Nvratka (mete ji vyplnit i na internetu na http://www.nesehnuti.

cz)
SYMPATIZANT / SYMPATIZANTKA NESEHNUT titul, jmno a pjmen: datum narozen: adresa: e-mail: Pspvek pos lm na Transparentn et NESEHNUT Brno . 1190794001/2400 veden u eBanky. sloenkou ve vi. . . . . . . . . . K vkladem hotovosti . . . . . . . . K na poboce eBanky, a. s. trvalm pkazem k hrad ve vi . . . . . . . . . . . . . . . . . .K msn/tvrtletn z bankovnho tu slo: jednorzovm pkazem k hrad ve vi . . . . . . . . . . .K z bankovnho tu slo: Vae finann podpora nm umon pokraovat v ad zapoatch kampan a projekt na ochranu lidskch prv a ivotnho prosted. V ppad zasln ronho pspvku ve vi 365 K (= 1 K denn) a vce jednorzov, nebo 30 K a vce msn (90 K tvrtletn), odpovzte prosm na nsledujc otzky (nehodc se krtnte): 1) Mm zjem o zasln zpravodaje Alarm: ANO NE 2) Mm zjem o zasln dalch informanch materil: ANO NE 3) Mm zjem o zasln informac o akcch: ANO NE 4) Mm zjem o zasln tiskovch zprv NESEHNUT: ANO NE 5) Mm zjem aktivn se zapojit do innosti NESEHNUT: ANO NE Dkujeme vm za vyplnn a posln tto nvratky, je pro ns velmi dleit pro sprvnou identifikaci vaeho pspvku (pouze z bankovnho tu nelze rozpoznat odesilatele platby). Finann dary ve vi 1 000 K a vce u fyzickch osob a 2 000 K a ve u prvnickch osob lze odest ze zkladu dan. Darovac smlouvu vm rdi na vydn zaleme.

GENDEROV STEREOTYPY V JAZYCE

Zkladnm komunikanm prostedkem je jazyk. Pomoc jazyka vyjadujeme svoje pocity, mylenky, nzory a postoje. Vedle jinch stereotyp jsou v nm hluboce zakoenny i genderov stereotypy. K problematice genderovch stereotyp v eskm jazyce pat nap. historicky ukotven odvozovn pjmen en od jmna mu (otce i manela), kter me evokovat odvozen spoleensk pozice a role eny od postaven mue; i rozliovn oslovovn en na slenu a pan, je naznauje, jak dleitou roli hraje v ivot eny satek, ili to, jak se tmto aktem zsadn mnilo, (a pi stvajcm stereotypnm vnmn dosud mn), jej spoleensk postaven i hodnota. V gramatice historicky zakoennou nerovnost en a mu vyjaduje i pouvn mkkho a tvrdho i/y ve 3. os. mn. sla sloves, kter se d pravidlem, e mkk i se pouv by by jeden mu byl mezi milionem en a dt.

U nkterch slov lze pout i neutrlnch tvar nap. slovo studenti nahradit termnem studujc. Genderov vyven texty by tedy nemly bt brny jako komplikace i zbyten prodluovn textu (a dle rznch vzkum tomu tak ani fakticky nen), ale jako bn a samozejm norma vyjadujc rovnost en a mu ve vech sfrch naeho ivota. Jazyk se vyvj stejn jako spolenost, v n ijeme, a stejn tak jako zatkem 20. stolet vznikl ensk ekvivalent ke slovu ministr, zan se dnes stle bnji pouvat vrazu vdkyn, vznikaj i dal nov tvary a je bn korektnj zpsob prce s jazykem. U Tom Garrigue Masaryk pouval pi oslovovn obanek a oban neutrlnho (dnes naopak tm nepouvanho) vrazu obanstvo.

spojench s postavenm en a mu ve spolenosti. Nen to vak pouze vinou mdi, jak by se snad mohlo na prvn pohled zdt. I kdyby mdia chtla podvat frovj obraz, vnj tlaky (reklama inzerce, zptn reakce lid ovlivnnch pedelmi medilnmi dojmy i jinmi stereotypy atp.) zpsobuj, e by takov obraz (jakkoli reln v bnm ivot) vyznl jako moralistick, kovit a zptenick. Jeliko je naprost vtina mediln prce dlna pro zisk (kter je dosaen kvantitou prodeje, ne kvalitou), nikdo si nedovol postavit se tomuto trendu a riskovat vlastn existenci. Dostvme se tak do zaarovanho kruhu, ve kterm mdia a pouvan jazyk modeluj spolenost a spolenost masrovan medilnmi strategiemi a pouvanm jazykem nsledn skrze poptvku modeluje mdia. A nebudou to mdia i jazykovdn instituce, je z nj udlaj prvn krok ven: je na ns, abychom se z tohoto kolobhu vylenili i za cenu, e budeme zdnliv out.

