Duben 2001 Vnovno mnoha tiscm Nmc, kte jsou dnes ve sv vlasti znovu politicky pronsledovni.

Protoe je knin obchod vzhledem k celosvtov cenzue nespolehliv, doporuujeme obrtit se pmo na vydavatelstv: Published by Castle Hill Publisher PO Box 118 Hastings TN34 3ZQ Great Britain Chp@vho.org. ISBN 1-902619-03-X German Translation Miroslav Mach, 2005 English Translation Pavel Fabian, 2005 (dodatek Zprvy od kapitoly 10) Vydal Nrodn Vzdlvac Institut 2005 www.vzdelavaci-institut.com

Obsah
1. Prolog......................................................................................................................... 11 1.1. Pomal smrt v plynov komoe v USA ................................................................... 11 1.2. Kyselina kyanovodkov nebezpen plyn .......................................................... 14 1.3. Mode barvc kyselina ............................................................................................ 18 2. Pekvapiv akce........................................................................................................ 20 2.1. Fred Leuchter o Osvtimi a Majdanku .................................................................... 20 2.2. Potlaovn kod zpsobench legend .................................................................. 22 3. Piny........................................................................................................................ 24 3.1. K vci ...................................................................................................................... 27 3.2. K politice ................................................................................................................. 30 4. Osvtim...................................................................................................................... 32 4.1. vodem ................................................................................................................... 32 4.1.1. Opera uprosted holocaustu .............................................................................. 32 4.1.2. K historii tbora.................................................................................................... 34 4.2. Epidemie a obrana proti nim ................................................................................... 40 4.2.1. Nebezpe epidemi .............................................................................................. 40 4.2.2. Potrn epidemi Cyklonem B ............................................................................. 41 4.2.3. Obrana proti epidemim v Osvtimi ..................................................................... 46 4.2.3.1. Pojmy a kompetence.......................................................................................... 46 4.2.3.2. Pouvan postupy............................................................................................. 46 4.2.3.3. Vsledky............................................................................................................ 48 4.2.3.4. Zsadn rozhodnut ............................................................................................ 48 4.2.3.5. Kompetentn tborov lka .............................................................................. 49 4.2.3.6. Krtkovlnn odhmyzovac zazen ................................................................... 51 4.2.4. Odhmyzovac zazen budov 5a a 5b v Bezince ................................................ 51 4.3. Plynov komora v zkladnm tboe Osvtim I................................................... 55 4.4. Plynov komory v tboe Bezinka...................................................................... 63 4.4.1. Krematoria II a III ................................................................................................ 63 4.4.1.1. Vchoz situace ................................................................................................. 63 4.4.1.2. Patologick hledn indici zloinu ................................................................ 67 4.4.1.2.1. Nov schody do sklepa................................................................................... 68 4.4.1.2.2. Plynovac sklep, svlkrna, sprchy................................................................. 70 4.4.1.2.3. Vzduchotsn dvee pro krematorium II..................................................... 75 4.4.1.2.4. Vtrac zazen............................................................................................... 78 4.4.1.2.5. Pedehvan mrnice ..................................................................................... 79 4.4.1.2.6 Spalovn pi souasnm zvltnm zachzen ............................................ 80 4.4.1.2.7. Analyztory plynu a indiktory zbytk kyseliny kyanovodkov........... 81 4.4.1.2.8. Vhazovac otvory pro Cyklon B..................................................................... 83 4.4.1.2.9. Zvry............................................................................................................. 97 4.4.2. Krematoria IV a V ................................................................................................ 98 4.4.3. Selsk staven I a II............................................................................................. 101 4.5. Stavebn-technick zvry .................................................................................... 103

5. Vyvjen a stabilita vivianitu (hexakyanoeleznatanu elezitho) ...................... 106 5.1. vodem ................................................................................................................. 106 5.2. Ppady stavebnch kod ........................................................................................ 106 5.3. Vlastnosti kyseliny kyanovodkov (HCN)........................................................... 113 5.4. Sloen kyseliny kyanovodkov........................................................................... 115 5.5. Vyvjen kyseliny kyanovodkov......................................................................... 116 5.5.1. Obsah vody......................................................................................................... 117 5.5.2. Reaktivita eleza................................................................................................. 117 5.5.3. Teplota................................................................................................................ 118 5.5.4. Hodnota pH ........................................................................................................ 120 5.6. Stabilita vivianitu .................................................................................................. 122 5.6.1. Citlivost na pH.................................................................................................... 122 5.6.2. Rozpustnost ........................................................................................................ 123 5.6.3. inek svtla ...................................................................................................... 124 5.6.4. Dlouhodob test ................................................................................................. 124 5.7. Vliv rznch stavebnch hmot............................................................................... 127 5.7.1. Cihly ................................................................................................................... 127 5.7.2. Cementov malty a betony ................................................................................. 127 5.7.3. Vpenn malty.................................................................................................... 129 5.7.4. inky na vyvjen vivianitu .............................................................................. 129 6. Cyklon B k usmrcovn lid ................................................................................... 133 6.1. Toxikologick inek HCN .................................................................................. 133 6.2. Odpaovac charakteristika HCN........................................................................... 135 6.3. Usmrcovn lid plynem ........................................................................................ 137 6.3.1. Vpovdi svdk................................................................................................ 137 6.3.1.1. Hranin podmnky.......................................................................................... 137 6.3.1.2. Vmysly svdk .............................................................................................. 139 6.3.1.3. Mnostv toxickho plynu ............................................................................... 145 6.3.2. Posouzen svdeckch popis ............................................................................ 150 6.3.2.1. Absurdn divadlo ............................................................................................. 150 6.3.2.1.1. Nezbytnost kooperace .................................................................................. 150 6.3.2.1.2. Runk a mdlo ............................................................................................ 151 6.3.2.2. Rychlost odvtrvn plynovch komor ...................................................... 151 6.3.2.3. Modelov vpoty........................................................................................... 154 6.3.3. Posouzen svdeckch vpovd ........................................................................ 158 6.3.4. Pro prv Cyklon B?......................................................................................... 163 7. Vyhodnocen chemickch analz .......................................................................... 167 7.1. Odbr zkuebnch vzork a jejich popis................................................................ 167 7.2. Postupy analz....................................................................................................... 168 7.3. Vyhodnocen vsledk analz............................................................................... 168 7.3.1. F. A. Leuchter/Alpha Analytic Laboratories ...................................................... 168 7.3.2. Institut soudnho znalectv v Krakov................................................................ 171 7.3.3. G. Rudolf/Institut Fresenius ............................................................................... 173 7.3.3.1. Vzorky 1-4: krematorium II, mrnice 1........................................................... 178 7.3.3.2. Vzorky 5-8 a 23-24: vzesk barky ............................................................. 179 7.3.3.3. Vzorky 9-22: odhmyzovac zazen ............................................................... 179 7.3.3.4. Vzorky 25-30: experimenty............................................................................. 184

7.3.4. John C. Ball ........................................................................................................ 187 7.4. Diskuse o vsledcch analz.................................................................................. 187 7.4.1. Modr ntr zd? ................................................................................................ 187 7.4.2. Pseudovdeck podvod ...................................................................................... 189 7.4.3. Drz li ............................................................................................................... 190 7.4.4. Oekvateln hodnoty ........................................................................................ 192 7.4.5. Meze chemick metody ...................................................................................... 195 8. Zvren zjitn ................................................................................................... 197 9. Podkovn .............................................................................................................. 201 10. O pvabu poznvn aneb jak se lovk stane revizionistou............................ 203 10.1. O naivit jednoho revizionisty aneb bt v prvu a domoci se prva jsou dv rozdln vci ................................................................................................. 214 10.2. Defekt prvnho sttu .......................................................................................... 225 10.3. Rudolfovy zloiny mylen .............................................................................. 236 10.3.1. Druh zloin: vdeck prce ............................................................................ 254 10.3.2. Dal zloiny mylen ....................................................................................... 260 10.4. Mdia a ppad Germara Rudolfa ........................................................................ 265 10.5. Ve spolkov republice Nmecko mimo zkon .................................................... 280 10.6. Autorova biografie .............................................................................................. 291 11. Bibliografie............................................................................................................ 292 11.1. Monografie .......................................................................................................... 292 11.2. lnky ................................................................................................................. 297 11.3. Archivn dokumenty............................................................................................ 303 11.4. Internetov dokumenty........................................................................................ 303 11.5. Soudn akta, vldn dokumenty ........................................................................... 304 11.6. Video, archiv a nepublikovan dokumenty ......................................................... 306 12. Seznamy................................................................................................................. 307 12.1. Seznam tabulek.................................................................................................... 307 12.2. Seznam obrzk................................................................................................... 308 12.3. Seznam graf ....................................................................................................... 311 12.4. Seznam zkratek.................................................................................................... 312 13. Index ...................................................................................................................... 313

Hlasy vdc Jde o mimodn psobiv dlo. Podle mch znalost jste prvn odbornk v Nmecku, kter se odvil chopit tak choulostivho tmatu vdecky bezvadnou a nezpochybnitelnou formou. Netroufm si pisoudit vaemu znaleckmu posudku funkci ledoborce. Pesto je snadn pedvdat, jak politicko-historick dsledky z nj vyplynou, i kdy nelze jet odhadnou jejich celkov rozmry a dopad. Prof. Dr. H. Diwald, historik, 22. 1. 1992 etl jsem s obrovskm zaujetm (). Domnvm se, e tento znaleck posudek je dleitm pspvkem k nesmrn zvan otzce, jej zodpovzen je od Leuchterovy zprvy velice nalhav (). Zbv doufat, e na V posudek nebude pouita dobe znm taktika zamlovn, nbr e budou nsledovat vcn odpovdi a postoje. Prof. Dr. E. Nolte, historik, 28. 1. 1992 Potm Vai studii k vrcholm poznn, k jakm lze v na dob jet dospt. Sdlm s nemlo kolegy v oblasti soudobch djin radost a vdnost za Vai vdeckou innost, a ovem v neposledn ad tak za vsledek vaeho korektnho zkoumn. Prof. Dr. W. G. Haverbeck, historik, 31. 1. 1992 Vai prci jsem si pozorn proetl. Je opravdu radostn zjistit, e se pedstavitel mlad generace nezaujat a s odpovdajcmi odbornmi vdomostmi odvn vydv cestou hledn pravdiv odpovdi na celosvtov diskutovan otzky. Vsledek je jasn a jednoznan! Skuten stav vc nelze do nekonena utajovat! Peji Va prci, aby vytvoila tak potebn prlom! Prof. Dr. E. Schlee, historik, 1. 4. 1992 () Velice bych si pl, aby vechny vpovdi k tto problematice spovaly tak zjevn na dlouh a intenzivn prci, jakou je Vae. Mnoh si laik jist neme ovit, ale ji samotn fotografie jsou velmi informativn (). Prof. Dr. E. Nolte, historik, 6. 1. 1993 Germar Rudolf je mlad vdec, kter se ve znamenit podan prci tabulkami, nkresy atd. sna prokzat, e plynov komory byly technicky nemon. () Jeho vdeck analzy nelze oznait jinak ne jako perfektn. Hans Westra, Anne-Frank-Stiftung, BRT 1 (Belgie), Panorama 27. 4. 1995 Autor se celkov opr o literaturu, kter byla vytvoena dvno ped touto zprvou, a mus bt oznaena za vdecky akceptovatelnou. Prof. Dr. Henri Ramuz, historik, znaleck posudek o Rudolfov znaleckm posudku pro vcarsk soud v Chtel-St.Denis, 18. 5. 1997 8

Vnovn
Kdyby zde nebyl Ernst Zndel, nebyl by ani Germar Rudolf pinejmenm ne ten, kter neustle trp kvli tm, kdo ns nechtj nechat kriticky zkoumat historiografii druh svtov vlky. V lt 1989 jsem se nhodou dozvdl o tzv. Leuchterov zprv, (ne)slavnm znaleckm posudku o plynovch komorch v Osvtimi a Majdanku. Tento dokument byl pipraven pro obhajobu Ernesta Zndela, kter byl potkem roku 1988 v Torontu podruh obalovn kvli svmu nonkonformnmu pohledu na tzv. holocaust. Kdy jsem v lt 1989 drel Leuchterovu zprvu v rukou, tak jsem o Ernstovi Zndelovi nic nevdl, a to bylo dobe, protoe kdybych vdl, pravdpodobn bych se j ani nedotknul. V t dob jsem si skuten myslel, e to byl dokument pipraven apolitickm Amerianem, odbornkem na poprav technologie, bez jakkoliv tendence obhajovat Tet i. Technick a chemick argumenty pedloen v tto zprv m pinutily pochybovat o sprvnosti toho, co ohledn holocaustu povaujeme za pravdu a vedly m ke kritickmu zkoumn tto vci. Proto jsem byl naprosto okovn, kdy jsem se o nkolik msc pozdji dozvdl, e tato odborn zprva byla pipravena pro obalovanho, kter byl oteven nacionln socialista a obdivovatel Adolfa Hitlera: Ernsta Zndela. Kdo by si chtl popinit reputaci spojovnm s takovou osobou nebo mkoliv, co vyprodukovala? A nen snad jasn, e kdy nacista ekne jedna a jedna jsou dv, mus to bt patn? Konec konc, nacisti jsou zlo a vdycky ti patn, nen to tak? M cesta revizionizmem, nyn tajc 13 let, byla tvrd, ale chtl bych ct, e Ernst Zndel tm vinen NEN. Narozdl od mnoha jinch, zvl horlivch antinacist, mi Ernst dokonce nezpsobil ani bolen hlavy. Akoliv mm stle jet s nktermi jeho politickmi nzory problm, nauil jsem se hodn bhem tch nkolika pleitost, kdy jsem ml to poten ano, poten! se s Ernstem setkat. Ani nevte jak! Zjistil jsem, e nacisti mou bt slun, soucitn, rozumn, zdvoil, tolerantn a chyt lid, narozdl od mnoha antinacist. A tak jsem zjistil, e jedna a jedna jsou dv, dokonce i kdy to ekne nacista. Dobr, mon e je Ernst vjimka m statistick data o charakteru nacionlnch socialist jsou pli mal na to, abych mohl soudit ale on je rozhodn sympatick a vechno jin ne extremista, naprost protiklad obvyklch kli o nacionlnch socialistech. Od konce roku 1991, kdy se rodil mj vlastn znaleck posudek, se Ernst pokouel zskat prva na vydn v nmin i anglitin. J jsem spoluprci odmtl, protoe jsem nechtl, aby ho vydal nacista. Je fakt, e ho nakonec vydal generlmajor Remer a jeho ptel, kte jsou pravdpodobn radiklnj, ne kdy byl Ernst, take jsem svm odmtnutm Ernsta v prosinci 1991 a optovn koncem roku 1992 zejm udlal chybu. 9

Kadopdn je tu te, deset let po dokonen nmeck soudn verze, v anglitin (a po dvancti letech v etin; pozn. pekl.). Netvrdm, e to Ernstovi v jeho boji za svobodu a svobodu projevu pome. Mon je opak pravdou. Po tom vem jsem si vyzkouel na vlastn ki, e m jsou nae revizionistick argumenty lep, tm nebezpenj jsme pro ty, kte ns nenvid, tm vc budeme pronsledovni. Take nyn je zde pro vy msta dvod, aby opt uthly rouby. Vechno, co mu udlat pro pomoc Ernstovi, je pipojit se k Wilhelmovi II von Hohenzollernovi: U neznm dn strany, znm jen revizionisty a kad kriticky myslc lidsk bytost je revizionista (co neznamen, e vechny lidsk bytosti mysl kriticky, musm bohuel dodat...). Dnes dostanou Ernesty Zndely, protoe to jsou nacisti. Ztra to mou bt Germarov Rudolfov, protoe jsou ve spojen s nacisty. Pozt to mete bt vy. Miliony kaj: J sm nemu nic zmnit. miliony! Pemlejte o tom! Germar Rudolf, Chicago, 10. nor 2003

10

1. Prolog
1.1. Pomal smrt v plynov komoe v USA 15. ervna 1994 se v Severn Karoln bhem popravy odehrla dramatick scna. K smrti odsouzen tk zloinec David Lawson ml bt usmrcen v kyanovodkov komoe ve vznici Raleigh. Delikvent vak se svmi katy odmtal spolupracovat.1 Lawson opakovan zadroval dech, jak dlouho to jen lo, a jen obas se krtce nadechoval.2 Prokzal nesmrnou slu vle, protoe bhem popravy na katy a pihlejc neustle volal: Jsem lovk Zpotku bylo jeho voln dobe slyiteln, ale po nkolika minutch se stvalo stle mn zeteln, a konen deset minut od zatku exekuce delikvent dodchal. Pesto vak byl teprve po 18 minutch prohlen za mrtvho. Svdci popravy byli hrznou podvanou okovni. Hlavn vzesk dozorce, kter exekuci rovn z edn povinnosti pihlel, byl tak otesen, e zadal o proputn. Vzhledem k nkolika dalm podobn ostudnm popravm bylo v USA od pouvn jedovatho plynu na njak as uputno a bylo nahrazeno smrtc injekc. Plynov komora v Severn Karoln Funkce:
V okamiku otoen klem se otevou padac dvee pod sedac st kesla a dvka s jedem spadne do ndobky s kyselinou.
Jedna libra kyanidu draselnho, zabalen do pun- ochy 26 unc (asi litru) vody a 12,6 unc (asi 350 g) koncentrovan kyseliny srov

Maska: Pes Lawsonovu tv je pipnuta maska. Zakrv cel jeho obliej krom chp. idle: idle, na kterou Lawson usednul a kde zemel, je pvodn elektrick keslo. Pedchoz popravy v Severn Karoln podle souasnch zkon:
Bezen 1984 Listopad 1986 Z 1986 jen 1991 jen 1992 James W. Hutchins Velme M. Barfield John William Rook Michael McDougall John S. Gardner

Vznikajc pry jsou viditeln ji po nkolika vteinch. Vzet ednci kaj, e Lawson byl mrtev bhem 10 a 14 minut. Pot, co Lawsonovo srdce po dalch pt minut netlouklo, dal dozorce pkaz k detoxikaci komory. Do mstnosti byl po 15 minut vhnn amoniak, kter jed znekoduje. Dozorci vstoupili do poprav komory teprve po 30 minutch, vybaveni dchacmi pstroji.

Celkov poet popravench v N.K.: 367

Celkov poet vz na seznamu smrti: 103 Prvn poprava plynem: leden 1936 Posledn poprava plynem: jen 1961 Prvn poprava na elektrickm kesle: bezen 1910 Posledn poprava na elektrickm kesle: ervenec 1938 Prvn poprava injekc: bezen 1984

Obr. 1

Detailn popis popravy je v lnku Billa Kruegera Lawsons Final Moments, str. A1, The News & Observer, Raleigh (North Carolina), 19. 6. 1994. 2 Newsweek, 8. 11. 1993, str. 75; The New York Times, 6. 10. 1994, str. A 20; tamt, 16. 6. 1994, str. A23.

11

Potkem bezna 1999 vak u bylo vechno zase zapomenuto. Tentokrt lo o Nmce. Vzdor intervenci spolkov nmeck vldy byl Walter LaGrand popraven ve sttn vznici ve Florenci v Arizon (USA); jeho smrteln zpas s toxickm plynem kyseliny kyanovodkov trval 18 minut. 30 svdk pes pancov sklo pihlelo, jak prokazateln vrah hrzn umral.3 Expertm i tm, kte v celch smrti ekaj na popravu, vak bylo ji po nkolik let jasn, e rychl a bezbolestn poprava toxickm plynem vyaduje spoluprci delikventa. Odsouzen byli obvykle nabdni, aby po uvolnn kyanovodku (HCN) v zjmu rychl smrti zhluboka inhalovali. Pokud se vak delikvent vzpral, mohla poprava snadno skonit fiaskem. Agnie obti se mohla dokonce i za nejpznivjch podmnek prothnout na vce ne 18 minut. Z odbornch publikac Spojench stt vyplv, e doba popravy od 10 do 14 minut byla spe pravidlem ne vjimkou. Amnesty International mluv v tto souvislosti o zpackanch popravch.4 5 6 7 U popravch plynovch komor v USA se jedn o technicky perfektn metodu usmrcovn, pouvanou od roku 1924. Nklady na popravu jedn jedin osoby jsou neobyejn velk, protoe je teba za vech okolnost zabrnit ohroen svdk, vzeskho personlu i okolnho prosted uvolnnm toxickm plynem. Okna z pancovho skla, hermeticky uzavrateln masivn ocelov dvee, mohutn vtrac zazen se spalovnm jedovatch zplodin spolu s chemickm oetenm vnitnch prostor kvli neutralizaci zbvajcch stop toxickho plynu po exekuci to vechno dohromady dl z tohoto zpsobu popravy zdlouhav a komplikovan proces.8 V souasnosti je v USA pouze jedin technik, kter rozum stavb a drb tchto zazen Frederick A. Leuchter jun., nkdy v mdich tak hrzostran nazvan Mr. Death,9 protoe jeho povolnm je navrhovn, stavba a drba vech monch popravch aparatur.10
3 Bettina Freitag, Henker warten nicht, New Yorker Staats-Zeitung, 13. 3.-19. 3. 1999, str. 3; Manheimer Morgen, 5. 3. 1999. 4 The News & Observer, Raleigh (NC), 11. 6. 1994. str. 14A (podle vzeskch dozorc normln 10-14 minut). 5 C. T. Duffy, 88 Man and 2 Woman, Doubleday, New York 1962, str. 101 (13-15 min.); Duffy byl tm 14 let editelem vznice v San Quentinu a za tu dobu dohlel na popravu 88 mu a 2 en. Vtina z delikvent byla popravena v mstn plynov komoe. 6 Stephen Trombley, The Execution Protocol, Crown Publisher, New York 1992, str. 13 (asi 10 min. nebo vce); Amnesty International, Botched Executions, Fact Sheet December 1996, vydvan Amnesty Internatinal USA, 322 Eight Avenue, New York, NY 10001-4808 (vce ne 7 min.). 7 Tato pas se opr o pspvek Conrada Grieba, Der selbstassistierte Holocaust-Schwindel, Vierteljahrhefte fr freie Geschichtsforschung, 1(1), 1997, str. 6 ad. (online: www.vho.org/VffG/1997/1/Grieb1.html), dle zkr. jako VffG. 8 Ohledn technickch postup srv. F. A. Leuchter, The Third Leuchter Report, Samisdat Publisher Ltd., Toronto 1989 (online: www.zundelsite.org/english/leuchter/report3/leuchter3.toc.html). 9 Tj. pan Smrt. Nap. dokumentrn film Errola Morrise o Fredu Leuchterovi, poprv uveden na Sundance Film Festival v Park City (Utah, USA) pod nzvem Mr. Death: The Rise and Fall of Fred A. Leuchter, Jr. 10 Nsledujc pase pochzej z pspvku Marka Webera Ein prfender Blick in Amerikas Todesstrafen-Industrie besttigt das Leuchter-Gutachten, VffG, 2(3) 1998, str. 226 ad. (online: www.vho.org/VffG/1998/3/Buecher3.html).

12

lnek v americkm asopisu The Atlantic Monthly (nor 1990) popisuje Leuchtera nap. takto: jedin komern dodavatel popravch zazen v cel zemi (). Vzdlan a vestrann vykolen inenr, obeznmen se vemi druhy poprav. Konstruuje a vyrb aparatury na vstikovn smrtcch injekc, plynov komory, ibenice i elektrick kesla. (). Podobn se vyjaduje i obshl lnek v New York Times, kde je dokonce Leuchterova fotografie na prvn stran. Leuchter je tam oznaen za pednho poradce vldy pro tresty smrti. Ve sv knize o popravm prmyslu USA Stephen Trombley potvrzuje, e Leuchter je:11 pednm a nejlepm dodavatelem poprav technologie. Jeho produkce zahrnuje elektrick kesla, plynov komory, ibenice a aparatury na vstikovn smrtcch injekc. Dle nabz nvrhy, zkonstruovn, instalaci i vykolen personlu k obsluze. Exekuce v plynovch komorch jsou mimodn nebezpen pedevm z toho dvodu, e tlo popravenho je nasyceno smrtcm plynem. Po exekuci, vysvtluje Leuchter, je proto teba udlat nsledujc:12 Personl vejde dovnit. Tlo mrtvho mus bt cel dkladn omyto chlrem nebo amoniakem, piem jed siln prt z pokoky. Kdyby bylo tlo v tto podob pedno zzenci pohebn sluby, znamenalo by to jeho smrt. Proto je teba mrtvolu nejprve dkladn omt. Bill Armontrout, editel sttnho vzen v Jefferson City (Missouri), toto nebezpe potvrzuje:13 Kyselina kyanovodkov pronik do pr pokoky. Vidte, jak pi zatlaen vystikuje? Muste si vzt gumov rukavice a nejprve tlo takto detoxikovat, ne s nm zanete cokoli dlat. Podle Leuchterova nzoru by se plynovch komor u nemlo vbec uvat nejen pro hrznost takovho druhu popravy, ale i z toho dvodu, e plynov komory jako takov:14 jsou nebezpen. Jsou nebezpen jak pro lidi, kte jich musej uvat, tak i pro ptomn svdky. Mli by je vechny zlikvidovat a tak se jich zbavit. Leuchter postavil svou kariru na zsad trest smrti, ne umuen k smrti, a je na svou prci hrd. Je spokojen, me-li konstatovat, e odsouzen osoba zemela bezbolestn, e poprav personl nebyl ohroen, a e daovm poplatnkm byl ueten njak ten dolar.

11 12

Stephen Trombley, str. 8, pozn. 6. Tamt, str. 98. 13 Tamt, str. 102. 14 Tamt, str. 13.

13

1.2. Kyselina kyanovodkov nebezpen plyn Kyselina kyanovodkov se ovem nepouv pouze k usmrcovn lid v americkch plynovch komorch, nbr i k mnohem konstruktivnjm elm. Zhruba od konce druh svtov vlky se kyseliny kyanovodkov uv k huben vech monch kdc jako jsou tnice, vi, pilousi, termiti, vbi a ostatn hmyz. Pi prci s kyselinou kyanovodkovou je ovem teba velk opatrnosti, protoe jde v mnoha ohledech o zludn toxick plyn. Velmi bolestnm zpsobem se o tom pesvdili obyvatel domu v Los Angeles krtce ped vnocemi roku 1947. Zjednali si odbornky firmy Guarantee Fumigation Co. na vyhuben termit, kte ohroovali jejich devn dm. Dotyn pracovnci se vak ukzali jako nedostaten znal sv vci, protoe z tlakovch lahv s kyselinou kyanovodkovou museli napumpovat pli mnoho jedu do budovy, zabalen jako vnon drek (na obr. 2 nahoe celkov zbr, dole zboen dm).15 Z neobjasnnch pin dolo bhem plynovn ke vzncen vysoce vbun smsi kyseliny kyanovodkov se vzduchem, a nsledn exploze budovu zcela zniila.16 Plyn m vak jet dal zludnou vlastnost, a tou je jej vysok mobilita, resp. tkavost. Tato vlastnost je velice vtan, pokud jde o potrn kdc, proObr. 2: Jak se zbavit termit. Horn toe zastihne hmyz i v t nejdrobnj trfoto: pedtm. Doln foto: potom. bin. Kyselina kyanovodkov se bohuel neomezuje na vyhledvn kodlivho hmyzu. Vnik do sebemench pr, ba prochz dokonce i nejrznjm tsnnm a slabmi stnami, take unik i do prostor, kde to nen douc. Co se stane, kdy pslun pracovnk spolehliv neutsn zaplynovan prostor, o tom je dostatek pklad v toxikologick literatue.17 Tapetka J. M (21) pracovala v suternu domu, kde se tou dobou ve 2. poschod odhmyzoval byt kyanidovm plynem kvli pemnoenmu hmyzu. Nedostatenm utsnnm unikl toxick plyn do chodby, kde piotrvil pracovnka desinsekn firmy, a nakonec pronikl achtou a do suternu.
15

K zaplynovn sta 1-2 % objemovch, k explozi je vak zapoteb nejmn 6 % objemovch. Viz vce v kapitole 5.3. 16 How to get rid of termites, Life, 22. 12. 1947, str. 31; srv. Liberty Bell, 12/1994, str. 36 ad. 17 S. Moeschlin, Klinik und Therapie der Vergiftung, Georg Thieme Verlag, Stuttgart 1986, str. 300.

14

Pan M. pi prci najednou uctila npadn svdn v krku, bolesti hlavy a zvrat. Dv jej spolupracovnice si rovn povimly stejnch pznak a proto spolu s n sutern opustily. Po pl hodin se M. znovu vrtila do sklepa, kde se nhle v bezvdom zhroutila. Spolu s rovn bezvdomm desinsektorem byla dopravena do nemocnice. Pacientka se z bezvdom probrala ji v nemocninm vtahu, ctila se dobe, a prohldka neukzala dn pznaky otravy. Naproti tomu desinsektor zemel jet bhem pevozu. Ohroen takovmi toxickmi plyny se vak rozhodn neomezuje jen na personl, zdrujc se v dom, kde probh desinsekce. Jsou-li netsnosti v zaplynovanm prostoru pli velk, me znan mnostv plynu uniknout ven a ohrozit napklad cel sousedstv, jak ukazuje netst v chorvatskm letovisku na podzim 1995:18 Vechno lo pln patn. Ti otrven mstn obyvatel a klidn dl ijc ervotoi to byl vsledek totln zpackan akce proti kdcm v kostele chorvatskho letoviska Lovran u Rijeky. V dsledku neodborn prce desinsektor muselo bt z bezpenostnch dvod evakuovno nkolik stovek mstnch obyvatel. Desinsektoi chtli v noci zashnout prudce jedovatm plynem proti ervotom v kostele sv. Juraje. Protoe vak objekt odborn neutsnili, unikl plyn do okolnch dom, kde ji lid vtinou spali. ,V dsledku nhl nevolnosti se vak obyvatel natst vas probudili, co je zachrnilo ped jistou smrt, psaly noviny Veernij List. Pesto ti lid utrpli tkou otravu. Starosta se rozhodl k evakuaci celho mstskho jdra. Desinsektoi byli zadreni polici, ervoto peil. - dpa. Ale to stle jet nen vechno. Kyselina kyanovodkov je vytrval plyn. Kam se dostane, tam tak pevn ulp, zvlt kdy je prosted vlhk. Cel hodiny a dny se pak kyanovodk pomalu odpauje z vlhkch pedmt, co znamen permanentn ohroen pro okol, pokud nen k dispozici postaujc vtrn. Dokazuje to zvlt dramatick a souasn hrzostran ppad z USA na podzim 1998: 15. 10. 1998 Vpary z tla sebevraha onemocnlo devt lid v Iow Grinnell, Iowa (CPX) k koly Grinnel Collegs poil pi sebevrad tolik kyanidu draselnho, e devt lid onemocnlo z vpar jeho tla. Dva zamstnanci, ti ci a tyi zdravotnci mli nejrznj zdravotn pote pot, co pili do styku s tlem sebevraha. Po oeten v mstn nemocnici byli proputni.
18

dpa, Dilettantische Kammerjger, Kreiszeitung, Bblinger Bote, 16. 11. 1995, str. 7. Vzdor vyetovn se dosud nezjistilo, o jak toxick plyn se tehdy jednalo. Protoe je vak kyselina kyanovodkov nejjedovatj a nejinnji psobc plyn, kter se pi odhmyzovn pouv, byly by pi jeho nasazen zpsoben jmy nejsp pinejmenm tak velk. adu dalch ppad popsal ve svm pspvku K. Naumann v Die Blausurevergiftung bei der Schdlingsbekmfung, Zeitschrift fr hygienische Zoologie und Schdlingsbekmfung, 1941, str. 36-45.

15

Carl T. Grimm (20), k vy koly v Placentii (Cal.), spolkl krystalickou formu kyanidu draselnho, kter zabrauje proniknut plynu do bunk. Podle slov mluvho koly sebevrah po inu jednoho kamarda podal, aby pivolal pomoc, ale teprve tehdy, kdy voda v jeho tle zaal vyvjet kyanovodk. Patro s Grimmovm pokojem na interntu umleck koly asi 80 km vchodn od Des Moines bylo kvli jedovatm vparm evakuovno. Rovn se musela dkladn vyvtrat nemocnice Regional Medical Center, kam bylo Grimmovo tlo dopraveno. kola a ady se sna zjistit, jak se Grimm dostal ke kyanidu draselnmu, a pro se chtl zabt.19 V dalm ppadu s ponkud jinm prbhem dolo rovn k nemn dramatickmu netst. Pi zpracovvn vzcnch kov se k odluovn zlata a stbra pouv sol kyseliny kyanovodkov (kyanid), kter ve vlhkm prosted vyvjej kyselinu kyanovodkovou. V naem ppad se jist firma zabvala zpracovvnm kyanidovch zbytk zmnnho chemickho procesu, co nen vdy bez rizika. Americk zamstnavatel poslal sv dlnky bez plynovch masek a ochrannch odv do tanku se zmnnou chemikli, ve kterm se dle vyvjely plyny kyseliny kyanovodkov, co mlo osudn nsledky: Tiskov prohlen ministerstva spravedlnosti Spojench stt pondl, 10. kvtna 1999 7. kvtna porotci v Pocatellu (Idaho) shledali, e Allan Elias, majitel tovrny na hnojiva Evergreen Resources, nadil svm zamstnancm vyistit zsobn tank o objemu 95 000 litr od zbytk kyanid, ani by uinil nleit opaten pro jejich bezpenost. Inspektoi adu pro ivotn prosted a zdrav Eliase opakovan upozorovali na nebezpe ohledn kyanid a vysvtlili mu preventivn opaten ped vstupem zamstnanc do tanku, jako jsou testy nebezpench substanc a vybaven dlnk ochrannmi odvy. Scott Dominguez, zamstnanec firmy Evergreen Resources, byl bhem prce v tanku zasaen plynem kyseliny kyanovodkov, a v dsledku otravy kyanidem utrpl trval pokozen mozku. () V srpnu 1996 pikzal Elias svm zamstnancm, obleenm pouze v dnech a triku, vyistit 3,35 m vysok a 11 m dlouh zsobnk od zbytk kyanid. Elias pedtm nenechal prozkoumat materil v tanku, ani nedal zjistit podl toxickch plyn. Po prvnm dnu prce v tanku zamstnanci Eliasovi hlsili, e trp zduenm hrtanu, co je prvn pznak psoben kyseliny kyanovodkov. Zamstnanci Eliase dali, aby nechal otestovat vzduch v tanku na ptomnost toxickch plyn a vybavil je ochrannmi odvy jak bylo pede19

www.mankato.sus.edu/depts/reporter/reparchive/10-15-98/campuscope.html.

16

psno zdravotnm adem a kter jim v takovm ppad nleely bezplatn. Zamstnavatel jejich poadavky odmtl, slbil jim poadovanou vstroj zajistit, a poslal je zptky do zsobnku. Dominguez se t dopoledne v tanku zhroutil, a protoe Elias neposkytl svm zamstnancm ani nezbytn zchrann vybaven, byl postien vyprotn teprve po hodin.20 Tm jsme si ovem jet ani zdaleka neukzali celou zludnost tohoto toxickho plynu, protoe kyselina kyanovodkov zabj nejen vdechovnm. Dokonce i plynov maska se za uritch okolnost me ukzat jako nepostaujc ochrana, zvlt pi silnm pocen. Kyselina kyanovodkov se uvoluje pedevm na vlhkch plochch a snadno pronik pokokou. Dokazuje to dramatick nehoda z roku 1995, kter se udla v jeskyni pobl francouzskho msta Montrolier:21 Smrt devti osob 21. ervna 1995 v jeskyni u Montrolier (SeineMaritime) zapinilo uvolovn kyseliny kyanovodkov z toxickho plynu z prvn svtov vlky, zvanho vincenitte. Konstatoval to ve stedu emeritn profesor fyzikln chemie Louis Souli. () Na tiskov konferenci v Buchy uvedl, e dti ani na pomoc pivolan hasii, z nich jeden ml plynovou masku, nezemeli na otravu oxidem uhelnatm. () Jet est dn po smrti byla v krvi obt zjitna koncentrace kyanid dvakrt vy, ne je smrteln dvka. Podle profesorovch slov si ti dti rozdlaly v jeskyni ohe a hodily do nj na mst nalezenou bombu s vincenittem. Bomba explodovala a toxick plyn zapinil smrt t dt, otce jednoho z nich, ty hasi a jednoho amatrskho jeskye. Podle prof. Soulia byla smrt hasi vetn jednoho s plynovou maskou kte dti v jeskyni hledali, zpsobena tm, e se kyselina kyanovodkov uvoluje tlesnm potem a pronik pokokou do tla, kde vyvolv otravu.

20 www.osha.gov/media/oshnews/may99/national-19990510.html; srv. The Plain Dealer, 19. 12. 1999, str. 30 A; Nation The Orange Country Register, 9. 1. 2000, News 11; Allan Elias byl 28. 4. 2000 odsouzen k 17 rokm vzen. APBnews.com, 29. 4. 2000, www.apbnews.com/safetycenter/business/2000/04/29/safetycrime0429_01.html a /safetycrime0429_doc.html: Odpadov maso s kyanidy obsahuje kyselinu fosforenou, kter podporuje vyvjen par kyseliny kyanovodkov. 21 Un expert voque la prsence da gaz mortel dans la grotte, Le Quoditien de la Runion, 25. 6. 1998.

17

1.3. Mode barvc kyselina Na jae a v lt 1977 zavldlo velk pozdvien kolem evangelickm kostela ve Wiesenfeldu v Dolnm Bavorsku. Mstn fara nechala znanm nkladem zrenovovat chtrajc kostel a nyn vichni stli ped zhadnou pohromou - na vnitn omtce kostela se vude tvoily modr skvrny. Dotazovan odbornci, kte renovaci provdli, rovn neznali odpov. Teprve chemick przkum Obr. 3: Inkoustov modr skvrna zabarvench mst pinesl een zhady: na omtce kostela, zaplynovanho cel vnitn omtka byla nasknut viviakyselinou kyanovodkovou. nitem. Vysvtlen nebylo mon v odborn literatue nalzt, ale lze zrekonstruovat, co se stalo: Nkolik tdn po omtnut kostela cementovou vodovzdornou maltou byl cel kostel zaplynovn Cyklonem B (kyselinou kyanovodkovou) kvli odstrann ervotoe z devnho kru. Cyklonem B uvolnn kyselina kyanovodkov vak nejene usmrtila ervotoe, ale tak chemicky reagovala s omtkou. Pi zmnn reakci se kyselina s oxidy eleza obsaenmi 1-2 % ve vech omtkch pemnila na ji po stalet znm a velmi stabiln barvivo vivianit (znm tak jako prusk mod).22 Zprvy o mode zbarvench stnch po zaplynovn kyselinou kyanovodkovou proti kdcm v prostorch s vlhkou a elezo obsahujc omtkou jsou z odborn literatury velmi dobe znm, jak ukazuje nejnovj pehled.23 Pedpokladem pro takovou reakci je podle veho stav, kdy je omtka jet erstv a vykazuje znan velkou vlhkost. V ostatnch ppadech dolo rovn k uritmu pokozen staveb i vnitnch zazen, ale ne k modrmu zabarven, protoe omtka byla star a dobe vzan.24
22 G. Zimmermann (Hg.), Bauschden Sammlung, Band 4, Forum-Verlag, Stuttgart 1981, str. 120 ad., ve vci ppadu ze srpna 1976 v evangelickm kostele v Meederu-Wiesenfeldu. Dk nle panu W. Lftlovi z Vdn, kter tento ppad objevil, a dle panu K. Fischerovi z Hochstadtu a. M., jen byl jako vedouc architekt za vzniklou kodu odpovdn a vypracoval o vci podrobnou dokumentaci. Druh nezmnn vydn: E. Gauss (alias Germar Rudolf), Holzschutz durch Blausure-Begasung. Blaufrbung von Kalkzement-Innenputz, in: ders. (Hg.), Grundlagen zur Zeitgeschichte, Grabert, Tbingen 1994, str. 401-404 (online: vho.org/D/gzz/17.html). 23 E. Emmerling in: M. Petzt (Hg.), Holzschdlingsbekmfung durch Begasung, Arbeitshefte des Bayerischen Landsamtes fr Denkmalpflege, Bd. 75, Lipp-Verlag, Mnchen 1995, str. 43-56. Carl Hermann Christmann informuje o ppadu hospodsk budovy kltera z 18. stolet, kter byla po sekularizovn prodna rolnkovi a slouila jako stodola. Ped zhruba 20 lety nov investor krsnou barokn budovu pestavl na luxusn vletn restauraci. Dochovan omtky byly zrestaurovny a nateny na blo. Po njak dob zaaly na blm ntru vystupovat modr skvrny, kter pivolan znalec identifikoval jako vivianit. Znalec usoudil, e dvj majitel nechal nkdy v letech 1920 a 1940 stodolu zaplynovat kyselinou kyanovodkovou, kter pak o 40-50 let pozdji zapinila modr skvrny. Podle osobnho len vzpomnek C. H. Christmanna z 13. 7. 1999, kter bohuel zatm nedokzal vyptrat pslun pramen. Byl bych vdn za upozornn na ppadn odkazy v literatue k tomuto ppadu. 24 V jednom ppad vedlo zaplynovn erstv natenho kostela vpennou barvou bez obsahu eleza k tmavmu zabarven v dsledku polymerace kyseliny kyanovodkov. Viz D. Grosser a E. Romann,

18

Obr. 4: V srpnu 1976 byl evangelick kostel v D-96484 Meederu-Wiesenfeldu (vlevo) zaplynovn Cyklonem B. Nsledn se omtka vude zabarvila modrmi skvrnami (srv. obr. 3).

Blausuregas als bekmfendes Holzschutzmittel fr Kunstobjekte, Holz als Roh- und Werkstoff, 32 (1974), str. 108-114.

19

2. Pekvapiv akce
2.1. Fred Leuchter o Osvtimi a Majdanku 2. nora 1988 pijal Frederick A. Leuchter ve svm bostonskm byt neoekvanou nvtvu. Francouzsk profesor francouztiny, etiny, latiny a dokumentaristiky z lyonsk univerzity, Dr. Robert Faurisson, piel s pozoruhodnm poadavkem chtl zskat Freda Leuchtera jako experta na poprav technologie k vypracovn znaleckho posudku pro trestn proces, kter v t dob probhal v kanadskm Torontu.25 Faurisson od Leuchtera konkrtn chtl, aby zjistil, zda je vbec technicky mon veobecn ujiovn o masovm zabjen v koncentranch tborech Tet e plynem kyseliny kyanovodkov. Leuchter sm si do t doby otzku ohledn nmeckch plynovch komor vbec nepoloil a tehdy vil v jejich existenci. Jakmile mu vak Prof. Faurisson pedloil nkter pedevm technick podklady, zaal pochybovat o technick proveditelnosti dajnho zplynovvn lid. Proto svolil pijet do Toronta a prozkoumat dal materily. Pot se svou sekretkou (a souasn manelkou), kresliem, videokameramanem a tlumonkem odcestoval do Polska, aby tam z poven obhajoby ve ve zmnnm procesu provedl technick vzkumy v koncentranch tborech Osvtim, Osvtim-Bezinka a Majdanek. Po nvratu dom vypracoval zprvu o 192 stranch vetn dodatk. Leuchter dle odebral 32 vzorky zd v krematorich v Osvtimi a Bezince, kde mlo podle svdk dochzet k masovmu plynovn, a na druh stran tak odebral vzorky z odhmyzovac komory na huben v. Smyslem odebrn vzork bylo nsledujc: V tm vech koncentranch tborech Tet e byla zazen, v nich se odvy vz zbavovaly v. Pouvalo se k tomu podle msta zcela rozdlnch postup: horkho vzduchu, pry, rznch toxickch plyn, a ke konci vlky dokonce i mikrovln. Odvivovn bylo nezbytn zvlt proto, e ve pen skvrnit tyfus, tedy epidemii, kter zvlt ve vlench dobch stle znovu propukala ve vchodn a stedn Evrop. Bylo tomu tak i za druh svtov vlky, kdy si tato nkaza vydala statisce obt jak v koncentranch a zajateckch tborech, tak i mezi nmeckmi vojky na front. Nejinnjm a celosvtov nejrozenjm prostedkem k huben v i dalho hmyzu byl od prvn svtov vlky kyanovodk pod obchodnm nzvem Cyklon B. U po desetilet je znmo, e v budovch, kde byl Cyklon B prokazateln pouvn k odvivovn odv, dolo k silnmu skvrnitmu zmodrn stn, kter byly vystaveny psoben kyseliny kyanovodkov. V ppad modr barvy se jedn o chemickou substanci, zvanou vivianit, je se vyvj z kyseliny kyanovodkov, kter za uritch okolnost projde chemickou reakc se soustmi zdiva. Zmnnou
25 Ohledn pozad a prbhu procesu srv. R. Lenski, Der Holocaust vor Gericht, Samisdat Publisher, Toronto 1996 (online:www.zundelsite.org/german/lenski/lenskitoc.html) Podrobnj shrnut celho procesu viz Barbara Kulaszka, Did Six Million Really Die? Report on the Evidence in the Canadian False News Trial of Ernst Zndel 1988, Samisdat Publisher Ltd., Toronto 1992 (online: www.zundelsite.org/english/dsmrdtoc.html).

20

substanci lze jet dnes vidt na dosud stojcch odhmyzovacch zazench, a je tedy zjevn velmi stabiln. Prof. Faurisson byl prvn, kdo upozornil na skutenost, e zmnn modr zabarven naopak nen vidt na stnch dajnch plynovch komor v Osvtimi. Bylo tak jeho npadem prozkoumat vzorky ze stn dajnch plynovch komor ohledn pozstatk tehdy pouvanch toxickch plyn, resp. produkt reakce (kyanid), a porovnat je se vzorky z odhmyzovacch zazen. Fred Leuchter se tto mylenky roku 1988 chopil a zrealizoval ji.

Obr. 5: Dvee plynov komory k poprav jedn jedin osoby zplynovnm kyselinou kyanovodkovou (Baltimore, USA 1954, technologie ze tictch let). Poprava lovka kyselinou kyanovodkovou je nezbytn mnohem komplikovanj a pro okol nebezpenj ne odvivovn odvnch soust stejnm plynem (dokonce i v komoe firmy Degesch).

Obr. 6: Jedny z trojch dve dajn nacistick plynov komory k jednorzovmu popravovn stovek osob Cyklonem B (kyselinou kyanovodkovou). (Polsko, potek tyictch let, krematorium I). Tyto mal, ne prv pevn a zcela netsnc dvee (viz nap. klovou drku) jsou zsti prosklen, a navc se otvraj dovnit, tedy do prostoru, kde by se logicky mly nakupit mrtvoly.

20. a 21. dubna 1988 pak stl Leuchter v soudn sni v Torontu na mst pro svdky jako znalec. V sle panovala napjat atmosfra. Leuchterv posudek byl jednoznan a souasn senzan: Ani v Osvtimi, ani v Bezince a Majdanku nikdy nedolo k zabjen lid zplynovnm.26
F. A. Leuchter, An Engineering Report on the allegad Execution Gas Chambers at Auschwitz, Birkenau and Majdanek, Poland, Samisdat Publisher Ltd., Toronto 1988, str. 195; dt: Der erste Leuchter Report, tamt, 1988 (online: ihr.org/books/leuchter/leuchter.toc.html).
26

21

Podle nejlepho odbornho vdom autora nebyly dajn plynov komory prozkoumanch zazen tehdy pouvny jako plynov komory, a jejich uit k tomu elu neme bt brno vn v vahu stejn, jako e by teba jet dnes mohly bt k takovmu ely pouity. Krtce ped Leuchterem zaujal msto pro svdky B. Armontrout, editel vznice s maximln ostrahou v Jefferson City (Missouri). Byl to prv on, kdo z poven obhjkyn Barbary Kulaszkov poukzal na skutenost, e otzku po fungovn plynovch komor nedoke ve Spojench sttech nikdo zodpovdt lpe ne bostonsk inenr Fred A. Leuchter. Armontrout sm tak soudu potvrdil skutenost mimodn velkch obt s usmrcenm lovka plynem, jak se ji dve v tom smyslu ped soudem vyjdil i Prof. Faurisson. Pak pedstoupil ped soud James Roth, editel laboratoe v Massachusetts, se zprvou o vsledku analzy 32 vzork zd, jejich pvod mu nebyl znm. Vechny vzorky dajnch plynovch komor, kter mly slouit k zabjen lid, vykazovaly nezjistiteln nebo zcela nepatrn podl kyanidu, zatmco vzorky z odhmyzovac komory, odebran pro kontroln srovnn, vykazovaly zvratn vysok mnostv kyanidu.27 Vsledky Leuchterova zkoumn dkladn otsly historkou holocaustu, legendou o nacistickch plynovch komorch. Vzhledem k mnoha tiscm exempl Leuchterovy zprvy ve vech hlavnch svtovch jazycch i poetnm Obr. 7: Frederick A. Leuchter, pedn pednkm byl dopad dla tohoto jedia mon i jedin svtov expert na plynonho mue zcela mimodn. v komory s kyselinou kyanovodkovou,
pedn bhem konference Institute for Historical Review v roce 1992.

2.2. Potlaovn kod zpsobench legend Vyden frakce Nikdy neodpustit, nikdy nezapomenout neztrcela pro pijet odvetnch opaten as. Lovkyn nacist Beate Klarsfeldov prohlsila, e Fred Leuchter mus pochopit, e za sv poprn holocaustu neme zstat bez trestu. idovsk organizace rozpoutaly proti Leuchterovi zuivou a pinavou kampa ve snaze pokodit jeho odbornou i soukromou vnost a tm i ivobyt. V ele
27

Zsti pevzato z popisu prof. Faurissona v Zum Zndel-Proze in Toronto, Teil 2, Vorgeschichte Ablauf Folgen, Deutschland in Geschichte und Gegenwart 36(4) 1988, str. 4-10 (online: http://www.vho.org/D/DGG/Faurisson36_4.html), dle zkrc. jako DGG.

22

taen tehdy stla Shelly Shapirov a jej skupina Peiv holocaust a ptel spravedlnosti, kter Leuchtera oznaovala za padlatele, podvodnka a hochtaplera. V jasnm rozporu s pravdou tvrdila, e nem naprosto dnou kvalifikaci jako specialista na poprav technologie, a e uv titulu, kter mu nepslu.28 Pestoe byla vechna tato obvinn nepodloen a neobstla by prvnmu pezkoumn, byla kampa dky kooperaci velkch americkch mdi spn. Vechny zakzky na instalaci a drbu popravch zazen byly nhle zrueny. Leuchter byl donucen opustit svj domov v Massachusetts a vskrytu si vybudovat novou existenci. dn Amerian neutrpl tvavou kampan holocaustov lobby tolik jako prv on!

Srv. Journal of Historical Review (dle zkr. jako JHR), 12(4), 1992, p. 421-492 (online: vho.org/GB/Journals/JHR/12/index.html#4).

28

23

3. Piny
Diskuse o relnosti, resp. nerelnosti rznch svdeckch vpovd o dajnm masovm vradn id nacisty se a do zveejnn Leuchterova posudku omezovaly pevn na kruhy, kter byly ve veejnosti obvykle povaovny za neonacistick nebo pravicov extremistick, oznaujc vak samy sebe tak za revizionisty. Ve veejnosti pauln uvan urliv pomlouvn tchto lid bylo naprosto nezaslouen, jak lze snadno prokzat na pkladech ty nejznmjch revizionist. Je to pedn Francouz Paul Rassinier, kter byl jako socialista a astnk odboje sm vznm koncentranch tbor Buchenwald a DoraMittelbau.29 Dle je to nmeck id Josef Ginsburg,30 kter za druh svtov vlky trpl protiidovskmi a nejen nmeckmi excesy. A konen dvma nejvznamnj revizionistm, Prof. Arthuru R. Butzovi31 a Prof. Robertu Faurissonovi,32 nelze podsouvat dn extrmn politick postoje, o co se tak dosud nikdo vn nepokusil. Diskusi o technick proveditelnosti masovho vradn, jak je vylili svdci, zahjil koncem sedmdestch let Robert Faurisson, svho asu profesor francouztiny, etiny, latiny a dokumentaristiky na lyonsk univerzit. Po dkladnm studiu svdeckch vpovd k holocaustu a zevrubnm prozkoumn textovch i dokumentaristickch podklad zaal siln pochybovat o tradovan historick verzi. V roce 1978 piel Faurisson poprv s tez, e za Hitlera neexistovala ani jedin plynov komora ().33 Faurisson svj nzor Obr. 8: Prof. Dr. Robert Faurisson pot dkladn podepel fyziklnmi, chemickmi, topografickmi, architektonickmi i historickmi argumenty, a existenci masovho vradn v plynovch komorch oznail za naprosto nemonou.34
Srv. jeho tyi nejdleitj prce: Die Lge des Odysseus, K.-H. Priester, Wiesbaden 1959; Was nun, Odysseus?, tamt 1960; Das Drama der Juden Europas, H. Pfeiffer, Hannover 1965; Was ist Wahrheit?, Druffel, Leoni 1982. Angl: Debunking the Genocide Myth, The Noontide Press, Los Angeles 1978 (online: [momentln nen k mn!!!]Jabbc.com/aaargh/engl/PRdebunk1.html). 30 Srv. jeho nejdleitj dla: Schuld und Schicksal, Damm-Verlag, Mnchen 1962 (online: vho.org/D/sus); Sndbcke, Verlag G. Fischer, Mnchen 1967; NS-Verbrechen Prozesse des schlechten Gewissens, tamt 1968; Verschwrung des Verschweigens, Ederer, Mnchen 1979; Majdanek in alle Ewigkeit?, tamt 1979 (online: vho.org/D/miae; Zionazi-Zensur in der BRD, tamt 1980. 31 Srv. The Hoax of the Twenthiet Century, Institute for Historical Review, Newport Beach, California 1985 (online: vho.org/GB/Books/thottc); Geschichtlicher Hintergrund und Perspektive in der HolocaustKontroverse, VffG, 3(4) 1999, str. 393-410 (online: www.vho.org/GB/Journals/JHR/3/4/Butz371405.html). 32 Srv. Mmoire en dfense, La Vieille Taupe, Paris 1980; Serge Thion (vyd.), Vrit historique ou vrit politique?, La Vieille Taupe, Paris 1980 (online: [momentln nen k mn!!!] abbc.com/aaargh(fran/histo/SF1.html); dto: Historische Wahrheit oder Politische Wahrheit?, Verlag der Freunde, Berlin 1994. 33 Srv. vylen v cit. dlech z pozn. 32 a tak R. Faurisson, Es gab keine Gaskammern, Deutscher Arbeitskreis Witten, Witten 1978.
29

24

Konen se v zvru roku 1978 nejvt francouzsk denk Le Monde rozhodl pedloit provokativn Faurissonovy teze veejnosti. Profesoru Faurissonovi byla nabdnuta monost shrnout sv teze do lnku.35 Reakce historik establishmentu na zmnn lnek36 byla pznan, a nejlpe ji lze shrnout pas z prohlen, kter podepsal francouzsk historik Pierre Vidal Naquet a 33 dalch vdc:37 Nesmme se ptt, jak bylo takov masov vradn [id] mon. Bylo technicky provediteln, protoe se stalo. To je zvazn vchoz bod kadho historickho zkoumn. Chceme prost pipomenout nsledujc pravdu: nen debaty o existenci plynovch komor, a dn tak nesm bt. Podobn dogmatick prohlen se ovem rovnaj bezpodmnen kapitulaci. Etablovan historici se tedy v letech po vystoupen Faurissona a ostatnch chopili alespo rmcov vznesench otzek, i kdy jemu a podobn smlejcm na takovch akcch nestupn odprali ast. Potkem osmdestch let byly uspodny dva velk kongresy na tma holocaustu jeden v Pai38 a dal ve Stuttgartu.39 Hlavnm dvodem jejich konn byla pedevm zmnn innost Faurissona, Butze a dalch.40 Jako spolen protiopaten pedevm francouzskch a nmeckch historik na obrovsk spchy revizionist koncem sedmdestch a potkem osmdestch let byl r. 1983 vydn dokumentan materil, kter nepravdiv tvrd, e vyvrac teze revizionist.41 Materil m ovem tu podstatnou slabinu, e se vbec nezabv revizionistickmi tezemi, ba dokonce je ani nezmiuje! Msto toho autoi odprcm v vodu obvyklm zpsobem nadFaurisson, Le camere a gas non sono mai esistete, Storia illustrata, 261 (1979), str. 15-35 (online: [momentln nen k mn!!!] abbc.com/aaargh/fran/archFaur/RF7908xx2.html); srv. Faurisson, The mechanics of gassing, JHR, 1(1) 1980, p. 23 ad. (online: [momentln nen k n!!!] abbc.com/aaargh/engl/FaurisArch/RF80spring.html); tent, The gas chambers of Auschwitz appear to by physically inconceivable, tamt, 2(4) 1981, p. 311ad. (online: vho.org/GB/Journals/JHR/2/4/Faurisson312-317.html). 35 Le problme des chambers a gaz ou la rumeur dAuschwitz, Le Monde, 29. 12. 1978, p. 8; srv. The problem of the gas chambers, JHR, 1(2) 1980, str. 103 (online: ihr.org/jhr/v01/v01p103_Faurisson.html). 36 Srv. dokumentaci rznch lnk a tenskch dopis v: R. Faurisson, Mmoire , (pozn. 32), str. 71-101. 37 Le Monde, 21. 2. 1979. 38 Na Sorbon ve dnech 29. 6. 2. 7. 182 pod nzvem Le national-socialisme et les Juifs; srv. LAllemagne nazie et le gnocide juif, Gallimard/Le Seuil, Paris 1985. Ve dnech 11.13. prosince probhlo na pask Sorbonn druh kolokvium; srv. R. Fourisson, scrit rvisionnistes, dl 2, vlast. nkladem, Vichy 1999, p. 733-750 (online: [momentln nen k mn!!!] abbc.com/aaargh/fran/archFaur/RF871210.html). 39 Jako protokol konferece srv. Jckel a Rohwer, Der Mord na den Juden im Zweiten Weltkrieg, Deutsche Verlags-Anstalt, Stuttgart 1985. 40 Zde je teba pedevm zmnit knihu Wilhelma Stglicha z roku 1979 Der Auschwitz-Mythos (Grabert, Tbingen, online: vho.org./D/dam), stejn jako doslova pevratn dlo Waltera N. Sanninga o statistice idovskho obyvatelstva s nzvem Die europische Juden. Eine technische Studie zur zahlenmigen Entwicklung im Zweiten Weltkrieg, Teil 1-4, GDD 28(1-4) 1980, str. 12-15, 17-21, 25-31. Tent, Die Auflsung des osteuropischen Judentums, Grabert, Tbingen 1983, (online: vho.org/D/DGG/Sanning28_1.html a www.vho.org/D/da). 41 E. Kogon, H. Langbein, A. Rckel a dal (Hg.), Nationalsozialistische Massenttung durch Giftgas, S. Fischer Verlag, Frankfurt 1983.
34

25

vaj a oznauj je za politicky podezel, ani by je jmenovali, take si ten neme o vci udlat dn vlastn nzor. Navc se spis znovu dopout te chyby, kter je revizionisty neustle zdrazovna: citty ze svdeckch vpovd a textov pase dokument jsou vytrhvny z kontextu a nsiln vtsnvny do prefabrikovanho obrazu djin. Zveejnn Leuchterovy zprvy mlo koncem osmdestch let jet podstatn vt povzbuzujc inek na revizionizmus. Od t doby se zaala valit nepetrit lavina revizionistickch publikac.42 Krom toho vytrvale roste poet angaovanch revizionist, pestoe se zvlt ve Francii a v nmecky mluvcch zemch sna tomuto vvoji elit trestnmi zkony.43

Alespo nejdleitj z nich jsou J. Ball, Air Photo Evidence, Auschwitz, Teblinka, Majdanek, Sobibor, Bergen Belsen, Babi Yar, Katyn Forest, Ball Resource Service Ltd, Delta, B. C. Canada 1992 (online: prbn aktualizovno a doplovno: www.air-photo.com); Ernst Gauss (alias G. Rudolf), Vorlesungen ber Zeitgeschichte, Grabert, Tbingen 1993 (online: vho.org/D/vuez); tent (Hg), Grundlagen zur Zeitgeschichte, pozn. 22); Jrgen Graf, Der Holocaust auf dem Prfstand, Guideon Burg, Basel 1992; tent, Auschwitz, Ttergestndnisse und Augenzeugen des Holocaust, Verlag Neue Visionen, Wrenlos 1994 (online: vho.org/D/atuadh); tent, Todesursache Zeitgeschichtsforschung, tamt 1995 (online: www.zundelsite.org/ezundel/german/graf/Graf_TOC.html); tent, Riese auf tnernen Fen, Castle Hill Publisher, Hastings 1999 (online: vho.org/D/Riese); tent a Carlo Mattogno, KL Majdanek, tamt 1998 (online: vho.org/D/ Majdanek); tit, Das KL Stutthof, Castle Hill Publisher, Hastings 1999 (online: vho.org/D/Stutthof); Gerd Honsik, Freispruch fr Hitler, Burgerlndischer Kulturverband, Wien 1988 (online: vho.org/D/ffh; tent, Schelm und Scheusal, Brihgt Rainbow, Madrid bez vr. [1994]; Rdiger Kammerer a Armin Solms (Hg.), Das Rudolf-Gutachten, Cromwell, London 1993 (online: vho.org/D/rga); Carlo Mattogno, Il mito dello sterminio ebraico. Introduzione storiobibliografica alla storiografia revisionista, Sentinella dItalia, Monfalcone 1985; tent, Il rapporto Gertein: Anatomia di un falso, Sentinella dItalia, Monfalcone 1985; tent, Larisiera di San Sabba, un falso grossolano, Sentinella dItalia, Monfalcone 1985; tent, Auschwitz: due false testimonianze, Edizioni La Sfinge, Parma 1986; tent, Auschwitz: Un caso di plagio, Edizioni La Sfinge, Parma 1986; tent, Wellers e i Gasati di Auschwitz, Edizioni La Sfinge, Parma 1987; tent, Auschwitz: Le confessioni di Hss, Edizioni La Sfinge, Parma 1987; tent, Come si fasifica la storia: Saul Friedlnder a il rapporto Gerstein, Edizioni La Sfinge, Padua 1988; tent, Medico ad Auschwitz: Anatomia di un falso, Edizioni La Sfinge, Padua 1988; tent, La solutione finale. Problemi e polemiche, Editioni di Ar, Padua 1991; tent, Auschwitz. La prima gasazione, Edizioni di Ar, Padua 1992; Herbert Verbeke (Hg.), Auschwitz: Nackte Fakten, Vrij Historisch Onderziek, Berchem 1995 (online: vho.org/D/anf). Jestlie ped Leuchterovou zprvou byla v zsad pouze ti revizionistick periodika (JHR, Annales dHistoire Rvisionisme, Historische Tatsache, srv. online vho.org/Archive.html#Journals), pak dnes nehled k nejrznjm informanm slubm a obnkm je jich asi osm: JHR PO Box 2793? Newport Beach, CA 92659, USA; online: ihr.org/jhr), VffG (PO Box 118, Hastings TN34 3ZQ, UK; online: vho.org/VffG/index.html); The Barnes Review (130 Third Street SE, Washington, D. C. 20003, USA; online: http://www.barnesreview.org/); Rvision (11 rue dAlembert, F-92130 Issy-les-Moulineaux); LAutre Histoire (BP 3, f-35134 Cosme); Revisionist History (PO Box 849, Coeur dAlane, Idaho 83816, USA, online: hoffman-info.com); Akribea (45/3 route de Vourles, F-69230 Saint-Genis-Laval, online: who.org/F/j/Akribeia; The Revisionist (PO Box 439016, San Diego, CA 92143, online: codoh.com/org). 43 Ve Francii byl r. 1990 pijat zkon Fabius-Gayssot, podle kterho jsou za poprn vech nacistickch zloin ukldny tresty, stanoven spojeneckm tribunlem v Norimberku roku 1946! V roce 1993 nsledovalo Rakousko zostenm trest ( 3h zkona), Nmecko ( 130 novela StGB), 1995 vcarsko (a po 216 StGB) a 1996 panlsko. Podobn zkon, zaveden 1997 v elgii, nebyl dosud v soudn praxi pouit. O takovm zkonu diskutuje v souasnosti tak Velk Britnie. Kanada a Austrlie vytvoily Komise lidskch prv, kter bez leglnho podkladu sleduj a sthaj revizionisty.

42

26

3.1. K vci Vcn a objektivn rozprava o technickch zleitostech, kter Leuchterova zprva pedloila veejnosti, zaala ve Francii pokusem lkrnka Jeana-Claude Pressaca o jej vyvrcen v novinch Jour Juif.44 Jeho vvody vak vzhledem k hybjcm dajm ohledn pramen a pesnj vdeck argumentace nemohou bt povaovny za slovo experta. Autor sice upozornil na nkter nepesnosti v euchterov zprv, avak sm se v dsledku nedostatku vlastnch vcnch znalost v chemickch a inenrskch otzkch dopustil nkolika omyl.45 Z nmeck strany se jako prvn pihlsil o slovo Institut soudobch djin,46 piem se odvolval pedevm na Pressaca, ovem vzhledem ke svm nepostaujcm vdomostem rovn s nepatrnm spchem.47 O nco pozdji vyel v knize o Tet i pspvek rovn laika v chemii a tavitelstv, vrchnho rady v. v. D. W. Wegnera.48 Ani by se autor dotzal odbornk, pustil se sm do technickch a chemickch otzek, a dokonale se tm blamoval.49 V tto souvislosti je na mst vytknout odpovdnmu vydavateli Dr. aineru Zitelmanovi, e tento trapn smn pspvek zaadil do svho jinak nadprmrn vypracovanho sbornku.50 Ke konci roku 1991 vyla v Rakousku broura, v n chemik J. Bailer podrobil Leuchterovu zprvu kritice.51 Rovn tento pspvek se vyznauje tm, e zcela ignoruje vpovdi svdk o dajnch postupech pi plynovn lid v Osvtimi. Dle zar autorova neznalost procesu reakce kyseliny kyanovodkov se stavebnmi materily. Vzdor vcn kritice svch vvod52 Bailer v pozJ.-C. Pressac, Jour Juif, prosinec 1988, I-X. Viz tak doplnn k vci, pedloen v nedatovanm pekladu bez udn pramene, stejn jako tent, v: S. Shapiro (vyd.), Truth Prevails: Demolishing Holocaust Denial: The End of the Leuchter Report, Beate Klarsfeld Fundation, New York 1990. 45 Srv. W. Schuster, Technische Unmglichkeiten bei Pressac, DGG, 39(2) 1991, str. 9-13 (online: vho.org./D/DGG/Schuster39-2; dle Paul Grubach, The Leuchter Report Vindicated: A espone to JeanClaude Pressacs critique, JHR, 12(4) 1992, str. 445 ad. (online: ihr.org/jhr/v12/v12p445-Grubach.html). 46 H. Auerbach, Institut fr Zeitgeschichte, Schreiben an Bundesprfstelle, Mnchen 30. 0. 989; tent, listopad 1989, v: U. Walendy, Historische Tatsache Nr. 42, Verlag fr Volkstum und Zeigeschichtsforschung, Vlotho 1990, str. 32 a 34. 47 Srv. k tomu mj znaleck postoj, otitn in: Henri Roques a Gnter Anthon, Der Fall Gnter Deckert, DAGD/Germaia Verlag, Weinheim 1995, str. 431-435 (online: vho.org/D/Deckert/C2.html). 48 W. Wegner, Keine Massenvergasung in Auschwitz? Zur Kritik des Leuchter-Gutachten, v: U. Backes, E. Jesse, R. Zitelmann (Hg.), Die Schatten der Vergangenheit, Propylen, Frankfurt 1990, str. 450-476 (online: vho.org/D/dsdv/Wegner.html, s pipojenou kritikou ode mne). 49 Srv. k tomu mj koment v pozn. 48: W. Hberle, Zu Wegners Kritik am Leuchter-Gutachten, DGG, 39(2), 1991, str. 13-17 (online: vho.org/D/DGG/Heaberle39-2.html); Wilhelm Stglich, Der Leuchter Report, Antwort auf eine Kritik, History Buff Books and Video, Hamilton, Ontario, bez vr. (1991), (online: vho.org/D/dlraaek). 50 V soukromm dopisu mn piznal, e byl k pijet tohoto pspvku donucen, protoe jinak by v statnch stech siln revizionisticky zamen kniha narazila na siln odpor. 51 J. Bailer, Der Leuchter-Bericht aus der Sicht eines Chemiker, v: Amoklauf gegen die Wirklichkeit, Dokumentationszentrum des sterreichischen Widerstandes, Bundesministerium fr Unterricht und Kultur (Hg.), Wien 1991, str. 47-52. 52 Srv. E. Gauss (alias G. Rudolf), Vorlesungen , (pozn. 42), str. 290-293; tent, Chemische Wissenschaft zur Gaskammerfrage, DGG, 41(2) 1993, (online: vho.org./D/DGG/Gauss41-2.).
44

27

dj publikaci znovu opakuje neudriteln nmitky, ani by se eenou kritikou zabval.53 Piblin ve stejnou dobu vylo s Bailerovou prvn publikac povrchn stanovisko G. Wellerse k Leuchterov zprv, poznamenan chybjcmi technickmi a prodovdeckmi znalostmi.54 Pod dojmem inku Leuchterovy zprvy se nakonec i Sttn muzeum Osvtim ctilo nuceno vydat svj vlastn posudek. Institut soudnho znalectv v Krakov, oddlen soudn toxikologie, pojmenovan po Prof. Dr. Janu Sehnovi, vystavilo 24. 9. 1990 pod vedenm Prof. Dr. J. Markiewicze posudek, omezen zpotku pouze na vzorky zd.55 Vsledek posudku znl, e Leuchterovy vtinou negativn nlezy kyanid ve vzorcch z plynovch komor na usmrcovn lid jsou zpsobeny tm, e kyanidov sloueniny byly vce ne 40 let vystaveny inkm poas, kterm podlehly. Pozdji ti autoi posudku Institutu Jana Sehna publikovali dal vsledky,56 kter se ovem jako ji pi prvnm zkoumn prokazateln opraly o nesprvn analytick metody a proto musely vst k chybnm vsledkm.57 Ani moje nsledn korespondence s autory zmnnho posudku nepispla k vysvtlen, pro byly vdom pouity nesprvn analytick metody.58 V dsledku rozen prvnho francouzskho vydn Leuchterova posudku se ozvaly z Francie dv pozoruhodnj reakce, z nich pouze jedna se jm obsahov zabv,59 nevm si vak po vdeck strnce vcnch otzek.60 Chemick sekce francouzsk Akademie vd se vyhnula vcnm otzkm a vypomohla si msto toho polemickmi frzemi a osobnmi urkami.61 Konen zatkem roku 1998 pila zsti vcn, zsti na vyvoln politickho podezen zaclen reakJ. Bailer, in: B. Bailer-Galanda, W. Benz, W. Neugebauer (Hg.), Wahrheit und Auschwitzlge, Deuticke, Wien 1995, str. 112-118; srv. k tomu moji kritiku Zur Kritik an Wahrheit und Auchwitzlge v: Herbert Verbeke (Hg.), Kardinalfragen zur Zeitgeschichte, Vrij Historisch Onderzoek, Berchem 1996, str. 91-108 (online: vho.org./D/Kardinal/Wahrheit.html). 54 G. Wellers, Der Leuchter-Bericht ber die Gaskammern in Auschwitz, Dachauer Hefte, November 1991, 7(7), str. 230-241. 55 J. Markiewicz, W. Gubala, J. Labedz, B. Trzcinka, Gutachten. Institut soudnho znalectv Prof. Dr. Jana Sehna, oddlen soudn toxikologie, Krakov, 24. z 1990; zsti publikovno nap. v: DGG, 39(2) 1991, str. 18f. (online: vho.org./D/DGG/IDN39-2). 56 J. Markiewicz, W. Gubala, J. Labedz, Z Zagadnien Nauk Sdowych, Z XXX (1994, str. 17-27 (online: www2.ca.nizkor.org/ftp.cgi/orgs/polish/institute-for-forensic-research/postleuchter.report). 57 G. Rudolf, Leuchter-Gegengutachten: Ein wissenschaftlicher Betrug?, in: DGG 43(1) 1995, str. 22-26 (online: vho.org/D/Kardinal/Leuchter.html; tent, A fraudulent attempt to refute Mr.Death (online: vho.org/GB/c/GR/Fraudulent.html). 58 G. Rudolf, J. Markiewicz, W. Gubala, J. Labedz, Briefwechsel, v: Sleipnir, 1(3) 1995, str. 29-33; petitno v Herbert Verbeke (Hg.), pozn. 53, str. 86-90 (online: vho.org/D/Kardinal/Leuchter.html#Briefwechsel). 59 B. Clair, Revizionistische Gutachten, VffG, 1(2) 1997, str. 102-104 (online: vho.org/VffG/1997/2/Clair2.html). 60 G. Rudolf, Zur Kritik am Rudolf Gutachten, tamt, str. 104-108 (online: vho.org/VffG/1997/2/RudGut2.html). 61 La Vielle Taupe/Pierre Guillame, Rudolf Gutachten: psychopathologisch und gefhrlich. ber die Psychopathologie einer Erklrung, VffG, 1(4) 1997, str. 224f. (online: vho.org/VffG/1997/4/Guillame4.html).
53

28

ce z USA na internetu.62 V dalch polemikch63 se vak autor vyhnul vem stednm argumentm.64 Posledn pokus o vyvrcen Leuchterovy zprvy pochz od Prof. Roberta Jana van Pelta,65 a je sotva pekonateln co do nekompetentnosti a nevdomosti.66 V podstat jde o nvrat na rove argumentace ped prvn knihou Jeana-Claude Pressaca z roku 1989.67 Vtina z ve uvedench pokus o vyvrcen Leuchterovy zprvy i nsledn diskuse s dalmi revizionisty se vyznauje msty nevcnmi vroky a politickm podezvnm osob, kter zastvaj revizionistick teze, stejn jako polemickmi poznmkami, kter do vdeck diskuse rozhodn nepat.

Richard J. Green, The Chemistry of Auschwitz, 10. 5. 1998, (online: holocausthistory.org/auschwitz/chemistry/), a Leuchter, Rudolf and the Iron Blues, 25. 3. 1998, (online: holocausthistory.org/auschwitz/chemistry/blue/), rovn s protifaisticky misionskm podtnem. 63 Detailn vet nedostatk zmnnho pspvku je v Das Rudolf Gutachten in der Kritik, Teil 2, VffG 3(1) 1999, str. 77-82 (online: vho.org/VffG/1999/1/RudDas3.html); angl: Some considerations abouth the Gas Chambres of Auschwitz and Birkenau, (online: vho.org/GB/c/GR/Green.html). 64 Richard J. Green, Jamie McCarthy, Chemistry is not the Science, 2. 5. 1999, (online: holocausthistory.org/auschwitz/chemistry/not-the-science/. Asi 40 % pspvku se zabv kivm politickm obviovnm a podezrnm. Jako odpov viz G. Rudolf, Character Assasins, pouze online: www.vho.org/GB/c/GR/CharacterAssassins.html. 65 Pelt Report, ten v civilnm procesu ped Queens Bench Division, Royal Courts of Justice, Strand, London, David John Cawdell Irving versus (1) Penguin Books Limited, (2) Deborah E. Lipstadt, Ref 1996 I. No. 113. 66 Srv. G. Rudolf, Gutachter und Urteilsschelte, VffG 4(1) 2000, str. 33-50 (online: vho.org/VffG/2000/1/Rudolf33-50.html); podrobnji angl. (online: www.vho.org/GB/c/GR/RudolfOnVanPelt.html and .../CritiqueGray.html.). 67 Jean-Claude Pressac, Auschwitz: Technique and Operation of the Gaschambers, Beate-KlarsfeldFoundation, New York 1989; z asovch dvod se Pressac mohl Leuchterovou zprvou zabvat pouze okrajov.

62

29

3.2. K politice Otzka, zda za nacistickho reimu dolo k systematickmu vyhlazovn id ve speciln zzench plynovch komorch, je viditeln nahlena pedevm jako politikum. Mohou bt spory o tom, zda morln odsouzen nacistickho reimu zvis na tom, zda plynov komory byly i nebyly. Pro politick zhodnocen Tet e vak takov morln posouzen nen pli podstatn. Protoe vak v tto prci nejde ani o morln, ani o politick posouzen dvno zaniklho reimu, nebudou v jejm rmci tak dn morln nebo politick vpovdi. Pouze se osobn klonm k nzoru, e politici a vldn forma se maj posuzovat podle toho, co ovldanmu nrodu zanechali. Z toho pak vyplv vechno ostatn, a s tm se v na prci tak spokojme. Kadmu, kdo m podezen, e revizionist chtj oistit nacionln socialistick reim nebo mu dokonce napomoci k novmu prlomu, bych rd odpovdl nsledujc: Pi zkoumn historickch udlost mus bt vdy nam nejvym pravidlem snaha po zjitn toho, co se opravdu stalo (voln podle velkho nmeckho historika 19. stolet Leopolda Ranka). Pro historika nikdy nesm bt vdm motivem nap. pi zkoumn Dingischna a jeho mongolskch hord obviovn ze zloin nebo naopak zprotn viny. Kdyby vak nkdo poadoval, e bdn nesm Dingischna politicky a morln zprostit viny, jist by to vyvolalo vsmch a souasn vtku, e ten, kdo tak absurdn Obr. 9: Komu schzej argumenty, poadavek vzn, je sm veden politickmi motivy. sah k nsil. Prof. Faurisson po Jinak je toti nevysvtliteln, pro nkdo d, e pepaden idovskmi nsilnky, n historick obraz Dingischna mus bt vdy 16. 9. 1989 takov, jak nm o nm podali jeho protivnci a obti. Pozn. k obrzku68

The Globe and Mail, 18. 9. 1989; Le Monde, 19. 9. 1989; Sunday Telegraph, 24. 9. 1989; srv. codoh.com/thoughtcrimes/8909FAUR.HTML.

68

30

Pesn tot plat i pro Hitlera a Tet i. Kad revizionista, stejn jako kad antirevizionista, me mt o nich takov politick nzor, jak sm chce. Avak vtka, e revizionist dlaj svou prci jenom proto, aby nacionln socialismus zprostili viny, co je nemorln nebo dokonce zloinn, se me snadno zmnit v bumerang: takov vtka toti pedpokld, e za neppustn je povaovno vechno, co nacionln socialismus historicky (a tm sten tak morln) ospravedluje. Kdo to vak oznauje za zsadn neppustn, ten souasn veejn piznv, e nem zjem na hledn pravdy, nbr e chce pouze nacionln socialismus historicky a morln obvinit, resp. jej vidt jako obvinn. K omu vak mohou vst pouze politick dvody. Tm se vak ti, kdo revizionistm vytkaj, e jsou pouze politickm nstrojem, sami obviuj z politickho zneuvn danho tmatu. Nejsou to tedy revizionist, kdo je veden politickmi motivy, nbr s nezvratnou jistotou vichni ti, kte revizionistm vytkaj, e chtj njak historicky zkrlit zetlelou historickou formu, dvno zanikl politick systm minul epochy. Tedy strun a jasn: Pi naem bdn ns nezajm, jak dopad by mohly mt nae vsledky na morln hodnoty dvno zmizelch politik a reimu, nbr nm jde pouze o fakta. Kdo soud jinak, chov se nevdecky, a neml by si troufat vynet soudy o ostatnch.

31

4. Osvtim
4.1. vodem 4.1.1. Opera uprosted holocaustu Samotn jmno Osvtim znme vichni. Vtina z ns by jej asi oznaila za tbor smrti pro idy, a nkte by dodali, e je v Polsku. Mnoz si nejsou jist podrobnostmi, ale jmno znaj. V kadm ppad se tomuto jmnu nememe vyhnout. Obvyklm obrazem Osvtimi je nepetrit, metodicky a stedn plnovan likvidace id. (Ne, nikoli idovsk rasy, protoe nco takovho neexistuje.) O naprost hrze tohoto msta mme mnoho zprv, lcch vudyptomnou atmosfru utrpen, hrozc smrti a pirozen i smrti sam, nevyhnuteln, masov smrti. Mohla by na takovm mst bt plovrna pro internovan? Jsou tam mysliteln vchovn a duchovn centra, organizovan diskusn skupiny, koncerty, divadlo, dtsk sbor a opern pedstaven, podan vzni pro vzn? To je pirozen zcela nemon. Nco takovho neme bt soust obrazu, jak vichni znme. A pece tm, kdo jsou ochotni prokousat se knihami, asopisy a obrazovmi zznamy, kter pinej mn rozen pohledy a dkazy, je vechno ve een znmo. Nap. plovrna je jasn viditeln na rznch leteckch snmcch z as vlky. Ty by ovem mohly bt padlan, ale plovrna je stejn tak vidt i na nedvno natoenm videu z dnenho tbora Osvtim. Zmnn videozznam, obsahujc opravdu pekvapiv interview s editelem Osvtimskho muzea, vytvoil David Cole. Pan Cole je americk id a mon je i jeho video padlan. Kdy vak v Osvtimi skuten byla ostatn ve zmnn zazen, je i existence plovrny naprosto pijateln. Ohledn prokzn relnosti zmnnch zazen nen lep pramen ne Jerusalem Post (mstn vydn) z 25. ledna 1995, str. 7. Mm po ruce z Izraele zaslan originln vtisk. Je v nm plstrnkov lnek s titulem Uprosted vradn zpvaj dti o bratrsk lsce. V vodu se k: Desetilet Daniel K. piel do Osvtimi v roce 1943. Dnen profesor hled zpt na jinou fasetu tbora smrti. Profesor K. dle pe: Pspvek [Beethovenova Devt] z roku 1943 pednesl chlapeck sbor z Osvtimi-Bezinky Byl jsem jeho lenem Vzpomnm si jet na sv prvn angam v kultue, historii a hudb v tomto tboe V beznu 1994 jsem tce onemocnl zkrtem a byl jsem hospitalizovn v nemocninm barku. Matka mne prosila, abych zadal o jej pemstn do nemocnice, aby mohla bt u mne [K. tak neuinil, pestoe to bylo dovolen.] Zdravotn sestry, lkai i pacienti peili

32

K emu ale zdravotn sestry, lkai a dokonce nemocnice pro lidi, kte tam pece byli poslni k fyzick likvidaci? Pro byl zmnn chlapec krmen, acen, len a dva a ti roky ubytovn? Daniel K. pokrauje: Jeden z mldenickch vdc na skupiny podal o povolen ke zzen vchovnho stediska pro dti. Bylo mu vyhovno a v krtk dob se stedisko stalo duchovnm a spoleenskm centrem rodinnho tbora. [Rodinn tbor!] Byl doslova du tbora. Hrly se tam muzikly, divadeln pedstaven, i dtsk opera. Diskutovalo se tak o rznch ideologich o sonismu, socialismu a eskm nacionalismu Byl tam rovn dirigent jmnem Imre, kter sestavil dtsk pveck sbor. Zkouelo se ve velk prdeln, kde byla dobr akustika Na podzim 1944 bylo velmi mnoho prce schopnch vz odeslno do Nmecka. Konec cittu. Take velmi mnoho z nich zstalo prce schopnch! Zmrn jsem zde vynechal obvykl odkazy na likvidaci, plynov pece atd., kterch vetn odkaz na zplynovn lid nachzme vude vc ne dost. Chtl jsem tm pouze upozornit na existenci zotavovacch a kulturnch zazen, o n u nelze sebemn pochybovat. Tento fakt ovem vrh nov a k zamylen podncujc svtlo na obvykl pbhy, kter vichni znme. Je mon, e by Osvtim nebyla pln takovm mstem, jak se nm bn l? lnek Dana McSweeneyho byl otitn v australskch novinch Killoy Sentinel (Nov Jin Walles). V nm zmiovan a skuten burcujc video Davida Coleho lze zskat jet i dnes.69 V lnku popsan zazen nejsou ani v bn literatue rozhodn tak neznm, jak se zde uvd. Naopak ve vzpomnkov literatue se to doslova hem takovmi zprvami o pobytu v nemocnici, o nkladn zdravotn pi o tce nemocn, o prce neschopnch osobch, o ordinacch zubnch lka, kolkch, o koncertech, sportovnch akcch (Bezinka mla sv vlastn fotbalov hit), o prci mimo vznici ve mst Osvtim atd. Tato len nejsou samozejm dominantn a zmiuj se vedle dalch, mnohem horch vc. Teprve kdy se po takovch zprvch vdom ptr, uvdomme si, jak paradoxn obrzek tito svdci o Osvtimi podvaj a rozhodn nejen o Osvtimi. To by mlo bt pro kadho z ns skuten podntem k zamylen. Konsekventn analza mezitm ji takka nekonen ady dobovch svdectv z tohoto hlu pohledu jet nebyla vypracovna. Kdo by se ostatn tak nevdn lohy odvil ujmout?

David Cole Interviews Dr. Franciszek Piper, Director, Auschwitz State Museum, VHS Video, roziuje CODOH, P.O. Box 439016, San Diego, CA 92143, USA (online: codoh.com/cole.ra (zvukov nahrvka); zkrcen text: JHR 13(2) 1993, str. 11-13 (online: codoh.com/gcgvcole.html [vatek]).

69

33

4.1.2. K historii tbora Pestoe jmno hornoslezsk obce Osvtim slou jako synonymum dajnho prmyslovho vyhlazovn id nacisty, neexistuje dodnes dn souborn studie tohoto tbora.70 Z tisc prac na dan tma stoj za zmnku pouze ti: Kalendarium Danuty Czechov, dlo polsk komunistick povlen propagandy, se podob zkatalogizovanmu seazen skutench i vymylench udlost, ani by byla projevena snaha o vytvoen pesvdivho obrazu historie tbora.71 Prce Jeana-Claude Pressaca se tm vhradn sousteuj na pt budov tbora, na krematoria,72 piem z nedostatku technickch a stavebnch znalost alostn selhv ve snaze objasnit techniku a zpsob funkce tchto objekt.73 Robert van Pelt a Deborah Dworakov ve sv historii msta Osvtim pojednvaj o koncentranm tboru jen dosti povrchn.74 Vechno ostatn v reglech knihkupectv jsou vtinou smsice zprv o zitcch, kolsajc mezi pokusem o dokumentaci a podprmrnou beletri.75

70 Nov ada IfZ nebyla jet analyzovna, ale ji samotn tituly naznauj, e jde o zkoumn detail, ale ne o pokus pojet historie tbora jako celku: Norbert Frei, Thomas Grotum, Jan Parcer, Sybille Steinbacher, Bernd C. Wagner, Darstellungen und Quellen zur Geschichte von Auschwitz, Bd. 1: Standort- und Kommandanturbefehle des Konzentrationslagers Auschwitz 19401945; Bd. 2: Musterstadt Auschwitz: Germanisierungspolitik und Judenmord in Ostoberschlesien; Bd. 3: IG Auschwitz: Zwangslager und Vernichtung von Hftlingen des Lagers Monowitz 1941-1945; Bd. 4: Ausbeutung, Vernichtung, ffentlichkeit: Neue Studien zur nationalsozialistischen Lagerpolitik; K. G. Saur, Mnchen 2000. 71 Kalendarium der Ereignisse im Konzentrationslager Auschwitz-Birkenau 1939-1945, Rowohlt Verlag GmbH, Reinbek bei Hamburg 1989. 72 (Viz tak pozn. 69). J.-C. Pressac, Les crmatoires dAuschwitz. La machinerie du muertere de masse, CNSR, Paris 1993; dt.: Die Krematorien von Auschwitz. Die Technik des Massenmordes, Piper, Mnchen 1994. Pokud nen uvedeno jinak, vztahuj se odkazy vdy na francouzsk originl. 73 Ohledn kritiky prvn Pressacovy knihy (pozn. 69) srv. R. Faurisson, JHR, 11(1) 1991, str. 25ff; ebenda, 11(2) 1991), str. 133ff. (online: frz: vho.org/Fj/RHR/3/Faurisson65-154.html); F. A. Leuchter, The Fourth Leuchter Report, Samisdat Publisher Ltd., Toronto 1991 (online: www.zundelsite.org/english/leuchter/report4/leuchter4.toc.html). Ohledn kritiky druh Pressacovy knihy (pozn. 74) viz Herbert Verbeke (Hg.). K zsadn kritice Pressacova zpsobu prce srv. G. Rudolf, Gutachten ber die Frage der Wissenschaflichkeit der Bcher. Auschwitz: Technique and Operation of the Gas Chambers und Les Crmatoires dAuschwitz, la achinerie du Muerte de masse von Jean-Claude Pressac, in: W. Schlesiger, Der Fall Rudolf, Cromwell, London 1994 (online: vho.org/D/drf/Fall.html#Gutachten; mezitm byl Pressac siln napadn i idovskou stranou kvli nevdeckmu zpsobu prce, srv. Rivarol, 22. 3. 1996, str. 8 (online: [momentln nen k mn!!!] abbc.com/aaargh/fran/archFaur/RF960322.html); tamt, 12. 4 1996, str. 4. Srv. tak kritiku od Pierre Guillaume, De la misre intelectuelle en milieu universitaire, B. P. 9805, 75224 Paris cedex 05, 1995 (online: [momentln nen k mn!!!] abbc.com.aaargh/fran/archVT/vt9309xx1.html). 74 Robert van Pelt, Deborah Dworak, Auschwitz: 1270 to the Present, Yale University Press, New Haven and London 1996; srv. recenzi Carla Mattogna, Architektonische Stmpereien zweier Plagiatoren, VffG, 4(1) 2000, str. 25-33 (online: vho.org/VffG/2000/1/Mattogno25-33.html). 75 Viz sudek Normana G. Finkelsteina v: Norman Finkelstein, Ruth Bettina Birn, A Nation on rial: The Goldhagen Thesis and Historical Truth, Metropolitan Books, New York 1998; srv. tak recenzi Richarda Widmanna, Holocaust-Literatur versus Holocaust-Wissenschaft, VffG 2(4) 1998, str. 31ff. (online: vho.org/VffG/1998/4/Buecher4.html).

34

Obr. 10: Mapa okol Osvtimi z doby druh svtov vlky. Hranice zem IG Farbenindustrie byly zaneseny dodaten a ukazuj plochu zvodu jen piblin. Plocha zajateckho tbora Bezinka odpovd plnovanmu stavu pro rok 1945, kterho ve skutenosti nebylo nikdy dosaeno.

35

Obr. 11: Situan pln zajateckho tbora Osvtim I/zkladn tbor podle informan broury Sttnho muzea Osvtim 1991.

blok 1-28: obytn bloky a: velitelsk obytn dm i: strnice na hlavn brn b: hlavn strnice j: tborov kuchyn c: tborov velitelstv k: pijmac budova d: sprvn budova l: skladit, divadeln budova e: poln nemocnice SS (revr SS) m: nov prdelna f,g: politick oddlen h: krematorium I s plynovou komorou

36

Obr. 12: Situan pln zajateckho tbora Osvtim II/Bezinka, asi 2 km severovchodn od kladnho tbora, stav ke konci r. 1942. ern vyplnn objekty na plnu dosud existuj, zsti ovem jen jako ruiny, resp. zklady (krematoria II-V). Zbytek byl po vlce polskmi civilisty rozebrn na stavebn materil (podle infor. broury Sttnho muzea Osvtim 1991).

BI-III: stavebn sek I-III 1: budova 5a: odhmyzovn Cyklonem B BI a/b: ensk tbor 2: budova 5b: odhmyzovn Cyklonem B BII a: karantnn tbor 3: vzesk bark . 13 BII b: rodinn tbor 4: vzesk bark . 20 BII c: maarsk tbor 5: vzesk bark . 3 BII d: musk tbor K II: krematorium s plynovou komorou BII e: ciknsk tbor 13 K III: krematorium s plynovou komorou BII f: nemocnin tbor pro vzn K IV: krematorium s plynovou komorou T: rybnk K V: krematorium s plynovou komorou S: stedn sauna a parn odhmyzovn

37

Teprve od potku devadestch let, tedy po zhroucen vchodnho bloku, jsou nm pstupn akta tch slueben Tet e, podle nich je teprve nyn mon pst spolehlivou historii tbora Osvtim. Jsou to pedevm dokumenty stedn stavebn sprvy zbran SS a policie v Osvtimi,76 uloen v Moskv, akta vlenho archivu zbran SS ve Vojenskm historickm archivu v Praze, stejn jako dokumenty koncentranho tbora Osvtim v osvtimskm muzeu. Protoe se v ppad tchto podklad jedn o statisce dokument, jist jet nkolik let potrv, ne bude mon potat se skuten fundovanou prac na tma Osvtim. Ale ji nyn meme mt za jist, e budouc vzkum pinese zcela zsadn revizi naeho dosavadnho obrazu o koncentranm tboe Osvtim. Proto v nsledujcm krtkm pehledu historie tbora Osvtim budu zsadn pihlet jen k vvodm Jean-Claude Pressaca tam, kde jsou nesporn, a to tm spe, e je veobecn vychvalovn jako autorita v technickch zleitostech Osvtimi.77 Na okraji msta Osvtim lec objekt, tbor Osvtim I, zvan tak zkladn tbor, byl pvodn st kasren c. k. monarchie (pozdji Polska), kter se po vlce Nmecka proti Polsku pemnil na koncentran tbor. Tbor Osvtim II v lzkosti vesnice Bezinka (zvan proto tak Osvtim-Bezinka), byl po zatku ruskho taen nov postaven; oficiln jako tbor zbran SS pro rusk vlen zajatce. Oba tbory patily ke komplexnmu systmu s vce ne 30 dalmi menmi tbory v Hornm Slezsku, kter mly zajiovat pracovn sly pro Nmci nov zizovan rozshl chemick prmysl, mj. pro hornoslezsk provozy BUNA-Werken koncernu I.G. Farbenindustrie AG na zulechovn uhl (zkapalnn a zplyovn uhl na syntetick a provozn ltky, viz obr. 10). Tbor Bezinka slouil mj. k internovn prce neschopnch zajatc. Kapacita tbora s plnovanm stavem od 200 000 do 300 000 vz nemla mezi vemi tbory Tet e obdobu. Tto velikosti ovem tbor nikdy nedoshl. Nahromadn tak velkho mnostv lid v tsnm prostoru tbor, jejich infrastruktura teprve vznikala, mlo ve vech tborech Tet e za nsledek zvan zdravotn problmy. Jak vzni, tak i stovky v tboe pracujcch civilist (Nmc i Polk), mohli do tbora zavlci nejrznj cizopasn hmyz, jako nap. vi. Ale prv vi jsou hlavnmi nositeli skvrnitho tyfu, kter se tehdy ve vchodn Evrop asto vyskytoval. Tbor proto dostal k netst vech zsti a po njakm ase hygienick vybaven, mezi nimi tak rozshl odhmyzovac zazen, v nich bylo desinsikovno atstvo a osobn vci nov pijmanch vz, nap. pomoc tehdy k tomu elu bnho insekticidu Cyklonu B (kyselina kyanovodkov je vzna na porznm nosnm materilu). Vzni sami byli osthni78 a museli se dkladn oistit ve spre. V dsledku nkdy nedostateCentr Chrannja Istoricko-dokumentalnych Kollekcii (dle jen CCIDK); srv. tak akta v Gosudarstvennom Archivu Rossijskoj Federacii. 77 Srv. Manfred Khler, Pressac und die deutsche ffentlichkeit, in: Herbert Verbeke (pozn. 42), str. 19-30 (online: vho.org/D/anf/Koehler.html). 78 Ve Tet i mly bt vlasy od jist dlky odvdny k zuitkovn (srv. k tomu: Schreiben des SSWirtschafts-Verwaltungshaupamtes, Oranienburg, von 6. 8. 1942, IMT-Dokument 511-USSR, zitiert nach: Der Proze gegen die Hauptkriegsverbrecher vor dem Internationalen Militrgerichtshof, Nrnberg
76

38

nho vybaven tbor odhmyzovacmi zazenmi a prostedky, stejn jako neopatrnost pi odhmyzovn pracujcch civilist, propukaly stle znovu epidemie skvrnitho tyfu, jim padlo za ob jak mnoho vz, tak i nkte strn. Kvli vysok mrtnosti byly tbory vybaveny zpopelovacmi zazenmi (krematorii). Kdy v Bezince v lt 1942 vypukla katastrofln epidemie skvrnitho tyfu, pi n v nejhorm obdob umralo denn vce ne 300 vz, byla naplnovna stavba ty krematori, o nich se doufalo, e by mohla v budoucnu takov mnostv mrtvch tl zvldnout. Ze zmnnch ty krematori ovem dv krtce po zprovoznn pro poruchu odpadla. Vzhledem k zjevn postaujc kreman kapacit v tboe u nebyla nikdy opravena. Zkladn tbor v Osvtimi vlastnil pouze jedin kreman zazen, kter bylo navc po zprovoznn krematori v Bezince odstaveno. Historiografie dnes vychz zpravidla z toho, e zmnn kreman zazen nejene slouila sv plnovan funkci, tj. zpopelovn zemelch vz, nbr e byla pozdji zneuvna k masovmu likvidovn mj. id. Podle toho byl tak pro vzn uvan termn prce neschopn synonymem pro ivota nehodn. To znamen, e do tbora pichzejc prce neschopn lid byli hned zabjeni. Za tm elem mli bt v nkterch prostorch existujcch kremanch zazen po drobnch stavebnch pravch pomoc Cyklonu B (urenho vlastn k odhmyzovn) zabjeni (plynovni) a pot spleni dlem v pecch krematori, dlem v otevench jmch. Podle svdeckch vpovd byla v zkladnm tboe Osvtim I takov plynov komora k likvidaci lid v krematoriu I, kter se dodnes zachovalo, i kdy v iln zmanipulovan podob, jak me kad sm vidt. Ve zhruba dva kilometry vzdlenm tboe Bezinka neboli Osvtim II mly bt v tamjch tyech krematorich dal plynov komory, stejn jako ve dvou selskch domech, lecch mimo vlastn tbor, kter byly dajn tak pestavny na plynovn lid. Ze zazen v tboe Bezinka, kter slouilo k odhmyzovn vzeskch odv pomoc Cyklonu B, zstaly dodnes zachovan pouze stavebn objekty 5a a b (BW 5a/b) ve stavebnch secch 1a/b (B 1a/b). Jeden trakt v nich obas slouil jako prostor k odhmyzovn pedmt kyselinou kyanovodkovou. Ne si pedstavme jednotliv zazen a podme jejich stavebn charakteristiku. Viz k tomu situan plny zkladnho tbora Osvtim a Bezinky na obr. 11 a 12.

1949, str. 553f. Zmnnm dokumentem se naizovalo vyuit vzeskch vlas o dlce od 20 mm. Kdy byl po vlce v tchto vlasech nalezen kyanid, bylo to ouze vysvtlen procesu desinsekce. V dnm ppad to vak nen dkaz o plynovn lid, jak vrd nap. J. Bailer a Brigitte Baier-Galandov, (pozn. 51) tamt, a str. 36-40. Dokonce i v ppad vykonan popravy by bylo jednodu a elnj osthat lovku vlasy ped usmrcenm, protoe byly jet netoxick.

39

4.2. Epidemie a obrana proti nim 4.2.1. Nebezpe epidemi79 Je veobecn znmo, e jako vdy ve vlkch, nap. v americk vlce za nezvislost, si epidemie vydaly vc obt mezi vojky i civilisty ne samotn zbran. Tuto skutenost zmnila teprve atomov bomba. Nejvce obvanou nkazou v prvn svtov vlce byl na vchodn front skvrnit tyfus. Od tto vlky, v n si nkaza vydala mnoho tisc obt nmeckch vojk na rusk front, j bylo mon zabrnit jen velmi psnmi obranmi opatenmi a kter se ke konci vlky rozila i na nmeck zem, bylo jej nebezpe pevn usazeno ve vdom vech lkaskch i vojenskch mst.80 Tak nap. Velk Brockhausv lexikon, dl 6, Lipsko 1930, pod heslem skvrnit tyfus obshle uvd, e penen tto akutn infekn choroby zpsobuje pouze ve dtsk (zvan tak ve atn): Za pvodce je povaovn mikroorganismus Rickettisia prowazeki (objeven r. 1910 Rickettem a 1913 Prowazekem), kter se nachz ve stev a ak ve slinivce infikovan vi. Po zevrubnm popisu symptom a prbhu choroby pak lexikon konstatuje: Skvrnit tyfus se vyskytuje pedevm pi nepznivch spoleenskch a hygienickch pomrech, v zatuchlch peplnnch obydlch, nemocnicch, ve vznicch, na vysthovaleckch lodch i jako dsledek nerody a rahoty, a proto je tak nazvn jako hladov, vzesk nebo vlen tyfus. Endemicky se vyskytuje v Rusku, balknskch zemch, v severn Africe, v Mal Asii a Mexiku. Podle Tarrassevie onemocnlo v letech 1918-21 v Rusku skvrnitm tyfem na 25-30 milion lid, tj. 20-30 % obyvatelstva. A dle: spn prevence a potrn skvrnitho tyfu spov v pelivm provdn vech opaten, kter jsou pro likvidaci vi dtsk k dispozici.81 Stejn byly i zkuenosti nmeckch lka za druh svtov vlky.82 83 V nespoetnch publikacch bylo tma dle prohlubovno, a stejn tak se provdly praktick pokusy, m se roziovaly znalosti o boji s pvodcem nkazy. Prof. Dr. F. Konrich plnm prvem ve svm dle O sananch zazench v meckch zajateckch tborech84 konstatuje, e nkazy jako zde uveden
79 Nsledujc vklady spovaj na informacch H. J. Nowaka, Kurzwellen-Entlausungsanlagen in Auschwitz, VffG 2(2) 1998, str. 87-105. hier str. 88-93 (online: vho.org./VffG/1998/2/Nowak2.html). 80 O. von Schjerning, Handbuch der rtzlichen Erfahrungen im Weltkrieg 1914/1918, Band VII Hygiene, J. A. Barth Verlag, Leipzig, a zvlt str. 266 ad.: Sanierungsanstalten an der Reichsgrenze. 81 Brockhaus odkazuje dlo A. Schittenhelm, Flecktyphus in: Handbuch der Inneren Medizin, 2. Auflage, 1925. 82 R Wohlrab, Flecktyphusbekmpfung im Generalgouverment, Mncher Medizinische Wochenschrift, 89(22) 1942, str. 483-488. 83 W. Hagen, Krieg, Hunger und Pestilenz in Warschau 1939-1943, Gesundheitswesen und esinfektion, 65(8) 1973, S 115-127; ebenda 65(9) 1973, str. 129-143.

40

u ns ji dvno vymizely. Pak je snadn pochopit, pro vechny zastnn ady a instituce tak polekan zareagovaly, kdy byl zatkem ervence 1942 do tbora Osvtim civilisty zven zavleen skvrnit tyfus.85 Epidemie tud nevznikla v tboe samotnm a nemohla se odtud tedy ani rozit do okol, to jest mezi mstn obyvatelstvo. 4.2.2. Potrn epidemi Cyklonem B Jednou z odedvna nejinnjch metod k boji se v dtskou a tedy i k zamezen a vymcen skvrnitho tyfu stejn jako k potrn mnoha ostatnch kdc jako jsou pilousi, tnice, vbi, termiti, myi, potkani a mnoha dalch, je zaplynovn pomoc snadno tkav kyseliny kyanovodkov. Kyselina kyanovodkov nen v kapalnm skupenstv dlouhodob stl a pro svou patnou manipulovatelnost je tak velice nebezpen. Ji koncem prvn svtov vlky byla na trh dodna kyselina kyanovodkov ve snadnji manipulovateln a bezpenj form: porzn materily se nechaly nasknout kyselinou kyanovodkovou s psadou stabiliztoru a vtinou i vstran aromatick ltky, kter mla lidi ji pi slab koncentraci varovat ped jen slab zapchajcm a pro vtinu lid vbec nepozorovatelnm toxickm plynem. Vrobek byl navc bezpen balen do plechovek, kter ly otevt jen specilnm nstrojem. Jen samotn mnostv podanch dost o patent na psady do Cyklonu B ukazuje, e pro stabiliztory a varovn ltky neexistovalo dn jednoduch a definitivn een.86 Z hlediska pedpis byl velk rozdl mezi stabiliztorem pro kyselinu kyanovodkovou a varovnou aromatickou ltkou. Stabiliztor byl bezvhradn pedepsn,87 zatmco vstran aromatick ltka se bezpodmnen nevyadovala.88 Frankfurtskou firmou DEGESCH89 vyrbn a licenc chrnn prepart Zyklon B pedstavoval prv tuto snadno manipulovatelnou formu kyseliny

Friedrich Konrich, ber die Sanierungsanstalten der deutschen Kriegsgefangenenlager, GesundheitsIngeneur, 19. 7. 1941, str. 399-404. 85 Wilhelm Stromberger, Was war die Sonderbehandlung in Auschwitz?, Deutschland in Geschichte und Gegenwart, 44(2) 1996, str. 24-25. 86 Srv. Wolfgang Lambrecht, Otto Karl, Das handelsprodukt Zyklon B, nepublikovan rukopis, na internetu pod: vho.org/D/Beitraege/Zyklon.html. 87 Deutsche Reichsbahn Eisenbahnverkehrsordnung (EVO), Anlage C zu 54 EVO, Vorschriften ber die nur bedingt zur Befrderung zugelassenen Gegenstnde vom 1. Okt. 1938, str. 50: Kyselina kyanovodkov mus bt stabilizovna psadou, uznanou skm chemicko-technickm stavem, a rovn opatena varovnou ltkou. 88 L. Ganer, Die gesetzliche Bestimmungen der Anwendung hochgiftiger gasfrmiger Stoffe zur Schdlingsbekmpfung in Deutschland, v: Hanbuch des praktischen Desinfektors, Th. Steinkopf, Dresden 1937, str. 185f. Skutenost, e koncentran tbor Osvtim dostval Cyklon B bez vstran aromatick ltky, nen proto tak neobvykl, jak se v literatue nkdy uvd a zveliuje se na trestn indicii. Rovn vjimen ustanoven pro zbran SS k tomu nezadv dnou pinu, protoe vychz pouze z platnch skch pedpis a provdcch ustanoven, jimi se upravuje pouvn Cyklonu B. Srv. Deutsches Reich, Anwendung von hochgiftigen Stoffen zur Schdlingsbekmpfung durch die Waffen-SS, Rund-Erla des Reichsministerium fr Ernhrung und Landwirtschaft vom 3. 4. 1941, cit. podle Zeitschrift fr hygienische Zoologie und Schdlingsbekmpfung, 33 (1941), str. 126. 89 Deutsche Gesellschaft fr Schdlingsbekmpfung, dceinn firma I.G. Farbenindustrie AG.

84

41

kyanovodkov.90 A do konce druh svtov vlky hrla mimodn vznamnou roli pi potrn hmyzu a hlodavc91 92 ve veejnch budovch, skladech potravin a velkoprostorovch dopravnch prostedcch jako jsou vlaky a lod.93 Tak nap. Dr. G. Peters ve sv studii Kyselina kyanovodkov k boji se kdci94 informuje o zaObr. 13: Zaviven vlak vjd do elezninho zaplynovvacho tunelu v Budapeti (viz pozn. 94). plynovvn lod kyselinou kyanovodkovou v USA ji v roce 1910, a tak o tunelech, do nich mohou najet cel vlaky k odhmyzen. V tehdej literatue byly v tom smyslu pojednvny i kasrny a zajateck a koncentran tbory.95 96 97 Vedle Cyklonu B ovem k boji proti kdcm existovaly jet dal plynn prostedky.98 99 Cyklon B hrl vznamnou roli jet njak as po vlce, a byl poslze zcela vytlaen DDT a jeho nstupci.100 101

K djinm firmy, zataen do historiografie holocaustu, srv. Jrgen Kalthoff, Martin Werber, Die Hndler des Zyklon B, VSA-Verlag, Hamburg 1998; mnohem odbornji a vcnji p Wolfgang Lambrecht a Otto Karl, pozn. 86. 91 O. Hecht, Blausuredurchgasung zur Schdlingsbekmpfung, Die Naturwissenschaften, 16(2) 1928, str. 17-23. 92 G Peters, W. Ganter, Zur Frage der Abttung des Kornkfers mit Blausure, Zeitschrift fr angewandte Entomologie, 21(4) 1935, str. 547-559. 93 G. Peters, Eine moderne Eisenbahn-Entwesungsanlag, Anzeiger fr Schdlingskunde, 14(8) 1938. str. 98f.; vgl. F. P. Berg, (pozn. 111). 94 Gerhard Peters, Blausure zur Schdlingsbekmpfung, Ferdinand Enke Verlag, Stuttgart 1933. 95 Walter Dtzer, Entkeimung, Entsuechung und Entwesung, v J. Mrugowsky (Hg.), Arbeitsanweisungen fr Klinik und Laboratorium des Hygiene-Institut der Waffen-SS, Urban & Schwarzenberg, Berlin und Wien 1943. 96 F. H. Haag, Lagerhygiene, Tachenbuch des Truppenartztes, Band VI, Lehmanns Verlag, Mnchen 1943. 97 F. Puntigam, Die Duchgangslager der Arbeitsansatz verwaltung als Einrichtungen der Gesundsheitvorsorge, Gesundheitsingenieur, 67(2) 1944, str. 47-56. 98 G. Peters, Die hochwirksamen Gase und Dmpfe in der Schdlingsbekmpfung, F. Enke Verlag, Stuttgart 1942. 99 DEGESCH, Acht Vortrge aus dem Arbeitsgebiet DEGESCH, 1942, str. 47; Dokument NI-9098 im Nrnberger Proze, Eigenschaftstabelle der von der DEGESCH verwendeten gasfrmigen Insektizide/Rottizide. 100 H. Kruse, Leitfaden fr die Ausbildung in der Desinfektion und Schdlingsbekmpfung, MusterSchmidt, Gttingen 1948. 101 H. Kliewe, Leitfaden der Entseuchung und Etnwesung, F. Enke Verlag, Stuttgart 1951.

