Prakticka Elektronika 2003-10

1
Praktick elektronika A Radio - 10/2003

RONK VIII/2003. SLO 10
V TOMTO SEIT
Praktick elektronika A Radio

Vydavatel: AMARO spol. s r. o.
Redakce: fredaktor: ing. Josef Kellner,
r edaktoi: ing. Jaroslav Belza, Petr Havli,
OK1PFM, ing. Milo Munzar, CSc., sekretarit:
Eva Kelrkov.
Redakce: Radlick 2, 150 00 Praha 5,
tel.: 2 57 31 73 11, tel./fax: 2 57 31 73 10,
sekretarit: 2 57 32 11 09, l. 268.
Ron vychz 12 sel. Cena vtisku 50 K.
Roziuje DT a. s., Transpress spol. s r. o.,
Mediaprint & Kapa a soukrom distributoi.
Pedplatn v R zajiuje Amaro spol. s r. o.
- Hana Merglov (Radlick 2, 150 00 Praha 5,
tel.: 2 57 31 73 12; tel./fax: 2 57 31 73 13).
Distribuci pro pedplatitele tak provd v zastou-
pen vydavatele spolenost Mediaservis s. r. o.,
Abocentrum, Moravsk nmst 12D, P. O. BOX
351, 659 51 Brno; tel: 5 4123 3232; fax: 5 4161
6160; abocentrum@mediaservis.cz; www.media-
servis.cz; reklamace - tel.: 800 800 890.
Objednvky a predplatn v Slovenskej re-
publike vybavuje Magnet-Press Slovakia s. r. o.,
Teslova 12, P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava 3,
tel./fax (02) 444 545 59 - predplatn, (02) 444 546
28 - administratva; email: magnet@press.sk.
Podvn novinovch zsilek povoleno eskou
potou - editelstvm OZ Praha (.j. nov 6005/96
ze dne 9. 1. 1996).
Inzerci v R pijm redakce - Michaela
Ji rkov, Radl i ck 2, 150 00 Praha 5,
tel.: 2 57 31 73 11, tel./fax: 2 57 31 73 10 (3).
Inzerci v SR vyizuje Magnet-Press Slo-
vakia s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava,
tel./fax (02) 444 506 93.
Za pvodnost a sprvnost pspvk odpovd au-
tor (plat i pro inzerci).
Internet: http://www.aradio.cz
E-mail: pe@aradio.cz
Nevydan rukopisy nevracme.
ISSN 1211-328X, MKR 7409
AMARO spol. s r. o.
Mete tene, kte se jet
sdigitlnm pjmem nesetkali,
stouto technologi ve zkratce
seznmit?
Na rozdl od analogovho penosu
signlu, u nho se pouv amplitu-
dov nebo frekvenn modulace, je
princip digitlnch penos vrazn
odlin.
Video a audio signly jsou nejprve
vkodru digitalizovny, zakdovny
a zkomprimovny podle standardu
MPEG2 do zdrojovch elementrnch
datovch tok (PES-Packed Elemen-
tary System). Vprogramovm multi-
plexeru se PES slou sdalmi dato-
vmi toky, jako jsou nap. teletext,
VPS, titulky apod. Vznikl datov tok
je piveden do transportnho multiple-
xeru, ve kterm se slou sjinmi pri-
mrnmi toky, pdavnmi slubami
(nap. elektronick programov pr-
vodce - EPG) a identifikanmi tabul-
kami (NIT, PAT, PMT atd.).
Tento datov tok oznaovan jako
transport stream (TS) je doplnn
ochrannmi prvky (Reed-Solomono-
vo a konvolun kdovn) a je namo-
dulovn na vysokofrekvenn signl.
Druh modulace se li podle typu pe-
nosu signlu. Pro satelitn penos
DVB-S se jedn o kvadraturn fzo-
vou modulaci (QPSK) a pro penos
vstch kabelov TV kvadraturn am-
plitudovou modulaci (QAM).
Zvltnm ppadem je penos
terestrickho digitlnho vysln
DVB-T (OFDM). Pi modulaci OFDM
obsahuje televizn kanl velk mno-
stv dlch subnosnch, znich kad
je samostatn modulovan metodou
QAM nebo QPSK. Vsledkem je mo-
nost celoplonho pokryt s pouitm
jen jednoho TV kanlu s menm vyze-
nm vkonem, vysok odolnost proti
chybm vzniklm odrazy a monost
pjmu vpohybujcch se objektech.
Namodulovan digitln signl se
jev jako um vrozsahu celho kan-
lu. Aby bylo mon tento signl dek-
dovat, mus bt znmy zkladn pa-
rametry penosu. Tmito parametry
jsou nap. u QPSK pijman frekven-
ce, symbolov rychlost, ochrann in-
terval (FEC) a spektrum.
Jak se zmnil v sortiment
vsouvislosti snastupujc digi-
talizac za posledn rok?
Vsouasn dob je ji prakticky
pln digitalizovna oblast satelitnho
pjmu. Nae firma na tento trend za-
reagovala uvedenm nkolika novch
vrobk. Pro systmy spolench te-
leviznch antn (STA) nabzme di-
gitln pijmae panlsk firmy
ALCAD, kter je u ns obecn zn-
m jako vrobce velmi spolehlivch
hlavnch stanic STA pro pozemn p-
jem. Prv na spnost srie 905
(pozemn pjem) a 912 (analogov
satelitn pjem) navazuje nov ada
skupinovch digitlnch satelitnch
pijma. Tyto pijmae jsou vsled-
kem znanch investic do vvoje a
jsou vyrbny pmo ve panlsku.
Digitln ada zachovv mechanic-
kou kompatibilitu sanalogovmi sa-
telitnmi pijmai srie 912. Pijma-
e se vyrbj ve dvou provedench,
pro voln programy (FTA) s oznae-
nm TP-521 a pro kdovan progra-
my srozhranm DVB Common Inter-
face (DVB-CI) aoznaenm TP-561.
Ztechnickch dvod jsou v sou-
asn dob pro tyto ady pouity roz-
dln napjec zdroje, avak v hori-
zontu jednoho roku se pipravuje jejich
sjednocen. Jeden napjec zdroj
me napjet a 5 pijma a iroko-
psmov zesilova. Vstupn rove
takovto sestavy je a 118 dBV. Pro
vt rozvody doporuujeme kanlo-
v een - viz obr. dole. Ve se na-
stavuje externm programtorem
PS-003, kter spijmaem komuni-
kuje infraervenm signlem. Tento
programtor je pouiteln pro vech-
ny moduly srie 912, tzn. i pro analo-
gov pijmae. Prbh nastavovn
je mon kontrolovat na pipojenm
monitoru pomoc OSD.
Ob ady jsou osazeny kvalitnmi
stereofonnmi modultory s filtry SAW
s technickm editelem firmy
Antech spol. sr. o. Radkem No-
vkem o souasnch monos-
tech digitlnho pjmu.
Zobrazen spektra
digitlnch kanl DVB-S
Schma sestavy digitlnch pijma
TP-561 s kanlovmi zesilovai ady ZG
N rozhovor ............................................ 1
AR mldei: Zklady elektrotechniky ......... 3
Jednoduch zapojen pro voln as........... 5
Informace, Informace ................................ 7
Diakov ovldanie telefnom GSM
bez procesora ........................................... 8
Jednoduch vf milivoltmetr k DMM.......... 11
Vhybka pro subwoofer
a vhybka s koncovmi zesilovai ............ 14
Metronom ............................................... 17
Elektronick peruova
smrovch svtel .................................... 18
Levn nf rozmtan genertor .................. 19
Devtipsmov ekvalizr EKV903 ............ 22
Inzerce....................................... I-XXXII, 48
Spnan sov zdroj
levn a jednodue (dokonen) ............... 25
Telefonn router RD1 (dokonen) .......... 28
Blika na kolo.......................................... 30
Nov knihy .............................................. 30
Vf pedzesilova s malm umem........... 31
PC hobby ................................................ 33
Rdio Historie ....................................... 42
Z radioamatrskho svta ....................... 44
2
a jsou schopny pracovat v sestav

kanl vedle kanlu. Vstupn frekven-
ci modultoru lze nastavit vrozsahu
od 47 do 862 MHz. Podle typu vysl-
n modultor zen VPS automaticky
pepn mezi reimy MONO/STEREO/
/DUAL. Oba typy pijma vkldaj
do vstupnho videosignlu teletext a
jsou vybaveny funkc AUTORESET.
Pro mal TKR je uren pijma
vdsk firmy MACAB typovho
oznaen DT-1600. Na rozdl od pij-
ma ALCAD nen vybaven modul-
torem a na jeho vstupu je AV signl.
Rozhran DVB-CI slou kosazen li-
bovolnho dekdovacho modulu.
Pijma je vybaven softwarovmi a
hardwarovmi obvody, tzv. watch
dog - hldac pes, zabraujc jeho
zamrznut.
Do vstupnho signlu PAL je krom
teletextu vkldn signl VPS pro progra-
movn videomagnetofon a slouc
tak externmu modultoru k pep-
nn reim MONO/STEREO/DUAL.
Zvltn funkc je monost vybranou
teletextovou stranu vkldat pmo do
obrazu.
Pijma se nastavuje program-
torem HP-01. Veker chyby jsou
monitorovny a uloeny vpamti,
odkud je lze kdykoliv pomoc progra-
mtoru zobrazit. Pijma lze zabudo-
vat bu do montnho rmu na ze,
nebo pomoc drku do 19" skn.
Pro rozshl kabelov rozvody
nabzme pijma MACAB DT2250.
Disponuje stejnmi zkladnmi vlast-
nostmi jako typ DT1600 a navc je
vybaven alarmovmi vstupy, profe-
sionlnmi konektory a kvalitnjmi
audio a video obvody. Pijma je ur-
en kvestavb do 19" skn, m
vlastn napjec zdroj a nastavuje se
pmo zelnho panelu bez pouit
programtoru. Stejn jako DT-1600
um do vstupnho signlu PAL vkl-
dat informace VPS.
U obou typ pijma MACAB lze
pes sriov rozhran RS-232 inovo-
vat dic software. Pi nastavovn
antnnho systmu lze vyut vnitn
men BER a C/N. Na elnm panelu
jsou diody LED indikujc napjen,
zachycen signlu QPSK a alarmov
stav. Vestavn teplotn zen venti-
ltor zajiuje optimln provozn tep-
lotu a vznamn prodluuje ivotnost
pijma. Vpadek signlu QPSK,
vpadek napjen nebo jakkoliv jin
chyba vyvol automatick znulovn
systmu. Pijmae jsou testovny
pro teplotn kolsn od -10 do +45 C.
U vech uvedench zazen je
digitln signl peveden na
analogov. Existuje i jin cesta?
Nabzme tak een pouvan
hlavn ve panlsku i Francii, a to
transmodulaci QPSK/QAM. Signl
modulovan metodou QAM umou-
je en po stvajcch rozvodech
TKR nebo STA, protoe pouv stej-
nou ku kanlu a modulace je do-
staten robustn a odoln proti ruen.
Vrobcem transmodultoru je tak
ALCAD a typov oznaen je TQ-501.
Podmnkou takovhoto een je
ovem pouit set-top-box DVB-C
na pijmac stran.
Mete uvst pklad instalace
digitlnch systm ALCAD a
MACAB?
Digitln satelitn pijmae ALCAD
pracuj pedevm na mnoha syst-
mech STA, ale jsou instalovny a
spolehliv pracuj i ve velkch rozvo-
dech, nap. vPraze v komplexech
Andl Business Centrum nebo River
City. Pijmae MACAB DT-1600 jsou
obvykle nasazovny vmalch TKR a
DT-2250 vrozshlch kabelovch s-
tch, pouvaj je nap. spolenosti
UPC nebo TES Media.
VPraze a okol lze na 25. a 46.
kanlu pijmat pokusn digitl-
n pozemn vysln. Celoplon
digitalizace se pipravuje. Jste
na tuto skutenost pipraveni?
Vsouasn dob probh posledn
fze testovn pijma pro digitln
pozemn vysln (OFDM) s typovm
oznaenm TO-551. Tyto pijmae
jsou stejnho mechanickho prove-
den jako ostatnmoduly ALCAD srie
912. Pouvaj napjec zdroj FA-310,
tedy stejn jako digitln pijmae
sCI, a proto lze tyto moduly vzjem-
n kombinovat. Nastavuj se pomoc
infraervenho programtoru PS-003
smonost kontroly pes OSD.
Pijma um pracovat vmdu 2k
nebo 8k, smodulacemi QPSK, 16QAM
nebo 64QAM a proti monm poru-
chm vpjmu je chrnn funkc
AUTORESET. Vstupn stereofonn
modultor osazen filtrem SAW lze
nastavit na libovoln kanl TV psma
(vetn S-kanl) a automaticky pe-
pn mezi reimy MONO/STEREO/
/DUAL.
Metody men u digitlnho
pjmu jsou zcela odlin od m-
en analogovch signl. Ja-
kou mte tedy nabdku v oblasti
mic techniky?
Mte pravdu, u digitlnch peno-
s je nutn zvolit nov metody hod-
nocen signlu. Kvalita obrazu a zvu-
ku digitlnho penosu neposkytuje
vbec dnou indikaci o kvalit sig-
nlu, ale pouze o jeho ptomnosti.
Zatmco zkreslen analogovho sig-
nlu je zjevn vidt ve form umu i
ruen, digitln signl zstv per-
fektn, dokud je dekodr schopen in-
terpretovat signl, potom po dosae-
n provoznho limitu signl zmiz
pln. Men kvality digitlnho sig-
nlu je proto komplikovan: jedinou
spolehlivou metodou (krom vysoce
profesionlnch systm) je men
pomru mezi potem nalezench
chyb a mnostvm obdrench dat.
Pipravil ing. Josef Kellner.
Tento pomr se nazv BER (Bit Er-
ror Ratio - chybovost). BER je tm
okamitou indikac kvality signlu.
Dal parametr RU dv pedstavu
o kvalit signlu bhem dlouh doby.
RU je registr, kter st identifikova-
n chybov udlosti (vpadky obrazu
nebo zvuku). Pirozen m hor je
BER, tm rychleji se RU zvyuje.
Je dleit si uvdomit, e na rozdl
od analogovho signlu nen nutn
pi men pmo vidt obraz, v digitl-
nm signlu nen mon vznik umu,
duch, interferenc a jinch pro ana-
logov signl typickch ruen. Pro
men digitlnho signlu je dleit
znt nzev a obsah menho sign-
lu (tedy jestli mme opravdu to, co
chceme) a daj o chybovosti BER.
Jakmile je chybovost vpodku, je
jist, e obraz a zvuk bude bez zvad.
Zkladn vybaven pro men po-
zemnho digitlnho signlu OFDM
m ji nejlevnj a nejmen mic
pstroj DATUM10a. Um mit ro-
ve digitlnho signlu a vpotem
(na zklad pomru C/N a rovn
signlu) odhaduje daj o chybovosti
signlu (BER).
Mic pstroj se spektrln anal-
zou EP-300 je ji vzkladn sestav
vybaven dekodrem signlu QPSK a
je schopen pesn mit chybovost
ped i za korektorem Viterbi, para-
metr RU a S/N. Modul NIT umouje
zobrazit nzev menho paketu a
seznam prvnch 15 penench pro-
gram i bez ptomnosti dekodru
MPEG. EP-300 je pipraven k osaze-
n modulu OFDM pro men digitl-
nho pozemnho signlu. Krom di-
gitlnho signlu je tento pstroj
samozejm schopen mit a zobra-
zovat vechny TV a FM analogov
signly.
Vy typy pstroj ady EP-3000/
320 jsou ji pln modulov koncepce
a umouj osadit dekodry vech t
typ digitln modulace - QPSK,
OFDM i QAM. Dle je mon je dopl-
nit o modul NIT nebo o dekodr
MPEG, ppadn o konstelan kartu
slouc k analze chyb vznikajcch
vdigitlnm penosovm etzci.
Vppad osazen dekodru MPEG
lze sledovat voln digitln programy
na vestavnm monitoru.
Dkuji vm za rozhovor a dou-
fm, e se u ns zrychl rozvoj
digitln televize a dky tomu
skon doba duch na obra-
zovce (bohue jen tch zpso-
bench odrazy) a do teru pjde
o mnoho kW mn zbytenho
signlu.
EP-300 NIT
Schma men QPSK
3
AR ZANAJCM A MRN POKROILM
Elektronick obvody
Monostabiln klopn obvody
(MKO) stranzistory
(Pokraovn)
Monostabiln klopn obvod s jinm
spoutnm je na obr. 18. V tomto p-
pad se nepivd pes kondenztor
kladn impuls do bze T1, ale na
zvltn tranzistor T3. Ten po pivede-
n impulsu sepne a zkratuje tranzistor
T1. Souasn se penese zmna na-
pt pes kondenztor C na bzi T2.
T2 se uzave a T1 se oteve proudem
prochzejcm pes kolektorov rezis-
tor tranzistoru T2 a rezistor do bze
T1. Nyn se ji me T3 uzavt a klop-
n obvod dokon vstupn impuls stej-
nm zpsobem, kter jsme popsali
vminulm dlu. Aby klopn obvod pra-
coval sprvn, mus bt budic impuls
krat ne impuls vstupn. V opanm
ppad se po uplynut nastavenho
asu nepeklop obvod okamit, ale
T2 se zane pomalu otevrat a vstup-
n impuls bude del a zkreslen.
Obr. 18. Monostabiln klopn obvod
spoutn tranzistorem
Doba peklopen obvodu je urena
asovou konstantou RC (obr. 18), resp.
R
b2
C (obr. 16). Kdyby mly tranzisto-
ry v otevenm stavu nulov odpor,
vzavenm nekonen a kdyby se ote-
vraly pi nulovm napt mezi bz a
emitorem (Pi U
be
< 0 zaven, pi
U
be
> 0 by byly oteven), byla by dl-
ka vstupnho impulsu urena dobou,
za kterou se kondenztor C nabije
na polovinu z -5 V (napt bze T2
po sputn MKO) na napt 0 V (na-
pt, pi kterm se otevr ideln T2)
ze zdroje napjecho napt +5 V. Pi
napjen naptm nap. 9 V by se kon-
denztor nabjel z -9 V do 0 V ze zdro-
je +9 V. as peklopen je pak uren
vzorcem
T = RCln2 = 0,693
.
RC [s; , F].
Nejvt chybu od vypoten dlky
impulsu zpsobuje fakt, e tranzistor
se neotvr pi napt 0, ale a asi
0,5 V. Kondenztor se mus nabjet
dle a vstupn impuls bude del. m
bude napjec napt men, tm bude
odchylka vt a impuls del.
Podle ve uvedenho vzorce vy-
potme dlku vstupnho impulsu
MKO z obr. 18:
T = 0,693 x 100
.
10
-6
x 15
.
10
3
=
= 1,0397 s.
Ve skutenosti vak bude impuls
onco del.
Na obr. 19 je MKO s emitorovou
vazbou. V klidovm stavu je oteven
T2 proudem protkajcm rezistorem
Rb2. Proud protkajc T2 vytv by-
tek napt na rezistoru RE. Tranzistor
T1 m dliem v bzi vytvoeno tako-
v pedpt, e je dky bytku na RE
uzaven. Po piveden kladnho im-
pulsu pes kondenztor Cv se T1 ote-
ve. Napt na kolektoru T1 se zmen-
a tato zmna se penese pes C na
bzi T2. Tranzistor T2 se uzave, by-
tek napt na RE se vrazn zmen.
Tranzistor T1 zstane oteven i po
zniku budicho impulsu, protoe na
RE je nyn mnohem men napt a
napt na bzi T1 je dostaten vel-
k, aby udrelo T1 oteven. Postup-
n se vak nabj asovac kondenz-
tor C a napt na bzi T2 se zvtuje.
Pi takovm napt bze, kdy se za-
ne T2 otevrat, se MKO lavinovit
peklop zpt.
Obr. 19. Monostabiln klopn obvod
s emitorovou vazbou
Aby MKO na obr. 19 pracoval, mus
bt tak kolektorov proud oteven-
ho T2 vt ne kolektorov proud ote-
venho T1. Z toho vyplv, e Rc2
mus mt men odpor ne Rc1. V-
poet doby peklopen MKO by byl
dosti obtn, krom asov konstan-
ty Rb2C zvis i na dalch soust-
kch obvodu.
Dala by se najt i dal zapojen
MKO s tranzistory, avak od doby
masovho rozen obvodu NE555 a
jeho variant se MKO s tranzistory
prakticky nepouvaj.
Astabiln klopn obvody
stranzistory (multivibrtory)
Na rozdl od MKO se astabiln klop-
n obvody (nazvan asto tak mul-
tivibrtory) s tranzistory pouvaj
mnohem astji. Multivibrtor zsk-
me nap. tak, e u MKO nahradme
idruhou odporovou vazbu vazbou ka-
pacitn. Zapojen takovho multivib-
rtoru je na obr. 20.
Po pipojen napjecho napt U
b
se vlivem nhodnch okolnost uve-
de jeden z tranzistor do vodivho sta-
vu. Me to bt nap. T1. Napt na
jeho kolektoru U
C1
se zmen k nule.
Pedpokldejme, e byl kondenztor
C2 nabit, a tak se na bzi T2 objev
zporn napt, m se T2 spolehli-
v uzave. Kondenztor C1 se rychle
nabj pes rezistor R
C2
, a tak tak na-
pt na kolektoru T2 se rychle pibl
napjecmu napt Ub. Obvod je nyn
v jednom ze dvou monch stav: T1
je oteven, T2 uzaven a na jeho ko-
lektoru je prakticky pln napjec na-
pt. Mezitm se vak nabj tak kon-
denztor C1 a napt na bzi T2 se
pomalu zvtuje. Kondenztor C1 se
nabj pomaleji ne C2, protoe odpo-
ry rezistor Rb jsou vtinou dov
vt ne odpory Rc. Doshne-li na-
pt bze tranzistoru T2 takov veli-
kosti, e se tranzistor zane otevrat,
zane se souasn zmenovat nap-
t na jeho kolektoru a souasn pes
kondenztor C1 i na bzi T1. Obvod
se lavinovit peklop do druhho sta-
vu a cel jev se vcemn symetricky
opakuje, jen stav tranzistor a konden-
ztor je nyn opan. Cel dj se cyk-
licky opakuje a na vstupu obvodu je
signl s piblin pravohlm prb-
hem. Prbhy napt v multivibrtoru
vygenerovan vprogramu Simetrix
jsou na obr. 21.
Obr. 21. Prbh napt na kolektoru
a bzi T2 v multivibrtoru z obr. 20.
Rc1 = Rc2 = 4,7 k, Rb1 = Rb2 = 100 k,
C1 = C2 = 1 F a Ub = 5 V
Obr. 20. Astabiln klopn obvod
(multivibrtor)
VH
(Pokraovn pt)
4
Digitln technika
a logick obvody
Kombinan
logick obvody
(Pokraovn)
Vt pringl
(Pokraovn pt)
Vminulch dvou dlech jsme si
ukzali, jakm zpsobem lze z logic-
kch hradel sestavit elektronick ob-
vod, kter bude realizovat libovolnou
kombinan logickou funkci. Popsali
jsme nejjednodu metodu nalezen
matematickho zpisu funkce zada-
n pravdivostn tabulkou a nsledn
vytvoen schmatu zapojen s poui-
tm logickch hradel. Akoliv se jed-
n o univerzln zpsob, nejev se jako
nejefektivnj. Zapojen toti obsahu-
je velk poet hradel, kter lze ve vt-
in ppad zmenit. Jakm zpso-
bem toho doshnout, ani by byla
naruena poadovan funkce obvodu,
si ukeme vnsledujcm pkladu.
Pklad 11: Navrhnte logick ob-
vod, kter bude indikovat hodnotou
log.1 na vstupu ptomnost sla vt-
ho ne 4 na vstupech obvodu. Ob-
vod bude mt ti vstupy (slo je sa-
mozejm vbinrnm tvaru) a jeden
vstup. Pouijte pouze nezbytn nut-
n poet hradel.
Zadn pkladu meme vyjdit
pravdivostn tabulkou 24. Vstupy jsem
pro pehlednost oznail psmeny A, B,
C, piem A je bit snejvy vahou
(MSB), bit C m vhu nejni (LSB).
Vlevo v tabulce je t uvedena deka-
dick hodnota vstupnho binrnho
sla. Dle zadn nabv vstup Y
hodnoty 1, je-li na vstupech A, B, C
slo 101
2
=5
10
, 110
2
=6
10
nebo
111
2
=7
10
.
Tab. 24. Zadn pkladu 11
Ukeme si ti monosti een p-
kladu.
1) Zpsobem, kter byl podrobn
popsn vminulch dvou dlech seri-
lu, meme funkci Y vyjdit mate-
matickm zpisem ve tvaru soutu
soui n: .
Ztabulky jsme vybrali ty dky, ve kte-
rch funkce Y nabv hodnoty 1 (jed-
n se o dky . 5, 6 a 7), a promn-
n, kter byly vtchto dcch nulo-
v, jsme v zpisu znegovali. Kad
souin odpovd jednomu dku (v p-
tm dku je B = 0, vprvnm souinu
je promnn B negovna atp. vce
viz PE 8-9/2003.) Schma obvodu je
uvedeno na obr. 10. Nebylo tk ho
vytvoit: dva invertory na vstupu jsou
zdrojem negovanho signlu ,
nsleduj ti hradla AND, na jejich
vstupy pivdme signly podle vzor-
ce (na prvn , na druh
a na tet ), a nakonec jedno
hradlo OR, na jeho vstupu dost-
vme vsledek logick funkce. Vid-
me, e tento zpsob een vyaduje
pouit celkem esti hradel. Akoliv by-
chom mohli jednotliv logick leny
nahradit hradly NAND a zmenit tak
poet integrovanch obvod poteb-
nch krealizaci zapojen (stejn jako
jsme to udlali u pkladu 10
vminulm dlu), celkov poet hradel
by se tm nijak nezmenil. Postup byl
sice jednoduch, ale nedoshli jsme
optimlnch vsledk. Budeme se tedy
poohlet po jinm een.
2) VPE 3/2003 jsme se seznmili
se zklady Booleovy algebry a u t
pleitosti jsme uvedli vtab. 7 nko-
lik dleitch vzorc, kter nyn m-
eme pout kprav zpisu funkce,
kter jsme zskali ve ve tvaru sou-
tu souin. pravu provedeme nsle-
dujcm zpsobem:
=
=
1)
=
=
2)
=
=
3)
=
=
4)
=
5)
=
=
6)
.
Obr. 10.
Schma zapojen
logickho obvodu,
kter realizuje
neminimalizova-
nou funkci
zadanou v tab. 24
Obr. 11.
Realizace funkce ztab. 24 po
minimalizaci
Obr. 12.
Realizace funkce ztab.24 po mini-
malizaci s pouitm hradel NAND
Poznmky kprav:
1
) vytknuli jsme A, prava je stejn
jako vklasick algebe,
2
) X = X + X (tab. 7), vraz jsme roz-
ili o + BC, logick funkce se ne-
mn, bez tto pravy bychom
nemohli vnsledujcm kroku vy-
tknout ob promnn,
3
) vytknuli jsme C a B,
4
) (tab. 7), tedy
,
5
) X1 = X (tab. 7), tedy C1 = C,
B1 = B,
6
) vraz jsme zpt roznsobili.
(Pozn.: na m webov strnce http://
elektronika.webpark.cz mete najt
seznam vech zde pouitch vzorc
ispravdivostnmi tabulkami dokazu-
jcmi jejich platnost.)
Vidme, e se nm vraz znan
zjednoduil. Na realizaci takov funk-
ce ji potebujeme pouze dva soui-
nov leny a jeden len soutov,
resp. ti hradla NAND. Schma zapo-
jen uvd obr. 11. S pouitm De Mor-
ganova vzorce meme
zskan vztah dle upravit na
. Vsledkem
je zpis, ve kterm je pouito t funk-
c NAND. Schma zapojen spouitm
hradel NAND uvd obr. 12. Stejn
schma dostaneme, uvdomme-li si
fakt, e soutovmu lenu zobr. 11 je
funkn ekvivalentn hradlo NAND
snegovanmi vstupy. Negaci pesu-
neme na vstupy souinovch len,
m se znich stvaj funkn hradla
NAND, a nemusme pouvat De Mor-
ganova pravidla.
Tet zpsob een s pouitm Kar-
naughovy mapy uvedeme pt.
5
JEDNODUCH ZAPOJEN PRO VOLN AS
Obr. 1. Stroboskop 250 W
Stroboskop 250 W
Popisovan konstrukce pedstavu-
je relativn vkonn a jednoduch stro-
boskop, kter vyuv bn dostup-
nou vbojku FT-218.
Schma stroboskopu je na obr. 1.
Sov napt je usmrovno diodou
D1 a pes srec rezistory R1 a R2
jsou jm nabjeny kondenztory C1 a
C4, ve kterch se shromauje ener-
gie pro zblesky.
Jednocestn usmrnn je pouito
proto, aby se etila vbojka. Pokud se
toti vbojka zapl vdob, kdy je oka-
mit velikost sovho napt vt ne
minimln napt na vbojce (tj. asi
100 V), tee vbojkou proud pmo ze
st (pes vkonov rezistory R1 a R2)
a vbojku nadmrn tepeln zatuje.
Pi pouit mstkovho (dvoucestn-
ho) usmrnn by tento nedouc jev
nastval dvakrt astji ne pi jedno-
cestnm usmrovn, a ji tak nad-
mrn zaten vbojka by to nemuse-
la vydret.
Kondenztory C1 a C4 jsou zna-
n namhny proudem pi zblesku.
Aby se nepehvaly, je nutn je adit
do srie a pout nejlpe star od v-
robce TESLA na napt 350 a 500 V.
J jsem zapojil srioparaleln tyi dvo-
jit kondenztory 2x 100 F/450 V.
Jsou sice vt ne modern elektroly-
tick kondenztory, avak takto zapo-
jen tm nehej. Bn soudob
elektrolytick kondenztory s povole-
nou pracovn teplotou do 85 C by se
pi provozu stroboskopu po nkolika
destkch sekund znan zahly, tak-
e je nelze pout.
Rezistory R3 a R4 slou kvybit
kondenztor po vypnut stroboskopu
a zrove udruj polovin napt mezi
kondenztory vppad vtho svodo-
vho proudu jednoho znich.
Rezistor R5 a Zenerova dioda ZD1
udruj na kondenztoru C5 napt asi
180 V, potebn pro zapalovac trans-
formtorek TR1. Naptm z kondenz-
toru C6 se pes optotriak IO2 spout
tyristor TY1, kter vybj nboj z kon-
denztoru C5 do primrnho vinut za-
palovacho transformtorku TR1. Na
vstupu TR1 vznik impuls napt asi
6 kV, kter je piveden na zapalovac
elektrodu vbojky V1.
Bylo by mon vypustit soustky
R6, C6, ZD1 a TY1 a zapalovac im-
puls spnat pmo optotriakem IO2.
Avak kvli tomu, e optotriak m
mnohem men pdrn proud ne
bn tyristor (asi 0,2 mA oproti vce
ne 5 mA), bylo by nutn znan zvt-
it odpor rezistoru R5. To by mlo za
nsledek, e by se pi vym kmitotu
zblesk nesthal kondenztor C5 na-
bjet dostaten velkm naptm (nut-
nm kzaplen vbojky) a stroboskop
by vynechval. Pokud bychom odpor
rezistoru R5 nezvtili natolik, aby jm
po zblesku do sepnutho optotriaku
IO2 neprochzel proud men ne p-
drn, byl by triak v IO2 stle sepnut a
stroboskop by nepracoval.
Proto jsem zvolil uveden sloi-
tj zapojen. Rezistor R6 meme
zvolit s dostaten velkm odporem,
aby proud jm protkajc byl men ne
pdrn proud optotriaku, a pitom
nen ovlivnna doba nabjen kon-
denztoru C5.
Optotriak meme spnat jakmkoli
zdrojem impuls svstupnm proudem
alespo 5 mA a s kmitotem asi do
10 Hz, kter reaguje nap. na hudbu
apod. Zde se me projevit fantazie
kadho konstruktra.
Mnou realizovan stroboskop m
dva reimy, kter se vol spnaem S1.
Pi sepnutm S1 se zblesky spoutj
samoinn periodicky s volitelnm kmi-
totem od jednoho do deseti zblesk
za sekundu, pi vypnutm S1 meme
zblesky spoutt sami tlatkem TL1.
Pro periodick spoutn zblesk
jsem pouil astabiln klopn obvod
sasovaem C555 (IO1), doplnn
o tranzistor T1, kter neguje vstupn
signl z IO1 tak, aby se zskaly zk
impulsy pro spnn optotriaku IO2.
Kmitoet zblesk se ovld potencio-
metrem P1 vrozsahu 1 a 10 Hz.
Kmitoet zblesk meme zvtit
zmenenm odporu rezistoru R10, ne-
doporuuji to vak kvli nadmrnmu
tepelnmu namhn vbojky. Pokud
bychom pesto chtli zvit kmitoet z-
blesk, bylo by nutn zmenit kapacitu
kondenztor C1 a C4.
Potenciometr P1 spolu srezistorem
R10, vypnaem S1 a tlatkem TL1
meme umstit do mal krabiky, kte-
rou spojme se stroboskopem kabl-
kem. Vznikne tak skka dlkovho
ovldn.
Po zaplen vboje tee proud z kon-
denztor C1 a C4 do vbojky pes
tlumivku L1, kter slou jako odruo-
vac a zrove tlum strmost nrstu
proudu vbojkou. Cvku tvo asi 20 z-
vit vodie o prezu 0,75 mm
2
z dvou-
linky (mdn lanko s izolac PVC),
6
kter je navinut na toroidnm feritovm
jde o prmru 25 mm. Meme pou-
t i jin vodi i jdro atd., pop. lze tlu-
mivku pln vypustit.
Vbojka FT-218 m v katalogu
udvanou maximln energii zblesk
250 Ws pi etnosti ty zblesk za
minutu. Protoe, jak si dle spotme,
energie jednoho zblesku tohoto stro-
boskopu je asi 9 Ws, maximln ener-
gie jednoho zblesku ns omezovat
nebude. Co vak bude omezovat ener-
gii (intenzitu) a etnost zblesk, je
maximln povolen prmrn ztrtov
vkon vbojky. Za minutu meme pi-
vst na vbojku energii maximln 4x
250 Ws = 1000 Ws, odtud vyplv ma-
ximln povolen prmrn ztrtov v-
kon 1000 Ws/60 s = 16,7 W.
Energii zblesku popisovanho stro-
boskopu urme nsledujcm zpso-
bem. Elektrick energie pro zblesk je
uloena v srioparaleln zapojench
kondenztorech C1 a C4, jejich v-
sledn kapacita C je 200 F. Ze st se
tato kapacita nabj na stejnosmrn
napt U
P
o velikosti asi 320 V. Po z-
blesku zstane na tto kapacit zbyt-
kov napt U
ZB
o velikosti asi 100 V.
Ze zmny napt na kapacit C vy-
potme, e energie E
Z
jednoho z-
blesku je:
E
Z
= (U
P
2
C/2) - (U
ZB
2
C/2) [Ws; V, F].
Po dosazen dostaneme:
E
Z
= (320
2
0,0002/2) - (100
2
0,0002/2) =
= 10,24 - 1 = 9,24 Ws.
Pi maximlnm kmitotu strobosko-
pu 10 zblesk za sekundu a energii
jednoho zblesku asi 9,3 Ws se na v-
bojce rozptyluje celkov prmrn v-
kon 93 W. To znamen, e maximln
povolen vkonov ztrta vbojky je
pekroen vc ne 5,5x!!!
Jsou ti monosti, jak se s tm vypo-
dat. Prvn monost je zmenit 5,5x
kapacitu kondenztor C1 a C4 a tm
i intenzitu zblesk. Druhou monost
je snit kmitoet zblesk 5,5x. Ob
tyto pravy by vak znan snily uit-
nou hodnotu zazen.
Proto jsem zvolil monost tet, kte-
rou je chlazen vbojky ventiltorem.
Ventiltor m tu vhodu, e jm chlad-
me i rezistory R1 a R2, kter tak roz-
ptyluj znan ztrtov vkon, a pesto,
e jsou dimenzovny na 25 W, bez
ventiltoru by se neuchladily.
Pouil jsem ventiltor o rozmrech
120x120x38 mm s motorem napjenm
pmo sovm naptm 230 V/50 Hz,
ale je mon pout jakkoli ventiltor
s dostatenm vkonem. Je dleit,
aby vbojka byla vproudu vzduchu.
Tomu meme pomoci tak, e proud
vzduchu mechanicky usmrnme. Za
vbojku umstme vkonov rezistory
(viz obr. 2).
Vtomto stroboskopu mi prvn v-
bojka vydrela pes rok, piem ist
as provozu odhaduji asi na 30 a 50
hodin.
Mechanickou konstrukci si kad
pizpsob vlastnm poadavkm. N-
rtek moj konstrukce je na obr. 2.
Kondenztory TESLA a vkonov re-
zistory lze koupit vprodejn Compo na
Karlov nmst vPraze.
Pozor! Pi stavb a provozu p-
stroje se pracuje se sovm na-
ptm!
Seznam soustek
R1, R2 15 /25 W, drtov
R3, R4 150 k/2 W, metaloxid.
R5 60 k/2 W metaloxid.
R6 1,1 M/2 W, metaloxid.
R7, R8 1 k, miniaturn
R9 1,5 k, miniaturn
R10 30 k, miniaturn
P1 250 k, lin. potenciometr
C1, C2,
C3, C4 tyi kusy dvojitch
kondenztor TESLA
2x 100 F/450 V
C5 47 nF/400 V, fliov
C6 100 nF/100 V, fliov
C7 100 F/25 V
C8 4,7 F/25 V
D1 1N5408
D2 a D5 1N4007
ZD1 180 V/1,3 W
ZD2 51 V/0,5 W
T1 BC556
TY1 KT505 (jakkoliv pro napt ale-
spo 200 V s pdrnm proudem
>5 mA - pdrn proud se pibli-
n rovn dicmu proudu I
g
)
IO1 C555 (CMOS)
IO2 MOC3020
V1 FT-218, vbojka
(GM Electronic)
L1 asi 20 zvit lakovanho m-
dnho vodie o prmru asi
Obr. 2. Mechanick konstrukce
stroboskopu 250 W. Nahoe pohled
ze strany, dole pohled shora
0,8 mm na feritovm toroidnm
jdru o prmru asi 25 mm
TR1 ZTR32 (GM Electronic)
TR2 230 V/6 V/>0,5 VA, zalit
sov transformtor
ventiltor 120x120x38 mm, 230 V/50 Hz
(apod. podle individuln konstrukce)
Jan Matouek
Adaptr pro
gramofonov vstup
zesilovae
Akoliv ra gramofonu skonila ji
ped vce ne deseti lety, stereofonn
pijmae a zesilovae stle maj gra-
mofonov vstup (vstup pro magnetody-
namickou penosku). Pokud dodneka
neposlouchte vinylov desky, je ten-
to vstup nevyuit, a pitom je ada no-
vch zdroj nf signlu (pehrvae au-
diokazet, CD, DVD, TV pijma atd.),
kter soupe o voln vstupy vaeho
zesilovae.
Specifikem gramofonovho vstupu
je to, e je za nj pipojen zvltn
pedzesilova pro magnetodynamic-
kou penosku, kter koriguje kmitoto-
vou zvislost signlu z penosky (pe-
noska zdrazuje vysok kmitoty).
Kmitotov charakteristika pedzesilo-
vae je uren normou RIAA a jej pr-
bh je na obr. 3 (pedzesilova potla-
uje vysok kmitoty). Pedzesilova
dodv gramofonovmu vstupu tak
znanou citlivost, protoe penoska na
stednch kmitotech (okolo 1 kHz) po-
skytuje napt jen nkolik mV.
Aby mohl bt gramofonov vstup
pouit jako dal pomocn (auxiliary)
vstup pro jin zdroj nf signlu, ne je
penoska, je nutn kompenzovat kmi-
totovou charakteristiku gramofonov-
ho vstupu a zmenit jeho citlivost.
Tyto pravy obstarv dle popi-
sovan adaptr, kter se zapojuje
mezi vstup zdroje nf signlu a gramo-
fonov vstup.
Obr. 3. Kmitotov charakteristika
pedzesilovae
pro magnetodynamickou penosku
+30
+20
+10
0
-10
-20
-30
10 100 1k 10k 100k
r
e
l
a
t
i
v
n
e
n
o
s

