Digitln esko v. 2.

0 Cesta k digitln ekonomice

Obsah
1. Manaersk shrnut........................................................................................................ 3

2. Aktuln stav plnn kol vyplvajcch ze Sttn politiky v elektronickch komunikacch Digitln esko ........................................................................................... 6 3. 4. Aktuln stav vyuvn elektronickch komunikac a ICT v esk republice........... 10 Infrastruktura pro vysokorychlostn pstup k internetu .............................................. 11 4.1. 4.2. 4.3. 4.4. 4.5. 4.6. 4.7. 5. Rozvoj NGA st .................................................................................................. 12 Rdiov spektrum ................................................................................................ 15 Digitln televizn vysln .................................................................................. 17 Digitln rozhlasov vysln. .............................................................................. 22 Sov neutralita .................................................................................................. 25 Problematika zavdn protokolu IPv6................................................................ 29 Dvra pi pouvn internetu DNSSEC......................................................... 31

Internet jako pte digitln ekonomiky....................................................................... 33 5.1. 5.2. 5.3. 5.4. 5.5. 5.6. 5.7. Podpora legln nabdky digitlnho obsahu ....................................................... 40 Svoboda internetu ................................................................................................ 42 Regulace internetovho prosted ........................................................................ 45 Vyuvn informac veejnho sektoru .............................................................. 46 Ochrana osobnch daj ...................................................................................... 49 Digitln gramotnost, elektronick dovednosti (e-skills)..................................... 50 Domnov jmna ................................................................................................. 53

PLOHA ............................................................................................................................ 56 Glos .............................................................................................................................. 66

1. Manaersk shrnut

Racionlnm vyuvnm informanch a komunikanch technologi (dle jen ICT)1 se zvyuje produktivita i konkurenceschopnost. U podnikatel dochz pouvnm ICT k vraznm sporm nklad a k dalm pozitivnm efektm, nap. ke zvyovn vnos zskvanch na loklnch i svtovch trzch zejmna rychlou reakc na aktuln poadavky, monost rozen sortimentu a efektivnmu zvyovn kvalitativnch parametr. Kad oban prostednictvm modernch technologi zskv monost zvit produktivitu sv prce a zlepit monosti komunikace se svmi blzkmi i se spolupracovnky. Pro ICT odvtv je specifick, e jeho rozvoj je zce svzn s potebami spolenosti a rychle na n reaguje. Vysokorychlostn pstup k internetu je soust zkladn infrastruktury spolenosti, stejn jako dlnice, eleznin koridory nebo energetick rozvodn s. Bez tto zkladn infrastruktury je nemon efektivn realizace podnikatelskch zmr, co dokld i skutenost, e kvalitn, rychl a robustn pipojen k internetu je podmnkou, bez kter si nedok zahranin investoi pedstavit svj vstup do esk republiky. Bez vyspl internetov infrastruktury nen konkurenceschopnost esk republiky v EU i ve svt dlouhodob udriteln. Jako znalostn orientovan spolenost mus i ta esk vyuvat tuto zkladn infrastrukturu pro zvyovn zamstnanosti a zvyovn exportu. Cenov dostupn a zrove dostaten rychl pipojen k internetu je pro vtinu obyvatel esk republiky zkladnm prostedkem pro zskvn informac, audiovizulnho obsahu nebo nstrojem k uen nebo komunikaci a pispv rovn k rozvoji elektronizace veejnch slueb nebo k naplnn vize digitlnho obanstv. V poslednch letech se snil rozdl mezi venkovem a msty v pohledu subjektivn potebnosti existence vysokorychlostnho pstupu k internetu. V souasn dob je pro vtinu lid ji jen obtn pedstaviteln t bez internetu a to bez ohledu na velikost a msto jejich bydlit. Vlda pi vdom zsadn dleitosti internetov infrastruktury pro budoucnost esk republiky schvlila svm usnesenm . 50 ze dne 19. ledna 2011 Sttn politiku v elektronickch komunikacch Digitln esko, kter mimo jin poukzala na skutenost, e elektronick komunikace svmi stmi a slubami urychluj a zkvalituj komunikaci, m pispvaj k ekonomickmu, kulturnmu a socilnmu rozvoji cel spolenosti. Pvodn dokument Digitln esko si kladl za cl pedevm zhodnocen tehdejho stavu dostupnosti a rozvoje vybranch oblast elektronickch komunikac s nejvtm potencilem rstu v esk republice. Dle ml
Informan a komunikan technologie zahrnuj veker technologie pouvan pro komunikaci a prci s informacemi. V souasn dob tyto technologie prostupuj horizontln celou spolenost a tvo zklad pro digitln ekonomiku.
1

