Diplomka S Prehledem Cerpani Dotaci

Masarykova univerzita Ekonomicko-sprvn fakulta
Studijn obor: Regionln rozvoj a sprva
erpn program na podporu podnikn ve Zlnskm kraji

Utilization of Enterprise Support Programmes in the Zlin Region
Diplomov prce
Radka Flasarov
Vedouc prce: Ing. Viktorie Klmov
Brno, duben 2008
J m n o a p j me n a ut or a: N z e v d i pl o mo v p r c e :
Radka Flasarov erpn program na podporu podnikn ve Zlnskm kraji
N z e v p r c e v a ngli t i n:
Utilization of Enterprise Support Programmes in the Zlin Region
Ka t e d r a: Ve d o u c di p l o mov p r c e: Ro k ob h a j ob y :
regionln ekonomie a sprvy Ing. Viktorie Klmov 2008
Anotace
Diplomov prce se zabv vyuvnm program na podporu podnikn ve Zlnskm kraji. Na zklad teoretickch poznatk a statistickch dat je provedena analza erpn dotac, zvhodnnch vr a jinch forem podpory z program podpory podnikn na lta 2004 2006 ve Zlnskm kraji. V rmci analytick sti je provedena komparace erpn podpor ve Zlnskm kraji s ostatnmi kraji esk republiky a hodnocen aktivity a spnosti adatel. Soust diplomov prce je dotaznkov eten, kter se zabv zkuenostmi podnikatel z plastikskho odvtv ve Zlnskm kraji s programy na podporu podnikn. Clem prce je provst komplexn analzu vyuvn podpor podnikn a poukzat na konkrtn zkuenosti podnik s programy podpory podnikn, na zklad vyhodnocen dotaznk uvst konkrtn kroky a opaten k odstrann nedostatk a zven zjmu o vyuit program.
Annotation
The diploma thesis is dealing with the utilization of enterprise support programmes in the Zlin region. On the basic of the theoretical findings and the statistic data, there was made an analysis concerning the degree of using grants, soft loans, and another forms of support from the enterprise support programmes in a shortened programming period 2004 2006 in the Zlin region. Within the analytical part the usage of the grants in the Zlin region was compared with the other regions of the Czech Republic, and also the activity and success of the applicants were evaluated. The diploma thesis includes also a questionnaire investigating business people from the plastic industry in the Zlin region and their experience with the enterprise support programmes. The work is aimed to analyse the stage of using the business support, to present the concrete experience of the companies, and to provide concrete steps
and precautions in terms of the data evaluation to remedy the shortcomings and to increase the interest in using the programmes.
Klov slova
Podpora podnikn, programy podpory podnikn, mal a stedn podnikn, konkurenceschopnost, dotace, zvhodnn vry.
Keywords
Business support, enterprise support programmes, small and middle business, competitive strenght, grants, soft loans.
Prohlen
Prohlauji, e jsem diplomovou prci erpn program na podporu podnikn ve Zlnskm kraji vypracovala samostatn pod vedenm Ing. Viktorie Klmov a uvedla v n vechny pouit literrn a jin odborn zdroje v souladu s prvnmi pedpisy, vnitnmi pedpisy Masarykovy univerzity a vnitnmi akty zen Masarykovy univerzity a Ekonomicko-sprvn fakulty MU.
V Brn dne 22. dubna 2008
vlastnorun podpis autora
Podkovn
Na tomto mst bych rda podkovala vedouc prce Ing. Viktorii Klmov za cenn pipomnky a odborn rady, ktermi pispla k vypracovn tto diplomov prce. Dle dkuji Regionln kanceli agentury CzechInvest ve Zln za vstcn jednn, poskytnut informace a materily nezbytn pro zpracovn diplomov prce.
OBSAH
VOD......................................................................................................................................... 9 1 PODPORA PODNIKN .............................................................................................. 11 1.1 1.2 1.3 1.4 2 Aktuln stav malho a stednho podnikn v R.............................................. 11 Vhody a nevhody malho a stednho podnikn............................................. 12 Vznam a omezen podpory podnikn ................................................................ 12 Formy podpory podnikn ..................................................................................... 13
PROGRAMY PODPORY PODNIKN ..................................................................... 14 2.1 2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.1.4 2.1.5 2.1.6 2.1.7 2.1.8 2.1.9 2.1.10 2.1.11 2.2 2.2.1 2.2.2 2.3 2.4 2.4.1 2.4.2 2.4.3 2.4.4 2.4.5 2.4.6 2.4.7 Operan program Prmysl a podnikn ............................................................. 14 Prosperita .......................................................................................................... 17 Reality ............................................................................................................... 17 kolc stediska ................................................................................................ 18 Klastry............................................................................................................... 18 Start .................................................................................................................. 18 Kredit ............................................................................................................... 19 Rozvoj .............................................................................................................. 19 Marketing ......................................................................................................... 19 Inovace ............................................................................................................. 20 spory energie ................................................................................................. 20 Obnoviteln zdroje energie .............................................................................. 21
Operan program Rozvoj lidskch zdroj .......................................................... 21 Program odbornho rstu pracovnk Profese ............................................. 23 Nrodn projekt Standard rozvoje lidskch zdroj .......................................... 23 Spolen regionln operan program ................................................................. 24 Nrodn programy podpory podnikn ................................................................ 26 Zruka ............................................................................................................... 27 Trh..................................................................................................................... 27 Progres .............................................................................................................. 27 Poradenstv ....................................................................................................... 27 Design ............................................................................................................... 28 Aliance .............................................................................................................. 28 Podpora asti MSP v 6. rmcovm programu ................................................ 28
2.5 2.6 2.6.1 2.6.2 2.6.3 2.7 2.8
Podpora asti na zahraninch veletrzch a vstavch ......................................28 Programy na podporu podnikovho vzkumu a vvoje .....................................29 Nrodn program vzkumu I.............................................................................30 Nrodn program vzkumu II ...........................................................................31 Nrodn program vzkumu III ..........................................................................32 6. rmcov program ...............................................................................................32 Programy podpory podnikn v navazujcm programovacm obdob ................ 2007 - 2013 ...............................................................................................................34
2.8.1 2.8.2 2.8.3 2.9 2.9.1 2.9.2 2.9.3 2.9.4 2.9.5 3
Nrodn programy spolufinancovan ze strukturlnch fond .........................35 Programy Ministerstva prmyslu a obchodu ....................................................36 Mezinrodn programy .....................................................................................37 Poskytovatel podpory ...........................................................................................37 CzechInvest ......................................................................................................37 CzechTrade ......................................................................................................38 MZRB ...........................................................................................................38 Design centrum R ..........................................................................................38 esk energetick agentura .............................................................................38
ANALZA ERPN PROGRAM NA PODPORU PODNIKN .......................... VE ZLNSKM KRAJI 2004 2006 ............................................................................40 3.1 3.2 3.2.1 3.2.2 3.2.3 3.2.4 3.3 3.3.1 3.3.2 3.4 3.5 3.5.1 3.5.2 3.5.3 3.6 Ekonomick situace Zlnskho kraje ...................................................................40 Analza adatel OPPP .........................................................................................44 Analza adatel OPPP podle dle potu dost, objemu dotac a vr.........44 Analza adatel OPPP podle jednotlivch program .....................................50 Nejspnj firemn pjemci dotac z OPPP .................................................52 Nejastj problmy pjemc podpory ..........................................................54 Analza adatel OP RLZ .....................................................................................55 Analza adatel programu Profese ................................................................55 Analza adatel Nrodnho projektu Standard rozvoje lidskch zdroj ........56 Analza adatel SROP .........................................................................................57 Analza adatel Nrodnch program podpory ................................................58 Nrodn programy podpory v roce 2004 ..........................................................58 Nrodn programy podpory v roce 2005 ..........................................................59 Nrodn programy podpory v roce 2006 ..........................................................60 Analza adatel programu podpory asti na veletrzch a vstavch ............62
3.7 3.8 3.9 4
Analza adatel program podnikovho vzkumu a vvoje ............................ 63 Analza astnk 6. rmcovho programu ........................................................ 64 Shrnut poznatk z analytick sti ...................................................................... 70
DOTAZNKOV ETEN ......................................................................................... 71 4.1 4.2 4.3 4.4 4.4.1 4.4.2 4.4.3 4.4.4 4.4.5 4.4.6 4.4.7 4.4.8 4.4.9 4.4.10 4.4.11 4.5 4.5.1 4.5.2 Clov skupina ......................................................................................................... 71 Cle dotaznkovho eten ..................................................................................... 71 Dotaznk ................................................................................................................... 71 Vsledky eten ...................................................................................................... 72 Vyuit program podpory mezi dotazovanmi ............................................... 72 Prvotn zdroje informac o monostech podpory.............................................. 73 Nejastji vyuvan programy ........................................................................ 74 Nedostatky program........................................................................................ 75 Hlavn pnosy program .................................................................................. 76 Vyuit extern organizace na zpracovn projektu .......................................... 76 Poet projekt pedloench jednm podnikem ............................................... 77 spnost adatel............................................................................................ 77 Nejastj dvody zamtnut dosti ............................................................... 78 Dvody nevyuit program podpory ............................................................... 78 Zamen program z hlediska poteb podnikatel .......................................... 79
Zvren zhodnocen dotaznkovho eten ...................................................... 79 Nedostatky program podpory ......................................................................... 80 Doporuen ....................................................................................................... 80
ZVR .................................................................................................................................... 81 SEZNAM POUIT LITERATURY................................................................................... 83 SEZNAM POUITCH SYMBOL A ZKRATEK .......................................................... 86 SEZNAM GRAF .................................................................................................................. 87 SEZNAM OBRZK ............................................................................................................ 89 SEZNAM TABULEK ............................................................................................................. 90 SEZNAM PLOH ................................................................................................................ 91
VOD
Otzkm podpory podnikn je v souasn dob vnovna velk pozornost. spch v podnikn je dn primrn rovn zen podniku, nicmn vsledky, kterch podnikatel dosahuj, jsou do znan mry ovlivnny podnikatelskm prostedm. Kvalita podnikatelskho prosted a podmnky pro psoben a rozvoj firem vznamn ovlivuj vkonnost podnik a tm se promtaj do celkov situace zem. Na jedn stran je podnikatelsk sektor vznamnm zdrojem finannch prostedk veejnch rozpot, na stran druh se jim sna stt prostednictvm rznch forem podpory jejich innost usnadovat.
esk hospodstv prolo postupnou transformac z centrlnho plnovn na trn ekonomiku. Jednm z dsledk je, e podmnky pro podnikn nejsou ideln. esk podnikatelsk prosted se i pes mnoh opaten potk s celou adou problm. Podnikatel jsou neustle nuceni elit cel ad barir a administrativnch prtah, kter brzd rozvoj ekonomiky a podnikn. Za nejslab oblasti podnikatel povauj zejmna oblast prva, innost soudnictv, nadmrnou byrokracii a regulaci a v neposledn ad pak pstup ke kapitlu.
Podnikatelsk sektor je hybnou silou cel ekonomiky a je tak nezbytn, aby tyto problmy byly pekonny a dochzelo k omezovn barir dalho rozvoje. Zde hraje pirozen vznamnou roli stt, kter se pokou tyto problmy alespo sten eit prostednictvm program podpory podnikn. Ty jsou orientovny zejmna na vznik a rozvoj malch a stednch podnik, kter jsou vi tmto pekkm nejcitlivj.
Ve sv diplomov prci se vnuji vyuvn program na podporu podnikn ve Zlnskm kraji ve zkrcenm programovacm obdob 2004 2006.
Prvn kapitola pojednv o aktulnm stavu malho a stednho podnikn v esk republice, o vhodch a nevhodch malch a stednch podnik, o vznamu, omezench a formch podpory podnikn. Ve druh kapitole se zabvm systmem program na podporu podnikn ve zkrcenm programovacm obdob 2004 2006 a sten tak programy podpory v navazujcm obdob 2007 2013. Tet kapitolu vnuji analze erpn dotac, zvhodnnch vr a jinch forem podpory 9 z jednotlivch program podpory
podnikatelskmi subjekty ve Zlnskm kraji. V zvru m diplomov prce provdm dotaznkov eten, kter se zabv dosavadnmi zkuenostmi podnikatel s programy na podporu podnikn. Konkrtn se zamm na firmy z plastikskho odvtv, kter je specifick pro Zlnsk kraj.
Clem m diplomov prce je provst komplexn analzu vyuvn podpor podnikn ve Zlnskm kraji a prostednictvm dotaznkovho eten identifikovat nedostatky a pnosy program pro podnikatele, navrhnout doporuen, kter povedou ke zven vyuit program.
10
1 PODPORA PODNIKN
Otzkm podpory podnikn je vnovna pozornost ve vech vysplch zemch svta. Podnikatel jsou hybnou silou ekonomiky a to, jak se tmto subjektm poskytne prosted a podmnky pro jejich psoben a rozvoj, se pak promtne do celkov situace zem. Je dleit podporovat pedevm mal a stedn podnikatele1, kte jsou flexibiln v pizpsobovn se novm technologim, trendm a zmnm na trhu a jsou schopni vytvet nov pracovn msta.2
1.1 Aktuln stav malho a stednho podnikn v R

Podniky do 500 zamstnanc se na celkovm potu podnik v EU podl vce ne 95% a zamstnvaj cca dv tetiny zamstnanc. Nejvt procento zaujmaj drobn podniky (do 10 zamstnanc). Situace v esk republice je obdobn. Mal a stedn podniky (MSP) se na celkovm potu podnik podl vce ne 99 % (99,85 %) a tyto podniky zamstnvaj 61,38 % z celkovho potu zamstnanc. Je to dsledek poklesu potu velkch firem a tak rostoucho potu novch malch a stednch podnik, co souvis tak se zmnou struktury hospodstv a rstem podlu slueb. Mal a stedn podniky se vyznauj velkou rozmanitost pedmtu podnikn. Podl MSP pekrauje hranici 99 % ve vech odvtvch nrodnho hospodstv. Nejvznamnj je tato pevaha v obchodu, pohostinstv a slubch. Dleitm ukazatelem vznamu MSP v ekonomice je tak jejich podl na vkonu. V roce 2006 doshl podl MSP 51,45 % na celkovch vkonech podnikatelsk sfry. Na etn pidan hodnot se MSP podlely ve stejnm roce 52,62 %.3
zamstnv mn ne 250 zamstnanc a jeho aktiva/majetek nepesahuj korunov ekvivalent stky 43 mil. EUR nebo m obrat/pjmy nepesahujc korunov ekvivalent 50 mil. EUR (Zkon 47/2002 o podpoe MSP)
2 3
Malach, A. a kol: Jak podnikat po vstupu do EU, 2005, s.181 MPO: Zprva o vvoji MSP a jeho podpoe v roce 2006
11
1.2 Vhody a nevhody malho a stednho podnikn

MSP disponuj celou adou vhod oproti velkm podnikm. Na druhou stranu je jejich postaven z mnoha hledisek nevhodn. MSP jsou mnohdy schopny lpe odpovdat rychle se mncm potebm individualizovan poptvky a specifickm poadavkm zkaznk. Na rozdl od velkch podnik nejsou vzny existenc rozshlho investinho majetku a zmna pedmtu innosti tak pro n nepedstavuje tak rozshl zsahy do vrobn zkladny jako u velkch podnik. MSP vypluj okrajov oblasti trhu, kter nejsou pro velk podniky zajmav. Vyrb zbo a poskytuj sluby, kter by se velkm firmm z dvodu nzk poptvky nevyplatilo poskytovat. Na druhou stranu velk podniky dosahuj spor z rozsahu, kter by mal a stedn podniky nebyly schopny doshnout. Podniky do 250 zamstnanc jsou dleit tak z hlediska zavdn inovac. Je zde vt prostor pro iniciativu jednotlivc a mn omezujcch organizanch prvk. Jedn se vak astji o inovace niho du. MSP disponuj men finann silou a dky tomu asto nemaj monost realizovat vt inovan zmry. S men finann silou souvis tak dal nevhody MSP. Maj omezen prostedky na propagaci a reklamu, vyznauj se vy intenzitou prce, mn pznivmi pracovnmi podmnkami a horm pstupem k odbornmu vzdlvn a poradenskm slubm. 4
1.3 Vznam a omezen podpory podnikn

spch v podnikn je dn primrn rovn zen. Nicmn vsledky, kterch podnikatel dosahuj, jsou do znan mry zvisl na podnikatelskm prosted. Podnikatelskm prostedm se rozum vlivy a faktory, kter ovlivuj podnikatelskou innost. Mohou ji bu zjednoduovat nebo naopak znesnadovat. V podmnkch na ekonomiky vznikaj i pes mnoh opaten spe bariry, kterm jsou podnikatel neustle nuceni elit a kter brzd rozvoj ekonomiky a podnikn. Nejslabmi oblastmi podnikatelskho prosted jsou zejmna oblast prva, innost soudnictv, ochrana vitel a v neposledn ad dostupnost vnjch zdroj financovn, zejmna tedy bankovnch vr.5 Vznamnou roli v tto oblasti hraje stt, kter se sna tyto problmy alespo sten eit prostednictvm program podpory podnikn. Programy podpory podnikn jsou orientovny zejmna na vznik a rozvoj MSP, kter tyto bariry pociuj nejvce. Kompenzuj jejich citlivost na zmny v okol, pote
4 5
Malach, A. a kol: Jak podnikat po vstupu do EU, 2005, s.68-69 Malach, A. a kol: Jak podnikat po vstupu do EU, 2005, s.181
12
pi financovn jejich innosti, ni dostupnost informac a poradenskch slueb. Umouj firmm realizovat projekty vtho rozsahu, zskat podporu pro podnikatelsk zmry, kter by za jinch okolnost nemohly uskutenit. Jejich hlavnm clem je podpora
konkurenceschopnosti a vkonnosti eskch firem.
Na druhou stranu me podpora podnikn vst k naruen hospodsk soute. Me mt negativn dopad na podniky, je psob i na zem jinho lenskho sttu. Zvhoduje pjemce podpory a tm pokozuje jeho konkurenty, kte podporu nezskali a mus na trhu obstt s vlastnmi finannmi prostedky. Dalm negativnm faktorem je tak omezenost veejnch financ. Z toho vyplv, e se nikdy neme dostat na vechny. Tm se vytv prostor pro protekci a korupci. Pokud se firma, kter dostala dotaci, astn vbrovho zen, m jednoznanou konkurenn vhodu ped firmou, kter dotaci nedostala. Podpora ve form dotace je zde zdrojem nerovnho postaven zastnnch subjekt.6
1.4 Formy podpory podnikn

Podniky jsou podporovny bu pmmi dotacemi, kter jsou adatelm vyplceny zptn po dokonen realizace projektu, nebo formou zvhodnnch vr, piem podpora ve form vru se jev jako ekonomicky logitj. Zatmco dotace je jednorzov, prostedky vynaloen na vry se vrt a daj se opakovan pout. Vhodou vru je tak to, e si jednotliv podnikatel lpe promysl, na co penze, kter budou muset v budoucnu vrtit, pouij.7 Podporou pro podnikatele jsou tak poradensk a asistenn sluby poskytovan pomoc rznch instituc, agentur a odbornch organizac. Dal formou podpory, kter usnaduj podnikm pstup ke kapitlu, jsou poskytovan zruky za vry a pspvky na hradu sti nebo cel ve rok z vru.
Jako dal formy podpory lze uvst tak zruky za vstup do veejnch sout, zruky za kapitlov vstup, dotace na certifikace podle norem ISO, dotace na vzdlvn a poradensk sluby, dotace na studie vstupu na zahranin trhy, pspvky na ast na mezinrodnch veletrzch a vstavch v zahrani a dal.
6 7
Klmov, V.: Regionln podpora podnikn, s. 20-21 Klmov, V.: Regionln podpora podnikn, s. 20-21
13
2 PROGRAMY PODPORY PODNIKN

Podpora podnikn obecn zahrnuje celou adu nstroj, kter pro podnikatele pedstavuje monost zlepen i usnadnn podnikn. Podnikatel maj adu monost a zvhodnn, kterch mohou vyut ve sv innosti. Systm podpor podnikn je velmi rozshl, ale pro podnikatele mnohdy ne pli srozumiteln.
Programy podpory podnikn na zkrcen programovac obdob 2004 2006 meme rozdlit do t skupin:
Nrodn programy spolufinancovan ze strukturlnch fond o Operan program Prmysl a podnikn o Operan program Rozvoj lidskch zdroj o Spolen regionln operan program
Programy Ministerstva prmyslu a obchodu o Nrodn programy podpory o Podpora asti na zahraninch veletrzch a vstavch o Programy na podporu podnikovho vzkumu a vvoje Pokrok Tandem Impuls Trval prosperita
Mezinrodn programy o Rmcov programy EU o Dal programy
2.1 Operan program Prmysl a podnikn

