Prakticka Elektronika 2000-03

N ROZHOVOR
dikan soustky; testovac kolky a zdky; tlatka a klvesnice.

Zanme u pojistek, zdnliv jednoduchch vrobk.
RONK V/2000. SLO 3 V TOMTO SEIT

N rozhovor ..................................................... 1 Vyhlen Konkursu PE-AR 2000 ...................... 3 AR seznamuje: Vkonov zesilova do automobilu VDO Dayton PA 2460, PA 4400 a 4600 ............ 4 Nov knihy ........................................................ 5 AR mldei: Zklady elektrotechniky ................. 6 Jednoduch zapojen pro voln as .................. 7 Informace, Informace ........................................ 8 Elektronkov zesilovae .................................... 9 Videokorektor .................................................. 14 Mi elektrolytickch kondenztor ................ 15 High-End zazen pro potlaen umu SSM2000 ......................... 16 Energeticky sporn regultor obrtok vetrania pre Favorit ............................ 20 Jednofzov regultor vkonu ......................... 21 Jednoduch tymstn ta ........................... 22 Spnan zdroj v sovm adaptru ...................... 23 Stavme reproduktorov soustavy XXX ........... 24 Inzerce .............................................. I-XXXII, 48 Hodiny s kompletnm datem a trnctidennm budicm cyklem .................... 25 Spnan mni 12/20 V, 2,2 A ......................... 27 Obvody pro bezdrtov penos dat na krtkou vzdlenost v psmu 434 MHz ........ 28 Oprava k lnkm o vkonovch zesilovach z PE 11 a 12/98 .......................... 29 Imobilizr pro auta naich en ......................... 31 CB report ......................................................... 32 PC hobby ........................................................ 33 Rdio Historie ............................................... 42 Z radioamatrskho svta ............................... 43
s panem Antonnem Vrabcem, jednatelem esk poboky koncernu Schurter, vyrbjcho pojistky, pojistkov pouzdra a dal jistic prvky, tlatka, membrnov klvesnice a podobn vrobky.
Pracujete pro koncern Schurter ji od roku 1969, vte tedy o nm tm ve. Mohl byste nae tene na vod seznmit s jeho histori a zamenm?
Praktick elektronika A Radio

Vydavatel: AMARO spol. s r. o. Redakce: fredaktor: ing. Josef Kellner, redaktoi: ing. Jaroslav Belza, Petr Havli, OK1PFM, ing. Jan Klabal, ing. Milo Munzar, CSc., sekretarit: Eva Kelrkov. Redakce: Radlick 2, 150 00 Praha 5, tel.: (02) 57 31 73 11, tel./fax: (02) 57 31 73 10, sekretarit: (02) 57 32 11 09, l. 268. Ron vychz 12 sel. Cena vtisku 30 K. Pololetn pedplatn 180 K, celoron pedplatn 360 K. Roziuje PNS a. s. (viz str. 48), Transpress spol. s r. o., Mediaprint & Kapa a soukrom distributoi. Objednvky a pedplatn v R zajiuje Amaro spol. s r. o. - Michaela Jirkov, Hana Merglov (Radlick 2, 150 00 Praha 5, tel./ fax: (02) 57 31 73 13, 57 31 73 12), PNS. Objednvky a predplatn v Slovenskej republike vybavuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava, tel./fax (07) 444 545 59 - predplatn, (07) 444 546 28 - administratva. Predplatn na rok 444,- Sk, na polrok 228,- Sk. Podvn novinovch zsilek povoleno eskou potou - editelstvm OZ Praha (.j. nov 6005/96 ze dne 9. 1. 1996). Inzerci v R pijm redakce, Radlick 2, 150 00 Praha 5, tel.: (02) 57 31 73 11, tel./ /fax: (02) 57 31 73 10. Inzerci v SR vyizuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava, tel./fax (07) 444 506 93. Za pvodnost a sprvnost pspvk odpovd autor (plat i pro inzerci). Internet: http://www.aradio.cz Email: a-radio@mbox.inet.cz; a-radio@login.cz Nevydan rukopisy nevracme. ISSN 1211-328X, MKR 7409 AMARO spol. s r. o.
Firma Schurter byla zaloena v roce 1933 ve vcarskm Lucernu panem Heinrichem Schurterem. Pvodn mla jen 7 zamstnanc a vyrbla porcelnov pojistky pro domcnosti. Prvn kontakty s tehdejm eskoslovenskem navzala ji ve svch zatcch tm, e nakupovala a do znrodnn v 50. letech keramick materil pro tyto pojistky v zpadoeskm kraji. Firma prola dalm vvojem a v roce 1969 otevr druhou tovrn budovu v Lucernu a v nsledujcch letech roziuje svou vrobu i do zahrani: 1970 otevr vrobn zvod v nmeckm Endingenu; 1986 ve Francii v kraji Champagne; 1990 v esk republice v Mal Skle; 1998 v Anglii; 1998 v Indii. Vedle tchto vrobnch zvod m firma Schurter v souasn dob pm prodejn zastoupen v USA, Itlii, vdsku, Japonsku, Singapuru a Hong Kongu. Schurter je rodinn podnik patc ji 3. generaci rodiny, vechny zvody a poboky dnes zasteuje holding Schurter AG.
Zmnil jste se o tovrn v esk republice. Znamen to, e vcarsk koncern pevedl st sv vroby k nm?
Pojistka vypad na prvn pohled jako jednoduch zazen, mus vak splovat adu technickch parametr a vyhovovat mezinrodnm normm. Firma Schurter je sedmm nejvtm svtovm vrobcem pojistek a vyrb prakticky vechny druhy pojistek. Jsou to nap. trubikov pojistky v rozmrech 5 x 20 mm (evropsk norma), 6,3 x 32 mm (americk norma), pojistky k zapjen do DPS s radilnmi i axilnmi vvody, pojistky SMD, pojistky se sklennm i porcelnovm tlskem, pojistky super rychl, rychl, stedn, pomal i super pomal, pojistky a do 30 kA/660 V, super rychl pojistky 2 mA pro lkask ely apod. Ve Francii vyrbme pojistky s kontrolkou, tj. takov, kter indikuj vizuln svj stav a takovou pojistku lze pak v ad pojistek snadno identifikovat.
K vtin pojistek je poteba pojistkov drk. Vm, e vae nabdka je velmi rozshl a ve vaem katalogu zabr tm 60 strnek. Dovedl byste ji shrnout v rmci jednoho odstavce?
Ano, je tomu tak, rozhodli jsme se vyut ikovnch eskch rukou pi runch montch a pracch na poloautomatech. Nam clem do budoucnosti je pevst do R vechny vrobn innosti, kter nelze zautomatizovat. Zanali jsme s 12 zamstnanci ve Snhov, v prosinci 1996 bylo rozhodnuto postavit nov zvod na zelen louce v nedalek obci Mal Skla a ji 11. 9. 1998 v nm byla zahjena vroba. V souasn dob tento zvod v Mal Skle zamstnv 120 pracovnk, to znamen, e jsme zde vytvoili vborn pracovn pleitosti pro ptinu zdejho obyvatelstva v produktivnm vku.
Vtina naich ten jsou technici i vvojov pracovnci, zajmajc se zejmna o sortiment a technick parametry. Mohl byste nm strun ci, ve kterch oblastech je firma Schurter aktivn?
Ke kad pojistce (samozejm s vjimkou pojistek urench k zapjen do desky s plonmi spoji) dodvme pojistkov drk, od jednoduchch a po sloit s rznm stupnm ochrany proti dotyku pi vmn pojistkov vloky. Jednoduch drky jsou uren pro umstn uvnit zazen, sloitj bezpenostn pojistkov pouzdra se instaluj do zadnch panel zazen. U nejbezpenjch proveden je pak tm nemon dotyk s ivou st, pojistka je vsunuta do krytu drku a jeho povolenm se nejprve rozpoj obvod a teprve nsledn je mon manipulovat s ji elektricky odpojenou pojistkou. Existuj drky trubikovch pojistek jen pro velikost 5 x 20 nebo 6,3 x 32, ale tak univerzln pro oba jmenovan typy, kter ocen zejmna vrobci zazen urench pro vvoz do rznch zem. Pojistky i jejich drky jsou schvleny rznmi svtovmi zkuebnami.
Rzn jistic prvky dodvte pod souhrnnm oznaenm circuit breakers (peruovae obvodu). O jak soustky se jedn a kde nalzaj uplatnn?
Tyto jistie jsou ochrann prvky na bzi bimetalovho spnae, pi trvalm peten v obvodu tento obvod rozepnou. Existuj i verze kombinujc inek bimetalu s elektromagnetem, kter okamit rozepne v ppad zkratu v obvodu, dal verze mohou obsahovat podpov vypna nebo dlkov run ovldn.
Nai vrobu lze rozdlit do nsledujcch skupin: pojistky a pojistkov drky; volie napt; sov napjec zsuvky, vidlice a jejich kombinace s odruovacmi filtry, volii napt, vypnai a pojistkovmi drky; nadproudov jistie; in-
Centrla v Lucernu
Praktick elektronika A Radio - 3/2000
paprskem apod. Novm vrobkem jsou i klvesnice typu touch screen (dotykov obrazovka - prhledn flie reagujc na dotyk prstu v konkrtnm mst a slouc jako vstupn zazen potae, kdy se flie umisuje ped monitor - pouit nap. v automatech informujcch o jzdnch dech autobus, vydvajcch jzdenky atd.).
Jak se ve va firm starte o kvalitu? Mnoh vrobn firmy zajm, m-li vrobce soustek certifikaci podle mezinrodnch norem. Jak je na tom firma Schurter?
Schurter AG m certifikty ISO9001, ISO9002 i ISO14001. Vroba v esk republice pevzala vechny postupy, vstupn, mezioperan i vstupn kontroly i dokumentaci prbhu vroby ze vcarska, take i zde probh vroba v souladu s vyjmenovanmi pedpisy. Nedvno obstl esk provoz pi kontrolnm auditu z Underwriter Laboratories. Vyrbme jistie na celou klu proudovch hodnot, existuj rzn stupn kryt podle IP. Uplatnn nachzej v prmyslovch vrobcch, nap. tlakovch istich WAP, kompresorech, zahradnch sekakch, vodnch erpadlech, vysavach apod.
ada tchto jisti (peruova) AS168 pipomn svm vzhledem bn jistie v domcnosti. Znamen to, e vyrbte tak jistie do domovnch rozvod? Ve vaem katalogu jsem nael tak srie rznch spna, mechanickch i piezoelektrickch. Kde najde ten podrobnj informace o vaem sortimentu?
Ne, nevyrbme. V ppad AS168 se jedn o konstrukn mnohem sloitj zazen s jinmi parametry, s rychlm zhenm oblouku apod. Tyto jistie jsou ureny pro prmyslov aplikace, nap. ochranu rznch elektromotor, transformtor apod.
asto pouvanmi prvky jsou tzv. sov eurozsuvky a vidlice, kter nalezneme v kadm potaovm zdroji a v mnoha prmyslovch vrobcch i spotebich pro domcnost. asto jsou spojovny do rznch sestav. Co v tto oblasti nabzte?
Vyrbme systm tlatek nebo tlatkovch spna, kter jsou ureny pedevm pro prmyslov pouit na spnn malho napt do 60 V. Jsou v rznch provedench, nkter k pm monti do DPS jako jednotliv dly klvesnic, s popisem nebo bez, s postbenmi nebo pozlacenmi kontakty, s krytm IP40 nebo IP65, s podsvtlenm nebo bez apod. Pro prosted, ve kterm neme bt pouit pohybliv kontakt (nap. extrmn pran nebo vbun) nebo kde hroz vandalov, jsou ureny nae piezoelektrick tlatka, spnac i rozpnac, bez prosvtlen nebo s iluminanm kroukem, aby byla i ve tm snadno indentifikovateln.
S jakmi dalmi vrobky byste ns jet rd seznmil?
Firma m sv esk strnky na internetu: http:/www.schurter.cz. Podrobn a pln informace o sortimentu jsou uveden v naich titnch katalozch rozdlench do jednotlivch skupin vrobk. Katalogy jsou dvojjazyn, v anglitin a nmin a obsahuj u kadho prvku vedle vyobrazen jeho popis, tabulku parametr, geometrick rozmry a grafy podstatnch prbh dleitch veliin. Kad kapitola obsahuje vod informujc konstruktra o podstat problematiky. V eskm jazyce pak vychzej lnky v rznch odbornch asopisech.
Kde si me zkaznk vae vrobky zakoupit, jak jsou limity pro minimln odbry, jak jsou obvykl dodac lhty, v jak pozici se ctte v cenov oblasti?
Ucelen sortiment zsuvek a zstrek a kombinac, vetn integrovanch pojistkovch drk, vypna, voli napt a odruovacch filtr. Vrobky jsou k dispozici ve td 1 (se stednm zemnicm kolkem) i ve td 2 (bez kolku). Souasnm trendem konstruktr je kombinace jednoduch napjec zsuvky s pojistkovm drkem v jednom kusu, spolu s krytkou pojistek jde pak o jeden celek s nkolika zpsoby monte a uchycen. O tyto vrobky je v tto oblasti nejvt zjem, mezi nae skuten velk odbratele pat nap. Nokia. Dalm bezesporu zajmavm vrobkem je kombinovan dl, umsovan v zadnm panelu a obsahujc pvodn zsuvku, voli napt, vypna a drk pojistek. Ovldn vypnae je vyvedeno na eln stranu zazen bovdenem, kter me bt rzn dlouh a me vst prakticky kudykoliv. Tmto eenm se vyhneme nutnosti vst sov napt pes cel zazen a vznamn tak zmenme monost ruen. Proto je takovto konstrukce vhodn pro audiotechniku a lkask pstroje.
Jet jsme se nezmnili o indikanch diodch, tj. LED v rznch plastovch pouzdrech uzpsobench pro rzn druhy monte. Rovn vyrbme nejrznj klvesnice od standardnch 9tlatkovch typ, pouvanch v telefonnch automatech i bankomatech, a po velk klvesnice typu PC. Vedle nkolika standardnch typ nabzme vrobu tm libovoln klvesnice zkaznickho proveden, klvesnice kombinujc prakticky cokoliv s mkoliv, tedy rznou konfiguraci rznch tlatek, s centrln promakvac fli, s oknkem pro displej, s vezem, s kovovmi klvesami, kter trvanliv popisujeme laserovm
Vechny nae vrobky si me zkaznk zakoupit u naeho autorizovanho distributora pro eskou a Slovenskou republiku - firmy GM Electronic (viz inzerce). GM Electronic disponuje velkoobchodnmi oddlenmi i maloobchodnmi prodejnami, take v ppad bnch poloek nen zkaznk limitovn dnm minimlnm odbrem. U mn obvyklch poloek, kter uveden firma nehodl dret ve svch skladech, je limitem poet kus v jednom balen, tj. nap. u pojistek 10 ks, u zsuvek 50 nebo 25 ks apod. Na registrovan zajmav projekty je mon po dohod dodat vzorky v kusovm mnostv i u nestandardnch poloek. Dodac lhty na bn poloky se pohybuj okolo 14 dn (nem-li je distributor pmo ve skladu), speciln poloky dodvme do 3 a 6 tdn. V cenov oblasti je poteba srovnvat srovnateln. Vrobky na firmy jsou sice dra ne neznakov zbo asijskch vrobc nemajc obvykle ani platn certifikty autorizovanch zkueben, v oblasti kvality se vak ctme v pozici pikov firmy, kter dodv svou kvalitu za vce ne pznivou cenu.
Dkuji vm za rozhovor a peji mnoho dalch vrobnch spch.
Pipravil ing. Hynek Stelka a ing. Josef Kellner.
Vyhlen Konkursu PE-AR

na nejlep radioamatrsk konstrukce v roce 2000
Pravidla
Konkursu PE-AR jsme zvolili co nejjednodu. Zskali jsme adu sponzor, a proto bude krom pennch odmn rozdleno mnoho vcnch prmi. Do Konkursu pijmme libovoln konstrukce bez ohledu na to, zda jsou jednoduch nebo sloitj. Pihlen konstrukce budou posuzovny z hlediska jejich pvodnosti, vtipnosti, technickho proveden a pedevm elnosti. Vechny konstrukce mus splovat podmnky bezpenho provozu zejmna z hlediska monosti razu elektrickm proudem. Pro Konkurs je na odmny vylenna stka 60 000 K. Termn uzvrky pihlek je 15. z 2000.
Prvn cena v Konkursu: profesionln odsvac pistole s profukem SC7000Z (za 17 000 K), vnovala firma FK technics
Podmnky Konkursu PE-AR

1. Konkurs je neanonymn a me se ho zastnit kad. Dokumentace mus bt oznaena jmnem a adresou, rodnm slem (pro ppadn honor) a dalmi daji, kter umon kontakt s pihlenm astnkem.
2. Pouit soustek je libovoln. Snahou konstruktr m bt modern obvodov een. 3. Pspvek do Konkursu mus bt zasln (podn na potu) do 15. z 2000 a mus obsahovat: a) pihlku s osobnmi daji autora (viz bod 1); b) schma zapojen; c) vkres desek s plonmi spoji; d) podrobn popis pihlen konstrukce. V vodu mus bt strun uvedeno, k jakmu elu m vrobek slouit (ppadn zdvodnn koncepce) a shrnuty zkladn technick daje;
Vcn prmie a sponzoi:

Profesionln odsvac pistole s profukem SC7000Z za 17 000 K; multimetr DMM890, cena 890 K. Sponzor: FK technics Praha.
Laboratorn zdroj P230R51D 2x 0-30 V, 0-4 A, 5 V/2 A, 4 displeje, elektr. ovldn za 8601 K. Sponzor: DIAMETRAL Praha. Vcn prmie 5000 K za jednoduchou konstrukci nebo stavebnici uitenho doplku k radioamatrsk vyslac stanici. Sponzor: RMC Nov Dubnica, SR. Vcn prmie v cen 7000 K z oboru elektroniky podle vlastnho vbru. Sponzor: esk radioklub.
Soustky podle vlastnho vbru ze sortimentu firmy v hodnot 5000 K. Sponzor: RYSTON ELECTRONICS Praha. Run radiostanice CB, typ ELIX 535 s rozhlasovm pijmaem, cena 3490 K. Sponzor: ELIX Praha.
Sada pstrojovch sknk BOPLA konstruktrm, kte svj vrobek dodaj vestavn ve skce od firmy BOPLA. Sponzor: ELING Nov Dubnica a ELING Bohemia Uhersk Hradit. Napjec stabilizovan zdroj hama, typ 46506, 3 a 12 V/1200 mA, cena 1000 K. Sponzor: FCC Folprecht, st nad Labem. Kad astnk Konkursu obdr knihu z nakladatelstv BEN-technick literatura; jeden z astnk dostane knihy v cen 1000 K. Sponzor: BEN-technick literatura.
e) do Konkursu je mono pihlsit tak vrobky, na kterch se podleli dva nebo nkolik konstruktr. 4. Textov st mus bt napsna potaovou tiskrnou nebo strojem (hustota textu 30 dek po 60 znacch na strnkch formtu A4). Uvtme, dodte-li podklady ke konstrukci na disket. Zmen se tak riziko vzniku chyb pi pepisovn textu a pekreslovn obrzk. Formt soubor (PC) lze dohodnout s redakc. Vkresy mohou bt na obyejnm pape a kresleny tukou, fixem nebo jinak, ale tak, aby byly pehledn (obrzky jsou pro tisk pekreslovny). Vkresy i fotografie mus bt oslovny, v textu na n mus bt odkazy. Na konci textov sti mus bt uveden seznam pouitch soustek, vechny texty pod jednotliv obrzky a seznam pouit literatury. 5. Pihleny mohou bt pouze takov konstrukce, kter dosud nebyly v R a SR publikovny - redakce si pitom vyhrazuje prvo jejich zveejnn. Pokud bude konstrukce zveejnna, bude honorovna jako pspvek bez ohledu na to, zda byla i nebyla v Konkursu odmnna. 6. Pspvky bude hodnotit komise ustanoven podle dohody poadatel. V ppad poteby si komise vyd posudky specializovanch pracovi. lenov komise jsou z asti v Konkursu vyloueni. 7. Dokumentace konstrukc, kter nebudou uveejnny, budou na podn vrceny. Finann ceny i vcn prmie budou udleny do konce roku 2000 a vsledky Konkursu PE-AR 2000 budou zveejnny v PE-AR 1/2001.
Kad astnk Konkursu PE-AR 2000 obdr zdarma CD-ROM s obsahem ronku 1999 vech asopis firmy AMARO
SEZNAMUJEME VS
Vkonov zesilova do automobilu VDO DAYTON PA 2460, PA 4400 a 4600
Celkov popis
Ped tmto testem bych nejprve rd vyjdil svj nzor. Myslm si toti, e reln vstupn vkon bnch automobilovch pijma, kter je piblin 5 W na kanl, tedy u bnho tykanlovho pstroje dohromady kolem 20 W, ozvu prostor ve voze tak, e to me bt asto a nadmrn. Dle si myslm, e pouvat ve voze vstupn vkony nad 100 W je nejen naprosto zbyten, ale v mnoha ppadech i velmi nebezpen, protoe takov hlasitost reprodukce zcela znemouje orientovat se v akustickm dn v provozu a pedevm v akustickch dopravnch signlech. Reprodukce ve voze, v nm dun basy tak, e je to slyet a do okol, tyto signly zcela spolehliv pehlu. A bli-li se odnkud sanitka, policie nebo hasii, je kolize nablzku. Poslech s nadmrnou hlasitost (ekl bych spe velmi pemrtnou hlasitost) povauji za stejn nevar jako za volantem kouit a souasn telefonovat mobilnm pstrojem. A toho jsem byl ji nkolikrt svdkem. Tyto zesilovae se vak vyrbj a tak prodvaj, teni se na n obas dotazuj, a tak nezbv, ne je t pojmout do test. Firma Mannesmann VDO nabz automobilistm ti typy vnjch vkonovch zesilova, ktermi lze doplnit bn automobilov pijmae pro zajitn vtho akustickho vkonu. Typ PA 2460 je dvoukanlov zesilova, typy PA 4400 a 4600 jsou tykanlov. Zesilova lze do vozu vestavt na libovoln msto, vrobce vak doporuuje vestavt ho tam, kde bude zesilova dobe chlazen a kde pi ppadn nehod neohroz dnho z cestujcch. Doporuuje mont do kufru vozu, ppadn pod palubn desku nebo pod sedadlo. tykanlov zesilovae PA 4400 a PA 4600 umouj v zkladnm pouit pipojit na vstup kadho kanlu jeden reproduktor. V druh variant lze dvma z tchto ty kanl napjet dva zkladn reproduktory, tet a tvrt kanl pak lze teba propojit do mstku (pro zvten vstupnho vkonu) a z tchto propojench kanl napjet napklad subwoofer. Je t mon propojit vdy dva kanly do mstku a zskat tak dvoukanlov zesilova s podstatn vtm vstupnm vkonem. Dvoukanlov zesilova PA 2460 lze pout rovn pro napjen dvou reproduktor, anebo v mstkovm jednokanlovm zapojen (tedy monofonnm) zskat mimodn velk vstupn vkon. Vechny typy zesilova jsou vybaveny dolnopropustnm a hornopropustnm filtrem. Dolnopropustn filtr lze plynule nastavit v rozmez 20 a 200 Hz, hornopropustn filtr lze nastavovat plynule v rozmez 5 a 100 kHz. Zesilovae jsou dle vybaveny regultorem LOW BOOST, kterm lze (rovn plynule) zdraznit v reprodukci kmitotov psmo v okol 40 Hz (a to a o 12 dB). Pstroje jsou vybaveny dvma vstupy (LINE a HIGH), kter umouj pout zdroj signlu s vstupnm naptm mezi 0,3 a 4 V. To Tab. 1. Technick daje podle vrobce Poet kanl: Mstkov zapojen: Vstupn vkon: Pro 4 (0,08 %): Pro 2 (0,8 %): Pro 4 (0,8 %) (v mstkovm zapojen): Zatovac impedance: Vstupn citlivost (line): Vstupn citlivost (high): Bass boost (40 Hz): Dolnopropustn filtr: Hornopropustn filtr: Kmitot. prbh (-3 dB): Odstup s/: Vstup. impedance (line): Vstup. impedance (high): Pojistka: Napjec napt: PA 4400 4 4/3/2 kanly 4x 100 W 4X 50 W 4x 60 W 2x 120 W 2 a 8 0,3 a 2 V 0,6 a 4 V 20 a 200 Hz 5 a 100 kHz 5 Hz a 100 kHz 100 dB 20 k 27 30 A 10,5 a 16 V v praxi zajiuje monost pipojit tyto zesilovae k jakmukoli bnmu automobilovmu pijmai. Vstup LINE je navc vybaven vstupnm regultorem. Napjec pvody a t vvody pro reproduktory pouvaj pipojen pomoc roub, aby byl trvale zajitn dobr a spolehliv kontakt. Zesilovae jsou vybaveny dlkovm spnnm napjen, take pokud propojme jejich svorku, oznaenou REMOTE, s pslunm kontaktem na pijmai, zapoj se zesilova automaticky v okamiku, kdy uivatel zapne rozhlasov pijma. Svorku s oznaenm REMOTE propojme napklad s kontaktem pro napjen rel motorov antny nebo elektronick antny (na tto svorce se toti po zapnut automobilovho pijmae objev napjec napt, kter ovld dic obvod zesilovae.
Funkce pstroje
Nejdve nkolik slov o dajch vrobce, kter se tkaj vstupnho vkonu. PA 4600 4 4/3/2kanly 4x 150 W 4x 70 W 4x 90 W 2x 180 W 2 a 8 0,3 a 2 V 0,6 a 4 V 0 a +10 dB 20 a 200 Hz 5 a 100 kHz 5 Hz a 100 kHz 100 dB 20 k 27 40 A 10,5 a 16 V PA 2460 4 2/1kanl 2x 230 W 2x 100 W 2x 140 W 2x 280 W 2 a 8 0,3 a 2 V 0,6 a 4 V 0 a +10 db 20 a 200 Hz 5 a 100 kHz 5 Hz a 100 kHz 100 dB 20 k 27 30 A 10,5 a 16 V
Tak napklad u zesilovae PA 4600 je na obalu i na skni pstroje udvn vstupn vkon 4x 150 W, dohromady tedy 600 W. Tento daj vak nen ble specifikovn. Pojistka zesilovae je pitom dimenzovna na 40 A, co znamen, e pi plnm vyuit zesilovae nebude smt proudov odbr pekroit asi 80 %, tedy piblin 32 A. Pi napt v palubn sti vozidla, kter za uritch podmnek me pi jzd doshnout piblin 13,5 V, to znamen, e pstroj odebr ze zdroje pi jzd asi 430 W, pi stojcm vozidle to je vak mn ne 400 W. Udvan vstupn vkon 600 W tedy z tohoto zesilovae in perpetuum mobile, kter je za provozu schopno vyrbt navc trvale nemalou energii. V technickch dajch se vak ji uveden sla zdaj o nco seriznj. Pro tent zesilova je zde uvdn vstupn vkon (rovn bez bli specifikace) 4x 100 W, to in dohromady jen 400 W, co se vak pro bnho uivatele z neznmch dvod od pedelho vkonu podstatn li. Na dal dce v technickch dajch je pro tyohmov reproduktory (zkreslen 0,08 %) uveden opt jin vstupn vkon, a to 4x 70 W, co dv dohromady 280 W, a to by se ji dalo brt jako reln. Zstv ovem otzkou, pro jsou kupujcmu udvny pedel dva zcela nesmysln vstupn vkony. Takto si me vybrat: bu 600 W, nebo 400 W, ppadn 280 W. Co je tedy pravda? Vrobce k zesilovam nedodv dn propojovac vodie, take tyto vodie (pro napjen zesilovae i pro pvody k reproduktorm) si mus kad, pokud nesv instalaci odborn dln, zvolit a zakoupit sm. Nen to vak zcela jednoduch, protoe jak napjec, tak i reproduktorov pvody mus mt dostaten prez, aby na nich nevznikaly neppustn bytky napt a aby se t ppadn neohvaly. Z tohoto dvodu lze jen doporuit, aby si instalaci, kter je sice podrobn popsna v nvodu, nedlal neznal uivatel sm, ale aby ji pro jistotu svil pslunmu odbornmu pracoviti. Otzka nadmrnho ohvn nen v tomto ppad nijak kritick, protoe voln veden kabel o prezu napklad 1,5 mm2 snadno snese pi nepodstatnm ohevu proud a 25 A, hor je to vak s bytkem napt na
pvodnm vodii pi plnm vkonu zesilovae. Zapojme-li napjen zesilovae tak, jak doporuuje nvod, tedy pmo k akumultoru a umstme-li zesilova kamsi do prostoru kufru, meme v mn pznivch ppadech u velkho vozu (a do malch voz asi takov zesilova montovat nebudeme) potat s dlkou pvodnho kabelu piblin 4 m. Zesilova ukostme nkde v mst jeho nainstalovn, take zptn vodi nen teba uvaovat. Zesilova me ze zdroje, pi plnm vkonu, odebrat nejve 35 A. Pi pouit napjecho kabelu o dlce 4 m a o prezu 1,5 mm2 by byl na tomto pvodu bytek napt asi 1,8 V, co by ji mlo nezanedbateln vliv na odevzdan vstupn vkon. Pi pouit vodie o prezu 2,5 mm2 by byl bytek pouze 1,1 V, a to se ji zd jako pijateln kompromis. Zesilova je po vnj i vnitn strnce proveden velmi peliv a pokud budou pouity sprvn dimenzovan propojovac kabely a pokud tyto kabely budou vhodnm zpsobem vedeny, nemly by bt s jeho provozem dn pote. Tak nvod k tomuto zesilovai je dobe zpracovn, nechyb v nm dn dleit daje a na jeho konci je est stran s nzornmi ilustracemi esti hlavnch zpsob zapojen a pouit. Podle mho nzoru vak ml bt jet doplnn tabulkou s doporuenmi prezy vodi v zvislosti na jejich nutn dlce.
129e .1,+<
Seibt, A.: Osciloskopy od A do Z. Vydalo nakladatelstv HEL, 256 stran, obj. . 121015, 357 K.
Rozshl publikace se vyerpvajcm zpsobem zabv vekermi otzkami funkce avyuit osciloskop. Vnuje se pedevm analogovm osciloskopm, ale ani digitln osciloskopy nepichzej zkrtka. Velk pozornost je vnovna men, vyuit psluenstv osciloskop a asto pekvapivm monostem, kter osciloskopy nabzej.
Zvr
Svj zsadn nzor na tyto pstroje a na jejich pouvn jsem ji vyjdil na zatku tohoto testu. Jinak lze po funkn strnce i po strnce vnjho proveden o tomto vrobku mluvit jen pochvaln. Je vyroben velmi byteln, take vzbuzuje dojem, e by patrn bez hony peil i rozshlou autonehodu. Jak jsem se informoval, do R budou prozatm doveny pouze dva z tchto t typ. Typ PA 2460 se bude prodvat za 8990 K a typ PA 4600 se bude prodvat za 10 990 K. Kdo si tedy takovm pstrojem chce obohatit vybaven svho automobilu, myslm, e si jeden z tchto zesilova me koupit bez obav, e by byl vsledkem zklamn. Adrien Hofhans RDS(on) jen 160 m a zvtit vkonovou ztrtu v porovnn s obdobnmi spnacmi tranzistory. Tm se uspo msto na spojov desce, protoe nov pouzdro je vznamn men ne bn uvan pouzdra SO-8 a TSSOP-8. Dal pednost je nzk prahov napt 2,5 V, co umon zbavit se jinak nutnch rovovch pevodnk. FDC6306P naleznou sv msto v bateriov napjench aplikacch typu mobilnch telefon, videokamer a digitlnch asistentech. JH
Honys, V.: Pruka pro zkouky elektrotechnik. Vydal IN-EL, 148 stran A5, obj. . 120812, 147 K.
Jedn se ji o dal aktualizovan vydn tto velmi dan pruky. Shrnuje to, co by pro kadho elektrotechnika mlo bt podstatn, toti zkladn problematiku bezpenosti elektrickch zazen. Tato st je pro oven odborn zpsobilosti elektrotechnik nejdleitj, k tomu obsahuje vce ne 200 kontrolnch otzek. Podobn jako v pedchozch prukch jsou i zde ustanoven novch, mnohdy obtn srozumitelnch norem podloena logickm odvodnnm jejich poadavk. Obsah norem se tak stv zajmavm a pstupnm vem elektrotechnikm, bez ohledu na jejich pedchoz odbornou ppravu. Pruka popisuje poznatky o psoben elektiny na iv organismus, z nich jsou odvozeny poadavky novch pedpis na ochranu ped razem elektrickm proudem. Soust knihy je i kapitola o poskytovn prvn pomoci pi razech elektrickou energi. Nemalou pozornost vnuje autor koexistenci dosavadnch zazen s instalacemi vybudovanmi ji podle novch pedpis. Knihy si mete zakoupit nebo objednat na dobrku v prodejn technick literatury BEN, Vnova 5, 100 00 Praha 10, tel. (02) 782 04 11, 781 61 62, fax 782 27 75. Dal prodejn msta: Jindisk 29, Praha 1, sady Ptatictnk 33, Plze; Cejl 51, Brno; Mal nmst 6, Hradec Krlov, e-mail: knihy@ben.cz, adresa na Internetu: http://www.ben.cz. Zsielkov sl. na Slovensku: Anima, anima@dodo.sk, Tyrovo nbr. 1 (hotel Hutnk), 040 01 Koice, tel./fax (095) 6003225.
Dvojit MOSFET s kanlem P m nejmen RDS(on) na mm2 pouzdra

