Prakticka Elektronika 2006-08

1
Praktick elektronika A Radio - 08/2006

RONK XI/2006. SLO 8
V TOMTO SEIT
Praktick elektronika A Radio
Vydavatel: AMARO spol. s r. o.
Redakce: fredaktor: ing. Josef Kellner,
r edaktoi: ing. Jaroslav Belza, Petr Havli,
OK1PFM, ing. Milo Munzar, CSc., sekretarit:
Eva Markov.
Redakce: Zborovsk 27, 150 00 Praha 5,
tel.: 2 57 31 73 11, tel./fax: 2 57 31 73 10,
sekretarit: 2 57 31 73 14.
Ron vychz 12 sel. Cena vtisku 50 K.
Roziuje Prvn novinov spolenost a. s. a
soukrom distributoi.
Pedplatn v R zajiuje Amaro spol. s r. o.
- Hana Merglov (Zborovsk 27, 150 00 Praha 5,
tel.: 2 57 31 73 12; tel./fax: 2 57 31 73 13).
Distribuci pro pedplatitele tak provd v zastou-
pen vydavatele spolenost Mediaservis s. r. o.,
Abocentrum, Moravsk nmst 12D, P. O. BOX
351, 659 51 Brno; tel: 5 4123 3232; fax: 5 4161
6160; abocentrum@mediaservis.cz; www.media-
servis.cz; reklamace - tel.: 800 800 890.
Objednvky a predplatn v Slovenskej re-
publike vybavuje Magnet-Press Slovakia s. r. o.,
ustekova 10, 851 04 Bratislava - Petralka;
korepondenci a P. O. BOX 169, 830 00
Bratislava 3; tel./fax (02) 67 20 19 31-33
- predplatn, (02) 67 20 19 21-22 - asopisy;
email: predplatne@press.sk.
Podvn novinovch zsilek povoleno eskou
potou - editelstvm OZ Praha (.j. nov 6005/96
ze dne 9. 1. 1996).
Inzerci pijm redakce - Michaela Hrdlikov,
Zborovsk 27, 150 00 Praha 5, tel.: 2 57 31 73 11,
tel./fax: 2 57 31 73 10 (3).
Za pvodnost a sprvnost pspvk odpovd
autor (plat i pro inzerci).
Internet: http://www.aradio.cz
E-mail: pe@aradio.cz
Nevydan rukopisy nevracme.
ISSN 1211-328X, MKR E 7409
AMARO spol. s r. o.
N rozhovor .................................. 1
Nov knihy ...................................... 2
Svtozor .......................................... 3
AR mldei:
Zklady elektrotechniky.............. 4
Jednoduch zapojen
pro voln as .............................. 6
Jednoduch balann
detektor kov baby ................... 9
Nf milivoltmetr NFV ....................... 14
Digitln stopky .............................. 18
zen navjeky z PC.................... 21
Aktvny subwoofer ......................... 22
Pomcka pro kreslen DPS ........... 24
Inzerce .............................. I-XXIV, 48
Vf genertor s priamym
slicovm synteztorom
(DDS) (pokraovn) ................. 25
Univerzlna rchlonabjaka ......... 27
Stoln pehrva
mp3 (pokraovn) .................... 30
PC hobby ....................................... 33
Rdio Historie .............................. 42
Z radioamatrskho svta ............. 45
s Ing. Petrem Prausem, OK1DPX, edi-

telem Q-klubu AMAVET Pbram, ve-
doucm opertorem Dtskho QRP ra-
dioklubu OK5PQK, o monostech a
innosti mladch zjemc o elektroni-
ku.
Co znamenaj zkratky a nzvy
Q-klub, QRP klub, AMAVET?
Abych to ve trochu vysvtlil, musm
zat hluboko v minulosti. Letos v z je
tomu prv 35 let, kdy jsem v Pbrami
zaal vst na 3. zkladn kole krouek
elektroniky a radiotechniky. Po deseti le-
tech z toho byla Stanice mladch elektro-
nik, kter pracovala za podpory Okres-
nho domu pionr a mldee a mho
tehdejho zamstnavatele, Vvojov z-
kladny uranovho prmyslu Kamenn.
Po zhruba dalch deseti letech jsme
se stali Okresnm klubem vdeckotech-
nick innosti mldee a zabvali se ne-
jen elektronikou a radiotechnikou. Za n
kolektivn expont, robotick model Robk
jsme v roce 1984 dostali zlatou medaili na
celosttn vstav ZENIT. V t dob se
o naich aktivitch ji pomrn dost vd-
lo, take kdy se v Pbrami chystala
stavba Klubu pro mlde a techniku, byli
jsme vyzvni, abychom podali konkrtn
nvrhy, jak by takov ideln klub ml vy-
padat a fungovat. Z prostedk tehdejho
Stedoeskho krajskho nrodnho v-
boru skuten byla budova klubu posta-
vena a v kvtnu 1991 zkolaudovna. Na
nvrh dt byl pro ni vybrn nzev Q-klub,
Q je z anglickho slova quality. V lednu
1990 jsme spoluzakldali Asociaci pro
mlde, vdu a techniku AMAVET. Jsme
obanskm sdruenm, zkladnm ln-
kem Asociace AMAVET. Budova Q-klu-
bu, kter patila do majetku bvalho
SSM, byla do majetku Asociace AMAVET
pedna v roce 2003. Pro dti a mlde
podme krouky potaov, mechatro-
nick, multimediln, elektronick a radio-
technick. Mme laborato obnovitelnch
zdroj energie, b u ns vuka fran-
couztiny. V souasnosti pechzme na
innost formou eitelskch tm. Prvnm
bude eitelsk tm pro (velmi) irokoroz-
chodnou eleznici, stedokolci budou
pracovat na soutnm projektu pod ve-
denm odbornka zeleznin dopravy.
Vnujeme se dtem od pti let, pro
dospl podme potaov kurzy. Do-
splm pomhme t eit problematiku
ztrty zamstnn ve spoluprci s a-
dem prce a Republ i kovm centrem
vzdlvn Chotbo.
Lze ci, e nae innost je neustle
v pohybu, stle zkoume nov, netradi-
n innosti. Co se osvd, provozujeme
pak del dobu. Za podpory Nadace EZ
a Stedoeskho krajskho adu nabz-
me kolm interaktivn vstavu, na n d-
tem ukazujeme, e voln as lze trvit i ji-
nak ne sledovnm pochybnch poad
vTV, nvtvami diskotk a koketovnm
s drogami. Nae Asociace AMAVET ka-
doron pod sout vdeckch a tech-
nickch projekt stedokolsk mldee
EXPO SCIENCE AMAVET, my v Pbra-
mi organizujeme vdy v beznu jej regio-
nln kolo pod nzvem QUIDEX. Usiluje-
me o to, aby se na QUIDEXu astji
objevovaly projekty z elektroniky a radio-
techniky. Vystavovny byly dva Teslovy
transformtory, elektronick startovac
zazen, replika vyslacho zazen Ma-
hlona Loomise z roku 1865 a jin.
Rosa Maan, 11 let, za svj soutn
projekt Telegrafn pijma a vysla pro
448 THz zskal Cenu starosty msta P-
brami. Vynikajcho spchu doshl Jan
vb, student gymnzia z Prahy, kter na
QUIDEXu vystavoval svj soutn pro-
jekt Vysokorychlostn optick datov po-
jtko. Po postupu do nrodnho finle se
zastnil v arizonskm Phoenixu prestin
soute INTEL ISEF a v konkurenci 213
projekt z celho svta zskal skvl 4.
msto azvltn cenu voboru inenrstv.
Nai innost lze strun charakterizo-
vat takto: mlad populaci nabzme nej-
rznj technick aktivity vhodn pro tr-
ven volnho asu, nejtalentovanj
jedince se pak sname orientovat k hlub-
mu zjmu o vdu atechniku, ke studiu
odbornch stednch a vysokch kol.
Jak je innost vaeho radioklu-
bu? Kolik mte len, jak tech-
nick vybaven v dlnch a na
vyslacm stanoviti?
Zdili jsme Dtsk QRP radioklub
OK5PQK, v nm s dtmi stavme jedno-
duch pijmac a vyslac zazen, vnu-
jeme se vcviku rdiovho provozu. Na
akcch pro veejnost, Bambirida a Vda
vulicch, pedvdme, co amatrsk r-
dio vlastn je a jak jsou vhody QRP.
Pro ty, kdo to jet nev: QRP umo-
uje vnovat se radioamatrskmu hobby
vem, bez rozdlu vku, profese, finan-
nch monost. QRP jelevn (lze pou-
vat i star soustky), je bezpen (pou-
v se bateriov napjen),je efektivn
(brzy jsou vidt konkrtn vsledky). QRP
je vyjdenm ivotnho postoje, protoe
et energii, materil aivotn prosted.
QRP je skvlou formou tvr sebereali-
zace. QRP pomh nasmrovat zjem
dt ke studiu nronch technickch
obor: elektroniky a radiotechniky.
Ing. Petr Prause, OK1DPX
2
Knihu si mete zakoupit nebo objednat na dobr-

ku v prodejn technick literatury BEN, Vnova 5,
100 00 Praha 10, tel. 2 7482 0411, 2 7481 6162, fax:
2 7482 2775. Dal prodejn msta: Jindisk 29, Pra-
ha 1, Sady Ptatictnk 33, Plze; Cejl 51 a Veve
13, Brno, eskobratrsk 17, Ostrava, e-mail: knihy-
@ben.cz, adresa na Internetu: http://www.ben.cz.
Zsielkov sluba na Slovensku: Anima, anima@ani-
ma.sk, www.anima.sk, Slovenskej jednoty 10 (za Nrod-
nou bankou SR), 040 01 Koice, tel./fax (055) 6011262.
Matouek, D.: Prce s mikro-
kontrolry ATMEL AVR - ATme-
ga16, 4. dl. Nakladatelstv BEN
- technick literatura, 320 stran
B5 + CD, obj. . 121251, 499 K.
Tato kniha je zamena na popis a ukz-
ky prakti ckch poui t mi krokontrol ru
ATMEL AVR typu ATmega16.
Nejdve jsou strun uvedeny vlastnosti
tohoto mikrokontrolru, AVR architektury a
sriovho downloadu. Tento popis je zakon-
en nvodem na stavbu SDK kitu (progra-
mtoru - vvojov desky) SDKATM16, kter
je uren pro pipojen ksriovmu portu. N-
sleduje uveden programtorskho modelu,
instrukn sady a programovn za pomoci
direktiv asembleru.
Dal kapitoly pinej klasick aplikace
(zen skupiny LED nebo LCD displeje), pouit
obvod MCP4921, TC1320 (D/A pevodnk
pro sbrnici SPI nebo I
2
C), modul inteligentn
maticov klvesnice (ATIKBD - generuje
peruen po stisku klvesy, vysl kd klvesy
sriovou linkou). Je ukzna prce s vesta-
vnm A/D pevodnkem. Velk pozornost je
vnovna pouit ta/asova. Jedn se
o men kmitotu a PWM regulaci. Je vy-
svtleno pouit vestavnho analogovho
kompartoru pro men odporu.
Dal kapitola popisuje monosti sriov-
ho kanlu a pipojuje ti aplikace zen pro-
gramy, kter pracuj pod operanm syst-
mem Windows 95 a vym (univerzln
8bitov vstupn a 8bitov vstupn port; im-
pulsn genertor; A/D pevodnk zen po-
taem). Posledn kapitola se vnuje zbvaj-
cm rysm AVR. Jedn se o ukzku pouit
pamti EEPROM a reim snen spoteby.
Vdomosti a nvyky zskan vQRP
jsou iroce pouiteln ivmnoha dalch
technickch oborech. Amatrsk QRP
radio je skvlm celoivotnm konkem,
princeznou vech hobby.
Ve vybaven mme nkolik QRP vys-
la a transceiver, vetn skvl FT-
-817. Na stee mme 7MHz logaritmic-
ko-periodickou antnu a blou hl pro
2 m a 70 cm, rdiovmu provozu se vak
nevnujeme tolik, jak by si zaslouil. Chy-
bj nm zdatn opertoi, kte by byli
ochotni dochzet nkolikrt tdn.
Pouvme i staik pijma Lamb-
da, poteboval jen vymnit ,elektrolyty a
funguje jako za mlada. Mme slun os-
ciloskop do 120 MHz, RC-genertor, vf
genertor, antnn analyztor.
leny mme roztroueny po cel re-
publice. Jsou to astnci naich akc,
pidlili jsme jim 25 posluchaskch sel.
Jezd knm na letn QRP tbory, vkendy
a podzimn setkn.
Me uvst nkter konkrtn
pklady va technick tvr
innosti?
Ve spoluprci s OK QRP klubem vy-
dvme ji tvrtm rokem zpravodaj OK
QRP INFO. V nm otiskujeme i nae sta-
vebn nvody na jednoduch pstroje pro
dti. Dospl teni nm poslaj spousty
soustek, ze kterch stavebnice sesta-
vujeme a rozeslme dtem zdarma.
Zatm nejspnj byla stavebnice
krtkovlnnho pijmae KP-4F (viz obr-
zek), rozeslali jsme tm 100 kus.
V tchto dnech dostali nai teni OK
QRP INFO . 62, je to ji patnct slo,
kter vydal Q-klub. Obsahuje stavebn
nvod na Radio NIVEA, prvn telegrafn
transceiver pro dti. Jeho zapojen vych-
z ze znmho PIXIE, novinkou je vyuit
integrovanho osciltoru a jeho specific-
kch vlastnost. Kmitotov rozptyl tchto
osciltor na 29 MHz je toti ve stovkch
hertz. Tm se stanice navzjem sly
bez jakhokoliv rozlaovn a transceiver
vychz velice jednoduch. Obrzky trans-
ceiveru Radio NIVEA jsou na druh stra-
n oblky. Dky sponzorm dostanou dti
soustky opt zdarma. Oekvme, e
zjem o dtsk transceiver Radio NIVEA
pekro zjem o pijma KP-4F. Dti,
kter stavbu transceiveru Radio NIVEA
dokon, se pihls v rmci QUIDEXu do
Soute o cenu NIVEA.
Jsou przdniny - pedpokldm,
e podte letn tbory pro
dti?
O przdninch podme dtsk t-
bory, tam stavme pstroje podle nvod
v OK QRP INFO, ume se morse a rdi-
ov provoz. Letos budeme klst draz na
vuku zachzen s micmi pstroji. D-
tem kme: bez men jsi jako slep
v dungli. Budeme stavt nae transcei-
very Radio NIVEA. Pipravenu mme
izcela novou tborovou hru: hledn po-
klad pomoc GPS, ROB a minohledaky.
Jak je zjem dt o techniku:
stoup nebo kles?
D se ci, e v podstat stagnuje. Pri-
mrn zjem by tady byl, je vak pehlu-
en nejrznjmi fuj-aktivitami, kter
se na dti val ze vech stran. Komerce
kraluje nad volnm asem dt a dealei si
mnou ruce. Tomu ovem nememe kon-
kurovat. Je to nkolik d nad naimi fi-
nannmi monostmi. Pesto dlme, co
se d.
Kdo financuje vai innost?
Nejvt st prostedk nm posky-
tuje Ministerstvo kolstv, z rozpotu na
podporu obanskch sdruen dt a ml-
dee. Pomh nm i msto Pbram,
Krajsk ad Stedoeskho kraje, nada-
ce a podnikatel. Problm je vtom, e
nejvt st spolknou provozn nklady,
a na mzdy pro pracovnky s dtmi toho
moc nezbv.
Co je projekt TALENT?
Ped dvma lety jsme vyhlsili projekt
TALENT, kde jsme se snaili motivovat
odbornky z nejrznjch vdeckch a
technickch obor, aby se ve svm vol-
nm ase vnovali nktermu talentova-
nmu chlapci i dveti ze svho okol,
pedvali jim sv odborn znalosti a ivot-
n zkuenosti. V ppad, e se takovmu
odbornkovi podailo svho svence do-
tlait k asti v souti AMAVET, vyplatili
jsme mu odmnu ve vi 4000 K. Pro le-
toek bohuel na to nemme.
Vid njak een? Slyel
jsem, e chystte veejnou sbr-
ku.
Hledme masivn podporu pro nae
aktivity. Nejen na hol pevn jako do-
sud, ale na koncepn rozvoj. Mme pi-
praveno nkolik hodnotnch projekt, ne-
jsou vak finance na jejich realizaci. To,
co dlme, o usilujeme, je v celospole-
enskm zjmu, sttu to pin stoupaj-
c poty student na technickch kolch
azjemc ovdeck povoln.
Potebn finance se pokoume zskat
veejnou sbrkou na hradu provoznch
nklad a mezd pracovnk pmo se v-
nujcch technick a prodovdn in-
nosti s dtmi a mlde, na materil a pu-
blikan innost vetn autorskch
honor.
Libovolnou stku lze poslat na zvlt-
n et u KB Pbram:
. . 51-1980050277/0100, konstantn
symbol 0558, jako variabiln symbol pro-
sm uvete msc a rok zasln pspv-
ku, nap. 08/2006. Kontakt na ns:
Q-klub AMAVET Pbram, Beznick
135, 261 01 Pbram;
info@quido.cz tel. 318 627 175,
http://www.quido.cz
Dkuji ti za rozhovor.
Pipravil Petr Havli, OK1PFM. Pijma KP-4F
3
Digitln potenciometry na
vt napt
Firma Catalyst Semiconductor
Inc. (www.catsemi.com) rozila svj
sortiment digitlnch potenciometr
otyp, na jeho odporovou drhu lze
pipojit napt a 15 V (samotn dic
st potebuje 2,7a 5,5 V). CAT5132
je ovldn pes rozhran pro dvouvo-
diovou sbrnici I
2
C. Poloha jezdce
nastaven ze128 monch je pi vy-
pnut napjen uchovna vintern pa-
mti EEPROM. Potenciometry se vy-
rbj sodpory 10, 50 a 100 k.
Vspornm reimu (Standby) odeb-
raj mn ne 15 A. Jsou ureny pro
nhradu mechanickch potenciomet-
r pi zen jasu a kontrastu displej,
zen hlasitosti, nastaven zeslen.
CAT5132 se vyrb v10pinovm
pouzde MSOP.
Nov tranzistory IGBT jsou
odolnj vi prrazu
Tranzistor IGBT (insulated gate bi-
polar transistors - bipolrn tranzisto-
ry sizolovanm hradlem) stypovm
oznaenm FGA25N120ANTD od
firmy Fairchild Semiconductor
(www.fairchildsemi.com) je uren pe-
devm pro pouit vmikrovlnnch
troubch a zazench vyuvajcch
indukn ohev, tedy vaplikacch vy-
adujcch velk blokovac napt a
velk proudy. Prv pro takov rei-
my jsou vhodn tyto tranzistory IGBT
zaloen na spojen vhod bipolrnch
soustek vzatitelnosti a soustek
zench elektrickm polem v napo-
vm zen. Pednost nov soust-
ky se strukturou NPT Trench je vt
odolnost vi lavinovmu prrazu
nap. nsledkem poruch vsti a men-
spnac ztrty. Mezn napt U
CE
je
1200 V, pi teplot 25 C je mezn
proud kolektoru 50 A, pi 25 A a 25 C
je bytek mezi kolektorem a editorem
vnasycen U
CE(sat)
= 2 V. Tranzistor
Nov Freescale procesor
MC9RS08KA
Nov procesor MC9RS08KA2 dv
nvrhu vt prunost dky vt pa-
mti Flash a RAM, ne jakou maj
bn levn mikrokontrolry ve velmi
malch pouzdrech. Umouje progra-
movn malm naptm, ochranu sys-
tmu a analogov zen. Vyuit na-
jde ve vemonch aplikacch od
dtskch hraek a inteligentnch zub-
nch kartk po reproduktory a osvt-
lovac systmy. Vzhledem k nzk
cen me nahradit obvody pro hl-
dn napt a dal jednoduch logic-
k obvody.
8bitov kontrolr pracuje s kmito-
tem a 10 MHz pi napt od 1,8 V a
s instrukn sadou RS08. M 63 bajt
RAM a 2 kB Flash, 4 obousmrn I/O
linky, analogov kompartor a 8bito-
v asova s 8bitovou peddlikou.
Obvod se vyrb v 6pinovm pouzdru
DFN a v 8pinovch PDIP a SOIC.
Budi pro bl LED
Obvod PR4401, asi nejjednodu
mni pro bl LED vyrb nmeck
firma PREMA Semiconductor
(www.prema.com). Ksestaven mni-
e sta pouze LED, IO a cvka s in-
duknost 10 a 22 H. innost m-
nie pitom dosahuje a 80 %. Obvod
nastartuje pi napt 0,9 V a pracuje s
naptm do 2 V. Vyuit najde v ma-
lch svtilnch a pi podsvcen dis-
plej LCD. Vyrb se v pouzde
SOT23.
FGA25N120ANTD je dodvn v pouz-
de TO-3P s vestavnou paraleln di-
odou.
JH
Nov ada zesilova pro
sluchtka bez vstupnch
kondenztor
Podle viceprezidenta audiodivize
firmy National Semiconductor
(www.national.com) Mike Polaceka
jsou penosn pstroje, uren pro re-
produkci hudby a zvuku a pstroje ob-
sahujc takovou funkci jako doplko-
vou, nejrychleji rostoucm segmentem
trhu spotebn elektroniky. Jde pede-
vm o pehrvae hudby zrznch
mdi, mobiln telefony, PDA a note-
booky. asto jsou to zazen smalmi
rozmry, pro jejich een jsou dle-
it co nejmen rozmry soustek
a dobr kvalita reprodukce. Tmto
kritrim vychz vstc nov ada t
zesilova pro sluchtka od National
Semiconductor tvoen obvody
LM4920, LM4981, LM4982. Jejich
zvltnost je v tom, e implementace
nzkoumov nbojov pumpy na ip
umonila obejt se bez rozmrnho
vstupnho kondenztoru. Trval v-
stupn vkon do zte 16 se pohy-
buje okolo 80 mW na kanl, celkov
harmonick zkreslen okolo 1 %. Na-
pjec napt je 3 V. Samozejmost je
odstrann ruivch zvuk pi zapnut
i vypnut pstroje a monost uvede-
n do spornho reimu logickm sig-
nlem. LM4920 (SMD mikropouzdro
se 14 kontakty, asi 2 2 mm) m pev-
n zeslen, u LM4981 (pouzdro LLP
se 16 vvody, asi 4 4 mm) je na ipu
i 16stupov zen hlasitosti v rozsa-
hu -33 a +12 dB logickmi signly,
uLM4982 (SMD mikropouzdro se 16
kontakty, asi 2,5 3 mm) se hlasitost
d vrozsahu -76 a + 18 dB pes roz-
hran I2C.
AR ZANAJCM A MRN POKROILM
4
Tentokrt zde najdete nkolik jednodu-
chch zapojen, kter mete o przd-
ninch realizovat s minimlnm vybave-
nm nap. na tboe nebo na chat.
Jednoduch
smykov alarm
Zapojen jednoduchho alarmu je
na obr. 1. V klidu je bze tranzistoru
T1 zkratovna smykou drtu s emi-
torem. Tranzistor je uzaven a LED1
nesvt. Pi naruen hldanho prosto-
ru po petren drtku se tranzistor
oteve a LED1 se rozsvt. Souasn
se pes diodu D1 a rezistor R5 oteve
T3 a piezosirnka nebo bzuk (buz-
zer) vyhls poplach. Mst hldanch
alarmem me bt vce, obvod pro
druh okruh je st zapojen s tran-
zistorem T2, LED2, D2, C1, R3 a R4.
Msto smyky tenkho drtu, kterou
je teba po kadm poplachu opravit,
lze pout rozpnac tlatko, i jakko-
li jin spna s rozpnacm kontaktem.
Bzuk, piezosirna i jin zdroj hluku
by ml bt elektronick s odbrem
do 100 mA. Pout mete i sirnu
zminulho dlu. Mechanick bzuk
(sWagnerovm kladvkem mecha-
nick peruova proudu) je zdrojem
Obr. 3. Blika s tranzistory
Obr. 4. Kruhov blika se temi tranzistory
napovch piek, kter by mohly po-
kodit T3.
Alarm nem dnou pam, po-
plach je vyhlen jen po dobu peru-
en njakho okruhu. Pouijete-li
msto tranzistoru citliv tyristor
(obr. 2), zstane poplach vyhlen a
do stisku tlatka reset nebo do od-
pojen napjecho napt alarmu.
Kruhov blika
Vtina z vs asi zn zapojen bli-
kae s tranzistory podle obr. 3. Je to
vlastn multivibrtor se dvma tran-
zistory, doplnn dvma LED, kter
stdav blikaj, jak se tranzistory ote-
vraj a zavraj. Kdy to hodn zjed-
nodum, je vlastn druh tranzistor
zen signlem prvnho a naopak.
Mon vs napadlo zkusit zapojit do
obvodu tranzistor vce. Zapojen bli-
kae se temi tranzistory a temi LED
je na obr. 4. V tomto zapojen jsou
vak vdy dva tranzistory oteven a
jeden zaven. Kdybychom zapojili
LED do srie s kolektorovm rezisto-
rem stejn jako na obr. 3, svtily by
vdy dv a jedna by byla zhasnuta.
Diody jsou proto zapojeny k tranzis-
torm paraleln, svt tedy jen ta, kte-
r je u zavenho tranzistoru. Impul-
sy na kolektorech tranzistor maj
maximln napt omezeno naptm
LED, tady asi na 2 V. Kdyby nebylo
napt pro rezistory R1 a R3 do bz
tranzistor stabilizovno rezistorem
R7 a Zenerovou diodou D1, rychlost
blikn by se znan mnila podle
velikosti napjecho napt. Tento pro-
blm u multivibrtoru podle obr. 3
odpad: Pi vtm napjecm napt
tee sice do bze tranzistoru vt
Obr. 1.
Jednoduch alarm
Obr. 2. Okruh alarmu s tyristorem
proud, ale tak impulsy na kolektoru
druhho tranzistoru maj vt ampli-
tudu, take asov konstanta R1C1 a
R2C2 se s velikost napt mn mno-
hem mn.
Stejnm zpsobem jako na obr. 4
mete zkusit zapojit do kruhu vce
tranzistor. Jak vak zjistte, nebude
v tomto ppad svtit jedin LED, ale
kad druh.
Tester tranzistor
Pi pokusech se me snadno stt,
e nco pipojte jinam, ne by bt
mlo. Choulostiv jsou hlavn mal
tranzistory, kter se snadno proraz.
Ppravkem na obr. 5 mete vyzkou-
et jejich funknost a pi troe cviku
odhalit i zapojen vvod. Blikaj-li po
pipojen tranzistoru ob LED, je tran-
zistor vadn. Neblik-li dn a po stis-
ku tlatka blik LED1 (nap. zelen),
je tranzistor typu NPN a je v podku;
obdobn blik-li po stisku tlatka
LED2 (erven), je tranzistor typu PNP.
Prohodte-li kolektor s emitorem, svt
LED slab. Blik-li jedna LED trvale,
je mezi svorky C a E zapojen polovo-
diov pechod nebo dioda.
VH
Obr. 5. Tester tranzistor
5
Integrovan obvod TTL 7473 (2x klop-
n obvod J-K snulovnm). Vminulm
sle jsme se seznmili sfunkc klopnho
obvodu J-K zenho impulsem a uvedli
jsme si jeho principiln zapojen sest-
vajc z st master a slave. Integrovan
obvod 7473 obsahuje dva takov klopn
obvody J-K zen kladnm impulsem, kte-
r jsou navc vybaveny vstupy nulovn.
Funkn schma a rozmstn vvod je
patrn zobr. 115. Funkce klopnho obvo-
du J-K zenho impulsem byla podrobn
popsna v minulm sle. Uveme tedy
pouze strun zkladn vlastnosti. Vstup
J slou knastaven a vstup Kknulovn
klopnho obvodu, piem stav obvodu se
mn spchodem kladnho impulsu na
vstup C (clock). Snbnou hranou sig-
nlu C se data ze vstup J a Kulo do
pomocnho master klopnho obvodu, za-
tmco se spdovou hranou hodinovho
signlu se data ulo do klopnho obvodu
slave, a tm i na vstupy Q a . Po dobu
trvn hodinovho impulsu, kdy C = H, se
nesm mnit rovn na vstupech J aK.
Jsou-li aktivn oba dic signly, tedy
J = K = H, skadm hodinovm impulsem
se zmn stav vstup na opan a ob-
vod se chov jako klopn obvod T. Vstup
slou k asynchronnmu nulovn. Po
piveden rovn L na vstup se obvod
vynuluje nezvisle na rovnch na ostat-
nch vstupech. Funkci obvodu pehledn
shrnuje stavov tab. 56.
Pokud nen uvedena konkrtn modifi-
kace obvod TTL (nap. LS, AS, ALS
apod.), ale pouze obecn seln oznae-
n, vdy je tm mnno, e je mon pou-
t jakhokoliv zstupce bipolrnch ob-
vod TTL, akoliv konkrtn elektrick
parametry jednotlivch modifikac se mo-
hou liit. Koneckonc integrovan obvody
zkladn ady TTL 74xx ji obvykle nejsou
ani kdostn. Stejnou funkci a zapojen
vvod jako bipolrn obvody ady TTL 74
maj rovn nkter obvody vyroben
t echnol ogi CMOS (nap. 74HCxx,
74HCTxx, 74ACTxx a mnoho dalch),
pop. t echnol ogi Bi CMOS (nap.
74ABTxx apod.), akoliv vtina znich
nen kompatibiln s napovmi rovnmi
obvod TTL.
Pestoe jsou obvykle jednotliv modi-
fikace logickch obvod ekvivalentn jak
funkn, tak rozmstnm vvod, existu-
j i vjimky a jednou znich je prv inte-
grovan obvod 74LS73. Jedn se opt
odva klopn obvody J-K snulovnm, na
rozdl od IO 7473 ovem nejsou zeny ho-
dinovm impulsem, ale sestupnou hranou
hodinovho signlu C, co me zjedno-
duit nvrh zapojen. Ostatn funkce ob-
vodu zstvaj beze zmny, vetn roz-
mstn vvod (viz obr. 115). Rovn
modernj integrovan obvody 74HC73,
74HCT73 a dal, kter jsou vyrobeny
technologi CMOS, obsahuj klopn obvo-
dy J-K zen sestupnou hranou. Funkci
obvodu shrnuje stavov tab. 57.
Dal klopn obvody J-K
Vtab. 58 je uveden pehled vybranch
klopnch obvod J-K. Integrovan obvod
74107 obsahuje podobn jako obvod 7473
dva nezvisl klopn obvody J-K vybave-
n vstupem asynchronnho nulovn. Stej-
n jako vpedchozm ppad, je i zde
rozdl mezi pvodnm obvodem 74107 a
jeho nstupcem 74LS107. Zatmco klop-
n obvody J-K vIO 74107 jsou zeny
kladnm impulsem na hodinovm vstupu
C, obvody vproveden LS jsou zeny se-
stupnou hranou hodinovho signlu. Roz-
mstn vvod je patrn zobr. 116, ta-
bulky stav jsou shodn stab. 56 a 57.
Integrovan obvod 74109 obsahuje dva
nezvisl klopn obvody J-K vybaven na-
stavenm a nulovnm, kter jsou zeny
nbnou hranou hodinovho signlu C.
Na rozdl od pedchozch dvou integrova-
nch obvod se ji jednotliv modifikace
tohoto obvodu (74, S, LS, AS, ALS, F) od
sebe nijak funkn neli. Vstupy J a
slou ksynchronnmu nastaven a nulo-
vn. Vstup je u tohoto obvodu nego-
vn, klopn obvod se proto nuluje pi
= L. Spojenm obou dicch signl J a
zskme klopn obvod D. Pomoc vstu-
p a je mono obvod asynchronn (tj.
nezvisle na hodinovm signlu) vynulo-
vat nebo nastavit. Funkn schma a roz-
mstn vvod uvd obr. 117.
Obvody 74112 a 74114 obsahuj opt
dva klopn obvody J-K, kter jsou zen
sestupnou hranou a vybaveny vstupy na-
staven a nulovn. Zatmco obvod 74112
m vyvedeny vechny dic vstupy obou
klopnch obvod zvl, u obvodu 74114
je vstup nulovn a hodinov vstup C
spolen pro oba klopn obvody. VIO
74114 proto nen mon vyuvat klopn
obvody J-K nezvisle. Vstupy asynchron-
nho nulovn a nastaven a se cho-
vaj stejn jako u R-S klopnho obvodu.
Jsou-li oba aktivn, tj. = = L, na obou
vstupech Q a je rove H, a pi sou-
asnm pechodu obou vstup a na
rove H se vstupy nastav do nhodn-
ho stavu.
Digitln technika
a logick obvody
Dal klopn obvody J-K
(Pokraovn)
Vt pringl
(Pokraovn pt)
Obr. 115. Funkn schma
a rozmstn vvod IO7473.
Napjen: U
CC
pin 4, GND pin 11
Obr. 116. Funkn schma
a rozmstn vvod IO 74107.
Napjen: U
CC
pin 14, GND pin 7
Tab. 58. Pehled vybranch klopnch obvod J-K ady TTL7400
Typ Funkce Poznmka
74107 2x KO J-K s nulovnm klopn obvody jsou zen kladnm impulsem
74LS107 2x KO J-K s nulovnm klopn obvody jsou zen sestupnou hranou
74x109 2x KO J-K snastavenm vstup Kje negovan, KO zen
a nulovnm nbnou hranou
74x112 2x KO J-K snastavenm KO zen sestupnou hranou
a nulovnm
74x114 2x KO J-K snastavenm KO zen sestupnou hranou, vstup pro asynchronn
a nulovnm nulovn a hodinov vstup jsou spolen pro oba KO
Obr. 117. Funkn schma a rozmstn
vvod IO 74109. Napjen: U
CC
pin
16, GND pin 8
Tab. 57. Tabulka stav jednoho klopnho
obvodu J-K vIO 74LS73, 74ALS73 a 74F73
J K C Q
n
L X X X L H
H L L
H L H L H
H H L H L
H H H
H X X H
Tab. 56. Tabulka stav jednoho klopnho
obvodu J-K vIO 7473
J K C Q
n
Funkce
L X X X L H asynchronn nulovn
H L L pamov reim
H L H L H synchronn nulovn
H H L H L synchronn nastaven
H H H klopn obvod T
6
JEDNODUCH ZAPOJEN PRO VOLN AS
Duplexn interkom
Popisovanm interkomem mohou
spolu astnci hovoit bez nutnosti
pepnat mezi pjmem a vyslnm,
jak je to bn u klasickch interko-
m, kter pouvaj reproduktor i ve
funkci mikrofonu.
Schmata hlavn i vedlej stanice
jsou na obr. 1 a 2. Stanice jsou propo-
jeny stnnm kabelem, jeho vnitn
la propojuje body A v obou stanicch
a stnic pl zem obou stanic.
Kad stanice obsahuje elektreto-
v mikrofon, reproduktor s mstko-
vm nf zesilovaem (Ic.1) a vtipn a
inn zapojen vyvaova vlastnho
pposlechu.
Vyvaova je tvoen invertorem
s tranzistorem TR1. Na kolektoru a
emitoru TR1 je invertovan a neinver-
tovan signl z vlastnho mikrofonu.
Trimr R7 je nastaven tak, aby se na
jeho bci oba signly navzjem vy-
kompenzovaly. Dky tomu nepronik
signl z mikrofonu do vlastnho re-
produktoru a ve stanici neme na-
stat akustick zptn vazba. Pitom
signl z mikrofonu se me z kolekto-
ru TR1 penet pes bod A do zesi-
lovae a reproduktoru protistanice a
prv tak signl z mikrofonu protista-
nice se me pes bod A a soustky
C2, R7 a R8 penet do zesilovae
a reproduktoru vlastn stanice.
Hlavn i vedlej stanice jsou za-
pojeny shodn, pouze ve vedlej sta-
nici nen zapojen zatovac resistor
invertoru R6 (invertory v obou stani-
cch pracuj do spolenho rezistoru
R6, kter je v hlavn stanici).
Kad stanice je napjena nap-
tm 9 V z vlastn baterie nebo ze s-
ovho adaptru. Klidov napjec
proud je maximln 5 mA.
Zapojen je mon doplnit regul-
torem hlasitosti a teba i funkc zablo-
kovn signlu (MUTE). Vzhledem k to-
mu, e autor chtl zhotovit co nejmn
nron, ale pi tom funkn zazen,
bylo od tchto detail uputno.
Seznam soustek
R1, R6 2,2 k,