[
d
B
]
kmitoet [Hz]
50 Hz
500 Hz
2120 Hz
Dlkov
ovldn
R1
R2
V1
V
e
n
t
i
l
t
o
r
Ventiltor Proud chladicho
vzduchu
Vbojka V1
R1, R2
Deska
s elektronikou
Zkladn deska (peklika)
D
e
s
k
a
s

e
l
e
k
t
r
o
n
i
k
o
u
Pod vbojkou je nalepen alobal
7
INFORMACE, INFORMACE ...
Na tomto mst vs pravideln informujeme o nabdce
knihovny Starman Bohemia, Konviktsk 24, 110 00 Praha 1,
tel.: 224 239 684, fax: 224 231 933 (Internet: http://
www.starman.cz, E-mail: bohemia@starman.cz), v n lze
zakoupit cokoli z velmi bohat nabdky knih, vychzej-
cch v USA, v Anglii, Holandsku a ve Springer Verlag
(SRN) (knihy nejen elektrotechnick, elektronick i
potaov - nkolik set titul) - pro stl zkaznky sle-
va a 14 %.
Knihu Building and Managing Virtual Private Net-
works, kterou napsal Dave Kosiur, vydalo nakladatelstv
John Wiley & Sons, Inc. v roce 1998.
Kniha obsahuje ve, co potebujete vdt o vbru,
nvrhu, vstavb a obsluze virtuln soukrom st (VPN)
pro v podnik. Mezinrodn uznvan sov guru
Dave Kosiur uvd kvalifikovan odhad souasnho stavu
VPN a na zklad zkuenost z mnoha organizac, ve
kterch jsou st VPN pouvny, vysvtluje zkladn
koncepce a technick een tchto st.
Kniha m 395 stran textu s ernoblmi obrzky, formt
o nco ni ne A4, mkkou oblku a v R stoj 1686,- K.
Obr. 4. Adaptr pro gramofonov vstup
Obr. 6.
Obrazec
plonch spoj
adaptru
(m.: 1 : 1)
Obr. 7.
Rozmstn
soustek
na desce
adaptru
Obr. 5. Kmitotov charakteristika
adaptru
+30
+20
+10
0
-10
-20
-30
10 100 1k 10k 100k
r
e
l
a
t
i
v
n
e
n
o
s

