ronk: V. V. 6/2012 cena 3 3 ronk: 6/2012 cena ronk: V.

6/2012 cena 3

Procesy tepelnho spracovania kovov Procesy tepelnho spracovania kovov Procesy tepelnho spracovania kovov

Povrchov pravy plazmovm nstikem Povrchov pravy plazmovm nstikem Povrchov pravy plazmovm nstikem

Foto: Laser institute of America

Foto: Laser institute of America Foto: Laser institute of America

TriboTechnika

6/2012

Ven itatelia,

Predasom ku nm do redakcie priiel od nho skalnho prispievatea na pobavenie krtky dialg dvoch redaktorov z konkurennch asopisov: tal si u posledn vydanie nho asopisu?, pta sa prv. Nie, ale ak je skutone posledn, rd si ho pretam. Aj my prichdzame s poslednm vydanm asopisu Tribotechnika. To je pravda, ale dodvame, e s poslednm tohtoronm, a s radosou kontatujeme, e ich bolo celkom es. Tak ako sme na zaiatku roka sbili, preli sme na dvojmesan periodicitu a urobili sme dobre. Sved o tom nielen dostatok kvalitnch prspevkov, ale aj pozitvne reakcie vs naich ctench itateov. Potvrdzuje sa tm znma pravda, e tribolgia je zaujmav vedn disciplna, poskytujca dostatok priestoru pre irokospektrlnu verejn diskusiu. Mazanie, olejov hospodrstvo, opotrebenie povrchu, nananie vhodnch oteru vzdornch vrstiev, trieskov obrbanie, tvrnenie, tepeln spracovanie, korzia a mnoho inch vednch odborov je obsiahnutch v trochu exoticky znejcom, napriek tomu nm u dverne znmom slove tribolgia. Ven priatelia, nedvno sme si nostalgicky pripomenuli vroie vzniku spolonho ttu echov a Slovkov. Nie je naou lohou hodnoti jeho vznam pre oba nae nrody. Dleit je, e formlnym rozdelenm sa v podstate ni nezmenilo, aspo u ns v redakcii nie. Za cel dobu vydvania Tribotechniky sme sa nestretli s jedinm prpadom jazykovho problmu. Nie je to asn? Dva nrody, kus spolonej histrie, prakticky iadna jazykov barira. Aj preto meme v svislosti s bliacim sa koncom roka vyslovi spolon elanie. Tak ako sme tento vodnk zaali veselo, chceme, aby sa dobr nlada preniesla aj do budceho roku. Vemi si prajeme, aby sme k tomu mali vetci vea dvodov. Ven kolegyne a kolegovia, pretoe sa u v tomto roku neuvidme, dovote zaela vm pri vstupe do novho roka, aby v om prevldala svornos, lska, a aby sa porozumenie a tolerancia stali samozrejmou sasou nho ivota. Dovote, aby sme vm vetkm naim itateom, prispievateom a inzerentom z celho srdca zaelali astn nov rok 2013 redakcia asopisu TriboTechnika
asopis TriboTechnika vydva: Vydavatestvo Techpark, o. z.,registrcia vykonan 22. 10. 2003 pod . VVS/1900/9022538 Redakcia: TechPark, o. z., Pltncka . 4, 010 01 ilina, Slovakia Tel.: +421 41 500 16 56 8, Mobil: 0905 206 227 Email: redakcia@techpark.sk, redakcia@tribotechnika.sk, www.tribotechnika.sk fredaktorka: Ing. Dana Tretinkov, e-mail: tretinikova@techpark.sk PR a marketing: Mgr. Zuzana Augustnov, e-mail: augustinova@techpark.sk Redakcia: Ladislav Repk, e-mail: repcik@techpark.sk, Grafika: Grafick tdio vydavatestva TechPark ilina Roziruje: Vlastn distribun sie, MEDIA PRINT KAPA Bratislava ISSN 13380524

6/2012

TriboTechnika

Ak bude mazn v 21. stolet? Such a kombinovan

Such mazn? Jak me bt nco such a zrove namazan? A co teprve kombinovan mazn? Co se s m kombinuje? To jsou otzky, na kter si odpovme v nsledujcch dcch.

strana 28 - 29

Hydraulick oleje pro vstikolisy a jejich provozn diagnostika

Kdy vznikl hydraulick systm, byl vdn obor fluidnho inenrstv jet neznm a Pascalovy principy zaali pi svch vynlezech uplatovat Sir William George Armstrong a Josef Bramah.

strana 52 - 54

Obsah: Zariadenia na procesy tepelnho opracovania kovov .............................................................................................. 6 Ekologick inovace v lakovn: Pedprava bez fosforu ................................................................................ 8, 9, 10 Helitronic Vision Long - vysoce pesn stroj na brouen nstroj do celkov dlky a 700 mm ............................................................................................................................................. 11 Helicheck Pro / Plus Long - pesn men nstroj o celkov dlce do 730 mm ......................................... 11 Varnish potencil - sklon hydraulickch a turbnovch olej ke tvorb sad ............................ 12, 13, 14, 15 Fluid management syntetickch obrbcch kapalin ....................................................................................... 16, 17 Souasn stav paliv .......................................................................................................................................... 18, 19, 20, 21 Odstraovanie neistt v oleji plynovch motorov ........................................................................................... 22, 23 vod do technologie povrchov pravy plazmovm nstikem ................................................................. 24, 25 O ocelsk veletrh STAINLESS 2013 je velk zjem .......................................................................................... 26, 27 Preo filtrova .......................................................................................................................................................................... 27 Jak bude mazn v 21. stolet? Such a kombinovan ................................................................................... 28, 29 Teplota oleje a jej dsledky ................................................................................................................................ 30, 31, 32

TriboTechnika

6/2012

vod do technologie povrchov pravy plazmovm nstikem

Povlakovac technologie rovho nstiku pat v souasnosti mezi nejmodernj zpsoby ppravy a ovlivnn vlastnost povrchovch vrstev na konstruknch materilech. Vechny techniky spadajc do tto oblasti povrchovho inenrstv dosahuj nejvyho stupn progresivity a umouj tvorbu funknch povlak s vysoce specifickmi vlastnostmi.

strana 24 - 25

Varnish potencil - sklon hydraulickch a turbnovch olej ke tvorb sad

Pi sledovn degradace oleje je hojn vyuvna infraerven spektroskopie. Pro vyhodnocen sklonu oleje ke tvorb sad v systmu (varnish potencilu) je vak mon vyut i stanoven barvy membrny kolorimetrem - MPC (ASTM 13070) a stanoven hmotnosti neistot zachycench na membrn.

strana 12 - 15

Podzimn konference o laserech ..................................................................................................................................... 33 Novinky z oboru obrbn kov .............................................................................................................................. 34, 35 Najastejie priny poruenia valivch losk ..................................................................................................... 36, 37 Voda vhodn k edn provoznch kapalin .................................................................................................... 38, 39, 40 Omln lisovanch dl optimalizovno ............................................................................................................... 40, 41 Modern maziv pre primrne mazanie ............................................................................................................ 42, 43 Vyuit laser v prmyslu 2013 ........................................................................................................................................ 43 Klasifikace fosftovch povlak ................................................................................................................. 44, 45, 46, 47 Nerozpustn anody a jejich pouit ........................................................................................................................ 48, 49 Vhody a nevhody vodou nerieditench reznch olejov............................................................................. 50, 51 Hydraulick oleje pro vstikolisy a jejich provozn diagnostika ............................................................. 52, 53, 54 Veletrh FOR INDUSTRY 2013 se uskuten v dubnu ................................................................................................. 55 Vliv ppravy povrchu na ivotnost organickch povlak ................................................... 56, 57, 58, 59, 60, 61 Poohliadnutie za ................................................................................................................................................................... 62

6/2012

TriboTechnika

Zariadenia na procesy tepelnho opracovania kovov

Vkuov pec s technolgiou chemicko tepelnho spracovania FineCarb /PreNit
Firma SECO/WARWICK S.A. dodala vkuov pec s technolgiou chemickotepelnho spracovania FineCarb/PreNit zkazkovej kaliarni PRIKNER, R. V prvom kvartli 2012 dodala firma SECO/WARWICK S.A. do zkazkovej kaliarne PRIKNER z R univerzlnu vkuov pec HPGQ s pracovnou komorou vekosti 600 x 600 x 900 mm a chladiacim vkonom 25 barov. Pec je vybaven technolgiou chemicko-tepelnho spracovania FineCarb a PreNit. Je to u druh spen realizcia pece firmy PRIKNER s podtlakovou cementciou. Generlna riaditeka spolonosti PRIKNER, Dipl. Ing. Petra Salabov hovor: Firma PRIKNER viac ako desa rokov hadala vrobcu pec na podtlakov cementciu. Jedine technolgia zaloen na patentovanej plynnej zmesi spolonosti SECO/WARWICK vyhovuje naim poiadavkm na kvalitu a kontrolu cementanch procesov. Oceujeme flexibilitu aplikci, ktor je najdleitejm atribtom pre zkazkov kaliarne. Vemi rchlo prilo k uzatvoreniu zmluvy a splneniu naich poiadaviek. Rokovania s obchodnmi manarmi o zmluve boli vdy korektn a vecn. Pec bola dodan, namontovan a spusten do prevdzky poda plnu a rovnako aj nasledovn popredajn servis je perfektn. alie informcie o firme PRIKNER tepeln zpracovn kov, s. r. o. njdete na www.prikner.cz Pracovn kolektv Pracovn team vkuovch pec spolonosti SECO/WARWICK ponka pece na rzne postupy tepelnho spracovania kalenie, popanie, hanie a in tepeln pochody ako spjkovanie, spekanie, cementovanie, karbonitridcia, vysok vkuum, CVD-grafitizcia a odplyovanie. SECO/WARWICK postavil niekoko najvch a technicky dokonalch vkuovch pec pre ben prevdzku a vyvinul progresvne technologick zariadenia ako s Universal HPQTM (High Pressure Quench Vysokotlak kalenie), PreNit & FineCarb, LPC vkuov nauhliovanie, plne automatizovan kontroln systmy a modelovac software. Vkuov pece s stavan vo vyhotoven ako vertiklne, horizontlne alebo ako prieben. Obidve ohrievacie komory, valcov aj pravouhl (hranat) s vybaven kovovmi alebo grafitovmi ohrievacmi lnkami pre nov alebo pouit zariadenie. SECO/WARWICK dodva priemyseln pece na tepeln spracovanie kovov uren splni rozlin poiadavky na kvalitu finlnych vrobkov. Dodvame pece zkaznkom z oblasti vroby ocele a hlinka, recyklcie hlinka, alej pre kovne, automobilov a leteck priemysel, zkazkovm kaliaram, pre elektroniku, vetern elektrrne, medicnske nstroje a jadrov energetiku. Globlne integrovan organizcia zaha: SECO/WARWICK S.A. (Posko), SECO/WARWICK Corp. (USA), Retech Systems LLC (USA), S E C O / WA R W I C K E U R O P E S . A . ( P o s k o ) , SECO/WAR WICK GmbH (Nemecko), SECO WA R W I C K A l l i e d P v t . L t d . ( I n d i a ) a n d SECO/WARWICK RETECH Thermal Equipment Manufacturing (Tianjin) Co., Ltd. (na).

Svetov lder vo vrobe zariaden na tepeln spracovanie kovov

6/2012

TriboTechnika

Ekologick inovace v lakovn: Pedprava bez fosforu

Firma Atotech CZ, a. s. je tradinm a osvdenm dodavatelem chemickch ppravk a technologickch een pro povrchov pravy. Dlouhodobou viz spolenosti je pinet na trh vrobky nejen pikov kvality, ale zrove i vysoce ekologick a to nejen podle hledisek a pedpis dnench, ale i budoucch. itukov tkn. Vanorganick form se vprod nejastji vyskytuje jako smsn fosforenan vpenat (apatit). Fosfor se vyskytuje naZemi relativn hojn, jedn se o11. nejrozenj prvek vzemsk ke skoncentrac 0,1 0,12 hm% (Zdroj: Greenwood N.N., Chemie prvk svazek I. Informatorium Praha 1993). Prmyslov vyuit slouenin fosforu je rovn irok. Nejvznamnj aplikac jsou prmyslov hnojiva, dle zmkovae vody vdetergentech, legovac psady, potravinsk aditiva asamozejm ipovrchov pravy kov. Ikdy je pouit fosforu vpovrchovch pravch relativn mal vzhledem kostatnm aplikacm, vcelosvtovm mtku se vak jedn oobrovsk mnostv. Voda kontaminovan fosforem, a zprmyslov vroby, zpebytenho hnojen, zemdlsk vroby nebo zdomcnost, pedstavuje znan problm pro vodn toky, kde naruuje biologickou rovnovhu. Vpirozenm stavu je fosfor vtinou limitujcm prvkem pro rst vodn flory, tzv. vodnho kvtu. Pokud je fosforu pli, dojde nejprve kmasivnmu nrsPrmyslov vyuit fosforu tu sinic aas, pro kter je fosfor ivinou. a jeho slouenin Povyerpn ivin dochz nsledn kjejich velmi rychlmu hynu. Tlenm tto Prmyslov pouit Zemdlstv (uml hnojiva) 15,9% 84,1% organick hmoty dojde vzpt krychlmu poklesu koncentrace rozputnHutnictv Ppravky s fosforem ho kyslku aprakticky kzniku vych 1,3% 14,6 % forem ivota vtakto kontaminovan Detergenty a zmkovae vody vod. Kadoron se nejen uns ob6,8% jevuj hyny ryb veutrofizovanch vodch, i zelenn tm vech volnch Potravinstv 1,6% vodnch ndr vletnch mscch. Eutrofizace vod znamen velk problm Povrchov pravy inapklad pro tak velk vodn tvary 1,1% jako je Baltsk moe i delta Dunaje. Ostatn Problm snadmrnou koncentrac fos5,1% foru vevodch je tedy vskutku mezinrodn ajsou tendence omezit vypouGraf 1.: Prmyslov vyuit fosforu ajeho slouenin. (Zdroj: Kuchkuda, Rotn slouenin fosforu do ivotnho man. Analysis of the Sources of Phosphorus in the Environment. Rep. no. EPA-560/2-79-002. Washington, D.C., USA: U.S. EPA, 1979. Print.) prosted. VR je napklad pouvn
8

Prmysl povrchovch prav je dlouhodob tlaen naneustl zlepovn nejen kvalitativnch parametr vrobk, ale inaminimalizaci dopad naivotn prosted. Jedn se zejmna ostle zpsujc se poadavky naenergetickou nronost avypoutn emise. Sjistou nadszkou lze ci, e voda avzduch, kter vystupuj zprovozu mus bt ist ne ty, kter doprovozu vstupuj. Jednm zparametr, kter se psn sleduje aktermu se tento lnek vnuje, je celkov obsah fosforu. Fosfor je dleitm biogennm prvkem, kter m vprod nezastupitelnou roli. Je soust kad organick hmoty jako soust nukleovch kyselin, penae energie ATP aADP aje stavebnm prvkem kostn hmoty

TriboTechnika

6/2012

fosft v pracch prcch omezeno ji odroku 2006 namax. 0,5 hm%, od1. ledna 2013 je jejich pouit vpracch prcch zakzno pln Evropskou direktivou. Co se te povrchovch prav je dle plohy .1 nazen vldy 61/2003 Sb nejvy ppustn koncentrace celkovho fosforu vodpadnch vodch zprovoz povrchovch prav 3 mg/l. Tato norma pat spe mezi ty psnj vEU (nap. vjin Evrop jsou normy bn 10 50 mg /l), Schma linky stechnologi UniPrep AP100 nicmn lze vbudoucnu oekvat jet UniPrepAP100 pedstavuje vylepen ppravjej zpsnn. Atotech pichz seenm, kter vsouasnosti jde k UniPrep PP aPRO zhlediska odolnosti zejmna proti rychl korozi. inad tento rmec. eenm je naprost eliminace UniPrep AP100 je pln bezfosforovou technolopouit slouenin fosforu pi lakovn. gi, kter napovrchu zkladnho materilu vytv tenkou vrstvu organickho polymeru. Tato vrstva, Odmaovac lzn UniPrep bez fosforu pera vdu nkolika nanometr, zajist srovnatelnou, fektn odmatn sdlouhou ivotnost nebo ilep korozn ochranu apilnavost laku kzPrvnm krokem jakkoliv pedpravy je samozejkladnmu materilu jako eleznat fosft. UniPrep m dokonal odmatn zbo. Odmaovac lze UniPrep PF1 (Phosphourous Free) je urena pro AP100 se aplikuje postikem nebo ponorem pi teplot 20 C anevyaduje nsledn oplach. Techodmatn vech bnch materil povlakovanologii lze pout navechny zkladn materily nch vprkovch imokrch lakovnch. Lze Univetn hlinku. Psada je vysoce koncentrovan, Prep PF-1 je vysoce emulgujc apracuje pi teplot take se pouv ji vkoncentracch od0,1% obj. 2550C (optimln pi 40 C). ivotnost lzn lze nadle prodlouit vyuitm biotechnologie, vtomto ppad hovome olzni UniPrep PF-B. Bioaktivn Zirkonov pasivace Interlox 5705 alternativa kzinenatmu fosftovn sloky rozkldaj organick ltky, jakmi jsou mimo Pokud jsou Vae nroky napedpravu vy nebo jin ineistoty nebo mastnota, naoxid uhliit avodu. zpracovvte vt mnostv hlinku, je vhodnjTm dochz kpirozenmu odbourvn neistot pout pasivan technologii Interlox 5705. Invlznch avraznmu prodlouen jejich ivotnosterlox5705 je bezchromovou zirkonovou pasivac ti. Stoj zapozornost, e nkter odmaovac lzn Atotechu jsou vprovoze bez vmny nkolik let! pouitelnou navechny kovov zkladn materily vetn hlinku, pro kterou je certifikovna dle QualiOdmaovac lze UniPrep PF-1 neobsahuje siln coat. Odtechnologie UniPrep AP100 se li tm, e komplexanty ani alkylfenolov povrchov aktivn napovrchu zkladnho materilu vytv konverzltky, take ani ztohoto hlediska nepedstavuj odn vrstvu oxidu zirkoniitho. Tato vrstva je vysopadn vody dn problm. ce korozn odoln adky sv krystalick struktue vrazn zvyuje adhezi laku nazkladn materil. Pasivace UniPrep AP100 plnohodnotn nhrada eleznatho fosftovn Kdosaen dobr pilnavosti akorozn odolnosti je poteba povrch nejen dkladn odmastit, ale ivytvoit najeho povrchu korozn odolnou vrstvu. Toho se tradin dosahuje pomoc eleznatho fosftovn. Atotech pin inovovanou technologii UniPrep AP100, kter eleznat fosftovn pln nahrazuje. Schma linky stechnologi Interlox 5705
9

6/2012

TriboTechnika

Protikoroznmi vlastnostmi se Interlox 5705 bl nebo dosahuje kvalit zinenatho fosftovn, ovem zadaleko pznivjch ajednoduch provoznch podmnek. Technologie Interlox 5705 je provozovna zateplot od15C, nevytv dn usazeniny nastnch postikovch box aje mimodn snadno pouiteln vevech linkch salespo tymi procesnmi vanami nebo postiky. Pro vtinu aplikac nen poteba ani dn aktivace ped Interlox 5705. Pasivan technologie UniPrep AP 100 aInterlox 5705 lze izkombinovat adoshnout tak, zejmna naoceli, korozn odolnosti vNSK naprosto srovnateln se zinenatm fosftem ivbornou odolnost proti rychl korozi. Funkn aprotikorozn vlastnosti Korozn amechanick vlastnosti lakov vrstvy nezvis pochopiteln jen napedprav, ikdy ta j zvelk sti ovlivuje. Spe ne stovky hodin vneutrln soln mlze je vhodnj porovnvat chovn stejnch dlc atypu laku srznou pedpravou.

Interlox 5705

Zn fosft Fe fosft

Porovnn po504h NSS dle ISO 9227, ocelov dlce, 75m PE prkov barva

Pedpravy Atotechu Jistota ekologicky etrn pedpravy A se rozhodnete pro jakoukoliv technologii pedpravy Atotechu pro Vai lakovnu, jist ocente nsledujc provozn atechnologick vhody. Ochrana ivotnho prosted o Absolutn eliminace pouvn slouenin fosforu

o Jednoduch likvidace odpadnch vod, eliminace fosforu vodpadnch vodch o Bioremediac se pirozen odbourvaj neistoty amastnota atm se vrazn prodluuje ivotnost lzn asniuje se mnostv pevnho ikapalnho odpadu Odstrann problm susazenm fosftem o Omezen itn ucpanch trysek annos vlakovacch linkch o Snen asov nronosti drby Univerzln pouit o Lze pout navechny kovov materily vetn hlinku o Aplikovateln ponorem ipostikem Energetick spory o Pasivace UniPrep iInterlox pracuj pi nzkch teplotch (20C), co je minimln o15-20C mn ne konvenn fosftovac lzn o Ni odpar zlzn, men tepeln ztrty zprocesnch van Bezproblmov provoz o Provoz lzn nen odlin odbnho fosftovn, nejsou zapoteb dn technologick pravy linky. o Naopak lze vtinou nkter stvajc stupn vyadit Vysok kvalita pedpravy o UniPrep AP 100 je kvalitativn naprosto srovnatelnm se eleznatm fosftem o Interlox 5705 se bl kvalitou zinenatmu fosftovn naeleznch materilech o Interlox 5705 je certifikovanou technologi podle Qualicoat pro pouit nahlink vestavebnictv Osvden pedpravy pocelm svt vetnesk republiky Firma Atotech CZ, a.s. dky pikovmu technickmu zzem vesk republice garantujeme nejrychlej servisn podporu natrhu. Ing.Roman Konvalinka, Atotech CZ, a.s.

english abstract
Transition to phosporus free paint pre-treatment Metal degreasing, conversion coating and adhesion promoter processes are an essential first step for paint applicators to promote superior paint adhesion and corrosion resistance. However, these processes can impact the environment in a negative manner. Global regulations on effluent discharge and improper chemical disposal continue to progress and affect daily paint shop operations. Atotech has developed paint pretreatment technologies to aid paint applicators in reducing their environmental impact without sacrificing efficiency or performance.

