Prakticka Elektronika 2006-04

1
Praktick elektronika A Radio - 04/2006

RONK XI/2006. SLO 4
V TOMTO SEIT
seditelem firmy MANSON, kter
se zabv vrobou elektronic-
kch pstroj, panem C. Y. Liu.
Praktick elektronika A Radio
Vydavatel: AMARO spol. s r. o.
Redakce: fredaktor: ing. Josef Kellner,
r edaktoi: ing. Jaroslav Belza, Petr Havli,
OK1PFM, ing. Milo Munzar, CSc., sekretarit:
Eva Kelrkov.
Redakce: Zborovsk 27, 150 00 Praha 5,
tel.: 2 57 31 73 11, tel./fax: 2 57 31 73 10,
sekretarit: 2 57 31 73 14.
Ron vychz 12 sel. Cena vtisku 50 K.
Roziuje Prvn novinov spolenost a. s. a
soukrom distributoi.
Pedplatn v R zajiuje Amaro spol. s r. o.
- Hana Merglov (Zborovsk 27, 150 00 Praha 5,
tel.: 2 57 31 73 12; tel./fax: 2 57 31 73 13).
Distribuci pro pedplatitele tak provd v zastou-
pen vydavatele spolenost Mediaservis s. r. o.,
Abocentrum, Moravsk nmst 12D, P. O. BOX
351, 659 51 Brno; tel: 5 4123 3232; fax: 5 4161
6160; abocentrum@mediaservis.cz; www.media-
servis.cz; reklamace - tel.: 800 800 890.
Objednvky a predplatn v Slovenskej re-
publike vybavuje Magnet-Press Slovakia s. r. o.,
ustekova 10, 851 04 Bratislava - Petralka;
korepondenci a P. O. BOX 169, 830 00
Bratislava 3; tel./fax (02) 67 20 19 31-33
- predplatn, (02) 67 20 19 21-22 - asopisy;
email: predplatne@press.sk.
Podvn novinovch zsilek povoleno eskou
potou - editelstvm OZ Praha (.j. nov 6005/96
ze dne 9. 1. 1996).
Inzerci pijm redakce - Michaela Jirkov,
Zborovsk 27, 150 00 Praha 5, tel.: 2 57 31 73 11,
tel./fax: 2 57 31 73 10 (3).
Za pvodnost a sprvnost pspvk odpovd
autor (plat i pro inzerci).
Internet: http://www.aradio.cz
E-mail: pe@aradio.cz
Nevydan rukopisy nevracme.
ISSN 1211-328X, MKR E 7409
AMARO spol. s r. o.
Prosm, mete nm ci vodem

pr slov o historii va firmy?
Firma MANSON byla zaloena
v roce 1983. Jejm pvodnm zam-
enm byla vroba analyztor pro te-
lefonn techniku a napjec zdroje pro
telefonn firmy vHongkongu. Analy-
ztory pro telefonn techniku postup-
n ze sortimentu vymizely a byly na-
hrazeny dalmi produkty z oblasti
napjec techniky. V souasn dob
se sortiment skld z napjecch
zdroj, a to jak linernch, tak i sp-
nanch, vkonovch mni DC/DC
a velmi populrnch DC/AC, nabje
olovnch akumultor, vkonovch
transformtor apod. I kdy je to vel-
mi mal st obrovskho segmentu
zamenho na elektroniku a elektro-
techniku, je n sortiment pomrn
irok.
Vae firma tedy sdl v Hong-
kongu?
Ze zatku ano, ale postupem asu
bylo nutn efektivn eit problm
rychle se rozrstajc vroby a vvoje
novch vrobk. Take vsouasn
dob je firma MANSON rozmstna
do tech lokac.
VHongkongu zstala zcel firmy
pouze st starajc se o prodej a lo-
gistiku vrobk, tedy st obchodn.
Nae hlavn vvojov centrum je
umstno ve mst Shenzhen v n.
Zde pracuje celkem pt inenr elek-
tronik, kte maj na starosti vvoj
novch vrobk, co se tk elektronic-
kch st. Ti znich se zabvaj v-
konovmi stmi zdroj, dva se sta-
raj o vvoj programovho vybaven
mikroprocesorovch dicch jednotek
pouvanch nap. vnaich zdrojch.
Nesmm vak zapomenout na druh
nemn vznamn, vvojov praco-
vit, kter je umstno v na hlavn
tovrn vDongguanu (na - provin-
cie Guandon). Zde najdeme celkem
sedm inenr. Jejich ptomnost zde
je nutn, nebo si vyvjme i mechanic-
k dly, navjme transformtory a mno-
ho dalho. Takt je nutn se starat
o vrobn nstroje. Jednou z posled-
nch velkch zmn ve vrob byl pe-
chod na bezolovnat technologie (p-
jen) v z 2005. Od srpna minulho
roku sdlme ji vnovch prostorch,
kde ve vrob pracuje piblin 250
pracovnk. Budova m celkem ti
patra, piem vroba probh na plo-
e 6000 m
2
a dalch 3000 m
2
zabraj
pomocn prostory.
Pro adu lid je na mstem, kde
se sice d bezkonkurenn levn
vyrbt, ale na druhou stranu
(ne vdy) jsou zde problmy s kva-
litou. Co dlte proto, abyste po-
dobnm problmm pedeli?
Problmy jsou zpsobeny vti-
nou zkaznky, kte ve snaze dosh-
nout co nejvtch zisk tla vrobce,
aby dodal zbo co nejlacinji. Vrob-
ce pak ve snaze nabdnout zkazn-
kovi, co poaduje, mus volit mn
kvalitn materily atd. Vsledkem ne-
mrnho tlaku na cenu je pak mlo
kvalitn vrobek. Touto cestou se vak
firma nedala. Nae vrobky jsou vy-
rbny tak, aby bez jakchkoliv pro-
blm vyhovly na svtovch trzch.
Nae firma je dritelem certifiktu
kvality ISO 9001. Samozejm certifi-
kt nen vemocn, ale mohu vs ujistit,
e vyrbme jako OEM/ODM zdroje
pro adu firem, kter je pak dvaj do
svch produkt. Take se me stt,
e jste se setkali snam zdrojem,
ani o tom vte. To by nebylo mon
bez toho, aby vrobky vyhovovaly
vem, nkdy velmi psnm normm,
jako jsou nap. IEC, EMC/EMI, UL/CSA,
SAA, IRAM, CE, PSE. I podle tchto
certifikt mete odhadnout, kam se
nae produkty vyvej.
editel firmy pan C. Y. Liu
N rozhovor ....................................... 1
Svtozor .............................................. 3
AR mldei:
Zklady elektrotechniky ........................ 4
Jednoduch zapojen pro voln as ..... 6
Component tester ................................ 9
Nov knihy ......................................... 12
Audiopepna s korekcemi
a dlkovm ovldnm ........................ 13
Spna rozhran USB .......................... 15
Nabjeka olovnch
akumultor ze zdroje PC ................... 16
Kompresn mikrofonn
zesilova k PC .................................... 19
O spjen ............................................ 23
Superkondenztor umon proudov
impuls i z knoflkov baterie ................ 24
Inzerce .................................. I-XXXII, 48
Zanme s EdWin XP - 2 ............... 25
Vf genertor s priamym slicovm
synteztorom (DDS) (pokraovn) .... 27
Elektronkov zesilovae
pro hudebn nstroje (dokonen) ....... 30
PC hobby ............................................ 33
Rdio Historie ................................... 42
Z radioamatrskho svta ................... 45
2
Pipravil ing. Josef Kellner.

Zamme tedy pozornost na vae
vrobky; na kter byste chtl
tene upozornit?
VR se mete sice setkat s st
naeho sortimentu, ale dal jeho st
je zatm neznm. Ke znmmu sor-
timentu pat hlavn linern napjec
zdroje. Vposledn dob vak regis-
trujeme pesun zjmu zkaznk t
ke zdrojm spnanm, hlavn v p-
pad, kdy zkaznk poaduje vt
vkony. K nejpopulrnjm pat li-
nern zdroje NP-9615 (v R znaen
HC-D9615). Dalm typem je pak dvo-
jit zdroj DPD3030 (HC-D3030DPD).
Tento zdroj je zajmav tm, e m
dv samostatn sekce, kter lze podle
poteby propojit - a to nejen do srie,
ale t paraleln. Ztch spnanch to
jsou zdroje SPS-9600 (HC-D9602SPS).
U tch posledn jmenovanch bych
se rd trochu zastavil, nebo parametry,
zejmna maximln vkon, kter jsou
tyto zdroje schopny dodat, jsou pi-
nejmenm vjimen. Zdroje jsou toti
schopny poskytnout v celm rozsahu
vstupnch napt 1 a 30 V proud a
30 A, piem hmotnost zdroje je
pouhch asi 6 kg! A to ve pi rozm-
rech 220 110 360 mm.
Jmenovan zdroje jsou pedstavi-
teli tch jednoduch zdroj. Mnoho
situac, napklad ve vrob i vvoji
vak vyaduje zdroje, kter mohou
bt zeny potai a u pi komplex-
nch mench u vstupnch kontrol,
nebo opakovn experiment pi v-
voji novch zazen. Zde sv msto
najdou nae modern zdroje. Jednm
pedstavitelem jsou v R oblben
zdroje SDP-2405 (HC-D2405SDP).
Charakteristickm znakem tchto zdro-
j je velk displej LCD, na kterm se
najednou zobrazuj vechny dleit
informace o stavu zdroje, klvesnice
pro ovldn zdroje a tzv. JOG, co
je elektronick potenciometr, kte-
rm se nap. nastavuje vstupn na-
pt. A samozejm nesm chybt
monost pipojen na dic pota
pes sriov rozhran RS-232 nebo
RS-485. Druh rozhran je vhodn
pro rozshlej sestavy, protoe ze
svho principu dovoluje pipojit a 31
zdroj na jednu linku. Zdroj doke
dodat proud a 5 A vcelm rozsahu
vstupnch napt, tj. od 1 a do 40 V.
Zdroje jsou takt rozdleny do dvou
skupin. Prvn znich pln poadavky,
kter vznikaj pi vrob, servisn in-
nost a vvoji. Druhou skupinou, pod-
statn dra, jsou pstroje laboratorn,
kter jsou schopny uspokojit mno-
hem nronj poadavky zkaznk,
co se tk parametr a ovldn.
Zatm jsme hovoili pouze o zdro-
jch, ale na zatku jste se zmnil
o tom, e v sortiment je ir.
Co ostatn vrobky?
Vaim tenm budou asi nej-
bli mnie DC/AC, jako nap. mo-
del MEM-2105, co je mni z 12 na
230 V/50 Hz. I kdy je tento mni
mal svmi rozmry, doke poskyt-
nout trval vkon 75 W. Jeho dal
zvltnost je monost pipojit ho jak
na 12 V palubn s automobilu, tak
ho vyut i pi cestch letadlem, kde
vm pome udret notebook v chodu
i za dlouhch let (pozn. ppojky jsou
vtinou dostupn pouze v prvn a busi-
ness td). Prv tady pijdou vhod
jeho mal rozmry. Pro ty zkaznky,
kte potebuj vt vkon, je zde nov
model MEM-4105, kter doke do-
dat trval vkon 500 VA. Tento mni
nen zajmav pouze, e je schopen
dodat velk vkon, ale i tm, e vstup-
n napt m tvar ist sinusovky. Je
tedy vhodn pro napjen i takovch
pstroj, kde by tzv. modifikovan
sinusovka jednoduch zdroj mohla
zpsobit problmy. Dalm modelem
z na nabdky je mni 125 VA uren
zejmna pro motoristy, u kterch je
oblben pedevm pro svou pevnou
konstrukci, dky n snese i hrub za-
chzen. Motorist by tak mohli oce-
nit adu naich nabjeek olovnch
akumultor nebo mnie DC/DC
pro napjen vkonovch zesilova.
A jak mte plny do budoucna?
I vbudoucnu se chceme vnovat
tomu, co nae firma dobe um, tj.
nvrhu a vrob modernch napjecch
zdroj, kter budou plnit vechny ro-
zumn poadavky zkaznk. U tch-
to novch vrobk se budeme snait
vdy uvat modernch soustek
i novch poznatk a princip tak, aby
uitn hodnota naich vrobk byla
co nejvy. Ani u ji zabhnutch vrob-
k nen vvoj ukonen, protoe dky
SDP2405 SPS9602
technologickmu pokroku se nm do-
stvaj do rukou mnohem dokonalej
soustky, sjejich pomoc pak m-
eme doshnout lepch parametr.
Pro ns klovmi soustkami jsou
nap. vkonov MOSFET. Dky jejich
dokonalejm parametrm jsme schopni
lpe plnit poadavky naich zkazn-
k zautomobilovho prmyslu. Co se
tk dalho vvoje, je jeho smr ped-
uren, ostatn to meme ji vidt
u nkterch naich vrobk, jako je ji
zmiovan spnan zdroj SDP-2405.
Tmto smrem je vybavovn zazen
mikroprocesorovm zenm, kter
umouje dlkov zen takto vyba-
vench vrobk, a tm jejich snadnou
integraci do vtch celk. Otzkou
zatm zstv, jak toto propojen
bude vbudoucnu realizovno. Zatm
se propojuje vodii, ale vyloueno
nen ani bezdrtov propojen nap.
technologi BlueTooth. Ani zpsob
dlkovho ovldn nemus bt stej-
n, vdy dic jednotky jsou ji dnes
natolik vkonn, e by bylo mon
propojen zazen pes klasickou s
Ethernet (pes webov rozhran).
Co byste chtl na zvr ci na-
im tenm?
Chtl bych vaim tenm vzk-
zat, e nae vrobky mohou najt
v sortimentu firmy GM Electronic a e
tedy nic nebrn tomu, aby si je mohli
koupit. Jsem si jist, e budou snimi
spokojeni. A ani vppad, e dan
typ nen vnabdce uveden firmy,
nen nic ztraceno. Dodvky do firmy
GM Electronic jsou pravideln a nen
tedy problmem potebn nov typ
dodat. Ji nkolikrt v minulosti se
stalo, e zkaznk poadoval nov
typ zdroje a nsledn se tento typ
stal velmi oblbenm typem na va-
em trhu. Alespo o tom hovo poty
prodanch kus. Dalm dkazem
kvality me bt stle se roziujc
nabdka naich vrobk na vaem
trhu.
Cel sortiment na firmy mete na-
jt na strnkch www.manson.com.hk.
Vppad jakchkoliv dotaz nev-
hejte kontaktovat pracovnky firmy
GM Electronic.
Dkujeme vm za rozhovor.
3
Budic stupe pro zesilovae
tdy D svelkm vkonem
Firma International Rectifier
(www.irf.com) uvedla na trh integrova-
n obvod IRS20124S v 14vvodovm
pouzde SOIC usnadujc vrobu v-
konovch stereofonnch zesilova
tdy D svkonem a 500 W/kanl.
Umouje s minimlnm potem dal-
ch soustek vytvoit budie vstup-
nch tranzistor vkonovch zesilova-
, nap. pro automobilov zvukov
systmy a domc kina. Intern obvo-
dy ochrn extern vstupn tranzisto-
ry MOSFET pi peten a zkratu p-
vod k reproduktorm. Vstupn
tranzistory mohou bt napjeny nap-
tm a 200 V. Obsaena je iochrana
proti tepelnmu peten a voliteln
pesn asovn mezi rozepnutm a
sepnutm jednotlivch vkonovch
MOSFET externvstupn dvojice
(plmstku), ktermi mohou bt nap.
IRF6665. Vstup budie je kompatibil-
n srovnmi logickch systm s na-
pjenm 3,3/5 V.
Pesn operan zesilovae
Obvody LMP2011, LMP2012 a
LMP2014 pat do nov ady zesilo-
va uveden psmeny LMP (Linear
Monolithic Precision), kterou uvd
National Semiconductor na rychle
rostouc trh zamen na pesn zpra-
covn DC i AC signl elektronick-
mi systmy zvlt vprmyslu, me-
dicn a motorovch vozidlech. Tam
naleznou vyuit nap. jako mic ze-
silovae a pi zpracovn signl
ztermoelektrickch nebo tenzometric-
kch snma. Pouzdra LMP2011/12/
/14 obsahuj jeden, dva a tyi ope-
ran zesilovae smalou napovou
nesymetri (25 V, pouv novou
kompenzan techniku), kter je tep-
lotn (0,015 V/C) i asov stabiln.
Zesilovae se dle vyznauj velkou
odolnost vi souhlasnmu signlu,
kolsn napjecho napt, zeslenm
oteven smyky 130 dB a kou ps-
Nov technologie zpesuje
men teploty CPU
Vrazn zpesnn men intern
teploty snmac diodou integrovanou
v CPU a programovatelnch obvo-
dech typu FPGA (Field Programmable
Gate Array) vyrobench submikrono-
vou technologi umouje nov mic
technika oznaen TruTherm, vyvinu-
t firmou National Semiconductor.
Protoe modern potae i spotebn
elektronika obsahuj stle astji sub-
mikronov CPU, grafick procesory a
FPGA, vekterch vznik velk mno-
stv tepla, nabv na vznamu pes-
nost men teploty pro zen jejich
chlazen. Tm lze optimalizovat funk-
ci systm, prodlouit ivotnost a
zmenit hluk. Nov metoda zpracov-
n signlu je implementovan do in-
tegrovanho obvodu LM95231, kter
umouje men teploty ve tech ms-
tech snmacmi tranzistory v diodo-
vm zapojen dvma externmi
spesnost 0,75 C a internm s pes-
nost 3 C. Za micm pevodnkem
realizujcm techniku TruTherm nsle-
ma 3 MHz. Dal pednost je mal i-
rokopsmov um (35 nV/Hz), prak-
ticky zanedbateln um 1/f a velk
rychlost pebhu 4 V/s. Rozkmit v-
stupnho napt se bl napjecmu
napt, pi 5 Vje typick napjec
proud 930 A/zesilova, pi 2,7 Vpak
920 A. Rozsah pracovnch teplot je
40 a +125 C. LMP2011 se dodv
vpouzde SOT23-5, LM2012 v pouz-
de MSOP-8 a LMP2014 vTSSOP-14.
Dva analogov spnae
vpouzde 2 1,5 mm
Firma Intersil (www.intersil.com)
patc ksvtov pice mezi vrobci li-
nernch integrovanch obvod uvedla
vroce 2005 na trh tak dvojit obou-
smrn rychl (t
ON
= 12 ns, t
OFF
=5ns)
pepna audio- a videosignl s od-
porem vsepnutm stavu R
ON
men-
m ne 0,5 vcelm rozsahu vstup-
nch signl, prakticky stejnm vobou
vtvch. To znamen mal ztrty a
mal zkreslen nf signl. Prv mal
rozmry ISL84684 (pouzdro jen mlo
pesahuje samotn ip) ukazuj, kde
jeho vrobce pedpokld nejvt
pouit nap. jako multiplexer pi pe-
pnn signl v mobilnch telefonech,
vetn tch stechnologi smartpho-
ne, hernch konsolch, pehrvach
MP3, kapesnch potach PDA, ale
i vlkaskch a penosnch micch
pstrojch. ISL84684 pracuje s nap-
jecm naptm 1,8Va 3,6 V, jeho
ovldac vstupy jsou kompatibiln
slogikou 1,8 V a vlastn spoteba je
jen 0,2 W.
JH
Miniaturn displej
Jako Borg ze serlu Star Trek si
mete pipadat s displejem HMD
(Head Mounted Display) LITEYE-500
od firmy Liteye. Displeje tto firmy po-
uvaj zobrazovae na bzi OLED
srozlienm 852 x 600 bod. Pkon
displeje je men ne 300 mW a lze
ho pmo pipojit k PC nebo zdroji vi-
deosignlu (NTSC nebo PAL). Disple-
je jsou ureny pedevm pro vojen-
sk sektor, emu odpovd robustn
proveden, velk rozsah pracovnch
teplot a mal poruchovost.
duje pevod na digitln signl sigma-
-delta pevodnkem A/D a digitln fil-
trace omezujc um. Pro komunikaci
se systmem slou dvouvodiov
sbrnice kompatibiln sprotokoly
SMBus 2.0 a I
2
C. LM95231 umstn
do pouzdra MSOP-8 je zatm dostup-
n ve vzorcch.
AR ZANAJCM A MRN POKROILM
4
Na desku lze pi leptn v roztoku
chloridu elezitho v nouzi i shnout,
ruku si vak pak okamit oplchne-
me istou vodou. Lep je pout plas-
tovou pinzetu nebo na desku ze stra-
ny, kter se nelept, nalepit chapky
zkousku samolepic etikety apod., viz
obr. 15. K leptn se vborn hod fo-
tografick miska, dve hojn pou-
van pi domc vrob fotografi.
Mete pout jakoukoli jinou, nejlpe
plastovou misku, nebo teba i vko od
polrkovho dortu. Fotografick mis-
ka m vak hubiku, kter usnaduje
slvn leptacho roztoku zpt do lh-
ve. V lhvi se na dn usazuj produkty
po leptn, nakonec je nutno ji vyhodit
i s vyerpanm leptacm roztokem.
Miska nesm bt kovov, rovn do
roztoku neponoujte dn kovov
pedmty. Vyvarujte se zvlt kontak-
tu leptac lzn s hlinkem, roztok rea-
guje s hlinkem mnohem radji a m
u pak nelept.
Vyleptanou desku dkladn oplch-
neme a vhodnm rozpoutdlem od-
stranme zbytek svtlocitliv vrstvy.
Desku ozneme na poadovan roz-
mr. Ze strany spoj ji dkladn ois-
tme velmi jemnm smirkovm pap-
rem nebo tvrdou pry a pelakujeme
pjecm lakem nebo kalafunou rozpu-
tnou v lihu. Po dkladnm zaschnut
laku je deska hotov, sta ji vyvrtat a
osadit.
Leptn v kyselin nen pli vhod-
n pro domc pouit, chlorovodko-
v vpary jsou velmi agresivn a velmi
brzy vm zane ve v okol rezivt.
Vpary tak pokozuj rostliny. Pi lep-
tn vkyselin si nejdve kyselinu na-
edme. Kyselina se prodv v koncen-
traci okolo 30 %. Pro leptn ji
naedme na asi 5 % do 5 dl vody
nalijeme asi 1 dl kyseliny. Vdy lijeme
kyselinu do vody, ne naopak! Do roz-
toku vlome pipravenou desku a opa-
trn pilvme peroxid vodku. Deska
se zane leptat a po jeho pidn.
Iperoxid vodku je vhodn pouvat
vkoncentraci do 5 %. Poda-li se nm
sehnat peroxid s vt koncentrac, nej-
dve si ho radji v piblin potebnm
Navrhujeme desky
s plonmi spoji
(Pokraovn)
mnostv naedme. Rychlost leptn
desky je siln zvisl na koncentraci
kyseliny a mnostv pidanho peroxi-
du. V extrmnm ppad je deska vy-
leptan za nkolik sekund, avak jak
brzy zjistte, je nepouiteln. Pi lept-
n v kyselin se plon spoje snadno
podleptvaj, tj. odleptv se m i pod
kryc vrstvou. Pi rychlm leptn se
spoje zpravidla podleptaj dv, ne
desku vyjmete. Je proto vhodn zvolit
takovou koncentraci, aby leptn trva-
lo alespo nkolik minut. Pi leptn je
teba intenzivn vtrat. Jak kyselina,
tak peroxid vodku jsou siln raviny.
Do roztoku kyseliny proto nikdy nasa-
hejte rukou, ale vdy pouijte plasto-
vou pinzetu! Sms kyseliny a peroxi-
du vodku nelze skladovat, po vyleptn
desky je teba sms vylt. Pipravujte
si proto leptac lze jen v nezbytn
nutnm mnostv. Rovn pi leptn
v kyselin je teba se vyvarovat kon-
taktu leptac lzn s jinmi kovy.
3) Dalm oblbenm a rychlm zp-
sobem je run kreslen spoj na des-
ku. Hod se na desky vyrbn v jedi-
nm exempli, protoe kadou desku
je teba run nakreslit. Desku si oz-
neme na sprvn rozmr a dkladn
ji oistme tvrdou pry nebo velmi
jemnm smirkovm paprem. Desku
opatrn pilepme pskou zespodu
kpedloze spoj, nebo papr s ped-
lohou polome na desku a okraje
papru zahneme pod desku. Rsova-
c jehlou nebo dlikem peneseme
stedy pjecch bod na desku. Tru-
bikovm perem obkreslme pjec
body (nakreslme ploky) a nsledn
dokreslme poadovan spoje na des-
ce. Zaneme pmmi a krtkmi spo-
ji, dlouh a klikat si nechme nako-
nec. Tento zpsob je vhodn jak pro
desky se spoji, tak pro desky vyrobe-
n metodou dlicch ar. Vyrbme-li
desku se spoji po obou stranch des-
ky, desku nejdve na rsovac jehlou
oznaench mstech vyvrtme tenkm
vrtkem. Tm mme penesenu polo-
hu dr pesn i na druhou stranu des-
ky. Na druh stran desky pak nakres-
lme spoje stejnm zpsobem. Pro
kreslen je teba zvolit vhodn lak. Nej-
vhodnj jsou laky, kter nezasycha-
j pli rychle, nakreslen desky peci
jenom chvli trv. Kdysi se mi nejvce
osvdil asfaltov lak je na desce
dobe vidt a perfektn kryje. Dobe
zvolit lak je nutn zejmna pi leptn
v kyselin, kter je velmi agresivn. Po
nakreslen spoj nechme lak za-
schnout a desku leptme stejnm
zpsobem jako pi pi vrob desky fo-
tocestou. Po vyleptn desku oplch-
neme vodou a kryc lak omyjeme e-
didlem. Desku pelakujeme pjecm
lakem nebo rozputnou kalafunou.
Alternativn lze spoje pmo kreslit
vhodnm pjecm lakem. Po vylept-
n pak sta desku jen dkladn
oplchnout, ppadn vyvrtat a me-
me ji rovnou pout. Nazapomete
vyistit pero od zbytku laku, zaschl
lak se patn odstrauje.
Spoje lze tak kreslit lihovmi fixy.
Tento postup se mi vak neosvdil,
kryc vrstva je velmi tenk a snadno
se prolept i pi leptn v roztoku chlo-
ridu elezitho. Spoje jsou drav a
asto maj mikrotrhliny, ve kterch
jsou perueny.
4) Desky s plonmi spoji lze vyrbt
tak frzovnm. Frzovn je pede-
vm vhodn pro spoje vyroben me-
todou dlicch ar. Princip spov
vodfrzovn mdn vrstvy i s st
nosn desky. Amatrsky lze takto vy-
robit jen hrub spoje, pi umstn frz-
ky na plotr mohou bt spoje mnohem
jemnj.
5) Existuj i dal zpsoby vroby spo-
j, nap. tento: Pedlohu spoj vytisk-
neme laserovou tiskrnou na kryc flii
od samolepicch etiket. Flii vytit-
nou stranou pilome na oitnou
kuprextitovou desku a ehlikou opa-
trn peehlme. Toner z kryc flie,
kde dr jen tak tak, se penese na
mdnou vrsvu desky. Desku vyretu-
ujeme a dle leptme bnm zp-
sobem. Postup je podrobn popsn
nap. na http://maczaka.webz.cz/
vyroba_dps.htm.
Kad konstruktr elektronik dv
pednost jinmu zpsobu. Preferuje-
-li rychlost i na kor kvality, vyrb si
desky sm. Ppravky na domc v-
robu desek splonmi spoji lze vti-
nou zakoupit v prodejnch s elektro-
nickmi soustkami (popisovae,
leptac roztok, desky s nanesenou
svtlocitlivou vrstvou). Vroba spoj
u specializovan firmy je dra a po-
malej, nepotebujete vak doma
dn speciln vybaven a desky tak
vtinou vypadaj lpe.
VH
(Pokraovn pt)
Obr. 16. Ukzka run kreslen
desky s plonmi spoji Obr. 15. Leptn desky
5
Nyn provete posledn experiment
s obvodem 7474. Vstup C ponechte
nezapojen, vstup D pipojte na ro-
ve L, je-li obvod nastaven, nebo na
rove H, je-li klopn obvod vynulo-
vn. Vstupy a ponechte na rovni
H. Zfunkce obvodu 7474 plyne, e by
se rove ze vstupu D na vstup mla
penst pouze snbnou hranou na
vstupu C. Pipojme-li vak nyn vstup
C propojovacm drtkem krovni L,
co odpovd piveden sestupn hra-
ny, penesou se data ze vstupu D na
vstupy, akoliv by obvod na sestup-
nou hranu reagovat neml. Je snad
nco vnepodku sintegrovanm ob-
vodem 7474? Vtinu zvs urit na-
padlo, e bude problm vdrtku, kte-
rm pivdme logickou rove ke
vstupu C. Pi dotyku se toti drtek
chvje, a to zpsob, e se na vstupu
C objev i nkolik destek impuls.
Vprvnm ppad jsme na tento pro-
blm nenarazili, protoe jsme nejprve
pipojili vstup C krovni L a teprve
potom zmnili rove na vstupu D. Ve
druhm ppad jsme nejprve zmnili
rove na vstupu D a pak teprve pi-
pojili vstup C na L. Nkte zvs mo-
n rovnou pouili tlatka, protoe se
jim zdl mnou popsan pstup pli
neprofesionln. Zadvn daj by
bylo mon o nco jednodu, pro-
blm sopakovanmi impulsy vak
tmto zpsobem neodstrante. Pi sp-
nn a rozepnn tlatka toti tak
vznikajpechodov jevy, jejich d-
sledkem je rozkmitn mechanick
sti. Ne se tlatko ustl, nkolikrt
za sebou se kontakty spoj a opt roz-
poj. Pokud je tlatko pipojeno k ho-
dinovmu vstupu njakho sekven-
nho obvodu, bude jeden jeho stisk
vyhodnocen jako mnoho krtkch im-
puls. een existuje nkolik. Pou-
v se napklad zapojen filtru typu
doln propust sjednm rezistorem a
kondenztorem. Vnaem ppad
bude nejjednodu realizovat tzv. bez-
zkmitov tlatko pomoc klopnho
obvodu RS, na jeho vstup zapojme
bu pepna, nebo ho budeme ovl-
dat dvma tlatky. Toto een si m-
ete snadno vyzkouet. Sta pout
druh klopn obvod vIO 7474.
Pivdn impuls na vstup C tm-
to zpsobem je ovem i tak velice
nepohodln a zdlouhav. V nsledu-
jcch, ale i vbudoucch zapojench
svhodou vyuijeme jako zdroj hodi-
novho signlu genertor pravohlch
impuls. Takov obvod lze snadno
sestavit znkolika hradel (obvykle
posta nap. dva invertory nebo hrad-
la NAND), rezistor a kondenztor.
Jet jednodu a spolehlivj ge-
nertor pravohlch impuls meme
zskat zapojenm univerzlnho aso-
vae 555 ve funkci astabilnho multi-
vibrtoru. (Pozn.: Tento integrovan
obvod je vyrbn mnoha vrobci, od
eho se odvjej i rzn oznaen
nap. NE555, LM555 aj. Jedn se
vak o identick integrovan obvody.)
Vzapojench se obvykle udv pou-
ze obecn oznaen 555, stejn tak
lze obvod pod tmto obecnm oznae-
nm zakoupit i vprodejn. Vyrb se
t CMOS verze tohoto obvodu, zna-
en nap. GLC555, ICM7555, TLC555
aj., ta je vak pro nae ely mn
vhodn. O integrovanm obvodu 555
ji bylo napsno nespoet lnk a do-
konce vylo vetin i nkolik knih,
kter uvdj mnoho praktickch za-
pojen stmto obvodem. Kdo by se
chtl s nm seznmit ble, nech na-
hldne do nkterch ztchto publika-
c nebo prolistuje star sla PE. Zde
si obvod popeme jen velice stru-
n. Zapojen IO ve funkci astabilnho
multivibrtoru je uvedeno na obr. 105.
Vvody 2 a 6 jsou pipojeny na vstu-
py vnitnch kompartor, kter d
vnitn klopn obvod RS. Zmen-li se
napt na vstupu 2 pod 1/3 napjec-
ho napt U
CC
, obvod se nastav a na
vstupu 3 se objev napt blzk na-
pjecmu napt U
CC
. Pekro-li na-
opak napt na vstupu 6 velikost 2/3
U
CC
, obvod se vynuluje, na vstupu 3
se objev napt blzk nule a navc
se aktivuje nulovac vstup 7. Funkce
obvodu na obr. 105 je velice jednodu-
ch. Kondenztor C se nejprve nabj
pes rezistory R
A
a R
B
a do doby, kdy
jeho napt doshne prahov rovn
(2/3 U
CC
). Do tto chvle bylo na v-
stupu 3 napt blzk U
CC
a nulovac
vstup 7 byl odpojen. Po pekroen
prahov rovn na vstupu 6 se vnit-
n klopn obvod RS vynuluje a na v-
stupu 3 se objev nulov napt. Z-
rove se aktivuje vstup 7, kter se
pes vnitn tranzistor pipoj na nulo-
v napt. Kondenztor C se zane vy-
bjet pes rezistor R
B
. Vybjen kon-
denztoru trv a do doby, kdy se jeho
napt zmen pod rove 1/3 U
CC
.
Vtomto okamiku se obvod opt na-
stav, dezaktivuje se nulovac vstup
7, kondenztor se zane opt nabjet
a cel cyklus se opakuje. Kemu slou-
dal vvody? Na piny 1 a 8 se pi-
vd napjec napt (pin 1 GND, pin
8 U
CC
). Vstup 5 je pipojen k vni-
tnmu odporovmu dlii a umou-
je zmnit komparan rovn na vstu-
pech 2 a 6. Obvykle se nepouv a
je mon ho ponechat nezapojen.
Lep variantou je vak pipojit tento
vstup pes kondenztor (s kapacitou
typicky 10 nF) knulovmu potencilu.
kolem kondenztoru je zamezit vstu-
pu ruivch impuls, kter by mohly
ovlivnit spolehlivost obvodu. Posledn
vstup . 4 umouje nulovn vnitn-
ho klopnho obvodu nezvisle na sig-
nlech zkompartor. Pipojme-li ho
knulovmu potencilu, na vstupu
bude napt blzk nule a zrove se
aktivuje vstup 7. Protoe m vstup 4
vy prioritu ne vstupy 2 a 6, obvod
zstane vynulovn a do doby, kdy na
vstup 4 pivedeme kladn napt U
CC
.
Tento vstup meme vnaem zapoje-
n vyut pro zastaven generovn im-
puls. Chceme-li funkci obvodu povo-
lit, pipojme vstup 4 na U
CC
.
Doby nabjen a vybjen konden-
ztoru zvisej na odporu rezistor R
A
a R
B
a kapacit kondenztoru C a lze
je vypotat zexponencilnch prb-
h napt na kondenztoru a praho-
vch rovn kompartor.
Doba nabjen (na vstupu je na-
pt blzk U
CC
) je dna vzorcem:
t
1
= 0,693(R
A
+ R
B
)C ,
doba vybjen (na vstupu je napt
blzk nule) je:
t
2
= 0,693R
B
C ,
kmitoet vstupnho signlu je dn
vrazem:

