Matematick gramotnost ve vuce

METODICK PRUKA

Matematick gramotnost ve vuce

metodick pruka

Nrodn stav pro vzdlvn, kolsk poradensk zazen a zazen pro dal vzdlvn pedagogickch pracovnk (NV), divize VP 2011

Matematick gramotnost ve vuce

metodick pruka

Kolektiv autor: Mgr. Katarna Nemkov PhDr. Vra Olkov PhDr. Filip Roubek, Ph.D. Vladislav Tomek Mgr. Jana Vakov RNDr. Eva Zelendov Recenzent: doc. RNDr. Josef Molnr, CSc.

Vydal:

Nrodn stav pro vzdlvn, kolsk poradensk zazen a zazen pro dal vzdlvn pedagogickch pracovnk (NV), divize VP Jindich Jindich Jan Klufa prvn, Praha 2011 978-80-87000-97-7

Grafick zpracovn: Jazykov korektura: Vydn: ISBN:

Obsah
1 2 3
3.1 3.2 3.3 3.4

vodn slovo Vymezen pojmu matematick gramotnost Metodick doporuen pro rozvoj matematick gramotnosti s vyuitm list matematickch loh
Efektivita vyuovacho procesu Metody slovn Listy matematickch loh Uvolnn lohy

4 6 8
8 8 9 11

4
4.1 4.2 4.3 4.4 4.5

Listy uvolnnch loh

Rozloha kontinentu Zkroucen dm Srden tep Pohybliv chodnk Majk

13
13 25 36 45 54

5 6 7

Zvr Literatura Plohy

62 63 64

vodn slovo

Matematick gramotnost v souasn spolenosti Nae kolstv prolo v poslednch desetiletch adou reforem. Ponechejme nyn stranou otzky, zda byly tyto reformy vdy nutn, dn pipraven a zda byly jejich vsledky nleit vyhodnoceny. Skutenost je, e kolstv jako celek se promuje, mn se jeho postaven a vliv ve spolenosti, mn se ci, vyuovac metody i postaven jednotlivch pedmt ve vzdlvac soustav. A ve kolstv snad jet vce ne v jinch oblastech naeho ivota plat, e skuten vsledky a dopady mnoha zmn se projev a po letech. I proto je nprava chyb a omyl leckdy zdlouhav a obtn. Natst se, by pomalu, spoleensk vnmn role koly a vzdln mn k lepmu. ada signl, mezi n pat i vsledky naich k v mezinrodnch srovnvnch (TIMSS a PISA), dostaten vrazn naznauje, e dosavadn vvoj si vyaduje zsadnj korekce. V tchto souvislostech se mn i nzory na postaven matematiky a na stav matematick gramotnosti naich dt. Doufejme, e kon doba, kdy byla jej role podceovna a v intelektuln spolenosti tm patilo k dobrmu tnu zdrazovn toho, jak dotyn nikdy matematiku nezvldal. Zlepen matematick gramotnosti se dnes dostv na poad i v mstech, kde se rozhoduje o dalm smovn na spolenosti. Role uitele je v tto situaci velmi obtn. Pokud uitel nen ochoten sv posln degradovat na emesln oduen vyuovacch hodin a m snahu ky zaujmout a upoutat, opravdu je vychovvat a vzdlvat v pravm vznamu tchto slov, mus se vyrovnat nejen se zmnnmi tlaky vnjho prosted, ale mus ovldat adu dalch innost a dovednost, kter pinesla modern spolenost s neustle se vyvjejcmi novmi technologiemi. A tak by uitel dnes ml nejen znt sv aproban pedmty a mt hlub vhled i do dalch pedmt, aby mohl kvalifikovan ve vuce uplatovat mezipedmtov vztahy, ale ml by zvldat prci na potai, pipravovat si psobiv prezentace, chystat si vuku nejen pro klasickou prci ve td, ale mt i speciln ppravy pro prci s interaktivn tabul. Uitel matematiky i na zkladn kole by samozejm ml ovldat i matematick software, kter se ve vuce stle bnji vyuv (GeoNext, Cabri, GeoGebra aj.). Ani v nejmenm si nepeji, aby pedchzejc dky vyznly pesimisticky. Uitelsk profese je krsn a povznejc. Pouze jsem chtl zdraznit, e je mimodn nron a v na spolenosti mnohdy nedoceovan (m nemm na mysli pouze ohodnocen finann). Spolenm kolem ns, uitel matematiky, je bt na budoucnost pipraveni a prokzat, e jsme schopni svj pedmt vyuovat tak, aby matematika nepatila mezi pedmty neoblben, aby ci pochopili, e matematika nen jen souborem vzorc a pouek, kter se ve kole nabifluj, aby je po oputn koly mohli zase co nejrychleji zapomenout, ale e je mocnm nstrojem v poznvn svta, kter jim usnadn een kol, kter je ekaj v praktickm ivot. 4

Jsem pesvden, e vtina uitel vykonv sv povoln s lskou a v uvedenm duchu sv ky pipravuje. Souasn si vak myslm, e kad uitel pivt rzn nstroje, pomcky, nmty a dal impulzy, kter mu jeho prci usnadn, pomohou mu v pprav vyuovn, projekt, nmt pro samostatnou prci k atd. Metodick podpora, kterou uitel najdou na nsledujcch strnkch, takovou pomckou bezesporu je. Kvalifikovan rozbor typickch loh z mezinrodnch srovnvn s ukzkami kovskch een, kter jsou doplnny podrobnm komentem, me ad uitel vrazn pomoci pi pprav k. ci pi een tchto loh prokazuj, zda zvldaj komplex innost a znalost, kter nazvme matematick gramotnost. Proto doufm, e tyto materily ada uitel ve sv kolsk praxi opravdu vyuije. doc. RNDr. Eduard Fuchs, CSc. Pedseda Spolenosti uitel matematiky JMF

Vymezen pojmu matematick gramotnost

Vsledky mezinrodnch vzkum PISA a TIMSS dokldaj vrazn zhoren eskch k v matematice. Jak by mohl uitel pi hodinch matematiky postupovat, jak metody prce a jak lohy pro ky volit, aby se rove jejich matematick gramotnosti zvila? Odpov je teba hledat ve sprvnm pochopen pojmu matematick gramotnost. Uitel matematiky by ml velmi dobe vdt, co se pod pojmem matematick gramotnost skrv, jak matematick kompetence by ml u svch k rozvjet. Na zklad tohoto pochopen potom vol vhodnou vyuovac metodu a vhodn lohy, kter pi vyuovn bude vyuvat. Ne se nktermi metodami vhodnmi pro rozvoj matematick gramotnosti budeme podrobnji zabvat, pipomeme si, jak je pojem matematick gramotnost vymezen v publikaci Gramotnosti ve vzdlvn, vydan v roce 20101:
Matematick gramotnost je schopnost jedince poznat a pochopit roli, kterou hraje matematika ve svt, dlat dobe podloen sudky a proniknout do matematiky tak, aby splovala jeho ivotn poteby jako tvoivho, zainteresovanho a pemlivho obana.

rove matematick gramotnosti se projev, kdy jsou matematick znalosti a dovednosti pouvny k vymezen, formulovn a een problm z rznch oblast a kontext a k interpretaci jejich een s uitm matematiky. Tyto kontexty sahaj od ist matematickch a k takovm, ve kterch nen matematick obsah zpotku zejm a je na eiteli, aby ho v nich rozpoznal. Je teba zdraznit, e uveden vymezen se netk pouze matematickch znalost na urit minimln rovni, ale jde v nm o pouvn matematiky v cel ad situac, od kadodennch a jednoduchch a po neobvykl a sloit. Ti sloky matematick gramotnosti: 1.
situace a kontexty, do nich jsou zasazeny problmy, kter maj ci eit a apliko-

vat tak zskan vdomosti a dovednosti: Pouvn a uplatovn matematiky v rozmanitch situacch (nap. osobn, vzdlvac/pracovn, veejn a vdeck) a kontextech (autentick, hypotetick) je dleitm aspektem matematick gramotnosti. 2.
kompetence, kter se uplatuj pi een problm:

Matematick uvaovn

Zahrnuje schopnost klst otzky charakteristick pro matematiku (Existuje...?, Pokud ano, tak kolik?, Jak najdeme...?), znt mon odpovdi, kter matematika na tyto otzky nabz, rozliovat pinu a dsledek, chpat rozsah a omezen danch matematickch pojm a zachzet s nimi.
1

Gramotnosti ve vzdlvn. Pruka pro uitele. Praha : Vzkumn stav pedagogick v Praze, 2010, s. 22. Dostupn z WWW: <http://www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2010/02/Gramotnosti-ve-vzdlvn1. pdf>.

Matematick argumentace

Zahrnuje schopnost rozliovat pedpoklady a zvry, sledovat a hodnotit etzce matematickch argument rznho typu, cit pro heuristiku (Co se me nebo neme stt a pro?), schopnost vytvet a posuzovat matematick argumenty.
Matematick komunikace

Zahrnuje schopnost rozumt psemnm i stnm matematickm sdlenm a vyjadovat se jednoznan a srozumiteln k matematickm otzkm a problmm, a to stn i psemn.
Modelovn

Zahrnuje schopnost porozumt matematickm modelm relnch situac, pouvat, vytvet a kriticky je hodnotit; zskan vsledky interpretovat a ovovat jejich platnost v relnm kontextu.
Vymezovn problm a jejich een

Zahrnuje schopnost rozpoznat a formulovat matematick problmy a eit je rznmi zpsoby.

Uvn matematickho jazyka

Zahrnuje schopnost rozliovat rzn formy reprezentace matematickch objekt a situac, volit formy reprezentace vhodn pro danou situaci a el; dekdovat a interpretovat symbolick a formln jazyk, chpat jeho vztah k pirozenmu jazyku, pracovat s vrazy obsahujcmi symboly, pouvat promnn a provdt vpoty.
Uvn pomcek a nstroj

Zahrnuje znalost rznch pomcek a nstroj (vetn prostedk vpoetn techniky), kter mohou pomoci pi matematick innosti, a dovednost pouvat je s vdomm hranic jejich monost. 3.
matematick obsah tvoen strukturami a pojmy nutnmi k formulaci matematic-

k podstaty problm:
kvantita

vznam sel, rzn reprezentace sel, operace s sly, pedstava velikosti sel, potn zpamti a odhady, mra;
prostor a tvar

orientace v prostoru, rovinn a prostorov tvary, jejich metrick a polohov vlastnosti, konstrukce a zobrazovn tvar, geometrick zobrazen;
zmna a vztahy

zvislost, promnn, zkladn typy funkc, rovnice a nerovnice, ekvivalence, dlitelnost, inkluze; vyjden vztah symboly, grafy, tabulkou;
neuritost

sbr dat, analza dat, prezentace a znzorovn dat, pravdpodobnost a kombinatorika, vyvozovn zvr.

Metodick doporuen pro rozvoj matematick gramotnosti s vyuitm list matematickch loh

Kad uitel matematiky m vytipovan matematick lohy, kter s oblibou zadv svm km. Nali bychom mezi nimi zvlt ty lohy, kter nabzej km vc cest, jak dojt ke sprvnmu vsledku, nebo lohy, kter ke svmu vyeen potebuj nestandardn postupy. Jak takov lohy efektivn ve vuce vyuvat? Kde dal takov lohy hledat? Jak podobn lohy tvoit? Pokusme se na tyto otzky nalzt odpov a formulovat jednoduch obecn metodick doporuen. 3.1 Efektivita vyuovacho procesu

Metodick doporuen 1
Efektivita vyuovacho procesu zvis na sprvnm vytyen cl i obsahu, dle pak i na zpsobech, jak tchto cl doshnout, tj. na vhodn volb metody vuky, organizan formy a materilnch prostedk, kter m uitel k dispozici2.

