VYSOK UEN TECHNICK V BRN

BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKANCH TECHNOLOGI STAV BIOMEDICNSKHO INENRSTV

FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION DEPARTMENT OF BIOMEDICAL ENGINEERING

AUDIOVIZULN STIMULTOR
AUDIOVISUAL STIMULATOR

DIPLOMOV PRCE
MASTER'S THESIS

AUTOR PRCE
AUTHOR

Bc. Michal Barto Ing. Jan Hrozek

VEDOUC PRCE
SUPERVISOR

BRNO, 2010

012345789
 9 
 450
            "    # ! # $ %& ( )#    # ' ! & * +,&'

 )#     *  # ! & *  $ +,&' EF JF GHI K XYZ \ J[K LAN3O P 7C M A1L15Q ] R SK T V U UW ^\ HI b ce K ] W gW W _ `a\ Y\ W f] V

-456!'A@45>B3?;/C7 .89;1<1=>?@ .C / @D  01 3 7 2 4

k) /# ! 'm  & /

hi905jk7l

n341
1n301nk 30h
 l o6; 05 4 406C 1 1 BC3> P@5 PAM 5C5 O 7t1CusQ; 43 Pv@Ow 7P1 =1 6 6 5B 03> 3<=p; 43 16 qr<s6 1B 7< 66 @5 1;A xyD9@ 0> 0> <zC56 @ 1 {3<zC 70CC 1 P1386pD B CPB 5rC43 Pv@ 7P14>1; 74sB w D 6 721 <> z3 A|57 > 6 <p 1 55 5 1; D96 C v4} 8 0> 713C1 =>CC 43 PAM >36zC 70CuzC56 @ 1 q3tM 6 P <5<8<> 5 13qr~? 721 < 74sB w D 6 = 0> 5 7A 0>@ D1 C1 5C638 7=C zC P013r1;v@r50zC1 BC3> P@5 PAM p6 4C 4O <56 75 9 CD 7 7D6 5 > 8; 44u 7 > 3<=p; 43 13 A 8 0> -3n3789
h 9k7kl >C6O CC 3| =814>3P4311r> PO; | 1 1 V f V qw M6 75A; P26 0C6 C <4C5 P D3 32 7O | f M 4 5P2665C 38A 4>p580rNzC78] W ] 11C P87;A9O C v46 3 7 7 C Wf I`[ _ J[ e JH K V MW] W ]V MW f I`[ H K ] MMW W e JYHI J[ V] V I [ I HYGb eb K 2 ;7=8 ; M1 C6 . $ #  2  

7n3i3

 l

>C BzC < zp6; 4 z3<5p6 @BzC < zp6z 7Q51 578 zp156@OCC |=? ; ; 4 57 3P0Cu 7A 60@ s r<s; 3P0Cu 7A C>3 >C4p 7< s5 4D 60u 1 60@ A =4O <5; B <P;0 =C 6 B A=A 1 578A zp CC ; 4;A 10>@4 D5z; <B 0 ; 46 8 11 C1 6 CC6 9 z 4D 0 C 3@O >C49O 7< 4D C5@O 4 3 9 P} } C pPB z 7Q; >5; <; V 1; 46 >@@O1 578O =8; v V V] W oD|<6; 0C;A 565} 7<@O C>6 @ 41 C6 @ V pPB ? A >C4u C pC 1 M ] gW W M v5} ~9O 74; zp;A A B 46 8 <z91@@O=>5; <; v437O | P< qBP 74;O =8;8 v gW foD PB rP<? A 41 C6 @p5B> u O1r M @ 65@C pC @> MW] W M A

Abstrakt

Hlavnm clem tto studie je seznmit se s metodami audiovizuln stimulace a vytvoen hardwarovho een stimulanch LED brl a v prosted LabView programovou aplikaci, kter bude ovldat tyto stimulan brle a souasn realizovat zvukovou stimulaci. Vyuijte programov prosted LabView.

V programovm prosted LabView je vytvoena aplikace umoujc ovldn stimulanch LED brl a pravu zvuku ze t rznch zdroj dvma odlinmi metodami, kter vyuvaj modern AVS. Cel aplikace obsahuje mnoho bezpenostnch, informativnch a doplkovch soust.

Klov slova

Audiovizuln stimultor, hladina vdom, frekvenn charakteristika mozku, elektroencefalogram, biofeedback, LabView, blokov diagram, DAQ, stimulan LED brle, binaurln rytmy

Abstract

The main objective of this study is to learn about the audiovisual stimulator and to create hardware resolution of stimulation LED glasses and in environment of the program LabView application, which operate this stimulation LED glasses and in the same time create sound of stimulation. Use environment of the program LabView.

Application, which is create in environment of the program LabView, enable operate stimulation LED glasses and arrange sound from three source with two different method, which use modern AVS. Application contains a lot of security, informative and agreement components.

Keywords

Audiovisual

stimulation,

level

of

consciousness,

frequency

characteristic

of

brain,

electroencephalogram, biofeedback, LabView, block diagram, DAQ, stimulation LED glasses, binaural rhythmus

Bibliografick citace dle SN ISO 690

BARTO, M. Audiovizuln stimultor. Brno: Vysok uen technick v Brn, Fakulta elektrotechniky a komunikanch technologi, 2010. 54 s. Vedouc diplomov prce Ing. Jan Hrozek.

Prohlen
Prohlauji, e svou diplomovou prci na tma "Audiovizuln stimultor" jsem vypracoval samostatn pod vedenm vedoucho diplomov prce a s pouitm odborn literatury a dalch informanch zdroj, kter jsou vechny citovny v prci a uvedeny v seznamu literatury na konci prce. Jako autor uveden diplomov prce dle prohlauji, e v souvislosti s vytvoenm tto diplomov prce jsem neporuil autorsk prva tetch osob, zejmna jsem nezashl nedovolenm zpsobem do cizch autorskch prv osobnostnch a jsem si pln vdom nsledk poruen ustanoven 11 a nsledujcch autorskho zkona . 121/2000 Sb., vetn monch trestnprvnch dsledk vyplvajcch z ustanoven 270 trestnho zkonku . 40/2009 Sb.

V Brn dne 19. kvtna 2010

............................................ podpis autora

Podkovn

Dkuji vedoucmu diplomov prce Ing. Janu Hrozkovi za prospnou pedagogickou a odbornou pomoc a za cenn rady pi tvorb m diplomov prce.

V Brn dne 19. kvtna 2010

............................................ podpis autora

OBSAH
1. NERVOV SOUSTAVA ................................................................................. 1 1.1 vod ................................................................................................................. 1 1.2 lenn centrln nervov soustavy .................................................................. 2 1.3 innost mozku, stav vdom a odliny pohled na AVS ................................... 3 1.3.1 vod ............................................................................................................... 3 1.3.2 EEG a frekvenn stav vdom ....................................................................... 5 1.3.3 Zmnn stavy vdom ................................................................................ 10 2. TEORETICK POZNATKY O AVS ........................................................... 14 2.1 Teoretick vod do neurotechnologie ............................................................ 14 2.2 Obecn inky audiovizuln stimulace ......................................................... 16 2.3 Historie AVS .................................................................................................. 17 2.4 Komern produkt ........................................................................................... 20 3. KONSTRUKN EEN PSTROJE ..................................................... 21 3.1 vod ............................................................................................................... 21 3.2 Hardware ........................................................................................................ 22 3.2.1 Instalace programovho vybaven................................................................ 25 4. PROGRAMOV EEN AVS .................................................................... 26 4.1 Labview .......................................................................................................... 26 4.2 Uivatelsk rozhran LabView ....................................................................... 26 4.2.1 vod pro ovldn elnho panelu ............................................................... 27 4.2.2 Ovldan elnho panelu pro AVS ............................................................... 28 4.2.3 Tvorba blokovho diagramu ........................................................................ 37 4.2.4 Tvorba blokovho diagramu pro AVS stedn st ...................................... 37 4.2.5 Ovldn LED-diod ...................................................................................... 43 5. ZVR ............................................................................................................ 45 LITERATURA..................................................................................................... 46 SEZNAM OBRZK ......................................................................................... 48 SEZNAM TABULEK.......................................................................................... 49

1. Nervov soustava
1.1 vod
dc orgn nervov soustavy je mozek (latinsky encephalon). Tento pojem se pouv pouze u obratlovc, ale bv pouvn i u nervovch center nkterch sloitjch bezobratlch organism. Mozek je u vych obratlovc uloen v dutin leben a jeho innost spov v zen a kontrole tlesnch funkc, jako je napklad innost srdce, trven, schopnost pohybu, ei, ale i vzniku samotnho mylen i vnmn emoc. Cit neboli emoce se ad mezi psychologick procesy, ktermi se hodnot skutenosti, udlosti, situace a vsledky innost dle subjektivnho stavu. Pot opt vyvolv a ovlivuje nsledujc psychologick procesy. Trvanlivjm citovm stavem mysli je nlada. Rozliujeme nkolik druh emoc. Tyto stavy mysli souvisej s frekvenn hodnotou mozku a jsou podrobn popsny v kapitole 1.3 a dle se jimi budeme jet podrobnji zabvat. Afekty jsou emoce ve vztahu k negativnm citm (nap. stav ohroen). Estetick emoce hodnot a vyjaduj vkus lovka. Emoce morln vystupuj ve vztahu k morlce spolenosti. Intelektuln emoce jsou zamen na pekonvn pekek a problm. Mozek je uloen v leben dutin, ohranien a chrnn kostmi neurokrania (mozkovny). Spolen s mchou tvo centrln nervovou soustavu, je nadazenm nervovm centrem. Mozek je chrnn soustavou plen, v leben dutin plave v mozkomnm moku, kter je rozvdn soustavou mozkovch komor. Podle poslednch vzkum m lidsk mozek pi srovnn s potaem vkon 38 petaflops (38 biliard operac za sekundu) a lonou kapacitu 3 584 TB.[1]

