Interirov knihovna frantikn v Moravsk Tebov

Maty Franciszek Bajger Zaloen frantiknsk rezidence a poslze konventu v Moravsk Tebov spad do obdob obnovy tohoto du po personlnm i morlnm padku zpsobenm luternskou reformac a nslednmi spoleenskmi nepokoji, je vyvrcholily ticetiletou vlkou. Pouze ti nebo tyi frantiknsk knihovny v eskch zemch pekaly lta 1570-1650,1,v ostatnch obnovench i nov zzench 26 klterech musely bt jejich sbrky budovny od potku. Narstajc potebu kvalitn organizace kninch sbrek probraly provinn kapituly v letech 1653-1675 pod vedenm provincil Antonna Brouka (1690) a pot Bernarda Sanniga (1704).2 Druh z nich se pmo zaslouil o vznik nebo rozen nejmn devti klternch knihoven v provincii, jejich d i inventarizaci a tak zastupoval d pi vyjednvn o zaloen tebovskho konventu. Navzal na svho pedchdce Antonna Brouka a nechal zejm ve vech bibliotkch esk provincie vyvsit destibodov Leges Bibliothecae Conventus ... Ord. Minorum S.P.N. Francisci Reformatum (msto teek nzev konventu). Listina na textili podlepenm pape bvala opatena peet provincie z ervenho vosku se sv. Vclavem3 a provincilovm podpisem v devnm rmu o velikosti asi 30x40 cm. Podle zstupc dvjho sprvce Sttn vdeck knihovny v Brn byla tato pravidla vyvena v 2. polovin 20. stolet i v tebovsk knihovn, v souasn dob se je vak nepodailo dohledat.4 Ppadn nalezen ztracenho dokumentu by nejen doplnilo dochovan interir barokn bibliotky, ale umonilo i komparaci s dalmi dochovanmi Leges z jinch klter.5

Podle dochovanch znak pmo na knihch, zejm. vazeb, vjimen vlastnickch ppis lo o knihovny klter v Chebu, Kadani, Plzni a zejm Brn. Zachovalou st fond ze severoesk Krupky pevzal i s klterem jezuit.
2

Podrobnji viz M.F. BAJGER, Knihovny ve frantiknskch klterech v novovku, in: Historia franciscana IV. (publikace v pprav).

Srov. J. KEKOV - P.R. BENE, Nejstar pee a pvodn patron esk frantiknsk provincie, in: Frantiknstv v kontaktech s jinm a cizm, Praha 2009, s. 186-209. (Historia Franciscana III.).

Informaci o takovchto Leges Bibliothecae Conventus Triboviensis ad S. Josephum... s peet a Sannigovm podpisem, vetn volnho pekladu uvd nejprve V. DOKOUPIL, Djiny moravskch klternch knihoven ve sprv Universitn knihovny v Brn, Brno 1972, s. 281 Viz t J. VOBR, Moravsk Tebov, knihovna frantiknskho kltera, in: Handbuch Deutscher historischer Buchbestnde in Europa. Band 3., Tschechische Republik. Prag, Theil III. Hildesheim 2000, s. 229-231. T online: Hildesheim 2003. http://134.76.163.162/fabian?Moravska_Trebova [cit. 30.4.2012]. Nebo novji J. VOBR, esk tisky Moravsk zemsk knihovny..., Brno 2005, Sv. 1, s. 15. Plze: Studijn a vdeck knihovna v Plzni, depont frantikn Plze. Reprodukce Leges bibliothecae plzeskch frantikn viz J. LINDA, Soupis rukopis Studijn a vdeck knihovny Plzeskho kraje 2., Plze 2010, . 15, obr. pl. IV. Pepis textu: M. HLOV - J. HEJNIC - V. PLACHTA, Z djin plzesk frantiknsk
5

Nepekvap, e kdy do Tebov v z 1678 pili prvn frantikni, pinesli si s sebou prvn knihy pro modlitbu, bohosluby i pastskou slubu. Povzbuzeni soudobou obnovou frantiknskch bibliotk esk provincie a snad pmo Sannigem si vak ji v tme roce knihy evidovali pinejmenm ppisem v samotnch svazcch.6 Tak v dalch letech, kdy v prbhu budovn konventu pobvali v manskm dom naproti stavenit, pokraovali v roziovn sv sbrky. Hlavn iniciativu v shnn knih pro novou dovou rezidenci na sebe v 80. letech 17. stolet vzalo veden esk provincie. Podlel se na nm definitor a bval prask kvardin Antonn Judenfeindt (1707), provincil Amand Hermann (1639-1700), nkolik knih poskytl konvent v Nyse, kde Sannig vstoupil do du a ped uvedenm do funkce provincila psobil jako lektor.7 Pvodn umstn knihovny v kltee lze pedpokldat v jedn ble neznm cele nkde v kvadratue. Podle pamtn knihy konventu byla vybudovna roku 1689 za superiora Martina Rocka,8 zejm t zsluhou B. Sanniga, v tto dob ve vci klternch knihoven a archiv velmi aktivnho. Nemal vdaje na stavbu a vybaven novho eholnho domu jist omezovaly monost nkupu knih, co ale krom dalch frantiknskch klter dostaten dorovnvali knin dobrodinci. Neastji se jednalo o du naklonn duchovenstvo z msta a hebeskho okol, jako dobr ptel frantikn, far v nov Trnvce Pavel Antonn Skokan (dar v letech 1680-1687), tebovsk dkan Georg Batolomaeus Fischer pamatujc na knihovnu opakovan, v. testamentu (1702), rovn knihy odkazujc mstn far Johann Mazerle (1703) nebo asi 80