navrhnout potebn nstroje pro splnn relnch cl vedoucch ke snen digitln propasti mezi msty a venkovem v rozvoji infrastruktury pro vysokorychlostn pstup k internetu. Ve uvedenm usnesenm vlda krom jinho uloila ministru prmyslu a obchodu pedloit zprvu o naplovn cl stanovench sttn politikou. Vzhledem k neustlmu a dynamickmu vvoji v oblasti rozvoje slueb digitln ekonomiky, a to jak na nrodn, tak mezinrodn rovni, se vak jev jako elnj pedloit zrove aktualizaci tto sttn politiky. Tato aktualizovan Sttn politika Digitln esko v. 2.0, Cesta k digitln ekonomice je koncipovna tak, aby umonila vyuit synergickch efekt, kter s sebou ICT odvtv pin. K tomu, aby dokument obstl v mezinrodnm srovnn a zlepil vztah sttu k vyuvn ICT, mus bt nov jeho obsahem i nvrh opaten k een rozttnosti koordinace implementace sttn politiky a opaten spojen s ICT vedouc k podpoe konkurenceschopnosti esk republiky. To je rovn v souladu se Strategi mezinrodn konkurenceschopnosti. Vechny evropsk stty vytv podmnky pro investice do rychlch optickch st. Pokud nechce esk republika do budoucna zaostvat v schopnosti konkurovat svm evropskm i mimoevropskm partnerm, mus dokzat stimulovat investice z komern sfry do internetov infrastruktury i efektivnmi nstroji z veejnch prostedk. Digitln agenda pro Evropu2 zdraznila spolen konsensus na tom, e dvra a bezpenost jsou zsadnmi podmnkami pro irok rozen ICT, a tm i pro dosaen cl strategie Evropa 20203 zaloen na inteligentnm rstu. Proto je vhodn pro plnost zdraznit potebu zajitn bezpenosti a odolnosti ICT infrastruktur cestou zamen na prevenci, pipravenost a informovanost. Rovn je nutn, aby byly vypracovny efektivn a koordinovan mechanismy reakce na nov a stle sofistikovanj formy kyberkriminality. Hlavn cle vldy do roku 2020 stanoven tmto dokumentem jsou: a) poslen digitln ekonomiky odlinm regulanm pstupem s drazem na samoregulan mechanismy vzhledem ke specifinosti internetovho prosted, kter fakticky nezn hranice a na n nelze pohlet stejnou optikou jako na tradin ekonomiku,

Digitln agenda ze dne 19. kvtna 2010 pedstavuje prvn z tzv. vlajkovch lod strategie Evropa 2020 zamenou na roli a vyuit ICT s clem odstrann nejrznjch elektronickch barir v Evrop. Tato strategie usiluje zejmna o vyuvn ICT pi een globlnch problm, se ktermi se spolenost potk, jako je napklad zmna klimatu a strnut obyvatelstva. Z hlediska asov posloupnosti nov evropsk strategie vychz z iniciativy i2010 Evropsk informan spolenost pro rst a zamstnanost, na rozdl od n vak dky horizontlnmu aspektu postihuje prakticky vechny oblasti ivota. Digitln agenda pedpokld piblin 100 nslednch opaten, z nich 31 je legislativn povahy. Clem tchto opaten je vytvoen tzv. jednotnho digitlnho trhu, na kterm nebudou existovat bariry mezi lenskmi stty. 3 KOM(2010) 2020 ze dne 3. bezna 2010.

b) podpora rozvoje vysokorychlostnch pstupovch st k internetu umoujc penosov rychlosti v souladu s cli Digitln agendy 30 Mbit/s do roku 2020 pro vechny obyvatele a 100 Mbit/s minimln pro polovinu domcnosti, c) efektivn vyuit rdiovho spektra ve prospch koncovch uivatel, k emu m vst Strategie sprvy rdiovho spektra, d) zvyovn dostupnosti ICT pro vechny bez ohledu na lokalitu, sociln postaven nebo zdravotn postien a podpora celoivotnho vzdlvn za elem poslen digitln gramotnosti, e) svoboda pstupu k internetu, f) pstup oban prostednictvm internetu k informacm generovanm veejnm sektorem, g) podpora legln nabdky audiovizulnch slueb a zajitn rovnovhy mezi svobodou podnikn a svobodou en a pijman informac a ochranou osobnch daj, h) garance pro obyvatele voln pijmat programy mdi veejn sluby prostednictvm zemskho vysln. Tento dokument nem ambici upravovat podmnky vzkumu a vvoje v oblasti ICT, ale vlda mus konstatovat, e i tato oblast je rovn klov pro formovn konkurenn vhody esk republiky. O to vc je alarmujc, e podle daj z roku 2010 byla v ICT zpracovatelskm prmyslu proinvestovna na vzkum a vvoj stka, kter odpovd pouhm 6 % vdaj na vzkum a vvoj automobilovho prmyslu.4 Sledovnm, koordinac a vyhodnocovnm implementace Digitlnho eska v. 2.0 bude ve spoluprci s Ministerstvem prmyslu a obchodu (na kter pejde gesce za koordinaci Digitln agendy) povena Rada vldy pro konkurenceschopnost a informan spolenost5. Vlda bude na zklad zprvy, kterou zpracuje Ministerstvo prmyslu a obchodu, kad rok vyhodnocovat pijat opaten s clem je v ppad poteby aktualizovat. Cle Digitlnho eska v. 2.0 budou naplovny prostednictvm 17 opaten. Tato opaten, zejmna ve vztahu k infrastruktue pro vysokorychlostn pstup k internetu, maj prorstov a proinvestin charakter a jsou v souladu se strategickmi dokumenty Organizace pro ekonomickou spoluprci a rozvoj (OECD) a dokumenty Evropsk unie. Ekonomick a jin dopady budou vyhodnocovny v rmci ppravy realizace jednotlivch opaten.