Obrzek slo 1: Snmek mozku [4]

1.2 lenn centrln nervov soustavy

1. CNS (Systema nervosum centrale") o 2a. mozek (encephalon, cerebrum) 3a. pedn mozek (prosencephalon) 4a. koncov mozek (telencephalon) 5a. neopallium --> mozkov kra (neocortex) 5b. paleopallium --> ichov mozek (rhinencephalon, allocortex) 5c. archipallium --> ichov mozek (rhinencephalon, allocortex) 5d. bazln ganglia 4b. mezimozek (diencephalon) 5a. epithalamus 5b. thalamus 5c. metathalamus 5d. hypothalamus 5e. subthalamus 3b. stedn mozek (mesencephalon) 4a. tektum (tectum) 4b. tegmentum 4c. pedunculi cerebri 3c. zadn mozek (rhombencephalon) 4a. metencephalon 5a. mozeek (cerebellum) 5b. Varolv most (pons Varoli) 4b. mn mozek (myelencephalon) 5a. prodlouen mcha (medulla oblongata) 2b. pten mcha (medulla spinalis) [1]

Zkladnm prvkem stavby lidskho mozku je nervov buka neboli neuron. Mozek je tvoen ze 100 miliard neuron, kter jsou jako vechny buky organismu vymezeny membrnou, avak li se svmi velmi sloitmi tvary. Z centrlnho bunnho tm kulovitho tla vychzej vnlky. Standardn neuron m bunn tlo 10 a 50 tiscin milimetr v prmru, z nj vystupuje nkolik dendrit a jeden axon. Kad dendrit se vtv jako vtev stromu, dlka jedn z vtv je piblin jeden milimetr. Axon zstv po vtinu sv dlky stejn, a ve sv konen sti se dl na nkolik vtven, je se pichyt na bunnm tle i na dendritu jinho neuronu. Oblast kontaktu mezi vtvenm axonu a jinm neuronem se nazv synapse. Jeden neuron vytv synapse prmrn s 10 000 jinmi neurony. V mozku lovka tedy existuje 100 miliard krt 10 000 synaps, tedy asi milion miliard synaps. [1] Kad neuron vysl informace jinm neuronm svm axonem a informace pechz z jednoho neuronu na druh na rovni synaps. Synapse jsou velk piblin jednu tiscinu milimetru a jsou zaveny na bunnm tle a na dendritech, kter sbraj informace. V zvislosti na nich se bunn tlo rozhoduje, zda vyslat informaci (nervov vzruch) neuronm, s nimi je spojeno. Cel innost mozku a jeho pohyb elektrickch impuls pes nervov buky vyvolv tud stlou frekvenci o urit hladin, kter se v dsledku naeho duevnho stavu nebo vlivu okol mn.

1.3 innost mozku, stav vdom a odliny pohled na AVS

1.3.1 vod
Mozek jako orgn takov, pat mezi nejsloitj orgny v naem tle, a tud jeho poznn je stle na velice nzk rovni. Z tohoto dvodu je velice tk urit vechny okolnosti, kter mohou nastat nebo prv probhaj v mozku. Dky technologii EEG se ur vchoz piblin hodnota frekvence (stav) mozku a dle se mohou sledovat zmny tto frekvence, kter se udly po stimulovn hladiny mysli. Stimulovn urit hladiny m nejenom za nsledek psychick zmny mysli, ale tak souvis s fyzickm stavem, resp. pocitem. Pkladem me bt stimulovn frekvenci theta, kter je velmi vyuvna ve vku dospvn. Dky tomuto stavu dti mnohem lpe vnmaj okoln podnty a tm se lpe u nov dovednosti (znalosti). Tyto nov zskan dovednosti (znalosti) jsou pro n tzv. automatick, neboli je maj hluboko v podvdom a nsledn je lpe vyuij. V dosplosti se v tomto stavu tm nenachzme, a proto by bylo znan pnosn dokzat tyto frekvence opt navodit pomoc vnjho vlivu z

vytvoenho pstroje. Ovem i toto m sv skal. Nev se, jak mozek reaguje na urit stavy vdom a jeho ppadn peten. Tento stav byl vyuvn pouze v dospvn a byl doprovzen velkou mrou odpoinku. Pokud se mozek vce zat, je nutn i jeho zven rekonvalescence (tlumov-relaxan fze organismu - spnek), co je pozorovno prv u dt, kter sp o cca 25% vce asu ne dospl lovk. Navc je jejich spnek sten odlin dlkou jednotlivch fz spnku. Existuj dv fze spnku: NREM spnek (non-rapid eye movement sleep = spnek bez rychlch pohyb o) a REM spnek (rapid eye movement sleep = spnek s rychlmi pohyby o). Tyto dv fze se v prbhu spnku stdaj ve tyech spnkovch stdich. Spc jedinec tedy prochz tymi spnkovmi stdii. Fze 1 pedstavuje stdium nejlehho spnku, protoe prbh EEG se nejvce podob grafu, zskanmu pi sledovn bn mozkov aktivity. Spnkov stdium 4 se naopak pokld za nejhlub periodu spnku, protoe se pslun EEG zznam podob grafu komatznho stavu. Po skonen 4. stdia se jedinec znovu vrac do stdia 3 a 2. Cel cyklus trv kolem 90 minut. Teprve po jeho skonen nastv prvn etapa REM spnku. V prbhu spnku se fze REM a NREM cyklicky stdaj. Spnek dosplho lovka obvykle zan postupnm stdnm stdi NREM od 1. do 4. Tento postup je obas peruen tlesnmi pohyby a stenm probuzenm. Asi po 70-80 minutch se spc obvykle krtce vrac do 3. nebo 2. stadia a nsleduje prvn fze REM, kter trv asi 5-10 minut. Dlka celho cyklu, od zatku 1. stdia NREM a po ukonen prvn fze REM, je asi 90-110 minut. V typickch ppadech se tento cyklus opakuje 4x-6x za noc. A v kadm nsledujcm cyklu se zkracuje 3. a 4. stadium NREM, zatmco narst dlka fze REM. U mladch dosplch osob tvo fze REM 20-25% celkovho mnostv spnku, 3. a 4. stadium NREM asi 1520% a 1. stadium NREM asi 5%. Nejvt st spnku probh ve 2. stadiu a je to okolo 50-60%. [5] Smyslem tto vahy je fakt, e jedna z modernch mylenek komernho vyuit AVS je prv zmnn lep schopnost uen, soustedn a zven aktivita, ale u se zcela zapomn na dal dsledky tohoto i jinch vliv AVS na organismus, a to nehled na ty, kter nejsou dosud znmy. V dnch odbornch pracch se nenachz informace, e by dochzelo k jakmkoliv psychickm nebo fyzickm problmm zapinn stimulac pomoc AVS, ale v tto sti poznn je lidstvo jet velmi daleko.

1.3.2 EEG a frekvenn stav vdom

Jak tedy bylo zmnno v pedchoz kapitole, innost mozku probh na principu vmny elektiny a vechny mozkov buky spolu komunikuj pomoc elektrickch vboj, kter neustle mozkem proud. Souet vech tchto signl vytv celkovou elektrickou aktivitu, kter se zaznamenv pomoc elektroencefalografu (EEG). Rychlost elektrick aktivity mozku, kter se nazv frekvence (udv se v Hz) se dl pro zjednoduen do ty skupin, tzv. hladin vdom a EEG kivka obsahuje frekvence, kter jsou vtinou pod rovn 30 Hertz. Jednotliv hladiny vdom maj tedy rznou frekvenci a kad odpovd jinmu duevnmu i tlesnmu stavu. Stav na rozhran hladin alfa a theta (7,83 Hz) se nazv Schumannova rezonance a m zvltn magickou pitalivost. Na tto frekvenci toti pulzuje i geomagnetick jdro zem. V tomto stavu mysli napklad lehce nachzme een problm, se ktermi si nevme rady. Programy se Schumannovou rezonanc m vtina AVS pstroj. Nejznmj je aktivita alfa s frekvenc cca 12 Hz, kterou sledujeme u dosplch v occipitln oblasti hlavy pi zavench och. Pomalej frekvence (theta a delta) mohou bt v bdlm stavu u dosplch patologickm pznakem. Bhem spnku jsou naproti tomu identifiktorem rznch spnkovch stadi, eho se vyuv ve spnkovch laboratoch; u dt mohou bt tyto frekvence mtkem vyzrlosti CNS. Navozen urit hladiny mozku a dokonce dan konkrtn frekvence mozku je fyziologick zleitost a dojde k nmu vdy pi pouit pstroje. Navozen dan hladiny se nelze ubrnit nastane i proti vli uivatele. Peladn vdom nen tedy vc vle uivatele, nen to vc vry je to ist fyziologick reakce, kter probhne za kadch okolnost. Pizpsoben se mozkovch vln vyslan frekvenci se nazv efekt napodoben frekvence a poprv byl popsn v letech 1935-1952. [12]

Tabulka slo 1: Stavy mysli a jejich frekvence

Nzev stavu

Frekvenn rozsah

Stav vdom

Delta

0.5Hz 4Hz

Hlubok spnek

Theta

4Hz 8Hz

Ospalost (anebo prvn fze spnku (REM))

