6.

Zpomalovn neutron, absorpce pi zpomalovacm procesu

Zpomalovn neutron je velmi dleit proces v reaktorech, kter vyuvaj ke tpen
paliva tepelnch nebo rezonannch neutron. Neutrony uvolnn pi tpen maj toti stedn
hodnotu energie 2 MeV, pro tpen
235
U jsou vak nejvhodnj neutrony o energie 0,0253 eV.
Pro popis jev v jadernm reaktoru je teba znt energetick spektrum neutron. Na tvar
spektra maj vliv vechny ti procesy interakc neutron s hmotou - rozptyl, tpen a absorpce,
dominantn je vak rozptyl. Absorpce zpsobuje pouze naruen energetickho spektra, obvykle se
neuvauje nebo zavd jako podrun korekce. Z rozptylu m nejvt vznam prun, neprun
rozptyl se projev a pi vysokch energich neutron (od 10
5
eV).
Zmna kinetick energie neutronu pi rozptylu:
kinetick energie neutronu: mv
2
pomr energie neutronu po srce a ped srkou:
E
2
E
1
=
A
2
+2 Acos +1
( A+1)
2
maximln hodnota pomru energi - (kluzn srka, =0):
E
2
max
=E
1
minimln hodnota pomru energi - (eln srka, =) : E
2
min
=o E
1
, kde o=
(
A1
A+1
)
2
, A=
M
m
pokud je terovm jdrem vodk (A=1), neutron me pi prvn srce ztratit vechnu svoji energii
stedn voln drha pro transport
tr
- prmrn vzdlenost, kterou neutron projde pvodnm
smrem po nekonenm potu rozptylovch srek.
\
tr
=
\
s
1j
0
, kde
j
0
je stedn hodnota kosinu hlu rozptylu
Tato voln drha souvis se stedn volnou drahou pro rozptyl faktorem 1/(1-
0
), kter
vysvtluje pednostn rozptyl neutron vped.
Kritria hodnocen modertor:
prmrn logaritmick dekrement energie prmrn logaritmick ztrta energie na jednu srku.
Pro A>10 lze potat pomoc zjednoduenho vztahu.
(=ln
E
1
E
2
=1+
oln o
1o

2
A+2/ 3
poet srek C poet srek potebn k zmn energie neutronu z energie E
p
=2 MeV a na energii
E
k
=0,025 eV . Napklad: vodk: C=18, grafit: C=114,
238
U: C=2000
zpomalovac schopnost
s
mra innosti moderujcho prosted, charakterizuje zpomalujc
schopnost vech jader v 1m
3
moderujcho materilu.
koeficient zpomalen
s
/
a
charakterizuje moderujc materil nejen z hlediska moderanch
schopnost, ale i z hlediska ztrt neutron absorpc.
modertor
s
[m
-1
]
s
/
a
D2O (ist) 0,570 17,6 5670
H2O 0,948 135 71
Be 0,209 15,8 143
C 0,158 6,0 192
H
2
O: dobr dostupnost, nzk cena a znm fyz. Vlastnosti. Nutno ale pout obohacen palivo.
D
2
O: nejlep modertor podle ve uvedench kriteri, m nzk absorpn prez pro neutrony,
umouje pouit prodnho uranu. Problmem je ale radiolza D
2
O u pi nich teplotch
(~200) a tak jeho vysok cena.
grafit: ekonomitj ne D
2
O, s hor neutronovou bilanc.
letargie neutronu u mra pohybovho stavu. E
R
je libovoln zvolen referenn energie
odpovdajc nulov letargii.
u=ln
E
R
E
Zpomalovn v nekonenm prosted pi nezvislosti hustoty toku neutron:
hustota zpomalen q - definovna jako poet neutron v objemov jednotce, kter pi zpomalovn
za jednu sekundu mine uritou hodnotu energie E.
1) Zpomalovn ve vodku bez absorpce q( E)=q
0
E
[
1
E
0
+

E
E
0
dE '
E'
2
]
=q
0
v nekonenm vodkovm prosted, neuvaujeme-li absorpci neutron, je hustota
zpomalen konstantn, nezvisl na energii a je rovna vydatnosti zdroje.
2) Zpomalovn v prosted s A>1 bez absorpce v tomto prosted mohou neutrony zdroje s E
0

doshnout minimln energie po prvn srce E
0
rozdlen energetickho intervalu v
podstat na dv sti (interval prvn srky a interval s energiemi menmi ne E
0
)
3) Zpomalovn s absorpc ve vodku za pedpoklad, e ke zpomalovn dochz pouze na
jdrech vodku, inn prez pro absorpci je nenulov a jdra jsou v klidu vztah pro
pravdpodobnost niku rezonannmu zchytu p. Lze ho vak pout jen v ppad zkch
rezonanc.
p( E)=
q( E)
q
0
=exp
[

E
E
0
P
a
( E ' )
dE '
E '
]
4) Zpomalovn v prosted s A>1 s absorpc praktick vznam maj:
a) Wignerova aproximace - rezonance jsou zk a daleko od sebe
p( E)=exp
[

E
E
0
2
a
( E ' )
(
[
2
a
( E' )+2
s
( E ' )
]
dE '
E' ]
b) Fermiho aproximace - velmi slab absorpce
p( E)=exp
[

E
E
0
2
a
( E ' )
(2
s
( E ' )
dE '
E'
]
c) Goertzel-Greulingova aproximace - absorpn inn prez se mn pozvolna
p( E)=exp
[

E
E
0
2
a
( E' )
(2
s
( E ' )+ 2
a
( E' )
dE'
E '
]
5) Zpomalovn v prosted tvoenm sms nkolika druh jader zavd se stedn hodnota
(=

i =1
N
(
i
2
si
( E)
2
s
( E)
q( E)=( 2
s
( E)( E) E
Model spojitho zpomalovn Fermiho teorie strnut