tensk denk v kostce pro Z

Divadlo
GeorGe Bernard shaw
Pygmalion
zapamatuj si
autor: (18561950), anglick spisovatel, pochzel z irskho Dublinu, z rodiny nespnho obchodnka s obilm. S matkou se pesthoval do Londna, kde zskal vzdln jako samouk v knihovn Britskho muzea. Zpotku psal romny, ale spn byly a jeho divadeln hry. Psal i literrn a divadeln kritiky a rzn eseje. Roku 1925 mu byla udlena Nobelova cena za literaturu. Dlo: Autor je povaovn za zakladatele modernho anglickho dramatu. Ve svch hrch se zamuje na sociln tematiku, hodnot ji z rznch hl pohledu. Z velkho mnostv jeho dramat se dosud hraj nap. Majorka Barbora, Dm zlomench srdc, Druh ostrov Johna Bulla, Androkles a lev. Nejslavnj hry jsou Svat Jana a Pygmalion. Hra Pygmalion se pozdji stala pedlohou pro muzikl a filmov zpracovn pod nzvem My fair lady.

V non prtri mraen se lid jdouc z divadla sna pivolat droku. Matka s dcerou se ukrvaj pod tahk sloupovm chrmu sv. Pavla a poslaj syna Fredyho, Podle mskho bsnka Ovidia aby nael volnou droku. Mal, chud, patn oblebyl Pygmalion socha, kter se en, neuesan kvtinka jim nabz sv fialky zamiloval do sochy ndhern dvky, a hovo s londnskm pzvukem, obas jet vyji sm vytvoil. Prosil bohyni lepenm neartikulovanmi skeky, typickm pro Afroditu, aby soe vdechla ivot, nejchud londnskou spodinu. U kostela se ukrvaa kdy jeho prosba byla vyplnna, j tak dva mui, i jim se sna prodat kvtiny. Star oenil se s n. z nich vypad jako vyslouil vojk, mlad si stle zapisuje nco do zpisnku a vichni si zpotku mysl, e je to policista. Jsou pekvapeni, kdy onen mu podle ei pozn, kde kad z nich bydl, a dokonce i kde se narodil. Uke se, e je to slavn fonetik a jazykovdec profesor Higgins. Vyslouil dstojnk je plukovnk Pickering, kter se proslavil za svho pobytu v Indii zkoumnm indickch ne. Oba se raduj ze vzjemnho setkn. Higginse zaujme nedokonal e nevzdlan kvtinky a k Pickeringovi, e by mu stailo nkolik msc, aby z n udlal dokonalou dmu, kter by se bez obav mohla zastnit plesu v Buckinghamskm palci jako vvodkyn. Jeliko oba mui maj spolen zjem jazykovdu, pijm Pickering nabdku ubytovat se u profesora Higginse. Po nkolika dnech pivd Higginsova hospodyn pan Pearceov nvtvu je to ona kvtinka. Jmenuje se Elisa Doolittlov a d profesora, aby j dval hodiny sprvn mluvy, aby nemusela prodvat kvtiny na ulici a mohla se stt slenou v kvtinstv. Higgins uzavr s Pickeringem szku, e za est msc pjde Elisa na bl do nejlep spolenosti a nikdo nepozn, e byla nevzdlan kvtinka. Lza se poprv koupe v tepl vod ve van, dostv nov ist aty, pan Pearceov ji ubytuje v pokoji pro hosty. Lza se vemu div, napklad i tomu, e na noc se m pevlkat do jinch at, ne mla na sob ve dne. Druh den se u profesora objevuje Lzin otec, popel Doolittle, vid pleitost, jak zskat njak penze. Higgins je pekvapen, jak m popel enick schopnosti, a je pesvden, e po njak dob cvien vslovnosti by se mohl uplatnit jako ministr nebo kazatel. Lze zan uen m dobr sluch, doke pesn napodobit profesorovu vslovnost a dl velk pokroky. Po tech mscch se profesor poprv odhodl vzt ji na nvtvu ke sv matce; v, e tam budou i jin host a chce vidt, jak mezi nimi Elisa obstoj.