Operan program Prmysl a podnikn (OPPP) na lta 2004 - 2006 byl vytvoen Ministerstvem prmyslu a obchodu jako prioritn programov dokument, na jeho zklad je podnikatelm poskytovna podpora z eskch a evropskch zdroj. Piem OPPP je financovn pouze z jednoho fondu Evropskho fondu pro regionln rozvoj (ERDF).
14
Celkem byla adatelm v rmci OPPP vylenna podpora ve vi 347,8 mil. EUR. 260,8 mil. EUR (75% z celkov stky) z ERDF, zbylch 87 mil. EUR (25%) ze sttnho rozpotu.8 260,8 mil. EUR pedstavovalo piblin 17,94 % z celkovho objemu zdroj vylennch na strukturln politiku v R. Piem celkov alokace pro operan programy R inila 1 286,4 mil. EUR.9
Graf . 1: Celkov alokace pro jednotliv operan programy 2004 2006
Zdroj: euroskop10
Globlnm clem OP Prmysl a podnikn bylo zachovat a dle rozvjet prmyslov potencil, pispvat ke zvyovn vkonnosti vrobn zkladny, konkurenceschopnosti prmyslu a podnikatelskch slueb a dokonit strukturln zmny v prmyslu tak, aby R pestala bt na konci nsledujcho programovacho obdob jako celek mn rozvinutm regionem EU. Operan program Prmysl a podnikn se len na 3 priority a 9 opaten: 11
Priorita 1 - Rozvoj podnikatelskho prosted
Hlavnm clem Priority 1 byl rozvoj a zlepen podnikatelskho prosted, vytvoen podmnek, kter povedou ke zven konkurenceschopnosti eskch podnik na svtovch trzch. Zamovala se na rozvoj a revitalizaci prmyslovch a podnikatelskch nemovitost, vstavbu kolcch stedisek, zlepovn poradenskch slueb, posilovn vazeb mezi firmami, vdecko-vzkumnmi pracoviti a vzdlvacmi institucemi. Ze strukturlnch fond bylo tto priorit pidleno 50 % finannch prostedk, celkem 173,9 mil. EUR. Podporu zde mohly erpat obce, svazky obc, kraje, vzkumn stavy, vzdlvac instituce a tak podnikatelsk subjekty.
OPPP: http://www.strukturalni-fondy.cz/oppp Intern materily agentury CzechInvest 10 Indikativn rozdlen finannch prostedk ze SF mezi operan programy: http://www.euroskop.cz/42281/120235/clanek/uvod-do-strukturalnich-fondu-v-ceske-republice/cr-a-vyuzivaniprostredku-z-fondu-eu-v-obdobi-2004-2006/#OP 11 OPPP na lta 2004 - 2006
9
15
Priorita se dle len na 4 opaten:
1.1 Infrastruktura pro prmyslov vzkum, vvoj a inovace (program Prosperita) 1.2 Rozvoj podnikatelsk infrastruktury (program Reality) 1.3 Infrastruktura pro rozvoj lidskch zdroj v prmyslu (program kolc stediska) 1.4 Rozvoj informanch a poradenskch slueb (program Klastry)
Priorita 2 Rozvoj konkurenceschopnosti podnik
Hlavnm clem tto priority bylo zven konkurenceschopnosti zanajcch i stvajcch malch a stednch podnik, zlepen jejich omezenho pstupu ke kapitlu. Zamovala se na podporu novch podnikatelskch aktivit, inovaci vrobk, technologi a slueb, zvyovn energetick efektivnosti vroby, vyuvn spornch technologi a obnovitelnch zdroj energie. Tto priorit bylo pidleno 46 % prostedk ze strukturlnch fond, celkem 160 mil. EUR. Priorita byla urena podnikatelskm subjektm. Minimln 70 % financ bylo vyhrazeno pro mal a stedn podniky, zbvajc st byla urena pro MSP i pro dal spolenosti.
2.1 Zakldn a rozvoj malch a stednch podnik (programy Start, Kredit, Rozvoj a Marketing) 2.2 Podpora inovac vrobk, technologi a slueb (program Inovace) 2.3 Sniovn energetick nronosti a vyuit obnovitelnch zdroj (programy spory energie a Obnoviteln zdroje energie)
Priorita 3 Technick pomoc
Clem tto priority byla zejmna pomoc s ppravou, implementac, hodnocenm a monitorovnm operanho programu. Tto priorit byla pidlena 4 % prostedk z rozpotu strukturlnch fond, celkem 13,9 mil. EUR.
3.1 Technick pomoc pi zen a implementaci programu 3.2 Ostatn technick pomoc 16
V rmci Operanho programu Prmysl a podnikn bylo mono erpat podpory z jedencti program: 2.1.1 Prosperita 12
Clem programu Prosperita byla podpora infrastruktury prmyslovho vvoje, zejmna vdeckotechnickch park13, podnikatelskch inkubtor14 a center pro transfer technologi15, je vytv podmnky pro rozvoj malch a stednch inovanch firem16. Projekt se mohl tkat stavebn investin akce a nestavebn investin akce (nap. pozen nemovitosti, technick zhodnocen a oprava stroj a zazen, pozen a technick zhodnocen nehmotnho majetku atd.).
Podpora byla poskytovna formou dotac na uznateln nklady maximln do ve 75 % uznatelnch nklad projektu. Dotace mohla dosahovat od 3 do 150 mil. K pro projekty obsahujc stavebn prce a od 0,5 do 30 mil. K pro projekty neobsahujc stavebn prce. 2.1.2 Reality 17
Clem programu Reality byla podpora projekt vstavby, rozvoje a regenerace prmyslovch zn, intenzifikace nedostaten vyuvanch zem, vstavba a rekonstrukce objekt, zejmna v oblastech postiench restrukturalizac prmyslu.
Podpora byla poskytovna formou dotac ve vi od 0,5 do 500 mil. K do maximln ve 75 % uznatelnch nklad v ppad, e byla pjemcem obec, svazek obc nebo kraj a 46 % uznatelnch nklad v ppad, e byla pjemcem rozvojov spolenost nebo podporovan podnik.
Program podpory Prosperita: http://www.mpo.cz/dokument21145.html Vdeckotechnick park je subjekt orientovan do oblasti vdy, technologie, inovanho podnikn a odbornho vzdlvn, piem m inovan a inkuban funkci. (Programov dodatek k OPPP) 14 Podnikatelsk inkubtor je prosted hlavn pro zanajc inovativn podniky, kter vyuvaj za pedem stanovench podmnek zvhodnnch slueb, kter poskytuje provozovatel inkubtoru, piem podniky budou schopny uplatnit svj produkt v rozumnm asovm horizontu na trhu. (Programov dodatek k OPPP) 15 Centrum pro transfer technologi poskytuje ve spoluprci s vzkumnmi institucemi sluby pomhajc transferu technologi do podnik na domc i mezinrodn rovni. (Programov dodatek k OPPP) 16 Inovan firma je vtinou MSP, jeho hlavnm pedmtem podnikn je realizovat projekt novho produktu do komern zralosti a uvst ho na trh (Nrodn inovan strategie R) 17 Program podpory Reality: http://www.mpo.cz/dokument21675.html
13
12
17
2.1.3
kolc stediska 18
Clem programu kolc stediska bylo pomoc zajitn infrastruktury potebn pro zskvn novch, klovch dovednost (kolcch a vzdlvacch center) zlepit v jednotlivch regionech podmnky pro rozvoj lidskch zdroj.
Podpora byla poskytovna formou dotace na uznateln nklady do maximln ve 46 % uznatelnch nklad projektu. Minimln ve podpory na jeden projekt v rmci tohoto programu inila 300 tis. K. Maximln ve dosahovala 30 mil. K. 2.1.4 Klastry 19
Clem programu bylo podpoit ekonomick rst a konkurenceschopnost ekonomiky podporou komunikace a spoluprce mezi firmami, vzdlvacmi institucemi a vdecko-vzkumnmi pracoviti. Hlavnm clem programu byla podpora projekt zakldn a rozvoje odvtvovch sdruen, tzv. klastr20 na regionln i nadregionln rovni. Byly podporovny dva typy projekt, a to vyhledvn firem vhodnch pro klastry a zakldn a rozvoj klastr.
Ve dotace inila od 0,2 do 1 mil. K pro projekty vyhledvn firem vhodnch pro klastry. Pro projekty zakldn a rozvoje klastr byla minimln ve dotace 3 mil. K a maximln ve dotace inila 45 mil. K. Podpora pro vyhledvn klastr inila maximln 75 %, pro rozvoj klastr 50 % uznatelnch nklad. 2.1.5 Start 21
Clem programu byla podpora realizace podnikatelskch zmr fyzickch i prvnickch osob vstupujcch do podnikn poprv nebo s delm asovm odstupem (minimln 7 let), a to poskytnutm podpory formou bezronch vr.
Ve vru se pohybovala od 100 000 K do 500 000 K pro jednu fyzickou osobu, resp. 1 mil. K v ppad obchodnch spolenost vlastnnch vce zanajcmi podnikateli. Doba splatnosti vru byla max. 6 let. vr byl poskytovn a do 90 % pedpokldanch uznatelnch nklad na realizaci projektu.
Program podpory kolc stediska: http://www.mpo.cz/dokument21775.html Program podpory Klastry: http://www.mpo.cz/dokument21605.html 20 Pojem klastry je oznaen pro sdruen spolupracujcch ekonomickch subjekt. 21 Program podpory Start: http://www.mpo.cz/dokument14562.html
19
18
18
2.1.6
Kredit 22
Clem programu Kredit bylo pomoc zvhodnnch vr umonit realizaci rozvojovch podnikatelskch projekt malch podnik (do 50 zamstnanc) s krat histori, kte se z dvodu ni kapitlov vybavenosti potkaly s problmem financovn svch
podnikatelskch zmr. adatel mohl volit ze t monost: 2.1.7
Mal vr od 0,2 do 2 mil. K, a do ve 90 % uznatelnch nklad. Standardn zvhodnn vr od 2 do 5 mil. K, a do ve 80% uznatelnch nklad. Podzen vr od 2 do 7 mil. K, do ve 50 % uznatelnch nklad.
Rozvoj 23
Clem programu Rozvoj bylo pomoc podpory ve form dotac umonit realizaci rozvojovch podnikatelskch projekt malch a stednch podnikatel ve vybranch odvtvch esk ekonomiky s pedpoklady ekonomickho rstu. Podpoit mal a stedn podnikatele, kte pispvaj ke zvenmu zapojen esk ekonomiky do mezinrodn obchodn vmny a svoj vkonnost pozitivn psob na celkov ekonomick rst. Clem byla podpora rozvoje konkurenceschopnosti firem ve fzi rstu, zvyovn technologick rovn, zdokonalovn proces, zavdn certifikac a mezinrodnch standard.
Ve dotace se pohybovala od 1,5 do 6 mil. K, maximln do ve 40 % celkovch uznatelnch nklad. 2.1.8 Marketing 24
Clem programu byla podpora konkurenceschopnosti eskch firem na zahraninch trzch formou zskvn marketingovch informac souvisejcch se vstupem na zahranin trhy, tvorby propaganch materil (vetn elektronickch) za elem prezentace eskho subjektu v zahrani, a to tak prostednictvm internetovch strnek, asti na vstav, veletrhu v zahrani. Program se zamoval na zven monosti vyuit pleitost eskch exportr, kter na svtovm trhu existuj.
Program podpory Kredit: http://www.mpo.cz/dokument14555.html Program podpory Rozvoj: http://www.mpo.cz/dokument21704.html 24 Program podpory Marketing: http://www.mpo.cz/dokument21232.html
23
22
19
Podpora byla poskytovna malm a stednm podnikatelm formou dotace. Ve dotace se pohybovala od 0,1 do 1 mil. K, nesmla vak pekroit 46 % hranici mry podpory celkovch uznatelnch nklad na projekt. 2.1.9 Inovace 25
Clem programu Inovace byla podpora realizace projekt zamench na zven technickch a uitnch hodnot vrobk, technologi a slueb. Byly podporovny projekty zvyujc efektivnost vrobnch proces a poskytovn slueb nebo proveden pokrokovch metod zen, proveden vznamnch zmn organizan struktury i zmn ve strategick orientaci podnikatele i jinch netechnickch inovac, je posiluj schopnost dlouhodob
konkurenceschopnosti podnikatel a jejich udriteln rst.
Program byl uren pro podnikatele bez omezen velikosti. Mal i stedn podniky mohly vyut dotace nebo vr, ppadn kombinaci dotace a vru. Velk podniky mohly dat pouze o dotace. Maximln mra dotace inila 46 % uznatelnch nklad na projekt. Pro inovace technickho charakteru byla minimln ve dotace 3 mil. K, maximln ve inila 50 mil. K. Pro inovace slueb se dotace pohybovala od 1 do 25 mil. K. Podporu ve form zvhodnnho vru mohly erpat pouze MSP a do 60 % uznatelnch nklad na projekt, pi pevn rokov sazb 3 % p.a. Pro inovace technickho charakteru byla minimln ve vru 3 mil. K, maximln ve 50 mil. K. U inovac slueb se vr pohyboval od 1 do 25 mil. K. 2.1.10 spory energie 26
Program spory energie byl uren zejmna na realizaci projekt malch a stednch podnikatel z oblasti zpracovatelskho prmyslu, jejich clem bylo snit energetickou nronost. Mezi podporovan aktivity mohu zaadit napklad modernizaci energetickch zazen, kombinovanou vrobu elektiny a tepla, vyuit odpadnho tepla, zateplen objekt apod.
Jednalo se podporu ve form dotace od 0,5 do 30 mil. K. Nesmla vak pekroit 46 % hranici mry podpory celkovch uznatelnch nklad na projekt.
25 26
Program podpory Inovace: http://www.mpo.cz/dokument21588.html Program podpory spory energie: http://www.mpo.cz/dokument21385.html
20
2.1.11
Obnoviteln zdroje energie 27 podpora projekt zavdn vroby elektrick energie nebo tepla
Clem programu byla
z obnovitelnch zdroj energie (OZE). Podporovanmi aktivitami byly zejmna vstavba, obnova nebo rekonstrukce zazen na vyuvn OZE, a tak zavdn technologi vroby a vrobnch zazen s nzkou energetickou nronost a minimlnmi dopady na ivotn prosted. Podporovanou aktivitou byla tak kombinovan vroba elektiny a tepla vyuvajc k jejich vrob OZE.
Minimln ve dotace byla 0,5 mil. K, maximln ve inila 30 mil. K. Opt vak nesmla pekroit 46 % hranici mry podpory uznatelnch nklad na projekt.
2.2 Operan program Rozvoj lidskch zdroj

Rozvoj lidskch zdroj byl v minulm programovacm obdob podporovn pevn v rmci Operanho programu Rozvoj lidskch zdroj (OP RLZ). OP RLZ tvoil zklad pro realizaci podpory z Evropskho socilnho fondu (ESF) v esk republice. dcm orgnem programu bylo Ministerstvo prce a socilnch vc (MPSV).
V rmci OP RLZ byla vylenna adatelm celkov podpora ve vi 422,4 mil. EUR. ESF poskytl 318,8 mil. EUR (75 % z celkov stky) a 103,6 mil. EUR (25 %) bylo spolufinancovno ze sttnho rozpotu z rozpotov kapitoly MPSV.28 stka
318,82 mil. EUR pedstavovala 22 % podl celkovch financ vylennch na operan programy ze strukturlnch fond.
Dle byla podpoena v rmci rozvoje lidskch zdroj tvorba podnikatelsk infrastruktury pro dal vzdlvn zamstnanc, a to v Operanm programu Prmysl a podnikn v Priorit 1 Rozvoj podnikatelskho prosted Opaten 1.3 Infrastruktura pro rozvoj lidskch zdroj v prmyslu. Na toto Opaten bylo vylenno celkem 20,9 mil. EUR. Z toho 15,7 mil. EUR z ERDF, 5,2 mil. EUR ze sttnho rozpotu.29
Program podpory Obnoviteln zdroje energie: http://www.mpo.cz/dokument21405.html OP RLZ: http://www.strukturalni-fondy.cz/oprlz 29 Programov dodatek k OPPP, s. 18
28
27
21
Globlnm clem Operanho programu Rozvoj lidskch zdroj bylo dosaen vysok a stabiln rovn zamstnanosti zaloen na kvalifikovan a flexibiln pracovn sle, integraci sociln vylouench skupin obyvatelstva a konkurenceschopnosti podnik pi respektovn princip udritelnho rozvoje.30 Operan program Rozvoj lidskch zdroj se vnoval 5 prioritm: 31
Priorita 1 - Aktivn politika zamstnanosti Priorita 2 - Sociln integrace a rovnost pleitost Priorita 3 - Rozvoj celoivotnho uen Priorita 4 - Adaptabilita a podnikn Priorita 5 - Technick pomoc
Z hlediska podpory podnikn byla dleit zejmna Priorita 4 Adaptabilita a podnikn.
Priorita 4 byla zamena na zvyovn konkurenceschopnosti podnik prostednictvm rozvoje odbornch znalost a dovednost zamstnavatel i zamstnanc v souvislosti se strukturlnmi zmnami hospodstv. Na Prioritu 4 bylo vylenno celkem 67,4 mil. EUR. 50,5 mil. EUR z ESF, 16,9 mil. EUR bylo spolufinancovno ze sttnho rozpotu.32 50,5 mil. EUR tvoilo piblin 15,8 % z celkovho objemu finannch prostedk alokovanch na OP RLZ. (Z toho piblin 9,1 % na Opaten 4.1, zbytek na Opaten 4.2.) O podporu zde mohly dat obce, svazky obc, kraje, jimi zizovan organizace a tak podnikatelsk subjekty.
4.1
Zven adaptability zamstnavatel a zamstnanc na zmny ekonomickch a technologickch podmnek, podpora konkurenceschopnosti
4.2
Specifick vzdlvn
30 31
OP RLZ: http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=403 OP RLZ: http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=403 32 Programov dodatek k OP RLZ, s. 88
22
V nsledujcch podkapitolch jsou uvedeny programy realizovan Agenturou na podporu podnikn a investic CzechInvest. 2.2.1 Program odbornho rstu pracovnk Profese 33
Program Profese byl realizovn v rmci Priority 4 Opaten 4.2 Specifick vzdlvn. Clem programu byla podpora odbornho rstu zamstnanc prmyslovch podnik a dalch podnikatelskch subjekt v profesch, kter vyaduj speciln odborn a profesn znalosti a dovednosti. Jeho clem bylo podporou odbornho rstu zamstnanc pispvat ke zvyovn jejich konkurenceschopnosti a pizpsobivosti s ohledem na mnc se podmnky na trhu.
Program poskytoval podporu ve form dotace a do ve 45 % z celkovch uznatelnch nklad pro MSP a 35 % pro velk podniky. Minimln ve dotace inila 80 000 K, maximln 3 mil. K. Pjemci podpory byly firmy z oblasti zpracovatelskho prmyslu, sektoru prmyslovch a environmentlnch slueb a slueb bezprostedn s tmito sektory souvisejcch. 2.2.2 Nrodn projekt Standard rozvoje lidskch zdroj 34
Tento projekt byl realizovn v rmci Priority 4 Opaten 4.1 Zven adaptability zamstnavatel a zamstnanc na zmny ekonomickch a technologickch podmnek, podpora konkurenceschopnosti. Clem projektu bylo zvyovat konkurenceschopnost a vkonnost podnik pomoc zavdn mezinrodn uznvanho standardu Investors in People (IIP) v podnicch. Investors in People je mezinrodn uznvan standard v oblasti zen a rozvoje lidskch zdroj, kter sleduje schopnost efektivn vst a rozvjet sv zamstnance. Umouje nastavit fungovn internch proces ve spolenosti tak, aby prostednictvm loajlnch a spokojench zamstnanc rostla i konkurenceschopnost a image celho podniku. IIP vznikl v roce 1991 ve Velk Britnii. Standard se zamil na spn podniky a klov aspekty jejich rozvoje a rstu. Na zklad etnch studi bylo zjitno, e za jejich spchem stoj kvalifikovan, dostaten motivovan a efektivn zen pracovn sla. K zaveden standardu IIP nejsou striktn pedepsny dn postupy. Je definovn pouze douc stav a nen zde stanoveno, jak splnn jednotlivch kritri doshnout. Je tvoen pro kadou firmu individuln, na zklad poznatk a doporuen kvalifikovanch poradc.
CzechInvest - Profese: http://www.czechinvest.org/profese CzechInvest - Standard rozvoje lidskch zdroj (Informace pro zjemce o zskn certifiktu IIP), 2007: http://www.czechinvest.org/iip
34
33
23
Dnes je IIP rozen ve vce ne 70 zemch svta a pracuje s nm pes 69 000 organizac jak z veejnho, tak i soukromho sektoru.
Prbh zavdn IIP v podnicch v rmci Nrodnho projektu Standard je proces, kter se sestv z nkolika fz. Na zatku podnik prochz vstupn analzou, kter identifikuje nedostatky a oblasti pro zlepen. Na zklad vsledk tto analzy sestav poradce ve spoluprci s podnikem tzv. akn pln. V okamiku, kdy podnik spluje poadavky IIP, probhne zvren zhodnocen a v ppad, e firma spluje veker poadavky Standardu, obdr certifikt. Nejmn jednou za 3 roky probh pravideln pehodnocen.
O podporu zde mohou dat podnikatel bez omezen velikosti. Celkov podpora pro MSP me init max. 320 tis. K. Pro ostatn podniky je maximln ve podpory omezena hranic 200 tis. K. Pjemci podpory jsou firmy z oblasti zpracovatelskho prmyslu a sektoru navazujcch slueb, innosti v oblasti vpoetn techniky, vzkumu a vvoje, vroby a rozvodu elektiny, plynu a vody. Mus se jednat vdy o podnikatele majc sdlo v R mimo Prahu.
2.3 Spolen regionln operan program