Chpejme cl matematickho vzdlvn jako rozvoj matematick gramotnosti k. Vzhledem k omezenmu rozsahu tto publikace byly za metody vuky, kter jsou spn vyuvny k naplovn tohoto cle, vybrny pouze metody slovn s drazem na problmov (heuristick) rozhovor. Proto, aby uitel efektivn tyto metody vyuval ve vuce matematiky, je teba, aby porozuml nejenom jejich didaktickmu aspektu, ale i dalm souvislostem, mezi kter pat: souvislost s Rmcovm vzdlvacm programem pro zkladn vzdlvn (RVP ZV), souvislost s vymezenm pojmu matematick gramotnost, dovednosti potebn pro een lohy rznmi zpsoby apod. Dobrm pomocnkem pi tto nelehk prci mohou bt tzv. listy matematickch loh, kter si uitel bhem svho pedagogickho psoben pro sv oblben lohy vytvo. Souhrn dleitch informac je vhodn v tchto listech doplnit ukzkami rznch kovskch een. Ne si konkrtn podobu list pro uvolnn lohy z mezinrodnch vzkum v nsledujc kapitole pedstavme, vnujme se podrobnji zvraznnm klovm pojmm. 3.2 Metody slovn

V pedagogick literatue se setkvme s adou klasifikac zkladnch skupin metod vuky. Jednou z nich je i Komplexn klasifikace zkladnch skupin metod vuky (Mak, 1990)3, kde v oddle Metody z hlediska pramene poznn a typu poznatk aspekt didaktick nalezneme i metody slovn, mezi kter jsou zaazeny: monologick metody (pednka, vklad, vyprvn, vysvtlovn, instrukt), kter jsou zaloen na vyuvn souvislho mluvenho projevu jednotlivce uitele nebo ka;
2 3

VALIOV, A., KASKOV, H. Pedagogika pro uitele. Praha : Grada, 2007, s. 189. KALOUS, Z., OBST, O. koln didaktika. Praha : Portl, 2002, s. 313.

dialogick metody (rozhovor, diskuse, dramatizace), zaloen pedevm na innostnm principu rozhovoru; metoda psemnch prac; metoda prce s uebnic, knihou, textem.

Pi rozvjen matematick gramotnosti k uitel vyuv vechny uveden metody, vt draz by ml vak klst na metody dialogick, pestoe pprava na n je pro nj velmi nron. Dialogick metody toti vyaduj, aby byl uitel pipraven na operativn pouit dialogu, v nm je vak stle respektovn obecn stanoven cl4 (v naem ppad rozvoj vech kompetenc uvedench ve vymezen pojmu matematick gramotnost).
Metodick doporuen 2
Stejn vznam pro rozvoj matematick gramotnosti m problmov (heuristick) rozhovor, jeho hlavnm clem je nauit ky eit problmy a rozvjet jejich mylen a tvoivost. Prvn st heuristickho rozhovoru meme naznait pomoc jednoduchch otzek: V em je problm? eho chceme doshnout? Co na to potebujeme? Existuje jen jedna cesta ke sprvnmu een? Kterou cestu vybereme? V dal sti rozhovoru probh vlastn realizace een (i v tto fzi me uitel ovlivovat ka dobe volenmi otzkami), na zvr nesm chybt vyhodnocen kova een.

3.3

Listy matematickch loh

Pprava uitele na slovn vyuovac metody je asov nron. Zvlt pak, pipravuje-li uitel vlastn lohu, kterou chce ut svm km pmo na tlo. Prce a as, kter uitel do ppravy vlo, jsou vak zroeny efektivnm vyuitm vyuovac jednotky bez zsadnch didaktickch chyb.
Metodick doporuen 3
Jednou z monost zaznamenn vech dleitch podklad podntn matematick lohy je strukturovan zznam, tzv. list matematick lohy. Jednotn struktura umon uiteli matematiky rychle se v rozshlejm textu orientovat a doplovat do nj nov poznatky zskan pmou vyuovac innost.

vodn st listu matematick lohy mus obsahovat zadn lohy a sprvnou odpov. Dovednosti potebn pro een lohy pomohou uiteli zalenit zadanou lohu do kontextu kolnho vzdlvacho programu. Pomohou mu lpe stanovit, ve kter fzi vzdlvacho procesu me lohu se svmi ky eit. Nejobshlej st listu matematick lohy tvo metody een (popis metody, rozbor kovskch een, ukzky ze kovskch een). Hlavn vznam tto sti listu lohy shrnuje nsledujc metodick doporuen.

VALIOV, A., KASKOV, H. Pedagogika pro uitele. Praha : Grada, 2007, s. 200.

Metodick doporuen 4
Ke sprvnmu vsledku zadan lohy nemus vst jen jedna cesta, jen jedno een. Uitel, kter se pipravuje vyut slovn vyuovac metody (zvlt pak heuristick rozhovor), by si tuto skutenost ml velmi dobe uvdomit. Jinak by mohlo dojt k zvan chyb, kter je v esk pedagogick literatue oznaovna jako trychtovn.

Termn trychtovn (funneling pattern) metaforicky odkazuje na situaci, kdy uitel zan u obecn formulovan otzky a tu postupn nahrazuje sri stle eji zamench otzek (proto je v pekladu originlu pouito slovo trycht). Otzky jsou vtinou zjiovac a daj se zodpovdt jen jednoslovnou odpovd ano i ne, poppad velmi krtkou odpovd. asto si uitel tak odpov sm. Dl otzky ci u zpravidla zodpovdt umj, ale to neznamen, e chpou, kam otzky smuj5. K trychtovn dochz velmi asto tehdy, kdy se uitel sna ky vthnout do een lohy, ti vak nereaguj, nevd jak zat, a uitel se jim sna poradit. Tato situace me pi vyuvn loh vt obtnosti velmi lehce nastat.
Metodick doporuen 5
Rzn metody, kter ci pi een lohy vyuili, pomohou uiteli matematiky ujasnit si, ktermi smry se mohou ci pi een ubrat. Mohou mu pomoci neupnat se pi zenm heuristickm rozhovoru pouze na jednu metodu een. Shromaovn rznch een jedn zadan lohy by tedy mlo patit k dobr praxi kadho uitele bhem cel jeho pedagogick innosti.

Zaazen dal sti listu lohy naplovn vstup RVP ZV a spojitost s jednotlivmi slokami vymezen matematick gramotnosti me psobit jako formalita. Umon vak uiteli nadhled ve smyslu propojen oekvanch vstup RVP ZV a jednotlivch matematickch kompetenc. lohy s obdobnou tematikou, kter uitel me pevzt z rznch sbrek matematickch loh (nap. Netradin lohy ve vuce matematiky6, kterou vydal Vzkumn stav pedagogick v Praze v elektronick podob v roce 2009) nebo z mezinrodnch vzkum PISA a TIMSS (viz publikace stavu pro informace ve vzdlvn7), dotvej rmec zasazen dan lohy do vzdlvacho procesu. Monosti vyuit lohy ve vuce strun shrnuj, pi kterch pleitostech v hodinch matematiky me uitel uvolnnou lohu vyut. K zapojen k do een problm pomohou pracovn listy pro ky pipraven materily je mon pout ve vuce matematiky, jak ke spolen, tak k samostatn prci k.
Metodick doporuen 6
List matematick lohy by ml obsahovat tyto sti: zadn lohy sprvnou odpov dovednosti potebn pro een lohy
5

STEHLKOV, N. Uit podntnch loh v matematice. In Setkn uitel matematiky vech typ a stup kol 2010. Plze : Vydavatelsk servis, 2010, s. 239240. HOUSKA, J. Netradin lohy ve vuce matematiky. Metodick portl: lnky [online]. 18. 02. 2009, [cit. 2011-06-08]. Dostupn z WWW: <http://clanky.rvp.cz/clanek/c/ZVB/3002/NETRADICNI-ULOHY-VE-VYUCE-MATEMATIKY.html>. 7 http://www.uiv.cz/rubrika/205
6

10

 3.4

popis metod een loh ukzky kovskch een s jejich rozborem naplovn vstup z RVP ZV spojitost s jednotlivmi slokami vymezen matematick gramotnosti lohy s obdobnou tematikou monosti vyuit lohy ve vuce pracovn listy pro ky

Uvolnn lohy

Rozvjet matematickou gramotnost vhodnou metodou bez vhodnho obsahu nelze. asto se mezi pedagogickou veejnost diskutuje, jak typy loh jsou pro rozvoj matematick gramotnosti nejlep. Uitel se vesms shoduj v tom, e se neme jednat jen o rutinn lohy nejni obtnosti. Proto je teba, aby km byly pedkldny lohy, kter spluj urit kritria. Vzorovmi lohami pro uitele mohou bt lohy uvolnn z mezinrodnch vzkum PISA a TIMSS. Tyto uvolnn lohy se ve vzkumu ji nepouvaj k men vsledk k, a proto je mon je vyut ve vuce. adu zajmavch uvolnnch loh lze nalzt v publikaci Take the Test8 pmo na strnkch OECD Programu pro mezinrodn hodnocen k PISA (Programme for International Student Assessment)9, v eskm pekladu jsou nkter uvolnn lohy z vzkum PISA a TIMSS zveejnny na strnkch stavu pro informace ve vzdlvn www.uiv.cz. U tchto zveejnnch loh bv krom zadn a sprvn odpovdi uvedena nap. spnost naich k v mezinrodnm mtku nebo jedna z metod een lohy. Dky zpracovn uvolnnch loh formou list jsou v tto publikaci u jednotlivch loh uvedeny dal dleit informace (viz metodick doporuen 6). Uvolnn lohy poskytuj uitelm dv velk vhody. Prvn vhodou je pesn formulace lohy, kter zajist, e u k zdka dochz k nejasnostem v pochopen textu. V dob, kdy tensk gramotnost eskch k nedosahuje poadovan rovn, je sprvn a jednoduch formulace textu dleit pro rozvjen matematick komunikace k.
Metodick doporuen 7
Jestlie se uitel ble seznm s vtm mnostvm loh uvolnnch z mezinrodnch vzkum, nein mu pote vytvet lohy vlastn, ve kterch me zachytit skutenosti blzk jeho km jazykem, ktermu ci rozumj.

Druhou vhodou je grafick zpracovn lohy. Text je obvykle doprovzen vhodnou ilustrac i fotografi, tabulkou nebo grafem, kter pi een pomhaj vyuvat veobecn psychologick aspekty vizualizace. lovk sice m neomezenou schopnost si
Take the Test. Sample Questions from OECDs PISA Assessments. OECD, 2009. ISBN 9789264050808. Vtina loh z tto publikace byla zveejnna v etin: Netradin lohy. Matematick gramotnost v mezinrodnm vzkumu PISA. Praha : IV, 2006. ISBN 80-211-0522-4. 9 http://www.pisa.oecd.org/dataoecd/47/23/41943106.pdf
8

11

pamatovat, ovem pouze omezenou tzv. aktivn pam, kterou pi uen nedoke pekroit. U-li se lovk njak nov abstraktn pojem, velkou st sv aktuln pamov kapacity spotebovv na pedstavovn si dan situace, na kter uitel pojem vysvtluje. Slab ci tuto kapacitu snadno vyerpaj, take ji nejsou schopni intenzivn pemlet. Vizualizace pomh st aktuln pamti uvolnit ve prospch dalch mentlnch innost (jako je indukce, abstrakce, komparace, dedukce, symbolizace apod.). Dt je tedy schopno podat lep vkon. Lepm km pomh vizualizace tak, mohou vce sv mozkov kapacity vnovat na ovovn hypotz, hledn dalch een, mohou si dovolit bt kreativnj a vce experimentovat.10
Metodick doporuen 8
Otzka nzornosti je ve kolch aktuln zejmna pi dvou pleitostech, kter spolu souvisej. Jednak jde o nzornost pi zavdn pojm, jednak o nzornost pi een loh11.

Pro ukzkov zpracovn list uvolnnch loh pro ely tto publikace bylo vybrno pt loh z mezinrodnho vzkumu PISA, kter dosud nebyly publikovny v eskm pekladu: Rozloha kontinentu, Zkroucen dm, Srden tep, Pohybliv chodnk a Majk. Zadn tchto loh v originlnm znn lze nalzt v ji zmnn publikaci Take the Test. Podkladem pro zpracovn nejobshlej sti list uvolnnch loh (sti, kter se tk metod een lohy) byla analza vyplnnch pracovnch list 150 patnctiletch k, kterm byly tyto lohy zadny ve kolnm roce 2009/2010. Takto zskan ukzky rznch metod een simulovaly autentick shromaovn rznch metod een jedn zadan lohy bhem pedagogick praxe uitele (viz metodick doporuen 5).

