Prakticka Elektronika 2002-12

1
Praktick elektronika A Radio - 12/2002

RONK VII/2002. SLO 12
V TOMTO SEIT
Praktick elektronika A Radio
Vydavatel: AMARO spol. s r. o.
Redakce: fredaktor: ing. Josef Kellner, reda-
ktoi: ing. Jaroslav Belza, Petr Havli,
OK1PFM, ing. Jan Klabal, ing. Milo Munzar,
CSc., sekretarit: Eva Kelrkov.
Redakce: Radlick 2, 150 00 Praha 5,
tel.: 2 57 31 73 11, tel./fax: 2 57 31 73 10,
sekretarit: 2 57 32 11 09, l. 268.
Ron vychz 12 sel. Cena vtisku 36 K.
Roziuje PNS a. s., Transpress spol. s r. o.,
Mediaprint & Kapa a soukrom distributoi.
Pedplatn v R zajiuje Amaro spol. s r. o.
- Michaela Jirkov, Hana Merglov (Radlic-
k 2, 150 00 Praha 5, tel./fax: 2 57 31 73 13,
2 57 31 73 12). Distribuci pro pedplatitele tak
provd v zastoupen vydavatele spolenost Ped-
platn tisku s. r. o., Abocentrum, Moravsk n-
mst 12D, P. O. BOX 351, 659 51 Brno; tel:
5 4123 3232; fax: 5 4161 6160; abocen-
trum@pns.cz; reklamace - tel.: 800-171 181.
Objednvky a predplatn v Slovenskej re-
publike vybavuje Magnet-Press Slovakia s. r. o.,
Teslova 12, P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava 3,
tel./fax (02) 444 545 59 - predplatn, (02) 444 546
28 - administratva; email: magnet@press.sk.
Podvn novinovch zsilek povoleno eskou
potou - editelstvm OZ Praha (.j. nov 6005/96
ze dne 9. 1. 1996).
Inzerci v R pijm redakce, Radlick 2,
150 00 Praha 5, tel.: 2 57 31 73 11, tel./
/fax: 2 57 31 73 10.
Inzerci v SR vyizuje Magnet-Press Slo-
vakia s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava,
tel./fax (02) 444 506 93.
Za pvodnost a sprvnost pspvk odpovd au-
tor (plat i pro inzerci).
Internet: http://www.aradio.cz
E-mail: pe@aradio.cz
Nevydan rukopisy nevracme.
ISSN 1211-328X, MKR 7409
AMARO spol. s r. o.
smajiteli a zamstnanci firmy

RYSTON Electronics spol. sr.o.
Firma RYSTON Electronics
spol. sr.o., pedn distributor
elektronickch soustek v es-
k republice zavrila v leto-
nm roce dest rok sv existen-
ce. Mete strun shrnout vai
desetiletou historii?
Na potku 90. let sdruila spolu-
majitele firmy spolen idea propoje-
n zakzkovho vvoje elektronickch
zazen stechnicky kvalifikovanou
distribuc elektronickch soustek.
Hned od naich skromnch zatk
jsme vechny komponenty, kter pro-
chzely nam skladem, evidovali a
dodvali naim zkaznkm pod
kompletnm oznaenm vrobce,
voriginlnm balen a soznaenm
pesnho data vroby. Na zkladn
ideou bylo vybudovat solidn zzem
nov vznikajcm firmm zamenm
na elektronickou vrobu. Proto jsme
se vprvnch pti letech pedevm
zami l i na vybudovn takovho
vlastnho irokosortimentnho skladu
aktivnch, pasivnch a elektromecha-
nickch soustek, ze kterho by-
chom mohli okamit, prakticky do
druhho dne, zabezpeit vtinu po-
adavk naich zkaznk - dynamic-
kch a rychle se rozvjejcch soukro-
mch firem.
1992 Zaloen firmy vnvaznosti na
pedel vvojov a obchod-
n aktivity spolenk, sp-
n vvoj pobokov telefonn
stedny.
1993 - 1994 Smlouvy snkolika za-
hraninmi vrobci a dodava-
teli, velk rozvoj obchodnch
aktivit.
1995 Sthovn do novho arelu
2N vPraze 4 - Modanech.
1996 Vvoj I SDN pobokov
stedny.
1997 Prvn prezentace na webu, v-
voj ISDN routeru pro zkazn-
ka v SRN.
1998 Sputn internetovho on-
-line systmu pro sledovn
vyzen objednvek.
1999 spn certifikace systmu
zen jakosti ISO 9001 firmou
SGS.
2000 ast na nejvtm oborovm
veletrhu Electronica v Mnicho-
v, vrazn nrst tuzemsk-
ho i zahraninho obratu.
2001 Modernizace prodejnho a skla-
dovho systmu.
2002 Ppravy na vstavbu firemn-
ho adminstrativn skladovho
sdla vPraze 4 - Modanech.
Co se u vs za poslednch pt
let od naeho minulho rozho-
voru na strnkch PE zmnilo?
V kvalit:
Zavedli jsme systm zen jakosti v
oblasti innost cel firmy a certifikovali
ho podle ISO 9001. Tento systm ne-
pokldme za diplom na zdi, ale veo-
becnou normu na podek afunknost
firmy. Donutilo ns to popsat procesy,
probhajc do t doby intuitivn a dt
konkrtnm lidem za n zodpovdnost.
Jeliko jsme spe technici ne mana-
ei, pomohlo nm to i pi zen firmy a
stanovovn jej strategie.
V obchod:
Peli jsme z paprov kultury na
pevn elektronickou formu komuni-
kace, co nm pomohlo automatizovat
rutinn probhajc innosti, a tak elimi-
novat adu chyb zpsobench lidskm
faktorem. Sousteujeme se na nko-
N rozhovor ........................................... 1
Nov knihy ............................................... 2
AR mldei: Zklady elektrotechniky ........ 3
Jednoduch zapojen pro voln as .............. 4
Informace, Informace ............................... 6
Robot manipultor ROB 1-3
zen z PC ............................................. 7
SOS-AT sriov ovlada serv
s P 89C2051 ......................................... 8
Zkuenosti s koncovm zesilovaem
z PE 11/2002 ......................................... 11
GSM dlkov ovlada............................. 13
Digitn teplomr .................................... 16
Paraleln regultor zpornho napt ...... 17
Zapojenie pre pokusy s AVR
................. 18
Obvod MASTER - SLAVE ..................... 19
Zesilova 2x 15 W s PIC ....................... 20
Dlkov ovldn k pehrvai mp3 ........ 24
Inzerce..................................... I-XXVIII, 48
Obsah ronku 2002 .......................... A - D
Tyristorov regultor pre zvarovac
transformtor alebo in indukn za.. 25
Regultor proudu LED ........................... 26
Pijma FM 134 - 141 MHz
pro zpracovn signl
z meteorologickch satelit .................... 27
Jednoduch mi vkonu ...................... 31
PC hobby ............................................... 33
Rdio Historie ...................................... 42
Z radioamatrskho svta ...................... 44
Stnek firmy RYSTON na vstav Electronica 2000 v Mnichov
2
Knihy si mete zakoupit nebo objednat na dobr-
ku v prodejn technick literatury BEN, Vnova 5,
100 00 Praha 10, tel. (02) 7482 0411, 7481 6162, fax
7482 2775. Dal prodejn msta: Jindisk 29, Praha 1,
sady Ptatictnk 33, Plze; Cejl 51, Brno; esko-
bratrsk 17, Ostrava, e-mail: knihy@ben.cz, adresa na
Internetu: http://www.ben.cz. Zsielkov sluba na
Slovensku: Anima, anima@dodo.sk, Tyrovo nbr. 1
(hotel Hutnk), 040 01 Koice, tel./fax (055) 6003225.
Hjek, K.; Sedlek, J.: Kmito-