10

TriboTechnika

6/2012

Helitronic Vision Long

Vysoce pesn stroj na brouen nstroj do celkov dlky a 700 mm
Nov Helitronic Vision Long roziuje obrbc monosti na nstroje a vrobn dly. Je to umonno zmnnou kinematikou pi stejn brouen nstroj s 5 CNC zenmi osami a vmnk brusnch kotou pro nstroje a do 700 mm dlky (do 550 mm opracovvan dlky) a max. 200 mm v prmru. Oblast pouitelnosti obshne efektivn zhotoven frz, vrtk, stupovch nstroj, nstroj pro zpracovn deva, profilovch destiek nebo profilovch nstroj ze vech na trhu dostupnch materil (HM, HSS, keramika, CBN a cermet). Zvlt vhodn je pro opracovn dlouhch vrtk a nstroj upnutch mezi hroty, jako nap. velk odvalovac frzy. Opc Automatick pracovn stl, kter je vybaven a dvma na sob nezvislmi pojezdy, mohou bt podporovny a pesn vedeny nstroje na cel dlce. Linern pohony umouj vysok zrychlen a extrmn oscilan pohyby a souasn redukuj nklady na drbu. Vysok dynamika je kompenzovna optimln konstrukn tuhost a maximln stabilitou stavebn technologie portlu a minimlnmi vibracemi. Tak loe stroje z polymerbetonu dosahuje positivn termick vlastnosti a maximln tlumen vibrac. Vsledek: Efektivn zpracovn s vysokou pesnost a povrchovou pravou. Jako opci nabzme vmnk brusnch kotou pro max. 24 pozic, automatick pracovn stl, intern mc systm, integrovan robotick podava.

velikosti pracovnho prostoru, jako u Helitronic Vision. S novm zpsobem tvorby portlu, polymerovm loem a linernmi pohony zaruuje stroj promylenou brousc technologii pro vce flexibility a hospodrnosti v nov dimenzi. S Helitronic Vision Long mte k dispozici vysoce vkonn stroj na

Helicheck Pro / Plus Long

Pesn men nstroj o celkov dlce do 730 mm
nstroje o celkov dlce do 730 mm. Vechny osvden znaky a vlastnosti jako rozmanit a vkonnostn siln opce stroj Helicheck Pro a Helicheck Plus jsou tak k dispozici pro opciL. Do souasnosti existujc dlka men do 300 mm byla zmnna zvtenm oblasti men u opce L. Nabz vrobci nebo ostii nstroj perfektn investici do budoucna s tm neomezenm rozenm svho vrobnho spektra. Toto znamen, e napklad u Helicheck Plus L, bude mon mit mikronstroje, standardn nstroje nebo extrmn dlouh nstroje na jednom mcm systmu. Pro pesnost mcho stroje je rozhodujc rozliovac schopnost, kter in E1 = (1,4 + L/300) m a zaruuje vysok vkon mcch stroj Helicheck firmy WALTER.

Novou opc L pro mc stroje firmy WALTER Helicheck Pro a Helicheck Plus mohou bt nyn meny

11

6/2012

TriboTechnika

Varnish potencil - sklon hydraulickch a turbnovch olej ke tvorb sad

Pi sledovn degradace oleje je hojn vyuvna infraerven spektroskopie. Pro vyhodnocen sklonu oleje ke tvorb sad v systmu (varnish potencilu) je vak mon vyut i stanoven barvy membrny kolorimetrem - MPC (ASTM 13070) a stanoven hmotnosti neistot zachycench na membrn. V naem pspvku chceme ukzat na relnch pkladech z praxe rzn typy zabarven membrny, nastnit zpsob men kolorimetrem a v neposledn ad i vyhodnocovn vsledk. Soust pspvku je i porovnn hodnoty MPC (varnish potencilu) s infraervenou spektroskopi a s obsahem otrovch prvk. Tvorba mkkch kal v turbnch a hydraulickch systmech je faktorem, kter ovlivuje nejen vlastnosti oleje, ale m i vznamn vliv na stroj, ve kterm je olej pouvn. Produkty degradace jsou roztpen uhlovodky, kter jsou nsledn oxidovny a vlivem vysokch tlak a teplot mohou dle polymerovat. V oleji vytvej kysel prosted a dky sv vrazn polarit se zachycuj na stnch stroj, odkud se jen velmi tko odstrauj. Zanen mechanickch prvk me mt za nsledek tzv. stick slip efekt (trhav pohyb), me dojt a k nepohyblivosti mechanickch prvk nebo dochz k ucpvn filtr. To samozejm znamen nejen nemal nklady na opravu stroje, ale tak finann ztrty vlivem jeho odstaven. Pokud do systmu pronikne voda, me navc snadnji dochzet ke korozi. Je mnoho monost, jak tvorbu a nrst produkt degradace sledovat. Me se jednat o pozorovn barvy oleje, men bytku psad v oleji (RULER test), infraervenou spektrometrii, stanoven produkt degradace odsteovnm a tak sledovn barvy membrny (ASTM 13070 pracovn verze) po stanoven mechanickch neistot vkovou metodou. U tto metody se nejprve stanov mechanick neistoty na membrn a nsledn se
12

m barva membrny kolorimetrem ve srovnn s istou membrnou. Pro stanoven neistot se vyuv membrna o porozit 0,45 m (pi pouit membrny o vt porozit se nemus produkty degradace zachytit). Pro stanoven je pedepsno 50 ml vzorku a 50 ml rozpoutdla (nap. heptan). Po pefiltrovn a vysuen membrny se m pomoc kolorimetru (vyuvaj se dv diody s blm a jedna s modrm svtlem) odraen energie membrny. Ta je porovnna s odraenou energi ist membrny. Vsledek se tedy udv v jednotkch E. V zvislosti na tom jak hodnota E je zmena je mon zaadit namen vsledek do ty skupin stup degradace oleje (viz tabulka 1).
Hodnota namen kolorimetrem <15 15-30 31-40 >40 Vyhodnocen stavu degradace oleje (varnish potencil) normln zhoren abnormln kritick

Tabulka 1: Stupn degradace oleje na zklad men barvy membrny

Pro vysvtlen uvdme, e pi hodnot <15 E je mnostv stic, kter jsou pinou tvorby sad (produkt degradace), mal a pedpoklad jejich tvorby nzk. Pi hodnot 15-30 E je zven pravdpodobnost tvorby sad a olej by ml bt astji sledovn. Pi hodnot 31-40 E je pravdpodobnost tvorby sad vysok a stav oleje me bt pinou nrstu teplot a provoznch problm. A pi hodnot >40 E m olej velk potencil k tvorb sad.

TriboTechnika

6/2012

Vyuit men barvy membrny bychom chtli demonstrovat na nsledujcch pkladech z praxe. V prvnm pkladu se jedn o hydraulick systm, kde je pouvn olej typu HM na minerln bzi. Jde o jednorzovou analzu, tedy tento stroj nen dnm zpsobem dlouhodob sledovn a nen mon vyhodnotit vsledek na zklad trendov analzy (v praxi dosti ast situace, kdy olej se zane sledovat, a kdy dojde k njakmu problmu se strojem). U odebranho vzorku oleje byly zmeny nsledujc parametry (viz tabulka 2 i s vsledky). Z uvedench vsledk je mon vyst, e se jedn o olej viskozitn tdy ISO VG 32. Hodnota sla kyseSledovan parametry viskozita pi 40 C slo kyselosti obsah vody celkov neistoty na membrn 0,45 m MPC (barva membrny) oxidace (namen v porovnn s novm olejem) obsah eleza obsah mdi obsah olova obsah vpnku obsah fosforu obsah zinku 32 mg/kg 4 mg/kg 1 mg/kg 63 mg/kg 285 mg/kg 107 mg/kg

Obrzek 1: Membrna s neistotami hydraulickho oleje HM-hodnota MPC 89 E

Namen hodnota 32,08 mm2/s 0,86 mgKOH/g 347 mg/kg 258 mg/kg 89 E 5 Abs/cm

Tabulka 2: Namen parametry hydraulickho oleje typu HM

v oblasti 1 660 -1 720 cm-1 jsou patrn vrazn psy produkt degradace. Navc v oblasti 1 630 cm-1 je patrn ps, kter pi vyhodnocovn degradace oleje mv souvislost s produkty nitrace. Ps protiodrov psady v oblasti 670 cm-1 (skupina P=S) je prakticky neviditeln, co potvrzuje nzk obsah zinku jako sousti protiodrov psady. V oblasti 3 650 cm-1 chyb ps nzkoteplotnho antioxidantu. Lze tedy pedpokldat pomrn vrazn stupe degradace oleje. Co v takovm ppad doporuit? Vzhledem k vysokmu stupni degradace a pomrn malmu obsahu psady oleji se v tomto ppad jev jako nejlep een olej vymnit a systm dkladn vyistit. Nebo pokud by se olej pouze vymnil a vyitn systmu se neprovedlo, pak by s velkou pravdpodobnost nov npl pomrn rychle degradovala a mohlo by pokraovat zven opoteben stroje.

losti nekoresponduje s namenm nzkm obsahem zinku a ani nen typick pro olej typu HM s psadou na bzi dithiofosftu zinku (bn hodnota kolem 0,4-0,5 mg KOH/g). V oleji je voda, jej mnostv je zven, ale jet ne kritick. Hodnota oxidace je na stedn rovni a obsah eleza je zven (hodnotu eleza nelze povaovat za kritickou v souvislosti s tm, e u stroje nen trendov sledovn otrovch prvk). Vrazn vysok obsah neistot na membrn a vysok hodnota MPC (barva membrny - obrzek 1) ukazuj na vysokou degradaci oleje. Velkou degradaci oleje potvrzuje nakonec i infraerven spektrum vzorku (viz obrzek 2), kde

Obrzek 2: FTIR spektrum degradovanho oleje typu HM

13

6/2012

TriboTechnika

Jako druh pklad jsme vybrali porovnn dvou hydraulickch olej neadislo kyselosti 0,16 mgKOH/g 0,17 mgKOH/g tivovanch psadou typu celkov neistoty na membrn 0,45 m 21 mg/kg 60 mg/kg ZnDDP tzv. bezpopeln MPC (barva membrny) 12 E 48 E hydraulick oleje typu HM. V tabulce 3 jsou uvedeny obsah eleza <1 mg/kg 5 mg/kg hodnoty zmench paraobsah zinku 28 mg/kg 15 mg/kg metr, na obrzcch 3 a 4 pak vzhled membrn Tabulka 3: Namen parametry hydraulickch olej typu HM bezpopeln a vyhodnocen FTIR spektroskopie. Obrzek 3 znzoruje FTIR spektrum oleje 1 v porovnn se spektrem novho nepouitho oleje stejnho typu, na obrzku 3A je pak rozdlov spektrum tchto olej, ze kterho je patrn, e oblasti, kde absorbuj produkty degradace, je pouze mal ps s hodnotou 0,02 Abs. Na obrzku 3B je pak membrna, ze kter byla stanovena hodnota MPC=12 pro olej 1.
Sledovan parametry Olej 1 Olej 2
127341 nov 0,2 60 50 40 30 20 10 0 127335 0,2 60 50 40 30 20 10 0 4000 3500 3000 2500 2000 Wavenumbers (cm-1)
127341 nov 0,2

%T

%T

1500

1000

500

Obrzek 3: FTIR spektrum oleje 1 a novho oleje typu HM bezpopeln

0.10 0.09 0.08 0.07 0.06 0.05 0.04 0.03 0.02

60 50

%T

40 30 20 10

127337 0,2 60 50

Absorbance

%T

40 30 20

0.01 0.00 -0.01 -0.02 -0.03 -0.04 2000 1900 1800 Wavenumbers (cm-1) 1700 1600 1500

10

3500

3000

2500

2000 Wavenumbers (cm-1)

1500

1000

500

Obrzek 4: FTIR spektrum oleje 2 a novho oleje typu HM bezpopeln

0.09 0.08 0.07 0.06 0.05 0.04
Absorbance

Obrzek 3A: FTIR rozdlov spektrum oleje 1 a novho oleje typu HM bezpopeln

0.03 0.02 0.01 0.00 -0.01 -0.02 -0.03 -0.04 -0.05 -0.06 1850 1800 1750 1700 1650 Wavenumbers (cm-1) 1600 1550 1500 1450

Obrzek 3B: Membrna z oleje 1 typu HM bezpopeln

Obrzek 4A: FTIR rozdlov spektrum oleje 2 a novho oleje typu HM bezpopeln

14

TriboTechnika

6/2012

Obrzek 4B: Membrna z oleje 2 typu HM bezpopeln

tivace oleje a tedy zkreslen vsledn hodnoty oxidace. Je teba vzt do vahy i ostatn metody pro vyhodnocovn stavu oleje a nespolhat se jen na jednu metodu. Pi vyhodnocovn barvy membrny mohou tuto hodnotu ovlivovat zven obsahy otrovch kov. Navc se me stt, e olej bude tak degradovan, e pslun mnostv oleje nebude mon pefiltrovat pes membrnu (takov monost nen v pracovn verzi normy ASTM 13070 vysvtlena). Vsledek bude sice patrn (vysok degradace oleje), ale konkrtn hodnotu degradace nebude mono uvst. Tom Turan, Vladimr Novek, ALS R, s.r.o

Obrzek 4 ukazuje porovnn spekter oleje 2 a novho oleje, na obrzku 4A je pslun rozdlov spektrum, kde je ps produkt degradace s hodnotou 0,04 Abs na obrzku 4B je membrna, ze kter byla stanovena hodnota MPC=48 pro olej 2. Ve svm pspvku jsme chtli nastnit monost men barvy membrny jako dal pomrn jednoduchou metodu pro vyhodnocen degradace oleje. Jej vhodu vidme v selnm vyhodnocen stavu degradace oleje a nsledn piazen ke stupni degradace oleje. Protoe ne kadmu me bt z infraervenho spektra nebo z hodnoty oxidace jasn, v jakm stupni degradace se pslun vzorek oleje nachz. Navc pi vyhodnocovn hodnoty oxidace v porovnn s novm olejem pomoc FTIR spektra je mon vliv odlin adi-

english abstract
FTIR spectroscopy is often used for lubricating oils degradation evaluation. Varnish potential has shown to be very important recently. It can be evaluated by membrane patch colorimetry - MPC ( ASTM 13070 ) and by weighing of impurities including degradation products on this membrane. We describe real examples from praxis. Procedure of MPC determination is described and comparison of MPC results with FTIR analysis and OES-ICP wear elements determination is shown.

ALS Tribology poskytuje detailn analzy mazacch olej pro dosaen bezporuchovho provozu a vysok produktivity zazen pomoc preventivn drby. Pravideln analzy olej z motor, pevod, hydraulickch systm, kompresor a dalch zazen poskytuj monost sledovn stavu opoteben pro kad dl sledovanho zazen. Vhody spoluprce s na laborato Jednoduch sada pro odbr a zasln vzorku Pzniv ceny analz Kvalitn diagnza na zklad vsledk Pizpsobivost schmat rozboru olej Svoz vzork z naich poboek po R kolen a konzultace pro zkaznky Nae kvalifikace Akreditovan laborato vybaven modernmi pstroji Zkuen a certifikovan specialist Rozshl databze vsledk ast na mezilaboratornch porovnvacch zkoukch

Vae dotazy rdi zodpovme na telefonnm sle: +420 284 081 575 +420 602 162 535, a na emailov adrese: tribology@alsglobal.com

www.alsglobal.eu

15

6/2012

TriboTechnika

Fluid management syntetickch obrbcch kapalin

pikov technick vlastnosti a vysok vkon jsou dnes samozejm poadavky na vodou msiteln obrbc kapaliny. Syntetick obrbc kapaliny nov generace pinej uniktn vlastnosti v oblasti emulgace cizch olej, neutrlnho pH i mimodnch vysokotlakch vlastnost umoujcch nejnronj obrbc operace. Vy jednotkov cena takovch obrbcch kapalin umouje pi sprvnm fluid managementu dosaen vrazn nich provoznch nklad. Vodou msiteln obrbc kapaliny meme rozdlit na dv velk skupiny - na dnes pevaujc mikroemulze s nim obsahem minerlnho oleje a na syntetick roztoky zcela bez minerlnho oleje pedstavujc budouc smr vvoje. Syntetick chladic kapaliny neobsahuj minerln ani syntetick oleje, ale speciln smsi ve vod rozpustnch maziv a dalch aditiv. Jednotliv formulace se vrazn li v zvislosti na technick aplikaci produktu, mimodn vznam pi vvoji maj hygienick a ekologick aspekty. Syntetick kapaliny maj adu vhod, kter zvyuj produktivitu vroby. Spojuj v sob nejlep vlastnosti ze svta obrbcch kapalin, toti vysokou rove mazacch vlastnost znmou z oblasti eznch olej a chladic vlastnosti vody. Vysok chladic inek umouje zvit eznou rychlost operac. Zven ivotnosti nstroj, obvykle kolem 20 %, et prostoje a vysok nklady. Aditivan protipnivostn technologie umouje pouit i pi vysokm tlaku chladic kapaliny. Velkou vhodou je udrovn extrmn istho pracovnho prostoru stroj dky vrazn eliminaci tvorby sad a povlak. Optimalizovan smec vlastnosti vrazn sniuj vnos kapaliny a tm jej spotebu. Velk vtina syntetickch obrbcch kapalin vykazuje jako zsadn vhodu odluivost cizch olej. Efektivn separace cizch olej umouje
16

prodlouit ivotnost kapaliny. Snadnj obnovitelnost pvodnch vlastnost npln vede k menmu doplovn koncentrtu ve srovnn s klasickou emulz i mikroemulz. Pouit syntetickch kapalin je t velkm pnosem pro pracovn hygienu a ekologii. Je samozejm, e tyto typy produkt spluj bez vjimek poadavky chemick legislativy, pedevm neobsahuj chlor, fenoly a dusitany. Vtinou jsou takt bez obsahu slouenin boru, kter mohou vykazovat nebezpen toxikologick vlastnosti a vytvet potencil k tvorb sad v prosted tvrd vody. Pozitivn je tak men drdivost vi pokoce v dsledku mnohem niho obsahu biocid ve srovnn s emulznmi kapalinami. Neptomnost minerlnho oleje eliminuje sklon kapaliny k biologickmu napaden. Syntetick kapaliny mohou efektivn nahradit nejen klasick emulze a mikroemulze, ale i ezn oleje. Tmto zpsobem je mon vylouit nepzniv vlastnosti eznch olej, mezi jinmi porn nebezpe. Castrol Syntilo 9974 BF pedstavuje skupinu obrbcch kapalin bez boru s vysokm obsahem polymernch vysokotlakch aditiv. Zde ji neplat, e syntetick kapaliny jsou jen domnou brouen, kde je vyadovn vysok chladic efekt. Modern syntetick roztoky vykazuj nejen chladic, ale t extrmn mazac vlastnosti a jsou tak vhodn pro nejnronj obrbc operace jako je protahovn, vystruovn, ezn zvit a obrbn ozuben. Castrol Syntilo 9918 je typickm pedstavitelem uniktnch univerzlnch obrbcch kapalin s neutrlnm pH. Produkt je vhodn k nasazen pro irok spektrum kovovch materil, kter zahrnuje litinu, ocel vetn vysoce legovan, slitiny niklu i titanu. V nabdce jsou t nejmodernj speciln druhy syntetickch kapalin pro obrbn hlinku s prakticky neutrlnm pH, kter zcela eliminuj nepzniv chemick interakce, obrb pi dosaen

TriboTechnika

6/2012

excelentn kvality povrch a rovn disponuj etrnmi hygienickmi vlastnostmi. Tyto produkty jsou vhodn pro aplikace v leteckm prmyslu. Castrol Syntilo 75 EF pedstavuje skupinu uniktnch syntetickch kapalin umoujcch emulgovn cizch olej. Tato vlastnost spojuje v tomto typu obrbcch kapalin vhody syntetickch produkt a mikroemulz. Produkty je mon pouvat zcela bez problm i v aplikacch, kde pouit klasickch syntetickch kapalin nen vhodn, napklad z dvodu starho strojovho parku nebo vych neoetench nik cizch olej. Aplikac syntetickch roztok je mon doshnout vraznho zven produktivity prce za souasnho snen rozpotu pro chladic a mazac kapaliny. Nutnou podmnkou nasazen je optimalizace faktor pro provoz syntetickch kapalin. Naprosto zsadnm a obvykle podceovanm ukazatelem je kvalita vody, piem je nedouc vysok tvrdost. Castrol Lubricants (CR), s.r.o. V Parku 2294/2 148 00 Praha e-mail: petr.kriz@castrol.com tel.:+420603222163

Optimalizace kvality vody vyaduje asto pouit technologi pro zmkovn vody. Ekonomick hodnocen neme bt zaloeno na srovnn jednotkovch cen produkt. Fluid management obrbcch kapalin zahrnuje nstroje na komplexn zhodnocen potencilu pro danou obrbc kapalinu v konkrtn aplikaci. Teba brt v vahu vslednou koncentraci, povrchov vlastnosti obrbc kapaliny, kter v tomto ppad zaruuj extrmn nzk ztrty kapaliny a tm i spotebu na jednotku vroby, odstrann vrobnch odstvek, snen nklad na management odpad, praktick odstrann pouvn dodatench aditiv, kter maj velmi asto nevhodn technick nebo hygienick vlastnosti. Mimodn vznamn je t zahrnut proces managementu spoteby nstroj a dalch optimalizac obrbcho procesu, kter jsou provdny za asti odbornk a nasazen specilnho know-how.