90

42

Obr. 14: Typick inzert firmy DEGESCH o irokm rozsahu pouit nabzench zaplynovvacch metod: mlny, lod, skladit, obiln sila, obytn domy, nkladn vlaky, kamiony atd.

O samotnch odhmyzovacch zazench na principu kyseliny kyanovodkov z pedvlen i vlen doby je k dispozici mnoho publikac, na n zde alespo strun odkazuji.102 103 104 105 106. Vedle toho existuj z tehdej doby smrnice pro zaplynovn pedmt a prostor, kter pslun postupy popisuj a pedpisuj a do nejmench podrobnost.107 108 Tyto materily se v zsad neli od dnench pedpis109 a na jejich zklad si zde strun osvtlme zpsob postupu. Na odhmyzovn pedmt se zpotku uvaly obyejn, provizorn upraven mstnosti (o pdorysu 10 a 30 m2), jejich okna a dvee se co mon vzduchotsn zajistily pomoc plsti a paprovch psk. Dle bylo dbno na vytpn proF. Puntigam, H. Breymesser, E. Bernfus, Blausuregaskammer zur Fleckenfieberabwehr, Sonderverffentlichung des Reichsblattes, Berlin 1943. 103 G. Peters, Gefahrlose Anwendung der hochgiftigen Blausure in Entlausungskammern, Arbeitsschutz, 5(III) 1942, str. 167f. 104 F. Puntigam, Raumlsung von Entlausungsanlagen, Gesundheitsingenieur, 67(6) 1944, str. 139-180. 105 E. Wstinger, Vermehret Einsatz von Blausure-Entlausungskammern, Gesundheitsingenieur, 67(7), 1944, str. 179. 106 Soubornou prci v novj dob vydal F. P. Berg, The German Delousing Chambers, JHR, 7(1) 1986, str. 73-94 (online: codoh.com/gcgv/gcdelouse.html); srv. tamt, (pozn. 86). Viz tak pozn. 94 ad. 107 Entseuchungs-und Entwesungsvorschrift fr die Wehrmacht, H. Dv Nr. 277, L. Dv. 416, Reichsdruckerei, Berlin 1939. 108 Richtlinien fr die Anwendung von Blausure (Zyklon) zur Ungeziefervertilgung (Entwesung), Gesundheitsanstalt des Protektorat Bhmen und Mhren, Prag o.J.; Dokument NI-9912(1) im Internationalen Militrgerichtshof, wiedergegeben in Herbert Verbeke (Hg.), (pozn. 42), str. 94-99. 109 Technische Regeln fr Gafahrstoffe, TRGS 512, Begasungen, BarbB1. Nr. 10/1989, str. 72, v Khn, Brett, Merkbltter Gefhrlicher Arbeitsstoffe, ecomed, Landsberg 1990.
102

43

stor a na monosti vtrn. Pracovnci, opaten plynovmi maskami, rozprosteli Cyklon B co mon rovnomrn na podlaze mstnosti, a ato procedura se pli neliila od tehdy bnho zpsobu zaplynovn normlnch mstnost v boji s hmyzem. Jet dnes jsou v zkladnm tboe Osvtim I k vidn takto upraven mstnosti. Provoz takovch provizorn utsnnch prostor na zaplynovn ovem nebyl bez rizika, zvlt proto, e utsnn se jen mlokdy zdailo dokonale.

Obr. 15: Odvivovac komora DEGESCH s nucenm obhem

Pozdji se pelo ke stavb specilnch vzduchotsnch zazen bez oken, kter byla vybavena vkonnm systmem vytpn i vtrn, a pozdji tak klimatizanm systmem (tzv. DEGESCH-cirkulan metodou) k lepmu obhu plynu v mstnosti. Pi tomto zpsobu prce byly dzy s Cyklonem B otevrny zven ovldanm mechanismem, take obsluha u nebyla vystavena dnmu nebezpe. Po automatickm odznut dna dzy spadl prepart do drtnho koe, nad nm byl umstn zdroj horkho vzduchu, podobn vysouei vlas. Zmnn zazen s nucenm obhem znan omezovalo tzv. hluch prostor a tm vedlo k spoe velmi drahho odhmyzovacho prostedku. Zmnn profesionln zazen bvala asto soust celho hygienickho komplexu. Obvykle mly tyto komplexy budov tyi sti, azen logicky nsledovn (srv. obr. 16, viz tak pozn. 84): Odkldac prostor pinav strany. Zde pchoz odkldali sv zaviven atstvo a pedvali je k odhmyzen/desinfekci.

44

 Sprcha. Zde se lid dkladn umyli, pp. proli dalmi procedurami jako sthnm vlas, lkaskou prohldkou a nkdy i saunou. Oblkrna ist strany. Zde lid dostvali bu svoje vyitn atstvo nebo nhradn, protoe proces odhmyzovn mohl trvat i nkolik hodin. Odhmyzovn/desinfekce atstva, nkdy kombinovan s prdelnou. Svlkac mstnost pinav strana Sprcha/ Sauna Odhmyzen / Desinfekce / Prdelna Oblkrna ist strana

Obr. 16: Schema uspodn hygienickho komplexu smr postupu atstva smr postupu lid.

Nkdy bylo do tho komplexu zabudovno krematorium, jako je tomu teba v koncentranm tboe Dachau, jeho nov hygienick zazen mlo srii aparatur DEGESCH k odhmyzovn atstva. Vdy napravo a nalevo od sprchy pro vzn byly odkldac prostory, resp. oblkrny, a dle pak krematorium. (V ppad prostoru, sprvou muzea podvodn oznaenho za plynovou komoru, se skuten jednalo pouze o vzesk sprchy pro vzn.) Pouvan koncentrace Cyklonu B mohla bt podle druhu hmyzu a vnjch podmnek znan rozdln a vtinou se pohybovala mezi 5 a 30 g kyseliny kyanovodkov na m2 vzduchu. Rovn doba aplikovn plynu kolsala od 2 do 10 hodin i vce. V modernch zazench s nucenm obhem mohla koncentrace 20 g na m2 zaznamenat dobr vsledky ji po 1 a 2 hodinch. Naproti tomu odhmyzovn v obyejnch mstnostech mohlo trvat i 24 hodiny.

45

4.2.3. Obrana proti epidemim v Osvtimi 4.2.3.1. Pojmy a kompetence Pro pesnost zde budeme pouvat pojm, stanovench v H. Dv. 194 (Heeresdienstvorschrift, viz pozn. 108) 1939, protoe byly zvazn pro personl, tj. pro lkae a desinsektory tbora: Odmoovnm (desinsikovnm) se rozum [] likvidace pvodc chorob (nkaz) na edmtech, v prostorch, vmcch i na tlech lid. Odhmyzovn znamen zbaven prostor, pedmt a lid hmyzu (malch ivch tvor), kter pen pvodce nemoc, zpsobuje hospodsk kody nebo by mohl obtovat lidi. Citovan pedpis dle uvd vechny tehdy znm fyzikln a chemick desinfekn i odhmyzovac prostedky. Podobn byly tak Pracovn pokyny, vydan r. 1943 Institutem hygieny zbran SS: Desinfikovn, odmoovn a odhmyzovn (viz pozn. 96). Odpovdnm initelem v oblasti hygieny pro zbran SS (vetn koncentranch tbor) byl r. 1942 ustanoven Institut hygieny zbran SS v Berln,110 kter zaloil poboku v Rajsku u Osvtimi s Hygienicko-bakteriologickou vzkumnou stanic, jihovchodn sluebna zbran SS. Spisy111 tto vzkumn stanice se zachovaly (151 svazek od r. 1943 do 1945).112 K provdn vech hygienickch opaten byli kompetentn tborov lka a personl sanitn sluby. Zmnn lka a bylo tomu tak i v Osvtimi byl jako odbornk konzultovn pi plnovn vech pslunch staveb a vyadoval se mj. i jeho znaleck posudek. Pro prci s kyselinou kyanovodkovou byl dokonce zamstnn speciln vykolen odborn personl; proto tak byli v Osvtimi profesionln desinsektoi. V pro ns podstatnm obdob byl 6. 9. 1942 jmenovn jako kompetentn lka Dr. E. Wirths. 4.2.3.2. Pouvan postupy V Osvtimi se k odhmyzovn a odmoovn v zsad pouvaly tyi pracovn postupy: hork vzduch
110 111

CCIDK 502-1-26-117. Bobrach, Heinz u. a., Inventar archivalischen Quellen des NS-Staates, hgg. vom Institut fr Zeitgeschichte, Band 3/2, K. G. Saur, Mnchen 1995. 112 Tamt, dl 3/1, 1991. A dosud mme znalosti o cca 110 000 laboratornch vzkumech. Mnoho doloench a velmi pounch faksimil je obsaeno v Heften von Auschwitz, . 1 a 19, zvltn slo, Vyd. sttnho muzea Osvtim, od r. 1959.

46

 hork pra kyselina kyanovodkov krtkovlnn zen daje o odhmyzovacch a odmoovacch zazench, provozovanch v tboe Osvtim, najdeme ve zprv z 9. ledna 1943 Hygienick zazen v KT a KZT Osvtim113 fovi skupinovho adu C (Berln), a dle ve zprv, datovan 30. 7. 1943 Pehled odhmyzovacch zazen, koupelen a desinfeknch aparatur, instalovanch v KT a KZT Osvtim.114 Nsledujc daje z posledn jmenovanho dokumentu o vkonech se vztahuj na 24 hodinov provoz. a) v KT (koncentran [zajiovac] tbor): blok 1: 1 horkovzdun odhmyzovac zazen, vrobek fy. Klein pro 1800 (?) mu a cca 3600 pokrvek od podzimu 1940; blok 3: 1 odhmyzovac zazen na kyselinu kyanovodkovou [Cyklon B, pozn. autora] pro 1400 mu a cca 20 000 kus prdla;115 blok 26: 1 horkovzdun zazen pro 2000 mu; odhmyzovac budova u Deutsche Ausrstungs-Werke [to jest Kanada I, pozn. autor]: Kyanidov odhmyzovac zazen [stavba 28] pro cca 30 000 kus prdla, pokrvek atd., [v provozu od lta 1942]; odhmyzovac budovy civilnch dlnk: 1 horkovzdun odhmyzovac zazen, vrobek fy. Hochheim, s dennm vkonem pro 2000 mu, vtmi sprchami a zabudovanou desinsekn aparaturou. b) v KZT (koncentranm zajateckm tboe): budova 5a v B Ia: 1 desinsekn apart (vrob. Werner) a 1 horkovzdun zazen (vrob. Hochheim), v provozu od listopadu 1942, pro 2000 mu; 1 komora pro zaplynovn kyselinou kyanovodkovou je pistavna pro 8000 pokrvek, v provozu od podzimu 1942; budova 5b v Ib: vybaven jako u budovy 5a. Vechna uveden zazen podlhala rznm zmnm. Poet hygienickch zazen se zvyoval v relaci k potu vz, jak je zejm ji z obou citovanch dokument. Pressac ve sv prvn knize (viz pozn. 67) na str. 550 zmiuje 25 komor na Cyklon B, avak proviteln daje k tomu neexistuj.

113 114

Hygienische Einrichtungen im KL und KGL Auschwitz, CCIDK 502-1-332-46/46a. CCIDK 502-1-332-9/10. (KT = konc. tbor, KZT = konc. zajateck tbor; pozn. pekl.) 115 Podle Pressaca v provozu od 1941/42, pozn. 67, str. 25.

47

4.2.3.3. Vsledky Tch bychom se dopracovali pouze tehdy, kdyby byl znm poet osob, kter byly ve zmnnch zazench desinsikovny. Tato sla jsou vak dosud nejasn. Czech sice ve sv knize (viz pozn. 71) tvrd, e takov dokumenty jsou po dlouhou dobu uchovvny v osvtimskm archivu, ale my jsme do nich dosud nemohli nahldnout. Spolehliv daje o tom, zda stvajc odhmyzovac zazen byla vdy dostaten pro udvan poet osob, nelze momentln zskat. Pressac ve sv druh knize116 uvd ke kulminaci prvn epidemie mezi 7. a 11. zm na 375 mrtvch denn. 4.2.3.4. Zsadn rozhodnut Dv rozhodnut Hlavnho adu SS pro rozpoet a stavby v skm veden SS a jeho nstupce jist ovlivnila tak pslun opaten v tboe. Podle prvnho rozhodnut z 5. ervna 1940117 se u nadle nem pouvat kyseliny kyanovodkov, nbr pouze horkho vzduchu. Druh rozhodnut z 11. bezna 1942,118 tedy o 21 msc pozdji, poadovalo naprost opak, toti [] odstaven vech odvivovacch zazen na bzi horkho vzduchu, piem se poznamenvalo: Vjimky pro odvivovn horkm vzduchem nebo parou jsou povoleny pouze tehdy, kdyby v provizornch zazench na kyselinu kyanovodkovou nebylo mon zajistit nezbytnou bezpenost. V dal instrukci adu C VI z 11. 2. 1943 velitelm tbor119 je prvn instrukce znovu vslovn potvrzena: [] zkaz odhmyzovn kyselinou kyanovodkovou []. Vijeme-li se do postaven zodpovdnch initel tbora, lpe pochopme situaci, kter citovanm rozhodnutm nastala. Na samostatn rozhodovn zvykl mui, kte mli na krku nebezpenou epidemii, je mohla zashnout i civiln obyvatelstvo s nedozrnmi nsledky, vidli ped sebou jedinou schdnou cestu a ydali se po n! Kyselina kyanovodkov (Cyklon B) byla nejspolehlivjm odhmyzovacm prostedkem t doby. (Viz Kyselina kyanovodkov jako odvivovac prostedek v plynovch komorch120 nebo Odvivovn kyselinou kyanovodkovou v nucenm obhu plynovch komor.121 Zbvalo jen zvolit bezpen msto pro takov rychle budovan provizorn zazen, nejsp mimo vlastn tbor (srv. kapitolu 4.4.3.).

J.-C.Pressac, l. c. (pozn. 67), str. 157. CCIDK 502-1-333-145. 118 CCIDK 502-1-336-94. 119 CCIDK 502-1-332-37. 120 Gerhard Peters und W. Rasch, Die Blausure als Entlausungsmittel in Begasungskammernn, Der praktische Desinfektor, September 1941, str. 93-96. 121 Gerhard Peters und E. Wstinger, Entlausung mit Zyklon-Blausure-Kammern, Zeitschrift fr hygienische Zoologie und Schdlingsbekmpfung, Heft 10/11, 1940, Sonderdruck. CCIDK 502-1-332-86/90. Pijato novou stavebn sprvou Osvtimi 3. 7. 1941.
117

116

48

4.2.3.5. Kompetentn tborov lka V tto rozhodujc dob byl 6. 9. 1942 na msto tborovho lkae jmenovn Dr. E. Wirths. Pedem meme prohlsit, e podle existujcch spis sv koly splnil korektnm zpsobem. Odvozujeme to pedevm z ostr kritiky, kterou smoval na nejvy msta. Postupem asu poet vz nepetrit stoupal a bohuel tak nezstalo pi jedin epidemii. Proto zde chceme alespo v nstinu ukzat na jednotlivch ppadech, jak dsledky z toho tborov lka vyvodil a jak postupoval. 4. 12. 1942 Dr. Wirths informoval velitelstv o jednn se zemskm radou kraje Bielitz. Tmatem rozhovoru byl skvrnit tyfus. Konference se zastnil ir okruh personlu od ednho lkae pes wehrmacht a po pedstavitele vldy. To samo o sob ukazuje, jak vn vichni pohleli na situaci ohledn epidemie:122 Dr. Wirths hlsil, e v souasnosti mohou bt uvedena do provozu ti velk odhmyzovac, sprchov a saunovac zazen, a sice dv pro vzn a jedno pro pslunky oddl SS. Kapacita tchto zazen obn 34000 mu za 24 hodiny. Od desinsikovn Cyklonem B bylo zcela uputno, protoe se ukzalo, e spch pi tomto postupu nen stoprocentn bezpen. Pro vzn byly zamleny stavebn objekty 5a a 5b. V t dob byla kapacita odhmyzovacch zazen na dan poet vz postaujc. Je teba vzt v vahu, e v tut dobu byla dokonena hrub stavba pro dalch 19 plynovacch komor DEGESCH s nucenm obhem ve stavebnm objektu 160. zkladnho tbora (pijmac budova). Z dalho odstavce ve uveden zprvy vyplv, e kompetentn vojensk lka z Katovic zapjil tboru dv mobiln kotelny. Wirths 18. 4. 1943 upozoruje velitele na patn stav kanalizace v Bezince s konstatovnm, e v dsledku toho je nevyhnuteln velk nebezpe epidemie.123 V rozhovoru s vedoucm skupiny C, SS-brigdnm vedoucm a generlmajorem zbran SS Dr. ing. Kammlerem a dalmi dne 7. 5. 1943 tborov lka uvd, e124 zachovn dobrho zdravotnho stavu vz nen jist kvli velkm vdajm, patnmu stavu latrn, neprchodnosti kanalizace, nedostatkm v emocninch barcch a chybjcm monostem myt, koupn a odhmyzovn. Dr. Wirths upozornil na nebezpe a souasn vysvtlil, jak by se takov stav dal napravit. Na tomto mst musme nedostaten informovanho tene varovat ped chybnmi zvry. Nemusel by toti dostaten znt vechny pote, jak byly za vlky s materilem i vemi ostatnmi potebami ke stavb takovch zazen. K odbru kad cihly bylo obrazn eeno zapoteb povolen. Je teba
122 123

CCIDK 502-1-332-117/119. CCIDK 502-1-332-219. 124 CCIDK 502-1-233-33/38.

49

rovn upozornit, e na tu dobu byla kanalizace vzorn a jet vce istiky od padnch vod, kter byly pro oba tbory postaveny s velkm nkladem a technicky dokonale. V citovanm dokumentu se dle k: Vedouc brigdy vzal tyto otzky vn na vdom a pislbil, e v mezch monost udl vechno pro usnadnn situace. Podivil se ovem, e na jedn stran mu kompetentn lkaskou stranou byly sanitrn a hygienick pomry v tboe vyleny jako pzniv, a na druh stran se mu bezprostedn pot pedkldaj zcela opan hlen. Vedouc oddlen zen staveb obdrel pkaz pedloit do 15. 5. 1943 nvrhy k nprav vech projednvanch problm. Zaalo se u tborovch latrn. Zde se prosadily vechny zmny, povaovan za nezbytn, jako nap. kryt zchody, protoe jinak by zde trvalo nebezpe en epidemie.125 f adu C sprvy WVHA tuto zmnu nadil ji 10. 5. 1943.126 Pot se jednalo o dokonen zasteen ciknsk matesk koly. Pro vadn stechy blok dtskch kolek 29 a 31 v ciknskm tboe bylo zadno o 100 rol krytinov lepenky (velmi nalhav!).127 Mezitm 28. 5. 1943128 probhl vbr 6 klimatizanch odhmyzovacch zazen, kter byla podle rukopisn poznmky objednna odbornkem stavebnho veden na vytpn Jhrlingem ji 29. 5. 1943. Dle je zde zprva o vyeten vody z 1. 6. 1943129 atd. Tato hojn korespondence byla ve spisovm plnu stednho stavebnho veden (ZBL) vedena pod samostatnm spisem Hygienick pomry.130 Okruh psobnosti tborovho lkae byl tak rozshl, e by si zaslouil samostatnou studii. K jeho povinnostem patily tak prohldky personlu vzesk kuchyn vetn analzy stolice atd. Dr. Wirths se staral opravdu o vechno, jak ukazuj pslun dokumenty! V prbhu doby se pipomnky a upozornn tborovho lkae jet stupovaly. Zvr: Tak v t dob existovali oportunist a karirist, ale na druh stran zde byli rovn mui s vdomm povinnosti a s pte, se stavovskou ct i obanskou odvahou. To jsou tyi vlastnosti, kterm v dnenm Nmecku hroz v nejskutenjm smyslu slova vymen. Na konci zpisu o porad z 9. 6. 1943 stoj: Jako peklenovac vpomoc nm vedouc brigdy zapjil nov krtkovlnn odvivovac vlak.

125 126

CCIDK 502-1-322-219. CCIDK 502-1-322-31. 127 Z dopisu na ZBL z 23. 3. 1944, CCIDK 502-1-332-175. 128 CCIDK 502-1-332-28. 129 CCIDK 502-1-332-212. 130 CCIDK 502-1-149-135.

50

4.2.3.6. Krtkovlnn odhmyzovac zazen Asi jednm z nejvce fascinujcch aspekt koncentranho tbora Osvtim je zaveden stacionrnho krtkovlnnho odhmyzovacho zazen, vbec prvnho technologickho pedchdce dnes veobecn pouvan mikrovlnn trouby. Tuto technologii vyvinula koncem tictch let firma Siemens a bhem vlky ji zdokonalila k monosti sriov vroby. Pitom lo tak kajc o odpadn produkt z vroby silnch elektronek pro televizn penos berlnsk olympidy 1936, jejich intenzvn vlny ve sv blzkosti usmrcovaly hmyz. Vvoj se uskutenil s finann pomoc wehrmachtu, kter si od toho sliboval zsadn pomoc v boji s epidemiemi ve vchodn Evrop. Protoe koncem vlky byli vzni v koncentranch tborech mimodn dleit pro zbrojn prmysl, rozhodlo se sk veden nenasadit prvn z tchto zazen na front k odhmyzovn vojenskch odv, nbr v nejvtm pracovnm komplexu e, v Osvtimi. V dsledku spojeneckho bombardovn vak dolo k ronmu zpodn ve vstavb tchto zazen, co pravdpodobn stlo ivoty mnoha tisc vz, protoe veden tbora vsadilo na zmnn zazen a ostatn projekty zastavilo. V lt 1944 se pak nasazen zazen skuten ukzalo jako pevratn inn, rychl a levn: navlhen pedmty se na jednom konci vloily na dopravn ps a za nkolik vtein vyly na druhm konci dokonale zbaven hmyzu a choroboplodnch zrodk.131 4.2.4. Odhmyzovac zazen budov 5a a 5b v Bezince Jedinmi dodnes v tboe Osvtim-Bezinka zachovanmi budovami s traktem na odhmyzovn vc Cyklonem B jsou budovy 5a a 5b ve stavebnm seku B1, resp. B1b. Vdy vchodn, ppadn zpadn trakt tchto budov byl alespo doasn pouvn k odhmyzovn pomoc kyseliny kyanovodkov. Ve stavebnch plnech jsou tyto prostory vslovn oznaeny za plynov komory, srv. obr. 17. Zde nejde o dnou bezvznamnou vc, nbr o dleit dkaz, e tento vraz byl ji tehdy uvn vhradn pro oznaen odhmyzovacch zazen jak architekty pi projektovn takovch objekt, tak i desinseknmi odbornky. Typick je zde titul jedn z nejdleitjch dobovch publikac na tma odhmyzovn kyselinou kyanovodkovou od Puntigama, H. Breymessera a E. Bernfuse: Blausregaskammer zur Fleckfiegerabwehr (pozn. 105) nebo oznaen v inzertu fy DEGESCH (plynov komory, obr. 13). lo o tehdy zcela bn oznaen pro odhmyzovac prostory! Pi prokazovn opaku proto musme vychzet z toho, e kdy se v nmeckm dokumentu z on doby objev slovo plynov komora [Gaskammer], vdy je tm mnno vhradn odhmyzovac zazen!

131

Srv. k tomu H.-J. Nowak, l. c. (pozn. 79); H. Lamker, Die Kurzwellen-Entlausungsanlagen in Auschwitz, Teil 2, VffG 2(4) 1998 (online: /1998/4/Lamker4.html).

51

Obr. 17: Pdorys odhmyzovacho traktu HCN stavebnho objektu 5a ped rekonstrukc (zrcadlov) a 5b dnes, msta odebrn vzork jsou zakreslena.

a: odhmyzovac kdlo d: prdelna a sprcha 16,17,19: msta odbru vzork b: kanalizace e: pinav strana, odkldac mstnost c: peds f: ist strana Poznmka k obr. 17: 132 Z toho dvodu tak bude nadle pojem plynov komora uvdn vdy v uvozovkch (plynov komora), i kdy se tak vztahuje na komory k likvidaci lid. Dje se tak ze dvou dvod: 1. Nmeck odborn vraz plynov komora se pvodn vztahoval vhradn na odhmyzovac komory s toxickm plynem. Pouvat jej na komory k likvidaci lid je naprosto chybn. 2. Takto rozdln zpsob psan mus bt ji z dvod mon mlky, co je prv v dan chvli slovy plynov komora myleno. Obrzek 17 ukazuje pdorys obou odhmyzovacch plynovch komor objekt 5a a 5b v piblin pvodnm stavu. Komora objektu 5a byla v lt 1943 pestavna a dostala dv mal horkovzdun komory, zejm z obr. 18. Pzemn bu132

J.-C.Pressac, l. c. (pozn. 67), str. 55-58. Plny stavebnch objekt, str. 59 ad. Vnj pohled. Pln zmn . 2540 pro horkovzdun odvivovn je datovn 5. 7. 1943.

52

dovy jsou postaveny z cihlovho zdiva na betonovm zkladu, uvnit omtnut vpennou omtkou a nableny vpnem. Budova 5b je dnes bez stechy a krov je zespodu obloen deskami z neurenho materilu (asi heraklit). Pvodn byla stejn jako jet dnes budova 5b bez oken, pi dalch pravch byl odhmyzovac trakt budovy 5a na vech vnjch zdech vybaven pevn zabudovanmi a neotvratelnmi okny.

Obr. 18: Pdorys traktu horkovzdunho odhmyzovn stavby 5a po rekonstrukci v roce 1943, msta odebrn vzork z budovy 5a jsou vyznaena.

a: horkovzdun okomory b: pedsn c: sprcha

d: sauna 9-15,18,20-22: msta odbru vzork e: odkldac mstnost f: oblkrna

V odhmyzovac mstnosti budovy 5b jsou ve ttu zeteln dva okrouhl otvory o prmru asi 50 cm po nkdejch kanlech pro pivdn a odvdn vzduch, viz obr. 20. Stecha m ti odvzduovac komny. V dob provozu mla bt v objektu troje kamna.133 Na plnu vyznaen, dovnit otevrateln dvojit
133

Tamt, str. 53.

53

dvee, jsou dnes nahrazeny jednokdlmi a rovn dovnit otevratelnm dvemi. Je teba pedevm uvaovat o vybaven odhmyzovacch komor. Zkladna mstnosti m asi 130 m2 a je a po krov oteven, to znamen, e m objem nejmn 400 m3, piem cel obsah mstnosti od 2 m ve je teba povaovat za mrtv, neuiten prostor. Vyuit celho prostoru jako odhmyzovac komory by pedpokldalo pouit nejmn 4 a 5 kg Cyklonu B (10 g na m3)134 bez ohledu na to, zda by bylo v mstnosti jen mlo desinsikovanch pedmt, nebo by jimi byla naplnna a do pstupn ve. V takovm ppad by se nap. pi 100 zaplynovacch cyklech ron (kad 3 a 4 dny jeden) jen v tomto zazen budovy 5a spotebovalo kolem 0,8 tun Cyklonu B, co by odpovdalo 10 % vekerch dodvek Cyklonu do tbora Osvtim v Obr. 19: Soustava vodnch trubek se sprchovmi hlavicemi roce 1942 (celkov dodv- v odhmyzovacm traktu stavby 5b. Zmnn vodovodn ka inila 7,5 tun).135 trubky nemaj dn pipojen a kon v odvtrvacm otvoZstv ovem oteve- ru. Viz obr. 20. nou otzkou, jak intenzivn byly tyto prostory skuten vyuvny pro odhmyzovn kyselinou kyanovodkovou, protoe nap. ve ve citovanm dokumentu se mluv o tom, e ji v prosinci 1942, tedy jen nkolik tdn od uveden tchto zazen do provozu, se od uvn Cyklonu B zcela upustilo (srv. str. 43). Vezme-li se v vahu, e v Bezince byla vedle tchto budov jet dal odhmyzovac zazen na kyselinu kyanovodkovou, kter ze svch dodvek Cyklonu B zsobovala tak pidruen pracovn tbory (hodn pes 30) a e se tmto insektici-

134 135

daj o mnostv se u Cyklonu B vdy vtahuje na netto obsah HCN pepartu. Office of Chief of Counsel for War Crimes, Britsk vojensk soud, proces s B. Teschem a spol., zde mstopsen prohlen A. Zauna, Hamburk 24. 10. 1945, dokument . NI-11 396; cit. podle U. Walendy, Auschwitz im IG-Farben-Proze, Verlag fr Volkstum und Zeitgeschichtsforschung, Vlotho 1981, str. 62.

54

Obr. 20: Odvtrvac otvor odhmyzovacho traktu objektu 5b, dnes ji bez soustavy pstroj. Konce vodovodnch trubek jsou dobe znateln, viz tak obr. 19.

Obr. 20: Odvtrvac otvor odhmyzovacho traktu objektu 5b, dnes ji bez soustavy pstroj. Konce vodovodnch trubek jsou dobe znateln, viz tak obr. 19.

dem obas zaplynovvaly tak vzesk barky,136 pak je zejm, e se mnostv do tbora Osvtim dodvanho Cyklonu B nech snadno vysvtlit normlnmi odhmyzovacmi pracemi. Objem ronch dodvek byl zejm dokonce a pli mal, aby stail k celkovmu a spnmu odhmyzen pedmt ve vech tborech komplexu Osvtim, protoe tyfov

epidemie se nepodailo zcela potlait. Na odhmyzovacm traktu budovy 5b je npadn dodnes zde existujc filigrnsk konstrukce vodnch trubek, zaven na skobch ve stench trmech (viz obr. 19). Nkter st trubek jsou opatena sprchovmi hlavicemi. Cel systm rozvodu vody nem dn ppoj! Trubky paradoxn kon ve ve zmnnm odvtrvacm otvoru a mohly tam bt pipevnny a po odstrann pvodn nainstalovanch ventiltor. V tto budov sice sprchy jsou, ovem na zcela jinm mst (viz obr. 17), kde vak byla veker pslun instalace pln odstranna. Protoe dvee do ve zmnn mstnosti zstvaj pi prohldce oteven, me se kad nvtvnk touto svrznou konstrukc pokochat. 4.3. Plynov komora v zkladnm tboe Osvtim I K plynov komoe v krematoriu zkladnho tbora neexistuj podle Pressaca dn materiln nebo dokumentrn dkazy, avak mnoho svdeckch vpovd:137 As evidence to establish the reality of homicidal gassing there remain only the testimonies of participants, []. Jako dkaz ke zjitn usmrcovn lid plynem zstvaj pouze vpovdi astnk []. Ty se podle Pressaca vyznauj nejrznjmi protimluvy, technickmi nemonostmi i veobecnou nedvryhodnost. Pressac konstatuje general tendency to exaggerate (veobecnou tendenci pehnt) a sna se hrub chyby i vcn nemonosti ve vpovdch a zpiscch velitele tbora Hsse vysvtlit takto:

Srv. Hssv pkaz k zabrnn ppadm otravy pi odvivovn bark, otitn u Pressaca, (pozn. 67) str. 201. Pro barky o rozmrech asi 40x12x3,5m = 1500 m2 vychz spoteba 15 kg Cyklonu B, pi 100 barcch v tboe Bezinka tedy ji spoteba 1,5 tuny. 137 J.-C. Pressac, l. c. (pozn. 67), str. 123.

136

55

He was present, without seeing. Byl ptomen, ani by vidl, tzn. e Hss neml tuen o metodch, rizicch a nebezpech pi prci s Cyklonem B. To je ovem v jasnm rozporu s jeho rozkazem velitele tbora, v nm naizuje opatrnost pi zaplynovn budov Cyklonem B, co bylo vzhledem k nkolika ppadm otravy nezbytn. Zvltn rozkaz velitele pro cel tbor mluv o povinnosti dbt zsad bezpenosti vi vzm, kte pece dajn mli dve i pozdji tmto plynem zemt!138 Pozdji se k Hssovm vpovdm budeme jet asto vracet. Pressac krom toho formu i zkladn tn svdectv SS-mana Pery Broada prohlauje za falen pro jeho polsk patriotismus, prhlednou nenvist vi SS-manm (jm sm byl), a tak kvli mrnmu (doslova podle Pressaca) pepracovn protokolu, jeho originl nen k dispozici, Polky! Jinak eeno, tento zjevn Polky zfuovan dokument je z hlediska kritiky pramen bezcenn. Pesto jsou podle Pressaca zsadn vpovdi ohledn plynovn reln a bezchybn.139

Obr. 21: Pdorys krematoria I tbora Osvtim I/zkladn tbor v pvodnm plnovanm stavu. Mrnice mla bt pozdji dajn pouvna jako plynov komora (viz pozn. 143). 1: vstupn hala; 2: mstnost s mrami; 3: umvrna; 4: pece; 5: koks; 6: urny

138 139

Tamt, str. 201. Tamt, str. 126-128.

56

Obr. 22: Pdorys krematoria I v tboe Osvtim/zkladn tbor po pestavb na protileteck kryt r. 1944 (viz pozn. 147). 1: vstupn komora s propust; 2: operan sl; 3: bval umvrna, nyn protileteck kryt s klozetem; 4: dal protileteck kryty; 5: nkdej mstnost s pecemi

Plynov komora zkladnho tbora je mstnost v pzemn budov, vznikl na mst pvodn hospodsk budovy nkdejch kasren z doby c. a k. monarchie.140 Podlaha a strop tohoto krematoria jsou ze elezobetonu, obvodov zdi z cihel, zven izolovan dehtovou vrstvou. A na pstupy je budova prakticky v zemi dky nsypm zeminy. Vnitn stny jsou omtnuty a nableny vpnem. Obr. 21 ukazuje pdorys budovy na zatku vlky, je byla plnovna a stavna jako normln krematorium s mrnic.141 Tm se tak vysvtluje navka zeminy, kter mla zajistit rovnomrn chladn temperovn. Z tho dvodu je dlic pka mezi mrnic a mstem na spalovn mrtvol vyzdna dvojit s tepeln izolujc vzduchovou mezerou. Dokumentan podklady pro nainstalovn vtracho zazen do mrnice podle mch vdomost neexistuj, jakkoli je vlastn nepedstaviteln, jak by mohlo fungovat vtrn mrnice bez oken a ven otvratelnch dve.

140 141

Tamt, str. 129. Tamt, str. 151-153.

57

Obr. 23: Pdorys krematoria I v tboe Osvtim/zkladn tbor dnes po dodatench pravch (viz pozn. 149). 1: plynov komora; 2: atrapy vhazovanho Cyklonu B; 3: odtokov roury WC; 4: nkdej pka mrnice-umvrna; 5: vtrac komn protileteckho krytu; 6: propus protileteckho krytu, dnes oznaovan za vchod pro obti; 7: urny; 8: koks; 9: zrekonstruovan pece; 10: nov proraen prchod k pecm; 11: zbytky star pece; 12: atrapa komnu

Pozdji mla bt mrnice dajn zmnna na plynovou komoru. Na vhazovn Cyklonu B mly bt tenkrt dodaten proraeny do stechy 2 a 3 otvory a 1 a 2 dodaten prvlaky na vestavn silnch ventiltor, k emu vak nejsou dn dokumentan doklady.142 editel Osvtimskho muzea Franciszek Piper o tom ovem soud nsledovn:143 V ppad krematoria I nebyly dn ventiltory. Dvee se otevely a plyn byl odvtrn prvanem. Pressac reprodukuje fotografick snmek stechy krematoria, pozen Sovty krtce po osvobozen tbora, na nm jsou na sten krytin vidt ti temnj skvrny, dajn prolkliny zakrytch vhazovacch otvor144 (viz tak pozn. 144). V jeho knize otitn snmek vak nen tak kvalitn, aby se na nm dalo nco zeteln rozpoznat, nemluv u o monosti dlat z nj njak stavebn technick zvry.

142 143

Tamt, str. 131 ad. D. D. Desjardin, My Visit to Auschwitz-Birkenau, May 30-31, 1996, interview s F. Piperem, (online: codoh.com/newrevoices/nddd/ndddausch.html). 144 J.-C. Pressac, l. c. (pozn. 67) str. 149; foto stechy krematoria I bezprostedn po osvobozen tbora.

58

Na podzim 1944 bylo krematorium pestavno na protileteck kryt. Stavebn zmny, zvlt nahrazen lehkch pek masivnmi zdmi, je vidt na obr. 22.145 Vike na vhazovn Cyklonu B i vtrac otvory mly bt rovn uzaveny ovem za pedpokladu, e tam vbec kdy existovaly. Z dokumentu stedn stavebn sprvy lze a do nejmench detail zjistit stavebn prce, kter byly pi tto pestavb provedeny.146 O njakm zaslepen existujcch prraz stechy tam nen ani slvko, mluv se pouze o zabudovn vzduchotsnch oken a dve, a konen o nutnosti novch prraz: Osazen hermetickch dve, okennch aluzi, vytvoen prraz zd, potebnch pro vytpc kamna a pro vtrac systm vetn trubic. Zde mme ped sebou indicii skutenosti, e v objektu dve nebyly ani hermetick dvee a okna, ani dn prrazy pro vtrac zazen nebo k jinmu elu (zavdn Cyklonu B), protoe jinak by tyto star prrazy byly pro zmnn el pouity, resp. by se nadilo jejich zaslepen. Pm pstup do protileteckch kryt, kter vznikl tynsobnm rozdlenm mrnice/plynov komory, je nyn mon dky nov pidan vzduchov propusti, kter se dnes nesprvn vydv za vchod pro obti, pestoe plynov komora tam dn vchod nem (viz pozn. 144). V te dob byla rovn do bval umvrny nainstalovna WC. Obr. 23 ukazuje krematorium v dnenm stavu.147 Pstup z mrnice/plynov komory do nkdej spalovac mstnosti byl podle Pressaca po vlce nov proraen vedle pvodnho msta. Pky protileteckho krytu vetn stny k umvrn, kter nikdy nepatila k mrnici/plynov komoe, byly streny. Proto tak zmaten nvtvnk jet dnes vid odpadn roury dvou WC v dajn plynov komoe. Po vlce mla bt stecha podle Pressaca kter ovem pro sv tvrzen neuvd dn pramen nov pokryta krytinovou lepenkou, piem pr byly stopy po otvorech pro Cyklon B i vtrac prduchy zakryty. Obnoven vestavba ty vhazovacch otvor pro Cyklon B polskou sprvou Osvtimskho muzea pr proto ji nebyla na stejnm mst. Od Pressaca je to jist podivn argumentace, protoe betonov strop nen uvnit omtnut ani obloen. Z toho dvodu by bylo mon zevnit snadno zjistit polohu pvodnch, ppadn pozdji uzavench otvor, i proraen novch. Jak sprva muzea na dotazy nvtvnk potvrzuje, byly tak dv kreman pece ve spalovac mstnosti i vn budovy stojc komn z muzejnch dvod nov zzeny na mst dve tam existujcch zazen.148
145 146

Tamt, str. 156. Vytvoen prraz, nezbytnch pro vytpc kamna a vtrac otvory vetn trubic, zprva vedoucho protileteck ochrany Osvtim, 26. 8. 1944, CCIDK 502-1-401; srv. tak Doplujc zprva k pestavb starho krematoria na protileteck bunkr pro SS-revr s operanm slem v KT Osvtim O/S. BW 98M, CCIDK 502-2-147. 147 J.-C. Pressac, .l c. (pozn. 67), str. 159. 148 Tamt, str. 133. Krom toho je zde potvrzen zmn k sten obnov zazen v dopisu Sttnho muzea Osvtim Jole S. Haywardovi, Az I-8523/26/2120/91 ze 7. 5. 1991. B. Bailer-Galanda, Informationen der Geselschaft fr politische Aufklrung, Innsbruck Juni 1991, Nr. 29, str. 1 ohledn Leuchterovch sdlen ke krematoriu I: 2. Zamuje muzeln rekonstrukci plynov komory, kter m zprostedkovat dojem tehdejch udlost, s reln fungujc plynovou komorou. Dopis

59

Francouzsk novin a rozhodn odprce revizionist Eric Conan k tomu pe:149 Je zde dal deliktn otzka: Co dlat s falsifikty, kter zde zanechala komunistick sprva tbora? Mnoh budovy, kter ji zmizely nebo se neuvaly k pvodnmu elu, byly v padestch a edestch letech s mnoha chybami pestavny a pedvdny jako autentick. Nkter z nich, kter vypadly pli nov, byly pro veejnost uzaveny. Lep je rovnou pomlet o plynovch komorch k odhmyzovn, kter se asto ukazovaly jako plynov komory k usmrcovn lid. Tento chaos hodn napomohl popram, kte z toho zsadn tili pro sv bajky. Pklad krematoria I je charakteristick. V jeho mrnici byla zzena prvn plynov komora, kter pracovala krtkou dobu zatkem roku 1942. Uzaven zny, je bylo pro zaplynovvn nezbytn, provozu v tboe pekelo. Proto se koncem dubna 1942 rozhodlo o pemstn nebezpenho usmrcovn plynem do Bezinky, kde se pak na idovskch obtech provdlo v prmyslovm mtku. Krematorium I bylo v dsledku toho pestavno na protileteck kryt s operanm slem. Pi vytvoen muzea v roce 1948 bylo krematorium I pestavno do pedpokldanho pvodnho stavu. Vechno je tam patn:150 rozmry plynov komory, umstn dve, otvory pro vhazovn Cyklonu B, pece, kter byly podle svdectv nkolika peivch nov postaven, i vka komnu. [] Momentln vechno zstv tak, jak to je, a nvtvnkm se nic nek. Je to pli komplikovan; pozdji se uvid. (Zvraznn v textu od autora.) Tedy voln podle hesla: Lhalo se, le se, a lht se bude Vzhledem k povlenm a realit vzdlenm rekonstrukcm dochz i idovsko-americk architekt Robert van Pelt spolu se idovsko-kanadskou historikou holocaustu Deborah Dworakovou k nemn jednoznanm zvrm:151 Budovy k provdn pemny lid na podlidi zstaly po osvobozen tbora Sovty roku 1945 jet neporuen. Vechny stopy byly odstranny a pozdji. Oficiln editel tbora budovu [krematorium I] vbec nezmiuje. Mon, e to mui a eny, kte muzeum vytvoili, nedokzali uvst do souladu s ideologi hnut odporu, ideologi, kter naprosto odporuje nespravedlivmu zachzen. Mon e to vak tak byla prost otzka prostedk a poteby sluby turistm. A u z doktrinskch nebo praktickch dvod, jist je tolik, e znien originlnch budov v souasnm nvtvnickm centru je jak vdom povlen klamn, tak i nenahraditeln ztrta. V tboe, jak jej Rusov roku 1945 nali, bylo mnoh nov pistavno a star zbourno. Demolice budovy bvalho pjmu vz koresponduje
dr. Scheela, ministerstvo zahrani, Bonn, 8. 1. 79, spisov znaka 214-E-Stuparek: Tak mn je znmo, e v tboe Osvtim nebyly dn plynov komory. Ty se nachzely v asi 3 km vzdlenm KT Osvtim-Bezinka. 149 Auschwitz: la mmoire du mal, LExpress, 19.-25. 1. 1995; srv. tak vvody Roberta Faurissona, Sur Auschwitz, lentement, la vrite reprend ses droits, 4. 2. 1995 (online: [momentln nen k mn!!!] abbc.com/aaargh/fran/archFaur/RF950204.html). 150 V originle Tout y est faux. 151 L. c. (pozn. 74), str. 363 ad.

60

s rekonstruovanm krematoriem I mimo severovchodn okruh souasnho tborovho muzea. Svm komnem a plynovou komorou zajiuje psobiv zvr kad okrun trasy tborem. Nvtvnci se nedozvd, e se v ppad krematoria jedn o dalekoshlou povlenou rekonstrukci. Kdy byl osvtimsk tbor po vlce pemnn na muzeum, byla snaha soustedit jeho historii na nkter komponenty tborovho komplexu. Povstn krematoria, kde dochzelo k masovmu vradn, se v dezoltnm stavu nachzela asi tyi kilometry daleko v Bezince. Vbor dospl k nzoru, e by zvrem kadho vzpomnkovho okruhu tborem mla bt prohldka krematoria. A tak bylo zrekonstruovno krematorium I, kter mlo vyprvt pbh spalovacch pec v Bezince. Program nezkonnho osvojen byl dosti dokonal. Tak vznikl komn jako viditeln symbol Bezinky a tyi uzavrateln otvory na stee, kter mly nvtvnkm vsugerovat pocit naplovn ne umstn plynov komory Cyklonem B. Dle lo o dv ze t zpopelovacch pec s nktermi originlnmi soustmi. Dodnes nen na mst dn informan tabulka, kter by poukazovala na jejich povlen vznik. Kdy zanou nvtvnci mluvit o tom, co se v tto budov stalo, veden tbora ml. Tato teze o nezkonnm osvojen v sob pro autory skrv doslova vbuninu, protoe naznauje, e se v krematoriu I nikdy nestalo to, o em vypovdali Rudolf Hss, Pery Broad a dal. V takovm ppad by toti vyprvli pouh bchorky! Tm by tak ovem byla od samho zatku podkopna hodnovrnost vech ostatnch svdk, tedy i v ppad Bezinky. Jsou si toho ve citovan autoi vdomi? Pinejmenm lze spolehliv konstatovat, e strop, vnj zdi, pil i zklady budovy jsou v pvodnm stavu. Pokud by v elezobetonovm strop bvaly byly otvory k zabudovn vhazovacch achet a vtracho zazen, pak by na neomtnutm strop muselo bt jasn patrn naruen struktury betonu, kter nelze bez viditelnch stop zahladit. Krom dnen vhazovac achty vak ve strop nen sebemen znmka po dalch dvjch otvorech. dajn prrazy tedy nikdy neexistovaly! Dnes viditeln prrazy betonu nejsou ani zaitn omtkou, ani z nich nebyly odstranny zbytky odznutch armovacch drt. Otvory byly pouze provizorn zabednny a zaplnny dehtem. Tak neist prce neodpovd ani nezbytn pelivosti pi zachzen s toxickm plynem, ani nmeck dkladnosti. Kdyby bvaly SS svho asu nechaly tyto prrazy udlat (a jin zde nikdy nebyly!), pak by jist tak vyadovaly pravideln rozmstn ve strop pvodn (!) mrnice v zjmu rovnomrnho rozptlen Cyklonu B v mstnosti. Dnen achty jsou vak rovnomrn rozmstn pouze na stee budovy, protoe teprve po vlce mla bt umvrna jako soust mrnice povaovna za plynovou komoru (viz obr. 21 a 22).

61

Obr. 24 a 25: Znmky chtrn, viditeln na strop mrnice krematoria I v zkladnm tboe Osvtim. Po padesti letech zaala tsn pod povrchem uloen armatura rezivt a proret betonem. Snahy sprvy muzea o provizorn zahlazen otvor (vpravo) byly zjevn nespn.

Rozmstn vhazovacch achet dv smysl pouze tehdy, jestlie byly udlny jako falen demonstrace muzejn rekonstrukce (B. Beiler-Galanda, viz pozn. 150). Dodnes se veobecn vychz z toho, e viditeln vhazovac otvory byly vytvoeny a po vlce, ani by se pouilo zbytk dajnch starch zazdnch otvor.152 Ploch stecha krematoria nen jako vechny takov stechy vodotsn v dsledku po desetilet psobcch de i vzhledem ke skutenosti, e mlce uloen armatura zaala rezivt a beton odpadvat.153 Cel strop vykazuje mnoh msta s projevy chtrn, srv. obr. 24 ad. Veden muzea se sice snailo tato msta nechat opravit, ale omtka byla drolivou rz armatur znovu rychle zniena. V souasnosti musej uklzeky kad tden odstraovat opadanou maltu a kousky betonu. Bylo zcela falen vydvat tyto projevy chtrn za zbytky nkdejch prraz ve strop! Takov tezi odporuj nsledujc skutenosti: 1. Pi prrazech by musely bt odstranny zbytky armatur, co v naem ppad nen. 2. Musely by bt zeteln hranice mezi starm betonem a dodaten nanesenm vyplovacm materilem, co v naem ppad tak nen. Zkorodovan msta vykazuj homogenn strukturu betonu. 3. Zmnn msta by musela bt rozmstna rovnomrn po strop originln mrnice, co rovn nen n ppad. 4. Zmnn msta by musela mt stejn a pravideln tvar (kruhov, tvercov anebo obdlnkov), ale ani tak tomu zde nen.

152 153

Viz tak interview s D. Colem, (pozn. 69). elezobeton je trvanliv pouze tehdy, kdy je armatura vloena hluboko do betonu a tam alkalickm prostedm po desetilet chrnna ped koroz. Armatury v mrnici jsou uloeny tsn pod povrchem, kde hodnota pH rychle kles (tj. je mn alkalick), zvlt kdy deov voda s obsahem CO2 pronik betonem. Srv. trhlinu po prniku deov vody na obr. 25.

62

Na zklad vech uvedench argument lze s jistotou usuzovat, e k dajnmu uvn tchto prostor jako plynov komory zde nebyly nezbytn otvory na vhazovn Cyklonu B. Rovn chyb jakkoli znmka po nkdejm vtracm zazen zmnnch prostor. Dle zde nen dn pm pstup k plynov komoe. Obti by musely vstupovat pes mrnici, resp. mstnost s pecemi. Ped vlastn popravou by tedy obti musely defilovat podl hromad mrtvol svch ji zavradnch druh v utrpen, co je opravdu morbidn pedstava. O njakm pedstrn a zakrvn skutenho stavu vci by pak nemohla bt ani e, a nedala by se tedy tud ani oekvat poslunost a nezbytn spoluprce vz. 4.4. Plynov komory v tboe Bezinka 4.4.1. Krematoria II a III 4.4.1.1. Vchoz situace Velikost, vybavenm i zpsobem konstrukce jsou tato krematoria srovnateln jak se vemi ostatnmi zazenmi Tet e, tak i s dnenmi.154 V roce 1972 soud dva obalovan stavitele W. Dejaca a F. Ertla osvobodil, nebo se nepotvrdilo podezen z napomhn masovm vradm.155 Protoe to znaleck posouzen zachovanch pln a dokument o stavb krematori potvrdilo, lze mt za vylouen, e by tyto budovy mohly slouit za nstroje masovho vradn nebo e by na n mohly bt pemnny.156 Podle nedvno uinn svdeck vpovdi se tak stavitel z Osvtimi, Walter Schreiber, k plnovn tchto krematori vyjdil nsledovn:157 Otzka: V jakm oboru jste psobil? Odpov: Jako hlavn inenr jsem ml dozor nad stavebnmi pracemi firmy Huta a jednal jsem s hlavn stavebn sprvou SS. Kontroloval jsem tak ty na firmy. Ot.: Vchzel jste rovn do tbora? Jak se pi tom postupovalo? Od.: Ano. Bylo mon bez pekky chodit vemi tborovmi cestami a pouze pi pchodu a odchodu mne kontrolovaly stre.
Autor m k dispozici nkres pdorysu krematoria KT Sachsenhausen, zbudovanho r. 1939, kter, co do technickho zazen a rozmr, vykazuje naprostou podobnost s krematorii II a III, ani by tam dochzelo k dajnmu masovmu vradn. Pro porovnn s konstruknm zpsobem modernch krematori odkazuji na H.-K. Boehlke, Friedshofbauten, Callwey Verlag, Mnchen 1974, zvlt pak na pln krematoria na str. 117 vetn mstnosti ednho lkae. Srv. tak E. Neufert, Bauentwurflehre, Ullstein Fachverlag, Frankfurt 1962, str. 423f. 155 Proces se staviteli W. Dejacem a F. Ertlem, Aktenzeichen 20 Vr 6575/72, Hv 56/72, Wien, 18. 1. - 10. 3. 1972. 156 Srv. vylen ve VffG 1(1) 1997, str. 24f. (online: vho. org/VffG/1997/1/Gaertner1.html). 157 Schreiber byl hlavn inenr katovick poboky firmy Huta, kter zizovala krematoria v Bezince. Srv. VffG 4(1) 2000, str. 104 (online: vho.org/VffG/2000/1/Rademacher104f.html). Schreiber zemel v roce 1999.
154

63

Ot.: Slyel jste nco o zabjen nebo trn vz, ppadn jste nco takovho vidl? Od.: Ne. Ale na tborovch cestch byly pleitostn vidt kolony vz v relativn zchtralm stavu. Ot.: Co firma Huta v tboe stavla? Od.: Mimo jin krematoria II a III s velkmi mrnicemi. Ot.: O tchto velkch mrnicch se podle veobecnho mnn tvrd, e mly bt plynovmi komorami k masovmu zabjen lid. Od.: Z nm poskytnutch pln nic takovho nevyplvalo. Nmi vypracovan detailn plny a vpoty vykazuj tyto prostory jako obvykl sklepn mstnosti. Ot.: Vte nco o vhazovacch przorech v elezobetonovch stropech? Od.: Na nic takovho si nevzpomnm. Protoe tyto sklepn mstnosti mly tak sloit jako protileteck kryty, byly by takov otvory kontraproduktivn. Kdyby tam byly nazeny, jist bych o tom vyjdil sv pochybnosti. Ot.: Jak je mon, e se stavly tak velk sklepy, kdy byla hladina podzemnch vod v Bezince mimodn vysok? Od.: Dvody neznm. Pvodn se mly stavt nadzemn mrnice. Budovn sklep psobilo velk obte s erpnm vody i s izolacemi. Ot.: Je mon, e by vs klamali, a e by SS bez vaeho vdom pesto stavly plynov komory prostednictvm va firmy? Od.: Kdo je obeznmen s provdnm takov stavby, ten dobe v, e je to nemon. Ot.: Znte plynov komory? Od.: Pirozen. Kad na vchod znal desinsekn komory. My jsme rovn stavli desinsekn komory, kter vak vypadaly pln jinak. Budovali jsme takov zazen a znali jsme jejich vzhled tak podle nezbytnch zazen. Jako stavebn firma jsme asto museli dodaten opravovat budovy po instalaci strojnho zazen. Ot.: Kdy jste se dozvdl, e vae firma mla dajn stavt plynov komory k prmyslovmu zabjen lid? Od.: Teprve po skonen vlky. Ot.: Neudivilo vs to? Od.: Oveme ano! Po vlce jsem kontaktoval svho bvalho fa v Nmecku a ptal jsem jej na to. Ot.: Co jste zjistil? Od.: e se to tak dozvdl teprve po vlce, ale ujistil m, e firma Huta dotyn sklepy stoprocentn nestavla jako plynov komory. Ot.: Byla by mysliteln jejich pestavba po odchodu firmy Huta? Od.: Teoreticky mysliteln ano, ale z asovch dvod to vyluuji. Byly by k tomu znovu zapoteb odborn firmy, protoe SS by to ani s pomoc vz nemohly ve vlastn reii udlat. Na zklad znalost technickch poadavk, kter mi byly znmy a pozdji, by nmi budovan sklepy byly pro provoz plynovch komor naprosto nevhodn. Ot.: Pro jste to nezveejnil? 64

Od.: Po vlce jsem ml zpotku docela jin starosti, a nyn se to u nesm! Ot.: Byl jste na toto tma vyslchn jako svdek? Od.: dn ze spojeneckch, nmeckch ani rakouskch mst se nezajmalo o moje znalosti stavby krematori II a III, ani o moji tehdej innost. Na dan tma jsem nikdy nebyl vyslchn, pestoe se o moj prci ve firm Huta v Katovicch vdlo. Rovn jsem ji vdy zmioval ve vech pozdjch ivotopisech i v dostech o msto. Znalost tchto skutenost je vak nebezpen, a nikdy se jsem nectil potebu se o nich it. Avak nyn, kdy jsou li stle drzej a pamtnci jako j pomalu, ale jist vymraj, jsem poten, e konen piel lovk, kter chce naslouchat a poznamenat si, jak to tehdy skuten bylo. Je nejvy as, protoe jsem vn nemocn a dlouho tu u nebudu.

Obr. 26 (horn): Pdorys mrnice I (dajn plynov komory) krematori II, resp. III (zrcadlov) v tboe Osvtim II/Bezinka. a) mrnice I/plynov komora, 30x7x2,41 m b) mrnice II/odkldac sklep, 49,5x7,9x2,3 m c) prostory pozdji rozdlen mrnice II d) vtah na mrtvoly k mstnosti s pecemi v pzem e) vtrac kanl f) betonov oprn sloupy g) betonov nosnky h) dodaten zhotoven vchod do sklepa 1-3) msta odbru vzork 1-3

Obr. 27 (dole): Prez mrnic I (dajnou plynovou komorou) krematori II resp. III (zrcadlov) v tboe Osvtim II/Bezinka (viz pozn. 161). 1) vtrac kanl 2) ventilan kanl 3) zemina

65

Prof. van Pelt uvedl ke krematoriu II nsledujc:158 Osvtim je nejposvtnj ze vech svtost. Na cestu tam jsem se pipravoval po cel lta. A je to svatokrden zneuctn, kdy si tam jde takov blzen [Leuchter!] zcela nepipraven! Blzen, kter vstoup do svatyn a star se tam o njak zvlhl smet [00:44:30]. Krematorium II je v Osvtimi nejpovstnj. Na 210 tverench metrech tohoto prostoru pilo o ivot vce lid ne na jakmkoli jinm mst na planety. Bylo zde zavradno pt set tisc lid. Kdyby nkdo udlal mapu lidskho utrpen, kdyby chtl vytvoit geografii brutality, pak by prv zde byl absolutn sted. Kdyby se mlo ukzat, e revizionist maj pravdu, potom bychom ztratili vnmavost pro druhou svtovou vlku, a tak bychom museli ztratit cit pro to, co je demokracie. Druh svtov vlka byla vlkou morln, byla to vlka mezi dobrem a zlem. Kdyby nm zmizelo jdro tto vlky, kterm je Osvtim, bylo by vechno ostatn nepochopiteln; vichni bychom skonili v blzinci [01:23:30]. My se ovem nenechme vyvst z mry tm, co prof. van Pelt v pevn ve v holocaust vid jako pouhou alternativu. Nicmn jeho vpovd je zdraznna dleitost krematoria II (i zrcadlov k nmu postavenho, by dajn ne tak intenzivn pouvanho krematoria III), ktermu se budeme dle vnovat. Zvl oddlen mrnice s lepm vtrnm slouila tehdy jak je to bn dodnes jako msto k uschovvn obt monch epidemi. Takov prostor se v odborn literatue nazv infekn mrnice. Na obr. 26 je pdorys mrnice 1 (dajn plynov komory) krematoria II a zrcadlov obrcen odpovdaj pdorys krematoria III. Obr. 27 ukazuje prez (viz pozn. 161). Jak je z prezu zejm, jsou zmnn mrnice z vt st pod zem. Podln tvar sklep, jejich podzemn poloha i nepatrn kontakt s vlastnmi spalovacmi prostory jim zajiuj rovnomrn chladnou teplotu. To rovn mluv o jejich pouit za mrnice, jak jsou tak zaneseny do stavebnch pln. Naplnovn tak velkch sklep nen nijak udivujc, pokud vezmeme v vahu fakt, e pi vrcholc epidemii v Osvtimi byly denn a stovky mrtvch, kter musely bt, pinejmenm doasn, nkde uloeny. K interpretaci nezloinnho plnovan zmnnch prostor jako bnch mrnic se pidv i Pressac. Z jeho dokument je zejm, e tato zazen byla odvozena z pln na nov krematorium v zkladnm tboe z roku 1941.159 Pstupov cesta ke krematorim je v Bezince na stran komnovho traktu (srv. obr. 29). Pvodn projekt pro zkladn tbor vak pedpokldal pstup z jin strany budovy. Vka spodnch vod v Bezince krom toho nedovolovala umstit mrnici pln pod zem.160
158 Vpov van Pelta v dokumentrnm filmu Errola Morrise Mr. Death, (pozn. 9), asov daje v [min:sec:frame]. 159 Tamt, str. 183. O nekriminlnm plnovn krematori II a III viz zvlt str. 264. 160 Srv. Michael Grtner a Werner Rademacher, Grundwasser im Gelnde des KGL Birkenau (Auschwitz), VffG 2(1) 1998 (online: vho.org/Vff/G/1998/GaeRad1.html).

66

Sklepy byly proto situovny ponkud ve, aby se nedotkaly spodn vody. Spolu s navkou zeminy tak byly nepstupn pro auta i vozky a proto se musel vestavt zvltn pstup zven. Z toho dvodu byly tak vestavny dodaten pstupov schody do administrativn mstnosti mrnice 3 a schody na konci mrnice 2 (srv. obr. 29). V dsledku dramaticky zmnn vlen situace po porce u Stalingradu v zim 1942/43 se zde pravdpodobn z spornch dvod upustilo od skluzavky pro mrtv tla, kter byla pvodn plnovna. Mon ze stejnho dvodu se na pozdji zahjen stavb krematoria III v mnoha mstech etilo obdobn,161 a materil i nzk kvalita krematori IV a V vedly k jejich rychlmu vpadku (viz nsledujc odstavec). Star a podle projektu zkladnho tbora zamlen vstup do sklepa byl sice pedtm dokonen, pestoe pozdji byl asi sotva pouvn, protoe neumooval pm vstup z ulice. Skutenost vystavn tohoto schodit mluv o ukvapenm penesen starho projektu pro zkladn tbor na novou situaci v Bezince. Stny sklep jsou z dvojitho cihlovho zdiva s dehtovou mezivrstvou jako izolac (viz pozn. 161). Vnitn stny jsou omtnut tvrdou cementovou maltou, strop a oprn sloupy ze elezobetonu vykazuj stopy po bednn a nejsou tedy omtnut. Vrstva dehtu mezi cihlovmi stnami se vzhledem k vysok spodn vod v tto oblasti bain jev jako nezbytn izolace. V obou mrnicch bylo tak nkolik odtokovch kanlk. 4.4.1.2. Patologick hledn indici zloinu Jean-Cluade Pressac byl prvnm badatelem, kter se prokousal horami dokument Osvtimskho muzea a pozdji i spisy stednho stavebnho veden, uloenmi v Moskv. Byl ovem tak prvn, kdo vytvoil hojn pouvan vraz trestn indicie. Vzhledem k naprost neexistenci dokument, kter by prokazovaly zzen plynovch komor pro lidi, se Pressac uchlil k smantickmu triku, aby mohl nekodnm dokumentm podsunout kriminln, resp. trestn vznam. V dsledku neustle pokraujcho zkoumn se mu vak vechny zsti a fantastickou duevn akrobatikou shromdn indicie zhroutily samy od sebe. Dle si nejdleitj z nich ukeme a hned tak vyvrtme.

161

J.-C. Pressac, l. c. (pozn. 67), Kosten und bersicht ber Bauweise der Krematorien II und III.

67

4.4.1.2.1. Nov schody do sklepa Skutenost 1: Do sklepa krematori II a III byly dodaten vytvoeny pstupy zven pomoc schod. Falen doplujc tvrzen: Na mst pvodn skluzavky pro mrtv tla byl vytvoen pstup po schodech.162 Chybn zvr: Stavba novho schodit bez skluzavky na mrtvoly pi souasn demolici originln skluzavky v pvodnm vchodu mohla mt pouze jedin el do sklepa u nemly sjdt dn mrtvoly, nbr tam mli vchzet iv lid a pak bt zabjeni.163 Sprvn zvr: Nov schody byly nezbytn kvli zmn plnu, viz pedchzejc oddl. Je to potvrzeno popisem v zhlav plnu na nov schody: Peloen vstupu do sklepa smrem do ulice.164 Skluzavka pro mrtv tla navc vbec nebyla odstranna a je skuten vidt na vech nsledujcch plnech, jak je reprodukoval C. Mattogno:165 Pln 2136 stednho stavebnho veden z 22. nora 1943 pro krematorium III;166 pln 2197 stednho stavebnho veden z 18. bezna 1943 pro krematorium II;167 pln 109/15 firmy Huta z 24. z 1943 pro krematorium II a III;168 pln firmy Huta z 6. jna 1943 pro krematoria II a III.169
Leichenkeller 2 (mrnice 2) (kompletn pod zem)

Stammlager (Hlavn tbor)

Nov krematorium

Schody do sklepen se snadnm pstupem ze t stran

Lk 1 (mrnice 1) (kompletn pod zem)

Obr. 28: Schematick situace novho krematoria, jak bylo pvodn projektovno pro zkladn tbor Osvtim.

162 163

Urteil Gray, l. c. pozn. 61, 7.61, 13.76, 13.84. Ke Grayovi viz pedchoz poznmku. J.-C. Pressac, l. c. (pozn. 67), str. 213-218. 164 J.-C. Pressac, l. c. (pozn. 67), str. 183 ad.; 302 ad.; resp. pvodn plny Waltera Dejaca viz J.-C. Pressac, l. c. (pozn. 72), dokument 9. 165 Viz Carlo Mattogno, l. c. (pozn. 74), str. 29. 166 J.-C. Pressac, (pozn. 67), str. 305. 167 Tamt, str. 307. 168 Tamt, str. 327. 169 Tamt, str. 328.

68

Pstup ke krematoriu z tborov cesty

Nov schody do sklepen bez skluzavek LK2 (sten nad zem) Krematorium II (krematorium III zrcadlov obrcen)

Star schody do sklepen se skluzavkou (velmi obtn pstup)

LK1

sten nad zem

Obr. 29: Schematick situace krematoria II po zmn projektu, aby je bylo mon pizpsobit vy poloze mrnice i pstupu v Bezince z jin strany (krematorium III zobrazeno zrcadlov).

Krom toho je zmnn skluzavka zmiovna jako existujc v pkazech 200 a 204 stednho stavebnho veden vzesk zmenick dln z 18. bezna 1943 ohledn krematoria II.170 Krematoria II a III byla krom toho po celou dobu svho provozu pouvna tak k doasnmu uchovvn tl lid, kte zemeli nsledkem pirozench pin (nkazy, vyerpn, vk, exekuce atd.), ne byly spleny, take se zde pece jen jednalo o tisce mrtvol. Kdyby vak mlo bt pravdou, e schoditm bez skluzavky mohli prochzet jen iv lid, kte dokzali jt sami, pak nech je mi dovolena otzka: Jak se do mrnice dostvali zemel pirozenm zpsobem a kde byli ukldni? Pohybovali se snad sami od sebe? To jist ne! Byli samozejm peneni sem a tam po nkolika schodech, a to nejen v krematoriu. Bylo to snad nemon? Urit ne. Pro tedy SS nenechaly u novch schod zabudovat tak skluzavku? Snad prost proto, e se nklady na krematoria v dsledku neustlch zmn projektu vymkly kontrole, a vdaji bylo nutn etit. Nebylo by to snad mnohem jednodu a logitj vysvtlen?

170

The trial of Hss, volume 11a, str. 88.

69

4.4.1.2.2. Plynovac sklep, svlkrna, sprchy Skutenost 1: Existuje dokument stednho stavebnho veden SS, v nm je e o odkldacm sklep v krematoriu II.171 Skutenost 2: Existuje dokument, v nm se mluv o komoe k usmrcovn plynem v krematoriu II.172 Skutenost 3: Existuje dokument, v nm se pro krematorium III uvd 13 sprch.173 Skutenost 4: Na spodn stran stropu mrnice 1 krematoria II jsou jet dnes vidt do betonu zaputn kusy deva.174 Chybn zvr: Mrnice 1 krematori I a II byla zbudovna jako plynov komora k zabjen lid, opaten pedstranmi sprchovmi hlavicemi, upevnnmi na dochovanch palcch deva. Sprchov hlavice mly slouit k oklamn obt. Mrnice 2 slouila jako odkldac sklep pro obti.175 Sprvn zvr: Nen znmo, jak prostor je ve ve zmnnm dokumentu mylen pojmem komora k usmrcovn plynem. Protoe ve tyictch letech jet neexistovaly hmodinky, nebyla jin monost k upevnn instalace na hol betonov plochy. Do betonu se zalily knick devn palky, do nich se mohl pevn piroubovat rozvod proudu, vody a ostatn zazen. Existence kousk deva ve strop mrnice 1 nedokazuje, e tam byly upevnn sprchov hlavice. Je pravdpodobnj, e to byly svtilny a rozvod proudu. Krom toho neexistuje dn dkaz, e ve zmnnm dokumentu uvdn sprchy byly pedstran, jak tvrd Pressac. stedn stavebn sprva skuten zvaovala monost pebudovat provizorn krematoria v Bezince na hygienick centra s odhmyzovacmi zazenmi, sprchami pro vzn a s odkldacmi mstnostmi, ale pozdji od svho zmru upustila. Carlo Mattogno na podporu tto teze shromdil mnostv dokument:176 V pehledu fy Topf ze 13. dubna 1943 ohledn poteby kov na stavbu uritch zazen krematoria II v Osvtimi se na zatku nachzej nsledujc informace:177 2 odhmyzovac zazen fy Topf pro krematorium II v zajateckm tboe, Osvtim 14. kvtna posl konen Bischoff firm Topf nsledujc nalhav telegram:178

J.-C. Pressac, l.c., (pozn. 67), str. 433 ad. Tamt, str. 432. 173 Tamt, str. 430. 174 Tamt, str. 488. 175 Srv. tyi pechzejc Pressacovy pozn. pod arou; srv. Urteil Gray, l. c. (soudn zen, pozn. 65), 13.69, 13.82. 176 C. Mattogno, Leichenkeller von Birkenau: Luftschtzrume oder Entwesungskammern?, VffG 4(2) 2000, str. 152-158 (online: vho.org/VffG/2000/2/Mattogno152-158.html). 177 Archiwum Panstwowego Muzeum w Osvecimiu (dle jen APMO), BW 30/34, str. 47; Fy Topf vyrb horkovzdun odhmyzovac zazen. 178 APMO, BW 30/34, str. 40.
172

171

70

Obr. 30: Vc: Osvtimsk krematorium [], proveden izolan prce pro odhmyzovac zazen. TCIDK 502-1-316, str. 431, druhopis v 502-1-323, str. 137.

71

Obr. 31: Pedmt: budova 32 = odhmyzovac zazen [], proveden izolan prce pro odhmyzovac zazen TCIDK 502-1-316, str. 430.

72

Obr. 32: Odhmyzovac zazen fy Topf pro Krematorium II v zajateckm tboe Osvtim. Archiwum Panstwowego Muzeum w Oswcemiu, bud. 30/34, str. 47.

73

Vezmte s sebou v pondl vypracovan projekt zazen na ppravu tepl vody pro cca 100 sprch. Je mon vestavn topnho hada nebo bojleru do jet stavnho zazen na spalovn odpadk krematoria II kvli vyuit vysok zbytkov teploty. Ppadn vy vyzdn pece k osazen rezervn ndre je rovn mon. Vezmte laskav s sebou v pondl 17. 5. tak odpovdajc vkresy pana Prfera. 5. ervna 1942 poslala fy Topf stedn stavebn sprv stavebn vkres D60446 na zabudovn bojleru do spalovny odpadk. Tento projekt se tk zamlenho zazen pro krematorium II.179 V nedatovanm, ale nejsp v ervnu 1934 vytvoenm dotaznku ohledn krematori v Bezince, vedouc stedn stavebn sprvy Bischoff na otzku: Pouv se zplodinovch plyn odpovd: Bylo to plnovno, ale nerealizovalo se. Na otzku: Pokud ano, pak k jakmu elu? Bischoff odpovd: K vytpn koupelen v krematorich II a III.180 A konen je zde tak et fy VEDAC Vereinigte DachpappenFabriken, Aktiengesellschaft, datovan 28. ervencem 1943 ve vci Osvtimsk krematorium za izolatrsk prce pro odhmyzovac zazen [zvraznil autor], kter byly provedeny mezi 21. kvtnem a 16. ervencem 1943, srv. obr. 30.181 Dve ne z toho budou vyvozeny njak zvry, je zapoteb uritch vysvtlen. Pestoe byla ob odhmyzovac zazen fy Topf nakonec zabudovna do pozdji zzen stedn sauny, ve citovan dokument je pipisuje krematoriu II. Zmr zbudovn 100 sprch v krematoriu III (stejn jako v krematoriu II) se tedy neme tkat vytvoen lenstva zvltnho oddlu (Sonderkommando) v krematoriu, protoe pozdji zzen lze v stedn saun mohla celmu tboru poslouit pouhmi 50 sprchami.182 Proto je jasn, e ve ve citovanm dotaznku se vyskytujc pojem koupelny v krematoriu II a III byly myleny pro cel tbor, tedy jinak eeno, e se plnovalo udlat z krematori II a III hygienick centra. elem takovch center byla oista vz a jejich odv, tzn. desinsekce od neistot a nemoci penejcch parazit. K tomu ale tak nezbytn patila odmoovac, resp. odhmyzovac zazen. Pestavba krematori za tmto elem vak nejsp zaostvala kvli stavebnm pracm na stedn saun, kter byla pro takov el vhodnj. Zde citovan dokumenty vak v kadm ppad dokldaj zmr stavebn sprvy provdt doasn oistu vz, odhmyzovn atstva i spalovn zemelch v te budov. Nyn zde tedy mme nikoli nedleit zjitn, e pln horkovodnho zazen pro sprchy byl spojen s pec na spalovn odpadk, take ne s kreman pec, jako tomu bylo nap. s pti muflovmi pecemi v KT Lublin.
CCIDK, 502-1-336 (slo str. neiteln). CCIDK, 502-1-312, str. 8. 181 CCIDK, 502-1-316, str. 431, druhopis v 502-1-323, str. 137. 182 Invent pedvacho protokolu Desinfeknho a odhmyzovacho zazen (stedn sauny) z 22. ledna 1944. CCIDK, 532-1-335, str. 3.
180 179

74

Podle mho nzoru spoval dvod k takovmu rozhodnut v tom, e kreman pece by nemohly zajistit prbnou celodenn dodvku tepl vody. Jinmi slovy to znamen, e kreman pece nebyly vyuvny tak intenzivn, aby mohly pedstavovat inn zdroj tepl vody. e se faktura Fy VEDAG (viz pozn. 184) skuten tk stedn sauny, dokazuje dl et te firmy se stejnm datem i obsahem, avak vztahuje se vhradn na Budovu 32 = odhmyzovac zazen, co bylo v souvislosti s stedn saunou (srv. obr. 31).183 Pro ale potom et fy VEDAC nese nadpis Osvtimsk krematorium? Zejm m souvislost s ve zmiovanm seznamem materilu od fy Topf z 13. dubna 1943 ohledn 2 odhmyzovacch zazen pro krematorium II, kter ovem byla pozdji nainstalovna v stedn saun. V kadm ppad tyto dokumenty dokazuj souvislost mezi krematoriem v Bezince a odhmyzovnm, a pinejmenm dokldaj pln nebo doasn mysl stedn stavebn sprvy provdt kremace i odhmyzovn v te budov. Protoe - jak ukazuje oddl 4.2 nen zzen hygienickch center se sprchami, odhmyzovnm, odkldacmi i oblkac mstnostmi spolu s pipojenm krematoriem nic neobvyklho, ukazuj se Pressacem a van Peltem uvdn indicie jako chybn interpretovan. 4.4.1.2.3. Vzduchotsn dvee pro krematorium II Skutenost: Mrnice 1 krematoria II byla vybavena vzduchotsnmi dvemi se pehrkou.184 Chybn zvr: Mrnice 1 krematoria II byla postavena jako plynov komora pro lidi a opatena hermetickmi dvemi.185 Sprvn zvr: By nen pehrka pro odhmyzovac komoru bezpodmnen nutn, je pesto prokzno, e v Osvtimi pouvan dvee odhmyzovacch komor takov pehrky mly, jak ukazuje obrzek 33.186 Z pslunho dokumentu vyplv, e pro mrnici 1 (plynovou komoru) krematori II a III byly objednny hermetick dvee o rozmrech 100 x 192 cm.187 Na pedvacm a tedy definitivnm plnu krematoria II je vak velikost dve stejn jako na vech pedchzejcch plnech vyznaena rozmry 190 x 200 cm, take by se tam tyto hermetick dvee nevely.188 Jet dnes by se i na ruin muselo dt zjistit, zda byly dvee ppadn dozdny a zda tam zstaly stopy po zrubnch. K tomu by ovem bylo nutn provst vykopvky.

183 184

CCIDK, 502-1-316, str. 430. J.-C. Pressac, l. c. (pozn. 67), 436 ad. 185 Srv. pedchzejc Pressacovu pozn.; srv. tak Urteil Gray, l. c. (proces. pozn. 65), 13.84. 186 J.-C. Pressac, l. c. (pozn. 67), str. 49. 187 Tamt, str. 436. V inventrnm seznamu na str. 430 jsou jen v ppad krematoria II rukou zaneseny hermetick dvee. 188 Tamt, str. 227, 311-312.

75

Ineni Nowak a Rademacher prokzali, e vzni z devnch prken vyroben vzduchotsn dvee vbec nebyly hermetick v technickm smyslu. Prkna nemohou tak dokonale tsnit, kovn bylo upevnno epy skrze devo, a za tsnn slouily psy plsti!189 Dvee hypotetickch plynovch komor pro lidi by se musely nezbytn otevrat smrem ven - dovnit otevrateln dvee by toti za nimi lec mrtvoly zablokovaly! Dle by byla nutn mimodn stabilita takovch dve, protoe jejich uzavrac mechanismus a zvsy by musely odolat nporu nkolika stovek lid, propadlch panice. O jak nepedstaviteln npor jde, k tomu si sta pipomenout obrzky zdivoelch a zpanikaench divk na fotbalovch stadionech. Oddlovac ploty Obr. 33: Provizorn hermetizovan devn dvee odhmyzovac komory v Osvtimi se pehrkou a bariry mezi jednotlivmi dia kovovou mkou. Tak mly vypadat tak hermevckmi sektory se v takovch tick dvee plynovch komor pro lidi. Za povimppadech lmou jako stbla nut stoj mimodn labiln uzavrac mechanismus. trvy. Provizorn utsnn jednoduch dvee tak, jak byly na190 lezeny v Osvtimi a jak je Pressac ve sv knize ukazuje (viz obr. 33), by takovm vlivm rozhodn neodolaly! Veden tbora si masivn a technicky vzduchotsn dvee (obr. 34) skuten mohlo objednat, protoe mu byly nabzeny, ale prokazateln to neudlalo, take je teba vychzet z toho, e k tomu nemlo dn zvan dvod (viz pozn. 189). O osazen dve s plstnm tsnnm v krematoriu II mohlo bt pechodn rozhodnuto v souvislosti se zmrem pestavby krematoria na doasn hygienick centrum, nebo tak proto, e jedin masivn elezobetonov sklep v tboe Bezinka ml bt pouvn jako protileteck kryt, jak uvedl hlavn inenr Schreiber. Tento sklep byl tak skuten pouvn za protileteck kryt pro vz-

189 H. J. Nowak, W. Rademacher, Gasdichte Tren in Auschwitz, VffG 2(4) 1998, str. 248-261 (online: vho. org/VffG/1998/NowRad4.html). 190 Pressac, l. c. (pozn. 67), str. 46-49, 425-428, 486, 500.

76

n, jak vyplv z nkolika svdeckch vpovd.191 Tato vpov tak vysvtluje dal, mn zvan indicie, jimi se zde nebudeme zabvat. Samuel Crowell v mnoha dalch pspvcch dokazuje, e SS opravdu nechaly zdit protileteck kryty nejen pro sebe, ale tak pro vzn!192
tsnn horn zvora

pehrka zven

pehrka, zven opaten kovovou mkou

dven klika

doln zvora

Obr. 34: Nmeck protileteck dvee z r. 1939 ve sklep soukromho obytnho domu v Karlsruhe foto R. Faurisson, 1991

Miklos Nyiszli v knize Auschwitz: A doctors Eyewitness Account (Arcade Publishing, New York 1993) tvrd, e vzni pi nletech hledali toit v plynovch komorch. Kniha Martina Gilberta Auschwitz and the Allies (Henry Holt & Co., New York 1981, str. 309) obsahuje vpov eny, podle n byla spolu s mnoha ostatnmi enami odvedena do tmav mstnosti, kde zstaly po celou dobu nletu. Na tto vpovdi je nejzajmavj popis, jak bhem nletu nkter eny propadly hysterickmu zchvatu, protoe vily, e vdechuj toxick plyn! Dalm zvrem, kter z tto vpovdi plyne, je vak hlavn skutenost, e SS dbaly na ochranu svch vz ped nlety a e v Bezince musely bt takov protileteck prostory, kter byly normln vybaveny tak plynovm tsnnm, eho si ovem a dosud nikdo kriticky nepoviml (podle S. Crowell, Technik und Arbeitsweise deutscher Gasschutzbunker im zweiten Weltkrieg, VffG 1(4) 1997, FN 4 (online: vho.org/VffG/1997/4/Crowell4.html). Dal ze svdk uvd, e v r. 1944 byli vzni pi nletech vdy odvdni do kryt: Colin Rushton, Spectator in Hell. A British soldiers extraordinary story, Pharaoh Press, Springhill (Berkshire) 1998. 192 Samuel Crowell, tamt. Srv. tak novj a plnj pspvky o protileteckch opatench ve VffG 4(3+4) 2000, v tisku (online anglicky: codoh.com/incon/inconbsinbirk.html).

191

77

4.4.1.2.4. Vtrac zazen Skutenost: Vechny mstnosti krematori I a II dostaly vkonn vtrac zazen.193 Chybn zvr: Mrnice 1 krematori II a III byla postavena jako plynov komora pro lidi a opatena zazenm na oderpvn toxickho plynu.194 Sprvn zvr: Skuten nemysliteln by bylo pouze jedin, e by toti velk mrnice bez oken, pln poetnch obt epidemie, vtrac zazen nemly. Vkonnost vtrn v krematorich navc dokazuje, e pslun mstnosti byly koncipovny jako normln mrnice.195 Vkon vtracch ventiltor je zejm z t, kter fy Topf zaslala po instalaci stedn stavebn sprv.196 Podle nich byla mrnice 1 (tedy dajn plynov komora, znaen zde jako B-Raum), vybavena po jednom pvodnm a odvodnm ventiltoru s vkonem 4 800 m3/h,197 zatmco pro L-Raum (tzv. odkldac mstnost) byl nainstalovn pouze jeden odsvac ventiltor s vkonem 10 000 m3/h.198 Vezme-li se vahu krychlov obsah obou mrnic (mr. 1504 m3, mr. 2900 m3), pak na dajn plnovan plynov komory (4800/504 =) vychz asi 9,5 vmny vzduchu za hodinu, a pro odkldac mstnosti (10000/900 =) asi 11 vmn vzduchu. Mysl snad Pressac vn, e by se jet koncem kvtna 1943 tedy dajn dva msce po zahjen masovho vyvraovn vychzelo z toho, e plynov komory je teba vtrat mn ne odkldac mstnosti, nebo dokonce mn ne pitevny, skladit a prdelny, jejich vtrac vkony byly dokonce jet vy (asi 131/3 vmny vzduchu v hodin)? Ale to jet pod nen vechno! V klasickm dle W. Heepkeho o konstrukci krematori se k, e pro mrnici je zapoteb minimln 5, pi intenzivnjm uvn a 10 vmn vzduchu za hodinu.199 Z toho je zejm, e pro mrnici pedpokldan vtrac zazen byla dov koncipovna pro intenzivn vyuvVtrac kanlky mrnice 1 jsou viditeln na plnech u Pressaca, l. c. (pozn. 67), str. 224, 289. Kapitola o vtracch zazench krematori II a III tamt, str. 355 ad. Vkon motor vtrn pro vechny prostory krematori II a III tamt, str. 374 a 377. Rozmry vtracch vvod tamt, str. 234, stejn jako vyobrazen zstny vvodu vtrn. 194 Srv. pedchzejc Pressacovu poznmku. Podobn nzor zastv tak van Pelt, Pelt Report, l. c. (pozn. 65), stejn jako Urteil Gray, l. c. (proces, pozn. 65), 7.62. 195 Srv. k tomu Carlo Mattogno, Auschwitz: Das Ende einer Legende, v Herbert Verbeke (vyd.), l. c. (pozn. 42), str. 134 ad. (online: vho.org/D/anf/Mattogno.html). Nsledujc vvody se d dsledn podle Mattogna, dal podrobnosti viz u nj. 196 Faktura . 729 z 27. 5. 1943. APMO, D-Z/Bau, nr. inw. 1967, str. 246f; tamt, str. 321 ad.; faktura . 171 z 22. nora 1943 za krematorium II. 197 Motory mly jmenovit vkon 2 HP (asi 1,5 KW). daje o vkonu se vztahuj na protitlak o 40 mm vodnho sloupce. Inkremetn vpoty k odhadu odporu vtracch achet v krematorich I a II podle inenrskch tabulek ukzaly, e oekvan protitlak byl pravdpodobn vy (v oblasti 50-60 mm v.s.), co bylo zpsobeno hlavn primitivnmi zstnami s mnoha drobnmi otvory. Snad i proto bylo pouito dvou ventiltor (osobn sdlen ing. Hanse Lamkera). 198 J.-C. Pressac udv jako vkon tohoto ventiltoru 8 000 m3, ani to njak doloil (spolu s Robertem van Peltem v: Yisrael Gutman, Michael Berenbaum (vyd.), Anatomy of the Auschwitz Death Camp, Indiana University Press, Bloomington 1994, str. 210, 232). Mon vkony obou ventiltor jednodue zhruba seetl, co je ovem neppustn, protoe ventiltory nepracuj paraleln, nbr postupn. 199 W. Heepke, Die Leichenverbrennungs-Anstalten, C. Marhold, Halle 1905, str. 104.
193

78

n mrnice, resp. infekn mrnice. ist pro srovnn: Pro odhmyzovac komory na Cyklon B s nucenm obhem se pot se 72 (!) vmnami vzduchu v hodin.200 Je zde teba zmnit jet dal okolnost. V pvodnch plnech fy Topf na nov krematorium v zkladnm tboe z roku 1941 tedy v dob, kdy podle samotnho Pressaca nebyly ze strany SS jet dn zloinn zmry bylo pro pitevnu a mrnici potno po 17 vmnch vzduchu v hodin, tedy jet vc ne pro dajn plynov komory pozdji pestavnch krematori II a III! Nebo si snad nkdo opravdu vn mysl, e by SS pi hypotetick pemn mrnic na plynov komory vkon vtracch zazen snily, msto aby jej logicky zvily? Za vlasy notn pitaenou Pressacovu tezi o zloinnm charakteru vtracch zazen tm meme rovn povaovat za definitivn odbytou! 4.4.1.2.5. Pedehvan mrnice Skutenost: Pestoe se o topen v mrnicch krematori II a III dajn obas uvaovalo, nikdy tam nebylo. Krom toho bylo vodovodn veden v mrnicch odstranno.201 Chybn zvr: Mrnice vytpn nepotebuj. Krematoria II a III tedy byla zbudovna jako plynov komory pro lidi, opaten topenm kvli rychlejmu psoben toxickho plynu. Odstrann vodovodnho potrub bylo nutn proto, e panikou zachvcen lid by je v opanm ppad pokodili.202 Sprvn zvr: Odborn literatura u mrnic skuten pedpokld topen, protoe v zim mus bt mrtvoly chrnny ped psobenm mrazu.203 Pi dnm provozu tchto zazen by mrnice musely bt vyhvateln pinejmenm v zim. Takov vahy jsou ale tak jako tak zbyten, protoe topen nebylo nikdy nainstalovno! Ohledn demontovanho rozvodu vody se nabz prost a nekriminln vysvtlen. Protoe se v zim netopilo, bylo mrazem ohroen veden odstranno, aby se tak zabrnilo jeho pokozen.

200 Gerhard Peters, Emil Wstiger, Sach-Entlausung in Blausure-Kammern, Zeitschrift fr hygienische Zoologie und Schdlingsbekmpfung, 10/11, 1940, str. 191-196. 201 Pedehvn: J.-C. Pressac, l. c. (pozn. 67), str. 221, 223. Odstrann vodnho veden: tamt, str. 286. Ohledn dalch detail tto neplodn diskuse, spovajc pouze na Pressacovch vyfantazrovanch kriminlnch stopch, srv. obecn H. Verbeke, l. c. (pozn. 42). 202 Srv. pedchzejc Presaacovu poznmku zvl ohledn rozvodu vody. Podobn nzor zastv tak van Pelt, Pelt Report, l. c. (pozn. 65), str. 296, stejn jako Urteil Gray, l. c. (proces, pozn. 65), 7.68. 203 E. Neufert, l. c. (pozn. 156).

79

4.4.1.2.6 Spalovn pi souasnm zvltnm zachzen Skutenost: Ohledn napjen elektrickm proudem a pvodu vody do koncentranho a zajateckho tbora teme ve spisov poznmce stedn stavebn sprvy z 29. ledna 1943 nsledujc:204 Zprovoznn [krematoria III] se vak mus spokojit s omezenm vyuvnm existujcch aparatur (piem je mon spalovn se souasnm zvltnm zachzenm), protoe pvod [proudu] do krematoria je pro jeho odbr pli slab. Chybn zvr: Protoe je ke zmnnmu zvltnmu zachzen zapoteb elektrick proud, a dajn plynov komory maj elektrick vtrn, van Pelt z toho vyvozuje, e zvltnm zachzenm je mnno plynovn lid, kde je mon pouit vtrn i pes redukovanou dodvku proudu.205 Sprvn zvr: Zaprv z dokumentu neplyne, e by ke zvltnmu zachzen byl zapoteb elektrick proud. Krom toho k 29. 1. 1943 nebyla vtrac zazen pro mrnici jet vbec dodna, nato pak instalovna a zprovoznna. Se zatkem monte se tehdy nepotalo dve ne 10. nora,206 a vestavba zazen byla zaznamenna a na faktue z 22. 2. 1943.207 Take k 29. 1. 1943 existujc aparatury v dnm ppad nezahrnovaly vtrac zazen mrnice. Pojem zvltn zachzen tud opravdu nem v tto souvislosti dn zloinn vznam, jak ji vysvtlili W. Stromberger (viz pozn. 85) a nedvno i C. Mattogno.208 Uvme-li historick souvislosti zeslen tyfov epidemie r. 1942, kter byla tak nebezpen, e fa skupiny D SS-WVHA a generlmajora SS Glcka pimla nadit 8. nora 1943 naprostou izolaci tbora209 - pak me vraz zvltn zachzen znamenat pouze rozen jeho hygienicko-zdravotnho vznamu, kter vyplv z ostatnch dokument.210 Z pohledu epidemick prevence zaruuj existujc aparatury jen omezen spalovn mrtvch tl. Je to potvrzeno dokumentem, vydanm o nkolik tdn dve. 13. ledna 1943 pe Bischoff firm Deutsche Ausrstungswerke ohledn proveden truhlskch prac, stuje si na zpodn dodvky dve pro krematorium I v zajateckm tboe, a vysvtluje podrobnosti:211

204 205

CCIDK 502-1-26-21, 29. 1. 1943. Robert van Pelt, Deborah Dworak, l. c. (pozn. 74), str. 330. 206 Spisov poznmka Kirschenka z 29. ledna 1943. APMO, Bw 30/34. str. 105. 207 Fyrma Topf, et . 171 z 22. nora 1943 ohledn instalac pro ventilaci krematoria II. CCIDK, 502-1327, str. 25-25a. Srv. C. Mattogno, l. c. (pozn. 198), str. 136-139. 208 Srv. tent, l. c. (pozn. 74), str. 31. 209 APMO, pkaz D-AuI-1, str. 46. 210 Carlo Mattogno oznmil, e tyto dokumenty bude publikovat ve sv pipravovan studii Sonderbehandlung ad Auschwitz. Genesi e significati. 211 APMO, Bw 30/34, str. 78.

80

Jsou to pedevm dvee pro krematorium I v zajateckm tboe,212 objednan zakzkovm listem Bftgb. Nr. 17010/Ky/Pa z 26. 10. 1942, kter jsou nalhav nutn k proveden zvltnch opaten. Vraz proveden zvltnch opaten nem dn zloinn vznam, naopak oznauje vstavbu hygienickch zazen vetn zajateckho lazaretu, kter byla plnovna pro sektor BIII v Bezince. Jestlie bylo krematorium zzeno k provdn zvltnch opaten, pak to prost znamen, e bylo soust tchto zazen, a jeho hygienick funkce spovala vhradn ve zpopelovn mrtvol zemelch vz v tboe. 4.4.1.2.7. Analyztory plynu a indiktory zbytk kyseliny kyanovodkov Skutenost: Existuje telegram z 26. 2. 1943, kterm odbornk na vytpn Jhrling z firmy Topf & Shne objednal 10 analyztor plynu pro krematorium II.213 Skutenost: Existuje dopis fy Topf z 2. 3. 1943, v nm je ohledn ve zmnnho telegramu e o indiktorech zbytk kyseliny kyanovodkov.214 Chybn zvr: SS objednaly tyto mic pstroje, aby po dokonan masov vrad kyselinou kyanovodkovou v krematoriu II mohly zjistit, zda spn probhlo odvtrn plynov komory.215 Sprvn zvr: Podle odborn literatury jsou indiktory plynu analyztory koue k urovn sloen zplodin pecnch plyn.216 Takov pstroje byly v krematorich standardnm vybavenm. e byly eenou objednvkou myleny prv takov pstroje, vyplv ze skutenosti, e byly pslunm technikem objednny u firmy na stavbu pec a kamen. Tvrzen o tom, e se pr v psemn odpovdi fy Topf z 2. 3. 1943 naznauje, e by se muselo nejprve zjistit, kdo tedy tyto pstroje provozuje, je skuten trapn absurdnost:217 Podle tehdej odborn literatury se pstroje ke zjiovn zbytk kyseliny kyanovodkov nazvaj indiktory zbytk kyseliny kyanovodkov, resp. indiktory stic plyn pro Cyklon (viz pozn. 109). Protoe fy Topf & Shne podle zmnnho psan ji obdrela zprvu t firem o monosti pozen takovch pstroj, muselo j tak bt znmo korektn oznaen zmnnch apart. Krom toho tyto detektory spovaj na mokr chemick metod, kter nem dn indiktory, a nemohly tedy bt oznaeny za indikan pTborov veden slovalo krematoria v tboe Bezinka (zajateckm tboe, KZT) od I do IV, a tedy pominulo star, v lt 1943 odstaven krematorium v zkladnm tboe. Podle toho je zde zmiovan krematorium I v naem slovn krematoriem II v Bezince. 213 APMO, BW 30/40, str. 48. 214 J.-C. Pressac, l. c. (pozn. 72), str. obr. 28. 215 Viz ve zmnn pozn. u Pressaca; van Pelt, Pelt Report, l. c. (pozn. 65), str. 200, 254. 216 Akademischer Verein Htte (Hg.) Htte, Ernst und Sohn, Berlin 1942, str. 1087. 217 Werner Rademacher, Der Fall Lftl, in Ernst Gauss (Hg.), l. c. (Anm. 22), str. 55ff. (online: vho.org/D/gzz/3.html); C. Mattogno, Die Gasprfer von Auschwitz, VffG 2(1) 1998, str. 13-22 (online: vho.org/VffG/1998/1/Mattogno1.html).
212

81

stroje. Naproti tomu v telegramu zmiovan detektory plynu indiktory mly (srv. obr. 35).218

Obr. 35: Snmek dvou indiktor fy Siemens na obsah CO2, resp. CO+H2 v plynech podle %. Soust analyztoru plynu.

Podle tehdejch pedpis byla pi kad odhmyzovac akci s kyselinou kyanovodkovou povinnost pomoc indiktor zjistit, zda vyvtrn zaplynovanho prostoru probhlo spn, a teprve potom tam bylo mon vstoupit bez plynov masky. Protoe se v Bezince ji od r. 1941 provdlo odhmyzovn ve velkm mtku, je absolutn nevrohodn, e by se teprve na jae 1943 zaal nkdo starat o monosti zakoupen takovch pstroj. Tborov lka SS v Osvtimi byl ji od vytvoen tbora Bezinka v r. 1941 mj. odpovdn i za objednvky, administraci a pouvn Cyklonu B i vech dalch materil k manipulaci s nm (odhmyzovac zazen, plynov masky, indiktory kyseliny kyanovodkov atd.). Ml tedy s touto innost ti roky zkuenost. Pro by potom mla vydat pkaz k pozen indiktor touto lohou nepoven a navc nekompetentn hlavn stavebn sprva? Vedle kremanch pec vyrbla fy Topf tak horkovzdun odhmyzovac pece a zazen k zaplynovn obilnch sil, kter ovem nepracovala
218 Alberto Cantagalli, Nozioni teorico-pratiche per i conduttori di caldaie e generatori di vapore, G. Lavagnolo Editore, Turin 1940, str. 308; pevzato z C. Mattogno, l. c. (pozn. 220), str. 19.

82

s kyselinou kyanovodkovou.219 Pro by ml odbornk na vytpn ing. Jhrling objednvat jemu neznm pstroje u firmy, kter zjevn vbec neznala dodavatele zmnnch pstroj, kdy zdravotnick sluba tbora Osvtim byla takovmi pstroji ji dva roky prbn zsobovna firmou Tesch und Stabenow a tedy dodavatele znala? Velmi pravdpodobn byly dokonce v tboe i na sklad. Proto jsem spolu s W. Rademacherem a C. Mattognou pesvden, e zmnn psemn odpov fy Topf byla zfalovna tm, e slova indiktory pro analzu koue byla nahrazena slovy indiktory zbytk kyseliny kyanovodkov. 4.4.1.2.8. Vhazovac otvory pro Cyklon B Skutenost 1: Existuj svdeck vpovdi, podle nich bylo ve stropech, resp. stechch mrnic 1 krematori II a III vdy po 3 nebo 4 tvercovch otvorech o dlce hrany 70 cm. V nich byla zabudovna zazen z drtnho pletiva, bc od stropu a k podlaze, a do nich ml bt dajn vhazovn Cyklon B k zabjen lid.220 Skutenost 2: Existuj dva fotografick snmky, na nich jsou vidt objekty na stee (srv. na dal stran). Skutenost 3: Existuje dokument, v nm je e o zsuvnm zazen z drtnho pletiva. Chybn zvr: Svdci maj pravdu. Sprvn zvr: Pressac publikuje snmek krematoria II, na nm jsou vidt ti pravohl objekty na stee mrnice 1 (tvrt je zjevn za sklepem).221 Stejn obrzek je rovn v knize Danuty Czechov.222 Snmek pochz z potku nora 1943 (srv. obr. 36), piem rozhodujc vez je zvten na obr. 37. Jestlie by se u tchto objekt skuten jednalo o vhazovac achty na Cyklon B, jak soud Pressac, muselo by se vychzet z toho, e zmnn objekty jsou: a) stejn velk, b) rovnomrn uspodan, c) do jist mry na stee rovnomrn rozloen, d) piblin stejn zbarven a e) vrhaj toton stny.

Kyselina kyanovodkov by vytvela toxick residua. Proto se pouvalo plyn Areginal a Cartox, srv. G. Kunike, Das ABC der Vorrats- und Hausschdlinge und ihre Bekmpfung, Theodor Weicher, Berlin 1941, str. 53f. 220 Shrnut vpovd oitch svdk viz G. Rudolf, Gutachter und Urteilsschelte, l. c. (pozn. 66), str. 34-37. 221 L. c. (pozn. 67), krematorium II, str. 340, piblin z 9.-11. 2. 1943. 222 D. Czech, l. c. (pozn. 71), str. 454.

219

83

Obr. 36: Snmek krematoria II (Bezinka), nor 1943 (viz pozn. 222).

Obr. 37: Zvten vez obr. 36 se zakreslenmi konturami mrnice a mtky. ka t objekt na obr. 36 vykazuje znan odchylky mezi 55 a 80 cm. Krom toho je npadn, e stn prvnho objektu (zleva) je znan slab ne u ostatnch.

84

Obr. 38: Schematick nrt pohledu shora na mrnici 1 krematoria II. Hlavn nosnk se sedmi oprnmi sloupy je vyrafovn. Do nrtu jsou zakresleny spojnice, v jejich stedu by se musely objekty na stee nalzat (viz pozn. 223). Je zejm, e nebyly na stee rozmstny rovnomrn. Prav roh: skuten poloha obou dnes existujcch otvor.

Obr. 39: Vyobrazen krematoria II z 20. 1. 1943 z podobn perspektivy jako na obr. 36, zde ovem zjevn bez zmnnch objekt.

85

Obr. 40: Reprodukce spojeneckho leteckho snmku RG 373 Can F 5367, exp. 3185 tbora Bezinka z 25. 8. 1944. Zajmav jsou tmav skvrny na mrnici 1 (plyn. komoe) krematoria (ipky), o nich se dnes bezpen v, e to nejsou vhazovac achty na Cyklon B.

Krematorium III

Krematorium II

Povimnte si velikosti stench oken a jejich stn

dajn plynov komora

= 75-80 patn hel stn

Dlka 3-4m! Nereln dlka stn otvor!

= 45 Skuten hel stnu komnu krematoria II

hel 80-90: dn hel stnu, otvory nevrhaj dn stny.

Obr. 41: Schmatick zobrazen leteckho snmku z obr. 40. Snadno lze rozeznat, e skvrny ze stechy mrnice nemohu bt plncmi otvory pro Cyklon B: jsou pli velk, nepravideln a vykazuj nesprvn smr stn.

86

Obr. 42: (vlevo) Schmatick znzornn polohy a velikosti skvrn (3) na leteckm snmku stechy mrnice 1 (plynov komory) krematoria II, a poloha (2) jedinch dvou dnes identifikovatelnch otvor (viz pozn. 228). Obr. 43: (uprosted) dajn vhazovac otvor pro Cyklon B ve strop sklepa mrnice 1 (plynov komory) krematoria II, vstup do jet dnes schdn sti sklepa.

Obr. 44: (dole) Snmek interiru ruiny mrnice (plynov komory) krematoria II. Msto odbru vzork 1 a 2.

87

Obr. 45: Dra pro dajn vhazovn Cyklonu B ve stee mrnice 1 (plynov komory) krematoria II v prosinci 1991. Je zcela zejm, e nebyla zbavena ocelovch vztu. Ty byly jednodue ohnuty.

beton ocelov helnk

cement

ukotven psov ocel s epem

Obr. 46: Psov ocel s epem zasazen v zacementovan de v betonu.

88

Na obr. 37 jsem zvraznil kontury sklepa vetn rozmr i piblinou ku t objekt. Vzdor nevaln kvalit obrazu lze konstatovat, e zmnn objekty jsou rozdln irok a nejsou na stee rozmstny rovnomrn. Tak vypad dost podivn, e prvn objekt (pi pohledu zleva) je v porovnn s ostatnma dvma podivn svtlej. Obr. 38 ukazuje shora perspektivn spojnice, na nich se tyto pedmty nachzej.223 dn z pedpokldanch bod tomu ani piblin neodpovd, take je teba odmtnout tezi, e se u tchto objekt jedn o vhazovac achty. Na okraj je teba jet zmnit, e tyto objekty nejsou vidt na ostatnch snmcch mrnice, srv. obr. 39 z 20. 1. 1943,224 ani na dalm snmku z lta 1943, kter publikoval Pressac.225 Pro objekty na snmku z ledna 1943 se tedy mus najt jin vysvtlen, jako e tam teba byly uskladnny njak pedmty z probhajc stavby, nebo e se prost se snmkem dodaten manipulovalo. Na obr. 40 je zvten vez spojeneckho leteckho snmku tbora Bezinka z 25. 8. 1944.226 Na pnm traktu stechy mrnice 1 (plynov komory) krematoria II jsou zeteln vidt tmav msta (ipka). Stereoskopick vyhodnocen leteckho snmku ukzalo, e tmav skvrny na obr. 40 nemohou bt vyveniny.227 Pokud by svdky popisovan vhazovac otvory na Cyklon B mly skuten hrany o dlce 70 cm, nijak by se nesrovnvaly s 2 a 3 m2 velkmi skvrnami na leteckch snmcch. Rovn je zde teba jet zmnit okolnost, e komny vzeskch bark i velk komny krematori vrhaj kontrastn, symetrick a pmoar stny. Naproti tomu skvrny na mrnicch 1 obou krematori svraj hel asi 75-80 (krematorium III), resp. 80-90 (krematorium II) nesoumrn se zamenm hlavnho traktu krematoria II (viz schematick znzornn, obr. 41). Pokud by zmnn skvrny byly stny njakch objekt, musely by mt stejn smr jako stny komnu krematoria II, komnu vzeskho barku i ostatnch jasn vynvajcch pedmt na obrzku. Skuten stny svraj na rozdl od ve zmnnch skvrn 45 hel s hlavnm smrem krematori II a III (viz obr. 41). Je znmo, e komn krematoria II byl vysok 15 m. Na snmku vrh stn, kter je ptkrt del ne skvrny na stee mrnice 1 (plynov komory) krematoria III (dlka stnu komnu je 20 m, tzn. e postaven slunce in asi 37, dlka skvrn mrnice krematoria III kolem 4 m.). To ovem neznamen nic jinho, ne e by hypotetick vhazovac achty musely vynvat 3 metry nad stechu mrnice (plynov komory) krematoria III, co lze povaovat za vylouen!

Pevzato z Jean-Marie Boisdefau, La controvers sur lextermination des Juifs par les Allemandes, dl 1, Vrij Historisch Onderzoek, Berchem 1994, str. 168. 224 Z dla D. Czechov, l. c. (pozn. 71), str. 398, a J.-C. Pressac, l. c. (pozn. 67), str. 335. 225 J.-C. Pressac, l. c. (pozn. 67), str. 341. Pressac tam sice tvrd, e jde o vhazovac otvory na Cyklon B, ale ve skutenosti tam nic takovho nen vidt. 226 Leteck snmek Spojenc, National Archives Air Photo Library, Washington, D. C., RG 373 Can F 5367, exp. 3185, publikovan zamstnanci CIA D. A. Brugionim a R. G. Poirierem, Le Monde Juifs, No. 97, leden-bezen 1980, dajn na vlastn odpovdnost! 227 R. Lenski, l. c. (pozn. 25), str. 356 ad. Vpov analytika leteckch snmk Kennetha R. Wilsona, str. 8927-8941 procesnho protokolu, srv. B. Kulaszka (vyd.), l. c. (pozn. 25), str. 353 ad. Podle Wilsona nejsou skvrny na snmcch z 13. 9. 1944 vidt.

223

89

Chybjc prostorov vyven, nesprvn smr i neodpovdajc velikost samotnch skvrn tedy definitivn dokazuj, e se u nich neme jednat o stny njakch objekt a tedy ani o legendrn vhazovac achty. Nepravideln a mlhav charakter tchto skvrn spolu se skutenost, e pinejmenm228 229 na jednom leteckm snmku z dan doby nejsou, krom toho posiluje podezen, e se jedn o dodaten retue neznmho padlatele. Koncem r. 1992 vypracovan znaleck posudek profesionlnho analytika leteckch snmk v Kanad mezitm prokzal, e zmnn snmky byly zfalovny v dob, kdy se nachzely v rukou CIA kdo by nad tm jet asl230 Dlouholet chybn interpretace skvrn na leteckch snmcch vedla k tomu, e se bez srozumitelnho vysvtlen pro mrnici 1 (plynovou komoru) krematoria II akceptovalo linern azen vhazovacch achet, pro krematorium III vak klidn zcela jin uspodn. Pemstn, resp. nesprvn umstn otvor v ppad krematoria II navc bylo v rozporu k jinak bn pedkldanmu argumentu, e sloupy, resp. roury z drtnho pletiva byly v zkrytu s betonovmi oprnmi pili, aby to nebudilo podezen vstupujcch obt. Ve skutenosti vak vbec nebylo mon otvory prorazit v zkrytu s oprnmi sloupy, protoe by se tm zniil elezobetonov podln nosnk. Bylo tedy nezbytn jejich dodaten nepravideln umstn vzhledem k oprnm sloupm. Pot, co byla budova ke konci vlky a u kmkoli zniena, zaalo se nedvno objevovat tvrzen, e se u zachovanch ruin jedn o atrapy, a e pvodn zazen beze stopy zmizela. To by znamenalo, e Polci po vlce krematorium obrovskm nkladem zrekonstruovali vrn podle originlu jenom proto, aby je nsledn odstelili. To je jist ponkud groteskn pedstava! Autor sm byl nap. 6. 12. 1991 a 5. 5. 1992 odmtnut soudem jako znalec, protoe je pr jeho vdeck prce ohledn plynovch komor irelevantn, nebo v Osvtimi se, jak znmo, jedn pouze o atrapy, a skuten plynov komory dajn beze stop zmizely.231 Takov postoj je pirozen absurdn a pinejmenm svd o nekompetentnosti pslunch soudc. Bohuel prv takovm lidem byla propjena moc rozhodovat v tchto trestnch zleitostech o osudech svch spoluoban!232
228

Obr. 42 je pevzat z website Air Photo Evidence (airphoto.com/altered/altered.html) s laskavm svolenm Johna C. Balla. 229 J. Ball, l. c. (pozn. 42), str. 48, mrnice 1 krematoria II, snmek z 13. z 1944, RG 373 Can B 8413, exp. 6V2. 230 Tm ovem manipulace se snmkem jet nekon! Konkrtn jde o dodaten vloenou skupinu vz, kter nedopatenm padlatele klidn pochoduje po stee tborovho barku! Srv. J. C. Ball, tamt, str. 42; tent, Lufbild-Beweise v Ernest Gauss (vyd.) (pozn. 22, str. 235-248 (online: vho.org/D/gzz/11.html). Ale to pod jet nen vechno! Na dajn originlnm snmku je vidt, e skvrny na mrnicch obou krematori (II + III) jsou navzjem rozdln uspodny; osobn sdlen J. C. Balla; srv. tak nejnovj publikaci Dino Brugnioniho, Photo Fakery: The History and Techniques of Photographic Deception and Manipulation, Brasseys, Dulles (Virginia) 1999; srv. recenzi Richarda Vidmanna, PhotoFlschung entlarvt!, VffG 4(2) 2000, str. 212 ad. (online: vho.org/VffG/2000/2/Widmann212-213.html). 231 Obvodn soud Mnichov, Az 451 Cs 112 Js 3326/90, a dle Az 432 Cs 113 Js 3629/90. 232 Viz rovn dopis polooficilnho Institutu soudobch djin (Institut fr Zeitgeschichte), v nm jsou popsny podle vpovdi Sttnho muzea Osvtim rekonstrukce zazen v krematoriu II, a stav pvodnch ruin krematori v Bezince je tam jen strun zmnn, H. Auerbach, Institut fr Zeitgeschichte, Mnichov, dopis z 20. 3. 1992.