tov filtry. Vydalo nakladatel-
stv BEN - technick literatura,
536 stran A5, vzan, obj. slo
120911, 699 K.
V z 2002 vyla tato fundovan kniha
naich pednch odbornk. Jej vhodou je
ucelen podn problematiky, kter dosud
nebyla v takovm rozsahu publikovna. Na
tomto malm prostoru vak nelze zcela do-
staten popsat npl knihy, proto jen stru-
n k obsahu: 1. Zkladn vlastnosti kmito-
tovch filtr; 2. Penosov vlastnosti a
charakteristiky zkladnch typ filtr; 3. N-
vrh filtr RC a RLC 1. a 2. du; 4. Filtry
RLC vych d; 5. Filtry ARC 2. du;
6. Filtry ARC vych d; 7. Filtry se spnan-
mi kondenztory; 8. Zvltn typy a aplikace
kmitotovch filtr; 9. Optimalizace kmitotovch
filtra vyuit potae pi jejich nvrhu; 10.
Ploha: Nvrhov tabulky; Literatura; Rejstk.
ubrt, V.: Mikrokontrolry Atmel
AVR - vvojov prosted. Vyda-
lo nakladatelstv BEN - technic-
k literatura, 96 stran B5 + CD,
obj. slo 121099, 199 K.
Jedn se o praktickou knihu, kter
umonuje v interakci s podklady z Internetu
pmo vvoj jednoduho pstroje. Je vak
urena tenm, kte ji maj zkuenosti
s programovnm mikrokontrolr. Pedpo-
kld se, e ten disponuje nkterm ze
start kit, pipojitelnm pes sriovou linku
k potai PC. Na doprovodnm CD je obsa-
en software pro mikroprocesory AVR, kter
uvedenou problematiku e. Jedn se tedy
pedevm o monitor, zkladn funkce operan-
ho systmu a soubor podprogram obsluhy dis-
pleje LCD, vetn funkc pro tvorbu menu.
lik typ zkaznk, z nich kad m
svho stynho pracovnka, co pom-
h rozvjet vztahy zaloen na dve
a kompetentnosti. Zavdme ion-line
systm internetovho obchodu a n
prodejn systm, osvden, ale poplat-
n dob svho vzniku, zsadnm zp-
sobem modernizujeme.
Ve vvoji a vrob:
Tematicky se stle zamujeme na
komunikan techniku pro osvden
zkaznky, ale protoe si nechceme
nasazovat klapky na oi, provdme
adu dalch vvojov-vrobnch za-
kzek na spnan zdroje, dic elek-
troniku, sbr dat, diagnostick syst-
my, elektroniku pro spolehliv aplikace
a zten prosted. Z kad akce si
krom zisku sname odnst njak
pouen a praktick poznatky z apli-
kace modernch soustek do dal
innosti. Tak jsme se nauili pouvat
programovateln obvody, nov proce-
sory, nov rodiny telekomunikanch
obvod, nov technologie monte,
neustle se rozvjejc nvrhov sys-
tmy pro schmata a plon spoje a
co je velmi dleit, metody spolupr-
ce se zkaznky a partnery. Vvoj a
vroba dle pomh obchodu s vy-
hodnocovnm reklamac, testovnm
soustek, technickho poradenstv,
a tak dv signly o tom, jak sou-
stky by bylo dobe mt ve sklad pro
zkaznky, jim vyvjme a v budouc-
nu budeme dodvat pro vrobu. Kva-
lita ve vvoji znamen podek v ar-
chi vaci vvoj ovch verz , j ej i ch
schvalovn a pedvn a zptn vaz-
b. Proto pracujeme na programovm
systmu pro snadnou orientaci v za-
kzkch.
Modany, prask tvr na be-
hu Vltavy, byla zastiena srpno-
vou povodn. Jak jste pekali
velkouvodou?
Opravdu jsme mli namle, a po
navnm boji jsme se nakonec ubrni-
li. Mal prmyslov zna, ve kter sdl-
me, se promnila vuzavenou oblast
bez elektiny, plynu i telefonickho spo-
jen. Sklad soustek mme vpzem
a hladina nedalek eky byla vdob
kulminace na rovni skoro metrov v-
ky naich regl. Svelkm tstm a
spolenm silm snaimi sousedy, fir-
mou 2N a. s., se nm podailo vas za-
jistit vkonn agregt a erpadla. Na-
rychlo jsme zazdili vjezdy na parkovit
ped budovou a pak jsme se nkolik dn
a noc stdali u stroj a erpali ze vech
kanl varelu (promnnch na vo-
dotrysky) a 100 m
3
za hodinu zptky
na zcela zaplavenou Modanskou ulici.
Dky na nezvislosti na telekomuni-
kanm molochovi jsme obnovili telefo-
nick spojen a Internet prakticky dru-
h den, co umonilo nejen nm, ale
bezdrtov i nkolika okolnm firmm
zat ve ztench podmnkch alespo
komunikovat se zkaznky.
Jak vidte vlastnma oima firmu
RYSTON v toku asu prv uply-
nulch deseti let jej existence ?
Firma si za dobu svoj existence vy-
budovala dobr jmno doma i v zahra-
ni zejmna tm, e vdy pln svoje z-
vazky a nerada zkaznkm k, e
tuto soustku nemme vprogramu.
Jsme jedna z mnoha firem na trhu.
Mme slun skladov sortiment a po-
loky, kter skladem nejsou, dokeme
velmi rychle zajistit. Navc umme do-
dvat cel spektrum soustek a ne jen
njakou jeho st jako jin velc distri-
butoi. Mnoha zkaznkm drme a re-
zervujeme zbo, kter mohou odeb-
rat znaeho skladu postupn, co
vtina dodavatel stednm a menm
zkaznkm obvykle neumouje. Toto
vechno se da dky tomu, e RYSTON
je dobr a ptelsk tm lid s kvalitnm
a dobe fungujcm technickm a pro-
voznm zzemm. Vichni doufme, e
spn rozvoj firmy bude pokraovat
ivbudoucnu, zejmna po naem vstu-
pu do EU.
Dkuji za rozhovor
Leton povode se nevyhnula ani firm RYSTON
Pipravil Ing. Jaroslav Belza
3
AR ZANAJCM A MRN POKROILM
(Pokraovn)
Tranzistory MOSFET,
voltamprov charakteristiky
apouit
Tranzistory MOSFET se pro sv
vhodn vlastnosti pouvaj v nejrz-
njch zazench a obvodech. Tran-
zistory men ne tiscina milimetru
jsou pouity v procesorech a pam-
tech pro potae, tranzistory schop-
n spnat proud a stovky ampr zase
v mnich spnanch zdroj a regu-
ltorech. V naprost vtin se jedn
o tranzistory pracujc v tzv. obohace-
nm enhancement mdu. Takov
tranzistor potebuje na dic elektro-
d (gate) urit napt, aby vedl proud.
Pi nulovm napt na gate proud ne-
prochz. To umouje konstruovat
obvody napjen jen jednm napje-
cm naptm. Ne uvedu konkrtn
zapojen, podvejme se na vlastnosti
dvou typickch tranzistor MOSFET.
Obr. 71. Penosov charakteristika
tranzistoru BSS138
Na obr. 71 je penosov charakte-
ristika malho tranzistoru BSS138
(obdobn tranzistor je nap. BS108
nebo BS170). Tranzistoru zan vst
proud pi napt gate asi 1,5 V, pi na-
pt 3 V je ji zcela oteven. Na obr.
72 jsou vstupn charakteristiky tho
tranzistoru. Na nich je pozoruhodn
pedevm to, e jsou uvedeny a do
proudu drain vtm ne 2,5 A, pi-
em ve stejnm katalogovm list,
odkud byly pevzaty, je uveden maxi-
mln proud tranzistoru (v impulsu) jen
0,88 A. Podobn jako u tranzistoru
JFET m charakteristika st odpo-
rovou a oblast nasycenho proudu.
Obr. 72. Vstupn charakteristika
tranzistoru BSS138
Penosov charakteristika vkono-
vho tranzistoru MOSFET IRLZ34N je
na obr. 73. Od charakteristiky na obr.
71 se li jen mtkem na proudov a
napov ose. Vstupn charakteris-
tika je na obr. 74.
Obr. 74. Vstupn charakteristika
tranzistoru IRLZ34N
Na obr. 75 je graf tzv. bezpen
pracovn oblasti (SOA - Safe opera-
ting area). Graf vyznauje oblast ma-
ximlnho napt a proudu, kter mo-
hou bt souasn na tranzistoru bez
nebezpe pokozen soustky. Kiv-
ka DC plat pro stejnosmrn pracov-
n bod. Ten je v podstat omezen
maximlnm povolenm proudem a
naptm drain a ztrtovm vkonem
tranzistoru. Krtkodob, tj. po dobu tr-
vn impulsu me bt na tranzistoru
souasn velk napt i proud. Oka-
mit ztrtov vkon je velk, protoe
se vak ip tranzistoru nesta oht,
tranzistor se nezni. Kivky pro jed-
Obr. 73. Penosov charakteristika
tranzistoru IRLZ34N
notliv dlky impuls jsou uvedeny
vgrafu.
dic elektroda tranzistor MOS-
FET (gate, hradlo) je dokonale odizo-
lovna od zbytku systmu tranzistoru
a tvo s nm vlastn kondenztor.
Tranzistory MOSFET se pouvaj nej-
astji v obvodech jako spna. V ta-
kovm ppad je teba tranzistor vel-
mi rychle otevt a zavt, jinak se na
nm ztrc mnoho vkonu, tranzistor
se zahv a innost zazen zmen-
uje. V praxi to znamen, e je teba
velmi rychle nabt a vybt kondenz-
tor hradla. Kapacita dic elektrody
bv u vkonovch tranzistor du
stovek pF a jednotek nF (IRF530).
Pracuje-li tranzistor v obvodech se
spnacm kmitotem destek a sto-
vek kHz, je teba dobe navrhnout ob-
vod, kter bud dic elektrodu tran-
zistoru. Potebn proud pro nabjen
a vybjen gate je bn a stovky
miliampr!
Na obr. 76 je graf zvislosti napt
hradla na velikosti dodanho nboje
do gate tranzistoru IRLZ34N pi prou-
du zdroje omezenm na 30 A. Jak se
nabj parazitn kondenztor hradla,
zvtuje se nejdve na hradle napt.
Pak se tranzistor pi napt necelch
4 V zane otevrat a zvtovn na-
pt se vlivem parazitn kapacity mezi
gate a drain velmi zpomal. Tranzis-
tor zstane dle v polootevenm
stavu, co zvtuje ztrty v obvodu.
Ztchto dvod se vrobci sna pa-
razitn kapacity tranzistor vemi mo-
nmi zpsoby zmenit. Neplat to jen
pro vkonov tranzistory, i u logickch
obvod (procesor) je vtina tepla
generovna ztrtami pi spnn.
Obr. 76. Zvislost napt hradla
tranzistoru IRLZ34N na dodanm
nboji pi proudu drain 30 A
Stejn zvislosti jako pro zde uve-
den tranzistory s kanlem n plat i
pro tranzistory s kanlem p. Tranzis-
tory P-MOSFET vak mvaj vzhledem
kodlin vodivosti dr a elektron
vsepnutm stavu u obdobnch kom-
plementrnch typ asi dvojnsobn
odpor.
Obr. 75. Bezpen pracovn oblast
tranzistoru IRLZ34N
VH
(Pokraovn pt)
4
Obr. 1. Osmibitov ovlada pohyblivho svtla s LED
Osmibitov ovlada
pohyblivho svtla
s LED
Ji mnoho rznch zapojen ovla-
da pohyblivho svtla bylo otitno,
mnoh znich pouvala rozlin IO,
aby bylo dosaeno co mon nejvt
innosti, spolehlivosti a efektu.
Dostal se mi do ruky IO SN74164,
co je osmi bi tov posuvn regi str.
Chtl jsem vytvoit zapojen, kde bych
mohl dit rychlost posuvu stavu log. 1
celm posuvnm registrem, a abych
mohl navolit jakoukoliv kombinaci sta-
v log. 1, kter bude prochzet celm
posuvnm registrem (jeho vstupy QA
a QH).
Schma ovladae pohyblivho
svtla je na obr. 1. Jako genertor tak-
tovacho signlu pro posuvn registr
jsem pouil asova 555 v bnm za-
pojen astabilnho multivibrtoru, po-
tenciometrem P1 dme kmitoet tak-
tovacho signlu neboli rychlost posuvu
stavu log. 1. Na vstupu asovae
jsou zapojena dv hradla NAND
(IO2C, IO2B), kter tvaruj vstupn im-
pulsy zasovae 555. Stisknutm tla-
tka TL1 se zablokuje vstup hodin
(CLK) IO SN74164 a penos stavu
log. 1 posuvnm registrem se zastav.
Po uvolnn tlatka penos stavu log.
1 opt pokrauje dl.
Pro pedvolbu kombinaci stav
log. 1 jsem pouil miniaturn osmibito-
v spna DS-08 do plonch spoj, kte-
r je na schmatu znzornn jako sku-
pina osmi spna S1-1 a S1-8. Kdy
chci nap. penet posuvnm regist-
JEDNODUCH ZAPOJEN PRO VOLN AS
rem pouze jeden kladn impuls (jeden
stav log. 1), tak sepnu vechny spna-
e S1-1 a S1-8. Pak bude vdy je-
nom jeden z vstup Q1 a Q8 posuv-
nho registru ve stavu log. 1.
Signly z vstup posuvnho regis-
tru se bud tranzistory T1 a T8, kter
spnaj proudy do osmi skupin po osmi
LED o prmru 5 mm (D1A a D8H).
LED ve skupin jsou zapojen v srii, pro
rozsvcen jedn LED je potebn napt
asi 1,75 V, tud pro rozsvcen osmi
LED potebujeme napt 14 V (m vce
LED vsrii, tm vt napt je teba).
Aby se pi zapnut napjecho na-
pt nemohl posuvn registr samovoln
nastavit do nahodilho stavu, je ovla-
da vybaven obvodem automatickho
nulovn pi zapnut napjen. Nulovac
obvod je tvoendiodami D17, D18,
D19, elektrolytickm kondenztorem
C3 a rezistorem R4. Pi zapnut se nej-
dve posuvn registr vynuluje pes re-
zistor R4, potom se nabije kondenz-
tor C3 a na nulovacm vstupu CLR
posuvnho registru se objev vysok
rove H (o nco mn ne +5 V).
Pak se podle nastaven spna S1 za-
ne posuvnm registrem penet na-
staven poet impuls (stav log. 1).
Tranzistory T1 a T8 nemus nutn
spnat jen diody LED, mohou (po vko-
novm poslen) spnat nap. rovky na
stromeek. Chceme-li, aby tyto rov-
ky byly na sov napt 230 V/50 Hz,
meme k jejich spnn pout tyristo-
ry nebo tranzistory s dostatenm po-
volenm kolektorovm naptm. K v-
stupm tranzistor T1 a T8 meme
tak zapojit triaky (10 A/600 V), z nich
kad me spnat vkon a 1000 W.
Upozoruji na to, e vkonov
spnae (a zvlt pro ovldn s-
ovho napt) mohou aplikovat na
vstupy spnacch tranzistor T1 a
T8 pouze pracovnci, kte ji maj
dostaten zkuenosti stmito ob-
vody a kte dodr veker bezpe-
nostn pedpisy pro prci se so-
vm naptm!
Cel zapojen ovladae jsem reali-
zoval na univerzln desce s motivy spo-
j pro IO i ostatn soustky. Na desce
je tak napjec zdroj, kter je zapojen
klasicky se stabiliztorem MA7805.
Mohu potvrdit, e postupn rozsv-
cen vtch skupin LED je velice efekt-
n. Z LED je mon poskldat rzn
obrazce, kter se pak podle nastaven
spna S1-1 a S1-8 rzn rozsvcej
a zhasnaj.
Miroslav Bydovsk
Pozn. red.: Autor pedchozho p-
spvku, podobn jako ada dalch
pispvatel, zapojuje LED bez ped-
adnho rezistoru. Takov zapojen je
zsadn chybn (i kdy nhodou fun-
guje), protoe proud LED nen defino-
vn a LED se mohou snadno zniit
pli velkm proudem.
V popisovanm osmibitovm ovla-
dai bychom doporuovali zapojit do s-
rie s kadou skupinou osmi LED po jed-
nom pedadnm rezistoru a LED pak
napjet naptm +24 V. Odpor Rp ped-
adnho rezistoru se vypote podle vzta-
hu:
Rp = (U
N
- nU
D
)/I
D
[; V, A],
kde U
N
je napjec napt, n je poet
LED v srii, U
D
je napt potebn pro
5
rozsvcen LED (U
D
je piblin 1,75 V
a je prakticky nezvisl na proudu I
D
)
a I
D
je proud protkajc diodami LED.
Vhodnj by bylo zapojit do kolek-
toru kadho tranzistoru vdy po dvou
vtvch se tymi LED v srii, piem
v kad vtvi by byl samostatn ped-
adn rezistor. LED by se pak mohly
napjet naptm +12 V z bnho s-
ovho adaptru a z tohoto napt by
bylo mon stabiliztorem 7805 odvo-
dit i napt +5 V pro napjen IO.
Diod LED je mon pout i men
mnostv, jejich potu se pizpsob
zapojen obvodu a odpor pedadn-
ho rezistoru.
Ppravek k PC pro
sledovn nf signlu
a men jeho kmitotu
Ppravek umouje akusticky indi-
kovat sledovan nf signl a mit jeho
kmitoet. Rozsah napt menho
signlu je 1 mV a 10 V, maximln
men kmitoet je 10 kHz. Ppravek
se pipojuje k PC k nktermu ze sri-
ovch port com1 a com4.
Popis ppravku
Schma ppravku je na obr. 2. Sle-
dovan nf signl se vede ze vstupn
svorky J1 pes vazebn kondenztor
C1, potenciometr P1 pro ovldn citli-
vosti a dal vazebn kondenztor C2
na neinvertujc vstup operanho zesi-
lovae (OZ) TESLA MAC155 (IO1). Je
to OZ s tranzistory J-FET na vstupu a
s malm pkonem a lze jej nahradit za-
hraninm OZ LF355. OZ nem zave-
denou zpornou zptnou vazbu a m
zeslen du 100 000. Pracuje v pod-
stat jako kompartor a tvaruje libovol-
n prbh nf signlu na obdlnkov.
Vstup OZ je zaveden pes vazebn
kondenztor C5 na vvod CTS srio-
vho portu PC.
Ppravek je napjen pmo ze sri-
ovho portu z vvod RTS a DTR. Sig-
nly z tchto vvod jsou usmrnny
diodami D1 a D2 a vyhlazeny konden-
ztory C3 a C4 a takto zskanm klad-
nm a zpornm stejnosmrnm nap-
tm je napjen OZ IO1.
Soustky ppravku jsou vestav-
ny do pouzdra z vyazen myi pro PC,
piem je s vhodou vyuit kabel, pro-
pojujc my se sriovm portem PC.
Pro zaveden nf signlu do vstupu p-
pravku je pouit stnn kablk, kter
m na konci bannky nebo krokodlky.
Pokud je sriov port opaten ko-
nektorem CANNON s devti kontakty,
je signl DTR na kontaktu . 4, signl
CTS na kontaktu . 8, signl RTS na
kontaktu . 7 a zem (GND) na kontak-
tu . 5.
Pokud je na sriovm portu konek-
tor CANNON s dvacetipti kontakty, je
signl DTR na kontaktu . 20, signl
CTS na kontaktu . 5, signl RTS na
kontaktu . 4 a zem (GND) na kontak-
tu . 7.
Ppravek nepotebuje dn nasta-
ven a funguje na prvn pipojen k PC.
Popis program
Pi pouit ppravku s PC mus bt
v PC sputn program SLEDO-
VA.EXE. Tento program je k dispozi-
ci ke staen na internetovch strn-
kch redakce www.aradio.cz .
Po sputn programu vybereme
port, na kter je pipojen kabel pprav-
ku. Stisknutm klvesy 1 vybereme port
com1, stisknutm klvesy 2 vybereme
port com2, stisknutm klvesy 3 vybe-
reme port com3 a stisknutm klvesy 4
vybereme port com4. Po vbru portu
mme monost si vybrat, zda chceme
poslouchat sledovan signl na vesta-
vnm reproduktoru v PC, nebo ne.
Tuto volbu provedeme stisknutm kl-
ves A nebo N. Pi stisknut klvesy A je
kmitoet sledovanho signlu zobrazo-
vn na monitoru PC a souasn ho
slyme, pi stisknut klvesy N se pou-
ze zobrazuje kmitoet. Zvolen zpsob
men ukonme stisknutm libovoln
klvesy, nov men vybereme opt
stisknutm klves A nebo N. Program
se ukon stisknutm klvesy ESC.
Dle existuje program KMITO-
ET.EXE (t je k dispozici ke staen
na internetovch strnkch redakce
www.aradio.cz), kter umouje mit
kmitoet nf signlu, pivedenho pes
vazebn kondenztor pmo na vvod
CTS sriovho portu PC. Rozsah nap-
t menho signlu je v tomto ppad
1 a 10 V, maximln men kmitoet
je rovn 10 kHz. Program KMITO-
ET.EXE se ovld shodnm zpso-
bem jako program SLEDOVA.EXE.
Tento ppravek ani pouit pro-
gramy nemohou konkurovat tovr-
nm vrobkm, maj pouze umonit
vyut PC pro rzn men.
Literatura
[1] Amatrsk radio B - 4/1976.
[2] Amatrsk radio B - 3/1996.
Vlastimil Vgner, Jaromr Fiala
Ovldn rel 24 V
naptm 12 V
Autor tohoto pspvku poteboval
ovldat koaxiln antnn rel s cvkou
na 24 V napjecm naptm 12 V z ra-
diostanice, a proto navrhl obvod podle
obr. 3, kter to umouje.
Ovl dac obvod vyuv znm
skutenosti, e jmenovit napt cvky
rel odpovd napt potebnmu pro
spolehliv pitaen kotvy rel, zatmco
pro udren ji pitaen kotvy posta-
uje napt podstatn men. Nap.
uveden koaxiln rel odpadalo a pi
napt 7 a 8 V. Je zejm, e pro udr-
en tohoto rel ve stavu ptahu napt
12 V spolehliv postauje.
Obvod na obr. 3 zajiuje, e po
dobu asi 10 ms po sepnut spnae S1
je na cvku rel pivdn dvojnsobek
napjecho napt 12 V, tj. napt 24 V,
nutn pro pitaen kotvy rel. Napt
je zdvojnsobeno kondenztorem
C1, kter je pi vypnutm spnai nabit
pes rezistor R2 napjecm naptm
12 V a pi sepnut spnae se zapoj
z hlediska cvky rel do srie s napje-
cm naptm obvodu. Proud do cvky
rel protk tranzistorem T1, kter je
pi sepnutm spnai S1 oteven. Po
vybit kondenztoru C1 se oteve dioda
D1 a na cvku rel je trvale pivdno
napt asi 11 V (napjec napt 12 V
zmenen o bytky na D1 a oteve-
nm T1), kter udruje kotvu rel pita-
enou. Po vypnut spnae S1 se tran-
zistor T1 uzave, proud do cvky rel se
peru a kotva rel odpadne. Po vy-
pnut spnae S1 je nutn ped jeho
optovnm sepnutm alespo 1 s vy-
kat, aby se kondenztor C1 stail
opt nabt.
Hodnoty soustek podle obr. 3
jsou navren pro odpor cvky rel vt-
ne 240 , pi menm odporu by se Obr. 2. Ppravek k PC pro sledovn nf signlu a men jeho kmitotu
Obr. 3. Obvod pro ovldn rel 24 V
naptm 12 V
6
INFORMACE, INFORMACE ...
Na tomto mst vs pravideln informujeme o nabdce
knihovny Starman Bohemia, Konviktsk 24, 110 00 Praha 1,
tel.: 224 239 684, fax: 224 231 933 (Internet: http://
www.starman.net, E-mail: prague@starman.bohemia.net),
v n si l ze pedpl ati t jakkol i v asopi sy z USA a za-
koupit cokoli z velmi bohat nabdky kni h, vychzejcch
v USA, v Anglii, Holandsku a ve Springer Verlag (SRN)
(asopi sy i kni hy nejen el ektrotechni ck, el ektroni ck
i potaov - nkolik set titul) - pro stl zkaznky
sl eva a 14 %.
Knihu AGP System Architecture, jejm autorem je
Dave Dzatko z firmy NindShare, Inc., vydalo nakladatelstv
Addison-Wesley v roce 1998.
Interface pro Accelerated Graphic Port (AGP) je specifi-
kace busu nov platformy, kter podporuje velmi vkonnou
grafiku na PC. Kniha pojednv prv o tomto systmu
AGP, obsahuje jeho pehledn i detailn popis a je uebnic
pro jeho zvldnut. Dlm zpsobem kniha informuje o 3-D
grafice a o videu.
Kniha m 248 stran textu s mnoha obrzky, m formt
o nco ni ne A4, mkkou oblku a v R stoj 1442,- K.
musela zvtit kapacita kondenztoru
C1 a pout tranzistor T1 s vtm mez-
nm proudem.
Provoz rel s popsanm obvodem
nelze povaovat za absolutn spolehli-
v, protoe po nhodnm samovolnm
odpadnut kotvy rel (nap. pi otesu)
ji kotva znovu nepithne, i kdy je
spna S1 seput. Proto je vhodn mt
zptnou kontrolu stavu rel. V ppad
poteby pak meme krtkodobm vy-
pnutm a optovnm sepnutm spnae
S1 uvst rel do sepnutho stavu.
FUNKAMATEUR, 2/1998
Prodlouen ivotnosti
baterie ve svtiln
Na obr. 4. je schma obvodu, kter
s vyuitm principu impulsn stabilizace
proudu rovkou prodluuje ivotnost
baterie v kapesn svtiln nebo ve svtil-
n na kolo.
asova 7555 typu CMOS (IO1)
pracuje jako astabiln multivibrtor a
bud tranzistor T1, kter spn impul-
sy proudu z baterie B1 do rovky Z1.
V zvislosti na napt baterie je ka
impuls zena tak, e se zvtuje pi
poklesu napt baterie. Tm je dosae-
no stabilizace efektivn hodnoty proudu
rovkou a rovka se jmenovitm na-
ptm 2,5 V svt v rozmez napt bate-
rie 1,8 a 3,5 V stejn, jako by byla na-
pjena konstantnm naptm 1,8 V.
Exotick typ tranzistoru T1 lze zejm
Obr. 4. Obvod, kter prodluuje
ivotnost baterie ve svtiln
nahradit bnmi typy BD135 a 139
nebo BD433 a 441 apod. s kolektoro-
vm proudem nejmn 1 A, kter by
mly mt proudov zesilovac initel
alespo 150.
Dky stabilizaci proudu rovkou je
mon pln vyut kapacitu baterie a
v porovnn s bnm zpsobem jej-
ho vyuit tak prodlouit jej ivotnost.
Souasn se prodlou i ivotnost -
rovky, protoe nen pehavovna pi
maximlnm napt baterie.
RadCom, nor 2002
Binrn spna
ovldan tlatky
Na obr. 5. je schma obvodu, kter
umouje ktermkoliv z paraleln za-
pojench tlatek S1 a S3 (nebo i dal-
ch) zapnat a vypnat rovku Z1
(pop. jin spotebi), pipojen ke kon-
taktm rel RE1. Pi prvnm stisknut
kterhokoliv tlatka se rovka zapne,
pi druhm stisknut se vypne, pak opt
zapne atd. Umstme-li jednotliv tlat-
ka na koncch chodby, schodit, velk
haly apod., lze z rznch mst ovldat
svtlo jako schodiovm spnaem.
Zkladem binrnho spnae je
klopn obvod D typu 4013 (IO1A), kte-
r dky propojenmu vstupu Qnon se
vstupem D mn pi kadm taktova-
cm impulsu na vstupu CLK svj stav
Obr. 5. Binrn spna ovldan tlatky
na stav opan. Z vstpu IO1A je bu-
zen spnac tranzistor T1, kter ovld
rel RE1. Diody D2 a D3 chrn T1
ped pekmity napt, zpsobenmi
spnnm proudu do cvky rel. Rel
RE1 m cvku pro napt 12 V o odporu
vtm ne 120 , kontakty rel jsou
dimenzovny na sov napt 230 V a
proud odpovdajc zti.
Binrn spna je napjen ze sov-
ho transformtoru TR1 o vkonu ales-
po 3 VA, kter m sekundrn napt
2x 12 V. Usmrnn napt je pmo za-
vedeno na cvku rel, pro IO1 je usmr-
nn napt jet zmeneno na 12 V
stabiliztorem se Zenerovou diodou D1.
Stavba zazen je urena pro zku-
en amatry, protoe se v nm vy-
skytuje nebezpen sov napt.
Obvody se sovm naptm mus
bt dn izolovan a pi oivovn a
provozu zazen mus bt dodreny
vechny bezpenostn pedpisy.
Electronics Now, ervenec 1994
Tmatem asopi su Konstrukn
elektronika A Radio 6/2002, kter vy-
chz souasn s tmto slem PE,
jsou nov smry v televizn technice.
Dle jsou v tomto sle KE Zajmav a
praktick zapojen a dokonen ln-
ku Konstrukce a zajmav obvody z nf
techniky 2 z KE 5/2002.
! Upozorujeme !
7
Cel robot je ovldn modelskmi
servomechanismy (servy) Hitec HS-
322 - tedy tmi nejlacinjmi na sou-
asnm trhu, a zen osobnm pota-
em PC. Pro zen robotu je vytvoen
ovldac program WinSOS, kter
umon naprogramovat pohyb robotu
ve vech tech osch a uloit a 2048
krok programu. Program zskte
zdarma na www.rotta.cz.
Robot se pohybuje ve tech osch
- oten zkladny, zdvih ramene a po-
hyb kletiny.
Pohyb serv v robotu je zen elek-
tronickm modulem SOS-AT (viz druh
st lnku), co je mikroprocesorov
ovlada serv, komunikujc s osobnm
potaem sriovou linkou RS 232
(u potae PC COM1 a 4).
Konstrukce robotu byla podzena
poadavku pout bn dostupn
dly, pro vrobu nen teba dn stroj-
n obrbn s vjimkou vrtn a ezn.
Pedpokldme ovem, e vrtaku a
lupnkovou pilku m ve sv vbav
kad radioamatr. Vechny kompliko-
vanj dly jsou pouity hotov, kou-
pen v prodejnch s elektronickmi
soustkami a v modelskch prodej-
nch.
Prototyp robotu byl vyezn lase-
rem z deskovho organickho skla
tlouky 3 mm, nic vak nebrn i run
vrob. Dly jsou tvarov velmi jedno-
duch a nepotebuj zvltn pe pi
obrbn. Jako stavebn materil lze
pout i skeln lamint nebo kuprextit.
Konstrukn een
Upnac kletina je eena jako pa-
ralelogram, skldajc se z 6 shodnch
ramen jednozvratnch a dvou ramen
dvojzvratnch. Tahem serva za tyto
dvojzvratn ramena se kletina rozev-
r a svr. Oton body ramen kletiny
jsou vytvoeny provleenm roub
M3, u zadnch ramen jsou na rouby
jet navleeny izolan podloky IB2
(GM), kter zde slou jako distann
podloky a umouj lehk zasunut
thla od ovldacho serva. Thlo od
serva je vyrobeno z upraven kance-
lsk sponky (vidlice) a nkolika centi-
metr ocelovho pocnovanho drtu
(v nouzi narovnan kancelsk spon-
ka). Cel thlo je spjeno bnou c-
novou pjkou a pro dosaen efektnj-
ho vzhledu je potaeno teplem
smrtitelnou burkou prmru 1,6 mm.
Na dotykovch plochch kletiny je
vteinovm lepidlem nalepeno 15 mm
pryovho tsnn do oken.
Servo pohybu kletiny je vsazeno
do vyznutho otvoru a upevnno ty-
mi rouby M3.
Servo pohybu ramene je upnuto
mezi desku ramene a ptlanou des-
ku. Sprvnou vzdlenost obou desek
zajiuj 4 polyamidov distann
sloupky KDI6M3x20. Poloha serva je
zajitna jeho zasunutm mezi tyto
sloupky. Jeden oton bod ramene je
vytvoen pmo osou serva; unec ta-
l serva je upevnn rouby M1,6 na
bonici zkladny. Za servo je vloena
destika se zalisovanm distannm
sloupkem KDR 12, kter tvo druh
oton bod ramene. Destika s epem
a zadn strana serva je spojena kous-
kem oboustrann lepc psky. Tm je
zajitna stabiln poloha serva i po-
mocn destiky. Pokud by se dky v-
robnm tolerancm pesto servo po-
souvalo, lze ho upevnit co nejten
oboustrann lepc pskou (nejlpe
Scotch). Tato pska je bn v prodeji
ve vtch paprnictvch.
Bonice zkladny jsou rozepeny
temi distannmi sloupky KDI6M3x50.
K oton desce jsou bonice upevn-
ny plastovmi konzolami MPJ 2621
provleenmi rouby M3. Oton des-
ka kloue po hlavch esti zslepek
F715HP-08, kter jsou zatlaeny do
otvor o prmru 8 mm v zkladn desce.
Pod zkladn deskou je upevnno
tymi rouby M3 na pomocn desce
servo oten ramene. Pomocn des-
ka je uchycena tymi rouby M3 a ve
sprvn vzdlenosti od zkladn desky
drena distannmi sloupky KDR07.
Pi sestavovn zkladny robotu
nejprve upevnme dvma rouby M1,6
(MPJET 0205) unec tal z pslu-
enstv serva na otonou desku, po-
tom sestavme zkladn a pomocnou
desku spolen se servem a unec
tal serva s pipevnnou otonou des-
kou nasuneme na hdel serva. Oton
deska mus lehce dosednout na hlavy
plastovch zslepek, nesm vak bt
Robot manipultor
ROB 1-3 zen z PC
Ji Rotta, ing. Ji Bezstarosti
Objevuje se nov fenomn - domc robotika. Na Internetu lze
nalzt stovky robot, a se ji jedn o manipultory, roboty po-
jzdn a dokonce krejc. Dal novinkou je animatronika - ovl-
dn loutek potaem. Tyto pstrojky maj jedno spolen - jejich
pohyb zajiuj modelsk serva. Aby je bylo mon pipojit p-
mo k potai, byl navren elektronick modul SOS-AT, kter je ur-
en k zen osmi modelskch serv.
ROB 1-3 je jednoduch model trojosho robotu, kter byl inspi-
rovn strnkami www.lynxmotion.com. Robot me slouit
k vuce, demonstraci monost potae, reklam, jednoduchmu
polohovn nebo jen pro zbavu a radost.
8
pli pitlaena, aby pi oten ramene
robotu nebyl nadmrn namhn mo-
torek serva. V tto poloze celou sesta-
vu zajistme lehkm dotaenm roubu,
kter prochz do osy serva.
Bonice zkladny jsou vyrobeny
z ern nalakovan nbytksk de-
votsky, oznut do patinho tvaru.
Robot ROB1-3 bude dodvn jako
stavebnice ve dvou provedench: se
servy a bez nich. Verze bez serv bude
obsahovat i kompletn sadu spojova-
cho materilu. Bli informace o sta-
vebnicch najdete na www.rotta.cz a
v prodejn Rasel, Francouzsk 34,
120 00 Praha 2.
Seznam materilu
Distann sloupek KDR07, 4 ks, GM
Distann sloupek KDR12, 1 ks, GM
Distann sloupek KDI6M3x20, 4 ks, GM
Distann sloupek KDI6M3x50, 3 ks, GM
Izolan podloka IB2, 4 ks, GM
Zslepka 8 mm F715HP-08, 6 ks, GM
Obr. 1. Jednotliv dly robotu
Upevovac konzola 3 mm MPJ 2621,
2 ks, MP Jet a modelsk prodejny
roub M1,6 x 8 s matic, MPJ 0202, 4 ks,
MP Jet a modelsk prodejny
roub M3 x 16 se zpustnou hlavou,
6 ks, Fabory a elezsk prodejny
roub M3 x 16 s plkulatou hlavou,
4 ks, Fabory a elezsk prodejny
roub M3 x 12 s plkulatou hlavou, 8 ks
roub M3 x 8 s plkulatou hlavou, 18 ks
Matice M3, 14 ks Fabory apod.
Podloky 3,2, 14 ks, Fabory apod.
SOS-AT
sriov ovlada serv
s P 89C2051
Modul se hod i pro pohybli-
vou reklamu, domc techniku
(zatahovn aluzi a zclon,
solrn techniku (nastavovn
slunench kolektor), kamero-
vou techniku (polohovn ka-
mer), modely a hraky.
Povely k oten vstupn osy serva
jsou do modulu SOS-AT poslny z nad-
zenho zazen (vtinou osobn po-
ta) opticky oddlenou sriovou lin-
kou. Dky optickmu oddlen vstupu
je lhostejn, zda sriov linka je typu
TTL, proudov smyka, RS232, RS422
nebo RS485. Tm je umonno pout
modul SOS-AT i v prmyslovch apli-
kacch. Pestoe zazenm, ovldaj-
cm modul SOS-AT bv vtinou
osobn pota, nic nebrn ani pouit
tch nejjednoduch mikroprocesor
a naopak jeho spojen s prmyslovmi
dicmi systmy.
Modul SOS-AT je svm komuni-
kanm protokolem pln sluiteln
s podobnm modulem Mini SSC II (v-
robce Scott Edwards Electronic, Inc).
Tato sluitelnost zaruuje, e pro ovl-
dn SOS-AT lze pout i destky pro-
gram, voln pstupnch na svto-
vch webovch strnkch. Ne
popisovan moduly SOS-AT je mon
adresovat, take na jednu sriovou
linku lze narz pipojit a 8 kus SOS-
-AT a tedy ovldat spolen a 64 serv.
Protoe SOS-AT je konstrukce no-
vj ne Mini SSC II a je zaloena na
jinm typu mikroprocesoru, obsahuje
nkter technick vylepen (optick
oddlen, vt mnostv ovldanch
serv) proti Mini SSC II. Stoprocentn
programov kompatibilita je vak zaru-
ena.
K ovldn SOS-AT posta osobn
pota 286. Jedinm technickm po-
adavkem je ptomnost alespo jed-
noho portu COM.
K dispozici jsou voln en pro-
gramy pro DOS i Windows.
Co je a jak funguje
modelsk servo
Model sk servo je mi ni aturn
elektromotorek s pevodovkou; poloha
otonho vstupnho hdele pevodovky
je snmna zptnovazebnm lenem (vt-
inou potenciometrem) a informace o po-
9
loze je zavedena zpt do dic elektro-
niky vestavn v servu. Tato elektroni-
ka ovld rychlost a smr oten po-
honnho motorku. Poadovan poloha
vstupnho hdele je do dic elektroni-
ky zadvna jako pulsn-kov mo-
dulovan (PWM) signl s opakovac
frekvenc piblin 50 Hz (viz obr. 1).
Nastavovnm dlky tohoto impulsu
v rozsahu 1 a 2 ms je definovna po-
loha vstupnho hdele serva v rozsa-
hu 90 hlovch stup; pro stedn po-
lohu hdele je teba vyslat kladn
impuls o dlce 1,5 ms. PWM signl
mus bt do serva vysln nepetrit
- pokud ustane, uvoln se zptn vazba
serva a nen nijak zajitna sprvn
poloha vstupnho hdele.
Serva v zkladnm proveden umo-
uj otoen vstupnho hdele o 90
hlovch stup. Nkter serva ovem
umouj i zvten rozsahu oten
vstupnho hdele a na 180 hlovch
stup tm, e se rozsah kladnho pul-
su dicho PWM signlu zmn na 0,5
a 2,5 ms. zen takovm zpsobem
je vak mon jen u serv nkterch v-
robc a je teba ho na konkrtnm
kusu serva opatrn vyzkouet, aby se
nepokodilo opakovanm najdnm
na koncov dorazy pevodovky.
Serva je mon tak upravit pro tr-
val oten; PWM signlem se pak
ned poloha vstupnho hdele, ale
rychlost a smr jeho oten. Takto
upraven serva se pouvaj v mobil-
nch robotech k pohonu kol. Bli po-
drobnosti o tto prav najdete na
strnce www.rotta.cz.
Serva lze koupit v modelskch pro-
dejnch v mnoha rznch provedench
a velikostech. Pi pouit serv s vtm
proudovm odbrem je vak teba do-
staten dimenzovat napjec zdroj U2.
Popis funkce SOS-AT
Schma zapojen modulu SOS-AT
je na obr. 2. Pro el objasnn funkce
modulu pedpokldejme, e zdrojem
dicho signlu je osobn pota PC.
Modul SOS-AT je genertorem dic-
ho signlu PWM pro 8 serv, ovldan
povely z osobnho potae. Je osazen
mikroprocesorem AT89C2051 s takto-
vac frekvenc 24 MHz. Povely jsou po-
slny do modulu SOS-AT sriovou linkou
(COM1 a 4). Pokud modul SOS-AT
dn povely z nadazenho zazen
nepijm, na vech osmi vstupech
neustle generuje dic signl PWM
podle povelu naposledy pijatho (ble
viz kapitola o programovn). Serva do-
stvaj dic signl PWM z modulu
SOS-AT stle a tm je zajitno, e se
neme samovoln pohybovat vstup-
n osa serva (ani pi nhodnm pso-
ben vnj sly). Osobn pota pitom
nen zatovn obsluhou SOS-AT v dob
neinnosti.
Parametry ovldacho signlu PWM
pro serva a rzn monosti komunika-
ce s potaem je mon nastavit zkra-
tovacmi spojkami (jumpery) R, A0, A1,
A2 a B.
Jumper R(ozsah)
Spojka nasazena = dlka kladnho
impulsu signlu PWM je 1 a 2 ms, v-
stupn hdel serva se me otet
v rozsahu 90 hlovch stup. Toto
nastaven je bezpen pro serva vech
vrobc.
Spojka sejmuta = zvt se dlka
kladnho impulsu PWM signlu na 0,5
a 2,5 ms a vstupn hdel serva se
me otet v rozsahu 180 hlovch
stup. Ped trvalm pouitm tohoto
nastaven ho opatrn vyzkouejte na
konkrtnm kusu pouitho serva. Pe-
dejdete tm monm kodm.
Jumper A(dresa) 0, 1, 2
Adresa pro komunikaci modulu
SOS-AT s potaem sriovou linkou
(COM) viz tab. 1.
Jumper B(aud)
Nastaven komunikan rychlosti s-
riov linky. Spojka nasazena = 9600 Bd,
spojka sejmuta = 2400 Bd. Komuni-
kan rychlost 2400 Bd se pouv pe-
devm v prosted se silnm ruenm a
tak pro zajitn zptn kompatibility
se starmi programy, urenmi pvod-
n pro Mini SSC II, kter vt komuni-
kan rychlost neumoovaly.
Stav spojek je ten jen po nulovn
procesoru; dn zmna v jejich na-
staven nen akceptovna ped dalm
nulovnm. Zmny v nastaven se tedy
projev a po vypnut a novm zapnut
napjen modulu.
Pro optick oddlen sriovho
vst upu j e poui t rychl opt ol en
6N136. Rezistor R3 vytv pedzt
pro komunikan linku, rezistory R4 a
R5 omezuj proud LED optolenu a
kontroln LED D1. Tyto diody jsou na-
pjeny pmo ze sriov linky, kter je
tedy oddlena od zbytku modulu. Po-
kud by jako sriov komunikan linka
byla pouita proudov smyka, je teba
odstranit rezistor R3.
Pijat data jsou optolenem OK1
pevedena na rove TTL, pro dosa-
en sprvnch logickch rovn oet-
ena rezistorem R2 a pivedena na
vstup P3.0 (pin 2 - RXD) mikroproce-
soru AT89C2051.
Pesn taktovac frekvence mikro-
procesoru 24 MHz je zajitna ke-
Obr. 1. Nastavovn polohy hdele serva
Obr. 2. Schma zapojen modulu SOS-AT
Tab. 1.
Jmno Vznam slo ovldanho serva
spojky 1-8 9-16 17-24 25-32 33-40 41-58 49-56 57-64
A2 bit 2 adresy 0 0 0 0 1 1 1 1
A1 bit 1 adresy 0 0 1 1 0 0 1 1
A0 bit 0 adresy 0 1 0 1 0 1 0 1
0 = spojka zasunuta, 1 = spojka sejmuta
10
mennm krystalem Q1. Pouit krystalu
v obvodu osciltoru mikroprocesoru
zaruuje, e ka signlu PWM je
vdy zcela pesn. Tm je (mimo jin)
zaruena opakovatelnost pohybu ser-
va. Bezpen nastartovn oscilac je
zajitno keramickmi kondenztory
C1 a C3. Osciltor je zapojen podle
doporuen vrobce mikroproceso-
ru.
Korektn start programu v mikropro-
cesoru je zaruen obvodem C2 a R1.
Nulovac obvod je zapojen podle do-
poruen vrobce mikroprocesoru.
Serva jsou pipojena na vech osm
vvod portu 1 mikroprocesoru (12 a
19). Sprvn logick rove signlu
PWM pro jednotliv serva je zajitna
rezistory RN1 (8x 10 k) ve spole-
nm pouzde, kter jsou pipojeny na
napjec napt U1. Serva jsou pipoje-
na na konektory X1 a X8, na kterch
je pro kad servo vyvedeno krom -
dicho signlu PWM tak napjec na-
pt. Serva rznch vrobc maj rzn
tvarovan kryty konektor, ale rozte
kontakt je vdy 2,54 mm, take je
mon konektory vech vrobc nasu-
nout na piky, kter jsou na desce
osazeny. Konektory serv nejsou nijak
zajitny proti obrcenmu zasunut,
pokozen modulu ani serv vak ne-
hroz. Serva ovem nebudou fungovat,
protoe v tomto ppad je prohozen
kabel PWM a GND.
Napjen modulu
Modul SOS-AT je napjen ze dvou
rznch zdroj. Napt U1 (4,5 a 6 V)
zajiuje napjen mikroprocesoru, na-
pt U2 (4,8 a 6 V) zajiuje napjen
motork a elektroniky serv.
Vstup pro napjec napt U1 je na
vvodech 1 (GND) a 3 (+) konektoru
XC1, kter je spolen i pro veden s-
riov linky. Sdruen sriov linky a
napjecho napt U1 do jednoho ko-
nektoru je pouito, protoe pokud je
SOS-AT soust vtho celku, zjed-
noduuje se kabelov propojen a po-
et konektor uvnit pstroje. Vstup
pro napjec napt U2 je na konekto-
ru XC2.
Pouit dvou napjecch napt v-
razn zlepuje spolehlivost celho za-
zen, zvlt pi pouit starch serv,
jejich motory nejsou dostaten odru-
eny. Pokud pouijeme jen jedno na-
pjec napt pro cel modul, je vhodn
ho jet filtrovat vnjm elektrolytickm
kondenztorem (nejmn 1000 F),
ppadn oddlit napjec napt U1
pomoc Schottkyho diody (mal bytek
napt).
K napjen jsou vhodn such
lnky nebo akumultory; pro napjec
napt U1 posta 4 lnky AAA (mik-
rotuka), kter, zvlt v alkalickm
proveden, zajist napjen modulu po
dobu nkolika stovek hodin. Napjec
zdroj U2 - napjen serv - je vhodn di-
menzovat podle odbru serv. Pro b-
n serva (nap. Hitec HS300) posta
4 such lnky nebo akumultory veli-
kosti AA (tukov) o kapacit nejmn
1200 mAh na innost po dobu asi
2 hodin, pro serva vt je vhodnj
pout lnky nebo akumultory veli-
kosti D. Osvdily se i alkalick akumu-
ltory RAM s naptm 1,5 V. Jejich plo-
ch vybjec charakteristika je pro
napjen motor serv vhodn, proto-
e se v prbhu vybjen lnk vrazn
nemn rychlost pohybu serva. Kladem
je tak monost nabjet je v jakmkoli
stupni jejich vybit.
Pokud pouijeme sov napjec
zdroj, jeho napt mus bt stabilizov-
no na 5 V a proudov dimenzovn
mus bt na odbr minimln 800 mA.
Komunikace SOS-AT
s potaem
Modul SOS-AT komunikuje s osob-
nm potaem sriovou komunikan
linkou. Rychlost komunikace je volitel-
n 2400/9600 Bd. Komunikan linka
je k dispozici spolu s napjecm nap-
tm U1 na konektoru XC1. Vznam
jednotlivch vvod tohoto konektoru
je na obr. 3. Zapojen komunikanho
kabelu pro porty COM1 a 4 potae
PC je na obr. 4.
Programovn
Poloha vstupn osy servomecha-
nismu se d sledem pkaz, posla-
nch z osobnho potae sriovou lin-
kou RS232 (RS422, RS485... ) do
modulu SOS-AT komunikan rychlos-
t 2400 nebo 9600 Bd (podle nastaven
jumperu B). Formt pkazu je:
<1 byte> <2 byte> <3 byte>
<1 byte> synchronizan, vdy 255 (FFh)
<2 byte> slo ovldanho serva (0 - 254)
(00h - FEh) (v zkladnm proveden
modulu SOS-AT je mon pout pou-
ze sla 0 a 63)
<3 byte> pozice vstupnho hdele
serva (0 - 254) (00h - FEh)
Povely mus bt ovldacm progra-
mem poslny vdy v selnm form-
tu, nikdy ve formtu textovm. Povely
je nutn poslat do modulu SOS-AT
pouze tehdy, poadujeme-li zmnu
polohy vstupnho hdele nkterho
z ovldanch serv. Periodick opako-
vn potebnho dicho signlu PWM
zajiuje modul SOS-AT dle sm au-
tomaticky. Rychlost oten hdele
serva mezi koncovmi body, zadanmi
programem, je dna pouze konstrukc
pevodovky serva a programov ji ne-
lze nijak ovlivovat. Potebn progra-
mov vybaven pro DOS i Windows je
mono zskat na www.rotta.cz.
Osazen, oiven a nastaven
Deska s plonmi spoji a rozmstn
soustek je na obr. 3. Deska je navr-
ena pro klasickou mont soustek.
Desku ostihneme na sprvnou ve-
likost a vyvrtme. Upevovac otvory
v rozch desky vrtme vrtkem o pr-
mru 2,2 mm. Pro konektory XC1,
XC2, J1 a 5 a X1 a 5 vrtme otvory
o prmru 1 mm, ostatn otvory vrtme
vrtkem o prmru 0,8 mm.
Soustky osazujeme podle jejich
vky v tomto poad: rezistory, opto-
len OK1, krystal Q1, objmku pro mik-
roprocesor, rezistorovou s RN1, kon-
denztory keramick, kondenztory
elektrolytick. Pi osazovn konektor
XC1 a XC2 musme dt pozor na
sprvnou polohu jejich kle - shodn
s obr. 3. Jako posledn osadme ko-
nektory pro J1 a J 5 a konektory serv
X1 a X8. Tyto konektory maj pouzdro
z termoplastick hmoty, proto muste
pjet opatrn a rychle. Pokud se chce-
me vyvarovat pokozen, pak je vhod-
n nasadit na n jejich protikusy, p-
padn zkratovac spojky (jumpery).
Spojky nebo konektory pomohou od-
vst teplo vznikajc pjenm a uchrn
konektor od deformace.
Nedoporuujeme pjet mikropro-
cesor do desky pmo. Pro SOS-AT
pipravujeme novj verze vnitnho
programu procesoru, take je mon
procesor umstn v objmce vyjmout a
poslat autorovi na upgrade.
Po osazen desky ji peliv zkontro-
lujeme, pedevm zkraty a peruen
spoje, odstranme pebyten tavidlo a
desku omyjeme neagresivnm roz-
poutdlem. Proti nsledn korozi ji
chrnme ntrem ochrannho laku.
Obr. 3. Deska s plonmi spoji modulu SOS-AT
Obr. 4. Zapojen komunikanho
kabelu pro porty COM1 a 4
11
Modul SOS-AT je tak jednoduch
zazen, e pro uveden do provozu
nen teba dnho nastavovn ani
specilnch znalost. Pi pelivm osa-
zen, bezchybnch soustkch a pi-
pojen sprvnch napjecch napt je
jist, e bude fungovat na prvn pokus.
Pi oivovn prototypov srie se vy-
skytla jedin zvada: vadn krystaly Q1
(24 MHz). Pokud tedy SOS-AT nebu-
de funkn na prvn zapojen, zam-
me se nejprve prv na tento krystal.
Zasuneme mikroprocesor ve sprv-
n poloze do objmky. Pokud jsou v-
vody pouzdra DIL 20 mikroprocesoru
rozehnuty, narovnme je do sprvn
pozice tlakem o hranu stolu nebo ko-
vovm pravtkem. Na konektory J1 a
J5 (jumpery B, A0, A1, A2 a R) nasu-
neme zkratovac spojky. Pipojme ale-
spo jedno servo, nejlpe do konekto-
ru S1 (obr. 3) a ob napjec napt
(U1 a U2).
Pro oven funknosti pipojme
modul SOS-AT k osobnmu potai.
Schma zapojen komunikanho ka-
belu je na obr. 4. Komunikan kabel
lze vyrobit z dvoulinky o prezu mini-
mln 0,15 mm
2
, kter nemus bt st-
nn, konektoru Canon 9 (zsuvka) a
protikusu ke konektoru XC1. Pokud
nevlastnme krimpovac klet, nutn
k upevnn kabelu do kontaktnch pru-
in, meme ho opatrn pipjet. Maxi-
mln dlka kabelu by nemla pesh-
nout 5 m. Pokozen sriovho portu
(COM1 a 4) potae se nen teba
obvat, protoe je oddlen od modulu
SOS-AT optickm lenem.
Po sprvnm pipojen modulu
k potai se rozsvt erven LED D1.
Pokud se LED nerozsvt, zkontrolujte
pedevm zapojen vodi +SI a -SI
(obr. 4). Jsou-li tyto vodie na konekto-
ru sriov linky prohozeny, pak data
poslan do modulu SOS-AT jsou in-
vertovan a tm pro mikroprocesor
SOS-AT neiteln. Dioda D1 pi pjmu
povel z osobnho potae blik v ryt-
mu pijmanch dat a signalizuje tak
prbh komunikace. Pi vych komu-
nikanch rychlostech ovem blikn
st postehneme.
V potai mus bt sputn obslu-
n program pro SOS-AT (ppadn pro
Mini SSC II), kter dovoluje posln
odpovdajcch povel na port. Tmto
programem me bt jakkoli termin-
lov program nebo meme pout
programy SOS-step (DOS) nebo Win-
SOS (W95, 98, 2000). Oba tyto pro-
gramy jsou voln ke staen na interne-
tov adrese www.rotta.cz. Pokud je
ve v podku, je mon libovoln po-
hybovat jednotlivmi servy pipojenmi
na modul SOS-AT a sekvence jejich
pohyb po jednotlivch krocch ukldat
do souboru.
Zvr
Modul SOS-AT je uren jako ve-
stavn do model a jinch konstruk-
nch celk. Tomu odpovd i schma
zapojen a proveden konektor. Po-
kud chceme modul pout pro vce za-
zen nebo hraek najednou, je mo-
n ho vestavt do plastov skky,
ppadn zrove s napjecmi baterie-
mi. Nejlepm pkladem pouit modu-
lu je ovldn ji zmnnho malho ro-
bota ROB1-3.
Seznam soustek
R1, R2 10 k
R3 2,2 k
R4, R5 100
RN1 10 k, (DIP9)
C1, C3 27 pF, keram.
C2 10 F/10 V
C4 47 F/10 V
C5 100 nF, keram.
C6 100 nF, keram.
D1 LED 3 mm, 5 mm (rud)
IC1 AT89C2051
(s programem SOS-AT)
OK1 6N136
Q1 krystal 24 MHz
XC1 PXH04, (4 piny)
XC2 PXH02, (2 piny)
J1-J5 lita (5 ks x 2 piny)
S1-S8 lita (5 ks x 3 piny)
Jumpery, 5 ks
Objmka DIL 20, 1 ks
ivnostensk vroba uveden-
ho zazen nen dovolena.
Pokud potebujete modul vyut
pro speciln aplikace, kontaktujte
autora na e-mail: rotta@rotta.cz.
Sestaven a oiven modul
SOS-AT (cena vetn kabel a pro-
gram je 790 K) si mete koupit
v prodejn RASEL, Francouzsk
34, 120 00 Praha 2, tel: 222 517 796,
www.rasel.cz.
Desku, naprogramovan mik-
roprocesor, propojovac kabely a
cel modul SOS-AT si lze objednat
na www.rotta.cz nebo pes e-mail:
obchod@rotta.cz.
Zesilova profesora Marshalla Leache
se soud podle tisc odkaz na Internetu
zcelho svta stal doslova ,,kultovnm v-
robkem. Sta do njakho vyhledvae na-
psat ,,lowtim nebo ,,leach. Klidn se puste
do stavby - zesilova je to opravdu vborn,
tisckrt postaven a modifikovn konstrukt-
ry vcelm svt. Modifikace se tkaj me-
chanickho proveden a nvrhu desek - na
Internetu lze najt vkresy, kde jsou koncov
tranzistory umstny pmo na desce spoj,
aby odpadlo ponkud pracn propojovn v-
vod tranzistor s deskou. Jinak vzapojen
nen co upravovat, ve schmatu a ve vkre-
sech nejsou dn chyby. Nkolik zesilova-
jsme postavili jet na pvodn desce, je-
j vkres je uveden vPE 11, vechny
pracuj samozejm bez problm. Ovem
stavba zesilovae na zdokonalen desce,
kterou dodv firma ELMECHANIK (tel.
602 368 486), je snadnj, estetitj a v-
sledek je spolehlivj. Tato deska m opti-
mln zvten pjec body a spoje, je opat-
ena nepjivou maskou, potiskem, pocnova-
nmi pjecmi plokami a je vyvrtna.
Napjen zesilova
Vyzkoueli jsme jak toroidn transform-
tory, tak i transformtory na jdru C a EI.
Nejvhodnj je samozejm pout toroidn
transformtory, jsou tvrd a maj mal
magnetick rozptyl. Nechal jsem si nkolik
rznch kus vyrobit. Cena se pohybuje (asi
500 VA) okolo 1200 a 1500 K pi jednom
Zkuenosti skoncovm
zesilovaem zPE 11/2002
Vminul PE byl popsn koncov zesilova s velmi dobrmi vlastnost-
mi. Tchto zesilova si bhem poslednho asu postavilo nkolik mch
znmch a tak j jsem nelenil a postavil jich zatm dalch 6. Proto me-
me pedloit zkuenosti, kter jsme zskali bhem stavby a provozu.