[
d
B
]
kmitoet [Hz]
50 Hz
2120 Hz
500 Hz
Schma adaptru je na obr. 4.
Adaptr je stereofonn a proto obsa-
huje dva shodn obvody (pro lev a
prav kanl).
V kadm kanlu je pasivn kmito-
tov korektor se dvma lnky RC,
kter m kmitotovou charakteristiku
(viz obr. 5) pesn inverzn ke kmito-
tov charakteristice pedzesilovae
pro magnetodynamickou penosku.
Vsledn kmitotov charakteristika
kaskdy adaptru a pedzesilovae je
tedy ploch. Aby mla kmitotov cha-
rakteristika adaptru sprvn prbh,
mus mt zdroj nf signlu vstupn
odpor blzk nule (maximln o veli-
kosti jednotek k), co bv obvykle
splnno. Vstupn odpor gramofonov-
ho vstupu se pedpokld 50 k.
V kadm kanlu je dle odporov
dli R3, R4 (R7, R8), kter zeslabuje
nf signl a rovov tak pizpsobuje
zdroj signlu ke gramofonovmu vstu-
pu. Vzhledem k tomu, e gramofonov
vstup m velmi dobr odstup signlu od
umu, nezhor se ani pouitm adap-
tru odstup na nepouitelnou velikost.
Hodnoty soustek adaptru by m-
ly bt co nejpesnj, pln vyhov meta-
lizovan rezistory s toleranc 1 % a f-
liov kondenztory s toleranc 5 % (J).
Vechny soustky adaptru jsou
pipjen na desce s jednostrannmi
plonmi spoji. Obrazec spoj je na
obr. 6, rozmstn soustek na desce
je na obr. 7.
Zapojen adaptru je tak jednodu-
ch, e pi peliv prci nen nutn
dn oivovn.
Zapojenou desku adaptru vestav-
me do stnn (kovov) skky, st-
nn spojme se zem jednoho z kan-
l (nap. levho podle obr. 4). Jako
pvody a vvody nf signlu pipjme
k desce stnn kablky vhodnch d-
lek, opaten na koncch pslunmi
konektory. Kablky zajistme ve skce
proti vytren pchytkami nebo jedno-
due uzly.
Dokonen adaptr zapojme do nf
zazen a poslechem zkontrolujeme
jeho funkci. Pokud je citlivost gramofo-
novho vstupu s adaptrem pli velk
nebo mal v porovnn s ostatnmi
vstupy zesilovae, meme upravit d-
lic pomr lnk R3, R4 (R7, R8). Pi-
tom souet odpor rezistor R3, R4
(resp. R7, R8) mus zstat zachovn,
aby se nezmnila kmitotov charakte-
ristika adaptru.
Seznam soustek
R1, R5 1 M, 0207, 0,6 W, 1 %
R2, R6 75 k, 0207, 0,6 W, 1 %
R3, R7 6,8 k, 0207, 0,6 W, 1 %
R4, R8 1,5 k, 0207, 0,6 W, 1 %
C1, C3 3,3 nF/100 V/J, fliov
C2, C4 1 nF/100 V/J, fliov
deska s plonmi spoji .: KE0244
Electronics Now, z 1999
Tmatem asopisu Konstrukn elek-
tronika A Radio 5/2003, kter vychz
souasn s tmto slem PE, je Domc
dlna a laborato. Je pojednvno o vyba-
ven laboratoe, o zkladnch nstrojch a
o prci s materilem. asopis je doplnn
Zajmavmi a praktickmi zapojenmi.
! Upozorujeme !
8
Zkladn technick
parametre spripojenm
MT Ericsson GA 628
Napjacie naptie: 9 a 30 V.
Prdov odber vkude
(U
nap.
12 V): 9 mA.
Prdov odber pri vyzvan
(U
nap.
12 V): 240 mA.
Max. vstupn prd
na svorkovnici SV3: 100 mA.
as potrebn na zapnutie:
menej ako 15 s.
as potrebn na vypnutie:
menej ako 30 s.
Popis funkcie
MT maj vstup, ktor pri zvonen
telefnu prejde do log. 1, ak telefn
prestane zvoni, na vstupe sa objav
log. 0. Pri log. 1 je naptie na tomto
vstupe 3,3 V alebo 5 V (zvis to od
typu telefnu) apri log. 0 je na om
naptie blzke 0 V. Tento vstup je
oznaovan ako MUSIC MUTE,
RADIO MUTE apodobne. Predpo-
kladm, e tento vstup m vina
MT a jeho lohou je pri pouvan MT
smontnou sadou do auta sti au-
rordio, ke zazvon telefn. To zna-
men, e nosiom informcie je v tomto
prpade dka vyzvania. Uveden
diakov ovlda funguje tak, e po
dvoch zazvoneniach na telefn pripo-
jen kmodulu diakovho ovldaa
vstup zopne apri piatich zazvone-
niach sa vypne. Znamen to, e za
ovldanie sa neplat iadny poplatok
mobilnmu opertorovi, pretoe nie
je potrebn prija hovor, platia sa iba
poplatky za aktivciu adobjanie SIM
karty, aby tto nebola opertorom
zruen. Vhodn je tie zakza prij-
manie SMS.
Ak je poadovan vyia bezpe-
nos ovldania (naprklad alarm), je
potrebn poui telefn, ktor do-
ke zakza volanie inch sel
ako sel uloench vzozname na
SIM karte.
Popis zapojenia
Signl vyzvania je priveden na
bzu T1 cez rezistor R1. T1, T2, R1
a R4 s zapojen ako prevodnk na-
povch rovn ainvertor, C3 aC4
blokuj zvyky vf signlu zMT. Pri
vyzvan telefnu je na kolektore T1
log. 0 ana kolektore T2 log. 1. Hrad-
l IO1c aIO1a spolu sR5, P1, D1
aC5 tvoria asova.Po nabit C5
cez R5 aP1 na polovicu U
DD
prejde
vstup IO1a do log. 1., rove log. 1
sa prenesie cez R6 aj na vstup DATA
klopnho obvodu IO2b.
Sasne sa spust druh asova,
vytvoren hradlom IO1b spolu sR7,
R20, P2, D2 aC6. Po nabit C6 cez
R7, R20 aP2 na polovicu U
DD
prejde
vstup IO1b do log. 0 acez didu D3
vnti vstupu DATA IO2b log. 0. Ke
telefn prestane zvoni, hradlo IO1d
vygeneruje impulz aprepe inform-
ciu zo vstupu DATA na vstupy Q
aQ negovan IO2b, kondenztor C5
sa vybije cez D1 aR4, potom sa za-
Diakov ovldanie
telefnom GSM
bez procesora
Roman ipaj, OM0ARZ
Potreboval som diakov ovldanie na viu vzdialenos ako
poskytuj vf moduly pracujce vokol 433 MHz, ake sa mi dostal
do rk mobiln telefn Ericsson GA 628 (alej len MT) za 400 Sk,
hne ma napadlo vyui ho na diakov ovldanie. Vhodou tejto
kontrukcie je obrovsk dosah, ako aj to, e nepotrebujeme vyr-
ba ovlda, nevhodou je men komfort ovldania,dlh as po-
trebn na zapnutie avypnutie pripojenho zariadenia, a tie nut-
nos pokrytia signlom GSM na mieste intalcie diakovho
ovldaa.
Obr. 1. Schma zapojenia
9
ne vybja C6 cez R7 aD2. Podmien-
kou na generovanie impulzu hradlom
IO1d je log. 1 na vstupe hradla
IO1a, to znamen, e impulz je gene-
rovan najskr po dvoch zazvone-
niach MT akratie zvonenie nem
vplyv na stav vstupov IO2b. Kon-
denztory C7 aC8 blokuj vf signl
ain ruenie impulznho charakteru.
Nastavenie vstupu IO1b do iadan-
ho stavu po pripojen napjacieho
naptia je realizovan lenom RC
R8, C9. Po dvoch zazvoneniach na
MT azruen volania prejde vstup Q
negovan IO2b do rovne log. 0, cez
rezistor R10 sa otvor tranzistor T3
ana svorkovnici SV 3 sa objav ovl-
dacie naptie.
Sasne sa cez R9 odblokuje a-
sova IO3 azane kmita osciltor
tvoren R18, R19, P4 aC13. Po vy-
delen frekvencie osciltora slom
8192 delimi IO3 sa na vstupe Q14
IO3 objav log. 1 acez R8 sa vynulu-
je IO2b. Klopn obvod IO2b cez R9
znova zablokuje IO3. Suvedenmi
siastkami asovaa je mon trim-
rom P4 nastavi as vrozmedz 20 s
a 15 mint.
Jumperom JP1 je mon zabloko-
va asova, prpadne namiesto jum-
pera zapoji optolen a ovldan
zariadenie vypn a po splnen neja-
kej lohy. Dida LED D7 indikuje pr-
tomnos napjacieho naptia, D8
svieti pri zopnutom vstupe. Stabili-
zciu naptia zabezpeuje spnac
stabiliztor IO4 spolu sC10 a C12,
D5, D6, P3, R11 a R15. Upraven
schma tohto zdroja je prebran z [1].
Vekos stabilizovanho naptia sa
nastavuje trimrom P3. Dida D6
chrni zariadenie proti preplovaniu.
Vpvodnom zapojen bol pouit re-
zistor 0,33 , ale mne sa ho nepoda-
rilo zohna vminiatrnom preveden,
tak som na jeho pozciu zapojil para-
lelne tri rezistory 1 , na o je mysle-
n aj na doske s plonmi spojmi.
Klopn obvod IO2a nie je vyuit,
jeho vstupy s oetren pripojenm
na zem.
Kontrukcia
Cel zapojenie je realizovan na
jednej jednostrannej doske s plo-
nmi spojmi rozmerov 83 x 97 mm
(obr. 2) aje umiestnen vkrabike U-
KM35 rozmerov 90 x 35 x 110,5 mm.
Dosku s plonmi spojmi opracujeme
na potrebn rozmer a vyvrtme vrt-
kom 0,8 mm okrem dier pre P1, P2,
P4, D5, D6, D9 asvorkovnice SV1 a
SV3, ktor vrtme vrtkom 1,2 mm.
Dieru pre stredov stpik vrtme vrt-
kom 10 mm.
Najprv osadme tyri drtov pre-
pojky, pokraujeme osadzovanm
vetkch pasvnych siastok a polo-
vodiov, okrem D7, D8, R16 aR17.
Pri prci dbme na zsady zaob-
chdzania so siastkami citlivmi
na statick elektrinu (obvody CMOS
IO1 a IO3).
Vyhadanie vstupu
MUSIC MUTE
Zapojenie vvodov na systmo-
vom konektore MT je mon njs na
Internete, naprklad [3], ale nie je to
bezpodmienene nutn. Odpojme
batriu MT aohmmetrom njdeme
na systmovom konektore zem oproti
- plu batrie. Potom pripojme bat-
riu azapneme telefn. Zmerme na-
ptie na vetkch plkach systmo-
veho konektora MT vzhadom na zem
azapeme si ich. Pri zvonen telef-
nu znova zmerme vetky naptia
azistme zmeny. Vstup MUSIC MU-
TE me by na niektorch MT aj in-
vertovan, potom musme pred sa-
motn modul diakovho ovldaa
zapoji invertor (obr. 3).
Oivenie anastavenie
Na svorkovnicu SV 2 pripojme
napjacie naptie asi 12 V z labora-
trneho zdrojasprdovm obmedze-
nm 200 mA azmeriame naptie na
kondenztore C10. Pre MT Ericsson
GA 628 je to naptie 5,2 V, o je
naptie plne nabitho akumultora.
Pripojme MT azapneme ho. Pri za-
zvonen na telefn nesmie klesn
napjacie naptie pod 4,8 V, pretoe
vopanom prpade telefn zahlsi
vybit batriu aza chvu sa vypne.
Vprpade poklesu naptia je vi-
nou potrebn laborova stlmivkou L1
vi [1].
Ak telefn funguje bez problmov,
pripojme didy LED D7 a D8 zo strany
plonch spojov katdou na zem,
Obr. 2. Doska s plonmi spojmi a rozmiestnenie siastok
Obr. 3. Invertor
10
andu D7 pripojme cez rezistor R16
na vvod 10 IO1, andu D8 pripojme
cez rezistor R17 na vvod 4 IO1.
Trimre P1 aP2 nastavme do polovi-
ce odporovej drhy, pripojme zdroj
12 V azazvonme na telefn. Trimer
P1 nastavme tak, aby dida D7
zhasla na zaiatku druhho vyzva-
cieho tnu vtelefne, zktorho vol-
me. Potom trimrom P2 nastavme
zhasnutie didy D8 na konci tvrtho
zvonenia.
Odpojme D7, D8, R16, R17 a
osadme ich na dosku s plonmi
spojmi, D7 aD8 meme vyvies na
predn panel krabiky. Trimrom P4
nastavme asova. Zmenu asov
asovaa docielime zmenou kapacity
kondenztora C13. Kondenztor C13
by mal by by kvalitn fliov kvli
tepelnej stabilite nastavench a-
sov.
Napjanie MT
Pri kontrukcii diakovho ovlda-
a som potal snapjanm MT zo
stabilizovanho zdroja modulu poda
obr. 4. Napjacie naptie je najlepie
pripoji namiesto batrie MT, + pl
napjania MT je pripojen k svorkov-
nici SV 1 na vvod 1, - pl je pripoje-
n na vvod 3. Ak m telefn dobr
batriu, nemus by napjan z mo-
dulu, potom sa pripoj digitlna zem
MT na vvod 3 SV1, vvod 1 SV1
zostane nezapojen (obr. 5).
Vstupn obvod
Kvli lepej manipulcii som navr-
hol ovlda bez vkonovho lena.
Na svorky svorkovnice SV 3 je mo-
n zapoji za max 100 mA kvli
slabiemu zdroju. Na ovldanie spo-
trebiov svym prdovm odberom
alebo sieovho naptia treba poui
vkonov len. Vprvom prpade viac
vyhovie napr. 5 V rel H810F05CH
od GM Electronic, ktor me spna
vstupn prd a 10 A.
Pre ovldanie sieovho naptia
je mono vhodnej triak. Zapojenie
vstupnho obvodu striakom je na
obr. 6, je prevzat z [4] aupraven
pre ovldacie naptie 5 V. Galvanic-
k oddelenie vstupnho obvodu od
sieovho naptia zabezpeuje opto-
triak MOC3020, alebo MOC3021.
MOC3020 spna triak hne, MOC 3021
a po prechode sieovho naptia
nulou.
Mon pravy
Ak nepoadujete funkciu asova-
a, mete vynecha IO3 spolu sJP1,
D4, R9, R18, R19, P4, C13. Potom je
vak nutn spoji von koniec R8 so
zemou, najlepie zaspjkovanm dr-
tovej prepojky na pozcii IO3 medzi
vvodmi 3 a 8.
Zoznam siastok
R1, R3, R10, R18 10 k
R2, R4 - 1K
R5, R6, R7, R8, R9 47 k
R11 820
R12, R16, R17 3,3 k
R13, R14, R15 1
R19 1,5 M
R20 220 k
P1, P2, P4 470 k,
PIHER PT10H, TP 095 TESLA
P3 470 ,
PIHER PT10H, TP 095 TESLA
C1, C6 47 F/6,3 V, tantal
C2, C4, C9, C13 100 nF, fliov
C3, C7 33 nF, keram.
C5 22 F/10 V, tantal
C8 4,7 nF, keram.
C10 470 F/6,3 V
C11 470 pF, keram.
C12 100 F/50 V
D1, D2, D3, D4 1N4148
D5 1N5819
D6, D9 1N4007
D7 LED 2 mA, 3 mm, zelen
D8 LED 2 mA, 3 mm, erven
T1 KC238 (BC548)
T2 KC308 (BC558)
T3 BC327-16, KF517
IO1 4093
IO2 4013
IO3 4060
IO4 MC34063AP
L1 220 H - tlmivka radilna
SV1 svorkovnica do DPS, 3 kontakty
5 mm
SV2, SV3 svorkovnica do DPS, 2 kon-
takty 5 mm
JP1 skratovacia prepojka (Jumper)
Zver
Popisovan kontrukcia m sli
ako stavebn nvod pre individulne
zhotovenie prstroja. Akkovek ko-
mern vyuitie bez dovolenia autora
je zakzan.
Pouit literatra
[1] Hla, P.: Modul spnanho zdroje
5 V. PE 9/1999, s. 10.
[2] Jedlika, P.: Pehled obvod ady
CMOS 4000, dl I. 4000 ... 4099. Vy-
dalo nakladatelstv BEN - technick
literatura.
[3] http://www.hardwarebook.net/.
[4] Tth, M.: Jednoduch zapojen
pro voln as PE 12/1997, s. 9.
Obr. 6.
Triakov
spna
Obr. 4. Pripojenie MT bez vlastnej
batrie
Obr. 5. Pripojenie MT svlastnou
batriou
11
Technick daje:
Rozsah: -70 a +13 dBm,
-83 a 0 dBV, (71 V a 1 V).
Frekvenn rozsah:
15 kHz a 160 MHz
s chybou 1 dB (12 %);
8 kHz a 200 MHz
s chybou 3 dB (41 %).
Mezn vstupn napt:
+20 dBm, +7 dBV, (2,2 V).
Mezn vstupn ss napt: 50 V.
Vstupn impedance: 1 M/8 a 22 pF.
Vstupn napt - nula:
0 V 0 dBm nebo 0 dBV.
Vstupn napt - strmost: 10 mV/dB.
Min. zatovac odpor:
1,5 M (-0,5 dB).
Napjec napt: 7,0 a 10 V.
Indikace funkce: >7,7 V.
Odbr proudu: <13 mA.
Napjen: 9 V (baterie nebo
akumultor.
Rozmry (D x x V):
85 x 60 x 22 mm.
Hmotnost: 0,12 kg.
Popis zapojen
Pstroj se z obvodovho hlediska
skld ze t funknch blok:
vstupnho sledovae, logaritmick-
ho zesilovae, obvodu napjen.
Vstupn sledova zajiuje vyso-
kou vstupn impedanci a stejnosmr-
n oddlen od vnjch obvod. J-
drem vstupnho obvodu je emitorov
sledova s tranzistorem MOSFET T1.
Pouit tranzistor T1 vyaduje mrn
odlin pedpt oproti bn pou-
vanm typm JFET (BF245, J310).
Proud I
s
= 4 mA a napt U
D-S
= 4,2 V.
Tranzistor m navc velmi dobr vf
parametry, take by se pi ppadn
nhrad navc mohl zhorit kmitoto-
v rozsah. Pedpt hradla je zajit-
no dliem z rezistor R2 a R4, kte-
r zrove zajiuje stdavou vstupn
impedanci 1 M.
Kondenztor C5 vyrovnv frek-
venn charakteristiku na vysokch
kmitotech, piem R1 tlum ppad-
n kmitn stupn. Vt kapacita C5
zmen zvlnn kmitotov charakte-
ristiky a zvt vstupn kapacitu. C5
se vstupn kapacitou T1 (2,5 pF) a
R1 tvo doln propust omezujc nej-
vy kmitoty. Kondenztory C1 a
C2 umouj nastavit vstupn kapaci-
tu. Stejnosmrn oddlen zajiuje
kondenztor C3. Vstupn kapacitu je
vhodn nastavit na njakou vhodnou
velikost, protoe pstroj je mon po-
uvat s bnou dlic osciloskopic-
kou sondou. Sonda roz rozsah
menho napt a do 10 V (nebo
tak vce, podle sondy) a zmen ka-
pacitn zaten menho obvodu.
Vzhledem ke stejnosmrnmu odd-
len nen mon k sond pipojit stej-
nosmrn napt vy ne 50 V.
Vstupn ochrana proti pept je reali-
zovna dvojitou diodou D1. Ochran-
n dioda D1 m velmi mal zvrn
proud, s bnm typem (BAV99) ne-
lze doshnout dostaten velkho
vstupnho odporu.
Obvody vstupnho sledovae jsou
realizovny pevn ze soustek
SMD vzhledem ke zpracovvanm
vysokm kmitotm. Jako vstupn
konektor je pouit pravohl konektor
BNC do plonch spoj, ze kterho je
odstranna plastov st. Konektor
je pipevnn tlustm mdnm dr-
tem vpjenm do desky a stnicm
krytem.
Logaritmick zesilova U1 pevd
vstupn stdav napt piveden na
Jednoduch
vf milivoltmetr k DMM
Ing. Ale Vobornk
Popisovan vf milivoltmetr umouje velmi jednodue mit vf
napt v pomrn irokm rozsahu. Vrazn roziuje monosti
bnho digitlnho multimetru, ke ktermu se pipojuje jako roz-
iujc modul.
Obr. 1.
Schma
zapojen
12
vstup INP na stejnosmrn napt na
vstupu OUT. Obvod m dynamick
rozsah rovn 92 dB a frekvenn
rozsah DC a 500 MHz pro chybu
rovn -8 dB. Uvnit podle obr. 2. je
zesilova een jako pmo vzan
kaskda esti zesilova se ziskem
14,3 dB. Vstupy zesilova jsou pro-
pojeny s devti detektory, kter d
neprav proudov vstup. Stejno-
smrn ofset kaskdy zesilova je
kompenzovn zptnovazebn smy-
kou. Pevod obvodu je 25 mV/dB.
Ve skutenosti je vstupn napt pe-
vedeno na stejnosmrn proud se
strmost 2 A/dB, kter vytv by-
tek napt na vnitnm odporu 12 k.
K tomuto vnitnmu odporu je nutn
pipojit vnj rezistor (R7 + R8),
kter m odpor pi bl i n 8,5 k,
aby se vstupn napt mnilo se
strmost 10 mV/dB.
Doln mezn kmitoet je uren ka-
pacitou kondenztor C7 a C8 tvo-
cch se vstupnm odporem (1,1 k)
horn propust. Tomuto kmitotu mus
odpovdat volba filtranch kondenz-
tor C9 a C11. Posuv nuly je zajitn
odporovm dliem sloenm z rezis-
tor R10 a R13. Nastavovac trimry
R8, R11 a R12 jsou kvalitn deseti-
otkov. Rezistory R7, R10 a R13
by mly bt minimln 1 %. Pepna-
em SW1 se pepn vztan nulov
rove mezi 0 dBm (0,855 V) a 0 dBV
(0,986 V). SW1 a SW2 jsou miniaturn
posuvn pepnae v proveden na-
leato. Multimetr se pipojuje do svo-
rek J1 a na rozsahu 2 V potom uka-
zuje pmo vstupn rove v dBm
nebo dBV (podle SW1) s mtkem
10 mV/dB. Vstupn svorky J1 jsou
nastaven a naleato na desku s plo-
nmi spoji pipjen bannky. Rozte
mezi bannky odpovd roztei pipo-
jovacch zdek bnho digitlnho
multimetru. Pstroj lze tedy pmo zasu-
nout do vstupnch svorek multimetru.
Obvod napjen se skld z refe-
rennho zdroje sloucho tak jako
stabiliztor napjen a diodov indi-
kace provozu. Referenn zdroj ne-
mus bt pesn, avak ml by bt
velmi stabiln, nebo jeho napt p-
mo ovlivuje nastaven nuly. Nelze
tedy pout stabiliztor 78L05, ale je
mon pout nap. LT1019, LT1021.
Obvody napjen jsou velmi peliv
blokovny. Diodov indikace pracuje
od 7,7 V, piem pstroj pracuje ji
od 7 V, zajiuje tak bezchybnou
funkci. K pvodnm svorkm J2 je
pipojena destikov baterie 9 V nebo
akumultor.
Pstroj je na oboustrann desce
s plonmi spoji s prokovenmi ot-
vory o rozmru 50 x 55 mm. Sou-
stky SMD jsou osazeny ze strany
spoj. Cel deska je opatena roz-
shlmi zemnicmi plochami a uza-
venm stnicm krytem z pocno-
vanho ocelovho plechu. Spolen
s bateri je pstroj vestavn v plasto-
v krabice KM22 s vnjmi rozmry
85 x 60 x 22 mm. Vn pouzdra je do-
stupn vstupn konektor, vstupn ba-
nnky a pepnae SW1, SW2. Uvnit
pouzdra je jet k dispozici R8, R11,
R12 a C2.
Obr. 2.
Vnitn
schma
obvodu
AD8307
Obr. 3. Namen frekvenn charakteristiky
Obr. 4. Deska s plonmi spoji
13
Oiven a cejchovn
K oiven a ocejchovn je zapo-
teb mt k dispozici stabilizovan
zdroj, multimetr, vysokofrekvenn
genertor a zatovac rezistor 50 .
Dosaen pesnost je pmo zvisl
na pesnosti vstupn rovn vf gene-
rtoru.
Pstroj je vhodn osazovat a oi-
vovat po stech. Nejdve je vhodn
osadit obvody napjen. Potom je
vhodn zkontrolovat vstupn napt
referennho zdroje a napt pro
zhasnut svtiv diody. Dle je mon
osadit obvody logaritmickho zesilo-
vae. Potom lze pednastavit napt
na dlii R10 a R13. Regulan roz-
sah by ml bt 0,6 a 1,35 V. Vstup-
n napt obvodu U1 by mlo bt
0,1 V a 0,3 V. Nakonec je mon
osadit vstupn sledova, u kterho je
vhodn zkontrolovat napt na R6
(4,7 V) a napt na dlii R2, R3 (po-
lovina napjen). K cejchovn lze pi-
kroit a po monti stnn.
Vstup je pi cejchovn nutn pi-
pojit pes zatovac rezistor k vstu-
pu genertoru. Jako nejvhodnj se
ukzalo cejchovat na kmitotu 50 MHz.
V prvnm kroku nastavme vstupn
rove genertoru na -70 dBm. Na
multimetru potom nastavme zmnou
R11 nebo R12 -0,7 V. Ve druhm kro-
ku nastavme na genertoru +10 dBm.
Na multimetru potom nastavme zm-
nou R8 +0,1 V. Oba kroky je poteba
minimln jet jednou zopakovat.
Vstupn indikaci v dBV je po ped-
chozm kroku mon nastavit po pe-
pnut SW1 na libovoln rovni pouze
nastavenm druhho trimru (R12 nebo
R11). Zmen kmitotov charakte-
ristiky pro rzn buzen jsou na obr. 3.
V ppad pouit osciloskopick
sondy se kompenzace sondy nasta-
vuje pomoc C1 na nejvym me-
nm kmitotu, piem mezn kmi-
toet sondy mus bt vrazn vy.
Vf genertor mus pracovat do pi-
zpsoben zte, tj. do 50 , vstupn
odpor sondy se zanedb. Propojen
zem mezi zemnicm kroukem sondy
a pltm konektoru BNC na zti
je vhodn realizovat kovovm di-
stannm kroukem, aby nebylo ovliv-
nno men induknost zemnho
pvodu sondy.
Pouit soustky
R1 22 , 1206
R2, R3 12 k, 1206
R4 1 M, 1206
R5 10 , 1206
R6 1,2 k, 1206
R7 5,6 k, 1 %
R8, R11, R12 5 k, 64 W (GM)
R9 4,7 , 1206
R10 12 k, 1 %
R13 2,2 k, 1 %
R14 2,2 k, 1206
C1, C2 2 a 12 pF, trimr
C3 100 pF, keram., 1206
C4 22 nF, keram., 1206
C5 5,6 pF, keram., 1206
C6 47 nF, keram., 1206
C7, C8 33 nF, keram., 1206
C9, C10, C13 100 nF, keram., 1206
C11 150 nF, keram.
C12 4,7 F/10 V, tantal., SMD
C14 100 nF, keram.
C15 10 F/16 V, tantal.
CN1 BNC-Z50RW
D1 BAV199, SOT23
D2 3 mm, 2 mA, erven
D3 KZ241/6V2
SW1, SW2 P-TS01
T1 BF999, SOT23
U1 AD8307AN
U2 REF195GP
KM22 krabika (GM electronic)
Literatura
[1] http://www.analog.com/
[2] http://www.infineon.com/
14
Popis zapojen
prvn konstrukce
Popis zapojen bude pro lev ka-
nl a spolen systm, prav kanl je
toton s levm. Na konektory K1-L a
K2-R se pivd vstupn stereofonn
signl. Tento vstupn signl mus bt
ji upraven vhodnm koreknm zesi-
lovaem. Nen na mst se domnvat,
e vhybka udl vsignlu korekn
zmnu. Tato vhybka pouze signl
rozdl na poadovan kmitotov
psma a piprav ho kdalmu zes-
len vkoncovch zesilovach.
Pes vazebn kondenztor C1, C9
se vede signl do oddlovacho zesi-
lovae IO1a. Za tmto zesilovaem
nsleduje filtr typu horn propust se
strmost dlen 12 dB/okt a kmito-
tem 350 Hz, osazen IO1b a okoln-
mi soustkami. Vstupn signl se
pivd pes vazebn kondenztor C4
na konektory K3-L. Ztchto vstup
potom budme koncov zesilovae
pro lev a prav kanl. Kzskn spo-
lenho basovho signlu je zapote-
b nejprve stereofonn vstupn signly
slouit a potom odfiltrovat vdoln
propusti. Operan zesilova IO2a je
zapojen jako soutov invertujc ze-
silova sjednotkovm zeslenm, kde
se vstupn signly slou. Za soutovm
Vhybka pro subwoofer
a vhybka skoncovmi
zesilovai
Pavel Honek
O vhodnosti pouvn spolenho basovho systmu ve
stereofonnch reproduknch soustavch bylo ji mnoho napsno.
Jak je znmo, basov kmitoty ztrcej smrovost a to znamen,
e vnmn zvukovho vjemu z lev i prav strany se u basovch
kmitot mj inkem. Smrov vjem je vnmn u stednch a vy-
ch kmitot. Ztohoto dvodu sta pouvat pouze jednu spo-
lenou basovou soustavu pro stereofonn poslech. Stedn a vy-
sok kmitoty jsou reprodukovny samostatnmi soustavami na
lev a prav stran. Ne popsan dv zapojen umouj velmi
jednodue spolen basov systm vytvoit. Prvn zapojen obsa-
huje pouze vhybku bez koncovch zesilova. Druh zapojen je
vybaveno koncovmi zesilovai pro spolen basov systm a
lev a prav kanl. Dle je tato konstrukce doplnn kompletnm
napjecm zdrojem.
Obr. 1.
Schma
zapojen
vhybky
Obr. 2. Deska s plonmi spoji vhybky
15
Obr. 3.
Schma
zapojen
vhybky
s koncovmi
stupni
zesilovaem nsleduje filtr typu doln
propust se strmost dlen 12 dB/okt
a kmitotem 350 Hz osazen IO2b
a okolnmi soustkami. Operan
zesilova IO4 je zapojen jako nein-
vertujc zesilova snastavitelnm
zeslenm. Zeslen zesilovae je max.
5x a nastavuje se odporovm trim-
rem P1. Dky nastavitelnmu zeslen
zesilovae meme vyrovnat pomr
mezi vstupy L-R a vstupem sub-
wooferu. Zvstupu pro spolen ba-
sov systm, kter je opaten konek-
torem K4, se bud koncov zesilova.
Vkon koncovho zesilovae pro
spolen basov systm volte mini-
mln o 1 a 2 tetiny vt ne pro
pravou a levou stranu. Napjec na-
pt je symetrick 15 V, kter je sta-
bilizovno IO5, IO6. Kondenztory
C13 a C18 jsou filtran a jsou nutn
kesprvn funkci stabiliztor. Vstupn
napjec napt pro stabiliztory se
me pohybovat v rozmez 20 a 30 V.
Napjen je pivdno na pjec body
oznaen symboly Ucc.
Popis druh konstrukce
Druh konstrukce je doplnn
o koncov zesilovae a napjec zdroj.
Popisem vhybky se ji zabvat ne-
budeme, protoe je toton sprvn
konstrukc, jsou pouze jin hodnoty
soustek. Zapojen koncovch zesi-
lova vychz zkatalogovho zapo-
jen, kter je doporueno vrobcem.
Zesilovae pro stedn a vysok kmi-
toty jsou osazeny znmmi integro-
vanmi obvody TDA2030, kter jsou
napjeny nesymetrickm napjenm
+25 V, a vstupy pro reproduktory
jsou oddleny kondenztory. Pi tom-
to napjen jsou zesilovae schopny
dodat vstupn vkon 2x 15 W do z-
te 4 . Nesymetrick napjen
tchto obvod bylo zvoleno zmrn,
aby nebyly pekroeny parametry
udvan vrobcem.
Zesilova pro spolen basov
systm je osazen mn znmm ob-
vodem TDA2052. Tento obvod je ji
napjen symetrickm naptm 25 V
a je schopn dodat do zte 4 v-
kon a 50 W. Z odporovho dlie
R22, R23 je odvozeno napt pro vyaze-
n funkce umlen tohoto zesilovae.
Tato funkce v tomto zapojen nem
vznam. Opt se jedn o doporuen
zapojen vrobcem. Integrovan ob-
vody koncovch zesilova je bez-
podmnen nutn opatit vhodnm
chladicm profilem. Kchlazen by po-
staila i samotn kovov krabika, do
kter bude cel konstrukce vestav-
na. Vtomto ppad bych doporuil
konstrukci upevnit na zadn st
montn krabiky. Pouzdra obvod
koncovch zesilova je nutn tak
od chladie odizolovat sldovmi pod-
lokami, kter jsou nateny silikono-
vou vazelnou pro lep odvod tepla
do chladie.
Popis napjecho zdroje
Napjec zdroj je navren jako kla-
sick symetrick zdroj. Vstupn st-
dav napt ztransformtoru je nej-
dve usmrnno diodovm mstkem
D1. Za mstkem nsleduj filtran
kondenztory C27, C28, C29. Z d-
vodu vtho proudovho odbru
zkladn vtve jsou proto pouity dva
filtran kondenztory. Vt odbr
proudu zkladn vtve je zpsoben
nesymetrickm napjenm koncovch
zesilova pro levou a pravou stranu.
Po usmrnn a filtraci je na tchto
kondenztorech napt 25 V. Z to-
hoto napt jsou napjeny vechny
koncov zesilovae. Zarove se toto
napt pivd na vstupy stabiliztor
IO5, IO6, zekterch je napjen v-
hybka. Napjec transformtor m
sekundrn napt 2x 18 V a vkon
asi 100 VA. Vdnm ppad by se-
kundrn napt transformtoru ne-
mlo bt vt. Je poteba potat
skolsnm sovho napt. Vt
vstupn napt by vedlo keznien
koncovch zesilova. Do primrnho
16
vinut transformtoru nezapomete
zapojit tavnou pojistku. Pojistky volte
podle pouitho transformtoru.
Konstrukce
Ped osazovnm desky s plon-
mi spoji upravte otvory pro konektory
na 2 mm. Osazovn desky zan-
te drtovmi propojkami a pokraujte
rezistory, kondenztory, integrovan-
mi obvody a nakonec zapjejte ko-
nektory. Tyto konektory je dobr ped
zapjenm jemn opilovat jehlovm
pilnkem a pocnovat je, jinak se ko-
nektory velmi patn pjej. Pokud
budete vstupn konektory umsovat
mimo desku, tak je pipojte stnnm
kabelem. Pi osazovn dvejte pozor
na polaritu elektrolytickch kondenz-
tor a pozice integrovanch obvod.
Na zvr bych chtl upozornit,
abyste pi pjen nepouvali dn
pjec kapaliny a roztoky. Tyto che-
miklie trvale pokozuj plon spoje.
Proto pouvejte zsadn pouze kala-
funu, kalafuna zaru kvalitn zapje-
n soustek. Tyto konstrukce pat
ktm jednoduchm, protoe kjejich
oiven nen poteba dnch mi-
cch pstroj. Pi peliv prci budou
ob konstrukce fungovat na prvn za-
pojen. P zapojovn dvejte pozor,
aby se nezkratovaly vstupy konco-
vch zesilova. Ty jsou na desce
popsny: OUT-L - vstup lev strany,
OUT-R - vstup prav strany a SUB-
WOOFER je vstup spolenho ba-
sovho systmu. Reproduktory pro
levou a pravou stranu zapojte se stej-
nou polaritou a spolen vstup pi-
pojte vprotifzi.
Seznam soustek
pro prvn konstrukci
R1, R12 47 k
R2, R13 18 k
R3, R14 22 k
R4, R10, R15 82 k
R5, R6, R11 12 k
R7, R8 15 k
R9 1 k
P1 trimr 5 k
C1, C9 220 nF/MKT
C2, C5, C10 47 nF, MKT
C3, C6, C11 22 nF, MKT
C4, C12 150 nF, MKT
C7 10 F/50 V
C8 1 F, MKT
C13, C14 22 F/50 V
C15 a C18 100 nF, keram.
IO1, IO2, IO3 TL082
IO4 TL081
IO5 78L15
IO6 79L15
K1 a K5 Cinch do DPS
Seznam soustek
pro druhou konstrukci
R1, R19 47 k
R2, R10, R11,
R18, R20 18 k
R3, R8, R16, R17,
R21, R24, R30 22 k
R4, R5, R6,
R26, R27, R28 82 k
R7, R15, R29 560
R9, R25, R31 4,7
R12, R13 15 k
R14 1 k
R22 6,8 k
R23 3,3 k
P1 5 k, trimr
C1, C16 220 nF, MKT
C2, C9, C17 47 nF, MKT
C3, C10, C18 22 nF, MKT
C4, C13, C30 1 F/50 V
C5, C11, C12,
C14, C31 10 F/50 V
C6, C32 4,7 F/50 V
C7, C15, C19, C20,
C23, C24, C25,
C26, C33 100 nF, keram.
C8, C34 1000 F/25 V
C21, C22 22 F/50 V
C27, C28, C29 4700 F/35 V
D1 mstek BR106
IO1, IO2, IO4 TL082
IO3 TL081
IO5 78L15
IO6 79L15
IO7, IO9 TDA2030
IO8 TDA2052
K1, K2 Cinch do DPS
Stavebnici lze objednat na adrese:
Hobby elektro, K Halti 6, 594 01
Velk Mezi. Tel: 566 522 076,
fax: 566 520 757, 603 853 856. E-mail:
hobbyel@iol.cz
Cena prvn konstrukce je 370 K,
druh konstrukce 810 K.
Obr. 4. Deska s plonmi spoji vhybky s koncovmi zesilovai
17
Technick parametry
Napjec napjet: 5 V (z adaptru).
Maximln proud: prmrn 135 mA
(pikov 240 mA).
Ovldn: potenciometr.
Indikace: akustick - rel,
svteln - 10x erven LED.
Rozsah: 2 a 10 dob za sekundu.
Vstup: kontakty rel.
Rozmry: 7 x 6,5 cm.
Popis pstroje
Metronom je uren pedevm pro
zanajc hudebnky, hudebn skupi-
ny a koln vuku. Slou jako po-
Metronom
Stanislav Kubn, junior
Metronom slou k sjednocen dlky takt u hudebnch nstro-
j. Je vybaven potenciometrem kplynulmu nastaven takt a de-
seti diodami LED uspodanmi do kruhov vsee spohybujcm
se kyvadlovm svtlem. M tak akustickou signalizaci, kterou vy-
tvo rel sepnutm kontakt, m vznikne zvuk podobn zvuku
mechanickmu metronomu.
mcka, kter trvalm klepnm a
bliknm svtla udv pedem nasta-
ven tempo. Tempo lze nastavit ply-
nule v rozsahu 2 a 10 dob/s. Hr,
kter se nau nov rytmus, nen
schopen ho zahrt v rznch tem-
pech. Kad rytmus procviujeme
nejprve v pomalm tempu. Po doko-
nalm zvldnut meme zkusit stedn
a nakonec rychl tempo. Nedoporu-
uji plynule zrychlovat, nebo astou
zatenickou chybou je zrychlovn
bhem skladby.
Popis funkce
Po zapnut metronomu se na v-
stupech 2, 3, 6, 7 u integrovanho
obvodu IO2 nhodn nastav kd
BCD. Zvisle na tom se nastav v-
stupy 1 a 11 u IO1 (dekodr 1 z 10).
Pot se podle IO3a nastav obvod
IO2 (pokud je na vstupu 6 log. 1, -
ta IO2 odt z kduBCD, a pokud
je na vstupu log. 0, ta IO2 pit
ke kduBCD). Vzvislosti na IO3a
(vstup 6) se bu obsah kdu BCD
zmenuje, nebo zvtuje. Rychlost
odtn i pitn se nastav poten-
ciometrem P1, ten dle s C1, R2 a
IO4a tvo jednoduch osciltor.
Po nastaven rychlosti zane inte-
grovan obvod IO2 generovat kd
BCD podle nastavench daj. V z-
vislosti na kdu zane IO1 nastavo-
vat adresu jednoho zvstup (1 a
10). Po chvli bude kd BCD 0000.
Vtomto ppad se zmn log. 1 (u IO3a
vvod 6) na log. 0. Pot se zmn od-
tn kdu BCD na pitn. Jakmile
se adresa kdu dostane do pozice
1010, zmn se (u IO3a vvod 6) log. 0
na log.1 a pitn BCD kdu na od-
tn. A vechno se opakuje Tak
se spn rel RE1 podle stavu vvo-
du 6 u IO3a pes tranzistor T1 a rezis-
tor R3.
Popis konstrukce
Na desce splonmi spoji mus-
me nejprve zvtit otvory k soust-
km: Rel (RE1) na 2 mm, konektory
(K1 a K2) na 1,5 mm a diody (D11 a
D12) na 1 mm. Dle musme upravit
Obr. 1. Schma
zapojen
metronomu
Obr. 2.
Deska
s plonmi
spoji
metronomu
18
okol potenciometru P1(podle typu).
Ze strany soustek musme vyvrtat
dru o prmru 4 mm ve vzdlenosti
1 cm napravo od osy potenciometru.
Jako prvn osadme propojku, re-
zistory R1 a R3 a diody D11 a D12.
Pot kondenztory C1 a C2, tranzis-
tor T1 a potenciometr P1. Jako po-
sledn zapjme objmky pro IO1 a
IO4, rel RE1 a konektory K1 a K2.
Seznam soustek
R1, R3 2,2 k
R2 47 k
P1 100 k
CIPGST2.58MLOG
C1 47 F/63 V
C2 220 pF
D1, D10 LED, 5 mm, G
D2 a D9 LED, 5 mm, R
Popis zapojen
Vzapojen je pouit znm aso-
va CMOS 555. Je zapojen jako asta-
biln multivibrtor spracovnm kmito-
tem asi 2 Hz. Perioda vstupnch
impuls je 200 ms pro vypnut a 300 ms
pro zapnut. Kmitoet asovae je ur-
en kondenztorem C2 a rezistory
R1, R2. Zvstupu asovae je ovl-
dn pes R3 vkonov spna T1. Je
osazen tranzistorem MOSFET s vodi-
vost P, IRF4905, kter m vborn
parametry (55 V/75 A/200 W). Jin typy
tranzistor nedoporuuji pouvat,
protoe maj vsepnutm stavu vt
pechodov odpor kanlu, a proto
vznikaj i vt nroky na jejich chla-
zen. Rezistor R4 vytv kladn ped-
pt do dic elektrody T1, aby se -
rovky nespnaly samovoln.
Kladn napjec napt peruo-
vae se pipojuje na vvod pslun
palubn pojistky +12 V (+6 V) a ko-
nektor K1. Zporn napjen je piv-
dno pes diodu D1. Tato dioda se
oteve vokamiku, kdy je spna ro-
zepnut a pes tuto diodu a zhasnu-
tou rovku se nabije C1. Takto ee-
n napjen umouje dvoudrtov
pipojovn vetn zte. Kapacita
kondenztoru C1 byla zmrn zvo-
len tak velk, aby dokzala podret
napjec napt spnae pes celou
dobu trvn periody spnn. Vstup
peruovae je vyveden na konektor
K2. Dal pipojovn pepnae, kon-
trolky a vlastnch smrovch svtel je
na obr. 1. Pokud bude peruova vy-
uvn pouze k spnn vstranho
svtla, tak odpadne ze zapojen pe-
pna a kontrolka - viz obr. 1.
Popis konstrukce
Ped osazovnm desky nejprve
upravte otvory pro soustky (tran-
zistor T1 a konektory) s tlustmi v-
vody vrtkem 1 mm. Po prav osate
desku soustkami. Nezapomete osa-
dit drtovou propojku. K pjen pou-
vejte pouze kalafunu. Tranzistor T1 je
opaten chladicm kidlkem - posta-
do proudu zte 10 A. Pokud bu-
dete spnat vt proudy, je nutn
zvtit i chladi. Chladic kidlko je
upevnno spolen stranzistorem
k desce roubkem M3. Pjec plochu
pod matic M3 pocnujte, aby byl za-
jitn kvalitn kontakt. Konektory K1,
K2 typu faston jsou rovn zapjeny
do desky. Deska peruovae je navr-
ena tak, aby se vela do plastov
krabiky KM 18. V odnmatelnm
vku krabiky je nutn vyznout pil-
kou na kov dv drky pro konektory
K1, K2. Na tyto konektory se potom
pipojuj vodie, kter jsou tak opat-
D12, D11 1N4148
T1 BC548C
IO1 74HC42
IO2 74LS190
IO3 74HC74
IO4 74LS14
K1 ARK130/2
K2 ARK130/3
RE1 H700U06CG
PS1 G004
Elektronick peruova
smrovch svtel
Pavel Honek
Toto jednoduch zapojen vzniklo jako nhrada za mechanick
bimetalov peruova smrovch svtel, kter se pouv v auto-
mobilech nebo motocyklech. Vhodou konstrukce je otesuvzdor-
nost, mal rozmry, napjen 6 a 12 V a vneposledn ad
i cena. Peruova lze pout i pro spnn rznch varovnch svtel atd.
eny konektory typu faston. Pouit
tchto konektor zjednoduuje mon-
t do vozidla, nen j poteba nic
pjet. Potom osazenou desku nasu-
te do vyznutho vka krabiky a
svkem ji slepte tavnm lepidlem. Pi
zapojovn dvejte pozor na polaritu
napjen.
Seznam soustek
R1 270 k
R2 470 k
R3 560
R4 15 k
C1 470 F/16 V
C2 1 F/50 V
C3 10 nF/keram.
IO1 CMOS 555
D1, D2, D3 1N4148
T1 IRF4905
Chladic kidlko, 1 ks
roubek, matika a podloka M3
K1, K2 faston 90 do DPS 6,3 mm
Krabika KM 18
Stavebnici lze objednat za 190 K
na adrese: Hobby elektro, K Halt-
i 6, 594 01 Velk Mezi. Tel: 566
522 076, fax: 566 520 757, 603 853
856. E-mail: hobbyel@iol.cz
Obr. 2. Deska s plonmi spoji
Obr. 1. Schma zapojen
19
Jednotliv sti konstrukce jsou
umstny na pti deskch s plonmi
spoji. Hlavnm modulem cel kon-
strukce je naptm zen genertor
tvarovch kmit (obr. 1) realizovan
sve uvedenm obvodem LM13700
(LM13600), kter je zapojen podle
aplikanch list [1] a je doplnn o tva-
rova trojhelnk/sinus podle [2]. Tento
tvarova dv vynikajc sinusov pr-
bh (pi pesnm nastaven jedinm
nastavitelnm prvkem) - mnohem lep-
, ne nap. diodov matice.
Dalmi moduly jsou: transform-
tor 230 V/2x 15 V, usmrova a sta-
biliztor 15 V a pomocn stabiliz-
tor 17 V. Poslednm modulem je po-
malobn genertor pilovho prb-
hu, kter slou kzen hlavnho VCO
a mus mt (vzhledem ke zpsobu -
zen VCO) rozkmit amplitudy pilov-
ho prbhu 15 V, co klade na jeho
konstrukci zven nroky (proto je
napklad soust konstrukce pomoc-
n stabiliztor 17 V).
Hlavnm pouitm tohoto generto-
ru je snadn zjiovn kmitotovch
charakteristik zesilova, nf filtr,
ekvalizr a podobnch zazen.
Zdrojov st je celkem jednodu-
ch (obr. 3), u desky stabiliztor
15 V lze vynechat diody D5 a D8,
kter slou jako ochrana pi indukn
zti tohoto zdroje, pokud je zdroj
pouvn pouze knapjen tohoto
genertoru, tak nejsou potebn. Po-
mocn zdroj 17 a 18 V (obr. 4) je
navren trochu neobvykle, vkad
vtvi je jin druh stabiliztoru. Toto
zapojen bylo zvoleno zdvodu mo-
nosti snadno nastavit pesnou syme-
trii vstupnho napt (klasick stabi-
liztory pevnho napt mvaj rozptyl
i vce ne 0,1 V), druhm dvodem
byla snaha, aby zapojen nebylo dra-
, ne zapojen vlastnho VCO (cena
obvodu LM13700 je kolem 30 K).
Po osazen tohoto modulu se trim-
rem RP1 nastav napt kladn sti
tak, aby mlo stejnou velikost, jako
napt sti zporn (nap. 17,5 V).
Velikost napt vzporn sti lze
mnit bu zmnou odporu R11, nebo
vbrem zenerovy diody ZD11. Po
nastaven vymnme trimr RP1 za
pevn rezistor se stejnm odporem.
sti VCO a pomalobnho ge-
nertoru lze oivovat samostatn. Po
osazen desky VCO lze pipojit na -
dic vstup IN bec potenciometru
50 kW (linern - nen uveden ve sch-
matu). Jeho krajn vvody jsou pipo-
jeny knapt 17,5 V a s pomoc volt-
metru a tae nastavme minimln
a maximln kmitoet genertoru.
Rozsah upravme vmnou konden-
ztoru C1 (4,7 nF). Tento kondenz-
tor by ml bt zdvodu stability flio-
v, nikoli keramick. Lze volit i jin
rozsahy, ne 20 Hz a 20 kHz, s ohle-
dem na vlastnosti obvod LM13700
a CA3080 je maximln kmitoet asi
200 a 250 kHz. Tento genertor po-
skytuje vstupy obdlnkovho, troj-
helnkovho a sinusovho prbhu
o velikosti napt dov vjednotkch
V. Trimrem RP1 (obr. 1) lze snadno
nastavit minimln zkreslen u sinu-
sovho prbhu. Minimln zkreslen
je zvisl na velikosti napt na vstu-
pu 3 obvodu CA3080 a tak na veli-
kosti odporu R7, kterm se nastavuje
prh omezen (tento odpor mus bt
napjen stabilnm naptm, co je
vtto konstrukci splnno).
Amplituda obdlnkovho signlu
nen symetrick, pokud by nkdo ten-
to signl poteboval, me jej upravit
omezenm Zenerovmi diodami.
Levn nf rozmtan
genertor
Ing. Karel Holna
Clem konstrukce bylo vyvinout levn a jednoduch rozmtan
genertor, kter by obshl cel akustick psmo od 20 Hz do 20 kHz
vjedinm rozsahu bez pepnn. Po vylouen drahch obvod
(nap. MAX038) a po nespnch pokusech stce dostupnm
obvodem XR2209 se mi nakonec podailo splnit poadavky zadn
sobvodem LM13700.
Obr. 1. Schma zenho genertoru tvarovch kmit
Obr. 2. Schma pomalobnho
genertoru. Spojenm vvod 1-3
dostaneme linern, vvod 1-2
logaritmick prbh
20
pojen je infraerven LED pouita