Alpha

8Hz 14Hz

Uvolnn, ale soustedn

Beta

14Hz 30Hz

Vysoce vybuzen a soustedn

Dominantn frekvence v EEG kivce uruje, za jak se povauje momentln stav vdom. Take pokud je v kivce nejvraznj amplituda frekvence alfa, mozek se nachz ve stavu alfa. Problm ale je, e v mozku se vdy vyskytuj skupiny rznch frekvenc a je tedy nemon urit pouze jednu pesnou a definitivn frekvenci, na kter v urit chvli mozek pracuje. Proto se pouvaj rzn zjednoduen modely, kter pedpokldaj jednotnou frekvenci. Pokud se mozek stimuluje uritmi okolnmi podnty, je mono ovlivnit jeho frekvenci a zmnit stav vdom. Napklad, jestlie je osoba v beta stavu (vysok koncentrace), a mozek se po uritou dobu stimuluje frekvenc 10Hz, tak na stimulaci odpov a frekvenci se pispsob. Tento fenomn je znm jako odpov nsledovnm frekvence (frequency folloving response). Pokud se frekvence mozku od vnjho podntu li mn, tak toto ovlivnn je efektivnj. Proto, kdy je poadavek zmna frekvence mozku (stavu vdom), poten frekvence podntu by mla bt co nejble momentln frekvenci mozku. Pot se mn frekvence okolnho podntu dostaten pomalo na to, aby ji mozek stail nsledovat, a aby se rozdl frekvenc pli nezvtil. V praxi je tk zjistit aktuln frekvenci mozku bez specilnho vybaven (napklad EEG), ale d se pedpokldat, e poas dne je mozek v 6

beta stavu (kolem 20Hz). Pokud je pociovno znan uvolnn, me se mozek nachzet na frekvenci ni, a proto zanme od 15Hz. U AVS jsou nejastji ji pedem naprogramovny stopy, podle kterch program postupuje, aby doshl vsledn urovn stimulace a uivatel ji nemusel toto eit.

Obrzek slo 2 : Celkov frekvence mozku [13]

Obrzek slo 3 : Celkov frekvence mozku v uritch oblastech [13]

Nejjednodu zpsoby stimulovn mozku jsou zvukem nebo svtlem, ppadn ve spojen obou monost. U stimulace pomoc zvuku nastv problm, jeliko lidsk ucho nedoke zachytit dostaten nzk frekvence, kter se pi stimulaci mozku pouvaj, a tedy je teba pout specilnch technik. Jedna z tchto mnohch technik se nazv binaural beats. Pokud se do levho ucha dostv stl tn o frekvenci 500Hz a do pravho stl tn s frekvenc 510Hz, tyto dva tny se v mozku zkombinuj. Jejich rozdl in 10Hz a je mozkem dobe vnmn a pijat. Tato frekvence vznikl rozdlem dvou tn, je formovna ist mozkem a dosahuje velmi efektivn stimulace. Tato frekvence, pijata v podob rozdlu dvou oddlench frekvenc, se nazv binaurln. Krom binaurlnch rytm je mon u nkterch model psychowalkman setkat se i s jinm druhem zvuku, kter me fungovat fyziologicky odlin. Bl um je velmi rychl a nahodil stdn zvukovch frekvenc, tedy forma smyslov deprivace sluchu tm, e poskytuje neuritou a zmaten informaci. Mozkov centrum sluchu reaguje na takov podnt tlumem, tedy uvolnnm do nich hladin vdom alfa a delta. K dalm innm typm stimulanch signl vyuvanch v omezen me svtovmi vrobci neurostimulanch pstroj pat dle klapot, izochronn tny (bn se vyskytuj v prod), ed nebo hnd um, monaurln rytmy, binaurln a izochronn akordy. V drtiv vtin model vech znakovch vrobc psychowalkman jsou standardn zabudovny prv binaurln

rytmy. Jednou z jejich nesetnch vhod je to, e psob daleko pod i nad prahem slyitelnosti. [6] Dal monost je pouit kolsn hladiny zvuku o nmi poadovan frekvenci (nap. 10Hz), i kdy tato metoda nen uspokojiv prozkoumna. Zde se me navolit jak frekvence hladiny zvuku, tak velikost amplitudy tto frekvence (rozkmit). Tato metoda byla pouita v diplomov prci, kde v programu vytvoenho pomoc programovho prosted LabView je mon upravit na uivatelem zvolenou zvukouvou stopu opt uivatelem zvolenou frekvenci. Diplomov prce byla rozena mj. programem o vyuit binaurlnch rytm a jejich pesn nastaven generovanho signlu a oblasti jejich psoben. Na obrzku slo 4 je zobrazen souhrn 4 jednotlivch nejdleitjch frekvenc EEG a pslunch stav. Tyto stavy byly ji vyfiltrovny z celho spektra frekvenc mozku a znzornny jako jedin dominantn frekvence (tento stav nastv pouze v nmi zjednoduenm ppad).

Obrzek slo 4 : Frekvence mozku a jeho stavy vdom [11]

1.3.3 Zmnn stavy vdom

Meditace Meditace je schopnost vlastn vl pozmnit mozkov frekvence do poadovanho stavu vdom. Zatmco meditaci se lid asto mus uit nkolik let, ne doshnou spchu, pomoc stimulace okolnmi podnty (zvukem nebo svtlem) je mon stejnho efektu doshnout i s binaurlnmi frekvencemi nebo kolsnm hladiny zvuku o urit frekvenci. Dobr meditan frekvence jsou v alfa stavu od 8 do 13 Hz. Pokud se nkter stav vdom navozuje astji v prbhu uritho asovho obdob, mozek se nau tohoto stavu doshnout snadnji a rychleji. Dokonce jsou znmy i ppady, kdy nkte lid byli schopni zmnit stav mysli bez jakhokoli vnjho zsahu a to prv dky astm zmnm stavu vdom pomoc AVS. V dnen dob se velmi rozilo vyuit AVS a to nejen v komern, ale i lkask oblasti. Pro lkask ely se vol speciln brle s nastavenm program pmo pro danho pacienta a jeho lebn postup. Ve je pod dohledem lkae a pacient nem monost jinho vyuit, ne jak je zvoleno. V komern oblasti je variabilita pstroje mnohem vt a sm pstroj obsahuje nkolik program nebo monosti dokoupen dalho psluenstv, tak aby mohl splovat oekvan vyuit. Vtina znmch monost vyuit je uvedena v tabulce slo 2.

Tabulka slo 2 : Vyuit AVS [13] Pm vyuit AVS v medicn:

Kondin vyuit AVS:

Relaxan programy:

spnkov dluh deprese zkost nava stres trma nzk sebevdom snen citlivost problmy se soustednm apatie nejrznjho pvodu lehk mozkov dysfunkce porazov stavy oslaben organizmu

odstrann spnkovho dluhu odstrann negativnch pocit odstrann stresu odstrann navy odstrann podrdnosti sport uen zven tvoivosti zlepen pamti meditace clen odstraovn nvyku a zvislost transformace 10

zru stresovou smyku a bloky stresu, zkosti a negativn emoc poskytuj rychlou levu od stresu a navy, rychl odpoinek navozuj vnitn klid a rovnovhu vyrovnanost, nadhled a psychickou odolnost zlepuj sexuln apetenci

poruchy imunity migrna bolesti hypertenze alergie negativn pocity podrdnost agresivita lehk mozkov dysfunkce hyperaktivita odstraovn nvyk poruchy spnku

osobnosti povzbuzen smysl sebepoznn zbava relaxace zlepen obrazotvornosti zlepen pamti prce s podvdomm osven zven imunity celkov rozen vdom a mylen vyitn mysli regenerace zbava

regeneruj organizmus podobn jako spnek pi pravidelnm pouvn urychluj lbu nemoc, pedevm psychosomatickch zmruj i odstrauj bolesti hlavy jsou zkladem meditace a rznch technik duevn prce sniuj vysok krevn tlak uvoluj svalstvo, sniuj bolesti sval a zad do organizmu uvoluj tzv. pirozen opity vyvolvajc pjemn stav (endorfiny)

11

Uebn programy:

Spnkov programy:

Energizujc programy:

rychluj, usnaduj a zkvalituj proces uen navozuj stav vrcholn koncentrace vhodn pro uen nebo jin duevn i fyzick vkon (napklad sporty) odstrauj trmu vrazn napomhaj u poruch kolnch dovednost (lehk mozkov dysfunkce) zmruj nebo odstrauj nesoustednost (dekoncentrace)

namsto mlkho spnku navozuj hlubok spnek; po probuzen je lovk odpoatj pomohou rychle usnout pi pravideln aplikaci jsou nejinnjm prostedkem pro odstrann problm se spnkem, umon vysadit lky, uvan na span pomhaj pi kompenzaci spnkovho dluhu mohou zmrnit nebo odstranit stavy nmsnictv a stavy abnormln spavosti

dobjej energii, osvuj spolehliv nahrazuj a ped klasick stimulanty, jako jsou kva i energetick npoje aktivuj pirozen energetick rezervy organizmu nabuzuj ospalou a nekoncentrovanou mysl stimuluj mozek a tlo k mnohem lepmu vyuit energie, kter m k dispozici

Transformace osobnosti: Odstraovn negativnch pocit:

Sport:

odstraovn zvislost (drogov, alkoholov, hrstv, nikotin,) odstraovn poruch chovn (mentln anorexie, bulimie, fobie, odstrann trmy, kleptomnie, pedofolie,)

podrdnost, agresivita trma, nzk sebevdom, stavy zkosti, stavy nerozhodnosti, fobie, uit u S. A. D., dlouhotrvajcch osobnch problm, pracovnch problm uit u deprese v um smyslu slova

vrcholov sportovci, rekrean sport odstrann trmy ped vkonem relaxace a regenerace organizmu po vkonu nabuzen smyslov i tlesn ped sportovnm vkonem

12

Zkrcen a zlepen asu uen. Stav theta (4-7Hz) zvyuje schopnost uit se a posledn przkumy uvdj, e dti trv ve stavu theta mnohem vc asu ne dospl, co pravdpodobn vysvtluje zvenou schopnost dt uit se. Sniovn poteby spnku Nkte lid zjistili, e pl hodiny denn ve stavu theta jim doke nahradit a tyi hodiny spnku. Len nkterch psychickch nemoc Binaurln frekvence jsou vyuvny pi lb depres, poruchch soustedn, drogov a alkoholov zvislosti, autismu, a mnoha dalch.[7] Na obrzku slo 5 mete vidt nrt snmn EEG signlu, jeho zznam a aktivity mozku.