Castrol Slovensko, s.r.o. Roavsk 24 821 04 Bratislava

www.castrol.com

6/2012

TriboTechnika

Souasn stav paliv

Rostouc podl dopravy na celkovm zneitn ivotnho prosted vedl od 90-tch let minulho stolet k vytvoen program na sniovn emis. Postupn se zpsuj emisn limity pro regulovan emise jednotlivch druh vozidel a souasn se zvyuj nroky na paliva. Za prv se to tk kvality paliv a za druh je snaha sniovat emise sklenkovch plyn, zejmna CO2 pdavkem paliv z obnovitelnch zdroj. Souasn legislativa stanovuje poadavky na snen emis CO2 z pouit paliv do roku 2020 o 6 %. Bylo zavedeno sledovn udritelnosti pouitch biopaliv, co je vyjden jejich podlu na snen produkce CO2. Podle platn legislativy mus mt vechna pouit biopaliva sporu CO2 min. 35 %, od roku 2017 mus bt spora CO2 50 % a od roku 2018 mus bt spora 60 % pro technologie vroby biopaliv uveden do provozu od roku 2017. Z uvedench daj je zejm, e zpracovna v Nrodnm aknm plnu, kter bude aktualizovn v zvislosti na zmnch legislativy. Jak paliva budeme tedy tankovat na erpacch stanicch? Krom souasnch kapalnch a zkapalnnch (LPG) paliv se d pedpokldat i vt rozen CNG (stlaen zemn plyn). Krom alternativnch paliv lze pedpokldat i vt rozen alternativnch pohon (hybridn pohon a elektromobily). Pevahu vak budou podle pedpoklad mt kapaln paliva. V poslednm obdob byl zaznamenm vrazn pokles prodeje benzin pi souasn stagnaci prodeje motorov nafty, nrst zaznamenv podl zemnho plynu a smsn motorov nafty. Paliva pro zehov motory Pro zehov motory se pouv automobilov benzin, vesms ve dvou oktanovch hladinch 95 a 98. Podle platn jakostn normy SN EN 228 je mon do automobilovho benzinu pidat kyslkat ltky v mnostv a 2,7 % m/m kyslku. Jako biopalivo se pidv etanol. Pouv se pm pdavek (max. 5 % V/V) nebo pdavek ve form etyl-terc.butylteru (max.15 % V/V). V souasn dob je pipravena novela uveden normy, kter zavd dal druh benzinu E-10 s obsahem a 3,7 % m/m kyslku, platnost tto novely lze pedpokldat od roku 2013. Forma pdavku kyslkatch ltek se pedpokld stejn, pm pdavek nebo forma ter. Pm pdavek bude mon a do objemu 10 % V/V, ve form ter je povolen objem a 22 % V/V. Legislativou je stanoveno zachovn benzinu s obsahem kyslku do 2,7 % hm. (E-5) a do roku 2018. V souasn dob je pm pdavek etanolu realizovn v benzinu oktanov hladiny 95, v benzinu oktanov hladiny 98 je ptomnost kyslkatch ltek zajitna pdavkem ter. Je vydn seznam vozidel jednotlivch vrobc, kter mohou pouvat benzin s pdavkem 10 % obj. etanolu. Vesms se jedn o vozidla vyroben od

uveden spory sklenkovch emis nen mon doshnout pouze nzkoprocentnm pdavkem paliv v rmci souasnch technickch norem. Je nutn ve vt me zapojit vysokoprocentn biopaliva a souasn vytvoit technick a legislativn podmnky pro vyuit biopaliv vych generac s vtm efektem pro sporu CO2. Pedpokld se zmna legislativy tak, e bude dna vt podpora biopalivm pipravench z odpadnch surovin a biopalivm vych generac, kter by se mla z poloviny podlet na spoe sklenkovch plyn. Uveden problematika je
18

TriboTechnika

6/2012

druh poloviny devadestch let 20. stolet. Napklad pro vozidla koda nen pouit paliva E-10 dovoleno pro vozidla typu Favorit a Forman, pro modernj typy je pouit mon vesms bez prav nebo s drobnmi pravami, nap. ve vozech Felicia 1,3 (40 a 50 kW) je nutn vymnit tsnn v palivovm regultoru tlaku. Pouit paliva E-10 nen ureno pro vozidla, pro kter je doporuen benzin oktanov hladiny 98. Pm pdavek etanolu do benzinu zvyuje jeho rozpoutc schopnost vody, kter je zvisl na obsahu etanolu a na teplot. Kles s klesajcm obsahem etanolu a klesajc teplotou. Z toho vyplvaj rizika pmho pdavku etanolu. Pi dlouhodobm skladovn benzinu pi nzkch teplotch nebo pi snen obsahu etanolu me dojt k separaci vody ve form lihovodn vrstvy. Separace lihovodn vrstvy znamen ztrtu oktanov hladiny paliva a souasn riziko koroze vlivem psoben tto lihovodn vrstvy. Z uvedench dvod se doporuuje benzin s obsahem etanolu dlouhodob neskladovat, doporuen doba jsou nejve 3 msce. Doporuuje se pidvat tak psady psobc proti korozi a psady zvyujc mazivost benzinu, protoe ptomnost etanolu v benzinu mazac schopnost benzinu negativn ovlivuje. Porovnn sloen kyslkatch ltek v benzinu a prbh destilan kivky pro souasnou a novelizovanou normu EN 228 je uvedeno v tabulce 1.
Jakostn ukazatel kyslkat ltky a kyslk metanol %V/V etanol%V/V isopropylalkohol %V/V isobutylalkohol %V/V terc.butylalkohol %V/V tery C5 a vce %V/V ostatn kyslkat ltky kyslk % m/m destilan zkouka pedestilovan objem pi 70 C %V/V pedestilovan objem pi 100 C %V/V pedestilovan objem pi 150 C %V/V konec destilace C destilan zbytek % V/V Poadavek souasn normy EN 228 E5 3,0 5,0 10,0 10,0 7,0 15,0 10,0 2,7 tda A tda D 20-48 46-71 Min. 75 22-50 46-71 Min. 75

V souasn dob se prodvaj i aditivovan a prmiov automobilov benziny. Aditivace se zamuje na pouit detergentnch psad zajiujcch istotu palivovho systmu, nov se z dvodu pdavku etanolu pouvaj i mazivostn psady a psady proti korozi. Mezi prmiov paliva zaazujeme pedevm vysokooktanov benziny s oktanovm slem na rovni 100 jednotek, kter jsou ureny pedevm pro sportovn vozy s vysokm vkonem. Dalm druhem paliva pro zehov motory je palivo E-85. Palivo je ureno pouze pro tzv. flexi fuel vozidla. Tato vozidla jsou upravena tak, aby byla schopna spalovat efektivn palivo a s 85 %V/V etanolu. dc jednotka a spalovn je upraveno tak, aby vozidlo bylo schopno vyut vy oktanov slo tohoto paliva (cca 101 a 104) a kompenzovat ni energetick obsah tohoto paliva. Spoteba vak dosahuje cca o 20 % vy rove ve srovnn s benzinem. Je nedouc, aby toto palivo i v kombinaci se standardnm benzinem bylo pouvno v neupravench vozidlech, protoe je riziko vysokch emis, zejmna aldehyd. Palivo E-85 je obvykle dotovno ni nebo dokonce nulovou rovn spotebn dan. Kvalitativn poadavky na palivo E-85 jsou zameny zejmna na sloen paliva, jedn se o sms 70 a 85 % obj. etanolu a benzinu. Jakost paliva E-85 je od roku 2011 definovna evropskm standardem pevzatm jako SN P CEN/TS 15293. Pozornost je vnovna zejmna poaPipravovan novela EN 228 davkm na minimln ptomnost kontaminant E5 E 10 ve form chlorid a sra3,0 3,0 n, kter mohou ovlivo5,0 10,0 vat tvorbu sad v palivo12,0 12,0 vm systmu. Poadavky 15,0 15,0 jsou uvedeny v tabulce 2. 15,0 15,0
22,0 15,0 2,7 tda A 20-48 46-71 Min. 75 210 2 22,0 15,0 3,7 tda

A 22-50

D 24-52 46-72

46-72

Min. 75

Tabulka 1 Porovnn obsahu kyslku a kyslkatch ltek a prbhu destilan kivky v automobilovm benzinu podle souasn a novelizovan normy SN EN 228

Etanol se v souasn dob v nejvtm objemu vyrb v Brazlii a v USA z cukrov ttiny a kukuice. Vroba v evropskch podmnkch je dra, zejmna z dvod odlinch klimatickch podmnek. V Evrop se etanol vyrb z obil a v R zejmna z cukrov epy. Pro budoucnost je poteba uvaovat i s dalmi zdroji, ve vdsku se vyuv
19

6/2012

TriboTechnika

Zdrojem olej pro vrobu metylester jsou rostlinn oleje (v Evrop pevn epkov olej, v jinch oblastech i sojov, slunenicov a palmov Vlastnost Jednotky Meze olej), nebo ivoin tuky Min. Max. a odpadn kuchysk oleHustota (pi 15 C) kg/m3 760,0 800,0 je. V posledn dob se vyuOxidan stabilita min 360 -vaj jako zdroj oleje Obsah pryskyic (promyt) mg/100 ml -5 i asy a dal nepotraviKoroze mdnho psku (3 h pi 50 C) klasifikace tda 1 nsk suroviny jako Celkov kyselost (jako kyselina octov) % (m/m)) -0,005 nap. jatropa. Snaha po Elektrick vodivost 1,5 m S/cm sporch ropy a sniovObsah methanolu % (V/V) -1,0 n emis CO2 vede k pouVy nasycen monoalkoholy (C3-C5) % (V/V) -6,0 Ethery (5 nebo vce C atom) % (V/V) -11,0 vn sms motorov Obsah vody % (m/m) -0,400 nafty s FAME a pouvn Obsah anorganickch chlorid mg/kg -1,2 100 % FAME. V prbhu Obsah mdi mg/kg -0,10 roku 2013 se pedpoklObsah fosforu mg/l -0,15 d novela normy EN 590. Obsah sry mg/kg -10,0 Zmny se pedpokldaj Obsah sran mg/kg -4,0 pedevm v poadavcch Vlastnost Jednotky Tda a Tda b na kompatibilitu psad pro zlepen nzkoteplotMin Max Min Max nch vlastnost pouvaTlak par kPa 35,0 60,0 50,0 80,0 nch pro naftu a FAME, Ethanol + vy % (V/V) 70 85 70 85 aby se eliminovalo riziko nasycen alkoholy ucpvn palivovch filtr v zimnm obdob. Tabulka 2 Jakostn poadavky na palivo E-85 V R se pouv i smsn motorov nafta s obsanol). Netradin zdroje budou vyuvny zejmna hem min. 30 % obj. FAME, podle SN 656508. Pro z dvodu hledn nepotravinskch zdroj pro tento typ paliva se pipravuje se technick norma vrobu etanolu a souasn zdroj poskytujcch na evropsk rovni. Pedpokld se obsah a 30 % vy sporu CO2. obj. FAME. Poadavky na toto palivo budou krom V kvalitativnch poadavcch na automobilov benstandardnch jakostnch ukazatel limitovat ziny se nepedpokldaj do roku 2020 dn radii obsah kontaminant ptomnch v palivech typu kln zmny. S ohledem na rostouc poadavky na FAME a budou zameny na poadavky na oxidasnen emis by mohlo dojt ke zpsnn poadavn stabilitu. Z kontaminant se jedn zejmna k na obsah olefn, aromt a benzenu. Dle o obsah glycerolu a glycerid, stopov obsah kov dojde pravdpodobn v dsledku zmn ve sloen a fosforu, obsah nenasycench ester mastnch automobilovch benzin ke zmnm v prbhu kyselin. Vechny tyto ltky ovlivuj uitn vlastdestilan kivky a poadavcch na tkavost z dvonosti nejen FAME, ale i vslednho smsnho produ vlivu na emise uhlovodk. Lze pedpokldat ros- duktu. FAME je velmi citliv na zpsob manipulace, touc podl vysokooktanovho benzinu a aditivoskladovn a dopravy. Je teba vnovat pozornost vanch paliv na celkovm prodeji benzin a souzejmna obsahu vody a oxidan stabilit. Oxidan asn rst poadavk a zaveden zkuebnch stabilita je ovlivnna zpsobem rafinace jak vchometod na hodnocen vlivu paliva na istotu spalozho oleje, tak i rafinaci vyrobenho metylesteru. vacho prostoru motoru. Pokud nejsou dodreny v dostaten me poadavky na istotu produktu, dochz ke snen jeho oxidan stability a tvorb usazenin, jako produkt Paliva pro vzntov motory oxidace pi skladovn i v palivovm systmu. Pro vzntov motory se pouv jako palivo motoVlivem tchto sad nsledn dochz k ucpvn rov nafta. V souasn dob se pouv motorov palivovch filtr. Protoe je FAME citliv na maninafta s pdavkem a 7 % V/V biopaliva, co je v soupulaci bhem distribunho procesu, je nutn vnoasn dob FAME (metylestery mastnch kyselin).
20

odpad ze zpracovn deva pi vrob papru, uvauje se i o vyuit etanolu vyrobenho z as (Alga-

TriboTechnika

6/2012

vat pozornost i mikrobiologick kontaminaci, kter me vznamn ovlivovat uitn vlastnosti tchto paliv. Krom metylester olej a tuk roste v souasn dob i vznam paliv vyrobench hydrogenac a nslednou isomerac rostlinnch olej. Tato paliva maj velmi podobn uhlovodkov sloen jako motorov nafta, pouze se li vznamn nim obsahem olefn a aromt. Navc maj nulov obsah sry, maj vynikajc cetanov sla, velmi dobr nzkoteplotn vlastnosti. Porovnn sloen hydrogenovanho rostlinnho oleje a motorov
Vlastnost paliva Hustota 15 C viskozita 40 C IBP FBP Obsah aromt Cetanov index jednotka kg/m3 mm2s-1 C C vol % EN 590 833 2.35 171 364 24.9 49,7 NexBTL 783 3.4 216 321 <0.02 97,9

zjem motorist o aditivovan a prmiov motorov nafty. Pro zlepen vlastnost motorov nafty se pouvaj psady zlepujc cetanov slo, nzkoteplotn vlastnosti, sniujc pnivost motorov nafty a zlepujc detergentn vlastnosti pro zajitn istoty palivovho sytmu, ppadn psady zlepujc mazivost motorov nafty. Krom uvedench zmn ve sloen lze pedpokldat i zmny ve sloen motorov nafty. Zejmna se to tk zven poadavk na cetanov index a cetanov slo, prava prbhu destilan kivky (snen teploty 95% pedestilovanho objemu), dal redukce obsahu polyaromt a zaveden limitu pro obsah aromt podobn jako u automobilovch benzin, ale i zpsnn poadavk na mazivost paliv a istotu paliv pro vzntov motory. Dal typy paliv Krom uvedench typ paliv pro zehov a vzntov motory lze i nadle potat s vyuitm LPG a s roziujcm se vyuitm zemnho plynu. LPG je v R vyuvno pevn pro pestavn vozidla, pestoe jsou k dispozici i vozidla vyroben pro pohon LPG. U pestavnch vozidel by mlo bt poadovno oven splnn emisnch limit, podobn jako je to nap. v USA. Pro poadovan spalovac vlastnost a splnn emisnch limit je potebn dostaten istota paliva. Zejmna je nedouc obsah nenasycench uhlovodk, kter jsou velmi nestabiln a reaktivn, co vede k tvorb sad v palivovm systmu vozidel i v systmech erpacch stanic a materilov nekompatibilit. Nenasycen uhlovodky zhoruj i spalovac vlastnosti paliva, maj ve srovnn s nasycenmi uhlovodky vrazn hor spalovac vlastnosti. Kvalitativn poadavky jsou definovny v evropsk jakostn norm SN EN 589. Pedpokld se rozen pouvn stlaenho zemnho plynu. I pro toto palivo je k dispozici jakostn norma definujc kvalitu paliva SN 656517, pipravuje se evropsk norma. Kvalita je pro podmnky R definovan zejmna obsahem methanu, energetickou hodnotou paliva a limity pro obsah vody a obsah sry. Pes vechny probhajc zmny a rostouc vyuit alternativnch paliv lze pedpokldat i po roce 2020 vyuit pevn kapalnch ropnch paliv pro pohony motor. Jejich kvalitu a sloen budou vrazn ovlivovat poadavky na sniovn emis a sporu sklenkovch plyn.

Tabulka 3 Porovnn sloen motorov nafty podle EN 590 a produktu NexBTL

Emise PM NOx HC CO

100 % NExBTL -28 % -10 % -48 % -28 %

50 % NExBTL* -5 % -6 % -48 % -22 %

10 % NExBTL* 0 0 -33 % -11 %

Tabulka 4 Emise NexBTL a sms s motorovou naftou

nafty podle EN 50 je uvedeno v tabulce 3. Pi jejich spalovn vznikaj minimln emise pevnch stic a nesplench uhlovodk, porovnn emis paliv s rznm obsahem hydrogenovanho rostlinnho oleje je uveden v tabulce 4. Jakostn poadavky pro tento druh paliva jsou ji definovny v CWA (CEN workshop agreement) 15940. Limitujcm faktorem je zatm vysok cena. Pedpokld se, e by se toto palivo pouvalo podobn jako biopaliva prvn generace v uritm pdavku do motorov nafty. Z dvodu poadavku vy spory sklenkovch plyn se pedpokld i vyuit biopaliv vych generac typu BTL kter budou vyrbna Fischer Tropschovou syntzou z biomasy. Pedpokld se i vyuit dalch zdroj biopaliv s vy sporou CO2. Vlastnosti tohoto paliva budou obdobn jako paliv vyrobench hydrogenac rostlinnch olej a lze pedpokldat z dvodu vysok ceny pedevm jejich pdavek do motorov nafty. V poslednch obdobch roste

21

6/2012

TriboTechnika

C.J.C. OFF LINE (obtokov)

Sniovn a odstraovn acidity vody a mechanickch neistot v oleji plynovch motor
Celosvtov nrust bioplynovch jednotek pinesl rovn v esk republice a na Slovensku pro dodavatele bioplynu a provozovatele kogeneranch jednotek s plynovmi motory pracujcch v kombinovanm reimu vroby elektiny a tepla poadavek na sniovn provoznch nklad. V ppad plynovch motor ji po desetilet volaj po sniovn provoznch nklad pedevm s ohledem na prodlouen vmnch intervalu oleje a na celkovou ochranu vitlnch stic tchto motor. C.C.JENSEN A/S (CJC) Dnsko jako svtov vrobce vysoce jemnch off-line (obtokovch) filtr pro rzn druhy olejovch medi vyvinul a ji po adu let spn komern realizuje filtran jednotku CJC OFF-LINE (OBTOKOV) FINE FILTER 27/27 PVE1PT, kter svou filtran vlokou CJC A27/27 a CJC EL 27/27 pln odpovd ve uvedenm poadavkm na sniovn provoznch nklad, a tm vytven finannch benefit provozovatelm bioplynovch/kogeneranch jednotek. uje v oleji iontovou zmnou a prtokem touto filtran vlokou snien a neutralizaci aciditn sloky.

CJC filtry jsou nejinnj olejov filtry na svt, kter vm poskytnou rychlou nvratnost dky del ivotnosti strojnch soust a oleje.
Ve uveden filtran jednotka je vybavena filtran vlokou CJC EL 27/27 tvoenou 6 kg speciln hmoty, kter svm sloenm zabezpe-

Tato sloka se v oleji tvo hydrolzou a u plynovch motor je vsledkem vysokho tepelnho zaten oleje spolen s tvorbou voln vody. ada test provdnch pi plnm provozu na plynovch motorech (MAN, CATERPILAR, VOLVO atd.) napojenm uvedenho filtru CJC prokzala a potvrdila progresivn prodlouen intervalu vmn oleje. Nap. Mobile Pegasus 710 a Mobil Pegasus 905 z pvodnch 547 hodin bez napojen CJC filtru na 1 640 hodin po napojen CJC filtru a v posledn fzy na 2 275 provoznch hodin.

22

TriboTechnika

6/2012

FINE FILTR 27/27 PVE1PT

Uveden hodnoty mohou bt rzn s ohledem na typ a model plynovch motor, pouit palivo a celkovov systm zazen. S prodlouenm intervalu vmny oleje filtrac filtran jednotkou CJC 27/27 PVE 1PT je t zaruena kvalita oleje tj. redukce a neutralizace aciditnch sloek a odfiltrovn tvoc se vody a mechanickch stic. Zvr V ppad, e u plynovch motor nen provdna filtrace a provd se pouze vmna oleje jsou prokazateln vznikl neodfiltrovan koroze, kter sniuj lubrikan schopnost oleje. sady, mkk kaly a mechanick astice neistot v oleji motoru nejen zkracuj ivotnost vitlnch stic motoru, ale i uinnost novho vymnnho oleje, kter po velmi krtkm asovm provoznm intervalu psob jako katalyztor a urychluje svou vlastn dal oxidaci a aciditu. Na vydn na ne uveden e-mailov adrese Vm zaleme dal rozen informace jako podklad pro posouzen zaveden a provdn filtrace oleje plynovch motor. Text: Voln zprcovno na zklad informanch material C.C.JENSEN A/S Dnsko. Vydejte si proto i Vy dal informace nejen o FINE FILTR 27/27 PVE1PT, ale o celm vrobnm program CJC OFF-LINE (obtokov filtrace) na adrese:

Bernard S. Skalick M. A. CEO, SKALDA, spol. s r. o. Vhradn zstupce a distributor C.C.JENSEN AS Denmark pro eskou republiku a Slo-vensko E-mail: skalda.filtration@email.cz Tel.: +420 604 48 48 23
www.skalda.net

CJC off-line (obtokov) filtry a filtran separtory CJC filtran vloky pro vechny druhy olejovch medi a kapalin

SKALDA spol. s r. o. regionln zastoupen a distribuce Off-line filtrace CJC (C. C. JENSEN Dnsko) pro R a SR tel.: +420 604 48 48 23, e-mail: skalda.filtration@email.cz, www.skalda.net

23

6/2012

TriboTechnika

vod do technologie povrchov pravy plazmovm nstikem (1. st)

Povlakovac technologie rovho nstiku pat v souasnosti mezi jednoznan nejmodernj zpsoby ppravy a ovlivnn vlastnost povrchovch vrstev na konstruknch materilech. Vechny techniky spadajc do tto oblasti povrchovho inenrstv dosahuj nejvyho stupn progresivity a umouj tvorbu funknch povlak s vysoce specifickmi vlastnostmi. Dky vysok flexibilit tto technologie a monostem tvorby povlak z velkho spektra materil jsou tyto schopny vytvet konkurenci povlakm vytvoenm tradinm zpsobem povrchov pravy pedevm z vodn fze (nejastji nahrazuj povlaky galvanick). Mezi technologie povrchov pravy zaloen na rovch nsticch pat i nanen povlak plazmovm nstikem (tzv. plasma spraying). Tento zpsob pravy povrchu je nejvce flexibiln v porovnn s ostatnmi technologiemi rovch nstik a vytv spe tlustovrstv povlaky s vynikajcmi a asto uniktnmi vlastnostmi. Opt s ohledem na ostatn pbuzn technologie je znanou vhodou typickou pro plazmov povlakovn minimln ovlivnn teploty povrchu substrtu v pomru k bodm tn nanench ltek. Mn pzniv pro komplexn komern vyuit je zatm znan technologick a pedevm finann nronost, nespovajc ani tak v cen povlakovacho zazen jako v cen plazmov deponovanch materil. Plazmov stkn umouje vrobu funknch a ochrannch povlak z rznch kovovch i keramickch materil nebo jejich kovo-keramickch sms, a to jak homogennch, tak funkn gradovanch. V technick praxi jsou nejvce vyuvan plazmov nstiky keramiky, kter vytvej innou tepeln izolan bariru, jsou odoln proti psoben kyselin i zsad a ochrauj kovov substrt proti elektrochemick korozi, ppadn proti korozi za zvench teplot. Velice vznamn uplatnn maj plazmov nstiky korundu a jinch tvrdch ltek, nap. stabilizovanho oxidu zirkoniitho nebo karbidu boru na sloitch strojnch soustech, jako otruvzdorn povlaky, mnohonsobn zvyujc ivotnost sousti ochranou kovovho jdra oproti opoteben intenzivnm tenm a souasn proti korozi. Lze vytvet i speciln vysoce elektricky vodiv povlaky na topnch elementech nebo jinch silnoproudch elektrotechnickch soustkch, nebo naopak izolan povlaky s vysokm mrnm elektrickm odporem na sloit tvarovanch substrtech. Pi povlakovn se vyuv i organickch polymernch materil, a ji bezprostedn nebo jako nsledn impregnace, m vznikaj povlaky vysoce odoln proti degradaci psobenm chemickch vliv. Povlaky tvoen plazmovm nstikem jsou vdy do jist mry porzn. Mra provitosti je zvisl na technologickch aspektech procesu, ale pedevm na zvolenm povlakovacm mdiu a lze ji v irokch mezch modifikovat, ppadn zcela eliminovat. Plazmov deponovan povlaky na kovovch substrtech se uplatuj v metalurgii, sklskm prmyslu, chemickm prmyslu, veobecnm i tkm strojrenstv, energetice, automobilovm

Obr. 1 Zobrazen relnho plazmovho hoku s proudem plazmatu a povlakovanm vzorkem

Obr. 2 Plazmov depozice hokem WSP

24

TriboTechnika

6/2012

motvornho mdia me vak bt i nevhodou, protoe me zpsobit oxidaci, zmnu fzovho sloen i novou chemickou reakci jak povrchu povlakovanho substrtu, tak i nanenho materilu. Druhou variantou jsou genertory plazmatu s kapalinovou stabilizac, pedevm uniktn esk celosvtov patento Rychl tuhnut (quenching) Taven stic Tvorba splat Odparovn, Sublimace van genertor vodou Zmna struktury Chemick zmny stabilizovanho plaz Reakce s plazmotvornm mediem Vnitn pnut n Prkov prekurzor Sferoidizace Vznik trhlin matu WSP, vyznaujc se dosud nejvy dosahovanou teplotou, a 30 000 K a zpracovatelskou kapacitou 40 100 kg prku/h. (obr. 2). Konstrukce zazen pro plazmov nstiky se li tvarem a velikost elektrod, materilem aktivnch soust i zpsoby chlazen. Podmnky Obr. 3. Schma prbhu plazmovho povlakovn od dvkovn prku pes jeho taven a geometrie vstupu a depozici na povrch substrtu (trval nebo doasn podloky). prku maj vznamn kterm se v hantrce k plazmov hok, me vliv na stupe jeho protaven a tud na kvalitu vslednho povlaku pedevm na mru provistabilizovat plazmov plamen bu plynnm, nebo kapalnm plazmotvornm mdiem. U plynem sta- tosti a obsah oxid ve struktue. bilizovanho plazmatu ho elektrick oblouk mezi Pro dosaen optimlnch vlastnost deponovanvodou chlazenou wolframovou k atodou ho povlaku tj. pedevm jeho vysok hustoty, pilnavosti k podkladu a istoty je mon provdt a vlcovou mdnou anodou, tvoc zrove plazmov nstik v uzaven komoe za snenho vstupn trysku plazmovho hoku. Zobrazen jedn varianty plazmovho hoku tohoto typu je tlaku (obvykle 0,005 - 0,02 MPa), tzv. VPS (vaccum na obr.1. Plazmotvorn plyn, nejastji argon, ale plasma spraying), ppadn pouze za snenho tlaku tzv. LPPS (low pressure plasma spraying). i dusk nebo vodk, napoutn do hoku axiln, Zkladn schma plazmovho povlakovn je na je elektrickm obloukem excitovn do stavu plazmatu. Z vstupn chlazen trysky pak vystupuje obr. 3. Ve druh sti lnku v nsledujcm sle plazma o vysok teplot, a 20 000 K. Do nj se asopisu TriboTechnika budou popsny vlastnosti jednotlivch povlak plazmovho nstiku. pomoc nosnho plynu vn nebo stedem katody vnej stice povlakutvornho materilu ve Petr Pokorn, stav kovovch materil form prku, kter se vysokou teplotou plazmatu a koroznho inenrstv, VCHT Praha rychle natav a ve form splat dopadaj na povrch Vlastimil Broek, stav fyziky plazmatu substrtu. Vysok teplota plazmatu a volba plazAVR, v.v.i. Praha

prmyslu a dalch asto specilnch oborech. Nejnovji je uvaovno o vyuit wolframovch povlak v tokamacch pi vzkumu jadern fze. Tepelnm zdrojem pouitm k nataven nanenho materilu je tzv. nzkoteplotn i termick plazma, kter me bt generovno v zsad dvma zpsoby. Zazen genertor plazmatu,

english abstract
This article passes some basic facto about plasma spray coating technology. It focuses mainly on the descriptionof the equipment, technology and the principle of making the coating. It show that this technique can produce very abrasive resistant coatings.