Spolen regionln operan program (SROP) na lta 2004 - 2006 je souhrnn dokument v kompetenci Ministerstva pro mstn rozvoj, z nho mohly erpat obce, svazky obc, kraje, ale tak podnikatelsk subjekty podporu z eskch a evropskch zdroj. SROP byl financovn z Evropskho fondu pro regionln rozvoj (ERDF), Evropskho socilnho fondu (ESF) a sttnho rozpotu. Rozsah a zamen podpor se liily v jednotlivch krajch. Podpora byla realizovna vhradn formou grantovch schmat. Vzvy grantovch schmat k pedkldn nvrh o poskytnut podpory vyhlaovaly jednotliv krajsk ady. SROP zahrnoval rozvojov priority sedmi region soudrnosti (cel zem esk republiky s vjimkou hl. msta Prahy).
24
Celkem bylo na SROP vylenno 598,9 mil. EUR. 454,3 mil. EUR z ESF a ERDF, co pedstavuje piblin 31 % vech financ urench na strukturln politiku v R a 144,6 mil. EUR ze sttnho rozpotu.35
Clem SROP bylo pedevm dosaen trvalho hospodskho rstu i rstu kvality ivota obyvatel region prostednictvm novch ekonomickch aktivit s drazem na tvorbu pracovnch mst v regionlnm i mstnm mtku, na zlepen kvality infrastruktury a ivotnho prosted, na veobecn rozvoj lidskch zdroj a na prohlubovn sociln integrace.36
Spolen regionln operan program se vnoval celkem 5 prioritm:
Priorita 1 - Regionln podpora podnikn Priorita 2 - Regionln rozvoj infrastruktury Priorita 3 - Rozvoj lidskch zdroj v regionech Priorita 4 - Rozvoj cestovnho ruchu Priorita 5 - Technick pomoc
Z hlediska podpory podnikn byla vznamn zejmna Priorita 1: Regionln podpora podnikn a opaten 1.1: Podpora podnikn ve vybranch regionech.
Clem tohoto opaten bylo zven potu pracovnch mst v clovch regionech. Podpora byla zamena na podporu existujcch podnik (nebyl tedy uren pro zanajc podnikatele), kte maj uzaveno etnictv minimln za posledn ti roky. Podpora tak nezahrnovala podnikatele z oblasti zemdlstv a cestovnho ruchu. Jednalo se o podporu ve form dotac urench pro drobn, mal a stedn podnikatele s clem zvit jejich ekonomickou vkonnost, stimulovat diverzifikaci podnikatelskch aktivit a nvrat k tradinmu umn a emeslm.37 Na Prioritu 1 Opaten 1.1 bylo vylenno 60,2 mil. EUR. 45,1 mil. EUR z ERDF, co pedstavovalo piblin 9,9 % z celkovho objemu zdroj vylennch ze strukturlnch fond pro SROP v R a 15,1 mil. EUR ze sttnho rozpotu.37
35
SROP: http://www.strukturalni-fondy.cz/srop SROP: http://www.strukturalni-fondy.cz/srop 37 Spolen regionln operan program na lta 2004 2006, s. 80
36
25
Vznamn byla z hlediska podpory podnikn tak Priorita 4: Rozvoj cestovnho ruchu.
Clem priority bylo zejmna zven podlu cestovnho ruchu na prosperit region, a tm pispt k vytven novch pracovnch mst. Podpora ve form dotace byla urena pro drobn podnikatele (do 10 zamstnanc) z oblasti cestovnho ruchu nabzejc jednotliv sluby cestovnho ruchu i ucelen produkty. Na Prioritu 4 bylo vylenno 144,1 mil. EUR, 108,1 mil. EUR z evropskch, 36 mil. EUR z eskch zdroj. stka 108,1 mil. EUR z ERDF pedstavovala piblin 23,8 % z celkov alokace strukturlnch fond pro SROP. (Na opaten 4.1 bylo ureno 7,9 % a na Opaten 4.2 piblin 15,9 % z celkov alokace.)38
Priorita 4 se dle len na 2 opaten:
4.1 Rozvoj slueb pro cestovn ruch 4.2 Rozvoj infrastruktury pro cestovn ruch
2.4 Nrodn programy podpory podnikn

Nrodn programy podpory podnikn jsou financovny ze sttnho rozpotu. Jejich navrhovatelem je Ministerstvo prmyslu a obchodu. Po vstupu esk republiky do Evropsk unie hraj sp doplkovou roli vedle program spolufinancovanch ze strukturlnch fond a jsou postupn zaleovny do operanch program. Jsou zameny na takov aktivity, je nen prozatm mono podporovat z operanch program, a tak na podnikatelsk projekty realizovan na zem hlavnho msta Prahy, kter tak nen mon podporovat ze strukturlnch fond.
Jejich clem je podpora konkurenceschopnosti malch a stednch podnikatel podnikajcch na zem esk republiky. Na lta 2005- 2006 byly navreny MPO a schvleny vldou R tyto programy podpory:39
38 39
Spolen regionln operan program na lta 2004 2006, s.103 Publikace MPO: Podpora podnikn v esk republice 2006
26
2.4.1
Zruka
Program Zruka byl uren pro mal a stedn podnikatele podnikajc na zem esk republiky s clem zvit jejich konkurenceschopnost. Pomoc zvhodnnch bankovnch zruk k bankovnmu vru a k rizikovmu a rozvojovmu kapitlu, zruk za nvrhy do obchodnch veejnch sout a zruk za provozn vry usnadovat tmto subjektm realizaci podnikatelskch projekt zamench na investice. Poskytovatelem podpory byla eskomoravsk zrun a rozvojov banka, a.s. (MZRB). 2.4.2 Trh
Program Trh byl uren pro mal a stedn podnikatele podnikajc na zem esk republiky s clem zvit jejich konkurenceschopnost pomoc zskn certifikace ISO a tak pro mal a stedn podnikatele s krat histori podnikajc na zem hlavnho msta Prahy. Jeho clem byla podpora podnikatelskch subjekt s omezenou monost financovn jejich innosti v dsledku nedostatku vlastnho kapitlu, omezen monosti zskn vru a omezen monosti ruen vlastnm majetkem. Poskytovatelem podpory byla eskomoravsk zrun a rozvojov banka, a.s. (MZRB). 2.4.3 Progres
Program Progres byl opt uren malm a stednm podnikatelm s clem zvit jejich konkurenceschopnost pomoc podpory ve form podzench vr40. Clem byla kompenzace pot pi financovn jejich innosti. Poskytovatelem podpory byla
eskomoravsk zrun a rozvojov banka, a.s. (MZRB). 2.4.4 Poradenstv
Program Poradenstv byl uren subjektm pipravujcm se na vstup do podnikn a tak malm a stednm podnikatelm ve fzi rozvoje a rstu s clem zven jejich konkurenceschopnosti. Clem programu bylo formou dotac externm poradcm, nebo pmo zanajcm a ostatnm malm a stednm podnikatelm umonit zskat cenov zvhodnn veobecn vzdlvn a cenov zvhodnn poradensk sluby. Poskytovatelem podpory bylo Ministerstvo prmyslu a obchodu. dosti o poskytnut dotace byly pedkldny agentue CzechInvest.
splcen v obdob podzenosti jako posledn v poad za ostatnmi penitmi nedoplatky (Nrodn programy podpory MSP, 2006)
40
27
2.4.5
Design
Clem programu Design bylo pomoc dotac napomhat malm a stednm podnikatelm pi zaleovn designu do jejich podnikatelsk strategie a tm ke zvyovn jejich konkurenceschopnosti. Podporovat spoluprci mezi designrem a podnikatelem, vyvjet nov produkty s kvalitnm designem. Poskytovatelem podpory bylo dnes ji zruen Design centrum esk republiky. 2.4.6 Aliance
Clem programu Aliance bylo podporou ve form dotace zvit schopnost eskch MSP obstt na zahraninch trzch prostednictvm:
podpory mezinrodnch marketingovch aktivit aliance, tj. seskupen 3-25 MSP, kte maj uzavenou Dohodou o spoluprci v rmci programu Aliance. Jedn se o MSP, jejich vrobn program nebo sortiment se vzjemn dopluj.
prosazovn spoluprce malch a stednch podnikatel v zahrani.
Poskytovatelem podpory bylo Ministerstvo prmyslu a obchodu. Program byl realizovn agenturou CzechTrade. 2.4.7 Podpora asti MSP v 6. rmcovm programu
Clem programu bylo motivovat mal a stedn podnikatele k asti na een projekt vzkumu a vvoje v rmci 6. rmcovho programu. Podpora ve form dotace byla poskytovna koordintorovi nebo astnkovi konsorcia.41Poskytovatelem podpory bylo Ministerstvo prmyslu a obchodu. dosti o poskytnut dotace byly pedkldny na CzechInvest.42
2.5 Podpora asti na zahraninch veletrzch a vstavch

Existuje vce monost podpory asti na mezinrodnch veletrzch a vstavch v zahrani. Podpora je jednak poskytovna formou pspvku na hradu nklad individulnm
41
Konsorcium 6. RP definuje jako souhrn vech astnk projektu, z nho jeden astnk mus vystupovat v roli koordintora. 42 Nrodn programy podpory MSP: http://www.mpo.cz/dokument7336.html
28
vystavovatelm, jednak tak prostednictvm spolench expozic, kdy MPO hrad njem vstavn plochy a jednotliv vystavovatel si hrad nadstandardn vybaven expozice (grafika, nbytek, lednice apod.). Clem je podpora prezentace eskch podnikatel v zahrani. Pspvek individulnm vystavovatelm byl poskytovn ve vi 50 % nklad na kryt njmu ist vstavn plochy43 velkm podnikm nad 250 zamstnanc a malm a stednm podnikm ve vi 100 % nklad. V obou ppadech byla maximln ve pspvku omezena. Hranice se v jednotlivch letech mnila, pohybovala se kolem stky 100 000 K. Dal formou podpory asti eskch podnikatel jsou tak informan kancele MPO/MZV na mezinrodnch veletrzch a vstavch v zahrani s monostmi katalogov prezentace firem.44
2.6 Programy na podporu podnikovho vzkumu a vvoje

Hlavnm clem program na podporu vzkumu a vvoje je transfer vsledk vzkumu a vvoje k prmyslovmu vyuit, spn integrace vzkumnch struktur pro prmysl do mezinrodnch st vzkumu a zven spoluprce mezi podnikateli a vdeckovzkumnmi organizacemi.
Programy na podporu vzkumu a vvoje se na rozdl od ve uvedench program podpory ned zkonem o podpoe malho a stednho podnikn . 47/2002 Sb., ale zkonem o podpoe vzkumu a vvoje . 130/2002 Sb. Vdaje na vzkum a vvoj z veejnch prostedk vychz z Nrodnho programu vzkumu a program vzkumu a vvoje, kter schvaluje vlda. Programy realizuj dlouhodob smry rozvoje vzkumu a vvoje R a Nrodn politiku vzkumu a vvoje R (2004 - 2008). stednm sprvnm adem pro oblast vzkumu a vvoje je v R Ministerstvo kolstv, mldee a tlovchovy (MMT), kter zabezpeuje ppravu Nrodn politiky vzkumu a vvoje, ppravu Nrodnho programu vzkumu a mezinrodn spoluprci R v oblasti vzkumu a vvoje.45
Nrodnm programem vzkumu se rozum soubor program, kter vymezuje konkrtn cle na obdob 4 - 6 let, vetn stanoven finannch prostedk na realizaci jednotlivch program, odpovdnosti jednotlivch poskytovatel za koordinaci program, vcnch
ist vstavn plocha je poet m2 celkov pronajman plochy Publikace MPO: Podpora podnikn v esk republice 2006 45 MMT - Vkum a Vvoj: http://www.msmt.cz/vyzkum
44 43
29
podmnek poskytovn podpory z veejnch prostedk a kritri hodnocen. V R byly doposud navreny ti Nrodn programy vzkumu: 2.6.1 Nrodn program vzkumu I
Nrodn program vzkumu I (NPV I) byl vypracovn na lta 2004 - 2009 MMT a Radou pro vzkum a vvoj a schvlen usnesenm vldy v roce 2003. Hlavnmi cly Programu jsou:
Zvit vkonnost a efektivnost vzkumu v R a jeho pnosu pro ekonomiku a spolenost. Zajistit obnovu vzkumnch kapacit v R s vyuitm mezinrodn spoluprce ve vzkumu. Posilovat vztahy veejnosti k vzkumu a vvoji. Zvit odbornou rove prce ve vzkumu a vyuitelnost vsledk vzkumu v praxi.
Nrodn program vzkumu I je sloen z pti tmatickch program (Kvalita ivota, Informan spolenost, Konkurenceschopnost pi udritelnm rozvoji, Energie pro ekonomiku a spolenost, Modern spolenost a jej promny) a t prezovch program (Lidsk zdroje pro vzkum, Integrovan vzkum, Regionln a mezinrodn spoluprce ve vzkumu), kter se dle len na podprogramy. Poskytovateli podpor jsou dle tmatu a zamen projektu jednotliv ministerstva. Pedpokldan celkov nklady jsou 19,575 mld. K.46
MPO vyhlaovalo kadoron v letech 2004 2006 veejn soute na vbr projekt do program prmyslovho vzkumu a vvoje Tandem a Impuls. V roce 2004 byla
vyhlena veejn sout tak do programu Pokrok a v roce 2006 do programu Trval prosperita. Jejich clem bylo zven vkonnosti vrobc a konkurenceschopnosti vrobk, podpora vvoje novch materil, vrobk, vrobnch postup a technologi.
Soust Nrodnho programu vzkumu I byly ti programy prmyslovho vzkumu a vvoje:47
46 47
Nrodn program vzkumu I Publikace MPO: Podpora podnikn v esk republice 2006
30
Pokrok Byl opakovan vyhlaovn MPO. Dlil se do dvou oblast: Konkurenceschopnost pi udritelnm rozvoji a Energie pro ekonomiku a spolenost.
Tandem Program je zamen na podporu projekt orientovanho a prmyslovho vzkumu a vvoje, jejich vsledky budou dky dalmu navazujcmu prmyslovmu vzkumu a vvoji pouity v novch vrobcch, technologich a slubch. Clem programu je zlepen spoluprce prmyslovch podnik a vzkumnch pracovi, teoretick a technologick podpora MSP, zlepen transferu vsledk zkladnho vzkumu smrem k uit v prmyslu.
Impuls Je zamen na vzkum a vvoj novch materil, technologi a produkt. Navazuje na program Tandem. Realizuje prmyslov vzkum a vvoj, kter je nejble uplatnn ve vrob. Clem je zmenen rozdlu mezi hospodskou rovn R a EU prostednictvm zven vkonnosti eskch podnik, zlepen konkurenceschopnosti produkt, podpory MSP, modernizace stvajcch technologi a vrobnch postup. 2.6.2 Nrodn program vzkumu II
NPV II byl navren na obdob let 2006 - 2011. Jeho poslnm je napomoci ekonomickmu rozvoji, zven kvality ivota obyvatel, rovn lidskch zdroj a vkonnosti ekonomiky, prostednictvm program v letech 2006 - 2011 realizovat priority Nrodn politiky vzkumu a vvoje R s minimlnmi vdaji 9,196 mld. K. Nrodn program vzkumu II se skld ze ty tmatickch program (Trval prosperita, Zdrav a kvalitn ivot, Informan technologie pro znalostn spolenost, Sociln-ekonomick rozvoj esk spolenosti) a 3 prezovch program (Lidsk zdroje, Mezinrodn spoluprce, Podpora ppravy a realizace Nrodn politiky vetn technick pomoci), kter se dle len na podprogramy.48
Soust Nrodnho programu vzkumu II byl program prmyslovho vzkumu a vvoje Trval prosperita:49
Trval prosperita jeden z tmatickch program Nrodnho programu vzkumu II, kter byl schvlen usnesenm vldy v roce 2005. Program podporuje konkrtn projekty vzkumu a vvoje. Pjemcem podpory me bt vzkumn organizace, vysok kola nebo podnik.
48 49
Nrodn program vzkumu II Koncepce vzkumu a vvoje MPO: http://www.mpo.cz/dokument5862.html
31
2.6.3
Nrodn program vzkumu III
NPV III byl navren na lta 2009 - 2015 a jeho clem bude zajitn innosti kapacit vzkumu a vvoje vybudovanch ze strukturlnch fond.50 Pedpokld se, e rozpoet NPV III bude sousteovat veker naven veejnch prostedk na vzkum, tzn. asi 1,5 mld. K ron. Tyto prostedky budou zrove jednm z hlavnch zdroj financovn kapacit VaV vybudovanch ze SF v letech 2007 2013 (jedn se piblin o 35 mld. K).51
2.7 6. rmcov program

Rmcov programy jsou zameny na vzkum a technologick vvoj. Hlavn draz je kladen na uplatnn vsledk vzkumu a vvoje v praxi. V souasn dob b 7. rmcov program na lta 2007 - 2013, kter tmaticky navazuje na 6. rmcov program a usiluje o poslen excelence vdeckho a technickho vzkumu. Je rozdlen do ty program: spoluprce, mylenky, lid a kapacity, kter odpovdaj hlavnm clm evropsk vzkumn politiky.
Clem 6. rmcovho programu (6. RP) na lta 2002 - 2006 bylo pispt k vytvoen evropskho vzkumnho prostoru (ERA) a tm ke zlepen koordinace evropskho vzkumu a tak poslen konkurenceschopnosti evropsk ekonomiky. Jeho rozpoet na lta 2002 - 2006 inil 19,1 mld. EUR.52
Zkladn strukturu 6. RP tvoily dva specifick programy: Integrace a posilovn ERA a Strukturovn ERA seskupen ze t blok aktivit a specifick program pro nuklern vzkum EUROATOM.
Klmov, V.: Regionln podpora podnikn, s. 103 Foresight: http://www.foresight.cz/cz/novinky/newsid-46/ 52 6. rmcov program v kostce: http://6rp.cz/dokums_dokumenty/6.RPvkostce_134.pdf
51
50
32
Obrzek . 1: Zkladn struktura 6. RP
Zdroj: http://6rp.cz/dokums_dokumenty/6.RPvkostce_134.pdf
Pleitost pro MSP zde byly zejmna specifick vzkumn projekty uren pro MSP Projekty kooperativnho vzkumu (Co-operative Research Projects) CRAFT a Projekty kolektivnho vzkumu (Collective Research Projects) CLR.
Projekty CRAFT byly ureny pro eitelsk konsorcia evropskch MSP sestvajc se minimln ze t MSP ze dvou evropskch zem (lenskch zem EU nebo asociovanch zem53) a dvou vzkumnch organizac ze dvou rznch evropskch zem, kter spolen e njak technick problm nebo vvoj nov technologie a nemaj dostatek vlastnch vzkumnch kapacit nebo finannch zdroj na extern vzkum. Celkem se mus astnit subjekty nejmn ze t lenskch zem EU nebo asociovanch zem. Clem projekt je zven inovanho potencilu firem a tm pispt k poslen konkurenceschopnosti. Projekty se mohly tkat libovolnho tmatu vdy a techniky, jedinm poadavkem byla novost na evropsk rovni. Rozpoet projektu se pohyboval v rozmez 0,5 2 mil. EUR. Doba trvn projektu byla pevn stanovena na 1 2 roky.54
Projekty kolektivnho vzkumu (CLR) byly ureny pro eitelsk konsorcia minimln dvou MSP, dvou nrodnch svaz (ppadn jednoho evropskho svazu) a dvou vzkumnch
53 54
Asociovan zem: Island, Lichtentejnsko, Norsko, vcarsko, Izrael, Chorvatsko, Turecko Pleitosti pro mal a stedn podniky: http://www.tc.cz/dokums_publikace/textsesit_03DEF.pdf
33
organizac vdy ze dvou rznch evropskch zem s clem rozit znalostn zkladnu rozshlch skupin MSP a tm pispt ke zven jejich konkurenceschopnosti. Celkem se mus astnit subjekty minimln ze t evropskch zem. Projekty se mohly tkat libovolnho tmatu vdy a techniky. Opt byla jedinm poadavkem novost na evropsk rovni. Celkov rozpoet projektu se pohyboval mezi 2 5 mil. EUR. Doba trvn projekt byla stanovena na 2 3 roky s monost prodlouen v nezbytnch a dn zdvodnnch ppadech.55
2.8 Programy podpory podnikn v navazujcm programovacm obdob 2007 - 2013