Novinkou vrobnho programu firmy Fairchild Semiconductor (strnka na Internetu www.fairchilsemi.com) je dvojit MOSFET FDC6306P, u kterho se podailo vyuitm pokroil architektury ipu oznaen PowerTrench(TM) a novho een pouzdra SuperSOT-6 doshnout odporu v sepnutm stavu
AR ZANAJCM A MRN POKROILM

Hrtky s logickmi obvody
Indikace s LED, multiplexn displej
V minulm dlu jsme si ukzali na obr. 24 a 26, jak pipojit displej s LED k dekodru. Pokud bychom chtli pipojit vcemstn displej, potebovali bychom velk mnostv propojovacch vodi. V takovm ppad se vtinou pouv displej v multiplexnm zapojen. Poet propojovacch vodi je pak mnohem men. Princip funkce je velmi jednoduch. Zobrazovac prvky jsou zapojeny tak, e v danm okamiku nemohou svtit vechny najednou, nbr jen jejich st. V dalm okamiku pak svt jin skupina zobrazovacch prvk. Pokud se zobrazovn mezi tmito skupinami pepn dostaten rychle, zd se, jako by svtil cel displej. Aby displej viditeln neblikal, je teba, aby cel zobrazovac cyklus probhl alespo 100x za sekundu. Pedstavte si, e mme nap. tymstn displej, ve kterm jsou pouity slicovky se spolenou anodou. Katodu segmentu a prvn slicovky propojme skatodou segmentu a u druh, tet a tvrt slicovky. Podobn propojme i ostatn segmenty. Vsledn zapojen doplnn omezovacmi rezistory je na obr. 31. Elektronick obvod, dc displej, pivede napjec napt na anodu zvolen slicovky a souasn spoj se zem pslun vstupy a a g tak, aby se na displeji rozsvtila poadovan slice. Pot se tot opakuje s dal slicovkou. Je zejm, e kad slicovka svt pouze tvrtinu doby. Proto je teba zvolit odpory rezistor Ra a Rg tak, aby segmentem displeje tekl vt, piblin tynsobn proud. Pi vtm potu zobrazova je teba dt pozor, aby nebyl pekroen maximln proud displeje. Rovn jas displeje pak ji nen mrn prochzejcmu proudu. Proto se multiplexn zapojen pouv nejve pro 6 a 8mstn displej. Dal propojovac vodie je mon uspoit umstnm dekodr v blzkosti displeje, viz obr. 32. Zapojen multiplexnho displeje je velmi vhodn pro rzn konstrukce sjednoipovmi mikroprocesory, nebo ty maj zpravidla jen omezen poet vvod a postupn zobrazovn jednotlivch slic se snadno realizuje programem. S klasickmi obvody TTL nebo CMOS je zapojen multiplexnho displeje pomrn sloit, pokud nepouijeme obvody uren speciln pro
Obr. 31. Zapojen zobrazova v multiplexnm displeji
Obr. 32. Dal propojovac vodie uspome umstnm dekodr u displeje tento zpsob zobrazovn. Takovmi obvody jsou nap. CMOS 4553 (Motorola MC14553) - tmstn dekadick ta a obvod 4534 - ptimstn dekadick ta. ikovnj je prvn z nich, nebo m i vyrovnvac pam, a dva obvody lze snadno spojit k zen jednoho estimstnho displeje. S nkolika dalmi IO snadno sestavte mi kmitotu nebo slicovou stupnici. Druh obvod vyrovnvac pamti nem (stav ta se pmo zobrazuje) a hod se pouze ke konstrukci rznch poitadel. Na obr. 33 je katalogov zapojen modulu tmstnho tae s obvodem MC14553 (4553). Napjen IO je standardn na vvodech 8 a 16 a mlo by bt blokovno kondenztory nap. 100 nF. Kondenztor 1 nF potebuje osciltor vnitnho multiplexeru. Pro praktick pouit je teba modul doplnit asovou zkladnou. Podrobn popis obvodu a jednoduchou asovou zkladnu najdete vlnku Zdeka Davida v Amatrskm radiu 4/95 na stran 14. Vznam dicch signl: MR - Master reset. Logick rove H nuluje vnitn tae. LE - Latch enable. Pi rovni L se zobrazuje aktuln stav vnitnch ta, pi pechodu na rove H se stav ta zape do vyrovnvac pamti a pi rovni H se zobrazuje obsah vyrovnvac pamti. Dis - disable. Pi rovni L se taj impulsy na vstupu Clk, pi rovni H je vstup Clk zablokovn. Vstup Clk reaguje na sestupnou hranu impulsu. Clk - clock. Vstup prvnho tae. Pi rovni H se mohou tat impulsy na vstupu Dis. Vstup Dis reaguje na nbnou hranu impulsu. Vstupy Dis a Clk tvo jednoduch hradlo, jeho jeden vstup je invertovn. O.F. - Overflow. Peteen, vstup na dal tae. VH (Pokraovn pt)
Obr. 33. Modul tmstnho tae s obvodem 4553
Jednoduch zapojen pro voln as

Dlkov spna sovch spotebi
Obas bvme postaveni ped poadavek, aby z nkolika mst, vzdlench destky a stovky metr, bylo mono zapnat a vypnat njak elektrick spotebi, nap. osvtlen, motor erpadla, elektromagnetick ventil apod. Pro nzornost uvedu pklad. Mme stavebn objekt, nap. rodinn domek, stojc uprosted pozemku, kde gar (dlna, sklenk atd.) jsou umstny mimo objekt, nkde na druhm konci zahrady. Pi odchodu z domu za tmy si chceme posvtit, protoe i ve znmm ternu je dobe vdt, jak pekvapen ns tam ekaj, a i dobrm om vdy chvli trv, ne tm pivyknou. Po pchodu do gare (dlny, sklenku) nebo pi odchodu mimo objekt na veejnou komunikaci musme svtlo zase zhasnout a pi nvratu rozsvcet v opanm poad. To znamen, e vypnae musme umstit v dom u vchodovch dve, u branky na ulici, ppadn u vrat pro vjezd auta (nen-li shodn se vstupn brankou) a v gari. Je vhodn dal vypna umstit tak v lonici pro ppad, abychom v noci, hls-li n pes nebo bezpenostn zazen neekanou nvtvu, si na ni posvtili a nleit se pipravili k jejmu uvtn. Nenadl rozsvcen m na vetelce stejn psychologick inek, jak vstel do vzduchu. Kdybychom popsanou instalaci provdli standardnm zpsobem s kovmi spnai (viz obr. 1), spotebujeme destky metr nejmn tilovho kabelu CYKY, co pedstavuje ctyhodnou cenu, nehled k obtm pi kladen kabelu mimo budovu. Jedn se o instalci sovho napt, kterou musme zabezpeit ped dotykem ivch st, m narazme na celou adu bezpenostnch norem a s nimi spojench problm. Standardn zapojen je opodstatnn jen tehdy, jsou-li osvtlovac tlesa umstna po cel dlce veden nebo a na jeho obou koncch, take se stejn rozvodu sovho napt nevyhneme. K ovldn elektrickch spotebi nelze pout ani bezpenho napt tak, jak je to obvykl nap. u obrbcch stroj nebo technologickch linek. Pracovali bychom sice s bezpenm naptm, ale pi ovldn z vce mst bude toto zazen krajn nespolehliv, protoe zvada v jedinm rozpnacm tlatku (patn kontakt) vyad cel systm z provozu. Navc propojen vech ovlada (tlatek) by bylo ponkud komplikovan. Dlkov ovldn ultrazvukem nebo infraervenm zenm pro velkou vzdlenost nepad v vahu a pouit vf signlu neumouj nae prvn normy, protoe zazen by muselo bt edn schvleno, co je pro individuln zhotoven amatrsk zazen poadavek zcela iluzorn.
Proto byl navren elektronick obvod, nazvan dlkov spna, kter umouje dlkov ovldat sov spotebie s vyuitm bezpenho stdavho napt 24 V.
Popis funkce
Schma dlkovho spnae je na obr. 2. Stisknutm kterhokoli ovldacho tlatka S1 a Sn pivedeme na vstup 1 dlkovho spnae kladn (pi stisknut S2 atd.) nebo zporn (pi stisknut S1 atd.) plvlny jednocestn usmrnnho napt. Diody D1 a D2 rozli polaritu plvln a zavedou je na vstup odpovdajcho optolenu OS1 nebo OS2. Kondenztory C1 a C2 vyhlazuj jednocestn usmrnn napt, aby optoleny nebyly buzeny impulsn. Vstupnm fototranzistorem optolenu OS2 je spnn tranzistor T1, vstupnm fototranzistorem optolenu OS1 je spnn tyristor TY1. Tranzistor T1 spolu s tyristorem tvo klasick stejnosmrn tyristorov spna s komutanm kondenztorem. Pokud od tlatka S1 pichzej zporn plvlny napt, aktivuje se OS1 a sepne tyristor TY1. Tyristor, kter je napjen sten vyfiltrovanm (kondenztorem C4) stejnosmrnm naptm, zstv sepnut, i kdy ji na vstupu dlkovho spnae dn zporn plvlny nejsou a dic elektrodou tyristoru pestane protkat budic proud. Mezi anodou a katodou tyristoru zstv jen nepatrn saturan napt, take kondenztor C3 se pes rezistor R4 nabije na pln napjec napt. Tyristor spn proud do cvky rel RE1, jeho kontakty ovldaj poadovan sov spotebi. Sepne-li nyn tranzistor T1, pipoj se nabit kondenztor C3 paraleln k tyristoru. Tyristor je naptm kondenztoru polarizovn v opanm smru a proud tekouc anodou tyristoru se zmen na nulu. Je-li zporn napt pipojeno k anod alespo po dobu rovnou vypnac dob tyristoru, tyristor vypne. Z uvedenho popisu vyplv, e vypnat budou tlatka, kter na vstup spnae (a tm na OS2, kter spn T1) dodvaj kladn plvlny napt (tj. tlatka S2 atd.).
Obr. 1. Standardn zapojen kovch spna Obr. 2. Schma dlkovho spnae
Obr. 5. Dlkov spna Nevhodou je, e jazkov kontakty lze ovldat vhradn magnetickm polem, co pedpokld nosit s sebou kousek magnetickho feritu, teba jako pvek ke klm. Vhodou jazkovch kontakt naopak je (krom vodotsnosti), e rozsvtit nebo zhasnout me jen ten, kdo systm zn a m s sebou vhodn magnet. Ovladae umstme na vybranch mstech do elektroinstalanch krabic a propojme je s dlkovm spnaem. Pro rozvod k ovladam vystame s telefonn dvoulinkou nebo zvonkovm drtem.
Obr. 3. Obrazec plonch spoj dlkovho spnae
Obr. 4. Rozmstn soustek na desce dlkovho spnae vodie o prmru 0,6 mm me bt maximln dlka ovldac smyky 750 m, co pro vtinu aplikac bohat posta. Deska dlkovho spnae je spolu s transformtorem TR1 a rel RE1 vestavna do izolan skky z plastick hmoty a skka je umstna pobl ovldanho spotebie nebo v rozvadi. Dlkov spna se ovld spnacmi tlatky S1 a Sn, kter jsou spolu s diodami DS1 a DSn umstna v ovladach. Ovladae jsou na obr. 2 oznaeny jako TL-1, TL-2 atd. Kad ovlada obsahuje dv tlatka, jedno (ZAP.) pro zapnut spotebie a druh (VYP.) pro vypnut spotebie. Jako ovldacch tlatek S1 a Sn lze pout teba i zvonkovch tlatek. Nepomrn spolehlivj a rozmrov vhodnj jsou mikrospnae, kterch je na trhu cel ada. Lze je zskat i v rznch vprodejch z klvesnic likvidovanch pota. Ovladae s mikrospnai lze snadno umstit do elektroinstalanch krabic KP2 nebo 6418-14 s vkem 6483-10. Pro vlhk a mokr prosted se osvdily tzv. jazkov kontakty, kter jsou ve sklennch ztavech a vlhkost jim nevad.
Poznmky ke stavb
Soustky dlkovho spnae jsou pipjeny na desce o rozmrech 80 x 45 mm s jednostrannmi plonmi spoji. Obrazec plonch spoj je na obr. 3, rozmstn soustek na desce je na obr. 4. Jako vvody 1 a 6 jsou do desky pipjeny mdn drty, kter jsou zasunuty do estiplov lmac roubovac svorkovnice. Pohled na osazenou desku je na obr. 5. Dlkov spna nen teba nastavovat a pi pelivm zhotoven pracuje na prvn zapojen. Dlkov spna je napjen ze sovho transformtoru TR1 stdavm naptm 24 V. Transformtor je vkonov dimenzovan podle proudu cvky rel RE1, protoe dlkov spna v klidu dn proud neodebr. Typ rel volme podle poadovanho spnanho napt a vkonu. Volme radji robustn prmyslov rel. Cvka rel je pro ss napt 24 V. Odpor rezistor R1 a R2, kter omezuj proud tekouc optoleny OS1 a OS2, je stanoven tak, aby odpor ovldac smyky (vetn pechodovho odporu tlatek a odporu diod v propustnm smru) mohl bt a 100 . To znamen, e pi pouit mdnho
Seznam soustek
R1, R2 680 , miniaturn R3 3,9 k, miniaturn R4 1,8 k, miniaturn C1, C2 6,8 F, TE 135 C3 47 nF/50 V, TC 206 C4 47 F/63 V, TF 011 D1 a D7, DS1 a DSn 1N4003 T1 KF506 TY1 KT501 OS1, OS2 WK 164 14 RE1 viz text TR1 viz text S1 a Sn viz text deska s plonmi spoji . PE161 Frantiek Louda
! Upozorujeme !
Tmatem asopisu Konstrukn elektronika A Radio (modr) 2/2000, kter vychz zatkem dubna 2000, jsou Praktick konstrukce z analogov techniky z oboru nzkofrekvenn techniky a techniky pro vybaven domc dlny.
INFORMACE, INFORMACE ...

Na tomto mst vs pravideln informujeme o nabdce knihovny Starman Bohemia, Konviktsk 24, 110 00 Praha 1, tel.: (02) 24 23 96 84, fax: (02) 24 23 19 33 (Internet: http:// www.starman.net, E-mail: prague@starman.bohemia.net), v n si lze pedplatit jakkoliv asopisy z USA a za-
koupit cokoli z velmi bohat nabdky knih, vychzejcch v USA, v Anglii, Holandsku a ve Springer Verlag (BRD) (asopisy i knihy nejen elektrotechnick, elektronick i potaov - nkolik set titul) - pro stl zkaznky sleva a 14 %. Knihu Digital Audio Signal Processing, jejm autorem je Udo Zlzer, vydalo nakladatelstv John Wiley & Sons Ltd v roce 1997. Kniha je urena studentm i inenrm, kte pracuj v oblasti zvukov a penosov techniky. Kniha podrobn pojednv o pevodu DA/AD a systmech DPS, slicovch penosovch systmech a kdovn M-PEG, o studiov technice a pamovch mdich atd. Kniha m 279 stran textu s velkm mnostvm obrzk a diagram, kvalitn vazbu s tvrdou oblkou a v R stoj 4404,- K.
ELEKTRONKOV ZESILOVAE
Karel Rochelt
Akoliv se dnes vyrb absolutn vtina spotebn audioelektroniky na bzi polovodi, a koneckonc by nela jej pevn st bez polovodi vbec realizovat, stle si udruje oblast nzkofrekvennch zesilova jist zjem o vyuvn elektronek jako aktivnch soustek. Je to zejmna dky dosaiteln kvalit zvuku. Tmto lnkem chci pispt k zpehlednn tto problematiky, kter je asto obestena nepravdami, bludy a mty. Soust tohoto lnku je i nvod na elektronkov zesilova ve dvou rznch verzch, kter svoji kvalitou uspokoj i ty nejnronj zjemce o kvalitn zvuk.
Pvodn jsem pedpokldal, e napu lnek, ve kterm bude jednodue uveden nvod na stavbu elektronkovho zesilovae, ale protoe jsem si vak uvdomil, e v dnen dob pevn st zjemc o tuto techniku ji tm vbec nev, s m se mohou setkat a na jak naraz problmy; zanu tedy ponkud zeiroka. V potcch vyuvn slouila audioelektronika hlavn k dorozumvn lid mezi sebou a byly tedy kladeny poadavky pouze na to, aby byla zajitna zkladn srozumitelnost ei. Tato zazen vyuvala jako prvn armda (jako tm vdy je hnacm motorem vvoje) a spoje. Pro jejich ely vyhovovala zazen s relativn malm vkonem a malm penenm frekvennm psmem. Pozdji se pochopiteln vyuit audioelektroniky peneslo i do oblasti bn zbavy, kde vzrostla poteba vtch dosaitelnch vkon zesilova a jejich kvality. Zatmco spoje a armda vyuvaly pedevm vyslaky, u kterch vkon 1 W bylo mon doshnout bez problm v jednoinnm zapojen, pro poteby v oblasti zbavy (a u to byla rzn gramordia nebo zesilovae pro ozvuen sl) siln vzrostla poptvka po vtm vkonu a kvalit zvuku. S jednoinnm zapojenm bylo v t dob se sehnatelnmi elektronkami mon zskat vkon max. 8 W pi zkreslen 10 %. S vvojem, kter pinesl dvojinn zapojen (tzv. Push - Pull - PP) a vrobu vkonnjch elektronek jako EL34, bylo mon doshnout s dvma EL34 vkon a 100 W pi zkreslen okolo 5 %. Tmto zapojenm byla zahjena masov vroba vkonnjch zesilova, na zklad kterch bylo mon zlepovat parametry reproduktor (innost pestala bt zkladnm poadavkem na reproduktor a zaalo se vce hledt tak na ku penenho psma a kvalitu zvuku). Po urit dob, kdy kvalita reproduktor a vlastn i ostatnch zazen zpracovvajcch hudebn signl doshla ji velmi solidn rovn, opt nastala poptvka po monostech zlepen kvality zvuku zesilova, a to zejmna v nahrvacch studich a podobnch nronch aplikacch. Tento dal vvoj pinesl paraleln dvojinn zapojen (Parallel - Push - Pull - PPP), kter bylo vyuvno zejmna v nahrvacch studich, protoe jeho zapojen poaduje podstatn sloitj zdroj napjecho napt. Tyto zesilovae to (v dob, kdy teprve nastupovaly selenov usmrovae a veker soustky byly pomrn drah) velmi prodraovalo. Proto bylo jejich rozen mal a nevrylo se vrazn do podvdom audiotechnik i pes sv podstatn pnosy na kvalitu zvuku (zkreslen 1 %, men vnitn odpor, monost doshnout vtho initele tlumen). Navc pomrn brzy po tomto vvoji v zapojen nastal masov nstup polovodiov techniky, kter umonil jej podstatn zlevnn a tm velkou dostupnost - tomu nemohla elektronkov technika dostaten konkurovat. Nicmn po urit dob se nejnronj posluchai zaali opt k elektronkov technice navracet, protoe tato technika m stle v audiooblasti co ci. Poptvka po tchto zesilovach pinesla to, e dnes opt existuje cel ada vrobc nabzejcch tyto zesilovae - je vak v mnoha ppadech otzkou, jestli elektronka sama o sob je vdy pnosem v kvalit zvuku. Pokud se podvme ble na zapojen tchto zesilova, zjistme, e se jedn vtinou o tm toton zapojen typu Push-Pull nebo jednoinn zapojen asto vyuvajc exkluzivnch vkonovch elektronek (vtinou triody), kter dky sv malosriov vrob a exkluzivit vyhnj cenu k absurdnm stkm. Je vak jen omezen poet vrobc, u kterch je patrn snaha o dal vvoj, vtina vcemn kopruje oven zapojen. Avak i u tchto zesilova jsou patrn rozdly v kvalit zvuku, a to zejmna dky kvalit pouitch vstupnch pevodnk (transformtor), kter si vtina vrobc vyrb sama - pro, to si osvtlme dle. V nsledujcch odstavcch se zamme na urit oblasti, kter zsadn mrou ovlivuj kvalitu zvuku elektronkovch zesilova a na kter bychom se tedy mli pi stavb tchto zesilova zamit. Jsou to: typ zapojen a jeho vliv na kvalitu zvuku; vliv nastaven zptn vazby na kvalitu zvuku; vliv vyvzn zptn vazby na kvalitu zvuku; vstupn pevodnk a jeho vliv na kvalitu zvuku; vzjemn ovlivovn zesilovae a reproduktor; vliv pouitch soustek
a sovho transformtoru na kvalitu zvuku a spolehlivost zesilovae; vliv konstrukce skn zesilovae na kvalitu zvuku a jeho parametry.
Typ zapojen
Z hlediska zapojen vkonovch elektronek k vstupnmu pevodnku se v podstat vyskytuj pouze ti typy zapojen : - Jednoinn zapojen - (Single-Ended) nejjednodu zapojen, v praxi vyadujc minimln jednu vkonovou elektronku (vkonovou triodu nebo pentodu v ultralinernm zapojen (viz obr. 1a) a budic stupe, kter vzhledem k potebnmu napovmu zeslen a impedannmu pizpsoben mus bt een jako dvojstupov. Z hlediska zvuku teoreticky jist nejlep een, protoe zcela odpad pechodov zkreslen. Toto zapojen sice produkuje znan harmonick zkreslen, protoe se vak jedn v pevn me vdy o druhou harmonickou, nen toto zkreslen sluchem tm postehnuteln. Pi konstrukci vak narazme na urit omezen, ktermi jsou zejmna maximln mon dosaiteln vkon dan elektronkou, kter se d pomrn bez problm v uritch mezch zvtit paralelnm azenm vkonovch elektronek. Potom na omezen plynouc z konstrukce pevodnk pro tato zapojen. Protoe tmito pevodnky protk vdy pomrn velk stl klidov proud, mus bt elezn jdro i pro pomrn mal vkony znan velk, a to i pi velmi kvalitn konstrukci. To se vdy nepzniv projev na penosovch vlastnostech pevodnku - minimln v kmitotovm rozsahu. Jak si v ptch odstavcch ekneme, vlastn fyzick velikost pevodnku ve svch dsledcch negativn ovlivuje mon penen kmitotov rozsah,
Obr. 1a. Princip zapojen jednoinnho zesilovae
Obr. 1b. Praktick zapojen jednoinnho zesilovae
hlavn vlivem parazitnch a mezizvitovch kapacit. S velmi kvalitnm pevodnkem se d doshnout vkon pouze asi 30 W, ani by se pevodnk zaal ji pli negativn projevovat. Na druhou stranu 30 W je ji pkn vkon a takovto zesilovae lze i pomrn levn (nap. s dvma KT88 v jednom kanle - viz obr. 1b) realizovat pi dosaen vborn kvality zvuku. Nevhodou tchto zesilova je nutnost napjen velmi kvalitnmi stabiliztory anodovho napt, kter cel zapojen pomrn prodra (co nen to nejhor), a dle to, e pevodnky pro tato zapojen maj vdy pomrn velk stejnosmrn odpor sekundrnho vinut, a tm kles initel tlumen zesilovae bn na hodnoty 2 a 4. U takovchto zesilova je tedy nutn vybrat pipojen reproduktorov soustavy nebo upravovat jejich impedann prbh, co je v praxi pro bnho spotebitele znan problm. Pokud se vm vak poda nalzt vhodn kvalitn soustavy (vrobci bn neudvaj frekvenn a impedann prbh) nebo si je dokete vyrobit, ppadn stvajc upravit, jist dostanete aparaturu nejvy kvality. S vkonem 30 W mete vtinou bez problm napjet soustavy s citlivost od 85 dB ve, ani byste mli pocit, e se vkonu nedostv (i kdy to neplat vdy - viz dle). - Dvojinn zapojen - (Push-Pull) - z hlediska kvality zvuku znan problematick zapojen. Toto zapojen (viz obr. 2a) vzhledem k tomu, e pi sv innosti vyuv dv primrn vinut a vkonov elektronky, mus pracovat ve td AB, take pokud chceme doshnout trochu rozumn vkon, produkuje jet znan pechodov zkreslen. Primrn vinut mus bt pro ideln innost naprosto shodn (to nelze v praxi
nikdy doshnout), protoe potom nastupuj ve zven me i zkreslen vznikl pechodovmi jevy v pevodnku. Navc, protoe jsou sekundrn vinut vlastn dv, je zde i problm ve vtm vnitnm odporu zesilovae, protoe pro stejn vybuzen pevodnku je nutn dvojnsobn dlka vinut ne u jednoinnho nebo zapojen PPP. Vnitn odpor zpsobuje hor dynamick vlastnosti a men initel tlumen. Navc toto zapojen neumouje spn fungujc vyvzn zptn vazby jin, ne ze sekundrnho vinut pevodnku (e toto vyvzn je to nejmn vhodn, si povme dle). Toto schma zapojen potebuje pro svoji funkci minimln dv vkonov elektronky a dv (nebo jednu dvojitou) v budicm stupni - jedna bude plnit funkci rozkmitovho stupn a druh funkci invertoru (viz obr. 2b). Jedn se o typick nejjednodu zapojen, kter sice vyuv s malmi obmnami cel ada vrobc, avak bohuel m celou adu nedostatk. Protoe tm cel napov zeslen mus obstarvat prvn elektronka, nezbv u n pli mnoho msta pro rozsah funkce zptn vazby (vliv zptn vazby si podrobnji upesnme pozdji). Aby bylo mon doshnout co mon nejvtho napovho zeslen, je zde pouit sriov len RC (100 F/25 V + 100 ) v obvodu katody. Navazujcm stupnm je ji invertor. Zde je problmem to, e vstup z takto eenho invertoru nen nikdy dokonale symetrick vli-
vem nzkoohmovho vstupu na katod a vysokoohmovho na anod. Tento problm se ponkud zmenuje vloenm pdavnho rezistoru v katod (zde 3,3 k), stoprocentn to vak problm neodstran. Protoe je zeslen celho zesilovae naprzdno (bez uzaven zptn vazby) pomrn mal, vyuv se jet menho zeslen vkonovmi pentodami. Lep een ukazuje zapojen invertoru u zesilovae EDGAR (viz obr 2c). Takto een invertor je vyuvn hlavn americkmi vrobci. Protoe elektronky pouit v tomto typu invertoru nemus mt velk zeslen, mohou se na jejich mstech osadit typy s vt proudovou zatitelnost. To umouje vytvoit nzkoohmovj vstup pro zen vkonovch elektronek a jejich zen je nsledn pesnj - mus se vak vdy v zapojen pout vt mnostv elektronek. Oproti pedchoz verzi je jeho vstup zcela symetrick a jet mrn zeslen, proto zejm vrobce upustil od lenu RC v katod prvn elektronky. e to asi nebylo nejlep een, bohuel dokazuje slyiteln vt zkreslen ne u pedchzejcho typu. U tohoto zesilovae se vak tak uplatuje vliv nevhodn nastaven velikosti zptn vazby a mn kvalitnho vstupnho pevodnku (men penosov psmo), kter zsadn mrou vdy ovlivuje celkovou kvalitu celho zesilovae bez ohledu na typ zapojen. Koncov elektronky jsou klasick EL34 nebo E34L zapojen v ultralinernm zapojen. Pokud chceme do-
Obr. 2a. Princip zapojen dvojinnho zesilovae
Obr. 2b. Zapojen JADIS
Obr. 2c. Zapojen zesilovae EDGAR shnout velkou kvalitu zvuku, musme u pentod vdy shnout k tomuto een. Na stnic mku se pivd st napt z pevodnku, kter se mn v zvislosti na vybuzen. Tm je zavedena zptn vazba, kter linearizuje prbh zeslen pentody, avak omezuje jej mon vydan vkon. Proto se dvma EL34 meme zskat vkon pouze 30 a 35 W na kanl. Vhodou PP zapojen jsou pomrn mal nroky na filtraci anodovho napt, take mohou bt zesilovae levnj. Toto zapojen pouv pevn st vrobc, i kdy s nm nelze doshnout nikdy (urit ne s takto jednodue eenmi) absolutn pikovch kvalit zvuku. Na druhou stranu i tato kvalita zvuku je dost dobr na to, aby dokzala pesvdit mnoho zjemc ke koupi, pokud tyto zesilovae porovnaj se stejn drahmi nebo drami polovodiovmi kolegy. - Paraleln dvojinn zapojen (Parallel Push-Pull - PPP). Toto zapojen vyuv nezvykle zapojen dva zdroje anodovho napt, kdy kad zdroj napj jednu vkonovou elektronku. Tyto elektronky jsou vak pipojeny k jednomu sekundrnmu vinut polaritou obrcen (viz obr. 3a). Protoe je jedna vkonov elektronka v danm okamiku buzena kladnou plvlnou a druh elektronka zpornou plvlnou, avak jejich vstup na pevodnk je pipojen obrcen, pracuj vdy ob elektronky spolen paraleln do vkonu zesilovae. Vhodou tohoto zapojen je poteba pouze jednoho sekundrnho vinut, kter m oproti srovnatelnmu pevodnku PP pouze polovin dlku. Tm je mono omezit negativn jevy vznikl na pevodnku. Dal vhodou je to, e se pevodnk pipojuje na katodu vkonovch elektronek a jeho pipojen je nzkoohmov - vkonov elektronky pln funkci katodovch sledova. O vhodch tohoto pipojen se nen teba rozepisovat, protoe jsou znmy i z polovodiov techniky. Dal vhodou je monost vyvzat zptnou vazbu jet ped pevodnkem, take ta nen nevhodn ovlivovna pipojenou zt. Protoe vkonov elektronky pracuj jako katodov sledovae, nemohou ji pinet dal vlastn zeslen, proto se mus budi a invertor skldat z vce stup, aby bylo dosaeno potebnho napovho zeslen (viz obr. 3b). Toto zapojen je vlastn schmatem naeho zesilovae v jednodum (levnjm) proveden. Prvn elektronka obstarv vt st celkovho zeslen, za n je druh zapojen jako katodov sledova, aby mohl bt pipojen invertor navzn nzkoohmov a ml tak lep vsledky. Invertor jet lehce zesiluje budic signl pro vkonov pentody. Abychom dobe pochopili funkci zesilovae, musme se podvat i na schma zdroje, kter je zde uveden pro jeden kanl (viz obr. 3c). Pokud si prohldneme body pipojen a spojme si to s funkc zesilovae, zjistme, e toto zapojen m v bod penosu energie ble k jednoinnmu zapojen ne k PP. Protoe je sekundrn vinut pevodnku pouze jedno, me bt jeho konstrukce jednodu bez nrok na absolutn symetrii jako u PP, a tm se zmenuj problmy s pechodovmi jevy na pevodnku. Vt zkreslen oproti zesilovam v jednoinnm zapojen vyvauje tento typ zesilovae menm vnitnm odporem a monost zkonstruovat pevodnk
Obr. 3a. Princip zapojen paralelnho dvojinnho zesilovae
Obr. 3b. Schma zapojen zesilovae PPP 35
Obr. 4. Zeslen dvou zesilova bez uzaven smyky zptn vazby zptn vazby, kter je pak vypotna z pomru odpor v bod, kam je zptn vazba pivedena - u elektronkovch zesilova tedy zpravidla z pomru odporu pivdjcho zptnou vazbu z vstupu zesilovae a katodovho odporu elektronky budicho stupn. Tento pomr vak vbec neuruje velikost zptn vazby - uruje pouze velikost napovho zeslen zesilovae k danmu bodu. Pokud bychom chtli zjistit opravdovou velikost zptn vazby (nebo spe velikost mon regulace zptnou vazbou), museli bychom odpor pivdjc signl odpojit a zmit, jak je te zeslen zesilovae bez uzaven napov zptn vazby. Pomr mezi velikost napovho zeslen bez uzaven zptn vazby a zeslenm pi uzaven zptn vazb je skuten mon rozsah regulace zptn vazby. Velikost regulace je navc kmitotov zvisl (viz obr. 4). Koncov stupe . 1 m zeslen pi chodu na przdno (bez uzaven smyky zptn vazby) 60 dB, koncov stupe . 2 pouze 40 dB. Poadovan napov zeslen je 20 dB. Prvn koncov stupe m tedy 40 dB mon rezervy pro regulaci zptn vazby, druh pouze 20 dB. Rozdl je vak v tom, e druh koncov stupe me kdykoliv regulovat celm svm rozsahem zptn vazby celou slyitelnou kmitotovou oblast, zatmco u prvnho koncovho stupn nastv pokles ji ve slyitelnm psmu. Ve vysokotnov oblasti je tedy koncov stupe . 1 vce nchyln k pebuzen. Pokud se chceme tomuto problmu vyhnout, mus se bezpodmnen zvtit ka penenho psma pi chodu naprzdno, co vdy pin pi velkch zeslench problmy s celkovou stabilitou zesilovae. Naproti tomu u zesilovae . 2 meme mt zase obavy z toho, e se zvt celkov zkreslen a zmen initel tlumen. Tomu se d dobe zamezit konstrukc zesilovae tak, e zkladn zapojen bez zptn vazby mus mt samo o sob mal zkreslen a velkou ku penenho psma. Tento poadavek lze bez problm v elektronkov technice splnit, pokud pomineme vliv vstupnho pevodnku. Dalm problmem tkajcm se zptn vazby je rychlost jej reakce. Signl zptn vazby je vdy ponkud opodn za budicm signlem. Ten mus naped probhnout vstupnmi, budicmi a koncovmi aktivnmi soustkami v zesilovai, ne se dostane do bodu, ze kterho je opt vrcen na vstup. Protoe na kad aktivn soustce vznik urit zpodn zejmna vlivem parazitnch kapacit pecho-
Obr. 3c. Zapojen zdroje PPP 35 pro jeden kanl zesilovae ve slyitelnm psmu pod 0,1 % jak u polovodiovch, tak i elektronkovch zesilova. Takto by byl reprodukovan zvuk zejm velmi kvalitn, pokud by reproduktorov soustavy byly pouze odporovou zt. Bohuel vak reproduktorov soustavy jsou smsic odporov, indukn a kapacitn zte, kter je navc kmitotov zvisl. U jednoduch zapojen soustav m zt nejprve znan indukn charakter a se zvyujc se frekvenc pechz na kapacitn. U sloitjch soustav se me zt i nkolikrt mnit z indukn na kapacitn. Navc v oblasti rezonance basovho reproduktoru nebo basreflexovho nastaven se prudce mn charakter zte nejen z hlediska fzovch pomr, ale tento charakter se mn dynamicky v zvislosti na tom, jak se membrna zpouje za budicm signlem. V tomto smyslu pipomn chovn reproduktoru bn elektromotor. Protoe se reakce membrny na budic signl hlavn vlivem jej vlastn hmotnosti vdy zpozd, nastane stav, kdy se vlivem vzniklho fzovho posuvu zesilova sna dohnat zpodn membrny vtm dodanm vkonem. Pi piblen k poadovan poloze membrny se fzov posuv zmen a zmenuje se navc i dodvan vkon zesilovae. Tento stav vznik pi rozkmitvn membrny. Pi odeznn signlu zase membrna dokmitv jako pruina a je teba ji brzdit vrobou vkonu v protifzi (prakticky vinut reproduktoru zkratovat). I kdy je toto velmi zjednoduen vysvtlen chovn reproduktoru a zesilovae mezi sebou, ukazuje, jak sloit vci nastvaj pi jejich innosti. V praxi potom vlivem tchto zmn pipojen zte vznik cel ada fzovch posuv, kter zpsobuj sten sprvnou a sten patnou innost zptn vazby. Signl piveden do stacho bodu z vstupu zesilovae je za pvodnm signlem potom zpodn nebo ho pedchz, na vstupu zesilovae tmto zpsobem vznik cel ada zkmit a tvarovch zkreslen. Teoreticky lze vliv pipojench reproduktorovch soustav zcela omezit pouze tm, e by ml zesilova nekonen vkon, nulov vnitn odpor a nekonenou rychlost. Ani jedno z toho vak nelze doshnout. Mnoho nesmysl je v tvrzen, e kvalita zvuku je zvisl na velikosti
s vtm initelem tlumen. Tm se zsk vt univerzlnost k monostem pipojen rznch typ reproduktorovch soustav. V praxi lze doshnout vcemn stejn zvukov kvality jako s jednoinnmi typy - v tomto ppad daleko vce zle na tom, jak soustavy a jakm zpsobem pipojme, ne jak jsou vlastnosti toho kterho zesilovae. Praktickou nevhodou tohoto zapojen je sloitost napjecho zdroje a z n plynouc poteba deseti sekundrnch vinut sovho transformtoru pro stereofonn verzi zesilovae, kter tuto verzi prodrauj. Tato potebn sloitost vak vdy nut vrobce k tomu, e nenapjej oba kanly z jednoho zdroje, ale kad kanl m svj separtn zdroj, kanly se vzjemn neovlivuj, co se nsledn velmi dobe projev na kvalit zvuku. Dosaiteln vkon je prakticky shodn s obdobn osazenmi zesilovai PP.
Vliv zptn vazby na kvalitu zvuku zesilovae