25

6/2012

TriboTechnika

O ocelsk veletrh STAINLESS 2013 je velk zjem

Ji potet se na brnnskm vstaviti chyst specializovan veletrh korozivzdornch ocel, kterho se astn pevn zahranin specialist. STAINLESS 2013 se uskuten v termnu 14. a 15. kvtna 2013 jako nejvznamnj oborov prezentace nejen ve stedn Evrop. Djitm veletrhu se poprv stane modern pavilon F, kter je ji v plronm pedstihu z vt sti zaplnn. Veletrh STAINLESS m v brnnskm veletrnm kalendi vjimen postaven. Jde o setkn specialist z oblasti korozivzdornch a ulechtilch ocel, kter se kon vdy jednou za dva roky. V Evrop se konaj pouze dva takto zce specializovan veletrhy a v regionu stedn a vchodn Evropy STAINLESS nem konkurenci. Proto mezi astnky pevld zahranin klientela. Na poslednm ronku v kvtnu 2011 vystavovalo O ast na sedmm ronku mezinrodnho veletrhu STAINLESS je ji v pedstihu velk zjem. Vce ne pl roku ped zahjenm je pihleno 60 vystavovatel, co je tm polovina z oekvanho potu. Nechybj mezi nimi ldi oboru jako APERAM Stainless Ser vices & Solutions Germany, ThyssenKrupp Nirosta, Marcegaglia, Montanstahl a dal. Pihlky k asti ji dorazily z deseti zem, nejpoetnj zastoupen zatm maj Nmecko, Itlie a Indie. Z dvodu rostoucho zjmu vystavovatel se veletrh STAINLESS sthuje z pavilonu B do vtho a modernjho pavilonu F. Pestoe zstv pro expozice vt prostor, nejdanj plochy se rychle zapluj. Kdo si chce vybrat dobr msto, neml by proto s pihlkou dlouho otlet. Nedlnou soust veletrhu STAINLESS je mezinrodn kongres, kter se dky pesunu do vtho pavilonu poprv uskuten pmo v sousedstv stnk vystavovatel. ast na kongresu je bezplatn a nvtvnci veletrhu tak mohou bez jakchkoli komplikac a asovch ztrt vyslechnout jen vybran pednky. Kongresu STAINLESS se pravideln astn pedn tuzemt i zahranin experti, kte pednej o aktulnch tmatech oboru. Posluchai zde zskaj nejnovj data z vroby a obchodu, informace o novch monostech aplikac korozivzdornch ocel i o technologich pro zdokonalen jejich uitnch vlastnost. V roce 2011 ml kongres 135 astnk, mezi nimi 30 % zahraninch. Jedinenost veletrhu STAINLESS spov v jeho zkm oborovm zamen. Navtvuj jej vhradn registrovan odbornci, profesionlov z oboru korozivzdornch a ulechtilch ocel. Dky tomu je ast pro vystavovatele vysoce efektivn a mohou bhem dvou dn absolvovat destky jednn s potencilnmi obchodnmi partnery z celho regionu. Zskali jsme tady nov kontakty z esk republiky, Slovenska, Maarska, Polska, Nmecka a

133 firem ze 16 zem a podl zahraninch vystavovatel doshl 78 %. Mezi 1032 registrovanmi nvtvnky bylo 29 % zahraninch a pijeli z 28 zem t kontinent.
26

TriboTechnika

6/2012

pijeli za nmi tak klienti z Itlie, Turecka a arabskch zem, pochvalovala si kvalitn nvtvnickou klientelu veletrhu STAINLESS 2011 generln editelka spolenosti Acerinox Polska Pilar Senise Garcia. Podobn se vyjdil tak Norbert Stralek, jednatel nmeck spolenosti Stralek Steel, kter je evropskm partnerem indickho dodavatele oceli JSL Stainless: Zskali jsme zde spoustu novch zkaznk, nkter ze zpadn Evropy, ale vtinu z vchodoevropskch zem, konkrtn z esk republiky, Polska, Slovenska, Bulharska, Rumunska, Slovinska a Ukrajiny, nkter dokonce i z Turecka. Veletrh je pro ns jakousi branou do stedn Evropy a zrove dobrou pleitost vydat se novmi smry. Vystavovatel veletrhu STAINLESS jsou podle svho zamen nov lenni do deseti obor. Nejpoetnji zastoupenmi skupinami jsou vrobky z korozivzdornch ocel, samotn korozivzdorn oceli a dla a vrobky z korozivzdornch ocel pro vybran oblasti prmyslu a koncov spoteby. Nsleduj hutn vrobky a hutn polotovary z korozivzdornch ocel. V nomenklatue veletrhu nechybj ani stroje, zazen a vybaven pro pravy a zpracovn korozivzdornch ocel, potebn suroviny a materily nebo vrobky slvren, kovren a lisoven z korozivzdornch ocel. Hlsit se mohou tak vystavovatel s nabdkou vpoetn, zkuebn a mic techniky pro oblast korozivzdornch ocel, oborovho vzkumu a slueb. Bienln mezinrodn veletrh a kongres korozivzdornch ocel STAINLESS m v esk republice ji relativn dlouhou tradici. Poprv se uskutenil v roce 2001 na vstaviti v Ostrav, odkud se po tyech roncch pesthoval na kapacitn i zzemm lpe vyhovujc vstavit v Brn Pisrkch. Zastnn firmy sthovn pivtaly a ponaje rokem 2009 STAINLESS dle zvil svj rozsah i presti. Vedle kvalitnjch vstavnch prostor je vhodou Brna tak lep dopravn spojen a s nm spojen monost oslovit vce zahraninch odbornk. V przkumu realizovanm pi minulm ronku vystavovatel oceovali zejmna vysokou odbornou rove veletrhu a jeho kvalitn organizaci, tm 70 % dotzanch nepostrdalo dnou nvtvnickou skupinu. Vce informac naleznete na: www.bvv.cz/stainless

Preo filtrova?
Spolonos ECOSTAR vykonva profesionlne filtrciu a regenerciu priemyselnch olejov a glykolu vrtane odstraovania vlhkosti. Vo vlastnom procese ide o fyziklnu pravu filtrciu, t.j. zachytenie mechanickch neistt a vody. pecifick vlastnosti olejov sa filtrciou nemenia. Oleje obyajne obsahuj okrem svojich zkladnch uhovodkov aj cel rad cudzch ltok, ktor vznikaj pri ich pouvan a transporte. Ide hlavne o kovov oter (Fe, Cr, Cu, Al, Zn, Mn, Ni...) sadze, prach, textlie, gumu, vodu, ale tie organick rozpadl, PCB, PCT, zvyky farieb, plastov a inch kontaminantov. Filtrciou sa odstrnia nielen mechanick neistoty a voda, ktor by pri alom pouvan mohli by prinou pokodenia strojov, prevodoviek, turbn... Ako vieme kovov oter spolu s vodou vytvraj kyslos prostredia, ktor je prinou degradcie prsad v oleji a nsledne vznik idelne pred filtrciou prostredie na vytvranie korzie a nedostatonho mazania. Vyuite profesionlne sluby sluby spolonosti ECOSTAR, ktor sa venuje odstaovaniu neistt po filtrcii a vody z oleja.

ECOSTAR
FILTRCIE OLEJOV
Peter Hvizda - Ecostar 073 01Tibava 125 Telefn: 0904 868 499, 0905 121 909 Email: ecostar@ecostar.sk

www.ecostar.sk
27

6/2012

TriboTechnika

Jak bude mazn v 21. stolet? Such a kombinovan

Such mazn? Jak me bt nco such a zrove namazan? A co teprve kombinovan mazn? Co se s m kombinuje? To jsou otzky, na kter si odpovme v nsledujcch dcch. Pestoe prvn desetilet 21. stolet mme ji za sebou a tzv. nasucho a kombinovan se mazalo ji v minulm stolet, ne kadmu jsou tyto pojmy zcela znm. Nejprve se zamme na tzv. such mazn, kter se pod vce pouv u aplikac, kde bn maziva v podob mazacch tuk, past nebo olej selhvaj. Mluvme-li o suchm mazn, mme na mysli nejastji pouit tzv. kluznch lak. Kluzn laky se nanej na plochy rznch materil, nejastji vak kov, za elem zlepen kluznosti stynch ploch. Nkter typy kluznch lak poskytuj i protikorozn
atomy molybdenu atomy sry

ochranu. Hlavnm mazacm elementem je zde nejastji sulfid molybdeniit (dve znm pod

Kluzn laky nanme nejastji nstikem

sulfid molybdeniit

nzvem sirnk molybdeniit), grafit, teflon ppadn syntetick stice. Vyuit kluznch lak je velice irok, setkat se s nimi meme prakticky na kadm kroku, nalezneme je nap. v automobilech na pstech, pstnch kroucch, v automobilovch zmcch, v mechanismech bezpenostnch ps atd. Ostatn, kluznm lakm vdme za to, e po koupi novho automobilu s nm meme ihned jezdit maximln povolenou rychlost a ji nevidme na zadnch oknkch u novch voz cedulky s npisem v zbhu, tak jako tomu bylo jet na potku 60. let. Je to dan tm, e dly, kter se o sebe musely

28

TriboTechnika

6/2012

tzv. zabhnout, jsou dnes povlakovny kluznmi laky, kter potebu zbhu vznamn minimalizovali. Za zmnku stoj i fakt, e nap. v pevodovkch dojde, po aplikaci kluznch lak, ke snen neje-

I ten nejlep mazac tuk nebo pasta se me jednoho dne vymakat, a pestat tak plnit svoji funkci, a protoe existuje cel ada aplikac, u kterch je prakticky nemon mazn obnovovat, pouv-

Ti typy kluznch lak je mon nanet sprejem

nom ten a tm i opoteben, ale i ke snen hlunosti, a to a o 1/6. Seznam vhod kluznch lak je pomrn dlouh, mezi nejzajmavj pednosti pat nap. e, asto nahrazuj brynrovn, chromovn, zinkovn, ernn nebo kadmiovn; nepodlhaj zmnm vlhkosti; nemaj bod skpnut; po nanesen jsou neholav, such a nevou na sebe prach a neistoty; umouj pesn a rovnomrn rozvrstven v zvislosti na drsnosti povrchu materilu; odolvaj rznm typm zen; jsou vhodn i do prosted vakua; vydr a 450 C; neodpauj se a neoxiduj, proto poskytuj celoivotnostn mazn, atd.

me tzv. kombinovan mazn. Na ob nebo alespo jednu, zpravidla tu vce zatenou tec plochu, naneseme vtinou za tepla vytvrzujc kluzn lak, na kter nsledn aplikujeme plastick mazivo. To je v kostce princip kombinovanho mazn. Nejvce typ kluznch lak pro prmyslov vyuit m ji nkolik desetilet brand Molykote z koncernu Dow Corning, kter nabz mimo jin ucelen sortiment vech typ prmyslovch maziv, dky kterm je ji pes 60 let jasnm leaderem nejenom v oblasti kluznch lak, ale i v oblasti prmyslovch mazacch tuk a past. Text: Autor: D. Mark (marsik@ulbrich.cz)

Vce informac o vrobcch Molykote naleznete na strnkch www.molykote.cz.

29

6/2012

TriboTechnika

Teplota oleje a jej dsledky

S navrhovnm systm se stle vy hustotou energie dochz k vymu kolsn provoznch teplot mdia. I pes neustl vvoj v oblasti maziv jsou nkter dsledky vysokch a nzkch teplot stle stejn negativn jako dve. Vysok teplota Vysok teploty mohou poruit stabilitu provoznch kapalin a je tak vrazn redukovna ivotnost komponent hydraulickho systmu. Problmy s vysokou teplotou v oleji samotnm lze rozdlit na problmy zpsoben nzkou viskozitou oleje a na problmy zpsoben chemickou degradac oleje. Nzk viskozita m za dsledek snen nosnosti mazacho filmu, co me zapinit mechanick kontakt pohybujcch se dlc, s nslednm otrem, poppad zadenm. Otrov stice mohou psobit jako katalyztory, kter reaguj s olejem a sniuj jeho ivotnost. Samotn olej vlivem vysokch teplot strne. Vsledkem strnut jsou oxidan produkty a jevy, jejich nebezpe je hlavn v tom, e jsou v oleji mlo rozpustn nebo nerozpustn. Prvn stopy oxidace se daj zjistit v oleji u po nkolikamsnm provozu. Zvislost strnut oleje na teplot popisuje Arrheniova rovnice, kter vyjaduje obecn vztah zvislosti rychlosti chemick reakce a teploty
EA

teplota. Je veobecn znmo, e se vzrstajc teplotou se reakce urychl. Zv se kinetick energie molekul, kter se pohybuj rychleji a astji do sebe narej. Nepjemn dsledek zvislosti je skutenost, e pi zven teploty o 10 C se reakce urychl 2x, ili olej, kter pracuje v teplotnm psmu o 20 C vym ne je doporuen, m oproti normlnm pracovnm podmnkm 4 x ni ivotnost. Nzk teplota Paradoxn tak nzk teplota me pokodit hydraulick nebo mazac okruh prv tak, jako vysok teplota. Velmi nzk teploty oleje jsou obvykle dsledek nzkch vnjch teplot, v naich podmnkch zejmna v zimnch mscch. Nzk teploty znamenaj zven viskozity a v kritickm stavu me dojt a ke ztrt tekutosti (viz Pour-point a jevy s nm spojen). Nzk teplota me zpsobit srovnateln problmy jako teplota vysok. Jedn se zejmna o pokozen zpsoben vysokou viskozitou (kavitace erpadel, ztrta mazacho filmu, patn funkce hydraulickch prvk, zejmna regulanch), zven prtokovch ztrt (zven odporu v potrubch, zven ztrt na armaturch, ventilech, v rozvodnch blocch) a zablokovn filtr. Jako dal negativn efekt se dostav snen rychlosti odluovn vzduchu a vylouen voln vody, co posl negativn inky kavitace a ztrty mazacho filmu. asto vede snaha o provozn spory k vypnut ohevu v hydraulickch a mazacch okruzch. Je dobr si uvdomit, e tmto zpsobem se sice uet nkolik kWh na ohvach, nicmn dky zvenm odporm v celm hydraulickm systmu mus pohonn jednotky vydvat zven vkon, m je spora pkonu pro ohev vlastn anulovna. Jak vyplv z uvedenho, je snahou udrovat teplotu hydraulickho systmu na njak optimln teplot (ze zkuenost v rozmez cca 40 50 C ). Protoe dky definovan innosti hydraulickch obvod dochz hlavn k ohevu kapaliny, bv sna-

k= A . e RT
Kde k je rychlostn konstanta chemick reakce, A je frekvenn faktor (konstanta, kter vyjaduje pravdpodobnos s jakou dojde k inn srce reagujcch molekul), R je univerzln plynov konstanta, EA aktivan energie a T je
30

6/2012

TriboTechnika

Deskov pjen chladie

ha o udren optimln teploty zamena zejmna na odvod tepla, tedy chlazen. Jestlie hovome o modernch hydraulickch obvodech, kter pracuj v provozu s minimem pestvek a maj optimalizovanou (rozumj tu nejmen, kter je jet mon) velikost ndre, je pro odvod tepla jednoznan zapoteb bohat dimenzovanch chladi. Chladi a jeho velikost Uren sprvn velikosti chladie je nelehk kol pro projektanta hydrauliky a zvis zejmna na sprvn definici okrajovch podmnek. V literatue je k nalezen nkolik postup k dimenzovn chladie, zde bychom se omezili na popis standardnho postupu, kter vyuv komern vpotov program firmy HYDAC.
Chladi olej vzduch

Deskov skldan chladi

Krok 1: Uren druhu chladie Je teba se rozhodnout, zda bude pouit chladi vodn i vzduchov, poppad kompresorov chladc agregt. Kad een m sv vhody i nevhody. U vodnch chladi se jedn o vysokou intenzitu chladcho vkonu, ale je nutno investovat tak do vodnho chladcho okruhu (vetn environmentlnch aspekt). Vzduchov chladie jsou rozmrnj, v prvnm piblen tak dra, nicmn odpadaj problmy s vodnm okruhem a tak nectnost velkch vzduchovch chladi hluk je u modernch een hodn eliminovna. Kompresorov chladc jednotky se kvli vysokm cenm pouvaj skuten jen v oprvnnch ppadech. Krok 2: Uren velikosti ztrtovho vkonu V literatue je popsna cel ada nvod, jak vypotat ztrtov vkon hydraulickho obvodu, nicmn jedn se v kadm ppad o teoretick pklady, kter se skutenm teplotnm chovnm konkrtnho hydraulickho obvodu maj jen mlo spolenho. Pokud je to mon, doporuuji pout jednoduch empirick postup. Uren ztrtovho vkonu se provede tak, e se zm oteplen hydraulickho obvodu za urit as a ztrtov vkon se vypote dle vztahu

Mal kompaktn jednotka chlazen a filtrace. Zahrnuje erpadlo s elektromotorem, filtr a deskov chladi

Pv =

(T2 - T1). 1,75.V ____

t kde Pv je ztrtov vkon (kW), T2 T1 (C) je oteplen oleje za as t (s) a V je objem oleje v litrech. (Pozn. Vztah plat pro minerln oleje). Napklad pokud se ndr o objemu 160 l zahe31

6/2012

TriboTechnika

je za 15 minut o 20 C, je ztrtov vkon cca 6,2 kW a nejmn na tuto hodnotu by ml bt dimenzovn chladi. Krok 3: Pouit vpotovho programu Pro vodn deskov chladie: Zadme teplotu vody na vstupu, teplotu oleje, ztrtov vkon a pop. dal voliteln veliiny a program nabdne nkolik monost volby s rznmi typy chladi. Pomoc dialogovch pol se lze jednodue proklikat k typu, kter nejlpe vyhovuje zmrm projektanta a zjistit nejenom daje o chladcm vkonu a vstupnch a vstupnch teplotch, ale i o tlakov ztrt, vpotov rezerv atd. Program nabdne tak rozmrov vkres konkrtnho chladie. Pro vzduchov chladie: Postup je obdobn. Zadme teplotu okolnho vzduchu, teplotu oleje na vstupu, ztrtov vkon a pop. dal voliteln veliiny a program nabdne nkolik monost volby s rznmi typy chladi. Pomoc dialogovch pol lze zvolit konkrtn typ a zjistit nejenom daje o chladcm vkonu, ale i dal veliiny, vetn rozmrovho vkresu. Jakkoli je prce s vpotovm programem jednoduch, doporuujeme pi nvrhu chladie konzultaci s na firmou. Zvr: Teplota oleje ovlivuje ivotnost celho hydraulickho systmu. Jak vysok teplota, tak i nzk teplota oleje me zapinit velk mnostv problm v hydraulickm systmu, vetn mechanickch poruch a rychlejho strnut oleje. Je proto nanejv vhodn udrovat teplotu oleje v rozmez doporuench pracovnch teplot, napklad pomoc sprvn dimenzovanch chladi. Zpracoval: Zbynk Kania

HYDAC to je synonymum systmov techniky, hydrauliky, elektroniky a regulace HYDAC to je vce ne 5 500 technik a odbornch pracovnk po celm svt HYDAC to je takka 50 let tradice vvoje a vroby pikovch fluidnch systm a komponent HYDAC to je kvalita, komplexn dodvky systmov fluidn techniky a servis HYDAC to znamen spokojen zkaznk

english abstract
Oil temperature, like high so and low temperature, can cause numerous problems in hydraulic and lubrication systems. There is a best way of carry on oil temperature in the interval of recommended working temperatures, for example by the help of well-designed coolers.

Vakuov filtran pstroj FAM pracuje na principu vakuovho odluovn voln a rozputn vody a volnch i rozputnch plyn z olejovch npln. Vechny agregty jsou zrove vybaveny innou filtrac a tvo tak vkonn a ekonomick zazen pro komplexn pi o mazac i hydraulick mdium. Nejmen z ady tchto pstroj je FAM 5, jeho mal rozmry, pzniv cena a velk flexibilita jej peduruj zejmna pro servisn innosti.

