Professional Documents
Culture Documents
Semestralna Praca
Semestralna Praca
Zklady managementu II Mgr. Emil Wojk, Phd. Jaroslav Vedral M2C3 2011/2012 Letn
OBSAH
1 vod.... 1 2 Manament asu manara...... 2 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6 Filosofie asu... 2 Proces manamentu asu ... 2 Organizace prce manaera..... 4 Zlodji asu.. 5 Eliminace zlodj asu 6 Plnovac pomcky, Systm ADK . 6
1. VOD
V souasn dob dky rychle se rozvjejcch technologi, zvtujc se globalizace a volnmu pstupu k informacm, je jednm z dleitch vlastnost manaera dokzat rychle reagovat na zmny probhajc v jeho okol. S tm souvis i sprvn vyuit jeho asu v roli manaera. Co se dalo v minulosti udlat za jeden msc, se v dnench podmnkch d dky tmto technologim zvldat bhem nkolika dn nebo dokonce nkolika hodin. V manaersk literatue se v dnen dob vil nzev time management pro vhodn zen asu. Velk mnostv firem si uvdomilo, e jednm z klovch faktor urujcch rozdl mezi dobrmi manaery bude prv jejich vyuit pracovnho asu. V rozenm pojet je time management vhodn pro kadho lovka bez ohledu na jeho pracovn innost. Sprvnm vyuvnm time managementu se doke vhodn snit zbyten pltvn asu. To m potom za nsledek zlepen kvality ivota ns vech.
stedndobch a krtkodobch cl. 2. Organizace prce k dosaen cle. 3. Kontrola vyuit asu, snmky pracovnho dne, identifikace zlodj asu. 4. Korekce a eliminace zlodj asu. Alokace asu manaera zce souvis s odpovd na dv zkladn otzky: 1. Kam by ml as manaera smovat, emu se m manaer vnovat a jak by tento as ml vyut? 2. Kam ve skutenosti jde as manaera, emu se skuten vnuje a jak tento as vyuv?
CAUNT, JOHN. 2010. Organise Yourself. London : The Sunday Times, 2010. ISBN 9780749455835. PIKANIN, ANDREJ - RUDY, JN - BAJZKOV, UBICA - SULKOV, ROZLIA AJGALKOV, HELENA - WOJK, EMIL . 2010. Manament: Klasick teria a modern trendy. Bratislava : Fakulta managementu UK, 2010. ISBN 978-80-89037-26-1.
2
Je velice dleit, aby si manaei uvdomili rozdly mezi operanmi a manaerskmi funkcemi. Mezi manaersk funkce adme vtinou tyto innosti: plnovn, organizovn, veden a kontrolu. Operanmi funkcemi podniku jsou vtinou vzkum, vvoj, zsobovn, vroba, marketing, prodej, finance a zen lidskch zdroj. Manaei d prbh operanch funkc podniku pomoc manaerskch funkc. Otzkou zstv, kolik asu maj manaei vnovat operativnm funkcm a kolik je poteba vnovat manaerskm funkcm. Odpov nen jednoduch, ale jedno z hledisek je zodpovdnost. Je rozdl v pravomoci a zodpovdnosti editele podniku a provoznho manaera. editel podniku mus vnovat pozornost vem funkcm operativnm. Provozn editel naproti tomu vtinou vykonv pouze jednu operativn funkci, napklad vrobu. Nen pesn zodpovzeno, kolik asu mus kdo trvit uritou funkc. Probh spousta vzkumu, kolik ve skutenosti asu trv manaei tmito funkcemi. Umn manara spov v tom, jakm zpsobem doke manar urit a vybrat to, co je pro spch podniku nejdleitj. Druhm initelem urujcm jak funkce manar vykonv je organizan stupe. Vtinou vrcholov manai vnuj svj as plnovnm a organizovnm. Stedn manai potom organizovnm a vedenm. Na nejnim stupni je to potom funkce veden. Pi een operanch funkc podniku vyrst ped manary ada loh. Ne vechny nalhav lohy jsou pro danho manara dleit. Sprvn vyuit asu si vyaduje stanoven priorit. Na tyto priority plat pravidlo: dleitost problmu m pednost ped nalhavost. Robbins rozdluje aktivity nsledovn: Dleitost: 1. Velmi dleit 2. Dleit: mli by se vykonat 3. Mlo dleit: nejsou nevyhnuteln 4. Nedleit: eenm nic nedosahujeme Nalhavost 1. Velmi nalhav 2. Nalhav
3
3. Nenalhav 4. as nerozhoduje
2.3
Kancelsk prce pat mezi zkladn innosti modernho manara. Kancel je v souasnosti msto, kde manar vykon asi nejvce prce. Me to bt tzv. headquarters njak firmy nebo pouze njak mstnost. Manai by mli dodrovat adu pravidel3: Urit si asov limity na vykonanou innost. Vymezit si innosti dopedu. Uspodat setkn ve vedlej kanceli, tak aby manar ml monost ukonit jednn podle sebe. Vyvarovat se nepotebnch rozhovor. Jt pmo k cli. Dobe naslouchat spolupracovnkm. Vyuvat pipraven hodiny, kter uvid vichni.