jako Zenerova dioda snaptm 1 V,
erven LED dv napt asi 1,6 V
(tato napt jsou stabiln). Tento ge-
nertor ml umoovat i logaritmick
prbh vstupnho napt (nhradou
nabjecho zdroje konstantnho prou-
du sT1, R9 a P1 za P2 a R13), kont-
rola osciloskopem vak prokzala pr-
bh tm linern. Proto msto
uvaovanho pepnae sta osadit
pouze zvolenou variantu a propojit
drtovou propojkou body 1-2 nebo 1-
3. Potenciometry jsou mimo desku
plonch spoj.
Seznam soustek
Deska zenho genertoru tvarovch
kmit
R1 30 k
R2, R3 10 k
R4 5,1 k
R5 51 k
R6 220
R7 27 k
R8 2,7 k
R9 56
C1 4,7 nF
C2 a C5 100 nF
RP1 10 k
U1 LM13700
U2 CA3080
Pomalobn genertor
R1 39 k
R2 15 k
R3, R11 100 k
R4 220 k
R5, R6,
R9, R13 10 k
Obr. 3.
Schma symetrickho
zdroje 15V
Obr. 4.
Schma pomocnho
zdroje 17 a 18 V
Obr. 5 a 6. Deska s plonmi spoji a rozloen soustek genertoru tvarovch kmit
Obr. 7 a 8. Deska s plonmi spoji a rozloen soustek pomalobnho genertoru
Pomalobn genertor (obr. 2) je
realizovn pomoc pepnanch zdro-
j konstantnho proudu, kde vybjec
proud je mnohonsobn vt, ne
nabjec. Na kompartor nejsou kla-
deny zhlediska rychlosti dn nro-
ky, protoe opakovac kmitoet je du
jednotek Hz. Nesymetrii vstupnho
napt lze snadno vykompenzovat
trimry RP1 a RP2. Pokud by nestail
rozsah, lze jej snadno zvtit vm-
nou D3 za ervenou LED. Vtomto za-
21
R7, R8 560
R10 47
R12 120 k
R14, R15 6,8 k
RP1, RP2 1 k
P1, P2 100k/N
C1 470 nF
D1, D2 BAT46
D3 IRS5
T1 BC560B
T2 BC550B
U1 TL084
Zdroj 15 V
R1 12 k
Obr. 9 a10. Deska s plonmi spoji a rozloen soustek zdroje 15 V
Obr. 11 a 12. Deska s plonmi spoji
a rozloen soustek pomocnho
zdroje
C1, C2, C4 100 nF
C3 1 F
C5, C6 470 F/25 V
C7, C8 100 F/16 V
D1 a D8 KY130/80 nebo 1N4007
D9 LED
Po1, Po2 trubikov pojistka
TR1 WL4412-2
U1 7815
U2 7915
Pomocn zdroj
R1 240
R2, R12 4,7 k
R11 2,2 k
RP1 5 k
C1, C11 100 nF
C2, C3, C12 10 F/25 V
D1, D11 LED
U1 LM317T
U11 7912
ZD11 5V6
Literatura
[1] Katalogov a aplikan listy
LM13700 (z Internetu).
[2]305 zajmavch zapojen, 1. dl,
s. 91. HEL 1995.
Obr. 13.
Prbh vstupnho napt zenho
genertoru tvarovch kmit
Obr. 15.
Prbh vstupnho napt pomalo-
bnho genertoru pi zen
potenciometrem P2
Obr. 14.
Prbh vstupnho napt pomalo-
bnho genertoru pi zen
potenciometrem P1
22
Obr. 1.
Schma zapojen ekvalizru.
Devtipsmov
ekvalizr EKV903
Ji Mek
EKV903 pracuje na jinm principu ne ostatn bn korektory.
Je uren pro pesn vyven zvukovho psma. Psmov pro-
pusti maj strmost jen 9 dB/okt. Ve vyvenm stavu nem dn
zvlnn ani fzov zkreslen.
Korektor EKV903 m stedn polo-
hu pi stavu potenciometr na maxi-
mu, korekce se provd sniovnm
rovn jednotlivch psem. Je mo-
n i varianta klasick, kdy je stedn
poloha uprosted. Ve vyvenm sta-
vu pi maximu nebo minimu je vdy
prbh bez zvlnn a bez fzovho
zkreslen. Pi korekci, kdy jsou ps-
ma vrznch rovnch, nem charak-
teristikanedouc zvlnn jako u ko-
rektor pracujcch na principu
rezonannch obvod. Korekce je mr-
n, pozvoln, neumouje ostr od-
ladn, avak nedochz kfzovm
posuvm ani k omezen brilance nebo
impulsnch piek. Je-li jeden poten-
ciometr vnule a ostatn na maximu,
poklesne jeho psmo jen na 40 %.
Rozdl mezi EKV903 a ostatnmi b-
nmi korektory lze zmit metodou
umovho zkreslen sAudiotesterem
AT-201, viz PE 2 a 3/2002.
Technick daje
Napjec napt: 2x 12 V/100 mA.
Vstupn a vstupn napt: 0,1 a 1 V.
Kmitotov rozsah:
5 Hz a 40 kHz 0,2 dB.
Strmost korekce: 9 dB.
Odstup ruivch napt: 120 dB.
umov zkreslen: 3 %.
Popis funkce
Korektor se skld zdevti psmo-
vch filtr, jejich zklad tvo fzova-
c lnek doplnn kondenztory ve
zptn vazb. Na n navazuj souto-
v nebo rozdlov stupn. Nbhov
nebo sestupn hrana filtru je fzov
svzna svedlejm stupnm tak, aby
jejich souet byl vdy shodn se vstup-
nm signlem, tedy vnormln kvali-
t, bez fzovho zkreslen. Signl
vak pesto me bt fzov zkres-
len, a to tehdy, jsou-li stedn psma
vnule, basy na maximu a postupn
se pidvaj znuly vky. To se proje-
v nejprve snenm a pak nbhem
vek. Pro ideln korektor by bylo
nutn, aby nbhov i sestupn hra-
na byla bez fzovho zkreslen, ovem
takov konstrukce nen znma.
Pro velk poet prvk je schma
iznaen zjednodueno.
Vstupn obvod omezujc dynami-
ku me bt zapojen pi nebezpe
pebuzen vstupu signlem nad 2,5 V
(meno umovm signlem, kde na-
pov piky dosahuj 6 a 7 V).
Vstupn signl je veden pes odporo-
v dli R11 a R3 a usmrnn D1 a
filtrovn C1. Pi zvtenm napt
tranzistor T1 (T2) sepne, a bude-li
zapojen pmo nebo se sriovm od-
porem na vstup, zkratuje vstup a
zmen rove vstupnho napt. Po-
uijeme-li jen jeden tranzistor, bude
umov zkreslen pi pechodu do se-
pnutho stavu tranzistoru 50 %. Pi
spnn obou plvln se toto zkreslen
zmen na 20 %. Toto vak u neplat
pi vstupnm napt nad 100 mV, kdy
23
Obr. 2. Ob strany desky s plonmi spoji ekvalizru
tranzistory zanou samovoln omezo-
vat signl pes pechod c-b. Dle se
u tranzistor pi spnn pen na
vstup ruiv impuls jako praskot.
Proto nen toto een pro kvalitn
zvukvhodn. Pouije-li se optolen
(PC847 = 4x PC17), omezova ne-
prask ani samovoln neomezuje dy-
namiku. Vyaduje vak vt budic
proud. Proto je pouita kombinace
tranzistor a PC847. Obvod je nasta-
ven tak, aby pi napt vtm ne 1 V
omezoval nastavenm R8, R9 sou-
mrn pes R1 (1 k), pi vtm na-
pt nastavenm R6, R7 pes R10
(470 ). S nastavenm lze experimen-
tovat a doshnout rznch kivek
omezen. Pi pechodu do sepnutho
stavu bylo nameno umov zkres-
len 15 %, je to vak mnohem mn,
ne kdyby zaaly obvody filtr limito-
vat (pi 2,5 V umovho signlu).
Filtry se lad kondenztory C5 a
C20. Jsou odstupovny tak, e
vdalm kanle maj trojnsobnou
kapacitu. Pi dvojnsobku lze korek-
ce peladit na st spektra, nap. basy.
Kondenztory C4 vrozdlovm zesi-
lovai nejsou nutn, omezuj zkresle-
n. Odpory rezistor R5 se ur a pi
nastavovn.
Jako napje je pouit upraven s-
ov adaptr. T3 je vyhlazovac, T4 je
spnac elektronick pojistka. bytek
napt m bt 2,2 V na T3 a 0,2 V na
T4. Tranzistory nen teba chladit.
Zkratov proud zdroje je asi 60 mA.
Pojistka nespn souasn, ale je
mon ji nastavit vloenm rezistoru
mezi bzi a emitor T4. Na schmatu
je jen kladn vtev, zporn je a na
polaritu shodn.
Nastaven EKV903
Pro nastaven se pouije Audiotes-
ter AT-201. Je-li na vstup zapojen
omezova, nastav se tak, aby signl
v ekvalizru nebyl limitovn. Ped na-
stavenm nejsou zapojeny kondenz-
tory filtr C4 a C20 a msto konden-
ztor C5 a C13 se postupn zapoj
drtov propojky (viz dle). Na rozd-
lovch zesilovach se pi maximlnm
napt zm zkreslen pi 1 V. Zkres-
len rozdlovch zesilova je asi 3x
vt (2 %) ne usoutovho (V3). Pi
vtm zkreslen je lpe IO vymnit.
Dle postupnm spojovnm propojek
se nastav na rozdlovch stupnch nu-
lov rove. Poadujeme-li pesn
nastaven, pipojme paraleln k R2
odporov trimr (3,3 M) a obvod vy-
vme na nulu. Zjitn rezistor se
pipoj do pslun vtve paraleln na
ji pipjen. Pak se zapoj pesn
zmen kondenztory C5 a C20.
Rezistory R5 zjistme tak, e zapoj-
me jeden rezistor a osm trimr. Na
psmu V3 je R5 asi 3,9 a 4,7 k,
ostatn budou kolem 10 k. Potenci-
ometry jsou na maximu a pes AT-201
se nastav pi 1 Vtrimry R5 nejmen
mon umov zkreslen (3 %). Po za-
pojen C4 se zkreslen mrn zvt
(6 %). Dle se sAT-201 zjist rove
brumu - (m bt nula) a kvalita vyhla-
zen napjen. Stejnosmrn napt
na vstupech IO1 m bt nulov. Ori-
entan vrcholy psem jsou 10, 30, 90,
250, 700 Hz a 2, 5, 12 a 22 kHz.
Mechanick konstrukce
Pstroj je ve skce KM85. Otvo-
ry vpednm panelu vyvrtme podle
potenciometr, deska s plonmi spoji
se upevn mezi horn a spodn vko
nalepenou zarkou. Diody D2 jsou na
zadnm panelu u konektoru. Ob stra-
ny spoje se propoj drtovmi propoj-
kami. Pod potenciometry vlome izo-
lan podloky.
24
Obr. 2. Ob strany desky s plonmi spoji ekvalizru
Seznam soustek
Rezistory SMD 0805
1x 470 R10
3x 1 k R1
1x 2,2 k R9
2x 5,6 k R6
37x 22 k R3
9x 47 k R4
Rezistory SMD 1206
4x 2,2 k R8
2x 5,6 k R7
25x 22 k R2
1x 47 k R4a
Kondenztory SMD 0805
18x 10 pF C4
1x 100 pF C13
1x 330 pF C14
1x 1 nF C15
1x 3,3 nF C16
1x 10 nF C17
1x 33 nF C18
3x 100 nF C19
1x 220 nF C20
Kondenztory SMD 1206
1x 100 pF C5
1x 330 pF C6
1x 1 nF C7
1x 3,3 nF C8
1x 10 nF C9
1x 33 nF C10
1x 100 nF C11
1x 220 nF C12
Rezistory TR 212
9x 10 (3,9 a 15) k R5
1x 8,2 k R11
Elektrolytick kondenztory radiln
4x 15 F/25 V C1
2x 100 F/25 V C3
4x 1000 F/25 V C2
Polovodiov soustky
14x NE5532N IO1
1x PC847 IO2
1x BC327-40 SMD T1
1x BC337-40 SMD T2
2x BD135-16 T3
2x BD136-16 T4
2x 1N4148 SMD D1
2x KY130/80 D2
1x LED 4 mm D3
1x BZV55C20 SMD D4
Ostatn soustky
9x potenciometr TP 160 10 k/G
1x sk plastov KM85
1x napje - adaptr 230/12 V/0,3 A
2x zsuvka panelov Cinch
1x napjec zsuvka 2,1 mm
9x podloka potenciometru tl. 2 mm
9x knoflk plastov na 4 mm
Zvr
Reprodukce zvuku po korekci je
pjemn, bez rezonanc, pi nastave-
n na stedy je mono zjistit kvalitu stu-
diovch nahrvek a rozdly vomezen
brilance, pi zdraznn bas se upra-
v zvuk do disco stylu, omezen kraj-
nch psem se uplatn pi studiovch
pravch.
Ekvalizr EKV903 je uren pro in-
dividuln stavbu, komern vyuit
nen povoleno.
Bn sortiment lze objednat na
adrese: POWERHOUSE s.r.o., Perne-
rova 321/20, 718 00 Ostrava - Kun-
iky, mail: info@powerhouse.cz,
www.powerhouse.cz. tel: 596 238
966, 558 666 097.
Literatura
[1] Katalogy soustek: GM Electro-
nic, GES ELECTRONICS, Hadex
2002.
[2] Mek, J.: Audiotester AT-201.
Praktick elektronika 2/2002, s. 26
a 3/2002, s. 26.
25
Nevhodou pravy zdroje popsan
v minulm sle PE je pedevm
zmenen energetick innost (jen
na pedzti se zbyten ztrc asi
13 W), napt tsn nad 12 V (obvyk-
le jsou podobn napjec zdroje na-
staveny blzko horn hranice 13,8 V),
jen sten stabilizace napt a tak
rychl vypnac elektronick pojistka.
Ta sice pstroj chrn, ale bohuel
tak vypadne pi pipojen napjen-
ho zazen svt vstupn kapacitou
na zapnut zdroj nebo tehdy, kdy se
na krtk okamik zvt odbr te-
ba pi rozsvcen rovky. Vypnut
zdroje nebv zpsobeno pmo prou-
dovou pikou, ale naopak okamitou
reakc regulace, mikovm vzrstem
napt a vypnutm pepov ochra-
ny nkterho z nestabilizovanch v-
stup.
Analogicky postupujeme pi snaze
zskat zdroj napt +5 V, pedzt
mus bt pochopiteln na vtvi +12 V.
Vyuvat zporn napt jako hlavn
vstup nem smysl, jsou proudov
podstatn slab.
prava 2
Druh, nronj krok pravy od-
strauje st nevhod. Musme na
desce najt a upravit zptnou vazbu
tak, aby stabilizovala jen vtev +12 V.
Souasn zvtme napt na 13,5 Va
zmenme vkonov ztrty na ped-
zti.
Pi hledn zapojen zptn vazby
se soustedme pedevm na vvody
1, 2, 15 a 16 dicho obvodu, nejas-
tji je vstupem snmn napt vvod
1. Zmme za chodu napt na vstu-
pu 1, zjistme odpor rezistoru mezi
nm a zem a vypoteme proud dli-
em. Odpojme rezistory kobma
vtvm. Spotme nov odpor pro
napt na vtvi +12,0 V (zatm ne
13,8 V) a osadme ho na delch p-
vodech.
Jako pedztov rezistor sta
tentokrt jedin kus 47 /6 W (proud
kolem 0,25 A). Pipojme ho na jeden
lut a ern vodi nebo jednodue
kvstupnm zdkm. Zdroj vyzkou-
me.
Pokud je ve vpodku, mlo by
napt naprzdno bt blzk 12 Va pi
zaten by se nemlo mnit, drobn
odchylky asi do 10 mV jsou norml-
n. Odstrann pedzte zvtve
+5 Vvyvol i na n rst napt nad 6 V,
kdy vypne pepov ochrana. Tomu
nejjednodueji zabrnme pidnm
druh pedzte rezistoru 3,9 pro
pkon minimln 8 W na vstup vt-
ve +5 V.
Aby bylo mon umstit dva rezis-
tory na vtrk, mus bt tentokrt je-
jich nosnk zprouku kuprextitu s roz-
dlenou vrstvou mdi.
Znovu vyzkoume funkci. Napt
by u mlo bt velmi dobe stabilizo-
van od proudu 250 mA po 7,5 A.
Spnan sov zdroj
levn a jednodue
Ing. Michal ern
(Dokonen)
Obr. 8. Snmn napt pro zptnou
vazbu (ped a po prav)
Obr. 10. Zapojen dicho obvodu
spnanho zdroje TL494
Obr. 11. Zapojen kompartor
LM339 a LM393
Obr. 9. Oblast dic elektroniky sintegrovanmi obvody. Pro snen vrobnch
nklad se zpravidla pouvaly jednostrann desky splonmi spoji a sadou
drtovch propojek, co proti modernjm dvou nebo vcevrstvm deskm
znan zjednoduuje zjitn zapojen
26
Spotme odpor trimru pro regu-
laci napt vrozsahu 3 a 4 Va zapo-
jme ho sriov knovmu rezistoru.
Trimr na desku mechanicky pichyt-
me teba bokem pilepenm. Nyn by
mlo jt nastavit vstupn napt od 12
do 15 V, zvolme asi 13,5 V. Znovu vy-
zkoume stabilizaci pi rznm odb-
ru. Je mon, e pi vtm odbru
ochrana vypne zdroj, pak napt tro-
chu zmenme nebo zvtme proud
pedzte zvtve +5 V.
U tohoto stavu meme u zstat
nebo funkci dle zlepovat. Od vstu-
pu +5 Vsledujeme zapojen zpt a
kvkonovmu transformtoru a ts-
n ped nm perume spoje u obou
vvod. Pokud jsou plonm spojem
propojeny dva vvody vkonovho
transformtoru, mus toto spojen z-
stat zachovno! Odstranme i pedz-
t zvtve +5 V, je u zbyten.
Pokud byla pepov ochrana
vech vtv vedena do odporov st
a vyhodnocovna jedinm kompar-
torem, zbavili jsme se nejen obtn
vtve +5 Va jej ochrany, ale pesta-
vili jsme tmto zsahem souasn
i pepovou ochranu vtve +12 Vna
vt napt odpojen vtev ji th-
ne dol.
Vyzkoume znovu funkci a poma-
lu zvtujeme napt od 12 Vnahoru.
Pokud pepov ochrana nevypn
zdroj dv ne pi 14,5 V, a to pi ma-
lch i velkch proudech a ani po za-
ht, je ve vpodku.
U zdroj, vnich je napt vtv
vyhodnocovno vdy samostatnm
kompartorem, pravdpodobn bude
ochrana tvrdojn vypnat mezi 13 a
14 V. Pak nezbude, ne sledovat za-
pojen vtve +12 Vod transformtoru
kvstupu. Vnkterm mst najdeme
rezistor odboujc kochrannmu ob-
vodu. Zjistme jeho odpor, paraleln
knmu pipjme dal tak, aby se
vsledn odpor zmenil asi o 5 a
10 % a znovu vyzkoume, kdy pe-
pov ochrana vypne pi zvtovn
napt. Pokud jsme nali sprvn re-
zistor, zmenilo se mrn napt, pi
kterm pojistka vypne.
Rezistor vyjmeme a nahradme ji-
nm snejblim vtm odporem. Vy-
zkoume mez napt a ppadn zno-
vu zvtme odpor, a pojistka snese
i 14,5 V. Pak nastavme poadovan
napt 13,5 a 13,8 V.
pravu sov sti, umstn re-
zistor pedzte i nov vstupn
panel se zdkami u mme hotov
zpedchoz doby nebo postupujeme
podle popisu vbod 1.
Pokud je ventiltor napjen zvtve
+12 V, zaadme do pvodu k ventil-
toru sriovou kombinaci dvou a t
diod pro zmenen napjecho nap-
t. Zmme odbr ventiltoru pi
13,5 Vna vstupu. Po zapojen venti-
ltoru meme zmenit proud ped-
ztovm rezistorem (zvtit jeho
odpor) tak, aby souet proud byl ko-
lem 250 mA. Tm omezme ztrty ve
zdroji. U ventiltor napjench z vt-
ve 12 Vpravu nedlme!
Smontujeme kryt zdroje a pi finl-
n zkouce znovu otestujeme chov-
n pi malch proudech i pi maximl-
nm odbru pes 7 A, oboj za studena
i po dkladnm zaht nejmn pl-
hodinou chodu pod maximlnm zat-
enm.
Tato druh varianta pravy zdroje
poskytuje u vborn stabilizovan
vt napt a dokonce odolnost pi
pipojen zte svt kapacitou za
chodu se podstatn zlep, stle jsme
ale omezen proudem nejve 7 A,
pestoe vkonov monosti zdroje
vyuvme piblin zpoloviny.
prava 3
Tet krok pravy navazuje na
pedchoz postup a zamuje se na
zvten proudov zatitelnosti. Je
pracnj, ale vpodstat jednodu-
ch. Proud je omezen pedevm
teplotn ztrtou na usmrovacch
diodch vtve +12 V, dle pak na to-
roidn tlumivce, jej prmr drtu
nen dimenzovn na trvalou maxi-
mln zt. Musme zrekonstruovat
celou vkonovou st sekundrn
strany zdroje.
Zdesky s plonmi spoji odete-
me zapojen vkonov sti vech ty
vstup. Vyjmeme soustky, kter se
po odpojen vtve +5 Vstaly zbyte-
n pedevm vyhlazovac konden-
ztory a druhou tlumivku. Usmro-
vac diody (dvojitou diodu na chladii)
ponechme! Tm uvolnme na desce
prostor.
Vyjmeme usmrovac diody
zvtve +12 Va drtovmi propojka-
mi o prezu minimln 2,5 mm
2
pi-
pojme diody zvtve +5 V, kter maj
chlazen dimenzovan na podstatn
vt proud. Pokud je to teba, odbrou-
sme plon spoj vokol diod, aby
nebyly spojeny se zbytky vtve +5 V.
Je samozejm mon i osadit msto
pvodn novou dvojitou diodu; potom
volme zsadn typ Schottky na proud
minimln 15 A opaten dostaten
velkm chladiem. Meme vyjt te-
ba zMBR3045, ale tyto diody nejsou
zrovna l evn a pvodn zvtve
+5 Vposlou tak dobe.
Velmi dleit je pi vbru soust-
ky zotavovac doba polovodi t
rr
,
ztohoto hlediska je zajmav ppadn
pouit tranzistor HEXFET a jejich
ochrannch diod ve funkci usmrova-
e. Idea je rozpracovan na strnkch
http://www.qrp4u.de/index_en.html.
Doporuuji tomuto materilu vnovat
pozornost, je to velmi zajmav npad
a m obecnj pouitelnost ve vko-
nov spnac technice.
Dle vypjme toroidn tlumivku a
odvineme zn zvity patc pvodn
vtvi +5 V, pak i vtvi +12 V, vdruhm
Obr. 11. Oblast vstupnch usmrova a filtr (pvodn svazek vodi u byl
odstrann) toroidn tlumivka vpoped je spolen pro vechny vtve
27
ppad zvity peliv potme. Po-
kud jsou ve zdroji funkn vtve 5 Va
12 Va a za tlumivkou je jejich od-
boka na snmn napt, pslun
vinut ponechme, jinak je odvineme
tak.
Na jdro navineme stejn poet
zvit, jak byl pvodn na tlumivce
vtve +12 V, ale silnjm vodiem
oprezu minimln 2 mm
2
. Jet
lep je navinoutparaleln poloenou
dvojici vodi o prezu 1 mm
2
nebo
tveici o prezu 0,5 mm
2
, prce se
svazkem vodi je vak nronj. Vi-
nut pimen utahujeme, ne moc,
aby se nepokodila izolace. Hotovou
tlumivku snovm vinutm zapjme
zpt na pvodn msto.
Pokud je na desce dostatek msta,
pidme dal stupe vstupnho filt-
ru, druhou tlumivku pouitou pvod-
n ve vtvi +5 Va nov elektrolytick
kondenztor 2200 F/16 V. Pmo
mezi vstupn svorky zdroje doplnme
fliov kondenztor 100 nF. Pvodn
pvody od desky ke svorkm odstra-
nme a nahradme novmi o prezu
2,5 a 4 mm
2
.
Takto upraven zdroj bv schopen
poskytovat proud 13 a 14 A, krtko-
dob (nkolik sekund) jet asi o tvr-
tinu vc. O vt proud nem smysl
se snait, narme na vkonov
meze jak jdra transformtoru, tak
malho prezu jeho vinut, co vede
vkrtk dob kpeht. Kvli lep-
mu chlazen ponechme i vt nap-
jec napt pro ventiltor, ale pokud
mono ne vce ne 13 V.
Jet je nutn se zmnit o nadprou-
dov, resp. vkonov ochran. Bv
asto realizovna samostatnm (to-
roidnm) snmacm transformtorem,
jeho primrn vinut tvo jedin zvit
izolovanho drtu spojen sriov
sprimrnm vinutm vkonovho
transformtoru.
Takto koncipovan ochrana funguje
spolehliv pi zkratu na libovoln vt-
vi nebo pi vkonovm peten trans-
formtoru, ale nereaguje na proudo-
v peten jednotliv vtve. Pokud
vyuvme zdroj vpodobnm vkono-
vm zaten, jako na kter je uren,
nem smysl ochranu upravovat, fun-
guje stejn dobe vpvodn verzi i po
prav. Jestlie pedpokldme men-
odbr ze zdroje, je mon zvit
citlivost ochrany pidnm jednoho
zvitu na primrn stranu (hrub), a
je-li to pli, nslednm snenm po-
tu zvit na sekundru. Tady pot-
n moc nepome, lep je optimln
nastaven vyzkouet.
Uveden proudy piblin plat pro
slab zdroje (200 W), jestlie vyjde-
me ze zdroje 250 nebo 300 W, jsou
dosaiteln proudy mrn vt.
Existuje jet dal zpsob zskn
spnanho sovho zdroje. Zkladn
mylenka je jednoduch, rozebrat AT
zdroj na soustky, vyut ty, jejich
vroba je jinak amatrsky obtn
(pedevm transformtory) a posta-
vit zdroj zcela vlastn na nov desce
splonmi spoji. Je to samozejm
nejpracnj postup, ale na druh stra-
n zapojen vychz jednodu ze-
jmna vsti doplkovch obvod a
ochran a konstruktr je snm pak nej-
lpe seznmen. Dosaiteln proud je
a 18 A.
Postup stavby vlastnho zdroje ze
zskanchdl zjemci najdou ve vel-
mi dobrm zpracovn vetn podrob-
nho popisu oivovn na adrese
http://www.qrp4u.de/index_en.html.
Na stejnm mst je i popis jin pra-
vy zdroje PC. Dal podrobn popsa-
nou pravu konkrtnho typu zdroje
lze nalzt na www.webx.dk/oz2cpu/
radios/psu-pc1.htm.
Pestoe se me zdt, e popis
prce je vyerpvajc, kad prava
piprav njak pekvapen. Je nutn
postupovat po malch krcch a ka-
d dkladn zkouet. Kdy u se zd,
e ve je spn hotovo, obas se
stane, e zdroj po njakm ase pou-
vn vyho bez zjevn okamit
piny.
Vpozad uvedench poruch je vt-
inou teplotn petovn soustek
a tak to, e kpravm bvaj pou-
vny nejastji zdroje ji dlouho pro-
vozovan vPC, nezdka i reklamo-
van nebo dokonce vyazen
servisem po (nespnm) hledn
zvady. Skuten zaten zdroje
vjednoduchm kancelskm pota-
i bv kolem 40 a 60 W, tedy pod-
statn mn, ne poadujeme my.
Nen tedy divu, e zejmna nkolika-
letm provozem zestrl zdroj me
pi plnm zaten vypovdt, i kdy
jeho udvan parametry nejsou pe-
kroeny. Nen mi ale znm ppad, kdy
by porucha upravenho zdroje vzala
ssebou i napjen zazen. Vtomto
smru snad nen dvod kobavm.
Dkuji za poskytnut cennch pi-
pomnek a zkuenost pedevm
panu Bohumilu Ningerovi, kter se
pravami tchto zdroj zabval sys-
tematicky asi dva roky.
Obr. 12. Vtev 5 V (nkdy i 12 V) je osazovna
integrovanmi linernmi stabiliztory
Obr. 13. Snmac transformtor nadproudov (vkono-
v) ochrany. Bl vodi je primrn zvit zapojen
sriov kprimrnmu vinut vkonovho transfor-
mtoru, zvity na jde tvo sekundrn vinut
28
Konstrukce
Oba typy routeru B a C jsou ums-
tny do instalan krabiky TESLA
Stropkov (zastoupen je vR) na
obr. 4. Krabiku je nutno upravit od-
strannm profilu pro pvodn svor-
kovnici a u typu C (pp. typu B, je-li
sosazenm vnjm napjenm) je
nutn vyvrtat otvor do vka krabiky
vmst napjecho konektoru. Ka-
d typ routeru m svoji desku s plo-
nmi spoji, typ B je zobrazen na obr.
4 a typ C na obr. 7. Deska byla navr-
ena tak, aby vechny soustky byly
na desce. Vklasickm pouzdru jsou
ty soustky, kter jsou vSMD tech-
nologii pli drah nebo nedostupn.
Osazovac vkresy jsou pro typ B na
obr. 5 a pro typ C na obr. 8.
Uveden do provozu
Osazenou a zapjenou desku op-
ticky prohldneme, odstranme p-
padn zkraty apod. Router pipojme
ktelefonn lince nebo lpe ktesteru
(viz. PE4/2003) konektorem K1, ke ko-
nektoru K2 pipojme telefon pepnu-
t do tnov volby (DTMF). U varian-
ty C jet pipojme napjec zdroj
12 a 20 V (adaptr, + uprosted).
Vobjmce mikrokontrolru routeru
mme mezi vvody 5 a 14 napt 4,4
a 5,2 V. Odpojme linku a napjen,
zasuneme mikrokontrolr do objmky
a pipojme opt linku a napjen za-
pneme.
Vyzvedneme telefon, mus bt sly-
et oznamovac tn. Dle je teba
zkontrolovat pijma tnov volby,
volme sekvenci ##, ozve se tikrt
ppnut, pak volme 0000 a ozve se
jedno del ppnut. Pak jet vol-
me 8#, ozve se ppnut, volme 9 a
zavsme. U typu B pi zavenm te-
lefonu kontroln zmme napt na
rezistoru R111 (180 ). Nesm bt
vt ne 20 mV. Zvada bv zpso-
beno vtm naptm Vcc (m bt
men ne 5,2 V (lze nastavit dliem
R113, R114), nebo menm naptm
Zenerovy diody D108 (koleno 5,6 V
me bt pod 5,2 V).
Seznam soustek
Soustky spolen pro oba
typy B a C:
R1, R16, R21 33 k
R2, R8, R18,
R23, R27 100 k
R3 390 k
R4 4,7 k
R5, R22 2,2 k
R6, R25 470
R7, R17 47 k
R9, R19 33 /0,6 W
R15 1 M
R20, R28, R29 470 k
R24, R31 5,6 k
R26 1 k
R30 4,7 /0,6 W
C1, C2, C21 33 pF
C3, C4, C5,
C9, C17, C18,
C22, C23, C24 100 nF
C6, C7, C10,
C12, C13 2,2 F
C8 100 nF/250 V, CF5
C11 470 F/16 V
C14 220 F/25 V
C15, C19 4,7 nF
C16, C20 220 nF
C25, C26 3,9 nF/500 V
D1 5,1 V, BZV55C5.1
T1 BCX52-16
T2 BC857
T6, T9 BC847
T5, T10 BFN27
T7 BCX55-16
T8 BFN26
U1 PIC16F628-04/P
U2 MT8870 DIL
U3 LM358 SMD
U4 78L05
J1 4 piny lmac lity
J2 SCD16
K1, K2 RJ4-PCB
Q1 3,57 MHz
RV1 ERZC07DK391
Krabika, DPS viz. text
Soustky pro typ B:
R113 100 k
R104 47 k
R110 330
R111, R101 180
R112, R114,
R15, R103 1M
R112A 4,7 M
R26, R100 1 k
R102 68
C100 100 nF/250 V, CF5
D5 BAS85
D108 5,6 V, BZV55C5.6
D107 12 V, BZX85V012
D4, D102, D103,
D104, D105 1N4148
D100 LED 3 mm
D101, D106 1N4007
T103 BSS229
T104, T100, T101 BC847
ISO100 KPC452 SMD
ISO101 KAQY414S SMD
JP1 4 piny lmac lity
S100 P-DT2112C
S101 2x3 piny lmac lity
Soustky pro typ C:
R50 2,2 k
R51 330
R52 8,2
R62 100 k
C51 220 nF/250 V, CF5
D58 5,1 V, BZV55C5.1
D4, D66, D67 1N4007
D50,D51 10 V, BZV55C10
D52 MB6S
D53, D54, D55,
D56, D57 1N4148
ISO52, ISO53 PC354 SMD
K50 RELEMP 5
T50 BC847
Programovn routeru
Router lze programovat nkolika
zpsoby. Vstup do programovn se
li podle toho, odkud router progra-
mujeme. Nsledujc programovac
sekvence je pak u stejn.
1. Vstup do programovn
a) Ztelefonu pipojenho krouteru:
router mus bt pipojen k tele-
fonn lince,
vyzvedneme telefon a volme ##.
b) Dlkov zautomatu opertora.
Pokud nen zadan slo (param.
36), je funkce stejn jako ve uve-
den bod (dlkov programovn
se neaktivuje):
router mus bt pipojen
ktelefonn lince,
vyzvedneme telefon a volme #*,
funkci signalizuje krtk vysok
tn, pak zavsme,
router vyto slo pro automa-
tick programovn,
automat u opertora voln vy-
zvedne; pokud se nespoj do
45 s, je nutno opakovat znovu
(ped heslem se vol *).
c) Zjinho telefonu volme slo, na
kterm je pipojen router. Po na-
stavenm potu zazvonn router
voln sm vyzvedne. Zvltn p-
pad je nastaven par. 32=0, pak
router zved po 15. zazvonn, ale
tak lze vstoupit do programovn
vase do 5sec po vyzvednut lin-
ky u uivatele a to volbou #.
Router potvrzuje temi tny (pihla-
ovac tn) vstup do programovn,
pak je teba zadat heslo, patn za-
dan heslo je oznmeno chybovm
tnem, sprvn heslo je potvrzeno
potvrzovacm tnem. Potom je umo-
nno programovn parametr route-
ru.
2. Programovn parametr
Parametry spevnm formtem
potu znak jsou potvrzeny potvr-
zovacm tnem ihned po zadn.
Parametry s libovolnm potem
znak jsou potvrzeny 8 s po zad-
n poslednho znaku, pokud je za-
dn jen parametr bez dalch zna-
k (nap. 00, 21 nebo 36 a 39), je
obsah tohoto parametru VYMA-
ZN.
pi zadn chybnho (nepovolen-
ho) znaku parametru je programo-
vn tohoto parametru ukoneno
Telefonn router
RDJ1
Ing. Roman Jelnek
(Dokonen)
29
chybovm tnem, pvodn hodno-
ta je smazna, a je nutno tento pa-
rametr programovat znovu.
Vyjmkou je zadvn znak
vespojovacm sle opertora zana-
jcch * (**, *1, *2). Pokud zadme ne-
platn parametr, ozve se sten
chybov tn, znak se nezape, pro-
gramovn parametru se neukon,
ale pokrauje vkldnm dalch zna-
k.
3. Ukonen programovn
je bu volbou 9 , nebo po 35 s bez
volby sm router programovn ukon-
. Tato doba se prodluuje volbou
kadho tnu DTMF, pi 8 s neinnosti
na tuto skutenost upozoruje router
chybovm tnem.
4. Programovn z PC
Parametry routeru lze mnit (st a
zapisovat) programem pro Windows
95 a novj (vetn XP). Je poteba
kabel pro RS232 s galvanickm od-
dlenm.
Pklad: zmna dlky pauzy na 2,5 s
zpipojenho telefonu:
volme: ## (3 tn) hhhh (1 tn) 314
(1 tn) 9, kde {hhhh = heslo}.
Vznam programovatelnch
parametr routeru
00 a 18 d xxxxxx
d = 0, 1, 2; x = 0 a 9 [ - ]
Seznam 19 pedsl xxxx sm-
r, kter poskytuje opertor 1 (d=1)
nebo opertor2(d=2), nebo smr,
kter chcete zakzat (d=0), Ppadn
smry, kter chcete pustit pmo (v-
jimky). Pak pouijeme przdn para-
metr 20.
Pklad: smrujeme sla mobilnch
telefon na opertora1, ale chceme
zakzat 906
Volme: 00 1 60
01 1 7
02 0 906
20 vvvvvv
v = 0 a 9, *, # [ - ]
Znaky v (slo) se vlo ped vyt-
en zakzan slo, je-li parametr
przdn, slou pro smrovn P-
MO!
Pklad: chceme zakzat smr 906
viz pedchoz pklad.
Volme: 20 111
Pak vytme nap. 90655. Ve sku-
tenosti se vyt 111 90655...
21 a 22 pppppppppp pppppppppp
pppppppppp pp [ - ]
p = 0 a 9, #, *= **, pauza = *1, ekej
na tn = *2
p.. je spojovac slo na opertora 1
(21) nebo 2 (22).
Krom sel a # lze zadat:
* tento znak se zape tak, e zmak-
neme dvakrt *,
pauza tento znak se zape tak, e
zmakneme * a 1,
ekej na tn tento znak se zape tak,
e zmakneme * a 2.
ekej na tn je funkce, kdy je te-
ba ekat na odpov (potvrzen) ope-
rtora nahrazuje pauzu s promn-
nou dlkou. Detekuje tny 350 a
850 Hz sdobou trvn vt ne
60 ms. (Router na tn ek 8 s ne-
pijde-li nebo se nevyhodnot z dvo-
du ruen i tlumu pokrauje ve vol-
b jakoby tn vyhodnotil.)
Pauza m dlku 0,5 a 5,0 s (viz
parametr 31). Vloenm pauzy se pi
vyten sla krom pauzy jet ge-
neruje informan tn do telefonu vo-
lajcho. Tn je uren pro kontrolu in-
nosti routeru.
Pauza je automaticky vloena za
slo pstupu na sttn linku (na po-
bokovch stednch) a za spojova-
c slo opertora.
31 k
k = 0 a 9 [ 1 ]
k = dlka pauzy podle vzorce
t = 0,5 + k 0,5 [s].
Pro k=0 je pauza 0,5 s,
pro k=9 je dlka pauzy 5 s.
32 k
k = 0 a 9 [ 7 ]
k = poet zazvonn, ne router vy-
zvedne voln podle vzorce
poet = 1 + (k 2).
Pro k = 2 zved po 5.zazvonn.
Pro k = 0 je aktivovna speciln funk-
ce. Router zved po 15. zazvonn a
lze ho DLKOV programovat do 5 s
po vyzvednut uivatele vytoenm #.
33 m
s = 0, #, * [ 0 ]
Ukonovac znak, pi m =0 je funk-
ce vypnuta. Ukonovac znak se vkl-
d na konec vytenho sla, pokud
se vyt spojovac slo na operto-
ra 1 nebo 2 a po dobu 3 s se nevyto-
ilo dn slo (rozpoznn konce
volby).
Pklad: m = #. Volme 603123456,
smrujeme pes opertora 1 se spo-
jovacm slem 555. Pak router vyt-
555 pauza 603123456 (3 s) # .
34 z
z = 0 a 4 [ 0 ]
Poet sel, kter se umazvaj od
zatku volenho sla.
Pklad: z = 2. Volme 0049123456,
smrujeme pes opertora 1 se spo-
jovacm slem 555. Pak router vyt-
555 pauza 49123456.
35 hhhh
h = 0 a 9, #, * [ 0000 ]
Heslo pro pstup do programov-
n. M pevn formt 4 znaky, lze pou-
t i znaky * a #.
POZOR zapomenut heslo nelze
obnovit, pouze lze vymazat celou pa-
m EEPROM!
36 nnnnnnnnnn nn
n = 0 a 9, #, * [ - ]
slo, kter vyto router pro spo-
jen sprogramovacm automatem
opertora po volb #* na telefonu ui-
vatele. (Pokud nen slo nastaveno,
tak #* = ##.)
37 st, 38 st, 39 st, 30 st
s = 0 a 9; t = 0 a 9, * [ - ]
slo, kter se vyt pro pstup
na sttn linku (na pobokov sted-
n). tme znakem * nahradit libo-
voln slo.
POZNMKA: pi nastaven pstupu
na sttn linku se automaticky zmn
oznamovac tn na pobokov ozna-
movac tn.
Pklad: pstup na sttn linku je 80
a 84, 90 a 94 a 0. Pak volme
37 8*, 38 9*, 390.
8#
Pepis pamti routeru zkladnm
nastavenm tj. uveden do zkladn-
ho stavu. Hodnoty jednotlivch para-
metr jsou uvedeny v hranatch z-
vorkch.
POZOR pemae vechna Vae na-
staven!
9
Ukonen programovac sekvence,
po volb 9 je potvrzovac tn a zav-
en (odpojen) routeru.
Technick parametry routeru
Volba:
tnov DTMF 100 ms/100 ms,
impulsn nen povolena.
Impedance vstupu a vstupu:
600 20 %.
Napjen RDJ1-B zlinky,
Umin = 24 V: - vklidu < 15 A,
- bhem vyten < 10 mA,
- bhem hovoru < 1,5 mA.
(Linka mus mt napt alespo 15 V
pi proudu 15 mA. Pokud tomu tak
nen, je nutno pout sov napje.)
Napjen RDJ1-C: sov napje
12 a 20 V/80 mA (2 VA).
Na konektoru je + pl
ve stedu, je okolo.
Prchoz tlum: <1 dB/600 .
Teplotn rozsah: 0 a 40 C.
Detekce tnu:
350 a 850 Hz, t >60 ms.
Signalizace routeru
Oznamovac tn:
300 + 600 ms/425 Hz.
Pobokov oznamovac tn:
trval 425 Hz.
Potvrzovac tn: 300 ms/425 Hz.
Chybov tn pln:
7 50 ms/425 Hz,
cel parametr se mus
programovat znovu.
Chybov tn sten:
3 50 ms/425 Hz,
pouze se nezape zadan
znak, lze opakovat nebo
pokraovat vdanm parametru.
Informace o vyten sla:
50 ms/600 Hz,
vyslan pi vloen pauze
pi vyten sla.
Pihlen do programovn:
3 300 ms/425 Hz.
Dal informace lze zskat na
www.volny.cz/jitjel a ppadn dotazy
nebo naprogramovan PIC na adre-
se romjel@volny.cz .
30
Blika na kolo
bez bateri
David Turo
Jako zdroj pouv tento blika dynamo. Napjen blikae zadn-
ho svtla z dynama m urit vhody - mn starost, spora pe-
nz za baterie, neomezen ivotnost a pzniv vliv na kondici.
Obvod tvo multivibrtor se zdro-
jem stabilnho proudu a omezovaem
napt 6,2 V. Ten je dleit pro to,
aby se nesplila rovka pednho
svtla zvenm naptm. Deska s
plonmi spoji je navrena pro ums-
tn do klasick zadn svtilny na blat-
nku nebo dovnit erven odrazky,
kter se namontuje pod sedlo. V od-
razce vzadu vyzneme otvor pro des-
ku s plonmi spoji a vyvrtme vpedu
opatrn dry pro LED. Desku oet-
me lakem proti vlhkosti.
Desku s plonmi spoji i hotov
modul lze objednat na adrese:
POWERHOUSE s. r. o., Pernerova
321/20, 718 00 Ostrava Kuniky.
Seznam soustek
R1 10 k, SMD 1206
R2 68 k, 1206 (TR212)
R3 47 k, 1206
R4, R5 3,3 k, 1206 (TR212)
R6 20 , TR212
T1, T2 BC337-40, BC847B
T3 BC327-40, BC807-40
D1 a D3 L53SRC-C apod.
D4 BZX83V3,6
D5 1N4148
D6, D7 BZX85V5,6
C1 4,7 F/16 V, rad.
C2 1 F/16 V, rad.
C3 100 F/16 V, rad.
Obr. 1. Zapojen blikae na kolo
Obr. 2. Dv varianty desky s plonmi spoji
a rozmstn soustek na deskch
(pohled ze strany spoj)
Kotisa, Z.: Nf zesilovae - 3. dl:
Tranzistorov vkonov zesilo-
vae. Vydalo nakladatelstv BEN
- technick literatura, 96 stran
A5, obj. . 121111, 149 K.
Ve tetm dle publikace o nzkofrekvennch
zesilovach se autor dostal kpopisu konstruk-
ce klasickch tranzistorovch zesilova. Vlast-
nmu popisu konkrtnch projekt pedchz
nkolik odstavc nezbytn teorie a teoretickch
vah. Stavba klasickho zesilovae je ponkud
obtnj a finann nronj ne tomu bylo
u integrovanch zesilova. A to i ztoho dvo-
du, e se zde dosahuje vych vstupnch
vkon spouitm klasickch diskrtnch sou-
stek.
Kniha obsahuje stavebn nvody na zesilo-
vae s klasickmi bipolrnmi tranzistory
svstupnmi vkony 20 W, 40 W, 150 W adle
s tranzistory MOSFET s vstupnmi vkony
60 W, 70 W a 350 W.
Vacek, V.: Sriov komunikace
ve WIN32. Vydalo nakladatelstv
BEN - technick literatura, 128
stran B5, obj. . 111943, 199 K.
Clem tto publikace je seznmit tene
smonm postupem programovn obsluhy
sriovho portu a datovho telefonnho mode-
mu s vyuitm API slueb jdra operanho
systmu MS Windows. Kniha je urena pede-
vm pro programtory, kte ji maj s progra-
movnm ve Windows zkuenosti a v knize je
popsna pouze konstrukce API ve WIN32
(WINDOWS 95/98/ME/NT) s ukzkou jedno-
ho zmnoha monch postup, jak procedury a
sluby API pro obsluhu sriovho zazen vy-
ut. U pkladu je pouit programovac jazyk C,
ale nzvy obslunch procedur i ostatn struk-
tury API jsou i pro jin jazyky shodn.
Knihy si mete zakoupit nebo objednat na dobrku
v prodejn technick literatury BEN, Vnova 5, 100
00 Praha 10, tel. 2 7482 0411, 2 7481 6162, fax 2 7482
2775. Dal prodejn msta: Jindisk 29, Praha 1, sady
Ptatictnk 33, Plze; Cejl 51, Brno; eskobratrsk
17, Ostrava, e-mail: knihy@ben.cz, adresa na Internetu:
http://www.ben.cz. Zsielkov sluba na Slovensku:
Anima, anima@dodo.sk, Slovenskej jednoty 10 (za Nrod-
nou bankou SR), 040 01 Koice, tel./fax (055) 6011262.
31
To jsou vodn slova z popisu kvalitn-
ho vf zesilovae pro 2 m psmo, kter byl
zveejnn v 1. sle znmho asopisu
DUBUS z roku 2002, od Petera Hoefsloo-
ta, PA3BIY. Jak dle konstatuje autor,
problmy nzkoumovch zesilova jej
zajmaly odjakiva a jeden z prvch, kter
navrhl, ml dosti podstatnou zvadu - os-
ciloval. Dnen modern polovodiov prv-
ky umouj doshnout dve nemyslitel-
nch parametr jak po strnce umu, tak
zpracovn silnch signl. V nsleduj-
cch kapitolch bude vnovna pozornost:
- teorii pomru signl/um z nkolika hle-
disek,
- dosaen velkho dynamickho rozsahu
pedzesilovae vetn strunho pehledu
souasn techniky,
- nvrhu idelnho pedzesilovae,
- obvodovmu een a praktickmu pro-
veden,
- stabilit,
- dosaenm vlastnostem u navrenho
zesilovae.
Pomr signl/um
Co nejmen um je zcela logick po-
adavek na prvn stupe kadho VKV
pijmae nebo pijmac sti transceive-
ru. Je vak teba si uvdomit, e dn
zesilova nevylep pomr s/, kter na-
mme na vstupnm konektoru, tedy um
pichzejc z antny. Naopak - jeho zhor-
en je definovno prv umovm slem
danho zesilovae. Pochopiteln se sna-
me, aby um na vstupu byl co nejmen,
i zde je vak urit nepekroiteln hrani-
ce dan galaktickm umem. Pomry si
nejlpe znzornme na obr. 1.
umov rove, kterou dostvme
z antny, je zvisl na okol a na kmitotu.
Tato rove souasn udv minimln
rove uitenho signlu, kter jsme
schopni pijmat. Jako zajmavost je vhod-
n uvst tabulku okolnch rovn (v dB
i stupnch K) pro 435 a 145 MHz - ve dru-
hm ppad jednak v podmnkch neza-
moench prmyslovm ruenm, jednak
v mstskm prosted (tab. 1). Kad
um pichzejc na zesilova znehodno-
cuje vsledn pomr s/. Minimln okoln
um meme definovat bu v dB nad ter-
mlnm umem pi T
0
(= 290 K), nebo vy-
jdit v odpovdajcch stupnch Kelvina,
pi kterch by ml termln um stejnou
hodnotu.
P
n
= k.T.B [W; Ws/K, K, Hz] [1],
kde P
n
je umov rove, k tzv. Boltz-
mannova konstanta (1,38.10
-23
) a B je
e psma. Vzorec [1] popisuje pomry
mezi antnou a pedzesilovaem jako u-
mov vkon P
n
. umy pichzejc na
vstup se staj a v zeslen G ji dn
umy neuvaujeme - ty jsou transformo-
vny na vstupn rove. Uvaovan e
psma je obvyklch 2,4 kHz. Signl
130 dBm odpovd vkonu 1.10
-16
W.
S pouitm uveden rovnice T to odpovd
pi i psma 2,4 kHz teplot 3019 K.
Dynamick rozsah
Velmi potebn vlastnost zesilovae je
schopnost zpracovat siln signly. Pokud
budou pichzet na vstup jen slab sign-
ly, dn zkreslen i vzjemn ovlivov-
n se neprojev. V tom ppad nen ani
nutn njak omezovat vstupn ku ps-
ma. Jin je ovem situace v ppad, kdy
krom slabch signl se objev na vstu-
pu i signl mnohonsobn silnj. U iro-
kopsmovch zesilova to me bt
i signl z oblasti mimo potebn kmitoto-
v rozsah.
Podvejme se, jak to vypad se sou-
stkami. Bn uvanm aktivnm prv-
kem pro pedzesilovae je tranzistor
MGF1302. Lze s nm doshnout umov-
ho sla 0,35 dB na 145 MHz, ale odolnost
proti silnm signlm je mal - IP
3