Okolo tohoto tmatu se vyskytuje mnoho chybnch tvrzen vyplvajcch z nepochopen problmu. V prv ad si musme uvdomit, co vlastn zptn vazba opravuje. Zkladn funkc je nastavit napov zeslen danho obvodu. Protoe pouit soustky maj vdy njakou vrobn toleranci, zaveden zptn vazby vliv tchto toleranc prakticky vynuluje a zeslen je v praxi zvisl pouze na pesnosti rezistor, kter porovnvaj pm a zeslen signl. Tmto zpsobem doke opravit i nelinearitu aktivnch soustek, pokud pro to m dostaten rozsah regulace. Konen i pechodov jevy vznikl uvnit zesilovae se jejm zavedenm znan redukuj, se zvyujc se frekvenc se vak zmenuje schopnost zptn vazby tyto chyby opravovat. Takto lze zajistit bn zkreslen
d pn u polovodiovch soustek a parazitnch kapacit u mek elektronek, je reakce zptn vazby ponkud opodn. Z tohoto lze usuzovat, e m je poet aktivnch soustek v cest signlu men, tm bude reakce zptn vazby rychlej. Z dvod uvedench v tomto odstavci by se mohlo zdt, e nelze navrhnout zesilova tak, aby se zptn vazba negativn neprojevovala vytvenm uritch typ zkmit ve vslednm zvuku. Ve skutenosti (pi vbru kvalitnch soustek v zapojen) je vliv zptn vazby vdy dobr vzhledem k dosaen kvalit zvuku a zle daleko vce na tom, jak je v zapojen aplikovna.
Vliv vyvzn zptn vazby na kvalitu zvuku

Jist jste se ji setkali s tvrzenm, e zesilovae bez zptn vazby maj absolutn nejlep zvuk. To lze povaovat za velmi odvn tvrzen. Kad aktivn soustka v zapojen zesilovae nen zcela linern - nebo spe pravdivji eeno, m tm linern prbh zeslen pi uritch pracovnch podmnkch. To penesen znamen, e zen signl pi danm napt a proudu dic soustky zsk uritou hodnotu a e pi zvten dicho proudu nebo napt o x-nsobek se i tato hodnota zmn o x-nsobek. Vrobn praxe vak neumouje vrobu zcela identickch soustek a je vdy poznamenna uritou toleranc dosahovanch hodnot. Z tohoto dvodu bychom ji museli peliv vybrat kadou provou soustku do stereofonnho zesilovae, aby zesilovaly oba kanly shodn. To je v praxi velmi problematick a nkladn, protoe tolerance soustek jsou dost velk a mus se vdy vybrat z velkho potu kus. Nap. u tranzistoru BC549C me bt zeslen v rozsahu 380 a 800. Zeslen me bt tedy i vce jak dvojnsobn rozdln. To sam plat i u elektronek, i kdy zde jsou vrobn tolerance zpravidla men, nap. ECC83 me mt zeslen v rozsahu 75 a 125, co je asi 1,6nsobek. Dalm problmem je to, e tyto aktivn soustky, zejmna vlivem parazitnch kapacit produkuj vlastn zkreslen, kter je douc omezit. To ve nm pome vyeit zaveden zptn vazby. Z ve uvedenho je patrn, e u dky menm tolerancm elektronek lze zmenit nroky na mon rozsah potebn regulace zptn vazby v jimi osazench zesilovach. Dalo by se tedy ci - pokud zavedeme zptnou vazbu z vstupu zesilovae (bude vyvzna z vstupu zesilovae) mme vyhrno, protoe veker chybov signl bude opraven - tak, jak je to u zesilova JADIS a EDGAR. Bohuel toto je zcela chybn domnnka. U elektronkovch zesilova vstupuje do hry podstatnou mrou vliv vstupnho pevodnku. Ten m z hlediska funkce nkolik vliv. Krom doucho pevodu audiosignlu tak psob jako doln propust a to v obou smrech - jak v pevodu signlu ze zesilovae ven, tak
stejn ve smru do zesilovae. Dalm vlivem je to, e m snahu zesilova vlivem parazitnch kapacit rozkmitvat na uritch kmitotech. Tyto zkmity, kter jsou v nadzvukov oblasti, neme pevodnk penst ven, zstvaj uvnit zesilovae, avak zptn vazba je neme opravovat. Na vstupn vinut je pipojena reproduktorov soustava. Ta m velmi daleko k ideln odporov zti, protoe se skld nejen z odporov zte, ale i z mnoha kapacit a induknost. Aby to nebylo tak jednoduch, maj navc reproduktory pod snahu dlat nco, co nechceme - tj. hlavn vlivem prunho zaven membrny dokmitvat a indukovat tak dal napt, kter se zptn objev na vstupu zesilovae. Soutem rznch nabjecch a vybjecch konstant a indukc napt vznik cel spektrum chybovch signl, kter se sna zptn vazba opravit. U slyitelnch signl se j to vcelku da, avak protoe spektrum chybovch signl je i znan nadzvukov, neme je zptn vazba dky nepropustnosti vysokch kmitot pevodnku opravit na vlastnm vstupu zesilovae. Zptn vazba tedy neoprav vechen chybov signl, avak oprava je kmitotov zvisl. Uvnit zesilovae ped pevodnkem se zvtuje zkreslen, protoe k uitenmu signlu se navc pipojuje opravn nadzvukov signl vytvoen zptnou vazbou. Toto zkreslen je pomrn znan. Na micch pstrojch sice namte pi bnch metodch men zkreslen asi 1 %, to vak plat pouze pro ideln sinusov prbh. V dsledku sloenho signlu z rznch frekvenc a tvar se zkreslen podstatn zvtuje. Zkreslen vrazn stoup s vybuzenm zesilovae a u mn vkonnch a u zesilova s menm rozsahem regulace zptn vazby vede naped k vraznmu zdrsnn reprodukce a nsledn a k vypadvn signlu. Nkdo si vysvtluje tyto efekty nedostatenou vkonovou rezervou zdroje, avak prav pina je v takto vyvzan zptn vazb. Takto vyvzanou zptnou vazbu lze nalzt u vech typ zapojen elektronkovch zesilova, ale v podstat je nutn pouze u typu PP, kde ji prakticky nelze vyvzat jinde. Dal monost je vyvzat zptnou vazbu z msta pipojen primrnho vinut pevodnku, jak je to v ppad zapojen PPP. Zde zptn vazba bez problm opravuje veker chybn signl vznikl uvnit zesilovae. Chybov signl vznikl za pevodnkem opravuje pouze ve slyiteln oblasti, vrazn nadzvukovou oblast ji neopravuje. Protoe vak zkmity v reproduktorovch soustavch vznikaj spe ve slyiteln oblasti, jsou chybov signly opraveny ve velk me a zhoren zvuk maj na svdom jin vlivy - zejmna vliv reproduktorovch kabel a ovlivovn reproduktor a zesilovae mezi sebou. Oba pedstaven typy vyvzn zptn vazby maj spolen znaky v tom, e zvtuj initel tlumen zesilovae na vstupu a linearizuj vstupn frekvenn prbh. To znamen, e vyrovnvaj zmny frekvennho prbhu,
kter nastvaj vlivem kmitotov nestejnho impedannho prbhu pipojench soustav a relativn velkho stejnosmrnho odporu sekundrnho vinut pevodnku. V ppad vyvzn zptn vazby z primrnho vinut by se mohlo zdt, e to nen pravda, avak je teba si uvdomit, e v tomto ppad se chov vstupn pevodnk stejn jako bn transformtor. Pokud na sekundrn vinut pipojme msto jedn rovky dv (zmen se odpor zte a zvt se odebran proud), zvedne se pouze pevdn vkon. To sam vznik i v ppad zesilovae, kdy zmenen odporov zte (impedance) zpsob vt dodvan vkon, i kdy v tomto ppad ji se nevyrovnv frekvenn prbh zcela dokonale vlivem ztrt na pevodnku. Jin situace nastane, pokud zptnou vazbu vyveme jet ped vkonovou elektronkou tak, jak je to ve zde uvedenm zesilovai v jednoinnm zapojen. Zptn vazba omezuje pouze zkreslen vznikl v budicm stupni a zkreslen vznikl na vkonovch elektronkch a jejich interakcch s pevodnkem zstvaj beze zmny. Tak zkreslen vznikl vlivem funkce reproduktor a reproduktorovch kabel nejsou omezena. Dalo by se pedpokldat, e vt podl zkreslen bude u tohoto zesilovae zeteln. V praxi tomu vak u tohoto zapojen tak nen ze dvou dvod. Jednak lokln zptn vazba zaveden z odboky pevodnku na stnic mky vkonovch elektronek znan linearizuje jejich prbh zeslen a omezuje vlastn zkreslen, navc je toto zkreslen charakteristick pedevm nejvtm podlem druh harmonick, na kterou lidsk sluch nen tak citliv. I kdy namme u tohoto zesilovae zkreslen 10 % pi plnm vybuzen, nen ve zvuku prakticky slyet a reprodukce se zd bt velmi ist. Nevhodou tohoto vyvzn je to, e zptn vazba ji nezmenuje initel tlumen na vstupu ani nelinearizuje frekvenn prbh. Reproduktorov soustavy dostanou pouze ist budic signl, dn opravn. Z sti je to nevhoda, z sti vhoda. Nevhoda je to v oblasti rezonance basovho reproduktoru, kde zesilova neme dodvat vkon navc a membrna se tedy vce zpouje, ne u jinch zpsob vyvzn zptn vazby. Vhodou je to ve stednch a vkovch oblastech, ve kterch reproduktory nedostvaj tak chybn signl vytvoen zptnou vazbou, a je tedy mn zkreslen. To klade zven nroky na pipojen reproduktorov soustavy, zejmna na jejich impedann prbh. Ten by ml bt co nejvce vyrovnan a bez prudkch zmn, jinak bude vlivem malho initele tlumen ovlivovn frekvenn prbh pipojench soustav. Tento vliv sice nen a tak velk, jak se asto prezentuje, nicmn pi kritickm poslechu je dobe slyiteln a zle ji na kadm konkrtnm typu soustav, jak se pro tento druh zesilova hod. (Pokraovn pt)
Videokorektor
Ing. Petr Novk
Na strnkch AR ji byla otitna nkter zapojen pro opravu videosignlu. Tento lnek si neklade za cl pedloit teni dal druh zapojen tohoto typu, ale nvrh zcela jinho een. Kde procesor s pamt programu v cen sto korun (nepotaje prci pi psan programu, kter nen jednoduch pi nutnosti dodren pesnch asovch interval) je nahrazen obvody v cen dvaceti korun. Zde popisovan zazen nemus bt funkn na vechny druhy myslnho pokozen videosignlu, ale pedstavuje mnohem jednodu een. Zdroj tvo stabiliztor IO1 s C1, C2, C3, C4 a C16. Dioda D1 zabrauje peplovn pivedenho napt. Dioda D2 s rezistorem R1 slou pro indikaci zapnut napjen. Vstupn video st byla pevzata zlnku v AR-A 7/94. Nen tedy nutn jej popis. Pouze jsem vypustil tranzistor KC308. prava zan a za tranzistorem T3, kde byl pidn rezistor R18, kter spolu s C10 tvo integran lnek pro detekovn snmkovho synchronizanho impulsu. Popis innosti je celkem jednoduch a vyplv ze schmatu. Zkolektoru T3 jsou odebrny dkov synchronizan impulsy, kter spoutj monostabiln klopn obvod IO3A. dkov synchronizan impuls je detekovn pi svm zatku. Monostabiln klopn obvod IO3A zpozd detekci dkovho impulsu o 12 a 15 s a do doby, kdy se MKO vrt do pvodnho stavu. V tomto okamiku se spust dal monostabiln klopn obvod IO3B, kter pes D4 zablokuje prochzejc videosignl (uzemn bzi T4) a oteve T5, m do vstupu pivede stejnosmrnou rove odpovdajc przdnmu (podle normy nepokozenmu) dku. Pokud by zapojen obsahovalo pouze IO3A a IO3B, zru se vechny televizn dky. Z tohoto dvodu se blokuje innost MKO v IO3 dalmi MKO v IO2. Na integranm lnku R18, C10 se vytvo spoutc rove pro IO2A pouze v ppad detekovn snmkovho synchronizanho impulsu (viz TV norma). Tato
spoutc rove je vytvoena nkdy vprbhu snmkovho impulsu. Ten mus bt samozejm zachovn, stejn jako dkov impuls. Monostabiln klopn obvod IO2A zpozd tuto detekci a za snmkov impuls a takzvan vyrovnvac impulsy. Po uplynut tohoto asovho intervalu se spust monostabiln klopn obvod IO2B na dobu nkolika zatemnnch dk (podle R26 a C13). IO2B ovem povoluje innost IO3A a IO3B odblokovnm vstupu /RES. Tm se zru poadovan poet zatemnnch dk a nahrad se stejnosmrnou rovn. Tyto dky nejsou pouity pro penos viditeln oblasti videosignlu (pouvaj se pro teletext a speciln mic ely), ale bvaj mysln doplovny ruivm signlem, kter se projevuje pi dalm zpracovn. Dioda D5 slou pro indikaci ptomnosti videosignlu, kter svm snmkovm impulsem spout IO2A a pot IO2B. Ziskov vroba je mon pouze se souhlasem autora.
Seznam soustek
R1, R29 R2 R3, R11 R4, R5 R6 2,2 k (podle pouit LED) 68 3,9 k 820 180
Obr. 1. Zapojen korektoru pro videosignl
Mi elektrolytickch kondenztor
Tento mi je zajmav hlavn svou praktinost pi opravch, jeliko umon rychle zmit pipojen kondenztory v obvodu. Pi men nevad paraleln pipojen rezistory i polovodiov pechody. Rozeznv patn kontaktovn vvod uvnit kondenztoru, zmnu kapacity a pi pouit osciloskopu dokonce meme tdit nov kondenztory podle velikosti vnitnho sriovho odporu. Jako ukazatel velikosti kapacity je pouit ocejchovan potenciometr P1 svtm knoflkem (od 1 do 1000 F). Pesnost je dostaten, nebo vrobn tolerance kapacity jsou znan. Otenm potenciometru P1 se mn vka tnu z piezomnie od 10 Hz (klepe) a po 10 kHz. Po pipojen neznmho kondenztoru Cx otenm P1 hledme polohu, ve kter prv piezomni ztichne, a na stupnici peteme daj kapacity (od 1 F do 1000 F). Zapojen na obrzku se skld z promnnho osciltoru 10 Hz a 10 kHz sIO1 555-CMOS, jeho vstup je poslen tranzistory T1 a T2. Signl s obdlnkovm prbhem je pak dliem P2, R3 utlumen asi na 300 mV a optovn zeslen s OZ1. Diody D1, D2 jsou pouze ochrann (proti nabitm kondenztorm). Dostaten mezivrcholov rozkmit napt na vstupu OZ1 pak ovlivn kompartory v nsledujcm IO2 555-CMOS, jeho vstup bud piezoelektrick mni. Pokud je pipojen neznm kondenztor Cx a potenciometrem P1 zvyujeme kmitoet osciltoru s IO1, zmenuje se rozkmit napt za odporovm dliem P2, R3 a po zeslen i na vstupu OZ1. Pi uritm kmitotu ji v-
stupn signl z vstupu OZ nesta kpeklpn kompartoru v IO2 a piezomni ztichne. Mi je napjen se sovho adaptru, a proto je pouit stabiliztor 12 V a ochrann dioda D3 proti peplovn. Potenciometr ocejchujeme podle novch kondenztor a P2 nastavme tak, aby se cel stupnice vela do rozsahu 1 a 1000 F. Na polaritu je teba dbt pedevm u tantalovch kondenztor, bn elektrolytick krtkodob peplovn snesou. Namen vsledek ovlivn (krom zmny kapacity): O +50 % paraleln k Cx pipojen rezistor s odporem asi 47 . Natst takov kombinace v zapojench nen ast. O -50 % vnitn odpor 15 vznikl patnm kontaktovnm vvod (ast zvada). Svod Cx se vak nezaregistruje, avak jej lze odhalit namenm zmnnch pracovnch bod v obvodu. Lubo Kubernt
Obr. 1. Zapojen mie elektrolytickch kondenztor
R7, R17, R22 R8, R27 R9 R10, R12, R13 R14, R19 R15 R16 R18 R20 R21 R23 R24 R25, R28
680 2,7 k 1 k 470 10 68 k 680 k 15 k 100 150 6,8 k 120 5,6 k
R26 C1, C3, C5 C2, C4, C16 C6 C7 C8 C9 C10 C11 C12 C13 C14 C15
27 k 100 F/16 V 47 nF (blokovac) 22 F/16 V 470 pF 470 nF 220 pF 1 nF 220 F/16 V 100 nF 150 nF 4,7 nF 22 nF
IO1 IO2, IO3 T1 a T5 D1
78L05 (7805) CMOS 4098 KC238B 1N.... (proti peplovn zdroje) D2 LED, nap. zelen (zapnuto) D3, D4 GA... (dioda s malm bytkem napt) D5 LED, nap. oranov (ptomnost videosignlu) 2x CINCH (videovstup a vstup) 1x napjec konektor (nap. jack)
Obr. 2. Deska s plonmi spoji v mtku 1:1 a rozmstn soustek na desce
High-End zazen pro potlaen umu SSM2000

Karel Barto
Dle popisovan zazen je ureno k vraznmu potlaen ruivho umu vaudiosignlu, kter vznik jak pi jeho zznamu, tak i v penosov cest. Zazen pracuje na principu kombinace napov zenho zesilovae a napov zenho filtru. S propracovanm, patentov chrnnm algoritmem tak bylo dosaeno vynikajcch vsledk - viz technick parametry ne. Kvelkm vhodm zazen rovn pat, e se pouv jednocestn - je vreproduknm zazen zaazeno pouze mezi vstupnmi svorkami zdroje nzkofrekvennho signlu a vstupnm zesilovaem a nepodl se nijak na prav nf signlu pi jeho zznamu. Je rovn pln kompatibiln se systmem Dolby-B a pi nhrad tohoto zazen systmem SSM2000 je dokonce dosaeno podstatnho zlepen kvalitativnch parametr - zejmna men um (tedy jeho znateln vtho potlaen) a men zkreslen.
vod
V na i zahranin literatue ji bylo popsno nkolik rznch zazen, jejich clem je pokud mono v co nejvt me zredukovat - potlait - rove umu, obsaenho v audiosignlu. To se tk zejmna procesu zznamu na magnetick zznamov materily (um je zpsoben nehomogenitou magnetickch steek, tvocch magnetickou vrstvu zznamovho materilu). Pi zznamu na tato mdia je vznik pdavnho umu nejmarkantnj. Je vak asto poteba potlait tak um vznikajc na penosov cest signlu, napklad na vstupu tuneru FM. Mezi nejznmjmi profesionlnmi systmy vyvinutmi pro tento el je mono jmenovat napklad obvod DNL od firmy Philips, obvody firmy Dolby Laboratories, Inc. Dolby-A, Dolby-B, Dolby-C, Dolby-S, obvod High-Com firmy Telefunken a v neposledn ad dle zmnn systm DBX od firmy DBX, Inc. Kad tento systm m samozejm sv vhody i nevhody, a u se to tk ceny, sluitelnosti, mtka nasazen, sloitosti i vslednch parametr. Jako jednoznan nejinnj ze vech tchto ve uvedench systm se pro el maximlnho potlaen umu nesporn jev systm DBX (spojen kompresoru dynamiky a expandru jako irokopsmov kompandr), jeho konstrukce byla ped asem uveejnna napklad v [1]. Avak i nasazen tohoto nepochybn velmi kvalitnho zazen m sv urit nevhody. Hlavn nevhodou systmu DBX je zejmna nutnost pout toto zazen jak pi zznamu, tak i pi reprodukci. To znamen, e nahrvky pozen tmto systmem lze kvalitn pehrt pouze opt pi jeho optnm pouit, a jak se jednou pro nj rozhodneme,
jsme tedy na vybaven tmto systmem do jist mry ji odkzni. Stejn tak pokud nahrvka nen s pouitm systmu DBX pozena, nememe ji tmto systmem ani pehrvat a nenalezneme tak pro nj v tomto ppad uplatnn. Z charakteru innosti systmu DBX t vyplv jeho nekompatibilita s ostatnmi systmy. Proto dle pedkldm nvod na konstrukci High-End zazen pro potlaen umu SSM2000, kter tyto ve zmnn nevhody odstrauje.
Popis zapojen a innosti

Srdcem celho zapojen je integrovan obvod SSM2000. Tento obvod
pedstavuje nov vyvinut systm pro redukci umu, zaloen na patentovanm obvodovm een nazvanm HUSH, kter je registrovanou obchodn znakou firmy Rocktron Corporation. Systm sestv z kombinace dynamickho filtru a kompresoru dynamiky. Tak je dosaeno vysokho stupn potlaen umu bez souasnho vzniku rznch vedlejch ruivch akustickch projev (znateln snen dynamiky nebo omezen horn hranice penenho kmitotovho psma, zkreslen, dchn), spojench obvykle s vtinou systm urench k redukci umu. Dal nezbytnou soust celho systmu je obvod pro zskn adaptivn prahov rovn (Adaptive Treshold Circuit), kter detekuje nominln rove zpracovvanho signlu a v zvislosti na tto rovni tak dynamicky nastavuje prahov rovn pro dc st. Tmto je dosaeno optimlnch vsledk a potlaen umu a o 25 dB v zvislosti na velikosti zpracovvanho signlu a jeho kmitotovm spektru. Zjednoduen schma vnitnho blokovho zapojen obvodu SSM2000 je na obr. 1. Integrovan obvod SSM2000 je dvoukanlov, nzkofrekvenn signly pravho i levho kanlu prochzej tedy nejprve pes samostatn napov zen filtry (Voltage Controlled Filter -VCF) a pot pes napov zen zesilovae (Voltage Controlled Amplifier - VCA) na vstup. Oba tyto stupn
Obr. 1. Blokov schma vnitnho zapojen obvodu SSM2000
Obr. 2. Penosov charakteristika vstup - vstup a penosov charakteristika naptm zenho filtru maj velmi mal zkreslen a zanedbateln vlastn um. Pro zskn dicho napt jsou oba vstupn signly seteny v sumarizanm zesilovai a detekovny v detektorech pikov hodnoty (Peak Detector). pikovmu detektoru urenmu pro ovldn naptm zenho filtru je navc pedazen filtr typu doln propust (High-Pass Filter). Je tm zajitno, aby tento detektor nereagoval na ppadn vysokofrekvenn signly, co by negativn ovlivovalo funkci filtru zenho naptm. Napt z vstup detektor je pivedeno na jeden ze vstup rozdlovch zesilova (Diference Amplifier), zatmco na druh vstup rozdlovch zesilova je pipojeno napt z vstupu ve zmnnho obvodu pro zskn adaptivn prahov rovn. Takto zskanm vslednm naptm na vstupech rozdlovch zesilova je regulovna innost naptm zenho filtru a naptm zenho zesilovae. Zlomov kmitoet naptm zenho filtru je mono uivatelsky definovat tak, aby pokryl poteby dan aplikace a obvykle bv v psmu 1 a 35 kHz. Pokles amplitudy na vstupu napov zenho filtru je od zlomovho kmitotu se strmost 6 dB na oktvu, jak je to dobe patrno z penosov charakteristiky na obr. 2. Zlomov kmitoet je dn kapacitou kondenztoru pipojenho mezi vvody 3 a 4, resp. 21 a 22 integrovanho obvodu SSM2000 (ve schmatu zapojen to jsou kondenztory C3 a C10). Pi kapacit 1 nF je kmitoet zlomu 3 a 37 kHz, co v dan aplikaci znamen, e ka psma naptm zenho filtru je promnn v zvislosti na rovni vstupnho signlu. Pi vstupnm signlu velk rovn je ka psma 37 kHz (um je silnm signlem maskovn), pi sniovn rovn vstupnho signlu se postupn posouv horn mezn kmitoet smrem dol, a to a na hranici 3 kHz (umov sloka s vymi kmitoty je odfiltrovna). Sekc tohoto dynamickho filtru je mono snit um o 10 dB. Napov zen zesilova zde pracuje jako expandr dynamiky - viz vstupn-vstupn penosov charakteristika na obr. 2. Na snen hladiny umu se me podlet dalmi a 15 dB. Souinnost a sprvn funkce vech ve popisovanch obvod je zena velmi dobe propracovanm patentov chrnnm algoritmem. Jen tak bylo mono doshnout opravdu
Obr. 3. Zkladn zapojen integrovanho obvodu SSM2000 (pevzato z katalogovho listu)
innho potlaen umu bez jakchkoli nedoucch vedlejch jev. Zkladn zapojen integrovanho obvodu SSM2000 vetn popisu funkce jeho jednotlivch vvod je na obr. 3. Jak je vidt, obvod je navc vybaven digitlnmi vstupy MUTE a DEFEAT. Funkce MUTE jak znmo odpoj vstup a peru signl. Vstupem DEFEAT je mono v ppad poteby vyadit funkci potlaovae umu - vstupy obvodu se propoj se vstupy a signl m nezmnn, linern prbh. Ve schmatu zapojen na obr. 4 je signl ze vstupnch konektor piveden na neinvertujc vstupy operanch zesilova IC1a pro lev kanl a IC1b pro kanl prav. Operan zesilovae jsou zapojeny jako napov sledovae a maj tedy jednotkov zeslen. Tento stupe byl zaazen ped vlastn vstupy obvodu SSM2000 z dvodu pomrn velmi mal vstupn impedance vstup obvodu SSM2000, kter bv vrozmez 6 a 8 k. Takto mal vstupn impedance zazen m nevhodu jednak v tom, e pedchoz obvody mohou bt nemrn zateny, a za druh v poteb vazebnch kondenztor s velkou kapacitou - to proto, aby se nesnila doln hranice penenho kmitotovho psma. Jeliko kvalitn svitkov kondenztory s kapacitou nkolik F jsou pomrn drah, rozmrn a obtnji dostupn, je pedazen operanho zesilovae celkem vhodnou variantou, kter navc souasn vye i problm s malou vstupn impedanc. Aby se nezhorila kvalita celho zazen, je na mst IC1 teba pout kvalitn operan zesilova smalm umem. Vhodnm typem je napklad NE5532 (levn, snadno dostupn) nebo LM833 (o nco dra a he dostupn) nebo vynikajc OP275 a OP285 s malm umem a zkreslenm, s velkou a symetrickou rychlost pebhu, ale tak bohuel s velkou cenou. Pro elektronick ovldn funkc DEFEAT a MUTE byly pidny dva klopn obvody Flip-Flop, realizovan ze dvou polovin integrovanho obvodu CMOS 4013. Krtk impulzy z mikrospnaovch tlatek jsou oeteny a pepnaj stavy na vstupech obvodu 4013. Funkce DEFEAT a MUTE jsou aktivn pi logick rovni H na vstupech 16 a 17 obvodu SSM2000. Provozn stav zazen indikuj svtiv diody D5, D6 a D7 umstn na pednm panelu. Pokud bychom funkc DEFEAT nebo MUTE nechtli vyuvat, meme obvody pro pepnn tchto funkc zcela vypustit a vstupy 16 a 17 obvodu SSM2000 pipojit na zem. Popisovan zazen je v signlovm etzci nejvhodnj zaadit podle obr. 6 prv za vstup pedzesilovae s pepnaem vstupnch signl a ped vstup vkonovho zesilovae sregultorem hlasitosti. Podrobnj popis obvodu SSM2000, jeho funkc a nkolik dalch aplikac bude z dvod rozsahu lnku uvedeno v Kon-
strukn elektronice, v sle vnovanm zajmavm a praktickm obvodm a zapojenm z oblasti nzkofrekvenn a audio techniky.
Zkladn parametry zazen

Efektivn potlaen umu: 25 dB (10 dB sekce dynamickho filtru a 15 dB sekce kompresoru dynamiky). Harmonick zkreslen: 0,02 %. Odstup signl/um: 86 dB. Vstupn impedance: 47 k.
CB
CB
Napjec zdroj
Napjec zdroj poskytuje pro napjen zazen symetrick stabilizovan napt. U vstupnho napt pro napjen tohoto typu pstroje je velmi dleit, aby mlo co nejmen zvlnn a obsah dalch nedoucch sloek, co by jinak negativn psobilo na celkov parametry zazen. Proto je zde pro co nejinnj filtraci pouito ponkud netypick zapojen s integrovanm obvodem TL431. Jedn se o precizn referenn obvod s nastavitelnm vstupnm naptm. TL431 je tsvorkov monolitick obvod a pracuje jako bonkov regultor - tedy stejn jako Zenerova dioda s velmi malm teplotnm koeficientem a s nastavitelnm pracovnm naptm. Pracovn napt se nastavuje dvma externmi rezistory vrozsahu od 2,495 V (rove referennho napt) a do 36 V. Jeho velikost je urena dvma rezistory R1 a R2 (vkonkrtnm zapojen kombinac rezistor R10/R11 a R14/R13 zapojench ke vstupu REF obvodu TL431) podle nsledujc rovnice:
8
Obr. 4. Schma zapojen High-End zazen pro potlaen umu SSM2000
967 = 85() +
+ ,5() 5 5
5
Obr. 5. Rozmstn soustek na desce s plonmi spoji potlaovae umu SSM2000
Tento obvod vynik t velkm rozsahem pracovnho proudu, kter me bt v rozmez od 1 do 100 mA pi typick dynamick vstupn impedanci 0,22 . Jeliko TL431 pracuje jako bonkov regultor, me bt pouit jako zdroj referennho napt nejen kladn, ale i zporn polarity. Nezanedbatelnou vhodou je v tto aplikaci t mal umov sloka vstupnho napt. Podrobn popis obvodu TL431 vetn nkolika jeho zapojen mohou zjemci nalzt v [2]. Takto zapojen zdroj m na vstupu mnohem men zvlnn a um ne maj klasick monolitick stabiliztory. Monolitick stabiliztory jsou toti pomrn tvrdm zdrojem s velmi malm vstupnm odporem, a dal filtrace zvlnn a ruivho napt superponovanho na vstupnm napt je proto tedy velice obtn - vyadovala by elektrolytick kondenztory s pomrn velkmi a nerelnmi kapacitami. Za zmnku stoj jet pouit rezistor R5 a R8, zapojench v srii susmrovacmi diodami D1 a D4 ve dvoucestnm usmrovai zdroje. Tyto rezistory umle zvtuj dynamick odpor diod. Zvtenm dynamickho odporu diod se zmen rove a strmost impulz vznikajcch pi spnn a roz-
pnn diod a zlep se monost jejich nslednho odfiltrovn. Jinak toti tyto impulzy zbyten zvtuj um v signlovch obvodech.
Oiven a nastaven
Oiven a nastaven tohoto zazen by pi pouit kvalitnch soustek a pozorn a peliv monti a kontrole ped prvnm zapnutm nemlo prmrn zkuenmu konstruktrovi init snad dn pote. Dbme zejmna na sprvnou orientaci pouzder integrovanch obvod a sprvn plovn elektrolytickch kondenztor, referennch obvod a diod. Ped zapjenm ostatnch komponent je vhodn nejdve osadit soustky zdroje a ovit pedtm pro jistotu jeho bezchybnou funkci. Sprvnou innost samotnho zazen ovme pivedenm nzkofrekvennho signlu s dostatenou rovn na vstupy a na vstupech bychom za pedpokladu sprvn funkce mli obdret nzkofrekvenn signl v nezmnn podob, jako je na vstupech. To je ideln, ale zrove tm reln stav, kdy pro zkladn oiven nepotebujeme dn zvltn mc pstroje a vybaven. Jestlie tomu tak nen, zmme nejprve vechna stejnosmr-
n napt, a pokud ani toto ppadnou chybu neodhal, nezbv, ne pipojenm signlu z nzkofrekvennho genertoru na vstup a postupnm menm nf milivoltmetrem smrem od vstupu kvstupu zjistit, v kter sti zapojen je ppadn chyba.
Mechanick konstrukce
Popisovan pstroj byl navren jako samostatn, nezvisl na vnjm napjecm zdroji, tedy s vlastnm napjenm a je umstn v kovov krabice z ocelovho plechu tl. 1 mm (stejn krabika byla pouita v konstrukci v [1]. Vechny kovov dly, tj. spodn dl, zadn panel, pedn panel a kryt jsou navzjem spojeny dvma sloupky z ocelovho tvercovho profilu 8 x 8 mm, do nich jsou vyznuty 4 prchoz zvity M3 pro seroubovn. Vhodou krabiky z ocelovho plechu oproti plastov krabice je krom jej vt mechanick pevnosti hlavn to, e poskytuje elektronickm obvodm nezbytn odstnn ped elektromagnetickm polem a zabrauje tak vniku nedoucch ruivch signl do citlivch obvod zazen, kter by mohly negativn ovlivnit vsledn parametry pstroje. Za tmto elem je vhodn jet uvnit krabiky umstit stnic pepku mezi zdroj s transformtorem a ostatn signlov obvody. Toto nen nezbytn pi pouit toroidnho transformtoru, avak pi pouit bnho transformtorku s jdrem s plechy EI je tato prava vhodn. Na zadnm panelu jsou umstny dva konektory typu RCA (Cinch) pro pipojen vstupu zdroje signlu (vstup zazen SSM2000) a dva pro pipojen vstupu zesilovae (vstup zazen SSM2000). Nahoe jsou konektory levho kanlu (ern barva), dole konektory kanlu pravho (erven barva). Na pednm panelu jsou pepnae
Obr. 6. Nejvhodnj zaazen obvodu SSM2000 v signlovm etzci
Obr. 7. Deska s plonmi spoji potlaovae umu SSM2000 v mtku 1:1 (80 x 172 mm)
Energeticky sporn regultor obrtok vetrania pre kodu Favorit