SOUVISEJC POJMY
Gender (esky rod, pouvn t vraz sociln pohlav) je vrazem pro ty rozdly mezi jedinci mui a enami, kter nejsou dny zkladnmi fyzickmi rozdly, ale rozliovnm podle psychickch a socilnch projev (styl chovn, oblkn, slovn i mimoslovn komunikace, apod.), kter nejsou dny biologicky, ale vchovou v urit spolenosti i kultue mohou se liit jak v ase, tak v rmci jedn kultury i mezi kulturami. Genderov stereotypy oznauj pedsudky a stereotypn pedstavy o sprvnm a pirozenm chovn a posuzovn jedinc na zklad jejich pslunosti k uritmu pohlav (vzory muskosti a enskosti), ani bychom se hloubji zabvali tm, co je jim vrozen, co zskali vchovou, jak jsou jejich individuln schopnosti, poteby, hodnoty. Genderov socializace vyjaduje proces uen se muskm a enskm rolm, ve kterm si ji od tlho vku osvojujeme sociln normy, hodnoty, utvme si sv vlastn j. Jedinec se u, jak by se ml jako holika/ena nebo chlapeek/mu chovat, vyjadovat, oblkat, ale teba i projevovat vi svmu okol. Utv si svoji genderovou identitu. Zvl intenzivn probh socializace v ran fzi dtstv, ale do jist mry pokrauje po cel ivot. Nejdve probh socializace v rodin, pot ve kole, mezi vrstevnky a samozejm ns socializuje t jazyk a mdia. Genderov perspektiva vyjaduje reflexi genderovch rozdl a pozornost jim vnovanou v jakkoli oblasti i innosti. Oproti tomu termn genderov slepota ukazuje na ignorovn i neschopnost vzt v vahu otzky genderov (ne)rovnosti. Sexismus je diskriminace na zklad pohlav, v na spolenosti zejmna znevhodnn en na zklad jejich pslunosti k enskmu rodu.

Letk NESEHNUT byl vydn v roce 2008 v rmci kampan ensk prva jsou lidsk prva jako soust projektu Spolen k pekonn genderovch stereotyp a nerovnost, kter finann podpoil Nadan fond Slovak Czech Womens Fund (www.womensfund.cz).

Genderov stereotypy v mdich a v jazyce

NEzvisl Sociln Ekologick HNUT NESEHNUT Brno

t. Kpt. Jaroe 31, 602 00 Brno tel./fax: 543 245 342, e-mail: brno@nesehnuti.cz http://www.nesehnuti.cz
dal internetov strnky: http://zbrane.ecn.cz (kampa Zbran, nebo lidsk prva?) http://jmz.ecn.cz (kampa Jdlo msto zbran) http://uprchlik.ecn.cz (kampa Bezpe pro uprchlky) http://www.ekoporadna.cz (ekologick poradna) http://www.hyper.cz (kampa Zaosteno na hypermarkety) http://www.nesehnuti.cz/pravazvirat (kampa Za prva zvat) http://www.knihovna.nesehnuti.cz (on-line katalog knih)

Pouvn enskho rodu podstatnch jmen

Nejviditelnjm pkladem genderovch stereotyp v jazyce je tzv. generick maskulinum (podstatn jmna muskho rodu, kter oznauj souhrnn mue i eny). Jako pklad lze uvst hromadn oznaen lka, zamstnanc, student, politik, oban, pacient apod. Vechna tato oznaen maj samozejm i ekvivalenty v enskm rod, avak ty se tm nepouvaj. lnky a reporte v mdich stejn jako rzn edn formule vtinou rezignuj (s odkazem na domnlou komplikovanost a nepehlednost textu) na rodovou vyvenost jazyka, a tm asto dochz k tomu, e se z nj eny jakoby vytrcej, jako by nebyly oslovovny, jako by byly mn dleit ne mui. Nejznmjm ppadem je inzerce pi hledn pracovnk na rzn pozice, kdy tmto zpsobem dochz (u i podle zkonku prce) k pm diskriminaci en. Vtina podstatnch jmen pitom m tvar v muskm i enskm rod, piem lze vyut i jinch monost, ne je uvdn obou tvar (nap. teni a tenky) uit zvorek (teni (ky)), pomlky (teni-ky), lomtka (teni/ky) apod.

http://zenskaprava.ecn.cz
feministick knihovna a distribuce vzdlvac semine pednky (nejen) na kolch publikace letky vstavy odkazy ad.