4 5

S, Statistika & My, . 3/2012, Digitln agenda ze dne 26. srpna 2010, KOM(2010) 245. Usnesen vldy . 585 ze dne 25. ervence 2012.

2. Aktuln stav plnn kol vyplvajcch ze Sttn politiky v elektronickch komunikacch Digitln esko
Clem Sttn politiky v elektronickch komunikacch Digitln esko, kterou vlda schvlila svm usnesenm . 50 ze dne 19. ledna 2011, bylo zhodnocen souasnho stavu dostupnosti a rozvoje vybranch oblast elektronickch komunikac v esk republice s nejvtm potencilem rstu. Dle pak navren potebnch nstroj pro splnn relnch cl vedoucch ke snen digitln propasti mezi hust a dce osdlenmi oblastmi v rozvoji infrastruktury pro vysokorychlostn pstup k internetu. Pozitivnm efektem pijet tto sttn politiky byla skutenost, e vlda po esti letech deklarovala svj proaktivn postoj k rozvoji vysokorychlostnho pstupu k internetu. Rovn se postavila kladn k zlepen konkurennho prosted v odvtv elektronickch komunikac. To je pro stt, kter je v roli regultora, ale souasn i v roli nejvtho odbratele tchto slueb, jednm z prvnch krok vedoucch k clevdommu vyuit potencilu informanch a komunikanch technologi.

Clem vldy je rozvoj vysokorychlostnho pstupu k internetu a trnho prosted elektronickch komunikac.

koly stanoven ve ve uvedenm usnesen vldy jsou podle svho charakteru pevn plnny prbn (viz stav plnn v tabulce . 1). Akoliv se jedn o prezovou oblast, gestorem kol se stalo Ministerstvo prmyslu a obchodu. Tato skutenost znamen v souasnm procesu projednvn jednotlivch nvrh komplikaci pi plnn vytyench kol. Resortismus a rozttnost problematiky komplikuj prosazovn konkrtnch krok a chybjc koordinan role v digitln ekonomice sniuj pozitivn dopady zavdn ICT v esk republice. Souasn tyto problmy negativn ovlivuj vyjednvac schopnost esk republiky smrem k Evropsk unii pi pprav pozic k nvrhm nov evropsk legislativy a monost prosadit konkrtn pipomnky. Ministerstvo prmyslu a obchodu se pi plnn uloench kol zamilo v prvn ad na ty z nich, kter maj pm dopad na odvtv elektronickch komunikac. Pehled plnn obsahuje tabulka . 1.
kol Zpracovat nvrh na zzen registru pasivn infrastruktury Zpracovat rozvojov kritria pro pdly rdiovch kmitot v psmu 790 862 MHz Zpracovat metodickou pomcku pro sjednocen aplikan praxe nkterch Gestor MPO Spolugestor T Stav plnn Nesplnno. Vzhledem ke komplexnosti problematiky nyn MPO vyhodnocuje vsledky veejn konzultace k nvrhu registru pasivn infrastruktury. Splnno. Rozvojov kritria byla zahrnuta do vyhlen vbrovho zen, kter esk telekomunikan ad vyhlsil 12. ervence 2012. Nesplnno. MPO peruilo zpracovn metodick pomcky s ohledem na projednvn novely stavebnho

MPO

MPO

MMR

ustanoven zkona o elektronickch komunikacch a stavebnho zkona Zpracovat analzu monosti snen poplatk za vyuvn kmitot

zkona v Parlamentu R.