90

Stropy mrnice 1 (plynov komory) obou krematori jsou dnes rozbit a zboen, avak strop mrnice 1 (plynov komory) krematoria II se do jist mry zachoval. Pedposledn (nahleno od jihu) ze 7 sloup mrnice (plynov komory) jet nese kus stropu. Otvorem ve strop (obr. 43, str. 87) lze sestoupit do sklepa (obr. 44 a 45), v nm dokonce i za suchho lta stoj spodn voda. Vt st pstupnho zdiva a betonovho stropu je v pvodnm stavu, chrnna ped vlivy poas. Nejsou tam viditeln projevy eroze ani koroze. Pressac ve sv knize ukazuje okrouhlou intaktn prchodku vtrac roury stropem mrnice 2 krematoria II i betonovm stropem prostoru pec krematoria III.233

Obr. 47: Vrubov (navov) inek vyplvajc z ink sly. Jedin trhlina prochz zd z nejslabho msta, rohu okna.

Obr. 48-53 (str. 92) ukazuj pt otvor ve strop mstnost s pecemi krematoria III ve stavu k prosinci 1991, kter slouily k odvdn pebytenho tepla kremanch pec. Pi demolici mstnosti kremanch pec se strop zhroutil a vtina z pti otvor pi tom byla sten zniena. Co bychom nyn mohli oekvat, kdyby to skuten byly dajn vhazovac otvory s nainstalovanmi sloupy z drtnho pletiva?

233

J.-C. Pressac, l. c. (pozn. 67), str. 365 ad.

91

Obr. 48-53: Pt ist zpracovanch vtracch otvor ve strop kreman mstnosti k poschod krematoria III, stav k 18. 12. 1991 (zde slovny v ad). Povimnme si odstelenm vzniklho pokozen, zvlt v rozch. Detailn snmek dry . 3 (druh ada vpravo) ukazuje vncovit armatury, kter betonov lomky i po explozi dr pohromad.

92

1) Podle oitho svdka Henryka Taubera mly peiv obti zniit veker zazen v tto mstnosti:234 Lid, kte mli bt prv zplynovni, i ti ostatn u pmo v plynov komoe, zdemolovali elektrick instalace, vytrhali kabely a pokodili vtrac zazen. 2) Nkolik stovek lid, uzavench v tsnm sklep a oekvajc smrt, by nepochybn propadlo panice a pi snaze dostat se ven by pravdpodobn zniilo vechno, co by jim stlo v cest. Co by tedy ve sklep zaven obti asi udlaly se svdky popisovanmi sloupy z drtnho pletiva? Pokud by tam takov sloupy skuten byly, pak by jejich vnj konstrukce musela bt z masivn oceli, ale urit ne z obyejnho drtnho pletiva. 3) Sloupy by navc musely bt pevn ukotveny v betonov podlaze a stropu. Protoe tehdy jet neexistovaly hmodinky, musely by bt pi stavb zality do betonu kovov chytky.235 Je jasn, e takov konstrukce nemohla bt upevnna dodaten a musela by bt naplnovna ped zhotovenm stropu. 4) Krom toho by armatury v elezobetonov podlaze musely tvoit kolem otvoru vnec, co by se dnes dalo snadno prokzat pomoc induknho pstroje. 5) Protoe byla na stee mrnice navc asi plmetrov vrstva zeminy, bylo by nezbytn vyzdvihnout dajn vhazovac otvory na zpsob komnu a nad povrch navky. Nic takovho ovem na v zsad zachovanm strop mrnice 1 krematoria II nalezeno nebylo! Jedin dva dnes existujc otvory, alespo piblin odpovdajc velkosti, byly nsiln proraeny do stropu jednoznan dodaten, jak je zejm z obr. 43 a 45. Tak Pressac potvrzuje, e to jsou jedin dnes viditeln otvory.236 Ve sv jinak bohat ilustrovan knize vak jejich zeteln vyobrazen pro jistotu neukazuje! Tak vechny ostatn men prrazy i v dsledku demolice vznikl otvory ve strop mrnice 1 (plynov komory) krematori II a III jsou nsledn pokozen elezobetonu s vynvajc armaturami. Nikde u nich nejsou ist vylit betonov hrany, zbytky vzhru vedench betonovch achet nebo armatur, kter by probhaly jinak, ne jak lze oekvat u jednoduchho plochho stropu bez otvor. Kdyby nkter z tchto dr mly slouit jako vhazovac otvory pro Cyklon B, pak by musely bt po zhotoven stropu vyvrtny dodaten, tedy krtce ped zatkem dajnho masovho vradn.237 To by ovem bylo opravdu nepedstaviteln bdilsk, doslova kocourkovsk plnovn.

234 235

Tamt, str. 483 ad.; Pelt Report, l. c. (pozn. 65), str. 106. Za tuto informaci dkuji stavebnmu ing. Carlu Hermannu Christmannovi. 236 J.-C. Pressac, l. c. (pozn. 67) str. 354. 237 Strop byl dokonen v zim 1942/43, masov zabjen zaalo dajn v beznu 1943; srv. Pressac, l. c. (pozn. 67), str. 338 ad.

93

Tm jet pod nebylo eeno vechno: U otvoru na obr. 45 byly armatury pouze jednou proznut a ohnut; jet dnes maj svou pvodn dlku. Daly by se snadno narovnat a znovu svait (vlevo na obrzku pokryt snhem).238 Jsou to jen hrub proraen a nezaitn otvory, z nich nebyly odstranny ani vynvajc kusy armatur, do kterch by s tehdy existujc technikou nebylo mon zabudovat dn pstroj a tak tehdy nemly dnou stabiln aparaturu na pvod plynu, nemluv ani o tom, e by mohly bt smrem ven utsnn. To by pirozen znamenalo velmi vn ohroen celho okol vetn dajnch pachatel uchzejcm toxickm plynem. dajnm obtem by se krom toho dalo zabrnit v tku nebo ve vyhazovn plynovho prepartu pouze nsilm, protoe otvory nebyly uzavrateln. Meme vak v naich vahch postoupit jet dl, protoe beton mluv za ns a doke nm pinejmenm ci, kdy byl jeden z obou velkch otvor udln. Dodaten se souasnm pokozenm betonu i armatur proraen otvor ve strop mrnice 1 (plynov komory) vznikl pi odstelen trhliny a m za nsledek lomy, kter pevn probhaj tmito otvory. Vysvtlen spov v tom, e pi odstelen vznik rzov vlna a trhliny pak vychzej pedevm ze slabch mst (tzv. vrubov inek, srv. obr. 47, str. 91. Pozn. k obr. 47239). Zvlt pak takov dry, je u pi svm vzniku poruily strukturu betonu, tvo zmnn slab msta, kter nejene mohou, ale mus jako prvn povolit. Pro nzornost odkazuji na obr. 48-53 (str. 92). Pestoe sla exploze mohla v pzemn kreman mstnosti psobit do vech stran a strop v podkrov zstal vcelku neporuen, bylo znieno vech pt do betonov desky ist zalitch a armovanch vtracch otvor. U dvou dalch otvor vznikly v rozch jasn viditeln trhliny, zeteln i na Pressacem reprodukovanch fotografich (viz pozn. 233). V mrnicch krematori II a III mohl tlak exploze psobit pouze vzhru, m byly jejich stropy znieny mnohem vce ne strop kreman mstnosti. dajn vhazovac otvor pro Cyklon B ve strop mrnice 1 (plynov komory) krematoria II se vak vyznauje relativn intaktnost, v ppad dry na obr. 45 jsou dokonce vechny trhliny a spry ve strop kolem n! U to sam se stavitelskou jistotou dokazuje, e tato dra byla proraena a po znien stropu! Stopy po dltu na hranch otvoru na obr. 43 se podobaj tm na obr. 45 natolik, e je teba mt za prokzan, e oba otvory mly stejnou historii. Ve zmnnch prostorch tedy neexistuj dn otvory, jimi by mohl bt do dajn plynov komory vpravovn toxick prepart pomoc sloup z drtnho pletiva nebo podobn, jak o tom mluvily svdeck vpovdi. Prof. van Pelt k tomu phodn k:240

238

Nedoporuuje se zkouet! Novj zbry ukzaly, e njac vandalov pi takovm pokusu dv nebo ti armatury odlomili. Jednm z nich byl na jae 1996 Frederick Tben, jak mi to sm sdlil. 239 Kurier, 30. 8. 1992, str. 20: Wenn Felsen fallen. 240 Pelt Report, l. c. (pozn. 65), str. 295.

94

tyi otvory, kter spojovaly sloupy z pletiva s vikami [na stee mrnice 1 krematoria III], ji nejsou ve zniench zbytcch betonov stechy vidt. Znamen to vak, e zde nikdy nebyly?

95

Obr. 55: Run zaznamenan pjem v inventnm seznamu krematoria II pro mrnici 2. Dole teme Holzblenden (devn zstna). Me nkdo uhdnout, co znamen to nahoe?

Opravdu zajmav otzka, na kterou pan profesor djin architektury odpovd nsledovn: Akoliv v tto vci nemme dnou jistotu, bylo pece logick upevnit pod stechou bednn na mstech, kde tyto otvory byly, nalt tam trochu betonu a tm stechu obnovit. Van Peltovo tvrzen, e sprva tbora nechala dry ve strop na podzim 1944 vyplnit betonem, postrd jakkoli podklad. Prof. van Pelt vak pinejmenm soud, e sprva SS jednala logicky, kdy se dajn snaila zahladit stopy svho (tak dajnho) zloinu. Avak opravdu sm van Pelt v, e by bylo rozumnj dry jen zabetonovat, ne rovnou odstranit cel strop plynov komory, jako tomu bylo v ppad strop mrnice 2, tj. tzv. odkldacho sklepa? Spojeneck leteck snmek z 21. 12. 1944 toti ukazuje, e stecha jin dajn nikoli k vradn uren mrnice byla kompletn odstranna.241 Dodaten nalit betonov ucpvky by ostatn pi odstelu sklepa vyletly z dr jako ztky z lahve sektu, piem otvory by dnes byly stejn dobe viditeln jako pedtm. Pi blim posouzen se tedy nzor prof. van Pelta jev jako prokazateln myln a pmo absurdn. Prof. van Pelt se s nmi revizionisty alespo shoduje v tom, e neexistuj dn zbytky po dajnch otvorech. Svm prohlenm, e takov stopy nejsou, van Pelt vlastn prokzal, e ve strop zmnnch mstnost takov dry nebyly, a tud tam nebylo ani vsypvac nebo vhazovac zazen na Cyklon B, jak je popisovali svdci. Sm dokzal, e jeho oit svdci lhali. Prokzal rovn, e pro masov vradn v Osvtimi neexistuje dn dkaz. Skuten a fakticky prokzal, e pro holocaust nen dn dkaz. dn dry, dn holocaust (Robert Faurisson). Je vidt, e velk profesor architektury Jan van Pelt doel v roce 2000 ke stejnmu vsledku, jako j v roce 1991 (a jak jsem pak napsal ve svm posudku v roce 1993), kdy jsem prozkoumal dajn plynov komory krematoria II v Bezince. Pouze nae zvry se od sebe ponkud li Rd bych zde uvedl jet jednoho svdka, kter se po skonen soudnho sporu Davida Irvinga proti Deborah Lipstadtov obrtil v kvtnu 2000 e-mailem na pana Irvinga. Jde o inenra jmnem Barford, jeho kolegov pomhali sprv
241

Dino A. Brugioni, Robert G. Poirier, l. c. (pozn. 226), str. 15; srv. G. Rudolf, Gutachter und Urteilsschelte, l. c. (pozn. 66). str. 39. Za tento argument dkuji Fritzi P. Bergovi.

96

osvtimskho muzea pi konzervovn a restaurovn tbora. Barford Irvingovi sdlil, e bhem jeho soudnho procesu probhalo v Osvtimi ve v tichosti zkoumn otzky zmnnch otvor, a uvd: Co se stalo s jeho [osvtim. muzea] vzkumem stechy krematoria II? Naly se tam otvory nebo ne? Sdlili vsledek advoktm Lipstadtov, a pokud ano, tak kdy? [] Pestoe se domnvm, e Vy osobn i revizionist obecn nemte pravdu, i vzdor dobr plhodin, kterou jsem strvil zkoumnm stropu sklepa krematoria II z nejrznjch stran, jsem nenael dn dkaz existence ty otvor, o nich oit svdci kaj, e tam byly []. Za dal jsou nkter sti stechy pokryt sut, vznikl rozpadem svrchn vrstvy betonu po odstelu. Nue, pak bych oekval, e by su napadala otvory dol, pokud by tam njak byly []. Jsem stle jet zmaten neptomnost jakhokoli materiln dkazu o zmnnch otvorech. 4.4.1.2.9. Zvry Tm jsou vyvrceny nejen Pressacovy trestn indicie, nbr i zdiskreditovna tvrzen oitch svdk. Ji nyn je tedy legenda o dajnch plynovch komorch pro lidi vyvrcena stavebn technickmi argumenty. Lze se pipojit k Robertu Faurissonovi: dn otvory, dn holocaust. Argumenty ohledn vhazovacch achet lze shrnout takto: Tabulka 1: Dokazovn vhazovacch otvor na Cyklon B teze skutenost
U plnovanch vhazovacch Identifikovateln otvory ve stee mrnice 1 (plynov achet by se daly ekat ist komory) krematoria II vykazuj zeteln stopy dlta. odlit a armovan otvory. Betonov struktura byla dodaten poruena, neexistuj dn hladk betonov hrany a plochy, ani armovn kolem otvor, stejn jako dn achtovit vyven, kter by brnilo pronikn deov vody do otvor. Pi dodatench prrazech r. Ve vech ppadech armatury jet stle vynvaj do 1943 by musela bt elezn otvor, pouze v jednom ppad byly rozznut a ohnut. armatura odstranna a poHrany otvor nebyly zaitn a je vidt dehtov izolace. kozen betonu zaitno.

97

Vhazovac otvory pro Cyklon B v mrnicch 1 (plynovch komorch) jsou viditeln na leteckch snmcch krematori II a III.

dajn stny na mrnicch 1 (plynovch komorch) krematori II a III vykazuj relativn k danmu postaven slunce chybn, na dob fotografovn nezvisl a vdy stejn smr. Navc by stny musely bt vrhny pedmty, kter vynvaj ti metry a vce nad stechu, co by znemoovalo jejich obsluhu. Zmnn skvrny nemohou bt vt vyveniny tak proto, e jim pod stereoskopem chyb prostorov hloubka. Plochy skvrn od 2 do 3 m2 jsou na zmnn otvory pli velk. V ppad krematoria II by si umstn takov achty v ose oprnch pil vydalo peznut betonovho podlnho nosnku, co je technicky nemon. Poloha skuten existujcch otvor nesouhlas s rozmstnm skvrn na leteckm snmku. V souladu s velikost otvor by skuten zabudovan vhazovac achty vetn jejich stn musely bt na snmcch vidt. Nic takovho na nich vak nen.

Na pozemnm snmku kre- Zmnn ti objekty jsou rozeznateln pouze na jedinm matoria II jsou vidt vhazo- snmku, na vech ostatnch chyb. Dle jsou tsn vedle vac achty. sebe, maj rozdlnou velikost a uspodn. Skuten vhazovac achty by vak musely bt stejn velk, toton uspodan a rozmstn na stee rovnomrn. Zmnn objekty nesouhlas se skuten existujcmi otvory ani velikost, ani potem. Rohy otvor v betonov stee jsou oekvan msta lom pi odstelen. Trhliny a zlomy by jimi musely probhat zvlt u stropu sklepa s dodaten udlanmi prrazy betonu. Pinejmenm jeden ze t identifikovatelnch otvor ve strop mrnice 1 (plynov komory) le v mst, kde je strop zcela zachoval. Otvorem neprobhaj dn trhliny nebo zlomy. Ani ve zvlt choulostivch rozch otvor nejsou stopy po trhlinch. To dokazuje, e byly vytvoeny a po skonen vlky. Oba otvory navc vykazuj stopy dlta a mly tedy pravdpodobn stejn osud.

4.4.2. Krematoria IV a V [...] Nejmn se toho v o prostedcch vyhlazovn [...] porovnn svdectv odhaluje nesrovnalosti. Existovaly plny na strojn odvtrvn Cyklonu B, ale nebyly realizovny. Msto toho se vtralo prvanem, tj. prostm otevenm dve.

98

Severn strana

Obr. 56: Pohled v bokorysu severn strany (nahoe) a pdorysu (dole) na krematorium IV, resp. V (zrcadlov) v tboe Osvtim II/Bezinka (viz pozn. 242). 1. dajn plynov komory; 2. dajn vhazovac otvory pro Cyklon B; 3. ohvae; 4. sklad koksu; 5. lkask pokoj; 6. mrnice; 7. vtrac komny; 8. odtoky; 9. mstnost s kamny; 10. kreman pece

Ve sv nov knize242 Pressac tyto argumenty i nadle klidn uplatuje. Protoe v dob plnovn krematori IV a V mlo ji naplno bet masov vradn id, zvlt v selskch domech I a II, je absurdn vit, e by tato zazen mohla bt chybn zkoncipovna, resp. postavena. Pressac proto dnes vychz ze zloinnho plnovn krematori.243 Dkazem toho maj bt rzn dokumenty, v nich je e o osazen vzduchotsnch oken [!!], betonovn podlahy plynov komory [!!] a v rznch souvislostech tak nkolikrt zmnka o vzduchotsnch dvech.244 Jak jsme si ji ukzali v oddlu o odmoovn pedmt, byla tehdy plynov komora zcela obvyklm oznaenm pro odhmyzovac zazen. Stejn tak slouen krematori s odhmyzovacmi zazenmi do jedn budovy bylo tehdy naprosto bn.245 Mezitm se nalezly indicie, nasvdujc tomu, e se zpotku skuten plnovalo pouvat k odhmyzovacm elm prostory, v nkterch dokumentech oznaovan za plynov komory. Mluv pro to nap. skutenost, e kamna k vytpn tchto mstnost se musela roztpt z pedsn, a dle e zde plnovan lampy musely bt na ochranu ped exploz ve zvltnch krytch dutinch.246

242 243

J.-C. Pressac, l. c. (pozn. 67) str. 386. Tamt, str. 447. 244 Tamt, str. 406, 442-455. 245 Jako nejlep pklad sta pohled na KT Dachau, v jeho budov krematoria je ada odvivovacch komor s nucenm obhem fy DEGESCH. 246 Jde ostatn o dal bod, kter naznauje, e se pi zaplynovn kyselinou kyanovodkovou vdy potalo s nebezpem exploze.

99

V ppad krematori IV a V lze tedy vyjt z toho, e zmnn prostory byly zamleny k odhmyzovacm elm, ale nikdy nebyly v tomto smyslu dokoneny, a tm mn pouvny. V kadm ppad neexistuje sebemen nznak,247 e by tam byla zabudovna vtrac zazen, kter jsou pro pouit kyseliny kyanovodkov absolutn nezbytn. Dvod pro tuto situaci mon spov v tom, e se od jara 1943 v bezprostedn blzkosti tchto krematori pracovalo na dokonen velkho hygienickho komplexu s vkonnm horkovzdunm odhmyzovacm zazenm (tzv. stedn saun), stejn jako v okolnosti, e se potalo s rychlm nasazenm mikrovlnnho odhmyzovacho zazen, kter ji Berln pislbil (srv. kap. 4.2.3.6.). W. Rademacher upozornil, e Pressac sm cituje dokument, v nm je pro Osvtim objednno 210 ukotven pro hermetick dvee. Tento dokument ukazuje, e termn hermetick dvee nen bezpodmnen v souvislosti s exekunmi nebo odhmyzovacmi komorami, nebo se pece nikdy netvrdilo, e by v Osvtimi bylo zapoteb tolik dve k plynovm komorm pro lidi.248 Pravdpodobn byly tehdy za hermetick oznaovny vechny dvee a okna s plstnm tsnnm, a chrnily tedy proti prvanu, co u oken vzeskch bark jist nebylo samozejmost.249 A konen opt sm Pressac dodal dal dkaz, e vraz plynov komora v osvtimskch dokumentech naprosto nem trestn vznam. V citovanm doObr. 57: Tehdy a dnes nezmnn stav kumentu teme: 1 kl k plynov komo- podzemn vody v tboe Birkenau. Zde uproe. Protoe vak vechny hermetick sted lta 1991ve stavebnm pkopu ped dvee v Osvtimi i jejich zachovan centrln saunou, asi 70 cm. Spalovn mrtvol snmky dokazuj, e nemly zmek, mus v jmch hlubokch nkolik metr, podle se v ppad kle ke dvem jednat o ji- svdeckch vpovd, nebylo mon. nou mstnost, nap. o skladit Cyklonu B, kter by se opravdu mlo zamykat.250

247

J.-C.Pressac, l. c. (pozn. 72), str. 89 ad. navc uvd, e odvtrvac zazen v krematoriu IV mla bt zabudovna teprve koncem kvtna 1944, ale jeho vyprvn nen udriteln, srv. Germar Rudolf, Die Gaskammern von Auschwitz und Majdanek, v Ernst Gauss (vyd.) l. c. (pozn. 22), str. 258 (online: vho.org/D/gzz/12.html). 248 W. Rademacher, l. c. (pozn. 217), str. 57; Pressac, l. c. (pozn. 67), str. 451. 249 Okna vzeskch bark, kter dnes lze v Bezince vidt, jsou velice nepodn osazena do okennch otvor, take do budov pronik prvan. Je ovem sporn, zda jsou barky autentick. 250 J.-C. Pressac, l. c. (pozn. 67), str. 456.

100

Obr. 58: Bl kruhy: Mon msta starch masovch hrob obt tyfu v Osvtimi.

Zdi kompletn na povrchu postavench krematori IV a V byly z jednoduchho cihlovho zdiva. Po jejich odstelen dnes zstaly z obou krematori pouze podezdvky a betonov zklady. Asi 1 m vysok podezdvka krematoria V mla bt pozdji obnovena.251 Podobn i zhruba 50 cm vysok podezdvka krematoria IV mla bt dodaten obnovena z ostatnho suovho materilu (viz pozn. 55). Rovn tyto ruiny k nm jet mohou promlouvat, by i v tomto ppad pouh betonov zklady, protoe vechno ostatn nen pravdpodobn autentick. Dalm technickm pedpokladem pro vyuvn tchto dajnch plynovch komor k zabjen lid by bylo opaten, kter by obtem uvnit znemoovalo dostat se do blzkosti vhazovacch otvor. Pokud by tam nic takovho nebylo, obti by se nepochybn pokusily srazit ze ebku SS-mana, vhazujcho dovnit Cyklon, a pot tmto otvorem uprchnout. Pouze masivn mov konstrukce ve tvaru U, k podlaze i ke zdivu upevnn kotvenm, by dokzala udret obti v mstnosti na dlku pae od vhazovacho otvoru. Dodnes zachovan betonov podlaha tchto prostor vak nevykazuje sebemen znmky toho, e by zde kdysi bylo nco takovm zpsobem upevnno. 4.4.3. Selsk staven I a II Podle zprv oitch svdk mla bt zpadn a severozpadn od tbora Bezinka dv selsk staven (mnohdy oznaovan jako bunkr 1 a 2) pebudovan na plynov komory pro lidi. Co do polohy a konstrukce vak nebyla pesn
251

Tamt, str. 390.

101

urena. Pressac zde mluv o rozpornch svdeckch vpovdch.252 O vpovdi P. Broada nap. pe: [] not exploitable [], since it has been rewritten by and for the Poles [] (neupotebiteln, protoe bylo pepracovno Polky a pro Polky), a dle: It is impossible to make a synthesis of all these accounts (Je nemon udlat ze vech tchto vyprvn smyslupln celek). Vpov Hsse ohledn vlastnost a polohy tchto budov je pouze povrchn.253 Podle znn rozsudku frankfurtskho osvtimskho soudu254 mlo masov plynovn v tchto budovch probhat podobnm zpsobem jako ve ve popsanch komorch krematori IV a V. Postup byl popsn zvlt ve vpovdi Richarda Bcka,255 a v jistm rozsahu tak svdectvmi Miltona Bukiho,256 Rudolfa Hsse, Szalma Dragona, Maurice Benroubiho, Moshe Maurice Garbarze, Johanna Paula Kremera (v osvtimskm procesu), Andr Letticha a Richarda Bcka.257 Ze selskho staven II publikoval Pressac dajn zbytky podezdvky.258 Podle analzy spojeneckch leteckch snmk je v blzkosti msta, udvanho svdky za selsk staven II, vidt jen obas njak budova, po selskm staven I nen ani stopy259 (viz tak pozn. 230). V dob pozen leteckch snmk mla pesn v analyzovan oblasti bet na pln obrtky likvidace maarskch id s tisci obt denn a se siln dmajcm spalovnm tl ve velkch otevench jmch.260 Po obrovskch spalovacch jmch, velkch skladitch paliva, ani po siln dmajcm ohni vak nen na snmcch stopy. Teprve po osvobozen tbora sovtskou armdou vznikly zpadn od krematoria III jmy, pravdpodobn pro obti chaotickch pomr v tboe po stupu nmeckch vojsk. Nedvno nalezen podklady ukazuj na to, e v tto oblasti skuten bvalo jedno ze selskch staven, uvan k odhmyzovn. SS toti doasn zakzaly provdt odhmyzovn Cyklonem B v tboe do t doby, dokud bude existovat bezpenostn riziko. Z tto tsniv situace mla pomoci pestavba selskch staven 1 a 2, kter leela mimo tbor a jejich pouit jako provizornho odhmyzovacho zazen na kyselinu kyanovodkovou nepedstavovalo dn riziko. Mezitm se nm dostaly do rukou dokumenty, kter v odstavci B III odkazuj na stvajc budovy, do nich byla nainstalovna odhmyzovac zazen, koupelny a sauna.261

Tamt, str. 161 ad. R. Hss, in: Broszat (Hg.), Kommandant in Auschwitz, Deutsche Verlags-Anstalt, Stuttgart 1958. 254 Rozsudek tzv. Frankfurtskho Osvtimskho procesu, spis. Znaka 50/4 Ks 2/63, str. 99. 255 Vslech svdka R. Bcka v tzv. Frankfurtskm Osvtimskm procesu, spis. zn. 4 Js 444/59, listy 6878 ad. Zde cit. listy 6881 ad. 256 J.-C. Pressac, l. c. (pozn. 67), str. 163. 257 Srv. J. Graf, Auschwitz. Ttergestndnisse und Augenzeugen, l. c. (pozn. 42). 258 J.-C. Pressac, l. c. (pozn. 67), str. 176. 259 Pfeiffer, Hansa Luftbild GmbH, Luftbildanalyse der allierten Aufnahme von 25. 8. 44 (pozn. 229), dopis ze 17. 7. 1991; J. Konieczny, The Soviets, but not the Western Allies, should have bombed the Auschwitz camp, Polish Historical Society, v tisku. 260 J.-C. Pressac, l. c. (pozn. 67), str. 253. 261 CCIDK 520-1-24-77, 30. 11. 42; 520-1-24-33, 3. 12. 42; 520-1-332-46a, 9. 1. 43; 520-1-26-66, 9. 4. 43; 502-1-238-10, 30. 9. 43.
253

252

102

4.5. Stavebn-technick zvry I ta nejprimitivnj provizorn odhmyzovac zazen a u v potench asech tbora Osvtim nebo kdekoli jinde musej bt vdy vybavena vtracm ventiltorem a topenm, piem druh je sice prospn, ale nikoli bezpodmnen nutn. Avak dnou mstnost bez vtracho zazen nelze brt vn v vahu jako prostor k zaplynovn toxickm plynem, a u k zabjen v nebo lid. Dle je teba brt u plynovch komor pro lidi v vahu monost pivdt do danho prostoru zven toxick prepart, co u odhmyzovn pedmt nen bezpodmnen potebn, ale je to vdy prospn. Lze tedy mt za to, e zazen, kter bu nem pvod toxickho plynu zven nebo monost vtrn, nelze vn povaovat za plynovou komoru pro lidi. Podvme-li se souhrnn na zde projednvan objekty, uke nm tabulka 2 nsledujc obraz: Tabulka 2: Vybaven a zpsobilost skutench, resp. dajnch plynovch komor
vybaven/ zpsobilost budovy odhmyzovac komory krematorium I krematoria I a III krematoria IV a V selsk staven I a II pvod toxickho plynu X X topen X X X/ vtrn

zpsobil jako odhmyzovac komora ano st/snad snad st st/snad

zpsobil jako exekun komora pouze s vhazovnm ne ne st ne

X X/

= existujc, resp. mon; = mon existujc; x = neexistujc

Tabulka nebere krom dalho v vahu, e hypotetick plynov komory pro lidi by musely bt tak odoln proti explozi, a dle e jejich vtrn by muselo bt vkonn, co zde podle naich nejlepch vdomost nen! Akoliv je literatura ve vci vybaven mstnost krematori IV a V zsadn zajedno, je pesto v dsledku chybjcch dokument a vcnch dkaz v jistm rozsahu spekulativn. Tot plat pro daje o selskch domech, k nim prakticky neexistuj dn dokumenty. Natst se zachovala tm neporuen prv ona dajn plynov komora, v n bylo za ry Tet e dajn usmrceno nejvce lid toxickm plynem mrnice 1 krematoria II. Tento sklep v dob sv innosti vzdor vem svdeckm vpovdm s naprostou jistotou neml ve strop dn vhazovac otvory pro Cyklon B. Je tedy jen logick a dsledn aplikovat tyto zvry na stavebn toton krematorium III, i kdy zde u dnes v dsledku dalekoshl demolice stropu nemme dn materiln dkaz. A je-li tomu tak, nemohly bt tyto prostory jak tvrd svdci mstem masov vrady. Teprve pohldneme-li na stavebn-technick okolnosti v Osvtimi a kolem n v irch souvislostech, vyvstane nm v cel i absurdnost tvrzen o plynovn lid. Tborov sprva dokonale znala metody a technick pedpoklady pro od103

hmyzovn Cyklonem B, a byla dokonce informovna o nejnovjm stavu pslun techniky (viz pozn. 121). Ale msto aby tyto nov metody pouila, mla podle dnes panujcho dogma shnout po pazourkovm nstroji, zvlt pokud jde o bunkry I a II a pozdji o krematoria IV a V. dajn stovky a tisce lid byly zavradny toxickm plynem v prostorch, jejich zdi a stropy byly z materilu, kter absorbuje libovoln mnostv toxickho plynu a propout jej, kter nemly dvee a okna odoln explozi, nemly hermetick dvee a okna, nemly zazen k rychlmu uvolovn a rovnomrnmu en toxickho plynu, nenabzely innou monost vtrn nebo jinho znekodovn jedu po exekuci. Ve stejnou dobu byla vude v Nmci obsazen Evrop zizovna nejmodernj odhmyzovac zazen, jejich stny byly opateny hermetickm ntrem, mla tk, explozi odoln dvee a dn okna, jejich dvee byly technicky hermetick, disponovala zazenm na rychl uvolovn a rovnomrn en toxickho plynu, nabzela innou monost vtrn nebo jinho znekodovn jedu po zaplynovn. S dodvnm takovch zazen nebyly nikdy dn problmy. V zkladnm tboe Osvtim byla tato nejnovj technika pro odhmyzovn kyselinou kyanovodku dokonce ji nainstalovna (srv. oddl 4.2.3.5), a samotn sauna v Bezince dostala nejmodernj horkovzdun odhmyzovac zazen! A jako vykink za vtou: Nmci vyvinuli dokonce dnes bn uvanou mikrovlnnou technologii k huben v! Tato tehdy jet velmi drah zazen nainstalovali vhradn v osvtimskm tboe k zchran ivot vz! A po tom vem mme opravdu vit, e Nmci nebyli schopni do svch plynovch komor pro lidi zabudovat pinejmenm t dob pimenou odhmyzovac techniku na Cyklon B? Lze takto beztrestn uret inteligenci lid? Tm bychom vlastn mohli ji nyn tma plynovch komor v Osvtimi povaovat za vyzen, zvlt kdy mme prokzno, e nejvt a podle svdk dajn nejvc jako plynov komora k zabjen lid pouvan prostor nemohl bt k tomuto elu uvn. Spolu s prokazateln nepravdivmi vpovmi svdk o plynov komoe v zkladnm tboe (srv. oddl 4.3), i vzhledem ke skutenosti, e se nenaly dn dokumentrn odkazy na zloinn pouvn tchto mstnost, tedy musme konstatovat, e nejsou dn vrohodn dkazy a indicie na podporu teze o existenci plynovch komor k zabjen lid v Osvtimi. 104

Kdo nem zjem o chemick otzky dajnch plynovch komor v Osvtimi, me nsledujc oddly pejt. Nicmn pokud nen vyeena otzka, jak se dostval prepart toxickho plynu do dajn plynov komory, jsou vechny dal spekulace o zpsobu vrady a jejch monch chemickch stopch pouhou akademickou debatou bez relnho podkladu. Ne si ukeme nkolik vvod k Faurissonem a Leuchterem nadnesenm chemickm otzkm, i k tvorb zstatk (vivianitu) toxickho plynu kyseliny kyanovodkov.

105

5. Vyvjen a stabilita vivianitu (hexakyanoeleznatanu elezitho)

5.1. vod V dajnch plynovch komorch v Osvtimi, jak je nm neustle omlno, byli lid po statiscch zabjeni toxickm plynem kyseliny kyanovodkov v podob Cyklonu B. Klade se tedy nsledujc otzka: Me tento toxick plyn zanechat chemick stopy, kter jsou v tchto dajnch chemickch jatkch jet dnes k nalezen? Kdyby kyselina kyanovodkov (korektn chemicky: kyanovodk, HCN) Cyklonu B byla vzna na zdivo pouze adsorpc (pilnutm), pak by v dsledku tkavosti kyseliny kyanovodkov (bod varu 25,7 C) ji nezstala dn rezidua (zbytky). Vyjdeme-li vak z toho, e kyselina kyanovodkov pi zplynovn chemicky reaguje s uritmi ltkami ve zdivu, tzn. e se mn v jin, podstatn stabilnj sloueniny, pak se mus potat s tm, e tam chemick rezidua mohou bt dodnes. Produkty reakce, kter ns zde zajmaj, jsou soli kyanovodku, zvan kyanidy,262 a mezi nimi zvlt skupina elezitch kyanid. Je to elezo, kter cihlm dodv ervenou barvu, psku okrovou, a hrnskou hlnu barv lutav a ervenohnd. Pesnji eeno se zde jedn o oxid elezit, nebo pregnantnji a populrnji eeno o rez. Prakticky neexistuje ze, kter by se neskldala nejmn z 10 % rzi, dodan do n pskem, trkem, hlnou a cementem, z nich je postavena. elezit kyanidy jsou ji dvno znm svou mimodnou stabilitou, a jeden z nich mimodn proslul; je jm ji po stalet jedno z nejvce uvanch modrch barviv, vivianit (prusk mod).263 5.2. Ppady stavebnch kod Ji v oddlu 1.3. jsme si ekli o ppadu stavebn zvady, resp. pokozen z roku 1976. Pi nespoetnch statiscch zaplynovn, provedench od roku 1920, k podobnm komplikacm zpravidla nedolo, protoe jinak by se s takovm postupem rychle skonilo. V danm ppad se tedy jednalo o vjimku. Pro vak byl vjimkou prv tento ppad?

Kvli zjednoduen se kyanidem asto mn pouze aniontn st kyanidovch sol, iont kyanidu, CN-. Vivianit je ISO pojmenovnm (ISO 2495) modrch pigment kyanid eleza rznho sloen, znmch tak pod jmny berlnsk mod, Turnbulova mod, prusk mod, mod milori, pask mod, francouzsk mod, nsk mod, bronzov mod, ocelov mod, inkoustov mod atd.
263

262

106

Barevn obr. 1: Interir ruiny mrnice 1 (plynov komory) krematoria II v KT OsvtimBezinka. ipka ukazuje na msto odebrn vzorku 3 (viz oddl 7.3.3.). Povimnme si, e nikde nen sebemen stopy po modrm zabarven stn! Barevn obrzky 1-4: Karl Philipp

Obr. 59: Severovchodn lec interir odhmyzovacho traktu s Cyklonem B budovy 5a v KT Osvtim-Bezinka.

107

Obr. 60: Vnj ze (jihovchod) odhmyzovacho traktu s Cyklonem B budovy 5b v KT Osvtim-Bezinka.

Obr. 61: Odhmyzovac zazen, komora III (vchodn stna) barku 41 v KT Majdanek. 264 ( C. Mattogno)

Pevzato z knihy Jrgena Grafa a Carlo Mattogna, KL Majdanek, l. c. (pozn. 42), foto XIII, XIV, XIX (online: vho.org./D/Majdanek/MR.html); viz tak obr. v Michael Berenbaum, The World Must Know, Little, Brown & Co., Boston 1993, str. 138.

264

108

Obr. 62: Odhmyzovac zazen s Cyklonem B, komora II (zpadn stna) barku 41 v KT Majdanek. ( C. Mattogno), viz pozn. 264.

Obr. 63: Velk odhmyzovac zazen Cyklonem B, strop barku 41 v Majdanku ( C. Mattogno), viz pozn. 264.

109

Obr. 64: Odhmyzovac zazen Cyklonem B, komory II a III (vnj ze) barku 41 v Majdanku ( C. Mattogno)
265

Obr. 65: Odhmyzovac komora s Cyklonem B v KT Stutthof, interir z pohledu od jinch dve 266 ( C. Mattogno).

Pevzato z knihy Ernsta Gausse (vyd. alias G. Rudolf), Dissecting the Holocaust, Theses & Dissertations Press, Capshaw, AL, 2000, barevn strnka, zapjeno Carlo Mattognem. 266 W. Baker, A. L. Mossman, Matheson Gas Data Book, Matheson Gas Products, East Rutheford 1971, str. 301. Nkter v tto souvislosti mn zajmav veliiny jsem zde vypustil: tepeln kapacita (20,9 C): 2,625 J g-1 K-1 (voda = 4,187 J g-1 K-1); dielektrick konstanta (20 C): 114 (voda = 78,5); vparn teplo: 28 kJ mol-1; vparn entropie: 190 J mol-1 K-1; teplota samovzncen: 538 C; bod vzplanut: -17,8 C. Ohledn dielektrick konstanty viz R. C. Weast (vyd.), Handbook of Chemistry and Physics, 66th Ed., CRC Press, Boca Raton, Florida 1986, E 40. Kyselina kyanovodkov vlastn pi normlnch podmnkch (1 atm, 25 C) nen plyn.

265

110

Obr. 66: Odhmyzovac komora Cyklonem B v KT Stutthof, exterir jin stny ( C. Mattogno), viz pozn. 266.

Barevn obr. 4 (vezov): Vnitn stna tho traktu budovy 5a ( C. Mattogno).

111

Barevn obr. 10: Modr zabarven vnj stny odhmyzovacho zazen s Cyklonem B v KT Stutthof. Zvten vez z obr. 66. ( C. Mattogno)

Penesme se nyn do let 1939-1945. V tborech Tet e byly zaveny statisce lid id, politit vzni, kriminlnci, asocilov a vlen zajatci. K zamezen dcch epidemi se pslun orgny snaily ne vdy pli spn vyhubit penaee nemoc, pedevm ve dtskou. Dlo se tak pedevm pomoc kyseliny kyanovodkov Cyklonu B. Mnohdy v profesionlnch a speciln k tomu elu koncipovanch komorch, ale tak se asto vpomocn pestavovaly obyejn mstnosti a provizorn se pouvaly k odhmyzovn. Mnoho tbor Tet e bylo ke konci vlky i po n srovnno se zem, v dalch tborech se stvajc budovy bouraly, a stavebn materil se nkdy pouval k obnov zniench mst. Nkter z nich se vak zachovaly dodnes, a jejich interiry vypadaj tak, jak vidme z barevnch obrzk v knize. Z vylen tmu polskch badatel, kte provdli przkum z poven Osvtimskho muzea, navc vme, e tak odhmyzovac komora v zkladnm tboe Osvtim vykazuje modr skvrny (viz pozn. 55 a 56). Pouze odhmyzovac komora s Cyklonem v tboe Dachau nejev podle mch znalost dn modr zabarven, 112

protoe jej stny byly profesionln nateny barvou, nepropoutjc plyn ani vodu. Podle veho tedy modr zabarven zdiva nen naprosto dnou vjimkou, nbr pravidlem zvlt tam, kde byly nechrnn zdi opakovan a po del dobu vystaveny psoben kyseliny kyanovodkov. Masov a trval pouvn kyseliny kyanovodkov k potrn kdc v odhmyzovacch komorch zaalo prakticky a s druhou svtovou vlkou. V dsledku rozpadu vech zajateckch tbor, likvidace firmy, kter Cyklon B vyrbla a dodvala (I.G. Farbenindustrie AG), stejn jako objevem DDT koncem vlky, s koncem vlky prakticky okamit skonilo i masivn pouvn kyseliny kyanovodkov. Po mezitm vzniklch stavebnch kodch na bvalch odhmyzovacch komorch, jak se k, ani pes netkl. Tma se v pslun literatue nikde neobjevilo a piel Frederick A. Leuchter. V dal sti se budeme snait vyzkoumat, jakm zpsobem se toto modr barvivo jmnem vivianit ve zdech pi zaplynovn kyselinou kyanovodkovou vytv, a jak podmnky jeho vytven napomhaj. V poslednch pti letech se objevilo opravdu hodn publikac o uveden chemick slouenin, kter byly autorem, s ohledem na nae tma, pro tuto prci prostudovny. Zetel byl pi tom zamen na: 1. okolnosti, kter vedou k vytven vivianitu, 2. dlouhodobou stabilitu vivianitu za zjitnch podmnek. Nejprve si vak krtce pedstavme vchoz substanci, kyselinu kyanovodkovou. 5.3. Vlastnosti kyseliny kyanovodkov (HCN) Kyselina kyanovodkov, bezbarv kapalina, se v mnoha fyziklnch vlastnostech podob vod.267 Tato podobnost tak vysvtluje neomezen monosti msitelnosti kyseliny kyanovodkov s vodou, i silnou tendenci k rozpustnosti ve vod. Rovnovn koncentrace268 kyseliny kyanovodkov ve vod bude podrobnji projednna v oddlu 5.5.3. asto slchme nzor, e plynn kyselina kyanovodkov je o cca 5 % leh ne vzduch, a proto by se musela uvolovat a stoupat vzhru. Plyn kyseliny kyanovodkov je vak jen nepatrn leh ne vzduch a proto se v dsledku termickch pohyb nerozkld na jednotliv plynn stice. Pro ozejmn si zde uvedeme hlavn sloky vzduchu: dusk (78 obj. % jako hlavn sloka vzduchu je o 8 % t ne kyselina kyanovodkov. Pokud by dolo k segregaci kyseliny kyanovodkov a dusku, pak by to bylo tm spe mon v ppad hlavn sloky vzduchu, protoe kyslk (21 % obj. vzduchu) je t ne dusk. To by mlo za nsledek nahromadn vekerho kyslku v doln ptin zemsk atmosfry a zoxidovn (shoen) zemskho povrchu. Nic takovho se vak zjevn nedje. Pro ns to znamen, e tak nikdy neme dojt k spontnn segregaci plynu kyseliny kyanovodkov od vzduchu.
267 268

Vysok polarita, nepatrn molekulrn objem, monost vytven slouenin vodkovch vazeb. Koncentrace je poet dlk v objemu.

113

Tabulka 3: fyzikln vlastnosti HCN (viz pozn. 266) molekulov hmotnost 27,026 g.mol-1 bod varu 25,7 C bod tn -13,24 C 0,947 specifick hustota plynu pi 31 C (vzduch = 1) oblast vbunosti ve vzduchu 6-41 % obj.

Pouze o 5 % ni hustota ist kyseliny kyanovodkov vi vzduchu (co odpovd rozdlu mezi hustotou 35 C teplho a 20 C teplho vzduchu) ale me velmi snadno vst ke konvekci, pokud je ist plynn skupenstv kyseliny kyanovodkov ve styku s okolnm vzduchem, kter m stejnou teplotu. Potom by tento plyn pomalu stoupal, ale postupn by se msil s okolnm vzduchem. Bylo by vak chybn z toho vyvozovat, e pry kyseliny kyanovodkov pi svm vzniku vdy stoupaj vzhru. Nap. pi 15 C neme z fyzikln-chemickch dvod vzniknout vy koncentrace ne cca 65 % podlu kyseliny kyanovodkov ke vzduchu (tlak nasycench par pi 15 C, viz graf 1), ale hustota takov smsi je o zhruba 3 % ni ne u vzduchu. Krom toho by okoln vzduch odpaujc se kyselin kyanovodkov odebral velmi mnoho tepla. Okoln teplota by pitom klesla tak, a by mohla pivst tolik tepla, kolik je zapoteb ke zpomalenmu odpaovn pi pslun ni teplot. Teoreticky tedy meme mt v ppad par kyseliny kyanovodkov co do inn s mn koncentrovanmi, ale chladnmi plyny, kter by pak asi byly hust a tedy t ne okoln vzduch.

tlak pry HCN [atm]

teplota varu

teplota [C]
Graf 1: Tlak pry kyseliny kyanovodkov v procentech tlaku vzduchu jako funkce teploty.

114

tlak pry HCN [%]

Na grafu 1 vidme rovnovn podl kyseliny kyanovodkov ve vzduchu jako funkci teploty. Dokonce i pi 0 C in podl jet cca 36 % objemu. S kondenzac kyseliny kyanovodkov, kter nastv pouze pi pekroen rovnovnho podlu pi prv dan teplot (tzv. rosn bod), nelze tedy potat ve zde projednvanch ppadech s pouitm plynu kyseliny kyanovodkov, kter se me projevit pi podlu do 10 % objemovch pouze v bezprostedn blzkosti zdroje. Me tomu tak ovem bt pi kapilrn kondenzaci u jemn porznch materil, jako je cementov malta.269 Kyselina spolu se vzduchem tvo v rozmez 6 a 41 % objemovch monou explozivn sms. inek takov exploze lze srovnat s nitroglycerinem.270 271 Pi zde uvaovanm uit by vak bylo mon doshnut podlu 6 % objemovch a vce pouze v bezprostedn blzkosti zdroje, co by stailo nanejv k loklnmu vzntu. S explozivn sms se mus potat pouze pi nepimen koncentraci, jak ukzala nehoda z roku 1947 (viz pozn. 16). Pi pimenm mnostv a koncentraci odborn literatura uvd, e nebezpe exploze prakticky neexistuje.272 5.4. Sloen kyseliny kyanovodkov Ideln krystal vivianitu m nsledujc stechiometrick sloen:273 Fe4[Fe(CN)6]3 hexakyanoeleznatan elezit

Charakteristick na tom je, e se v tto slouenin vyskytuje elezo ve dvou oxidanch stupnch: Fe2+ (zde v hranatch zvorkch) a Fe3+ (vlevo mimo zvorky). Interakce mezi dvma rozdlnmi ionty eleza tak vyvolv modrou barvu tto sloueniny. Sloen me bt podle pomru mnostv a zneitn hodn promnliv, m se tak mn barva od tmavomodrch po zelenav modr tny.

Nsledkem adsorbnho (pohlcovacho) efektu v zkch dutinch vede snen tlak pry k pedasn kondenzaci. 270 Obvykl vbunina v dynamitu. 271 Ulmanns Encyklopdie der technische Chemie, dl 5, Urban und Schwarzenberg, Mnchen 31954, str. 629. 272 Willibald Schtz, Explosiongefhrlichkeit gasfrmiger Entwesungsmittel, Rechsarbeitsblatt, Teil III /arbeitsschutz Nr. 6), Nr. 17/18, 1943, str. 198-207. 273 14-16 molekul krystalov vody se zde vynechv. K objasnn struktury srv. E. Fluck, W. Kerler, W. Neuwirth, Z. anorg. Allg. Chem., 333, 1964, str. 235-247; J. F. Duncan, J. Chem. Soc. 1963, str. 1120-1125; H. J. Buser, D. Schwarazenbach, W. Peter, A. Ludi, Inorg. Chem. 16, 1977, str. 2704-2710. Berlnsk monokrystaly vy istoty a homogenity je mon zskat nap. pomalou oxidac roztoku FeII2[FeII(CN)6] v koncentrovan (!) HC1aq. na vzduchu. Dokonce i pi molrnm mnostv draslku jsou pozorovateln pouze asi 2 % usazen. M. B. Robin, Inorg. Chem. 1, 1967, str. 337-342.; Gmelins Handbuch der Anorganischen Chemie, 59 (fe), B4, Verlag Chemie, Weinheim 1932, str. 670-732; R. E. Wilde, S. N. Ghosh, B. J. Marshall, Inorg. Chem. 9, 1970, str. 2512-2516; R. S. Saxena, J. Ind. Chem. Soc. 18, 1951, str. 703-709; A. K. Bhattacharya, J. Ind. Chem. Soc. 28, 1951, str. 221-224.

269

115

5.5. Vyvjen kyseliny kyanovodkov V na souvislosti ns pouze zajm, jak me vzniknout vivianit z kyseliny kyanovodkov a slouenin eleza ve stavebnm materilu. Ve stavebnch materilech je elezo obsaeno zsadn v trojmocn form (Fe3+), a sice v podstat jako rez. K vytvoen vivianitu tedy mus bt st tohoto eleza zredukovna na dvojmocnou formu (Fe2+). Nsledn slouenina tchto rozdlnch iont eleza s CNna vivianit se pak vyvj spontnn a pln.274 Nejpravdpodobnj275 je mechanismus, pi nm iont kyanidu sm slou jako redukn inidlo. Vchozm bodem je pitom iont Fe3+, kter je obklopen iontem CN-: [Fe(CN)4-6](1-3)-. Pro nslednou redukci iontu elezitho na iont eleznat je pzniv slab alkalick prosted.276 Podle toho se vytven pigmentu ve zde posuzovanm ppad dl na pt krok: a) ad/absorpce kyseliny kyanovodkov b) iontov tpen (elektrolytick disociace) kyseliny kyanovodkov ve vod na kyanidov iont, kter jedin me kompletovat elezo c) peveden trojmocnho eleza (Fe3+) na komplexn kyanid elezit,277 tzn. nhradu iont kyslku, resp. OH- ve rzi prostednictvm kyanidovho iontu d) redukce kyanidu elezitho na kyanid eleznat e) vyluovn kyanidu eleznatho s trojmocnm elezem jako vivianit

F. Kleza, M. Avlijas, G. Dokovic, Glas. Hem. Tehnol. Bosne Hercegovine, 23-24, 1977, Vol. Date 1976, str. 7-13. 275 Alternativn mysliteln je tak fotolytick rozloen [FeIII(CN)6]3- pomoc UV zen. Protoe vak projednvan mstnosti UV zen vystaveny nebyly, meme zde tento mechanismus ignorovat. Srv. G. Stochel, Z. Stasicka, Polyhedron 4(11) 1985, str. 1887-1890; T. Ozeki, K. Matsumoto, S. Hikime, Anal. Chem. 56 (14), 1984, str. 2819-2822; L. Moggi, F. Bolletta, V. Balzani, F. Scandola, J. Inorg. Nucl. Chem. 28, 1966, str. 2589-2598. 276 Hodnota pH 9-10 podle M. A. Alich, D. T. Haworth, M. F. Johnson, J. Inorg. Nucl. Chem. 29, 1967, str. 1937-1642. Spektroskopick studie reakce hexacyanoferratu(III) ve vod a etanolu. Pouito bylo 3,3x10-4 M Fe(NO3)3 s pebytkem kyanidu rovn 3,3x10-4 mol 1-1. Pi hodnotch pH kolem 10 se veker Fe2[Fe(CN)6] zmnilo bhem 24 hodin na vivianit. Kyanatan jako oekvan oxidan produkt CN- ovem nemohl bt prokzn. Nejspe pmo dle zoxidoval na CO2. Vyjdme-li tedy z tohoto mechanismu, pak nm ji ist stechiometricky vyplv, e alkalick prosted mus bt prospn. Toto zjitn je podpoeno znmou skutenost, e hexacyanoferrat(III) v alkalickm prosted je siln oxidan prostedek a me tam dokonce zoxidovat z trojmocnho na estimocn chrom, a proto tedy mohou ionty CN- velmi rychle oxidovat. J. C. Bailar, Comprehensive Inorganic Chemistry, Vol. 3, Pergamon Press, Oxford 1973, str. 1047. Pli alkalick prosted by kompletovn iont Fe3+ kyanidem pekelo. Hnac silou redukce Fe3+ je energeticky pzniv poloha hexacyanoferratu(II) vi hexacyanoferratu(III), srv. k tomu R. M. Izatt, G. D. Watt, C. H. Bartholomew, J. J. Christensen, Inorg. Chem. 9, 1970, str. 2019 ad. Kalorimetrick meen ohledn tvorby viviantu z rznch vchozch ltek (v zvorkch) ukzala nsledujc: H(Fe2+ + [Fe(CN)6]3-)= -66.128 kJ mol-1; H(Fe3+ + [Fe(CN)6]4-)= 2.197 kJ mol-1. Z tohoto dvodu je pm redukce nekomplexovanho, tj. nikoli kyanidem obklopenho Fe3+ energeticky nevhodn, a proto je zde zanedbateln. 277 Korektn: hexakyanonoferrat(III).

274

116

Rychlost vyvjen pigmentu me bt ovlivnna rznmi faktory, kter budou posuzovny takto: 1) obsah vody reaknho mdia 2) reaktivita eleza 3) teplota 4) obsah kyseliny 5.5.1. Obsah vody Vyvjen kyanidu absorpc a nslednou disociac (odlouenm) kyseliny kyanovodkov ve vod je nezbytnou podmnkou k reakci se elezem, protoe samotn kyselina kyanovodkov vykazuje jen slabou reaktivitu. Vechny v oddlu 5.5. pod body a)-e) uveden reakce se odvjej prakticky pouze ve vod. Navc se voda star o to, e se jednotliv sloky reakce vechno soli, kter voda rozpout! vbec dostanou k sob. A konen tak ve stavebnm materilu obsaen vlhkost slou jako past na kyselinu kyanovodkovou, protoe ta se ve vod ochotn rozpout. Relativn vysok obsah vody ve zdivu proto reakci podstatn urychluje. 5.5.2. Reaktivita eleza S rostouc alkalitou (hodnotou pH) siln kles rozpustnost eleza. Ji pi pH neutrlnm prosted je tm vechno elezo vzno jako rez.278 Reakce mezi elezem a kyanidem je vytven meziproduktu kyanidu elezitho [Fe(CN)6]3a je tedy pevn reakc na mezifzovm rozhran pevn a kapaln fze, tud mezi elezem, lpcm na pevnm tlese, a iontem kyanidu ve slouenin. Takov reakce probhaj podstatn pomaleji ne ve vodnm prosted. K co mon rychl reakci je douc velk povrch mezifzovho rozhran pevn a kapaln fze, tedy velk, jemn a mikroskopicky hrub povrch s vysokou porezitou pevn fze, protoe v takovm ppad spov mnostv eleza na povrchu a je ji mn pevn vzno, take se me rychle pemnit na kyanid. Ostatn dokonce i v siln alkalickm prosted je teba potat s tm, e se rez v ptomnosti kyanidov koncentrace promuje velmi pomalu v kyanid elezit a nsledn v kyanid eleznat.279 V dsledku chybjcch uvolnnch elezitch iont pak zaostv posledn krok v tvorb vivianitu, toti sloueniny kyanidu eleznatho s elezitm. V siln alkalickm prosted tedy me dojt pouze k obohacen chemicky nemn stabilnho kyanidu eleznatho, kter se pak nachz prakticky v prozatmnm postaven do t doby, ne opadne hodnota pH v danm prosted.
Fe2O(3-x)(OH)2x . y H2O. Pi takovch podmnkch ovem rovnovha reakce Fe(OH)3 + 6 CN- [Fe(CN)6]3- + OH- le siln na lev stran. (To vak jak znmo neznamen, e by se zde nevytvelo miziv mal mnostv kyanidu elezitho). Za ptomnosti pebytenho kyanidu v alkalickm prosted se rovnovha ru, protoe je kyanidem redukovna na kyanid eleznat, kter je v alkalickm prosted podstatn stabilnj ne kyanid elezit: KS (Fe(OH)2)= 4,79 . 10-17 mol31-3: R. C. Waest, l. c. (pozn. 257), B 222; srv. k tomu vce v oddlu 5.6.1.
279 278

117

Soli eleza obecn maj tendenci pijmat vodu. Vysok obsah vody v pevnm tlese psob tak u rzi rostouc vzn vodou. Rez takkajc nabobtnv, co kyanidu usnaduje vytlaovn iont OH- z iont eleza. Mimodn vysokou reaktivitou se vyvjej na vodu bohat a nehomogenn sraeniny hydroxidu eleznatho, kter s vivianitem ji v nkolika minutch vytvej pigment ve viditelnm mnostv.280 5.5.3. Teplota Teplota prosted ovlivuje mnoh veliiny velmi rozdlnm zpsobem:281 a) absorpce kyseliny kyanovodkov do vlhkosti zdiva b) obsah vody pevnho tlesa c) rychlost reakce K bodu a): Graf 2 ukazuje maximln rozpustnost kyseliny kyanovodkov ve vod pi rznch teplotch a obsahu kyseliny kyanovodkov pi 1 mol ve vzduchu,282 co odpovd piblin 13 g kyseliny kyanovodkov na m3 vzduchu.283 Jako u kadho plynu stoup s klesajc teplotou a pohybuje se mezi 0,065 mol na 1 mol pi 30 C a 0,2 mol na 1 mol pi 0 C. Tyto vysok koncentrace dokldaj mimodn dobrou rozpustnost kyseliny kyanovodkov ve vod (viz pozn. 258). S kadmi zhruba 20 C pak ubv asi o polovinu. Tm je napklad 10 000 krt rozpustnj ne kyslk (O2) a asi 250 krt ne oxid uhliit (CO2). To posledn nen nedleit, protoe v literatue se uvd, e obsah oxidu uhliitho me mt vliv na to, kolik kyseliny kyanovodkov lze rozpustit ve vod (viz pozn. 56). Protoe je vak kyselina kyanovodkov ve vod podstatn lpe rozpustn ne CO2, a tento CO2 se ve vod prakticky nemn na kyselinu uhliitou, meme od tohoto vlivu odhldnout.284
Speciln proveden pokusy na rekci kyseliny kyanovodkov (asi 4 g na m3 vzduchu, 15 C, 75% rel. vlhkost vzduchu) se sms Fe(OH)2-Fe(OH)3, upevnnou na vlhkch paprovch proucch, nevykzaly pi hodnot pH od 2 do 3 bhem 30 min. dn modr zabarven, protoe pi danch hodnotch tm dn kyselina kyanovodkov nedisociuje na reaktivn kyanid (viz oddl 5.5.4.). Pi hodnotch pH od 7 do 9 se bhem nkolika minut projevuje zeteln viditeln modr zabarven. Pi jet vych hodnotch pH se as znovu prodluuje. Pokusy nzorn ukzaly, e nedisociovan, plynn nebo jako tekutina rozputn kyselina kyanovodkov nevykazuje dnou reaktivitu. Pidn nepatrnho mnostv KCN do roztoku kyseliny srov Fe2+/Fe3+ naproti tomu zpsob okamit vysren pigmentu. Kyanid se zejm rychleji sluuje s elezitmi solemi. 281 V prvnm vydn tohoto Posudku (pozn. 42) byly zde probran body adsorpce a disociace kvli nepodstatnosti vyputny. 282 Mol je oznaenm mnostv stic. 1 mol = 6,023 . 1023 stic, definovanch podle potu atom, obsaench ve 12 g uhlku. 283 Landolt-Brnstein, Eigenschaften der Materie in oihren Aggregatzustnde, dl 2, sv. b, Lsungsmittelgewichet I, Springer, Berlin 1962, str. 1-158. 284 Vliv m spovat v tom, e kyselina uhliit (H2CO3, pKS=6,37) vytlauje iont kyanidu (CN-) z rovnovhy: 1. CO2 + H2O H2CO3; 2. CN- + H2CO3 HCN + HCO3-. Protoe je vak CO2 ve vod jen obtn rozpustn, a navc rovnovha reakce CO2 + H2O H2CO3 (kyseliny uhliit) spov tm pln na lev stran, je koncentrace kysliny uhliit ve vlhkosti zdiva dov men ne u kyseliny kyanovodkov, pokud je obsah kyslinku uhliitho v uvaovanm, kyselinou kyanovodkovou naputnm prostoru vt ne objem kyseliny kyanovodkov. A konen HCO3- (pKs=10,25) je slab kyselina ne HCN
280

118

c(HCN) [mol/l]

teplota [C]
Graf 2: Koncentrace nasycenosti kyseliny kyanovodkov ve vod jako funkce teploty pi 1 % molrn HCN ve vzduchu.

stupe pokryt [%]

teplota [C]
Graf 3: Stupe pokryt povrchu pevnho materilu adsorpnm plynem jako funkce teploty (schmaticky)

K bodu b): Obsah vlhkosti zdiva je velmi siln zvisl na relativn vlhkosti vzduchu a na teplot. Protoe se stoupajc teplotou sl tendence vody k odpaovn (tlak vodn pry) a obvykle ubv relativn vzdun vlhkost, co oboj vede ke snen obsahu vody, mme pi zven teploty co dlat s kumulativnm efektem. Snen obsahu vody o destou mocninu pi zven teploty o 10 C je doloeno v projednvan oblasti teploty 10-30 C (viz oddl 5.7. Stavebn hmoty). K bodu c): Pinou zmny celkov rychlosti reakce me bt pouze nejpomalej z pti krok, uvedench v oddlu 5.5. V neutrlnm a alkalickm prosted je to vypuzen iont kyslku, resp. OH- ve rzi kyanidovm iontem (bod c). Akoliv kyanid elezit [Fe(CN)6]3- je sm v mrn alkalickm mdiu stabiln285 tzn. e
(pKS=9,31) a byla by j vytlaena. Dokonce i vrazn vy obsah kyslinku uhliitho ve vzduchu by adsorpn chovn kyseliny kyanovodkov ve zdivu sotva ovlivnil. 285 Srv. vvody J. C. Bailara o masivn redukn sle [Fe(CN)6]3- v alkalickm prosted.

119

kyanid elezit je jako rez je vytlaovn iont OH- ve rzi kyanidem zpomalovno, protoe rez nen ve vod rozpustn. Zven teploty o 20 C zpravidla zdvojnsobuje rychlost reakce, pokud ostatn okrajov podmnky zstvaj stejn. Tomu tak vak v extrmn me nebv, protoe, jak jsme si ji ve ukzali, siln snen obsahu vody pi souasnm zven teploty velmi negativn ovlivuje rychlost reakce: chybjc mobilita initele reakce, mal reaktivita eleza, rychlej vyvjen ad-/absorbovan kyseliny kyanovodkov atd. (Oddl 5.5.1. a 5.5.2.). Pi zven teploty lze tedy potat se siln snenm vytvenm pigmentu. Vznamn vy obsah vody u pevnho tlesa a podstatn lep absorpn i rozpustn vlastnosti kyseliny kyanovodkov ve vod jsou dvodem, e se tendence k obohacovn kyanidem v pevnm tlese zvyuje pi poklesu teploty. Rovn pi vym obsahu vody v pevnm tlese je teba potat se zvenm reaktivity zoxidovanho eleza (rzi) vi kyselin kyanovodkov stejn, jako se veobecn zvenou schopnost reakce initele. Chladn a tm tak vlhk tleso je k vytven vivianitu phodnj ne tepl a such.286 5.5.4. Hodnota pH

disocian stupe HCN [%]

50% pi pH 9,31 = pKs HCN

hodnota pH
Graf 4: Disocian stupe kyseliny kyanovodkov jako funkce hodnoty pH pi pokojov teplot.

286

V bezprostedn blzkosti i za bodem tuhnut vody vak reaktivita pirozen zase vrazn kles.

120

c(CN-) nas. [mol/1]

teplota [C]
Graf 5: Rovnovn koncentrace kyanidu ve vod jako funkce teploty a hodnoty pH pi 1 mol-% HCN ve vzduchu.

Hodnota pH (kyselost prosted) ovlivuje vytven komplexu nejrznjmi zpsoby. V oddlu 5.5. jsme ji poukzali na vy redukn slu kyanidu a kyanidu elezitho v zsaditm prosted. Hodnota pH vedle toho tak ovlivuje reaktivitu eleza, vzanho na pevn tleso (oddl 5.5.2.). Jak bylo ve uvedeno, uvolnn kyselina kyanovodkov nevykazuje tm dnou reaktivitu. Vytven kyanidu absorpc a disociac kyselinou kyanovodkovou ve vod nejprve probh v neutrlnch hodnotch pH, a nadto v postaujc me, viz graf 4.287 Jestlie pro prv danou teplotu dosadme koncentraci nasycen kyseliny kyanovodkov (graf 2), pak se nm v grafu 5 uke spojitost mezi teplotou, obsahem kyseliny a koncentrace nasycen kyanidu pi koncentraci 1 % molrn HCN ke vzduchu (cca 1 % hmotnostn, co je obvykl odhmyzovac koncentrt).288 Pi neutrlnch hodnotch se tedy rovnovha koncentrac CNpohybuje v oblasti od maximln 3.10-4 do 1.10-3 mol na litr podle teploty. Zven hodnoty pH o jednotku vyvol zdesetinsoben rovnovhy kyanidov koncentrace. Skuten koncentrace kyanidu ve zdivu je vedle skuten koncentrace kyseliny kyanovodkov ve vzduchu urovna tak absorpn rychlost plynu, adsorpnm efektem na pevnm tlese, a ppadn i chemickou reakc kyanidu. Ze vech tchto bod tedy vyplv, e hodnota pH v lehce zsadit oblasti je pro tvorbu pigmentu prospn. V nsledujc tabulce jsou shrnuty jednotliv parametry a jejich vliv na tvorbu vivianitu.
287 288

Hodnota pKS v HCN: 9,31; R. C. Weast /Vyd.), l. c. (pozn. 266), D 163. Plat pro ideln roztoky.

121

Tabulka 4: Vytven vivianitu

Parametr obsah vody inek Zven obsahu vody m za nsledek: zvenou absorpci kyseliny kyanovodkov; zvenou mobilitu reaktivity oxidu elezitho; voda je zkladnm pedpokladem pro disocian a redukn reakce; veobecn pozitivn vliv pi vzrstajcm obsahu vody. Obsah vody je zvisl pedevm na teplot. Rychlost urujc faktor: krom druhu materilu a hodnoty pH (viz ne) ovlivuje pozitivn v dsledku vzrstajcho obsahu vody. Zven ad/absorpce kyseliny kyanovodkov, stejn jako pi stejnch podmnkch snen rychlosti reakce spolu s klesajc teplotou; siln zven obsahu vody; tm tak netto siln pozitivn ovlivovn vech ostatnch faktor pi klesajc teplot (viz pozn. 286). Zven reaktivity eleza pi klesajcm pH; souasn vak tak vrazn pokles obohacovn kyanid a redukn reaktivity kyanidu elezitho; Kompromis mezi reaktivitou eleza vytvenm kyanidu/redukc Fe3+: Ke sluovn kyseliny kyanovodkov, obohacovn kyanid i k rychlost urujc redukci kyanidu elezitho je pospn mrn alkalick hodnota pH. Siln alkalick mdia mohou sice bhem del doby kyanidy eleznat obohatit, ale nevytvej vivianit.

reaktivita eleza teplota

hodnota pH

5.6. Stabilita vivianitu 5.6.1. Citlivost na pH Vivianit je vi kyselinm mimodn odoln, ale zsadami rozloiteln barvivo.289 Kyselina kyanovodkov se uvoluje teprve teplou, zednou kyselinou srovou, naproti tomu kyselina chlorovodkov nevykazuje dn inek.290 V siln alkalickm prosted, tedy pi vysok koncentraci iont OH-, pak tyto ionty vytlauj iont kyanidu ze elezitch iont. Odpad Fe(OH)3 (rziv) sraenina, a vivianit se rozkld.291

Kyseliny haxacyanoferratu jsou velice siln kyseliny: J. Jordan, G. J. Ewing, Inorg. Chem. 1, 1962, str. 587-591. Vsledky analz disocianch konstant pro hexacyanoferrat(III) ukzaly: K1III>K2III>K3III>0,1; hexacyanoferrat(II): K1II>K2II>0,1; K3II=6.10-3; Tm je hexacyanoferrat(III) pi pH1=1 jet zhruba kompletn disociovan, hexacyanoferrat(II) dvojnsobn, od pH=3 trojnsobn, od pH=5 kompletn. 290 Kyselina kyanovodkov se uvoluje teprve teplou, zednou kyselinou srovou, naproti tomu kyselina soln nevykazuje dn inek: G.-O. Mller, Lehrbuch der angewandten Chemie, dl I, Hirzel, Lipsko 1986, str. 108. V koncentrovan kyselin soln je ovem pigment reverzn rozpustn, tzn. e se pigment nerozkld a tedy ani neunik dn kyselina kyanovodkov, srv. H. J. Buser a spol., pozn. 273; srv. tak oddl 7.2., analytick metoda Cyanid-total podle DIN: podle n je pigment rozkldn vac HCIaq. Rozplaveniny viviantu maj znateln kyselou hodnotu pH asi 4. Pi slab kyselm vlastnm pH, jak se nap. tvo psobenm kyselho det na povrch, je viviant nejstabilnj: H. Ferch, H. Schfer, Schrifetnreihe Pigmente, Nr. 77, Degussa AG, Frankfurt/Main 1990. 291 Hydroxid elezit je v tto oblasti jet podstatn he rozpustn ne vivianit; k rozpustnosti F(OH)3 srv. R. C. Waest, l. c. /(pozn. 279), str. 278), B 222: KS=2,67.10-39 mol4I4; pesnji eeno pi vy hodnot pH nebude vivianit celkov rozloen, nbr se mu zpotku odebere pouze Fe3+; zstane zsadm odoln [Fe(CN)6]4-, srv. pozn. 279.

289

122

Podle literatury jsou spolehliv prce s vivianitem pi hodnotch pH od 9 do 10, kdy je jet stabiln.292 Oblast hodnoty pH kolem 11 a 12 me bt tedy povaovna za kritickou hranici pro stabilitu vivianitu. Na zklad alkalickch vlastnost erstv malty a betonu (srv. vce v oddlu 5.7.2.) me bt vivianit pouvn jako ntr na tyto povrchy pouze omezen.293 5.6.2. Rozpustnost Vivianit je povaovn za jednu z vbec nejhe rozpustnch kyanidovch slouenin, co je dvodem jeho mnohostrannho pouvn jako barviva.294 Odborn literatura oznauje vivianit jednodue jako nerozpustn.295 Konkrtn, spolehliv daje o rozpustnosti vivianitu nejsou ve vdeck literatue uvedeny.296 Na zklad srovnvacch vpot znm rozpustnosti Fe(OH)3 na stran jedn, a mezn hodnoty stability pH vivianitu (pH 10) na stran druh, lze stanovit piblinou rozpustnost vivianitu ve vod.297 Podle nich tedy in asi 10-22g vivianitu na litr vody.298 Pro skutenou rychlost rozpoutn dan substance je vedle jej rozpustnosti ve vod rozhodujc, v jakm je stavu (hrub nebo jemn krystalick, ulpvajc na povrchu nebo kapilrn adsorpn), a krom toho tak stav a mnostv pivdn vody. Ve zdivu se tvoc vivianit bv jemn krystalick a kapilrn adsorpn, piem prvn je pro rozpoutn prospn, avak druh siln kodliv. Voda s tm plnm nebo plnm nasycenm elezem u nen schopna dal elezo rozpoutt. Prv v nitru jemn porznho pevnho tlesa je i pi vysokm stavu vody jej prolnavost mal a koncentrace nasycen elezem je dosaeno rychle. Krom toho je obecn znmo, e barvivy prostoupenou maltu nebo beton prakticky nelze odbarvit.299 Ned se proto potat s tm, e by jednou ve zdivu u vznikl obsah vivianitu mohl bt viditeln snen rozputnm ve vod. Na vnjSrv. vsledky zkoumn: M. A. Alich a spol., l. c. (pozn. 276). J. A. Sistino, in Pigment Handbook, Vol. 1, Wiley and Sons, New York 1974, str. 401-407; H. Beakes, Paint Ind. Mag., 69(11), 1954, str. 33ad. Obecn nenachzej smsi z vivianitu a ftalokyanidov modi pouit, protoe ob sloky nemaj uspokojiv dlouhodobou stabilitu. Proto je Degussa oznauje za nikoli dobr (H. Ferch, H. Schfer, l. c. pozn. 289), ale mn tm pouze stabilitu na jet nezkarbonovanch, alkalickch omtkch a betonech: H. Winkler, Degussa AG, dopis autorovi z 18. 6. 1991. Pi vlastnch pokusech na rozpustnost erstv vivianitov vysreniny se jako mezn hodnota pro stabilitu vivianitu ukzalo pH 10-11. 294 Tto vlastnosti se v sovtskm prmyslu vyuvalo k dodn pasivity ocelovm rourm vi agresivnm odpadnm vodm: N. G. Chen, J. Appl. Chem. USSR, 74(1), 1974, str. 139-142. To je vak, ist na okraj eeno, znan nekorektn, protoe toxick kyanidy do odpadnch vod nepat. 295 DIN-Sicherheitsdatenblatt VOSSEN-Blau, v Schrifetreihe Pigmente Nr. 50, Degussa AG, Frankfurt 1985; srv. H. Ferch, H. Schfer, l. c. (pozn. 290). V neposledn ad jsou pigmenty a priori v rozpoutdlech, resp. pojivech prakticky nerozpustn barviva (DIN 55 943 a 55 945). 296 Ohledn doslova chybnch zkouek I. V. Tananeva, M. A. Glukova a G. B. Seifera, J. Inorg. Cehm. USSR 1 1956, str. 72 ad., a F. Krley at al., l. c. (pozn. 274) srv. moje vvody v prvnm vydn tohoto Posudku, R. Kammerer, A. Solms, l. c. (pozn. 42), str. 46 ad. 297 Srv. moje vvody tamt. 298 To je 0,000 000 000 000 000 000 000 001 g na 1000 g vody (KS asi 6.10-177 mol7I-7. 299 Srv. k tomu vysvtlen odborn firmy, pracujc s barevnm cementem a betonem: Davis Colors, 3700 East Olympics Blvd., Los Angeles, CA 90023, www.cororedconcrete/davis/Tech/03470.html.
293 292

123

ch plochch se jako podstatn agresivnj ukzala stkajc voda, kter m ovem hlavn erozivn inek, a tedy odeml zdivo jako takov.300 5.6.3. inek svtla Vivianit sm je obecn po- Tabulka 5: Rozklad konstant a rozpustnost vaovn za pigment, stl na produkt sms eleza svtle, take se psobenm UV Prvek Konstanta zen rozkld jen velice po- KS(Fe4[Fe(CN)6]3) 4,1 10-187 mol7 l-7 malu.301 Existuj nap. patenty, KD(6)([Fe(CN)6]4-) 10-24 mol l-1 3pouvajc vivianit jako pig- KD(6)([Fe(CN)6] ) 10-31 mol l-1 ment pohlcujc UV zen, co KS(Fe(OH)2) 4,1x10-17 mol3 l-3 logicky dv smysl pouze pi KS(Fe(OH)3) 2,67x10-39 mol4 l-4 jeho dostaten odolnosti vi KS(FeCO3) 3,31x10-11 mol2 l-2 302 tomuto vlivu. Protoe ns zde zajmajc zdivo bylo chrnno ped UV zenm, resp. UV zen mohlo na zdivo psobit jen krtce, ale vivianit ve zdivu vznikl a tak zstal, nem mon proces jeho rozkladu UV zenm na nae zkoumn dn vliv.303 5.6.4. Dlouhodob test Nejlepm dlouhodobm testem, jak mme k dispozici, jsou odhmyzovac budovy 5a a 5b v Bezince, kter ji po vc ne 55 let vzdoruj mrazu, vtru i mimodn korozvnmu poas v hornoslezsk prmyslov oblasti, jet dnes jsou venku i uvnit mode zabarven a vykazuj vysok obsah kyanidu. Toto zjitn me bt podepeno dvma dalmi dlouhodobmi testy.

Odstavec Konkurujc ligandy z prvnho vydn Posudku (pozn. 42) zde byl vyputn, protoe jako konkurent kyanid iontu v zsad pipad v vahu pouze iont hydroxidu (OH-). To vak bylo ji dostaten popsno v souvislosti s psobnost hodnoty pH. 301 Srv. Winnacker-Kchler, Chemische Technologie, Band 2, Carl Hanser Verlag, Mnchen 1982, str. 197; H. Ferch, H. Schfer, l. c. (pozn. 290); Ullmmans Encyklopdie der technischen Chemie, Band 13, Urban und Schwarzenberg, Mnchen 1962, str. 794; ebenda, Band 18, Verlag Chemie, Weinheim 1979, str. 623ff.; H. Watanabe, J. Jap. Soc. Col. Mat., 34, 1961, str. 5-8; L. Mller-Focken, Farbe und Lack, 84, 1987, str. 489-492. 302 H. Tada, M. Kunio. H. Kawahara, Jpn. Kokai Tokkyo Koho, 1990, str. 3. Pramen lze zskat pouze jako nstin. 303 Ponkud podrobnj vvody o mechanismu a efektu jsou z prvnho vydn mho Posudku, l. c. (pozn. 42), str. 48.

300

124

c(Fe3+) [mol/1]

hodnota pH
Graf 6: Voln Fe3+ koncentrt jako funkce hodnoty pH a vsledn minimln hodnota pKs vivianitu v zvislosti na jeho stabilit pi odpovdajcm pH. Hodnota pKs podle Tananaev a spol.: 40,5; podle obrazu zde: vt ne 123, men ne 186.

Pi jednom testu odolnosti vi vlivu okolnho prosted, kter trval po dobu 21 let v prmyslov oblasti Slough zpadn od Londna, byla krom jinch pigment testovna tak stlobarevnost vivianitu.304 Bhem testu byly aluminiov plechy stdav noeny do kyanidu elezitho a solnho roztoku kyanidu elezitho,305 piem tvoc se pigment na aluminiovm plechu byl adsorbovn. Testovac plechy pak byly vystaveny na stee budovy v hlu 45 na jihovchod. Pi dlouhodobm experimentu v trvn 21 rok, bhem nj bylo tak otestovno osm vivanitovch vzork, vykzal zvlt vivianit vedle limonitu (Fe2O3, rzi) i po takov dob jen minimln zmny. Jak z vivianitu, tak z limonitu bylo vdy po 10 a 11 letech odebrno pouze po vzorku.306 Vechno ostatn mlo jet intenzivn mod. Polovina ze sedmi zbvajcch vzork vivianitu byla oznaena hodnotou 4 na stupnici, kdy 5 znamen nejvy kvalitu. Dolo tedy jen ke zcela nepatrnm zmnm. Exponty byly pi zmnnm testu vystaveny vlivu prosted v siln prmyslov oblasti s plnm psobenm srek, pmho slunenho zen i vtrn eroze. Pi intenzivnm slunci a bezvt v lt siln stoupala teplota tmavomode natench aluminiovch plech (vivianit je stabiln pouze do zhruba 140 C).307 Snh, mrz, krupobit, boue i pronikav kysel d zjevn pigmentu ukodily stejn mlo, jako pmo dopadajc UV zen slunce.
304 305

J. M. Kape, E. C. Mills, Trans. Inst. Met. Finish., 35, 1958, str. 353-384; tamt, 59, 1981, str. 35-39. K4[Fe(CN)6]3 resp. Fe(NO3)3. 306 V literatue se ovem tato zkouka vivianitu neuvd jako Prussian Blau, kter byla tehdy povaovna za odlinou od Turnbullus Blau nebo ferrous ferrycanide. 307 Srv. Ferch, H. Schfer, l. c. (pozn. 290); S. Barbezat, J. Rch. Cemnt. Nat. Rch. Sci. 4, 1952, str. 184 ad.; E. Gratzfeld, Frg och Lack, 3, 1957, str. 85-108; E. Herrmann, Farbe und Lack, 64, 1958, str. 130-135.

125

pKs (vivianit)

Je pozoruhodn, e k porovnn stupn rozkladu pigmentu nebyly pouity dn neexponovan vzorky, protoe se v prbhu 21 let ztratily, nbr za srovnvac vzorky slouila pouze msta na povrchu expont, kter byla rmy a gumovmi krouky na mstech uchycen do jist mry chrnna ped pmmi vlivy prosted. Zmnn vzorky rovn nevykazovaly tm dn zmny. Ve srovnn s podmnkami, kter ns zde zajmaj, se u dlouhodobho experimentu jednalo o podstatn tvrd podmnky, protoe v tomto ppad byl extern vytvoen vivianit pouze povrchov adsorbovn na aluminiovm plechu. Vzdor tomu to pigment pestl znamenit. Mimodn dlouhodobou stabilitu vivianitu dokazuje i dal dan skutenost. Spad do potench desetilet mstskch plynren, kdy se v koksrenskm plynu obsaen kyselina kyanovodkov ped vpoutnm plynu do rozvodn plynov st odstraovala pomoc hydroxidu eleza. Konenm produktem zmnnho itn je vivianit. Mstsk plynrny se tohoto produktu asto zbavovaly tm, e jeho st pouvaly k huben plevele na svch pozemcch (mimochodem: vivianit nevykazuje jako herbicid tm dn inek). Pda starch nmeckch plynren obsahuje jet dnes, mnoho let po jejich odstaven, vysok mnostv vivianitu. Nen ani rozloen, ani rozputn deovou vodou nebo odplaven, protoe je nerozpustn. Zvlt na zklad zmnn stability i vzhledem k fyziologick nezvadnosti nejsou ani pdy se silnm obsahem vivianitu povaovny za zneitn.308 Souhrnn lze tedy konstatovat, e vivianit, kter se v nitru zdiva vyvine jako jeho soust, m dlouhodobou stabilitu, srovnatelnou s oxidy eleza, z nich se vytvoil. To ovem neznamen nic jinho, ne e vivianit m podobnou stabilitu jako samotn zdivo. Zstane-li zdivo, zstane tam obsaen i vivianit.309 Kdy se ve zdivu nahromad znateln mnostv kyanid a podmnky dovol, aby se promnily na vivianit, pak nelze s vznamnjm bytkem vivianitu ve zdivu potat, a to ani po 50 nebo vce letech. Typickm pkladem, jak masmdia s touto skutenost zachzej, je zprva z 29. bezna 1993, vydan Nmeckou tiskovou agenturou (dpa), poslze petitn v mnoha nmeckch novinch a dokonce opakovan v rozhlasovm zpravodajstv. Pauln se tam tvrd, e podle nejmenovanho experta se kyanidov sloueniny velmi rychle rozkldaj. V pd k tomu dochz ji po esti a osmi tdnech, v hornin se mohou sloueniny udret pouze za absolutn konzervanch podmnek s naprostm vylouenm pstupu vzduchu a bakteri.310 Z dotazu u tiskov kancele dpa ve Stuttgartu, kter tuto zprvu vydala, vyplv, e si agenturou dodnes kryt odpovdn redaktor Albert Meinecke zmnn nzor experta prost vymyslel.311 Od t doby byla tato hloup a zjevn le

308 309

D. Maier, K. Czurda, G. Gudehus, Das Gas- und Wasserfach in Gas. Erdgas, 130, 1989, str. 474-484. V tto souvislosti je zajmav przkum vymln rozpustnch stic z betonu, stojcho ve vod, o nj se nae konstatovn opr: H. A. El-Sayed, Cement and Concrete Research, 11, 1981, str. 351-362. 310 Viz nmeck denky, nap. Sddeutsche Zeitung, Stuttgarter Zeitung, Sdwestpresse-Verbund (29. 3. 1994), taz, Frankfurter Rundschau (30. 3. 1994). 311 Srv. W. Schlesiger, l- c. (pozn. 73), str. 21-24; G. Rudolf, ber die frei erfundene Expertenmeinung der Dpa, DGG 42(2) 1994, str. 25 ad. (online: vho.org/D/DGG/Rudolf42-2.html).

126

dle ena dokonce i nmeckmi vldnmi msty, jako nap. bavorskm ministerstvem vnitra.312 5.7. Vliv rznch stavebnch hmot 5.7.1. Cihly Jak znmo, zskvaj cihly svou tvrdost a stabilitu procesem vyplen. Ten pak vede k tomu, e stice cihly jsou vzjemn tsn spojeny (tzv. slinovn, spkn). Vsledkem toho je, e reaktivita v cihle ptomnch oxid eleza (2 a 4 %) je siln snen, take lze jen sotva potat s patrnm sklonem k vytven kyanid eleza. Vjimku z pravidla ovem pedstavuje pmo povrch cihel, kter je atmosfrickm vlivem (poasm) naruen, take na povrchu ulpvajc oxid elezit je pro pemnu na vivianit k dispozici.313 5.7.2. Cementov malty a betony Ns zde pedevm zajmajc obsah rzi (Fe2O3) v portlandskm cementu, nejastji pouvanm na beAl2O3 : 5 a 10 % K2O: 0,2 a 0,6 % tony a cementov malty, se pohybuje SiO2 : 20 % Na2O: 0,5 a 3 % zpravidla mezi 1 a 5 %.314 Do malty CaO : 60 % Fe2O3: < 5 % pidvan psek me mt tak dosti vysok obsah eleza (a do 4 %). Jak ji bylo zmnno v oddlu 5.5.2., je k tvorb vivianitu vhodn velk plocha mezifzovho rozhran pevn a kapaln fze (oxid elezit/kyanidov roztok). Ta je u cementovch malt a beton mimodn velk (mikroskopick vnitn plocha asi 200 m2 na gram).315 erstv beton a cementov malta co je chemicky tot jsou relativn siln alkalick (pH kolem 12,5). Pozdji vak alkalita pomalu kles vznm oxidu uhliitho ze vzduchu. V dsledku zvltn chemie cementov malty vak tento proces postupuje velmi pomalu do hloubi materilu. Podle sloen cementov Tabulka 6: Sloen portlandskho cementu
Srv. Bavorsk ministerstvo vnitra, Verfassungschutzbericht 1997 (Zprva adu na ochranu stavy), Mnichov 1998, str. 64. Na odpovdajc poukaz spolku Arbeitskreis fr Zeitgeschichte und politik (dopis Hans-Jrgena Witzsche z 8. 10. 1998 z Wrthu) na vcnou nesprvnost pedmtn zprvy odpovdlo ministerstvo vnitra nsledovn: Vae snahy o poprn nacistickch zloin, resp. o jejich relativizovn jsou bezpenostnm adm po lta znm. [] Nevidme dn dvod k diskusi o plynovch komorch. Dopis dr. Webera z Bavorskho ministerstva vnitra z 13. 10. 1998, Az. IF1-1335.31-1. Stupidnji u opravdu nelze! 313 Bli daje v prvnm vydn tohoto Posudku, l. c. (pozn. 42), str. 49 ad. 314 W. H. Duda, Cement-Data-Book, Bauverlag, Wiesbaden 1976, str. 4 ad., stejn jako vlastn analzy. 315 W. Czernin, Zementchemie fr Bauingenieure, Bauverlag, Wiesbaden 1977, str. 49f. Pina tto vysok hodnoty spov ve zvltn chemii cementov malty. Betony a cementov malty toti zskvaj svou pevnost skrze hydrataci cementovch sloek kyslinku vpenatho CaO (plenho vpna), kyslinku kemiitho SiO2 (kemene), kyslinku elezitho a kyslinku hlinitho Fe2O3/Al2O3, spolu s hydrohlinitanem vpenatm, vzanm chemicky s podlem vody asi 25 % vhy. Srv. Verein Deutscher Zementwerke, Zement Taschenbuch 1972/73, Bauverlag, Wiesbaden 1972, str. 19ff. Podrobnj vvody viz tak v prvnm vyd. tohoto Posudku, l. c. (pozn. 296), str. 50.
312

127

malty trv od dvou msc do mnoha desetilet, ne je hodnota pH takov malty nebo betonu i v nejhlubch vrstvch neutrln316 (viz tak pozn. 314). V tomto chemickm chovn spov cel tajemstv stability elezobetonu, nebo dlouhodob alkalick prosted v nm brn dalmu rezavn vloench armatur.317
akumulovan relativn porzn obsah [%]

vpenn malta beton

rdius pr [m]
Graf 7: Akumulovan porzn obsah betonu podle Forschungs- und Materialprfungsanstalt, Abteilung 1: Baustoffe (stav pro vzkum a zkouen materilu, oddlen 1: stavebn materily), Stuttgart, a malta ze zdi, vlastn analza. V obou ppadech urovno Hg penetrac.

Obsah vody beton a cementovch malt zvis na teplot a relativn vlhkosti vzduchu, a kols mezi 1 % a mn pi 20 C a 60 % relativn vlhkosti vzduchu stejn, jako 10 % pi vodou nasycenm vzduchu.318 V zemi zbudovan a nedostaten izolovan budovy maj v dsledku svch velkch vmnnch ploch trvale studen a vlhk zdi, a to jednak pijmnm vody ze zeminy, jednak kondenzac vzdun vlhkosti na chladnch stnch pi poklesu teploty pod rosn bod. Obsah vody tchto stn se me pohybovat v oblasti a do 10 %, tedy desetkrt a vce ne u suchch a vytpnch nadzemnch prostor.

N. V. Waubke, Transportphnomene in Betonporen, Disertace, Braunschweig 1966. V siln alkalickm prosted je elezo neten dky pevn vrstv Fe(OH)3. Fueina na stavb, tj. rezavjc armovac eleza a odloupvajc se beton ji po nkolika mlo letech nebo desetiletch, vyvolan nzkou hodnotou pH v mst uloen armatur, jsou zpsobeny a) chybnm sloenm betonu (pli mlo cementu [spora nklad], pp. pli mnoho nebo mlo vody [neznalost]), nebo b) pli tsnm uloenm armatur k povrchu betonu, kde hodnota pH ji po nkolika mlo letech nebo desetiletch siln kles; srv. pozn. 314 a 315. 318 Srv. K. Wesche, Baustoffe fr tragende Bauteile, dl 1, Bauverlag, Wiesbaden 1977, str. 37.
317

316

128

5.7.3. Vpenn malty Obsah eleza vpenn malty je pedevm dsledkem pimenho psku (a do 4 % Fe2O3). Vpenn malta se pipravuje pouze z plenho vpna, psku a vody, a svoji pevnost zskv slouenm haenho vpna (Ca(OH)2) a vzdunho oxidu uhliitho. Dky hrub a plynnou difzi usnadujc porzn soustav trv tento proces pouze dny a tdny (podle tlouky vrstvy), konen hodnota pH tohoto materilu se pohybuje v neutrln oblasti. Protoe toto mdium dostaten nechrn elezn armatury a rovn vykazuje jen malou odolnost vi vlivu prosted, pouv se vpenn malta obvykle jenom na vnitn omtky a ke spojen cihlovho zdiva, kde se do n asto jet pidv cement.319 Specifick povrch vpenn malty dosahuje asto sotva desetiny hodnoty malty cementov.320 5.7.4. inky na vyvjen vivianitu Prvnm krokem k vyvjen vivianitu ve zdivu je absorpce plynn kyseliny kyanovodkov. 10 C chladn sklep s vlhkost vzduchu blzkou nasycen m o desetkrt vy schopnost pijmn kyseliny kyanovodkov ne nadzemn, tepl stna ve vytpn mstnosti s ni vlhkost vzduchu (20 C, 50 % rel.). Druhm krokem k tvorb vivianitu je tpen iont (disociace) kyseliny kyanovodkov, tedy jej pemna na jednoduch kyanidy.321 Tento proces vyaduje alkalick prosted, kter ve vpenn malt pevld pouze nkolik dn a tdn, v cementov malt a betonu vak trv msce a roky. Dalm krokem je pak tvorba kyanidu elezitho, co je proces, kter v siln alkalickm prosted probh jen st, a v mrn alkalickm pomalu. V neutrlnm prosted se tato reakce opt peruuje, protoe kyanid je vlhkost zdiva znovu pemovn na nereaktivn kyselinu kyanovodkovou, kter pak pomalu vyprchv. Okol karbonizan hranice beton a malt (mrn alkalickch) lze proto oznait za oblast, v n se kyanidy elezit mohou dobe vyvjet. V siln alkalick oblasti zdiva dochz k pedstupni tvorby vivianitu pouze pomalou oklikou redukce nepatrnch stop kyanidu elezitho na kyanid eleznat. Pro mezn fzi reakce mezi pevnou rz a kapalnm kyanidovm roztokem je zvlt prospn velk vnitn povrch, s jakm se setkvme u cementovch malt a beton. Tyto materily pak maj obecn jet tu vhodu, e dle udruj alkalick mdium, take se ve zdivu nahromadn kyanid neztrc a m dost asu na reakci se rz. Dle je zde vhodn vysok obsah vody, kter roziuje oblast pimen alkalick hodnoty kyseliny.322 A konen redukce sti elezitch iont na eleznat jako pedposledn krok tvorby vivianitu vyaduje rovn pimen alkalickou hodnotu kyseliny, ale probh tak v silnji alkalickm prosted.
Tamt, dl 2, 1981, str. 51 ad. Dvod: netvo se jemn krystalick hlinitokemiitany s vtm povrchem. 321 Ve zdivu to v zsad odpovd neutralizaci kyseliny kyanovodkov hydroxidem vpenatm Ca(OH)2 na kyanid vpenat Ca(CN)2. 322 Siln vlhk malta a beton proto v dsledku protonov difuze nevykazuj ostr hranice karbonizace, tj. pH.
320 319

129

Meme tedy rozliovat ti rzn oblasti reaktivity ve zdivu: 1. V nekarbonizovan sti se v dsledku alkalickho mdia me nahromadit vt mnostv CN-, mimo to podporovan silnj absorpc kyseliny kyanovodkov v jet vlhkm materilu. Kyanid bude jako kyanid elezit vzn jen nepatrn. Ten se pak dsledkem oxidanho procesu v alkalickm prosted velmi rychle mn na stabiln kyanid eleznat. Bude tedy del dobu probhat tak obohacovn kyanidem eleznatm. 2. V mezn oblasti karbonizace tendence k obohacovn kyanidu slbne, protoe disocian rovnovha spov v pibvajc me na stran kyseliny kyanovodkov. Ochabuje rovn oxidan mocnost kyanidu elezitho. Na druh stran ale bude zase samotn pigment stabilnj, take se na karbonizan hranici zmnoen kyanid eleznat spolu s mn rozpustnm iontem elezitm zmn na vivianit, tsn promen s vpnem, kter se v tto oblasti rovn tvo.323 3. V pH neutrln, karbonizovan sti zdiva bude tvorba vivianitu zsadn zviset na dan kyanidov koncentraci, kter je tam siln ni. Ji vznikl kyanid eleznat se v ptomnosti vlhkosti pomalu mn na vivianit. V tabulce 7 jsou uveden adsorpn hodnoty rznch stavebnch materil.324 Potvrzuj pedpoklad podstatn vy reaktivity cement oproti cihlm, stejn jako vt nchylnost erstvch cement k obohacovn kyselinou kyanovodkovou proti vlhkm stavebn materilm. Pekvapiv vysok je schopnost pijmn kyseliny kyanovodkov betonovmi tvrnicemi, jejich st vak nen v tabulce bohuel udno. Podle definice nen dn zsadn rozdl ve sloen cementov malty a betonu, a navc nen jasn, jak se maj rzn vsledky analzy interpretovat. Uveden data proto nejsou bezproblmov.325 Pesto lze spolehliv konstatovat tendenci k pijmn vtho mnostv kyseliny kyanovodkov u vlhkho zdiva (srv. vpenopskovcovou tvrnici: faktor 8 pi stejn teplot a rel. vlhkosti vzduchu, ale odlinm pedchozm postupu). W. A. Uglow adou dkladnch test zjistil, e beton pijm asi 4 a 6 krt vc kyseliny kyanovodkov ne vpenn malta. Rovn zjistil silnou tendenci vlhkch stavebnch materil ke zven adsorpci kyseliny kyanovodkov. Uglow si navc po ad test u betonu poviml prostupujcho tmavho zbarven, a nevylouil proto chemickou reakci kyseliny kyanovodkov s danm materilem.326

Z CO2 vzduchu a Ca(OH)2 malty. L. Schwarz, W. Deckert, Z. Hygiene und Infektionskrankheiten, 107, 1927, str. 798-813; tamt, 109, 1929, str. 201-212. 325 Ppadn chemick vzn kyseliny kyanovodkov nelze danou metodou vbec zjistit, protoe byla mena pouze pozdji vyl kyselina kyanovodkov. Navc autoi pesn nepopsali, jak sloen jejich vzorky mly. 326 W. A. Uglow, Z. Hygiene und Infektionskrankheiten, 108, 1928, str. 108-123.
324

323

130

HCN (mg m-2) Materil slnek 55,2 cihla 73,0 vpenopskov tvrnice, pirozen vlhk 22 740,0 vpenopskov tvrnice, krtce suen 4 360,0 vpenopskov tvrnice, asi roku vysouen pi 20 C 2 941,0 betonov tvrnice, 3 dny vysouen 8 148,0 4 800,0 vez vpenn malty, nkolik dn star 540,0 vez z cementov malty, nkolik dn star 140,0 vez z cementov malty, msc star 1 550,0 vez z istho cementu, nkolik dn star 2,5 a 3,3 obj. % kyseliny kyanovodkov (viz pozn. 327). Podle autor pedstavuj uveden daje obj. % teoretick hodnoty, kterch se v praxi asto dosahuje na 50 nebo mn procent v dsledku adsorpce na stnch a zaplynovanm materilu.

Tabulka 7: Absorpce kyseliny kyanovodkov rznmi stavebnmi materily pi psoben od 2 obj. % HCN za 24 hodiny (viz pozn. 324).

Z grafu 8 je zejm stlost opravdu vysok koncentrace kyseliny kyanovodkov po dlouhou dobu dokonce i v suchm vzanm cementu. Ani po 3 dnech nekles koncentrace pod vchoz hodnoty. Pi kadodennm nkolikahodinovm zaplynovvn by to v tomto ppad vedlo k usazen koncentrace ve zdivu pi zhruba 100 a 200 mg kyseliny kyanovodkov na m2 materilu. Namen hodnoty grafu 8 jsou pibleny funkcemi, kter se skldaj ze dvou vztah: c(t)=100 x e-(t/0,3) + 100 x e-(t/4) (1) c(t) = koncentrace HCN v ase t t = as ve dnech

131

c(HCN) [mg/m2]

as [dny]
Graf 8: Ubvn koncentrace kyseliny kyanovodkov ve starch a vysuench betonovch tvrnicch po 24 hodinovm zaplynovn 2,5 obj. % HCN (viz pozn. 324 a pozn. v tabulce 7).

Prvn rovnici327 lze interpretovat jako rove desorpce povrchu materilu pi 328 0,3 dne. Druh rovina ukazuje pomalej desorpci kyseliny kyanovodkov pi 4 dny, podmnnou nejspe pomaleji probhajcmi difznmi procesy vody z pr materil. Pro zde popsan bytek koncentrace je teba s postupujcm asem potat tak s vtmi chybami, protoe pedvn kyseliny kyanovodkov je zpomalovno fyziklnmi a chemickmi efekty (stabilnch slouenin). Pro pijmn kyseliny kyanovodkov jde o analogickou funkci: c(t) = 100 x (2-e-(t/0,3) - e-(t/4)). (2) Tato funkce popisuje proces sprvn jenom tehdy, zstv-li koncentrace kyseliny kyanovodkov konstantn. Potom funkce doshnou po asi 20 dnech maxima nasycen. V oddlu 6.3.2.3. se k tomu jet vrtme.

327 328

F. Puntigam a spol., l. c. (pozn. 102), str. 35 ad. je doba, za n hodnota klesne na (0,368) oproti vchoz hodnot.

132

6. Cyklon B k usmrcovn lid

6.1. Toxikologick inek HCN Psoben kyseliny kyanovodkov spov v tom, e ochromuje dchn kad jednotliv buky tla do bunk u nen krv dodvn kyslk.329 Hmyz a zvlt jeho vajka jsou na kyselinu kyanovodkovou podstatn mn citliv ne teplokrevnci. Jednak to spov v jejich vt rezistenci (pomalej ltkov vmna), z nejvt sti vak v tom, e plyn mus ve smrtc koncentraci proniknout do nejtsnjch trbin i do vech zhyb odv, aby nap. usmrtil kadou ukrytou ve. Naproti tomu jsou teplokrevnci nejen pro svou velikost, ale hlavn kvli dchn plcemi vystaveni velk koncentraci toxickho plynu velmi rychle. Smrteln dvka kyanidu me bt do organismu pijata orln, dchnm, ale tak skrze pokoku. Orln otrava s vysokou koncentrac (nap. poitm kyanidu draselnho cyankli, KCN) je v dsledku ke dchacch sval velmi bolestiv. Pestoe pi inhalaci vy koncentrace kyseliny kyanovodkov upadne ob do bezvdom rychleji ne pi orlnm pijet, objevuj se i zde bolestiv kee. Z toho dvodu je pouvn plynu kyseliny kyanovodkov k vkonu trestu smrti, jak tomu je dodnes v nkterch sttech USA, ji mimodn kritizovno, viz oddl 1. Za smrtelnou dvku je povaovn 1 mg kyanidu na kg tlesn vhy. Men ne smrteln dvka kyanidu je v tle rychle znekodnna a z nj vylouena.330 Pitevn nlez obecn vykazuje jasn erven mrtvoln skvrny, zpsoben pesycenm krve kyslkem, protoe ta ji neme pedvat kyslk bukm.331 332 333 334 Svdectv o zmodralch obtech tedy nemohou odpovdat skutenosti. Pijet jedu pokokou zvlt napomh vlhkost pi pocen. Veobecn se doporuuje dbt pi manipulaci s kyselinou kyanovodkovou na to, aby se dotyn pracovnk nezapotil. Zde je koncentrace od 6 000 ppm335 (0,6 obj. %) zdrav kodliv, pi 10 000 ppm (1 obj. %) me v nkolika minutch nastat vn nebezpe ohroen ivota.336

329 Reverzn adice kyanidu na Fe3+ bunnho dchacho enzymu cytochromoxidu, m dochz k peruen dodvky kyslku, a tm je znemonn pro buky ivotn dleit okysliovac proces. 330 Vazba na sru (rhodanit). 331 W. Wirth, C. Gloxhuber, Toxikologie, Georg Thieme Verlag, Stuttgart 1985, str. 159f. 332 W. Forth, D. Henschler, W. Rummel, Allgemeine und spezielle Pharmakologie und Toxikologie, Wissenschaftverlag, Mannheim 1987, str. 751f. 333 S. Moeschlin, Klinik und Therapie der Vergiftung, Georg Thieme Verlag, Stuttgart 1986, str. 300. 334 H.-H. Wellhner, Allegmeine und systematische Pharmakologie und Toxikologie, Springer Verlag, Berlin 1988, str. 445f. 335 ppm je zkratka angl. parts per million, zde odpovd jeden ppm HCN jednomu ml HCN na m3 (1 000 000 ml) vzduchu. 336 F. Flury, F. Zernik, Schdliche Gase, Dmpfe, Nebel, Rauch- und Staubarten, Berlin 1931, str. 405; srv. tak M. Daunderer, Klinische Toxikologie, 30. Erg.-Lfg. 10/87, ecomed, Ladsberg 1987, str. 4ff. Vzhledem ke st prvn citovanho pramene, ale tak vzhledem k dajm citovan rozshl literatury v oddlu 4.2.2., je Pressacovo tvrzen na str. 148 jeho prvn knihy (pozn. 47) zcela chybn; k toti, e tehdy jet neznali smrteln mnostv pro lidi. Stejn tak se ji tak vdlo, e je mon pijmut HCN skrze pokoku.

133

V literatue uvdn inek rznch koncentrac kyseliny kyanovodkov je obsaen v tabulce 8.337 F. Flury a F. Zernik uvdj, e 200 ppm jsou smrteln bhem 5 a 10 minut, 270 ppm okamit (viz pozn. 336). Zde se pirozen nejedn o vsledky pokus na lidech, nbr o propoet, pi nm byl prh rizika z bezpenostnch dvod podhodnocen. K usmrcen statnho lovka o vze 100 kg by dotyn musel pijmout cca 100 mg kyseliny kyanovodkov (1 mg na kg tlesn vhy). Klidn dchn lovka obn asi 15 litr vzduchu za minutu.338 Pi obsahu kyseliny kyanovodkov o 0,02 % (cca 0,24 g na litr) by ob k pijmut smrteln dvky kyseliny kyanovodkov musela vdechnout asi 416 litr vzduchu. Pi 15 litrech za minutu by to trvalo necelou plhodinu. Kdyby se jednalo o statnou osobu, mohla by pet i tuto dobu. Postavme-li vak na jej msto choulostivjho lovka o vze 50 kg, kter m v dsledku tlesn nmahy nebo vzruen objem dchn 40 litr za minutu, pak svch smrtcch 208 litr vdechne bhem 5 minut. Z tchto poetnch pklad vidme, e bezpenostn pokyny maj za cl uchrnit ped jmou i toho nejmenho a nejslabho lovka za tch nejnepznivjch okolnost. V literatue uvdn daje okamit smrteln a rychle smrteln jsou krom toho tak neurit, e ns nemohou uspokojit. A mimo to popisuj, kdy ob smrtelnou dvku pijala, ne u kdy nastala smrt, co me za nkterch okolnost trvat jet hodn dlouho.339 Tabulka 8: inek rznch koncentrac kyseliny kyanovodkov ve vzduchu na lovka
2 a 5 ppm: 10 ppm: 20 a 40 ppm: 45 a 54 ppm: 100 a 200 ppm: 300 ppm: rozpoznateln zpach maximln ppustn koncentrace na pracoviti lehk symptomy po nkolika hodinch tolerovateln na 1/2 a 1 hod. bez vnch bezprostednch nebo pozdjch nsledk smrteln bhem 1/2 a 1 hodiny rychle smrteln

Zcela jinak ovem vypadaj nae mezn hodnoty, pokud dme, aby i nejrobustnj ze vech myslitelnch obt byla po nkolika minutch mrtv.340 K tomu potebn koncentrace le pirozen nad uvedenmi hodnotami mnohonsobn ve a dala by se zjistit pouze adou pokus, co je u lid pirozen zakzno. Jedin dostupn data jsou ta, kter byla nashromdna v USA pi vykonanch exekucch kyselinou kyanovodkovou. Leuchter u tchto exekuc uvd koncentraci kyseliny kyanovodkov hodnotou dov 3 200 ppm. Podle konstituce obti pak nastv smrt po 4 a 10 minutch.341 Jak ovem vyplv z tiskovch zprv v USA, je doba popravy od 10 do 17 minut spe pravidlem ne vjimkou (srv. oddl 1.1.).

337 338

DuPont, Hydrogen Cyanid, Wilmington, Delaware 7/83, str. 5 ad. Robert F. Schmidt, Biomaschine Mensch, Piper, Mnchen 1979, str. 124. 339 M. Daunderer, l. c. (pozn. 336), str. 15. 340 Mezi toxikology je znma jako smrteln dvka pro 100 % vech obt, LD100. 341 F. A. Leuchter (Boston), fax H. Hermannovi z 20. 4. 1992, vetn stnho sdlen pana Leuchtera.