12
kusu. Optimln sekundrn napt je asi
2x 45 V. Odvnj mohou jt v, nebo si
nechte navinout odboky. Vkon 500 VA vy-
hov pro napjen a esti modul zesilovae.
Navtvil jsem vstavu hudebn elektroniky,
kde vrobci vystavovali koncov zesilovae
pro PA. Po shldnut vnitnost mnoha
rackovch zesilova jsem byl pekvapen,
jak mal transformtory vrobci do zesilova
montuj. Bn vzesilovai 2x 200 W bv
transformtor pro trval vkon asi 250 VA,
vrobci asi potaj se zatenm jen hudeb-
nm signlem.
Pi zapnn zesilovae s toroidnm
transformtoren nad 300 VA je tm nut-
nost zajistit plynul nbh proudu. Transfor-
mtor 500 VA bez ochrany mi obas vyho-
d jisti 16 A, nehled na to, e tavn
zpodn pojistka vprimru mus bt ne-
mrn dimenzovna. Vrobci dodvaj pro
sv transformtory i pslun termistory pro
zajitn plynulho nbhu. Transformtory
do 300 VA se ji chovaj mravnji a sta jejich
primrn vinut jistit zpodnou pojistkou.
Nkte vrobci na pn navjej transform-
tory i vproveden speciln pro akustick
ely. Ty pak maj men magnetick sycen
a rozptyl.
Kondenztory ve zdroji jsme pouili jak
nov rozmrov vhodn ze sady soustek
firmy Elmechanik, tak rzn zrozebranch
zazen. Zpravidla vyhov 2 kondenztory
10 mF/min. 63 V na jeden kanl zesilovae.
Vjednom vzorku dvoukanlovho zesilovae
(viz tituln obr.) jsem neetil mstem a pouil
star typ kondenztor 33 mF, kter jsou
ovem dost rozmrn. Pi pouit kondenz-
tor stakovou kapacitou se pak snadno d
zmit i hudebn vkon zesilovae - pi me-
n je dost asu odest pikovou hodnotu
vstupnho napt, ne se kondenztory vy-
bij. Nboj vkondenztorech pak sta na vy-
kryt i delch piek vhudebnm signlu a
na zvuku se to jist projev.
Sk a chlazen
Chladie jsme pouili rzn - od pasivn-
ho chlazen vkombu a po dva ventiltory.
Pro zesilovae, kter pouvme pro hudeb-
n ely, se osvdila sk 19" RACK (ob-
jednan na www.elmet.cz) o vce 88 mm a
hloubce 30 cm. Je to sice dra een, ale
znan se zjednodu mechanick konstruk-
ce zesilovae. Pod zesilova vyjde cenov
mnohem levnji ne profesionln prodvan
obdobn vrobek pro hudebn ely. Do sk-
n se vejde jak transformtor kolem 400 VA,
tak a 4 moduly zesilovae a pslun chla-
die. Je ovem nutn pout modern elekt-
rolytick kondenztory smalmi rozmry
(nejlpe 4x 10 mF/63 V). Podmnkou je nu-
cen chlazen ventiltorem. Prodv se Al
chladic profil o vce 80 mm, kter m sice
ponkud nzk ebra, avak pi pouit venti-
ltoru ze zdroje zPC (80 mm) vyhov.
Chladie jsou pipevnny ksubpanelu
a zadnmu panelu skn helnky. Tak se
sk j et zpevn. Mezi spodn ebra
chladi obrcench ksob lze zasunout
a piroubovat duralov plech, kter nese
transformtor, kondenztory a slou z-
rove jako chladi mstkovho usmrovae.
Pouit soustky
Vechny soustky jsme nakonec se-
hnali, i kdy vprodejnch je problm s budi-
cmi a koncovmi tranzistory. Vtinou ne-
jsou na sklad, a kdy jsou, tak pli drah.
Firma Elmechanik zajistila potebn originl-
n tranzistory 2N, MPSA a MJa dod-
v sady vech soustek (i osazen a oive-
n desky zesilovae) za vhodn ceny, proto
jsme u nejnovjch kus rdi vyuili tto
monosti, vylo to levnji ne nkup v malo-
obchod. Jako koncov tranzistory jsou
opravdu nejvhodnj a nejekonomitj
doporuen a vpvodnm pramenu po-
uit typy MJ15003 a MJ15004. Zkoueli
jsme i pomal star typy, avak vsledky
jsou na nejvych kmitotech hor. Ne-
snate se drtov emi torov rezi story
koncovch tranzistor (0,33 /5 W) v hrana-
tch keramickch pouzdrech nahradit e-
dmi vrstvovmi 2 W - nevydr zaten
ve pikch!
Blokovac sriov kondenztory 100 nF
zapojen paraleln kelektrolytickm se pod-
lej na vynikajcch vlastnostech a stabilit
zesilovae - lze pout klidn i vt kapacity.
Rozte vvod pro n na desce je celkem
troj, vbr je proto ir. Hodnoty soustek
nejsou kritick, provn tranzistor nen na
zvadu, ale nen nezbytn nutn. Stejn
nen mon vybrat pnp a npn tranzistory se
shodnmi nebo alespo podobnmi charak-
teristikami a shoda parametr vjednom pra-
covnm bod nem pli velk vznam. Tak
se alespo snate o shodn parametry para-
leln zapojench tranzistor ve dvojici, aby
nebyl jeden z nich nerovnomrn zaten,
i kdy emitorov a bzov rezistory se pod-
lej na linearizaci.
Pokud u koncovho zesilovae vyadujete
symetrick vstupy, lze pout zapojen s ope-
ranmi zesilovai, uveejnn nkolikrt
vPE. Pi vbru operanho zesilovae je po-
teba vybrat vhodn rychl a nzkoumov typ,
aby symetrizan zapojen nezhorilo zbyten
parametry zesilovae. Napjen tohoto modu-
lu 2x 15 V lze vyeit kombinac srecch
rezistor, Zenerovch ochrannch diod 30 V
a linernch stabiliztor pmo znapjecho
napt zesilovae. Spoteba obvodu nen vel-
k, proto nen teba vyuvat dal vinut na
transformtoru nebo zvltn transformtor.
Zesilova lze dle vybavit indikac vybu-
zen sLED, pouil jsem jednoduch zapoje-
n sintegrovanm obvodem TA7776, kter
d adu 2x 5 LED, tak pevzat PE iAR.
Napjen tohoto modulu jsem vyeil z pln-
ho napjecho napt, jako srec odpor
pro modul indiktoru vyhovl do srie zapo-
jen chladic ventiltor a rezistor asi 390 .
Odbr ventiltoru a modulu je podobn, pro-
to sriov zapojen je mon. Odporem s-
riovho rezistoru se vylad optimln otky
ventiltoru. Napjec napt pro modul indi-
ktoru je stabilizovno Zenerovou diodou na
12 V, schma tohoto napjecho obvodu in-
diktoru je na obr. 2.
Namen hodnoty
.
U vech vzork a proveden zesilova
jsme mili zkreslen, kmitotov charakte-
ristiky a hlav jsme sledovali chovn zesilo-
vae pi buzen obdlnkovm signlem.
Soust zkouek byly i zajmav zatovac
testy do rznch impedanc. Namen pa-
rametry jsou opravdu pikov, kad kus se
chov shodn. Pedevm je poteba vy-
zdvihnout vynikajc dynamick charakteristiky
zesilovae. Zkoueli jsme i extrmn zt,
kter by sevpraxi nemla vyskytnout - pln
zaten pi kmitotech 10 Hz a 50 kHz. Ze-
silovae ve peily, na rozdl od porovnva-
nho 500 W zesilovae osazenho pomal-
mi tranzistory Toshiba 2N3773, kter pi
50 kHz doslova explodoval pi zdaleka ne pl-
nm vkonu (viz obr. 3).
Zkreslen pi provoznm vkonu je v celm
akustickm kmitotovm spektru (i mimo
n) bnmi pstroji nemiteln, zvtuje
se a ped limitac. Pro hudebn ely, kdy
se me zesilova snadno pebudit, se
osvdilo zaadit na vstup zesilovae za po-
tenciometr hlasitosti jednoduch omezova
ze 4 + 4 diod (viz obr. 4). Pak se jet ped
limitac zesilovae, zpsoben konenou ve-
likost napjecho napt, zakulat vstupn
signl a zvuk je podobnj elektronkov-
mu. Zvt se tak subjektivn hlasitost bez
nebezpe nepjemnho zkreslen. Vb-
rem di od vomezovai (Ge, Si a j ej i ch
kombinace) lze nastavit poadovan mk-
k omezen signlu je nutn pout osci-
loskop, ppadn upravit zeslen zesilo-
vae zmnou rezistoru R19, aby vsledek
byl optimln.
Stejnosmrn klidov posuv vstupu od
nulovho napt je zanedbateln, v jed-
notkch mV a mn se jen nepatrn s teplo-
tou a se vstupnm odporem pipojenho po-
tenciometru nebo pedzesilovae.
Obr. 2. Napjec obvod
indiktoru vybuzen
Obr. 3. Zesilova po prrazu tranzistor
Klidov proud koncovch tranzistor vt-
iny vzork vyhovl nastaven dokonce jen
na nkolik mA pro plnou eliminaci pecho-
dovho zkreslen. Nemte-li kdispozici
dvoukanlov osciloskop nebo mi zkres-
len, nastavte radji 50 mA a ve bude jist
vpodku. Kolsn klidovho proudu je z-
visl na tepeln asov konstant sestavy
snmac diody-chladi-koncov tranzistory.
Proud se me po rychlm oht tranzistor
krtkodob zvtit, ale po vyrovnn teplot
chladie a snmacch diod se vrt na pvod-
n nastavenou velikost.
Vstupn umov napt modulu zesilo-
vae je osciloskopem scitlivost 1 mV/dlek
prakticky nemiteln, stejn tak rove bru-
mu. Je ovem poteba zachovat sprvn z-
sady zemnn - vechny silov vodie sve-
deny do jednoho bodu.
Dosaen vstupn vkony se liily podle
pouitch transformtor, u vzork opate-
nch dobrm chlazenm nebyl problm do-
shnout 300 W, pak by se vak mohla
zmenit provozn spolehlivost zesilovae
v relnch podmnkch. Volte radji takov
napjec napt, pi kterm vkon zesilovae
na uvaovan zatovac impedanci bude do
200 W. Optimum je do 60 V naprzdno.
dn tranzistory jsme nezniili, i kdy zat-
ovac zkouky byly obas opravdu drastic-
k, a vdln jsme se od zatovacch top-
nch odpor vsychravch dnech pkn
ohli.
Vojtch Vorek
Obr. 4.
Omezova
napt na
vstupu
zesilovae
Obr. 1. Osazen deska zesilovae
spotiskem a nepjivou maskou
13
Technick data
Zpsob ovldn: zavolnm z prefero-
vanho telefonu a zadvnm pkaz
tny DTMF.
Zjitn stavu vstup a vstup: akus-
ticky pomoc sledu tn (vka tnu
podle logick rovn) nebo poslnm
zprvy SMS.
Poet ovldanch vstup: 8, napo-
v rove TTL.
Poet kontrolovanch vstup: 7 (im-
pedance 10 k, rovn TTL, v klidu na
rovni log. 1).
Napjec napt: 12 V.
Proudov spoteba: v klidu asi 15 mA
(pi nezatench vstupech) pi voln
asi 150 mA (stedn hodnota, piky a
1 A)
Poet obvolvanch telefon: max. 3.
Pouit typ telefonu: SIEMENS C10,
SIEMENS C35.
Opertor: Eurotel, Paegas.
Popis funkce
Zazen je ureno pedevm pro
dlkov zapnn a vypnn elektric-
kch spotebi (ppadn i jinch p-
stroj) pomoc pkaz, penench
prostednictvm mobilnho telefonu.
Zrove umouje zjiovat stav vstu-
p a umouje navolit i automatick
hldn, kdy pi zmn stavu kterho-
koliv vstupu zavol a na ti rzn tele-
fonn sla. V ppad poteby pod
akustick hlen, poppad pole na
preferovan telefon krtkou textovou
zprvu. Vstupy se ovl daj kdy
DTMF, zadvanch po zavoln z pre-
ferovanho telefonu. (Preferovan te-
lefon je ten, jeho slo je uloeno v ped-
volb . 5)
Kd je celkem desetimstn, prv-
nch osm mst slou k ovldn stavu
jednotlivch vstup, kdy 0 znamen
stav vstupu log. 0 a 1 stav vstupu
log. 1, jin slice zmnu stavu vstupu
nezpsob. Devt kd slou k zapnut
(1), ppadn vypnut (0) automatic-
kho posln krtkch textovch zprv
po zmn logick rovn na nkterm
ze vstup. Zadnm kdu 2 se vyle
poadavek bezprostednho posln
textov zprvy. Kdy jinch sel funkci
neovlivn. Destm kdem se zapn
(1) ppadn vypn (0) funkce auto-
matickho voln po zmn logick
rovn na ktermkoliv vstupu. Kd
nen nutno zadvat vdy cel, zadvn
je mon pedasn ukonit znakem
#. To znamen, e chceme-li pouze
GSM dlkov
ovlada
Ing. Pavel Hla
Pstroj umouje vyut mobiln telefon pro dlkov ovldn a
kontrolu stavu zapnut nebo vypnut elektrickch spotebi.
Umouje tak kontrolu stavu zazen sledovnm vstupnch lo-
gickch rovn s monost automatickho upozornn na zmnu
jejich stavu. Stav vstup je ovldn kdy DTMF, pedvanch
z mobilnho telefonu prostednictvm st GSM. Stav vstup je in-
dikovn akusticky, ppadn pomoc krtk textov zprvy (zavo-
lnm a vyslnm pkazu z preferovanho telefonu), nebo samo-
inn po navolen jednoho ze dvou (ppadn obou) reim
automatickho podvn hlen o zmn stavu vstupu (obvol-
nm zvolench sel s monost akustick indikace, nebo posl-
nm textov zprvy). Soust textov zprvy je rovn informace
o aktuln buce st GSM, co umouje identifikaci polohy p-
stroje (nap. pi pouit v automobilu). V sestav zazen je mon
pout i mechanicky pokozen telefon bez baterie. Podmnkou je
pouze jeho sprvn elektronick funkce. Zazen je ureno pro
pouit v sti Eurotel, Paegas.
Obr. 1. Schma zapojen dicho modulu
14
zapnout prvn vstup, sta, kdy po
navzn spojen stiskneme 1 a #.
V ppad omylu je mon anulovat
dosud zadan kdy vyslnm *. Pi
automatickm voln pi zmn stavu
na ktermkoliv ze vstup obvol p-
stroj telefony, jejich sla jsou uloena
v pedvolbch . 5, 6 a 7 (v tomto poa-
d). Je-li nkter z pedvoleb przdn,
vol na dal v poad. Jsou-li ve dvou
(ppadn ve vech tech) pedvolbch
stejn sla, vol opakovan na toto
slo. Zkladn doba voln je 15 s. Pi-
jme-li se bhem tto doby hovor a po-
le DTMF kd 3, probhne jet
kompletn akustick hlen.
Pt pozice pedvolby je vyhrazena
pro preferovan telefon, tedy ten, ze
kterho je mon kdy DTMF ovldat
stavy vstup a na nj jsou poslny
ppadn textov zprvy. Na voln z ji-
nch telefon nereaguje.
Mechanizmus ovldn vstup je
nsledujc: Z preferovanho telefonu
zavolme na slo pstroje. ekme,
a se spojen nave (utichne vyzvn-
c tn a je slyet ppadn zvuky z
mi krofonu), a pak zadvme kdy
pro jednotliv vstupy. Zadvme kdy
0 nebo 1 podle poadovan rovn
pslunho vstupu; chceme-li pone-
chat rove beze zmny, zadme kd
jinho sla. Devtm kdem pak vol-
me reim posln zprv SMS. Zad-
me-li kd 0, je posln zprv vypnuto.
Zadnm kdu 1 se zapne automatic-
k posln zprv po zmn logick
rovn na ktermkoliv ze vstup. (Pro
kadou zmnu pole 1. SMS zprvu
na slo preferovanho telefonu.) Za-
dnm kdu 2 se pvodn stav zapnu-
tho nebo vypnutho automatickho
posln zprv nezmn, ale bezpro-
stedn po skonen operace zadvn
kd pole SMS zprvu. Destm k-
dem se obdobn zapn, ppadn vy-
pn automatick obvolvn telefon
z pedvoleb . 5, 6 a 7. Po kompletnm
zadn kdu (ppadn po jeho ped-
asnm ukonen zadnm #) pro-
bhne jet akustick hlen, kterm
meme zkontrolovat sprvnost volby.
Nemme-li momentln o toto hlen
zjem, meme hovor ukonit z volaj-
cho telefonu. Pstroj sm ukon ho-
vor teprve po odvysln kompletnho
akustickho hlen. Nezadme-li po
navzn spojen dn kd do doby
20 sekund, modul spojen sm ukon
(bez zmny nastavench hodnot).
Vzhledem k tomu, e akustick hlen
je peneno pes mikrofon telefonu,
lze tto skutenosti vyut pro akustic-
kou kontrolu prostoru, v nm je za-
zen umstno. Dobu navzanho
spojen je mono prodluovat (vdy
o dalch 20 sekund) poslnm kdu *.
Druhy hlen
Hlen pedvan mobilnm telefo-
nem me bt akustick nebo v podo-
b textov zprvy SMS. Akustick sig-
nalizace podv kompletn informaci
o stavu vech vstup a vstup, jako
i o zapnut i vypnut funkci automa-
tickho posln SMS zprv a automa-
tickho voln. Cel zprva zan te-
mi krtkmi tny. Po nich nsleduje
osm dvojic tn, oddlench asi plse-
kundovmi prodlevami. Je-li kmitoet
prvnho z dvojice tn ni (kmitoet
po sob znjcch tn je vzestupn),
je signalizovn stav log. 1. Je-li kmito-
et prvnho z dvojice tn vy (kmito-
et je sestupn), je signalizovn stav
log. 0. Po vysln osm dvojice tn
zazn jeden del tn, signalizujc indi-
kaci stavu vstup. Ta je uskutenna
podle shodnch pravidel jako indikace
stavu vstup. Pak po prodlev asi 1 s
zazn jet dv dvojice tn, kter sig-
nalizuj stav funkc automatickho po-
sln SMS zprv a automatickho voln.
Informace podvan prostednic-
tvm SMS zprvy je dokonalej, nebo
je v podstat psemn, daje jsou jed-
noznan a pehledn, jejich pjem je
bez jakchkoliv obt a navc je tak
s datem a asem k dispozici a do
doby, kdy ji sami vymaeme. Ve zpr-
v SMS je kompletn hlen o aktul-
nm stavu vech vstup i vstup, ja-
ko i o stavu zapnut nebo vypnut
automatickho posln zprv a voln.
Soust zprvy je i informace o buce
st GSM, do n je telefon momentl-
n pihlen. Tento daj je v podob
osmimstnho hexadecimlnho sla,
jeho porovnnm s databz bunk
st lze zhruba urit polohu pstroje.
Aktuln databzi bunk lze voln zs-
kat na Internetu. Zprva me vypadat
nap. takto: INPUTS: 11010011 OUT:
00110011 SMS: 0 CALL: 1 LOC.:
08E80522. Myslm, e sdlen je zcela
jasn a nevyaduje bli vysvtlen.
Popis obvodovho een
Schma dicho modulu je na obr. 1.
Vtina funkc je naprogramovna do
mikropotae IC1 typu AT89C4051.
Pomoc obvodu IC2 CM8870 jsou z nf
signlu dekdovny DTMF tny a od-
povdajc binrn kd je z vstup Q1
a Q4 snmn a dle zpracovvn mik-
ropotaem. Pro ukldn stavu na-
staven funkc pstroje, jako i stavu
vstup a vstup slou pam EE-
PROM 24C16. Poet vstup a vstup
je rozen pomoc posuvnch registr
IC5 (74HC597) a IC3 (74HC595). Oba
tyto posuvn registry jsou ovldny
Obr. 2. Deska s plonmi spoji
15
spolenm signlem SCK a RCK a od-
dl enmi si gnl y pro datov vstup
(D_INP) a vstup (D_OUT). Celkem je
takto mon zskat osm vstup a osm
vstup. Z dvodu snazho nvrhu
plonch spoj je prvn vstup trvale pi-
pojen na +Vcc, a je proto ten vdy
jako log. 1. Program zpracovv daje
ze vech osmi vstup (jak pro vyhod-
nocovn zmny rovn, tak i pro
akustick hlen stavu vstup a pro
sestavovn hlen SMS), a je tud
mon po prav plonho spoje vy-
ut i tohoto vstupu. Vechny zapojen
vstupy maj pedazeny ochrann re-
zistory (R8 a R14) a odporovou st
RN1 definovanou klidovou rove na
log. 1. (Vechny nezapojen vstupy
jsou tedy teny vdy jako 1.)
Tlatko TL1, pipojen k modulu
pes konektoru JP2, slou k nulovn
mikropotae a vyuv se k nastarto-
vn programu po zapnut mobilnho
telefonu. Akustick signly hlen
jsou pedvny extern pomoc piezo-
mnie PM1 pes mikrofon telefonu,
co m sice nevhodu v tom, e jsou
slyiteln v prostoru, kde je zazen
umstno, zato je vak mon zrove
mikrofonem telefonu tento prostor
v ppad poteby sledovat.
Napjec napt o velikosti 4,2 V
je zskvno jednoduchm spnanm
zdrojem s obvodem IC6 (LM2576-ADJ).
Toto napjec napt je pouito zro-
ve pro napjen telefonu. Napjec
vodie jsou na stran telefonu pipoje-
ny pmo na kontakty pro baterii (tedy
mimo datov konektor).
Mechanick konstrukce
Sestava pstroje se skld z dc-
ho modulu, mobilnho telefonu a zlo-
hovanho napjecho zdroje 12 V/1 A.
Cel dic modul je postaven na jedno-
strann desce s plonmi spoji o roz-
mrech 50 x 94 mm (obr. 2). Pro
vechny IC (mimo IC6) je vhodn pou-
t objmky. Na pozici TL1 pouijeme
tlumivku, urenou pro spnan zdroje,
nebo ji vyrobme navinutm 60 z lako-
vanm Cu drtem o prmru 0,4 mm
na toroidn jdro 12 mm. Rezistory R8
a R20 jsou SMD, a jsou proto zapje-
ny ze strany spoj.
Pro pipojen napjecho napt jsou
pouity roubovac svorky do plonho
spoje ARK 550/2. dic modul je pro-
pojen s mobilnm telefonem specilnm
kabelem, kter je s deskou spojen esti-
noovmi konektory PSH02-06W (za-
pjen do desky) a PFH02-06P (na kabe-
lu). Pro pipojen k mobilnmu telefonu
je nutno sehnat speciln datov konektor
pro telefon Siemens C10, C35. Pro pi-
pojen vstup a vstup je pouit ko-
nektor, vytvoen z 9 kolk konektoro-
v lmac lity. Stejnm zpsobem jsou
realizovny i konektory pro pipojen
nulovacho tlatka a piezomnie.
Pro minimalizaci ruen, zpsobe-
nho pedevm vkonovmi vf obvody
mobilnho telefonu, jsou vechny pro-
pojovac vodie dicho modulu s mo-
bilnm telefonem pivedeny na desku
pes odruovac tlumivky, realizovan
navinutm 2 z lakovanm drtem o pr-
mru 0,4 mm na toroidy 4 mm. Vlastn
propojovac kabel je pak sestaven ze
4 vodi dlky 130 mm a dvou vodi
dlky 230 mm (pro propojen napjec-
ho napt pro telefon). Po mnohch
pokusech jsem si ovil, e pro maxi-
mln vylouen vlivu ruen telefonu je
vhodn kabel jet opatit mdnm
stnicm opletenm (zskanm nap. z ji-
nho stnnho kabelu) a toto stnn
ponechat nezapojen.
Oiven a uveden do provozu
Po osazen desky nejprve zkontro-
lujeme napjec napt (nap. na vvo-
du 6 konektoru pro pipojen mobilnho
telefonu), kter by se mlo pohybovat
v rozmez 4,2 0,1 V. Ppadnou od-
chylku je mon upravit zmnou odpo-
ru rezistoru R6 nebo R7. Pak teprve
zasuneme ostatn integrovan obvody.
Proudov spoteba (bez pipojenho
telefonu) by mla bt okolo 5 mA. Dio-
da D1 by se mla rozblikat kmitotem
asi 1 Hz. Je-li ve v podku, meme
pipojit mobiln telefon a zapnout jej.
(Pro toto pouit je vhodn vypnout
vazbu na PIN.) Na telefonu navolme
do pedvolby . 5 slo telefonu, z n-
ho chceme zazen ovldat (a na n
budou poslny ppadn SMS zprvy
s hlenm). Je nutn zadat kompletn
slo, vetn mezinrodn pedvolby
(+420). Do pedvoleb . 6 a 7 lze navo-
lit dal sla, kter m zazen v ppa-
d zmny na vstupu obvolvat. Pak
stiskem nulovacho tlatka nastartuje-
me program (dic mikropota mus
nejprve sprvn iniciovat telefon). Pi
pouit nov pamti EEPROM jsou
funkce automatickho voln a posln
SMS zprv pi uvdn do provozu vypnu-
ty. Nyn meme zavolnm z prefero-
vanho telefonu (tj. telefonu, jeho
slo je v 5. pedvolb) zazen ji ovl-
dat. Po zazvonn se nave spojen,
LED zstane svtit a pstroj ek na
kd v podob DTMF tn. Jejich za-
dvnm (podle ve popsanho po-
stupu) dme stav vstup a zapnut
nebo vypnut automatickch funkc v po-
ad: vstupy 1 a 8, posln SMS a
automatick voln. Po destm zada-
nm kdu (nebo po pedasnm ukon-
en stisknutm #) probhne jet
akustick hlen, pak LED opt zane
blikat kmitotem 1 Hz a spojen se ukon.
Zavolme-li z jinho ne preferovanho
telefonu, LED se na dobu asi 4 s rozb-
lik kmitotem asi 10 Hz a v nastaven
pstroje se neuskuten dn zmna.
Stejn jev nastane, nezadme-li kd
do doby 20 s po navzn spojen.
Seznam soustek
R1 10 k
R2 300 k
R3, R4 100 k
R5 1 k
R6 3,3 k
R7 909
R8 a R14 100 k, 1206
R15, R16 10 k, 1206
R17 220 k, 1206
R18 1 k, 1206
R19 100 , 1206
R20, R21 2,2 k, 1206
RN1 10 k/A
C1 4,7 F
C4, C6, C10 0,1 F
C5 10 F
C7 470 F/6,3 V
C8 10 F
C9 100 F
C11 10 F
C12, C13 2,2 nF, 1206
D1 erven LED 3 mm/2 mA
D2 1N5818
IC1 AT89C4051
IC2 MT8870
IC3 74HC595
IC4 24C02
IC5 74HC597
IC6 LM2576 - ADJ
L1 220 H/toroid
SV1 ARK 550/2
SV2, SV3 9 kolk lmac lity
SV4 PSH02-06W
X1 11,059 MHz, HC49/U-S
X2 3,579 MHz, HC49/U-S
PI1 piezoelement KPT2040
TL1 nulovac tlatko
Propojovac kabel: konektor PFH02-06P
+ systmov konektor pro Siemens C10
Dodaten pravy
Jsou pidny C12, C13 a R21 (viz
obr. 1). Na obr. 2 nejsou zakresleny. Pi-
pjej se ze strany spoj pmo na pro-
cesor. V paraleln kombinaci R21, C13
se zapj nejprve kondenztor a v pat-
e nad nm rezistor.
Naprogramovan mikrokontrolr
lze zskat za 300 K na adrese: Ing.
Pavel Hla, Jabloov 2, 106 00 Pra-
ha 10; tel.: 272 656 673, 607 565 933;
email: hupa@post.cz
16
Popis zapojen
Operan zesilova OZ2 je zapojen
jako zdroj konstantnho proudu 50 A,
kter prochz diodou D3. Napt vznik-
l na diod je mrn teplot diody.
Trimrem P1 nastavujeme nulov nap-
t pi 0 C a trimrem P2 nastavme zes-
len operanho zesilovae OZ1 tak,
aby vstupn napt odpovdalo poa-
dovanmu rozsahu teplot. Vhodou
zapojen je vzjemn nezvislost obou
nastavovacch trimr. Vstupn napt
pivdme na vstup pevodnku A/D
ICL7107 IO6. Popisem zapojen pe-
vodnku se zabvat nebudeme, proto-
e se jedn o doporuen zapojen v-
robcem. Zdrojem referennho napt
pro pevodnk je napov reference
TL431 IO5. Pro pesn nastaven refe-
rence 100 mV slou trimr P3. Vstup
pevodnku d displej LED, na kterm
je zobrazena teplota v C. Pes rezistor
R12 trvale zapnme desetinnou teku
na displeji, kter oddluje desetiny C.
Teplomr je napjen stabilizovanm
naptm 5 V. Kladn napt 5 V je
odebrno ze stabiliztoru 7805 IO3.
Zporn napt je zskno zmnie,
kter je osazen soustkami IO1, R1,
C1, C2, C3, D1 a D2. Vstupn napt
zmnie je stabilizovno stabilizto-
rem 79L05 IO2. Mni a stabiliztor
7805 je napjen naptm 12 V. Odeb-
ran proud je zvisl na potu rozsv-
cench segment displeje, maximln
180 mA. Aby se zmenila spoteba na
minimum, je zapojen doplnno o tla-
tko Tl1. Tm zapnme pouze displej,
kdy se chceme podvat na name-
nou teplotu, ostatn elektronika je trvale
napjen. Pokud budete chtt, aby dis-
plej trvale svtil, tak msto tlatka zapoj-
te drtovou propojku. Knapjen tep-
lomru posta bn napjec adaptr
svstupnm naptm 12 V a proudem
300 mA.
Konstrukce
Nejdve osate desku s plonmi
spoji soustkami podle popisu. Na
pozici integrovanch obvod IO1 a IO6
zapjejte objmky a do nich potom
vlote pslun integrovan obvody.
Pi osazovn dbejte na sprvnou pozi-
ci a polaritu soustek. Displej je orien-
tovn desetinnmi tekami kIO6. M-
dnou plochu pod stabiliztorem IO3
pocnujte a stabiliztor piroubujte
roubkem M3. Snmac dioda D3 je
propojen sdeskou stnnou dvojlin-
kou z dvodu odruen. Na diodu pi-
pjejte vnitn vodie dvojlinky, stnn
zkrute ksob a nezapojujte. Snmac
dioda je potom zallit do epoxidovho
lepidla. Druh konec dvojlinky je za-
pjen vetn stnn do desky, jak je
vyznaeno. Opt pozor na sprvn pi-
pojen snmac diody. Hotov a nasta-
ven teplomr je vestavn do plastov
krabiky KP 24. Vhornm dlu krabiky
je poteba vyvrtat a vypilovat otvor pro
displej a tento otvor zvnitn strany kra-
biky podlepit organickm sklem. Otvo-
ry pro pvody napjen a snmac dio-
dy jsou vyvrtny ve spodnm dl u
krabiky. Do krabiky je jet namon-
tovno tlatko Tl1. Kmonti do kra-
biky bylo pouito tavn lepidlo.
Nastaven
Nejprve ze veho si pipravte kel-
mek (teba od jogurtu), vekterm
nechte zmrznout vodu. Potom je po-
teba nastavi t referenn napt.
Knastaven posta obyejn digitln
multimetr, kter je nastaven na rozsah
200 mV. Napt mte na vvodu 36
Digitln teplomr
Pavel Honek
Teplomr pat kmcm pstrojm denn poteby. Kad den
ns toti zajm, jak je teplota venku, ne opustme nae obydl,
nebo kolik je C vobvacm pokoji. Pedloen konstrukce je vel-
mi jednoduch, kterou zvldne sestavit i zatenk velektronice.
Zapojen m vhodu vtom, e se nastavovac prvky navzjem ne-
ovlivuj a knapjen posta jedno napt. K snmn teploty je
pouita levn kemkov dioda. Rozsah mench teplot je -30 a
130 C.
Obr. 1. Schma zapojen
17
pevodnku IO6 proti spolenmu
bodu napjen GND. Otenm trimru
P3 nastavte toto napt pesn na
100 mV. Po nastaven reference nastav-
me vlastn teplomr. Do ledu vkelmku
vyvrtejte otvor hlubok asi 3 cm o pr-
mru 12 mm a do tohoto otvoru nalejte
vodu. Snmac diodu vlote do otvoru
svodou a asi po 3 minutch nastavte
trimrem P1 na displeji 00,0 - co zna-
men 0 C. Po nastaven 0 C jet
zbv nastavit horn znmou teplotu.
Snmac diodu vlote do vrouc vody a
trimrem P2 nastavte na displeji 100,0
- co znamen 100 C. Knastaven
horn znm teploty posta snmac
diodu ponechat vpokojov teplot a
druhm pesnm teplomrem sledovat
tuto teplotu a nastavit ji trimrem P2 na
displeji. Doporuujeme cel nastaven
jet jednou zopakovat, aby bylo jist,
e je teplomr sprvn nastaven a pi-
praven kpouvn.
Seznam soustek
R1 5,6 k
R2, R3 150 k
R4, R5; 10 k
R6, R10, R11 100 k
R7 1 k
R8 12 k
R9 1 M
R12 560
P1 200 k, Spectrol
P2 20 k, Spectrol
P3 1 k, Spectrol
C1 3,3 nF, keram.
C2, C3 47 F/50 V
C4 100 nF, keram.
C5, C6, C12 100 F/25 V
Obr. 2. Deska s plonmi spoji teplomru
C7 10 nF/MKT
C8, C10 100 nF/MKT
C9 220 nF/MKT
C11 100 pF, keram.
D1, D2, D3 1N4148
IO1 CMOS 4001
IO2 79L05
IO3 7805
IO4 1458
IO5 TL431
IO6 ICL7107
DI 2 ks DA56-11RWA
Tl1 Tlatko T250
Objmka 1 ks DIL14
Objmka 1 ks DIL40
roubek smatic M3 1 ks
Stavebnici je mono objednat za
440,-K na adrese: Hobby elektro, K
Halti 6, 594 01 Velk Mezi, tel.:
0619/522076; fax: 0619/520757; 603
853 856; e-mail: hobbyel@iol.cz
Paraleln
regultor
zpornho
napt
Pesn zdroj zpornho napt na-
stavitelnho dvma externmi rezistory
v rozsahu -2,5 a -36 V zatiteln a
100 mA a s vstupn impedanc 0,2
lze pomrn snadno sestavit s integro-
vanm obvodem TL431 nap. od Texas
Instruments. To je nastaviteln tsvor-
kov paraleln regultor napt, jevc
se navenek jako Zenerova dioda. Jako
jej nhrada se tak vborn hod. Jak
ukazuje obr. 1, v srii s IO1 s trvale pi-
pojenou paraleln zt je zapojen
srec rezistor R3. Velikost vstupn-
ho napt U
O
uruje dli z rezistor
R1 a R2 podle vztahu:
U
o
= (1 + R1/R2)U
REF
+ R1I
REF
, kde
U
REF
= 2,495 V a