Obrzek slo 5 : Snman signlu EEG [9]

13

2. Teoretick poznatky o AVS

2.1 Teoretick vod do neurotechnologie
Neurotechnologie jsou seskupenm rznch technik, jejich kolem je zdokonalen innosti a vkonnosti lidskho mozku. Jsou zaloen hlavn na praktickm vyuit vdeckch poznatk a technologi, ale tak na poznatcch starobylch duchovnch uen. Regulace stav vdom je u neurotechnologi dosahovna dky audio-vizuln stimulace AVS, u ns spe znm jako psychowalkman. Toto zazen je obyejn realizovno pomoc jednoduch periodickch optickch stimul, pivdnch na LED diody brl a souasn pepracovanou zvukovou stimulac, tak periodickho charakteru, do stereosluchtek (psychowalkman), viz kapitola 1.3.2. Umouj vce nebo mn komplikovan prbhy AVS (kde se frekvence a typ stimulace postupn mn) a jsou uren pro rzn specifick cle. Bhem stimulace dochz v mozku danho lovka k efektu strhvn rytm, kter zpsobuje postupn pelaovn z jednoho stavu vdom do jinho. V mnohch zmrech u samotn "pepnut" do jinho stavu mozku je danm a konenm clem relaxovat, usnout nebo dobt energii. Pi sloitjch clech pomh synchronizace (kooperace) prce lev a prav hemisfry mozku. U bnho lovka je vtina aktivit mozku lokalizovan pevn v jedn z hemisfr, piem, velmi zjednoduen eeno, lev koresponduje pevn s linernmi a logickmi lohami a prav spe s intuitivnm, podvdomm a prostorovm zpracovnm informac. Toto nen zdaleka jedin metoda pouvan v neurotechnologii. Dalmi metodami jsou: svteln stimulace, zvukov stimulace, leben elektrostimulace, metody senzorick deprivace, kinetick metoda, biomagnetick obvody, kontrolovan snn a dal. Jeden z mnoha pokus mete vidt na obrzku slo 7. Neurotechnologick metody jsou obecn irokou veejnost povaovny za

pravdpodobn velmi inn a bezpen prostedky ke zlepen kvality lidskho ivota bez ohledu na to, zda vykazuje zjevn znmky pokozen i ne. Vtina lid je dnes netrnovan v duevnch zleitostech a neme tedy efektivn tit z tradinch metod, jako jsou meditace nebo biofeedback. Dky tomu snadnji podlhaj stresu, agresivit, poruchm spnku atp.

14

Ke kadm modelu AVS jsou vdy stimulan brle (je mon sehnat i samostatn). Pokud se mus pout nkter ze specilnch brl, bere se v vahu i jejich kompatibilita s jednotlivmi AVS pstroji, pedevm polarita. U brl s opanou polaritou ne m dan AVS pstroj lze pout redukci na zmnu polarity. Rozdln vlnov dlka barev psob tak rznm zpsobem na psychiku lovka. inky jednotlivch barev: erven (vybuzujc) mozkov buky na ni reaguj nejsilnji, prokrvuje, povzbuzuje smysly dodv energii a vitalitu. Je nejvce pouvanou barvou pro AVS modr (relaxan a meditan) ukliduje, sniuje tepovou frekvenci, ti bolest, psob pzniv pi zntlivch onemocnnch, podporuje meditaci a stimuluje ivotn slu, inspiraci a vru zelen (neutrln) nastoluje rovnovhu a harmonii, posiluje nervovou soustavu, podporuje vnitn klid a relaxaci oranov-jantarov (vesel) dodv optimismus, odstrauje deprese, podporuje ctidost a intelekt. Je kompromisem mezi zelenou a ervenou bl (univerzln) obsahuje vlastnosti celho spektra barev a m tedy nejir monosti psoben lut (intelektuln) povzbuzuje rozum a intelekt, uvoluje pozitivn energii, podporuje kreativitu a chu do uen fialov (duchovn) psob na nevdom, dodv duchovn slu a poznn, posiluje meditaci, m nejvy a nejjemnj vibrace [12]

U brl pro AVS se nejvce pouvaj erven, jantarov nebo bl diody, dle kombinace rzn barevnch diod (zpravidla dvou kontrastnch), nap. erveno-zelen nebo modro-zelen, ostatn uveden barvy diod se vtinou pouvaj jako doplkov pro vyuit jejich specilnch ink.

15

Obrzek slo 6 : Stimulan brle

2.2 Obecn inky audiovizuln stimulace

Harmonizuje vkon celho mozku, pedevm obou mozkovch hemisfr (pokud pracuj ob mozkov hemisfry rovnomrn, me lovk naplno vyut svj potencil). Stimuluje tvorbu novch nervovch spojen (aktivac mozkovch bunk dochz k tomu, e neurony maj tendence obnovovat se, neustle hledat a navazovat nov spojen) Zvyuje prtok krve mozkem (okysliuje mozek, 30 minutov audiovizuln stimulace zvyuje prtok krve mozkem o 17 %) Vyrovnv deficit neurotransmiter (AVS zajiuje optimln hodnoty neurotransmiter v mozku, napklad dopamin, serotonin). Dky tomu se nabz monost ovlivnn depres. Po 30 minutovm pouvn relaxanho programu dochz ke zven sekrece serotoninu v prmru o 23%. AVS systmy ovlivuj tak produkci endorfin hormon dobr nlady.

16

Obrzek slo 7: Jeden z mnoha pokus neurotechnologie [10]

2.3 Historie AVS

Lidstvo ji ped staletmi nebo dokonce tisciletmi intuitivn tuilo a dnes se ji zcela prokazateln v, e sjednotit frekvenci mozkovch vln znamen harmonizovat innost mysli (a to jak alpha nebo beta frekvenci). Harmonizace je pedevm prospn vliv na celkov zdravotn stav a rovnovhu organismu na chemick, fyzikln i duevn rovni (mozek je dc jednotka celho organismu) a vrazn zven duevn kapacity (lep een logickch i emonch problm, zven IQ a EQ, duchovnho probuzen apod.). Dnes ji tak vme, e doshnout konkrtnho stavu vdom, nap. hlubok hladiny alfa (8-9 Hz) znamen "formtovat" sv vdom k dosaen zcela konkrtnch el. Historie ukazuje, e tyto dva poznatky vyuvalo lidstvo s spchem po tiscilet, a dokonce mnohem lpe, ne to zatm dokeme my dnes. Navc se o dleitosti tchto jev vdlo, i kdy se jednalo o vdn podvdom a pocitov, z dnenho hlediska nepodloen vdeckmi dkazy. Navozovn zmnnch stav vdom nebylo toti blznivm vstelkem amana nebo kouzelnka, jak by se z dnenho pohledu 20. stolet mohlo jet donedvna zdt. Schopnost navozovat a vyuvat zmnnho vdom je zkladnm pedpokladem k dosaen trval psychosomatick rovnovhy, nezkreslenmu provn ivota, radosti a tst z nj, stejn tak jako autentickmu provn jeho duchovnho aspektu. Tato zkladn lidsk poteba se nezmnila, pesto, e po nkolik poslednch let je spoleensky trvale potlaovna. Snaha o jej zptn dosaen, kter vrazn sl v poslednch padesti letech (ale je stle okrajov) potom pro vtinu populace nkdy 17

psob keovit (,,lidov litelstv a amani, jak divn!"). Je nesporn, e k rozvoji schopnosti dosahovat a vyuvat zmnnho vdom hrl od potku vznamnou lohu sluch a jeho stimulant zvuk. K ovlivnn psychiky prostednictvm sluchu bylo

historicky pouvno mnoho jev, vetn hry na hudebn nstroje. Zastavme se k dokreslen souvislost alespo u nkterch. Jednm z nejzkladnjch jev je naslouchn pirozenm zvukm prody. Antropologov dokonce zjistili, e impanzi jsou schopni ujt i nkolik destek kilometr "jen" proto, aby nali msto, kter jim "zvukov" (pochopiteln i "zrakov" apod.) vyhovuje. Msto, kter je tedy pro udren psychosomatick rovnovhy nejoptimlnj. Je to pirozen schopnost a poteba vtiny savc, lovka nevyjmaje. Neteba asi zdrazovat, e zvan negativn dsledky ignorovn tto i dalch pirozenost pociuje lovk dnenho svta dnes a denn. Dalm druhem zvukov stimulace je vyslovovn i vyluzovn rznch zvuk, dnes je v ezoterice nejznmj pravdpodobn slabika M. Kad hlska m jin tn, jinou vibraci - frekvenci. Vysloven zvuku je vnmno nejen sluchem, ale rezonanc celm tlem, protoe lidsk tlo je obrovsk rezontor. Pro mluvcho rezonuje vydan zvuk pedevm v krn oblasti, kde vlastn vznik, pro pjemce pedevm v oblasti mozku, kde je centrum sluchu. Vyslovovnm uritch hlsek i zvuk je tedy mon ovlivnit psychiku, dokonce lze psobit uritmi hlskami i tny na konkrtn frekvenci mozkovch vln. Jednotlivm hudebnm tnm odpovd i specifick frekvence. Uvedeny jsou pro ilustraci pouze dv nejni oktvy. Tabulka slo 3: Tny a jejich frekvence

