VB Technick univerzita Ostrava

Fakulta strojn
Katedra prunosti a pevnosti (339)











Opakovn zkladnch znalost z prunosti a
pevnosti








Autor: Jaroslav Rojek
Verze: 3
Ostrava 2010
PP1 Souhrn
2/25
1 Opakovn zkladn prunosti:
V pedmtu Prunost a pevnost byly probrny zkladn pojmy (napt, deformace),
zpsoby een loh (metoda ezu), zatovn atd. Zkladn rovnice pro vpoet napjatosti a
zmny tvaru pro tah-tlak, ohyb, krut jsou zopakovny v Tab. 1. Normlov sla v ezu je znaena
N(x), ohybov moment v ezu M(x), kroutic moment v ezu Mk(x), y u ohybu je vzdlenost od
neutrln osy, r u kroucen je vzdlenost od stedu prezu
Tab. 1.
Tah tlak

Ohyb

Kroucen (voln)

Vnitn inky
(sly)


Napt
S
x N ) (
= o

Normlov napt
[MPa]

y
J
x M
x
=
) (
o

Normlov napt
[MPa]

r
J
x Mk
p
=
) (
t

Smykov napt
[MPa]

Charakteristiky
prezu
}
= dS S

Plocha prezu [m
2
]

}
= dS y J
x
2

Osov kvadratick
moment setrvanosti
plochy [m
4
]

}
= dS r J
P
2

Polrn kvadratick
moment setrvanosti
plochy [m
4
]

Deformace
Zkladn
rovnice
L
L A
= c

Pomrn prodlouen
[1]
dx
dx A
= c

V diferenciln form
L
L A
= c

Pomrn prodlouen
[1]


L
R

=

Zkos [rad]


Mk
x
+
Mk(x)
F
x
M(x)
+ F
x
N(x)
+
N(x)=F
i
= F
L
Mk
A
x
r
J
P
L
F
A
y
J
x

x
L
F
A
L
S=ab
x
M(x)=M
i
= - Fx Mk(x)=Mk
i
=- Mk

PP1 Souhrn
3/25
Deformace
Rovnice pro
vpoet:
S E
L F
L

= A
Prodlouen [mm]

Pro nekonstantn N(x),
S(x).
x
J E
x M
v

=
) (

Prhyb [mm] v,
natoen [rad]

Znamnko volme dle
znamnkov konvence.

P
J G
L Mk

=

Zkroucen [rad]
Hookv zkon


E - Modul prunosti
v tahu.

E - Modul prunosti
v tahu.


G - Modul prunosti ve
smyku.


Deformace je popsna pomrnm prodlouenm

, tato rovnice plat vdy. V ad

ppad je mon rovnici zjednoduit do tvaru

, kde dx je elementrn st dlky L.

V ppad, e pi zmn polohy elementu dx se nezmn tvar nosnku (prez, velikost ani
tvar), zaten nosnku ani materil - nejsou funkc polohy x pak meme pout zjednoduenou
rovnici.
2 een pklady na procvien Cv_1_P_1

Pi een pklad v prunosti a pevnosti byl u staticky uritch loh pouvn jednoduch
postup:
- Uvolnn tlesa (tles, zkladn popis lohy),
- sestaven statickch rovnic rovnovhy (vpoet reakc),
- uren ez a rovnic popisujcch hodnoty vnitnch sil a moment (dle typu lohy),
- uren prbh vnitnch sil a moment (graficky) a jejich analza (extrmy),
- uren charakteristik prez (S, J
x
, J
P
),
- vpoet napt (prbh, hodnoty a polohy extrm),
- vpoet prhybov ry, posunut nebo natoen (dle typu lohy).
Tento postup pouijeme i u naeho pkladu. Podrobnj popis jednotlivch krok,
vysvtlen a odvozen rovnic lze nalzt v pednkch ze Statiky a Prunosti a pevnosti, ppadn
v Literatue [1] [9].
a/ Uvolnn tlesa: Z lohy vyjmeme jedno vybran tleso s vekerm zatenm, kter na
vybran tleso psob. Veker vazby vybranho tlesa s ostatnmi tlesy, rmem apod.
nahradme reakcemi (ve pekreslme do novho obrzku). U soustav tles tento postup
aplikujeme na vechna tlesa krom rmu. V naem ppad takto zskme Obr. 2 (smry reakc
volme).
Dno: A=10 mm, B=20 mm, L=200 mm,
F= 1000 N, E=200000MPa.

Uri: (opak statiky a prunosti postup een)
- prhyb, natoen, rozloen napt v nosnku,
reakce.
L
Obr. 1
A
F
B
PP1 Souhrn
4/25

b/ Statick rovnice rovnovhy: Vyjaduj, e potan (uvolnn) tleso se nepohybuje
v dnm z monch smr pohybu stup volnosti (u pohybujcho se tlesa sestavujeme
pohybov rovnice, viz [10], [11]). V rovin m jedno tleso ti stupn volnosti. U tahu asto
uvaujeme pouze jeden stupe volnosti pohyb ve smru osy prutu z toho pak vyplv
prodlouen nebo zkrcen (podobn u kroucen).
| | N R R F
AX AX iX
0 0 0 = = =

,
| |

= = = = N F R F R F
AY AY iY
1000 0 0 ,
| | m N L F M L F M M
RA RA iA
= = = + =

200 0 0 .
c/ Uren ez a rovnic popisujcch hodnoty vnitnch sil a moment: Kad ez je
samostatn a dl cel tleso na dv poloviny. U ez zavdme tak znamnkovou konvenci.
Postup je naznaen v Tab. 2.

Tab. 2.
Pklad_1_ohyb
Tleso rozdlme
mylenm ezem

Rovnice rovnovhy plat pro Cel tleso, Levou st tlesa, Pravou st tlesa i pro bod
kde se ob sti rozdlen mylenm ezem stkaj.
Pro osu x

= 0
iX
F
Cel tleso
0 =
AX
R
Lev st tlesa
0 ) (
1
= x N
Prav st tlesa
0 ) ( 0 ) (
*
1
*
1
= = = +
AX AX
R x N R x N
Msto ezu
) ( ) ( 0 ) ( ) (
*
1 1
*
1 1
x N x N x N x N = =
F
R
AX
R
AY
M
RA
A

x
1
x
*
1
M(x
1
)
M(x
*
1
)
N(x
1
)
N(x
*
1
)
T(x
*
1
)
T(x
1
)
ez tlesem

+
+
L
Lev st tlesa

Prav st tlesa

Znamnkov
konvence

Znamnkov
konvence

Cel tleso

Zelen jsou vnitn inky

Mode jsou reakce

erven jsou zaten

F
R
AX
M
RA
R
AY
L
F
Obr. 2
R
AX
R
AY
M
RA
A

PP1 Souhrn
5/25
Pro osu y

= 0
iY
F
Cel tleso
0 = F R
AY

Lev st tlesa
F x T F x T = = ) ( 0 ) (
1 1

Prav st tlesa
F R x T R x T
AY AY
= = = ) ( 0 ) (
*
1
*
1

Msto ezu
) ( ) ( 0 ) ( ) (
*
1 1
*
1 1
x T x T x T x T = =
Pro moment

= 0
i
M
Cel tleso
0 = + L F M
RA

Lev st tlesa
1 1 1 1
) ( 0 ) ( x F x M x F x M = = +
Prav st tlesa
( )
* *
1
* *
1
1 1
) ( 0 ) ( x L F x M x F M x M
RA
= =
Msto ezu
) ( ) ( 0 ) ( ) (
*
1 1
*
1 1
x M x M x M x M = =
Mezi x
1
a x
*
1
plat vztah
*
1 1
x L x = . Promnn popisujc polohu ezu v tlese se mohou
pohybovat v oblasti: ( ) L x ; 0
1
e , ( ) L x ; 0
*
1
e .

d/ Uren prbh vnitnch sil a moment: Rovnice uveden v Tab. 2 pevedeme do
grafick podoby. V jednoduch ppadech lze z prbhu urit i polohu a hodnoty extrmu.
Obecn se extrmy hledaj pomoc derivace funkce. Prbhy vnitnch sil a moment pro
potan pklad jsou uvedeny v Tab. 3. Hodnoty vnitnch ink jsou shodn, a jdeme
z kterkoliv strany.

