu dme naptm. To umouje pomrn snadno realizovat pedvolby odporovmi trimry. Toto een m vak mnoho nedostatk. Ztch hlavnch uveme nedostatenou pesnost ladn, postupn ujdn kmitotu na pedvolbch dan strnutm soustek, zvislost kmitotu na napjecm napt, teplotn zvislosti atd. Napov syntza nepinesla dn podstatn zlepen, jej jedin pnos je vnhrad odporovch trimr polovodiovou pamt, co vak neodstran neduhy klasickho analogovho ladn. Ztchto adalch dvod se pouvaj rzn doplkov funkce (znich nejpouvanj je AFC) kter sten kompenzuj tato nedouc rozladn. Urit zlepen pinese pouit slicov stupnice, ovem jen do t mry, e jsme informovni oskutenm pijmanm kmitotu svelkou pesnost. Vechny nedostatky lze odstranit jen kmitotovou syntzou. Princip innosti je pomrn jednoduch.
1 n C
Obr.1. Princip innosti kmitotov syntzy Signl krystalovho osciltoru je dlen vpevnm dlii tak, aby na vstupu tohoto dlie byl signl okmitotu, kter bude pedstavovat nejmen mon krok ladn, pro rozhlas FM 50 kHz. Tento signl (tzv. referenn kmitoet fref) pivdme do kmitotovho kompartoru. Kmitoet osciltoru vstupn jednotky je dlen vnastavitelnm dlii slem n atakto vydlen je tak pivdn do kmitotovho kompartoru, kde je porovnvn sfref. Na vstupu kmito-
Obr.2. Schma zapojen kmitotov syntzy pro pijmae FM
tovho detektoru se bude mnit napt tak, aby oba kmitoty byly naprosto shodn. Pokud se pozdji zmn kmitoet osciltoru (nap. pi zmn teploty), kmitotov kompartor zaregistruje rozdl obou kmitot ana jeho vstupu se ihned zmn napt tak, aby oba kmitoty byly opt shodn. Protoe slo n nen shodn spijmanm kmitotem, dic jednotka zajist, aby konkrtnmu slu n byl piazen seln daj na displeji, odpovdajc pijmanmu kmitotu. Skuten innost synteztoru je ponkud sloitj, pro pochopen funkce vak uveden piblen postauje. Zapojen bylo navreno tak, aby obsahovalo co nejmen poet soustek. Displej byl zvolen LED, protoe je teba, aby byl dobe iteln ive tm. Vt proudov spoteba nen na zvadu, nebo se pedpokld sov napjen. IO4 je budi displeje, nepotebuje omezovac rezistory, protoe na vstupu m proudov zdroje ajas displeje je zen T4 vzvislosti na vnjm osvtlen. Data se do IO4 poslaj po dvou vodich jeho funkce se podob posuvnmu registru. Zhlediska jednoduch monte je vhodn upevnit na eln panel displej spolu sIO4, omezme tak na minimum poet propojovacch vodi. IO2 obsahuje nastaviteln dli n, kmitotov kompartor apevn dli, kter uruje krok ladn. SDA3302 je pvodn uren pro TV pijmae, skrokem ladn 62,5 kHz. Dky vhodnmu zapojen je vak dosaeno, e IO2 pracuje srastrem 50 kHz. Dvouvodiovou sbrnic se pen informace osle n zIO1 do IO2. T2 spolu sR11, C11 aC10 tvo doln propust, kter zamezuje penosu ruivch impuls do ladicho napt. Signl zosciltoru vstupn jednotky je navzn volnou indukn vazbou na vstupn cvku L1. IO2 m citlivost pi kmitotu 100 MHz asi 4 mV. Kmitoet se indikuje na ti apl msta, rozlien je 0,1 MHz azvten kmitotu o0,05 MHz indikuje desetinn teka unejmn vznamnho msta kmitotu. Kovldn vech funkc slou pouze ti tlatka. Pokud svt O1, tlatky S1 aS2 pepnme pedvolby (jsou celkem tyi). Stlaenm S3 zhasne O1 atlatka S1 aS2 mn kmitoet. Po naladn poadovanho kmitotu jej meme uloit do pamti stlaenm S3, rozsvt se O1 isdesetinnou tekou atlatky S1 aS2 zvolme slo pedvolby, kam chceme uloit nov nastaven kmitoet. Optovnm stlaenm S3 nastaven kmitoet ulome, co se projev pohasnutm teky uO1. Informace opedvolbch se uchovvaj pi vypnutm pijmai naptm z potaovho akumultoru 3,6 V(2,4 V),proudov spoteba je zcela nepatrn (jednotky A). Pi ptomnosti napt +5 V je akumultor dobjen. Pvodn jsem chtl pout pam EEPROM. Ukzalo se vak, e toto een neumoovalo vreimu runho ladn pi neekanm vpadku sovho napt i vypnut pstroje nvrat (po
optovnm zapnut) kposlednmu daji displeje (ped vypnutm). Se zlon bateri je zajitno, e se vktermkoli reimu po vypnut azapnut nezmn reim ani kmitoet. T1 zajiuje, aby se dic IO nedostal donedefinovanho stavu. Napt +Ur sta stabilizovat jen Zenerovou diodou, teplotn zvislost zde vbec nevad ajeho velikost meme zvolit podle konkrtn vstupn jednotky: mlo by bt asi o2 V vt ne bude maximln pouit Uc (tedy nap. pokud vstupn jednotka vyaduje pro naladn pijmanho kmitotu 108 MHz ladic napt 18 V, zvolme +Ur alespo 20 V). Je vak nutn, aby bylo dobe vyfiltrovno. Zapojen je velmi jednoduch api stavb se nevyskytuj dn zludnosti. Pokud peliv pracujeme, synteztor funguje vdy na prvn zapnut, je vak nutno dodrovat vechna pravidla pro prci sobvody CMOS. Upozornn: IO1 je mikroprocesor a ped pouitm vuvedenm zapojen je nezbytn nutn jej naprogramovat. Ktomu slou speciln programtor. Ppadn zjemci ostavbu, si mohou nechat poslat ji naprogramovan IO1 idal materil. Ceny jsou uvedeny vrozpisce soustek.
Obr. 3. Zkladn deska s plonmi spoji a rozmstn soustek
Poznmky aoiven
Na hlavn desce osadme ve, krom akumultoru aIO2. Na desce displeje je teba dt pozor na sprvn strany. Ktomu slou oznaen vvodu .1 IO4 na desce api osazovn IO4 pi pohledu shora je na DPS vidt npis DISPL-A. Displej je osazen zopan strany desky ne IO4, azde je npis DISPL-B. Na IO4 azobrazovae je teba pout objmky. R14 pjme do vnitnho prostoru objmky adbme, aby nezpsobil zkrat na jin vvody. R13 uruje jas displeje za pln tmy, R12 jas pi maximlnm osvtlen. Hodnoty vrozpisce plat pro displeje HDSP - 5501 aT4 KPX01. Lze pout libovoln fototranzistor nebo fotorezistor vhodn velikosti. O1 mus bt erven, O2 a O5 me bt libovoln barvy. IO3 mus bt typu LS, nelze pout HC ani HCT. Q2 mus mt kmitoet 3,200 MHz. I kdy se vnabdce firem, kter distribuuj soustky, objevuje, jeho zskn je obtnj aproto byla vyzkouena jednoduch prava, vyuvajc krystal 16 MHz, viz obr. 5. Kmitoet Q1 me bt od 0,1 MHz do 3,5 MHz. D2 aD3 jsou pipjeny pmo ktlatkm ajejich katody vedou na tet tlatko. Mme-li ve pipraveno, pipojme khlavn desce napt 5 V amme spotebu. Je-li vjednotkch mA, osadme IO2. Spoteba se zvt asi na 37 mA. Pak pipojme desku displeje. Po zapnut se mus zobrazit 87.5 0. Pokud tomu tak nen, asi na 1 szkratujeme C3, po uvolnn mus naskoit poadovan daj. Zkontrolujeme ovldn tlatky. Pokud ve sprvn pracuje, pipojme napt +Ur, na vstupn jednotku pivedeme Ul anaveme volnou indukn vazbou cvku L1 na osciltor
Obr. 4. Deska s plonmi spoji a rozmstn soustek displeje vstupn jednotky. Zkontrolujeme, zda celek dokonale funguje. Chceme-li mt naprosto pesn ladn (vpraxi zbyten), nastavme daj displeje 108,0 MHz ataem zkontrolujeme, zda osciltor kmit na kmitotu 108,0 + 10,7 = 118,70 MHz. Ppadnou odchylku odstranme zmnou C9. Tm je oiven Obr. 5. Nhrada krystalu skmitotem 3,2 MHz
>
asov rel
Jaroslav Huba
Pri riaden technologickho procesu je asto potrebn spna vuritom asovom slede rzn zariadenia. Pre jednoduch automatiku je finanne nevhodn obstarva si mikropotaov riadenie, alebo vyuva pecilne asov rel. Vnasledujcom lnku prinam ideov rieenie tohto problmu. Zariadenie je schopn ovlda napr. 2 rel vuritej postupnosti, medzi zopnutiami je mon nastavi rzne dlh prestvky, ako aj dku zopnutia je mon meni. Celkov poet nastavitench asov - tyri. Pre konkrtny technologick proces bolo potrebn, aby po zopnut prvho rel zoplo alie a zopozdenm niekoko seknd. Po vypnut obidvoch rel mala nasledova niekokomintov prestvka apotom sa cel cyklus opakuje. Aby sa dosiahlo vej univerzlnosti, vetky asy s nastavovan trimrami. je do obvodu zapojen tranzistor T1. Tento m za lohu pridra riadiaci vstup TRIG AKO poas priebehu spnania ostatnch obvodov. Po prechode celho cyklu je AKO uvonen avyrba prestvku medzi cyklom. Na vstup prvho MKO je zapojen rel. Jeho doba zopnutia sa d nastavi trimrom R3. MKO 2 vytvra potrebn medzeru pred zopnutm druhho rel. Po prechode doby nastavenej trimrom R5 djde kpreklopeniu ana vstupe MKO 2 sa signl preklop do nuly. Tento impulz spust MKO 3, ktor je nastaven na vemi krtku dobu avyrob spnac impulz pre druh rel. Tu je namieste vysvetli pouitie kondenztora C10 na vstupe T3. Zprincpu innosti MKO 555 vyplva, e obvod pri trvalom pripojen vstupu TRIG na zem ostva vstup visie trvale v rovni log. 1. Tto vlastnos sa vemi neprjemne prejavuje vtomto zapojen tak, e druh rel by bolo vprvej polo-
vici cyklu trvale zopnut. Po pripojen cez kondenztor dochdza kpotrebnej innosti. Rel len krtko zopne avrti sa sp. Jedinou nevhodou takhoto rieenia je stav po zapnut zariadenia, kedy druh rel krtko cvakne. Pokia by to vadilo, d sa tento problm odstrni pomocou resetovacieho obvodu, ktor by pridral bzu T3 po zapnut pr seknd na zem.
Kontrukcia
Zapojenie som realizoval na pokusnej doske s plonmi spojmi. Obvody odporam osadi do objmok, aby sa pri laborovan nepokodili. Napjacie zdroje by mali by dobre filtrovan astabilizovan, aby nedolo krueniu innosti KO. Vprpade pouitia pri riaden stroja sruivm vyarovanm cel zariadenie odtienime kovovou skrinkou ado prvodu napjania zaradme vhodn sieov filter.
Na zver
Toto jednoduch zariadenie nenahrad zloit elektroniku vpriemysle, ale me by inpirciou, alebo pomckou pre niekoho, kto potrebuje jednoducho alacno riadi jednoduch proces. Naprklad rozbehy pecilnych motorov, pri vrobe farebnch fotografi, pri miean zmes, dvkovan suroviny apodobne.
Popis zapojenia
Cel zariadenie sa sklad zjednho astabilnho klopnho obvodu (AKO) atroch monostabilnch klopnch obvodov (MKO). Vyuva populrne dvojit 555 - obvody NE556. Prv obvod je AKO sdobou kmitu asi 3 min. Aby sa dosiahla synchronizcia sprvm MKO,
Obr. 1. asov rel
>
skoneno, zapjme akumultor asynteztor je pipraven kpouvn. Materil, ukterho je uvedena cena, je mon si objednat na adrese: Frantiek Gargo, Krymsk 3, 625 00 BRNO. Kzsilce bude pipoteno potovn podle platnch tarif.
Seznam soustek
IO1 68XC705 IO2 SDA3302 IO3 74LS04 IO4 M5451 Q2 0,1 a 3,5 MHz Deska splonmi spoji pro tan sprokovenmi otvory (300,-) (120,-) (10,-) (130,-) (30,-) displej, vr(80,-)
Deska splonmi spoji pro displej, nevrtan (30,-) Hlavn deska splonmi spoji, nevrtan (25,-) Q 16 MHz (30,-) 74HCT390 (25,-) T4 fototranzistor nebo fotodioda, nap. KPX81 (5,-) R1, R5, R6 R2 R3 R4, R9, R10, R11 R7 R8 R12 100 kW 27 kW 220 W 22 kW 1,5 kW 1 kW 10 kW
R13 220 kW R14 3,3 kW C1, C6, C7, C13 1 nF C2, C8 100 nF C3, C12, C14 10 F C4, C5 33 pF C9 18 pF C10 180 nF, fliov C11 39 nF, fliov T1,T2 BC547 T3 BC337 Q1 3,200 MHz akumultor NiCd 3,6 V nebo 2,4 V L1 2 a 3 zvity izolovanm vodiem 0,3 mm na 6 mm O1 a O5 displej HDSP-5501
Elektronick telegrafn kl
Urs Hadorn, HB9ABO, Im Rietli 1, CH-8154 Oberglatt, vcarsko, PR: HB9ABO@HB9AE.CHE.EU; E-mail: uhadorn@bluewin.ch
Dky pouitmu mikroprocesoru PIC16C711-20/P je mono popsan zapojen snadno a levn samostatn sestavit. Veker nastavovn odpad.
l Tlatky S2 a S3 jsou programu dodvny nkter povely. l Drtov mstky B1 a B2 se mohou pout podle poteby; ovlivuj chovn komplementrnho signlu NTX. Nepouijeme-li NTX, odpadvaj B1 a B2 (viz schma zapojen a kapitola Vestavn do transceiveru).
Vstupy
Procesor sm je schopen klovat vtinu dnes pouvanch transceiver pmo. Pro jistotu je vak jeho klovac vvod TX chrnn tranzistorem Q1 a rezistorem R1 ped ppadnm stykem s nedoucmi naptmi. Signl NTX na vvodu 3 procesoru je komplementrn k vyslacmu signlu na vvodu 6 (viz kapitola Vestavn do transceiveru). LS je mal piezoelektrick bzuk, kter na pn vydv kontroln tn. Slou pedevm k tomu, aby uivateli pedval sluebn hlen z procesoru, kter nepat do vysilae.
Co um tento kl?
Samozejm obvykl klovn telegrafn abecedy s pevnm pomrem teka/rka 1:3. Krom toho lze obvod pepnout do povelovho stavu, kter umouje lokln dialog k urovn pracovnch parametr kle. Loklnm v tomto ppad rozumme, e pkazy uivatele a reakce programu jsou slyiteln pes reproduktorek (piezo bzuk); vstup k vyslai pitom nen klovn. Tempo je mono nastavit od 30 do 284 psmen za minutu (p/min). Rozsah regulace tempa potenciometrem se me v tomto rozpt libovoln ohraniovat podle osobn poteby; nap. v rozpt 70 a 130 nebo 56 a 60 p/min. Text obsahujc nejvce 35 znaek (vetn mezer) je mono uloit do pamti a stiskem tlatka zopakovat.
r je v mikroprocesoru pevn uloen. Naprogramovan mikroprocesor je mono si objednat u OK2BZD (viz kapitola Seznam soustek). Pvody k desce s plonmi spoji jsou oznaeny psmeny v krouku.
Vstupy
Program dostv instrukce a povely z nsledujcch vstup: l U2 a R2 poskytuj referenn napt 2,5 V, kterho se pouv k men napt baterie. Na prvn pohled do schmatu vypad U2 jako Zenerova dioda. Ve skutenosti se jedn o integrovan obvod, kter tm ideln napodobuje funkci 2,5voltov Zenerovy diody. l Potenciometrem R3 se procesoru sdluje poadovan tempo klovn. l Y1, C3, C4 jsou sti krystalovho osciltoru. l Psmena P a S oznauj kontakty pek teka/rka klovac mechaniky. Program umouje t provoz s dvoupkovou pastikou, tzn. e oba kontakty mohou bt nezvisle na sob pipojeny.
Nvod k pouit
S2 spout vysln uloenho textu. Jakmile se sepne kontakt klovac pkou, vysln se peru. Pro kontrolu je mono text opakovat jen lokln tak, e se nejdve stiskne S3 a pak S2. Nen-li v pamti uloen dn text, program hls QRU kontrolnm tnem. Zmknutm S3 je program pepnut do povelovho stavu. Pihls se psmenem R, e je pipraven pijmout povel. Povel sestv z jednoho psmene nebo stisku tlatka. Na neznm povel program odpovd ? a oekv dal povel. Povelov stav je ukonen po skonen dialogu, nejpozdji vak 9 sekund po posledn manipulaci. Povelov dialog je veden v prv nastavenm tempu. Vloen daje a provozn volby zstvaj uloeny, dokud je pipojena baterie.
Zapojen
Jdrem zapojen (obr. 1) je mikroprocesor U1. Veker funkce tohoto elektronickho kle jsou dny programem, kte-
Jednotliv povely
Jak reaguje kl na jednotliv povely (vyslny prostednictvm pastiky morseovkou do mikroprocesoru; povely jsou vytitny tun): E - je-li prv nastaven tempo kle nap. 130 p/min, kl neustle vysl slo 130, dokud nestlame pastiku. <S2> - v pamti uloen text je lokln vysln, nap. pro kontrolu po uloen. U - program ud napt baterie s pesnost na dv desetinn msta. Pesnost: mni A/D a vpoet maj dohromady to-
Obr. 1. Schma zapojen elektronickho telegrafnho kle HB9ABO
pohled zespoda
Obr. 2. Univerzln deska s plonmi spoji s rozloenm soustek
pohled zhora
leranci pesnosti 0,8 %. K tomu pbv jet odchylka referennho napt U2 od referennho napt 2,50 V. V praxi to znamen, e stav baterie lze posoudit s pesnost, kter bohat sta. T - Program se hls QRV k zaznamenn textu. Zznam textu je ukonen stlaenm S2 nebo po uloen 35 znaek. Tchto 35 znak v pamti je pevn dno programem, je vak nutno mt na pamti, e i mezera je registrovna jako znak, take nap. CQ CQ DE OK1AA zabere v pamti msto 14 znak. Program to potvrzuje vyslnm QSL, v ppad, e se snate do pamti uloit znak vce, program vs po 35 znacch peru vyslnm QSL. Po pomlce del ne 9 s je ukldn t skoneno; v tomto ppad potvrzen QSL nen vyslno, text je vak uloen. R - Uruje tempo pi bci na pravm dorazu potenciometru: bhem tohoto povelu je oznaen tempa trvale vyslno a v t dob je mono potenciometrem mnit rychlost v celm rozsahu od 30 do 284 p/min. Povel je ukonen zmknutm tlatka nebo klovac pky. Posledn nastaven tempo je pak povaovno za maximln; tzn. e je dno pravm dorazem potenciometru. Kdyby nov nastaven maximln tempo bylo nyn ni ne dvj minimln tempo, tak minimln tempo je srovnno s prv nastavenm maximlnm tempem. Znamen to, e v takovm ppad je cel nastaviteln rozsah tempa omezen na jedinou rychlost. Tm je zajitno, e tempo pi bci na pravm dorazu potenciometru je vdy vy (nebo stejn) ne tempo levho dora-
Obr. 3. Nvrh desky s plonmi spoji od firmy Cemeq. Oznaen vvod na nkresu s rozloenm soustek a jejich ekvivalenty na obr. 1: Bat+ = M, P- = = D, TX = B, P+ = C, Bat- = A, GND = I, PH = E, PW = F, PL = G, P = G, S = = J, S3 = K, S2 = L
zu. Pi prvnm zapnut kle je tempo pravho dorazu 284 p/min. L - Uruje tempo pi bci na levm dorazu potenciometru. To, co bylo eeno o povelu R, plat t pro povel L, avak pojmy vpravo/vlevo a maximln/minimln je nutno pehodit. Co se ale stane, kdy se omylem minimln rychlost nastav pli velk? (Pli velkou rozumme rychlost, kterou opertor u nezvld.) Dejme tomu, e pvodn rozsah temp byl 70 a 125 p/min a e minimln rychlost je pak povelem L stanovena na 284 p/min. Rozsah temp je tedy 284 a 284. Povelov dialog tedy mus probhat touto rychlost, co me bt pro nkoho zkoukou trplivosti. Jako vcho-
disko z tto situace nabz povel L rovnocennou alternativu: msto klovn L se me v povelovm stavu opt stisknout S3. Po prvnm zapnut je tempo s bcem potenciometru na levm dorazu 30 p/min. D - volba dvojitho kontaktu. Program se pihls s QRV k pjmu slic 0 nebo 1. Zadan slice je potvzena QSL. slice 1 volbu zapn, 0 ji vypn. Po prvnm zapnut jsou vechny volby vypnuty. Zapnut volba D znamen, e teky a rky jsou vyslny stdav, stisknou-li se ob klovac pky souasn. Tak nap. mohou bt vyslny znaky + nebo C jenom dv-
Obr. 4. Celkov proveden kle HB9ABO (vlevo) Obr. 5. Pohled na vnitn uspodn kle - univerzln deska s plonmi spoji ze strany soustek (vpravo)
ma pohyby pek. Pokud je volba D vypnuta, pak uruje pozdji stlaen pka, zda do srie vyslanch prvk (teek/ rek) budou vloeny teky nebo rky, jsou-li ob pky sepnuty. Znaky jako X nebo P se tedy mohou rovn vytvoit jen dvma pohyby pkami. Kdy projdeme celou Morseovu abecedu, zd se, e je vhodnj vyslat s vypnutou volbou D. Dleitj vak bude asi osobn zliba pro tu nebo onu metodu. S - volba pamti na teku/rku. Zadn povelu a stav po zapnut viz povel D. Pi zapnut volb S je do pamti zaznamenna teka, kdy je bhem vysln rky sepnut tekov kontakt. rka je do pamti zaznamenna, kdy se bhem teky sepne rkov kontakt. Takto uloen prvek je pak vysln bezprostedn po prv vyslanm znaku. Tato metoda je praktick pedevm tehdy, maj-li prsty opertora trochu pedstih vi nastavenmu tempu. M - volba kontrolnho tnu. Zadn povelu a stav po zapnut viz povel D. Kontroln tn je signl pravohlho prbhu o kmitotu 488 Hz, kter je k dispozici na vvodu 7 procesoru U1. Povelov konverzace probh vdy kontrolnm tnem; neme bt pivedena na vyslac vstup.
firma Cemeq (obr. 3). Tuto desku jsem vak zatm nevyzkouel. Aby zapojen bylo chrnno ped vlivy vf, mus bt vestavno do ochrannho kovovho pouzdra a klovac vstup by ml bt veden pes tlumivku. Kdo bude potebovat kontakt k ladn (trvalmu zaklovn), me zapojit (nenakreslen) spna S1 ke klovacmu vstupu. Pro konen vzhled kle je mono se inspirovat obr. 4 a 7.
Uveden do provozu
Kdy se poprv pipoj napjec napt, kl jednou odvysl prv nastaven tempo pes kontroln reproduktorek. Jestlie se tak stane, odpadaj dal kontroly. Po zapnut by odbr proudu ml bt 1 a 5 mA. Na vvodech 15 a 16 U1 by ml bt signl z osciltoru o kmitotu 4 MHz. (Odbr proudu i signl z osciltoru skon pi normlnm provozu po 9 s.)
Napjen
Odbr proudu bhem klovn pi napt baterie 4,5 V je asi 2 mA. 9 s po posledn manipulaci se procesor ukld do spcho stavu. Tehdy je spoteba proudu celho zapojen znan pod 1 mA; proto nen ani teba vypnae. Procesor m uren provozn napt 4,5 a 5,5 V. Pokusy s nkolika kli vak ukzaly, e zapojen funguje bezvadn i pi naptch od 2,3 V. Pokud se napt baterie zmen pod 2,8 V, program vdy ped spanm varuje hlenm UBAT <napt>. Pesto, e je mono klovat i po tomto varovn stle jet bez omezen, doporuuji pi nejbli pleitosti baterie vymnit. Je-li nutno brt ohled na hmotnost a prostor, pak posta pout ti lnky AAA (IEC LR 61). S nimi je mon nepetrit provoz po vce ne 500 hodin s dostatenou rezervou. Napjen ze st m tu nevhodu, e uloen data se pi vypnut napjen ztrat. V tom ppad me pomoci podprn monolnek, dodvajc poadovan napt 1,5 V pro zachovn dat.
Obr. 7. Pklad popisu hornho panelu kle HB9ABO
Seznam soustek
R1 3,9 kW R3 10 kW R2 3,9 kW C1, C2 220 nF tantalov C3, C4 22 pF keramick U1 PIC16C711-20/P U2 LM385Z-2.5 Q1 BC237 Y1 krystal 4 MHz piezoelektrick bzuk QMB-06 Zjemci o stavbu tohoto elektronickho kle si mohou objednat naprogramovan procesor PIC16C711-20/P za cenu 235 K na adrese: Josef astn, OK2BZD, Olomouck 10, 618 00 Brno.
Vestavn do transceiveru
Signly TX a NTX je mono pout pro pepnn vysln/pjem (QSK) bez kliks. Obr. 6 ukazuje, jak je klovac signl TX asov vloen do signlu NTX; tP je dlka teky, tV je nastaviteln zpoovac as mezi TX a NTX. Obr. 6.
Vhled
Signl NTX by mohl nap. zapnat pijma a antnn rel, zatmco TX kluje vysla. Vstup 3 (NTX) m otevenou elektrodu drain, vstup 6 (TX) je pes vnitn odpor spojen s napjecm naptm. Vstupy jsou schopny klovat proud pes 100 mA. Klovan napt vak nesm pekroit napjec napt procesoru. Zpoovac as tV je mono mstky B1 a B2 nastavit nsledovn: B1: oteven zapojen oteven zapojen B2: oteven oteven zapojen zapojen t V: 0 ms 1 ms 2 ms 3 ms Po delm zkuebnm provozu se neobjevily dn nedostatky. Za zlepovky a zkuenosti uivatel budu pesto vden. Nezaruuj tm ovem, e tak vznikne njak vylepen verze: veker pvody procesoru jsou obsazeny; programov pam o 1024 slovech je obsazena na 99 %; ppadn dodaten intern veliiny by byly pidny na et kapacity textov pamti. A kdyby byla nov programov verze pesto mon, museli by ji uivatel koupit s novm procesorem. Pouit typ U1 lze programovat pouze jednou. Redakce PE-AR dkuje za pomoc pi ovovn tto konstrukce Ing. Josefu astnmu, OK2BZD, a Zdeku Vpenkovi, OK1DVZ. Zjemci o program pro mikroprocesor PIC16C711-20/P nech se obrt na autora lnku, jeho elektronick adresy jsou uvedeny pod nadpisem.
Konstrukce
Pro tento kl jsem nepovaoval za nutn navrhnout zvltn desku s plonmi spoji. Jak pro pokusy, tak i pro definitivn podobu kle jsem zvolil zapojen na univerzln destice s plonmi spoji, drkovan v rastru. Na obr. 2 a 5 je vidt rozmstn soustek. I kdy snad nen konstrukce na pohled pkn, je eln pro rychl a bezproblmov sestaven. Prmr drek je 1 mm v rastru 2,54 mm. ry oznauj sted vodi; drky jsou na kiujcch bodech ar. Msta, kde mus bt vodie perueny, jsou oznaena X. Tet vvod od U2 nen zapojen; me se odtpnout. Speciln desku s plonmi spoji pro tento elektronick kl navrhla vcarsk
Obr. 6 ukazuje, e asov zpodn ovlivuje jak pomr teka/rka, tak i rychlost klovn. daje o rychlosti vychzej z tP; proto u nejsou pesn pi rychlostech nad 200 p/min, jsou-li asov zpodn nastavena od 1 do 3 ms.
Pro a jak mme SV (PSV ) - (3)