knihovny, in: Strahovsk knihovna 16-17, 1981-1982, s. 111-112. Dal, restaurovan exempl je dochovn v praskm konventu nebo bez rmu ve archivnm fondu Frantikn Hostinn Nrodn archiv (dle jen NA), kart. 3. Za upozornn na hjeck pravidla dkuji Janu Kaparovi, za pomoc pi ptrn po tebovskm dokumentu pak Radomru Slovikovi a Jitce Machov.
6

Ji z roku 1678 pochz nejstar datovan ppis tebovskch frantikn v knize. Viz J. BOHATTA - M. HOLZMANN, Adressbuch der Bibliotheken der sterreich-ungarischen Monarchie, Wien 1900, s. 136-137. V. DOKOUPIL, Djiny moravskch klternch (cit.), s. 279; J. VOBR, Moravsk Tebov... (cit.).

Ppisy nyskho kltera jsou pekrtny, ale je zmrn zachovna jejich itelnost. Viz V. DOKOUPIL, Djiny moravskch klternch (cit.), s. 280. V. DOKOUPIL - J. VOBR, Tisky 16. stolet z knihoven frantikn v Daicch a v Moravsk Tebov, minorit v Jihlav a biskupskho alumntu v Brn, Brno 1973, . 285 a 434. Srov. K. MINAK, ivotopis Amanda Hermana Moravsk zemsk archiv (dle MZA), Frantikni U. Hradit, inv.. 6 (osobn pozstalost K. Minaka). Pamtn knihy kltera - MZA, Frantikni Daice, rkp. 18 nebo NA, fond Frantikni - provincialt a konvent Praha (dle F), inv.. 445, kniha 52. A. HLAWATSCH, Chronik des Klosters zum hl. Joseph in Mhrisch Trbau Ab anno 1678. 1910[-1940] , st Kirche. Podle el. pepisu textu, je m k dispozici Mstsk muzeum v Tebov. Za laskav zasln tohoto novodobho, nicmn na informace bohatho pramene mnohokrte dkuji Jan Martnkov. Djiny konventu pravdpodobn na zklad tto kroniky publikoval mstn uitel K. MLLER, Zur Geschichte des Franziskanerklosters in Mhr.-Trbau, in: Mitteilungen zur Volkskunde des Schnhengster Landes, Jhrg. 19, 1923, s. 70-83. Martin Rock ( 1701) byl tetm superiorem tebovsk rezidence v letech 1685-1692.
8

knih od Valentina Schustera, duchovnho v Horce (1711).9 Pmo na tebovsk klter pamatoval v letech 1702-1716 tak Jan Frantiek Ludvk z Talmberka, jeho rod ji ti generace hojn podporoval frantiknsk d. Jan F. z Talmberka odkzal v letech 1713-16 odkzal celou svou knin sbrku dov provincii, z eho po smrti dontora (1730) pidlil provincil Wolfgang Forel (1723) dal svazky tebovskmu klteru.10 Z let 1710-11 pochz dar olomouckch kartuzin obsahujc nejmn devt pozdn stedovkch nebo renesannch rukopis a sedm prvotisk, na jeho zprostedkovn se tm jist podlel olomouck konvent obdarovvan mstnmi kartuziny finann a tak knihami.11 Po Sannigov smrti (1704) nastal pinejmenm v nkterch frantiknskch konventech sten a doasn padek provzen uvolnnm knihovnch pravidel. Provinn definitorium na svm setkn v Moravsk Tebov 2. z 1709 optovn pedstavenm nadilo obnoven (instauratio) knihoven, poizovn (nkup) i opravovn knih.12 Na druhou stranu znamenal potek18. stolet snad nejvt kvantitativn rozmach frantiknskho du, v dsledku eho jsou v tomto obdob zaznamenny etn pstavby konvent spolu s novmi prostory nahrazujcmi ji nedostaujc umstn knihoven z 2. poloviny 17. stolet. Takto i v Moravsk Tebov pvodn, zejm nevelk mstnost ji nestaila pojmout odhadem nkolik set svazk sbrky. S novou knihovnou se nejprve potalo v pstavb patrovho domu konventu v roce 1707, kde byla plnovna t soukenick dlna kaple nebo pokoje pro hosty (pohostinky).13 Podobn bon kdlo vybhajc z kvadratury uvali mimo jin pro uloen knih ji od roku 1678 frantikni v Olomouci, po pestavb konventu v letech 1707-35 t brati v Chebu.14

V. DOKOUPIL, Djiny moravskch klternch (cit.), s. 279-283 uvd tamt i dal dobrodince knze z okol, podle ppis v knihch. Pamtn kniha - NA, F, 445, st Benefactores. A. HLAWATSCH, Chronik (cit.), st Klostergebude.

