Kapitola VI

V n se vypravm ke Galilejskmu moi a zastavm se v Tiberiad. Prochzm se po kopcch, kde stval palc Heroda Antipase a vyrazm na ryby galilejskmi mui.

1 Galilea je jednm z nejsladch slov, kter znm. I kdyby je bylo mon oddlit od spojitosti s Jeovm psobenm, pod by to bylo krsn trojslabin slovo evokujc plouchn jezern vody o behy. Je to slov prv tak mkk, jako je slovo Judea tvrd, prv tak jemn, jako je Judea krut. Nen nutn navtvit Svatou zemi, aby lovk pochopil skalnatou nevldnost Judeje, nebo slyel v Galileji vodu stkajc z vesel. Slovo Galilea znamen Kruh, nebo oblast, pohan. Hebrejsk slovo Galil znamen krouek, nebo cokoliv okrouhlho. V anglitin navozuj tut mylenku teba Chanctonbury Ring nebo Links of Forth. Distrikt nebyl nikdy, ani v nejstarch dobch, zcela idovsk. alamoun dal galilejsk msta trskmu krli Hramovi jako soust platby za stavbu Chrmu a pronikn pohanskho obyvatelstva pokraovalo i v pozdjch asech. Kdy se Je rozhodl usadit u Galileje, bylo zpadn pobe jezera lemovan kruhem mst a rybskch vesnic s velmi silnm ne-idovskm prvkem. Jerusalmt istokrevn ortodoxn id se shleli na Galilejce s opovrenm a tropili si prmy z jeho pzvuku a zpsobu, kterm vyslovoval hrdeln hlsky. Ti, kdo stli na dvoe veleknzova domu po Jeov zaten, odhalili, e sv. Petr je Jev uednk: I ty jsi Galilejec, tv e t prozrazuje. Nadazen Judejci neustle zmiovali zbavn gramatick chyby a absurdn omyly vyvolan patnou vslovnost jako doklady hlupck a kupansk povahy Galilejc. Zd se ovem, e osvobozenm z rabnsk zatuhlosti Judeje nala Galilea prostor pro idealismus a intensivn nacionalismus. Zatmco Judejci se svzali formalismem, Galilejci byli nezvisl a poutli se do spekulac. Je se nevypravil rozsvat semeno na vnman galilejsk behy nhodou Nu, kdy tedy piel as, abych se vypravil ke Galilejskmu moi, zmocnilo se mn tm nervosn obavy. Bude, podobn jako mnoho jinch st Palestiny, znehodnocena soupeenm ve zbonosti? Zbylo tam nco, co by lovku pipomnalo Krista? Nevdl jsem. Uvdomoval jsem si jen tolik, e v jakkoliv vprav do Svat zem mus bt Galilea svrchovanm dobrodrustvm. S Jeem Kristem je spojena vc, ne jakkoliv jin msto na zemi, a kdekoliv zazn jej malebn jmno, vyvolv jeho obraz: jet ne Krista, o kterm kzal sv. Pavel, ale Jee naeho nejhlubho nitra, kter k sob volal mal dti a kzal evangelium lsky a soucit s pokornmi, prostmi a obtenmi. 2 Jaksi instinkt m varoval, abych se zastavil na kopci, kter vede k Nazaretu. Ohldl jsem se zpt k jihu pes irok dl zem, kter pipomn mnoho z nrodnho alu a triumf. Vidl jsem velk jizre'elsk dol thnouc se jako hladk, zelen moe ke vzdlenm kopcm Sama. Nad nm bely stny mraen, jako kdyby pln pechzeli duchov starch armd. Tam dole je asi dvacet boji. Ploch arna slyela hmn vlench voz z Egypta, Asrie a Babylonu. Kdesi na n rozdrtil Brak Kananejce. Gideon z jej zelen roviny zahnal Midjnce k Jordnu. Do kopc vzadu se v noci Saul vypravil poradit s vtkyn z n-dru a za dne byl jeho armdy rozpreny a synov pobiti. A tak prv odsud bylo ped triumfujcmi Egypany spn sebrno mrtv tlo Josiovo a v zrmutku odneno do Jerusalma. Hnd kopce jihu, vrchy Sama, znaly Elie a jeho odsudky. Slyely jeho spalujc slova a vidly prorock r v jeho och. Na obzoru byl kopec, kde stvala Nbotova vinice, a kopec, na nm zastihla smrt Jezbel. Napravo petnala oblohu dlouh klidn rha Karmelu, kdy jsem se na ni dval, vzpomnl jsem si na knze Blovy a ohe, kter Eli svolal z nebe, aby je zmtl a ohromil. Kdy jsem se vynadval na tuto ohromnou mapu djin Starho zkona, projel jsem Nazaretem a silnice vedla dl na vrchol dalho kopce. Tam jsem se zastavil, tentokrt pohnut nikoliv instinktem, ale asem, protoe pode mnou smrem k severu leel nov svtGalilea. Jmno toho kopce neznm, ale vdy na nj budu myslet jako na Kopec Dvou Zkon. Na jih le Star zkon, na sever Galilea a Nov zkon. Jak jsem se tak dval k severu, napadlo mn, e tento kopec pedstavuje v krajin onu tituln strnku, kterou tiskai Bible vkldaj mezi knihy prorok a ivot Kristv. A pomyslel jsem si, e i kdy Je mon nenavtvil vechna msta oznaovan dnes za svat, nen pochyb o tom, e jako chlapec musel na tomto kopci asto stvat. Musel znt vechny pzran duchy svho nrody, kterch je pln jih a musel se s lskyplnm zalbenm dvat ke klidnmu milmu severu a cestu, kter vede pes hory k jezeru. Ve sv pedstavivosti jej lovk vid, jak se na tomhle kopci zved, zatmco slunce zapad do moe, a

schz tichem soumraku do Nazaretu. Na jizre'elsk dol se sn noc a samask kopce ji kryje stn. Ale to posledn, co zmiz z pohledu na plni dole je bl prouek, To je cesta, kter prochz Samam a pustinami Judeje, aby nakonec skonila daleko na jihu ped branami Jerusalma. Zatmco jsem sjdl do Galileje, uvdomoval jsem si, e jsem se o evangelich dovdl nco, co bych nijak jinak zjistit nemohl. Nazaret je hranin stanic mezi severem a jihem. Sejt do Galileje znamen obrtit se zdy k djiti Starho zkona a v uspodn krajiny je tu cosi, co dodv takovmu inu dojem definitivnosti: do Galileje lovk neme vejt, ani by nevdl, e se definitivn rozlouil s Judej. A teprve a lovk pekro tento Kopec Dvou zkon, setese jeho mysl ze sebe mocnou hypnosu Jerusalma. Pechodem do Galileje vykonal Je symbolick in. Obrtil se zdy ke svtu Starho zkona a od okamiku tohoto odvrcen zan Nov zkon. Odlinost tchto dvou svt mus poctit kad. V Novm zkon jako bychom se vynoili z temnho, hnvivho Vchodnho svta do jasnho svtla, kter je tm evropsk. m u je vlastn v dohledu. Stedem svta Starho zkona je upjat a zatuhl, vlun Jerusalm, stedem svta Novho zkona je mezinrodn Galilea, zem, ji v Kristov dom kiovaly velk vojensk silnice ze severu a starodvn karavann trasy z vchodu, zem, v n mu zahldnut v dlce mohl bt imperilnm poslem ujdjcm do Cesareje se zprvou o smrti csae, nebo vbr dan z hlavn silnice do Damaku, nebo eck architekt na cest na stavbu novho divadla v Gerase v Destimst. A prv tento run mezinrodn koridor byl mstem, kde Je vyuoval. Jako jedin z prorok, kte vyli z Israele, se zmrn odzl od judsk theologick pevnosti. Cesty, po nich se rozhodl chodit, nebyly cestami, kn a rabn, ale cestami svta. A tak na silnic vedouc pes kopec z Nazaretu ke Galilejskmu moi lovk rozeznv prvn zaslben kesanstv. 