Professional Documents
Culture Documents
Český Jazyk - Školní Tabulky - Přehledné Základy Gramatiky
Český Jazyk - Školní Tabulky - Přehledné Základy Gramatiky
druh neurit
ble jimi neurujeme, o kom nebo o em je e, nebo to urujeme jen obecn poprme jimi existenci njak osoby, zvete, vci, dje nebo vlastnosti
zporn
pklad nkdo, nco, nkter, njak, n, kdokoli, kdosi, cosi, si, leckdo, kad, vechen nikdo, nic, nijak, ni, dn
slovky (numeralia)
oznauj poet, poad, poet druh atd., maj seln vznam urit neurit oznauj pesn poet nebo poad meme je vyjdit slicemi neoznauj pesn poet nebo poad nememe je vyjdit slicemi odpovdaj na otzku kolik? kolikt? kolikery?, koliker? kolikrt?, kolikansobn? urit pt, sto pt, st patery, stery, pater, ster ptkrt, stokrt, ptinsobn, stonsobn neurit nkolik, mnoho, mlo nkolikt nkolikery, nkoliker nkolikrt, nkolikansobn
mkk
Pslovce (adverbia)
vyjaduj bli okolnosti dj nebo stupe vlastnost druh msta asu zpsobu piny mry odpovdaj na otzku kde?, kam?, kudy? kdy?, jak asto? jak? pro? jak?, do jak mry? pklad doma, zde, vpravo, horem vera, rno, stle rychle, vesele proto, smchy velmi, dost
Stupovn pdavnch jmen pravideln 2. stupe se tvo z 1. stupn pponami: -ej, -j, - nebo koncovkou -, 3. stupe se tvo ze 2. stupn pedponou nej1. stupe = zkladn mra vlastnosti tepl, znm, mlad, mlk 2. stupe = vt mra vlastnosti teplej, znmj, mlad, ml 3. stupe = nejvt mra vlastnosti nejteplej, nejznmj, nejmlad, nejml
Stupovn pslovc 2. stupe se tvo z 1. stupn pponami: -eji, -ji, -e/-0, 3. stupe se tvo ze 2. stupn pedponou nej1. stupe rychle, drazn, blzko 2. stupe rychleji, draznji, ble 3. stupe nejrychleji, nejdraznji, nejble
U pdavnch jmen zakonench na -k se -k- mn v --: lehk leh, kehk keh. U nkterch pdavnch jmen dochz k hlskovm zmnm (s, h, dz, ch, z): vysok vy, drah dra, snadn snaz, jednoduch jednodu, nzk ni. nepravideln 2. stupe se tvo od jinho koene, 3. stupe se tvo ze 2. stupn pedponou nej1. stupe dobr, zl, mal, velk, dlouh 2. stupe lep, hor, men, vt, del 3. stupe nejlep, nejhor, nejmen, nejvt, nejdel
Pedloky (prepozice)
vyjaduj rzn okolnosti, vztahy, ale jejich vznam se projevuje teprve ve spojen se jmny (podstatnmi, pdavnmi), zjmeny nebo slovkami nevyskytuj se samostatn vlastn (pvodn) nevlastn (nepvodn) neodvozen odvozen od jinch slov v, k, s, z, pod, od, na, za kolem, kvli, bhem, vzhledem k, dky
opisn 2. a 3. stupe se tvo pomoc pslovc: vce nejvce, siln silnji nejsilnji, mn nejmn, velice, velmi, neobyejn 1. stupe zc, efektivn, pravdpodobn 2. stupe vce zc, efektivn, pravdpodobn 3. stupe nejvce zc, efektivn, pravdpodobn
Zjmena (pronomina)
zastupuj jmna oznaujc osoby, zvata, vci a jejich vlastnosti nebo na n odkazuj, sklouj se U zjmen se uruje: pd, slo a u nkterch rod druh osobn pivlastovac ukazovac tzac vztan oznauj 1., 2., a 3. osobu + zvratn zjmeno si, se pivlastuj urit osob ukazuj na uritou osobu, zve, vc nebo vlastnost ptme se na osobu, zve, vc nebo vlastnost, abychom si doplnili chybjc znalost vyjaduj vztah k osob, vci a uvdj vedlej vty pklad j, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona + se, si mj, tvj, jeho, jej, n, v, jejich, svj ten, tento, tenhle, tamten, onen, takov, t, tent, sm, sam kdo?, co?, jak?, kter?, ? kdo, co, jak, kter, , jen
Spojky (konjunkce)
spojuj vty nebo vtn leny souadic podadic spojuj hlavn i vedlej vty v souadnm pomru spojuj vtn leny v nkolikansobnm vtnm lenu spojuj vtu zvislou s vtou dc a, i, ale, nebo, vdy e, aby, kdy, jestlie, protoe
stice (partikule)
zpravidla uvozuj samostatn vty a naznauj jejich druh nebo vyjaduj rzn postoje mluvho p. a, k, a, pr
Citoslovce (interjekce)
vyjaduj nlady, city a vli mluvho, na nco upozoruj nebo oznauj hlasy a zvuky p. brrr, cink, ach, fuj