Tab. 3.
Pklad_1_ohyb
Cel tleso

Mezi x
1
a x
*
1
plat vztah
1
*
1
x L x = . Promnn
popisujc polohu ezu v tlese se mohou pohybovat
v oblasti: ( ) L x ; 0
1
e , ( ( ) L x ; 0
*
1
e ).

Pro osu x prbhy
Normlovch sil
0 =
Max
F
Lev st tlesa
0 ) (
1
= x N

Prav st tlesa
0 ) (
*
1
= x N
Pro osu y prbhy
Posouvajcch sil
(Tench)
F T
Max
=
Lev st tlesa
F x T = ) (
1


Prav st tlesa
F x T = ) (
*
1

Prbh ohybovho
momentu
L F M
Max
=
( 0 ,
*
1 1
= = x L x ),
kde
1
*
1
x L x = ,
*
1 1
x L x =
Lev st tlesa
1 1
) ( x F x M =

Prav st tlesa
( )
* *
1
1
) ( x L F x M =
Pomoc substituce zskme:
( )
1
* *
1
1
) ( x F x L F x M =

x
1
M

M

+
x
1
T

T

+
x
1
N

N

F
R
AX
R
AY
M
RA
A

x
1
+
PP1 Souhrn
6/25
e/ Uren charakteristik prez: Charakteristiky prezu reprezentuj tvar plochy prezu.
Pro ohyb jsou ti zkladn charakteristiky prezu dva osov momenty setrvanosti plochy J
z
, J
y
,
(kvadratick) a devian moment setrvanosti plochy J
zy
(kvadratick). Osov momenty
setrvanosti (kvadratick) plochy vyjaduj odolnost vybranho prezu pi ohybu okolo dan
osy. Devian moment (kvadratick) setrvanosti plochy vyjaduje symetrii rozloen plochy
vybranho prezu okolo os z a y. Devian moment pi vpotu ohybu mus bt nulov J
zy
=0.
Postup pi vpotu moment setrvanosti sloench ploch je uveden v pkladu Cv_1_P_4.
Momenty setrvanosti plochy obdlnka k osm prochzejcm titm jsou uvedeny v Tab. 4.
Tab. 4.

Osov moment setrvanosti
plochy k ose z
| |
4
3
6667
12
mm
B A
J
z
=

=
Osov moment setrvanosti
plochy k ose y
| |
4
3
1667
12
mm
B A
J
y
=

=
Devian moment setrvanosti
plochy
| |
4
0 mm J
zy
=

f/ Vpoet napt: Obecn je hodnota napt funkc polohy ( ) z y x f , ,
1
= o . V ppad
ohybu je mon pout vzorec uveden v Tab. 1. Napt je ke kadmu bodu dno funkc
( ) z y x , ,
1
o . Bod je reprezentovn krychlikou, jej rozmry se limitn bl nule (v prostoru dx
1
,
dy, dz, v rovin dx
1
, dy). Hodnoty ohybovho momentu v obecnm mst nosnku jsou uvedeny
v Tab. 3 a hodnoty osovch moment setrvanosti plochy jsou uvedeny v Tab. 4. Dosazenm
zskme obecn vzorec pro hodnotu napt v obecnm mst nosnku:
( ) y
J
x F
y
J
x M
z y x
z z


= =
1 1
1
) (
, , o .
V naem ppad je napjatost nezvisl na ose z. Dosazenm hodnoty maximlnho ohybovho
momentu a maximln hodnoty y (vyplv z rozmr prezu) zskme hodnotu maximlnho
napt. Poloha maxima vyplv z polohy maximlnho momentu. Kladn hodnota napt
reprezentuje tahovou napjatost
AH
, zporn hodnota napt tlakovou napjatost
AD
. Vsledek
s jednoduchm popisem napjatosti je uveden v Tab. 5.
Tab. 5.

Maximln moment je v mst x
1
=L a m hodnotu
M
Max
=-F.L.
Nejvzdlenj body plochy prezu od tit (osy
z) maj hodnoty y=-B/2 a y=B/2.
Nosnk m pouze jeden prez, ktermu odpovd
moment setrvanosti J
Z
.
Maximln napt v horn sti nosnku
AH
o :
| | MPa
B
J
L F B
y L x
z
300
2 2
,
1
=

=
|
.
|

\
|
= = o
Maximln napt v doln sti nosnku
AD
o :
| | MPa
B
J
L F B
y L x
z
300
2 2
,
1
=

=
|
.
|

\
|
= = o

M
Max
=-F.L
M

+y
x
1
=L
+
-

AH
= 300

AD
=-300
y=-B/2
y=B/2
Tah 300 MPa
Tlak 300 MPa
A
z
y
A=10 mm
B
B=20 mm
PP1 Souhrn
7/25
g/ Vpoet prhybov ry, posunut a natoen: Poslednm krokem je vpoet zmny
tvaru tlesa. Prhybovou ru vypoteme pomoc Analytick metody, posunut a natoen urme
ve vybranm mst (bodu) pomoc Castiglianovch vt. U analytick metody musme pouvat
znamnkovou konvenci. Znamnka u zkladn rovnice mete odvodit na zklad jednoduchho
pkladu viz Tab. 6.
U tohoto jednoduchho pkladu meme jednodue odhadnout smr natoen a posunut
v koncovm bod (pod silou F). Z obrzku v Tab. 6 je zejm, e posuv mus vyjt ve smru
zvolen znamnkov konvence kladn a natoen mus vyjt proti smru zvolen znamnkov
konvence. Dosazenm

do vslednch rovnic popisujcch prhyb a natoen, zskme pro

natoen (
) (
1
x v
)kladnou hodnotu a pro posunut (
) (
1
x v
) zpornou hodnotu. Z toho lze
usoudit, e pro vpoet natoen a prhybu pro zvolenou znamnkovou konvenci budeme
pouvat rovnici:
J E
x M
x v

=
) (
) (
1
1
Tab. 6.