3 Silnice b dol k zelenmu dol obklopenmu jemnmi kopci. Ve vzduchu vis hnd jestbi pozorujc zemi. Tu a tam jeden z nich spadne z oblohy jako kmen a v miku je zpt a odlt pry. Cestu a svah dol do dol lemuj popadan kameny, mezi ktermi roste trn a kaktusy a dolm tee potek. Po vyprahl vysoin Judeje, kde se kad kapka deov vody schrauje v cisternch, je zvuk tekouc vody pmo pepychov a extravagantn. Modr irisy rostouc na mokrch mstech vypadaj takka marnotratn. Nalevo je po kopci roztrouen hnd msto se sice poboenm ale stle dominantnm kickm hradem na vrcholu. Je to Cipori, z kter v Kristov dob udlal hlavn msto sv tetrarchie Herodes Antipas. Pojmenoval ji, jako vdy otrocky lichotc vldnouc moci, Diocesarea, ke cti Augusta, zrovna tak, jako o pr let pozdji pojmenoval sv nov hlavn msto Tiberias, na poest Augustova nstupce. lovk peml, zda se czarov takovou architektonickou podlzavost skuten ctili polichoceni. V pli cesty z kopce dol je alostn mrtv vesnice zvan Raineh, kter se nikdy nevzpamatovala ze zemtesen v roce 1927. Jej domy pod le v troskch a jej hradby spadly. Pokud chce nkdo vidt, jak asi vypadalo njak biblick msto pot, co je dobyli vlenci jako Saul nebo David, polete ho do Raineh. Na pat kopce je mal, chudik arabsk vesnice. Obklopuj ji hol kopce a mezi nimi sem tam skrovn penin pole. Za nimi le irok zelen pl, o kter stedovc poutnci vili, e tam Je sbral obiln klasy o abatu. Vesnika se jmenuje Kefr Kenna, co sotva zakrv jmno Kny Galilejsk, kde Je pi svatebn hostin promnil vodu ve vno. V Kn jsou dva kostely, jeden prost eck a druh frantiknsk archeologick. V prvnm vm tlust eck knz uke dv kamenn urny, o kterch vm pov, e jsou to dbny na vodu ze zzraku. Mm dojem, e jedna z nich byla ktitelnic v kostele z osmnctho stolet a druh je nanejv ze estnctho stolet. Kdy dte najevo sv pochybnosti o tchto relikvich, tlust knz pokr rameny. Nejlaskavj, co si o nm me lovk pomyslet je to, e v n nejsp sm v. Na druhou stranu frantiknsk kostel je zajmav. Je postaven na mst, kde v roce 726 stl starobyl kostel a nepochybuji o tom, e tradice k, e stoj pesn na mst domu, kde se konala svatebn hostina. Frantikni, kte maj dobr oko na autentick relikvie, se domnvali, e pod zem le trosky starobylho kostela a v roce 1641 zaali vyjednvat o koupi pozemku. O dv st padest let pozdji dostali svolen postavit kapli. Trplivost pat ve Svat zemi mezi frantiknsk ctnosti. Njak frter vs zavede pod chr do temn krypty, kde je starodvn cisterna a tak velmi starodvn idovsk dbn: a v malm museu je vystaveno mnoho pedmt z msk doby objevench v ruinch, vetn mosaiky z byzantsk doby a minc z as Konstantinovch. Lze sotva pochybovat, e frantikni objevili

byzantsk kostel, o kterm se m za to, e stoj na mst konn svatebn hostiny. Za Knou silnice zat a znovu se no do kopc. Po lev stran se zved podivn hora sedlovho tvaru. Je znma jako Hattnsk rohy a v jejm stnu porazil Saladin kiky a skoncoval tak s osmaosmdest let starm latinskm jerusalmskm krlovstvm. Tisc stop pod vmi najednou vidte jasn modr prouek. Tento prvn pohled na Galilejsk moe. Pat k nejposvtnjm vzpomnkm na Palestinu. Silnice zan ubhat vytrvale z kopce. Vzduch je m dl vc hork. Pipomene vm to horko dol Jordnu. Pokraujete v sestupu do hork prrvy a na konci cestysedm set stop pod hladinou moepijdte k palmm, zeleni , modr jezern vod a blm stechm Tiberiady. 4 Mal hotel v Tiberias stoj pobl jezera. Ze svho pokoje mm rozhled ped ploch stechy dom a mezi vtvemi eukalyptovnk vidm pruh modr vody a za nm ps kopc, kter je stejn hol a rovofialov jako mobsk poho u Jericha. Pokoj byl hork a dusn, ale na rozdl od suchho, bezvtrnho horka Mrtvho moe, jej zmroval jemn vnek od jezera, kter sice nestail na to, aby pohnul palmovmi listy, ale lsteky eukalyptu rozechvt dokzal. Piel jsem na to, e pokad, kdy lovk doraz do novho hotelu v Palestin, je dobr vyjt po schodech a na stechu, kter je vdy ploch a nabz vten rozhled po ktermkoliv mst, ve kterm se lovk zrovna ocitne. Vyel jsem do prostoru velkho asi jako tenisov dvorec, kter byl tak bl a oslujc, e dokud jsem si nenasadil slunen brle, nevidl jsem vbec nic. Pak jsem pohldl dol na Tiberias. Vidl jsem stovky blch dom s plochmi stechami pochodujc dol po mrnm svahu kopce, aby se zastavily v malebnm zmatku kolem jezera. Hranatou uniformitu blch stech stdaly bl kupolky. Tu a tam nad kupolemi a stechami vynval jako georginsk pepenka minaret. Byla tu jedna temn, zk hlavn ulice, z n vybhaly stovky pinavch uliek a tato ulice byla peplnn mui, enami, dtmi, velbloudy a osly. V pozad byla velk zelen hora s pr blmi domy rozesetmi po jejch boch. Pede mnou eil slab vtr Galilejsk moe. Nemlo jednotnou barvu. Byly tu skvrny tmav i svtl modi a tak stopy bled zelen. Pemlel jsem, se kterm jezerem je srovnat a svou pamt jsem se probral marn. Csa Titus chtl jezero Neuchatell v dnenm vcarsku pojmenovat Galilea, protoe mu tolik pipomnalo Galilejsk moe, ale musel nakonec sv mnn zmnit. Jezero m tvar srdce, s nejum mstem na jihu. Je dlouh tinct mil a v irok je nejv sedm mil. Loch Lomond je o jedenct mil del, ne Galilejsk moe, nen ale zdaleka tak irok. Lough Neagh v Severnm Irsku je o pt mil del a tyi mle ir. Vude kolem hory se zdvihaj poho. Na zpadnm pobe to jsou zelen hory, na vchodnch bezch jsou to hol a pust poutn srzy, soust skalnat bariry, kter se zdvih na vchod od Jordnu a b jinm smrem podle eky kolem Mrtvho moe k Akabskmu zlivu. Kdy jsem se podval k severu, spatil jsem pohled, kter se vtiskne do mysli kadmu, kdo ije v Galileji: vidl jsem skvl hbet hor pokryt snhem. Stl na severu jako stna. V nejhlubch prrvch snh neroztv ani na samm vrcholu lta. Byla to hora Hermon, Hora Promnn. Galilejsk moe nelze, kvli subtropickmu klimatu, srovnvat s dnm evropskm jezerem. Je to mal vnitrozemsk moe ponoen na potku tropickho pkopu, kter dl Palestinu od Arbie. Le sedm set stop pod hladinou moe a podobn jako druh jezero o mnoho mil jinji, Mrtv moe, pat do docela jin zempisn ky, ne zbytek Palestiny. Hory stojc vude kolem maj sv hlavy v mrnm klimatu a nohy v jezee, na jeho bezch se da bannm, palmm, bambusu a cukrov ttin. A voda Galilejskho moe je erstv, ne slan a hok jako ta z Mrtvho moe. Druh vc, j Galilejsk moe na lovka zapsob, je jeho osamocenost. Vyjma blho msta Tiberias je to oputn jezero. Pes brle lze na daleko pi zpadnm behu smrem k severu vidt temn shluk eukalyptovnk, kter maj oznaovat msto Betsaidy a vedle nich stoj dal stromy a mal bl budova na mst, o nm se pedpokld, e tam stvalo Kafarnaum. Pobl beh vidte znepokojiv hromady ernho kamene, co jsou kosti starch mst. Kdy se podvte na rov a nafialovl kopce naproti, vidte, e jsou divok a pust, protnan hndmi vyprahlmi dolmi jako by byly posekan noem. Kolem nich jsou tu a tam rozesety ern tvereky, nkdy blzko pobe, ale vtinou v na kopcch. Jsou to bedunsk stany z koz srsti. Zdej divok poutn kraj spad do francouzsk Srie. Je v nm jen mlo silnic. Na vrcholu skal stoj bltn vesnice a cestovatel, kte si do nich troufaj bez znalosti mstnho jazyka, by s sebou mli mt ozbrojen doprovod. Ale Galilejsk moe dch i ve sv oputnosti vten pokoj a krsu, kter pekonv cokoliv dalho v Palestin. Od doby, kdy se Je usadil v Kafarnau, se zdej krajina v detailech zmnila, ale v irokm obrysu zstv stejn. Kopce jsou stejn jako ty, ke kterm upral pohledy i on, svtla a stny barvc gerasensk viny do zlatava a do purpurova, drobn vnek, kter biuje jezero do bla, modr voda, kter vybledv do mln