Talmberkovo vnovn tebovskmu konventu zaznamenan pmo v knihch uvd V. DOKOUPIL, Djiny moravskch klternch (cit.), s. 280. K jeho daru provincii a dalm klterm srov. J. KAPAR, Knihovna frantikn u Panny Marie Snn (cit.), s. 241-242. Soupis Talmberkova odkazu v Hjeckm konventu - NA, F, inv.. 3228. Dkovn dopis pedstavench lechtici dochovan tamt, inv.. 2557 byl reprodukovn v katalogu Historia franciscana, edd. P.R. Bene et al., Praha 2004, s. 71-72. K zprostedkovn provincila Forela viz A. HLAWATSCH, Chronik (cit.), st Klostergebude.
11

10

HLAWATSCH, Chronik (cit.), st Klostergebude. Dochovan vzcnj svazky z daru uloen jako frantiknsk depont v Moravsk zemsk knihovn (MZK) uvd sestaven soupisy: V. DOKOUPIL, Soupis rukopis z knihovny Minorit v Brn, Frantikn v Moravsk Tebov a Premonstrt v Nov i, Praha 1959, signatury MT 15, 17, 18, 20. V. DOKOUPIL - J. VOBR, Tisky 16. stolet... (cit.), . 5, 369, 391 a 502. V. DOKOUPIL, Soupis prvotisk z fondu Universitn knihovny v Brn, Praha 1970. Dar kartuzin olomouckm frantiknm: Vdeck knihovna v Olomouci, sign. M II 101 (M. BOHEK F. DA, Beschreibung der mittelalterlichen Handschriften der Wissenschaftlichen Staatsbibliothek von Olmtz, Kln 1994, Nr. 233). Regesta nazen provincie od r. 1614, s. 10 druh paginace - NA, F, rkp. 68. A. HLAWATSCH, Chronik (cit.), st Klostergebude

12 13 14

V Chebu lo o mstnost o velikosti piblin 9x4 metry srov. M.F. BAJGER, Uloen knih a podoba knihoven frantiknskho kltera v Chebu , in: Libri Catenati Egrenses, Praha 2012 (v tisku). Olomouc: viz djiny konventu

V roce 1708 byla pstavba dokonena vetn vzdoby obrazy, ale bez knihovny. Neuskutenn pln v kdle dle rozenm v letech 1745-1747 byl ji pravdpodobn dlem tehdy jet vike, poslze pedstavenho konventu Urbana Hrdho, jen tebovsk konvent vedl s dovmi pedpisy vynucenmi nkolikaletmi pestvkami v letech 1708-1728. Tento kazatel, sekret provincie a habituln definitor byl dle soupisu zemelch mstn kroniky pehorliv kvardin, dky sv sle a vytrvalosti obnovitel tohoto konventu a jako restaurator conventus je zde srovnn s Restaurator universae.15 Dal pleitost se mu naskytla ji za pr let, kdy naplnoval dal rozen konventu. V roce 1711 chtl P. Hrd koupit kus zahrady za kostelem od Petra Jakoba Bayera, hostinskho zum weien Rl (u blho konka) a plnoval zde stavbu zkristie a kaple i chodby se zpovdnicemi (Beichthaus). Hostinsk zejm o prodej pozemku stl, ostatn eholnci i v jinch klterech slouili za nj a jeho rodinu zvazek 30 m a z vlastn vle pidali i dal modlitby. Tko urit, zda se modlitby vztahovaly k poizovanmu pozemku nebo jinmu Bayerovu daru, kadopdn pidan modlitby naznauj jeho vstcnost.16 Hostinsk pozdji pamatoval i na knihovnu a roku 1739 j vnoval honosn nmeck peklad dl Josepha Flavia zdoben vce ne stovkou devoez.17 Koup pozemku byla nejprve dle diplomatickch slov pozdj Hlawatschovy kroniky: od nkterch zlomyslnch lid byla zmaena a eil ji provincil eho Jebek, co ale bylo u nemovitost obvykl. Kronika dle naznauje totonost zlomyslnch lid, kdy hovo o svolen mstnho dkana Maxmilina Reichenauera, kter, dajn nesprvn informovn, dlal zpotku komplikace. Skrze psemn svolen bylo do kauzy zapojeno i olomouck konzistorium,18 co jenom dokld, e problm souvisel s diecznm klrem. Odvk spory klter versus fara vychzejc zpravidla z pastoranch kompetenc ji ale nelze v barokn dob generalizovat. Jen o osm let dve (1703) frantiknm testamentrn

od B. Sanniga - NA, F, 2979 nebo v opisech tho textu pamtnch knihch konventu - MZA, Frantikni Daice, rkp. 10a, s. 86 nebo NA, F, rkp. 52, s. 28. 1735 die 5. Sept. Urbanus Hrdy Defin. habit. saepe Concionator huius Conventus ac Guard. zelosissimus, per suam opem et sedulitatem huius Conventus restaurator anno suae 63 relig. 46 ex hac lacrymarum valle inter preces Patrum et Fratrum morte intercedente ad Restauratorem universae carnis mercedem acceptions in coelis, transmigravit. Corpus iaccet in crypta. A. HLAWATSCH, Chronik (cit.), st Series Patrum et Fratrum nostrorum +, qui in nostra crypta et extra sepulti sunt. A do sv smrti dle tohoto pramene pomhal roziovat vybaven kltera.
16 17 18 15