10 11

VANEK, J. Psychologick aspekty kognitivnch technologi ve vyuovn matematiky. Dostupn z WWW: http://eamos.pf.jcu.cz/amos/kat_mat/externi/kat_mat_9782/k12.htm#vi. KUINA, F. Umn vidt v matematice. Praha : Sttn pedagogick nakladatelstv, 1989, s. 37.

12

4
4.1

Listy uvolnnch loh

Rozloha kontinentu

Uitm mtka mapy odhadni rozlohu Antarktidy. Zapi postup a vysvtli, jak odhad provd. (Jestlie ti to pome pi tvm odhadu, me na mapu kreslit.)

kilometry

0 200 400 600 800 1000

Sprvn odpov
Odhad rozlohy Antarktidy mezi 12 000 000 km2 a 18 000 000 km2 byl ve vzkumu PISA hodnocen jako sprvn odpov.

Dovednosti potebn pro een lohy

Pojmov uchopen lohy: k:

chpe pojem rozloha jako obsah (nikoliv jako obvod nebo objem); chpe pokyn odhadni jako proveden vpotu s piblinmi hodnotami. 13

Volba metody odhadu: k uruje obsah nepravidelnho obrazce:

pomoc tvercov st nebo pokrytm obrazce jednotkovmi tverci; rozdlenm obrazce na nkolik jednoduch obrazc, jejich obsah um urit (nap. obdlnk); nahrazenm obrazce jednm jednodum obrazcem, kter ho piblin pokrv a jeho obsah um vypotat (nap. tvercem, obdlnkem, kruhem), ppadn metodou rmovn.

Proveden odhadu: k:

nartv nebo rsuje zkladn geometrick tvary (rovnobky, kolmice, tverec, obdlnk, kruh); uruje rozmry obrazce menm (dlky stran, polomr kruhu); uruje rozmry obrazce ve skutenosti pomoc mtka mapy; pot obsah zkladnch rovinnch tvar (tverce, obdlnku, trojhelnku, lichobnku, kruhu), provd zkladn poetn operace; pouv sprvn jednotky (dlky, obsahu).

Metody odhadu
1. Odhad rozlohy pomoc jednotkov tvercov st

Popis metody

Zakreslme tvercovou s (viz kovsk een), piem dlku strany jednotkovho tverce volme podle uvedenho mtka, tj. dlka seky odpovdajc 1 000 km ve skutenosti. Urme, kolik jednotkovch tverc pokrv plochu kontinentu. Rozlohu vypoteme jako souin obsahu jednotkovho tverce (1 000 000 km2) a potu jednotkovch tverc (piblin 14 tverc). Odhad tedy in 14 000 000 km2. 14

Rozbor kovskch een k:

1) 4. 5. 6. 2) 7. 3)

zvolil stranu jednotkovho tverce. Naznail, nartnul nebo narsoval tvercovou s; poznmka: pokud k volil nevhodnou dlku strany jednotkovho tverce (men ne 3 cm), vtinou nestihl s dokreslit a lohu nedoeil nebo chyboval ve vpotu obsahu jednotkovho tverce; uril poet jednotkovch tverc; nepln tverce spojil na cel; uril obsah jednotkovho tverce; vypotal rozlohu.

Poznmka: Nkte ci chybovali v pevodu jednotek obsahu nebo potali namsto s obsahem tverce s jeho obvodem.
Vybrno ze kovskch een

Nartla jsem s a pokusila jsem se vypotat odhad, ale nestihla jsem to. Rozdlil jsem si to na tvereky 1 000 1 000 kilometr a spotal je. Ze zatku jsem to dlal pomoc obvodu, ale nevylo to hezky. Mapu pesunu na tverekovanou s. 1 tvereek bude mt 6 6 mm. Spotm veker tverce, kter obsahuj obvod Antarktidy, a tak tverce v ploe Antarktidy, kter se obvodu nedotkaj. Pak ve dosadm do vzorce, kter si nepamatuji. Chtla jsem tam udlat tvereky o rozloze 200 km2 a spotat je. Lpe by se to ale dlalo, kdyby mla Antarktida tvar tverce.
2. Odhad rozlohy pomoc pokryt plochy jednotkovmi tverci (dldn)

15

Popis metody

Plochu pokryjeme jednotkovmi tverci, ppadn jejich stmi metoda dldn (tverce nemusej tvoit s). Dlku strany jednotkovho tverce volme podle uvedenho mtka, tj. dlka seky odpovdajc 1 000 km ve skutenosti. Urme, kolik jednotkovch tverc potebujeme k pokryt plochy kontinentu. Rozlohu vypoteme jako souin obsahu jednotkovho tverce (1 000 000 km2) a potu jednotkovch tverc (piblin 14 tverc). Odhad tedy in 14 000 000 km2.
Rozbor kovskch een k:

1) 2) 3)

zvolil stranu jednotkovho tverce a nartnul pokryt plochy tverci; uril poet jednotkovch tverc; uril obsah jednotkovho tverce. Vypotal rozlohu.

Vybrno ze kovskch een

Rozloil jsem tverce o rozloze 1 000 000 km2 a pak postal a okraje odhadl. Plocha vyznaenho tverce je dohromady 1 000 000 km2. Do cel plochy se vejde piblin 12, co znamen 12 000 000 km2. Vytrhla jsem si tvereek tverekovanho papru a podle mtka jsem udlala tverec o stran 1 000 km. Potom jsem nartla tverec a odhadla velikost.
3. Odhad rozlohy rozdlenm plochy na tverce a obdlnky

Popis metody

Plochu rozdlme na tverce a obdlnky, jejich obsah umme vypotat pomoc znmho vzorce. Rozmry potebn k vpotu urujeme pomoc danho mtka. Rozlohu urme jako souet obsah tverc a obdlnk (viz kovsk een). 16

Rozbor kovskch een k:

1) 2) 3)

rozdlil plochu na nkolik tverc a obdlnk tak, aby piblin pokrvaly celou plochu; zmil potebn rozmry a pomoc mtka uril skutenou dlku; vypotal obsahy jednotlivch tvar a pak jejich souet.

Poznmka: Nkte ci chybovali pi zjiovn skuten dlky nebo v pevodu jednotek obsahu.
Vybrno ze kovskch een

Rozdlila jsem si zemi na pomysln tverce, tch jsem spotala obsah a pak je vechny seetla. Rozdlm si mapu na men seky, kter zmm, a jeliko mi nkde kus pebv nebo naopak chyb, dostanu se k piblinmu vsledku. Plocha vyrafovan sti je 4 000 000 km2. Odhaduji, e vyrafovan st je v celkov ploe asi tikrt. ili plocha Antarktidy je 12 000 000 km2.
4. Odhad rozlohy rozdlenm plochy na trojhelnky a tyhelnky

Popis metody

Plochu rozdlme na trojhelnky (nejlpe pravohl) a tyhelnky (rovnobnky, ppadn lichobnky), jejich obsah umme vypotat pomoc znmho vzorce. Rozmry potebn k vpotu (dlky stran, vky) urujeme pomoc danho mtka. Rozlohu urme jako souet obsah trojhelnk a tyhelnk (viz kovsk een).

17

Rozbor kovskch een k:

1) 2) 3)

rozdlil plochu na nkolik trojhelnk a tyhelnk tak, aby piblin pokrvaly celou plochu; zmil potebn rozmry a pomoc mtka uril skutenou dlku; vypotal obsahy jednotlivch tvar a pak jejich souet.

Poznmka: Pro dal vpoet je rozhodujc, na kolik trojhelnk a tyhelnk je plocha rozdlena a jakho jsou typu. Vhodn jsou pravohl trojhelnky, tverce a obdlnky.
Vybrno ze kovskch een

Rozdlil jsem si plochu na men sti obdlnky a lichobnky. Snam se naskldat co nejvce tverc, obdlnk, trojhelnk do kontinentu a pak setu jejich obsah.
5. Odhad rozlohy nahrazenm plochy kruhem

Popis metody

Zvolme sted a polomr kruhu tak, aby pokrval co nejvt st plochy. Obsah kruhu umme vypotat pomoc znmho vzorce. Polomr nebo prmr kruhu potebn k vpotu urujeme pomoc danho mtka.
Rozbor kovskch een k:

1) 2) 3)

zakreslil do obrzku kruh tak, aby piblin pokrval celou plochu; zmil potebn rozmry a pomoc mtka uril skutenou dlku; vypotal obsah kruhu. 18

Poznmka: Pro dal vpoet je rozhodujc, jak velikost polomru je zvolena.

Vybrno ze kovskch een

Tvar mi pipomn krunici, proto pouiji vzorec pro obsah kruhu.

6. Odhad rozlohy rmovn plochy do tverce nebo obdlnku

Popis metody

Za rm, kter zahrnuje celou plochu Antarktidy, je zvolen bu tverec, nebo obdlnk. Obsah takto zvolenho obrazce je velmi hrubm odhadem rozlohy kontinentu. Pro vt pesnost je teba od celkovho obsahu zvolenho obrazce odest obsah t sti, kterou pevnina nepokrv. Obsah tto sti lze stanovit odhadem k celkovmu obsahu rmu nebo pomoc obsahu pravohelnk a trojhelnk (ukzka kovskho een). 19

Rozbor kovskch een k:

1) 2) 3) 4)

zakreslil do obrzku tverec nebo obdlnk tak, aby cel plocha kontinentu byla uvnit zvolenho obrazce; zmil potebn rozmry a pomoc mtka uril skuten dlky; vypotal obsah zvolenho obrazce; vypoten obsah oznail jako vsledek.

Poznmka: Pi nevhodn volb obrazce je teba od vypotenho obsahu odest obsah urit sti plochy. ci, kte tento obsah zhruba odhadli, chybovali mn ne ci, kte se ji snaili urit pomoc obsahu dalch tvar.
Vybrno ze kovskch een

Protoe jsem si vypotal obsah tverce a plocha zapluje piblin dv tetiny tverce, tak jsem plochu tverce vydlil temi a vsledek jsem odeetl od celkov plochy.
7. Doplnn plochy na tverec nebo obdlnk

Popis metody

Plochu rozdlme na nkolik st, z nich lze piblin poskldat obdlnk. Urme rozmry takto vytvoenho obdlnku a jeho obsah rozlohu kontinentu.
Vybrno ze kovskch een

Udlala jsem si obdlnk piblin stejn plochy jako je plocha Antarktidy. zem nad mnou nakreslenou osou o si pesunu do jin sti ostrova, aby mi tvoil tvar pipomnajc tverec. 20

Vidm, e jsou si nkter vykousnut a pebvajc sti podobn, a kdy si je poskldm, utv plochu velk a mal obdlnk. Vypotm obsah. Vynechan (erven) moe je pevnina druh poloviny Antarktidy + vbek.
Chybn een

Kurizn een

Ani dobr rada v zadn: Jestlie ti to pome pi tvm odhadu, me na mapu kreslit, pi een lohy nepomohla! 21

Naplovn oekvanch vstup RVP ZV

k:

zdvoduje a vyuv polohov a metrick vlastnosti zkladnch rovinnch tvar pi een loh a jednoduchch praktickch problm; vyuv potebnou matematickou symboliku; odhaduje a pot obsah a obvod zkladnch rovinnch tvar; nartv a sestrojuje rovinn tvary; analyzuje a e aplikan geometrick lohy s vyuitm osvojenho matematickho apartu; pracuje s mtky map a pln.

Spojitost s jednotlivmi slokami vymezen matematick gramotnosti 1. 2. 3.

situace a kontexty: situace osobn, kontext autentick; kompetence: matematick uvaovn, matematick komunikace, modelovn,

vymezovn problm a jejich een; matematick obsah: prostor a tvar.