zelen tam, kde se na severu vlv Jordn, nic z toho se nezmnilo. To jsou vci, ke kterm Je vzhlel a kter miloval, kdy il v Galileji. Vyel jsem do ulic Tiberias. Je to omel a pinav msto krc se u jezera jako ebrk. Je to msto hadr, temnch o a temnch sklep, bazrk a zkch uliek. Na okraji vody se zvedaj zbytky pkn kick zdi z ernho basaltu, v jejch bastionech ij rodiny v nevslovn chudob. Herodovsk ruiny le od modernho msta kousek na jih. O mst, kter si Herodes postavil, aby obsluhovalo jeho letn palc na kopci, mluv dnes u jen sutiny pr zd. Stle lze vysledovat st ti mle dlouh hradby, ale cel jej seky se ji ztily do jezera. Kopec vzadu je zjizven troskami a pln jam. Vysoko na jeho boch jsou hromady, rozbit sloupy a star zdivo oznaujc msto Antipasova palce. Z obo kopce jsem posbral vechny mon druhy msk keramiky a drobn zlomek mavho skla. Jeden pozstatek mskch as jet stle ije. Z kopce nedaleko jezera trysk pramen horsk minerln vody. Tento pramen, kter pr dv stejnou vodu jako Karlovy Vary a zmioval se o nm Plinius, byl znm a oceovn od nejstarch dob. Nen pochyb, e se v nm koupal Vespasin i Titus, kdy v Galileji vlili. A lidsk aly l dosud. Navtvil jsem velk lzesk dm, do kterho pichz pacienti ze vech kout Srie, Palestiny a Zajordn. V Jeov dob tyto lzn pitahovaly nemocn ze vech st zem. lovk se neme ubrnit divu nad potem nemocnch lid pinench na behy jezera, aby je tam Je uzdravil. Nkdy k nmu nepichzeli jednotliv, ale velkch zstupech. Nu a Kafarnaum bylo podl pobe jen deset mil od horkch lzn v Tiberias. lovka napadne, e ptomnost nejslavnjch lzn v zemi, kde se shromaovalo mnoho set jedinc, mus bt do znan mry odpovdn za zstupy, kter vyhledvaly v Kafarnaum Pnovu pomoc. K jezeru jsem se vypravil, kdy zachzelo slunce. Domy a dal stavby stly a pmo k okraji vody, bylo tam ale mal voln msto obsazen devnm molem, ze kterho s veerem vyrelo pr rybskch lod. Tohle primitivn molo bylo zejm potomkem skvlho pstavit, od jeho stup kdysi vyrely na modrou vodu Herodovy luny. V prachu sedlo pr Arab. Ti mui chystali svj lun na non rybolov. Za Tiberias zapadalo slunce a posledn svtlo dopadalo na protj kopce. V jeho jasn zi bylo zeteln vidt kad dol i labina. Przran vzduch psobil, e se zdlo, e protj beh nen dl ne asi mli. Jezero se stalo pltem modrho skla a stromy nepohnul dn poryv vtru. Tam, kde skkaly ryby, se po vod ily kruhy. Vzduchem jako ipkypoletovali ledci. Posledn svtlo na kopcch postupn zltlo, a hndlo. dol se plnila modrmi stny, na chvli se zachvla podivn nafialovl barva a ztmavla do modra. Kopce dlouho drely svtlo zmizelho slunce. Vchod hnul blou z a na zpad tepalo rov dohasnn. Ticho bylo hlubok. Jedinmi zvuky bylo tich plouchn ryb, pleskot poletujcch holub a kik rors. Daleko na severu zdvihala hora Hemron svou snhovou hradbu. Cel proda jako by naslouchala dleitmu ztien soumraku a v tomto hlubokm tichu se nad Galilejskm moem rozhoela prvn hvzda. 5 Vstal jsem v asnm ase, o tvrt rno, kdy je svt ztichl a chladn, vyel jsem na stechu hotelu, abych se podval na vchod slunce nad Galilejskm jezerem. Tiberias v tomto ase pokrv ticho a e. Z prachu, ve kterm strvil noc, se zdvihl njak Arab a jako duch se odkradl do jitnho ticha. Na obloze jet svtila hvzda. Za plochmi stechami mezilehlch dom leelo studen a ed Galilejsk moe jako star zrcadlo, za svitu je neeil dn vnek. Na protjm behu divok gerasensk kopce stly na okraji vody jako pikren zvata. Za tmito kopci plnila oblohu slab rov ze, kter slila kadou vteinou, ila se a rozrstala, uhasila posledn hvzdu, a jet ne vylo slunce dodval dom a palmm nejjemnj stn. Lid i zvata vdli, e nadchz nov den. Kohouti kokrhali sborem, kter znl ozvnou z kopce na kopec. Arabov, s hlavami stle zahalenmi ve svm atu, protoe sp zcela obleeni, vedli k vod osly a velbloudy. Vrabci vzruen cvrlikali a rosi plnili vzduch svm jasnm kikem. Pak najednou nad gerasensk kopce vyskoilo sluceve se promnilo! Oteplilo se. Jezero bylo modr. Na Hermonu na severu byl vidt ziv snh. Zvony eckho konventu se rozeznly hlubokm zvonnm. Odnkud se nesla vn vaen. A na minaret meity vyel muezn a volal vc k modlitb. Tak piel do Tiberias nov den. Prochzel jsem se v brzkm jitru na kopci, kde kdysi zil v ndhee mramoru a zlata palc Heroda Antipase. Dval jsem se dol ke Galilejskmu moi, modrmu pod jitnm sluncem. Obas jsem zahldl blou plachtu naklnjc se proti vtru, mc na sever, kde se lov nejlep ryby a kde do jezera vtk mln zelen

Jordn. astji ale nen vidt dn plachty. Jen modr voda lec klidn v horku a bezvt a zakroucen pobe bc k severu s Magdalou, Bethsaidou a Kafarnaem lecmi v nejhlubm mst zakiven. Pokoj le nad Galilejskm moem jako poehnn: pokoj ticha, samoty a vzpomnek. Moje mylenky se na tomto kopci vdy obrac k divokm, neastnm, divoskm mum z herodovskho rodu, kter v dob Kristov vldl Palestin. Probleskvaj evangeliiHerodes Velik, jeho syn Antipas, a Filip Tetrarcha. Jsou ale jen laickmi postavami v tragedii. Evangelia jsou pamti. Byly napsny dvacet, mon tyicet, let po Jeov smrti, aby nov generaci pipomnla jeho iny na zemi. Lid, pro kter byly psny, znali dobov okolnosti a souvislosti. Znali tragedii Herodovc. Stailo jim ct v jedn vt, e kdy krl Herodes zjistil, e ho mudrci od Vchodu oklamali, rozltil se, a dal povradit vechny chlapce v Betlm, protoe takov in nevyadoval dal vysvtlovn. Dobe vdli, e to bylo v souladu s Herodovm ivotem a dokonale to odpovdalo stovkm dalch zchvat barbarskho hnvu. Podobn, kdy byl Je pedveden ped Pilta a pak jm odesln k Herodu Antipasovi, dozvdme se, e se velmi zaradoval: protoe doufal, e uvid, jak dl njak zzrak. Jak odlin je tento Herodes od svho nsilnickho otce. Herodes, kter nechal z nhl pohnutky pobt betlmsk dti, by se nikdy takto nezachoval. A tak, zatmco hlavn postavy evangeli jsou vykresleny pevnmi tahy, pozad je nartnuto jemnmi rtami, tu vtou, onde slovem. Kdo chce zjistit, jak ono pozad