Uebnice
S nerovnm postavenm en a mu ve spolenosti a s jejich medilnm obrazem souvis tak jejich vyobrazovn ve kolnch uebnicch (a tiskovinch pro dti a mlde obecn). Kad/kad si jist pamatuje skldanku psmen Ema m mmu nebo Mma mele maso. Ve vtin uebnic bn uvanch pro rzn ronky i uebn pedmty jsou eny i mui vyobrazeni v tradinch, genderov stereotypnch rolch. eny vtinou jako matky a hospodyky, kter vychovvaj dti, zatmco mui psob jako budovatel a prvodci svtem mimo domov. Mdia i jazyk celkov tedy velmi vehementn podporuj rozvjen a udrovn genderovch stereotyp

Zapojte se Podpote ns!

Zapojte sv sly do aktivit na podporu enskch prv a rovnosti en a mu a kontaktujte NESEHNUT. Rdi/y se s vmi domluvme o monostech dobrovoln spoluprce na naich aktivitch. State se sympatizantem/sympatizantkou NESEHNUT a podpote ns jednorzovm finannm darem i trvalm pkazem na transparentn bankovn et slo 1190794001/2004 (veden u eBanky). Na http://www.ebanka.cz/tran_uct/1190794001.html budete moci sledovat hospodaen s vaimi pspvky. Dkujeme.

podpis sympatizanta / sympatizantky NESEHNUT

Podpisem dvm vslovn souhlas se zaazenm daj do evidence sympatizant/ek NESEHNUT (v souladu se zkonem 101/2000 Sb. Zkon o ochran osobnch daj).

druh vydn vytitno na recyklovanm pape

Poznmka: vlote do oblky a polete na adresu NESEHNUT.

Jazyk a v souasn dob stle vce i mdia jsou zkladnmi socializanmi prostedky, skrze kter se seznamujeme s okolnm svtem a vnmme svou roli v nm. Jazyk v mezilidsk komunikaci i v mdich je nositelem ady vznam. Ve vztahu k een otzky postaven en ve spolenosti vykazuje vce i mn oteven znaky sexismu a stereotyp podporujcch nerovnost en a mu v rznch sfrch ivota.

GENDEROV STEREOTYPY V MDICH

Mdia jsou schopna ovlivovat mnn lid v obrovskm mtku a nen pochyb o tom, e jsou jednou z vznamnch socializanch instituc. Pisuzuj jednotlivm pohlavm urit vlastnosti a vzorce chovn a zrove prezentuj takov spoleensk modely, kter lid chpou jako obecn platn a sprvn. Na zklad tchto charakteristik a vzor enskosti a muskosti vznikaj a upevuj se pedsudky a rozdln pstup k enm a mum v na spolenosti. Z televize, reklam, asopis a novin pechzej stereotypy i do naeho mylen. Holikm pat rov, chlapekm modr; holkm panenky, klukm auta; enm minky a sexy prdlo, mum pivo a rychl auta. Mdia tak na jedn stran reprodukuj a posiluj stereotypn, spoleensky uznvan obraz eny a mue, na druh stran tento obraz sama vytvej. Nutno zdraznit, e akoli nsledkem medilnch strategi je pedevm sexistick nazrn na eny a posilovn jejich spojovn zejmna se soukromou sfou (rodina, domcnost), m takovto katulkovn negativn dopady i na stereotypn vnmn mu a zdrazovn jejich lohy ve sfe veejn (zamstnn, politika).