Analytick metoda:
J E
x M
x v

=
) (
) (
1
1
1
2
1
1
2
) ( C
J E
x F
x v +


=
, 2 1 1
3
1
1
6
) ( C x C
J E
x F
x v + +


=
.
Pomoc okrajovch podmnek vyeme konstanty C
1
, C
2
.
0 ) (
1
= = L x v
,
0 ) (
1
= = L x v
(vetknut).
Po dosazen a prav zskme konstanty C
1
, C
2
:
J E
L F
C


=
2
2
1
,
J E
L F
C


=
3
3
2
.
een je tedy:
J E
L F
J E
x F
x v


+


=
2 2
) (
2 2
1
1 ,
J E
L F
x
J E
L F
J E
x F
x v





+


=
3 2 6
) (
3
1
2
3
1
1 .

Pomoc Castiglinovch vt urme natoen a posunut ve vybranm bodu. V mst kde
potme posunut, mus leet sla, jej smr mus bt toton se smrem potanho posunut.
V mst kde potme natoen, mus leet moment, jeho smr odpovd smru potanho
natoen. Hodnoty momentu a sly, kter jsou nutn pro vpoet, nejsou podstatn. Proto,
v ppad, e ve zkoumanm mst nen dn sla (moment), zavedeme slu (moment)
pomocnou, kter m nulovou hodnotu.
Aplikace Castiglianovch vt je naznaena v Tab. 7. Nebo v bodu B nen dn moment,
pidme pro vpoet natoen do lohy moment M
B
=0 Nm. Tento moment neovlivn vslednou
hodnotu, ale umon pout k vpotu Castiglianovy vty. Podobn bychom postupovali pi
vpotu posuvu v mst, kde nen dn sla v poadovanm smru.
Tab. 7.

Castiglianova metoda:
}
c
c

=
) (
1
1
1
) (
) (
1
L
B
B
dx
F
x M
x M
J E
v

1
) (
1
1
) (
) (
1
dx
M
x M
x M
J E
L B
B
}
c
c

=
Vpoet posunut y
B
: F F
B
=
1 1
) ( x F x M = ,
1
1
) (
x
F
x M
B
=
c
c
, ( ) L x ; 0
1
e ,
F
R
AX
R
AY
M
RA
A

x
1
B

v
B

F
R
AX
R
AY
M
RA
A

x
1
v(x
1
)
+
PP1 Souhrn
8/25

J E
L F
dx x x F
J E
v
L
B


=

=
}
3
) ( ) (
1
3
1
0
1 1 .
Vpoet natoen
B
:
B
M x F x M =
1 1
) ( , 1
) (
1
=
c
c
B
M
x M
, ( ) L x ; 0
1
e ,
J E
L F
dx x F
J E
L
B


=

=
}
2
) 1 ( ) (
1
2
1
0
1
.

Porovnme-li vsledky een u Castiglianovy metody (natoen a posunut v bod
B Tab. 7) s vsledky een Analytickou metodou (do rovnic dosadme natoen
) 0 (
1
= x v
a
posunut
) 0 (
1
= x v
) dostaneme shodn vsledky. Rovnice se li pouze znamnkem, nebo u
Analytick metody se znamnka d znamnkovou konvenc a u Castiglianovy metody smrem
sly (momentu) podle kterho derivujeme.
3 een pklady na procvien Cv_1_P_2

Princip superpozice plat (jednoduch, asto linern rovnice) v oblasti platnosti Hookova
zkona: pro reakce, zaten, vnitn inky, napt, deformace a posunut apod.
Pi een pklad z prunosti a pevnosti meme asto vyut principu superpozice.
Existuje ada (relativn) sloitch loh, kter meme rozloit na nkolik st (loh
jednoduchch), ty samostatn vyeit a vsledky dlch een znovu sest. Vsledkem postupu je
stejn hodnota (rovnice) jako v ppad pmho een sloit lohy. Princip superpozice obvykle
neplat u velkch deformac, plastickch deformac (zaten nad mez kluzu), creepu (teen), v
nav apod. (sloit, asto nelinern rovnice).
V tomto pkladu si pipomeneme ve uveden, vybran ppady aplikace superpozice.
Tyto postupy mohou bt vyuity pi een prostorovch, tvarov sloitch i staticky neuritch
loh (potrubn st), u sloench namhn a teplotnch loh.
a/ Reakce a zaten: Celou lohu rozdlme na dv, z nich kad bude obsahovat pouze
jeden ztn stav (slu). Vsledn reakce je dna soutem dlch vsledk. Smry reakc je
vhodn volit stejn. Postup a superpozice dlch een je naznaena v Tab. 8.





Dno: S
1
=80 mm
2
, S
2
=50 mm
2
, L
1
=200 mm, L
2
=400
mm, F
1
= 1000 N, F
2
= 1200 N E=200000MPa,



Uri: (Opak princip superpozice)
- Reakce, prbhy vnitnch sil, napt, posunut bodu
B.
L
1
F
1
Obr. 3
F
2
L
2
S
1
S
2
B

F
R
AX
R
AY
M
RA
A

x
1
B

B

M
B
=0
PP1 Souhrn
9/25
Tab. 8.
Cel loha = st 1 + st 2
Schma:
- uvolnn,
- rozdlen.

Reakce
1 2
1
0
2
F F R
F F R
A
A
=
= +

1 1
1 1
0
F R
F R
A
A
=
= +

2 2
2
0
2
F R
F R
A
A
=
=

Superpozice
1 2
F F R
A
=
2 1 2 1
F F R R R
A A
S
A
+ = + =
Kontrola

S
A A
R R =

b/ Vnitn inky: Stejn jako v pedchozm bodu meme urit tak vnitn sly. Postup
s vyuitm superpozice je ukzn v Tab. 9.
Tab. 9.
Cel loha = st 1 + st 2
Schma:
rozdlen.



Rovnice
2 2
1 2 1
) (
) (
F x N
F F x N
=
=

0 ) (
) (
2
1
1 1
1
=
=
x N
F x N

2 2
2
2 1
2
) (
) (
F x N
F x N
=
=

Superpozice
) ( ) ( ) (
1
2
1
1
2 1 1
x N x N F F x N + = + =
) ( ) ( ) (
2
2
2
1
2 2
x N x N F x N + = =

c/ Napt: Znovu vyuijeme superpozici, znme een jednotlivch st rozloen lohy.
Napjatost eme vdy v bodu, pro zobrazen napjatosti pouvme elementrn krychli (v rovin
obdlnk). Kladn znamnko piadme tahovmu zaten. Postup je ukzn v Tab. 10.









L
1
F
2
L
2
S
1
S
2
R
A2
A

x
2
x
1
+
1200
L
1
F
1
L
2
S
1
S
2
R
A1
A

x
2
x
1
+
-1000
L
1
F
1
F
2
L
2
S
1
S
2
R
A
x
2
x
1
+
1200
200
L
1
F
2
L
2
S
1
S
2
B

R
A2
A

L
1
F
1
L
2
S
1
S
2
B

R
A1
A

L
1
F
1
F
2
L
2
S
1
S
2
B

R
A
A

PP1 Souhrn
10/25
Tab. 10.
Cel loha = st 1 + st 2
Schma:
rozdlen.