bylo, mus jt jakoby za pbhy evangeli a etbou Josefa Flavia a zkoumnm historik jako byl Livius, Tacitus, Plutarch, Diodorus Sicilsk a Strabon objevovat nznaky, kter doplnit pozad, kter evangelist nemli potebu dokreslovat. Provinn Heroda Velikho, skandln ivot jeho syna, dobr vlastnosti tetrarchy Filipa, kter vdy cestoval svmi dravami se stolcem spravedlnosti, byly v Kristov dob bnm pedmtem hovor. Krlov a prost lid si ve starovkch dobch byli mnohem bl, ne si jsou dnes. Nedlily je dn tdy. Dvorsk povsti byly drby probranmi po hospodch. Kad otrok byl iitelem skandl. A meme si bt jisti, e kdy se Je zastavil, aby pohovoil na bezch galilejskho jezera s chudky, slyel o mnoha tajemstvch z palce na kopci. Sedm tu, kde se kdysi na skvostnch terasch zvedal Antipasv palc a zkoum si pedstavit obraz Heroda a jeho syn Na podzim roku 31 p. Kr. pedjmala ada lehkch ligurijskch lod o estnct stolet porku panlsk Armady. Prohnaly se mezi tkmi vlenmi plavidly, vymanvrovaly je a vynutily si boj. Lodi, kterm se nepoda uniknout, jsou ve vod spleny. Byla to bitva u Actia. Antonius a Kleopatra pchaj sebevradu a OctaviusAugustus Caesarje pnem svta. Mezi tmi, kdo nov rozdlen moci sleduj se zdenm, je Herodes, krl id, ptel poraenho Antonia. Herodes je ptaticetilet, pohledn, udatn, kultivovan a svtaznal mu. M geniln smysl pro peit, i kdy je to mon jen hrsk tst. Opustil Pompeia a pebhl k Caesarovi. Kdy padl Caesar, podpoil Bruta. Po Brutov pdu spn pracoval na vzestupu Antonia. Pi kad pleitosti vzal svj osud do rukou a dal jej v szku jako by jednm vrhem kostky a pokad vyhrl. Ale bitva u Actia byla nejvt kris jeho ivota. Opt se rozhodl pro sml postup. Vyprav se za Augustem a bu se dok smrtinebo se vrt jet vt, ne kdy dv. Nejprve zanech tajn rozkaz, e pokud se nevrt, jeho krsn ena Mariamne, kter nesm vyjma jeho patit dnmu jinmu mui, mus bt zabita. Pak vypluje na Rhodos, kde Augustus odpov po svm vtzstv. Ne Herodes vstoup do audienn mstnosti, sejme svj diadm. Smle kr k Augustovi a zdrav ho tak, jak krl zdrav sob rovnho. Nen to dn vchodn mocn ponen ped svm pemoitelem, je sml, odvn, dstojn. Jsou chvle, kdy je pravda tak neoekvan, e nese ve ostatn ped sebou. Tohle je jeden z nich. Herodes se neomlouv za sv ptelstv s padlm Antoniem. Stav na nm. Zdrazuje svou loyalitu. k, e mnohokrt snan prosil Antonia, aby se zbavil Kleopatry, jene toho mue nemohlo nic zachrnit. Svou porku si nese v sob. Herodes hled Augustovi do o. Antoniovi slouil vrn. Slibuje slouit Augustovi stejn vrn, pokud ho pijme jako spojence a ptele mskho lidu. Augustus optuje pohled do Herodovch bystrch, smlch o a k mu, aby si nasadil svj diadm. A tak Herodes znovu vtz. Po triumflnm prvodu s Augustem se vrac bohat a mocnj. Nu, Herodes ije dvojm ivotem, jiskivm veejnm a temnjm soukromm, kter je zlm snem rlivosti, strachu a pletich, z nich asto nen jinho niku, ne prostednictvm otrvenho pohru nebo dky. V jeho snch stra pbuzn, kter povradil. Na veejnosti je osvcenm zpadnm krlem, v soukrom je vchodnm despotou. Mariamne naslouch chladn jeho tstn. Slyela o rozkazu zabt ji, pokud by neuspl. Jak jinak by se mohla o tomto tajemstv dozvdt, peml Herodes, ne tak, e jist mu zradil jeho dvru? Onen mu je ihned popraven. Mariamne je uvrena do vzen. Jej neptel pitaj do Herodovch u. kaj mu, e spltala intriky, aby ho mohla zabt. Neme tomu vit. Ale neboci nataen na skipec eknou ve svch mukch cokoliv. Herodes, rozervan mezi lskou a rlivost, ustoup alobcm a Mariamne je vedena na popravu. Jakmile zeme, zane Heroda s vekerou zuivost drsat ltost. Jej duch ho pronsleduje do konce jeho ivota.

Uplyne ptaticet let a Herodes umr. Jeho dlouh a skvostn panovn je u konce. V Jerusalm nenvidn a opovrhovan, v m obdivovan, kles tento mu, napl id, napl pohan, do hrobu, rozern nemoc a pronsledovan ltost a strachem. Jeho zem je pokryta asnmi novmi stavbami a novmi msty. Na hoe Moria se zved nov Chrm, podobn snnm polm na Hermonu. Jeho zem je vt ne to, nad kterm vldli Saul nebo David. Pesto se jeho lid modl za jeho smrt. V lench snech ho pronsleduje Mariamne, jej dva roztomil synov, kter oba zabil a poetn spolenost lid z jeho vlastn krve, nkte probodeni dkou, jin ukrcen provazy, dal otrveni. Zatmco je jeho odul tlo neseno od horkch pramen pi Mrtvm moi do teplch zahrad Jericha, dozvd se, e v Betlm se narodil njak krl. Nen krle krom Heroda! Co nezabil sv dva krsn sny, Mariamniny chlapce, protoe nkdo ekl, e by se mohli stt krli dv, ne pijde jejich as? A pobij vechny novorozen chlapce v Betlm. A to provedou ihned. Tebae Herodes umr, mimo Heroda nen dnho krle. A pili k nmu znovu, eptali, e jeho syn a ddic Antipater, kter je v m, kladn chyst jeho smrt. Tentokrt mluv pravdu. Mlad mu je piveden dom a uvren do Herodovch kobek, a sedmdestilet krl se propad do spousty nemoc a lenstv. Nemoc zachvacovala cel jeho tlo, pe Josephus, a suovala je rozlinmi bolestmi Nastv as, kdy u nepe a nepepisuje svou zv. Zmocuje se ho smrt. V nhlm vzept energie ale d o jablko a n, aby je mohl oloupat. Zved n, aby si ho vrazil do prsou. Jeho sluhov vysko a zabrn mu v tom. Rozruch v palci sly jeho syn Antipater, kter v domnn, e jeho otec je mrtev, se pokou uplatit alnka, aby ho pustil na svobodu. alnk b k umrajcmu krli a ekne mu to. Zabte ho, okamit, rozkikne se krl. A tak je spchna Herodova posledn vrada. O pt dn pozdji umr. Takov tedy byl krl, v jeho poslednm roce vldy se narodil Je Kristus. Djiny mu kaj Herodes Velik a takov i byl. Barbarsk, obludn a krut, pesto vak sttnk prvnho du. Jeho strach a rlivost odstranily ti syny, vybran aby se stali jeho nslednky, od svch deseti manelek ml ale poetnou rodinu. Ti synov, mezi kter nakonec rozdlil sv krlovstv byli: Archaleus, nejstar syn samask eny zvan Malthrace, kter zddil krlovstv Judeje, Sama a Itrurie. Antipas, Herodes Jeova soudu a ukiovn, mlad syn z te matky, kter zddil Galileu a Pareu. Filip, syn krsn Kleopatry Jerusalmsk, kter zddil nejchud dl krlovstv, tetrarchii Bathaneje, Trachonitis a panstv Zenodorus, poutn oblast severovchodn od Galileje a jin do Damaku, obvan pevn eky a syrskmi osadnky. Posledn dva byli jedinmi dvma rodilmi vldci v Palestin v Jeov dob a oba jsou zmnni v evangelich. Prvn z nich, Archaleus, byl svren dv, ne Je doshl dosplosti. Narazil jak u lidu Judeje, ale i u svch pbuznch. Vsledkem byl dlouh a trpk spor o Herodovu posledn vli. Jedni kali, e kdy ji nebotk sepisoval, byl len nebo pod nevhodnm vlivem, druz tvrdili, e byl pi smyslech. Veejn a