nota I. oktva C D E F G A H 32,7 36,7 41,2 43,6 49,0 55,0 61,7

frekvence v Hz II. oktva 65,4 73,4 82,4 87,3 98,0 110,0 123,4 18

Zlomovm pedlem ve stimulaci mysli zvukem byl vynlez bubnu. Datovat je to obtn jist vak je, e buben jako nstroj byl znm a rozen po celou historii amanismu (nsk archeologick nlezy datuj prvn znm amansk bubny potaen aligto k do doby asi 6000 let p. kr.). Jako vznamn zdroj "vibrac" petrval, i kdy v pozmnnm elu, do dnen doby. Pi vzkumu tohoto jevu bylo napklad zjitno, e frekvence bubnovn nkolika souasnch primitivnch nrod z rznch mst planety odpovd bez rozdlu hladin theta (4 - 7 cykl za sekundu). U bubn, jako nstroje specifickch zvuk, tak tkv koeny zvukov stimulace, kter je pouvna v dnench psychowalkmanech. [6] K velkmu prlomu ve vzkumu mozku dolo a ve druh tvrtin 20. stolet, kdy v roce 1934 tm anglickch neurofyziolog z Londna, Oxfordu a Cambridge pod vedenm lka Adriana a Matthewse vyvinuli pstroj elektroencefalograf (EEG), kter dokzal zaznamenat frekvenci lidskho mozku (podobn jako EKG rytmus srdce). Tm tedy bylo poprv mon mit vliv pulsujcho svtla nebo zvuku na lidskou psychiku. V letech 1940-44 objevil a zdokumentoval anglick neurofyziolog Walter Grey samotn princip vizuln stimulace mysli, neboli e lidsk mysl reaguje na jistou frekvenci blikajcho svtla a zvuku tak, e se pelad do jinho stavu vdom. Na dalch vzkumech se podlelo, krom jinch osobnost, i nkolik nositel Nobelovch cen. Monosti nov technologie, nazvan svteln-zvukov stimulace (audiovisual stimulation - AVS), byly zejm, avak nemla a do sedmdestch let pli velkou nadji na rozen. Problm spoval v jejich nadmrn velikosti a cen (jeden pstroj zabral skoro celou mstnost a stl pes 11 000 americkch dolar). Vtina progresivnch technologi prola laboratoemi NASA a AVS se tomuto zjmu pochopiteln tak nevyhnula. Jeden z prvnch projekt se zabval vyuitm audiovizuln technologie pro trnink americkch pilot a pozdji kosmonaut. Clem bylo pipravit jejich psychiku na nron podmnky nadzvukovch a kosmickch let. Znamenalo to pouit stimultoru jako prostedku pro zven koncentrace a psychick odolnosti v ztovch situacch. Vznam AVS je zejm spe a v souasn dob, kdy narstaj civilizan pote, a to pedevm stres a nava. Tak je ve vt me kladen draz na vyuit intelektu a rychlosti odstrann problmu. V roce 1981 byl zkonstruovn prvn pedprogramovan, digitln, kompaktn pstroj Mastermind. V roce 1989 uvedla soukrom americk spolenost Synetic Systems International, Inc. na trh v USA prvn sriov vyrbn samouivatelsk model psychowalkmanu na svt. V souasnosti jsou psychowalkmany, nyn i z produkce dalch vrobc, k 19

dostn zhruba v 80 zemch svta. Celosvtov poptvka po tchto produktech a rst jejich spoteby je vysok, meziron prmrn pes 200%. Ve dnech 5. -7. 12. 1992 se konal prvn svtov neurotechnologick kongres v Seattlu. Odborn veejnost zde byla seznmena s vsledky dosavadn prce, co bylo podntem pro dal rozvoj tchto metod v zpadoevropskch zemch a pro jejich pijet na Vchod.

2.4 Komern produkt

Psychowalkman MC Square X1 doporuen cena 9400 K. AVS 21. stolet! Model, kter spluje vechna oekvn: aktivn snt, rozjmat, naerpat ztracen sly, uvolnit stres, zlepit spnek, naladit ivot pozitivnm smrem. Dlouhodob pouvan pome zlepit V zdravotn stav, fyzickou vkonnost, pam, schopnost koncentrace, uen atd.

kompaktn a thl design nov generace, tlouka jen 14 mm 1,3 barevn LCD displej dotykov tlatka svteln brle typu ve v jednom s integrovanmi sluchtky samostatn pohodln sluchtka do u potlauj hluk okolnho prosted nastaviteln hlasitost a intenzita svtla a zvuku USB pipojen k potai intern USB pam 512 MB plug and play nahrvn hlasu a 30 hodin, zabudovan mikrofon nahrvn a pehrvn zvuku z externho vstupu (AUX In) mp3 pehrva funkce vyhledvn souboru, prohlen textu i bhem poslechu hudby prohlen obrzk v JPG, jejich zvtovn a zmenovn biorytmus - po zadn data narozen zskte svj biorytmus na kad den hodiny[2]

20

Obrzek slo 8: Psychowalkman MC Square X1 [2]

3. Konstrukn een pstroje

3.1 vod
Clem diplomov prce bylo vytvoen programu, dky ktermu by se ovldaly stimulan brle. Jako programov prosted bylo zvoleno LabView, ve kterm je monost vstupu (ppadn i vstupu) mc kartou. Ovldn stimulanch brl pomoc sbrnice USB je komplikovan, a proto byl dle pokyn vedoucho prce zvolen pstup s mc kartou. Prce s daty zskanmi pi men a generovn fyziklnch signl se nazv poizovn dat Data AcQuisition (zkrcen DAQ). Systmy uren pro poizovn dat, neboli tzv. DAQ systmy, tvoen potaem umonily zven rychlosti men a zpracovn dat. Obvodov een DAQ systm umonilo rovn postupn nahradit analogov zpsob zpracovn signl potaovmi systmy za pomoci vhodnho programovho vybaven (DSP Digital Signal Processing). Tm vznik tzv. virtuln pstrojov technika. Jej hlavn charakteristikou je kombinace technickho a programovho vybaven se standardizovanmi prmyslovmi potaovmi

technologiemi umoujc vytven uivatelsky definovanch een. Vtinou se specializuje na vvoj technologickch een pro modulrn a zsuvn (tzv. plug-in) systmy vetn programovch ovlada pro DAQ systmy na bzi sbrnic a rozhran ISA, PCI, GPIB, PC-Card, PCMCIA, USB, IEE 1394, Ethernet a dalch prmyslovch 21

rozhran. Programov ovlada (driver) je programov rozhran k danmu technickmu zazen s pihldnutm ke specifickm vlastnostem konkrtn platformy potae. Prosted LabView umouje sofistikovan analyzovat, zpracovvat a zobrazovat signl a zskan data. Modern zazen DAQ jsou vtinou v proveden zsuvnch karet (napklad mc karta, kter byla vyuita v tto diplomov prci) pro vloen do systmovho konektoru potae nebo v proveden externho zazen vybavenho rozhranm pro komunikaci s potaem, v souasn dob zejmna o rozhran USB, IEE 1394 (FireWire), Ethernet apod.

3.2 Hardware
Pro vsledn testovn programu bylo vyuito mc karty v laboratoch, kter pat mezi dra skupinu karet a jej vyuit m mnohem vt rozsah, ne jak je poteba. Pro tuto aplikaci posta bn multifunkn karta NI USB-6008/6009, kter je patrn nejlevnjm a souastn nejmenm zazenm DAQ firmy National Instrumental. Karta se pipojuje k potai USB kabelem pes komunikan rozhran USB (USB 2.0 full speed). Blokov schma je znzornno na obrzku slo 9. Karta je vybavena 8 analogovmi vstupy (AI O a AI 7 Analog Input), 2 analogovmi vstupy (AO 0 a AO 1 Analog Output), 12 obousmrnmi slicovmi vstupy/vstupy (P0.0 a P1.3) a jednm 32bitovm taem (vstup PF 0, kter me slouit rovn jako vstup pro spoutn - trigger). Analogov vstupy AI lze zapojit bu jako 8 nesymetrickch kanl (tzv. proti spolen zemi) nebo jako 4 diferenciln (symetrick) kanly. Na vnj konektor je rovn vyvedeno napt +5 V (zskan z rozhran USB) a referenn napt +2.5 V ze stabiliztoru pro A/D pevodnk (ADC).

22

Obrzek slo 9 : Blokov schma multifunkn karty NI USB-6008/6009 [8]

Blokov schma analogovho vstupu (kanly AI) je naznaeno na obrzku 10. Multiplexer MUX pipojuje jednotliv analogov vstupy AI na zesilova

s programovatelnm zeslenm PGA (Programmable Gain Amplifier). Zeslen se nastavuje podle vstupnho rozsahu 1x, 2x, 4x, 5x, 8x, 10x, 16x, resp. 20x (pro diferenciln zapojen vstup AI) nebo 1x (pro zapojen nesymetrick se spolenou zem). A/D pevodnk ADC potom pevd napt na slicovou informaci ve formtu dat. Aby pi pevodu nedolo ke ztrt dat, je nutno je ukldat do pamti typu fronta (FIFO First IN First Out).

23

Obrzek slo 10 : Blokov schma analogovho vstupu (kanly AI) [8]

V diferencilnm zapojen lze na vstupy AI pivst napt v rozsahu maximln od -20 do +20V. Na svorce toti me bt napt maximln +-10V. Vt rove napt bude pak omezena. Pro synchronizaci zpisu hodnoty na analogovch vstupech AI lze pout slicov vstup PFI 0. Je-li aktivovna funkce triggeru, bude ten na analogovm vstupu aktivn pi vzestupn nebo sestupn hran synchronizanho signlu na vstupu PFI 0. Analogov vstupy AO 0 a AO 1 jsou vzjemn nezvisl a kad obsahuje 12bitov D/A pevodnk (DAC) s vstupnm rozsahem 0 a 5V. asovn se provd programov.