.
Vidme, e vuvedenm zapojen
nememe doshnout u vstupnho
napt stdy 1:1. To lze napravit zapo-
jenm diody paraleln krezistoru R
B
(viz obr. 105). Pak se bude kondenz-
tor nabjet pouze pes rezistor R
A
a
doba nabjen bude dna vztahem
t
1
= 0,693R
A
C. Doba vybjen zsta-
ne beze zmny. Stdy 1:1 lze nyn do-
shnout pi R
A
= R
B
. Kmitoet vstup-
nho napt se zmn na

.
Povolen napjec napt obvodu
je 4,5 a 16 V. Vnaem ppad bu-
deme obvod napjet naptm 5 V. V-
stupn napt na vvodu 3 lze pak
pout jako rovn L a H pro logick
obvody. Na zvr jet dodejme, e
povolen vstupn proud zvstupu 3
je u bipolrn verze 200 mA. Nebude
tedy problm budit vstupy logickch
obvod a zrove na vstup zapojit
bnou LED (samozejm s pslu-
nm rezistorem).
Digitln technika
a logick obvody
Jednoduch
sekvenn obvody
(Pokraovn)
Obr. 105. Astabiln multivibrtor
sintegrovanm obvodem 555
Vt pringl
(Pokraovn pt)
6
JEDNODUCH ZAPOJEN PRO VOLN AS
Regulovan zdroj
ss napt s tyristory
Na obr. 1 je zapojen jednodu-
chho zdroje ss napt, kter lze re-
gulovat v rozsahu 0 a 200 V.
Popis funkce
Obvod pracuje jako mstkov
dvoucestn usmrova, ve kterm
jsou kombinovny usmrovac dio-
dy D1 a D2 s tyristory SCR1 a SCR2.
Tyristor SCR2 je spnn diakem
DIAC, kter je napojen na fzovac
obvod se soustkami C1, R2, C2 a
R3. Druh tyristor je spnn tm dia-
kem pes transformtor Tr1.
Zmnami odporu resistoru R3 se
mn fzov posun stdavho so-
vho napt, pivdnho na diak, a
tm i hel sepnut tyristor. To umo-
uje nastavit poadovanou velikost
vstupnho ss napt.
Vazebn transformtor Tr1 je vy-
tvoen ze dvou axilnch tlumivek
TLEC24 o induknosti 220 H, kter
jsou rovnobn piloeny k sob a
pes izolan vrstvu slepeny. Zatky
jejich vinut jsou oznaeny na sch-
matu. Autora monost pout v tomto
ppad tlumivky pjemn pekvapila
svoj funknost.
Je nutno pipomenout, e vstup
zdroje mus bt vdy zaten innm
odporem (R4), protoe na odlehe-
nm vstupu se me ss napt
zvtit a na 300 V, co nemus bt
douc. Jako pedzt R4 jsem
pouil dv rovky 60 W zapojen
v srii.
Pi praktick stavb je lpe vech-
ny soustky radji pedimenzovat
- jak jejich vkonovou ztitelnost,
tak i provozn napt. V tomto poa-
davku jsem vychzel z pedpoklda-
nho dlouhodobho provozu.
Zvolme-li tyristory a usmrovac
diody na vt vkon a opatme-li je
ebrovanmi chladii, je mon do-
shnout velkho vstupnho vkonu.
Obr. 1. Regulovan zdroj ss napt
s tyristory
Jet poznmka k potenciometru
R3. Jedn se o regulan soustku,
a proto, i kdy funguje bez problmu,
je lep msto potenciometru pout
sriovou kombinaci rezistor. Po-
tebn odpor pak volme podle po-
adovanho vstupnho ss napt
pepnaem.
Upozornn: Tento zdroj je trva-
le galvanicky spojen se st, a proto
je uren jako ppadn nmt jen
zkuenm zjemcm a technikm.
Seznam soustek
R1 4,7 /10 W
R2 10 k/1 W
R3 100 k/2 W (potencio-
metr, viz text)
R4 200 (viz text)
C1 4,7 nF/200 V
C2 680 nF/400 V
C3 680 nF/200 V
Tr1 2x 220 H (TLEC24,
viz text)
D1, D2 1N4007
DIAC ER901
SCR1,
SCR2 C106D1 (tyristor
400 V, 20 A)
Zdenk Hjek
LC osciltor
s hradlem CMOS 4011
Pokud chceme co nejrychleji zho-
tovit osciltor, kter generuje sinu-
sov signl, pouijeme obvod, jeho
podstatnou st je hradlo NAND
4011 (obr. 2). Na rozdl od nkterch
osciltor, kter se nchtj rozkmi-
tat, se tento obvod chov korektn a
kmit spolehliv.
Kmitoet oscilac je urovn rezo-
nannm obvodem LC se soustka-
mi C1, C2 a L1. Rezonann obvod,
kter na rezonannm kmitotu ot
fzi penenho signlu o 180 , je
zapojen ve zptnovazebn smyce
invertujcho hradla IO1A. Celkov
zptn vazba je tedy kladn a dky
n osciltor kmit. Volbou vhodnch
hodnot soustek rezonannho ob-
vodu meme nastavit kmitoet osci-
ltoru v irokch mezch.
Sinusov signl se odebr z bodu
A, z dalch bod B a C meme
odebrat navzjem inverzn pravohl
signly. Sinusov napt v bod A
m pi napjecm napt 9 V mezivr-
cholov rozkmit 1,5 a 10 V v zvis-
losti na pomru L/C rezonannho
obvodu. Rozkmit pravohlho napt
v bodech B a C je v nezatenm sta-
vu piblin roven napjecmu napt.
Sinusov napt z bodu A musme
Obr. 2. Sinusov osciltor s obvodem
CMOS 4011
odebrat pes linern oddlovac ze-
silova s velkou vstupn impedanc.
Osciltor je napjen naptm 9 V
(pop. 5 a 12 V) a jeho napjec
proud je nejve 10 mA.
Kondenztory C1 a C2 rezonan-
nho obvodu mus bt stabiln - flio-
v nebo keramick s dielektrikem
typu NPO. Jako cvku L1 pouijeme
axiln nebo radiln tlumivku, kter
se bn prodv.
Osciltor byl zapojen na nepji-
vm kontaktnm poli a promen.
Pi kapacitch C1 = C2 = 470 nF
a induknosti L1 = 330 H byl pi
napjen 9 V kmitoet osciltoru
18,00 kHz, v bod A byl nezkreslen
sinusov signl o mezivrcholovm roz-
kmitu 2 V a napjec proud byl 7 mA.
Pi napjen 5 V byl kmitoet oscil-
toru 18,11 kHz, nezkreslen sinusov
signl ml rozkmit 0,6 V a napjec
proud byl 2 mA.
Pi C1 = C2 = 1 nF a L1 = 330 H
byl pi napjen 9 V kmitoet oscilto-
ru 502,55 kHz, v bod A byl nezkres-
len sinusov signl o mezivrcholo-
vm rozkmitu 2 V a napjec proud
byl 2,5 mA. Pi napjen 5 V byl kmi-
toet osciltoru 527,40 kHz, mrn
zkreslen sinusov signl ml rozkmit
0,9 V a napjec proud byl 1,2 mA.
Pi C1 = C2 = 220 pF a L1 = 330 H
byl pi napjen 9 V kmitoet oscilto-
ru 738,62 kHz, v bod A byl upnac-
mi diodami hradla oezan sinusov
signl o mezivrcholovm rozkmitu
10,5 V a napjec proud byl 6 mA. Pi
napjen 5 V byl kmitoet osciltoru
716,70 kHz, oezan sinusov signl
ml rozkmit 6,5 V a napjec proud
byl 1,5 mA.
Jak vyplv z men, je nutn pro
dosaen sinusovch kmit pout
v rezonannm obvodu vhodn pomr
L/C. Tento pomr je nejjednodu
stanovit zkusmo s pouitm oscilo-
skopu ke kontrole tvaru sinusovky.
Zdenk Hjek
7
Obr. 5. Obrazec plonch spoj
ttnovho osciltoru (m.: 1 : 1)
Obr. 6. Rozmstn soustek
na desce ttnovho osciltoru
Obr. 4. Ttnov osciltor
Vstup A
L
L
H
H
Vstup B
L
H
L
H
Vstup Q
H (nekmit)
1 474 Hz
3 204 Hz
2 046 Hz
Tab. 1. Kmitoet osciltoru na vstu-
pu Q v zvislosti na logickch rov-
nch na ovldacch vstupech A a B
(L je nzk rove a odpovd stavu
log. 0, H je vysok rove a odpov-
d stavu log. 1)
Ttnov osciltor
Pro zvukovou signalizaci nebo
jako akustickou hku si meme
zhotovit ttnov osciltor. Tento os-
ciltor s hradly NAND generuje pra-
vohl nf signl, jeho kmitoet lze
ovldat logickmi rovnmi na vstu-
pech A a B (viz tab. 1).
Protoe se nkdy stv, e ani za-
pojen pevzat ze zahraninch a-
sopis sprvn nefunguj, byl tento
obvod realizovn, vyzkouen a pro-
men. Pohled na funkn vzorek je
na obr. 3.
Popis funkce
Schma osciltoru je na obr. 4.
Jedn se o znm zapojen oscilto-
ru s kaskdou tech hradel NAND
(IO1), ve kterm zptnou vazbu pes
dv hradla tvo kondenztor a pes
ti hradla rezistor. Hodnoty kondenz-
toru a rezistoru uruj kmitoet gene-
rovanch kmit. V popisovanm os-
ciltoru byla pouita dvouvstupov
hradla se Schmittovmi klopnmi ob-
vody (SKO) typu 74HC132.
Zvltnost oproti bnmu oscil-
toru je to, e jsou pouity dva zptno-
vazebn lnky (R1, C2 a R2, C3),
kter se pepnaj hradly IO1A a
IO1D. Tato hradla se ovldaj binr-
nmi signly A a B.
Kdy je signl A v rovni L a sig-
nl B v rovni H, je hradlo IO1A za-
ven a IO1D oteven a osciltor
generuje nzk kmitoet uren hod-
notami soustek R2 (R4) a C3 (viz
tab. 1).
Kdy je signl A v rovni H a sig-
nl B v rovni L, je hradlo IO1A ote-
ven a IO1D zaven a osciltor
generuje vysok kmitoet uren hod-
notami soustek R1 (R3) a C2.
Rezistory R4 a R3 pipojen pes
diody paraleln k R2 a R1 by mly
upravovat stdu generovanho sig-
nlu, aby byla piblin 1 : 1, stda
je vak znan zvisl na pouitm
exempli IO1, take el rezistor
R4 a R3 je problematick a je mon
je i s diodami vypustit.
Kdy jsou oba signly A i B v rov-
nch H, jsou otevena ob hradla
IO1A i IO1D. Trvn jedn plperiody
generovanho signlu je pak urov-
no soustkami R1 (R3) a C2 a trv-
n druh plperiody soustkami
R2 (R4) a C3. Osciltor v tomto p-
pad kmit na stednm kmitotu.
Pi signlech A i B v rovni L jsou
ob hradla IO1A a IO1D zavena, os-
ciltor nekmit a na jeho vstupu je
rove H.
Zmnou hodnot soustek R1,
R2, C2 a C3 meme podle vkusu
upravit generovan kmitoty.
Osciltor je napjen stabilizova-
nm naptm 5 V, napjec proud je
asi 10 mA.
Konstrukce
a namen hodnoty
Osciltor je zkonstruovn z vvo-
dovch soustek na mal desce
s jednostrannmi plonmi spoji.
Obrazec spoj je na obr. 5, rozmst-
n soustek na desce je na obr. 6.
Pro IO zapjme do desky objm-
ku, abychom pozdji mohli IO ppad-
n pout v jinch konstrukcch. Na
desce je jedna drtov propojka (pod
IO!), kterou zhotovme z odtpnut-
ho vvodu rezistoru.
Vzorek osciltoru pracoval na prv-
n zapojen. Po oven funkce os-
ciloskopem byly taem zmeny
generovan kmitoty pi rznch
kombinacch ovldacch signl A a
B. Namen kmitoty (pi napjecm
napt 5 V) jsou uvedeny v tab. 1. Pi
Obr. 3. Deska s plonmi spoji
ttnovho osciltoru
zmenen napjecho napt na 4 V
se generovan kmitoty zmenily asi
o 5 %, pi zvten napjecho napt
na 6 V se generovan kmitoty zvt-
ily asi o 4 %.
Bylo t ovovno, zda lze pra-
vou odpor rezistor R3 a R4 nasta-
vit pi nzkm a vysokm kmitotu
generovanho signlu stdu 1 : 1 (pi
stednm kmitotu signl pochopi-
teln mt stdu 1 : 1 neme). Poa-
dovanou stdu nastavit lze, bylo vak
zjitno, e podstatn vliv na stdu
m tak to, jak kus IO od jakho
vrobce pouijeme, take nastaven
stdy je velmi individuln. U nkte-
rch IO bylo dokonce nutn pro do-
saen stdy 1 : 1 peplovat diody
D1 a D2.
Seznam soustek
R1, R2 1,2 k/1 %/0,5 W, metal.
R3, R4 8,2 k/1 %/0,5 W, metal.
C1, C2 100 nF/63 V, fliov
C3 220 nF/63 V, fliov
D1, D2 1N4148
IO1 74HC132 (DIL14)
objmka precizn DIL14 1 kus
deska s plonmi spoji . KE02B0
Elektor, 7-8/1999
8
Tmatem sla 2/2006, kter vychz zatkem
dubna 2006, je domc dlna a laborato 2 s rz-
nmi mechanickmi nstroji a ppravky. slo d-
le obsahuje vstupn jednotku VKV FM s ECC85 a
zajmav zapojen z nf techniky a radiotechniky
Mi ss pkonu HiBox s Difuzn senzor IRS s
Vf genertor DDS - dic pota s Palubn
pota s Elektronick termostat s Svteln
efekty Knight Rider s Zanme s EdWin XP - 3 s
Potae a Internet s Rdio Historie
Korektor vek
s pepnaem
Uveden korektor vek navazuje
na korektor hloubek, kter byl popsn
v tto rubrice v minulm sle PE 3/
/2006. Stejn jako pedchoz korektor
je ovldn pepnai - se vemi vho-
dami z toho plynoucmi.
Zapojen korektoru vek je na
obr. 7. U stereofonnho zesilovae je
nutn pout dva tyto korektory a
sphnout pepnae S1 a S2.
Zdvih korekce vek se pepn ve
stupnch po 2,5 dB od 0 do 12,5 dB
estipolohovm pepnaem S1A,
kterm se vol odboky koreknho
lnku se soustkami R1 a R6 a
C1. Rozdl oproti pedchozmu korek-
toru hloubek je ve zpsobu zapojen
kondenztoru C1. Odpory rezistor
R1 a R6 byly v pvodnm prameni
vybrny z obtn dostupn ady
E96. V naich podmnkch je lze slo-
it sriovm zapojenm vdy dvou re-
zistor nebo meme pout nejbli
hodnoty odporu z dostupn ady E24
(nap. 2,4 k msto 2,32 k apod.).
Kmitoet zlomu kmitotov charakte-
ristiky je asi 2 kHz a lze jej snadno
upravit zmnou kapacity kondenzto-
ru C1 (zmenenm kapacity se kmito-
et zlomu zv).
Smysl korekce, tj. zda maj bt
vky potlaeny nebo zdraznny (se
zdvihem v [dB] nastavenm pepna-
em S1A), se pepn dvouplovm
pepnaem S2A a S2B. Tmto pep-
naem se korekn lnek pepn
bu do obvodu zporn zptn vaz-
Obr. 7. Korektor vek s pepnaem
by, nebo za vstup pomocnho ope-
ranho zesilovae (OZ) IO1, kter je
aktivnm prvkem korektoru.
Rezistor R8 definuje pracovn bod
OZ v mezipolohch pepna, take
lupn je pi pepnn siln potlae-
no. Podobn jako v pedchozm ko-
rektoru hloubek meme msto b-
nho OZ TL071 pout kvalitnj typ
OPA627 apod.
Stupe nsledujc za korektorem
mus mt co nejvt vstupn odpor
(>100 k).
Korektor je napjen symetricky
dobe filtrovanm naptm 15 V, od-
br proudu je urovn pouitm OZ
(TL071 m odbr zhruba 2 mA).
Oba popsan korektory jsou jako
stvoeny pro pouit v zesilovai ovl-
danm procesorem, v takovm p-
pad pouijeme msto pepna S1
a S2 miniaturn rel.
Elektor, 7-8/1994
Obvod zrychlujc
ptah rel
V britskm asopise RadCom se
jeden radioamatr ptal, jestli je njak
mon urychlit ptah rel pepnajc-
ho antny, protoe pi pechodu z p-
jmu na vysln mu v kontaktech toho-
to rel vdy zasr elektrick oblouk.
V odpovdi asopisu bylo uvede-
no, e nedostaten rychlost pepnut
antnnho rel skuten me bt
pinou oblouku, protoe mnoho mo-
dernch transceiver pechz po
stisknut telegrafnho kle nebo tla-
tka PTT z pjmu na vysln se
zpodnm 10 a 15 ms, zatmco n-
kter antnn rel pepnou a po 20
a 30 ms, take vysla zane dod-
vat vkon do antny pes pooteven
kontakt rel.
Dle bylo uvedeno, e ptah rel
lze urychlit, a to temi zpsoby - kla-
sickm, neistm a vtipnm. Ve vech
ppadech se doba ptahu zkrt
zrychlenm nbhu proudu cvkou
rel, eho se doshne zvtenm
budicho napt cvky. Zdvojnsobe-
nm budicho napt se zkrt doba
ptahu asi na polovinu.
Pi klasickm zpsobu urychlen
ptahu se cvka rel napj ze zdroje
dvakrt a tikrt vtho napt, ne
je jmenovit napt cvky, a do srie
s cvkou se zapoj pedadn rezistor
s takovm odporem, aby po nbhu
proudu bylo na cvce jmenovit nap-
t. Pitom pedadn rezistor pli ne-
ovlivn zrychlen nbh proudu.
Neist zpsob je shodn s klasic-
km a na to, e je vyputn pedad-
n rezistor, a douf se, e se cvka
rel nespl.
Vtipn zpsob je podle obr. 8. Pi
pjmu je kondenztor C1 nabit pes
cvku rel RE1 a diody D1 a D2 a je
na nm tm pln napjec napt
+Ub, kter je shodn se jmenovitm
naptm cvky rel. Sepnutm spna-
e PTT se C1 zapoj do srie s nap-
jecm zdrojem a pes oteven tran-
zistor T1 se na cvku rel pivede (po
dobu, ne se C1 vybije) tm dvoj-
nsobek napt zdroje. Po vybit C1
se T1 uzave a na cvku rel se piv-
d jmenovit napt ze zdroje +Ub
pes D1 a spna PTT. Vhodou to-
hoto zpsobu je, e pro buzen rel
nepotebujeme zdroj vyho napt.
RadCom, duben 2002
Obr. 8.
Obvod zrychlujc
ptah rel
9
Je mon testovat:
- Tranzistory: bipolrn kemkov, ger-
maniov (m stejnosmrn proudov
zeslen, zbytkov proud, napt U
be
),
Darlingtonovy a MOSFET.
- Tyristory, triaky.
- Diody: kemkov, germaniov, Schott-
kyho, LED, Zenerovy (m napt v pro-
pustnm smru pi dvou rovnch prou-
du.
- Rezistory: 1 a 0,5 M.
Poznmka: Nen uren pro testov-
n zapjench soustek.
Zkladn technick parametry
Vstupy: 3 univerzln vstupy,
max. m. napt 5 V,
max. proud 25 mA.
Displej: 2x 8 znak maticov LCD.
Rozmry: 110 x 67 x 28 mm.
Napjen: 9 V (6 a 10 V ),
max. 30 mA,
automatick vypnut.
Historie
Tester na stejnm principu jsem
zkonstruoval poprv ji vroce 1997. Byl
zen procesorem 89C2051 a pro m-
en pouval jednoduch extern pe-
vodnk A/D. Dle obsahoval nkolik
analogovch multiplexer a tmstn
displej LED. Do pamti procesoru se
veel program, kter mil pouze
tranzistory a diody. Zapojen obsaho-
valo 8 ks IO a bylo sice funkn, ale
relativn sloit, tak jsem je odloil.
Potom stle njak nebyl as, a jsem
se do testeru sodstupem doby pustil
znovu a zde je vsledek. Princip m-
en zstal stejn, ale pouitm mo-
dernjch soustek se zapojen v-
razn zjednoduilo a zlepily parame-
try. Hlavnmi poadavky pi konstruk-
ci byla nzk cena a jednoduchost.
Popis zapojen
Hlavn pouitou soustkou je mi-
kroprocesor Atmel Atmega 8. Ten ob-
sahuje ji prakticky ve potebn pro
konstrukci testeru. Zklad zapojen je
velmi jednoduch, pomocn obvody
displeje a napjen jsou prakticky slo-
itj ne vlastn testovac st.
Pro vlastn men jsou pouity ti
univerzln vstupy. Kad tvo 4 ks
rezistor sodpory dekadickch n-
sobk 470 , 4,7 k, 47 k, 470 k.
Ty funguj jako promnn zdroje prou-
du. Kpepnn se vyuv monosti
konfigurovat vlastnosti vvod mikro-
procesoru za chodu. Aktivn je vdy
jen jeden vstup procesoru, ostatn
jsou ve tetm stavu. Odpad tak po-
uit multiplexeru. Stav pslunho
vstupu uruje, zda bude vstupn
proud kladn nebo zporn. Navc je
pipojen jet jeden vstup, kter m
pouze ochrann rezistor s malm od-
porem, a slou pro generovn nej-
vtch proud asi 25 mA (nebo jako
virtuln zem). Posledn est rezistor
je t ochrann a je vserii se vstu-
pem pevodnku A/D. Dky tto konfi-
guraci je mon na ktermkoliv tes-
tovacm vvodu nastavit vlastnosti
potebn pro men soustek. Pro-
cesor pracuje sinternm osciltorem
RC a nen pouit ani vvod 1 Reset.
Jako displej je pouit bn displej
LCD 2x 8 znak sadiem. Kritriem
pro vbr displeje byly rozmry a tak
cena. Pouitm procesoru svtm
pouzdrem by bylo mon pipojit dis-
plej pmo na procesor. Zapojen by
se jet vrazn zjednoduilo a bylo
elegantnj. Bohuel vak procesor
ve vtm pouzde je vrazn dra,
a proto byl pouit typ Atmega8 a dis-
plej je pipojen sriov pomoc IO2.
Ve znmm zapojen potom sta na
pipojen pouze dva vvody msto
esti. Vyaduje to vak sloitj pro-
gramovou obsluhu. Displej pracuje
ve4bitovm reimu sjednosmrnou
komunikac. Vvody registru jsou
programov zpehzeny tak, aby
vychzely spoje bez ken.
Posledn st testeru jsou nap-
jec obvody. Zapnn a vypnn je
elektronick - tranzistory T1 a T2. To
umon hlavn automatick vypnut
pi neinnosti. Je to dleit funkce
u vech pstroj napjench z bate-
ri. Procesor je napjen ze stabilizo-
vanho napt 5 V vytvenho IO3.
Je pouit typ smalm bytkem nap-
t. Vstup AD3 sR25 a R26 m na-
pt baterie.
Programov vybaven
Cel tester me bt jednoduch
jen proto, e veker funkce jsou tvo-
eny programov spomoc co nejjed-
noduho hardware. Podrobn popis
Component tester
Milo Zajc
Slou krychlidentifikaci a testovn polovodiovch sous-
tek a odpor. Sm automaticky rozpozn typ soustky a rozloe-
n jejch vvod.
Obr. 1. Schma
zapojen
10
algoritm by byl znan rozshl, a tak
se omezm jen na velmi strun popis
funkce programu. Je napsn v asem-
bleru, m asi 4500 dek a zabr
zhruba dv tetiny programov pa-
mti procesoru.
Po zapnut program zkou mit,
co je pipojeno na vstupnch svor-
kch. Nejprve se provuje, zda nen
zapojen tranzistor, potom tyristor,
triak, dioda a nakonec rezistory. Na-
pklad pro testovn tranzistoru je
provovno dvanct kombinac (6 je
kombinac zapojen vvod a vech-
ny ve dvou polaritch npn a pnp).
Procesor i program je dostaten
rychl na to, aby identifikace probh-
la velmi rychle - prakticky okamit.
Pokud je nalezena nkter z mitel-
nch soustek, je detailn zmena
pro upesnn typu a parametr. Ty
jsou potom postupn zobrazeny na
displeji.
Dal podrobnj informace o m-
en jednotlivch soustek jsou v ka-
pitole Nvod kobsluze.
Procesor Atmega 8 je samozej-
m vybaven pamt Flash, take je
mon do budoucna program mnit
a vylepovat. Obsah pamti je chr-
nn proti ten.
Stavba
Na desce nejprve osadme dv
drtov propojky. Potom osazuje-
me postupn soustky od nejmen-
po nejvt. Velk soustky je
teba zapjet tak, aby nebyly vy
ne 9 mm nad deskou. Procesor je
umstn v objmce. Neosazujeme za-
tm tlatko. Jako konektor pro displej
slou 4x 3vvodov precizn ob-
jmka pro IO. Je osazena ze strany
spoj a jejmu zapjen vnujeme
vt pozornost (viz obr. 3).
Tester je vestavn do krabiky
typu KP20. Deska je vkrabice ums-
tna soustkami dol, na stran
spoj je tlatko a displej. Pokud nen
krabika upravena, je nutn vyznout
podle vkresu (obr. 4) otvor pro dis-
plej, tlatko a mic kablky. Do
displeje zaroubujeme tyi rouby
M2x 16 s matkami. Potom pomoc
dalch dvou kontramatek nastavme
vku displeje tak, aby jeho horn
hrana byla pesn vrovin shorn
stranou krabiky. Pokud vad hlavi-
ky roub, je nutn bu vmstech
hlav roub trochu zahloubit krabi-
ku, nebo hlavy roub ubrousit a po
drku. Dle zapjme vvody disple-
je, na kter pouijeme zbytky vvod
rezistor.
Nyn je vhodn umstit tlatko, a to
nejlpe sodmontovanm displejem.
Tlatko zlehka pipjme pouze za
dva vvody a zkusme vkrabice,
zda nen ikmo nebo zablokovan.
Pokud je ve vpodku, pipjme je
definitivn. Nakonec nalepme samo-
lepic ttek (obr. 5) na elo krabiky.
Vtto fzi je ji mon kompletn
osazenou desku oivit.
Samostatnou kapitolou by asi mohl
bt zpsob pipojovn soustek. Je
to komplikovan problm, kter nejde
vyeit tak, aby byl kad spokojen.
Typ pouzder je velmi mnoho a to ani
neuvauji proveden SMD. Nejlep
een by bylo pout miniaturn zd-
ky nebo mal konektor, kam by se
pipojovaly rzn redukce - adaptry.
Bohuel se mi nepodailo sehnat nic
malho, kvalitnho, dostupnho a lev-
nho. Proto jsem nakonec zvolil kom-
promis, a to pouit t barevnch
kablk skrokosvorkami. Zde m
kad monost upravit si tuto st
testeru podle svch monost a ped-
stav. Vvody kablk mohou bt v dol-
n, ale i horn sti krabiky. Kablky
zapjme podle poad barev na tt-
ku pstroje.
Napjen
Krabika je standardn urena pro
baterii 9 V. Vzhledem kodbru p-
stroje nen ji obyejn baterie pli
Obr. 2. Deska s plonmi spoji
Obr. 3. Vvody displeje
Obr. 4.
Vkres
krabiky
Obr. 5. ttek pstroje
11
vhodn. Proto doporuuji pout 9 V
akumultor. Pokud nepouijeme od-
dlovac pepku, lze do prostoru
baterie vtsnat 6 ks lnk velikosti
AAA bez drku. Vzorek pstroje je
napjen zdvou lnk Li-Ion 700 mAh.
Vhodou je mal hmotnost a mal sa-
movybjen, jsou vak nronj na
dodrovn pslunch zsad pro je-
jich pouvn.
Oiven
Oiven pstroje je jednoduch,
nem dn nastavovac prvky. Po
dkladn vizuln kontrole vyjmeme
procesor a displej. Ze stabilizovan-
ho zdroje asi 7 V/max. 50 mA desku
napjme. Mme napt na vstupu
stabiliztoru, kde by mlo bt trvale 5 V.
Pokud je ve vpodku, nasadme
displej, trimr P1 vytome na doraz
smrem k0 V. Osadme tak proce-
sor a zkusme zapnout. Displej zob-
raz vodn hlen. Odbr proudu
bez men soustky je max. asi 20
a 25 mA. Meme pikroit k po-
sledn fzi a tou je kontrola osazen
micch rezistor. Postupn zkou-
me mit rezistory s odpory 470 ,
4,7 k, 47 k, 470 k. Odpory re-
zistor nejsou vbec kritick, jde jen
o jejich dovou odlinost. Mme ve
vech tech monch kombinacch
pipojen rezistoru. Pi men odpor
nad 50 kse nesmme dotkat vvo-
d men soustky, jinak je daj
nestabiln. Tmto zpsobem si ov-
me, zda jsou funkn vechny zdroje
proudu nutn pro testovn. V ppa-
d odlinosti kontrolujeme rezistor se
stejnm odporem na tch vstupech
procesoru, kde je pipojen kontroln
rezistor. Kdo tuto zkouku neprove-
de, me se potom dokat pi provo-
zu pstroje rznch pekvapen v po-
dob nesmyslnch daj.
Strun nvod kobsluze
Pstroj slou pro rychlou kontrolu
a identifikaci elektronickch sous-
tek. Cel proces je automatick s mi-
nimlnmi nroky na obsluhu.
Ovldn
Ovldn testeru je velmi jednodu-
ch. Pstroj zapneme stiskem tlat-
ka a po ohlen pipravenosti pipo-
jme soustku. Vprbhu men je
krtk stisk tlatka vyhodnocen jako
povel kperuen stvajcho men
a zahjen novho.