A. HLAWATSCH, Chronik (cit.), st Kirche Strassburg 1596, VD16 J 998. Viz V. DOKOUPIL, Djiny moravskch klternch... (cit.), s. 285. A. HLAWATSCH, Chronik (cit.), st Kirche.

vnoval mstn far Johann Mazerle jeden z nejvtch tehdejch kninch dar tajc 89 svazk, snad celou svou sbrku.19 Spor natst netrval dlouho a 5. kvtna 1711 byl za ptomnosti len konventu, ty kazatel z Olomouce, mstsk rady a velkho mnostv lidu poehnn stavebn materil. Finann pispl olomouck arcibiskup Karel Lotrinsk, 2 a 3 tisce cihel, vpno a 10 sh deva vnoval zempn, csask rada a komo Hans Adam I Liechtenstein, kmen nebo kon poskytl Frantiek Karel II Libtejnsk Kolowrat.20 O ti tdny pozdji, 28. kvtna ji byl poloen zkladn kmen kaple sv. Petra, zkristie a knihovny, eho se tentokrt astnili Liechtensteinovi zstupci zmeck hejtman Bernhard Wilhelm Bilansk, sprvce zmku a vojensk velitel Karl Barthodesky, primtor Daniel Rmer, mstsk rada a velk mnostv lidu. Stavebn prce pokraovaly do konce z, kdy byly dotaeny po klenbu a stechu. Po zimn pestvce od dubna 1712 opt pokraovaly, v ervenci zskala knihovna okna a mohlo se zat pracovat na interirech. Ideov i rozloenm pozoruhodn interir byl tak jet v tme nebo nsledujcm roce dokonen.21 Mstnost bibliotky osmihelnkovho pdorysu zabr cel prvn patro tehdy postavenho vovitho pstavku. Dle baroknch zvyklost byl v tebovskm kltee pouit k uloen knih pouze prostor okolo stn a sted mstnosti ponechn pro studium a prci u velkho stolu.22 Vyplnnm vech stn sknmi by byl lon prostor zbyten naddimenzovn, proto eholnci pouili jen zmrn zbudovan vklenky ve stnch, ani by tm naruili soudobou ideu bibliotky, aby knihy bylo mono spatit na vech stranch, kamkoli nvtvnk pohldne. Frantikni zpravidla knin sbrku ukldali do obytn sti kltera v zkladn kvadratue nebo jejch vnjch kdlech, preferovanji v prvnm pate. Tam, kde prostory eholnho domu nestaily, museli hledat jin een, co byl s velkou pravdpodobnost tak ppad Moravsk Tebov. Mezi frantiknskmi i klternmi bibliotkami vbec tak vzniklo ojedinl umstn knihovny pilhajc k chrmu na stran odvrcen k samotnmu konventu,23 navc v pstavku rovn neobvyklm v mendikantsk architektue. Pesto byla zvnjku oddlen bibliotka dky
19 20 21

A. HLAWATSCH, Chronik (cit.), st Klostergebude. Pamtn kniha kltera - NA, F, inv.. 445, kniha 52.

Pamtn kniha kltera- NA, F, 445. A. HLAWATCH, Chronik (cit.) , st Kirche. Podle Hlawatschovy kroniky byl mobili hotov v prbhu roku 1712, pamtnice v NA uvd dokonen v roce 1713. Podrobn interir i konstrukci knihovny rozebr R. SLOVIK ve sv dipl. prci Knihovna frantikn v Moravsk Tebov v kontextu klternch knihoven na eskomoravskm pomez, Univ. Pardubice, 2011 a v pspvku mobili a vzdoba frantiknsk knihovny v Moravsk Tebov na tomto semini. Pro nedostatek prostoru v konventu jako hlavn dvod umstn knihovny do viky srov. ve popsan dvj pokusy o jej umstn v kdle pi ulici. V kdle pilhajcm vce k chrmu ne konventu vybudovali bibliotku tak prat frantikni u P. Marie Snn, kde vak bylo nutno uloit dov objemnj fond.