MPO

Zdit a zprovoznit informan portl Vbr orgnu pro dohled nad naplovnm sttn politiky

MPO

MPO

Zpracovat nvrh podmnek pro efektivn erpn finannch prostedk ze strukturlnch fond pro vstavbu st elektronickch komunikac

MPO

MMR

Splnno. Analza byla podkladem pro novelizaci nazen vldy . 154/2005 Sb., o stanoven ve a zpsobu vpotu poplatk za vyuvn rdiovch kmitot a sel, ve znn nazen vldy . 175/2012 Sb. Nesplnno. V souasn dob probh implementace internetovch strnek do rozhran portlu BusinessInfo. Splnno. Po zmn statutu Rady vldy pro konkurenceschopnost a informan spolenost a s rozenm zamen Sttn politiky Digitln esko je eln, aby byla dohledem povena prv Rada vldy pro konkurenceschopnost a informan spolenost. sten splnno kol trv. Oblast vstavby infrastruktury pro vysokorychlostn pstup k internetu je zahrnuta do nvrhu operanho programu v rmci materilu Podklad pro ppravu Dohody o partnerstv pro programov obdob 2014-2020 Vymezen operanch program a dal postup pi pprav esk republiky pro efektivn erpn evropskch fond, kter zpracovalo MMR. Splnno sten kol trv.

Podpora IPv6/DNSSEC

vechna ministerstva a stedn orgny sttn sprvy Tabulka . 1 - Pehled kol a stav implementace.

MPO

Ministerstvo prmyslu a obchodu dokon nesplnn koly uloen usnesenm vldy . 50 ze dne 19. ledna 2011 s clem splnit cle Digitln agendy v oblasti vysokorychlostnho pstupu k internetu, a to rozvoj vysokorychlostnch pstupovch st k internetu umoujc penosov rychlosti 30 Mbit/s do roku 2020 pro vechny obyvatele a 100 Mbit/s minimln pro polovinu domcnost. Ministerstvo prmyslu a obchodu bude vyhodnocovat dopady implementace pvodn i aktualizovan sttn politiky a jej vliv na konkurenceschopnost esk republiky. Nad rmec kol uvedench v tabulce . 1 vznikla v psobnosti pracovn skupiny Ministerstva prmyslu a obchodu pro implementaci Digitlnho eska podskupina pro autorsk prva. Npln tto podskupiny je diskutovat problematiku poruovn autorskch prv na internetu, konkrtn zkuenosti s vymhnm prv duevnho vlastnictv v prosted internetu a nmty a nvrhy na legislativn i nelegislativn zmny, kter by mohly situaci zlepit. Podskupina rovn vyhodnocuje pi projednvn nvrh zmn prvnch pedpis nebo

jinch opaten, zda se jejich pijetm zajist v internetovm prosted spravedliv rovnovha mezi ochranou duevnho vlastnictv na stran jedn a svobodou podnikn, ochranou osobnch daj a svobodou voln pijmat a it informace na stran druh. Podskupinu pro autorsk prva d Ministerstvo kultury. Pi realizaci a prosazovn jednotlivch kol Digitlnho eska Ministerstvo prmyslu a obchodu identifikovalo slab strnky v rmci zce pojat koncepce sttn politiky. Jak ji bylo konstatovno ve, resortismus a rozttnost problematiky komplikuj prosazovn jednotlivch krok a chybjc koordinan role digitln ekonomiky na vldn rovni sniuje monosti pozitivnho dopadu zavdn ICT do bnho ivota podnikatel a oban esk republiky. V souasn dob navc chyb aktivn pstup v koordinaci naplovn cl Digitln agendy pro Evropu na nrodn rovni. Vlda svm usnesenm . 585 ze dne 25. ervence 2012 schvlila zmnu statutu Rady vldy pro konkurenceschopnost a informan spolenost a nov mechanismus obmny jejch len. Soust tohoto poradnho orgnu vldy bude nov pracovn vbor Digitln agenda, kter by ml koordinovat ppravu opaten zahrnutch do strategi v oblasti informan spolenosti, vetn koordinace souvisejc problematiky strukturlnch fond a Digitln agendy pro Evropu. Ministerstvo prmyslu a obchodu, kter m v gesci stejn prvn pedpisy tkajc se informan spolenosti a rozvoje digitlnho prosted zkon o elektronickch komunikacch a zkon o nkterch slubch informan spolenosti a je odpovdn za provdn sttn prmyslov politiky a realizaci Strategie mezinrodn konkurenceschopnosti, tak zskalo v koordinaci partnera, kter bude moci ze sv pozice lpe koordinovat prosazovn cl stanovench v aktualizovan sttn politice Digitln esko v. 2.0. Ministerstvo prmyslu a obchodu tak pebr gesci ke koordinaci Digitln agendy. Nov koordinan mechanismus zajist nadresortn pstup k prosazovn vldou schvlench princip vcn pslun koordinan tvar Ministerstva prmyslu a obchodu bude zodpovdn za ppravu dokument pro jednn Rady vldy pro konkurenceschopnost a informan spolenost v oblasti Digitln agendy. Rada vldy pak pi zohlednn nadresortnho pstupu pedkld zpracovan vstupy vld. Tmto mechanismem bude zajitno propojen jednotlivch vcnch opaten digitln agendy v gesci jednotlivch resort (napklad dan, boj s korupc, reforma zdravotnictv, vzdlvn, vzkum a vvoj, doprava, energetika) a jejich naplovn podle jednotnch princip schvlench vldou. Opaten . 1: Rada vldy pro konkurenceschopnost a informan spolenost ve spoluprci s Ministerstvem prmyslu a obchodu pebraj koordinan roli v problematice Digitln agendy. Nedlnou soust tto koordinace je i konzultan mechanismus se vemi relevantnmi subjekty a odbornou veejnost, je mohou bt konkrtnm opatenm doteny.

