Professional Documents
Culture Documents
Vektorov pole
Studijn text
Poznmka 11.2. Nad vektorovou funkc F (X) peme ipku proto, e pi pedstav vektorovho pole umis ujeme poten bod vektoru F (X) do bodu X , zatmco se symbolem F (X) je spojovna pedstava vektoru s potenm bodem v potku souadnic (viz pklad 11.3.)
Pklad 11.3. Bu E2 seka AB, A = [1, 2] a B = [5, 2]. Na oblasti je denovna konstantn sla F (X) = (2, 1) (tzn. F (X) = (2, 1) pro vechna X ). Na obrzku 11.1 je pak ilustrovn pojem vektorov funkce F a vektorovho pole (, F ).
Denice 11.4. Nech trojrozmrn vektorov pole (, F ), E3 , je ureno vektorovou funkc F (x, y, z) = (P (x, y, z), Q(x, y, z), R(x, y, z)), kde P, Q, R jsou spojit funkce na oblasti . Je-li navc forma P dx + Qdy + Rdz totlnm diferencilem kmenov funkce (x, y, z), pak funkci nazvme potencilem vektorovho pole (, F ) a pslun vektor F = [x (x, y, z), y (x, y, z), z (x, y, z)] = grad nazvme gradientem potencilu (x, y, z). Vektorov pole uren potenciln funkc nazvme konzervativnm (nebo tak potencilnm) polem. V dalm uvedeme nkolik vznamnch opertor, kter maj dleit vznam jak z hlediska formlnho (umouj velice efektivn matematick zpis), tak z hlediska praktickho (nap. k vyjaden geometrickch vlastnost, fyziklnch veliin apod.). M FSI VUT v Brn 40 (11.1)
Studijn text
Denice 11.5. Hamiltonv opertor nabla v prostoru Rn je diferencilnm opertorem ve tvaru =( , ,..., ). x1 x2 xn
Pklad 11.6. Opertor nabla aplikovan na funkci f (x, y, z) je gradientem funkce f . Plat f (x, y, z) = grad f (x, y, z) = ( f f f , , ). x y z
Denice 11.7. Nech vektorov pole (, F ) je ureno vektorovou funkc F ve tvaru (11.1) na oboru , piem funkce P, Q, R jsou spojit diferencovateln na oboru . Divergenc vektorovho pole (, F ) nazveme skalr tvaru div F = Px + Qy + Rz . Rotac vektorovho pole (, F ) nazveme vektor tvaru i rot F = [Ry Qz , Pz Rx , Qx Py ] =
x
j
y
k
z
Poznmka 11.8. Ve zaveden opertory lze vyjdit i nsledujcm zpsobem: rot F (X) = F (X)
div F = Px + Qy + Rz = .
41