Obrzek slo 11 : Blokov schma zapojen vstupnho analogovho obvodu (kanl A0) [8]

24

Pi generovn napt na analogovm vstupu AO se mohou objevovat urit krtkodob ruiv impulzy (glitch) zpsoben pi pevodu v D/A pevodnku. Nejvt ruiv impulz se projev pi zmn nejvyho platnho bitu D/A pevodnku. Ruen lze eliminovat zaazenm filtru typu doln propust, kter deformace omez. [8]

3.2.1Instalace programovho vybaven

Na CD dodvanch s kartou USB 6008/6009 se nachz instalace NI-DAQmx pro Windows (nap. verze 8.71 je urena pro Windows 2000/XP/Vista). Instalac se aktualizuje krom MAX t knihovna soubor podpory velkho mnostv zazen DAQ firmy National Instruments pro LabView (ppadn LabWindows/CVI). Instalace se provd dve, ne kartu USB 6008/6009 pipojme k potai. Po uspn instalaci NIDAQmx se me karta USB 6008/6009 pipojit kabelem USB k potai. Zazen je rozpoznno a po automatickm doinstalovn pslunho ovladae je pipraveno k dalmu pouit.[8]

25

4. Programov een AVS

4.1 Labview
Programovac a vvojov prosted LabView (z anglickho Laboratory Virtual Instruments Engineering Workbench) ili laboratorn pracovit virtulnch pstroj, nkdy t LV, je produktem firmy National Instruments (NI), kter je prkopnkem a nejvtm vrobcem v oblasti virtuln instrumentace, technick disciplny, kter zav velik rozvoj v oblasti vvoje, vzkumu, kolstv a prmyslu.[8] Prosted LabView, nkdy nazvan jako G-jazyk (tedy grafick jazyk), je vhodn nejen k programovn systm pro men a analzu signl, zen a vizualizaci technologickch proces rzn sloitosti, ale tak k programovn sloitch systm, jako je teba robot. S uritou nadszkou lze ci, e prosted LabView nem omezen sv pouitelnosti. Hlavnm clem virtuln instrumentace je nahradit doasn nebo i trvale prostorov, finann a mnohdy i asov nron vyuit technickch prostedk (hardware) eenm virtulnm (zdnlivm) za pispn programovch prostedk (software) a zejmna pak grafickmi a vizulnmi prostedky a zprostedkovat tak uivateli maximln nzornost. Toto een umouje rychl navrhovn novch aplikac i provdn zmn v konfiguraci, co je u realizace skutenmi nstroji za pomoci relnch soustek asto velice nkladn nebo pmo nemon. Pojem virtuln instrumentace se promtnul i do oznaen soubor, resp. program, se ktermi se v LabView pracuje a kter se nazvaj virtuln instrumenty (pstroje), ve zkratce VI. Toto oznaen se objevuje rovn v ppon souboru, resp. programu.

4.2

Uivatelsk rozhran LabView

Uivatelsk rozhran programu v LabView m obvykle podobu elnho ovldacho panelu uritho micho pstroje. To je tak jeden z dvod, pro se program v LabView nazv pojmem zdnliv (virtuln) pstroj VI (Virtual Instrument). Kad VI se skld ze dvou sdruench (asociovanch) oken: z uivatelskho

rozhran, ktermu se v terminologii LabView k eln panel (angl. front panel), a z blokovho diagramu (angl. block diagram), kter je zdrojovm kdem VI. 26

4.2.1 vod pro ovldn elnho panelu

eln panel tvo uivatelsk rozhran zvolen aplikace a uruje jej vzhled a chovn. Pes jeho objekty (ovldac a indikan prvky) lze dit bh aplikace, zadvat parametry a zskvat informace o zpracovanch vsledcch. Veker objekty je mon libovoln mnit a upravovat, programov nastavovat, automaticky pizpsobit velikosti okna, resp. nastavovat velikost okna v zvislosti na rozlien a dal volby. Na ploe lze pracovat jak s vlastnmi prvky, tak s pomrn irokou klou prvk, kter jsou soust samotnho vvojovho prosted. Vizuln prvky se dl z funknho hlediska na dv zkladn skupiny: vstupy a vstupy. Vstupy mohou mt rzn podoby ovlada (control), jako napklad button, knob, slide, numeric control, text control a mnoho dalch. Vstupy mohou zase mt rzn podoby zobrazova (indicator), jako je napklad meter, text indicator, numeric indicator, led, progressbar, ruzn podoby graf a dal. Vstupn hodnoty se velmi lehce zadvaj a vstupn snadno zobrazuj. V okn elnho panelu tedy uivatel vytv vnj vzhled aplikace umisuje ovldac prvky, definuje jejich polohu, chovn i vzhled. Dky vhodn volb tchto ovldacch, zobrazovacch a dalch prvk na elnm panelu jsem se pokusil vytvoit uivatelsky pjemnou a pehlednou aplikaci. V reimu bhu programu je mon aplikaci ovldat, nastavovat hodnoty parametr a sledovat vstupy VI.

Obrzek slo 12: Labview

27

4.2.2 Ovldan elnho panelu pro AVS

Obrzek slo 13: Stedn st elnho panelu VI

28

Obrzek slo 14 : Bon st elnho panelu VI

Na obrzku slo 13 je zobrazen nhled stedn sti elnho panelu s jednotlivmi ovldacmi a zobrazovacmi prvky, vstupy a vstupy. V nejvy sti elnho panelu se nachz strun nvod, kter popisuje ovldn a monosti nastaven. Clem vytvoen programu bylo, aby ovldn bylo co mon nejpehlednj, ale zrove aby nabzelo dostaten mnostv vyuitelnch podaplikac a zobrazovacch prvk, dky kterm je vidt, co se se zvukem v uritm okamiku dje. V dalch obrzcch je stedn st elnho panelu rozdlena na jednotliv seky, kter jsou strun popsny.

Obrzek slo 15: Prvn st elnho panelu

29

Na prvn sti panelu se nachz grafick prvky text indicator, file path, loop index, number of samples a device. Text indicator slou k zobrazen nzvu VI, kter je viditeln pouze ve sputnm stavu. Dle file path umonuje naten souboru (v tomto ppad pouze soubory *.wav) kliknutm na ikonku zobrazenou podobn jako sloka. Loop index ukazuje slo, kter odpovd soutu jednotlivch smyek vykonanch v prbhu sputn zvukov stopy. V grafickm prvku number of samples se me nastavit poet vzork, kter specifikuj poet pro kad kanl natenho souboru. A nakonec grafick prvek device, u kterho meme nastavit slo vstupu nebo vstupu pro zvukovou kartu. Pro bn ovldn se zachov nastaven hodnot na vchoz rovni (device = O, number of samples = 10000), zobrazovac prvek loop index slou spe pro lep orientaci v programovacm prosted.

Obrzek slo 16: Druh st - stop a volume

Druh st umouje mnit hladinu zvuku, a u otonm knobem, tak selnym boxem vedle nho. Pod tmto ovldacm prvkem se nachz tlatko STOP se dvma ervenmi led diodami, kter se po zmknut rozsvt.

Obrzek slo 17: Tet st naten souboru

30

V tet sti se nachz erven a zelen led dioda indikujci prbh natn souboru. V ppad jakkoliv chyby zhasne zelen led dioda, a jestlie chyba je rozeznna, tak se rozsvt erven led dioda a vypou se chyby s pesnm urenm (seln kd a obecn popis).

Obrzek slo 18: tvrt st nastaven frekvence AVS

V tto sti je monost nastaven frekvence neboli stavu vdom, kter je mon stimulovat. U kad ze ty hladin frekvenc je monost nastaven pesnj hodnoty jednotliv frekvence a pomoc ovldacho knobu tak jej velikost vslednho vlivu na celkovou stimulaci (velikost rozkmitu hladiny zvuku). Ta mus bt nenulov. Dky tomuto prvku uivatel me plynule pechzet mezi jednotlivmi frekvencemi a zvolit si nejlep prbh cel stimulace. Bohuel pouvn tchto ovldacch prvk nese neobvykl prvek. Stisknutm na tlatko s nzvem hladiny (delta, theta, alpha, beta) aktivujeme frekvenci, kter se nan na hladinu zvuku a v ppad pednastaven frekvence na jinou rove je nutno danou frekvenci vypnout a teprve potom poadovanou frekvenci zapnout. Pokud by tak nebylo uinno, ob seln hodnoty nastaven frekvence se setou do jedn vsledn. Vechna nastaven se mohou ovldat v bhu programu a nemus dochzet k vypnn stimulace, tedy celho programu.

31

Obrzek slo 19: Pt st zobrazen hladiny zvuku v ase a frekvenci

Pod ovldacmi prvky stimulace se nachz zobrazovac a informativn st programu. Prvn dva grafy zobrazuj ji podle nzvu analzu pehrvanho souboru, tedy velikost amplitudy v ase a jeho spektrum (ob pomoc grafickch prvku waveform graphs). Tyto grafy nejsou ovliovny frekvencemi stimulac nebo nastavenm urovn zvuku, jeliko toto pehledn zobrazuje tet graf level of sound, kde se me vizuln zkontrolovat nastaven hodnoty a jejich probh v stimulaci.

32

Obrzek slo 20: est st hladina zvuku

Obrzek slo 21: Sedm st doplkov informace a prmrovn

V posledn

sti

elnho

stedovho

panelu

se nachz

zobrazovac

prvky

informativnho charakteru, kter jsou pedevm doplkov nebo simulan. Program zobraz velikost natenho souboru, simulaci teploty a jejho pepotu, datum, as, uvtac logo, kter se zobraz po sputn hudby a zobrazovac funkc prmrovn peak hold. Toto prmrovn slou k zobrazen nejvych vchylek v grafu, kter zobrazuje spektrum frekvenc.