134

Ohledn pouvanho mnostv se nap. u plynov komory v Raleighu (Severn Karolna) uvd 454 g KCN v polokoncentrovan kyselin srov, co vede k prudkmu vyvjen plynu, kter je tm okamit viditeln i pro divky, a v nkolika vteinch zashne ob (viz pozn. 1). ist numericky se pi tom vyvine asi 180 g kyseliny kyanovodkov, co odpovd 150 litrm plynu. Protoe vak znan st z nj me zstat rozputna v polokoncetrovan kyselin srov (asi 50 %, srv. oddl 7.3.3.4.), budeme nadle vychzet ze zhruba 90 gram, resp. 75 litr uvolnn kyseliny kyanovodkov. V severokarolnsk plynov komoe se zmnn kyselina vyvj pmo pod obt, take ta by v nkolika vteinch po zatku exekuce mohla bt vystavena koncentraci, v krtk dob dosahujc dokonce vce ne 10 obj. %, ale ta pot v dsledku rozptlen po cel komoe neustle kles.342 Pi normlnm objemu dchn cca 15-20 litr za minutu a pi pedpokldan stedn koncentraci bhem exekuce jen 0,75 obj. % je za 10 minut (150-200 l vdechnutho vzduchu) pijato asi 1,35 a 1,8 gramu HCN, co odpovd asi deseti a dvanctinsobnmu mnostv smrteln dvky. Pi nslednch propotech budeme vychzet z desetinsobnho pedvkovn ke spolehlivmu usmrcen vech lid bhem 10 minut. 6.2. Odpaovac charakteristika HCN Cyklon B nevydv svj toxick plyn narz, nbr po del dobu. Protoe prv tato skutenost je rozhodujc jak pro posouzen svdeckch vpovd, tak i pro zhodnocen chemickch analz, budeme se j zde ble zabvat. R. Irmscher z fy DEGESCH ve svm pspvku z roku 1942 uvd, e v t dob bylo nejbnj pouvn lepenkovch odezk a sdry (Ercco) jako nosnho materilu,343 piem se prv sdrov produkt i podle vpovd svdk pouval v koncentranch tborech. Odpaovac charakteristika tohoto produktu je podle Irmscherovch daj znzornna v grafu 9. Pi vysok vlhkosti vzduchu se vypaovn zpomaluje zvlt siln, protoe odpaovan kyselina kyanovodkov odebr okolnmu vzduchu znan mnostv tepla, a tm na nosii kondenzuje vzdunou vlhkost, kter pak opt ve kyselinu kyanovodkovou. Pro pozdj konstatovn tedy vychzme z toho, e pi 15 C a nzk vlhkosti vzduchu bhem prvnch pti minut exponovn prepartu opust v Osvtimi pouvan nosn materil asi 10 % kyseliny kyanovodkov, a po pl hodin zhruba 50 %. V chladnch sklepnch mstnostech s relativn vlhkost vzduchu kolem 100 % by se doba odpaovn zvlt siln prodlouila.
Pi pedpokldanm objemu komory 10 m3 odpovd 75 litr HCN 0,75 obj. %, tedy o nco vc ne dvojnsobku konen hodnoty, udvan Leuchterem. 343 R. Irmscher, Nochmals: Die Einsatzfhigkeit der Blausure bei tiefen Temperaturen, Zeitschrift fr hygienische Zoologie und Schdlingsbekmpfung, 1942, str. 35f.; k historii vvoje Cyklonu B srv. Wolfgang Lambrecht, Zyklon B eine Ergnzung, VffG 1(1) 1997, str. 2-5 (online: vho.org/VffG/1997/1/Lambrecht1.html)., stejn jako tent, O. Karl, l. c. (pozn. 86).
342

135

odpaen kyselina kyanovodkov

Ercco jako nosn materil 1 2 3 4 -18 C - 6 C 0 C 15 C

HODINY

Graf 9: Rychlost odpaovn kyseliny kyanovodkov z nosie Ercco (sdra se zpevovadlem) pi 15 C a jemnm rozptlen, podle R. Irmschera/DEGESCH 1942 (viz pozn. 355)

Ponkud problematitj je otzka, jak by se zachoval Cyklon B, lec na podlaze mstnosti naplnn lidmi. Vychzme pitom z toho, e Cyklon B nebyl vpoutn do njakch drtnch st, resp. sloup. Urit urychlen odpaovn by zde mohlo bt vyvolno jistm, by i jen mrnm zvenm teploty v blzkosti podlahy tlesnou teplotou mnostv lid, ppadn rozdrolenm zrn nosie lapajcmi, resp. padajcmi osobami a s tm spojenm pmm fyzickm kontaktem. Zhruba 100 % relativn vlhkost vzduchu ve sklepech krematoria II a III by proces zpomalovala zvlt siln,344 stejn jako ppadn panikou vyvolan tekut vmky obt na podlaze, kter by se mohly zat objevovat ji pi uzaven dve, tedy jet ped vputnm Cyklonu B. Za takovch podmnek je tud teba potat se silnm zpomalenm uvolovn kyseliny kyanovodkov z nosie. Pro nai studii vak pesto vyjdeme z konzervativnho pedpokladu, e by se Cyklon B choval tak, jak Irmscher popisuje pro teplotu 15 C (viz ve).
344

Nevytpn sklepn mstnosti maj pirozen velmi vysokou relativn vlhkost vzduchu. Ta by se v dsledku zde zavench stovek lid nepochybn pohybovala kolem 100 % a vedla by k neustlmu kondenzovn vody na chladnch pedmtech.

136

6.3. Usmrcovn lid plynem 6.3.1. Vpovdi svdk 6.3.1.1. Hranin podmnky Ke zjitn fyzikln-chemickch a technickch okrajovch podmnek dajnho zplynovvn lid budou v tomto oddlu zkoumny nkter pslun svdeck vpovdi. Je jasn, e pln a detailn analza rozmanitch svdeckch vpovd v jednotlivch soudnch procesech by zde byla nenosn rozshl.345 K ozejmn problematiky si ocitujeme vtah z rozsudku frankfurtskho osvtimskho procesu:346 [] protoe soudu chybly vechny monosti poznatk, bn v normlnm hrdelnm procesu, aby si mohl udlat vrn obrzek skutench udlost v okamiku vrady. Chybly mrtvoly obt, pitevn protokoly, posudky znalc o pin a hodin smrti, schzely stopy pachatel, vraedn zbran atd. Pezkoumn svdeckch vpovd bylo mon jen v ojedinlch ppadech. Kde existovaly pochybnosti nebo nebylo mon s jistotou vylouit monost mlky, tam soud svdeckch vpovd nevyuil []. Veobecn zjitn [] spovaj na hodnovrnch vpovdch svdk [] Bcka, a dle na rukopisnch poznmkch prvnho velitele tbora Hsse. Podle nzoru soudu tedy velmi mnoho svdeckch vpovd nebylo dostaten hodnovrnch. Ale nakonec se pesto podailo z nkterch hodnovrnch svdk dostat hodnovrn vypadajc vpovdi. Jet pedtm, ne se budeme ble vnovat nkterm z tchto vpovd, musme si piblit okolnosti a atmosfru, v n se v prvnch povlench letech uskutenila mnoh piznn a svdectv dajnch pachatel i obt. Tehdy byla historka o prmyslovm vyhlazovn lid v Osvtimi i jinde povena na naprostou samozejmost, kter pro kadho obvinnho vdy znamenala zosten trestu a znamen dodnes. Podle zprv Bernarda Clarka, kter po skonen vlky zatkal doasnho velitele Osvtimi Rudolfa Hsse, byl Hss bhem svho vznn muen.347 Tak ve sv autobiografii Hss pe o tchto a podobnch udlostech v polskm vzen.348 Podle tehdy vypracovan zprvy americkho sentora dochzelo asto

Srv. k tomu vynikajc analzu J. Grafa, Auschwitz. Ttergestndnisse und Augenzeugen, l. c. (pozn. 42). 346 Rozsudek frankfurtskho osvtimskho procesu, spisov zn. 50/4 Ks 2/63, str. 108 ad.; srv. I. Sagel-Grande, H. H. Fuchs, C. F. Rter (Hg.), Justiz und NS-Verbrechen, Band XXI, University Press, Amsterdam 1979, str. 434. 347 R. Butler, Legions of Death, Arrow Books Ltd., Londn 1986, str. 236 ad.; srv. R. Faurisson, Annales dHistoire Rvisioniste, 1, 1987, str. 137-152; D. Irving, Nuremberg. The Last Battle, Focal Point, Londn 1996, str. 241-246. 348 R. Hss, v: Broszat (Hg.): Kommandant in Auschwitz, Deutsche Verlags-Anstalt, Stuttgart 1958.

345

137

k trn nmeckch vz ve spojeneckch vznicch, a sice pomoc nsledujcch metod:349 plen pokoky vren hocch zpalek pod nehty vytrhvn neht vytloukn zub peren elist drcen varlat rzn porann bitm obuky, boxery a kopanci zavrn bez odvu do studench, mokrch a tmavch mstnost nkolikadenn dren v petopench mstnostech bez pit pedstran procesy pedstran rozsudky pedstran popravy neprav duchovn pasti atd. Svho asu zaznly v mdich USA ojedinl hlasy, kter jasn prohlsily, e se v ppad Norimberskho tribunlu nejednalo o spravedlnost, nbr o justin pomstu.350 Mluv se tam o: vynucench svdeckch vpovdch pod pohrkou trestem donucovn k pedn vech dokument alujc stran odmtn dokument a spis pro obhajobu zkaz cest a poskytovn valut obhjcm U jen letm pohled na tzv. londnsk statut, kter stanovil prvn rmec pro Norimbersk proces, ukazuje dva npadn lnky, kter jsou nesluiteln s prvnmi praktikami. lnek 19 k: Soudn dvr nen vzn dkaznmi pravidly, a lnek 21: Soudn dvr nem vyadovat dkazy pro veobecn znm skutenosti, nbr je m vzt na vdom []351 Abychom mohli pimen posoudit svdeck vpovdi i piznn se pachatel k holocaustu, je nezbytn dkladn se zabvat tak okrajovmi i rmcovmi podmnkami, za nich se tzv. NSG-procesy352 konaly a stle jet konaj.353
Vztahuje se na demonstrativn procesy v KT Dachau, podan Ameriany, srv. projev sentora J. McCarthyho, kter k nim byl US-sentem vysln jako pozorovatel, Congressial Record-Senate No. 134, 26. 7. 1949, str. 1039 ad.; kompletn otitno u R. Tiemanna, ber Galgen wchst kein Gras, Erasmus-Verlag, Braunschweig 1950, str. 38 ad.; Aschenauer, Macht gegen Recht, Arbeitsgemeinschaft fr Recht und Wirtschaft, Mnchen 1952, str. 13 ad.; Freda Utley, Kostspielige Rache, H. H. Nlke-Verlag, Hamburg, str. 216 ad. 350 Viz zvlt lnky v New York Times, 23., 25. a 29. 2., 6. 3., 30. 7., 7. 10. 1948, 7. 1., 2. a 5. 3., 5. 5. 1949; Chicago Daily Tribune, 23.-26., 28.-29. 2. 1948, 12. 3., 13. 9. 1949; Our Sunday Visitor (USA), 14. 6. 1959; Daily News (Washington), 9. 1. 1949; Sunday Pictoral (Velk Britnie), 23. 1. 1949. 351 W. Maser, Das Exempel, Blaue Aktuelle Reihe Band 9, Mut-Verlag, Asendorf 1986, zvlt str. 35, 37 a 54; k procesu veobecn srv. zvlt A. von Knieriem, Nrnberg. Rechtliche und menschliche Probleme, Klett, Stuttgart 1953.
349

138

6.3.1.2. Vmysly svdk Jak je tomu ve skutenosti s obsahovou hodnovrnost vpovd? Odkazujeme zde na nkter podrobn a dkladn dla k tto problematice.354 Dle podrobnji prozkoumme ti z nejastji citovanch svdk, ktermi jsou bval tborov velitel v Osvtimi Rudolf Hss, ni pslunk SS v tboe Richard Bck, a konen vze a len zvltnho komanda v krematoriu II v Bezince Henryk Tauber. V Hssov vpovdi (podle Broszatova vydn) teme nsledujc (viz pozn. 348): Udrovn ohn v jmch, pelvn nahromadnho tuku, [] pi vlen mrtvol jedli a kouili [] (str. 126). Mrtvoly byly zpotku polvny zbytky oleje, pozdji metylalkoholem [] Tak se pokoueli likvidovat mrtvoly vbuchem. []. (str. 157 ad.). Pl hodiny po vhozen plynu byly dvee oteveny a zapnuto ventilan zazen. Okamit se zaalo s vytahovnm mrtvol [] (str. 166). Jinde se k: [] Q: Nebylo to vak pro vzn krajn nebezpen, vstupovat do tto komory a pracovat mezi vemi mrtvolami a vpary plynu? A: Ne. Q: Nosili jste plynov masky? A: Nkte sice masky mli, ale nepotebovali je, protoe se nikdy nic nestalo []355 Kdo alespo jednou v ivot griloval, ten dobe v, e nelze odebrat tuk z hocho masa. Tuk se vznt pi zhruba 184 C356 a je tedy prvn, co by na mrtvole v ohni hoelo. Je tedy prost nemon, aby se pi zpopelovn mrtvol hromadil snadno holav tuk. A konec konc mly bt pece mrtvoly spleny, ne usmaeny. Spalovn mrtvol na otevenm prostoru s holavou kapalinou nefunguje, protoe tekutiny maj pirozenou vlastnost vyprchat nebo se odpait. Pokud maj bt spleny mrtvoly, obsahujc vce ne 60 % vody, je k tomu zapoteb velk mnostv paliva a vysok r. Rozhodn na to nesta oteven ohe, iven olejem nebo metylalkoholem.

352

Verfahren ber National-Sozialistische Gewaltverbrechen (Soudn zen s nacionln-socialistickm zloineckm nsilm). 353 Srv. Manfred Khler (alias G. Rudolf), Der Wert von Assagen und Gestndnissen zum Holocaust, v: E. Gauss (vyd.), l. c. (pozn. 22), str. 61-98 (online: vho.org/D/gzz/4.html). 354 E. Kern, Meineid gegen Deutschland, Schtz, Pr. Oldendorf, 21971; E. Gauss, Vorlesungen, l. c. (pozn. 42; online: vho.org/D/vuez/v1.html); Jrgen Graf, Auschwitz. Ttergestndnisse und Augenzeugen, l. c. (pozn. 42); tak M. Khler, l. c. (pozn. 353). 355 J. Mendelsohn, The Holocaust, Vol. 12, Garland, New York 1982, str. 113, vslech R. Hsse, 2. 4. 1946. 356 J. H. Perry, Chemical Engineers Book, Wilmington, Delaware 1949, str. 1584.

139

dajn pokus o likvidaci mrtvol odstelenm vbuninou snad nen ani teba komentovat. Pi ten uvedench vpovd si lovk mus nutn poloit otzku, nejen v jakm duevnm stavu se musel Hss tehdy nachzet, ale jak je duevn stav tch, kdo takov vpovdi berou vn. Podobn vpovdi jsou bohuel spe pravidlem ne vjimkou!357 Vstupovat do plynov komory bez ochrannho filtru, jst a kouit tam, stejn jako vytahovat z n mrtvoly bezprostedn po oteven dve, by bylo mysliteln jenom tehdy, kdyby v mstnosti nebylo nebezpen mnostv toxickho plynu. Otzka, zda to bylo mon, bude tmatem oddlu 6.3.3.2. Je zajmav, e Broszat ve sv edici vpovd Rudolfa Hsse vypustil posledn strnky, protoe obsahuj zcela scestn daje o mnostv tchto id. Hss mluv o 3 milionech id v Maarsku, 4 milionech v Rumunsku a 2,5 milionech v Bulharsku. Skuten sla jsou zhruba o dlitel 10 ni.358 Krom toho jsou tam tak nsledujc neuvitelnosti:359 Pestoe byli dobe zsobovni stravou a mli mimodn pplatky, bylo je [leny idovskho zvltnho komanda] asto vidt, jak jednou rukou vleou mrtvolu, piem v druh maj nco k jdlu a vkaj. Dokonce i pi hrzn prci vykopvn a spalovn v masovch hrobech se nenechali vyruovat od jdla. Neotslo jimi ani splen lena vlastn rodiny []. Toto u lze strvit opravdu dost tko! Dalm asto citovanm a mimodn dleitm svdkem je Henryk Tauber. Podle vlastnch daj byl bhem vlky lenem zvltnho vzeskho komanda krematoria II. J.-C. Pressac pe, e jeho svdeck vpov ohledn krematori je nejlep a z 95 % historicky spolehliv. teme tam nsledujc:360 Pi spalovn takovch [nikoli vyzblch!] tl jsme koks pouvali jenom k rozplen pec, protoe tun tla [!!] dky uvolovn tlesnho tuku hoela sama od sebe. Pi nedostatku koksu jsme pleitostn pouvali slmu a devo v popelncch pod muflovou pec. Kdy pak zaaly tunj mrtvoly hoet, chytily od nich i ostatn. []. Pozdji, kdy u lo jedno spalovn za druhm, hoely pece samy od sebe dky ru ze spalovanch tl. Jindy zase pslunci SS vhodili zajatce, kte nepracovali dost rychle, do jmy pobl krematoria, pln vacho se lidskho tuku. V t dob [lt
357

Dkladnou analzu takovch vpovd vypracoval Arnulf Neumaier, Der Treblinka-Holocaust, v: E. Gauss (vyd.), l. c. (pozn. 22), str. 347-374 (online: vho.org/D/gzz/15.html). 358 Intenzivn statistick vzkumy v tom smru podnikli W. N. Sanning, l. c. (pozn. 40); W. Benz, Dimension des Vlkermords, Oldenbourg, Mnchen 1991; srv. G. Rudolf, Statistisches ber die HolocaustOpfer. W. Benz und W. N. Sanning im Vergleich, v: E. Gauss (vyd.), l. c. (pozn. 22), str. 141-168 (online: vho.org/D/gzz/7.html). 359 J. Bezwinska, KL Auschwitz in den Augen SS, Nakl. Sttnho osvtimskho muzea, Osvtim 1973, str. 135 ad. 360 Vslech Henryka Taubera z 25. 5. 1945, ploha 18, svazek 11 Hssova procesu, cit. podle J.-C. Pressaca, l. c. (pozn. 67), str. 489 ad.; kadopdn nen tato vpov nijak netypick, srv. A. Neumaier, l. c. (pozn. 357).

140

1944] byly mrtvoly spalovny venku v jmch, z nich odtkal tuk do oddlench, v zemi vykopanch jmek. Tento tuk se podle poteby nalval na mrtvoly k urychlenmu spalovn. []. Tauberovy vvody o holavch a samozpalnch mrtvolch jsou naprosto absurdn a odporuj prodovdeckm i technickm zkonm.361 Tak ohledn dajnho vacho se tuku z mrtvol zamuje Tauber smaen se splenm. Tuk se navc neme vait, protoe zhruba pi teplot 180-190 C prost vzplane. Dokonce i v jm popisovanm technickm detailu se Tauber prozrazuje jako lh. Topn plyny v peci krematoria proud z topenit pes rovit s mrtvolou skrze popelnk do sopouchu, kdeto zplodiny spalovn ze rovit odchzej komnem.362 Kdyby se tedy v popelnku rozdlal ohe ke splen nad nm lecch mrtvol, proudn plynu by se obrtilo: erstv vzduch by byl nasvn komnem a zplodiny spalovn by se hromadily v roviti, odkud by si prorazily cestu ven do mstnosti s pecemi. Tauberem popisovan spalovn z popelnku tedy rozhodn neme fungovat. Takov vpovdi nejsou, abychom pouili Pressacovch slov, nic jinho ne hol li a ir vmysly.363 Nyn k vpovdi svdka Richarda Bcka, citovanho frankfurtskm soudem:364 Jednou, bylo to v zim 1942/43, se m H. zeptal, zda bych neml chu jet s nm na plynovac akci. [] Transportn kolona stla na voln trati. [] Vichni byli naloeni a odvezeni k bvalmu selskmu dvoru. [] Pot, co byl cel transport mohlo se jednat asi o 1 000 lid v budov, zavela se brna. Vzpt jeden SS-man, myslm, e to byl velitel roty, odeel k naemu vojenskmu sanitnmu vozu a pinesl plechovku s plynem, s n se pak odebral k ebku []. Viml jsem si, e pi stoupn po ebku ml nasazenou plynovou masku [] nasypal obsah plechovky do otvoru []. Kdy pak zase dvka zavel, spustil se uvnit budovy nepopsateln ev []. Trvalo to asi 8 a 10 minut, a pak vechno utichlo. O chvli pozdji vybran vzni oteveli vrata a uvnit bylo jet vidt modrav vpary, vznejc se nad obrovskou hromadou mrtvol []. Samozejm jsem se divil, e vzesk komando, uren k vytahovn mrtvol, vstupuje do budovy bez plynovch masek, pestoe se nad mrtvolami jet vznel modr opar, o nm jsem si myslel, e je to plyn [].

361

Ohledn poteby energie pro splen mrtvoly obecn a v osvtimskch krematorich zvlt viz C. Mattogno a F. Deana, Die Krematoriumsfen von Auschwitz, v: E. Gauss (vyd.), l. c. (pozn. 22), str. 281-320 (online: vho.org/D/gzz/13.html). 362 J.-C. Pressac, l. c. (pozn. 67), str. 93 ad., kapitola o stavb a zpsobu fungovn kremanch pec, tehdy zizovanch v nmeckch koncentranch tborech. 363 Tamt, str. 469 ad., o vpovdch svdk C. S. Bendela, M. Nyiszliho a H. Taubera; ohledn kreman techniky srv. tak C. Mattogno a F. Deana, l. c. (pozn. 361). 364 Vslech svdka R. Bcka v tzv. frankfurtskm osvtimskm procesu, spis. zn. 4 Js 444/59, listy 6878 ad., zde cit. list 6881 ad.

141

Podle dosavadnho zkoumn naeho tmatu meme ke svdeckm vpovdm spolehliv konstatovat: Podle profesionlnch analz leteckch snmk nejsou na rozhodujcch a svdky vslovn udvanch mstech dn stopy po velkch spalovacch jmch, skladech paliva, mranech koue, ani po plamenech.365 V dsledku toho jsou pslun likvidan scne velmi pravdpodobn zfalovan. 1 000 lid potebuje msto nejmn 200 m3 velk. Podle svdeckch vpovd ml kad ze selskch dom plochu nanejv polovin.366 Oddl 6.1.: Kyselina kyanovodkov je bezbarv, neviditeln plyn a proto nemohl bt vidt dn vznejc se modr opar. Tato pas je projevem ir fantazie, mon podvdom vyvolan jmnem kyseliny, kter ukazuje na vytven pigmentu vivianitu (kyselina kyanovodkov je nmecky Blausure dosl. modr kyselina a vivianit se tak nazv berlnsk mod, prusk mod, pask mod atd.; pozn. pekl.) Oddl 2.2.: Protoe se vylen udlost odehrla v zim, je rychlost procesu prost neuviteln; pi teplotch pod nulou vyvj Cyklon B kyselinu kyanovodkovou jen velmi pomalu.367 Popisovan vstup len komanda do mstnosti s vysokou koncentrac toxickho plynu bez ochrannch filtr nen mon, protoe takov postup by byl zjevn dve i pozdji smrteln. K Bckov vpovdi ovem sttn zstupce Dreen soud:368 Ven pane XY, pro Vai informaci Vm zaslm piloenou kopii svdeck vpovdi bvalho pslunka SS o plynovn vz v Osvtimi. [] Jde pouze o malou ukzku, protoe existuje mnoho dalch takovch vpovd. Na rozdl od Vs jsem nzoru, e tyto zprvy oitch svdk, pokud jde o skutenost plynovn lid, jsou zcela schopn vyvrtit poprn tohoto faktu. S ptelskm pozdravem Dreen, sttn zstupce. A jet jednou: [] Bckova vpov je ostatn pouze jednm z mnoha takovch projev []. S ptelskm pozdravem Dreen, sttn zstupce. Bckova vpov pat k tm nemnohm, kter frankfurtsk soud po pelivm pezkoumn uznal za pesvdiv. eeno jet jinak a lpe:
Srv. J. C. Ball, l. c. (pozn. 42). J.-C. Pressac, l. c. (pozn. 67), str. 161 ad. 367 Srv. oddl 6.2. 368 Dopis sttnho zstupce Dreena, stedna Zemsk justin sprvy Bdenska-Virtemberska, spis. zn. 110 AR 916/89, 26. 7. 1989 resp. 11. 10. 1989; srv. knihu Ernst Klee, Willy Dreen, Schne Zeiten, S. Fischer, Frankfurt 1988.
366 365

142

Pat k tm vpovdm, u nich nejsou nesrovnalosti pro laika tak snadno rozpoznateln. Pesto je Bckova vpov naprosto nevrohodn. Sm Pressac ve sv knize na nkolika mstech pe velmi kriticky o spolehlivosti a vrohodnosti svdeckch vpovd,369 na nich pece spov cel konstrukce vradn v plynovch komorch. Pressac pak ve sv knize vypotv nepravdy, nemonosti a pehnn svdk. V jednom interview konen sm prohlsil:370 Ne, kdepak! dnou serizn historiografii nelze postavit pouze na vpovdch svdk. To je jist sprvn. Souasn vak sm stav vechny sv vvody k dajn existenci plynovch komor pro lidi prv na tchto svdeckch vpovdch! Jinde zase se st pekonatelnou naivitou k:371 Svdci nikdy nelhali, ale mohli se mlit (!!). Pressac je podle veho z establishmentu jedin, kter si poviml vdeckch pokrok revizionistickho zkoumn. Je mu jasn, e tradin historiografie by na svtlo vynesenmi fakty rychle vedla k absurdit. V souladu s tm tedy stle vce mn tn sv ei, kdy se obrac k veejnosti. Prudk toky medilnho oblbence Pressaca proti stvajc historiografii jsou shrnuty v nedvno vydan knize o historii revizionizmu ve Francii, v nm etablovan djepis holocaustu oznauje za shnil, a dle uvd:372 Lze jet obrtit kormidlo? U je pli pozd. Veobecn korektura je lidsky i fakticky nemon []. Nevyhnuteln se vynouj nov dokumenty a budou stle silnji otsat oficilnm pesvdenm. Souasn pohled na svt [nacistickch] tbor je neskuten, pestoe zatm triumfuje. Co z toho dokeme zachrnit? Jen velice mlo. Ve sv prvn a dosud nejdkladnj knize se Pressac ctil nucen daje svdk v mnoha ppadech korigovat, aby z nich odstranil chyby a podle svho nzoru technick nemonosti, piem ovem nechv asto oteven, na jakm zklad sv korektury provdl. Svvoli svdk prost nahradil svou vlastn. Tak nap. Pressacem odhadovan sla obt plynovn jsou podstatn ni ne u svdk, kte v ppadech krematori II a III asto uvdli nkolik tisc mrtvch na kad jednotliv zplynovn. Ji pouhch tisc lid by bylo mon umstit ve sklep o ploe 210 m3 jen za pedpokladu nejpsnj disciplny a ochoty spoluprce (!) obt (viz oddl 6.3.2.1.1.). Naproti tomu nktermi svdky uvdn poty lid (2 000 a vc)373 by se do mrnice 1 prost nevely. A do konce osmdestch let bylo oficiln kolportovno falen slo 4 milin obt v Osvtimi a Bezince. Aby se k nmu njak dolo, byli ob369

J.-C. Pressac, l. c. (pozn. 67), str. 124-128, 162, 174, 176 ad., 181, 229, 239, 379 ad., 459-502. Ohledn dalch svdeckch vpovd viz tak pozn. 359 a E. Kogon, H. Langbein, A. Rckerl a spol. (Hg.), Nationalsozialistische Massenttung durch Giftgas, S. Fischer Verlag, Frankfurt 1983, str. 194-239. 370 Fokus Nr. 17/1994, str. 118, 120. 371 Die Woche, 7. 10. 1993, str. 8. 372 In: Valrie Igounet, Histoire du ngationnisme en France, Edition du Suil, Paris 2000, str. 652. Srden dk za upozornn na knihu pat R. Faurissonovi. 373 2000 podle C. S. Bendela, 3000 podle Niyszliho, viz pozn. 363.

143

hjci holocaustu nuceni shnout k technicky nemonm potm tedy pesn tak, jak to dlali svdci! Momentln se oficiln vychz z cca 1 a 1,5 milionu obt!374 Nsledn jsou popsna zazen a jednotliv kroky ke zplynovn lid tak, jak by podle Pressaca musely vypadat za pedpokladu asi milionu v nich zabitch lid: Krematorium I: Uzaven nebliho okol krematoria pro nepovolan; odkldn atstva vdy 500 a 700 obt na volnm prostranstv; vstup do (plynov komory) mstnost s pecemi; po uzaven dve vhozen Cyklonu B pi pouit plynovch masek; po smrti obt (kolem 5 min.) zapnut ventiltor (pokud existovaly), resp. oteven dve; vyklzen komory bez ochrannch filtr, spalovn obt.375 Podle Pressaca zde bylo jen mlo zplynovn, celkem mn ne 10 000 obt.376 Krematoria II a III: Vstup pro 800 a 1 200 obt zpadnm schoditm do mrnice 2; odkldn atstva; sestup po schodech do mrnice 1 (plynov komory); po uzaven dve naplnn mstnosti Cyklonem B sovmi sloupy s pouitm plynovch masek; po smrti obt (5 min.) zapnut ventilace; po zhruba 20 min. oteven dve; postkn mrtvol, zneitnch krv a vmky; odven mrtvol bez ochrany dchn; jet ve sklep sthn vlas a vytahovn zlatch zub; doprava tl vtahem (nosnost 1,5 t) do pzem; odtud jejich transport vodnmi laby k pecm; kremace.377 Kolem 400 000 obt pro krematorium II, 350 000 obt pro krematorium III podle Pressaca,378 podle starch daj to byl trojnsobek (pi celkovm potu obt 4 miliony)! Krematorium IV/V: Svlkn obt pi vhodnm poas venku, jinak v mrnici, zsti v ptomnosti mrtvol, kter tam od poslednho zplynovn ekaj na kremaci; odchod do plynov komory kolem skladit uhl a lkaskho pokoje; po uzaven dve vhozen Cyklonu B ze ebku otvorem ve strop; po 15 a 20 min. oteven dve; odvoz mrtvol zvltnm komandem (sten s plynovmi maskami, vtinou bez nich) do mrnice, resp. ke spalovacm jmm za krematoriem V. Podle Pressaca jen tko spoitateln poet obt, pravdpodobn pro kad krematorium asi po 100 000, resp. podle starho dogma trojnsobek.379 Podobn to plat pro selsk staven I a II (viz oddl 4.4.3.).

374

Ohledn oficiln korektury potu obt viz Werner Rademacher, Die Wandlungen der Totenzahl von Auschwitz, VffG 3(3) 1999, str. 256-267 (online: vho.org/VffG/1999/3/Rademacher256267.html); Robert Faurisson, Weiviele Tote gab es in Auschwitz, VffG 3(3) 1999, str. 268-272 (online: vho.org/VffG/1999/Faurisson268-272.html). 375 J.-C. Pressac, l. c. (pozn. 67), str. 125. 376 Tamt, str. 131 ad. 377 Tamt, str. 253. 378 Tamt, str. 187. 379 Tamt, str. 384-390.

144

6.3.1.3. Mnostv toxickho plynu Ohledn koncentrace toxickho plynu, pouvanho pi dajnch exekucch, se mnn znan rozchzej.380 Jako jedin nepm pramen, kter mme v tto vci k dispozici, jsou svdky udvan dajn doby trvn poprav, z nich se nech zhruba odhadnout pouit koncentrace a od n zase odvodit pouit mnostv. Podle svdk se doba trvn exekuc pohybovala v rozmez nkolika mlo minut.381 Vyjde-li se z doby trvn exekuce, kter piblin odpovd asu v americkch plynovch komorch (asi 10 min. pi 3 200 ppm HCN, srv. oddl 6.1.), pak
Svdci pitom mluv o nkolika kg, srv. J. Buszko (Hg.), Auschwitz, Nazi Extermination Camp, Interpress, Warszawa, 1985, str. 188: 6 a 12 kg; Leon Poliakov, Harvest of Hate, Greenwood Press, Westport (Conn), 1971, str. 205: 5 a 7 kg; analzu svdeckch daj provedl D. D. Desjardin: Kenneth Sterns Critique of The Leuchter Report: A Critical Analysis, online: codoh.com/newrevoices/nddd/ndddstern.html. Nebere vak v vahu zpomalen pedvn kysliny kyanovodkov nosiem. Srv. tak Desjardinovo interview s F. Piparem, l. c. (pozn. 143), v nm Piper mluv o 6 kg na 1 400 lid. 381 Ohledn doby trvn exekuce viz vedle vpovd R. Hsse a R. Bka nap.: Schwurgericht Hagen, Urteil vom 24. 7. 1970, Az. 11 Ks 1/70, str. 97 (5 min.); Final Trial Brief of the Prosecution, nach U. Walendy, Auschwitz im IG-Farben-Proze, l. c. (pozn. 135), str. 47-50 (3 a vjimen 15 min.); E. Kogon, H. Landbein, A. Rckerl a spol., l. c. (pozn. 369), (ihned a 10 min., zdka a 20 min.); J Buszko (Hg.), Nazi Extermination Camp, Interpress Poublisher, Warszawa 21985, ve spoluprci se Sttnm muzeem Osvtim, str. 114 a 118 (nkolik mlo min.); H. G. Adler, H. Langbein, E. Lingens-Reiner (Hg.), Auschwitz, Europische Verlagsanstalt, Kln 31984, str. 66, 80 a 200 (do necelch 10 min.); Hamburger Institut fr Sozialforschung (Hg.), Die Auschwitz-Hefte, Band 1, Beltz Verlag, Weinheim 1987, str. 261 ad. a 294 (okamit a po 10 min.); C. Vaillant-Couuirier, Der Proze gegen die Hauptkriegsverbrecher vor Internationalen Militrgerichtshof Nrnberg (IMT), Band VI, str. 242 (5 a 7 min.); M Nyiszli in: G. Schoenberber (Hg.), Wir haben es gesehen, Fourier, Wiesbaden 1981, str. 250 (5 min.); C. S. Bendel in: H. Langbein, Menschen in Auschwitz, Europaverlag, Wien 1987, str. 221 (konec kiku obt po 2 min.); S. Broad in: B. Naumann, Auschwitz, Athenum, Frankfurt/Main 1968, str. 217 (4 min.), oteven dve po 10-15 min.: A. Rckerl, NS-Verbrechen vor Gericht, C. F. Mller, Heidelberg 1984, str. 58 ad.; K. Hlbinger in: H. Langbein, Der Auschwitz-Proze, Europische Verlagsanstalt, Frankfurt/Main 1965, str. 73 (1 min.); R. Bck, tamt, str. 74 (po zaven dve 10 min. kiku obt, pot oteven); H. Stark, tamt, str. 439 (10-15 min. kiku obt); F. Mller, tamt, str. 463 (8-10 min.); E. Py, tamt, str. 748 (po nkolika min. zapnut ventilace); K. Lill. Tamt, str. 750 (po nkolika vte. od vhozen Cyklonu B kik, za nkolik minut vychz z komna kou); Protokol posudku prof. dr. Jagschitze, 3. a 5. den procesu v trestn vci Honsik, 29. 4., 4. 5. 1992, spis. zn. 20e Vr 14184 a Hv 5720/90, Zemsk soud Vde, str. 443 (2-3 min.); Dokument 3868-PS, IMT-Band 33, str. 275 ad., cit podle L. Rosenthal, Endlsung der Judenfrage, Massenmord oder Gaskammerlge?, Verlag Darmstdter Bltter, Darmstadt 1979 (2 a vjimen 15 min.); R. Hss, l. c. (pozn. 351) (30 min. na celou proceduru vetn vtrn); Hans Mnch, in: G. Rudolf, Auschwitz-Kronzeuge Dr. Hans Mnch im Gesprch, VffG 1(3) 1997, str. 139-190 (2 a 5 min. v zim) (online: vho.org/VffG/1997/3/RudMue3.html); Salmen Lewenthal, Hefte von Auschwitz, Sonderheft 1, Handschriften von Mitgliedern des Sonderkommandos, vyd. Sttn muzeum Osvtim, 1972, str. 155 (nhl ticho); Dov Paisikovic, in: Lon Poliakov, Auschwitz, Ren Juillard, 1964, str. 159 ad. (3-4 min.); Franke-Gricksch Report, in: J.-C. Pressac, l. c. (pozn. 67), str. 238 (minuta do smrti, dal do oteven dve); Rudolf Vrba alias Walter Rosenberg, Alfred Wetzler, Ref. M 20/153, Yad Vashem (podle War Refuge Board, German Extermination Camps Auschwitz and Birkenau, in David S. Wyman (Hg.), America and the Holocaust, Bd. 12, Garland, New York/London 1990, str. 20 (po 3 minutch byl kad v mstnosti mrtv); Jerzy Tabeau, in: The Extramination Camps of Auschwitz (Oswiecim) and Birkenau in Upper Silesia (10 min., cit pole Enrique Aynat, Les protocolos de Auschwitz. I Una fuente historica?, Garcia Hispan, Alicante 1990); Andr Lettich, Trente-quatre mois dans les Camps de Concentration, Imprimerie Union Cooprative, Tours 1946 (nkolik okamik); Janda Weiss, in: David E. Hackett (Hg.), The Buchenwald Report, Mnchen 1997, tr. 349 (3 min.). Pokud se ve svdeckch vpovdch vyskytuj del asy smrti, pak se to netk krematori II a III, nbr krematori IV/V, bunkr 1/2 nebo krematoria I v zkladnm tboe. Zabjen v krematorich II a III tedy mlo bt velmi rychl.
380

145

mus po polovin tto doby (5 min.) proniknout i do nejvzdlenjho kouta komory koncentrace nejmn 3 000 ppm (3,6 g/m3). Pi 430 m3 volnho prostoru v mrnici 1 krematori II a III382 to po pti minutch odpovd nejmn 1,5 kg uvolnn kyseliny kyanovodkov. Protoe vak nosn materil po 5 minutch vyd asi jen 10 % kyseliny kyanovodkov (srv. oddl 6.2.), muselo by bt k okamitmu usmrcen pouito nejmn desetinsobnho mnostv Cyklonu B.383 To plat ovem jen za pedpokladu, e uvolnn kyselina kyanovodkov zashne obti okamit, co v peplnnm a velkm sklep nelze oekvat. Tm je prokzno, e pro svdky len proces zplynovn by se bylo muselo pout nejmn 20 kg Cyklonu B.384

objem dchn [l/min]

t [doplkov jednotka]
Graf 10: Schematick znzornn procesu dchn v zvislosti na ase v ppad duen/otravy.

nadmrn dvka as do zstavy dechu [min]

Graf 11: Pijat mnostv HCN jako funkce asu do zastaven dchn po pedvkovn smrtelnou dvkou (cca 80 mg).

504 m3 minus 75 m3 obsazench 1 000 osob. Nejmn desetinsobn proto, e poten odpaovn kyseliny kyanovodkov vede k okamitmu vysren kyseliny kyanovodkov na nosii, a tm by bylo dal odpaovn tm zastaven, srv. oddl 6.2. 384 Zdrm se zde komente k otzce, zda takov mnostv vbec bylo k dispozici, protoe i bez nj je odhalen absurdnosti postaujc; srv. k tomu prvn vydn tohoto Posudku, l. c. (pozn. 42), str. 65 ad.
383

382

146

Zjiujeme tedy a konstatujeme: Svdky popsan scne pepokldaj rychl rst koncentrace kyseliny kyanovodkov v komoe vude. Tm vak logicky nemohlo ve stejnm ase dojt ke zredukovn koncentrace kyseliny nap. dchnm obt. Takov ztrta koncentrace kyseliny kyanovodkov by musela bt kompenzovna mnohem rychlejm odpaovnm erstv kyseliny, protoe k rychl poprav by musela koncentrace kyseliny kyanovodkov prudce stoupat. Tabulka 9: Snen obsahu O2 ve vzduchotsn mrnici 1 jako funkce asu
as do zstavy dchn [min] 5 10 20 30 45 60 120 Inhalovan objem 1000 obt [m] 210 420 840 1 260 1 890 2 520 5 040 Ve volnch stech mstnosti 0,5 1 2 3 4,5 6 12 Snen obsahu O2 (30% na inhalaci) 17,9 15 10,5 7,4 4,2 (smrteln) Snen obsahu O2 (20% na inhalaci) 18,9 16,8 13,4 10,8 7,8 5,5 (smrteln)

147

Tabulka 10: Mnostv kyanovodku jako funkce asu popravy

(smrteln dvka = 80 mg/osobu = 80 g/1000 osob)

as do zstavy dechu [min] 5 10 20 30 45 60 120

Nadmrn dvka 10 6 4 3 2 1,5 1

Inhalovan mnostv HCN [g] 800 480 320 240 160 120 80

Podl uvolnn HCN [%] 40 63 86 95 99 100 100

Mnostv HCN uvolnn z nosie [g] 2 030 760 370 252 161 120 80

Pouit Cyklon B (15C) [g] 28 600 5 000 1 230 625 320 200 100

HCNinhalovan / HCNpouit [%] 3 10 26 38 50 60 80

c(HCN) [obj.%]

s cirkulanm vzduchovm systmem

bez cirkulanho vzduchovho systmu

as [min]
Graf 12: Chovn kyanovodku v odhmyzovac komoe s a bez cirkulanho vzduchovho systmu, meno vdy uprosted mstnosti (intern korespondence DEGESCH; hodnoty se v rznch mstech velmi liily).

c(HCN) [obj.%]

przdn komora

komora zaplnn obleenm

as [h]
Graf 13: Chovn kyanovodku v odhmyzovac komoe s a bez obleen pi pokojov teplot.

148

c(HCN) [obj.%]

as [h] Horn kivka: Ideln chovn koncentrtu bez adsorpnch ztrt. Stedn kivka: Normln chovn koncentrtu v tepl komoe. Doln kivka: Normln chovn koncentrtu ve studen komoe.

Graf 14: Vztah mezi adsorpc kyanovodku obleenm a teplotou v odhmyzovac komoe s cirkulanm vzduchovm systmem (schematicky).

Po nkolikaminutovm konci dchn stle vce obt by navc tato dleit pina ztrty kyseliny kyanovodkov odpadla. Protoe by ale Cyklon B i pak vydval stle jet mnoho kyseliny kyanovodkov, mus se vychzet z toho, e obsah kyseliny kyanovodkov v takov komoe by v prvn tvrthodin neustle velmi strm stoupal. Protoe by vak muselo bt i v nejvzdlenjm kout komory ji po nkolika minutch dosaeno smrteln koncentrace (3 200 ppm), znamen to, e by obsah kyseliny kyanovodkov v komoe po asi tvrthodin pekroil prmrn 10 000 ppm a pot by jet sice pomalu, ale pod trvale stoupal. Bylo by v hrubm rozporu se svdeckmi vpovmi vychzet z toho, e dchn v komoe uzavench obt by znateln nezredukovalo obsah kyseliny kyanovodkov ve vzduchu.385 To by toti pedpokldalo, e by uzaven ob po vtinu doby, kdy Cyklon B vydv kyselinu kyanovodkovou v citelnm mnostv (nejmn hodinu), do urit mry psobila jako iv filtr. Tisc lid, zavench v hermetickm sklep, by vak po hodin zemelo ji vzhledem k rostoucmu nedostatku kyslku.386 Z tchto vah tedy vyplv, e v mrnici 1 krematori II a III by bhem dajnho zplynovn kyselina kyanovodkov psobila na zdivo pinejmenm v tak velk koncentraci, jak byla pouvna pi odhmyzovn. Zvlt u chladnho a vlhkho zdiva sklep krematori II a III by se v tto dob muselo potat s velkou mrou absorpce kyseliny kyanovodkov. Jak dlouho by doba psoben trvala, to zvis pedevm na nslednm vtrn, kter si ne probereme.

385 Tak nap. teze G. Wellerse, l. c. (pozn. 54); pod. tak v souvislosti s pouvn menho mnostv Cyklonu B, postaven na myln tezi: J. Bailer, l. c. (pozn. 51); W. Wegner, l. c. (pozn. 48). 386 Srv. moje detailn vvody v prvnm vydn, l. c. (pozn. 42), str. 67 ad.

149

6.3.2. Posouzen svdeckch popis 6.3.2.1. Absurdn divadlo Nejprve kritick poznmka ke tem komplexm svdeckch vpovd zplynovn lid: 6.3.2.1.1. Nezbytnost kooperace Pedstavme si nsledujc scnu: Tisc lid se m odebrat do odkldacho sklepa o ploe 390 m3. Pro kadho tedy zstv na svleen plocha o hran pouhch 60 cm. Podle zkuenost se vak lid obvykle nerozptyluj v mstnosti rovnomrn, a zvlt ne tehdy, kdy tak zsadn dlat nechtj.387 Aby se lid v danm prostoru rozmstili pravideln, musel by se s nimi takov postup nacviit. Jinak eeno, bylo by teba jim vtpit, o co jde a co se m dlat, a lid by museli bt ochotni spolupracovat. Svlkn lze samozejm tak provdt vdy s menm potem lid, co vak pedpokld, e by se ji svleen odebrali do plynov komory a tam trpliv ekali na dal dvky nah. Ale nejpozdji v plynov komoe by to znovu pedstavovalo problm. Zde m kad lovk k dispozici plochu o hran u jen 45 cm. Lid by se tedy museli stavt tsn vedle sebe, piem by se prvn vstupujc museli disciplinovan postavit a k nejvzdlenj stn. Dal by vytvoili adu tsn u nich a tak dl, a by byla komora pln, co by si i pi perfektn choreografii vydalo asi pl hodiny. Jak pimt tchto tisc lid, aby se ukznn stavli tsn jeden vedle druhho, co lze dat od vojk teprve po tdnech vcviku? Jedinm eenm je vc nleit nacviit.388 Podle nejlepho vdom autora je vem svdeckm vpovdm spolen, e obti nebyly ped poslnm do plynovch komor oddleny podle pohlav. Takov tvrzen svdk jsou neuviteln hned ze ty dvod: 1. Bylo by to v kiklavm rozporu s postupem pi odhmyzovn, kde se podle tch samch svdeckch vpovd pohlav zsadn oddlovala. 2. Protoe pinejmenm v Bezince ze vech existujcch plynovch komor byly vdy k dispozici alespo dv (v krematorich II, resp. III a IV, pp. V, a v bunkrech I resp. II), nen zde dn viditeln dvod, pro by tak zde nemohly bt obti takto separovny. 3. Vdy pedkldan vyprvn o tom, jak se obtem namlouvalo, e pjdou do sprchy nebo do desinsekce, by pece takov oddlen samozejm pedpokldalo!
387 Vzpomeme si jen na metro nebo linkov autobusy, kde se vichni natla u dve, i kdy je dle ve voze msto. 388 Srv. k tomu moje vvody v Das ben wir jetzt bis zur Vergasung! Wie Lmmer zur Schlachtbank. Analyse eines Zeugenaussagen-Schemas, VffG 4(2), 2000, str. 165 ad. (online: vho.org/VffG/2000/2/Rudolf65-167.html).

150

4. Lze mt tak prvem za to, e by se lid v prvn polovin tyictch let dali jen pohrkami, resp. nsilm pimt k tomu, aby se svlkli ped oima cizch osob opanho pohlav. Takov nsiln opaten by ovem zcela zhatila vechny snahy o zakryt skutenho elu odkldn odv! 6.3.2.1.2. Runk a mdlo Podle nkterch vpovd se z dvod oklamn mly obtem ped popravou vydvat runky a mdla, aby uvily, e se jdou vysprchovat (kdo ostatn chod do sprchy s runkem?). Toto tvrzen je rovn nevrohodn. Jen si pedstavme nepopsateln chaos v hypotetickch plynovch komorch s 1000 mrtvolami, 1000 runky, 1000 mdly, zvratky, vkaly, s mo a krv! Jak by se onch 1000 mdel dalo znovu posbrat k dalmu pouit? Jak by se dalo vyistit 1000 runk? Nebo se snad na kad zplynovn 1000 runk a mdel klidn obtovalo? Je proto zcela vylouen, e by tyto vpovdi odpovdaly pravd.389 6.3.2.2. Rychlost odvtrvn plynovch komor Mylen experiment nm me osvtlit ponkud komplikovanj matematick souvislosti. Ped nmi stoj vdro, a po okraj pln mosk vody. Nyn vezmeme druh vdro se sladkou vodou, opatrn jej vlvme do prvnho, a pebytek vody petk pes okraj. Otzka zn: Kdy jsme druh vdro vyprzdnili, co zstane v prvnm vdru? Sladk voda? To jist ne - bude to sms sladk a slan vody. Vtrn jakhokoli prostoru, kdy se ms erstv vzduch se starm, jak tomu normln bv, je podobn problm. Je proto nesprvn si myslet, e toxick plyn lze z dan mstnosti odstranit jednm vymnnm prostorovho objemu. Pokud je erstv vzduch promen se starm, sn se koncentrace pouze asi na 37 % vchozho stavu, a po dvoj vmn vzduchu asi na 14 %.390 K dispozici mme data pouze o ventilanch zazench krematori II a III, take vechny ostatn zde musme pejt bez povimnut.391 V oddlu 4.4.1.2.4. byl vtrac vkon mrnice 1 krematori II a III stanoven na 4 800 m3 v hodin. Pi volnm objemu vzduchu 430 m3 v mrnici by tedy byl prostorov objem vymnn asi za 5-6 minut (viz pozn. 382). V ppad mrnice krematori II a III, j se budeme nyn zabvat, vak vyvstv dal problm. Otvory pro pivdn i odvdn vzduch jsou toti umstny pouze asi 2 metry od sebe na te stn! Drha k odvtrvacmu otvoru na protilehl stn vak in 7,3 m, tedy 3,5x vce. Tm by dolo ke vzdunmu zkratu, zvlt kdy vyjdeme z toho, e by se mrtv obti dajn masov likviSrv. analzu podrobn vpovdi pslunka SS Dr. Hanse W. Mncha: G. Rudolf, AuschwitzKronzeuge, l. c. (pozn. 381). 390 Jde o jednoduchou diferenciln rovnici, srv. prvn vyd. mho Posudku, l. c. (pozn. 42), str. 71 ad. Pro koncentraci v ase t plat: c(t) = c0.e-.t, piem c0 pedstavuje vchoz koncentraci a reciprokou hodnotu asu, potebnho pro vmnu. 391 Krematorium I zde vypoutm vdom, protoe masov vradn v nm je mezitm ji veobecn zpochybnno.
389

151

dace nakupily uprosted mstnosti, m by se drha erstvho vzduchu z jedn strany sklepa na druhou jet vce prodlouila. Pvodnm otvorem nasvan vzduch by byl pobl lecm odvdcm otvorem okamit znovu odsvn.392 Je proto teba potat s tm, e skuten doba vtrn by se v dsledku toho podstatn prodlouila. Navc k tomu jet pistupuje problematick fakt, e mezitm bezpochyby zvlhl Cyklon B by musel tak msty zstat leet pod mrtvolami. Abychom pochopili, jak by to psobilo na vtrn, provedli jsme simulan (modelov) vpoet, spovajc na nsledujcch pedpokladech: 1. Vlhk Cyklon B vyvj kyselinu kyanovodkovou zpsobem, kter stanovil R. Irmscher pro 15 C v suchm prosted (srv. oddl 6.2.).
vmna vzduchu po 96 min. vmna vzduchu po 24 min. vmna vzduchu po 12 min. vmna vzduchu po 6 min.

c(HCN) [g/m3]

Graf 15: Model koncentrace kyseliny kyanovodkov v hypotetick plynov komoe na zpsob mrnice 1 krematoria II v Osvtimi-Bezince, srv. text.

t [min]

2. K dosaen prmrn koncentrace v cel komoe asi 5-6 g/m3 po 5 minutch, resp. asi 10-12 g/m3 po 10 minutch (0,5; resp. 1 obj. %) co je podle svdk nezbytn k rychlmu usmrcen vech obt by muselo bt pouito asi 20 kg Cyklonu B (srv. oddl 6.3.1.3.) 3. Vtrn se po 10 minutch vypn. Koncentraci kyseliny kyanovodkov zredukovalo v souladu se znmm vzorcem (viz pozn. 390). Vsledek je zejm z grafu 15, a to pro rznou intenzitu vtrn: vmnu vzduchu za 6, 12, 24 a 96 minut.393 Tabulka 11 ukazuje nkter prmrn hodnoRozumn by bylo umstit pvodn otvor na jedn stran mstnosti a odvdc na protilehl. Pro toho, kdo by si chtl daje pepotat: rovnice pro pedvn HCN z nosie (ve zlomcch): A(t) = e-T/a t = doba od zatku pedvn HCN v minutch a = 43,5/min (aby bylo dosaeno Irmscherem udvan rychlosti pi 15 C a nzk vlhkosti vzduchu (pozn. 343)) rovnice pro redukci obsahu HCN vtrnm: B(t) = e-t/b b = as potebn k jednorzov vmn vzduchu v uvaovanm prostoru rovnice pro skuten obsah HCN: pro prvnch 10 minut (bez vtrn, pouze daj o HCN): C1(t) = (1-A(t)).D D = e/f
393 392

152

ty jednotlivch scn. Hodnota pro 5g/m3 udv, kdy koncentrace HCN klesla pod rove, kdy je mon vstoupit do komory s plynovou maskou, ale bez ochrannho odvu; nelze vak fyzicky pracovat. Hodnota pro 2g/m3 se me blit rovni, kter dovoluje fyzickou prci s maskou, ale bez ochrannho odvu. Hodnota pro 0,1 g/m3 udv, e je mon vstoupit bez plynov masky, a nepedstavuje zdravotn riziko. A konen sloupec s hlavikou c(t) dt/10g/m3 odpovd desetin plochy pod danou kivkou. Hodnota se rovn trvn hypotetickho zaplynovn prostoru konstantou 10g/m3 HCN, kdyby zde kyselina kyanovodkov na zatku nhle byla, a po skonen tto doby zase nhle zmizela. Tyto mezn hodnoty mohou slouit pouze pro modelov vpoty, viz nsledujc oddl. Hodnota 6 min/vmna vzduchu plat pro ppad, kdy v komoe nemme vzduchov zkrat. 12 min/vmna vzduchu odpovd tto nezbytn korektue. Oba ppady vychzej z toho, e je dotyn prostor przdn. Tabulka 11: Mezn hodnoty spnosti vtrn hypotetick plynov komory se zbytky Cyklonu B, srv. text. daje v minutch.
trvn vmny vzduchu 6 12 24 96 t (5g/m3) 24 56 81 100 t (2g/m3) 61 97 123 144 t (0,1g/m3) 192 228 254 278 c(t) dt/10g/m3 35 63 90 118

Tabulka 12: Mezn hodnoty spnosti vtrn hypotetick plynov komory bez Cyklonu B, srv. text. daje v minutch.
trvn vmny vzduchu 6 12 24 96 t (5g/m3) 14 18 22 26 t (2g/m3) 20 29 38 47 t (0,1g/m3) 37 65 92 119 c(t) dt/10g/m3 11 16 22 28

e = hmotnost vhozenho HCN Cyklonu B (v gramech) f = objem komory = 430 m3 (prostor netto, tedy bez objemu obt) e je zvoleno tak, aby po 10 minutch bylo dosaeno koncentrace asi 10 g/m3. Kvli jednoduchosti jsem zvolil 20 kg = 20 000 g. diferenn rovnice pro skuten obsah HCN pro obdob po 10 min., tedy s vtrnm, opakovan een po jednominutovch krocch: C2(t+1)=C2(t).e-1/b+(A(t))-A(t+1)).D piem (A(t))-A(t+1)).D je mnostv HCN, kter se kadou dal minutu odpauje z nosie.

153

Ve skutenosti by se doba vtrn vzhledem k hypotetickm stovkm mrtvol a pod nimi lecmu Cyklonu B jet podstatn prodlouila. Stejn tak s ohledem na bezrizikov vstup do komory by se as ve skutenosti pohyboval nkde mezi ppadem ti a tyi. Jist je tolik, e do tohoto sklepa nebylo mon vstoupit bez masky dve ne po 3-4 hodinch od zatku zaplynovn. Tk tlesn prce, tedy dajn vleen mrtvol, by nebylo mon dve ne po dalch 1,5 a 2 hodinch. To jsou ovem jen reln podloen vpoty, ale kdybych byl dotzn, zda se na n spolhm a do takov plynov komory bych vstoupil bez masky, pak bych radji trval na proveden chemickho testu. Spov to v okolnosti, e pod mrtvolami lec Cyklon B spolu s mrtvmi tly, siln nasknutmi kyselinou kyanovodkovou, znemouj spolehlivou kalkulaci. Za plynov komory oznaovan mstnosti krematori IV a V dajn nemly stejn jako selsk domy I a II dn ventilan zazen a pouze nepatrn monosti vtrn nkolika mlo dvemi. Vyuvn tchto prostor k masovmu zabjen bez vkonnch ventilanch zazen je natolik absurdn, e se myslcmu lovku p o takovch historkch vbec vn diskutovat.394 6.3.2.3. Modelov vpoty Nsleduj modelov vpoty ke stanoven relativnho sycen zdiva kyselinou kyanovodkovou spovaj na pedpokladu, e bylo ve vech ppadech pouito stejnho mnostv kyseliny kyanovodkov. Rozliujeme zde dva okruhy: 1. Odhmyzovac komora. Pro vpoet pijat konstantn koncentrace in 10 g/m3. Konstantn koncentraci ovem nelze pepokldat zvlt u odhmyzovacho zazen budov 5a a 5b v Bezince, protoe jednak netsnou konstrukc stechy unikalo mnostv kyseliny kyanovodkov, a dle jak zdivo, tak i desinsikovan odvy odebraly nezanedbateln mnostv kyseliny.395 Proto nsledn vyjdeme ze dvou model: a) denn zaplynovn s konstantn koncentrac vdy vce ne 4 hodiny, a za b) ti zaplynovn denn po 4 hodinch, co odpovd jednorzovmu dvanctihodinovmu zaplynovn s konstantn koncentrac.396 To znamen, e by komory byly pouvny vce mn nepetrit, tden za tdnem, co by pedstavovalo extrmn hodnoty. 2. Plynov komory pro lidi. Tak zde pijmeme pro nae vpoty konstantn koncentraci 10 g/m3. Z tabulky 11 vyplv as, po kter jsou prmrn stny tto koncentraci vystaveny. Zvolil jsem ti asy, z nich prvn dva (12 a 24 min) le pod minimln hodnotou tabulky 11, a jeden (48 min) tsn nad n.
Komu by to jet nestailo, nech si vynsob hodnoty z tabulky 11 initeli z druh strany 4 a srv. k tomu vvody v prvnm vydn Posudku, l. c. (pozn. 42), str. 73. 395 Srv. k tomu ztrty koncentrace v odhmyzovacch komorch v literatue: F. Puntigam a spol., l. c. (pozn. 327), str. 25 ad.; L. Schwarz, l. c. (pozn. 324), G. Peters, l. c. /pozn. 103); petitno v prvnm vydn mho posudku, l. c. (pozn. 42), str. 67. 396 Kadodenn vyuit odhmyzovacch komor budov 5a a 5b by ve skutenosti nebylo mon. K tomu potebn mnostv Cyklonu B celkem 24 a 30 kg denn neboli 9 a 11 tun ron by odpovdalo celkov dodanmu mnostv pro cel tbor, srv. oddl 4.2.3.
394

154

K vpotu relativnho sycen zdiva kyselinou kyanovodkovou jsem pouil rovnice z oddlu 5.7.4. Pi stdavm zatovn zdiva (n hodiny konstantn koncentrace kyseliny kyanovodkov, m hodiny bez kyseliny ve vzduchu) nm za tchto podmnek vyjde piblin stacionrn stav konstantn koncentrace kyseliny kyanovodkov.397 Graf 16 ukazuje vsledky obou simulac pro odhmyzovac komoru pi rznch zpsobech zaplynovn.398 Zanesen je relativn obsah kyseliny kyanovodkov ve zdivu ohledn koncentrace nasycen, tedy maximln stnou akceptovateln mnostv kyseliny kyanovodkov (100 %). Ppad jedna ukazuje prbh koncentrace HCN ve zdivu odhmyzovac komory pi dlouhodobm trvalm provozu, tj. stdav tyi hodiny zaplynovn a vtrn, tud ti zaplynovn denn, co odpovd kadodenn dob zaplynovn 12 hodin. Stedn koncentrace dosahuje pi tomto zaten cca 50 % koncentrace nasycen.
rel. zatovn zdiva HCN [%] odhmyzovac komora, zaplynovn 3x4 hod/den -------- odhmyzovac komora, zaplynovn 1x4 hod/den

as [dny]
Graf 16: Simulace relativn koncentrace kyseliny kyanovodkov ohledn nasycen (100%) ve zdivu odhmyzovac komory pi stdavm zaplynovn a vtrn, a pi idelnm matematickm chovn. Viz text.

Druh situace ukazuje ppad jednorzovho dennho zaplynovn, piem stedn koncentrace v tm stacionrnm stavu dosahuje dobr 2/3 hodnoty ppadu jedna (asi 28 % proti 50 %), pestoe doba zaplynovn je pouze z tetiny tak dlouh jako v ppad jedna. Dvodem toho je skutenost, e stny s relativn malm obsahem kyseliny kyanovodkov ji vydvaj jen nepli rychle, kdeto novou kyselinu kyanovodkovou velmi rychle pijmaj (houbov efekt).

397 Protoe se pi pechodu ze zaplynovn na vtrn mus urit kiovn obou rovnic, ale souasn sestvaj z exponencilnch funkc, kter se nedaj eit podle t, je nezbytn iterativn (opakovan) interpolace poten hodnoty pi kadm zaplynovacm, resp. vtracm kroku. 398 Vsledky simulac se vrazn odchyluj od tch, kter jsem publikoval v prvnm vydn Posudku, l. c. (pozn. 42), str. 54 ad. Pina spov v tom, e jsem se dopustil zvan chyby: Pi kadm vtracm kroku byl as t vrcen na nulu, take vzorek pi simulaci vydval plyn tak siln, jako by byl na 100 % nasycen. Ve skutenosti se vak mus zanat s asem t, kter odpovd pslunmu stavu nasycen. Tot pimen plat tak pro pijmn plynu.

155

Graf 17 obsahuje jako ppady ti, tyi a pt vsledky simulace relativn koncentrace kyseliny kyanovodkov ohledn hodnoty nasycen zdiva 48, 24, a 12ti minutovm dennm zaplynovnm plynov komory s nslednm 12, 36, 48 a 60ti minutovm vtrnm. Pi tom se objevujc stedn obsahy kyseliny kyanovodkov v takka stacionrnm stavu a pohybuj se kolem 17,3 %, 10 %, resp. 5,5 % koncentrace nasycen. Pestoe v ppad ti denn doba zaplynovn vi odhmyzovacmu scni z ppadu jedna obn pouze 1/15, v ppadu tyi pouze 1/30 a v ppadu pt dokonce jen 1/60, pohybuje se relativn koncentrace kyseliny kyanovodkov v takka stacionrnm stavu kolem tetiny, ptiny, resp. devtiny hodnoty odhmyzovac komory v ppadu jedna. Zde se zvlt siln projevuje ve zmnn houbov efekt v tom smyslu, e zdi s nzkm relativnm obsahem kyseliny kyanovodkov ji jen velmi pomalu vydvaj, novou HCN vak mohou naopak velmi rychle pijmat.
- . - . - plynov komora, zaplynovn 1x48 min/den ------- plynov komora, zaplynovn 1x24 min/den plynov komora, zaplynovn 1x12 min/den

rel. zatovn zdiva HCN [%]

as [dny]
Graf 17: Simulace relativn koncentrace kyseliny kyanovodkov ohledn sycen (100 %) zdiva plynov komory pi stdavm zaplynovn a vtrn, a pi idelnm matematickm chovn. Viz text.

Graf 18 ukazuje simulanmi hodnotami dosaenou funkci stupn sycen kyselinou kyanovodkovou v zaplynovan stn v zvislosti na dob kadodennho zaplynovn. Zcela zeteln je zde vidt exponenciln funkc v rovnicch 1 a 2 vyvolan nelinern inek (houbov efekt) v tom smyslu, e stny s nulovm nebo nzkm obsahem kyseliny kyanovodkov ji zpotku pijmaj velk mnostv, ale na druh stran kyselinou hodn nasycen stny dosahuj plnho nasycen jen velice pomalu (difze do drobnch pr materilu trv velmi dlouho). A zase naopak, nasycen stny zpotku rychle vydvaj libovoln mnostv kyseliny kyanovodkov, zatmco stny, kter maj k nasycen daleko, vydvaj zbytky kyseliny kyanovodkov jen pomalu.

156

stupe nasycen [%]

kadodenn zaplynovn [h/den]

Graf 18: Stupe nasycen stny kyselinou kyanovodkovou v zvislosti na dob trvn kadodennho zaplynovn.

Tabulka 13: Kvazistacionrn koncentrace HCN ve zdivu v procentech nasycen jako funkce dennho vystaven HCN
as 14,4 min 72 min 6h 12 h izolovan 1,6 % 7,9 % 30,9 % 56,1 % neizolovan, prmr 0,8 % 4,2 % 16,2 % 29,8 % neizolovan, na povrchu 1,6 % 7,8 % 30,6 % 56,2 %

Tabulka 14: Maximln ppustn koncentrace kodliv smsi pro ochrann filtry
Tda plynovho filtru 1 2 3 Maximln ppustn koncentrace kodliv smsi 0,1 obj. % 1 000 ml m-3 (ppm) 0,5 obj. % 5 000 ml m-3 (ppm) 1,0 obj. % 10 000 ml m-3 (ppm)

Krtkodob je ppustn a dvojnsobek hodnot uvedench v tabulce.

Tabulka 15: Minimln asy prniku pro filtry podle sti 1 DIN 3181 v minutch
typ A B E K test na plyn CCl4 Cl2 H2S HCN SO2 NH3 prnik kritrium (ppm) 10 1 10 10* 5 25 test tdy 1 koncentrace 80 20 40 25 20 50 test tdy 2 koncentrace 40 20 40 25 20 40 test tdy 3 koncentrace 60 30 60 35 30 60

* vztahuje se na HCN + (CN)2

157

Zde jsou sledovny procentn hodnoty maximln schopnosti pijmn dan stny, tedy relativn hodnoty. Sprvn srovnateln by byly ppady odhmyzovac a plynov komory tehdy, kdyby se sledovala absolutn koncentrace kyseliny kyanovodkov ve zdivu. Vezmme nap. v vahu, e zvlt vnitn stny odhmyzovac komory mly tepl a such stny, zatmco dajn plynov komory v krematorich II a III studen a velice vlhk. V takovm ppad se pi stejn koncentraci zaplynovn mus relativn koncentrace plynovch komor vynsobit initelem zven schopnosti pijmn studenmi a vlhkmi stnami. Vezmme proto za zklad faktor 8, tedy absolutn stedn obsah kyseliny kyanovodkov plynov komory, kter se u such a tepl stny odhmyzovac komory pohybuje kolem 138 a 44 % (48 min. zaplynovn: 8 x 17,3 % = 138; 24 min. zaplynovn: 8 x 10 % = 80; 12 min. zaplynovn: 8 x 5,5 % = 44). Vidme tedy, e dokonce i pi tak krtk dob zaplynovn jednak v dsledku houbovho efektu, a dle hlavn kvli vysokmu obsahu vlhkosti, vykazuj zdi plynov komory takov obsah kyseliny kyanovodkov, jak je zcela nesrovnateln s obsahem kyseliny v odhmyzovac komoe. Na stnch hypotetick plynov komory by se dalo s viditeln menm mnostvm kyseliny kyanovodkov v takka stacionrnm stavu ne v such odhmyzovac komoe potat pouze tehdy, kdyby bylo mon pedpokldat absurdn krtk a technicky nerealizovateln doby trvn zaplynovn. 6.3.3. Posouzen svdeckch vpovd Problematika vhazovacch otvor na Cyklon B ve stropech mrnic 1 (plynovch komor) krematori II a III dostala zcela uspokojivou odpov interpretac leteckch snmk a stavebn technickmi vahami. Proto se nadle mus vychzet z toho, e dnes viditeln otvory byly vytvoeny teprve po znien budovy v zim 1944/45. Tm ovem nelze tyto dajn plynov komory uvst do souladu s vpovmi svdk. Svdky popsan rychlosti exekuce (nkolik okamik, pr minut, dv minuty) ovem s Cyklonem B za danch technickch podmnek naprosto nelze doshnout, a to ani pi nasazen obrovskho mnostv prepartu. Vstup do plynovch komor bez ochrannch opaten, tk prce, zsti s obnaenou horn polovinou tla a pi souasnm kouen a jdle, kdy se navc jet stle vyvjelo velk mnostv toxickho plynu to vechno usvduje tyto vpovdi ze li!399 Stejn tak falen jsou daje o dob innosti ventilace v mrnici 1 (plynov komoe) krematori II a III, protoe vtrn je siln ovlivovno rznmi faktory (omezenm cirkulace mrtvolami, vzduchovm zkratem, pokraujcm vyvjenm kyseliny kyanovodkov z Cyklonu B atd.). Bezpen vstup do plynov komory bez ochrannch opaten by byl sotva mon dve ne za ti a tyi hodi-

399

Jsou i svdci, kte mluv o pouvn plynovch masek. O ochrannch odvech nen ovem nikde e!

158

ny. A nakonec tk fyzick prce by i s plynovou maskou nebyla mysliteln ped uplynutm nejmn pldruh hodiny. Svdeck vpovdi o dajnch zpsobech spalovn mrtvol jsou u hotov fantazie: spalovn v hlubokch jmch, tekutmi palivy, spalovn bez paliva nebo s jen smn malm mnostvm, likvidovn mrtvol trhavinou, shromaovn tuku z mrtvol atd. ani jedno z toho nem nic spolenho s technicky monou realitou, a je jasn vyvrceno leteckmi snmky spojenc (dn obrovsk jmy, dm, dn ohe ani skladit paliva). Ji i podle Pressacovch slov nelogick a smn, ale pedevm pro zvltn komando plynovch komor krematori IV a V (srv. oddl 4.4.2.) ivotu nebezpen scne zaplynovn prostor, plnovanch a postavench pece jako nstroje masovho vradn,400 nut technicky a prodovdecky myslcho lovka k podivnmu zvru, e se tenkrt za kadou cenu hledala ta nejdra, nejnkladnj, nejnebezpenj a nejproblematitj cesta k masovmu zabjen lid! Vzbuzuje to odvodnn podezen, e zazen jako odhmyzovac komora staveb 5a a 5b, jsou z propagandistickch dvod vydvna za msta plynovn lid. Jak u vak vme, v plnech zakreslen a dodnes zachovan dvee odhmyzovac mstnosti budovy 5b se otvraj dovnit, co by pi masovm plynovn lid znemoovalo odstraovn za nimi lecch mrtvol. Tyto prostory tedy s jistotou nikdy nebyly pouvny jako plynov komory pro lidi! Byla vak snaha vydvat i odhmyzovac komoru budovy 5b za (padlanou) plynovou komoru. Dosud zde viditeln rozvod vody vis voln v prostoru bez ppoje, je jen sten opaten sprchovmi hlavicemi, kon ve ventilanm otvoru vnj zdi, a byl tam nejspe po stupu Nmc dodaten zabudovn (viz obr. 19). Je pznan, e veker vodovodn zazen vetn armatur ze skutench sprch traktu (viz obr. 17) byla odstranna, ne vak v odhmyzovacm traktu! Pokud by se nejednalo o pokus zfalovn, pipadalo by snad jet v vahu, e kdy na konci vlky nebo po n slouila Bezinka jako zajateck tbor pro Nmce, mohly bt tyto prostory bdilsky pedlny na sprchy. To se ovem zd bt nepravdpodobn, protoe na jinm mst tto budovy sprchov zazen s odpovdajcm vybavenm bylo. Nyn se budeme zabvat iroce rozenmi pedstavami, e toxick plyn do dajnch plynovch komor proudil sprchovmi hlavicemi, zvlt kdy v tom smyslu existuj nkter svdeck vpovdi. U Cyklonu B se inn ltka kyselina kyanovodkov adsorbuje na pevnm nosii (sde) a jen pomalu se uvoluje. Protoe se zde nejedn ani o tekutinu, ani pod tlakem se nachzejc plyn, nemohla by bt kyselina kyanovodkov nikdy vedena zkmi vodovodnmi trubicemi a sprchovmi hlavicemi. Ppadn sprchy nebo atrapy sprch by tedy mohly snad slouit pouze k oklamn obt, ale rozhodn ne k pvodu toxickho plynu.

400

J.-C. Pressac, l. c. (pozn. 67), str. 447.

159

Tabulka 16: Posouzen svdeckch vpovd

Posouzen Pi pouit vysok koncentrace kyseliny kyanovodkov, jako je tomu v americkch exekunch komorch, nastv smrt bhem 10 min. nebo dokonce jet pozdji. Ob je pitom navc vystavena vysok koncentraci kyseliny. Technicky to s Cyklonem B nen mon, protoe zde nosi vydv plyn jen velice pomalu (50% za 30 a 90 min. podle teploty a rel. vlhkosti). Rozptlen plynu v mstnosti pi jen mlo zdrojch kyseliny a absorpci plynu na vlhkch zdch znovu proces zpomaluje. Dokonce ani pi pouit velmi vysokho mnostv Cyklonu B (mnohem vc ne 10 g na m3) nelze provst usmrcen vech obt za mn ne 5 minut. Oteven dve plynov Pokud pipustme, e obti byly vysokou koncentrac rychle komory po exekuci usmrceny, pak by pece byli lenov zvltnho komanda a okamit odvoz mrtvol plynem rovn zabiti. Pracovn bez plynov masky je zcebez plynovch masek la nemysliteln, kdy navc ani sama maska nen bezpen. a ochrannch odv. Pi koncentraci pes 0,5% obj. se mus pouvat tk dchac pstroj, co by vlen mrtvol mimodn znesnadovalo. Pi takov prci, kter vyvolv siln pocen, a pi souasn vysok koncentraci kyseliny kyanovodkov na tlech obt, by se navc muselo potat tak s kontaminac skrze pokoku. Takov koncentrace bohat sta ke zneschopnn dotynho pro dal prci (zvrat, nucen ke zvracen atd.). Byly by tedy nezbytn ochrann obleky. Modr opar nad obmi. Kyselina kyanovodkov je bezbarv tekutina, resp. neviditeln plyn. Jej jmno je odvozeno od reakce kyseliny se elezem vytvejc modr vivianitov pigment. Proto dn modr opar nemohl existovat. Modrav zbarven Kyselina kyanovodkov blokuje zsobovn bunk kyslpokoky obt. kem, a krev jej u neme bukm pedvat. Proto nastv pesycen krve kyslkem a pokoka obti, zvlt na sliznicch a mrtvolnch skvrnch, je tedy naervenal a nikdy ne modr! Modr skvrny by se naproti tomu daly vysvtlit pomalm krcenm obt. Pokusy o odstraovn Naprosto nevhodn a nebezpen. mrtvol vbuninou. Spalovn mrtvol v kreZcela absurdn vpov. Mrtvoly nemohou hoet pouze dky manch pecch bez pali- svmu obsahu tuku, a vdy je nezbytn dodaten topen. va. Zatek odnen mrtvol Nevytpn, mrtvolami naplnn mrnice 1 krematori II z komor krematori II a a III by byla zcela vyvtrna za 15 a 20 min. pouze dajn III 20 min. po zapnut zde zabudovanm ventilanm zazenm. Po hodiny dle ventilace bez plynovch vyvjen kyanovodkov kyselina z rozsypanho Cyklonu masek. B pod mrtvolami, v pokoce obt a stnch mstnosti absorbovan kyselina spolu s nedostatenou vmnou vzduchu by mla za nsledek, e bez plynov masky by byl vstup nemon po nkolik hodin. Svdeck vpov Smrt vech obt od 0 (okamit) do 15 minut.

160

Spalovn mrtvol metylalkoholem a/nebo pouitm olejem.

Pelvn mrtvol vytkajcm tukem. Plameny lehajc z komna krematoria.

pln splen mrtvol vyaduje vysokou teplotu. Tekut paliva ho vdy jen vedle mrtvoly a na n, take teplo odchz vzhru, a krom toho se takov paliva na otevenm prostranstv vsakuj do zem. Metylalkohol se vypauje velice rychle a m hodn nzkou teplotu vzplanut. Zkuenosti se spalovnm oleje na volnm prostranstv ukzaly, e mrtvoly pouze zuhelnat, ale nemohou bt zcela splen. Rovn naprosto absurdn vpov. Pokud nco z masa ho, pak je to tuk. Kdyby mrtvoly leely v ohni, bylo by zcela nemon shromaovat tuk njakmi laby mimo ohe. Ohe z koksu m krtk plameny. Rovn zuhelnatl, hoc mrtvoly netvo tm dn plameny. Je technicky zcela nemon, aby plameny pronikaly ven 10 m dlouhm sopouchem a 15 m vysokm komnem.

Odbornk na kyanid oteven vypovd Grard Roubeix 51 Av. de la Coquetterie 44000 Nantes Nantes, 2. listopad 1997 M. Michel Adam clo ANEC PO BOX 21 44530 St. Gildas-des-Bois

Pane, jeliko jsem se dozvdl o hnusnm pronsledovn Va osoby jako obti ve jmnu ,svobody projevu, chtl bych Vm vyjdit svoje sympatie a naprostou solidaritu. 20 let ivota jsem strvil jako inenr v kyanovodkovm prmyslu ve slubch skupin Pechiney-Ugine-Kuhlmann a Charbonnages de France. Pedevm jsem byl editelem tovrny v St. Avold, kter byla v roce 1970 s produkc 40 tun kyanid denn celosvtov nejdleitj; tato produkce by teoreticky umoovala zabit 500 milion lid za jedin den. Proto jsem si problm tkajcch se manipulace s HCN vdom. Tvrdm, e vechna ,svdectv o plynovch komorch, ve kterch byly nacpny 2-3 000 lid, kter jsem etl nebo slyel, nejsou nic ne naprost fantazie. Gratuluji Vm k vaemu obdivuhodnmu boji proti tomuto podvodu. Pravda se ukazuje. [podepsn Roubeix] P.S. Toto svdectv mete pout, pokud toho bude teba.

161

162

Michel Adam byl uitel historie a zempisu za zpad Francie. Kdy mla na zatku ervence 1997 v jeho kole pednku dma, kter byla kdysi deportovna do koncentranho tbora Ravensbrck, a vyprvla o svch vzpomnkch, nkolikrt j oponoval pouitm solidnch revizionistickch argument. Michel Adam byl okamit suspendovn a po roce problm veho druhu byl ministrem Claudem Allgrem proputn kvli nsledujcm oficilnm dvodm: vyjadoval sv revizionistick nzory ped ky; naruil setkn k s deportovanou; vyjadoval pochybnosti o dvryhodnosti svdectv deportovan V roce 1998 napsal Grard Roubeix podobn dopis, kter byl zveejnn jinde. V roce 2001 zemel. ANEC znamen Association normande pour l'veil du citoyen (Normandsk asociace pro upozorovn oban), kter byla vytvoena normandskm uitelem Vincentem Reynouardem, kter, stejn jako Michel Adam ped nm, piel o prci kvli svm revizionistickm nzorm a byl odsouzen k pokut a tem mscm vzen. ANEC vydala 36 sel revizionistickho magaznu Nouvelle Vision. 6.3.4. Pro prv Cyklon B? Lze si pirozen poloit otzku, pro by vlastn SS pro masovou vradu mly shnout prv po Cyklonu B. Sovti pece odpravili miliony lid bu ranou do tlu nebo je prost nechali pomt zoufalmi pomry v tborech. Jist by bylo nejjednodu nechat do Osvtimi deportovan lidi svmu osudu, aby v nejkrat dob zemeli hladem a epidemiemi. Podobn zavradili Amerian po vlce kolem milionu internovanch nmeckch civilist.401 Msto toho SS v Osvtimi vydaly mnoho milin marek (podle dnenho kursu), aby zuc epidemii dostaly pod kontrolu, a vynakldaly mimodn lkask sil na vylen vz z asto smrtelnho skvrnitho tyfu.402 Ji jen to mluv o hodnovrnosti dodnes obvyklch vypodobnn a pedstav. Take akademickou otzku, jak toxick plyn by mohl bt k masov vrad vhodnj ne kyanovodkov kyselina Cyklonu B, nelze nakonec zodpovdt, protoe neexistuj dn vdecky zdokumentovan zkuenosti s masovmi vradami toxickm plynem. Teoreticky by tehdy bylo mon volit mezi duskem (N2), oxidem uhliitm (CO2), oxidem uhelnatm (CO), fosgenem (COCl2), chlorem (Cl2), kyselinou kyanovodkovou (HCN), nervovmi plyny typu tabun a sarin, vfukovm plynem dieselovch motor, vfukovm plynem benzinovch motor, genertoro401 J. Bacques, Der geplante Tod, Ullstein, Frankfurt/Main 1989; tent, Verschwiegene Schuld, tamt, 1995. 402 Hans Jrgen Nowak, l. c. (pozn. 79), str. 103; dle k lkask pi: nepublikovan vsledky lkaskho zkoumn ji neijcho C. Jordana k ppadu G. Weise; srv. tent, Politik und Rechtsprechung Ein Fabelbeispiel, v E. Gauss (vyd.), l. c. (pozn. 22), str. 111-139 (online: vho.org/D/gzz/6.html).

163

vm plynem, koksrenskm, resp. mstskm plynem, a mon jet jinmi, podle okolnost tak zcela jinak vypadajcmi nstroji masovho vradn (ranou do tlu, hladem, epidemiemi atd.). Kdy by se vak u jednou mlo masov zabjet toxickm plynem, pak je nejpravdpodobnj, e by k tomu byl pouit oxid uhelnat, kter je nad 0,1 % pro lovka s jistotou smrteln, a to z nsledujcch dvod: 1. Toxick plyn CO byl ve Tet i tm vude dosaiteln za smn nzkou cenu v neomezenm mnostv a ve vysoce jedovat koncentraci, tedy byl podstatn levnj ne Cyklon B: a) Zplodiny benzinovch motor snadno dosahuj obsahu 7 %, take by pro masov zabjen byly vhodn. Pesto o pouvn benzinovch zplodin mluv a to jet velmi rozporn jen velmi mal st svdk, a navc pouze v jedinm tboe (Sobiboru).403 b) Genertorov zazen vyvjej ze deva nebo koksu, vzduchu a vody plynnou sms s podlem CO a do 35 obj. %. Tato zazen byla za druh svtov vlky vude v Nmci obsazen Evrop namontovna do stovek tisc vozidel, protoe v dsledku spojeneck naftov blokdy bylo nutn pejt na alternativn pohonn hmoty. Jak ukzal F. P. Berg, byl dobe obeznmen s tmto mimodn snadno dostupnm a cenov vhodnm zazenm kad lovk v skm veden, a zvlt pak jeho dopravn experti, kte mli za povinnost postupn nahrazovat vechny dieselov a benzinov motory zazenm na genertorov plyn. lo zsti o tyt osoby, kter byly poven i deportac a dajn tak vradnm id, jako nap. Adolf Eichmann.404 Nikde vak nen dn oviteln zprva o pouvn tchto zazen k vradn. c) Toxick mstsk plyn s podlem CO a 30 obj. % byl tehdy v kadm vtm mst k dostn za smn nzkou cenu. Zjevn se vak nikdy neuvaovalo o monosti zabjet jm. d) Provozn plyn: Jen nkolik kilometr od koncentranho tbora Osvtim postavila nmeck I. G. Farbenindustrie zazen na zplyovn a zkapalovn uhl. V nich bylo uhl rznmi konverznmi kroky pemovno na chemick vchoz produkty, z nich se pak mohly vyrbt oleje, tuky, pohonn hmoty a uml guma. Prvnm krokem v tomto procesu je vyroben provoznho plynu, kter m podobn sloen jako koksrensk a mstsk plyn. Zmnn tovrna I. G. Farbenindustrie mla ve svm bezprostednm sousedstv koncentran tbor jmnem Monowitz, kter byl napojen na osvtimsk systm vce ne 30 rznch dalch tbor v Hornm Slezsku a zpadnm Polsku. Kdyby SS hledaly jednoduchou cestu k zabjen milion id, jist by

Srv. k tomu analzu Fritze Berga v Die Diesel-Gaskammern: Mythos im Mythos, v Ernst Gauss (vyd.) l. c. (pozn. 22), str. 321-345, (online: vho.rog/D/gzz/14.html). 404 Tamt, srv. tak Conrad Grieb, Holocaust:Dieselabgase tten langsam, VffG 1(3), 1997, str. 134-137 /online: vho.org/VffG/1997/3/Grieb3.html).

403

164

takov likvidan stedisko postavily pobl Monowitzu, kter ml pm potrubn spojen na provozn plyn z tovrny I. G. Farbenindustrie. 2. Pak by nebylo nutn plyn CO objednvat, skladovat a dvat pozor na datum spoteby, jak to bylo nezbytn v ppad Cyklonu B, protoe oxid uhelnat by byl neustle k dispozici, jakmile by se nainstalovalo cenov vhodn zazen. 3. Rovn zachzen s CO by bylo pro vrahy podstatn jednodu: Pouh oteven a zaven ventilu CO je asi to jedin, na co by se muselo dohlet. Naproti tomu manipulace s Cyklonem B vyaduje pro vrahy pozoruhodn mnostv bezpenostnch opaten: Noen plynovch masek a nejspe i dalch ochrannch pomcek (rukavic), obezetn otevrn plechovek specilnm nstrojem, opatrn plnn nosie vhazovacm otvorem i bezpen odstraovn zbytk Cyklonu B. 4. CO se jednodue a rychle zavd tlakovm potrubm nebo ventiltorem, naproti tomu Cyklon B vydv svj toxick plyn jen pomalu. 5. V ppad CO by se pi vtrn prostor masovch exekuc nevyskytovalo tolik problm jako u kyseliny kyanovodkov/Cyklonu B, protoe pvod CO by se mohl zastavit pouhm otoenm ventilu. Navc CO nikde neulpv a ve vod je tm nerozpustn v naprostm protikladu ke kyselin kyanovodkov! 6. Cyklon B byl nedostatkov, drah a vude potebn k potrn epidemi jako je teba skvrnit tyf, a to jak u wehrmachtu, tak i u spojeneckch brannch sil, take byla snaha vyhnout se jeho vypltvn na jin ely. Bylo tomu tak pedevm v Osvtimi, kde skvrnit tyfus ohrooval nejen ivoty vz, ale rovn str i civilist, kte dochzeli do tbora nebo bydleli v jeho blzkosti. Tedy jasn a strun eeno: Tyfov epidemie v KT Osvtim ohroovaly mimodn dleitou produkci vlenho prmyslu v Hornm Slezsku, po Por druh nejvt prmyslov oblasti Nmecka t doby. Proto bylo potrn epidemi nesmrn dleit, k emu byl Cyklon B zoufale zapoteb ve vtm mnostv, ne jak byla tehdy firma DEGESCH schopna dodvat! Popravovn pomoc CO by vi kyselin kyanovodkov nemuselo bt bezpodmnen rychlej, ale bylo by vrazn bezpenj, dosaitelnj, mn komplikovan a levnj.405 Jist ale bylo zkm profilem likvidanho procesu zpopelovn mrtvol, ne vak samotn plynovn. Tisce lid mohly bt [teoreticky pi odpovdajcm zazen] bhem minut, resp. nanejv jedn i dvou hodin usmrceny, a to potno vetn celho postupu od pchodu do tbora a po vyvtrn plynov komory. Avak zpopelovn tisc lid [by bylo] njakou dobu trvalo.406
405 406

A to u jen proto, e v souvislosti s akcemi euthanasie se etablovan literatura zan ji tak obracet na CO. Cit. podle sti odpovdi webov adresy Nizkor (www2.ca.nizkor.org/features/qar/qar29.html) na otzku . 29 Why did they use this instead of a gas more suitable for mass extermination

165

A konen, jak ukzali C. Mattogno a F. Deana, osvtimsk krematoria nebyla vedle zpopelovn obt rznch epidemi a ostatnch okolnost v tboe schopna navc jet zpopelovat obti dajnho masovho vradn (viz pozn. 361), co je dalm dkazem skutenosti, e v Osvtimi k masovmu vradn nikdy nedolo.

(www.zundelsite.org/english/debate/debatetoc.html) Institute for Historical Review in: 66 Questions and Answers on the Holocaust, IHR, Costa Mesa, bez vr.

166

7. Vyhodnocen chemickch analz

7.1. Odbr zkuebnch vzork a jejich popis Pokud je mi znmo, vzorky k analzm odebraly ze zazen v Osvtimi tyi osoby, resp. skupiny:407 1. Fred A. Leuchter, Consulting Engineers, Boston, MA, z poven obhajoby E. Zndela, Toronto. 2. Prof. Dr. Jan Markiewicz, Institut soudnho znalectv Jana Sehna, oddlen soudn toxikologie, Krakov, z poven Sttnho muzea Osvtim. 3. Ing. chemie Germar Rudolf, Stuttgart, z poven mj. obhajoby generlmajora v.v. D. O. E. Remera. 4. John C. Ball, Ball Resource Services Ltd., Delta, BC, Kanada. K bodu 1: F. A. Leuchter vyznail msta odbru svch vzork v nkresech pdorys. Ne budou uvedena Leuchterova msta odbr vzork pouze z mrnice 1 (plynov komory) krematoria II v nkresu pdorysu (obr. 67). Krom toho existuje tak videofilm, zachycujc Leuchterovy odbry vzork.408 J.-C. Pressac odbr vzork podrobil kritice (viz pozn. 44). Pesnj specifikaci vzorkovho materilu Leuchter neudlal, oznaen dle zn jen Brick. Snmn vzork probhlo bez ohledu na hloubku odbru. Podle stop, kter Leuchter na pslunch mstech zdiva zanechal, lze potat s hloubkou odbru a do 3 cm a vce. K bodu 2: Markiewicz ve svm protokolu o vzorcch uvd pesn daje o mst jejich odebrn, druhu materilu, i hloubce odbru. Kontroln vzorky byly odebrny z odhmyzovac komory v zkladnm tboe Osvtim, jej vnitn stny byly podle zprvy bhem vlky nateny, take je jenom msty rozeznateln nevrazn modr odstn. Nejedn se tud o nezmnn materil zdiva, a je tedy teba spe potat s nimi hodnotami kyanidu ve srovnn s neoetenm zdivem (viz pozn. 55 a 56). K bodu 3: Vzorky byly v ptomnosti svdk odebrny pomoc kladiva a dlta a ihned uzaveny do plastikovch sk. Nsledn oslovn sk se zaprotokolovalo vetn zamenho msta odbru a druhu vzorku. V tabulce 20 jsou uvedeny budovy, msta i hloubky odbr, spolu se strunm popisem materilu zdiva. V nkresu pdorysu odpovdajc budovy oddlu 4. tto knihy, kde jsou zanesena pesn msta odbr. K bodu 4: John C. Ball neupesnil, kde konkrtn odebral vzorky, ani jak materil. Podle jeho popisu se pinejmenm vzorky z odvivovacch mstnost BW 5a a BW 5b skldaj ze smsi materilu odebranho v rznch mstech tchto mst407

Tak C. Mattogno (m) odebral vzorky z nkolika zazen v Bezince (plynov komory a odhmyzovac komory) a nechal je analyzovat, piem se shoduj s vsledky analz F. A. Leuchtera a G. Rudolfa. Dopis C. Mattogni autorovi, m 26. 5. 1992. 408 Zmnn dokument Leuchterova zkoumn v Osvtimi lze objednat na adrese: Samisdat Publisher Ltd., 206 Carlton Street, Toronto, Canada, M5A 2L1 (E-mail: ezundel@cts.com).

167

nost, uvnit i vn. Take by tot mohlo platit i pro jeho ostatn vzorky. Proto zde jen krtce uvedeme vsledky Ballovch rozbor bez podrobn interpretace. 7.2. Postupy analz Analzy vzork provedli: u 1.: Prof. Dr. Roth, Alpha Analytic Laboratories, Ashland, Massachusetts, USA; u 2.: Institut soudnho znalectv Jana Sehna, oddlen soudn toxikologie, Krakov, Polsko; u 3.: Institut Fresenius, Taunusstein, Nmecko, bez znalosti pvodu vzork. K bodu 1: Amerian pouili pro analzu kyanid postup obdobn nmeckm normm (viz bod 3.).409 U nkterch vzork se na hodnot mitelnosti 1 g kyanidu na kg vzorkovho materilu udlaly kontroln analzy. K bodu 2: Polci pouili postupu v mikrodifzn komoe, jm se vivianit ned prokzat.410 Mez stanovitelnosti pro ostatn kyanidy le u 10 g na kg vzorku. K bodu 3: Prokazovn kyanidu probhlo podle DIN 38 405, dl D 13. Mez stanovitelnosti le nominln v oblasti 0,5 a 0,1 mg na kg.411 Vechny hodnoty pod 0,5 mg jsou nejist, a byly veobecn zaznamenny jako neprokzan. Kontroln analzy provedl Institut fr Umweltanalytik Stuttgart (IUS), viz tabulku 20. K bodu 4: Nen znmo. Avak vsledky ukazuj, e pouit metoda byla podobn jako v ppadech Leuchter/Roth a Rudolf/Fresenius. 7.3. Vyhodnocen vsledk analz 7.3.1. F. A. Leuchter/Alpha Analytic Laboratories Vechny Leuchterovy pozitivn nlezy z dajn plynov komory se pohybuj kolem meze stanovitelnosti (1 mg na kg) a je tedy teba potat se statistickm kolsnm. Kontroln vzorek . 32 pochz z odhmyzovacho traktu budovy 5a (odhmyzovac komory 1). Zkladov zdivo krematori IV a V mlo bt pozdji zrekonstruovno ze stavebn suti ostatnch budov (srv. oddl 4.4.2.). Proto jsou zajmav analzy vzork z tchto zd vzhledem k msty pozitivnm nlezm. Protoe hodnoty analz z mst, chrnnch ped vlivem poas, jsou stejn nzk, resp. neprokazateln mal jako vsledky ze zazen, vystavench pln

U tech vzork byl obsah eleza urovn tak pomoc spektrometru ICP. Pi tomto postupu jsou vzorky vystaveny na 24 hodiny polokoncentrovan kyselin srov. Unikajc plyny se zachycuj pouze difuz na jmai KOH. 411 Desorbovn kyseliny kyanovodkov jednohodinovm vaenm vzorku ve vodn HCl ve slab reduknm mdiu (SnCl2), desorbovn v plynulm proudu vzduchu a zachycovn ve vodnatm jmai. Dkaz se nakonec podle koncentrace provd fotometricky nebo titran.
410

409

168

Obr. 67: Pdorys mrnice 1 (plynov komory) krematoria II v Bezince s msty odbr vzork F. A. Leuchtera, viz. pozn. 26. vzorky 1,2,3,5 ze zdiva; vzorek 4 ze stropu; vzorek 6 ze sloupu; vzorek 7 ze suti na podlaze.

169

tmto vlivm, dospl Leuchter k zvru, e psoben poas nemohlo obsah kyanidu na exponovanch budovch nijak podstatn zredukovat,412 co by souhlasilo se zjitnm v oddlu 5.6. Podle Leuchtera mohou nepatrn stopy po kyanidu pochzet z jednorzovho zaplynovn mrnice k odstrann kdc, protoe takov zaplynovn mstnost se tehdy provdlo v mnoha tborovch budovch. Npadn je pozitivn nlez (1,3 mg na kg) vzorku 28, kter Leuchter odebral z pepky mezi nkdej umvrnou a pitevnou krematoria I, kter nikdy nebyla soust dajn plynov komory, a pi pestavb na protileteck kryt byla pravdpodobn nov zzena. Tento nlez v podobn vi i zbvajc vzorky (vetn vzork ze zkladovho zdiva krematori IV a V, postavenho z neznmch materil), me mt v zsad ti dvody: 1. Stopy kyanidu v takto minimlnm du mohou bt ptomn vude, co vak nen pravdpodobn. 2. Protileteck kryt byl jako tm vechny ostatn prostory v Osvtimi pleitostn zaplynovvn Cyklonem B k odhmyzen. 3. Analzou zjitn hodnoty v tomto du (blzko meze stanovitelnosti) nejsou vzhledem k omezenm monostem pouit metody reprodukovateln a interpretovateln. Plat za nulov hodnoty. Vzhledem k pozdji dosaenm vsledkm je tento dvod nejpravdpodobnj. Vysok obsah kyanidu v kontrolnm vzorku, odebranm Leuchterem v odhmyzovacm zazen, je podle Bailera bu dsledkem umle vytvoenho pedmtu, nebo chyby pi odebrn vzorku, pp. chybn analzy! Umle vytvoenm pedmtem Bailer rozum okolnost, kdy pr stny odhmyzovacho traktu byly ji dve nateny modrou barvou (vivianitovm pigmentem). Bailer dle tvrd, e by se v materilu zdiva nemohl kvli alkalickmu prosted vytvoit dn vivianit. Krom toho by pr vysok obsah kyanidu 1050 mg na kg znamenal, e by se zdivo z 0,1 % skldalo z pigmentu, co by nemohlo souhlasit.413 Jak jsme si ji ukzali v oddlu 5.5., je alkalick prosted pouze v nekarbonizovanm zdivu. Krom toho bylo zjitno, e alkalick mdium dokonce podporuje obohacovn kyanidem i dal reakn kroky. Vyjdeme-li z meznho ppadu naprost reakce ve zdivu obsaenho eleza na pigment (1 a 2 % obsahu eleza), pak je Leuchterem zjitn hodnota dokonce spe nzk. Zda byly stny odhmyzovacho traktu nateny mode, tj. zda se vysok obsah kyanidu nachz pouze na povrchu natench stn, to bude objasnno dle. Pressac je toho nzoru, e nepatrn stopy kyanidu ve zdivu jsou poslednm dkazem pro existenci plynovch komor, protoe i po krtk dob psoben a mal reaktivit kyseliny kyanovodkov na chladnm zdivu, stejn jako vzdor korozi a erozi, jsou jet dnes prokazateln.414 Krom toho tvrd, e pro vytven pigmentu

412 413

F. A. Leuchter, prohlen pro tisk, Boston 13. nora 1990. J. Bailer, l. c. (pozn. 51); dle tent, v: B. Bailer-Galanda, et al (vyd.), l. c. (pozn. 53), str. 112-118. 414 L. c. (pozn. 44), J.-C. Pressac, l. c. (pozn. 67), str. 133.

170

jsou lep tepl zdi.415 Jak je takov nzor nerealistick, to jsme si ji ukzali: za prv je vznikl pigment stabiln (oddl 5.6), za druh maj chladn a vlhk materily vy reaktivitu pro vytven pigmentu (oddl 5.5.), a za tet Leuchterv vzorek 28 dokazuje, e nepatrn stopy kyanidu na hranici postehnutelnosti nemusej pochzet od plynovn lid. Tabulka 17: Koncentrace kyanidu ve zdivu plynovch komor/odhmyzovacch komor
Podle: F. A. Leuchter/Alpha Analytic Laboratories, Ashland, Massachusetts, USA . vzorku msto odebrn vzorku CN-[mg.kg-1] 1-7 krema. II, mrnice 1 0,0 8 krema. III, mrnice 1 1,9 9 krema. III, mrnice 1 6,7 10,11 krema. III, mrnice 1 0,0 12 tsnn dve 0,0 13,14 krema. IV 0,0 15 krema. IV 2,3 16 krema. IV 1,4 17-19 krema. IV 0,0 20 krema. IV 1,4 21 krema. V 4,4 22 krema. V 1,7 23,24 krema. V 0,0 25 krema. I, mrnice 3,8 26 krema. I, mrnice 1,3 27 krema. I, mrnice 1,4 28 krema. I, umvrna 1,3 29 krema. I, mrnice 7,9 30 krema. I, mrnice 1,1 31 krema. I, mrnice 0,0 32 odhmyzovac komora 1 1050,0 Mrnice krematoria I a mrnice 1 krematoria II mly bt dajn plynovmi komorami.

7.3.2. Institut soudnho znalectv v Krakov V tabulce 18 uveden hodnoty analz Institut Jana Sehna nikdy nepublikoval a na veejnost se zjevn dostaly indiskrtnost nkterho z jeho pracovnk. Vsledky naznauj, e v dajnch plynovch komorch byly vrazn ni zbytky kyanidu ne v odhmyzovacch komorch, nebo pp. vbec dn. Ji ve sv prvn zprv ukzal odpovdn vdec, prof. Markiewicz, svou totln chemickou nekompetentnost (viz pozn. 55):

415

J.-C. Pressac, l. c. (pozn. 67), str. 53.

171

Tabulka 18: Koncentrace kyanidu ve zdivu plynovch komor/odhmyzovacch komor

Podle Institutu soudnho znalectv, oddlen soudn toxikologie, Polsko; daje v mg na kg CN. budova msto a hloubka odbru materil [mg.kg-1] mstnost 4, kolem vtracho 1 odviv. blok 3 omtka 0,068 otvoru, 2 mm mstnost 4, vedle dve do mstn. 2 odviv. blok 3 omtka 0,036 3, 2 mm mstn. 3, pod oknem naproti 7 odviv. blok 3 omtka 0,076 vchod. dvem dven otvor mezi mstn. 2 a 1, 2 8 odviv. blok 3 omtka 0,140 mm vpravo nahoe 9 odviv. blok 3 jako . 8, vlevo dole omtka 0,404 10 odviv. blok 3 mstn. 1, ventilan otvor, 2 mm omtka 0,528 11 odviv. blok 3 jako . 10, slab modr omtka 0,588 15 krema. II, mrnice 1 betonov oprn pil omtka (?) 0,024 4 dal vzorky z krematoria II, krematoria I a z krematoria V, tedy z dajnch plynovch komor, a 2 kontroln vzorky neobsahovaly dn prokazateln stopy CN-.

Kyanovodk je slab kyselina, co m za nsledek, e se jej soli v ptomnosti silnj kyseliny snadno rozkldaj. Takovou silnj kyselinou je dokonce kyselina uhliit, kter vznik reakc kyslinku uhliitho a vody. Silnj kyseliny jako nap. kyselina srov rozkldaj kyanidy snadnji. Stlej jsou komplexn sloueniny iont kyanidu s tkmi kovy. Ji zmnn prusk mod k takovm sloueninm pat, ale tak ta se v kyselm prosted pomalu rozkld. Proto se dalo st ekat, e by se po 45 letech derivty slouenin kyanid mohly zachovat ve stavebnch materilech (omtkch, cihlch), vystavench vlivm okolnho prosted (srky, kysel oxidy a zvlt oxidy dusku). To ovem odporuje ji zjitnm faktm: a. Kyslink uhliit je ve vod tko rozpustn, ve vod se prakticky vbec nemn na kyselinu uhliitou, a proto neme soli kyseliny kyanovodkov takto rozkldat (srv. oddl 5.5.3., rozkldn ve skutenosti psob voda); b. Vivianit (prusk mod) je mimodn stabiln vi kyselinm a nerozkld se ani po desetiletch psoben poas (oddl 5.6.). V soukrom korespondenci s Wernerem Wegnerem projevil prof. Markiewicz jet vce nevdomosti:416 VIII. Voda aktivuje mnoh chemick procesy. Komory byly jist vlhk. Co psob na vzn HCN cementem (omtka stn), nm nen znmo. []
416

Dopis Institutu Jana Sehna pro soudn znalectv, oddlen soudn toxikologie, W. Wegnerovi, nedat. (zima 91/92), neiteln podpis, nepublikovno.

172

IX. Modr skvrny na vnjch stnch budovy 5a v Bezince nelze snadno vysvtlit. Pedevm musme vyzkoumat, zda to je skuten berlnsk mod. [] V pozdj prci tito autoi publikovali dal, tm samm postupem zskan vsledky pozdjch odbr vzork, podle nich se obsah kyanid jak ve zkouman odhmyzovac komoe, tak i v dajnch plynovch komorch pohyboval v oblasti mezi 0,0 a 0,8 resp. 0,6 mg/kg. Ve studii byla tak objasnna volba analytick metody (viz pozn. 56). Byla zvolena proto, e si autoi neumli pedstavit, jak by se ve zdivu mohly tvoit modr sloueniny kyanidu eleza: Je tk si pedstavit chemick reakce a fyzikln-chemick procesy, kter by na tomto mst [sic!] mohly vst k tvorb vivianitu. Dle pak spolu s J. Bailerem (viz pozn. 413) vychzej z toho, e by modr zbarven odhmyzovac komory mohlo pochzet od barevnho ntru. Rozhodli se proto pout metodu, kter je vi kyanidu eleza odoln. Se mnou veden korespondence v roce 1995 znovu odhalila, s jakou veobecnou nepovolanost polt vdci k problematice pistupovali (viz pozn. 57 a 58). Podrobnj posouzen polskch vsledk nsleduje v oddlu 7.4.2. 7.3.3. G. Rudolf/Institut Fresenius Z dajnch plynovch komor pro lidi bylo odebrno jen mlo vzork, a sice pouze takovch, jejich materil zjevn nebyl vystaven pmm vlivm poas. K tomu se v Bezince hod pouze nkter msta mrnice 1 (plynov komory) v krematoriu II, kdy jeden z pil dosud nese zbytek stropu, a kde tud byly spodn strana stropu i sti zdi viditeln chrnny ped vlivy poas, jak dokazuj letit nnosy pavuin i neptomnost vyplavenho vpna na betonu nebo malt stkajc vodou. Z dajnch plynovch komor ji krakovsk institut i Leuchter odebrali mnostv vzork, vechny s alespo piblin negativnm vsledkem. Protoe lo pedevm o vysvtlen, jak podmnky napomhaj vzniku pigmentu, a po dosud provedench analzch v dajnch plynovch komorch se nedalo potat se zeteln pozitivnmi vsledky, odebral jsem vzorky pedevm v odhmyzovacch zazench staveb 5a a 5b v sti tbora Ia, resp. Ib. O tchto stavbch je znmo, e jejich stny obsahuj nejen velk mnostv pigmentu, nbr e tak stm odpovdaj mstnm krematorim, co se o budovch v zkladnm tboe ned tvrdit. St me, ale nemus mt vliv na chemii materilu stn. Krom toho zmnn stavby nejsou tolik v ohnisku pozornosti sprvy muzea jako zkladn tbor a lze tedy u nich doufat v neptomnost dodatench zmn. Tabulka 19: Koncentrace kyanidu ve zdivu plynovch komor/odhmyzovacch komor. Podle G. Rudolf/Institut Fresenius, Taunusstein, Nmecko. daje koncentrace v mg na kg; % Fe: maximln podl ve vivianit pemnnho eleza na celkovm obsahu. 173

budova

msto a hloubka odbru mrnice 1, strop mezi 2. a 3. pilem z pohledu od jihu, velkoplon odbr betonu vetn malch kousk hlubho materilu, 0-3 mm jako 1, 1-5 mm vnitn zpadn ze mrnice 1, 0-1,5 cm, viz obr. 43 vnitn strana zdi komn. traktu, spalovna odpadk, 0-1 cm pka kje pod pnm trmem lka v mstnosti, od vchodu 2, 1. ada kj vpravo, cca 5.5.5 cm3 oddlen prostor na zpad, vnitn ze, malta mezi cihlami, 0-1 cm jako 6, pmo vedle vchodu, 01 cm jako 5, zadn podpra trmu vnitn strana vnj zdi (zpad), 120 cm od severn zdi, 155 cm od podlahy, 0-2 cm vnitn ze (jih), 240 cm od zp. zdi, 170 cm od podlahy, 0-2 mm jako 9, 1-10 mm vchodn ze (uvnit), 170 cm od severn zdi, 170 cm od podlahy (vch. od horkovzdun komory), 0-2 mm jako 12, 2-10 mm vnj strana zpadn zdi, 40 cm od jin strany, 160 cm od podlahy, 0,5 mm vnj strana jin zdi, 40 cm od zp. strany, 210 cm od podlahy, 0-3 mm jako a, > 0-5 mm jako b, odstrann vrstva pigmentu, < 1 mm vnj strana jin zdi, 2 m od

materil

c[CN-] [mg.kg-1] 7,2 0,6 6,7 0,1 0,6

c[Fe]

% Fe -

1 2 3 4 5

krema. II krema. II krema. II krema. II blok b bark 20 blok b bark 20 blok b bark 20 blok b bark 13 blok a budova 5a blok a budova 5a blok a budova 5a blok a budova 5a blok a budova 5a blok a budova 5a blok a budova 5a blok a budova 5a blok a budova 5a blok b

beton beton omtka omtka omtka

13 000 20 000 10 000 11 000 9 400

6 7 8 9 10 11 12 13 14 15a 15b 15c 16

malta omtka omtka omtka omtka omtka omtka omtka cihla malta cihla cihla cihla

<0,1 0,3 2,7 11 000,0 3,6 2 640,0 2 900,0 3 000,0 1 035,0 1 560,0 56,0

4 400 19 000 11 000 12 000 10 000 6 000 8 500 9 000

75 36 28 27

25 000 3,5 10 000 13

neureno neure2 400,0 no 10 000,0 47 000 17

174

budova 5b 17 blok b budova 5b blok b stavba 5a blok b budova 5b blok b budova 5b blok a budova 5a blok a budova 5a blok a budova 5a blok a bark 3 blok a bark 3 pokus pokus pokus

18

19a 19b 20 21 22 23 24 25 26 27

vchod. dve, 1 m od podlahy, 0-7 mm vnitn strana jin zdi, 130 cm od jin zdi, 130 cm od podlahy, 4-10 mm oblast podlahy, zrubn dve, horkovzdunho odhmyz. zazen, vchodn komory smrem k traktu, 0-5 mm vnitn strana severn zdi, 230 cm od vchodn zdi, 90 cm od podlahy, 0-4 mm jako 19a, 4-8 mm vnitn strana (zpad), 40 cm od jin zdi, 210 cm od podlahy, 0-3 mm vnitn ze (vchod) ze zpadn mstnosti, 30 cm ode dve, 190 cm od podlahy, 10-50 mm vnitn strana (jih), 40 cm od zpadn zdi, 155 cm od podlahy, 3-10 mm zvltn mstnost, severozpad, vnitn strana vnj zdi (sever), 0-5 mm hlavn mstnost, vnitn strana vnj zdi, (sever), 0-5 mm neoeten kmen, 0-5 mm 16 hod v 0,3 % HCN, 0-5 mm, viz text 24 hod v 2 % HCN, + 1 g H2O, 20 mm, 100 g jako 27, bez pdavku H2O, 108 g

omtka

13 500,0

15 000 neureno 4 300 9 500 11 000 18 000 11 000 8 100 13 000 35 000 35 000

74

devo

7 150,0

omtka omtka omtka malta omtka omtka malta cihla cihla

1 860,0 3 880,0 7 850,0 0,3 4 530,0 0,3 0,1 9,6 0,1

35 33 59 34 -

cement. 109 malta cement. 28 pokus 94 malta vpen. 29 pokus jako 28, 94 g 53 malta vpen. 30 pokus jako 28 + 2 g H2O, 96 g 58 malta Hodnoty pro kyanidy mezi 0,1 a 0,5 na kg nejist (NN); = vlastn analzy; = Institut fr Umweltanalytik Stuttgart (IUS)

8 800 1,0 8 800 0,9 4 500 1,0 4 500 1,1

175

176

Originl vsledk test Institutu Fresenius

177

A konen byly odebrny vzorky rovn z nkterch vzeskch bark k oven Leuchterovy teze, e nepatrn stopy kyanidu mohly vzniknout tak v dsledku nkolika mlo zaplynovn v rmci potrn kdc. slovn bark odpovd tomu, jak je na nich dodnes.417 Viz k tomu obr. 12. 7.3.3.1. Vzorky 1-4: krematorium II, mrnice 1 K odebrn vzork 1 a 3 viz obr. 26 (str. 65). Veobecn se mus potat s nejvy koncentrac kyanid na povrchu materilu. Za tm elem obsahuje vzorek 1 pedevm lomky betonu ze spodn strany stropu (ebra, vznikl netsnost bednn), tedy nejexponovanj msta betonu, a dle materil z horn, 1 a 2 mm siln betonov vrstvy vetn kousk a do hloubky asi 3 mm. Vzorek 2 obsahuje beton a do hloubky 5 mm, odebran na mst, kde se pi vzorku 1 odloupl kus, sahajc do hloubky 1 a 3 mm. Oddlen materilu nejsvrchnj vrstvy (vzorek 1) a hlub vrstva (vzorek 2) se kvli tvrdosti materilu zcela nepodailo. Vzorek 3 je tvrd omtka a do prvn ady cihel, zjevn s velkm podlem cementu. Tabulka 20: Vsledky analz Institutu Fresenius a Institut(u) fr Umweltanalytik Stuttgart (IUS) V obou ppadech se kyanid prokazoval podle DIN 38405/D13. daje jsou uvedeny v mg CN- na kg.
msto odbru Fresenius IUS mrnice 1 (plynov komora), krematorium II, 3 6,7 < HP omtka stn 0-1,5 cm 8 blok 1b bark 13, pka kje, 3-5 cm 2,7 < HP blok a, budova 5a, vnitn strana vnj zdi (z11 2 640,0 1 430 pad), 1-10 mm 25 neoeten cihla 9,6 9,6 26 3 dal vzorky zaplynovan cihly < HP Tyto vzorky byly zkoumny podle DIN 35 405/D14. Na rozdl od D13 zde nebyla pouita kadmiov sl. O dopadu na vsledky nen nic znmo. Hranice prokazatelnosti vdy 0,5 mg na kg. Vzorek

Vzorek 4 pochz z omtky betonovho nosnku komnovho traktu (spalovny odpadk) krematoria II. Je zajmav pouze jako namtkov zkouka vedle ostatnch. Vsledky se pohybuj ve stejnm du jako Leuchterovy pozitivn nlezy z ostatnch dajnch plynovch komor, pestoe v plynov komoe (mrnici) krematoria nebyl spn. V tabulce 20 jsou sestaveny kontroln analzy. Mrn pozitivn vzorek se 6,7 mg na kg (nahoe) m hodnoty pod mez stanovitelnosti (0,5 mg na kg). Tm se potvrzuje zjitn z oddlu 7.2., e hodnoty pobl meze stanovitelnosti nejsou reprodukovateln.
417

J.-C. Pressac, l. c. (pozn. 67), str. 514, pln tbora Bezinka s oslovnm bark.