Vppad pipojovn tvvodov
soustky je vhodn po pipojen
vech 3 vvod stisknout tlatko.
Tester pracuje rychle a napklad po
zapojen prvnch dvou vvod tran-
zistoru je okamit identifikuje jako
diodu a zobrazuje diodu. Pokud by-
chom tlatko nestiskli, uskuten se
nejprve cel zobrazen parametr
diody a po skonen probhne op-
tovn identifikace a sprvn zobraze-
n tranzistoru. Po odpojen soustky
se dokon jet zobrazen vech je-
jch parametr, kter ji vak nemus
mt sprvn hodnoty.
Doporuen:
- Nepipojujte na vstupy testeru d-
n vnj napt ani nabit kondenz-
tory.
- Pipojujte pouze voln nezapjen
soustky.
- Pi men se nedotkejte prsty v-
vod soustky.
Tranzistory
Men tranzistor je zkladn
funkc testeru. Soustka je nejprve
testovna, zda vykazuje zesilovac
funkci. Po rozlien vvod a polarity
je podle napt U
be
uren typ tranzis-
toru: Si - kemkov, Ge - germanio-
v, DARL - Darlingtonovo zapojen,
MOSF - MOSFET (enhancement
mode). Pokud tranzistor obsahuje in-
tern diodu CE, jsou jej vvody zob-
razeny na spodnm dku pod rozlo-
enm vvod.
Na dal obrazovce je zobrazen
stejnosmrn zesilovac initel a proud,
pi kterm byl men. U specilnch
typ tranzistor - Darlingtonv a MOS-
FET nen mon zeslen pesn zm-
it, take je zobrazen pouze daj:
vt jak 1.
U germaniovch tranzistor sted-
nch a vtch vkon je daj o zes-
len asto znan zkreslen velkm
zbytkovm proudem tranzistoru. Ten
je sice pi men zeslen brn v va-
hu, ale hlavn pinou je velk zvis-
lost zbytkovho proudu na odporu
bze - emitor.
Posledn obrazovka zobrazuje
zbytkov proud tranzistoru a napt U
be
.
Tyristory a triaky
Men tchto prvk je omezeno
pouze na jejich identifikaci a rozloe-
n vvod. Tyristory jsou testovny
na funknost vkvadrantu 1 a triaky
v kvadrantu 1 a 3. Vzhl edem ke
konstrukci testeru a max. proudu asi
25 mA je testovn omezeno na sou-
stky malch a stednch vkon.
U soustek pro velk vkony je po-
tebn proud dic elektrody a pdr-
n proud vt. Dvodem k omezen
proudu je tak bezpenost men.
Pi vtch testovacch proudech by
12
se mohly pokodit soustky jinch
typ (tranzistory, diody).
Vpraxi to znamen, e lze mit
soustky smaximlnm proudem
asi 10 A. Jde vak jen o velmi pibli-
n daj, spe zle na konkrtnm
typu a vrobci.
Diody
Diody jsou detekovny na zklad
nelinern VA charakteristiky. Na dis-
pleji je zobrazeno piazen vvod,
napt vpropustnm smru, poado-
v slo diody a proud protkajc dio-
dou. M se pro dv hodnoty proudu
srozsahy asi do 1 mA a do 10 mA.
Na zklad zobrazench daj m-
eme ji snadno urit typ diody.
Nejmen napt do asi 0,4 V vykazu-
j diody germaniov a Schottky, na-
pt mezi 0,4 a asi 1 V bn kem-
kov diody. Diody snaptm nad 1,2 V
jsou vtinou diody LED. Pokud se
nejedn o infraerven LED, je pmo
vidt, jak dioda svt pi rznch prou-
dech, take si hned meme udlat
pedstavu o kvalit diody LED - svti-
vosti.
Aby bylo mon detekovat i vce-
nsobn soustky, je na displeji vle-
vo dole zobrazovno poad testova-
nho pechodu (diody). Tvvodov
soustka me teoreticky obsaho-
vat a 6 diod (3 antiparaleln dvoji-
ce), kter jsou postupn vechny
detekovny a zobrazeny. Vpraxi se
setkme nejastji sbnou dio-
dou - 1 pechod, dvojitou - 2 pecho-
dy. Samozejm tak dvoubarevn
LED dvou- i tvvodov se dvma
pechody. U Zenerovch diod do na-
pt 4,5 V jsou tak indikovny dva
pechody, jeden vpropustnm smru
a druh svelikost Zenerova napt.
U Zenerovch diod snaptm vtm
ne 4,5 V je detekovn pouze jeden
pechod vpropustnm smru. Lze
mit i rzn referenn zdroje mal-
ho napt.
Nelze testovat vysokonapov
diody obsahujc vce pechod spo-
jench sriov.
Rezistory
Jako doplkov funkce je men
odpor. Rozsah men je od 1
(rozlien 1 ) a po asi 0,5 M.
Pepnn rozsah je automatick.
Displej zobrazuje, mezi kter dva v-
vody je men rezistor pipojen, a zm-
en odpor. Je mon mit i rezistory
s vtmi odpory, ale pouze informa-
tivn, protoe vzhledem kvelkm im-
pedancm je zobrazen daj nestabil-
n. Maximln hodnota detekovanho
odporu je 10 M.
Pi stisku tlatka bez pipojen
soustky se zobraz napt baterie a
verze software. Pokud nen pipojena
dn soustka ani stisknuto tlat-
ko, tester se asi po 1 minut automa-
ticky vypne.
Polovodiovch soustek existu-
je nepebern mnostv typ. Je tedy
mon, e narazte na soustku,
kterou tester nezm, nebo zm
chybn. Rozen o dal typy sou-
stek vbudoucnu je plnovno, po-
kud bude technicky mon jejich m-
en. Aktuln informace najdete na
www.zajic.cz.
Zvr
Pstroj najde uplatnn vkad
amatrsk i profesionln laboratoi.
Uet as pi identifikaci a pezkou-
en nejrznjch typ soustek.
Seznam soustek
Rezistory
R1, R10, R13 47 , 1 %
R2, R11, R17 470 , 1 %
R3, R7, R16,
R19, R21 4,7 k, 1 %
R4, R8, R15 47 k, 1 %
R5, R9, R14 470 k, 1 %
R6, R12, R18, R20 10 k
R22, R24, R26 22 k, 1 %
R23, R25 100 k, 1 %
P1 10 k
Kondenztory
C1, C2 10 F/25 V
C3 47 F/10 V
C4, C5, C6, C7 100 nF, keram.
Polovodiov soustky
D1, D2, D3 1N4148
T1 BC556
T2 BC546
IO1 Atmega 8 (programovan!)
IO2 4094
IO3 LM2931Z-5.0
Z1 LCD 2x 8 znak
Ostatn soustky
L1 10 H
Krabika KP20
Deska s plonmi spoji
Tlatko
Objmka 28 vvod, zk
Samolepic tek
Konektor baterie
Krokosvorka 3x
Samotn naprogramovan pro-
cesor si lze objednat za 300,- K.
Kompletn stavebnice s uprave-
nou krabikou (vetn ttku) stoj
600,- K.
Mete si ji objednat na tel. 321
785 510 nebo na milos@zajic.cz.
Na adrese www.zajic.cz najdete ak-
tuln informace.
Knihu si mete zakoupit nebo objednat na dobr-
ku v prodejn technick literatury BEN, Vnova 5,
100 00 Praha 10, tel. 2 7482 0411, 2 7481 6162, fax:
2 7482 2775. Dal prodejn msta: Jindisk 29, Pra-
ha 1, sady Ptatictnk 33, Plze; Cejl 51 a Veve
13, Brno, eskobratrsk 17, Ostrava, e-mail: knihy-
@ben.cz, adresa na Internetu: http://www.ben.cz.
Zsielkov sluba na Slovensku: Anima, anima@ani-
ma.sk, www.anima.sk, Slovenskej jednoty 10 (za Nrod-
nou bankou SR), 040 01 Koice, tel./fax (055) 6011262.
mejkal, L.: PLC a automatiza-
ce, 2. dl. Nakladatelstv BEN
- technick literatura, 208 stran
B5, obj. . 121127, MC 199 K.
Uebnice, po kter ji trh dlouho volal,
vyla v prosinci 2005 s podtitulem Sekven-
n lohy, fuzzy logika a norma IEC 61131.
Druh dl je vnovn pedevm progra-
movn sekvennch logickch loh. Tyto
lohy vpraxi pevauj a jejich nesystematic-
k programovn bv zdrojem mnoha pro-
blm a chyb. Jsou uvedeny programy ty-
pickch loh z praxe, een intuitivnmi
postupy s vyuitm pamovch funkc, ta-
, asova a jinch funknch blok. Po-
drobn a na pkladech jsou vysvtleny sys-
tematick postupy programovn, zaloen
na principech konench automat, Petriho
st a na efektivnm vyuit tabulek a dato-
vch struktur v programu PLC.
Obshl pas je vnovna vodu do
fuzzy logiky a vcehodnotov logiky, kter
jsou jednou z cest k uml inteligenci a st-
vaj se pirozenou soust aplikan praxe.
Vklad pouv jen minimum teoretickch
pojm a zamuje se na metodiku programo-
vn loh z praxe - nejenom zoboru regulace
a zen, ale i technick diagnostiky, zabez-
peovac techniky, rozhodovn, optimaliza-
ce a jinch obor.
Samostatn st kni hy j e vnovna
strunmu seznmen s normou IEC 63111-3,
kter je vnovna programovacm jazykm,
a s IEC 63111-7, vnovanou jazyku FCL
(Fuzzy Control Language) pro popis ucele-
nch fuzzy adi.
13
Technick daje - pepna
Napjec napt: 9 V (8 a 10 V).
Odbr proudu v klidu: 40 mA.
Odbr proud pi sepnutm rel:
100 mA.
Max. napt na vstupech nf: 2,5 V.
Vstupn impedance: 40 k.
Rozsah regulace hlasitosti:
75 a 0 dB (16 krok).
Rozsah regulace bas a vek:
14 a +14 dB (8 krok).
Rozsah regulace balance:
20 a 0 dB (16 krok).
tlum pi zapnut funkci
MUTE (umlen): 85 dB.
Odstup kanl: 100 dB.
Dosah dlkovho ovldn: 10 m.
Rozmry desky s pl. spoji AP1:
hlavn deska 110 x 31,5 mm,
deska tlatek 110 x 24 mm.
Rozsah pracovnch teplot:
20 a +75 C.
Technick daje - vysla
Napjen: 3 V (2x lnek AAA).
Provozn napt: 2,2 a 3,6 V.
Klidov odbr proudu: 20 A.
Odbr pi vysln: 40 mA (impulsn).
Poet tlatek: 33 (pro AP1 vyuito 19).
Nosn kmitoet: 38 kHz.
Rozmry: 144 x 47 x 20 mm.
Pracovn teplota: -10 a +40 C.
Popis zapojen
Zapojen je zaloeno na integrova-
nm obvodu firmy Princeton PT2314
(IO1), kter vsob sdruuje vechny
audiofunkce, tj. pepnn kanl
iregulaci. Obvod se ovld dvma
vodii po sbrnici I
2
C. Je tedy uren
pro spojen sdicm mikroproceso-
rem. J jsem pouil typ PIC16F505
(IO2) s1 kB pamti FLASH, kter je
pro tento el dostaujc. Signl
zvyslae dlkovho ovldn je pi-
jat a vytvarovn integrovanm infra-
pijmaem IR1 (IR2). Pouity mohou
bt dva typy, bu TSOP1738 (IR1),
nebo typ TSOP4338 (IR2). Oba pracuj
snosnm kmitotem 38 kHz. V srii
s napjenm IR1 (IR2) je rezistor R19
a kondenztor C16, kter slou jako
jednoduch odruovac len pro rui-
v napt indukovan do napjen. Po
vytvarovn signlu z infraervenho
ovladae jej procesor IO2 dekduje a
ovld po sbrnici I
2
C obvod IO1.
Navc jsou k P pipojena i tlatka
pro ovldn pmo na panelu pstroje.
Tlatka S1 a S7 na pane-
lu pstroje umouj ovldat pou-
ze tyto zkladn funkce:
Audiopepna
skorekcemi
a dlkovm ovldnm
Tom Flajzar
Pi vrob amatrskch audiozazen asto narme na problm,
jak doplnit konstrukci vhodnm dlkovm ovldnm, kterm by bylo
mon ovldat vechny potebn funkce audiosoupravy. Popsan
konstrukce umouje pepnat tyi nf vstupy, regulovat zeslen,
basy, vky a balance, je vybavena funkc MUTE a zapnnm (vyp-
nnm) zazen pomoc rel. Funkce je mon ovldat dlkovm ovla-
daem IR33K1 (FLAJZAR) nebo tlatky na panelu zazen.
S1 zapnuto/vypnuto (ovldn
rel a umlen IO1). Po zapnut
vdy pednastaven 1. vstup,
S2 vstup 1,
S3 vstup 2,
S4 vstup 3,
S5 vstup 4,
S6 zesilovn hlasitosti,
S7 zeslabovn hlasitosti.
Obr. 1. Schma zapojen
pepnae
LED1 a LED5 je signalizovn stav
zazen a aktuln zvolen vstup:
LED1 svt = zapnuto, blik vrytmu
pjmu povel zdlkovho ovladae,
a nesvt, pokud je zazen vypnuto.
LED2 a LED5 indikuj zvolen nf vstup.

14
Pokud je zapnuto umlen (MUTE), LED
odpovdajc zvolenmu vstupu blik.
Dlkovm ovladaem je mon
ovldat vechny popsan funkce, viz
obr. 2. Pozn.: Na ovladai vyuvme
jen 19 tlatek ze 33 monch. Ostat-
n tlatka lze vyut pouitm progra-
movatelnho pijmae obj. . 2598.
Jeho popis najdete na www.flajzar.cz.
Z vvodu 11 mikrokontrolru je pes
rezistor R20 a tranzistor T1 zapojeno
rel Re1, ovldan tlatkem PWR na
ovladai (nebo tlatkem zap/vyp na
panelu). I kdy je vstupn kontakt rel
dimenzovn na napt 250 V/10 A,
vtto konstrukci je zbezpenostnch
dvod maximln povolen zaten
24 V/5 A. Vstupn kontakt se pipoju-
je pes roubovac svorkovnici SW2.
Protoe je napjec napt rozdl-
n pro obvod IO1 a IO2, byl pidn
stabiliztor STAB 78L05, kter napt
9 V zmenuje na napt 5 V potebn
pro mikroprocesor IO2 a infrapijma
IR1 (IR2). Rel je tak napjeno ze
zdroje stabilizovanho napt 5 V. Sice
zatuje stabiliztor a bylo by vhod-
nj je napjet znapt ped stabili-
ztorem, avak rel s cvkou na9 V
nejsou bn dostupn.
Napjen se pipojuje pes roubo-
vac svorku SW1. Pozor na sprvnou
polaritu!
Popis obvodu PT2314
Tento obvod byl vyvinut speciln
pro pouit vautordich a HiFi vch.
M vsob integrovnu funkci regula-
ce hlasitosti skrokem 1,25 dB, pep-
na ty audiovstup, regulaci bas a
vek a nastaven tlumu u kadho
kanlu zvl. Posledn jmenovanou
funkci vyuvme knastaven balanc
(tlatka BL a BR na ovladai - viz obr. 2).
Vechny funkce se nastavuj jednodu-
chm zpsobem po sbrnici I
2
C.
Strun vysvtlujc popis I
2
C kdu
pro ty, kte by si chtli postavit vlast-
n zazen sobvodem PT2314:
- prvnch osm bit tvo adresa obvo-
du, kter je 10001000 (bit 7 bit 0),
- po pjmu ACK poslme ji ovlda-
c data:
00xxxxxx ovldn hlasitosti
(00000000 = 0 dB . 00111111 =
= 70 dB).
110xxxxx tlum levho kanlu
(11000000 = 0 dB 11011111 =
= MUTE).
111xxxxx tlum pravho kanlu
(11100000 = 0 dB 11111111 =
MUTE).
010xxxxx audiopepna, loudness
(nepouvme) a pedzesilova
(nastaven na 0 dB), nap.
01011100 = loudness OFF, zesle-
n 0 dB, zvolen vstup1, 01011111 =
= tot, zvolen vstup 2.
0110xxxx basy (nap. 01100000 =
= 14 dB, 01101111 = 0 dB,
01101000 = +14 dB).
0111xxxx vky (nap. 01110000 =
= 14 dB, 01101111 = 0 dB,
01101000 = +14 dB),
kde x je poadovan rove odpo-
vdajc funkce.
Data jsou zakonena potvrzovacm
ACK od obvodu PT2314. Max. rych-
lost taktovn hodin je 100 kbit/s.
Kompletn katalogov list si mete
sthnout na www.flajzar.cz.
Osazen desky s plonmi
spoji a konstrukn een
Deska s plonmi spoji je jedno-
strann a je navrena tak, aby ji bylo
mon rozdlit na dv sti: na des-
ku elektroniky a desku ovldac. Na
Obr. 2.
Funkce tlatek dlkovho
ovladae pouitch vtto
konstrukci
Obr. 3 a 4. Deska s plonmi spoji a rozmstn soustek na desce
desce elektroniky jsou veker sou-
stky krom tlatek, LED a infrapi-
jmae. Audiovstupy se pipojuj pes
pinovou litu 2x 10 pin oznaenou
K1. Lev st je signlov, na vech
pinech vprav sti jsou zem (GND).
Vstupy jsou oznaeny LIN1 a LIN4
(lev vstup 1 a 4) a RIN1 a RIN4
(prav vstup 1 a 4), vstupy pak
LOUT (vstup levho kanlu) a ROUT
(vstup pravho kanlu). Vstupy a
vstupy pipojujte stnnm kabelem.
Signlov, neelektrolytick kondenz-
15
tory jsou fliov shmotou CF1. Elek-
trolytick kondenztory jsou pak v ra-
dilnm proveden srozte vvod
2 mm. Pozor! Vstupy a vstupy nejsou
azeny logicky za sebou, ale na pe-
skku tak, jak to umoovalo zapo-
jen vvod u obvodu IO1. Orientujte
se podle osazovacho plnku, nebo
pokud budete mt desku spotiskem,
tak podle nj. Pro oba integrovan ob-
vody pouijte objmky.
Na ovldac desce jsou umstna
tlatka svkou 13 mm, LED s pr-
mrem 3 mm a infrapijma. Vvody
infrapijmae a C16 je teba ohnout
o 90 . Na desce najdete tak jedinou
drtovou propojku a dv dry 3,2 mm
pro piroubovn desky na panel.
Infrapijma IR1 (IR2) me bt ru-
en zivkami, spornmi rovkami
apod., proto je teba ve va konstrukci
ped nj umstit filtr z ervenho ple-
xiskla.
Ob desky jsou propojeny plochm
kabelem pes piny K2 (1 a 11).
Seznam soustek
R1 a R8 2,4 k (2,2 k)
R9, R10, R13
a R18, R20 1 k
R11, R12 5,6 k
R19 220
C1 a C10,
C16, C26 10 F/16 V, miniaturn
C11, C18 2,2 F/16 V, miniaturn
C17, C23 22 F/16 V, miniaturn
C12, C13, C14,
C19, C20, C21 100 nF, fliov CF1,
RM 5 mm
Obr. 2 a 3. Deska s plonmi spoji
arozmstn soustek na desce Obr. 1. Zapojen spnae USB
Spna
rozhran USB
Ve svm PC mm vestavn panel,
jeho soust je krom teplomru,
regultoru ventiltor a rznch ko-
nektor i univerzln teka pamo-
vch karet. Tato teka je kabelem
pipojena k portu USB na zkladn
desce. Protoe se mi nelbilo, e v pr-
zkumnku Windows jsou stle zobra-
zovny navc 4 disky, i kdy nen vlo-
ena dn pamov karta, rozhodl
jsem se vyrobit spna, kterm mohu
teku pipojit, jen kdy je to poteba.
Akoliv teka vyuv rozhran
USB 2.0, pracuje se spnaem zcela
bez problm. Spna jsem spn
vyzkouel i s USB flash diskem a pe-
hrvaem mp3 (ve USB 2.0).
Zapojen spnae je na obr. 1. Ke
spnn datovch signl jsem pouil
tranzistory MOSFET. Externm spna-
em se pipoj napjec napt k za-
zen USB a souasn se toto napt
pivede na gate tranzistor. Protoe
po datovch vodich se penej
data velkou rychlost a parazitn ka-
pacity tranzistor jsou velk, jsou -
dic elektrody tranzistor oddleny
rezistory R1 a R2.
Ped pipojenm spnae na USB
nejsou tranzistory nijak chrnny ped
znienm statickou elektinou. Pjme
je proto na desku a jako posledn
adatov vvody desky doporuuji pi
osazovn zkratovat na napjen, viz
foto.
Jaroslav Belza
C15, C22 2,7 nF (2,2 nF), fliov
CF1, RM 5 mm
C24, C25, C27 100 nF, keramick,
RM 2,5 mm
D1 1N4148
T1 BC557 nebo podobn typ
IO1 PT2314D
IO2 PIC16F505I/P,
naprogramovan
STAB 78L05, stabiliztor
LED1 a LED5 erven LED 3 mm
IR1 (IR2) TSOP1738 nebo
TSOP4338
Rel RAS, cvka 5 V
S1 a S7 tlatka P-B1720G,
(vka od desky 13 mm)
SW1 roubovac svorka do desky
s pl. spoji, rozte 3,5 mm, 2 piny,
nap. typ ARK550/2
SW2 roubovac svorka do desky
s pl. spoji, rozte 5 mm, 3 piny,
nap. typ ARK120/3
Objmka DIL28 zk pro IO1
Objmka DIL14 pro IO2
Pinov lita 2x 10 (nebo 1x 20)
Ploch kabel AWG28, 11 il, dlka
10 cm
Deska s pl. spoji FLAJZAR, AP1
Dlkov ovlada je prodejn samo-
statn pod oznaenm IR33K1.
Stavebnici pijmae i dlkov ovla-
da si mete zakoupit u firmy
FLAJZAR, s. r. o., nm. Svobody 424,
696 81 Bzenec. Tel.: +420518628596,
E-mail: flajzar@flajzar.cz, aktuln
informace a pehled sortimentu na-
jdete na www.flajzar.cz. Cena kom-
pletn stavebnice audiopepnae je
490,- K, vysla IR33K1 pak stoj
190,- K. Ceny jsou vetn DPH. Na-
bzm i monost pravy programu
podle vaeho pn.
16
Technick daje
Napjec napt: 230 V, AC.
Konen nabjec napt: 14,4 V, DC.
Nabjec proud:
nastaviteln 0,5 a 8 A.
Popis konstrukce
Zkladem tto nabjeky je spna-
n potaov zdroj AT. Popisem ce-
lho zapojen zdroje PC se zde nebu-
deme zabvat, je jej mono najt
nap celm Internetem, nebo nap.
v [1] a [3]. Jednak bychom potebo-
vali vc prostoru, jednak to nen ne-
zbytn pro pochopen funkce pravy,
kterou budeme na tomto zdroji dlat.
Zkladem budic sti kadho
zdroje AT je IO TL494 nebo jeho ekvi-
valent. Tento obvod obsahuje vech-
ny obvody nutn kbuzen spnacch
tranzistor. Obsahuje tak vstup pro
zptnou vazbu (pin 3) a dva zptno-
vazebn zesilovae. Pro nabjeku je
nutn vstupn napt asi 14,4 V. Nej-
vhodnjm vstupem proto bude
vstup +12 V, kter bv u vtiny
zdroj dimenzovn na proud 8 A.
Kzptnovazebnm zesilovam (piny
1 a 2 a piny 15 a 16 TL494) je pipoje-
na vhov logika zptn vazby. Tu je
poteba vyadit zinnosti nebo posu-
nout tak, aby na vstupu napt +12 V
zdroje nebylo 12 V,ale vc ne asi 16 V.
Vhov logika, kter kontroluje
vechna vstupn napt, je nastave-
na tak, aby co nejpesnji kontrolova-
la napt +5 V. Vstup +5 V je filtro-
vn LC lnky. Prvn cvku tvo
nkolik zvit navinutch spolu s cv-
kami ostatnch vstup na spolenm
toroidnm jde. Pak nsleduje filtra-
n kondenztor (C23) a dal cvka
(L1), kter je navinuta na samostatn
feritov tyce prmru asi 6 mm. Nej-
jednodu zpsob, jak posunout
zptnou vazbu smrem nahoru, je vy-
pjen prv tto druh cvky (L1). Tm
se peru vstup +5 V a nen na nm
dn napt. Zptnovazebn obvody
se pak sna toto napt zvtovat. To
se jim vak nikdy nepoda, protoe
vstup +5 V je odpojen. Jene tm, e
se sna zvtovat napt +5 V, zvt-
uj se i ostatn napt. Kdybychom
tedy po tto prav zdroj zapnuli do
st, bylo by na vstupu +12 V na-
przdno asi 30 V. To by samozejm
nevydrely kondenztory na vstu-
pech, protoe ty jsou na vstupu +12 V
dimenzovny pouze na 16 V. Aby se
tak nestalo, musme vytvoit jin zpt-
novazebn obvod, kter zajist, e v-
stupn napt bude nejve asi 15 V,
co je tak napt pln nabitho aku-
multoru. Tento zptnovazebn obvod
bude pipojen do pinu 3 IO TL494.
Je nutn upozornit, e zdroje vyr-
b vce vrobc a zapojen jednotlivch
model se mohou od sebe liit. Ped
stavbou je tedy vhodn vyzkouet
ve popisovanou cvku vypjet a
krtkm zapnutm zjistit, jestli se v-
stupn napt skuten zvtila. Se-
tkal jsem se toti ji se zdroji, kter
po vypjen cvky vbec nenastarto-
valy. To bylo zpsobeno jinm obvo-
dovm eenm vhov logiky, kter
kontroluje vstupy. U nich vtinou
pomohlo na msto vypjen cvky vlo-
it rezistor s odporem asi 1 k. Je pro-
Nabjeka olovnch
akumultor
ze zdroje PC
Vclav Doleal (dolezv1@seznam.cz)
Pi nvrhu nabjeky jsem se chtl vyhnout linernmu zdroji
stkm a drahm sovm transformtorem a malou celkovou
innost. Proto bylo od potku jasn, e zdroj mus bt spnan.
Po nkolika vce i mn spnch pokusech zhotovit dobr sp-
nan zdroj jsem zaal experimentovat spotaovm zdrojem AT.
Ten se pozdji ukzal jako ideln zklad pro stavbu nabjeky. Jeho
velkou pednost je dostupnost a fakt, e mme ji vyroben prak-
ticky cel spnan zdroj, u nho sta pouze upravit zptnovazeb-
n obvody.
Obr. 1. Schma zdroje PC
17
to nutn mt na pamti, e kad ta-
kov prava je individuln pro kad
model zdroje a nesmme se bt tro-
chu experimentovat.
Dle nsleduje popis vlastnch zpt-
novazebnch obvod, kter u budou
pro vechny typy zdroj stejn. Tato
nabjeka pracuje v reimu nabjen
konstantnm proudem (o em jsme
informovni svitem erven LED1),
kter uivatel nastav na 0,1 C, kde C
je kapacita nabjenho akumultoru
vAh. Tzn. e nap. akumultor 40 Ah
budeme nabjet proudem 4 A. Tmto
proudem bude akumultor nabjen, do-
kud jeho napt bude men ne 14,4 V.
Po dosaen tohoto napt zdroj dle
napt zvtovat nebude a nabjec
proud se bude postupn zmenovat.
Zdroj se bude chovat jako zdroj kon-
stantnho napt 14,4 Va bude pouze
udrovat akumultor vnabitm stavu.
O tomto reimu jsme informovni svi-
tem zelen LED2. Pokud tedy ji svt
LED2, znamen to, e akumultor je
ji nabit a meme jej odpojit. Pokud
tak neuinme, tak zdroj bude akumu-
ltor udrovat malm proudem
vnabitm stavu a nemusme se ob-
vat pebit akumultoru.
Cel zapojen lze rozloit na dva sa-
mostatn celky. Prvnm je zapojen
zptnovazebnch zesilova. Druhm
je obvod odpojovae vstupu. Zpt-
novazebn zesilovae jsou pouity dva
(IO1a, IO1b). Vstup IO1a dv zpt-
novazebn signl, kter je mrn ve-
likosti vstupnho proudu. Tento proud
je snmn rezistorem R1. Velikost na-
pt na R1 je porovnvna snaptm
na referenn diod D1, kter je dle-
no dliem R2, R4 a P1. Potenciome-
trem P1 lze tedy nastavit proud, pi
kterm se zane vstupn proud ome-
zovat. To se stane tehdy, kdy se na-
pt na obou vstupech IO1a prv rov-
naj. Na D1 je napt +2,5 V, na
kladnm vstupu IO1a je 0 V. Proud I,
kter tee pes R1, vyvol na R1 by-
tek napt U = I
.
R
1
. Odtud pak:
I = (R
2
+R
P1
)
.
U
D1
/(R
1
.
R
4
). Zde je vi-
dt, e prbh proudu vzvislosti na
natoen hdele P1 bude pro linern
prbh potenciometru tak linern,
sposunutm potkem. Zdroj se cho-
v jako zdroj konstantnho proudu.
Druh zptnovazebn zesilova tvo-
en IO1b snm vstupn napt.
Pokud toto napt doshne 14,4 V (lze
nastavit pesn trimrem P2), zan
vstup IO1b dvat zptnovazebn sig-
nl a cel zdroj se chov jako zdroj
konstantnho napt. To je tehdy, kdy
Obr. 2. Schma zapojen ovldac sti
Obr. 3 a 4. Deska s plonmi spoji dicho obvodu nabjeky (75,6 x 38,8 mm) a osazen desky soustkami
Obr. 5.
Fotografie ovldac
sti nabjeky