Rovnice
2
2
2
2
2
1
1 2
1
1
1
) (
) (
) (
) (
S
F
S
x N
x
S
F F
S
x N
x
= =

= =
o
o

0
) (
) (
) (
) (
2
2
1
2
1
1
1
1
1
1
1
1
= =

= =
S
x N
x
S
F
S
x N
x
o
o

2
2
2
2
2
2
2
1
2
1
1
2
1
2
) (
) (
) (
) (
S
F
S
x N
x
S
F
S
x N
x
= =
= =
o
o

Superpozice
1
1
2
1
1
1
1
2
1
1
1
2
1
1
1
) ( ) (
) ( ) ( ) (
S
x N
S
x N
x x
S
F
S
F
x + = + = +

= o o o
2
2
2
2
2
1
2
2
2
1
2
2
2
) ( ) (
) ( ) ( ) (
S
x N
S
x N
x x
S
F
x + = + = = o o o

d/ Deformace a posunut: I zde vyuijeme superpozici a to pi een deformac u staticky
uritch i staticky neuritch loh (pmch, lomench i kivch prut), kde je vt mnostv
zaten i vazeb. Postup je demonstrovn v Tab. 11 (rafovan st nen eena).
Tab. 11.
Cel loha = st 1 + st 2
Schma:
- rozdlen.



Rovnice
1
1
1 2
) (
1
1
1
1
1
) (
L
S E
F F
dx
S E
x N
L
L

= A
}
,
2
2
2
) (
2
2
2
2
2
) (
L
S E
F
dx
S E
x N
L
L

= A
}
.
Superpozice
2
2
2
1
1
1 2
2 1
L
S E
F
L
S E
F F
L L L

= A + A = A .

Z tchto ukzek je zejm irok pouitelnost principu superpozice v prunosti a pevnosti.
L
1
+ L
1

F
1
F
2
L
2
S
2
x
2
+
L
2
L
1
F
1
L
2
S
1
x
1
F
2
L
1
L
1
F
1
F
2
L
2
S
1
S
2
x
2
x
1
+
L
L
1
F
2
L
2
S
1
S
2
R
A2
x
2
x
1

2
(x
2
)

2
(x
1
)
L
1
F
1
L
2
S
1
S
2
R
A1
x
2
x
1

1
(x
2
)

1
(x
1
)
L
1
F
1
F
2
L
2
S
1
S
2
R
A
x
2
x
1
+
(x
1
)
(x
2
)
PP1 Souhrn
11/25
4 een pklady na procvien Cv_1_P_3

Pi een pklad z prunosti a pevnosti se asto setkvme s lohami staticky neuritmi.
een tohoto typu loh m jasn postup:
- Uvolnn, sestaven rovnic rovnovhy, uren stupn statick neuritosti,
- nalezen odpovdajcho potu deformanch podmnek,
- vyeen posun i natoen,
- een soustavy rovnic stanoven reakc.
- vlastn een lohy (napt, deformace atd.)
Hlavn a nejsloitj st een je nalezen deformanch podmnek. asto lze vyut
rovnice definujc chovn vazby, podobnosti trojhelnk, nebo rozdlen tlesa.
a/ Uvolnn, sestaven rovnic rovnovhy, stupe statick neuritosti: Postup je naznaen
v nsledujc Tab. 12.
Tab. 12.
- Uvolnn

- Rovnice rovnovhy

= + + = 0 0
2 1
Mk Mk Mk Mk
Zskali jsme jednu rovnici rovnovhy a dv neznm - reakce
2 1
, Mk Mk .
loha je jednou staticky neurit - k een potebujeme jet jednu rovnici
(deforman podmnku). Hledme jednu rovnici-deforman podmnku.
b/ Deforman podmnky: K vytvoen deforman podmnky meme asto vyut vazeb
mezi tlesy, ppadn tleso rozdlit na nkolik st viz Tab. 13.
Tab. 13.
Varianta 1: V mst A, B je vetknut, kter
v tomto ppad zachycuje hel zkroucen.
Rovnice tchto vazeb meme pout pmo
jako deforman podmnky.

Deforman podmnky: 0 =
A
, 0 =
B
.
Varianta 2: Rozdlme-li ty mylenm
ezem v mst momentu Mk, pak hel
zkroucen mus bt v obou stech stejn
(znamnko se d dle znamnkov dohody)
aby pi optovnm slouen nedolo k
nespojitosti.

Deforman podmnka:
B A
=
2L/3
A

S
Mk
1
S
Mk
2
B

L/3
2L/3
A

S
L/3
Mk

2L/3
Mk

S
L/3
Mk
2
Mk
1
A

B

Dno: S=80 mm
2
, L=200 mm, Mk= 1000 Nmm,
E=200000MPa,

Uri: (Opak Staticky neurit lohy)
- Reakce.
2L/3
Obr. 4
Mk
S
L/3
B

PP1 Souhrn
12/25
c/ Vyeen posun i natoen: V tomto kroku lze s vhodou pout Castiglinovch vt.
Postup u vybranch deformanch podmnek je naznaen v Tab. 14.
Tab. 14.
Varianta: Schma:
Varianta 1:
( )
p p
B
J G
L Mk Mk
J G
L Mk

+
+


=
3
2
3
2 2

,
p p
B
J G
L Mk
J G
L Mk


+


=
3
2
3
3
2

.

Hledme natoen: ? =
B
.
Varianta 2:
p
A
J G
L Mk


=
3
2
1

,
p
B
J G
L Mk


=
3
2

.

Hledme natoen: ? =
A
, ? =
B


d/ een soustavy rovnic, stanoven reakc: Nalezen funkce dosadme zpt do
deformanch podmnek a pravou (eenm soustavy rovnic) zskme hodnoty reakc. Postup je
naznaen v Tab. 15.
Tab. 15.
Varianta: Reakce:
Varianta 1:

0 2 3 0
3
2
3
3
2
2
= + =


+


= Mk Mk
J G
L Mk
J G
L Mk
p p
B

,
0
2 1
= + + Mk Mk Mk .
3
2
2
Mk
Mk

=

3
1
Mk
Mk =

Varianta 2:
2 1
2 1
2
3 3
2
Mk Mk
J G
L Mk
J G
L Mk
p
B A
p
=


= = =



,
Mk Mk Mk Mk Mk Mk Mk Mk = = + = + +
1 1 1 2 1
3 2 0

3
1
Mk
Mk =

3
2
2
Mk
Mk

=


5 een pklady na procvien Cv_1_P_4 Mohrova krunice

Dno:

,
, (

).