V navazujcm programovacm obdob 2007 2013 meme programy podpory podnikn rozdlit opt t skupin:56
Nrodn programy spolufinancovan ze strukturlnch fond o Operan program Podnikn a inovace o Operan program Lidsk zdroje a zamstnanost o Operan program ivotn prosted o Operan program Vzdln pro konkurenceschopnost o Operan program Vzkum a vvoj pro inovace o Regionln operan programy
Programy Ministerstva prmyslu a obchodu o Nrodn programy podpory o Podpora asti na zahraninch veletrzch a vstavch o Programy na podporu podnikovho vzkumu a vvoje Tandem Impuls Trval prosperita
Mezinrodn programy o Rmcov programy EU o Dal programy
55 56
Pleitosti pro mal a stedn podniky: http://www.tc.cz/dokums_publikace/textsesit_03DEF.pdf Semin OHK Uhersk Hradit: Aktuln vyuit dotanch program, konan dne 11.3. 2008
34
2.8.1
Nrodn programy spolufinancovan ze strukturlnch fond
Operan program Podnikn a inovace OPPI navazuje na OPPP na lta 2004 2006. V rmci tohoto programu mohou podnikatel dat o podporu ve form nevratn dotace, zvhodnn zruky i vru z 15 program podpory. Jedn se o programy Start, Progres, Zruka, Rozvoj, ICT v podnicch, ICT a strategick sluby, Eko-Energie, Inovace, Potencil, Spoluprce, kolc stediska, Prosperita, Nemovitosti, Poradenstv a Marketing. Nkter z nich pmo navazuj na programy realizovan v rmci OPPP. Na zklad zjmu o programy ze strany podnikatelsk veejnosti a jejich spnosti bylo rozhodnuto, e budou pokraovat v rmci OPPI programy Prosperita, Reality (v OPPI jako Nemovitosti), kolc stediska, Marketing, Rozvoj, Inovace, Start a Kredit (v OPPI jako Progres a doplkov program Zruka) a programy spory energie a Obnoviteln zdroje energie budou nahrazeny programem Eko-Energie. Nov mohou podnikatel dat o podporu z program ICT v podnicch, ICT a strategick sluby, Potencil, Spoluprce a Poradenstv. Na zklad zkuenost s OPPP OPPI obsahuje nkolik zsadnch kvalitativnch zmn s clem piblit tento program v maximln me veejnosti. Pro dotace je nyn jedinm zprostedkujcm subjektem agentura CzechInvest a pro vry MZRB. Ke zjednoduen komunikace byl zaveden nov elektronick systm pjmu dost (e-account).57
Operan program Lidsk zdroje a zamstnanost Hlavnm clem programu je podpora rozvoje lidskch zdroj. Program se zamuje na profesn vzdlvn zamstnavatel i zamstnanc, integraci sociln vylouench skupin obyvatelstva a zvyovn kvality veejn sprvy. Pro podnikatele je dleit zejmna priorita 1: Adaptabilita. V rmci tto priority je mon podporovat profesn vzdlvn zamstnanc a uplatovn prunch forem organizace prce.
Operan program ivotn prosted Tento program je zamen zejmna na zkvalitovn ivotnho prosted. Vnuje se problematice odpad a prmyslovho zneitn, podporuje vyuvn OZE, spory energi, odstraovn starch ekologickch zt a budovn infrastruktury pro environmentln vzdlvn.
57
Operan program Podnikn a inovace na lta 2007 - 2013
35
Operan program Vzkum a vvoj pro inovace Podpora v tomto OP nen poskytovna pmo podnikatelm, ale zamuje se zejmna na podporu spoluprce mezi vzkumnmi stavy, vysokmi kolami a soukromm sektorem.
Operan program Vzdln pro konkurenceschopnost Tento OP je zamen zejmna na zavdn novch modernch vyuovacch metod. Je zde podporovna mobilita pracovnk mezi pracoviti vzkumu a vvoje (VaV) a podnikatelskm sektorem.
Regionln operan programy Na rozdl od SROP se tyto programy nezamuj na podporu podnikn ve vybranch regionech, ale mohou z nich profitovat zejmna podnikatel z odvtv cestovnho ruchu. 2.8.2 Programy Ministerstva prmyslu a obchodu
Nrodn programy podpory Na rok 2007 bylo navreno MPO a schvleno vldou 5 program podpory financovanch ze sttnho rozpotu. Jednalo se o programy Trh, Certifikace, Design, Aliance a Vvoj zamen na podporu konkurenceschopnosti eskch MSP. Nrodn programy podpory doplovaly v roce 2007 nov Operan program Podnikn a inovace a zamovaly se na takov aktivity, kter z nj nebylo mon podporovat. Z dvodu vy efektivnosti poskytovn podpor bylo rozhodnuto, e se od roku 2008 bude pokraovat pouze podle podmnek program OPPI, co zrove zna i ukonen poskytovn podpor MSP na zem hlavnho msta Prahy.58
Podpora asti na zahraninch veletrzch a vstavch Podpora asti eskch podnikatel na mezinrodnch vstavch a veletrzch v zahrani je realizovna obdobn jako v pedchozm programovacm obdob, tzn. v letech 2004 2006. Jednak jsou podniky podporovny pmo, a to poskytovnm finannch pspvk, jednak jsou realizovny oficiln asti, kdy MPO hrad veker nklady na kryt njmu vstavn plochy a jednotliv vystavovatel si hrad nadstandardn vybaven expozice.
58
Zprva o vvoji MSP a jeho podpoe v roce 2006
36
Programy na podporu podnikovho vzkumu a vvoje MPO vyhlauje opakovan, stejn tak jako i v roce 2006, veejn soute do program Tandem, Impuls a Trval prosperita. 2.8.3 Mezinrodn programy
7. rmcov program Clem 7. RP je zejmna posilovn Evropskho vzkumnho prostoru (ERA) a rozvoj znalostn ekonomiky a spolenosti. Jeho pedpokldan rozpoet na lta 2007 2013 in 72,7 mld. EUR.59
2.9 Poskytovatel podpory

Podpora podnikn je v kompetenci Ministerstva prmyslu a obchodu R. V esk republice je zabezpeovna pomoc rznch instituc, agentur a odbornch organizac i organizac podnikatelsk sfry. 2.9.1 CzechInvest 60
Agentura pro podporu podnikn a investic CzechInvest je sttn pspvkov organizace podzen Ministerstvu prmyslu a obchodu R na podporu malch a stednch podnikatel, podnikatelsk infrastruktury, inovac a zskvn zahraninch investic. Od zatku roku 2004 m agentura 13 regionlnch kancel ve vech krajskch mstech. Dvodem jejich zaloen bylo zejmna rozen nabdky poskytovanch slueb. Regionln kancele jsou hlavnmi kontaktnmi msty pro adatele, prvotnmi zdroji informac o monostech podpory.
CzechInvest je administrtorem nsledujcch program podpory z OPPP: Prosperita, Reality, kolc stediska, Rozvoj, Inovace, Klastry, Marketing, Obnoviteln zdroje energie a spory energie. Agentura byla tak zprostedkujcm subjektem SROP (Opaten 1.1) a OP RLZ (Standard rozvoje lidskch zdroj, Profese).
59 60
Text nvrhu 7. rmcovho programu v etin: http://6rp.cz/ http://www.czechinvest.org/o-czechinvestu
37
2.9.2
CzechTrade 61
Agentura na podporu obchodu CzechTrade je sttn pspvkov organizace podzen Ministerstvu prmyslu a obchodu R na podporu exportu. CzechTrade poskytuje informan, poradensk a asistenn sluby pevn malm a stednm podnikm, kter maj zjem zat exportovat, ppadn tak firmm, kter chtj rozit vvoz do zahrani.
CzechTrade byl administrtorem programu Marketing z OPPP. V souasn dob se ji o administraci programu star CzechInvest. 2.9.3 MZRB 62
eskomoravsk zrun a rozvojov banka, a.s. je rozvojovou bankou R, kter poskytuje formou zruk a zvhodnnch bankovnch vr podporu malm a stednm podnikm s vyuitm prostedk sttnho rozpotu, strukturlnch fond a kraj. Dle tak poskytuje podpory vlastnkm panelovch dom a podpory ve form zvhodnnch vr na vodohospodsk projekty.
MZRB byla administrtorem a poskytovatelem vr v rmci program Start a Kredit z OPPP. 2.9.4 Design centrum R 63
Design centrum bylo organizan slokou sttu v psobnosti Ministerstva prmyslu a obchodu R. Centrum, jejm hlavnm poslnm bylo uplatnn designu s clem zvit konkurenceschopnost produkce esk ekonomiky, bylo zrueno ke dni 31.12. 2007.
Design centrum R bylo administrtorem Nrodnho programu podpory Design. V souasn dob je podpora v oblasti designu v kompetenci Agentury na podporu obchodu CzechTrade. 2.9.5 esk energetick agentura 64
esk energetick agentura (EA) byla pspvkovou organizac Ministerstva prmyslu a obchodu R. Hlavnm poslnm agentury byly spory primrnch energetickch surovin a snen dopad jejich vyuit na ivotn prosted. Hlavn innost bylo podporovat aktivity
61 62
http://www.czechtrade.cz/Global?xml=/o_czechtrade http://www.cmzrb.cz/app/o-bance/kdo-jsme/ 63 http://www.designcentrum.cz 64 http://www.ceacr.cz
38
prvnickch a fyzickch osob vedouc k sporm energie. Agentura byla administrtorem program spory energie a Obnoviteln zdroje energie.
Z dvodu rozpotovch spor a zefektivnn prce byla zruena ke dni 31.12. 2007. Podpora v oblasti spor energie je ji od 1.10. 2007 na zklad rozhodnut MPO v kompetenci Agentury na podporu podnikn a investic CzechInvest.
39
3 ANALZA ERPN PROGRAM NA PODPORU PODNIKN VE ZLNSKM KRAJI 2004 2006

Ve druh kapitole jsem se zabvala systmem podpory podnikn v R. Soustedila jsem se pedevm programy podpory na zkrcen programovac obdob 2004 2006. Ve tet kapitole provedu analzu erpn program na podporu podnikn ve Zlnskm kraji ve stejnm obdob. Budu se zabvat srovnnm erpn dotac a zvhodnnch vr mezi jednotlivmi kraji a tak porovnnm aktivity a spnosti adatel v jednotlivch krajch R a okresech Zlnskho kraje. Zamm se postupn na jednotliv programy, ze kterch mohli podnikatel dat o podporu.
3.1 Ekonomick situace Zlnskho kraje 65

Zlnsk kraj byl v minulosti povaovn za hospodsky siln region s vraznou koncentrac velkch prmyslovch podnik. K nejvznamnjm odvtvm jednoznan patilo obuvnictv, vroba pneumatik, stroj a letadel. V polovin 90. let se stabiln pozice regionu zaala mrn otsat jako dsledek privatizace a restrukturalizace prmyslu. Dalmi dvody byla tak patn dopravn obslunost zem, rozdlen eskoslovenska, zpetrhn dlouholetch obchodnch vztah se Slovenskem a zruen vtiny vdecko-vzkumnch pracovi. V souasn dob Zlnsk kraj zaostv v tvorb HDP za prmrem esk republiky, i kdy je stle vnmn jako bohat a dynamicky se rozvjejc region.66
V tabulce . 1 uvdm zkladn daje za jednotliv okresy Zlnskho kraje, se ktermi sten pracuji v analze adatel OPPP.
65 66
Statistick roenka Zlnskho kraje 2007 Portl Zlnskho kraje Charakteristika regionu: http://www.kr-zlinsky.cz/
40
Tabulka . 1: Zkladn informace za jednotliv okresy Zlnskho kraje Rozloha v km2 1 030 991 1 143 799 3 964
Okresy Zln Uhersk Hradit Vsetn Krom Celkem Zlnsk kraj
Poet obyvatel 192 520 143 731 145 661 107 927 589 839
Poet EAO 101 875 73 977 74 899 52 495 303 246
Poet MSP* 590 330 334 209 1 463
Zdroj: esk statistick ad - Zln, Meziokresn srovnn, 2007 * Poet MSP* - vbr z databze MERIT - subjekty s hlav. OKE 15-50 a 72-74 a s potem zamstnanc 10 250.
Hodnota ukazatele HDP na obyvatele dosahovala v roce 2006 ve 254 466 K. Prmrn HDP na obyvatele R inilo 314 765 K. Tuto prmrnou hodnotu vrazn zkreslila hodnota ukazatele Prahy, ale i bez hlavnho msta byl Zlnsk kraj v poad a dest. V tvorb HDP byl Zlnsk kraj v poad mezi vemi kraji devt. Za slabou strnku Zlnskho kraje je povaovna tak struktura hospodstv. Problmem je stle pomrn vysok podl sekundrnho sektoru na tvorb HDP a nzk podl slueb.
Mra nezamstnanosti inila v roce 2006 7,67 %, co byla jen mrn ni hodnota oproti prmrn nezamstnanosti v cel R. Ta dosahovala ve 7,75 %. Ze statistik poslednch let je patrn pokles mry nezamstnanosti ve Zlnskm kraji, stejn tak jako v cel R.
V meziokresnm srovnn byla nezamstnanost vrazn vy v okresech Krom, kde se v roce 2006 pohybovala kolem 9,6 % a v okrese Vsetn, kde dosahovala 9,71 %. Naopak nejni mru nezamstnanosti zaznamenal k 31.12. 2006 okres Zln. Jednalo se o hodnotu 6,34 %. V okrese Uhersk Hradit nezamstnanost doshla 6,49 %.
Na nezamstnanosti ve Zlnskm kraji se nejvce podlela vkov kategorie obyvatel od 15 do 19 let a kategorie od 20 do 24 let. Citlivou skupinu tvoily tak osoby star 50 let. Mezi nezamstnanmi byli nejastji lid bez vzdln, se zkladnm vzdlnm a se stednm vzdlnm bez maturity. S rostouc rovn dokonenho vzdln mra nezamstnanosti klesala. Situace ve Zlnskm kraji se nijak vrazn neliila od aktulnho stavu v cel R.
41
Co se te prmrn hrub msn mzdy, v roce 2006 dosahovala 17 387 K. Tato hodnota Zlnsk kraj adila opt a na dest msto ve srovnn s ostatnmi 13 kraji R. Celosttn prmrn hrub msn mzda inila v roce 2006 20 207 K.
Pokud bych srovnala vdaje na vzkum a vvoj mezi jednotlivmi kraji, Zlnsk kraj by se v roce 2006 umstil na sedmm mst, a to s ronm objemem vdaj 1 646 mil. K. V potu zamstnanc ve vzkumu a vvoji na mst devtm. Vdaje se za posledn tyi roky tm zdvojnsobily a poet zamstnanc vrostl tm o 700 (z 1 644 na 2 335 zamstnanc ve vzkumu a vvoji).
Na rostoucch vdajch a potu zamstnanc ve vzkumu a vvoji se malou mrou podlelo i zaloen Technologickho inovanho centra v roce 2005. Jednalo se o spolen projekt Univerzity Tome Bati ve Zln a Zlnskho kraje. Technologick inovan centrum (TIC) doposud spn realizovalo projekty ppravy plastikskho, obuvnickho, devaskho a nbytkskho klastru, kter se staly nstrojem pro spoluprci firem, vysokch kol a regionlnch instituc. TIC je provozovatelem podnikatelskho inkubtoru
a technologickho parku, zajiuje innost centra pro transfer technologi. Centrum se vrazn podl na naplovn strategie ekonomickho rozvoje Zlnskho kraje, vytv podmnky pro rozvoj inovanho podnikn, vyuit vsledk vzkumu a vvoje v podnikatelsk praxi, rozvoj novch obor, technologi a slueb. Pispv ke zven prosperity regionu a konkurenceschopnosti mstnch podnik.
V poslednch letech hraje nejvznamnj roli ve Zlnskm kraji plastiksk, chemick, kovodln a kovozpracujc prmysl. Vznamn je tak prmysl elektrotechnick, potravinsk, devozpracujc, paprensk a polygrafick.
Struktue prmyslu ve Zlnskm kraji tm odpovd struktura adatel OPPP. Jejich podl v procentech znzoruje nsledujc graf.
42
Graf . 2: Struktura adatel OPPP dle zamen jejich ekonomick innosti

7% 3% 2% 5% 3% 2% 3% 17% 0% 9% 0% 9% potravinsk textiln, odvn, koedl. deva., papren., polygraf. chemick a plastiksk kovodln a kovozpracujc veobec.strojrensk elektrotechnick automobilov vroba a rozvod energi stavebnictv 12% obchod (obchod, velkoob.) IT vzkum a vvoj, ostat. in. 8% ostatn 20% neudno
Zdroj: Regionln zprva vsledk OPPP ve Zlnskm kraji
Z grafu vyplv, e nejvt skupinu adatel tvoili podnikatel z kovodlnho a kovozpracujcho prmyslu (20 % adatel, jejich dosti byly pijaty). Hned v zvsu za nimi byly podniky z chemickho a plastikskho prmyslu, piem tato odvtv dohromady tvoila vce ne 35 % ze vech podporovanch odvtv.
Graf . 3: Struktura adatel o dotace dle ekonomick innosti v jednotlivch programech OPPP ve Zlnskm kraji
0 programy OPPP Prosperita Reality kolc stediska Klastry Marketing Rozvoj Inovace OZE spory energie poet adatel 10 20 30 40 50 60 70 80 90
potravinsk deva., papren., polygraf. kovodln a kovozpracujc elektrotechnick vroba a rozvod energi obchod (obchod, velkoob.) Vzkum a vvoj, ostat. in. neudno
textiln, odvn, koedl. chemick a plastiksk veobec.strojrensk automobilov stavebnictv IT ostatn
43
Ve
Zlnskm
kraji
bylo
podno
nejvce
projekt
v rmci
priority
Rozvoj
konkurenceschopnosti podnik. Z grafu . 3 vyplv, e nejvy poet dost o dotace byl podn do program Marketing a Rozvoj.
3.2 Analza adatel OPPP 67

3.2.1 Analza adatel OPPP podle dle potu dost, objemu dotac a vr
Na zklad statistik lze Zlnsk kraj povaovat za velmi spn ve vztahu k erpn finannch prostedk ze strukturlnch fond Evropsk unie. Celkem zde bylo pedloeno vce ne 370 projekt, z nich bylo 226 schvleno a podpoeno. dosti o dotace, je splnily formln poadavky (tzn. e byly pijaty), podalo 215 subjekt. 143 projektm byla pidlena dotace v celkov vi pesahujc 720 mil. K. Zbvajc dosti pedstavovaly dosti o zvhodnn vr do program Start a Kredit u MZRB. Celkem se jednalo o vry v hodnot tm 137 mil. K.
Graf . 4: Poet pijatch a schvlench projekt dle kraj R

kraj Stedoesk Jihoesk Plzesk Karlovarsk steck Libereck Krlovhradeck Pardubick Vysoina Jihomoravsk Olomouck Zlnsk Moravskoslezsk poet projekt 0 50 100 150 200 250 300 350
pijat projekty schvlen projekty
67
Intern materily agentury CzechInvest Regionln zprva vsledk OPPP ve Zlnskm kraji
44
Z grafu . 4 vyplv, e se v republikovm srovnn Zlnsk kraj umstil na tvrtm mst, a to jak v potu pijatch, tak i schvlench dost o dotace. Nejaktivnjm krajem se stal Jihomoravsk kraj. Celkem zde bylo pijato 337 projekt. Z toho 213 projekt bylo schvleno a podpoeno. Naopak nejmn aktivnm krajem v potu pedloench projekt se stal kraj Karlovarsk. Zde bylo pijato pouze 49 dost o dotace, z nich bylo celkem 22 schvleno a podpoeno.
Jak byly poadovan a piznan ve dotace z OPPP ke konci roku 2006 v jednotlivch krajch ukazuje graf . 5.
Graf . 5: Ve dotace z OPPP v jednotlivch krajch R
kraj
500 000
1 000 000
1 500 000
2 000 000
2 500 000
3 000 000
Stedoesk Jihoesk Plzesk Karlovarsk steck Libereck Krlovhradeck Pardubick Vysoina Jihomoravsk Olomouck Zlnsk Moravskoslezsk
ve dotace v tis. K
poadovan dotace schvlen dotace
Celkov ve poadovan dotace za celou R inila k 31.12 2006 celkem 21 616 465 tis. K. 10 588 446 tis. K bylo schvleno a pidleno adatelm. Z grafu . 5 je patrn, e nejvt objem dotac byl pidlen na projekty v Plzeskm kraji. adatel zde pvodn poadovali dotaci ve vi 2,8 mld. K, 77,5 % z tto sumy jim bylo pidleno. Pokud bych porovnala objemy schvlench dotac v jednotlivch krajch, pak by se Zlnsk kraj umstil na estm mst. Celkem byla na projekty realizovan na zem Zlnskho kraje pidlena dotace ve vi 720 mil. K. Jednalo se o 48,5 % z celkovho objemu poadovan dotace. V objemu poadovan dotace byl opt na prvnm mst Jihomoravsk kraj. Zde bylo na projekty 45
pidleno 48 % z celkov ve poadovan dotace. Nejmen objem dotac byl pidlen na projekty realizovan na zem Karlovarskho a Libereckho kraje.
Graf . 6: Ve dotace na 1 ekonomicky-aktivnho obyvatele v krajch R (v tis. K)
kraj Stedoesk Jihoesk Plzesk Karlovarsk steck Libereck Krlovhradeck Pardubick Vysoina Jihomoravsk Olomouck Zlnsk Moravskoslezsk
10
Poadovan dotace Schvlen dotace
ve dotace (tis.K)
V pepotu ve dotace na 1 ekonomicky-aktivnho obyvatele (EAO) by Zlnsk kraj obsadil tet msto. Na prvnm mst by skonil s vraznm nskokem Plzesk kraj. Na 1 EAO zde pipadala ke dni 31.12. 2006 schvlen dotace ve vi 7 200 K.
Pokud bych porovnala mezi sebou jednotliv okresy Zlnskho kraje vzhledem k OPPP v potu pijatch projekt a pidlench dotac, pak by se nespnjm okresem stal jednoznan okres Zln. Formln poadavky zde splnilo celkem 94 projekt, 69 z nich bylo schvleno. spnost adatel zde dosahovala 73,4 %. daje za ostatn okresy uvdm v grafu . 7.
46
Graf . 7: Poet pijatch a schvlench projekt dle okres Zlnskho kraje

18 16 poet projekt 14 12 10 8 6 4 2 0 Krom Uhersk Hradit okres Vsetn Zln poet prijatch projekt poet schvlench projekt
Graf vyjaduje, e nejmn aktivn byli adatel z okresu Krom. Celkem zde bylo pijato 27 projekt, 19 jich bylo schvleno a podpoeno.
Jak byly ve dotace z OPPP ke konci roku 2006 v jednotlivch okresech Zlnskho kraje ukazuje graf . 8.
Graf . 8: Ve dotace z OPPP v jednotlivch okresech Zlnskho kraje