18
se napt na vstupech IO1b prv rov-
naj. Na invertujcm vstupu je napt
2,5 V. Zde pak plat pro vstupn na-
pt zdroje: U = U
D1
.
(R
P2
+R
8
+R
9
)/R
9
.
Protoe vak mme dv veliiny, kte-
r budou zavedeny pouze do jednoho
vstupu TL494, musme je njak slou-
it. Ktomu slou LED1 a LED2. Tyto
diody zde vlastn tvo jaksi logick
souet obou zptnovazebnch sign-
l a vybraj ten, kter je vt. Pes
nkterou ztchto LED vdy tee zpt-
novazebn proud a my tak mme in-
dikaci, zda se zdroj prv chov jako
proudov (svt LED1) nebo napov
(svt LED2). Pokud tedy nepipojme
dnou baterii, bude se zdroj chovat
jako napov a bude svtit LED2.
Pokud ovem pipojme baterii, jej
napt naprzdno j e men ne
14,4 V,pak automaticky zane pes
R1 do baterie tct proud, kter ji na-
bj. Tento proud je konstantn a je na-
staven polohou bce P1. V tto fzi
se tedy baterienabj konstantnm
proudem, o em jsme informovni
svitem LED1. Sasem se ovem na-
pt na baterii zvtuje, a doshne
konen hodnoty 14,4 V. Pak se roz-
svt LED2 a zdroj se stv napo-
vm, piem proud do baterie se
zmenuje a tm k nule (pouze ba-
terii udruje vnabitm stavu). Zde je
nutno podotknout, e tyto LED by mly
bt smalou spotebou, protoe jimi
tee zptnovazebn proud, kter je
pouze asi 0,7 mA. Ten bohuel nelze
zvtit, je dn proudovm zdrojem pi-
pojenm uvnit TL494 kpinu 3.
Dal obvod ji nen nezbytn nut-
n, ale zvyuje nm komfort obsluhy.
Tento obvod zamez pipojen baterie
vopan polarit nebo baterie, jej
napt je men ne asi 9 V. Pokud by-
chom pipojili nap. baterii 6 V, vstup
Obr. 6.
Popisky k indikanm
LED
Obr. 7.
Stupnice k potencio-
metru pro nastaven
nabjecho proudu
by zstal odpojen a baterie by se v-
bec nezaala nabjet a nebyla by na-
bjekou zniena. Stejn situace na-
stv, pokud pipojme sice dobrou
baterii, ale vopan polarit. Pak v-
stup zstane odpojen (o em ns
vdy informuje lut LED4) a navc se
rozsvt erven LED5, kter ns in-
formuje prv o opan polarit pi-
pojenho akumultoru. Kdy tedy
dobrou baterii pipojme ve sprvn
polarit, vstup se pipoj a zane sa-
motn nabjen. O pipojen vstupu
jsme informovni svitem zelen LED3.
Jako spna zde slou MOSFET tran-
zistor BUZ11, kter m vsepnutm
stavu velmi mal odpor. Tento tran-
zistor je ovldn vstupem IO2, kter
slou jako kompartor. Sleduje napt
na vstupu a porovnv ho s referen-
nm na D2. Vhodou tohoto obvodu
je tak to, e psob jako ochrana proti
zkratu. Pi zkratu vstupnch svorek
se na nich toti objev nulov napt
a vstup je okamit odpojen.
Pro pouvn je teba jet dodat,
e je vdy nutn nabjeku prvn za-
pnout do st, a pak teprve pipojit
akumultor. Pi opanm poad se
impulsn zdroj nenastartuje.
Cel nabjeka je umstna v p-
vodn skce zdroje PC. Zptnova-
zebn obvod a obvod odpojovae jsou
na desce s plonmi spoji o rozm-
rech asi 38,8 x 75,6 mm. Tato
deska dr na horn stran zdroje sa-
mosvorn za pouzdra pti LED. Po-
tenciometr P1 je do desky pipojen
dvma tenkmi vodii. Dleit jsou
jet kondenztory C1 a C2. Ty za-
brauj rozkmitn celho obvodu. Pi
nhl zmn proudu, resp. napt
zmenuj zeslen zptnovazebnch
zesilova, a tak zeslen cel zpt-
novazebn smyky, m zabrauj ne-
chtnm oscilacm. Jejich uveden
kapacita je pouze orientan a me
bt u konkrtnho zdroje vrazn vt-
, to zle prv na penosov funk-
ci danho zdroje zpinu 3 na vstup.
Pokud by nabjeka kmitala v nkte-
rm zreim provozu (napov,
resp. proudov), pak je nutn kapaci-
tu odpovdajcho kondenztoru zvt-
it. Napt na tchto kondenztorech
se pohybuje vrozmez od 2,5 V a
do +2,5 V. Pokud tedy nen potebn
kapacita pli velk, meme spojit
vce keramickch kondenztor para-
leln. Budeme-li nuceni pout elekt-
rolytick kondenztor, pak jedin na
mnohem vt napt (100 V). Tako-
vmu kondenztoru tolik nevad mal
zporn napt. Posledn konstrukn
poznmka se tk ukosten krabiky
zdroje. Krabika bv ukostena ze-
lenolutm vodiem kvodii PE, to je
v podku a ponechme to. Krabika
vak bv navc spojena (pes kon-
takt pod roubkem, kter dr desku
splonmi spoji zdroje) sGND zdro-
je. Toto spojen je vhodn odizolovat,
jinak bychom mohli zdroj pi nhod-
nm dotyku kladn svorky nabjeky
o krabiku zniit.
Seznam soustek
R1 0,082 /5 W
R2 1 k/0,5 W
R3, R5, R7,
R10, R11 1,5 k/0,5 W
R4 180 k/0,5 W
R6, R9 10 k/0,5 W
R8 47 k/0,5 W
R12 13 k/0,5 W
R13 5,6 k/0,5 W
P1 47 k, potenciometr
P6M linern
P2 4,7 k, odporov trimr
leat, 10 x 5 mm
C1, C2 220 nF, keramick
C3, C4 100 nF, keramick
C5 100 F/16 V, elektrolyt.
D1, D2 TL431 (TO92)
D3 BAT42
Q1 BUZ11
IO1 LM358 (DIP 8)
IO2 UA741 (DIP 8)
LED1 erven 5 mm, 2 mA
LED2 zelen 5 mm, 2 mA
LED3 zelen 5 mm, stan-
dardn (20 mA)
LED4 lut 5 mm, standardn
(20 mA)
LED5 erven 5 mm, stan-
dardn (20 mA)
Literatura
[1] Krejik A., Husk M., Jirsek L.:
Napjec zdroje velektronice cvi-
en. Skriptum FEL VUT, PRAHA
2002.
[2] Krejik A.: Spnan zdroje s ob-
vody TOPSwitch, BEN technic-
k literatura, Praha 2002.
[3] Belza, J.: Spnan zdroje ve vpo-
etn technice. Amatrsk radio
ada B (modr) . 4/1994 s. 145
a 151. (http://www.bel za.cz/
swmodeps/compow2.htm)
19
Technick daje
Napjec napt: 12 a 18 V.
Spoteba: max. 0,6 W.
Jmenovit vstupn napt: 1 mV.
Rozsah vstupnch napt:
0,1 a 12,5 mV (42 dB).
Vstupn impedance: 3,5 k.
Vstupn napt:
0,75 V (+2/-3,5 dB).
Vstupn impedance: 3,5 k.
Kmitotov rozsah:
150 a 15 000 Hz (-3 dB).
Odstup signlu od umu:
60 dB pi U
vst. jmen.
= 1 mV.
Regulace vstupn rovn:
- a 0 dB
Popis zapojen
Schma pedzesilovae je na obr.
1. Obvod lze bez ruen napjet p-
mo z vtve12 V spnanho zdroje pi-
pojenm napt na vvody X13 a X14.
Dioda D1 pln dvoj funkci: chrn ob-
vod ped nesprvnou polaritou nap-
jecho napt a tvo soust vstup-
nho filtranho obvodu, ve kterm
zabrauje rychlmu vybit kondenz-
toru C1 pi skokovm poklesu nap-
jecho napt. Pojistka Po1 chrn
zdroj PC pi ppadn porue. Jej
hodnotu jsem volil sohledem na po-
volen bytek napt. Vdob rychlch
elektronickch ochran (stabiliztor
78L09 je vybaven proudovm omeze-
nm a tepelnou pojistkou) maj trubi-
kov pojistky pouze sekundrn v-
znam. Rezistor R1 je rovn soust
filtru, tvo spolu s C1 integran len
sasovou konstantou 10 ms. Na fil-
traci ruen se vak nejvt mrou
podl stabiliztor IO1, kter nejen sta-
bilizuje vnitn napt na 9 V, ale - jak
tvrd jeho vrobce ON Semiconduc-
tor - doke i potlait ruen superpo-
novan na napjec napt (pi kmito-
tu 120 Hz a o 57 dB). Tlatkov
pepna, podobn nkdejm vrob-
km Isostat, je pipojen k bodm X1
a X6. Vpoloze vypnuto jsou spoje-
ny kontakty X2 a X3 a svt erven
dioda D3. Vpoloze zapnuto jsou
spojeny kontakty X2 a X1, proud tee
do obvodu a svt zelen dioda D2.
Vstup obvodu je na svorkch X15
X19. Jednotliv body znzoruj
pjec otvory pro vstupn konektoro-
vou zsuvku JACK 3,5 mm urenou
kmonti do desek s plonmi spoji.
Jeliko je na trhu vce typ zsuvek,
piem kad znich m jinak uspo-
dan vvody, rozhodl jsem se v pro-
gramu Eagle zakreslit kad vvod
zvl a jednotliv vvody pak rozms-
tit na desce podle aktuln poteby.
Zem je vyvedena na svorce X15, vlast-
n vstup je na svorkch X16 a X17.
Vvody X18 a X19 slou knapjen
elektretovho mikrofonu pes rezistor
R3 (elektretov jsou snad vechny
mikrofony uren pro pipojen kPC).
Dynamick mikrofon lze pipojit pro-
stednictvm monofonnho konektoru,
kter m dlouhou zemn st a zkra-
tuje tud svorky X18 a X19 na zem.
Za vstupem nsleduje vazebn kon-
denztor C2, kter neme bt elekt-
rolytick, protoe polarita stejnosmr-
nho napt se na nm li vzvislosti
na tom, je-li na vstupu stejnosmrn
napt zelektretovho mikrofonu i
nikoliv, a dle pak klasicky zapoje-
n vstupn dl, osazen tranzistorem
BC547. Vrobce udv jeho um pi
kolektorovm proudu 200 A. Kon-
denztor C2 tvo spolu sparaleln
kombinac rezistor R5 a R6 horn
propust, kter omezuje ruiv nzk
kmitoty. Rezistor R4 spolu s konden-
ztorem C4 filtruj ppadn zbytky
ruen vnapjecm napt, kter by se
mohly dostat na vstup zesilovae.
Rezistory R5 a R6 zajiuj pedpt
bze tranzistoru a zrove uruj
vstupn odpor pedzesilovae, kter by
ml bt velk tak akort, tedy aby
spolu smikrofonem nevytvel ne-
douc dli napt, ale zrove aby se
ppadn elektromagnetick ruen
zokol nemohlo do vstupnho veden
lehce naindukovat. Rezistor R8 stabi-
lizuje kolektorov proud tranzistoru a
zavd pomrn silnou zpornou zpt-
nou vazbu, kter je pro signly z akus-
tickho psma odstranna RC lenem
R10, C6. Odpor rezistoru R10 uruje
celkov zeslen vstupnho dlu, kapa-
cita kondenztoru C6 pak doln mez-
n kmitoet penenho psma. Kon-
denztor C5 zavd zpornou zptnou
vazbu pro kmitoty nad slyitelnm
psmem. Omezen ky penen-
ho psma zvt odolnost obvodu
proti nedoucmu rozkmitn. Pes
kondenztor C7 je navzn dal ze-
silovac stupe tvoen operanm ze-
silovaem IO2A. Pedpt pro neinver-
tujc vstup zesilovae je zajitno
rezistorem R14 zdlie R11, R12, blo-
kovanho proti zemi kondenztorem
C9. Kondenztor C7 tvo spolu s re-
zistorem R14 horn propust 1. du a
omezuje tak penos nzkch kmitot.
Ve zptn vazb IO2a je zapojen pod-
statn regulan prvek fotorezistor
R16, kter spolu srezistorem R13 ur-
uje zeslen druhho stupn. Konden-
ztor C8 slou ke stejnosmrnmu
oddlen invertujcho vstupu opera-
nho zesilovae od zem a zrove
slou jako dal filtr nzkch kmito-
t. Rezistor R15 zamezuje plin-
mu rstu zeslen, pokud nen fotore-
zistor osvtlen, aby zesilova nezaal
pli umt nebo vhorm ppad
ikmitat.
Za operanm zesilovaem nsle-
duje vazebn kondenztor C14 a po-
tenciometr R21, kterm se nastavuje
vstupn rove. Jeliko m vstup
pedzesilovae linkovou rove a
vstup LINE bv na vtin zvukovch
karet jen jeden, vyeil jsem absenci
druhho vstupu dalm pepnaem
pipojenm mezi svorky X7 a X12,
kter kvstupn konektorov zsuv-
ce, zapjen do otvor X25 a X29,
pipoj podle libosti bu vstup mik-
rofonnho pedzesilovae, nebo signl
Kompresn mikrofonn
zesilova kPC
Martin Pospilk
Nen snad dnm tajemstvm, e vsouvislosti sklesajcmi ce-
nami spotebn elektroniky bohuel asto kles i jej kvalita. Tomu-
to jevu, jak se zd, neunikla ani potaov technika. M posledn
zvukov karta vykazovala na vstupu pro mikrofon tak siln um,
e byla vbnm provozu prakticky nepouiteln. Vdob, kdy (ne-
jen dky ponkud pemrtnm cenm telefonnch hovor) roste
vznam hlasovho spojen prostednictvm Internetu, jsem tento
nedostatek poctil natolik, e jsem se rozhodl sestavit nsledujc
pedzesilova. Snail jsem se, aby zazen bylo nejen jednodu-
ch, ale aby je bylo mono sestavit i ze snadno dostupnch sou-
stek, aby je bylo mono napjet pmo z PC a abych pi komuni-
kaci nebyl nucen setrvvat na jednom mst pmo ped
mikrofonem. Nakolik se mi tento kol podail, nech posoud te-
ni sami.

20
zexternho zdroje, pipojenho ke ko-
nektorov zsuvce zapjen na vvo-
dy X20 a X24. Potenciometrem R21
nastavme na vstupu zesilovae stej-
nou rove, jakou m signl z exter-
nho zdroje, abychom nemuseli po-
mrn pracn mnit nastaven rovn
z ovldacho panelu ve Windows po
kadm pepnut pepnae. Rezistor
R27 definuje vstupn odpor zesilova-
e a omezuje jeho zvislost na nasta-
ven potenciometru R28. Aby byl v-
stupn odpor co nejmen, pouil jsem
potenciometr sodporem drhy 470 ,
kter jsem vak sehnal pouze v li-
nernm proveden. To nevad, nebo
prbh regulace lze upravit rezistorem
R26, piem regulace nen zcela lo-
garitmick. To tak nevad, protoe to
ani nepotebujeme a rozthnut re-
gulanho rozsahu 0 a 10 dB je zde
vzhledem kcelkov jednotnosti rov-
n signl spe vhodou.
Ped kondenztorem C14 je pes
oddlovac kondenztor C13 navzn
dal zesilova, kter obstarv sig-
nl dicmu obvodu. Zde jsem pouil
druhou polovinu dvojitho operan-
ho zesilovae IO2. Pedpt neinver-
tujcho vstupu zajiuje rezistor R24,
rezistory R23 a R25 uruj zeslen,
kter je vtomto ppad nastaveno na
2. Kondenztor C12 stejnosmrn od-
dluje zptnou vazbu od zem a jeho
kapacita je zvolena tak, aby stejn
jako kondenztor C13 nebrnil pr-
chodu nzkch kmitot. Vopanm
ppad by regulace zeslen na nzk
kmitoty nereagovala a jejich potla-
en by bylo mlo inn. Za zesilo-
vaem IO2b nsleduje usmrova
napt sloen zdiod D5 a D6, kter
je od vstupu zesilovae stejnosmr-
n oddlen kondenztorem C11. Za
usmrovaem dostaneme tepav
napt, kter pes rezistor R19 nabj
kondenztor C10. Rezistor R19 jed-
nak chrn diody a vstup IO ped
proudovmi pikami na potku na-
bjen kondenztoru C10, zrove pak
uruje dobu nbhu regulace. Pi jeho
absenci by se skokov mnila regula-
ce zeslen, co by bylo nepjemn, a
regulan obvod by ml snahu zakmi-
tvat. Kondenztor C10 je vybjen re-
zistorem R18. Vybjec proud spolu
sproudem tekoucm do bze tranzis-
toru T2 uruj dobu dobhu zesilova-
e, tedy dobu, za kterou se po ode-
znn budicho signlu vrt zisk
zesilovae na pvodn rove. Doba
dobhu by mla bt nkolikansobn
del ne doba nbhu, aby zesilova
nedchal, to znamen, aby se jeho
zeslen se zmnami amplitudy sign-
lu periodicky nemnilo. Zeslen se m
dret na rovni, kterou nastavil po-
ten impulz pivedenho signlu a
kter je prbn udrovna opakuj-
cmi se amplitudovmi pikami vy-
skytujcmi se vsignlu.
Nyn se podvejme na vlastn funk-
ci regulace, kter je velmi jednoduch.
O
b
r
.

1
.

S
c
h
m
a

k
o
m
p
r
e
s
n
h
o

p
e
d
z
e
s
i
l
o
v
a
e

p
r
o

m
i
k
r
o
f
o
n
21
Na vstup pivedeme signl o urit
amplitud, ten je prvnm a druhm
zesilovacm stupnm zeslen a objev
se na vstupu zesilovae. Zrove je
piveden na vstup operanho zesilo-
vae IO2b, kde je zeslen jet dva-
krt, je usmrnn diodami a vsledn
tepav napt nabije kondenztor
C10. Pekro-li napt na kondenz-
toru C10 prahov napt U
be
tranzis-
toru T2 a prahov napt LED D4,
zane pes bzi T2 do diody protkat
proud definovan odporem rezistoru
R17. Tranzistor T2 se oteve a jeho
kolektorem zane do diody protkat
mnohonsobn vt proud pes
ochrann rezistor R20. Dioda se roz-
svt a osvtl ploku fotorezistoru
R16. Ten na zmnu osvtlen zarea-
guje zvtenm vodivosti. Jeho odpor
se zmen a zisk druhho zesilovac-
ho stupn realizovanho operanm
zesilovaem IO2a se zane tak
zmenovat. Bude se zmenovat tak
dlouho, dokud amplituda na vstupu
nedoshne rovn, pi kter se tran-
zistor T2 dostaten pive a dioda D4
dostaten pohasne, take se v ob-
vodu vytvo ustlen stav. Jeliko je
regulace zapojena ve zptn vazb,
Obr. 2 a 3. Deska s plonmi spoji kompresnho
pedzesilovae pro mikrofon v mtku 1:1 a rozmst-
n soustek na desce
Obr. 4. ttek na eln stranu pstroje
lze doshnout pomrn dobrho re-
gulanho rozsahu. Vmm ppad je
to 42 dB. Rozsah by bylo mon jet
trochu zvtit, bylo by vak teba pe-
konstruovat prvn zesilovac stupe,
kter je vstupnm naptm 12,5 mV
piveden na pokraj pebuzen. Vpraxi
se ale ukzalo, e dosaen rozsah
vstupnch napt bohat postauje
ktomu, abych se pi komunikaci mohl
libovoln pohybovat po cel mstnos-
ti o rozmrech 3,5 x 5,5 metru, nebo
naopak sedt pmo ped mikrofonem,
a zesilova zvldal takto velk rozdly
korigovat.
Na mst fotorezistoru R16 jsem
pouil star kulat fotorezistor TES-
LA zady WK, poslou vak jakko-
liv jin, kter vzvislosti na osvtlen
mn svj odpor vrozmez od asi 5 k
do 1 M. Pouijeme-li fotorezistor s ji-
nm rozsahem, zvolme odpor rezis-
toru R13 tak, aby byl o trochu vt,
ne je nejmen odpor rezistoru, kter
lze pi maximlnm osvtlen sdanm
fotorezistorem doshnout. Odpor re-
zistoru R15 volme jako stonsobek
odporu R13. Diodu D4 jsem pouil
ervenou svelkou svtivost, protoe
na erven svtlo jsou fotorezistory
TESLA dajn nejcitlivj a protoe
je poteba sco nejmenm proudem
tekoucm do diody vyvolat co nejvt
mon osvtlen fotorezistoru.
Snelinearitou zvislost jasu dio-
dy na proudu a odporu fotorezistoru
na osvtlen si zde nemusme lmat
hlavu, zptn vazba regulace je po-
mrn siln a doke odchylky od li-
nearity vykompenzovat. Dleit vak
je, aby pi nulovm buzen byl fotore-
zistor vnaprost tm. Toho nelze
doshnout pouhm ukrytm do krabi-
ky, kam svtlo pronikne pes signali-
zan LED a otvory pro konektorov
zsuvky a ovldac prvky. Fotorezis-
tor i sosvtlovac diodou musme
skrt do temn komrky. To lze vye-
it pomrn jednodue. Fotorezistor
jsem umstil pmo na desku a nasu-
nul na nj ernou trubiku vyrobenou
zkrytu starho konektoru Jack
3,5 mm. U zvitu, do kterho se rou-
buje vlastn konektor, je kryt nejir.
Pouil jsem proto tuto st, kterou
jsem od zbytku odzl na dlce asi
15 mm. Zvit uvnit krytu jsem vybrou-
sil, aby byl vnitn prmr co nejvt
a pak bylo mono cel kryt spouitm
jen nepatrnho nsil na fotoodpor na-