jin zkrlovac prostedky, ktermi okouzl kadho mue a dn j neodol. V tchto reklamch vystupuj povtinou dokonal mlad modelky a clem divaek vech vkovch skupin m bt podobat se jim pokud se o toto nesna, jsou pmo nebo nepmo oznaeny za outsiderky. Velice asto tak meme vidt reklamy, kter pouvaj odhalen ensk tlo (nebo jeho st) k propagaci uritho vrobku. Tyto reklamy maj jasn sexuln podtext, vtinou vak propagovan vci nemaj se enami nic spolenho. Nap. sexistick a zrove rasistick reklama na nov, ultra tenk monitor (vedle nj je zobrazena mlad dvka tmav pleti a npis ern ploch sedmnctka) a dal reklamy zamujc se teba na propagaci automobil, plastovch oken apod. Do veejnho povdom tak vela reklama se sexulnm a sexistickm podtextemUdlala jsem si to sama, kter m propagovat super nov lepidlo, s nm kachliky zvldne nalepit i ena (!). Je teba tak zmnit, e mui se v reklamch se sexulnm podtextem tm nevyskytuj, a pokud ano, jde vtinou o ojedinl billboardy, kter maj parodovat reklamy zobrazujc ensk tlo, a na tuto skutenost se tak vtinou sna upozornit.

se neobeel bez novho, rychlho auta, posilovny a party kamard u piva. Dal obraz mue, kter se v reklam objevuje, je obraz technicky zaloenho introvertnho intelektula, kter sice nem partu kamard u piva ani supermodelku jako partnerku, ale zato rozum potam a m hodn penz. Jinmi slovy, kdy u nejste atraktivn svm vzhledem, snate se bt atraktivn svmi znalostmi a penenkou.

n, komentovat jejich vzhled, st a rodinn zleitosti, u mu tento aspekt vtinou chyb.

pohodln ivotn styl, finann spchy, cestovn i lnky o spnch much. Na rozdl od enskch asopis vesms chybj lnky o psychologii vztah en a mu, a o tom, jak pomoc rznch diet a jinch omezujcch prostedk doshnout idelu krsy a dokonalosti.

Nvratka (mete ji vyplnit i na internetu na http://www.nesehnuti.cz)

DOBROVOLNK / DOBROVOLNICE NESEHNUT titul, jmno a pjmen: datum narozen: adresa: kontaktn telefon: e-mail: studujc obor: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Televize
stedn postaven mezi souasnmi medilnmi prostedky si zskala televize, kter doslova zdomcnla v naich obvacch pokojch. Televize je zrove nejvznamnj mediln socializan initel. Jakm zpsobem ns socializuj televizn programy? Vznamnm poselstvm, kter televize pin, je, e eny jsou mn dleit ne mui. Prostednictvm rznch vzkum bylo zjitno, e jen kad tet televizn role je ensk, tyto postavy maj navc men dleitost ne jejich musk protjky. ensk postavy jsou vtinou tak mn autoritativn, mlad a nedosplej ne postavy musk. Postavy mladch en jsou nejastji thl a atraktivn. Pro mue bv hlavnm urenm charakter, nikoli fyzick vzhled. Genderov stereotypy, co se te zpsobu zobrazovn mu a en v televiznch serilech, pevauj. eny jsou vtinou zobrazovny v domcnosti, s dtmi, pi nakupovn i v salnech krsy. V centru jejich zjmu jsou pedevm milostn a rodinn vztahy, pi een rznch situac vyuvaj hlavn sexuln pitalivosti a romantickho armu, aby dostaly, co chtj. ensk postavy t mnohem astji fukaj a plou. Oproti tomu mui jsou zachycovni pedevm v zamstnn i pi vykonvn svch konk. Musk postavy vedou hovory spe o prci a pi jednn o rznch zleitostech vyuvaj zejmna autoritu a fyzickou slu.

pracujc obor: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . jak jste se o NESEHNUT dozvdl(a):

Noviny
V tisku se projevuj genderov stereotypy a genderov nerovnost pln stejn jako v televizi a reklam. Letm pohled do kterchkoli novin odhal, e dleitj pozice zaujmaj mui a sfry, ve kterch dominuj. A u jde o politiku, ekonomiku i o vlku, vude jsou hlavn mui, a pokud je e o ench, tak vystupuj vesms v genderov stereotypnch rolch (pasivn obti, modelky, matky, manelky vznamnch mu apod.). Drtiv vtina v novinch citovanch politik, ekonom a jinch expert jsou mui a jejich profesn nadazenost je dle zdrazovna i tm, e novini i novinky jsou mnohem dslednj ve vyjmenovvn titul a funkc v ppad mu. Noviny jsou v souladu se zkony trhu striktn organizovny tak, e na prvnch strnkch jsou prezentovny zprvy nejvyho vznamu a tmata mn vznamn jsou pesunuta na vnitn strnky a do ploh. Je pozoruhodn, e prv ve druhm plnu asto najdeme tmata stereotypn oznaovan jako ensk (nap. zdrav, pe o dti, osobn rozvoj apod.) a tak nejrznj lnky o ench. Dal markantn rozdl v prezentaci en a mu se tk odkaz na rodinu, vztahy a vzhled. Zatmco v ppad en je bn praxe charakterizovat je prostednictvm jejich vztah k mum a rodi-