soukrom spor proti Archaleovi byl tak trpk, e cel vc byla odeslna k rozhodnut Augustovi do ma. Do ma se vydal Archelaus, tak Antipas, jako i idovsk delegace, kter usilovala pedevm o svren obou panovnk a zaveden samosprvy veden veleknzem pod mskm dohledem. Augustus pi vyslechl, zbavil Archalea krlovskho titulu a zpt jej poslal jako ethnarchu Judeje a se slibem, e jej udl krlem pozdji, pokud se bude dn chovat. To se muselo stt v prvnch letech Kristova ivota, protoe u sv. Matoue se dozvdme, e kdy se Josef dozvdl, e Archelaos kraluje v Judsku po svm otci Herodovi, bl se tam jt; ale na pokyn ve snu se obrtil do konin galilejskch a usadil se v mst zvanm Nazaret. Bylo to poprv, kdy mlo rozdlen krlovstv mezi Herodovy syny ovlivnit ivot naeho Pna. Bhem pedchoz vldy bylo nemon, aby se Josef ctil v Nazaretu v bezpe, protoe pod ni spadala cel zem, po rozdlen ale znamenalo t v Nazaretu bydlet v jinm stt, v Antipasov Galileji. Ve svm pozdjm ivot Je pekraoval hranice tchto sttek mnohokrt, pechzel pes n pokad, kdy odeel z Galileje do Jerusalma,kdy el do fnickho zem kolem Tru a Sidonu a kdy se vypravil do Csareje Filipovy pod zasnenm Hermonem. Csarea Filipova byla hlavnm mstem dobrho a spravedlivho tetrarchy Filipa. Myslm, e se obecn nerozeznv, e Je mon nkter z tchto dynastickch spor pouil v jedn ze svch promluv. V podobenstv o hivnch meme jist v jednom mui vzneenho rodu, kter ml odejt do dalek zem, aby si odtud pinesl krlovskou hodnost, a v chovn jeho sluhu bhem jeho neptomnosti, vidt stn Archaleovy vpravy do ma? Ovem, zbyten a neuiten Archelaus, kter projevoval vechny neesti svho otce, ani by ml

cokoliv z jeho sly a osobnosti, dopustil, aby se zleitosti v Judeji propadly do veobecn anarchie. Vechno si jet pohoril a zkomplikovat tm, e se vniv zamiloval do dvakrt ovdovl eck krsky, jejm prvnm manelem byl jeho nevlastn bratr Alexander. Kvli n se zbavil sv manely a uzavel jedno s onch nezkonnch, typicky herodinskch manelstv, kter idy vdy dsily. Po devti letech Archelaus trplivost svho lidu a sv rodiny vyerpal. Jedn noci, kdy sedl na hostin, dorazil posel a pedal mu list. Bylo to pedvoln do ma. Znovu se vypravil za csarem, na dlouh seznam svch provinn ale tentokrt ji neml odpov a byl vypovzen do Vienny v Galii. S Archelaem navdy zmizela koruna a ezlo Judy. Na jeho zem vpochodovali man a obnovili podek. Judeu, Sama a Edomsko pipojili k msk provincii Srii. Zavedli jakousi samosprvu, se Sanhedrimem (veleradou pozn. pekl.) jako legislativnm sborem, ale s tm, e autoritu nad nm ml jako pedstavitel csara prokurtor Judeje, kter sdlil v pobenm mst Csareji. S vypovzenm Archelaa a pchodem man tak vidme utven pozad Jeova procesu a ukiovn, kter tak dvrn znme. Je byl tou dobou desetiletm dttem v Nazaretu. Herodes Antipas prohnan pozoroval mocensk pd svho bratra ze sousedn galilejsk tetrarchie a nepochybn si myslel, e sm bude pli chytr, ne aby ze sebe udlal takovho hlupka. Jene Nemesis jako by mla stl pozvn do blzince vn a poivanosti, ve kterm Herodov bydleli a Antipasv as ml jet pijt. Antipas nebyl nsilnk jako jeho bratr: byl slab a prohnan. Dar diplomacie, kter dovolil jeho otci otoit si kolem prstu Antonia a Kleopatru, ba i Augusta, byl v nm zedn do lstivosti a skonosti. Je ho jednou oznail za tu liku. Jeho veejn poiny byly bledm stnem toho, co doshl jeho otec, byl ale dobrm a aktivnm stavitelem. Rekonstruoval mocnou pevnost Machareus postavenou v pustch vinch Mobu nad Mrtvm moem, a mezi jinmi msty zaloili i skvostnou Tiberias, pojmenovanou na poest Augustova nstupce. Kdy se ovem kopaly zklady Tiberias, byly nalezeny zbytky starodvnho hbitova. To, podle mojskho zkona znamenalo, e msto je obadn neist a nevhodn pro lidsk osdlen. dn psn id by do takovho msta nemohl vstoupit, nebo je opustit, bez proveden sedmidennho oiovn. Aby pro msto zajistil obyvatelstvo, musel Herodes uplcet otroky, ebrky a vechny mon niemy a chtru, aby se tam usadili. V chp rabn ono msto pchlo. Pod skvostnm palcem s rozhledem pes Galilejsk moe vyrstalo msto, kterho bylo postojem i vzhledem zcela pohansk. Jeho levitick neistota ovem zstvala, a to je zejm dvod, pro neexistuje dn nznak, e by je Je kdy navtvil, tebae leelo v oblasti jeho veejnho psoben a musel je kad den vidt z Kafarnaum a z jezera. Antipasova zkza ovem nevzela z jeho veejnho, nbr ze soukromho ivota. Kdy byl nvtvou v m, pebval u svho nevlastnho bratra Heroda Filipa, nikoliv tetrarchy Filipa, ale jinho Herodova syna, kter se z dsiv spleti ambic vyvlkl a il ivotem bohatho soukromho obana. Filip, v souladu s incestnmi obyeji sv rodiny se oenil s Herodiadou, vnukou Heroda Velikho. Antipas, jako dal Herodv syn, tedy byl vi Herodiad v pesn stejnm stupni pokrevenstv jako jej manel Filip. Byla to ena velmi krsn s vraznou povahou. Mla dceru, Salome. Antipas a Herodias se rozhodli, e byli stvoeni jeden pro druhho. Herodias byla ambiciosn ena, v jejch ilch kolovala vbun makabejsk krev, a ila bezpen nudn ivot bohat msk matrony. Takov existence pro ni nebyla dostaten nebezpen. V Herodovi Antipasovi vidla monosti neomezenho vzruen. Mohl by j dt moc. Krev mnoha zlch a nsilnch pedk ji pobzela zradit manela a spojit se s tetrarchou Galileje a Pereae. Ona ale dala svou nabdku! Pokud odpishne, e se rozvede se svou enou, dcerou krle Petry Aretase, pak si ho vezme za mue. Herodes to slbil a oba odjeli spolu, doprovzeni Salome. Tohle mal pinav drama vn a ambic nabv nejvy zajmavosti vzhledem ke sv souvislosti s pbhem evangelia. Kdy sv. Jan Ktitel dval burciv prchod sv nenvisti vi tomuto svazku a ekl Herodovi do tve, e mu zkon nedovoluje, aby ml manelku svho bratra, ml skon krl vidt osudov varovn. Jene nevidl. Herodias Ktiteli nikdy neodpustila. Urka j vzela v mysli a pomstila se na chmurn vin pevnosti Macharea, kdy prostednictvm sv dcery poadovala Janovu hlavu na tcu. Pbh Herodiady a Antipase se vyvinul nejpodivnjm zpsobem. Darmolapem a budikniemu herodovsk rodiny byl hil jmnem Agrippa. Byl bratrem Herodiady, jeho ivot byl dlouhm potulovnm v pustinch jeho dluh, jimi pechzel od jednoho poskytovatel pjek k druhmu. Kdy jeho sestra utekla s Antipasem, svm spolehlivm nosem marnotratnho bratra vyctil toit a mon i vyhldku njakho vydrovacho pspvku od svho novho vagra. Antipas mu poskytl ron pjem a udlat z nj guvernra novho msta Tiberias. Jene jedn noci, kdy byl Antipas pli opil, ekl svmu lnmu a niemnmu vagrovi, co si o nm pesn mysl, co mlo za nsledek, e Agrippa svou pletichac osobu pemstil jinam.