Uri:
- hlavn napt, hel,
- napt na obecn sklonn rovin.
Obr. 5

2L/3
A

S
Mk
1
S
Mk
2
B

L/3
2L/3
A

S
L/3
Mk
2
B

Mk

PP1 Souhrn
13/25
Mohrova krunice je odvozena z rovnic rovnovhy v ezu elementu a popisuje napjatost ve
vybranm bodu., postup odvozen je naznaen v Tab. 16.
Tab. 16.
Schma: Vysvtlen:

Rovinu, na kter jsou napt

nazveme rovinou
x. Rovinu, na kter jsou napt

nazveme
rovinou y. Dle provedeme mylen ez elementrn
krychle (obdlnku) rovinou , viz Obr. 6. Mezi
rovinou x a rovinou je hel . V rovin nm pak
vznikne trojhelnk ohranien rovinami x, y a .
Dlka strany trojhelnku v rovin x je , v rovin y
, v rovin je

. Trojhelnk je
pravohl. Dlku elementu v ose z polome rovnu
1. Pouit znamnkov konvence je naznaena
modrou barvou. V literatue lze nalzt i odvozen
s jinou znamnkovou konvenc. Pouit znamnkov
konvence nem vliv na sprvnost, ale je nutn ji vdy
uvst.
Z rovnic rovnovhy ve smru napt

urme:

Z rovnic rovnovhy ve smru napt

urme:

Rovnice uveden v Tab. 16 popisuj Mohrovu krunici. V prunosti a pevnosti obvykle
postupujeme z opan strany, sestavme krunici a z n pak meme odvodit vechny potebn
rovnice (i rovnice z Tab. 16), ppadn odmenm urit vechny potebn hodnoty.
Kad strana - rovina v elementrn krychli, tedy spe napt stran pslun, je
v krunici zobrazena jako bod. Pi oten krychle se napt posouvaj po krunici, akoliv jsme
pod ve stejnm bodu tlesa. Mohrova krunice tedy popisuje napjatost v bodu, nezvisle na
natoen souadnho systmu. Na natoen souadnho systmu zvis hodnoty normlovch a
smykovch napt, tyto se pi naten souadnho systmu mn. Konkrtn napjatost v bodu
tedy meme popsat rznmi hodnotami napt podle natoen souadnho systmu. Mohrovu
krunici meme vyut pro zjitn jednotlivch napt v libovoln pootoen rovin.
Mohrovu krunice sestrojme na zklad znmch normlovch a smykovch napt
ve vybranm bodu (obvykle maximln zatenm) v libovoln natoenm souadnm systmu
(elementrn krychli). Zadn by tedy mlo obsahovat: elementrn krychli s pslunmi naptmi
ppadn i znamnkovou konvenci. U sloitjch loh i souadn systm popisujc polohu bodu
(elementrn krychle) vzhledem k nosnku nebo potanmu tlesu. Dle musme znt hodnoty
normlovch (

) a smykovch (

) napt (

-
rovinn napjatost). V Tab. 17 jsou uvedeny nkter pklady. Nulov jsou obvykle tak hodnoty,
kter nejsou v zadn uvedeny. Strojai obvykle povauj tahov namhn za kladn tedy,
normlov napt, kter zpsob v elementrn krychli tah, m kladn smr. Smr kladnho
smykovho napt se me v rznch publikacch liit.

+
Obr. 6

PP1 Souhrn
14/25
Tab. 17.
Schma: Hodnoty:

.
Plat

(zkon sdruenosti smykovch napt).

.
(Vzhledem k tomu, e smykov napt jsou
nulov, jsou osov napt tak hlavn napt)

.
(atd.)

Pi konstrukci Mohrovy krunice vynme na osu x normlov napt , na osy y smykov napt
. Kad strana elementrn krychle (nebo obdlnku pi rovinn napjatosti) reprezentuje jeden
bod krunice. Pi konstrukci Mohrovy krunice se dme znamnkovou konvenc. Zkladn
postup pi sestrojen krunice je uveden v Tab. 18.

+
PP1 Souhrn
15/25
Tab. 18.
Schma: Postup:

Zadn:

,




Vybereme libovolnou stranu krychle (na kter
jsou napt), napt na vybran rovin stran
odpovdaj bodu A v Mohrov krunici o
souadnicch [

]. Normlov napt je
v kladnm smru dle konvence, smykov
napt je v zpornm smru dle konvence.

Druh bod krunice zskme stejnm
postupem z dal roviny kolm k pedchoz.
Znovu pouijeme znamnkovou konvenci a
otome j o v pslunm smru. Druh
bod B krunice m souadnice [

].

Oba body A, B spojme pmkou p.
V prseku pmky p a osy normlovch
napt je sted krunice S. Krunice prochz
obma body, kter reprezentuj napjatost
v elementrn krychli. Mezi rovinami
v elementrn krychli je mezi body
v Mohrov krunici je dvojnsobek .
V Mohrov krunici budeme tedy mit vdy
dvojnsobky hl oproti skutenosti.

Tmto jsme zkonstruovali Mohrovu krunici pro zadanou napjatost.
Z Mohrovy krunice meme snadno odvodit vzorce popisujc krunici analyticky:
- Sted krunice le ve stedu mezi body

.
- Polomr krunice R urme z pravohlho trojhelnku urenho stedem
krunice S, bodem na krunici nap. [

] a bodem

na ose normlovch
napt:

.
Mohrovu krunici asto pouvme k uren hlavnch napt. Hlavn napt jsou takov
normlov napt, jejich smykov sloky jsou nulov. Hlavn napt jsou ti a oznauj se
spodnmi indexy 1, 2, 3. V rovin (rovinn napjatost) jsou dv hlavn napt, tet hlavn napt je
nulov. Pomoc polohy stedu a polomru krunice urme hodnoty hlavnch napt analyticky:


S



0

B
A

B
A

+
PP1 Souhrn
16/25

. hel mezi zadanou rovinou a rovinou ve kter jsou hlavn napt, urme znovu
z pravohlho trojhelnku. Pravohl trojhelnk je uren stedem krunice S, bodem na
krunici nap. [

] a bodem

na ose normlovch napt:

. hel
urme z Mohrovy krunice, je to hel mezi rovinou odpovdajc zadan napjatosti a rovinou ve
kter le hlavn napt. Postup v grafick form je naznaen v Tab. 19.
Tab. 19.
Schma: Postup:

Zadn:

,





Nejprve sestrojme krunici, viz Tab. 18. Hlavn napt jsou v prseku
krunice s osou normlovch napt. Po natoen stny elementrn krychle o hel
zskme rovinu, na kter jsou hlavn napt. hel odmme z krunice (nebo
spoteme pomoc ve uvedenho vzorce).

Pi uren napt na obecn sklonn rovin postupujeme podobnm zpsobem jako
v pedchozm ppadu. kolem je urit napt na rovin pootoen vi rovin odpovdajc
zadan napjatosti o hel . hel je zadn pedem. Postup je naznaen v Tab. 20. Pi pouit
ve popsan znamnkov konvence smr natoen elementrn krychle a bodu v Mohrov
krunici si odpovdaj. V Mohrov krunici jsou znovu dvojnsobky hl oproti skutenmu
natoen.
V prunosti budeme Mohrovu krunici nejastji vyuvat pro uren hlavnch napt u
hypotz pevnosti. Mohrova krunice se vyuv asto v experimentln mechanice (nap.
v tenzometrii), lomov mechanice (smr en trhliny), atd.