Kontakty: tel. +420 381 201 711, hydac@hydac.cz

www.hydac.cz www.hydac.com

32

TriboTechnika

2/2012

Podzimn konference o laserech

Zatmco jarn as je vymezen pevn pro veletrhy, konec lta a podzim jsou tradin obdob pro konn konferenc. Plat to alespo pro obor laserovch technologi. Na konci z se seli odbornci na laserov technologie na 31. ronku konference ICALEO 2012 v Los Angeles. Tmatem bylo laserov zpracovn materilu, mikrozpracovn a nanoaplikace. Ve tyech paraleln probhajcch sekcch zaznlo bhem ty dn 200 pspvk. Oblast zpracovn materil byla zastoupena nejhojnji, hlavn tma se toilo kolem navaovn vrstev pro rzn aplikace. Nen to a tak pekvapiv, protoe se jedn o technicky nejnronj proces. Dle se mluvilo o svaovn, ezn, hybridnch kombinacch laser s dalmi tepelnmi zdroji, simulacch, monitoringu a zen tchto rychlch proces. Jedin zstupce z R (firma MATEX PM) pispl zkuenostmi z kalen ozubench kol. V polovin listopadu probhla dalo podobnch tmatech ve tyech paralelnch sekcch. Jedna z nejzajmavjch pednek se vnovala hybridnmu svaovn (laser v kombinaci s SAW) materil pro energetiku (X65) s tloukou stny 35 mm. esk republika zde mla zastoupen

konference LANE 2012 nedaleko Norimberku, kterou podala prestin pracovit Bayerisches Laserzentrum a University of Erlangen. I zde pes 250 astnk hovoilo

ve tech pspvcch: o svaovn AHSS ocel a o vyuit mobilnch laser referovali zstupci firmy Matex PM, o kontrole laserovho svaovn pomoc adaptivn optiky referoval Dr. Mra z stavu pstrojov techniky v Brn. Zstv s podivem, e takto prestin konference nedaleko hranic nepilkala vt poet odbornk z R a Slovenska, navzdory tomu, kolik pspvk o laserech lze nalzt na eskoslovenskch konferencch a v domcch asopisech. Vdy je to jedna z mla pleitost, jak zskat nov informace a inspirace v dosud ne zcela probdanch oblastech laserovho zpracovn materil. I z tchto dvod en informac a inovativnch mylenek je na bezen roku 2013 pipravovna podobn mezinrodn konference v Plzni. Prvn den bude vnovn workshopu smovanmu k pehledu o technologich laserovho kalen, svaovn a navaovn, kter ocen zejmna praktici z vrobnch firem. Dal dva dny budou prezentovny vdeck poznatky z tchto obor pednmi odbornky z ech i zahrani. Bli informace a pihlk y najdete na www.matexpm.com nebo na www.laserarc.cz.

33

6/2012

TriboTechnika

Novinky z oboru obrbn kov

Na letonm strojrenskm veletrhu v Brn pedstavila firma SK Technik na ploe 150 m2 novinky vce jak 20 rznch dodavatelskch firem z oboru obrbn kov. Mezi nejvt z nich pat firma Paul Horn GmbH, kter pichz na trh s novinkami a inovacemi svch produkt v oblastech zapichovn, soustruen otvor, frzovn drek, vrtn a vystruovn. Nabz tak nov monosti aplikac, vylepen a zven produktivity vroby. ezn destiky S100 s vnitnm chlazenm Nov ezn destiky s kou zpichu 4 mm roziuj dky vnitnmu pvodu chladc kapaliny dosavadn oblast pouit eznch destiek ady S100. Paprsek chladc kapaliny psob pmo na oblast ezu a v mst inku tak zajiuje nejlep podmnky pro obrbn. Kuelovit tvar trysky formuje paprsek chladc kapaliny, kter vytv potebn tlak a tm sniuje nebezpe ucpn tskami. Krom toho se z vt sti zamezuje tvorb nrstku a nebezpe vylomen ezn hrany. Oproti bnm zpsobm chlazen se takto dosahuj vy ezn parametry a lep ivotnost. Speciln u tkoobrobitelnch materil zajiuje tda slinutho karbidu AS45 a geometrie EN s drkou utvee i pi dlouhch pracovnch asech a vysokch teplotch dobr odvod tsky se zachovnm vy ivotnosti a procesn spolehlivosti. Drk s vnitnm chlazenm je v levm a pravm proveden. Samosvorn upnn nebo upnan pomoc roubu dovoluje jednoduchou vmnu destiek pi vysok opakovan pesnosti. ezn destiky Mini 106 S novmi bitovmi destikami 106 je systm Mini nyn pouiteln ji od prmru otvoru 6 mm. Ve srovnn se stvajc adou 107, kde je pracovn rozsah 7 mm, tak nabz dal monosti nasazen pi vnitnm zapichovn a soustruen. ezn destiky s brouenou geometri jsou k dodn pro obrbn

Bitov destika Mini 106 pro vnitn zapichovn a soustruen od 6 mm

oceli a litiny. Jsou ureny pro zapichovn od prmru otvoru 6,5 mm s kami od 0,7 do 1,5 mm a pro hloubky do 0,8 mm. Pro vnitn soustruen jsou k dispozici od prmru 6 mm v proveden s rohovm rdiusem 0,2 a 0,4 mm. Jako vechny destiky systmu Mini se roubuj eln na tvrdokovovou stopku s naletovanou ocelovou hlavikou odolnou proti vibracm. Kalen sedlo destiky zaruuje bezpen a vysoce pesn spojen. Drk s vnitnm chlazenm ezn destika S100 s vnitnm chlazenm je k dodn v rznch dlkch.
34

TriboTechnika

6/2012

Systm Supermini je doplnn o typ 109 Nov ada 109 roziuje rozsahem zapichovn a soustruen otvor 6 mm ob dosavadn ady 110 a 105. Typ 110 je vhodn pro otvory 7 mm a typ 105 pro otvory 0,2 mm. S adou 109 jsou nyn k dispozici bitov destiky, kter dle prmru otvor pokrvaj horn pracovn rozsah ady 105 a doln pracovn rozsah ady 110 a nabz tak rozen nabdky pro vkonn a spolehliv obrbn. Nstrojov systm Supermini se pouv pro soustruen otvor, zapichovn, sren hran, soustruen zvit, axiln zapichovn, vyvrtvn, eln soustruen a obren drek u malch prmr. Vce ne 1 000 variant bitovch destiek tohoto systmu spn e nron lohy obrbn ji u otvor od prmru 0,2 mm a to v mnoha odvtvch pi obrbn oceli, litiny, nekov a exotickch materil. K tomu jsou k dispozici bitov

zadn sti bitu a pmo na tsku. Speciln u ek bitu od 3 do 5 mm a u vtch hloubek zpichu zajiuje vnitn pvod chlazen kontrolovan odvod tsky a lep chlazen bitu.

Upnac drk s vnitnm pvodem chlazen

Axiln zapichovac systm 25A S novm axilnm zapichovacm systmem 25A dochz k rozen mnohostrannch monost nasazen pi vobecnm obrbn oceli. Dvoubit

Bitov destiky Supermini 109

destiky ze slinutch karbid v povlakovanm i nepovlakovanm proveden jako i destiky osazen CBN a PKD. Obzvlt uivatelsky jednoduch je upnan tchto nstroj. Pro vechny destiky jedn typov ady je nutn jen jeden standardn drk. Drky jsou nabzeny s vnitnm chlazenm i bez vnitnho chlazen, s rznm rozhranm pro rzn typy stroj, v levm i v pravm proveden. Drky tvercovho prezu s vnitnm chlazenm Bn drky pro zapichovac systm S229, S224 a S100 jsou nyn k dodn tak s vnitnm pvodem chladc kapaliny. Podle proveden drku je chlazen vedeno bu pmo skrz drk (VDI) nebo pomoc externho veden piroubovanho k bon stran drku. U drku VDI vychz paprsek chladc kapaliny z upnac sti drku a m od

Axiln zapichovac systm 25A s dvoubitmi vmnnmi destikami

vmnn destiky v td tvrdokovu TH35 jsou ureny pro zapichovn od 2 a 3 mm a pro hloubky zpichu do 15 mm. Jejich tvar geometrie .10 zaruuje i pi velkch hloubkch drky bezpen odvod tsky. Jako u jinch systm se bitov destiky upnaj do stvajcch standardnch drk 12 x 12, 16 x 16 a 20 x 20 mm. Ludk Dvok
35

6/2012

TriboTechnika

Najastejie priny poruenia valivch losk

Valiv loisk patria medzi najdleitejie asti strojov a zariaden. Z toho dvodu je dleit venova im patrin pozornos. Mnohm poruchm v prevdzke je mon zabrni sprvnou vobou loiska, pravidelnou kontrolou a drbou. Poruchovos loiska je ovplyvnen mnohmi faktormi ako je nevhodn skladovanie, nesprvna mont, vniknutie cudzch astc do priestorov loiska, nevhodne zvolen mazivo a pod. Pri nedostatonom mazan me djs k prehriatiu loiska, o sa zvyajne prejav vovho pokodenia je tvorba pittingov (obr. 2). Zvyajne sa vyskytuj na obench drhach losk, prp. na povrchu valivch teliesok. Na vzniku pittingov sa spolupodiea mazivo, ktor pod inkom stykovho tlaku vnik do podpovrchovch trhliniek, v ktorch je uzavret. Pri alom vzjomnom pohybe sa inkom stykovho namhania tlak maziva zvi, o vedie k nslednmu porueniu povrchovch vrstiev a vytvraniu jamiek o hbke ~ 0,1 mm. Na obmedzenie tohto poruenia sa odpora poui mazivo s vyou viskozitou, m sa zaruia lepie podmienky na vytvranie svislej mazacej vrstvy. alm typom pokodenia, ktor sa vyskytuje pri valivch loiskch je tzv. flaking. V podstate ide o odlupovanie povrchovch vrstiev pri neprimeranom zaaen loiska alebo nesprvnej monti. Vznik poas odvaovania valivch teliesok na obenej drhe loiska (obr. 3). Tento typ poruenia predznamenva, e sa bli koniec ivotnosti loiska.

Obr. 1 Discolorcia ast loiska

rznym sfarbenm valivch teliesok a loiskovch drh (obr. 1). Rieenie problmu spova v aplikcii maziva s poadovanou viskozitou. Vek vznam pri prevdzke valivch losk m kontaktn nava. Viac ako 70 % losk je vyradench z dvodu navovho poruenia valivch drh alebo valivch teliesok. Vemi astm typom na-

Obr. 3 Flaking na vntornom krku a gukach

Obr. 2 Pittingy na obenej drhe loiska

K tvorbe spallingu dochdza najm u povrchovo vytvrdzovanch siastkch. Vysok kontaktn tlaky vyvolvaj v povrchovch vrstvch mykov naptia, ktor spsobuj vznik podpovrchovch trhln. Vetvenie trhln m za nsledok oslabenie povrchovej vrstvy a odlpnutie asti povrchu (obr. 4). Pokoden povrch potom psob ako vrub a me vyvola prasknutie loiskovho krku. Najastejou prinou vzniku spallingu je nedostaton mazanie, ktor spsob vytvorenie nesvisl-

36

TriboTechnika

6/2012

ho mazacieho filmu na kontaktnch plochch, o vedie k zveniu radilneho zaaenia. alou prinou me by vniknutie tvrdch astc do loiska alebo nesprvna mont loiska. Napr. pri mont-

Poruchovos losk je mon vrazne eliminova vhodnou vobou materilu, z ktorho s vyroben jednotliv asti loiska ako s valiv telieska, krky, klietky. Klasick oceov loiskov materily, ktor asto nespaj oraz nronejie poiadavky na vku pracovnej teploty a pracovn prostredie s v mnohch prpadoch nahradzovan modernmi materilmi. Keramick materily na bze Si3N4 vynikaj priaznivou kom-

Obr. 4 Spalling na obenej drhe loiska

i jednoradovch valekovch losk sa asto odoberaten krok nsilm nasva na krok s valekmi, m dochdza k pokodeniu funknch plch. Pri loiskch sa asto mme stretn s tzv. brinellovanm (obr. 5), ktor sa vyskytuje v dvoch modifikcich ako prav brinellovanie (true brinelling) a falon brinellovanie (false brinelling). Brinellovanie sa astokrt vyskytuje pri loiskch, ktor s v kude, ale v blzkosti sa nachdzaj zariadenia, ktor vyvolvaj vo svojej blzkosti vibrcie. Tieto vibrcie asto vznikaj aj pri preprave losk, omu je mon zabrni oddelenm vonkajch a vntornch krkov loiska alebo fixciou hriadea. Tento typ pokodenia sa me vyskytn aj v prpade pouitia maziva s vyou viskozitou. Ak sa nevytvor mazacia vrstva medzi valivmi telieskami a drhami loiska, dochdza k priamemu kovovmu styku valivch teliesok a krkov a ich vzjomnmu pohybu. Guky vytvraj na povrchu jamky, valiv telieska s iarovm stykom vytvraj drky. Falon brinellovanie vznik ak pracovn zaaenie prekro medzu prunosti materilu, z ktorho bol krok vyroben. Vemi asto je brinellovanie sprevdzan vytvranm oxidickch zlenn, ktor sa ukladaj na dne drok vo forme jemnej ervenohnedej vrstvy. Prav brinellovanie je zaprinen plastickou deformciou, ke je loisko opakovane namhan extrmnym zaaenm, vym ne je jeho povolen nosnos. Na tento druh pokodenia s nchylnejie loisk s iarovm stykom. Guky sa mu odvaova vo viacerch smeroch, telieska s iarovm stykom sa odvauj len v jednom smere, v ostatnch smeroch mu len preklzova.

Obr. 5 Brinelling na valivch telieskach loiska

binciou fyziklnych a mechanickch vlastnost ako je vysok odolnos voi vysokm teplotm alebo relatvne vysok odolnos voi nhlym zmenm teploty. Vaka pomerne dobrej hevnatosti a vysokej tvrdosti, ktor si zachovva a do 1 200 C patr k materilom s najvyou odolnosou voi opotrebeniu. alm dvodom pouitia tohto materilu je nzka mern hmotnos, vysok chemick stabilita a jeho schopnos bezporuchovej prevdzky aj pri podmienkach obmedzenho mazania, resp. pri jeho plnej absencii. V porovnan s oceovmi loiskami je jeho hmotnos niia a o 60 %. Kontaktn bodov naptie je v gulikovom, resp. valekovom loisku znane vysok a jeho hodnota narast so zvyujcimi sa otkami a hmotnosou, o znamen, e vznamnm faktorom, ktor bude ovplyvova ivotnos loiska bude jeho hmotnos. Znenm hmotnosti sa vrazne zni vekos odstredivej sily o umon znan zvenie otok. Tieto pozitva sa vyuvaj pri vrobe losk urench pre vysok frekvencie otania. Z kontruknho hadiska ide o loisk keramick alebo o loisk tzv. hybridnho typu, kde valiv telieska s zhotoven z keramiky a ostatn asti z klasickch oceovch materilov. V mnohch prcach bol na experimentlnych hybridnch loiskch jednoznane preukzan priazniv inok keramickch valivch teliesok na zlepenie kinematiky ich odvaovania, vsledkom oho bol vrazne ni preklz klietky s valivmi telesami, men vvoj tepla a vyia ivotnos v porovnan s celokovovmi loiskami toho istho typu. Ing. Alena Brusilov, PhD. Ing. Zuzana Gbriov, PhD.
37

6/2012

TriboTechnika

Voda vhodn k edn provoznch kapalin

Relativn dlouho po ns vrobci provoznch kapalin poadovali pouvat k edn vhradn destilovanou, potamo demineralizovanou vodu. Podle nejnovjch informac se vak ukazuje, e pouvan siln deionizovan vody k naedn koncentrt zimnch kapalin do ostikova nebo nemrznoucch chladicch kapalin nen pln vhodn. Koncentrty provoznch kapalin Provozn kapaliny pro osobn automobily snemrznoucmi inky se prodvaj nejastji jako koncentrt. Uchladicch kapalin je to obvykle vhradn zleitost, kter et nklady zaprodej apevoz obyejn vody, izaprodukci vtch obal. Vppad kapalin doostikova zle najejich prodejn koncentraci deklarovanm jako je snen viskozity, zven teplen kapacity, ale iparadoxn snen bodu tuhnut knim zpornm hodnotm, nebo a suritm obsahem vody (okolo 40-50%) dosahuje koncentrt chladic kapaliny (glykol) maximln nezmrzn teploty pod -40C. Nelze opomenout iekologick pnos vody ponaedn smsi, kdy se znemrznoucho koncentrtu glykolu doposud holaviny IV. kategorie, stv, dky zven teploty vzplanut apnivosti, neholav kapalina. Navc voda zvyuje dvku potebnou kevzniku otravy popoit jinak zdrav kodlivho Ethan-1,2-diolu. Destilovan voda Poadavky nadestilovanou vodu pin vpodstat pouze norma SN 684063, ale ta se tk laboratorn destilovan vody skrtkodobou spotebou. Ostatn ipoadavek namrnou elektrickou vodivost mn ne 5 S/cm tam uveden, doke plnit mlokter balen destilovan voda. Tm spe pak nakonci sv zrun doby, kter je obvykle 24 msc. Bohuel tento parametr nen jednoduch stanovit, azstv tak nauivateli, jak znace vody d vtomto ppad pednost. Obtnj to m tm sp, e vtina destilovanch vod, vyskytujcch se
Obr. 1 Zkorodovan vloka motoru v dsledku pouit extrmn tvrd vody se zvenm obsahem chlorid a sran.

bodu tuhnut. D se ale pedpokldat, e vppad -80C nebo -40C je zkaznk nepouije vneednm stavu. Jednak si uivatel me vhodnm ednm zvolit poadovan bod tuhnut atak se tm sniuj nklady, nebo si uivatel nekupuje vodu, kterou m obvykle bez problm kdispozici. Pokud se vrtme kchladicm kapalinm, voda pin knemrznouc vlastnosti koncentrtu (glykolu) nkolik vhod,
38

Obr. 2 Koroze bloku motoru v dsledku pouit nekvalitn chladic kapaliny edn nevhodnou vodou.

TriboTechnika

6/2012

natrhu, vbec neprola varem tedy destilac, ale pouze byla zbavena iont. Jde tedy ovody demineralizovan, obvykle takov, kter podstoupily jen reverzn osmzu, co je levnj proces ne destilace. Termnem destilovan pak tedy nkte vrobci tchto vod zkaznka pouze klamou. Neistoty vevod Kupovn deionizovan vody kedn provoznch nemrznoucch kapalin by mlo zaruit, e mme vt jistotu jej istoty oproti vod pitn. Krom mechanickho zneitn i jinch chemickch pms, je tou nejzsadnj mra rozputnch vpenatch ahoenatch iont tzv. tvrdost vody. Velk mra tvrdosti me zpsobovat vyluovn uhliitanu vpenatho vsystmu provozn kapaliny, kterou naedila. Vppad kapalin doostikova se me jednat zejmna ooptickou vadu, kdy dojde kzakalen nebo tvorb sad vlivem ptomnosti vodnho kamene. Teoreticky tak me snit tato sl prchodnost trysky kapaliny doostikova, nebo snit innost ptomnch detergent. Uchladicch kapalin je vak vodn kmen mnohem vt zhoubou avextrmnm ppad me jeho vyluovn zroztoku sniovat pestup tepla, co je uteplosmnnho systmu dost podstatn zleitost. Ostatn pmsi, jako chloridy a srany, zase mohou pispvat kekorozi kovovch soust systmu. Pro vyrovnn se suritou mrou tvrdosti vody by vak vtina chladicch kapalin aukvalitnjch ivppad zimnch kapalin doostikova, mla bt vybavena aditivy, kter se se zvenou tvrdost vody vyrovnaj. Jedn se ochelatan inidla, ltky, TL 774 (2010)
6,5 7,5 < 20 [dH] 100 500 < 100 < 0,1 < 100 [mg/l] < 80 [mg/l] < 0,2 [mg/l] < 50 15 / 14 / 9

kter v vpenat ahoenat ionty dovevod rozpustnch komplex. Poadavky norem navodu Pesto me bt pro nkoho pekvapenm, e souasn poznatky vedou kpreferenci vody, nikoliv pln demineralizovan, ale spe jen zmken. Nejprve se definice vhodn vody kedn objevila uchladicch kapalin vnorm koncernu Volkswagen TL774 veverzi zroku 2009. Kde se mimo jin vdeseti parametrech definuje kvalita vody, kter je vhodn pro edn modern nemrznouc chladic smsi. Pot byla obdobn tabulka uvedena ivnorm TL 52164 pro zimn kapaliny doostikova. Tam nen pouze uvedena hodnota pro maximln koncentraci fluorid. Utto normy pak byla jet vroce 2010 snena povolen mra chlorid napolovin koncentraci oproti maximln hodnot pro chladic kapaliny. Dal informace opoadavcch nakvalitu vody lze pak u najt jen umezinrodnch standard ASTM, zejmna vnormch pro chladic kapaliny vkonnch peplovanch motor. Tam jsou sice limitn hodnoty uvdn ji odosmdestch let minulho stolet, ale oproti normm VW TL jen pro nkolik parametr. Azatmco nahodnotu pH jsou velmi tolerantn, pro obsah chlorid i sran maj ni poadavky (zejmna ASTM D4985) ne normy nmeck automobilky, stejn tak jako vcelkov tvrdosti vyjden vmaximln povolen koncentraci CaCO3. m tedy edit? Tou nejlep volbou nen voda destilovan, pokud j tak meme nazvat, ale spe voda mkk, TL 52164 (2011)
6,5 7,5 < 20 [dH] 100 500 <100 < 0,1 < 100 [mg/l] < 40 [mg/l] < 0,2 [mg/l] 15 / 14 / 9

Sledovan parametr
pH [-] Tvrdost vody [dH] Vodivost [S/cm] Obsah vpnku [mg/l] Obsah mdi [mg/l] Obsah sran Obsah chlorid Obsah eleza Obsah fluorid [mg/l] Tda istoty dle ISO 4406 [-]

ASTM D6210 (2010)

5,5 9,0 < 170 [g/g] < 100 [g/g] < 40 [g/g] -

ASTM D4985 (2010)

5,5 8,5 < 20 [g/g] < 50 [g/g] < 25 [g/g] < 1,0 [g/g] -

Tabulka 1 Poadavky norem na kvalitu vody pro edn provoznch kapalin.

39

6/2012 6/2012

TriboTechnika TriboTechnika

nezbaven vekerch iont, je by dosebe mohla poptomnosti vsystmu znovu vstebvat anejenom tak sniovat innost obsaench inhibitor koroze, ale pmo kekorozi ipispvat. Komplikac vak me bt takovou vodu si opatit. Ne asi tak pro chemika, jen by vhodnm smenm demineralizovan avody pitn doshl nejproblematitj hodnoty, ato mrn elektrick vodivosti vrozmez 100 500 S, kterou by si pesn zmil. Natrhu vak vespotebitelskm balen vodu stakovmi parametry nenaleznete. Je ale nutn bt trochu opatrn se striktnm dodrovnm vech poadavk. Jak je zejm ztabulky . 1, jsou jist rozdly vpoadavcch mezi nejvt evropskou automobilkou aamerickmi normami. Bezpochyby zsadnmi parametry jsou hodnota pH, tvrdost vody aobsah chlorid asran. Vtomto ohledu, pokud by ml zkaznk volit mezi destilovanou vodou nebo vodou pitnou zdu, vt jistotu nalezne udemineralizovan vody ne uvody uren kpit. Menm rizikem pro provozn kapalinu je toti urit ni mrn elektrick vodivost, ne potenciln ptomnost chlorid i sran, je podporuj korozi, vpitn vod. Typu pouit vody vak nelze pikldat a takovou dleitost, jak by se mohlo zase zdt. Pokud nepouijete k edn vodu ze studny, nebo jinak zneitnou i extrmn tvrdou, mete toho zkazit mn, ne patnm vbrem kvalitn nemrznouc kapaliny odpovdajc poadovan norm nebo typu vozidla. Text : Ing. Jan Skolil, Foto: CLASSIC Oil s.r.o., Kladno

Omlan
Vt kapacita
Investic do novho prbnho omlacho zazen zvil podnik s mezinrodn psobnost v oblasti lisovac techniky svoji kapacitu v opracovn povrchu o asi 15 % a tm souasn snil nklady. Wolfgang Loch e.K. se specializoval na vrobu nstroj, prototyp a pesnch kovovch dl. Vrobn program zahrnuje piblin 1 500 lisovanch a montnch dl. Tyto dly se pouvaj krom jinho v bezpenostn dleitch komponentch automobil, avak t v prmyslu produkt pro domcnost a zdravotnick techniky. Vroba probh ve tech zvodech v IdarObersteinu a v brazilsk poboce. V poped zjmu jsou kapacita, disponibilita a provozn nklady Setkat se s kontinulnm omlnm tlakovch odlitk v takzvanch prbnch zazench bylo jet ped nkolika lety tm vyloueno.

english abstract

Water suitable for diluting antifreeze fluids. Windscreen washer additives and antifreeze for cooling systems are usually sold in concentrated form. Distilled water is given for diluting them. But requirements for water under VW TL and ASTM standards are different than the quality of distilled water on market. It is not suitable neither distilled water nor drinking water, but soft water with less content of chlorides and sulphates.