Ing. Vladimr imr
Intenzita ntenho vetrania vo vozidlch koda je rieen desaroia jednoduchm spsobom. Znenie obrtok dchadla sa dosahuje zaradenm predradnho odporu (teliesko z odporovho drtu) chladenho nasvanm vzduchom doprvodu naptia. Kee vroba elektrickej energie vo vozidle je mimoriadne drah zleitos a ceny polovodiov sa na rozdiel odcien benznu zniuj, opsan spsob regulcie je ekonomicky odvodnen. Tento predradnk je kompatibiln s pvodnm odpornkovm (vyaduje navye iba prvod kostry), take nie je potrebn zasahova do kabele. Poda poiadaviek na intenzitu vetrania sa napjacie naptie privdza postupne na svorky 1 (najniie obrtky) a 3 (najvyie obrtky). Pri polohe 3 je motor pripojen priamo, pretoe prdovm zaaenm by sa na vkonovom tranzistore vytvorila neprijaten strata energie. V polohe 1 a 2 sa obrtky reguluj zmenou striedy budenia koncovho tranzistora. Frekvencia spnania bola zvolen ako kompromis. Pri nzkych frekvencich bol chod motora trhav, pri akustickch bolo pou pskanie, horn me-
dza je dan spnacmi vlastnosami pouitho koncovho tranzistora. V prvode napjania k 555 je ochrann obvod s prepovou didou, vyhovie aj Zenerova dida na asi 16 V. Koncov tranzistor nevyaduje zvltny chladi, sta jednoduch hlinkov driak na pripevnenie vprde nasvanho vzduchu (na mieste pvodnej dotiky s odpornkmi). Ak je monos vberu, odporam vybra kus snajvm zosilovacm initeom. Aj ke na odruenie je pouit len keramick kondenztor pripojen paralelne k motoru, bolo zisten minimlne ruenie rozhlasovho prjmu v psme AM, ktor je vak pod rovou ruenia samotnej zapaovacej sstavy. Tto prava je pouiten aj pre in vozidl s regulciou v+ple.
Obr. 1. Energeticky sporn regultor obrtok vetrania te vvod 2,54 i 5,08 mm a na desce jsou pro n tedy 3 pjec ploky. Vechny mechanick dly, potebn k sestaven krabiky (spodn dl, pedn panel, zadn panel, kryt - bez povrchov pravy, 2 ks rozprn sloupek 8 8 82 mm - s povrchovou pravou pozinkovnm a s vyznutmi zvity M3 a 4 ks gumovch noiek k pilepen), je mono zskat u autora telefonickou nebo faxovou objednvkou na sle (02) 6972305, e-mailem na adrese kbarton@thermoking.com nebo psemnou objednvkou na adrese Karel Barto, Rohova 82, Praha 3, 130 00, formou dobrky v cen 85 K + potovn. Tato nabdka plat jen do vyerpn zsob. Stejnm zpsobem je mon v ppad zjmu objednat i desku s plonmi spoji a integrovan obvod SSM2000. C7 C8 C9 C11 C12 a C15 C16, C17 C18, C19 C20, C21 CB D1 a D4 D5, D7 3 F 1 F 3,3 F 220 nF 22 nF 2200 F (2m2)/16 V 1000 F (1m)/10 V 220 nF 100 nF 1N4148 LED 3 mm erven 2 mA D6 LED 3 mm zelen 2 mA IC1 NE5532 - viz text IC2 SSM2000 IC3, IC4 TL431 IC5 CD4013 Tl1 Tlatko do panelu zelen hmatnk Tl2 Tlatko do panelu erven hmatnk Tr Transformtor pro mont do desky s plonmi spoji, 2 x 9 V/1,9 VA, toroidn, nebo EI (viz text) Konektor RCA (CINCH) - 4 ks Sov vypna pro mont do panelu
funkce sindikac aktulnho provoznho stavu s LED a sov spna.
Pouit soustky
Co se tk pouitch soustek, jet jednou bych rd zdraznil, e zejmna na mst operanho zesilovae IC1 je nutno pout pokud mono co nejkvalitnj typ s malm umem. Rovn kondenztory je vhodn volit pednostn fliov, pi vtch kapacitch (krom filtranch kondenztor ve zdroji) ppadn bipolrn elektrolytick nebo tantalov. Toroidn transformtor je v zalitm proveden do desky s plonmi spoji a je pouit z dvodu tm zanedbatelnho rozptylovho elektromagnetickho pole oproti typu s plechy EI. V zazench, zpracovvajcch a ji stdav i stejnosmrn signly malch rovn, by pouit toroidnch transformtor mlo bt spe samozejmost ne vjimkou. Na mst toroidnho transformtoru lze samozejm pout i klasick transformtor s plechy EI, kter je mnohem snze dostupn a levnj. Na jeho pouit bylo pi konstrukci pamatovno a na desce s plonmi spoji jsou pjec ploky pro vvody obou tchto typ. Roztee vvod soustek jsou vrastru 2,54 mm a jeho nsobcch, a pokud tak nen uvedeno v rozpisce soustek, je nutno toto zkontrolovat konkrtn podle desky plonch spoj. U nkterch kondenztor je pamatovno na osazen kondenztor s roz-
Soupiska pouitch soustek

R1, R2, R15, R18 R3 R4 R5 a R8 R9, R12 R10, R11, R13, R14 R16, R19 R17, R20 C1, C2 C3, C10 C4 C5, C6 100 k 1 k 510 22 150 2,7 k 2,2 M 1,5 k 1 F/50 V 1 nF 2,2 nF 22 nF
Literatura
[1] Barto, K.: irokopsmov kompandr Hi-Fi. Praktick elektronika - A Radio 1/98, s.10 a 13. [2] Barto, K.: Popis obvodu TL431. Konstrukn elektronika - A Radio 4/98, s.150 a 151. [3] SSM2000 - HUSH Stereo Noise Reduction System with Adaptive Threshold. Katalogov list.
Jednofzov regultor vkonu

Vclav Paleek
V lnku je popsn regultor vkonu topnho tlesa 1 kW napjenho ze st 230 V/50 Hz. Podle nastaven potenciometru se reguluje vkon v rozsahu 50 a 95 %. Regultor nevytv ruiv impulsy, avak je nevhodn pro regulaci spotebie s malou asovou konstantou - nap. rovky. Regultor pracuje na principu PWM (modulace kou impuls). Schma regultoru je na obr. 1. dic elektronika je napjena ze zdroje tvoenho transformtorem Tr1, diodami D1 a D3, kondenztory C2 a C4 a stabiliztoru IO1. Dioda D3 je dleit, protoe oddluje filtran kondenztor C3 od D1, take na anod D3 je 100x za sekundu nulov napt. Toho vyuv obvod sloen z R1, R2, C1, T1 a R5, kter vytvo impuls s rovn H na vstupu . 13 IO2 pouze pi prchodu sinusovky nulou. Regultor pracuje s periodou T (asi 3 s - viz obr. 2), vytvenou osciltorem s hradlem A, kondenztorem C5, rezistory R6 a R8 a diodami D4 a D5. Stda (a tedy i vkon) se nastavuje potenciometrem R7. Pokud bychom chtli regulovat od niho vkonu, zmenme odpor R6. Prakticky je dosaiteln regulan rozsah 5 a 95 %. Signl s periodou T je veden na vstup 12 hradla B. Pokud je souasn na vstupu 12 a 13 rove H, na vstupu 11 je rove L a tranzistor T2 vede. Optotriak O1 sepne a tm je pes D7 pivedeno zapalovac napt na triak Tc1. Tak je zajitno spnn vkonovho triaku v nule. Rezistor R16 a kondenztor C6 jet zlepuje odruen a tak psob jako filtr ruivch impuls pichzejcch ze st. Hradlo C, R11 a svtiv dioda D6 pouze signalizuj funkci osciltoru. Hradlo D, R12, R13, T3, R3, R4 a LED D2 tak pouze signalizuj funkci. Avak D2 je umstna mimo desku s plonmi spoji, a tak je zde monost zavleen ruivch signl (pi prmyslovm pouit). Proto je pouito sloitj zapojen.
Poznmky ke konstrukci
Soustky regultoru zakreslen na obr. 1 v rmeku jsou umstny na desce s plonmi spoji, pouze triak Tc1 je pipevnn k chladii. Potenciometr R7 je lep pipojit stnnm vodiem. Signalizan obvody s hradly C a D nemus bt zapojeny, avak pak nezapomete vstupy tchto hradel pipojit nap. na 0 V. Usmrova D7 je v danm zapojen zbyten, avak je potebn pi pouit optolenu O1 jinho typu - nap. s vstupnm tyristorem. Nkres desky s plonmi spoji neuvdm, upozoruji vak na nutnost zachovat velk izolan vzdlenosti u obvod se sovm naptm. Pokud by byl regultor zapojen v tfzovm zzen, je nutno regultor i regulovan spotebi napjet ze stejn fze!
R5, R9, R10, R12, R13 R6 R7 R8 R11 R14, R17 R15 R 16 C1 C2 C3 C4 C5 C6 D1, D7 D2, D6 D3 D4, D5 T1, T3 T2 IO1 IO2 O1 Tc1 Po1 Po2 V1 Tr1
12 k 330 k 500 k, potenciometr 10 k 8,2 k 1 k 220 /0,5 W 100 /0,5 W 0,47 F, tantal. 10 nF/32 V 2200 F/35 V 100 nF/32 V 6,8 F/25 V, tantal. 56 nF /1000 V DB 107 (380 V, 1 A) LED 1N4007 1N4148 KC 509 KF 517 L7812CV CMOS 4093 S21MD3, optotriak BTA 20/600, triak (20 A, 600 V) pojistka 6 A pojistka 0,3 A varistor ERZC 07 DK391 (~250 V; 25 J) transformtor 230/12 V; 2,8 VA
Zvrem
Regultor vznikl jako nhrada vadnho regulanho transformtoru ve stroji na zpracovn plast a spolehliv pracuje v prosted se silnm ruenm. Je zajmav, e pozen tohoto regultoru bylo lacinj ne oprava pvodnho transformtoru. Vm, e regultor najde uplatnn i v amatrsk praxi.
Seznam soustek
R1 R2 R3 R4 470 /0,5 W 4,7 k 3,3 k 33 k
Obr. 2. Prbh signlu osciltoru pro vkon 50 a 95 %
Obr. 1. Jednofzov regultor vkonu - schma zapojen
Jednoduch tymstn ta
Ing. Martin enfeld, OK1DXQ
Pi konstrukci mnoha elektronickch pstroj (nf a vf genertory, GDO, pijmae, transceivery pro amatrsk psma) si meme vyuitm jednoduchho tae uetit mnoho problm s vrobou mechanick stupnice a podstatn zlepit uitn vlastnosti zazen. Pouit ta mus bt samozejm co nejjednodu, nejmen a nejlevnj. Jsou znmy konstrukce s mikrokontrolry Atmel nebo Microchip PIC16C84. V lnku je popsn ta, kter vyuv nejjednodu mikrokontrolr v pouzde SO18 fy Microchip PIC16C54. Technick daje
- Reimy innosti (volba propojkou A) V reimech 1 a 4 jsou tyi dl podrozsahy, kter se pepnaj automaticky (automaticky se mn poloha desetinn teky). Propoj. 1 RB0 2 RB1 3 RB2 4 RB3 5 RB4 6 GND Rozsah 0,001 a 4500 kHz 0,01 a 4500 kHz 0,001 a 60,00 MHz 0,001 a 1300 MHz * jako 2, ale zobr. kHz jako 3, ale zobr. kHz * Rozli. max M./s 1 Hz 10 Hz 1 kHz 1 kHz 1 kHz 1 kHz 1 10 10 1,4 10 1,4 Propoj. mf kmitoet
Obr. 2. Schma zapojen rychl peddliky
1 RB0 455 kHz 2 RB1 465 kHz 3 RB2 9 MHz 4 RB3 10,695 MHz 5 RB4 10,7 MHz 6 GND 0 MHz (pm zobrazen kmitotu) - Volba pitn/odtn mf kmitotu (propojka C). Propoj. 1 +5 V 2 0V mf pist/odest pist odest
v max. proud portu je 50 mA, proto jsou pouity displeje s velkou svtivost), anody jsou spnny emitorovmi sledovai T1 a T4 (zaten portu A je zanedbateln). Men kmitoet (typicky max. vce ne 60 MHz) v rovni TTL se pivd na vstup RTCC. Reim innosti (viz tabulky) se nastav konfiguranmi propojkami A, B, C. Ty jsou teny vdy po pipojen napjecho napt. Pro vy kmitoty ne 60 MHz je nutn pout pedazenou dliku 64 nap. v zapojen podle obr. 2.
ta je sestaven na jednostrann desce s plonmi spoji (57,5 x 25 mm) s vyuitm soustek SMD. Deska pot s konfiguranm rezistorem SMD R9 pro reim 2 (v reimech 1 a 2 nen teba osazovat R10, R11). V ostatnch reimech je nutn pout rezistory v klasickm proveden, pipjen ze strany spoj. Pro zjednoduen plonch spoj jsou oproti schmatu C1 a C2 pipojeny na +5 V msto na 0 V.
* S pdavnou peddlikou 64, doln mezn kmitoty jsou dny vlastnostmi peddliky. - Volba mezifrekvence pro pouit jako stupnice (propojka B) (lze pout pouze v reimech 3 a 6).
Popis zapojen
ta obsahuje krom stabiliztoru 5 V pouze jeden integrovan obvod - mikrokontrolr PIC16C54. Vechny funkce jsou zajitny programov. Oba porty mikrokontrolru jsou vyuity pro buzen multiplexovanho displeje. Segmenty displeje jsou spnny pes omezovac rezistory R1 a R8 (celko-
Programov vybaven
Vpis programu (modifikovan HEX formt INHEX8M) je uveden v zvru
Obr.1. Schma zapojen tae
lnku. Lze jej t sthnout z Internetu na strnkch PE.
Uveden do chodu
ta pracuje na prvn zapojen (je nutn peliv prce a kontrola ppadnch zkrat na desce ohmmetrem). Vyuvme-li reimy innosti 5 nebo 6, bude nutn doladit pesn kmitoet krystalu zmnou C1, ppadn C2. lnek m slouit jako podklad pro individuln zhotoven pstroje. Vroba pstroje za platu bez souhlasu autora nen povolena.
Literatura
[1] Katalog jednoipovch mikropota fy MICROCHIP.
Seznam soustek
R1 a R8 R9 a R11 C1, C2 C3, C4 IO1 680 W, SMD, 0805 10 kW, viz text 22 pF, SMD, 0805 100 nF, SMD, 0805 PIC16C54HS/SO (PIC16C54-20/SO) (nutn naprogramovat - lze t objednat u firmy ALMITE, Rooseveltova 9, 468 51 Smrovka)
Obr. 3. Deska s plonmi spoji tae 2 : 1 (57,5 x 25 mm, pohled ze strany klasickch soustek) IO2 O1 a O4 78L05 SMD HDSP - A101 T1 a T4 Q1 BC846 20 000 kHz
:10000000B30A000000000000000000000000000033 :1000100000000000000000000000000000000000E0 :1000200000000000000000000000000000000000D0 :1000300000000000000000000000000000000000C0 :1000400000000000000000080400000000000000A4 :1000500000000000000000000000000000000000A0 :1000600000000000030C2B00AD0C2A00400900002A :10007000EA02360A00000000EB02340A0000000821 :1000800001022E000F028E000307470A4D0AAD023F :1000900043064B0A4C0AAC02530A00000000000061 :1000A0000000000000000E022F000008030CC00139 :1000B0002A006A062000300CC0012A00EA0620004F :1000C00000080F0EE20190089F08310819081E0869 :1000D000580850089D081008180814085208F0081D :1000E00013087008FF0815023400160235001702C5 :1000F000360018023700190238001A0239001B02B4 :100100003A00FF0C3B0000083A0C2800EE0C2900D6 :10011000FF0C3D00FF0C3F000008D60C2800ED0C42 :100120002900880A700C2800A00C2900FE0C890AFE :100130003A0C28005E0C2900FE0C890A080C2800E5 :100140005E0C2900FE0C890A680269027D027F02AA :10015000A8024307B20AA9024307B20ABD02430735 :10016000B20ABF020008000C0500E00C0600000CFB :100170002500130C3E007F007D0069006800010C23 :1001800026002409280CE6063E00C6068409020C57 :1001900026002409240CE6063E00C6068D09040C40 :1001A00026002409550CE6063E00C6069209080CF6 :1001B00026002409530CE6063E00C6069809100CDA :1001C00026002409150CE6063E00C6069E09000C12 :1001D00026002409A606A409FF0C340035003600C9 :1001E0003700000C0600380C1E07FA0A320C5E07B6 :1001F000FA0A340C02000400000C2F002D002C0021
:1002000021005E060F0B3E060B0B320C3C00010971 :1002100000000000140B200C3C001209140B050C0C :100220003C00000000000000000C25001702260022 :100230006505240922092409000C25001602260060 :100240004505240922092409000C25001502260071 :100250002505240922092409000C25001402260082 :1002600005052409220924095E07360B0000FC025B :10027000140B0000040001022E000F028E00030781 :10028000420B480BAD024306460B470BAC02000085 :10029000000C25001E07580B030C5E06050C2F00F2 :1002A0006B0003046E036D036C036B03EF02510BD1 :1002B0000A0C5E07010C2F000802EE010307680B11 :1002C000010CED010307680B010CEC010306AB0206 :1002D0000902ED010307700B010CEC010306AB02F0 :1002E0001D02EC010306AB021F02EB01EF025C0BE7 :1002F0009E07890B320C5E07050CEE010307890B84 :10030000010CED010307890B010CEC010307890BBC :10031000AB020304200C2F00700071007200730008 :100320006E036D036C036B0373037203710370033D :10033000EF029B0BA80B130C24005609120C24008F :100340005609110C24005609100C24005609900B74 :10035000130261093B00930361093A00120261092B :1003600039009203610938001102610937009103D5 :1003700061093600100261093500900361093400FB :10038000BE07C70B7E0698047E079904D20BDE07D2 :10039000CE0B5E0696045E079704D20B5E069904A8 :1003A0005E079A041E07D60BDE07DC0B1402900FC3 :1003B0004307E00B7309D60B730973095E077309D2 :1003C000140C2400040C2F000002EF0E800F4306D3 :1003D000EC0B40024307F50BA402EF02E40BFF0C09 :0C03E000340035003600800C3700FB0AAA :00000001FF men hmotnost a rozmry (65 x 52 x x 29 mm). Zdroj, chrnn proti peten a zkratu, poskytuje napt 5 V 5 %, zatitelnost je a 7,5 W. Obvan doprovod spnanch zdroj, zvlnn a um, se podailo zmenit pod 50 mV. Vestavn filtr zajiuje splnn elekJH tromagnetick kompatibility.
Spnan zdroj v sovm adaptru

Na rozdl od obvyklho proveden sovch adaptr, kter poskytuj stabilizovan stejnosmrn napt pro sov napjen pstroj napjench
bateriemi, nebo bez vlastn napjec sti, obsahuje nov adaptr firmy Astec (www.astec.com) DA7 namsto linernho stabiliztoru regultor impulsn. Vhodou tohoto een je irok rozsah vstupnho sovho napt (180 a 264 V), vy innost (>63 %),
Stavme reproduktorov soustavy (XXX)

RNDr. Bohumil Skora
Vminul sti jsem vm pedloil charakteristiku kmitotov zvislosti indexu smrovosti dvojice zi a vpodstat jsem ktomu moc bliho neekl. Ale to ihned napravm. Za povimnut na uveden charakteristice stoj pedevm oblast zhruba od 500 Hz do 3 kHz - mimo jin tak proto, e vtto oblasti se zpravidla vyskytuj dlic frekvence vhybek, ale jsou i jin dvody. Podvejme se tedy na onu charakteristiku trochu ble. Vidme, e smrem od nejnich kmitot se index smrovosti zvtuje, a na kmitotu 1 kHz dosahuje pesn 3 dB. Na tomto kmitotu je pro dan ppad vzdlenost reproduktor rovna polovin vlnov dlky. Pi dalm zvyovn kmitotu se index smrovosti dle zvtuje, a pro piblin 1500 Hz dosahuje maxima asi 4 dB, pak opt kles, na kmitotu 2 kHz se vrac ke 3 dB a na kmitotu 2500 Hz dosahuje minima piblin 2,5 dB. Pak opt stoup, kles, stoup, kles, avak odchylky od limitn hodnoty 3 dB jsou stle mn vrazn. Obecn plat, e pro kmitoty, pro kter je vzdlenost reproduktor rovna celistvmu nsobku poloviny vlnov dlky, je index smrovosti pesn 3 dB. Prvn maximum nastv pro ti tvrtiny vlnov dlky, prvn minimum pro pt tvrtin a pak se maxima a minima pravideln stdaj, co by se dalo celkem jednodue matematicky vyjdit, avak vy nsobky ji nejsou prakticky zajmav. Pro uveden konkrtn kmitoty jsou dobrou ilustrac obrzky 1 a 4, kde jsou znzornny svisl ezy smrovou charakteristikou dvojice zi podle uvedench daj. Mimochodem, ztvaru charakteristiky pro 2500 Hz je dobe vidt, e mal initel smrovosti neznamen nco jako irok vyzaovac lalok vose soustavy - spe jde o to, e se velk st energie vyz mimo osu soustavy. Pro konstrukci reproduktorovch soustav ztoho plyne jeden podstatn zvr. Pokud chceme, aby soustava voblasti dlic frekvence mla co nejmen index smrovosti a nememe doshnout toho, aby vzdlenost zi byla podstatn men ne polovina vlnov dlky na dlic frekvenci, musme vhodn zvolit kombinaci vzdlenosti zi a dlic frekvence tak, abychom se strefili do minima indexu smrovosti. Vvahu pichz hlavn prvn minimum, tedy vzdlenost odpovdajc pti tvrtinm vlnov dlky. Napklad, uvme-li, e u dvoupsmov soustavy s prmrem basovho mnie (rozum se koe) 17 cm a svysokotnovm mniem o montnm prmru 10 cm je minimln dosaiteln vzdlenost sted - nebo pesnji eeno rozte os - piblin 14 cm, znamen to, e dlic frekvence by mla bt piblin 3,06 kHz - ne vce, ne mn. Chceme-li pout men frekvenci, musme jt s reproduktory dl od sebe, pro vy frekvenci by asi bylo nutn pout men mnie. Docela dobe to lad sprax, tyto frekvence se skuten pouvaj a pslun reproduktory jsou zpravidla konstruovny tak, e jim pslun psma svd. U tpsmovch soustav je to trochu komplikovanj, avak zsady jsou stejn a celkem se i daj dodret. Zbv jen otzka, pro usilovat o co nejni initel smrovosti. Odpov u nespad tak docela do oblasti techniky, spe je to zleitost subjektivn. m je smrovost soustavy men, tm mn ostr je lokalizace ve stereofonnm obraze, souasn je vak poslechov bze lpe vykryta, zdnliv zvukov prostor je lpe vyplnn - atd. atd.; a to ve se poslucham obvykle lb. Take odpov zn - protoe se to tak lb. Nkte vrobci reproduktorovch soustav jdou dokonce tak daleko, e do vhybek pidvaj speciln obvody, kter index smrovosti zmenuj pod teoretickou hodnotu. Toho je mon doshnout arovnm sfzemi reproduktor, a o tom si nco ekneme. Nejdv si vak musme udlat terminologick jasno. Existuje dosti velk zmatek kolem pouvn termn polarita, plovn, fze, fzovn a podobn. Fzovn se nkdy dokonce ztotouje splovnm. Take: Plovn je to, co mi uke pipojen reproduktoru na zdroj stejnosmrnho proudu. To je znm baterkov test - pipojm-li baterii kreproduktoru tak, aby kladn pl byl na erven oznaen svorce, m membrna povylzt zreproduktoru ven. Akustickm jazykem eeno - kladn napt zpsob kladnou vchylku a nsledn kladn akustick tlak, toti stlaen vzduchu ped membrnou (kladnou odchylku od rovnovn hodnoty). Pot je vak vtom, e tohle plat jen pro stejnosmrn proud, ppadn signly skmitoty hluboko pod rezonannm kmitotem kmitacho systmu reproduktoru. Reproduktor je po mechanick strnce soustava, kter se (jak ji bylo dve eeno) chov jako hornopropustn filtr druhho stupn, tedy slimitn strmost 12 dB na oktvu. Dsledkem toho je, e na rezonann frekvenci vykazuje elektromechanick penos fzov posun 90 stup a nad rezonann frekvenc se tento posun dle zvtuje, a vlimitnm ppad (pro nekonenou frekvenci - hle - pust teorie, avak sta asi tak desetin-
sobek rezonann frekvence), posuv in 180 stup. Co fakticky znamen skoro tot, co peplovn reproduktoru. Obrcen polarity je toti ekvivalentn fzovmu posuvu 180 (plus nebo minus) stup, avak pozor, nezvisle na kmitotu. Obecn nelze relnm elektrickm obvodem doshnout konstantnho fzovho posuvu vlibovoln irokm psmu kmitot, pouze prv svjimkou zmny polarity, co je fzov posuv o lich nsobek 180 stup. Pokud jste nkde etli o vhybkch, filtrech i emkoli jinm skonstantn fz, jednalo se nejspe bu o bohapust reklamn vst, anebo pinejlepm o znan nepesn vyjadovn. Jedna vjimka ovem mon je, a tou je tzv. vhybka snulovou fz. Tm se rozum, e souet napt na vstupech vhybky m nulov fzov posuv oproti vstupnmu napt. Takovou vhybkou je nap. prachobyejn vhybka se strmost 6 dB na oktvu, avak pokud sn realizujeme reproduktorovou soustavu, vsledek dky vlastnm fzovm zvislostem penosu reproduktor stejn nulovou ani jinak konstantn fzi mt nebude. Kthle problematice bych se rd jet nkdy vrtil, ale bohuel se neobejde bez dost netrivilnho matematickho apartu, take spe asi asem doporum njakou literaturu. Ostatn mm pocit, e se rychle bl doba, kdy jedno zpokraovn naeho serilu bude vnovno pouze opakovn zkladnch pojm a pehledu literatury. Avak jet zptky kfzovn. Povdn o smrovch charakteristikch a indexech smrovosti, kter jste si peetli ped chvl, plat za pedpokladu, e mnie sledovan dvojice pracuj ve fzi. Toho je prakticky mon doshnout pouze tehdy, jestlie se za prv jedn o stejn reproduktory, a za druh, jestlie vhybka m strmost rovnou sudmu nsobku 6 dB na oktvu (tedy nap. 12 nebo 24). Druh pedpoklad se celkem splnit d, i kdy z hlediska nvrhu pslunch dlicch filtr (s pihldnutm kvelmi komplikovan impedanci reproduktor tyto obvody zatujcch) to nen nijak jednoduch vc. Prvn pedpoklad vak nem dost dobr smysl, protoe vhybky se dlaj prv proto, aby nauily spoluprci rzn reproduktory. Ty maj rzn amplitudov a fzov charakteristiky, take veker teorie by pila vnive, pokud bychom si ovem nedali pi nvrhu vhybky aspo trochu prce stm, abychom specifick vlastnosti reproduktor respektovali. Co je ostatn nutn tak jako tak. Proto znalost uvedench zkonitost m praktick vznam pinejmenm vtom, e poskytuje zkladn vodtko, a to, jak dalece pesn se tyto zkonitosti uplatn u konkrtn reproduktorov soustavy, zle pedevm na tom, do jak mry se chovn reproduktor li od idelu a tud do jak mry se konstruktr mus uchylovat k rznm trikm, aby nedokonalost reproduktor vykompenzoval svm umem. (Pokraovn pt: Trocha praktickho arovn sfzemi, amplitudami a tak vbec.)
Obr. 1.
Obr. 2.
Obr. 3.
Obr. 4.
s kompletnm datem a trnctidennm budicm cyklem

Martin Kohout
Protoe kad rno vstvm do koly jinak, a to jet podle toho, zda je sud nebo lich tden, rozhodl jsem se postavit budk, kter by budil kad den vlichm a sudm tdnu podle nastaven. Dve jsem musel kad veer budk nastavovat na dal den, co m moc nebavilo, nehled na to, e jsem budk nkdy nastavit zapomnl, nebo jsem budk nechtn nastavil na jin as. A tak zlenosti vzniklo toto zapojen. Hodiny zobrazuj as ve formtu hh:mm:ss. Dle obsahuj kompletn datum, tj. den vtdnu, den vmsci, msc, rok a nastaven sudho nebo lichho tdne. Obsahuj tak budk, kter se nastavuje ve trnctidennm cyklu. To znamen, e budk me bt nastaven na kad den vlichm a sudm tdnu jinak. kdy ns budil dnes rno. Pi vypnutm budku se as nezobraz. Zvolme-li nyn md nastavovn (tlatko Tl1) zmn se vznam tlatek: Tl1 - pokrauj; Tl2 - pohyb vzad; Tl3 - pohyb vped. Vtomto mdu se nejprve vybr, budou-li se nastavovat hodiny, datum nebo budk. Vechny informace se zobrazuj pmo na displeji. Tlatky Tl2 nebo Tl3 vybereme, co budeme nastavovat, a tlatkem Tl1 potvrdme volbu vbru. Vybereme-li nastavovn hodin, jsou na displeji postupn zobrazeny dotazy na zmnu hodin, minut a sekund. Tlatky Tl2 nebo Tl3 mnme daj a tlatkem Tl1 pokraujeme vnastavovn dalch daj. Ulo se pouze ty, kter se zmnily. Pi nastavovn data jsme dotazovn na nastaven dne vtdnu, tdne (sudho nebo lichho), msce, dne vmsci a roku. I kdy se tden nikde
Hodiny
Obr. 1. Displej hodin nezobrazuje, je dleit pro sprvnou innost budku. Stejn je to i srokem, kter je zase dleit pro sprvnou funkci data vpestupnch rocch. Tato korekce funguje do roku 2100. Pi nastavovn budku zadvme hodiny a minuty ve dnech 1 a 14. Prvnm dnem se mysl pondl sudho tdne, druh den znamen ter sudho tdne atd. Osm den je pondl lichho tdne atd., a trnct den je nedle lichho tdne. Potebujeme-li, aby budk nap. vsobotu a vnedli nebudil, zadme na tyto dny as buzen 0:00. Pi takto nastavenm ase budku se budk nespust. Proto nelze nastavit as buzen vdnm ppad na plnoc. Ukonme-li nastavovn daj, vrt se hodiny do mdu hodin (obr. 1).
Popis zapojen
Schma zapojen (obr. 2) nen nijak sloit. Je zde pouit mikroprocesor
Popis funkc a ovldn hodin