Jako vtina marnotratnch lid byl velmi pitaliv a jeho ena Cypros, ho zboovala. Nakonec dorazil do ma, kter dobe znal, protoe se tam v dob csae Augusta vzdlval. Se tstm pravho dobrodruha si zskal nklonnost Caliguly a ti dva zaali bt nerozlun. Kdy se po Tiberiov smrti stal Caligula csaem, zahrnul svho idovskho ptele poctami a dal mu nejen statky oputn po smrti tetrarchy Filipa, ale tak prvo nosit diadm a uvat titul krle. Antipas a Herodias tak s trpkm hnvem sledovali, jak se vandrk bez domova, nohsled, lovk, kter jim pod jet dluil spoustu penz, do Palestiny namylen vracel jako korunovan krl! Namsto toho, aby se radovala z tst svho bratra, stavovala Herodias rlivost. Pro by tenhle lovk a jeho ena mli nosit korunu, kdy ona s manelem zstvali nekorunovni? Pro by ml bt Agrippa krlem Agrippou, zatmco jej manel byl jen tetrarchou Herodem? Jej hnv, zvist a vytrvalost byly takov, e se Antipas nechal odvzt do ma, aby tam csai vysvtloval, jak je to vechno nespravedliv. Ovem Agrippa, kter vidl pleitost, jak si vyrovnat ty se svou sestrou a vagrem, kter se mu vysmval, a poslal naped rychlho posla ke svmu pteli Caligulovi a informoval ho, e Antipas propaoval do Galileje dost zbran na to, aby vyzbrojil sedmdest tisc mu. Kdy Antipas a Herodias dorazili do ma, csa se ji poptval ohledn zbran a jeliko jejich odpovdi povaoval za neuspokojiv, rozhodl se je oba poslat do vyhnanstv a jejich majetek dt niemnmu lenochovi Agrippovi. A tak se paliat ambice Herodiady stala Antipasovou zkzou. Mstem jejich exilu byl galsk Lyon. Caligula ovem udlil Herodiad vjimku, protoe byla sestrou jeho ptele. Nabdl j nejen svobodu, ale tak veker majetek, na kter mohla vznst nrok. Herodias ale, se zbleskem makabejsk pchy, nabdnutou laskavost opovrliv odmtla. S nznakem velikosti, kter lovka vede k vhn, navzdory vem jejm hchm, nad pli tvrdm soudem, se rozhodla stt pi svm manelovi. Bok po boku se tihle dva, ena, kter zahubila Pedchdce a mu, v jeho moci bylo zachrnit ivot Jee Krista, odebrali do mlh djin. A veker jejich majetky zddil Agrippa. Byl dobrm krlem. Davy ho milovaly. lovk se tak prochz po kopci, kde bylo proito tolik emoc a dnes tu nen nic, co by pipomnalo msto, kde Herodes snoval plny a Herodias snila o korun, a na zlomen sloup napl zasut v zemi a jednu i dv jeskyn, kde se skrvaj akalov. Je tk vit, e na tomto krsnm mst nad modrmi galilejskmi vodami, deformovaly ivot lid nenvist, ambice a rlivost. Jak podivn je pemlet o tom, e zatmco v palci na kopci nad Herodem a Herodiadou hoely vonn lampy, stl vedle Galilejskho moe Uitel a pravil: Z nitra toti, z lidskho srdce, vychzej zl mylenky, smilstv, loupee, vrady, cizolostv, chamtivost, zlovolnost, lest, bezuzdnost, zvistiv pohled, urky, nadutost, opovlivost. Vecko toto zl vychz z nitra a znesvcuje lovka. A dle Uitel promluvil, ka: Jak prospch bude mt lovk, zsk-li cel svt, ale svj ivot ztrat? Zajmalo by m, jestli se jeho oi na okamik obrtily k palci na kopci nad Tiberias. 6 Jednou rno jsem zael k malmu molu a domluvil se s rybi, e s nimi vyjedu lovit na Galilejsk moe. Lo, na kter jsme se chystali vyplout, bylo velk, neohraban plavidlo se tymi rybi, kte se stdali u vesel tlustch jako oje vozu. Na dn lodi leela plachta, pipraven k napnut, kdyby se snad nhodou zvedl vtr, ale to nebylo pli pli pravdpodobn. A tak jsme za hnoucho slunenho svitu vyrazili na tich, modr jezero. emeslem sv. Petra si na Galilejskm moi vydlv na edest tisc mu. Vichni jsou Arabov a pevn muslimov. Na jezee se pouvaj ti druhy rybskch st: run s neboli shabakeh; vlen s neboli jarf; a plujc st neboli mbatten. Prvn dv byly nejoblbenj. Run s se pouv po celm jezee, ale tan s se pouv pevn v st Jordnu na severnm konci. Zatmco dva rybi veslovali, druz dva sedli v lodi a chystali st. Byly kruhov, s velmi jemnmi oky a po okraji ji zatovaly tucty olovnch zvaek. Hz se rukou a jsou zjevn stejnho druhu jako ty, o kterch se mluv v evangelich. Kdy Je poprv povolal sv uednky vrhali st. Nejmlad z ryb mluvil docela slunou anglitinou a dozvdl jsem se od nj, e rybaen na Galilejskm moi nen pli vnosn podnikn. Musme pracovat celou noc, abychom nalovili ryby, ekl, rno za n ale dostaneme jen pr piastr. Ale kupec, ten dostane hodn, hodn piastr Moje mylenky se rozbhly na sever, daleko do proslunnch galilejskch vod k studenmu Severnmu

moi a cornwallsk sardinkov flotile, kde jsem tak asto slchal stejn nadvn na prostednka, je to vn nek ryb. Nezvedal se ani ten nejslab vtr. Obloha byla modr. Ale mlad ryb Abdul, zaichal do vzduchu, podval se k jihu a ekl, e se bl bouka. To je, a vdy byla, jedna ze zvltnost Galilejskho moe. Nad touto nzko lec vodn plochou se rychle peenou nhl boue, zuiv biuj povrch jezera a pokryj je vlnami, kter asto zaplavuj mal veslice. Je to proto, e zpadn vtry do hlubok jmy, v n jezero le, pichz rozven prletem stovkami str a zkch dol na vysoin. V jednu chvli je voda hladk a klidn a v pt chvli je z n rozbsnn moe, v nm mui bojuj o ivot. Abdul kal, e v jedn takov boui utonuli nedvno ti mui a jejich tla jet nebyla nalezena. Prv jednu z takovch bou iv popisuj evangelia: V tom se strhla na moi velik boue, take lo u mizela ve vlnch; ale on spal. I pistoupili a probudili ho se slovy: "Pane, zachra ns, nebo zahyneme!" ekl jim: "Pro jste tak ustraeni, malovrn?" Vstal, pohrozil vtrm i moi; a nastalo velik ticho. Jak pjemn bylo za tohoto horkho rna, pobe se vzdalovalo, nebylo slyet nic ne skpot velkch vesel, plchn vody a arabskou psmiku, kterou zpval jeden z mu tie broulajc sloku vedouc k hlun odzpvanmu refrnu. Zamili jsme na protj beh, kde se gerasensk kopce jevily tm hrozivj a nehostinnj, m vc jsme se k nim blili. Vypadaly tak, jak musely vypadat v Jeov dob: vyprahl, seehl kopce poset tisci drobnch ez, stop po vyschlch potocch a pronikan temnmi roklemi, do nich si nikdo netroufne neozbrojen. Jak vrn kresl evangelia charakteristiky tohoto kraje. I dnes, po tm dvou tiscch let je gerasensk kraj mstem, kde lovk