asopisy
asopisy se od dennho tisku v mnohm li. Zatmco denn tisk se obrac k irok tensk obci, asopisy se sna zaujmout specifick clov skupiny obyvatelstva. Existuj asopisy, kter se obracej k uritm etnickm i vkovm skupinm, jin se zase sousteuj na urit okruh zjm nebo ivotnch zkuenost, a samozejm existuj i asopisy pro eny a pro mue. Pokud se zamme na specializovan asopisy pro eny a pro mue, objevme vrazn rozdly. Vedle asopis tradinho typu (nap. ena a ivot, Svt eny), kde se klade draz na roli eny v domcnosti a rodin (lnky o prav bytu, kvtin, prodn lb, tlesn kondici, vchov dt, partnerskch vztazch), existuj t asopisy adresovan modern a nron en (nap. Elle, Cosmopolitan). Tyto asopisy na jedn stran zvyuj enm sebevdom tm, e jim kaj, aby byly samostatn a sv, na stran druh jim vak pedkldaj nedosaiteln idel krsy a dokonalosti, pedstavovan mladmi, thlmi a krsnmi modelkami. Tyto asopisy se sousteuj hlavn na vzhled, vztahy a sex, mdn trendy a ivoty celebrit. Muskm asopism (nap. Esquire, Maxim) vvod jednoznan tma sex, dle pak sport,

zajmm se o tyto kampan NESEHNUT: Zaosteno na hypermarkety Zbran, nebo lidsk prva? ensk prva jsou lidsk prva Jdlo msto zbran Bezpe pro uprchlky Ekologick aktivity Veery s NESEHNUTm Knihovna NESEHNUT dal aktivity: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Mohu vm nabdnout: sbr podpis pod petice pomoc s informanmi stnky ast na akcch peklady jazyk: en informanch materil korektury textu fotografovn naten videokamerou obasn rozvoz autem monitorovn mdi malovn transparent jin: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . kolik asu tdn chci zhruba innosti NESEHNUT vnovat: . . . . . . . . . . . .

Reklama
Velice dleitou roli v produkovn a udrovn genderovch stereotyp hraje reklama. Jejm zkladnm principem je odliit jeden vrobek stejnho druhu od ostatnch. Prodv se image, nikoli vlastn vrobek. enm je v reklamch pisuzovna pedevm role matky, peovatelky, eny v domcnosti. ena je vykreslena jako starostliv matka, kter rozhoduje, jak plenky jsou nejlep pro jejho novorozence, jako peliv hospodyka, kter je nejastnj, kdy me ehlit novou napaovac ehlikou, vytrat podlahu tikrt denn, prt s novm zaruenm pracm prostedkem (ovem i v jeho vbru j mus poradit mu odbornk), a navrch mazat cel rodin chlb novm tavenm srem bez tuku. Jinm reklamnm druhem clenm na enu jsou reklamy na kosmetiku a rzn

Naopak mu je v reklam povtinou vykreslen jako ten, kdo je vdycky nad vc a jen tak nco ho nerozhod ten, co si um poradit s kadou situac. Mu vdy v, co udlat, jak poradit a pomoci vtinou bezmocn en. Zrove je to tak ten, kdo by

Idel krsnch (zejmna mladch) en pak pmo souvis s problematikou tzv. mtu krsy zjednoduen vyjdeno se jedn o spoleensk tlak na to bt dokonal. Nkter jeho dsledky maj formu rznch frustrac a vnch onemocnn zpsobench poruchami pjmu potravy, jako jsou bulimie i anorexie.

zalete mi, prosm, dal informan materily msto pro vae vzkazy:

podpis dobrovolnka / dobrovolnice NESEHNUT

Podpisem dvm vslovn souhlas se zaazenm daj do evidence dobrovolnk/ic NESEHNUT (v souladu se zkonem 101/2000 Sb. Zkon o ochran osobnch daj).

Poznmka: vlote do oblky a polete na adresu NESEHNUT.