S



0

[

, ]

+
PP1 Souhrn
17/25
Tab. 20.
Schma: Postup:


Nejprve sestrojme krunici, viz Tab. 18. Vyjdeme z roviny, kterou chceme otoit.
Rovina je v krunici urena souadnicemi [

]. V elementrn krychli rovinu

otome o hel v Mohrov krunici o dvojnsobek hlu . V takto natoen
rovin budou napt [

], kter meme odmit z krunice (nebo pout vzorce

uveden v Tab. 16).
6 een pklady na procvien Cv_1_P_5

Cel postup uren hlavnch centrlnch os a moment setrvanosti plochy lze rozdlit do
nkolika bod:
- Rozdlme prez na elementrn plochy (je-li to nutn), urme jejich tit a celkov
tit prezu (plochy).
- Momenty setrvanosti elementrnch ploch jsme schopni spost pmo z definice nap.
moment setrvanosti plochy vzhledem k ose x:
}
= dS y J
x
2
. Momenty setrvanosti
ploch zkladnch i sloench lze nalzt v tabulkch (normovan profily) nebo literatue.
Zjistme tedy osov momenty setrvanosti a devianch momenty elementrnch ploch
k jejich titi.
- Urme momenty setrvanosti sloen plochy k osm prochzejcm celkovm titm
(Steinerova vta).
- Urme hlavn centrln momenty setrvanosti a hlavnch centrlnch osy setrvanosti
sloen plochy.
Sloen plochy rozdlujeme tak, aby rozdlen sti byly symetrick podle stejnch os.
Pokud to nelze (jako v naem ppad) je postup del.





Dno: a=35 mm, b=30 mm, c=15 mm, d=15 mm,

Uri: (Opak Momenty setrvanosti plochy)
- Polohu a hodnotu hlavnch centrlnch moment
setrvanosti plochy.

Obr. 6
a
b
c
d

S



0

[

]
PP1 Souhrn
18/25
a/ Rozdlen na elementrn plochy, uren jejich tit a celkovho tit + uren
moment setrvanosti a devianch moment elementrnch ploch k jejich titi: Sloenou
plochu se sname rozdlit na minimln poet elementrnch ploch. Sloenou plochu lze rozdlit
na elementrn plochy mnoha zpsoby, ale vechny zpsoby een (rozdlen) dvaj jeden, ve
vech ppadech stejn, vsledek. Momenty setrvanosti obdlnka jsou v Tab. 4. Postup je
naznaen v Tab. 21.
Tab. 21.
Sloen plocha Varianta 1: vybereme Varianta 2: Varianta 3:


Tleso 1 Poloha tit tlesa 1 v souadnm systmu x-y:
( )
|
.
|

\
|
= =
2
;
2
; 1
1 1
b d
y x T
T T
.
Momenty setrvanosti plochy tlesa 1 k osm
prochzejcm titm T1 a rovnobnm s osami x, y:
12
3
1
b d
J
x

= ,
12
3
1
b d
J
y

= .

Tleso 2 Poloha tit tlesa 2 v souadnm systmu x-y:
( )
|
.
|

\
|
+

= =
2
;
2
; 2
2 2
c
d
d a
y x T
T T
.
Momenty setrvanosti plochy tlesa 2 k osm prochzejcm titm T2
a rovnobnm s osami x, y:
( )
12
3
2
c d a
J
x

= ,
( )
12
3
2
c d a
J
y

= .

Poloha tit sloenho tlesa v souadnm systmu x, y:
( )
|
|
.
|

\
|
+
+
+
+
= =
2 1
2 2 1 1
2 1
2 2 1 1
; ;
S S
y S y S
S S
x S x S
y x T
T T T T
T T
,
kde S
1
a S
2
jsou obsahy tles 1 a 2.

b/ Uren moment setrvanosti sloen plochy k osm prochzejcm titm
(Steinerova vta): Steinerova vta slou k vpotu hodnot moment setrvanosti plochy u
posunutch os. Postup je naznaen v Tab. 22.

Tab. 22.
Tleso 1 Momenty setrvanosti plochy tlesa 1 k osm prochzejcm titm
celkovm T a rovnobnm s osami x, y:
( )
1
2
1 1 1
S y y J J
T T x xT
+ = ,
( )
1
2
1 1 1
S x x J J
T T y yT
+ = ,
( ) ( )
1 1 1 1 1
S y y x x J J
T T T T xy xyT
+ = .

x
y
T
x
T1
x
T
y
T
y
T1
T1
x

y

c
d a-d
x

y

b
d
x

y

+
-
+
T
1
T
2
PP1 Souhrn
19/25
Tleso 2 Momenty setrvanosti plochy tlesa 2 k osm prochzejcm titm
celkovm T a rovnobnm s osami x, y:
( )
2
2
2 2 2
S y y J J
T T x xT
+ = ,
( )
2
2
2 2 2
S x x J J
T T y yT
+ = ,
( ) ( )
2 2 2 2 2
S y y x x J J
T T T T xy xyT
+ = .

Momenty setrvanosti plochy sloenho tlesa:
2 1 xT xT x
J J J + = ,
2 1 yT yT y
J J J + = ,
2 1 xyT xyT xy
J J J + = .

c/ uren hlavnch centrlnch moment setrvanosti a uren hlavnch centrlnch os
setrvanosti sloen plochy: V ppad, e celkov devian moment setrvanosti plochy je
nulov, pak osov momenty setrvanosti plochy vypoten v pedchozm bodu jsou hlavn
centrln momenty setrvanosti a osy prochzejc celkovm titm jsou hlavn centrln osy
setrvanosti. V naem pkladu devian moment plochy nevyjde nulov.
V prvnm kroku urme hodnoty hlavnch centrlnch moment setrvanosti ploch, ve
druhm kroku polohu os. Pi een vyuijeme Mohrovy krunice. Osov momenty setrvanosti
ploch jsou vdy vt ne nula. Postup je naznaen v Tab. 23.
Tab. 23.
Z pedchozch krok vpotu jsme zskali 3 hodnoty
centrlnch moment setrvanosti plochy:
x
J ,
y
J ,
xy
J .
Mohrova krunice:

Urme vzdlenost stedu krunice od potku a
velikost polomru krunice:
2
y x
J J
S O
+
= ,
2
2
2
xy
y x
J
J J
R +
|
|
.
|

\
|
= .
Hodnoty hlavnch centrlnch moment setrvanosti
plochy (J
xy
=0) odpovdaj prseku krunice a osy
osovch moment setrvanosti plochy:
R S O J + =
1
, R S O J =
2
,
hodnotu hlu urme z pravohlho trojhelnka:
|
|
.
|

\
|

=
y x
xy
J J
J
tg
2
2 .

Polohu os urme na zklad jednoduch vahy. Momenty setrvanosti ploch jsou
charakteristiky prezu pro ohyb. Maj li dv rzn plochy prezu stejn hodnoty hlavnch
centrlnch moment setrvanosti, budou se, z hlediska ohybu, chovat stejn. Maximln a
minimln moment setrvanosti meme urit z Mohrovy krunice, hel je mezi J
y
a J
2
(
2
J J
MIN
= ) nebo mezi J
x
a J
1
(
1
J J
MAX
= ).
Nsledujc Tab. 24. ukazuje postup uren polohy hlavnch centrlnch os setrvanosti.
Msto skutenho tvaru prezu zvolme nhradn plochy vhodnho tvaru, kter maj stejn
charakteristiky prezu. U tto nhradn plochy znme polohu tit
t t
y x , i velikost plochy
S A a meme vyut zjednoduenho vzorce

A = S y x J
t t xy
a snadno spost znamnko
pslun tvaru plochy. U vhodn zvolen nhradn plochy takto urme tak polohu (smr
natoen) hlavnch centrlnch os setrvanosti.
J
x
, J
y
J
xy
J
x
J
y
R
S
0
-J
xy
J
xy
J
1
2

J
2
x

y

T
T2
y
T2
y
T
x
T
x
T2
PP1 Souhrn
20/25
Tab. 24.
Skuten plocha Nhradn plocha 1 Nhradn plocha 2



Plat:
}
= dS xy J
xy
,
plocha je vdy kladn
. 0 > AS
Schematicky:

A = S y x J
t t xy

Devian moment je dn souinem
dvou kladnch nebo dvou
zpornch hodnot (souadnice
tit) bude vdy kladn.
Osa, vi kter je osov moment
setrvanosti maximln, prochz II
a IV kvadrantem.
Devian moment je dn souinem
kladn a zporn hodnoty
(souadnice tit) bude vdy
zporn.
Osa, vi kter je osov moment
setrvanosti maximln, prochz I
a III kvadrantem.
Vypoteno:
xy
J . Plat, je-li 0 >
xy
J . Plat, je-li 0 <
xy
J .