Omlac systm R 425/4600 DA v provozu, v pozad odstedivka a zpracovatelsk komora

Dky nepetritmu vvoji vrobn techniky a brusnch tlsek prochz dnes i ada vlisk a pedlisk ped mont procesem omln

40 40

TriboTechnika

6/2012

lisovanch dl
pi energeticky spornm provozu
v kontinuln pracujcch vrobnch systmech sloucch k zaoblen hran a odstrann otep. Tento pracovn krok optimalizuje montn a manipulan vlastnosti a pispv k pozdj provozn spolehlivosti komponent. vny z isticho zazen do pracovn omlac komory. Hodinov vkon me v zvislosti na citlivosti a velikosti obrobku doshnout a 1 200 kg. Speciln design 425 mm irok a 4 600 mm dlouh pracovn komory vyaduje optimln cirkulaci brusnch tlsek a dl. Pouze tehdy me po cel dlce probhat intenzivn opracovn. Pi opracovn zajiuje pt kompenztor nevyvenosti, rovnomrn rozmstnch po cel dlce pracovn komory, energick a rovnomrn prchod celou jej dlkou. Doba opracovn in podle typu dlu deset a patnct minut.Pi srovnn se stvajcmi systmy dosahujeme s novm zazenm zven prosazen piblin o 15 procent, sdluje Franz-Walter Esser. Rychlost prchodu, specifickou pro jednotliv typy dl, me pracovnk obsluhy individuln volit vbrem SPS programu, uloenho v dic jednotce zazen a nsledn ji realizovat zmnou sklonu pracovn komory pomoc specilnho technickho zazen. Pi srovnn se zazenmi s ne-hybnou pracovn komorou poskytuje regulace doby opracovn sklonem komory vhodu ve stejnomrnosti objemu npln a tm intenzity opracovn v cel dlce pracovn komory vetn vstupn zny. Po prchodu vcestupovou otec a separan stanic, slouc k spolehlivmu oddlen obrobk od brusnch tlsek, prochzej mokr obrobky horkovzdunou psovou surnou. Ke zkrcen doby suen a snen spoteby energie je ulpvajc voda ped vlastnm suenm ofukovna z obrobk studenm vzduchem. Potme s tm, e u novho zazen spotebujeme o asi deset procent mn energie, vysluje Franz-Walter Esser oekvn od energeticky innho dimenzovn omlacho systmu. Text a foto: Rsler Oberflchentechnik GmbH
41

Nov omlac systm R 425/4600 DA umouje o piblin 15 procent vy prosazen

V rmci rozen kapacity vroby investoval Wolfgang Loch v roce 2011 krom jinho do omlacho systmu Rsler. Podstatnmi poadavky zde byly vysok prosazen a dostupnost jako i energeticky sporn provoz a optimln integrace do vrobnho procesu. Nae zkuenosti s omlacmi zazenmi Rsler jsou velmi dobr, proto jsme o novch investicch hovoili pouze s tmto vrobcem, sdlil Franz-Walter Esser, odpovdn projektant firmy Loch. Pro dodavatele automobilovch dl se pro svoji mimodnou vkonnost a spornost jev jako optimln een pouit linernho prbnho zazen R 425/4600 DA. Dobe fungovala i integrace omlacho zazen vetn odstedivky pro zpracovn procesn vody, bhem jeden a pl tdne bylo ve funkn, uvd odpovdn projektant. Pln automatick proces propojenm jednotlivch komponent Dly jsou transportnm psem prbn dopravo-

6/2012

TriboTechnika

Modern maziv na primrne mazanie pri tvrnen plechov

Lisovanie dielcov automobilov predstavuje jeden z najdleitejch procesov hlbokho ahania plechov. Oleje na ochranu proti korzii pouvan oceliarami, ktor vyrbaj plechy hraj lohu pri kadej opercii tvrnenia plechu. Tieto oleje maj najv podiel na pouvanch mazivch v technickej praxi. Mylienka kombinova ochranu proti korzii protikorzneho oleja s mazacmi vlastnosami oleja na hlbok ahanie viedla k vvoju mazv na primrne mazanie. V anglickej literatre sa pouva pre tento typ mazv oznaenie Prelube o je skratka slov preliminary lubrication (prpravn mazanie). Takto maziv pouvan v dokonovacch linkch oceliarn na ochranu vyvalcovanch plechov pred korziou slia ako mazac prostriedok v lisovniach pri tvrniacich opercich. Predpokladom vhodnosti ich pouitia je absoltna kompatibilita s kadm krokom procesu vroby od plechu vo zvitku a po karosriu automobilu. Kompatibilita sa vyaduje u na zaiatku procesu aj pri kvapalinch na valcovanie za studena ete predtm, ako je na vyvalcovan povrch plechov aplikovan mazivo na primrne mazanie. Nasledujci krok Okrem toho, e olejovanie poskytuje mazivos, hlavnm cieom mazv na primrne mazanie je spoahliv ochrana proti korzii poas prepravy a skladovania. Iba oleje s tixotrpnymi vlastnosami psobia proti strate ochrany voi korzii spomaovanm stekania oleja. Ak je plech pran kvli poiadavkm is-

Vrobn proces karosrie

procesu je olejovanie psu, ktor je najastejie vykonvan metdou elektrostatickho nanania. Hrbka ochrannho filmu sa zvyajne pohybuje od 0,1 do 2,5 g/m2.
42

toty, pracia tekutina mus zachova vynikajce vlastnosti maziva pre primrne mazanie, pre opercie ahania a na ochranu proti korzii. Vinou u pri tvrnen nie je potrebn dodaton mazanie, ale niektor obtiane opercie hlbokho ahania si mu ete stle vyadova dodaton loklne primazanie. Pre vetky oleje pouit v celom procese je nevyhnutn kompatibilita s nasledujcimi vrobnmi operciami: mont karosrie zvranm a lepenm, predben prava istenm a fosftovanm ako aj kataforzne nananie farby. Modern pri-

mrne maziv plne spaj poiadavky normy VDA 230-213 na dobr kompatibilitu s lepidlami a pre katodick spsob nanania farieb a ahk odstrnitenos z povrchu. S vhodn pre zuach-

Konference

Vyuit laser v prmyslu 2013

Pro zjemce o hlub znalosti psoben laser na materil pipravujeme workshop a 3. ronk mezinrodn konference Vyuit laser v prmyslu, kter se uskuten ve dnech 18.-20.3.2013 v Plzni. Bli informace, pihlky, termny a kontakty najdete na www.matexpm.com nebo www.laserarc.cz.

ten plechy (Z, ZN, ZNE, ZF, fosftovan i nefosftovan) a aj pre ben typy ocel. Pouitie modernch primrnych mazv v oceliarach vrazne redukuje rozsah a mnostvo loklnych mazv potrebnch na doplnkov mazanie v lisovniach. Skuton prospech sa z nich vak me plne dosiahnu len ak je princp kompatibility aplikovan v celom vrobnom reazci. Modern primrne systmy mazv s modulrne systmy podporujce poiadavky kompatibility celho procesu. Dokonca aj maziv s rznymi viskozitami mu by sasou koncepcie. Vsledkom je multifunknos pre vetky aplikcie uvedenho druhu. Text: Ing. Miroslav Kamr

english abstract
The pressing of car body parts is one of the most important sheet metal drawing processes. The idea to combine the corrosion protection properties of a corrosion preventive oil with the lubricity of a drawing oil led to the development of the prelubes. The article described demands on properties this kind of oils and advantage of using.

Workshop je zamen na irokou technickou veejnost, budou na nm vysvtleny principy laserovho kalen, svaovn a navaovn vrstev, porovnn s konvennmi technologiemi, struktura a vlastnosti zpracovanch materil, aplikace apod. Na konferenci budou prezentovny vsledky aktulnch vsledk vzkumu a vvoje v tto oblasti, prezentovan pednmi odbornky nejen z ech, ale i zahrani.

6/2012

TriboTechnika

Klasifikace fosftovch povlak

Fosftovn je velice jednoduch, relativn levn a oblben technologie pedbn povrchov pravy nelegovanch ocel, zinku, hoku, kadmia asto i hlinku. Vylouen povlaky nerozpustnch tercilnch fosforenan vylepuj dky svoj porozit ukotven na kovy nanench ntr, olej a maziv. Pi natrn fosftovanch podklad zajiuj tyto konverzn povlaky vy odolnost vi podkorodovn ntru. Fosftov povlaky spolen s vhodnmi mazivy usnaduj zbh kalench toivch strojnch soust, sniuj vlen ten a zmenuj riziko zaden povlakovanch ozubench kol. Povlaky se dle uvaj pi usnadnn tvecch proces v technologii profilovn kov pedevm do podoby drt, kde sniuj nroky na technologii vcensobnch tah a prodluuj ivotnost tvecch komponent pedevm pak nbh prvlak. Povlaky slou i jako dokonal a odoln izolan vrstva pi vrob transformtorovch plech. Rozdlen fosftovch povlak Fosftov povlaky rozdluje norma DIN EN 12476 na zklad povlakotvornho kationu kovu na fosftovn eleznat, zinenat, zinenato-vpenat a manganat. Jednotliv povlaky se li krystalovou strukturou, morfologi zrna, typickou tloukou, tvrdost, tpnost, vytvenou porozitou a v neposledn ad barvou. Vechny tyto povlaky lze vyut pro vylepen pilnavosti ntru ke kovovmu podkladu, jejich dal monosti vyuit jsou zvisl na jejich ji zcela charakteristickch vlastnostech. Tento souhrnn lnek popisuje jednotliv povlaky z hlediska morfologickho, krystalovho a obecn fyzikln chemickho, specifikuje typick technologick aspekty jejich vzniku a na zklad tohoto uvd nejbnj aplikace jejich vyuit. eleznat fosftovn Lzn eleznatho fosftovn jsou svm sloenm a tedy i vyluovanmi povlaky nestandardn. Jsou tvoeny vdy alkalickmi dihydrogenfosforenany, pedevm pak solemi sodnmi, draselnmi ppadn amonnmi. Vyuit dvojmocnho eleza v lznch nen mon, protoe se kyslkem snadno oxiduje na trojmocn, kter neme precipitovat na povrchu a sr se v podob kalu a lzn pak rychle ztrc povlakovac schopnost. Povlaky eleznatho fosftu tvo namodral, nkdy iridiscentn duhov povlak, kter me pechzet na modroed a ed, podle jeho zvyujc se tlouky. eleznat fosftovn se dl na tenkovrstv (plon hmotnost od 0,1-0,5 g.m-2) a silnovrstv (plon hmotnost 0,5 1,5 g.m-2). Skuten tlouka povlak je obvykle okolo 300 nm a nepekro u nejsilnjch vrstev 1 m. Protoe povlaky jsou velice tenk a amorfn (v ppad silnovrstvho eleznatho fosftovn pouze s nznakem krystalov struktury) neexistuje jednotn formulace jejich sloen. Povlaky zskan ponorovou technologi obsahuj v nejvt me vivianit Fe3(PO4)2.8H2O potom v mench mnostvch -Fe2O3 a Fe(OH)3. Postikov technologie poskytuje povlaky obdobnho sloen (obvykle ni plon hmotnosti, ne povlaky stejn lzn zskan ponorovou technologi), nkdy ovem obsahuj i drobn mnostv dobe zabudovanho kalu (FePO4 . 2H2O). Vivianit krystaluje v soustav jednoklonn, jeho tvrdost je 1,5-2 stupn dle Mohsovy stupnice tvrdosti minerl, hustota 2,62,7 g.cm-3a m velmi dobrou tpnost pedevm

Obr. 1 Snmek SEM povlaku zskanho technologi silnovrstvho eleznatho fosftovn. Povlak prokazuje nznak krystalov struktury. Krystaly jsou uspodny do kulovch tvar o velikosti 0,2 m.

44

TriboTechnika

6/2012

podle roviny oznaen Millerovm indexem [010] (Werner, 1817). Precipitty eleznatho fosftu maj spe kulikovit a elipsovit tvar (silnovrstv eleznat fosft). Na obrzku . 1 je zobrazen povlak silnovrstvho eleznatho fosftu zskan pomoc rastrovac elektronov mikroskopie (SEM). Urychlovan lzn tohoto druhu fosftovn pracuj obvykle pi teplotch 60-70 C a expozin as u ponorov technologie bv okolo 5 minut. eleznat fosftovn je velice levn a na rozdl od ostatnch fosftovacch technologi prost sloitch analytickch kontrol optimlnho sloen pracovnch lzn. Posta pouze udrovat optimln hodnoty pH lzn a dvkovn koncentrtu. Tyto vhody jsou na druh stran kompenzovny nimi koroznmi odolnostmi povlak eleznatho fosftu ne ostatnch fosftovch povlak. Povlaky jsou vyuvny pro dobr ukotven ntru k podkladu pedevm vude tam, kde jsou ni nroky na systm protikorozn ochrany vrobk. Uplatnn nachz pi lakovn tzv. bl techniky (schrny ledniek, mrazniek apod.), kde se pedpokld, e budou exponovny v mrnch koroznch podmnkch. eleznat fosftovn je rovn pouvno pro ukotven lak z prkovch plast. Povlaky lze tak spn vyut jako mezioperan

Zinenat fosftovn Lzn zinenatho fosftovn jsou ji zcela typick a ze vech ostatnch jednoznan nejrozenj. Obsahuj samozejm kyseliny orthofosforenou, kysel dihydrogenfosforenan zinenat a rzn urychlovae, katalyztory a povrchov aktivn ltky, kter usnaduj a urychluj tvorbu povlaku. Povlaky zinenatho fosftu jsou vdy krystalov, tmav ed a ern barvy a dosahuj rozmanitch plonch hmotnost od 1 g.m-2 a po 15 g.m-2. Skuten tlouka povlak je od 1 m a po 7 m. Povlaky zinenatho fosftu se skldaj vdy ze smsnho fosforenanu eleznato-zinenatho (tzv. fosfofilit) a fosforenanu zinenatho (tzv. hopeit). Pomrov zastoupen obou fosforenan je zvisl na sloen pracovn lzn. Obvykle pevauje hopeitick deskovit a vlknit morfologie krystal. Morfologie povlak zinenatho fosftu je zobrazena na obrzcch 2-4. Fosfofylit je zastoupen mn a pedevm v nejspodnj vrstv povlaku, ale jen v ppad, e je fosftovn ocelov povrch. Fosfofylit (Zn2Fe(PO4)2.4 H2O) krystaluje v krystalov soustav jednoklonn (monoklinick). Jeho tvrdost je okolo 3 stup Mohsovy stupnice tvrdosti minerl, hustota cca 3,1 g.cm-3, tp-

Obr. 2 Snmek SEM povlaku zinenatho fosftu s vtm obsahovm podlem fosfofylitu. Povlak je tvoen velkmi zrny hopeitu s jemnm sovm.

Obr. 3 Snmek SEM povlaku zinenatho fosftu s majoritnm zastoupenm hopeitu. Zrna jsou tvoena jemnm lupnkovitm hopeitem.

Obr. 4 Zvten snmek SEM povlaku z obrzku 3. Na snmku jsou patrnj lupnky hopeitu.

pasivace povrch oceli. Vhodou je mezioperan ochrana bez vyuit ropnch produkt. Silnovrstv eleznat fosftovn se vlastnostmi povlaku bl fosftovn zinenatmu a nalo lokln uplatnn v esk republice pi pprav povrchu ped lakovnm pi ponorovm fosftovn tlumi pro nkladn automobily.

nost dobr (Laubmann & Steinmetz, 1920). Hopeit (Zn3(PO4)2.4 H2O) krystaluje v soustav kosotveren (orthorombick), jeho tvrdost je 3,2 Mohsovy stupnice tvrdosti minerl, hustota pak od 3,06-3,15 g.cm-3, m velmi dobrou tpnost podle roviny oznaen Millerovm indexem [010] (Brewster, 1823).
45

6/2012

TriboTechnika

Pracovn lzn s urychlovai pracuj obvykle pi 40 C a 70 C (ponorov technologie) expozin doba povlakovanch materil bv bn od 3 do 9 minut. Vyuit tchto povlak je na rozdl od povlak eleznatho fosftu irok. Povlaky jsou tvrd a silnj a proto se spn vyuvaj pi povlakovn materil urench jako elektrick izolace. Vhodn jsou i na usnadnn tven kov taenm a nejvce se uplatuj pi pprav povrchu ped nanenm organickch povlak, kde vylepuj pilnavost ke kovovmu podkladu a jejich odolnost vi podkorodovn. Deskovit hopeitick zrna lze zjemnit tzv. aktivan pedoperac, kter se provd ped fosftovnm a podporuje tvorbu jemnho zrna. Zinenato-vpenat fosftovn Lzn zinenato-vpenatho fosftovn jsou obdobn lznm zinenatho fosftovn s jedinm rozdlem, e lzn obsahuj spolen s dihydrogenfosforenanem zinenatm i dihydrogenfosforenan vpenat. Povlak zinenato-vpenatho fosftu je velice jemn a nepotebuje na rozdl od povlaku zinenatho fosftu pro zjemnn zrna zavst aktivan pedoperaci. Barvy povlak jsou opt zvisl na jejich tlouce, vtinou jsou ed barvy a dosahuj plonch hmotnost bn okolo 1 g.m-2 a 4,5 g.m-2. Tlouka povlaku je piblin 1 a 3 m. Je sloen ze smsnho fosforenanu zinenato-vpenatho Zn2Ca(PO4)2.2H2O tzv. scholzit. Scholzit krystaluje v soustav kosotveren (orthorombick) a krys-

stupnice tvrdost minerl a jeho hustota je 3,110 g.cm-3. tpnost u scholzitu je rovn velice dobr (Strunz, 1949). Snmky povlak zinenatovpenatho fosftu jsou na obrzcch 5 a 6. Pracovn lzn s urychlovai pracuj obvykle pi teplotch 70 C 80 C. Expozin asy typick pro tuto technologii jsou od 6 - 9 minut. Velkou vhodou povlak zinenato-vpenatho fosftu je tvorba jemnozrnnho relifu bez pedchzejc aktivace. Proto nkdy nahrazuj povlaky zinenatho fosftu pi pprav povrchu ped lakovnm. V souasnosti je tchto povlak specificky vyuvno pi vylepen soudrnosti mezi kovovm podkladem a vulkanizovanm kauukem. Je zejm, e pi vylepen soudrnosti mezi obma materily hraje roli sloen fosftovho povlaku, pedevm vak obsah vpnku. Mechanismus vzniku silnjch vazebnch interakc mezi obma materily za spoluasti povlaku zinenato-vpenatho fosftu nebyl do souasnosti uspokojiv objasnn.

Manganat fosftovn Povlaky manganatho fosftu vznikaj z lzn s obsahem dihydrogenfosforenanu manganatho. Tato technologie je charakteristick nezbytnost aktivan pedoperace ped vlastnm fosftovnm. Barvy povlak manganatho fosftu jsou tmav ne u ostatnch druh fosftovch povlak, nejtlust povlaky jsou pln ern. Plon hmotnosti povlak se pohybuj v irok kle od 2 g.m-2 do 40 g.m-2. Jejich tlouka bv obvykle 1-6 m. Pi fosftovn oceli se vytv povlak smsnho fosforenanu (Mn, Fe)5H2(PO4)4 .4H2O, pipodobujc svm sloenm prodn minerl hurealit. Vechny hureality krystaluj v soustav monoklinick a maj hustotu 3,175 g.cm-3. Ze vech fosftovch povlak m tento nejvt tvrdost (a 4,5 stupn Mohsovy stupnice tvrdosti minerl) a nejhor tpnost (prmrn tpnost pouze podle roviny [100] (Limousin, 1825). Pracovn lzn s urychlovai pracuj pi teplotch 70 C 95 C a obObr. 5 Snmek SEM povlaku zinenato- Obr. 6 Snmek SEM povlaku zinenatovykl doby ponoru povlakovanch vpenatho fosftu. Zrna jsou tvoena vpenatho fosftu. Vt piblen soust bvaj 2-15 minut. Dky jemnm kulikovm a elipsoidnm na jednotliv krystaly scholzitu . svoj tvrdosti, omezen tpnosti scholzitem. a zrove vysok porozit naly taly maj kulovou ppadn elipsoidn morfologii. povlaky manganatho fosftu svoje uplatnn pi Tvrdost krystal je okolo 3,1-3,3 stupn Mohsovy zbhu toivch strojnch soust a pi sniovn

46

TriboTechnika

6/2012

Tkationtov fosftovn Jedn se o speciln druh zinenatho fosftovn, kter nen citovno normou DIN EN 12476. Tento druh fosftovac technologie je ovem typick rovn svou vlastn technologi tvorby povlaku, sloenm lzn a morfologi vylouenho zrna. Lzn tkationtovho fosftovn jsou podobn svm sloenm lznm zinenatho fosftovn, maj ovem snen obsah zinku a namsto nho obsahuj kationy kov jako Ni2+, Mn2+, Co2+ (nkdy i Mg2+). Takto definovan lzn vytvej pednostn na kovovm povrchu fosfofylit tedy Zn2Fe(PO4)2.4 H2O (tato fze byla popsna ji u zinenatho fosftovn) ovem sten zde vznikaj i fosforenany zmiovanch kovovch kationt. Vznikl povlaky jsou typick jemnmi velice semknutmi kulovitmi zrny s mimodnou pilnavost k povrchu kovu a vykazuj jet vt odolnost vi podkorodovn ntru ne hopeitick povlaky tvoen technologi zinenatho fosftovn. Dal vhodou oproti povlakm bnjho zinenaObr. 7 Snmek SEM povlaku mangana- Obr. 8 Snmek SEM povlaku manganatho fosftu je vt odolnost tho fosftu. Zrna jsou tvoena desko- tho fosftu. Povlak pochz z jinho fosfofylitu v alkalickm prostevzorku ne povlak na obrzku 7. vitm minerlem hurealitem. d. Pedevm proto bv v souasnosti tato technologie povrchov pravy vyuvna v pedprav povrchu ped kataforetickm lakovnm u automobilovch karosri, kde prv nahradila technologii zinenatho fosftovn. Urychlovan lzn tkationtovho fosftovn pracuj pi pomrn nzkch teplotch 45 C 55 C a doba expozice bv rovn krat 2 6 minut. Typick plon hmotnosti povlak jsou 1,5 3,5 g.m-2 a jejich tlouky jsou ni ne u povlak Obr. 9 Snmek SEM povlaku mangana- Obr.10 Snmek SEM povlaku tkationtho fosftu. Detailn piblen jedno- tovho fosftovn. Zrna jsou tvoezinenatch fosft. na kulovitmi krystaly fosfofylitu. tlivch krystal hurealitu. Ped tmto druhem fosftovn je nezbytn zavst specifickou absorbn schopnosti povlaku. Dky tmto vlastaktivaci povrchu. nostem je tato povrchov prava pouvna v autoText: Ing. Petr Pokorn, mobilovm prmyslu pi prav jednotlivch ozuVCHT-Praha, stav bench kol ve sloitch pevodovch systmech. kovovch materil a koroznho inenrstv vlenho ten. Povlaky jsou toti schopn pojmout a udret velk mnostv maziv a pi zajitn kontinulnho psunu mazacch komponent jsou schopny omezit riziko zaden toivch strojnch soust na minimum. Vhodou je skutenost, e si povlaky tuto schopnost zachovvaj po technicky vznamnou dobu, i kdy je psun mazacch komponent deficitn nebo dokonce po krtkou dobu zcela zastaven. Zlepen mazacch schopnost povlakovanch strojnch soust se projev mn hlunm a snazm chodem. Vznamn je i zjitn, e zven teplota povlakovanch soust (zpsoben tenm) vede jet k vylepen
47