178

7.3.3.2. Vzorky 5-8 a 23-24: vzesk barky Vzorky 5 a 8 pochzej z velkho omtkovho, resp. maltovho vezu o tlouce nkolika centimetr, vdy z hlavn mstnosti pslunho barku (viz tab. 19, str. 174). Hloubkov profil nebyl zaznamenn a proto se na hodnoty mus nahlet jako na stedn. Vzorky 6 a 7 byly odebrny ze zvltn mstnosti na zpad barku. Vzorky 23 a 24 pochzej z vnj zdi hlavn mstnosti tetho barku. V materilu zdiva lze zjevn nalzt mnostv kyanidu ve stejnm du, jak objevil Leuchter v dajnch plynovch komorch. Ukazuje na to vsledek vzorku 8. Vechny ostatn vzorky jsou sice pozitivn, ale znateln nich hodnot. Kontroln analza (tabulka 20, str. 178) ukzala tak zde nereprodukovateln hodnoty. 7.3.3.3. Vzorky 9-22: odhmyzovac zazen Msta odbr jednotlivch vzork viz na obr. 17 a dle. Podle konzistence se u odhmyzovacho zazen d soudit na maltu s velkm podlem psku a mimodn malm obsahem cementu (siln droliv), a na vpennou omtku.

Obr. 68: Vnj stna odhmyzovacho traktu na kyselinu kyanovodkovou budovy 5a v pozdnm lt 1991. Nepatrn mnostv kyanidu, kter difundovalo zd, zanechalo na zdi a dodnes mode zabarven msta. Ani 50 let vlivu nejhorch povtrnostnch podmnek na tom nic nezmnilo.

179

Obr. 69: Odebrn vzorku ze severozpadn lecho odhmyzovacho traktu budovy 5a (viz obr. 18). V pozad a vpravo na snmku je vnj ze s intenzvnm modrm zbarvenm vivianitem. Jsou viditeln msta odebrn vzork 9 a 11. Vlevo na snmku je vnitn ze, kter byla zahrnuta do pestavby na horkovzdunou odhmyzovac komoru. Z n byl odebrn vzorek . 10 se slab pozitivnm nlezem kyanidu.

Obr. 70: Snmek zrubn z odhmyzovacho traktu budovy 5a, jejich spodn, rezav zvs je zbarven vivianitem kyseliny kyanovodkov. Msto odbru vzorku . 18.

180

Obr. 71: Na rozdl od budovy 5a (viz obr. 68) byl odhmyzovac trakt budovy 5b pouvn jako odhmyzovac komora na kyselinu kyanovodkovou po del as. Proto je tak jeho vnj ze na velkch plochch zbarvena mode; rovn zde zbarven nedoznalo dn zmny ani po 50 letech psoben povtrnosti.

Budova 5a: Na vnj zdi odhmyzovacho traktu budovy 5a jsou msty modr cihly a maltov spry (viz obr. 68, nahoe). Vzorek 14 je voln lomek cihly, kter je zeteln tmavomodr na vech stranch, vystavench vlivu poas. Vzorek 15a je kus malty z jin zdi, kter byl modr pouze v nejsvrchnj vrstv asi 1 mm. Tam se mus hodnota kyanidu pohybovat pes uritou stedn hodnotu prvnch cca 3 mm. Vzorek 15b je zlomek cihly, jej modr vrstva byla oddlena pachtl (vzorek 15c). Hmota zbytku obn zhruba dvacetinsobek odkrbnut vrstvy, kde jsou prokazateln jet drobn stopy koncentrace kyanidu. Stedn koncentrace se zde tedy bude pohybovat kolem 120 mg na kg. Tak na cihle se pigment vytvoil ve znatelnm mnostv pouze na stran, vystaven vlivu poas (srv. k tomu vnj ze odhmyzovac komory v KT Stutthof, obr. 65). Dleit je potvrzen poznatku, e pigment m skuten mimodnou odolnost vi vlivm prosted, protoe vzorky 14 a 15c byly po vce ne 40 let vystaveny intenzivnmu slunenmu zen, vtru, deti atd. Obtnj je otzka, jak prv zde mohla vzniknout tak vysok koncentrace pigmentu, pestoe vnj strany zdiva nebyly vystaven pmmu zaplynovn. Pravdpodobn zdivem pronikl mal mnostv kyanidu postauje tomu, aby umoovalo tvorbu pigmentu na detivm poasm zvlhl vnj stran zdiva, jej sloueniny byly asi aktivovny vlivy poas. Vnitn strany obvodovch zd odhmyzovacho traktu budovy 5a jsou tm pln modr, ba tmavomodr (viz obr. 69, nahoe). Zajmav je snmek cihlov struktury pod omtkou v dsledku rozdln intenzity tvorby vivianitu. Takov fenomn je znm z kondenzace abnormln vysok vlhkosti na chladnch zdch 181

(nap. pi nahromadn mnostv siln se potcch lid jako na rockovch koncertech, diskotkch, nebo obecn ve patn vtranch prostorch), ppadn pi vskytu vlhkch skvrn v nedostaten vytpnch mstnostech. Rzn vyplen cihly maj tak v dsledku nestejn tepeln vodivosti vt nebo men sklon k obohacovn kondenztem. Pinou tohoto efektu mohou bt rozdln reaktivita k vzn kyanidu kvli nestejnmu obsahu vlhkosti a teploty, ale dvod me tak spovat v rozdlnch podlech vlhkosti a tm i transportn kapacity putujcch kyanidovch sol. Pod prvn, pouze cca 1 mm silnou vrstvou omtky tto stny, se jev materil spe bled modr, podobn jako povrch vchodn zdi traktu, kter pedstavuje vnitn ze pvodn odhmyzovac komory (vzorky 12 a 13). Dodaten vestavn vnitn stny tchto prostor, patc tedy k horkovzdun komoe (viz obr. 18), nevykazuj podle oekvn ani nznak modi. Vsledky analz 9 a 11, resp. 20 a 22 potvrzuj prvn dojem: Nejsvrchnj vrstva omtky m velmi vysok obsah kyanidu, kter pak hloubji kles. Vysok obsah kyanidu vzorku 11 ovem nemohl bt exaktn reprodukovn. Vsledek kontroln analzy se pohyboval kolem 54 % prvn hodnoty. Pinou mohou bt ponkud rozdln analytick postupy (viz pozn. tabulky 20). V istm vivianitu pipad na 1 g kyanidu asi 0,82 g eleza. Za pedpokladu, e kyanid je ptomen kompletn jako vivianit, pak z analzy eleza vyplv, e ve vzorku 9 byly zhruba veho eleza pemnny na pigment. Vezmeme-li v vahu, e ne vechno elezo bylo zasaeno kyselinou kyanovodkovou, meme mluvit tm o nasycen svrchn vrstvy pigmentem. Pokles koncentrace od svrchn vrstvy k hlubm je vysvtlen silnjm absorpnm psobenm ponkud chladnj vlhk omtky, jej svrchn vrstva se zpotku nasyt, a tm brn hlubmu difundovn kyseliny kyanovodkov do zdiva. Krom toho se zde, stejn jako u modrho zbarven vnjch stran zdiva, mus brt v vahu tak efekt obohacovn kyanid odpaovnm vody na povrchu. Po odstaven budovy se ovem v dsledku nedostaten vmny vzduchu a slunen aktivity uvnit prostoru takov efekt projevuje jen mlo. Zvlt to plat pro mstnost s okny, orientovanou na sever, jak je tomu na obr. 69. Vzorky 12 a 13 odpovdaj vzorkm 9 a 11, byly vak odebrny z vnitn, tedy vchodn zdi horkovzdun komory. Povrchov koncentrace je podstatn ni ne na vnjch zdech, profil koncentrace zde nen rozeznateln. Me to spovat v tom, e suchou stnou difunduje kyselina kyanovodkov snadnji, zatmco na vlhkch povrchovch stnch reaguje pedevm povrchov. Je vak pravdpodobnj, e ve vnitn stn kvli suchosti neprobh migrace rozpustnch kyanidovch sol. Tyto vzorky jsou zajmav tak jako dkaz, e se dlouhodob stabiln kyanidov sloueniny mohou ve velkm mnostv vytvet rovn na teplch a suchch vnitnch stnch. V dsledku vysokho stavu spodn vody v Bezince i nedostaten izolace stn je zvlt v chladnch ronch obdobch teba potat s tm, e vnj zdi i pi vytpn vnitnch prostor byly hodn chladn a vlhk.

182

Vzorky ze stn, kter byly dodaten vestavny pi pedln na horkovzdunou komoru, by nemly vykazovat dn zbytky kyanid. Vzorek 10 z dodaten zabudovan vnitn zdi tak vykazuje pouze velmi mal obsah kyanidu blzko meze mitelnosti. Vzorek 21 pochz z malty mezi cihlami dodaten vestavn zdi z hloubky od 1 do 5 cm. Ve vnitn zdi je trhlina. Rovn u tto vnitn zdi analza ukzala minimln, ovem st interpretovateln stopy kyanidu pod mez mitelnosti. Nlez me ukazovat na odhmyzen tto mstnosti po zmn na horkovzdunou desinsekci, pokud nepatrn mnostv neztratilo vypovdac cenu, jak ukzaly kontroln analzy ostatnch vzork. Konen vzorek 18 pochz z dvenho rmu, kter byl vestavn a po pedln na horkovzdunou desinsekci. Pod dolnm zvsem je devo znateln mode zbarven (viz obr 70, str. 180). Psobenm pdn vlhkosti spolu s rezavjcm elezem se zde mohl vytvet pigment za pedpokladu, e mstnosti byly bu po pestavn na zmnn zazen zaplynovny kyselinou kyanovodkovou, nebo pda zazen jet po del dobu vydvala kyanidy. V prvnm ppad by stopy kyanidu v dodaten zabudovanch stnch (vzorky 1 a 21) byly skuten vysvtliteln zaplynovnm prostoru. Konen tak mohly bt tyto vzduchotsn dvee pi pestavb na horkovzdunou desinsekci vyjmuty ze vstupu k odhmyzovacmu traktu na kyselinu kyanovodkovou a zde znovu pouity, take kyanidy by pochzely z dvjho zaplynovn. Vsledek analzy lze tedy kvantitativn posuzovat jen omezen, protoe organick materil me psobit ruiv. Kadopdn je potvrzena vysok reaktivita vlhkch sms oxid eleza (rzi). Budova 5b: Vnj zdi odhmyzovacho traktu budovy 5b nejsou jen msty modr, jako v ppad budovy 5a, nbr tm pln, a to a do zeminy (viz obr. 71, nahoe). Vjimku pedstavuje vchodn ze, kter nevykazuje tm dn modr zbarven (viz obr. 20, str. 55). Analza lomku cihly z jin strany (vzorek 16) tak vykazuje mimodn vysokou hodnotu. Zde pronikl pigment do materilu hloubji. Tak tady nemlo poas dn viditeln nebo miteln vliv na snen koncentrace pigmentu. Piblin 17 % eleza v lomku cihly reagovalo na pigment vzdor i zde jen nepatrn koncentraci kyanid, kter mohly proniknout a k vnj stran zdiva. Npadn kontrast s jen msty modrm vnjkem budovy 5a je vysvtliteln delm pouvnm tohoto traktu za odhmyzovac komoru na Cyklon B. Dvod zeteln slabho modrho zbarven vchodn strany vnj zdi tohoto traktu je nejasn, me vak bt zpsoben menm vlivem poas na tto stran budovy (vchodn vtry jsou vtinou provzeny suchm poasm). Pi prohldce vnitnch prostor tohoto traktu pekvap vtinou bl stny, jen na nkolika mlo mstech jsou nevrazn modr skvrny. Analza tto mode zabarven omtky pod svrchn vrstvou (vzorek 17) vak ukzala vbec nejvy nalezen hodnoty, a to vzdor pod n se nalzajc, 3 a 4 mm siln vrstv omtky z kompaktnho a tvrdho materilu. Ohledn reakce eleza zde plat tot co pro svrchn vrstvu omtky: stav blzk sycen. Barva materilu, zde jen zelenav, nem zjevn pmou vypovdac hodnotu ohledn obsahu kyanidu. I kdy maximln hodnoty podlu pigmentu na omtce obnej jen asi 1,5 %, nelze mstn 183

zbarven povrchu vnitn strany vnj zdi budovy 5a takto vysvtlovat. Naopak, tmavomodr barevn odstny pochzej z jet vy koncentrace pigmentu ve svrchnch vrstvch mikrometrov oblasti, podmnn ve popsanm procesem nasycen. e ke zmnnmu procesu nasycen nedolo na vnitn stn budovy 5b, me mt pinu v jinch druzch materilu a zpracovn. Zde pouit tvrd a na elezo chud vnitn omtka z vpenn malty dr na stn jen velmi slab a na nkterch mstech ji odpadla. Kontakt mezi omtkou a stnou je msty tak slab, e se pi poklepu ozvaj dutiny. Tak slab kontakt mezi stnou a omtkou vak zase zabrauje tomu, aby vlhkost ze stny difundovala na povrch omtky a mohla s sebou unet rozpustn sloueniny kyanidu (nap. kyanid eleznat). Vzorek 19 byl rozdlen na dv sti, protoe svrchn vrstva omtky tto mstnosti se viditeln li od ne lec: prvn 4 mm se skldaj z blho, drsnho a tvrdho materilu (vpenn malty s malm obsahem psku), spodn vrstvy z okrov omtky s vysokm podlem psku. Oddlen obou vrstev ze zcela nepodailo, a sti malty s nzkm podlem psku zstaly dlem ve vzorku 19a. Analza na elezo, kter by pi dokonalm oddlen obou vrstev byla jet ni, potvrzuje pedpoklad, e svrchn vrstva je vpenn omtka s malm podlem eleza. Tm by bylo vysvtleno chybjc vytvoen modrch skvrn, protoe pro vznik pigmentu zde bylo k dispozici pli mlo eleza. Pesto vak tak nejsvrchnj vrstva omtky vykazuje opravdu vysokou hodnotu kyanidu. Proto meme vylouit, e by tato vrstva omtky byla nanesena a po skonen odhmyzovacch akc. 7.3.3.4. Vzorky 25-30: experimenty K odhadu reaktivity kyseliny kyanovodkov se stavebnmi materily byla provedena ada experiment, bhem nich se pedevm v hermetickm ndob zaplynovvaly cihly kyselinou kyanovodkovou, vyvinutou z pesn definovanho mnostv KCN + H2SO4. Pi experimentech se pomoc citlivho men diference tlak ukzalo, e se vypauje pouze st kyseliny kyanovodkov, uvolnn 16% kyselinou srovou, protoe kyselina kyanovodkov je v n tak dobe rozpustn, e jen st byla pedna do ndoby. Skuten mnostv plynu v reakn ndob le tedy hluboko pod vpotem stanovenmi 3,7 obj. %, podle men tlaku pi asi 2 obj. %. Ohledn konstrukce reakn ndoby ze sklennho vlce, utsnnho nahoe i dole deskami z PVC s vypoutcmi plynovmi trubkami viz obr. 72. H2SO4 (13 %) byla v uzaven ndob vloena do kelmku a KCN pidna pomoc magnetovho mechanismu. Pot probhlo smsen magnetickm mchadlem. Analyzovaly se vzorky, uveden v tabulce 21. Jako nemnn parametry byly zachovny: teplota 11 C vzduchu i vzork; 90% relativn vlhkost vzduchu; 184

 uloen vzork zhruba 5 tdn za tchto podmnek ped zahjenm experiment; zaplynovn 2 obj. % kyseliny kyanovodkov; 24,75 hodin doba zaplynovn; uloen vzork po zaplynovn pi pokojov teplot a ni vlhkosti vzduchu po 71 den.
Obr. 72: Nkres konstrukce a uspodn experiment k zaplynovn vzork materil kyselinou kyanovodkovou. 1. sklenn vlec 2. tsnic krouek 3. vko a zkladov deska z PVC 4. plynov vypoutc trubka men tlaku 5. plynov vypoutc trubka odvtrn 6. motor magnetickho mchadla 7. porcelnov miska s 16 obj. % H2SO4 a magnetickm mchadlem 8. lce s KCN, upevnn na ose, a sklopn zvenku pomoc magnetu 9. zkuebn materil (zde cihla) 10. upnac rouby

Vjimky z tchto podmnek jsou uvedeny v pravm sloupci tabulky 21 (str. 186). Po zaplynovn byla ze vzork 27 a 30 odstranna svrchn vrstva parafinem oetench ploch. Dodaten navlhen vzorky 27 a 30 bhem uloen pi pokojov teplot vydvaly znateln aroma kyseliny kyanovodkov. Pi dodatenm navlhen v mezidob aroma kyseliny kyanovodkov rzem ustalo. U vzorku cementov malty nebylo aroma ctit po tdnu, u vzorku vpenn malty po dvou tdnech. Pi skladovn vzork po vce ne dva msce pi pokojov teplot tak obsah kyseliny kyanovodkov znateln poklesl; pi vysuen vzork se jet siln naruila monost reakce na kyanid eleza. 185

Tabulka 21: Pprava vzork a zaplynovn

Materil cihla ze stren budovy v Bavorsku, 25/26 zaplynovn pouze vzorek 26! . Podmnky 16 h zaplynovn pi 0,3 obj. %, uloen po zaplynovn na 120 dn pi pokojov teplot cementov malta: 1 dl psku, 1 dl zapeetn stran i eln plochy parafiportlandskho cementu, dlu vpna; nem 52/54 (tedy zaplynovn jen z rozmry vzorku 55x60x20 mm, 100 jedn strany), pdavek 1 g vody g(cca 1,5 g/cm3) cementov malta: 1 dl psku, 1 dl jako 27, bez vody portlandskho cementu, dlu vpna; rozmry vzorku: 55x60x20 mm, 108 g(cca 1,6 g/cm3). vpenn malta: 2 dl psku, 1 dl jako 28 vpna; rozmry vzorku: 55x60x20 mm (cca 1,4 g/cm3) vpenn malta: 2 dl psku, 1 dl jako 28, dodatek 2 g vody vpna; rozmry vzorku: 52x58x20 mm, 96 g (ca 1,6 g/cm3)

27

28

29 30

Vsledky analz vzork cihly (tabulka 19, . vzork 25 a 26) pekvapily svmi paradoxn vyhlejcmi hodnotami: zaplynovan vzorek nevykazoval na rozdl od nezaplynovanho dn stopy kyanidu. Hodnota nezaplynovanho vzorku nemohla bt exaktn reprodukovna (tabulka 20). Dal analzy zaplynovan cihly rovn neukzaly dn prokazateln hodnoty kyanidu. Tento vsledek dokazuje, e hodnoty kyanidu do 10 mg maj jen velmi omezenou vypovdac hodnotu, protoe mohou bt odvoditeln ze vude rozench stop.418 Interpretace vsledk analzy vzork 27 a 30 vypovd nsledujc: Pi analze bylo ve vzorcch nalezeno celkem 30 mg kyanidu. Protoe se pi experimentu pouilo celkem 300 mg kyanidu, zstalo z nj trvale vzno ve vzorcch 10 %. Vzorky cementov malty mly proti vzorkm vpenn malty dvakrt vy obsah kyanidu. Pinou toho me bt vy obsah eleza vzork cementov malty, protoe obsah kyanidu mrn stoup k obsahu eleza (viz posledn sloupec tabulky 19). Mimo to je adsorpce kyseliny kyanovodkov vi vpenn malt pozitivn ovlivnna vt vnitn plochou cementov malty. Prostednictvm dodaten pidan vlhkosti se zven pijmn kyseliny kyanovodkov ve vsledcch analz projevuje jen nepatrn, protoe vzorky byly tak jako tak siln vlhk, a rovn z toho dvodu, e nslednou fz

Tak je mysliteln zneitn nezaplynovanch vzork bhem ppravy k analze, nap. nepli dkladn oitnm kulovm mlnkem, v nm byl pedtm rozemlet vzorek s obsahem kyanidu. Dobr reprodukovatelnost me spovat v tom, e cihla neobsahuje tm dn karbont, kter je povaovn za ruiv element.

418

186

uskladnn materil vyschl a tm mohl kyselinu kyanovodkovou vzat jen sten. S modrm zbarvenm vzork se nepotalo, nebo i kdyby veker vzan kyanid existoval jako vivianit, tvoilo by modr barvivo pouze 0,005-0,01 % z vekerho materilu, co by pouhm okem nebylo viditeln. A konen obohacen ploch vzork kyanidem nemohlo nastat ji z nedostatku difundujc vody. Krom toho skladovn vzork pravdpodobn zablokovalo reakn proces. 7.3.4. John C. Ball Vechny vzorky odebran z dajnch vraednch plynovch komor jsou tsn kolem nebo pod hranic mitelnosti a proto mus bt povaovny za nulov. Ballovy vzorky z odvivovacch budov 5a a 5b pedstavuj prmr mch vlastnch men a potvrzuj m vsledky. Tabulka 22: Koncentrace kyanidu ve zdivu plynovch komor/ odhmyzovacch komor podle Johna C. Balla
slo 1 2 3 4 5 6 Umstn odhmyzovac mstnost B1b BW 5b, uvnit i vn odhmyzovac mstnost B1b BW 5a, uvnit i vn krematorium II, mrnice 1 (plynov komora) krematorium III, mrnice 1 (plynov komora) bl dm, zbytky zklad krematorium V, zbytky zkladn zdi c(CN-) [mg/kg] 3 170,0 2 780,0 0,4 1,2 0,07 0,1

7.4. Diskuse o vsledcch analz 7.4.1. Modr ntr zd? Hypotza J. Bailera (viz pozn. 413), e modr ntrov barva zpsobila vysok hodnoty kyanidu ve vzorcch z odhmyzovacch komor, neodpovd skutenostem: 1. Vivianit se jako ntrov barva na zdi vbec nepouv, protoe nem dostaten vysokou alkalickou odolnost (srv. oddl 5.6.1.). 2. Kdyby tato teze souhlasila, pak by bylo jist npadn, e by SS jako jedin prostory v KT cel Tet e nechvaly natt vhradn odhmyzovac komory na kyselinu kyanovodkovou, a to navc dosti zvltn vdy tou samou barvou: Osvtim, Bezinka, Majdanek, Stutthof Vechny ostatn prostory byly nanejv vybleny vpnem. e by zde snad SS provozovaly modrou magii? 3. Samotn odhmyzovac komory jsou vyblen vpnem. K emu by bylo dobr jet pidvat modrou barvu, kter navc nen odoln alkalickmu prosted? Muselo by se zbyten ekat, a se vpenn ntr a omtka povrchov spoj, a teprve potom by bylo mon stnu natrat. A ani pak by nebylo jist, zda barva na zklad chemickch reakc nevytvo skvrny. 187

4. Ntr interir nevysvtluje ani skvrnit modr zbarven na vnitnch stnch vnjch zd odhmyzovacho traktu budovy 5a, 5. ani neptomnost jakhokoli modrho zbarven na dodaten vestavnch vnitnch stnch. Nebo snad nechaly SS mode vymalovat jen urit stny, a to jet ne normln ttkou, ale nesmyslnm rozstknm barvy na stnu? 6. Bailerova teze je tak hladce vyvrcena skutenost, e dn ze zabarvench stn nevykazuje stopy tah ttky a tak dnou identifikovatelnou barevnou vrstvu, protoe ntrov barva obsahuje nejen vlastn barvivo, ale rovn nikoli bezvznamn podl pojiva a dalch chemikli. V naem ppad je vak modr barva prost soust vpennho ntru a omtky. 7. Teze navc nevysvtluje, jak by se hypotetickm natram mohlo pi jejich umn podait napodobit pod omtkou skrytou cihlovou strukturu. Nebo snad byli nejen stoupenci modr magie, ale mli jet navc rentgenov oi? 8. Bailerova teze nevysvtluje ani pouze bled modr odstn vnitn jin zdi pvodnho odhmyzovacho traktu budovy 5a, 9. ani vysok obsah kyanidu v povrchov blm materilu s malm obsahem eleza zd odhmyzovacho traktu budovy 5b. Nebo snad byly tyto prostory podle jeho mnn nateny njakou elezitou blobou i elezitou bledou mod, kter ovem bude teba teprve vymyslet? 10. Bailerova teze dle nevysvtluje jet mnohem vy obsah kyanidu hlubch, zelenavo modravch vrstev materilu zd odhmyzovacho traktu budovy 5b. Nebo snad chce vn tvrdit, e by SS jen tak nechaly vylepit omtku stn a zdc maltu vivianitovou barvou tam, kde to nikdo neme obdivovat? Takov barva by se navc v dsledku alkalick hodnoty pH erstv malty spolehliv rozloila na sv sloky a pinejmenm na as by ztratila svj charakteristick tn. 11. A konen nedoke Bailerova teze vysvtlit ani to, pro prv vlivu poas vystaven vnj stny odhmyzovacch prostor maj vrazn obsah kyanidu a vykazuj modr skvrny. Nebo snad byly cihly hned pi sv vrob vylepeny vivianitem, kter pak dky zmnn magii klidn pestl proces vypalovn? Jak jsme si ji ve ukzali, polt vdci pijali Bailerovu tezi za svou, a proto radji ve vzorcch dn vivianit neprokzali. Honni soit qui mal y419

419

istmu ve ist!

188

7.4.2. Pseudovdeck podvod Mnoz zastnci a stoupenci holocaustu se s pokornou dvrou spolhaj na vsledky krakovskho Sehnova institutu soudnho znalectv, tedy na prci prof. Markeiwicze a spol., publikovanou v roce 1994. Polci vak sv vzorky analyzovali metodou, kter nebyla schopna prokzat stabiln kyanidov sloueniny. Udlali to proto, e si neumli pedstavit, jak by se takov stabiln sloueniny mohly vytvoit. Samo o sob jist nen dnou ostudou nemu zpotku nerozumt. Kdo si vak dl nrok na vdeckost, mus se pinejmenm snait zkoumat a pochopit, ne se k vci autoritativn vyjd. Ne tak tito Polci. Nechpn dokonce pedloili jako ospravedlnn sv pasivity. Slyel snad u nkdo o tom, e by nechpn njakho fenomnu bylo pro skutenho vdce dvodem, aby prv takov fenomn nezkoumal? V ppad Polk ze Sehnova institutu tomu tak bylo! Je tu ovem jet hor vc. Zmnn vdci se ani nepokusili vyvrtit mou tezi o vytven stabilnch slouenin kyanidu eleza, kterou jsem publikoval v roce 1993.420 Moji prci znali, protoe z n citovali, ale ne kvli vdeck diskusi, nbr pouze jako odstrauj pklad belskho konn popra holocaustu a oiova Hitlera. To by snad stailo na doloen skutenosti, e jednn Polk bylo v tomto ppad motivovno siln ideologicky. Pokud by byli skutenmi vdci, pak by jim pna Hitlerova prdla byla lhostejn. Polci se rovn nepokusili najt vysvtlen pro vysok obsah kyanidu stn odhmyzovacch komor a jejich skvrnit modr povrch. Pestoe si pro jistotu vybrali analytickou metodu, kter jim byla schopna pinst douc vsledky, byly zvry prvn srie test tak znepokojujc, e se je rozhodli potlait a nikdy nezveejnit. Tyto daje se dostaly na veejnost roku 1991 pouze indiskrtnost (srv. oddl 7.3.2.).421 Polci tedy nedouc prvn adu test zavrhli a odebrali znovu vzorky, schopn vyprodukovat vsledky, kter se hodily do jejich konceptu: tentokrt vzorky jak z odhmyzovacch komor, tak z dajnch plynovch komor ukzaly dov stejn zbytky kyanid (viz pozn. 56). Pi zkuebnm zaplynovn vzork vak Polci pinejmenm zjistili, e vlhk malta (z mrnic) pijm vc ne desetinsobek kyseliny kyanovodkov ne such vpenn malta (z odhmyzovacch komor), jak jsem pedpokldal pro sv vpoty. V nsledujc tabulce konfrontuji vsledky analz svch, Polk a Freda Leuchtera:

E. Gauss, Vorlesungen , l. c. (pozn. 42), str. 163-170, 290-294. J. Markiewicz, W. Gubala, J. Labedz a B. Trzcinska vsledky prvn ady zkoumn nikdy sami nepublikovali. Zveejnili je pouze revizionist pot, co r. 1991 nkdo neznm tyto materily ze Sehnova institutu propaoval ven, srv. pozn. 55. Dal vvody k polsk vd viz v: G. Rudolf, l. c. (pozn. 57).
421

420

189

Tabulka 23: Sled veliin vsledk analz

autor: dkaz o: odhmyzovac komora plynov komora Markiewicz a spol. kyanidu bez kyanidu eleza 0-0,8 mg/kg 0-0,6 mg/kg Leuchter Rudolf kyanidu celkov 1 025 mg/kg 0-8 mg/kg 1 000-13 000 mg/kg 0-7 mg/kg 2 780-3170 mg/kg 0-1,2 mg/kg Ball

Dal rozbor tchto vsledku si zde odpustm, protoe chybnou metodou zskan vsledky analz nelze zkorigovat ani korektn interpretac. Kad pokus o to je pouze ztrta asu.422 Dokonce ani pm konfrontace s mmi argumenty a vznesenm obvinnm z nepoctivosti nepimly Polky k ospravedlnn nebo zkorigovn svho nevdeckho zpsobu chovn (viz pozn. 57 a 58). Vedouc tto vdeck skupiny Dr. Jan Markiewicz, nikoli chemik, nbr specialista na technick zkouky, zemel v roce 1997. Oba dal autoi ml jako hrob. Je jasn, e polt autoi svou kariru udlali v komunistickm Polsku, a proto nemohli pipustit, aby byla Osvtim zpochybnna jako morln legitimace pro zloiny pi odsunu Nmc z Vchodnho Pruska, Pomoanska a Slezska. To sice jejich jednn vysvtluje, ale neme omluvit. Jejich jednn neme omluvit ani ppadn okolnost, e kolem poven vdci nejsou/nebyli chemici a jejich laborato neodpovdala poadovan zpadn rovni, protoe analza celkovho obsahu kyanidu nen nron na drah pstroje, a zde projednvan chemie je vechno jin ne komplikovan. V kadm ppad vak zpsob, jakm Polci k problmu pistupovali, vzbuzuje vn podezen, e se jednalo o pokus vdeckho podvodu. Z toho plynouc zvr je jasn: Jedin dajn vdeck pokus o vyvrcen senzan teze Frederika A. Leuchtera se pi podrobnjm zkoumn ukzal jako jeden z nejvtch vdeckch podvod 20. stolet. Jak zoufal u musej bt ti, kdo se ct povinni hjit etablovanou verzi holocaustu, tedy tezi o dajn masov likvidaci id v plynovch komorch, kdy jsou nuceni sahat po takovch metodch? 7.4.3. Drz li Na vyzvav li Alberta Meinecka z Deutsche Presse Agentur jsem ji poukzal na konci oddlu 5.6.4. Na tomto mst bych chtl upozornit na nov slovn veleto prof. Jamese Rotha z Alpha Analytic Laboratories (USA), protoe mezinrodn mdia jeho tvrzen vnovala mimodnou pozornost v souvislosti se alobou britskho historika Davida Irvinga ve vci pomluvy proti Deborah E. LipstadtoAlespo strun ke smsi HCN-CO2, kter Polci pouili ke svm plynovacm pokusm. Podle jejich nzoru CO2 ovlivuje pijmn HCN do zdiva negativn. Vsledky jejich vlastnch pokus jsou vak rozporn, a krom toho je Polci chybn interpretuj v tom smyslu, e by CO2 mohl vrazn ovlivnit pijmn HCN, srv. pozn. 228.
422

190

v.423 Roku 1988 Rothova laborato analyzovala ohledn zbytk toxickho plynu Cyklon B (kyanidu eleza) vzorky, kter odebral Leuchter v Osvtimi z dajnch plynovch komor. Prof. Dr. Roth byl hned pot pizvn jako soudn znalec k procesu proti Ernstu Zndelovi. Kdy byl prof. Roth o deset let pozdji dotazovn Errolem Morrisem, dlal vechno mon, aby se od dsledk analz sv laboratoe distancoval. Dleitosti nabyla jeho vpov teprve tehdy, kdy ji holandsk profesor djin architektury prof. van Pelt citoval ve svm znaleckm posudku. Van Pelt uvd o Rothov vpovdi v Morrisov filmu toto:424 Roth vysvtluje, e kyanid reaguje jen na povrchu cihly nebo omtky a nepronik do materilu hloubji ne 10 mikrometr neboli 0,01 mm, co se rovn desetin tlouky vlasu []. Jinak eeno, m-li se urit koncentrace kyanidu vzorku cihly, ml by se odebrat z jejho povrchu, silnho 10 mikrometr, a ne vce. Prof. dr. James Roth tm k vdeckou nepravdu, a je tedy lh, co se nech doloit nsledovn: 1. Je naopak skutenost, e stny odhmyzovacch komor v Osvtimi, Bezince, Stutthofu a Majdanku jsou nasyceny kyanidovmi sloueninami, a to nejen na povrchu, nbr v kad hloubce materilu, jak jsem prokzal odebrnm vzork z rznch vrstev zdiva, viz zvlt vzorky . 11, 13, 17, 19b a 23 v tabulce 19. Jasn dokazuj, e kyanid dokzal velmi snadno proniknout do nejhlubch vrstev omtky a malty. Dokonce i ostatn vzorky ukazuj, e tvrzen prof. Rotha je nesprvn. Je logicky nemon, aby svrchnch 10 mikrometr (0,010 mm) vzork obsahovalo veker namen vivianit, protoe by to znamenalo, e mezi 10 a 57 % celkovho obsahu eleza (tab. 19, sloupec zcela vpravo) ve vzorcch je zkoncentrovno do vrstviky, kter tvo mn ne 1 % vekerho materilu vzorku. 2. krom toho odborn literatura velmi podrobn uvd, e a. kyselina kyanovodkov (HCN) je velmi mobiln chemick slouenina, rovnajc se svmi fyziklnmi vlastnostmi vod (viz pozn. 266), b. kter velmi snadno me difundovat silnmi, porznmi vrstvami jako je zdivo (viz pozn. 324); 3. mimo to je veobecn znmo, e cementov a vpenn malta jsou vysoce porzn materily, srovnateln s houbou.425 V tchto materilech tedy
423 Rothova tvrzen sehrla pro vsledek procesu roli, kterou nelze podceovat, srv. Urteil Gray, Verfahren pozn. 65, 13.79; srv. pozn. 66. 424 Pelt Report, l. c. (pozn. 65), str. 307. 425 DIN 4108, dl 3 a 5, pojednv o difzi vody. Nejdleitjm indexem stavebnho materilu je tzv. koeficient odporu proti difzi vody, tedy slo, udvajc, o kolik pomaleji postupuje v danm materilu difze ne klidnou vrstvou vzduchu stejn tlouky. Toto slo plat pro pry kyseliny kyanovodkov stejn, jako pro pry vody anebo jakkoli jin plyn. Mezi asi 100 stavebnch materil, vyjmenovanch v DIN 4108, dl 4, je pro vpennou a cementovou maltu uvedeno slo odporu vi difzi vody od 15 do 35, piem odpor roste s obsahem cementu; pro sdrovou omtku in 10, pro zdivo od 5 do 10, pro skelnou vatu 1. To znamen, e kdy se plyn v klidnm vzduchu rychlost 1 cm za vteinu, pak potebuje 15 a 25 vtein, aby pronikl stejn hluboko do cihlovho zdiva (dkuji panu C. H. E. za tento odkaz). Viz tak

191

neexistuje nic takovho jako definovan vrstva o sle 0,01 mm, pod n by se HCN nemohla dostat. Stejn tak nen sebemen dvod, pro by voda nemohla proniknout do houby vce ne jeden milimetr. Napklad vodn pra, kter se fyzikln chov jako kyselina kyanovodkov, me stnou snadno pronikat; 4. a konen masivn zabarven vnjch stn odhmyzovacch komor v Bezince a Stutthofu, jak jsme si je zde ukzali, je zjevnm a pdnm dkazem, jak snadno kyselina kyanovodkov a jej sloueniny mohou takovmi stnami pronikat. Jako profesorovi analytick chemie to Dr. Rothovi mus bt znmo, a lze se jen ptt, pro tak nehorzn li. Jako dkaz jeho livosti uvdm, co sm bhem druhho Zndelova procesu pod psahou vypovdl:426 Do porznch materil jako cihly a malty me vivianit [sprvn: kyselina kyanovodkov!] pronikat dosti hluboko, pokud povrch zstv oteven, ale pi vytven vivianitu je mon, e se uzavou a dal pronikn zastav. Prof. Roth se mohl ctit nucen napadnout Leuchtera, aby sm sebe uchrnil ped toky te lobbystick skupiny, kter ji Leuchterovi zniila odbornou kariru. To vak nic nemn na tom, e bu lhal v Morrisov interview, nebo u soudu pod psahou, tedy e se dopustil kiv psahy. Celkov do toho zapad, co prof. Roth v interview s Errolem Morrisem uvedl, e kdyby bval vdl, odkud Leuchterovy vzorky pochzej, pak by vsledky jeho analz vypadaly pln jinak! Tm se prof. Roth sm usvdil z politick korupce! 7.4.4. Oekvateln hodnoty A dosud jedinm do jist mry zdokumentovanm ppadem tvorby vivianitu zaplynovnm kyselinou kyanovodkovou je ve zmnn koda v dolnobavorskm kostele (viz pozn. 22). Kyselinou kyanovodkovou se budovy zaplynovvaj dodnes, ale k tvorb vivianitu dochz zjevn jen zdka. Dvod toho je vak naprosto jasn. Zaplynovn kyselinou kyanovodkovou slou k potrn kdc jako jsou ervoto, moun erv, pilous obiln nebo ve. Masivn napaden kdci, kter dl pouit kyseliny kyanovodkov nezbytnm, se vyskytuje prakticky jen u budov, kter jsou del as mimo provoz. Je tedy teba potat s tm, e vnitn omtky takovch staveb ji dvno zkarbonizovaly. Krom toho se zaplynovan prostory zpravidla vytpj, aby se zlepila psobnost kyseliny (rychlej odpaovn, ni ztrty absorpce, lep krevn obh kdc). Protoe podle ve uvedench zjitn nelze potat s tm, e by po jednom jedinm zaplynovn v suchch, teplch a dobe vzanch materilech zdiva dolo k vraznj koncentraci kyanid o vytven vivianitu ani nemluv nelze se tedy divit, e podobn stavebn kody jsou vjimkou a ne pravidlem.
analzu na porznost v prvnm vydn mho posudku, l. c. (pozn. 42), oddl 2.5. (online: vho.org/D/rga/zement.html). 426 Barbara Kulaszka, l. c. (pozn. 25), str. 363, (v protokolu 33-9291).

192

Takovou typickou vjimkou je prv zmnn bavorsk ppad nevytpnho kostela s jen nkolik tdn starou cementovou omtkou, kter, jak znmo, zstv po dlouh msce alkalick. Ale prv to jsou na zklad naich zjitn nejpznivj podmnky pro tvorbu vivianitu. S postupujcm tuhnutm cementov omtky poklesla nakonec v prbhu msc hodnota pH ve zdivu kostela, m dolo k nsledn reakci na dlouhodob stabiln vivianit. Tato konen reakce absorbovanho kyanidu probhla pln a po dvou letech. Pedstupe zmnn reakce, vytven v zsad jen slab barevnch kyanid eleza, se mohl uzavt ji o njak as dve nebo tak dle pokraovat.427 Opravdu velmi poun je nyn srovnn s pravdpodobnmi podmnkami odhmyzovacch komor a dajnch plynovch komor pro lidi v asech Tet e (srv. ne tabulku 24). Budeme vychzet z toho, e ob tato zazen (plynov komory bereme na vdom, jako by existovaly) byla vce i mn hned po svm postaven dna do provozu, to je tedy v dob, kdy betony, malty a omtky nebyly jet pln ztuhl, resp. vzan. Potom byla zazen jeden a dva roky do urit mry v neustl innosti. Skutenost, e ve ve zmnnm ppadu v kostele ji po jedinm zaplynovn cel omtka zmodrala, spov pln v mimodn (ne)pznivch okolnostech. Pekvapivou podobnost s tmto ppadem maj dajn plynov komory krematori II a III v Bezince. Vlhk a chladn sklepy byly dokoneny teprve krtce ped kolaudac a pot mly trvale pracovat s kyselinou kyanovodkovou narozdl od ve zmnnho kostela, kter byl pouze jednou zaplynovn (srv. tabulku 24). Nyn se jet trochu ble podvme na otzku, jak hodnoty analz by se vlastn mly oekvat, kdyby v plynovch komorch v Osvtimi skuten dolo k dajnmu masovmu plynovn lid Cyklonem B. Nae vahy se nejprve zam na mrnici 1 krematori II a III, protoe jen k tto budov mme dostaten daje a tak zde byly odebrny vzorky, nebo je jist, e materil zstal v pvodnm stavu. Za srovnvac hodnotu vezmeme dva z mch vzork, odebran z vnitn stny stavby 5a: vzorky . 12 a 13 s celkovm obsahem kyanidu 2 900, resp. 3 000 mg na kg materilu vzorku.

427

Ostatn cel omtka v kostele musela bt odsekna a znovu nahozena, protoe nebyla jin monost, jak se zbavit vivianitu. Osobn sdlen Konrada Fischera, hlavnho architekta tehdej renovace kostela.

193

Tabulka 24: Porovnn ppadu kostela, mrnice a odhmyzovac komory

vlastnost obsah eleza druh omtky zsaditost vlhkost doba mezi omtnutm a zaplynovnm poet zaplynovn prokzn kyanidu kostel > 1 % hm. vpno + cement krema. II/III mrnice 1-2 % hm. cement (+vpno?) stedn a dlouhodob stedndob vysok krtkodob vysok vysok vysok (nevytpn od mrn vysok mrn vysok (vodsklep pod hladinou (vnj zdi) a po nat omtka, chladspodn vody, kondenzu- nzkou (vnitn zdi, n vlhk kostel) vytpn prostor) jc pot) nkolik tdn 1 zeteln mezi nkolika tdny a temi msci dajn > 400 vdy nejmn 1 hod. negativn (nkolik tdn?) pravdpodobn > 400, vdy mnoho hodin zeteln(0,1-1 vh. %) odhmyz. budova 5a/b 0,5-5 % hm. vpno

za pedpokladu, e by souhlasily svdky udvan scne masovho plynovn lid

Nsledn si vyjmenujeme jednotliv vlastnosti, kter maj vliv na vytven vivianitu: 1. Vlastnosti, kter byly u obou zazen zhruba stejn: (dajn) doba provozu (asi 1 rok)428 (dajn) etnost pouvn (nkolik set krt),429 i kdy v oddlu 4.2.3.5. citovan dokument k, e se ji krtce po zahjen provozu tto komory na kyselinu kyanovodkovou od jejho uvn upustilo. Me tedy bt, e dosud zde zachovan zbytky kyanidu jsou vsledkem mnohem mn zaplynovn. (nezbytn nutn) pouvan koncentrace430 ob zazen byla (dajn) vce i mn bezprostedn po dohotoven uvedena do provozu431

428

Pro plynov komory je svdecky zaruen as mezi beznem 1943 a podzimem 1944. Budova 5a byla dokonena na podzim 1942 (CCIDK, 502-1-214), ale ji v lt 1943 pestavna na horkovzdun odhmyzovac zazen (J.-C. Pressac, l. c. (pozn. 67) str. 55-58. 429 Podle udvanho potu obt by to u plynovch komor muselo init nkolik tisc pouit, u odhmyzovacch zazen maximln k potu dn za roku (asi 270). 430 Srv. oddly 6.1 a 6.3.1.3. 431 Krematorium II bylo dohotoven v noru/beznu, podle eho by se mlo od poloviny/konce bezna zat s plynovnm. Ohledn odhmyzovacch zazen nemme dn daje, ale vychz se z toho, e budova byla vyuvna hned po dokonen, i kdy je teba potat spe s pozdjm zahjenm provozu, protoe bylo nutn nejprve namontovat potebn vybaven: sprchy, pevlkrny, saunu, topen atd. Tot plat samozejm tak pro krematoria/mrnice.

194

2. Vlastnosti, kter byly vhodn pro tvorbu vivianitu v odhmyzovacch zazench: dlka doby zaplynovn vedla v odhmyzovacch komorch k ukldn kyseliny kyanovodkov/vivianitu do zdiva v rozmez 30 a 50 % nasycen, v ppad plynovch komor vak pouze k hodnotm mezi 5 a 20 % (initel 1,5-10)432 3. Vlastnosti, kter byly vhodn pro tvorbu vivianitu v plynovch komorch pro lidi: mrnice mla chladn a vlhk stny, kter vykazovaly o initel 8 vy tendenci k pijmn kyseliny kyanovodkov ne such vnitn stny odhmyzovac komory (initel 8)433 strop a stny mrnice byly z cementov malty, resp. betonu, kter vzhledem ke svm dlouhodobm alkalickm vlastnostem i vtmu specifickmu vnitnm povrchu pijm kyselinu kyanovodkovou podstatn dle a silnji ne na cement chud malta a omtka odhmyzovacch komor. Kvantifikace je zde obtn, ale mus se potat s initelem vym ne dva (initel 2)434 Pi tchto vahch pevauj faktory, kter mluv pro to, e by se v plynovch komorch pro lidi muselo vytvet vce kyanid eleza ne na vnitnch stnch odhmyzovacch komor (82(2 a 19) 0,4-8). Ve skutenosti se tam vak nachzej o tolik ni hodnoty kyanidu, e je nelze ani nleit interpretovat. 7.4.5. Meze chemick metody Nejnovj vvoj veejnosti pedkldanho pojet vychz z pozmovn okrajovch podmnek, i kdy je to ve vraznm rozporu se svdeckmi vpovmi i technickmi danostmi. Jestlie jet ped nkolika mlo roky byly pravidlem svdeck vpovdi, mluvc o kadodennm a nepetritm plynovn,435 pak se dnes radikln redukc potu obt mluv o maximln 630 000,436 ba dokonce jen 470 - 550 000 obtech plynovch komor.437 Pelo se tak na men poet plynovn na kadou plynovou komoru. Dle je zde tendence siln redukovat dajn mnostv pouit kyseliny kyanovodkov oproti svdeckm vpovdm.

432 433

Srv. oddly 6.3.2.2 a dle. Srv. oddly 5.5.1., 5.5.3., 5.7.2 ad. 434 Srv. oddly 5.5.2., 5.7.2 ad. 435 Nap. vpov M. Bukiho ve Frankfurtskm osvtimskm procesu, H. Langbein, Der Auschwitz-Proze, l. c. (pozn. 381), str. 96. 436 J.-C. Prassac, l. c. (pozn. 72), str. 148. 437 J.-C. Prassac, l. c. (pozn. 72), tot vydn, str. 202.

195

A konen jsou to nejrznj a zcela nefundovan fantazie o zlovstnch zazench na vhazovn Cyklonu B, kdy se neexistujcmi otvory ve strop vpoutl toxick plyn do komor a po skonen popravy zase odebral.438 Existuj vak tak fyzikln technick vedlej podmnky, kter mohou interpretaci vsledk analz ovlivnit. Tak nap. nen nemysliteln, e by z njakch dosud neznmch dvod nemlo zdivo dajnch plynovch komor sklony k vbec dnmu nebo jen nepatrnmu vytven vivianitu, nebo e jeho eventuln zbytky byly z neznmch dvod znieny. Domnnky o okrajovch podmnkch hypotetickho masovho plynovn lid podlhaj pirozen rznm vhradm, protoe nemme dn empirick daje. Tak nap. otzku, jak rychle se kyselina kyanovodkov Cyklonu B mohla v hypotetickch plynovch komorch rozit a jak rychle vedla ke smrti obt, nelze nakonec pesn zodpovdt. Zde vysloven domnnky jsou sice vechny podloen, ale jist ne zcela bezchybn. To vechno nm znemouje zcela spolehlivou pedpov toho, co bychom od kyanid v budovch dajnch plynovch komor mohli oekvat. Ve udvan oekvan hodnoty kyanid a z nich vyplvajc shrnut zvry jsou proto pouze dobe fundovanm nzorem odbornka, ale ne dogmatickou pravdou. Na to by bylo zapoteb rozshl srie test za nejrozlinjch podmnek, k emu mi ovem chybl as, vybaven a tak penze. Vzhledem k zvanosti tmatu by snad bylo vhodn, aby se po 55 letech takovho zkoumn konen ujal njak renomovan institut. Jinak je tomu se stavebn technickmi zvry, protoe zde jsme dky zsti originln zachovanm stavbm i rozshl dokumentaci mohli dojt k velmi konkrtnm vrokm, zvlt pokud jde o neptomnost svdky uvdnch vhazovacch otvor Cyklonu B v krematorich I, II a III.

438

Pressac je v psan takovch romn skuten mistr. Dvorn historici bu nechtj vidt nebo mysln ignoruj, e jeho pohdky postrdaj jakoukoli dokumentrn i materiln realitu.

196

8. Zvren zjitn
Dokonce i podle vrok experta na holocaust, lkrnka J.-C. Pressaca, jsou svdeck vpovdi ohledn zpsobu stavby i jejich vkonnosti tm bez vjimky neudriteln. Ale ani Pressacem za nezbytn povaovan korektury nejdou dost daleko, aby jim dodaly vrohodnosti. Zvlt vpovdi o dob trvn poprav v plynovch komorch (mrnici 1) krematori II a III, stejn jako o dob vtrn, jsou vzhledem k peceovan rychlosti odpaovn kyseliny kyanovodkov z nosie Cyklonu B zcela scestn. Tot se vztahuje i na klamn pedstavy o inku vmny vzduchu v mstnosti. Kdyby vpovdi svdk ohledn pouvanho mnostv Cyklonu B a rychlosti prbhu exekuce mly souhlasit, pak jsou zase zcela nesluiteln s vpovmi (zsti tch samch svdk), e toti i v zazench bez ventilace (krematori IV a V i bunkr I a II) byly mrtvoly hned po poprav vyneny bez masek a ochrannch odv, protoe pracovn ve patn vtranch plynovch komorch s vysokou koncentrac toxickho plynu je prost nemon. Smrteln nebezpenost tl obt, kontaminovanch silnou kyselinou kyanovodkovou pro zpocen leny zvltnho komanda, kte navc mli pracovat bez masek, jen umocuje nedvryhodnost svdk. Jejich vpovdi jsou tedy naprosto rozporn, nelogick, odporujc prodnm zkonm, a tm nevrohodn. Zvlt to plat o vpovdch ohledn spalovn mrtvol, kter navc nesouhlas s leteckmi snmky spojenc. Domnl zazen k vradn lid nejsou ani podle Pressacova nzoru pimen svmu elu, nbr maj zsti a nesmyslnou konstrukci, take jako nstroje masov likvidace by byla zcela nepouiteln. Vezmeme-li v vahu skuten technick pedpoklady, pak je zejm jejich naprost technick nezpsobilost a nepouitelnost, stojc v pkrm rozporu s technicky pokroilmi odhmyzovacmi zazenmi v bezprostedn blzkosti. Fakta ohledn vpoutcch otvor pro Cyklon B ve stropech plynovch komor (mrnic) krematori I a III mn podezen z dodaten manipulace prakticky v jistotu. Tm jsou tato zazen jet mn vhodn k masovmu zabjen ne zazen v krematorich IV a V: nebylo mon pivdt do nich toxick plyn. Msty prokazateln, ale nereprodukovateln nepatrn stopy kyanidu v plynovch komorch nejsou vzhledem k mimodn odolnosti pigmentu vivianitu vysvtliteln procesem klimatickho rozpoutn, protoe i na vnjch stranch odhmyzovacho traktu se jet dnes nalz velk mnostv kyanidu. Na konci provozn doby plynovch komor by tam tedy musel bt obsah kyanidu v tme du, stejn jako na mstech nevystavench vlivm poas. Na tchto chrnnch mstech jsou vak hodnoty kyanidu podobn nzk jako na exponovanch. Poas tedy skuten na nzk hodnoty kyanidu nemlo patrn vliv. Hodnoty kyanidu v dajnch plynovch komorch jsou ve stejnm du, jako dvaj vsledky mj. mnou odebranch vzork z ostatnch budov (horkovzdun desinsekce budovy 5a, vzeskch bark, umvrny krematoria II). Tyto hod197

noty vak le tak blzko meze mitelnosti, e jim nelze piznat dn vznam. Spov to v nedostaten reprodukovatelnosti vsledk, zpsoben nespolehlivost jakkoli detekn metody blzko jej meze zjistitelnosti. Na druh stran nelze ovem tak vylouit, e prokzan nepatrn vsledky maj pvod v pirozench procesech, nebo e byly vyvolny zneitnm ovzdum (koksrensk a uheln prmysl v Hornm Slezsku). Jedin zvr, kter je mon vyvodit z vsledk analzy vzork z dajnch plynovch komor, tedy zn, e se na jejich stnch nenachzej dn interpretovateln zbytky kyanid. Dle jsme si ukzali, e za podmnek masovho zaplynovn, jak je lili svdci ohledn plynovch komor krematori II a V, by se tam musely nachzet mode zbarven stny tak, jak jsou dodnes vidt v odhmyzovacch traktech budov 5a/b. Protoe v plynovch komorch dn signifikantn mnostv kyanid nalezeno nebylo, je z toho teba vyvodit zvr, e tato zazen nemohla slouit masovmu vradn lid.

Konen zvry
A. K chemii Zkoumn tvorby a dlouhodob stability zbytk kyanidu ve zdivu projednvanch zazen spolu s interpretac vsledk analz z tchto zazen v Osvtimi ukzaly: 1. Na vivianit zmnn kyanid ve zdivu m dlouhou stabilitu a rozkld se za stejnou dobu jako samotn zdivo. Zbytky kyanidu musej tedy bt jet dnes prokazateln v tm nezmnnm mnostv bez ohledu na vlivy poas. Dkazem toho jsou dodnes modr a siln kyanidem kontaminovan vnj stny odhmyzovacch trakt budov 5a/b v Bezince 2. Za skuten monch podmnek dosvdovanho masovho plynovn lid kyselinou kyanovodkovou by se musely v tchto prostorch nachzet zbytky kyanid ve stejnm du, v jakm jsou dodnes v odhmyzovacch zazench, vetn z nich plynoucho modrho zabarven stn. 3. V dajnch plynovch komorch jsou ovem pouze podobn nepatrn zbytky kyanid jako v jakkoli jin budov. Zvr k bodu A: Z fyzikln-chemickch dvod bylo nemon masov plynovn lid kyselinou kyanovodkovou v dajnch plynovch komorch v Osvtimi tak, jak to lili svdci.

198

B. Ke stavebn technice Przkum prakticko-technickch proces pi dosvdovanm masovm plynovn lid v oznaench prostorch a jejich chemicko-fyzikln analzy ukzaly: 1. Rozshl dokumentace k tboru Osvtim nejene neobsahuje dn nznaky o existenci exekunch plynovch komor, nbr naopak tto domnnce odporuje. 2. dajn hlavn plynovac prostory v Osvtimi, mrnice krematoria v zkladnm tboe a mrnice 1 (plynov komora) krematori II a III nemly dn zazen k pivdn toxickho prepartu. Dnes viditeln otvory ve strop byly proraeny a po vlce. 3. Uvolovn smrtcho mnostv kyseliny kyanovodkov z nosnho materilu trv mnohem dle, ne jak udvali svdci; protahuje se spe na hodiny. 4. Nezbytn vtrn dajnch plynovch komor krematori II a III by trvalo mnoho hodin na rozdl od vech svdeckch vpovd. 5. inn ventilace dajnch plynovch komor krematori IV a V i bunkr I a II nebyla mon. Mrtvoly by nemohly bt zvltnm komandem odneny ze zamoench prostor bez plynovch masek a ochrannch odv. Zvr k bodu B: Soudem vyslchanmi svdky uvdn, citovanm rozsudkem konstatovan, a vdeckmi i literrnmi publikacemi popisovan postupy masovho plynovn lid a u v jakchkoli osvtimskch budovch jsou nesluiteln s dokumenty, technickmi skutenostmi a prodovdeckmi zkony.

Inenr chemie Germar Rudolf, v exilu 5. 10. 2000

199

Prohlen: Autor se me odvolvat pouze na existujc svdectv a dokumenty, kter jsou tak jedinm podkladem pro dosavadn zpsoby posuzovn zde projednvanch otzek. Pokud by se pot mlo prosadit pesvden, e se svdci ve svch pslunch vpovdch mlili, pak znalci nezbv ne konstatovat, e u zde nen dn zkladna, na n by se dal posudek postavit. Podle autorova mnn to tak znamen, e by pak ovem nebyl ani dn podklad, na nm by mohl spovat soudn rozsudek, trestn-prvn zakotven v oficilnm djepisu, ani trestn sthn jistch vrok. Vykonstruovn novch scn a technik masov vrady, kter odporuj svdeckm vpovdm, m mon co dlat s hollywoodskou fabrikou na horory, ale rozhodn ne s historiografi.

200

9. Podkovn
Bohuel zde neme bt jmenovit vysloven dk kadmu, kdo na tomto posudku pmo i nepmo spolupsobil, nebo njak projevil svou podporu. Alespo obecn jim pat moje podkovn za pomoc pi vyhotoven tto prce. Jmenovit dk maj: Forschungs-und Materialprfungsnastalt Baden-Wrtemberg, Otto Graf Institut, Abteilung I Baustoffe za informativn konzultace i dovolen pouit bohat literatury; Forschungsinstitut fr Pigmente und Lacke e.V., Stuttgart za souhlas s vyuitm knihovny; Bundesarchiv Militrarchiv Freiburg za informace o sovtskch tankovch motorech druh svtov vlky; Degussa AG za zasln informanch materil o vivianitu (znakov jmno Vossen-Blau); Detia Freyberg GmbH a ARED GmbH za informace o Cyklonu B; Institut Fresenius za umonn nhledu do jeho analytickch i pracovnch metod stejn jako za informativn konzultace o analytickch problmech; Institut fr Umweltanalytik Stuttgart za spoluprci pi kontrolnch pokusnch analzch; generlmajor v. v. Otto Ernst Remer, jeho bojovn vroky mi dokzaly, e je tento posudek potebn; pan Karl Philipp, dky jeho iniciativn a logistick podpoe mohl tento posudek vbec vzniknout; prof. Dr. Faurisson za kritick posudek prvnho rukopisu i poetn poskytnut podklady; ing. W. Zwerenz za technick umonn experiment a za pspvky v otzkch ventilan a kreman techniky; ineni G. Frster, E. Lachout, A. Neumaier, M. Grtner, W. Rademacher, H. J. Nowak, H. Reich, C. H. Christmann a K. Fischer za nejrznj pomoc i odborn pspvky; Dr. H. Leipprand a Dr. O. Karl za rozlin reere o vlastnostech Cyklonu B; J. C. Ball za rozshl prozkoumn a vyhodnocen spojeneckch leteckch snmk Osvtimi; C. Mattogno za mimodn detailn a psn vcnou kritiku vetn vynikajcch archivnch studi, kter mi dal k dispozici; F. P. Berg za zvlt cenn reere o exekuci kyselinou kyanovodkovou v USA; W. Wegner a J. Markiewicz za ptelskou korespondenci v dan vci; Dr. Myroslaw Dragan za pesnou kritiku k otzce nasklivosti obt kyselinou kyanovodkovou;

201

 Charles Provan za pesnou, bohuel nepublikovanou kritiku k otzce vhazovacch otvor pro Cyklon B; advokti H. Herrmann, G. Herzogenrath-Amelung, K. Gbel, J. Rieger a H. Schaller za podporu v prvnch otzkch; historici Dr. R. Zitelmann, prof. Dr. W. G. Haverbeck, prof. Dr. H. Diwald, prof. Dr. E. Schlee, prof. Dr. R. E., prof. Dr. N. T. a Dr. H. A. za povzbuzovn; ing. stavebn rada h. c. W. Lftel za nejrznj komente a podnty v otzkch stavitelstv; Dr. Heinz Kndler, Linda M. Faith, Andrew Fuetterer a Dr. Fredrick Tben za korekturu nkolika verz tto prce; Carlos Porter, Michael Humphrey a James M. Damon za rzn podl na pispn k pekladu tto prce z nminy do anglitiny; m dob ptel Elda a PhD Robert H. Coutness, kte tu byli pro mn, kdy jsem se stal uprchlkem a poteboval ptele, kte mi pomohli vybudovat skvl vydavatelstv Theses & Dissertations Press, a zvlt Bobovi, kter se mnou debatoval o mnoha detailech a dlal finln korekturu (vechna vina je na nm :-) ); stedn rada id v Nmecku za to, e dky jej intervenci jsem byl osvobozen od monosti habilitace sv doktorsk prce i od vech karirnch povinnost, a mohl jsem se 24 hodiny denn vnovat revizionizmu; Universita Stuttgart a Institut Maxe Plancka za to, e mi odmtnutm doktorskho titulu a okamitou vpovd spn zabrnily, abych promarnil ivot v nerealistick vd; Zemsk soud Stuttgart, Obvodn soud Tbingen, Obvodn soud Bblingen, Obvodn soud Weinheim, Obvodn soud Berln-Tiergarten, Obvodn soud Mnichov i Bundesprfstelle fr jugendgefhrdende Medien (Spolkov zkuebna mldei zvadnch mdi) za to, e m nespoetnmi soudnmi procesy pesvdily a tm zpsobily, e se nyn v exilu mohu vnovat sv revizionistick publikan innosti bez ohroovn nmeckm sttnm terorem; a konen tak nmeck a britsk mdia za jejich nespoetn tvav lnky a poady, kter mne pimly k emigraci, a tm mi daly as k revizionistickm studim.

202

10. O pvabu poznvn aneb jak se lovk stane revizionistou

Bavorsk nostalgie Za mho gymnazilnho obdob zatkem osmdestch let se rozvjela moje zliba ve vem, co pichzelo z Bavorska: fotbal Bayernu Mnichov, koen kalhoty, dialekt a pirozen i bavorsk strana CSU. Byl jsem tehdy obdivovatelem Franze-Josefa Straue (budi mi to odpoutno), a to vedle politickch dvod tak ze zliby ve vem svrzn bavorskm, eho byl Strau jistm druhem symbolu. Vstoupil jsem tenkrt do Mlad Unie, ale psobil jsem v n jen krtce kvli novmu mstu studi v Bonnu roku 1983, m moje politick angaovanost skonila. Podzim 1983, zatek mch studi v Bonnu, byl poznamenn doznvnm demonstrac proti dozbrojovn a diskusemi o nadchzejcm registrovn pro stn lidu. Tehdy jsem se siln angaoval za postaven erstv zvolen vldy. Studenou sprchou pro moje angam byl Strauem zosnovan miliardov vr pro NDR, tedy obchod, jen protieil vem jeho dosavadnm principm, kter pedevm kaly, e s mocipny na Vchod se me obchodovat jen tehdy, pokud lze oekvat odpovdajc protislubu. Nco takovho vak bylo tehdy ve hvzdch, a zruen samostl na hranicch bylo spojeno s odstrannm vnitnho hraninho plotu, co dlalo hranici jet prostupnj. Z dnen perspektivy je moje tehdej kritika vce ne oprvnn, ale tehdy byla nzorem vyhrann a vysmvan meniny byl to ojedinl a podivnsk nzor. Poprv ve vzen V roce 1984 m pemluvil jeden len Nmeckho katolickho svazu student, do nj jsem prv erstv vstoupil, abych jej v noru doprovzel na cest do eskoslovenska. Zmnn len byl student teologie a angaoval se za potlaovanou katolickou crkev v tehdy jet stalinistick SSR. Krom toho pochzeli jeho rodie ze Sudet, kde ml dosud znm. Pi zmnn cest jsme se s vdomm a podporou katolick crkve snaili propaovat teologick i politick spisy spolu s koprkou pro katolick spoleenstv v Praze. ist na okraj poznamenvm, e politickou literaturou zde rozumm nap. esk vydn Orwellova romnu 1984, kter byl v SSR zakzn. Zatmco knihy se jinou cestou dostaly na msto uren, koprku na hranicch objevili a mho kolegu, dalho prvodce i m odvezli rovnou do Plzn a strili do vzen. Po dvou tdnech zkost bez kontaktu s vnjm svtem a dvou vslech jsem mohl vycestovat, zatmco mj kolega byl odsouzen k jednomu roku vzen a musel 10 msc a do Vnoc sedt ve vzen, ne byl po intervenci spolkovho ministra zahrani Genschera proputn.

203

Prvo msto nsil U mnohho by takov zitek mon vedl k rozhodnut neplit si prsty v oehavch tmatech. V mm ppad tomu vak bylo prv naopak, nebo kde se podle mho nzoru dje bezprv, snam se bojovat tak dlouho, a je kivda odinna. Poznal jsem tehdy nejtemnj strnky komunistickho reimu, a ve vzen jsem si psahal, e po proputn budu proti takovmu bezprv bojovat. V nsledujcm asi pldruhm roce jsem se angaoval v otzce povlenho vyhnn, a to jednak proto, e mj otec pochz ze Slezska, jednak asi tak kvli pkladu ve zmnnho kolegy, a v neposledn ad z pesvden, e vyhnn a zbaven prv vchodnch Nmc komunistickmi diktaturami v SSR, Jugoslvii, Polsku a v Sovtskm svazu bylo jednm z nejvtch zloin modernch djin, kter se ned ani zapomenout, ani prohlaovat za oprvnn. Jsou zde viditeln paralely k argumentm uvdnm ohledn pronsledovn id Zatek politickho mylen Rok 1985 byl pro m poznamenn dvma udlostmi: Za prv byl v tom roce pijat tzv. Lex Engelhard, jm se poprn, bagatelizovn nebo ospravedlovn nacistick diktatury i vech ostatnch krutovld prohlaovalo za oficiln delikt. Diskuse se tehdy v prvn ad toily kolem tzv. osvtimsk li. st lenstva Unie pedevm z oblast vyhnn tehdy poadovala, aby byl tento paragraf trestnho zkonku konsekventn vztahovn tak na zlehovn nebo ospravedlovn ostatnch zloin diktatur, nap. na bagatelizovn nebo ospravedlovn zloinu vyhnn Nmc. Tehdy jsem se tchto diskus ile astnil na stran kdla Unie, dnes asto pomlouvanho a oznaovanho za frakci Stahlhelm. Ji tedy jsem ml monost intenzivn poctit, e lovk, zvlt jako vyhnanec nebo i obecn jako Nmec, nem nrok na jistoty, kter mu snad z mezinrodnho prva vyplvaj. Nmecko pod Hitlerem chtlo a zaalo vlku, a v n pak likvidac nebo alespo zmrem likvidace id a Slovan na sebe uvalilo takovou vinu, e je potom na ns vchodnmi nrody spchan bezprv nahleno jako na trest. Tak to tak bylo kvli klidu a mru sneno. Zloiny ostatnch nrod a stt na ns byly ospravedlovny naimi skutenmi nebo domnlmi zloiny. Jde o bnou praxi, kter u ns pat k dobrmu tnu. Ale bda, kdyby se vc otoila a porovnvaly by se skuten i domnl nmeck zloiny se zloiny ostatnch nrod! To je samozejm zakzan! Aby mi bylo sprvn rozumno: takov i jin srovnvn nen morln ani politicky ospravedlniteln. Proto jsem se tak nikdy nenechal strhnout k podobnm poetnm lohm. Faktem vak zstv, e se v na spolenosti tyto vci m dvojm metrem, o em bych mohl hodn vyprvt. Ji tehdy jsem tedy postehl, e ustavin vytkn a pipomnn skutench i dajnch nmeckch zloin je vyuvno ke skoncovn s nedoucmi diskusemi o prvnch nrocch vlastnho nroda. 204

dn pochybnosti o nezpochybnitelnm Tehdy se mi nabdla monost pijmout prost stanovisko poprn skutench nebo dajnch nmeckch zloin, a tm prorazit zaarovan kruh potlaovn diskus. Tato cesta vak pro m nebyla tehdy schdn u proto, e jsem zsadn nedokzal argumentovat a jednat proti svmu pesvden. Byl jsem toti pesvden o sprvnosti historickch daj o likvidaci id. Tm byla pro mne tato cesta uzaven a vbec mi nepila na mysl ani jako teoretick monost. Jedinou schdnou cestou pro m tedy bylo pijet stanoviska, e dn bezprv nelze ospravedlovat jinm bezprvm, e bezprv nikdy neme bt prvem. Proti vtru ducha doby Druhou vraznou udlost roku 1985 byl mj vstup k republiknm. Kontakt na tuto stranu jsem zskal dky sv innosti ve Svazu slezsk mldee. Strana byla tehdy jet zcela neznm a povaovan za konzervativn vlasteneckou, ne vak za pravicov radikln. Zjistil jsem, e vznikla odtpenm od CSU, vyvolanm nespokojenost nkterch len s poskytnutm pjky NDR FranzJosefem Strauem. Strana se mi prezentovala jako jist druh celosttn CSU bez projev stupnosti vi vchodnmu bloku a ji vude pozorovatelnho achrovn s ady a korupce. Zpotku jsem si myslel, e to je pesn ta strana, jakou jsem dvno hledal, pinejmenm pokud jde o angaovanost v nmeck politice. Ale u jen zpsob pstupu k zahranim otzkm m tehdy u republikn odrazoval, protoe jako vc a praktikujc katolk jsem reagoval velice citliv na pragmatick pstup k jakmukoli tmatu. Nvrat k antifaismu Rok 1986 byl opt poznamenn dvma udlostmi. Nejprve to bylo poznn, e se u republikn pinejmenm v obvodnm svazu Bonn-Siegburg jednalo pedevm o srocen ultrapravicovch vyhnanc. Na nkterch lenskch schzch jsem si nemohl nepovimnout, e se nediskutovalo o niem dleitjm, ne o otzce, zda a jak dalece je Zpadn Prusko nmeck, a zda by mohly bt na tom zklad vzneseny njak zemn nroky. Tak naprost vzdlen od reality a neznalost politick skutenosti v dob, kdy cel svt zpochyboval znovusjednocen obou st Nmecka, m nakonec pimlo k rozhodnut stranu zase opustit. Nejsilnjm podntem k vystoupen bylo nakonec poznn, e ve stran je nemlo bvalch len NPD, s nimi jsem rozhodn nechtl mt nic spolenho. Po plronm lenstv jsem pak skuten v prvn tetin roku 1986 ze strany vystoupil. Druh udlost, o n bych se tu chtl zmnit, se odehrla v lednu 1986 u pleitosti oslavy zaloen Spolku nmeckho studentstva (VDSt) ve Frankfurtu. Byl jsem tam pozvn muem, s nm jsem se seznmil v Bonnu u republikn. VDSt Frankfurt je nrodn orientovan studentsk svaz, co jsem se ovem dozvdl a v prbhu slavnosti. Nkdy ped akc nebo po n jsem ml dlouh kontroverz205

n rozhovor se studentem, kter se oznail za lena NPD. Tmatem byla nacistick likvidace id. Student zastval pesvden, e etablovan vylen udlost naprosto nesouhlas, a e ve skutenosti vbec nebylo 6 milin obt, nbr nanejv 3 miliny. Takov zpsob argumentace se mi tehdy velice oklivil, a rd bych vysvtlil pro. Odpuzujc onglovn s sly Pedn je to odpor ke zpsobu argumentace onglovnm s sly, akoliv na pesnm potu obt konen tolik nezle; dleitj je za inem stojc zmr. Ten podle mho tehdejho chpn znamenal, e Hitler chtl vyhubit idy, a e k tomu elu podnikal pln vechno. Pak u je druhotn, jak a kolik. Krom toho ze zpsobu, jakm kolega argumentoval, bylo zcela zejm, e m pro svou interpretaci siln politick motivy. Mluvil jasn o politickm zneuvn osvtimskho klacku proti politick pravici a zvlt proti jeho stran. Toto smovn civilnch politickch pedstav a vdeck argumentace jen poslilo moji skepsi. U jsem nechtl nezaujat naslouchat, protoe jsem mu nedokzal dvovat. Implicitn jsem u nj pedpokldal, e pro svou politickou angaovanost ji nen schopen nebo ochoten rozliovat mezi pravdou a nepravdou, mezi oprvnnm a neoprvnnm. Dnes u pesn nevm, jak vlastn jeho argumenty znly a kter teze zastval. Mon mu kivdm, ale tehdy mi z jeho tez zstala jen trpk pachu politick a pedpojat clevdomosti. Me ovem tak bt, e takov dojem vznikl jen z mho tehdejho pesvden, e vichni extrmist z NPD maj neestn zmry. Je tedy mon, e brle mmen neml len NPD, nbr e vechno, co tehdy ekl, jsem vidl zkreslen naopak j v dsledku sv vlastn pedpojatosti. Tato otzka u zstane bez odpovdi. Politika brn pochybnostem Co bychom se mohli z tehdejch udlost nauit? Pestoe jsem se tenkrt asto setkval s poprai, resp. zlehovateli holocaustu a byl jsem si zcela vdom reality politickho zneuvn osvtimskho klacku proti politick pravici, nepivedlo m to jet k pochybnostem o pravdivosti obvyklho pbhu o nacistickm pronsledovn id. Dvod spoval v tom, e jsem neuml a nemohl brt vn teze, pednen ze zejm politickch dvod. V nsledujcch letech jsem se vnoval pedevm svmu studiu, kdy jsem jeho nejobtnj st zvldl v roce 1986 ppravou na nslednou diplomovou zkouku. Tou dobou jsem se vzdaloval vech politickch aktivit, stle vce jsem se stranil innosti v zjmu vyhnanc i ve studentskm svazu, a to nejen pro pracovn peten ve studiu, nbr tak proto, e jsem se v pedchzejcch letech takkajc trochu otrkal a nechtl jsem se nadle angaovat ve vcech, kter byly zsti nerealizovateln a pevn zbyten. Mezitm jsme s nkolika kolegy zvaovali monost vstoupit znovu do Mlad Unie, ale takov krok jsme z nedostatku asu neuinili. 206

Turci do plynov komory? Dal etapu pedstavoval rok 1989, kdy jsem prv sloil diplomovou zkouku, a zaal jsem mt zase vc asu. Rovn v tomto roce probhly dv udlosti, ktermi jsem byl nejvc ovlivnn. Nejprve to byly volby do berlnskho sentu, kdy se republikni poprv dostali do parlamentu. Jako vichni jsem byl takovm volebnm vsledkem naprosto pekvapen, protoe jsem kontakt se stranou ji prakticky pln ztratil, avak na rozdl od vtiny jsem alespo vdl, m republikni byli a m ne. Hned po volebnm vtzstv sputn mediln tvanice proti tto stran m rozzlobila. Pznan byla otzka jednoho novine tehdejmu berlnskmu pedsedovi strany Bernhardu Andresovi hned veer po volbch, zda by republikni chtli s Turky udlat to sam, co Hitler se idy. To bylo pli! Bylo mi hned jasn, e u jen z pouhho vzdoru a demokratick solidarity bych ml znovu vstoupit k republiknm, i kdy se mi na nich ledacos nelbilo. Je mon bt proti nkterm postojm tto strany, ale pokud je piputna stavou, mlo by se s n jednat jako se vemi ostatnmi. Co se od t doby ovem odehrlo, nem u nic spolenho s demokraci. Schze strany byly pravideln napadny nebo dokonce zakazovny, pestoe stava zaruuje svobodu shromaovn. V rozhlase a tisku se o stran objevovaly zsadn jen negativn informace, co bylo nesluiteln s etickmi normami i stavnmi prvy. Pestoe etablovan strany sobecky toily na tzv. demokratick zkaz vkonu povoln, byly to ony samy, kdo republiknm upral stavn prva na rovnocenn posuzovn i svobodu nzoru a shromaovn. Zkaz vkonu povoln kvli vrnosti stav Jeden z mch blzkch ptel, dlouholet len CDU, prv erstv dokonil prvnick studia a vykonval zkuebn praxi ve sprv jistho saskho velkomsta. Stalo se, e od svho nadzenho, tak lena CDU, dostal pokyn nechat zakzat chystan zemsk sjezd republikn v dotynm mst. Protoe mj ptel byl jako zamstnanec ve veejn slub povinen chrnit stavn zsady, odmtl pokyn vykonat, protoe republikni byli dovolenou stranou a nebylo jim prokzno dn protistavn jednn. Jako dsledek odmtnut poslunosti bylo mmu pteli vysvtleno, e takto by ve zkuebn dob neobstl. Aby se vyhnul vpovdi jet v prbhu zkuebn doby, podailo se mu alespo uzavt dohodu o skonen pracovnho pomru a po jejm uplynut. Jeho pozdj pokus o napaden dohody ped pracovnm soudem neml pirozen spch. Take ti, kdo se zasazovali o zachovn stavy, byli u ns vyhazovni na dlabu. Na druh stran zase lid, kte stavu soustavn poruuj, maj moc a prebendy, a nae masmdia jim k tomu jet tleskaj.

207

Zavrenhodn nmeck jednota Chtl bych uvst jet jeden dvod, pro jsem se roku 1989 znovu vrtil k republiknm. Nikdy se nezmnilo moje pesvden, e je teba trvat na jednot nmeck vlasti. SPD se v polovin sedmdestch let vzdala znovusjednocen jakoto cle nmeck politiky, Zelen byli vdy pro rozdlen. FDP nsledovala v polovin osmdestch let a rovn v Unii slily hlasy, e se sjednocen odkld na neurito. V tto souvislosti si vzpomnm na koment Helmuta Kohla k tezi lena CDU Bernharda Friedmanna o nmeck jednot nkdy v roce 1987, kterou oznail za naprost nesmysl. A byla to znovu Unie, kter po tzv. obratu z roku 1983 zruila vechny instituce, je mly pipravovat nmeckou jednotu. Lev kdlo CDU kolem Rity Smuthov, Heinera Geilera a Norberta Blma propagovalo zcela nepokryt existenci dvou nmeckch stt, a v lt 1989 chtl spolkov pedseda Mlad Unie vykrtnout z programu znovusjednocen jako politick cl nkolik msc ped pdem zdi! Dnes, kdy je sjednocen realitou, je teba zptn odsoudit vechny etablovan strany ohledn jejich politick kompetence. Z dnenho pohledu byli republikni jedin, kte tehdy sprvn odhadli historick a politick sly, i kdy byli pozdji kvli oportunismu z procesu sjednocovn vytlaeni. Byl jsem v tto stran, protoe vechny ostatn se protistavn vzdaly cle znovusjednocen, stanovenho v preambuli stavy, nebo k tomu byly na nejlep cest. Je ostatn pznan, e moje tehdej lenstv u republikn, kter skonilo v lt 1991, bylo nedvno zemskm soudem ve Stuttgartu zhodnoceno jako dkaz m politick zaslepenosti. Revolun nlady Mlad lid, kte tehdy do strany houfn vstupovali, chtli nco udlat pro jednotu Nmecka. Pichzeli sem bval lenov CDU, SPD, FDP i drobnch pravicovch stran spolu s mnoha nestranky. Byla to pestr smsice lid, co ve stran nakonec vedlo k nesmrnmu chaosu. Mezi nmi studenty ve Frankfurtu, kde jsem tehdy vyhotovil svou diplomovou prci a pozdji jsem tak vykonal vojenskou slubu, vak byla tato lipsk vehochu velice plodn a spn. Ve svm erstv zaloenm Republiknskm svazu vysokch kol jsme mli bvalho lena FDP, SPD, DP, ti exleny Unie i mnoho politickch zatenk. V t dob na ns psobila spousta novch mylenek a diskutovalo se tak kontroverzn jako nikdy dve. Bhem svho frankfurtskho obdob, kter skonilo v jnu 1990, jsem peetl dobr dv stovky knih, zvlt za svho poflakovn v bundeswehru mnostv knih pravicovch, levicovch, stedovch i bez politickho pozad. Byly to nesporn nejkrsnj asy, jak jsem dosud zail. Nlady intelektuln revoluce.

208

jdou stranou Nae chu angaovat se pro republiknskou stranu se rozbila na okolnosti, e jej zkladna i veden byly mimodn protiakademick. Ostatn lenov strany nm na schzch nadvali do zelench akademickch baret, a sabotovn prce naeho vysokokolskho svazu stranickm vedenm ns nakonec pimlo, abychom se sthli do pozad. A protoe se od roku 1990 strana pevn zabvala vnitnmi spory a kad snaha o skutenou prci byla doprovzena kodolibmi komenti, v lt 1991 asi devt msc po pesthovn do Stuttgartu jsem ze strany zase vystoupil. Socialistick vze koncentrku Nyn zpt k otzce, jak jsem se stal revizionistou. Prv v potenm obdob svho druhho lenstv v republiknsk stran jsem byl stle znovu konfrontovn s pouvnm osvtimskho klacku, tentokrt takkajc proti m tehdej stran, a tm i proti moj osob. Ji jsem zde zmnil skandln otzku novine po berlnskch volbch, kterou se republiknm neustle podsouval mysl poslat Turky v Nmecku do plynovch komor. Nebylo tedy jen samozejm, e jsem tehdy shl po tmatu poprn holocaustu? Ml jsem k tomu pleitost ji na jae 1989, protoe jeden mj ptel, kter krtce pedtm peel z FDP k republiknm, pi naich diskusch asto na zmnn tma zabrousil. Ale neptejte se m u, jak jsme k tomu vlastn pili. Kadopdn mi tehdy doporuil knihu Co je to pravda francouzskho profesora Paula Rassiniera. Toto dlo lze oznait za prvn pln revizionistickou knihu, a pojednv dajnou likvidaci id z pohledu bvalho lena hnut odporu (Rsistance), kter byl nacisty sm vznn v nkolika koncentranch tborech. Na knize je hned od potku nejpoutavj osud autora. Protoe byl jako len hnut odporu internovn v nkolika koncentranch tborech, a navc byl vrazn levicov, nelze mu prost pedhazovat, e by chtl nkoho nebo nco zproovat viny, resp. e by se za jeho ponnm skrvaly politick ambice. Tehdy jsem si tuto velice vcn a klidn napsanou knihu peetl, hodn jsme o n diskutovali, ale to tak bylo vechno. Pokud se u mn d mluvit o njak pin angaovanosti ve vci revizionizmu holocaustu, pak to byla doba, kdy jsem se naden vrhal do potyek za republikny. Po peten Rassinierovy knihy jsem jet nectil potebu njak ble se tmto tmatem zabvat. neutrln vcar Podnt pro mj zanajc zjem o problematiku holocaustu piel na podzim 1989 z jin strany, kter mla s politikou co do inn jen vzdlen a s republikny vbec ne. Tehdy jsem si toti koupil knihu Chomout - V dungli pekonvn minulosti (Der Nasenring. Im Dickicht der Vergangenheitsbewltigung) vcarskho politologa Dr. Armina Mohlera. Nov vydn jeho prvn knihy na tma pekonvn minulosti jsem dostal darem u v polovin osmdestch let. 209

V ppad prvn knihy se jednalo o prci, zadanou polooficilnm institutem Nmeck spolkov republiky, v n se zjiovalo, zda a jak se pvodn ist morln proud nmeckho pekonvn minulosti stal bhem doby zbran v politickch sporech. Z knihy bylo zcela jasn, e pekonvn minulosti je zneuvno k neistm intrikm. Ze svch vlastnch zkuenost si vzpomnm na ti ppady Hanse Filbingera, Philippa Jennigera a Wernera Hfera. Vem jmenovanm mohlo bt mon pedhazovno ledacos, ale zpsob, jakm se s nimi naloilo, bud podezen, e pekonvn minulosti je dnes velmi asto zneuvno jako zbra v politickm boji proti nepohodlnm strankm i profesnm konkurentm. Otzky, zda je obrzek historie vbec korektn, se Mohler v prvnm vydn dotk jen okrajov. Nov vydn knihy, kter jsem si podil na podzim 1989, se touto otzkou zabv ji podrobnji, a tm se pirozen podrobn dotk tak otzky oprvnnosti historickho revizionizmu. Knihu jsem si tehdy nekoupil ani tak pro jej obsah, protoe ten jsem dve neznal, nbr proto, e m zajmaly vvody vcarskho autora, kter psal z neutrln pozice. a nepolitick Amerian V prvn jmenovan knize Mohler referuje o znaleckm posudku americkho technika, v nm autor na zklad neptomnosti stop po tehdy dajn v plynovch osvtimskch komorch pouvanm toxickm plynu dospv k zvru, e tam ke zplynovn lid vbec nedolo. Zde tedy mme podstatu faktor, kter se u m musely sejt dohromady, abych se rozhodl pijt vci na kloub: zprvu politicky neutrlnho autora o znaleckm posudku nepolitickho Ameriana v oboru, z nho jsem prv sloil doktorsk zkouky. vedli nakonec k ochot pochybovat Vsledek? Byl jsem pipraven a ochoten pochybovat o svm pedpojatm nzoru na etablovanou historii holocaustu, protoe mi politicky naprosto nepodezel osoby piblily argumenty, kter jsem si dky sv odborn kompetenci mohl provit. Leuchterova zprva, o n byla prv e, m nedokzala pesvdit, protoe obsahovala nepesnosti a odborn chyby ze spchu, co jsem podrobn doloil v tenskm dopisu, otitnm v Junge Freiheit nkdy v roce 1990. Ale v srdci jsem ml ji semnko pochybnost. Rd bych vysvtlil, co to znamenalo, nebo prv zde je nejhlub dvod m angaovanosti. Mohou pochybovat jen idioti? Jak je snad veobecn znmo, dn nboenstv svm stoupencm nevyt njak zapochybovn o sv ve. Skepse je lidsk a proto tolerovateln. Kdo pochybuje, nen proto jet vinen. 210

Kdy jsem v dsledku Leuchterovy zprvy zaal pochybovat o sprvnosti tradin historiografie holocaustu, ctil jsem se pesto provinile, protoe nae spolenost je u odmalika vychovvna v tom smyslu, e oficiln podn holocaustu nen nic ne ist pravda a e se u tch, kte o holocaustu pochybuj nebo jej dokonce popraj, me jednat pouze o zl nebo pomlen lidi: pravicov extrmisty, nacisty, antisemity, buie, slabomysln, zaslepen, idioty atd., atd. V m mysli se usadil ist chemick argument a nedal se vypudit, i kdy jsem se na nj snail zapomenout. Pochyboval jsem, ctil jsem se kvli tomu provinile, a pesto jsem nevdl, zda je sprvn se tak ctit. Od stlice Polrky k padajc hvzd Jestlie nboenstv od svch stoupenc oekvaj poslunost a podzenost uritm dogmatm, ale bez pocitu provinilosti pi pochybnostech, mus to pirozen tm spe platit pro vdeck, v naem ppad chemicko-historick otzky, nebo vda nezn dogma, nezn donucovn k poslunosti a nem tresty pro toho, kdo odporuje prv panujcmu pojet. Pro tedy, ptal jsem se, bd nae spolenost nad dogmatem holocaustu mnohem psnji, ne nboenstv nad svmi dogmaty? Dvod mohl bt v tom, e nae spolenost povauje holocaust za jeden ze svch hlavnch morlnch pil. e tomu tak zsti je, o tom jsem podrobn psal, nap. v knize Grundlagen zur Zeitgeschichte. Nae elity jsou obecn nzoru, e blaho i zkza na republiky zvis na tom, e doposud veobecn roziovan pojet holocaustu je sprvn. Pznakem toho je mj. skutenost, e my vichni v tto republice jsme byli vychovvni ve ve, e holocaust je morln Polrkou naeho obrazu svta, podle n se orientujeme. Tak j jsem to podvdom akceptoval do t doby, ne se objevily pochyby o sprvnosti historickho obrazu holocaustu. Ale v okamiku, kdy se objev pochybnosti, je kad konfrontovn s monost, e se Polrka naeho obrazu svta uke bt pouhou padajc hvzdou, a e vechno, co a dosud platilo za zsadn sprvn, se me rzem pevrtit. Podnty a dvody Zde tedy mme dvody a podnty, pro jsem se zaal vnovat revizionizmu: 1. V dsledku sv vchovy jsem se ctil provinile ji jen proto, e jsem zapochyboval o tom, co jsem v dnm ppad nemohl akceptovat jako sprvn. Bylo mi zejm, e ve spolenosti, kter svm lenm jenom proto ukld pocit provinn, nen cosi v podku. U ns v Nmecku nen lovk v tto otzce vychovvn v kritickho obana, je mu zakzno ptrat po tom, co je jinak vychvalovno jako vzneen idel. Ohledn holocaustu se proto Nmci msto obany stvaj nekritickmi, pocitem provinn deptanmi a manipulovatelnmi poddanmi. To m hnvalo u tehdy a jsem tm znechucen dodnes. A prv rozhoen nad tm m pak pes vzdor pivedlo rovnou cestou k boji s pinou pohoren. Nemohu si pomoci, ale takovou mm povahu. 211

2. Vzbuzen pochybnosti o Polrce naeho obrazu svta dokzaly rozbt cel mj pohled na ivot. U jsem si nebyl jist, kde je dole a kde nahoe, co je sprvn a co patn, kdo le a kdo k pravdu. Vn aktuln otzka dobra a zla se mi zaala jevit v novm svtle. Vdl jsem, e ztracenou jistotu sprvnho pohledu na svt mohu znovu zskat jenom posouzenm mnoha bod ne prv bezvznamn otzky, kde je pravda ohledn holocaustu, a to tm zpsobem, e se sm pokusm tuto pravdu najt. eeno strun a krtce, chtl jsem se zbavit pochybnost, a tak nebo tak. 3. Neexistuje dn vdeck tma, kter by bylo ve vdom Nmc tak pevn zakoenn jako oficiln uen o holocaustu, ale souasn u lid s odlinm nzorem vldnouc vrstvou tak nemilosrdn pronsledovan jako revizionistick. Agnostik je jako partner v diskusi klidn brn vn, pochybova o holocaustu je okamit ze spolenosti vyluovn, zavrhovn, bojkotovn a pronsledovn. To me bt vtinou dvod, pro se lid tomuto tmatu vyhbaj a radji si namlouvaj, e v zsad nen pro dnen problmy dleit. Pro m vak bylo tak drakonick pronsledovn nejlepm dkazem, e jde o nejdleitj tma vbec. Tak nap. jsem si dokzal v roli advocata diaboli pedstavit, jak je snadn kadou diskusi o spoleenskch nebo politickch problmech zmnit pomoc osvtimskho klacku na absurdn divadlo tak, jak je to po desetilet praktikovno v naich mdich i politice. Pklady z relnho politick ivota by zaplnily celou knihovnu. Proto je z toho dvodu tak nesmrn dleit rozshl, kritick a na istou pravdu zamen zkoumn.439 Bezmla zastaven A do zatku promonho obdob na podzim 1990 jsem etl pouze dv knihy k danmu tmatu, toti prci Wilhelma Stglicha Der Auschwitz Mythos a dlo Kogona a spol. Nationalsozialistische Massenttung durch Giftgas. Krom etby zmnnch knih jsem shromaoval informace o tzv. Zndelov procesu ve snaze zjistit, jak argumenty se tam objev. V tto souvislosti jsem se na pelomu let 1989/1990 dozvdl, e Zndel, kter Leuchtera povil vypracovnm posudku, je obdivovatel Hitlera. Jet si pesn vzpomnm, e tohle poznn bylo pro m jako rna do hlavy, protoe nyn jsem musel potat s tm, e Leuchterova zprva ppadn nemus bt nezvislou prac nepolitickho americkho technika, nbr pouze nstrojem nmecko-kanadskch neonacist. Ale ani takovmi vahami nebyly Leuchterovy argumenty sprovozeny ze svta, a tak ne moje pochybnosti o tradovanm obrazu djin. Jinak eeno, v t dob se u m prosadilo pesvden, e vcn argument i pak zstv vcnm argumentem, a jako takov mus bt vdcem brn na vdom, i kdy teba pochz od lovka, kter jej uvd z njak politick kalkulace.

439

Srv. k tomu mj pspvek Wissenschaft und ethische Verantwortung in: Andreas Molau (Hg), Opposition fr Deutschland, Druffel-Verlag, Berg am Starnberger See 1995, str. 260-288.

212

a potom pece jen s novm elnem dl S vlastnm vzkumem na tomto poli jsem zaal v roce 1991, z ist soukrom zvdavosti zpotku nejprve ohledn otzky, zda barevn pigment vivianit, vznikajc ve zdivu pi zaplynovn Cyklonem B, m dostaten dlouhou stabilitu, aby mohl bt jet dnes prokazateln. Pot, co se to potvrdilo, mi lo o otzku, zda a pokud ano jak, a za jakch podmnek se takov barevn pigment ve zdivech rznch sloen vbec me vytvoit. Mj ve zmnn tensk dopis etl jist revizionista, a nato mi po dohod zaslal adresy osob a instituc, kter by se mohly zajmat o vsledky mch vzkum. Z toho se pak tak odvinul kontakt na advokta Hajo Herrmanna, obhjce Otty Ernsta Remera. Tehdy by byla jet mon spoluprce s Institutem soudobch djin, kter ovem na moje dopisy nikdy nezareagoval, protoe se zjevn nezajmal o technicko-prodovdeckou strnku problmu. Jakmile moje innost pro revizionizmus nabyla kontaktem s prvnky vnjch forem, rozhodl jsem se v lt 1991 vystoupit z republiknsk strany. Dvody jsem uvedl ji ve. Dodatenou a nakonec i hlavn pinou mho rozhodnut bylo, e jsem nechtl, aby moje angaovanost v revizionizmu mohla bt interpretovna politicky, a tak aby se moje vdeck innost na tomto poli nedostala do konfliktu s njakmi politickmi plny a pedstavami strany. ir zden Chtl bych zde zmnit jet dal bod, kter snad napome pochopen m angaovanosti. A do prvn nvtvy jsem neml dn pesn pedstavy o stavu bvalch krematori v Osvtimi-Bezince, take jsem samozejm nevdl, jak dalece m vbec smysl provdt tam technick nebo chemick vzkumy. Proto jsem se ped prvn cestou velmi dkladn pipravoval na to, co bych tam mohl ohledn materilnch zbytk, nap. v plynovch komorch ekat, pokud mla bt veobecn akceptovateln zprva o masovm plynovn v Bezince bezchybn. Bylo mi nap. jasn, e stropy mrnic krematori II a III, vesms oznaovanch za plynov komory, musej mt ti nebo tyi otvory, jimi ml bt do komor vsypvn Cyklon B pokud budeme vit svdkm. Kdy jsem 16. srpna 1991 stl na sice polozcenm, ale jet pohromad drcm a zsti na pilch spovajcm strop mrnice 1 krematoria II veobecn oznaovan za plynovou komoru v n se mla odehrt vtina masovch vrad Tet e, a shora jsem po zmnnch otvorech nenael sebemen stopu, napadlo m, zda neiji ve svt plnm samch blzn. Pipadal jsem si hanebn oklaman: podveden od justice, kter nepovaovala za nutn nechat znalecky prozkoumat materiln stopy na domnlm mst inu, podveden vemi politiky svta, kte se rovn dodnes neobtovali jmenovat njakou oficiln vyetovac komisi, podveden nesetnmi historiky holocaustu, podveden prodovdci a inenry, kte klidn akceptovali vechny mon povdaky svdk, ani by je napadlo podvat se alespo jednou pozornji a z odbornho hlediska na materiln pozstatky dajnho zloinu. 213

vedlo ke zhroucen dosavadnho obrazu svta Toho 16. srpna se mi zhroutil svt a j jsem si na mst psahal, e podniknu vechno, abych tento komplex otzek podle pravdy vysvtlil. Takov postoj by se mohl zmnit pouze tehdy, kdyby moje pochybnosti nad tradinm obrazem djin, kter se dnes zmnily v jistotu, byly veobecn potvrzeny nebo vyvrceny pesvdivmi vdeckmi argumenty v poctiv odborn rozprav. Nikdy bych se vak od svho pesvden nenechal odvrtit moc i nsilm. Prv naopak, to by jen utvrdilo moje pesvden, e mm pravdu, protoe po nsil sah jenom ten, komu schzej argumenty. Pvab poznvn asem ovem k ve zmnnm pohnutkm a dvodm pibyl dal, toti to, co nazvm pvabem poznvn. Kdo si k vdec a nev, co to je, nen v mch och skuten vdec. Vzruen z monosti bt pi zsadnch vzkumech a objevech, to jsou ostruhy, jimi se pohnj vped zleitosti, o kterch se v, e jsou nov a svm zpsobem revolun, vdom, e stojm v prvn ad a spoluuruji smr lodi poznn, to jsou vci, kter se mus proctit, abychom vdli, co znamen pvab poznvn. 10.1. O naivit jednoho revizionisty aneb bt v prvu a domoci se prva jsou dv rozdln vci Letm znmost V noru 1991 se v Bad Kissingenu podal semin sudetonmeck mldenick organizace, na nj jsem dostal pozvn, pestoe jsem nebyl lenem. Pozvn jsem tehdy pijal a ke konci semine jsem se seznmil se dvma stejn starmi astnky, kte mi na zvr navrhli, abychom se ped odjezdem podvali za bvalm generlmajorem Reichswehru Otto Ernstem Remerem, kter v Bad Kissingenu bydlel. Byl jsem tehdy pouen, e Remer je lovk, kter potlail pu z 20. ervence 1944, a dodnes zstal vrn svm tehdejm nzorm. Jednalo se o specifickou nvtvu, do jist mry o nvtvu muzea u ijc politick fosilie. Ze zvdavosti jsem tedy s nvtvou souhlasil. Obvac pokoj manel Remerovch psob na mladho lovka dojmem domova obana, kter byl od dtstv vychovvn jako antifaista, a teprve pozdji se tomu odnauil: Hitlerova busta, estn odznaky Reichswehru a rozlin pslun literatura. Pot, co ns pan Remerov provedla bytem, pustili nm videofilm, kter ukazoval 20. ervenec 1944 z Remerova pohledu. Po takovmto pouen jsme se asi po hodin vydali na zpten cestu.440
440

Me bt, e si manel Remerovi na toto nhodn setkn pamatuj stejn tak mlo jako na pozdj dv schzky, pi nich jsem se tam vdy setkval jen s neznmmi a nedleitmi lidmi (lto 1991: pi nvratu z cesty do Osvtimi jsem u pleitosti oslav 80. Remerovch narozenin doprovodil Karla Philippa,

214

Svoboda svdk Kdy jsem byl v lt 1991 obhjcem Otty Remera vyzvn k vypracovn znaleckho posudku o plynovch komorch pro poteby trestnho zen proti jeho mandantovi, bylo mi u jasn, pro jakho obalovanho se mm angaovat. Byl jsem si vdom nebezpe, jak svtlo by mohly Remerovy politick nzory a aktivity vrhnout na jeho znalce. Dle vysvtlm, pro jsem se pesto vci chopil: V prvnm stt nesm bt svdek tedy ani znalec trestn sthn za to, co ped soudem s nejlepm vdomm a svdomm vypovdl, resp. co k tomu elu pro soud psemn vypracoval. Rovn v obanskm prvu me bt znalec sthn jen tehdy, pokud by se mu prokzalo, e pi vypracovn svho posudku hrub zanedbal normy a zkonitosti svho oboru, a tm nkomu zpsobil tlesnou nebo duevn jmu. Jestlie tedy znalec pi sv dkladn prci vyhodnot vechny jemu dostupn prameny a podle svho nejlepho vdom a svdom je pimen interpretuje, pak nelze znalci pedhazovat hrubou nedbalost ani v tom ppad, e by vsledek jeho posudku byl chybn. Z toho plyne, e se znalec me brnit podle obanskho prva i proti spoleensk jm, kter by vznikla vyhotovenm event. politicky nekorektnho posudku. Boui, kter se tmto rozhodnutm stahovala nad mou hlavou, jsem nebral vn, protoe jsem si myslel, e ve vhod je ten, kdo m prvo na sv stran Sm se znaleck posudek publikovat? Od zatku bylo plnovno, e by se ml nkdy publikovat znaleck posudek, vypracovan z poven Remerova obhjce. Publikovat soudn znaleck posudky sice nen prv obvykl, ale pi tmatech spoleenskho zjmu se tak nezdka dje. Tak nap. v nkterch procesech s domnlmi nacistickmi zloinci se vypracovaly posudky, kter pak byly z masov pedagogickch dvod zpstupnny irokmu publiku. Vzorovm pkladem je frankfurtsk osvtimsk proces. Pro jeho poteby vypracovan posudky vdc Institutu soudobch djin byly pozdji publikovny dokonce ve sbornku.441 Mj posudek byl pipraven ke zveejnn ji na jae 1992. V tto knize byla pvodn podoba pro soud pouze obsahov rozena a vybavena estetitj grafickou pravou. iv zjem o projekt projevila v lt 1992 jak vydavatelstv Ullstein-Langen Mller, tak i Hase & Khler. Zatmco se Dr. Fleiner od Ullsteina pes zsadn souhlas zalekl vbunosti tmatu, pedloilo mi vydavatelstv Hase & Khler ihned smlouvu k podpisu. Ta ovem mla mal hek neobsahovala toti klausuli s urenm, do jakho termnu m kniha vyjt! Tm jsem tedy ml bt smluvn vzn a publikovn posudku by se odsunulo na svatho Dyndy.

kter mi v Osvtimi asistoval. Podzim 1992: spolen veee obhajoby pot, co mi bylo zabrnno vystoupit jako znalec v procesu proti Remerovi). 441 H. Buchheim, Anatomie des SS-Staates, Walter, Freiburg 1964.

215

Kdy jsem nalhal na zmnu tohoto lnku smlouvy, ztratilo najednou vydavatelstv zjem! ekn na doktorsk talr Pouh skutenost, e posudek nemohl bt publikovn ve velkm vydavatelstv z obav nakladatele ped spoleenskmi i trestn prvnmi represemi, byla jasnm dkazem, e samotn tma je pli hav, pestoe bylo podno stzliv vdeckm zpsobem. Na doporuen rznch osob jsem se rozhodl odloit publikovn posudku v njakm pravicov zamenm vydavatelstv a po zskn doktorskho talru, kter jsem si tm nechtl ohrozit. Na pravicov scn se ovem v prbhu roku 1992 projevovala stle silnj netrplivost, proto se od mho posudku zjevn ekalo, e bude rozhodujcm pspvkem k velkmu prlomu historickho revizionizmu. Rzn lid ji mezitm zaali velmi korektn pipravovat publikovn posudku. Tto innosti jsem tehdy pihlel se smenmi pocity, protoe jsem musel ustavin poukazovat na to, e do zkonnho obdren mho doktorskho titulu me jet uplynout mnoho msc. Potkem roku 1992 jsem skuten potal s tm, e bych na podzim tho roku ji mohl mt tak vytouen titul. Vzhledem k pracovnmu peten mho studijnho mistra prof. Dr. von Schneringa, kter m pipravoval na doktort, se vak termn stle odsouval o dal msce. Tak jsem ekal novch pt msc, ne prof. von Schnering zaal v noru 1993 konen korekturn ten m doktorsk prce. Nezkonn roziovatelsk innost Tou dobou jsem se dostal do sporu s nmecko-kanadskm revizionistou a Hitlerovm obdivovatelem Ernstem Zndelem, protoe v lt 1992 rozioval bez mho vdom zastaralou soudn verzi posudku z nora 1992. V listopadu 1992 zael Zndel tak daleko, e zmnnou verzi bez mho vdom peloil do anglitiny, a honor za peklad si ocenil na 10 000 americkch dolar. Podstatn lpe se zachoval jist prvnk v Rakousku, kter se m pedem dotzal, zda by mohl mt z mho posudku asi sto exempl k diskrtnmu rozen v uzaven spolenosti. Do t doby jsem vechny exemple posudku xeroxoval a run je opatoval barevnmi fotografiemi, co bylo znan pracn. Proto jsem rakouskmu prvnkovi vysvtlil, e v dob, kdy se konen zaalo rozhodovat o m doktorsk prci, nemohu danch sto exempl vyhotovit. Souhlasil jsem vak s tm, aby si z exemple, kter ml ji k dispozici, udlal kopie a ty pak rozioval za pedpokladu, e to provede stejn diskrtn, jako jsem to ji sm udlal asi v padesti ppadech bez doprovodnho komente a jakkoli veejn propagace. Pokud je mi znmo, zmnn Rakuan skuten svch sto exempl v noru nebo beznu 1993 vyrobil a rozdal. O jeho diskrtn akci neproniklo a do publikovn tchto dku na veejnost ani slovo.

216

Remer vt Osud tomu chtl, e rakousk prvnk ml kontakt tak na Ottu Ernsta Remera. Tomu se muselo njak donst o Rakuanov innosti a pomyslel si: Co me on, to mu j taky! Krtce pot jsem byl skuten od tetch osob mlhav informovn o Remerov zmru. Protoe se podle mch tehdejch informac Remer chystal jen pesn zopakovat rakouskou akci, nevnoval jsem vci dnou zvltn pozornost. Naivn jsem vychzel z toho, e se Remer hodl dit stejnmi zsadami jako ve zmnn Rakuan: bude poslat nepozmnn posudek bez doprovodnch dopis a veejn propagace. Jak se vak mlo ukzat, moje domnnka nebyla samozejmost. Divok propagace V beznu 1993 dval Remer poutavm letkovm oznmenm najevo, e hodl publikovat a roziovat osvobozujc dkazn materil.442 Tm ovem Remer poruil prvn nezbytnou podmnku na zchranu m doktorsk prce, kter znla: dn doprovodn veejn propaganda. Tehdy jsem vak vychzel z toho, e zmnn oznmen koluje jen v kruhu Remerovch pznivc, a nedlal jsem si s vc dn velk starosti. Kdy mi ovem koncem bezna z kolnskho rdia Westdeutsche Rundfunk telefonicky sdlili, e se na mstn univerzit rovn objevily takov letky, situace se rzem zmnila. Krtce pot se telefonicky ohlsil tak management Institutu Fresenius, kter analyzoval moje vzorky zd z Osvtimi, a dotazoval se, co je vlastn obsahem mho posudku. Bylo mi rovn naznaeno, abych zvil monost spolench prvnch krok proti Remerovi. Ale sotva hodinu na to mi ji prvnk Institutu Fresenius hrozil prvnm zkrokem vi mn sammu! Remer ji zjevn v pprav dleitj vci spn sehrl roli slona v porcelnu. Dilema Moje situace byla nyn prekrn: Z poven obhajoby mandanta jsem vypracoval znaleck posudek na jeho obranu. Vsledek posudku byl potenciln schopen alespo sten zprostit jeho tvrzen trestnosti. Navc jsem posudek zamlel sm publikovat nkolik msc po zvru sv doktorsk prce. Nyn se vak sm mandant rozhodl posudek publikovat v nepznivou dobu a navc co bylo jet hor jej roziovat s nedoucm rozruchem v tisku. Ml jsem te sm prvn zakroit proti lovku, ktermu jsem svou prac chtl vlastn juristicky
442

Paragraf 244 trestnho du soudm umouje odmtnout dkazn materil kvli jeho veobecn znmosti nebo celkov nevhodnosti. To se ve vci holocaustu dlo prakticky zsadn, a to bez jakhokoli zkoumn, zda je nabzen dkazn materil skuten nevhodn nebo veobecn znm. V procesech proti revizionistm i proti dajnm pachatelm jsou takov zproujc dkazy de facto zakzan. To je mnno zcela juristicky, protoe obhjci ve vcech trestnch, kte chtli hjit revizionisty dokazovnm, e obvinn mli pravdu, byli od r. 1997 sami trestn sthni. Srv. ppad mannheimskho obhjce Ludwiga Bocka v: Rudi Zornig, Rechtsanwalt wegen Stellung von Beweisantrag verurteilt, VffG 3(2) 1999, str. 208 (online: vho.org/VffG/1999/2/Zornig208.html). Klasick ukzka monstrprocesu.