22

23

spojujc chodb nad chrem velmi blzko svm tenm v celch. Svou roli jist hrlo tak piblen knihovny sakrlnm prostorm charakteristick pro obdob stedovku, k nmu ale frantikni inklinovali i v barokn dob.24 Jako pprava na sthovn do novch skn byla zejm knin sbrka v roce 1711 nov utdna a inventarizovna, vetn doplnn vlastnickch ppis do knih, i kdy byly zskny ji dve, jako u dar Georga B. Fischera i olomouckch kartuzin. Jednotliv obory zastoupen psmeny A a U odpovdaly popisu na tehdy tvoench sknch i tmatice symbolickch vjev namalovanch na pltnech jejich dvek, co nebvalo pravidlem a svd o precizn pi mstnch eholnk o knihovnu.25 Zzen nov objemnj knihovny bylo na mst. Nadle pokraoval velk kvantitativn rozmach fondu z dar i ne vdy obvyklm nkupem, kter kroniky kltera datuj zejmna do let 1708, 1710, 1713, 1717, 1725 a 1729.26 Obsahov si eholnci sami kupovali pedevm kzn a literaturu k pprav promluv, nechybla ovem ani biblistika, patristika, kontroverzn teologie, historie, frantiknsk spiritualita nebo spisy dovch teolog (Bonaventura, Mikul z Lyry, Jan Duns Scotus, Kilian Kazenberger, Patritius Sporer) a v jednotlivinch medicna, meteorologie, slovnky nebo prvo. Mezi nejvt knin drce 18. stolet patili kenovsk far Johann Benedikt Schindler odkazujc klteru v roce 1743 vce ne 200 knih za zvazek 150 tench m, do nkolika st z let 1752-1762 rozdlen dar paste v Kamenn Horce Franze N. Hanckeho nebo vce ne stovka svazk Josta Edmunda Tempese, fare ve vzdlen Star Vsi nad Ondejnic (1768).27 Bibliotka nebyla v dnm kltee jedinm mstem, kde bychom narazili na knihy. Brevie a alte asto vtho formtu a rukou psan i v nov dob pouvali eholnci v chru,

24

Nad zkristi vznikly bibliotky frantikn v Brn (v roce 1659), Plzni (v 17. stol.), Znojm (1690) nebo Kladsku (1712), v sousedstv chru v Hostinnm (1771), nad kapl v ambitu v J. Hradci (cca 1670).

25

Systm obor se shodoval s jinmi frantiknskmi kltery jen potenmi psmeny A,B (Bible, vklady, patristika). Obory zaznamenan na sknch neodpovdaj baroknm katalogm u frantikn v Daicch. Symbolinost knihovn klasifikace v rmci vzdoby prostor pedpokldaj tak E. LEHMANN, Die Bibliotheksrume der Deutschen Klster in der Zeit der Barock, Berlin 1996, nebo M. LOUDOV, Bibliothecadomus Sapientiae : ikonografie malsk vzdoby klternch a zmeckch knihoven na Morav v 18. stolet, disertan prce FF Masarykovy univ., Brno 2003.

Cit. kroniky v NA a Hlawatschova (st Klostergebude). Nezvykle etn zpisy o poizovn knih z prvnch tech desetilet 18. stol. v cit. klternch kronikch dokldaj nejen samotnou akvizici, ale pedevm zvltn zjem o rozvoj bibliotky u Urbana Hrdho jako kvardina. Na nkupech se v letech 1729-1731 podlel jeho nsledovnk Bernard Haymann (tebovsk kvardin 1729-1730, 1739), jist za spoluprce P. Hrdho v Tebov pobvajcho. Dalmi dontory knih, opt zejmna duchovnmi Hebeska, byli nap. 1731 Ignc Frey, kaplan v nedalekch Jaromicch, okolo roku 1740 kenovsk far Karel Josef Nepomuk Bhm, 1744 mohelnick dkan Georg Adalbert Winckler, 1768 holeovsk far Martin Grnwaldt. Zznamy o darech uvd ob citovan kltern kroniky (NA, Hlawatsch). Ppisy v knihch zpracoval V. DOKOUPIL, Djiny moravskch klternch (cit.), s. 284-285. Srov. G. WOLNY, Kirchliche Topographie... I/ III, Brnn, 1859.
27

26

v Tebov ji od roku 1695, kdy se zde poprv eholnci modlili.28 V zkristii mli vt mnostv misl, vetn nepotebnch. Zmnn obnovitel knihovny a konventu Urban Hrd tak pouval stbrn kovn nadbytench mench knih pro nov ciborium na hostie a opltkou koupil stbrn kovn pro misl nov.29 Novicit fungoval v Tebov po peveden z Hejnice roku 1734 do josefnskch reforem a v kratch obdobch i pozdji.30 Novicov mli pmo k dispozici naunou bohovdnou a duchovn literaturu, podobn jako v jinch klterech lo podle dochovanch ppis jen o drobnou kolekci nkolika i nkolika destek svazk zskanch nkupem31 a od dobrodinc. Roku 1745 novicm vnovala vdova po brnnskm knihkupci Matyi Wagnerovi bentsk vydn veobecnho vkladovho Calepinova slovnku. Ironickou devzou oznail jednu z knih vnovanch novicitu o ti roky pozdji drce P. Bonifc Beckert (1748): Laceratio librorum fructus novitiorum.32 Tak sami novicov pouvali sv knihy. Pkladem me bt Marek Schwantzer, v roce 1761 novic, kter ml pi sv pprav na vstup do du rukopisnou duchovn pruku Medicina Christi Salvatoris nostri.33 Jin novic - Kristin Hornischer, pozdji lektor filozofie, plzesk knihovnk a definitor si v letech 1752 a 1753 zaznamenal pednky a forman promluvy svho magistra Ruperta Kreutze.34 Pmo eholnci vedouc zjemce o vstup do du jim sepisovali vhodn literrn prvodce. Tebovsk novicmistr Claudius Pauli (1763) je tak autorem do roku 1751 datovanch rukopisnch osmidennch duchovnch cvien pro eholnky, zejm realizovanch v mstnm konventu.35 Pisatelem a zejm i sestavovatelem nmeckho vkladu frantiknsk ehole byl roku 1767 dlouholet tebovsk magistr novic laik Leopold Winter.36 Z druhho obdob fungovn novicitu

28 29

Pamtn kniha - NA, F, rkp. 52.