Jindra Macoun, OK1VR
Obr. Schma reflektometru s oznaenm charakteristickch daj a parametr. Smrov vazby nemus bt nutn uspodny naznaenm zpsobem nad sebou. Na vych kmitotech je vhodnj uspodn vazeb za sebou. Na KV psmech mohou bt smrov vazby navinuty na feritovch kroucch jmaem s pepnanm atenutorem, take lze pesn st SV <1,01. Maximln vkon je ovlivnn konstrukc a omezen zatenm bezinduknch zakonovacch rezistor smrovch vazeb pi nejmenm vazebnm tlumu, tj. na nejvym kmitotu provoznho psma. Budou-li napklad zakonovac rezistory TR 191 namhny jmenovitm zatenm 0,25 W pi vazebnm tlumu 20 dB, stane se tak pi 25 W vf vkonu v hlavnm veden reflektometru. Nyn bychom ji mli vysvtlit a definovat ti parametry, ktermi se vyjaduje pizpsoben. Jsou v podstat podmnny vvojem techniky men. Nejpopulrnj a nejuvanj parametr - PSV - pomr stojatch vln, i spisovnji (podle SN) SV - initel stojatch vln se vil v dob pouvn micch linek. Na tzv. micm veden s podlnou trbinou, zaazenm do men vf trasy, se kapacitn sondou v tto trbin mila maximln (Emax) a minimln (Emin) napt stojat vlny, kter podl veden vznik interferenc vlny postupn a odraen. Take PSV nebo SV nebo SWR (Standing Wave Ratio) oznaovan i psmenem s (sigma) = Emax/Emin. Je-li veden zakoneno pizpsobenou zt, nevznikne stojat vlna (Emax splyne s Emin, take jsou shodn, jejich pomr se bl jedn). Pi totlnm odrazu, tzn. plnm nepizpsoben bude Emin nulov a pomr Emax/Emin se bude pibliovat nekonenu. Pi men reflektometrem, tzn. smrovmi vazbami, kter snmaj oddlen a samostatn pmo vzorky napt indukovan vlnou postupnou (Ep) a vlnou odraenou (Eo), nazvme jejich pomr initelem odrazu (nebo koeficientem reflexe) - r nebo r (r). r = Eodra/Epostup, pop. r% = Eo/Ep . 100 %. Je-li veden zakoneno pizpsobenou zt, bude se Eo blit nule, take r = 0/1 = 0. Pi totlnm odrazu, kdy jsou ob napt shodn, bude r = 1. ili je-li r = 1, je SV = a pi SV = 1 je r = 0. Mal nepizpsoben, pop. nepizpsoben vznikajc na impedannch diskontinuitch veden a konektorech se lpe vyjaduj tzv. tlumem odrazu a v dB, kter je definovn vztahem a = 20 log (Epostup/Eodra). ili m je napt odraen vlny (Eo) men, tm vt je tlum odrazu (a). Nap.: a = 26,5 dB, SV = 1,1; r = 0,047, tzn. 4,7 % (co jsou daje, kter m nap. konektor N na 6 GHz); a = 40 dB, SV = 1,02; r = 0,01, tzn. 1 %. Mezi tlumem odrazu, initelem stojatch vln a initelem odrazu plat jednoduch vztahy. Pro praktick pouit se pouv tabulka, kterou uvedeme v dalm pokraovn. Chystme i srovnvac test nkolika reflektometr.
Pipomeme strun 2. st v PE-AR . 6/97: SV (PSV) men prbn obvyklm zpsobem, (tzn. ihned na vstupu vyslae), ns informuje o pizpsoben cel trasy napje - antna, ale nikoliv o pizpsoben vlastn antny. tlum napjecho kabelu nap. me zmenit SV i antny znan nepizpsoben. Pro kontrolu vlastn antny je proto vhodnj zaadit reflektometr (pop. pouze jeho smrov vazby) a na vstup antny. Nicmn s jistmi zkuenostmi a za uritch pedpoklad lze i s reflektometrem na vstupu vyslae antnu dolaovat. Pedchoz dv sti lnku mly odpovdt na mnoh z dotaz, o kterch diskutuj na psmu (pop. je zaslaj redakci) spe zjemci o praktick provoz. Nae dal vahy a informace pak ji m spe k podstat vci a pedpokldaj hlub zjem o tuto problematiku. Zapamatujme si, e napt mrn odraen, pp. postupn vln se snm z opanho konce smrov vazby, resp. z toho konce vazebnho veden, kter je ble proti postupu vln. Zakonovac odpory vazeb tedy le ve smru mench vln. Indukovan napt Ep a Eo se snmaj bu jako vysokofrekvenn pes vf konektory na koncch smrovch vazeb a souosmi kabely se vedou do vf voltmetru, pp. do micho pijmae, nebo jako stejnosmrn za diodami a m se rukovmi indiktory. Ob vazby maj bt nastaveny tak, aby jejich smrovost i vazebn tlum byly stejn. Nktermi typy pesnch reflektometr lze tak mit napt z obou smyek souasn, tzn. souet napt indukovanch postupnou i odraenou vlnou. Ze t namench hodnot je pak ji mono vypotat ob sloky impedance a nikoliv jen pouh SV. U vtiny levnjch typ provoznch reflektometr asi do 150 MHz jsou vechna veden realizovna jako veden pskov (technikou plonch spoj), co pzniv ovlivuje jejich cenu. S pihldnutm k ve uvedenm vlastnostem nyn lpe pochopme parametry reflektometr: Impedance reflektometru Zr je dna rozmry a uspodnm souosho nebo pskovho hlavnho veden. Pro radiokomunikan ely je 50 W, pro TV pijmac antny a rozvody 75 W. SV reflektometru je parametr, kter se zpravidla neuvauje. Zcela samozejm se pedpokld, e sm reflektometr do men trasy dnou impedann diskontinuitu, tzn. vlastn SV nevn, a e SV indikovan na jeho vstupu je shodn s SV na jeho vstupu, pp. na vstupu vyslae, co vak nemus bt pravda. SV reflektometru je ovlivnn konstrukc a zvlt pak volbou konektor. Ml by bt men ne minimln miteln SV na nejvym kmitotu pracovnho psma. Kmitotovm rozsahem rozumme maximln kmitoet, pi kterm se zmen vazebn tlum a smrovost vazeb natolik, e se minimln men SV, resp. chyba men zvt na nepijatelnou hodnotu. Maximln kmitoet je zpravidla omezen dlkou smrov vazby (vazebn smyky) vzhledem k vlnov dlce ( 0,15 lmin). Rozsah men SV: U provoznch reflektometr s jednm rukovm indiktorem je uren krajnmi hodnotami stupnice SV, obvykle 1 a 3; u reflektometr-wattmetr s pepnatelnmi rozsahy vkon 1,1 a 10 s vt pesnost. Minimln SV, neboli minimln initel odrazu je dn konstrukn kvalitou reflektometru. Uvd se zpravidla jen u pesnch micch reflektometr, u nich se vf napt smrovch vazeb m selektivn micm pi-
Reflektometr - jeho vlastnosti, parametry i konstrukce (viz obr. 1)