[tis.K] 800 000 Ve poadovan dotace 700 000 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 Krom Uhersk Hradit Vsetn Zln okres Ve schvlen dotace
Ze srovnn poadovan a schvlen dotace vyplv, e nejmn spnmi adateli se stali adatel z okresu Uhersk Hradit. Pestoe zde byl pijat druh nejvy poet projekt, celkem 55 a poadovan ve dotace tak vrazn pevyovala objemy poadovanch dotac 47
v okresech Krom a Vsetn, adatelm byla pidlena celkov dotace pouze ve vi 116 241 tis. K. Tento objem dotace ad okres Uhersk Hradit a na tet msto ve srovnn s ostatnmi okresy Zlnskho kraje.
Aktivitu adatel a spnost pedloench projekt v jednotlivch okresech lpe ukazuje graf . 9. V nm jsou uvedeny poty pijatch a schvlench projekt pepoteny na 100 malch a stednch podnik (od 10 do 250 zamstnanc).68 Graf vypovd, e nejmn spn byli adatel z okresu Uhersk Hradit. Na 100 MSP zde pipadlo 7,9 schvlench projekt z 16,7 pvodn pijatch. Naopak nejspnjm okresem se stal v kvalit pedloench projekt okres Vsetn. Zde bylo pijato (tzn. e splnilo formln poadavky) 11,7 projekt na 100 MSP a z nich bylo 8,7 schvleno. spnost projekt OPPP zde dosahovala v minulm programovacm obdob 74,4 %. Celkov ve Zlnskm kraji na 100 malch a stednch podnik od 10 do 250 zamstnanc pipadlo 9,8 schvlench projekt. Situaci v jednotlivch okresech vystihuje graf . 9.
Graf . 9: Poet projekt OPPP na 100 MSP v okresech Zlnskho kraje

18 16 14 poet projekt 12 10 8 6 4 2 0 Krom Uhersk Hradit okres Vsetn Zln poet prijatch projekt poet schvlench projekt
Stejn tak lze pomoc pepotu na 100 malch a stednch podnik vyjdit lpe i aktivitu adatel a spnost pedloench projekt za jednotliv kraje R. Zlnsk kraj by se tak umstil na druhm mst. Nejvy poet podpoench projekt by pipadl na 100 MSP Pardubickho kraje. Lep vypovdac schopnost m tak graf . 10, ve kterm je aktivita
Poet MSP* - vbr z databze MERIT - subjekty s hlav. OKE 15-50 a 72-74 a s potem zamstnanc 10 250.
68
48
adatel a jejich spnost vyjdena pomoc pepotu na 10 000 EAO. Zlnsk kraj tak lze povaovat za velmi spn. Pokud bych porovnala jednotliv kraje, Zlnsk kraj by obsadil opt druh msto. O vysok kvalit svd tak nadprmrn spnost zdejch projekt, kter inila 66,5 %.
Graf . 10: Poet projekt na 10 000 ekonomicky-aktivnch obyvatel v krajch R

kraj Stedoesk Jihoesk Plzesk Karlovarsk steck Libereck Krlovhradeck Pardubick Vysoina Jihomoravsk Olomouck Zlnsk Moravskoslezsk poet projekt 0 1 2 3 4 5 6 7 8
pijat projekty schvlen projekty
Do programu Start bylo v cel R pedloeno celkem 998 dost o zvhodnn vr, z toho 833 projekt bylo schvleno a poskytnuto adatelm. Nejaktivnjmi adateli byli zanajc podnikatel z Moravskoslezskho kraje. Zde bylo pedloeno vce ne 290 dost o vr. Zlnsk kraj se s 47 pedloenmi projekty umstil na osmm mst.
Celkem 1 234 dost o zvhodnn vr podali podnikatel do programu Kredit. Pokud bych opt porovnala jednotliv kraje R, Zlnsk kraj by obsadil sedm msto. Nejmen poet dost podali jak v programu Start, tak i Kredit podnikatel z Karlovarskho kraje.
V esk republice byly uzaveny vrov smlouvy v celkov hodnot 2 028 391 287 K. Jednalo se o podporu pro 1 632 projekt.69
69
On-line statistiky erpn dotac a zvhodnnch vr z program OPPP, 18.3. 2008
49
3.2.2
Analza adatel OPPP podle jednotlivch program
Jak u jsem zmiovala ve (v podkapitole 3.1), nejvce projekt OPPP bylo podno ve Zlnskm kraji v rmci priority 2 Rozvoj konkurenceschopnosti podnik. Nejvt spnost byla jednoznan v programu Marketing. Z celkovho potu pijatch 77 dost bylo schvleno 74. Tato skutenost je dkazem vysok exportn aktivity zlnskch firem. Nejmen zjem byl o energetick programy. Pinou tohoto nzkho zjmu byla podle mho nzoru administrativn nronost program.
Graf . 11: Poet podanch a schvlench projekt v jednotlivch programech ve Zlnskm kraji
80 70 60 poet projekt 50 40 30 20 10 0
Prosperita Reality kolc stediska Klastry Marketing Rozvoj Inovace Obnoviteln zdroje energie spory energie
Pijat projekty Schvlen projekty
programy OPPP
Co se te meziokresnho srovnn, v okrese Zln byl podn nejvt poet dost do program Marketing a Rozvoj. Nejvce projekt v programech kolc stediska a Obnoviteln zdroje energie podali adatel z okresu Uhersk Hradit. O program Klastry byl naopak zjem pouze ve Zln. Zde byly podny a nsledn schvleny tyi dosti. Na druhou stranu zde nebyla podna ani jedna dost do programu spory energie. Do tohoto programu pedloili projekty pouze adatel z okresu Vsetn a Uhersk Hradit.
Do kterch program adatel pedloili dosti a jak byl objem piznanch dotac v jednotlivch programech ukazuj nsledujc grafy graf . 12 a graf . 13.
50
Graf . 12: Struktura schvlench dost o dotace dle jednotlivch program OPPP v okresech Zlnskho kraje
Prosperita Zln Reality kolc stediska Vsetn Klastry Marketing Rozvoj Uhersk Hradit Inovace OZE Krom spory energie
Okresy
10
20
30
40
50
60
70
80
Poet dost
Zdroj: Vlastn zpracovn, data: Regionln zprva vsledk OPPP ve Zlnskm kraji
Graf . 13: Struktura schvlench objem dotac dle jednotlivch program OPPP v okresech Zlnskho kraje
Okresy
Prosperita
Zln
Reality kolc stediska Klastry
Vsetn
Marketing Rozvoj Inovace OZE spory energie
Uhersk Hradit
Krom
50 000 100 000 150 000 200 000 250 000 300 000 350 000 400 000 450 000
Ve dotace v tis. K
Zdroj: Vlastn zpracovn, data: Regionln zprva vsledk OPPP ve Zlnskm kraji
Z grafu . 13 vyplv, e nejvt objem dotac v okresech Zln a Vsetn byl vyerpn v programech Prosperita a Reality. Ve Zln byl velk objem dotace pidlen tak na projekty v programu Inovace. V okrese Uhersk Hradit a Krom byly nejvt objemy dotac pidleny na projekty v programu Inovace.
51
Celkov byl ve Zlnskm kraji nejvt objem dotace pidlen na projekty v programu Prosperita. Jednalo se o dotaci ve vi 236 265 tis. K. Naopak nejmen objem dotac byl vyerpn v programu spory energie. Ve Zlnskm kraji byly podpoeny pouze tyi projekty, a to ve vi pesahujc 5 600 tis. K.
Co se te velikosti podnik, kter daly o dotace ve Zlnskm kraji, pevnou vtinu tvoili mal a stedn podnikatel. Velk podniky podaly pouze 14 projekt do OPPP. Z grafu . 14 je patrn, e nejvt poet projekt pedloily podniky od 100 do 149 zamstnanc.
Graf . 14: adatel OPPP dle velikosti podnik

50 40
poet subjekt
30 20 10 0
09 10 24 25 49 50 99 100 149 150 199 200 249 250 499 500 - 1249
1250 a vce
poet zamstnanc
3.2.3
Nejspnj firemn pjemci dotac z OPPP
V letech 2004 2006 byl v cel R nejvt zjem o programy podpory v rmci priority 2: Rozvoj konkurenceschopnosti podnik. Nejvce dost o dotace bylo podno do program Marketing, Rozvoj a Inovace. Jednou z spnch firem, kter si odnesla z inovanho programu 50 mil. K, byla textilka Juta. Dalm spnm adatelem programu Inovace se stal vrobce liv Biomedica. Ten potkem bezna roku 2008 otevel novou vrobu liv za 63 mil. K, kterou z poloviny hradila dotace EU. Na druhou stranu nejvce penz ze strukturlnch fond EU putovalo do program Reality a Prosperita v rmci Priority 1: Rozvoj podnikatelskho prosted. Zde mohla maximln ve dotace init a 500 mil. K.70
70
Program podpory Reality: http://www.mpo.cz/dokument21675.html
52
neuvedeno
Hitpardu nejspnjch adatel o dotace (dle objemu dotace) podle agentury CzechInvest vyhrl jednoznan koda Holding, kter z EU zskal na realizaci projekt celkem 375 mil. K. Stomilionov dotace ale zskaly i dal esk firmy. Napklad pardubick firma TechnoPark a brnnsk firma Unis.71
V rmci priority 1: Rozvoj podnikatelskho prosted byl ve Zlnskm kraji nejvy dotac v programu Prosperita podpoen projekt vybudovn vdecko-technickho parku a centra pro transfer technologi pi Univerzit Tome Bati ve Zln, a to ve vi 125,1 mil. K. Hlavnm clem projektu bylo zejmna pispt k lepmu propojen vdeck zkladny UTB s podnikatelskou sfrou. V programu Reality realizovala projekt s nejvym objemem dotace firma TRIMILL, a.s. Firma zskala dotaci na rekonstrukci objektu pro vvoj a rozen vrobnch prostor. V programu kolc stediska se nejspnjm firemnm pjemcem dotace Zlnskho kraje a zrove i cel R stal podnik Slovck strojrny. Tato firma si odnesla vce ne 16 mil. K na vstavbu vlastnho podnikovho kolcho stediska. Jako reakce na siln potencil plastikskho odvtv ve Zlnskm kraji vznikl projekt identifikace vzniku plastikskho klastru, kter realizovalo Technologick inovan centrum. Na fzi identifikace navzal 2. projekt, a to zaloen zjmovho sdruen prvnickch osob. Jak u jsem uvedla ve, v minulm programovacm obdob byl ve Zlnskm kraji stejn tak jako v cel R pedloen nejvt poet dost o dotace do program podpory v rmci Priority 2: Rozvoj konkurenceschopnosti podnik. Nejvce dost bylo podno do program Marketing, Rozvoj a Inovace. Pt ze sedmdesti ty pedloench projekt do programu Marketing podala firma Rudolf Jelnek, a.s. Clem projekt byla podpora exportu a prodeje. V programu Inovace zskal nejvy dotaci projekt firmy z plastikskho odvtv SPUR a.s. Firma ELKO EP, s.r.o. vybudovala dky dotaci z programu Rozvoj nov vrobn zvod. Dotace inila 9,2 mil. K a byla nejvy poskytnutou dotac v tomto programu. V programu spory energie se stal jednm z spnch adatel podnik Moravsk sklrny Kvtn s.r.o. Projekt byl zamen na vyuit odpadnho tepla. Tm 28,5 mil. K zskala firma HiTechMedia System s.r.o. na vybudovn nejvt solrn elektrrny v R. Jednalo se zrove o nejvy dotaci zskanou v programu Obnoviteln zdroje energie ve Zlnskm kraji.72
71 72
Hospodsk noviny, 14. 16. bezna 2008 Intern materily agentury CzechInvest prezentace na tma Vyhodnocen OPPP 2004-2006 ve Zlnskm kraji; MPO: spn projekty v OPPP inspirace pro budoucnost, 2007
53
3.2.4
Nejastj problmy pjemc podpory 73
asto se podnikatel domnvaj, e podpis smlouvy o poskytnut dotace je vrcholem jejich snaen. Vzhledem k obrovsk poptvce po dotacch lze jist tento bod za jist vtzstv povaovat. Nicmn je teba, aby si podnikatel uvdomili, jak dsledky jim rozhodnut k podn dosti o dotaci pin. Po podepsn smlouvy nastv dal fze, kter pro pjemce dotace znamen plnn povinnost, bez jejich dodren me dojt k nepjemnm nsledkm, kter mohou vst a k odebrn pislben podpory. Pjemce je neustle nucen monitorovat prbh realizace projektu a erpn finannch prostedk, a to i po skonen jeho realizace.
Po podpisu smlouvy se pjemce me potkat s celou adou problm. Mezi nejastj situace, ke kterm me dojt a ke kterm tak v praxi asto dochz, lze zaadit zmnu harmonogramu. Ve vtin ppad dochz k posunut zatku nebo dokonen realizace projektu. K posunut termn asto dochz i nkolikrt bhem realizace. Tyto zmny obvykle bvaj schvleny bez vtch problm, pokud ovem nedojde k zsadnmu ovlivnn cle projektu nebo dalch ustanoven smlouvy. Dal problematickou oblast je dodren zvaznch a monitorovacch indiktor, tzn. dodren tch ukazatel, ke kterm se pjemce podpisem smlouvy zavzal. V ppad nenaplnnch monitorovacch indiktor dochz ke krcen dotace. V ppad nedodren zvaznho ukazatele vak me dojt i k odebrn dotace.
V ppad zmn v rozpotu je mon pesun v rmci jednotlivch poloek, nikdy vak neme dojt k jeho naven. Je teba, aby vdy podnikatel peliv zjistil a zvil, jak poloky jsou povaovny za uznateln a sprvn odhadnul veker rozpotov poloky jet ped podnm dosti. Kad zmna mus bt nejdve schvlena, a pot ji lze uskutenit.
Dal pote adatel asto souvis s dodrenm termn k pedkldn monitorovacch zprv a dost o platbu, kter jsou u nkterch program pevn stanoveny. astm problmem je tak dohledn a doloen vech potebnch faktur a bankovnch vpis a jejich sprvn slovn.
73
Msnk Dotace: http://www.edotace.cz
54
3.3 Analza adatel OP RLZ

Z hlediska podpory podnikn byla v Operanm programu Rozvoj lidskch zdroj dleit zejmna Priorita 4: Adaptabilita a podnikn. Jak byl objem vylennch prostedk a jej zamen jsem uvdla v kapitole 2.2 Operan program Rozvoj lidskch zdroj.
Ze statistik Evropskho socilnho fondu v R ke dni 2.1. 2007 vyplv, e bylo v rmci tto priority schvleno 697 projekt. V rmci opaten 4.1 bylo uzaveno 384 smluv, v rmci opaten 4.2 313 smluv. Objem nasmlouvanch finannch prostedk doshl u opaten 4.1 ve pesahujc 1,1 mld. K a u opaten 4.2 tm 800 mil. K za celou R.74
V nsledujcch podkapitolch je uvedena analza adatel OP RLZ pes agenturu CzechInvest. 3.3.1 Analza adatel programu Profese 75
Z Informanho systmu Operanch program (ISOP) vyplv, e bylo celkem v rmci programu Profese (Opaten 4.2) pijato 364 dost o dotaci. Celkem 278 projektm byla pidlena podpora.
Ve Zlnskm kraji bylo adateli pedloeno v rmci programu Profese celkem 47 projekt, z toho jich bylo 28 schvleno a podpoeno. dosti o platbu mohou podniky pedkldat jet do konce z 2008. Ke dni 14.3. 2008 bylo adatelm proplaceno tm 11,5 mil. K z necelch 15 mil. K poadovanch v prozatm podanch dostech o platbu. Dvodem rozdlu mezi poadovanou a proplacenou sumou byl zejmna chybn vpoet zpsobilch vdaj ze strany adatel.
V grafu . 15 uvdm podan, schvlen a zamtnut dosti do programu Profese. Data ale vyjaduj stav k 1.10. 2006. Aktulnj informace jsem mla k dispozici pouze za Zlnsk kraj. K 1.10. 2006 bylo ve Zlnskm kraji schvleno 21 ze 47 podanch projekt. Stejn poet schvlench projekt byl k 1.10. 2006 tak v Moravskoslezskm kraji. Nejvt poet jak
74
Informace o objemu nasmlouvanch finannch prostedk, 2007: http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=4652 75 Intern materily agentury CzechInvest
55
pijatch (tzn. splujcch formln nleitosti), tak i schvlench dost o dotace podali podnikatel z Jihomoravskho kraje.
Graf . 15: Podan, zamtnut a schvlen dosti o podporu do Programu Profese v jednotlivch krajch R (Stav k 1. 10. 2006)
70 60 50 40 30 20 10 0
Ji ho e sk Ji ho kr m aj or av sk Ka kr rl o aj va Kr rs l k ov h kr aj ra de ck kr Li aj be M re or ck av sk kr os aj le zs k O kr lo aj m ou ck Pa kr aj rd ub ick kr Pl aj ze s k St e kr do aj e sk kr aj st ec k kr aj Vy so i na Zl n sk kr aj
Podan Profese
Zamtnut Profese
Schvlen Profese
Zdroj: Vlastn zpracovn, data: Intern materily agentury CzechInvest
3.3.2
Analza adatel Nrodnho projektu Standard rozvoje lidskch zdroj
Pilotn program zavdn Investors in people (IIP) v R byl zahjen v ervnu roku 2004 a ukonen na konci roku 2005. V rmci tohoto pilotnho programu zavedlo Standard IIP 10 firem z R, z toho 1 podnik ze Zlnskho kraje. Na tuto pilotn fzi navzal na jae roku 2006 dal projekt, Nrodn projekt Standard rozvoje lidskch zdroj, kter m za cl umonit doshnout tohoto Standardu dalm eskm podnikm. Celkov alokace pro Nrodn projekt Standard rozvoje lidskch zdroj in na lta 2006 - 2008 31 mil. K. Nrodn projekt je financovn z Evropskho socilnho fondu a ze sttnho rozpotu. Jedn se o podporu pro 50 60 podnik, piem dal prostedky jsou vylenny na navazujc programovac obdob 2007 2013. Ke dni 4.3. 2008 mlo podepsanou smlouvu o zavdn Standardu rozvoje lidskch zdroj 34 firem z R, z toho 6 firem ze Zlnskho kraje. To je nejvy poet ve srovnn s ostatnmi kraji R. Pehled firem zavdjc IIP v letech 2006 2008 v jednotlivch krajch uvdm v grafu . 16. O zaveden Standardu prozatm neprojevili zjem podnikatel z Jihomoravskho a Plzeskho kraje. Dvodem obecn malho zjmu o zskn 56
Standardu v R je podle mho nzoru pedevm nedostaten informovanost a nedvra eskch firem. IIP je rozen pedevm v anglosaskch zemch. V R se do projektu zapojily pedevm velk podniky. Doposud proly v rmci Nrodnho projektu Standard IIP zvrenm auditem pouze 3 firmy z R, konkrtn LUX-IDent s.r.o. z Pardubickho kraje, JECH CZ s.r.o. a ProjectSoft HK a.s., ob z Karlovarskho kraje.76
Graf . 16: Firmy zavdjc Standard rozvoje lidskch zdroj dle region (4.3. 2008)
7 6 5 4 3 2 1 0
Jih o Kr es l k ov kr h aj ra de ck k Li ra be j re M ck or av k sk ra os j le zs k O kr lom aj ou ck k Pa ra rd j ub ick St kr e aj do e sk kr aj s te ck k ra j Zl n sk kr aj Vy so in a
Zdroj: Vlastn zpracovn, data: Intern zdroje agentury CzechInvest
3.4 Analza adatel SROP

Ve Spolenm regionlnm operanm programu byla pro podnikatele dleit pedevm Priorita 1: Regionln podpora podnikn Opaten 1.1: Podpora podnikn ve vybranch regionech. Pm podpora se tkala pouze malch a stednch podnikatel, kte sv projekty realizovali ve vybranch problmovch regionech.77 Pro podnikatele z odvtv cestovnho ruchu byla vznamn Priorita 4: Rozvoj cestovnho ruchu. Celkovou alokaci na jednotliv priority a opaten jsem uvdla ji v kapitole 2.3 Spolen regionln operan program.
V letech 2004 - 2006 bylo v sedmi regionech soudrnosti (cel zem R krom Prahy) podno v rmci opaten 1.1 celkem 1 193 dost o podporu ze SROP. Ve Zlnskm kraji bylo pedloeno podnikateli 91 dost o dotaci. Nejvce projekt bylo pedloeno
76 77
CzechInvest: Standard rozvoje lidskch zdroj (Informace pro zjemce o zskn certifiktu IIP), 2007 Problmov regiony byly vymezeny vldou R jako strukturln postien regiony, hospodsky slab regiony, regiony s vysoce nadprmrnou nezamstnanost
57
v Moravskoslezskm
kraji
(celkem
366).
Naopak
nejmn
aktivn
byli
adatel
ve Stedoeskm kraji. Zde podnikatel pedloili pouze 16 dost. 78
Ve Zlnskm kraji bylo vyhleno 6 vzev grantovch schmat SROP. Z toho tyi vzvy byly ureny pro drobn, mal a stedn podnikatele. Podpoeno zde bylo 74 podnikatelskch subjekt.79 Projekty se tkaly nejastji nkupu novch technologi, modernizace vrob a rozen vrobnch kapacit. U grantovch schmat podporujc sluby cestovnho ruchu se jednalo nejastji o projekty rekonstrukce ubytovacch a stravovacch zazen, zven kvality poskytovanch slueb a marketingov aktivity. Jejich clem bylo zejmna zvit konkurenceschopnost tchto subjekt. Na spolufinancovn GS pro drobn, mal a stedn podnikatele bylo vylenno 215,4 mil. K. Celkov schvlen dotace pro 74 podnikatelskch subjekt Zlnskho kraje inila 202,4 mil. K. Za tmto rozdlem stl pedevm vrazn men objem vyerpanch dotac na projekty v rmci vzvy GS podporujc regionln a mstn sluby cestovnho ruchu pro mal a stedn podnikatele ve Zlnskm kraji. Naproti tomu byl vy objem dotace vyerpn v rmci vzvy GS podporujc regionln a mstn sluby cestovnho ruchu pro veejn subjekty.
3.5 Analza adatel Nrodnch program podpory