miniaturn
R2, R3 100 k,

miniaturn
R4 47 k,

miniaturn
R5 2,7 k,

miniaturn
R7 100 k,

trimr
R8 1,5 k,

miniaturn
C1 100 nF, keramick
C2 10 F/35 V, radiln
C3, C5 22 F/35 V, radiln
C4 10 nF, keramick
TR1 BC317 (NPN)
Ic.1 TDA7052 (1 W)
mic elektretov mikrofon MCE100
reproduktor 8
Zdenk Hjek
Penos audiosignlu
po ss napjec lince
Na obr. 3 je schma obvodu, ve
kterm je vyuit stabiliztor LM317
k penosu audiosignlu z elektretov-
ho mikrofonu po ss napjec lince.
Mikrofon moduluje velikost ss napt
na vstupu OUT stabiliztoru. Nf
sloka na napjec lince m mezivr-
cholov rozkmit a 0,5 V. Audiosignl
z napjec linky se do reproduktoru
odebr pes vazebn kondenztor.
Napjec linka mus bt stejnosmrn
zatena - jako zatovac odpor RL
lze pout rovku na vhodn napt
nebo rezistor (pi napt 12 V na lince
vyhovl odpor 330 ).
Obr. 1. Duplexn interkom - hlavn stanice Obr. 2. Duplexn interkom - vedlej stanice
Kvalita penosu audiosignlu nen
prv hi-fi, ale pro zkladn penos
hlasov informace postauje.
Mikrofon typu MCE100 mus bt
pipojen se sprvnou polaritou - jeho
kovov st (zporn pl) mus bt
spojena s bodem adjust.
Trimrem 100 k se nastavuje ss
napt na napjec lince. Aby mikro-
fon sprvn fungoval, mus bt mezi
vvody stabiliztoru in a adjust
napt minimln 2 V (viz tabulka na
obr. 3).
Zdenk Hjek
Zkoueka polarity
napt
Zkoueka podle obr. 4 je urena
pro autoelektrike a podobn pracov-
nky, kte musej zjiovat polaritu na-
pt nap. na velkch svorkovnicch.
Zkoueka je napjena vnjm
naptm 12 V (nap. z autobaterie),
kter se pipojuje mezi vvody +12 V
a 0 V. Po piveden napjecho napt
se rozsvt ob LED D1 i D2. Mic
hrot Spilome ke zkouenmu vo-
dii. Je-li na vodii kladn napt, z-
stane svtit erven LED D2, je-li na
vodii nulov napt (spoj-li se mi-
c hrot S s kostrou), zstane svtit ze-
len LED D1. Pitom mus bt zkou-
en msto napjeno ze stejnho
napjecho zdroje jako zkoueka.
D3 a D4 jsou libovoln usmro-
vac kemkov diody. S hodnotami
pedadnch rezistor R1 a R2 podle
schmatu pracuje sonda v rozmez
napt 5 a 15 V.
Obr. 3. Penos audiosignlu po ss napjec lince
7
Soustky zkoueky jsou pipje-
ny na mal desce s univerzlnmi
plonmi spoji, kter je vestavna do
pouzdra njakho vtho fixu (zv-
razovae).
Seznam soustek
R1, R2 680 ,

miniaturn
D1 LED zelen
D2 LED erven
D3, D4 kemkov dioda
Miroslav Budsk
Jednoduch
elektrizan pstroj
Popisovan elektrizan pstroj
umouje provdt bezpen pokusy
s impulsy vysokho napt (VN).
Aby se vyzkouela funknost a
subjektivn ovil inek impuls VN
na lidsk tlo, byl vzorek pstroje
realizovn na desce s plonmi spo-
ji. Fotografie desky se soustkami je
na obr. 5.
Popis funkce
Schma elektrizanho pstroje je
na obr. 6. Vyuv se principu, e pi
skokovm peruen proudu protka-
jcho cvkou se na cvce naindukuje
impuls vysokho napt. Napt ge-
Obr. 4.
Zkoueka
polarity
napt
Obr. 7.
Obrazec plonch spoj
elektrizanho pstroje
(m.: 1 : 1,
rozmry 62,2 x 43,2 mm)
Obr. 8.
Rozmstn soustek
na desce
Obr. 5. Deska s plonmi spoji
Obr. 6. Jednoduch elektrizan pstroj
nerovanho impulsu je dle zvto-
vno vzestupnou transformac. Jako
cvka, ve kter se tyristorem TY1 pe-
ruuje proud, je pouito vinut 9 V
malho sovho transformtoru TR1
pro vkon 1,5 VA, impulsy se ode-
braj z vinut 230 V tohoto transfor-
mtoru.
Jak bylo nameno na realizova-
nm vzorku pstroje, impulsy mezi
svorkami J3 a J4 maj vrcholov na-
pt 670 V. Maj vak natolik malou
energii, e pi dotyku nemohou uko-
dit lovku ani zveti.
Impulsy vysokho napt maj pe-
riodu 1,7 s a jsou iniciovny dicmi
impulsy.
dic impulsy jsou generovny
multivibrtorem s hradlem IO1A typu
Schmittv klopn obvod (4093) a je-
jich perioda 1,7 s je urovna sou-
stkami R1 a C3. Pravohl signl
na vstupu hradla IO1A m stdu pi-
blin 1 : 1 a je dle tvarovn deri-
vanm lnkem C4, R2 a dalm
hradlem IO1D. Na vstupu IO1D jsou
kladn impulsy o ce asi 1,5 ms,
ktermi je ovldn tyristor TY1.
Tyristorem je spnn proud do vi-
nut 9 V transformtoru TR1. Proud
tee do tohoto vinut z nabitho kon-
denztoru C2, kter je v dob mezi
impulsy dobjen pes rezistor R3 na-
pjecm naptm 12 V.
Vinut 9 V transformtoru TR1
tvo s kondenztorem C2 paraleln
rezonann obvod. Pi sepnut TY1 se
vybud kmit tohoto rezonannho ob-
vodu a napt na C2 pejde po tlume-
n sinusovce z +12 V pes nulu na asi
-6 V. Tento dj trv asi 5,8 ms, proto-
e TY1 zstv sepnut i po ukon-
en dicho impulsu na sv dic
elektrod. Po uveden dob 5,8 ms
poklesne proud tyristorem natolik, e
tyristor vypne.
Po vypnut TY1 se energie magne-
tickho pole transformtoru pestane
pelvat do C2 a peleje se do mal
rozptylov kapacity samotnho vinu-
t, m se na anod tyristoru vytvo
sinusov impuls o ce asi 300 s
s vrcholovm naptm asi 40 V. Bhem
tohoto impulsu se oto smr proudu ve
vinut 9 V transformtoru a po ukon-
en impulsu se asi na 5 ms oteve
dioda D1, pes kterou se zbytek ener-
gie z transformtoru pevede do C2.
Po uzaven D1 je na C2 piblin
nulov napt a C2 se pak bhem
zbytku periody dicho impulsu nabi-
je pes R3 na +12 V. Pi dalch di-
cch impulsech se cel dj opakuje.
Prbh napt z vinut 9 V se vze-
stupn transformuje do vinut 230 V,
ke ktermu jsou pipojeny vstupn
svorky J3 a J4. Na tchto svorkch
dosahuje sinusov kmit pi oteve-
nm TY1 amplitudy a 170 V a z-
kmit po uzaven TY1 m amplitudu
670 V. Jak bylo zjitno osciloskopic-
ky, bezprostedn po sepnut TY1
jsou na sinusov kmit jet nabale-
ny tlumen vf kmity o maximlnm
mezivrcholovm rozkmitu 330 V, kte-
r m zejm na svdom parazitn
kapacita vinut 9 V.
Jak je z uvedenho popisu zej-
m, pes jednoduchost zapojen je
funkce obvodu velmi sloit. Jako p-
klad by si ji ml s osciloskopem pro-
studovat (a zdvodnit si pro sebe
vechny prbhy napt a proud)
kad zjemce o stavbu spnanch
napjecch zdroj, ve kterch prob-
haj podobn dje.
Pstroj je napjen hrub stabili-
zovanm naptm 12 V ze sovho
adaptru, napjec proud je asi 1 mA.
8
Tmatem sla 4/2006, kter vychz zatkem
srpna 2006, je televizn technika. Jsou uvedeny
principy i praktick poznatky z oboru digitln
televize a dle je podrobn popsna konstrukce
micho TV pijmae
Postavte si bezdrtovou meteostanici s Ze-
silova pro nedoslchav s Nf milivoltmetr
NFV s Sov spnan napjec zdroj s Aktivn
antna s Vf genertor DDS - dokonen s Na-
staviteln oddlovac transformtor
Konstrukce a oiven
Elektrizan pstroj je zkonstruo-
vn z vvodovch soustek na des-
ce s jednostrannmi plonmi spoji.
Obrazec spoj je na obr. 7, rozmst-
n soustek na desce je na obr. 8.
Obvod IO1 je v objmce, aby jej
bylo ppadn mon pout i v jinm
pstroji.
Meme pout i jin typy tyristor
v pouzdru TO92, musme si vak dt
pozor na zapojen jejich vvod, kter
je u rznch typ odlin.
Pokud zapojme tyristor sprvn a
mme dobr soustky, pracuje p-
stroj na prvn zapojen.
V realizovanm vzorku byly osci-
loskopem promeny vechny prb-
hy napt a v tomto pspvku byly
uvedeny v popisu funkce.
Redaktor t na sob vyzkouel
uinky impuls VN. K vvodm J3 a
J4 pipjel hol vodie, kter stisknul
mezi prsty obou rukou. Pstroj dval
zeteln rny.
I kdy pvodn pramen ujiuje, e
jsou impulsy VN zcela nekodn, ne-
mly by bt aplikovny na osoby se
zdravotnmi problmy nebo v situa-
cch, ve kterch by bylo mon si lek-
nutm pivodit raz.
Seznam soustek
R1 10 M,