V souasnm nastaven koordinanch mechanism je dokument Digitln esko v. 2.0 maximln monou odpovd na evropsk strategick dokumenty tkajc

se digitlnho vnitnho trhu a Digitln agendy jako celku. Po schvlen tohoto dokumentu vldou pedlo Rada vldy pro konkurenceschopnost a informan spolenost ve spoluprci s Ministerstvem prmyslu a obchodu a se vemi relevantnmi subjekty a odbornou veejnost, je mohou bt konkrtnm opatenm doteny, vld materil, kter rozpracuje ne uveden oblasti s clem dle zefektivnit zahranin konkurenceschopnost a investin pitalivost esk republiky. Materil bude tedy zahrnovat zejmna nsledujc oblasti: a) jednotn digitln trh, b) interoperabilita, c) dvra a bezpenost pi vyuvn digitlnch slueb i s ohledem na priority esk republiky pi projednvn nov EU legislativy v oblasti ochrany osobnch daj, d) vzkum a inovace vetn podpory vytven dlouhodobch spolench vzkumnch projekt nebo center v oblasti ICT s mezinrodnm dosahem, e) dovednosti a zalenn, f) zamstnanost v oblasti ICT s clem pipravit opaten reagujc na skladbu pracovnho trhu v oblasti ICT a dle pravy pracovnprvnho prosted s ohledem na mnc se zpsoby organizace prce, kultury zamstnn a nabdky karirnch pleitost s clem mimo jin zlepit atraktivitu a dostupnost flexibilnch forem pracovnch vztah, g) vyuit pnosu ICT pro spolenost vetn celkov strategie integrovanho een zen investic do ICT ve sttn sprv a postupy k zavdn sdlench center slueb, h) mezinrodn aspekty Digitln agendy. Opaten . 2: Rada vldy pro konkurenceschopnost a informan spolenost s clem dle maximalizovat mezinrodn konkurenceschopnost esk republiky vypracuje materil, kter bude zahrnovat zejmna nsledujc oblasti: a) jednotn digitln trh, b) interoperabilita, c) dvra a bezpenost pi vyuvn digitlnch slueb i s ohledem na priority esk republiky pi projednvn nov EU legislativy v oblasti ochrany osobnch daj, d) vzkum a inovace vetn podpory vytven dlouhodobch spolench vzkumnch projekt nebo center v oblasti ICT s mezinrodnm dosahem, e) dovednosti a zalenn, f) zamstnanost v oblasti ICT s clem pipravit opaten reagujc na skladbu pracovnho trhu v oblasti ICT a dle pravy pracovnprvnho prosted s ohledem na mnc se zpsoby organizace prce, kultury zamstnn a nabdky karirnch pleitost s clem mimo jin zlepit atraktivitu a dostupnost flexibilnch forem pracovnch vztah, g) vyuit pnosu ICT pro spolenost vetn celkov strategie integrovanho een zen investic do ICT ve sttn sprv a postupy k zavdn sdlench center slueb, h) mezinrodn aspekty Digitln agendy.