I
REF
= 2 A.
Jako R1 pouijeme rezistor s odpo-
rem R1 = (U
O
- U
REF
)/I
R1
a proud I
R1
vo-
lme jako 50I
REF
, tedy 100 A. Pro v-
stupn napt -5 V podle toho vyjde
25,05 k. Druh rezistor bude mt od-
por R2 = U
REF
/[(U
O
- U
REF
)/R1 - I
REF
] =
= 25,46 k. Aby regultor pracoval
sprvn, mus bt proud jeho katodou
I
K
mezi -1 a -100 mA. Pro odpor sr-
echo rezistoru plat:
(U
IMIN
- U
o
)/(I
OMAX
+ I
KMIN
) R3
(U
IMAX
- U
o
)/(I
OMIN
+ I
KMAX
).
Zrove je teba potat s jeho
zatenm a P
R3
= (U
IMAX
- U
O
)
2
/R3,
na TL431 bude ztrcen vkon a P =
= U
O
I
KMAX
.
Vzhledem k velikosti referennho
napt je pi poadavku U
O
= -5 V v-
poet jednodu, protoe R1 a R2 bu-
dou stejn a pro vstupn napt proto
bude platit U
O
= 2U
REF
+ R1I
REF
a z toho
R1 = R2 = (U
O
+ 2U
REF
)/I
REF
. Pro refe-
renn napt 2,495 V vyjde odpor re-
zistor 5 k a za podmnek uvedench
v obr. 2 vyhov R3 = 270 . S adou
dalch aplikac TL431 se lze seznmit
i v katal ogovm l i stu [2], kter l ze
sthnout jako soubor .pdf ze strnky
www.ti.com. Obvody podobn TL431,
kter vak maj pevn vstupn napt
5 V; 3,3 V; 3 V a jsou schopny odvst
proud a 50 mA (minimln vak 0,1 mA),
vyrb firma Maxim jako MAX6330 a
MAX6331. Na rozdl od ve popsan-
ho obvodu vytv mimo napjecho
napt i nulovac signl pro mikropro-
cesor.
JH
[1] Thiesler, K.: Negativer Shuntregler.
Elektor 7-8/2000, s. 30, 31.
[2] TL431, TL431A Adjustable precisi-
on shunt regulators. Katalogov list Te-
xas Instruments SLV005L.
Obr. 1. Zapojen regultoru
zpornho napt s TL431
Obr. 2. Regultor napt -5 V/10 mA
IO1
IO1
18
Urite najviac pralivmi zapojeniami
pre zanajcich elektronikov s rzne bli-
kae s didamiLED. Pri sprvnom zapo-
jen me mlad adept elektroniky ihne
vidie vsledok ato pote a dod odvahu
ku zloitejm pokusom a zapojeniam.
Popis zapojenia
Na obr. 1 je schma vemi jednodu-
chho obvodu. Zklad tvor mikroprocesor
AVR AT90S1200 aosem did LED. Knim
do srie s zaraden ochrann rezistory
R2 a R9, ktor doporuujem vprpade,
e chceme poui didy LED tzv. LP -
snzkou spotrebou. Vprpade klasickch
did LED (tzv. 20 mA) je mon ich vyne-
cha.
Ako zdroj taktovacej frekvencie je pou-
it krytl 1 MHz. Pre tto frekvenciu s
prispsobovan akacie sluky vo vlast-
nom programe mikroprocesora. Ak mme
kdispozcii paraleln programtor, vyui-
jeme monos preprogramova FUSE bit
RCEN, ktor povouje pouitie vntornho
osciltora RC ako zdroj hodinovch impul-
zov. Toto rieenie je sce zhadiska pres-
nosti nevhodn, ale uetr C3, C4 a
XTAL. Tmto sa nklady na stavbu za-
riadenia znane zmenia.
Tlaidla SW1 aSW2 slia pre ovl-
danie obvodu. SW1 je tlaidlo RESET.
SW2 je priveden na vstup externho pre-
ruenia PD2 (INT1).
Nevyuit vstupy avstupy s vyve-
den na von J1 - J6, je mon ich poui
poda zmeru programtora.
Program pre ovldanie 8 LED
Pvodnm zmerom bolo priblenie
samotnho mikroprocesora iakom. To-
muto zmeru je podriaden aj funkcia ob-
vodu ateda aj program.
Naprogramovan s tyri rzne spsoby
rozsvecovania a zhasnania did LED.
Prv md pripomna klasick beiace
svetlo srchlosou 1x za s. Smer je pevne
dan, od vstupu PB0 (LED D8) po PB7
(D1).
Druh md - vetky LED blikaj naraz,
frekvencia asi 2 Hz.
Tret md je obdoba beiaceho svetla
typu Knight Rider. Svetl sa postupne
rozsvecuj asptne zhasnaj.
tvrt md je univerzlny - didy s roz-
svecovan poda obsahu vntornej pam-
te EEPROM obvodu. Do pamte je mon
zaznamena a 64 B, teda 63 rznych
kombinci. esdesiaty tvrt byte je vy-
hraden pre riadiaci znak, ktor oznamuje
koniec zznamu kombinci pre rozsveco-
vanie LED. Vprpade, e program naraz
na tento znak, vracia sa op na prv bun-
ku.
Pozn. redakce: Program si lze sth-
nout na www.aradio.cz
Ako programova?
Vposlednej dobe sa to vodbornej lite-
ratre hmri mnostvom programtorov
od plne jednoduchch, jednoelovch,
a po zloit, uren pre mnostvo pro-
gramovatench obvodov. Zujemca n-
jde urite nieo zaujmav na adresch
avliteratre uvdzanej na zver ln-
ku.
Vprpade akchkovek otzok ita-
teom rd odpoviem. Vprpade zujmu
zalem naprogramovan obvod 90S1200,
treba uvies, i je zujem aj o naprogra-
movanie RCEN bitu, alebo nie.
Na zver
Na zver by som chcel popria vet-
km elektronikom - experimenttorom
vea spechov pri ich pokusoch. Verm, e
aj vuvedenom zapojen njdu monos in-
pi rci e.
Kontakt na autora: Ing. Martin Liker,
980 51 Vek Teriakovce 75, tel. +421
905 545 094. Elektronick kontakt: matli-
ker@pobox.sk
Ing. Martin Liker

Popri stle obbench procesoroch rodiny 8051 aich klonoch
sa stle viac objavuj vrznych lnkoch iknine zapojenia s pro-
cesormi ATMEL AVR. Obubu si zskavaj najm svojm vkonom,
rchlosou aintegrovanm hardvrom. Nie je cieom autora v tom-
to lnku popisova vetky pozitvne anegatvne strnky precho-
du na tento typ mikrokontrolrov. Cieom lnku je ponknu na-
jm zanajcim programtorom zradov mldee zapojenie pre
prv pokusy sprocesormi AT90S1200.
Obr. 1.
Schma
zapojenia
Obr. 2. Doska s plonmi spojmi
J1
J2
J3
J4
J5
J6
19
Parametre
SLAVE
Vstupn obvod: 230 V/ 50 Hz,
spnan triakom
Vstupn prd bez chladia: 0,5 A,
s vhodnmchladiom 8 A.
MASTER
Ovldac obvod je riaden prdom
bytok naptia pri prechode prdu:
asi 2,5 V.
Prevdzkov naptie: 3 a 230 V,
dovolen ef. prd do 1 A.
Me pracova sinduknm spotrebi-
om na strane ovldania (naprklad trans-
formtor)
Popis zapojenia
Na obr. 1 je uveden schma zapoje-
nia. Ide ojednoduch obvod, ktorho prin-
cp je zaloen na snman bytku naptia
na dide D1. Pvodne projektovan Zene-
rovu didu ZD 2V4/2 W je takmer nemon
zohna, preto bola v praktickch kontruk-
cich nahraden tromi usmerovacmi di-
dami 1N4007 zapojenmi do srie v prie-
pustnom smere.
Kee je Zenerova dida zapojen
vzvernom smere, vpraxi to znamen, e
usmerovacie didy bud oproti Zenerovej
otoen. bytok naptia na tchto didach
ovlda optolen DT1, prostrednctvom
ktorho je spnan triak TRI1.
Pre nronejch uvateov, najm
pokia chc spna indukn za, dopo-
ruujem obvod upravi apoui namies-
to TRI1 pol ovodi ov rel SSR typu
Zoznam siastok
R1 4,7 k
R2 a R9 270 , vi text
C1 100 nF, keram.
C2 10 F/25 V
C3, C4 27 pF, pozri text
XTAL 1 MHz, pozri text
SW1, SW2 tlaidla miniatrne
DUS 1N4007
Obvod
MASTER - SLAVE
Ing. Martin Liker
Nasledujce zapojenie sli pre ovldanie sieovho obvodu
(Slave) inm obvodom (Master).
S202S02. Ztohto dvodu s schma aj
doska navrhnut tak, aby jednoduchm
zapojenm potrebnch siastok bolo
mon zska jednu alebo druh varian-
tu.
Na zver
Aj ke pvodne bol obvod uren pre
pouitie vsptnch projektoroch na ochra-
nu iaroviek pred prehriatm vplyvom ne-
funknosti ventiltora, svoje vyuitie n-
jde vade tam, kde potrebujeme riadi
vkonov vstupn obvod pomocou op-
ti cky oddel enho prdovho obvodu.
Uvediem aspo niekoko monost pou-
itia:
- ovldanie alieho svietidla prdovm
obvodom (naprklad zapojenie schodio-
vho vypnaa), pri ktorom nemme k dis-
pozcii neutrlny vodi;
- ovldanie prdavnho osvetlenia za tele-
vznym prijmaom;
- ovldanie sieovho obvodu nzkym na-
ptm 3 V apod.;
- pri zaraden obmedzovacieho rezistora
270 do srie (Master) je mon ovlda-
nie vstupom TTL.
Zoznam siastok
C1 470 F/16 V
G1 B250C1500R
D1 ZD 2V4/2W,
prpadne nahradi 3x 1N4007
D2 BAT46
F1 poistka 1 A/250 V T
D1 a D8 LED LP
U1 AT90S1200
objmka pre mikroprocesor DIP20
Svorkovnica pre napjanie ARK 120/2
Literatra
AT90S1200 apl i cati on notes, http://
www.atmel.com
Sriov programtor Siprog. AR 3/2001, s.
2.
ehk, J: PonyProg. KTE 5/2001, s. 31.
Huba, J.: Vyuitie PC vpraxi elektrotech-
nika. KTE 4/2002, s. 37.
http://www.atmel.com/avr
http://avr.hw.cz (www.hw.cz)
http://www.lancos.com
http://avr.vebpark.sk
Obr. 1. Schma zapojenia
Obr. 2. Doska s plonmi spojmi
F2 poistka 8 A/250 V - pozri text