Viz Pamtn kniha - NA, F, rkp. 52, st Benefactores. nebo A. HLAWATSCH, Chronik (cit.), st Kirche. Ji roku 1697 nechali frantikni vyzdobit misl vnovan neznmm svitavskm manem nevyuitmi kousky stbra uloenmi v zkristii.
30 31

A. HLAWATSCH, Chronik (cit.), st Miscellanea.

V roce 1743 bylo pro novicit koupeno ein deutsches Martyrologium Viz A. HLAWATSCH, Chronik (cit.), st Klostergebude.

Roztrhan knihy jsou ovocem novic, viz V. DOKOUPIL - J. VOBR, Tisky 16. stolet (cit.), . 100. V. DOKOUPIL, Djiny moravskch klternch (cit.), s. 285. M. Schwantzer, pozdji kazatel, zemel. v M. Tebov 26.1:1804 a tamt se i do konventn knihovny dostal tento rukopis pod signaturou F40 (v MZK Brno pod signaturou MT 22).
34 35 33

32

Instructio sive Modus mentaliter orandi, meditandi et considerandi. MZK, depont frantikn M. Tebov.

MZK Brno, depont frantikn M. Tebov, rukopisy, signatura MT 30. Claudius Pauli, v l. 1757-58 tebovsk kvardin, byl po peazen pedstavenm v Opav, kde 8.5.1763 zemel.

Kurtze Auslegung oder Erklrung ber die Regel des heiligen Seraphischen Vaters Francisci, po zruen tebovskho novicitu slouil rukopis v Kadani (signatura. O 3), dnes se nachz v knihovn frantikn u P. Marie Snn v Praze. Leopold Winter slouil podle cit. Hlawatschovy kroniky jako tebovsk novicmistr s pestvkami

36

v Tebov, konkrtn z roku 1884 pochz dosti podrobn pravidla tkajc se etby a studia literatury v novicitu roziujc star, ji neaktuln barokn pedpisy.37 dn stopy zatm nemme po knihch eholnch studi a stedokolsk dov koleje doasn v Tebov fungujcch v 18. a potkem 20. stolet.38 Vlastn knin sbrky mli i samotn eholnci, by jejich rozsah byl omezen dovou chudobou (striktnm dohledem na zkaz osobnho vlastnictv) a pinejmenm v 17. stolet svolenm pedstavenho. Knihy k vlastnmu uvn (ad usum) mli v Tebov napklad zmnn Leopold Winter nebo kvardin Bernard Winter (1799), jim byly svazky vnovny dobrodinci z ad crkve. Dal relativn objemnj osobn knihovniky uval kazatel a kvardin Servulus Schwartz (1783), dle Benevenut, pvodem hrab Deblin, t na provinn kapitule ustanoven mstn konventn knihovnk a zaslouil kazatel (1816) nebo v te dob mstn pedstaven a bval editel klternho sboru v Olomouci Kazimr Horlek (1814).39 Netradin umstn knihovny se poslze ukzalo jako solidn i z hlediska zabezpeen, jak provily mn astn udlosti dalch stolet. Zkristie i klter byly dle konventn kroniky nkolikrt vykradeny, knihm se ale zlodjsk ruka zejm vyhla.40 Klter utrpl za pobytu pruskch vojsk ve mst pi jejich vpdu v beznu 1742 a zejmna pak v lt 1758. 41 V eholnm dob byl tehdy umstn vojensk lazaret, sti vybaven kltera a chrmu byla vyrabovna i poniena. Podle kltern kroniky zajmalo vojky pedevm jdlo a sp. O 150 let mlad adres knihoven monarchie na zklad tehdy eholnky vyplnnho dotaznku nicmn uvd, e bhem pruskch okupac se ztratilo tak mnoho cennch knih.42

v letech 1748-1771, mstnm kvardinem byl v roce 1750 a podruh 1755-56, t definitor, pozdji habituln (doivotn), zem. v M. Tebov 18.12.1775.
37 38

Uloeno NA, F, 2975. Vce viz M.F. BAJGER, Knihovny ve frantiknskch (cit.).

Bonaventura WILHELM Kliment MINAK, Djiny klter frantiknskch v echch a na Morav, Teb 1909, s. 111. A. HLAWATSCH, Chronik (cit.), st Miscellanea. Archivlie z koleje Josefinum v NA, F, 2976. Nkter dary pmo eholnkm uvd cit. pamtn kniha v NA. Nejplnj pehled provenienc v knihch podv V. DOKOUPIL, Djiny moravskch klternch (cit.), zejm. s. 286. Benevenut Deblin, rodnm jmnem Jan Adam, byl jmenovn tebovskm knihovnkem v letech 1805, 1806 a 1809, o sbrku zejm peoval i dle, ve konventu jako vik nebo kazatel zstal nejmn do roku 1815. S kvalitn s bohatou knihovnou se mohl Deblin seznmit ji v sdelnm hrad svho rodu ve Znojm, jako frantiknsk knihovnk psobil t v Daicch. Srov. WILHELM - MINAK, Djiny klter (cit.), s. 85. A. RYBIKA, O rodu lechtickm Schramb z Deblina, in: Lumr, ro 7, 1857, . 27, s. 640-644. Vloupn do zkristie v l. 1779 a 1853, do kltera jet r. 1866 uvd A. HLAWATSCH, Chronik (cit.), st Miscellanea.
41 42 40 39

WILHELM - MINAK, Djiny klter (cit.), s. 107-109. Viz t cit. Hlawatschova kronika.