miniaturn
R2 22 k,

miniaturn
R3 12 k,

miniaturn
C3 470 nF/J/63 V, fliov
C4 100 nF/J/63 V, fliov
D1 1N4148
Obr. 9. Mni DC/DC (2 V/300 V/9 W)
TY1 MCR100-8 (TO92)
IO1 4093 (DIL14)
objmka precizn DIL14 1 kus
TR1 transformtor
230 V/9 V/1,5 VA
TRHEI302-1x9 70
deska s plonmi spoji . KE02F8
Elektor, 7-8/1998
Mni DC/DC
(2 V/300 V/9 W)
Na obr. 9 je schma mnie, kter
je schopen z jednoho olovnho
lnku o napt 2 V napjet rovku
(?) s malm pkonem (9 W).
Jedn se o zvyujc rezonann
mni s transformtorem TR1 a sp-
nacm tranzistorem MOSFET T1.
Kmitoet budicho osciltoru s IO1 je
zvolen tak, aby odpovdal vlastnmu
rezonannmu kmitotu sekundrn-
ho vinut transformtoru TR1.
Aby pi napjecm napt 2 V po-
skytoval mni na svm vstupu
poadovan ss napt 300 V, m pri-
mrn vinut TR1 (pipojen ke kolek-
toru T1) 1 zvit a sekundrn vinut
(pipojen k vstupn usmrovac
diod D3) 150 zvit. Transformtor
m feritov jdro R10 bez mezery
z materilu 3C85.
Aby mohl budic genertor s IO1
pracovat i pi napt 2 V napjecho
lnku B1, je napjen zvenm na-
ptm z pomocnho sekundrnho vi-
nut transformtoru, kter m 2 zvity.
Pomocn napjec napt je usmro-
vno Schottkyho diodou D2 a filtro-
vno kondenztory C3 a C5.
Nastartovn budicho genertoru
po zapnut mnie pepnaem S1
zajiuje kondenztor C5. Pi vypnu-
tm mnii (S1 v poloze VYP) je kon-
denztor C5 pipojen paraleln k na-
pjecmu lnku a je nabit naptm
2 V. Po zapnut mnie (po pepnut
pepnae S1 do polohy ZAP) se za-
poj C5 do srie s napjecm ln-
kem a na IO1 se tak objev napjec
napt 4 V. To sta k uveden mni-
e do provozu. V provozu je pak IO1
napjen, jak ji bylo eeno, pomoc-
nm napjecm naptm.
Popis mnie v pvodnm prame-
ni neoplval podrobnostmi a mni
obsahuje nkter soustky exotic-
kch typ. Ty pjde zejm nahradit
bnmi soustkami, volba vhodn-
ho jdra transformtoru a proveden
jeho vinut vak budou vyadovat ur-
it experimentovn.
Mni je zajmav a mohl by na-
lzt uplatnn nap. i jako zdroj ano-
dovho napt v pstrojch s baterio-
vmi elektronkami.
RadCom, duben 2005
Stabiliztor s LM317
s omezenm proudu
Na obr. 10 je schma stabiliztoru
napt s obvodem LM317 (IO1), je-
ho vstupn proud je omezovn ob-
vodem s optolenem IO2. Kdy na-
pt na bonku R3, kterm protk
vstupn proud, doshne asi 1,2 V,
LED v IO2 se rozsvt. Tm se pootev-
e fototranzistor v IO2, kter zmen
vstupn napt tak, aby se vstupn
proud ji nezvtoval. Proud se ome-
z na velikost asi I
vst
= 1,2/R3. Na R3
se ztrc vkon P
R3
= 1,2I
vst
, na kte-
r mus bt R3 dimenzovn.
Radio amater (Srbsko), 2/2006
Obr. 10. Stabiliztor s LM317
s omezenm proudu
9
Uplynulo vce ne patnct let od
zveejnn kvalitnho zapojen ba-
lannho detektoru kov [1]. Bhem
t doby se objevilo velk mnostv
novch zapojen, patcch sp e ke
sloitjm a bez podrobnho nvodu,
kter skonila pro vtinu odvlivc
nezdarem. Na prvnm srazu hleda
v Pekelnch Dolech padla asto otz-
ka, co stavt, jak vyut pebyten,
tovrn vyroben cvky, ppadn jak
vyut hotovou mechanickou st ji-
nak zniench pstroj.
Pokud srovnme adu zapojen
balannch detektor kovu, vybra-
nch napklad z [2], [3] a [5], me-
me je obecn charakterizovat tm
jednotnm blokovm schmatem - viz
obr. 1. Vyslac cvka je zapojena v para-
lelnm rezonannm obvodu do voln
kmitajcho osciltoru, to zjednoduu-
je monost vmny cvek, a vyslac
frekvence je dna induknost vysla-
c cvky.
Pijmac cvka m jednostupov
pedzesilova a zeslen signl se
multiplexuje vzvislosti na fzi do
dvou a t filtr, dolnch propust,
a ty fragmenty signlu zintegruj a
dle zesl. Multiplex ovldajc pep-
nn signlu je zen sadou nastavi-
telnch RC len, tmi se nastavuj
fzov zpodn signlu, a sadou
kompartor, kter formuj pravohl
prbh dicch puls. Dle nsleduje
nco jako sumtor, mal analogov
pota, kter integrovan fragmenty
signlu vzjemn odet, st, n-
kdy i dl.
Vsledkem by mlo bt vygenero-
vn jednoznan odezvy signlu na
vybran druh kovu a potlaen, dis-
kriminace vech falench signl
pochzejcch od nedoucch ped-
mt, vlivu elektromagnetickch vlast-
nost zem a ostatnho ruen.
Nejastjm vysvtlenm je, e
jeden kanl sleduje vreimu all-me-
tal, druh se star o potlaen vlivu
zem a tet diskriminuje nedouc
kovy. Pro ne. Ale vzato zhlediska
metrologie, meme povaovat cvku
za mstkov elektromagnetick filtr,
kter propout signl vzvislosti na
permitivit, permeabilit a vodivosti
materilu vjeho prostoru. Detektor
kov pracujc sjednou frekvenc vy-
sl konstantn sinusov signl, pev-
n frekvence se stabiln amplitudou,
a do pijmac cvky pichz signl
modifikovan prostedm. Zmn se
amplituda a fze pijmanho sign-
lu, ale kjeho matematickmu popisu
sta dv hodnoty:
F(t) = A.sin(t + ),
A je amplituda, - hlov frekvence
signlu a jeho fzov posun oproti
vyslanmu signlu. Funkce m tedy
dva stupn volnosti a men pij-
man signl meme popsat zsk-
nm libovolnch dvou hodnot v pr-
bhu jedn periody. Tet hodnota je
prost odvoditeln.
Podle tto filozofie byl navren
nov pstroj sohledem na minimali-
zaci potu soustek a jeho blokov
zapojen je na obr. 2a. Clem bylo,
aby pstroj byl co nejjednodu, sta-
biln, univerzln pro vechny typy c-
vek, jeden napjec zdroj a hledn
v dynamickm i statickm mdu. Prv-
n prototyp m pekvapil svou citli-
Jednoduch
balann detektor
kov Baby
Ing. Zdenk Jarchovsk
Pstroj je een jako vzorkujc synchronn detektor spmm
zeslenm a automatickm vyrovnvnm akustickho vstupu.
Mmonost nastaven prahu citlivosti, dovoluje provoz v pohybo-
vm i statickm mdu a vbrpracovn frekvence virokm roz-
sahu uren vbrem dicho krystalu. Akustick indikace je
dvoutnov, fzov posuv pro diskriminaci kov a odladn zem
je realizovn skokov pepnaem vosmi stupnch a jemn dola-
dn potenciometrem.
Obr. 1. Blokov
schma balannho
detektoru
Obr. 2. Blokov schma popsanho
balannho detektoru
10
vost na testeru, ale prvn vyvenen
provizornho apartu ukzalo, e se
jedn o zvl zlomyslnou mainku.
Jej prh citlivosti byl definovan rov-
n nastaven cvek a to je parametr,
kter je velmi labiln, zvl vternu.
Skrvcejcm srdcem a skpnm
zub jsem pidal jeden operan zesi-
lova (viz obr. 2b), zapojen pijmae
tak ztratilo imponujc jednoduchost,
na druh stran zskalo stabilitu a
monost zmny nastaven prahu citli-
vosti.
Popis zapojen
Srdcem pstroje je mikropota
IO7, kter zajiuje pln synchronn
prci vech podprnch obvod, za-
pojen na obr. 3. Diagram asov po-
sloupnosti vstup mikroprocesoru je
na obr. 4. Jeden cel port P.0 gene-
ruje obdlnkov signly pro vysla,
vzjemn zpodn o asov sek
odpovdajc fzovmu posuvu o dva-
cet stup.
Hrubou polohu fzovho posuvu
nastavujeme pepnaem a vazba po-
tenciometrem P1 vkombinaci s kon-
denztorem C16 tvo promnn len
RC, kter nastavuje zmnu fze ply-
nule mezi jednotlivmi skoky pepna-
e. Tranzistor T7 pevd nabjec ex-
ponentu zpt na obdlnkov signl
s amplitudou napjecho napt. N-
sledujc emitorov sledova T5, T6,
zabezpeuje mal vstupn odpor pro
sriov rezonann obvod vyslae.
Na desce je pidno vrtn pro p-
padn pouit vkonovch FET. Cv-
ka i kondenztory vyslae by mly
mt co nejvy Q, aby byly potlaeny
vechny vy harmonick kmitoty,
potom se na cvce objev jen prvn
harmonick kmitoet samplitudou
rovnou nkolikansobku napjecho
napt. Podprn obvody, jako mni
a akustick vstup pracuj synchron-
n, obdobn jako u dvjch PI kon-
strukc.
Na vstupu pijmae (viz obr. 3),
je zapojen paraleln ladn cvka
a IO1, pedzesilova je v konfiguraci
pstrojovho zesilovae. Jeho nap-
jen je dkladn blokovno dvojicemi
kondenztor proti vnikn vysoko-
frekvennch sloek zvyslae. Na
vstupu pedzesilovae by se ml
objevit ist sinusov signl; pokud
Obr. 4. Diagram asov posloupnosti vstup mikroprocesoru
Obr. 3. Schma
zapojen
pijma
vysla
11
stle pronikaj vysokofrekvenn slo-
ky signlu zvyslae, je teba zvtit
kapacitu vazebnch kondenztor
C4, C5. Vzorkujc zesilovae nabjej
sv pamov kondenztory C6, C7
po dobu trvn dicho pulsu z mikro-
procesoru a konenou hodnotu takto
navzorkovanho napt uchovvaj
do pchodu dalho pulsu. Tak se
osvdilo, kapacitu tchto kondenz-
tory zvtit mnohonsobn, vsled-
kem je potom zprmrovan signl.
Na vstupech IO2, IO3 tak zskme
dv hodnoty napt signlu potebn
kvyhodnocen jeho zmny. Je to jed-
noduch a efektivn, hlavn se tak
zbavme ofset a nzkofrekvennch
drift a nestabilit, vetn vtiny elek-
tromagnetickch poruch.
Po ad experiment jsem ustoupil
od pmho odetn vzorkovanch
hodnot, zaadil pomocn invertujc
operan zesilova IO4 se zeslenm 1
a na vstupnm zesilovai IO5 se tak
st invertovan a neinvertovan
signl. Trimrem P2 na neinvertujcm
vstupu IO5 nastavujeme rove pra-
hu zeslenho signlu vstupu.
Do tohoto zesilovacho stupn byl
vybrn kvalitn operan zesilova
ICL7650, tzv, chopper, vnitn zpra-
covn na ipu probh ve stdavm
reimu, s minimlnm driftem a vel-
kmi vstupnmi odpory. M i sv zpo-
ry, nevydr vsoutu napt vce ne
14 Va vykazuje velk vstupn od-
por. Kvli nmu je zavedeno napjec
napt 5 V, na vstupu mus mt po-
silovac emitorov sledova T1, T2,
aby vbec uthl tch pr miliampr
potebnch koteven nsledujcho
optolenu.
Velk vstupn odpor IO je vyuit
kvyrovnn rovn signlu apamti
nastaven, stejn jako v [1]. Pi se-
pnut spnae S1 se nboj vstupnho
kondenztoru vybije a vstup pejde
na hladinu napt nastavenou P2 na
neinvertujcm vstupu. Po uvolnn
S1 jsou zesilovny jen zmny napt
a dky velkmu vstupnmu odporu
OZ i zmny velmi pomal, to je bez-
pohybov md detektoru.
Pokud trvale sepneme spna S2,
bude pes rezistory R15 a R20 pro-
tkat velmi mal proud zporn zpt-
n vazby, souet odpor me bt
i 100 M, a detektor tak bude auto-
maticky svelkou asovou konstantou
vyrovnvat vstup na nastavenou
hodnotu. Tak vznikne pohybov md
detektoru a rychlost vyrovnvn si
urme soutovm odporem rezistor
ve zptn vazb. Spna S1 vtomto
mdu slou ke zrychlenmu vyrov-
nvn. Emitorov sledova ovld
IO6, dvojit optolen, u kterho jsou
jeho budic diody zapojeny antipara-
leln, take je vybuzen vdy jen jeden
zvnitnch tranzistor. Emitory vnit-
nch tranzistor jsou klovny pes
T3, T4 signlem odvozenm z mni-
e a dlenm IO11 do pjemnj
akustick oblasti. Tak se moduluje
napt na rezistorech R13, R14. Za-
pojen dv monost pout jen jeden
rezistor, ale milovnci sterea si tak
mohou oddlit kladnou a zpornou
odezvu pro kad ucho. Zde pozor na
impedanci sluchtek, pouijte slu-
chtka s velkou impedanc nebo pie-
zomnie.
Jinak clem bylo, aby jeden piezo-
mni byl pipojen diagonln pmo
krezistorm pes K3 a pracoval pro
oba tny. Nem to vliv na hlasitost.
Vsriov kombinaci emitorovho
sledovae soptolenem se staj je-
jich prahov hodnoty a vakustick
odezv na zmnu napt vznik mrt-
v zna, kter zmenuje citlivost p-
stroje. Zaveden proudov zptn
vazby na vstup optolenu se ne-
osvdilo, a proto vznikla monost
nastaven prahu odezvy polohou P2.
Podle polarity polohy potom pstroj
preferuje feromagnetick nebo barev-
n kovy. Pi hledn v pohybovm
mdu tato preference miz a objevuje
se vrozdlu reakce na kov bu pi pi-
blen ke kovu, nebo pi oddlen.
Stavba detektoru
a jeho oiven
Osazovn desky s plonmi spoji
(viz obr. 5, 6, 7) zanejte od nejni-
ch pasivnch soustek a stabiliz-
tor. Na msta integrovanch obvod
zapjejte objmky, sta obyejn - pre-
cizn jsou spe na zvadu. Dutinko-
v lita K1 pepnae hrubho posu-
vu fze obsahuje i vvody pro P1, ten
pro zatek mete nahradit propoj-
kou. Na kolektoru T7 a emitorech T5,
T6 by se ml objevit obdlnkov pr-
bh napt. Osadme mni - tady
pozor na tranzistor BS250 - stv se,
e nkter kusy pravideln a bezna-
djn ho.
Nejvt podl na kvalit balann-
ho detektoru kov m kvalitn cvka.
Sm dvm pednost vlastn vrob,
ale koncepce zapojen je univerzln,
aby umonila pipojen tm libovol-
n - i sriov vyroben cvky.
Je teba dkladn provit jej
vnitn zapojen. Me obsahovat
vlastn kondenztory a bt naladn
na vlastn frekvenci. Stm je teba
potat, upravit pracovn frekvenci za-
pojen, vynechat vstupn a vstupn
kondenztory a zmenit tak desku.
Pracovn frekvence tohoto zapoje-
n je 16,6 kHz pi frekvenci krystalu
20 MHz. Zmna frekvence probh
pmou mrou. Na vrobu vlastn
cvky je dostatek nvod v [1] i [2].
Pro vt vstupn vkon je nutn vi-
nout drtem o prmru minimln
0,3 mm a pouvat kvalitn svitkov
kondenztory, nejlpe typ TC 162. Pro
frekvenci krystalu 20 MHz se osvdila
cvka vinut Cu drtem o 0,3 mm.
100 zvit na trnu o 16 cm a trnem
byl kuchysk rendlk. Takov cvka
je v rezonanci skapacitou 22 nF.
Pi konstrukci cvky (obr. 8) se
drte nvodu, tady se nevyplat expe-
rimentovat. Pipojte vyslac cvku a
zkusmo pidvejte kondenztory. Na
osciloskopu zejm uvidte zm osci-
lac na vych harmonickch frek-
vencch, kter budou potlaovny pi-
dvnm dalch kapacit, a se objev
sinusov prbh samplitudou nkoli-
ka destek volt sostrou nelinearitou
vmaximu prbhu. Pidn dalho
i malho kondenztoru zpsob mr-
n pokles amplitudy. Na naladn je
lep pout vt poet malch kon-
denztor ne jeden velk, i kdy ka-
pacitou odpovd, protoe men
kondenztory maj vy Q. Stejnm
zpsobem doladme na maximln
amplitudu signl pijmac cvky a po-
kud je nemiteln, pidejte kcvce
nco vtho kovovho.
Obr. 8. Konstrukce cvky
12
Te pila chvle na osazen ped-
zesilovae - a to je tak chvle pravdy.
Pedpokldm, e jste se zkostli-
v dreli nvodu na vrobu cvky,
mla by bt dokonale vyven, a
te se mete vsadit, e podl signlu
pronikajcho zvyslac do pijmac
cvky bude velk a na vstupu ped-
zesilovae se msto ladn sinusovky
objev obdlnkov meandr. Mete
pihnout voln seky vinut, posu-
nout kompenzan smyku tak, aby
pronikajc signl pestal saturovat
vstup pedzesilovae, ale marn
snaha, po vytvrzen lepidla se to po-
hne zase nkam do hje. A nemys-
lete si, e cvky tovrn vroby jsou
na tom lpe. Mete snit zeslen
zmenenm odporu R3, R4, ale tm
se ztrc na citlivosti. Je tu natst
jet monost extern pravy tvaru
vyslanho pole. Vezmte do jedn
ruky kousek feritu, to je materil sou-
steujc pole, a do druh nco, co
pole rozptyluje, teba pltek alobalu
nebo kuprextitu, a zkusmo piblite
kcvce. Urit najdete msto, kde
amplituda signlu poklesne a pi dal-
m piblen se zv.
Vrate se do msta poklesu, pi-
blite druhou ruku a naleznete oblast,
kde se pokles jet prohloub, a to je
as na dal pohyb prvn ruky. Chce
to trochu cviku, a najdete polohu na
cvce a velikost obou pedmt, kter
potla pronikajc signl a na ro-
ve ruivch signl. Sta pilepit a
upravit zeslen na nosn maximum.
Jednou jsem se v zpalu boje dostal
na takov doladn cvky, e byla po-
uiteln jako tepeln senzor, reago-
vala na teplo ruky na vzdlenost de-
seti centimetr. Tak tady trochu prr.
Te pichz as na osazen vzor-
kovacch zesilova. Na jejich vstu-
pu namme stejnosmrn napt,
kter zvis na piblen kovu kcvce,
a pracuj vreimu synchronn detek-
ce, tzv. lock-in. Na obr. 9 je schema-
ticky znzornn vektorov diagram
amplitudov fzovch vztah signl
detektor. Pedem se omlouvm za
plinou strunost. Je to vpodstat
jen abstraktn pedstava umoujc
grafick een voblasti komplexnch
sel aplikovanch na tento obor
elektroniky.
Vektor magnetickho pole m fzi
rovnou proudovmu vektoru a vysla-
c LC obvod je vyladn do rezonance,
proto bude shodn sosou reln pro-
mnn. Vektor indukovanho napt
na pijmac cvce Vo vppad abso-
lutnho vyven je nulov, v ppad
nedokonalho vyven m fzov po-
suv blzk devadesti stupm. K jeho
popisu nm sta znt dv hodnoty,
absolutn hodnotu a hel seven k rel-
n ose nebo jeho projekce na osy. Je
znzornna jen sinov projekce na
relnou osu, odezva na tento signl
je odetena a vynulovna IO5. Pibl-
enm nedoucho pedmtu, p-
padn mineralizovan zem se k p-
vodnmu signlu pit nov vektor
napt V1, jeho absolutn hodnota z-
vis na velikosti, vzdlenosti a orien-
taci pedmtu a cvky, jeho hel je
dn vlastnostmi pedmtu, hlavn vo-
divost a permeabilitou. Neselektivn
detektor, tedy all-metal bude na tuto
zmnu reagovat. Monost posuvu
vzorkovacch impuls v ase je ekvi-
valentn pohybu po naznaen kru-
nici a s pouitm dvou vzork, A a B,
sfzov rozdlem 180 stup, vznik-
ne nov projekn osa AB. Posu-
Obr. 5. Deska s plonmi spoji - horn strana
Obr. 6. Deska s plonmi spoji - spodn strana
Obr. 7. Rozmstn soustek
13
nem fze se tato nov osa nastav
kolmo na vektor nedouc odezvy,
projekce na novou osu bude nulov
a odezva bude potlaena, diskrimino-
vna. Otoenm o devadest stup
k tto poloze bude projekce vektoru
na osu rovna jeho absolutn hodnot
a odezva bude zvhodnna oproti
ostatnm.
Ovte, e IO4 skuten invertuje
a na vstupu IO2 je chovn signlu
shodn jako na R8. Jako vstupn ze-
silova svysokm vstupnm odpo-
rem meme pout i CA3140, jen
musme vynechat C11, C12 a potom
meme pout stabiliztory svym
vstupnm naptm. etzec rezisto-
r R15 a R20 a spnae S1, S2 jsou
vyneseny mimo desku a pipojeny do
bod X a Y. Pro pokusy pi oivovn
mete nahradit rezistorem 10 M.
Oiven detektor se bude ozvat
dvma zvuky na rzn druhy kovu a
na vzduchu to bude jednoduch a jed-
noznan. Mrn komplikace nastane
pi hledn vmineralizovan zemi, to je
teba fzovou detekci pout na odla-
dn odezvy zem a potat stm, e
se maxima odezvy posouvaj o stejn
hel. Druhou monost odladn je
pout pohybov reim, udrovat vzd-
lenost detektoru od zem konstantn
a nastavenm prahu si vybrat sprv-
nou stranu mrtv zny. Pro tento
ppad je dobr mt P2 vyveden na
panel pstroje. Vzorkovac zesilova
IO2 je spnn vpevn nastavenm
ase, pro druh IO3 je mon si vy-
brat tyi asovn, B, C, D, E, s po-
sunem fze piblin odpovdajcm
180, 135, 90, a 45 stup.
Tady je teba poopravit tvrzen
o rekonstrukci parametr sinusoidy pi
znalosti dvou bod, ty body nesm mt
vzdlenost /2, tedy 180 stup. Proto
je zavedena monost volby K2 pro v-
br jinho asovn pro experimenty.
Zvr
Stavbu tohoto pstroje doporuuji
jen tm, kte maj pstup k oscilo-
skopu, i kdy zkuen radioamatr ho
oiv jen svoltmetrem. Na druh stra-
n, ti zkuen vtinou vlastn oscilo-
skop. Zapojen nen citliv na toleranci
soustek, s pouitm Ohmova zko-
na je lze mnit virokm rozsahu.
Pokud se poda vyrobit nebo zskat
kvalitn a stabiln cvku, je mon zvt-
it odpory rezistor ve zptnch vaz-
bch OZ a zvtit tak citlivost pstroje.
Zjemci o stavbu pstroje si mo-
hou objednat DPS a naprogramo-
van mikroprocesor za 500 K + po-
tovn na adrese: Z. Jarchovsk,
Terronsk 33, 160 00 Praha 6; e-mail:
jarz@centrum.cz. Vem poskytnu
podporu ke zdrnmu dokonenm
projektu a vae, teba negativn po-
stehy pomohou ve vvoji nov ge-
nerace balannch detektor.
Seznam soustek
R1, R2, R12 1 k
R22, R24, R25, 150 a 300
R5, R6, R8 a R11,
R13, R14, R21,
R23, R26, R27 10 k
R3, R4, R7, R15, R16 100 k
R17 a R20 10 a 20 M,
jsou mimo desku, i vce rezistor
P1 50 k, linern
P2 10 k, trimr
C1, C2, C3, C13,
C14, C15 1 a 22 nF podle vyladn
C4, C5, C17, C18 22 pF, keram.
C6, C7 10 nF, styroflex
C8 1 F, styroflex
C9, C12, C26,
C29, C32, C34 100 nF, keram.
C10, C11 100 a 220 nF, styroflex
C16 50 a 100 pF
C19 a C22 10 F/25 V, tantal.
C23, C25, C27,
C31, C33, C35 200 F/10 V
C28 100 a 1000 F/16 V
D1, D2, D3, D4 1N4148
T1 BC337
T2 BC327
T3, T4, T6 a T9, BS170
T5, T10 BS250
IO1 NE5534, (OP27, LT1029)
IO2, IO3 LF398
IO4 TL061 apod.
IO5 ICL7650 (CA3140)
IO6 PC826-7
IO7 AT89C2051
IO8, IO9 78L05
IO10 79L05
IO11 4040 (4020)
Q1 20 MHz
Literatura
[1] AR B 1/1990.
[2] www.detektory.wz.cz
[3] Hledac technika pro profesionly.
BEN, 2002.
[4] Hledae kov - teorie, nvrh, stavba,
pouit. HEL, 2003.
[5] www.uspto.gov
Obr. 9.
Vektorov
diagram
14
Ing. Ji Dolelek
Nf milivoltmetr NFV
Pstroj umouje mit efektivn napt nf sinusovho signlu
v kmitotovm rozsahu 10 Hz a 500 kHz na rozsazch 2, 20 a 200 mV
a 2, 20 a 100 V. Zmen napt se zobrazuje na 3,5mstnm disple-
ji LCD. Milivoltmetr m vstupn impedanci 1 MW/30 pF, take jej lze
navzat na men objekt dlic sondou k osciloskopu.
Pstroj lze t vyut jako nf zesilova s napovm zeslenm
100x a 0,01x s maximlnm vstupnm efektivnm naptm 200 mV
na nezatenm vstupu s vnitnm odporem 200 W.
Milivoltmetr je napjen z vnjho stabilizovanho zdroje syme-
trickm naptm +12 V/130 mA a -12 V/70 mA.
Pstroj je navren tak, aby ml pesnost okolo 1 % (0,1 dB)
v celm kmitotovm rozsahu a v rozmez teplot +15 a +35 C
(pedpokld se laboratorn pouit). Zapojen je proto relativn
sloit, take stavbu doporuuji pouze zkuenm amatrm.
Obr. 1. Blokov schma klasickho nf milivoltmetru
Vstupn
dli
napt
1/1, 1/1000
Pevodnk
impedance
vysok/nzk
1x
Vnitn
dli napt
1/1; 1/3,16; 1/10,
1/31,6; 1/100; 1/316
Nf zesilova +
+ linern
usmrova
asi 1 000x
1 M/
/30 pF
Obr. 2. Blokov schma popisovanho nf milivoltmetru NFV
Popis funkce
Pstroj NFV je zdokonalenou ver-
z klasickho nf milivoltmetru.
Klasick elektronkov a pozdji
i tranzistorov nf milivoltmetry obvyk-
le mly blokov schma podle obr. 1.
Zapojen bylo koncipovno tak,
aby pepnn rozsah vylo co nej-
jednodu. Dvanct rozsah 1 mV
a 316 V v pomru 1/3,16 (po 10 dB)
se pepnalo dvanctipolohovm oto-
nm pepnaem se dvma kotouky
s kontakty na jedn ose.
Prvnm kotoukem se ovldal
vstupn dli napt, kter ml na
esti nich rozsazch dlic pomr
1/1 a na esti vych rozsazch dlic
pomr 1/1000. Vstupn odpor dlie
byl 1 M, take musel bt kmitotov
kompenzovn pdavnmi kondenz-
tory. Kompenzace byla nenkladn,
protoe se jednalo pouze o jedin
dli.
Za vstupnm dliem byl pevod-
nk impedance - katodov nebo emi-
torov sledova. Sledova ml nap-
ov zeslen piblin 1. Jeho velmi
velk vstupn impedance zajiovala
pstroji obvykl vstupn odpor 1 M.
Velmi mal vstupn impedance
sledovae dovolovala za nj zaadit
vcestupov vnitn odporov dli
s relativn malm vstupnm odporem
(du k), kter dky tomu nemusel
bt kmitotov kompenzovn pdav-
nmi kapacitami. Vnitn dli ml
dlic pomry 1/1 a 1/316 a jejich
posloupnost se opakovala pi obou
dlicch pomrech vstupnho dlie.
Tm bylo dosaeno dlicch pomr
1/1 a 1/316 000 bez pebuzen pe-
vodnku impedance.
Za vnitnm dliem nsledoval
nkolikastupov nf zesilova, kter
nf napt (o velikosti max. 1 mV) ze
svho vstupu zesiloval asi 1000x
(s uzavenou smykou zptn vazby).
V poslednm stupni nf zesilovae byla
zavedena zporn zptn vazba,
v jej smyce byl vloen mstkov
diodov usmrova a rukov mi-
dlo, kter zobrazovalo velikost me-
nho nf napt. Smyka zptn vazby
se chovala vi usmrovai jako
Dli
napt
RE1
1/1, 1/100
vstup
1 M/
/30 pF
Dli
napt
RE2
1/1, 1/10
Pevodnk
impedance
vysok/nzk
T1, T2
1x
Dli
napt
RE21
1/1, 1/10
Nf zesi-
lova 1
T21, T22
40x
Dli
napt
RE22
1/1, 1/10
Nf zesi-
lova 2
T24, T25
40x
Linern
usmr-
ova
T28, T29,
IO22
deska NFVv deska NFVw deska NFVu deska
NFVk
K
3
Vstupn
dli napt
R45, R46
1/11
vstup
200
modul VSTUP
Pepna
rozsah
S71
deska NFVp
modul PREP
Ss
zesilova
IO84
deska NFVz
modul ZP
1888
modul DVM
Propojovac
konektory
K81 a K84
Stabiliztory
napjecho
napt
IO81 a IO83
K1
K2
Spna a
indiktor
napjen
S81, D83
modul SPNAP
K86
napjen
12 V
asi 30x
15
Obr. 3. Vstupn dlie napt RE1 a RE2 a pevodnk impedance, kter jsou na deskch NFVv a NFVw
zdroj proudu a linearizovala jeho in-
nost, take midlo mlo tm liner-
n stupnici.
Nevhodou tto koncepce je trvale
velk zeslen nf zesilovae, dky e-
mu je na jeho vstupu znan um.
To vad, kdy msto rukovho m-
idla pouijeme digitln voltmetr
(DVM) s velkm rozlienm, kter pak
zobrazuje trval poten daj (asi
10 a 20 z plnho daje 1999) i pi
vstupu nf milivoltmetru naprzdno.
Zvlt vak vad um tehdy, kdy
z nf zesilovae vyvedeme vstup nf
signlu pro jeho kontrolu oscilosko-
pem nebo sluchtky. Nap. vstupn nf
signl o velikosti 1 V, kter by ml bt
na vstupu zcela bez umu, je nejpr-
ve 1000x zeslaben a pak 100x a
1000x zeslen, take jeho odstup od
umu je jen nkolik destek dB.
Zapojen popisovanho nf milivolt-
metru NFV vychz z uveden osvd-
en klasick koncepce. Problmy
se umem jsou odstranny tm, e je
pouito vce dlch dli napt a nf
zesilova, kter jsou v kaskd pro-
stdny, aby na vych rozsazch
bylo celkov zeslen co nejmen.
Blokov schma nf milivoltmetru
NFV je na obr. 2. Pstroj m slicov
3,5mstn displej, take m jen 6 roz-
sah 2 mV a 200 V v pomru 1/10
(po 20 dB). Kvli bezpenosti bylo sta-
noveno, e na rozsahu 200 V je maxi-
mln ppustn men napt 100 V.
Na rozsahu 2 mV maj vechny
dlie napt dlic pomr 1/1. Me-
n signl je nf zesilovai 1 a 2 zesilo-
vn asi 1100x, take na vstup linernho
usmrovae je pivdno maximl-
n napt 2,2 V (efektivn). Na vstupu
usmrovae je i 1100x zeslen um
z pevodnku impedance a nf zesilo-
vae 1, take pi vstupu nf milivolt-
metru naprzdno a zastnnm
vstupnm konektoru K1 je na displeji
zobrazovno slo asi 20.
Na rozsahu 20 mV m dli RE22
dlic pomr 1/10, ostatn maj dlic
pomr 1/1. Men signl je ped
usmrnnm celkov zesilovn 110x,
shodn je zesilovn i um z pevodn-
ku impedance a nf zesilovae 1. Na
vstupu usmrovae je tedy asi 10x
slab um ne na rozsahu 2 mV,
take pi odpojenm a zastnnm
vstupu nf milivoltmetru je na displeji
zobrazovno slo asi 2.
Na rozsahu 200 mV maj dlie
RE21 a RE22 dlic pomr 1/10,
vstupn dlie RE1 a RE2 dl v pom-
ru 1/1. Men signl je ped usmr-
nnm celkov zesilovn 11x a stejn
je zesilovn i um z pevodnku impe-
dance. um z nf zesilovae 1 je zesi-
lovn 110x, tento um je vak pod-
statn slab ne um z pevodnku
(pevodnk s tranzistorem JFET T1
m na vstupu odpor 1 M, zatmco nf
zesilova 1 s nzkoumovm tranzisto-
rem T21 m na vstupu vstupn odpor
270 dlie RE21). Na vstupu usmr-
ovae je na tomto rozsahu um u
natolik mal, e pi odpojenm a za-
stnnm vstupu nf milivoltmetru je
na displeji zobrazovno slo 0.
Na rozsazch 2 a 200 V maj dlie
RE21 a RE22 dlic pomr 1/10 a vstup-
n nf signl je podle poteby zesla-
bovn vstupnmi dlii RE1 a RE2.
Men signl je mezi pevodnkem
impedance a usmrovaem vdy
celkov zesilovn jen 11x, take
pzniv umov pomry z rozsahu
200 mV zstvaj zachovny.
Pro vstup K2 je zeslen nf signl
odebrn ze vstupu linernho usmr-
ovae, take i na tomto vstupu je
odstup signlu od umu vyhovujc.
Podrobn schma nf milivoltmet-
ru NFV je kvli sv rozshlosti rozd-
leno na nkolik obrzk.
Na obr. 3 je schma vstupnch d-
li napt RE1 a RE2 a pevodnku
impedance. Men nf signl se vede
ze vstupnho konektoru K1 (zsuvka
BNC) na prvn vstupn dli RE1.
Odporov dli RE1 m vstupn
odpor 1 M a je kmitotov kompen-
zovn pdavnmi kondenztory. Jeho
dlic pomr 1/1 nebo 1/100 se pep-
n pomoc rel RE1. Dli je sloen
z vce rezistor, aby se doshlo po-
tebnch odpor. Kompenzan kon-
denztory jsou keramick z materilu
NPO. Je jich pouito vt mnostv
(nkter se zaazuj do okruhu pro-
pojkami W2B a W4D a W4F), aby
bylo nastaven kompenzace dosta-