6/2012

TriboTechnika

Nerozpustn anody a jejich pouit

Nerozpustn anody nachzej ji adu let uplatnn v galvanice. Vbr vhodn anody je vdy spojen hlavn se dvmi technickmi otzkami, kter spolu zce souvis: Je systm vrstvy, kter se skld z elektrokatalytick funkn vrstvy a vybranho zkladnho materilu anody, odoln proti psoben rznch elektrolyt? Jak rychle se na anod vyluuj sloueniny z lzn (dleit zejmna u galvanickch lzn), resp. jak rychle se rozkldaj tyto vytvoen sloueniny pi zpracovn odpadnch vod? Povlakovan titanov anody vyrbn postupem HTE prav, m vak adu zvltnost a pednost. Elektrolyt pro galvanick vylouen pomoc HTE techniky se skld z natavench sol kyanidu draselnho a sodnho pi teplotch 500 600 C. Jako rozpustn anody jsou pi tomto procesu pouvny plechy z ist platiny. Tento postup m nsledujc vhody: Prvn vhodou je, e se jedn o proces bez ptomnosti vody. V prbhu platinovn tak nevznik dn vodk. Pi pouit elektrolyt s obsahem vody, dochz k difuzi vodku do mky platiny a tm ke zkehnut a snen tvitelnosti platinovho povlaku. Dal vhodou je, e platinov povlak lze vylouit i na materilech, kter se pomoc galvanickch proces povrchov upravuj jen velmi obtn, napklad titan, tantal, niob, wolfram a molybden. Tlouka vrstvy vylouen platiny je podobn jako u vtiny alkalicko-kyanidovch elektrolyt nadprmrn rovnomrn. Charakterizovat je lze jako anody: umoujc vrobu sloitch tvar, s dobe stanovitelnou ivotnost s lehkou drbou, s vysokou stabilitou tvaru a zaten s dobou korozn odolnost a rozloenm proudu s nzkou hmotnost a vhodnost i pro zvltn aplikace Povlakovan titanov anody MMO (Mischmetaloxid)

een tchto otzek a vhodn vbr anod nm nabz tzv. vysokoteplotn elektrolza, kter sice pat do oblasti galvanickch
48

TriboTechnika

6/2012

Anody povlakovan kovovmi oxidy ulechtilch kov (Ir, Ru). Oxidick vrstvy vznikaj pemnou z rozpustnch halogenid ulechtilch kov. Jejich vhodou je ni cena. Anody jsou vyrbny z Ti-tahokovu v nsledujcch provedench:

Charakterizovat je lze jako anody: s dobrou korozn odolnost v mnoha elektrolytech a s dobe stanovitelnou ivotnost s nzkou hmotnost s dobrm rozloenm proudu, s nzkm kyslkovm a chlorovm peptm s dobrm pomrem cena vkon Anody vyrb svmi patentovanmi zpsoby spolenost Umicore Galvanotechnik GmbH a v jejich zastoupen je na n trh dodv Solid Galvanotechnik. Anody s touto povrchovou pravou lze vyrobit podle poadavk v rzn velikosti, v rznm tvaru a jako pomocn anody. Malm zkaznkm perkam lze nabdnout anody pro sklenn kdinky o objemu 0,5 / 1,0 / 2,0 / 3,0 a 5,0 litr. Ing. Miloslav Paln

Standardn rozmry mek z tahokovu

Typ G N F Dlka oka [mm] 12 10 6 ka oka [mm] 6 5 3 Tlouka plechu [mm] 1 1 1 ka drtu [mm] 1 1 1 Faktor plochy* [dm2] 1,2 1,4 2,2

* Skuten plocha pi rozmrech anody 100 x 100 mm

Oblasti pouit :
Pt-Titan Rutheniov lzn, siln kysel Platinov lzn, siln kysel Rhodiov lzn, siln kysel Zlatc lzn, siln kysel Zlatc lzn, slab kysel Zlatc lzn, alkalick Kysel m Tvrdochromovn (bezfluoridov) prava baznov vody prava pitn vody Pd, Pd/Ni-lzn, obsahujc amoniak Kyanidov odpadn vody Elektrolytick zptn zskvn ulechtilch kov X X X X X X X X X Iridium Iridium Oxid X X X X X Ruthenium Oxid

49

39 LET TRADICE = ZRUKA KVALITY

Zdeka JELNKOV - PPK si Vs dovoluje pozvat na 39. konferenci s mezinrodn ast

PROJEKTOVN A PROVOZ POVRCHOVCH PRAV

13. - 14. bezna 2013 v hotelu Pyramida v Praze, spolu s Asociac koroznch inenr, eskou spolenost povrchovch prav, Asociac eskch a slovenskch zinkoven, Asociac vrobc ntrovch hmot R, zstupci ministerstev, vdecko-vzkumnch stav, vysokch kol, sttnch a veejnoprvnch orgn, eskch i zahraninch firem, medilnch partner. Na programu konference v oboru povrchovch prav s nejstar tradic v R je vklad novch prvnch pedpis, informace o progresivnch technologich v lakovnch, galvanizovnch, zinkovnch od pedprav po konen povrchov pravy rznch materil, ntrovch hmotch. Pozornost je tak vnovna problematice provozu, emism, odpadm, hygien a bezpenosti prce, projektovn povrchovch prav aj. Soust programu je exkurze na pracovit povrchovch prav. Konference pin novinky z legislativy a oboru povrchovch prav formou kolen. Pednky, prezentace, informace o slubch jsou shrnuty ve sbornku. Konference je urena pro irok okruh poslucha: majitele lakoven, galvanizoven a zinkoven, konstruktry, projektanty, technology povrchovch prav, dc technicko-hospodsk pracovnky, pracovnky marketingu, odbytu, zsobovn, vrobce, distributory a uivatele ntrovch hmot, porn a bezpenostn techniky, inspektort P, odbornch kol a dal. Vysok ast je vhodnou pleitost k prezentaci firem formou: pednky vystoupen zstupce firmy, propagan a obchodn innost u vyhrazenho stolu, inzerc ve sbornku. Informace u poadatele: PhDr. Zdeka Jelnkov, CSc. - PPK Korunn 67, 130 00 Praha 3, Tel./fax.: 00420 224 256 668; E-mail: JelinkovaZdenka@seznam.cz

www.jelinkovazdenka.euweb.cz

TriboTechnika

6/2012

Vhody a nevhody vodou nerieditench reznch olejov

Pouvanie vodou nerieditench chladiacich mazv m dlh tradciu. Pri ich vvoji sa postupne prelo na pouvanie vodou rieditench kvapaln - tzv. emulzi, ktor s zva finanne menej nron. Vzhadom na zvyujce sa poiadavky pri trieskovom obrban, ako s vysok rezn vkony, resp. vysoko kvalitn povrchy obrbanch materilov, pouitie reznch olejov znovu zskava svoj vznam. Nov rezn oleje sa vyznauj hlavne nzkou viskozitou, nzkou tvorbou olejovej hmly, vysokm bodom vzplanutia a pod. Vhody pouvania vodou nerieditench chladiaco mazacch kvapaln: Redukcia kritickch parametrov pracovnej hygieny - Vetky mon problmy, ako biocdy, tvorba baktri, nitroamnov, brovch zlenn, vysok hodnota pH emulzie, Redukcia nkladov na likvidciu odpadu - Vodou neriediten rezn oleje mono jednoducho a hlavne finanne nenrone recyklova, o v prpade pouitia vodou rieditench chladiacich kvapaln nie je jednoduch a je finanne nron. Nevhody pouvania vodou nerieditench chladiaco mazacch kvapaln: Poiarne zaaenie - Rezn a brsne oleje asto tvoria pri vysokch reznch rchlostiach spolu so vzduchom olejov hmlu, ktor sa za uritch okolnost me vznieti (napr. od horceho povrchu obrbanho materilu). Z tohto dvodu je potrebn dodriava sprsnen bezpenostn pravidl (napr. inn ventilcia, resp. odsvanie olejovch vparov, pouitie olejov netvoriacich olejov hmlu a pod. ). Nklady na prvotn npl - Nakoko sa rezn oleje neriedia vodou, je potrebn na naplnenie chladiaceho systmu 100 % jeho objemu. Nklady na naplnenie systmu s rdovo vyie ako v prpade vodou rieditench kvapaln. Emisie - Pri pouit reznch olejov je potrebn kontrolova tvorbu olejovej hmly. Tto otzka je obzvl dleit pri pouvan vysokovkonnch reznch olejov s nzkou prevdzkovou viskozitou. Chladenie - Pri pouit reznch olejov je vemi dleit si uvedomi, e chladiaca schopnos reznch olejov je ovea niia, ako je to v prpade pouitia vodou rieditench kvapaln. Zvenie chladiacich parametrov je mon znenm viskozity reznho oleja, avak v takomto prpade sa vrazne zvyuj podmienky tvorby olejovej hmly. Vhody a nevhody je potrebn zvi vdy pri konkrtnom procese obrbania. Do vahy je potrebn bra nielen technick podmienky, ale aj hygienick nroky, a hlavne nsledn prevdzkov nklady pri servise a drbe chladiaco mazacej kvapaliny. Ing. Radovan Roman
51

kvalita vody a optimlne podmienky mieania nie s relevantn. Redukcia nkladov na kontrolu kvapaliny - Kontrola hlavnch parametrov reznch olejov nie je nron na technick vybavenie, ako je to v prpade pouitia vodou rieditench emulzi, kde je potrebn prevdza pravideln merania koncentrcie, pH hodnoty, korzie, obsahu chlru, nitridov... Redukcia nkladov na drbu kvapaliny - Pouitm vodou nerieditench olejov sa vrazne zjednoduuje prevdzkov drba. Nie je potrebn istenie chladiacich systmov, odstraovanie neiadcich prmes (v prpade vodou rieditench emulzi s to oleje) a pod.

6/2012

TriboTechnika

Hydraulick oleje pro vstikolisy a jejich provozn diagnostika

Kdy vznikl hydraulick systm, byl vdn obor fluidnho inenrstv jet neznm a Pascalovy principy zaali pi svch vynlezech uplatovat Sir William George Armstrong a Josef Bramah. Od prvopotku k dneku Dritelem patentu na vynlez hydraulickho lisu se stal v roce 1795 Josef Bramah. V roce 1845 navrhl Sir William George Armstrong svj hydraulick jeb a tvrdil, e vylo lod rychleji a levnji ne bn pouvan jeby. Hydraulick zvedk vynalezl v roce 1851 Richard Dudgeon. A prv tyto skutenosti nm vytvoily podmnky rozvoje pomrn efektivnho penosu tlakov energie formou kapalin. Zrove nm umonily ovldat parametry takto penen energie podle pesn zadanch poadavk. Postupem asu nachzely technicky vylepen hydraulick systmy irok uplatnn v dynamicky se rozvjejcm prmyslu. V souasn dob jsou hydraulick systmy jednm z nepostradatelnch mechanickch prvk pouvanch pi konstrukci a stavb stroj. Pro sv fyzikln vlastnosti byla zpotku jako fluidn mdium vyuvna voda. Postupem asu ji nahradily vkonnj a dokonalej kapaliny s vlastnostmi nezbytnmi pro dlouhodob spolehliv provoz stvajcch vkonnch hydraulickch systm. Hydraulick oleje Vedle specilnch hydraulickch kapalin se stal jednou z nejrozenjch kapalin minerln hydraulick olej. Pro sv optimln fyzikln a dal vlastnosti je prv on pouvn ve velk vtin dnes konstruovanch a provozovanch hydraulickch systm. Hydraulick oleje, stejn jako i os52

tatn modern hydraulick kapaliny, jsou bhem provozu v hydrostatickm systmu vystaveny mnoha vlivm. Mus bt nestlaiteln, odoln vi vysokm tlakm a teplotm. Redukc prtok dochz u hydraulickch olej k expozici proudnm pi vysokch prtokovch rychlostech. Hydraulick oleje jsou ve vkonnch hydraulickch systmech namhny vysokm obhovm slem, kter tak klade enormn nroky na jejich minimln pnivost a schopnost maximln odluovat vzduch. Bhem provozu hydraulickch olej jsou nron poadavky kladeny i na bezchybnou schopnost eliminovat nepzniv vlivy kontaminace oleje vodou. Ta pochz jednak z kondenzovan vzdun vlhkosti a v nkterch ppadech i z monch netsnost chladicch systm. K dal expozici hydraulickho oleje bhem provozu dochz v etnch tecch a regulanch uzlech hydraulickch systm. Tedy tam, kde jsou od olej oekvny vborn protiodrov a mazac vlastnosti, u nkterch typ olej i vlastnosti detergentn. Jak vlastnosti mus splovat hydraulick olej, aby ve popsanm nepznivm vlivm dlouhodob odolal? Zkladnm kritriem pro hydraulick oleje je odpovdajc kinematick viskozita men pi 40 C. S viskozitou oleje souvis jednoznan i viskozitn index. Ten je vyjden bezrozmrnou selnou hodnotou, jej velikost vyjaduje zvislost viskozity oleje na teplot. Obecn lze ci, e m je slo viskozitnho indexu vy, tm je zvislost viskozity oleje na teplot ni. Dal dleitou vlastnost je odolnost vi thermooxidanmu namhn. Ve velk me je dna typem pouitho zkladovho oleje a obsahem innho typu antioxidantu. Podstatnou vlastnost oleje je tak ji zmnn odolnost oleje vi tvorb pny a schopnost oleje v co mon nejkratm ase odlouit obsaen vzduch. Tento atribut hraje jednu z vznamnch rol ve zpsobilosti hydraulickho systmu. Jedn se o jeho schopnost s minimln ztrtou penet tlakovou energii a pesn reagovat na potebn regulan zmny. Dalm nemn dleitm parametrem je schopnost oleje odsazovat vodu, tato vlastnost je vyjde-

TriboTechnika

6/2012

na jeho deemulgan charakteristikou. Nepostradateln je i dostaten mazivost a protiodrov vlastnosti.

Vhodn hydraulick oleje pro vstikolisy Pro tlakov systmy vstikolis se pouvaj nejastji hydraulick oleje (uren pro vysoce namhan hydrostatick mechanismy) vkonnosti HM dle ISO 6743/4 resp. HLP dle normy DIN 51 524 st 2. Viskozita oleje se vol dle ISO VG, a to zejmna ISO Modern koncipovan ada hydraulickch olej se VG 46 nebo 68, tj. 46 nebo 68 mm2/s pi 40 C. skrv pod obchodnm nzvem MOGUL HM ZF. Na eskm trhu se nejastji setkvme s ropnmi I tyto oleje jsou vyrbny z kvalitnch hydrogenahydraulickmi oleji, vyrbnmi na bzi selektivn n rafinovanch zkladovch materil a vysoce rafinovanch zkladovch olej, tzv. group I. Tyto vkonn vceelov psady, kter zlepuje uitoleje spluj poadavky normy HM / HLP, ale dky n vlastnosti vrobku. dn z komponent neobpouitmu zkladovmu oleji maj ni oxidan stabilitu (ni ivotnost) a ni viskozitn index (u teplotn Oxidan stabilita olej HM viskozitn tdy ISO 46 podle ASTM D 943 rozsah pouitelnosti). Spolenost PARAMO vyrb 2 a dodv hydraulick oleje formulovan ze zkladovch olej, 1,5 kter jsou zskvny speciln hydrogenan technologi 1 zkladov oleje group II. Tyto oleje maj vy oxidan stabili0,5 tu a vy viskozitn index. V kombinaci s innou aditivac pak 0 zajiuj prvotdn rove roz0 1000 2000 3000 4000 5000 6000 7000 hodujcch parametr kvality doba zkouky, hod. pevyujc se znanou rezervou MOGUL HM 46 MOGUL H-LPD 46 MOGUL HM 46 S MOGUL HM 46 ZF poadavky normy DIN 51 524 / HLP. Graf. 1 Zkladnmi hydraulickmi oleji tto skupiny je ada MOGUL Odluivost vzduchu olej MOGUL HM 46 a HM 46 S v zvislosti na teplot HM. K jej vrob se pouvaj 25 zkladov oleje group II a inn psady. Vysokou kvalitu 20 olej ady MOGUL HM potvrzuj nejen nron strojn zkouky, ale i dlouhodob testy u konco15 vch zkaznk. Oleje ady MOGUL HM S 10 vynikaj oproti pedchoz ad navc vysokou termooxidan stabilitou (3 000 hod. dle 5 zkouky ASTM D 943) viz graf 1. Dal pednost olej tto ady 0 jsou hydrolytick stabilita, 20 30 40 50 60 70 80 teplota , C filtrovatelnost a zlepen odluMOGUL HM 46 MOGUL HM 46 S ivost vzduchu obr. 1. Velmi dobr jsou i jejich mazivostn Obr. 1
odluivost vzduchu , min.

vlastnosti (FZG 12). Kvalita finlnho produktu je dna v tomto ppad zkladovmi oleji group II zulechtnmi specilnmi smsnmi psadami. Oleje HM S jsou ureny pedevm pro vysoce zatovan vysokotlak hydrostatick mechanismy s mimodnmi poadavky na ivotnost pracovn kapaliny (tzn. se zvlt dlouhmi vmnnmi lhtami) a vybaven filtry s velkou jmenovitou filtran schopnost i pod 5 m.

slo kyselosti, mg KOH.g-1

53

6/2012

TriboTechnika

sahuje sloueniny typu ZnDDF (pouitch u bnch typ hydraulickch olej). Jedn se tedy o hydraulick oleje bez obsahu zinku (zinc free). Oleje MOGUL HM ZF maj i adu dalch pednost, jako: - extrmn oxidan stabilitu (tm 7 000 hod. podle ASTM D 943), - vynikajc protiodrov vlastnosti (FZG 12, Brugger test 43 N.mm-2), - vynikajc filtrovatelnost i za ptomnosti vody, - mimodn dobr povrchov vlastnosti. Dky tmto parametrm jsou pedureny pro vysokotlak hydrostatick mechanismy vybaven genertory nronmi na protiodrov inek oleje a zvltnmi poadavky na termooxidan stabilitu. Ve vtu hydraulickch olej nelze opomenout ani oleje typu H-LPD. ada MOGUL H-LPD m uitn

schopn adsorbovat a 0,2 % vody, ani by byla ohroena funkce hydraulickho systmu. Odpovdaj i hlavnm poadavkm specifikace MAN N 698. Diagnostika hydraulickch olej Dlouhodob sprvn funkce hydraulickho systmu zvis nejen na istot hydraulickho oleje, ale i na stavu jeho provoznch parametr. Ty vyaduj pravidelnou kontrolu formou tribodiagnostiky. U hydraulickch olej se kontroluj z provoznch parametr zejmna kinematick viskozita pi 40 C, slo kyselosti, obsah vody, obsah mechanickch neistot formou tae stic, obsah aditiv, deemulgan vlastnosti, pnivost a odluivost vzduchu. Pro diagnostiku samotnho hydraulickho systmu a jeho jednotlivch mechanickch prvk se stanovuje obsah kemku a otrovch kov. Dleit je pedevm istota hydraulickho oleje. Z pohledu mechanickch neistot ovlivuj dkladn filtrace olejovho systmu a pouit vkonnch vzduchovch filtr na odvzdunn ndre vetn zazen schopnch zachytvat vlhkost obsaenou v nasvanm vzduchu. U velk vtiny hydraulickch olej se vlivem psoben polrnch ltek projevuj nevyhovujc povrchov vlastnosti oleje, zhoren i nevyhovujc deemulgan charakteristika, deemulgan slo, pnivost a odluivost vzduchu. Tyto poruchy jsou ve vtin ppad zpsobeny kontaminac hydraulickho oleje nevhodn pouvanmi isticmi prostedky na bzi detergent. Jak sprvn mit mechanick neistoty? Nejpouvanj jsou metodiky men kdu istoty ISO 4406 a NAS 1638. V souasn dob se vyuvaj rzn mic pstroje na principu laseru, tzv. blho svtla, prtoku pes kalibrovan sta i pomoc mikroskopu. Ne vechny pstroje vak m skuten obsah mechanickch stic. Provedeny byly rozshl porovnvac zkouky s hydraulickmi oleji vkonnosti HM respektive HLP a neaditivovanmi zkladovmi oleji. Vznamn rozdl v namench hodnotch byl zejmna u aditivovanch olej. Navc se chyba v men vrazn zvila pi dkladn homogenizaci vzorku. Dvod? Natn rozptlenho vzduchu ve vzorku menho oleje. Tato zkuenost vede k zvru, e rozhodujcm faktorem pro men skutenho obsahu mechanickch neistot, obsaench v reprezentativnm vzorku sledovanho hydraulickho oleje, je volba odpovdajc metodiky zvolenho pstroje. Ji Pschera, Pavel Bure, PARAMO, a. s.