Cit. pamtn kniha v NA (F, rkp. 52). BOHATTA - HOLZMANN, Adressbuch (cit.), s. 136-137. Informaci zpochybuje nevyeen otzka, odkud frantikni po jeden a pl stolet vdli, e ke ztrtm dolo prv za prusk okupace a ne teba nedbalost eholnk.

Pe o knihovnu v 19. stolet zejm postupn upadala spolu s ubvnm eholnk a doasnm zruenm novicitu a kltern koly. Sbrka stvala neutdnou, nevelk mnostv prstk bylo ukldno do osobnch sbrek v celch a pli nepomohlo ani jmenovn klternch knihovnk na provinnch kapitulch.43 Teprve v roce 1871 sbrku podle dvjch pravidel uspodal bratr Vt Lacin.44 Podek poslze doplnily nov katalogy - oborov, uchovvajc si barokn tdn zastoupen psmeny uvan dodnes, a abecedn. Zpracoval je roku 1890 knihovnk, emeritn novicmistr, kvardin a definitor Agnellus Fischer.45 Jejich dochovn se nepodailo zjistit, nicmn tematick soupis v roce 1913 pepsal a snad tak doplnil Albin Hlawatsch a jeho fotokopie slou jako pomcka spolu s lstkovm katalogem vzniklm v Sttn vdeck knihovn v Brn dodnes.46 V roce1915 se v Tebov krtce objevuje jako knihovnk Klemens Minak, pozdj provincil, aktivn v ad bibliotk provincie. Hlavn zsluhu o uchovn barokn bibliotky vak mli pedstaven Albin Hlawatsch (kvardin 19251936) a Berard Antl (kvardin po roce 1937), o jejich aktivitch v knihovn vme i z jinch konvent.47 Podle vzoru chebskho kltera zaloil P. Antl v roce 1923 v Tebov novou Franziskus-Bcherei aby pinesl dobr knihy mezi lid.48 Jednalo se o knihovnu na spolkovm zkladu, jako v Chebu byla zejm i zde spojen s psobenm mstnho spoleenstv Tetho du a pmo urena pro vc mimo klter.49 Jako ve vtin dalch frantiknskch konvent, vznikla v Tebov po zaplnn prostor ve vice s piblin dvma tisci svazky nov prun Bcherei v pzem zadnho (jinho) traktu kltera pobl vstupu do chru.50 Nezvykl postrann umstn bibliotky oddlen od objektu konventu se ukzalo uiten i za druh svtov vlky, kdy objekt zabrala sk armda a vyuvala jej jako hostinec

43 44 45 46

Jejich pehled uvd A. HLAWATSCH, Chronik (cit), st Series Capitulorum Provincialium. Srov. npis na dvkch mobilie. R. SLOVIK, Knihovna frantikn (cit.), s. 35. BOHATTA - HOLZMANN, Adressbuch (cit.). A. HLAWATSCH, Chronik... (cit.), Series Capitulorum.

Kopie Hlawatschova katalogu je uloena pmo v kltern knihovn. Lstkov katalog spravuje MZK, digitalizovan verze zpstupnna online: http://katalog.mzk.cz/katalog/STT/. [cit. 30.4.2011]. Star svazkov katalogy, ani originl Hlawatschova soupisu se nepodailo doptrat. Za pomoc pi hledn v MZK dkuji Jitce Machov. Vce viz I. ONDROV Osudy frantiknskho konventu v Moravsk Tebov ve20. stolet, bakalsk prce Univ. Pardubice, 2009. M.F. BAJGER, Cesty knihoven frantiknskch d v prvn polovin 20. stolet, in: Knihy a djiny 16/17, 2009-2010, s. 76-112. A. HLAWATSCH, Chronik (cit.), st Miscellanea.

47

48 49

Smlouva o pronjmu prostor v 1. pate kltera za 100 K ron pro Franziskus-Bcherei z roku 1925 - NA, F, 2973. Zanikla zejm zkazem spolkov innosti r. 1939.

Grundri der Klosterkirche mit Franziskanerkloster in Mhrisch Trbau, pln viz F. DORNER - G. DORNER, Mhrisch- Trbau. Die Perle des Schnhengstgaue. Gttingen, 1969. Srov. t titul cit. Hlawatschova soupisu barokn bibliotky z roku 1913: Catalogus Librorum Bibliothecae Maioris Conventus Mor. Triboviensis... odliujc tuto jako vt.