22
sunout. Vvody LED jsem ohnul dva-
krt o 90 , nasunul jsem ji shora do
trubiky tak, aby se elem dotkala
fotoodporu, a zapjel jej vvody do
dr v desce s plonmi spoji. Shora
jsem pak otvor zakryl kouskem vaty a
pelepil neprsvitnou lepic pskou.
Jeliko se svtlo dovnit pece jen s-
ten dostane, doshl jsem optiml-
nch vsledk a po zapouzden do
krabiky. Po zskanch zkuenostech
rozhodn doporuuji problematiku
svteln izolace fotoodporu nepodce-
nit.
Stavba pedzesilovae
Veker materil krom hmatnk
na pepnae (pepnae maj a hmat-
nky nikoliv, je vak mon pipevnit
knovm pepnam hmatnky ze
starch pepna ISOSTAT spomoc
nkolika kapek sekundovho lepidla)
jsem zakoupil vprodejn GES-
ELECTRONICS vPraze 2 na Vino-
hradsk ulici . p. 82. Soustky jsem
se snail vybrat tak, aby zkrtka ne-
pili ani mimoprat zjemci. Vech-
ny rezistory jsem pouil metalizova-
n, typ SMA 0204. Vvody na desce
s plonmi spoji maj rozte 8 mm,
proto by se do nich mly vejt i rezis-
tory o rozmru 0207. Proveden rezis-
tor nen podstatn, je vak teba, aby
se alespo vppad prvnho zesilo-
vacho stupn jednalo o metalizova-
n typy smalm umem.
Deska splonmi spoji (obr. 2 a 3)
je navrena tak, aby nesla vechny
soustky zazen a aby se tsn ve-
la do krabiky KP35. Rozmry za-
zen by sice bylo mon jet zmen-
it, krabiku jsem vak volil sohledem
na to, aby cel zazen nebylo neprak-
ticky stsnn a aby bylo mono na-
horu na krabiku postavit mikrofon,
ikdy se pozdji ukzalo, e je vhod-
nj jej umstit co nejdle od PC, je-
ho vtrky a diskov mechaniky jsou
silnm zdrojem hluku. Pes pedn st-
nu jsem pelepil ttek vytisknut na
fototiskrn, na kterm jsou zobraze-
ny popisky. Pouit konektorov z-
suvky byly pomrn krtk, proto jsem
do zadn stny krabiky vyvrtal dry
oprmru 12 mm, ktermi lze prostr-
it cel konektory. Horn, spodn a
bon stny krabiky jsem kvli stn-
n vylepil potravinovou Al fli, kterou
jsem krtkmi vodii pipojil kzemi
celho zazen. Jeliko cn na flii
patn dr, zakpl jsem spoj po pi-
pjen kapkou sekundovho lepidla.
Cel zazen jsem nejprve posta-
vil na zkuebn desce, na kter jsem
doladil hodnoty nkterch sous-
tek. Deska splonmi spoji, kterou
zde uvdm, je konen produkt, na
kterm se ji nic nemnilo, proto by
na n nemly bt dn chyby. Zmr-
n jsem volil ku cest 0,8 mm, aby
bylo desku mon vyrobit i v dom-
cch podmnkch. Po sestaven na
tto desce zaal zesilova pracovat
napoprv. Jeliko zapojen neobsahu-
je dn nastavovac prvky, neped-
pokldm, e by jeho uveden do pro-
vozu inilo vnj problmy. Jenom
upozoruji na nutnost kontrolovat roz-
sah komprese vstupn rovn a po
sestaven do krabiky, aby se k foto-
rezistoru nemohlo dostat svtlo.
Seznam soustek
Rezistory (velikost 0204/0207, metali-
zovan, 0,25 W, nen-li uvedeno jinak)
R1 47
R2, R11,
R12, R26 1 k
R3, R13 4,7 k
R4, R24 100 k
R5 8,2 k
R6, R18, R2210 k
R7 22 k
R8 680
R9 390
R10, R20 100
R14 220 k
R15 470 k
R17 47 k
R19, R23,
R25, R27 2,2 k
R21 470
R16 libovoln fotorezistor 5
a 1000 k, prmr
max. 8 mm
R27 470 , linern poten-
ciometr, 270 , rozte
vvod 5 mm
Elektrolytick kondenztory radiln
(v zvorce prmr/rozte vvod)
C1 470 F/16 V (8,5/5 mm)
C3, C6, C11 10 F/35 V (5/5 mm)
C4, C9 22 F/35 V (5/5 mm)
C8, C10 0,47 F/35 V (5/5 mm)
C12 2,2 F/35 V (5/5 mm)
C14 100 F/10 V (5/5 mm)
Keramick kondenztory
(rozte vvod 5 mm)
C2 330 nF*
C5 1 nF
C7 10 nF
C13 100 nF
Polovodiov soustky
D1, D5, D6 1N4148
D2 zelen LED, 5 mm, 20 mA
D3 erven LED, 5 mm, 20 mA
D4 erven supersvtiv LED,
5 mm, 10 a 20 mA
T1 BC547**
T2 BC337
IO1 78L09
IO2 NJM4580D***
Ostatn
Po1 pojistkov drk, rozte
vvod 22,5 mm, vet-
n pojistky 250 mA/F
J1 drtov propojka 5 mm
X1 a X6,
X7 a X10 tlatkov pepna s are-
tac, kontakty ve 2 adch,
vzdlenost ad 6 mm, roz-
te vvod vad 4 mm
X14, X13 napjec dvoulinka za-
konen volitelnm na-
pjecm konektorem
X15 a X19,
X20 a X23,
X26 a X29 konektorov zsuvky
jack 3,5 mm do desek
s pl. spoji, rastr 5 mm
Krabika KM35N
Deska s plonmi spoji
* Pro vt omezen nzkch kmitot
lze volit men kapacitu, nap. 100 nF
** S malm umem, I
e
= 200 A
*** S malm umem, U
cc min
< 4 V
Obr. 5. Zvislost vstupnho napt na vstupnm vdB, daj 0 dB odpovd
jmenovitmu vstupnmu napt 1 mV
Obr. 6. Typick prbh kmitotov charakteristiky (meno osciloskopem pi
vstupnm napt 50 mV)
23
Spjeti tvrdou pjkou drtky ten
ne 0,1 mm bv obtn, protoe se
drtky vohni pl. Vhodn je toto
uspodn: Uhlov mikrofonn mem-
brna M (obr. 1) se upevn ve vezu
vodorovn desky stolu a zespodu se
na ni pitlauje tenk, jemn zapia-
tl uhlk zobloukovky. Proud (napt
110 V) prochz pedazenm odpo-
rem (50 a 100 ) a pes vypna jde
od membrny + kuhlku - a siln za-
hv msto, kde se uhlk membrny
dotk. Na jej vrchn stran vznikne
oste ohranien hnouc kruhov
terk prmru 1 a 3 mm. Po ochla-
zen zde zstane svtl bod, a tak lze
vklidu drtky na membrn dobe
sestavit a ke spjen uren msto
nadit prv na tento bod. Pak se
nanese trochu fluoronu nebo boraxu
(nebo jin pasty, cnu nebo spjec
vody atd.), a kdy je ve pipraveno,
zapne se na chvli proud a spjen se
dokon samo.
Stou tenkou uhlkovou mikrofonn
membrnou to nebude dnes asi tak
jednoduch, msto uhlku z obloukov-
ky by se dal jist pout uhlk z mono-
lnku. Pvodn pramen, kter pan
profesor cituje, byl tehd tak ji dva-
cet let star a ve dvactch letech
byl sov rozvod jet stejnosmrn
s naptm 110 V. Nen vak dvodu,
pro nepout proud stdav - jde jen
o piveden energie a oht spje-
nch soust.
A pro to vechno cituji? Aby to
neupadlo vzapomenut - me se to
jet nkdy hodit.
Sven
Vdruh sti lnku o spjen
se pan profesor Uhl vnuje sven:
V drobn amatrsk praxi je jist
nejmn zavedeno bodov sven,
a prv dnes je vhodn tm, e ne-
potebuje cn. (Bylo to psno ve vl-
ce, kdy byl nedostatek materil.)
Popisovan jednoduch zazen
vak potebuje velk transformtor s
pomrem 220/6. Primrn proud je
pi prci 8 a 13 A, sekundrn 300
a 400 A. Podl e toho mus bt
ovem dimensovno vinut. A vtom
je asi ten problm, e amati do-
dnes bodov nesvej.
Mnohem zajmavj je zmnka
o zvltn metod sven drt
jejich elnmi stnami ksob (pr-
ezy poloeny proti sob), a to po-
moc vboje zkondenstoru. Lze ji
ut u drt Cu, Fe, Al, konstantanu,
nikelinu prmru 0,1 a 0,5 mm. V-
bojov okruh obsahuje kondenstor
775 mikroF a odpor (1,3 Ohm) tako-
v, aby byl vboj aperiodick. Na-
pt pro prmr drtu 0,2 mm je 50
a 70 V, pro 0,5 mm 190 a 210 V.
Pro slab drtky se pak mus sn-
it kapacita kondenstoru, napt
ji nikoliv.
Kde piel pan profesor na prv
tuto neokrouhlou hodnotu kapacity
kondenztoru nen vbec jasn - nic
o tom nepe. Bu je to vsledek n-
jakho teoretickho vpotu (v praxi
je takov kapacita tko realizovatel-
n), nebo ml pi experimentovn
njak takov kondenztor po ruce a
zmil pozdji jeho kapacitu (s jakou
pesnost prosm?), co ped tolika
lety nebylo tak tak jednoduch.
Kdy jsem nedvno etl, jak si
udlat termok [2], vzpomnl jsem
si na pn profesorovy rady a vyhle-
dal pslun lnek.
Svaovn
termolnku
Vhodou termolnku je, e je
schopen mit stdav proudy a do
vysokch kmitot, je kalibrovateln
stejnosmrnm proudem a amatr-
sky snadno vyrobiteln.
Sestv se ze dvou drt (nap.:
konstantan a elezo nebo konstan-
tan a m), kter jsou kem svaeny
(proto se tak asto nazv termo-
k). Citlivost termoke je hlavn
zvisl na prmru pouitch drt
a nepatrn na teplot okol a tlaku
vzduchu.
Na obr. 2 je jednoduch uspod-
n pro vrobu termolnku. Do roh
odezku sklolamintu (50 x 50 mm) se
pipevn tyi mosazn roubky s ma-
tikami (M3 x 30 mm - slou pozdji
jako chladie konc). Na n se kem
napnou drty tak, aby se nedotkaly.
Na kad zvodi se pipoj jeden pl
nabitho kondenztoru. Pak se stisk-
ne msto ken (je snad jasn, e
ne prstem!) a proudov nraz vybje-
jc se kapacity sva oba vodie. Tm
se vytvo termolnek.
Autor lnku [2] pouil elektroly-
tick kondenztor ze starho foto-
blesku (100 F/350 V) a kjeho na-
bjen stejnosmrn zdroj anodovho
napt s velkm odporem na vstupu
(doporuuje 330 k).
Stejn autor uvd v [3] tabulku
hodnot napt termolnku z konstan-
tanu a NiCr vrozsahu od -200 do
+1000 C. Sadu termovodi pro v-
robu termoke nabz za 2 euro ve
znmkch.
Toto svaovn termoke se li
od ve uveden metody pn profe-
sorovy tm, e jsou svaeny dva vodi-
e uprosted peken, a vznikne tak
termolnek se tymi vvody. Dva
jsou zapoteb pro pvod vysokofrek-
vennho proudu, kter je men, a dva
kpipojen midla pro men termo-
napt. Prchodem vf proudu se ter-
molnek ohv a teplem vznikl na-
pt je meno.
Pi uit termoke jako mic p-
stroj je vhodn jet pipevnit na mo-
sazn roubky chladic kidlka, aby
zstaly pvodn konce vodi stude-
n, tedy piblily se co nejvce teplo-
t okol.
eln svaovn vodi d vznik-
nout jednoduchmu termolnku, kte-
r pak m teplotu okol, ve kterm je
umstn (a to ve velkm rozsahu tep-
lot). U ns se nejastji pouvala
kombinace materil elezo - kon-
stantan (takzvan Fe-Ko - viz nap.
[4]). Termolnky se dodnes pouvaj
v prmyslov automatizaci.
O spjen
Vypjil jsem si nzev tohoto pspvku zlnku O spjen
mn znmmi zpsoby, otitnho vdnes ji legendrnm aso-
pise [1], zruky pn profesorovy. Rozliuje pjen na mkko a na
tvrdo (i kdy je nazv spjenm, jak tehd bylo zvykem) a uvd
rzn vhodn slitiny. Mezi 180 a 250 C se rozum spjen mk-
kou pjkou, mezi 600 a 900 C na tvrdo. Zvltn ely (nap. ter-
molnky) vyaduj jet vych bod tn: ist stbro taje pi
960 C, zlato pi 1060 C. Spjen se da vostrm plameni (s dmu-
chavkou) pi jasn ervenm ru.
Obr. 1. Uspodn pro pjen
slabch drtk na tvrdo.
M - membrna, U - uhlk
Obr. 2. Izolan deska se zkenmi
vodii pipravenmi kbodovmu
sven vbojem z kondenztoru
24
Bondovn
Pi sven jde o to, jak pivst do
spojovanho msta dostatek energie,
aby se roztavily oba spojovan kovy
a vytvoily se tak mezikovov vrstvy.
Nesm se pitom pli oht okoln
kov, aby se tak ppadn nedeformo-
val. Doshnout toho lze prchodem
elektrickho proudu pi bodovm
sven (nap. krtkm vbojem z na-
bitho kondenztoru), mechanicky
tenm nebo ultrazvukem.
Vmodern elektronice je zapoteb
spojit kemkov ip svvody pouzdra
polovodiov soustky nebo pmo
sdeskou s plonmi spoji. Elektrick
Obr. 3. Bondovan pvodn vodie
spojuj ip (uprosted)
svvody pouzdra
Obr. 4. Na desce pilepen ip je
bondovanmi vodii pmo spojen
splonmi spoji
zpsoby pvodu potebn energie nelze
pout, protoe velk proud nebo pole
elektrickho vboje by mohlo zniit
citliv struktury na ipu. Proto je k p-
vodu energie do msta sven pou-
vn ultrazvuk a tento zpsob sven
ppoj se nazv bondovn.
Na ipu jsou chemicky vytvoeny
vvodn ploky, na kter se bonduje
jemn drtek, jeho druh konec je
opt bondovn na vvod pouzdra
soustky (obr. 3) nebo pi postupuj-
c miniaturizaci stle astji pmo na
ploku desky s plonmi spoji (obr. 4).
Pak se ve skryje do pouzdra nebo
zakpne ernou ochrannou masou
(tak druh pouzden).
Zvr
elem pspvku je popis starch
a novch metod pjen a svaovn.
Pan profesor se snail piblit ama-
trsk praxi tehd modern metody
spjen a sven (systmy tehdej-
ch radiolamp byly bodov svaov-
ny, jak se lze pesvdit pohledem do
vnitku starch elektronek).
Dnes jsou vvody polovodiovch
soustek opt svaovny (k se tomu
vak bondovn). Vprmyslu bonduj
speciln automaty. Jist by bylo zaj-
mav, kdyby se to dalo dlat i doma.
Zatm se vak neobjevil nikde dn
pspvek o bondovn vamatrsk
praxi. Nebo v nkdo o nem?
Doufejme, e star i nov nvody
budou prospn i dnenmu amat-
rovi.
JOM
Literatura
[1] Uhl, P.: O spjen mn znm-
mi zpsoby. Radioamatr 1940, . 6,
s. 142-143.
[2] Zecher, P: Thermokreuz. HF-Strom-
messung mit Thermoelement. Elek-
tor 2005, . 2, s. 56.
[3] www.tinkerbox.de
[4] AR B4/1986.
Mezi elektronickmi pstroji jsou
i takov, kter maj sice pomrn vel-
kou spotebu, ale pouze po krtkou
dobu, zatmco po zbytek doby se na-
chzej venergeticky spornm reimu.
Pro pokryt krtkodobho velkho od-
bru proudu by bylo teba rozmrn
baterie, i kdy stedn odebran proud
je mal.
Nap. obvod napjen 2,5 V pra-
cuje se spotebou 500 mA, ale pouze
1,5 s kadch 10 h a stedn spote-
ba je asi 21 A. Pro malou knoflko-
vou baterii je vysok impulsn proud
problmem a vnkterm ppad ne-
lze vt baterii pout.
eenm tohoto problmu me
bt obvod, jeho zapojen je na obr. 1.
Jeho princip spov vtom, e se do-
staten energie nejprve nashrom-
d vsuperkondenztoru skapacitou
1,5 F, kde je pak po potebnou dobu
k dispozici. Protoe tyto kondenz-
tory skapacitou vdu farad maj
malou vnitn impedanci, mohou po-
skytnout krtkodob proud i nkolik
ampr.
Zapojen vak mus jet zajistit
splnn nkolika podmnek. Lithiov
knoflkov lnek Bat1 m jmenovit
napt 3 V, uveden superkondenz-
tor C1 (Power-Stor) vak pouze 2,5 V.
Proto st obvodu tvoen mikrop-
konovm kompartorem IO1 s vesta-
vnm referennm zdrojem 1,245 V
porovnv toto napt sdlem napt
na kondenztoru C1 vytvoenm dli-
em R1, R2. Je-li napt na konden-
ztoru ni ne 1,7 V, je na vstupu
kompartoru rove L, co zpsob
oteven tranzistoru MOSFET s kan-
lem P T1 a umon nabjen C1 z lithio-
vho lnku.
Jakmile napt na C1 doshne 2,2 V,
kompartor peklop do stavu s rov-
n H na vstupu a nabjen kondenz-
toru je perueno. Signl zbodu A lze
vyut extern jako informaci o nabit
C1.
Pipojen kondenztoru C1 k zt-
i je kolem pro T2, druhou st dvo-
jitho tranzistoru MOSFET. Ten se
oteve pi nzk rovni vbod B, kte-
rou zajiuje extern zazen s tran-
zistorem sotevenm kolektorem na
vstupu.
Pokud jsou zt 3,3V logick
obvody, je teba zaadit za obvod
z obr. 1 zvyovac mni DC/DC.
Vhodnm zkladem pro nj je nap.
integrovan obvod LTC3402 [2]. M-
ni stmto IO pot, co nabhne, pra-
cuje se stabilnm vstupnm naptm
jet pi 0,5Vna vstupu.
JH
[1] Yongpi ng Xi a: Supercapacitor
boosts current from small battery.
EDN, 2. z 2004, s. 99.
[2] LTC3402 2 A, 3 MHz Micropower
Synchronous Boost Converter. Kata-
logov list Linear Technology.
Superkondenztor
umon
proudov impuls
i zknoflkov baterie
Obr. 1. Kondenztor s velmi velkou kapacitou umon zskat