ten jemn (rozlien 0,1 %) v do-
staten irokm rozsahu (pedem
jsem pesn nevdl, jak velk budou
parazitn kapacity v konstrukci na
isto). Dlic pomr na vych kmi-
totech se nastavuje kondenztory
C4, vstupn kapacita dlie se nasta-
vuje kondenztory C2.
Odporov dli RE2 je tm shod-
n jako pedchoz dli. Li se pouze
dlicm pomrem 1/1 nebo 1/10, kte-
r se pepn pomoc rel RE2.
Pevodnk impedance je zapojen
jako Darlingtonv emitorov sledova
s tranzistorem JFET (T1) na vstupu
a bipolrnm tranzistorem (T2) na v-
stupu. Toto uspodn poskytuje t-
m nekonen vstupn odpor a t-
m nulov vstupn odpor. Aby ml
T1 zeslen co nejbli jedn, m
v elektrod D zapojen zdroj proudu,
tvoen obvodem bootstrap se sou-
16
Obr. 4. Dlie napt RE21, RE22, nf zesilovae 1 a 2, vstupn dli a linern usmrova, kter jsou na desce NFVu
Obr. 5. Zapojen konektoru K3
na desce NFVk
stkami R8, R9 a C10. Aby T1 ne-
kmital, m na vstupu zapojen tlumic
rezistor R7. Soustky R6, C9 a D1
chrn T1 ped znienm nadmrnm
signlem o sovm kmitotu. Vstupn
odpor a kapacita pevodnku je de-
finovna soustkami R5 a C8. V p-
vodech napjecch napt jsou ob-
vykl filtry R11, C12 a R12, C13.
Na obr. 4 je schma dli napt
RE21, RE22, nf zesilova 1 a 2, v-
stupnho dlie a linernho usmr-
ovae.
Nf signl z pevodnku impedance
je veden na odporov dli RE21.
Dli RE21 m vstupn odpor 3 k,
vstupn odpor 270 , nen kmitoto-
v kompenzovn kondenztory a jeho
dlic pomr 1/1 nebo 1/10 se pep-
n pomoc rel RE21. Pesn dlic
pomr lze nastavit pdavnmi rezis-
tory R21B nebo R22B (s jinm ne
nulovm odporem).
Za dliem RE21 je zaazen nf ze-
silova 1 se zeslenm asi 40x. Zesi-
lova je dvoustupov, stejnosmrn
vzan, s doplkovmi tranzistory
T21 a T22 v zapojen se spolenm
emitorem. Zeslen je ureno zptno-
vazebnm dliem R25, R26. Pracov-
n podmnky zesilovae (piblin nu-
lov klidov napt na kolektoru T1)
jsou nastaveny a udrovny ryze ss
zptnou vazbou, zavedenou z ko-
lektoru T22 na bzi T21 pes integr-
tor s pomocnm tranzistorem T23.
Vhodou pouit integrtoru je, e od-
padaj rozmrn blokovac kondenz-
tory s velkou kapacitou (du tisc
F), kter by jinak byly v obvodu sta-
bilizace pracovnho bodu zapoteb.
Zesilova s rozpojenou smykou
stdav zptn vazby (se zablokova-
nm rezistorem R25 kondenztorem
s dostatenou kapacitou) na kmitotu
1 kHz napov zesiluje 3 000x a na
kmitotu 500 kHz zesiluje 700x. To je
dostaten rezerva zeslen na to,
aby po zaveden zptn vazby bylo
vsledn zeslen 40x tm nezvis-
l na kmitotu a na zmnch para-
metr tranzistor pi kolsn teploty.
Bylo testovno i pouit opera-
nch zesilova (OZ), bn NE5532
maj na kmitotu 500 kHz pli mal
zeslen (100x). Vhodn by byly rychl
OZ s proudovou zptnou vazbou, ty
jsou vak obtn dostupn a drah
a zapojen by pli nezjednoduily.
Z nf zesilovae 1 je signl veden
na odporov dli RE22, kter je zcela
shodn s dliem RE21.
Za dliem RE22 je zaazen nf ze-
silova 2 (s tranzistory T24, T25) se
zeslenm asi 30x, jeho zapojen se
tm neli od nf zesilovae 1. Navc
obsahuje trimr R37C, kterm se na-
stavuje celkov zeslen vech stup
od vstupu a po linern usmrova.
Protoe vstupn tranzistor T25 mus
poskytovat napt o znanm rozkmi-
tu do malho zatovacho odporu li-
nernho usmrovae (300 ), je
jeho kolektor pipojen ke sbrnici z-
pornho napjecho napt nikoli
pes pracovn rezistor, jako u zesilo-
vae 1, ale pes zdroj proudu s T26.
Nf signl z vstupu zesilovae 2 je
veden pes oddlovac vstupn dli
s rezistory R45, R46 (s dlicm po-
mrem piblin 1/11) na vstupn
17
Obr. 6. Ss zesilova signlu z linernho usmrovae, stabiliztory
napjecho napt a propojovac konektory, kter jsou na desce NFVz
konektor K2 (zsuvka BNC). Tento
vstup dovoluje monitorovat men
signl osciloskopem nebo sluchtky
a vyhnout se tak chybnmu men
v ppadech, kdy je men signl
omezovn nebo kdy je msto men-
ho signlu pivdn jen sov brum.
Nf signl z vstupu zesilovae 2 je
vak pedevm veden do linernho
usmrovae. Aby ml usmrova
dostatenou ku psma, je podob-
n jako nf zesilovae zapojen s dis-
krtnmi tranzistory T28 a T30.
Zapojen je navreno tak, aby neob-
sahovalo rozmrn blokovac a va-
zebn elektrolytick kondenztory
s velkou kapacitou, kter by byla nut-
n pro dosaen dostaten nzkho
dolnho meznho kmitotu.
Doplkov tranzistory T28 a T29
v zapojen se spolenm emitorem
opt tvo dvoustupov stejnosmr-
n vzan zesilova. Kolektor T29
je stejnosmrn napjen pes zdroj
proudu s tranzistorem T30. Usmro-
vac diody D23A jsou zapojeny v ob-
vodu zporn zptn vazby veden
z kolektoru T29 na emitor T28, kter
linearizuje funkci usmrovae. Na
rezistoru R48 jsou kladn plvlny
usmrnnho nf signlu, na R49 jsou
zporn plvlny. Protoe vechny
zptnovazebn rezistory R47 a R49
maj shodn odpor, maj kladn i z-
porn plvlny stejn rozkmit jako sig-
nl na vstupu zesilovae 2.
Soustka D23A je dvojice mikro-
vlnnch Schottkyho diod s kapacitou
okolo 1 pF pi nulovm napt mezi
katodou a anodou. Lze je nahradit
dvma podobnmi diodami D23B,
D23C ve sklennch pouzdrech. Po-
kud se smme s hor linearitou
usmrovae, meme pout i b-
n diody 1N4148.
Aby usmrovacmi diodami pro-
tkal skuten jen st proud, mus bt
ss napt na kolektoru T29 udrov-
no pesn shodn se ss naptm na
emitoru T28. O to se star integrtor
s preciznm OZ typu OP07 (IO21), kter
m zanedbatelnou vstupn napovou
nesymetrii. OZ IO21 porovnv napt
na kolektoru T29 s naptm na emitoru
T28 a d napt na bzi T28 tak, aby
ob porovnvan napt byla shodn.
Pitom napt na emitoru T28 nen nulo-
v, ale je ureno vstupnm naptm (asi
+0,7 V) zesilovae 2, na kter je linern
usmrova navzn stejnosmrn.
Plvlny usmrnnho nf signlu
se z rezistor R48 a R49 ss pivdj
pes doln propusti s kondenztory
C31 a C32 na vstupy diferennho
zesilovae s OZ typu OP07 (IO22).
Na vstupu OZ IO22 je pulsujc ss
napt, jeho stedn hodnota je rovna
stedn hodnot dvoucestn usmr-
nnho nf signlu. Dky diferennmu
zapojen je pi nulovm nf signlu na
vstupu OZ IO22 nulov ss napt
bez ohledu na velikost ss napt na
emitoru T28. Aby diferenn zesilo-
va pracoval ideln, mus se do-
konale shodovat odpory rezistor
R50 + R60 s R51 + R62 a R61 s R63.
Jak vyplv z blokovho schma-
tu na obr. 2, jsou obvody z obr. 3
uspodny na deskch NFVv a
NFVw a obvody z obr. 4 na desce
NFVu. Tyto desky jsou umstny
v modulu VSTUP.
Aby mohl bt modul VSTUP snad-
no propojen pes konektor s ostatnmi
moduly pstroje, je v nm umstna
dal deska NFVk, kter nese propojo-
vac konektor K3 (vidlici MLW10G).
Na konektor K3 jsou soustedny
vechny napjec, ovldac a signlo-
v vvody modulu.
Schma desky NFVk je na obr. 5.
Krom konektoru K3 a pjecch plo-
ek pro pipojen vodi od ostatnch
desek modulu je na desce NFVk kon-
taktn lita K4 se tymi jumpery W1,
W2, W21 a W22, kter se vyuvaj
pi kalibraci nf milivoltmetru.
Kablkem z konektoru K3 je modul
VSTUP propojen s modulem ZP, kte-
r obsahuje desku NFVz.
Schma desky NFVz je na obr. 6.
Na desce je ss zesilova signlu z li-
nernho usmrovae, stabiliztory
napjecho napt a propojovac ko-
nektory.
Kablk z modulu VSTUP z konek-
toru K3 je pipojen na desku NFVz do
konektoru K81 (vidlice MLW10G).
Ss zesilova s OZ LF356 (IO84)
upravuje ss signl z linernho usmr-
ovae pro modul digitlnho voltme-
tru DVM tak, aby na displeji modulu
se sprvn zobrazovala velikost na-
pt menho nf signlu.
Na vstupu ss zesilovae je doln
propust se soustkami R82, R83 a
C86, C87, kter pln vyhlazuje tepa-
v ss napt z usmrovae.
Ss zesilova s OZ IO84 m zes-
len jen o mlo vt ne jedna, ale
lze je mnit trimrem R85B, aby bylo
mon kalibrovat citlivost pstroje.
Dalm trimrem R88 lze nastavovat
vstupn napovou nesymetrii OZ
IO84 a tm nulov daj na displeji
DVM pi nulovm napt menho
nf signlu.
Aby se zabrnilo ovlivovn zpra-
covvanho ss signlu napjecmi
proudy, m ss zesilova plovouc
signlovou zem MZEM. Tato zem je
spojena s napjec zem NZEM v mo-
dulu VSTUP v mst, ve kterm je
zemn pjec ploka pobl rezistoru
R60 na desce NFVu pipjena k bo-
n stn stnic krabiky.
(Pokraovn pt)
18
Technick parametry
Napjen: 12 V.
Odbr proudu stopek: 280 mA.
Odbr proudu IR zvory: 100 mA.
Popis zapojen
Zapojen stopek je rozdleno na
nkolik st. Napjec napt 12 V
se pivd pes ochrannou diodu D1
proti peplovn na stabiliztor IO1.
Tento stabiliztor stabilizuje napjec
napt stopek na 5 V. Nezbytnou s-
t stopek je dic krystalov osciltor
se zkladnm kmitotem 6,4 MHz,
kter je soust asynchronnho ta-
e IO2. Po vydlen zkladnho kmi-
totu vtai zskme kmitoet 100 kHz
pro asomrn obvod IO5. asomr-
n obvod ji obsahuje dal sousti
pro funkci digitlnch stopek. Displej,
kter je pipojen k asomrnmu ob-
vodu, je vmultiplexnm provozu. Sp-
nac tranzistory T2 a T7 spnaj jed-
notliv anody displeje. Desetinn
teky jsou rozsvceny zapojenm p-
slunch vvod katod na spolen
zporn vodi napjen.
Dalm obvodem stopek je jejich
startovn, zastavovn a nulovn.
Ke startovn a zastavovn je poui-
to dvojice monostabilnch klopnch
obvod IO3, kter prodluuj vstupn
impulsy asi na 1 s. asov konstanta
klopnch obvod je dna soustka-
mi C11, C12, R4, R5. Obvody reaguj
na nbnou hranu vstupnho impul-
su a jsou spoutny tlatky Tl2 pro
start, Tl3 pro stop. Kzastavovn sto-
pek slou tak spnae SP1, SP2.
Vstupy monostabilnch klopnch ob-
vod jsou dle pivedeny na vstupy
klopnch obvod typu R-S, kter jsou
Digitln stopky
Pavel Honek
Popisovan konstrukce vznikla zpoteb profesionlnch i dob-
rovolnch has mit as pornho toku pi jejich soutch.
Zbezpenostnch dvod jsou stopky napjeny 12 V autoakumu-
ltorem. Zobrazen menho asu je na estimstnm displeji
LED sdajem 59 min 59,99 s. Stopky se mohou spoutt temi
zpsoby: tlatkem, startovac pistol nebo peruenm infraerve-
nho paprsku. Zastavovn stopek je bu tlatkem, nebo konco-
vmi spnai, kter jsou umstny na clovch terch. Propojen
koncovch spna se stopkami je provedeno dvojilovm vodi-
em 2x 0,75 mm
2
. Vzdlenost spna me bt a 120 m. Nulovn
stopek je realizovno tlatkem.
Obr. 1.
Schma
zapojen
19
sloeny z hradel NOR IO4. Vstupy
R-S obvod ovldaj asomrn ob-
vod pro dan funkce. Dvodem po-
uit klopnch obvod je zabrnit op-
tovnmu sputn nebo zastaven
stopek. Stav vstup tchto obvod
je indikovn LED D2 a D3. Ty jsou
spnny tranzistory T8 a T9. K nulo-
vn stopek je pouit tranzistorov in-
vertor s T1. Invertor reaguje na stav
tlatka Tl1. Pokud tlatko nen stla-
en, je na kolektoru tranzistoru T1
5 V. Vopanm ppad je na kolek-
toru tranzistoru napt blzk 0 V a
asomrn obvod je nulovn. Zrove
nulovacm tlatkem Tl1 se ovldaj
druh vstupy klopnch obvod R-S.
Impulsy pro startovn stopek je
mon zskat temi zpsoby. Prvn
z nich je tlatkem Tl2. Druh zpsob
je zvstupu kompartoru IO6. Tento
kompartor vyhodnocuje stav na jeho
vstupech. Na neinvertujc vstup se
pivd nastaviteln referenn nap-
t. Referenn napt se nastavuje od-
porovm trimrem P1. Do invertujcho
vstupu je zapojen elektretov mikro-
fon. Mikrofon zde slou ke snmn
vstelu ze startovac pistole. Tet
zpsob startovn stopek je pomoc
infraerven zvory. Vysla zvory
je sestaven ze dvou osciltor. Prvn
je sestaven zhradla NAND a sous-
tek R32, C16, jeho frekvence je asi
250 Hz. Druh osciltor je sestaven
rovn zhradla NAND a soustek
R33 a C17, tento osciltor m frek-
venci 36 kHz a je prvnm osciltorem
modulovn. Vstupn signl je pive- Obr. 2. Deska s plonmi spoji stopek
Obr. 3. Deska s plonmi spoji
infraerven zvory
20
den pes R34 na tranzistor T10, kter
spn infraervenou LED D4. Proud
touto diodou je omezen rezistorem R35.
Aby kmitoet osciltor byl stabil-
n, je vysla napjen stabilizovanm
naptm 5 V ze stabiliztoru IO8. Na-
pjec napt 12 V je na stabiliztor
pivedeno pes diodu D5, kter zame-
zuje peplovn napjen. Vyslan
infraerven zen je pijmno inte-
grovanm pijmaem s demodulto-
rem IO9. Pokud jsou pijmny vys-
lan impulsy, je na vstupu pijmae
napt obdlnkovho tvaru s kmito-
tem 250 Hz. Vppad peruen in-
fraervenho (IR) zen se na vstu-
pu pijmae objev napt blzk 5 V.
Vstupem obvodu je pes R39 ovl-
dn tranzistor T12, kter vybj kon-
denztor C21. Pokud je IR paprsek
peruen vlivem probhajcho zvod-
nka, pestane bt kondenztor C21
vybjen a je nabit pes R38.
Napt zkondenztoru C21 je pes
diodu D7 pivdno na vstup monosta-
bilnho klopnho obvodu, kter vytvo
impuls knastartovn stopek. LED D6
indikuje ptomnost IR zen a usnad-
uje pesn nastaven IR zvory.
Sestaven a oiven
Konstrukce stopek je sestaven
na tyech deskch splonmi spoji.
Jedn se o zkladn desku, desku
displeje a dv desky IR zvory - pij-
ma/vysla. Kpjen pouijte nejl-
pe mikropjeku, protoe spoje jsou
dosti jemn a pi pouit trafopjky
by se mohly pokodit. Pi pjen ne-
pouvejte dn kyseliny ani pjec
kapaliny. Tyto prostedky mohou tr-
vale zniit plon spoje, zsadn po-
uvejte pouze kalafunu. Pro osazo-
vn desky zvolte nsledn postup.
Nejdve zapjejte drtov propojky
na vech deskch, potom pokraujte
nejmenmi soustkami a naposled
osate nejvt soustky. Dvejte
pozor na pozice a polaritu soustek.
Na msto integrovanch obvod za-
pjejte objmky a do nich nsledn
nasute integrovan obvody.
Stabiliztory IO1, IO8 jsou opate-
ny chladicmi kidlky, kter jsou pi-
roubovna roubky M3. Deska dis-
pleje je opaten jumperovou litou,
tato lita zajiuje mechanick i elek-
trick spojen se zkladn deskou. Po
osazen desek nasute desku disple-
je jumperovou litou do zkladn des-
ky a zapjejte ji (viz fotografie). Pi
pjen bute velmi peliv. Ovldac
tlatka, diody LED a napjec konek-
tor jsou propojeny sdeskou lanko-
vmi vodii. Elektretov mikrofon je
pipojen stnnm vodiem ke konek-
toru K5. Stnn se pipj kvvodu
na mikrofonu, kter je spojen s jeho
obalem. Druh vodi je napjen a z-
rove vstup mikrofonu.
K propojen pijmae IR zvory se
stopkami pouijte stnnou dvojlinku
zakonenou vhodnm konektorem,
nap. stereojack 3,5 mm. Vysla IR
zvory me bt napjen pmo ze
stopek nebo samostatnm akumul-
torem 12 V. Ped pivedenm nap-
jecho napt je vhodn jet zkon-
trolovat sprvnost zapojen vech
soustek. Po kontrole pipojte nap-
jec napt 12 V. Na displeji by se ml
objevit daj esti nul. Indikan LED
by mly tak svtit; pokud nesvt,
nebo jen jedna znich, tak stisknte
tlatko nulovn. Po stisknut tlatka
start se stopky rozebhnou a potaj
as. Nsledn stisknte tlatko stop,
stopky se vdan okamik zastav.
Optovnm stiskem tlatka nulovn
se rozsvt ob indikan LED a na
displeji se objev daj esti nul, tm
jsou stopky pipraveny k dalmu m-
en. Pokud je ve vpodku, pipojte
mikrofon a trimrem P1 nastavte citli-
vost snmn - nap. pi vstelu ze
startovac pistole. Po vyzkouen
funkce mikrofonu jet vyzkouejte
innost IR zvory. Tm by byly stopky
pipraveny kvestavn do vhodn
krabiky. To sam plat i pro IR zvo-
ru. Ped displej je vhodn umstit ze-
len organick sklo. Na zadn st
krabiky umstte vhodn konektory
kpropojen - napjen, mikrofon, IR
zvora a zastavovac spnae. K pro-
pojen zastavovacch spna pouijte
obyejnou dvojlinku 2x 0,75 mm
2
. Dlka
propojen me bt a 120 m. Zasta-
vovac spnae pouijte kvalitn - vo-
dotsn proveden, zabrn se oxidaci
kontakt. Vysla a pijma IR zvo-
ry je namontovn na stabiln stojany,
kter jsou asi 1 m nad rovn ternu.
Vzdlenost mezi pijmaem a vysla-
em zvory me bt a 8 m.
Seznam soustek
R1 3,3 k
R2 1,5 M
R3, R6, R32 100 k
R4, R5 1,2 M
R7, R30 1 k
R8, R10, R11 4,7 k
R9, R14, R16, R37 12 k
R12 560
R13 100
R15, R17,
R24 a R29, R36 270
R18 a R23 2,7 k
R31, R33, R39 5,6 k
R34 1,5 k
R35 4,7
P1 5 k
C1, C8 100 F/25 V
C2, C3, C4, C7,
C13 a C16, C22 100 nF, keram.
C5 47 pF, keram.
C6 120 pF, keram.
C9, C10, C18 a C20 47 F/50 V
C11, C12 4,7 F/50 V
C17 10 nF, MKT
C21 22 F/50 V
D1, D5 1N4007
D2 LED, 5 mm, zelen
D3, D6 LED, 5 mm, erven
D4 LD274
D7 1N4148
D8, D9 6,2 V/0,5 W
T1 BC546
T2 a T9, T11, T12 BC556
T10 BC337
X1 6,4 MHz
DI1, DI2, DI3 DA56-11GWA
IO1, IO8 7805
IO2 74HCT4060
IO3 4098
IO4 4001
IO5 MH106
IO6 TL061
IO7 4093
IO9 TSOP1736
TL1 a TL3 tlatko T250
M1 elektretov mikrofon
Objmka DIL 8, 1 ks
Objmka DIL 14, 2 ks
Objmka DIL 16, 2 ks
Objmka DIL 40, 1 ks
Jumperov lita 2 x 10 vvod
Chladic kidlko, 2 ks
roubek M3 x 10 mm, 2 ks
Matka M3, 2 ks
Stavebnici lze objednat za 875,- K
na adrese: Hobby elektro, K Halt-
i 6, 594 01 Velk Mezi; tel: 566
522 076; fax: 566 527 075; mobil:
776 853 843; hobbyel@iol.cz
21
Popis ppravku
Ppravek je umstn do krabiky,
kter je pak namontovna v rozvod-
n skce navjeky. Ppravek je ka-
belem propojen se sriovm portem
PC. Elektrick st navjeky je od PC
oddlena optoleny. Signlem TXD
zPC se pes optolen OP2 bud tran-
zistor T1, v jeho kolektoru je cvka
rel Re1. Kontakty rel Re1 spnaj
cvku rel vnavjece, a to ji spn
motor navjeky. Na hdeli navjeky
je magnet, kter pi kad otoce se-
pne jazkov kontakt. Impulsy z h-
dele jsou pivedeny na optolen OP1.
Z vstupu optolenu jsou pak sign-
lem CTS vedeny do PC. Optoleny
jsou na stran PC napjeny signly
TXD a DTR. Vstupn st je napjena
stejnosmrnm naptm 9 a 12 V,
zskanm usmrnnm napt z trans-
formtoru v navjece. V ppravku je
napt stabilizovno na 5 V Zenero-
vou diodou D4 s rezistory R1a a R1b.
Proud LED optolenu OP1 je omezen
rezistorem R2. V kolektoru tranzisto-
ru optolenu jsou rezistor R6 a dioda
D3 napjeny z vstupu DTR, emitor
tohoto tranzistoru je pipojen pes re-
zistor R7 na vvod GND potae.
Pmo na emitor tranzistoru je pipo-
jen vstup CTS potae. K cvce rel
Re1 je paraleln pipojena dioda D1,
proud do bze tranzistoru T1 je ome-
zen rezistorem R3. Rezistor R4 zaru-
uje zaven tranzistoru T1 pi uzave-
n tranzistoru v optolenu OP2. Dioda
optolenu OP2 je napjena pes re-
zistor R5 a diodu D2 z vstupu TXD.
Rezistor R5 omezuje proud diodou
optolenu OP2. Schma ppravku je
na obr. 1.
Popis programu
Ovldac program je odladn v TP7
a je uren pro operan systm
MS-DOS. Lze ho spustit i na potai
286 s grafickou kartou Herkules a sa-
mozejm i vech novjch. Program
zavity.exe, je v adresi spolen se
souborem navod.txt. Po sputn pro-
gramu prvn zvolme port, ke kter-
mu je pipojen ppravek; port volme
stiskem klvesy 1 a 4. Po volb por-
tu zadme poet zvit a stiskneme
Enter. Zobraz se !<S>tart! Po stisk-
nut klvesy s psmenem S sepne
program rel Re1, a tm se uvede
navjeka do chodu. Zrove je na
monitoru zobrazovn poet navinu-
tch zvit. Po navinut zadanho po-
tu zvit se na monitoru zobraz byl
navinut zadany pocet zavitu! a sou-
asn program vypne rel Re1. Po-
kud chceme zadat nov poet zvit
pro dal cvku, stiskneme mezernk,
pokud chceme program ukonit, stisk-
neme klvesu ESC. Pokud po zadn
potu zvit a stisku klvesy S b-
hem navjen stiskneme mezernk,
program navjen zastav, tj. vypne
rel Re1 a pod dkou, na kter se
zadv poet zvit se zobraz zby-
va navinout .. zavitu. Tento daj je po-
et zvit, kter zbv navinout a z-
rove je to daj, kter musme znovu
zadat pro dal navjen. Takto je to
proto, aby bylo mono kdykoliv bhem
navijen rzn pravit poet zvit na
navjen cvce. dek zbyva navinout
zavitu se zobraz i po stisku mezern-
ku, kdy byl navinut zadan poet zvi-
t. Zde je zobrazeno zbyva navinout
0 zavitu. Program lze ukonit i po za-
dn potu zvit a stisku klvesy En-
ter dvojm stiskem klvesy ESC. Pro-
gram si mete sthnout z redaknch
strnek na http://www.aradio.cz.
Postup pi oivovn
Oiven je velice jednoduch a bez
problm. Budeme potebovat dva
zdroje 9 V, sta i dv baterie 9 V. Ms-
to jazkovho rel meme pout ja-
kkoliv tlatko. Pipojme i rel Re1.
Jednm zdrojem budeme napjet p-
pravek, kladn pl druhho zkueb-
nho zdroje nahrad vstup DTR z PC,
zporn pl zdroje pipojme na GND.
Mic pstroj zapojme mezi GND a
vvod CTS. Pokud nyn sepneme tla-
tko, musme namit na vvodu CTS
napt asi +7 a 8 V. Pokud je ve
vpodku, odpojme mc pstroj a
kladn pl zdroje odpojme od anody
diody D3 (DTR) a pipojme jej na ano-
du diody D2 (TXD). Nyn mus se-
pnout rel Re1. Odpojme oba zdroje
od ppravku a ppravek propojme
spotaem kabelem na voln srio-
v port. Znovu pipojme napjec na-
pt ppravku. Na potai spustme
program zavity.exe, a zadme vech-
ny daje podle popisu k programu.
Micm pstrojem zmme napt na
anod diody D3 (DTR) proti GND,
mlo by bt od +10 do 12 V, stejn
napt by se mlo namit i na anod
diody D2 (TXD). Velikost tohoto na-
pt je dna pouitm adiem v PC.
Pokud na anodch diod D2 a D3 ne-
namme po sputn programu klad-
n napt, jsou signly TXD a DTR
ukoneny na jinch pinech sriovho
rozhran PC. Pokud je napt v pod-
ku, avak pi stisku tlatka se nezob-
razuje poet navinutch zvit, je ji-
nak zapojen i vstup CTS na konektoru
PC. Pokud je vechno v podku a
stiskneme tlatko nahrazujc jaz-
kov rel, zobraz se na monitoru vdy
jin daj o potu navinutch zvit.
Po oiven ppravek umstme do kra-
biky a namontujeme na navjeku.
Seznam soustek
R1a 39 /1 W
R1b 8,2 /1 W
R2 1,5 k
R3 3,3 k
R4 100 k
R5, R6 4,7 k
R7 10 k
D1, D2, D3 KA261 (KA262, 1N4148)
D4 BZX85...5V1
T1 KF507 (BC639)
OP1, OP2 PC816 (PC817)
Re1 rel s cvkou 6 V a sp-
nacm kontaktem (kon-
takty jsem u rel LUN
zapojil paraleln)
jazkov rel + magnet nebo jin sp-
nac kontakt
zen navjeky z PC
Vgner Vlastimil
Ppravek umouje sten automatizovat navjeku cvek na
elektrick pohon ovldnm potaem PC. Lze pout i star PC
(286, 386, 486), kter lze kompletn sehnat v bazaru do 300 K. Po-
ta nemus mt ani pevn disk, program je mon spustit i z dis-
kety, na kter je spolen s programem na navijen i operan sys-
tm. Tento popis m slouit k inspiraci pro vlastn vrobek.
Obr. 1.
Zapojen ppravku
k navjece
22
Popis zapojenia
Schma zosilovaa je na obr. 1
azapojenie zdroja je na obr. 2. Nf sig-
nl privdzame na konektor vstup
(vmojom prpade jack 6,3 mono).
Kee zosilova budeme priamo
montova do skrine subwoofera, tak
meme vypusti zo zapojenia T9
(KF509), T10 (KF517), D3 a D6
(KY130/80), R15, R16 (150 ), R17,
R18 (1,5 k) aC5, C6 (22 nF). Tieto
siastky slia len na ochranu proti
skratu na vstupe.
Potenciometrom P1 regulujeme
hlasitos. Z beca P1 sa dostva sig-
nl cez kondenztor C1 arezistor R1
na bzu T1. Kondenztor C1 m za
lohu neprepusti prpadn jednos-
mern zloku. Bza T1 je blokovan
keramickm kondenztorom C2. Tr-
aR24. Rezistory s vinut odporovm
drtom samonosne.
Kontrukcia
Vetky siastky zosilovaa s osa-
den na jednostrannej doske s plo-
nmi spojmi s rozmermi 105 x 115 mm.
Siastky zdroja s na samostatnej
doske orozmeroch 110 x 70 mm.
Vhodn je prepoji dosku zdroja s do-
skou zosilovaa vodimi s vm
prierezom a tie aj transformtor
sdoskou zdroja. Tranzistory T11 a T12
je potrebn chladi. Preto knm pri-
skrutkujeme chladi (ohnut plech do
L alebo ben Al chladi avvody vy-
vedieme vodimi s vm prierezom.)
Najprv osadzujeme menie siast-
ky aa potom vie anakoniec tran-
zistory T11 aT12. Zdosky vyvedieme
Aktvny subwoofer
Peter Spusta
Dnes je na trhu vek mnostvo subwooferov spolu so satelit-
nmi reproduktormi, ale tie neposkytuj tak vkon, ak udva v-
robca (PMPO vkon). Preto som sa rozhodol vyrobi tak zariade-
nie, ktor tto poiadavku spa. Jeho cena aj spoahom ma
nestla viac ako 1500 Sk, priom kvalita zvuku avkon je na neza-
platenie.
Obr. 2.
Zapojenie zdroja
Obr. 1.
Zapojenie zosilovaa
val otvorenie T1 je zabezpeen z-
pornm naptm, ktor je privdzan
na jeho emitor. Toto naptie tam udr-
uje tranzistor T2, ktor je otvran
predptm vytvranm R7, D1 a D2.
Pracovn bod zosilovaa je stabili-
zovan rezistormi R2, R3 aR5 a tran-
zistormi T4, T2 aT3.
Ako koncov tranzistory s poui-
t T7 (BD139) aT11 (KD607) v Dar-
lingtonovom zapojen pre kladn pol-
vlnu, podobne T8 (BD140) a T12
(KD617) pre zporn. Vkonov stu-
pe je chrnen tranzistormi T9 aT10
aodporovmi delimi R15, R17
aR16, R18. Zporn sptn vzba je
tvoren deliom R10, R9 aC4. Za
sa pripja na emitory vkonovch
tranzistorov cez drtov rezistory R23
23
vodie od potenciometra P1 (kvli
upevneniu na zadn stenu skrin-
ky).Vodie vyvedieme aj zo vstupn-
ho konektoru.
Kontrukcia skrinky
Najprv si nareeme dosky z drevo-
triesky na presn rozmer poda vkre-
su. Kruhov otvor na reproduktor je
vhodn vyreza priamoiarou plou.
Dosky zlepme duvilaxom a zoskrut-
kujeme skrutkami. Dosku zosilova-
a adosku zdroja upevnme do pred-
nej asti skrinky. Transformtor tie
pevne priskrutkujeme kdoske, aby sa
pri prenan neuvolnil anedolo tak
kskratu. Na zadn stranu upevnme
plechov panel orozmeroch
8 x 13 cm, na ktor upevnme konek-
tor na prvod naptia 230 V (v mojom
prpade pouit zo starho potao-
vho zdroja). Prvod prepojme pre-
svetlenm spnaom. Na zadn panel
upevnme aj potenciometer avstupn
linku (pouit konektor JACK 6,3
mono panelov). Cel skrinku potiah-
neme iernym poahom na repro. Re-
produktor je pouit DYH1020 s prie-
merom 10 amenovitou impedanciou
4 . Zosilova by mal pri tomto na-
pjan poskytn pri 4 reprodukto-
re vkon asi 50 a 60 W. o bohate
vystauje.
Zver
Tento subwoofer vyuvam u sko-
ro rok asom sjeho kvalitou zvuku
avkonom spokojn. Najprv sa mi
zdal zosilova smalm vkonom, no
po jeho stavbe som bol prekvapen.
Zoznam siastok
R1 2,2 k
R2, R10 18 k
R3, R17, R18 1,5 k
R4 22
R5, R11 680
R6, R8,
R15, R16 150
R7 10 k/0,5 W
R9, R12 330
R13, R14 470
R19 12 /2W
R20 220 , trimer
R21, R22 1 k/1 W
R23, R24 0,22 a 0,27 , vi text
P1 22 k/N
C1 5 F/50 V, elektrolyt.
C2 470 pF, keramick
C3 1 nF/250 V, keramick
C4 100 F/35 V, elektrolyt.
C5, C6, C7 22 nF/100 V, fliov MKT
C8-C11 68 nF, keramick
C12, C13 4 700 F/50 V, elektr.
C14, C15 100 nF/100 V, fl. MKT
D1, D2 1N4148
D3 a D6 1N4007
D7 a D10 1N5408
T1 a T3 BC546B
T4,T8 BD140
T5,T7 BD139
Obr. 3. Doska s plonmi spojmi zosilovaa
Obr. 4. Rozmiestnenie siastok na DPS
T6 KC508 (BC546B)
T9 KF509 (BC639)
T10 KF517 (BC640)
T11 KD607 (BD243B)
T12 KD617 (BD244B)
F1,F2 2,5 A
Tr1 230 V/2x 24 V/100 VA
reproduktor DYH1020
poah na repro 1,8 x 1,2 m
lepidlo Duvilax
drevotrieska, hrbka 15 mm
Pozn.: Tranzistory uveden v ztvor-
kch ako nhrada za starie typy maj
in puzdro a in zapojenie vvodov!
24
Obr. 5. Doska s plonmi spojmi zdroja
Obr. 6. Rozmiestnenie siastok na DPS zdroja
Obr. 8. Vkres skrinky
Pomcka pro kreslen DPS
Vtinou sta nov houbika na myt
ndob a tikrt omyt mdlem. Nyn
pijde ke slovu vlastn pedtisk. Na in-
koustov tiskrn vytiskneme na oby-
ejn kancelsk papr motiv plon-
ho spoje, tentokrt vak zpohledu
soustek. Paprek stiskem peliv
ostihneme a urme si orientan
body pro jeho vycentrovn na desce.
Pipravme si navlhen filtran, toa-
letn nebo podobn przn papr a pa-