Nrodn programy podpory jsou, jak u jsem uvdla v kapitole 2.4 Nrodn programy podpory podnikn, financovny ze sttnho rozpotu a jejich navrhovatelem je MPO. Postupn dochz k zaleovn tchto program do operanch program. 3.5.1 Nrodn programy podpory v roce 2004 80
V roce 2004 mohli podnikatel dat o podporu celkem z jedencti program schvlench vldou R. Jednalo se o programy Zruka, Kredit, Trh, Start, Kooperace, Vesnice, Regenerace, Special, Marketing, Poradenstv a Design. Intenzivnj podpora (tzn. s vraznjm zvhodnnm) byla malm a stednm podnikatelm poskytnuta v programu Kredit v tzv. problmovch regionech, kter byly vymezeny usnesenm vldy R v roce 2004
78 79
SROP: http://www.czechinvest.org/srop Seznam pjemc podpory v rmci vzev GS SROP vyhlaovanch Zlnskm kraje v obdob let 2005 2007: http://www.kr-zlinsky.cz/lstDoc.aspx?nid=2541 80 MPO: Zprva o vvoji MSP a jeho podpoe v roce 2004
58
jako strukturln postin regiony, hospodsky slab regiony a regiony s vysoce nadprmrnou nezamstnanost.
Programy Zruka, Kredit, Trh, Start, Kooperace, Vesnice, Regenerace a Special zajiovala MZRB. V roce 2004 bylo v R celkem podpoeno 3 505 projekt drobnch, malch a stednch podnikatel. Drobn podnikatel zskali nejvce podpor, 65 % potu podpor a 48 % z celho objemu finannch prostedk. Celkov objem financ vylenn na podporu MZRB v roce 2004 inil 2 340 mil. K. Z toho 1 637 mil K. ze sttnho rozpotu, 15 mil. K z prostedk Phare a 688 mil. K z prostedk finannho trhu.
Program Marketing byl realizovn eskou agenturou na podporu obchodu CzechTrade. Celkem bylo v roce 2004 podpoeno 373 podnikatel stkou 68,9 mil. K.
Program Poradenstv zajiovala Agentura na podporu podnikn a investic CzechInvest. Celkov objem dotace pro esk podnikatele inil k 31. 12. 2004 33,9 mil. K.
V programu Design bylo podpoeno celkem 150 projekt v celkov vi dotace 10,8 mil. K. Celkem podnikatel pedloili v roce 2004 v rmci tohoto programu 196 dost o podporu. 3.5.2 Nrodn programy podpory v roce 2005 81
V roce 2005 bylo financovno z rozpotov kapitoly MPO 7 program podpory schvlench vldou R. Jednalo se o programy uren pro mal a stedn podnikatele, kter jsem ji uvdla v kapitole 2.4 Nrodn programy podpory podnikn. Intenzivnj podpora byla realizovna v programu Progres, a to na katastrlnm zem obc s mn ne 5 000 obyvateli.
MZRB zajiovala v roce 2005 realizace program Zruka, Trh a Progres. Dle tak vyizovala dosti z program Kredit, Start, Vesnice, Kooperace, Regenerace a Special, kter byly pedloeny ke konci roku 2004 a na ne nebyl v pedelm roce k dispozici dostatek finannch prostedk. Celkem bylo v roce 2005 podpoeno 2 532 projekt drobnch, malch a stednch podnikatel stkou 2 302,1 mil. K. Z toho 1 270, 3 mil. K ze sttnho rozpotu 1,8 mil. K z prostedk Phare a 1 030 mil. K z finannho trhu. Nejvt objem prostedk byl pidlen na projekty stednch podnikatel. Nejvce podpor zskali mal podnikatel.
81
MPO: Zprva o vvoji MSP a jeho podpoe v roce 2005
59
Jednm z Nrodnch program podpory byl program Aliance, kter zajiovala esk agentura na podporu obchodu CzechTrade. V roce 2005 byly podpory poskytnuty 63 adatelm (18 aliancm) v celkov vi 8 mil. K.
Program Poradenstv byl realizovn stejn tak jako v roce 2004 agenturou CzechInvest. Celkem byly podnikatelm poskytnuty podpory na poradensk sluby, vzdlvn podnikatel, propagaci a administraci ve vi 26 mil. K.
Design centrum esk republiky realizovalo v roce 2005 program Design. V rmci tohoto programu byla poskytnuta podpora 114 podnikatelm v celkov vi pesahujc 8 mil. K.
V rmci sedmho nrodnho programu Podpora malch a stednch podnikatel, kte se aktivn astn 6. rmcovho programu EU pro vzkum a technologick vvoj, bylo podpoeno v roce 2005 celkem 6 projekt za 0,9 mil. K.
Tabulka . 2:
Poet podpoench projekt a ve podpory v jednotlivch programech podpory MSP v roce 2005 v R Poet schvlench projekt 2 532 63 2 335 114 6 5 050 Ve podpory v mil. K 2 302,10 8 26 8 0,9 2 345,00
Programy podpory MSP Programy reliazovan MZRB Aliance Poradenstv Design Podpora asti MSP v 6. RP Celkem
Zdroj: Zprva o vvoji MSP a jeho podpoe v roce 2005
3.5.3
Nrodn programy podpory v roce 2006 82
V roce 2006 byly ze sttnho rozpotu podporovny stejn programy malch a stednch podnikatel jako v roce 2005. Jak byly poty podpoench projekt a ve podpor uvdm v tabulce . 3. Intenzivnj podpora byla realizovna v programu Progres na zem regionu NUTS II Severozpad.
82
MPO: Zprva o vvoji MSP a jeho podpoe v roce 2006
60
Tabulka . 3:
Poet podpoench projekt a ve podpory v jednotlivch programech podpory MSP v roce 2006 v R Poet schvlench projekt Ve podpory v mil. K 669 893 1 363 1 361,60 63 526,2 60 8,6 2 466 30,6 141 8,5 28 0,9 4 790 2 829,1
Programy podpory MSP Zruka Trh Progres Aliance Poradenstv Design Podpora asti MSP v 6. RP Celkem
Zdroj: Zprva o vvoji MSP a jeho podpoe v roce 2006
Srovnn celkovch objem podpor MSP v letech 2004 2006 dle kraj uvdm v grafu . 17. V grafu . 18 jsou zobrazeny poty podpoench projekt a pidlen objemy dotac v jednotlivch okresech Zlnskho kraje.
Graf . 17: Ve podpor MSP v jednotlivch krajch R v letech 2004 - 2006

800 700 600 500 400 300 200 100 0
Zdroj: Vlastn zpracovn, zpracovno na zklad Zprv o vvoji MSP a jejich podpoe v letech 2004 2006
Z grafu je zejm, e nejvt objem finannch prostedk ze sttnho rozpotu byl v letech 2004 2006 v rmci Nrodnch program podpory pidlen na podporu projekt realizovanch na zem Moravskoslezskho kraje. Podnikatel Zlnskho kraje vyerpali druh nejvy objem financ, celkem 682,3 mil. K. Nejvce projekt bylo podpoeno ze sttnho rozpotu v okrese Zln, a to stkou 333,1 mil. K. 61
es k Ji h kr aj o es k kr Pl aj ze s k Ka kr rlo aj va rsk k ra s j te ck kr Li aj be Kr re lo ck v kr hr aj ad ec k Pa kr rd aj ub ick k ra j Vy Ji h so om i na or av sk Ol kr om aj ou ck kr Zl aj M n or sk av sk kr os aj lez sk kr aj
St
e do
Pr ah a
Graf . 18: Poet poskytnutch podpor a objemy dotac pidlen na projekty realizovan na zem jednotlivch okres Zlnskho kraje v letech 2004 2006
350 300 250 200 150 100 50 0 Poet podpor Krom Uhersk Hradit Ve podpory v mil. K Vsetn Zln
Zdroj: Vlastn zpracovn na zklad Regionlnch pehled podpor 2004 2006, MPO
3.6 Analza adatel programu podpory asti na veletrzch a vstavch

V roce 2004 bylo podpoeno 2 015 eskch vystavovatel stkou 135 mil. K. Z toho pevnou st tvoily podpory malch a stednch podnikatel. V ervenci roku 2005 byla pijata Nov koncepce eskch oficilnch ast na dal obdob. V souladu s novou koncepc bylo realizovno 7 oficilnch ast, kdy finann pspvky nebyly vyplceny adatelm pmo, ale MPO hradilo veker nklady spojen s eskou expozic. Celkem bylo v roce 2005 finannmi pspvky podpoeno 1 902 eskch firem stkou 124 mil. K. Dalch 22 mil. K pedstavovalo nklady na 7 eskch expozic. V roce 2006 bylo podpoeno 1 700 ast eskch podnik na mezinrodnch veletrzch a vstavch. Podpora inila celkem 164 mil. K.
Jednou z firem ze Zlnskho kraje, kter opakovan vyuvala v pedchozm programovacm obdob ast na zahraninm veletrhu v podob spolench expozic i pm podpory byla firma LINEA NIVNICE, a.s. Clem jejich asti byla zejmna podpora exportu.
62
3.7
Analza adatel program podnikovho vzkumu a vvoje
Na rok 2004 byly vyhleny ti programy prmyslovho vzkumu a vvoje. Jednalo se o program Pokrok, Tandem a Impuls, jak jsem ji uvedla v kapitole 2.6 Programy na podporu podnikovho vzkumu a vvoje. Na rok 2005 byly vyhleny dva programy podpory,
Tandem a Impuls. V roce 2006 mohli podnikatel dat o podporu opt ze t program prmyslovho vzkumu a vvoje, a to z program Tandem, Impuls a Trval prosperita.
Poty podpoench projekt a stky, ktermi byly tyto projekty podpoeny v letech 2004 - 2006 za celou R uvdm v grafu . 19.
Graf . 19: Podpoen projekty prmyslovho vzkumu a vvoje v letech 2004 2006
1200 1000 800 600 400 236 200 0 poet projekt 337 735 899
1 132,40
2004 2005 2006 277
ve podpory v mil. K
Zdroj: Vlastn zpracovn, data: Zprvy o vvoji MSP a jeho podpoe v letech 2004 - 2006
Mezi spn firemn pjemce dotac z program prmyslovho vzkumu a vvoje Zlnskho kraje jednoznan pat podnik 5M s.r.o. Firma obdrela dotaci jak z programu Impuls, tak z programu Tandem a co se te potu podanch projekt a jejich spnosti, pat tento podnik k nejspnjm ve Zlnskm kraji. Podnik se zamuje na projekty vvojovho/inovanho charakteru a vsledky tto innosti mu umonily zaadit se mezi respektovan podniky z evropskho hlediska. Jeden z vsledk podpoenho vvoje je svtov nov (patentovn). Mezi dal spn pjemce Zlnskho kraje bych mohla zaadit
63
firmy MESIT pstroje s.r.o., AUTOPAL s.r.o., TRIMILL a.s., SPUR a.s., BD Sensors s.r.o., Institut pro testovni a certifikaci, a.s., Mezservis spol. s.r.o. , RAMET C.H.M. s.r.o. a dal.83
3.8 Analza astnk 6. rmcovho programu

et astnci pedstavovali 1,46 % vech astnk podlejcch se na een projekt 6.RP. stka, kterou byly esk eitelsk tmy podpoeny, reprezentuje piblin 0,78 % sumy, kterou Evropsk komise uvolnila z rozpotu 6.RP do 31.5. 2007. (Co pedstavuje rozdlen cca 90 % rozpotu 6. RP). 84
Strukturu astnk z R, kte se podleli se na een projekt 6.RP uvdm v nsledujcm grafu.
Graf . 20: Struktura astnk 6.RP z R

Ostatn 17% AV R 15% Prmysl 18% Vysok koly 32%
Vzkumn instituce 18%
Zdroj: Vlastn zpracovn, data: Analza stavu vzkumu, vvoje a inovac v R a jejich srovnn se zahranim v roce 2007
Z grafu je patrn, e nejvt poet astnk projekt 6.RP pedstavovaly vysok koly. Ve srovnn s ostatnmi lenskmi stty EU je podl eskch vysokch kol na een projekt ni. Naproti tomu vy podl zaujmaj v R vzkumn instituce. Zastoupen tm z prmyslovch podnik je tak pomrn vysok ve srovnn s ostatnmi novmi lenskmi stty EU. Tuto skutenost dokazuje nsledujc graf, kter znzoruje porovnn potu astnk z prmyslovch podnik z lenskch stt EU-27.85
Vybran projekty 2008 prmyslov vzkum a vvoj: http://www.mpo.cz/dokument41447.html ECHO 5/2007 85 Analza stavu vzkumu, vvoje a inovac v R a jejich srovnn se zahranim v roce 2007
84
83
64
Graf . 21: Pehled potu astnk z prmyslovch podnik z lenskch zem EU
Zdroj: asopis ECHO, 5/2007
esk republika se tak v potu astnk z prmyslovch podnik umstila na tinctm mst ze vech lenskch stt EU a ve srovnn s ostatnmi novmi lenskmi stty EU by obsadila prvn msto.
V kapitole 2.7 6. rmcov program jsem se zabvala pedevm pleitostmi pro mal a stedn podnikatele v 6. rmcovm programu. Tyto monosti pro n pedstavovaly zejmna specifick vzkumn projekty uren pro MSP. Jednalo se o Projekty kooperativnho vzkumu (Co-operative Research Projects) CRAFT a Projekty kolektivnho vzkumu (Collective Research Projects) CLR.
Projekt kolektivnho vzkumu se zastnily celkem ti subjekty ze Zlnskho kraje. Jednalo se o dva podniky do 250 zamstnanc a jednoho projektu se zastnila Univerzita Tome Bati ve Zln. Projekt kooperativnho vzkumu se zastnilo osm malch a stednch podnik ze Zlnskho kraje.86
Poty malch a stednch podnik, kter se zastnily projekt kooperativnho vzkumu (CRAFT) a projekt kolektivnho vzkumu (CLR) v lenn dle kraj uvdm v grafu . 22. K tomuto srovnn jsem mla k dispozici data ze z roku 2006 a jsou zde zahrnuty pouze
Data poskytl Dr. V. Albrecht Technologickho centra AV R z databze Nrodnho informanho centra pro evropsk vzkum (projekt MMT OK 468).
86
65
tyto subjekty: neziskov organizace, soukrom obchodn spolenosti zahrnujc poradenstv, zjmov sdruen prvnickch osob a obchodn spolenosti. Pokud bych porovnala poty astnk z jednotlivch kraj, Zlnsk kraj by spolen s Olomouckm krajem obsadil tet msto.87
Graf . 22: Poet firem astncch se projekt CRAFT a CLR dle kraj
Zlnsk kraj Vysoina steck kraj Stedoesk kraj Plzesk kraj Pardubick kraj Olomouck kraj Moravskoslezsk kraj Libereck kraj Krlovhradeck kraj Karlovarsk kraj Jihomoravsk kraj Jihoesk kraj Praha 0 2 4 6 8 10
Zdroj: Vlastn zpracovn, data: Intern, neveejn materily Evropsk komise
Celkem se projekt 6. RP zastnilo 33 subjekt ze Zlnskho kraje. Z toho tm 70 % astnk pmo z krajskho msta. Pehledy potu astnk v jednotlivch krajch ukazuje graf . 23. Jednoznan nejvce subjekt, kter se podlely na een projekt 6. RP, pochzelo z Prahy.
87
Intern, neveejn materily Evropsk komise
66
Graf . 23: Pehled eskch astnk 6.RP v jednotlivch krajch
Moravskoslezsk Zlnsk Olomouck Jihomoravsk Vysoina Pardubick Krlovhradeck Libereck steck Karlovarsk Plzesk Jihoesk Stedoesk Praha
17 33 23 142 13 18 20 11 10 1 29 36 71 607 0 100 200 300 400 500 600 700
kraje
poet astnk
Zdroj: Vlastn zpracovn, data poskytl V.Albrecht z Technologickho centra AV R z databze Nrodnho informanho centra pro evropsk vzkum (projekt MMT OK 468).
Co se te struktury astnk ze Zlnskho kraje, tak nejvt procento pedstavovaly mal a stedn podniky. Celkem se na een projekt 6. RP podlelo 17 firem. Strukturu astnk uvdm v nsledujcm grafu.
Graf . 24: Struktura astnk 6.RP ze Zlnskho kraje

1 9
Jin (Krajsk ad, Statutrn msto Zln, koedln a obuvnick asociace,) V (UTB)
17 6
MSP
Pehled astnk ze Zlnskho kraje v 6. RP dle prioritnch oblast eench projekt uvdm v grafu . 25. Vznamn podl eench projekt tvoily projekty zabvajc se leteckm vzkumem. Spolueiteli projekt byly zejmna podniky z okresu Uhersk Hradit a UTB ve Zln.
67
Graf . 25: Pehled potu astnk dle prioritnch oblast

1 5 3 2 1 6
v projektech
6.
rmcovho
programu
4 11 Technologie a informan spolenosti Nanotechnologie a nanovdy, Inteligentn multifunkn materily, nov vrobn procesy a zazen Leteck a kosmick vzkum Udriteln rozvoj, globln zmny a ekosystmy Specifick vzkumn aktivity na podporu MSP (CRAFT, CLR) Vzkum a inovace Vzkum na podporu politik Rozvoj vzkumnch a inovanch politik
Prmrn rozpoet projektu a vi prmrnho finannho pspvku Evropsk komise dle kraj ukazuje graf . 26.
Graf . 26: Prmrn rozpoet asti eskho tmu a prmrn poadovan finann pspvek od EK dle jednotlivch kraj R
Moravskoslezsk
kraje
Zlnsk Olomouck Jihomoravsk Vysoina Pardubick Krlovhradeck Libereck steck Karlovarsk Plzesk Jihoesk Stedoesk Praha 0 50000 100000 150000 200000 250000
Prmrn pspvek Prmrn rozpoet
300000
350000
400000
objem financ v EUR
68
Celkov prmrn rozpoet asti eskho tmu inil 182,2 tis. EUR. Nejvyho prmru dosahovaly tmy z Jihoeskho kraje. esk tm poaduje v prmru podporu od EK ve vi 122,4 tis. EUR.
V tabulce . 4 uvdm souhrnn rozpoet vech projekt kraje a kolik celkov kraj od Evropsk komise dal (v EUR). Zlnsk kraj dal na projekty dotaci pesahujc 4 mil. EUR. Jednalo se o tvrtou nejvy poadovanou podporu od EK ve srovnn s ostatnmi kraji R.
Tabulka . 4:
Celkov rozpoet za vechny projekty a celkov dosti o finann pspvek EK dle kraj (v EUR)
Kraje Souhrnn rozpoet vech projekt kraje Kolik celkov kraj od EK dal Praha 106 352 896,81 82 927 796,75 Stedoesk 14 865 952,48 8 210 836,07 Jihoesk 13 026 784,99 2 302 682,92 Plzesk 4 915 208,60 3 303 696,28 Karlovarsk 21 840,00 11 520,00 steck 545 173,00 262 608,50 Libereck 746 579,63 454 809,71 Krlovhradeck 2 760 288,18 1 527 643,95 Pardubick 3 246 640,34 1 853 360,22 Vysoina 3 588 682,00 1 843 545,00 Jihomoravsk 23 703 221,11 18 175 881,40 Olomouck 3 619 280,69 2 575 815,40 Zlnsk 8 293 366,13 4 069 985,15 Moravskoslezsk 1 801 492,00 1 207 281,15 Celkem R 191 524 190,16 131 015 634,34 Zdroj: Vlastn zpracovn, data poskytl V.Albrecht z Technologickho centra AV R z databze Nrodnho informanho centra pro evropsk vzkum (projekt MMT OK 468).
69
3.9 Shrnut poznatk z analytick sti

Na zklad teoretickch poznatk a dostupnch statistik jsem provedla analzu erpn program na podporu podnikn ve Zlnskm kraji. Podnikatele lze na zklad proveden analzy povaovat v erpn dotac a zvhodnnch vr za pomrn spn. V OPPP se Zlnsk kraj umstil na tvrtm mst, a to jak v potu pijatch, tak i schvlench dost o dotace. V komparaci podanch a schvlench dost o zvhodnn vr by Zlnsk kraj obsadil sedm msto. Lep vypovdac schopnost m pepoet potu dost o dotace na 100 MSP a pepoet na 10 000 EAO. V obou ppadech by se Zlnsk kraj umstil na druhm mst. O vysok kvalit pedloench projekt zlnskmi podnikateli svd tak nadprmrn spnost zdejch projekt, kter dosahovala 66,5 %. Tmto projektm byla pidlena podpora v celkov vi pesahujc 850 mil. K. Ze srovnn celkov pidlen dotace na projekty pipadajc na jednoho EAO mezi jednotlivmi kraji vyplv, e Zlnsk kraj obsadil tet msto. Na jednoho EAO zde pipadala schvlen dotace ve vi 2 400 K. Do tetho msta by se Zlnsk kraj umstil i ve srovnn erpn finannch prostedk z programu Profese a IIP z OP RLZ a Nrodnch program podpory v letech 2004 2006. Co se te asti subjekt na een projekt 6. rmcovho programu, Zlnsk kraj by se v potu astnk umstil na tvrtm mst. Celkov z Evropsk komise zskal na spolueen projekt vce ne 4 mil. EUR a celkov rozpoet vech projekt 6. RP realizovanch na zem Zlnskho kraje pevyoval 8,2 mil. EUR.
70
4 DOTAZNKOV ETEN
V rmci przkumu jsem se zabvala konkrtnmi zkuenostmi podnikatel ze Zlnskho kraje s programy na podporu podnikn. K eten jsem zvolila dotaznkovou metodu, kter nejlpe vyhovovala potebm a clm m prce.
4.1 Clov skupina