Monosti vyuit lohy ve vuce Vpoet obsahu zkladnch rovinnch tvar (tyhelnk, kruh) Vpoet obsahu pomoc dlen obrazce na nkolik jednoduch mnohohelnk (trojhelnk, tverc, obdlnk apod.) Urovn obsahu obrazce pomoc tvercov st Vyuit mtka mapy a plnu

lohy s obdobnou tematikou lohy jsou pevzaty z mezinrodnho vzkumu TIMSS12.

loha 1

Kolik trojhelnk shodnch s vybarvenm trojhelnkem je poteba k plnmu pokryt plochy obdlnka? Sprvn odpov: osm trojhelnk.

lohy z matematiky a prodnch vd pro ky 8. ronku, Tet mezinrodn vzkum matematickho a prodovdnho vzdlvn, Replikace 1999. Praha : IV, 2001, s. 24, 41, 67, 65. STRAKOV, J., KAPRKOV, L. Matematick a prodovdn gramotnost v tetm mezinrodnm vzkumu matematick a prodovdn gramotnosti. Praha : IV, 1999, s. 22.

12

22

loha 2
Na obrzku je v rovnobnku vybarven obdlnk. Jak je obsah vybarvenho obdlnka?

Sprvn odpov: 20 cm2.

loha 3
Zahrada tvaru obdlnka, kter je umstna u budovy, m ze t stran cestu, jak je vidt na obrzku. Jak je obsah cesty?
Budova 10m

12m

Zahrada

8m

Cesta 12m

Sprvn odpov: 64 m2.

loha 4
Jednotkou obsahu v tto loze je jeden tvereek. Kter odhad obsahu vyrafovan plochy je nejlep?

A. B. C. D. E.

10 tverek 12 tverek 14 tverek 16 tverek 18 tverek

Sprvn odpov: C 14 tverek

23

loha 5
1 cm na map pedstavuje 10 km ve skutenosti.

Jak je piblin skuten vzdlenost Kladno Uhnves? A. B. C. D. 5 km 30 km 40 km 50 km

Sprvn odpov: D 50 km.

24

4.2

Zkroucen dm

V modern architektue mvaj domy asto neobvykl tvar. Na obrzku vidme potaov model zkroucenho domu a pdorys jeho pzem. K svtovch stran ukazuje orientaci budovy.

V pzem budovy je hlavn vchod a obchody. Nad pzemm je 20 pater s byty. Pdorys kadho patra je podobn pdorysu pzem, ale m trochu jinou orientaci ne patro pod nm. Ve vlci je vtahov achta a vstupn prostory do kadho patra.

loha 1
Odhadni celkovou vku budovy v metrech. Odvodni svj postup.

Sprvn odpov
Odhad celkov vky budovy od 50 do 90 metr byl ve vzkumu PISA hodnocen jako sprvn odpov.

25

Dovednosti potebn pro een lohy

Pojmov uchopen lohy: k:

chpe pojem celkov vka budovy (pzem + 20 pater); chpe pokyn odhadni jako proveden vpotu s piblinmi hodnotami.

Volba metody een: k:

odhaduje vku nepravidelnho tlesa strukturovan rozdlenm tlesa na sti (podla), jejich vku um snze odhadnout.

Proveden odhadu: k:

matematizuje relnou situaci rozdl cel tleso (dm) na sti (podla) a uruje jejich poet ze zadn lohy; odhaduje vku jednoho podla; zaokrouhluje, provd zkladn poetn operace; pouv sprvn jednotky dlky.

Popis metody

Odhadneme vku jednoho patra budovy (minimln hodnota tohoto odhadu je 2,3 m). K tomuto odhadu je mon pist i vku izolac mezi stropem jednoho podla a podlahu druhho podla. Takto stanovenou celkovou vku vynsobme dvaceti (poet pater). V pzem budovy se nachz hlavn vchod a obchody. Proto je mono odhadnout vku tchto prostor i dvojnsobkem vky bytu. Zvolenou vku obchodnch prostor piteme ke zjitn vce vech pater.
Rozbor kovskch een k:

1) 2) 3) 4) 5) 6)

rozdlil dm na pzem a 20 pater s byty; odhadl vku jednoho patra s byty; odhadoval vku mezipodlanch prostor; vku jednoho patra vetn mezipodlanch sloek ppadn zaokrouhlil a vynsobil potem pater; odhadl vku pzem s obchody; seetl vku pzem a celkovou vku pater s byty.

Poznmka: ci odhadovali vku jednoho podla budovy podle zkuenost z praxe (byt, uebny ve kole, v obchod). Vtina chybujcch k odhadla vku patra ni nebo eila lohu se patnm potem podla (nepietli vku pzem).

26

Vybrno ze kovskch een

63 m. Protoe dm m 21 podla a 1 podla me mt asi 3 metry. Pedpokldejme, e prmrn vka 1 bytu i se stropem je 270 cm. 20 pater + pzem nm dv 21 pater. 21 2,70 = 56,70 metr.

Chybn een

45 metr. 20 pater 2,5 metru (vka 1 bytu) = 45 m. 110 metr. ekla bych, e piblin kad patro m 5 m krom pzem. To m 10 m. Patro = 1,5 m. Celkem 31,5 metr.
Kurizn een

27

loha 2
Na nsledujcch obrzcch vidme zkroucen dm ze stran.

Otzka 1: Z kterho smru byl pozen pohled 1? A. od severu B. od zpadu C. od vchodu D. od jihu Otzka 2: Z kterho smru byl pozen pohled 2? A. od severozpadu B. od severovchodu C. od jihozpadu D. od jihovchodu

Sprvn odpov
Sprvn odpov na otzku 1 je C (od vchodu), na otzku 2 je D (od jihovchodu).

Dovednosti potebn pro een lohy

Pojmov uchopen lohy: k:

chpe pojem k svtovch stran; chpe pojem orientace budovy; chpe pojem pohled na tleso ze stran.

Volba metody a proveden een: k:

pi pohledu na tleso z rznch smr vyuv prostorovou pedstavivost; pomoc ke svtovch stran a znzornnho pdorysu budovy ur orientaci budovy; uruje smr pohledu na zklad lenitosti tlesa (umstn vtahov achty, rozmstn byt).

28

Popis metody

Pomoc ke svtovch stran a prostorovho znzornn zkroucenho domu v vodnm zadn lohy urme smry, ve kterch bychom pi pozorovn zkroucenho domu vidli celou vtahovou achtu. V vahu pipadaj dva smry od vchodu a od jihu. Kdybychom se dvali od jihu, jako nejdel bychom vidli hranu pzem. Na Pohledu 1 je nejdel hrana poslednho patra. Proto se pozorovatel mus dvat ve vchodnm smru. Na Pohledu 2 je opt vidt cel vtahov achta. Nejdel hrana pat prostednmu patru. Proto se na dm pozorovatel dv z jihovchodu.
Rozbor kovskch een

ci v otzce 1 a 2 vybrali jedno ze ty uvedench een, proto odpovdli tm vichni ci. Ojedinle se pokusili o zdvodnn sv volby (nap. Protoe je vidt vlec a jedna strana, kter se st nahoru. Protoe na prav stran je stejc se strana a na pravou st domu je vren stn, tud tam mus bt vlec.) Poznmka: Mnohem astji ci chybovali v odpovdi na otzku 2, sprvn odpovdla pouze tetina testovanch k. Naprost vtina volila z nesprvnch odpovd odpov A. km se pravdpodobn z obrzku nepodailo identifikovat vtahovou achtu, kter jim pomohla pi uren smru pohledu. loha 3
Kad patro s byty je trochu pootoeno vzhledem k pzem. Nejvy patro (20. patro) je kolmo na pzem. Nsledujc obrzek znzoruje pzem.

Zakresli do tohoto obrzku pdorys 10. patra tak, aby z nj bylo zjevn, jak je toto patro umstno vzhledem k pzem.

29

Sprvn odpov

Sprvn zakreslen obrzek, tj. sprvn sted otoen a smysl otoen proti smru hodinovch ruiek. Ve vzkumu PISA byly uznvny hly od 40 do 50 .

Dovednosti potebn pro een lohy

Pojmov uchopen lohy: k:

chpe pojem pdorys jako zobrazen pohledu na tleso shora; chpe pojem kolmost; chpe vznam matematick interpretace zmn pootoeno (vzhledem k pzem).

Volba metody een: k:

pomoc obrazu rovinnho tvaru v otoen zakresl do obrzku pdorys 10. patra.

Proveden een: k:

uruje sted, hel a smysl oten; nartne (narsuje) pdorys tlesa v otoen.

Popis metody

Podle polohy budovy na obrzku urme kladn smysl oten tvaru pedstavujcho pdorys pzem. Velikost hlu oten urme rozplenm pravho hlu (20. patro je kolmo na pzem, 10. patro je otoeno o hel 45 ). Nartneme (narsujeme) obraz rovinnho tvaru v otoen.

30

Rozbor kovskch een k:

1) 2) 3)

na zklad smrov rice uril smysl a sted oten; uroval velikost hlu otoen piblinou metodou dlen hlu; rtal pdorys trojrozmrnho tlesa v otoen.

Poznmka: Nejastji chybovali ci v uren hlu otoen. Jenom mal procento k urilo patn smysl oten.
Vybrno ze kovskch een

20. patro je kolm, 10. mus bt nkde uprosted. Dm se s kadm otoenm to proti smru hodinovch ruiek. Dest patro by mlo bt tedy lehce za polovinou.

31

Chybn een:

Naplovn oekvanch vstup podle RVP ZV

k:

analyzuje a e aplikan geometrick lohy s vyuitm osvojenho matematickho apartu; zdvoduje a vyuv polohov a metrick vlastnosti tvar pi een loh a jednoduchch praktickch problm; nartne a sestrojuje rovinn tvary; uv logickou vahu.

Poznmka: Ped pouitm lohy v bnch hodinch matematiky je poteba ky seznmit s pojmem pdorys, eventuln nrys a bokorys.
Spojitost s jednotlivmi slokami vymezen matematick gramotnosti
1. 2. situace a kontexty: situace vzdlvac, kontext autentick; kompetence: matematick uvaovn, modelovn, matematick argumentace,

3.

vymezovn problm a jejich een; matematick obsah: prostor a tvar. 32

Monosti vyuit lohy ve vuce

Rozvoj prostorov pedstavivosti Procviovn odhad a porozumn textu

lohy s obdobnou tematikou

lohy jsou pevzaty z mezinrodnch vzkum TIMSS a PISA13.

loha 1
Tleso otome do jin polohy. Na kterm obrzku by mohlo bt otoen tleso?

Sprvn odpov: D

loha 2

Kter z nsledujcch krychl by mohla bt sloena ze st nahoe?

A) Sprvn odpov: C
13

B)

C)

D)

TOMEK V. Vzkum TIMSS 2007, lohy z matematiky pro 8. ronk. Praha : IV, 2009, s. 60, 71. lohy z matematiky a prodnch vd pro ky 8. ronku, Tet mezinrodn vzkum matematickho a prodovdnho vzdlvn, Replikace 1999. Praha : IV, 2001, s. 3. Koncepce matematick gramotnosti ve vzkumu PISA 2003, Praha : IV, 2004, s. 41.

33

loha 3

Tleso na obrzku je vytvoeno z 5 krychliek. Jak tvar vid osoba na obrzku?

A)

B)

C)

D)

Sprvn odpov: B

loha 4
Na obrzku je pohled z boku a zpedu na objekt sloen z krychl.

Kolik krychl bylo pouito na vytvoen tohoto objektu? Sprvn odpov: Minimln poet krychl je 6, maximln poet krychl je 20.

34

loha 5
Na obrzku je dno dvojrozmrn zobrazen stodoly a jej nepln s. Doplte s stodoly.