se po-
hybuje v mezch -7 a -13 dBm. Nkter
dve pouvan typy jsou z tohoto hledis-
ka vhodnj - nap. s BFT66 lze dosh-
nout IP
3

dokonce a +10 dBm, na druh
stran zase jeho umov vlastnosti jsou
hor a umov slo takovho zesilovae
se pohybuje v oblasti 1,5 dB. Obas se
nkdo pokou experimentovat s vkono-
vmi GaAs FETy, jako je nap. MGF1801,
a u tch je situace pznivj. umov
slo je v oblasti 0,2 a 0,3 dB a IP
3

podle
typu kolem +1,5 dBm. Souasn modern
soustkov zkladna vyvinut zvlt
pro technologie PCS (Personal Communi-
cation Systems) jako DECT na 1900 MHz
a GSM na 900 nebo 1800 MHz m vyni-
kajc vlastnosti i pro kmitotovou oblast
VKV zajmajc radioamatry. Dvj di-
vize polovodi firmy Hewlett Packard
(dnes Agilent) vyvinula srii polovodio-
vch prvk PHEMT, se ktermi lze
doshnout umovho sla kolem 0,5 dB
v oblasti 1 GHz pi vynikajcm IP
3

+7 dBm.
Kad vhoda je ovem na druh stran
vyvena njakm nedostatkem. V tomto
ppad je to velk proud elektrodou D,
nkde mezi 40 a 80 mA. Pro sov za-
zen je vak vt pkon mlokdy limituj-
Vf pedzesilova
s malm umem
Zde popsan zesilova vyuv nejmodernj technologii prvk PHEMT,
umoujc sestrojit zesilova se umovou rovn pod 0,3 dB pi vstupnm
IP
3
+2,5 dBm. Takov parametry jsou uniktn a dosud dn komern
vyrbn pedzesilova pro dvoumetrov psmo jich nedosahuje. Navc,
zesilova je naprosto stabiln.
Tab. 1. Pomr s/ na vstupu a vstupu zesilovae
Obr. 2. Schma
zapojen zesilovae
V tabulce jsou uvedeny daje pro pjem signlu s rovn
-130 dB (odpovd podle vzorce [1] teplot 3019 K ) pi umo-
vm sle zesilovae 0,8 dB (= 59 K). Kdy zmenme umov
slo na 0,3 dB (= 21 K), zskme drastick vylepen pro p-
jem v psmu 70 cm (nap. pro EME spojen) odpovdajc asi
3,5 dB s/, ale v mstskm prosted se vylepen parametr
pedzesilovae prakticky neprojev.
pi umovm sle zesilovae 0,8 dB 0,3 dB

vstup vstup vstup
okoln rove [dB] [K] s/ [dB] s/ [dB] s/ [dB]
nzk, 435 MHz 0,15 10 24,8 16,4 19,9
nzk, 145 MHz 2,28 200 11,8 10,7 11,4
vysok, 145 MHz 8,97 2000 1,8 1,7 1,74
(msto)
RF in
ATF54143
con.
(okoln um + umov slo zesilovae) x zeslen
G +
zesilova
signl x zeslen
umov rove
na vstupnm konektoru s/
rove signlu [K]
okoln rove umu [K]
umov slo
zesilovae [K]
Obr. 1.
32
cm faktorem. PHEMT je zkratka Pseu-
domorphic High Electron Mobility Transis-
tors. Tato struktura bv v literatue zn-
zorovna jako oboustrann list, ve
kterm se elektrony pohybuj od S k D.
Stabilita
Jak se nakonec ukzalo, nejvt pro-
blm byl se stabilitou navrenho zesilo-
vae. Pouit FET ml mezn kmitoet
v oblasti 15 GHz a na VKV je jeho zesle-
n vt ne 30 dB. Oscilace se prokzaly
v oblasti 2 a 5 GHz podle Murphyho z-
kona v moment, kdy byl cel zesilova
zakrytovn. Oscilace zapiinila indukn
vazba mezi elektrodou S a nevhodnm la-
dicm kondenztorem ve vstupnm obvo-
du. Bylo nutn pidat trimr a sriovou in-
duknost do elektrod G a D - pak byla
stabilita vynikajc, co prokzalo men
v rozsahu 130 MHz a 10 GHz.
Nvrh idelnho
zesilovae
lasti 0,1 dB. Problm je
pouze v dobrm pizpso-
ben antnn impedance
(50 ) ke vstupn impe-
danci tranzistoru, aby zde ztrty byly co
nejmen. Musme proto zajistit, aby byl
co nejvt rozdl mezi psma samot-
nho vstupnho obvodu (cvky) Q
n
a t-
ho umoujcho pokrt poadovanou
i psma se zapojenmi ladicmi prvky
Q
l
. Cvky maj na 2 m psmu Q v rozmez
300 a 600; kdy dosadme pro pokles
3 dB i psma 20 MHz, bude Q
l
= 144/
/20 = 7. Za tchto pedpoklad bude ztr-
ta mezi 0,1 a 0,2 dB. Obecn je ztrta
na vstupu popsna matematickm vra-
zem
IL = 20.log [Q
n
/(Q
n
- Q
l
)] [2]
Zapojen
Schma na obr. 2 neskrv dn
tajnosti. Vstupn obvod sestv z kapacit
C1, C2 a cvky L1, vinut mdnm po-
stbenm drtem 2 mm na vrtku o
6 mm. Pi vzdlenosti mezi zvity 2 mm
doshneme Q kolem 500. Induknost je
65 nH. e psma pro pokles -3 dB je
nastavena na 20 MHz, co je dobr kom-
promis mezi selektivitou a ztrtami. Na
100 MHz je zisk snen o 12 dB ve srov-
nn se 145 MHz a pdavn tlum pak
bude 0,1 a 0,15 dB. L2 a L5 jsou nasta-
veny experimentln tak, aby k faktor byl
vt ne 1 a nedochzelo k zkmitm, L2
je zhotovena z CuAg drtu 1 mm, m
1 3/4 zvitu na 3,5 mm (pouijte vrtk
tohoto prmru) a je zapojena jako ms-
tek mezi elektrodou G a ladic kapacitou.
L5 je velmi mal induknost v srii s elek-
trodou D (asi 4 nH). Je tvoena kouskem
asi 4 mm irokho holho psku spojuj-
cho D s R9. Induknosti L6 a L7 - 1 zvit
drtu 1 mm vinutho na vrtek o pr-
mru 3,5 mm se stoupnm 1 mm. Poui-
t tranzistor je FET typu ATF54143 a po-
tebuje kladn napt na hradle (G). Je
vyuito aktivnho zapojen, kter zajiuje
konstantn proud mezi 60 a 70 mA, te-
kouc pes R6 hradlem i pi zmnch tep-
loty, a zmnou R6 je mon jej ovlivnit.
Konstrukce
Cel pedzesilova je zapojen na des-
ce oboustrannho plonho spoje.
Vesms jsou pouity SMD soustky,
v kadm ppad tranzistor T1 zapojme
a jako posledn, cvky L6 a L7 jsou
umstny z druh strany desky s plon-
mi spoji, aby nedochzelo k nedoucm
vazbm. L3 a L4 jsou umstny pravohle
k L1, ppadn tak z druh strany desky
s plonmi spoji. Na obr. 2 vidme prove-
den plonch spoj, na obr. 3 osazen
soustkami. Pi pjen pouvejte mikro-
pjeku a tenkou (1 mm) cnovou pjku.
(Dokonen - rozpiska soustek - na s. 46)
2QX
Obr. 2. Des-
ka s plon-
mi spoji ze-
s i l o v a e
(m. 1:1)
Obr. 3. Roz-
loen sou-
stek
Dnes jsou k dispozici tranzistory, kte-