Pro zpracovn dotaznkovho przkumu jsem se rozhodla vybrat firmy z plastikskho odvtv ze Zlnskho kraje, kter spluj podmnku malch a stednch podnik. Zamila jsem se tedy na podniky s mn ne 250 zamstnanci (10 249) a s ronm obratem nepesahujcm korunov ekvivalent 50 mil. EUR. Dvodem pro tento vbr byla zejmna skutenost, e odvtv plastikskho prmyslu pat k nejvznamnjm odvtvm kraje a podnikatel vyrbjc plastov a pryov vrobky se vysokm procentem podleli na erpn program z OPPP a tak program prmyslovho vzkumu a vvoje. ada z nich m s erpnm dotac a zvhodnnch vr bohat zkuenosti.
4.2 Cle dotaznkovho eten

Hlavnm clem dotaznkovho przkumu je zejmna zjitn konkrtnch nedostatk a pnos, kter podnikatel spatuj v programech, z nich dali o podporu. Odhalen zdroj, ze kterch se o monostech podpory dozvdli, zda vyuili ke zpracovn projektu extern organizace a dvod, pro kter byly nkter z jejich dost zamtnuty. U podnik, kter doposud dnou podporu neerpaly, bylo mm clem zjistit dvody, pro program podpory doposud nevyuily a jak zamen program by pro n bylo uiten.
4.3 Dotaznk
Zvolila jsem asov nenron dotaznk, kter v vodu rozdlil respondenty do dvou skupin. Na ty, kte podporu doposud neerpali a na ty, kte ji tto monosti nkdy v minulosti vyuili. Na dotazovan, kte prozatm monosti erpat dotaci nebo zvhodnn vr nevyuili, smovaly otzky . 13 14. Podnikm, kter ji mly njakou zkuenost 71
s programy na podporu podnikn a pedkldnm projekt, byly ureny otzky . 2 12. Celkovou podobu dotaznku, vetn nabzench monost a prvodnho dopisu, uvdm v ploze. Jeho rozsah jsou tyi strany vetn prvodnho dopisu. Podniky mly ti monosti odevzdn dotaznku: e-mailem, na korespondenn adresu, faxem. 88
Dlka trvn dotaznkovho eten inila 14 dn od odesln dotaznku. Nejzaz termn odevzdn byl 11. dubna 2008.
Za hlavn omezen dotaznkovho przkumu povauji zejmna odmtav postoj k vyplnn dotaznku a pracovn vytenost podnikatel a jejich zamstnanc.
4.4 Vsledky eten

Nvratnost dotaznk Celkov poet respondent Poet respondent, kte v minulosti erpali podporu Celkov poet podanch dost Celkov poet podpoench projekt spnost adatel
Zdroj: Vlastn zpracovn
26,3% 21 13 49 38 77,5%
Pro zpracovn przkumu jsem rozeslala 80 dotaznk. Pro vyhodnocen jsem mla k dispozici 21 dotaznk. Nvratnost dotaznk tedy inila 26,3 %, co hodnotm jako spn vzhledem k omezenm dotaznkovho eten uvedench v kapitole 4.3. 4.4.1 Vyuit program podpory mezi dotazovanmi
Otzka . 1 rozdlila respondenty do dvou skupin podle toho, zda nkdy v minulosti monosti erpat podporu vyuili.
Otzka . 1: Vyuili jste ji nkdy v minulosti monosti erpat podporu z program na podporu podnikn?
88
Pi sestavovn dotaznku jsem sten vychzela z przkumu Karlovarskho kraje s nzvem Mal vyuit dotac z OPPP (MPO)
72
Tabulka . 5: Vyuit program podpory mezi dotazovanmi ANO NE

13 8
13 dotazovanm byly ureny otzky . 2 12. Zbvajcch 8 firem odpovdalo na otzky . 13 a 14. Pevn tedy odpovdaly firmy, kter s programy na podporu podnikn a podvnm dost mly njakou zkuenost. Vy nvratnost od tto skupiny respondent byla zpsobena pravdpodobn vt informovanost a zjmem o tuto problematiku. 4.4.2 Prvotn zdroje informac o monostech podpory
V otzce erpn program podpory podnikn hraje velkou roli informovanost podnikatel. Potebn informace mohou podnikatel zskat z nkolika zdroj, konkrtn od soukromho poradce, poradensk firmy, z internetu, z tisku, z televize, z rdia, ze semin, konferenc, ppadn z konkrtn organizace (CzechInvest, CzechTrade, MZRB, Obchodn hospodsk komora, Krajsk ad aj.).
Problematice zdroj informac o monostech podpory se vnovala otzka . 2.
Otzka . 2: Jak jste se dozvdli o monosti zskat podporu?
U otzky . 2 podniky zvolily ve vtin ppad vce monost odpovd. Pravdpodobn podniky neuvdly prvotn zdroje informac, ale vechny zdroje, ze kterch se snaily potebn informace o programech podpory zskat.
73
Graf . 27: Prvotn zdroje informac o monostech podpory

jinak (titn materily, inzerce) z konkrtn organizace ze semin, konferenc z rdia z televite z tisku na internetu od soukromho poradce, poradensk firmy
1 5 7 2 2 5 6 3 0 1 2 3 4 5 6 7 8
Jako hlavn zdroje informac o monostech podpory se ukzaly semine, konference a internet. Dalmi vznamnmi zdroji informac je Obchodn hospodsk komora a agentura CzechInvest. Obchodn hospodskou komoru oznaily vtinou podniky soubn se semini. Dvodem bylo pravdpodobn to, e OHK semine tkajc aktulnch vzev do program pod. 4.4.3 Nejastji vyuvan programy
Podnikatel maj adu monost a zvhodnn, kterch mohou vyut ve sv innosti. Jednotliv programy, ze kterch mohou podnikatel dat o podporu, jsem popsala v kapitole 2. Ve tet kapitole jsem se vnovala vyuvn program na podporu podnikn ve Zlnskm kraji v letech 2004 2006. Otzka . 3 je zamena na nejastji vyuvan programy podniky z plastikskho odvtv ze Zlnskho kraje.
Otzka . 3: Jakho programu podpory jste vyuili?
Z grafu . 28 sestavenho na zklad odpovd na otzku . 3 vyplv, e nejastji dotazovan podniky z plastikskho odvtv podaly dost do program prmyslovho vzkumu a vvoje. Vznamn poet podnik se zapojil tak do programu Marketing. Z Nrodnch program podniky vyuily podpory z program Progres, Trh, Zruka a Design. Mezi jinmi programy, kter podniky vyuily, byl ve dvou ppadech program ICT v podnicch ( z OPPI na lta 2007 2013) a programy Technos a Sapard z obdob ped vstupem R do EU. 74
Graf . 28: Do jakho programu podaly dotazovan podniky dost

Jin Design Progres Trh Zruka Programy na podporu prm. vzkumu a vvoje Podpora asti na zahr.veletrzch a vstavch SROP IIP Inovace Marketing Rozvoj Reality Prosperita
4 1 3 2 1 6 1 2 2 2 4 3 1 1 0 1 2 3 4 5 6 7
4.4.4
Nedostatky program
Otzky . 4 a 5 jsem zamila na konkrtn nedostatky, kter podnikatel spatuj v programech, z nich dali o podporu. asto se programm vytk vysok administrativn nronost a sloit pprava. Zajmalo m, jak konkrtn nedostatky spatuj v programech podnikatel ze Zlnskho kraje. Dotazovanm jsem dala na vbr z nkolika variant: sloit pprava a vysok administrativn nronost, systm je pomal, vechno moc dlouho trv, nutnost pedfinancovn z jinch zdroj, obtn komunikace s ady, patn informovanost a nzk publicita, dlouh doba proplacen od pedloen doklad a jin.
Otzka . 4: Spatujete v programech, ze kterch jste erpali podporu, njak nedostatky?
Tabulka . 6: Nedostatky v programech podpory ANO NE

11 2
Otzka . 5: Pokud ANO, jak?
Z tabulky . 6 je zejm, e vtina adatel v programech njak nedostatky shledv. Pouze 2 dotazovan odpovdli, e dn zsadn nedostatky v programech nespatuj. 8 dotazovanch, tedy vce ne polovina, povauje za hlavn problm administrativn 75
nronost a sloitou ppravu. Jako dal nejastj problm se ukzala pomalost systmu poskytovn podpor. Jako jin monosti podnikatel uvdli zejmna omezenost finannch prostedk. Tento dvod uvdly pedevm podniky, jejich dosti nebyly z dvodu vyerpn prostedk v programu podpoeny.
Graf . 29: Nedostatky v programech podpory

12% 4% 8% 32%
sloit pprava a vysok administrativn nronost systm je pomal, vechno moc dlouho trv nutnost pedfinancovn z jinch zdroj obtn komunikace s ady
20% 24%
dlouh doba proplacen od pedloen doklad jin
4.4.5
Hlavn pnosy program
Clem otzky . 6 bylo zjistit, eho si podnikatel na programech podpory podnikn nejvce cen.
Otzka . 6: Co povaujete za hlavn pnos program podpory podnikn?
Za hlavn pnos dotazovan povauj zejmna monost uskutenit projekty vtho rozsahu a monost realizovat podnikatelsk zmry, kter se bez dotace pravdpodobn neuskutenili. Mezi podanmi projekty pevaovaly dosti o dotace, take vznamn pnos dotazovan vid i v zskn nevratn finann vpomoci. 4.4.6 Vyuit extern organizace na zpracovn projektu
Vzhledem k vysok administrativn nronosti a sloit odborn pprav asto podniky vyuvaj ke zpracovn projektov dokumentace extern organizace. Mm clem bylo zjistit rozdly ve vyuit tchto externch zpracovatel mezi podniky, kter podaly jednu dost a podniky, kter realizovaly vce projekt.
Otzka . 7: Vyuili jste na zpracovn projektu extern organizace? 76
Celkov poet odpovd na tuto otzku je 14. Jeden dotazovan podnik realizoval projekty jak s pomoc extern organizace, tak i bez n.
Tabulka . 7: Vyuit extern organizace na zpracovn projektu ANO NE

8 6
4.4.7
Poet projekt pedloench jednm podnikem
asto podniky realizuj pomoc podpory z eskch a evropskch zdroj vce podnikatelskch zmr.
Otzka . 8: Kolik dost o podporu jste v minulosti podali?
Tabulka . 8: Poet podanch dost vce jednu

9 4
Vtina podnik pedloila vce ne jednu dost o podporu. 13 dotazovanch pedloilo celkem 49 dost, z toho pouze 4 firmy podaly jednu dost. Zbvajcch 9 firem tedy podalo celkem 45 dost o podporu. Polovina z podnik, kter podaly pouze jednu dost, vyuila ke zpracovn projektu extern organizace. Ve stejnm pomru vyuily extern zpracovatele i podniky s vce podanmi dostmi. 4.4.8 spnost adatel
Celkov lze podnikatele ze Zlnskho kraje povaovat za pomrn spn v erpn podpor podnikn. spnost adatel v rmci OPPP se pohybovala kolem 66,5 %. V programu Profese z OP RLZ spnost adatel dosahovala tm 60 %. V obou ppadech se jednalo o vy hodnoty ne odpovdaly prmrnm hodnotm za celou R.
Celkov poet projekt, kter dotazovan podnikatel pedloili, inil 49. Z toho jich bylo 38 schvleno a podpoeno. spnost adatel mezi dotazovanmi tedy dosahovala tm 78 %, co svd o nadprmrn kvalit pedloench projekt. 77
Otzka . 9: Pokud jste podali jednu dost, byla schvlena? Otzka . 10: Pokud jste pedloili vce dost, uvete, prosm konkrtn poet schvlench a zamtnutch projekt.
Ti ze ty adatel, kte pedloili jednu dost, byli spn. Nejvy poty spnch projekt pedloily podniky, kter se zabvaj aplikovanm vzkumem a vvojem v oblasti plast. 4.4.9 Nejastj dvody zamtnut dosti
Existuje cel ada dvod, pro kter mohou bt dosti zamtnuty. Tto problematice jsem vnovala otzky . 11 a 12. Dotazovan podnikatel mli k dispozici vce monost odpovd. Konkrtn se jednalo o monost vyazen dosti z dvodu formlnch nedostatk, vcnho obsahu projektu, finannho rozpotu projektu, finannho zdrav podniku a jin.
Otzka . 11: V ppad, e nkter z vaich dost nebyla schvlena, byli jste seznmeni s dvody? Otzka . 12: Pokud ANO, o jak dvody se jednalo
Vichni dotazovan, jejich dost o poskytnut podpory nebyla schvlena, byli seznmeni s dvody zamtnut. O jak dvody se jednalo ukazuje tabulka . 9.
Tabulka . 9: Dvody zamtnut dosti
Nedostatek financ v programu Formln nedostatky

8 projekt 3 projekty
4.4.10
Dvody nevyuit program podpory
Otzky . 13 a 14 smovaly na podniky, kter doposud s erpnm dotac, zvhodnnch vr i jinch forem podpory podnikn nemaj zkuenosti. Mm clem bylo zjistit dvody, pro kter tchto monost prozatm nevyuily a jak zamen program podpory by pro n bylo uiten.
78
Otzka . 13: Uvete, prosm, pro jste doposud nedali o dotaci nebo zvhodnn vr z program na podporu podnikn.
Dvodem nepodn dosti o dotaci, zvhodnn vr, i jinou formu podpory byl u poloviny dotazovanch nedostatek informac. Jako dal dvod respondenti uvdli sloitou ppravu a vysokou administrativn zt. Ti dotazovan oznaili jako hlavn dvod to, e souasn programy nee jejich poteby. 4.4.11 Zamen program z hlediska poteb podnikatel
Otzka . 14: Uvete, prosm, jak zamen program podpory by pro Vs bylo uiten.
Podnikatel vybrali vdy vce monost odpovd. Za uiten zamen program vce ne polovina oznaila odpov technick rozvoj a inovace. tyi podniky by povaovaly za uiten zamen program na rozen podniku. Celkem ti dotazovan vybrali odpovdi lidsk kapitl a marketing.
4.5 Zvren zhodnocen dotaznkovho eten

V dotaznkovm eten jsem se zabvala konkrtnmi zkuenostmi podnikatel
z plastikskho odvtv ze Zlnskho kraje s programy na podporu podnikn. Dotaznk jsem sestavila tak, aby co nejlpe vyhovoval potebm a clm m prce. Przkum jsem provdla po dobu 14 dn. Dotaznk jsem rozeslala 80 firmm. Vbr firem jsem uinila na zklad Firemnho monitoru. Zamila jsem se podniky s 10 249 zamstnanci a s ronm obratem nepesahujcm korunov ekvivalent 50 mil. EUR. Pro zpracovn jsem mla k dispozici celkem 21 dotaznk. Nvratnost tedy inila 26,3 %. Obecn se d ci, e podnikatel z plastikskho prmyslu maj s erpnm podpor podnikn bohat zkuenosti. Nejastji vyuvanmi programy mezi dotazovanmi podniky jsou programy prmyslovho vzkumu a vvoje. Celkem podnikatel pedloili 49 dost, z nich 38 bylo schvleno a podpoeno. spnost adatel tedy inila 77,5 %, co svd o nadprmrn kvalit pedloench projekt. Nejastjm dvodem zamtnut dosti byl nedostatek finannch zdroj v programu, co bylo tak dvodem pro oznaen nedostatku financ jako jednoho z vznamnch nedostatk program. Jako dal nedostatky dotazovan uvdli administrativn nronost, sloitost ppravy, pomalost systmu a nutnost pedfinancovn z jinch zdroj. 79
Dotazovan podnikatel si na programech nejvce cen monosti realizovat projekty vtho rozsahu a monosti realizovat podnikatelsk zmry, kter by bez dotace neuskutenili. 4.5.1 Nedostatky program podpory
Jako vznamn nedostatek program podpory se ukzala, jak jsem ji uvdla ve, pli sloit pprava, vysok administrativn nronost a pomalost systmu, kter nkter podniky od podn dosti odrazuje. Na druhou stranu systm veejn podpory a draz na transparentnost zachzen s veejnmi prostedky jistou administrativu navc vyaduje. Urit kvalitativn opaten, kter vedou k tomu, aby se programy piblily k adatelm, ji byla uinna. Nyn je jedinm zprostedkujcm subjektem dotac z OPPI agentura CzechInvest a pro vry, zruky a jin finann nstroje je jedinm zprostedkovatelem MZRB. Pro zjednoduen komunikace s adateli byl pijat elektronick systm pjmu dost e-account. Dal opaten, kter byla uinna, souvis se zajitnm dostaten administrativn kapacity pro vasn vyizovn dost, hodnocen projekt a autorizace plateb. 4.5.2 Doporuen
Jako vznamn zdroj informac o programech podpory se ukzaly semine a konference podan Obchodn hospodskou komorou. Tyto semine se tkaj aktulnho vyuit dotanch program pro dan rok, co je velmi irok zamen. Proto bych doporuovala, aby semine o aktulnch vzvch podaly i regionln kancele agentury CzechInvest, kter se poradenstvm adatelm pmo zabvaj. Velk draz bych kladla na to, aby se semine vnovaly vdy zvl konkrtn problematice a konaly se vdy s pedstihem, tzn. ped zahjenm vzvy. Je dleit, aby je navtvovaly pouze podniky, kterch se dan vzvy do program tkaj. Velmi podstatn je dle mho nzoru i zpsob a forma osloven firem, kter spluj podmnky pjemce podpory. Firmy bych informovala o konn semine e-mailem s tm, e budou vyhleny vzvy do program, ze kterch by mohly podporu erpat.
80
ZVR
Ve sv diplomov prci jsem se zabvala vyuvnm program na podporu podnikn ve Zlnskm kraji ve zkrcenm programovacm obdob 2004 2006.
Na zklad teoretickch poznatk a statistickch dat jsem provedla analzu stavu erpn dotac, zvhodnnch vr a jinch forem podpory z program na podporu podnikn na lta 2004 2006 ve Zlnskm kraji. Zabvala jsem se komparac vyuvn program podpory podnikn ve Zlnskm kraji s ostatnmi kraji, komparac jednotlivch okres Zlnskho kraje a hodnocenm aktivity a spnosti adatel. Na zklad proveden analzy lze podnikatele ze Zlnskho kraje povaovat v erpn eskch a evropskch zdroj za pomrn spn ve srovnn s ostatnmi kraji esk republiky. spnost adatel z OPPP inila 66,5 %, co svd o nadprmrn kvalit pedloench projekt. A co se te potu podpoench projekt, Zlnsk kraj by se ve srovnn s ostatnmi kraji umstil na tvrtm mst. Tm 60 % spnosti doshli i adatel v programu Profese z OP RLZ. Celkem zde bylo podpoeno 28 ze 47 pedloench projekt. V zavdn Standardu IIP by se ve srovnn s ostatnmi kraji Zlnsk kraj umstil na prvnm mst. Z Nrodnch program podpory financovanch ze sttnho rozpotu vyerpaly podnikatelsk subjekty ze Zlnskho kraje v letech 2004 2006 druh nejvy objem financ. Co se te 6. rmcovho programu, astnci ze Zlnskho kraje zskali od Evropsk komise tvrt nejvy finann pspvek.
Ve tvrt kapitole jsem provedla dotaznkov eten. Dotaznk jsem sestavila s ohledem na poteby a cle diplomov prce. Zamila jsem se na podnikatele z odvtv plastikskho prmyslu ze Zlnskho kraje, kte odpovdaj definici malch a stednch podnik ze zkona . 47/2002 Sb., o podpoe malho a stednho podnikn.
Na zklad zhodnocen dotaznkovho eten jsem navrhla opaten, kter souvis se zlepenm informovanosti podnikatel o monostech podpory a tm vedou ke zven vyuit program. Jako vznamn zdroj informac se ukzaly semine a konference podan Obchodn hospodskou komorou. OHK pod semine tkajc se aktulnch vzev do program. Tyto semine jsou ale hodn obecn. Proto jsem navrhovala, aby semine podaly i regionln kancele agentury CzechInvest, kter se poradenstvm pmo zabvaj, s tm, e budou vce konkrtn a budou se zvl vnovat konkrtn problematice. Velk draz bych kladla na to, aby se tyto semine konaly vdy s pedstihem, tzn. ped vyhlenm vzvy 81
a astnily se jich pouze ty subjekty, kterch se dan vzvy k pedkldn projekt tkaj. Podniky bych o konn semine informovala pmo e-mailem.
82
SEZNAM POUIT LITERATURY