Pi plnovn meetingu je nutn si klst stle tyto ti otzky: 1. Je skuten tento meeting nutn? 2. Jestli je, kolik asu mu vnujeme? 3. Bude meeting zanat a konit vas? Kad pozice a role v organizaci by mla mt definovanou odpovdnost a jmenovn, kdo jakou innost bude vykonvat. Vysoc manai maj tendenci mt zodpovdnost za vce prce, ne jsou schopni efektivn sami vykonat. Proto velice cennou innost dobrch manar je sprvn delegovn zodpovdn osoby. Vhodou sprvnho delegovn je, e bude mt manar daleko vce asu na dleitj lohy. Nkter typy prce bychom mli povaovat automaticky za detekovateln. Jsou to napklad rutinn prce, technick a speciln prce, projekty na kterch vm chyb dostaten kvalifikace, prce na kter me dojt k rstu podzench. Ke sprvnmu delegovn potebujeme:
3
ADAIR, JOHN - ALLEN, MELANIE. 2003. The Concise Time management and and personal development. London : Thorogood Publishing Ltd., 2003. ISBN 1854182234.
Trnovat a rozvjet dovednosti jednotlivce z tmu. Podporovat tm. Kontrolovat porozumn zadanho kolu.
2.4
Zlodji asu4
Z veden dennch zznam mj manai monost zjistit, jakm zpsobem vyuvaj svj pracovn as. Za zlodje asu se pokld vechno, co brn manarovi dosaen cle nejefektivnjm zpsobem. Kad manar si sv zlodje asu mus urit sm. Nejvtmi zlodji asu jsou: 2.5 Vyruovn telefonem. Neoekvan nvtvnci. Porady. Krize. Neexistence cle. Nepodek manara. Neefektivn delegovn. Nejasn komunikace. Neadekvtn, nepesn a zpodn informace. Nerozhodnost a odkldn een. Nejasn zodpovdnost. Neschopnost ci ne. Nedokonen lohy. Nedostatek sebe disciplny. Eliminace zlodj asu
Postup een eliminace zlodj asu meme shrnout do t krok: 1. Identifikace zlodj asu na zklad vsledku snmku pracovnho dne. 2. Analza pin vzniku asovch ztrt. 3. Nalezen a uskutenn een na odstrann asovch ztrt
PIKANIN, ANDREJ - RUDY, JN - BAJZKOV, UBICA - SULKOV, ROZLIA AJGALKOV, HELENA - WOJK, EMIL . 2010. Manament: Klasick teria a modern trendy. Bratislava : Fakulta managementu UK, 2010. ISBN 978-80-89037-26-1.
Kad zlodj asu je mon identifikovat a kad pina m vtinou vce een. K uren zlodj asu nm vborn slou systmy zpisu dennch innost. V dnen dob se jedn bu o elektronickou, nebo paprovou formu.
2.6 Plnovac pomcky, Systm ADK5 Nejdleitj st managementu asu je jeho organizovan plnovn. Povaujeme ho za rozhodujc nstroj pro zlepen vyuit asu. Je doporueno nkolika autory, aby si manaei vypracovali nejenom denn, ale i ron tvrtletn, msn a tdenn plny. Mezi nejvhodnj pomcky na dlouhodob plnovn jsou pracovn listy k aknmu plnovn, Ganttv diagram, sov grafy a nkter pomcky na osobn rozvoj. Pkladem me bt Systm ADK. Pracovn listy mohou obsahovat cl, zatek plnn a termn ukonen lohy, jednotliv innosti a potebn as ke splnn danch st. Ganttv diagram graficky znzoruje prbh jednotlivch krok. Pi plnovn sloitjch a dlouhodobjch loh je mon vyut napklad Metodu kritick cesty (CPM) nebo Program kontroly a hodnocen projektu (PERT). Jeden z nejlpe vyvinutch plnovacch systm v echch a na Slovensku je Systm ADK. Jeho koncepce vychz z nejnovjch poznatk sebezen, sebe rozvoje a zen asu. Pracovn oblasti plnovacho systmu tvo barevn odlien celky: Oblast pro plnovn asu (erven barva). Oblast pro plnovn kol a innost (modr barva). Oblast pro sebezen, plnovn a hodnocen (zelen barva). Oblast pro prci s informacemi a daty (ediv oblast).
K tomu, aby byl tento systm vyuit efektivn, je poteba ped pouitm plnovae asu (erven barvy) vyplnit oblast pro sebezen (zelen barvy). Ten je vlastn jdrem celho Systmu ADK. Slou jak k alokaci asu manaera, tak i k jeho kontrole. Soust jsou tyto formule:
5
ROFLKOV, MARCELA. 2003. ADK Plnovac systm. Praha : ADK spol.s.r.o., 2003. ISBN: 8071690570.
Oblast pro plnovn asu slou pro podrobn rozvren vech aktivit manaera do ucelench asovch sek, a to rok, msc, tden a den.
3 ZVR
as b stle dl a dl. Nememe ho nijak chytit ani njakm zpsobem ovldat. Jedin ho meme vhodn vyut. lohou dobrho manaera by mlo bt poznat , kdy a jak innosti bude vykonvat k dosaen vytyench cl. Jedno z hlavnch kritri je i otzka asovho prbhu jeho innost. V rychle se rozvjejcm svt modernch technologi je as hlavnm mtkem spchu velkch firem. Proto vyuit time managementu bude s pibvajc rychlost zskn informac, vroby a vzkumu jednou z nejvce rozvjejcch oblast manamentu. Zatm si velice mlo lid uvdomuje, e poznatky managementu asu jsou nesmrn dleit pro osobn rozvoj kadho z ns. Jenom zlomek vyuit tto koncepce vede k ueten nkolika hodin pracovnho dne. Za rok to potom bude init nkolik dn, kter budeme moci strvit pro ns nejlep vhodnou innost. Management asu by ml bt sti ivota kadho lovka.