Sprvn een:

35

4.3

Srden tep

Lid by se ze zdravotnch dvod nemli pepnat, nap. pi sportu, aby nepekroili uritou frekvenci srdenho tepu. Lta byl vztah mezi doporuenou maximln tepovou frekvenc a vkem osoby vyjadovn nsledujcm vzorcem: doporuen maximln tepov frekvence = 220 vk. Posledn vzkumy ukzaly, e by se tento vzorec ml ponkud upravit. Podle novho vzorce je: doporuen maximln tepov frekvence = 208 (0,7 vk).

loha 1
V novinovm lnku vylo: Pouijeme-li nov vzorec msto starho, zjistme, e doporuen maximln poet der srdce za minutu pro mlad lidi ponkud poklesne a pro star lidi ponkud vzroste. Od jakho vku vzroste doporuen maximln tepov frekvence pi pouit novho vzorce? Zapi svj postup.

Sprvn odpov
Hodnoty 41 nebo 40 byly ve vzkumu PISA hodnoceny jako sprvn odpov.

Dovednosti potebn pro een lohy

Pojmov uchopen lohy: k:

proke tensk dovednosti k nalezen podstatnch informac; proke schopnost porozumt matematickmu textu; chpe vznam matematick interpretace zmn vzroste, poklesne, je stejn; chpe vznam matematickch symbol a rozum jejich zpisu; matematicky doke vyjdit vztah sdlen.

Volba zpsobu vpotu: k vytv jednoduch model pro danou relnou situaci:

sestavenm rovnice; sestavenm nerovnice; dosazovnm selnch hodnot do vzorce.

Proveden vpotu: k:

algebraicky vyjd vztah rovnosti nebo nerovnosti dvou vraz; uv matematick symboly k vyjden promnn; provd sprvn ekvivalentn pravy linern rovnice nebo nerovnice; kontroluje sprvnost svho vpotu psemn nebo zpamti; systematicky dosazuje seln hodnoty do vrazu; provd zkladn poetn operace ke zjitn hodnoty vrazu; porovnv hodnoty vraz a na zklad porovnn formuluje odpov. 36

Metody vpotu

een tto lohy nen rutinn. ci maj vytvoit matematick model, kter jim umon nalzt een. Nsledn pak musej zjistit, zda vytvoen model koresponduje s kontextem zadan otzky, a zformulovat odpov. Jde o komplexn lohu, kter podporuje vytven strategi een, identifikaci dleitch daj, hledn vztah. V loze maj ci za kol zjistit konkrtn hodnotu udvajc poet der srdce za minutu, pro kterou dvaj tyto dva vzorce stejn vsledek. To lze provst bu algebraicky (ci sestav linern rovnici nebo nerovnici s jednou neznmou, nap. x, v nebo cel slovo vk), nebo dosazovnm selnch hodnot do vzorce (ci do vzorc dosad uritou hodnotu vku, pak hodnotu zvyuj nebo sniuj a sleduj zmny).
1. Sestaven rovnice

Popis metody

Z textu lohy urme neznmou hodnotu a zvolme si symbol k jejmu vyjden. Pevedeme slovn vyjden pomoc matematickch symbol a matematickch operac. Tm vytvome model, pomoc kterho hledme een: Vraz pro doporuenou maximln tepovou frekvenci podle starho a novho vzorce dme do rovnosti a sestavme linern rovnici 220 v = 208 (0,7 v). Pomoc ekvivalentnch prav vyeme sestavenou rovnici. Pi formulovn odpovdi se vrtme k otzce v zadn lohy. Formulujeme odpov, e od 40. nebo od 41. roku vku vzroste doporuen maximln tepov frekvence pi pouit novho vzorce.
Rozbor kovskch een k:

1) 2) 3)

na zklad porozumn textu sestavil linern rovnici 220 v = 208 (0,7 v); k vyeen sestaven rovnice pouil ekvivalentn pravy a sprvn provdl matematick operace s racionlnmi sly; formuloval odpov a ppadn provedl psemn zkouku sprvnosti een.

Poznmka: ci eili lohu sestavenm linern rovnice s jednou neznmou. Nejastji se chyby pi een linern rovnice vyskytovaly pi provdn numerickch vpot. Objevily se i chyby zpsoben nepozornost v opsn slic (v rovnici figuruje slo 208, k ho vak patn opsal a pouil slo 206). Ojedinl snaha byla lohu eit soustavou linernch rovnic, k spnmu een chybl dostaten matematick apart. 37

Vybrno ze kovskch een

Ve 40. roku se to rovn, od 41. roku se to mn. Tento zlom nastane v momentu, kdy se hodnota obou vzorc rovn, proto pi vypotn x dostanu tento vk. Vytvom rovnici tm, e star a nov vzorec dm do rovnosti a za vk dosadm x. X, kter mi vyjde, by ml bt vk, od kterho se tepov frekvence zv. Do 40. roku se mrn sniuje. Od 40. roku se mrn zvyuje.
2. Sestaven nerovnice

Popis metody

Sestavme linern nerovnici 220 v < 208 (0,7 v), ve kter porovnme doporuenou maximln tepovou frekvenci pi pouit starho vzorce s novm. Pomoc ekvivalentnch prav vyeme sestavenou nerovnici a formulujeme odpov.
Rozbor kovskch een k:

1) 2) 3)

na zklad porozumn textu sestavil linern nerovnici 220 v < 208 (0,7 v); k vyeen sestaven nerovnice pouil ekvivalentn pravy a sprvn provdl matematick operace s racionlnmi sly; formuloval odpov a ppadn provedl psemn zkouku sprvnosti een.

Vybrno ze kovskch een

Od vku 41 let (tedy vetn 41) budou mt lid vy frekvenci tepu. Zavedenm novho vzorce se dop. tep. max. fr. zv po 40. roce ivota. Zv se, kdy je vk vy ne 40 let.
3. Dosazovn selnch hodnot do vzorce

38

Popis metody

Do vrazu s promnnou pro nov a star vzorec doporuen maximln tepov frekvence systematicky dosazujeme seln hodnoty (nejlpe po destkch), dokud nedostaneme stejnou selnou hodnotu. Stejn seln hodnota udv vk, kdy je tepov frekvence stejn, a na zklad zjitn hodnoty formulujeme odpov, od jakho vku tepov frekvence pouitm novho vzorce vzroste.
Rozbor kovskch een k:

1) 2)

dosazoval systematicky (nejastji v 10letch i 5letch intervalech) do obou vraz rzn hodnoty vku a hledal, pro kterou hodnotu se oba vrazy budou rovnat; jestlie tuto hodnotu objevil, formuloval odpov.

Poznmka: Nkte ci nebyli schopni najt systm pro dosazovn hodnot do vrazu s promnnou a dosazovn provdli nahodile.
Vybrno ze kovskch een

Ve 40. roce ivota jsou podle vzorce hodnoty stejn, tud od 41. roku se tep. frekvence zv. Zkouela jsem dosazovat do vzorce po 5 letech. Napsal jsem si vzorec a dosazoval hodnoty vku 10, 20, 30, 40, 50, 60, 70 Zv se od pekroen 40 let (tam vychz pro oba vzorce 180). Od 41. roku, zjistil jsem to tak, e jsem postupn porovnval vsledky starho a novho postupu. Zv se od 41. roku. O jeden cel tep v 44. roku.
Kurizn een

Vzali jsme vk lovka, kter je tsn za svmi nejlepmi lty neboli kdy byl fyzicky nejvkonnj to je 40 (podle mne) podle toho nm vylo, e podle starho i novho vzorce je doporuen max. frekvence stejn. A jeliko vme, e pokroilejm vkem se zv => tak ve vku 41 let bude mt vy frekvenci podle novjho vzorce. 39

Bez vpotu Kolem 40 let, protoe pak lidsk tlo se dve unav (z nedvnho vdeckho przkumu) a mv vt problmy pi vt fyzick nmaze. Logicky a z doktorskho hlediska tak okolo 50.
loha 2
Vzorec doporuen maximln tepov frekvence = 208 (0,7 vk) se uv tak k uren toho, kdy je tlesn cvien nejinnj. Vzkum prokzal, e cvien je nejinnj, kdy tepov frekvence in asi 80 % doporuen maximln frekvence. Sestav vzorec pro vpoet tepov frekvence pi nejvt innosti cvien vyjden pomoc vku.

Sprvn odpov
Kad vzorec, kter je ekvivalentn vzorci pro doporuenou maximln tepovou frekvenci vynsobenmu 80 %: tepov frekvence = 166,4 (0,56 vk); tepov frekvence = 166 (0,6 vk); tepov frekvence = [208 (0,7 vk)] 0,8; byl ve vzkumu PISA hodnocen jako sprvn odpov.

Dovednosti potebn pro een lohy

Pojmov uchopen lohy: k:

chpe pojem procentuln sti celku; rozum zpisu matematickch symbol; doke matematicky vyjdit vztah mezi procenty, desetinnmi sly a zlomky; proke tensk dovednosti k nalezen podstatnch informac.

Volba zpsobu vpotu: k:

vytv model pro danou situaci sestavenm algebraickho vzorce.

Proveden vpotu: k:

vyjd vztah sti z celku v procentech; relnou situaci vyjd algebraicky; uv matematick symboly k vyjden algebraickho vrazu.

Metoda vpotu sestaven algebraickho vzorce

40

Popis metody

Pi een tto lohy musej ci vzorec sestavit tento postup je ve kole mn obvykl. Dleit je porozumt zadn lohy a matematizovat relnou situaci: Tlesn vchova je nejinnj, kdy srdce pracuje na 80 % doporuen maximln tepov frekvence. Pro een sta vzorec pro maximln tepovou frekvenci vynsobit slem 0,8. Vraz pro optimln srden frekvenci je potom: [208 (0,7 vk)] 0,8.
Rozbor kovskch een

k: 1) Pevedl 80 % na desetinn slo 0,8, na zlomek nebo dan vzorec nsobil 80 a dlil 100. 2) Pi sestavovn vzorce pouil zvorky. Poznmka: Nkte ci se pokusili o vpoet procentov sti. Zvolili ovem patn zklad, zskali tak pouze st vzorce. Skoro polovina k lohu vbec neeila.
Ukzky ze kovskch een

Naplovn vstup podle RVP ZV

k:

provd poetn operace v oboru celch a racionlnch sel; uv rzn zpsoby kvantitativnho vyjden vztahu celek st (pirozenm slem, pomrem, zlomkem, desetinnm slem, procentem); matematizuje jednoduch reln situace s vyuitm promnnch; ur hodnotu vrazu; formuluje a e relnou situaci pomoc rovnic a jejich soustav; analyzuje a e jednoduch problmy, modeluje konkrtn situace, v nich vyuv matematick apart v oboru celch a racionlnch sel; uv logickou vahu pi een loh a problm a nalz rzn een pedkldanch nebo zkoumanch situac; zaokrouhluje a provd odhady s danou pesnost, eln vyuv kalkultor. 41

Spojitost s jednotlivmi slokami vymezen matematick gramotnosti

1. 2. 3.

situace a kontexty: situace vdeck, kontext autentick; kompetence: matematick uvaovn, matematick komunikace, modelovn,

uvn matematickho jazyka; matematick obsah: zmna a vztahy.

Monosti vyuit lohy ve vuce

lohu lze zaadit do vuky na procvien: zkladnch poetnch operac s desetinnmi sly; vpot s procenty (zvldnut vyjden sti celku desetinnm slem, zlomkem, procentem); ekvivalentnch prav linernch rovnic s jednou neznmou nebo jednoduchch nerovnic; promnn a jejho vyuit v matematickm zpisu.
lohy s obdobnou tematikou

lohy jsou pevzaty z mezinrodnho vzkumu TIMSS14:

loha 1
Nech n je slo. Jestlie n vynsobme 7 a pak piteme 6, je vsledek 41. Kter z nsledujcch rovnic vyjaduje tento vztah? A. B. C. D. 7n + 6 = 41 7n 6 = 41 7n . 6 = 41 7(n + 6) = 41

Sprvn odpov: A

loha 2
Tabulka vyjaduje vztah mezi x a y. x y 2 7 3 10 4 13 5 16

Kter z nsledujcch rovnic vyjaduje tento vztah? A. B. C. D. y=x+5 y=x5 y = 1/3 (x 1) y = 3x + 1

Sprvn odpov: D

lohy z matematiky a prodnch vd pro ky 8. ronku, Tet mezinrodn vzkum matematickho a prodovdnho vzdlvn, Replikace 1999. Praha : IV, 2001. ISBN 80-511-0406-6.