50

pro civiln cestujc a velitele.51 Veker pvodn vybaven kltera se tehdy ztratilo, vybaven a snad i obsah knihovny vak zstaly beze kod. Dal pohnut chvle pak nastaly po deportaci frantikn na jae 1950. O osudech frantiknsk knihovny se poprv jednalo 20. ervna pmo na mst v kltee, kam se seli zstupci crkevnch oddlen Krajskho a Okresnho nrodnho vboru a ustanoven odborn komise, kterou tvoili editel Moravskho musea v Brn Karel Krej, Universitn knihovny v Brn Karel Vetterl a brnnskho Umleckoprmyslovho musea Adolf B. Krl. Universitn knihovna podpoen zde zstupci dalch kulturnch instituc toti od potku usilovala o zachovn mal ale pozoruhodn knihovny ve svm pvodnm interiru, by to v tehdejch podmnkch, kdy budovy klter mly bt vyuity k jinm pokrokovjm elm, nebylo pli reln. Nepomohl ani nlez nkolika vzcnjch knih jako doloen hodnoty bibliotky.52 Spolu s uspodnm byly knihy do jna 1950 tdny na vhodn k studijnm elm, ili star tisky uren k pevozu do Brna a ostatn novj, zejmna nmeckou literaturu z 19. a 20. stolet skldanou do beden jinam. Krom dajnch 256 svazk pedanch mstnmu dkantu skonila prostednictvm Okresnho nrodnho vboru ve sbrnch surovinch.53 Zahrnout knihovnu mezi 19 interirovch klternch bibliotk urench k zachovn na pvodnm mst se tehdy samozejm nepodailo, v roce 1952 byl fond pevezen do Brna, kde V. Dokoupil a J. Vobr pokraovali s jeho zpracovvnm.54 V roce 1964 se svazky krom rukopis a prvotisk vrtily zpt do kltera, stejn jako daick frantiknsk knihovna. Roku 1992 byl historick fond tm ve sv pvodn plnosti, tedy 1954 svazk,55 pedn zpt frantiknskmu du, kter o nj, krom zmnnch nejvzcnjch svazk deponovanch v Moravsk zemsk knihovn v Brn, peuje spolu s fondem daick bibliotky a ve spoluprci s odbornky Fakulty restaurovn v Litomyli na svm pvodnm, historicko-kulturn hodnotnm i ponkud kuriznm mst v kltee.

51 52

Vce viz I. ONDROV, Osudy frantiknskho konventu (cit.), s. 33.

Protokol o setkn - NA, Sttn ad pro vci crkevn, inv.. 109. Vytdno bylo 12 inkunbul, 5 starch rukopis, nkolik svazk chorlnch knih s notac, 3 star tisky Bibl a 22 olomouckch tisk. Protokoly o pevzet knihovny a dal korespondence sttnch orgn viz NA, Sttn ad pro vci Crkevn, inv.. 56 a 109.
54 53

Kltern knihovny uren k zachovn v interirech urila Kulturn komise Sttnho adu pro vci crkevn na porad 20.6.1950. Z frantiknskch mly bt ponechny fondy v interirech knihoven v Praze, Plzni a Chebu. F. HORK, Kltern knihovny v eskch zemch, in Knihovna : vdeckoteoretick sbornk. Sv. 6, Praha 1966, s. 219270, zde.s. 227. Podrobnji o sprv fondu Universitn, poslze Sttn vdeckou knihovnou v brn viz V. DOKOUPIL, Djiny moravskch klternch (cit.), s. 287. Krom zmnnho lstkovho katalogu vznikly t knin vydan soupisy rukopis, prvotisk a tisk 16. stolet.

Z toho 1751 starch tisk do r. 1801. Pro srovnn - v roce 1900 eholnci pedpokldali velikost fondu 2081 svazk, z toho 14 rukopis a 2 prvotisky. BOHATTA - HOLZMANN, Adressbuch (cit.).

55

Abstract Franciscans-Observants in Moravsk Tebov used inventoried and property-marked books since they had come to the town in the 1678. Their first library was built in 1689 at the time of restoration of convent book collection in whole province under Minister Bernard Sannig. The lack of space in this room caused to unsuccessful attempt to founding a new library in 1707. Soon after, guardian Urban Hrdy used new acquired ground at eastern side of the church for building a tower annex with sacristy on the ground and library in 1st floor in 1711-1712. Such situation of a rather small collection together with untraditional painted furniture embed in walls was/is probably unique among Franciscan and mendicant libraries in the Central Europe. Volumes were sorted to subject branches represented by letters A-U, which remarkably matched with furniture labels and paintings. The main acquisition source in the 17th and 18th centuries represented donations that were typical for Franciscan book-collections. They were supported mostly by clergy from town surroundings here. Convent chronicles note more book purchases too, especially still under guardian P. Hrd. We could meet other volumes in the convent outside the library, in the choir, sacristy, novitiate, refectory or in cells of educated friars. The Franciscan library suffered not only wars in 18th-20th cent, but also force government of luckily enlightened state institutions after 1950, when only several library interiors were assigned to preserve.

O autorovi: PhDr. Maty Franciszek Bajger Ostravsk univerzita v Ostrav - Univerzitn knihovna, matyas.bajger@seznam.cz, http://bajger.wz.cz, adresa: Doln Lomn 296, 739 91.