prek stiskem na nj polome tiskem
dol. Prsty pomeme dostatenmu
provlhen. To se pozn podle toho,
e tisk zane prosvtat na druhou stra-
nu. Navlhen paprek opatrn sloup-
neme a polome na m tiskem dol.
Potom ho jemn vycentrujeme podle
vyvrtanch otvor, pilome jet je-
den kryc papr a nehtem siln pitla-
ujeme na desku. Potom paprek
stiskem sloupneme a pedtisk je ho-
tov. Pi peliv prci je neekan v-
razn a me dobe poslouit jako
pedloha i u relativn sloitch moti-
v. Zmrnho posunu tisku vi ot-
vorm si nemusme dlat starosti,
pedtisk je velmi tenk a m se i pod
nm v roztoku chloridu elezitho dob-
e odlept. Vlastn spoje kreslme n-
kterm zosvdench zpsob. Nej-
astji se pouv kreslic kapalina
vtrubikovm peru, kter lze zhotovit
i z jehly injekn stkaky, do kter
musme vloit pimen tlust drtek.
Ing. Zdenk Kunc
Sloitj desky s plonmi spoji se
vtinou zhotovuj fotocestou. Nkte-
r jednodu desky je vak mono
kreslit run pmo na m. Pi tom
me vrazn pomoci pedtisk zhoto-
ven na inkoustov tiskrn. Postup
je nsledujc. Na potai si vhodnm
programem zhotovme nvrh desky
nejprve ze strany mdi vmtku 1:1.
Pouiteln je i program Malovn,
kter maj prakticky vechny PC. Vy-
titn a ostien paprek pilepme
lepidlem Herkules na desku ze strany
mdi a vyvrtme vechny dry. Lepi-
dlo po krtk dob uschne a paprek
lze dobe sloupnout. Desku ze strany
mdi dobe oistme a odmastme.
Obr. 7. Kontrukcia skrinky
25
Vf genertor
s priamym slicovm
synteztorom (DDS)
Ing. Daniel Valch, PhD.; Ing. Tom Dresler
(Pokraovn - softwarov vybaven)
Software
Z minulch dl serilu o kmitotovm
genertoru ji teni vd, e cel
konstrukce je zena mikroprocesorem
ADuC831 firmy Analog Devices. Tento
mikroprocesor je postaven na populrnm
jde 8052, doplnnm o nkter perife-
rie, nap. pevodnky A/D a D/A a EE-
PROM. Programov vybaven pro tento
procesor je napsan v jazyce C, nkolik
soubor tak v asembleru. Dal st
software je program pro vzdlen ovld-
n z PC sriovou linkou RS-232 nebo jej
USB i Bluetooth nhradou. Ten je na-
psan ve Visual Pascalu v prosted Bor-
land Delphi 6, Free edition.
Ob aplikace budou ke staen na ad-
rese www.cern.ch/dvaluch/DDS.
Uivatelsk rozhran
DDS genertoru
Ovldn genertoru je voleno tak,
aby minimalizovalo mnostv ovldacch
prvk, ale nezatovalo uivatele pli-
nm pebhnm po menu. Na obr. 57
vidme stav genertoru po zapnut. Prvn
dek displeje zobrazuje zvolen reim
tvorby vstupnho signlu, viz tab. 5.
Zmnit ho lze tlatkem A, umstnm
vlevo pod displejem. Druh dek indikuje
veliinu, kter je aktivn, tzn. jej hod-
notu lze nastavit z seln klvesnice
nebo otonm voliem (jogdialem). Tet
dek zobrazuje editan pole pro zvole-
nou veliinu. Hodnotu na tomto dku lze
zadat bu z seln klvesnice (vetn
desetinn sti) a potvrdit tlatkem OK
nebo tlatkem psluejcm du veliiny
(nap. kHz, MHz, dBm), nebo pomoc ho-
rizontlnch ipek nastavit poadovan
d, indikovan kurzorem, a hodnotu
upravit otenm voliem. Jinou veliinu
lze zvolit tlatky B, C a D. Jejich popis se
nachazi ve tvrtm dku displeje (viz
tab.6).
jej zde: ftp://ftp.analog.com/pub/www/
technology/dataConverters/microconver-
ter/wsd_v6_7.exe. Odkaz nal eznete
i vsekci Software na webov strnce pro-
jektu.
- Odstrate kryt genertoru.
- Osate jumper J1 vblzkosti mikropro-
cesoru (viz obr. 37 vsle PE 4/2006).
- Procesor vynulujte mikrotlatkem RST
nebo pstroj vypnte a zapnte.
- Pipojte DDS genertor sriovm kabe-
lem kPC.
- Spuste WSD.exe. Program vs pod
o nalezen peloenho souboru, vyberte
staen DDS9854_firmware_1_0.hex.
- Nakonfigurujte sprvn komunikan
port a aktivujte programovn programov
FLASH pamti.
- Po spnm naprogramovn vyjmte
jumper J1 a pstroj vynulujte nebo
vypnte a zapnte. Tm je programovn
ukonen.
- Nov verze programu instalujte stejnm
postupem.
- Varovn: mte-li DDS genertor osa-
zen zdrojem se sovm transform-
torem, dbejte na svou bezpenost
nebo nepouvejte sov napjen a
sov zdroj doasn nahrate vnj-
m bezpenm zdrojem napjecho
napt!
Uivatelsk rozhran PC
aplikace DDS Communicator
Aplikace DDS Communicator ste-
n kopruje uivatelsk rozhran DDS ge-
nertoru, zobrazuje vak vechny do-
stupn reimy a veliiny najednou, take
uivatel okamit vid, kter reim a velii-
na jsou aktivn. Dle zobrazuje hodnoty
veliin na dvou displejch namsto jedno-
ho vcedkovho, m dle zpehledu-
je ovldn. Na panel aplikace je umstno
i nkolik dleitch prvk ze systmov-
ho menu DDS genertoru. Panel DDS
Communicatoru vidte na obr. 58.
Tlatky bloku Functions zvolme re-
im DDS genertoru, vbloku Setup vy-
bereme poadovanou veliinu a my
nebo zklvesnice zadme poadovanou
hodnotu (kmitoet, fzi nebo parametry
rozmtn). Amplitudu vstup I a Q nebo
stejnosmrn napt na vstupu Q lze na-
stavit, pokud jsou povolen patin v-
stupy a/nebo kompartor vprav sti
panelu, opt pomoc myi nebo z klves-
nice.
Displej zobrazujc aktivn veliinu in-
dikuje blikajc slic pozici kurzoru.
Vechny zmny zpsoben otonm voli-
em nebo tysmrnou ipkou se tkaj
aktulnho a vych d vybran velii-
ny.
Dal parametry lze nastavit v syst-
movm menu, do nj se podvme stej-
nojmennm tlatkem. V menu se lze po-
hybovat i pkami a otonm vol i em,
aktivovat poloky zrychlenou volbou za
pomoci tlatek A a D nebo po stisku tla-
tka OK listovat v hodnotch. Aktivn
hodnotu potvrdme tlatkem OK, vbr
zrume tlaitkem C a systmov menu
opustme tlatkem MENU.
Vstup genertoru lze nezvisle na re-
imu vypnout a zapnout tlatkem RF ON.
Tato funkce je aktivn, pouze pokud mte
za atenutorem osazenou desku odpojo-
vae vstupu.
Probh-li prv komunikace s nad-
zenm SW na PC, je ovldn genertoru
zklvesnice zamknuto. Odemknout je
lze znadzen aplikace po dokonen na-
staven parametr. Ne popsan aplika-
ce umouje uivateli pes PC ovldat
vechny funkce a parametry DDS gene-
rtoru vrelnm ase, podporuje funkn
profily a lze sjej pomoc zmnit i nkter
dleit parametry DDS.
Naprogramovn
mikroprocesoru vaplikaci
VPE 4/2006 Daniel Valch popsal mo-
nost programovn procesoru po RS-232.
Nyn si popeme pesn postup:
- Sthnte ze strnek projektu peloenou
aplikaci pro DDS genertor (DDS9854_
firmware_1_0.hex nebo novj).
- Ze strnek firmy Analog Devices (http://
www.analog.com/) sthnte program
Windows Serial Downloader. Naleznete
Obr. 57. Displej
DDS genertoru
Tab. 6. Dostupn veliiny
Tab. 5. Reimy tvorby signlu
26
Vechny zmny vovldacm panelu
se zaznamenvaj do stavovch veliin
programu, ukldaj pi ukonen progra-
mu a obnovuj pi znovusputn.
Konfigurace se ukld do souboru
DDSCommunicator.ini vadresi, odkud
byl program sputn. Zrove, pokud je
DDS genertor pipojen kPC a uivatel
aktivoval komunikaci tlatkem Connect,
se vechny zmny zaslaj do DDS gene-
rtoru a okamit se projev vjeho nasta-
ven a na vstupu. Pipojte-li genertor
pozdji, vechny ji proveden zmny na-
staven vPC SW se zalou pi aktulnm
pipojen ke genertoru.
Aktuln nastaven reimu a paramet-
r DDS genertoru lze uloit a do deseti
pojmenovanch profil (viz menu File,
Remember settings >) a pozdji obnovit
(viz menu File, Recall settings >). Kad
profil obsahuje jmno a as vytvoen;
oba daje lze libovoln mnit (viz menu
File, Properties...)
Nastaven komunikace naleznete v menu
Parameters, Connection... (viz obr. 59).
Vtomto dialogovm okn lze zvolit komu-
nikan port COM1 a COM16 a volbu
Autoconnect, kter zajist, e se pro-
gram po startu pokus vdy automaticky
pipojit kDDS genertoru. Vtab. 7 nalez-
nete dal parametry spojen (ty jsou vak
nastaveny vdy automaticky na stran
SW i DDS genertoru, take je nen nut-
n explicitn nastavovat ve vlastnostech
komunikanho portu). Tyto parametry se
ukldaj spolu saktulnm nastavenm
programu. Komunikace pouv proprie-
trn protokol spnm kontrolnm sou-
tem a zptnm potvrzenm penosu.
Nsledujc nastaven je pouze pro
odbornky, nebo jeho patnm pouitm
mete pokodit DDS genertor (tepeln
zniit AD985x), proto prosm vnujte zv-
enou pozornost ne uvedenm parame-
trm. Dialogov okno Speed settings na-
leznete vmenu Parameters, DDS clock...
(viz obr. 60). Prvn volbou vtomto okn je
typ osazenho srdce DDS genertoru
- bu AD9854AST (pomalej verze),
nebo AD9854ASQ (rychlej verze). Ten-
to parametr m vliv na vpoet maximln
dostupn vstupn frekvence a maximln
hodinov frekvence zdodanho oscilto-
ru (200 nebo 300 MHz).
Druhm parametrem je kmitoet osci-
ltoru, kter je pipojen na vstup DDS ge-
nertoru. Konstrukce pot s integrova-
nm osciltorem se zkladnm kmitotem
20 MHz, ale uivatel me vstupn kmito-
et DDS genertoru libovoln zmnit
(omezen je dno maximlnm kmitotem
AD9854).
Tet a tvrt parametr nastavuj funk-
ci integrovan PLL nsobiky (bu vy-
pnut, pokud je zatren checkbox PLL
multiplier bypassed, nebo nsobc v roz-
sahu 5x a 20x). PLL me bt vypnut,
i pokud je vstupn kmitoet mimo jej po-
volen rozsah. Zrove vppad, e n-
sobek PLL a vstupnho kmitotu pekra-
uje kmitotov limit DDS genertoru,
takov volba znepstupn tlatko napro-
gramovn parametr do EEPROM.
Nsledujc informan panely zobra-
zuj hodinov kmitoet DDS a maximln
vstupn kmitoet genertoru. Krok ladn
je defaultn nastaven na 1 Hz a vtto
verzi SW jej nelze zmnit.
Po stisku tlatka Flash se nastaven
parametry a systmov tabulka kmitot
ulo do EEPROM DDS genertoru a po
Obr.58. Panel aplikace DDS genertoru
Parametr Hodnota
Rychlost 19 200 Baud
Parita dn
Poet stopbit 1
Handshake dn
Poet bit 8
Tab. 7. Parametry komunikace
Obr. 59. Nastaven komunikanho portu
Obr. 60.
Nastaven
systmovch
hodin DDS
genertoru
jeho restartu se uplatn. Nen-li DDS
genertor takto nakonfigurovan, jeho
pot en nast aven j e pl at n pro
AD9854ASQ skmitotem vnjho osci-
ltoru 20 MHz a nsobikou 15x.
Uivatelsk prosted, ppadn barvu
displej lze upravit polokami vmenu
Edit, Layout >. Barevn kombinace simu-
luj rzn typy displej a slou spe pro
zpesten prce sprogramem.
Instalace PC aplikace
DDS Communicator
Aplikaci sthnete zwebov strnky
projektu vsekci Software. Zkoprujte ji do
pracovnho adrese a spuste. Ped prv-
nm pouitm bude pravdpodobn nutn
nastavit sprvn komunikan port a p-
padn volbu Autoconnect. Vdal verzi
plnujeme pipravit instalan balek
smonost automatick odinstalace.
Dal rozvoj software
Autoi vbudoucnu plnuj rozit
existujc software o nkter dal funkn
prvky (uloen profil pmo vDDS gene-
rtoru, rozen komunikanho protokolu
pro kompatibilitu sjinmi programy, ana-
logov A/D a D/A interfejs pro rozmtn
vstupnho signlu, komunikan interfejs
pro Bluetooth apod.). Nebrnme se rz-
nm npadm uivatel, a pokud to as
dovol, jsme schopni naprogramovat vae
npady a pidat je do dalch vydn. Sle-
dujte prosm frum na strnce projektu a
pispjte svmi postehy.
(Pokraovn - programtorsk popis
a komunikan protokoly)
27
Technick daje
Napjacie naptie:
jednosmern 19 a 26 V
alebo striedav 18 a 24 V.
Nabjac prd: max. 1 A.
Vybjac prd: max. 1 A.
Typy lnkov:
NiCD, NiMH, Li-ion, SLA.
Poet lnkov: 3, 6, 9 (NiCd, NiMH),
2, 4, 6 (SLA),
1, 2, 3 (Li-ion).
Pracovn teplota: 20 a +85 C.
Popis zapojenia
Srdcom zapojenia nabjaky je in-
tegrovan obvod TEA1102 od firmy
PHILIPS. Obvod umouje rchle
abezpen nabjanie NiCd, NiMH, Li-
thium-ion (Li-ion) a bezdrbovch
olovench (Sealed Lead Acid - SLA)
batri. lnky NiCd a NiMH sa nab-
jaj volitene metdou T/t alebo
delta-peak a lnky typu Li-ion aSLA
limitovanm prdu aregulciou nap-
tia. Je tu monos nastavenia nabja-
cieho prdu, sledovanie teploty ln-
kov avprpade prekroenia dovolenej
teploty ukoni nabjac cyklus, regu-
lcia naptia vprpade, e nie je pri-
pojen iadna batria, signalizcia
stavu nabjania prostrednctvom LED,
ukonenie nabjacieho cyklu a ochra-
nu v prpade, e batria je skratova-
n. Blokov schma obvodu je na
obr. 2. Vaka velkej integrcii obvo-
du, vyrbanho technolgiou BiC-
MOS, vyaduje nabjaka pouitie mi-
nimlneho potu lacnch externch
siastok.
Rchlos a metda nabjania zvi-
s od konkrtneho pouitia nabjacie-
ho lnku. NiCd a NiMH lnky m-
eme nabja mdom T/t. Vtomto
mde integrovan obvod prostrednc-
tvom externho termistora zisuje str-
mos nrastu teploty lnku v zvis-
losti na ase. Vmde delta-peak
zisuje efekt, ktor sa prejav pokle-
som naptia lnku na konci nabja-
cieho procesu. Tento efekt je u NiMH
akumultorov onieo men ako
uakumultorov NiCd. Nabjanie je
ukonen strmm poklesom nabja-
cieho prdu. Ulnkov Li-ion aSLA
na konci nabjania djde k pozvon-
mu poklesu nabjacieho prdu.
Schma zapojenia je na obr. 1. Na-
pjanie zabezpeuje mostkov dido-
v usmerova D1. Usmernen nap-
tie filtrovan kondenztorom C1 je
stabilizovan stabiliztorom na v-
stupnch 15 V. Naptm napjame
Univerzlna
rchlonabjaka
Bc. Michal Danek
Aj ke vposlednej dobe bolo uverejnench vie mnostvo
rznych nabjaiek akumultorov, ilo vo vine prpadov o po-
merne zloit, ak nie vemi zloit zariadenia. Vzhadom na vek
mnostvo rznych typov batri vspotrebnej elektronike v domc-
nostiach som sa rozhodol postavi si jednoduch modern nab-
jaku akumultorov, ktor by spala vetky funkcie kvalitnej nab-
jaky sdosiahnutm maximlnej ivotnosti akapacity lnkov.
Zkladnou poiadavkou bola jej univerzlnos pre rzne typy ln-
kov, kontantn nabjac prd, dodaton vybitie pred zaiatkom
nabjacieho cyklu a hlavne automatick odpojenie nabitch ln-
kov po uplynut nabjacieho asu.
Obr. 1. Zapojenie rchlonabjaky
28
jednak riadiaci obvod cez rezistor R10
azrove zniujci meni tvoren
tranzistorom T1, induknosou L1
aSchottkyho didou D8. Prepnaom
S1 menme md riadenia menia
atm regulciu vstupnho naptia.
Vpolohe AO vstupn naptie regu-
lujeme linerne. To znamen, e v-
stupn naptie za didou D8 je z-
visl na vstupnom napt pinu 18
obvodu IC2. Pri tomto reime vznika-
j straty mern bytku naptia na
tranzistore T1, o spsob jeho zahrie-
vanie. Vpolohe SIM meni pracuje so
rkovou impulznou modulciou s i-
niteom plnenia maximlne 79 %. To
znamen, e naptie sa reguluje r-
kou impulzu avstupn naptie je
dan strednej hodnote. Pri tomto re-
ime s straty na polovodii miniml-
ne. Nabjacie lnky s napjan
ztohto menia.
Vekos nabjacieho prdu zisuje-
me bytkom naptia na rezistore R9
ajeho zmenou meme meni vekos
nabjacieho prdu. Pin 2 integrovan-
ho obvodu IC2 sli ako merac vstup
tohto bytku. Regulcia vybjania je
zabezpeen vstupno/vstupnm pi-
nom 17, na ktorom je spolone pripo-
jen spna S4 sbzou tranzistora T3.
Spnaom S4 zahjime proces vyb-
jania lnkov. Po zatlaen tlaidla
zopne tranzistor T3 vDarlingtonovom
zapojen, ktor tvor elektronick z-
a. Po otvoren tranzistora T3 zane
nim tiec vybjac prd, ktor ma opa-
n smer ako nabjac. Prd spsobu-
je pokles naptia na lnkoch. Pokle-
som naptia pod 1 V na lnok sa
ukon proces vybjania azahji sa
automaticky nabjanie. Pouitm spo-
mnanho cyklu zabrnime pamo-
vmu efektu lnku.
Tlaidlom S3 volme poet pripo-
jench lnkov (vi technick daje).
Tlaidlo S2 sli na vobu mdu na-
bjania, ktor s nasledovn: premos-
tenm S21 povolme reim T/t a
delta-peak, premostenm S22 povol-
me reim T/t alebo delta-peak, pre-
mostenm S23 povolme reim nab-
jania lnkov Li-ion a premostenm
S24 povolme reim nabjania SLA.
Sprvne a bezpen nabjanie akumu-
ltorov zabezpeuje termistor NTC,
ktor m pri teplote 25 odpor 10 k.
Maximlne dovolen oteplenie nasta-
vujeme trimrom P1. Obvod IC2 auto-
maticky prepne zreimu T/t do del-
ta-peak ak termistor zlyh, alebo
vbec nie je pripojen.
Aktulny stav nabjania zistme
prostrednctvom did LED1 a LED4.
Jednotliv funkcie LED s nasledov-
n: LED1 (lt) signalizuje stav rch-
lonabjania, LED2 (erven) sa roz-
svieti za podmienok ak pripojme
skratovan lnky, alebo termistor na-
meral vyiu hodnotu ako je dovole-
n oteplenie, LED3 (zelen) signali-
zuje ukonenie nabjania apodva
informciu onabitch lnkoch, kto-
Obr. 2. Blokov schma obvodu TEA1102
Obr. 3. Doska s plonmi spojmi rchlonabjaky
Obr. 4. Osadenie dosky
29
r mme odpoji. Posledn LED4
(lt) sa rozsvieti so zatlaenm tlai-
dla S4 asignalizuje zahjenie vybja-
cieho procesu. Medzi ostatn extern
siastky integrovanho obvodu IC2
patr kondenztor C4 pripojen na
vstup osciltora. Pri kapacite 220 pF
je frekvencia osciltora 75 kHz. Na pin
20 je pripojen referenn rezistor
R19.
Vntorn truktra obvodu
TEA1102 je na obr. 2. Blok riadiacej
logiky riadi komunikciu medzi jednot-
livmi blokmi azrove riadi proces
nabjania a inicializuje jeho ukone-
nie. Po pripojen napjacieho naptia
alebo batrie zabezpe zahjenie
nabjania. Napjac blok zabezpeuje
napjanie agenerlny reset obvodu.
Blok kontroly nabjania avstupnch
obvodov zdruuje referenn naptie
4,25 V, intern osciltor, obvody pre
riadenie nabjania AO aPWM (SIM),
obvod riadenia vybjania avstup pre
dodaton nastavenie regulanho
naptia (vstup vnaom zapojen
zostal nevyuit). Blok indikcie sta-
vu nabjania aasova obsahuje: ob-
vody pre ovldanie abudenie LED a
asova riaden osciltorom. Uruje
maximlnu dobu nabjania akedy ma
by proces ukonen. 14-bitov pre-
vodnk A/D umouje vzorkovanie na-
ptia v reime delta-peak.
Kontrukcia
a oivenie
Osate dosku s plonmi spojmi
vetkmi siastkami. Osate najprv
najniie siastky apokraujte
vsmere knajvym. Niekokokrt sa
presvedte, i sa na doske s plon-
mi spojmi nevyskytuj iadne skraty.
Stabiliztor IC2 atranzistory T1 aT3
opatrite chladiom. Jednotliv puzd-
ra tranzistorov a stabiliztora musia
by oddelen. Vhodnou izolanou
podlokou zabrte premosteniu jed-
notlivch puzdier.
Objmku obvodu IC2 zatia pone-
chajte von. Zapojenie pripojte bu
na striedav, alebo jednosmern na-
ptie (vi technick daje). Voltmet-
rom sa presvedte, i naptie pred
stabiliztorom IC1 nepresahuje +25 V
aza stabiliztorom nepresahuje
+15 V. Ak je napjanie zo stabilizto-
ra vporiadku, zasute do objmky in-
tegrovan obvod. Premostite prepna-
e poda tab.1 (nastavte poet lnkov
aspsob nabjania). Nabjac proces
sa zahji bu pripojenm napjacie-
ho naptia, alebo lnkov. Nezabud-
nite oprie olnky termistor, aby sme
zabezpeili tepeln kontakt. Po splne-
n podmienok sa rozsvieti lt LED2.
Zatlaenm tlaidla S4 aktivujeme vy-
bjanie lnkov signalizovan svitom
ltej LED4. Po vybit lnkov nabja-
ka automaticky prejde do stavu nab-
jania. Ak by sa poas nabjania roz-
svietila erven LED2, bu nastal
skrat, alebo bolo prekroen maximl-
ne dovolen oteplenie lnkov. Ukon-
enie nabjacieho cyklu signalizuje
zelen LED3.
Nabjac avybjac prd je okolo 1 A
a je vhodn pre lnky s kapacitou
vou ako 1000 mAh. Pokia by ste
chceli nabja lnky menm prdom,
je potrebn zmeni odpor rezistora R9
(R9 = 100 mV/Inab). V naom prpa-
de 0,1 = 100 mV/1000 mA.
Integrovan obvod TEA1102 som
zakpil ufirmy Nedis-Alset a. s. za
cenu okolo 120 Sk. Zapojenie je po-
merne jednoduch amalo by fungo-
va na prv zapojenie.
Pouit siastky
R1 1 k
R2 62
R3, R4, R5, R6 33 k
R7 750
R8 5,1 k
R9 0,1 /1 W
R10 270
R11 8,2 k
R12 75 k
R13 24 k
R14 130 k
R15 12 k
R16, R17 16 k
R18 80 k (0,1%)
R19 62 k
R20 40 k (0,1%)
R21 16 k (0,1%)
R22 10 k (0,1%)
C1 1000 F/25 V
C2 470 F/16 V
C3 1,5 nF
C4 220 pF
C5 100 nF
C6 470 F/16 V
IC1 78S15
IC2 TEA1102
T1 BD231
T2, T4 BC337
T3 TIP110
D1 KBL06
D5, D6 1N4148
D7 BYD74D
D8 BYV28
LED1, LED4 LED 3 mm, lt
LED2 LED 3 mm, erven
LED3 LED 3 mm, zelen
L1 400 H
NTC1 NTC 10 k (25C)
S1 WWS3G
S2 WWD3G
S3 WWD4G
S4 TS250
Tabuka 1. Ovldanie nabjaky
Spna Popis
S1 prepna medzi mdom SIM alinernym nabjanm
S21 T/t a delta-peak
S22 T/t alebo delta-peak
S23 ak je pripojen lnok Li-ion
S24 ak je pripojen lnok SLA
S31 poet pripojench lnkov NiCd 3, NiMH 3, SLA 2, Li-ion 1
S4 aktivovanie vybjania
Obr. 5. Fotogrfia hotovej dosky nabjeky
30
Stoln
pehrva mp3
Stanislav Mal
(Dokonen)
Obr. 12 a 13. Fotografie vnitnho uspodn pehrvae a zadnho panelu
Formt dat
a pevnho disku
Pehrva je schopen pracovat
slibovolnm diskem nebo kartou
CompactFlash sparalelnm rozhra-
nm ATA skapacitou do 128 GB. Disk
mus bt jumpery nastaven jako mas-
ter (nkter disky vyaduj single).
Pehrva um pracovat se souboro-
vmi systmy FAT32/16/12, take ale-
spo jedna partition disku mus bt
takto naformtovna. Pro HDD dopo-
ruuji vdy vyut FAT32. FAT16 nebo
FAT12 pouijte jen pro ppadnou CF
kartu, kde se tak uspo st kapaci-
ty. Soubory mohou bt libovoln frag-
mentovny. Logick jednotky nejsou
podporovny. Na rozdl od PC, kde je
spe poadovna men velikost
cluster, je pro tento pehrva vhod-
nj pouvat clustery vt. Dvod
je prost maximln dlka naten
skladby nen omezena jej velikost,
ale potem cluster, ve kterch je ulo-
ena. Maximln poet je 98107, co
pi standardnm clusteru 4 kB u FAT32
odpovd zhruba 383 MB. To sice nen
mlo, ale m vt clustery jsou, tm
rychleji se soubory nataj. Ve Win98
lze formtovat napklad programem
fdisk. Ve WinXP je vpkazov dce
kdispozici klasick pkaz format,
kter vak narozdl od verze ve Win98
podporuje nastaven velikosti cluste-
r. Pokud pouijete program Partiti-
onMagic, tak pedevm u mench
disk rozhodn zvolte velikost cluste-
ru run 16 kB a ne automaticky, pro-
toe jinak je program schopn vytvo-
it clustery velikosti 512 B, co je
opravdu mlo.
Vlastn data na disk muste kop-
rovat tak, aby vae adresov struk-
tura mla maximln 2 rovn. Pro-
gramov sice nen problm vytvoit
podporu vce rovn, ale na malm
LCD by bylo dost nepehledn se
vnich pohybovat. Pouit koncepce
je tedy zamlena tak, e v koeno-
vm adresi budou nap. nzvy sku-
pin a druh rove budou nzvy je-
jich alb. Soubory umstn pmo
vkoenovm adresi jsou ignorov-
ny. Viditeln jsou jen, kdy vkoeni
nen dn adres. Druh omezen
je vpotu soubor nebo podadres
na kad adres maximum je 254,
ale vt poet by stejn znesnadnil
listovn.
Podporovan hudebn formty
Mp3 je pehrva schopen pehr-
vat ve formtech CBR, VBR a ABR
sdatovmi toky do 320 kbit/s se ve-
mi bnmi vzorkovacmi kmitoty.
Podporovn je i formt mp3plusV, kte-
r by ml zlepit kvalitu reprodukce
vysokch kmitot pi nich dato-
vch tocch.
WMA je dekodr schopen pehr-
vat sdatovmi toky 5 a 384 kbit/s a
podporovny jsou WMA 4, 4.1, 7, 8 a
9 a tak MBR. Vzhledem ktomu, e
WMA nen stream formt, nelze nijak
jednodue skladby petet vped ani
vzad. VLSI sice vydali plugin, kter
umouje resynchronizaci po zmn
pozice vsouboru, ale vyaduje celkem
znanou spoluprci MCU, navc nen
pln spolehliv pedevm u nich
datovch tok a popravd na nic jin-
ho, ne na nzk datov toky (zzna-
my ei) se WMA moc nehod.
PCM WAV jsou podporovny a do
vzorkovacho kmitotu 48 kHz vech-
ny. Peten je zde bez problmu.
IMA ADPCM formt je podporovn
rovn do 48 kHz, ale podporovn je
jen formt 4 bity/vzorek do 1 kB rm-
c. Peten by mlo fungovat.
Pro MIDI je podporovn jen format
0 a ostatn na nj mus bt pevede-
ny. Jsou podporovny spolyfoni mi-
nimln 20 nstroj souasn. Jed-
notliv nstroje jsou vak zredukovny
jen na 36 zasi 128 a vechny ostatn
jsou njakm zpsobem piazeny
zabudovanm 36. Po stisku tlatka
pro pauzu hraj jet nkolik vtein dl,
protoe je pln vstupn datov buffer
a nejde nijak vyprzdnit. Peten zde
nen podporovno.
Poslednm formtem jsou staik
MOD. Ty jsou namsto dekodrem
VS1003 dekdovny softwarov vlast-
nm MCU. Byl to jeden zmch prv-
nch pokus sAVR a rozhodl jsem se
ho do pehrvae implantovat, pro-
toe cel dekodr zabr jen asi 7 kB.
Podporovny jsou jen nejstar verze
tohoto formtu, co jsou 4kanlov
skladby s15 nebo 31 nstroji. Dky
nzkmu vkonu MCU je pevzorko-
vn provdno jen na kmitotu
19 700 Hz, ale ve probh 16bitov,
take zvuk nen zase tak patn. Sou-
bor me bt maximln 500 kB dlou-
h. Pro del je teba osadit druhou
RAM IC5.
31
Ovldn
Zapnn je realizovno tlatkem,
nikoliv vypnaem. Pro zapnut dopo-
ruuji tlatko podret, dokud se neo-
zve rel ve zdroji. To se vak mus
ozvat prakticky ihned, a pokud ne, je
nejsp nkde vzapojen zkrat. Pli
krtk uknut na tlatko by mohlo
zpsobit patnou inicializaci (pak je
nkdy teba pehrva vypnout run).
Po startu pstroje je na nkolik se-
kund tlatko zablokovno. Po tto
dob stisk tlatka pkazem zastav
pevn disk, ulo nastaven do pam-
ti EEPROM a odpoj napjen.
Po zapnut pehrvae se po dobu
rozten disku zobraz verze progra-
mu. Pokud je disk nalezen, prohled
program jednotliv partition a vybere
prvn, kter je FAT32/16/12. Pokud je
nalezena partition, vstoup program
do menu adrese. Na hornm dku
je zobrazen vybran adres zroot
(koenovho adrese disku) a pod
nm menm fontem vybran podadre-
s. Prvn adres se mn tlatky pro
zmnu skladby nebo rotanm enko-
drem pro hloubky. Podadres se
vybr tlatky pro peten skladby
vped a vzad nebo rotanm enkod-
rem vek. Symbol . na mst ad-
rese znamen, e se bude pehr-
vat pmo obsah adrese vybranho
na hornm dku. Na spodnm dku
displeje se zobrazuje poet naleze-
nch skladeb. Mezi menu adrese a
pehrvnm se pepn tlatkem AD-
RES. Ihned po vstupu zmenu ad-
rese se zane pehrvat prvn sklad-
ba vybranho adrese (pokud nen
pehrva zastaven tlatkem PLAY).
Pi pehrvn skladby je na hor-
nm dku zobrazen jej nzev podle
zvolenho mdu a na spodnm pozi-
ce ve skladb, resp. zvolen informa-
ce o skladb. Bhem pehrvn
skladby maj rotan enkodry HLA-
SITOST, HLOUBKY a VKY stan-
dardn funkci neboli regulaci hlasitos-
ti vek a hloubek. Aktuln nastaven
se na zvolen as graficky zobraz na
displeji. Skladbu lze mnit pslun-
mi dvma tlatky, a pokud to pehr-
van formt umouje, lze tlatky pro
posuv ve skladb skladbu petet
vped i vzad. Po dosaen konce ad-
rese zane hrt opt prvn skladba.
Poslednm tlatkem je PLAY. Toto tla-
tko mlo pvodn pouze pepnat
mezi stop a play. Pauza pvodn ne-
byla zamlena, protoe to u nkte-
rch formt bylo problematick. Na-
konec jsem problm vyeil, take bylo
teba pro stvajc tlatko piadit je-
t tet funkci - PAUSE. Nyn se tedy
krtkm stiskem tohoto tlatka pe-
pn pauza/play. Delm stiskem se
skladba zastav (stop).
Hlavn menu
Do tohoto menu se vstupuje i vy-
stupuje stiskem tlatka MENU, a to
zmenu adrese i bhem pehrv-
n. Vmenu maj rotan enkodry opt
alternativn funkce. Msto regulace
hloubek se pepnaj poloky menu a
msto vek se ovlivuje hodnota po-
loky. Do podmenu, kter je indikov-
no hvzdikou vpravo nahoe na LCD,
se vstupuje i vystupuje stiskem tlat-
ka ADRES (VYBRAT). Nkter po-
loky menu vyaduj potvrzen tlat-
kem OK, co je alternativn funkce pro
tlatko PLAY. A nyn u kjednotlivm
polokm menu a jejich funkci.
Nastaven zvuku vpodmenu lze
nastavovat hlasitost, hloubky a v-
ky. Navc dky digitlnmu proveden
korekc lze zvolit kmitoet, do kter-
ho jsou hloubky zesilovny, a pro v-