14

42

loha 3
Tabulka popisuje vztah mezi promnnmi x a y. x 1 2 3 4 y 1 4 7 10

Kter z nsledujcch rovnic vyjaduje tento vztah? A. B. C. D. E. y = 2x + 2 y = 2x 2 y = 3x + 2 y = 3x + 1 y = 3x 2

Sprvn odpov: E

loha 4
V tabulce jsou uvedeny hodnoty promnnch x a y, piem y je pmo mrn x. x y Uri hodnoty P a Q. A. B. C. D. E. P = 40 a Q = 13 P = 18 a Q = 17 P = 20 a Q = 18 P = 40 a Q = 18 P = 18 a Q = 20 4 9 8 P Q 45

Sprvn odpov: E

loha 5
Vypoti x, jestlie 12x 10 = 6x + 32. Sprvn odpov: 7

Praktick loha15
Zjisti, jak se bhem cvien mn hodnota tvho pulzu. Me vystupovat a sestupovat ze stupnku nebo dlat depy. Men provdj po dobu 5 minut.

15

MANDKOV, D., PALEKOV, J., TOMEK, V. Praktick lohy TIMSS. Praha : VP, 1996.

43

Co bys ml(a) udlat:

1. 2. 3.

Najt svj pulz a pesvdit se, e ho um potat. Neme-li svj pulz najt, podej uitele o pomoc. Rozhodnout se, jak asto bude provdt men pulzu. Prvn men prove ped zatkem cvien. Vystupovat a sestupovat ze stupnku nebo dlat depy po dobu 5 minut a v pravidelnch intervalech si mit pulz. (Men a cvien neprovdj souasn.) Sestav tabulku, v n uvede asy, kdy jsi mil(a) svj pulz, a namen hodnoty pulzu. Jak se mnil tvj pulz bhem cvien? Pro si mysl, e se tvj pulz mnil uvedenm zpsobem?

44

4.4

Pohybliv chodnk

Na fotografii vpravo vidme pohybliv chodnk. Graf zvislosti drhy na ase porovnv chzi po pohyblivm chodnku s chz po zemi podl pohyblivho chodnku.

Pedpokldejme, e ob osoby zachycen v grafu jdou stejn rychle. Dopl do grafu pmku, kter znzoruje zvislost vzdlenosti na ase u osoby, kter na pohyblivm chodnku stoj.

Sprvn odpov

Ve vzkumu PISA mli ci za kol doplnit do grafu pmku, vysvtlen se od nich nepoadovalo. Za sprvn een byla uznvna pmka, kter je pod obma danmi pmkami, ale mus bt bl k pmce oznaujc osobu jdouc po zemi ne k vodorovn ose.

45

Dovednosti potebn pro een lohy

Pojmov uchopen lohy: k:

chpe vznam zvislosti asu a vzdlenosti znzornn pmkou v grafu; chpe pokyn porovnvn graf zvislosti drhy na ase; te informace z grafu; proke tensk dovednosti k pochopen lohy.

Volba metody een lohy: k uruje umstn pmky znzorujc zvislost vzdlenosti na ase u osoby, kter na pohyblivm chodnku stoj:

sestrojenm kolmice a odetnm dlky seek; logickou vahou; odetnm hl.

Proveden metody een lohy: k:

vyuv grafickou metodu odetn hl za pomoci rsovacch pomcek nebo jenom nrtu; uruje rzn hodnoty z linern zvislosti v grafu; propojuje matematick znalosti se zkuenost z relnho svta.

Metody een lohy 1. Sestrojen kolmice a odetn dlky seek

Popis metody

Pmka znzorujc zvislost drhy na ase osoby jdouc po pohyblivm chodnku vytn na kolmici vztyen v libovolnm bod asov osy seku o velikosti d1. Pmka znzorujc zvislost drhy na ase osoby jdouc po zemi vytn na tto kolmici seku o velikosti d2. Odetenm (vpotem, graficky, odhadem) velikosti druh seky (men) od prvn seky (vt) zskme dlku seky d3. Jestlie naneseme tuto velikost na vztyenou kolmici ve zvolenm bod na asov ose, zskme bod, kterm prochz pmka znzorujc zvislost drhy na ase osoby stojc na pohyblivm chodnku. Druhm bodem tto pmky je prsek os. 46

Rozbor kovskch een k:

1) 2) 3) 4) 5) 6)

vztyil kolmici (pomoc pravtka nebo nrtkem) z libovolnho bodu na asov ose; vyznail prnik kolmice a pmky znzorujc osobu jdouc po pohyblivm chodnku, zmil (odhadl) dlku seky od tohoto bodu k pat kolmice; vyznail prnik kolmice a pmky znzorujc osobu jdouc po zemi, zmil (odhadl) dlku seky od tohoto bodu k pat kolmice; zjitn velikosti seek od sebe odeetl (vpotem, graficky, odhadem); nanesl (graficky, odhadem) rozdl na vztyenou kolmici ve zvolenm bod na asov ose a zskal bod, kterm prochz pmka znzorujc zvislost drhy na ase osoby stojc na pohyblivm chodnku; spojil tento bod s prsekem os.

Vybrno ze kovskch een

47

2. Logick vaha
Rozbor kovskch een

k eil lohu na zklad jin logick vahy, ne je uvedeno ve. Pi een lohy pouval slovn popis. V nkterch ppadech se snail vyut znalost z fyziky pouitm vztahu drhy a asu pi rovnomrnm pmoarm pohybu.
Vybrno ze kovskch een

Dejme tomu, e se ps pohyblivho chodnku pohybuje stejnou rychlost, jako jde lovk vedle nj. Kdy na pse lovk jde, m 2 vt rychlost, protoe mu ps pomh. Kdy na pse stoj, ml by mt asi stejnou rychlost jako ten lovk, kter jde po svch. Pak u zle jenom na vkonu stroje Kdy jde lovk rychleji, ne ps jede, ujede lovk na pse mn km ne chodec, proto mus bt pmka v grafu vc sklonn. V praxi obvykle jezdc schody pedejdeme, ale zle hlavn na rychlosti chze. Kdy jde lovk normln chzi, je o maliko rychlej ne lovk stojc na pohyblivm chodnku. Osoba jdouc na pohyblivm chodnku se pohybuje jet jednou tak rychle jako osoba jdouc po zemi, ale o nco pomaleji. Take osoba, kter na pohyblivm chodnku stoj, se pohybuje o nco pomaleji ne osoba jdouc po zemi.
3. Odetn hl (vcn nesprvn postup)

Jedn se o pohyb rovnomrn pmoar (s = v t), kde vzhledem k jednoduchosti zadn meme pmo stat rychlosti jednotlivch pohyb. Velikost rychlosti vyjaduje tangens hlu sevenho pslunou pmkou a asovou osou. Tuto skutenost ci zjednoduili na odetn (stn) hl. Tato vaha je me dovst k vsledku, kter neodpovd fyzikln podstat problmu, ale pesto spluje kritrium sprvn odpovdi. V mezinrodnm vzkumu PISA se zdvodnn ani uveden postupu po cch nepoadovalo.
Popis metody

Zmme velikost hlu, kter svr asov osa s pmkou znzorujc zvislost drhy na ase osoby jdouc po pohyblivm chodnku. Zmme velikost hlu, kter svr asov osa s pmkou znzorujc zvislost drhy na ase osoby jdouc po zemi. Od 48

velikosti prvnho (vtho) hlu odeteme (vpotem nebo graficky) velikost druhho (menho) hlu. Nartneme vslednou pmku znzorujc zvislost drhy na ase osoby stojc na pohyblivm chodnku, kter svr s asovou osou hel, jeho velikost jsme urili.
Rozbor kovskch een k:

1) 2) 3) 4)

zjistil velikost hlu, kter svr asov osa s pmkou znzorujc zvislost drhy na ase osoby jdouc po pohyblivm chodnku hlomrem, graficky nebo jen odhadem; zjistil velikost hlu, kter svr asov osa s pmkou znzorujc zvislost drhy na ase osoby jdouc po zemi hlomrem, graficky nebo jen odhadem; zjitn velikosti hl od sebe odeetl (vpotem, graficky, odhadem), a tm zskal velikost hlu, kter svr pmka znzorujc zvislost drhy na ase osoby stojc na pohyblivm chodnku s asovou osou; vslednou pmku narsoval nebo pouze nartnul.

Vybrno ze kovskch een

Pi sestrojen pmky musme v grafu odest od hlu osoby jdouc po chodnku hel osoby jdouc po zemi. Vsledn hel je rychlost samotnho chodnku.

Chybn een

49

Chybn een

Osoba, kter bude na pohyblivm chodnku jen stt, uraz stejnou vzdlenost jako osoba jdouc po zemi za stejn as. Pohybliv chodnk se pohybuje stejn rychle jako prmrn lovk. Je-li as u osoby jdouc po psu polovin, pak lovk, kter jde po zemi, jde stejnou rychlost, jakou jede ps, tud pmka bude shodn s rychlost osoby jdouc po zemi.
Naplovn oekvanch vstup podle RVP ZV
k:

1. 2.

vyjd funkn vztah tabulkou, rovnic, grafem; matematizuje jednoduch reln situace s vyuitm funknch vztah; uruje velikost hlu menm a vpotem.

Spojitost s jednotlivmi slokami vymezen matematick gramotnosti

3.

situace a kontexty: situace veejn, kontext autentick; kompetence: matematick uvaovn, matematick komunikace, vymezovn

problm a jejich een, uvn matematickho jazyka, uvn pomcek a nstroj; matematick obsah: zmna a vztahy.

Monosti vyuit lohy ve vuce

Grafick stn a odetn hl a seek Zjiovn funknch hodnot z grafu funkce

lohy s obdobnou tematikou

lohy jsou pevzaty z mezinrodnch vzkum TIMSS a PISA16.

loha 1 koln vlet
koln tda si chce najmout autobus na vlet a informovala se u t spolenost na cenu. Spolenost A tuje 375 zed zkladn poplatek plus 0,5 zedu za ujet kilometr. Spolenost B tuje 250 zed zkladn poplatek plus 0,75 zedu za ujet kilometr. Spolenost C tuje pevnou cenu 350 zed za prvnch 200 kilometr plus 1,02 zedu za kilometr nad 200 km. Kterou spolenost by si mla tda vybrat, kdy pi vlet najezd nco mezi 400 a 600 km? Sprvn odpov: V intervalu 400500 ujetch km je vhodnj spolenost C a v intervalu 500 600 ujetch km spolenost A.

16

Koncepce matematick gramotnosti ve vzkumu PISA 2003, Praha : IV, 2004, s. 31, s. 4344. lohy z matematiky a prodnch vd pro ky 8. ronku, Tet mezinrodn vzkum matematickho a prodovdnho vzdlvn, Replikace 1999. Praha : IV, 2001, s. 58, 60. STRAKOV, J., KAPRKOV, L. Matematick a prodovdn gramotnost v tetm mezinrodnm vzkumu matematick a prodovdn gramotnosti. Praha : IV, 1999, s. 19.

50

Poznmka: ci mohou tento vsledek krom vpotu zdvodnit i nsledujcm grafem:

loha 2 Rotterdamsk maraton

Tegla Loroupe vyhrla v roce 1998 maraton v Rotterdamu. Bylo to snadn, ekla, belo se po rovin. Zde vidte graf vkovch rozdl rotterdamskho maratonskho bhu:

Kolik byl rozdl mezi nejvym a nejnim bodem trasy? Sprvn odpov: 20 m. Poznmka: Obdobn lohy lze vytvet i z relnch situac, se ktermi se ci mohou setkat (graf vkovch rozdl lyovn v rakouskch Alpch).

51

Graf vkovch rozdl lyovn v rakouskch Alpch.

loha 3
Graf znzoruje zvislost doby dvaceti kmit kyvadla na dlce vlkna kyvadla.