P1, P2 svorkovnice 2 plov, rozte vvo-
dov 5 mm
Pre variantu striakom
R1 470 /0,5W
R2 1 k
TRI1 BT138/800, TIC236M
DT1 optotriak MOC3063
Pre variantu sSSR:
OC1 S202S01 alebo S202S02
20
sov spna, v tomto ppad reali-
zovan rel.
Technick daje
Napjec napt: 220 V.
Max. pkon: 50 VA + napjen J.
Napjen digitln sti: 9 V, 700 mA,
(6,3 W) max.
Vstupn citlivost: 200 mV.
Korekce: hloubky, vky 12 dB.
Poet vstup: 4.
Vstupn vkon: 2x 15 W/4 .
Minimln zatovac impedance: 2 .
Ovldn: 9 tlatek.
Zobrazova: 4mstn displej LED.
Pepna vstup
Pepnn vstup (obr. 2) je relo-
v, ovldan dic jednotkou. Poui-
t rel jsou pro napt 24 V uzaven
hermeticky v kovovm plti, kter je
uzemnn (objevuj se nyn asto po
vprodejch). Je pochopiteln mon
nahradit rel njakm specilnm IO,
ale s nemm s nimi zrovna nejlep
zkuenosti.
Pro vstupy jsem pouil konektory
DIN5, jeden konektor je spojen
s dic jednotkou pro ppadn roz-
en pstroje.
Seznam soustek
R1 a R3 10 k
D1 a D3 1N4007
T1 a T3 BC546B
K1 a K5 DIN5 do DPS
Re1 a Re3 viz text
Pedzesilova, korekn
zesilova a indiktor vybuzen
Pedzesilova a korekn zesilova
jsou na spolen desce s indiktorem
vybuzen. Zklad koreknho zesilova-
e (obr. 6) tvo IO LM1036 (U5), na-
ptm zen tnov korekce, ovld-
n hlasitosti a balance v Hifi kvalit.
Kvli pomrn mal citlivosti U5 je
ped nj zapojen nzkoumov ped-
zesilova NE5532AN se zeslenm
nastavenm pomrem odpor R22,
R23 na 3,5. Charakteristiku tnovch
korekc uruj zejmna kondenztory
C23, C19 a C21 s C25. Ty je poteba
pout velmi kvalitn, potom pi vyfil-
trovanm napjen nen pi zkratova-
nm vstupu slyet um ani brum i
pi nastaven hlasitosti a vek na
maximum.
Mikroprocesorov ovldn korek-
nho zesilovae jsem vyeil trochu
neobvykle na dic vstupy obvodu
se pivd dic napt z DA pevod-
nku pes analogov multiplexer a po-
tom se vyfiltruje kondenztory C101
a C104. Vyzkouel jsem jedin dva
dostupn IO pro plynul tnov ko-
rekce na naem trhu, kter se ovl-
daj po digitln sbrnici. um a zvuk
je nevaln, proto jsem pouil osvd-
en LM1036. Dky filtraci signl se
nepen dn ruen od multiple-
xu, a v napjen je pro jistotu zapojen
nsobi kapacity s T1 a navc leny
RC u obou IO.
Pokud nkdo odlo konstrukci -
dic jednotky na pozdj dobu, neo-
sad U1 a na dic vstupy U5 pipoj
linern potenciometry 47 k mezi v-
vod 17 U5 a zem.
Vstupem z dic jednotky je ovl-
dno jazkov rel na pepnn
mono-stereo.
Indiktor vybuzen slou jen pro
orientan ely, pesto je zapojen jako
celovlnn. Vstup indiktoru je vyveden
na zvltn pjec ploky, aby si ka-
Zesilova
2x 15 W s PIC
Ivo Strail
V lnku je popsn nf zesilova pro bn bytov poslech, ovl-
dan jen tlatky, bez nastavovacch prvk a exotickch soustek.
Pro sna pravy zapojen jsem zvolil vcedeskovou koncepci.
Blokov schma je na obrzku 1.
Signl prochz pes pepna vstup
a pedzesilova s NE5532 do korek-
nho pedzesilovae LM1036, z nj do
oddlench koncovch stup, odpo-
jovae a reprodukotor. Za pedzesi-
lova je zapojen indiktor vybuzen
s LM3914, zde jenom monofonn (nic
ovem nebrn rozen na dva ka-
nly).
Pstroj je napjen ze dvou oddle-
nch zdroj digitln st (mikropro-
cesor, displej) se napj z obyejnho
zstrkovho adaptru a analogov
st vlastnm zdrojem 12 a 24 V. S-
ov transformtor je pipojen pes
Obr. 1. Blokov schma zesilovae
Obr. 2.
Schma
pepnae
vstup
21
d mohl vybrat, kam jej pipoj bu-
to k reproduktorm, nebo na vstup U5
(na desce je s tm potno). Vstupn
oddlovac zesilova tvo U3a a U3b,
zeslen lze nastavit rezistory R8 a
R12. Za nm nsleduje usmrova
U3c. Indikaci piek zajiuje len C2,
R2 spolu s diodou D1. Budi sloupce
LED je pouit logaritmick, LM3914.
Vstup pro est LED je konektorem
CANNON9 pipojen k mal destice
s diodami na pednm panelu zesilo-
vae. Jas LED se nastavuje zmnou
odporu rezistoru R1.
Indiktor lze upravit na stereofon-
n pidnm jet jednoho IO LM3914
a zapojenm nepouitho OZ jako dru-
hho celovlnnho detektoru (soust-
ky R3 a R6, D1 a D3, C2) a pipoje-
nm jeho vstupu na vstup jednoho
oddlovacho zesilovae.
Na obr. 7 a 8 je deska koreknho
zesilovae a indiktoru vybuzen. Pi
osazovn doporuuji naped upevnit
konektor K1, nkter kousky neodpo-
vdaj uchycenm standardu. V tom
ppad jsou poteba nkdy dost dras-
Obr. 3, 4 a 5. Deska s plonmi spoji pepnae vstup: strana spoj, strana
soustek a osazen desky pepnae
tick pravy desky. Dle postupn
osazovat: pedzesilova, LM1036,
multiplexer a nakonec soustky in-
diktoru. Propojky na desce: U5-U1:
9-15,14-14,12-13,4-12
Seznam soustek
R1, R23, R25 2,7 k
R2 47 k
R3 a R6 6,8 k
R7, R11 1,5 k
R8, R12 18 k
R9, R10,
R13, R14 8,2 k
R15 1,8 k
R16 15 k
R17, R18,
R22, R24 10 k
R19, R20 68 k
R21, R26 47
C1, C5 100 F
C2 6,8 F
C3,4,6 100 nF, ker.
C7,8 2,2 F
C9, C27, C28 22 F
C10, C17 220 nF, ker.
C11, C14 22 pF
C12, C15, C20, C24,
C101 a C104 10 F
C13, C16 470 nF, svitkov
C18 47 F
C22, C26 4,7 F
LD1 erven 5 mm
D1 Ge nebo Schottky
(GAZ51, BAT42 ...)
D2, D3 1N4148
U1 4051
U2 LM3914
U3 LM324
U4 NE5532AN
U5 LM1036N
T1 BC337-40
K1 CANNON9 90
zsuvka (+ vidlice)
rel viz text
LED na eln panel (6ks) nebo pout
st bargrafu
Koncov stupe
Pro koncov stupe jsou poteba
dv desky. Jako koncov zesilova
jsem pouil IO TDA2040 podle kata-
logovho zapojen (obr. 9).
Zeslen koncovho stupn je dno
rezistory R5, R6, vstupn citlivost pro
pln vybuzen je asi 300mV. Chladi
by ml mt tepeln odpor men ne
4 K/W, pro lep odvod tepla je vhod-
n pomazat IO teplovodivou pastou.
Technick parametry koncovho
zesilovae podle katalogovho listu
SGS Thomson:
Napjec napt: 5 a 35 V.
Max. vstupn vkon pro Rz =4 ,
Ucc = 32 V a k = 0,5 %: 22 W.
Max. vstupn vkon pro Rz =8 ,
Ucc = 32 V a k = 0,5 %: 12 W.
Kmitotov charakteristika (-3 dB):
40 Hz a 100 kHz.
Zkreslen pi Po = 10 W, Rz = 4 W,
f = 40 Hz a 15 kHz: 0,08 % typ.
Zkreslen pi Po = 10 W, Rz = 4 W,
f = 1 kHz: 0,03 % typ.
Klidov odbr (Ucc = 30 V): 45 mA.
Seznam soustek
R1, R8 100 k
R2 a R4, R6 22 k
R5 680
R7 2,2
C1 1 F/63 V
C2 100 F/25 V
C3 22 F/35 V
C4, C7 100 nF, keram.
C5 220 F/35 V
C6 1000 F/25 V
D1 1N4002
U1 TDA2040V
J1 a J6 ARK500/3
Deska koncovho stupn je na obr.
10 a 11. Doporuuji pout ebrovan
chladi, na kter se deska pipevn za
pouzdro IO.
22
Obr. 6. Schma koreknho zesilovae
a indiktoru vybuzen
Obr. 9. Zapojen koncovho stupn
Obr. 10 a 11. Deska s plonmi spoji koncovho stupn a osazen desky
Celkov vstupn vkon mho ze-
silovae je maximln 2x 15 W kvli
dimenzovn zdrojov sti. Nic vak
nebrn pout silnj transformtor
nebo jin koncov stupe. Pi pouit
koncovho zesilovae s LM3886 se
zvuk opt podstatn vylep a pitom
nen poteba dlat zmny zapojen jin-
de ne ve zdroji. Jako alternativn kon-
cov stupe doporuuji stavenice s IO
firmy EZK.
Zdrojov st
Zesilova je napjen ze dvou zdro-
j: trval napjen dic jednotky za-
jiuje zsuvkov adaptr (12 V, min.
600 mA), kter jsem pouil ze dvou
hlavnch dvod: jeho cena je vraz-
n vhodnj ne cena za zapouzde-
n transformtor a usmrova,
druhm dvodem bylo zachovn ro-
zumnch rozmr krabice zesilovae.
Napjen z adaptru je pivedeno ko-
nektorem jack 3,5 mm, odrueno le-
nem RC R1, C10 (viz schma na obr.
12) a stabilizovno IO1. Napjen
zbytku zesilovae zajiuje transfor-
mtor 220 V/2x 12 V, 45 VA (od firmy
Tronic) s usmrovaem D1 a D4 a
vyhlazenm kondenztory C5 a C8.
Pi vt kapacit kondenztor je nut-
23
Obr. 7 a 8. Strana spoj desky koreknho zesilovae a osazen desky soustkami
n njak omezit proudov rz pi na-
bjen nap. termistorem NTC 3.4A
zapojenm do primrnho vinut trans-
formtoru nebo rezistorem na sekun-
drn stran, kter se po chvli zkra-
tuje rel. Za tm elem by bylo mon
nouzov vyut i dal kontakt rel
odpojovae. Pi odpojench reproduk-
torech je odbr proudu mal a tak by
rezistor neml vadit. Pro napjen ko-
reknho zesilovae stabilizovanm
naptm 12 V je pouit sted vinut
transformtoru.
Zem digitln a analogov sti
oddluje tlumivka L1, analogov zem
j e pes kostru spoj ena se zem
v zsuvce.
Zdrojov st tak obsahuje rel
pro odpnn reproduktor, ovldan
dic jednotkou. Rezistory R3 a R4 vy-
bjej kondenztory v koncovch stup-
nch zesilovae. Rel je poteba pou-
t robustnj, aby pi hlasitjm
poslechu neshoelo.
Seznam soustek
R1 15 /5 W
R2 1,8 k
R3,R4 1 k
C1 a C4 22 nF, keram.
C5 a 8 2 200 F/40 V
C9 2 200 F/25 V
C10 1 000 F/16 V
C11 a 14 150 nF, keram.
L1 100 H
Obr. 12. Schma zdroje
D1 a D4 KY710
D5 1N4007
T1 BC337
IO1 7805 s chlad.
IO2 78L12
rel 12 V, 2 pep. kon.
Desku s plon-
mi spoji neuvdm,
protoe pedpokl-
dm, e kad bude
stavt zdroj ze sou-
stek, kter m
prv po ruce.
(Dokonen pt)
24
Popis zapojen
Srdcem cel konstrukce je mikro-
kontrolr PIC16F628. Je to typ se 2 kB
pamti typu Flash pro program, 128
byte pamti EEPROM pro data, hard-
wareovou podporou sriovho rozhra-
n (USART) a spoustou dalch funk-
c [1]. K zobrazen pijatch informac
je pouit inteligentn LCD displej 2x16
znak, pracujc ve 4bitovm reimu
[2]. Pro pjem IR dlkovho ovldn
slou SFH506-36, pro tuto funkci spe-
ciln navren obvod sdruujc pi-
jmac diodu PIN, zesilova, filtr a de-
modultor [3]. K ovldn lze pout
i klvesnici, ovem vzhledem k ome-
zenmu potu zbylch vvod mikro-
kontrolru PIC, lze jednodue zapojit
jen 4 tlatka pro kad dal pote-
bujeme 2 a 3 (4) diody.
Popis programu
Obslun program v hlavn smy-
ce neustle vyhodnocuje stav klves-
nice, pjem IR a pes peruen pij-
m a zobrazuje znaky z pehrvae
mp3. Pokud se stav klvesnice nebo
IR zmn porovn pijat kdy
s uloenmi v intern pamti EE-
PROM a v ppad shody vyle pe-
dem zvolen povel pehrvai. Kdy
pro klvesnici se nastavuj pi progra-
movn procesoru, naproti tomu pro
piazen kd IR slou mal setup
spustiteln pi zapnut.
Vzhledem k monostem a vlast-
nostem pouitho displeje LCD (ja-
ponsk znakov sada) vyuv pro-
gram pekdovac rutinu pro znaky
s kdem ASCII vym ne 7Fh, kte-
r pevd na znaky bez hk a -
rek, pp. na nkter z 8 znak esk
abecedy , , , , , , , (uiva-
telsky definovateln). Rutina pro p-
jem IR potebuje ke sv funkci watch-
dog, proto se obas me zobrazen
daj na displeji na okamik posunout
obzvlt pi dlouhm vysln dl-
kovm ovl adaem. Komuni kace
s vlastnm pehrvaem probh po
sriov lince rychlost 14400 bps.
Oiven a nastaven
Zkontrolujeme sprvnost propoje-
n s deskou pehrvae mp3, pot p-
stroj zapneme. Na displeji se objev
vodn zprva *MP3 PlayerCtrl*.
V tuto chvli je pouiteln pouze kl-
vesnice reagujc na zmnu stavu, tak
jak bylo nastaveno pi programovn
procesoru zkladnm nastavenm
jsou funkce Eject/Load, Display, Vo-
lume- a Volume+ (tlatka A, B, C, D).
Pokud ve pracuje jak m, me-
me pistoupit k nastaven IR kd.
Vypneme pehrva, drme tlatko
B stisknut a znovu zapneme. Na dis-
pleji se objev npis IR Setup - A/N ?
Pro pokraovn stiskneme tlatko
C (pro nvrat tlatko D). Pot se
zobraz npis IR Ofset - A/N ? -= kody
IR =- . Na pozici kdy IR se budou
zobrazovat pijat kdy pouitho dl-
kovho ovladae. I kdy lze vyut
mnoho typ dlkovch ovlada pla-
t urit omezen souvisejc s poui-
tm kdovnm uitm vrobcem. Po-
tebuj eme nosn kmi toet okol o
36 kHz a pro kad tlatko jin kd
DO. Ideln je pout univerzln dl-
kov ovlada, u nho si sprvn kd
vybereme. Pokud se bude mnit daj
jen na pozicch ti a tyi a na pozici
jedna a dva bude stejn, nap. A6 B8
ab cd stiskneme tlatko C (ano),
v opanm ppad (zmna na pozici
jedna a dv) stiskneme tlaitko D
(ne). Toto rozlien je bohuel nutn
vzhledem k velikosti intern pamti
EEPROM (k dispozici mme 128 byte;
32 x 3 byte pro IR a povel, 16 byte pro
klvesnici).
Po vbru ofsetu (ano/ne) se zob-
raz npis IR kody-K/R/U/P? a na
druhm dku budou zobrazeny kdy
IR, slo povelu (za znakem #) a pot
pro kontrolu zvolen zpsob vyhodno-
cen povelu. Mme tyto monosti:
kdykoliv ukonit setup tlatkem A,
uloit dan povel s opakovnm (hla-
sitost, seek) tlatkem B, uloit dan
povel bez opakovn tlatkem C
nebo dan povel peskoit tlatko
D (monost vbru jen tch povel,
kter poadujeme).
Pro vyuvan povely postupujeme
takto: stiskneme vybran tlatko DO
a ulome (s opakovnm, bez opako-
vn), ostatn povely peskome. Pi-
pomnm, e pro kdy povel plat ta-
bulka pouit v programu pehrvae.
Na konci setupu je zobrazen npis
Konec Setupu -= cekejte =- a po
krtk dob program pejde do hlav-
n smyky. Nyn ji meme vyuvat
komfortu dlkovho ovldn.
Kdy s pi azenm povel pro
klvesnici jsou uloeny v pamti
EEPROM na pozicch 70h-7Fh v po-
ad 0,1, 2 a 15. Poad odpovd bi-
nrnmu stavu klvesnice DCBA.
Pokud chceme jin nastaven ne z-
kladn, zapeme na pslunou pozi-
ci slo povelu. V ppad poadavku
na opakovn povelu piteme hodno-
tu 20h). Na pozici 70h (nestlaeno
dn tlatko) mus bt vdy 00h!
Jakkoli komern vyuit bez svo-
len autora zakzno. Program pro
mikrokontrolr si mete sthnout
z Internetu na www.aradio.cz.
Seznam soustek
R1 a R4, R6 4,7 k, metalizovan
R5 10 k, metalizovan
P1 4,7 k, trimr (nastaven
kontrastu displeje)
C1,C2 15 pF, keramick
C3 10 F/16 V, elektrolyt.
Q1 4 MHz, krystal
IR1 SFH506-36
IC1 PIC16F628
LCD inteligentn LCD displej
2x16 znak
Literatura
[1] http://www.microchip.com/ - kata-
logov list PIC16F628.
[2] http://home.iae.nl/users/pouweha/
lcd.htm komunikace s displejem LCD
kompatibilnm s kontrolrem HD44780.
[3] Siemens - katalogov list SFH506.
Dlkov ovldn
k pehrvai mp3
Ing. Miroslav Oumrt
Protoe mi nefungovalo dlkov ovldn u pehrvae mp3
(PE 1 a 2/2002), postavil jsem si vlastn. DO m tyto funkce: pjem
a vyhodnocen IR, obsluhu jednoduch klvesnice a zobrazen pi-
jatch znak na inteligentnm displeji LCD s konverz na eskou
abecedu (TAG).
Obr. 1. Zapojen dlkovho ovldn
25
Vplyv zae na vber tyristora
a vobu zapojenia
Pri dimenzovan tyristorov na po-
adovan za je samozrejm ove-
ri ich maximlne pracovn naptie a
prd. Menej obvykl je kontrolova aj
ich maximlnu strmos nrastu nap-
tia dU/dt a strmos nrastu prdu
di/dt. V zapojeniach s frekvenciou
50 Hz sa to asto nerob, a ben ty-
ristory a triaky pri obvyklch zai-
ach spravidla neprotestuj.
Pri regulcii transformtora nast-
va ale ist kritick situcia, ktor tre-
ba oetri. Kritick je v tomto prpade
oblas malch uhlov otvorenia tyris-
tora, teda v oblasti, kedy regultor
zana od nuly. Niektor zapojenia
problm rieia tak, e nedovolia re-
gulciu od nuly, ale povedzme od po-
lovice a do plnho vkonu. Mecha-
ni zmus pokodeni a tyri stora j e
nasledovn:
Tyristor spna jednotliv polvlny.
V prpade induknej zae sa ale
me sta, e v ase prchodu impul-
zu na hradlo tyristora je prd zaou
men, ako prdrn, a tyristor polvl-
nu hne aj vypne. Tto oblas je ne-
stabiln, nezaruen, niektor polvl-
ny zostan zopnut a niektor nie,
zapojenie a za sa nemusia chova
idelne symetricky. Takto djde k vzni-
ku jednosmernej zloky prdu trans-
formtorom a v podstate skrat, ktor
zni tyristor.
Jeden zo spsobov, ako tomu pre-
ds, je otvra tyristor nie jednm im-
pulzom, ale dra ho otvoren po cel
dobu jeho uhla otvorenia. Me sa
objavi ist problm v prpade potre-
by galvanickho oddelenia, alebo po-
uitia antiparalelnho spojenia tyris-
torov. In monos j e spnani e
tyristora viacermi impulzami poas
jeho celho uhla otvorenia. Tento sp-
sob je pouit aj v uvdzanom zapo-
jen. Niekedy sa nazva vysokofrek-
venn budenie, aj ke frekvencia je
len stovky Hz a jednotky kHz.
V prpade budenia dvoch tyristorov
sta navin dve vinutia a pripoji ich
na tyristory v rovnakom zmysle, na-
prkl ad kad zai atok na j edno
hradlo. Ak prde impulz na tyristor,
ktor je prve v zvernom smere, tak
je impulz tyristorom ignorovan, ne-
spsob jeho zopnutie, na rozdiel od
triaku. Zmysel primrneho vinutia fe-
ritovho transformtora je opan, tre-
ba ho dodra poda schmy.
Popis zapojenia
Zapojenie je rieen historicky so
sammi tranzistormi, integrovan
obvody som nepouil, lebo zapoje-
nie sa dalo jednoducho navrhn aj
bez nich.
Tyristorov regultor
pre zvarovac transformtor
alebo in indukn za
Peter Rzyman
asto sa stva, e ak sa poksime regulova benm tyristoro-
vm regultorom transformtor, tak tyristor odde napriek tomu,
e je napovo aj prdovo na za dimenzovan. V prpade tria-
kov nastva podobn problm. Tento prspevok ponka rieenie,
ktor me by pouit so irokou skupinou tyristorov vrtane ty-
pov KD.
Obr. 1.
Zapojenie regultora.
Impulzn transformtor m
jadro E, prierez strednho
stpika 1 cm
2
, vzduchov
medzera asi 0,1 mm.
26
Obvod s T1 a T2 je klasick tvaro-
va. Prechod striedavho naptia
12 V nulou vytvra vybjacie impulzy
pre integran kondenztor C2, ktor
je jedin napjan zo stabilizovanho
naptia. Relatvne plov priebeh je
cez emitorov sledova T3 veden na
potenciometer, ktorm sa riadi uhol ot-
vorenia tyristora tak, e via ampli-
tda ply z potenciometra spsob
skorie dosiahnutie preklpacej rov-
ne nasledujceho Schmittovho klop-
nho obvodu T4, T5 (skorie otvore-
nie tyristora v rmci polperidy). as
trvania vstupnho logickho signlu
z klopnho obvodu je potom mern
iadanmu uhlu otvorenia. Tento sig-
nl uvonuje samokmitajci multivib-
rtor T6, T7, priom T7 m zapojen
v kolektore zrove budiaci feritov
transformtor. Chladiaca plocha tran-
zistora T7 je asi 0,5 dm
2
.
Dida v bze T7 zabrauje uplat-
neniu zenerovho efektu prechodu
bza-emitor v zvernom smere. Na
tvar impulzov pre tyristor vplva frek-
vencia multivibrtora, strieda kmitov,
tvarovac len v primre transform-
tora a induknos transformtora. Ako
jadro bolo pouit E jadro z materi-
lu N21 s rozmerom 32 x 26 x 12 mm,
z ponuky JD&VD, vi nut drtom
s priemerom 0,25 mm.
Vinutia treba navzjom dobre izo-
lova, je mon poui kostriku s e-
lami a primrne vinutie da do stredu.
Primr m 100 zvitov, kad vinutie
pre tyristor m 15 zvitov.
Tyristor TT1 a mostk DM2 treba
umiestni na primeran chladi.
Pretoe sa informcia o fze strie-
davho naptia berie z napjacieho
transformtora TR1, je potrebn na-
pja tento transformtor s takou is-
tou fzou, s akou ja napjan za
regultora. Pri jednofzovom spotre-
bii na 230 V je transformtor z 230 V
na 12 V, vkon m ma asi 5 VA, pr-
padne viac. Ak by bola za zapoje-
n medzi 2 fzy (380 a 400 V), tak
napjac transformtor mus by zo
400 V na 12 V.
Zoznam siastok
R11 10
R7 22
R8 180
R6, R14, R15 470
R4, P1, R9, R12 1 k
R10 4,7 k
R1, R2, R3, R13 10 k
R5 12 k
R16 47 /2 W
R18 100 /2 W
R17 82 /5 W
C2, C3 1 F, fliov
C4 33 nF, fliov
C5 220 nF/250 VAC
C1 2200 F/25 V
T1 a T6 BC546
T7 BD139
D3, D4 1N4148
D1, D5 1N4001
D2 BZX85/12V
DM1 B80C1500
DM2 mostk 380 V/20 A,
poda vberu
Obr. 2 a 3. Doska s plonmi spojmi regultoru a rozmiestnenie siastok
TT1 T16/1000, alebo
poda vberu
TR1 transformtor
230 V/12 V/5 W
Regultor proudu
pro LED
U pstroj napjench z bateri
nebo jinho zdroje s promnlivm
naptm je asto teba zajistit rovno-
mrn svit LED. Jedno z monch jed-
noduchch zapojen regultoru prou-
du je na obr. 1. Jako zdroj proudu je
pouit stabiliztor LM317. Stabiliztor
se sna udret na vstupu takov
napt, aby rozdl napt nezi vstu-
pem (vvod O) a regulanm vstupem
(vvod R) byl rozdl napt prv
1,25 V. Zapojme-li na vstup stabili-
ztoru rezistor, bude proud prochze-
jc svtivmi diodami uren odporem
Obr. 1.
Regultor proudu
pro LED
rezistoru. Rezistorem a LED potee
proud I = 1,25/R.
Stabiliztor proudu potebuje pro
svoji funkci bytek napt nejmn
3 V. Minimln napjec napt je ur-
eno bytkem na stabiliztoru a LED.
Maximln napt je ureno vkono-
vou ztrtou stabiliztoru, ppadn
jeho maximlnm naptm.
daje ve schmatu plat pro bl a
modr LED, kter maj provozn na-
pt asi 3,5 V. V zapojen lze vak po-
ut libovoln LED, pro vt napt
zapojte LED pouze sriov a odpor
rezistoru zvtete na 68 (proud asi
18 mA). V ppad poteby lze zapo-
jit do srie i vt poet LED. Pi pa-
ralelnm azen spojujte vdy jen LED
stejnho typu.
VH
27
Konfigurace
programu
Zkladn konfigurace programu pro
pjem NOAA nebo METEOSAT je velmi
snadn - vConfiguration nastavme
reim NOAA nebo METEOR (ppadn
GEOSTATIONARY) a ve volb Interfa-
ce type bude vybrn interface Sound
Card. Uivatelsky pjemn je i interak-
tivn npovda kprogramu, ve kter
naleznete vechny detaily nastaven
a provozu. Mon ns pekvap v z-
kladnm reimu zobrazen pouze erno-
blch snmk zpolrnch i geostacio-
nrn ch sat el i t . Barevn obrzky
vzni kaj a v dekdovacm programu
vpotai . Podl e jeho nastaven si
meme zvolit zznam ve stupnici e-
dch polotn nebo vpseudo-barev-
nm podn.
Easy Interface
(Jak pipojit nf vstup
pijmae
k vaemu starmu PC)
Na zvr si popeme jednoduch
postup, kter spov vpevodu ampli-
tudov modulace tnu 2400 Hz na mo-
dulaci frekvenn. Maximln zmn jasu
potom odpovd zmna kmitotu pibli-
n od 1500 do 2300 Hz. Takto upraven
signl je piveden pes jednoduch kom-
partor do sriovho portu osobnho po-
tae a dle je zpracovvn progra-
mem JVFAX 7.1a.
Jednoduch schma zapojen pe-
vodnku AM/FM bylo ped lty jen nho-
dou nalezeno vjednom italskm asopi-
se Radio Rivista neznmho ronku.
Ztm neiteln kopie, kter prola ru-
kama mnoha majitel, jsem vyseparo-
val zapojen a vyzkouel vpraxi. Po
drobnch pravch zapojen byla navr-
ena i deska s plonmi spoji, kter nen
zrovna miniaturn. Praxe vak ukzala,
e pli stsnan konstrukce pi vyhle-
dvn ppadnch chyb a jejich opra-
vch pinej trpen zvlt zanaj-
cm elektronikm. Pracovn byl modul
nazvn Easy Interface a je uren ke ko-
munikaci se starmi modely osobnch
pota (modely 486DX a podobn,
kter pracuj jen pod operanm syst-
mem MS-DOS do verze 6.22).
Easy Interface je samostatn modul,
kter dekduje pijmanou informaci
(amplitudov modulovan tn 2400 Hz)
a odesl ji do osobnho potae typu
PC486 a vych verz. Je s PC spojen
sriovou linkou, kter jej i napj nap-
tm 9 a 12 V.
Technick parametry
Vstupn kmitoet:
2400 Hz s AM modulac.
Napjen: 9 a 12 V (COM1, COM2).
Proudov odbr: 18 mA.
Nf konektor: Cinch.
PC konektor: Canon 9.
Rozmry desky Interface: 102 x 70 mm.
Rozmry modulu interface:
130 x 70 x 20 mm.
Na obr. 9 je schma zapojen Easy
Interface, kter obsahuje dva dvojit
operan zesilovae, dle jeden obvod
CMOS a ve stoj vetn desky nkolik
desetikorun. Prvn IC1A pracuje jako -
zen usmrova, za nm nsleduje ak-
tivn filtr typu doln propust sIC1B a
meznm kmitotem 4800 Hz. IC2 se sp-
naem IC3 pracuje jako analogov-digi-
tln pevodnk. Signl DSR na vstupu
interface je vyhodnocovn programem
JVFAX. Vstupy RTS a DTS zajiuj na-
pjen interface pmo ze sriovho por-
tu potae. Diody D3 a D8 chrn pe-
vodnk proti peplovn. Pepna JP1
je uren ke zmn funkce Easy Interfa-
ce i na dekdovn signl FAKSIM (ne-
zamovat sWEFAX) znf vstupu krt-
kovlnnho pijmae. Informace o pjmu
signl FAKSIM (z lat. FAC - udlej a
SIMILE - podobn), kter jsou vyslny
vpsmu krtkch vln, a stavebn nvod
na KV/SSB pijmae naleznete na www
strnkch autora.
Ped osazovnm desky (obr. 10)
opt provme kvalitu spoj zvroby a
obrousme hrany. Osazovn je velmi
snadn. Opt zahjme prci od nejni-
ch soustek a pokraujeme po ty roz-
mrnj, nakonec vsadme do desky
vstupn a vstupn konektory. Pi osazo-
vn doporuujeme vkldat integrovan
obvody do objmek a desku nakonec ve-
stavt do vhodn krabiky. Sami si vyro-
bme i propojovac kabel mezi Easy In-
terface a potaem. Sta pout bn
ptipramenn vodi (nejlpe 4 prameny
plus stnn pl) dlky do 3 metr a
konektory Canon splastovmi kryty. Ka-
bel mete koupit i vnejbli prodejn
potaov biuterie (poadujeme kabel
na propojen modem - bez ken sig-
nlovch vodi!!!).
Zapojen propojovacho kabelu
PC - Interface (DB9M/DB9F):
Na konektoru Interface Canon DB9M:
Vvod 3 - TXD (Transmitted Data)
Vvod 4 - DTR (Data Terminal Ready)
Vvod 5 - GND (Signal GND)
Vvod 6 - DSR (Data Set Ready)
Vvod 7 - RTS (Request To Send)
Na konektoru PC Canon DB9F:
Vvod 3 - TXD
Vvod 4 - DTR
Vvod 5 - GND
Vvod 6 - DSR
Vvod 7 RTS
Zapojen propojovacho kabelu
PC - Interface (DB9M/DB25F):
Na konektoru Interface Canon DB9M:
Vvod 3 - TXD
Vvod 4 - DTR
Vvod 5 - GND
Vvod 6 - DSR
Vvod 7 - RTS
Na konektoru PC Canon DB25F:
Vvod 2 - TXD
Vvod 20 - DTR
Vvod 7 - GND
Vvod 6 - DSR
Vvod 4 - RTS
Popis oivovn
modulu Easy Interface
Integrovan obvody nejsou zasunuty
do objmek! Nejprve propojme kabelem
interface sPC a provme stav napje-
cch napt napklad na vvodech 8 a 4
objmky obvodu U2. Tot meme
udlat na objmce obvodu U1 nebo IC1.
Mli bychom namit napt asi 9 a
12 V. Ped menm je nutn spustit
vpotai program JVFAX 7.1a. Nyn in-
terface odpojme od PC a do objmek
zasuneme integrovan obvody. Opt in-
terface pipojme kpotai a spustme
program. Nyn pipojme k vstupu DSR
ta a pi stavu vstupu interface bez
signlu (interface nen pipojen k pijma-
i) a potenciometru R1 na minimu, na-
stavme trimrem R4 kmitoet 1300 Hz.
Pokud nevlastnme ta, otme trim-
rem R4 a sledujeme vpracovnm okn
sputnho programu zmny stupn
edi od bl do ern. Pesnou rove
vstupnho signlu lze nastavit pozdji
podle jasu pijmanho obrzku na mo-
nitoru. Tm je interface nastaven.
Vstup nf modulu pijmae FM pro-
pojme se vstupem Easy Interface stn-
nm jednopramennm kabelem, zakon-
enm na jedn stran konektorem
Cinch (interface) a na stran druh ko-
nektorem Jack mono 3,5 mm, nebo ji-
nm - ve shod s konektorem na panelu
pijmae.
Program JVFAX,
komunikace sEasy Interface
Vstupn signl pijmae zkonektoru
LINE_SB pivedeme na vstup Easy In-
terface. Vstupn konektor Canon 9 modulu
Easy Interface propojme sportem COM1
nebo COM2 osobnho potae kabe-
lem (vproveden Canon 9nebo Canon
25 - jak to vyaduje zvolen port pota-
e), kter jsme si ji pedtm pipravili.
Po zaveden programu JVFAX do ope-
ran pamti potae (pozor - pota je
nastaven pro prci vprosted MS-DOS,
a ne ve Windows!) nejprve nastavme
zkladn pracovn reimv konfigura-
nm MENU (pod psmenem C). Dle
zvolme reim 240 dk za sekundu
(WEFAX) nebo 120 dk za sekundu
(FAKSIMILE) a odpovdajc md. Po
uloen konfigurace na pevn disk po-
Ing. Miroslav Gola, OK2UGS
(Dokonen)
Pijma FM 134 - 141 MHz
pro zpracovn signl
z meteorologickch satelit
28
Dekdovn snmk osobnm pota-
em PC je podporovn programem JVFAX
(pro MS-DOS v posledn nejnovj ver-
zi 7.1a), kter lze konfigurovat na adu
provoznch reim (pln automatickch
nebo manulnch). Pijman snmky
zpolrnch satelit jsou automaticky vy-
hodnoceny podle sektoru a spektrlnho
psma, kter lze pedem naprogramo-
vat. V reimu zobrazen vce snmk
zgeostacionrnch satelit je mon vy-
tvet animovan zobrazen pohybu ob-
lanosti, kter dokumentuje vvoj poa-
s v uplynulch 24 hodinch. Rychlost
animovan sekvence je mono libovol-
n nastavit, zrychlit i zpomalit, pop.
pejt k manulnmu vyvolvn jednotli-
vch snmk z pamti. Pi prohlen
snmk meme pout funkci ZOOM,
kter zajist zvten zobrazen a do
maximln rozliovac schopnosti sateli-
tu. Snmky vyslan ze satelitu jsou vdy
ernobl, avak program JVFAX je vy-
baven genertorem barev, kter umouje
vytvoit uml zabarven snmk. Jed-
notliv snmky jsou penosn do progra-
m Microsoft Word, Corel Draw a ji-
nch.
Nastaven dekdovacho
programu JVFAX 7.1a
a pjem obrzku
Po zaveden programu JVFAX do
operan pamti potae (pota je na-
staven pro prci vMS-DOS, nikoliv ve
Windows) vkonfiguranm MENU na-
stavte:
- typ interface - COMPARATOR,
- poet bit (5 - 8),
- bzovou adresu portu COM1 nebo 2,
- odpovdajc IRQ (zkuen kamardi
jist porad).
Dle zvolte reim FAX a odpov-
dajc md podle pijmanho satelitu
(NOAASN, NOAANS, NOAALL, NO-
AAIR atd.). Potom sta vykat pletu
satelitu a dostavit optimln rove nz-
kofrekvennho signlu podle SW ana-
lyztoru programu JVFAX.
Dal podrobnosti se mete dost
veskm pekladu manulu k programu
JVFAX, kter t vce ne padest
strnek textu a zachz do nejmench
detail. Peklad manulu a program
JVFAX vnejaktulnj verzi si me-
te sthnout zInternetu ze strnek auto-
ra.
Seznam soustek
RX-137-141
R1, R2 100 k
R3 47
R4 22 k
R5 10 k
R6 39 k
R7 10 k
R8, R9 3,3 k
R10 820 , nast. podsvit LCD
R11 3,3 k
R12, R13 47 k
R14 180
R15 180 k, SMD 1206
osadit zespodu na DPS
R16 10 k, SMD 1206
osadit zespodu na DPS
R17 15 k (4,7 k)
R18 4,7 k
R19 10 k
R20 2,2
Obr. 9.
Schma
zapojen
Easy Interface
tae meme zahjit pjem a dekdo-
vn. Sta vykat zahjen vysln na
zvolenm kmitotu a dostavit optimln
rozkmit nzkofrekvennho signlu na
potenciometru Easy Interface podle frek-
vennho analyztoru programu JVFAX.
Upozoruji na mon problmy, kter
se mohou vyskytnout sdekdovnm
snmk u nkterch pomalejch pota-
(386SX, 286AT), kdy vypadvaj jed-
notliv dky, nebo se obraz zcela zhrout.
29
R21, R23, R29 2,2 k
R22 10 k
R24 10 k
R25 10 k, trimr leat
R26 120
R27 120 k
R28 1 k
R30 2 M (5,1 M), SMD 1206
P1 100 k/N, TP 160
P2 50 k/G, TP 160
C1 100 nF, keram.
C2, C5 5,6 pF, keram.
C3 33 pF, keram.
C4 47 nF, keram.
C6 1 pF, keram. SMD 1206
C8 8,2 pF, keram.
C11 33 pF, keram.
C12 8,2 pF, keram.
C13 150 pF, keram.
C14 47 pF, keram.
C15 a C18 100 nF, keram.
C19 47 pF, keram. volba dle L
C20 1 F/16 V
C21 2 a 20 pF, trimr
C22 27 pF, keram.
C25 2,2 nF, WIMA 5 mm
C26 10 nF, WIMA 5 mm
C27 47 F/16 V
C28 100 nF, keram. SMD 1206
C29 47 F/16 V
C30 47 nF, keram.
C31 470 nF, keram. SMD 1206
C32 47 nF, keram.
C33 8,2 pF, keram.
C34 100 nF, keram.
C35 10 nF, keram.
C36 47 nF, keram.
C38, C39 47 nF, WIMA 5 mm
C40 100 F/16 V
C41 10 F/16 V
C43, C44 100 nF, keram.
C45 10 F/16 V
C46 100 F/16 V
C47 100 nF, keram.
C48 1000 F/16 V
C49 10 nF WIMA 5 mm
C52, C53 10 F/16 V
C54 4,7 F/16 V
C55 33 nF, WIMA 5mm
C56, C57, C61 100 nF, keram. SMD 1206
C59, C60 100 F/16 V
IC1 MC3362P, Motorola
IC2 LM386
IC3 AT89C2051, Atmel
IC4 SAA1057
IC5 LM7805
IC6 LM386
IC7 NE567
D1 LED, erv. 5 mm
D2 1N4148
T1 BF981,GaAsFET
T2, T3 BC238 NPN
L1 a L6 100 nH, TOKO 7x7
TLM1, TLM2 1 H, radial
Xtal_1 4 MHz, HC18=HC46
Xtal_2 10,245 MHz, HC18=HC46
REP CINCH do DPS
LINES_B PRSL 4 pin vidlice
LINE_REP PRSL 4 pin vidlice
JP1 2 pin vidlice (LCD)
JP2 2 pin vidlice
JP3 3 pin vidlice
TL1 P-B1720A, h = 5,1 mm
TL2 P-B1720A, h = 5,1 mm
SW1 DP04 DIP4x
CON12V SCD-016A, 2,5 mm
CON12V_ext. HS25, 2,5 mm
LCD_DISPL
Objmka2 DIP8
Objmka3 DIP20
Objmka4 DIP18
Objmka6 DIP8
Objmka7 DIP8
F1 10,7 MHz, muRata
F2 455 kHz, CFUCF455
ANT BNC 50 , na panel
Dist. sloupek 8 mm, 4 ks
roub M3x 5 mm, 4 ks
Seznam soustek
Easy Interface
C1 220 nF, WIMA
C2 47 nF, WIMA
C3 1 F, WIMA
C4, C13 22 nF, WIMA
C5 10 nF, WIMA
C6 1,8 nF, WIMA
C7, C8, C9,
C12 100 nF, keram.
C10, C14 10 F/50 V
R1 10 k/N, TP 160
R2 3,9 k
R3, R13, R14 10 k
R4 500 k, trimr Piher PT6HK500
R5 220 k
R6, R7,
R10, R18 22 k
R8, R9 47 k
R11 10 k (vbr na 11 k)
R12 100 k
R15 3,3 k
R16, R17 10 k
D1 a D8 1N4148 (KA206 apod.)
U1 MC4558 (MA1458)
U2 LM358 (TL072, TL082)
IC1 CD4007
DBF9 konektor CANON DB9F/90
BNC1 konektor CINCH SCJ-0358G
Objmka U1, U2 DIL8
Objmka IC1 DIL14
Pstrojov knoflk na hdel 4 mm
Konektorov kolk 3 vvody S1G3
Zkratovac propojka 2 vvody JUMP-RT
Zvr
Omlouvm se pedem zkuenm
hobby elektronikm (kte zpravidla
dn stavebn nvody netou a sesta-
vuji zazen pmo jen podle osazovac-
ho schmatu a soupisky soustek, ani
oiven jim nein problmy) za rozsh-
lost textu vnkterch detailech. Text je
uren prv tm zanajcm, kte ocen
kadou informaci navc, je je pokud
mono bezpen provede cestou k oe-
kvanmu cli - funknmu zazen.
Protoe se zabvm vrobou stavebnic
pro radioamatry ji nkolik let, tak vm,
Obr. 10. Deska s plonmi spoji Easy Interface
30
e mnohdy malikost zabrn spn-
mu dokonen dla. Sebelep popis
konstruknch detail prohrv vypov-
dac sout sobrazovou i zvukovou in-
formac, proto je ke stavebnicm vdy
dodvno CD sbohatou grafickou, foto-
grafickou i audio napln. Je pro vs pi-
pravena sada desek a soustek ve
stavebnici, nebo si lze za pplatek ob-
jednat sestaveni a nastaven modulu
pijmae i interface. Bohuel nemohu
vak na oiven pijmat vae rozestav-
n moduly. Opakovatelnost vroby a
oiven je ovena na mnoha spn
sestavench kusech zanajcmi i po-
kroilmi elektroniky.
Stavebnici pijmae a Easy Inter-
face si mete objednat na adrese:
Ing. Miroslav Gola - EMGO, Arel
VH a. s. . 240, 739 51 Dobr
u Frdku-Mstku. Telefon: 0602 720
424; 558 601 471 nebo 558 624 426,
e-mail: emgo@iol.cz, dal info na
http://www.emgola.cz/
Pouit literatura
[1] Vclavk, R., OK2XDX: Pjma a in-
terfejs WXSAT (pjem snmk z orbitl-
nch meteosatelit). PE 2 a 6/1997.
[2] Borchert, G., DF5FC: Der Wetter-
frosch - ein 137 MHz Satellitenempfn-
ger. Funkamateur 2/1995, s. 153 a
156; pokraovn v 3/1995, s. 274.
[3] Gola, M., OK2UGS: Pijma FM
v psmu 144 - 146 MHz s obvodem Mo-
torola MC3362. Electus 99, s. 73-79.
[4] Mark, V.: Kmitotov syntza osci-
ltorovho kmitotu rozhlasovch pij-
ma. AR B3/1987.
[5] Motorola Linear/Interface ICs Device
Data, Vol. II, s. 8-82.
[6] Philips Semiconductors, SAA1057
- Radio tuning PLL frequency synthesi-
zer, November 1983 PDF.
[7] ATMEL, AT89C2051 8.bit Microcon-
troller with 1 kbyte Flash, catalogue
sheets, August 1994.
[8] DF2FQ: VHF Empfnger, CQ DL
1/1994.
[9] Borovika, J., OK1BI: Osobn kon-
zultace - historie pjmu Meteosat, Ant-
na Turnstile.
[10] Vypotejte si geografick souadni-
ce vaeho stanovit - Our location da-
tabase includes most towns and villages
in the entire world (over 2 million pla-
ces!) http://www.heavens-above.com/
[11] Mark, V.: Kmitotov syntza os-
ciltorovho kmitotu rozhlasovch pij-
ma. AR B3/87, s. 88.
[12] Gola, M., OK2UGS: Pijma FM
v psmu 144 - 146 MHz s obvodem Mo-
torola MC3362. Elektroinzert 5/97 s. 6.
[13] Pedersen, M., OZ1HEJ: Receiver
with LCD readout: http://ozon.homepage.
dk/eng/elcd.htm
[14] Philips Semiconductors: SE567 -
Tone decoder/phase-locked loop, April
1992.
[15] OK2XDX.: http://www.qsl.net/ok2xdx/
[16] Gola, M., OK2UGS: http://www.emgo-
la.cz/Info.htm
[17] Vclavk, R., OK2XDX: Popis stavby
konvertoru LNC1700 MHz. PE 7/1999.
[18] APT frame format: http://www2.ncdc.
noaa.gov/docs/klm/html/c4/sec4-2.htm
[19] Cebik, L. B., W4RNL: http://www.
cebik.com/turns.html The Turnstile An
Omni-Directional Horizontally Polarized
Antenna.
[20] Martin, DH7GL: http://www.emgola.
cz/Ant_GLdipol/GL_dipol.htm - GL Dipol
[21] Ruud JANSENS PA0ROJ: QFHA
http://www.hshaarlem.nl/~ruud/ Skl-
dac antna QFH na cesty za pozn-
nm.
[22] Blackmore, S.: QFHA http://www.
pilotltd.net/qha.htm (step-by-step con-
struction guide to building a QHFA).
[23] Borre L.: http://abdallah.hiof.no/
~borrel/QFH/ QFHA - More pictures and
construction picture above is one of the
designs on this site.
[24] Dane, J. a kolektiv: Amatrsk ra-
diotechnika a elektrotechnika - 3. dl,
Men na pijmach. s. 190 a 254.
Nae vojsko, Praha 1988.
[25] Gola, M., OK2UGS: http://www.
emgola.cz/jak_zacit_meteo.html
[26] Kuci rek, P. : Program Sat Wi n
pedpovdi doby pelet satelit nad
zvolenm zemm.
[27] Gola, M., OK2UGS: http://www. em-
gola.cz/facsimile.html
[28] Backeshoff, E., DK8JV: e-mail ad-
dress: feedback@jvcomm.de; homepa-
ge http://www.jvcomm.de/
[29] Backeshoff, E., DK8JV: What does it
cost and how can I get the full registered
version? http://www.jvcomm.de/indexe.html
[30] Vclavk, R., OK2XDX: Easy down-
converter for Meteosat. VHF Communi-
cation 4/1999, page 196 - 207. http://
www.vhfcomm.co.uk/
[31] Vclavk, R., OK2XDX: Small rece-
iver for Meteosat. VHF Communication
4/1999, page 208 - 217. http://www.
vhfcomm.co.uk/
Poznmka na zvr: vechny www
odkazy na mch webovch strnkch
jsou obsahov aktualizovny k termnu
publikace lnku vPE 10/2002. Za p-
padn ztrty aktulnosti www strnek
ostatnch odkaz uvedench vliteratue
nelze ruit.
31

Jednoduch
mi vkonu
V radioamatrsk praxi nemme
pouze vkon, kterm je buzena ant-
na, vkon potebujeme mit i pi ex-
perimentech s optimlnm vkonem
osciltoru pro smova pijmae,
principiln je wattmetrem i S-metr va-
eho pijmae, vhodn lze wattmetr
vyut pro men tlumu filtr atd.
Dle popisovan pstroj umouje m-
en vkonu ve vech uvedench (a
mnoha dalch) ppadech. Vyuv in-
tegrovan obvod AD8307 firmy Ana-
log Devices a umouje, napjen z ba-
terie, pmo mit signly v rozsahu
od mn jak 1 nanowattu (-70 dBm)
a do 20 mW (+13 dBm). Pomoc p-
davnho lenu pak zvedneme mic
monosti asi o 40 dB, take meme
mit vkony a do 100 W (+50 dBm).
Zkladem je schma, kter vidme
na obr. 1. Podstatnou st tohoto nad-
mru jednoduchho zapojen je loga-
ritmick zesilova AD8307AN. Nen to
obvod prv lacin, jeho cena se po-
hybuje v USA kolem 10 $, ovem jeho
vlastnosti a pesnost jsou mezi inte-
grovanmi obvody zatm nezastupitel-
n. V danm zapojen je napjen
stabilizovanm naptm +5 V ze sta-
biliztoru 78L05, schma pak doplu-
je jedna polovina operanho zesilova-
e LM358, kter pracuje jako budi
analogovho micho pstroje.
IO1 pracuje tak, e kad zmna
vstupnho signlu o 1 dB zpsob zm-
nu vstupnho napt o 25 mV. Vstup-
n napt filtruje kondenztor C3 a pi-
vd se na neinvertujc vstup OZ, kter
v danm zapojen zesiluje vstupn na-
pt 2,4krt. Vstupn napt s rovn
60 mV/dB se pivd na mic pstroj
se zkladnm rozsahem 1 mA pes re-
zistor 6,8 k. Jestlie je obvod buzen
rovn 10 mW, na vstupu IO3 je asi
6 V. Rezistor chrn mic pstroj ped
ppadnm znienm pi vtm vybu-
zen.
IO1 m pro nzk kmitoty impe-
danci 1100 . Kombinace R1-R2 s da-
nmi hodnotami zajiuje vstupn
impedanci 50 . Je vak teba vykom-
penzovat pokles citlivosti se zvyuj-
cm se kmitotem, kter by inil asi
1,25 dB/100 MHz. Pro kmitoty asi
do 200 MHz k tomu slou kondenz-
tor C2 a dal kompenzaci do vce jak
500 MHz zajist induknost cvky L1,
kterou vyrobme jednm zvitem o pr-
mru 4 mm na vvodu z C1. Vsledn
charakteristika je vynikajc, jak je zn-
zornno na obr. 2. Vstupn citlivost je
rovnomrn piblin do 600 MHz se
zvlnnm ne vtm jak 1,25 dB, pi-
em bez uvedench kompenzac byl
pi 600 MHz namen pokles citlivosti
o 8 dB.
Midlo M1 by mlo bt se zklad-
nm rozsahem 1 mA. V originle byl
pouit ss voltmetr s rozsahem do
15 V. Podle toho, jak bude mt mi-
dlo dlen stupnice, si zhotovme kali-
bran kivku, pp. meme narso-
vat vlastn stupnici. Hodnoty dBm lze
pevst pmo na miliwatty pomoc jed-
noduchho vzorce
P [mW] = 10
P [dBm]/10
Je tak mon pout extern mi-
c pstroj, nejlpe digitln voltmetr,
ppadn osciloskop pro precizn pr-
bn men. Analogov pstroj
umouje zaregistrovat odchylku
o 1 dB, co je hodnota pro praxi pija-
teln. Vyuijeme ji nap. pi nastavo-
vn i dolaovn njakho obvodu.
Dob konstrukti si mohou tak na-
vrhnout doplnk s PIC procesorem,
kter bude digitln zobrazovat daje
pmo v dBm. Pokud budeme pstroj
pouvat pouze v rozsahu krtkch vln,
pak ani nen zapoteb kompenzan
prvky R2 C2 L1 a zlepme tm dokon-
ce citlivost asi o 3 dB.
Obr. 2. Kmitotov charakteristika: A - bez kompenzace; B - s kompenzac Obr. 3. Schma zapojen atenutoru
Vkon vyslae pat ji od potk radioamatrskho pokusnien
k jedn ze zkladnch mench veliin. Tytam jsou dnes doby wattmetr
s termolnky, porovnvac metoda se svitem rovky a podobn. Dnen
modern integrovan obvody dok zmit vkon s pesnost, kter byla
jet ped temi destkami let domnou pstroj, jejich cena se pohybo-
vala v oblasti pticifernch sel. Nvod na stavbu jednoho jednoduchho,
ale kvalitnho wattmetru byl zveejnn v ervnovm sle asopisu QST
2001 a my vm zde pinme jeho voln peloenou popisnou st.
Obr. 1. Schma zapojen
wattmetru
IO3
AD8307AN
32