Hodiny se ovldaj temi tlatky. Kad tlatko m dv funkce. Pi zkladnm zobrazen v mdu hodin (obr. 1) maj tlatka nsledujc vznam: Tl1 - vol md nastavovn; Tl2 - zapn nebo vypn budk; Tl3 - zastavuje vyzvnn budku. Vmdu hodin zobrazuje displej aktuln as, den vtdnu a datum. Pi zapnutm budku se na displeji v pravm hornm rohu zobrazuje as budku nsledujcho dne. Zajm ns vce, vkolik bude budk zvonit ztra rno, ne
Obr. 3. Deska s plonmi spoji hodin nahoe ze strany soustek, dole ze strany spoj
Obr. 2. Zapojen hodin
Obr. 4. Rozmstn soustek hodin na desce s plonmi spoji
PIC16F84 firmy Microchip, obvod relnho asu (Real Time Clock) DS1302 firmy DALLAS, LCD displej 2x 16 znak bez podsvtlen (nap. MC1602ETGR), zapojen pro ovldn piezoelektrickho mnie (KPE-121) a obvod pro pepnut (dioda 1N4148) na zlon baterii vppad vpadku elektrick st. Napjec napt pro RTC, mikroprocesor a displej je upraveno na 5 V stabiliztorem 78L05. Je lep pout stabiliztor od firmy HOLTEK HT7050, kter je uren pro bateriov aplikace. Odbr samotnho stabiliztoru je mnohem men ne u obvodu 78L05, a tak vydr zlon baterie dle. Tento obvod je vak tko dostupn. Dioda D1 pracuje jako pepna vppad vpadku napjecho napt. Napjec napt mus bt vt ne napt baterie 9 V, kter je pouita jako zlon zdroj pi vpadku elektrick st. Napjec napt volme nap. 12 V. Lze pout bn napjec adaptry svstupnm naptm alespo 10 V, kter pouvme nap. knapjen walkmanu. Musme si dt pozor na maximln vstupn napt pouitho stabiliztoru, u 78L05 je maximln vstupn napt 30 V. Odbr zapojen nen sice velk, ale hodiny se nedaj trvale napjet zbaterie. Baterie slou pouze jako zloha, ale ktrvalmu napjen se nepouv. Pi vpadku elektrick st pracuj hodiny zcela normln se vemi uvedenmi funkcemi. Mikroprocesor pracuje na kmitotu urenm krystalem X2, tj. 4 MHz. Mikroprocesor se star o komunikaci sdisplejem (4 datov vodie a 2 dic), obvodem RTC (1 hodinov signl, 1 signl vbru obvodu a 1 obousmrn datov vodi), tlatky a ovldnm piezomnie (zapojen stranzistorem). Pomoc rezistorov st je na vstupy mikroprocesoru nastavena trvale vysok rove a tlatka spnaj do nuly. U obvodu RTC nen zapojen vvod pro dobjen zlonho zdroje. Krystal X1 s kmitotem 32,768 kHz je potebn jako genertor pro obvod RTC. Displej je zapojen pro tybitovou jednosmrnou komunikaci s mikroprocesorem. Trimrem P1 se nastavuje kontrast LCD displeje. Samovybuzovac piezomni je zapojen do obvodu stranzistorem. Zapo-
Tab. 1. Vpis programu hodin

:100000000130990090016E2AF42882074E34613441 :1000100073347434613476346934743480344834DD :100020006F34643469346E347934803444346134E8 :10003000743475346D34203480344234753464340F :1000400000346B34203480344E346F3476340134D1 :10005000203402346134733480344E346F34763457 :100060000134203464346134743475346D34803434 :100070004E346F34763401342034023461347334B6 :10008000203420342034203464346E346534803499 :1000900048346F34643469346E34613480344D34A0 :1000A00069346E3475347434613480345334653457 :1000B0006B3475346E346434613480344434653464 :1000C0006E34203420348034543401346434653444 :1000D0006E3480344D3403347334003463348034EC :1000E00052346F346B34203420348034733475349C :1000F0006434013420342034203480346C34693446 :100100006334683401342034203420348034703433 :100110006F346E34643403346C340034803404340B :1001200074346534723401342034203480347334B0 :1001300074340534653464346134203480340234DA :10014000743476347234743465346B34803470347F :100150000634743465346B34203420348034733482 :100160006F3462346F3474346134203480346E34CC :100170006534643403346C346534203480342E3474 :1001800080343A34803420342034203420342034F5 :1001900080348207303431343234333434343534BB :1001A000363437343834393482077034783482073F :1001B00000008134893491349934A134A934B134A4 :1001C000820700003234293432343134323431344D :1001D0003234323431348207093410341734000099 :1001E00000003234313432348C0003088D00901C0E :1001F0000029101CFF281118FF28061400290610DA :100200001608AC000A2216082C0603190E29160837 :10021000013A031D0E291908013A9900901C2B2957 :100220001608A400A4030310A40D0E301918A40787 :100230002822A200A40A2822A300220403192B29A1 :100240001108031D2B2912082306031D2B2913084F :1002500022060319101400309A00130810128B2183 :10026000BB307B21120810168B21BB307B2111087B :1002700010168B21901C542907301606031D4329A4 :10028000FF301918A400A40A2822A200A40A2822D8 :10029000A3000B309A00220810128B21BB307B2167 :1002A000230810168B2158290B309A00BD307B2172 :1002B00040309A001608D7207B214A309A00140853 :1002C00010128B21B9307B21150810128B21B93007 :1002D0007B210D0883000C080B11090006080E395C :1002E0000E3A031D6E293322861C0134061D02348A :1002F000861D033474299C001C0805209E00803A4A :10030000031908009A171A084D229A131E084B2247 :100310009C0A9A0A7C299C009A171A084D229A1363 :100320001C0E0F39101A9929031D992920304B22D0 :100330009B29C9204B229A0A9A171A084D229A1310 :100340001C080F39C9204B229A0A080007309B0766 :100350000301831C06309B02A0301B0603199B017E :10036000080001309B020301831C06309B02F93018 :100370001B06031D080099309B00080090114930AE :100380009A001B088B216E218F00013A0319A621C8 :100390000F08023A0319B1210F08033A03190800A4 :1003A00090151F081B06031DD92920089B00A621B4 :1003B000BF2920081B06031DBF291F089B00B12170 :1003C000BF290830A5000511831685118312A60CDC :1003D00085110318851505158316851583120511DA :1003E000A50BE42908000830A500051103108519A4 :1003F0000314A60C05150511A50BF6290800051612 :10040000A6000310A60DA617E1211B08A600E121F6 :100410000512080005160830A700BF30A600E1212C :1004200011308400F32126088000840AA70B122AC9 :10043000051208000516A7002408A6000310A60D43 :10044000C030A604E1212708A600E121051208001A :1004500005162408A600A60DC130A604E121F3214B :100460002608051208001330A9006630A800442AA7 :100470000530A9004C30A800442A1F30A800A9016B
:10048000442A0A30A800A901A80B442A2908031904 :100490000800A903442A05144E2A05108514AA0051 :1004A0000F3086052A08F0398604851085140F3030 :1004B00086052A0EF039860485100518672A013052 :1004C0002A060319692A02302A060319692A4122D9 :1004D00008003822080001304D22080083169730AA :1004E0008100E83085000E308600831233223322EB :1004F000051085143030860085103822851485104B :100500003D2285148510412220304D2228304D2275 :1005100008304D220C304D2206304D224030A500CF :10052000A6000301890026084D22831608148312B1 :1005300008084B22A60A890AA50B932A0A229B01C6 :100540000030FF211F30A40003011A22A40BA42AAB :10055000A0308B006E218F00013A031910100F0894 :10056000023A0319BD220F08033A031DAA2A8B136E :100570006B22C3226B228B17AA2A9018C12A9014CF :1005800008009010080000309A0000307B219B0189 :1005900040309A001B08EB207B216E218F00013A2E :1005A00003199B0A0F08023A03199B030F08033A29 :1005B0000319E52A1B08033A03199B011B08FF3A9C :1005C000031DC82A02309B00C82A1B080319EB2A06 :1005D0001B18272BBA2B6B2200309A001E307B2170 :1005E00040309A0042307B2113089B009930A000D4 :1005F00024309F001012BE21901D022B1B08930077 :100600000230FF2140309A0049307B2112089B00C4 :100610009930A00060309F001016BE21901D142B51 :100620001B0892000130FF2140309A0050307B219E :1006300011089B009930A00060309F001016BE2169 :10064000901D262B1B0891000030FF2108006B2213 :1006500000309A0027307B21901140309A005830AA :100660007B2116089B0049309A001608D7207B2171 :100670006E218F00013A0319A6210F08023A0319CF :10068000B1210F08033A0319542B90151B08083A9F :10069000013003199B001B08003A031D512B073042 :1006A0009B001B089600332B05309019FF219011F9 :1006B00040309A005E307B2119089B0049309A0037 :1006C0001908D4207B216E218F00013A0319A6213D :1006D0000F08023A0319B1210F08033A03197E2BC0 :1006E00090151B08023A03199B011B08993A031D38 :1006F0007B2B01309B001B0899005E2B49309A0030 :10070000BD307B2140309A0064307B2115089B006E :100710000030A00013309F001012BE21901D942BBA :100720001B0895000430FF2140309A0058307B218F :1007300014089B000030A0001508E0209F00101254 :10074000BE21901DA72B1B0894000330FF214030D1 :100750009A006A307B2117089B009930A000003076 :100760009F001016BE21901DB92B1B089700063064 :10077000FF2108006B2200309A0032307B210130CB :10078000A100A40109309A0021089B0010128B21BE :1007900040309A0042307B2128229B009930A000F3 :1007A00024309F001012BE211B081A2240309A00EC :1007B00049307B21A40A28229B009930A000603098 :1007C0009F001016BE211B081A22A40A21089B00B4 :0E07D000A6211B08A100153A031DC22B08002C :00000001FF
Tab. 2. Vpis vnitn datov EEPROM

0000: 0008: 0010: 0018: 0020: 0028: 0030: 0038: 02 02 0A 0A 02 0A 02 00 04 04 04 04 04 04 04 00 0C 11 0E 0E 11 16 0E 00 04 11 10 11 11 19 01 00 04 0F 10 1F 11 10 0F 00 04 01 11 10 13 10 11 00 0E 0E 0E 0E 0D 10 0F 00 00 00 00 00 00 00 00 00
Obr. 5 a 6. Deska s plonmi spoji tlatek a rozmstn soustek
Vpis programu naleznete tak na Internetov strnce Praktick elektroniky: www.aradio.cz/prog.htm
>
Spnan mni 12/20 V, 2,2 A

Ji Reich
Po koupi notebooku zdruh ruky jsem byl nucen eit problm, jak zajistit jeho napjen zpalubn st 12 V vautomobilu. Jeliko jsem zjistil, e podobn mnie se vobchodech prodvaj za cenu okolo 3000,- K, rozhodl jsem se postavit toto zazen sm. V souasn dob se na Internetu zvedla diskuze na toto tma, ukazujc, e o tento vrobek je zjem. Proto jsem se rozhodl vsledek svho snaen zveejnit. Pedem jsem se vzdal monosti nabjet ze zdroje 12 V vaut tak vestavn akumultor a to cel problm znan zjednoduilo. Na zatku jsem zavrhl rzn konstrukce na bzi diodovho nsobie, kter se pro dan vkon nehod. Inspirovala mne konstrukce vAR A 1/88, kde byl popsn mni 12/28 V. Pouil jsem modernjch, bn dostupnch soustek a vznikla tato konstrukce. IO TL494 je dic obvod pro spnan zdroje a je pouvn vmnoha zdrojch vPC. Tranzistor T1 je BUZ11 kter je ve spnacch aplikacch vhodnj, protoe m men bytek napt v propustnm smru. Jedin trochu problematick soustka je tlumivka L1. Zhotoven tlumivky nen pli tk a jej induknost nem pli velk vliv na funkci. Pokud by byla jej induknost napklad o 100 % vt, nic se nesta-
ne. J jsem pouil hrnkov jdro 26 x 16 mm z hmoty H22 a s konstantou AL = 2600, kterou jsem zmenil asi 0,8 mm velkou vzduchovou mezerou mezi obma dly jdra. To se ukzalo nezbytn, aby se zmenilo sycen feritovho jdra, kter je vtto konfiguraci mnie namhno vce ne napklad vklasickch spnanch zdrojch. Pro navinut cvky jsem pouil drt o prmru 0,7 mm. Piblin poet zvit je 20. Trimrem R1 nastavme maximln stdu regulace PWM na asi 70 %. Trimrem R2 se nastavuje vstupn napt a trimrem R3 je mono nastavit minimln napt, pi kterm mni jet bude pracovat. To je zvolme asi 10 V, protoe pi menm napt se pestv pln otevrat tranzistor T1. Toto nastaven se d tak vyut pro ochranu baterie ped plnm vybitm. Typy Shottkyho diod nen nutno dodret, pouze to mus bt rychl diody. Nedoporuuji zamnit dva vstupn filtran kondenztory C4 a C5 za jeden kus. Kondenztorem C7 a rezistorem R11 se nastav kmitoet mnie, vdanm ppad asi 25 kHz. Na tomto kmitotu jsem doshl nejvt innosti mnie spouitmi soustkami. Popsan mni pracuje sinnost okolo 75 %, take pro chlazen tranzistor a diod sta mal chladi. Byly postaveny pouze dva prototypy na univerzln desce s plonmi spoji, a proto nen nkres desky kdispozici. Cena mnie by nemla peshnout 300,K.
Literatura
[1] Papica, J.; Zruba, J.: Vkonov mni 12 V - 28 V. AR A 1/88, s. 25. [2] Firemn dokumentace kTL494 (vyrb nap. Texas Instruments, Motorola ...). T1 IO1 IO2 IO3 X1 X2 K1 displej BC548B PIC16F84 DS1302 78L05 32,768 kHz 4 MHz konektor 2x 7 pin, S2G20 2x 16 znak MC1602E-TGR objmka precizn DIL08PZ objmka precizn DIL18PZ tlatko P-B1715 (3 ks) konektor 2x 7 pin, PFL14 kabel 14ilov ploch pro konektor PFL14 piezomni KPE-121 klips na baterii 9 V Obvod DS1302 mete tak koupit u firmy HT-Eurep (Svtov 10, 180 00 Praha 8). Mikroprocesor po dohod naprogramuji. Martin Kohout, tel. 321/ 711254, e-mail: kohoutm2@fel.cvut.cz
Obr. 1. Zapojen mnie z 12 na 20 V
>
jen vvod zmnie je zobrazeno ve schmatu. Trimrem P2 lze doladit hlasitost zvuku.
na kadm, jak si zvol. Ktmto tlatkm je deska na obr. 5.
Deska s plonmi spoji je navrena jako dvouvrstv (obr. 3) srozmry 53,34 x 35,56 mm. Pro pohodlnj pjen doporuuji pout precizn objmky, kter se lpe pjej ze strany soustek. Displej je sdeskou propojen 14ilovm kabelem, kter je na jednom konci pipjen kdispleji a na druh stran m nasazen konektor K1. Pi zapojovn kabelu si musme dt pozor na sprvn pipojen, tj. mus se shodovat pipojen prvnho vvodu na displeji a prvnho vvodu zkonektoru, jak je oznaeno ve schmatu). Tlatka jsou na samostatn desce a pipojena opt kabelem. Pouil jsem tlatka P-B1715 od GM Electronic, ale je samozejm
Program
Program v tab. 1 je vypsn ve formtu inhx8m INTEL HEX. Dle je poteba naprogramovat vnitn datovou EEPROM podle tab. 2. U mikroprocesoru se nastav: OSC XT Watchdog Timer Off Power-up Timer On Code Protect Off
Seznam soustek
R1 R2, R3 SP1 P1, P2 C1, C2 D1, D2 100 kW 1 kW 4x 10 kW 25 kW (22 kW) 22 pF 1N4148
Obvody pro bezdrtov penos dat na krtkou vzdlenost v psmu 434 MHz
Ing. Pavel Lajner, OK2UCX; Ing. Radek Vclavk, OK2XDX
V dnen dob se stle vce prosazuj bezdrtov komunikace. Pro penos dat na krtkou vzdlenost (anglicky Short Range Data Transfer - SRDT) je v Evrop vylenno nkolik frekvennch sek, z nich jeden je okolo kmitotu 433,920 MHz. Toto psmo je vyhrazeno pro rzn pojtka, dlkov men teploty, ovldn model, centrln zamykn a vechny podobn aplikace, ve kterch je propojen vodii nevhodn, ne-li nemon.
Na trhu existuje mnostv rznch schmat, modul i integrovanch zapojen. Firma Motorola vyvinula speciln pro tento el jeden pr integrovanch obvod, kter tyto aplikace vraznm zpsobem zjednoduuj. Jejich strunm popisem se nyn budeme zabvat. Prvnm obvodem je vysla UHF pro 434 MHz MC33490 (znam tak pod kdovm oznaen Tango), druhm je integrovan pijma UHF MC33590 (s kdovm oznaenm Romeo). z krystalovho rezontoru, obvod rovn generuje stabiln hodinov signl pro mikroprocesor. Blokov schma je na obr. 1. Srdcem obvodu je naptm zen osciltor (VCO), fzov detektor (PFD) a dlika 32 (DIVIDER 32). Tyto bloky tvo smyku fzovho zvsu, kter poskytuje signl na vslednm kmitotu 434 MHz. Vstup z osciltoru je zeslen a pes diferenciln vstup veden pmo do antny. Ta je v ukzkovm zapojen vytvoena obrazcem pmo na plonm spoji. Vkon vyslae je podle specifikac maximln 0 dBm (1 mW do 50 zte). Obvod umouje klovn ASK, s nkolika soustkami navc i FSK. Klovn ASK (nebo tak OOK - On/Off Keying) m sv vhody - jednak se na stran vyslae et energie, co je vhodn zvlt u bateriovch zapojen (rzn klenky, atd.). Druhou vhodou je fakt, e klovan signl ASK lze pak bez problm zpracovvat pijmaem Romeo, jak bude ukzno dle. Tango jet obsahuje dic blok (CONTROL), pomoc nho se ovldaj vechny funkce tohoto na prvn pohled jednoduchho vyslae.
Obr. 3. Ukzka obrazce smykov antny Na obr. 2 je uvedeno typick zapojen vyslae, poet vnjch soustek je minimln. tyi voln vvody jsou uren k propojen s dicm mikroprocesorem. Vvod CLK poskytuje obdlnkov hodinov signl, zbyl ti vodie jsou uren k ovldn obvodu. Diferenciln vstup obvodu je uzpsoben pro pouit smykov antny tvoen obrazcem na plonm spoji. Takto lze dle zjednoduit konstrukci miniaturnho vyslae. Pklad antny je vyobrazen na obr. 3 (skuten rozmry jsou 20 x 20 mm).
UHF pijma Motorola MC33590 (Romeo)

- Jednoipov miniaturn pijma. - Ladn smykou PLL - dn nastavovn. - Psmo 314 MHz nebo 434 MHz volbou krystalu. - Rozsah napjecho napt je 3,8 V a 6,5 V. - Klovn ASK. - tyi nastaviteln rychlosti penosu 9600, 4800, 2400 a 1200 Bd. Romeo je jednoipov pijma UHF v miniaturnm pouzde TQFP se 32 vvody. Nosn kmitoet je odvozen z krystalovho rezontoru, obvod poskytuje stabiln hodinov signl pro mikroprocesor na stran pjmu. Blokov schma je na obr. 4. Srdcem obvodu je opt naptm zen osciltor (VCO), fzov detektor
Zkladn daje
UHF vysla Motorola MC33490 (Tango)

- Miniaturn vysla malho vkonu (Pout = 1 mW max.). - Ladn smykou PLL - dn nastavovn. - Psmo 314 MHz nebo 434 MHz. - Rozsah napjecho napt je 3,8 V a 6,5 V. - Klovn ASK nebo FSK. Tango je jednoipov vysla UHF v miniaturnm pouzde TSSOP se 16 vvody. Nosn kmitoet je odvozen
Zkladn daje
Obr. 1. Blokov schma vyslae UHF Tango
Obr. 2. Typick zapojen vyslae UHF Tango
Mezifrekvenn signl je filtrovn digitlnm filtrem se kou psma asi 200 kHz. V dalm stupni se detekuje signl ASK a nsleduje digitln rozpoznvn hodin a dat. Obr. 5 ukazuje typick zapojen pijmae s minimlnm potem soustek. Vstupn filtr SAW (filtr s povrchovou vlnou) chrn citliv vstup pijmae ped silnmi signly vzdlench kmitot. Pro jednodu aplikace lze filtr vypustit. Na digitln stran jsou dostupn celkem ti vstupn signly pro mikroprocesor. Prvn ze signl jsou regenerovan hodiny, druh jsou data, tet signalizuje zatek bloku dat. Pomoc tohoto jednoduchho rozhran se maximlnm zpsobem zjednoduuje pipojen Romea k mikroprocesoru.
sporn reim pijmae

Pro zmenen odbru proudu je v pijmai Romeo vestavn systm, kdy vtina obvodu sp a probouz se pouze na kratik okamik. Pokud nen v tto krtk period pijat speciln znak, pijma se opt usp. Vysla Tango tedy ped kadm blokem dat mus jet vyslat tak dlouhou sekvenci tchto znak, aby se alespo jeden trefil do krtkho obdob, kdy Romeo poslouch. Jakmile se Romeo probud, vechny obvody zstvaj aktivn na del dobu a je oekvn pjem dat. Pak se Romeo vrac zpt do cyklovn mezi spnkem a aktivitou.
Obr. 4. Blokov schma pijmae UHF Romeo
Zvr
Obvody Motorola MC33490 (Tango) a MC33590 (Romeo) umouj opravdu jednoduchou a efektivn realizaci bezdrtovho penosu dat na krtkou vzdlenost. Celkov miniaturizace a integrace vtiny funkc na ip maximln zjednoduuje koncepci celho zazen a pi zachovn zkladnch pravidel nvrhu plonho spoje zaruuje i dokonalou reprodukovatelnost konstrukce. Dal informace o obvodech firmy Motorola hledejte u GES Plze nebo Macro Weil Praha, ppadn na Internetovch strnkch firmy Motorola http://design-net.com.
3. Na diod D8 mus bt takov bytek, aby byly oteveny pechody b-e T11 a T12. Pro experimentovn jsem pouil dv sriov zapojen diody KA261. Na sriov spojench diodch jsem namil bytek asi 1,1 V pi 1 mA. Diody je nutn samozejm zapojit v propustnm smru. S ohledem na zkuenosti se ZPD 2,4, kter maj Zenerovo napt pi 1 mA asi 1,7 V, lze usuzovat, e pravdpodobn nejlpe vyhov ZPD 2,0. Msto Zenerovch diod lze pout i diody LED. Budou pravdpodobn nejlepm eenm s ohledem na um a rozptyl parametr. 4. Do lnku se vloudila chyba tm, e jsem poslal k otitn vy verzi desky s plonmi spoji oproti schmatu. Byl pidn kondenztor C9 pro lep blokovn T15. Pi-
Obr. 5. Typick zapojen pijmae UHF Romeo (PFD) a dlika 32 (DIVIDER 32). Tyto bloky tvo smyku fzovho zvsu poskytujc signl na kmitotu 433 MHz + 450 kHz. Vstup z osciltoru je smovn se vstupnm signlem z antny. Pouit je zapojen smovae s potlaenm zrcadlovho kmitotu (anglicky Image Cancelling Mixer). Toto zapojen zajiuje dobr potlaen zrcadlovho pjmu pi pouit (zde jedinho) nzkho mezifrekvennho kmitotu bez externch filtr.
velk mnostv dotaz ohledn konstrukce a dimenzovn napjecho zdroje a vpotu vstupnho vkonu. Nakonec se jet omlouvm, e pro nemoc a pracovn vyten je oprava zveejnna tak pozd.
Oprava a zkuenosti k lnkm o vkonovch zesilovach 200 a 400 W z PE 11 a 12/98

Omlouvm se vem tenm lnku v PE 12/98 za chyby, kter se mi vloudily do popisu zesilovae 400 W a dkuji vem, kte mne na n upozornili. Zvlt panu Vojtchu Vorkovi, kter m velmi dobr zkuenosti s podobnm modulem vlastnho nvrhu ze sv pedchoz studiov praxe, za konzultaci ohledn spolehlivosti zesilovae i nabdnutou pomoc pi men zkreslen hotovch modul. Dostal jsem rovn
Oprava chyb z PE 11/98

R19 m mt sprvn odpor 470 .
Oprava chyb z z PE 12/98

1. Dioda D8 je zkratovna. Sprvn spoj od anody D8 mus jt na rezistor R24. 2. Na schmatu m bt spoj od kolektoru T23 k emitoru T14 peruen.
dan kondenztor zpsobil chaos. Je zajmav, e se nali takov, e zesilova postavili tak, jak uznali za vhodn, a pracoval na prvn zapojen. Deska a jej nvrh tedy byl v podku, a tak se ho budeme dret. Budu uvdt oznaen a hodnoty na obrzku s rozmstnm soustek: C10 a C11 15 a 39 pF. Kapacita zvis na typu vkonovch tranzistor. Z experiment zejm vyplv, e m jsou vkonov tranzistory kvalitnj, tm men kapacitu si meme dovolit. Kapacity vak nesmme zmenit pod hranici, kdy se zesilova rozkmit. Kmit vak celkem kultivovan na frekvencch kolem 2 a 10 MHz s amplitudou nepevyujc 0,5 V. Kapacita C9 nen kritick, d se pout kondenztor od 47 do 220 nF. Vt by se asi neveel na desku. C8 se nkdy nemus vbec pout, vtinou sta 56 pF, lpe a 820 pF. 5. Neuvedena vstupn tlumivka. Pro bn reproduktorov soustavy ji posta nahradit propojkou. U kapacitnch zt by jalov sloka zatovala koncov stupe. Proto je vhodn navinout asi 10 a 20 zvit CuL o prmru 0,8 mm na rezistor asi 5 W s odporem asi 10 . Tato kombinace zajist tlumen zkmit. Jalov sloka vznik hlavn u piezokeramickch reproduktor, u kterch vrobci doporuuj do srie s reproduktorem zapojovat rezistor o odporu asi 50 . Rezistor vak zhoruje citlivost, a tak vrobci soustav rezistor nezapojuj. Dle se mnostv dotaz tkalo vstupnch tranzistor CD640, kter dajn nejsou bn na trhu. Jedn se o pm ekvivalent KC640. Lze samozejm pout BC640, smme-li se s jinm poadm vvod. Pro vt vstupn vkon ne 400 W by bylo nutn pout vt mnostv koncovch tranzistor a budie s vtm zvrnm naptm. Jde vak ji o speciln soustky, a tak by se stavba v amatrskch podmnkch nevyplatila. Proto nabzm verzi 600 W konstruovanou jako monobloky v kvazikomplementrnm zapojen s tranzistory 2N3773 Toshiba, a komplementy Motorola MJE15030 /MJE15031, budii MJ340/MJ350, BF471 /BF472. Diferenn len je celkem beze zmn, vkonov ka psma dosahuje 30 kHz. Dle mohu ke stavebnicm nabdnout ebrov chladie, vyhlazovac kondenztory a transformtory.
na svdom koncov Darlingtonovy tranzistory. Pi blim zkoumn jevu bylo zjitno takovto chovn u nesymetricky napjen koncovch stup. Domnvm se, e jev zpsobuje kolsn napjecho napt, penejc se vstupnm dliem, nastavujcm na vstupu polovin napt zdroje. Vstup bv stejnosmrn oddlen kondenztorem. M-li kapacitu dostatenou pro penos nejnich kmitot, propout zvlnn napjecho zdroje do pipojenho zdroje signlu. Tm vznik nkdy i tko definovan intermodulan zkreslen a nepirozen reprodukce hlubokch tn, a je samozejm jedno, je-li zesilova integrovan nebo tranzistorov. Jistm eenm problmu je na vstupu pout linkov transformtor, nebo zesilova napjet spnanm stabilizovanm zdrojem. Nen-li tato podmnka dodrena, vyplat se nesymetrick napjen u vkonnjch zesilova zavrhnout, i kdy obzvlt mstkov zapojen napjen nesymetricky vypadaj na prvn pohled elegantn. Z velmi astch dotaz ohledn vstupnho vkonu a dimenzovn zdroje, kter jsem v popisu neuvedl, usuzuji, e ohledn vstupnho vkonu zesilova a jeho vztahu k napjecmu napt nebyly dosud na strnkch asopisu uvedeny jednoduch pklady vpotu. Vkon je pmo mrn druh mocnin napjecho napt a nepmo mrn odporu zte. Pro vpoty ns bude zajmat maximln vstupn napt. Vypoteme je jednodue odetenm bytk na koncovm stupni a vyrovnvacch emitorovch rezistorech v limitaci od absolutn hodnoty napjecho napt kladn nebo zporn vtve. U uvedench zapojen jsem bytek v saturaci namil asi kolem 5 V pi napjen 70 V. Pi nim napjecm napt by byl bytek samozejm o nco men, avak u uvedench konstrukc se neme zmenit pod 3 V. U klasickch kvazikomplementrnch zapojen jsou bytky o nco men, maj tedy mrn vy innost, a tak se hod pro vt vkony. Pro napjen modulu 500 W je optimln napjec napt 86 V a maximln hodnota tedy doshne: U max = U n - U sat = 86 - 5 = 81 V Umax - maximln napt, Usat - saturan napt koncovho stupn. Pedpokldme-li buzen zesilovae sinusovm signlem, dostaneme na vstupu efektivn hodnotu napt: U ef = U max /1,41 = 81/1,41 = 57,5 V Uef - efektivn hodnota vstupnho napt. Vstupn sinusov vkon pak bude: P = U ef 2 /R z Rz - zatovac odpor. Zatovacm odporem bude pravdpodobn reproduktor 4 : P = 57,5 2 /4 = 826 W Pi tomto vstupnm vkonu nebude jet vstupn napt zkresleno. Vrobci integrovanch obvod vak udvaj vstupn vkony pi zkreslen 10 %. Prbh vstupnho napt vak nebude sinusov, proto jeho efektivn hodnotu nezmme obyejnm pstrojem ani nevystame s jednodchmi vpoty bez pouit integrl. Podle namench katalogovch daj vrobc integrovanch obvod zejm musme sinusov vkon vynsobit slem 1,5 a 1,6. Tedy pi zkreslen 10 % by zesilova ml vkon asi 1250 W. Podobn vahy vedou vak k ponkud pehnanm dajm vstupnch vkon. V praxi pouvme pro napjen zesilova jednoduch nestabilizovan zdroj. Vkon transformtoru by ml bt alespo roven poadovanmu vstupnmu vkonu, kondenztory by mly mt kapacitu alespo 2x 10 000 F ve vtvi pro 500 W a 2x 5 000 F pro verzi 200 W.
Dimenzovn zdroje
Zdroj pi poadovanm vkonu by ml bt dimenzovn, vzhledem k innosti zesilovae, skoro na dvojnsobek. Takto musme postupovat, navrhujeme-li napjen spnanm zdrojem. Sv opodstatnn m v ppad napjen z baterie, napklad v automobilu. Nesmme vak zapomenout na ekonomick hledisko, protoe zdroj bude pravdpodobn nejnkladnj soust zesilovae. Naproti tomu klasick transformtorov sov zdroj si meme dovolit petovat, zesilova nebudme stle sinusovm signlem. U zdroje s toroidnm transformtorem 600 VA se pak zmen pi sinusovm buzen napt na 2x 72 V a vstupn vkon asi na 550 W. Pi buzen hudebnm signlem by ve pikch zesilova mohl dodvat hudebn vkon, odpovdajc napt nezatenho zdroje, v naem ppad asi kolem 800 W. Sekundrn napt transformtoru: Sekundrn vinut transformtoru mus mt vyveden sted, a napt naprzdno stanovme podle vztahu: Us = 2 (Un/1,41) Us - sekundrn napt Un - napjec napt naprzdno Ve vpotu jsme zanedbali bytek napt na usmrovacch diodch.
Dimenzovn vkonovch rezistor

Pi vstupnm vkonu 400 W prochz zt proud 10 A (efektivn hodnota). Bhem plperiody je efektivn hodnota proudu prochzejcho rezistorem 3,34 A. Pi odporu rezistoru 0,47 bude vkonov ztrta odpovdat souinu tohoto odporu a druh mocniny proudu, tj. 5,24 W. Bhem cel periody avak tranzistory pracuj pi sinusovm signlu s hlem oteven 180 . Efektivn vkon se bhem periody zmen na polovinu, tj. na 2,62 W. Zesilova v provozu vak nikdy nen zaten tolik, jako pi sinusovm buzen. Proto jsem zvolil drtov rezistory 4 W.
Nastaven a oiven zesilovae