Reflektometr je sek zpravidla souosho veden o impedanci Zr, k nmu jsou voln vzny tzv. smrov vazby, v nich se indikuj napt mrn intenzit vf energie prochzejc tmto sekem veden jednm, pop. obma smry. Tzn. napt mrn vf energii nesen vlnou postupnou (Ep) a odraenou (Eo) od zte - antny. Impedance reflektometru (Zr) se m shodovat s vstupn impedanc vyslae (Zv), jeho vf zaten reflektometr kontroluje, resp. se jmenovitou impedanc antny (Za), jej pizpsoben reflektometr m. Smrov vazba je pak relativn krtk sek veden, z jedn strany zakonen bezinduknm rezistorem, jeho odpor (Rv) se m shodovat s charakteristickou impedanc tohoto vazebnho veden (Zvv). V podstat je to jednodrtov veden, jeho impedance je dna prmrem vodie a jeho vzdlenost od vnitnho povrchu plt reflektometru. V praxi se vol impedance vazebnho veden Zvv a tud i odpor Rv ~100 W. Tuto impedanci m nap. vodi o 1 mm vzdlen 0,8 mm od vnitnho povrchu plt reflektometru. Uspodn smrovch vazeb a jejich bezodrazov zakonen ovlivuje rozhodujcm zpsobem funkci reflektometru, tzn. kvalitu rozlien postupn a odraen vlny. Definujeme ji jako smrovost vazby (Sv). Je dna pomrem napt v dB na obou smrovch vazbch pi dokonalm pizpsoben zte hlavnho veden reflektometru, kdy SV = 1. Zatmco napt indukovan ve smrov vazb vlny postupn bude maximln, tak ve smrov vazb vlny odraen by mlo bt nulov, resp. minimln, potlaen alespo o 20 dB. Smrovost pesnch reflektometr dosahuje 30 a 40 dB. Prakticky to znamen, e pi dokonalm zakonen, kdy je tlum odraen vlny teoreticky nekonen, bude vchylka indiktoru vlny signalizovat pi smrovosti 20; 26,5 a 30 dB SV = 1,22; 1,1 a 1,064. Pomr napt, kter je k dispozici z vazebn smyky postupn vlny, vi napt v hlavnm veden reflektometru definujeme jako vazebn tlum (Av). Zvis na dlce vazebnho veden (tzn. dlce smyky) vzhledem k vlnov dlce a tsnosti vazby s vnitnm vodiem hlavnho veden. Za pijateln se povauje vazebn tlum 20 dB, kdy vazebn veden odebr pouze 1/100 prochzejcho vkonu. Napt z vazebn smyky odraen vlny je pak jet o ji zmnnou smrovost men.
Radioamatrsk muzeum ve Vancouveru