217

ticky pomoci? Ml jsem prvn postupovat proti tomu, co jsem chtl o pr msc pozdji i kdy s menm nebo alespo jinm rozruchem udlat sm?443 A jet nco navc Jako by nestail samotn rozruch kolem Remerovch kopi, kter zaal roziovat v dubnu 1993; navc jsem toti zjistil, e mj posudek opatil jednostrnkovou pedmluvou a doplkem ve form ptistrnkov zprvy ze svho trestnho procesu.444 Vbec m tehdy nezajmalo, zda byl obsah koment trestn prvn relevantn nebo ne. Peetl jsem si pedmluvu jen letmo a rovn ze zprvy o procesu jsem si neudlal dn poznmky. Byl jsem ji dost rozzloben ze skutenosti, e Remer mj posudek bez autorizovn textov, a tedy obsahov rozil. Je vcelku jedno, co se v komenti psalo j jsem jej neautorizoval. Vychzel jsem samozejm z toho, e nemohu bt voln k odpovdnosti za vc, o jejm vzniku jsem nevdl, nemluv u o tom, e bych k tomu dal souhlas nebo e bych se na vci dokonce podlel. Pro si tedy dlat starosti, zda je obsah Remerovch koment trestn? A tak se stalo, e jsem si Remerovy komente, za nj jsem byl pozdji trestn, poprv dkladn proetl teprve bhem procesu koncem r. 1994, tedy 1 roku po jejich zveejnn. Hork katan Na jae 1993 jsem si dlal starosti o svou doktorskou prci, a to tak kvli jedn pasi v Remerovch komentch, kterou mi hned po jejich obdren stril mj profesor tak kajc a pod nos. Ve zmnn zprv o Remerov trestnm procesu je moje osoba uvdna v souvislosti s Institutem Maxe-Plancka, co mlo za nsledek, e se mdia, vda, justice i politika na Institut oboily a daly moji hlavu. Na ntlak Institutu jsem konzultoval odbornka na autorsk prvo, kter mi vak vysvtlil, e serizn advokti takov hork politick katany z ohn zsadn netahaj z pesvden i z obavy o svou povst. Krom toho je pr beztak pochybn, zda bych proti Remerovi vbec ml njak argumenty, nebo autorsk prva posudku pravdpodobn pela na nj, protoe jej podle mho vlastnho sdlen objednal a zaplatil.445 stedn otzka po autorskch prvech k posudku je ostatn dodnes nevyjasnn. Manel Remerovi jsou nzoru, e zskali prva zaplacenm, take si s nm mohou dlat, co chtj. Na podzim 1991 sice byla sepsna smlouva, ale o jej kopii jsem piel bu v dsledku mnoha domovnch prohldek nebo astho sthovn. Manel Remerovi svou psemnost po tku do panlska tak nenali, take pesn obsah dokumentu si u nelze vybavit. Jen si jet vzpomnm, e mi byla slbena hrada vdaj, kter mi vzniknou v souvislosti s vypracovnm po443

Moje nechu a otlen tvrd postupovat vi proti Remerovi v tto vci byla soudem pozdji kvalifikovna jako dkaz mho spolupachatelstv s Remerem! 444 Znovu otitno v: Herbert Verbeke (Hg), l. c. (pozn. 53), str. 109-115 (online:vho.org/D/Kardinal/Remer.html). 445 Zaplacena mi byla pouze vtina vzniklch vdaj.

218

sudku, a tak e se po dohotoven pot s jeho publikovnm, ani by byla stanovena njak asov lhta. Otzka autorskch prv tam nebyla pojednna. Manel Remerovi ostatn mlky akceptovali, e po roce 1993 sm rozhodnu, kde, kdy a jakm zpsobem mj posudek vyjde v rznch jazycch (nmecky, anglicky, francouzsky, holandsky). Pknch pr tisc marek pro nic V tak oehav situaci jsem se od poloviny dubna rovnou snail pemluvit pana Remera k ustoupen. Potkem kvtna se mi jej nakonec za zklad proti mn rozjdnch represli podailo pimt k peruen kamelotsk akce. Je trochu paradoxn, e Remer vtisky mho posudku a do t doby zsoboval ve Spolkovm snmu pouze Zelen, PDS a SPD. Jedinm stranm, v nich by se snad s notnou dvkou tst dal oslovit ten nebo onen poslanec, tedy CDU/CSU a FDP, Remer prakticky nic neposlal. Zcela mimo vechny trestn prvn otzky Remerovch koment bych zde chtl pipojit nkter vcn poznmky. Pedn jsou komente sepsny zpsobem, nad nm kadmu dobrmu obanovi tuhne krev ilch a takovch je u ns dobe 95 % obyvatelstva. Bylo tedy teba potat s tm, e takov verze mho posudku skon u vtiny adrest netena v koi. To jet pod nen vechno. Remer se tak co do obsahu postaral o to, aby vichni adresti takovou verzi okamit splili, pokud v sob maj alespo jiskiku hrdosti. V pedmluv na vnitn stran obalu nadv vem naim pednm politikm, novinm a juristm do lh a podobn. Souasn vak Remer zaslal tuto verzi posudku prv tmto politikm, lidem z masmdi a juristm, a snad vn vil, e tm me nco ve svm smyslu dokzat. Je pece samozejm, e zasln psemnosti, v n je adrest uren a vyhrouje se mu, neme doshnout svho cle. Remerova obrann akce stla jist mnoho tisc marek ale vechno pro nic. Dviv do spr justice Pot co jsem zarazil Remerovu akci, rozbhly se naopak juristick vci. Vychzel jsem i nadle z toho, e nemohu bt obalovn za to, co jsem neudlal. Avak sttn prokuratura oznmila, e mnoz z tch, jim Remer posudek se svm komentem zaslal, podali na nj i na mne trestn oznmen: Spolenost nmeckch chemik, mnoho sttnch zastupitelstev vetn nejvyho, soudci i prezidenti zemskch a vrchnch zemskch soud, lev stranick frakce parlament mnoha spolkovch zem, profesoi rznch obor univerzit z cel Spolkov republiky, a to ve jet korunovaly nepetrit interpelace z Tel Avivu, kter ostatn dodnes neustaly. Pi tak elitnch udavach vlastn ani nebylo zapoteb vst soudn zen. Avak j jsem si myslel, e nco takovho neme pece bt, a tak jsem se rozhodl hjit. Je zvltn, e si sttn prokuratura ponala velice ile jen vi mn. Shromaovala sice dkazy i proti Remerovi, nicmn nectila potebu nadit u nj 219

domovn prohldku. V jeho ppad se omezila na pesouvn spis z jednoho rohu stolu na druh. Naproti tomu u m v nsledujcch letech provedli tikrt domovn prohldku a odnesli doslova vechno, co nebylo pibit. Nmeck justici se u Remer nejevil jako nebezpen osoba. Mon si kali, e se problm Remer vye biologicky, mn v tom vak museli trochu napomoci. Konec iluz Od konce roku 1994 do poloviny 1995 se thnouc proces ve mn rozbil vechny iluze o naem prvnm sttu. Podrobn jsem to vylil v pspvku knihy Kardinln otzky k soudobm djinm (Defekt prvnho sttu).446 Generln prokuratura 19. 1. 1996 konstatovala, e bych ml jt na 14 msc za me nikoli za svj posudek, ale za Remerovy komente! Doslova tak! Spolkov soudn dvr se k nvrhu prokuratury piklonil rozhodnutm ze 7. 3. 1996 (spis. zn. StR 18/96). K Remerovm komentm zemsk soud ve Stuttgartu v rozsudku konstatoval: Pestoe pedmluva i doslov idy vslovn neobviuje, e by si holocaust vymysleli kvli politickmu a materilnmu prospchu, mla podle pesvden soudn komory Remerova verze Posudku za cl vsugerovat a podntit neptelsk emoce proti idm. Je to zejm z okolnosti, e ten, kter pedpokld sprvnost tvrzen Posudku, by ml a musel na zklad tendennch vvod a dikce dospt k zvru, e jak peiv id jako nejdleitj svdci tehdejho dn, tak tak pozstal jakoto bezprostedn postien, i idovt vzkumnci vdom a v rozporu s pravdou zfalovali zprvy o holocaustu. (Viz pozn. 447.) Remerovy vvody nejsou podle vroku soudu dokonce samy o sob vbec trestn, ale v souvislosti s mm posudkem by mohly pi ten mezi dky a nslednm samostatnm mylenm dajn svdt k neptelskm nladm proti idm, a to je morln skuten neospravedlniteln. Take jsem nebyl potrestn za in, kterho jsem se nedopustil, nbr za nco, eho se nedopustil vlastn nikdo! Trestn in si soud vymyslel opravdu krsn je vyten mezi dky! Pokud by Remerovi pietli k ti jeho komente a j bych byl odsouzen nikoli za jeho komente, ale za svj posudek, pak by to snad jet dvalo jaksi smysl.

446

Herbert Verbeke (Vyd.) l. c. (pozn. 53), str. 59-63 (online: vho.org/D/Kardinal/Webfehler.html).

220

V exilu 7. kvtna 1996 zaalo ped porotnm soudem v Tbingenu trestn zen proti mn a dalm za vydn knihy Grundlagen zur Zeitgeschichte (Podklady k soudobm djinm). Trestn sazba zde inila jeden a tyi roky odnt svobody. Protoe jsem ji byl prvoplatn odsouzen nepodmnn do vzen, nedalo se potat s tm, e by tentokrt znl trest na mn ne dva roky rozum se tak nepodmnn. Navc byl sttn zstupce v Tbingenu povinen o tomto procesu informovat generln prokuraturu ve Stuttgartu, a kdo v, komu zase ta musela podvat hlen V szce je [ne]morln zklad tto republiky.447 Vechny demokracie maj svou pevnou oporu, zkladn kmen. Pro Francii je to rok 1789, pro Nmecko Osvtim.448 Tbingensk obvodn soud ve svm rozsudku tak rozhodl o staen dostupnch vtisk knihy Podklady k soudobm djinm, tedy o jejich znien, a samozejm tak o potrestn nakladatele i autora. A to i pes prohlen prominentnch nmeckch historik v jejich znaleckm posudku, e kniha vyhovuje vdeckm normm a proto by autoi, vydavatel, knihkupci, tiska i odbratel mli povat ochrany zkona na svobodu vdy a vyjden nzor.449 Nic to nepomohlo: Neid mus hoet! Na m jako vedlejho vydavatele byl vydn zatyka. Vzhledem k tomu vemu mi budi odputno, e jsem i s rodinou odeel do exilu. Mlad a inorod otec rodiny m na prci lep vci ne dchat vzduch skrze me.450 Pozdn prozen Dnes, pt let po zmnnch udlostech, u vm, e prv vdeck, serizn prce jsou svou podstatou revizionistick, a establishment je povauje za existenn nebezpen, nebo na rozdl od ubohch pamflet nelze proti vcn a objektivn prci bojovat pvalem nadvek a pomluv, nbr se mus brt vn. Patrick Bahners toto stanovisko establishmentu vyjdil jasn v listu Frankfurter Allgemeine Zeitung:451 Stt chrn svobodu vdy. Neakceptuje vdce podle sprvnho vsledku, nbr podle korektn formy. [] Nicmn se asto pehl, e tvav zmr se nerozpozn pouze podle nesprvn formy, kter odliuje pivn ei od vdeck pednky. Naopak, prv formln dokonal tvan je mimodn zludn. [] Avak pro ty, kdo peili Osvtim, me bt sotva
447 448

Die Zeit, 31. 12. 1993, str. 51. Spolkov ministr zahrani Joschka Fischer v Sddeutsche Zeitung, podle Rheinischer Merkur ze 16. 4. 1999. 449 Soudce se jmenuje Burkhardt Stein, spis. zn. Gs 173/95; srv. H. Verbeke (vyd.), l. c. (pozn. 53), str. 49 (online: vho.org/D/Kardinal/Verbrannt.html); Joachim Hoffmann, Grundlagen zur Zeitgeschichte: Gutachterliche Stellungnahme VffG 1(3) 1997, Str. 205 ad. (online: vho.org/VffG/1997/3/Hoffmann3.html). 450 Moje ena m bohuel potkem roku 1999 opustila i s dtmi, a podala dost o rozvod, kter nabyla innosti v srpnu 2000. 451 Objektive Selbstzerstrung, FAZ, 15. 8. 1994, str. 21.

221

co jinho podlej urkou, ne kdy jim expert zdnliv logickmi dvody vykld, e nikdy nebyli v nebezpe ivota. Pesto je zde vysmvn i stt. Kdyby bylo Deckertovo [revizionistick] Chpn holocaustu sprvn, byla by Nmeck spolkov republika postavena na li. Kad prezidentsk projev, kad minuta ticha, kad historick kniha vechno by bylo liv. Poprnm holocaustu se upr Spolkov republice jej legitimita. Demagog Bahners ovem pi svch vvodech vychz z chybnch premis. Za prv nevysvtluje, podle eho jinho by se ml tvav zmr poznat, ne-li z nevdecky chybn formy. V na stav stoj, e vda nem dn omezen, a rozhodnut spolkovho stavnho soudu potvrdila, e vdeckost zvis na form a nikoli na obsahu. Toto rozhodnut je v souladu se vemi zsadnmi vdecko-teoretickmi poznatky. Pokud je Bahners jinho nzoru, dostv se do rozporu s stavou i s lidskmi prvy. Za druh neexistuje dn expert, kter by kdy tvrdil, e peiv Osvtim nikdy nebyli v nebezpe ivota. Bahners zde vytahuje dobe vykalkulovanou le, jako by revizionist prezentovali tbor Osvtim za zotavovnu bez rizika pro ivot vznnch, a jako by zl revizionist nacistick pronsledovn id vydvali za zcela nekodn. Navc je pouit vrazu zdnliv logick lacin a polemicky nefundovan. Bu tedy Bahners nev co pe, a pak by si ml najt jin ivobyt, nebo sm tve proti blinm jinho nzoru, za co by se ml FAZ jako serizn denk stydt. A konen za tet je absurdn a zsadn chybn Bahnersovo pojet, e legitimita Nmeck spolkov republiky je zaloena na absolutnm uznvn etablovanho pojet nacistickho pronsledovn a likvidace id. Pokud by byla Spolkov republika skuten zaloena na tomto historickm detailu, pak by na tom byla opravdu patn, protoe se dve i pozdji mus zhroutit kad stt, kter svou existenci opr pouze o trestnm zkonkem pedepsan pohled na historii. Skuten zklady legitimity naeho sttu jsou samozejm zcela jin: mezinrodn prvo, souhlas lidu se sttem, mezinrodn uznn, historick a kulturn identita, i kontinuita s pedelmi nmeckmi stty. Proto naprosto nelze souhlasit s nzorem Bahnerse i mnoha jeho souasnk. Pseudojuristick zvrcen e se bude justice i nadle piklnt k mnn Patricka Bahnerse zvlt v tom smyslu, e revizionistick prce vdeck povahy jsou pobuujc a proto se musej split, objasnil nedvno ministr spravedlnosti Bdenska-Virtemberska. V odpovdi na otzku ohledn zabaven vdeckch revizionistickch knih ve vydavatelstv Grabert uvedl:452

452 Dr. Ulrich Goll, spis. zn. 4104 III/185, 23. 9. 1996; srv. DGG 44(4) 1996, str. 9 ad. (online: vho.org/D/DGG//IDN44-4.html); VHO, Zur Wissenschaftfreiheit in Deutschland, VffG 1(1) 1997, str. 34-37 (online: vho.org/VffG/1997/1/VHOWiss1.html).

222

stavn-prvn zkroky nejsou vylouen ani tehdy, jestlie se v konkrtnm ppad jedn o dlo vdy nebo vzkumu. lnek 5, odst. 3, vta 1 GG sice neobsahuje dn vslovn omezujc vhrady, ale pesto je v stavnprvnm vkonu soudn pravomoci uznvno, e i pi prvech svobod, kter jsou zaruena bez vslovn prvn vhrady, existuj omezen. Takov omezen mohou vyplvat z ostatnch, stavnm prvem chrnnch nrok tetch osob. V takovch ppadech mus bt nalezeno pimen vyrovnn protichdnch a stejnou mrou stavnprvn chrnnch zjm za elem jejich optimalizace. Zde se pak jedn o individuln zvaovn jednotlivch ppad, piem zsad pomrnosti pipad zvltn vznam (BVerfGE 67, 213, 228; 77, 240, 253; 81, 278, 292 ad.; 83, 130, 143). S pihldnutm k tmto stavnprvnm poadavkm jsou v jednotlivch ppadech odpovdajc opaten sluiteln i se svobodou vdy a bdn. Prvn vvody ministra spravedlnosti v tom smyslu, e me bt zabaveno i vdeck dlo, pokud se jm poruuj zkladn prva jinch, jsou zcela nesprvn, a k tomu jsou uvdn vroky spolkovho stavnho soudu zavdjc. Je sice pravda, e dn zkladn prvo neme bt zarueno neomezen, ale e se podle principu rovnomrnosti mus najt optimln vyven zjm. Takov omezen zkladnho prva ohledn svobody vdy a bdn se ovem nikdy neme vztahovat na to, jak teze budou stanoveny, ani k jakm vsledkm bdn dospje. Jedin omezen plat na zpsob, jakm se bd, tzn. e nelze k nmu pout metod, kter neppustn omezuj zkladn prva tetch osob (nap. pokusy na lidech, ohroen ivotnho prosted). Pokud se vak vd zakazuje vytvet teze nebo stvajc teze podrobovat pokusm o vyvrcen a u jsou jejich vsledky jakkoli sporn nebo se vd zakazuje uvdt urit argumenty i dochzet k uritm vsledkm, pak je prvo na svobodu vdy naprosto zruen, nebo prv kritick testovn stvajcch tez a paradigmat je jdrem vdy i lidskho poznvn vbec.453 Navc mn zstv absolutn zhadn, jak vbec me bt zpsobena jma dstojnosti lovka nkm, kdo pouze zastv urit historick teze. Pro vysvtlen, jak to myslm, obrtm zde vci pro obyejnho obana jaksi na hlavu: Pedpokldejme ist k procvien mysli, e se holocaust neudl tak, jak se nm ustavin tvrd. Nebylo by pak nutn konstatovat, e nepetrit en za le nebo nepravdu prokzan propagandy holocaustu se dotk dstojnosti kadho SS-mana, kadho vojka wehrmachtu, ba kadho Nmce? Odpov na danou otzku nezvis na tom, jak zn teze, nbr zda je tato teze historicky sprvn. Ale dokonce i kdyby se teze mla prokzat jako chybn, ani pak zde nen dn dvod nkoho za to trestn sthat. Dopoutt se chyb je nco velmi lidskho, ba pmo nevyhnutelnho. Rovn historici se neustle dopoutj chyb a omyl, mnohdy dokonce zmrn. Jak by se mnoh lovk mohl ctit takovou chybou nebo postupem uraen na cti a dstojnosti? asto snad u i tehdy, kdyby takov chyba byla pociovna pouze subjektivn, avak objektivn by zde vbec
453

Srv. Karl Popper, Objektive Erkenntnis, Hoffmann & Campe, Hamburg 1984.

223

nebyla. Nectil by se tedy vdy nkdo pokozen na sv dstojnosti, jakmile by historik jen otevel sta nebo vzal do ruky pero? Nesluelo by se pak snad dsledn postavit kadho historika ped soud, aby ten zjioval, zda historik udlal chybu nebo se dotkl n dstojnosti? A pokud nkdo jako pan ministr spravedlnosti soud, e za to mus padnout trest odnt svobody, nepat snad vichni historici, kte chybuj a kdo by nkdy nechyboval zsadn do vzen, a to vdy a vude? Nebo je snad monost bt pokozen na sv dstojnosti vsadou obt holocaustu? Maj id v Nmecku prvo na zvltn zachzen? Soudm, e ne! Jestlie ovem msto historik zanaj rozhodovat o historickch tezch nae trestn soudy a jakm prvem se to vlastn vztahuje jenom na holocaust! pak je s prvnm sttem konec. Je tedy teba konstatovat, e se nikdy nelze dotknout dstojnosti lovka zastvnm uritch historickch tez. Dsledky Ve ukzan pojet ministra spravedlnosti je tedy jasn protistavn, a optimistm nezbv ne doufat, e Spolkov stavn soud v dohledn dob v kauze knihy Podklady k soudobm djinm vynese odpovdajc rozhodnut. Podle stavu vc to ovem nelze ekat, nebo ji v podobnm ppad plen knih potkem osmdestch let se Spolkov stavn soud vyjdil zcela ve smyslu ve uvedenho pojet ministra spravedlnosti.454 Proto nelze jinak ne konstatovat, e v souasnm Nmecku panuje nsledujc situace: 1. Ohledn zkladnch dogmat holocaustu plynovch komor, likvidanch zmr a provdn lze pod hrozbou trest dospt jen ke zcela uritm a pedem danm vsledkm. 2. Tm je zruen nejdleitj pedpoklad svobodn vdy: kad teze mus bt podrobena nejpsnj kritice, mus bt v teorii i praxi pinejmenm principiln vyvratiteln. dn vsledek bdn nesm bt pedpisovn (. 3(3) stavy). 3. Dstojnost lovka, kter jej povzn nad zve, vak zsadn spov v tom, e vnj zdn nemus brt za skutenost, nbr e doke pochybovat a pomhat si duevn innost (bdnm). Tato lidsk dstojnost je zde zcela zruena (. 1 stavy). Oteven zstv pouze otzka, vyjden v lnku 20(4) stavy: Proti kadmu, kdo by se pokouel tento d odstranit, maj vichni Nmci prvo obrany, pokud nen mon jin nprava.

454

Ve vci Wilhelm Stglich, l. c. (pozn. 40), BverGE (Spolkov stavn soud) 1 BvR 408f./83, otitno v: Wigbert Grabert, Geschichtsbetrachtung als Wagnis, Grabert, Tbingen 1984, str. 287 ad.

224

10.2. Defekt prvnho sttu vod Kdy politici a Zeitgeist tvrd tla na spravedlnost, lovk mus potat s tm, e pijdou mysln nespravedliv rozsudky. Pak tu mme bu stt s stavou, kter je oteven v protikladu k prvnm normm, nebo stav podobn obansk vlce. Pi sthn bnch kriminlnch in spluj zkonn procedury jednotlivch nrod prvn normy, kter si jsou podobn. Pouze v politicky motivovanch alobch se ukazuje, zda soudci dodruj prvn normy, tedy zda mou bt procesn donuceni k tomu, aby se od nich neodchylovali. Po njakou dobu se v Zeitgeist vedla diskuse o tom, jak dalece bylo jistmi fenomny ohroeno prvo Spolkov republiky Nmecka. Vn obvinn z mnoha stran nmeck spolenosti zpsobil zvlt jeden ppad, kdy politick zdeformovn nmeckho prvnho systmu doshlo takovho stupn, e byli vn znepokojeni i prvn experti: V roce 1991 zorganizoval Gunter Deckert, pozdj f Nacionln demokratick strany Nmecka NPD (Nationaldemokratische Partei Deutschlands) setkn, na kterm ml Fred A. Leuchter, americk odbornk na poprav zazen, pednku o svm technickm a chemickm vzkumu ohledn dajnch plynovch komor v Osvtimi. Deckert peloil poslucham jeho e do nminy. Byl za to sthn a odsouzen ke 12 mscm podmnn. Nsledoval obrovsk mediln poprask a intervence politik jak z Nmecka, tak z celho svta, nae byl Deckert souzen jinm soudem a jinmi soudci a odsouzen na 2 roky nepodmnn. Jeho prvnmu soudci, Dr. Rainerovi Orletovi, hrozilo sthn za poruen zkona jeho rozsudek byl povaovn za pli mrn ale nakonec byl jen pinucen odejt na nucen odpoinek.455 Deckertova publikace o tto udlosti456 spolu s dalmi zloiny mylen, jako je psan drzch dopis idovskm pedstavitelm a prodej zakzan revizionistick literatury, byly tak souzeny a spolu s prvnm rozsudkem nakonec dostal celkov vc ne pt let. Jeho obhjce Ludwig Bock byl tak obalovn a odsouzen pro pli draznou obhajobu Deckerta, eho se dopustil tm, e dal o povolen pedloit revizionistick dkazy. To bylo povaovno za trestn jednn, protoe Bock tak dajn naznail, e se sm s revizionistickmi mylenkami identifikuje.457 V podobnm ppadu byl v roce 2000 postaven ped soud velmi znm obhjce nmeck pravice Jrgen Rieger, protoe bhem zen proti jednomu z jeho klient v lt 1996 navrhoval pedloen m vpovdi jako dkaz toho, e revizionistick tvrzen jeho klienta jsou opodstatnn. Akoliv byl
Viz G. Herzogenrath-Amelung: Gutachten im Asylverfahren von Germar Rudolf, VffG, 6(2) (2002), str. 176-190, zde str. 180-182 (online: www.vho.org/VffG/2002/2/Amelung176-190.html). 456 Gnther Anntohn, Henri Roques, Der Fall Gnter Deckert, DAGD/Germania Verlag, Weinheim 1995 (District Court Mannheim, ref. (13) 5 Ns 67/96) online: www.vho.org/D/Deckert) 457 VffG 3(2) (1999), str. 208; online: www.vho.org/VffG/1999/2/Zornig208.html. V reakci na svou obalobu Bock postupn mnil strategii obhajoby a kdy v listopadu 1999 pistoupil na obhajobu australskho revizionisty Dr. Fredricka Tbena, zstal pln zticha, aby pedeel dalm alobm, proto byla obhajoba Dr. Tbena nemon.
455

225

Jrgen Rieger hamburskm obvodnm soudem nejprve osvobozen458, nejvy soud tento rozsudek zvrtil a poadoval potrestn kadho prvnka, kter si dovol dat dkazy o veejn znmch skutenostech ohledn holocaustu.459 Je tedy jasn, e kad soudce, kter si dovol udlovat revizionistm mrn tresty, pinejmenm riskuje nhl konec sv kariry a prvnk, pokouejc se efektivn brnit sv klienty, za to me bt sthn. Nyn popu svou zkuenost, kter ukazuje, e prvn normy v Nmecku maj mnoho vad, je soudnmu systmu obecn, a soudcm zvlt, ulehuj nekorigovatelnou tvorbu vdom patnch rozhodnut, pestoe se me zdt, e rozhodli podle prva. Znovu a znovu se v nejrznjch typech spolenost setkvm s nevcnm asem nad tm, jak se pese m nmeck soudn systm pehnal jako lavina. Navzdory sv nedostaten prvn kvalifikaci vm, e jsem byl vyvolen k pozvednut svho hlasu ve vci mnoha formlnch chyb nmeckho prvnho systmu, protoe ti kvalifikovan to zejm neudlaj. Protoe nejsem prvn expert, ale lovk, kter se sebevzdlal skrze vlastn bolestn zitky, vm, e teni omluv m neobratn vyjadovn. Pokud se budu asto odkazovat na svj proces ped obvodnm soudem ve Stuttgartu (ref. 17 KLs 83/94), pak je to proto, e tyto pklady odhaluj zvan problmy v nmeck form vldy a systmu soudn moci. dn doslovn zznamy vpovd A do konce 70. let se vedly zznamy z nmeckch trestnch proces, v nich byly uvedeny vpovdi svdk a odpovdi obalovanch. Obsah tchto zznam nebyl pro odvoln ani pezkoumn podstatn. Napklad pokud bylo v zznamu uvedeno svdek ekl A, ale v rozhodnut soudu bylo udno svdek ekl B, jako skutenost se bralo tvrzen v rozhodnut a zznam se povaoval za nepodstatn. Bhem zmn nmeckho trestnho prva na konci 70. let byla z ekonomickch dvod odstranna povinnost vst zpis o jednn pro vechny soudy vyho stupn, ne je zemsk soud. Souasn nmeck soudn zpisy maj podobu piblin svdek v dan vci podal vpov nebo obalovan se doznal. To, co bylo konkrtn eeno, v nich nalzt nelze a proto ani nelze dokumentan prokzat, pokud soud vpov reprodukuje nesprvn.460
Hamburger Morgenpost, 14. listopad 2000; viz Verteidiger Rieger siegt in Verfahren wegen 'unzulssiger Verteidigung', VffG 4(3&4) (2000), str. 457 (online: www.vho.org/News/D/News3_00.html#n7) 459 Nmeck federln nejvy soud, BGH, ref. 5 StR 485/01; viz. nmeck denn tisk z 11. dubna 2002 (taz, Bild, Frankfurter Rundschau, Stuttgarter Zeitung, Frankfurter Allgemeine Zeitung, vude na str. 2!). 460 Vdy existuje monost, e si obhajoba najme vlastnho stenografa zaznamenvajcho jednn. Pak by tento zpis musel bt vloen do zznamu o jednn. Nvrhy tohoto druhu jsou vak pokad zamtny, protoe nmeck trestn zkonk nem pro takov zznamy dn smrnice. Aby bylo pekonno obvykl odmtnut soudu takov nvrh pijmout na zklad pedpokladu, e je pepis fakticky nesprvn, musel by bt nvrh uinn bu ped proputnm svdka, nebo ihned po odpovdi obalovanho nebo obhjce. Tak by mohly bt opakovanm dotznm svdka nebo obalovanho pochybnosti soudu umleny. Akoliv takto me bt zznam vpovdi zaazen do zznamu o jednn, stle bude irelevantn v odvolnch a reviznch procedurch.
458

226

Podle prvnch norem zem jako Spojen stty, Kanada, Austrlie nebo Rakousko se z jednn zhotovuj pesn zpisy slovo od slova. Nespravedliv dsledky souasnho nmeckho systmu jsou snadno pedstaviteln a j to strun dolom temi ukzkami z mho vlastnho procesu. 1. Soud eil, zda jsem se v dubnu 1993 podlel na distribuci svho znaleckho posudku s komentem generlmajora O. E. Remera. Soud se mimo jin zajmal o to, jak zskal mou verzi zprvy, kterou potom pouil k vyhotoven sv titn verze. Uvedl jsem, e ji pravdpodobn zskal od svho prvnho zstupce Hajo Herrmanna. Soud byl posedl snahou usvdit m jako lhe, take se snail pimt Hajo Herrmanna, aby ekl, e tuto verzi svmu klientovi nikdy neposkytl. Remer ml reprodukovat druhou verzi tetho vydn zprvy, kterou soud nazval verze F2.461 Soudn zprva z vslechu Hermanna 6. prosince 1994, pozen psedcm, vypad zhruba takto: Pot byl svdek Hajo Herrmann, ronk narozen 1913, tzn. Potvrdil, e v lt 1991 pevzal pipravovanou verzi znaleckho posudku obalovanho (Germara Rudolfa). Svdek tvrd, e od obalovanho dostal vechny verze znaleckho posudku a jejich kopie poslal svmu klientovi Remerovi. Pozdji uvedl, e nev, zda dal znaleckou zprvu dostal v listopadu nebo prosinci 1992. Kdy se na to soudce dotazoval ble, ekl, e to me tm vylouit. Tak nev, e by Remerovi poskytl novou verzi znaleckho posudku bhem odvoln k nejvymu soudu. Herrmann pozdji ekl, e prvn verze tetho vydn byla posledn, kterou dostal. Kdy obalovan (Germar Rudolf) poloil svdkovi otzku (co soudce nejprve nechtl pipustit), zda si mysl, e uspodn kapitol prvn verze tetho vydn bylo sprvn, svdek si vzpomnl, e telefonicky poadoval zmnu. V tomto bod svdek prohlsil, e urit musel dostat druhou verzi tetho vydn, kter byla na jeho dost zmnna (jde o verzi, kterou soud nazval F2, jen Remer vyuil k vydn sv verze). Herrmann tak nemohl vylouit, e Remer dostal dokumenty s novmi verzemi znaleckho posudku bhem odvoln k nejvymu soudu. ekl, e znaleck posudek pedloil jak obvodnmu soudu, tak nejvymu soudu. Na to pedseda sentu pronesl, e znaleck posudek nebyl v dnch zznamech z tchto jednn nalezen. Vdom si jeho chyby, svdek odpovdl, e kvli objemnosti materil z poetnch soud, ve kterch byl zainteresovn, nen schopen vnovat zvltn pozornost kadmu dokumentu, ani si kad pamatovat. V prbhu doby se stal astnkem 12 a 15 soud, ve kterch se Rudolfv znaleck posudek projednval, navc probhaly dal soudy. Pro nj, svdka, byl znaleck posudek obalovanho jen jednm z mnoha dokument, take si nebyl schopen zapamatovat detaily. Z toho je vidt, e svdek Herrmann byl v podstat zmaten a nepamatoval si detaily, kterou verzi komu poslal a kdy. Jasn si vak pamatoval pinejmenm
Kdy si vezmeme vdaje obalovanho na takov sil, eknme ticetidenn soud s dvaceti svdky, bude jasn, jak je takov scn nepraktick. 461 Prvn vydn vylo v potu njakch 15 kopi v lednu 1992, druh v noru 1992, prvn verze tetho vydn v listopadu 1992, a mrn revidovan verze tohoto vydn (druh verze) v prosinci 1992.

227

to, e poadoval zmny znaleckho posudku, take logicky usoudil, e jsem mu musel poslat kopie tto pepracovan zprvy; konec konc jsem tuto verzi pipravil na jeho dost. Soud vak popisuje vpov svdka na stran 199 takto: Dkazy na druhou stranu potvrdily, e prvn zstupce Herrmann nikdy, a v dnm ppad ne bhem roku 1992 ani v prvn tvrtin roku 1993, neml v dren koncept ,F2 a Remerovi ho neposlal. Svdek Herrmann potvrdil, e koncept ,F1 byl posledn verz ,znaleckho posudku, kter se k nmu dostala, a navc nedokzal ct, kdy tuto verzi zskal. Nakonec vrohodn vypovdl, e po soudu ve Schweinfurtu 22. jna 1992 kvli ,znaleckmu posudku neml s Remerem dn dal kontakt. Na to, jestli poslal Remerovi kopii ,znaleckho posudku v prosinci 1992, si nemohl vzpomenout. Rozdl mezi obma texty je zejm: Nezvisl psedc uvedl, e Hermann zmnil svou poten vpov pot, co jsem ho upozornil, e to byl on sm, kdo m nutil pipravit zmiovanou verzi F2, co vede k logickmu zvru, e samozejm minimln jednu kopii tto verze, kterou vslovn poadoval, dostal. Ovem soud se o tomto detailu jednodue zapomnl zmnit. Sv chybn sudky uzavel na stran 202f: To, e obalovan vdom nepravdiv popisuje Remerovu innost, naprosto jasn ukazuje, e do n byl zapojen. 2. Soud se tak horliv pokouel dokzat, e jsem o Remerov komenti ekl sv seste jet pedtm, ne ji zaal distribuovat, co by bvalo bylo mon, jen kdybych se na tvorb zmnnho komente podlel. Prvn kopie m zprvy se od Remera ke svm majitelm dostaly krtce po Velikonocch 1993. Kdybych o komentch ekl seste u ped Velikonocemi, byl by to hebek do m rakve. Podle ve uvedenho nezvislho psedcho podala sestra obalovanho 24. ledna 1995 nsledujc vpov: Sestra obalovanho uvd, e se od svho bratra bhem nvtvy krtce ped Velikonocemi (10. - 12. duben 1993) dozvdla, e Remer pipojil ke znaleckmu posudku, zskanmu od jeho prvnho zstupce, rasistick a antisemitsk koment, a distribuoval ho proti Rudolfov vli. V tto souvislosti probhl rozhovor (mezi sestrou a mnou) o opatench proti Remerovi. Vyetovn, zda jej bratr popsal Remerovy aktivity jako eventuln hrozbu, nebo ji dokonenou innost, tuto otzku nezodpovdlo, protoe si na to nevzpomnala. Nen vyloueno, e cel akce ji probhla. Ve skutenosti o tto zleitosti mluvila s bratrem nkolikrt, protoe si jednou za 14 dn telefonovali. Bhem intenzivnho vslechu soudu ohledn popisu a chronologie tehdejch udlost vypadala svdkyn stresovan a znan rozpait. Na dotaz svho bratra ekla, e si u pesn nepamatuje, co j o tom kal. Mohla popsat jen svj celkov dojem. Soud popsal vyjden svdkyn takto (str. 210):

228

Nadto sestra obalovanho uvedla, e u o Velikonocch 1993 (11. - 12. duben 1993) vyjdil zmr nahradit Remerovu verzi ,autorizovanou verz. Dvodem bylo Remerovo doplnn ,znaleckho posudku rasistickmi vrazy. Ale obalovan tvrd, e Remerovu verzi vidl poprv od svho studijnho mistra 16. dubna 1993 a tehdy se s Remerovmi dodatky seznmil poprv. Skutenost, e oznail Remerovy vroky za ,rasistick jet dv, ne se rozily, ukazuje, e obvinn vdl o Remerov innosti pedem. Jakkoliv si m sestra podle nezvislho psedcho myslela, e bylo mon, aby Remer rozeslal zprvu ji ped Velikonocemi 1993, je to naprosto nemon, protoe vechny kopie Remerovy verze byly rozeslny a po 15. dubnu 1993. To dokazuje, e si m sestra na chronologii udlost vzpomnala patn, a jej odpovdi na mj a soudcv intenzivn vslech dokldaj, e si jednodue nedokzala vzpomenout, co ode mne kdy slyela. Skutenost, e si svdkyn nemohla vzpomenout na pesnou chronologii, byla soudem ze zejmch dvod podle oekvn opomenuta. Kdo z ns si me pesn na den pamatovat, kdy ped dvma lety slyel nco od svho sourozence? Ale pro soud to byl nejvznamnj odrazov mstek k vynesen rozsudku. 3. Dalm pokusem, jak ze mne udlat lhe, byla snaha soudu prokzat, e m vpovdi ohledn styk s Remerem byly liv. Tvrzenm, e jsem skrval sv kontakty s Remerem, se snail prokzat, e jsem se s nm ve skutenosti spiknul za elem utajen pravdy. O mch kontaktech s O. E. Remerem napsal nezvisl psedc 11. listopadu 1994 toto: V tomto bod (obalovan) zmnil mezi dalmi vcmi jeho tyi schzky s Remerem, z nich se posledn konala zatkem kvtna 1993. V t dob s nm jednal skrze prostednka o vydn prohlen. Prostednk vyjden udlal a poskytl mu ho. Brzy pot ho Remer za ptomnosti prostednka podepsal. Na otzku, pro nepevzal prohlen sm, obalovan odpovdl, e s Remerem neml dn kontakt a ani ho mt nechtl. 24. ledna 1995 zde teme: Dle byla pedloena pihlka k asti na revizionistickm shromdn v Rodingu v lt 1991, podanm O. E. Remerem, kterou obalovan vyplnil, ale neodeslal. Obalovan uvedl, e se o setkn zajmal kvli ohlen asti Prof. R. Faurissona a Dr. W. Stglicha. Kadopdn se nezastnil, co prokazuje i skutenost, e pihlku neodeslal. Tehdy si ani nevimnul, e cel setkn vede Remer. Obhjce ekl, e on sm se setkn zastnil, ale nevzpomn si, e by tam svho souasnho klienta vidl. Ale soud to vysvtlil jako dkaz m nedvryhodnosti takto (str. 148ff): (Obalovan) se zastnil uzavenho revizionistickho jednn, svolanho Remerem na 29. 6. 1991 (v Rodingu), kde mu Remer nabdl uvtac e. Kopie pihlky nalezen v jeho dom to dokazuje. Obalovan to nepopr. (...) 229

Navc se poslze piznal, e se u Remera v Bad Kissingenu spolu s Philippem zastavili 2. kvtna 1993 v souvislosti s podepsnm prohlen (str. 124). Obalovan se zpotku pokouel tento kontakt zatajit. Ve sv prvn vpovdi u soudu, kde mluvil o tvorb tohoto prohlen, ekl, e s Remerem ,komunikoval skrze prostednka, kdy na jeho psemn upozornn Remer nereagoval. Tento prostednk vypracoval text prohlen spolu s Remerem a pedal mu ho. Vyuvn prostednka zdvodnil tak, e nechtl mt s Remerem pm kontakt. Obalovan se mysln pokusil zkreslit svj postoj k Remerovi i v dalch ppadech. Ve uveden dopis obalovanho prvnmu zstupci Herrmannovi z 20. prosince 1993 ukazuje toto (...) V t dob obalovan popsal (v dopise) jen ti schzky s Remerem. (...) Stoj za zmnku, e ve svm dopise prvnmu zstupci Herrmannovi zmrn popisuje svj vztah k Remerovi nepln a ob tyto udlosti vynechv (revizionistick setkn v Rodingu a ppravu vydn broury Die Zeit lgt!)462 Soud je pesvden, e to neodr skuten vztahy a souasn nzor obalovanho na Remera, ale jde o zmr zmst vyetovn. Z toho, e byl u soudu pedloen jako dkaz originl, a ne kopie pihlky k revizionistickmu setkn v Rodingu, jak soud liv uvedl v psemnm rozsudku, je jasn patrn, e jsem tam nebyl. Mj advokt pozdji potvrdil zpis nezvislho psedcho a soud za tuto zvltn chybu tvrd kritizoval.463 Je tak vidt, e se zprva nezvislho psedcho shoduje s mmi odpovmi. Pokud vezmeme v vahu, e Remer neml s ppravou vydn broury Die Zeit lgt! absolutn nic spolenho, to jest e neprobhala dn korespondence nebo schzky mezi Remerem a mnou (co soud dokonce ani netvrdil), e jsem to nebyl j, kdo se rozhodl pout Remerovo jmno a nakladatelstv na tiri brourky464 a e jsem v dopisech a sdlench citovanch soudem vdy psal a mluvil
(Nmeck tdenk) Time lies!, editovno O. E. Remerem, Verlag Remer Heipke, Bad Kissingen 1992 (online: www.vho.org/D/Beitraege/Zeit.html). 463 G. Herzogenrath-Amelung, viz pozn. 455, str. 186f. 464 Tato broura byla napsna pedevm mnou (pod tymi literrnmi pseudonymy), ale nechal jsem ji publikovat Karlem Philippem, kter provedl njak pravy a jako editora a vydavatele zvolil Remera, aby m prvn chrnil. Pokud vm, Remer ve skutenosti s produkc broury spojen nebyl, a j jsem nikdy nebyl zapojen do jej distribuce. Proto nikdy neexistovalo spojen mezi mm napsnm broury neexistoval dn zmr udlat to pro Remera a skutenost, e ji Philipp zattil Remerovm jmnem (mon e dokonce bez jeho vdom) pot, co jsem prci dokonil. Pravda, nikdy jsem si na to nestoval, ale realisticky vidno neexistovala jin ne Philippova cesta, jak tuto brouru vydat rychle co bylo nezbytn, protoe se jednalo o reakci na srii lnk v tisku a j jsem rozhodn nikomu nehodlal sv literrn pseudonymy odhalit, tak pro si dlat starosti? V tomto kontextu by mlo bt zmnno, e mi tato broura zpsobuje pote i v tom smyslu, e pouit mch ty literrnch jmen (Dipl. Ing. Hans Karl Westphal, inenr; Dr. Werner Kretschmer, advokt; Dr. Christian Konrad, historik; Dr. Rainer Scholz, chemik a farmakolog), z nich vechna pedstraj, e maj jinou akademickou hodnost, vedlo k obvinn z nepoctivosti a podvodu (viz nap. www.holocaust-history.org/auschwitz/chemistry/not-the-science/). Dvodem tchto literrnch jmen nebyl pokus udlat na lidi dojem doktorty, akoliv pipoutm, e to me mt tento efekt. Proto chci zopakovat to, co jsem ji ekl jinde (www.vho.org/GB/c/GR/CharacterAssassins.html): Prvn revizionistick publikace, na kter jsem se podlel, byla Die Zeit lgt!, vydan v jnu 1992. lo o odpov na dva dlouh lnky jistho Tilla Bastiana, vydan v lt 1992 v nmeckm tdenku Die Zeit (. 39, 18. z 1992, str. 104 a . 40, 25. z 1992, str. 90). Tato broura pojednv o holocaustov polemice tm nejfrovjm zpsobem. Oba lnky Bastiana byly toti znovu petitny v kompletnm znn a pot
462

230

o aktulnch jednnch s Remerem bez jakkoliv souvislosti s brourkou Die Zeit lgt! musme se ptt: komu se tu nedostv dvryhodnosti? Mohl bych pedloit jet velk mnostv ppad, kdy soud provedl zsahy do sdlen mch nebo svdk, take se liily od soudnho zpisu. Odlin interpretace soudu byla vdy nevhodn pro m, take mus bt pedloena otzka, zda k tmto chybm dolo opravdu bez zlho myslu. Skryt smysl dkaz U nmeckch soud je mon, e psemn rozsudek bude pedloen jako hlavn dkaz zloinu, kter bhem soudnho jednn zstval v pozad, a soud ho pekvalifikuje zpsobem, o kterm bhem pelen nebyla ani zmnka. Tm pdem je pro obhajobu nemon pijt s protidkazem, protoe nikdo neme dopedu ct, co soud pouije jako dkaz. Kdy chce obhjce pedloit konkrtn dkaz, mus to vdy zdvodnit tak, aby soud mohl o jeho dosti rozhodnout. Na druhou stranu soud toto pravidlo sm na sebe neaplikuje. Tady je jeden pklad. Soud vyhodnotil nkter detaily originln verze Rudolfova znaleckho posudku pouit v Remerov verzi, stejn jako verzi bez koment publikovanou mnou o nkolik msc pozdji jako dkaz, e Remerova verze a nsledn mnou autorizovan verze byly jedinou spolenou dopedu naplnovanou akc. Jako jeden z hlavnch dkaz soud uvedl fakt, e v konceptu mho znaleckho posudku, vytvoenm v listopadu 1992 (verze F2), nebyl na konci v podkovn zmnn Prof. R. Faurisson. V autorizovan verzi mho znaleckho posudku vydan v ervenci 1993 ml vslovn podkovn na vnitn sti obalu. Podle soudu to dajn dokazuje, e autorizovan verze byla pipravovna ji v listopadu 1992 (rozhodnut, str. 93, 208ff. Nezkouejte v tom hledat logiku. dn v tom nen). Soudce nenapadlo, e jsem ve verzi z listopadu 1992 odstranil podkovn Faurissonovi jednodue proto, e jsem se obval, e pokud by soud pirozebrny. ten tak m vdycky monost kontrolovat si oba nzory. To nikdo jin pedtm ani potom neudlal ani na jedn stran. Tato broura se nikde nedovolv zvltnch odbornch znalost a kvalifikace uvedench autor jednodue proto, e tato jmna byla doplnna a po napsn broury a argumenty a tvrzen v broue ani kvalifikaci tchto expert nevyaduj. Akoliv to urit nebylo sprvn, rd bych vysvtlil, pro jsem to udlal. Rozhodn ne za elem odvolvat se na kvalifikace, kter ve skutenosti neexistuj. Proto budu konkrtnj. Na jae a v lt 1992 m povolalo nkolik obhjc jako soudnho znalce v nkolika soudech s revizionisty v Nmecku (Udo Walendy, obvodn soud Bielefeld, nor 1992; Gerd Honsik, vrchn obvodn soud Mnichov, bezen 1992; David Irving, krajsk soud Mnichov, kvten 1992; Detscher, krajsk soud Mnichov, ervenec 1992; Max Wahl, obvodn soud Mnichov, ervenec 1992). V tchto soudech jako ve vech soudech proti revizionistm soudci zamtli jakkoliv dkazy pedloen obhajobou, vetn vech znaleckch posudk. V jednom ppad jsem se dozvdl, e se chemik (j) zamt, protoe nen toxikolog ani historik, inenr (Leuchter) byl zamtnut, protoe nen chemik ani historik a historik (profesor Haverbeck) byl odmtnut, protoe nen chemik ani inenr. Mj zvr byl, e lovk zejm mus bt zrove inenr, chemik, toxikolog a historik, mon i prvnk, aby byl nmeckm soudem jako soudn znalec pijat. Prvn spory jsou v Nmecku tak zvrcen, e jsem se tuto fraku rozhodl parodovat vymylenm lovka, kter spluje vechny tyto poadavky, ale pak jsme si s Karlem Philippem uvdomili, e to je ponkud nereln, take jsme tuto osobu roztpili do nkolika. To je ten dvod. Myslm, e je jak tragick pro obti nmeckch loutkovch soud tak zbavn pro neutrln pozorovatele sledovat zoufal pokusy nmeckch soudc udret jakkoliv dkaz venku ale ten v tom se mnou samozejm nemus souhlasit.

231

pustil, e jsem kontaktu a mm dobr vztahy s nejvznamnjm revizionistou na svt, budu odmtnut jako soudn znalec, ne proto, e jsem u plnoval podkovat Faurissonovi v pozdj autorizovan verzi na lepm mst. Cel dkazn procesn debata se toila kolem tohoto podkovn. Poprv se objevila v rozhodnut a byla zaloena na rznch verzch znaleckho posudku, kter byl pedloen jako dkaz. Za celch 29 dn soudu nebylo toto podkovn v jednn vbec zmnno, dokonce ani okrajov, take obhajoba nebyla schopna pijt s dnm protidkazem, kter by vyvrtil tento dajn dkaz prokazujc vinu obalovanho. Pedloen dkazu po vyen rozhodnut Je otzka, zda je pedloen dkazu a po pelen ppustn. Nicmn obvodn soud ve Stuttgartu pouil pesn tuto metodu, aby m zobrazil jako nedvryhodnho. Na stran 170f rozhodnut soudu je dajn dkaz, e jsem ovlivoval svdky: Dle, bhem ptrn v jeho bydliti 27. bezna 1995, kter probhlo v souvislosti s vyetovnm vedenm sttnm zstupcem Tbingenu ohledn knihy ,Grundlagen zur Zeitgeschichte, byl nalezen dal pota patc obalovanmu, na kterm se nachzel seznam tkajc se vslechu svdka Dilla, jak obvinn ped soudem sm piznal. Popis soudu je opt zavdjc. Uznal jsem pouze, e mj pota byl zabaven, ale ne to, e v nm byl nalezen seznam. Tento dokument byl bhem procesu zmnn, ale nebyl veden jako dkaz. Proto obhjce nepedpokldal, e by bylo nezbytn pedloit proti tomuto tvrzen protidkaz, kter by objasnil, e tato sloka nebyla dnm seznamem pipravenm pro vslech svdka. Ve skutenosti to byl podrobn seznam otzek a odpovd Dilla, kdy stl poprv ped soudem. Tento seznam byl vyhotoven pi t pleitosti, tedy a po vslechu, tud s tmto svdkem nemohlo bt vbec nijak manipulovno. Bezdvodn odmtnut zahraninch svdk Uprosted 80. let byl nmeck soudn systm pozmnn tak, aby mohly bt spn zamtny vslechy zahraninch svdk v jejich vlastn zemi. Bhem soudu ohledn Remerovy distribuce m zprvy vylo najevo, e se na cel operaci pmo nebo nepmo podlelo nkolik zahraninch revizionist. Protoe tmto revizionistm hrozilo po vycestovn do Nmecka kvli jejich aktivitm zaten, museli by poskytnout svdectv za hranicemi. Dky peformulovn nmeckho zkona m soud monost inn potlait mnoho nvrh obhajoby, kter by chtla zskat svdectv zahraninch svdk ke klovm otzkm mimo zem Nmecka. Dopad, jak to me mt na rozsudek, je zejm.

232

Zabrnn odvoln V trestnch zench u zloin, kter jsou nmeckmi ady povaovan za vznamnj poruen zkona, se proces kon bezodkladn na rovni obvodnho soudu, to jest na rovni, ke kter se jinak odvolv (prvn rove je soud prvn instance pro obansk a obchodn spory). V takovch ppadech m obvinn pouze jedno stn, bhem kterho mou bt pedneny dkazy, take nem dnou monost odvoln! Mon je pouze takzvan dost o pezkoumn rozsudku nmeckm nejvym federlnm soudem, ale tento postup me jen odsoudit formln chyby (prvn kony). Faktick usnesen rozhodho soudu, to jest popis a vyhodnocen dkaz (skutkov otzky) u nebudou nikdy projednvna. Navc v ppad, e se jedn o ochranu spolenosti, je dost o pezkoumn nejvym federlnm soudem obvykle zamtnuta. To, kdo a na jakm zklad ur, zda byl zkon vn poruen, zstv oteven. Ovem takov vn poruen je dan, tk-li se zloin politicky tabuizovanho tmatu. V takovch ppadech, kdy je ohroena cel existence obvinnho, nem dotyn dnou anci pinst pi odvoln nov dkazy. Skutenost, e v Nmecku byly nedvno uinny pokusy odept monost odvoln dokonce i menm provinilcm, kte se ocitli ped soudem prvn instance za neplnn pracovnch povinnost, ukazuje, jak mlo manvrovacho prostoru je ponechno tomu, koho zachyt kola spravedlnosti. Svvoln vyhodnocovn dkaz Dokonce i kdy soud pedlo dkaz, kter se poslze zhrout a je vyvrcen, nen to dvod k tomu, aby nebyl vynesen rozsudek. Zde je ukzka: Bhem mho procesu piel soud s mylenkou, e jsem u v jnu 1992 s Remerem plnoval podle jednotnho pedem pipravenho operanho plnu en jeho verze a nsledn publikovn m autorizovan verze (rozhodnut str. 207ff). 16. nora 1995 pedloil soud mj dopis Markovi Weberovi, z nho bylo jasn, e jsem do konce kvtna 1993, to je msc po ukonen Remerovy distribun akce, jet stle nevdl, kde bych mohl uveejnit mou autorizovanou verzi znaleckho posudku. To jednoznan odporuje tezi soudu, e jsem plnoval zveejnn autorizovan verze ve stejn dob, kdy jsem dajn pomhal Remerovi. Zde je druh ukzka voln logiky soudu pi vyhodnocovn dkaz. V psemnm rozsudku soud pipustil, e jsem svm znaleckm posudkem zamlel zskat pozornost veejnosti (rozhodnut, str. 23f, 108f, 210), take jsem si dval pozor, aby irok veejnost nemla dn dvod pochybovat o m odborn zpsobilosti a reputaci, napklad tm, e bych do zprvy vkldal politick komente (rozhodnut, str. 17ff, 196f, 218). Toto podporovaly vechny dkazy a zvlt dokumenty pedloen 13. ervna 1995, sestvajc ze srie dopis, kter jsem napsal rznm lidem mezi lety 1991 a 1993, ze kterch jasn vyplv, e jsem nestl o dn politick komente ani polemiky zahrnut nebo spojovan se zprvou. Kad, kdo chpe tuto logiku, mus uznat, e bych distribuoval nebo 233

souhlasil s distribuc svho znaleckho posudku, kter by se omezoval na technick popis, ale nikdy bych neil verzi, jako je ta Remerova s polemickmi/politickmi komenti. Logickmu rozporu rozhodnut soudu se vymyk snad jen tvrzen, e jsem patn odhadnul inek Remerova komente (str. 228). Polehujc dkaz jako usvden Ne se dolo k rozsudku, mj obhjce pedstavil soudu destky dkaz dokument a svdk jako doklad m zloinn zarputilosti, ovem podle soudu byly vechny tyto dkazy vytvoeny (rozhodnut str. 13, 22, 65, 118-126, 131, 175, 192) pouze k oklamn soudu: Vina obalovanho je jet vt, kdy si povimneme jeho zloinn zarputilosti, s jakou byl zloin spchn. Obalovan jednal na zklad vypotavosti a vysoce rafinovan strategie, kterou si pedem s velkm rozmyslem uril. Dky jeho poetnm lstm a manipulacm bylo velmi obtn do n proniknout. (rozhodnut, str. 237) To vedlo soud k zvru: Odsouzen k odnt svobody je podle par. 56 trestnho zkonku (StGB) nepodmnn. (rozhodnut str. 238) Zdvodnn: Naopak, na zloin obalovanho (jak byl popsn), mus bt dky jeho vypotavosti, rafinovanosti a zpsobu, jakm byl proveden, pohleno jako na zvl zvan. (rozhodnut str. 240)

234

Zvr Souasn stav soudnho systmu ve spolkov republice Nmecko umouje soudci nebo soudnmu sboru vydat nespravedliv rozsudek. Dokud si budou jisti, e neexistuje dn organizovan veejn odpor ze strany mdi, akademickho svta, policie nebo crkve, nebudou s tm mt dn problm. Vpovmi svdk a obalovanch me bt podle libosti manipulovno. Dkazy se vykldaj tak, jak se to hod, nebo jsou pedloeny a po skonen procesu. Pedloen dkaz me bt beze slova ignorovn a vpovdi zahraninch svdk mou bt klidn odepeny. Dkaz neviny me bt zneven jako klamn manvr obalovanho a je z nj udln dkaz, dky ktermu si obalovan zaslou zvltn trest. Opravn zen u soudu vy instance me bt v ppad veejnho zjmu zamtnuto. Vyhodnocen skutenosti nen vzno ani pedloenmi dkazy ani logikou. Otzka, jak tyto pomry zmnit tak, aby k jejich zneuvn dochzelo v co nejmen mon me, mus bt zodpovzena estnmi prvnky a politiky. Zvren poznmky Soud postavil sv zamtnut podmnenho rozsudku nejen na m dajn zloinn zarputilosti, ale tak na skutenosti, e se pedpov mho spoleenskho pizpsoben nejevila dobe, jeliko jsem se svch revizionistickch nzor nevzdal, ale jet vehementnji pokraoval v jejich propagaci. K prokzn tohoto faktu poukzal soud na knihu Grundlagen zur Zeitgeschichte465 vydanou pod mm literrnm jmnem, kter mla jt na trh na zatku tohoto procesu, stejn jako na tm dokonenou knihu Auschwitz: Nackte Fakten466 nalezenou v mm potai bhem domovn prohldky v beznu 1995, to jest prv uprosted probhajcho procesu. Tato skutenost vedla ke zpsnn trestu, pestoe podle prvn zvaznho rozhodnut soudu zmnn kniha nebyla a ani nemla bt urena ke spchn zloinu, protoe se jednalo o prci, kter nebyla vydan, a tedy nemohlo jt ani teoreticky o zloin. Podle nmeckch zkon je ppustn, aby soud pi vymovn trestu vzal do vahy nzory obalovanho v tomto ppad moje historicko-revizionistick nzory. Skrze tato zadn vrtka se soud proti mn zmnil v politick proces.467

465 466 467

E. Gauss (ed.), Grundlagen zur Zeitgeschichte, viz pozn. 42; angl.: Dissecting the Holocaust, viz pozn.

22. Herbert Verbeke (ed.), Auschwitz: Nackte Fakten, viz pozn. 42. Tento bod byl dokonen po policejn prohldce v malm berlnskm nakladatelstv Verlag der Freunde koncem listopadu 1995 (na zklad mho revizionistickho lnku, kter vydalo), kdy u bylo jasn, e plnovan zveejnn dokumentace mho procesu tmto nakladatelstvm neprobhne; pevzato z Staatsbriefe 1/1996, Verlag Castel del Monte, Postfach 14 06 28, 80456 Mnich, str. 4-8.

235

10.3. Rudolfovy zloiny mylen Zloin prvn: Remerv koment Ne je uveden koment generlmajora ve vslub Otto Ernst Remera, kter byl obsaen v jeho verzi Rudolfova znaleckho posudku, jak je otitn na strnkch 109a a 114 soudnho rozhodnut proti Germaru Rudolfovi.468 Po peten dosavadnch 10 kapitol by ten ml mt monost posoudit, zda byl tento koment dostatenm dvodem k odsouzen Rudolfa na 14 msc odnt svobody, jako by byl jeho autorem, co nebyl, akoliv Velk sttn bezpenostn komora obvodnho soudu ve Stuttgartu ignorovala vechny dkazy a prohlsila, e autorem byl. 19. ledna 1996 nmeck generln prokurtor poadoval, aby Germar Rudolf strvil 14 msc ve vzen, a to za nic jinho ne za tento koment. Federln nejvy soud se s tmto poadavkem v usnesen ze 7. bezna 1996 ztotonil (ref.: 1 StR 18/96). Krom tchto justinch problm existovaly ohledn Remerova komente jet dal problmy. V pedmluv vytitn na vnitn stran desek, pod nadpisem Vem ptelm, krajanm... tvrd napadl vedouc politiky, mediln osobnosti a prvnky slovy Ti lhi zaslou hnt ze svch ukoistnch pevnost. Ale Remer tuto verzi poslal prv zmnnm vedoucm politikm, medilnm osobnostem a prvnkm. Je jasn, e rozeslat ji tmto lidem bylo naprosto zbyten a muselo to stt mnoho tisc marek. Remer pinesl v jnu 1992 k soudu, kter ho odsoudil na 22 msc za poprn holocaustu a dal vci, 5 strnkov lnek. Napsal ho jeho blzk ptel, kter se soudu astnil. Je to zkladn souhrn udlost v tomto procesu, jako popis rznch dkaz pedloench dvma obhjci, jejich zamtnut soudem, a konen psemn obaloba sttnho zstupce a Remerova obhajoba. Rudolfova zprva byla pro tento soud i pro dal pipravena. V procesu proti odbornmu znalci Rudolfovi vznesl obvodn soud ve Stuttgartu proti tomuto lnku s nzvem Justice v Nmecku 1992 nmitku. Napklad kritizoval citt z ministerstva zahrani o tom, e se stalo znmm, e v Osvtimi nebyly dn plynov komory. Citovan ednk, Dr. Scheel, uvedl pozdji v dopise, e plynov komory byly umstny v tboe Birkenau lecm 3 km na zpad. Tm pdem nepopel existenci plynovch komor v komplexu OsvtimBirkenau, jak uvdl citt, ale jen v hlavnm tboe Osvtim. Toto rozhodnut soudu je proto sprvn a vysvtluje, e si Remerv ptel patn vyloil dokumenty a uvedl tak veejnost v omyl. Nicmn by mlo bt poukzno na to, e sdlen ministerstva zahrani o neexistenci plynovch komor v Osvtimi popr mnoho svdk, jako napklad Pery S. Broad nebo Rudolf H. Jestlie tito svdci nevypovdali o hlavnm tboe Osvtim pravdiv, jak si meme bt jist, e dal svdectv o dalch tborech nebyla stejn falen? Jak me bt za taPro tuto verzi byly texty Remerovch koment pepsny podle rozvren originlu, jak jen to bylo mon. Originl nmeck verze je k dispozici online na www.vho.org/D/Kardinal/Remer.html.
468

236

kovch okolnost pochybnost o existenci plynovch komor v dalch tborech, nebo vbec diskuse o jejich existenci, zloinem? Obvodn soud ve Stuttgartu tak konstatoval, e srovnvn ednch sel potu zabitch v Osvtimi je urliv a pedstavuje podncovn k rasov nenvisti. Ovem mezitm dorazila z oficilnch a dobe informovanch zdroj k seznamu plnmu diametrln odlinch sel jet ni sla: v roce 1993 a 1994 udv francouzsk lkrnk Jean-Claude Pressac nco mezi 630 000 a 470 000 obmi plynovch komor a v roce 2002 zredukoval nmeck mainstreamov novin poet obt osvtimskch plynovch komor na pouhch 356 000.469 Jist lze souhlasit s tm, e urit mnostv obt, kter je pli nadhodnocen nebo podhodnocen, me na nkter lidi psobit urliv nebo me podncovat k nenvisti vi jinm. Nicmn to nebyl Remer, kdo vypustil do svta tato velmi odlin sla, z nich me bt sprvn maximln jedno a vechna ostatn potenciln podncuj rasovou nenvist. Ani Remerovo prohlen, e frankfurtsk osvtimsk soud uril poet zplynovanch na pouhch 45 510, nebylo pln pravdiv. V roce 1965 odsoudil frankfurtsk soudn dvr nkolik pslunk tborovho personlu za zavradn uritho mnostv lid jedovatmi plyny a za dal vci. Bylo eeno, e v plynovch komorch bylo obalovanmi zavradno 45 510 lid a nkte z nich pmo zabili nebo pispli ke smrti uritho mnostv vz. Na otzku, kolik vz bylo v Osvtimi zabito jedovatmi plyny celkem, nedal soud dnou odpov a ani neml povinnost to udlat. Rozhodnut o celkovm mnostv obt je vdeck otzka. To by tak znamenalo, e stuttgartsk soud neml povinnost ani oprvnn mluvit v rozsudku o celkovm mnostv obt v Osvtimi, co znamen, e by nikoho neml odsuzovat za kladen otzek a rzn nzory na tuto vc. Zstv faktem, e nmeck justice m soudn stanoven poet 45 510 mrt v plynovch komorch, ale to vechno je otzkou vdy, ne otzkou trestnho prva. Musme se ptt, pro by se mlo vyhroovat vzenm a zakadlem obecn znm skutenost lidem, kte nedlaj nic jinho, ne e prohlauj, e poty stovek tisc nebo dokonce milion obt jsou velmi nadsazen, zvlt kdy podobn prohlen udlalo i nkolik velmi znmch politicky korektnch autor. Soud me o nkter vci prohlsit, e je obecn znm, jen kdy byla jako takov prokzna v soudnm zen. Pokud jde o poet obt plynovch komor v Osvtimi, nestalo se tak. V psemnch podkladech pro rozhodnut podal soud jako dkaz tvrzen, e doslov Remerovy verze zmrn vytv dojem idovskho zneuvn holocaustu k vykoisovn Nmecka, tuto ukzku (rozhodnut, str. 235): Toto se tk pedevm otisknut dopisu, o kterm tvrd, e byl 2. kvtna 1995 napsn idem (str. IV doslovu, str. 254). Spolu s tvrzenm, e holocaust byl vynlez id, vdom podncoval nenvist vi idm. V epilogu je vidt, e Remer citoval dopis se zpten adresou do Izraele, ve kterm se pisatel dotazuje na finann odkodnn zaloen na tvrzen, e jeho
469

Viz poznmky 453-455.

237

strc byl dajn zplynovn v koncentranm tboe Dachau. To, e byl tento dopis napsn idem, nen nikde zmiovno, ani nen zmiovna nboensk pslunost tohoto lovka. Remer (ani jeho ptel) tak nikde netvrd, e holocaust je vynlez id, co je v naprostm rozporu s vrokem soudu. Vechno, co Remerv ptel udlal, je, e postavil vedle dopisu z Izraele dopis z Dachau, ve kterm se objasuje, e tam nikdy dn vraedn plynov komora nebyla. Soud se nezabval tm, zda tento dopis skuten existoval, proto podle zsady in dubio pro reo (v ppad pochybnost ve prospch obalovanho; pozn. korektora) musel pedpokldat, e existoval. Ve skutenosti ml nejen Remer, ale tak mnoho dalch aktivist fotokopii dopisu, kter jeho ptel v Remerov verzi zveejnil. Je pravda, e plynovn v Dachau dokld mnoho svdeckch vpovd, ale tak je dobe znm, e pedstavitel Muzea koncentranho tbora Dachau i msta Dachau jasn uvedli, e v tomto tboe nikdy dn plynovn lid neprobhalo.470 Publikovn nebo citovn tchto dobe znmch skutenost Remerem (nebo jeho ptelem) neme bt zloin. V komenti k uvedenmu dopisu Remer poukazuje na to, e tvrzen svdk, jako je tento, kter prohlaoval, e jeho strek zemel v plynov komoe v Dachau, slou v Nmecku jako zklad obecn znmch skutenost. Nikdy netvrdil, e nkdo le za elem materilnho obohacen. To soud, kter ho obviuje, tvrd, e ten z tchto dvou dopis zskv dojem, e Remer pipisuje idm vymylen li za elem vykoisovn Nmecka. O tom, e id nkdy dlaj o dob mezi lety 1945 a 1993 falen prohlen, neme bt sporu. Velmi evidentn to bylo v trestnm zen Johna Demjanjuka v Jeruzalmu. Proces skonil zprotnm obaloby, protoe ani izraelsk soud nemohl zavrat oi ped zplavou falench dokument a kivch svdectv.471 Natst se v tomto ppadu proti snce l obrtily i idovsk osobnosti.472 To, e tit nevrohodn svdci, kte stanuli v jeruzalmskm procesu, udlali podobn (nevrohodn) prohlen ped soudy v Nmecku a jinde, jejich dvryhodnost podle soudu samozejm nesnilo. Navc ani bleskov propagan vlka id Aze Braunera a jeho ptel 6. kvtna 1995 v nmeckch novinch Frankfurter Allgemeine Zeitung a Sddeutschen Zeitung, omlajc star li o mdle zhotovenm z tuku id a stntkch lamp z lidsk ke, kter odmtnul i Holocaust Institute Yad-Vashem of Jerusalem473, nevedla nae prvnky k zvru, e ne vechno, co id ekne o letech 1933 a 1945, je nutn pravda.

Jsou tu samozejm dal zdroje, kter to popraj, viz Reinhold Schwertfeger, Gab es Gaskammern im Altreich?, VffG, 5(4) (2001), str. 446-449 (online: www.vho.org/VffG/2001/4/Schwertfeger446449.html). 471 Srovnej souhrnn lnek Arnulfa Neumaiera, pozn. 357 472 Krom poznmky 471 si povimnte knihy Demjanjukova obhjce: Yoram Sheftel, The Demjanjuk Affair. The Rise and Fall of the Show Trial, Victor Gollancz, London 1994; srov. Frankfurter Allgemeine Zeitung, 11. bezen 1995, str. 8. 473 Shmuel Krakowski, editel archivu Yad Vashem, a profesor Jehuda Bauer nakonec v roce 1990 piznali, e nacist mdlo z lidskho tuku nikdy nevyrbli, The Jerusalem Post International Edition, 5. kvten 1990; viz M. Weber, JHR 11(2) (1991) str. 217-227 (online: www.vho.org/GB/Journals/JHR/11/2/Weber217-227.html).

470

238

Zd se, e ani nedvno optovn potvrzen informace, e id Ilja Ehrenburg, Stalinv nejdleitj propagandista, byl ve vci dajnho nacionln socialistickho vyhlazen id474 jednm z nejhorch podvodnk a lh, nedl na nikoho v Nmecku dojem. Naopak, nmeck justin systm zejm zastv nzor, e id vdy mluv pravdu a neid, kter nakne ida z falovn skutenost nebo dokonce ze lhan, pat do vzen.475 V rozhodnut 17. trestn komory obvodnho soudu ve Stuttgartu je ohledn Remerovy pedmluvy a epilogu (str. 115) tento zznam: Akoliv pedmluva a epilog idy vslovn neobviuj z vymylen holocaustu kvli zskn zvltnch politickch a materilnch vhod, - tte: Akoliv zloin, ze kterho byl obvinn Germar Rudolf, nebyl spchn... podle nzoru soudu bylo zmrem Remerovy verze ,znaleckho posudku toto naznaovat - tte: Soudce um st mylenky a zmry obalovanho... a proto vi idm podncoval neptelsk emoce. Za pedpokladu, e tvrzen v odborn zprv jsou sprvn, - Soud neudlal nic pro zjitn, zda je Rudolfv znaleck posudek sprvn, proto musel pedpokldat, e sprvn je... to vyvstv ji ze skutenosti, e ten kvli tendennm sdlenm a postojm musel a mus dospt k zvru, e (...) si id museli holocaust vdom vymyslet. - tte: Dokonce i pokud je znaleck posudek sprvn, vydavatel se mus ujistit, e teni neuvauj patn, jinak za to bude potrestn. A soudci znaj vliv tto publikace na tene, i kdy pro nj nemaj dn dkaz. Nejene byl odborn znalec potrestn za zloin, kter sm nespchal, ale za zloin, kter nespchal nikdo. Tento zloin si vymyslel soud kter ignoroval fakta a fantazroval o tom, co me bt napsno mezi dky! Tebae se jednalo o Rudolfovo prvn odsouzen, podle soudu nesml dostat podmnen trest (str. 239). protoe nelze oekvat dnou pozitivn sociln prognzu u obalovanho (56, 1 trestnho zkona), kter je veden jako fanatick, politicky motivovan zloinec. V prbhu a navzdory souasnmu procesu obalovan zveejnil nebo pipravoval vce ,revizionistickch prac, co optovn prokazuje jeho nzory. V nich tak pi poprn holocaustu pouval strategii zdnliv objektivity. Napklad na podzim 1994 vydal knihu ,Grundlagen zur Zeitgeschichte (Dissecting the Holocaust, srpen 2000) a pipravoval knihu proti Pressacovi. Soud proto
474

Joachim Hoffmann, Stalins Vernichtungskrieg, Verlag fr Wehrwissenschaften, Mnich 1995; angl.: Stalin's War of Extermination 1941-1945, Theses & Dissertations Press, Capshaw, AL, 2001. 475 Takov jako Helge Grabitz, NS-Prozesse - Psychogramme der Beteiligten, 2. vydn, C.F. Mller, Heidelberg 1986, str. 64-90; srov. Manfred Khler, viz pozn. 353.

239

nem dn pochyby, e obalovan nen ochoten dodrovat zkony. (zvraznn bylo doplnno) Zde soud oteven pipout, e Rudolfa odsoudil do vzen kvli jeho vdeckmu pesvden, kter z nj dajn dl nenapravitelnho zloince. Dal dkazy pro to, e je Rudolf v Nmecku politicky pronsledovan, u nejsou teba. Krom toho se soud na zatku verdiktu odvolv na publikace, kter nazv odborn, je v t dob jet nebyly schvleny jako zkonn podklad pro jakkoliv soudn rozhodnut ani pro ospravedlnn nepodmnnho odsouzen. Ne soudci v ervnu 1995 vynesli rozsudek, Rudolf vydal ti knihy. Nejprve Rudolfv znaleck posudek o chemickch a technickch detailech dajnch plynovch komor v Osvtimi, verdikt na stran 23: Tato prce, zklad jeho vydavatelskch aktivit, je napsan v podstat vdeckm zpsobem. Vymezuje chemick detaily (problematiku kyseliny kyanovodkov) a nedl dn obecn politick zvry. Rozsudek hovo obecn o tech hlavnch Rudolfovch pracch (Znaleck posudek, Vorlesungen zur Zeitgeschichte, Grundlagen zur Zeitgeschichte): Vyznauj se, vzhledem k jeho odbornm znalostem vdecky zapracovanho chemika, vdeckm stylem. Tn a forma jsou obecn udvny zpsobem, jako by ml zjem jen o danou zleitost. Navc intenzivn rozebrn detail, tabulek a graf, stejn jako rozshl odkazy na literaturu, vytv dojem nezaujat a objektivn prce. To plat zejmna pro ti rozshl publikace obalovanho. (str. 23 rozsudku) O Grundlagen zur Zeitgeschichte, nyn vydan v anglitin jako Dissecting the Holocaust, rozsudek k, e vykazuje maximln mru snahy o dosaen zdn objektivity (str. 26), co pozdji potvrdili dva nmet oficiln historici v odbornch zprvch, kter napsali na podporu Rudolfovy vdeck prce. Samozejm, e sem soud musel vloit slovo zdn, aby na kvalitu tchto prac vrhnul pochyby, protoe by jinak Rudolfa nemohl odsoudit. Vzhledem k opovren a nenvisti ic z tohoto verdiktu proti Germaru Rudolfovi neme bt takov oteven vyjden podpory podceovno. Protoe soud musel pipustit, e hlavn Rudolfovy prce jsou formln vdeck a odborn (forma, to jest stavba, nikoliv obsah publikace je jedin kritrium pro vdeckou prci!), obalovan jejich vydnm nemohl spchat dn zloin, protoe lnek 5.3 nmeckho zkladnho zkona (neoficiln nmeck stava) zaruuje svobodu vdeckho bdn bez vjimek. Proto byly Rudolfovi kolem krku msto lana uvzny Remerovy komente. Tmto nlezem soud zmnil historickho disidenta (revizionistu) Rudolfa v mylenkovho zloince. Mlo by zde bt poukzno na to, e v kvtnu 2002 Fritjof Meyer, vydavatel nejvtho nmeckho levicovho tdenku Der Spiegel, uvedl v odbornm lnku vnovanm celkovmu potu obt v Osvtimi, e dkazy poukazuj jen na nkter nespn zkuebn plynovn v krematoriu Birkenau, ale dn masov 240

vrady v rozsahu genocidy.476 Toto senzan prohlen je blzk tvrzenm Rudolfa od roku 1992 do dneka, to jest, e masov plynovn (...) neprobhalo, (tak) jak svdci tvrd. Meyerv lnek sice nepln, ale vhodn rehabilituje Rudolfa a me do oficiln historiografie Osvtimi pinst jednou nebo dvakrt vc korekc, a dojde do bodu, kdy se bude se zvry Rudolfova znaleckho posudku naprosto shodovat. Dlouho jsem uvaoval nad otzkou, zda petisknout Remerovy komente, kter mi pinesly tolik bolestnch nepjemnost. Ale myslm si, e ml naprost prvo ct to, co chtl, a je skuten skandl, jak nmeck soudn systm tohoto starho mue pronsledoval. Akoliv nesouhlasm se vm, co Remer a jeho ptel napsali, a jet mn s jejich stylem, rozhodl jsem se tyto komente znovu otisknout v plnm znn tak, aby ml ten monost pochopit, jak snadno se me v Nmecku dostat do vzen, pokud dl, podporuje, nebo jako v mm ppad je jednodue spojen s ukvapenm, ale naprosto zkonnm a nekodnm prohlenm.

476

F. Meyer, Die Zahl der Opfer von Auschwitz, Osteuropa, 52(5) (2002), str. 631-641, zde str. 632; kritick poznmky k tmto lnkm, viz Germar Rudolf, Cautious Mainstream Revisionism, The Revisionist, 1(1) (2003), str. 23-30 (online: www.vho.org/tr/2003/Rudolf23-30.html); Carlo Mattogno, Auschwitz. The new Revisions by Fritjof Meyer, The Revisionist, 1(1) (2003), str. 30-37 (online: www.vho.org/tr/2003/Mattogno30-37.html).

241

------ Remerv koment -----[Pedmluva]

Otto Ernst Remer, generlmajor ve vslub, Winkelser Str. 11E, 8730 Bad Kissingen, Tel: 0971-63741, Fax: 69634 Vem ptelm, krajanm a lidem, kte miluj pravdu: Jsem v zkch! 22. jna 1992 m obvodn soud ve Schweinfurtu, v ele s pedsedajcm soudcem Siebenbrgerem, odsoudil ke 22 mscm vzen nepodmnn. To se u mne rovn rozsudku smrti. Soud proti mn nebyl skutenm soudem. Hlavn len uvzlo na mrtvm bod. Rozsudek byl likvidac 80-letho starho mue. Brnit se proti obvinnm sloenm ze l, pomluv a tok proti m cti mi nebyGenerlmajor ve vslub lo dovoleno. Soud mi prostednictvm lnOtto Ernst Remer v roce 1992 ku 186 nmeckho trestnho zkonku odepel monost obhajoby. Odmtli vzt v vahu m vpovdi bhem vyetovn. Mj obhjce poadoval vpov soudnho znalce Rudolfa. Tento soudn znalec byl ptomen v soudn sni a jeho posudek u byl pedloen spolu s dalmi ednmi zznamy. Avak tomuto soudnmu znalci nebylo dovoleno promluvit, stejn jako nebylo dovoleno pest jeho posudek. Pedseda sentu Siebenbrger popel odborn posudek a nezvratn vdeck fakta. Ji pedtm byl diplomovan chemik Rudolf pizvn mm obhjcem, plukovnkem ve vslub Hajo Herrmannem, jako expert k prozkoumn svdeckch vpovd ohledn dajnho vradn plynem v Osvtimi. Rudolf pouil ke zjitn ptomnosti zbytk kyanidu modern, vdeck a pesn mc techniky. U soudu nikdy nebyl pedloen dn fyzick dkaz podporujc tvrzen o vraednm plynovn: dn dokumenty, dn fotografie, ani dn pkazy vojenskch nebo civilnch orgn. Dokete si pedstavit, e by mohli bt zlikvidovni lid odpovdajc svm potem Mnichovu, ani by po takovm zloinu zstala njak stopa? Jedinm dkazem vraednho plynovn jsou absurdn vpovdi svdk. Ve velkm frankfurtskm osvtimskm procesu (50/4 Ks 2/63) soud dokzal existenci vraednch plynovch komor tvrzenm jedinho svdka jmnem Bck, kter tvrdil, e vidl tisce id zabitch Cyklonem B. Ten dosvdil, e na vlastn oi vidl, jak vzesk komando pracovalo bez jakchkoliv ochrannch pomcek uprosted modrch vpar Cyklonu B, jet se vznejcch nad mrtvolami, ani by to pro n mlo njak zdravotn nsledky. Jak je rozdl mezi svdectvm Bcka a vpovmi oitch svdk, kte pod psahou tvrdili, e vidli arodjnice na koatech letc do Blocksbergu? 242

Siln a nezvratn vdeck prce mho soudnho znalce znamenala zlomov objev. Budovy v Osvtimi, kter jsou pedvdny turistm jako vraedn plynov komory, v nich byly dajn zabity miliony id, nikdy nepily s Cyklonem B do styku. Analzy provedl sm vhlasn Institut Fresenius. Vznan historici souhlas, e tento vzkum bude revidovat svtovou historii. Tento znaleck posudek byl vc ne rok v rukou spolkovho kancle, Zentralrat der Juden in Deutschland (stedn rady id v Nmecku), generln prokuratury, ministerstva spravedlnosti a dleitch vdc a osobnost. Vichni zstali poti- Vzorky zdiva odebran Rudolfem analyzoval slavn Institut Fresenius chu jako myky. Podmnka, za kter mj soudn znalec souhlasil s tm, e bude vypovdat, byla, e jeho znaleck posudek bude pednesen pouze soudu. Vslovn mi zakzal dt jeho posudek k dispozici veejnosti. Ale protoe se osvtimsk le stala nstrojem ohroujcm existenci vech Nmc, nectm se bt touto podmnkou dle vzn. J sm bych ml zemt ve vzen za publikovn vdeckch skutenost. Dky neuviteln belskmu pekrucovn historie se budou nai lid brnit a podvolovat se vydrn, jak napsalo Sdruen nmeckch vetern ve svm urnlu Soldat im Volk . 7/8 v roce 1992. Za stavu nekonenho ubohho kapitulantstv budeme znieni hrznm multikulturalismem. To m donutilo k zoufalmu obrannmu opaten, kter dostalo podobu neautorizovan publikace Rudolfova znaleckho posudku o dajnch plynovch komorch v Osvtimi. Nejene se generace nmeckch politik od roku 1945 podvoluj tmto stranm lm proti nmeckmu nrodu, ale pmo se podl na jejich tvorb. Tot plat pro masmdia. Tyto elementy dlaj ve, co je v jejich silch, pro propagaci tch nejhorch l v historii lidstva prostednictvm nmeckho soudnho systmu. Tito zkaen a platn politici v, e kdy vyjde pravda najevo, nrod jimi bude pohrdat. A mediln bratrstvo v, e budou odhaleni jako lhi a hnni ze svch luxusnch redakc. Celou touto bandou lh by mlo bt opovrhovno a pohrdno, mli by bt zbaveni svch pozic a hnni ze svch ukoistnch pevnost za to, co provedli naemu nrodu. Rd bych tomu napomohl. I vy mete pomoci it tento znaleck posudek. V prvn fzi tto operace polu jeho kopie 1 000 pednm Nmcm. Budou mezi nimi vedouc osobnosti z oblasti armdy, obchodu, vdy a univerzitnho prosted, zvlt chemickho a historickho zamen. Polu kopii kadmu zstupci v parlamentu a pedstavitelm mdi. Ve druh a tet fzi rozelu dalch 1 000 kopi tohoto znaleckho posudku. dn vznan osobnost nebude moct ct, e neznala pravdu.

243

Tyto operace budou velmi drah, jen potovn vyjde na 4 marky za kus. Proto potebuji Vai podporu. Objednnm jedn kopie mi s distribuc tto nezvratn vdeck zprvy pomete. Pspvky navc mi umon dal distribuci. Spolhm na Vai pomoc. S ctou V Otto Ernst Remer, 25. jen 1992 Piloil jsem st I-V zprvy o mm procesu ve Schweinfurtu. Po peten tto zprvy pochopte zoufalstv mho obrannho sil.
[Dodatek] Justice v Nmecku 1992: Rozsudek smrti pro generla Remera

Tato zprva E. Hallera je pevzata z REMER DEPESCHE . 6/1992 Co Remer udlal? Jako vydavatel asopisu Remer Depesche publikoval tento frontov dstojnk s vysokmi vyznamennmi nkolik odbornch vdeckch prac. Jednou z nich byla Leuchterova zprva, kterou nkdej ministr spravedlnosti Engelhard popsal jako vdeck vzkum. Fred Leuchter navrhuje v USA poprav plynov komory pouvajc kyanovodkov plyn. Dr. F. Piper, editel Osvtimskho muzea, pozdji podal Jan Sehn Institut v Krakov o vypracovn podobn odborn zprvy. Technick odborn zprva v nmina byla hotova zrove se zprvou slavnho Institutu Fresenius v noru 1992. Do debaty, kterou generl svmi publikacemi vyvolal, se zapojil i prezident zem. Piel dopis z prezidentsk kancele datovan 23. jna 1989, ve kterm stoj, e Weizscker bude debatu (o Leuchterov zprv) pozorn sledovat. Lkal prezident generla Remera tmto dopisem do pasti? Remer pirozen ctil, e exministr spravedlnosti Engelhard a prezident vydn tchto fakt podporuj. Vraedn plynov komory, kter s plynem nikdy nepily do styku Vechny ti odborn posudky doly ke stejnmu zvru: Plynov komory v Osvtimi a Birkenau, oznaovan svdky, s Cyklonem B nikdy nepily do styku. Prvnicky eeno: zbra nebyla nabit. Pro lep pochopen: Kdy se kyanovodk (Cyklon B) dostane do kontaktu s betonem nebo kameny, vytv v takov stavebn hmot trval sloueniny se elezem. Takto vytvoen sms je modr (z toho dvodu m nmina pro kyanovodk nzev modr kyselina Blausure akoliv samotn plyn je bezbarv) a vznik vystavenm zdi na povrchu i uvnit inkm plynu. I dnes je dobe viditeln masivn modr zabarven vnitnch i vnjch stran zd odhmyzovacch budov. Naopak v dajnch vraednch plynovch komorch dn takov zabarven nen. Chemick rozbory vzork z odvivovacch budov vykazuj velmi vysok koncentrace kyanidu, zatmco ve vzorcch z dajnch plynovch komor dn stopy nenachzme. Vdeck odborn posudky nebyly nikdy pedloeny ani u jednoho z poetnch soud s nacionlnmi socialisty. Nikdy nebyl pedloen dn fyzick dkaz.

244

Schweinfurt (EH) 22. jna 1992 Prvn velk kriminln komora obvodnho soudu ve Schweinfurtu, pedsedajc soudce Siebenbrger, odsoudila generla Remera za publikaci vdeckho odbornho posudku. Jeho hlavnm bodem bylo: v Osvtimi neprobhalo dn masov zabjen Cyklonem B. Soud tuto publikaci nazval podncovn k rasov nenvisti a Siebenbrger generla Remera odsoudil na 22 msc odnt svobody nepodmnn. Sttn zstupce Baumann poadoval trest 30 msc a okamit zaten 80letho obalovanho pmo v soudn sni. Pozorovatel pelen zaali mt podezen, e o rozsudku bylo rozhodnuto Kahlenbergerdorf jet ne soud zaal. 20. jna 1992 v 9:00 hodin, tedy v den, kdy byl soud zahjen, (Rakousko), 2. 6. 1988 v rdiu BAYERN 1 zaznlo: Tentokrt Zdroj: Honsik, Osvobozujc rozsudek Remer zaplat (...) tentokrt bude trest pro Hitlera? (Acquittal for Hitler?) tvrd. Jak reportr z B1 vdl, e tentokrt bude rozsudek pro generla Remera Jako mskokatolick knz vm - tvrd ne v pedchozch soudech? Pro km... otzka plynovch komor ve Tet byl osvobozujc rozsudek nemysliteln? i. Tm, kdo hledaj pravdu, je dovoleTento dokument je jednm z mnoha, no pochybovat, zkoumat a hodnotit. Kdekoliv je hodnocen a pochybovn kter byly soudu pedloeny jako dkaz. zakzno, kdekoliv nkdo tvrd, e je povinn vit, pichz arogance, kter je Odpov: Popral veobecn znm rouhnm Bohu. To je ten dvod. Jestlie skutenosti. ti, o kterch pochybujete, maj pravdu na sv stran, pak pijmou jakkoliv otzky MINISTERSTVO ZAHRANI s grci a budou na n trpliv odpovdat. 214-E-Stuparek Nebudou skrvat sv dkazy a podklady. Bonn , 8. leden 1979 Pokud jsou to lhi, budou volat po od- Ven pane Stuparku! souzen. Tak je poznte. Pravda je vdy elegantn, ale le vol po pozemskm Ministr Genscher m podal, abych zareagoval na V dopis z 21. prosince soudu. 1978. Pokud vm, v koncentranm tboe Osvtim nebyly dn plynov komory... S ctou Pastor Viktor Robert Knirsch S pozdravem Pro pana ministra podepsn Dr. Scheel

245

Propaganda vtz v Norimberku urila sla. Od t doby z nich jsou fakta. Vechny soudy neustle brnily vem skeptikm ohledn plynovch komor pout jakkoliv dkazy jejich vdeckho vzkumu. Soudy se drely stanoviska, e se vraedn plynov komory berou jako obecn znm fakta. Obecn znm skutenost znamen, e existence vraednch plynovch komor je stejn jist jako to, e den m 24 hodin. Do soudn praxe uvedl uvn obecn znmosti vojensk soud v Norimberku. Hrzostran vlen propaganda druh svtov vlky se zmnila ve fakta (IMT stanovy 19 a 21), kter museli obalovan bez nmitek pijmout. Obhjcm, kte se pokusili prokzat opak, bylo vyhroovno trestem smrti. Jednm z obvinn byl Stalinsk masakr v Katyni, stejn jako vraedn plynovn v bvalm koncentranm tboe Dachau (ITM dokument 2430-PS). V dokumentu 3311-PS polsk vlda oznamuje soudnmu dvoru, e v Treblince byly zabity prou statisce id. Vimnte si: byly zabity prou, ne byly zplynovny. Kdy jsou dnes propagtoi holocaustu s tmto nesmyslem konfrontovni, zahanben klop zraky. Pi velkm procesu s nacionlnmi socialisty v Berln (ref. PKs 3-50) bylo rozhodnuto: V koncentranm tboe Majdanek nebyly dn plynov komory. Ale ve Schweinfurtu byl generl Remer odsouzen do vzen, protoe ve sv Depeschen publikoval rozhodnut soudu o neexistenci plynovch komor v Majdanku. Ke znien nmeckho nroda jsou nutn jen tato slova: veobecn znm skutenost. Pokud jde o dajn plynov komory, nikdo neme mluvit o stejn znm vci, jako e den m 24 hodin. Jedin takov tvrzen, jako e den m 24 hodin, nepotebuj dn dkazy. Ve vech dalch ppadech mus bt dkazy pedloeny. Remerovy dkazy jsou nov a daleko vznamnj Obhjci Hajo Herrmann a Dr. Herbert Schaller pipravili vyerpvajc dkazy. Pipravovali je v souladu s rozhodnutm vrchnho soudu v Dsseldorfu. V ppadu poprn plynovch komor tento soud rozhodnul, e dkazy mus bt piputny, pokud jsou nadazen dkazm z dvjch soud s nacionlnmi socialisty. Pode dsseldorfskho soudu nov nadazen dkazy nad veobecn znmmi skutenostmi pevauj. Dkaz pedloen obhajobou je nov a mnohem nadazenj soudm s nacionlnmi socialisty, protoe na nich dn fyzick dkazy pedloeny nebyly. Osvtim: Vyhlazovac tbor s nevstincem, prvn poradnou, saunou, fotbalem... Ped analzou dkazu, kter byl pedloen, oslovil obhjce Herrmann sttnho zstupce a soudce: Ne bude rozhodnuto o tom, jestli je existence plynovch komor obecn znmou skutenost, mus to bt dokzno. Soud mus rozhodnout o faktech. Pot pedloil dkazy pevzat z antifaistick literatury a ze soudnch dokument, kter ukazovaly, e Osvtim dnm vyhlazovacm tborem 246

nebyla. Obhjce pednesl, e v tboe Osvtim byl pro vzn nevstinec, kad tden probhala fotbalov utkn mezi pslunky SS a vzni, vzm byla k dispozici stedn sauna, prvn poradna, v ppad nepirozenho mrt musela tborov sprva uvdomit sttnho zstupce dokumentem s vce jak 30 podpisy, vzni byli propoutni, SS-manm nebylo dovoleno vzn udeit, pod lkaskou p bylo 4 800 osob (akoliv ly podle obvykl verze okamit do plynovch komor) a kdy byl tbor oputn, velk st vz si zvolila evakuaci spolu s SS msto ekn na sovtsk osvoboditele... Sttn zstupce ve Tento dkaz piml sttnho zstupce, aby zaal vt: Takov dkaz je urkou obt!, jeel cel rud v oblieji. Herrmann odpovdl: Pak byly vae obti uraeny rozhodnutm osvtimskho soudu ve Frankfurtu, pane sttn zstupce. Vtina toho, co tu prv tu, jsou zznamy z velkho osvtimskho procesu ve Frankfurtu. Mete si je pest v usnesen. V tu chvli sttn zstupce onml. Je zvltn, jak se sttn zstupce me z tm kad dkazn nouze dostat dky dvma magickm slovm: obecn znm. O rozhodnutch v nacionln socialistickch soudech nevdl nic a skoro nic o historickch souvislostech a fyzickch faktech. Vechno, co v takovm ppad sttn zstupce potebuje, je monost vysloven slov: poprn obecn znmch skutenost. Soud odmtl tento dkaz pijmout. To znamen, e odmtl pijmout cel pase z rozhodnut osvtimskho soudu ve Frankfurtu, stejn jako pase ze spis peivch, jako je Langbein. Dvodem byly pirozen obecn znm skutenosti. Anglick koruna: dn plynovn Jako soust dkaznho zen pedloil Dr. Schaller knihu z idovskho Princetonu profesora Arno J. Mayera. Mayer ve sv knize dochz k zvru, e vtina osvtimskch vz zemela z pirozench pin a e neexistoval dn Hitlerv pkaz ke zplynovn id. Potvrzuje, e dkazy o plynovch komorch jsou ojedinl a nedvryhodn. Jako dkaz proti veobecn znmm plynovm komorm obhjce pedloil knihu britskho profesora historie F. H. Hinsleyho. Hinsley je oficiln historik anglick koruny. Jeho knihu Britsk zpravodajsk sluba ve druh svtov vlce lze zskat v krlovskm adu tiskovin. V roce 1989 vylo nov vydn. Hinsley na stran 673 uvd, e Anglian byli od roku 1942 schopni rozlutit kdovan zprvy z nmeckch koncentranch tbor. Zjistili, e hlavn pinou mrt v tborech byly nemoci. Udv, e zde byly tak popravy zastelenm a obenm. Oficiln vdec historik z anglickho krlovskho domu uvd: V rozlutnch zprvch nebyla o plynovn ani zmnka. Sttn zstupce ekl, e tento dkaz na zklad obecn znmch skutenost tak odmt. Soud se sttnm zstupcem opt souhlasil. V tu chvli byl soud odroen. Pokraoval 22. jna 1992. Vdy, kdy generl Remer po pestvce

247

v pelen znovu vchzel do sn, publikum uctiv povstalo. Avak pi pchodu soudu zstala ada lid sedt.
Pane soudce Siebenbrgere, pane sttn zstupce Baumanne, eknte mi, prosm, kter z nsledujcch sel je obecn znm skutenost. Pro jste generlovi bhem soudu neekli, ktermu z tchto sel by ml vit? Za kter slo by te ml Remer zemt ve vzen?

Oficiln pehled potu lid zavradnch v plynovch komorch v Osvtimi: 26. ervenec 1990: Allgemeine J11. erven 1992: Allgemeine Jdische dische Wochenzeitung Wochenzeitung 4 000 000 1 500 000 20. duben 1978: Francouzsk noviny 1. z 1989: Francouzsk noviny Le Monde Le Monde 5 000 000 1 472 000 1945: Mezinrodn vlen soud 1985: Raul Hilberg: Die Vernichtung der europischen Juden v Norimberku 1 250 000 4 000 000 1979: Pape pi sv nvtv ervenec 1990: levicov TAZ a dal Osvtimi noviny 4 000 000 960 000 duben 1990: nejvy sttn zstupce 1974: G. Reitlinger: Die Endlsung Majorowsky/Wuppertal 4 000 000 850 000 1945: Francouzsk ad pro vyeto- 1989: vydn mrtnch knih SSSR vn vlench zloin celkov poet mrt 8 000 000 66 000 1989: Eugen Kogon: Der SS-Staat 1965: osvtimsk rozhodnut 50/4 Ks 2/63. Vetn dajnch zabit plynem 4 500 000 45 510 1989: odstrann liv pamtn deska 1965: osvtimsk rozhodnut 50/4 Ks v Birkenau 2/63. Bez dajnch zabit plynem 4 000 000 619 mrt.

248

Soudn znalec nen piputn Obhajoba pekvapila soud fyzicky ptomnm dkazem v soudn sni, technickm expertem, diplomovanm chemikem G. Rudolfem. Podle jednacho du neme bt dkaz, kter je fyzicky ptomen, zamtnut, dokonce ani kvli obecn znmm skutenostem. Technick expert sedl v soudn sni. Zkoumal dajn plynov komory v Osvtimi z fyzikln-chemickho pohledu. Odebral vzorky malty a nechal je analyzovat Institutem Fresenius. Tak provdl vlastn laboratorn vzkum vzork zdiva s kyanovodkem. Znaleck svdectv mohlo pedloit vdeck dkaz, e dajn plynov komory s Cyklonem B nikdy nepily do styku. Znaleck posudek vypracovan tmto soudnm znalcem byl soudu pedloen spolu s ostatnmi dkazy. Znaleck svdectv by tak prokzalo, e vzesk komanda nemohla vstoupit do modrch oblak Cyklonu B jet se vznejcch nad mrtvolami, ani by tak nezabila sama sebe. Toto nesmysln svdectv o prci uprosted oblak Cyklonu B podal Richard Bck, hlavn svdek osvtimskho soudu ve Frankfurtu. Bck tm pdem tvrdil, e komando bylo vi Cyklonu B imunn. Soudce pesto vil, e Bckovo sdlen existenci plynovch komor v Osvtimi prokazuje. Bck svdil o plynovn ve dvou zemdlskch usedlostech, kter podle technickch zprv HANSA LUFTBILD, analyzujcch snmky spojeneckho leteckho przkumu, nikdy neexistovaly. Vpov soudnho znalce by tak prokzala, e kyanovodk je bezbarv jed. Tento soudn znalec sedl v soudn sni. Mohl celou vc objasnit. Co na to ekl sttn zstupce? Navrhuji, aby byla znaleck vpov zamtnuta, protoe existence plynovch komor je obecn znmou skutenost, monotnn opakoval. Poadoval zamtnut znaleck vpovdi bez toho, aby byla prozkoumna odborn zpsobilost znalce. Soud s nvrhem souhlasil a vpov zamtl, ani by musel o naprosto nevhodnm dkazu vyslechnout jedin slovo. Soud navc kvli obecn znmm skutenostem zamtl i peten znaleckho posudku. Nikdo nesm vidt osvtimsk mrtn knihy Obhjce Herrmann dle pedloil velk vbr z oficilnch osvtimskch mrtnch knih. Sovtsk svaz je uvolnil v roce 1989. Tyto edn spisy podrobn dokumentuj 66 000 ppad mrt. Vechny jsou uzaveny a zapeetny v Arolsenu. Nikomu nen dovoleno se na n podvat. Deset sttnch komis, vetn izraelsk, brn jakmukoliv jejich zkoumn. Novini W. Kempkensovi se nedvno podailo okoprovat tyto dokumenty v moskevskm archivu. Herrmann pedloil soudu reprezentativn vzorek. Obhjce prosazoval, e Kempkens m prvo vypovdat. Propagtoi holocaustu neustle mluv o tom, jak byli sta a prce neschopn id vytdni na ramp a okamit zplynovni, take nemohli bt v tboe zaregistrovni. mrtn knihy dokazuj prav opak. Vtina registrovanch byly star osoby a pevn id. Sttn zstupce prohlsil, e by dokumenty nemly bt piputny jako dkaz, protoe plynov komory jsou obecn znmou skutenost. Soud s nm souhlasil. 249

e sttnho zstupce V tuto chvli bylo pijmn dkaz u konce a sttn zstupce zaal svou e. Nepoteboval dn dkaz, protoe pro nj jsou plynov komory obecn znm skutenost. Remera popsal za poprn toho, co je obecn znm, jako Mefista (bla). Pro takovho bla, jak tvrdil, by mlo bt minimlnm trestem vzen po dobu dvou let a esti msc. Poadoval, aby byl uvznn okamit. e obhjce Herrmanna Obhjce protestoval: Pedloili jsme dkazy v mnoha oblastech, ale soud nikdy nezkoumal, zda jsou tvrzen obalovanho sprvn. Jednou Herrmann mluvil o zamtnut dkazu v souvislosti s piznnm bvalho velitele tbora Osvtim, Rudolfa He: Soud nenechal pest zznam o Hov muen se zdvodnnm, e nebylo prokzno, e H uvedl falen piznn kvli muen. Ale Hovo piznn je falen, zahmal plukovnk ve vslub, nkdej inspektor nmeckch nonch stha ve druh svtov vlce, na celou soudn s. H piznal 3 miliony zavradnch id. Dnen historici holocaustu mluv o 1,5 milionu zabitch, vyObhjce, plukovnk ve vslub Hajo Herrmann plil na sttnho zstupce a soudce. Pak peetl zznam o Hov dopaden. Zde je popsno, jak byl nkdej velitel hozen na eznickou lavici a jeho tv byla po dobu nkolika hodin rozbjena. idovsk serant mu stril hluboko do krku svtilnu a vylil do sv obti celou lhev whisky. Byla mu ti tdny ponechna pouta. To je to, co nechcete slyet, pane sttn zstupce, zaznla obhjcova slova. Pak peetl pslun paragrafy z pedvac smlouvy okupanch sil. Podle tchto paragraf bylo Nmecko nuceno navdy uznat historick fakta, kter byla zkladem norimberskch proces. A tak nmeck soudy tymilionov osvtimsk li, li o plynovch komorch v Dachau a li o masovm zabjen prou v Treblince stle kaj obecn znm skutenost. Nesmysly a tlak neznaj hranice. Poviml jsem si, ekl obhjce, e obalovanmu byla odepena jeho prva. Nejen e je sttn zstupce vzn politicky. Tento zvazek uvalila na stt pedvac smlouva vtznch mocnost. Ale tato smlouva nem ped tmto soudem dn msto. Pak pokraoval: Nikdy jsem nevidl publikum pi vstupu obalovanho do soudn sn povstat. Ano, generl nen dn odrodilec, a to je v podstat to, z eho ho vinte. Herrmann pipomenul sttnmu zstupci chybu: Sttn z250

stupce odmt pijmout jako dkaz rozhodnut osvtimskho soudu ve Frankfurtu, kter se dopotal 45 510 mrtvch. To byl der do jeho neexistujcho svdom. Pak pokraoval: Ale podle sttnho zstupce mus obvinn vdt, e bylo plynem zabito est milion id. Obrtil se k soudn lavici a vykikl: Dvr m v myslu prokzat, e obalovan jednal se zloinnm myslem, e to v. Veejnost si uvdomila, e tento velk mu zail asy, kdy iny, dstojnost, est a slunost byly jet bn. Soud jako tento pro nj byl velmi obtn. Herrmann jet jednou spotal odepen dkazy a zeptal se: Komu v tto soudn sni nebyla umonna kvalitn obhajoba? Pak konfrontoval sttnho zstupce a ekl: Sttn zstupce se bude snait pesvdit obalovanho, e vdl, e to, co ekl, nen pravda. Pane sttn zstupce, vy do hlavy obalovanho nevidte. Pak vyjdil, co si mysl, e bylo v pozad soudu, i podle mnn mnoha lid skandln manipulace: Jsem pesvden, e nad nam prvnm systmem existuje sla, kter vm dv pkazy. Vm, e kdybyste ho osvobodili, spust se obrovsk povyk nejen tady, ale ve vtin dalch zem. Pokud se toho bojte, mli byste odmtnout vst soud. Jak mete oznait by jen jedin dkaz za nadbyten, kdy se jedn o otzku ivota a smrti, tak jako tady? Mli byste si uvdomit, e generln prokurtor v Norimberku popsal soudn tribunly vtznch mocnost jako pokraovn vlky proti Nmecku. Nikdo neme tak totln likvidovat a olupovat kulturn nrod jako Nmecko bez zdnlivho dvodu nebo zminky. Osvtim tou zminkou byla. Pokud ,obecn znm skutenosti nepetrvaj navdy, a hranice obecn znmch skutenost nepetrvaj, nezjistme to u te? Ano, tyto ,obecn znm skutenosti se zhrout, ale zeme jet pedtm obalovan ve sv cele? Tmito slovy Attorney Herrmann svou e zakonil. e Dr. Schallera Toto je politick proces velmi zvltn povahy, vmetl odvn vdesk advokt soudci a sttnmu zstupci do tve. Jde toti o ppad zloinnho mylen, kde pitom nedolo k dnmu nsil. Obhjci demokracie sed na lavici obalovanch. Pokud si demokratick stt vyhrazuje prvo urovat pravdu, nejde u o demokracii, pipomenul sttnmu zstupci a soudu. Dr. Schaller mluvil o ppadu africkho pekupnka drog s kriminln minulost, kter vrazil do bicha mladho Nmce 17 cm dlouh n, protoe ten od nj nechtl koupit drogy. Citoval noviny Frankfurter Allgemeine Zeitung, podle kterch na to soudkyn nepohlela jako na pokus Obhjce Dr. Herber Schaller o vradu. Hodnotila to jako ppad Afriana, kter jen chtl dt Nmci lekci. Toto je pklad modern spravedlnosti v dnenm Nmecku. Dr. Schaller pipomenul ppad dvou Turk, kte v Berln pobodali 251

18-letho Nmce, protoe ml blonat vlasy. Oba Turci byli usvdeni ze zabit, pesto dostali podmnku. Pro 80-letho generla Remera, kter publikoval vdeck pojednn, poaduje sttn zstupce trest smrti. V ekrn lid prochz kolem lnk z velkch nmeckch novin o tom, jak jsou cizokrajn vrazi, lupii a zabijci propoutni, protoe aloby nemou bt kvli nedostatku personlu pipraveny vas. Vichni divci byli poboueni tm, e ale neexistoval nedostatek soudc k vypracovn aloby a obvinn uznvanho nrodnho hrdiny kvli publikovn pravdy. Dr. Schaller dle ekl: Dal uplatovn dnen praxe, kdy by mli bt vrazi alovni ale nejsou povede k socilnmu kolapsu. Stt by ml chrnit argumenty, kter jsou vyjdeny slovy. Pravda nepotebuje trestn soudnictv. Pravda zvtz svou vlastn silou, zlobil se na sttnho zstupce. Pak ekl: Nepoadoval sttn zstupce trest na dva a pl roku za publikaci vdeckch skutenost v prohnilm (komunistickm vchodonmeckm) DDR soudnictv? A pro 80-letho starho mue? Je tohle Bautzen? (vzen pro politick vzn v bvalm komunistickm vchodnm Nmecku), ptal se Dr. Schaller. Tento tm obhjc pedstavil nadbytek dkaz, kter podporuj tvrzen obalovanho. Nadbytek dkaz a odbornch zprv, kter nikdy nebyly pedstaveny dnmu spojeneckmu soudu. A pesto by zde mla platit kouzeln slova spojenc z Norimberku ,obecn znm skutenost? Tv v tv sttnmu zstupci se Scheller zeptal: Pedpokldejme, e v Nmecku mme novou vldu a tato vlda bude proetovna stejn jako to, jak jste tomuto sttu slouili, s ohledem na paragrafy 56 a 62 a 65 zkladnho zkona. Myslte, e byste unikli trestu z rukou nmeckho nroda? Pak se obrtil k publiku: Pedpokldejme, e by sttn zstupce sv obvinn proti generlovi musel ospravedlnit. Pedpokldejme, e by se ho soudce ptal, jak m o existenci plynovch komor dkazy. Nemohl by pedloit vbec nic. Ale dn sttn zstupce, stejn jako dnes, dkazy pedkldat nemus. Do tohoto bodu jsme jet nedospli. Dle citoval idovskho revizionistu, rabna Immanuela Jakobovitse, kter k: Dnes je tu cel kla obchodnch aktivit vztahujch se k holocaustovmu prmyslu spisovatel, vdc, sprvc muze a politik. Dr. Schaller vzkikl smrem k soudn lavici: Opravdov hrozba veejnmu podku pichz s poadavkem vi nmeckmu nrodu, aby na sebe vzal vinu za vrady v plynovch komorch. Vykldat publikaci vdeckho vzkumu dajnch plynovch komor jako pomluvu a podncovn k rasov nenvisti je nebezpen zvrcen. Jak sttn zstupce vyvrt vdeck dkazy, kter obalovan pedloil? Pouze nm vykld, e my Nmci bychom mli a musme zstat vinn, stejn jako ped norimberskmi tribunly po druh svtov vlce. To je vechno. Na druhou stranu m obhajoba zde v sni soudnho znalce, kter vypracoval znaleck posudek, jen nenechv nezodpovzenou dnou otzku. Soudn znalec doel k nepopiratelnmu vdeckmu zvru, e takzvan plynov komory nikdy nepily do styku s Cyklonem B. Nikdy!