33

Obrzek slo 22 : eln panel pro ovldn mikrofonu

Tato st programu je spe doplkov a e monost vstupu zvuku z mikrofonu (tedy bez naten souboru) a ppadn jej pravy pomoc naten nmi zvolen hladiny stimulace. Ped sputnm programu mus bt zvoleno jako zdroj zvuku mikrofon pomoc stisknut tlatka v horn lev sti. Vedle nho se tak nachz tlatko na ukonen bhu programu a velikost hodnoty frekvence zisku zvuku z mikrofonu. Velikost hladiny zvuku a jej spektrum je zobrazeno v grafech pod nm.

34

V posledn sti bonho panelu se me velmi pesn nastavit hodnota a rozsah binaurlnch rytm. Na obrzku slo 14 je v prav polovin zobrazen cel ovldac panel a na obrzcch slo 23, 24 a 25 jeho jednotliv sti i s popisem.

Obrzek slo 23 : Horn st elnho panelu pro binaurln rytmy

V lev sti se opt nachz ovldac prvek pro zapnut stimulace pomoc binaurlnch rytm (mus bt zapnuto ped sputnm programu) jeho indiktor a ppadn ukonen bhu programu. Number of Samples/ch nastaven potu vzork pro kad kanl Device ID 2 slo vstupu nebo vstupu zvukov karty Waveform Type vbr typu signlu pro kolsn frekvence Rytmus volba velikosti frekvence binaurlnho rytmu Sound Format nastaven formtu zvuku (poet kanl, bit na vzorek,...)

Obrzek slo 24 : Stedn st panelu pro binaurln rytmy

35

Sound volume velikost hladiny zvuku Speed of retunnig freguency rychlost pelaovn (zmny) frekvence Zone of frequency oblast frekvence, kter se bude plynule mnit a poslucha ji bude tak slyet Range rozsah hodnoty frekvence, kter se bude mnit

Obrzek slo 25: Spodn st panelu pro binaurln rytmy

Grafick zobrazen signlu generovanch pro nastaven binaurlnho rytmu a jeho celkov spektrum.

36

4.2.3Tvorba blokovho diagramu

Obrazovka blokovho diagramu (block diagram) je druhm sdruenm oknem kad aplikace. Mezi obrazovkami elnho panelu (front panel) a blokovho diagramu lze pechzet stiskem <Ctrl+E>. Na obrazovce blokovho diagramu uivatel definuje vlastn algoritmus programu, tedy propojen prvk z elnho panelu a jejich parametry. Navc v tto programovac sti jsou prvky, kter se nezobrazuj na elnm panelu a slou pouze k programovacm konm a mohou obsahovat dal vnoen block diagram, tzv. SubVI. Grafick objekty, kter jsou obsahem blokovho diagramu, tvo zdrojov kd programu, resp. VI v LabView. Blokov diagram, kter se me podobat vvojovmu diagramu programu, odpovd rovn dkm textu v textov orientovanch programovacch jazycch. Ve skutenosti je blokov diagram pmo spustitelnm kdem, kter je pekldn bhem psan s monost okamit zptn vazby pi vzniku chyb, jako napklad pi pipojen nesluitelnch datovch typ. Blokov diagram je tvoen vzjemn propojenmi objekty vykonvajcmi uritou funkci.

4.2.4 Tvorba blokovho diagramu pro AVS stedn st

Na obrzku slo 26 je nhled zapojen, kter odpovd ovldacmu panelu umstnho uprosted elnho panelu. Toto zapojen je rozdleno pomoc znaek do ty hlavnch st podle uvedenho nvodu (sou spe k orientaci) uvnit blokovho diagramu (obrzek slo 27). Toto zapojen slou k stimulovn mozkovch hladin pomoc nanesen frekvence do hladiny zvuku. Ped sputnm programu se mus vybrat, jak soubor se bude pehrvat a nesm bt vybrna jin monost stimulace (sepnut button pro mikrofon nebo binaurln rytmy) Pro znanou rozshlost vytvoenho programu nejsou podrobn popisovny v dalch kapitolch jednotliv prvky blokovho diagramu, ale pouze prvky hlavn nebo logika jejich propojen.

37

Obrzek slo 26: Nhled blokovho diagramu

38

V oblasti oznaen slem 1 se nachzej prvky pro naten souboru. Oteven soubor (path = cesta), pop. przdn path (rohoduje se na zklad toho, zda dolo k naten pomoc prvku select) je piveden na vstup sound file info, kter vrac formt zvuku, error a opt path. V druh sti se tento path a error pivd na sound file open (slou k oteven souboru a pouit datovho typu sound file refnun) a na sound output configure (nastaven vzorkovacho mdu, vstupu nebo vstupu zvukov karty a potu vzork). Pod oblastmi slo 1 a 2 jsou prvky slouc pro indikaci a uren chyby natenho nebo natanho souboru. Ve tet sti, kter je tvoena while cyklem, je hlavnm prvkem sound file read. Tento prvek slou k naten sti souboru a vrac datov tok (zobrazuje se pomoc waveform graphs a tak je piveden na sound output write), zdali je konec souboru, sound file refnun out a error. Sound output write slouc zvukovmu pehrn souboru m na vstup piveden sound output set volume, dky ktermu se nastavuje hladina zvuku, ppadn smchan s poadovanou frekvenc stavu vdom. Volba a vznik tchto frekvenc vytv prvek simulate signal, kter doke vyvoit poadovan prbh a tvar signlu. Frekven prbh tohoto signlu je tvoen tlatky, ktermi se pepn mezi jednotliv slidery, pivedenmi na vstup pro volbu frekvence. Dle velikost rozkmitu pivedenho na vstup pro naten velikosti amplitudy a nakonec celkov hlasitost zvuku piveden na vstup offset. Tento signl je zobrazen ve waveformgraphu a je piveden na ji zmnn sound output set volume. V prav doln sti se nachzej dva waveform graphy, kter zobrazuji prbh signlu natenho souboru (okamit vchylka v ase) a jeho spektrum zskan pomoc prvku spectral measurements. V posledn tvrt sti se nachzej ukonovac prvky, tzv. slouc pro dn ukonen celkov aplikace a ppadn znovusputn. Pokud je pehrvn u konce, soubor se uzave a pok, dokud vechna zvukov stopa nebude pehrna vstupem zvukov karty. V jinm ppad zobraz chyby, kter v prbhu cel akce nastaly.

Obrzek slo 27: Popis schma v horn sti blokovho diagramu

39

Obrzek slo 28 : Ukzka pepnan podaplikac

Na obrzku slo 28 je zobrazena funkce pepnan mezi jednotlivmi monostmi stimulace (rozdlena do t st) vyuitm case structure datovho typu boolean.

Obrzek slo 29: Blokov diagram zapojen mikrofonu

Blokov diagram zapojen stimulace vyuvaje zdroje zvuku z mikrofonu (obrzek slo 29 je) vyuv prvek sound read waveform. Prvek mus bt opaten dalmi prvky, aby mohl sprvn fungovat (formt zvuku, vzorkovan,.) Dal st blokovho diagramu je spe zobrazovac a informativn. Cel nahrvan signl z mikrofonu se

40

zobrazuje pomoc dvou graf. Piem prvn znzoruje jeho amplitudu v ase a druh jeho spektrum v decibelech. Posledn st blokovho diagramu, kde dochz ke stimulaci frekvenc mozku pomoc binaurlnch rytm, je rozdlena do t st. V prvn oblasti dochz opt ke konfiguraci zvukov karty (poet vzorku, formt, spojit vzorkovn, slo vstupu nebo vstupu zvukov karty,.) a piveden tchto informac do smyky while, resp. druh oblasti. Zde dochz k celkov prav zvuku a jeho monostem nastaven. Logikou stimulace binaurlnch rytm je stereo signl s rozdlnm (posunutm) spektrem. Proto v blokovm diagramu jsou dva prvky generujc zvolen signl (sine waveform) uivatelem a dky piten hodnoty v prvku rytmus dochz prv ke zmnnmu rozdlnmu spektru od druhho signlu. Oba tyto dva signly jsou pot sloueny do jednoho stereo signlu. Hodnota tto vsledn slyiteln frekvence by byla velice nepjemn, kdyby se drela stle na jedn hodnot. Zmna nebo velikost nen vbec dleit a tud me dochzet k libovoln zmn, aby vsledn zvuk byl pro posluchae pjemn. Zmna tto frekvence se zajiuje pomoc dalho generovanho signlu (prvek simulate signal) a jeho mncch se hodnot osy y. Rychlost zmny, velikost poten frekvence nebo rozsah frekvenc, ve kterch bude signl kmitat, se nastav na vstupnch hodnotch prvku generujc signl (speed of retunnig frequency, zone of frequency, range). Dal prvky slou k nastaven rovn hlasitosti, zapsn zvuku na zvukovou kartu a ukonen zpisu.

Obrzek slo 30: Nvod blokovho diagramu binaurlnch rytm

41

Obrzek slo 31 : Blokov diagram stimulovn hladin mozku pomoc binaurlnch rytm

42

4.2.5 Ovldn LED-diod

Ovldn LED diod neboli jejich blikn frekvenc stejnou s nastavenou rovn stimulace hladiny lidskho mozku se zprostedkuje pomoc DAQ (data acquisition). Pro konfiguraci zazen DAQ v operanm systmu Windows se pouv nstroj Measurement & Automation Explorer (zkrcen MAX). Max pete informace v ovladai zazen v registrech operanho systmu Windows a piad zazen logick jmno pro NI-DAQmx, s nm se potom pracuje v LabView. Dle se mus vytvoit nov loha pomoc NI-DAQmx (v terminologii NI-DAQmx se nazv task), kde zvolme jako typ kanlu analog output s charakteristikou impulzu a pslun frekvence. Tato frekvence se mn podle poadavku na stimulovn urit hladiny mozku.