Coquitlam, B. C. (British Columbia, Kanada) je pedmstm Vancouveru, asi jako Vysoany v Praze. Ped temi lety tam byla ustavena skupina SPARC (Society for Preservation of Antique Radios and Communication Equipment), tj. spolenost pro zachovn starch rdi a spojovacch zazen. Zprva se rozila a dnes skladitn prostor, kter SPARC m pronajmut, prask ve vech. Je pozoruhodn, e tyto prostory pronajm radioamatrm tamn psychiatrick lebna (blzinec). Krom rozshl sbrky, ker se v krtk dob sela, jsou tam umstna pracovit pro vnj (pevn truhlskou) a vnitn (elektrickou a elektronickou) renovaci zskanch expont, z nich vtina je v provozuschopnm stavu. Pro informaci eskch zjemc o star rdia je pipojeno nkolik snmk nejzajmavjch expont. Exponty z obr. 5 a 6 si zahrly ve filmu Titanic, kter bude uveden do kin v lt t.r. Jedn se o tent typ radiostanice, jako byla na Titanicu, kter vak byla instalovna na jinm parnku a zachovala se. Za jejich zapjen filmov spolenosti zskal SPARC mimo jin i filmovou maketu lodn kabiny, kde je umstn jiskrov budi (obr. 5 - nosnky s nty jou devn). Baterie 12 ndob na obr. 6 je antnn ladi sestaven z Leydenskch lahv. Obr. 4. Anglick poln radiostanice z 1. svtov vlky
Obr. 3. Pravdpodobn prvn penosn (s uchem) krtkovlnn pijma kdysi znm firmy Hallicrafters K tomuto expontu se ve zajmav pbh. V r. 1905 bylo vystaven zazen instalovno na osobnm parnku Olympic, kter slouil na mezikontinentln lince Anglie-USA. Na tento parnk nastoupil v Anglii zloinec prchajc ped zkonem. Kapitn o tom byl informovn a po uvdomn policie v USA (oboj rdiem) se dostalo sthanmu zloinci pivtn, jak jist neoekval. Jednalo se pavdpodobn o prvn pouit bezdrtov telegrafie v zjmu zkona. V mstnosti muzea je t umstna klubov radiostanice, vybaven kompletn zazenm Collins. VE7CZP
Obr. 5 a 6. Uniktn exponty - sti lodn stanice z r. 1905 (tato stanice je pln a provozuschopn)
Obr. 1. st sbrky, obsahujc zazen pro radioamatry z doby po 2. svtov vlce, zejmna od firem Heathkit a Drake (vlevo) Obr. 2. Zazen, kter bvala pouvna pro profesionln nmon provoz (vpravo)
Mezinrodn setkn radioamatr Holice 97 29.-31. 8. 1997