oekv, e tam potk lence. Prv z jednoho z tchto dsivch srz gerasent vepi v bezhlavm prku napadali do jezera. Napadlo vs nkdy podivit se nad tm, pro by se mli kolem Galilejskho moe pst vepi, zvata pro idy patn a neist? V tchto kopcch jsou poschovvan trosky eckch mst, kter v Jeov dob kvetla, msta ecky hovocho Destimst. A ta proti vepovmu dn pedsudky nemla. Vyskoili jsme na beh a pekloptali po horkch kamenech. Pobl stly ti nebo tyi bedunsk stany. Beduni byli chud a vypadali hladov. Cel kmen se otoil a dval se na ns pohledy upenmi s nekompromisn intenzitou zvat. Pr minut chze od tboit ns dovedlo do divokho dolka, kde rostlo pr ps jemene. Zahldli jsme tu beduna, schoulenho na zemi, jak j trvu. M hlad, komentoval to Abdul, a nic jinho k jdlu nem. Ale jezero je pln ryb, ekl jsem. Pro si njak nechyt? To Abdula zejm zmtlo. Pokril rameny. Beduni nechytaj ryby, ekl. Pohled na muovu chudobu byl pro m tak depresivn, e jsem vykonal obvykl in soucitnho Evropana a dal mu ilink. Aby si za nj ale mohl cokoliv koupit, musel by peplout jezero do Tiberias, nebo jt asi ticet mil do hor. Chudk Nabuchonodozor! Podval se na minci ve sv dlani a podkoval mi, pak se s vrozenou zdvoilost poutnho Araba sehnul a rychle vytrhl nkolik dlouhch stbel trvy a vtiskl mi je do rukou. Bylo to ve, co mi mohl nabdnout. Odveslovali jsme znovu na jezero a zamili k pedpokldanm ruinm Kafarnaa. Toto msto, stejn jako poben vesnice tak dobe znm Jeovi, zmizelo z mapy. Mnoz archeologov ovem maj za to, e jeho msto oznauje kupa ernch basaltovch ruin lec na vchodnm behu jezera, nedvno tam byla objevena a dle monost znovu vystavna pkn synagoga. Roste tam eukalyptov hjek, kterm synagoga prosvt jako mal msk chrm. Mnoz v, e jsou to ruiny synagogy, kde kzal Je, ale myslm, e budu mt pravdu, kdy eknu, e stavbu je mnohem pozdjho data, mon z druhho stolet. Deset minut lod z Kafarnaa je mal ztoka, o kter se uvd, e oznauje msto Betsaidy a vedle stoj shluk selch arabskch dom, zvan el Mejdel, pedpokldan msto Magdaly, msta Ma Magdaleny.

Vythli jsme loku na beh v mal oputn ztoce. Jeden z ryb si vykasal aty k pasu a brodil se do jezera se stmi pehozenmi pes levou pai. Stl a ekal, jako by sledoval njak pohyb ve vod. Pak rychlm pohybem ruky vrhl run s. Proletla vzduchem a snesla se na vodu jako suknka baletky, kdy kles k zemi. Tucty olovnch zvaek s ve tvaru zvonu thly vodou a ta tak chytala a uvznila kadou rybu ve svm dosahu. Ale s zstvala znovu a znovu przdn. Bylo krsn vidt ho, jak s vrh. hledn sloen s se ve vzduchu rozloila do zvonu a dopadla na vodu tak pesn, e olovn zvaka dopadla na vodu souasn a vytvoila mal kulat plouchnut. Zatmco jsem ekal na dal hod, Abdul na nj ze behu zakiel, aby hzel nalevo, co okamit udlal. Tentokrt ml spch. Brodil se tm smrem a hmatal kolem svch nohou, pak vythl s a bylo vidt, e se v n zmtaj ryby. To mn zajmalo, protoe rybi nevdomky opakovali jeden z nejasnjch pbh z evangeli. Je se zjevil sedmi uednkm po Zmrtvchvstn. Za svtn stl na behu jezera a volal: Dtka, nemte nco k jdlu? Odpovdli Nemme. ekl jim: "Hote s na pravou stranu lodi, tam ryby najdete. Udlali, co jim ekl a vythli na beh s plnou velkch ryb, bylo jich sto padest ti; a a jich bylo tolik, s se neprotrhla. Jednadvactou kapitolu Janova evangelia nemohl napsat nikdo, kdo by dobe neznal rybe od Galilejskho moe a rybsk zvyklosti. Velmi asto se stv, e mu s run st mus spolhat na rady nkoho na behu, kdo mu ekne, zda m hzet doleva nebo doprava, protoe v ir vod me nkdy vidt hejno ryb, kter je pro mue ve vod neviditeln. Tihle galilejt rybi jsou zvykl hzet st znovu a znovu a nic nechytit, pak ale nhle hozen s me dopadnou na ryb hejno a pak je nutn ji vythnout s na behjak velmi pesn k sv. Jana jejich prvn nalhav starost bylo zjistit, jestli nen s protren. Kdy svat Jan popisuje zzrak, asn vcn konstatuje, e s se neprotrhla. Kdo jin, ne ryb, nebo nkdo, kdo se s rybi dvrn zn, by v takovou chvli o nem takovm mluvil? Uloven ryby byly typick pro Galilejsk jezero. Jsou to ploch ryby dlouh asi est palc s ohromnou hlavou a hebenovm hbetem vynvajcm na zdech. k je j tak ryba sv. Petra, protoe legenda k, e prv z jej tlamy vythl Petr penz dan. Sedl jsem u hromady tchto podivnch ryb a vzpomnl jsem si na pbh popsan u sv. Matoue. Je a Petr pili po Promnn na bo hory Hermon do Kafarnaa. Jeden z vbrch chrmov dan piel s poadavkem zaplatit pl ekelu, co byla da uloen kadmu idu nboenskho vku, kter se vyuvala na pokryt nesmrnch vdaj na kadodenn obti a dal innosti jerusalmskho Chrmu. Je i Petr byli zjevn bez penz a Je ekl Petrovi: Jdi k moi, ho udici; vythni rybu, kter se prvn chyt, otevi j sta a najde penz; ten vezmi a dej jim za mne i za sebe. Jen tak ze zvdavosti jsem otevel tlamu jedn z ryb a vloil do n desetipiastr. Je to mince stejn velik jako anglick dvouilinkov mince. Do tlamy se vela snadno, protoe jej hlava je vi tlu zcela nepimen. Sameek m podivn zvyk nosit ve sv obrovsk tlam potr, a kdy se mal ryby vyklubou, pouvaj tlamu svch rodi jako lonici a toit ve chvlch nebezpe. S tm jak mlad ryby rostou, roztahuje se tlama dosplho natolik, e je tk pochopit, jak se vlastn sm krm. Abychom se ale vrtili k rybm. Jakmile byly ryby mrtv, jeden z nich rozdlal ohnek z vtviek. Dal tikrt nazl hbety ryb a nechal je pct na ohni. Abdul odbhl do lodi a pinesl s sebou dva nebo ti bochnky, i spe ploch kole arabskho chleba, tenkho, kehkho peiva podobnho pli propeenmu lvanci. Jedna z ryb byla vzata z ohn, uloena na kol chleba a pedloena mi k jdlu. Pojedl jsem ji prsty a byla velmi dobr. Rybi jako by opt hrli jednu z nejslavnostnjch a nejkrsnjch episod evangelia sv. Jana. Prv takhlejak galilejt rybi vdy j, kdy jsou na lovu rybpikzal Je, vzken z hrobu, sedmi uednkm upci zzran uloven ryby. Stl na behu v edm jitru. Nejprve ho nepoznali. Kdy jim ekl, aby vrhli st, poslechli, protoe myslili, e je to njak dal ryb na behu, kter najednou zahldl ryb hejno. Kdy ale pili bl, sv. Jan zaeptal: Pn je to.