r samotn vykazuj umov slo v ob-
33
POCTACE
a INTERNET
Rubriku pipravuje ing. Alek Myslk, INSPIRACE, alek@inspirace.cz
Nzorn obrzky meteorologick situace nad nam zemm nebo nad celou Evropou, kter vdme
kad den v televiznch pedpovdch poas, vydaj asto vce informac, ne zasvcen koment.
Pochzej z meteorologickch druic a v naem asopise u byl uveejnn i nvod na konstrukci pij-
mae a dekodru pro jejich pm zskvn (na 137 MHz nebo 1,7 GHz). Nicmn nen to jedin zp-
sob, jak takov obrzky zskat. Velice aktuln meteorologick mapy i dal meteorologick daje a grafy
najdete na webu eskho hydrometeorologickho stavu (HM).
Druicov oddlen HM (sek
meteorologie a klimatologie, odbor dis-
tannch metod a informac) m sv
pracovit na jinm okraji Prahy 4,
na Libui (Kolarovova 942). Poloha pra-
covit zajiuje tm dokonal hori-
zont, nezbytn pro pjem dat z meteo-
rologickch druic. Prvn systm pro
pjem digitlnch obrazovch dat z dru-
ic NOAA byl instalovn na pracoviti
koncem roku 1978 a slouil s menmi
pravami a do z 1995. Na podzim
1991 byl nainstalovn systm SDUS
pro pjem analogovch dat druice
METEOSAT. Sestval z antny o pr-
mru 3 m, pijmae pro kmitotov
psmo 1,7 GHz, digitalizan karty s fi-
remnm softwarem a potae (PC-
286!). Data z tohoto systmu byla a
do z 2000 vyuvna nap. i pro tele-
vizn pedpovdi poas na T1.
V prosinci 1994 byla nainstalov-
na prvn st systmu PDUS pro pjem
digitlnch dat druice METEOSAT.
Tvo ho antna o prmru 3 m, pij-
ma pro psmo 1,7 GHz, dekdovac
jednotky a dic a zpracovatelsk po-
ta (VAX4000-90A). Druh st syst-
mu pro pjem digitlnch dat z druic
NOAA (systm HRPT) byla nainstalo-
METEOROLOGICK MAPY
Z INTERNETU
Druicov oddlen eskho hydrometeo-
rologickho stavu m sv pracovit na
jinm okraji Prahy v Kolarovov ulici 942
34
tm nijak administrativn omezovny,
zjemci o pjem dat (a v reimu HRPT
nebo APT) sta podit si vhodn pij-
mac zazen.
Krom radiometru AVHRR je na
druici ada dalch pstroj - podrob-
nj dokumentaci k jednotlivm p-
strojm a formtm dat lze nalzt nap.
na adrese http://www2.ncdc.noaa.gov/
docs/klm/index.htm (v anglitin).
Popis snmk NOAA
poskytovanch na internetovch
strnkch HM
Na webu HM jsou zpracovan
snmky ze vech pijatch pelet druic
NOAA v nkolikadennm archivu a ve
tech rznch geografickch projekcch:
Evropa, Stedn Evropa a esk repub-
lika.
Meteorologick druice NOAA
vna na jae 1995. Systm HRPT ses-
tv z pohybliv antny o prmru 3 m,
pijmae pro psmo 1,7 GHz, dekdo-
vacch jednotek, jednotky pro navdn
antny (ta mus bhem pjmu dat sle-
dovat druici s pesnost na desetinu
stupn) a stejnho potae, kter je
vyuvn i pro pjem dat z druice
METEOSAT.
sten zpracovn dat z obou
druic probh na potai VAX4000-
90A, konen zpracovn do uivatel-
sk podoby, distribuce produkt a archi-
vace originlnch dat se zajiuj na po-
tach Challenge-S a Indigo2 firmy
Silicon Graphics.
Data systmu PDUS jsou vyuvna
jednak pro vnitn poteby HM, jed-
nak jsou pes Internet zpstupnna vy-
branm externm uivatelm. Od z
2000 jsou tato data vyuvna i v ped-
povdch poas esk televize. Zpra-
covan snmky z druic NOAA jsou
voln dostupn pes Internet.
Druice NOAA
Nzev tchto druic je zkratkou pro
National Oceanic and Atmospheric
Administration (http://www.noaa.gov/),
americk vldn agentury, kter tyto
druice provozuje. Z dvodu urit kon-
strukn odlinosti se pro nejnovj s-
rii tchto druic (NOAA 15, 16 a 17) t
pouv oznaen NOAA-KLM.
kanl 3B 3,55 - 3,93 m
infraerven zen,
resp. tepeln zen
kanl 4 10,3 - 11,3 m
tepeln zen
kanl 5 11,5 - 12,5 m
tepeln zen
Prvn ti kanly pracuj vlun v od-
raenm slunenm zen, posledn
dva jsou ist tepeln a kanl 3B je
smen (v dennch hodinch, v noci
je rovn ist tepeln). Kombinac dat
z prvnch t kanl je mon pi zpra-
covn zskat nap. tzv. vegetan in-
dex, charakterizujc mnostv zelen
hmoty na sledovanm zem.
Geometrick rozlien je pro oblast
pod druic (v nadiru) 1,1 x 1,1 km, pro
okraj snmanho psu zem asi
2,5 x 5 km. Druice snm nepetrit
ps zem irok piblin 3000 km, da-
ta jsou v plnm rozlien vyslna ui-
vatelm v relnm ase. Krom toho
druice zaznamenv veker name-
n data s umle snenm rozlienm
(4 x 4 km, tzv. Global Area Coverage,
formt GAC) a vybran zem v plnm
rozlien (Local Area Coverage, formt
LAC) na palubn zznamov mdia
a na vzvu dicho stediska je pedv
k trval archivaci. Z toho vyplv, e
data v plnm rozlien je mon zskat
pouze z tch oblast, kter jsou snm-
ny, a pouze tehdy, kdy je druice v p-
mm dohledu pijmac stanice. Pro pi-
jmac stanici HM v Praze je tato ob-
last na vchod ohraniena Uralem, na
jihovchod oblast Perskho zlivu, na
jihu centrln Saharou, na zpad ste-
dem Atlantiku, na severozpad Grn-
skem a na severu picberkami. Dl-
ka nejdelho monho peletu je asi
15,5 minuty, m je pelet zpadnj
nebo vchodnj, tm je dlka peletu
(tj. doba, po kterou je druice nad mst-
nm horizontem) krat. Data jsou sn-
mna a vyslna rychlost 6 obrazovch
dek za sekundu, kad dek obsa-
huje 2048 obrazovch bod, v kadm
bod jsou data reprezentovna pro
kad z pti penench kanl deseti-
bitovou hodnotou. Data jsou penena
v psmu 1,7 GHz. Z uvedench da-
j nap. vyplv, e objem dat z jednoho
zachycenho peletu me doshnout
a asi 128 MB.
Krom digitlnho penosu HRPT
existuje t jednodu a mn kvalit-
n penos analogov, nazvan APT
(Automatic Picture Transmission). Za-
tmco pro pjem digitlnch dat (HRPT)
je zapoteb navdn parabolick an-
tna (nap. systm VCS na Libui pou-
v antnu o prmru 3 m), pro APT
postauje dostaten citliv vesm-
rov antna (v psmu 137 MHz).
V provozu jsou vdy dv druice, je-
jich roviny obnch drah jsou vi
sob otoeny o 90 stup. Tm se za-
jist snmn libovolnho msta na Zemi
nejmn 4x za 24 hodin.
Pjem, zpracovn a (re)distribuce
dat AVHRR z druic NOAA nejsou za-
Druice NOAA maj tzv. polrn dr-
hu, kter m vi rovin zemskho
rovnku sklon 98 a 99 stup v-
ka drhy je v rozmez 810 a 870 km
a obn doba piblin 100 minut. Po-
sun drhy mezi dvma sousednmi ob-
lety je na rovnku piblin 25,5 stupn
(smrem na zpad). Drha je hliosyn-
chronn, tj. druice pelt uritou ze-
mpisnou ku vdy ve stejnm mst-
nm ase.
Hlavnm pstrojem vech druic
NOAA je estikanlov skenujc radio-
metr, oznaovan AVHRR (Advanced
Very High Resolution Radiometer, po-
drobnji viz www2.ncdc.noaa.gov/
docs/klm/html/c3/sec3-1.htm). Pokrv
nsledujc spektrln rozsahy:
kanl 1 0,58 - 0,68 m
erven oblast spektra
kanl 2 0,725 - 1,0 m
blzk infraerven zen
kanl 3A 1,58 - 1,64 m
infraerven zen
Snmky Evropy, stedn Evropy
a esk republiky z druice NOAA
Kanly 1 a 2
Tyto dva kanly poskytuj podobn
daje. Pi zbnm pohledu se snm-
ky bl bn ernobl fotografii zem-
skho povrchu a oblanosti. Rozdl
mezi nimi je pedevm v zobrazen ve-
getace - na snmcch v kanlu 2 je ve-
getac pokryt povrch vrazn svtlej.
Protoe naopak vodn plochy jsou v ka-
nlu 2 tmav, je odlien (vegetac
pokryt) pevniny od moe v kanlu 2
daleko snaz.
35
Kanl 3B
Toto je jedin kanl, kde se uplatuje jak odraen slu-
nen zen, tak tepeln vyzaovn zemskho povrchu
a oblanosti. Snmky jsou zobrazovny tak, aby v nonch
hodinch odpovdaly snmkm v kanlech 4 a 5 - tedy vysok
(studen) oblanost ble, tepl objekty tmav. V dennch
hodinch tak odraen komponenta tohoto kanlu zpsobuje
ztmavnut objekt - m vce odrej, tm se jev tmavj.
Snmky z kanlu 3A na webu nenaleznete, operativn softwa-
re jejich zpracovn zatm neumouje.
Kanly 4 a 5
Oba tyto kanly snmaj pouze tepeln zen - energii
vyzenou zemskm povrchem, vodnmi plochami a obla-
nost. m je objekt teplej, tm vce z a tm vce energie
radiometr druice zachyt. Snmky jsou zobrazovny tak,
e nejchladnj objekty (zpravidla nejvy oblanost) jsou
zobrazeny ble, nejteplej tmav ed a ern.
kanl 1 kanl 2
kanl 3B kanl 4
kanl 5
kanl TBB kanl RGB
36
TBB
Snmek z kanlu 4 je teplotn oka-
librovn a peveden do barevn kly
po 5 stupnch pro zporn hodnoty, pro-
toe pro meteorologick ely jsou d-
leit zejmna teploty hornch hranic
oblanosti (obvykle zporn), kter vy-
povdaj o vce oblanosti.
RGB
Vcekanlov barevn syntza pat
k metodm, kter umouj zskat z rz-
nch spektrlnch psem vce informac
(nap. o typu oblanosti) ne z jednotli-
vch kanl pouitch samostatn. Ba-
revn sloky, ze kterch vznik barevn
obraz - erven, zelen a modr (R,
G a B) se piad jednotlivm zvolenm
kanlm. Rzn objekty se v jednotli-
vch kanlech projevuj odlin a tak
v jejich RGB kombinaci maj rzn ob-
jekty rznou barvu, kter po jistm tr-
ninku umouje snaz klasifikaci ob-
jekt na snmcch.
V souasnosti se pouvaj tyto kom-
binace - denn hodiny: R - kanl 1, G -
kanl 2, B - kanl 4, non hodiny: R -
kanl 3B, G - kanl 4, B - kanl 5.
Na snmcch se potom rzn objekty
i typy povrchu projev nsledovn -
V tto tabulce na adrese
www.chmi.cz/meteo/sat/NOAA/prod/
si vyberete poadovan obrzek
V tabulce na www.chmi.cz/meteo/sat/
NOAA/predikt/ je pehled pelet druic
NOAA - uknutm na tabulka nebo obrzek
se dostanete ...
... a k jeho grafickmu znzornn
... k tabulce parametr peletu ...
v dennch hodinch: vodn plochy -
tmav mode a ern, tern bez ob-
lanosti a snhov pokrvky - zelen,
tmavozelen a hnd, snh, nzk
a stedn oblanost - rzn odstny lu-
t, hust vertikln mohutn oblanost
- ble a modroble, dk vysok obla-
nost - namodrale, svtle mode, - v no-
nch hodinch: vodn plochy - ern,
tern bez oblanosti a snhu - tmav
ed, snh - svtle ed, nzk obla-
nost a mlhy - ervenohnd, okrov,
hust vertikln mohutn oblanost -
ble, dk vysok oblanost - mode.
Poadovan obrzek si podle data,
hodiny a typu (kanlu) vyberete na
strnce http://www.chmi.cz/meteo/
sat/NOAA/prod/. Na adrese http://
www. chmi . cz/ meteo/ sat/ NOAA/
predikt/ je tabulka jednotlivch pelet
druic NOAA s odkazy na tabulkov
nebo grafick vyjden jejich para-
metr (viz obrzky).
Druice NOAA nejsou jedinm zdro-
jem meteorologickch map - je tu jet
druice METEOSAT a na webu HM
najdete i dal zajmav obrzky a grafy.
O tom a v ptm sle.
ETINA NA INTERNETU
Na adrese www.cestina.cz najdete skvl strnky o vem, co souvis
se specifickmi vlastnostmi na krsn matetiny a jejm pouvnm
v potach a na Internetu z pohledu technickho i filozofickho, i o esk
odborn terminologii.
37
JEDNODUCH LADIC LCD TERMINL
:1000000000308A001229000000000A108A100A112C
:10001000820720340C34013406340A108A100A1185
:100020008207303431343234333434343534363476
:100030003734383439344134423443344434453429
:1000400046340A108A100A1182075234653461342A
:10005000643479342E342E342E34003412080319CB
:100060003E2801308D008C018C0B34288D0B3328F9
:1000700027308C008C0B3A28920B312800340F303B
:10008000860519088C008C0EF0308C050C0886044F
:10009000000086150000861100348610F1306600DD
:1000A00006150000861500000608F0399900861133
:1000B0000000861506089800980E0F3098058611E6
:1000C00001306600190818048D000D089800981B6F
:1000D0004E2886109608031D8614000006110000A5
:1000E000861117089800980E0F3098051808990087
:1000F0003F2017080F399800180899003F20003456
:10010000FF308500E8306500F13086000130660080
:100110008E01643092002E200130900004301002D5
:1001200003189A28033099003F20053092002E20B2
:10013000900A8E28023099003F209001043010026E
:100140000318AB28100805209100960111089700AC
:100150004D20900A9E28162994010130120294071E
:100160001408803895009601150897004D2000343A
:1001700011088C000C300C020319D3280A300C0231
:100180000319DB280D300C020319DB2808300C02A0
:100190000319E1280E300C020319E6280F300C0277
:1001A0000319E828EA289601013097004D20023013
:1001B00092002E20F0280130920001309300AC20F4
:1001C000F0289601103097004D20F0280512F028F5
:1001D0000516F02801309600110897004D20F028F0
:1001E000003408308C000618F32890018C1706297B
:1001F0008C1306290310900C061890170C1706296B
:100200000C138C0BFA2810088D00112919308C1B47
:1002100006308D008D0B0A298C1BF8280C1B002939
:10022000FA28242984018301061480280C309100C7
:10023000B820900110082120003803192329900AC2
:100240009100B8201A29F1280D088F00851D2C294E
:100250000F089100B8204D290F088C008C0E0F302C
:100260008C050C080D20900010089100B8200F0894
:100270000F390D20900010089100B8202030910017
:10028000B8200E088E0A05300E02031D4D290130DC
:0E029000920001309300AC208E012329630000
:02400E00F93F78
:084000000E0006000300080099
:00000001FF
;PIC16F84
:1000000000308A001F29000000000A108A100A111F
:10001000820728340C34013406340A108A100A117D
:100020008207303431343234333434343534363476
:100030003734383439344134423443344434453429
:1000400046340A108A100A1182075234653461342A
:10005000643479342E342E342E34003412080319CB
:100060003E2801308D008C018C0B34288D0B3328F9
:1000700027308C008C0B3A28920B312800340F303B
:10008000860519088C008C0EF0308C050C0886044F
:10009000000086150000861100348610F1306600DD
:1000A00006150000861500000608F0399900861133
:1000B0000000861506089800980E0F3098058611E6
:1000C00001306600190818048D000D089800981B6F
:1000D0004E2886109608031D8614000006110000A5
:1000E000861117089800980E0F3098051808990087
:1000F0003F2017080F399800180899003F20003456
:10010000FF308500E8306500F13086000130660080
:100110008E01643092002E200130900004301002D5
:1001200003189A28033099003F20053092002E20B2
:10013000900A8E28023099003F209001043010026E
:100140000318AB28100805209100960111089700AC
:100150004D20900A9E282329013013020319B32849
:1001600040309400B428940101301202940714081E
:10017000803895009601150897004D20003411082D
:100180008C000C300C020319DA280A300C02031917
:10019000E2280D300C020319E82808300C0203197C
:1001A000EE280E300C020319F3280F300C0203194D
:1001B000F528F7289601013097004D200230920073
:1001C0002E20FD280130920002309300AC20FD2843
:1001D0000130920001309300AC20FD2896011030D0
:1001E00097004D20FD280512FD280516FD28013039
:1001F0009600110897004D20FD28003408308C002F
:100200000618002990018C1713298C131329031049
:10021000900C061890170C1713290C138C0B072938
:1002200010088D001E2919308C1B06308D008D0B97
:1002300017298C1B05290C1B0D290729312984013D
:100240008301061480280C309100BF209001100813
:100250002120003803193029900A9100BF20272956
:10026000FE280D088F00851D39290F089100BF2039
:1002700064290F088C008C0E0F308C050C080D20A3
:10028000900010089100BF200F080F390D2090003A
:1002900010089100BF2020309100BF200E088E0A68
:1002A00005300E02031D5A290130920002309300DE
:1002B000AC2064290A300E02031D64298E0101302E
:0C02C000920001309300AC203029630054
:02400E00F93F78
:084000000D0001000F00050096
:00000001FF
;PIC16F84
R1, R3 10 k
R2 4,7 k
R4 680
R5 5,1 k
T1 2N3904
U1 78L05
U2 PIC 16F84-04/P
X1 krystal 3,579 MHz
Obr. 1. Schma zapojen LCD terminlu
Pro uvdn do chodu a ladn
rznch konstrukc se me hodit
dle popsan jednoduch LCD
terminl s jednoipovm mikro-
potaem PIC16F84, pipojova-
n ke standardnmu sriovmu
portu (RS232).
LCD terminl me pracovat ve
dvou reimech, kter se vol nastave-
nm propojky J1. Jsou-li vvody rozpo-
jeny (tj. bez propojky), pracuje terminl
jako bn ASCII displej, jsou-li spo-
jeny (propojkou), zobrazuje terminl
vstupn sriov data v hexadecimlnm
formtu. Tento reim je uiten pro
monitorovn libovolnch dat na vstu-
pu sriovho portu.
Zapojen
Schma zapojen terminlu je na
obr. 1. Jeho funkci zajiuje jednoipov
mikropota PIC16F84 (U2). Vstup-
n signl (RX) se pivd na konektor
K1 a je upraven jednoduchm obvodem
s tranzistorem T1. Svtivou diodu D3
lze ovldat softwarovm pkazem v re-
imu ASCII. Kontrast displeje se nasta-
vuje potenciometrem P1. V zapojen lze
pout standardn dvoudkov nebo
i jednodkov estnctiznakov dis-
plej. Terminl me bt napjen z ba-
terie 9 V nebo z adekvtnho sovho
napjee 9 V.
Zapojen je natolik jednoduch, e
ho snadno sestavte na experimentln
destice s plonmi spoji. Destika
me mt rozmr shodn s displejem,
kter s n lze propojit adovm konek-
torem SIP.
Software
Software pro terminl byl vyvinut
v PIC C Compiler od CCS. Jeho zdro-
jov kd lze sthnout z internetov
adresy http: //chaokhun.kmitl.ac.th/
~kswichit/LcdTerm_web/Lcd_Dtm.c.
Hexadecimln vpis program pro
PIC16F84 pro jednodkov a dvoud-
kov displej jsou vpravo.
V reimu ASCII jsou k dispozici n-
sledujc softwarov pkazy:
Smazat displej 0x0C
Pechod na zatek
prvnho dku 0x0D
Pechod na zatek
druhho dku 0x0A
Zpt o jednu pozici 0x08
Zapnut LED 0x0E
Vypnut LED 0x0F
Po odesln pkazu na terminl je
vhodn zaadit pausu 100 ms, u pkazu
Smazat displej 2 ms. Rovn po zapnut
terminlu je zapoteb vykat alespo
120 ms ped odeslnm pkaz nebo
dat na terminl.
Hexadecimln vpis programu pro jednod-
kov (vlevo) a dvoudkov (vpravo) displej
C1, C2 1 F/16 V tantal
C3, C4 27 pF
C5, C6 100 nF
DP1 LCD displej 16 x 2
D1, D2 1N4148
D3 erven LED 3 mm
J1 propojka
K1, K2 konektor SIP
P1 potenciometr 5 k
Seznam soustek ladicho terminlu
38
FREEWARE PRO PRCI S FORMTEM PDF
PDFsuite je sada nstroj pro pr-
ci se soubory PDF. Pedevm umou-
je vytvoit soubor ve formtu PDF z kte-
rhokoliv programu, z kterho jde tisk-
nout na tiskrnu nainstaluje toti do
Windows tiskov ovlada PDF995
(www.pdf995.com), kter se chov jako
virtuln tiskrna a mete ho zvolit pes
bnou funkci Tisk (Print). Budete vy-
zvni k pojmenovn souboru a jeho
umstn. Nic vc nemuste dlat.
Autorem populrnho a iroce pouvanho formtu dokument PDF je spolenost Adobe a jedi-
nm oficilnm nstrojem pro jeho tvorbu je jej software Adobe Acrobat. Prohle pro formt PDF
spolenost Adobe zdarma. Adobe Acrobat je komern software s cenou pes 10 000 K. Softwarov
nstroje, popsan v tomto lnku, e prci s formtem PDF bez finannch nklad.
Dal soust sady pdf995 je pro-
gram PDFedit995.
PDFedit995
(www.pdf995.com/pdfedit.html)
Program PDFedit995 dovoluje sna-
dno nastavovat parametry tvoench
PDF soubor a dle je upravovat. Jed-
noduch dialogov okno programu m
celkem 15 zloek s nsledujcmi
monostmi:
Autolaunch
Je-li zakrtnuta volba Autolaunch,
po ukonen operace se vytvoen PDF
dokument automaticky zobraz ve va-
em standardnm PDF prohlei. Je-
li zakrtnuto Auto-Email, vytvo se au-
tomaticky e-mailov zprva s PDF do-
kumentem jako plohou (tato funkce
vyaduje e-mailovho klienta kompati-
bilnho s MAPI, jako je nap. Microsoft
Outlook).
Combine
Zvolte-li Combine, pid se prv
tvoen dokument k pedchozmu doku-
mentu vsledkem je tedy jedin PDF
dokument, obsahujc postupn vce
jednotlivch dokument. Tuto volbu lze
vyut k tvorb PDF dokument z mate-
ril z rznch aplikac, jako jsou Word,
Excel, PowerPoint, strnky HTML i jin
dokumenty PDF.
Rotate
Zde lze zvolit otoen strnek (prak-
tick nap. pi zaazovn irokch tabu-
lek z Excelu, prezentac z PowerPoin-
tu nebo nevhodn natoench obrz-
k. Lze zvolit Neotet, Otoit vech-
ny strnky o 90 stup nebo Otoit po-
dle poteby.
Autoname
Volba Autoname uruje zpsob po-
jmenovvn vstupnch soubor. Lze
pout bu standardn dialogov okno
Windows Uloit jako (Save as), auto-
maticky pojmenovat dokument stejn,
jako originl (s koncovkou .pdf) nebo
ukldat vechny PDF dokumenty pod
stejnm jmnem.
Web View
Funkce WebView optimalizuje PDF
dokumenty pro jejich publikaci na web,
pokud webov server podporuje strea-
ming. Soubor se me zvtit.
Fonts
Lze zvolit vyuvn substituce font
(nhradu nejblim vhodnm fontem
tiskrny), nebo uloit vechny pouit
fonty do dokumentu (zaruuje identick
vzhled na vech potach).
Confidential Stamp
Tato funkce umst raztko s a 12
znak dlouhm textem na kadou strn-
ku naposled vytvoenho dokumentu.
Stationery
Velice zajmav funkce, umoujc
vytvet hlavikov papry vytvoen
dokument je umstn do pedem pi-
praven ablony se zhlavm, podkla-
dovm obrzkem, grafikou ap. Takto
vytvoen ablony lze potom nsledn
aplikovat na posledn vytvoen PDF
dokument.
Text
Z vytvoenho PDF dokumentu lze
zkoprovat veker text nebo automatic-
ky vytvoit obsah. (Tato funkce je poui-
teln na libovoln jakkoliv vytvoen do-
kument PDF, protoe ho mete vdy
znovu vytisknout pomoc pdf995.)
Doplkov modul pro HTML umo-
uje pevst PDF dokument na HTML
soubor i s obrzky. Tento modul lze
spustit i samostatn z pkazov dky
- nap.:
"c:\pdf995\res\utilities\
pdfEdit995\HTML Module.exe"
"c:\input folder\mypdf.pdf"
"c:\output folder\myhtml.html"
Image
Kadou strnku PDF dokumentu lze
pevst na obrzek ve formtu JPEG,
JPEG (monochrom), PCX (24bit), PNG
(256), TIF (12nc), TIF (24nc) nebo BMP
Tiskov ovlada PDF995 se nainstaluje
jako dal tiskrna do tiskovho dialogu
Parametry vstupnho PDF souboru lze
nastavit v programu PDFedit995
Do kadho vytvoenho PDF dokumentu
lze doplnit zkladn daje o dokumentu
Ke kadmu souboru PDF lze vytvoit
hierarchick systm zloek
Kadou strnku PDF lze pevst
na obrzek v libovolnm formtu a rozlien
39
(256) v rozlien 1 a 1200 dpi. Obrzky
JPEG s malm rozlienm jsou nap.
vhodn jako tzv. nhledy (thumbnails).
Batch
Dokumenty Microsoft Office lze adit
do fronty pro automatick pevod do
formtu PDF. Je pro to zapoteb ozna-
it pdf995 jako Default Printer. Je-li z-
rove zakrtnuta volba Combine, vytvo-
se ze vech vstupnch dokument je-
din dokument PDF.
Number pages
Dodaten lze oslovat strnky na-
posledy vytvoenho dokumentu PDF
sla strnek jsou pidna doprosted
pod kadou strnku.
Bookmark pages
K poslednmu dokumentu PDF lze
pidat libovoln poet pojmenovanch
zloek, odkazujcch na urit strnky.
Mohou bt vcerovov (hierarchicky
uspodan). Seznam zloek lze sa-
mostatn uloit.
Links
Pro kad text zanajc www.