zmal baterie impulsy ovelk energii
25
Vimnte si, e z pedchoz volby ji
mme zal oenu Proj ect Li brary. To j e
knihovna, v n jsou uloeny soustky na-
eho projektu. V tto knihovn mme ji sou-
stku obvodu TLC271ACJG. Kliknme na
n pravm tlatkem myi. Objev se menu
s volbou - viz obr. 16 a zvolme-li Sent to
layout, odeleme soustku najednou do
editoru schmatu i do editoru plonho spo-
je. Soustky budou spolu provzny, tzn.
vymaeme-li ji pozdji z editoru schmatu,
zmiz i z editoru plonho spoje a naopak.
Pozdji budeme Library manager pouvat
vce, nap. si ukeme, jak se tvo vlastn
soustky.
Soustky mme nyn na nulov pozici
v obou editorech. Abychom neztratili pe-
hled, pesuneme je kurzorem doprosted
kresl i c ch pl och a st ej nm post upem
z knihovny zskme dal soustky. Pro
pesun soustek po kreslic ploe slou
klvesa Relocate components. Soustky
meme samozejm libovoln otet nebo
zrcadlit. Rezistory najdeme v knihovn
RES. PART, kondenzt ory v kni hovn
CAP.PARTS. Po umstn vech soustek
zaneme s jejich propojovnm v editoru
schmat. V levm hornm rohu editoru sch-
mat zvolme Connections a potom Compo-
nents connect. My spojujeme jednotliv
konce soustek. V menu view/schematics
si meme nastavit, co ve se m zobrazo-
vat. Spoj ovn spoj e nej l pe ukonme
stiskem prav klvesy myi a funkc end.
Nae schma meme doplnit symbolem
zem a bateri. Tyto soustky maj pouze
symbol pro editor schmatu, ale nemaj
pouzdro. Nakonec pidme konektor a pipo-
jme ho do schmatu. Vsledek by ml vypa-
dat podle obr. 17.
Plon spoje
Jedna z monost je pout run nvrh
plonch spoj. Zpsob ovldn je velmi
podobn zpsobu, jakm jsme kreslili sch-
ma. Na kreslic ploe editoru plonho spoje
ji mme pipravena pouzdra. Sta je vhod-
n rozmstit a zat spojovat. Pro pesunov-
n soustek pouijeme funkci Relocate
components a pro spojovn funkci Route.
V menu nahoe je nutn se pepnout na Sold
Layer - vrstvu spoj. Ta je standardn ozna-
ena erven, zatmco vrstva na stran sou-
stek je zelen. EdWin XP umouje jet
26 vnitnch vrstev a k tomu na kad stran
potisk a nepjivou masku. Potisk se stan-
dardn zobrazuje lut a nepjiv maska
hnd. Vedle toho je poteba si nastavit
tlouku spojovch ar. Zatek runho n-
vrhu ukazuje obr. 18. Je spousta monost,
jak soustky rozmstit.
Druhou monost je pout vestavn
autorouter Arizona. V menu Auto zvolme
Autorouters a dle Arizona. V nov oteve-
nm okn v menu File zvolme prvn poloku
- Load board to route from project - obr. 19.
Tm se spust autorouter. V prvn ad, ne
se rozbhne, musme nastavit parametry.
V menu vlevo zvolme Router parameter set-
tings. V novm oknku - obr. 20 - vypneme
routrovn na stran soustek. U takto
jednoduchho zapojen logicky chceme jed-
nostrann plon spoj. Routrovn spust-
me v menu Autorouting routines - obr. 21.
Vsledek se dostav zhy - v zvislosti na
Obr. 16
Obr. 17
Zanme s EdWin XP - 2
Obr. 18
Obr. 19
Obr. 20
Obr. 21
26
Obr. 22
Obr. 23
tom, jak ikovn jsme rozmstili soustky.
V nkterm z dalch pokraovn se bude-
me autorouterm vnovat vce. Vrame se
nyn zpt k runmu nvrhu plonch spoj.
Ne zaneme vlastn spojovn, je poteba
vhodn rozmstit soustky, to ostatn plat
i pro autorouter. Pi nhodn rozmstnch
soustkch nedv autorouter prv nej-
lep vsledky. Pi rozmisovn soustek
umstme nejprve konektory podle toho, kde
chceme mt vstupy a vstupy. Podobn dle-
itou roli hraj ostatn mechanick soust-
ky, pepnae, dle transformtory, cvky,
soustky s chladii apod. Teprve potom za-
nme rozmisovat rezistory, integrovan
obvody, tranzistory atd.
Obr. 24
V menu nahoe si meme zapnout
Rastnet a Nodes - obr. 22. V kreslic ploe
se tak zobraz jednotliv spolu souvisejc
uzly propojen rkovanou tenkou arou.
Podle toho se soustky dobe rozmisuj.
Po rozmstn soustek zaneme propojo-
vat. Obr. 23 ukazuje jednu z dobrch variant
rozmstn soustek a pln run propoje-
n. V menu vlevo zvolme funkci Connection
property a nsledn Test connectivity - viz
obr. 24. Potom ukeme na njak spoj a
po stisku tlatka myi se objev oknko
- obr. 25, v nm ozname Test all selected
nets a stisknme Test. Probhne test vech
spoj podle netlistu ze schmatu. Pokud je
ve v podku, objev se hlen, e vechny
uzly jsou propojeny.
V nkterm z dalch pokraovn se bu-
deme testovn vnovat podrobnji. Zvolme-
-li v hornm menu 3D zobrazovn, meme
se na svj vsledek podvat - obr. 26. Pokud
mme dosti vkonn pota, je mon ot-
et deskou v relnm ase.
Na zvr meme udlat mal pokus.
Nmi rozmstn a propojen soustky
nechat propojit automaticky autoroutrem
Arizona. Znovu tedy autorouter v menu
nahoe vyvolme. Nsledn se ble roz-
svt neortogonln spoje s hlenm, e
budou vymazny. Potvrdme yes. Na dal
dotaz, zda vymazat vechny spoje, odpo-
vme tak yes. Pak ji jenom nastavme
parametry routrovn a spustme auto-
matick propojovn. Vsledek autoroute-
ru stoj za porovnn s runm propojov-
nm.
Obr. 25
Obr. 26
(Pokraovn)
27
Modul riadiaceho
mikropotaa
Aby bolo mon cel genertor
vbec pouva, potrebujeme riadiaci
modul. Jeho lohou je ovlda DDS
ip, atenutor ainterfejs pre obsluhu.
Pre nau kontrukciu sme sa rozhodli
poui jednoipov mikropota, kto-
rho funkcia je pri niektorch ko-
noch podporen potaom typu PC.
Interfejs pre obsluhu tvor doska kl-
vesnice a4-riadkov displej LCD.
Jadrom riadiaceho modulu je mik-
ropota. Na trhu je v sasnosti
neprebern mnostvo jednoipovch
mikropotaov rznych parametrov
od rznych vrobcov. Spolu s auto-
rom riadiaceho programu Tomom
Dreslerom sme dlho zvaovali, ak
obvod poui zhadiska hardvrov-
ho vybavenia, ale aj jeho dostupnosti
v kusovom mnostve na naom trhu.
Konen rozhodnutie padlo na ip
ADuC831 od firmy Analog Devices.
Hlavnmi poiadavkami na riadiaci
mikropota bola monos progra-
mova ho cez rozhranie RS-232 priamo
zPC bez prdavnho hardvru, do-
statok integrovanej pamte RAM aj
FLASH pre pomerne rozsiahle vyha-
dvacie tabuky a prevodnk D/A pre
ely sledovania polohy vcykle roz-
mietania.
Doska s plonmi spojmi bola na-
vrhnut pre puzdro MQFP, o pre z-
ujemcov ostavbu mimo in znamen,
e predaj naprogramovanch proceso-
rov je nemon. Cel riadiaci software
bude vone kdispozcii na webovej
stranke projektu DDS generatora.
Riadiaca doska integruje vetky
komponenty do kompletnho celku vf
genertora, ako je znzornen na
blokovej schme na obr. 36. Zsuvn
modul DDS sa intaluje priamo na
dosku, atenutor, klvesnica a displej
sa pripjaj konektormi aplochmi
kblami.
Riadiaci mikropota m k dispo-
zcii tyri 8-bitov porty, z toho jeden
je mon poui len ako vstupn. Mo-
duly genertora by bolo mon pripo-
ji priamo na porty procesora, o by
ale znamenalo komplikovan prstup
ku hardvru. Preto sme sa rozhodli
komponenty, vyadujce prenos v-
ieho mnostva dt alebo rchly prstup,
namapova do externej pamti dt
mikropotaa. Znamen to vytvore-
nie zbernice plus niekoko registrov
navye a tm komplikovanej plon
spoj, ale na druhej straneto vemi ua-
hilo a zrchlilo prstup na DDS alebo
displej, a teda rchlejie rozmietanie
a uvatesk interfejs.
Intern pam dajov je vyuit
na tabuku ladiacich slov pri rozmie-
tan aobsluhu displeja. Klvesnica
s rotanm enkderom je pripojen
na porty P1 aP3.
Vzhadom na to, e ip DDS pra-
cuje snapjacm naptm digitlnej
asti 3,3 V, bolo nutn vyriei nie-
koko problmov. Prv verzia riadia-
cej dosky pracovala snaptm 5 V,
o umouje poui tandardn ahko
dostupn integrovan obvody (TTL,
HCT). Problm je vak sinterfejsom
ku DDS, ktor vyaduje translciu 21
signlovch vodiov na rove 3,3 V
CMOS. Tto funkciu pln mnostvo
integrovanch obvodov, ale na na-
Vf genertor
s priamym slicovm
synteztorom (DDS)
Ing. Daniel Valch, PhD.; Ing. Tom Dresler
(Pokraovanie - riadiaci mikropota)
Obr. 36. Pripojenie perifri
k procesoru
(blokov schma genertora)
Obr. 37. Schma zapojenia modulu
riadiaceho mikropotaa,
procesorov as
Vpredchdzajcich dvoch dieloch serilu sme predstavili vy-
sokofrekvenn as genertora - DDS modul amodul riadenia
amplitdy. Vtomto dieli si predstavme jeho rozum - dosku ria-
diaceho mikropotaa.
28
Obr. 38. Schma
zapojenia modulu
riadiaceho
mikropotaa,
as DDS aperifrie
om trhu s vkusovom mnostve ne-
dostupn. Preto sme rozhodli, e na-
pjacie naptie riadiacej asti bude
3,3 V a cel riadiacu dosku osadi
obvodmi typu HC. Transltor rovn
pre DDS teda nie je nutn. Vtejto
konfigurcii sa ale mus poui displej
kompatibiln so signlmi3,3 V. Tieto
s vak dostupn aj na naom trhu.
Adresy jednotlivch modulov v ex-
ternej pamti dt s (hex):
- 8xxx: Modul DDS, paraleln prstup,
len zpis;
- Axxx: Modul DDS, sriov prstup,
len zpis;
- Cxxx: Atenutor, len zpis;
- Exxx: Znakov displej LCD, len z-
pis.
Jednotliv sekcie atenutora na
adrese C000 s adresovan nasle-
dovne:
- Bit 0: Attn_ON - odpojova vstupu
genertora;
- Bit 1: Attn_30dB - 30dB sekcia;
- Bit 5: Attn_Amp - zosilova (+15 dB
sekcia);
- Bit 6: Momentlne nevyuit;
- Bit 7: LCD_backlight - podsvietenie
displeja.
Pripojenie atenutora k digitlnej
asti je trochu pecifick. V mikropro-
cesorovej technike sa s obubou po-
Obr. 39. Schma zapojenia modulu
riadiaceho mikropotaa, napjanie
29
uvaj signly s otvorenm kolekto-
rom, alebo drainom a za so spo-
lonm napjanm. Tieto umouj
aj priame spojenie systmov s rznymi
napjacmi naptiami. Naproti tomu
vo vysokofrekvennej technike sa
preferuj systmy so spolonou ze-
mou. Rel atenutora nie je preto
mon cez jeden tranzistor pripoji
k digitlnej asti, ale je nutn konvertor
rovn. Tento je realizovan dvojicou
tranzistov NPN a PNP. Prv NPN
prevdza 3,3 V CMOS signl z regist-
ra na otvoren kolektor s napjacou
zbernicou pre rel. Druh sekcia s tran-
zistorom pnp potom spna napjanie
samotnho rel.
Pri nvrhu kontrukcie som uva-
oval o pouit tzv. digitlnych tran-
zistorov (maj priamo integrovan
bzov a pull-up/down rezistory), ale
ich dostupnos na naom trhu je ve-
mi zl a neumouj nastavi odpory
rezistorov v prpade pouitia rel s inm
napjacm naptm ako v publikova-
nej kontrukcii. Prevodnk tvoren
diskrtnymi tranzistormi zaber viac
miesta na doske, ale umouje modi-
fikciu odporu rezistorov. Je napr-
klad mon v atenutore poui rel
5 V alebo 24 V (samozrejme s rovna-
km foot-printom ako v publikova-
nej kontrukcii).
Obr. 40. DPS modulu riadiaceho mikropotaa, strana siastok
Obr. 41. DPS modulu riadiaceho mikropotaa, strana spojov
(Pokraovanie)
30
Elektronkov zesilovae
pro hudebn nstroje
Vojtch Vorek, OK1XVV
(Dokonen)
Zesilova se dvma vstupy
typ 45
Tento zesilova je obmnou ped-
chozho zesilovae a vyuv stejn
osazen a mechanickou konstrukci.
Nazval jsem ho typ 45 proto, e jeho
schma (viz obr. 17) je velice podob-
n typu Marshall JTM-45.
Na vstupu je dvojit trioda ECC83,
jej poloviny nejsou tentokrt zapoje-
ny za sebou, ale slou jako dva sa-
mostatn vstupn zesilovae. Jejich
signl je po regulaci potenciometry
GAIN slouen a pivd se na zesilo-
vac stupe selektronkou E2. Jej prv-
n polovina napov zesiluje, druh
polovina pracuje jako katodov sledo-
va, zjej katody jsou napjen ob-
vykl kytarov korekce. Za nimi je
regultor celkov hlasitosti, zbytek
zapojen je shodn spedchzejcm
zesilovaem. Tento zesilova m, jak
vyplv zkoncepce, men napov
zeslen. Ped invertorem napov
zesiluj jen dv poloviny elektronky
ECC83, vpedchzejcm zapojen to
byly 3 stupn. Tak korekce by mly
bt innj, jsou napjeny zmal
impedance katodovho sledovae.
Tento zesilova je vhodnj i pro stu-
diov hran, m zprincipu lep od-
stup signl-um. Samozejm ho lze
pebudit a vym vstupnm naptm.
Dle je vhodnj pro zatenky,
vzhledem kmenmu zeslen nen tak
nchyln na brumy a nevznikaj u nj
rzn parazitn oscilace pi nevhod-
nm rozmstn soustek a zemn-
n. asi je zcela shodn jako u zesilo-
vae pedchzejcho, i rozmry desky
jsou stejn. Ten, kdo zesilova bude
stavt, m ti monosti. Buto druhou
polovinu E1 (ECC83) vbec nevyui-
je, neosad sepak soustky kolem
E1b a po R6 vetn. Ppadn lze
zeslen tohoto vstupu nastavit napev-
no trimrem na pozici P7, je na nj na
desce msto. Tm se ale mohou zhor-
it umov pomry zesilovae. Nebo
lze trimr neosazovat, vyut konekto-
ry (3 piny JP3) na desce splonmi
spoji a na n pipojit potenciometr
GAIN pro druh vstup umstn mimo
desku. Pro tento potenciometr lze vy-
vrtat dru do asi vmst podle pote-
by, samozejm isdrami pro konek-
tory JACK druhho vstupu. Horn
vstup (E1a) m ponkud ostej
vky, tak jako vzor Marshall. Je to
snadno realizovateln kondenztorem
C3, kter pro vysok kmitoty pemos-
uje potenciometr P1 dc zisk. Ka-
pacitu C3 lze zvolit od 47 do 470 pF
podle vkusu, snma a nakonec i
kapacity kabelu od kytary. Dal zdvih
vek lze zajistit pemostnm R9 kon-
denztorem asi 1 nF a pemostnm
R13 kondenztorem asi 100 a
680 nF. Souasn se vak zvt i um
zesilovae, tak radji pouijte kytaro-
v kabel smen kapacitou mv
dost velk vliv. Dal zmna zapojen
oproti pedchzejcmu zesilovai se
tk obvodu zptn vazby a obvodu
pro regulaci presence, kter zajiuje
Obr. 17.
Schma zesilovae
typ 45
31
zdvih signlu na vych kmitotech.
Pl zdvihu je uren celkovou kmitoto-
vou charakteristikou sti zesilovae
ve smyce zptn vazby a tak aso-
vou konstantou RC kombinace P6/C4.
Msto potenciometru pro extern
efektovou smyku je tentokrt zapo-
jena kmitotov zvisl zporn zpt-
n vazba ze sekundrnho vinut v-
stupnho transformtoru pes rezistor
R42. Bod FB (feedback) se pi-
poj na jeden konec sekundrn-
ho vinut, jeho druh konec se
uzemn, jak bylo ji popsno u
prvnho zesilovae. Opt je po-
teba vyzkouet polaritu vinut -
pi t nesprvn se zesilova roz-
houk, zptn vazba mus bt
opravdu zporn. Regulace pre-
sence je velice inn, zvukov
to vyhovuje. Krajn hodnota zdvi-
hu je omezena sriovm rezisto-
rem R28.
Osazen a oiven tto verze
zesilovae je obdobn jako u ze-
silovae pedchzejcho. Konco-
v st je shodn a me bt
osazena opt rznmi typy elek-
tronek 2x EL84, 4x EL84 a 2x
a 4x EL34.
Pokud by se vyskytly probl-
my se stabilitou zesilovae, lze
kmitn na vysokch kmitotech
odstranit kondenztorem C27
(asi 47 pF) pipojenm mezi ano-
dy E3, za C15 a C16. Je na nj
na desce spoj pipraven ms-
to, ve schmatu nen zakreslen.
Marshall to pouv tak. Ale
vechny vyroben zesilovae
tohoto typu byly pi pelivm ve-
den spoj stabiln. Pozor na vy-
zaovn vstupnho transform-
toru anodov vinut je velkm
zdrojem elektrickho pole. Je
vhodn transformtor odstnit od
vstupu nebo pout kryt vinut.
Nezapomete tak na 4 drtov
propojky.
Osazovac plnek je na obr.
19, deska s plonmi spoji na
obr. 18. Pklad monho mecha-
nickho proveden asi pro 2x
EL34 je na obr. 20.
Seznam soustek
zesilovae typ 45
Rezistory jsou miniaturn metali-
zovan, nen-li uvedeno jinak
R1, R41,
R42, R43 68 k
R2, R3, R10,
R24, R25 1 M
R4, R8, R11,
R16, R30 100 k
R5 820
R6, R9 270 k
R7 47 k
R12 15 k, 1 a 2 W,
metaloxidov
R13 1 k
R14 33 k
R15, R23, R28 100
R26 470
R27, R31, R32 10 k
R29 82 k
Obr. 18 a 19.
Deska splonmi spoji a
osazen zesilovae typ 45
32
Obr. 22. Vkres jedn z monch variant asi
Obr. 20.
Pklad povrchov
pravy asi
Obr. 21. Zesilova Marshall 20 W vyjmut ze skn
(foto Muzikus)
R33, R34 220 k
R35 100 k, trimr, rastr
5 mm, me bt
i vceotkov
R36, R37 22 a 47 k, podle na-
pt transformtoru
pro mkov pedpt
R38 470 /4 W, drtov
R39, R40 10 k/1 a 2 W,
metaloxidov
Potenciometry. hdel 6 mm
P1 1 M/G (1 M/N u zesi-
lovae pro metal. hudbu)
P2 220 k/N
P3 1 M/G
P4 22 k/N
P5 1 M/G
P6 5 k/N
P7 trimr 1 M nebo
potenc. 1 M/G
Kondenztory - plastov na min. 400 V,
rastr 5 nebo 7,5 mm, viz daj s psme-
nem R)
C1 680 nF/63 V, R5
C2, C5, C6,
C9, C10, C13 22 nF/400 nebo
630 V, R7,5
C3 47 pF, R5
C4 100 nF/63 V, R5
C7 470 nF/63 V, R5, jen
vppad poteby
vtho zisku
C8 470 pF/400 V, R5
C11, C12 100 nF/100 V, R5
C14 100 nF/250 V, R5
C15, C16 47 nF/400 V, R7,5
C17 100 a 200 F/450 V,
umstn na asi
mimo desku
C18, C19 100 F/160 V, R5,
prmr max. 13 mm
C20, C21,
C22, C23 47 F/450 V, R7,5,
prmr max. 16 mm
C24, C25 4700 F/16 a 25 V,
R7,5, prm. max. 16 mm
C26 10 F/50 V, tant. kapka
C27 47 pF/400 V (pout
vppad oscilac,
nen ve schmatu)
Polovodiov soustky, elektronky
D1 47 V/0,5 W, Zenerova
dioda asi 47 V, nap.
BZX83-47V
D2 a D10 1N4007 (1000 V/1 A)
E1, E2, E3 ECC83 (ECC803S,
12AX7)
Soustky koncovho stupn jsou
shodn jako u pedchzejc varianty.
33
POCTACE
a INTERNET
Rubriku pipravuje ing. Alek Myslk, INSPIRACE, alek@inspirace.cz
BLUETOOTH V DOMCNOSTI
Pojem Bluetooth asi vtina lid vnm jako nco souvisejcho s mobilnmi telefony a zajm se o to
pouze tehdy, m-li takto vybaven mobil a pod si bezdrtov handsfree. Nicmn tato technologie
byla od roku 1997 vymlena a zavdna proto, aby zcela obecn nahradila jakkoliv krtk propojovac
kabely u pstroj jako jsou potae, PDA a pozdji i telefony nebo domc elektronika. S propojovacmi
kabely mla bt srovnateln i cenov, co se dlouho nedailo a nejen proto jej zavdn nakonec trvalo
dle, ne se pvodn oekvalo.
V souasnosti se ji technologie
Bluetooth rychleji, dky tomu je lev-
nj a to zase zptn napomh jejmu
rozen. Proto bychom vs chtli
v tomto lnku seznmit s rznmi vyu-
itmi technologie Bluetooth v domc-
nosti a pedstavit vm i nkolik ikov-
nch pstrojek, kter to umouj.
Rychlost penosu technologi Blue-
tooth je v souasnosti asi 1Mb/s, co
znamen, e s n lze pohodln penet
prakticky vechny komunikace a sign-
ly krom kvalitnho videa. Penos zvuku
potebuje asi 100 a 200 kb/s, pipojen
k Internetu od 50 kb/s do dnes ji 2 i vce
Mb/s, pro bn ovldn ehokoliv jsou
stvajc rychlosti pmo nadbyten.
Pokud se budete chtt pipojit k po-
taov sti, bude to pipojen pomrn
pomal (bn potaov st dnes
pouvaj rychlosti 100 Mb/s), ale pro
zkladn kony zcela dostaujc.
Nejrozenj jsou zatm dle uve-
den nsledujc vyuit:
pipojen handsfree k mobilnmu
telefonu, tj. obousmrn penos zvuku
mezi telefonem a sluchtkem s mikro-
fonem,
pipojen potaov myi a kl-
vesnice k potai,
pipojen potae k mobilnmu te-
lefonu a odtud dle nkterou pouva-
nou technologi do Internetu,
vmna dat (nap. elektronickch
vizitek, kontakt) mezi mobilnmi telefo-
ny, nebo telefony a kapesnmi potai,
synchronizace daj v mobilnm
telefonu nebo PDA, notebookem nebo
se stolnm potaem,
penos soubor z mobilnho tele-
fonu nebo PDA do PC a naopak.
Mn znme je zatm vyuit ke kva-
litnmu penosu zvuku nebo k ovldn
domc elektroniky. Existuj kvalitn ste-
reofonn sluchtka, kter se pomoc
34
Bluetooth pipoj k potai nebo jinmu
zdroji zvuku a umon vm pi poslechu
pohyb po celm byt, aby to bylo uni-
verzlnj, existuj mal Bluetooth vy-
slae, kter pipojte msto sluchtek
do kterhokoliv bnho pstroje (zesi-
lova, MP3 pehrva, televizor, rdio,
pota) a s Bluetooth sluchtky si pak
chodte a poslouchte a pokud ne-
mte takov sluchtka, nevad, podob-
n mal Bluetooth pijma na jednu
mikrotuku mete mt v kapse a pipo-
jit si do nj bn sluchtka. K potai
lze pipojit i ve zmnn handsfree
od mobilnho telefonu a pout ho ke
stle populrnjmu telefonovn po
Internetu nap. se znmm programem
Skype.
Technologi Bluetooth bvaj v po-
sledn dob ji tm standardn vyba-
vovan notebooky, stoln potae za-
tm nikoliv. Vybavit pota touto tech-
nologi je vak velmi jednoduch a ni-
kterak drah. Je zapoteb USB Blue-
tooth adaptr (mal udlk velmi po-
dobn USB flash pamtem), kterch je
na trhu irok nabdka v cench od cca
800 K. Potebn software je k adaptru
pibalen. Operan systm Windows
XP se SP2 m ji podporu Bluetooth
zabudovanou, podle zkuenost vak
nen z nejlepch a pokud vs neuspo-
koj, je lep pout nkter ze znmch
program. Nen jich moc, prakticky jde
o trojici Widcomm BTW, ITV BlueSo-
leil a (nepojmenovan) software od spo-
lenosti Toshiba. dn z nich sice nen
zadarmo, ale bvaj pikldny prv
k nkterm USB Bluetooth adaptrm
a i na Internetu se leccos najde.
Zkladnm pojmem v souvislosti
s neustle se roziujcm vyuitm
technologie Bluetooth se stal tzv. profil.
Rzn zpsoby propojen a rzn druhy
signlu vyaduj rzn protokoly peno-
su a rzn zpsoby zpracovn dat
a vzjemn komunikace zastnnch
zazen. Proto existuj pro rzn aplika-
ce technologie Bluetooth rzn profily
- jejich pehled je v tabulce.
Mezi zatm asi nejznmj a nejroz-
enj zazen, pipojovan k zklad-
nmu pstroji pes Bluetooth, pat tzv.
handsfree k mobilnm telefonm
mal vciky se sluchtkem a mikrofo-
nem, kter se povs za pohodln hek
na ucho a umouj telefonovat s tele-
fonem v kapse a volnma rukama.
I kdy by nkter handsfree la pout
i k poslechu rdia nebo hudby, kvalita
jejich reprodukce a ani penosu pro to
nen urena (navc z povahy zazen
jde pouze o mono) a tak se zatm pod
pouvaj tzv. pecky do u propojen
se zazenm kabelem. Te jsou ale od
nkolika vrobc k dispozici kvalitn
stereofonn sluchtka jeden typ vm
pedstavme.
Stereofonn sluchtka
BT-120HP
Skldac, pohodln a kvalitn stereo-
fonn sluchtka, vc pouhch 40 g.
Vestavn Li-Pol akumultor se nabj
1,5 hodiny a ml by vydret okolo 8 ho-
din provozu. Samozejm aktivnho
provozu, tj. poslechu, jinak se sluchtka
Advanced Audio Distribution Profile (A2DP)
Protokol uren k penosu vysoce kvalitnho stereofonnho zvuku
- me podporovat MPEG-1,2 Audio, MPEG-2,4 AAC and ATRAC.
Audio/Video Remote Control Profile (AVRCP)
AVRCP poskytuje standardn ovldac rozhran k dlkovmu ov-
ldn TV, hi-fi a dalch zazen z jedinho pstroje.
Basic Imaging Profile (BIP)
Definuje dlkov ovldn kamery nebo fotoapartu, tisk fotografi
a penos fotografi do extern pamti (potae) vetn zmny rozm-
ru a konverze fotografi. M funkce pro odesln i stahovn obrzk.
Basic Printing Profile (BPP)
Umouje odeslat bn soubory (text, e-maily, vizitky, obrzky
ap.) na tiskrnu k vytitn.
BNEP
Profil umoujc transport bnch sovch protokol (IPv4, IPv6)
pes Bluetooth podle definice IEEE 802.3 pro st Ethernet.
Common ISDN Access Profile (CIP)
Definuje penos komunikace linky ISDN pes Bluetooth v plnm
neomezenm rozsahu.
Cordless Telephony Profile (CTP)
CTP definuje pipojen bezdrtovho telefonnho pstroje. Pokud
je zabudovn do mobilu, umouje v blzkosti stedny pevn linky
i jeho funkci jako bezdrtovho telefonnho pstroje.
Dial-up Networking Profile (DUN)
DUN umouje standardn pstup k Internetu a dalm slubm
pes tzv. vytenou linku (dial-up).
Extended Service Discovery Profile (ESDP)
ESDP definuje zpsob univerzlnho pipojen plug-and-play pro-
stednictvm Bluetooth.
Fax Profile (FAX)
Zajiuje rozhran mezi mobilnm nebo pevnm telefonem a pota-
em s instalovanm faxovm softwarem.
File Transfer Profile (FTP)
FTP definuje jak lze prochzet adrese a soubory na serveru
z klientskho zazen a koprovat soubory mezi tmito zazenmi.
Generic Access Profile (GAP)
Zkladn profil pro vechny ostatn profily stvajc nebo budouc.
Definuje vechny zkladn procedury, kter vyuvaj vechny profily
vetn vyhledvn zazen v dosahu a navazovn spojen.
General Audio/Video Distribution Profile (GAVDP)
Poskytuje bzi pro A2DP a VDP, tj. pro systmy zajiujc distri-
buci audio a video stream (proud).
Generic Object Exchange Profile (GOEP)
GOEP umouje pesun objektu z jednoho zazen do jinho.
Objektem me bt obrzek, dokument, vizitka ap.
Hands-Free Profile (HFP)
Definuje pipojen zkladnho pstroje k handsfree (sluchtka a
mikrofon).
Hard Copy Cable Replacement Profile (HCRP)
HCRP definuje tisk na tiskrnch se specifickmi ovladai pes
Bluetooth.
Headset Profile (HSP)
HSP umouje pipojen sluchtek s mikrofonem pomoc Bluetooth
a jejich komunikaci s potaem, telefonem ad.
Human Interface Device Profile (HID)
HID definuje protokoly, procedury a vlastnosti pro pipojen zazen
jako jsou klvesnice, myi, joysticky a dlkov ovladae.
Intercom Profile (ICP)
ICP definuje pmou vzjemnou komunikaci dvou mobilnch telefon
mimo veejnou telefonn s.
Object Exchange (OBEX)
OBEX je zkladn komunikan a penosov protokol pro datov
objekty. Umouje i prohlen adres na vzdlenm zazen.
Object Push Profile (OPP)
Na rozdl od tzv. stahovn soubor (klient stahuje soubor ze
serveru) technologie push je jejm opakem (klient odesl sou-
bor na server, nap. elektronick vizitky vCard).
Personal Area Networking Profile (PAN)
Profil PAN umouje dvma nebo vce zazenm vybavenm tech-
nologi Bluetooth vytvet ad-hoc st, definuje role pstupovho
bodu (access point), vytvoen st a uivatele st.
Service Discovery Application Profile (SDAP)
Umouje detekci v okol dostupnch zazen a slueb Bluetooth
a zpsob vyuit tchto slueb.
SIM Access Profile (SAP)
SAP umouje zazenm jako jsou vozidlov telefony pipojen k SIM
kart telefonu vybavenho Bluetooth.
Serial Port Profile (SPP)
SPP umouje nastaven virtulnch sriovch port a propojuje
takto dv zazen Bluetooth. Pouv protokol RFCOMM k emu-
laci sriovho portu do rychlosti 128 kb/s.
Synchronization Profile (SYNC)
Profil SYNC umouje synchronizaci termnovho kalende
a adrese kontakt mezi zazenmi vybavenmi Bluetooth.
Video Distribution Profile (VDP)
VDP umouje videopenos (stream) pomoc technologie Bluetooth.
Podporuje H.263, me podporovat i MPEG-4.
WAP Over Bluetooth Profile (WAP)
Definuje provozovn protokolu WAP (www pro mobiln telefony)
pes Bluetooth pipojen.
PROFILY BLUETOOTH PRO RZN SLUBY
35
indikace vybit baterie
hlasitost +
hlasitost -
zpt
vped
indikace
zapnut
mikrofon
reset
hlavn spna
indikace nabjen
nabjec konektor
doasn
umlen
(mute)
Obr. 1. Stereofonn Bluetooth sluchtka BT-120HP a jejich ovldac prvky
Obr. 3. Bluetooth
vysla BT-120IP
Obr. 2. Bluetooth
vysla BT-120AJ
Obr. 6. Multimediln
Bluetooth centrum
MMV-200
sloty pro pamov karty
vstup napjen
vstupy video a audio vstup VGA
pepna VGA/TV
pepna PAL/NTSC/Secam
ovldac tlatka
automaticky um uspat a v spornm
reimu (bez signlu) maj nepatrn od-
br. Podpora profilu AVRCP umouje
i regulaci hlasitosti pomoc vstupku na
jednom sluchtku (viz obr. 1), pokud
to umon ovldan zazen, jsou zde
k dispozici i funkce vped a zpt. Jedno-
duchm pepnaem lze sluchtka do-
asn umlet (mute).
Sluchtka maj na jedn stran za-
budovan mikrofon a lze je tak pout
i jako komunikan nhlavn soupravu.
V tto funkci je lze pout nejen k mo-
bilnmu telefonu, ale i teba s komuni-
kanm programem Skype na osobnm
potai pro telefonovn pes Internet.
Vyslan vkon je 0,25 a 2,5 mW
(tda 2), citlivost pijmae -80 dBm,
formt penenho audio signlu SBC
48 kHz, kmitotov rozsah 20 Hz a 22
kHz, pomr signl/um >85 dB, audio
vkon 20 mW, dosah >10 m.
A opravdu pkn hraj!
ikovn krabiky
Vrobce ve popsanch sluchtek
se rozhodl pojmout celou problematiku
komplexn a zajistit komfortn audio
propojen i se zazenmi, kter zabudo-
van Bluetooth nemaj (nazv to Air-
Live Stereo Family). Nabz ikovn
krabiky mal a lehk pevodnky
audio na Bluetooth a naopak.
BT-120AJ je hi-fi stereo vysla
(Bluetooth 1.2), penos 20 Hz a 22
kHz, obsahuje nabjec Li-Pol akumul-
tor a m dva konektory jeden pro na-
bjen z dodvanho napjee a druh
pro pipojen libovolnho stereofonnho
audio signlu. Mete ho tedy pipojit
na vstup pro sluchtka jakhokoliv
zdroje hudby MP3 nebo CD i DVD
pehrvae, klasick ve, bnho
stolnho potae, notebooku, kapesn-
ho potae PDA. Velkm knoflkem (viz
obrzek) ho sprujete s protjkem (co
mohou bt nap. ve popsan stereo-
fonn sluchtka, nebo nkter z dle po-
psanch pijma) a pak u jen po-
slouchte a voln se pi tom pohybujete
po byt (dosah 10 m ve vtin ppad
jist posta pro cel byt). Rozmry
adaptru jsou 70 x 15 x 25 mm.
BT-120IP je prakticky tot co BT-
120AJ, ale jednodu a praktitj pro
penosn zazen nemuste ho toti
propojovat kablkem, ale pmo ho do
pslunho vstupu pro sluchtka za-
strte (nap. do iPodu, MP3 pehrva-
e, PDA ap.). Je pizpsoben malm
pehrvam - m 31 x 27 x 23 mm.
slechu hudby ze sluchtek, na kter jste
zvykl, se tak d vyut i ke komunikaci
mete ho sprovat s mobilnm telefo-
nem nebo se stolnm potaem (Sky-
pe) ap. Je vybaven tlatky pro regu-
laci hlasitosti, pro zastaven/sputn
pehrvn (play/stop) a pro doasn
umlen (mute). Rozmry adaptru jsou
65 x 35 x 17 mm.
BT-120AD a BT-120ADS zaizuj
obdobn pipojen k potai pes USB
jsou to vlastn bn USB Bluetooth
adaptry, vybaven protokoly pro kvalit-
n audio penos, v ppad typu ADS
navc pro obousmrnou komunikaci
pes program Skype.
Obr. 4. Bluetooth
pijma BT-120AR
Obr. 5. Bluetooth adaptr pro USB
BT-120AD pop. ADS
BT-120AR je Bluetooth hi-fi pij-
ma. Tvo protjek k ve popsanm
(ale samozejm i jinm) vyslam. M
vestavn mikrofon a umouje obous-
mrnou komunikaci. Lze k nmu pipojit
libovoln sluchtka a i ppadn svj
extern mikrofon. Krom kvalitnho po-
sejmut krytka na sloty
Bluetooth Media Center