252

Schaller pokraoval: Sed tu technick expert, ktermu nen dovoleno ct ani slovo. Vdci ze slavnho Max-Planck Institutu nen dovoleno vypovdat ped nmeckm soudem! A vy chcete poslat generla Remera do vzen? Vezmete si to na zodpovdnost? Potom zvil hlas: Obalovan oprvnn pedpokld, e soud bude plnit sv povinnosti. To znamen, e posoud nevinu obalovanho. Toto plazen se ped spojeneckmi vtzi druh svtov vlky neme pokraovat navky! S nsledujcmi slovy mu vyhrkly do o slzy: Pro by ml kvli udren mtu vlen propagandy zemt lovk?Pane sttn zstupce, u byste neml vit povdakm, kter jsou v prbhu asu stle odpornj. Takhle u to nejde dl, odstrkovat vlastn lidi. Prosm, dovolte jet jednou pedloen dkaz. Takto obhjce svou e uzavel. Generlova zvren slova Tomuto loutkovmu soudu, kter mi odepel pedloen vdeckch dkaz, chci ct jen jedno. Generl Remer se obrtil na sttnho zstupce a soudce. Nmecko vs jednou poene k zodpovdnosti za to, co jste v tto soudn sni udlali. Shrnut Generl Remer pipad nkdejm vtznm mocnostem nebezpen, protoe svmi vdeckmi publikacemi vyvolal debatu o Osvtimi. Kdyby mohl svoje argumenty prokzat, spojenci by pili o svou omluvu pro masakrovn a plenn nmeckho nroda. id, jak k profesor Wolffsohn, pijdou o svj posledn zbvajc identitu utvejc mtus. Proto je generl Remer odsouzen k smrti ve vzen. Tento rozsudek smrti pipomn dal ppady nevyeench mrt Franze Josefa Straue a jeho eny Marianne. Nejprve zemela za neobjasnnch pin Marianne pi dopravn nehod, pak zemel za lkasky nevysvtlitelnch okolnost bval pedk Bavorska, kter byl zdrav a ve form. Allgemeing Jdische Wochenzeitung (Nmeck idovsk tdenk) 29. jna 1992 pipomenul Strauovy cle: F. J. Strau 1. nora 1987 prohlsil, e by spolkov republika Nmecko mla vystoupit ze stnu nacistick minulosti a zat v knize historie novou kapitolu... Pedvac smlouva vtznch mocnost Nmecku vystoupit ze stnu nacistick minulosti a zat v knize historie novou kapitolu zakazuje. Spojenci by navdy pili o svou omluvu pro stran zloiny a etnick istky, kter spchali proti Nmecku a id by ztratili jejich identitu formujc podstatu. Mohlo by to ohrozit existenci sttu Izrael. Existuje mezi Remerovm trestem smrti a smrt Marianne a F. J. Straue njak paralela?

253

Soudce Siebenbrger a sttn zstupce Baumann ospravedluj sami sebe tm, e zanou vt: Dkazy se zamtaj, protoe jde o obecn znm skutenosti.

Holon, Izrael, 2.5.1991 Kdysi jsem ml strce v Karlsruhe B/Baden a ten byl zplynovn v Dchau. Mu z to dostat njak odkonn? Pedem mockrt dkuji! (gramatick chyby jsou pvodn)

Tento text je pevzat z textu, kter byl odesln 2. kvtna 1991 z Holonu/Izrael nmeckm znmm s prosbou o pomoc pi dosti o odkodnn. Pisatelv strc byl zplynovn v Dachau a on by chtl odkodnn. Pro soudce Siebenbrgera a sttnho zstupce Baumanna je to dkaz, e plynov komory jsou obecn znm skutenost. Odpov msta Dachau: Msto DACHAU okresn msto znak msta Nae Ref.: 4.2/Ra/Sa, msto umn po 1200 let. Datum: 14.11.88 Ven pane Gellere! Pokud jde o Vai otzku, musm Vs informovat, e v bvalm koncentranm tboe Dachau dn plynovn neprobhalo... S pozdravem Rahm, editel administrativy

10.3.1 Druh zloin: vdeck prce Pkaz nmeckho soudu: Vdeck prce mus shoet! Od 7. kvtna 1995 se zemsk soud v Tbingenu pod vedenm soudce Burkhardta Steina snail zniit vydavatele, nakladatele a nkter autory zkladn revizionistick prce Grundlagen zur Zeitgeschichte (ref. 4 Gs 173/95).477 Nejprve pod rznmi zminkami probhlo pelen proti autorm. Dal soud
477

E. Gauss (ed.), Grundlagen zur Zeitgeschichte, viz pozn. 42; angl.: Dissecting the Holocaust, viz pozn. 22.

254

byl veden proti vydavateli Ernstu Gaussovi alias Germaru Rudolfovi, kter nebyl jednn ptomen. Z toho dvodu na nj soudce Stein vydal zatyka. Bhem soudu sttn zstupce a soudce obvinili nakladatele Wigberta Graberta, kter se ml vydnm inkriminovan knihy dopustit podncovn k rasov nenvisti tm, e pouval nkter pdavn jmna poprajc holocaust jako dajn, pedpokldan a takzvan. Obhjce trval na tom, e aby mohl dokzat vdeckou hodnotu knihy, mus vzt pi ten uritch pas v vahu vyerpvajc a detailn poznmky pod arou, kter se vtinou odkazuj na knihy z oficilnch zdroj. Soudce se obrtil k Susanne Teschner, sttn zstupkyni, a odpovdl, e vdeckou hodnotu soud v tomto procesu nee. Soud zamtl poetn nvrhy obhajoby na znaleck posudky a pstup k protokolm, kter by mohly ukzat, e slova dajn a tak dle samy o sob mysl poprat nepedstavuj. Soud zamtl i dva nvrhy obhajoby na zastaven procesu na zklad toho, e zde teoreticky neexistovala dn monost zprotn viny, protoe by se pak i soudce sm mohl stt obt spoleenskho pronsledovn nebo dokonce repres ze strany soudnho systmu, jako se to stalo soudci Orletovi v ppadu revizionisty Gntera Deckerta. Nkolik dn po zatku procesu byl soudn znalec Dr. Joachim Hoffmann tzn, zda je kniha Grundlagen zur Zeitgeschichte vdeck. Dr. Hoffmann, kter byl po desetilet historikem Militrgeschichtliche Forschungsamt (Vojenskho historickho vzkumnho oddlen) nmeckho bundeswehru ve Freiburgu, napsal na zklad dosti obalovanho Germara Rudolfa znaleck posudek (viz ne). Bhem vslechu uvedl, e vrazy jako dajn nebo pedpokldan se mu nelb, ale pesto se nedomnv, e by zpochybovaly vdeckou hodnotu knihy. Nsledovala vpov sttn zstupkyn. Frze v knize, kter ji nejvc ur dajn vyhlazovac tbor, osvtimsk klacek, holocaustov nboenstv, identita zaloen na skupinovch fantazich, dajn genocida, ustanoven holocaustov divadlo, vedouc ad absurdum akoliv jsou sten pevzaty z oficilnch publikac, popraj nacionln socialistick vradn id, a proto jsou kvalifikovny jako podncovn k rasov nenvisti. Podle sttn zstupkyn nen k posouzen vdeckosti knihy smrodatn vpov Dr. Hoffmanna, ale nzor soudce a sttn zstupkyn, take by se na jeho odborn posudek neml brt ohled. Vydavatel Grabert by ml bt odsouzen na 9 msc podmnn. Posledn den soudu, v sobotu (!)478 15. ervna 1996, obhjce obvinil sttnho zstupce, podle kterho byla tato kniha pseudovdeckm dlem na objednvku toho nejhnusnjho typu, e to byla pseudoprvnick zastraujc e bez obsahu a hranic. Obhajoba poukazovala na vysok stupe vdeck odbornosti nutn k vytvoen tto knihy a tak na skutenost, e soudn znalec jej vdeckou bezchybnost oteven potvrdil. Tak poukzal na to, e l. 130 par. 3 nmeckho trestnho zkona (StGB, podncovn k rasov nenvisti) je protistavn, pokud poslou k tomu, aby byla prokazateln vdeck kniha urena ke splen.
478

V Nmecku soudy v sobotu nezasedaj krom tto vjimky.

255

Soudce odsoudil vydavatele Graberta k zaplacen pokuty 30 000 marek a nadil konfiskaci ve skutenosti splen vech kopi Grundlagen zur Zeitgeschichte, stejn jako vech materil nutnch k jejmu vytvoen. V psemnm rozsudku uvedl, e akoliv sti knihy mly vdeckou hodnotu, frze jako dajn, pedpokldan, zpaln ob id, pipisovan systematick povaha a zuiv fantazie, akoliv sten vychzely z citac etablovanch osobnost, popraly holocaust, a proto se kvalifikuj jako zloin podncovn k rasov nenvisti. Odborn zprva historika Joachim Hoffmann se narodil 1. prosince 1930 v Knigsbergu ve vchodnm Prusku. Od roku 1951 studoval prodn vdy, ale pozdji peel na studium modern historie, vchodoevropsk historie a komparativn etnologie na univerzitch v Hamburku a Berln. Studia ukonil v roce 1959/1960 titulem PhD. V tme roce se stal akademickm editelem Militrgeschichtliche Forschungsamt, oficilnho historickho vzkumnho stavu nmeckch ozbrojench sil. Tuto pozici zastval do roku 1995, a stle vce se specializoval na nmecko-sovtskou vlku z let 1941-1945. Vydal mnoho lnk a knih, kter zskaly nkolik kulturnch cen. Zemel v noru 2002. Nsleduje text jeho odbornho posudku napsanho na dost obhajoby Germara Rudolfa a jeho prce Grundlagen zur Zeitgeschichte (Dissecting the Holocaust).479 Preambule Uznvan chemik Germar Rudolf m psemn podal o odborn posouzen jeho prce nazvan Grundlagen zur Zeitgeschichte: Ein Handbuch ber strittige Fragen des 20. Jahrhunderts (Podklady k soudobm djinm: Prvodce spornmi otzkami 20. stolet), editovan Ernstem Gaussem a vydan GrabertVerlag, Tbingen, Nmecko, 1994. Nejdleitjm bodem byla otzka, zda je tato prce vdeck, to jest akademick povahy, nejde o obsahov hledisko. Jako historik specializujc se na souasnou a vchodoevropskou historii, a na zklad mch desetilet trvajcch odbornch zkuenost a praxe v akademickch slubch spolkov republiky Nmecko, jsem kvalifikovan a zpsobil pedloit na sporn zleitosti odborn nzor. Pokud jde o mou osobn kvalifikaci, chtl bych uvst, e jsem byl od roku 1960 do roku 1995 lenem Militrgeschichtliche Forschungsamt (Vojenskho historickho vzkumnho oddlen) ve Freiburgu. Tm po ti desetilet se m prce soustedila vhradn na zleitosti tkajc se nmecko-sovtsk vlky. Dky publikovn akademickch knih a pravidelnch lnk na toto tma jsem veden jako odbornk jak doma, tak v zahrani. Uznvanho chemika Rudolfa ani spoluautory posuzovan prce osobn neznm.

479

Publikovno tak v E. Gauss (ed.), viz pozn. 22, str. 561-564.

256

Formln aspekt Jak je ve zmnn prci uvedeno, tato kniha nenabz komplexn pohled na nacionln socialistick pronsledovn id bhem druh svtov vlky. Spe se zamuje na jednotliv body spornch a kontroverznch aspekt zabjen id. Jednotliv pspvky jsou napsny odborn, pevn investigativnm zpsobem. Pokud jde o kompletnost a detaily, odkazy dokumentujc a podporujc text jsou dostupn a extrmn uiten teni hledajcmu dal informace ze vech zdroj. Bezvhradn jsou citovny i zdroje z protichdn literatury. Tato prce je soust rozshlho vnho akademickho sporu nad problematickou otzkou, kter dalece pesahuje akademickou oblast a zachz do politiky. Jednotliv pspvky maj logickou soudrnost a objektivn strukturu, tebae se v nich obas objev polemick poznmka co je v podobn emon nabitch tmatech zejm nevyhnuteln a v politickch a historickch debatch tak pln bn. V kadm ppad je v cel knize zejm hmatateln snaha o modern uchopen problematiky. Z tto perspektivy tedy neme bt zmiovan prci upen akademick charakter, zvlt kdy ji lovk porovn s mnoha publikacemi z opan strany pohledu, na jejich akademickou povahu se nikdy nikdo nept. Je zde mnoho pspvk, kter na lovka psob naprosto pesvdiv. Jet mnohem vc jich meme sledovat s objektivnm zjmem. Jinde pijdou lovku na mysl i pochybnosti a kritika. Tato otzka by se snad dala zjednoduit tak, e je v n hodn obalovvacho stylu na jedn stran a mnoho obhajujcho na stran druh. Ukazuje se, e ob strany mou v zpalu boje pekroit hranici a opustit solidn pdu prokzanch fakt. Dalo by se to snad shrnout tak, e as pro konen uzaven otzky velkho pronsledovn id jet nenadeel. Problm samozejmosti dkaz Neme bt pochyb o tom, e v bvalm generlnm governmentu Polsko probhala vi idovskmu nrodu genocida ze strany Einsatzgruppen, tajn policie, SD a pslunk SS. Hitler, Himmler a Dr. Goebbels tyto zloiny pi nkolika pleitostech oteven piznali. Vydavatel prce, Ernst Gauss, to tak povauje za danou vc. Genocida ve skutenosti pedstavuje v tto prci nevyen horizont. Pro vylouen vech nedorozumn by mon bylo lep kat tyto vci nedvojsmysln a objasnit, e dnen akademick polemika nee samotn masov zabjen, ale jen poty obt a metody vradn. Nepochybn meme oekvat, e se v tto vci dokme modifikac dnench tvrzen. V tomto kontextu je tak poteba ohranien nebo pinejmenm pesnj definice. Dva dleit pklady Uvedeme si dva zvlt vznamn pklady: 1) Od roku 1945 do roku 1990 bylo slo 4 miliony obt v Osvtimi povaovan za samozejm a vechny nmeck soudy ho braly na vdom. Ale kde se toto slo vzalo? Pochz ze sovtsk vlen propagandy. 1. bezna 257

1945 Sovti poprv oznmili, e v Osvtimi bylo vyhlazeno nejmn pt milion lid. 7. kvtna 1945 bylo toto slo v oficilnm sovtskm komunik sneno na tyi miliony. Tato povst o 4 milionech obt en sovtskou vlenou propagandou a NKVD nebyla prokzan vbec dnm dkazem veejnost v zpadnch zemch ji vak pijala, a tak petrvala nezmnn a do roku 1990, kdy bylo toto slo prakticky pes noc sneno na 1,5 milionu. V souasn dob se poet obt v Osvtimi stanovuje na 631 000 a 711 000 a nelze vylouit dal sniovn. 2) Dodnes se poet idovskch obt stanovuje na 6 milion. Podle nzoru nmeckch odbornk na modern historii toto slo poprv poskytnul Amerianm SS Sturmbannfhrer Dr. Hoettl na jae 1945 a zopakoval ho 26. listopadu 1945 ped IMT v Norimberku. Mus vak bt poznamenno, e tato cifra byla prokazateln poprv uvedena v zahraninm tisku u 4. ledna 1945, nkolik tdn ped osvobozenm koncentranho tbora Osvtim 27. ledna 1945 (s dajnmi 4 miliony obt) tyto povsti neil nikdo jin ne nechvaln proslul sovtsk ministr propagandy Ilja Ehrenburg. Take to byl Ehrenburg, kdo piel s slem est milion. (Joachim Hoffmann, Stalins Vernichtungskrieg 1941-1945, 5. vydn., Herbig, Mnichov 1999, str. 182ff.; angl.: Stalin's War of Extermination 1941-1945, Theses & Dissertations Press, Capshaw, AL, 2001, str. 189f.) Pokud jde o Ehrenburga, musme si ct, e mu v roce 1941 Stalin udlil hlavn rozkaz podncovat bezmeznou nrodnost a rasovou nenvist vi vem Nmcm. Ehrenburgova dlouholet bezmezn zuiv nenvist vyvrcholila jeho volnm po skoncovn s Nmeckem a snahou, kterou popsal jako skromnou a estnou, zejmna zredukovat populaci Nmecka, skoncovat s Nmeckem a k zniku a jedin vc, pro kterou se nemohl rozhodnout, byla, zda by bylo lep zabjet Nmce sekerami nebo palicemi. Oba pklady dokazuj, e nov dkaz me okamit zvrtit nco, co je dajn samozejm, a proto je povinnost kadho souasnho historika volat po zkoumDr. Joachim Hoffmann n vech dajn konench zjitn. Dokonce i v zleitostech zahrnujcch vn obvinn pestal princip samozejmch dkaz platit. Jako pklad sta vzt v vahu tvrzen (iroce pijman zejmna v Nmecku, ale nyn popen samotnm Yad Vashem), e Nmci vyrbli mdlo z tl zavradnch id vmysl, kterm se vracme k sovtsk vlen propagand. Proto se dotyn prce nedopout nieho nezkonnho, ale spe vyrovnv a pokrauje ve snaze kriticky 258

zkoumat dajn samozejm otzky na zklad novch dkaz nebo nlez, co je vlastn pirozen kol historiografie. Problematika svdectv oitch svdk Nkolik pspvk v tto prci upozoruje, a sprvn, e svdectv oitch svdk jsou nedvryhodn; tyto pspvky odhaluj poetn pklady jejich tvrzen, z nich nkter jsou skuten groteskn. Tyto zkuenosti jist souhlas i se zkuenostmi ostatnch historik druh svtov vlky. To neznamen, e vpovdi oitch svdk jsou pln nadbyten, ale praktick zkuenosti jednoznan ukazuj, e mus bt vdy proveny a potvrzeny autentickmi dokumenty. Mj osobn zitek je takov, e svdectv oitch svdk o detailnch udlostech vlky byla u v roce 1970 tak nespolehliv, e zakldn historickch pojednn jen na nich by bylo poruenm profesionlnch povinnost. Benzova prce Celkov vzato, pspvky v tto prci asto prokazuj hlubok pochopen tmatu a souvisejc literatury, pestoe se nkter nvrhy mnohdy jev jako sporn. Nicmn i holocaustov literatura establishmentu asto obsahuje faktick chyby. Jednm pkladem je v tto souvislosti Benzova prce z roku 1991 Dimension des Vlkermords, kter ukazuje pmo odzbrojujc neznalost stavu vc na sovtsk stran. Autoi Gaussovy prce namtli, a sprvn, e Benz zaloil sv studia nekriticky na oznmench sovtsk vlen propagandy a na publikacch o sovtskch demonstrativnch procesech. Benzova prce se pokou pomoc spletitch statistickch detail prokzat sprvnost estimilionovho sla. Kdokoliv, kdo pracoval s demografickmi statistikami, v, jak zvan chyby se v tak komplexnch rozborech mou vyskytnout, dokonce i pi psn objektivnch postupech. Benz vbec netu, e Ehrenburg zapsal estimilionov slo do anl vlen propagandy u 4. ledna 1945. Tud mus akceptovat, e, i kdy bezdn, skuten pouze potvrdil propagandistick Ehrenburgova sla. Babi Yar Masov poprava idovskch obyvatel Kyjeva, znm jako masakr v Babi Yar, je v tomto vboru tak vystavena ospravedlnn a nezbytn kritice. V prbhu asu zakouely akce Einsatzkommand, tajn policie a SD pod Blobelem propagandistick nafukovn, i kdy se jedn o vc, ve kter je uveden vcnch fakt do jejich skuten podoby zvazkem pro vechny, kdo usiluj o historickou pravdu. To samozejm nekoliduje s faktem, e v Kyjevu byly zabity tisce id. Celkov dojem Celkov dojem, kter vyvolv tato prce vydan Gaussem, je, e mus bt vzata na vdom samozejm s kritickm zdravm rozumem ne mn, ne jak je to bn u oficiln literatury o holocaustu. Princip audiatur et altera 259

pars (nechat slyet druhou stranu) mus platit i v tomto ppad! Potlaovn tto peliv zdokumentovan prce by pedstavovalo nsiln blokovn legitimnho sil o vdeck a akademick poznn. Poznn se nikdy nenachz ve statickm stavu. Zkuenosti ukazuj, e zveliovn a chyby se bhem normln akademick debaty vdy samovoln odstrauj. Nikdo nesm brnit vdci ve vzkumu a teni cviit si schopnost kritiky. Pak u by zbval jen mal krek k potlaovn nepopulrnch knih, k jejich plen; a pak, i kdy z jinch dvod, bychom byli pesn tam, kde cel toto netst zaalo. Zvr Jako oficiln historik Militrgeschichtliche Forschungsamt jsem strvil dv a pl desetilet studovnm sovtsk vojensk literatury o historii rud armdy a druh svtov vlky z jejch originlnch dokumentrnch text nekonen etz nesprvnch vklad, vmysl, pekrucovn a pomluv. Ale dokonce i v tto literatue se obas dala najt pravda. Kdybych odmtl sovtsk publikace jako nevdeck, nemohl bych splnit sv akademick povinnosti. Tot plat nekonen vc pro tuto prci, kter je na ctyhodn akademick rovni a nepochybn vrazn pispv k pochopen uritch aspekt vlky, i pes urit vhrady, kter me nkdo mt. Podepsn Dr. J. Hoffmann, Akad. editel (ve vslub) Napsno 28. z 1995 15. ervna 1996 rozhodl soudce Burkhardt Stein z tbingenskho soudu o zabaven a splen vech knih Grundlagen zur Zeitgeschichte a vech prostedk pro jej vrobu (Ref. 4 Gs 173/95). Znaleck posudek pedloen obhajobou byl ignorovn. 10.3.2. Dal zloiny mylen... Od potku roku 1996, kdy jsem uprchnul ze sv zem, probhlo jet mnohem vc trestnch sthn za publikace, kter jsem napsal, editoval, publikoval nebo distribuoval a za to, e v psan, editovn, publikovn a distribuci pokrauji. Nsledujc seznam obsahuje pouze mn znm ppady. Distribuce literatury zakzan Spolkovou zkuebnou mldei zvadnch publikac (Bundesprfstelle fr jugendgefhrdende Schriften) je v Nmecku kriminln pestupek a kad konfiskace literatury nmeckm soudem je automaticky doprovzena trestnm sthnm tch, kdo tuto literaturu napsali, editovali, publikovali, distribuovali, tiskli, doveli, vyveli, uloili nebo jinak zpstupnili. Kad z tchto ppad povauje tvrd nmeck legislativa mylenkovch zloin za trestn in. Proto se d pedpokldat, e kad z nsledujcch ppad me mt za nsledek pinejmenm jedno sthn moj osoby. Nakonec jsem pidal seznam prac publikovanch mnou, u kterch jsem nezjistil, zda kvli nim bylo zapoato trestn ze260

n. Obsah tchto publikac je srovnateln s ostatnmi publikacemi, kter zde uvdm, take se mus potat s tm, e bylo nebo bude zapoato jejich vyetovn. 1. 1. V roce 1994 zabavila kancel sttn prokuratury v Bblingenu nsledujc knihy napsan Germarem Rudolfem. Je pravdpodobn, e Rudolfovo pokraovn v distribuci tchto publikac od roku 1994 v titn i online podob vedlo k dalm trestnm zenm vi jeho osob (zemsk soud Bblingen, 9 Gs 521/94):
o

Rdiger Kammerer, Armin Solms (ed.), Wissenschaftlicher Erdrutsch durch das Rudolf Gutachten, Cromwell Press, Londn 1993. Manfred Khler, Prof. Dr. Ernst Nolte: Auch Holocaust-Lgen haben kurze Beine, Cromwell Press, Londn 1994.480 Wilhelm Schlesiger, Der Fall Rudolf, Cromwell Press, Brighton 1994.481

2.

V roce 1996 nadil zemsk soud v Mnichov zabaven a likvidaci sla 6/1995 asopisu Staatsbriefe (Castel del Monte, Mnichov) kvli autorskmu lnku Germara Rudolfa (zemsk soud Mnichov, 8440 Ds 112 Js 10161/96).482 V roce 1996 nadil zemsk soud Berln Tiergarten zabaven a likvidaci sel 2 a 3/1995 asopisu Sleipnir (Castel del Monte, Mnichov) kvli autorskmu lnku Germara Rudolfa (zemsk soud Berlin-Tiergarten, 271 Ds 155/96).483 Bhem ptrn po jeho majetku v beznu 1997 nadil soudce zemskho soudu Bblingen, Dr. Payer, vyptrn nmeckho P.O.Boxu pouvanho Germarem Rudolfem a jeho formlnho dritele kvli alob vi Germaru Rudolfovi za en revizionistick literatury pes internetovou adresu www.codoh.com, kde je tento P.O. Box uveden jako kontaktn adresa (zemsk soud Bblingen, ref. 9(8) Gs 228/97). V roce 1997 nadil zemsk soud Weinheim zabaven a znien knihy formln editovan Herberte Verbekem, ale fakticky napsan a publikovan Germarem Rudolfem, Kardinalfragen zur Zeitgeschichte (Kardinln otz-

3.

4.

5.

Online: www.vho.org/D/Nolte; anglick verze nen k dispozici. Online: www.vho.org/D/dfr; angl.: www.vho.org/GB/Books/trc 482 Naht ein deutscher Brgerkrieg?, Staatsbriefe 6(6) (1995), str. 6-8, online pouze nmecky: www.vho.org/D/Staatsbriefe/Rudolf6_6.html 483 G. Rudolf a J. Markiewicz, W. Gubala, J. Labedz, Briefwechsel, Sleipnir, 1(3) (1995) str. 29-33; online: www.vho.org/D/Kardinal/LeuchterR.html; angl.: www.vho.org/GB/Books/cq/leuchter.html; G. Rudolf, Kein Brief ins Gefngnis?, Sleipnir 1(2) (1995), nen online. Kriminln vyetovn proti mn v tomto ppad, ad sttnho zstupce obvodnho soudu Berln, ref. 81 Js 1385/95, bylo zahjeno 21. bezna 1996 podle lnku 154 nmeckch trestn procedurlnch pravidel (StPO), protoe oekvan trest by neml bt pli vn v porovnn s tm, jak se oekval od obvodnho soudu Stuttgart v mm prvnm zloinu mylen.
481

480

261

ky souasn historie), Vrij Historisch Onderzoek, Berchem 1996 (zemsk soud Weinheim, ref. 2 Ds 11 Js 5428/97).484 6. V roce 1997 nadil zemsk soud Bblingen zabaven a znien knihy editovan Rdigerem Kammererem, Arminem Solmsem a napsan Germarem Rudolfem Das Rudolf Gutachten, Cromwell Press, Londn 1993 (zemsk soud Bblingen, ref. 9(8) Gs 228/97).485 V roce 1997 nadil zemsk soud Bblingen zabaven a znien knihy formln editovan Herberte Verbekem, ale fakticky editovan Germarem Rudolfem, kter byl spoluautorem pod literrnmi jmny Ernst Gauss a Manfred Khler, Auschwitz: Nackte Fakten, Vrij Historisch Onderzoek, Berchem 1996 (zemsk soud Bblingen, ref. 9(8) Gs 228/97).486 8. dubna 1999 pidala Spolkov zkuebna mldei zvadnch publikac tuto knihu na seznam zakzan literatury (Bundesanzeiger No. 81, 30. duben 1999). 2. prosince 1997 informovala Spolkov zkuebna mldei zvadnch publikac vydavatele urnlu Vierteljahreshefte fr freie Geschichtsforschung (tvrtletnk pro svobodn historick vzkum), formln Herberta Verbekeho, ale fakticky Germara Rudolfa, e se chyst dt sla 1 a 2 z roku 1997 na seznam zakzan literatury.487 12. kvtna 1998 Spolkov zkuebna mldei zvadnch publikac informovala formln zodpovdn osoby z www.vho.org, Herberta Verbekeho, ale od lta 1998 formln i Germara Rudolfa, e se chyst dt veker obsah tohoto webu na seznam zakzan literatury (Ref. No. BPjS, Pr. 273/98 UK/Schm).488

7.

8.

9.

10. 25. srpna 1998 informovala kancel sttnho alobce v Mnichov vydavatele urnlu Vierteljahreshefte fr freie Geschichtsforschung (tvrtletnk pro svobodn historick vzkum), formln Herberta Verbekeho, ale fakticky Germara Rudolfa, e proti nim bylo zahjeno trestn zen kvli lnku vydanm v sle 1/1998 tkajc se hladiny podzemn vody v oblasti bvalho koncentranho tbora Osvtim-Birkenau (Staatsanwaltschaft Mnichov I, ref. 112 Js 11282/98)489 11. 12. ledna 1998 informuje Spolkov zkuebna mldei zvadnch publikac vydavatele urnlu Vierteljahreshefte fr freie Geschichtsforschung (tvrtletnk pro svobodn historick vzkum), formln Herberta Verbekeho, ale
484 485

Online: www.vho.org/D/Kardinal; angl.: www.vho.org/GB/Books/cq Online: www.vho.org/D/rga; angl.: brzo bude na www.vho.org/GB/Books/trr 486 Online: www.vho.org/D/anf; angl.: www.vho.org/GB/Books/anf 487 Online: www.vho.org/VffG/1997/1/1_97.html a www.vho.org/VffG/1997/2/2_97.html (nmecky). 488 Viz pepis dokumentu na www.vho.org/censor/BPjS_vho.html (nmecky). 489 Online: www.vho.org/VffG/1998/1/GaeRad1.html; angl.: www.vho.org/GB/ c/WW/GroundWater.html

262

fakticky Germara Rudolfa, e dv sla ti a tyi z roku 1997 na seznam zakzan literatury (Ref. No. 5490 (V)).490 12. 30. bezna 1999 naizuje zemsk soud v Mnichov zabaven a likvidaci sla 2/1998 urnlu Vierteljahreshefte fr freie Geschichtsforschung (tvrtletnk pro svobodn historick vzkum) vydanho Germarem Rudolfem a informuje ho, e proti nmu zahajuje trestn zen.491 Dvodem byly zejmna dva lnky o koncentranm tboe Majdanek492 a mikrovlnnm odvivovacm zazen v koncentranm tboe Osvtim493 (zemsk soud Mnichov, ref. 812 Gs 16/98). 13. 5. ledna 2000 informuje Spolkov zkuebna mldei zvadnch publikac vydavatele knihy KL Majdanek. Eine historische und technische Studie (Koncentran tbor Majdanek. Historick a technick studie), Germara Rudolfa, e tuto knihu zaazuje na seznam zakzan literatury (Ref. 5715(V), Bundesanzeiger No. 20, Jan. 29, 2000).494 14. 19. dubna 2000 policie z Badenska-Wrttembergska zabavila a zniila vechny dostupn vtisky knihy Vorlesungen ber Zeitgeschichte (Pednky o souasn historii) napsan Germarem Rudolfem pod literrnm jmnem Ernst Gauss, jak nadil zemsk soud v Tbingenu (zemsk soud Tbingen, ref. 4 Gs 312/2000).495 15. Kriminln vyetovn doposud neznm, ale pravdpodobn: J. Graf, C. Mattogno, Das Konzentrationslager Stutthof und seine Funktion in der nationalsozialistischen Judenpolitik, Castle Hill Publishers, Hastings 1999.496 16. Kriminln vyetovn doposud neznm, ale pravdpodobn: J. Graf, Riese auf tnernen Fen. Raul Hilberg und sein Standardwerk ber den Holocaust, Castle Hill Publishers, Hastings 1999.497

Online: www.vho.org/VffG/1997/3/3_97.html a www.vho.org/VffG/1997/4/4_97.html (nmecky). 491 Online: www.vho.org/VffG/1998/2/2_98.html (nmecky). 492 Revize pozdji zabaven knihy na stejn tma, viz dle. 493 Hans Jrgen Nowak, Kurzwellen-Entlausungsanlagen in Auschwitz, Vierteljahreshefte fr freie Geschichtsforschung 2(2) (1998), str. 87-105; online: www.vho.org/VffG/1998/2/Nowak2.html; angl.: v E. Gauss (ed.), Dissecting the Holocaust, Theses & Dissertations Press, Capshaw, AL, 2000, str. 331-324 (online: www.codoh.com/found/found.html). 494 Autoi Jrgen Graf, Carlo Mattogno, Castle Hill Publishers, Hastings 1998; online: www.vho.org/D/Majdanek; anglick verze bude brzo nsledovat. 495 Online: www.vho.org/D/vuez (pouze nmecky). 496 Online: www.vho.org/D/Stutthof/index.html 497 Online: www.vho.org/D/Riese/index.html

490

263

17. Kriminln vyetovn doposud neznm, ale pravdpodobn: Vierteljahreshefte fr freie Geschichtsforschung (tvrtletnk pro svobodn historick vzkum), vechna vydn od 3/1998 (tyi kad rok).498 18. Kriminln vyetovn doposud neznm, ale pravdpodobn: Ernst Gauss (ed.) (to jest Germar Rudolf), Dissecting the Holocaust. The Growing Critique of 'Truth' and 'Memory' (Rozbor holocaustu. Narstajc kritika pravd a vzpomnek), Theses & Dissertations Press, Capshaw 2000.499 19. V srpnu 2002 m jeden zkaznk uvdomil, e proti nmu bylo zahjeno trestn zen, protoe si objednal deset kopi nmeck verze knihy Das Rudolf Gutachten, Castle Hill Publishers, Hastings 2001.500 Distribuce tto knihy je v Nmecku povaovan za zloin, take proti mn kvli n mus bt zahjeno trestn zen. 20. Kriminln vyetovn doposud neznm, ale pravdpodobn: C. Mattogno, J. Graf, Treblinka. Durchgangslager oder Vernichtungslager? (Treblinka. Transit Camp or Extermination Camp?), Castle Hill Publishers, Hastings 2002.501 Kad z tchto zloin, kter jsou nesporn chrnny prvnm dodatkem americk stavy, me bt v Nmecku potrestn a pti lety vzen. Kdybych se vzdal nmeckm adm, mohl bych klidn dostat 10 let za sv uznvan vdeck spisy a internetov boj proti cenzue, ktermu jsem vnoval st svho webu www.who.org, kde nabzm vekerou literaturu zakzanou a zabavenou nmeckmi ady, pokud nepodporuje pornografii nebo nsil.502

Srov. online: www.vho.org/VffG/index.html Hans Jrgen Nowak, Kurzwellen-Entlausungsanlagen in Auschwitz, Vierteljahreshefte fr freie Geschichtsforschung 2(2) (1998), str. 87-105; online: www.vho.org/VffG/1998/2/Nowak2.html; angl.: v E. Gauss (ed.), Dissecting the Holocaust, Theses & Dissertations Press, Capshaw, AL, 2000, str. 331-324 (online: www.codoh.com/found/found.html). 500 Online: www.vho.org/D/rga2/index.html 501 Online: www.vho.org/D/Treblinka/index.html 502 Viz online: www.vho.org/censor
499

498

264

10.4. Mdia a ppad Germara Rudolfa Vc horlivosti503 Kdy poslal Germar Rudolf na jae 1992 prvn koncept Znaleckho posudku o utven a zjistitelnosti slouenin kyanid v ,plynovch komorch v Osvtimi zkmu okruhu pjemc ve vd a politice, odpovdlo se zjmem nkolik historik. Mdia si vak existence posudku vbec nevmala. A na jae 1993, kdy generlmajor ve vslub Otto Ernst Remer pouil pozdj koncept posudku s peprnou politickou pedmluvou a poslal njakch 1 000 nebo 2 000 kopi mdim, sttnm zstupcm, politikm a vdcm, se urit kruhy establishmentu o existenci tto zprvy dozvdly. Tisk mlel, s vjimkou dvou krtkch lnk, kter se objevily 8./9. a 13. kvtna 1993 v lnku Wiesbadener Kurier o rozpacch, kter odborn posudek zpsobil v Institutu Fresenius, kde si Germar Rudolf nechal vypracovat chemickou analzu a oznmen v Mrkische Allgemeinen ze 14. kvtna 1993, e jist profesor L. Bisky podal alobu. Nakonec na jae 1994, kdy se pracovn soud zabval sporem mezi Rudolfem a jeho bvalm zamstnavatelem Max-Planck Institutem pro vzkum pevnho skupenstv ve Stuttgartu, kter skonil kompromisem, vydala dpa (Nmeck tiskov agentura) zprvu, kter se objevila v mnoha novinch a dokonce i v rdiu. To podntilo ARD (nmeckou veejnou stanici) k odvysln televiznho programu Zprva, kter zahjil hon na arodjnice. V regionlnm tisku kolem Stuttgartu, kde Rudolf tou dobou pobval, se objevovaly reporte, e domovn prohldky nadil bezpenostn odbor kriminln policie Badenska-Wrttembergska504 (30. z 1993505, 18. srpen 1994506 a 27. bezen 1995507). Pesto byly titulky obas legran. Napklad v Bblinger Boten se 29. bezna 1995 objevil titulek Nacistick skladit knih v Steinenbronnu. Ve skutenosti nebyli v Rudolfov dom ani nacisti, ani nacistick materily, ani skladit knih.

503

Objevilo se v Staatsbriefe 2-3/1996, Verlag Castel del Monte, Postfach 14 06 28, 80456 Mnich, str. 23-

30.
504

Nezasvcen ten si nemus bt vdom, e v Nmecku existuje oddlen kriminln policie, nazvan sttn bezpenostn odbor, kter sth politicky motivovan zloiny. Toto oddlen, zdaleka nejvt ze vech kriminlnch ad, je rozdleno na oblasti pravicovho extremismu, levicovho extremismu a politickch zloin ovlivovanch zahranim. Ti, kdo jsou zamstnn v jednom oddlen, maj tendenci zastvat politick nzory neptelsk jejich clov skupin. Napklad ti v pravicov extremistickm oddlen jsou levicov, antifaistick orientace. Navc je v nmeckm federlnm soudu obsaena sttn bezpenostn komora, jej prac je trestat politicky motivovan zloiny. alobci pracujc v tchto soudech jsou pro jednn s takovmi zloiny politicky koleni. 505 Tato domovn prohldka se tkala komentovan verze mho znaleckho posudku, distribuovanho Remerem. 506 Tato domovn prohldka probhla kvli podezen z asti na vrob a distribuci bulletin Remer Depesche and Deutschland Report. (Viz http://www.nationaljournal.org) 507 Tato domovn prohldka se tkala revizionistick sbrky, kterou jsem vydal pod pseudonymem Ernst Gauss, Grundlagen zur Zeitgeschichte. Viz pozn. 42; angl.: Dissecting the Holocaust, viz pozn. 22.

265

Autorizovan verze znaleckho posudku byla zveejnna ve Velk Britnii v lt 1993 pod nzvem Das Rudolf Gutachten a od t doby byla distribuovna a prodvna v Nmecku.508 Mediln ohlas ohledn tto verze nebyl dn. Mdia prokzala zven zjem, kdy m 17. sttn bezpenostn komora stuttgartskho obvodnho soudu zaala vyetovat kvli podezen z ppravy a asti na Remerov komentovan verzi mho posudku. Ale nezajmala se o znaleck posudek ani o mne, jen o to, jestli je mon potrestat praviky z dvodu veejnho ponauen. Soudn proces nebyl zamen na obsah mho znaleckho posudku, pouze na Remerv politick koment a m (dajn) politick nzory. Stalo se to navzdory tomu, e sthn za politick nzory je podle nmeck stavy zakzno (srov. lnek 3.3. nmeckho zkladnho zkona). Oni maj silnou tendenci pejt k demonstrativnm procesm a pesn to se stalo v tomto ppad. Pozdji se nkolik medilnch zprv zveejnnch bhem humbuku kolem Rudolfa a jeho znaleckho posudku pokusilo kriticky zhodnotit, jak pravdiv nebo spe jak falen tato zprva byla. 28. bezna 1994 vydal Max-Planck-Gesellschaft (MPG, M.-P.-Corporation), zasteujc organizace zhruba 200 Max-Planck Institut po celm Nmecku a Rakousku na jednom z nich jsem studoval k mmu odbornmu posudku tiskov prohlen. Vydali zprvu o opatench mho bvalho zamstnavatele, MaxPlanck Institutu pro vzkum pevnho skupenstv ve Stuttgartu proti mn. MPG objasnil, e pokud jde o obecn znmou skutenost holocaustu, souhlas s nmeckm federln stavnm soudem a do diskuse vyvolan mm odbornm posudkem se nezaplt. Odborn nzor dpa pln smylen Tiskov zprva dpa tiskovho adu Stuttgart, kter se druhho dne objevila tm ve vech nmeckch novinch a v rdiu, obsahovala nsledujc pas:509 Podle jejich mluvho nem spolenost Max-Planck-Gesellschaft dn dkaz, e vzorky skuten pochz z Osvtimi. I kdyby odtamtud v souladu se znaleckm posudkem pochzely, nen divu, e v nich nebyly nalezeny dn stopy po kyanovodku, protoe kyanidov sloueniny se rychle rozpadaj. V zemi to trv est a osm tdn a v hornin mou bt uchovny jen pi ,absolutn konzervaci, za naprostho vylouen pstupu kyslku a bakteri. Samozejm e spolenost Max-Planck Gesellschaft nemla dn dkaz o pvodu vzork, protoe se m na nj neptali a j jsem neml dn dvod o tom mluvit, ani bych byl dotazovn. To vak nen nic jinho ne neobratn odvracen pozornosti od hlavn otzky. A mimochodem: pokud je to pro nkoho dleit, nic mu nebrn ovit si zvry mho znaleckho posudku a vsledky test ostatnch, o kterch se mluv v kapitole 8.
R. Kammerer, A. Solms (ed.), viz pozn. 42. Denky, jako napklad Sddeutsche Zeitung, Stuttgarter Zeitung, Sdwestpresse-Verbund (29. bezen 1994), taz, Frankfurter Rundschau (30. bezen 1994).
509 508

266

Na dotaz ohledn dajnho odbornho dobrozdn k nestabilit kyanidovch sms se Albert Meinecke, lovk z dpa zodpovdn za oznmen, nejprve odvolval na tiskov prohlen z MPG.510 Pot, co bylo Meineckemu ukzno toto prohlen, neobsahujc dn koment k obsahu znaleckho posudku ani ke stabilit nebo ptomnosti kyanidovch sms,511 uinil v zvislosti na volajcm a asu hovoru nkolik rznch prohlen: a. b. c. d. e. Neml zdroj odbornho prohlen po ruce512 513 Nevdl, kdo byl za vytitn prohlen zodpovdn514 lovk zodpovdn za prohlen byl mimo kancel515 lovk zodpovdn za prohlen byl mon na dovolen516 Protoe Meinecke ekl b) i c) bhem jednoho rozhovoru, byl konfrontovn se skutenost, e popel sm sebe a urit velmi dobe v, kdo je za to zodpovdn, kdy dokzal ct, e nen v kanceli. Kdy byl tzn, jestli jeho tiskov prohlen nebyla jen hromada hnoje, odpovdl, e nikdo nen bez chyby.517 f. Mohl by zavolat Rudolfovi, kdyby se dozvdl vc o tom, kdo byl zodpovdn a jak to byl zdroj.518 Do ledna 2003 se tak jet nestalo.

Spojen mezi MPG a nejmenovanm odbornm prohlenm vytvoenm dpa vyvolvalo ve teni pocit, e se jedn o prohlen MPG. 12. dubna 1994 bylo faxem upesnno, e to tak nebylo a tvrzen dpa byl omyl. Po 14 dnech mlen, 14. dubna 1994, mi fredaktor dpa v Hamburku, D. Ebeling, mluvc jmnem agentury, faxem oznmil, e nejmenovan odbornk zstane kvli ochran soukrom v anonymit. O dva dny pozdji A. Meinecke v nepodepsanm faxu popel m obvinn z falovn519 a odvolval se na fredaktora v Hamburku. Technick problm Prohlen dpa mimo jin obsahovalo: I kdyby (vzorky) odtud (z Osvtimi) byly, jak udv znaleck posudek, nen divu, e v nich nebyly nalezeny dn stopy po kyanovodku, protoe kyanidov sloueniny se rychle rozpadaj. Pisatel tchto dk evidentn nezn rozdl mezi kyanovodkem a kyanidovmi sloueninami. Pokud chtl zahrnout kyanidov sloueniny pod kyanovo510 511

Telefont K. Philippa, Frankfurt/Main, 30. bezen 1994. Denky, jako napklad Sddeutsche Zeitung, Stuttgarter Zeitung, Sdwestpresse-Verbund (29. bezen 1994), taz, Frankfurter Rundschau (30. bezen 1994). 512 Viz pozn. 511. 513 Telefont G. Rudolfa, Jettingen, 30. bezen 1994. 514 Viz pozn 510. 515 Viz pozn 510. 516 Viz pozn 510. 517 Viz pozn 510. 518 Viz pozn 510. 519 Tiskov prohlen, G. Rudolf, 8. duben 1994.

267

dk, aby usnadnil laikm pochopen, pak je to jasn: tato vta a nsledujc debata o stabilit kyanidovch sms je to jedin, co m vzhledem k Rudolfov zprv smysl. Samotn otzka stability kyanovodku, jak byla pedloena v Ebelingov faxu pro m, nem dn vznam520 otzka se zbyten odkln od tmatu. dajn prohlen neznmho odbornka tvrd, e se kyanidov smsi rychle rozpadaj. Takov tvrzen je a vdy bude neudriteln a kad odbornk se za nj mus stydt. Pro dkaz se ten me jednodue vrtit ke kapitole 5.6. tto knihy, zvlt ke kapitole 5.6.4. (str. 124). Ebelingv vrok, e se stabiln smsi mohou tvoit, ale nutn se tvoit nemus521, nepotebuje dn schvlen od autorit, protoe kad kyselina na svt vytv stabiln i nestabiln smsi a je to tak triviln jako amen v kostele. V prohlen dpa se uvd, e kyanidov smsi vydr jen za stavu absolutn konzervace, s m ale kontrastuje fakt, e ve zdivu z odhmyzovacch komor v Osvtimi podrobn zkoumanm v posudku vytvoil kyanovodk extrmn trvanliv kyanidov smsi prusk modi. Viz. ve uveden argumenty, kter to dokazuj. Nekorektn je proto nejen tvrzen tiskov zprvy dpa, e toto prohlen pochz od odbornka, ale i obsah tohoto prohlen je naprosto neudriteln. dn odbornk by takov nesmysln absurdn prohlen nepodepsal. Nen tk si domyslet, pro osoba zodpovdn za tuto zprvu nechtla bt jmenovna, jak ekl Ebeling. Zobrazen Zprvy: Podncovn k nenvisti Jeden z hlavnch hon na arodjnice zahjilo levicov vysln Zprvy veejn televizn stanice ARD 11. dubna 1994. V tomto poadu Stefana Rockera byli vichni od konzervativc a po neonacisty, vetn Germara Rudolfa, hozeni do jednoho pytle. Tento typ nediferencovanho zpravodajstv me u urit sti nmeckho obyvatelstva vytvet pogromov nlady vi vemu, co je nebo by mohlo bt pravicov. Ve Zprv byla ukzna synagoga v Lbecku, na kterou byl nkolik msc pedtm proveden tok zpalnou bombou a ve doprovzel koment, e pokud bude Osvtim popena, znovu budou hoet synagogy. Na dalm zbru byl Germar Rudolf pi cest k pracovnmu soudu ve Stuttgartu. Tak byl z pana Rudolfa paprov udln jaksi spolupachatel hstv v Lbecku. To jet umocnil vbr slov komenttora, kter zmnil nzev znm hry Biedermann und die Brandstifter (Poctivec a h).522 Jestlie toto nen zloinn tvan divk nmeck televize proti Germaru Rudolfovi, co tedy? Samozejm e zprvy tohoto typu jsou pln obrzk koncentranch tbor, deportovanch id a hromad mrtvol, aby byla ukzna smnost dajn popraskch vyjden Germara Rudolfa. To jsou metody levicovho poadu Zprva.

520 521

Odpov D. Ebelinga na poetn dotazy do kancele dpa, 13. duben 1994. Viz pozn. 519. 522 Ve zmnn knize Maxe Frische hrl pan Biedermann opanou roli typickho zloince, byl obt zloinu (a sv vlastn dvivosti). Ale tento fakt nebyl divkovi zejm.

268

Ale kter divk mohl vdt, e Rudolf nejenom nepopral, ale naopak odsuzoval ast bezprv, ke ktermu v t dob dochzelo?523 A kdo by si viml, e tyto obrzky neprokazuj nic jinho, ne e tisce lid v koncentranch tborech zemely na nemoci a podvivu? Kdo by si viml, e dn televizn program nikdy neukzal film nebo obrzek plynovch komor bu v provozu nebo pipravench k provozu jedin bod, ve kterm m Germar Rudolf odlin pohled ne mediln poady jako Zprva? Zprva vychrlila do svta podvody a li. Jeden z tch, kdo se na nich podleli, byla Franziska Hundseder v knize Rechte machen Kasse (Pravici pln pokladnu) a budu o tom mluvit v dal sti. Zde se budu zabvat jet dalmi vcmi:524 V dodatku jeho znaleckho posudku pod zhlavm Danksagung (podkovn) Rudolf podkoval mnoha osobm a institucm, kter mu pomohly se sbrem dat a zdroj, se sbrem a analzou vzork nebo njak pomohly pi tvorb zprvy. Byly mezi nimi firmy DEGUSSA AG a Institut Fresenius, protoe prvn dodala dleit technick data ohledn stability prusk modi a druh analyzoval vtinu vzork za Rudolfovy ptomnosti a zpotku s jeho pomoc. Takov podkovn jsou ve vdeckch publikacch slunost. Zprva ve svm komenti Rudolfovi vyetla, e pouil jmna znmch institut a firem, aby dodal svmu posudku zdn kvalifikovanosti. S pihldnutm k faktm je tato vtka zlovoln a smn. I dal tvrzen Zprvy, e byl Rudolf kvli zneuit tchto znmch jmen obalovn z podvodu, je ryz vmysl. A dodnes, do ledna 2003, dn aloba od osob nebo instituc pmo i nepmo spojench s tvorbou posudku nepila. Obvinn Zprvy byla pna. Stefan Rocker se tak podlel na ARD-Tagesthemen zpravodajskm vysln 6. ervna 1996 o nazen zemskho soudu v Tbingenu split knihu Grundlagen zur Zeitgeschichte525 vydanou Germarem Rudolfem. Psan verze tohoto dla se objevila v FAZ (Frankfurter Allgemeine Zeitung) 10. ervna 1996, str. 14. Zanalo nsledujc pas: Poctivec a h: Diplomovan chemik, German526 Rudolf, 31 let, byl ped rokem stuttgartskch obvodnm soudem odsouzen ke 14 mscm vzen za podncovn k rasov nenvisti a poprn holocaustu. Rudolf byl tak obvinn z vydn pseudovdeck a nmezdn prce nazvan Grundlagen zur Zeitgeschichte, kterou sm sebe usvdil jako nenapravitelnho pravicovho extremistu. Bylo zde eeno, e opustil zemi a hledala ho policie. Skutenost, e 100 akademik umstilo bhem procesu527 poadujcho splen knihy ve Frankfurter Allgemeine Zeitung reklamu kritizujc cenzuru a polapvn obanskch prv nmeckmi soudy, byla v tomto komenti oznaena za frontl-

523 524

Srov. E. Gauss (ed.), Dissecting the Holocaust, viz pozn. 22, str. 31-34. Podrobn debata je v: W. Schlesiger, Der Fall Rudolf, viz pozn. 73; zde Rudolf odmt, e se skryl pod pseudonymem Ernst Gauss. Piznal to ped obvodnm soudem Stuttgart, ref. 17 KLs 83/94. 525 Srov. kapitolu 10.3.1. tohoto vydn. 526 Mlo bt: Germar. Chyba v originlu. 527 Srov. O skutench a falench vjemech (www.vho.org/GB/Books/cq/percept.html).

269

n tok na nmeck justin systm. Autoi tohoto dla hodili kadho, kdo byl politicky napravo od stedu, do jednoho velkho hndho pytle. Pekrucovn fakt Uprosted kvtna 1995 vyslala levicov TV politick show Panorama (opt na veejn stanici ARD) zprvu o tom, e se nkolik stedn velkch obchod stalo znmmi podporovateli pravicovch kruh.528 lo o televizn prezentaci knihy Rechte machen Kasse529 (Pravici pln pokladnu) napsan novinkou, kter produkovala vysln, Franziskou Hundseder. Autorka v knize dvakrt rozebr Germara Rudolfa a jeho znaleck posudek. V obou ppadech se dopout mnoha omyl a l. Napklad se odkazuje na smylenou tiskovou zprvu dpa o dajn nestabilit kyanidovch slouenin. Pan Hundseder uzavr: Proto tyto takzvan znaleck posudky pn Rudolfa a Fredericka A. Leuchtera, kter ve zdech krematori 1 a 2 Osvtimi-Birkenau nenalezly dn stopy kyanidu, nedokazuj nic jinho ne metody, jakmi pravicov extremist provdj historick vzkum. Akoliv byla na falenost zprvy dpa, ze kter vychzela, psemn upozornna, pan Hundseder svj postoj nikdy nezmnila. Tot plat pro pas na stran 212 jej knihy, kde tvrd, e jsem se pokouel shromdit nkolik destek tisc marek, abych mohl koupit kopie mrtnch knih z osvtimskho tbora. Vyvolv dojem, e jsem se snail zskat penze. To ale nen pravda. Dopis, kter cituje, byl pekroucen autory ji ve uveden Zprvy, kte museli jeho kopii nezkonn zskat ze soudnho spisu. Avak kdy si petete dopis cel, vychz najevo, e jsem nechtl dn penze. Jen jsem se ptal nkolika osobnost, zda by nedarovaly penze tet osob, se kterou jsem j sm neml nic spolenho. Verdikt pedem rozhodnut zleitost Kdy na konci listopadu 1994 zahjila sttn bezpenostn komora obvodnho soudu Stuttgart proces proti Germaru Rudolfovi, bylo zde nkolik jedinc z mdi, kte se vyznaovali trapnou neznalost obsahu procesu. Pinou je zejm to, e dn novin nepokldal za nutn podat kohokoliv spojenho s procesem o informace. Tak se optovn stvalo, e jednotliv tmata byla pekroucena nebo nepochopena. lovk by mon novinm v jejich zkreslovn fakt nepipisoval mysl, kdyby ovem nebyla vdy naprosto negativn pro Rudolfa.

528 Srov. Die Welt, 15. kvten 1995: Untersttzen Unternehmer die rechtsextremen Szene? (Podporuj obchody pravicov extremistickou scnu?). Nsledkem tohoto vysln byl zamstnavatel Germara Rudolfa vystaven takovmu tlaku zkaznk, dodavatel, konkurence a zamstnanc, e Rudolfovi ukonil pracovn smlouvu. 529 Knaur, Mnich, kvten 1995.

270

Zaujatost Sddeutscher Rundfunk, SDR, dal veejn rozhlasov stanice (tm vechny nmeck veejn rozhlasov stanice jsou levicov orientovan) ji pimla pedloit jedinou stranu pbhu, toti vyetujcho policisty. Jeho vpov zejm nebyla pro SDR dost kritick, proto si cel pbh vymysleli. SDR vybrala jedin dv prohlen z nkolika set strnek korespondence, ve kterch se Rudolf negativn zmnil o dvou idovskch osobnostech, kter policejn ednk citoval. SDR pak liv tvrdila, e policista charakterizoval zbytek m korespondence jako to nejhnusnj pobuovn a pomlouvn. SDR policejnmu ednkovi pipsala tak to, e ho Rudolf vyrozuml o tom, e chtl pepsat historii Nmecka od roku 1871, bez holocaustu a druh svtov vlky, co vzhledem k absurdnosti cel vci zavdv pinu k pochybnostem o duevnm zdrav dotynch novin. A po pedloen silnch dkaz ze strany obhajoby bhem ptch msc byla SDR samozejm zticha.530 Krom nkolika vjimek zachovvala mdia a do konce procesu mlen. Z chovn ptomnch novin bylo vidt, e nehledali skuten pbh, ale ob pro Zeitgeist: a na jednoho z nich, novka z rdia Sdwestfunk, ptrali po informacch jen u alobc a soudc. Stuttgarter Zeitung (StZ) je jasnm pkladem tendennho zpravodajstv. Protoe v nkolika tiscch strnek Rudolfovy korespondence zabaven pi domovn prohldce v z 1993 a 27. ledna 1995 nenalezli dostatek usvdujcch materil, StZ vykouzlil spisy v rukou obaloby s nesporn (...) xenofobnm obsahem. Jene bhem celho soudu se o xenofobii ani rasismu nikdy nemluvilo, protoe pro to neexistovaly dn podklady. A nakonec televizn stanice Landesschau of Sdwest 3 zmnila 27. prosince 1994 konzervativnho kesana Rudolfa v neonacistu: soud proti Rudolfovi byl vylen jako dal ppad neonacisty ped stuttgartskm obvodnm soudem nsledujc po procesu se skutenmi nacionlnmi socialisty, kter se konal ped stejnm soudem krtce pedtm.531 To, e rozsudek byl dn u pedem, bylo stle znatelnj s narstajc otzkou, jak tk me bt Rudolfa odsoudit, pokud nen kolem soudu urit pravdu, ale odsoudit ho, a u zloin spchn byl nebo nebyl. Report v tomto duchu pinesl 10. kvtna 1995, kdy u se proces blil k zvru, Bblinger Kreiszeitung. Zde, na stran 13 pod titulkem Rozsudek ped letnicemi, stlo: On (pedseda sentu) v, e sttn zstupkyn ukon ppad pi ptm pelen 18. kvtna tohoto roku a e rozsudek proti chemikovi bude vynesen jet ped letnicemi, pokud se nestane nco nepedvdatelnho. Jak je mon, e podle tto zprvy z tisku pedseda sentu oznamuje jet ped skonenm soudu (ten skonil 23. ervna 1995), e konen verdikt bude v neprospch obalovanho? To mus logicky znamenat, e rozsudek byl dn pedem. Logick by bylo, e rozsudek padne bhem procesu. Jestlie novin
530 531

Sddeutscher Rundfunk, ve vech tyech odpolednch rdiovch programech, 25. listopadu 1994. Videozznam tohoto programu, distribuovan Sddeutscher Rundfunk, byl oznaen titulkem NeoNazi.

271

vyloil slova pedsedy sentu sprvn, pak tato slova poukazuj na zaujatost soudce; v opanm ppad na zaujatost novine. Stoj za povimnut, jak draz kladla mdia na procesn materily obaloby a jak odporovala materilm obhajoby. 13. ervna 1995 vyloil StZ argumenty sttnho zstupce v detailnm 3 sloupcovm pbhu na stran 2, zatmco obhajoba dostala prostor ptho dne v malm jednosloupkovm vyjden, kter pouze shrnovalo prbh soudu, dn argumenty obalovanho. Ale estn bych ml dodat, e po vynesen rozsudku piel 24. ervna 1995 Sonnhild Maier, novin z StZ, kter nkter argumenty obhajoby zmnil: Soud rozhodnul, e znaleck posudek a pedmluva jsou jedna prce a pohl se na n jako na ,spolen dlo Rudolfa a Remera. To je vc, kterou obalovan chemik naprosto odmt. Je to praktikujc katolk, v v politick d spolkov republiky a nikdy by se nespolil s Remerem, kterho povauje za ,ijc politickou fosilii. Chemikovy slovy: ,Nebyl bych tak hloup, abych sm sebe zniil v posledn fzi mho doktorskho plnu. 532 V t dob pipravoval svou disertan prci v Max-Planck Institutu ve Stuttgartu. Kdy se jeho odborn posudek stal veejn znmm, piel o prci. Ve 3 sloupcovm pbhu 14. ervna 1995 Stuttgarter Nachrichten cel ppad shrnul. Pedloil tvrzen obhajoby odpovdajc jednotlivm bodm obaloby, ale ani jeden argument podporujc tato tvrzen. Msto toho byly argumenty obhajoby povrchn vyvrceny novinem Frankem Schwaiboldem, kter pouval ponkud chybn protiargumenty. Proti tvrzen obaloby, e Rudolf odhalil sm sebe jako politicky motivovanho zloince svou prac pod pseudonymem Ernst Gauss, a proto si nezaslou podmnku, obhajoba namtala, e zde Gaussv ppad neme bt aplikovn. teni zstalo skryto, e podle zkona neme bt obalovan znevhodnn na zklad procesu, kter dokonce jet ani nezaal. V odpovdi na protiargument obhajoby, e Rudolf s Remerem nespolupracoval, novin Frank Schwaibold liv tvrdil, e se Rudolf tikrt seel a mluvil s Remerem. Pravda je, e se Rudolf s Remerem seli jen nhodou v dob, kdy Rudolf pracoval pro Remerova obhjce jako soudn znalec. Bhem tohoto nhodnho setkn mezi nimi neprobhla dn konverzace, co potvrdil i soud.533 Proti tvrzen obhajoby, e obalovan nen neonacista, citoval novin dopis nesmysln vytren z kontextu, ve kterm Rudolf mluv v souvislosti s Ignatzem Bubisem o ,idovsk republice Nmecko. Rudolf v tomto dopise534 kritizoval nvrh z jara 1993, aby byl Ignatz Bubis zvolen za nmeckho prezidenta. Vzhledem k tomu, e Bubis v t dob neml skoro dn politick zkuenosti a ml kriminln minulost, Rudolf komentoval tento nvrh tak, e odr
Kvli Remerov komentovan verzi odmtla univerzita ve Stuttgartu udlit Rudolfovi rigorosum, zvrenou zkouku pro titul PhD. 533 Dvrn dopis G. Rudolfa H. Herrmannovi, 20. prosinec 1992, potaov datov soubor 2, arch 222, v zznamech obvodnho soudu Stuttgart ref. 17 KLs 83/94, pedloeno 6. prosince 1994. 534 Dopis K. Philippovi z 1. bezna 1993, vyetovac spis 1, arch 351, v zznamech obvodnho soudu Stuttgart ref. 17 KLs 83/94, pedloeno 17. prosince 1994.
532

272

jeho nesmrn vznam jako vdce sniujc se meniny v nmeckm stt (Ignatz Bubis byl tehdy hlavou Zentralrat der Juden in Deutschland stedn rady id v Nmecku). Proto Rudolf napsal, e by bylo vhodn pejmenovat nzev nmeck republiky a pouil tuto meninu jako pedponu: Judenrepublik Deutschland (idovsk republika Nmecko).535 idovsk svdek Horst Lummert, kter svdil ve prospch Germara Rudolfa, ped soudem 9. ledna 1995 potvrdil, e tato vaha byla oprvnn.536 Tato fakta jsou dan a Frankovi Schwaiboldovi zbv vysvtlit, ve kterch Rudolfovch poznmkch je skryt neonacismus. Mediln poprava Pirozen e po vynesen rozsudku, kterm byl Germar Rudolf odsouzen ke 14 mscm odnt svobody nepodmnn, ho mohla mdia snadno vlet bahnem. Prvn byla Sddeutscher Rundfunk a nsledoval Zeitgeist, kter, ani by byl podpoen rozhodnutm soudu nebo jinm dkazem, oznail Rudolfa za neonacistu. Tak se pokusil zesmnit jeho znaleck posudek vzkenm zprvy dpa z pedelho roku. SDR 3 jednodue prohlsila, e kvalifikovan chemici si jsou vdomi, e se kyanidov sloueniny v kamenech bhem nkolika tdn rozpadaj.537 Program Landesschau na regionln televizn stanici Sdwest 3 pedloil koment podobn tm z SDR 3, ale svmi pomluvami a pekrucovnm pekonal i lnek ze Stuttgarter Nachrichten z pedchozho tdne. Tento lnek ze 14. ervna 1995 ml nzev Jenom ob otce sel neonacismu?. Pod slovem neonacismu byl obrzek obalovanho. Tento titulek vyvolal otzku, zda byl Rudolf obt Remera, kter byl identifikovn jako otec sel neonacismu. Na filmov kopii tohoto lnku ohnul Sdwestfunk list tak, aby byla pod fotkou Rudolfa vidt jen slova otec sel neonacismu. Divk nevyhnuteln zskal dojem, e tato odsuzujc vta byla soudnm rozhodnutm a Rudolf tak zaujal roli otce neonacismu. Tko si pedstavit, e by mediln zkreslen mohlo bt jet hor. Mnoh mdia povaovala rozsudek nad Rudolfem za nedostaten, jak meme vidt na nkolika pkladech. Bblinger Bote 24. ervna 1995 napsal, e by Rudolf mohl bt spojovn s nacionln socialistickou doktrnou. Tento vmysl je tak absurdn a vzdlen realit, e se jm soud nikdy nezabval a ani nebyl zmnn v mluvenm slovu, kter je zkladem pro psemn rozsudek. Bohuel to

535

Odpov G. Rudolfa na obvinn, kvten 1994, uveden ped obvodnm soudem Stuttgart, ref. 17 KLs 83/94, 17. bezna 1995 za zavenmi dvemi, v zznamech. 536 H. Lummert si mysl, e by mohl bt zaveden nov vznam zkratky BRD: Bubisrepublik Deutschland (Bubisova republika Nmecko). Zhruba 30 svdk dosvdilo, e G. Rudolfa nikdy neslyeli pronst antisemitskou poznmku, a e proti jejich pouvn dokonce protestoval. dn opan svdectv neexistovalo. Mdia rovn ignorovala Rudolfovu e v akademickm spolku student, kte byli zjevn pro-idovt. 9. kvtna 1995 si soud ovil, e se tato e konala. 537 SDR 3, 23. erven 1995, 13:30 hodin.

273

soudu nezabrnilo ve vloen tohoto nepodloenho tvrzen do psanho verdiktu pro rozsudek.538 Ve stejn den, navzdory Rudolfov osobn dosti, mu Frank Schwaibold ze Stuttgarter Nachrichten vbec nepomohl, ale opt patn interpretoval kontakty mezi nm a Remerem, kdy napsal, e ml s Remerem prokazateln ti osobn kontakty, zatmco slovo osobn ve vztahu mezi nimi nikdy neexistovalo. 24. ervna 1995 pedil Sddeutsche Zeitung v manipulaci se zprvami sm sebe. Napsal, e Rudolf byl krtkodob lenem pravicov extremistick Republiknsk strany. Ve skutenosti byl jejm lenem v dob, kdy jet nebyla povaovna za pravicov extremistickou a kontakty s n udrovali dokonce i lenov polokonzervativnch Kesanskch demokrat (CDU/CSU). A maj mdia a nmeck tajn sluba jakkoliv nzor, podle adu pro ochranu stavy (Verfassungsschutz) neme bt Rudolfovo oputn strany v lt 1991 brno jako kritrium pro hodnocen jeho politickch nzor. Navc nebyl souzen pro sv politick pesvden, kter podle lnku 3, paragraf 3 nmeckho zkladnho zkona neme bt nikdy dvodem k omezen prv. A konen je len pokouet se spojovat vlastenecko-konzervativn nzory Republikn s nacionln socialistickmi nzory Remera, co bylo zjevnm zmrem Sddeutsche Zeitung. Sddeutsche Zeitung byl tak jedinm z vtch nmeckch denk, kter opt pibhl s bajkou o dajn dvno vyvrcenm Rudolfov znaleckm posudku, zaloenou na zprv dpa: Podle informac kvalifikovanch chemik se kyanidov sloueniny dky vlivm poas rozpadnou bhem nkolika msc a nejsou ji zjistiteln. Toto ustavin lhan vyvolv v neznalm teni dojem, e je Rudolfv znaleck posudek po technick strnce nmezdn prce neschopnho chemika. 23. listopadu 1994, na zatku procesu, il Bblinger Bote tent nesmysl: Podle znaleckho vyjden nemou bt po 50 letech nalezeny dn stopy kyanidu, protoe se rychle rozpad. Ve sv zprv z roku 1997, na str. 64, ml dokonce i bavorsk ad pro ochranu stavy (Bayerisches Amt fr Verfassungsschutz) odvahu prohlsit, e je to nesmysl. Vzhledem k dajn prokzan pseudovdeckosti Rudolfova znaleckho posudku se noviny slovm znaleck posudek vyhbaly, nebo je tiskly v uvozovkch. Tak ho charakterizovaly jako nmezdn prci (StZ, 23. listopad 1994). Pesto prv tohoto data, 23. listopadu 1994, soud uznal, e se nepovauje za kompetentn rozhodnout, nakolik znaleck posudek spluje vdeck kritria. Tak se vyhnul otzce vdeckch dkaz a pipsal Rudolfovi pedmluvu i doslov napsan v Remerov verzi jeho ptelem a na tomto zklad Rudolfa odsoudil.
Rozsudek obvodnho soudu Stuttgart, ref. 17 KLs 83/94, str. 15, 156ff. Soud pouil jako dkaz nepublikovan spisy obalovanho. V nich Rudolf komentoval, pro by uznn revizionistickch argument mohlo idm vadit. Zznamy obvodnho soudu Stuttgart, ref. 17 KLs 83/94, potaov datov soubor 3, pedloeno 26. ledna 1995. Kde se v tchto spekulativnch poznmkch skrv rasismus, je nejasn.
538

274

V irch souvislostech komentoval odbornou sprvnost Rudolfova znaleckho posudku Hans Westra, f nadace Anny Frankov v Nizozem. Nadace Anny Frankov je jednou z celosvtov nejznmjch instituc zabvajcch se odkrvnm a dokumentac dkaz o holocaustu. Na otzku novine, zda jsou vdeck zvry Rudolfova znaleckho posudku sprvn, Hans Westra odpovdl:539 Ty vdeck rozbory jsou perfektn. Co nikdo neme urit je to, jak se k nim Rudolf dostal, jak zskal vzorky. Samozejm, e pan Westra nemohl nevrhnout pochybnosti na autentinost vzork, protoe se zd, e tradin badatel nejsou schopni v argumentech Rudolfova znaleckho posudku najt dn jin zadn vrtka. Zprvy pro veejnou vstrahu Den vynesen rozsudku v ppadu Germara Rudolfa byl mon jedin, kdy o nm informovala mdia mimo mstn region. Jak je uvedeno ve, Sddeutsche Zeitung vnovaly rozsudku velk prostor. 23. ervna 1995 ctila i celosttn zpravodajsk show Heute na ZDF (nmeck veejnoprvn televize 2) potebu udlat report o diplomovanm chemikovi Germaru Rudolfovi, kter byl odsouzen na 14 msc nepodmnn za svj znaleck posudek o plynovch komorch v Osvtimi. Protoe mdia, mimo regionln, o tomto ppadu pedtm skoro nic nezveejovala, obyejn divk si s touto velmi strunou informac st mohl vdt rady. Proto mohla mt jen jedin el: kadmu odbornmu svdkovi z cel zem mlo bt jasn, e ti, kdo vyjd nzory o holocaustu odchylujc se od tch oficiln povolench jakkoliv fakticky sprvn, hodnotn, vdeck a teba profesn bezchybn bude nepodmnn odsouzen. Zprvy v mstnm tisku 6. kvtna 1996 se po m dosti o pezkoumn rozsudku, zamtnut nmeckm federlnm nejvym soudem, ubraly stejnm smrem. Ukazovaly tenm, e vdec Rudolf byl odsouzen za svj znaleck posudek, ve kterm doel k chybnm zvrm, a tm popel holocaust. To, e samotn znaleck posudek pedmtem procesu nebyl, nikoho zjevn nezajmalo. Bblinger Bote se samozejm nemohl udret, aby znovu nevyhrabal le dpa:540 Narozdl od kompetentnch vdeckch autorit jettingensk chemik tvrdil, e masov zabjen lid kyanovodkem zanechv ve zdivu budov tbora stopy, ale dn takov stopy nelze nalzt. To, e Rudolf dostal extrmn tvrd trest z dvodu veejn vstrahy, aby tak zastraili kadho vdce, kter by si pohrval s mylenkou publikovat odlin nzor (obecn prevence), byla i domnnka Bblinger Bote z 27. ervna 1996. V rozsudku 14 msc odnt svobody z loskho ervna nebyla udlena podmnka kvli obecn prevenci.
539 540

BRT 1 (belgick televize), Panorama, 27. duben 1995. Kreiszeitung Bblinger Bote and Gubote/Sdwestpresse-Verbund, 6. kvten 1996.

275

Vytvn do zahrani V beznu 1996 odeel Germar Rudolf do exilu. Tisk ztratil jeho stopu a prozatm i zjem. To se zmnilo v roce 1999, kdy ho britsk novin Chris Hastings (34) zaal v Anglii hledat. Protoe zde byl Rudolf podle zkona registrovn a zznamy o bydliti jsou veejnosti pstupn, nebylo tk zjistit, e se zdruje v Anglii. Navc uvdl svou potovn adresu na sv webov strnce (PO Box 118, Hastings TN34 3ZQ.) Chris Hastings nael byt, ve kterm byl Rudolf registrovan a podal ho o rozhovor. Rudolf souhlasil a ve stanici Victoria v Londn mu poskytl dvouhodinov rozhovor. Ten se tkal pedevm souasnho stavu lidskch prv v Nmecku a Rudolfova pronsledovn ady. Jene jak Rudolf tuil, Hastingsovi o stav lidskch prv v Nmecku nelo. V Hastingov lnku v Sunday Telegraph 17. jna 1999 o tom nebyla ani zmnka. Msto toho pod titulkem demagogicky pomlouvajcm Rudolfa jako neonacistu, Hastings pe:541 On (Rudolf) potvrdil, e se bhem svho pobytu v Britnii spojil s pravicovmi extremisty, vetn len Nrodn Fronty a Britsk Nrodn Strany. (...) ,Pracuji v Britnii jako revizionista holocaustu 24 hodin denn. M prce mi pinesla kontakt s lidmi z krajn pravice. Bhem svho pobytu v Anglii jsem se setkal s vedoucmi pedstaviteli Nrodn Fronty a Britsk Nrodn Strany. Jak je zvykem nejhor bulvrn novinainy, Hastings jednotliv slova a frze naprosto vytrhal z kontextu a peskupil je tak, jak se hodilo jeho senzacechtivm elm. Rudolf tyto vty nikdy nepronesl, s vjimkou toho, e pracuje 24 hodin denn pro revizionizmus. Je fakt, e se na jae 1999 seel s Nickem Griffinem a bavil se s nm o jeho zkuenostech s britskm justinm systmem. Griffin byl ped rokem, krom jinho, obvinn z vydn revizionistickho lnku v malm pravicovm asopise, kter sm editoval, ale byl osvobozen. Dky Rudolfov pozici a edn cenzue jeho publikace Vierteljahreshefte fr freie Geschichtsforschung (VffG) se o Griffinv pbh pirozen velmi zajmal, ale nezajmal se o jeho lenstv nebo funkce v organizacch. Ped setknm s nm si jeho vedouc pozice v nacionalistick Britsk Nrodn Stran nebyl vdom. Griffin ho informoval o tom, e usiluje o funkci pedsedy strany, do kter byl nsledn zvolen, a v prbhu setkn. Kdy se Hastings zeptal, zda byl v kontaktu s pslunky politick pravice, Rudolf mu o rozmluv s Griffinem na rovinu ekl. Hastings to tenm podal tak, e Rudolf udroval kontakty s organizanm vedenm pednch anglickch pravicov extremistickch stran. Ovem byl si dobe vdom, e Rudolf nikdy neml kontakt se dnm lenem Nrodn Fronty. Hastings zael tak daleko, e se vyptval nkdej Rudolfovy domc pan, kterou nesmysln citoval tmto zpsobem:

541

Jessica Berry a Chris Hastings, Nmeck neonacista se skrv v Britnii, The Sunday Telegraph, 17. jen 1999; optovn 18. jna 1999 v Independent.

276

Sheila Evans, Rudolfova nkdej domc pan, ekla: ,Pamatuji si, e ekl, e je novin pracujc pro noviny v Nmecku. Byla jsem ohromena, jak vyitn byl dm, kdy odeel. Tak se odhalil. Myslm, e se snail zahladit sv stopy. Pravda je takov, e kdy si v ervenci 1996 dojednval njemn smlouvu, ekl sv domc pan, e bude pst do nmeckho asopisu. (VffG se poprv objevila na jae 1997, kdy j vydala vlmsk organizace Vrij Historisch Onderzoek.)542 Pan Evansov byla nejhor draice, jakou kdy Rudolf potkal. Kdy se sthoval pry, musel, ne mu vrtila zlohu, pett a zahladit kad krbanec na ochrannch litch, kad odloupnut kousek barvy na rmu dve a topen a kad malink dlek ve zdi. Pro Rudolfa bylo urit normln vzt si vci a odsthovat se jinam. Zd se, e kdy lidi tou o svch sousedech v novinch, vid duchy a sktky opravdu vude. Chris Hastings pokraoval v pedstavovn osoby Rudolfa a jeho aktivit, znmch velkmu potu nosatch a vyvolench lid. Pobzel je k souhlasu, e Anglie potebuje zkon chrnc tradici holocaustu proti vdeckmu bdn. A vyzval je k souhlasu, e by ml bt Rudolf ihned vydn do Nmecka. Vsledek na sebe nenechal dlouho ekat. Nmeck mdia mla dal senzan historku. Obvinn neonacista ve Velk Britnii, vykikovala dpa 18. jna 1999 (devatenctho to otiskli Rheinpfalz a dal). Popra holocaustu se skrv v Anglii, oznamoval 21. jna levicov Stuttgarter Nachrichten na stran 4. Chris Hastings v Sunday Telegraph triumfln oznamoval, e se Nmecko vn zabv otzkou Rudolfova vydn. Pedpovdal, e Anglie nvrhu vyhov, protoe Rudolf nebyl odsouzen za poprn holocaustu, ale podncovn k rasov nenvisti, co je trestn i podle anglickch zkon.543 22. jna mstn tisk v Hastingsu, kde Rudolf pobval, pizvukoval: Uprchl neonacista m svou zkladnu v Hastingsu (The Hastings and St. Leonards Observer). Anglick bulvrn pltek lovc lidi, Searchlight, se k honu pipojil v prosinci lnkem Osvtimsk lh se skrv v Britnii na stran 13.544 Chris Hastings jet piloil do ohn svm aktualizovanm lnkem 16. ledna 2000: Neonacista obvinn z ,rasov nenvisti na tku (...) Nmecko vydalo na Germara Rudolfa, kter uprchnul do Anglie ped vzenm za podncovn rasov nenvisti, mezinrodn zatyka. tvanice se zmnila v plnou hysterii se zprvou BBC o Rudolfovi z 28. bezna 2000, kterou den pot pevzala jihoanglick regionln televizn stanice ITV. Bhem zprvy bylo ukzno est nebo sedm Rudolfovch fotografi pevzatch z jeho strnky www.vho.org. Veejnost byla varovna, aby si na tohoto stoupence nacismu dvala pozor. Divci museli zskat dojem, e Rudolf je tak nebezpen, e pobh kolem a vrad lidi. Pan Michael Whine z Britskho idovskho vboru zstupc (British Jewish Board of Deputies) byl poten, e se mohl objevit ped kamerami a oznmit, e pokud jde o Rudolfa, m Anglie co
542 543

Adresa: Castle Hill Publishers, PO Box 118, Hastings TN34 3ZQ, UK; online: http://vho.org/VffG To bylo papoukovno nap. Australian Jewish News, 5. listopad 1999. 544 Nmeck obdoba tohoto asopisu, Blick nach rechts, zahjila sv taen teprve v ervnu 2000, a pspvky Thomase Pfeiffera obsahoval pochopiteln a v tme roce.

277

dlat s novm druhem nebezpench nacist. Mstn tisk se opt shodoval, e se uprchl neonacista stle skrv v Hastingsu (...) on (...) je stle jet hledan. (The Hastings and St. Leonards Observer, 31. bezen 2000). Vy msta se zejm sna seznmit mstn obyvatele s Rudolfovou podobou tak, aby se ho bli. Chtj, aby desperta ve svm stedu nahlsili na policii. 27. kvtna 2000 napsal Gnther Hoerbst z Hamburger Abendblatt o zprv izraelsk univerzity v Tel Avivu nazvan Celosvtov antisemitismus 1998/99: Dvanct strnek zprvy je vnovanch Nmecku. Zprva si stuje na nrst akceptace holocaustov li, v prvn ad prostednictvm internetu a pravicovch extremistickch skupin. Zprva uznv, e souasn nmeck legislativa poskytuje ,nejpokroilej a nejefektivnj prostedky pro boj proti holocaustov li, ale ,pesto jde o vzrstajc fenomn. Napklad pedn nmeck holocaustov lh Rudolf pokrauje v en svch spis pes internet z cizch zem, pestoe byl v Nmecku usvden a odsouzen. Jak politovnhodn! Doposud jedin vcemn nezaujat lnek o Rudolfovi se objevil 7. ledna 2000 v Los Angeles Times v souvislosti se soudem Irving vs. Lipstadt. Napsal ho Kim Murphy.545 Svoboda tisku = pravdiv tisk? Proti nkolika ve uvedenm zprvm, konkrtn tm, kde byl napaden pmo Germar Rudolf, se bylo mon doadovat prva tiskov odpovdi. Ovem u falench tvrzen, jako bylo to dpa, kter se nedotk Rudolfa osobn, podle souasnch zkon nevede dn cesta. Obvodn soud odsoudil Germara Rudolfa na 14 msc nepodmnn, protoe mu piknul antisemitismus, aktivity v revizionistickm a pravicov extremistickm prosted a jeho fanatick politicky motivovan zloiny. Od tto chvle soud umonil mdim hanobit a pomlouvat Germara Rudolfa bez pekek. Kdokoliv, kdo je v Nmecku oznaen za antisemitu, se de facto stv psancem. Fakt, e soud Rudolfovi neprokzal, e by byl pravicov extremista, ale jen to, e pravdpodobn jednal s pravicovmi extremisty, byl druhotn a podle mediln praxe se tm nikdo nezabval. Rudolfovy dosti o vyvrcen dkaz v tisku byly smeteny a mezitm byla verze pbhu en mdii potvrzena soudem. V demokracii vldne lid. Aby se stal hlas lidu hlasem bom, nejen dky sle, ale i spolehlivosti, mus bt lid pln a pravdiv informovni. V dnen modern dob hraj mdia ve formovn veejn vle stedn roli. Proto mus existovat zruka, e lid budou informovni pravdiv a pln. mysln prezentace falench a jednostrannch informac automaticky vede ke patn pedstav reality a odtud k nerozumnm politickm rozhodnutm. myslnou prezentaci dezinformac potlaovnm zprv nebo enm falench
545

Online: http://www.codoh.com/newsdesk/000107.html

278

zprv lze povaovat za jeden z nejvnjch zloin politickho rzu, jak me bt v demokracii spchn. Otzka exekutivy a soudn moci, kter m lidem zaruovat pln a pravdiv informace, je vzhledem k zkladn svobod tisku a projevu sloit. Je napklad nutn poadovat, aby mdia podlhala demokratick kontrole, take by se pedelo vytven politickch nebo ekonomickch monopol. Jeden nvrh by dovoloval pstup mdi v jejich oblasti psobnosti k politickm stranm mrn podle potu hlas, kter zskaly, nebo, pokud jde o spoleensk organizace (napklad nboensk), mrn k potu jejich len, bez omezen minimlnm procentem. Tak prvo na odpov v tisku by mlo bt rozeno tak, e by mohla bt poadovna nejen v ppad, kdy je pokozena osobn povst, ale i kdy se uke, e zprvy jsou hrub jednostrann nebo liv a e pokozuj pravdu. Trestn sthn osob, kterm lze prokzat, e vdom vytvely a ily falen informace, je problematick, protoe spn dokzat, e novin vdom il falenou zprvu e lhal lze jen zdka. Prost tvrzen, e novin musel o nepravdivosti zprvy vdt, protoe to vdli vichni, by nikdy nemlo stait.546 Pece jen si myslm, e nepotebujeme zkony cenzurujc lhe, ale zkony trestajc cenzory. To samo me proti stoupajc cenzue v modern Evrop pomoci. Dky Bohu, e ijeme podle zkona. Ale bohuel to neplat pro zem spolkov republiky Nmecko. Johannes Gross, Kapitl, Nmecko, listopad 1994, str. 3

546

To je trik pouvan na posln revizionist do vzen. Protoe vichni v, e se holocaust stal, revizionist to mus vdt tak. A kdy stle tvrd opak, mus to dlat vdom, a tedy lou. Kad, kdo le, m zl mysly a pat za me. Takov je logika teroru.

279

10.5. Ve spolkov republice Nmecko mimo zkon Zbaven prv nedoucch oban547 Ve starovku a stedovku mly mnoh evropsk nrody moc zbavit sv obany za hrub zloiny obanskch prv. S rostouc sekularizac nrod pouvn tto moci mizelo, a do jej obnoven za Tet e dky zkonm proti zloinm mylen. Ve spolkov republice Nmecko byla monost rozshlho zbaven obanskch prv zakotvena do stavy, lnku 18 zkladnho zkona, ale a donedvna nebyla vyuita.548 Jochen Lober ukzal, e ekvivalentnho omezen obanskch prv oban bylo dosaeno mimostavn regulac. Podvme se na Loberovu otzku, zda dky revizi sti 130 nmeckho trestnho zkonku, podle kterho me bt jakkoliv druh poprn holocaustu nebo revizionizmu a odpor vi multikulturalismu zloinem potrestanm pti lety vzen, nedolo de facto k zaveden vyhotn. Zodpovme si j studiem osudu osvtimskho badatele, diplomovanho chemika Germara Rudolfa. To, co se mu stalo, bude prozkoumno fenomenologicky, ne chronologicky, abychom se mohli soustedit na dopad nmeckho trestnho prva na obansk prva nmeckch oban. Prvn krok: veejn odsouzen Ve dnech 20. a 22. z 1991 se v Norimberku (Bavorsko) konal pod ztitou Bavorsk Nadace Thomase Dehlera (Bavarian Thomas Dehler Foundation) semin o revizionizmu holocaustu. Mezi astnky byl krom Germara Rudolfa i jist diplomovan fyzik Hermann Krber z Bnde v severnm Nmecku. Jeho chovn bhem semine bylo velmi nepjemn. Bhem debaty napklad tvrdil, e by Nmci mli bt povaovni nejen za vrahy, ale i za lupie. Tak tvrdil, e sami Nmci byli vinni smrt mnoha starch lid, en a dt pi spojeneckm bombardovn, protoe s bombardovnm zaali oni (co nen pravda) a zmrn neevakuovali civiln obyvatelstvo (co tak nen pravda, protoe mnoho dt bylo poslno na venkov). Bhem nedlnho obda ohrooval Krber spoluastnka sedcho u jeho stolu jdelnm noem, protoe nesdlel jeho nzor na holocaust a v nedli odpoledne hlasit nazval astnky Germara Rudolfa a Winfrieda Zwerenze prasaty, protoe nesouhlasili s jeho vdeckmi nzory. 5. listopadu 1992 podal tento Hermann Krber se sttnm zstupcem Baumannem ve Schweinfurtu trestn oznmen na Germara Rudolfa pro navdn Otto Ernst Remera k podncovn rasov nenvisti.549 Prohlaoval, e to byl Rudolf a jeho znaleck posudek, kter zpsobil, e Remer vydal ve svch Remer Depesche (Remerovy depee) materil o holocaustu.550 Sttn zstupce ze
547

Napsno po peten lnku J. Lobera ve Staatsbriefe 7/95 zmnnho na zatku; pevzato z Staatsbriefe 12/95, Verlag Castel del Monte, Postfach 14 06 28, 80456 Mnich, str. 10-15. 548 Staatsbriefe 7/95 549 Vyetovac spis 1 v soudu proti Germaru Rudolfovi, obvodn soud Stuttgart, ref. 17 KLs 83/94, arch 15. 550 Remer Depesche se objevily u na jae 1991, pedtm, ne Rudolf zahjil svj znaleck vzkum.

280

Schweinfurtu nsledn zahjil vyetovn Rudolfa z dvodu podncovn rasov nenvisti a jinch in, kde byl O. E. Remer tak jmenovn.551 Oba obalovan vinu popeli. 19. dubna 1993 vyplnil Krber v prvn kanceli v Bielefeldu svdeck prohlen, ve kterm uvedl:552 Rudolf jako diplomovan chemik v, a mus vdt, e jeho tvrzen jsou vdecky neudriteln. Me bt prokzno, e to, o em Rudolf Remera pesvdil, je podvod. 27. dubna 1993 vyplnil Krber jako dkaz, e Rudolf vdom lhal, dal psen prohlen, ve kterm vysvtlil jeho technick argumenty v korespondenci s Wernerem Wegnerem jako podncovn k rasov nenvisti a charakterizoval Rudolfv vrok, e jednoznan technick dkaz je nadazen pochybnmu dokumentrnmu dkazu, jako nevdeck a neprofesionln postup.553 V dalm psenm prohlen ze 30. dubna 1993 Krber liv tvrdil, e Rudolf podporoval Leuchterovu tezi, e v Osvtimi existovalo nebezpe exploze, pinejmenm v budovch, kdykoliv probhala operace plynovn Cyklonem B. Rudolf ve skutenosti uvedl, e pouit vysokch koncentrac Cyklonu B kvli snen doby popravy na minuty nebo sekundy, jak uvdli svdci, by dky vbunm koncentracm kyanovodku znamenalo bezpenostn problm.554 Nikdy nemluvil ani nepsal o nebezpe exploze jako o hlavnm problmu. Horliv svdek Krber se znova ozval 26. kvtna 1993, tentokrt s tm, e odkazy na Rudolfovu zprvu v rznch variantch Remer Depesche dokazuj, e dvodem jejho vydn byl Rudolf. Krber tak tvrdil, e Rudolfv pokus vypovdat jako soudn znalec, kter soud zamtl, byl snahou o kiv svdectv.555 7. ervna 1993 zopakoval sv naen, e Rudolf Remera k jeho zloinm v Remer Depesche podncoval a pedloil dkaz, aby pozdrel mon zastaven vyetovn.556 Mlo by bt poukzno na to, e mezi Krberovmi sdlenmi nen ani zmnka o tom, e mu Rudolf v lednu 1993 napsal dlouh dopis, ve kterm detailn pedloil svoje argumenty podporujc zvry zprvy.557 Krber na tento dopis nikdy neodpovdl. Jeho jedinou odpovd bylo kiv obvinn na policii. Uprosted dubna 1993 pedloil sttn zstupce ve Stuttgartu proti Germarovi Rudolfovi, krom bc aloby kvli podncovn, dal alobu. Tato se vztahovala k distribuci komentovan verze Rudolfovy zprvy generlmajorem ve vslub Otto Ernst Remerem.
551 552

Ref. 8 Js 13182/92, vyetovac spis 1 (obvodn soud Stuttgart, ref. 17 KLs 83/94), arch 17ff. Ibid., list 58. 553 Ibid., list 63. 554 Viz kapitolu 6.3. 555 Vyetovac spis 1 (obvodn soud Stuttgart, ref. 17 KLs 83/94), arch 84f. 556 Ibid., list 86. 557 V ukzkch ze soudu proti Rudolfovi (obvodn soud Stuttgart, ref. 17 KLs 83/94), korespondenn sloka K. Rudolf pipojil dky za Krberv vnon drek trestn oznmen.

281

Prvn kopie Remerovy verze byly rozeslny 16. dubna 1993 dleitm osobnostem z oblasti politiky, prva a vdy.558 Tent den ml Prof. Dr. Hanns F. Zacher, prezident Max-Planck-Gesellschaft (MPG), telefont od pedsedy sprvn rady Zentralrat der Juden in Deutschland (stedn rady id v Nmecku), Ignatze Bubise, ve kterm pan Bubis Prof. Zacherovi ekl o svm znepokojen ohledn dopadu Rudolfovy zprvy od diplomovanho chemika Germara Rudolfa, v t dob zamstnance MPG.559 Co profesor Zacher po tomto telefontu udlal, nen znmo. Kadopdn v t dob ze strany administrativy MPG dn pokus o ukonen Rudolfova pracovnho pomru neprobhl. Uprosted kvtna pijal Rudolf ve sv kanceli ohledn distribuce Remerovy verze dva hovory od novin (nmeck tdenk Stern a soukrom TV stanice SAT 1). Bhem jednoho z tchto hovor byl s Rudolfem v mstnosti kolega. Ten o tom pozdji ekl dalmu kolegovi, Jrgu Sassmannshausenovi, kter tuto udlost okamit nahlsil vkonnmu editeli Max-Planck Institutu, Prof. Arndt Simonovi.560 Nsledn byl Germar Rudolf podn, aby se u v Institutu neukazoval, jedin na vslovnou dost jeho studijnho mistra, Prof. Dr. H. G. von Schneringa, aby byla jistota, e u nebude mt bhem pracovn doby dn kontakt s novini. O jeho pracovn smlouv e nebyla. Tato dost byla zopakovna jet psemn. O devt dn pozdji piel Rudolf do Max-Planck Institutu, aby si okoproval njak dokumenty a projednal namnoen sv disertan prce se svm studijnm mistrem. Sv kanceli se zmrn vyhnul, aby vylouil konfrontaci s medilnmi dotazy. Byl vak vidn pracovnky Institutu a ti oznmili jeho ptomnost vkonnmu editeli.

Studijn mistr Germara Rudolfa, Prof. Dr. h. c. H. G. von Schnering, stejn jako nkolik dalch profesor z Max-Planck Institutu pro vzkum pevnho skupenstv, pijali tohoto dne pirtskou verzi: usnesen, obvodn soud Stuttgart, ref. 17 KLs 83/94, str. 126. 559 Pozdj dopis stedn rady id prezidentovi MPG 22. ervna 1993 se odkazuje na tento telefont. Faksimilie publikovan ve Wilhelm Schlesiger, Der Fall Rudolf, viz pozn. 73; ze zznam pracovnho soudu Stuttgart v kauze Rudolf v. Max-Planck Institut pro vzkum pevnho skupenstv, ref. 14 Ca 6663/93. 560 Podle informac od jeho tajemnka prof. Simon vdl, jakou roli byl pinucen hrt, ale z oportunistickch dvod upednostnil sv povoln a reputaci Max-Planck Institutu ped vymi principy vdeckho vzkumu; informace zskan od m bval manelky, kter v Institutu stle pracuje. Srov. v tto vci tak Simonovo odhalujc sdlen a debatu o socilnch tabu, kter mus nmet vdci zachovvat v: W. Schlesiger, Der Fall Rudolf, viz pozn. 73.

558

282

Druh krok: profesn likvidace Rudolf se pi vstupu do Institutu zapomnl zeptat svho studijnho mistra na souhlas. Druhho dne mu byla bez varovn ukonena pracovn smlouva.561 Hlavnm odvodnnm bylo, e Rudolf bhem prce na Zprv poslal dopisy s hlavikou Max-Planck Institutu v zhlav. Soukrom si objednal analzu vzork zd z Osvtimi na stopy kyanidu u Institutu Fresenius. Ale kdy Fresenius Institut pracoval na vzorcch za Rudolfovy ptomnosti, pedloil dopis s hlavikou jeho zamstnavatele s detailn specifikac prce, kterou m Fresenius Institut provst a s podrobnm popisem vzork. Akoliv tehdy bylo v MaxPlanck Institutu neautorizovan pouit oficilnch zhlav dopisu pro soukrom ely rozen, Rudolfovi se stalo to, co nikomu jinmu. Management Institutu si dky zpravodajstv562 poprv zaal uvdomovat, e prv pouit zhlav Institutu bylo to, co ukazovalo na spojen Institutu s Rudolfovou zprvou. Zejm kvli tomuto selhn reagoval MPG na Bubisovu intervenci (viz. ve), protoe 23. ervna 1993 Zentralrat der Juden in Deutschland (stedn rada id v Nmecku) ctila jako nezbytn sdlit prezidentovi MPG sv oekvn, e pijme vhodn opaten k omezen innosti vzkumnka Germara Rudolfa. 14. ervna 1993 informoval prezident MPG stedn vbor, e MPG nenese za aktivity pana Rudolfa od jeho proputn dnou zodpovdnost. Nsledujc jednn pracovnho soudu, kter Rudolf vyvolal vi Max-Planck Institutu ve vci jeho proputn, se zmnilo v otzku, zda lze obecn pouvan a v jeho ppad u znm soukrom pouit ednho zhlav dopisu pout jako dvod k vpovdi bez upozornn, kdy se do toho pimchala jet otzka Osvtimi. Soudce pracovnho soudu Stolz objasnil, e zamstnavatel mohl zamstnance s nzory, jak m alobce Germar Rudolf, propustit kdykoliv. To je princip, kter dl z Rudolfa a jinch, kte sml jako on, podle pracovnho prva psance. Max-Planck Institut nabdl alobci z dvodu spoleenskho zjmu uzaven mimosoudn dohody, kterou by bylo ukonen pracovnho pomru bez upozornn odvolno a nahrazeno vzjemnou dohodou o ukonen pracovn smlouvy, bez dalch vhod.563 Navzdory tomuto sporu mezi Rudolfem a nyn ji bvalm zamstnavatelem, pokraoval jeho studijn mistr, Prof. H. G. von Schnering, v podpoe svho doktorskho kandidta a v ervnu 1993 potvrdil, e Rudolf doshl nezbytn profesionln i etick kvalifikace k dalmu kroku, zvren zkouce zvan rigorosum. V tomto msci Rudolf pedloil stuttgartsk univerzit svou disertan prci se vemi nezbytnmi podprnmi dokumenty a zadal o pijet k rigorosum. Na podzim 1993 mu vak stle nebylo povoleno. Na dotaz na univerzit mu bylo eeno, e jeho dost byla pozastavena kvli zahjen vyetovn proti nmu
561

Tento popis je zaloen na pepisu Rudolfova svdectv, tentokrt zpamti, potaov datov soubor 2 (obvodn soud Stuttgart, ref. 17 KLs 83/94), 175-220. 562 Wiesbadener Kurier 8./9. a 13. kvten 1993. 563 Pracovn soud Stuttgart, ref. 14 Ca 6663/93. Podrobn popis udlost v Max-Planck Institutu a jinde ohledn Rudolfovy zprvy bhem roku 1993, se sri reprodukovanch dokument, lze najt v broue W. Schlesiger, The Rudolf Case, viz pozn. 73.

283

pro podncovn k rasov nenvisti, stejn jako proti O. E. Remerovi za distribuci jeho verze Rudolfovy zprvy. Stuttgartsk univerzita prohlsila, e je sporn, zda m kandidt nezbytnou etickou zpsobilost. Dvodem k tomuto rozhodnut byl paragraf 4 zkona o akademickch hodnostech, nazen Adolfem Hitlerem v roce 1939 a platc v Nmecku dodnes. Podle tohoto zkona me bt akademick hodnost zruena nebo odepena, pokud dotyn nem dostatenou etickou zpsobilost. Podle rozhodnut sprvnho soudu v Badensku-Wrttembergsku me bt akademick titul odepen jen v ppad, e byl dotyn odsouzen za vn zloin, kter byl zapsn do trestnho rejstku.564 V dob jeho pihlen k rigorosum 1) Rudolf nebyl odsouzen a 2) takov rozhodnut neoekval. Proto podal na univerzitu alobu u zemskho soudu ve Stuttgartu pro neinnost. Zemsk soud ve Stuttgartu jednn univerzity pozastavil s tm, e proces proti Rudolfovi mus bt naped uzaven, aby mohlo bt rozhodnuto, zda m pro poven nezbytnou etickou zpsobilost.565 Po odsouzen byl v beznu 1996 stuttgartskou univerzitou upozornn, e je v jeho nejlepm zjmu dost o poven sthnout, jinak jeho dost nejsp zamtne pro odsouzen za vn zloin. Rudolf vyhovl, protoe by jinak musel potat s tm, e by se jeho doktorsk prce mohla stt nepijatelnou vude na svt.566 Rudolf natst na podzim 1994 zskal pozici zstupce firmy obchodujc s antikorozivnmi vrobky. Bhem svho ptrn po pravickch obchodech narazila levicov novinka F. Hundseder na skutenost, e Rudolf v jednom z nich pracuje. V programu Panorama na ARD byl tento objev uprosted kvtna 1995 popsn jako skandl a spolenost i jej zamstnanec Rudolf jako hnusn neonacisti. Spolenost pod tak tkm tlakem okamit pila o zkaznky, dodavatele i zamstnance a s Rudolfem se vzjemn dohodli na ukonen pracovn smlouvy, aby pedeli dalm ztrtm. Dky tomuto medilnmu naen ztratil Rudolf bhem nkolika dn prci. Kdyby se podle souasnho nmeckho prva Rudolf nkdy v budoucnu uchzel o zamstnn, nezmnil se o svch revizionistickch aktivitch a zamstnavatel se o nich dozvdl, bylo by to povaovno za dvod k proputn. Kdyby se vak o tchto aktivitch zmnil, nemohl by oekvat, e kdekoliv v Nmecku seene normln prci.567

564

Ref. IX 1496/79, rozhodnut z 18. bezna 1981. V t dob byl lovk, kter byl odsouzen na pt let vzen za drogov delikt, jen byl zanesen do jeho policejnch zznam, kvalifikovn jako majc nezbytnou etickou zpsobilost, a univerzita nadila, aby byl k rigorosu piputn. Bylo rozhodnuto, e tento Hitlerv zkon je stle platn, protoe neobsahuje nacionln socialistick mylen, a m bt povaovn za prvn pedpis. 565 Ref. 13 K 1329/94. Kdy byl pro Rudolfa vynesen trest vzen, jeho studijn mistr prohlsil, e by musel dostat trest ped dokonenm doktorskho programu. Prof. von Schnering byl patrn vdy pipraven postavit se za svho kandidta. 566 Viz dopis z univerzity, stejn jako Rudolfovu reakci (online pouze v nmin: vho.org/Authors/UniStgt.html a vho.org/Authors/RudolfUniStgt.html). 567 Zbvaly pouze neobvykl zpsoby, jakmi doshnout spchu.

284

Tet krok: pronsledovn pes obalobu Kompletnj analza aloby proti Rudolfovi bude ponechna jinm pracm. Rudolf byl obalovn nejen kvli Remerov politickmu komenti, kter mu byl falen pisuzovn, ale tak kvli ist technickm zvrm jeho zprvy.568 V hlavnm slyen ekl pedseda sentu, Dr. Dietmar Mayer, e soud nen oprvnn hodnotit vdeckou platnost znaleckho posudku. Proto nebyl pedmtem jednn obsah zprvy, ale pouze otzka, zda byl obalovan zodpovdn za Remerovy komente. Soud ve svm rozhodnut nedlal dn tajnosti s tm, e revizionistick mylen je samo o sob hanebn a trestuhodn a zvyuje tvrdost rozsudku.569 Tak jako tak byl rozsudek proti Rudolfovi 14 msc odnt svobody nepodmnn zaloen na falenm tvrzen, e Rudolf vdom pinejmenm pispl k politickmu komenti obsaenm v Remerov verzi znaleckho posudku. Soud zdvodnil rozsudek navnm shromaovnm etzc dkaz dosahujcch 240 stran, kter v rozhodujcch bodech nevychzely ze skutench dkaz a kter pln ignorovaly protidkazy obaloby. Chemick a konstrukn problmy budov v Osvtimi v Rudolfov zprv byly soudem charakterizovny jako mlo objasnn detaily nacionln socialistickch masovch zloin, take ohledn vc obecn znmch nenastala dn zmna pomr.570 Rudolfv soud kvli obchodu s Remerovou verz skonil v lt 1995. Pod jakou hvzdou se tento soud konal, bylo nad soudnmi zznamy oslniv jasn: Rudolfovi soudci u obvodnho soudu ve Stuttgartu chtli pedejt tomu, aby sami spadli pod kola veejnho odsouzen a vyetovn, jak se stalo soudcm obvodnho soudu v Mannheimu v ppadu Gntera Deckerta, kte byli masivn kritizovni mdii a politiky, bylo jim vyhroovno alobou a poslze byli poslni do pedasnho dchodu, protoe si dovolili nazvat pednho revizionistu muem dobrho charakteru a odsoudili ho jen na jeden rok vzen podmnn. Ped zahjenm soudu proti Rudolfovi se proto jeho soudci starostliv zeptali nmeckho federlnho nejvyho soudu na jeho rozhodnut proti Gnteru Deckertovi a okamit dostali odpov.571 Od doby, kdy nmeck federln nejvy soud revidoval Deckertv rozsudek na nepodmnn vzen, bylo jasn, e v Rudolfov ppadu padne tak nepodmnn rozsudek. Pro soudce to byla jedin volba, pokud se chtli vyhnout potm. V tut dobu, jako ve uveden aloba, probhaly proti Rudolfovi dal ti aloby. V prvnm procesu byl obvinn z hlavn, nebo pinejmenm sten odpovdnosti za publikovn urnl Remer Depesche a Deutschland Report.572
568 569

Trestn oznmen sttnho zstupce ze Stuttgartu, 19. duben 1994, ref. 4 Js 34417/93. Odvolac obvodn soud Stuttgart, ref. 17 KLs 83/94, usnesen str. 239. 570 Odvolac obvodn soud Stuttgart, ref. 17 KLs 83/94, usnesen str. 15. 571 Odvolac obvodn soud Stuttgart, ref. 17 KLs 83/94, dopis 17. trestn komory obvodnho soudu Stuttgart federlnmu nejvymu soudu (BGH) z 21. dubna 1994. Vyetovac spis 2, arch 768. Odpov nejvyho federlnho soudu z 26. dubna 1994 s dodatkem: rozhodnut k 15. beznu 1994, optovn: G. A. Deckert, ref. 1 StR 179/93. 572 Zemsk soud Bblingen, ref. 9 Gs 521/94. Tento ppad byl pozdji kvli nedostatku dkaz odloen.

285

Ve druhm za publikovn prce Grundlagen zur Zeitgeschichte.573 Tet proces byl veden kvli korespondenci mezi Rudolfem a Krakovskm institutem pro soudn vzkum chemickch otzek vztahujcch se k plynovm komorm v Osvtimi, kter byla zveejnna ve Sleipniru slo 3, 1995.574 Pak u bylo jasn, e by to nebyla posledn opaten vi Rudolfovi, zvlt kdy uvaoval o obran v tisku. Vzhledem k tomu, e obvodn soud ve Stuttgartu uznal vinu obalovanho v rozporu s pedloenmi dkazy, existovala oprvnn obava, e bude v kadm podobnm procesu nevinn obalovan uznn stejn vinnm a e by mohl bt za podmnky nkolika rozsudk odsouzen jet tvrdji. Mezitm byl Rudolfv dm tikrt prohledn a kad pracovn mzdov knka, archivy, korespondence, technick data a vpoetn technika, to vechno bylo zabaveno. Hlavn ztrtou nebyly fyzick poloky, ale intelektuln ztrta dat a archivnch materil. Vsledkem bylo to, e u nemohl pracovat jako vdec ani se nemohl neomezen hjit u soudu, kdy byly jeho vci ustavin brny pry. Zabavili mu dokonce i standardn literaturu o holocaustu. Jen ti, kdo podstoupili tot, mou posoudit psychick tlak zpsoben nevinn osob, kter mus vytrpt dlouh lta trestnho sthn. Krom duevn zte musme zvaovat i nklady na soudn vlohy. Pesn se daj spotat jen st, ale piblin odhad mus jt do nkolika set tisc dolar. Je jasn, e po skonen soudu byl Rudolf do dohledn budoucnosti naprosto finann zruinovan, nehled na to, e v dohledn budoucnosti neml dnou anci zbavit se tohoto bemene prac ve svm oboru, pinejmenm ne v Nmecku. tvrt krok: pomluvy Pi skonen pracovnho soudu, projednvajcho ppad proti Max-Planck Institutu, vydala Nmeck tiskov agentura (dpa) ji zmnn liv prohlen o Rudolfov zprv. Rudolf nejene dokzal, e odborn nzor citovan v tomto prohlen dpa byl naprosto smylen MPG se od nj distancoval ale tak e zprva zaloen na tomto bludnm nzoru je tak liv, e by ji dn odbornk na svt nepijal. To vak mdim nezabrnilo, aby tuto zprvu neila iroko daleko a nepouila ji jako dkaz oividn falenosti Rudolfovy zprvy.575 Mezitm se tato falen tiskov zprva objevila dokonce i v zahraninch mdich.576 Od t doby byl Rudolf pomlouvn jako pravicov radikl,577 pravicov extremista,578 neonacista579 a hnd doktorsk kandidt.580 Jeho zprva je vdy uvdna v uvozovkch a charakterizovna jako nmezdn prce,581 nebo prost jako falen zprva.582
573 574

Viz kapitolu 10.3.1. Viz pozn. 483. 575 Viz kapitolu 10.4. 576 Napklad v jihoafrickch novinch The Citizen, 24. erven 1995, str. 8. 577 Tiskov zprva dpa z 28. bezna 1994, publikovan v nmeckch dencch 29., 30. a 31. bezna 1994. 578 Die Welt, 5. duben 1995. 579 Landesschau, Sdwest 3, 27. prosinec 1994; Kreiszeitung - Bblinger Bote, 29. bezen 1995. 580 Die Zeit, 15. duben 1993, str. 44. 581 Stuttgarter Zeitung, 23. listopad 1994.