Dlka vlkna kyvadla je 90 cm. Za jak dlouho vykon toto kyvadlo 20 kmit? A. B. C. D. za 35 sekund za 38 sekund za 42 sekund za 45 sekund

Sprvn odpov: B.

52

loha 4
Graf znzoruje vlhkost vzduchu v mstnosti namenou bhem odpoledne.

Kolikrt byla od 6 do 12 hodin dopoledne namena vlhkost vzduchu pesn 20 %? A. B. C. D. jednou dvakrt tikrt tyikrt

Sprvn odpov: C.

loha 5
Kelly si vyjela autem na projku. Najednou j vak pmo pod kola odkudsi vbhla koka. Kelly prudce zabrzdila a v posledn chvli koku minula. Byla mrn otesen, a proto se rozhodla vrtit krat cestou. V grafu je zaznamenna rychlost auta bhem projky. a) Jak byla maximln rychlost auta bhem projky? b) V kolik hodin Kelly zaala brzdit, aby se vyhnula koce?

Sprvn odpov: a) 60 km/h a ekvivalentn vyjden; b) 9:07 i ekvivalentn odpov.

53

4.5

Majk

Majky jsou ve, kter maj ve sv nejhornj sti svtlomet. Majky pomhaj lodm plujcm v blzkosti pobe orientovat se na moi za noci. Svtlomet vysl zblesky v pravidelnm, stle se opakujcm rytmu. Kad majk m svj signl. Nsledujc obrzek znzoruje signl jednoho majku. Zblesky se stdaj s chvilkami tmy.

Rytmus je pravideln. Po urit dob se signl opakuje. Doba, za ni probhne jeden pln signl, ne se zane opakovat, se nazv perioda. Zjistme-li periodu, snadno prodloume graf na dal sekundy, minuty nebo i hodiny.

loha 1
Kter z nsledujcch daj by mohl pedstavovat periodu signlu tohoto majku? A. B. C. D. 2 sekundy 3 sekundy 5 sekund 12 sekund

Sprvn odpov
Perioda signlu majku 5 sekund (C) byla ve vzkumu PISA hodnocena jako sprvn odpov.

Dovednosti potebn pro een lohy

k:

chpe pojem perioda jako pravideln se opakujc st signlu (pozn.: pojem perioda se objevuje ve vzdlvacm obsahu kolsk matematiky v souvislosti s periodickmi sly, poppad s periodickmi funkcemi); 54

rozpoznv geometrick pravidelnosti; sprvn interpretuje daje uveden v grafu.

Popis metody

Z grafu urme, jak dlouh st signlu (sledu seek) se pravideln opakuje, a jej dlku vyjdme v sekundch. V grafu pedstavuje jeden dlek asov sek 1 s. Dvousekundov sek tmy se opakuje po pti sekundch, proto nejmen perioda signlu je 5 s.
Rozbor kovskch een

Tm vichni ci urili dlku periody na zklad grafu sprvn.

Ukzky kovskch een

Kadch 5 sekund se opakuje: del tma (2 s) svtlo (1 s) krat tma (1 s) svtlo (1 s). Za 5 s se zopakuje cel prbh dje, pak to cel zan stejn od zatku. Celek se skld z period. Perioda zan na libovolnm mst a kon tsn ped dalm zatkem. Periody jsou vdy stejn. Tady to je blik-nic-blik-nic-nic a pak opt zan stejn sek. Podle obrzku je to nejpravdpodobnj. Protoe se tento signl opakuje kadch 5 s. Po kadch pti sekundch nastv stejn sled svtla a tmy.
loha 2
Kolik sekund vysl majk svteln zblesky v rozmez jedn minuty? A. B. C. D. 4 sekundy 12 sekund 20 sekund 24 sekund

Sprvn odpov:
Odpov 24 sekund (D) byla ve vzkumu PISA hodnocena jako sprvn odpov.

Dovednosti potebn pro een lohy

k:

vyhledv daje v grafu (vyjaduje geometrickou pravidelnost aritmeticky); uruje poet period v danm asovm seku; provd zkladn poetn operace s celmi sly; rozpozn vztah pm mrnosti; pouv trojlenku.

55

Popis metod

1) Dlku svtelnch zblesk urme na zklad periody signlu. Periodu tvo dvousekundov sek svtla a tsekundov sek tmy. Bhem jedn minuty se perioda zopakuje dvanctkrt (60 : 5 = 12), tzn.: majk vysl svteln zblesky 12 2 s = 24 s. 2) Dlku svtelnch zblesk urme z grafu. Pedstavme si, jak by graf pokraoval. Majk vyle kadch 10 sekund 4 sekundov svteln zblesky. Bhem jedn minuty tedy vysl svteln zblesky po dobu 6 4 s = 24 s. 3) Mezi dlkou signlu a potem svtelnch signl plat vztah pm mrnosti. Vysl-li majk bhem 5 sekund 2 svteln zblesky, bhem 1 min = 60 s jich vyle dvanctkrt vce, tj. 12 2 = 24.
Rozbor kovskch een

Tm vichni ci urili dobu svtelnch zblesk sprvn. Vtinou potali dobu svtelnch zblesk pomoc zjitn periody. Urili, kolikrt se zopakuje perioda bhem jedn minuty, nebo vyuili poznatku, e mezi dlkou signlu a potem svtelnch zblesk plat vztah pm mrnosti, a eili lohu napklad pomoc trojlenky.
Ukzky kovskch een

Protoe za 1 minutu (60 s) je 12 period a v kad period majk svt 2 s, potom tedy svt (2 12) 24 s. Za kadch 5 s (jednu periodu) majk vyle 2 svteln zblesky. Do jedn minuty se vejde 12 period. 12 2 = 24 Protoe za 5 s vyle 2 signly, tud za 60 s 12 vce (protoe 60 : 5 = 12), proto 24. za 5 s 2 svtla za 60 s . x svtel x = 60 2 : 5 = 120 : 5 = 24 5 s 2 10 s 4 20 s 8 40 s 16 60 s 24

56

loha 3
Do nsledujcho obrzku zakresli graf svtelnch zblesk majku, kter bhem jedn minuty vysl svteln zblesky po dobu 30 sekund. Perioda tohoto signlu mus bt 6 sekund.

Sprvn odpov
Jeden jednosekundov a jeden dvousekundov zblesk (dv monosti) nebo jeden tsekundov zblesk za periodu 6 s byl ve vzkumu PISA hodnocen jako sprvn odpov.

Dovednosti potebn pro een lohy

k:

interpretuje sprvn pojem perioda; sestavuje pravidelnost podle zadanch parametr; provd zkladn poetn operace s celmi sly; rozpozn vztah pm mrnosti; znzoruje pravidelnost graficky.

Popis metody

Nejprve urme dobu svtelnch zblesk v period (30 s za 1 min, tj. 3 s v estisekundov period). Tsekundov svteln zblesk lze vyslat bu najednou (3 s), nebo ve dvou secch (1 s + 2 s). V ppad tsekundovho svtelnho zblesku m perioda podobu svtlo-svtlo-svtlo-tma-tma-tma. V ppad dvou svtelnch zblesk existuj dv monosti periody: svtlo-svtlo-tma-tma-svtlo-tma nebo svtlo-svtlotma-svtlo-tma-tma.
Rozbor kovskch een

Vce ne dv tetiny k zakreslily signl s danou periodou sprvn. ci nejastji kreslili signl s periodou svtlo-svtlo-svtlo-tma-tma-tma. Nejastj chybou bylo zakreslen signlu s dvousekundovou periodou svtlo-tma-svtlo-tma-svtlo-tma.

57

Vybrno ze kovskch een Polovina kad periody (je svtlo). Aby byla perioda 6 sekund, mus se stdat 3 s tmy a 3 s svtla. Svtlo a tma se mus rovnat. oxoxox to bt neme. Perioda by byla 2. Me to bt 3, 3, 3 (oooxxx oooxxx ) nebo 2, 1, 1, 2 (ooxoxx ooxoxx , xxoxoo xxoxoo ).
Naplovn oekvanch vstup podle RVP ZV
k:

provd poetn operace v oboru celch sel; uv rzn zpsoby kvantitativnho vyjden vztahu celek st; uruje vztah pm mrnosti; uv logickou vahu a kombinan sudek pi een loh.

Spojitost s jednotlivmi slokami vymezen matematick gramotnosti

1. 2. 3.

situace a kontexty: situace veejn, hypotetick kontext (co kdy); kompetence: matematick uvaovn, argumentace, modelovn; matematick obsah: zmna a vztahy.

Monosti vyuit lohy ve vuce

lohu je vhodn zaadit v rmci tematickho okruhu Zvislosti, vztahy a prce s daty (RVP ZV).
lohy s obdobnou tematikou

lohy s obdobnou tematikou, ve kter ci musej vymyslet vlastn strategii a argumentaci pro dost sloit a neobvykl problm, lze nalzt v publikaci Koncepce matematick gramotnosti ve vzkumech PISA 200317.
loha 1
Do vodn ndre byly vyputny ryby. Graf ukazuje model hmotnostnho prstku ryb v ndri.

Pedpokldejme, e ryb chce vykat pr let a pot zat s rybolovem v ndri. Kolik let by ml ryb ekat, pokud chce od t doby kadoron ulovit co nejvt poet ryb? Vysvtli svou odpov.
17

Koncepce matematick gramotnosti ve vzkumu PISA 2003. Praha : IV, 2004, s. 27.

58

V publikaci je uveden i podrobn rozbor metody een tto lohy: Je zejm, e tato loha vyhovuje definici een matematickho problmu v autentickm kontextu. ci budou muset vymyslet vlastn strategii a argumentaci pro dosti sloit a neobvykl problm. Sloitost problmu je sten dna tm, e je teba uvliv kombinovat informace poskytnut jednak graficky a jednak textov. Dalm faktorem, kter pispv ke sloitosti problmu, je to, e ci bezprostedn nevid dnou odpov a musej sami pijt s dobrou strategi een. Budou muset interpretovat graf a pitom si uvdomit, e rychlost rstu dosahuje maxima po pti letech. Aby byli spn, budou muset sv een posuzovat ji v jeho prbhu, a ovovat tak zdar sv strategie. loha dle vyaduje, aby ci uvedli svou argumentaci a nznak dkazu. Jednou z monost je pout metodu pokus-omyl: Podvejme se, co se stane, kdy pokme napklad ti roky. A odtud pokraujeme dle. Pokme-li do konce ptho roku, meme pak mt kadoron bohat lovek 20 000 kg ryb. Kdy nebudeme ekat tak dlouho a zaneme lovit o rok dve, meme vylovit jen 17 000 kg, a budeme-li ekat pli dlouho (est let), meme vylovit jen 18 000 kg ryb ron. Optimlnho vsledku tedy doshneme, kdy rybolov zahjme po pti letech. V rmci tematickho okruhu Zvislosti, vztahy a prce s daty (RVP ZV) lze vyut i dal netradin lohy, kter byly uvolnny z mezinrodnho vzkumu PISA. Publikace18, kter je voln dostupn na strnkch http://www.tauris.cz/netradicni-ulohy-problemove-ulohy-mezinarodniho-vyzkumu-pisa, obsahuje adu loh, ve kterch k mimo jin uv logickou vahu a kombinan sudek pi een loh a problm a nalz rzn een pedkldanch nebo zkoumanch situac19.
loha 2
V tlakovm hrnci lze uvait jdlo rychleji ne v obyejnm hrnci. Poklice je vybavena tsnnm, kter brn pe, aby unikala jinudy ne otvorem uprosted poklice. Na otvoru je kovov klobouek, kter reguluje tlak. Na vku je jet pojistka. Nsledujc graf zobrazuje skupenstv tekutiny v zvislosti na teplot a tlaku:

TOMEK, V., POTUNKOV, E. Netradin lohy, problmov lohy mezinrodnho vzkumu PISA. Praha : IV, 2004, s. 6977. 19 Oekvan vstup v tematickm okruhu Nestandardn aplikan lohy a problmy v RVP ZV.

18

59

K zodpovzen otzky pouij informace z grafu. U kadho tvrzen zakroukuj, je-li pravdiv, nebo nepravdiv.