MMV-200
Dal velmi ikovn zazen je od
firmy Sony Ericsson a jmenuje se Blue-
tooth Media Center. Jde v podstat
o velice univerzln pehrva multime-
dilnch soubor hudby, obrzk a vi-
dea. Jako vstup pouv televizor
(pop. jakkoliv audio zesilova, pokud
se spokojte pouze s hudbou). K pstroji
lze pmo pipojit i VGA monitor. Pou-
vn je velice jednoduch a pitom
mnohostrann.
Posln soubor z telefonu v tele-
fonu vyberete soubor a zvolte Odeslat
pomoc Bluetooth. Pedpokladem je, e
mte telefon, kter to umouje, nap.
nkter z typ Sony Ericsson nebo jin,
vybaven pipojenm Bluetooth a dis-
ponujc soubory (audio nebo obrzky).
Odelete-li hudebn soubor, zane se
pehrvat, jakmile je odeslno asi 150
kB. Odelete-li obrzek, zobraz se a
je cel penesen. Video tmto zpsobem
pehrvat nelze.
36
Bluetooth je komunikan bez-
drtov technologie, uren k nahra-
zen kabel, propojujcch rzn za-
zen, pi zachovn vysokho stupn
zabezpeen (128 bitov ifrovn
a PIN). Jejmi hlavnmi vlastnostmi
jsou robustnost, mal spoteba ener-
gie a mal cena.
Globln byla pijata ji natolik,
e dnes jakkoliv pstroj vybaven
Bluetooth se me pipojit k blzk-
mu podobn vybavenmu zazen
kdekoliv ve svt. Tyto pstroje ko-
munikuj bezdrtov budovnm ad-
hoc st (znmch jako piconet ) na
krtk vzdlenosti. Kad pstroj
me souasn komunikovat a se
sedmi dalmi zazenmi v rmci
jedn st, me bt zrove zaa-
zen i do nkolika st souasn. Tyto
piconety se tvo dynamicky a auto-
maticky, jak se dostvaj jednotliv
zazen do okruhu dosahu radiov-
ho spojen a zase ho opoutj.
Technologie Bluetooth pracuje
v bezlicennm rdiovm psmu
kmitot 2,4 a 2,485 GHz a pouv
tzv. spread spectrum, frequency
hopping, full-duplex signl s nomi-
nlnm potem 1600 hop za vte-
inu mezi 79 rznmi kmitoty, vzd-
lenmi od sebe po 1 MHz. Pouit
technika adaptive frequency hop-
ping (AFH) redukuje vzjemn ru-
en mezi zazenmi, pracujcmi na
stejnm mst, tak, e detekuje kmi-
toty, pouvan ostatnmi zazen-
mi, a vyhb se jim pi volb vlast-
nch vyslacch kmitot v danm
rozmez.
Zkladn pednost bezdrtov
technologie Bluetooth je schopnost
souasn zajiovat datov i hlasov
penosy.
Dosah technologie Bluetooth z-
vis na td pstroje:
tda 3 m dosah do 1 m,
tda 2, nejastji pouvan,
m dosah do 10 m,
tda 1, pouvan zejmna
v prmyslu, mdosah 100 m.
Nejastji pouvan tda 2 m
vyslan vkon 2,5 mW.
Posledn verze technologie Blue-
tooth 2.0 + EDR byla pijat v listo-
padu 2004 (pedchoz 1.2 byla z lis-
topadu 2003).
Penosov rychlost Bluetooth
verze 1.2 je 1 Mb/s, rychlost verze
2.0 + EDR je a 3 Mb/s.
M se za to, e koncem roku 2005
byla technologie Bluetooth instalov-
na ve vce ne 500 milinech zazen
a kad tden se toto slo zvtu-
je o dalch 5 milin.
Od prvnho oficilnho uveden
specifikace technologie Bluetooth
v roce 1999 se leny Bluetooth Spe-
cial Interest Group (SIG) stalo pes
4000 firem a spolenost .
TECHNOLOGIE BLUETOOTH
Sejdete-li se nap. s pteli, mete
si takto udlat hudebn party, kad
me pehrt ostatnm, co se mu lb,
nen zapoteb nikde nic propojovat.
Pehrvn soubor z pamovch
karet Do pehrvae vlote pamo-
vou kartu (i vce, m nezvisl sloty pro
karty typu Compact Flash, SD, Memory
Stick a Smart Media) a z menu na obra-
zovce vybrte, co chcete dlat. K obslu-
ze pouijete bu tlatka pmo na p-
stroji, nebo telefon jako dlkov ovld-
n, co je mnohem pohodlnj a doko-
nalej. Telefon bu ji pmo obsahuje
v nastaven Bluetooth profil HID (Hu-
man Interface Device), kter je pmo
k dlkovmu ovldn uren, nebo si
z MMV-200 nahrajete aplikaci Java,
kter um tot. Pomoc klvesnice
telefonu se potom pohybujete v menu
MMV-200. Mete vybrat a spoutt
skladby, sestavovat z nich playlist, z ob-
rzk sestavovat tzv. slide show a spou-
tt video. Lze se pohybovat v cel ad-
resov struktue vloen pamov
karty. Do probhajcho pehrvn nebo
zobrazovn lze pitom odeslnm z te-
lefonu pidvat dal soubory.
Bluetooth Media Center podporuje
nsledujc formty:
Zvuk AMR, MP3, WAV, SBC, MP4
(AAC a M4A).
Obrzky JPEG, BMP, GIF.
Video MP4 (MPEG4 a AAC), 3GP
(H.263 a AMR), MPEG1.
Na pokusy s Bluetooth se muste ale
obrnit trplivost - ne vechno jde hned,
nvody k pstrojm jsou asto strun
a nedostaujc odmnou za trplivost
je ale nakonec krsn pocit, kdy se
to konen spoj a hraje to.
www.bluetooth.org The Official Bluetooth Membership Site, Bluetooth SIG
www.bluetooth.com The Official Bluetooth Wireless Info Site, Bluetooth SIG
www.btdesigner.com BT Designer Bluetooth Designers Resource Center
www.ericsson.com/bluetooth Ericsson Technology Licensing, Ericsson AB
www.infineon.com/bluetooth Infineon Technologies AG Promo
www.connectblue.com ConnectBlue AB
www.blue2th.org The European Bluetooth Site, Nohau AB
www.btdesigner.com www.bluetooth.com
MTE ZJEM O DAL INFORMACE O BLUETOOTH ?
37
TECHNICK ZAJMAVOSTI
Zajmav udltko uvedla
koncem loskho roku pod nz-
vem DualHead2Go na trh firma
Matrox (znm hlavn svmi gra-
fickmi kartami). DualHead2Go
umouje na jeden grafick VGA
vstup potae pipojit dva mo-
nitory a vyut k zobrazovn ce-
lou jejich plochu (jev se potai
jako jeden irok monitor). Lze
tak bez zsahu do potae pou-
vat vce monitor.
Rozlien cel plochy me pak bt
2048x768 (60 a 85 Hz) a 2560x1024
(60 Hz) podle typu potae a jeho gra-
fickho vstupu. Pokud takto pipojte
monitory k notebooku, mte tak k dispo-
zici celkem ti displeje (vetn vlastnho
notebookovho).
Samotn rozboovac pstroj Dual-
Head2Go je mal (92 x 95 x 25 mm),
v asi 170 g a napj se ze zdroje 5 V.
Cena se pohybuje okolo 170 USD.
Pstroje podporuj tzv. Surround
Gaming, kdy panoramaticky uspoda-
n monitory zabraj velkou st zorn-
ho pole a hra je tak vrazn realisti-
tj. Matrox uvd podporu zhruba 150
her, mezi ktermi jsou i Quake 4, Bro-
thers in Arms: Earned in Blood, Age
of Empires III, GTR, Flight Simulator
2004: A Century of Flight a dal.
Technick podstata
Na Internetu jsme nali nsledujc
odhad funkce tohoto zazen:
Pouit integrovan obvod AD9888
od Analog Devices tento vrobce na
svm webu oznauje jako grafick digi-
tizr pro displeje UXGA a HDTV, tedy
obvod pro digitalizaci obrazu. Ten pij-
m signl analogovho vstupu z gra-
fick karty a nsledn ho s osmibitovou
pesnost digitalizuje. Jeho spoteba pi
napjecm napt 3,3 V je pitom mn
ne 1 W. Podle specifikace um rozli-
en a 1600x1200 pi 85 Hz nebo a
2048x1536 pi 75 Hz. Tento obvod pak
pedv digitalizovan grafick data
dvma obvodm Cyclone EP1C spo-
lenosti Altera, co jsou pln programo-
vateln logick pole, v tomto ppad
upraven pro poteby Matroxu. Jeden
z obvod pebr signl od AD9888
a podle nastaven softwaru Matrox Po-
Hran her s TripleHead2Go
me bt velice atraktivn
Snadn rozen pracovn
plochy potae na dal dva
monitory pomoc DualHead2Go
Ze znmho okna Nastaven displeje je zej-
m, jak pota popisovan zazen vnm
Zazen DualHead2Go
O nkolik msc pozdji (podle pl-
nu v dubnu) uvd pak Matrox na trh
podobn zazen TripleHead2Go, po-
moc kterho pipojte dokonce ti moni-
tory, tj. zskte zobrazovac plochu a
3840 x 1024 (1920 x 480, 2400 x 600,
3072 x 768 nebo 3840 x 1024. Cena
TripleHead2Go by se mla pohybovat
okolo 300 USD.
werDesk ve Windows bu rozdluje
obraz na dva nebo ho klonuje. Vsledn
signl pak putuje z vstup obou obvo-
d EP1C k adim zobrazen Chron-
tel CH7301C-T, kter pejmaj digitln
obrazov signl a pedvaj jej dle ji
upraven pro poteby rozhran DVI
pop. DFP (Digital Flat Panel).
Dodvan software Matrox Power-
Desk umon nastavit, zda chcete mt
dialogy na hlavnm displeji nebo jinde,
jakm zpsobem chcete maximalizo-
vat okna, zda pichytvat okna k okra-
jm displeje ap.
A jak Matrox vyrob ve Windows
rozlien 2560x1024 na vstupu z karty,
kter to obvykle neum? Mon takto:
bn pouvan maximln rozlien
2048x1536 m 3 145 728 obrazovch
bod, co je o 524 288 vce ne rozlien
2560x1024, obraz se tak pohodln ve-
jde do pamti grafick karty (pokud ta
um 2048x1536). Jet v potai se
patrn na rovni ovlada mus obraz
pevst na toto irokohl rozlien,
kter si pak VGA vstupem karty pole
do DualHead2Go. Tam jej AD9888 zdi-
gitalizuje, dva obvody EP1C si vezmou
kad svoji plku (1280x1024) a n-
sledn tyto obrazy dva CH7301C-T
polou na vstupy, typicky tedy do mo-
nitor LCD.
38
ODDLY NA PEVNM DISKU
Historicky prvn pevn disky byly
oproti tm dnenm velmi jednoduch.
Mly jednu nebo vce rotujcch ploten
a pohybliv rameno s pipevnnou tec
a zznamovou hlavou - na kad stran
plotny byla jedna hlava. Rameno se
mohlo pohybovat a zastavit ne kdekoliv,
ale jen v uritch polohch. Kdy se za-
stavilo, kad hlava mohla st nebo
zapisovat data na stop, kter se pod
n prv nachzela. ten nebo zpis
probhaly vdy v blocch dat, nazva-
nch sektory. Sektory obsahovaly ob-
vykle 512 bajt a na kad stop byl
pevn poet sektor.
Pevn disky zpotku obsahovaly
minimum elektroniky a kad jejich jed-
notliv kon musel bt zen pmo pro-
cesorem (CPU) potae. Procesor mu-
sel postupn vydat pkaz k nastaven
ramene s hlavou, dle pkaz kter hla-
va m st nebo zapisovat a z kterho
sektoru. Pot pokal, dokud se poado-
van sektor nedostal pod pslunou
hlavu a zahjil penos dat. Tato jedno-
duch a levn konstrukce mla nkolik
nevhod.
Kad vstupn i vstupn operace
vyadovala pozornost CPU, povrch
disku (jeho ploten) byl pro uloen dat
vyuvn velmi neefektivn. Pro progra-
mtory bylo sice velmi pohodln, kdy
vechny stopy mly stejn pevn dan
poet sektor, ale bylo to mrhn ms-
tem, protoe na del vnj stopy by
se velo mnohem vce dat ne na vnitn
krat. To se vyeilo a po vraznm
zlevnn elektronickch soustek.
Zlevnn soustek umonilo vyba-
vit kad disk vlastn elektronikou -
vznikly disky IDE (Integrated Drive
Electronics). Kad disk ml svj vlastn
mal procesor, co vrazn odlehilo
hlavnmu procesoru potae. Na vnj
stopy bylo umstno vce sektor ne
na vnitn, co zeteln zvtilo dosai-
teln lon kapacity disk. Pro softwa-
rovou obsluhu disku se vak nadle
vytvel internm pepotnm obraz
disku odpovdajc pvodnmu jednodu-
chmu modelu.
U disk IDE procesor potae pou-
ze zad parametry CHS (slo cylindru,
hlavy a sektoru) pro sektor, kter je za-
poteb pest nebo zapsat. Elektronika
disku automaticky sama sprvn umst
hlavy, najde sektor a v okamiku, kdy
je disk pipraven st nebo zapisovat,
to ohls procesoru.
Dal vvoj disk pinesl jet jed-
nodu rozhran. Msto adresovn
sektor daji o cylindrech, hlavch
a sektorech se zaalo uvat tzv. LBA
(Logical Block Addressing). V reimu
LBA jsou vechny sektory na disku
oslovny v jedn ad za sebou (0,
1, 2, 3 ...) a sta zadat pouze poa-
dov slo sektoru a elektronika disku
ho sama vyhled. Disky maj tak vnit-
n vyrovnvac pamti, do kterch mo-
hou doasn ukldat znan poet na-
tench sektor a maj k nim pak v p-
pad poteby rychlej pstup.
Prakticky vechny modern operan
systmy pouvaj adresovn LBA, ale
pod jet existuje i notace CHS. Pe-
devm znm pvodn operan sys-
tm MS-DOS pouv pouze zadvn
CHS. Kad elektronika disku proto
zatm um automaticky pepotat adre-
su LBA i na daj cylindr, hlava, sektor.
Cylindry jsou slovny od nuly, tj. nap.
disk se 665 cylindry m cylindry slo
0 a 664. I hlavy jsou slovny od nuly
- nap. 16 hlav znamen hlavy slo 0
a 15. Sektory jsou slovny od jed-
niky, tedy 63 sektor na stopu zname-
n sektory 1 a 63. Maximln ppustn
hodnoty pro adresovn CHS jsou 0 a
1023 cylindr, 0 a 255 hlav a 1 a 63
sektor na stopu. Programy, pouvajc
adresovn CHS, proto v ppad vt-
ch disk nevid celou jejich kapacitu.
Organizace (rozdlen)
pevnch disk
Vechny pevn disky osobnch po-
ta PC maj stejn zpsob organiza-
ce. Prvn sektor disku, nazvan MBR
(Master Boot Record), obsahuje tabul-
ku oddl (partition table). V tto tabulce
jsou 4 zznamy, kad z nich popisuje
jeden oddl. V nejjednodum ppad
je cel prostor disku pidlen jedinmu
oddlu (viz pklad 1 na obr. 2).
Vimnte si, e MBR zabr jeden
sektor (sektor 1) na prvnm cylindru,
stran 0. Oddl (partition) vak zan
a prvnm sektorem na stran 1 cylindru
1. Mezera 62 sektor zstv nevyu-
it, protoe je douc, aby vechny
oddly zanaly na zatku cylindru ne-
bo alespo na zatku strany. Disky
LBA to nevyaduj, pesto je to vak za-
poteb dodrovat kvli kompatibilit se
starm softwarem.
Je nutn si uvdomit, e operan
systm a tzv. souborov systm jsou
dv rzn vci (pesto je mnoho lid za-
muje). Operan systm je software,
kter d CPU a umouje rznm apli-
kanm programm prci na potai
a vyuvn rznch systmovch pro-
stedk. Souborov systm je zpsob
organizace soubor a adres na pev-
nm disku. Nejasnosti plynou obvykle
z toho, e kad z pouvanch opera-
nch systm m i jeden nebo vce
svch vlastnch souborovch systm.
Tak nap. prvnm souborovm syst-
mem pota PC byl znm FAT-16.
Mohou na nm bt instalovny rzn
operan systmy nebo i vce opera-
nch systm souasn. Mohou bt do-
konce instalovny i ve stejnm oddlu
(partition), i kdy lep je instalovat rz-
n operan systmy do samostatnch
oddl disku.
Dalm dvodem k tomu mt na
disku vce oddl je zabezpeen proti
havrim potae. Pokud dojde pi
havrii potae k pokozen tabulky
FAT (kter obsahuje daje o tom, kde
jsou v danm oddlu disku umstny
jednotliv soubory), jsou obvykle vech-
na data v tomto oddlu nenvratn ztra-
cena. Tabulka FAT je tak dleit, e
jsou na zatku oddlu uchovvny dv
jej kopie. Pokud mte ale sv dleit
data uloen v jinm oddlu disku ne
Pevn disky potae jsou hlavnm loitm dat i program. V poslednch letech se vrazn zvtily
jejich kapacity a stejn rychle klesaly i ceny. Je dobr nco vdt o zpsobu, jak jsou na nich data
uloena a pro - je to tak trochu vlet do historie, dneska bychom to urit udlali jinak, ale prbn
kompatibilita pevnch disk s hardwarovmi i softwarovmi systmy je zatm zvazn.
sektor stopy hlavy
cylinder - sada stop, pstupnch
beze zmny polohy ramnka
plotny
ramnko
Obr. 1. Mechanick uspodn pevnho
disku s hlavnmi pouvanmi pojmy
poten konen
MBR
Obr. 2. Pklad 1:
pevn disk 340 MB
(665 cylindr
x 16 hlav
x 63 sektor)
39
operan systm, jsou tam bezpenj,
protoe kad oddl m svoji samostat-
nou tabulku FAT.
Na dalm obrzku (obr. 3) jsou vy-
tvoeny na stejnm disku dva oddly se
souborovm systmem FAT-16.
Tvrci operanho systmu MS-
DOS se z uritch dvod rozhodli, e
pokud chcete vytvoit dal FAT oddl,
nepidvte ho do MBR ale do tzv. Ex-
tended DOS partition. Ta se jev v MBR
jako bn oddl a obsahuje tabulku
podobnou partition table v MBR, na-
zvanou EMBR (extended MBR). V tto
tabulce je seznam oddl vytvoench
v extended partition. Vdy tak mete
vytvoit jeden FAT oddl a odkaz na roz-
en oddl a tak lze pokraovat, dokud
vm sta psmena abecedy. Pro vech-
ny takto vytvoen oddly se pouv
speciln nzev logick disky na rozdl
od prvnho FAT oddlu C:, zapsanho
v MBR, co je tzv. primrn oddl (pri-
mary DOS partition).
Tabulky FAT maj obvykle jeden daj
pro kad cluster v oddlu - obsahuje
slo nsledujcho clusteru v etzci.
Kadmu na disku uloenmu souboru
odpovd jeden etzec cluster. slo
prvnho clusteru souboru je uloeno
v seznamu adrese pro dan soubor,
spolu s velikost souboru, jeho atribut
a poslednm datem zmny. Adrese
jsou pouze virtuln a jejich daje jsou
voln rozloeny mezi datovmi clustery,
jako by to byly soubory. Svoje specifick
umstn m pouze koenov adres.
Konfigurace na obr. 5 je odvozena
z pedchozho pkladu po zmenen
obou oddl FAT a nainstalovn ope-
ranho systmu Linux. Linux m svj
vlastn souborov systm, kter pou-
v jin zpsob organizovn soubor
ne FAT. Hlavn struktura tohoto sys-
tmu se nazv i-node table. Kadmu
souboru je piazena jedna tzv. i-node.
Obsahuje velikost souboru, atributy
a datum vytvoen souboru, datum jeho
posledn pravy a datum poslednho
pstupu k souboru. Adrese potom
obsahuj pouze nzev souboru a slo
jeho i-node.
Pokud peliv prozkoumte sla
cylindr ve tetm pkladu, uvidte, e
rozen oddl (extended partition) m
celkem ti tabulky EMBR, piem ka-
d z nich je uloena na zatku roz-
enho oddlu a obsahuje zznam o od-
dlu FAT (nebo jinho typu) a ukazatel
na dal rozen oddl. Prvn rozen
oddl obsahuje vechny FAT a rozen
oddly, vechny ostatn rozen oddly
obsahuj u pouze datov oddly.
Nzev FAT znamen File Allocation
Table tabulka umstn soubor. slo
16 (pop. 32) znamen, e kad zpis
ve FAT je 16 (32) bit dlouh.
Z toho vyplv, e diskov oddl se
souborovm systmem FAT-16 nem-
e mt vce ne 65 535 cluster (2
16
).
Podobn FAT-32 m maximln 2
32
cluster. Ze zkladn velikosti clusteru
a jejich maximlnho potu lze vypotat
maximln mon velikosti diskovch
oddl v souborovch systmech FAT
(nsledujc tabulka).
velikost typ souborovho systmu
clusteru FAT-12 FAT-16 FAT-32
2 kB 8 MB 128 MB 512 GB
4 kB 16 MB 256 MB 1024 GB
8 kB 32 MB 512 MB 2048 GB
16 kB 64 MB 1 GB 2048 GB
32 kB 128 MB 2 GB 2048 GB
Doporuen souborov systmy
a velikost cluster pro uvaovan veli-
kosti oddl jsou v nsledujc tabulce:
doporueno
souborov velikost
velikost oddlu systm clusteru
1 a 16 MB FAT-12 4 kB
16 a 256 MB FAT-16 4 kB
256 a 512 MB FAT-16 8 kB
512M a 1 GB FAT-16 16 kB
FAT-32 4 kB
1 a 8 GB FAT-32 4 kB
8 GB a vce FAT-32 8 kB
Obr. 3. Pklad 2: pevn disk 340 MB jako v pedchozm ppad
s vytvoenm rozenm oddlem (extended partition)
Obr. 4. Pklad intern struktury FAT-16/32
poten konen
MBR
poten konen
MBR
zznam v koenovm adresi
(root directory) obsahuje nzev
a velikost souboru a oznaen
prvnho clusteru souboru
Zde je uvaovn soubor file.txt umstn v clusterech 50, 51, 52, 160, 130.
Pedpokld se velikost cluster 4 kB.
Obr. 5. Pklad 3: pevn disk 340 MB jako v pedchozch ppadech
s vytvoenmi rozenmi oddly (extended partition) i pro operan
systm Linux
Obr. 6. Hlavn komponenty uvnit
pevnho disku
plotna
osa oten
ramnko
ovldn
posuvu hlav
zapisovac/
tec hlava
40
PROHLE OBRZK XnView
Jednm z nejpouvanjch program v kadm domcm potai je bezesporu prohle obrzk,
obohacovan v poslednch letech o mnoho dalch funkc, hlavn organizovn obrzk (fotografi)
v potai a jejich jednoduch pravy. Program je k dispozici dost, mezi nejoblbenj pat bhem
let ACDSee, IrfanView, Picasa a v posledn dob i XnView. Tento program vm chceme pedstavit.
Vechny uveden a mnoho dalch
program samozejm pln uspokojuje
v zkladnch funkcch, tj. prohlen ob-
rzk (pop. dalch multimedilnch
soubor). V tomto smru se li nkdy
trochu v uspodn uivatelskho roz-
hran, ale i tam se u ustaluje nkolik
standardnch formt okno s adres-
ovou strukturou, okno s malmi nhle-
dy obrzk (thumbnaily) a okno pro vt-
nhled obrzku, to samozejm kro-
m plnho zobrazen.
O tchto bnch funkcch se tedy
nebudeme rozepisovat a pokusme se
vs seznmit s tm, co m program
XnView navc.
Metadata
Mon jste se u setkali s pojmy
EXIF nebo IPTC jde o daje vkldan
pmo do obrzk (standardn u form-
tu JPG). daje EXIF jsou obvykle vypl-
nny automaticky pmo fotoapartem
je to nap. nzev a vrobce fotoapar-
tu, datum vytvoen snmku, as expozi-
ce, clona, rozmry obrzku, nejrznj
nastaven fotoapartu ap. daje IPTC
si pak vkldte do obrzku sami me
to bt koment, kategorie obrzku,
klov slova, jmna autor, pvod, rz-
n datumy ap. M to tu vhodu, e se
vm tyto daje nemohou ztratit, jsou
vdy spojen s obrzkem. A se vemi
tmito daji um XnView pracovat. M-
ete je nejen pohodln prohlet pop.
vkldat, ale mete podle nich i vyhle-
fim, e byly pozeny v lt 2005 na
na chat v Janovicch.
Vechny daje EXIF lze z obrzk
vyexportovat v nkterm z formt TXT,
CSV nebo XML pro dal pouit, lze
je tak vechny smazat. Pokud je do
fotografie vloen nhledov obrzek,
lze ho odstranit. Krom tchto zabudo-
vanch daj (podle mezinrodnch
standard) mete ke vem obrzkm
(tedy nejen k JPG) pidvat slovn ko-
mente, tyto komente uchovv
XnView ve svch vlastnch pracovnch
databzch.
Konverze obrzk
Konverze obrzk je dal mocn
funkce XnView. Nejde jen o prost pe-
vody, e otevete obrzek v jednom
formtu a obratem ho ulote ve form-
tu jinm. Mete pitom mnit jednak
parametry danho formtu (pokud jsou
nastaviteln), nap. stupe komprese
JPG nebo prokldn u GIF, lze mnit
barevn hloubky, barvy, palety, rozmry
obrzku, jeho orientaci, automaticky
nastavovat kontrast, rovn a barevn
vyven, pouvat vechny dostupn
filtry a efekty a dokonce i vkldat vlastn
skripty.
To ve nabv na vznamu zejm-
na pi dvkovch konverzch, kdy nasta-
ven zmny mete provst najednou
na vech oznaench obrzcch (pop.
na celm adresi).
Obr. 1. Prohle obrzk XnView
dvat. Vloenm vhodn volench klo-
vch slov si mete zajistit, e pozdji
rychle najdete urit obrzek i mezi
stovkami nesetdnch fotografi. Ke
vkldn daj IPTC lze pouvat ped-
pipravench ablon, take nemuste
znovu a znovu run pst ke 40 fotogra-
Obr. 2. Zobrazen daj EXIF
Obr. 3. Doplovn daj IPTC
Obr. 4. Dvkov konverze obrzk
41
.
Tvorba webovch strnek
Z oznaench obrzk lze snadno
a rychle vygenerovat webov strnky
s nhledy obrzk a grafickou pravou,
danou zvolenou ablonou. Volte poet
sloupc a dk, velikost nhled a ok-
raje okolo nich, azen obrzk, zobra-
zen informace u kadho nhledu,
zpsob zobrazen vybranho snmku,
a samozejm adres, kde se m ve
vytvoit a odkud to pak pesunete na
svj web.
Podobn jako webovou strnku m-
ete pipravit a nsledn vytisknout pe-
hled oznaench obrzk na papr
volby jsou podobn, tisknete bu na
pipojen tiskrn nebo nap. do sou-
boru PDF, ve kterm mete pak pe-
hled fotografi rozeslat nap. elektronic-
kou potou.
Vyhledvn
Pi rostoucm mnostv fotografi
bv obvykle hlavnm problmem je-
jich tdn, abyste pozdji nali to, co
potebujete. Nastvaj problmy typu
zda obrzek tety u vs na chat zaa-
dit do adrese lto 2005 nebo pbuzn.
Kvalitn vyhledvn u pouvanho
programu umouje tdn neeit
a nechat vechny fotografie v jedinm
adresi. Vyhledvat mezi nimi potom
mete bu pomoc jejich vnjch
daj, co ovem bv obvykle pouze
datum (pokud fotografie smyslupln
nepejmenovvte), ale hlavn pomoc
daj vnitnch. Okno Hledn umou-
je zadat libovoln slova z komente
vetn kritria alespo jedno ze slov/
vechna slova/cel vta, formt soubo-
ru, a jednotliv polka z IPTC (katego-
rie, titulek, klov slova atd.) opt
s uvedenmi kritrii. U veho lze jet
pouvat tzv. wildcards, tj hvzdiky
a otaznky. To ve mete doplnit i da-
jem o velikosti souboru a rozmez data
a asu.
Msto abyste vytvoili dvacet rznch
adres a do nich fotografie tdili, sta
kdy tchto 20 virtulnch kategori
budete jenom zapisovat do obrzk
a fotografie budete vyhledvat z jedi-
nho adrese. M to vhodu v tom,
e stejn obrzek mete zaadit do
nkolika kategori souasn. Nikterak
vm to samozejm nebrn v tom, aby-
ste si pesto obrzky roztdili do rz-
nch adres, protoe vdy zadvte
i odkud hledte a zda se maj zahrnout
i podadrese, take mete prohled-
vat vechny najednou.
mt vechny fotografie v jednom adre-
si, protoe nen teba jednotliv ob-
rzky pemisovat.
pravy fotografi
Mnostv filtr a efekt lze volit z pe-
hlednho okna, kde okamit na n-
hledu vidte jejich inek a mete na-
stavovat i jejich parametry. Vechny
filtry a efekty i dal nastaven lze apliko-
vat nejen na cel obrzek, ale i pouze
na jeho zvolenou (oznaenou) st.
Krom toho lze upravovat bn para-
metry snmku jako kontrast, jas, korekci
gamma a vyven barev. Do obrzku
mete vloit i libovoln text (viditeln
jako npis).
Dal zajmav monosti
Velice strun vyjmenujeme dal
zajmav funkce. Pedn je to pehr-
vn zvukovch soubor (MP3, WAV,
MIDI), pehrvn videa (bn form-
ty), zobrazovn souadnic pi oznao-
vn vezu, voliteln hexadecimln
zobrazen kterhokoliv souboru, skiny
(rzn sady ikon pro funkce v nstrojo-
vch pruzch), rzn kritria pro azen
soubor, monost spoutn z pkazo-
v dky se zadanm parametrem,
snmn obrazovky nebo otevenho
okna do souboru nebo do schrnky, ex-
trahovn jednotlivch snmk z videa,
pm podpora skener a digitlnch fo-
toapart, bezeztrtov rotace obrzk.
Doplovn dalch funkc je mon po-
moc tzv. plugin (XnView um pouvat
i pluginy 8bf programu Photoshop). Vt-
inu funkc lze ovldat i z klvesnice.
Prohle XnView lze pmo propojit
s populrnm souborovm manaerem
Total Commander, kter pak pouv
jeho funkce k zobrazovn obrzk (vol
se pmo v nastavovacm menu Total
Commanderu).
Jak je patrn z ilustranch obrzk,
XnView existuje krom dalch 40 ja-
zyk i v etin. K mn jsou i jeho verze
pro operan systmy Linux, MacOSX,
FreeBSD a dal vetn kapesnch po-
ta Pocket PC.
Program nen nutn instalovat, je
tedy pln penosn a nezapisuje nic do
systmovch adres ani registr
Windows. Nahrajete-li si ho na USB
Flash disk, mete ho spustit kdekoliv.
Proto je tak tak snadn ho umstit i na
samospustiteln CD.
Prohle XnView rozezn a zobraz
pes 400 rznch formt tko tedy
asi najdete njak obrzek, kter by
v nm neel zobrazit.
Bohat nastavovac menu umou-
je pizpsobit si prohle co nejlpe
svmu vkusu a potebm.
Dostupnost
Autorem programu XnView je Pierre
E. Gougelet. Prohle XnView je pro
soukrom vyuit freeware, nic za nj
tedy nezaplatte. Sthnete si ho v sou-
boru .zip nebo .exe (3,5 MB) z interne-
tov adresy www.xnview.com.
Obr. 5. Tvorba webovch strnek
Obr. 6. Dokonal vyhledvn
Prezentace
Z oznaench obrzk lze tvoit
prezentace (tzv. slide show). To je cel-
kem bn funkce. XnView k n pidv
rzn plynul pechody mezi obrzky,
monost vytvoen spustitelnho soubo-
ru (.exe), kter si pak me kdokoliv
prohlet a nic dalho k tomu nepote-
buje, vytvoen etie obrazovky z vy-
branch obrzk nebo monost sesta-
ven a vyplen CD-ROM tak, e se pre-
zentace automaticky spust po vloen
CD do mechaniky (prohle se nahraje
pmo na CD-ROM). Mete si pedem
zvolit, kter z dostupnch textovch
informac chcete zobrazovat zrove
s obrzky (opt vetn IPTC). Obsah
sestaven prezentace ulote ve tvaru
jednoduchho textovho souboru, take
ji pak kdykoliv snadno znovu lze zopa-
kovat (pokud soubory zstaly na svm
mst). Zde me bt prv vhodn
Obr. 7. Prezentace lze krom klasick
podoby vytvoit i jako soubor .exe i .scr
42
Prakticky hned po sjednocen oznao-
vn zaala vroba novch ad elektro-
nek. Zhy se upustilo od vvoje v ad B
a zaala ve velkm vroba sri A, C,
V a K. V letech 1935-36 se objevila
ada svm zapojenm prakticky shodnch
pijma s elektronkami ady A a C, a
to jak pmozesilujcch, tak i superhet
(mimochodem - ty se objevily ji v roce
1933 s noikovmi elektronkami, kdy ob-
vykle E449 nebo RENS1224 pracovala
jako smova + osciltor), od roku 1934
se zaala pouvat na tomto stupni ACH1
- ta zejm i v oznaen pedbhla dobu.
U superhet se mezifrekvenn kmitoty
sjednotily na oblast 115 a 132 kHz nebo
450 a 475 kHz. O bateriov typy byl st-
le men zjem, ale nap. tovrna IRON
vyrbla nkter typy ve vech tech ver-
zch (nap. pijma IRON-REX v osazen
AK2, AF3, AB2, AL4 nebo CK1, CF3,
CBC1, CL4, pp. KK2, KF3, KB2, KF4,
KL4 (pmohaven pro napjen z olov-
nho akumultoru, ale ji s kyslinkovou
katodou, take se zmenil potebn p-
kon). Nejbnj usmrovac elektron-
ka byla AZ1 (obr. 11). Podobn variace
najdeme i u jinch firem. Pelo se z kol-
kovch patic na lamelov, kter sktaly
dostatek monost pro vvody elektrod
(8 na patici + epika).
Postupn se elektronky zmenovaly a
rud srie E spolu s nstupem elek-
tronek Philips s pdomkem Miniwatt
v roce 1936 znamenala i zmenen vko-
nu potebnho ke haven elektronek.
Men rozmry systm a pvod k nim
umonily pouvat tyto elektronky i pro
pjem krtkch vln, kter i rozhlasov
stanice zaaly pouvat. Pro pijmae do
automobil se zaaly vyrbt elektronky
se havenm 6,3 V (ada E) a ty se zhy
rozily i do pijma napjench ze
st. V roce 1935 se v USA objevilo prv
magick oko 6E5, v Evrop to byl a
v roce 1937 prv typ AM1. Ale ji o rok
pozdji se zaal vyrbt i typ EM4, kter
ml dvoj citlivost indikanch vse a
okamit se jako novinka zaal indiktor
vyladn objevovat prakticky ve vech ty-
pech pijma od roku 1938, i v tch,
kter z spornch dvod byly nap.
ochuzeny o jeden stupe nf zeslen a
signl z detektoru pichzel pmo na g1
koncov pentody.
Dvacet pt let pak zapojen pijma
prakticky vech vrobc byla podobn
jedno druhmu jako vejce vejci. ECH3,
EF9, EF6, EM4, EBL1, pp. EFM1 - to
bylo klasick osazen. Nkdy byly kom-
binovny elektronky rud ady s elek-
tronkami ady C i vpijmach bez so-
vho transformtoru (nap. EF6 mla
stejn havic proud), kter bylo mon
napjet jak zklasick stdav, tak stej-
nosmrn st (proto nzev univerzln
pijmae), pro nron posluchae se
obas vyskytl vf pedzesilova, 18 W v-
stupn pentoda (AL5, EL12) nebo dvojin-
n koncov stupe (dokonce i u baterio-
vch s DDD11; ada D uren pro
haven ze suchch lnk 1,4 V byla vy-
vinuta kolem roku 1940). V podstat jed-
notn poadavky na elektronky (mimo
specilnch) umonily, e se vyrblo
v podstat jen nkolik druh elektronek,