nebo http:// lze automaticky tvoit
odkazy. Lze zadat i jakkoliv jin text,
pro kter m bt vytvoen urit odkaz.
Document Information
Nsledn lze ke kadmu dokumen-
tu pidat zkladn informace nzev
dokumentu, pedmt, autor, klov
slova a zpsob oteven pi prohlen.
PSHandler
Program lze nastavit tak, e auto-
maticky pevede postcriptov (.ps)
soubory na soubory PDF, pokud na n
dvakrt kliknete.
Dalm programem sady pdf995 je
Omniformat.
Omniformat
(www.omniformat.com)
Omniformat je utilita pro konverzi
dokument (pop. jednoduchou pra-
vu obrzk) mezi vce ne 75 formty
vetn nap. HTML, DOC, XLS, WPD,
PDF, JPG, GIF, TIF, PNG, PCX, PPT,
PS, TXT, Photo CD, FAX a MPEG. Pro
svoje funkce vyaduje nainstalovan
zkladn tiskov ovlada pdf995.
OmniFormat pi pevodu obrzko-
vch formt na text podporuje i OCR,
mus bt ale nainstalovn pslun mo-
dul, kter je rovn zdarma na Internetu.
Um zpracovat vechny formty, s kte-
rmi pracuje OmniFormat.
Program po sputn hld uren
adres a automaticky podle svho na-
staven konvertuje vechny soubory,
kter se v tomto adresi objev. Pevod
lze kombinovat i s jednoduchmi pra-
vami obrzk lze zmnit jejich veli-
kost, pootoit obrzek, nastavit jas, sa-
turaci, sytost a kontrast.
OmniFormat me rovn dynamic-
ky pevdt data XML do kterhokoliv
podporovanho formtu vetn PDF.
Jako ablona pro grafickou pravu se
pouv dokument z Microsoft Wordu.
OmniFormat nahrad vechna pole v ta-
kov ablon hodnotami specifikova-
nmi v souboru XML a potom pevede
dokument do poadovanho formtu.
Dal soust sady pdf995 je Sig-
nature995.
tm pslun volby i zaifrovat. Vsled-
n dokument je uloen do stejnho ad-
rese jako jeho originl s koncovkou
signed.995 nebo securesigned.995.
Co-sign (spolupodpisovn)
Pouije v digitln certifikt k po-
depsn ji nkm jinm podepsanho
(pop. i zaifrovanho) dokumentu (vy-
aduje znalost hesla).
Verify (oven)
Ov digitln podpis a zobraz cer-
tifikty podepsanho dokumentu (vya-
duje heslo).
Pro ifrovn a dekdovn doku-
ment s programem Signature995 je
zapoteb, abyste mli na potai nain-
stalovn Microsoft Internet Explorer 6.0
nebo novj.
Program OmniFormat pevd dokumenty
mezi vce ne 75 formty
Programem Signature995 lze podepisovat,
ifrovat a dekdovat dokumenty PDF, DOC,
XLS, PPT, ZIP a UPDF
Signature995
(www.signature995.com)
Program Signature995 pouv
kryptografick technologie Microsoftu
pro 128-bitov ifrovn DES a nabz
tak vysok stupe ochrany vech inter-
netovch komunikac vetn prvnch
a finannch transakc. Signature995
pouv technologie digitlnch certi-
fikt Microsoftu k tvorb a ovovn
digitlnch podpis. Program lze pout
k zamezen tisku, prav a koprovn
textu i obrzk v dokumentech. Signa-
ture995 podporuje dokumenty PDF,
DOC, XLS, PPT, archivy ZIP a doku-
menty UltraPDF.
Nabz tyto funkce:
Encryption (ifrovn)
Generuje z vaeho hesla kl Triple
DES k zaifrovn podporovanch do-
kument. Zaifrovan dokumenty jsou
uloeny do stejnho adrese jako je-
jich originl s dvojitou koncovkou .en-
crypt.995.
Decryption (dekdovn)
Po zadn odpovdajcho hesla de-
kduje podporovan zaifrovan do-
kumenty.
Sign (podepisovn)
Pouv v digitln certifikt k po-
depsn podporovanch dokument.
Podepisovan dokument lze zakrtnu-
Searchwithin
(www.searchwithin.com)
Searchwithin je program pro fulltex-
tov indexovan vyhledvn, umou-
jc rychle vyhledvat uvnit soubor,
uloench na vaem pevnm disku ne-
bo v sti. Prohl nzvy i obsah soubor
PDF, HTML, TXT, DOC, XLS, PPT
a soubor WordPerfect. Pouv mo-
dern dotazovac a vyhledvac techno-
logie a vsledky vyhledvn zobrazuje
v okn internetovho prohlee.
Vechny popsan programy jsou
zdarma ke staen i pouvn na p-
slunch webovch adresch. Pi svm
sputn vdy zobraz sponzorskou we-
bovou strnku ve vaem internetovm
prohlei. Pokud by vm to vadilo, m-
ete si je po cca 10 USD zaregistrovat.
Ke vem popsanm
programm
se dostanete tak
z webovch strnek
www.pdf995.com
40
PAMOV TELEGRAFN KL
Pro radioamatry je uren ten-
to strun popis inteligentnho
telegrafnho kle firmy MFJ
z USA. Lze na nm vyslat tzv.
pastikou, potaovou klves-
nic nebo propojenm s pota-
em pes sriov port. M adu
pamt, do kterch lze pedem
ukldat text uren k odvysln
a umouje i ncvik telegrafn
abecedy vyslnm nhodn ge-
nerovanch znak volitelnou ry-
chlost.
Telegrafn kl MFJ-493 je klasickm
americkm vrobkem pro radioamatry
s jednoduchm radioamatrskm
designem (viz obr. 1). Je vyrbn jed-
noduchou technologi a pouit mikro-
procesor (Intel P80C32-1) a integrova-
n obvody (C-MOS hradla, registry
a pamti) jsou dokonce v paticch. Ve-
stavn lithiov baterie zajiuje ucho-
vn nastaven kle a uloench text
i po vypnut pstroje. Kl je napjen
z libovolnho zdroje stejnosmrnho
napt 12 V (odbr 500 mA).
MFJ-493 umouje vechno, k e-
mu me kdy radioamatr telegrafn
kl potebovat - bn vysln, zvo-
dn, ncvik, trnink i vuku telegraf-
nch znaek.
Vechny parametry kle lze nasta-
vovat zpsob klovn (obyejn
run, poloautomatick, automatick
obyejn nebo dva typy jambickho),
rychlost (25 a 500), pomr teek a -
rek ve znacch, dlku mezery mezi slo-
vy, vku a hlasitost pposlechovho
tnu. M 8 pamt, kadou a na 4000
znak, do kterch lze nahrvat libovoln
texty a kdykoliv je zvolenou rychlost
pehrvat (i mezi sebou kombinovat).
Pro ast v zvodech lze snadno nasta-
vit i automatick zvyovn poadovho
sla soutnho spojen v uloench
textech. Z pamti pehrvan text lze
kdykoliv peruit, vloit rukou vyslan
znaky a pak opt od msta peruen
znovu spustit.
Funkce kle lze volit nkolika zp-
soby - bu pmo z pednho panelu p-
stroje ponkud nezvyklm zpsobem
vbrem z maticovho menu (prvnm
tlatkem se cyklicky nastavuje prvn
a tvrt dek a pslunm tlatkem
pak prvn a est svisl ada celkem
tedy 24 monch voleb (viz obr. 1).
Funkce lze ale tak volit pmo telegraf-
nm klem (odvyslnm pkazu), pak
z ppadn pipojen potaov klves-
nice zadnm pkazu nebo klvesami
F1 a F12 a pokud je kl pipojen k po-
tai, tak i z potae pes sriov port
(standardnm terminlovm progra-
mem). Vechny zpsoby lze plynule
kombinovat.
Z pipojen bn potaov kl-
vesnice lze vyslat telegrafn znaky li-
bovolnou nastavenou rychlost - pokud
pete rychleji, ne chcete vyslat, ukl-
daj se znaky do vyrovnvac pamti.
Vyslan znaky slyte z vestav-
nho reproduktorku, nebo lze pipojit
sluchtka (po zasunut konektoru se
reproduktor automaticky odpoj).
Pro zatenky nebo instruktory
mohou bt velice uiten trninkov
funkce. Kl um automaticky vyslat n-
hodn tvoen texty ptiznakovch (ne-
bo rzn dlouhch) skupin ze zvolench
znak nastavenou rychlost. Pi ncviku
lze pout i tzv. Farnsworthovu metodu,
kdy jsou jednotliv znaky vyslny rych-
leji (cca 90) a mezery mezi nimi jsou
del. Kl um i automaticky simulo-
vat navzn radioamatrskho spo-
jen. Obdobn lze vyut k trninku i li-
bovoln sestaven texty v dlce a
4000 znak, kter mete uloit do jed-
notlivch pamt (nap. z potae pes
sriov port).
Klovn vyslae je bu pm,
nebo (u elektronkovch vysla) tzv.
klovn do mky (nastavuje se pro-
pojkou uvnit pstroje). Pm klovn
me bt pozitivn nebo negativn.
Vechny potebn konektory jsou na
zadn stran kle (obr. 2). Krom ko-
nektor pro napjen, pastiku, slucht-
ka, klovn vyslae, klvesnici a s-
riov propojen s potaem je zde i de-
setiplov konektor pro dlkov ovl-
dn - jsou na nm vyvedena vech-
na tlatka z pednho panelu, a vechny
ti vvody pastiky (zem je spolen).
Ovldn kle tak lze umstit nap.
pmo na pastiku.
Kl MFJ-493 je uren pro nronj
radioamatry a lze ho zakoupit i u es-
kch firem s radioamatrskm sorti-
mentem.
Obr. 1. Na pednm panelu krom hlavnho vypnae a regultor rychlosti a hlasitosti zabr
podstatnou st velice nezvykl zpsob vbru z funkc - prvnm tlatkem se vol dek
(cyklicky pepn), dalmi tlatky pak sloupec pro funkci v jejich prseku
Obr. 2. Na zadnm panelu kle jsou (zleva) konektory pro napjen,
pro dlkov ovldn, pro pastiku (pdlko), pro pposlech (slu-
chtka), pro klovn vyslae, pro pipojen klvesnice a pro propo-
jen s potaem sriovm portem
Obr. 3. Pohled do
skky kle
ukazuje klasick,
tm radioama-
trsk proveden
41
ELEKTRONICK AUTOATLAS DO KAPSY
K dispozici je snadno pepnatelnch est mapovch rovn (nejde o pouh zvtovn)
Zznam trasy projet se zapnutou GPS
(vimnte si shody se zakreslenou silnic)
Cykloatlas R pouv stejn mapy, jako
Autoatlas, navc jsou v nich zakresleny ve-
ker cyklostezky a k dispozici jsou i data-
bze cyklorozcestnk a kemp
Obrazovka programu Tracker 3.1, kter pi
zapnut GPS zobrazuje azimut, souadni-
ce, rychlost pohybu, nadmoskou vku,
pesn datum a as a ujetou vzdlenost
Zvtujc se pamov mo-
nosti kapesnch pota umo-
uj dnes jejich vyuit tam, kde
to donedvna jet nebylo mys-
liteln. Jsou to nap. elektronick
mapov atlasy.
Podrobn a rozshl mapy ve form
barevnch obrzk potebuj destky
megabajt pamti. Proto donedvna
byly k dispozici jen mapy vektorov. Za-
berou podstatn mn msta, ale o to
vce asu pro vypotn a vykreslen
kadho posunut.
Mte-li ve svm kapesnm potai
tak 60 MB msta, mete si dnes u
podit nap. autoatlas esk republiky,
kter vypad pln stejn, jako titn
mapa, a obsahuje rovn vechny jej
detaily. Navc v nm lze ale vyhledvat
(obce, dlnin vjezdy, rozhledny, hra-
dy a zmky) a podle poteby mnit m-
tko mapy, tj. velikost vezu, kter vid-
te na obrazovce potae. Zmna mt-
ka mapy je poctiv nejde jen o pouh
zmenen nebo zvten jednoho obrz-
ku, ale o systm pti rznch map. Ta
nejpodrobnj je v mtku 1:100 000,
dal jsou vdy dvojnsobkem pedcho-
z. Na displeji 320 x 320 se tedy zobraz
tvercov vez mapy o hran asi 2,7
km a 83 km.
Mapy jsou od esk spolenosti
PLANstudio a k prci s nimi se pouv
populrn software Atlas nebo Tracker
firmy GPS Pilot (jde o shareware do-
stupn na Internetu). Oba tyto progra-
my umouj spoluprci s naviganm
systmem GPS a mapy jsou na to pi-
praveny. Po pipojen pstroje GPS se
mapa automaticky posouv tak, e va-
e aktuln msto je vdy uprosted ob-
razovky. Protoe software umouje
i tzv. tracking, ukld se vae cesta do
pamti a zobrazuje se na map. Sou-
asn pesnost naviganho systmu
GPS i tchto map je takov, e i pi pro-
jet nkolika set kilometr nevyjede-
te na map ze zakreslen silnice, po
kter jedete, dokonce obas poznte
i kde jste pedjdli.
Mapa se po sputn programu na-
te na rychlm potai za nkolik vtein
a lze j posouvat ovldacm perem pod
oknkem obrazovky. Ovldn je velice
pohodln, rychl a praktick.
Krom Autoatlasu R nabz PLAN-
studio i Cykloatlas R. Pouv stejn
mapy, jako autoatlas, ale jsou v nich
navc zakreslen vechny existujc cy-
klotrasy v R (asi 20 000 km) a navc
jsou k dispozici databze cyklorozcest-
nk a kemp.
Pipravuje se i nov verze plnu
Prahy v mtku 1:15 000 s databze-
mi ulic, MHD, kin, divadel a hotel. A
bude k dispozici, seznmme vs s n.
Databze zaberou v pamti potae
obvykle okolo 1 MB, mapov podkla-
dy lze uloit na vmnnou kartu a za-
berou u Autoatlasu 57 MB a u Cyklo-
atlasu 60 MB. Podrobnosti najdete na
webu www.pdamapy.cz.
42
Druh pozoruhodn handie-talkie je typ PRC-6. Je odli-
n koncepce, vysla a pijma jsou samostatn jednotky.
Odpad kombinovan pepna a souasn se zvyuje poet
elektronek na 13 kus. Funkce se pepnaj jako u bnch
polnch telefon tlatkem, umstnm v dradle mikrotelefo-
nu. Pi vysln je pijma odpojen.
Pracovn rozsah je ji v psmu VKV od 47 do 55,4 MHz,
tj. vlnov dlka asi od 7,5 do 5,7 m. Rozsah je rozdlen do
47 kanl. Pracuje se kmitotovou modulac, kmitotov zdvih
nen uveden, vyzen vkon je 0,25 W. Pstroj je osazen
tehdy pevratnou novinkou, celosklennmi subminiaturnmi
bateriovmi elektronkami ( 9 mm, dlka 36 mm) s drtovmi
zalisovanmi vvody. Vysla m tyi elektronky: 2x 5676,
5672 a vkonovou 384 (haven spojeno paraleln). haven
vyslae je 1,5 V s odbrem proudu 1 A z baterie. (V bval
NDR byly vyrbny podobn elektronky ovlnho typu stej-
nch rozmr ady 600 s havenm 0,625 V a havicm prou-
dem 15 mA - ! pro pstroje nedoslchavch.)
Anodov baterie m vyveden sted (2x 45 V) a pi vysln
dodv proud 14 mA pi napt 45 V a 28 mA pi 90 V. Pij-
ma odebr havic proud 0,44 A pi 1,5 V a anodov proud
je 12 mA pi 45 V. M devt subminiaturnch elektronek s pti
drtovmi vvody: 6x 5678, 2x 5672 a se sedmi vvody 2G21
(pentagrid/trioda). Modernj, zaoblen a mrn prohnut
pouzdro m vojk na zdech, s vynvajc pletenou drtnou
antnou. Propojen s mikrotelefonem je ohebnou rou.
Jmenovan elektronky byly ped dvnmi lety ve vprodeji
v bazaru v Myslkov ulici v Praze, kus za 2 K.
Ze zapojen vidme, e pijma je obvykl koncepce. Jed-
n se o klasick superhet se dvma vf stupni V1 a V2, smo-
vaem se sdruenou V3, mf zesilovaem s V4, V5 a V6
naladnm na 4,3 MHz, s nslednm omezovaem V7, diskri-
mintorem s polovodiovmi diodami a s nf stupnm V8
s vstupnm transformtorem. Mstn osciltor s elektronkou
V9 je zen krystalem. Citlivost nen uvedena. Hlasitost se na-
stavuje potenciometrem R33 umstnm v dradle mikrotele-
fonu.
Vysla tstupov m tyi elektronky: kmitotov mo-
dultor s reaktann elektronkou V10, typ 5672, dle tbodov
osciltor s V11 typu 5676. Nsleduje zdvojova s V12 typu
5676 a vkonov stupe s V13, typ 384. Krat antna typu
built-in je samozejm spolen pro vysla i pijma. Me
bt pouita i del, ppadn protivha.
Krystal zaruuje, e pstroj pracuje na jednom stabilnm
kmitotu.
Nm nezbv ne dodat, e i pes tehdej progresivn
konstrukci zde popisovan pstroje nelze srovnvat s dnen
komunikan filozofi. Povauji za pozoruhodn, e i dnes vid-
me v TV zpravodajstv vojky s rozmrnm batohem na z-
dech s vynvajc a kymcejc se antnou.
(Dokonen)
Americk
vlen transceivery
walkie-handie, walkie-talkie
Rudolf Balek
Obr. 7. Zapojen stanice PRC-6: m samostatn devtielek-
tronkov pijma-superhet a dvoustupov tyelektronkov
vysla. M 13 kus subminiaturnch elektronek a je zen
krystalem Y1. I pes oddlen vysla a pijma je provoz sta-
nice simplexn (Unidirectional Communication), duplexn pro-
voz (Bidirectional Comm.) tedy nen mon. Pi pohledu na
schma zprava je nahoe pijma, dole tstupov vysla.
Elektronky V1, V2 tvo dvoustupov vf zesilova-preselek-
tor, V3 smova, V4, V5 a V6 jsou mf zesilova, V7 omezo-
va, V8 nf koncov zesilova. V9 je osciltor zen krystalem
Y1. V diskrimintoru jsou diody CR1 a CR2. V10 je FM modu-
ltor, V11 osciltor, V12 zdvojova, V13 koncov vkonov vf
stupe anodov zt cvka L20. Vpravo dole propojovac
lity, zapojen mikrotelefonu a pvody napjecch napt
RDIO HISTORIE
43
Ven ptel,
zaal jsem se zjmem protat popis sch-
matu Dorotky na obr. 13. v PE7/2003 a hned
v druhm odstavci jsem narazil na cvku vstup-
nho ladnho obvodu s oznaenm v textu
jako L2. Na schmatu ovem cvka s tmto
oznaenm nen, zato jsou tam dv cvky
s oznaenm L3. Nu co, mohou se stt hor
vci, pokraujeme dl.
Dl jsem se dovdl, e elektronka 1 pra-
cuje bhem pjmu jako vf zesilova a souas-
n zabrauje vyzaovn detektoru (superre-
aknho). A to vechno zvldne s odpojenm
napjenm stnic mky spnaem S1 a vypnu-
tm havicm naptm pepnaem S5!!
Odstavec pokrauje konstatovnm, e
elektronka 4 je nf zesilova s vstupnm trans-
formtorem pro sluchtka. A jsou nf transfor-
mtory na schmatu celkem dva, ani jeden
z nich nem nic spolenho s vstupnm trans-
formtorem pro sluchtka, nejv se me jed-
nat o tzv. tlumivkovou vazbu pomoc vinut A
modulanho transformtoru amplitudov mo-
dulace T1. Pi ten dal vty jsem si s ctou
vzpomnl na pny prof. Forejta a ing. Packa,
kte by jist drazn nesouhlasili s tm, e
elektronka 3 je pedzesilova deteknho sig-
nlu. Pro je oznaen detekn signl ne-
smysl, snad nen teba vysvtlovat. Souasn
zde autor prav, e v druh pepnut funkci pra-
cuje elektronka 3 jako mikrofonn pedzesilo-
va.
Posledn vta tohoto odstavce tvrd: Jedno-
duch tplov pepna S1 a S7 mn pep-
nateln funkce: vypnuto, zapnuto, pijma, vy-
sla. Domnvm se, e tato vta by mla
obsahovat oznaen tpolohov provozn pe-
pna S1 a S7 a popis poloh: vypnuto, pjem
a vysln. Pro jsou ti polohy pepnae
v textu oznaeny tymi vznamy a na obr. 11
v pedchozm sle PE jsou sprvn uvedeny
ti - asi otek.
Protoe v . 6/2003 byl uveden pouze na-
pjec zdroj se suchmi bateriemi, zmnka o vi-
branm mnii v zvru by mla bt doplnna
tm, e byla t monost pout k napjen zdroj
s vibranm mniem SEz, kter byl napjen
NiFe akumultorem 2,4 V.
Take hor vci se staly, tch nepesnost
bylo trochu vce, ne je v takovm popisu nos-
n, pokusm se proto vysvtlit, jak jsem se do-
bral pravdy.
Ped asem jsem nael ve starm Radioa-
matru z roku 1946 [1] poznmku: Jet Han-
dieTalkie, kde se pe doslova toto: lnek
o americkm ,handietalkie v 9. . RA ns do-
nutil k porovnn tohoto dokonalho pstroje
s jeho nmeckou kopi, kterou jsme vidli
hodn z dlky ovem v zim 1944, a pak
zblzka v lt 1945 v rukou vojk americk
okupan armdy. Posdka jednoho z radio-
vch voz mla toti jeden pr tchto pstroj.
Mly osazen 2x RL1P2 a DDD25. Pijma
byl pravdpodobn superregeneran a praco-
val s jednou RL1P2 a DDD25. Vysla pouval
druh RL1P2 a DDD25 asi tedy dvoustupo-
v a ml pposlech modulace. To, e pracuje
vdy jen jedna z obou RL1P2, vylo najevo,
ponvad v jednom pstroji byla jedna tato
elektronka splena a pepnn z vysln na
pjem bylo zkomplikovno pestrkovnm obou
RL1P2. Jinak se vypnut a pepnn dlalo
pkou pepnae.
Sluchtka a krn mikrofon byly obvyklho
typu a pipojovaly se zstrkami. Antena byla
tyov, prun. Rozmry asi tak 5 x 15 x 20 cm
a vha asi jen pl nebo snad titvrt kg tedy
Amerika pedstiena? Bohuel, to je bez ba-
teri, kter byly zvl, a ty sv krychlov cm i
kg mly. Jak byly normln pipojeny baterie,
nevme, ponvad oba pstroje mly pvodn
tyilov kablk tam, kde normln m bt
baterie hladce uznut, a baterie nosili Ameri-
an v ruce. Podle daj na pstroji byl ,dosah
asi 1 a 4 km podle ternu. Pouit vlnov dl-
ka soud podle anteny asi jeden a tvrt metru
dlouh snad 5 m, ovem mon, e vc. P-
stroje byly ladn.
Poznmka byla doplnna jednoduchm
nkresem pstroje, kter odpovd vzhledu
na znm Dorotky. Myslel jsem si, e se ne-
jedn o nijak pesnou informaci a e tam bu-
dou nepesnosti zavinn tm, e v t dob ne-
byla dostupn technick dokumentace tchto
pstroj. Nicmn zajmav byla informace, e
jedna elektronka RL1P2 byla ve funkci pstroje
jako pijmae a druh pi vysln.
V asopise AMA [2] bylo v roce 1994 uve-
ejnno ten s nzvem Dorotka a Karlk, kde
mimo jin bylo schma zazen spolu s jinmi
zajmavmi informacemi a popisem innosti,
kter se zdl odpovdat skutenosti. Mimo jin
je tam tento popis innosti:
Pi vysln pracovala elektronka 2 (jeden
systm DDD25) jako tbodov osciltor bu-
di, ladn diferencilnm kondenztorem ulo-
enm na keramice. Elektronka 1 byla zapoje-
na jako vkonov vf koncov zesilova
s ladnou induknost L2 a s mkovou modu-
lac. Elektronka 3 byla mikrofonn pedzesilo-
va modultoru druhho systmu dvojit
triody DDD25. Vidme, e se jednalo o dvou-
stupov vysla bn koncepce.
Pi pjmu pracovala elektronka 3 jako
vf zesilova, s laditelnou induknost L2, majc
tak zabrnit vyzaovn osciltoru s elektron-
kou 2 (jeden systm DDD25), nf signl se vedl
pes transformtor T2 zpt na elektronku 3 (re-
flexn stupe) a z anodovho obvodu pes vf
tlumivku Dr na nf koncov stupe s druhm
systmem DDD25 (elektronka 4) se sluchtky.
Elektronka 1 nepracovala, byla v klidu, napt
jej stnic mky bylo odpojeno vypnaem
S1. Tento popis je sprvn, a na jednu mali-
kost elektronka 3 rozhodn nemohla praco-
vat jako mikrofonn pedzesilova, jak bude
dle vysvtleno.
Protoe informace [1] mi nasadila brouka
do hlavy, jak je to s tmi elektronkami pestrk-
vanmi z objmky do objmky a je-li to vbec
mon viz funkce elektronky 3 pi pjmu i vy-
sln v obou serizn vypadajcch popisech
funkce vynaloil jsem trochu sil a nakreslil
jsem si zapojen pepna provoznho pep-
nae a rzem bylo jasno obr. 1:
[1] Entwurf D 940/4 Tornisterfunkgert
f. Dotisk, Berlin 1941.
[2] Kleinfunksprecher d 1037/5. 1944.
[3] Trenkle, F.: Die Deutschen Funknach-
richtenanlagen bis 1945. II. dl. 1990.
[4] Almanach 75 Jahre LORENZ.
[5] asopis Radioamatr 1946.
[6] Jakobi, B.: Das Surplus Handbuch.
Band II. Verlag W. Conrad.
Pipomnky k rubrice RDIO HISTORIE
Pouit literatura a prameny k serilu Z historie vojensk sdlovac
techniky II. svtov vlky. Prvn modern tornistr. Americk vlen
transceivery walkie-handie, walkie-talkie:
[7] Grayson, K. B.: Surplus Schematics
Handbook. New York 1960.
[8] Handbook on German Military Forces.
US War Departement.
[9] Technical Manual 15. March 1945.
[10] Vesel, A.: konzultace.
[11] indel, L.: archivn materily.
Vypna S7 je hlavn vypna ve havicm
obvodu a pepna S5 zapn haven elek-
tronky 1 pi vysln a zapn haven elektron-
ky 3 pi pjmu. Elektronky 2 a 4 jsou v innosti
stle. Myslm, e nen nutno dle zdvodovat,
pro neme elektronka 3 pracovat pi vysl-
n Elektronky se pestrkvaly ze soklu do
soklu zejm proto, aby se zachovaly kapacity
elektrod elektronky, kter byly soust lad-
nch obvod a bez elektronky v soklu by do-
chzelo pi pepnn funkce k rozlaovn
zmnm kmitotu.
Take informace [1] nejstrunj a nej-
star, byla nejpesnj i kdy jej autoi ne-
mli ani monost si nakreslit jednoduch sch-
ma provoznho pepnae
Pro plnost tedy nakonec podle mne