Obr. 6. Zapojen
pro kalibraci
Obr. 4. Uspodn prvk v atenutoru (pj. = pjeno)
Obr. 5. Kalibran kivka
Vlastn konstrukce je velmi jedno-
duch, soustky jsou v krabice p-
jeny pmo, bez pouit desky s plo-
nmi spoji. Jedin psek kuprextitu je
veden od vstupnho konektoru pes
celou krabiku k propojen zem. Nen
to prv estetick zpsob monte, ale
vzhledem k minimu soustek vyho-
vuje a navc zajist omezen nedou-
cch parazitnch kapacit na minimum.
R1 je zapojen mezi iv kontakt ko-
nektoru a jeho zemn st s co nejkrat-
mi pvody - nejlp pjet pmo na e-
piky. IO1 je umstn asi 12 mm od
vstupnho konektoru tak, aby vvody
1 a 8 byly ble konektoru. K zemnic
flii je pipojen vvodem 2 a pes blo-
kovac kondenztory C3, C4, C5 a C9,
kterm co nejvce zkrtme vvody. Ne-
zapomete na jeden zvit u jednoho
z vvod C1. POZOR! S ohledem na
velkou citlivost pstroje je zapoteb,
aby ve bylo umstno v kovov kra-
bice (pozn. QX: amatrsky lze tako-
vou krabiku zhotovit pomrn snad-
no z psk pltovanho kuprextitu).
Pouit plastov krabiky nelze v d-
nm ppad doporuit.
Rozen rozsahu
St nkdo bude pouvat tak mal
vkon vyslae, jak sta pro maximl-
n vchylku midla. Pro men vt-
ch vkon tedy bude nezbytn
pout speciln atenutor. Jeho nej-
jednodu forma je odporov dli,
jeho schma je na obr. 3. Cel obvod
se skld z kousku pocnovanho ple-
chu o rozmrech 25 x 40 mm (v origi-
nle 1" x 1,5") - viz obr. 4 - vpjenho
mezi koaxiln konektory K1 a K2, kte-
r umouj pipojit i bn vysla
s 50ohmovm vstupem. (Pozn. QX:
Jsem pesvden, e zde mete po-
ut i jednostrann pltovan kuprex-
tit.) Rezistor R1 (dlen) v srii s R2
pivede st napt na konektor K3 a
R2 zajiuje vstupn impedanci 50 .
Vbr odpor R1 dv monost zvolit
rzn rozsahy. Praktick bude zvolit
horn rozsah 100 W (+50 dBm), pak
budou rezistory R1a, R1b, R1c plwat-
tov, kad s odporem 820 . C1 je
izolovan drt pesahujc L1 v dlce
asi 16 mm a veden podl R1a a s-
ten R1b, jak je naznaeno v obr. 4.
Ve je v kovov krabice o rozmrech
piblin 40 x 100 mm a vce asi
30 mm. N konektory je mon pi m-
en do 150 MHz nahradit obyejnmi
BNC.
Kalibrace
Nejjednodu bude kalibrace pro
toho, kdo m monost si vypjit pre-
cizn cejchovan signln genertor.
Nastavme na nm 10 MHz a rovn
-20 a -30 dBm, tm zskme rozdl
10 dB a na externm voltmetru ode-
teme pslunou konstantu, kterou
budeme nsobit zskvan hodnoty.
Takovou monost pochopiteln
nem kad, proto je zde dal varian-
ta: pout mal vysla pro 7 MHz
s vkonem 1 a 2 W. K tomu pouije-
me podle schmatu na obr. 6 n v-
konov dli a zt 50 s diodovm
detektorem, jak je ve schmatu nazna-
eno. Pi vkonu 1 W je pikov na-
pt 10 V. Za diodovm detektorem to
bude 9,5 V a to odpovd na mii
vkonu -10 dBm. Po nastaven tto
hodnoty zskvme jeden bod kalibra-
n kivky odpovdajc -10 dBm. Pak
zaadme 10 dB tlumov lnek a
znovu odeteme napt Na tuto hod-
notu pak zmenme vkon z vyslae
na midle bez zaazenho tlumov-
ho lnku a zskvme tak druh kali-
bran bod pro -20 dBm. V kadm p-
pad je vstup z IO1 v dan pracovn
oblasti zcela linern, take sta tyto
dva kalibran body propojit pmkou.
Zvr
Vzhledem ke sv citlivosti m tento
pstroj daleko vt uplatnn ne pro-
st men vkonu u vyslae. Jednou
z aplikac je men charakteristik fil-
tr, kter obvykle pi men vym
vkonem m zkreslen vsledky. Ty-
picky se promuj s vkony -30 dB,
kdy ji pebuzen nehroz. Tak pro na-
stavovn rezonance obvod je tako-
vto pstroj velmi vhodn. S krtkou
pomocnou antnou nebo na VKV
s diplem poslou jako mi sly pole
k nastavovn antn i jejich dolao-
vn. Vzhledem k velkmu kmitotov-
mu rozpt lze vyut prakticky na
vech bn pouvanch psmech
vetn 430 MHz.
Pozn. QX: Doporuuji tm, kdo ne-
jsou zbhl v pouvn daj v dB,
prost si alespo lnky zveejnn
v PE-AR . 1/2001 na str. 4 a v . 2 na
str. 3.
QX
konektor
kovov
krabika
(viz text)
pj.
c
a
b
V
V
U

[
V
]
P [dBm]
Pokud mte zjem darovat sv mil k V-
nocm drobnou (= drahou) pozornost, zde je
tip: v jednom klenotnictv v Anglii zhotovuj na
zakzku prsten nebo nramek, na kterm je
vae pn i vyznn v Morseov abeced -
na obvodu jsou zrnka briliant jako teky a
podlouhle vybrouen diamanty jako rky...
33
PRACOVN PLOCHA JINAK
POCTACE
a INTERNET
Rubriku pipravuje ing. Alek Myslk, INSPIRACE, alek@inspirace.cz
NextSTART je mocn systm dynamickch rozbalovacch menu, kter lze pout jako doplnn nebo
nhradu standardnho Start menu operanho systmu Microsoft Windows a jeho pruhu loh (Task-
bar). Je velice flexibiln a umouje pln pizpsoben potebm, pnm a vkusu uivatele. Me zmnit
pracovn plochu vaich Windows k nepoznn.
Autoi se nechali vrazn inspiro-
vat nkdejm operanm systmem
NeXTSTEP a na rozdl od mnoha jinch
program, mncch vzhled Windows,
zde jde o vc ne jen vmnu skin.
Uivatel si me vytvoit libovoln poet
rozbalovacch nabdek (menu), vyvol-
vanch z uritch definovanch oblast
pracovn plochy (tzv. hotspots, obdobn
jako u webovch strnek), z grafickch
tlatek, kontaktem kurzoru myi s ok-
raji obrazovky nebo klvesovmi zkrat-
kami. Tyto nabdky mohou doplnit st-
vajc systm Windows, nebo ho zce-
la nahradit. V tom ppad si program
sm nate i obsahy vech standard-
nch nabdek Windows z menu Start
(programy, ovldac panely ap.) a auto-
maticky vytvo toton nabdky ve
svm systmu.
Jednotliv poloky nabdek (but-
tons, tlatka) lze pln graficky defino-
vat (pokud si nevyberete z vce ne 10
pipravench styl). Lze definovat tvar,
barvu pozad nebo obrzek, typ psma
a jeho barvu, zpsob a msto rozbalo-
vn atd.
Nahradit mete i litu loh na spod-
nm okraji pracovn plochy Windows
a to malmi nebo vtmi ikonami
(transparentnmi nebo v rmeku),
umstnmi kdekoliv na obrazovce. To-
t plat i o tzv. SysTray v pravm dol-
nm rohu obrazovky. Zmizet mete
nechat i vechny ikony z pracovn plo-
chy (automaticky se pevedou do snad-
no dostupnho menu). Vsledkem tak
me bt na prvn pohled zcela przdn
pracovn plocha s libovolnm obrz-
34
kem, neobsahujc dn z typickch
prvk Windows a pesto umoujc
jejich pln ovldn.
Tvoen nabdky lze libovoln struk-
turovat podle disk, adres, ale i po-
dle uritch typ loh nebo innost.
Nkter nabdky mohou bt dostupn
pouze po sputn uritho programu
pouze z jeho pracovn plochy. Krom
obvyklho spoutn program mohou
obsahovat i kterkoliv z vce ne 80 i-
kovnch internch pkaz.
Grafick ztvrnn pracovn plochy
a jednotlivch menu je uspodno do
kompletnch tmat, kter lze jednodu-
e a snadno pepnat. M-li pota vce
uivatel, me tak kad mt svoje
vlastn grafick ztvrnn a uspodn.
Navc rzn menu mohou mt rzn t-
mata nemus tedy vypadat vech-
na stejn. Vce ne deset tmat je v pro-
gramu k dispozici, libovoln poet dal-
ch si me kad navrhnout sm
(stovky jich najdete na Internetu). Jed-
notliv tmata maj obvykle i svj vlast-
n podkladov obrzek na pracovn plo-
chu (wallpaper). Pokud si ale chcete
vdy ponechat ten svj oblben, lze
ho zamknout a tmata pak mn pou-
ze vzhled nabdek.
NextStart funguje na principu ak-
tivn pracovn plochy Active Desktop
operanho systmu Windows. Na
ploe lze vytvoit a 36 ivch mst
(hotspots), z kterch lze vyvolat 36 rz-
nch na sob nezvislch menu (nab-
dek) nebo pmo spustit rzn innosti
nebo programy.
Hotspot je vmi pesn definovan
msto (obdlnk) na pracovn ploe, na
kter lze kliknout levm, pravm nebo
prostednm tlatkem myi.
Lze tm:
vyvolat menu s polokami odpo-
vdajcmi obsahu danho adrese,
vyvolat pedem nadefinovan
menu (vytvoen v Menu Editoru pro-
gramu NextStart),
vyvolat seznam sputnch loh,
spustit program,
vykonat jeden z vce ne 80 in-
ternch pkaz programu NextStart,
nahrt zvolen grafick tma,
zobrazit nabdku vech dostup-
nch tmat Nexstart,
zobrazit nabdku s obsahem jed-
noho z nsledujcch specilnch adre-
s: Ovldac panely, Desktop, Ob-
lben, Fonty, Historie, Mj pota, Mo-
je dokumenty, Potae v sti, Tiskrny,
Programy, Rychl sputn (Quick
Launch), Ko.
Vestavnm Menu Editorem lze vy-
tvoit prakticky libovolnou strukturu vt-
vench nabdek. Kad poloka nabd-
ky me bt jeden z ve uvedench
typ.
Systm nabdek programu Next-
Start se konfiguruje postupn pohodln
z nsledujcch zloek Preferences
Window:
Bitmap Preferences zde se de-
finuje, kde mte uloeny bitmapov
vzory pro jednotliv grafick prvky na-
V tomto okn se nastavuj velikosti a umstn hotspots... ... a toto je Menu Editor k tvorb a prav menu
Kad grafick prvek menu lze velice detailn definovat Nkolik pklad grafickho proveden menu programu NextSTART
35
bdek, a jak typ tlatek, ipek a dal-
ch ovldacch prvk budete ve svch
menu pouvat.
Titlebar Preferences zde se de-
finuje velikost, vzhled a umstn (na-
hoe, dole, po stran) nadpisu jednot-
livch nabdek, jeho barvy v aktivnm
a neaktivnm stavu, typ, velikost a barva
psma.
Menu Button Preferences zde
se definuje, jak budou vypadat jednot-
liv dky navrhovanho menu roz-
mry, typ, velikost, barva a umstn
psma, barva nebo obrzek pozad
v aktivnm a neaktivnm stavu, pou-
vn malch, velkch nebo dnch
ikon.
Separator Preferences uruje
vzhled, velikost a ppadn text v d-
cch, kter lze vloit jako oddlovae
mezi skupiny poloek v menu.
Endcap Preferences u menu,
kter maj nadpis vertikln po lev
stran, je asto z grafickch dvod
zapoteb umstit podobn grafick
tvar i na prav stran.
Menu Preferences zde se definu-
je, jak se budou jednotliv menu cho-
vat zda se otevou automaticky po
najet kurzorem nebo a po kliknut, na
jakou velikost se pizpsob dlce textu,
jak ovlivn jejich oteven jin oteven
menu, kde se budou otevrat ppad-
n submenu ap.
Sound and Animation zde lze
nastavit zvuky, doprovzejc nkter
projevy menu, pop. animovat jejich
otevrn a pechody.
Tasklist pokud nahradte pro-
gramem NextSTART litu loh a jej
systmovou st (vpravo dole), zde na-
stavujete m (menu, ikony ap.), kde
a jak to bude umstn, na co a jak to
bude reagovat.
Hotspot Preferences zde mete
definovat spoutc msta pro a 36 ne-
zvislch menu. Kad z nich me bt
spojeno s uritou aplikac nebo uri-
tm oknem. Tato msta lze sdruovat
do skupin. Tak zde urujete, m se
s mstem asociovan nabdky nebo
innosti otevou (spust).
Menu Editor nstroj pro tvorbu
menu a jejich pravy. Lze v nm tvoit
nov menu, pidvat nebo ubrat jed-
notliv poloky, mnit jejich poad
a vlastnosti. Vytvoen menu se pak
piad pslunm dve definovanm
ivm mstm na pracovn ploe (hot-
spots).
Themes zde mnte cel tma-
ta (soubory grafickch prvk nabdek),
pop. sv nov vytvoen ukldte nebo
exportujete pro vmnu s pteli.
Protoe NextSTART je velmi dyna-
mick systm, je tk ho dostaten
barvit popsat pouhm textem a static-
kmi obrzky nejlep je ho vyzkouet.
Program je shareware a sm se zdar-
ma pouvat 30 dn. Lze ho sthnout
z webov adresy www.winstep.com
(velikost asi 4 MB) a na te adrese
najdete i odkazy na destky dalch mst
na Internetu, kde uivatel NextStar-
tu publikuj k volnmu staen svoje
tmata a vymuj si nzory a zkue-
nosti. Dal zajmav informace:
V tomto okn programu NextSTART se nastavuj vlastnosti menu Zde si konfigurujete nhradu lity loh standardnch Windows
I takhle me vypadat vae pracovn plocha - na Internetu najdete mnostv webovch mst s tmaty pro systm NextSTART
http://essorant.ipfox.com/
http://www.venus.dti.ne.jp/~mueji/
factory_e.htm
http://www.tersono.net/
http://www.erinet.com/jag/NeXTVIEW/
http://www.windowblinds.net/
36
SOV HARDWARE OD MICROSOFTU
Wired Base Station MN-100
USB Adapter MN-110
Notebook Adapter MN-120
PCI Adapter MN-130
5-Port Switch MN-150
Microsoft je znm hlavn jako nejvt svtov vrobce softwaru a dodavatel nejrozenjho ope-
ranho systmu pro osobn potae Microsoft Windows. Znm jsou vak i nkter jeho hardwarov
vrobky potaov myi, klvesnice, joysticky nebo hern konzole Xbox. V posledn dob rozil
Microsoft svj hardwarov sortiment o komponenty potebn k vybudovn mal potaov st (s ka-
belovm i bezdrtovm propojenm), uren pro domcnosti a mal firmy. Jako vdy od Microsoftu
jde o zazen, kter se snadno instaluj a uvdj do provozu. Uvdme jejich strun pehled.
Zazen, umoujc vytvoit malou
potaovou s sdlejc soubory a tis-
krny a pipojit ji k Internetu irokops-
movm pipojenm. Technicky to je
smrova (router) s integrovanm
typortovm pepnaem (switch).
Smrova m zabudovan firewall,
NAT (Network Address Translation)
a umouje pouvn tzv. access list
pro filtrovn IP adres. Porty pepnae
umouj propojen Ethernet (IEEE
802.3) 10/100 Mb/s, smrova m je-
den port Ethernet 10 Mb/s pro pipo-
jen ke kabelovmu nebo DSL mode-
mu, pipojenmu k Internetu. Software
Microsoft Broadband Network Utility
umouje snadn monitorovn st.
K napjen pstroje je zapoteb
12 V/350 mA (z dodvanho sovho
napjee).
MN-100 m rozmry 173 x135x 30
mm a v asi 300 g.
USB Adapter MN-110
Adaptr, kter umouje jednodu-
ch, bezpen a rychl pipojen po-
tae, vybavenho USB portem, do po-
taov st Ethernet 10/100 Mb/s, bez
zsahu dovnit potae. Je kompatibil-
n s USB 1.1 (pln rychlost 12 Mb/s)
a je napjen pmo z portu USB (pote-
buje USB port pro zaten vce ne 100
mA).
USB Adapter MN-110 m rozmry
69 x 36 x 25 mm a v 46 gram.
Notebook Adapter MN-120
Sov adaptr PC Card, umoujc
bezpen pipojen notebooku do po-
taov st Ethernet 10/100 Mb/s. Ko-
nektor RJ-45 pro pipojen k LAN je in-
tegrovn do tlesa karty, kter vyaduje
slot typu II podporujc standard 32-bit
CardBus. Automaticky rozli a pepn
mezi rychlostmi 10 a 100 Mb/s. Je na-
pjen z notebooku (3,3 V/ 300 mA).
Rozmry PC Card adaptru MN-
120 jsou 109 x 53 x 13 mm, vha 38
gram.
PCI Adapter MN-130
Klasick sov karta Ethernet 10/
100 Mb/s pro sbrnici PCI s funkc Wa-
ke-On-LAN (WOL). Automaticky rozli
a pepn mezi rychlostmi penosu 10
a 100 Mb/s. Kombinovan dioda LED
indikuje pipojen linky a penos.
Karta MN-130 je napjen ze sbr-
nice PCI (5 V/200 mA) a m rozmry
120 x 43 mm.
5-Port Switch MN-150
Sov pepna, umoujc pipojit
k potaov sti Ethernet dal tyi
potae (rychlost 10/100 Mb/s), ani
by se snila propustnost st. Lze ho
vyut jako sdruova (hub) nebo pep-
na (switch). Diody LED na pednm
panelu indikuj stav port. Pepna
MN-150 potebuje k napjen 3,8 V/1 A
(z dodvanho sovho napjee),
m 135 x 94 x 30 mm a v 170
gram.
Wireless Base Station MN-500
Zazen, umoujc vytvoit malou
bezdrtovou potaovou s, sdlejc
soubory a tiskrny, s irokopsmovm
pipojenm k Internetu. Technicky to je
smrova (router) s integrovanm bez-
drtovm pstupovm bodem a ty-
portovm pepnaem (switch). Sm-
rova m zabudovan firewall, NAT
(Network Address Translation) a 128-
bitov bezdrtov zabezpeen (WEP).
Porty pepnae umouj propojen
Ethernet (IEEE 802.3) 10/100 Mb/s,
smrova m jeden port Ethernet 10
Mb/s pro pipojen ke kabelovmu nebo
DSL modemu, pipojenmu k Internetu.
Bezdrtov penos probh rychlost-
mi 1, 2, 5,5 nebo 11 Mb/s s podporou
Auto-fallback. Vyslan vkon je 15 a
17 dBm.
Stav a aktivitu port indikuj diody
LED. Software Microsoft Broadband
Network Utility umouje snadn mo-
nitorovn funkce st.
37
Wireless USB Adapter MN-510
Wireless Notebook Adapter MN-520
K bezdrtovmu penosu se vyuv
kmitotov psmo 2,400 a 2,4835
GHz a modulace DBPSK, DQPSK,
CCK. Dosah stanice je pi penosov
rychlosti 11 Mb/s v otevenm prostoru/
/v budov 270 m/50 m, pi 5,5 Mb/s
350 m/60 m a pi 1 Mb/s 450 m/90 m.
K napjen pstroje je zapoteb
12 V/350 mA (z dodvanho sovho
napjee).
Zazen MN-500 m rozmry 173
x 135 x 30 mm a v 300 gram.
Wireless USB Adapter MN-510
Adaptr, kter umouje jednodu-
ch, bezpen a rychl pipojen po-
tae, vybavenho USB portem, do bez-
drtov potaov st Ethernet, bez
zsahu dovnit potae. Je kompati-
biln s USB 1.1 (s plnou rychlost 12
Mb/s) a je napjen pmo z portu USB
(potebuje USB port pro zaten vt-
ne 100 mA).
Bezdrtov penos rychlostmi 1, 2,
5,5 nebo 11 Mb/s podporuje Auto-fall-
back a m zabezpeen 64 nebo 128-
bit WEP. Vyslan vkon je 15 a 17
dBm.
GHz) a modulace DBPSK, DQPSK,
CCK. Dosah adaptru je pi penosov
350 m/60 m a pi 1 Mb/s 450 m/90 m.
MN-510 m rozmry 86 x 66 x 15
mm a v 105 gram.
Wireless Notebook Adapter
MN-520
Sov adaptr typu PC Card, umo-
ujc bezpen pipojen notebooku do
bezdrtov potaov st 802.11b/
Wi-Fi. Karta vyaduje slot typu II. Auto-
maticky rozli a pepn mezi rychlost-
mi 10 a 100 Mb/s. Je napjena z note-
booku (3,3 V/ 300 mA).
Bezdrtov penos rychlostmi 1, 2,
5,5 nebo 11 Mb/s podporuje Auto-fall-
back a m zabezpeen 64 nebo 128-
bit WEP. Vyslan vkon je 15 a 17
dBm.
GHz) a modulace DBPSK, DQPSK,
CCK. Dosah adaptru je pi penosov
350 m/60 m a pi 1 Mb/s 450 m/90 m.
MN-520 m rozmry 114 x 53 x 8
mm a v 40 gram.
Wireless Desktop Kit MN-610
Souprava pro vytvoen bezdrtov
st mezi dvma stolnmi potai s i-
rokopsmovm pipojenm do Inter-
netu. Obsahuje Wireless Base Station
MN-500 a Wireless USB Adapter MN-
510 (parametry viz ve).
Wireless Notebook Kit MN-620
Souprava pro vytvoen bezdrtov
st mezi stolnm potaem a note-
bookem s irokopsmovm pipojenm
do Internetu. Obsahuje Wireless Base
Station MN-500 a Wireless Notebook
Adapter MN-520 (parametry viz ve).
K vytvoen potaov st s uvede-
nmi komponenty je vdy zapoteb
pota se sovm adaptrem (kartou)
Ethernet ke konfiguraci zkladn sta-
nice (Base Station) a extern irokops-
mov modem (kabelov nebo DSL)
pipojen k Internetu (nelze pout vyt-
en pipojen). Na potai mus bt
nainstalovn Microsoft Internet Explorer
5.0+, kter je vyuvn jako rozhran
pro konfiguraci zazen.
TABLET PC
Uveden Tablet PC je zat-
kem nov ry mobilnho vyu-
vn pota, ohranien pouze
pedstavivost uivatel, ekl Bill
Gates dne 7. 11. 2002 pi uvdn
tohoto novho produktu spole-
nosti Microsoft. Tablet PC je
skvlm pkladem toho, jak se
potae pizpsobuj lidsk prci
kdy si lid dlaj poznmky na
porad, bezdrtov komunikuj
s kolegy nebo si tou dokumenty
z obrazovky.
Tablet PC poskytuje zamstnancm
podnik pln vkon notebooku, ale na-
vc umouje dlouhodob navyknut
pouvn technologie pera a papru
a roziuje tak monosti, kdy mohou
lid svoje potae vyuvat.
Tablet PC je nov typ potae, dal
krok ve vvoji notebook, vyuvanch
dnes mobilnmi pracovnky. Je vybudo-
vn na novm operanm systmu
Microsoftu Windows XP Tablet PC
Edition kter je nadmnoinou opera-
nho systmu Windows XP Profession-
al. Podporuje vechny dosavadn funk-
ce a aplikace a funguje tak rovnocen-
n se vemi ostatnmi potai s Win-
dows XP Professional. M ale urit
Herec Rob Lowe
a Bill Gates,
hlavn softwarov
architekt Microsoftu,
pi pedstavovn
Tablet PC
7. listopadu 2002
v New Yorku
38
plus. Umouje svm uivatelm
volit, jakm zpsobem vkldaj a zpra-
covvaj data. Tablet PC je vybaven
elektromagnetickou obrazovkou, kter
umouje uivatelm pst a kreslit
s digitlnm perem. Obrazovka digi-
talizuje pohyby pera a zobrazuje je jako
inkoust runho psma nebo kresle-
nch obrzk. Run psan text pak
posl softwaru, kter pevd run
psan psmena do standardnho po-
taovho textu. Ten pak lze vloit do
e-mail Outlooku, tabulek Excelu nebo
dokument Wordu a dle poslat do ji-
nch zazen a platforem na bzi Win-
dows.
K Tablet PC lze pout i tradin za-
dvac mechanismy, jako je klvesnice
a my. Navc m pak software pro ro-
zeznvn hlasu a lze mu tak zadvat
pkazy hlasem a vkldat text dikto-
vnm.
Digitln inkoust
Jednou z pevratnch novinek v Tab-
let PC je podpora digitlnho inkous-
tu. Tablet PC nabz nejen kvalitn ro-
zeznvn runho psma a jeho pevod
do bnho potaovho textu, ale um
pracovat s runmi zpisy i kresbami
jako se samostatnm nativnm form-
tem, svprvnm datovm typem, kter
lze ukldat, prohledvat, pedvat mezi
aplikacemi a zazenmi. Bn text ve
Wordu lze tak napklad opatit run
psanmi poznmkami a nadle s nm
zachzet jako s dokumentem Wordu,
kter si tyto poznmky nese sebou. Oba
datov formty mohou existovat nez-
visle vedle sebe.
Pouvn digitlnho inkoustu
inking je irok termn, zahrnujc
adu technologi. Na jeho vvoji praco-
valo v Microsoftu nkolik vvojovch
tm na nkolika kontinentech.
Nejprve bylo zapoteb eit urit
hardwarov pedpoklady. LCD obra-
zovka jako vstupn komponent muse-
la bt vybavena digitalizan vrstvou,
vytvejc elektromagnetick pole.
Kdy pijde pero do styku s tmto elek-
tromagnetickm polem, jeho pohyb po
obrazovce zpsobuje vytven ady
datovch bod. Informace o pohybu
pera shromauje digitizr vzorkov-
nm (sampling). Digitizr Tablet PC je
schopen zaznamenat 130 vzork za
vteinu.
Dky tomuto velmi rychlmu vzorko-
vn je Tablet PC schopen vytvoit na
obrazovce dojem plynul ry, kter se
tvo stejn rychle, jak uivatel pohybuje
perem.
Rychl vzorkovn rovn umouje
zobrazovat a ukldat stopy digitlnho
inkoustu ve vysokm grafickm rozli-
en. Je to dleit nejen pro pesn
a ostr zobrazen na displeji, ale i pro
maximln pesnost v nsledujcm ro-
zeznvn run psanho psma. m
vce dat obsahuj nakreslen objekty,
tm pesnji lze pozdji data pevdt
na psmena a slova. Tablet PC nevya-
duje od uivatele, aby nejdve software
nauil svj rukopis um rozeznvat
run psan psmo rovnou s jakmkoliv
uivatelem. Tato technologie byla vyvi-
nuta studiem a analzou velkho mno-
stv rukopis. Kad z podporovanch
jazyk (americk a anglick angliti-
na, nmina, francouztina, korejti-
na, japontina a jednoduch a tradin
ntina) m svoje vlastn algoritmy
a databzi vzork pro rozeznvn ru-
n psanho psma.
Microsoft vyvinul operan systm
Windows XP Tablet PC Edition, kter
podporuje Tablet PC, a licenci na ten-
to operan systm poskytl svm part-
nerm vyrbjcch hardware (OEM).
Ti na bzi operanho systmu navrhli
adu rznch model Tablet PC. V-
robci softwaru zase navrhuj nov pro-
gramy, vyuvajc digitln inkoust
a platformu Tablet PC.
Tablet PC se vyrb ve dvou zklad-
nch podobch. Ta prvn je podobn
klasickmu notebooku a m integrova-
nou klvesnici, i kdy od n lze displej
v nkterch ppadech oddlit. Druh
varianta je klasick tablet (destika),
uren primrn pro obsluhu perem,
i kdy k nmu lze pipojit bnou my
i klvesnici. V obou ppadech jsou
Tablet PC navrhovny jako uivatelv
primrn pota, tj. s plnm vkonem
a monostmi stolnho potae, a vdy
je lze obsluhovat klvesnic, my i pe-
rem. Tablet PC je optimln pota pro
mobiln pracovnky a dokonal klient
typu .NET pro pipojen k Internetu.
Tablet PC firmy WalkAbout
Takhle lze na Tablet PC pst rukou teba
poznmky k tabulce v Excelu
Tablet PC firmy eXplore
Idea Tablet PC pedpokld jeho pouvn vude tam, kde dnes lid pouvaj blok a tuku
39
SOFTWAROV MIC PSTROJE
Dnen rychl potae s mno-
ha rznmi vstupy a perifriemi
umouj s jednoduchmi p-
pravky nebo i bez nich nahradit
nkter standardn i speciln
elektronick mic pstroje. N-
kolik z nich vm v tomto lnku
pedstavme a doporume k vy-
zkouen.
Osciloskop
Program Oscilloscope for Windows
vyuv zvukovou kartu potae jako
pevodnk analogovho signlu na di-
gitln a nabz vechny funkce osci-
loskopu a spektrlnho analyzru v pro-
sted Windows (samozejm s ome-
zenm kmitotovho rozsahu danm
vlastnostmi zvukov karty). Zobrazu-
je prbh amplitudy signlu v zvislosti
na ase, pop. spektrum signlu v re-
imu FFT.
Lze na nm studovat v relnm a-
se prbhy signl, mit kmitoet,
zkoumat v relnm ase kmitotov
spektrum, vykreslovat Lissajousovy ob-
razce, mit korelaci dvou signl ad.
Men signl se pipojuje na vstup
zvukov karty (stereofonn vstup umo-
uje prv sledovn dvou nezvislch
signl) a je nutn respektovat maxi-
mln vstupn napt z technickch
daj zvukov karty, nebo ho nejdve
vhodn upravit. Nezvisle lze nastavo-
vat zeslen obou kanl a vzjemnou
polohu jejich zobrazen. Je mon na-
stavit i barvy zobrazen stop a velikost
rastru.
ka psma tohoto osciloskopu je
20 Hz a 20 kHz, dlka bufferu 50 ms,
um sledovat jednu i dv stopy souas-
n (dual trace), obraz se obnovuje asi
estkrt za vteinu, kliknutm my v ur-
itm bod se zobraz men hodnoty,
lze emulovat i funkci pamovho os-
ciloskopu.
Posuvnmi ovldai se nastavuje
asov zkladna (roztahovn kiv-
ky prbhu na obrazovce) a fzov po-
sun. Zobrazen lze na displeji kdyko-
liv zmrazit (hold).
Men hodnoty um program ukl-
dat do textovho souboru bu online
na clipboard, nebo offline na pevn
disk. S daty lze pak dle pracovat v tex-
tovm nebo tabulkovm editoru (nap.
Excel).
Program funguje na libovolnm po-
tai od 80486 s operanm systmem
Windows 9x a libovolnou zvukovou kar-
tou, zabere na disku 150 kB, nevya-
duje instalaci a spout se z jedinho
souboru. Pro soukrom pouvn je
program, jeho autorem je Konstantin
Zeldovich (zeld@polly.phys.msu.su),
zdarma (freeware).
Compact 2000
Tento program se dodv pro za-
zen CompuLAB (experimentln roz-
hran pro USB nebo RS232) a jin labo-
ratorn rozhran. M automatick rozpo-
znvn hardwaru a uvdme ho zde
jako pklad hezky vyeenho elektro-
nickho men na PC. Hardware, ke
ktermu je uren, je popsn v knize
USB men, zen a regulace po-
moc sbrnice USB z vydavatelstv BEN
technick literatura (2002). Poteb-
n hardware stoj v Nmecku asi 90 .
Program um zobrazovat men
hodnoty simulac analogovch i digitl-
nch micch pstroj nebo v grafech
(jako zapisova) - viz obrzky. Krom
prce se dvma analogovmi kanly
lze hldat i osm digitlnch vstup a na-
stavovat osm digitlnch vstup. Je
zde i jednoduch programovac pro-
sted pro men aplikace.
Program Compact 2000 um mit a zobrazovat dva analogov kanly, osm digitlnch vstup a osm vstup pes rozhran USB
Program Oscilloscope for Windows pracuje v rozsahu 20 Hz a 20 kHz
40
www.reverse-engineering.sf.cz
Program Compact 2000 um zobrazovat i digitln prbhy
AudioWave
je softwarov
dvoukanlov
nzkofrekvenn
genertor
AudioWave 2.0
Program AudioWave firmy Abacom
tvo spolu s libovolnou zvukovou kar-
tou obecn sinusov genertor kmitot
a do 20 kHz. Lze nastavit nezvisle
vstupn rovn obou kanl a jejich
fzov posun, kmitoet se zadv sel-
n nebo analogov.
AudioWave umouje i amplitudo-
vou a kmitotovou modulaci signlu,
co se d vyuvat pro automatick m-
ic postupy (je mon vytvoit nap. jed-
noduch nf rozmta - wobbler) nebo
pro men kmitotovch charakteris-
tik filtr. Lze generovat i tzv. bl um.
Demoverzi programu si mete st-
hnout na webovch strnkch firmy
Abacom www.abacom.com.
Counter
Program Counter simuluje jedno-
duch ta kmitotu s selnou indikac
slicovkami LED. Ke sv innosti vyu-
v rovn zvukovou kartu potae,
na jej vstup se pvd men signl.
Counter pracuje se vzorkovacm
kmitotem 44 100 Hz. Men lze opa-
kovat v intervalech 0,2 a 500 s.
Program Counter je k dispozici zdar-
ma a spout se jedinm souborem
o velikosti 264 kB.
Counter
je jednoduch
digitln ta pro
men kmitotu
Pokud se zajmte o tajemstv konstrukce program a je-
jich zabezpeen, o speciln fgle v programovn, a chcete
se stt mistry ve svm oboru, pome vm mon toto
webov msto. Najdete zde informace, softwarov nstroje,
zdrojov kdy, diskuzn frum ad.
Autor uvd svj web takto:
Ped nkolika mlo lety jsem se zanal zajmat o cracking
a vci s nm spojen. Na eskm internetu jsem vak ne-
nalezl tm nic. Jen nhodou jsem narazil na nkolik
nvod typu HOW TO ... ale vtinou bez valnho vysvt-
lovn, jen 1. 2. 3. .. a cracknuto. Snad se to pozdji zmn...
Server www.reverse-engineering.sf.cz jsem zaloil s na-
dj, e se snad objev alespo nkolik jedinc, kte bu-
dou chtt sv mylenky publikovat, a pak se tyto strnky
(a hlavn tutorialy na nich zveejnn) stanou studnic
moudrosti zanajcho eskho crackera.
Pokud jste tedy ji nabyli njak zkuenosti, pokuste se
o n podlit s ostatnmi...
Soust programu AudioWave je i AM
a FM modultor
41
ELEKTRONIKA NA INTERNETU
Dnes jsme vybrali nkolik webovch mst, kde najdete
lnky a konstrukn nvody podobn tm v naem aso-
pise. Na adrese www.B-Kainka.de, kter pat znmmu
nmeckmu autorovi knek a lnk z oblasti praktick
elektroniky Burkhardu Kainkovi, je mnostv konkrtnch
nvod a popis (samozejm v nmin). Strun esk
peklad tohoto webu je na CD-ROM, kter je plohou knihy
USB men, zen a regulace pomoc sbrnice USB z vy-
davatelstv BEN. Dal nmeck server, vnovan elektroni-
ce - Der Elektronik-Experimenter-Server (ji trochu komer-
nj) - je na adrese www.elexs.de.
Zajmav nvody, v posledn dob asto i s nabdkou
stavebnic, jsou na znmm HW serveru www.hw.cz. Vti-
nou souvisej njak s potai, zejmna s mikroproceso-
ry, ale jak je patrn z obrzku, najdou se zde i konstrukce
typu bezdrtov mikrofon.
Dal esk server s konkrtnmi nvody je MCUser-
ver na www.mcu.cz. Je rovn zamen zejmna na apli-
kace s mikroprocesory. Vechny zde zveejnn nvody
a texty jsou pod licenc GPL voln k pouit. Najdete zde
i bazar s nabdkou laboratornch a micch pstroj, lite-
ratury, potaov a prmyslov elektroniky ap.
42
Jist pokrok pedstavoval pij-
ma E54 ULMB odvozen od E53,
s jednm pracovnm rozsahem od
21,5 MHz do 120 MHz, tj. od 14,5 m
do 2,5 m. Ml dvoj pemnu kmito-
tu, projekn stupnici a monost
pjmu signl AM/FM. Vyrbl se
v nkolika variantch (run a moto-
rov ladn, pjem systmu HELL),
ale nestail se rozit. Ml citlivost
4 a 18 V, i penenho psma
1 a 20 kHz, pro FM 50 kHz. Jak vi-
dme, i ten nemohl pijmat cel roz-
sah fonickho leteckho provozu
RAF, kter byl od 98 do 131 MHz.
Autor tohoto serilu se omlouv, e
neme poslouit blimi a podrob-
njmi informacemi o tomto typu
pijmae i pes to, e se snail.
V 50. letech 20. stolet dodvala
TESLA Pelou pijma podobnch
vlastnost a parametr, osazen no-
valovmi elektronkami, pod oznae-
nm K13A. Ml pt rozsah od 24
do 184 MHz, tedy s mrn zvte-
nm zbrem, s vt citlivost a
men hmotnost.
Dal pijma s pvodnm a
pedpokldanm teoretickm zaa-
zenm do ady E50 byl pozoruhodn
pijma nov generace, vyroben
firmou LORENZ a oznaen jako
Fu.H.E.e. Ml tinct elektronek
RV2,4P700 a est rozsah od 60 do
151 MHz s monost pjmu AM/FM.
est mf zesilova bylo naladno
na 17 MHz. Barevn stupnice byla
typu pav oko a jej ukazatel
z organickho skla ml integrova-
nou lupu k usnadnn ten ze stup-
nice. Udvan citlivost 1 a 10 V.
Podle literatury se vyvjel od zatku
vlky, s peruenm do roku 1943.
Vvojov vzorek ml oproti pvod-
nm tyem rozsahm rozsah est.
Prameny
[1] Trenkle, Fritz: Die Deutschen
Funkpeil und Horch-Verfahren bis
1945. Ulm, 1962.
[2] Trenkle, Fritz: Die Deutschen
Funknachrichten Anlagen bis 1945.
Heildeberg, 1990.
[3] Gerte Handbuch: Luft Boden
Einheitsempfnger E52. Mai
1944.
[4] Gerte Handbuch: Luft boden
Einheitsempfnger E53. Teil 2.
November 1944.
[5] Major, R.: KV sdlovac pijma-
e. SNTL, Praha, 1957.
[6] Opodn recenze inkuranty.
asopis AMA Magazn 3/1993.
[7] Archiv, poznmky, vpisky,
osobn zkuenosti.
Nmeck vlen
komunikan pijmae
E51, E52, E53 a E54
Rudolf Balek
Obr. 15. Pvodn pijma Fu.H.E.e ml tyi rozsahy. Novj (prototyp na
obrzku) stejnch vlastnost i oznaen, ml rozsah est. Jednotliv ps-
ma byla roztaen. Vidme, e pijma se dr klasickho proveden jako
znm srie pijma pavch ok s barevnou kruhovou (270 ) stupnic.
Pravdpodobn srdce sbratele zaples a pookeje nad tmto krsnm
ARMY LOOK. Vrobce zdrazuje, e se jedn o pijma nov generace,
a pijma na obrzku byl patrn jedin exempl (vzorek) nebo pochzel
z nult nebo mal srie
RDIO HISTORIE
(Dokonen)
43
Zatmco ve svt radioamati-vys-
lai aktivn pracovali se svmi primitiv-
nmi pokusnmi vyslai a pijmai ji
od zatku minulho stolet (v Anglii
byla prv oficiln amatrsk koncese
udlena ji v roce 1905), Rakousko-
-Uhersko a nsledn eskoslovensk
republika tmto aktivitm nebyla naklo-
nna. Zde platil dokonce psn zkaz
pouhho vlastnictv pijmacho zazen
a vbec prv souhlas byl udlen a
v roce 1913 pro pijmac stanici na ond-
ejovsk hvzdrn, pro pjem aso-
vch signl z Pae. Po 1. svtov vl-
ce se oblast rdiovho provozu dostala
do kompetence armdy a teprve v roce
1920 vylo vtzn z kompetennch
spor tehdej Ministerstvo pot a tele-
graf.
Od t doby se datuj zprvu nesp-
n pokusy o legalizaci vyslacch
i pijmacch zazen. V technickch a-
sopisech zaaly vychzet nvody na se-
strojen jednoduchch pijma. Prvn
pijmac koncese u ns pro fyzickou
osobu byla vydna v roce 1923, pesto
jet v roce 1924, kdy policie nala ne-
ohlen rdiov pijma u editele bio-
grafu v Hradci Krlov, podala na nj
trestn oznmen.
Prvn koncese pro amatry-vyslae
byly u ns vydny a v roce 1930. Zve-
ejovan nvody od konce 20. let
dychtiv sledoval v Perov mlad stu-
dent prmyslovky a pozdji technick
ednk SD Karel Koksa. Vyrbl si
rzn experimentln pstroje, a tak
v dubnu 1932 vychz v perovskm a-
sopise OBZOR noticka o tom, jak se
mu na vzdlenost nkolika kilometr
da rozsvcet elektrick rovky pomo-
c vyslae, ktermu mnil vyslac kmi-
toet. V kvtnu 1933 vychz v tme
asopise a nsledn i v Polednm ost-
ravskm denku lnek o tom, e
spn vykonal na Ministerstvu pot a
telegraf zkouky a oekv povolen
ke zzen amatrsk vyslac stanice.
To skuten dostal s volacm znakem
OK2KP. Souasn byla vydna konce-
se i pro vysila perovskho radioklubu
(OK2RP), koncesi pak zskal tak Jan
Paseka (OK2JP) - ednk SME, radio-
klub pi SME a ve Lhot u Lipnka uitel
Ferdinand dek (OK2DM). Ze vech
je Koksa nejaktivnj a jako jeden z pr-
vch echoslovk zskv v roce 1935
tehdy vzcn diplom WAC za spojen se
stanicemi ve vech svtadlech. Sestavil
si v t dob tak fungujc zazen na
pjem obrzk (tzv. fultograf), kter za-
znamenval zajmavm zpsobem ob-
rzky na vlhk papr naputn rozto-
kem jodidu draselnho a krobu.
Obrzk tehdy pijmal mnoho a jet
v 60. ltech, kdy mi je ukazoval, byly
velmi zeteln.
Pila ovem doba mobilizace a radi-
oamati museli s vyslnm skonit a
zhy po obsazen SR Nmci bylo na-
zeno vyslac zazen odevzdat. Po
skonen okupace byli Koksa a dek
mezi prvmi, kdo mli vyslac zazen
Radioamatrsk tradice na Perovsku
pipraveno znovu k pouit. Amatrsk
provoz vak byl povolen a v roce 1946
a povlen idyla netrvala dlouho.
V roce 1949 musel kad radioama-
tr pedloit prohlen dvou osob, kte-
r se musely zaruit, e koncesion
nezneuije svou vyslac stanici k pro-
tisttn innosti, a povolovacm orgnem
se stalo Ministerstvo nrodn bezpe-
nosti (pozdji Ministerstvo vnitra). Tako-
v prohlen se pochopiteln nezsk-
valo snadno a tomu, kdo je nepedloil,
byla stanice zabavena. Perov tak
byl na dlouhou dobu bez amatrsk vy-
slac stanice; jedinm, kdo z perov-
skch rodk mohl vyslat, byl student
medicny, pozdji lka MUDr. Vignati
(OK2VI), kter se ovem za prax od-
sthoval do Luhaovic. Povlen ge-
nerace amatr vak dodnes vzpom-
n, jak se schzeli u nj doma, kdy
pivel provozn i technick poznatky
z Brna.
Samotn p. Koksa se o radioamatr-
sk dn nepestal zajmat. Ji v konci
60. let ml znan zdravotn problmy,
pesto obas dochzel i do perovskho
radioklubu. Kdy jsem jej tehdy pe-
mlouval, aby si o koncesi znovu po-
dal, prohlsil: Dvakrt mi stanici zabavi-
li - jednou Nmci a tehdy pedstavovala
jmn, podruh komunist a nikdy jsem
za ni nedostal ani korunu. Na to, abych
si dnes zase njakou stanici podil, u
bohuel nemm penze. Zemel v roce
1986 a dnes ji mezi nmi nen ze jme-
novanch prkopnk nikdo. Maj vak
adu nsledovnk - kdy si prohldnete
posledn americk Callbook, najdete
tam celkem 60 znaek, jejich QTH je
Perov. Tak eskoslovensk odboka
mezinrodnho Sdruen radioamatr-
-elezni FIRAC byla zaloena v Pe-
rov. A pokud se te Ferdy dka, ak-
tivnm radioamatrem je dnes jeho syn
(OK2BND) i jeho dva vnuci (OK2PSA,
OK2PWB)...
QX
Diplom WAC - Worked All Continents Karla Koksy, OK2KP, z r. 1935
ryvek z denku obzor a jeho hlavika z 15. dubna 1932
44
Z RADIOAMATRSKHO SVTA
Paket rdio - nejastj digitln provoz radioamatr
(Pokraovn)
Posln E-mail zprv
Pro voln odesln E-mail zprv
mus bt v pedchozm vpise (PE-AR
11/02, s. 44, obr. 2) na dku Sending
Non-ampr mail uvedeno enabled. Po-
chopiteln pi poruen zsad povolova-
cch podmnek se vystavujete nebezpe
postihu sami a nepjemnosti by mohl mt
i ten, kdo vm to provozem svho gejtu
umonil.
Odesln E-mail zprv je prakticky
stejn, jako byste pracovali na BBS -
zadte S a e-mailovou adresu (pklad:
S om5am@stoneline.sk), vykte vzvy
k zadn nzvu zprvy a dle ji pete
normln text. Znovu upozoruji, pokud
s vybranou tematikou ze st PR (nap.
v area DX najdete i bulletin 425 DX
NEWS ap.). ten zprv je podobn
jako u PR BBS - pedn zjistte, jak
areas m gejt zavedeny pkazem A, pak
zvolte pslunou area pkazem A [n-
zev] a tam si vypete zprvy pkazem
L. Pak tete zvolenou zprvu pkazem
R [slo zprvy].
Mete se tak propojit s jinmi gejty
pmo - jejich volac znaky zskte p-
kazem NR a je mon pout jak klasic-
k volac znak, tak i jejich nzev (pklad:
C NAGANO), nebo pokud znte jejich
IP adresy, potom se ktermkoliv jinm
gejtem v sti amprnet. Nkter umou-
j pmo propojen s clusterem.
(Dokonen pt)
jste s gejtem propojeni pes normln PR
uzel, nikdy nepite s diakritickmi zna-
mnky!! Zprvu zakonte obvyklm
CTRL-Z. Gejt vm pjem a odesln
zprvy do st Internetu potvrd, nkter
si pedtm jet vyd potvrzen, e m
bt zprva skuten odeslna.
Pokud vm samotnm dojde njak
E-mail zprva na adresy TNOS gejtu, po
peten ji obvykle smaete - zde pka-
zem KILL [slo] (nap. K 2, pokud chce-
te smazat zprvu uloenou pro vs pod
slem 2).
Prostednictvm internetovch gejt
ovem lze poslat i bulletiny, kter jsou
roztdny v adresch, kter se zde na-
zvaj AREAS; kad zprva m v p-
slun area sv poadov slo. V n-
kterch gejtech se ukldaj tak zprvy
Vlevo: Radiokomunika-
n v na Holm kopci,
kde je umstn perov-
sko-kromsk paketo-
v nd OK0NL. Dole je
buka pro VKV provoz
OK2KJU. Na sn mku
vpravo je detail antn. Na
spodnm ochozu je mezi
parabolami vidt antnu
pro 23 cm (kosotverco-
vho proveden) typu
SBF na linku OK0NB,
user ant. pro vstup na
2 m je na hornm zbrad-
l (typu bl hl) a pod
n je Yagi antna na linku
OK0NRH
(foto OK2BXE)
Kalend zvod na leden
1.1. AGCW Contest 144 MHz 16.00-19.00
1.1. AGCW Contest 432 MHz 19.00-21.00
7.1. Nordic Activity 144 MHz 18.00-22.00
11.1. FM Contest 144 a 432 MHz 09.00-11.00
19.1. Provozn aktiv 144 MHz - 10 GHz 08.00-11.00
19.1. AGGH Activity 432 MHz - 47 GHz 08.00-11.00
19.1. OE Activity 432 MHz - 10 GHz 08.00-13.00
OK1MG
14.-15.12. ARRL 10 m Contest MIX 00.00-24.00
14.-15.12. 28 MHz SWL Contest SWL 00.00-24.00
14.12. OM Activity CW/SSB 05.00-07.00
14.-15.12. UFT Contest CW viz etapy
20.12. AGB Contest CW/SSB 21.00-23.00
21.12. OK DX RTTY Contest RTTY 00.00-24.00
21.-22.12. Croatian CW Contest CW 14.00-14.00
21.-22.12. International Naval MIX 16.00-16.00
26.12. Xmas Contest SSB/CW 08.30-10.59
28.12. RAC Canada - zimn MIX 00.00-24.00
28.-29.12. Original QRP Winter CW 15.00-15.00
UBA 365 day contest 2003 celoron
1.1. New Year Cont. (AGCW) CW 09.00-12.00
1.1. AGB New Year CW/SSB 00.00-01.00
4.1. SSB liga SSB 05.00-07.00
4.-5.1. AGCW Winter QRP CW 15.00-15.00
4.-5.1. ARRL RTTY Roundup DIGI 18.00-24.00
5.1. Provozn aktiv KV CW 05.00-07.00
6.1. Aktivita 160 SSB 20.00-22.00
11.-12.1. UFT Contest 160 m CW viz podm.
11.1. YL-OM Midwinter CW 14.00-20.00
11.-12.1. NA Party CW 18.00-06.00
11.-12.1. Japan Int. DX Low Band CW 22.00-22.00
12.1. OM Activity CW/SSB 05.00-07.00
12.1. Old New Year Cont. CW/SSB 05.00-09.00
12.1. YL-OM Midwinter SSB 08.00-14.00
12.1. DARC 10 m Wettbewerb MIX 09.00-10.59
13.1. Aktivita 160 CW 20.00-22.00
18.1. LZ open Contest CW 12.00-20.00
18.-19.1. NA Party SSB 18.00-06.00
19.1. HA DX Contest CW 00.00-24.00
24.-26.1. CQ WW 160 m DX Cont. CW 22.00-16.00
25.-26.1. French DX (REF Contest)CW 06.00-18.00
25.-26.1. Europ. Community (UBA)SSB 13.00-13.00
Podmnky zvod uvedench v kalendi na-
jdete v pedchozch roncch erven ady Praktic-
k elektroniky a Radia: Aktivita 160 m 12/2000,
OM Activity 1/01 (doplnk v sle 3/01, prv hodina
CW, druh SSB provoz), SSB liga a Provozn aktiv
viz zmny v . 6/02, Aktivita 160, Japan Int. a
AGCW QRP 12/00, International Naval a Croatian
CW - viz 11/01, LZ open a UFT 160 m 12/01,
28 MHz SWL, AGB Party, Original QRP a RAC viz
minul slo PE-AR.
Expedice Ogasawara 8N1OGA
probh dlouhodob na poest 75. v-
ro zaloen JARL. Provoz na vech
psmech vetn provozu pes satelity,
vkon 1 kW a v psmu 6 m 500 W. St-
daj se skupiny opertor, expedice potr-
v do 31. 1. 2003. QSL via byro, direct
via JA1MRM a na Internetu je online de-
nk ke kontrole uskutennch spojen.