kter poadovali vrobci radiopijma.
Elektronky kovov ady
Blc se vlka znamenala horen
vzkum i na poli elektronickch sous-
tek - elektronky nevyjmaje. Vojenskch
typ se vyrblo mnoho, ale pleitost se
s nimi seznmit byla prakticky a pi po-
vlenm vprodeji skladovch zsob.
Vvoj se ovem podepsal na vrob tzv.
harmonizovan ady kovovch elektro-
nek E11: ECH11, EF11 (mn znm
EF12, EF13, EF14), EBC11, EBF11 (obr.
13), k nim v klasickm proveden EL11,
EL12, EM11, AZ11, ale tak EFM11,
ECL11 s paticemi u ns oznaovanmi
jako T, nebo evropsk oktal (obr. 12 a)
v uspodn noiek 3+5, s monost
vloen stnic pepky do ,soklu, pokud
bych ml jmenovat ty nejbnj.
Oproti pedchozm elektronkm se
sklennou bakou, ve kterch byly jed-
notliv elektrody uspodny svisle, mly
systm vodorovn, umstn tsn nad
kolky patice, co dle znamenalo omeze-
n parazitnch kapacit. Jejich ekvivalenty
pro sriov haven z ady U se sice vy-
rbly, ale nebyly pli rozen a da-
n; osazovaly se jimi jen lacinj typy pi-
jma. Na fotografii je patrn vnitn
uspodn elektronky EBF11 (obr. 13).
Na konci 50. a v 60. letech k nm byly
doveny elektronky kovov ady
z NDR, ale ji se sklennou, z vnj stra-
ny pokovenou bakou.
Povlen produkce
elektronek
Relativn zachoval vrobn zvody
vyrbjc elektronky v Praze-Hloubtn
a ve Vrchlab zaaly hned po vlce vrobu
stle danch typ ady A a E s la-
melovmi paticemi. v Evrop povlen
doba pinesla dal typy - od roku 1948 se
vyrbly elektronky v proveden Rimlock
srie E a U, kter mly vodc kl p-
mo na sklenn bace; tyto elektronky
u ns ve vrobnm programu nebyly. Ve
Vrchlab zaala ve velkm vroba srie
E21 a U21 - E(U)CH21, EF22 (jej
ekvivalent v ad U - UF21 byl u ns t-
m neznm, ale v Evrop se vyrbl),
E(U)BL21.
Nebyla to prv astn ada, nebo
nespolehliv dotyky kontaktnch per
(mon dsledek nekvalitnho materilu)
v ,soklech znmch jako loktal otevely
pole psobnosti tehdejm opravm -
samotn systmy elektronek byly celkem
spolehliv, ale chrastn a praskn pi
kadm hlasitjm tnu byly ast stes-
ky majitel pijma. Pesto byly ob
ady hojn pouvny v radiopijmach
t doby. Zajmav je, e se u ns praktic-
ky vbec neuplatnily usmrovac elek-
tronky z tto ady (EZ22, UY21) - stle se
pouvaly (jet i v pijmach s miniatur-
nmi elektronkami v konci 50. let) spolehli-
v AZ1, AZ11.
Pro univerzln pijmae to byla
u ns tradin UY1N, s patic americk
oktal. K tmto elektronkm jet dv
drobn poznmky. Njakou dobu se vyr-
bla elektronka typu EF22 s oznaenm
EF22V se systmem pevzatm z vojen-
sk RV12P2000, a ponvad as od
asu obchod poadoval do starch pij-
ma nhradn elektronky, nkter se do-
vely (viz zvr pedchoz kapitoly), jin
RDIO HISTORIE
Pbh elektronky
(Pokraovn)
Obr. 12. Zapojen patice a) evropsk ok-
tal, b) heptal
Obr. 11. Elektronka AZ1
Obr. 13. Pseudokovov elektronka typu
EBF11 a pohled na jej vnitn uspod-
n (kryt odznut)
a) b)
Nov, modernj typy
43
se u ns vyrbly nrazov se systmy
pevzatmi z ady E21 - pokud bylo teba,
upravilo se jim i potebn havic napt
na 4 V - jejich typov oznaen bylo dopl-
nno malm psmenem n (nap. AF3n,
AF7n, EF11n). Dv typick vidme na fo-
tografii (obr. 15).
Jen nkolik let po vlce se v SR ve
speciln vrob objevily miniaturn elek-
tronky 6AK5 (ponkud nadnesen elek-
tronka, kter vyhrla spojencm vlku;
v USA se miniaturn heptalov elektronky
vyrbly ji od roku 1939), pozdji u ns
vyrbn s oznaenm 6F32 (obr. 16) a
ve spolehlivm proveden 6F32V.
Pro toto nezvykl oznaen? Inu - po-
litick vvoj zashl i zde a TESLA zaala
vyrbt elektronky oznaovan podle
vlastn normy NT-K003. Natst u ps-
men zstal stejn vznam, jak mly
v tradinm evropskm znaen, ale na
prvm mst byly slice udvajc zao-
krouhlen potebn havic napt, slice
za psmeny pak oznaovaly typ elektron-
ky. Jet he na tom byly elektronky
Tungsram, kde 1R5, 1S4, 1T4, 1Z2, 3A4
(1H33, 1AF33, 1F33, 3L31) se objevovaly
hojn nejen v bateriovch pijmach, ale
i ve vojenskch pstrojch, a urit tmto
oznaenm dokonale zmtly neptele.
Mimo vyjmenovanch bateriovch (ada
33 mla havic napt 1,4 V, ada 34 pak
1,2 V), se vyrbla jet 1H35 konstruo-
van pro ni anodov napt (provoz-
nch 67,5 V) a 1L33, ev. 1L34 a nesmme
zapomenout na usmrovac diodu pro
vysok napt 1Y32 (1Y32T). Mimoto
byla vyvinuta jet stejn ada se havi-
cm naptm 2 V, ale bylo vyrobeno jen
mlo kus 2L33, 2L35 - nemly praktick
vyuit. Touto adou konila vroba bateri-
ovch elektronek (a to nejen u ns),
v proveden NOVAL se ji dn nevyr-
bly - postupn je nahradily nastupujc
tranzistory.
Pro klasick haven 6,3 V se vyrb-
la ada 6B31, 6B32 (pozdji oznaovan
EAA91), 6BC32, 6CC31, 6F31 (selekto-
da), 6F32, 6F35 (mlo znm, pro napt
Obr. 15. Vlevo elektronka AF3n, vpravo
AF3
U
a
pouze 28 V, 6F36 (strm), 6H31,
6L31, 6Z31 (maximln proud jen 70 mA),
ppadn jejich variace uren pro sriov
haven (I
f
= 150 mA) 12BC32, 12F31,
12H31, 35L31, 35Y31. Vechny mly pa-
tici typu heptal (obr. 12 b).
Vyrbly se vak pro speciln ely
(nap. pro irokopsmov zesilovae)
i elektronky s oktalovou patic - 6F10 ap.,
kter vak nebyly bn na trhu.
Miniaturn elektronky mly vynikajc
mechanickou pevnost a byly tak spoleh-
liv. Kolky miniaturnch elektronek byly
vyrbny z niklu, co jednak pzniv
ovlivovalo pechodov odpory, jednak
mkkost tohoto kovu znamenala, e i pi
neetrnm usazovn do objmky se ne-
pokodil sklenn vlisek s kolky.
Dne 23. 4. 1932 byla uskutenna valn hromada, na kter
se slouily radioamatrsk spolky KVA a SKE a byl zaloen
AV. Ktomuto vro bude po cel den v nedli 23. 4. 2006 vy-
slat stanice OL74CAV na vech KV psmech provozem CW,
SSB, RTTY a PSK zrznch mst cel republiky. Vechna spo-
jen budou potvrzena pleitostnmi tystrannmi lstky
s historickmi fotografiemi a dokumenty. QSL via OK1UU
nebo via bureau. Zrove vbor AV vyhlauje den 23. dubna
2006 Dnem aktivity s nsledujcmi podmnkami:
Den aktivity AV
AV eskomoravt amati vyslai vyhlauj na 23. dub-
na 2006 Den aktivity na KV psmech stmito podmnkami:
1) Zastnit se mohou vechny OK a OM stanice.
2) Plat jakkoliv spojen navzan vden 23. 4. 2006 od 00.00
do 24.00 SE vetn spojen zjakchkoliv zvod.
Historick aktualita: OL74CAV a Den aktivity AV
Navzno spojen stmito leny AV: OK1XXX 3x, OK2XXX 1x atd.
Poet QSO Bod za jedno QSO Bod celkem
Evropa 1
Mimo Evropu 3
lenov AV 10
OL74CAV 50
CELKEM
Vzor hlen ze Dne aktivity AV 23. 4. 2006 OK9XXX:
3) Plat spojen navzan jakmkoliv druhem provozu.
4) Protoe se nejedn o zvod, nepedv se dn kd.
5) Bodovn:
- spojen sevropskou stanic (vetn OK, OM) 1 bod;
- spojen sjinm kontinentem 3 body;
- spojen se lenem AV 10 bod (seznam len AV viz
http://www.c-a-v.com);
- spojen se stanic OL74CAV 50 bod.
6) Spojen skadou stanic je mon opakovat na rznch ps-
mech nebo rznmi druhy provozu.
7) Stanice OL74CAV bude vyslat na vech KV psmech (vet-
n WARC) provozem CW, SSB, RTTY a PSK zrznch mst
republiky. Stouto stanic nen mon si domlouvat sked, muste
si ji vyhledat.
8) Hlen (dle vzoru) ze Dne aktivity je nutn zaslat mailem na
adresu: aktivita@c-a-v.com, st PR na OK5CAV, nebo potou
na adresu: AV, ejkovick 68, 155 21 Praha 5 - Sobn, a to do
konce dubna 2006.
9) Prvn ti stanice snejvym potem bod dostanou diplom a
HAM CD AV. Prvn stanice obdr navc pohr svyrytou svoj
znakou.
Podrobnosti t na http://www.c-a-v.com
Obr. 14. Elektronka EF22
Obr. 16. Vlevo elektronka PL509, vpravo
6F32
(Pokraovn) QX
44
Podvejme se dnes na schma zapo-
jen (obr. 5) v poloze pehrvn: Elek-
tronka E1 EF86 pracuje jako pedzesilo-
va velmi slabch signl zmodulanch
zdroj odebranch zkombinovan hlavy
KH. Hlava je spolen pro nahrvn
i pehrvn, kdy jsou zapojena ob vinu-
t. M vyveden sted vinut. Na hlavu
jsou kladeny velk poadavky, jej trbi-
na mus bt co nejmen ky od 1 m
Cvkov
dvoustop magnetofon TESLA
SONET DUO, APN 210
Pipomnky k obsahu asopisu
KE 1/06 - KE pro pamtnky 3
o elektronice v Luftwaffe
N pozorn ten pan J. ubert ns
jako pamtnk radiotechniky Luftwaffe na
s. vojenskch letitch v letech 1950 a
1953 upozornil na nepesn a chybn
tvrzen v uvedenm asopise.
Souprava FuG 16 nebyla vyvinuta ve
firm Telefunken (viz s. 22), ale u firmy
Lorenz. Z toho dvodu nepat na s. 22
znak Telefunken.
Dal nepesnost je chybn oznaen
sthaky Messerschmitt 109 v s. arm-
d (na s. 3). Nebylo to S 99, ale S 199.
Letouny Messerschmitt 109 s radio-
stanicemi FuG VII nemly oznaen Me
109, ale Bf 109 podle vrobce Bayeris-
cheflugzeugwerke. A po roce 1941 byl
zmnn nzev na Messerschmitt A.G. a
teprve nov typy jako Me 210 nebo Me
262 (proudov Schwalbe) mly oznae-
n Me.
V radiostanici FuG VII pouit elek-
tronky NF2 nebyly pedchdkynmi le-
gendrn RV12P2000, jak je uvedeno na
s. 6, ale elektronky CF7. Pedchdcem
RV12P2000 byl typ NF6.
Chybn je tvrzen na s. 18, e smro-
v antna s osmikovou charakteristikou,
proveden jako cvka se elezovm j-
drem, m maximum pjmu ve smru po-
dln osy. Ve skutenosti m maximum
ve smru kolmm na podlnou osu. Pi-
pojenm pomocn prutov antny se
minimum pjmu antny s osmikovou
charakteristikou dle nezmen, jak je
uvedeno na s. 18, ale osmikov charak-
teristika se zmn na srdcovou (kardioid-
n).
Pan ubert t polemizuje s nzorem,
e Telefunken odsunul Lorenze do pozad
(viz s. 13), e dlouhovlnn frekvence byly
u soupravy FuG 10 zlon (s. 16) nebo
e nevhodou FuG 16 bylo plynul ladn
(s. 10). To je vak sp vc k diskusi.
do nkolika m. Mus bt dokonale stn-
na proti cizm magnetickm polm. Ko-
rekn cvka L1 (30 z Cu drtu 0,2 mm)
odstrauje ruiv napt. Jej nejvhodnj-
poloha se vyhled pihbnm drku.
Nastavuje se bez vstupnho nf signlu, na
vt hlasitost.
Zeslen nf signl jde pes vazebn
kondenztor C1 na vstupu pedzesilovae
E1. Vstupn a zeslen signl pokrauje
pes vazebn kondenztor C3 na potenci-
ometr R8 zen hlasitosti. Zjeho bce
vede signl pes C12 na dvoustupov nf
zesilova se sdruenou elektronkou, dvo-
jitou triodou E2 ECC83. Z vstupu zesilo-
vae, druh triody E2 vede pes konden-
ztor C10 na bod A a dle pes rezistor
R32 na potenciometr R33 jeho bec je
pipojen na C17 ovldn
zabarven tnu hudby. Po-
tenciometr R33 je kombi-
novn s dvouplovm vy-
pnaem sovho napt.
Zeslen nf signl se pive-
de pes pepna 8 na di-
c mku koncov pento-
dy E4 ECL82. Rezistor
R38 je zkratovn pepna-
em 7 pro zskn vtho
nf vkonu. Vanodovm
obvodu je zapojen vstup-
n transformtor TR2 s od-
pojitelnm vnitnm ovl-
nm reproduktorem, pes
pepna 9. Ze sekundr-
nho vinut TR2 je zavede-
na zporn zptn vazba
pes C22 na katodu E4.
(Pokraovn)
Rudolf Balek
Tituln strana leton KE pro pamtnky
(Pokraovn)
Za chyby se omlouvme.
Obr. 5. Nejstar schma
zapojen magnetofonu
TESLA SONET DUO.
Nahoe je zapojen patic
elektronek, na lev stra-
n pvody modulanch
signl dutinky M, R a
G stlatky T1 a T3
45
Z RADIOAMATRSKHO SVTA
Technologie SDR (Software Defined Radio) se prosazuje st-
le vce vrznch oblastech bezdrtovch komunikac. V radio-
frekvennch psmech se provedou nutn zeslen a kmitotov
konverze tak, aby bylo mon signly odpovdajcm zpsobem
vzorkovat. Dle jsou pak signly vco nejvt me zpracovv-
ny vdigitln form pomoc relativn univerzlnho hardware, -
zenho programy optimalizovanmi pro tu kterou aplikaci. Tmto
zpsobem lze doshnout nevdanch vlastnost zhlediska dyna-
mickho rozsahu, parametr demodulace, filtrace, ekvalizace a
dalch. Poadavky na zpracovn signlu (DSP - Digital Signal
Processing) se mn jenom programem, co znamen, e tako-
v systm me bt i velmi univerzln.
Ve nasvduje, e tmto zpsobem lze eit i linern drui-
cov transpondr - SDX snkolika, jinm zpsobem tko dosa-
itelnmi vlastnostmi. Velmi lkav je ekvalizace pichzejcch
signl, nebo prv petovn linernho transpondru siln-
mi signly je nevar vyskytujc se u vech amatrskch druic.
U AO-40 jsme se tento problm pokusili eit analogovou cestou
systmem LEILA. DSP mezifrekvennho signlu vak umo-
uje realizaci mnohem dokonalejho principu. Vrelnm ase
bude pomoc FFT (Fast Fourier Transform) zjitno spektrum
celho psma propustnosti transpondru, vypotena a realizov-
na frekvenn charakteristika penosov funkce tak, aby vechny
signly od urit rovn dosahovaly prv povolenou mez. Mno-
hem lep parametry - ve srovnn sanalogovou cestou - lze
oekvat tak pi realizaci vkonovch zesilova s parametric-
kou syntzou typu HELAPS (High Efficiency Linear Amplification
by Parametric Synthesis).
Se zkladn koncepc DSP pro SDX nazvanou STELLA (Sa-
tellite Transponder with Equalising Level Limiting Adapter) piel
Howard Long, G6LVB. Vtipn e zkladn problm velk spo-
teby elektrick energie tm, e na vstupu a vstupu DSP jsou
kvadraturn vzorkovac obvody. Vzkladnm psmu s nulou ve
stedu psma propustnosti potom probhaj pomal vzorkovn a
vechny DSP operace. Na vvoji SDX pracuj vedle G6LVB
(software) tak N4HY, AB2K (implementace HELAPS) a KK7P,
N0ADI (realizace hardware).
2.5. Nordic Activity 144 MHz 17.00-21.00
6.-7.5. II. subregionln zvod
1
) 14.00-14.00
144 MHz-76 GHz
13.5. FM Contest 144 a 432 MHz 08.00-10.00
14.5. AGGH Activity 432 MHz-76 GHz 07.00-10.00
Druice Phase 3E ponese
programov definovan transpondr
Obr. 1. Pijma druice Phase 3E pro psmo 24 cm
O druici Phase 3E jsme vtto rubrice ji referovali v. 11/
/2002, 2/2004 a 3/2005. SDX bude v tto druici implementovn
jako experimentln. Principiln budou mon mdy L/S, L/V,
U/V a U/S. SDX bude vyuvat palubn pijmae a vyslae ana-
logovch transpondr vtchto psmech. Do pijma je vak
pro tento el teba implementovat jet jeden nezvisl systm
AGC (Automatic Gain Control) pro SDX, nebo poadavky na n
kladen se li a u SDX bude dic signl AGC zskvn v sli-
cov sti. Pro ilustraci uvdme na obr. 1 fotografii pijmae
druice Phase 3E pro psmo L (1268/1263 MHz) s frekvenn
syntzou, vyvinutho na VUT vBrn.
Kalend zvod
na kvten
14.5. OE Activity 432 MHz-10 GHz 07.00-12.00
14.5. Provozn aktiv 144 MHz-10 GHz 08.00-11.00
20.5. Aurum Contest (SP)
2
) 144 MHz 17.00-19.00
20.5. Contest Veneto 144 MHz 12.00-17.00
21.5. Contest VHF del Sud 50 MHz 12.00-17.00
21.5. Contest Veneto 432 MHz a ve 08.00-14.00
28.5. Contest Gargano 50 MHz 07.00-15.00
1
) Denky na OK1CDJ: Ondej Kolonin,
Sezemick 1293, 530 03 Pardubice.
E-mail: ok1cdj@moravany.com
Paket: OK1CDJ @ OK0NAG
Na obr. vpravo je tro-
fej za 1. msto v Au-
rum Contestu, kterou
zskal v r. 2003 Olda
Werner, OK1FOD,
v kategorii FM
NAME EPOCH INCL RAAN ECCY ARGP MA MM DECY REVN
AO-07 6060.68733 101.59 106.25 0.0012 95.54 264.70 12.53572 -2.8E-7 43191
AO-10 6059.00946 27.46 347.03 0.6028 265.13 28.16 2.05866 2.6E-6 17080
UO-11 6061.86136 98.21 69.81 0.0008 245.60 114.43 14.79388 3.8E-6 18004
RS-10/11 6061.47953 82.92 47.09 0.0013 34.64 325.56 13.72771 3.5E-7 93651
RS-15 6060.96512 64.82 50.64 0.0168 272.23 85.93 11.27552 -3.9E-7 46045
FO-29 6061.60292 98.52 80.86 0.0350 226.16 131.01 13.52919 -4.3E-7 47113
SO-33 6061.21002 31.43 14.06 0.0355 261.35 94.67 14.28079 1.8E-6 38373
AO-40 6058.67230 7.27 253.49 0.7922 135.84 324.19 1.25584 -2.8E-6 2447
VO-52 6061.78371 97.88 136.67 0.0027 350.13 9.94 14.81060 4.8E-6 4463
AO-16 6060.59409 98.19 76.56 0.0011 150.49 209.69 14.31712 5.1E-7 84092
WO-18 6061.56417 98.20 82.07 0.0011 148.01 212.18 14.31783 7.0E-8 84112
LO-19 6060.64252 98.20 85.98 0.0012 149.98 210.21 14.31956 2.7E-7 84106
UO-22 6061.84343 98.28 22.96 0.0008 35.04 325.13 14.39536 2.1E-7 76771
KO-23 6060.85669 66.09 326.83 0.0005 192.00 168.09 12.86435 -3.7E-7 63673
AO-27 6061.12019 98.27 48.25 0.0008 213.98 146.09 14.29165 1.9E-6 64806
IO-26 6061.52821 98.27 49.88 0.0008 211.85 148.22 14.29407 2.9E-7 64819
PO-28 6061.78347 98.26 51.32 0.0009 185.07 175.04 14.30096 -4.5E-7 64843
TO-31 6060.77609 98.49 124.85 0.0003 136.98 223.16 14.23698 1.1E-6 39706
GO-32 6061.74165 98.48 122.76 0.0002 129.66 230.47 14.23099 -1.3E-7 39710
UO-36 6060.76723 64.56 212.64 0.0006 332.23 27.85 14.78579 -8.2E-7 36990
MO-46 6060.88547 64.56 203.61 0.0052 262.35 97.17 14.82920 1.8E-6 29350
NO-44 6061.85765 67.05 281.56 0.0007 270.18 89.85 14.29426 -2.0E-6 23073
SO-50 6060.48687 64.56 80.00 0.0056 181.15 178.95 14.71103 9.1E-7 17158
AO-51 6060.69143 98.18 117.56 0.0084 172.27 187.98 14.40506 2.0E-7 8768
XO-53 6061.70282 98.18 321.64 0.0018 142.17 218.08 14.59440 7.5E-7 1844
CUTESAT 6060.90190 98.18 70.12 0.0299 119.83 243.31 15.20058 1.6E-4 122
NOAA-10 6061.79905 98.77 73.18 0.0013 99.72 260.60 14.27286 1.5E-7 1212
NOAA-11 6061.28882 98.83 150.86 0.0011 295.30 64.72 14.14793 2.9E-6 89942
NOAA-12 6061.76586 98.73 55.53 0.0014 39.76 320.50 14.25484 2.0E-7 76912
MET-3/5 6060.79248 82.56 336.68 0.0013 314.29 45.72 13.17006 5.1E-7 69922
MET-2/21 6061.72815 82.54 55.90 0.0024 116.61 243.75 13.83602 -5.7E-7 63132
OKEAN-4 6061.76699 82.54 16.26 0.0023 9.78 350.39 14.82316 2.7E-6 61421
NOAA-14 6061.77841 99.05 118.85 0.0009 356.56 3.60 14.13639 6.4E-7 57612
SICH-1 6061.75680 82.53 157.15 0.0024 357.19 2.92 14.81318 1.7E-6 56623
NOAA-15 6061.75613 98.52 67.24 0.0010 329.99 30.11 14.24565 6.2E-7 40557
RESURS 6061.41918 98.51 127.86 0.0002 111.46 248.68 14.24096 -2.1E-7 39720
FENGYUN1 6061.81566 98.62 58.41 0.0015 83.35 276.94 14.11809 1.9E-6 35100
OKEAN-0 6061.65456 97.74 80.92 0.0002 83.69 276.46 14.73341 8.1E-7 35606
NOAA-16 6061.80868 99.05 27.25 0.0011 60.07 300.20 14.12319 8.2E-7 28056
NOAA-17 6061.77353 98.63 136.01 0.0012 28.77 331.47 14.23755 1.3E-6 19163
NOAA-18 6061.76576 98.78 7.38 0.0014 159.64 200.58 14.10933 1.7E-7 4037
HUBBLE 6061.30668 28.47 26.60 0.0004 132.75 227.34 14.99974 4.9E-6 66903
UARS 6060.83667 56.98 194.70 0.0107 6.91 353.35 15.42279 3.6E-5 79273
PO-34 6061.55114 28.46 24.49 0.0006 156.16 203.92 15.16625 6.3E-6 40584
ISS 6062.02859 51.64 13.57 0.0008 319.80 50.98 15.73980 1.4E-4 41643
OO-38 6060.76554 100.19 332.48 0.0037 50.12 310.33 14.35755 5.0E-8 31926
NO-45 6061.87925 67.06 281.19 0.0008 286.92 73.10 14.29518 1.1E-6 23077
UWE-1 6061.71536 98.17 321.60 0.0018 139.95 220.30 14.59311 9.3E-7 1844
XI-V 6061.71051 98.18 321.63 0.0019 140.88 219.37 14.59366 1.4E-6 1832
NCUBE2 6060.67066 98.18 320.61 0.0018 144.68 215.56 14.59519 1.6E-6 1044
AO-54 6061.11829 51.64 18.00 0.0008 350.66 9.45 15.76476 3.9E-4 412
Keplerinsk prvky:
OK2AQK
2
) Denky na: Jerzy
Wiacek, SP6CES,
ul. Kaczawska 4/4,
PL 59-500, Zlotoryja,
Poland.
OK1MG
46
Pota v ham-shacku XXVII
(Pokraovn z PE 1/06)
Praktick vyuit
DX clusteru 2. st
Mnohem efektivnjm zpsobem vy-
uit DX clusteru je pracovat s nm pmo
ve staninm denku nebo v zvodnm
programu. Takov pouit umouje ladit
se pmo na kmitoty uveden ve spotech
jedinm stisknutm klvesy, ppadn
kliknutm myi. Zrove je mon natoit
antnu na poadovan azimut. Oznamo-
vn DX stanic (spotovn) je rovn
mnohem jednodu ne pi runm zad-
vn znaky a kmitotu do oknka webo-
vho rozhran.
Prv tato jednoduchost s sebou pi-
n riziko monch chyb nebo monost
zadvn zbytench informac, pp.
dokonce zneuvn DX clusteru. Proto
mjme na pamti, e automatizovan
potaov systm me svdt k ne-
vhodnmu chovn.
Zde je na mst jedna poznmka n-
kte, zejmna rekrean DXmani nema-
j pro DX cluster pochopen. asto tvrd,
e je to neamatrsk, e sta jen klikat
my a dlat DX. Pitom jsou schopn z-
rove si stovat, e jim DX cluster vlast-
n brn v provozu, protoe jakmile se
zajmav DX stanice objev v clusteru,
strhne se takov vava, e prakticky ne-
maj anci se dovolat. Tohle tvrzen je ve
skutenosti neopodstatnn, protoe najt
na psmu stanici a naladit se na ni nen
tm nejtm, co bv na DX provozu tak
atraktivn. Pokud se nedovolte, neme
za to DX cluster, ale technick nedostatky
vaeho zazen a jet astji nedosta-
ten umn opertora. Vdy je co zlep-
ovat a letit zkuenost napovd, e
msto zbytenho stovn je vdy
vhodnj nco udlat pro zlepen, a u
dlme cokoli.
Mnohem vznamnj je pnos DX
clusteru po informan strnce. Lze mno-
hem snadnji hldat nhodn oteven p-
sem, co je vznamn zvl v souasn
dob minima slunen innosti; mme
mnohem vce informac o ionosfe, kter
si meme prakticky okamit ovit.
Spoty z DX clusteru jsou archivovny,
co umouje i zptn zmapovat, kde
bylo co slyet a v jakou denn i ron
dobu. Porovnme-li tyto informace nap.
s pedpovmi podmnek en, lze vy-
hodnotit jejich kvalitu a pesnost. Tm DX
cluster pomh naplnit posln radioama-
trstv vzdlvac innost.
Praktick pklad prce na clusteru
ukazuje obr. 1. V doln sti je okno DX
clusteru, po kliknut na spot se znaka
stanice pepe do vstupn obrazovky de-
nku a zrove se objev daje o zemi
DXCC, znch, zempisnch souadni-
cch, mstnm ase atd., na map se zob-
raz poloha stanice (zde je vidt grayline
v Evrop), a pokud jsme ji s uvedenou
stanic mli spojen, zobraz se i daje
o nich.
Na ukzce je zobrazen stanin denk
YPlog, ale podobnm zpsobem funguje
vtina kvalitnch program. Stejn tak
lze pout DX cluster i v zvodnch pro-
gramech (obr. 2).
Pro prci na DX
clusteru tak exis-
tuj specializovan
programy. Program
RXCLUS R. Chal-
mase, HB9BZA,
slou k nepetri-
tmu hldn clus-
teru a kontrole no-
vch zem (zcela
novch i psmo-
vch nebo za druh
provozu) a ostrov IOTA. M velmi mno-
ho monost vbru a filtrace, a pokud se
pouv pi prci pes paket rdio (ve
spojen s TNC), nen ani nutn se pipojo-
vat ke clusteru, program me pracovat
v pasivnm reimu, kdy jen poslouch
spoty, prochzejc pes slyiteln nd
paketov st.
Ve vech ppadech byly programy
k ndu DX clusteru (OK0DXH) pipojeny
pomoc protokolu Telnet pes internet.
Vet program samozejm nen pln a
nezahrnuje dal druhy mn rozenho
programovho vybaven. Msto dalho
popisu software, vlastnost a pkaz
bude elnj shrnout provozn poznatky
a zsady, jejich dodrovn uivateli za-
jist maximln efektivitu prce a pispje
k dobr reprezentaci eskch radioama-
tr ve svt - to udlme pt.
Obr. 1. Obrazovka staninho denku s oknem DX clusteru (vlevo)
Obr. 2. Obrazovka zvodnho denku s oknem DX clusteru (vpravo)
Obr. 3. Obrazovka
monitorovacho pro-
gramu RXCLUS
(Pokraovn) RR
X. jarn radioamatrsk a CB setkn
se uskuten 12. a 13. kvtna 2006 v Hornm Jelen u Holic. Na programu mj.
jsou ukzky provozu datov komunikace paket rdio a APRS. Podrobnj in-
formace, pp. fotografick reporte z minulch ronk mete najt na:
www.ok1khl.com v CB-sekci.
47
Kalend zvod
na duben a kvten
15.4. Holyland Contest CW/SSB 00.00-23.59
15.4. OK CW zvod CW 05.00-07.00
15.4. ES open Championship CW/SSB 05.00-09.00
15.-16.4. GACW Contest CW 12.00-12.00
15.4. EU Sprint Spring SSB 15.00-18.59
15.-16.4. YU-DX Contest MIX 21.00-17.00
16.4. TARA PSK31 PSK 00.00-24.00
22.-23.4 Colombia International MIX 00.00-24.00
22.-23.4. SP DX RTTY Contest RTTY 12.00-24.00
23.4. Den aktivity AV (viz podm. na s. 43)
29.4. Holick pohr CW/SSB 06.00-08.00
29.-30.4. Helvetia XXVI MIX 13.00-13.00
1.5. AGCW QRP Party CW 13.00-19.00
1.5. Aktivita 160 SSB 19.30-20.30
5.5. DigiPentathlon PSK 18.00-24.00
6.-7.5. Marac Cty CW 00.00-24.00
6.5. SSB liga SSB 04.00-06.00
6.-7.5. ARI Int. DX Contest MIX 20.00-20.00
7.5. Provozn aktiv KV CW 04.00-06.00
8.-12.5. Activity Week DTC e.V. CW 00.00-24.00
8.5. Aktivita 160 CW 19.30-20.30
12.5. DigiPentathlon MFSK 18.00-24.00
13.5. OM Activity CW+SSB 04.00-06.00
13.-14.5. CQ-M MIX 12.00-12.00
13.-14.5. Alessandro Volta RTTY 12.00-12.00
20.-21.5. EU PSK DX PSK 12.00-12.00
20.-21.5 King of Spain CW 18.00-18.00
20.-21.5 Baltic Contest MIX 21.00-02.00
21.5. Aurum Contest CW/SSB 05.00-07.00
26.5. DigiPentathlon HELL 18.00-24.00
27.-28.5. CQ WW WPX Contest CW 00.00-24.00
29.5.-2.6. AGCW Act. Week CW/RTTY 00.00-24.00
Termny jsou uvedeny podle daj do-
stupnch v konci nora t.r. - bez zruky.
Vtinu podmnek KV zvod naleznete
v eskm pekladu na internetovch
strnkch www.aradio.cz, odkud si je
mete nahrt do potae a vytisknout.
Adresy k odesln denk pes internet
Vzhledem k astm zmnm, zveej-
nnm tsn ped zvodem, doporuuje-
me kontrolu na strnkch www.sm3bg/
se/contest nebo lpe na strnkch poa-
datel jednotlivch zvod.
Aktivita 160: a160m@crk.cz
ARI: aricontest@ari.it
Baltic: lrsf@lrsf.lt
CQ M: cqm@srr.ru
CQ WPX: wpxcw@kkn.net
ES Open: esopen@erau.ee
EU Sprint: eusprint@kkn.net
GACW: uranito@infovia.com.ar
Helvetia: contest@uska.ch
Holick pohr: ok1khl@qsl.net
Holyland: 4z4kx@iarc.org
King of Spain: concursoshf@ure.es
Marac County: w3dya@juno.com
OK CW: okcw@crk.cz
SP DX RTTY:
szuwarek@manta.uniw.gda.pl
TARA PSK: wm2u@n2ty.org
Volta RTTY: log@contestvolta.it
YU-DX: 2006@yudx.ne
QX
Provoz APRS
(Automatic Position Reporting System)
(Pokraovn)
Zapojen zakreslen na obr. 1 (PE 3/
/06, s. 45) je pouiteln nejen pro radio-
stanice se samostatnm vstupem signlu
PTT, ale i pro run radiostanice. U nich je
pepnn z pjmu na vysln realizovno
snenm impedance jejich mikrofonnho
vstupu. Z tohoto dvodu je kolektor tran-
zistoru obvodu PTT propojen prostednic-
tvm rezistoru 4,7 k s mikrofonnm vstu-
pem radiostanice; na tento vstup je
piveden t nzkofrekvenn signl z v-
stupu zvukov karty. Pi vysln je po-
taem nastavovna kladn rove signlu
RTS na konektoru COM, ta zpsob se-
pnut tranzistoru a dsledkem je nzk
impedance samostatnho vstupu obvo-
du PTT i snen impedance mikrofonn-
ho vstupu. Na vbru soustek pro ob-
vod PTT mnoho nezle, lze vybrat
z dostupnho sortimentu srovnatelnch
typ tranzistor a diod. Pouvte-li radio-
stanici s oddlenm signlem PTT, poui-
jete navc vstup obvodu PTT dle obrz-
ku, pro run radiostanice je funkce
pepnn z pjmu na vysln ji pmo
vestavna v dlii pro mikrofonn vstup.
Zvukov karta msto modemu m pod-
statnou vhodu v univerzlnosti pouit
pro rzn druhy digitlnho provozu vet-
n radiodlnopisu, PSK31 a vyuiteln je
t pro SSTV. V ppad paket rdia lze
v tomto ppad bez problm zmnit pe-
nosovou rychlost.
Programov ovlada AGW Packet
Engine zskte pomoc internetovho roz-
cestnku www.qsl,net/ok2pya/digimodes.
Pro dle popsan vyuit programovho
ovladae nen nutn uhradit registran
poplatek. Soubor agwpe.zip, kter z Inter-
netu zskte, dekomprimujte (rozbalte)
do zvolenho adrese oznaenho na-
pklad agwpe1200. Po dvojm kliknut na
ikonu programu v okn Przkumnka a
v adresi agwpe1200 je ikona programu
zobrazena vpravo dole na hlavn lit
Windows. Po kliknut na tuto ikonu je
zobrazena nabdka, ze kter pro nastave-
n konfigurace vyberte poloku Proper-
Select Port Com 1
Serial Port/modem BaudRate 1200
TNC Type SoundCard
TNC Sub Type Kiss Simple
Exit Kiss On Exit on
Single port on
V dalm okn TNC Commands zvolte:
Program adjusts Parameters
on 1200 Bd
on SoftDcd
Potvrte OK a innost programov-
ho modulu po tomto nastaven ukonete
vbrem a potvrzenm poloky Exit z ro-
letov nabdky. Nyn je programov ovla-
da AGWPE konfigurovn pro zvukovou
kartu a lze jej dle pouvat. Po prvm
pipojen radiostanice, po jejm zapnut a
po sputn programovho modulu
AGWPE je vhodn pekontrolovat okno
Sound Card Tuning Aid vybran z role-
tov nabdky. V okn mus bt zobrazo-
vn pijman um, a je-li pijmn signl,
mus se krt dva vrcholy signlu se svis-
lmi pmkami v okn. Funkci programo-
vho ovladae je vhodn ped sputnm
aplikace ovit jednoduchm terminlo-
vm programem AGWTERM, kter lze
zskat ve form souboru agwterm.zip ze
stejnho zdroje jako programov ovlada
AGWPE. Nezapomete po prvm spu-
tn programu AGWTERM zadat svou
volac znaku v okn zobrazenm po vol-
b File - Properties. Po vbru Actions
- Connect zadejte volac znaku nejbli-
ho uzlu st paket rdia, nastavte radio-
stanici na pslun kmitoet a potvrte
vbrem tlatka Connect.V okn termi-
nlovho programu pak sledujte prbh
spojen. Dal pkazy pro uzly i data-
banky BBS zapisujte do doln sti panelu
programu.
Obr. 2. Okno TNC
Setup progra-
movho ovladae
AGWPE
ties, volte dle New port a v okn TNC
Setup zvolte (pro signl PTT ze sriov-
ho portu COM1):
Praktick ukzky
provozu APRS
jsou k vidn na
r adi oamat r -
skm setkn
v Hornm Jelen,
viz pozvnka na
str. 46
(Pokraovn) OK1DDD
Holick pohr
letos 29. dubna od 6 do 8 h UTC,
podmnky viz www.aradio.cz, v-
sledky budou zveejnny na
www.ok1khl.com.

Prakticka Elektronika 2006-04

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Prakticka Elektronika 2006-04

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

1

Praktick elektronika A Radio - 04/2006

Prosm, mete nm ci vodem

Pipravil ing. Josef Kellner.

Praktick elektronika A Radio - 04/2006

Praktick elektronika A Radio - 04/2006

Obr. 1. Kondenztor s velmi velkou kapacitou umon zskat

You might also like