Elisa m pikzno, e sm mluvit jen o poas a omezit se na nejjednodu spoleensk frze. Cel spolenost je okouzlena jej krsou a eleganc. Pan Higginsov host pan Eynsford Hillovou, jej dceru Klru a syna Freddyho. Jsou to tit lid, kte se tehdy veer ukrvali ped detm u kostela sv. Pavla. Elisa zpotku dodruje dohodu a mluv o poas, ale potom vyprv pbh o tet, kterou nkdo odkrgloval. Profesor ptomnm namluv, e takov vrazy se nyn ve vych vrstvch pouvaj. Fredy se do Elisy na prvn pohled zamiloval a domlouv si s n schzku. Higginsova matka profesorovi domlouv zajm se, jak bude o Elisu postarno, a skon jej kolen ve sprvn mluv a vystupovn. Higgins ani Pickering si s tm starosti nedlaj, maj Elisu jako hraku, kter je svmi pokroky v uen doke zaujmout a pobavit, ale jej budoucnost je nezajm. Konen nadeel den, kdy Elisa jde na ples na velvyslanectv. Pickering j zaplatil ndhernou toaletu, je ozdobena vypjenmi diamantovmi perky a v sle vzbud veobecn rozruch nkte host vystupuj na idle, aby ji lpe vidli. Na plese se k Higginsovi hls jeho bval k pochz z Maarska, je tlumonkem, ovld dvaaticet jazyk. Nev, e Elisa je Anglianka, jej vslovnost je podle nho pli dokonal, takov, jakou si me osvojit jen cizinec. Tvrd, e Doolittlov nen prav jmno a je pesvden, e Elisa je maarsk knna z nejvych vrstev aristokracie. Po plese jsou Higgins i plukovnk nadeni spchem, za nj vak pipisuj zsluhy pouze sob; ani je nenapadne Lzu pochvlit nebo j blahopt. Hovo pouze spolu, ani by j vnovali jedin slovo uznn a ocenili jej snahu. Lza je neastn a odchz z domu. Ped domem na ni ek Freddy a utuje ji. Celou noc jezd spolu po ulicch drokou a rno nachz Elisa toit u pan Higginsov. Higgins poznv, e mu Lza bude velmi chybt, ale nikdy by si nepiznal, e ho k n pout njak cit. Hled ji spolen s plukovnkem a s otcem Doolittlem, z nho se stal zsluhou Higginsovy pmluvy bohat mu. Lza se nakonec vrac do profesorova domu. V, e jej budoucnost je nejist m profesora rda, ale v, e by si ji nikdy nevzal. Nechce, aby se o ni staral otec, Freddy, kter by se s n rd oenil, je chud Hra kon, je na divkovi, aby pemlel, jak bude k zamylen dal osud chud kvtinky.
m se od sebe li pslunci aristokracie a pslunci chudiny?

Josef KaJetn tyl

Strakonick DuDk
zapamatuj si
autor: (18081856), dramatik a spisovatel, rodk z Kutn Hory, studoval v Hradci Krlov, pozdji v Praze. Studia nedokonil a vnoval se divadlu. Redaktor asopisu Kvty, pozdji Posel z Prahy. 18461852 byl dramaturgem eskch pedstaven ve Stavovskm divadle. Po revoluci 1848 musel opustit Prahu, zaloil koovnou divadeln spolenost, stle trp nedostatkem, umr na tuberkulzu v Plzni r. 1856. Dlo: Tematicky lze rozdlit Tylovy hry do t oblast: historick Jan Hus, Kutnohort havi, Krvav ktiny aneb Drahomra a jej synov pohdkov Strakonick dudk aneb Hody divch en, Jikovo vidn, Lesn panna aneb Cesta do Ameriky, Tvrdohlav ena aneb Zamilovan koln mldenec hry ze souasnho ivota Fidlovaka aneb dn hnv a dn rvaka (pse Kde domov mj), Paliova dcera, Prask flamendr

80

81