3. Aktuln stav vyuvn elektronickch komunikac a ICT v esk republice

Zkladn pehled statistickch daj tkajcch se aktulnho stavu vyuvn elektronickch komunikac a ICT v esk republice je uveden v ploze tohoto dokumentu podle vsledk eten publikovanch eskm statistickm adem, eskm telekomunikanm adem v dokumentu Informace o vvoji trhu elektronickch komunikac se zamenm na rok 2011 a vybran ukazatele prvnho pololet 2012 a dle podle przkumu Ministerstva zemdlstv provedenho v roce 2011. Na zklad uvedench eten lze uvst tyto obecn zvry: pokrauje pokles potu pevnch telefonnch linek, R nadle zaostv za prmrem EU v ukazateli potu domcnost s pipojenm k internetu, k internetu je dlouhodob pipojeno 96 % podnik s deseti a vce zamstnanci (podniky vyuvaj zejmna internetov bankovnictv, VoIP, kolen zamstnanc), digitln gramotnost je stejnm prvkem pro rozvoj znalostn a informan spolenosti a proto by informan a komunikan technologie mly prostupovat celm procesem vuky, v lkastv se vyuvn modernch informanch a komunikanch technologi omezuje pouze na intern poteby, nabdka internetovch slueb pro pacienty je velmi slab.

Podle przkumu Ministerstva zemdlstv, kter s vyuitm dat eskho telekomunikanho adu zpracovalo studii Aktuln stav pokryt a vyuvn vysokorychlostnho pstupu k internetu, zejmna v malch obcch do 499 obyvatel, lze konstatovat tyto zvry: mal obce se nijak neli v zjmu o vyuvn internetu ani v tom, k emu jej pouvaj; lid ijc v malch obcch vyuvaj internet podobn jako obyvatel velkch mst, i pro n se stal integrln soust ivota, pestoe pomalu dochz k vyrovnn situace ve vyuvn vysokorychlostnho pstupu k internetu mezi venkovem a msty, je v malch obcch ni mra konkurence a ni poet poskytovatel pstupu k internetu ne ve vtch mstech; je v nich vy zastoupen pomalejho pipojen, co sniuje uivatelsk komfort vyuvanch slueb nebo znemouje vyuvn nkterch slueb, jako je napklad video na vydn, vtin obyvatel dnes ji dl problmy si pedstavit ivot bez pstupu k internetu, obecn ve mstech i na venkov existuje reln poptvka po rychlejm a kvalitnjm pipojen k internetu, a to i za mrn naven ceny.

10

4. Infrastruktura pro vysokorychlostn pstup k internetu

Pestoe odvtv elektronickch komunikac bhem globln finann krize prosperovalo relativn dobe (dvody lze vysledovat napklad v dlouhodobm trvn smluv, v novch nabdkch balk slueb a zejmna ve skutenosti, e komunikan sluby jsou stle astji vnmny jako nevyhnuteln vdaj), nelze ignorovat skutenost, e odvtv elektronickch komunikac se v souasn dob nachz na kiovatce. Investice a pechod na pstupov st nov generace (NGA st) je toti pelomov rozhodnut, kter s sebou nese dopady na dynamiku konkurence a strukturu trhu. Skutenost ovem zstv, e tempo vstavby NGA st v esk republice je velmi pomal6. esk telekomunikan ad mus pi zvaovn Minul regulan zsahy sttu i eskho telekomunikanho adu nemotivovaly velk regulanch nstroj pro opertory dostaten k investicm do podporu konkurence vysokorychlostnch st. Z pohledu nkterch zohlednit mon dopad investor me bt vak nepedvdateln regulace ex ante povaovna za investin riziko. vbru topologie NGA Je zejm, e pro investice do pevnch optickch st na konkurenci, st v dce osdlench regionech bude nutn zejmna v ppadech, kdy spoluast sttu, co by mlo zrove pozitivn neexistuje dostaten motivovat soukrom investice. Mechanismus spoluasti sttu vak mus bt nastaven po alternativn peliv analze a veejn konzultaci s dotenmi infrastruktura. subjekty, aby veejn investice v konenm dsledku neomezily konkurenci. Mus bt rovn respektovn evropsk i nrodn rmec tkajc se pravidel veejn podpory. Nicmn i po zkuenostech ze zahrani je zejm, e ist trn mechanismy nedokou pinst celoplon pokryt zem esk republiky. Nezvisl regultor, esk telekomunikan ad, mus pi regulovn trhu za Opaten na podporu elem zlepen konkurennho prosted zvit, budovn s ohledem na zvolenou topologii NGA st komunikan regulovanho subjektu, mon dopad navren infrastruktury regulace na konkurenci, zejmna v ppadech, kdy 7 a dosaen inn neexistuje dostaten alternativn infrastruktura. Dle mus zrove aplikovat takov opaten, kter konkurence je teba neodrad od investovn do NGA st. doplnit o ir

Posilovn konkurence a inovace hraje klovou roli pro zpstupovn slueb spotebitelm a podnikatelm za pijateln ceny a rovn pro
6

iniciativy na stran poptvky.