Sprvn odpov: Nepravda, Pravda, Nepravda, Pravda v tomto poad.

loha 3
Jednou z monost, jak omezit dopravn zcpy, je dobe nastavit stdn svtel na semaforech v ulicch. Nsledujc graf zobrazuje zvislost stdn svtel na vzdlenosti a asu u jedn soustavy semafor. Ne zane odpovdat na otzky, dkladn si graf prohldni.

Auto A vjd na zatek ulice krtce po ase 0 a jede rychlost, kterou ukazuje sklon pmky (viz graf). Auto A projede vechny tyi kiovatky na zelenou. Auto B pijede na zatek ulice o nco pozdji ne auto A, jak je znzornno v grafu. Pedpokldejme, e auto B pojede stejnou rychlost jako auto A. Zakresli pohyb auta B do grafu.

60

Sprvn odpov: Pmka rovnobn s pmkou pro auto A a k prvnmu semaforu, svisl ra k zelen a pak opt ikm pmka:

Pro sprvn zodpovzen tto otzky musej ci porozumt grafickmu znzornn vztahu mezi rychlost, asem a vzdlenost a aplikovat je na zvltn ppad, kdy se auto mus zastavit na semaforu na erven. ci si musej uvdomit, e rychlost auta je znzornna sklonem pmky, take pokud m jet auto B stejnou rychlost jako auto A, musej bt ob pmky rovnobn. Dle musej pijt na to, e ekn auta na semaforu se v tomto grafu zobraz svislou sekou, protoe ujet vzdlenost se nemn, kdeto as roste. loha je dosti obtn, protoe ve sv odpovdi musej vzt ci v vahu nkolik omezujcch podmnek souasn (rychlost auta B, rozloen svtelnch signl, doba ekn) a odpov zakreslit do grafu, kter pedstavuje nezvykl a velmi abstraktn zpsob vyjden situace popsan v zadn otzky20.

TOMEK, V., POTUNKOV, E. Netradin lohy, problmov lohy mezinrodnho vzkumu PISA. Praha : IV, 2004, s. 70.

20

61

Zvr

Metodick pruka Matematick gramotnost ve vuce nabz tenm uitelm matematiky na zkladn kole jednu z mnoha cest vedoucch k rozvoji matematick gramotnosti jejich k. Na tto cest je draz kladen na vzjemn psoben uitel k pomoc slovnch vyuovacch metod (zvlt pak heuristickch rozhovor) s vyuitm strukturovanch list matematickch loh. K lepmu pochopen dan struktury poslou ukzkov listy uvolnnch loh z mezinrodnch vzkum, kter mohou uitel vyut pmo pi organizaci sv vuky. Podle tohoto vzoru si me uitel vytvoit listy svch oblbench loh, kter me bhem sv pedagogick praxe doplovat. Dky teoretickmu zkladu a dky metodickm doporuenm me uitel zvyovat efektivitu svho psoben na ky pi rozvoji jejich matematick gramotnosti. Stranou byly ponechny formy vzdlvacho procesu. Je vak zejm, e uveden slovn metody lze vyut jak pi skupinov prci k, tak pi samostatn prci i pi zadn domc prce k a jejm nslednm vyhodnocen. Nad rmec tto publikace je tak een problematiky vyuvn materilnch prostedk vhodnch pro efektivn vyuovn matematiky. Pro vzorov listy matematickch loh byly vybrny uvolnn lohy z mezinrodnho vzkumu PISA. Dal zajmav nmty pro tvorbu list matematickch loh lze nalzt krom strnek stavu pro informace ve vzdlvn a dalch uvedench zdroj i v Digifoliu matematick gramotnosti21 na strnkch Metodickho portlu www.rvp.cz. Jeden cl publikace Matematick gramotnost ve vuce bude splnn, jestlie listy uvolnnch loh, kter jsou zpracovny v tto publikaci, vybdnou tene, kte vyuuj matematiku na zkladn kole, vyzkouet si, jak by na vybranch pt loh reagovali jejich ci, jakou metodu een problmu by zvolili, jakm smrem by se ubral dialog mezi nimi a ky, mezi ky navzjem. Naplnn druhho cle je mnohem nronj. Promlet vechny souvislosti podntnch loh ve shod s pedkldanou strukturou listu matematickch loh, vytvoit list lohy a doplovat ho novmi poznatky, sbrat rzn kovsk een nen zleitost jedn vyuovac hodiny. Jedn se o dlouhodob proces, kter vak vede k vybudovn podklad, kter lze ve vuce velmi efektivn vyut k rozvoji matematick gramotnosti k. Autoi tto publikace pej uitelm na tto cest hodn sil.

21

http://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=2937

62

Literatura

Gramotnosti ve vzdlvn. Pruka pro uitele [online]. 1. vyd. Praha : VP, 2010. 64 s. [cit. 2011-04-29]. ISBN 80-87000-41-0. Dostupn z WWW: <http://www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2010/02/Gramotnosti-ve-vzdlvn1.pdf>. HOUSKA, J. Netradin lohy ve vuce matematiky. Metodick portl: lnky [online]. 18. 02. 2009, [cit. 2011-06-08]. Dostupn z WWW: <http://clanky.rvp. cz/clanek/c/ZVB/3002/NETRADICNI-ULOHY-VE-VYUCE-MATEMATIKY.html>. ISSN 1802-4785. KALOUS, Z., OBST, O. koln didaktika. Praha : Portl, 2002. ISBN 80-7178-253-X. Koncepce matematick gramotnosti ve vzkumu PISA 2003. Praha : IV, 2004. KUINA, F. Umn vidt v matematice. Praha : Sttn pedagogick nakladatelstv, 1989. ISBN 80-04-23753-3. MANDKOV, D., PALEKOV, J., TOMEK, V. Praktick lohy TIMSS. Praha : VP, 1996. Netradin lohy. Matematick gramotnost v mezinrodnm vzkumu PISA. Praha : IV, 2006. ISBN 80-211-0522-4. STEHLKOV, N. Uit podntnch loh v matematice. In Setkn uitel matematiky vech typ a stup kol 2010. Plze : Vydavatelsk servis, 2010. ISBN 978-8086843-29-2. STRAKOV, J., KAPRKOV, L. Matematick a prodovdn gramotnost v Tetm mezinrodnm vzkumu matematick a prodovdn gramotnosti. Praha : IV, 1999. ISBN 80-211-0323-X. Take the Test. Sample Questions from OECDs PISA Assessments. OECD, 2009. ISBN 9789264050808. TOMEK, V. Vzkum TIMSS 2007, lohy z matematiky pro 8. ronk. Praha : IV, 2009. ISBN 978-80-211-0591-1. TOMEK, V., POTUNKOV, E. Netradin lohy, problmov lohy mezinrodnho vzkumu PISA. Praha : IV, 2004. ISBN 80-2111-0484-8. lohy z matematiky a prodnch vd pro ky 8. ronku, Tet mezinrodn vzkum matematickho a prodovdnho vzdlvn, Replikace 1999. Praha : IV, 2001. ISBN 80-511-0406-6. VALIOV, A., KASKOV, H. Pedagogika pro uitele. Praha : Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1734-0. VANEK, J. Psychologick aspekty kognitivnch technologi ve vyuovn matematiky. Dostupn z WWW http://eamos.pf.jcu.cz/amos/kat_mat/externi/kat_ mat_9782/k12.htm#vi.

63

Plohy

Pracovn listy k lohm Rozloha kontinentu, Zkroucen dm, Srden tep, Pohybliv

chodnk a Majk.

64

ROZLOHA KONTINENTU
Na obrzku je mapa Antarktidy.

kilometry

0 200 400 600 800 1000

Otzka:
Uitm mtka mapy odhadni rozlohu Antarktidy. Zapi postup a vysvtli, jak odhad provd. (Jestlie ti to pome pi tvm odhadu, me na mapu kreslit.)

65

ZKROUCEN DM
V modern architektue mvaj domy asto neobvykl tvar. Na obrzku vidme potaov model zkroucenho domu a pdorys jeho pzem. K svtovch stran ukazuje orientaci budovy.

V pzem budovy je hlavn vchod a obchody. Nad pzemm je 20 pater s byty. Pdorys kadho patra je podobn pdorysu pzem, ale m trochu jinou orientaci ne patro pod nm. Ve vlci je vtahov achta a vstupn prostory do kadho patra.

Otzka 1:
Odhadni celkovou vku budovy v metrech. Odvodni svj postup.

66

Na nsledujcch obrzcch vidme zkroucen dm ze stran.

Otzka 2:
Z kterho smru byl pozen pohled 1? A. od severu B. od zpadu C. od vchodu D. od jihu

Otzka 3:
Z kterho smru byl pozen pohled 2? A. od severozpadu B. od severovchodu C. od jihozpadu D. od jihovchodu

Otzka 4:
Kad patro s byty je trochu pootoeno vzhledem k pzem. Nejvy patro (20. patro) je kolmo na pzem. Nsledujc obrzek znzoruje pzem.

Zakresli do tohoto obrzku pdorys 10. patra tak, aby z nj bylo zjevn, jak je toto patro umstno vzhledem k pzem.

67

SRDEN TEP
Lid by se ze zdravotnch dvod nemli pepnat, nap. pi sportu, aby nepekroili uritou frekvenci srdenho tepu. Lta byl vztah mezi doporuenou maximln tepovou frekvenc a vkem osoby vyjadovn nsledujcm vzorcem: doporuen maximln tepov frekvence = 220 vk. Posledn vzkumy ukzaly, e by se tento vzorec ml ponkud upravit. Podle novho vzorce je: doporuen maximln tepov frekvence = 208 (0,7 vk).

Otzka 1:
V novinovm lnku vylo: Pouijeme-li nov vzorec msto starho, zjistme, e doporuen maximln poet der srdce za minutu pro mlad lidi ponkud poklesne a pro star lidi ponkud vzroste. Od jakho vku vzroste doporuen maximln tepov frekvence pi pouit novho vzorce? Zapi svj postup.

Otzka 2:
Vzorec doporuen maximln tepov frekvence = 208 (0,7 vk) se uv tak k uren toho, kdy je tlesn cvien nejinnj. Vzkum prokzal, e cvien je nejinnj, kdy tepov frekvence in asi 80 % doporuen maximln frekvence. Sestav vzorec pro vpoet tepov frekvence pi nejvt innosti cvien vyjden pomoc vku.

68

POHYBLIV CHODNK
Na fotografii vpravo vidme pohybliv chodnk. Graf zvislosti drhy na ase porovnv chzi po pohyblivm chodnku s chz po zemi podl pohyblivho chodnku.

Pedpokldejme, e ob osoby zachycen v grafu jdou stejn rychle. Dopl do grafu pmku, kter znzoruje zvislost vzdlenosti na ase u osoby, kter na pohyblivm chodnku stoj.

69

MAJK
Majky jsou ve, kter maj ve sv nejhornj sti svtlomet. Majky pomhaj lodm plujcm v blzkosti pobe orientovat se na moi za noci. Svtlomet vysl zblesky v pravidelnm, stle se opakujcm rytmu. Kad majk m svj signl. Nsledujc obrzek znzoruje signl jednoho majku. Zblesky se stdaj s chvilkami tmy.

Rytmus je pravideln. Po urit dob se signl opakuje. Doba, za ni probhne jeden pln signl, ne se zane opakovat, se nazv perioda. Zjistme-li periodu, snadno prodloume graf na dal sekundy, minuty nebo i hodiny.

Otzka 1:
Kter z nsledujcch daj by mohl pedstavovat periodu signlu tohoto majku? A. B. C. D. 2 sekundy 3 sekundy 5 sekund 12 sekund

Otzka 2:
Kolik sekund vysl majk svteln zblesky v rozmez jedn minuty? A. 4 sekundy B. 12 sekund C. 20 sekund D. 24 sekund

70

Otzka 3:
Do nsledujcho obrzku zakresli graf svtelnch zblesk majku, kter bhem jedn minuty vysl svteln zblesky po dobu 30 sekund. Perioda tohoto signlu mus bt 6 sekund.

71

www.nuv.cz www.rvp.cz