Kad sprvn radioamatr dobe v, kde a pro jsou Holice, ale pesto opakujeme: okres Pardubice, Vchodn echy, esk republika. Pro motoristy: Holice le na silnici I. tdy . 35 E442 18km od Hradce Krlov smrem na Brno. Leton program: Odborn pednky ve velkm sle Kulturnho domu l Setkn zjmovch krouk a klub l Veer v ptek tbork v autokempinku Hlubok l V sobotu odpoledne vlet autobusem zdarma po pamtkch Vchodnch ech (sobota 12.30 h) l Nvtva Africkho muzea cestovatele Dr. E. Holuba v mst l Ve sportovn hale radioamatrsk prodejn vstava (ptek, sobota) l Velk prodejna firmy CONRAD ELECTRONIC l Tradin radioamatrsk ble trh (ptek, sobota) l Ble trh i na parkoviti vedle KD l Nborov zvod mldee v honu na liku v arelu setkn (ARDF; ptek, sobota) l V sobotu spoleensk veer ve vech prostorch KD s tancem a tombolou. Pi pleitosti setkn bude vydn SBORNK HOLICE 97 l V sokolovn bude k dispozici vyslac pracovit KV, kde bude v provozu modern vyslac zazen o vkonu 1 kW, odkud pchoz opertoi budou moci vyslat pod volacm znakem OK5H (pracovit sponzorsky vybav ALLAMAT Dob, TESLA Vimperk a R-Com Liberec) l Jako novinka je letos pipraven Klub zahraninch nvtvnk. Pro zahranin hosty bude vyhrazena klubovna a bude pro n pipraven samostatn program. Pokud pivedete na setkn zahranin hosty, nezapomete je pivst do tohoto klubu l Men parametr vaich vlastnch radiostanic a antn (dk firm RCD RADIOKOMUNIKACE Star Hradit) l Informan stedisko v arelu setkn bude v provozu od tvrtka odpoledne. Na pevdi OK0C, na 145,500 MHz a v psmu CB bude pracovat trvale informan sluba pod volacm znakem OK5H. Do informanho stediska bude od 27. 08. 1997 telefon (0456) 2132. Stanice OK1KHL a OK5H budou po cel lto podvat informace o setkn. Podrobn informace mete tak zskat na adrese: Radioklub OK1KHL Holice, Ndran 675, 534 01 Holice
telefon sekretarit: 8.00-16.00 hod. (AMK) i fax (0456) 2186; editel (OK1VEY, Sveta Majce): (0456) 3211; hlavn poadatel (OK1HDV, Vclav Dank): (0456) 3848; stedisko OK1KHL (od 27. 8. 1997 trvale): (0456) 2132; PAKET RDIO: Sveta OK1VEY OK0PHL.TCH.EU - NOD OK0NH; Vaclav OK1HDV OK0PHL.TCH.EU - NOD OK0NH
Redakce PE-AR je sponzorem radioamatrskho setkn v Holicch a na podn zale zjemcm formul pihlky k ubytovn a strav pi setkn v Holicch a pokyny pro astnky. Poadatel mus obdret vae pihlky nejpozdji do 20. 8. 1997.
Zmrtvchvstn Hanzelkovy modr Tatry T805
Z tiskov besedy 22. 4. 1997 v budov Autoklubu R v Praze. Zleva: pedseda sentu Petr Pithart, Ing. Ji Hanzelka, OK7HZ, Ing. Miroslav Zikmund, ex OK7ZH Na 22. dubna 1997 pipadlo 37. vro odjezdu esk expedice cestovatel Hanzelky a Zikmunda se dvma speciln upravenmi vozy Tatra T805 na jejich druhou cestu pes Balkn a Asii (viz AR A 6/1959, s. 173). Zikmundova erven T805 skonila pozdji jako expont v muzeu Tatry v Kopivnici, druhou - modrou Hanzelkovu (vlastn jen jej torzo) - objevil ped pr lety kdesi v poli, kde slouila jako skladit, automobilov zvodnk Karel Loprais. S partou pomocnk a se svmi dvma syny ji dokonale opravil a je nyn jeho majetkem. Leton vzpomnkov akce 22. dubna v Praze se konala pod patronac nakladatelstv Primus. Provzela ji tiskov beseda s Hanzelkou a Zikmundem, po n nsledovala nkolikahodinov autogramida cestovatel-spisovatel. Ped budovou Autoklubu R v Praze v Opletalov ulici byla k vidn jednak Tatra T87, v n H+Z absolvovali svoji prvn cestu (ta je nyn ve sbrkch Nrodnho technickho muzea
Jaromr ubrt, OK1DXZ (vlevo) a Martin Struna, OK1FMS, mli tu est zapjit do renovovan Hanzelkovy/Lopraisovy T805 radioamatrsk zazen Collins KWM-1 a antnu v Praze), jednak Lopraisem opraven T805 z druh cesty. Uvnit T805 stl na pvodnm mst transceiver Collins KWM-1 v provozuschopnm stavu. Na stee byla instalovna funkn antna G-Whip, zapjen Slvkem Zelerem, OK1TN, jen mlo se lic od pvodn pouit antny Heliwhip, kterou popsal v AR 12/1958 OK1MB. Petr Kolman, OK1MGW, v souasn dob dokonuje 12 V mobiln zdroj pro KWM-1, aby bylo mono z vozu vyslat za jzdy, nebo pvodn zdroj se nezachoval. Zitky spojen s radioamatrskm vyslnm z rznch exotickch zem popsal Ing. Ji Hanzelka, OK7HZ, v knize Obrcen plmsc. Po ceremonilech a tiskov besed se Hanzelkova T805 vydala na nvtvu Zlna, kde je nyn v tamnm muzeu umstna stl expozice cestovatel H+Z. OK1DXZ, OK1PFM
Novinky z radioamatrsk techniky

Transceiver TS-570D
V obvyklch testech, kter nachzme na strnkch asopis, se vtinou vychvaluj kladn strnky; podvejme se ale tak na prvodn texty mezi dky, a do rakouskho asopisu QSP, kde byly uvedeny klady i zpory speciln u tohoto typu transceiveru. Vechny testy se shoduj na velmi dobrch vlastnostech pijmacho traktu tohoto transceiveru, ovem za pedpokladu, e je zaazen pro pjem telegrafie 500 Hz filtr, co znamen nklady navc. Lze doporuit objednn a koupi transceiveru ji vetn tohoto filtru (pijde to levnji, ne dodaten objednvka samostatnho filtru). Tajemstv dobr intermodulan odolnosti hlavn v psmu 7 a tak 14 MHz spov v tom, e pro tato amatrsk psma jsou na vstupu zk psmov propusti. Podstatn hor je ji situace na 18 MHz, kde navc t. nejsou dobr podmnky en a tud ani pp. ruc stanice. Podvejme se tak na zporn zjitn: - Nevhodn zk psmo pro pjem SSB signl (60-1800 Hz pro 6 dB), obdobn pro pjem AM stanic. - Oproti jinm typm transceiver KENWOOD modulace pi SSB vypad nepirozen. Pokud se zaad DSP, jsou sice rzn monosti nastaven hlavn jako ekvalizru, a je mono si s DSP vyhrt, pro praxi je vak nejlep nastavit polohu off - tedy vypnuto. - S dodvanm mikrofonem je TS-570D nchyln k zakmitvn prnikem vf energie. To se d odstranit nap. kondenztorem asi 4,7-10 nF zapojenm paraleln pmo k mikrofonn vloce, pp. dalmi pravami. - Intermodulan produkty 3. du jsou (pi dvoutnovm testu) s odstupem jen 32 dB. - Relativn velk cena. - Slyiteln kroky pi pelaovn na AM. - Ruiv zkladn um (proti TS-830S nebo IC-730 vy o 10 dB!). - Nabz mnoho nevyuitelnch (?) funkc. - Dodvan dokumentace neobsahuje schma, a to ani blokov. Tknoflkov ovldn, 2x VFO a RIT navc s krokem 10 Hz, regulovateln vkon do 100 W na vech psmech, kovov sk s elnm reproduktorem, to ve za mn jak 900 $ by mlo vzbudit zjem tak u naich radioamatr, kte se chystaj na KV psma.
Kdo m pota
v konfiguraci nejmn PC386/40+387 vybaven navc zvukovou kartou, ten nepotebuje kupovat ke svmu transceiveru doplnk DSP, nebo kupovat transceiver nov, pokud se ve vhodch DSP shldne. Sta, kdy si zakoup program DSP Blaster, kter umon provozovat vtinu znmch funkc podstatn drach DSP doplk: horno a dolnofrekvenn propust, psmov filtr s iditelnou psma, pikov filtr pro CW, automatick notch filtr, adaptivn reduktor umu, to ve s ovldnm my (co u dnho jinho doplku nelze). Pro provoz RTTY lze nyn doporuit (pr) to nejlep, co je k dispozici: program RTTY 1.0, kter mimo dokonalho generovn a dekdovn signl RTTY podporuje veden denku WF1B o navzanch spojench. Vstup je pro AFSK, FSK i PTT, v obou ppadech - i u pedchozho programu vak autor upozoruje, e zaruuje spolehlivou funkci jen na nkterch znakovch zvukovch kartch. Bli informace mono zskat u K6STI, nejlpe E-mail na k6sti@n2.net. OK2QX
DTMF je vestavn kodr i dekodr smonost individuln i skupinov volby. Pam DTMF umouje zadat a 16mstn kd. Poadovan parametry jedn radiostanice je mono bezdrtov klonovat na libovoln poet dalch stanic. Displej je mono pepnout na zobrazen kmitotu nebo sla kanlu. Omezova umu je nastavovn programov v menu. Vkon vyslae je pepnateln, prosvtlen displeje lze nastavit ve dvou rovnch. U pevdovch kanl je nastaven automaticky odskok 600 kHz. asov je mono limitovat dobu vysln i vypnut po nastaven dob bez innosti; nen-li pijmn dn signl, stanice se pepne po urenm ase automaticky do spornho reimu (battery save). Zkladn technick daje: Kmitotov rozsah: 144 a 146 MHz (roziiteln na 136 a 174 MHz). Napjec napt: 6 a 16 V. Teplotn provozn rozsah: -10 a +50 C. Vkon vyslae: 5 W pi 12 V. Citlivost pijmae: 0,16 mV. Rozmry: 58 x 147 x 30 mm vetn akumultoru. Hmotnost: 350 g vetn akumultoru. Radiostanici Kenwood TH-235E dodv R-Com Liberec spol. sr.o. za 7900 K vetn DPH s akumultorem, nabjeem a zkrcenou gumovou antnou. Kradiostanici lze dokoupit rozshl psluenstv - nkolik typ akumultor a bateriov pouzdro na 6 tukovch lnk, stoln nabje standardn i stoln rychlonabje (pouiteln i pro typy TH-22, TH-26 a TH-78. Dle ti druhy pdavnch reproduktor/mikrofon, nhlavn soupravy a napjec kabely. OK1AJD
Nov run radiostanice TH-235E