sprvn postup signlu v zazen DOROTKA
podle schmatu na obr. 13. v PE 7/2003.
Pjem: antna obvod s L2 C 30 pF
g1 elektronky 3 z anody elektronky 3 pes C
30 pF na superreakn detektor elektronka 2,
z nho pes pepna S4 (poloha E, pjem) na
vinut A transformtoru T2 z vinut B transfor-
mtoru T2 pes RC filtr na g1 elektronky 3. Pes
tlumivku Dr a kondenztor 25 nF a pepna S6
v poloze E na elektronku 4 a sluchtka.
Elektronka 3 pracuje tedy v reflexnm zapo-
jen: jednak jako vysokofrekvenn zesilova
k omezen vyzaovn superreakce a dle jako
prvn stupe nf zesilovae [2].
Vysln: mikrofon vinut C transf. T2 vi-
nut B transf. T2 kond. 5 nF na g1 elektronky
4 anoda el. 4 vinut A transf. T1 vinut B
transf. T1 RC filtr do g1 elektronky 1 (mko-
v amplitudov modulace). Souasn se do g1
tto elektronky pivd vf napt z osciltoru
elektronky 2. Z jej anody se amplitudov mo-
dulovan signl vede pes obvod s cvkou L2 a
cvku L1 do antny.
Tolik moje poznmka k popisu schmatu
zazen K1 Fu Spr. d Dorette.
Literatura:
[1] Jet HANDIETALKIE. Radioamatr 11/
/1946, s. 294.
[2] DOROTKA A KARLK. Magazn AMA 3/
/1994 , s. 56.
Mnoho spch peje
Obr. 1.
Ji Pulchart, OK1PRT, Praha
44
Z RADIOAMATRSKHO SVTA
Minule jsme skonili u problm, kte-
r mohou vyvstat v souvislosti se z-
kladn deskou naeho PC.
Dle je nutn prohldnout konektory
(tzv. sloty) pamt a urit typ pouitch
pamovch modul. U nejstarch de-
sek se mohou vyskytnout pamti SIPP
(obr. 7), u kterch jsou na modulu kol-
kov vvody a na desce je konektor.
Tyto desky rovnou vyadme, stejn
jako desky s tzv. krtkmi moduly
SIMM.
Na tyto desky lze umstit nejve
4 MB pamti RAM (vjimen 8 MB),
pamov moduly jsou vak prakticky
nedostupn. Vhodn desky mohou
obsahovat tzv. dlouh moduly SIMM
(72 pin, obr. 8).
Konektor pro zasazen modul mv
tvar lbku, vvody modulu jsou tvoeny
pozlacenmi plokami. 72pinov SIMM
se vyskytuj a do velikosti 16 MB (vzc-
nji i 32 MB), avak bvaj obtn do-
stupn. Modern desky obsahuj moduly
DIMM (obr. 9), ppadn RIMM, kter se
vyskytuj v mnoha provedench. See-
nete-li desku bez pamt, je nutn
v kadm ppad pamti shnt na z-
klad informac z manulu k tto desce.
Kupujete-li star desku, je vhodn kou-
pit ji i s procesorem a pamovmi mo-
duly.
Dleit jsou tak sloty, do kterch
se zasunuj roziujc desky. Jsou p-
pojnm mstem sbrnice. Pokud chce-
me pouvat pota se systmem
DOS, jsou nutn tzv. ISA sloty (obr. 10).
Konektor je relativn velk, zpravidla
ern barvy, s velkmi vnitnmi pry.
Me mt i polovin dlku. Sbrnice ISA
(EISA) je ze systmovho hlediska po-
mal, avak DOS doke vtinou bez
problm obslouit zazen, kter jsou
k n pipojen. Modernj desky jsou
vybaveny tzv. PCI slotem (obr. 11).
Pota v ham-shacku II
pijmai patrn dn ruen, nen jet
vyhrno, dal zkouky je nutn provst
pmo v ham-shacku vedle transceiveru.
Zkoume samozejm na vech ps-
mech s maximlnm vkonem. Pokud
se projev ruen, zkontrolujeme uzem-
nn. Meme se pokusit rovn zmnit
rozmstn zazen, vhodn je vyzkou-
et pota s jinm monitorem. Obecn
plat, e nem velk smysl snait se slo-
itmi zdlouhavmi postupy pota od-
ruit. Pokud nepomohou feritov tyky,
na kter navineme kabel klvesnice,
ppadn naklapvac tlumivky na p-
vodnm kabelu k monitoru, nem smysl
s potaem dle ztrcet as. Star po-
tae jsou dnes ji tak levn, e se vy-
plat zkusit njak jin. Proto je velmi
dleit domluvit si ped koup monost
vrcen potae. Sestavujeme-li po-
ta sami nebo dostaneme-li pota za-
darmo, je mon pokusit se situaci zlep-
it vmnou komponent. Vtinou je
mon vymnit pouze grafickou kartu a
v nkterch ppadech procesor. Nedo-
shneme-li zlepen, nezbv, ne po-
ta vyadit. V dnm ppad vak
nen vhodn zat si hrt s hardwarovou
a softwarovou konfigurac dv, ne
mte jistotu, e se pota se zazenm
sn!
Zvltnm ppadem jsou notebooky.
Obecn plat, e jsou atypick, nelze
v nich tedy bez problm vymovat
komponenty. Jejich hardwarov konfi-
gurace bv skromnj, asto mvaj
malou i nevhodnou klvesnici, extern
disketovou nebo CD-ROM mechaniku
(zdroj poruch) a jsou dra. Zsadn
nevhodou pro radioamatra je nedo-
statek sriovch port, vtinou bv
k dispozici pouze COM1. Problematika
notebook je natolik specifick, e
se jimi budeme zabvat v nkterm
z dalch pokraovn serilu. Vdy je
nezbytn zvit, potebujeme-li skute-
n notebook a nespln-li nae poadav-
ky stoln pota.
RR
(Pokraovn)
(Pokraovn)
Obr. 7.
Pamov
modul SIPP
Obr. 8. Pamov modul
SIMM 72 pin
Konektor je men, zpravidla bl
barvy. PCI sbrnice je rychlej, avak
DOS vtinou nedoke obslouit za-
zen k n pipojen. Budete-li chtt pou-
vat nap. zvodn program ve spojen
se zvukovou kartou (jako DVP, ppad-
n pro RTTY), je nutn pout kartu pro
ISA sbrnici. Pro pota, pracujc v-
hradn pod operanm systmem DOS,
jsou PCI sloty prakticky bezvznamn.
Na zkladn desce najdeme jet
celou adu dalch slot, z nich za
zmnku stoj slot AGP. Je jednoelov
a slou k umstn grafick karty.
Vzhledem ponkud pipomn polovin
PCI slot, konektor m zpravidla hndou
barvu. Vyskytuje se pouze na moder-
nch deskch.
Pokud pota nabhne aspo do
stavu, kdy se zobrazuje BIOS, znamen
to polovin vtzstv. Z kdovch sel
BIOSu lze urit typ desky i vrobce a sa-
mozejm i zkladn parametry hardwa-
rov konfigurace. V kadm ppad si
o svm potai zajistte maximln do-
kumentaci, naprostou nutnost je manu-
l k zkladn desce. Pokud ho nemte,
lze ho asto sthnout z Internetu.
Zvltn pozornost je nutn vnovat
snenlivosti potae a vyslacho/pi-
jmacho zazen. Pokud kupujeme ho-
tov pota, je nutn zkontrolovat, jestli
neru pjem. To lze provst pmo
u prodejce pomoc tranzistorovho pij-
mae s feritovou antnou, kter nalad-
me na njakou neobsazenou frekvenci
ve stedovlnnm psmu. Na potai
spustme njak program, kter doke
zatit systm (nap. testy v programu
CheckIt) a pijmaem oichvme
tsn okol potae, zejmna kabel,
pivdjc videosignl k monitoru, kabel
klvesnice a okol napjecho zdroje.
Pokud pota produkuje chriv rue-
n, dl se jm nezabvme. Nen-li na
Obr. 9. Pamov
modul DIMM
Obr. 10. Slot ISA
Obr. 11. Slot PCI
45
Kalend zvod
na jen - listopad
18.10. Plzesk pohr CW i SSB 05.00-06.30
18.-19.10. JARTS RTTY WW Cont. RTTY 00.00-24.00
18.-19.10. Worked all Germany MIX 15.00-15.00
19.10. 21/28 MHz RSGB Contest CW 07.00-19.00
25.-26.10. CQ WW DX Contest SSB 00.00-24.00
25.-26.10. WW SWL Challenge SSB 00.00-24.00
1.-7.11. HA-QRP Test CW 00.00-24.00
1.11. SSB liga SSB 05.00-07.00
1.11. IPARC CW viz podm.
1.-2.11. Ukrainian DXC RTTY+SSB+CW 12.00-12.00
2.11. Provozn aktiv KV CW 05.00-07.00
2.11. HSC CW Contest CW viz podm.
2.11. DARC Corona 10 m DIGI 11.00-17.00
2.11. IPARC SSB viz podm.
3.11. Aktivita 160 SSB 20.00-22.00
7.11. (p) Beograd Contest CW+SSB 19.00-24.00
8.-9.11. Europ. Contest (WAEDC)RTTY 00.00-24.00
8.-9.11. Esperanto Contest SSB 00.00-24.00
8.11. OM Activity CW/SSB 05.00-07.00
8.-9.11. Japan DX Contest SSB 07.00-13.00
8.-9.11. OK/OM-DX Contest CW 12.00-12.00
10.11. Aktivita 160 SSB 20.00-22.00
15.-16.11. LZ-DX Contest CW 12.00-12.00
15.-16.11 Concurso Tenerife SSB 16.00-16.00
15.-16.11. OE - 160 m contest *) CW 18.00-07.00
15-16.11. Second 1,8 MHz RSGB CW 21.00-01.00
16.11. HOT Party AGCW CW 13.00-17.00
29.-30.11. CQ WW DX Contest CW 00.00-24.00
Zmna z letnho na zimn as pro-
bhne v noci z 26. na 27. 10. !!
Termny uvdme bez zruky, podle
daj dostupnch v srpnu t.r. Podmnky
jednotlivch zvod uvedench v kalen-
di naleznete v tchto slech PE: Aktivi-
ta 160 12/2000 a zmny v PE 2/03, OM
Activity 1/01 (a doplnk 3/01), SSB liga -
pozor zmna, pedv se RS + okresn
znak! Vyhodnocuje OK1MZM, Mach-
kova 35, 318 09 Plze. Provozn aktiv -
podmnky nezmnny, viz 6/02, WAEDC
viz PE 7/03, Plzesk pohr 9/01, DTC,
WAG a Concurso Iberoamericano 9/02,
HSC CW 10/00, DARC Corona, Hot par-
ty a IPARC 10/02, Japan Int. DX (letos
zmna podmnek!) viz 3/03. CQ WW -
viz minul slo.
*) O tomto vkendu pod zvod
v psmu 160 m nkolik organizac, kad
provd vlastn hodnocen.
Kalend zvod na
listopad
1.-2.11. A1 Contest - MMC
1
) 144 MHz 14.00-14.00
4.11. Nordic Activity 144 MHz 18.00-22.00
8.11. FM Contest 144 a 432 MHz 09.00-11.00
16.11. Provozn aktiv 144 MHz-10 GHz 08.00-11.00
16.11. AGGH Activity 432 MHz-76 GHz 08.00-11.00
16.11. OE Activity 432 MHz-10 GHz 08.00-13.00
1
) Podmnky viz asopis Radioamatr 6/
2001 (zelen vloka), denky na:
OK1DOZ, Bedich Jnsk, Druby 337,
530 09 Pardubice.
El. denky na E-mail: ok1kpa@volny.cz
a paket rdio: OK1KPA @ OK0PHL
OK1MG
Adresy k odesln denk pes Internet
21/28 MHz RSGB CW:
2128cw.logs@rsgbhfcc.org
21/28 MHz RSGB SSB:
2128ssb.logs@rsgbhfcc.org
1,8 MHz RSGB:
2nd160.logs@rsgbhfcc.org
All Austria 160 m: hf-contest@oevsv.at
Conc. Iberoam.: ea5al@ure.es
CQ WW CW: cw@cqww.com
CQ WW SSB: ssb@cqww.com
DARC Corona: df5bx@darc.de
IPARC: dl8kcg@darc.de
Japan DX Int.: jidx-ph@jidx.org
LZ-DX: lzdxc@yahoo.com
nebo contest@mail.orbitel.bg
OK-OM DX: okomdx@radioamater.cz
Plzesk pohr: ok1drq@quick.cz
Ukraine DX: urdx@tav.kiev.ua
WAEDC: waedc@darc.de
WAG: wag@darc.de
QX
Pedpov podmnek
en KV na jen
Pokrauje pokles k minimu jedenctiletho cyklu, nadle
oekvanho v prosinci 2006. Pro tvorbu pedpovdnch graf
na jen vyjdeme opt z R
12
=53, odpovdajcho slunenmu toku
105 s.f.u. Pro srovnn - v zijovm bulletinu SIDC (http://
sidc.oma.be/products/ri) jsou zveejnny blzk hodnoty: 57 pro
klasickou a 62 pro kombinovanou metodu. Posledn znm vy-
hlazen slo skvrn R
12
=78,5 je za nor a zapoetli jsme do nj
R
i
=72,7 za srpen. O souasnm trendu a dlouhodobjm v-
hledu lze ci, e aktivita magnetickho pole Zem zane klesat
a podmnky en krtkch vln se zlep.
Hlavnm dvodem, pro pedpokldme, e podmnky e-
n KV budou lep ne v minulch mscch, jsou tedy seznn
zmny, dky nim klesne QRN a jet o nco stoupnou MUF do
vtiny smr v denn dob. I tak ale zstane destka vhodnou
pouze pro spojen smrem na jih. Na trasch podl rovnobek
se bude v lepch dnech sice pomrn slun, ale spe krtce
otevrat patnctka a globln pouitelnm psmem bude dvact-
ka, ppadn i psmo 18 MHz - co plat pro spojen obma
cestami, krtkou i dlouhou. Vzhledem k tomu, e nadle oek-
vme etnj poruchy magnetickho pole Zem, bude vvoj
nadle nepravideln, oteven na hornch i dolnch psmech
mohou bt peruovan, provzena etnmi niky a ppadn
(pedevm pi prchodu vymi zempisnmi kami) i zkres-
lenm. Pi velkch poruchch nejspe budou na rozdl od lta
zasahovat nkter polrn ze do stednch ek Evropy.
V pravidelnm pehledu je na ad ervenec. Charakter
vvoje se proti minulm mscm nezmnil, vedle nepravidel-
nch vkyv rovn slunen aktivity pokraovala bohat aktivi-
ta sporadick vrstvy E s prakticky kadodennm vskytem sig-
nl na kmitotech do 100 MHz a astmi otevenmi v psmu
dvou metr. Pro spojen DX v psmech KV by za jinch okol-
nost tak velk aktivita znamenala spe komplikaci, ale vzhle-
dem k tomu, jak asto byla struktura vych oblast ionosfry
naruovna poruchami, pomhala sporadick vrstva E leckdy
k tomu, aby se oteven vbec uskutenilo (nejlpe asi 16. 7.).
Signly ovem kolsaly a asto byly naopak sporadickou vrst-
vou odstnny, m byla komplikovna monost spojen i na
pomrn mal vzdlenosti nejen ve dne, ale i v noci. Ke zhore-
nm dochzelo jako obvykle v pozdjch fzch vvoje poruch,
napklad 17. 7., 27. 7. a nejvce 30. 7.-5. 8. Znan energie
slunenho vtru, modulovanho sice mn asto erupcemi,
ale zato pomrn pravideln a intenzivn od okraj koronlnch
dr v nzkch heliografickch kch, vyvolala adu polrnch
z. V lt jsou takov jevy velmi neobvykl, a kdy u se vyvi-
ne tak siln polrn ze, e umon spojen na VKV, tm ni-
kdy oteven nedoshne do stednch ek. I tentokrt proto
byla pi nejsilnjch aurorch dosaiteln oblast na jihu ohrani-
ena pobaltskmi republikami, Polskem, severem Nmecka,
Holandskem a v nejlepm ppad sahala jet po Anglii.
Co se v ionosfe nad Evropou prv dje, meme dky
dostupnosti dostatenho potu ionosfrickch sond prosted-
nictvm Internetu dobe sledovat, a proto pipojuji nsledujc
mal seznam (QTH, LOC, URL). Nejkvalitnj men pochz
ze stanice Juliusruh, JO64, http://www.ionosonde.iap-
kborn.de/ionogram.htm a i ostatn maj standardn velmi dob-
rou kvalitu a formt - Dourbes, JO20, http://digisonde.oma.be/
cgi-bin/latest.exe?, El Arenosillo, IM66, http://www.inta.es/iono/
IonoGIF/LATEST.TMP, m, JN61, http://dps-roma.ingrm.it/
scripts/latest.exe? a Athny, KM18, http://195.251.203.15/cgi-
bin/latest.exe?.
Zvr informace pat tradin pehledu hlavnch index
slunen a geomagnetick aktivity, tentokrt v ervenci. Pr-
mrn slo skvrn stanovili v SIDC (Sunspot Index Data Cen-
ter) na R=85,0. Vkonov tok slunenho umu zmili v Pentic-
tonu, B. C., denn v 20.00 UTC na: 131, 135, 132, 140, 142,
130, 133, 131, 126, 123, 122, 122, 127, 127, 126, 133, 139,
140, 146, 157, 156, 153, 144, 125, 112, 103, 102, 103, 100, 99
a 102, prmr in 127,8 s.f.u. Denn indexy geomagnetick ak-
tivity A
k
urili ve Wingstu na 11, 16, 22, 22, 22, 14, 16, 16, 6,
10, 41, 35, 16, 16, 33, 31, 18, 19, 32, 21, 10, 11, 12, 12, 10, 41,
24, 23, 34, 30 a 39 a jejich vysok prmr 21,4 opt dokld
velkou etnost a intenzitu poruch.
OK1HH
46
Prce pes mikrovlnn druicov transpondr je peci jen o trochu slo-
itj ve srovnn s nimi psmy. Je to dno nejen vtmi Dopplerov-
mi posuvy signl pro uplink i downlink (ty lze vpotem stanovit velmi
pesn), ale pedevm nejistotou uren vlastnch frekvenc pozemnch
stanic. Nehled na vysok kmitoty jako takov, jsou mikrovlnn konverto-
ry pijma tm vdy a nkdy i transvertory vysla umstny pmo
u antn, a tud vystaveny vlivu vnj teploty. Zmna pracovnch frekven-
c o nkolik kilohertz je pak ji jen pirozenm dsledkem. Stanice potom
samy sebe obtn v transpondru hledaj a vsledkem je ,zametn ps-
ma a ruen ostatnch uivatel. Rovn v ppad slabch signl je zna-
lost frekvence oekvanho signlu k nezaplacen.
Vyvinuli jsme proto kalkultor, s jeho pomoc lze pomrn snadno a
rychle stanovit frekvenci vyslae pro uplink odpovdajc nastaven pij-
mae pro downlink. Pvodn verze byla vytvoena v MS Excelu a byla z to-
hoto dvodu troku tkopdn (Excel musel bet souasn s ostatnmi
aplikacemi). Nynj kompaktn verze odpovd poadavkm modern pro-
gramov pomcky.
Na obr. 1. je ukzna konfigurace kalkultoru pro md L1-S2. Hodno-
ty kmitot lze mnit v bukch s blm pozadm, ostatn jsou vypoteny.
V danm ppad je pouit pijma s dvojm smovnm 2400/28 MHz a
uplink pracuje s transvertorem 144/1268 MHz. Ekvivalentn frekvence lo-
klnho osciltoru pijmae je 2372 MHz (NRXLO). Frekvence majku
druice je velmi stabiln a byla zmena 2401,3231 MHz (NBF). Psmo
transpondru m ku 250 kHz a je symetrick ke stedovmu majku
NBF 125 kHz, tj. 2401,198 a 2401,448 MHz. Transpozin frekvence
vlastnho druicovho transpondru pro md L1-S2 byla stanovena me-
nm na 3670,706 MHz (LO). S pouitm tto hodnoty jsou vypoteny limity
pro uplink. Transvertor pozemn stanice m lokln osciltor s kmitotem
1124 MHz, ale men ukzala, e je o 7 kHz ve (TXLO). Ve uveden
frekvence jsou relativn stabiln a bhem provozu se nemn.
Vlastn prci s kalkultorem zaneme vloenm aktuln frekvence
majku (Beacon) pevzat z dobrho prediknho programu (polko Read
Prodm mic pstroj FLUKE 97 Scopeme-
ter 50 MHz. Cena dohodou. Tel.: 736 468 150.
Koupme star jednodeskov mikropotae
JPR-1A ze systmu SAPI-1 TESLA Liberec.
ivan.dolezal@vslib.cz, tel. 485 353 533.
Prodm cn Sn97Cu3, tavidlo F-SW32, pr-
mr 1 mm, balen 1 kg, cena 280 K. E-mail:
partner@iiol.cz, tel.: 607 944 112.
Seznam soustek
R1 100
R2 10 k
R3, R5 1 k
R4 1,8 k
R6 18
R7 12
R8 56
C1 10 pF
C2 2 a 15 pF
C3, C4, C5, C6, C9, C14 1 nF
C7, C8, C11, C12 100 nF
C10 150 pF
Keplerinsk prvky:
Vf pedzesilova s malm umem
NAME EPOCH INCL RAAN ECCY ARGP MA MM DECY REVN
AO-07 3241.06790 101.74 286.83 0.0012 68.47 291.77 12.53566 -2.9E-7 31718
AO-10 3237.86499 26.31 134.09 0.5976 19.74 355.97 2.05868 -1.5E-6 15191
UO-11 3243.87821 98.14 219.68 0.0009 312.42 47.63 14.78418 7.7E-6 4494
RS-10/11 3242.37651 82.92 3.94 0.0013 53.73 306.50 13.72718 7.3E-7 81096
FO-20 3243.82151 99.07 170.29 0.0540 284.11 70.06 12.83335 -4.4E-7 63543
RS-12/13 3242.53169 82.92 38.18 0.0030 107.35 253.09 13.74421 1.6E-7 63029
RS-15 3243.52903 64.81 87.84 0.0146 77.45 284.27 11.27549 -2.4E-7 35746
FO-29 3242.19745 98.57 7.56 0.0352 77.37 286.65 13.52886 -4.4E-7 34735
SO-33 3242.94508 31.43 140.97 0.0357 191.76 167.45 14.27609 5.0E-6 25296
AO-40 3239.17205 9.50 32.58 0.7963 207.79 64.64 1.25598 -1.0E-8 1297
UO-14 3242.51600 98.25 276.64 0.0011 352.88 7.22 14.31291 7.4E-7 71009
AO-16 3243.12753 98.29 290.00 0.0011 358.45 1.67 14.31535 6.5E-7 71022
WO-18 3243.23717 98.31 293.54 0.0012 358.84 1.27 14.31615 1.4E-6 71029
LO-19 3241.16669 98.32 294.93 0.0012 3.43 356.69 14.31780 1.2E-6 71005
UO-22 3243.54611 98.16 226.13 0.0006 269.62 90.42 14.39258 2.4E-6 63618
KO-23 3240.89416 66.09 85.06 0.0013 229.18 130.81 12.86415 -3.7E-7 51891
AO-27 3243.21934 98.26 262.87 0.0009 51.60 308.60 14.28999 2.0E-7 51753
IO-26 3241.53881 98.26 262.47 0.0010 53.87 306.34 14.29227 8.0E-7 51734
KO-25 3241.12394 98.25 262.34 0.0011 35.66 324.53 14.29561 2.2E-7 48549
GO-32 3238.63439 98.60 310.46 0.0001 14.63 345.49 14.22996 -4.3E-7 26638
UO-36 3243.77699 64.56 136.06 0.0044 299.15 60.52 14.78110 -2.1E-5 23493
AO-37 3243.89896 100.19 333.68 0.0038 100.70 259.84 14.35584 9.5E-7 18826
SO-41 3243.31078 64.56 156.27 0.0034 207.28 152.66 14.79343 9.2E-6 15787
MO-46 3243.16088 64.56 147.41 0.0028 210.73 149.22 14.81739 9.0E-6 15804
SO-42 3242.87855 64.55 162.71 0.0039 204.53 155.40 14.78260 4.3E-6 15771
NO-44 3243.16507 67.05 117.19 0.0008 266.13 93.90 14.29198 6.4E-7 10001
AO-49 3243.47376 64.56 328.32 0.0043 28.48 331.86 14.71601 2.8E-6 3734
SO-50 3242.76989 64.56 332.21 0.0045 26.73 333.60 14.70234 4.7E-6 3720
NOAA-10 3243.54811 98.74 237.44 0.0011 241.35 118.65 14.27124 4.1E-7 88157
NOAA-11 3243.59979 98.89 324.19 0.0012 16.30 343.86 14.14615 1.0E-6 77023
NOAA-12 3243.60940 98.64 230.20 0.0012 172.31 187.83 14.25198 2.3E-6 63885
MET-3/5 3243.24877 82.55 262.03 0.0015 74.27 286.00 13.16986 5.1E-7 57897
MET-2/21 3243.49438 82.55 61.09 0.0023 159.11 201.11 13.83548 9.7E-7 50490
OKEAN-4 3242.45601 82.54 149.38 0.0023 133.96 226.35 14.81329 8.9E-6 47865
NOAA-14 3243.59050 99.17 267.17 0.0010 48.42 311.78 14.13370 1.2E-6 44688
SICH-1 3243.87009 82.53 288.84 0.0026 113.52 246.87 14.80353 7.8E-6 43097
NOAA-15 3243.55950 98.54 260.34 0.0011 109.79 250.46 14.24330 1.2E-6 27541
RESURS 3243.57831 98.61 317.73 0.0000 280.71 79.40 14.23936 6.9E-7 26714
FENGYUN1 3243.84816 98.62 260.82 0.0015 165.50 194.66 14.11751 -5.9E-7 22204
OKEAN-0 3242.52369 97.84 283.55 0.0002 118.16 241.98 14.72819 5.1E-6 22133
NOAA-16 3243.39264 98.92 190.52 0.0011 114.74 245.49 14.11997 1.5E-6 15150
NOAA-17 3243.58391 98.74 313.55 0.0012 151.61 208.57 14.23398 2.9E-6 6156
HUBBLE 3243.35272 28.47 218.51 0.0004 163.07 315.95 14.98422 1.5E-5 53172
UARS 3243.10673 56.98 328.49 0.0004 117.27 242.88 15.03173 4.8E-6 65481
ISS 3243.85722 51.63 359.23 0.0007 188.38 264.10 15.61863 2.3E-4 27282
WO-39 3242.87884 100.19 335.62 0.0036 93.84 266.68 14.38018 4.3E-6 18831
OO-38 3242.83110 100.19 332.22 0.0037 103.01 257.52 14.35552 2.4E-6 18811
NO-45 3243.89046 67.06 114.98 0.0008 283.24 76.79 14.29353 -7.8E-7 10014
(Dokonen ze s. 32)
C13 1 F
D1 1N4007
T1 ATF54143
T2 BC857b
IO1 LM7805
L1 60 nH
L2 12 nH
L3, L4, L8, L9 470 nH
L5 4nH
L6, L7 10 nH
(Podle DUBUS 1/2002)
2QX
Za prvn tun dek 75 K, za
kad dal i zapoat 30 K.
Frekvenn kalkultor pro druici AO-40
Obr. 1.
pro automatick ten lze pout pouze s programem TrakSat, kter je pou-
vn povelovacmi stanicemi a nen veejn dostupn). V pravm hornm
rohu je zobrazen Dopplerv posuv frekvence majku. V dalm kroku vlo-
me hodnotu frekvence, na kter majk poslouchme nam zazenm
(BRX display), a tm mme pijmac zazen a kalkultor kalibrovn (RX
offset). Nyn vlome frekvenci, na kter chceme slyet svoje signly z dru-
ice (RX display), a odeteme frekvenci, na kterou je teba naladit vysla
(TX display). Je-li pijma dostaten stabiln, lze kalibraci provst pouze
jednou na zatku, a pak sledovat jen zmny frekvence majku vloenm
nov hodnoty z prediknho programu. Mezi polky lze skkat tabulto-
rem a mnit jen desetinn msta. Vedle ji zmnnch hodnot lze na spod-
nm dku kalkultoru st skutenou frekvenci, na kter pozemn stanice
pijm (RX freq) a vysl (TX freq). Ve stedn sti kalkultoru jsou tyto
frekvence v podob, jak se jev transpondru druice. Pro dan md lze
hodnoty uloit tlatkem Mode a Save.
Program FqCalc.exe si lze sthnout na adrese:
http://www.isibrno.cz/~kasal/AO-40Fqcalc.htm
OK2AQK

Prakticka Elektronika 2003-10

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Prakticka Elektronika 2003-10

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

1

Praktick elektronika A Radio - 10/2003

Praktick elektronika A Radio

a jsou schopny pracovat v sestav

pojen je infraerven LED pouita

pi umovm sle zesilovae 0,8 dB 0,3 dB

Dnes jsou k dispozici tranzistory, kte-

You might also like