Velk mnostv dotaz se tkalo vyuit zesilova v hifi a high-end oblasti. Pro minimalizaci zkreslen je vhodnj osadit trimr na pozici R23. Zmenovnm jeho odporu budeme zvyovat pedpt bz koncovch tranzistor. V ppad patnho kontaktu bce trimru napt na bzch koncovch tranzistor poklesne a nemohou se tak zniit. Nahradit trimr pevnm rezistorem je nutn proto, e hudebnci neznal vci maj tendenci s nastavovacmi trimry toit. Domnvaj se, e jen tmto zpsobem dodaj aparatue sprvn zvuk. Nedok vak pochopit, pro to pak nehraje. Zesilova je kvalitn teplotn kompenzovan nemme-li velk nroky na vstupn vkon, meme na mst koncovch tranzistor pout vybran KD607/KD617. S nimi jsem zesilova prakticky ovil a do vstupnho vkonu 300 W. Zvrn napt vak mus dosahovat alespo 130 V. Ze 100 ks vyhovovalo pouze 6 kus. V ppad, e nemme poadavek na tak velk vkon, budeme spnj. Do vkonu kolem 150 W, tj. napjen 2x 45 V nemusme prakticky tranzistory vybrat, zvrn napt pouze zkontrolujeme. Stavebnice stle dodvm a ppadn dotazy rd zodpovm na tel. 0601/548 906 a 0646/737 240. O zesilovach je t strnka na Internetu www.high-end.cz, dotazy pite na adresu: seac@high-end.cz nebo na: J. Sedlk, 793 35 Rudn p. Prad 139.
K nejobvyklejm dotazm
Zesilovae jsou konstruovny jako stejnosmrn vzan, a tak mohou pracovat ve velmi irok oblasti napjecch napt. Musme si vak uvdomit, e pi napjen naptm 2 x 35 V se zmen vkon zesilovae tak, e je nutn zvit, zdali by nebylo vhodnj zvolit konstrukci s integrovanm obvodem. Ohledn integrovanch zesilova a jejich chovn jsem dostal velk mnostv dotaz a omlouvm se, jestlie jsem na nkter z asovch dvod neodpovdl. Jednalo se hlavn o rady, jak zamezit vf kmitn a houpn basovho reproduktoru. Kmitn lze zabrnit jednodue - vrobci integrovanch zesilova uvdj doporuen obrazec plonho spoje, vlastn nvrh vyaduje, i kdy to na prvn pohled nevypad, znan zkuenosti. Houpn reproduktoru jist znaj vichni pamtnci gramofon, desek a kvalitnch zesilova. Zesilovae penej s tlumem frekvenn psmo ji od 5 Hz, zvlnn desky pak zpsobuje pomal vchylky membrny reproduktoru. Proto se vstupy kvalitnjch zazen vybavuj tzv. subsonickm filtrem. Podobn jev vak nastv i u zesilova, napjench nesymetricky, hlavn v oblasti limitace. Od jednoho tene jsem se dozvdl, e tento jev maj
Imobilizr pro auta naich en

Vojtch Vorek, OK1XVV
Byl jsem postaven ped kol vyrobit jednoduch imobilizr, kter by nahradil u eskch automobilist tak oblben skryt vypna. Jako podmnku jsem si dal automatickou aktivaci po oputn vozu. Bylo toti dost tk donutit osobu, pro kterou byl imobilizr uren, aby vdy po oputn vozu udlala nco proti jeho zcizen teba prv rozpojila skryt vypna a tm okruh zapalovn u benzinovho motoru nebo uzvr paliva u vstikovacho erpadla dieselu. Tak dezaktivace imobilizru mla bt co nejjednodu (pro uivatelku automobilu, nikoliv pro zlodje). Podmnkou bylo tak, aby cena imobilizru nepeshla cenu 1 % pouvanho automobilu - u nkterch kupovanch luxusnch imobilizr by toti cena imobilizru mohla peshnout cenu chrnnho automobilu. Tyto imobilizry stejn nedlaj nic jinho, ne e rozpoj jeden nebo nkolik okruh. Vsledkem asi desetiminutovho vvoje a hodinov prce je jednoduch zapojen na obr. 1, kter lze realizovat se soustkami piblin za 80,K. pt na R1. Zpsob si kad jist vymysl podle konfigurace spotebi vautomobilu a nen asi dobr dvat detailn nvod. Mete ovldn i kombinovat nap. stisknout dv tlatka souasn atd. Tm se pes R1 a D1 pivede kladn napt na kondenztor C1, ten se nabije a tranzistor T1 sepne je vodiv. Lze zapnout zapalovn (to lze i ped dezaktivac, ale bez efektu) a normln startovat. Za provozu je tranzistor T1 dren oteven kladnm naptm na elektrod G pivedenm pes D2 a R3. Rel je stle sepnuto, krtk pestvky v jzd (a do asov konstanty R2/C1) nevyad zapalovn vozu z innosti (nap. zhasnut motoru pi rozjezdu imobilizr je uren pro eny) a nen nutno znovu imobilizr dezaktivovat. Po vypnut zapalovn nen obvod napjen a pomalu se pes R2 zane vybjet C1. Asi za 5 minut (as automatick aktivace lze nastavit volbou R2 nebo C1) se napt na elektrod G tranzistoru zmen na velikost, pi kter tranzistor u nebude vodiv (asi pi
3 V). Pi zapnut zapalovn rel nesepne a vz nelze nastartovat. Je nutno opt njakm zpsobem pivst kladn napt na R1 a nabt C1. Pro zven komfortu a upozornn obsluhy lze imobilizr doplnit piezoeletrickou sirnou S1. Ta bude indikovat snahu o sputn motoru bez vyazenho imobilizru. Tm upozorn obsluhu, pp. vyene zlodje. Podmnkou je pouit rel s pepnacm kontaktem. Pi zapnut zapalovn sirna krtce ,,lupne, ne rel sepne. Zle na rychlosti rel a sirny. Jej nbh lze podle poteby zpozdit a dobh prodlouit integranm lnkem C2/R4.
Stavba pstroje a pouit soustky

Vzhledem k jednoduchosti lze zapojen postavit na nkolik pjecch bod (ntk) na desce z izolantu nebo vyrobit jednoduchou desku s plonmi spoji. Rozmry desky jsou dny v podstat rozmry rel rel mus mt cvku na 12 V a kontakty pro vt zaten min. na 6 A. Vyhov rzn rel zvyazench automobil atd. Takov rel sp ne vprodejnch s elektrosoustkami koupme v prodejnch snhradnmi dly do automobil. Pepnac kontakt umon zapojen sirny. Ostatn soustky jsou zcela bn, jako T1 vyhov jakkoliv MOSFET (N-vodivost) pro proud 5 A a vce (aby se nemusel chladit pi odbru rel do 200 mA) a napt nad 30 V, nap. rozen BUZ11 atd.
Popis funkce
Srdcem zapojen je vkonov tranzistor MOSFET T1. Tento tranzistor spn rel, pes kter je napjen zapalovac okruh automobilu i uzvr paliva. Cel imobilizr je zaazen za spna zapalovn (klek). V klidovm stavu je imobilizr bez napt, kondenztor C1 je pes rezitor R2 vybit a tranzistor T1 je nevodiv kontakt rel Re1 nen sepnut, okruh je rozpojen. Po usednut do vozu obsluha sepne nejprve krtkodob tlatko Tl1. To me bt skryt vestavn jen pro tento el nebo lze kladn napt na R1 pivst nap. ze spinae svteln houkaky i jinho spotebie. Ppadn lze vyut i skryt jazkov kontakt ovldan magnetem. Je jednodue poteba pivst teba jen krtkodob kladn na-
Oiven
Vzhledem ke koncepci zapojen nen zvada pstroje pravdpodobn i pi dov toleranci soustek, proto pokud je zapojen sestaveno podle schmatu, bude vdy fungovat a nen teba nic oivovat. Lze si upravit asovou konstantu automatick aktivace zmnou kondenztoru C1 (od 33 do 470 F) nebo rezistoru R2 (1 a 10 M). Pro bn provoz vyhov soustky uveden v rozpisce.
Seznam soustek
R1 R2 R3 R4 C1 C2 D1, D2 T1 100 3,3 M 47k 100 , (viz text) 100 F/25 V 1000 F/16 V (viz text) 1N4001 apod. MOSFET min. 5 A/30 V, nap. BUZ11, BUZ11A, BUZ10, ada IRF, IRFZ, IRL, IRLI, GPN atd. rel s cvkou 12 V, pepnac kontakt min. 6 A (podle odbru rozpojovanho okruhu v automobilu) piezoelektrick sirna 12 V, co nejhlasitj spnac tlatko (viz text).
Re1
S1 Obr. 1. Zapojen jednoduchho imobilizru pro automobil Tl1
Test radiostanic firmy PRESIDENT

Tento test provoval kvalitu radiostanic od firmy President, a to typ Harry, Wilson, Johnson, Herbert a George. TRX jsem neporovnval mezi sebou, jde peci jen o pli velk cenov a dle mho pedpokladu i tedy kvalitativn rozdl. Spe jsem se zamil na provozn vlastnosti jednotlivch radiostanic. Neodpustil jsem si vak srovnn s nktermi bnmi typy od jinch firem. Pi hodnocen jsem se zamil na citlivost, odolnost proti silnm signlm, kanlovou selektivitu a odolnost proti parazitnm pjmm. Dle byla posuzovna vrnost modulace. Ostatn vlastnosti, hlavn u vyslae, jako napklad nedouc vyzaovn na harmonickch kmitotech jsou jasn stanoveny normou a pi jejich nesplnn by TRX ani neproel homologac.
Obr. 1. Pohled na eln panel radiostanice typu Harry mstn stanice (dv a vce). Potom je mon slyet obrovsk mnostv parazitnch signl, kter znemon prci tm na vech tyiceti kanlech. Pokud se Harry pipoj k vysoko umstn antn s velkm ziskem, zan se hltit a lze obas zaslechnout i rozhlasov stanice s modulac AM z bnch krtkovlnnch rozhlasovch psem. Modulace tohoto TRX je spe basovj a dunivj, co pli neprospv srozumitelnosti hlavn pi spojen s dal mobiln stanic na vt vzdlenost. Vybaven TRX je mrn nadstandardn pro tuto cenovou tdu. Kladn hodnotm LED S-metr. Ovldac prvky radiostanice: samozejm hlasitost spojen s vypnaem, squelch, kter zapn i ASC (automatic squelch control), volba kanlu 19 (u ns bez vznamu - pozn. red.), monost PA (public address) provozu (jednosmrn interkom) a pepnn kanl, tzv. ehtaka. Za nadstandard povauji RF gain, filtr ANL (automatic noise limiter) a ji zmnn S-metr. Zde vak musm konstatovat, e zapnut filtru ANL nemlo dn efekt na kvalitu pjmu, takt funkce ASC mne nikterak nenadchla. Parametrov bych zaadil tuto stanici spe mezi podprmrn, a to hlavn z dvodu vrazn vtho vlastnho umu a tm ni vyuiteln citlivosti v provozu. Za tut cenu bych radji zvolil TRX RALLYE od firmy DNT, kter se v provozu choval nesrovnateln lpe. (Pokraovn) Milan Nymburk
Harry
Jedn se o nejlevnj a tak nejjednodu typ stanice. Vnj vzhled je vcelku lbiv, hlavn pokud jde o stbrn proveden. Po zapnut TRX ns pekvap pomrn znan zkladn um pijmae, silnj, ne je obvykl. To sniuje vyuitelnou citlivost, pesto tento parametr hodnotm jako vcelku uspokojiv. Odolnost proti silnm signlm je tak vcelku dobr. Kanlov selektivita je u Harryho a na tuto cenovou tdu velmi dobr a neprolzaj ani mstn stanice. Pjem parazit je jet na pijateln rovni. Nejhor ppad nastv, pokud vyslaj nkde na psmu dv
Pro nejsou na trhu modemy pro paket rdio?

Mnoho zkaznk se div, e v seriznch prodejnch s komunikan technikou nelze zakoupit modemy pro PR. Nap. v na prodejn ELIX se na tento sortiment tdn pt nkolik zkaznk. Ve snaze zaadit do sortimentu prodejny tyto vrobky - modemy pro paket rdio na psma CB a VKV - s rychlost 1k2 a pro UKV s rychlost 9k6 jsme narazili na zatm neeiteln problm. Ve snaze vyhovt amatrm jsme kontaktovali snad vechny do vahy pipadajc vrobce, ale nikdo z nich nm nemohl vyhovt tak, aby modemy mohly bt do sortimentu prodejny ELIX zaazeny. Jak jist mnoz vd, Nazen vldy . 169 z r.1997 a Zkon . 22/1997 Sb. o technickch poadavcch na vrobky naizuj vrobci nebo dovozci ped uvedenm na trh opatit stanoven vrobek Prohlenm o shod s pslunmi normami. To pedpokld, aby takov vrobek, kterho se pslun zkon tk, - v naem ppad modem - proel celou adou certifikanch men v autorizovan zkuebn, kter vydnm certifiktu osvd, e vrobek je v souladu s technickmi poadavky na vrobky. Schvlen mus bt vystaveno na vechny vrobky, kter obsahuj elektrick nebo elektronick sousti, mohou zpsobit elektromagnetick ruen (osciltory a spnan polovodiov pechody v modemech), mohou bt ovlivnny vnjm elektromagnetickm polem atd. A e v ppad modemu bude schvalovn sloit (obsahuje polovodiov pechody a obvody LSI, m osciltor a navc je uren k pipojen k telekomunikanmu za-
zen - radiostanici) a drah, o tom nen pochyb. dn z vrobc i dovozc tuto certifikaci (leden 2000) doposud nezajistil a vzhledem k pedpokldanm vysokm nkladm a pomrn malmu prodvanmu mnostv asi hned tak nezajist - cena modemu by byla z pevn sti tvoena spe cenou certifikace ne cenou soustek. Navc mm obavy, e bn proveden modem velmi psnm certifikanm podmnkm ani nevyhov. Pokud by nhodou nkdo neschvlen modemy bez Prohlen o shod do sortimentu prodejny zaadil nebo jinak distribuoval, bude se ho bezprostedn tkat paragraf 19 Zkona . 22, kter umouje uloit pokutu a 20 milin K tomu, kdo uvedl na trh nebo distribuoval takov vrobek bez certifikace - Prohlen o shod nebo s nepravdivm Prohlenm o shod. A to si jist kad solidn prodejce rozmysl. OK1XVV
PC HOBBY
INTERNET - CD-ROM - SOFTWARE - HARDWARE
Rubriku pipravuje ing. Alek Myslk, INSPIRACE, alek@inspirace.cz, V Olinch 11, 100 00 Praha 10
Obr. 1. eti obrazovky SETI@home
Vyuit vpoetnho potencilu obrovskho mnostv osobnch pota, rozmstnch po celm svt, umouje Internet, kter me jejich innost koordinovat. Znmm spnm ppadem bylo rozlutn zabezpeovacch kd DES. S velice originlnm projektem pila v loskm roce univerzita v americkm Berkeley, kde je koordinovn projekt SETI (Searching ExtraTerrestrial Intelligency, hledn mimozemskch inteligenc). Ke zpracovn obrovskho mnostv dat, poizovanch radioteleskopem v Arecibu, vyzvala uivatele osobnch pota z celho svta a nabdla jim k tomu program v podob etie obrazovky, kter pracuje zcela automaticky a pouze v dob, kdy pota nevyuvte.
Nejlep nm znm metoda komunikace je pomoc rdiovch vln. Vysln informac tmto zpsobem je levn, pouvan zazen snadno zhotoviteln, informace se penej znaeho hlediska nejvy monou rychlost rychlost svtla. Budeme tedy pedpokldat, e kpodobnm zvrm doly i nkter jin civilizace ve vesmru a budou se snait snmi navzat kontakt tmto zpsobem pomoc rdiovch vln. Proto se sname zachytit ppadn rdiov vysln ppadnch mimozemskch civilizac. Nen to samozejm jednoduch neznme ani kmitotov psmo, nato konkrtn kmitoet, ani zpsob vysln, modulace, asov prbh, neznme nic a cel spektrum radiovch vln je velmi obrovsk msto khledn jehly vkupce sena. Zamme-li radioteleskop do vesmru, je tam mnostv rznch signl. Nkter vyzauje samotn nae galaxie (ni psmo kmitot), nkter pochzej zna atmosfry (vy psmo kmitot). Mezi tmito dvma umovmi oblastmi je relativn tich psmo od asi 1 GHz do 10 GHz. Zhlediska vysln je vhodn pout kmitotov co neju signl lpe vyuije energii a lpe se na pijmac stran odli od bnho umu. Nicmn zhlediska jeho hledn je to naopak je pak nutn prozkoumvat miliny zkch kmitotovch psem, abychom signl objevili. Jak signl tedy oekvme, e pinaem sil zachytme? Vpodstat jsou dv monosti bu mimozemsk civilizace vysl takov signl zmrn a m vzbudit nai pozornost, nebo jen normln po svm ije a ppadn signly zjejho okol jen prosakuj. Nap. zna Zem mus takovch signl unikat velk mnostv ze silnch te-
MIMOZEMSKCH CIVILIZAC
Pipojte se k hledn
leviznch a rdiovch vysla, zvojenskch radar ap. Dje se tak ji zhruba 50 let, take ty nejvzdlenj nae signly u jsou ve vzdlenosti 50 svtelnch let. Nen to samozejm zhlediska velikosti vesmru nebo i jen na galaxie dn mra, ale vdy jsme stou technikou sotva zaali ... Pokoume se tedy hledat takovto nezmrn en signly a pedpokldme pitom, e bychom tm spe zachytili i ppadn signly zmrn nam smrem vyslan. Tak jak se signl vzdaluje od svho zdroje, je stle slab a slab. Vzdlenosti ve vesmru jsou tak obrovsk, e pokud njak signl doraz a kZemi, bude velmi slab. Abychom ho mohli vbec zaslechnout, potebujeme tedy velik ucho. Tmto velikm uchem je pro SETI nejvt radioteleskop svta nedaleko Areciba vPortoriku (obr. 3). Jeho pevn parabolick zrcadlo m prmr 305 metr a jeho plocha je vt ne 26 fotbalovch hi. Toto zrcadlo odr a sousteuje slab signly zvesmru na pijmac antny, zaven 150 metr nad nm. Pro hledn inteligentnch signl jsou obzvlt vhodn kmitoty okolo 1420 MHz jsou v tichm psmu blzko tzv. vodn dry (viz obr.2). Vzhledem kjejich dleitosti pro radioastronomii je celosvtov zakzno vrozsahu 1420 a 1427 MHz cokoliv vyslat.
Obr. 3. Nejvt svtov radioteleskop v Arecibu v Portoriku
Obr. 2. Pro pjem slabch signl je vhodn psmo okolo 1420 MHz
A co se stane, pokud bude hledn spn? Komunita okolo SETI se dohodla na deklaraci princip a postupu, jak informovat sebe navzjem i zbytek svta o takovm objevu. Pedn mus objevitel pout vechny dostupn prostedky koven toho, e jde opravdu o mimozemsk signl. Potom me informovat sv okol, aby zskal nezvisl potvrzen svho objevu. Pokud projde tmito testy, me bt pak informace rozena ve vdeckch kruzch i na veejnosti. Vechna shromdn data mus bt kdispozici vdeck komunit pro dal analzy.
Jak SETI@home pracuje?

Zkladnm problmem je obrovsk mnostv dat. Vtina stvajcch program SETI buduje vkonn potae, kter analyzuj data zradioteleskopu vrelnm ase. dn ztchto pota neprohl zpracovvan data do plin hloubky pokud jde o slab sig-
nly nebo neobvykl typy signl. Je to proto, e vkon pota pro takov analzy jet stle nen dostaten. Pota tak vkonn, aby tyto koly vrelnm ase zvldl, je zatm pro projekt SETI naprosto nedostupn. Msto velkho potae, kter by signl zpracovval okamit, se tak pouvaj men potae, kterm to trv dle. Anezpracovan data se hromad. Bylo by zapoteb velk mnostv malch pota, pracujcch soubn na jednotlivch stech analzy. Ale ani na to nem SETI potebn finann prostedky. Tm na univerzit vBerkeley si ale uvdomil, e tyto tisce pota, vyuitelnch pro analzu hromadcch se dat, ji existuj. Vtina znich navc pevnou dobu zahl snhodnmi obrzky na obrazovce. Jsou to nae/ vae potae na pracovnch stolech po celm svt. A tak se zrodil projekt SETI@home (ti SETI at home, tj. hledn mimozemsk inteligence doma). Je postaven na tom, e pesvd dostatek uivatel pota ktomu, aby propjili svj pota ve chvlch, kdy ho sami nevyuvaj, pro vyhodnocovn dat zradioteleskopu vArecibu. Vpoty provd program vpodob etie obrazovky (screen saver) a okamit pestane (jako vechny etie obrazovky), zanete-li spotaem nco dlat. Jednou za as (za pr dn) si pak vdob vaeho pipojen kInternetu vymn suniverzitou vBerkeley zpracovan data za dal vrku. A pokrauje. Takhle jednoduch to je. Natest charakter dat a zpsob jejich zpracovn umouje rozdlit je na mal kousky kter mohou bt zpracovvny nezvisle na sob. Radioteleskop vArecibu je pevn nasmrovn a nevid tak na celou oblohu. To, co me vidt (dky pohybm Zem), sta oskenovat za dva roky celkem tikrt. Na tuto dobu tj. piblin dva roky byl zatm popisovan projekt SETI@home naplnovn.
Porcovn dat
Data zradioteleskopu jsou zaznamenvna na magnetickou psku DLT vobjemu asi 35 GB denn (zhruba jedna pska). Protoe Arecibo nem dostaten irok pipojen kInternetu, mus se pska pepravit na univerzitu vBerkeley bnou potou. Tam jsou potom data rozdlena na porce 0,25 MB (work-units), kter jsou rozeslny po Internetu do celho svta ochotnm uivatelm pota ke zpracovn.
Obr. 4. Sledovan spektrum a jeho rozdlen
Projekt SETI@home sleduje psmo irok 2,5 MHz se stedem na 1420 MHz. Toto spektrum se softwarov rozdl na 256 st po zhruba 10 kHz. Pro zznam signl do 10 kHz je zapoteb zaznamenat 20 000 bit za sekundu. Ke zpracovn se kadmu posl asi 107 vtein tchto dat. Dohromady to tedy dv ve uvedench 0,25 MB. Ktomu se pibaluje mnostv doplkovch informac, take celkov zsilka obn asi 340 kB dat. V pota zpracovv tato data pouze ve chvlch, kdy ho nepouvte, a kInternetu se potebuje pipojit (samozejm s vam souhlasem) pouze tehdy, kdy je prce dokonena aje ji teba odeslat a nafasovat novou (cel proces trv asi 5 minut). Pokud se nkdo dlouho neozve, m se za to, e spoluprac peruil a na jeho prci pokrauje pak nkdo jin.
Co se vdatech zradioteleskopu hled?

Co bude v pota pro SETI dlat? Co pesn se ve zpracovvanch datech hled? Oekv se, e mimozemsk civilizace bude vyslat takov
signl, kter je co nejefektivnj zjejich hlediska a co nejsnze detekovateln pro ns. Vysln na mnoha kmitotech nen efektivn, spotebuje mnoho energie. Pokud se vkon sousted do zprvy ve velmi zkm kmitotovm psmu, pijat signl se snze oddl od umu vpozad. Je to velmi dleit proto, e pedpokldan vzdlenosti jsou obrovsk a oekvan signly tedy velmi slab. Nehled se tedy irokopsmov signl, hled se velice konkrtn zkopsmov zprva. Program pro zpracovn dat vetii obrazovky pracuje tak, jako byste ladili radiopijma na rzn kmitoty a sledovali mi sly signlu. Pokud sla signlu vzroste, je to zajmav. Je samozejm nutn vylouit vechna lokln ruen (ze Zem a satelit), signly ztchto zdroj jsou vak vcemn konstantn a tak to nen tk. Radioteleskop Arecibo je pevn uloen a neme tak sledovat pohyb nebeskch tles. Proto fakticky tato tlesa pechzej ped ohniskem teleskopu. Trv jim to asi 12 vtein. M tedy smysl hledat signl maximln tto dlky. Nkter monosti typu zachycenho signlu jsou na nsledujcch obrzcch.
tenosti je, testuje se ptomnost signlu pi nkolika rznch kch psma. Kdyby nai mimozemt ptel chtli do svho signlu vloit uritou informaci (co je pravdpodobn), tm jist by signl ml tvar puls. I takov signly se hledaj (obr. 7).
Obr. 7. Pulsn signl
Je nepravdpodobn, e by se nae planetrn systmy vi sob nepohybovaly. Dky tomu je pravdpodobn tzv. Dopplerv efekt, zmna kmitotu signlu zpsoben pohybem zdroje oproti pjemci. To me zapiinit zven nebo pokles kmitotu zachycenho signlu bhem 12 vtein pechodu nad ohniskem teleskopu. Mus se samozejm uvaovat (ahledat) i signly spulsy i Dopplerovm efektem souasn (obr. 8).
Obr. 5. irokopsmov signl
Obr. 5 ukazuje irokopsmov signl. Mnoho signl o rznch kmitotech je smchno dohromady. Signl zan jako slab vlevo, dosahuje maxima ve stedu grafu o 6 vtein pozdji a dalch 6 vtein opt kles. Asi to bychom oekvali od mimozemskho signlu, kdy jeho zdroj pechz nad ohniskem teleskopu. Po irokopsmovch zdrojch se vak vsouasn dob neptr.
Obr. 8. Signl s Dopplerovm efektem
Software etie a jeho vpoty

V pota vykonv na datech rychl Fourierovy transformace a hled siln signly na rznch kombinacch zkladnch kmitot, ky psma aDopplerova posunu. Na kad porci dat, kterou obdrte, se vykonaj nsledujc operace: Nejdve je nutn odstranit vechny dsledky Dopplerova efektu (posunu kmitotu zpsobenho pohybem zdroje). Mus se to udlat celkem 5000x, od -5 Hz/s do +5 Hz/s vintervalech 0,002 Hz/s. Pro kad posun (tj. celkem 5000x) je celch 107 sekund dat narovnno a rozdleno do 8 blok po 13,375 s. Kad tento blok je pak prozkoumn skou psma 0,07 Hz na ppadn signly (peaks) to je celkem 131 072 test pro kad blok pro kad krok Dopplerova posunu. Vtto prvn fzi udl v pota asi 100 miliard vpot. Tm to ale nekon. Vdalm kroku se zdvojnsob ka psma na 0,15
Obr. 6. zkopsmov signl
Signl na obr. 6 je ji zhlediska projektu zajmavj. Zobrazuje signl vmnohem um kmitotovm psmu, kter se rovn zesiluje a zeslabuje bhem dvanctivteinov periody. Protoe nevme, jak zk signl ve sku-
Hz. Pi tto ce psma se roz i psmo Dopplerova posunu od -10 Hz/s do +10 Hz/s. Vzhledem kvt ce psma se vak celkov poet test oproti prvnmu kolu pesto sn na tvrtinu. Dal krok opt zdvojnsob ku psma (z 0,15 na 0,3 Hz) a takto se pokrauje a do ky psma 1200 Hz (celkem tedy 14 zdvojnsoben ky psma). Celkov poet vpoetnch operac tak naroste asi na 175 miliard. Nakonec jsou signly, kter nm vybouj z prmru, provovny, zda narstaj aklesaj bhem dvanctisekundovho intervalu (as prchodu ppadnho zdroje nad ohniskem teleskopu). To je nutn podmnka, aby mohly bt potenciln mimozemskho pvodu. Jak dlouho vechny tyto vpoty trvaj? Na prmrnm modelu dnenho domcho osobnho potae nco mezi 10 a 50 hodinami pro jednu workunit, jednu porci dat jde o ist as, tj. pokud by pota pracoval pouze na analze tchto dat. Prakticky to je tedy souet vech tch chvil, kdy vy na potai nepracujete, spust se eti obrazovky a pota analyzuje data. Ztoho je tedy zejm, pro potebuje SETI tolik pota. Vechny signly, kter v pota vyhodnot jako nestandardn, jsou odeslny zpt na univerzitu vBerkeley kdal analze. Maj tam rozshlou databzi vech znmch pozemskch zdroj radiovch signl, kter je neustle aktualizovna. Porovnnm stouto databz bude zejm 99,9999% vech detekovanch signl vyazeno jako znm interference pozemskch signl. Pokud njak signly zbudou, jsou porovnvny sjinm pozorovnm stejn sti oblohy. To me trvat a 6 msc, protoe tm SETI neme bn ovlivnit prci teleskopu. Je-li signl potvrzen, pracovn tm SETI si vyad na teleskopu vyhrazen as aprovede znovu pozorovn nejzajmavjch signl. Je-li signl pozorovn dvakrt i vcekrt a proel vemi ovovacmi testy, je podna jin skupina o zopakovn pozorovn. Tato skupina pouije jin teleskopy, pijmae, potae ap. To by mlo vylouit ppadnou chybu vzazen nebo vprogramu, nebo uml zsah do signl. Spolu sdruhou skupinou provede pracovn tm interferometrick men (pi souasnm pozorovn ze dvou navzjem velmi vzdlench mst). To me potvrdit, pichz-li signl opravdu zmezihvzdn vzdlenosti. Teprve potom se informace ped Mezinrodn astronomick unii (IAU) azveejn bnmi zpsoby. Osoba, na jejm potai byl signl nalezen, bude vyjmenovna jako spoluobjevitel sostatnmi leny tmu SETI. Vtto fzi ale pod nen jist, zda byl signl generovn inteligentn civilizac nebo zda jde nap. o njak nov astronomick fenomn.
Co zobrazuje eti obrazovky?

eti obrazovky SETI@home je sloit vdeck analytick software. Jak bylo ji eeno, vykonv rozshl soubor matematickch operac na datech, kter si nahrajete zuniverzity vBerkeley. Na obrazovce vidte jen nepatrnou st vsledk jeho innosti. Obrazovka etie (viz velk obr.1 na zatku lnku) je rozdlena do ty hlavnch sekc informace o uivateli (User Info), informace o datech (Data Info), analza dat (Data Analysis) aprostorov graf zvislosti asu, kmitotu a sly signlu (Frequency-TimePower graph). Informace o uivateli (User Info) Tato sekce (obr. 9) zobrazuje informace o osob, kter zpracovv stvajc blok dat. Je zde jmno uivatele po-
Obr. 11. st oblohy, kterou zpracovv projekt SETI@home
Obr. 9. Informace o uivateli
tae, celkov poet porc dat (workunits), kter ji zpracoval a celkov as, kter ji pota zpracovn dat vnoval (ist as zpracovn, nikoliv celkov as provozu potae). Informace o datech (Data Info) Tato sekce (obr. 10) obsahuje informace obloku dat, kter je prv zpracovvn. Umouje vppad nalezen podezelho signlu znovu vyhledat toto msto na obloze a prozkoumat pslunou st rdiovho spektra.
Obr. 13. Prostorov graf detekovanch signl
uvedeno, cel projekt analyzuje rdiov spektrum irok 2,5 MHz a rozdluje ho na seky po 10 kHz. daj na obrazovce k, kde vtch 2,5 MHz je umstno vaich prv zpracovvanch 10 kHz. Analza dat (Data Analysis) Zatmco ve uveden dv sekce zstvaj bhem zpracovn jedn porce dat konstantn, sekce analzy dat zobrazuje vsledky probhajcch vpot (obr. 12). Horn dek k, jakou innost se pota prv zabv. Me skenovat dosavadn vsledky, pipojovat se kserveru, pijmat data, tdit data, potat rychl Fourierovy transformace, odstraovat Dopplerv posun, porovnvat signly ap. Druh dek tto sekce udv stvajc Dopplerv posun aku psma, pro kter vpoty probhaj. Tet dek uvd hodnotu Power, kter udv, jak siln je signl vzhledem kdve vypotan zkladn rovni. Dal hodnota Fit k, jak prbh signlu odpovd idelnmu prbhu vppad, e by signl skuten pochzel zvesmru. Graf pak ukazuje aktuln data slu signlu na danm kmitotu vzvislosti na ase. Je to vlastn jeden pltek zvelkho grafu vdoln sti etie.
Obr. 10. Informace o datech
Prvn dek uruje polohu na obloze, zkter byla tato data zskna. Pouv se standardn astronomick souadnicov systm, souadnice Right Ascension a Declination. Podle tchto daj si mete najt msto, kterm se v pota prv zabv, na bn hvzdn map. Radioteleskop vArecibu vzhledem ke sv pevn poloze obshne jen asi jednu tetinu oblohy. Przkum SETI je omezen na deklinace od 0 do 35 severn. Paprsek teleskopu je irok asi 0,1 avsouboru 107 sekund dat (vae porce) se posune na obloze asi o 0,6. Vae data tedy reprezentuj tvereek na obloze asi 0,6 irok a 0,1 vysok. Druh dek udv as GMT, kdy byla data zaznamenna (sted stosedmivteinovho bloku). Dal dek uvd zdroj dat, radioteleskop Arecibo. Posledn dek udv zkladn kmitoet dat, kter pota analyzuje. Jak bylo
Graf Kmitoet-as-sla signlu Vtomto velkm 3D grafu (obr. 13) v doln sti obrazovky etie je grafick reprezentace vypotanch rychlch Fourierovch transformac. Kmitoet odpovd horizontln ose x, sla signlu vertikln ose y a as ose z. Barvy vgrafu nemaj dn vznam abyly pouity pouze zestetickch dvod. Ani vznamn mimozemsk signl nemus bt ztohoto grafu jet patrn, protoe me bt pekryt okolnm umem. Take a vidte cokoliv, pli se nevzruujte je to pravdpodobn njak mstn zdroj ruen nebo proltajc satelit. Vprmru kad 3 a 6 msc se radioteleskop dv na stejn msto na obloze a me se tak opakovan provit ppadn ptomnost signlu. Pokud mte zjem o dal informace, najdete je na Internetu na adrese www.setiathome.com, odkud si tak mete zdarma sthnout popisovan eti obrazovky a poppad se pihlsit ke spoluprci na tomto projektu SETI@home. Podrobnj informace o nejvtm svtovm radioteleskopu v Arecibu smnoha fotografiemi najdete na adrese www.naic.edu.
Obr. 12. V sekci Analza dat se zobrazuj prbh a vsledky vpot
< Co je to XML? >

Dokonen z minulho sla. Jazyk XML pedstavuje vrazn pokrok v popisu a vmn dat webovmi aplikacemi s vyuitm jednoduchho, transparentnho a prunho standardnho formtu. Bill Gates ekl loni na nejvtm svtovm potaovm veletrhu, e ... strukturln jazyk XML se stane klovou internetovou technologi, vraznj ne HTML.
Vhody XML
Extensible Markup Language pin do webovch aplikac mnoho cennch vhod: l umouje vyhledvn s pouitelnjmi vsledky, l usnaduje vvoj flexibilnch webovch aplikac, l umouje snadnou integraci dat z rznch zdroj, l lze integrovat data z vce rznch aplikac, l jsou mon lokln vpoty a manipulace sdaty, l data lze zobrazovat vce rznmi zpsoby, l jsou mon dl aktualizace dat, l ve jsou oteven standardy, l poskytuje vhodn formt pro posln pes web, l umouje lep roziitelnost navrhovanch aplikac, l m zaruenu podporu od produkt Microsoftu.
Snadn integrace dat z nesourodch zdroj