286

Nepodloen obvinn z xenofobie,583 doprovzen livm tvrzenm soudce Dr. Mayera, e Rudolf byl hluboce poznamenn antisemitismem, jsou udrovna nejzuivji, protoe to je nco nemorlnho. Do roku 1994 nemly Rudolfovy pokusy o sebeobranu proti neptelskm tokm dn spch, ale lo spe o finann pote ne o soudn prohry.584 Jene jakmile byl Rudolf za svj dajn zloin jednou odsouzen, mdia vyhlsila na jeho osobu oteven hon. Pt krok: znien osobnho svta Kdy ARD na jae 1994 v poadu Zprva585 setela Rudolfa tm nejhorm zpsobem, jeho rodie se od nj distancovali a odmtli mu pijt na svatbu naplnovanou o nkolik tdn pozdji. Vichni pbuzn, krom sourozenc, se k nim pidali.586 Jeho kmotra Hannelore Drschler se vslovn distancovala od nzor lid, ktermi se Rudolf obklopuje, ani by vdla, jakmi lidmi se ve skutenosti obklopuje a jak maj nzory.587 Germar Rudolf patil od 2. listopadu 1983 k Nmeckmu katolickmu studentskmu bratrstvu AV Tuisconia Knigsberg v Bonnu. Toto bratrstvo je lenem zasteujc organizace, kter si nrokuje bt nejvt studentskou organizac v Evrop a do kter pat slavn osobnosti, nap.: kardinl Josef Hffner, kardinl Joseph Ratzinger (souasn pape; pozn. pekl.), kardinl Friedrich Wetter, Arcibiskup Johannes Dyba, Franz-Josef Strau (nkdej pedseda vldy Bavorska, federln ministr obrany), Philipp Jenninger (nkdej pedseda nmeckho parlamentu), Matthias Wissmann (nkdej ministr vdy a technologi), Alexander von Stahl (nkdej hlavn federln sttn alobce), Herbert Hupka, Rainer Barzel, Otto von Habsburg, Friedrich Wilhelm, Princ von Hohenzollern, Prof. Peter Berglar, Prof. Josef Stingl, Thomas Gottschalk a dal.588 Kdy se Rudolfovy revizionistick aktivity na jae 1994 staly znmmi, zasteujc organizace vyvinula na Rudolfovu organizaci tlak, aby ho vylouila. Organizace kvli tomu svolala poradu rznch len, kte, bez znalosti Rudolfa nebo jeho aktivit, tuto vc projednvali. Proces vylouen pokraoval vslechem 20. srpna 1994 a skonil na podzim jeho vylouenm. Byl vylouen, protoe:589
582 583

Die Welt, 29. bezen 1994. Stuttgarter Zeitung, 27. erven 1995. 584 aloba proti Sddeutsche Zeitung byla zamtnuta kvli formlnm chybm, ale pokuta cca. 5 000 marek (cca. 2 500 dolar) musela bt stejn zaplacena. 585 Detailn kritiku tohoto vysln lze nalzt v: W. Schlesiger viz pozn. 73. 586 Sdlen svdkyn Ursuly Rudolfov 24. bezna 1995 ped odvolacm obvodnm soudem Stuttgart, ref. 17 KLs 83/94. 587 Dopis obalovanho jeho kmote ze 30. dubna 1994, pedloen v hlavnm pelen 23. nora 1995 ped odvolacm obvodnm soudem Stuttgart, ref. 17 KLs 83/94. 588 Cartell-Verband der katholischen deutschen Studentenverbindungen (CV), se zhruba 35 000 leny. 589 Psan usnesen sprvnho soudu, e. v. AV Tuisconia Knigsberg zu Bonn 20. srpna 1995, napsan stavnm prokuristou Herbertem Stomperem. Rudolfovo odvoln bylo zamtnuto.

287

Holocaust a jeho uznn je zkladem na (nmeck) stavy. Legitimita ve smyslu dstojnho pijet zkladnho zkona se opr o poznn skutenosti nacionln socialistickch zloin systematickho, technickho, masovho vradn id. Jeliko bratr Rudolf o myslnm vyhlazen id pochybuje, pochybuje tak o normativnch konsensech, na kterch je zaloen zkladn zkon. Obsah (normativn konsensus) a forma (institucionln uspodn) zkladnho zkona jsou pevn zakotveny a jejich podstatu nelze mnit. Tm bratr Rudolf poruil n Patria Princip. Patria princip je jednm ze ty princip polokonzervativn zasteujc organizace.590 Dnes je tento princip chpn pedevm jako vznamn stavn patriotismus. Posouzen duevnho zdrav prvnk, kte tento vrok stvoili, je na tench. Fakt je ten, e rozhodnut vylouit Rudolfa kvli tlaku zasteujc organizace bylo nevyhnuteln a je nesporn, e nebt tlaku zven, mohlo by bt rozhodnut jin.591 est krok: bezdomovectv Kdy policie 18. srpna 1994 podruh prohledala Rudolfv dm, mstn mdia ho popsala jako znmho pravicovho extremistu. V malm msteku Jettingen, kde Rudolf tehdy il, povaovali za nezbytn udlat nco, aby se tohoto nedoucho obana zbavili. Rudolfov pronjemkyni bytu bylo dno na srozumnou, e si komunita nepeje, aby mu pronajmala bydlen. Tak j ekli, e by zbaven se njemnka mlo bt i v jejm zjmu, jinak by se musela potkat s takovmi vcmi, jako e by si jej syn nemohl vodit dom ptele, protoe jejich rodie by nedovolili, aby chodili do domu, kde ij neonacisti.592 Proto Rudolfovi s vyprenm njemn smlouvy njem ukonila, zrovna v dob, kdy se mlo manelce bhem ty tdn narodit jejich prvorozen dt.593 Kdy se majitel Rudolfova dalho bytu, pnov Sedlatschek a Steinenbronn, ze zprv 23. ervna 1995 dozvdli, e byl odsouzen ke 14 mscm vzen, tak mu prostednictvm svch prvnk sdlili:594 Ve jmnu a jmnem naich klient tmto okamit ukonujeme njemn smlouvu z 26. jna 1994 mezi Vmi a jimi. Nai klienti si dky tisku, rdiu a televizi uvdomili, e Vy, pane Rudolfe, jste byl odsouzen obvodnm soudem ve Stuttgartu ke 14 mscm vzen pro podncovn k rasov nenvisti. Nai klienti si proto nepej v pronjmu dle pokraovat. Jsme zmocnni Vs podat, abyste byt opustil nejpozdji k 31. ervenci 1995

590 591

Dal ti jsou: religio, scientia, amicitia. Svdectv bratra Dr. Markuse Kiefera ped sprvnm soudem. 592 Sdlen tehdej majitelky bytu, Karlheinz Bhlerov, G. Rudolfovi koncem lta 1994. 593 Nebylo nezbytn dvat dvod, protoe podle nmeckho obanskho zkonku nen pro omezen nutn dn dvod, pokud jde o rodinn dm, ve kterm ije sm majitel. 594 Faksimiln reprodukce tohoto dokumentu v Sleipnir 4/95, uvnit zadnho obalu.

288

a pedal prostory naim klientm v dohodnutm stavu. Pokud tomuto poadavku nevyhovte, jsme oprvnni bez odkladu podat alobu. Kdy Rudolf poadoval, aby pronajmatel svou vpov sthli, jinak by na n mohl podat trestn oznmen, vyhroovali mu soudnm vysthovnm. Kvli soukromm dvodm, mimo jin proto, e manelka ekala druh dt, se podrobil, nael nov bydlit a s pronajmateli se vyrovnal mimosoudn. Sedm krok: zvltn reim 5. kvtna 1995 poadovala GRNE/Alternative Liste (Radikln levicov odtpeneck strana) z hamburskho parlamentu pstup k soudnm zznamm z Rudolfova procesu. Akoliv byl jejich poadavek nejprve zamtnut, dal dost ze 3. ervna 1995 byla zjevn spn,595 akoliv umonn pstupu k protokolm osobm z vnjku, kter nejsou na ppadu pmo zainteresovny, je ilegln. Existuje logick obava, e by zznamy mohly pijt do rukou radiklnch antifaistickch skupin, kde mou bt sbrna a srovnvna data o svdcch. 16. jna 1996 pila dost Projektu pro studium antisemitismu fakulty humanitnch studi univerzity Tel Aviv, ve kter jist Sarah Rembiszewski poadovala informace o stavu Rudolfova sthn.596 Soudci si byli celosvtov pozornosti vnovan ppadu vdomi. Tel Aviv se tak snail o zpstupnn zznam. Je mon doufat, e pstup k zznamm zstane odepen navzdory stle ostejm dostem Tel Avivu, akoliv vzkumn stav nem k jejich zpstupnn dn zkonn nrok? Podle souasnho zkona neme bt za normlnch okolnost povolen pstup k protokolm osobm z vnjku, kter nejsou na ppadu nijak pmo zainteresovny. Kdyby se mlo ukzat, e Tel Aviv pstup k zznamm bez leglnho dvodu dostal, pak je to proto, e pro idy v Nmecku stle plat Sonderbehandlung (zvltn reim).597 Kopie zznam se pravdpodobn brzo objev v kancelch univerzity, kter by urit rda mla o revizionistick scn v Nmecku dvrn informace. Je pravdpodobn, e si tyto zznamy najdou cestu i do dalch kancel, kde by mohly bt vyuity jet lpe. Po potvrzen 14 msnho rozsudku federlnm nejvym soudem v beznu 1996 a vzhledem k vyhldce na mon jet hor rozsudky v nkolika dalch nedoeench trestnch inech, kter by mohly skonit a souhrnnm trestem 4 roky vzen, se Rudolf rozhodl odejt se svou rodinou z Nmecka a usadit se v Anglii, kde, jak si myslel, je svoboda slova vc ne jen obyejn slibotechna. Zaal budovat vydavatelskou revizionistickou spolenost, ale jeho manelka se na konci roku 1998 rozhodla, e u by ivot v exilu nesnesla. Pinou byl jej permanentn strach z vydn jejho manela do Nmecka, odlouen od vech starch ptel a pbuznch, problmy s hlednm novch ptel a znmch a
Arch 1411 odvolacho obvodnho soudu Stuttgart, ref. 17 KLs 83/94, s run psanou poznmkou Dr. Mayera, e pstup k zpism m bt povolen po jejich navrcen obhajobou. 596 Vyetovac spis 2, arch 876, obvodn soud Stuttgart, ref. 17 KLs 83/94. 597 Z dopisu obhjce Dr. G. Herzogenrath-Amelunga obvodnmu soudu Stuttgart v tto vci 16. listopadu 1995, v odvolacm obvodnm soudu Stuttgart, ref. 17 KLs 83/94.
595

289

tak siln stesk po domov. Proto se na zatku roku 1999 s jejich dvma dtmi vrtila do Nmecka, a pozdji zahjila rozvodov proces s manelem, kterho nechala v exilu samotnho. Na podzim 1999, kdy britsk mdia zahjila proti Rudolfovi pinavou kampa, se non mra jeho eny stala skutenost: Rudolf se stal lovnou zv britskch politik, mdi a justinho systmu.598 Pokud bylo do t doby pro manelku a dti snadn asto ho navtvovat, po jeho oputn Evropy koncem roku 1999 a pchodu do USA, kde v jnu 2000 podal o politick azyl, se to ukzalo extrmn obtn. Pedevm oputn otec a jeho dv dti touto tm absolutn izolac velmi trp. V noru 2000 Rudolfa jeho otec nutil, aby se nechal sterilizovat, protoe by bylo nezodpovdn vi jeho prvn rodin i podmnkm, v jakch mus t otec vce dt, aby ml dal potomky:599 Ahoj Germare, (...) Pokud se chce podobnm potm do budoucna vyhnout (...) a s ohledem na dti bys to ml udlat, myslm, e bys s tm ml nco dlat. Nenechvej to na en. Urit v, jak je sterilizace u mue snadn. Namtne, e chce mt dal dti. Ale upmn, svoj rodin to neme udlat. A zvl ne ve tv situaci. Jsi na m natvan? Tak bu. Jen se na to dvm objektivn. (...) Otec Dvj pronsledovn id nktermi Nmci vedlo k vahm o tom urit idy sterilizovat. Dnen pronsledovn Nmc, podporovan pedevm idovskou lobby, vede k vahm o sterilizovn Nmc. V srpnu 2000, tden ped oficilnm rozvodem, ekla matka Germarovi Rudolfovi, e ho rodie vyddili a v zvti nahradili jeho dtmi.

598 599

Viz kapitola 10.4. E-mail od Georg Hermann Rudolfa z 19. nora 2000.

290

Autorova biografie Inenr chemie Germar Rudolf se narodil 29. 10. 1964 v Limburku nad Lahnem. Maturoval 1983 v Remscheidu a pot studoval na inenra chemie na univerzit v Bonnu. Studia ukonil v z 1989 s ohodnocenm summa cum laude. Nsledn vykonal zkladn vojenskou slubu u letectva. Mezi jnem 1990 a ervnem 1993 vyhotovil doktorskou prci na Institutu Maxe Plancka pro vzkum pevnho skupenstv ve Stuttgartu. Navzdory nejlepm doporuenm byla disertace univerzitou ve Stuttgartu odmtnuta z politickch dvod (revizionizmus). Od jara 1993 byl Rudolf zataen do nkolika trestnch zen kvli publikovn vdeckch spis, v beznu ukzal vlasti zda a odeel do exilu, nejprve do Anglie, koncem roku 1999 do Spojench stt. Koncem roku 1996 zaloil vydavatelstv Castle Hill Publishers a souasn historick tvrtletnk v nmin, s clem kriticky pojednvat o aspektech modern historie, kter je ve vech nmecky mluvcch zemch potlaovan. V roce 2000 zahjil vydvn revizionistickch knih pod nakladatelstvm Theses & Dissertations Press, kter zaloil Robert H. Countess a Rudolf ho v lt 2002 koupil. Od roku 2003 vydv historick tvrtletnk v anglitin se stejnm zamenm, jak m nmeck asopis.

Autor v lt 1991, uprosted hlavn prce na tto zprv.

Knin publikace: Vorlesungen ber Zeitgeschichte (1993, 2. vydn pipravovan na rok 2003), Das Rudolf Gutachten (1993, 2. vydn 2001, Autor koncem roku 2002 niz. 1994, fr. 1996, ang. 2001), Wissenschftlicher Erdrutsch durch das Rudolf Gutachten (1993, angl. 1994), Prof. Dr. Ernst Nolte: Auch Holocaust-Lgen haben kurze Beine (1994), Der Fall Rudolf (1994), Grundlagen zur Zeitgeschichte (1994, angl. Dissection the Holoaust 2000, 2. vydn pipravovan na rok 2003), Auschwitz: Nackte Fakten (1995), Kardinalfragen zur Zeitgeschichte (1996). Od zatku r. 1997 vydavatel a odpovdn redaktor asopisu Viertelsjahrhefte fr freie Geschichtsforschung a od zatku roku 2003 vydavatel a zodpovdn redaktor anglickho tvrtletnku The Revisionist. Journal for Critical Historical Inquiry (anglick adresa: Castle Hill Publishers, PO Box 118, Hastings TN34 3ZQ, England; americk adresa: PO Box 257768, Chicago, IL 60625, USA); e-mail: chp@vho.org; krom toho tak mnoho lnk (viz online: vho.org/i/a.html) 291

11. Bibliografie
11.1. Monografie
Hans G. Adler, Hermann Langbein, Ella Lingens-Reiner (ed.), Auschwitz, Europische Verlagsanstalt, Cologne 1984 Akademischer Verein Htte (ed.), Htte, Ernst und Sohn, Berlin 1942 Gnther Anntohn, Henri Roques, Der Fall Gnter Deckert, DAGD/Germania Verlag, Weinheim 1995 Rudolf Aschenauer, Macht gegen Recht, Arbeitsgemeinschaft fr Recht und Wirtschaft, Mnich 1952 Enrique Aynat, Los protocolos de Auschwitz. I Una fuente historica? Verlag Garcia Hispan, Alicante 1990 Uwe Backes, Eckhart Jesse, Rainer Zitelmann (ed.), Die Schatten der Vergangenheit, Propylen, Frankfurt 1990 James Bacque, Crimes and Mercies, Little, Brown & Co., Toronto 1996 James Bacques, Other Losses, Stoddart, Toronto 1989 John C. Bailar, Comprehensive Inorganic Chemistry, Vol. 3, Pergamon Press, Oxford 1973 Brigitte Bailer-Galanda, W. Benz, W. Neugebauer (ed.), Wahrheit und Auschwitzlge, Deuticke, Vienna 1995 John Clive Ball, Air Photo Evidence, Auschwitz, Treblinka, Majdanek, Sobibor, Bergen Belsen, Belzec, Babi Yar, Katyn Forest, Ball Resource Service Ltd., Delta, B.C., Canada 1992 John Clive Ball, The Ball Report, Ball Resource Services Ltd., Delta, BC, Canada, 1993 Bayerischer Staatsminister des Inneren (ed.), Verfassungsschutzbericht 1997, Mnich 1998 Wolfgang Benz, Dimension des Vlkermords, Oldenbourg, Mnich 1991 Michael Berenbaum, The World Must Know, Little, Brown & Co., Boston 1993 Jadwiga Bezwinska, KL Auschwitz in den Augen der SS, Verlag des Staatlichen AuschwitzMuseums, Auschwitz 1973 Heinz Bobrach a spol., Inventar archivalischer Quellen des NS-Staates, K. G. Saur, Munich 1995, Volume 3/1, 1991 Hans-Kurt Boehlke, Friedhofsbauten, Callwey Verlag, Mnich 1974 Jean-Marie Boisdefeu, La controvers sur l'extermination des Juifs par les Allemands, vydn 1., Vrij Historisch Onderzoek, Berchem 1994 William Braker, Allen L. Mossman, Matheson Gas Data Book, Matheson Gas Products, East Rutherford 1971 Martin Broszat (ed.), Kommandant in Auschwitz, Deutsche Verlags-Anstalt, Stuttgart 1958 Hans Buchheim, Martin Broszat, Hans-Adolf Jacobsen, Helmut Krausnick, Anatomie des SS-Staates, Walter, Freiburg 1964 Josef G. Burg, Schuld und Schicksal, Damm-Verlag, Mnich 1962 Josef G. Burg, Sndenbcke, Verlag G. Fischer, Mnich 1967 Josef G. Burg, NS-Verbrechen-Prozesse des schlechten Gewissens, ibid. 1968 Josef G. Burg, Verschwrung des Verschweigens, Ederer, Mnich 1979 Josef G. Burg, Majdanek in alle Ewigkeit?, ibid. 1979 Josef G. Burg, Zionazi-Zensur in der BRD, ibid. 1980 Jozef Buszko (ed.), Auschwitz, Nazi Extermination Camp, Interpress Publishers, Warschau 1985 Rupert Butler, Legions of Death, Arrows Books Ltd., London 1986 Arthur R. Butz, The Hoax of the Twentieth Century, Institute for Historical Review, Newport Beach, California, 1985 Alberto Cantagalli, Nozioni teorico-pratiche per i conduttori di caldaie e generatori di vapore, G. Lavagnolo Editore, Turin 1940

292

 Danuta Czech, Kalendarium der Ereignisse im Konzentrationslager Auschwitz-Birkenau 1939-1945, Rowohlt Verlag GmbH, Reinbek bei Hamburg, 1989 Wolfgang Czernin, Zementchemie fr Bauingenieure, Bauverlag, Wiesbaden 1977 Max Daunderer, Klinische Toxikologie, 30. dopl. vydn 10/87, ecomed, Landsberg 1987 Degussa AG (ed.), Im Zeichen von Sonne und Mond, Degussa AG, Frankfurt/Main 1993 Der praktische Desinfektor, Heft 2, Verlag Erich Deleiter, Berlin 1941 Der Proze gegen die Hauptkriegsverbrecher vor dem Internationalen Militrgerichtshof, Nuremberg 1949 Deutsche Chemische Gesellschaft (ed.), Gmelins Handbuch der Anorganischen Chemie, 59 (Fe), B4, Verlag Chemie, Weinheim 1932 Dokumentationszentrum des sterreichischen Widerstandes, Bundesministerium fr Unterricht und Kultur (eds.), Amoklauf gegen die Wirklichkeit, Vienna 1991, str. 47-52 W.H. Duda, Cement-Data-Book, Bauverlag, Wiesbaden 1976 C.T. Duffy, 88 Men and 2 Women, Doubleday, New York 1962 DuPont, Hydrogen Cyanide, Wilmington, Delaware 7/83 Ecole des hautes tudes en sciences socials (ed.), L'Allemagne nazie et le gnocide juif, Gallimard/Le Seuil, Paris 1985 Encyclopedia Britannica, 1998 edition on CD-ROM E. Emmerling, v: M. Petzet (ed.), Holzschdlingsbekmpfung durch Begasung, Arbeitshefte des Bayerischen Landesamtes fr Denkmalpflege, vol. 75, Lipp-Verlag, Mnich 1995 Robert Faurisson, Mmoire en dfense, La Vieille Taupe, Paris 1980 Robert Faurisson, crits rvisionnistes, 4 vols., vydan autorem, Vichy 1999 Robert Faurisson, Es gab keine Gaskammern, Deutscher Arbeitskreis Witten, Witten 1978 H. Ferch, H. Schfer, Schriftenreihe Pigmente Nr. 77, Degussa AG, Frankfurt 1990 Norman G. Finkelstein, Ruth Bettina Birn, A Nation on Trial: The Goldhagen Thesis and Historical Truth, Metropolitan Books, New York 1998 Ferdinand Flury, Franz Zernik, Schdliche Gase, Dmpfe, Nebel, Rauch- und Staubarten, Berlin 1931 Wilhelm Foerst (ed.), Ullmanns Encyklopdie der technischen Chemie, vyd. 5, Urban und Schwarzenberg, Mnich 31954; Vol. 13, ibid. 31962; vydn 18, Verlag Chemie, Weinheim 1979 Wolfgang Forth, Dietrich Henschler, Werner Rummel, Allgemeine und spezielle Pharmakologie und Toxikologie, Wissenschaftsverlag, Mannheim 1987 Henry Friedlnder, The Holocaust, Vol. 12: The 'finale solution' in the extermination camps and the aftermath, Garland, New York 1982 Ernst Gauss, Vorlesungen ber Zeitgeschichte, Grabert, Tbingen 1993 Ernst Gauss (ed.), Dissecting the Holocaust, Theses & Dissertations Press, Capshaw, AL, 2000 Ernst Gauss (ed.), Grundlagen zur Zeitgeschichte, ibid. 1994 Ernst Gauss (ed.), Dissecting the Holocaust, 2. vydn, Theses & Dissertations Press, Capshaw, AL, 2003 Martin Gilbert, Auschwitz and the Allies, Henry Holt & Co., New York 1981 Wigbert Grabert, Geschichtsbetrachtung als Wagnis, Grabert, Tbingen 1984 Helge Grabitz, NS-Prozesse - Psychogramme der Beteiligten, 2. vyd., C.F. Mller, Heidelberg 1986 Jrgen Graf, Der Holocaust auf dem Prfstand, Guideon Burg, Basel 1992 Jrgen Graf, Der Holocaust-Schwindel, ibid. 1993 Jrgen Graf, Auschwitz. Ttergestndnisse und Augenzeugen des Holocaust, Verlag Neue Visionen, Wrenlos 1994 Jrgen Graf, Todesursache Zeitgeschichtsforschung, ibid. 1995 Jrgen Graf, Carlo Mattogno, KL Majdanek, Castle Hill Publishers, Hastings 1998

293

Jrgen Graf, Mattogno, Das KL Stutthof, Castle Hill Publishers, Hastings 1999 Jrgen Graf, Riese auf tnernen Fen, ibid. 1999 Jrgen Graf, The Giant With Feet of Clay, Theses & Dissertations Press, Capshaw, AL, 2001 Karl Greimer, Handbuch des praktischen Desinfektors, Th. Steinkopf, Dresden 1937 Pierre Guillaume, De la misre intellectuelle en milieu universitaire, B.P. 9805, 75224 Paris cedex 05, 1995 Yisrael Gutman, Michael Berenbaum (ed.), Anatomy of the Auschwitz Death Camp, Indiana University Press, Bloomington 1994 Friedrich E. Haag, Lagerhygiene, Taschenbuch des Truppenarztes, vol. VI, F. Lehmanns Verlag, Mnich 1943 David E. Hackett, (ed.), The Buchenwald Report, Beck, Mnich 1997 O. Hhnle, Baustoff-Lexikon, Deutsche Verlagsanstalt, Stuttgart 1961 Joseph S. Haldane, J.G. Priestley, Respiration, Yale University Press, New Haven 1935 Hamburger Institut fr Sozialforschung (ed.), Die Auschwitz-Hefte, vol. 1, Beltz Verlag, Weinheim 1987 Handbuch der Inneren Medizin, 2. vyd., 1925. Wilhelm Heepke, Die Leichenverbrennungs-Anstalten, C. Marhold, Halle 1905 Yandell Henderson, Howard W. Haggard, Noxious Gases, Reinhold Publishing, New York 1943 Joachim Hoffmann, Stalins Vernichtungskrieg, Verlag fr Wehrwissenschaften, Mnich 1995 Joachim Hoffmann, Stalin's War of Extermination 1941-1945, Theses & Dissertations Press, Capshaw, AL, 2001 K.A. Hofmann, Anorganische Chemie, Vieweg, Braunschweig 1973 A.F. Holleman, N. Wiberg, Lehrbuch der Anorganischen Chemie, de Gruyter, Berlin 1985 Gerd Honsik, Freispruch fr Hitler, Burgenlndischer Kulturverband, Vienna 1988 Gerd Honsik, Schelm und Scheusal, Bright Rainbow, Madrid n.d. [1994] Franziska Hundseder, Rechte machen Kasse, Knaur, Mnich, kvten 1995 Valrie Igounet, Histoire du ngationnisme en France, Editions du Seuil, Paris 2000 David Irving, Nuremberg. The Last Battle, Focal Point, London 1996 Eberhard Jckel, Jrgen Rohwer, Der Mord an den Juden im Zweiten Weltkrieg, Deutsche Verlags-Anstalt, Stuttgart 1985 Franz Kadell, Die Katyn Lge, Herbig, Mnich 1991 Jrgen Kalthoff, Martin Werber, Die Hndler des Zyklon B, VSA-Verlag, Hamburg 1998 Rdiger Kammerer, Armin Solms (ed.), Das Rudolf-Gutachten, Cromwell, London 1993 Michael D. Kelleher, C. L. Kelleher, Murder Most Rare: The Female Serial Killer, Praeger, Westport, Conn., 1998 Erich Kern, Meineid gegen Deutschland, Schtz, Pr. Oldendorf, 1971 R.E. Kirk, D.F. Othmer, Encyclopedia of Chemical Technology, Vol. 13, 3. vyd., Wiley & Sons, New York 1979 Serge Klarsfeld (ed.), The Auschwitz Album. Lilly Jacob's Album, New York 1980 Ernst Klee, Willy Dreen, Schne Zeiten, S. Fischer, Frankfurt 1988 Ernst Klee, Willy Dreen, The Good Old Days, Free Press, New York 1991 Heinrich Kliewe, Leitfaden der Entseuchung und Entwesung, F. Enke Verlag, Stuttgart 1951 Alexander von Knieriem, Nrnberg. Rechtliche und menschliche Probleme, Klett, Stuttgart 1953 Eugen Kogon, Hermann Langbein, Adalbert Rckerl a spol. (eds.), Nationalsozialistische Massenttungen durch Giftgas, S. Fischer Verlag, Frankfurt 1983 Eugen Kogon, Hermann Langbein, Adalbert Rckerl a spol. (eds.), Nazi Mass Murder, Yale University Press, New Haven 1993

294

 Herinrich Kruse, Leitfaden fr die Ausbildung in der Desinfektion und Schdlingsbekmpfung, Muster-Schmidt, Gttingen 1948 Barbara Kulaszka (ed.), Did Six Million Really Die? Report on the Evidence in the Canadian False News" Trial of Ernst Zndel-1988, Samisdat Publishers Ltd., Toronto 1992 Georg Kunike, Das ABC der Vorrats- und Hausschdlinge und ihre Bekmpfung, Theodor Weicher, Berlin 1941 Landolt-Brnstein, Eigenschaften der Materie in ihren Aggregatzustnden, part 2, volume b, Lsungsmittelgleichgewichte I, Springer, Berlin 1962 Landolt-Brnstein, Zahlen und Funktionen aus Physik, Chemie, Astronomie, Technik, volume IV Technik, part 4b Wrmetechnik, Springer, Berlin 1972 Hermann Langbein, Menschen in Auschwitz, Europaverlag, Vienna 1987 Hermann Langbein, Der Auschwitz-Proze, Europische Verlagsanstalt, Frankfurt/Main 1965 Hans Laternser, Die andere Seite im Auschwitzproze 1963/65, Seewald, Stuttgart 1966 Robert Lenski, The Holocaust on Trial, Reporter Press, Decatur, Alabama 1990 Robert Lenski, Der Holocaust vor Gericht, Samisdat Publishers Ltd., Toronto 1996 Andr Lettich, Trente-quatre mois dans les Camps de Concentration, Imprimerie Union Cooprative, Tours, 1946 Fredrick A. Leuchter, The Third Leuchter Report, Samisdat Publishers Ltd., Toronto 1989 Fredrick A. Leuchter, An Engineering Report on the alleged Execution Gas Chambers at Auschwitz, Birkenau and Majdanek, Poland, Samisdat Publishers Ltd., Toronto 1988 Fredrick A. Leuchter, The Fourth Leuchter Report, Samisdat Publishers Ltd., Toronto 1991 Salmen Lewenthal, Hefte von Auschwitz, Sonderheft 1, Handschriften von Mitgliedern des Sonderkommandos, Verlag Staatliches Museum Auschwitz, 1972 Peter A. Lewis (ed.), Pigment Handbook, Vol. 1, Wiley and Sons, New York 1974 Carlo Mattogno, La soluzione finale. Problemi e polemiche, Edizioni di Ar, Padua 1991; Auschwitz. La prima gasazione, Edizioni di Ar, Padua 1992 Carlo Mattogno, Auschwitz: The End of a Legend, Institute for Historical Review, Costa Mesa 1994 Carlo Mattogno, Sonderbehandlung ad Auschwitz. Genesi e Significato, Edizioni di Ar, Padua 2001 S. Moeschlin, Klinik und Therapie der Vergiftung, Georg Thieme Verlag, Stuttgart 1986 Andreas Molau (ed.), Opposition fr Deutschland, Druffel-Verlag, Berg am Starnberger See 1995 Joachim Mrugowsky (ed.), Arbeitsanweisungen fr Klinik und Laboratorium des HygieneInstituts der Waffen-SS, 2. vyd., Urban & Schwarzenberg, Berlin and Vienna 1943. G.-O. Mller, Lehrbuch der angewandten Chemie, vol. I, Hirzel, Leipzig 1986 Bernd Naumann, Auschwitz, Athenum, Frankfurt/Main 1968 Ernst Neufert, Bauentwurfslehre, Ullstein Fachverlag, Frankfurt 1962 Ernst Nolte, v jeho knize Streitpunkte, Propylen, Berlin 1993 Miklos Nyiszli, Auschwitz: A Doctor's Eyewitness Account, Arcade Publishing, New York 1993 Friedrich Oscar, ber Galgen wchst kein Gras, Erasmus-Verlag, Braunschweig 1950 J. Oudar, Physics and Chemistry of Surfaces, Blackie & Son, Glasgow 1975 Robert J. van Pelt, The Case for Auschwitz. Evidence from the Irving Trial, Indiana University Press, Bloomington/Indianapolis 2002 Robert van Pelt, Deborah Dworak, Auschwitz: 1270 to the Present, Yale University Press, New Haven and London 1996 J.H. Perry, Chemical Engineer's Handbook, Wilmington Delaware 1949 Gerhard Peters, Blausure zur Schdlingsbekmpfung, Ferdinand Enke Verlag, Stuttgart 1933

295

 Gerhard Peters, Die hochwirksamen Gase und Dmpfe in der Schdlingsbekmpfung, F. Enke Verlag, Stuttgart 1942 Lon Poliakov, Auschwitz, Ren Julliard, 1964 Lon Poliakov, Harvest of Hate, Greenwood Press, Westport, Conn., 1971 Karl R. Popper, Objektive Erkenntnis, Hoffmann & Campe, Hamburg 1984 Jean-Claude Pressac, Auschwitz: Technique and Operation of the Gaschambers, BeateKlarsfeld-Foundation, New York 1989 Jean-Claude Pressac, Les crmatoires d'Auschwitz. La machinerie du meurtre de masse, CNSR, Paris 1993 Jean-Claude Pressac, Die Krematorien von Auschwitz. Die Technik des Massenmordes, Piper, Mnich 1994 Proceedings of the Conference on Cyanide and the Environment, Colorado State University, 1984 Franz Puntigam, Hermann Breymesser, Erich Bernfus, Blausuregaskammern zur Fleckfieberabwehr, Sonderverffentlichung des Reichsarbeitsblattes, Berlin 1943 Paul Rassiner, Die Lge des Odysseus, K.-H. Priester, Wiesbaden 1959 Paul Rassiner, Was nun, Odysseus?, ibid. 1960 Paul Rassiner, Das Drama der Juden Europas, H. Pfeiffer, Hannover 1965 Paul Rassiner, Was ist Wahrheit?, Druffel, Leoni 1982 Paul Rassiner, Debunking the Genocide Myth, The Noontide Press, Los Angeles, 1978 Otto Ernst Remer (ed.), Die Zeit lgt!, Verlag Remer Heipke, Bad Kissingen 1992 S. Rbert (ed.), Systematische Baustofflehre, volume 1, VEB Verlag fr Bauwesen, Berlin 1983 Henry Rollet, Les chambres gaz secret d'Etat, Les Editions de Minuit, Paris 1984 Henri Roques, Gnter Annthon, Der Fall Gnter Deckert, DAGD/Germania Verlag, Weinheim 1995 Ludwig Rosenthal, Endlsung der Judenfrage, Massenmord oder Gaskammerlge?, Verlag Darmstdter Bltter, Darmstadt 1979 Adalbert Rckerl, NS-Verbrechen vor Gericht, C. F. Mller, Heidelberg 1984, str. 249 Adalbert Rckerl, Nationalsozialistische Vernichtungslager im Spiegel deutscher Strafprozesse, dtv, Mnich 1978 Adalbert Rckerl, NS-Prozesse, C. F. Mller, Karlsruhe 1972 Adalbert Rckerl, NS-Verbrechen vor Gericht, C.F. Mller, Heidelberg, 1984 Colin Rushton, Spectator in Hell. A British Soldier's Extraordinary Story, Pharaoh Press, Springhill (Berkshire) 1998 Ingrid Sagel-Grande, H. H. Fuchs, Christiaan F. Rter (eds.), Justiz und NS-Verbrechen, vol. 21, University Press, Amsterdam 1979 Walter N. Sanning, Die Auflsung des osteuropischen Judentums, Grabert, Tbingen 1983 Walter N. Sanning, The Dissolution of Eastern European Jewry, Institute for Historical Review, Torrance, CA, 1983 Otto von Schjerning, Handbuch der rztlichen Erfahrungen im Weltkrieg 1914/1918, volume VII Hygiene, J. A. Barth Verlag, Leipzig 1922 Wilhelm Schlesiger, Der Fall Rudolf, Cromwell, London 1994 Robert F. Schmidt, Biomaschine Mensch, Piper, Mnich 1979 Gerhard Schoenberner (ed.), Wir haben es gesehen, Fourier, Wiesbaden 1981 Shelly Shapiro (Ed.), Truth Prevails: Demolishing Holocaust Denial: The End of the Leuchter Report, Beate Klarsfeld Foundation, New York 1990 Yoram Sheftel, The Demjanjuk Affair. The Rise and Fall of the Show Trial, Victor Gollancz, London 1994 Wilhelm Stglich, Der Auschwitz-Mythos, Grabert Verlag, Tbingen 1979 Wilhelm Stglich, The Auschwitz Myth, Institute for Historical Review, Torrance, CA, 1986

296

Telford Taylor, The Anatomy of the Nuremberg Trials, Little, Boston 1992 Serge Thion (ed.), Vrit historique ou vrit politique?; La Vielle Taupe, Paris 1980 Ralf Tiemann, Der Malmedy-Proze, Munin, Osnabrck 1990 Stephen Trombley, The Execution Protocol, Crown Publishers, New York 1992 Freda Utley, Kostspielige Rache, H.H. Nlke-Verlag, Hamburg 1952 Freda Utley, The High Cost of Vengeance, Regnery, Chicago 1949 Herbert Verbeke (ed.), Auschwitz: Nackte Fakten, Vrij Historisch Onderzoek, Berchem 1995 Herbert Verbeke (ed.), Kardinalfragen zur Zeitgeschichte, Vrij Historisch Onderzoek, Berchem, 1996 Verein Deutscher Zementwerke, Zement Taschenbuch 1972/73, Bauverlag, Wiesbaden 1972 Udo Walendy, Auschwitz im IG-Farben-Proze, Verlag fr Volkstum und Zeitgeschichtsforschung, Vlotho 1981 N.V. Waubke, Transportphnomene in Betonporen, Dissertation, Braunschweig 1966 R.C. Weast (ed.), Handbook of Chemistry and Physics, 66th Ed., CRC Press, Boca Raton, Florida 1986 Jrgen Weber, Peter Steinbach (eds.), Vergangenheitsbewltigung durch Strafverfahren?, Olzog, Mnich 1984 H.-H. Wellhner, Allgemeine und systematische Pharmakologie und Toxikologie, Springer Verlag, Berlin 1988 Karlhans Wesche, Baustoffe fr tragende Bauteile, volume 1, Bauverlag, Wiesbaden 1977; volume 2, Bauverlag, Wiesbaden 1981 C. Wilson, Wilson & Wilson's Comprehensive Inorganic Chemistry, Vol. 1B, Elsevier, Amsterdam 1960 Winnacker-Kchler, Chemische Technologie, volume 2, Carl Hanser Verlag, Mnich 1982 Wolfgang Wirth, Christian Gloxhuber, Toxikologie, Georg Thieme Verlag, Stuttgart 1985 David S. Wyman (ed.), America and the Holocaust, volume 12, Garland, New York/London 1990 G. Zimmermann (ed.), Bauschden Sammlung, volume 4, Forum-Verlag, Stuttgart 1981

11.2. lnky
Anal. Chem. 56 (14) (1984), str. 2819-2822: T. Ozeki, K. Matsumoto, S. Hikime Anal. Chim. Acta 3 (1949), str. 558ff. o 5 (1951), str. 525-528 o 11 (1954), str. 18-27: M. Kohn Analusis, 13 (4) (1985), str. 185-190: C. Lapp, C. Wehrer, P. Laugel Ann. Chim. 50 (1960), str. 782-789: V. Carassiti, V. Balzani Annales d'Histoire Rvisionniste 1 (1987) str. 137-152: Robert Faurisson, Comment les Britanniques ont obtenu les aveux de Rudolf Hoess o 7 (1989), str. 212f.: Grard Roubeix, dopis vydavateli Anzeiger fr Schdlingskunde, 14(8) (1938) str. 98f.: Gerhard Peters, Eine moderne Eisenbahn-Entwesungsanlage Arbeitsschutz, 5(III) (1942), str. 167f.: Gerhard Peters, Gefahrlose Anwendung der hochgiftigen Blausure in Entlausungskammern Bild, 20. listopad 2001; ; 11. duben 2002, str. 2 blick nach rechts, erven 2000: Thomas Pfeiffer Cement and Concrete Research, 11 (1981), str. 351-362: H.A. El-Sayed Chicago Daily Tribune, 23-26., 28., 29. nor 1948; 12. bezen, 13. z 1949 Corriere della Sera, 21. listopad 2001, str. 35 Dachauer Hefte, 7(7) (listopad 1991), str. 230-241: Georges Wellers, Der Leuchter-Bericht ber die Gaskammern von Auschwitz

297

 Daily News, Washington, 9. erven 1949 Das Gas- und Wasserfach, v: Gas Erdgas, 130 (1989), str. 474-484: D. Maier, K. Czurda, G. Gudehus Der praktische Desinfektor, z 1941, str. 93-96: Gerhard Peters and W. Rasch, Die Blausure als Entlausungsmittel in Begasungskammern Deutsche Farben-Z. 5 (1951), str. 419ff.: E. Elsermann o 6 (1952), str. 231.: R. Beck Deutschland in Geschichte und Gegenwart 28(1-4) (1980), str. 12-15; 17-21; 17-21; 25-31: Walter N. Sanning, Die europischen Juden. Eine technische Studie zur zahlenmigen Entwicklung im Zweiten Weltkrieg, Teil 1-4 o 36(4) (1988), str. 4-10: Robert Faurisson, Zum Zndel-Proze in Toronto, Teil 2. Vorgeschichte-Ablauf-Folgen o 39(2) (1991), str. 13-17: Wolfgang Hberle, Zu Wegners Kritik am LeuchterGutachten o 39(2) (1991), str. 9-13: Wolfgang Schuster, Technische Unmglichkeiten bei Pressac o 41(2) (1993), str. 16-24: Ernst Gauss, Chemische Wissenschaft zur Gaskammerfrage o 42(2) (1994), str. 25f.: Germar Rudolf, ber die frei erfundene Expertenmeinung der ,dpa o 43(1) (1995) str. 22-26: Germar Rudolf, Leuchter-Gegengutachten: Ein Wissenschaftlicher Betrug? o 44(2) (1996), str. 24f.: Wilhelm Stromberger, Was war die 'Sonderbehandlung' in Auschwitz? o 44(4) (1996), str. 9f.: IDN, ,Appell der 500 vor Landtag Die Naturwissenschaften, 16(2) (1928), str. 17-23: O. Hecht, Blausuredurchgasungen zur Schdlingsbekmpfung Die Welt, 29. bezen 1994; 5. duben 1995; 15. kvten 1995: Untersttzen Unternehmer die rechtsextremen Szene? Die Woche, 7. jen 1993, str. 8 Die Zeit, . 39, 18. z 1992, str. 104; . 40, 25. z 1992, str. 90: Till Bastian; 15. duben 1993, str. 44; 31. prosinec 1993, str. 51 dpa zprva z 28. bezna 1994, vydan v nmeckch novinch 29., 30. a 31. bezna 1994. East European Sci. Abs. 5 (1969), str. 84f.: E.F. Zhelvis, Y.M. Glazman Farbe und Lack, 64 (1958), str. 130-135: E. Herrmann Frg och Lack, 3 (1957), str. 85-108: E. Gratzfeld Focus no. 17/1994, str. 118, 120 Frankfurter Allgemeine Zeitung, 15. srpen 1994, str. 21: Patrick Bahners, Objektive Selbstzerstrung; 11. bezen 1995, str. 8; 6. kvten 1995; 10. erven 1996, str. 14; 11. duben 2002, str. 2 Frankfurter Rundschau, 30. bezen 1994; 11. duben 2002, str. 2 Gubote/Sdwestpresse-Verbund, 6. kvten 1996 Gesundheits-Ingenieur, 19. ervenec 1941, str. 399-404: Friedrich Konrich, ber die Sanierungsanstalten der deutschen Kriegsgefangenenlager o 66(15) (1943), str. 174ff.: Ludwig Ganer, Verkehrshygiene und Schdlingsbekmpfung o 67(2) (1944), str. 47-56: Franz Puntigam, Die Durchgangslager der Arbeitseinsatzverwaltung als Einrichtungen der Gesundheitsvorsorge o 67(6) (1944), str. 139-180: Franz Puntigam, Raumlsungen von Entlausungsanlagen o 67(7) (1944), str. 179: Emil Wstinger, Vermehrter Einsatz von BlausureEntlausungskammern Gesundheitswesen und Desinfektion, 65(8) (1973), str. 115-127; 65(9) (1973), str. 129-143: W. Hagen, Krieg, Hunger und Pestilenz in Warschau 1939-1943

298

 Glap. Hem. Tehnol. Bosne Hercegovine, 23-24 (1977, Vol. Dat. 1976), str. 7-13: F. Krleza, M. Avlijas, G. Dokovic Hamburger Abendblatt, 27. kvten 2000: Gnther Hoerbst Anti-Semitism Worldwide 1998/99 Hamburger Morgenpost, 14. listopad 2000 Hazard. Ind. Waste 21 (1989), str. 282-290: M.D. Gurol, J.H. Woodman Historische Tatsache . 42, Verlag fr Volkstum und Zeitgeschichtsforschung, Vlotho 1990: U. Walendy . 60, Verlag fr Volkstum und Zeitgeschichtsforschung, Vlotho 1993: Udo Walendy Holz als Roh- und Werkstoff, 32 (1974), str. 108-114: D. Grosser, E. Romann, Blausuregas als bekmpfendes Holzschutzmittel fr Kunstobjekte Informationen der Gesellschaft fr politische Aufklrung, Innsbruck, June 1991, . 29: Brigitte Bailer-Galanda Inorg. Chem. 1 (1962), str. 337-342: M.B. Robin o 1 (1962), str. 587-591: J. Jordan, G.J. Ewing o 9 (1970), str. 2019ff.: R.M. Izatt, G.D. Watt, C.H. Bartholomew, J.J. Christensen o 9 (1970), str. 2512-2516: R.E. Wilde, S.N. Ghosh, B.J. Marshall o 16 (1977), str. 2704-2710: H.J. Buser, D. Schwarzenbach, W. Peter, A. Ludi J. Appl. Chem. USSR, 74(1)(1974), str. 139-142: N.G. Chen J. Chem. Soc. 1963, str. 1120-1125: J.F. Duncan J. Ind. Chem. Soc. 28 (1951), str. 221-224: A.K. Bhattacharya o 28 (1951), str. 703-709: R.S. Saxena J. Inorg. Chem. USSR, 1 (1956), str. 72ff.: I.V. Tananaev, M.A. Glushkova, G.B. Seifer J. Inorg. Nucl. Chem. 28 (1966), str. 2589-2598: L. Moggi, F. Bolletta, V. Balzani, F. Scandola o 29 (1967), str. 1637-1642: M. Andrew Alich, D.T. Haworth, M.F. Johnson J. Jap. Soc. Col. Mat., 34 (1961), str. 5-8; L. Mller-Focken, Farbe und Lack, 84 (1987), str. 489-492: H. Watanabe J. Rch. Cent. Nat. Rch. Sci. 4 (1952), str. 184ff.: S. Barbezat Jour J, December 12, 1988, str. I-X: Jean-Claude Pressac Jpn. Kokai Tokkyo Koho, 1990, str. 3: H. Tada, M. Kunio, H. Kawahara Killoy Sentinel (New South Wales, Australia), 1. kvten 1997 Kreiszeitung - Bblinger Bote, 23. listopad 1994; 29. bezen 1995; 10. kvten 1995; 24. erven 1995; 16. listopad 1995: dpa, Dilettantische Kammerjger; 6. kvten 1996; 27. erven 1996 Kurier, 30. srpen 1992, str. 20: Wenn Felsen fallen LExpress, 19.-25. leden 1995: Eric Conan, Auschwitz: la mmoire du mal Le Monde Juif, . 97, leden-bezen 1980, str. 2: Dino A. Brugioni, Robert G. Poirier; . 107, ervenec-z 1982, str. 91-131: Jean-Claude Pressac Le Monde, 29. prosinec 1978, str. 8: Robert Faurisson, ,Le problme des chambres gaz ou la rumeur dAuschwitz; 21. nor 1979: Robert Faurisson; 19. z 1989; 20. listopad 2001 Le Quotidien de la Runion, 25. erven 1998: Un expert voque la illustra de gaz mortel dans la grotte Liberty Bell, 12/1994, str. 36f Life, Dec. 22, 1947, str. 31: How to get rid of termites Los Angeles Times, 7. leden 2000: Kim Murphy, Danger in Denying Holocaust? Mrkische Allgemeinen, 14. kvten 1993 Mnchner Medizinische Wochenschrift, 89(22) (1942), str. 483-488: R. Wohlrab, Flecktyphusbekmpfung im Generalgouvernement Nation-The Orange County Register, 9. leden 2000, News 11

299

 New Yorker Staats-Zeitung, 13-19. bezen 1999, str. 3: Bettina Freitag, Henker warten nicht Newsweek, 8. listopad 1993, str. 75 Osteuropa, 52(5) (2002), str. 631-641: Fritjof Meyer, Die Zahl der Opfer von Auschwitz Our Sunday Visitor, USA, 14. erven 1959, 15 Paint Ind. Mag. 69(11) (1954), str. 33f.: H. Beakes Polyhedron 4(11) (1985), str. 1887-1890: G. Stochel, Z. Stasicka Rheinpfalz 18. jen 1999: Gesuchter deutscher Neonazi offenbar in Grobritannien Revue dHistoire Rvisionniste, 3 (1990/91), str. 65-154: Robert Faurisson, Auschwitz: Technique and Operation of the Gas Chambers (1989) ou bricolage et ,gazouillages Auschwitz et Birkenau selon J.-C. Pressac (1989) Rheinischer Merkur, 16. duben 1999 Rivarol, 22. bezen 1996, str. 8; 12. duben 1996, str. 4 Schriftenreihe Pigmente Nr. 50, Degussa AG, Frankfurt 1985 Searchlight, prosinec 1999, str. 13: Graeme Atkinson, Auschwitz liar hides out in Britain Sleipnir 1(2) (1995): Germar Rudolf, Kein Brief ins Gefngnis? 1(3) (1995) str. 29-33: Germar Rudolf a J. Markiewicz, W. Gubala, J. Labedz, Briefwechsel 4/95, insider back cover Staatsbriefe, 6(6) (1995), str. 6-8: Germar Rudolf, Naht ein deutscher Brgerkrieg? o 6(7) (1995): Jochen Lober o 6(12) (1995), str. 10-15: Germar Rudolf, In der Bundesacht o 7(1) (1996), Verlag Castel del Monte, Mnich, str. 4-8: Germar Rudolf, Webfehler im Rechtsstaat o 7(2-3) (1996), str. 23-30: Germar Rudolf, Die Rolle der Presse im Fall Germar Rudolf Storia illustrata, 261 (1979), str. 15-35: Robert Faurisson, Le camere a gas non sono mai esistite Stuttgarter Nachrichten, 14. erven 1995; 21. jen 1999, str. 4: Holocaust-Leugner im englischen Versteck Stuttgarter Zeitung, 29. bezen 1994; 23. listopad 1994; 27. ervenec 1995; 13. erven 1995, str. 2; 24. erven 1995: Sonnhild Maier; 11. duben 2002, str. 2 Sddeutsche Zeitung, 29. bezen 1994; 6. kvten 1995; 24. erven 1995 Sdwestpresse-Verbund, 29. bezen 1994 Sunday Pictorial, Great Britain, 23. leden 1949 Sunday Telegraph, 24. z 1989; 17. jen 1999: Jessica Berry, Chris Hastings, German neo-Nazi fugitive is found hiding in Britain; 31. jen 1999: Berry, Hastings, Germany pursues Rudolf extradition; 16. leden 2000: Berry, Hastings, Neo-nazi accused of ,racial hatred goes on the run Sydney Jewish News, 5. listopad 1999 Tageszeitung, 30. bezen 1994; 11. duben 2002, str. 2 The Atlantic Monthly, leden 1990 The Citizen, South Africa, 24. erven 1995, str. 8 The Globe and Mail, 18. z 1989 The Hastings and St. Leonards Observer, 22. jen 1999: James Clarke, Fleeing neo-nazi uses base in Hastings; 31. bezen 2000: Clarke, Escaped Neo-nazi still hiding in Hastings The Independent. 18. jen 1999: Jessica Berry and Chris Hastings, German neo-Nazi fugitive is found hiding in Britain The Jerusalem Post International Edition, 5. kvten 1990 The Journal of Historical Review 1(1) (1980) str. 23ff.: Robert Faurisson, The Mechanics of Gassing o 1(2) (1980), str. 103-114: Robert Faurisson, The ,problem of the gas chambers

300

2(4) (1981), str. 311ff.: Robert Faurisson, The Gas Chambers of Auschwitz Appear to be Physically Inconceivable o 2(4) (1981), str. 319-373: Robert Faurisson, The Gas Chambers: Truth or Lie? o 3(4) (1982), str. 371-405: Arthur R. Butz, Context and perspective in the 'Holocaust' controversy o 7(1) (1986), str. 73-94: Friedrich P. Berg, The German Delousing Chambers o 7(4) (1986), str. 389 ff.: Robert Faurisson, How the British obtained the confessions of Rudolf Hoess o 8(4) (1988), str. 433-481: Friedrich Paul Berg, Typhus and the Jews o 11(1) (1991), str. 25ff.: Robert Faurisson, Pressac, Jean-Claude. Auschwitz: Technique and operation of the gas chambers. (part 1). o 11(2) (1991) str. 217-227: Mark Weber, ,Jewish soap o 11(2) (1991), str. 133ff.: Robert Faurisson, Pressac, Jean-Claude. Auschwitz: Technique and operation of the gas chambers. (part 2). o 11(2) (1991), str. 207-216: An official Polish report on the Auschwitz ,gas chambers o 12(2) (1992), str. 248ff.: Paul Grubach, The Leuchter Report Vindicated: A Response to Jean-Claude Pressacs Critique o 12(4) (1992), str. 421-492 (rzn lnky) o 13(2) (1993), str. 11-13: David Cole, A Jewish Revisionists Visit to Auschwitz o 17(2) (1998), str. 34ff.: Mark Weber, Probing Look at ,Capital Punishment Industry Affirms Expertise of Auschwitz Investigator Leuchter o 18(3) (1999), str. 4: Mark Weber, High Frequency Delousing Facilities at Auschwitz o 19(6) (2000), str. 12ff.: Arthur R. Butz, Historical Past vs. Political Present The New York Times, 23., 25. a 29. nor; 6. bezen; 30. ervenec; 7. jen 1948; 7. leden, 2. a 5. bezen; 5. kvten 1949; 13. jen 1990; 16. erven 1994, str. A23; 6. jen 1994, str. A20 The News & Observer, Raleigh, North Carolina, 11. erven 1994, str. 14A; 19. erven 1994, str. A1: Bill Krueger, Lawsons Final Moments The Plain Dealer, 19. prosinec 1999, str. 30A The Revisionist, 1(1) (2003), str. 3-12: Michael Grtner, Werner Rademacher, Ground Water in the Area of the POW camp Birkenau o 1(1) (2003), str. 13-16: Carlo Mattogno: ,Incineration Pits and Ground Water Level in Birkenau o 1(1) (2003), str. 17-23: Robert Faurisson, How many deaths at Auschwitz? o 1(1) (2003), str. 23-30: Germar Rudolf, Cautious Mainstream Revisionism o 1(1) (2003), str. 30-37: Carlo Mattogno, Auschwitz. The new Revisions by Fritjof Meyer The Sunday Telegraph, 17. jen 1999: Jessica Berry and Chris Hastings, German neo-Nazi fugitive is found hiding in Britain Tranp. Inst. Met. Finish., 35 (1958), str. 353-384; 59 (1981), str. 35-39: J.M. Kape, E.C. Mills Trans. Far. Soc. 53 (1957), str. 1659-1661: B.N. Gosh, K.C. Ray Ukrainskii Khim. Zh. 35 (1969), str. 766ff.: E.F. Zhelvis, Y.M. Glazman Vierteljahreshefte fr freie Geschichtsforschung 1(1) (1997), str. 2-5: Wolfgang Lambrecht, Zyklon B - eine Ergnzung o 1(1) (1997), str. 34-37: VHO, Zur Wissenschaftsfreiheit in Deutschland o 1(1) (1997), str. 6ff.: Conrad Grieb, Der selbstassistierte Holocaust-Schwindel o 1(1) (1997), str. 24f.: Michael Grtner, Vor 25 Jahren: Ein anderer Auschwitzprozess o 1(2) (1997), str. 102-104: Bertrand Clair, Revisionistische Gutachten o 1(2) (1997), str. 104-108: Germar Rudolf, Zur Kritik am Rudolf Gutachten o 1(3) (1997), str. 139-190: Germar Rudolf, Auschwitz-Kronzeuge Dr. Hans Mnch im Gesprch o 1(4) (1997), str. 226-243: Samuel Crowell, Technik und Arbeitsweise deutscher Gasschutzbunker im Zweiten Weltkrieg o

301

1(4) (1997), str. 224f.: La Vielle Taupe/Pierre Guillaume, Rudolf Gutachten: ,psychopathologisch und gefhrlich. ber die Psychopathologie einer Erklrung o 2(1) (1998), str. 2-12: Michael Grtner, Werner Rademacher, Grundwasser im Gelnde des KGL Birkenau (Auschwitz) o 2(1) (1998), str. 13-22: Carlo Mattogno, Die ,Gasprfer von Auschwitz o 2(2) (1998), str. 87-105: Hans Jrgen Nowak, Kurzwellen-Entlausungsanlagen in Auschwitz o 2(3) (1998), str. 226ff.: Mark Weber, Ein prfender Blick in Amerikas ,TodesstrafenIndustrie besttigt das Leuchter-Gutachten o 2(4) (1998), str. 311ff.: Richard Widmann, Holocaust-Literatur versus HolocaustWissenschaft o 2(4) (1998), str. 261-272: Hans Lamker, Die Kurzwellen-Entlausungsanlagen in Auschwitz, Teil 2 o 2(4) (1998), str. 248-261: Hans Jrgen Nowak, W. Rademacher, ,Gasdichte Tren in Auschwitz o 3(1) (1999), str. 77-82: Germar Rudolf, Das Rudolf Gutachten in der Kritik, Teil 2 o 3(2) (1999), str. 208: Rudi Zornig, Rechtsanwalt wegen Stellung von Beweisantrag verurteilt o 3(3) (1999), str. 256-267: Werner Rademacher, Die Wandlungen der Totenzahl von Auschwitz o 3(3) (1999), str. 268-272: Robert Faurisson: Wieviele Tote gab es in Auschwitz? o 4(1) (2000), str. 104f.: Werner Rademacher, In memoriam Dipl. Ing. Dr. techn. Walter Schreiber o 4(1) (2000), str. 33-50: Germar Rudolf, Gutachter und Urteilsschelte o 4(1) (2000), str. 25-33: Carlo Mattogno, Architektonische Stmpereien zweier Plagiatoren o 4(2) (2000), str. 152-158: Carlo Mattogno, Leichenkeller von Birkenau: Luftschutzrume oder Entwesungskammern? o 4(3&4) (2000), str. 284-330: Samuel Crowell, Bombenschutzeinrichtungen in Birkenau: Eine Neubewertung o 4(3&4) (2000), str. 410-415: Vincent Reynouard, Deutsch-Franzsische VlkerFreundschaft o 4(3&4) (2000), str. 457: Verteidiger Rieger siegt in Verfahren wegen ,unzulssiger Verteidigung o 5(4) (2001), str. 446-449: Reinhold Schwertfeger, Gab es Gaskammern im Altreich? o 6(2) (2002), str. 139-145: Carlo Mattogno, Die ,Entdeckung des ,Bunkers 1 von Birkenau:alte und neue Betrgereien o 6(2) (2002), str. 146-158; Manfred Gerner, Michael Grtner, Hans Jrgen Nowak, Die Kosten von Auschwitz o 6(2) (2002), str. 176-190: Gnther Herzogenrath-Amelung: Gutachten im Asylverfahren von Germar Rudolf o 6(3) (2002), str. 284-304: Carlo Mattogno, Keine Lcher, keine Gaskammer(n) o 6(3) 2002), str. 349-354: Robert H. Countess, Van Pelts Pldoyer gegen den gesunden Menschenverstand o 6(3) 2002), str. 354-359: Paul Grubach, Greuelpropaganda des Ersten Weltkriegs und der Holocaust o 6(4) (2002), str. 421-424: Carlo Mattogno, ,Verbrennungsgruben und Grundwasserstand in Birkenau Wiesbadener Kurier, 8./9. a 13. kvten 1993 Z Zagadnien Nauk Sadowych, Z XXX (1994), str. 17-27: Jan Markiewicz, Wojciech Gubala, Jerzy Labedz Z. anorg. allg. Chem. 333 (1964), str. 235-247: E. Fluck, W. Kerler, W. Neuwirth o

302

 Z. Hygiene und Infektionskrankheiten, 107 (1927), str. 798-813; ibid., 109 (1929), str. 201212: L. Schwarz, Walter Deckert 108 (1928), str. 108-123: W.A. Uglow Zeitschrift fr angewandte Entomologie, 21(4) (1935), str. 547-559: Gerhard Peters, W. Ganter, Zur Frage der Abttung des Kornkfers mit Blausure Zeitschrift fr hygienische Zoologie und Schdlingsbekmpfung, 10/11 (1940), str. 191-196: Gerhard Peters, Emil Wstinger, Entlausung mit Zyklon-Blausure in KreislaufBegasungskammern. Sach-Entlausung in Blausure-Kammern o (1941), str. 36-45: K. Naumann: Die Blausurevergiftung bei der Schdlingsbekmpfung o 33 (1941), str. 126. o (1942), str. 35f.: Richard Irmscher, Nochmals: ,Die Einsatzfhigkeit der Blausure bei tiefen Temperaturen o (1943), str. 190-194: R. Queisner, Erfahrungen mit Filtereinstzen und Gasmasken fr hochgiftige Gase zur Schdlingsbekmpfung

11.3. Archivn dokumenty

Spojeneck leteck fotografie, National Archives Air Photo Library, Washington, D.C., RG 373 Can F 5367, exp. 3185; RG 373 Can B 8413, exp. 6V2 APMO, BW 30/34, str. 40, 47, 78, 105; D-Z/Bau, nr. inw. 1967, str. 231f., 246f.; StandortBefehl, D-AuI-1, str. 46 Tsentr Chranenija Istoriko-dokumentalnich Kollektsii (TCIDK, nedvno pejmenovan na Rossiskii Gosudarstvennii Vojennii Archiv, RGVA): 502-1: 26-117; 332-46/46a; 332-9/10; 333-145; 336-94; 332-37; 332-86/90; 332-117/119; 332-219; 233-33/38; 322-219; 322-31; 332-175; 332-28; 332-212; 149-135; 401; 336; 312-8; 316-431; 323-137; 335-3; 316-430; 26-21; 327-25/25a; 24-77; 24-33; 1-332-46a; 1-26-66; 238-10; 214; 22-19; 24

11.4. Internetov dokumenty

APBnews.com, 29.- duben 2000 (www.apbnews.com/safetycenter/business/2000/04/29/safetycrime0429_01.html; www.apbnews.com/safetycenter/business/2000/04/29/safetycrime0429_doc.html Codoh, Revisionist Historian Suffers Savage Beating (www.codoh.com/thoughtcrimes/8909FAUR.HTML) Samuel Crowell, Technique and Operation of German Anti-Gas Shelters in WWII: A Refutation of J.C. Pressac's Criminal Traces (www.codoh.com/incon/inconpressac.html) Samuel Crowell, Defending Against the Allied Bombing Campaign: Air Raid Shelters and Gas Protection in Germany, 1939-1945 (www.codoh.com/incon/inconabr.html) Samuel Crowell, The Gas Chamber of Sherlock Holmes: An Attempt at a Literary Analysis of the Holocaust Gassing Claim (www.codoh.com/incon/inconshr123.html) Samuel Crowell, New Documents on Air Raid Shelters at Auschwitz Camp (www.fpp.co.uk/Auschwitz/documents/LSKeller/MoscowDocs.html) Samuel Crowell, Comments on Mattogno's critique of the bomb shelter thesis (www.codoh.com/incon/inconscrmtgno.html) Samuel Crowell, Bomb Shelters in Birkenau: A Reappraisal, (www.codoh.com/incon/inconbsinbirk.html) Davis Colors (www.coloredconcrete.com/davis/Tech/03470.html) D.D. Desjardin: Kenneth Sterns Critique of The Leuchter Report: A Critical Analysis (www.codoh.com/newrevoices/nddd/ndddstern.html)

303

 D.D. Desjardin, My Visit to Auschwitz-Birkenau, May 30-31, 1996, Interview s F. Piperem (www.codoh.com/newrevoices/nddd/ndddausch.html) Department of Justice National News Release, 10. kvten 1999 (www.osha.gov/media/oshnews/may99/national-19990510.html) Robert Faurisson, Sur Auschwitz, lentement, la vrit reprend ses droits (www.abbc.com/aaargh/fran/archFaur/RF950204.html) Michael Grtner, Werner Rademacher, Ground Water in the Area of the POW camp Birkenau (www.vho.org/GB/c/WW/GroundWater.html) Richard J. Green, The Chemistry of Auschwitz, 10. kvten 1998 (www.holocausthistory.org/auschwitz/chemistry) Richard J. Green, Leuchter, Rudolf and the Iron Blues, 25. bezen 1998 (www.holocausthistory.org/auschwitz/chemistry/blue) Richard J. Green, Jamie McCarthy, Chemistry is Not the Science, 2. kvten 1999 (www.holocaust-history.org/auschwitz/chemistry/not-the-science) Conrad Grieb, The Self-assisted Holocaust Hoax (www.codoh.com/gcgv/gcgvself.html) Manfred Khler, Pressac and the German Public (www.vho.org/GB/Books/anf/Koehler.html) Carlo Mattogno, Auschwitz 1270 to the Present (www.codoh.com/granata/irving-eng.html) Carlo Mattogno, Morgue Cellars of Birkenau: Gas Shelters or Disinfesting Chambers? (www.codoh.com/granata/leichen.html) Merck, The Merck Manual of Diagnosis and Therapy. Section 13. Infectious Diseases. Chapter 159. Rickettsial Diseases (www.merck.com/pubs/mmanual/section13/chapter159/159a.htm) Nizkor (www2.ca.nizkor.org/features/qar/qar29.html) Charles Provan, No Holes? No Holocaust? A Study of the Holes in the Roof of Leichenkeller 1 of Krematorium II at Birkenau (www.revisingrevisionism.com) Report, Minnesota State University, Suicide fumes sicken nine Iowa students, 10. jen 1998 (www.mankato.msus.edu/depts/reporter/reparchive/10_15_98/campuscope.html) Germar Rudolf, A Fraudulent Attempt to Refute Mr. Death (www.vho.org/GB/c/GR/Fraudulent.html) Germar Rudolf, About true and false Perceptions (www.vho.org/GB/Books/cq/percept.html) Germar Rudolf, Cardinal Questions about Contemporary History (www.vho.org/GB/Books/cq) Germar Rudolf, Character Assassins (www.vho.org/GB/c/GR/CharacterAssassins.html) Germar Rudolf, Counter-Leuchter Expert Report: Scientific Trickery? (www.vho.org/GB/Books/cq/leuchter.html) Germar Rudolf, Critique of Claims Made by Robert Jan Van Pelt (www.vho.org/GB/c/GR/RudolfOnVanPelt.html) Germar Rudolf, Critique of the ,Findings on Justification by Judge Gray (www.vho.org/GB/c/GR/CritiqueGray.html) Germar Rudolf, Critique of Truth and the Auschwitz-Lie (www.vho.org/GB/Books/cq/critique.html) Germar Rudolf, Some considerations about the ,Gas Chambers of Auschwitz and Birkenau (www.vho.org/GB/c/GR/Green.html) Germar Rudolf, The Rudolf Case (www.vho.org/GB/Books/trc) Herbert Verbeke (ed.), Auschwitz: Plain Facts (www.vho.org/GB/Books/anf)

11.5. Soudn akta, vldn dokumenty

Baden-Wrttemberg, sprvn soud, ref. IX 1496/79, rozhodnut z 18. bezna 1981

304

 Berlin, ad sttnho zstupce I ped obvodnm soudem, ref. 81 Js 1385/95 Bblingen, zemsk soud, ref. 9 Gs 521/94; ref. 9(8) Gs 228/97 Bonn, Bundesprfstelle, dopis pro Vrij Historisch Onderzoek, 12. kvten 1998, ref. Pr. 273/98 UK/Schm (www.vho.org/censor/BPjS_vho.html); ref. No. 5490 (V); Ref. 5715(V Cracow, soud s Hem, svazek 11a. Federln stavn soud, Nmecko, ref. 1 BvR 408f./83 Federln nejvy soud, Nmecko, ref. 1 StR 18/96; ref. 5 StR 485/01 Frankfurt (Main), prokurtor ped obvodnm soudem, Strafsache beim Schwurgericht Frankfurt (Main) gegen Baer und Andere wegen Mordes, ref. 4 Js 444/59 Frankfurt, soudcovsk sbor, ref. 50/4 Ks 2/63 (osvtimsk soud) Frankfurt, dopis pro Bundesprfstelle, 27. duben 1998, ref. 51.16 schu Hagen, soudcovsk sbor, verdikt z 24. ervence 1970, ref. 11 Ks 1/70, str. 97 London, Queen's Bench Division, Royal Courts of Justice, Strand, David John Cawdell Irving vs. (1) Penguin Books Limited, (2) Deborah E. Lipstadt, ref. 1996 I. . 113: Robert Jan van Pelt, Pelt Report, pedloen jako dkaz; rozsudek soudce Graye Mannheim, obvodn soud, ref. (13) 5 Ns 67/96 Mnich, zemsk soud, ref. 451 Cs 112 Js 3326/90; ref. 432 Cs 113 Js 3619/90; ref. 812 Gs 16/98 Mnich, prokuratura I, ref. 112 Js 11282/98 Norimbersk dokumenty: NI-9098 (DEGESCH, Acht Vortrge aus dem Arbeitsgebiet der DEGESCH, 1942); 511-USSR; NI-9912(1) (Richtlinien fr die Anwendung von Blausure (Zyklon) zur Ungeziefervertilgung (Entwesung), Gesundheitsanstalt des Protektorats Bhmen und Mhren, Prag o.J.); NI-11 396; 3868-PS (IMT svazek 33, str. 275ff.) Stuttgart, zemsk soud, ref. 13 K 1329/94 Stuttgart, obvodn soud, ref. 17 KLs 83/94, verdikt a vyetovac spisy Stuttgart, pracovn soud, Rudolf v. Max-Planck Institut pro vzkum pevnho skupenstv, ref. 14 Ca 6663/93 Stuttgart, prokuratura, obaloba, 19. duben 1994, ref. 4 Js 34417/93 Tbingen, zemsk soud, ref. 4 Gs 173/95; ref. 4 Ls 15 Js 1535/95; ref. 4 Gs 312/2000 U.S. Sent, parlamentn zznam ze Sentu . 134, 26. z 1949, str. 10397ff Vienna, zemsk soud, soud proti Gerdu Honsikovi, 4. duben, 30. duben a 4. kvten 1992, ref. 20e Vr 14184 a Hv 5720/90; kopie znaleckho posudku Prof. Dr. G. Jagschitze, 3-5. den vslechu Vienna, obvodn soud, soud proti Walteru Dejaco a Fritzovi Ertlovi, ref. 20 Vr 6575/72 (Hv56/72) Weinheim, zemsk soud, ref. 2 Ds 11 Js 5428/97 Deutsches Reich, Anwendung von hochgiftigen Stoffen zur Schdlingsbekmpfung durch die Waffen-SS, Rund-Erla des Reichsministers fr Ernhrung und Landwirtschaft vom 3. April 1941 Deutsche Reichsbahn Eisenbahnverkehrsordnung (EVO, eleznin pepravn d nmeck e), ploha C k 54 EVO, Vorschriften ber die nur bedingt zur Befrderung zugelassenen Gegenstnde vom 1. Okt. 1938 DIN: 3181 part 1 (nrt); DIN 4108, st 3 a 5; 38 405, oddl D 13 & 14; 55,943, 55,945 Entseuchungs- und Entwesungsvorschrift fr die Wehrmacht, H. Dv. 194, M. Dv. Nr. 277, L. Dv. 416, Reichsdruckerei, Berlin 1939. Hauptverband der gewerblichen Berufsgenossenschaften, Atemschutz-Merkblatt, Carl Heymanns Verlag, Cologne Oct. 1981 Robert Khn, Karl Birett, Merkbltter Gefhrlicher Arbeitsstoffe, ecomed, Landsberg 1990: Technische Regeln fr Gefahrstoffe, TRGS 512, Begasungen, BArbBl. Nr. 10/1989 Franz Puntigam, Hermann Breymesser, Erich Bernfus, Blausuregaskammern zur Fleckfieberabwehr, Sonderverffentlichung des Reichsarbeitsblattes, Berlin 1943

305

 Willibald Schtz, Explosionsgefhrlichkeit gasfrmiger Entwesungsmittel, Reichsarbeitsblatt, Teil III (Arbeitsschutz . 6), . 17/18 (1943), str. 198-207 War Department, Hydrocyanic-Acid-Gas Mask, US Government Printing Office, Washington 1932 War Department, Technical Manual . 3-205, US Government Printing Office, Washington 1941

11.6. Video, audio a nepublikovan dokumenty

Amnesty International, Botched Executions, Fact Sheet prosinec 1996, Amnesty International USA, 322 Eighth Avenue, New York, NY 10001-4808. Hellmuth Auerbach, Institut fr Zeitgeschichte, dopis pro Bundesprfstelle, Mnich, 10. jen 1989 Hellmuth Auerbach, Institut fr Zeitgeschichte, dopis pro Bundesprfstelle, Mnich, listopad 1989 Hellmuth Auerbach, Institut fr Zeitgeschichte, dopis, Mnich, 20. bezen 1992 Auschwitz State Museum, dopis pro Joel P. Haywarda, ref. I-8523/26/2120/ 91, datovan 7. kvtna 1991 Willy Dreen, Zentrale Stelle der Landesjustizverwaltung Baden-Wrttemberg, Ludwigsburg, dopisy pro Karla Philippa, ref. 110 AR 916/89, 26. ervence 1989 a 11. jna 1989 Odpov Dietera Ebelinga na adu otzek pro stuttgartskou poboku dpa, 13. duben 1994 Dr. Ulrich Goll, ministr spravedlnosti Badenka-Wrttembergska, dopis pro parlament Badenska-Wrttembergska, ref. 4104-III/185, 23. z 1996 IHR, 66 Questions and Answers on the Holocaust, letk, Institute for Historical Review, Costa Mesa, nedatovno Jan Konieczny, The Soviets, But Not the Western Allies, Should Have Bombed the Auschwitz Camp, Polsk historicsk spolenost, nepublikovno Wolfgang Lambrecht, Otto Karl, Das Handelsprodukt Zyklon B, nepublikovan rukopis Fredrick A. Leuchter, Boston, fax pro H. Herrmanna, datovan 20. dubna 1992 Jan Markiewicz, Wojciech Gubala, Jerzy Labedz, B. Trzcinska, Expert Opinion, Prof. Dr. Jan Sehn Institute for Forensic Reserach, toxikologick oddlen, Cracow, 24. z 1990 Errol Morris Mr. Death: The Rise and Fall of Fred A. Leuchter, Jr. dokumentrn VHS video Pfeiffer, Hansa Luftbild GmbH, leteck fotografick analza spojeneck fotografie, datovan 25. srpna 1944, dopis datovan 17. ervence 1991 Germar Rudolf, tiskov prohlen, 8. duben 1994 Dr. Scheel, Bonn, nmeck ministerstvo zahrani, dopis pro pana Stuparka, 8. ledna 1979, ref. 214-E-Stuparek Prof. Dr. Jan Sehn Institute pro soudn znaleck posudky, oddlen soudn toxikologie, Cracow, dopis pro W. Wegnera, nadatovno (zima 91/92) AV Tuisconia Knigsberg zu Bonn, psan rozsudek sprvnho soudu proti Germaru Rudolfovi, 20. srpen 1995 University of Stuttgart, dopisy mezi n a Germarem Rudolfem (vho.org/Authors/UniStgt.html and vho.org/Authors/RudolfUniStgt.html) Dr. Weber z bavorskho ministerstva vnitra, dopis pro Hans-Jrgena Witzsche, 13. jen 1998, ref. IF1-1335.31-1 H. Winkler, Degussa AG, dopis autorovi, 18. erven 1991 ARD Panorama, kvten 1995 ARD Report, 11. duben 1994 ARD Tagesthemen, 6. erven 1996 BBC, 28. bezen 2000, report o G. Rudolfovi BRT 1 (belgick televize), Panorama, 27. duben 1995

306

 David Cole, David Cole Interviews Dr. Franciszek Piper, Director, Auschwitz State Museum , VHS Video, distribuovan CODOH, P.O. Box 439016, San Diego, CA 92143, USA ITV (jihovchodn Anglie), 29. bezen 2000, report o G. Rudolfovi Sddeutscher Rundfunk, reporte o G. Rudolfovi ve vech tyech rdiovch programech 25. listopadu 1994 Sddeutscher Rundfunk 3, 23. erven 1995, 13:30 hodin Sdwest 3, TV stanice, Landesschau, 27. prosinec 1994, report o Germaru Rudolfovi, k dispozici jako VHS s nzvem Neo-Nazi distribuovan Sddeutscher Rundfunk ZDF heute, 23. erven 1995

307

12. Seznamy
12.1. Seznam tabulek
Tabulka 1: Tabulka 2: Tabulka 3: Tabulka 4: Tabulka 5: Tabulka 6: Tabulka 7: Tabulka 8: Tabulka 9: Tabulka 10: Tabulka 11: Tabulka 12: Tabulka 13: Tabulka 14: Tabulka 15: Tabulka 16: Tabulka 17: Tabulka 18: Tabulka 19: Tabulka 20: Tabulka 21: Tabulka 22: Tabulka 23: Tabulka 24: Strana Dokazovn vhazovacch otvor na Cyklon B 97 Vybaven a zpsobilost skutench, resp. dajnch plynovch komor 103 Fyzikln vlastnosti HCN 114 Vytven vivianitu 122 Rozklad konstant a rozpustnost produkt sms eleza 124 Sloen portlandskho cementu 127 Absorpce kyseliny kyanovodkov rznmi stavebnmi materily 131 inek rznch koncentrac kyseliny kyanovodkov ve vzduchu 134 147 Snen obsahu O2 ve vzduchotsn mrnici 1 jako funkce asu Mnostv kyanovodku jako funkce asu popravy 148 Mezn hodnoty spnosti vtrn hypotetick plynov komory s Cyklonem B 153 Mezn hodnoty spnosti vtrn hypotetick plynov komory bez Cyklonu B 153 Kvazistacionrn koncentrace HCN ve zdivu v procentech nasycen jako funkce dennho vystaven HCN 157 Maximln ppustn koncentrace kodliv smsi pro ochrann filtry 157 Minimln asy prniku pro filtry podle sti 1 DIN 3181 v minutch 157 Posouzen svdeckch vpovd 160 Koncentrace kyanidu ve zdivu plynovch komor/odhmyzovacch komor podle F. A. Leuchtera 171 Koncentrace kyanidu ve zdivu plynovch komor/odhmyzovacch komor podle Jan Sehn Institutu 172 Koncentrace kyanidu ve zdivu plynovch komor/odhmyzovacch komor 174 Vsledky analz Institutu Fresenius a Institut(u) fr Umweltanalytik Stuttgart (IUS) 178 Pprava vzork a zaplynovn 186 Koncentrace kyanidu ve zdivu plynovch komor/ odhmyzovacch komor podle Johna C. Balla 187 Sled veliin vsledk analz 190 Porovnn ppadu kostela, mrnice a odhmyzovac komory 194

12.2. Seznam obrzk

Obrzek 1: Obrzek 2: Obrzek 3: Obrzek 4: Obrzek 5: Obrzek 6: Obrzek 7: Obrzek 8: Plynov komora v Severn Karoln Jak se zbavit termit Inkoustov modr skvrna na omtce kostela Evangelick kostel v Meederu-Wiesenfeldu Dvee plynov komory k poprav jedn jedin osoby v Baltimore Dvee do dajn nacistick plynov komory Frederick A. Leuchter Prof. Dr. Robert Faurisson Strana 11 14 18 19 21 21 22 24

308

Obrzek 9: Obrzek 10: Obrzek 11: Obrzek 12: Obrzek 13: Obrzek 14: Obrzek 15: Obrzek 16: Obrzek 17: Obrzek 18: Obrzek 19: Obrzek 20: Obrzek 21: Obrzek 22: Obrzek 23: Obrzek 24: Obrzek 25: Obrzek 26: Obrzek 27: Obrzek 28: Obrzek 29: Obrzek 30: Obrzek 31: Obrzek 32: Obrzek 33: Obrzek 34: Obrzek 35: Obrzek 36: Obrzek 37: Obrzek 38: Obrzek 39: Obrzek 40: Obrzek 41: Obrzek 42: Obrzek 43: Obrzek 44:

Prof. Faurisson po pepaden idovskmi nsilnky Mapa okol Osvtimi z doby druh svtov vlky Situan pln zajateckho tbora Osvtim I/zkladn tbor Situan pln zajateckho tbora Osvtim II/Bezinka Zaviven vlak vjd do zaplynovvacho tunelu v Budapeti Typick inzert firmy DEGESCH Odvivovac komora DEGESCH s nucenm obhem Schema uspodn hygienickho komplexu Pdorys odhmyzovacho traktu HCN stavebnho objektu 5a ped rekonstrukc (zrcadlov) a 5b dnes Pdorys traktu horkovzdunho odhmyzovn stavby 5a po rekonstrukci roce 1943 Soustava vodnch trubek se sprchovmi hlavicemi v odhmyzovacm traktu stavby 5b Odvtrvac otvor odhmyzovacho traktu objektu 5b Pdorys krematoria I tbora Osvtim I/zkladn tbor v pvodnm plnovanm stavu Pdorys krematoria I v tboe Osvtim/zkladn tbor po pestavb na protileteck kryt Pdorys krematoria I v tboe Osvtim/zkladn tbor dnes Znmky chtrn, viditeln na strop mrnice krematoria I Znmky chtrn, viditeln na strop mrnice krematoria I Pdorys mrnice I (dajn plynov komory) krematori II, resp. III (zrcadlov) v tboe Osvtim II/Bezinka Prez mrnic I (dajnou plynovou komorou) krematori II resp. III (zrcadlov) v tboe Osvtim II/Bezinka Schematick situace novho krematoria, jak bylo pvodn projektovno Schematick situace krematoria II po zmn projektu Vc: Osvtimsk krematorium [], proveden izolan prce pro odhmyzovac zazen Pedmt: budova 32 = odhmyzovac zazen [], proveden izolan prce pro odhmyzovac zazen Odhmyzovac zazen fy Topf pro Krematorium II Provizorn hermetizovan devn dvee odhmyzovac komory Nmeck protileteck dvee z r. 1939 ve sklep soukromho domu Snmek dvou indiktor fy Siemens Snmek krematoria II (Bezinka), nor 1943 Zvten vez obr. 36 se zakreslenmi konturami mrnice a mtky Schematick nrt pohledu shora na mrnici 1 krematoria II Vyobrazen krematoria II z 20. 1. 1943 z podobn perspektivy jako na obr. 36, zde ovem zjevn bez zmnnch objekt Reprodukce spojeneckho leteckho snmku RG 373 Can F 5367, exp. 3185 tbora Bezinka z 25. 8. 1944 Schmatick zobrazen leteckho snmku z obr. 40 Schmatick znzornn polohy a velikosti skvrn na leteckm snmku stechy dajn vhazovac otvor pro Cyklon B Snmek interiru ruiny mrnice (plynov komory) krematoria II

30 35 36 37 42 43 44 45 52 53 54 55 56 57 58 62 62 65 65 68 69 71 72 73 76 77 82 84 84 85 85 86 86 87 87 87

309

Obrzek 45: Dra pro dajn vhazovn Cyklonu B ve stee mrnice 1 (plynov komory) krematoria II v prosinci 1991 88 Obrzek 46: Psov ocel s epem zasazen v zacementovan de v betonu 88 Obrzek 47: Vrubov (navov) inek vyplvajc z ink sly 91 Obrz. 48-53: Pt ist zpracovanch vtracch otvor ve strop kreman mstnosti k poschod krematoria III 92 Obrzek 54: Kresba J.-C.Pressaca legendrnch sloup na zavdn Cyklonu B 95 Obrzek 55: Run zaznamenan pjem v inventnm seznamu 96 Obrzek 56: Pohled v bokorysu severn strany (nahoe) a pdorysu (dole) na krematorium IV, resp. V (zrcadlov) v tboe Osvtim II/Bezinka 99 Obrzek 57: Tehdy a dnes nezmnn stav podzemn vody v tboe Birkenau 100 Obrzek 58: Bl kruhy: Mon msta masovch hrob obt tyfu v Osvtimi 101 Obrzek 59: Severovchodn lec interir odhmyzovacho traktu s Cyklonem B budovy 5a v KT Osvtim-Bezinka 107 Obrzek 60: Vnj ze (jihovchod) odhmyzovacho traktu s Cyklonem B budovy 5b v KT Osvtim-Bezinka 108 Obrzek 61: Odhmyzovac zazen, komora III (vchodn stna) barku 41 v KT Majdanek 108 Obrzek 62: Odhmyzovac zazen s Cyklonem B, komora II (zpadn stna) barku 41 v KT Majdanek 109 Obrzek 63: Velk odhmyzovac zazen Cyklonem B, strop barku 41 v Majdanku 109 Obrzek 64: Odhmyzovac zazen Cyklonem B, komory II a III (vnj ze) barku 41 v Majdanku 110 Obrzek 65: Odhmyzovac komora s Cyklonem B v KT Stutthof, interir z pohledu od jinch dve 110 Obrzek 66: Odhmyzovac komora Cyklonem B v KT Stutthof, exterir jin stny 111 Obrzek 67: Pdorys mrnice 1 (plynov komory) krematoria II v Bezince s msty odbr vzork F. A. Leuchtera 169 Obrzek 68: Vnj stna odhmyzovacho traktu na kyselinu kyanovodkovou budovy 5a v pozdnm lt 1991 179 Obrzek 69: Odebrn vzorku ze severozpadn lecho odhmyzovacho traktu budovy 5a 180 Obrzek 70: Snmek zrubn z odhmyzovacho traktu budovy 5a 180 Obrzek 71: Vnj ze odhmyzovacho traktu budovy 5b 181 Obrzek 72: Nkres konstrukce a uspodn experiment k zaplynovn vzork materil kyselinou kyanovodkovou Neslovan: Dopis G. Roubiexe z 2. listopadu 1997 Originl vsledk test Institutu Fresenius Otto Ernst Remer Budova Institutu Fresenius Viktor Robert Knirsch Hajo Herrmann Dr. Herber Schaller Dopis Moritze Rotberga, Holon, Izrael 162 176,177 242 243 245 250 251 254 185

310

Dr. Joachim Hoffmann Germar Rudolf

258 292

311

12.3. Seznam graf Graf 1: Graf 2: Graf 3: Graf 4: Graf 5: Graf 6: Graf 7: Graf 8: Graf 9: Graf 10: Graf 11: Graf 12: Graf 13: Graf 14: Graf 15: Graf 16: Graf 17: Graf 18: Strana Tlak pry kyseliny kyanovodkov v procentech tlaku vzduchu jako funkce teploty 114 Koncentrace nasycenosti kyseliny kyanovodkov ve vod jako funkce teploty pi 1 % molrn HCN ve vzduchu 119 Stupe pokryt povrchu pevnho materilu adsorpnm plynem jako funkce teploty 119 Disocian stupe kyseliny kyanovodkov jako funkce hodnoty pH pi pokojov teplot 120 Rovnovn koncentrace kyanidu ve vod jako funkce teploty a hodnoty pH pi 1 mol-% HCN ve vzduchu 121 Voln Fe3+ koncentrt jako funkce hodnoty pH a vsledn minimln hodnota pKs vivianitu v zvislosti na jeho stabilit pi odpovdajcm pH 125 Akumulovan porzn obsah betonu podle Forschungs- und Materialprfungsanstalt, Abteilung 1 128 Ubvn koncentrace kyseliny kyanovodkov ve starch a vysuench betonovch tvrnicch po 24 hodinovm zaplynovn 2,5 obj. % HCN 132 Rychlost odpaovn kyseliny kyanovodkov z nosie Ercco pi 15 C a jemnm rozptlen, podle R. Irmschera/DEGESCH 1942 136 Schematick znzornn procesu dchn v zvislosti na ase v ppad duen/otravy 147 Pijat mnostv HCN jako funkce asu do zastaven dchn po pedvkovn smrtelnou dvkou (cca 80 mg) 147 Chovn kyanovodku v odhmyzovac komoe s a bez cirkulanho vzduchovho systmu 148 Chovn kyanovodku v odhmyzovac komoe s a bez obleen pi pokojov teplot 148 Vztah mezi adsorpc kyanovodku obleenm a teplotou v odhmyzovac komoe s cirkulanm vzduchovm systmem 149 Model koncentrace kyseliny kyanovodkov v hypotetick plynov 152 komoe na zpsob mrnice 1 krematoria II v Osvtimi-Bezince Simulace relativn koncentrace kyseliny kyanovodkov ohledn nasycen (100%) ve zdivu odhmyzovac komory pi stdavm zaplynovn a vtrn, a pi idelnm matematickm chovn 155 Simulace relativn koncentrace kyseliny kyanovodkov ohledn sycen (100 %) zdiva plynov komory pi stdavm zaplynovn a vtrn, a pi idelnm matematickm chovn 156 Stupe nasycen stny kyselinou kyanovodkovou v zvislosti na dob trvn kadodennho zaplynovn 157

312

12.4. Seznam zkratek APMO DIN IMT JHR TCIDK VffG Archiwum Panstwowego Muzeum w Oswiecimiu Deutsches Institut fr Normung International Military Tribunal/Internationaler Militrgerichtshof The Journal of Historical Review Tsentr Chranenija Istoriko-dokumental'nich Kollektsii (pozdji pejmenovn na Rossiskii Gosudarstvennii Vojennii Archiv) Vierteljahreshefte fr freie Geschichtsforschung

313

13. Index
Jmna, msta, tmata. Jmna a msta v odkazech, bibliografii a seznamech nejsou zahrnuta. sla psan kurzvou udvaj odkaz na stranu k poznmce pod arou. -Aabsorpce: 116, 118, 122, 129, 131, 149, 192 akademie vd, francouzsk: 29 Adam, Michel: 161, 163 adsorpce: 131, 186 Allgemeine Jdische Wochenzeitung: 248 Alpha Analytic Laboratories: 168, 171, 190 Amnesty International: 12 Andres, Bernhard: 207 ANEC: 163 Anglie: 276, 277, 278, 290, 292 ARD Panorama: 270, 284 ARD Report: 265, 268, 269, 271, 287 ARD Tagesthemen: 269 ARED GmbH: 201 Armontrout, Bill: 13, 22 Arolsen: 249 Ashland: 168, 171 Auschwitz: na rznch mstech Austrlie: 227 Birkenau: na rznch mstech Bischoff, Karl: 70, 74, 80 Blobel, Paul: 259 Blm, Norbert: 208 Bock, Ludwig: 225 Bck, Richard: 102, 137, 139, 142, 143, 242, 243, 249 Boston, MA: 20, 167 Brauner, Aze: 239 Britsk nrodn strana: 277 Broad, Pery S.: 56, 61, 101, 237 Broszat, Martin: 139, 140 Bubis, Ignatz: 273, 282, 283 Buchenwald: 24 Buchy, Francie: 17 Bhler, Karlheinz: 289 Buki, Milton: 102 Bulharsko: 322 Bnde, severn Nmecko: 280 Bundesarchiv-Militrarchiv: 201 Bundesprfstelle fr jugendgefhrdende Schriften: 202, 260 Bundeswehr: 208, 255 Butz, Arthur R.: 24, 25

-BBabi Yar: 259 Bad Kissingen, Nmecko: 214, 230, 242 Bahners, Patrick: 221, 222 Bailer, Josef: 28, 170, 173, 187, 188 Balkn: 40 Ball, John Clive: 167, 168, 187, 190, 201 Baltimore: 21 Barford, inenr: 97 Bastian, Till: 231 Barzel, Rainer: 288 Baumann, alobce: 245, 248, 254, 281 Bautzen: 252 Bayern 1 radio: 245 Beethoven, Ludwig van: 32 Belgie: 8 Bendel, Charles S.: 141 144 146 Benroubi, Maurice: 102 Benz, Wolfgang: 259 Berg, Friedrich Paul: 42, 164, 201 Berglar, Peter: 288 Berln: 46, 47, 100, 207, 246, 252, 256 berlnsk mod: 142, 173 berlnsk olympida: 51 Bielefeld: 281

-CCartell-Verband der katholischen deutschen Studentenverbindungen: 288 CDU: 207, 208, 219, 274 CIA: 89, 90 Cole, David: 32, 33 Conan, Eric: 60 Countess, Robert H.: 292 Crowell, Samuel: 77 CSU: 203, 205, 219, 274 Cyklon B: kapitola 6 a na rznch mstech Czech, Danuta: 34, 48, 83

-eskoslovensko: 203

-DDachau: 112, 238, 246, 250, 254 Damon, James M.: 202 Deana, Franco: 166 Deckert, Gnter: 222, 225, 255, 285, 286

314

Degesch: 42, 45, 49, 51, 135, 165 Degussa AG: 122, 201, 269 Delta, B.C.: 167 Demjanjuk, John: 238 Der Spiegel: 323 Detia Freyberg GmbH: 201 Detscher: 231 Deutsche Ausrstungs-Werke: 47 Deutsche Presseagentur: 15, 126, 127, 265, 266, 270, 274, 275, 276, 278, 279, 286 Deutschland Report: 265, 286 disociace: 116, 117, 121, 122, 129, 130 Diwald, Hellmut: 8, 202 Dominguez, Scott: 17 Dora-Mittelbau: 24 Dragan, Myroslaw: 201 Dragon, Szlama: 102 Dreen, Willy: 143 dvee, plynotsn: 12, 44, 59, 75, 76, 100, 104, 183 Dworak, Deborah: 34, 60 Dyba, Johannes, arcibiskup: 288 dynamit: 115

Forschungsinstitut fr Pigmente und Lacke e.V.: 201 Frster, Gerhard: 201 fosgen: 163 fotolza: 116 Francie: 27, 29, 144, 163, 221 Frankfurt, Nmecko: 42, 205, 206, 208, 247, 249, 251 Freiburg: 201, 255, 256 Friedmann, Bernhard: 208 Friedrich Wilhelm, Princ von Hohenzollern: 288 Fuetterer, Andrew: 202

-GGarbarz, Moshe Maurice: 102 Grtner, Michael: 201 Gauss, Ernst: 255, 256, 257, 259, 260, 262, 264, 273 Geiler, Heiner: 208 Genscher, Hans-Dietrich: 203, 245 Ginsburg, Josef: 24 Gbel, Klaus: 202 Goebbels, Joseph: 257 Gottschalk, Thomas: 288 Grabert-Verlag: 256 Grabert, Wigbert: 255, 256 Graf, Jrgen: 264 Griffin, Nick: 277 Grimm, Carl T.: 16 Gross, Johannes: 280 GRNE: 289 Guarantee Fumigation Company: 14

-EEbeling, Dieter: 267, 268 Ehrenburg, Ilja: 239, 258, 259 Eichmann, Adolf: 164 Einsatzgruppen: 257 Elias, Allan: 16, 17 Engelhard, Hans A.: 204, 244 Ercco, Cyklon B: 135 Ertl, Fritz: 63 Evans, Sheila: 277 Evergreen Resources: 16, 17

-HHabsburg, Otto von: 288 Haller, E.: 244 Hansa Luftbild: 249 Hastings, Chris: 276, 277, 278 Hastings, East Sussex: 264, 276, 278, 292 Haverbeck, Werner Georg: 8, 231 Heepke, Wilhem: 78 Herrmann, Hajo: 202, 213, 227, 228, 230, 242, 246, 247, 249, 250, 251 Herzogenrath-Amelung, Gnther: 202, 225, 230, 290 Hilberg, Raul: 248, 264 Himmler, Heinrich: 257 Hinsley, Francis H.: 247 Hitler, Adolf: 9, 24, 31, 189, 204, 206, 207, 212, 214, 216, 245, 247, 257, 284 Hoerbst, Gnther: 278 Hfer, Werner: 210

-FFabius-Gayssot, zkon: 27 Faith, Linda M.: 202 Faurisson, Robert: 20, 21, 22, 24, 25, 96, 97, 105, 201, 230, 232 FDP: 208, 209, 219 federln stavn soud, Nmecko: 222, 223, 224, 266 federln nejvy soud, Nmecko: 226, 227, 228, 233, 236, 276, 286, 290 Filbinger, Hans: 210 Fischer, Konrad: 201 Fleiner, Herbert: 215 Florence, Arizona: 12 Flury, Ferdinand: 134 Forschungs und Materialprfungsanstalt: 201

315

Hoffmann, Joachim: 255, 256, 258, 260 Hffner, Josef, kardinl: 288 Holon, Izrael: 254 Honsik, Gerd: 26, 146, 231, 245 H, Rudolf: 237, 250 Humphrey, Michael: 202 Hundseder, Franziska: 269, 270, 284 Hupka, Herbert: 288 Huta: 63, 64, 65, 68

- CH Charbonnages de France: 161 Chorvatsko: 15 Christmann, Carl Hermann: 18, 93

-II.G. Farbenindustrie: 38, 113, 164, 165 Institut Fresenius: 168, 173, 174, 178, 201, 217, 243, 244, 249, 265, 269, 283 Institut fr Umweltanalytik: 168, 175, 178, 201 Institute for Historical Review: 24, 166 Irmscher, Richard: 135, 137, 152 Iron Blue: na rznch mstech Irving, David: 29, 96, 97, 138, 231, 279 Izrael: 32, 238, 253, 254

Kogon, Eugen: 212, 248 Kohl, Helmut: 208 Khler, Manfred: 261, 262 koksrensk plyn: 126, 164 Knigsberg, vchodn Prusko: 256, 287, 288 Konrad, Christian: 231 Konrich, Friedrich: 41 Krber, Hermann: 280, 281, 282 kostel sv. Juraje, Chorvatsko: 15 kouen v plynov komoe: 139, 140, 158 krematoria II/III: kapitola 4.4.1. a rzn dal msta krematoria IV/V: kapitola 4.4.2. a rzn dal mst krematorium I: rzn msta Kremer, Johann Paul: 102 Kretschmer, Werner: 231 Kula, Michal: 95 Kulaszka, Barbara: 20, 22, 89, 192 Kyjev: 259, 260 kyslink uhliit: 172

-LLachout, Emil: 201 LaGrand, Walter: 12 Langbein, Hermann: 247 Lawson, David: 11 LD100:134 Le Monde: 25, 30, 89, 248 Leipprand, Horst: 201 Lettich, Andr: 102 Leuchterova zprva: 8, 9, 22, 26, 27, 28, 29, 30, 210, 212, 244 Leuchter, Frederick A.: 12, 13, 14, 20, 21, 22, 23, 34, 66, 105, 113, 134, 135, 167, 168, 170, 171, 173, 179, 189, 190, 191, 192, 212, 225, 231, 244, 270, 281 Ligandy: 124 Lipstadt, Deborah E.: 29, 96, 97, 191, 279 Lober, Jochen: 280 Londn: 125, 276 Los Angeles: 14 Lovran, Chorvatsko: 15 Lbeck, Nmecko: 269 Lublin: 75, viz Majdanek Lftl, Walter: 18 Lummert, Horst: 273

-JJhrling, Rudolf: 50, 81, 83 Jakobovits, Immanuel: 252 Jan Sehn Institute, Krakow: 28, 167, 168, 171, 172, 189, 244 Jefferson City: 13, 22 Jenninger, Philipp: 288 Jeruzalm: 238 Jerusalem Post: 32, 239 Jettingen: 267, 288 Junge Freiheit: 210

-KKahlenbergerdorf, Rakousko: 245 Kammerer, Rdiger: 261, 262 Kammler, Hans: 49 Kanada: 20, 27, 90, 167, 227 Kanada I: 47 kapilrn kondenzace: 115 Karl, Otto: 201 Katyn: 26, 246 Kiefer, Markus: 288 Klarsfeld, Beate: 22 Knirsch, Viktor Robert: 245 Kndler, Heinz: 202

-MMaarsko: 325 maart id: 102 Maier, Sonnhild: 272

316

Majdanek: 9, 20, 21, 108, 110, 187, 191, 246, 263, 293 Markiewicz, Jan: 28, 29, 167, 171, 172, 189, 190, 201, 261 Mattogno, Carlo: 26, 68, 70, 78, 80, 81, 83, 141, 166, 167, 201, 241, 263, 264 Max-Planck Corporation, Mnich: 266, 267, 282 Max-Planck Institut: 253, 265, 266, 272, 282, 283, 284, 286 Mayer, Arno J.: 247 Mayer, Dietmar: 285, 287, 289 Meinecke, Albert: 127, 267 mstsk plyn: 164 Mexiko: 40 Meyer, Fritjof: 241 Militrgeschichtliche Forschungsamt: 255, 256, 260 Mnichov: 202, 242 modr oblak v plynov komoe: 142, 160, 249 Mohler, Armin: 210 mol: 118 Monowitz: 164, 165 Montrolier: 17 Moskva: 38, 67 Murphy, Kim: 279 mdlo v plynov komoe: 151 mdlo z idovskho tuku: 239, 259

DP: 208 Orlet, Rainer: 225, 255 Osvtim: na rznch mstech Osvtimsk sttn muzeum: 32, 38, 58, 59, 67, 97, 244 osvtimsk soud frankfurtsk: 102, 137, 142, 143, 215, 237, 242, 247, 249, 251

-PPa: 25 Payer: 262 Pechiney-Ugine-Kuhlmann: 161 Pelt, Robert Jan van: 29, 34, 60, 66, 75, 78, 80, 81, 94, 96, 191 Peters, Gerhard: 42, 43, 48, 79, 154 Piper, Franciszek: 58, 244 Philipp, Karl: 201, 230 plynov komora: na vce mstech plynovac sklep: 70 Polsko: 20, 21, 32, 38, 164, 168, 172, 190, 204, 257 politick azyl: 290 Pomoansko: 190 Porter, Carlos: 202 pracovn soud Stuttgart: 265, 269, 283, 286 Pressac, Jean-Claude: 27, 30, 34, 38, 47, 48, 52, 55, 56, 58, 59, 66, 67, 68, 70, 75, 76, 78, 79, 81, 83, 89, 91, 93, 94, 95, 97, 98, 99, 100, 101, 102, 134, 141, 142, 143, 144, 145, 146, 159, 167, 170, 171, 178, 194, 196, 197, 237, 240 proces zplynovn: 147 Provan, Charles D.: 202 Prowazek, vdec: 40 Prfer, Kurt: 74 prusk mod: 18, 106, 142, 172, 268, 269 Peiv holocaust a ptel spravedlnosti: 23

-NNantes: 161 Nrodn Fronta: 277 Nmecko: 27, 168, 174, 204, 221, 235, 250, 251, 253, 256, 273, 278, 280 Neumaier, Arnulf: 140, 201, 238 Niyszli, Milkos: 144 NKVD: 258 Nolte, Ernst: 8, 261, 292 Nowak, Hans Jrgen: 40, 76, 201, 263, 264 NPD: 205, 206, 225 Norimberg: 27, 246, 251, 252, 258, 280 norimbersk tribunly: 138, 139, 250, 252

-RRademacher, Werner: 67, 76, 81, 83, 100, 144 Rahm, editel: 254 Rakousko: 28, 65, 216, 217, 227, 245, 266 Rakousko-Uhersk monarchie: 38, 57 Raleigh, NC: 11, 12, 135 Rassinier, Paul: 24, 209 Ratzinger, Joseph, pape: 288 Ravensbrck: 163 Reich, Harald: 201 Reitlinger, Gerald: 248 Rembiszewski, Sarah: 289 Remer Depesche: 244, 265, 281, 282, 286

-Oobvodn soud Bielefeld: 231 obvodn soud Hamburg: 226 obvodn soud Mannheim: 285 obvodn soud Mnich: 231 obvodn soud Schweinfurt: 229, 242, 245 obvodn soud Stuttgart: 226, 232, 236, 237, 239, 266, 270, 271, 272, 285, 286, 289

317

Remer, Otto Ernst: 9, 167, 201, 213, 214, 215, 217, 218, 219, 220, 227, 228, 229, 230, 231, 232, 233, 234, 236, 237, 238, 239, 241, 242, 244, 245, 246, 248, 250, 252, 253, 265, 266, 272, 273, 274, 275, 281, 284, 285 Rsistance, Francie: 209 Reynouard, Vincent: 163 Rickett, vdec: 40 Rieger, Jrgen: 202, 225, 226 Rocker, Stefan: 268, 269 Roding, Nmecko: 229, 230 Rumunsko: 140 Roth, James: 22, 168, 190, 191, 192 Roubeix, Grard: 161, 163 Rckerl, Adalbert: 143, 145, 146 runky v plynov komoe: 151 Rudolf, Georg Hermann: 290 Rusko: 40

-SSachsenhausen: 63 sarin: 164 Sassmannshausen, Jrg: 282 SAT 1: 282 Schaller, Herbert: 202, 246, 247, 251, 252, 253 Scheel, Dr.: 60, 236, 245 Schlee, Emil: 8, 202 Schmidt, Robert F.: 134 Schnering, Hans Georg von: 216, 282, 284 Scholz, Rainer: 231 Schreiber, Walter: 63, 76 Schwaibold, Frank: 272, 273, 274 Schweinfurt: 228, 242, 244, 245, 246, 281 Sedlatschek: 289 Seine-Maritime: 17 selsk staven: 101, 102, 103, 145 severn Afrika: 40 Shapiro, Shelly: 23, 27 sprchov hlavice: 55, 70, 159 sprchy: 45, 47, 49, 55, 70, 74, 75, 151, 159 Siebenbrger: 242, 245, 248, 254 Siemens: 51, 82 Slezsko: 38, 125, 165, 190, 198, 204 Simon, Arndt: 282 Sleipnir: 29, 261, 286, 289 Slough, Anglie: 125 Sobibor: 26, 164 Soldat im Volk: 243 Solms, Armin: 26, 123, 261, 262, 266 Sonderbehandlung: 290 Sonderkommando: 74

Sorbonna: 25 Souli, Louis: 17, 18 SPD: 208, 219 SSSR: 248 St. Avold: 161 Stglich, Wilhelm: 25, 28, 212, 224, 230 Stahl, Alexander von: 288 Stalin, Josef: 239, 258 Stalingrad: 67 Sttn bezpenostn komora: 236, 265, 266, 271 stntko lampy vyroben z lidsk ke: 239 Stein, Burkhardt: 221, 254, 255, 260 Steinenbronn: 266, 289 Stingl, Josef: 288 Stomper, Herbert: 288 Strau, Franz-Josef: 203, 205, 253, 288 Strau, Marianne: 253 Stromberger, Wilhelm: 41, 80 Stuparek: 60, 245 Stuttgart: 127, 167, 168, 175, 178, 209, 265, 266, 282, 292 Sddeutscher Rundfunk: 271, 272, 273 Sudety: 203 Sdwestfunk: 271, 274 svobodn univerzita Berln: 256 synagoga: 269

-panlsko: 27, 218 vcarsko: 27

-Ttabun: 164 Tauber, Henryk: 93, 139, 141 Taunusstein: 168, 174 Tel Aviv: 219, 278, 289, 290 Tesch und Stabenow: 83 Teschner, Susanne: 255 Tben, Fredrick: 94, 202, 225 Topf & Shne: 81 Toronto: 9, 20, 21, 167 Treblinka: 140, 246, 250, 264 Trombley, Stephen: 12, 13 Tuisconia Knigsberg, bratrstvo: 287, 288 tuk, lidsk na kremace: 139, 140, 141, 159, 160, 161 tuk, lidsk na mdlo: 239 turnbullus blau: 125 tyfus: 20, 38, 39, 40, 41, 49, 55, 163, 165 tyfus epidemie: 80, 165

318

-UUglow, W.A.: 131 Ullstein-Langen Mller: 215 univerzita Bonn: 292 univerzita Lyon: 20, 24 univerzita Stuttgart: 284, 292 univerzita Tel Aviv: 278, 279

-WWahl, Max: 231 Walendy, Udo: 27, 54, 145, 231 Weber, Mark: 13, 234, 239 Wegner, Werner: 27, 149, 172, 201, 281 Weizscker, Richard von: 244 Wellers, Georges: 28, 149 Westphal, Hans Karl: 231 Wetter, Friedrich, kardinl: 288 Wiesenfeld, Bavorsko: 18 Wirths, Eduard: 46, 49, 50 Wissmann, Matthias: 288 Witzsch, Hans-Jrgen: 127 Wolffsohn, Michael: 253

-VVEDAG Vereinigte Dachpappen-Fabriken Aktiengesellschaft: 75 Verbeke, Herbert: 26, 28, 29, 34, 38, 44, 78, 79, 218, 220, 221, 235, 262, 263 Verlag der Freunde: 24, 236 Vidal Naquet, Pierre: 25 vlasy: 38, 39, 79, 252 vlasy, sthn: 39, 45, 145 von Hase & Khler: 215 vrchn obvodn soud Dsseldorf: 246 vrchn obvodn soud Mnich: 231 Vrij Historisch Onderzoek: 28, 89, 262, 277 vchodn Prusko: 190, 256

-ZZacher, Hanns F.: 282 ZDF, Heute: 275 zemsk soud Berlin Tiergarten: 261 zemsk soud Bblingen: 261, 262 zemsk soud Mnich: 261, 263 zemsk soud Stuttgart: 208, 220, 284 zemsk soud Tbingen: 254, 264, 269 zemsk soud Weinheim: 262 Zentralrat der Juden in Deutschland: 243, 273, 282, 283 Zernik, Franz: 133, 134 Zitelmann, Rainer: 27, 202 zloiny mylen: 225, 236, 251, 260, 280 Zndel, Ernst: 9, 10, 167, 191, 192, 212, 216 zvltn reim: 289, 290 Zwerenz, Winfried: 201, 281

319