Pstroj na zkouku - Brugger test

Pstroj na zkouku FZG test

vlastnosti obdobn jako konvenn oleje typu HM / HLP. Navc ale disponuj schopnost uvolovat, rozpoutt a udrovat ve vznosu neistoty vznikajc za provozu v hydraulickm systmu. Ale i ty, kter se dostvaj do kontaktu s jinmi zdroji zneitn, jako je voda a chladic kapaliny. V ppad hydraulickch systm obrbcch stroj pak kapaliny obrbc. Hydraulick oleje MOGUL H-LPD jsou
54

TriboTechnika

6/2012

Veletrh FOR INDUSTRY 2013 se uskuten v dubnu

12. ronk mezinrodnho veletrhu strojrenskch technologi FOR INDUSTRY 2013 se bude konat v termnu od 23. do 25. dubna 2013 v PVA EXPO PRAHA. Soubn se uskuten tak 7. mezinrodn veletrh povrchovch prav a finlnch technologi FOR SURFACE 2013, kter je podn s dvouletou periodicitou v lichch letech. Tyto specializovan veletrhy pedstavuj jedinenou jarn pleitost pro prezentaci modern vrobn techniky, progresivnch technologi a inovanch trend, kter maj irok uplatnn. Clem je vytvoit komplexn platformu pro een problematiky v jednotlidosud nezodpovzen otzky a s menmi riziky pak volit pro konkrtn poteby sprvn technologie a zazen. Veletrhy FOR INDUSTRY a FOR SURFACE 2013 jsou pipravovny ve spoluprci s adou vznamnch instituc, odbornch garant a medilnch partner a s jejich podporou nabz nejefektivnj podmnky pro prezentaci firem a novch technologickch een. V souasn dob je ji tak peliv pipravovn doprovodn program veletrhu ve spoluprci s odbornmi partnery. Nebudou samozejm chybt veletrn soute pro nvtvnky, ani soute o nejinovativnj vrobek GRAND PRIX a o nejzdailej expozici TOP EXPO pro vystavovatele. Oslavte SVTEK TECHNOLOGI v PRAZE. Veletrn sprva ABF, a.s. pipravila pro vystavovatele adu zajmavch nabdek pro jejich ast, mezi kter pat nap. expozice na kl, zvhodnn ceny vstavn plochy, monost konzultace umstn stnku nebo libovoln poet vstupenek na veletrh pro zkaznky a obchodn partnery jak v titn, tak v elektronick podob zdarma. Hlavn msto Praha, jedna z nejkrsnjch evropskch metropol, v sob spojuje vznamnou obchodn a prmyslovou kiovatku s monost kulturnho i spoleenskho vyit a rovn pleitost pro setkn vystavovatel s partnery v mstech, kter nabzej jak historick pvab, tak i modern zzem. Vstavit PVA EXPO PRAHA se nachz v Praze - Letanech. Dky svmu umstn na okraji hlavnho msta je pro vystavovatele i nvtvnky strategicky snadno pstupn. Vstavn haly umouj instalaci nronch expozic expont. PVA EXPO PRAHA je tak idelnm mstem k prezentaci jakchkoli vrobk, technologi a slueb. Vystavovatel maj k dispozici prostor s jedinenou rozlohou a adaptabilitou vetn slueb k dosaen co nejefektivnj prezentace a maximlnho pohodl. Aktuln informace najdou zjemci na strnkch veletrh: www.forindustry.cz a www.forsurface.cz
55

vch odvtvch strojrenstv s prostorem pro technologick spoluprce, nabdky, poptvky i prezentace pracovnch pleitost v technickch oborech. Veletrhy dnes ji nenabz pouze prostor k pedvdn konkurenceschopnosti firem, ale jsou mstem, kde je mon pohovoit si s odbornky, ve vzjemnch diskusch vyeit

6/2012

TriboTechnika

Vliv ppravy povrchu na ivotnost organickch povlak

een ochrany ivotnho prosted je celosvtovm trendem a dotk se pedevm ady prmyslovch odvtv, do kterho pat i obor ntrovch hmot a povrchovch prav, kter m nezanedbateln vliv na pracovn, ivotn a prodn prosted. V souvislosti s tm je snaha eit problematiku nebezpench tkavch organickch ltek, obsaench v ntrovch hmotch, vvojem bezrozpoutdlovch, vodou editelnch nebo prkovch ntrovch hmot. Vposlednch letech nachzej stle ir uplatnn vprmyslovch odvtvch zejmna povlaky zhotoven zprkovch ntrovch hmot, nebo se jedn opovlaky odoln korozi, navc lze jimi zskat velmi dekorativn povlaky. Historie jejich vvoje avzniku spad ji dor.1952, kdy byl vyvinut nmeckou firmou Knapsack tzv. vrov proces, pedchdce dnen fluidn aplikace. Teprve od60. let dochzelo postupn kvvoji novch prkovch ntrovch hmot apechod odfluidnho nanen prk tak natechnologii elektrostatickho stkn bez poteby pedelho zaht vrobk urench klakovn. Jednm zady vznamnch faktor pro zajitn kvalitn povrchov pravy vrobk povlakem zprkovch ntrovch hmot je vhodn volba pedbnch prav kovovch podklad. Vsouasn dob jsou kdispozici technick normy pro povlaky zhotoven z prkovch ntrovch hmot (PNH) nahlinku, hlinkovch slitinch apozinkovan oceli: - EN 13438 Ntrov hmoty - Povlaky zprkovch organickch ntrovch hmot pro rov zinkovan ponorem nebo difzn zinkovan ocelov vrobky pro konstrukn ely - EN 12206-1 Ntrov hmoty - Povrchov prava hlinku ahlinkovch
56

slitin pro stavebn ely - st 1: Povlaky zhotoven zprkovch ntrovch hmot Normy popisuj itn apedbnou povrchovou pravu podkladu ped nanenm prkov ntrov hmoty ahodnot kvalitu povlaku nakonenm vrobku. Vnorm ISO 27831-1 Metallic and other inorganic coatings - Cleaning and preparation of metal surfaces - Part 1: Ferrous metals and alloys (norma existuje pouze vISO soustav) se vkapitole 9 Pretreatment of metals prior to powder coating specifikuj jednotliv metody ododmaovn, pes otryskn a pofosftovn nebo nanen jinch konverznch povlak pro zven korozn odolnosti povlak zprkovch plast. Pro povlaky zhotoven zprkovch ntrovch hmot je nutn respektovat doporuen vrobc prkovch ntrovch hmot azrove pihldnout kevem doporuenm norem, kter se pouvaj pro bn konvenn povlaky zhotoven ztekutch ntrovch hmot. Nutn je vnovat pozornost zejmna konstruknmu een, mstu expozice povlaku apoadovan ivotnosti konstrukce (vrobku). Konstrukn een Jeliko ochrann inek prkovch povlak je tvoen tm vhradn barirovm mechanizmem ochrany, je zejm nutnost asnaha zhotovovat povlaky celistv, sdokonalm pokrytm hran, kout avech ploch abez prchozch pr. Ztchto dvod jsou konstrukce pro nanen prkovch ntrovch hmot velmi nron nakonstrukn een. Nvrh vrobk mus bt vtakov podob, kter dv pedpoklad pro dobr pokryt celho povrchu povlakem zprkov ntrov hmoty. Vrobky, kter se takto chrn, a ji zdvod protikorozn ochrany nebo vytvoen dekorativnho povrchu, ppadn

TriboTechnika

6/2012

spojenm obou dvod, mus splovat zkladn konstrukn pravidla. Znich je nutn zmnit alespo ty nejzkladnj: - Vrobek mus mt dobe akvalitn proveden svary bez zpal, pr, rozstiku svarovho kovu adalch defekt. Dleit je zvit, zda svar me bt bodov nebo mus bt prbn. - Vrobek mus bt bez trbin amalch mezer, zejmna sohledem nansledn typ pedpraObr. 1 Ostr ezn hrana sotepy zvteno 50x vy povrchu. - Hrany mus mt zaoblen, vtomto ppad mus bt tak strojn zpracovn pesn bez vskytu otep adalch ostrch hran zpsobench nedokonalou drbou strojnho zazen. - Nen vhodn navrobku kombinovat pli rozdln tlouky materil souvis to stepelnou kapacitou pi vypalovn prkovho povlaku, kdy dochz kesliovn steek organick pojivov bze aje douc, aby byl povlak rovnomrn vyplen. Vady navrobcch spovlakem prkovch ntrovch hmot Obr. 2 Defekty povlaku naostrch hranch zpsoben ostrmi hranami jsou naobrzku 1 a2. Naobrzku 3 je dal vada, rozstik svarovho kovu napovrchu vrobk bez povlaku aspovlakem - vmst vskytu kuliky je ni tlouka povlaku, kter m ni korozn odolnost. Pedbn pravy ocelovho povrchu Obr. 3 Rozstik svarovho kovu napovrchu vrobk, bez povlaku aspovlakem Pedbn pravy pod povlaky zprkovch ntrovch Vpraxi nejvce pouvanmi postupy jsou dva druhmot jsou nronj amaj vt vznam ne je hy pedbnch prav, mechanick achemick. tomu uklasickch rozpoutdlovch ntrovch elem vech postup ppravy povrchu je zbahmot. Tento pspvek je vnovn vlivu pedbven povrchu okuj, rzi avech ostatnch neistot n pravy ocelovho povrchu pod povlaky zho(mastnot, olej, rozpustnch sol, prachu, uhlku toven zprkovch ntrovch hmot, nebo je apod.) avytvoen optimlnho povrchu pro aplijednm zvznamnch faktor ovlivujcch jejich kaci vybranho typu povlaku. kvalitu aivotnost.
57

6/2012

TriboTechnika

Obr. 4 Nevyhovujc pilnavost povlaku prkov ntrov hmoty nabalknovm zbradl bez vhodn ppravy povrchu

Abrazivn tryskn Zady mechanickch pedprav se pod povlaky nanen nakonstrukn ocel nejastji pouv abrazivn tryskn. Tato metoda ppravy povrchu je vhodn pro rozmrnj vrobky sdostatenou tloukou stn konstrukc, aby nedochzelo vlivem tryskn kdeformacm. Pi tryskn jsou odstranny zpovrchu okuje, rez adojde kvytvoen optimlnho kotvcho profilu pro dan typ povlaku. Mechanick pedpravy jsou vhodn, protoe jsou suchm procesem. Velikost zrna atyp pouvanho abraziva pak souvis svybranm typem nsledn aplikovanho prku amus bt peliv vybrno aodzkoueno. Tryskan povrch mv profil jemn (ISO 8503-2) ovysok istot. Napovrchu nesm bt zbytky jakchkoliv mastnost adalch neistot. Ktryskn je mon pouvat sms ostrohrannho tryskacho prostedku sbroky. Sms je pouvna zdvodu zskn takovho profilu povrchu, kter je pimen pro nslednou aplikaci prkovch ntrovch hmot. Drsnost povrch je mon urit kompartorem drsnosti nebo zmit profilometrem. Zporovnn skompartorem drsnosti KEAN-TATOR (G-S) je vhodn drsnost otryskanho povrchu, kter je piazena stupni 3.0 G/S. Kmen byl pouit pstroj SURFTEST-211, firmy Mitutoyo. Drsnost otryskanho povrchu men profilometrem se pohybovala vrozsahu: ~ 2,0 a 4,4 m - Ra - Rz ~ 13,8 a 27,6 m - Rmax ~ 16,0 a 34,2 m Chemick pravy Dochemickmi pedbnch prav se zahrnuje oitn povrchu kov odmastnot avytven ochrannch konverznch vrstev, kter
58

zlepuj ochrann vlastnosti povlaku. Zkladn technologick postup, mezi kter pat fosftovn, mus vychzet zpedpokladu, e tvorba fosftovch vrstev bude probhat jen nadkladn oitnm ocelovm povrchu zbavenm mastnot, rzi aokuj. Fosftov povlaky adme mezi konverzn povlaky. Fosftovn je chemick proces, pi nm ponorem nebo postikem vznik zroztok kyseliny fosforen afosforenan kov nakovovm povrchu tenk, obvykle jemn krystalick vrstva nerozpustnch tercilnch fosforenan kov. Tato vrstva je porzn aproto naskav pro oleje, lubrikanty antrov hmoty. Vytvoen povlaky jsou charakteristick vysokou pilnavost kpovrchu zkladnho kovu anerozpustnost vevod ijinch rozpoutdlech. Organick povlaky, kter se nan nanej, nanich mohou dobe zakotvit. Pi pokozen ntru konverzn mezivrstva brn dalmu postupu koroze aprokorodovn organickho povlaku. Podkorodovn ntru je mrn kvalit fosftov vrstvy, pedevm pak jej tlouce, rovnomrnosti akompaktnosti, ale zvis inavlastnostech ntrovho povlaku, pedevm pak jeho barirovch vlastnostech. Vprmyslov praxi, mimo automobilov prmysl, jsou asto pouvny postupy fosftovn kombinujc odmatn sfosftovnm, nap. lzn pro tvorbu eleznatho fosftu obvykle obsahuj povrchov aktivn ltky pro odmatn azamatn povrchy mohou bt upraveny vjedn operaci (tzv. sdruen odmaovn-fosftovn). Jedn se ochemick proces, pi kterm postikem pracovn lzn vznik nakovovm povrchu tenk ajemn, vppad eleznatho fosftu, amorfn povlak, kter je porzn. Posledn dobou se objevuj nov typy pedprav tenkch nanovrstev nabzi nano-strukturnch oxid skovovmi ionty jako jsou titan azirkonium, kter jsou vhodn pod prkov iklasick ntrov hmoty. Obvykle mohou bt pouity vji existujcch zazench linek pro ppravu povrchu

Obr. 5 Neodstrann okuje pod povlakem

TriboTechnika

6/2012

sminimln modifikac. Dleit je vak jejich aplikace naist aodmatn povrch. Odmatn se provd alkalickmi prostedky, kter souasn vytvo napovrchu intermetalick, katodick stice vmodifikovan oxidick vrstvy (obrzek 6). Konverzn vrstvy nanostic SiO2 aH2ZrF6 se tvo reakc sroztokem smsi fluortitaniit afluorzirkoniit kyseliny shodnotou pH 4,2. Fluoridy jsou nutn kaktivaci povrchu, kdy dochz krozputn modifikovan oxidick vrstvy: hlinkov slitiny (AA6014) Al Al3+ + 3e Al3+ + ZrF62- AlF63- + Zr4+ konstrukn ocel Fe Fe2+ + 2e 3Fe2+ + ZrF62- 3FeF2 + Zr4+ rov zinkovan ocel Zn Zn2+ + 2e 3Zn2+ + ZrF62- 3ZnF2 + Zr4+ Nsledn dochz kpednostn depozici oxid kov nakatodickch sticch avzniku zirkoniitch, titaniitch nebo kombinovanch Zr-Ti komplex. O2 + 2H2O + 4e 4 OH 2H+ + 2e H2 Zr4+ + 3H2O ZrO2. H2O + 4H+ Ti4+ + 3H2O TiO2. H2O + 4H+ Vytvoen povlaky jsou amorfn atransparetn. Tlouka tchto vrstev je 50 a 100 m alze je zjistit pouze analzou povrchu pi velmi velkm

zvten, nap. TEM, XPS nebo EDAS analzou (obrzek 7). Pro tyto povlaky nejsou dn metody hodnocen jejich kvality bnmi postupy jako pro fosftov nebo chromtov povlaky. Jejich ptomnost napovrchu nelze jednodue prokzat ani charakterizovat kvalitu povlaku. Obvykle se provd zkouky celho systmu spedpravy saplikovanm organickm povlakem. Vppad selhn povrchov pravy pak nelze zjistit, kter zpostup byl jeho pinou. Odolnost povlak zhotovench zprkovch ntrovch hmot VeSVOM byla ovovna korozn odolnost apilnavost povlak zprkovch polyesterovch ntrovch hmot aplikovanch naocelovm podkladu sprovedenou mechanickou pedbnou pravou jak otrysknm, tak chemickou pravou fosftovnm stvorbou zinenatch aeleznatch fosftovch vrstev. eleznat fosftov vrstvy pod prkovmi povlaky byly vytveny technologi postikem. Ovovna byla tak korozn odolnost polyesterovch povlak aplikovanch naocelovm povrchu otryskanm aotryskanm sprovedenou pravou podkladu povlakem nabzi nanostic SiO2 aH2ZrF6. Pro eleznat fosftov povlaky jsou pedepsny ni expozin hodiny vurychlen korozn zkouce. Tak jejich pouit je vhodn spe doexterir. Uady zkouench povlak prkovch ntrovch hmot nanesench narzn typy pedprav podkladu byl vurychlen korozn zkouce NSS (ENISO9227) zjitn patrn vliv tlouky povlaku

Obr. 6 Jednotliv fze tvorby nanovrstev nabzi zirkoniitch atitaniitch komplex

Obr. 7 TEM analza nanovrstvy smapovnm rozloen vskytu jednotlivch prvk (Zr, F, O) 59

6/2012

TriboTechnika

nakorozn odolnost. Pro zskn souvislho povlaku je nutn tlouka minimln 60 m dle EN 13438 Ntrov hmoty - Povlaky zprkovch organickch ntrovch hmot pro rov zinkovan ponorem nebo difzn zinkovan ocelov vrobky pro konstrukn ely (zvis nakvalit prkov ntrov hmoty). Uvych tlouek povlaku je pedpoklad, e by mly vykazovat lep barirov vlastnosti, tj. vy korozn odolnost, ale asto vykazuj vy delaminaci. Uvych tlouek povlaku je nutn zajistit sprvn adokonal vyplen.

Vliv rznch typ pedprav nakorozn odolnost Pro zkouky byly pipraveny vzorky se shodnm povlakem polyesterov prkov ntrov hmoty otlouce cca 100 m. Ochrann innost povlak byla sledovna expozic vneutrln soln mlze podle EN ISO 9227. Pozkouce byl hodnocen vskyt puch vploe, delaminace ae podkorodovn odezu apilnavost. Tlouka povlaku prkovch ntrovch hmot (PNH) byla srovnateln apohybovala se vrozmez 100 m a 120 m.

Korozn zkouka vneutrln soln mlze Vzorek sppravou povrchu: tryskn + nanopovlak + PNH-A
Tabulka 1 Vzorek PNH-A, expozice 500 h

Pprava povrchu Tryskn + nanopovlak (obr.8) Tryskn (obr.9)

Puche vploe 0(S0) 0(S0)

Puche uezu Velikost (vzdlenost) S2 S4 (2-5 mm) S2 S3 (2-3 mm)

Koroze vezu (mm) 1,0 0,6

Delaminace (mm) 11,8 8,9

Delaminace vokol ezu detail Vzhled vzorku pozkouce

Puche vokol ezu

Obr. 8 Vzhled vzorku pozkouce

Podkorodovn okol ezu

Zvr Nedostaten proveden pedprava vede vevtin ppad kesnen pilnavosti, vzniku puch apodkorodovn povlaku ji pokrtk dob expozice vrobku jak vrelnch podmnkch, tak
60

vpodmnkch urychlench koroznch zkouek. Pi volb technologie povrchov pravy, ato vetn pedpravy povrchu, nelze ochrann inek fosftovch povlak peceovat.

TriboTechnika

6/2012

Vzorek sppravou povrchu: tryskn + PNH-A

Vzhled vzorku pozkouce

Delaminace vokol ezu detail

Puche vokol ezu

Podkorodovn okol ezu

Obr. 9 Vzhled vzorku pozkouce

Tabulka 2 Vzorek PNH-B, expozice 1 000 h

Pprava povrchu Odmatn + nano Kartovn + nano Moen + nano Tryskn + nano Fe-fosft

Puche vploe 5(S2-S3) 0(S0) 0(S0) 0(S0) 0(S0)

Puche uezu Velikost (vzdlenost) S2-S5 (2-6 mm) S2 S5 (2-8 mm) S2 S4 (2-4 mm) S2 (2-6 mm) 4S2 + S5 (2-7 mm)

Koroze vezu (mm) 0,8 2,5 0,7 1,0 2,7

Delaminace (mm) 44,0 13,7 6,7 6,6 9,2

Povlaky zprkovch ntrovch hmot se vyznauj vysokmi estetickmi vlastnostmi, pokud vak dojde zrznch dvod kevzniku puch nebo korozi podkladovho kovu je lokln oprava tchto povlak prakticky neprovediteln bez snen dekorativnch vlastnost povlak ajedinm monm eenm je sejmut povlaku

zcelho povrchu ajeho nov aplikace, vetn pedpravy povrchu. Je tedy vhodn dbt vmaximln mon me nakvalitu proveden povrchov pravy. Pspvek byl zpracovn za podpory institucionlnho financovn MPO 7/2011 Ing. H. Geiplov, Ing.J. Beneov, M. Parkov

english abstract
The major aim of applying an organic and power coatings to metal is to exclude water and other corrosive species from metal surface. Various types (mechanical and chemical) of pretreatments exist, which either work as an additional barrier, as adhesion promoter, as inhibitor reservoir, or with several of these functions combined. In order to replace the phosphate-base conversion systems, an intensive effort is being made to develop environmentally-friendly systems with similar performance. Corrosion tests are essential in order to determine the resulting corrosion and adhesion performance of the coated system.

61

OHLIADNUTIE za:
10. konference TRIBOTECHNIKA V PROVOZU A DRB, Autori: Vladislav Marek, Trifoservis elkovice a Asociace technickch diagnostik R Konference se uskutenila 30. a 31. jna 2012 pod ztitou ministra prmyslu a obchodu MUDr. Martina Kuby v pknm prosted hotelu OREA Dvt Skal SnnMilovy. Zastnilo se j 95 pracovcelkem 890 pracovnk a bylo pedneseno 180 pednek. Soust konference byla vstava pstroj, prospekt, filtranch zazen, zazen pro mazac techniku a nabdky slueb. Vystavovalo celkem 12 firem. Ve veernch hodinch probhl slavnostn diskuzn veer. Soust konference byla prolongace certifikovanch pracovnk pro obor tribodiagnostik dle ISO 17 024. V vodu byl pedn ad pracovnk nov certifikt, kter prodluuje jejich psobnost. V souasn dob je ji certifikovno vce ne 100 odbornk pro oblast tribodiagnostiky. V dal sti bylo pedneseno 9 odbornch pednek, kter upozornily na nov normy, maziva a pedn na nov znaen maziv pro pepravu. V msci noru 2013 pipravujeme kolen pro nov zjemce o certifikaci. Podle ohlas vtiny astnk mla konference vysokou rove a splnila jejich oekvn. Pt 11. konference se bude konat opt v hotelu OREA Dvt Skal Snn-Milovy ve dnech 5. a 6. listopadu 2013. Vechny Vs srden zveme.

nk, kte vyslechli celkem 16 pednek. Konferenci zahjil Vladislav Marek, kter provedl hodnocen vech pedchzejcch konferenc. Za 10 let se konferenc zastnilo Prv workshop Tribotechnika a tribolgia Autor: Ing. Viera Pekov, PhD. spech podniku ovplyvuje niekoko faktorov. V prvom rade je to sprvny vber vrobnch zariaden a manament spoahlivosti. Hodnotenie prevdzkovej spoahlivosti je veobecne viazan na spoahliv zber dajov a dveryhodnch informci. Podnikatesk ukazovatele maj vytvra slad medzi prevdzkovmi ukazovatemi, kvalitou, nkladmi a samozrejme podmienkami ochrany ivotnho prostredia a bezpenosti. V kadom podniku sa njdu rezervy pre zlepovanie. Preto sa organiztori rozhodli v doch 24. a 25. 9. 2012 v iline usporiada workshop - 1. ronk Tribotechnika a tribolgia, ktor organizovala Slovensk plynrensk agentra v spoluprci s ATD SR a STaTS. astnkmi workshopu
62

neboli len tribotechnici, ako by sa asi oakvalo, ale aj prevdzkovatelia a drbri technickch zariaden, ktor prichdzaj do styku s priemyselnmi olejmi a mazivami vbec. Program workshopu zaal tmou v uplatnen tribotechniky pri starostlivosti, riaden a drbe strojov a zariaden. Za tm nasledovali ptav informcie ako vbec tribotechnika vznikla a k omu sli. astnci dostali informcie o irokom spektre mazv ale hlavne o novch mazivch pouvanch v priemysle, ako ich analyzova a hodnoti. irok diskusia sa rozvinula o starostlivosti a oetrovan mazv. Asi esdesiat astnkov podujatia z vrobnch podnikov, elektrrn a plynrenskho priemyslu u poas konania tohto prvho ronka navodilo nov zaujmav tmy pre nasledujci ronk. Prnosom podujatia bola aktvna as certifikovanch tribotechnikov. Organiztori veria, e sa tmto zaala tradcia pre poskytovanie novch informci a pda pre vmenu sksenost v tak dleitej oblasti ako je tribotechnika a tribolgia. Ve bez mazania nie je mon pohyb a pohyb je ivot!

TriboTechnika

6/2012