Prohledvn vce rznch navzjem nekompatibilnch databz je dnes prakticky nemon. XML umouje snadnou kombinaci strukturovanch dat z rznch zdroj. Softwarov utility mohou v serveru stedn vrstvy integrovat data z databz a dalch aplikac v pozad. Tato data pak mohou bt dopravena klientm nebo dalm serverm pro ppadn dal spojovn, zpracovn a rozesln.
HTML popisuje vzhled dat (grafickou strnku), XML popisuje samotn data. V ppad daj o poas prmrnmu uivateli sta daje o maximln aminimln teplot a srkch, ale nap. piloti a dal profese potebuj znt tlak vzduchu, rosn bod a dal informace. Protoe zobrazovn je ve formtu XML od dat oddlen, je mon prezentovat jen ta data a takovm zpsobem, jakm jsou prv poadovna, a to bez jakkoliv dal komunikace s jejich pvodnm zdrojem.
Data z vce rznch aplikac

Roziitelnost a flexibilita XML mu umouje popsat data obsaen v irokm spektru nesourodch aplikac nap. popsat soubory webovch strnek stejn jako seln daje v databzi. Protoe data zakdovan v XML popisuj i sebe sama, mohou bt vymovna a zpracovvna ani by aplikace musela mt zabudovan popis pijmanch dat.
Dl aktualizace dat
Data mohou bt pomoc XML upravovna dlm zpsobem, ani by bylo poteba poslat tam a zpt cel soubor, ve kterm je zmny zapoteb provst. Nap. zmn-li se teplota z 25 na 24 stup,sta zaslat na server v souboru XML tuto jedinou zmnu a nen nutn kvli tomu upravit a znovu nahrt st databze.
Pouitelnj vsledky vyhledvn

Data mohou bt v XML specificky oznaovna, co umouje rozliit ve vyhledvn nap. knihy od Winstona Churchilla od knih o nm. Souasn vyhledvac metody pravdpodobn sms oba typy knih dohromady. Bez XML je zapoteb, aby vyhledvac aplikace znala u kad databze schma, popisujc jak je sestavena. To je prakticky nemon, protoe kad databze popisuje sv data obvykle vlastnm specifickm zpsobem. S pouitm XML vak mohou bt nap. knihy snadno kategorizovny standardnm zpsobem podle autor, nzv, sla ISBN nebo dalch kritri. Vyhledvac software potom me prohledvat nap. vechna msta prodvajc knihy konzistentnm zpsobem, definujcm v uvedenm pkladu, e jde o knihy od uritho autora (a ne o nm).
Posln dat po webu

Protoe XML je oteven (veejn) formt na bzi textu, me bt posln pomoc protokolu HTTP stejnm zpsobem, jako se dnes posl HTML, bez jakchkoliv zmn ve stvajcch stch.
Lokln vpoty a manipulace s daty

Pot, co jsou data ve formtu XML doruena na klientsk pota, mohou bt roztdna a lokln s nimi lze manipulovat a editovat je klientskmi aplikacemi. Lze je tedy nejen prohlet, ale lze s nimi i pracovat. XML Object Model umouje, aby se s daty pracovalo i pomoc skript nebo jinch programovacch jazyk. To ve lze dlat bez opakovanch nvrat na server. Vrtme-li se k pkladu z minulho sla (daje o poas), pomoc XML lze urit nap. oblasti s vysokm nebo nzkm tlakem, vypotat prmrnou teplotu v danm mst nebo asovm obdob ap. Jsou-li daje o atmosfrickm tlaku k dispozici pro kad regin v dan zemi, lze sestavit i tlakov mapy (grafy) ap. Oddlen uivatelskho rozhran kprohlen dat od dat samotnch umouje pomoc jednoduchho, flexibilnho a otevenho formtu tvoit pro web vkonn aplikace, kter by byly dve pedstaviteln jen u pikovch databz.
Roziitelnost
Protoe XML zcela oddluje vznam znaek od uvaovanho zobrazen, autoi mohou do strukturovanch dat vloit popisy procedur k vytvoen rznch zobrazen dat. To je nesmrn mocn mechanismus k penesen co nejvce uivatelskch interakc na klientsk pota, m se odleh serveru a sti a zrychl se tak pstup k poadovanm informacm.
Oteven standardy
XML je postaven na vyzkouen na standardech zaloen technologii optimalizovan pro web. Microsoft spolupracuje s pracovn skupinou W3C pro XML a dalmi vznamnmi firmami na zajitn interoperability a podpory pro vvoje, autory a uivatele na rznch systmech a prohlech a na dalm vvoji standardu XML. Iniciativy tvo ti souvisejc standardy: XML (Extensible Markup Language) XML 1.0 je nyn jako doporuen vzvren fzi stvrzovacho procesu W3C. Znamen to, e standard je stabiln a me bt pln vyuvn vvoji nstroj a webovch aplikac.
Snaz vvoj flexibilnch webovch aplikac

Jsou-li data nalezena, ve formtu XML mohou bt dodna dalm aplikacm, objektm nebo serverm stedn vrstvy k dalmu zpracovn. Nebo mohou bt poslna k zobrazen v prohlei. XML spolu s HTML pro zobrazovn, skripty pro logiku a univerzlnm objektovm modelem pro interakce s daty a displejem tvo technologie potebn pro flexibiln vvoj tvrstvch webovch aplikac.
Vce pohled na data

Jsou-li jednou data v osobnm potai, lze je prohlet rznmi zpsoby. XML jednoduchm, otevenm, robustnm a roziovatelnm zpsobem popisuje strukturovan data a dopluje tak HTML, kter je iroce pouvn k popisu uivatelskho rozhran. Zatmco
XSL (Extensible Style Language) Microsoft spolu s firmami ArborText Inc. a Inso Corp. navrhl konsorciu W3C specifikaci znmou jako Extensible Style Language. XSL se pouv k pevodu dat XML na HTML nebo jin prezentan formt. V souasn dob je standard XSL ve fzi pracovn skupiny W3C astle se vyvj. XSL poskytuje nadmnoinu funkc jazyka CCS (Cascading Style Sheets) a umouje vvojm budovat prezentan struktury rozdln od datovch struktur. CSS lze i nadle pouvat pro jednodue strukturovan data XML, ale neme prezentovat informace v jinm poad, ne jsou uveden. XSL bude rovn umt generovat CSS spolu s HTML. XLL (Extensible Linking Language). Standard XLL definuje hypertextov odkazy (link) v XML podobn, jako jsou definovny odkazy v HTML, ale je mocnj. Odkazy mohou jt nap. do vce smr zrove a mohou existovat na
objektov rovni a ne jen na rovni jednotlivch strnek dokument.
Podpora od produkt Microsoftu

Microsoft Internet Explorer umouje ji od verze 4.0 uivatelm editovat a prohlet data ve formtu XML. Microsoft poskytuje zatm tyto nstroje pro XML: Obecn analyztor (parser) XML Analyztor te soubory XML a generuje hierarchickou strukturu (strom), pak pedv data prohlem a dalm aplikacm pro zpracovn. Microsoft m dva analyztory - MSXML Parser, vysoce vkonn neovujc analyztor napsan v jazyku C++ a dodvan sInternet Explorerem, a MSXML Parser in Java, ovujc analyztor vjazyku Java, kter je uren pro vvoje k zabudovn do jejich aplikac (lze sthnout z webu).
XML Data Source Object XML DSO pomh vvojm v pipojovn ke strukturovanm datm XML a jejich dynamickmu dodvn do strnek HTML.
Souhrn
Extensible Markup Language, XML, umouje vyjden irokho spektra dat a informac s tm, e data sama sebe popisuj, take strukturovan data ve formtu XML mohou bt zpracovna softwarem, kter nem dn zabudovan vklad jejich vznamu. Microsoft podporuje XML ve svch prohlech Internet Explorer (od verze 4.0) a plnuje jeho podporu v mnoha dalch aplikacch. Se svoji flexibilitou a univerzlnost by mohl XML dodat datm na Internetu strukturu v rmci standardnho protokolu HTTP a pivst tak WWW Internetu o dal krok ble k vyuit jeho potencilu pro univerzln komunikaci s kmkoliv kdekoliv.
Nov verze operanho systmu Microsoftu - Windows 2000, kter byla 22. nora uvedena na esk trh, je ideln platformou pro pt generaci aplikac a je zamena na vechny typy potaovch systm od penosnch a stolnch pota a po nejmodernj servery sclustery. Pome firmm a organizacm maximln vyut Internet prostednictvm spolehliv, snadno ovladateln infrastruktury, optimalizovan pro souasn ivnejbli budoucnosti oekvan technick vybaven pota. Vvoj operanho systmu Windows 2000 pedstavuje zatm nejvt projekt vvoje produktu vhistorii Microsoftu. Jeho hlavn pnosy lze rozdlit do ty zkladnch kategori: Podnikn svyuitm Internetu
Operan systm Windows 2000 pmo vybz k maximlnmu vyuit Internetu a intranetu vpodnikn. Pln integrovan internetov server umouje provozovat spolehliv, distribuovan snadno roziovateln webov aplikace. Dky architektue Windows DNA 2000 poskytuje operan systm Windows 2000 rozshl soubor funkc pro vvoje webovch mst a strnek vetn vkonnho webovho serveru sASP, vyuit komponent COM+, podpory transakc, pstupu kdatabzm, zajitn bezpenho pipojen kinternetu a komplexn podpory jazyka XML.
Microsoft Windows 2000

nost systmu, konzistentn vkon aplikac, vt odolnost proti jejich chybm a vpadkm a monost dynamick konfigurace systmu.
Varianty
Operan systm Microsoft Windows 2000 bude dodvn na trh ve tyech provedench: Windows 2000 Professional - operan systm pro pracovn stanice, uren pro nejir pouit - pro vechny uivatele, kte chtj jednoduch, robustn a bezpen systm pro osobn pota. Kombinuje bezpenost a stabilitu Windows NT spjemnm aznmm uivatelskm pstupem zWindows 98. Windows 2000 Server - je novou generac vceelovho sovho operanho systmu. Je uren pro potaov st malch a stedn velkch organizac. Windows 2000 Advanced Server - je serverovm operanm systmem pro zkladn kriticky dleit podnikov a webov servery a je vhodn ipro databzov operace. Windows 2000 Datacenter Server - je nejvkonnj verz serverovho operanho systmu. Je optimalizovn pro skladovn dat, analytick systmy, simulace veho druhu, vdeck vpoty ap. Tato varianta Windows 2000 pijde na trh a vpolovin tohoto roku. Do etiny budou lokalizovny prvn dv varianty, tj. Windows 2000 Professional a Windows 2000 Server bude to poprv, co bude lokalizovn i serverov produkt. esk verze produkt budou k dispozici piblin vprvn polovin dubna 2000.
Snaz sprva systmu

Operan systm Windows 2000 se lpe instaluje, ovld a udruje - obsahuje funkce pro centralizovanou sprvu snovmi technologiemi IntelliMirror a Active Directory, kter vrazn zrychluj a zjednoduuj zavdn i drbu systmu na stolnch i serverovch potach vorganizacch, co pispv kvraznmu snen nklad na vlastnn a provoz pota (TCO) vorganizacch vech velikost.
Zven produktivity prce na vech typech pota

Operan systm Windows 2000 zajiuje bezproblmov pstup kinformacm, irokou podporu penosnch pota a sovho hardwaru, podporu rychlch internetovch linek DSL (Digital Subscriber Line), kabelovch modem a bezdrtovch technologi. Podporuje souasn i vyvjen perifrie srozhranm USB (Universal Serial Bus), IEEE 1394 (FireWire) a IrDA. Windows 2000 Professional je dosud nejrychlejm klientem Windows. Nezvisl testy ukzaly, e je vkonfiguracch sminimln 64 MB operan pamti a o 39 % rychlej ne Windows 95, a o 30 % rychlej ne Windows 98 a a o 24 % rychlej ne Windows NT Workstation 4.0. Ve Windows 2000 pracuj a o 30% rychleji i webov servery a aplikace.
Spolehlivost
Operan systm Windows 2000 m zdokonalenou architekturu, kter zajiuje spolehlivj provozuschop-
Otevrn starch soubor v novjch verzch program kancelsk sady Microsoft Office
Nsledujc tabulky pehledn ukazuj, co lze dlat s dokumenty verze programu v hornm dku tabulky (nadpisy sloupc) v programu verze uveden vprvnm sloupci kad tabulky. Zkratky W, Mac nebo M u verze programu znamenaj verzi pro Windows, resp. Macintosh. Jednotliv psmena v tabulce znamenaj: R (read) - program um pest tento soubor, W (write) - program um zapsat soubor do nativnho formtu bez vt degradace, O (open) - program um otevt soubor, pop. E (edit) i editovat, ale neum ho ji zpt v pvodnm formtu uloit, DC (design& create) - databze me bt navrena a vytvoena v tto verzi.
Age of Empires II: The Age of Kings byla nejprodvanj hrou loskch Vnoc
Spolenost Microsoft oznmila, e prodala vcelm svt ji pes dva miliny kus hry Age of Empires II: The Age of Kings. Byla to jedna znejoekvanjch her vroce 1999 a rychle se objevila na ele prodejnch ebk vcelm svt, piem prvn msto obsadila vUSA, Japonsku, Spojenm krlovstv, Nmecku, Francii, Austrlii a Koreji. Age of Empires II je pokraovnm oceovan strategick hry Age of Empires. Peklenuje 1000 let od pdu e msk do stedovku a dv hrm monost vst k rozkvtu jednu z13 civilizac. Hru vyvinulo Ensemble Studios of Dallas a Age of Empires II si zachovv epick rozmr a pstupnost, kter pomohla prvn sti hry kprodeji vce ne 3 milin licensovanch kopi vcelm svt. Hra vyuv nvrhskch zkuenost Bruce Shelleyho, spolutvrce takov hern klasiky jako je Civilization a Railroad Tycoon, akombinuje perfektn grafiku sdramaty a intrikami stedovku. Podporuje hru vce (a osmi) hr po Internetu na MSN Gaming Zone. Age of Empires II vyuv efektn grafick proveden krychlmu zskn pleitostnch hr a zrove nabz notorickm hrm intenzivn, strhujc a pohlcujc hru. Hri zanaj sminimlnmi prostedky a maj vybudovat velkou civilizaci a porazit neptele pomoc strategickho rozhodovn bhem cel hry. Kad z13 civilizac hry, vetn Mongol, Kelt, Viking a Japonc, reprezentuje jin atributy, stavby a technologie a m specifick bojov jednotky vsouladu se svoj historickou pedlohou. Krom toho nabz Age of Empires pt rznch meziher na bzi pbh prominentnch historickch osobnost, jako je Jana zArku, William Wallace a Ghengis Khan, kter vtahuj hre, postupujc spolu shrdinou kvtzstv, hloubji do hry. Krom toho, e je nejprodvanj hrou pro PC, je Age of Empires II jednou zher nejlpe pijmanch a oceovanch kritikou. Vce informac je kdispozici na oficilnm webovm mst tto hry na www.microsoft.com/games/age2/, nebo na vvojskm webovm mst firmy Ensemble Studios na adrese www.ensemblestudios.com/.
Textov editor Word Word 2000 Word 98 Mac Word 97 Word 95 Word 6.0 W/Mac Word 5.x Mac Word 2.0
Word 2000
Word 97, 98
Word 97-2000 &6.0/95 RTF R, W R, W R, W R, W * R, W * O, E O, E *
Word 95/6.0 W/Mac R, W R, W R, W R, W R, W O, E O, E
Word 5.x Mac
R, W R, W R, W O O O -
R, W R, W R, W O O O -
R, W R, W R, W R, W R, W R, W R, W
* daje s hvzdikou plat jen pro zpis do formtu Word 6.0/95 Tabulkov procesor Excel Excel 2000 Excel 98 Mac Excel 97 Excel 95 Excel 5.0 W/Mac Excel 4.0 Excel 3.0 Excel 2000 R, W R, W R, W Excel Excel 97 W, 97 98 Mac &5.0/95 R, W R, W R, W R, W R, W R, W R, W * R, W * Excel 95 R, W R, W R, W R, W R, W Excel 5.0 W/Mac R, W R, W R, W R, W R, W R, W Excel 4.0 3.0 R, W R, W R, W R, W R, W R, W R, W
* daje s hvzdikou plat jen pro zpis do formtu Excel 5.0/95 Prezentan program PowerPoint PowerPoint 2000 PowerPoint 98 M PowerPoint 97 PowerPoint 95 PowerPoint 4.0 Power Point 2000 R, W R, W R, W O, E O, E Power Point 97 W 98 Mac R, W R, W R, W O, E O, E Power Point 97-2000 &95 R, W R, W R, W O, E * O, E * Power Point 95 R, W R, W R, W R, W O, E Power Point 4.0 W/Mac R, W R, W R, W R, W R, W
* daje s hvzdikou plat jen pro zpis do formtu PowerPoint 95 Databzov program Access 2000 Access 97 Access 95 Access 2.0 Access 1.x Access 2000 R, W,DC Access 97 R, W R, W, DC R, W * Access 95 R, W R, W R, W, DC Access 2.0 R, W R, W R, W R, W, DC Access 1.x R, W R, W R, W R, W
* daj s hvzdikou plat pouze formou plohy k databzi 97
Program ROUTE 66 vyhledv nejkrat, nejrychlej, nejlevnj nebo nejekonomitj cestu mezi libovolnmi 450 000 msty vEvrop. Vprogramu jsou zahrnuta vechna evropsk msta. Lze zadvat neomezen poet bod zastaven a vypotat optimln poad pro navtven tchto mst.
Program obsahuje mapy cel Evropy i plny mst, na kterch jsou vidt hlavn ulice (nejpodrobnj zobrazen je 1:20 000). Zobrazen si mete pizpsobit volbou zobrazovanch kategori na map. Pokud se vm zd mapa peplnn, je mon napklad vypnout nzvy vedlejch silnic a mench mst. Lze mnit i barvy pro silnice a pozad. Zobrazen mapy je mon exportovat do jinch program pes Schrnku (clipboard). Vmapch se daj vyhledvat msta, PS, hlavn ulice, body zjmu a tzv. pipnky. Vybran ulice jsou zobrazeny mode, u nzv mst a PS se objevuje modr tvereek. daje pro vpoet plnovan trasy se vkldaj do okna Plnovat trasu. Jednotliv body cesty se pidvaj bu vkldnm nzv mst a PS (pp. jejich vbrem z vestavn databze), nebo jejich pesnm oznaenm vmap. Mete tak trasu naplnovat pesn od svho domu. Jakkoliv msto lze oznait jako doasn bod cesty nebo jako trval bod pomoc tzv. pipnku (jako byste do klasick nstnn mapy zapchli pipnek). Je mon vytvoit vazbu mezi pipnkem a souborem (nap. textovm souborem, obrzkem nebo webovou strnkou), kter se pak pi uknut na pipnek zobraz. Pro kadou sestavenou trasu vytvo program podrobn itiner. Obsahu-
je postupn vechna msta, ktermi projdte, kterm smrem ppadn odbote a jak je nzev a slo silnice. uknete-li v popisu trasy na urit dek, objev se ve vedlejm okn automaticky pslun st mapy. Vypracovan trasy lze ukldat do soubor. Rzn dve vytvoen a uloen trasy je mon vyvolat souasn a tak je snadno porovnvat. Do Route 66 je mon zadat prmrn rychlosti a spotebu vaeho auta pro jednotliv typy silnic a okol (msta, obce, voln krajina). Program pak podle va volby pot rzn typy trasy nejrychlej, nejkrat, nejefektivnj, nejlevnj. Do programu jsou tak zapracovny podrobn informace o rznch ms-
tech. Mete svou trasu sestavit tak, aby prochzela tmito msty nebo tato msta vyhledvat. Stejn jako u pipnku lze i v tchto bodech vyvolat doplujc informace. Zobrazen obou typ mst lze vypnat. Program Route 66 vyaduje pota s procesorem 486 nebo lepm, 16 MB RAM, 50 MB na pevnm disku, mechaniku CD-ROM, grafick adaptr s256 barvami a operan systm Windows 95, 98 nebo Windows NT. Produkt Route 66 - Evropa nm poskytla firma XPi s. r. o. (0800 199 966), kter je vhradnm distributorem tohoto i nkterch dalch produkt firmy IMSIsoft (www.imsisoft.com) v esk republice.
Jak vidte z obrzk, program Route 66 komunikuje i esky (lze nastavit jeden z deseti jazyk). V tomto okn se zadvaj body navrhovan trasy - pro cestu na potaov veletrh CeBIT byla hledna trasa z Prahy do Hannoveru
Dva produkty dvou vrobc vjedin krabici: spolen poskytuj oba CD-ROM - Evropa a Djiny evropsk civilizace - o naem svtadlu vechny zkladn informace, kter by ml kad vzdlan obyvatel Evropy znt.
CD-ROM Evropa nabz pehledn zempisn informace o svtadlu vkterm ijeme - v jednotlivch kapitolch jsou popsny prodn pomry (poloha, rozloha, hranice, moe, pobe, ostrovy, vodstvo, podneb, pdy, rostlinstvo, ivoistvo), obyvatelstvo (hustota osdlen, jazyky, zamstnanost) a jeho sdla (strun popis nejvtch evropskch mst) ahospodstv (prmysl, zemdlstv, doprava). Kad kapitola je rozdlena na 5 a 15 tmat - ke kadmu tmatu je mluven vklad, mapky, obrzky, grafy a videoklipy. Celkov pehled vech evropskch stt pak ukazuje jejich umstn na map a v tabulkch nejdleitj seln daje okadm z nich. Prohlec program se spout pmo z CD-ROM (je tam ve tech verzch - 16-bitov, 32-bitov i pro potae Macintosh) a nevyaduje instalaci dnch soubor na pevn disk.
Pehledn daje o souasnch sttech Evropy pin CD-ROM stejnho jmna
EVROP
VE O NA
CD-ROM Djiny evropsk civilizace se zase zabv jej histori
Strun, jasn a pehledn zempis Evropy K djinm je jako ploha bohat mapov atlas
CD-ROM Djiny evropsk civilizace je multimedilnm zpracovnm dvoudln titn publikace (uebnice) stejnho nzvu (ISBN 80-7185-007-1). Oproti knin verzi je zde navc mnoho barevnch obrzk, dobovch hudebnch ukzek i filmov videoklipy. Samostatn plohy k textu tvo atlas 58 historickch map, atlas vtvarnho umn (se 129 ukzkami), 65 hudebnch ukzek od klasiky a po Beatles, Pink Floyds a Led Zeppelin a 16 filmovch ukzek (potky letectv, invaze spojenc v Normandii, Jaltsk konference, Beatles, Gorbaov, Thatcherov, Reagan, vlka v bval Jugoslvii ad.). Nabyt vdomosti si mete ovovat v djepisnm testu. Text knihy je zpracovn velmi pehledn v systmu Microsoft Help (jako systm npovdy ve Windows). Jeho stromov struktura je neustle k dispozici v lev sti okna, v prav sti je text s obrzky. Popisuje vvoj evropsk civilizace od jejch prvopotk ped zatkem naeho letopotu pes vechna vznamn obdob a do devadestch let dvactho stolet. CD-ROM Evropa je z dlny znm firmy MEDIA trade (vydala mj. i obdobn tituly o dalch svtadlech), Djiny evropsk civilizace jsou od firmy Future Media International (vydala mj. i Djiny koruny esk).
KUPN
na slevu pi objednvce do 31. 3. 2000
Text obou dl knihy Djiny evropsk civilizace je pehledn rozlenn do 11 hlav a lze v nm snadno vyhledvat v rejstku i v celm textu
Evropa a Djiny evropsk civilizace 720 K (msto 799 K)

Jmno Adresa
MEDIA trade s. r. o. Krakovsk 25, 110 00 Praha 1

tel. 02 22212029
ENIGMA velk spch Polska

V novodob historii Polska je asi nejznmjm povstn ve Varav, bitva o Monte Cassino, ale mlokdo v nco o historii objeven tajemstv ENIGMy, slavnho ifrovacho stroje, kter pouvalo nmeck velen. Pitom odhalen tohoto tajemstv bylo nejen velkm vtzstvm polskch kryptoanalytik, ale ve svm dsledku podstatn ovlivnilo cel prbh vlky. Do t doby, ne nastoupila ra vpoetn techniky i do oblasti utajovn pedvanch zprv, se prakticky pouvaly dva zkladn ifrovac systmy. Prv znamenal prohozen jednotlivch psmen ve slovech tak, e vsledn slovo nedvalo smysl (tzv. transpozice), druh systm byl podstatn star a pouval jej ji ped dvma tisci lety Julius Caesar - byla to tzv. substituce, kdy jednotliv psmena, pp. dal symboly byly nahrazeny symboly jinmi. Nmeck inenr Arthur Scherbius ve dvactch letech pracoval na principu ifrovacho stroje pracujcho nkolikansobnou substitun metodou. Stroj nesl nzev ENIGMA a kdy si chtly dv osoby vzjemn vymnit ifrovanou zprvu, musely na obou stranch bt pouity tyt, stejnm zpsobem nastaven stroje. Pstroje navc pracovaly na principu reciprocity, tzn. e se zprvy mohly zaslat ifrovan obousmrn. ENIGMA vypadala jako vt kufkov psac stroj s 26 psmeny. Jednotliv psmena byla znzornna na stroji jet jednou, kad prosvceno rovkou. Tyto dv skupiny psmen byly oddleny temi (pozdji tymi) bloky, kter provdly vlastn zaifrovn (zmnu jednotlivch psmen). Navc tam byl jet blok tzv. reflektoru, kter vracel po trojnsobn (tynsobn) substituci signl znovu na zatek, aby jet jednou probhl celm systmem. Celkem to znamenalo velmi komplikovan ifrovac systm, navc bylo mono pomrn snadno - zmnou jednotlivch blok i monost zmny propojen pmo v blocch - kdykoliv zmnit ifrovac kl. Ovem problm byl v tom, e bylo nezbytn tyto zmny provdt souasn na obou stranch. Existovaly na to speciln kle. Nmci zpotku ifrovac kl mnili kad tden, pozdji kad den a nakonec kadch 8 hodin. Pvodn (1926) tyto stroje pouvalo nmonictvo, pozdji - od roku 1929 pozemn vojsko. O ENIGMu se od potku zajmali polt kryptoanalytici Marian Rejewski, Jerzy Rozycki a Henryk Zygalski. Za pomoci Gustave Bertranda, francouzskho dstojnka, kter zskal ke spoluprci nmeckho agenta s krycm jmnem Ash, s vyuitm koupen ENIGMy, kter zpotku byla dostupn na trhu, i dokument zskanch prostednictvm Ashe, kter popisovaly, jakm zpsobem pracovat s tmto strojem, ale hlavn pak za pomoci vy matematiky (permutac) tito ti zaplen kryptoanalytici dokzali v prosinci roku 1932 pest prv telegram Reichswehru, zaifrovan strojem ENIGMA. Bhem roku pak piel k moci Hitler, ENIGMu zaalo pouvat i letectvo a Nmecko se jednoznan pipravovalo k vlce. Polsko usoudilo, e bude rozumn sv poznatky o ifrovacm stroji pedat francouzskm a britskm kryptoanalytikm. Ti pijeli do Polska, byly jim pedny jak ifrovac stroje, tak i poznatky, jak s nimi zachzet. V anglick delegaci byl lovk z nejpovolanjch - Alfred Dillwyn Knox. Kdy vypukla vlka a Nmci pekroili polsk hranice, polt kryptoanalytici urychlen spolu se vemi materily peli do Rumunska, aby se pokusili dt je k dispozici Francii. V Polsku nebyli uiten - sice mohli protat rozkazy naizujc nmeckmu letectvu nlety na jednotliv msta, jene Polsko bylo prakticky bez letectva, kter by jim mohlo elit. Bohuel, zakrtko se ukzalo, e ve Francii je situace obdobn. Jedinou zem, kter mohla elit Nmcm a kde se pipravovali odpovdn na vlenou dobu, byla Anglie. Jejich deifrovac stedisko bylo jet ped zatkem vlky pemstno o nkolik destek kilometr na severozpad od Londna, do Bletchley Parku. Tam se shromdila elita matematik, filozof, achist. Postupn bylo povolno a pracovalo tam okolo 10 000 osob, vtina ovem v pomocnch funkcch - jen nkolik destek jich vdlo, o jde, a jejich tajn skupina dostala kryc nzev Station X. Polci, kte umonili cel toto dn, vak s nimi bt nemohli. Rozycki zahynul, kdy lo, kter jej pepravovala do Afriky, byla torpdovna, a v Anglii byl na osoby, kter se teba jen krtce dostali na zem pod nmeckou okupac, uvalen zvltn reim. To platilo nejen pro pslunky jinch nrod, ale i pro Angliany samotn, nebo mohli bt zskni nmeckou rozvdkou. Jen velmi mal okruh osob se dostval do styku s informacemi, kter byly zskvny dky ENIGM. Tato skupina nesla nzev Ultra, ostatn, kte s informacemi pracovali, nevdli, jak a kde byly zskny. Mezi rozifrovan informace byly vkldny i falen, aby nebylo odhaleno, e tajemstv ENIGMy ji tajemstvm nen. Hitler vydal rozkaz k toku na Londn. Hlavn silou bylo letectvo, Nmci tehdy disponovali 1800 bombardovacmi letadly a 1200 stihakami, na stran Brit bylo jen asi 530 stihaek a 1500 pilot (z toho 150 polskch, co byla nejvt skupina cizch letc). Nebt toho, e Anglian znali pedem nmeck tajn rozkazy, vlka by mla zejm jin prbh. 27. z 1940 vzltlo na Anglii 1000 nmeckch letadel, ale vechny bojeschopn stroje v Anglii na to byly pipraveny, vzltly a dokzaly nad vetelci zvtzit. V t dob byly jet USA neutrln zem, ale do An-
glie proudila pomoc dky lodm plovoucm pes Atlantik. Byly tam ovem tak nmeckponorky, z nich kad mla pro rdiov spojen se svou zkladnou tak ENIGMu. Dky tomu Anglian znali jejich pozice. Ztrty sice byly, ale pohybovaly se v roce 1941 msn na rovni pod 100 000 t. Kdy pak Nmci doplnili v roce 1942 do ENIGMy dal ifrovac blok, ztrty pekraovaly 600 000 tun a do doby, kdy se znovu podailo zprvy deifrovat - toto obdob trvalo asi 10 msc. Od kvtna 1943 se podailo potopit 43 nemckch ponorek a v kvtnu 1944 pak nmeck velen dalo pokyn ke staen svch lod ze zpadnho Atlantiku. Anglianm se v roce 1943 podailo sestrojit prvn pota. Jeho vylepen model z roku 1944 ji dokzal zpracovat 25 000 znak za sekundu - rychlost, kter jet dlouho po vlce nebyla pekonna. Nebyla to dn penosn krabika, pota tehdy zabral cel sl, ale peci jen pomhal. Trochu jin situace byla ve vlce s Japonskem. Japonci psali abecedou, jej psmo m asi 5000 znak. Museli tedy pejt na latinku a tak zakoupili nkolik pstroj ENIGMA. Od roku 1937 pouvali ifrovac stroje, kter Amerian nazvali Purple a na princip jejich dekdovn piel 25. srpna 1940 William Friedman. Dky tomu se po prvnm toku na Pearl Harbor, kter skonil pro Ameriany katastrofln, i v Pacifiku zaala karta obracet. zk tehdej spoluprce americkch kryptoanalytik s Bletchley Parkem je zejm; konstrukce Purple vychzela z ENIGMy. Je teba zaznamenat, e tisce lid, kte se podleli na tajemstv Bletchley Parku, 30 let nevyzradilo sv tajemstv. Teprve v roce 1974 britsk vlda zprostila vechny astnky tto velk tajn bitvy ifrant povinnosti mlen a Gustave Bertrand - tehdy ji generl - publikoval sv pamti, kde nleit vyzvedl polsk zsluhy. Nmci pitom zcela vyluovali monost, e by na tajemstv ENIGMy bylo vbec mon pijt - pokud, tak jedin zradou. Skutenost vak byla jin. Pramen: Garlinski, Jzef: ENIGMA swiatowy polski sukces MK QTC 7-8/99. 2QX
l Ve dnech 24. a 25. ervence 1999 byly v provozu radioamatrsk vyslac stanice GB60ENI v Anglii a HF60ENI v Polsku k pipomenut 60. vro spoluprce na deifrovn zprv ze stroj ENIGMA. Komu se podailo spojen s obma stanicemi, obdrel pamtn diplom.
Obr. 1. Nkres ifrovacho stroje ENIGMA (U. S. patent 1.657.411
Uiten doplnk radioamatrskho vyslacho pracovit
Jednm z hlavnch atribut radioamatrskho vysln je vzdlvn a sebevzdlvn v mnoha odbornch disciplnch, mj. v zempise, a u lovk chce, i nechce. V PE-AR 11/1999 jsme vs informovali o novm elektronickm zempisnm atlase svta na CD-ROM, kter sestavila anglick firma Attica a do eskho jazyka pevedla a v R vydala spolenost JIMAZ. Vyzkoueli jsme tento atlas v praktickm radioamatrskm ivot a musme konstatovat, e je obohacenm. Piznme se, e pod vtinou exotickch prefix si umme pedstavit tak maximln zemi, j je prefix pidlen, a kde ta zem piblin le. Atlas svta na CD-ROM v potai vedle transceiveru vm o mst, s nm jste prv navzali spojen, pov mnohem vce. Nejprve shrneme zkladn daje o atlase a strun popeme menu. Nabdka Prvky obsahuje Sokol oko (pohled na zemkouli shora s vyznaenm msta, kter sledujete), Souadnice (pesn zempisn ka a dlka) a Legendu (vysvtlivky ke vem znakm v atlase). Nabdka Nvod obsahuje informace, podle nich se naute atlas ovldat. Pod tlatkem Kufk jsou ti programov moduly, a sice Svt (di-
agramy a grafy dleitch statistickch ukazatel pro vechny zem svta, nap.: energetika, komunikace, gramotnost, porodnost atd.), Data (pehled vznamnch mezinrodnch organizac, seznam dleitch zmn ve svt, slovnk cizch slov v atlase aj.) a Vlajky (pehled sttnch vlajek). Asi nejdleitj a nejpouvanj je tlatko Rejstk, pod nm se skrv na 160 000 poloek - zempisnch nzv mst, obsaench v atlase. Ten je doplnn audioukzkami (anglitina, maartina, ntina atd., piem si mete nechat napsat a zaznt dleit slova v poadovanm jazyce - pozdravy, slovky, dny v tdnu), videoukzkami a doplujcmi texty. Nabdka Monosti slou k vytvoen mapy, na n bude jen to, o co mte zjem (teba jen eky), k nastaven barev na map apod. V praxi potom pouit tohoto atlasu na CD-ROM vypad nsledovn: Spojen v psmu 14 MHz se stanic KH6/K2PLF, opertor Marty, QTH nicnekajc Maui. Sta jedno kliknut a objev se mapka Havajskho souostrov (viz obr. vpravo nahoe) a dozvte se i s obrzky, e Maui je jednm z jeho ostrov, znm tm, e na svazch tamn vyhasl sopky ije ve voln prod dnes nejohroenj druh divok husy, kter se jmenuje berneka havajsk (asi 300 jedinc). Pot vs zavol Yuri, RX9DB. Jako QTH uvd Jekatrinburg a my, kte nepamatujeme carsk Rusko, neumme si pedstavit, odkud Yuri vysl. Po dalm kliknut je jasn, e se jedn o bval Sverdlovsk, DX vzdlen 1396 km (868 mil) vchodn od Moskvy. Unaveni morseovkou oteveme asopis Praktick elektronika A Radio. V sle 1/2000 na stran 45 se v hodnocen podmnek en KV od F. Jandy, OK1HH, doteme: Rzn se i odhad maxima cyklu. RWC Meudon klasickou metodou R12 = 119 v prosinci 1999(!)... lovk si hned polo otzku: Kde sdl tito skeptici? Sta tet kliknut a uprosted obrazovky se objev pedmst Pae. Tak a jinak je mono si s atlasem hrt (a vzdlvat se) cel den. Dodv jej firma JIMAZ, Hemanova 37, 170 00 Praha 7, http://www.jimaz.cz Hodn zbavy a pouen peje OK1HYN, OK1PFM
Expedice na ostrov Chesterfield