Novinka od firmy KENWOTH-235E OD soznaenm TH-235E spluje vechny poadavky kladen na modern radiostanice. Koncepn je odvozena od ady radiostanic KENWOOD, urench pro komern pouit. Zkladn parametry se nastavuj pomoc menu. Stanice m vestavnu klvesnici DTMF svelkmi pehlednmi tlatky. Stanice m 60 pamt snezvislm zadnm pijmacho a vyslacho kmitotu, kmitotu CTCSS atd. Kodr pro vysln normalizovan ady tn CTCSS je vestavn, dekodr je mono doplnit jako pdavn modul. Pro selektivn volbu
YAESU, KENWOOD, ICOM

l Na setkn ve Friedrichshafenu pedstavila firma YAESU svj nejnovj vrobek FT-920. K nm vak prakticky vbec nepronikl model FT-600, kter pat k tm jednodum, pokud se vybaven a ovldn te. M eln reproduktor, robustn konstrukci odpovdajc vojenskm normm a prosadil se hlavn na trhu v USA. l Pokud si chcete zakoupit transceiver KENWOOD TS-570D, uvate, e firma nabz i model TS-570S, o kterm se u ns pli nev, ale kter m mimo vech vymoenost u ns znm ptsetsedmdestky navc jet estimetrov psmo. Cenov rozdl na trhu v USA je 280 $. l Do tetice veho dobrho - tet konkurent, firma ICOM nabz ji del dobu u ns prakticky neznm typ kvalitnho transceiveru pro zatenky, IC-707.
l Firma Oak Hills Research (v Nmecku dovozce Beam Elektronik, Postfach 1167, 35001 Marburg) nyn nabz nov model stavebnice telegrafnho transceiveru QRP Explorer II o vkonu asi 1,5 W (oproti prvnmu typu m iditelnou i psma) pro jedno psmo 40, 30 nebo 20 m, napjen 12 V (max. 13,6 V). Pro nae experimenttory pineseme jen s krtkm komentem schma zapojen. l Narstajc objem elektroniky, kterou jsou vybavovny modern typy automobil, pin i otzky jejho ovlivovn v ppad, e bude do automobilu instalovna amatrsk stanice pro mobil provoz. DARC se dotzal 16 automobilovch firem, jak vliv me mt v jejich typech voz amatrsk zazen a zda jeho mont vbec povoluj. Nap. firma Citron odpovdla, e povoluje instalaci zazen do vkonu 4 W pi SV <1,5, aby bylo vyloueno ovlivnn automobilov elektroniky. Mazda neurit odpovdla, e dleit systmy by nemly bt narueny, Mitsubishi se odvolv na budouc jednn, vtina firem vak neodpovdla vbec... l DXmani - co byste ekli antnm 2x 3 prvky fullsize pro 7 MHz a 3x 5 prvk pro 14 MHz ? J osobn bych je bral vetn asi 63 m vysokho otonho storu, jak je m k dispozici GI0AIJ, Ivor Greenwood. Vrobcem je K5IVU, kter se zastnil i stavby; ke slovu pi konstrukci pily i nov materily, jako je kevlar. OK2QX
Kalend zvod na srpen

3.8. BBT, UKW-Field Day (DL)1,3 GHz 07.00-09.30 3.8. BBT, UKW-Field Day 2,3-5,7 GHz 09.30-12.00 2.-3.8. Summer Contest (F6BCH) 144 MHz a ve 14.00-14.00 3.8. ALPE ADRIA VHF Contest 144 MHz 07.00-17.00 3.8. BBT, UKW Field Day 432 MHz 07.00-09.30 3.8. QRP zvod 1) 144 MHz 08.00-14.00 3.8. BBT, UKW Field Day 144 MHz 09.30-12.00 5.8. Nordic Activity 144 MHz 17.00-21.00 12.8. Nordic Activity 432 MHz 17.00-21.00 12.8. VKV CW Party 144 MHz 18.00-20.00 17.8. Field Day Ferragosta (I) 144 a 432 MHz 07.00-17.00 17.8. Trophy F8TD 1,3 GHz a ve 04.00-11.00 17.8. AGGH Activity 432 MHz-76 GHz 07.00-10.00 17.8. OE Activity 432 MHz-10 GHz 07.00-12.00 17.8. Field Day Sicilia (I) 144 MHz 07.00-17.00 17.8. Provozn VKV aktiv 144 MHz-10 GHz 08.00-11.00 24.8. Field Day Sicilia 50 MHz 07.00-17.00 26.8. Nordic Activity 50 MHz 17.00-21.00 26.8. VKV CW Party 144 MHz 18.00-20.00
) podmnky viz AMA 3/96 a AR-A 7/95, denky na OK1MG
1
KENWOOD pod nzvem FUNK-KEY. Tato zazen spadaj do kategorie LPD (low power device) a mohou se zcela voln pouvat bez ohlaovn a bez koncese... bohuel v psmu 433 MHz. Poprv se s nm zjemci setkali na veletrhu CeBit, cena je pouhch 249 DM. Pracovn kmitoet (68 kanl) je mono nastavit od 433,075 MHz do 434,750 MHz s odstupem 12,5 kHz, zazen m vestavn tnov dekodr CTCSS a vrobce udv dosah asi 3 km ve volnm ternu (vkon 10 mW). Na druh stran mon pjde rozit rozsah na cel amatrsk psmo a radioamati by tak dostali velmi lacin kanlov zazen pro sv pokusy. Obdobn zazen pod firemnm oznaenm EC10 nabz i firma ALINCO za 270 DM. QX
2.-3.8. 3.8. 3.8. 9.8. 9.-10.8. 11.8. 16.-17.8. 16.-17.8. 17.8. 23.-24.8. 29.8.
YO DX contest MIX SARL contest SSB Provozn aktiv KV CW OM Activity CW/SSB Europ. contest (WAEDC) CW Aktivita 160 CW SEANET contest SSB Keymens club (KCJ) CW SARL contest CW TOEC Grid contest CW Zvod k vro SNP CW
20.00-16.00 13.00-16.00 04.00-06.00 04.00-06.00 00.00-24.00 19.00-23.00 00.00-24.00 12.00-12.00 13.00-16.00 12.00-12.00 04.00-06.00
Strun podmnky jednotlivch zvod naleznete v tchto slech erven ady bvalho AR pp. v loskm ronku PE-AR: SSB liga, Provozn aktiv AR 4/ 94, OM Activity AR 2/94, Aktivita 160 m, Colombian contest (omlouvme se za nesprvn emblm u pravidel tohoto zvodu v minulm sle PE-AR) a Russian RTTY minul slo PE-AR, Venezuelan AR 6/94, SEANET AR 6/95, Keymens club (KCJ) PE-AR 7/96, SARL HF contest PE-AR 8/96, RSGB IOTA AR 7/94, EU SW Championship AR 7/94, SNP AR 7/95, YODX PE-AR 7/96, TOEC PE-AR 5/96. European DX contest (WAEDC) pod DARC kadoron tikrt: CW vdy cel druh vkend v srpnu, SSB vdy cel druh tden v z a konen RTTY vdy cel druh vkend v listopadu. Zatek je vdy v sobotu v 00.00 a konec v nedli ve 24.00 UTC. Zvod se v kategorich: A) stanice s jednm opertorem, vechna psma; B) stanice s vce opertory, jeden vysla; C) stanice s vce opertory, vce vysla v okruhu 500 m, na kadm psmu se pipout jeden signl; D) posluchai. Psma 3,5 a 28 MHz krom WARC, vymuje se kd sestvajc z RS(T) a poadovho sla spojen ponaje 001. Kad spojen se hodnot jednm bodem. Kad pijat QTC t jednm bodem. Nsobii jsou zem DXCC podle poslednho platnho seznamu, v psmu 3,5 MHz se kad nsobi pot 4x, v ps-
Kalend zvod na ervenec a srpen