7 een pklady na procvien Cv_1_P_6 Sloen namhn

lohy, ve kterch se vyskytuje vce ne jeden zpsob zatovn (tah-tlak, ohyb, krut
apod.), budeme nazvat lohy na sloen namhn. Tyto lohy budeme eit rozloenm na
zkladn zatovac zpsoby superpozic. Je nutn tedy vdy zvit, zda lze principu
superpozice pout. Princip superpozice byl vysvtlen na pkladu 2 (str.8-10). Principu
superpozice tedy meme vyut k rozkladu ztnch stav (nap. sil a moment) nebo
deformac. Principu superpozice nelze pout v ppadech s velkmi deformacemi (plat
pedpoklady pouit pi odvozen zkladnch rovnic) i trvalmi deformacemi (plastick oblast,
creep-teen), (relaxace, nava) apod.
Pouit superpozice: nap. lohu obsahujc osovou slu (tah-tlak) a kroutic momenty (krut)
rozlome na dv lohy tah a krut, kter samostatn vyeme. Vsledy een nakonec sloume
do jednoho vsledku (vyuitm elementrn krychle). Postup pi een lze rozdlit do
nsledujcch krok:
- rozdlen lohy na zkladn zatovac zpsoby a een tchto rozdlench loh,
- slouen vsledk een (elementrn krychle), hledn extrm apod.,
- nalezen hlavnch napt (uren smr hlavnch napt je-li to nutn) Mohrova
krunice,
- aplikace vybran hypotzy pevnosti,
Dno: L=500 mm, D=20 mm (S, J
P
), F=1000 N,
Mk=100 Nmm, E=200000MPa (G),

D
=150 MPa.
Uri:
- Maximln redukovan napt v hdeli
vrtule.

Ostatn vlivy (nap. vlastn tha) jsou zanedbny.
L
Obr. 7
D
F
Mk
B
x

y

J
MAX

J
MIN



-

-

+

+

x

y

J
MIN

J
MAX



+

+

-

-

x

y

PP1 Souhrn
21/25
- pevnostn kontrola, nvrh rozmr, zaten atd. (vyhodnocen).
Prvn tyi kroky popisuj obecn postup. Me se stt, e nkter z bod vypadne, nebo jej
nen nutn u dan lohy uvaovat. Posledn krok se tk konkrtn een lohy - pravy i
vyjden z rovnic apod. Uveden postup se tk vpotu napjatosti tles, pi vpotu zmny
tvaru (posunut, natoen, prodlouen, zkroucen atd.) lze postupovat obdobnm zpsobem.
Jednotliv kroky jsou vysvtleny a ukzny v nsledujcm pkladu. Dal zkladn ppady pro
sloen namhn (tah-ohyb, ohyb krut atd.) jsou eeny stejnm zpsobem (viz cvien,
ppadn vyzkouejte).

a/ Rozdlen lohy na zkladn zatovac zpsoby a een tchto rozdlench loh.
Prvnm krokem je rozdlen lohy. lohu rozdlme na dv sti tah-tlak a kroucen. U obou
dlch st sestavme vechny poadovan rovnice (nebo vypoteme hodnoty). Postup je
naznaen v Tab. 25.
Tab. 25.

Schma:

Vnitn inky: Mk x Mk = ) ( F x N = ) (
Napt v ezu:
r
J
Mk
r
J
x Mk
x
p p

= =
) (
) ( t
S
F
S
x N
x = =
) (
) ( o
Maximln napt:
(extrm)
2
D
J
Mk
p
MAX

= t
S
F
MAX
= o
Elementrn krychle
v mst extrmu:

b/ Slouen vsledk een (elementrn krychle), hledn extrm. Vychzme z napjatosti
v bod (elementrn krychle viz Tab. 1). Odpovdajc napt seteme a vyhodnotme extrmy.
U sloenho namhn je asto nutn vyhodnocovat vce bod, ve kterch se vyskytuj extrmy.
Postup je naznaen v Tab. 26.
Tab. 26.
Maximln smykov napt
MAX
t je
kdekoliv na povrchu hdele (Krut).

Maximln normlov napt
MAX
o je
kdekoliv v hdeli (Tah).
c/ Nalezen hlavnch napt (uren smr hlavnch napt je-li to nutn) Mohrova
krunice. Tento bod zvis tak na zvolen hypotze pevnosti (viz nsledujc krok). Nejprve
sestrojme Mohrovu krunici pro vslednou napjatost. Z vsledn krunice pak urme hodnoty
hlavnch napt (pro kontrolu graficky i poetn). Postup je naznaen v Tab. 27.

st 2 tah-tlak

F
x l
B
st 1- kroucen

x

B
st 2

st 1

Cel loha

Mk
PP1 Souhrn
22/25

Tab. 27.
Graficky Poetn

2
0
o
= S ,
2
2
2
t
o
+
|
.
|

\
|
= R ,
2
2
1
2 2
0 t
o o
o +
|
.
|

\
|
= = R S ,
2
2
2
2 2
0 t
o o
o +
|
.
|

\
|
+ = + = R S .

d/ Aplikace vybran hypotzy pevnosti: Dle zvolen hypotzy pevnosti spoteme
redukovan napt. Rovnice pro vpoet redukovanho napt u t vybranch hypotz jsou
uvedeny v Tab. 28.
Rankinova hypotza redukovan napt odpovd maximlnmu hlavnmu napt (v
absolutn hodnot). Rankinovu hypotzu pouvme, jsou-li vechny hlavn napt vt (nebo
rovny) ne nula, nebo men (nebo rovny) ne nula. V naem ppad bychom nemli pout
Rankinovu hypotzu, nebo jedno hlavn napt je vt ne nula a druh je men ne nula, viz
Mohrovu krunici.
Guestova hypotza redukovan smykov napt odpovd maximlnmu smykovmu
napt (v tomto ppad vdy musme uvaovat prostorovou napjatost, 3 hlavn napt ti
krunice a polomr nejvt krunice odpovd maximlnmu smykovmu napt). Redukovan
napt pak odpovd prmru nejvt krunice. Guestovu krunici pouvme, pokud je jedno
hlavn napt kladn a druh zporn (tet rovno nule, nebo mezi prvnm a druhm) hlavn
napt se li ve znamnku.
HMH hypotza je energetick (zmna tvaru) hypotza. Pouv se pro tvrn materily.
Tab. 28.
Hypotza (