Na druhou polovinu bezna se pipravuje velk mezinrodn expedice na zem, kter m podle nkterch pramen anci zskat podobn jako ostrovy Austral a Markzy statut samostatn DXCC zem - na ostrov Chesterfield. Jak u to u podobnch expedic bv bn, chyst se nepetrit provoz pti stanic, kter budou vyslat pod znakou TX0DX, a mezi opertory bude ada znmch osobnost radioamatrskho svta. QSL bude vyizovat OH2BN. Vybaven umon maximln vyuvat prv oteven psma i tak, e souasn bude na stejnm psmu vyslat jedna stanice SSB a druh CW provozem. Skupina opstrov Chesterfield le piblin na 20 0 j. . a 158 0 v. d. QX
Dal aktivita radioklubu CERAC

Radioklub Rady Evropy s volac znakou TP50CE ve dnech 14.-16. 1. 2000 zaktivizoval svou innost, tentokrte pod znakou TP2000CE. Vysln z budovy Rady Evropy se letos zastnili Paul, ON6DP, Eric, ON7RN, Joel, F5PAC (toho znte z nvtv rznch IOTA lokalit), Jean-Louis, F5OCL, Laurent, F5AEG, Christian, F5LGF, a vedouc opertor stanice Francis, F6FQK. Podailo se navzat 3400 spojen na vech psmech vetn WARC, tentokrt bylo nejproduktivnj psmo 7 MHz, kde pile-up (dky nepli dobrm podmnkm na vych psmech) byl neuviteln. Mimo CW a SSB tak pily ke slovu provozy SSTV, RTTY a PSK, kter odtud nebvaly obvykl, QSL vdy via F6FQK. Pot se v REF contestu objevila tato stanice s normln znakou TP2CE, kdy pedvala neobvykl slo departementu - 99. Dal aktivita se plnuje na 9.-11. ervna 2000, ovem znaka ji bude TP2OOO. Radioamatrsk organizace severskch stt toti podaly prostednictvm svch telekomunikanch zastoupen protest u ITU, e pouvn takovchto znaek (TP2000CE) radioamatrskmi stanicemi odporuje radiokomunikanmu du a vedouc opertor byl dokonce telefonicky vyzvn, aby skonil vysln (i od ns se ozvala stanice OL2000!!). Osobn se domnvm e je to sprvn - ovem zkaz mus platit pro vechny a nejen v souvislosti s rokem 2000. Znaek s vcemstnmi selnmi prefixy se v posledn dob objevuje mnoho.
/1998. Antna je vdy nadzemn a z citovanch vyhlek se d odvodit, e obecn pro nataen drtov antny nen teba dn stavebn povolen. V kadm ppad, pokud drtov antna nen v cel dlce nad vlastnm pozemkem a pokud je alespo jeden chytn bod na cizm objektu, pak (vzhledem k tomu, e na dotenm objektu bude teba vytvoit njak chytn bod), bude nezbytn ohlen a - co pokldm za nejdleitj - souhlas majitele (majitel) objektu, na kterm je chytn bod. Ten by ml bt pochopiteln psemn a ml by bt soust ohlaovacho ppisu. Jin ovem bude situace, kdy si hodlte postavit antnn stor. V tom ppad se ji jedn o tzv. jednoduchou stavbu (by je na vaem vlastnm pozemku), pro kterou je stavebn povolen nezbytn.
Sluba tenm asopisu FUNKAMATEUR

V Nmecku jsou nyn v prodeji ti typy estiplovch krystalovch filtr s oznaenm XF70S10, XF70S11 a XF70S12, kter jsou vyrbny na zakzku jako sluba tenm asopisu FUNKAMATEUR. Jsou ureny k vestavn do antnnch vstup pijmacch st radioamatrskch zazen pro psmo 7 MHz, kde se obvykle nejastji projevuj nedouc efekty intermodulanch produkt. Prv je uren pro telegrafn st psma a m stedn kmitoet 7012,5 kHz, dal dva se stednm kmitotem 7052,5 a 7077,5 kHz pro SSB st psma. e psma jednotlivch filtr je 12,5 kHz a tlum v propustnm psmu jen 3,5 dB, vstupn i vstupn impedance 50 a potlaen nedoucch kmitot pi rozladn o 40 kHz vt ne 60 dB. Dostanete je na adrese: FA Leserservice, Berlinerstrae 69, 13189 Berlin.
Pozor na CEPT v Rumunsku!

Vyslat z nkterch zem na licenci CEPT nen vbec jednoduch. Podle oznmen rumunskch ad mus nyn radioamatr pi vjezdu do Rumunska zazen pihlsit celnm ednkm a ti jsou povinni zazen zapsat do pasu. Pi vjezdu je zase nezbytn si vydat krtnut tto poznmky. Navc je teba ped odjezdem do Rumunska tamnm adm ohlsit sv jmno, volac znaku a pedpokldan stanovit, odkud se bude vyslat, na adresu: Inpektorat Communicatione, Str. Orzari Nr. 5, Bl. 46, etaj 4, sector 2, Bucaresti, Romania (fax 00 40 1322 2938).
ce 4U1VIC. Jednoduch zazen pro pjem druic METEOSAT (1). CircuitMaker/TraxMaker programy pro simulaci obvod a nvrh plonch spoj. Interfejs pro CASIO FX850/880. Pokusy sLCD dislejem LM 24014W. GPS modul Pluto. Men kapacity akumultor pomoc PIC. Vf sonda sAD8307. Test PTCIie. Smrovka Sigma pro psmo 14 MHz. PIN diody jako tlumov lnky a spnae. Analyztor obvod SDDS genertorem a AD8307 (1). QST 9/1999 Newington. Expedice E44DX. DSP 10 all-mode 2 m TCVR sDSP mezifrekvenc (1). Pevodnk TTL/RS-232 pro FT-1000. Test FT-90R. Test Alinco DR-M03SX. Expedice HK0F. SWIAT RADIO 9/1999, Warszawa. Test FT-847. Novinky firmy Maycom radiostanice pro radioamatry i profesionly. Revolun technologie Bluetooth. Mic pstroje pro radioamyatry (2). SWIAT RADIO 11/1999, Warszawa. Pehled pevd 2 m a 70 cm vPolsku. Test ALAN 48 Excel. Popis radiostanice PR-280. Historie a souasnost DV vyslae 225 kHz. Systm TETRA. KV koncov stupe selektronkami (2). OK1DVZ
Kalend zvod na duben

1.-2.4 POZEGA 98 VHF Cont.144 MHz 15.00-15.00 1.4. Contest Lario (Italy) 5,7 a 10 GHz 14.00-21.00 2.4. Contest Lario 144 a 1296 MHz 06.00-13.00 4.4. Nordic Activity 144 MHz 17.00-21.00 8.4. Contest Lazio (Italy) 432 MHz 12.00-20.00 9.4. Contest Lazio 144 MHz 07.00-13.00 11.4. Nordic Activity 432 MHz 17.00-21.00 15.4. S5 Maraton 144 a 432 MHz 13.00-20.00 15.4. CW - Contest Lazio 144 MHz 07.00-14.00 16.4. Contest Lazio 50 MHz 07.00-17.00 16.4. AGGH Activity 432 MHz a 76 GHz 07.00-10.00 16.4. OE Activity 432 MHz a 10 GHz 07.00-12.00 16.4. Provozn VKV aktiv 08.00-11.00 144 MHz a 10 GHz 23.4. Velikonon zvod 1) 07.00-13.00 144 MHz a ve 23.4. Velikonon zvod dt 13.00-14.00 144 MHz a ve 25.4. Nordic Activity 50 MHz 17.00-21.00
1
2QX
O em p jin radioamatrsk asopisy?

CQ DL 9/1999, Baunatal. Radioastronomie jednoduchmi prostedky. DTMF dekodr smikroprocesorem. Tden na Nauru. Men sly pole jednodue (4). Program WINQSL. Vcepsmov TCVR (2). CQ DL 10/1999, Baunatal. Pozorovn ionosfry pi zatmn Slunce. Koncov stupe 40 W pro psmo 70 cm. Zdroj 13,8 V/38 A (1). Test Albrecht AE-486S. FUNKAMATEUR 10/1999, Berlin. Vstava IFA 99. 48 hodin vCQ WW DX SSB Contestu ze stani-
Stavebn zkon a radioamati

Kdo m zjem si postavit antenu, ml by se alespo v hlavnch rysech seznmit s ustanovenm posledn novely stavebnho zkona . 83/1998 Sb, kter m svoji provdc vyhlku . 131/1998 a sten spad i pod vyhlku o technickch poadavcch na vstavbu . 137/
) Denky na OK1VEA: Ludvk Deutsch, Podhorsk 25A, 466 01 Jablonec n/N. Veobecn podmnky pro zvody na VKV - viz Amatrsk radio . 3/2000, dle v asopise Radioamatr .1/2000 a v sti PR v rubrice ZVODY. OK1MG
Kalend KV zvod na bezen a duben

11.-12.3. DIG QSO Party SSB viz podm. 18.-19.3. Russian DX Contest MIX 12.00-12.00 18.-19.3. Internat. SSTV DARC SSTV 12.00-12.00 25.-26.3. CQ WW WPX Contest SSB 00.00-24.00 1.4. SSB liga SSB 04.00-06.00 1.-2.4. SP DX Contest CW/SSB 15.00-15.00 1.-2.4. EA WW RTTY RTTY 16.00-16.00 2.4. Provozn aktiv KV CW 04.00-06.00 3.4. Aktivita 160 m SSB 19.00-21.00 7.-9.4. Japan Int. HF CW CW 23.00-23.00 8.4. OM Activity CW 04.00-04.59 8.4. OM Activity SSB 05.00-06.00 8.-9.4. Elettra Marconi YL-OM MIX 13.00-13.00 8.-9.4. DIG QSO Party CW viz podm. 8.-9.4. Trofeo S. M. el Rey MIX 18.00-18.00 10.4. Aktivita 160 m CW 19.00-21.00 15.4. OK CW zvod CW 05.00-07.00 15.4. ES open ChampionshipCW/SSB05.00-09.00 15.4. EU Sprint Spring SSB 15.00-19.00 15.4. Australian Postcode CW/SSB 00.00-24.00 15.-16.4. YU-DX Contest MIX 12.00-12.00 15.-16.4. YL to YL DX Contest CW 14.00-02.00 15.-16.4. Holyland Contest CW/SSB 18.00-18.00 18.4. Svtov den radioamatr - 75 let IARU 23.4. Low Power Spring Sprint CW 14.00-20.00 22.-23.4. YL to YL DX Contest SSB 14.00-02.00 29.4. Hanck pohr MIX 05.00-06.29 29.-30.4. SP DX RTTY Contest RTTY 12.00-24.00 29.-30.4. Helvetia XXVI MIX 13.00-13.00 Zmna na letn as je z 25. na 26. bezna !!! Termny uvdme bez zruky. Podmnky jednotlivch zvod uvedench v kalendi naleznete v tchto slech PE-AR: SSB liga, Provozn aktiv, OM Activity 2/97, Aktivita 160 6/97, YL to YL DX (denky vloni na: Cleo Bracket, 810 Towne Square Dr, Fremont, NE 68025 USA) 3/98, DIG QSO Pty a Int. SSTV DARC 2/98, Japan contest 3/97, ES open 4/98, CQ-WPX a BARTG (adresa: John Barber, P. O. Box 611, Cardiff CF26 4UN, England) 2/97, Russian DX 2/96, EA WW RTTY, Holyland 3/96, DIG party 2/98. Elettra Marconi, King of Spain, SP-DX a Helvetia 4/99. Pozor! Od 1. 1. 2000 byly zrueny nae tzv. Veobecn podmnky KV sout a zvod! OK CW ZVOD se kon vdy 3. sobotu v dubnu od 05.00 do 07.00 UTC, tj. od 07.00 do 09.00 hod. mstnho asu. Zvod probh na psmech 80 m a 160 m v segmentech 3540 a 3600 kHz a 1860 a 1950 kHz. Sout se v kategorich: a) ob psma, b) stanice novk (do 3 let koncese), c) posluchai. Zvod se ve dvou jednohodinovch etapch. Zvodu se mohou astnit i OM stanice, vyhodnocen bude za kadou zemi zvl. Vymuje se kd sloen z RS(T), okresnho znaku a poadovho sla, nap. 599 APA 001. Nsobii jsou okresy bez ohledu na psmo, ale v kad etap zvl. Vlastn okres se jako nsobi nepot. Kad navzan spojen se hodnot jednm bodem. Spojen je neplatn, pokud m stanice v denku jakoukoliv chybu v pijat znace nebo v pijatm kdu. V zvod nen mon pouvat
speciln volac znaky (OL, OK5,...) uren pouze pro pouit v mezinrodnch zvodech. V kad okamik me stanice pracovat pouze na jednom psmu. Posluchai mohou kadou stanici v jedn etap a na kadm psmu zaznamenat pouze jednou. Denky: Prbn list soutnho denku obsahuje u kadho spojen datum, as UTC, volac znak protistanice, odeslan kd (alespo mnc se st), pijat kd, body, nov nsobi. V zhlav obsahuje vlastn volac znak a poadov slo listu. Tituln list obsahuje nzev zvodu, datum konn, volac znak pouit v zvod, volac znaky opertor, pesnou adresu, kategorii, poet bod, poet nsobi, celkov vsledek, pouit zazen (v. vkonu), antnu, vk opertora, dlku trvn koncese a estn prohlen v tomto znn: Prohlauji, e jsem dodrel podmnky zvodu a povolovac podmnky a e ve uveden daje jsou pravdiv. Denky je teba zaslat do 14 dn po zvod na adresu: Radioklub OK1OFM, c/o Pavel POK, Sokolovsk 59, 323 12 Plze, E-mail: OKZAVOD@radioamater.cz. Jednotliv kategorie budou vyhodnoceny, pokud poet astnk v pslun kategorii bude minimln 5. Stanice na prvnch tech mstech v kad kategorii obdr diplom. Russian DX Contest - RUDXC se kon kadoron 3. cel vkend v beznu v psmech 1,8 a 28 MHz provozem CW i SSB, od soboty 12.00 UTC, do nedle 12.00 UTC. S jednou stanic je mon navzat spojen na kadm psmu obma druhy provozu, ale s podmnkou, e od pedchozho spojen se stejnou stanic mus uplynout nejmn 10 minut. Kategorie: jeden opertor - vechna psma (subkategorie: provoz CW, SSB, MIX), jeden op. - jedno psmo - MIX, vce op. - vechna psma jeden TX MIX, posluchai - MIX. Pro stanice s vce opertory plat, e pechod z jednoho psma na druh je mon a po 10 minutch od navznho 1. spojen na psmu. Pedvan kd sestv z RST a poadovho sla spojen, rusk stanice pedvaj RST a dvoupsmenn oznaen oblasti. Existuj tato oznaen oblast: AB, AD, AL, AM, AO, AR, BA, BO, BR, BU, CB, CN, CK, CT, CU, DA, EA, EW, GA, HA, HK, HM, IR, IV, JA, JN, KA, KB, KC, KE, KG, KI, KJ, KK, KL, KM, KN, KO, KP, KR, KS, KT, KU, LO, LP, MA, MD, MG, MO, MR, MU, NN, NO, NS, NV, OB, OM, OR, PE, PK, PM, PS, RA, RO, SA, SL, ST, SM, SO, SP, SR, SV, TA, TB, TL, TM, TN, TO, TU, TV, UD, UL, UO, VG, VL, VO, VR, YA. Spojen se stanicemi vlastn zem se hodnot dvma body, s jinou zem na stejnm kontinent temi body, s jinm kontinentem pti body. Spojen s ruskmi stanicemi se hodnot 10 body. Nsobii jsou zem DXCC a rusk oblasti na kadm psmu. Vsledek je dn vynsobenm soutu bod ze vech psem soutem nsobi ze vech psem. Denky se zaslaj na adresu: Contest Committee SRR, P. O. Box 59, 105122 Moscow, Russia. Holyland Contest - pod se tet sobotu a nedli v dubnu. Trv 24 hodin od 18.00 do 18.00 UTC. Kategorie: 1. jeden opertor - vechna psma, 2. vce opertor - vechna psma - jeden vysla, 3. posluchai. Psma 1,8-28 MHz
mimo WARC. Nae stanice dvaj RS(T) a slo spojen, izraelsk stanice RST a oblast. S kadou stanic je mon pracovat na kadm psmu CW i SSB provozem. Spojen se hodnot dvma body v psmech 1,8-3,5 a 7 MHz, jednm bodem v psmech 14, 21 a 28 MHz. Nsobi je kad izraelsk oblast na kadm psmu. estn prohlen mus obsahovat pas o dodren koncesnch podmnek vlastn zem a podmnek tohoto zvodu, denky (samostatn list za kad psmo a kad druh provozu) nejpozdji do msce po zvod na: Israel Amateur adio Club, Contest Manager, Box 17600, Tel Aviv 61176, Israel. Pozor! Izraelsk stanice pracujc /m nebo /p mohou bhem zvodu zmnit oblast, pak plat za samostatnou stanici z kad oblasti. Takov stanice krom bnho sla v prefixu dvaj jet poadov slo oblasti, ze kter pracuj (pklad: 4X4JU bude 4X41JU, 4X42JU... 4X46JU ap.). Izraelsk regiony: Akko AK, Hasharon HS, Rechovot RH, Ashqelon AS, Hebron HB, Shekhem SM, Azza AZ, Jenin JN, Tel Aviv TA, Beer Sheva BS, Jerusalem JS, Tulkarm TK, Bethlehem BL, Kinneret KT, Yarden YN, Hadera HD, Petah Tiqwa PT, Yizreel YZ, Haifa HF, Ramallah RA, Zefat ZF, Hagolan HG, Ramla RM. Mimoto se Izrael rozdluje na systm tverc o rozloze 10 x 10 km, kter jsou identifikovny psmenem a dvojslm nap. E14. Stanice pedvaj tverec a region, nap. E14TA, a to je oblast, kter se pot jako nsobi. Nkter tverce mohou zasahovat do vce region. Hanck pohr pod radioklub msta Olomouce a redakce PE-AR vdy posledn sobotu v dubnu od 05.00 do 06.29 v psmu 80 m v secch 3520-3600 a 3700-3770 kHz. Provoz CW, SSB. Vzva na telegrafii TEST OK, SSB provozem VZVA HANCK POHR. Kd je RS nebo RST a dvojsl, udvajc poet rok trvn licence stanice. Kategorie: mix (CW i SSB provoz), CW, RP. Zvod je jen pro jednotlivce OK i OM. Pokud se astn klubov stanice, mus ji obsluhovat jen jeden opertor. Bodovn: za kad spojen 1 bod, s kadou stanic lze bhem zvodu pracovat jen jednou. Vsledek je dn prostm soutem bod, v ppad rovnosti rozhodne poet spojen v prvch 20, (ev. 40, 60) minutch. Spojen se nehodnot, je-li chybn zachycena znaka nebo kd protistanice, pokud je protistanic stanice, kter navzala 5 i mn spojen, nebo stanice, kter neposlala denk k vyhodnocen. Stanice s nejvym potem bod dostane Hanck pohr, kter je mono zskat do trvalho dren, pokud stanice tuto trofej zsk 3x za sebou nebo 5x celkov. Pslun kategorie bude vyhodnocena tehdy, zastn-li se alespo 5 stanic. Rozhodnut poadatele o vsledcch je konen. Denk je teba zaslat do 10 dn po zvod na adresu: Bohumil Kenek, OK2BOB, Kmochova 5, 779 00 Olomouc.
OK2QX
Pedpov podmnek en KV na bezen

Prmrn sla slunench skvrn R za z 1999 a leden 2000 byla 70,9, 116,4, 132,7, 86,4 a 90,2. Vyhlazen hodnoty R12 za losk leden a ervenec vychzej na 82,5, 84,6, 83,8, 85,4, 90,4, 93,0 a 94,4. V rmci 23. cyklu byly nameny zatm nejvy denn hodnoty slunenho toku 248,4 s.f.u. dne 28. 8. 1999 a 248,5 s.f.u. 10. 11. 1999; rekordem bylo t den i slo skvrn R = 343, piem pedchoz rekord vydrel dle - od 27. 6. 1999 (sR = 341). Volba nejlpe pouitelnch index pro pedpov na bezen dv znanou volnost. Vbulletinech z 2. nora uvd SIDC Brusel klasickou metodou urench R12=10117, (standardn metodou by vylo zhruba o patnct vce), zatmco australsk IPS publikoval R12= 136,916. Sohledem na souasn pozorovan a dle oekvan rst, jako i vzhledem ke specifikm radioamatrsk innosti byly pro dosaen pouitelnjch vsledk nae diagramy tentokrt vypoteny z R12= 141. Praktickm dsledkem bude otevrn vech psem vetn destky pro spojen DX (a velmi asto i kmitot mezi 30 a 40 MHz, vjinch smrech po znanou st dne jet vce). Pokud nm obecn pzniv obdob okolo rovnodennosti nepokaz rekurence poruch, kter se okolo pslun heliografick dlky pravideln vyskytuj ji pes pl roku, mohla by nastat zajmav kladn fze poruchy. Jin rekurence (pokud se udr) by mohla vzrstem slunen radiace vylepit vvoj vt sti prvn beznov dekdy a zejmna jej konec. Vobvyklm pehledu se vrtme do loskho prosince, co do parametr ionosfry (spolu s listopadem) zatm nejlepho obdob souasnho jedenctiletho cyklu. Potek prosince byl sice poznamenn relativnm poklesem slunen aktivity, ta ale po tdnu zaala rst a ve druh polovin msce opt vrazn stoupla. Po celou dobu byla zcela dostaujc kotevrn vech psem krtkch vln vdenn dob - spochopitelnou vjimkou severnch smr a spimenm asovm omezenm pro en podl rovnobek. Vzhledem kzim na severn polokouli Zem byla denn maxima kivek MUF krtk. Ni slunen aktivita smalou etnost erupc byla nadto provzena intervaly s mrn zvenou aktivitou magnetickho pole Zem (mezi poruchou ze 4.-5. 12. a klidnmi dny 11. 12. a 14. 12.). Podmnky en krtkch vln se pohybovaly okolo prmru i lehce pod nm a do 10. 12., nebo trvaly negativn nsledky pedchozch poruch. Vvoj pokraoval kladnou fz poruchy 13. 12. a vraznm delm uklidnnm od 14. 12. (s kratm poklesem ve fzi zporn). Slunen aktivita pak dle rostla (vetn ojedinlch erupc) a vyvolan zlepen podmnek bylo nejlpe znt na destce (napklad na signlu VK9NS rno 19. 12.). Vposledn prosincov dekd se dostavila jak oekvan uklidnn a zlepen okolo Vnoc, tak i poruchy okolo potku roku 2000. Spostupujc zimou zaalo ve smru na Japonsko pevldat en dlouhou cestou nad krtkou (kad dopoledne jsme mohli slyet silnou ozvnu od oboucestnho en na signlech JA2IGY a RR9O). Pedzvst potku poruch byl vzrst aktivity aurorln Es 30. 12. a pak nsledovalo ji jen zhoren od 31. 12. Vsystmu synchronnch majk IBP chybl (ostatn ji dle) VK6RBP (kde trv problm santnou) a mimo nj ji jen dosud nesputn VR2HK. Obas nevyslal 4X6TU a ze zbylch patncti byla naprost vtina v provozu nepetrit. Krom evropskch majk byl na vech pti psmech vten slyet RR9O (a asto i JA2IGY). Knim se krom bn pijmanch majk zjinch smr odpoledne zpravidla pipojil i 4U1UN. Vzdlenj majky, od nich pichz signl spe od severu, byly pochopiteln slyiteln jen na nkterch zpti psem. Zmajk mimo amatrsk psma od Novho roku 2000 postrdme LN2A, take na stejn ptici kmitot zbv VL8IPS (lpe slyiteln na 10-20 MHz, slabji na 7 MHz).
Jakmile se otevela destka, vyrojila se ada majk i zde a zpravidla se jednotliv (i po sob nsledujc) dny od sebe dosti liily - podmnky na kmitotech nad 20-25 MHz bvaj selektivn. Stav ionosfry, kter odpovdal vloni touto dobou R 12ef (efektivnmu slu skvrn, kter vak pmo nesouvis se skvrnami, ale je potno zptn zionosfrickch charakteristik a oznauje se astji t jako SSNe) 60 a120 (s prmrem lehce nad 80), korespondoval vloni vprosinci s rovn SSNe = 135 pi kolsn v intervalu 92 (30. 12.) a 179 (22. 12.). Zvr pat pehledu prosincovch dennch men dvou nejpouvanjch index. Slunen tok (Penticton, B. C.) byl postupn 165, 166, 152, 148, 143, 143, 153, 150, 156, 164, 159, 159, 166, 168, 179, 194, 201, 206, 207, 209, 217, 202, 198, 182, 178, 177, 162, 150, 144, 136 a 130, vprmru 169,8. Index geomagnetick aktivity Ak urili ve Wingstu takto: 6, 7, 18, 33, 21, 16, 23, 14, 16, 12, 6, 16, 20, 2, 4, 5, 10, 8, 6, 4, 2, 0, 4, 9, 11, 1, 10, 10, 11, 16 a 36. Jejich prmr, pouhch 11,5 vysvtluje, pro byly podmnky en vtinou dobr a stabiln.
Cena dkov inzerce: za prvn tun dek 75 K, za kad dal i zapoat 30 K.
Koupm plynem plnn tetrody 21TE31 (vr. TESLA). Vclav Horika, Vanurova 650, 473 01 Nov Bor, tel. (0424) 34736. Koupm LC mstek BM 366 nebo jin a impulsn reflektometr. Miloslav Doucha, tel. (02) 2097 1352. Koupm zobrazova LCD DR401B. Vlastimil Illek, Jankova 1484, 763 61 Napajedla.
OK1HH
l Pokud jste navzali spojen se stanic M2000A, pak se jednalo skuten o stanici vjimenou - pedn pracovala na pelomu let 1999 a 2000, ovem stanic s takovmto prefixem bylo hodn. Dleitj je, e tato stanice pracovala pesn z msta, kterm prochz Greenwichsk polednk v jihovchodnm Londn a kter se nazv Rangers House. l To, e nai radioamati dosahuj nemalch spch pi expedicch na jin kontinenty, je celkem znmo. Ale zejm nebyl dosud vbec publikovn spch jednoho z nich, kter pi odjezdu na dovolenou v Tunisu nezapomnl na rdio, zastnil se ukrajinskho zvodu alespo jako poslucha a obsadil 3. msto na svt pod znakou 3V/OK2BOB. QX
zkoue tranzistor BM 529, RLC MOST BM 498
Prodm
vetn nvodu k obsluze, ploh a schmat zapojen, cena dohodou. Nabzm k odprodeji i dal midla ady TESLA BM. Koupm (nebo vymnm za jin BM) mic genertor BM 223 (nejradji BM 223E). Ji Hjek, Jankovcova 2872, 415 01 Teplice, tel.: (0417) 29469. Kpim OMEG England potenciometre 31 zpadiek, 6 mm plast oska okrhla alebo s plokou AUDIO + MUSIC PRODUCTS. Tborova 11, 929 01 Dunajsk Streda. Tel./ fax: 00421/709/552 67 46. Hadm firmy, ktor maj zujem podnika na slovenskom trhu. Tel.: 00421 905 516 581

Prakticka Elektronika 2000-03

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Prakticka Elektronika 2000-03

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

N ROZHOVOR

dikan soustky; testovac kolky a zdky; tlatka a klvesnice.

RONK V/2000. SLO 3 V TOMTO SEIT

Praktick elektronika A Radio

Praktick elektronika A Radio - 3/2000

Praktick elektronika A Radio - 3/2000

Vyhlen Konkursu PE-AR

Podmnky Konkursu PE-AR

Vcn prmie a sponzoi:

Praktick elektronika A Radio - 3/2000

Praktick elektronika A Radio - 3/2000

Dvojit MOSFET s kanlem P m nejmen RDS(on) na mm2 pouzdra

Praktick elektronika A Radio - 3/2000

AR ZANAJCM A MRN POKROILM

Obr. 31. Zapojen zobrazova v multiplexnm displeji

Obr. 33. Modul tmstnho tae s obvodem 4553

Praktick elektronika A Radio - 3/2000

Jednoduch zapojen pro voln as

Obr. 1. Standardn zapojen kovch spna Obr. 2. Schma dlkovho spnae

Praktick elektronika A Radio - 3/2000

Obr. 3. Obrazec plonch spoj dlkovho spnae

INFORMACE, INFORMACE ...

Praktick elektronika A Radio - 3/2000

Obr. 1a. Princip zapojen jednoinnho zesilovae

Praktick elektronika A Radio - 3/2000

Obr. 1b. Praktick zapojen jednoinnho zesilovae

Obr. 2a. Princip zapojen dvojinnho zesilovae

Obr. 2b. Zapojen JADIS

Praktick elektronika A Radio - 3/2000

Obr. 3a. Princip zapojen paralelnho dvojinnho zesilovae

Obr. 3b. Schma zapojen zesilovae PPP 35

Praktick elektronika A Radio - 3/2000

Vliv zptn vazby na kvalitu zvuku zesilovae

Praktick elektronika A Radio - 3/2000

Vliv vyvzn zptn vazby na kvalitu zvuku

Praktick elektronika A Radio - 3/2000

Obr. 1. Zapojen korektoru pro videosignl

Praktick elektronika A Radio - 3/2000

Obr. 1. Zapojen mie elektrolytickch kondenztor

680 2,7 k 1 k 470 10 68 k 680 k 15 k 100 150 6,8 k 120 5,6 k

IO1 IO2, IO3 T1 a T5 D1

Obr. 2. Deska s plonmi spoji v mtku 1:1 a rozmstn soustek na desce

Praktick elektronika A Radio - 3/2000

High-End zazen pro potlaen umu SSM2000

Popis zapojen a innosti

Obr. 1. Blokov schma vnitnho zapojen obvodu SSM2000

Praktick elektronika A Radio - 3/2000

Obr. 3. Zkladn zapojen integrovanho obvodu SSM2000 (pevzato z katalogovho listu)

Praktick elektronika A Radio - 3/2000

Zkladn parametry zazen

Obr. 4. Schma zapojen High-End zazen pro potlaen umu SSM2000

Obr. 5. Rozmstn soustek na desce s plonmi spoji potlaovae umu SSM2000

Praktick elektronika A Radio - 3/2000

Obr. 6. Nejvhodnj zaazen obvodu SSM2000 v signlovm etzci

Praktick elektronika A Radio - 3/2000

Energeticky sporn regultor obrtok vetrania pre kodu Favorit

funkce sindikac aktulnho provoznho stavu s LED a sov spna.

Soupiska pouitch soustek

Praktick elektronika A Radio - 3/2000

Jednofzov regultor vkonu

Obr. 2. Prbh signlu osciltoru pro vkon 50 a 95 %

Obr. 1. Jednofzov regultor vkonu - schma zapojen

Praktick elektronika A Radio - 3/2000

Obr. 2. Schma zapojen rychl peddliky