Kalend zvod
na prosinec a leden
45
Reprezentan tm v HST (High Spe-
ed Telegraphy) esk republiky se na po-
zvn od RSM zastnil 5.-8. z 2002
soute Makedonia Open 2002 konan
ve mst Ohrid u stejnojmennho jezera.
Vprava odjela ve stejn sestav jako na
losk HST v Rumunsku, tj. Tom,
OK2BFN, La, OK1CW, Franta,
OK1DF, Zdeka, OK2BJB, Hynek,
OK1HYN, ale navc poslena o Jiinu,
OK2PRJ. Obsazen dal kategorie Jii-
nou vznamn pomohlo na vprav
k vtzstv. Do Makedonie odjelo 6 zvod-
nk a doprovod OK1AMY a OK1AO.
Poadatel umstili zvod do velmi
pknho prosted, t organizace, pi-
hldneme-li k tomu, e Makedonci po-
dali takovou akci poprv, byla dobr. Kro-
m na vpravy se zastnily tyto stty:
Rusko, Rumunsko, Jugoslvie, Bulhar-
Nai rychlotelegrafist zvtzili v Makedonii
sko, Slovinsko, Belgie, USA a domc
Makedonie. Ze silnch soupe nepijeli
Blorusov a Maai kvli administrativ-
nm problmm.
Nejvt podl na naem vtzstv
v souti drustev ml Hynek, OK1HYN,
v kategorii junior. S pevahou vyhrl p-
jem a practising a ve vysln byl druh.
Tak Jiina, OK2PRJ, pinesla drustvu
velk bodov zisk, a sice proto, e ostatn
vpravy v jej kategorii nedokzaly posta-
vit soupeky. Tato okolnost vak nesniu-
je vkon Jiky, ta je zkuenou a dobrou
zvodnic. Nai veterni mli dobr v-
sledky, i kdy nedosahovali vkon
z minulch mistrovstv. Franta, OK1DF,
ml nevdnou lohu v kategorii mu,
kde neml relnou anci na eln umst-
n, protoe vkon, jak podvaj pede-
vm mui z Ruska, se jet u ns nepo-
dailo nikomu doshnout. Pesto i jeho
body byly dleit pro drustvo. Rst v-
konnosti prokzala Zdeka, OK2BJB.
Kdy zvme, e n tm zskal celkov
2980 bod a ped druhou Makedoni byl
jen o 37 bod, tak je vsledek dosaen
skuten tmovm silm. Stailo, aby
nkdo ,vypadl v jedn discipln a ance
byly ztraceny. Nae pozice by mohla bt
jet lep, ale nemme obsazenu kate-
gorii juniorek, co je velk ztrta proti t-
mm, kter dok obsadit vechny kate-
gorie. Nevte o njak juniorce?
V ptm roce bude 5. mistrovstv
svta HST v Blorusku, take nae repre-
zentanty ek jet hodn prce a drme
jim palce.
Adolf Novk, OK1AO
Poad drustev:
Vsledky naich zvodnk ve svch kategorich:
Adresy k odesln denk pes Internet
Croatian: hrs@hztk.tel.hr
RAC: VE7CFD@rac.ca
(prost ASCII text jako ploha)
Xmas: Xmas@darc.de
AGCW New Year: hnyc@agcw.de
AGCW QRP: qrp-test@agcw.de
ARRL RTTY: contest@arrl.org
DARC 10 m: 10m-contest@darc.de
Japan IDX: jidx-info@dumpty.nal.go.jp
Midwinter: jkoekkoek@freeler.nl
HA-DX: mach@npp.hu
CQ 160 m: cq160@contesting.com
UBA: berger@cyc.ucl.ac.be
Int. Naval: g3lik@dormic.freeserve.co.uk
Strun podmnky nkterch KV zvod
Zvod UFT se kon se vdy
v polovin prosince, v sobotu mezi
14.00-17.00 a 20.00-22.00 UTC,
v nedli od 07.00 do 10.00 UTC
v psmech 3520-3560, 7015-
-7035, 14 030-14 060, dtto 21 a
28 MHz jen CW provozem. Vymuje se RST a
lensk slo UFT nebo RST/NM. Bodovn: 20 b.
se stanic F8UFT, 2 b. se leny na jinm kontinen-
tu, 1 bod se leny na vlastnm kontinent. Nsobi-
i jsou jednotliv lenov na kadm psmu. Den-
ky do 1. nora na: F6FXS, Pierre Gallo, Les
Hibiscus, La chartreuse, F-83000 Toulon, France.
Xmas Contest: Tradin krtkovlnn vnon
zvod m ponkud pozmnn podmnky. Zvod
se CW na 3510-3560 a 7010-7040 kHz a SSB na
3610-3650, 3700-3775 a 7040-7100 kHz. S ka-
dou stanic je mon navzat jedno spojen na
80 m a jedno na 40 m bez ohledu na druh provozu.
Stanice, kter vol CQ, se po navzanm spojen
mus peladit a penechat kmitoet stanici, kter se
pihlsila. Tdy zvodu (pro OK/OM stanice): C -
jeden op. - SSB+CW provoz, D - jeden op. - CW
provoz. DL stanice pedvaj kd sloen z RS(T)
a DOK nebo oznaen zvltn stanice; ostatn
pouze RST. Kad spojen se hodnot jednm bo-
dem, nsobii jsou a) DOKy a jednotliv speciln
stanice, b) prefixy (oboj na kadm psmu zvl).
Body za spojen se vynsob soutem nsobi.
Denky v obvykl form do 14 dn po ukonen z-
vou se odeslaj na manaera: Markus van Berge-
rem, Brandenberg 5, D-47533 Kleve, Germany
nebo jako E-mail (TXT zprva).
Hungarian DX CW Contest se
kon v nedli tetho celho vkendu
v lednu, celch 24 hodin, na psmech
160-10 m pouze telegrafnm provo-
zem. Navazuj se spojen s HA a s DX
stanicemi (mimo vlastn kontinent).
Kategorie: SOSB - jeden op. - jedno
psmo, SOMB - jeden op. - vechna
psma, MOST - vce op. - jeden TX,
MOMT - vce op. - vce TX, SWL - po-
sluchai. Vymuje se RST a poa-
dov slo spojen od 001, maarsk stanice pe-
dvaj dvoupsmenn kd oblasti nebo slo
pidlen v HA DX klubu, pokud jsou jeho leny.
Maarsk oblasti: HA1: GY, VA, ZA; HA2: KO,
VE; HA3: BA, SO, TO; HA4: FE; HA5: BP; HA6:
HE, NG; HA7: PE, SZ; HA8: BE, BN, CS; HA9:
BO; HA0: HA, SA. Bodovn: 6 bod za spojen
s HA stanic, 3 body s DX stanic. Nsobii jsou
rzn HA oblasti a lensk sla HA DX klubu na
kadm psmu. Denky se zaslaj do msce na
HA DX Club, P. O. BOX 79, Paks, H-7031 Hunga-
ry nebo jako E-mail.
Reprezentan tm R po skonen soute s hlavn trofej.
Zleva stojc: OK1AMY, OK2BJB, OK1HYN, OK1DF, OK2PRJ,
OK2BFN; v podepu OK1CW a OK1AO
Pohled do soutnho slu. V poped Stanislav Zelenov,
UA3VBW, legenda rychlotelegrafn a nestrnouc - do Makedo-
nie ho doprovzela manelka s batoletem
1. esk republika 4. Rumunsko 7. Belgie
2. Makedonie 5. Jugoslvie 8. USA
3. Rusko 6. Bulharsko 9. Slovinsko

Kategorie Zvodnk Pjem Vysln Practis. Celkem
Junioi OK1HYN 1. 2. 1. 1.
eny OK2BJB 4. 4. 5. 4.
Mui OK1DF 5. 3. 5. 5.
Veternky OK2PRJ 1. 1. 1. 1.
Veterni OK2BFN 4. 4. 6. 4.
OK1CW 7. 6. 7. 7.
46
YL-OM Midwinter Contest: Holandsk sdru-
en radioamatrek pod tento zvod vdy druh
cel vkend v lednu, CW v sobotu od 14.00 do
20.00 UTC, SSB v nedli od 08.00 do 14.00 UTC.
Psma 80 a 10 m. Kmitoty pro SSB: 3600-
-3650, 7080-7090, 14 270-14 300, 21 270-
-21 300, 28 470-28 500 kHz. Kategorie: YL SSB,
YL CW, OM SSB, OM CW, SWL. Stanice, jejich
opertory jsou mui, volaj CQ YL, eny CQ contest
(CQ OM). Vymuje se kd sloen z RS(T) a po.
sla spojen od 001, eny od 2001. Kad spojen
s YL stanic je 5 bod, s OM 3 body. Nsobii jsou
DXCC zem bez ohledu na psma. Posluchai za-
znamenvaj pouze spojen YL stanic. CW a SSB
st se vyhodnocuje samostatn. Denky nejpoz-
dji do konce nora na adresu: PA3GQG - Contest
Manager Midwinter Contest, Olmenplein 3, 6463
EV Kerkrade, The Netherlands nebo jako E-mail.
European Community (UBA) Contest se
kon ve dvou samostanch stech
- SSB zan posledn sobotu v led-
nu, CW posledn sobotu v noru ve
13.00 UTC a kon nsledujc ne-
dli ve 13.00 UTC. Sout se v ka-
tegorich: a) jeden op. - jedno ps-
mo, b) jeden op. - vechna psma,
c) vce op. - jeden TX a vechna
psma, d) QRP (jako kat. b), ale v-
kon max. 5 W), e) posluchai.
Z psma na psmo je mon pejt a po 10 minu-
tch provozu. Psma 3,5-28 MHz mimo WARC,
kmitoty dle doporuen 1. oblasti IARU: CW 3510-
-3560, 7000-7035, 14 000-14 060, 21 000-
-21 080, 28 000-28 070 kHz; SSB 3600-3650,
3700-3775, 7040-7100, 14 125-14 300, 21 175-
-21 350, 28 400-28 700 kHz. Vzva do zvodu je
TEST UBA nebo CQ UBA. Kd RS nebo RST a
poadov slo spojen od 001 a belgick stanice
navc pedvaj kd sv provincie. Bodovn: sta-
nice ON 10 bod, ostatn stanice zem patcch do
Evropskho spoleenstv (viz seznam dle) 3 body,
libovoln jin stanice 1 bod. Za zapoten opako-
van spojen se odet 10 bod. Nsobii jsou:
10 belgickch provinci (AN, BW, HT, LB, LG, NM,
LU, OV, VB, WV), bruselsk region (BR), jednotliv
prefixy ON4, ON5, ON6, ON7, ON8, ON9 a jednot-
liv zem: CT, CU, DL, EA, EA6, EI, F, G, GD, GI,
GJ, GM, GU, GW, I, IS, LA, LX, OE, OH, OH0,
OJ0, OZ, PA, SM, SV, SV5, SV9, SY, TK, ZB2.
Pouit DX clusteru je povoleno. Denky v obvykl
form; vtisk z potae mus mt nleitosti jako
psan denk, pp. lze zaslat denk jako E-mail
v ASCII kdu. Posluchai p do denku znaku
poslouchan stanice, kompletn kd vyslan touto
stanic, znaku protistanice a vlastn report pro sly-
enou stanici. Bodov se hodnot poslouchan sta-
nice. Denky se zaslaj do 30 dn po skonen z-
vodu na adresu: UBA HF Contest Manager, Michel
Le Bon, ON4GO, Che de Wavre 1349, B-1160
Bruxelles, Belgium, nebo jako E-mail.
QX
Prodm polyskop X1-55 (0,79-1500 MHz) vetn
originln dokumentace. Rok vroby 1992. Tel.:
583 445 255, 583 445 132 (8-15 hod.).
Prodm 200 ks elektronek TELAM PCL86 (40
K/ks). Dle prodm gramordia Dominant II, T-
bor II, hudebn sk Bolero, rdio Stradivari
11E91-3D a dal. Ptejte se. Koupm asopisy
Sdlovac technika ronky 1953-1957, i jednotliv
sla. Tel.: Teplice 732 768 036.
Pedpov podmnek
en KV na prosinec
Pokraujc finle sekundrnho maxima 23. cyklu pi-
neslo dal pekvapen, natst (zejmna zpotku) pe-
vn pjemn. Slunen aktivita sice v prmru dle kle-
s, ale pomalu, navc doprovzena dostaten dlouhmi
vkyvy smrem nahoru. Vvoj bhem poslednho takov-
ho vkyvu dobe dokresluj indexy aktivity za ervenec a
jen s prmry slunench sel R = 99,9, 116,4, 109,3 a
97,5, slunenho toku SF = 174,4, 183,5, 175,9 a 167 a
index geomagnetick aktivity A
k
= 13,9, 15,1, 13,6, a re-
kordnm jnovm 24,2. Pedpovdi na leton prosinec
uvdj pi uit klasick metody R = 95 10 a pi kombi-
novan (zejm mn pravdpodobnch) R = 77 8. Pro
konstrukci pedpovdnch graf bylo pouito R = 90, co
odpovd SF = 136,4 pi pouit vzorce
F
10,7
= 63,74+0,727.R+0,000895.R
2
(podle pouitelnch kmitot v ad dn opt odpov-
d R vysoko nad stovkou, resp. SF vrazn nad 150). Na-
dle by tak mohly bt skuten podmnky en v ad
dn vrazn lep, ne ukazuj pipojen diagramy.
Zvr podzimu a potek zimy sice nebude na krt-
kch vlnch tak zajmav, jako byl dky zvten slunen
aktivit v superpozici se seznnmi vlivy konec lta a po-
tek podzimu, pesto ale bude jet chvli poskytovat
reln ance k tomu, abychom ppadn dohnali i ulovili
nco z toho, co jsme bhem maxima 23. cyklu propsli.
Plat to sice v zsad pro vechna psma krtkch vln, na
destce ale bude nabdka oteven, zejmna do nronj-
ch smr pece jen vrazn chud. A na tom bude
psmo 24 MHz vrazn lpe, ani zde nepjde o pli pra-
videln oteven do vtch vzdlenost v severnch sm-
rech - co by nm ale bez vtch problm mla bn
nabzet patnctka. A spolu s n samozejm psma del,
vetn otevrn dlouhou cestou sten ji v psmu
18 MHz a pravideln zejmna na dvactce a tictce, vji-
menji a omezenji i na tyictce. Samozejm se m-
eme tit na tradin zimn nzk tlumy na delch ps-
mech, kter ale mohou nepravideln stoupat v zvislosti
na intenzit, naasovn a prbhu pedchozch geomag-
netickch poruch. A protoe ionosfru ovlivuje i aktivita
meteorick, je uiten pipomenout si roj Geminid 4.-
-17. 12. s maximem 14. 12. a prmrnou hodinovou frek-
venc roje v maximu okolo 110.
V popisu uplynulho vvoje je na ad leton z, na
jeho potku byly podmnky en krtkch vln zhore-
n v rmci zporn fze naruenho vvoje (trvajcho od
27. 8.). Jet he bylo 2. 9. vzpt po uklidnn z po-
ruch, kdy byly nejvce sneny nejvy pouiteln kmito-
ty v rmci severn polokoule Zem. Zpesten znamena-
ly vskyty sporadick vrstvy E (zejmna 3. 9.). Pot ale
definitivn pokraovaly zmny k lepmu navzdory tomu,
e ns neminulo nkolik dalch velkch poruch s pomr-
n dramatickmi nsledky. Zlepovn ale s malmi pe-
ruenmi pokraovalo (naruen intervaly prakticky nikdy
netrvaly dlouho a s podporou seznnch zmn nsledova-
la dal rychl zlepen do nadprmru).
Vbec nejhez zitky nm nakonec a podle oek-
vn pipravil nstup podzimu. V kombinaci s geomagne-
ticky klidnm vvojem v poslednch tech dnech ped rov-
nodennost a navzdory mrnmu poklesu slunen radiace
f
0F2
denn pekraoval ve stednch kch obou zem-
skch polokoul 11 MHz. Ve stednch kch Evropy po-
ledn MUF spolehliv pekraoval 30 MHz a vechna ps-
ma DX vetn destky byla iroce otevena do vtiny
smr. S tm jen zdnliv nekoresponduje fakt, e jsme
pi prolaovn psem obvykle nezaznamenali vt tla-
enice. Ty s masivnm nstupem vlivu DX-clusteru na psy-
chiku opertor (kdy stle vce stanic jen pasivn ek na
chybjc trofeje a stle mn opertor vysl jen tak -
pro radost) v poslednch letech postupn a na vjimky
expedinch pile-up tm vymizely. Monitoring silnch
signl od vysla QRP na majkovch kmitotech nm
ale jasn kal, e podmnky en krtkch vln byly b-
hem poslednho letnho vkendu vynikajc.
Pesn podle kalende nm nstup podzimu v su-
perpozici s dostaten vysokou slunen aktivitou pipra-
vil nejlep podmnky en navzdory tomu, e v posledn
zijov dekd ji slunen aktivita klesala - podstatn
ale bylo, e magnetick pole Zem bylo pevn klidn.
Od 30. 9. a dle prakticky po celou prvn jnovou dekdu
ale nsledovala srie silnch poruch, jej dsledky v io-
nosfe byly tak mohutn, jako ji dlouho ne - ke skute-
nmu zhoren vak dolo a v jnu.
V systmu IBP v z nadle nepracoval 4S7B a na-
vc se opt odmlel 5Z4B (do teru se vrtil a 29. 9.).
Akoli bylo bhem lta aktivovno nkolik novch majk
(zejmna na destce a v Severn Americe), vtinu z nich
jsme v Evrop mohli slyet a v z.
Zvr pat jako obvykle msnmu pehledu chod
hlavnch index slunen a geomagnetick aktivity, tento-
krt za z. Vkonov tok slunenho umu mili v Pen-
tictonu, B. C., v 20.00 UTC takto: 181, 174, 171, 171, 175,
178, 183, 192, 206, 221, 216, 212, 206, 207, 188, 183,
194, 177, 165, 164, 159, 160, 154, 158, 153, 150, 152,
149, 138 a 140, v prmru 175,9. Denn indexy geomag-
netick aktivity A
k
urili ve Wingstu: 16, 8, 10, 37, 8, 8, 45,
48, 11, 23, 24, 16, 12, 8, 8, 6, 10, 13, 14, 5, 8, 8, 2, 3, 3, 8,
7, 5, 6 a 27. Jejich prmr 13,6 odpovd pokraovn
neklidnho a mrn naruenho vvoje (a velk poruchy
nsledovaly hned v jnu).
OK1HH
Predm BM 534, BM 529, CD-ROM, transfor-
mtory, tranzistory, lacno, zoznam polem aj do
R. Konm. Tel.: 0908 594 677 po 14.00 hod.
Predm osciloskop KIKUSUI 2kanl. 100
MHz, analog./digital. Cena dohodou. 00421 905
861 249, 00421 55 671 4349.