ky kmitoet, od kterho jsou zesilo-
vny nebo zeslabovny. Posledn
polokou je nastaven hudebnho efek-
tu surround, co nen nic jinho, ne
invertovn levho kanlu.
Vizualizace vpodmenu lze nasta-
vit formt zobrazovn jmna pro jed-
notliv formty. Pro mp3 je zde pod-
pora standardnch tag ID3v1 a
novjch ID3v2.3, u kterch je pod-
porovno jednak klasick kdovn
CP1250, ale i vybran znaky z uni-
code. Pro WMA soubory je zde pod-
pora pouze pro ASF standard tag.
Zde nezaruuji plnou funknost
(Microsoft m ke svm WMA dost
patnou dokumentaci.) Opt jsou pod-
porovny vybran znaky zunicode.
Pro MIDI a WAV soubory jsem vytvo-
il doufm pln funkn podporu pro
RIFF standard info a RIFF ID3v2.3
tag. No a konen pro MOD je pod-
porovn nzev uloen vsouboru. Pro
kad zformt si lze vybrat, kter
ztag, ppadn vjakm poad zob-
razovat. Nzev vytvoen ztagu je
vdy ve tvaru: Artist/Band - Title.
Pokud nen dn tag nalezen, je na-
teno jen jmno souboru. Dal po-
lokou je zpsob zobrazovn ve
skladb. Pozice ve skladb je zobra-
zovna pouze graficky a lze si vybrat
buto jen tento ukazatel, nebo zmen-
en ukazatel a nkter zinformac.
Dal polokou je formt zobrazovn
nzv soubor, kde si lze vybrat bu-
to star DOS nzvy sdlkou nzvu
8 psmen, nebo novj LFN nzvy
sdlkou a 91 znak spodporou vy-
branch znak UTF16 kdovn (od-
no unicode). Dal polokou lze na-
stavit dobu, po kterou na LCD zstv
daj o nastaven hlasitosti, hloubkch
nebo vkch. Dal polokou je typ
VU-metr pro MOD. Posledn polo-
kou je zpsob rolovn dlouhch
nzv po LCD. Buto se posunuj po-
d zprava doleva, nebo se mohou po-
hybovat stdav tam a zpt.
Rozen nastaven prvn polo-
kou zde je monost peskakovn
przdnch podadres, co me
zrychlit ovldn, ale pokud je v adre-
si hodn przdnch podadres,
me to dky nzk rychlosti MCU tr-
vat dost dlouho. Dal polokou je
monost rozen ovldacch prvk
pro zmnu podadres tak, aby se
jimi mohl mnit i koenov adres.
Dalmi polokami je nastaven MUTE
signlu. Jednak si lze vybrat, zda m
bt MUTE aktivn pi sepnutm T1
nebo rozepnutm T1. Dle si lze defi-
novat asy pro pedstih MUTE sign-
lu ped resetem dekodru, pedstih
uvolnn resetu ped uvolnnm MUTE
a nakonec zpodn od uvolnn
MUTE do zatku pehrvn sklad-
by. Nsleduje nkolik poloek pro
MOD. Lze si vybrat zpsob resamplin-
gu, zakzat efekt vibrto, definovat
povolen skoky, provdt jemnou t-
novou korekci a nastavit oddlen ka-
nl. Dal polokou je vbr zpso-
bu azen soubor a adres. Pi
vypnutm azen jsou poloky azeny
podle fyzickho umstn na disku.
Druhou monost je azen podle prv-
nch 4 znak DOS nzvu, co vti-
nou postauje, a nakonec lze zapnout
azen podle 10 znak dlouhho n-
zvu (LFN). Tato metoda u vak u vt-
ho potu azench poloek bude tr-
vat dle. Zmnu nastaven je teba
potvrdit stiskem OK restartuje se
pehrva. Nakonec lze v tomto pod-
menu nastavit, zda se pi vypnn
pehrvae m ukldat nastaven do
EEPROM.
Informace o souboru v podme-
nu je vidt dlka souboru vkB a b-
hem pehrvn lze sledovat pozici
vsouboru opt vkB. Dle je vidt po-
et cluster obsaench vsouboru,
datum a as posledn zmny nebo
vytvoen souboru. Nakonec je vidt
formt prv zobrazovanho nzvu.
Systmov informace zde se nic
nenastavuje, ale lze si zde prohld-
nout nkter informace o disku, vy-
bran partition, velikost extern SRAM,
verzi firmware a kontakt na m.
Md vbru skladeb skladby lze
buto pehrvat cyklicky vjednom ad-
resi nebo cyklicky ve vech adres-
ch. Vdruhm mdu se vlastn cel
disk chov jako jeden adres.
Jazyk zde si lze vybrat jeden z ja-
zyk, ktermi pehrva komunikuje.
Kdispozici je etina a anglitina.
Partition pokud je disk rozdlen
na vce partition (oddl) naformto-
vanch jako FAT32/16/12, lze vybrat
jin. Po stisku OK se pehrva rese-
tuje a nate zvolenou partition.
Uloit nastaven pomoc tto po-
loky lze run uloit aktuln nasta-
ven. Vyaduje stisk OK.
Speciln nastaven
Do tchto nastaven se dostanete
pi podren pslunho tlatka nebo
kombinace tlatek pi zapnut pehr-
vae.
Konfigurace tlatek - do tto kon-
figurace se vstoup, pokud drte stisk-
nut tlatko pipojen na vstup PF7,
co je na mnou navrenm panelu tla-
tko PLAY. Po zapnut by se na LCD
ml objevit npis Konfigurace tla-
tek. Ihned, jak se objev npis, je
vhodn tlatko pustit, jinak se i pes
oeten zkmit me piadit prvn
funkce. Nsledn je po uivateli po-
adovno stisknut zvolen klvesy
pro kadou funkci, kter se zobraz na
LCD. Po piazen vech se nastave-
n ulo do EEPROM a program nor-
32
mln pokrauje. Toto ocen pede-
vm ti, kte si panel pizpsob.
Mazn EEPROM tuto funkci spus-
tte, pokud podrte tlatka na pinech
PF6 a PF5, co jsou na mm panelu
<< a >>. Tato funkce smae vechno
nastaven mimo konfigurace tlatek
zEEPROM. Hod se vppad, kdy
se vlivem nevhodn zmny programu
nebo pi patn inicializaci pepe st
nastaven na nepovolen hodnoty.
Koenov adres spust se po-
drenm tlatka na pinu PF4, co je
tlatko ADRES. Pehrva pak
bude st soubory pouze zkoenovho
adrese a ignoruje adrese.
Konstrukn proveden
Cel zapojen bylo od zatku na-
vrhovno do konkrtn pstrojov
skky. Plastov nepsob u takov-
to konstrukce zrovna estetickm do-
jmem, take pila ada na hledn
kovovch. Jedinou pijatelnou kovo-
vou skku jsem nael vEZK typ
KK09-23251 svnjmi rozmry
235 x 83 x 257 mm. Bohuel je to kla-
sick pstrojov skka se zkosenm
pedkem, ale po otoen vka elem
dozadu u vypad lpe. Vrobu el-
nho panelu jsem si usnadnil pilepe-
nm potisku na panel a naznaenm
otvor dlkem. Vlastn potisk pro
eln panel jsem pak vytiskl znovu na
flii, prhledn texty jsem podlepil b-
lm paprem a pilepil to na vyvrtan
panel. Jeliko je potisk vyroben p-
mo podle desky stlatky, kter zro-
ve tvo dvojit eln panel, je tmto
postupem zajitno kryt dr vpanelu,
potisku i pesn polohy tlatek. Zde
vak upozoruji, e jsem vyzkouel
nkolik tiskren a eln panel sdlkou
224,5 mm se na jednotlivch tiskr-
nch liil a o 2 mm, take je vhodn
ve tisknout na stejn. Zalaminovn
ttku se mi moc neosvdilo, proto-
e kolem vystiench dr pro tlat-
ka se dost tepily okraje. KDPS
stlatky jsou piroubovny i rotan
enkodry, LCD, zapnac tlatko a
ppadn konektor na sluchtka.
Zadn panel je dost velk, take roz-
hodn zapojte do srie skadm vi-
nutm transformtoru pojistku a po-
kud zbude msto, tak i klasick sov
spna, protoe pi zapnn me bt
pehrva patn inicializovn a pak
je teba ho run odpojit od st. Des-
ka pehrvae je ve skce pro spo-
ru msta piroubovna na kovovm
rmeku nad diskem. U desky zdroje
bych jet doporuil minimln pro
roub umstn nejble sovmu
napt pout plastov distann slou-
pek (nebo i plastov roub).
Seznam soustek
Pehrva:
R1, R14,
R22 a R32 4,7 k, SMD 0805
R2, R33 100 , SMD 0805 *
R3, R4 5 k, trimr PT6V
R5 a R7, R12,
R17, R18 1 k, SMD 0805
R8 a R10, R13,
R16, R19 1,8 k, SMD 0805
R11 4,7 k, R0207
R15 560 , SMD 0805
R20 100 k, SMD 0805
R21 1 M, SMD 0805
R34, R35 22 , SMD 0805
R36, R37 330 , SMD 0805
C1, C2, C12,
C13 22 pF, SMD 0805
C3, C4 10 F/6,3 V, elektro-
lytick radiln,
RM 2,5 mm *
C5 a C8,
C14 a C18,
C27 a C34 100 nF, SMD 0805
C9 a C11,
C19, C26 22 a 47 F/6,3 V,
SMD tantal., vel. C!!!
C20 a C25 47 nF, SMD 0805
C35, C36 10 nF, SMD 0805
TL1 10 H, SMD 1210
Q1 16 MHz, krystal pouzdro
HC49U nebo HC49U-S
Q2 12,288 MHz, krystal
HC49U nebo HC49U-S
D1 1N4148 SMD
IC1 HM628512, SRAM
512 kB DIL32 (GME)
IC2 LE33CD, SMD SO8
IC3, IC4 74HC573, ppadn
74HC574, SMD SO20
IC7 VS1003, pouzdro
LQFP48 **
IC8 Atmega64-16AI,
SMD TQFP64
LCD EL16032A,
adi ST7920 ****
Rotan enkodry P-RE20, P-RE24
nebo P-RE30 ***
Pi rozen RAM:
IC5 HM628512, SRAM
512 kB DIL32 (GME)
IC6 74HC04, SMD SO14
* viz text
** vR lze zakoupit pes internet na
adrese http://www.snailinstruments.com/
cze/mp3chips/
*** lze zakoupit u GME, pro hlasitost
doporuuji P-RE30 (slo udv poet
krok na otku)
**** lze zakoupit pe internet na adre-
se http://obchod.hw.cz/default.asp
Zdroj:
R1 470 , R0207
R2, R8 10 k, R0207
R3 2,2 k, R0207
R4 1 k, R0207
R5, R6 680 , R0207
R7 220 , R0207
C1, C3 4700 F/25 V, elektro-
lyt. RM 7,62 mm
C2 4700 F/16 V, elektro-
lyt. RM 7,62 mm
C4 a C8 100 nF, ker. RM 5 mm
C9, C10 47 F/16 V, elektro-
lyt. RM 2,54 mm
C11 330 nF/250 V AC X2
D1 a D8 1N5822
D9 a D12 1N5819
D13 1N4148
D14 1N4004
D15 3,9 V Zenerova dioda,
teba BZX55/3V9
T1 TIP121
T2 BC547
IC1 78S05
VR1 TL431
OK1 CNY17
RE1 rel MZPA9212
S1 tlatko P-B11SW (GME)
Po1 1 A, rychl pojistka
pro vinut 230 V
Po2 1,6 A, pomal (7 V)
Po3 2,5 A, pomal (14 V)
Po4 pojistka pro napjen
zesilovae podle vkonu
Chladi: Pro T1 a IC1 jsem pouil
spolen CHL205E/60 (EZK)
Napjec transformtor: primrn vinut
230 V, sekundrn 7 V/1,5 A, 14 V/
/1 A (3 A krtkodob pi rozbhu
disku), vppad zesilovae jet
njakch alespo 12 V/1 A. Kon-
krtn se takov transformtor nej-
sp nepoda sehnat, take bude
teba pevinout sekundrn vinut.
Vm konstrukci jsem pouil klasic-
k bezpenostn transformtor
srozmry jdra 76 x 36 x 65 mm,
kter vkonov vyhovuje a vech-
na 3 vinut se vejdou (sice tsn,
ale pece). Poet zvit na volt
jsem uril podle pvodnho napt
zvolenho vinut a potu jeho z-
vit pi odvjen. Na vinut 7 V jsem
pouil lakovan drt s prmrem
asi 0,75 mm, na 14 V drt 1 mm,
na vinut k zesilovai drt asi
0,6 mm. Nzkonapovou st
zdroje lze samozejm pepracovat
pro jin napt, nebo pro napjen
zjednoho vinut (za cenu velkho
ztrtovho vkonu na stabilizto-
ru 5 V).
Panel:
D1 a D7 BAS32 SMD
S1 a S7 DT6
Kovov pstrojov skka se pro-
dv vEZK a m oznaen KK09-
23251.
Zvr
Popsan konstrukce by se mla pa-
rametry audiovstupu rovnat bn
vyrbnm pehrvam a dky rota-
nm enkodrm je relativn pohodln
na ovldn. Vechny soustky, vet-
n pstrojov skky a napjecho
transformtoru lze strochou tst
podit do 3000 K (bez koncovho ze-
silovae a disku). Dky SMD osazen
a sovmu napt ve zdroji tato kon-
strukce rozhodn nen vhodn pro za-
tenky.
Prameny
[1] Katalogov list ATmega64,
www.atmel.com
[2] Katalog. list VS1003, www.vlsi.fi
[3] VS10xx AppNotes, www.vlsi.fi
[4] Aktualizovan verze firmwaru:
http://elektronika.kvalitne.cz/
AT ME L / MP 3 p l a y e r H D D /
MP3playerHDD.html
[5] Firmware v1.0 + vkres potisku
panelu, www.aradio.cz
33
POCTACE
a INTERNET
Rubriku pipravuje ing. Alek Myslk, INSPIRACE, alek@inspirace.cz
VIRTUAL LAB
Virtual Lab je software emulujc skenovac elektronov mikroskop (SEM). Vypad podobn, jako
vlastn software elektronovho mikroskopu, a umouje tak nm bnm smrtelnkm zat ten pocit
tiscinsobnch zvten rznch organism, minerl, bakteri nebo teba integrovanch obvod. Samo-
zejm muste k tomu mt pipraven potebn vzorky, kter byly pedtm naskenovny opravdovm
elektronovm mikroskopem. Zatm je jich k dispozici 64.
Virtual Lab umouje prohlet vzor-
ky podobn, jako byste to dlali v oprav-
dovm mikroskopu pejdt do rz-
nch mst vzorku, nastavovat osvtlen,
jas a kontrast, mnit zvten (a do
3600x), zaostovat do rzn hloubky
(pokud to vzorek umouje).
Software Virtual Lab je naprogramo-
vn v jazyce Java a lze ho tak pouvat
na kterkoliv platform, kter Javu pod-
poruje.
Pmo k softwaru jsou pidny dva
vzorky k prohlen, dal si pak mete
sthnout z Internetu (ve je zdarma, jde
o projekt americkho NASA Kennedy
Space Center). Soubory se vzorky jsou
samozejm dost velk, od 5 a do
300 MB i vce. Kad obrzek (vzorek)
je sloen z velkho potu (nkolika tisc)
malch obrzk o velikosti 256 x 256
pixel, z nich se na obrazovce vsled-
n obraz skld.
Mete si sthnout i animovanou
pruku, podrobn vysvtlujc funkci
skenovacho elektronovho mikrosko-
pu a prci s nm, a ptiminutov video,
ukazujc ppravu rznch vzork na
skutenm SEM.
Ovldn programu
Program spustte kliknutm na sou-
bor VirtualLab.jar (nebo na soubor
ApplicationLauncher.jar).
Ovldac panel je simulac skute-
nho rozhran elektronovho mikrosko-
pu. Vdy jsou k dispozici ovldn navi-
gace, nastaven jasu, kontrastu, volba
zvten a nstroje pro anotace. Podle
typu vzorku se pak v ovldacm panelu
34
mohou objevit i nkter dal funkce
vetn vyhodnocovacch.
Vzorkem se pod oknem programu
pohybuje tak, e umstte kurzor do
obrzku a stisknete prav tlatko myi.
Podle toho, kde se kurzor nachz, se
obrzek posune opanm smrem (po
teoretick pmce, prochzejc mstem
kurzoru a stedem obrzku). m je kur-
zor dle od stedu, tm rychlej je po-
sun obrzku.
Zvten se nastavuje bu z nabdky
v ovldacm panelu, nebo jednodue
rolovacm tlatkem na myi (pi kurzo-
ru myi umstnm v obrzku).
U nkterch vzork (jsou-li tak pi-
praveny) lze zaostovat do rzn hloub-
ky pozorovanho subjektu, stejn jako
u skutenho mikroskopu.
V obrzku lze i mit. Pouijete k to-
mu mrku seku s selnm da-
jem v levm hornm rohu obrzku. Lze
ji kurzorem myi pesunout na kterko-
liv msto obrzku, tahnm za jej kon-
ce je lze posunout do poadovanho
msta a seln daj uprosted seky
ukazuje neustle aktuln rozmr. Tako-
vch mrek lze stejnm zpsobem
vytvoit v obrzku libovoln poet. Vlevo
dole jsou prbn zobrazovny aktul-
n souadnice kurzoru myi.
K dispozici je dle sada nstroj pro
anotace do obrzku lze kreslit ry,
obdlnky, elipsy a pst npisy. Voliteln
jsou tlouka a barva ry a typ psma.
Se zakreslenmi objekty lze i pozdji
pohybovat a upravovat je. Jsou v samo-
statn vrstv a vechny takto vytvoen
anotace lze uloit do samostatnho
souboru (typu XML) a kdykoliv pozdji
opt z tohoto souboru k pslunmu
obrzku nahrt.
U nkterch vzork (nap. psek
z Kostariky na obrzku vlevo) jsou k dis-
pozici i dal funkce zde lze teba ba-
revn rozliit chemick sloen a k vy-
znaenmu bodu nebo oblasti zobrazit
graf spektrln analzy, je tak mon
mnit prhlednost zobrazen.
Data
Zatm hotovch 64 vzork k prohl-
en reprezentuje celkem 45 gigapixel
obrazovch dat, ped kompres tedy
ctyhodnch 126 GB dat.
Mezi vzorky jsou nap. kousek me-
teoritu, psek, rzn horniny, rzn
hmyz, paraziti, bakterie, chip Pentium
Skenovac
elektronov
mikroskop
Philips XL-30
Fluorescenn
mikroskop
Zeiss
Axiovert 100
Po sputn Virtual Lab se zobraz v horn sti okna vzorky, kter jsou ji ve vaem potai
k dispozici, v doln sti okna pak vzorky, kter lze sthnout z webu. Po zvolen vzorku (klik-
nutm) se vzorek zobraz ve virtulnm mikroskopu (viz obrzek dole)
Pracovn okno virtulnho mikroskopu v softwaru Virtual Lab. Po prav stran je ovldac
panel k nastaven zkladnch funkc mikroskopu a vzhledu pozorovanho obrazu.
35
a dal integrovan obvody, krystaly,
vzorky orgn, asy, jednobunn or-
ganismy ad.
Vzorky byly pozeny jednak (pe-
vn) elektronovm mikroskopem
Environmental Scanning Electron Mi-
croscope (ESEM) Philips XL-30 (ve
vysokm vakuu), jednak fluorescen-
nm mikroskopem Zeiss Axiovert 100.
Poadavky na pota
Virtual Lab potebuje Java Runtime
Enviroment pokud ho ji v potai
nemte (je zapoteb i k funkci javovch
aplikac na Internetu), lze si ho zdarma
sthnout z webu www.sun.com.
Pota by ml mt alespo 256 MB
operan pamti RAM a pevn disk
s dostatkem msta na stovky megabaj-
t dat vzork. Software bude pracovat
samozejm tm lpe, m rychlej bu-
de procesor a pevn disk potae,
u disku je dleit i jeho dobr defrag-
mentace.
Software Virtual Lab vyvinulo NASA
Kennedy Space Center. Vzorky k pro-
hlen jsou dlem Beckmanova Insti-
tutu na univerzit v Illinois. Software
si mete zdarma sthnout z webov
adresy http://learn.arc.nasa.gov/vlab/
download.html, obrazov data se sta-
huj z adresy http://virtual.itg.uiuc.edu/
data/.
Men v zobrazenm vzorku Monosti anotac v zobrazenm vzorku
Nabdka dostupnch vzork z rznch obor k prohlen v softwaru Virtual Lab. Ke kad-
mu vzorku je k dispozici strun popis a zkladn data o jeho pozen. Vzorky lze zdarma
sthnout z webov adresy http://virtual.itg.uiuc.edu/data/
Nzorn seznmen s funkcemi elektronovho mikroskopu Webov strnky NASA vnovan softwaru Virtual Lab
http://learn.arc.nasa.gov/vlab/
36
IP KAMERA
Webov kamery, kter se pi-
pojuj k PC obvykle pes USB, se
staly dky sv lci ji astm vyba-
venm potae. Pouvaj se hod-
n pi komunikaci, aby se komu-
nikujc navzjem vidli, asto jimi
nkte nechvaj nahldnout do
svho soukrom. Jejich nevho-
dou je, e funguj pouze pi zap-
nutm potai. Tuto nevhodu
odstrauj tzv. IP kamery, kter se
pipojuj pmo k potaov sti.
Maj svoj vlastn sovou adresu a ji-
mi snman obraz lze tak sledovat z kte-
rhokoliv jinho potae ve stejn sti
pmo v internetovm prohlei, tedy
bez jakhokoliv specilnho softwaru.
Pokud je kamera pipojena k Internetu
a m stlou znmou IP adresu, lze ji
sledovat odkudkoliv i pes Internet.
Kamera um obvykle poizovat i jed-
notliv snmky a odeslat je automa-
ticky na pedvolen FTP server nebo
na e-mailovou adresu v pedem nasta-
vench asech nebo intervalech. Spe-
ciln software, dodvan ke kamee,
pak dovede sledovat a 4 kamery sou-
asn a snman video nahrvat bu
manuln, nebo v nastavench asech,
nebo kdy zaregistruje jakkoliv pohyb
ve snmku.
Jako pklad pedstavujeme IP ka-
meru Trust NW-7100. V psluenstv
kamery je kovov podstavec, umou-
jc nejen jej postaven, ale i pipevnn
na strop nebo na ze. Kameru lze pak
dky kloubovmu uchycen nastavit
a zafixovat do potebn polohy
Kamera se nastavuje pes webov
rozhran z internetovho prohlee. Na-
staven je pomrn detailn, lze volit rz-
n rozlien, rychlosti snmn, stupe
komprese videa, zabezpeen pstupu
pomoc hesel a pedem povolench ui-
vatel, odesln snmk nebo alarm
ad. Podrobnj technick parametry
jsou uvedeny ve vedlejm rmeku.
Ovldac panel softwaru IPViewSE
Technick parametry
Senzor: Color CMOS
Rozlien: 640 x 480 pixel
Objektiv: f: 6,0 mm, F: 1,8
Citlivost: automatick
Expozice: automatick
Nastaven bl: automaticky
Procesor: RDC R2880
Operan systm: RTOS
Pam RAM: 8 MB
Flash ROM: 2 MB
Nastaven videa:
Komprese: JPEG, 5 rovn
Rozlien: 160x120, 320x240,
640x480
Snmkov kmitoet: 1, 5, 7, 15,
20, auto
S: LAN 10/100 Mb/s,
auto-sensed, Auto-MDIX
konektor RJ-45
Komunikan protokoly: HTTP,
FTP, TCP/IP, UDP, ARP, ICMP,
BOOTP, DHCP, PPPoE, SMTP,
DDNS, UpnP
Napjen: 5 V/700 mA
LED: napjen modr
aktivita oranov
Rozmry: 43 x 69 x 121 mm
Okno kamery softwaru IPViewSE
Video z kamery zobrazen v internetovm prohlei Jedna z nastavovacch webovch strnek (parametry videa)
IP kamera NW-7100
37
AEROCOOL GATE WATCH
Uitenou kontrolu a regulaci
tepelnch pomr v potai pi-
nej rzn panely, umisova-
n do volnch pozic, pstupnch
z pedn strany potae. Krom
toho mohou stereotypn fdn
vzhled potae i ponkud zatrak-
tivnit. Podnikav kutilov je pak
mohou vyut i na jinch mstech
a k jinm elm.
Pedstavujeme vm jeden z nich,
Gate Watch od firmy Aerocool. Zabere
hned dv pozice v potai. Jeho hlavn-
mi funkcemi je men teploty na libo-
voln zvolench tyech mstech (po-
tebn senzory jsou pibalen) a ovl-
dn ty ventiltor, a to bu manuln
nebo automatick v zvislosti na teplo-
tch namench zmnnmi senzory.
Vrobce pedpokld, e budou vyuity
k men a udrovn teploty procesoru,
skn, grafick karty a pevnho disku,
ale je jen na vs, kam senzory umstte
a kde budou ovldan ventiltory. Pro
kad tepeln senzor lze pak samostat-
n nastavit hodnotu, pi kter se spust
zvukov i vizuln alarm.
Na velkm atraktivnm LCD displeji
je zobrazena teplota, nastaven alarmu
a otky ventiltoru pro zvolen (jeden
ze ty) kanl. Pak jsou zde jet indik-
tory kanlu, chodu potae, pepnut
run/automaticky a hlasitosti. Barvu
podsvcen displeje lze pepnat mezi
modrou, ervenou a fialovou (lila).
Akustick alarm se po 30 vteinch od
sputn vypne, ale pokrauje blikn
celho displeje.
Okolo displeje jsou rozmstna tla-
tka pro volbu kanlu (4x), pepnn
run/automaticky, pepnn Celsius/
Fahrenheit, nastavovn otek ventil-
toru a asu, nastavovn alarmu a volbu
barvy podsvcen. Dle je zde regultor
hlasitosti ten nem se zkladn funkc
panelu nic spolenho, ale pokud pes
pslun konektory povedete audio
vstup potae, mete zde nastavo-
vat hlasitost a na displeji se nastaven
i zobrazuje. I tuto funkci by bylo zejm
mon vyut pro nco jinho.
Aby se na displeji pod nco hbalo
(nkomu se to lb), je v panelu Gate
Watch zabudovn i mikrofon a na dis-
pleji indikuj ti sloupeky jeho vstup,
take pokud se v okol panelu ozvaj
zvuky, vka sloupek se mn.
Z podstaty panelu je patrn, e jeho
funkce nejsou dnm zpsobem p-
mo zvisl na potai (snad jen pvod
napjen). Lze ho proto vyut i zcela
mimo pota k indikaci a regulaci teplo-
ty na tyech rznch mstech, msto
ventiltor lze teba zapojit naopak re-
gulaci topnch tles. Potenciometr
hlasitosti lze pak pout teba k nasta-
vovn intenzity osvtlen.
Barvu podsvcen displeje lze tlatkem na panelu mnit mezi modrou, lila a ervenou
Displej panelu Aerocool Gate Watch
Zadn strana panelu a kabely pro propojen
s napjenm (1), ventiltory (2), audio (3) a teplotnmi senzory (4)
38
SOFTWARE K VYZKOUEN
Emerge Desktop
Emerge Desktop je Open Source
(pod GPL) alternativn nhrada plochy
Microsoft Windows (zajiovan Win-
dows Explorerem) pro Windows 2000
a Windows XP. Poskytuje tzv. system
tray (oblast plochy Windows vpravo
dole obsahujc ikony trvale bcch
aplikac), tlatko Start pro pstup k pro-
gramm nahrazuje nabdkami, vyvola-
nmi kliknutm pravho tlatka myi
na plochu.
K emu vm Emerge Desktop bu-
de? K niemu, pokud jste spokojeni se
stvajcm pracovnm prostedm Win-
dows. Pokud rdi experimentujete,
chcete se odliit od ostatnch nebo
chcete pehlednj a jinak uspodan
pracovn prosted, pak ho vyzkouejte.
Hlavn pednost Emerge Desktop je
jeho modularita, umoujc pouvat
(a ppadn doplovat) jen ty funkce,
kter opravdu potebujete, a v podob,
v jak vm vyhovuj.
Emerge Desktop je naprogramovn
v jazyku C++ v OpenSource systmu
MiniGW (utility a kompiltor jazyka C),
co je umonno detailnmi informace-
mi, kter nedvno Microsoft zveejnil
o svm rozhran operanho systmu
Windows. M oteven rozhran (API),
co umouje programovat dal dopl-
ky, applety a aplikace i v jinch syst-
mech, ne je MiniGW.
Jednotliv funkce (applety) mohou
pracovat samostatn nebo integrovan.
Aby spolu navzjem spolupracovaly,
mus bt sputna st Emerge Desk-
top zvan emergeCore. Tyto applety
mohou bt samostatn spoutny sa-
mozejm i v jinch pracovnch proste-
dch (nezamovat s operanmi sys-
tmy!), tzn. i v klasickm prosted
Windows.
Vce se o projektu dozvte na jeho
webovch strnkch http:/emerge.org,
posledn verzi 3.0.2 si sthnete z adresy
http://sourceforge.net/project/show-
files.php?group_id=114527. Na obrz-
cch jsou pklady pracovn plochy ope-
ranho systmu Windows s Emerge
Desktop. Dal ukzky najdete na ve
uvedenm webu.
Dasher
Dasher je rozhran pro efektivn zp-
sob psan (vkldn) textu. Msto kl-
vesnice pouv vbr znak plynulmi
pohyby z prbn plynule upravovan
nabdky. Je vhodn zejmna tam, kde
nelze pout klasickou klvesnici, tj.
nap. u malch (kapesnch) zazen,
v prostedch ztujcch pouvn kl-
vesnice, a samozejm u handicapova-
nch osob, kter vzhledem ke svm po-
stienm nemohou klvesnici pouvat.
Lze ho ovldat nap. i pohybem hlavy
nebo pouze o.
Rozhran Dasher je efektivn vyui-
teln v ktermkoliv jazyku.
Jak Dasher funguje?
Je to tzv. zooming interface (pibli-
ujc rozhran) ukete, kam chcete
pokraovat, a to msto se zane jakoby
pibliovat (zvtovat) a zobrazovat st-
le vce detail. Oblasti, kter se vm
pibliuj, jsou naplnny psmeny. Text,
kter pete, je urovn tm, kam (do
kter oblasti rozhran) se zamujete.
Aby bylo toto rozhran innj,
pracuje s uritou jazykov specifickou
predikc. Po uritch psmenech nsle-
duj dal s men i vt pravdpo-
dobnost (to se li v jednotlivch jazy-
cch). Psmena, u kterch je pravdpo-
dobnost, e budou nsledovat, jsou
ormovna vt plochou a tud jsou
snze a rychleji lokalizovateln. Nejen
e se tm zvyuje rychlost psan, ale
sniuje se tak i monost peklep, pro-
toe ty pat obvykle mezi mlo pravd-
podobn pokraovn.
Na rozdl od jinch prediktivnch sys-
tm psan (nap. znm T9 v mobil-
nch telefonech) m Dasher vhodu ply-
nulosti, proces psan je plynul, nemu-
ste neustle pechzet z reimu psan
znak do reimu vbru z nabzench
slov (nkde jinde na obrazovce) a zpt.
Systm je navc samouic, dokonce
je zapoteb mu nejdve dt k dispozici
njak del vhodn vybran text ve zvo-
lenm jazyku, aby se sprvn nastavil.
I bhem asu se pak stle lpe pizp-
sobuje vaemu zpsobu psan a i nej-
astji pouvanm slovm.
Uit se pracovat s rozhranm Dasher
je zbavn a chce to nenechat se odra-
dit velice nezvyklm systmem bhem
prvnch minut za 10 minut vs to za-
ne bavit a obvykle ji po plhodin
trninku lze doshnout rychlosti psan
pes 120 znak za minutu (a ruku na
srdce, kdo z vs pe na klvesnici v-
razn rychleji?).
Jet vm to nen jasn? Pedstavte
si knihovnu, obsahujc vechny existu-
jc knihy, seazen abecedn v jedinm
Rozhran Dasher pro neobvykl zpis textu
Dva pklady toho, jak nestandardn me vypadat pracovn plocha Windows XP s vyuitm programu Emerge Desktop
39
reglu. Knihy, jejich prvn psmeno je
A, jsou nejvce vlevo, ty s psmenem
Z nejvce vpravo. Prvn kniha zan
AAAAAAAAA, o kus dl vpravo je kniha
zanajc psmeny Akustika, jet dl
vpravo Amatrsk radio atd. Pete tak,
e vlastn nepete, ale vybrte to, co
se vm hod (jakoby ve u bylo nkdy
napsno). Je to podobn nap. vyhled-
vn jmen v telefonnm seznamu. Proto-
e nkter kombinace psmen a slov
dvaj vznam, jsou pravdpodobnj,
a jin jsou mn pravdpodobn a ne-
pravdpodobn, bere Dasher tuto sku-
tenost v vahu tm, e nkter knihy
v reglu jsou vt a samy se nabze-
j, jin jsou zase men a nhodn o n
ani nezavadte.
Pokud vm to ani te jet nen jas-
n, na webovch strnkch Dasheru
www.inference.phy.cam.ac.uk/dasher/
najdete nkolik animovanch pklad
i videoklip. A protoe soubor s progra-
mem m pouze asi 0,5 MB, nen nic
snazho, ne to zkusit je to freeware
(zdarma) a sthnete si ho z adresy
www.inference.phy.cam.ac.uk/dasher/
download.html). Existuje i verze pro ka-
pesn potae.
Takto probh zpis v rozhran Dasher vlevo slovo demonstration, vpravo slovo object (jde o statick snmek dynamickho procesu)
Zpvnktor
Zpvnktor je softwarovou obdobou
osobnch zpvnk, kter maj zejmna
kytarist asto cel ivot a neustle do
nich dopluj nov psniky s pslun-
mi kytarovmi akordy.
Psn jsou uloeny v jednom samo-
statnm souboru (databzi), kde s nimi
lze pracovat (upravovat, pidvat, ma-
zat). Takovch databz mete mt v-
ce. Program m velmi rychl vyhled-
vn podle jakkoliv sti textu to je
velice praktick, asto si toti lovk
neme vzpomenout na nzev psniky.
Psniky lze adit podle hudebnch sku-
pin, kter je hraj nebo podle nkterho
ze zkladnch daj v tabulce.