MONOGRAFIE A PUBLIKACE: [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16] [17] [18] [19] [20] [21] [22] 6. rmcov program v kostce. Praha, leden 2003. Technologick centrum AV R. ISBN 80-86794-10-8 ALBRECHT, V.: Komparativn analza asti R v 6. RP a v programu EURATOM. asopis ECHO, 5/2007, s. 4-9. Analza stavu vzkumu, vvoje a inovac v R a jejich srovnn se zahranim v roce 2007. Praha, 2007. Rada pro vzkum a vvoj. Databze Nrodnho informanho centra pro evropsk vzkum (projekt MMT OK 468). Data poskytl V.Albrecht z Technologickho centra AV R Informace pro zjemce o zskn certifiktu IIP. Praha, 2007. Agentura na podporu podnikn a investic CzechInvest. KLMOV, V.: Regionln podpora podnikn, distann studijn opora. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 145 stran. ISBN 978-80-210-4399-2 MALACH, A. a kol: Jak podnikat po vstupu do EU. 1. vydn. Praha: Grada, 2005. 524 stran. ISBN 80-24709-06-6 Mal vyuit dotac z OPPP v Karlovarskm kraji. Karlovy Vary, listopad 2006. Regionln poradensk centrum Pooh. Nrodn inovan strategie R. Praha, 2004. ad vldy R. Nrodn program Vzkumu I. Praha, 2003. Ministerstvo kolstv, mldee a tlovchovy. Nrodn program Vzkumu II. Praha, 2005. Ministerstvo kolstv, mldee a tlovchovy. Nrodn programy podpory. Praha, 2006. Ministerstvo prmyslu a obchodu. Operan program Podnikn a inovace na lta 2007 2013. Praha, jen 2007. Ministerstvo prmyslu a obchodu. Operan program Prmysl a podnikn na lta 2004 2006. Praha, prosinec 2003. Ministerstvo prmyslu a obchodu. Operan program Rozvoj lidskch zdroj na lta 2004 2006. Praha, listopad 2003. Ministerstvo prce a socilnch vc. PETKOV, V.: Nejastj problmy pjemc podpory. Magazn Dotace, 11.10.2005 Podpora podnikn v esk republice. Praha, 2006. 303 stran. Ministerstvo prmyslu a obchodu. Program Inovace. Praha, 2005. Ministerstvo prmyslu a obchodu. Program Klastry. Praha, 2005. Ministerstvo prmyslu a obchodu. Program Kredit. Praha, 2006. Ministerstvo prmyslu a obchodu. Program Marketing. Praha, 2005. Ministerstvo prmyslu a obchodu. Program Obnoviteln zdroje energie. Praha, 2005. Ministerstvo prmyslu a obchodu. 83
[23] [24] [25] [26] [27] [28] [29] [30] [31] [32] [33] [34] [35] [36] [37] [38] [39] [40] [41] [42]
Program Prosperita. Praha, 2004. Ministerstvo prmyslu a obchodu. Program Reality. Praha, 2005. Ministerstvo prmyslu a obchodu. Program Rozvoj. Praha, 2005. Ministerstvo prmyslu a obchodu. Program Start. Praha, 2006. Ministerstvo prmyslu a obchodu. Program kolc stediska. Praha, 2005. Ministerstvo prmyslu a obchodu. Program spory energie. Praha, 2005. Ministerstvo prmyslu a obchodu. Programov dodatek k OP RLZ. Praha, bezen 2006. Ministerstvo prce a socilnch vc. Programov dodatek k OPPP. Praha, 2006. Ministerstvo prmyslu a obchodu. Pleitosti pro mal a stedn podniky. Praha, kvten 2004. Technologick centrum AV R. ISBN 80-86794-10-5 Spolen regionln operan program na lta 2004 2006. Praha, prosinec 2006. Ministerstvo pro mstn rozvoj. Text nvrhu 7. rmcovho programu v etin. Brusel, 2005. Technologick centrum AV R. spn projekty v OPPP inspirace pro budoucnost. Praha, 2007. Ministerstvo prmyslu a obchodu. Zprva o vvoji malho a stednho podnikn a jeho podpoe v roce 2004. Ministerstvo prmyslu a obchodu. Zprva o vvoji malho a stednho podnikn a jeho podpoe v roce 2005. Ministerstvo prmyslu a obchodu. Zprva o vvoji malho a stednho podnikn a jeho podpoe v roce 2006. Ministerstvo prmyslu a obchodu. ZUZANA LUKOV, JAN BERNEK: V boji o dotace vtz koda, Hospodsk noviny, 14 - 16.3. 2008, s. 18. Czechinvest: Prezentace na tma Statistiky SF 2004 2006, Neveejn materily Czechinvest: Regionln zprva vsledk OPPP, Neveejn materily Intern, neveejn materily Agentury na podporu podnikn a investic CzechInvest Intern, neveejn materily Evropsk komise
INTERNETOV ZDROJE: [43] [44] [45] [46] CzechInvest Profese. [on line], [cit 5.3.2008] Dostupn na WWW: http://www.czechinvest.org/profese CzechInvest SROP, Statistiky podanch dost. [on line], [cit 22.3.2002] Dostupn na WWW: http://www.czechinvest.org/srop CzechInvest Standard rozvoje lidskch zdroj. [on line], [cit 20.12.2007] Dostupn na WWW: http://www.czechinvest.org/iip CzechInvest Statistika erpn dotac a zvhodnnch vr z program OPPP. [on line], [cit 18.3.2008] Dostupn na WWW: http://isop.czechinvest.org/isop_oppp/WebVystupy/stat_cerp_dotaci_z_OPPP.aspx 84
[47] [48] [49] [50] [51] [52]
CzechTrade O CzechTrade. [on line], [cit 15.2.2008] Dostupn na WWW: http://www.czechtrade.cz/Global?xml=/o_czechtrade/profil esk energetick agentura vodn strana. [on line], [cit 15.2.2008] Dostupn na WWW: http://www.ceacr.cz esk statistick ad - Zln Statistick roenka Zlnskho kraje 2007. [on line], [cit 31.12. 2006] Dostupn na WWW: http://czso.cz/xz/edicniplan.nsf/p/13-7201-07 MZRB O bance. [on line], [cit 15.2.2008] Dostupn na WWW: http://www.cmzrb.cz/app/o-bance/kdo-jsme/ Design centrum vodn strana. [on line], [cit 15.2.2008] Dostupn na WWW: http://www.designcentrum.cz Euroskop ve o EU Indikativn rozdlen prostedk SF mezi operan programy. [on line], [cit 2.2.2008] Dostupn na WWW: http://www.euroskop.cz/42281/120235/clanek/uvod-do-strukturalnich-fondu-v-ceskerepublice/cr-a-vyuzivani-prostredku-z-fondu-eu-v-obdobi-2004-2006/#OP Evropsk sociln fond Informace o objemu nasmlouvanch finannch prostedk. [on line], [cit 31.1.2007] Dostupn na WWW: http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=4652 Foresight Expertn skupina se zapojila do ppravy nvrhu priorit pro NPV III. [on line], [cit 11.12.2006] Dostupn na WWW: http://www.foresight.cz/cz/novinky/newsid-46/ Ministerstvo prmyslu a obchodu Koncepce vzkumu a vvoje MPO. [on line], [cit 27.12.2005] Dostupn na WWW: http://www.mpo.cz/dokument5862.html Ministerstvo prmyslu a obchodu Vybran projekty 2008. [on line], [cit 14.3.2008] Dostupn na WWW: http://www.mpo.cz/dokument41447.html Ministerstvo kolstv, mldee a tlovchovy R Vzkum a vvoj. [on line], [cit 15.5.2003] Dostupn na WWW: http://www.msmt.cz/vyzkum Portl Zlnskho kraje Charakteristika regionu. [on line], [cit 22.11.2002] Dostupn na WWW: http://www.krzlinsky.cz/docDetail.aspx?chnum=6&nid=3581&doctype=ART&docid=27939
[53]
[54]
[55] [56] [57] [58]
LEGISLATIVA: [59] [60] Zkon . 47/2002 Sb., o podpoe malho a stednho podnikn Zkon . 130/2002 Sb., o podpoe vzkumu a vvoje z veejnch prostedk a o zmn nkterch dalch souvisejcch zkon
OSTATN: [61] Aktuln vyuit dotanch program v roce 2008, Obchodn hospodsk komora Uhersk Hradit, 11.3. 2008, OHK Uhersk Hradit, Centrum celoivotnho vzdlvn
85
SEZNAM POUITCH SYMBOL A ZKRATEK

MSP OPPP OPPI OP RLZ SROP OPI OP RVMZ MPO MMT MZRB UTB TIC R EU EK SF ERDF ESF NPV I NPV II NPV III VaV OZE 6. RP 7. RP NUTS ICT mal a stedn podnik Operan program Prmysl a podnikn Operan program Podnikn a inovace Operan program Rozvoj lidskch zdroj Spolen regionln operan program Operan program Infrastruktura Operan program Rozvoj venkova multifunkn zemdlstv Ministerstvo prmyslu a obchodu Ministerstvo kolstv, mldee a tlovchovy eskomoravsk zrun a rozvojov banka Univerzita Tome Bati Technologick inovan centrum esk republika Evropsk unie Evropsk komise strukturln fondy Evropsk fond regionlnho rozvoje Evropsk sociln fond Nrodn program vzkumu I Nrodn program vzkumu II Nrodn program vzkumu III Vzkum a vvoj Obnoviteln zdroje energie 6. rmcov program 7. rmcov program Nomenklaturn zemn jednotka Informan a komunikan technologie
86
SEZNAM GRAF
Graf . 1: Graf . 2: Graf . 3: Celkov alokace pro jednotliv operan programy 2004 2006 ........................15 Struktura adatel OPPP dle zamen jejich ekonomick innosti .....................43 Struktura adatel o dotace dle ekonomick innosti v jednotlivch programech OPPP ve Zlnskm kraji ........................................................................................43 Graf . 4: Graf . 5: Graf . 6: Graf . 7: Graf . 8: Graf . 9: Graf . 10: Graf . 11: Poet pijatch a schvlench projekt dle kraj R ...........................................44 Ve dotace z OPPP v jednotlivch krajch R ...................................................45 Ve dotace na 1 ekonomicky-aktivnho obyvatele v krajch R (v tis. K) .......46 Poet pijatch a schvlench projekt dle okres Zlnskho kraje .....................47 Ve dotace z OPPP v jednotlivch okresech Zlnskho kraje ............................47 Poet projekt OPPP na 100 MSP v okresech Zlnskho kraje ............................48 Poet projekt na 10 000 ekonomicky-aktivnch obyvatel v krajch R .........49 Poet podanch a schvlench projekt v jednotlivch programech .....
ve Zlnskm kraji ..............................................................................................50 Graf . 12: Struktura schvlench dost o dotace dle jednotlivch program OPPP v okresech Zlnskho kraje................................................................................51 Graf . 13: Struktura schvlench objem dotac dle jednotlivch program OPPP v okresech Zlnskho kraje................................................................................51 Graf . 14: Graf . 15: adatel OPPP dle velikosti podnik ...............................................................52 Podan, zamtnut a schvlen dosti o podporu do Programu Profese v jednotlivch krajch R (Stav k 1. 10. 2006).................................................56 Graf . 16: Graf . 17: Graf . 18: Firmy zavdjc Standard rozvoje lidskch zdroj dle region (4.3. 2008) ....57 Ve podpor MSP v jednotlivch krajch R v letech 2004 - 2006.................61 Poet poskytnutch podpor a objemy dotac pidlen na projekty realizovan na zem jednotlivch okres Zlnskho kraje v letech 2004 2006 ...............62 Graf . 19: Graf . 20: Graf . 21: Graf . 22: Graf . 23: Graf . 24: Podpoen projekty prmyslovho vzkumu a vvoje v letech 2004 2006 ..63 Struktura astnk 6.RP z R .........................................................................64 Pehled potu astnk z prmyslovch podnik z lenskch zem EU ........65 Poet firem astncch se projekt CRAFT a CLR dle kraj ..........................66 Pehled eskch astnk 6.RP v jednotlivch krajch ...................................67 Struktura astnk 6.RP ze Zlnskho kraje ....................................................67
87
Graf . 25:
Pehled potu astnk v projektech 6. rmcovho programu ............................ dle prioritnch oblast ........................................................................................ 68
Graf . 26:
Prmrn rozpoet asti eskho tmu a prmrn poadovan finann pspvek od EK dle jednotlivch kraj R ..................................................... 68
Graf . 27: Graf . 28: Graf . 29:
Prvotn zdroje informac o monostech podpory.............................................. 74 Do jakho programu podaly dotazovan podniky dost ................................. 75 Nedostatky v programech podpory ................................................................... 76
88
SEZNAM OBRZK
Obrzek . 1: Zkladn struktura 6. RP ...............................................................................33
89
SEZNAM TABULEK
Tabulka . 1: Zkladn informace za jednotliv okresy Zlnskho kraje ................................ 41 Tabulka . 2: Poet podpoench projekt a ve podpory v jednotlivch programech podpory MSP v roce 2005 v R ....................................................................... 60 Tabulka . 3: Poet podpoench projekt a ve podpory v jednotlivch programech podpory MSP v roce 2006 v R ....................................................................... 61 Tabulka . 4: Celkov rozpoet za vechny projekty a celkov dosti o finann pspvek EK dle kraj (v EUR) ....................................................................................... 69 Tabulka . 5: Vyuit program podpory mezi dotazovanmi ............................................... 73 Tabulka . 6: Nedostatky v programech podpory ................................................................... 75 Tabulka . 7: Vyuit extern organizace na zpracovn projektu .......................................... 77 Tabulka . 8: Poet podanch dost..................................................................................... 77 Tabulka . 9: Dvody zamtnut dosti ................................................................................. 78
90
SEZNAM PLOH
Ploha A: Ploha B: Prvodn dopis ..................................................................................................92 Vzor dotaznku ..................................................................................................93
91
Ploha A: Prvodn dopis
Ven pan, Ven pane, obracm se na Vs s dost o vyplnn dotaznku, jeho clem je zskat informace tkajc se Vaich dosavadnch zkuenost s erpnm dotac a zvhodnnch vr z program na podporu podnikn. (Dotaznk je uren i pro Vs, kte jste doposud dnou podporu neerpali.) Jsem studentkou 5. ronku Ekonomicko - sprvn fakulty Masarykovy univerzity a v rmci sv diplomov prce se zabvm erpnm program na podporu podnikn ve Zlnskm kraji. Na zklad Vmi vyplnnho dotaznku zskm velmi cenn podklady pro svou diplomovou prci a zpracovan vsledky budou postoupeny Regionln kanceli CzechInvest ve Zln. Vzhledem k dleitosti informac pro mou prci Vs prosm o peliv vyplnn piloenho dotaznku, kter nen asov nron a o jeho navrcen obratem, nejpozdji v ptek 11. dubna 2008. Dkuji za spoluprci. Radka Flasarov E-mail: Adresa: Telefon: FAX: V Nivnici, 31.3. 2008
Ploha B: Vzor dotaznku
DOTAZNK ERPN PROGRAM NA PODPORU PODNIKN
1. Vyuili jste ji nkdy v minulosti monosti erpat podporu z program na podporu podnikn? ANO NE
Pokud jste na otzku . 1 odpovdli ANO, odpovdejte, prosm, na otzky . 2 12. Pokud jste zvolili odpov NE, pejdte, prosm, na otzky . 13 14.
2. Jak jste se dozvdli o monosti zskat podporu? od soukromho poradce, poradensk firmy na internetu z tisku z televize, z rdia ze semin, konferenc z konkrtn organizace (CzechInvest, Obchodn hosp. komora, Krajsk ad aj.) Jak? jinak (titn materily, inzerce)
3. Jakho programu podpory jste vyuili? Prosperita Reality kolc stediska Klastry Rozvoj Marketing Inovace Obnoviteln zdroje energie spory energie Start Kredit Profese Standard rozvoje lidskch zdroj (IIP) Podpora asti na zahr. veletrzch a vstavch Programy na podporu prm. vzkumu a vvoje Spolen regionln operan program Zruka Trh Progres Poradenstv Aliance Design Podpora asti MSP v 6. rmcovm programu 6. rmcov program jin..
4. Spatujete v programech, ze kterch jste erpali podporu, njak nedostatky? ANO NE
5. Pokud ANO, jak? sloit pprava a vysok administrativn nronost systm je pomal, vechno moc dlouho trv nutnost pedfinancovn z jinch zdroj obtn komunikace s ady nedostaten informovanost veejnosti, nzk publicita dlouh doba proplacen od pedloen doklad jin ...
6. Co povaujete za hlavn pnos program podpory podnikn? jde o nenvratnou finann vpomoc monost uskutenit projekty vtho rozsahu monost realizovat projekty, kter by jinak nebylo mon uskutenit projekt m pzniv vedlej efekty (kvalifikace zamstnanc, vy kvalita apod.) monost expanze do zahrani jin pnosy...
7. Vyuili jste na zpracovn projektu extern organizace? ANO NE
8. Kolik dost o podporu jste v minulosti podali? jednu vce
9. Pokud jste podali jednu dost, byla schvlena? ANO NE
10. Pokud jste pedloili vce dost, uvete, prosm konkrtn poet schvlench a zamtnutch projekt:.................................................
11. V ppad, e nkter z Vaich dost nebyla schvlena, byli jste seznmeni s dvody? ANO NE
12. Pokud ANO, o jak dvody se jednalo? formln nedostatky (doloen dokumentace apod.) vcn obsah projektu finann rozpoet projektu finann zdrav podniku jin dvod zamtnut ................
13. Uvete, prosm, pro jste doposud nedali o dotaci nebo zvhodnn vr z program na podporu podnikn. nemme dostatek informac zpracovn dosti je administrativn a odborn nron zpracovn dosti je finann nron doba od podn dosti do zskn podpory je dlouh programy nee nae poteby nepotebujeme dnou podporu jin dvody ..
14. Uvete, prosm, jak zamen program podpory by pro Vs bylo uiten. rozen podniku technick rozvoj a inovace udren podniku na trhu lidsk kapitl marketing expanze do zahrani bn innost podniku jin................
Dkuji Vm za vyplnn dotaznku.

Diplomka S Prehledem Cerpani Dotaci

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Diplomka S Prehledem Cerpani Dotaci

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

Masarykova univerzita Ekonomicko-sprvn fakulta

Studijn obor: Regionln rozvoj a sprva

erpn program na podporu podnikn ve Zlnskm kraji

Brno, duben 2008

Radka Flasarov erpn program na podporu podnikn ve Zlnskm kraji

Utilization of Enterprise Support Programmes in the Zlin Region

regionln ekonomie a sprvy Ing. Viktorie Klmov 2008

V Brn dne 22. dubna 2008

vlastnorun podpis autora

2.5 2.6 2.6.1 2.6.2 2.6.3 2.7 2.8

2.8.1 2.8.2 2.8.3 2.9 2.9.1 2.9.2 2.9.3 2.9.4 2.9.5 3

3.7 3.8 3.9 4

1.1 Aktuln stav malho a stednho podnikn v R

1.2 Vhody a nevhody malho a stednho podnikn

1.3 Vznam a omezen podpory podnikn

konkurenceschopnosti a vkonnosti eskch firem.

1.4 Formy podpory podnikn

2 PROGRAMY PODPORY PODNIKN

Mezinrodn programy o Rmcov programy EU o Dal programy

2.1 Operan program Prmysl a podnikn

Graf . 1: Celkov alokace pro jednotliv operan programy 2004 2006

Priorita 1 - Rozvoj podnikatelskho prosted

Priorita se dle len na 4 opaten:

Priorita 2 Rozvoj konkurenceschopnosti podnik

Priorita se dle len na 3 opaten:

Priorita 3 Technick pomoc

Priorita se dle len na 2 opaten:

podnikatelskch zmr. adatel mohl volit ze t monost: 2.1.7

konkurenceschopnosti podnikatel a jejich udriteln rst.

Program podpory Inovace: http://www.mpo.cz/dokument21588.html Program podpory spory energie: http://www.mpo.cz/dokument21385.html

Clem programu byla

2.2 Operan program Rozvoj lidskch zdroj

Z hlediska podpory podnikn byla dleit zejmna Priorita 4 Adaptabilita a podnikn.

Priorita se dle len na 2 opaten:

OP RLZ: http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=403 OP RLZ: http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=403 32 Programov dodatek k OP RLZ, s. 88

2.3 Spolen regionln operan program

Spolen regionln operan program se vnoval celkem 5 prioritm:

Priorita 4 se dle len na 2 opaten:

2.4 Nrodn programy podpory podnikn

eskomoravsk zrun a rozvojov banka, a.s. (MZRB). 2.4.4 Poradenstv

prosazovn spoluprce malch a stednch podnikatel v zahrani.

2.5 Podpora asti na zahraninch veletrzch a vstavch

2.6 Programy na podporu podnikovho vzkumu a vvoje

Soust Nrodnho programu vzkumu I byly ti programy prmyslovho vzkumu a vvoje:47

Nrodn program vzkumu II Koncepce vzkumu a vvoje MPO: http://www.mpo.cz/dokument5862.html

Nrodn program vzkumu III

2.7 6. rmcov program

Obrzek . 1: Zkladn struktura 6. RP

2.8 Programy podpory podnikn v navazujcm programovacm obdob 2007 - 2013

Mezinrodn programy o Rmcov programy EU o Dal programy

Nrodn programy spolufinancovan ze strukturlnch fond

Operan program Podnikn a inovace na lta 2007 - 2013

Zprva o vvoji MSP a jeho podpoe v roce 2006

2.9 Poskytovatel podpory

Text nvrhu 7. rmcovho programu v etin: http://6rp.cz/ http://www.czechinvest.org/o-czechinvestu

http://www.czechtrade.cz/Global?xml=/o_czechtrade http://www.cmzrb.cz/app/o-bance/kdo-jsme/ 63 http://www.designcentrum.cz 64 http://www.ceacr.cz

3 ANALZA ERPN PROGRAM NA PODPORU PODNIKN VE ZLNSKM KRAJI 2004 2006

3.1 Ekonomick situace Zlnskho kraje 65

Okresy Zln Uhersk Hradit Vsetn Krom Celkem Zlnsk kraj

Poet EAO 101 875 73 977 74 899 52 495 303 246

Poet MSP* 590 330 334 209 1 463

Graf . 2: Struktura adatel OPPP dle zamen jejich ekonomick innosti

Zdroj: Regionln zprva vsledk OPPP ve Zlnskm kraji