Za prvn tun dek 75 K, za
kad dal i zapoat 30 K.
Ronk VII, 2002
fredaktor Ing. Josef Kellner
Stavebnice a konstrukce - A Radio
Praktick
Konstrukn
elektronika A Radio
Ronk VI, 2002
LEGENDA: Prvn slo oznauje strnku, slo za lomtkem seit. msk slice oznauj oblky pslunch
seit, pp. zaazen v inzertn ploze asopisu; DPS znamen, e v lnku je deska s plonmi spoji, M
oznauje lnek v modr ad - Konstrukn elektronika A Radio, lnek v lut ad - Stavebnice a kon-
strukce A Radio, E lnek v roence ELECTUS. Nen-li seln daj doplnn psmenem, jedn se o lnek
v zkladn ad Praktick elektronika A Radio.
INTERVIEW, REPORTE, KOMENTE, RZN
N rozhovor
s ing. Pavlem ulckem, jednatelem
firmy INFRASENSOR ..................................................... 1/1, II/1
s ing. Martinem Pekou, editelem eskho zastoupen
firmy SE Spezial Electronic.............................................. 1/2, II/2
s ing. Ivanem Zajcem, jednatelem firmy PH servis ............... 1/3, II/3
s panem Sam Kimem, editelem firmy XELTEK .................... 1/4, II/4
s panem Aleem Ondrovkem, pracovnkem
firmy Fulgur Battman ....................................................... 1/5, II/5
s panem Ivo Brabcem, jednatelem firmy EBJ ........................ 1/6, II/6
s panem Liborem Kubicou, spolumajitelem firmy BEN .......... 1/7, II/7
s ing. Stanislavem Marekem, editelem
a spolumajitelem firmy EMPOS ....................................... 1/8, II/8
s panem Miloslavem Mareem, editelem a majitelem
firmy Micronix .................................................................. 1/9, II/9
s ing. Pavlem Krejm, spolumajitelem firmy Antech ......... 1/10, II/10
A
MIC TECHNIKA
Krystalov osciltor s asovaem 555 ......................................... 5/1
Signln genertor KV/VKV (DPS) ............................................. 27/1
Univerzln regultor (teploty) (DPS) ........................................... 7/2
Audiotester AT-201 (DPS) ................................................ 26/2, 26/3
Tester asovaov 555 a 556 (DPS) ............................................ 6/3
Indiktor peruen pojistky ........................................................ 7/3
Sov wattmetr a fzomr (DPS) ................................................ 8/3
Tester elektrolytickch kondenztor (DPS) ............................... 21/3
Indikace proudu protkajcho spotebiem (DPS) ...................... 4/4
Indikace prchodu proudu zsuvkou (DPS) ............................... 24/4
Indiktor napt akumultoru (DPS) ............................................ 4/5
ta zen DCF (DPS) ............................................................ 18/5
Nejlevnj men elektrolytickch kondenztor ........................ 6/6
Ppravek pro men reproduktorovch soustav (DPS) .............. 26/6
Tester Zenerova napt .............................................................. 27/6
Indiktor proudu s diodami LED (DPS) ...................................... 13/7
Doplnk pro men induknost
a kapacit pro tae z PE 5/97 a 3/99 (DPS) ......................... 14/7
Genertor nhodnch impuls .................................................... 5/8
Skaka tranzistorov ................................................................. 5/8
Krystalov kalibrtor kmitotu (DPS) ........................................... 5/8
Teplomr (DPS) ........................................................................ 20/8
Detektor prchodu stdavho napt nulou ................................. 4/9
Genertor umu napjen malm naptm (DPS) ...................... 17/9
Zkoue tranzistor ................................................................... 4/10
Analogov mi kmitotu .......................................................... 5/10
s ing. Janem Cunem, jednm z majitel
firmy FC Service .......................................................... 1/11, II/11
s majiteli a zamstnanci firmy Ryston Electronics ............. 1/12, II/12
Vsledky Konkursu PE 2001
o nejlep elektronick konstrukce........................................... 3/1
Ronk 2001 na CD ROM.................................................. 3/3, 1/2M
Vyhlen konkursu PE na nejlep elektronick
a radioamatrsk konstrukce v roce 2002 ............................... 4/3
Uebnice elektrotechniky na Internetu .......................................... 7/3
Gama vol Mikro Dva Makro ...................................................... 47/6
Amper 2002 ....................................................................... 3/6, II/3M
Setkn hleda poklad ............................................................ 48/7
Msto Holice m 666 let a nov prapor ..................................... 47/11
Jak mluv hasii ................................................................. 1/E, II/E
Co se pipravuje ......................................................................... 3/4
Mi induknosti (DPS) .......................................................... 14/10
Mi prraznho napt
polovodiovch soustek (DPS) ........................................ 20/10
Genertor s osciltorem LC ....................................................... 5/11
Ohmmetr s automatickou volbou rozsahu (DPS) ...................... 15/11
Ppravek k PC pro sledovn nf signlu a men kmitotu ........ 5/12
Digitln teplomr (DPS) .......................................................... 16/12
Jednoduch mi vkonu ........................................................ 31/12
Elektronick zt (DPS) .......................................................... 3/1M
Jednoduch mi induknosti .................................................. 5/1M
Krystalem zen genertor pravohlho signlu ....................... 6/1M
Jednoduch vf signln genertor (DPS) ................................... 7/1M
Genertor blho umu (DPS) ................................................. 34/2M
Minigenertor funkc (DPS) .................................................... 35/2M
Tester vceilovch kabel (DPS) ........................................... 38/3M
Virtuln mi kmitotu (DPS) .................................................. 7/1
Tester vstupu S/PDIF (DPS) ................................................. 28/2
Vhov filtr A (DPS) ............................................................... 5/4
Zkratomr s nastavitelnou citlivost (DPS) ............................... 26/4
Tester napt baterie pro modele (DPS) ................................. 4/6
Detektor vky hladiny (DPS) .................................................. 14/6
Precisn teplomr s obvodem DS1821 (DPS) ......................... 16/6
Tester dlkovch ovldn s protokolem
RC5 a LCD displejem (DPS) ............................................. 24/6
Tester tranzistor (DPS) ......................................................... 28/6
Jednoduch zkratomr s optickou indikac (DPS) ................... 30/6
NF TECHNIKA, ZZNAM ZVUKU A OBRAZU,
ELEKTRONICK HUDEBN NSTROJE, BAREVN HUDBA
ROZHLASOV A TELEVIZN PIJMAE, PIJMAC TECHNIKA,
PJEM SIGNL Z DRUIC, PROFESIONLN VYSLAC TECHNIKA,
ZAZEN OVLDAN RDIEM, TELEFONY, FAXY
ANTNY, ANTNN ZESILOVAE, PSLUENSTV
POKYNY A POMCKY PRO DLNU
TECHNIKA A METODIKA RADIOAMATRSKHO SPORTU, CB
Kompresor nf signlu ................................................................... 5/1
Mp3 pehrva (DPS) ....................................................... 21/1, 20/2
Penos nf signlu infraervenm svtlem..................................... 6/3
Barevn hudba pro diskotky (DPS) .......................................... 13/3
Indiktor nf signlu..................................................................... 22/3
Zesilova pro PC s TDA8560Q (DPS) ....................................... 23/3
Potlaen hlasu ve stereofonnm zznamu ................................. 24/3
Miniaturn zesilova k PC (DPS) ................................................ 20/4
Lampy v rockov hudb ................................... 28/4, 23/5, 30/6, 22/7
Nkolik poznmek ke konstrukci
elektronkovch zesilova ..................................................... 23/5
Pipojen mikrofonu k zesilovai ................................................... 4/7
Chrni vysokotnovho reproduktoru (DPS) ............................. 21/7
Miniaturn svteln varhany ........................................................ 23/8
Jak to slym j .......................................................................... 29/8
Zesilova 2x 150 W s LM12C (DPS) ......................................... 31/8
Gitarov kombo (DPS) ............................................................... 18/9
Audiopanel pro CD-ROM (DPS) ................................................ 29/9
Doplnky ku gitarovmu kombu (DPS) ....................................... 30/10
Nf zesilova 200 W
s komplementrnmi tranzistory (DPS) ................................ 11/11
Reproduktorov skky pro nenron .................................... 30/11
Zesilova 2x 15 W s PIC (DPS) ............................................... 20/12
Dlkov ovldn k pehrvai mp3 .......................................... 24/12
Nf zesilova 4x 15 W (DPS) ..................................................... 3/4M
Digitln dozvuk ...................................................................... 13/4M
Mixn pult s pti vstupy (DPS) ............................................. 14/4M
Ptipsmov ekvalizr s Wienovmi lnky (DPS) .................. 20/4M
Antny pro mobiln komunikaci ................................ 25/1, 25/2, 25/3,
22/4, 25/5, 25/6, 25/7, 25/8, 25/9, 25/10
Je mj balun v podku? ............................................................ 32/7
Antnn pizpsobovac lnek ................................................... 5/9
Aktivn feritov antna pro psmo 160 m................................... 9/1M
Paket rdio - nejastj digitln
provoz radioamatr (DPS) ................................ 44/1, 44/2,44/3,
44/4, 44/5, 44/6, 44/7, 44/8, 44/9, 44/10, 44/11, 44/12
Mistrovstv esk republiky v telegrafii 2001 .............................. 45/1
Expedice na Cocos Island 2002 ................................................. 47/1
Severn Korea aktivovna! .......................................................... 47/1
Run radiostanice pro psmo 70 cm za mn ne 2000 K ...... 12/2
Pamov telegrafn kl (DPS) .................................................. 30/2
Integrovan systm k radiostanici ISP-3 (DPS) ................... 7/4, 30/5
Nedouc vlastnosti vf zesilova ............................................. 31/7
Simulan programy pro radioamatrsk provoz ......................... 33/7
Odpjen SMD ............................................................................ 3/3
Oprava hybridnch modul ......................................................... 19/3
Pstrojov zesilova se dvma operanmi zesilovai ................. 5/5
Zvten vstupnho proudu operanho zesilovae.................. 23/10
Automatick regultor hlasitosti ................................................... 4/8
Pijma FM 134 - 141 MHz pro zpracovn signl
z meteorologickch satelit (DPS) ................. 7/10, 26/11, 27/12
GSM dlkov ovlada (DPS) ................................................... 13/12
Krtkovlnn pmozesilujc pijma Ten-Tec 1253 ................ 36/2M
Severn Korea a radioamatrsk vysln .................................... 45/7
Peladiteln osciltor s rezontorem
3,58 MHz pro QRP vysla .................................................... 4/8
Spojen via rain scatter (RS) s Itli
v psmu 10 GHz (3 cm) ..................................................... 45/10
RUFZ ...................................................................................... 37/11
Nai rychlotelegrafist zvtzili v Makedonii .............................. 45/12
Jednoduch pijma pro provoz PSK31 ................................. 10/1M
Telegrafn QRP vysla pro amatrsk psmo 80 m ............... 38/2M
Kapesn transceiver 432 MHz FM (DPS) .................................. 26/E
Objevujeme amatrsk rdio ..................................................... 53/E
Miniaturn zesilova signlu (DPS) ......................................... 23/4M
Multiefekt pro kytaru (DPS) ..................................................... 23/4M
Pepna korekc pro hudebnky (DPS) ................................... 29/4M
Vkonov zesilova v pracovn td A, B, AB, C,
D, G, H, S, T ....................................................................... 4/5M
Linern nf vkonov zesilovae (DPS) ..................................... 6/5M
Vkonov zesilova 70 W ve td H s diagnostikou ................ 13/5M
Nf vkonov zesilovae ve td D (DPS) ................................ 15/5M
Nf vkonov zesilovae ve td T (DPS) ................................. 23/5M
Konstrukce a zajmav obvody z nf techniky (DPS) ................. 29/6M
Genertor data a asu VTG1 (DPS) .......................................... 30/E
Mixn pult MCX (DPS) .......................................................... 11/1
Potlaova zpvu (DPS) .......................................................... 27/1
Digitln zesilova s obvodem TA3020 (DPS) ............................ 2/2
Mixn pult MCD 1600/2 aneb za mlo penz
hodn muziky (DPS) ........................................................... 26/2
Zapojen VCA (napov zench zesilova)
s obvody THAT (DPS) .......................................................... 2/3
Hi-Fi zesilova 250 W (DPS) ................................................... 22/3
Hybridn modul budie
vkonovho zesilovae SSD 1200....................................... 29/3
Stereofonn sluchtkov zesilova (DPS) ................................... 9/4
Pedzesilova pro magnetodynamickou penosku (DPS) ......... 15/4
Pedzesilova pro kondenztorov mikrofon (DPS) .................. 18/4
Distribun zesilova pro stereofonn sluchtka (DPS) ............. 20/4
Korekn pedzesilova RIAA (DPS) ........................................ 24/4
Vkonov zesilovae AX1600 a AX2250 (DPS) ......................... 2/5
Moduly budie a ochran PX1000 a PX2000 (DPS) .................. 25/5
Tranzistory msto pentody (DPS) ............................................. 16/11
Mic laboratorn stl VarioLab................................................ 25/11
Na pomoc radioamatrm: Jak sti schmata
z dvactch let ................................................................... 33/2M
Vf smovae s tranzistory MOSFET .................................... 38/2M
Mic hifi VKV tuner s funkcemi RDS (DPS) ............................ 3/E
Vstupn jednotka FM (DPS) ..................................................... 21/E
Kalibrtor a napov norml pro S-metr ................................... 29/E
roubovicov antny pro penosn a mobiln radiostanice......... 3/3M
typrvkov antna KRCKA 2 pro psmo 145 MHz .............. 26/3M
Vesmrov duoband GP 4xJ - vertikln antna
pro psma 145 a 435 MHz................................................. 28/3M
Seznam lnk s antnn tmatikou ........................................ 34/3M
B
ZDROJE, MNIE, REGULTORY
RZN APLIKOVAN ELEKTRONIKA, ELEKTRONIKA VE FOTOGRAFII,
PRO MOTORISTY, MODELY, HRAKY
ZABEZPEOVAC TECHNIKA
Tester vysla dlkovho ovldn (DPS) .................................. 5/1
Laserov show (DPS) ................................................................ 12/1
Blika na kolo III (DPS) .............................................................. 15/1
oupaka (DPS) ..................................................................... 31/1
Svtilna z blch LED................................................................... 5/2
Signalizan zazen do osobnho automobilu ............................ 22/2
Osvetlenie klvesnice PC .......................................................... 24/2
Uc se IR spna (DPS) .......................................................... 16/3
Mezn stavy bipolrnch tranzistor
s indukn zt (hledae kov) ........................................... 18/3
Prodlouen osvtlen vnitku vozu (DPS) .................................. 20/3
Soumrakov spna .................................................................... 5/4
Optoakustick hlda sovho napt .......................................... 6/4
Elektronick miniruleta (DPS) .................................................... 12/4
Elektronick zapalovn pro plynov kotle (DPS) ............... 14/4, 16/5
Zvukov spna (DPS) ............................................................... 17/4
Bargraf s LM3914 (DPS) ........................................................... 25/4
Lacn asov spna ako dvojpl bez rel .................................. 27/4
Vkonov asov spna s rozenm ovldnm (DPS) ........... 30/4
LED svtilna (DPS) .................................................................... 13/5
Vkonn svtilna s LED (DPS) ................................................... 14/5
Svteln efekty s mikroprocesorem (DPS) ................................. 26/5
Elektronick hrac kostka s mikrokontrolrem PIC ...................... 5/6
Ultrazvukov indiktor piblen .................................................. 6/6
Univerzln spnac hodiny (DPS) ............................................... 8/6
Digitln otkomr pro modele s displejem LCD (DPS) ......... 14/6
Modul signalizace nzkho tarifu
elektrick energie SNT 14 (DPS) .......................................... 17/6
Omezova vytpn (DPS) ......................................................... 22/6
Prodlouen osvtlen interiru auta (DPS) ................................. 28/6
Nhrada lapky na ijac stroj .................................................... 32/6
asova bzuku (DPS) ............................................................. 5/7
asova 1 a 99 minut (DPS) .................................................... 17/7
Signalizace vyzvnn ................................................................ 24/7
Tlakov spna ............................................................................ 4/8
Zpracovn signlu z optoelektronickho idla v aplikaci snmae
polohy astronomickho dalekohledu (DPS) .................... 7/8, 26/9
Digitln hodiny (DPS) ............................................................... 12/8
Kombinovan regultor napt nebo proudu ................................ 6/1
Vstupn proud regultoru lze poslit
emitorovm sledovaem........................................................ 16/1
Spnan mni 12/5 V, 1 (5) A (DPS) ........................................ 26/1
Regultor vkonu sovch spotebi (DPS) .............................. 4/2
Regulovateln mni napt ........................................................ 6/2
Nabjeka NiCd a NiMH akumultor
s U2405B trochu jinak (DPS) ............................................... 30/3
Ochrana proti pept (5 a 25 V/5 A) (DPS) .............................. 21/4
Zdroj anodovho napt s impulsnm mniem............................ 4/5
Nabjeka olovnch akumultor
zen mikroprocesorem (DPS) ............................................. 6/5
Meni pre ubovon LED z 1,5 V s tlmivkami ............................ 13/5
Ztrojova napt pemn 5 V na 15 V (jen pi mal zti) ......... 13/6
Meni - zlon zdroj 12 V/230 V, 100 a 200 W (DPS) ............ 20/6
Nabjeka - stabilizovan zdroj s omezenm
vstupnho proudu ................................................................. 4/7
Cyklokonvertor - regultor otek
jednofzovch asynchronnch motor (DPS) ......................... 6/7
Autoalarm Crypton AA-1001 (DPS) ................................... 7/1, 17/2
Signalizace poplachu s telefonem GSM.................................... 17/1
ALIBI - zznamnk as udlost (DPS) .................................... 10/5
Signaliztor otevench dve .................................................... 29/5
Impulsn zdroj s obvodem TL497A (DPS) .................................. 12/7
Jin zem, jin zstrka ............................................................. 36/7
Laboratorn zdroj KAZ 20 a 40 V/0 a 2 A (DPS) ............ 26/7, 26/8
Jednoduch vybje akumultor ............................................... 23/8
LUSMAT ptikanlov regultor osvtlen (DPS) ..................... 16/10
Prodlouen ivotnosti baterie ve svtiln .................................... 6/12
Paraleln regultor zpornho napt ........................................ 17/12
Obvod MASTER - SLAVE (DPS) ............................................ 19/12
Tyristorov regultor pre zvarovac transformtor alebo in
indukn za (DPS) ........................................................ 25/12
Regultor proudu pro LED ....................................................... 26/12
Profesionln napjec zdroj 13,8 V/10 (20) A ......................... 12/1M
Transformtory a tlumivky pro spnan napjec zdroje ........... 14/1M
Napjec zdroje, nabjeky ...................................................... 35/3M
Nabjeka akumultor NiCd (DPS) .......................................... 50/E
STW34NB20 .......................................................................... 24/2
Regultor otek pro motorek ventiltoru (DPS) ...................... 13/4
Obvod pro zpomalen servomotoru (DPS) ................................. 2/6
Nabjeka olovnch akumultor 12 V (DPS) ........................ 22/6
Vkonov genertor vstranho signlu (DPS) .......................... 7/6
Imittor imobilizru s indiktorem napt palubn st ................ 28/8
Elektronick sirna s velkm vkonem (DPS) ............................ 6/10
Dotykov alarm (DPS) ............................................................... 2/4
Digitln expozimetr s flashmetrem (DPS) .................................. 14/8
Elektronick pojistka zvonku ...................................................... 19/8
Elektronick odpuzova hlodavc (DPS) .................................... 24/8
Svtilna elovka (DPS) .............................................................. 4/9
Spoi energie odebran ze st ................................................. 5/9
Palubn pota pro automobily - PPF (DPS) .................... 6/9, 27/10
Digitln hodiny se stopkami, budkem a kalendem (DPS) ....... 12/9
Dlkov ovldn s velkm dosahem (DPS) ............................... 15/9
Dlkov ovlada uzvry (DPS) ................................................. 23/9
Hleda kabel rozvodn st ...................................................... 32/9
Citliv hleda elektrickho veden ............................................... 5/10
Jednoduch asova op (DPS) ............................................. 13/10
Vnon stromeek SMT (DPS) ................................................. 4/11
Automat pro ovldn osvtlen schodit SA 54 (DPS) ............. 6/11
Dotykov spna osvetlenia s asovaom (DPS) ...................... 18/11
Elektronick plamnek (DPS) ................................................... 20/11
zen pohybu kamery (DPS) ................................................... 21/11
Ovldn rel 24 V naptm 12 V ............................................... 5/12
Binrn spna ovldan tlatky ................................................. 6/12
Mnohobok elektronick hrac kostka ................................... 11/1M
Registrtor chrpn ............................................................... 13/1M
Kuchysk asova ................................................................ 37/3M
Svteln efekty (DPS) ............................................................. 35/4M
Ozdobn blika (DPS) ............................................................ 36/4M
Digitln svteln had (DPS) ................................................... 37/4M
Analogov svteln had s OZ (DPS) ....................................... 38/4M
Svteln zvora (DPS) ............................................................ 35/6M
Relaxan pstroj (DPS) ........................................................... 35/E
dic systm domovnho vytpn (DPS) ................................. 39/E
Stmieva s IO SLB0587 (DPS) ................................................. 46/E
Signalizace vyzvnn telefonu.................................................. 52/E
Detektor kov s obvodem Atmel AT90S2313-1OPI (DPS) ........ 2/1
Alarm k lednice (DPS) ............................................................ 4/4
Vkonov spna s optolenem (DPS) ...................................... 6/6
Plai my (DPS) .................................................................... 8/6
Autopilot pro leteck modele (DPS) ..................................... 10/6
Varovn blika (DPS) .............................................................. 12/6
VPOTY OBVOD, NOV MATERILY, NOV TECHNIKA A TECHNOLOGIE,
POUIT NOVCH PRVK
Spna v nule UAA2016B ......................................................... 29/2
Bl LED OSHINO LAMPS....................................................... 15/5
Monitorovn vibrac monolitickm akcelerometrem................... 11/7
Mni DC/DC dodv ti napt ................................................. 14/9
Nov smry v televizn technice ............................................... 3/6M
Konstrukce se soustkami SMD ............................................ 3/4M
C
LNKY PRO MLDE
RUBRIKY
HISTORIE
SLICOV A VPOETN TECHNIKA
OPRAVY A DOPLKY KE STARM LNKM
Nov knihy ............ 2/1, 2/2, 2/3, 24/4, 2/5, 2/6, 2/8, 2/10, 2/11, 2/12
Informace, informace ............................... 6/1, 6/2, 7/3, 6/4, 5/5, 7/6,
5/7, 6/8, 5/9, 6/10, 5/11, 6/12
Polovodie a tranzistory ........................... 4/1, 3/2, 5/3, 3/4, 3/5, 4/6,
3/7, 3/8, 3/9, 3/10, 3/11, 3/12
prava GSM alarmu a DO z PE 4/2001 (DPS) .......................... 19/1
Ad: Magnetofn z Meopty, PE-AR 11/2001 ................................ 43/3
prava wobbleru do 1300 MHz z PE 4/1999 (DPS) ................... 18/4
Pehrva mp3 z PE 1 a 2/2002 - pravy a doplnn .................. 24/9
Koment k Nabjece akumultor NiCd (Electus 2002) ....... 24/10
slicov pam ....................................................................... 24/10
Indiktor zastavenho ventiltoru ............................................... 24/6
Regultor ventiltoru CPU.......................................................... 19/7
Programtor AT89C51 (DPS) .................................................... 18/8
Osmibitov ovlada pohyblivho svtla s LED ............................ 4/12
Robot manipultor ROB1-3 zen z PC (DPS) .......................... 7/12

(DPS) ........................................ 18/12
Simultor pamti EPROM 8 a 32 kB (DPS) ............................ 47/E
Programtor obvod DS1821 (DPS) ....................................... 18/6
Pipojen LCD displeje na COM port PC (DPS) ...................... 20/6
Tester dlkovho ovldn RC5 na COM portu PC (DPS) ....... 26/6
PC hobby
Zoologick zahrada .................................................................... 33/1
Kupujete pevn disk? ................................................................. 36/1
Ovladae ke grafickm kartm ................................................... 39/1
Jans freeware .......................................................... 40/1, 38/2, 37/9
Propojovn pota ve Windows ............................................. 33/2
Zajmavosti z Internetu ............................................................... 40/2
Svt USB................................................................................... 33/3
Vypalovn DVD ........................................................................ 36/3
Microsoft .net passport .............................................................. 39/3
Pstroj tetho tiscilet ............................................................... 33/4
Microsoft Train Simulator ........................................................... 36/4
Pevody zznam z DVD ........................................................... 39/4
TRX Manager ............................................................................ 33/5
Extern rozhran IDE .................................................................. 37/5
Dynamick disky ve Windows XP .............................................. 38/5
Jans Painter v2.3 ...................................................................... 33/6
Rozhran serial ATA .................................................................. 35/6
Oznaovn disk ve Windows XP ............................................ 37/6
Starter Kit .................................................................................. 38/6
Nejspnj konstrukce nmeckch elektronek
z obdob II. svtov vlky ...................................................... 42/1
100 let od pekonn Atlantiku rdiovmi vlnami ......................... 43/1
Krystalka pro radar vedla k vynlezu tranzistoru ......................... 42/2
Naslouchali pro Churchilla ......................................................... 42/3
Agentrna KV rdiostanica RS-6 ............................................... 42/4
Vvoj napjen rozhlasovch pijma ....................................... 42/5
ATENTT - operace Anthropoid 1941-1942 .............................. 42/6
Radioamati a 80 let vysln rozhlasov
stanice Radiojournal ............................................................. 43/6
Hammondovo muzeum, pohled na kanadsk djiny rdia........... 42/7
Elektrolytick usmrovae ........................................................ 43/7
Nmeck vlen komunikan pijmae
E51, E52, E54 a E54 .................. 42/8, 42/9, 42/10, 42/11, 42/12
Radioamatrsk tradice na Perovsku ...................................... 43/12
H. de France, W. J. Sinsteden, A. F. Joff ................. 1, 2/1M, II/1M
W. Schottky, G. Ferraris, A. Pacinotti,
P. N. Jablokov, L. Graetz ................................... 1, 39/2M, II/2M
Rozhlas a rdio ......................................................................... 3/2M
Soustky pro radiotechniku ................................................... 10/2M
Krtk vlny a drah bateriky ................................................ 23/2M
Somebody loves me ............................................................. 28/2M
Nkolik dobe mnnch slov o sbratelstv ............................. 30/2M
Z historie antn ......................................................................... 1/3M
F. A. Haselwander, M. O. Doliwo-Dobrowolski,
O. von Miller, F. Kik ............................................... 1/4M, II/4M
F. C. Gerke, Ch. Babbage .............................................. 1/5M, II/5M
B. Pascal, G. W. Leibnitz, W. Gates ............................... 1/6M, II/6M
Sovtsk radiostanice Velk vlasteneck vlky ................ 61/E, IV/E
Zpravodajsk prostedky GRU .......................................... 64/E, III/E
Gateway .................................................................................... 39/6
Komprese MP3PRO.................................................................. 40/6
Genius SW-5.1 Home Theater .................................................. 41/6
Windows messenger ................................................................. 37/7
Rychl formtovn ve Wordu .................................................... 39/7
Bezdrtov Internet .................................................................... 40/7
ZX Spectrum po 20 letech ......................................................... 33/8
Teplomr k PC........................................................................... 37/8
Microsoft Web Matrix ................................................................. 39/8
Chlazen pota ...................................................................... 33/9
Zpomalova vtrku pro PC ..................................................... 35/9
Tich chladi Cooler Master ....................................................... 36/9
Reim kompatibility ve Windows XP .......................................... 38/9
Kter procesor koupit? ............................................................... 39/9
Multibooting s Windows XP ....................................................... 40/9
Utajen soubory ....................................................................... 33/10
Software pro steganografii ....................................................... 35/10
Kvalitn ATX zdroj pro PC ........................................................ 37/10
Mal potaov s s Windows XP.......................................... 39/10
Potae a Internet
Nebojte se programovat ........................................................... 33/11
Klvesnice od Microsoftu ......................................................... 35/11
Napjen z kabelu USB ............................................................ 36/11
Editor webovch strnek .......................................................... 38/11
Smartcable .............................................................................. 40/11
Svt pione - www.ha.cz ...................................................... 41/11
Pracovn plocha jinak ............................................................... 33/12
Sov hardware od Microsoftu................................................. 36/12
Tablet PC ................................................................................ 37/12
Softwarov mic pstroje ...................................................... 39/12
Zajmav webov strnky ......................................................... 40/12
Z radioamatrskho svta ................... 44/1, 44/2, 44/3 (DPS), 44/4,
44/5, 44/6, 44/7, 44/8, 44/9, 44/10, 44/11, 44/12
O em p jin asopisy ...... 47/1, 47/4, 47/5, 47/6, 47/7, 47/8, 48/9
Oprava k lnku Gitarov kombo z PE 9/2002 ......................... 32/10
K lnku Krystalov kalibrtor kmitotu (PE 8/02) .................... 5/11
Oprava k lnku Sov wattmetr a fzomr (PE 3/02) ........... 17/11
Jet jednou k pehrvai mp3 z PE 1 a 2/2002....................... 19/11
Zkuenosti s koncovm zesilovaem z PE 11/02 ..................... 11/12
D
Jak zskat levn elektronick poklady ........................................ 5/8
Nov radioamatrsk uebnice ................................... 39/1M, 17/1

Prakticka Elektronika 2002-12

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Prakticka Elektronika 2002-12

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

1

Praktick elektronika A Radio - 12/2002

smajiteli a zamstnanci firmy

Hjek, K.; Sedlek, J.: Kmito-

Ing. Martin Liker

F2 poistka 8 A/250 V - pozri text

You might also like