Pknou funkc je transpozice, tlat-
ky v nstrojov lit lze mnit tninu
psniky a tm i akordy, kter se u psni-
ky zobrazuj. Krom posun nahoru
a dol zde jsou i tlatka pro originln
tninu a nejsnze hrateln doprovod.
Zpvnk nem smysl bez psniek
a dlouho k nmu autor poskytoval data-
bzi vce ne 10 000 psn. asem se
ale ukzalo, e nkterm autorm to
asi vadilo a stovali si na poruovn
autorskch prv. Take na webu progra-
mu nyn tato databze nen, ale budete-
li hledat, na Internetu ji najdete.
Velikost, typ a barvu psma, kterm
se psniky v okn programu zobrazuj,
lze nastavovat. Pokud si tak ped sebe
dte na dohled notebook a nastavte
dostaten velk psmo, mete hrt
a zpvat bez zadrhvn.
Z psniek lze snadno dlat libovoln
vbry (oznaovnm nzv v tabulce).
Ty lze pak v nkolika rznch formtech
exportovat do soubor nebo tisknout
(kompletn nastaviteln vzhled).
Program Zpvnktor autora Jana
Prochzky najdete na webov adrese
http://zpevnik.net nebo jako OpenSour-
ce projekt na http://developer.berlios.de/
projects/zp7.
Program Zpvnktor obshne tisce psniek se snadnm vyhledvnm
Dasher m i verzi pro kapesn potae
40
ZAJMAV WEBY
www.puzzle-shop.de/loesung.html
www2.vo.lu/homepages/phahn/default.htm
www2.vo.lu/homepages/phahn/puzzles/
woodpuz.htm
http://johnrausch.com/
SlidingBlockPuzzles/
modern.htm
http://johnrausch.com/
SlidingBlockPuzzles/
default.htm
www.rubiks.com/cube_online.html
Jsou przdniny a tedy as pro relaxaci mozek se naopak me trochu pocviit. Je to u 27 let, co
se stala Rubikova kostka nejpopulrnjm hlavolamem svta vech dob. Dodnes m sv pznivce,
kluby a soute, svj svtov rekord (23 vtein), sv weby.
Na webu svho tvrce Erno Rubi-
ka www.rubiks.com/cube_online.html
(a i na jinch webech) je jej pln funkn
online hrateln podoba (jako javov
applet). Podrobn popis postupu, jak
kostku sloit, je nap. na nmeckm we-
bu www.puzzle-shop.de/loesung.html.
Matematicky je dokzno, e k jejmu
sloen nen teoreticky nikdy zapoteb
vce ne 18 tah. Na webu Patricka
Hahna www2.vo.lu/homepages/phahn/
puzzles/rubik.htm zjistte, e E. Rubik
stvoil mnoho jinch hlavolam, a na-
jdete zde i dal zajmav tipy a odkazy
na procvien mozku. M zde i ukzky
hezkch komernch devnch hlavo-
lam (www2.vo.lu/homepages/phahn/
puzzles/woodpuz.htm). Dalm sbra-
telem hlavolam je John Rausch, na
jeho strnkch http://johnrausch.com/
SlidingBlockPuzzles/default.htm pop.
/modern.htm najdete nap. mnostv
(online hratelnch) tzv. oupacch
puzzle.
41
TECHNICK ZAJMAVOSTI
Ergonomick klvesnice
od Microsoftu
Posledn model ergonomick kl-
vesnice od Microsoftu nese oznaen
MS Natural Ergonomic Keyboard 4000.
Pipojuje se pes USB (ppadn s re-
dukc na PS/2). Krom bnch klves
m 16 specilnch pro ovldn interne-
tovho prohlee, e-mailu, audio pe-
hrvae nebo pro spoutn individul-
n nastavench program. V polovin
psac sti klvesnice je umstn knipl
s polohami + a -, kterm lze zvtovat
(zmenovat) zobrazen strnky.
Linksys WMA-11B
Pstrojek k bezdrtovmu propojen
potae s televizorem nebo hifi sou-
pravou, umoujc na tchto zaze-
nch pohodln pehrvat hudbu a ob-
rzky z potae. Dodvan software
a dlkov ovlada zajist opravdu zm-
nn pohodl, na obrazovce televizoru
lze z OSD menu ovladaem snadno vy-
brat skladby pop. obrzky.
kon je 16 dBm, zisk dodvan antnky
1,5 dB, monost ifrovn 64 a 128
WEP, rychlost penosu je ale pouze
11 Mb/s. Patrn proto, e nen podporo-
vn standard 802.11g (54 Mb/s), neu-
mouje zazen bohuel penos videa.
Podporovan formty pro hudbu jsou
MP3 a WMA, pro obrzky a fotografie
JPG, TIF, GIF a BMP.
Rozmry jsou 160 x 190 x 50 mm,
cena se pohybuje okolo 3500 K.
K propojen s televizorem a/nebo
zesilovaem je k dispozici konektor pro
S-video a ti konektory cinch pro lev
a prav kanl audio signlu a kompo-
zitn videosignl. Propojen s potaem
zajist WiFi (monost pipojen jin an-
tny pes konektor R-SMA) nebo bn
Ethernet (konektor RJ-45). Vyslac v-
Zapojen Linksys WMA-11B
OSD menu na TV z Linksys WMA-11B
Genius Wireless Pointer
Univerzln rdiov dlkov ovld-
n Genius Wireless Pointer pro prezen-
tace a multimdia disponuje vesmro-
vm ovladaem a dvma tlatky pro
ovldn kurzoru myi, otonm tlat-
kem pro listovn nebo nastaven hlasi-
tosti, temi multifunknmi tlatky a ve-
stavnm laserovm ukazovtkem.
Me pracovat ve dvou mdech pre-
zentanm, kdy lze snadno ovldat la-
serov ukazovtko, posouvat zobrazen
prezentace a listovat strnkami, nebo
multimedilnm, kdy umouje spou-
tt a zastavovat pehrvn audio/vi-
deo soubor a regulovat hlasitost.
Ergonomick klvesnice Microsoft
Natural Ergonomic Keyboard 4000
AVM FT7150D
Modern technologie se zanaj in-
tegrovat do vceelovch zazen.
Pstroj AVM FT7150D je kombinac
routeru, WiFi, modemu DSL a telefonu
DECT, kterm lze telefonovat jak pes
bnou telefonn linku, tak i pes Inter-
net (VoIP, SIP). Pi hovoru pes Internet
rozdluje zabudovan router ku ps-
ma tak, aby byla zajitna dobr kvalita
hovoru. Pota lze pipojit k Internetu
pes LAN (kabelem, konektor RJ-45)
nebo pes WiFi (125 Mb/s). K dispozici
je i port USB 2.0, pes kter lze do po-
taov st pipojit pamov Flash-
Disk, extern pevn disk nebo tiskrnu.
Penosn st m barevn displej,
digitln odpovda, adres pro 200
kontakt. S nabitou bateri vydr tden
v pohotovostnm reimu a 17 hodin ho-
voru. K zkladn lze pihlsit i dal
standardn telefony DECT. Cena se
pohybuje okolo 6000 K.
Univerzln komunikan zazen FT7150D
Genius Wireless Pointer
Klvesnice m rozmry
500 x 255 x 66 mm.
Cena OEM je 825 K,
samostatn stoj
1275 K.
Miniaturn rdiov pijma k PC m
tvar i proveden malho flash disku do
USB portu potae a lze ho zcela scho-
vat do tla dlkovho ovladae pro
snadn transport. Propojen funguje a
na vzdlenost 7 metr. Dky radiovmu
penosu nen nutn mit ovladaem na
senzor pijmae, jako u ovlada s in-
fraervenm penosem.
Ovlada je napjen dvma baterie-
mi typu AAA. Cena na naem trhu je
okolo 1050 K.
42
Historick radioklub eskoslovensk (HRS) zve vechny
pznivce historick techniky na Den otevench dve svho sd-
la a depozite klubovn sbrky v Teti, kde si mete prohld-
nout nejen historick rdia, televizory, gramofony i magnetofo-
ny, ale tak rozhlasov a televizn vyslae, pouvan na naem
zem v poslednch 50 letech. K vidn budou mj. dnes ji vzc-
n krtkovlnn soupravy KRV1, KUV3/5 i KTV 50.
Den otevench dve depozite HRS se kon o vkendu
12. a 13. srpna 2006. V nedli bude na pilehlm ndra insta-
lovna vstava z vybranch expont, m se Historick radio-
klub eskoslovensk pipojuje k akci Parn lto v Teti. Jak ji
nzev napovd, budou jezdit historick parn vlaky a hrt hud-
ba. Kde ns najdete: Ndran 1394/53, Te. Bli informace
na www.radiojournal.cz nebo na telefonu 603 936 213.
Pokud do Tet zavtte i mimo tento termn, mete navt-
vit mstn muzeum - Schumpeterv dm, kde jsou t vystaveny
exponty ze sbrek HRS v rmci vstavy Na rdiovch vl-
nch, kter potrv do 3. z 2006 (oteveno denn od 9 do 12
a od 13 do 17 h).
RDIO HISTORIE
Dosah tchto radiostanic vzhle-
dem k pouitm kmitotm zvis na
ternu mezi korespondujcmi stani-
- pi pouit zvsn antny ve vi
asi 5 a 6 m a 25 km,
- pi pouit v automobilu za jzdy asi
6 a 8 km.
V souprav radiostanice je k dis-
pozici celkem 5 rznch antn a pro-
tivhy pro rzn ppady vyuit.
Pokud se pro retranslaci vyuvaly
dv stanice stejnho typu, musely
pracovat s kmitotovm rozdlem nej-
mn 200 (100) kHz, u typu R105
150 kHz pi vzdlenosti obou stanic
alespo 100 m se vzjemnm propo-
jenm telefonn dvoulinkou. Krom
nhlavn soupravy me radista vyu-
t i mikrotelefon nebo pipojit telefon-
n linku. Nominln napt akumul-
torov baterie je 4,8 V, odbr pi
pjmu 1,6 (0,85) A a pi vysln
3 (1,85) A (v reimu retranslace pak
2,2 A). Podle typu pouitch bateri
byla provozn doba 12 (17 a 21) ho-
din pi pomru pjem - vysln 3:1 a
s akumultory typu 2NKN24 (2NKP20,
2NKP24). Hmotnost kompletu radio-
stanice 21 (14) kg, hmotnost pln
transportn bedny vetn psluen-
stv asi 46 (40) kg. Rozmry vlastn
radiostanice 230 x 385 x 365 (170 x
310 x 325) mm (, v, d). Zmna kmi-
totu po 5 min. od zapnut radiostani-
ce je rzn - od 8 do 4 kHz podle
typu. Pesn nastaven kmitotu u-
mouje vestavn kalibrtor. Teplot-
n zvislost pijmae nepevyuje
140 Hz/C. Vf vkon radiostanice je
1 W (definovn je proud 140 mA do
antny s nominln impedanc 50 ).
Radiostanici je mon tak do vzd-
lenosti asi 2 km ovldat dlkov
pomoc telefonnho pstroje pi vz-
jemnm propojen telefonu a radio-
stanice dvouilovm metalickm ve-
denm.
Na obr. 4 jsou schematicky na-
kresleny jednotliv dly, kter jsou
soust transportn bedny (popsny
jen nkter).
cemi, ale pokud napt baterie ne-
kleslo pod 4,4 V, ml bt:
- za chodu s prutovou antnou 1,5 m
a 6 km,
- pi provozu s antnou s protivhami
do 10 km,
Novodob inkuranty
R105, R108, R109
(Pokraovn)
Technick parametry
Historick radioklub eskoslovensk vs zve na vstavu v Teti
(Pokraovn) QX
Ren Melkus
Obr. 4. Sestava R105: 1 - vlastn stanice; 2 - sluchtka s mikrofonem; 3 - vy-
cpvka (amortizr); 4 - ppravek k noen; 5 - prutov antna a dv akubaterie
s kabely; 6 - protivha (3 prvky); 8 - nhradn rovky ke stupnici; 9 - kl
k akubaterim; 10 - roubovky; 11, 13, 20, 21 - antny s psluenstvm;
14 - paprsky protivhy; 16 - izolan pska; 19 - mikrotelefon
43
Proti popisu mechaniky a zapojen
nebylo zpotku co namtat (PE 3/2006,
s. 44). Snad jen vta o zkratovn rezis-
toru R38 pro zskn vtho nf vkonu
vPE 4/2006, s. 44 se mi zd ponkud
neastn. Tam by spe mlo bt, e
rezistor R38, kter je vyuit jen vreimu
nahrvn, je pepnaem 7 zkratovn,
aby stnic mka elektronky E4 mla
sprvn napt (asi 205 V) pro sprvnou
funkci nf koncovho zesilovae. V popi-
su funkce snmacho zesilovae mi chy-
b popis korekn zptn vazby pro zd-
raznn vysokch a nzkch kmitot
(anoda E2, pepna 6, R11, C11, R10
a dle L2, C8 a C2). Pro zdraznn
vysokch kmitot se pro rychlost
9,53 cm/snalad obvod L2 a C8 na
12 kHz. Pi rychlosti 4,76 cm/sse kC8
paraleln pipojuje C2 a rezonann
kmitoet pak vychz na asi 6,5 kHz.
Zdraznn nzkch kmitot obstarv
kondenztor C11, kter zmenuje z-
pornou zptnou vazbu voblasti nzkch
kmitot.
Ksamotnmu schmatu na obr. 5
vPE 4/2006 by mon bylo dobr upo-
zornit na drobnou chybu vzakreslen
pepnae 2, kter by takto vreimu na-
hrvn pouze zkratoval vstup na elek-
tronku E1 a signl od pepna T1, T2
a T3 by se nikam nedostal. Przdn
krouek na schematick znace pep-
nae m bt na pvodu od pepna,
pln krouek na zemnicm pvodu. Je
zajmav, e tato chyba firemn kresli-
ky technick dokumentace byla i v pra-
menu [1] uvdnm autorem. V pozdj-
ch pokynech o zmnch vydanch
vrobcem ji tato chyba nen.
VPE 5/2006 opt na s. 44 se ji n-
jak nepesnosti vyskytuj. Firma AGFA
ve Wolfenu vtehdej NDR si musela
zmnit nzev na ORWO a zaala dod-
vat nov psky smagnetickou vrstvou
na acetylcelulzov podloce pod ozna-
enm ORWO CR 35 a pozdji ORWO
CS 35, oznaen ORWO CRO neznm.
Na tomto mst nutno poznamenat, e
od vrobnho sla 1284301 vrobce
Sonetu Duo zmnil prbhy frekven-
nch charakteristik snmacho a zzna-
movho zesilovae dle tehdy nov nor-
my SN 36 8430, aby magnetofon
pizpsobil pro pouvn tchto psk.
Smyslem tto zmny bylo zdraznn
nzkch kmitot bhem nahrvn a je-
jich omezen vreimu pehrvn, take
pstroje pak byly vce odoln proti indu-
kovanm ruivm naptm (bruen).
Tm odpadla nutnost pouit kompen-
zan cvky L1, kter pak byla vyput-
na. Ke snen ruivho napt pak po-
stailo nastaven pklopnch dvek
kombinovan hlavy a trimr R42 a R43
vhavicch obvodech. Typy pouitch
motork byly nkolikrt mnny, jak
u pvodnho Sonetu, tak i u Sonetu Duo.
Pidnm tlumicho rezistoru R45 560 /
/15 W bylo zavedeno magnetick vyv-
en motoru za elem menho chvn.
Konen schma tohoto magnetofonu
se zakreslenmi dalmi mn dleit-
mi zmnami je uvedeno na nsledujc
stran na obr. 1.
Dle kpopisu funkce nahrvn. e
jde zeslen signl zanody druh triody
elektronky ECC83 pes C10 na bod A,
pepna 6 a dle pes rezistor R27 a ni-
koliv R7, je ze schmatu zejm, kone-
n na te stran ve tetm sloupci je re-
zistor R27 uveden sprvn. e vak jde
signl zkondenztoru C28 na anodu
(pvodn mku) ukazatele EM81 lze
povaovat za nesmysl, zvlt, kdy je
tento pochod znovu popsn ve tetm
sloupci na te stran a zcela sprvn.
Ztextu vprvnm sloupci serilu
o magnetofonu Sonet Duo vPE 6/2006,
s. 43 by mohlo myln vyplvat, e star
zznamy na tomto magnetofonu je nut-
n vdy samostatn smazat. Je vak
samozejm, e pi nahrvn se auto-
maticky ru star zznam, protoe ma-
zac i pedmagnetizan proudy se ge-
neruj souasn. Kodstavci o korekcch
vtomto sle (ji strun popsan jen
vtextu o funkci nahrvn vPE 5/2006)
lze jen dodat, e se korekce uplatuj
pro nzk i vysok kmitoty pi nahrv-
n i pi pehrvn, a sice tak, aby v-
sledn celkov frekvenn charakteristi-
ka byla co nejvce vyrovnan. Obecn
mj. plat, e m vy je rychlost posuvu
psku, tm men ztrty nzkch a vyso-
kch kmitot je nutn korekcemi vyrov-
nvat a tm lze doshnout kvalitnjho
zznamu.
Vdalm textu je vak pekvapujc
pro mne a jist i pro jin tene pamt-
nky odvn tvrzen autora o jaksi
druh generaci magnetofonu Sonet
Duo pod typovm oznaenm TESLA
ANP 201. Autor pouil schma magne-
tofonu uveejnn ve zdroji [2], kter je
kompletn otitno na obr. 8 vPE 6/
/2006 na s. 44. Autor se vak bohuel
ml, nebo vtomto ppad jde o mag-
netofon Sonet, s typovm oznaenm
ANP 201, kter byl pedchdcem
magnetofonu Sonet Duo, o em se ku-
podivu sm autor zmiuje na zatku
svho serilu vPE 2/2006 na s. 44, kde
doslova pe: SONET DUO se stal n-
sledovnkem starho Sonetu, vylepe-
n a sdoplnnm nzvem SONET
DUO. e tomu tak je, konec konc vy-
plv i ze samotnho zdroje [2], kde slo-
vo Duo nen nikdy vysloveno a samotn
nzev SONET je uveden na obr. 8 vle-
vo pod schmatem. Popis a t sch-
mata tohoto magnetofonu, by ponkud
jinak pekreslen, jsou t vpublikaci
[3]. Bohuel vechna dal tvrzen a z-
vry autora serilu a do konce stati vy-
chzej z mylnho a nepodloenho
pedpokladu a jsou tedy mrn eeno
lich, a to vetn textu pod obr. 8.
Magnetofon Sonet se vyrbl spe
krat dobu okolo roku 1959 vTesle
Pardubice. eskoslovensk patent na
ouptkov systm ovldn byl poprv
uplatnn prv na tomto typu. Vtina
mechanickch dl a tvar byla pro oba
typy stejn, rozdly vak pece jenom
byly. Pvodn Sonet byl pouze jedno-
rychlostn ml pouze rychlost 9,53 cm/s.
Stop tlatko nemlo aretaci a bylo je
nutn pi peruovanm nahrvn po
celou dobu pauzy dret stisknut. Pep-
na vstup (mikrofon rdio) byl pouze
pkov, ukryt vprostoru pro ukldn
sov ry, kam byl umstn t jedin
vstupn konektor. Pokud m neklame
pam, mikrofon pro tento magnetofon
byl krystalov.
Schma otitn vPE 6/2006 a t
ve Sdlovac technice 11/1959, s. 438
bylo podkladem pro vrobu magnetofo-
nu Sonet (od vr. . 1206001) a do
jejho konce. Pstroj bhem vroby
prodlal nkolik zmn, jejich hlavnm
dvodem byly spory materilu, mj.
podle nkolika zlepovacch nvrh.
Vechny tyto zmny jsou na tomto
schmatu ji zakresleny. Podstatnj
vznam mlo pepojen kondenztoru
C1 zobvodu vstupnho dlie do m-
kovho obvodu elektronky E1 EF86 a
vyputn oddlovacho kondenztoru
C2 0,22 F. Dal vznamnj zmna,
jejm clem bylo zlepen stability osci-
ltoru a t uputn od nastavovn
mazacho proudu trimrem R39 22 k,
kter byl nahrazen rezistorem R36
22 k. Pro plnost uvdm pvodn
schma (obr. 2 na nsledujc stran)
tohoto magnetofonu do vr. . 1206000,
kde je zakreslen stav ped uvedenmi
zmnami [4].
Na zvr se pipojuji kautorovi a
souhlasm snm, e magnetofon Sonet
Duo byl velice rozen a velmi oblbe-
n. Nejen to, e se celou adu let vyr-
bl, ale i potom dlouh lta pouval,
mnohmi zjemci a dodnes. Nen divu,
protoe zpotku let edestch byly
zahranin magnetofony jen velmi obt-
n dosaiteln a ty ostatn, co byly u ns
na trhu, zdaleka kvalitou a spolehlivost
nestaily (nap. KB 100, Supraphon MF
2 atd.).
Pouit literatura
[1] Technick popis, nvod kdrb a
oprav magnetofonu TESLA ANP 210;
TESLA OPMO, 1960.
[2]: Sdlovac technika 11/1959, s. 436.
[3] Bozdch, J. a kol.: Magnetofony I
(1956 a 1970). SNTL, s. 157 160.
[4]: Technick popis, nvod kdrb a
oprav magnetofonu TESLA ANP 201.
TESLA Pardubice, 1959.
Jako opravi, kter jet dodnes obas opravuje magnetofony Sonet
Duo, by sobtemi pro nedostatek materilu, mi nemohl ujt seril autora Ru-
dolfa Balka o tomto pstroji, otiskovan vPE. Mnoh sporn tvrzen se dala
suritou shovvavost pehldnout, teprve zvr serilu mne ji nemohl nechat
chladnm.
Sonet nebo Sonet Duo?
Lumr Anto
44
Obr. 1. Schma magnetofonu Sonet Duo ANP 210,
platn od vrobnho sla 1284301 do konce vroby
(nahoe)
Obr. 2. Schma magnetofonu Sonet ANP 201
z potku vroby a do vr. . 1206000 (dole)
45
Na 26. ervence 2006 byl posunut start nosie DNEPR-1LV
[1] zkosmodromu Bajkonur vKazachstnu. Raketa by mla vy-
nst na obnou drhu kolem Zem trnct miniaturnch satelit
typu CubeSat. Tinct znich bude pracovat vamatrskch ps-
mech. Druice budou vyneseny na piblin kruhovou drhu
svkou 566 km a inklinac 97
o
. Zkladn daje o jednotlivch
druicch jsou uvedeny vtab. 1. Podrobnj informace lze na-
lzt v [2].
Projekt CubeSat vznikl na Kalifornsk sttn technick uni-
verzit (California Polytechnic State University), kde ve spolupr-
ci se Stanford University byl vytvoen konstrukn standard pro
mal druice ve tvaru krychle o stran 10 cm a hmotnost nepe-
sahujc 1 kg. Dnes na tomto projektu participuje asi 40 univerzit
a firem zcelho svta. Vynesen takov druice na obnou dr-
hu Zem stoj kolem 40 tisc US $. Clem projektu je umonit re-
alizaci zajmavch kosmickch experiment i pracovitm, kter
by si, pedevm zekonomickch dvod, vt projekt nemohla
dovolit.
SCubeSaty jsme se ji setkali. Napklad ti takov druice
byly vyputny jako sekundrn zt zdruice SETTI Expres
(NCube-2, UWE-1 a XI-V). Ukazuje se, e nen snadn takovou
miniaturn druici zkonstruovat. Na obr. 1 je pro ilustraci snmek
hotov druice XI-IV a vnitek druice XI-V univerzity v Tokiu.
Velmi omezen rozmry, hmotnost a tak pkon vedou kon-
struktry kezjednoduenm, kter asto zpsob komplikace pi
innosti druice vkosmu. Doufejme, e ty nov pikosatelity bu-
dou vechny spn.
Reference:
[1] http://littonlab.atl.calpoly.edu/
[2] http://showcase.netins.net/web/wallio/CubeSat.htm
[3] http://www.amsat.org/amsat-new/index.php
OK2AQK
NAME EPOCH INCL RAAN ECCY ARGP MA MM DECY REVN
AO-07 6179.67867 101.57 222.32 0.0012 223.25 136.77 12.53572 -2.8E-7 44682
AO-10 6177.51620 27.41 328.31 0.6033 296.41 14.77 2.05870 -5.4E-6 17324
UO-11 6179.95242 98.20 190.42 0.0008 224.22 135.83 14.79438 3.2E-6 19750
RS-10/11 6179.77382 82.92 319.59 0.0013 63.61 296.64 13.72776 2.8E-7 95274
RS-15 6179.90073 64.82 218.28 0.0168 252.00 106.26 11.27552 -3.9E-7 47386
FO-29 6180.59398 98.51 183.41 0.0350 277.65 78.51 13.52922 -3.4E-7 48722
SO-33 6180.67695 31.43 58.69 0.0355 225.69 131.41 14.28109 2.0E-6 40082
AO-40 6180.24089 6.51 234.30 0.7949 175.19 204.78 1.25583 0.0E+0 2599
VO-52 6180.61942 97.87 253.43 0.0027 323.53 36.41 14.81134 -2.0E-6 6222
AO-16 6180.58923 98.18 189.83 0.0011 152.76 207.42 14.31726 -1.0E-8 85809
WO-18 6179.59667 98.19 193.52 0.0012 156.18 204.00 14.31796 1.3E-7 85801
LO-19 6179.91853 98.19 198.68 0.0012 154.87 205.31 14.31969 1.1E-6 85813
UO-22 6179.93540 98.30 137.27 0.0008 41.23 318.96 14.39553 -3.6E-7 78470
KO-23 6179.72411 66.08 77.89 0.0002 2.51 357.59 12.86437 -3.7E-7 65202
AO-27 6180.55887 98.28 161.78 0.0008 222.06 138.00 14.29176 -8.0E-8 66512
IO-26 6180.73656 98.28 163.15 0.0008 218.94 141.12 14.29420 -1.1E-7 66522
PO-28 6179.95471 98.27 163.61 0.0009 194.37 165.72 14.30114 -3.0E-8 66532
TO-31 6179.61853 98.48 239.53 0.0003 147.60 212.54 14.23708 9.8E-7 41397
GO-32 6180.63413 98.47 237.23 0.0002 143.13 217.00 14.23107 -5.0E-8 41401
UO-36 6179.67049 64.56 207.44 0.0020 329.83 30.17 14.78603 -9.0E-7 38748
MO-46 6179.57380 64.56 196.52 0.0048 245.84 113.77 14.82987 1.6E-6 31109
NO-44 6180.66420 67.05 335.54 0.0007 255.41 104.63 14.29443 -4.5E-7 24771
SO-50 6179.72155 64.56 78.08 0.0042 143.31 217.09 14.71150 5.4E-7 18912
CO-57 6180.53663 98.72 187.97 0.0011 35.01 325.17 14.20271 4.7E-7 15539
AO-51 6179.67662 98.16 231.19 0.0084 172.28 187.97 14.40524 3.0E-7 10482
XO-53 6179.76162 98.17 77.90 0.0018 134.02 226.25 14.59481 5.3E-7 3566
CO-56 6180.76145 98.18 200.78 0.0281 66.82 296.24 15.25151 2.4E-4 1946
NOAA-10 6180.48247 98.76 192.14 0.0013 112.88 247.38 14.27298 1.0E-6 2891
NOAA-11 6180.17079 98.83 268.46 0.0011 319.21 40.82 14.14809 -5.6E-7 91623
NOAA-12 6180.31882 98.73 173.55 0.0014 54.90 305.35 14.25486 -1.5E-6 78597
MET-3/5 6179.91330 82.55 252.50 0.0014 17.27 342.89 13.17007 5.1E-7 71490
MET-2/21 6179.81973 82.55 322.22 0.0023 144.11 216.16 13.83607 5.3E-7 64765
OKEAN-4 6179.76102 82.54 266.21 0.0022 341.41 18.63 14.82372 2.4E-6 63169
NOAA-14 6180.33142 99.04 238.73 0.0009 22.58 337.57 14.13667 -4.6E-7 59278
SICH-1 6179.76304 82.53 47.11 0.0024 329.21 30.77 14.81368 2.1E-6 58370
NOAA-15 6180.17453 98.51 182.12 0.0010 345.40 14.69 14.24589 1.9E-6 42242
RESURS 6179.80696 98.49 242.31 0.0002 115.90 244.24 14.24105 -5.0E-8 41405
FENGYUN1 6179.60290 98.62 171.72 0.0015 106.88 253.40 14.11814 2.5E-6 36762
OKEAN-0 6180.63901 97.73 194.39 0.0002 75.02 285.12 14.73372 3.5E-7 37358
NOAA-16 6180.11802 99.07 146.88 0.0011 86.16 274.09 14.12350 5.7E-7 29726
NOAA-17 6180.32878 98.62 252.31 0.0012 44.51 315.71 14.23789 -2.0E-7 20850
NOAA-18 6180.26238 98.79 123.28 0.0014 183.68 176.43 14.10971 2.9E-6 5708
HUBBLE 6180.73711 28.47 328.08 0.0003 312.76 47.27 15.00058 3.5E-6 68698
UARS 6179.96968 56.98 41.65 0.0099 229.56 129.68 15.43829 1.7E-5 81112
PO-34 6180.78431 28.46 306.87 0.0005 19.75 340.33 15.16737 4.1E-6 42396
ISS 6180.99098 51.63 121.53 0.0011 22.43 68.23 15.75941 1.1E-4 43518
OO-38 6179.72190 100.19 112.84 0.0037 74.84 285.69 14.35769 -3.3E-7 33633
NO-45 6179.90897 67.05 337.19 0.0009 253.44 106.57 14.29528 -5.9E-7 24764
UWE-1 6179.71544 98.16 77.75 0.0018 132.16 228.11 14.59366 2.8E-7 3565
CO-58 6180.66603 98.16 78.77 0.0018 129.37 230.91 14.59420 6.6E-7 3567
NCUBE2 6179.68224 98.16 77.78 0.0018 135.49 224.77 14.59575 1.0E-6 2780
Tab. 2. Keplerinsk prvky (vpravo)
Obr. 1. Druice XI-IV (vlevo) a elektronika XI-V
Z RADIOAMATRSKHO SVTA
trnct novch pikosatelit
Satellite Downlink Beacon Mode Callsign
SACRED 436.870 1200 Bd AFSK WA4CEW
ION 437.505 437.505 1200 Bd AFSK - - -
RINCON 436.870 437.345 1200 Bd AFSK WA4CEW
ICEcube1 437.305 9600 Bd FSK W2CXM
KUTESat
Pathfinder 437.385 1200 Bd AFSK KC0RMW
nCUBE-1 437.305 9600 Bd GMSK LA1CUB
HAUSAT-1 437.465 437.465 1200 Bd AFSK D90HP
SEEDS 437.485 1200 Bd AFSK JQ1YGU
PolySat CP2 437.325 437.325 1200 Bd AFSK - - -
AeroCube1 902/928 9600 Bd GFSK - - -
MEROPE 145.980 1200 Bd AFSK K7MSU-1
Mea Huakai
Voyager 437.405/5.840GHz 1200 Bd AFSK - - -
ICEcube2 437.425 9600 Bd FSK N2VR
PolySat CP1 436.845 15 Bd DTMF,CW N6CP
Tab. 1. Zkladn daje o jednotlivch pikosatelitech
XVII. mezinrodn setkn radioamatr HOLICE
v ptek a sobotu 25. a 26. srpna 2006
Holice le v Pardubickm kraji. Vstupn na oba dny 50 K, dti do 15 let a dchodci nad 70 let vstup zdarma. Vptek od 19 h hamfest
u tborku vkempu Radost v Hornm Jelen u Holic. Ve stnku OK1KHL mono zakoupit Sbornk, losy do tomboly, zskat informace
o akcch v rmci setkn, pihlsit se do radioamatrsk koly. Velk ble trh, 150 K za jedno prodejn msto na 1 den. Radioamatrsk
prodejn vstava s ast vech eskch firem, specializujcch se na radioamatrsk poteby. Podrobnosti: www.ok1khl.com nebo te-
lefonicky: editel setkn: David mejd, OK1DOG 605 843 684; hlavn poadatel: Miroslav Prochzka, OK1NMP 602 612 807, dopro-
vodn akce: Svetozar Majce,OK1VEY 606 202 647.
46
Pota v ham-shacku XXXI
Jednm z nejobvyklejch pouit po-
tae v ham shacku je nvrh elektronic-
kch obvod. Pokud se zabvme vf
konstrukcemi, pak asto potebujeme na-
vrhnout cvku. Uitenou pomckou
me bt mal program, kter umouje
nvrh cvek jak vzduchovch, tak i na to-
roidnch jdrech. Jeden z nejlepch na-
psal Wilfried Burmeister, DL5SWB [1].
Program je freeware, tj. voln zdarma ke
staen. Jak je vak obvykl u Windows
freeware, zdrojov kdy chyb.
Program mini Ring Core Calculator
(obr. 1) ve verzi 1.2 umouje nvrh c-
vek na vech bnch toroidnch jdrech
Amidon (prkov i feritov), Sifferit (Ep-
cos) a Ferroxcube (Philips). Poskytuje
velmi pesn vsledky za jedinho ped-
pokladu je nutn vybrat jdro, vhodn
pro uvaovan kmitotov psmo. Cvka
je vdy uveden na pracovn obrazovce,
zpravidla i s typem aplikace (rezonann
obvod, irokopsmov obvod, tlumivka).
Program umouje vpoet potu zvit
pro danou induknost i obrcen, vpoet
induknosti pro znm poet zvit. Dle
je mon vypotat indukn reaktanci na
uvaovanm kmitotu, a pokud je znm
napt na obvodu, meme vypotat i sy-
cen materilu, ztrty (celkov ve W
i vztaen na jednotkov mrn objem
magnetika) a pedpokldan ohev jdra.
Mini Ring Core Calculator umouje
i vpoet a nvrh vzduchovch jednovrst-
vovch cvek, mon je rovn vypotat
induknost pmho vodie i se zahrnutm
vlivu skinefektu (obr. 2).
Program pome i v situacch, kdy
pouvme jdro neznmch vlastnost.
Navineme-li znm poet zvit a zm-
me-li induknost, lze vypotat initel A
L
i permeabilitu jdra m
i
(obr. 3). Neme
chybt ani pomocn okno pro vpoet re-
zonannho obvodu (kmitoet, induknost
i kapacita - obr. 4).
Pramen:
[1] Burmeister, Wilfried, DL5SWB: http://
w w w . d l 5 s w b . d e / h t m l / m i -
ni_ring_core_calculator.htm
(Dokonen pt) RR
Nvrh cvek pomoc potae
2.-3.9. IARU Reg. 1-VHF Contest
1
) 144 MHz 14.00-14.00
5.9. Nordic Activity Contest 144 MHz 17.00-21.00
9.9. FM Contest 144 a 432 MHz 08.00-10.00
9.-10.9. Contest IARU Reg.1 - ATV 14.00-14.00
432 MHz, 1,3 GHz
17.9. Contest d. Province Italiane 50 MHz 07.00-15.00
17.9. 9A Activity Contest 144 MHz 07.00-12.00
17.9. AGGH Activity 432 MHz-76 GHz 07.00-10.00
17.9. OE Activity 432 MHz-10 GHz 07.00-12.00
17.9. Provozn aktiv 144 MHz-10 GHz 08.00-11.00
19.9. Activity Contest SHF 1,3 GHz 17.00-21.00
1
) Denky na OK1MG: Antonn K, Pol-
sk 2205, 272 01 Kladno 2,
E-mail: ok1mg@volny.cz
Paket rdio: OK1MG @ OK0PCC
Kalend zvod
na z (UTC)
Obr. 1. Hlavn obrazovka programu s volbou materilu a typu
jdra
Obr. 2. Okno pro vpoet jednovrstvovch vzduchovch cvek
Obr. 3. Okno pro vpoet initele A
L