Napklad Digital agenda scoreboard Czech republic 2011 Telecommunication Market and Regulatory Developments ze dne 18. ervna 2012. 7 Nvrhy regulace optickch pstupovch st nov generace podle jednotlivch scn vstavby, T, http://www.ctu.cz/cs/download/aktualni_informace/navrhy_regulacenga_scenare_09-2010.pdf.

11

zajitn odpovdajc kvality slueb. Liberalizovan telekomunikan trhy ve svt doshly uritho stupn zralosti. Jejich vvoj ale nyn dorazil do zlomovho bodu, jeliko pesun smrem k NGA stm me v nadchzejcm desetilet vrazn promnit strukturu trhu. Je proto nutn podporovat investice, inovace a konkurenci na vech rovnch hodnotovho etzce nap celm odvtvm. Souasn rozvoj lze charakterizovat i postupnou redistribuc pjm mezi poskytovateli pstupu (opertory) a poskytovateli slueb nezvislch na opertorovi (OTT over-the-top sluby). Opaten na podporu budovn komunikan infrastruktury a dosaen inn konkurence je teba doplnit o ir inn iniciativy na stran podpory poptvky, kter zv motivovanost spotebitel a podnikatel vyuvat komunikan sluby, vytvet nov obchodn modely a pot je zaleovat do svho kadodennho ivota. Aktivn roli mus hrt pedevm vznamn podnikatelsk subjekty (zejmna v oblasti audiovizulnch slueb) a stt (zejmna v oblasti slueb modern sttn sprvy). Opaten na podporu poptvky mus motivovat uivatele k vymu zjmu o vysokorychlostn pstup k internetu poskytovan prostednictvm vych penosovch rychlost a mla by poslit jeho znalosti a dvru ve vyuvn tto modern technologie.
4.1. Rozvoj NGA st

Zkladnm typem pipojen k internetu je pstup v tzv. pevnm mst. Se stle se zvyujc mobilitou uivatel se vak rovn zvyuj poadavky na vysokorychlostn mobiln pstup k internetu. Navzdory ad vhod, kter poskytuj rdiov komunikan systmy pi vyuit v pstupovch stch, je v souasn dob teba brt v vahu pedevm jejich omezen z hlediska kapacity. S ohledem na aktuln vyuvan technologie povauje vlda pro vtinu lokalit v R za vhodnou Je smyslupln a dlouhodob perspektivn infrastrukturu, kter umouje plnohodnotn vysokorychlostn podporovat monosti pipojen k internetu, kabelovou technologii efektivnho vyuit s optickmi vlkny, jejich penosov kapacita kofinancovn i penosov rychlost je z fyziklnch dvod vstavby z veejnch podstatn vt ne u rdiovch systm. Podle prostedk jako mezinrodnch zkuenost je infrastruktura monho zaloen na optickch vlknech dostaten doplujcho robustn i pro pedpokldan nrst kapacity, kterou budou poadovat aplikace v budoucch mechanismu letech. Technologie zaloen na optickm pipojen vytvejcho mohou bt z hlediska datov propustnosti potebn stimuly pro oboustrann symetrick a tm jsou ideln soukrom investice. napklad pro cloudov sluby, distann zamstnn a podobn aplikace. Akoliv je vlda

12

pesvdena, e kabelov technologie s optickmi vlkny je dlouhodob perspektivn, legislativa a regulan pstup veejnho sektoru k stm elektronickch komunikac mus bt vdy technologicky neutrln. Na zklad dostupnch daj z eskho telekomunikanho adu a eskho statistickho adu zpracovalo Ministerstvo prmyslu a obchodu model dostupnosti vysokorychlostnho pstupu k internetu prostednictvm optickch st rychlost alespo 30 Mbit/s (viz tabulka . 2). Tato tabulka dokld velmi nzkou penetraci optickch st v esk republice. Navc v esk republice do tchto st na rozdl od ostatnch zem v EU neinvestuje dve monopoln opertor ani ostatn velc hri na trhu. Rozvoj optick st je tak spe domnou loklnch opertor, kte zanali jako komunitn poskytovatel bezdrtovho pipojen ve stedn velkch obcch. Svou roli v souasn dob hraj i provozovatel televiznch kabelovch rozvod, kte nkterm svm zkaznkm umouj doshnout rychlost nad 100 Mbit/s. Problematick jsou vak pedevm mal obce a lokality s nzkou koncentrac obyvatel, nebo nvratnost investic pro soukrom sektor je mimo lokality s vysokou koncentrac obyvatel (typicky sdlit) velmi omezen.
VCHOZ STAV Zkladn ukazatele S vylouenm hlavnho msta Prahy celkem do 199 200-499 500-999 1000-1999 2000-4999 5000-9999 10000 a vce Poet obc Kategorie obc podle potu obyvatel

esk republika - poet obc esk republika - poet obyvatel Poet domcnost Poet domcnost bez pstupu k vysokorychlostn sti [% ] Poet obc bez pstupu k vysokorychlostn pten sti [% ]