Obrzek slo 32: Tvorba DAQ

Obrzek slo 33: Prvek DAQ bez monosti zapojen

43

Pi praktick aplikaci programu byli vyuity LED diody (umstn na stimulanch brl) se svtivost 30 mcd (pi doporuenm pracovnm proudu 10 mA) a tedy nebylo nutn pouit nastaven zmny intenzity svtla. Velikost vstupnho napt pro stimulan brle je nastavena jako vstupn hodnota programovho prvku DAQ a me bt zmnna uivatelem pomoc ovldacho knobu umstnho na elnm panelu (me slouit i ke zmn intenzity svtla). Zdrojem napt pro stimulan brle slou DAQ (resp. mc karta) s charakteristikou impulzu a vstupn hodnotou frekvence, kter je zvolena na eln panelu jako frekvence hladiny vdom a pivedena na DAQ jako vstupn hodnota.

44

5. Zvr
Na poli obchodu a komernho vyuit se audiovizuln stimultor pravdpodobn zabydlel natrvalo a to nejen dky dosaenm vsledkm v praxi, ale i vzhledem k dalm potecilnm monostem vyuit. Zatm nejrozenj vyuit nabz v oblasti relaxace, odpoinku, krcen a zkvalitnn doby spnku. Nyn se ukazuj i nov metody a hladiny stavu pro zlepen studia a soustedn. Pkladem mohou bt i stavy alpha, pop. beta, dky kterm se mozek dostv do stavu sousedn a lepho vnmn informac. Pi pouit metody kolsn hladiny zvuku nejsou tyto frekvence ve zvukov stop slyiteln (jedn se o frekvence a 30Hz) a tud se daj libovoln pout, ani by si kdokoliv uvdomoval jejich pouit. Akoliv to nepmo vnmme, tak zvuk se pro ns stv vce pozbuzujc, nikoli monotnn unavujc. Toto skt monost pravy nanesenm jednou z frekvenci alpha nebo beta a to jak do zznamu, kdy je zapoteb dobrho vnman ei nebo pmo v ozvuovac technice pi mluvenm slovu. Rozsahem softwarov sti diplomov prce je, e programov st AVS obsahuje zdroj zvuku z mikrofonu a jeho ppadnou dal pravu zvuku (nanesen hladiny), stimulaci pomoc binaurelnch rytm s monost velk variability nastaven a komfortu pro uivatele a stimulaci pomoc kolsn hladiny zvuku. Ve vech blocch elnho panelu (rznch druh vyuit softwaru) je mnoho bezpenostnch a informativnch prvk, kter zajiuj pehledn a bezproblmov chod celho systmu. V ppad nechtnho ukonen programu nebo chyby, je uivatel o vem informovn a me bez problmu ve uvst do bezporuchovho stavu. Dle zadn diplomov prce ml bt v programu obsaen i prvek na ovldn LED diod brl (DAQ) a jejich zmna frekvence podle nastaven uivatele jakou hladinu chce stimulovat. Tato st programu me bt obsaena pouze v ppad, e pota m v sob nainstalovanou mc kartu a me s n komunikovat. Dky monosti vyuit potae v laboratoch byla tato st programu vytvoena a tedy pomoc prvku DAQ se podailo blikn LED diod na mc kart.

45

Literatura
[1] Mozek [online]. 2009, 20. 4. 2009 [cit. 2009-05-06]. Dostupn z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Mozek> [2] Psychowalkman MC Square X [online]. 2005 [cit. 2009-05-06]. Dostupn z WWW: <http://psychowalkman.prirodni-leciva.cz/psychowalkman-mc-squarex1-mp3-prehravac/d-40151/> [3] Nasser Kehtarnavaz a Namjin Kim, Digital signal processing system level design, University of Texas at Dallas, Newnes is an imprint of Elsevier, 30 Corporate Drive, Suite 400, Burlington, MA 01803, USA, Linacre House, Jordan Hill, Oxford OX2 8DP, UK 20005, ISBN : 0-7506-7914-X [4] Projekt Mediln zdraznn poteb vdy a perspektiv studia exaktnch obor MedVd [online]. 2007 [cit. 2009-05-06]. Dostupn z WWW: http://www.projektmedved.eu/stredisko/node/59 [5] Spnek a sny [online]. 2009, 10. 4. 2009 [cit. 2009-05-06]. Dostupn z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Sp%C3%A1nek_a_sny> [6] Psychowalkman a zvuk [online]. 2008 [cit. 2009-05-06]. Dostupn z WWW: <http://www.baraka.cz/baraka/Baraka/b_8/b_8_psychowalkman_a_zvuk.html> [7] EEG a stav mysli [online]. 2008 [cit. 2009-05-06]. Dostupn z WWW: <http://svoboda.bloguje.cz/0801archiv.php> [8] National Instruments Test and Measurement [online]. 2010 [cit. 2010-04-06] Dostupn z WWW: <http://www.ni.com> [9] Master\'s degree in Modelling, Data Analysis and Scientific Computing MADOCS [online]. 2008 [cit. 2009-05-06]. Dostupn z WWW: <http://www.ucergy.fr/phy/st/madocs/madocs_students.html> [10] Extended Mind [online]. 2008 [cit. 2009-05-06]. Dostupn z WWW: <http://manwithoutqualities.com/?s=Kurzweil> [11] Brain In A Vat [online]. 2008 [cit. 2009-05-06]. Dostupn z WWW: http://brainvat.wordpress.com/2007/09/04/method-of-the-month-eeg/

46

[12] Psychoporadna [online] 2009 [cit. 2010-04-06] Dostupn z WWW: <http://www.psychoporadna.cz/cz/psychoshop/avs-pristroje/mozek-a-hladinyvedomi/169.html> [13] EEG,QEEG,NEUROFEEDBACK EQUIPMENT & TRAINNING [online] [cit. 2010-04-06]. Dostupn z WWW: <http://qeegequipment.com/> [14] Jaroslav Vlach, Josef Havlek, Martin Vlach: Zanme s LabView, Praha 2008

47

SEZNAM OBRZK
Obrzek slo 1: Snmek mozku......................................................................................2 Obrzek slo 2 : Celkov frekvence mozku...................................................................7 Obrzek slo 3 : Celkov frekvence mozku v uritch oblastech..................................8 Obrzek slo 4 : Frekvence mozku a jeho stavy vdom...............................................9 Obrzek slo 5 : Snman signlu EEG........................................................................13 Obrzek slo 6 : Stimulan brle................................................................................16 Obrzek slo 7: Jeden z mnoha pokus neurotechnologie...........................................17 Obrzek slo 8: Psychowalkman MC Square X1........................................................21 Obrzek slo 9 : Blokov schma multifunkn karty NI USB-6008/6009.................23 Obrzek slo 10 : Blokov schma analogovho vstupu (kanly AI)..........................24 Obrzek slo 11 : Blokov schma zapojen vstupnho analogovho obvodu (kanl A0)....................................................24 Obrzek slo 12: Labview ...........................................................................................27 Obrzek slo 13: Stedn st elnho panelu VI.........................................................28 Obrzek slo 14 : Bon st elnho panelu VI..........................................................29 Obrzek slo 15: Prvn st elnho panelu.................................................................29 Obrzek slo 16: Druh st - stop a volume...............................................................30 Obrzek slo 17: Tet st naten souboru.............................................................30 Obrzek slo 18: tvrt st nastaven frekvence AVS............................................31 Obrzek slo 19: Pt st zobrazen hladiny zvuku v ase a frekvenci...................32 Obrzek slo 20: est st hladina zvuku................................................................33 Obrzek slo 21: Sedm st doplkov informace a prmrovn.........................33 Obrzek slo 22 : eln panel pro ovldn mikrofonu...............................................34 Obrzek slo 23 : Horn st elnho panelu pro binaurln rytmy..............................35 Obrzek slo 24 : Stedn st panelu pro binaurln rytmy........................................35 Obrzek slo 25: Spodn st panelu pro binaurln rytmy.........................................36 Obrzek slo 26: Nhled blokovho diagramu............................................................38 Obrzek slo 27: Popis schma v horn sti blokovho diagramu.............................39 Obrzek slo 28 : Ukzka pepnan podaplikac........................................................40 Obrzek slo 29: Blokov diagram zapojen mikrofonu.............................................40 Obrzek slo 30: Nvod blokovho diagramu binaurlnch rytm.............................41

48

Obrzek slo 31 : Blokov diagram stimulovn hladin mozku pomoc binaurlnch rytm..............................................................................................42 Obrzek slo 32: Tvorba DAQ.....................................................................................43 Obrzek slo 33: Prvek DAQ bez monosti zapojen..................................................43

SEZNAM TABULEK
Tabulka slo 1: Stavy mysli a jejich frekvence..............................................................6 Tabulka slo 2 : Vyuit AVS......................................................................................10 Tabulka slo 3: Tny a jejich frekvence......................................................................18

49

Seznam pouitch zkratek a symbol

TB - Terabyte - Audiovizuln stimultor

AVS

NREM - non-rapid eye movement sleep REM - rapid eye movement sleep Hz DAQ NI
H DSP AI AO PGA

- Hertz - Data AcQuisition - National Instrumental - Intenzita magnetickho pole - Digital Signal Processing - Analog Input - Analog Output - Programmable Gain Amplifier

LabView- Laboratory Virtual Instruments Engineering Workbench VI MAX

-Virtuln instrumentace - Measurement & Automation Explorer

50