14.7. 19.7. 19.-20.7. 19.-20.7. 26.-27.7. 26.7. 26.-27.7. 26.-27.7. 27.7. 2.8. 2.8. Aktivita 160 CW HK Independence Day MIX SEANET contest CW AGCW QRP Summer CW Venezuelan DX contest CW Diplom Sverige Contest SSB RSGB IOTA contest SSB Russian WW Contest RTTY Diplom Sverige Contest CW SSB liga SSB European SW Champ. SSB/CW 19.00-21.00 00.00-24.00 00.00-24.00 15.00-15.00 00.00-24.00 07.00-12.00 12.00-12.00 00.00-24.00 07.00-12.00 04.00-06.00 12.00-24.00
OK1MG
Dal pohroma pro amatrsk psma: Jak rychle reaguj svtov firmy na legislativn zmny v oblasti telekomunikac, si lze snadno ovit nap. na minitransceiverech, kter vypustila na trh v zpadnch zemch (a ns to mon potk) firma
Pedpov podmnek en KV na ervenec

Pro vpoet pipojench pedpovdnch kivek bylo pouito vyhlazen slo skvrn R12=17. A to se drme spe pi zemi. Mon, e se tempo rstu brzy zvt, protoe jak v dubnu, tak v i kvtnu stle vraznji dominovala aktivita oblast dle od slunenho rovnku, indikujc brzk prosazen zmn, probhajcch kdesi hloubji pod viditelnm povrchem. Zatm se ale v poad tiadvact jedenctilet cyklus rozjdl tak nesmle, e stle jet nebylo lze pomyslet na zpesnn jeho pedpovdi ti roky ped pedpokldanm maximem. Rozhodn se ale nezd, e by byl jet mon pokles na tak nzkou rove, jakou jsme zaznamenali vloni v z a v jnu (R=1,8), pedbn povaovanou za skuten minimum cyklu (zatmco ve vyhlazench slech skvrn je minimlnm dajem R12=8,3, patc k loskmu kvtnu). Posledn znm vyhlazen slo skvrn na losk jen je 9,0 a jeho matematicky vyhlazen rst zde spn zamluje fakt souasn skuten minimln rovn aktivity. Rostouc slunen radiace nm bude v ervenci ze vech msc v roce nejmn platn, nebo letn ionosfra bude na jej zmny reagovat znan tup a s velkm zpodnm. Ale je dobr si uvdomit, e na jin polokouli Zem je situace prv opan. Vldne tam zima a pro tamn stanice budou nae signly, pokud proniknou dle na jih, zpravidla mnohem lpe iteln, ne jejich signly u ns. To se ale tk kmitot do 20 MHz, zatmco nad touto hranic budeme asto slyet signly z Evropy. Pro spojen DX jet zstanou nejvhodnjmi psmy 14 a 18 MHz, by se s pomoc sporadick vrstvy E a ionosfrickch vlnovod budou signly zmoskch stanic obas krtce objevovat tak ve. Pehled vvoje v letonm dubnu nebude sloit. Prmrn slunen tok byl 74,6 a proti beznu stoupla dynamika jeho vvoje (rozmez od 69 do 81). Prmrn slo skvrn vrazn stouplo na 15,8 a geomagnetick index Ak z Wingstu na 11. Hned prvn den dubna zaal pekvapenm ve form neekan erupn aktivity ve form stedn mohutnho jevu a dal, jen o mlo slab (ale zato vronem plazmy do meziplanetrnho prostoru provzen) erupce probhla o est dn pozdji. Geomagnetick pole bylo klidn a neklidn, bez markantnjho vlivu na zmny podmnek en - s vjimkou krtkho a vraznho zlepen 7. dubna. Podmnky en byly ale vtinou lehce podprmrn a pi souasn rovni slunen radiace staily i slab poruchy kjejich degradaci. Vron slunen plazmy do meziplanetrnho prostoru pi erupci 7. dubna ml za nsledek etz poruch, vrcholc slab polrn z 11. dubna. Zvenou erupn aktivitu jsme pozorovali jet 13. a 15. dubna. Geomagnetick pole bylo mimo naruen intervaly po erupcch (tj. zejmna 11. a 16.-17. dubna) vtinou klidn a lehce neklidn. Podmnky en krtkch vln zstaly vtinou mrn podprmrn (pi souasn rovni slunen radiace staila i slab porucha k jejich degradaci) a vraznji se zhorily po poruchch (od 12. dubna a znovu od 17. dubna). Vraznj uklidnn od 20. dubna se jakoby paradoxn projevilo spe negativn, protoe vzrostl rozptyl a tlum rdiovch signl v ionosfe. Zpestenm na nejkratch psmech byly signly skandinvskch stanic dky aurorln sporadick vrstv E. Uklidnn, celkov pokles a pot nepatrn vzrst aktivity jsme zaznamenali na Slunci ve tet dubnov dekd. Skvrny se nadle vyskytovaly dle od slunenho rovnku, co bylo znmkou dobe se rozbhajcho vvoje 23. slunenho cyklu, by jsme od 7. dubna ji dnou vt erupci nezaznamenali. Podmnky en krtkch vln byly 22. dubna hor vlivem slab poruchy a teprve pot je uklidnn pozvedlo do prmru. Pouiteln kmitoty ale zstaly velmi nzk a vvoj ml astji nhodn charakter.
Ji estnct majk z projektu IBP byl (po lednov doasn instalaci VK0IR a nsledujcm sputn 4S7B) uveden do provozu 19. kvtna. Je jm VK6RBP v asov trbin +050". 4S7B (+130") kvli problmm s pizpsobenm antny zatm nevysl v psmu 18 MHz. Tsn za nm nsleduje ZS6DN (+140"). Z ostatnch majk IBP pichzej denn signly od JA2IGY (+1'), 4U1UN (0), 5Z4B (+150"), 4X6TU (+2'), OH2B (+210"), CS3B (+220"), LU4AA (+230") a YV5B (+250"), asto tak od W6WX (+020"). Krom nich vyslaj jet VE8AT (+010") a KH6WO (+030"). Do pln sestavy tedy zbv uvst do provozu ji jen ZL6B (+040"), BY (+110"), UA (+120") a OA4B (+240"). Zvr pat obvyklm adm dubnovch dennch hodnot dvou nejdleitjch index. Slunen tok (Penticton, B.C.) - 76, 81, 79, 79, 80, 78, 77, 76, 78, 78, 77, 76, 79, 77, 79, 75, 72, 70, 70, 70, 70, 71, 69, 70, 69, 71, 73, 72, 72 a 73, v prmru 74, 6 a index geomagnetick aktivity (Ak z Wingstu) - 10, 10, 8, 14, 15, 11, 13, 6, 6, 14, 30, 10, 8, 4, 2, 16, 20, 14, 13, 6, 21, 14, 12, 15, 8, 4, 5, 3, 5 a 14, v prmru 10,0. OK1HH
mu 7 MHz 3x a v psmech 14, 21 a 28 MHz 2x. Navazuj se spojen jen s mimoevropskmi stanicemi (viz vjimku u RTTY). K soutu bod za spojen se pitou body za QTC a tento souet se vynsob potem zskanch nsobi ze vech psem. Krom bnch spojen jako v jinch zvodech se navazuj spojen jet k pedvn QTC (viz dle). QTC pedvaj vhradn mimoevropsk stanice stanicm v Evrop a od jedn stanice je mon zskat nejve 10 QTC bez ohledu na psma. Kad pedvn QTC se zan pednm kdu: nap. QTC 8/6 znamen, e stanice, se kterou mme spojen, pedv svou osmou skupinu QTC, ve kter je 6 rznch QTC. Nsleduje pedvn QTC, nap. 1345/DL6RK/342 znamen, e ve 13.45 UTC byla nae protistanice ve spojen s DL6RK a ta pedvala slo spojen 342. Pijat QTC se potvrzuje: QTC 8/6 OK. Stanice s jednm opertorem mus z celkov doby zvodu, kter je 48 hodin, mt nejmn 12 hodin pestvku a tato pestvka me bt rozdlena do t st s libovolnou dlkou. V denku mus bt jednotliv sti vyznaeny. Pechod z jednoho psma na druh je mon a po 15 minutch provozu, odskok na jin psmo je povolen jen k zskn novho nsobie. Zvltn podmnky pro posluchae: Posluchai zaznamenvaj spojen vech stanic, tzn. evropskch i DX, kter pracuj v zvod. Kadou stanici je mon zaznamenat pro zskn bodu jen jednou na kadm psmu, nsobii jsou zem WAE i DXCC. Za jedno odposlouchan spojen (znaky obou korespondujcch stanic a kd pedvan jednou stanic) je jeden bod, ale je mon zskat a dva nsobie a dva body, pokud zaznamenme odeslan kd od obou stanic. Tak posluchai mohou zaznamenat od kad stanice nejve 10 pedvanch QTC. Zvltn podmnky pro st RTTY: Pi RTTY provozu je mon pracovat i s evropskmi stanicemi, navc plat jako nsobie i zem WAE. QTC vak je mon pijmout jen od mimoevropsk stanice. Denky se zaslaj na zvltnch formulch, urench pro tento zvod, vdy do 15. dne nsledujcho msce na adresu: WAEDC Committee, P. O. Box 1126, D-74370 Sersheim, FRG - SRN. Pipout se i denk na disket 3,5" nebo 5,25" pod MS-DOS a ve formtu ASCII, doplnn sumem a podepsanm estnm prohlenm. Diplomy obdr vtzn stanice kad kategorie v kad zemi za pedpokladu, e navzaly alespo 100 spojen nebo zskaly alespo 10 000 bod. Soutn komise kontroluje i dodrovn povolench kmitot bhem zvodu v psmech 3,5 a 14 MHz, kter jsou pro CW 3500 a 3550 a 14 000 a 14 075 kHz, pro SSB 3600 a 3650, 3700 a 3800 a 14 100-14 300 kHz. OK2QX
v antny 160 a 80 m, vkon 200 W. Sedmiprvkov logaritmicko-periodick systm dipl pro psmo 50 MHz. 2x 29prvkov antna Yagi pro mobiln provoz na 430 MHz. Programovateln klova Message. Pijma JRC NRD-345 (100 kHz-30 MHz, AM, USB, LSB, CW, FAX). irokopsmov pedzesilova fy Palomar PA-360 (100 kHz-1000 MHz). QST 4/1997, Newington, USA: QRP SSB transceiver 20 nebo 75 m na jedn destice. Snadn dekdovn DTMF/LT. PortalPeater - mal pevd, kter zaznamenv a reprodukuje sdlen v dlce a do 20 s. Padest let stavebnic Heathkit. Jak zachzet s novm souosm kabelem. Pipravujte se na druici Phase-3D: Supersatelit 10 GHz, hat na 1,2 GHz, Poslech na 10 GHz, Otet nebo neotet? Pomalobn TV systm TSC70U firmy TASCO Electronics. Komunikan pijma ICOM IC-R8500 (0,1-2000 MHz). Vestrann modem BP2M firmy Tigertronics Bay Pac. CQ-DL 5/1997, Baunatal, SRN: Projekt AMSAT Phase-3D. Kompaktn univerzln kmitotov syntetiztor. Vestrann transceiver FT-920 s digitlnm zpracovnm signlu. Zkrcen vertikln dipl pro psmo 14 MHz. N6TR - soutn dennk na potai. Mal QRP vysla pro 80 m. Transceiver Kenwood TS-570D (TX 1,8-28,8 MHz, RX 30 kHz-30 MHz). Mkov pedpt pro elektronky koncovho stupn KV. Tipy pro Es na 144 MHz. CQ AMATEUR RADIO 4/1997, Hicksville, USA: Vertikln antna DX77 s velkm ziskem (7-30 MHz). Krtk vertikln antna pro 160 a 80 m. Teorm zviditelnn rdiovch vln. Jak si na vchodnm pobe ponat na krtkovlnnch psmech. Ptiprvkov drtov smrovka pro 15 m. Svt ide, stavba jednoduchch pijma starho stylu. Principy optick komunikace (IV. pokraovn). Vceelov irokopsmov zesilova. Rdiov ruen elektronickho systmu v automobilu. Maj amati vt sklon k autonehodm? Zpisnk uivatele paket rdia: Uzemnn a ochrana zazen, Dv nzorov koly, Odborn vrazy z paket rdia. Dal dkazy, e 23. cyklus u zaal. FUNKAMATEUR 6/1997, Berlin: Pentium II. bude v ptch ltech ovldat obor pota. Pinesou City Weekend a City Plus tarifn zvhodnn mstnch hovor? (To jsou speciln tarify mstnch hovor v Nmecku.) Pilotn projekt digitlnho rozhlasu. Nov meteorologick satelity NOAA-K, L, M, N. Za starch as: Stl problmy s napjenm. Magnetooptick nahrvae. Shnout datov logice na zoubek: Digitln skener s mC. Pota s inteligentn periferi pro logistiku faxu a penos dat. Pedzesilova HiFi CA3. Atomov hodiny pro bastle: Jed-
noduch pijma cejchovacho kmitotu 153 kHz. RC-oscilor sinusovch kmit do 100 kHz zen naptm. Science-fiction se stv skutenost: E-lektronick zmek budoucnosti na zamykn dve. Zklady amplitudov modulace (3). IC-02E jako stl stanice. Mic hlava PSV do 30 MHz. Ochrana kabelovch prchodek proti deov vod. HamComm verse 3.1 pro komfortn RTTY. Ferit a aktivn antna vjednom: Pijmac antna skoro od nuly do 30 MHz. Mal a ikovn: SSTV konvertor TSC70P v praxi. Symetrick pizpsobovac len. Konvertor 40 m + vkonov zesilova = transvertor pro 144 MHz/7 MHz. Ing. J. Dane, OK1YG
TELEVIZN OPRAVI! NEMTE SCHMA? TV servis Ratajsk Zln pouv databzi, kde podle typu integrovanho obvodu lze najt schma, kter tento IO obsahuje, a tak provst men. Mete dopisovat vlastn daje. Disketa 350 K (schmata dohodou). Na Honech 3/4932, 760 05 Zln. Tel.: (067) 44 880.
O em p jin radioamatrsk asopisy ?