Jakmile imon Petr uslyel, e je to Pn, pehodil si pl - byl toti svleen - a brodil se k nmu vodou. Ostatn uednci pijeli na lodi - nebyli daleko od behu, jen asi dv st loket - a thli za sebou s s rybami. Kdy vstoupili na beh, spatili ohnit a na nm rybu a chlb. Je jim ekl: "Pineste nkolik ryb z toho, co jste nalovili! Vidl jsem v Palestin mnoho vc, kter se nezmnily od biblickch as, nikde jinde jsem ale nepotkal modern lidi, kte by docela nevdomky opakovali posvtnou kapitolu evangeli. Galilejt rybi mohou bt Arabov a muslimov, ale jejich zvyklosti, zpsoby prce a nstroje jejich emesla, jsou stejn jako za dn Petra, Ondeje a Filipa. 7 Mluvil jsem s mladm dstojnkem vlenho letectva na dovolence z Irku. ekl mi, e pod britskou vlajkou slou prapor asyrskch odvedenc, kte mluv aramejsky, tedy e, j mluvil Je. Kdy jsem se zeptal jak by jeden z tchto Asyan vyslovil Jeova slova z Ke, napsal mi tohle: 'Alhahi, alhahi lama swkhtni. Vezmte si posledn ver Prvnho listu Korinanm, ekl, V na anglick Bibli kon slovy Kdo nemiluje Pna, a je proklet Maranatha! Vdycky jsem pemlel, co me to: a je proklet Maranatha znamenat. Za slovem proklet m bt samozejm teka. Maran-atha je aramejsk frze, kter by dnen prapor v Bagddu rozuml. Mar znamen pn, an znamen n a atha znamen pichz, a tak toto slovo znamen N Pn pichz V Novm zkonu je mnoho dalch aramejskch slov, kter jsou vcemn stejn jako ta, kter dnes pouvaj Asyan. Byly napsny knihy, kter mly dokazovat, e Jeovm jazykem byla etina a vdci se pokoueli dokazovat, e mluvil hebrejsky. Modern vzkum ale zejm nade v pochybnost prokzal, e e, ji bn pouval pi rozhovorech se svmi uednky a lidmi v Palestin byla aramejtina. Tento jazyk odvozuje sv jmno od Arama, ptho syna mova a v nejstarch dobch se j hovoilo v severn Srii a Mesopotamii. Kdy bylo v roce 586 p. Kr. odvdno do babylonskho zajet dvanct izraelskch kmen, byla hebrejtina ivm jazykem. Kdy se po tm padesti letech vracely dva kmeny, zjistily, e severn jazyk vpadl na jih. Tito navrtilci z exilu e pejali, ale zavedli do n mnoho hebrejskch slov. Kniha Ezdrova a kniha Danielova jsou ob psny do znan mry tmto posevanm jazykem. Zd se, v dob naeho Pna se aramejtina stala lidovou e cel zem. Pokud lo o bn lidi, byla hebrejtina mrtvm jazykem. Byl to jazyk student a rabn. V Kristov dob u byla hebrejtina tak mlo znma, e ten z Psma pouvan pi synagogln bohoslub museli pekladatel pevdt z hebrejtiny do aramejtiny. Nov zkon obsahuje mnoho aramejskch slov a frz. Jev vkik z Ke znaj samozejm vichni. Kdy Je vzksil dceru Jairovu ekl: Talitha cumi, (co anglick Bible pekld Dvo, tob pravm, vstani (Damsel, I say unto thee, arise), a dr. James Moffat ve svm novm pekladu pe jako Holiko, povdm, vsta (Little girl, I am telling you to rise). Arabov dodnes bn uvaj slovo cumi ve smyslu vstvej, seber se. Ve chvlch zkosti v Getsemansk zahrad se Je modlil slovy Abba, Ote, tob je vecko mon. V tomto ppad nsleduje hned po aramejskm slovu Abba peklad. Jedno aramejsk slovo pouvme vichni denn, toti mammon, kter se v Novm zkon objevuje tyikrt a je to bn aramejsk slovo pro bohatstv. Dal aramejsk slova pouit v evangelich jsou Gabbatha, dlaba v Piltov soudn sni, Raca (vraz opovren) a Golgota, jmno msta, kde byl Je ukiovn. Slovo Golgota je eck pepis aramejskho Gulglta. Hebrejsky jmno zn Gulgleth. Znamen to msto lebky. Latinsk ekvivalent calvaria nm dv Kalvrii. Kdy rabni vyuovali ve kolch, nebo kdy se shromdili pod loubmi prvnho ndvo jerusalmskho Chrmu, byla e, j mluvili, doslovn hebrejtina. Je s n byl nepochybn dobe obeznmen. Kdy debatoval se starmi v Chrmu, pedkldal sv argumenty pravdpodobn hebrejsky, kdy ale poslze vysvtloval svou neptomnost svm rodim, sv nesmrteln: Co jste nevdli, e musm bt tam, kde jde o vc mho Otce? pronesl aramejsky. Dvma dalmi jazyky, ktermi se v t dob mluvilo, byla etina a latina. Latina byl nenvidn edn jazyk, jazyk dstojnk, mskch vojk, a opovrhovanch vbrch dan. id j nikdy nemluvili a u jen sm jej zvuk jim pipomnal jejich porobenost vi mu. etina mla na druh stran v jejich ivotech docela jin msto. Palestina je dnes obklopena troskami eckch mst. V Kristov dob to byly kvetouc komunity. Od as Alexandra Velikho se etina prosazovala, ortodoxnmi idy opovrhovan, modernmi, liberln smlejcmi idy, kte byli naklonni helenistickmu hnut, kter dve hrozilo znienm ortodoxie, pstovan. Ohromn idovsk spoleenstv usazen mimo Palestinu, napklad v Alexandrii, pijala etinu samozejm jako svou bnou e. Star zkon byl peloen do etiny a kulturnmu svtu tak byl dostupn njak ti stalet

ped Kristovm narozenm. id mimo Palestinu museli ecky mluvit, aby mohli existovat. V Palestin byl ovem jeden nzor jasn vyjden v jist pasi z Talmudu: ten, kdo svho syna u etin je prv tak proklet jako ten, kdo chov prasata, ovem kosmopolitn lid, jako byli Herodov a jejich dvoan, se tili nejen z eckho jazyka, ale tak z eckho umn a filosofie. Mluvil Je ecky? asto se argumentovalo, e ano. Sv. Marek nm vyprv, e k Jeovi pila Syrofenianka. Ta ena byla pohanka (anglick bible pe ekyn pozn. pekl.), k sv. Marek, rodem Syrofenianka. Prosila ho, aby vyhnal zlho ducha z jej dcery. Stejn dobe lze ale argumentovat, e se hovor odehrl v aramejtin. Podobn se uvdlo, e Je a Pilt spolu mluvili ecky. Jist je ale prv tak rozumn usuzovat, e Pilt ml tlumonka. O tyicet let pozdji, kdy chtl Titus vyzvat Jerusalm ke kapitulaci, pouil jako tlumonka historika Josefa Flavia a poslal ho, aby aramejsky kiel msk podmnky kapitulace obrncm na hradbch. Je zajmav, e hebrejtina, kter se jako lidov e v Palestin nepouvala od doby, kdy byli Israelit odvedeni do babylonskho zajet, je dnes po cel Palestin slyet v sionistickch osadch. Oiven liturgickho jazyka pro kadodenn pouvn je pozoruhodn a pro m asnj, ne jakkoliv materialistick vdobytek sionist. Slyet dva idy z Rumunska mluvit hebrejsky je stejn pozoruhodn jako slyet dva Italy vymovat si drby v latin. Nevm dost na to, abych dokzal ct, zda je jazyk Starho zkona dost prun na to, aby se dal pouvat v modernm svt: jedin co mohu ct je to, e sionist, kter jsem slyel jm zejm mluv velmi plynn. 8 Na galilejskm pobe lze pobvat jen na dvou mstech. Je myslm mon bydlet u Otc Svat zem, kte maj mal klter a dm pro hosty v Tel Hum, mst kde stvalo Kafarnaum. Na nedalekm kopci je italsk hospic. Ale nejkrsnj msto na bezch jezerazahldl jsem ho, kdy jsem byl s rybije hjemstv strom a kvtin znm jako Tagba. U vody rostou plaziv spousty bougainville, kvetoucch ke, eukalyptovnky a palmy a uprosted tohoto rje je vilka, kter pat nmeckmu katolickmu vboru v Palestin. Zde Otec Tapper vt cizince do Galileje. Rozhodl jsem se tam pr dn pobt.