)
Redukovan napt
Rankin (pro 0 0 0 0
2 1 2 1
< < > > o o o o nebo )
2
o o =
red

Guest (pro 0 0 0 0
2 1 2 1
> < < > o o o o nebo )
1 2
o o o =
red

HMH
2 1
2
2
2
1
o o o o o + =
red


e/ Pevnostn kontrola, nvrh rozmr, zaten atd. (vyhodnocen). V tomto kroku
porovnme vsledn redukovan napt s naptm dovolenm. Z vsledn nerovnice pak
zjistme, zda kontrolovan konstrukce vyhov poadavkm na ni kladenm (co v tomto ppad
reprezentuje dovolen napt), ppadn navrhneme rozmry i zaten (po dosazen vech
pslunch rovnic). Jednotliv varianty jsou naznaeny v Tab. 29.
Tab. 29.
Cl vpotu
Pevnostn kontrola
Plat li
red D
o o > - konstrukce vyhov
Nvrh prmru hdele
> > d
red D
o o
Nvrh osov sly
s > F
red D
o o
Nvrh krouticho momentu
s > Mk
red D
o o
S
R



-

0

2


PP1 Souhrn
23/25
8 een pklady na procvien Cv_1_P_7 - Klika

a/ Rozdlen lohy na zkladn zatovac zpsoby a een tchto rozdlench loh. Sla F
zpsob v jedn sti kliky pouze ohyb, ve druh sti zpsob ohyb a krut. V Tab. 30 je ukzn
zpsob rozdlen na jednotliv seky a dle na zkladn zpsoby zatovn.
Tab. 30.
Cel tleso = st 1 (ohyb) + st 2 (ohyb + krut)

st 1

Ohyb:
1/ ez:
1 1
) ( x F x M = ,
1 1
, 0 L x e .
1-1 /Extrm:
1 1 1 max
) ( L F L x M M = = = .
2/ Napjatost: y
J
x F
y
J
x M
x

= =
1 1
1
) (
) ( o ,
12
4
a
J = .
2-1/ Extrm:
2
1
max
1
a
J
L F

= o
3/ Reakce:
1
L F M
R
= , F R
F
= .
st 2


Ohyb:
1/
2 2
) ( x F x M = ,
2 2
, 0 L x e .
1-1/
2 2 2 max
) ( L F L x M M = = = .
2/ y
J
x F
y
J
x M
x

= =
2 2
2
) (
) ( o ,
64
4
D
J

=
t
.
2-1/
2
2
max
D
J
L F

= o

Krut:
1/
R
M x Mk = ) (
2
,
2 2
, 0 L x e .
1-1/
R
M L x Mk Mk = = = ) (
2 2 max
.
2/ r
J
M
r
J
x M
x
P
R
P

= =
) (
) (
2
2
t ,
32
4
D
J
P

=
t
.
2-1/
2
max
D
J
M
P
R
= t

M
R
x
2
R
F
x
2
R
F
M
R
F
R
F
M
R
x
1
R
F
M
R
F
R
F
M
R
F
Dno: L
1
=150 mm, L
2
=100 mm, D=20 mm (J, J
P
),
a=15 mm, F=1000 N, E=200000 MPa (G=80000
MPa),
D
=150 MPa.
Uri:
- Maximln redukovan napt (HMH)

Ostatn vlivy (nap. vlastn tha) jsou zanedbny.
L
2
Obr. 8
D
F
a
a
L
1
PP1 Souhrn
24/25
b/ Slouen vsledk een (elementrn krychle), hledn extrm. Vychzme z napjatosti
v bod. Odpovdajc napt seteme a vyhodnotme extrmy vdy samostatn v sti 1 a sti
2. V sti 1 se vyskytuje pouze jednoos napjatost a pouze ohyb, body c/ a d/ meme shrnout
do rovnice max
1 1
o o = red . Pro st 2 je postup naznaen v Tab. 31 (postup je prakticky shodn
s pedchozm pkladem).
Tab. 31.
Maximln smykov napt
MAX
t je
kdekoliv na povrchu hdele (Krut).
a/
b/
Maximln normlov napt
MAX
o je v
horn (po dosazen znamnek Tah) a ve
spodn (po dosazen znamnek Tlak) sti
hdele.

c/ Nalezen hlavnch napt (uren smr hlavnch napt je-li to nutn) Mohrova
krunice. Tento bod zvis tak na zvolen hypotze pevnosti (viz nsledujc krok). Pro st 1
tento bod nem smysl (jednoos napjatost), pro st 2 postup odpovd pedchozmu pkladu.
d/ Aplikace vybran hypotzy pevnosti: Dle zvolen hypotzy pevnosti spoteme
redukovan napt. Rovnice pro vpoet redukovanho napt u t vybranch hypotz jsou
uvedeny v Tab. 32 (postup je prakticky shodn s pedchozm pkladem).
Tab. 32.
Hypotza (

)
Redukovan napt
Rankin (pro 0 0 0 0
2 1 2 1
< < > > o o o o nebo )
2
o o =
red

Guest (pro 0 0 0 0
2 1 2 1
> < < > o o o o nebo )
1 2
o o o =
red

HMH
2 1
2
2
2
1
o o o o o + =
red


e/ Pevnostn kontrola, nvrh rozmr, zaten atd. (vyhodnocen). V tomto kroku
porovnme vsledn redukovan napt s naptm dovolenm. Z vsledn nerovnice pak
zjistme, zda kontrolovan konstrukce vyhov poadavkm na ni kladenm (co v tomto ppad
reprezentuje dovolen napt), ppadn navrhneme rozmry i zaten (po dosazen vech
pslunch rovnic). Jednotliv varianty jsou naznaeny v Tab. 33 (postup je znovu shodn
s pedchozm pkladem).
Tab. 33.
Cl vpotu
Pevnostn kontrola
Plat li
red D
o o > - konstrukce vyhov
Nvrh prmru hdele
> > d
red D
o o
Nvrh osov sly
s > F
red D
o o
Nvrh krouticho momentu
s > Mk
red D
o o

9 Literatura
Odvozen a pklady na procvien lze nalzt ve vtin skript i uebnic prunosti a
pevnosti, statiky atd. Napklad:
[1] Lenert, J., Prunost a pevnost 1, 2, VB-TU Ostrava.
PP1 Souhrn
25/25
[2] Krl, O., Sbrka pklad z prunosti a pevnosti 1, VB-TU Ostrava.
[3] Krl, O., Admkov, L. Sbrka pklad z prunosti a pevnosti 2, VB-TU Ostrava.
[4] Trebua, Jurica, imk, Prunos a pevnos I, II,
[5] mik, Prunost a plasticita I,
[6] Miroljubov, I. N. a kol., een loh z prunosti a pevnosti, SNTL, 1976.
[7] Pina, E., Reif, P., Valenta, F., Sbrka pklad z prunosti a pevnosti, SNTL, 1964.
[8] Juli, Tepk, Slavk, Statika, SNTL, 1987
[9] Ondrouch, nuprkov, Pruka statiky s pklady, 1986
[10] Horyl, Statika a dynamika, 1988
[11] Medvec, A., Stradiot, J., Zhorec, O., Caban, S., Mechanika III - Dynamika, STU v Bratislave,
1996.