a permeability jdra m
i
Obr. 4. Okno pro vpoet prvk a kmitotu rezonannho
obvodu
OK1MG
47
Kalend zvod
na srpen a z (UTC)
14.8. Aktivita 160 CW 19.30-20.30
19.8. RDA Contest CW, SSB 10.00-22.00
19.-20.8. Keymens Club (KCJ) CW 12.00-12.00
19.-20.8 SARTG WW RTTY RTTY viz podm.
19.-20.8. N. A. Party SSB 18.00-06.00
20.8. Zvod SNP CW, SSB 04.00-06.00
26.-27.8. YO DX Contest MIX 12.00-12.00
26.-27.8. TOEC WW Grid CW 12.00-12.00
26.-27.8. OHIO Party CW, SSB 16.00-04.00
27.8. PSK 31 Contest PSK 00.00-24.00
27.8. SARL HF Contest CW 13.30-18.30
2.-3.9. All Asia DX Contest SSB 00.00-24.00
2.9. Quick PSK63 Contest PSK63 00.00-23.59
2.9. SSB liga SSB 04.00-06.00
2.9. AGCW Straight Key HTP40 CW 13.00-16.00
2.-3.9. SSB Fieldday Reg. 1 SSB 13.00-13.00
3.9. Provozn aktiv KV CW 04.00-06.00
3.9. DARC Corona 10 m DIGI 11.00-17.00
4.9. Aktivita 160 SSB 19.30-20.30
9.-10.9. European Contest (WAEDC) SSB 00.00-24.00
9.9. OM Activity CW/SSB 04.00-06.00
9.-10.9. CIS DX RTTY Contest RTTY 12.00-12.00
11.9. Aktivita 160 CW 19.30-20.30
16.9. OK SSB zvod SSB 04.00-06.00
16.-17.9. Scandinavian Act. (SAC) CW 12.00-12.00
16.-17.9. Elettra Marconi ? MIX 13.00-13.00
16.-17.9. QCWA QSO Party MIX 18.00-18.00
23.-24.9. CQ WW DX Contest RTTY 00.00-24.00
23.-24.9. Scandinavian Act. (SAC) SSB 12.00-12.00
Podmnky vech naich i mezinrod-
nch zvod jsou ke staen na interneto-
vch strnkch www.aradio.cz, vzhle-
dem k astm zmnm doporuujeme
kontrolu daj pmo na strnkch poa-
datel. Poadatelem zvodu SAC je letos
dnsk klub EDR, adresa pro paprov
denky: Peter Vestergard, OZ5WQ, Ves-
tervej 74, DK-4960 Holeby, Denmark.
Adresy k odesln denk pes internet
All Asia: aaph@jarl.or.jp
CIS DX: srars@srars.org
Corona: df5bx@darc.de
KCJ: ja1dd.taneda@nifty.ne.jp
Ohio Party: ku8el@yahoo.com
OK SSB: OKZAVOD@radioamater.cz
Provozn aktiv: ok1hcg@qsl.net
RDA: rx3rz@tmb.ru
SAC: oz5wq@edr.dk
SARTG RTTY: sm7bhm@svessa.se
SSB liga: ssbliga@nagano.cz
TOEC GRID: TOEC.contest@pobox.com
WAEDC: waedc@darc.de
WW RTTY: wwrtty@kkn.net
YO DX: yodx_contest@hamradio.ro
Na ostro-
vech Rotuma a
Fidi je nyn
pod znakou
3D2BD del
expedice Fran-
couz. Vyslat
by mli od 5. 8. 2006 z Rotumy, 17. 8. se
pesunou na Fidi do Suvy, kde se zdr
do 21. 8. QSL via F4ELJ direct nebo pes
byro. Maj spider beam a dva 100 W mini-
transceivery a snad i 0,5 kW PA.
Provoz APRS
(Automatic Position Reporting System)
Zprvy uren pro vai stanici jsou
zobrazeny v okn Mine, krom toho jsou
v okn All zobrazeny zprvy uren
vem, v okn BLN bulletiny a v okn
NWS povtrnostn zprvy. Jako v-
born pomcka slou okno Terminal,
v nm je monitorovn veker provoz,
a okno Stations (obr. 6), v nm jsou
uvedeny stanice, od nich byl pijat ma-
jk. V seznamu stanic v okn Stations
jsou pouity pomocn symboly, z nich
symbol + uveden ped volac znakou
znamen pouit formtu UIVIEW, sym-
bol - oznauje program UIVIEW
pracujc s formtem APRS a * za vo-
lac znakou oznauje komunikaci zpro-
stedkovanou digitlnm opakovaem.
Prce s databankami v uzlech se ne-
li od zasln zprv individulnm sta-
nicm, je vak nutn dsledn pouvat
formt zprv APRS zvolen v nabdce
Setup - APRS compatibility nebo
alespo vybran zakrtnutm polka
APRS v okn Messages. Pkazy,
kter je mon zaslat uzlu, tj. rozsah in-
formac, kter je z nho mon zskat,
zjistte zaslnm zprvy obsahujc text
L nebo list a odeslan na adresu (vo-
lac znaku) uzlu. Ne vechny pkazy
z takto zskanho pehledu obsahuj
pouiteln informace, urit vak obdrte
odpovdi na pkazy Date (datum a
as), Mheard (stanice pijman uzlem)
a Ping? (odezvu na v signl). Jako
odpov na nkter pkazy odele uzel
spojen s databankou symboly objekt.
Napklad po zadn pkazu PO (policie)
odele uzel symbol objektu, kter je na
map umstn do msta budovy policie.
Seznam objekt, kter je vm schopna
databanka odeslat, zskte pkazem
OB. Vyadovat tyto symboly m vak
vznam pouze pi pouit podrobn mapy,
napklad plnu msta.
I ve va stanici si mete pipravit
symboly objekt, kter jsou upozornnm
na nkterou zajmavou udlost, napklad
na prci z neobvyklho stanovit nebo
na schzku radioamatr. Objekt vy-
tvote po zadn daj v okn zobra-
zenm po volb Actions - Object Editor.
I v tomto okn zadvejte zempi sn
souadnice ve stupnch, minutch a
desetinch i setinch minut. Dle do-
plte nzev objektu, doprovodn text zo-
brazen u pjemce v okn detailnch in-
formac a symbol pro objekt, potvrte
OK. Objekt mete vytvoit vce, auto-
maticky jsou vyslny pi startu programu
nebo vechny spolen po vbru Action
- Send Objects. Chcete-li odeslat v uri-
tou dobu pouze vybran objekt, zvolte
v hlavn nabdce Action - Object Editor
nebo v nabdce zobrazen po kliknut pra-
vm tlatkem na symbol objektu Object
Editor a pouze potvrte OK. Do st
APRS me bt zalenna i databanka
s funkc potovn schrnky a oznaen
mail server. Ta zajiuje doruen zprv
doasn vypnutm stanicm. Zprva nen
v tomto ppad adresovna pmo
pjemci, ale je odeslna do pslunho
mail serveru. A tehdy, kdy se pslu-
n stanice svm majkem ohls, je zpr-
va z potovn schrnky odeslna pjem-
ci. Proto mus bt na zatku zprvy
uvedena volac znaka pjemce oddlen
od nsledujcho textu zprvy znakem
#. Msto vbru poloek z nabdky pro-
gramu mete pro adu funkc pouvat
tlatka nstrojov lity. Po nastaven kur-
zoru myi na pslun tlatko je zobra-
zena selektivn npovda.
Stejnm zpsobem jako na kmitotu
144,800 MHz je mon komunikovat tak
v nejvym krtkovlnnm radioamatr-
skm psmu, tedy 28/29 MHz, v jeho
segmentech 28,12 a 28,15 MHz a 29,2
a 29,3 MHz je provozovna digitln ko-
munikace v reimu paket rdia a nap-
klad v sousednm Nmecku v tomto
psmu dve pracovaly i uzly zapojen do
st paket rdia.
Obr. 6. Okno Station programu UIVIEW s daji o stanicch
Obr. 7. Okno detailnch informac pro-
gramu UIVIEW s daji meteorologick
stanice
Expedice Rotuma a Fidi
(Pokraovn)
(Pokraovn) OK1DDD QX

Prakticka Elektronika 2006-08

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Prakticka Elektronika 2006-08

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

1

Praktick elektronika A Radio - 08/2006

s Ing. Petrem Prausem, OK1DPX, edi-

Knihu si mete zakoupit nebo objednat na dobr-

You might also like