BREAK-IN 5/1997, Christchurch, Nov Zland: Vvoj vcepsmov smrovky. Jednoduch nf filtr (s operanm zesilovaem). Ovldn pevde NHRC (2 m). Principy zamovacch antn. Smrovka na 2 m z upravench televiznch antn. Aktivn antna 5 kHz-30 MHz. CQ HAM RADIO 5/1997, Tokio: 23. cyklus a psma WARC. Jak vyuvat psem 10, 18 a 24 MHz. Mobiln provoz na psmech WARC. Antna 8JK pro 10 MHz napjen na konci. Kruhov magnetick antna pro 21/28 MHz s pdavnm dolaovnm motorem. Zkrcen dipl tvaru V pro 7/10/14/18/ 24/28 MHz. HB18-24DX z HB9CV. Vcepsmov oton dipl TD-1230S 7, 14, 18, 21, 24 MHz. prava tpsmovho (7, 14, 21) diplu CWA-784 i pro psma 18 a 24 MHz. Invertovan V 830V-1 pro psmo 10 MHz. prava tprvkov smrovky NB33DX pro psma WARC. Vcepsmov bezproblmov smrovka pro 7, 14, 18, 21, 24 a 28 MHz. Automatick pizpsobovac len pro dlouhodrto-
V jnu roku 1996 navtvila mal skupina radioamatr ostrov Sable. Kanadsk ady, kter ostrov spravuj, vydaly opt povolen k jeho nvtv. Expedice byla skvle pipravena a vybavena dky mnohm sponzorm. Znaka byla CY0XX a pod n se expedice tak zastnila v kadoronm CQ WW DX contestu sti SSB. Expedice pouvala tyi kompletn stanice s linernmi zesilovai. Antny pro horn KV psma mli 3EL Yagi a rzn vertikly od nkolika firem. Pracovali na vech KV psmech od 160 do 10 metr provozem CW, SSB a RTTY. Ped a po zvod pracovali opertoi vtinou pod svmi znakami lomenmi CY0 (WA4DAN/CY0, AA4NC/CY0, VK2BEX/CY0, VK1ZZ/CY0 a V73C/CY0). Expedice byla velice spn, nebo bhem 10 dn navzala 25 652 spojen na vech KV psmech. Hlavn se soustedili na psma WARC. QSL za expedici vyizoval WA4DAN: Murray D. Adams, 403E 14th Street, Greenville, NC 27834, USA. OK2JS

Prakticka Elektronika 1997-07

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Prakticka Elektronika 1997-07

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

N ROZHOVOR

RONK II/1997. SLO 7 V TOMTO SEIT

Praktick elektronika A Radio

Pnov Frantiek Vyskoil a Friedrich Spaun

Praktick elektronika A Radio - 7/97

NEZAPOMETE, e ji za dva msce bude uzvrka

Podrobn podmnky viz A Radio 3/1997, s. 3.

Konkursu PE A Radia 1997

SEZNAMUJEME VS Bezrov sluchtka PHILIPS SBC HC 710

Praktick elektronika A Radio - 7/97

Hlavn technick daje

Praktick elektronika A Radio - 7/97

AR ZANAJCM A MRN POKROILM

(Pokraovn) Oznaovn soustek

Praktick elektronika A Radio - 7/97

Praktick elektronika A Radio - 7/97

Jednoduch zapojen pro voln as

Obr. 1. Teplotn spna

Pouit modulu ADM2000 jako vstupnho pstroje k univerzlnmu men

Obr. 2. Deska s plonmi spoji teplotnho spnae

Pohled do otevenho pstroje s ADM2000

Praktick elektronika A Radio - 7/97

Obr. 1. Zapojen konektoru

Univerzln nabje akumultork

INFORMACE, INFORMACE ...

Praktick elektronika A Radio - 7/97

Vkonov zesilova 2x 350 W

Obr. 1. Blokov schma zesilovae

Praktick elektronika A Radio - 7/97

Tab. 1. Pehled tranzistor HEXFET, pouitelnch v popisovanm zesilovai

Praktick elektronika A Radio - 7/97

C18 C19 C20, C22 C21 CE CF CB

Praktick elektronika A Radio - 7/97

Obr. 3. Deska s plonmi spoji pro jeden kanl zesilovae 350 W.

Praktick elektronika A Radio - 7/97

Obr. 1. Jednoduch interkom

D12 R44 R53

R22 R31 T10 T9

C11 T18 T19

D7 IO1 C22 T15 R59

R47 D15 R55

Praktick elektronika A Radio - 7/97

GND R58 R33

R41 D13 -Uc

slicov hodiny s vekm displejom

Obr. 1. Vntorn prevedenie

Praktick elektronika A Radio - 7/97

Praktick elektronika A Radio - 7/97

Obr. 2. Schma slicovch hodn

Zoznam pouitch siastok

Praktick elektronika A Radio - 7/97

Kemkov tranzistory SMD pro kmitoty 10 GHz avy

Tab. 1. Elektrick daje vf tranzistor

IO1 a IO4 IO5, IO6 IO7 IO8, IO9 IO10 IO11

4543 4011 4520 4518 4060 7810

Obr. 4. Osadzovac pln

Praktick elektronika A Radio - 7/97

asov spna pro temnou komoru s asovaem 555

Stanoven asov konstanty

DP $$$ " 9! $ 9 2 I#! S $""

9!2 I# #' # DP!

Obr. 1. Zapojen asovho spnae pro temnou komoru s asovaem 555

Praktick elektronika A Radio - 7/97

Kmitotov a fzov kompartor

DP $$$ " 9! $ 9 2 I#! S $""

&&$ $$$ "%