6 249 9 275 612 3 068 385

1 524 189 334 64 732 100% 67%

1 975 645 742 179 976 100% 47%

1 356 953 015 289 841 100% 25%

723 1 009 475 311 408 100% 5%

400 1 219 378 398 343 95% 0%

140 960 042 324 983 90% 0%

131 4 298 626 1 499 102 80% 0%

Tabulka . 2: Dostupnost vysokorychlostnho pstupu k internetu prostednictvm optickch st alespo rychlost 30 Mbit/s, zdroj MPO, T, S

Z ve uvedenho vyplv, e je smyslupln podporovat monosti efektivnho vyuit kofinancovn vstavby z veejnch prostedk jako monho doplujcho mechanismu vytvejcho potebn stimuly pro soukrom investice do infrastruktury pro vysokorychlostn pstup k internetu a vznik projekt, kter by se pravdpodobn bez tto podpory vbec nerealizovaly. Toto vyuit je vzan na pedchoz analzu aktulnho pokryt, kter mus vylouit nedovolenou sttn podporu, a dle je nutn soulad s Pokyny Spoleenstv k pouvn pravidel sttn podpory ve vztahu k rychlmu zavdn irokopsmovch st, kter vypracovala Evropsk komise. Soust analzy mus bt stanoven dleitosti projekt v danm regionu a posouzen poteb zvyovn kapacit.

13

S ohledem na vvoj datovch poteb domcnost a podnik8 vlda podporuje v souladu s cli Digitln agendy rozvoj vysokorychlostnch pstupovch st k internetu umoujc penosov rychlosti 30 Mbit/s do roku 2020 pro vechny obyvatele a 100 Mbit/s minimln pro polovinu domcnost. Jeliko nkter klov opaten k rozvoji NGA st jsou obsaena ji v pvodn verzi Sttn politiky pro elektronick komunikace Digitln esko, zstvaj vechny dosud nesplnn koly platn pro dal obdob, tedy zejmna vytvoen registru pasivn infrastruktury a dokonen ppravy operanho programu, kter bude zahrnovat i podporu vstavby infrastruktury pro vysokorychlostn pstup k internetu. Tento operan program v sti ICT mus vychzet z navrench ex ante kondicionalit, tak jak jsou upraveny v nvrhu EU legislativy pro nov programovac obdob9. Kritria obsaen v obecnm nazen pro splnn ex ante kondicionalit budou respektovna a budou splnna pi pprav podmnek pslunho operanho programu. Jedn se zejmna o pravideln aktualizovan pln investic do infrastruktury prostednictvm sdruovn a mapovn infrastruktury a slueb, modely investic, kter posiluj hospodskou sout a kter zajiuj pstup k otevenm, cenov dostupnm, kvalitnm a progresivnm infrastrukturm a slubm a v neposledn ad opaten k podpoe soukromch investic. S ohledem na dosaen synergie vyuit veejnch a privtnch investic budou pprava pedmtnho operanho programu a nvrhy konkrtnch opaten konzultovny ve smyslu zsady oteven veejn sprvy se zstupci ICT odvtv. Vedle vyuit veejnch zdroj na budovn NGA st by ml stt snit administrativn a finann nronost spojenou se stavebnmi povolenmi, zemnmi rozhodnutmi a vcnmi bemeny. Rada vldy pro konkurenceschopnost a informan spolenost bude projednvat dal opaten potebn pro rozvoj NGA st. Ministerstvo prmyslu a obchodu bude vyhodnocovat dopady implementace tto sttn politiky a jej vlivy na konkurenceschopnost esk republiky. Opaten vedouc ke snen administrativn zte pi vstavb mus vychzet ze zkuenost dotench podnikatel. Proto po dkladn analze souasnho stavu postaven na vstupech od tchto podnikatel bude nsledovat veejn konzultace vedouc ke sjednocen cl tchto opaten, formulaci tez a nslednho rozpracovn jednotlivch oblast v rmci uch pracovnch skupin. Pro plnost je nutn upozornit na evropskou legislativu v podob nvrhu nazen k nstroji na propojen Evropy (CEF Connecting Europe Facility), ze dne 28. jna 2011, KOM(2011) 665 a souvisejcho nvrhu nazen o hlavnch smrech transevropskch telekomunikanch st, kterm se zruuje rozhodnut . 1336/97/ES, ze dne 19. jna 2011, KOM(2011) 657. Nstroj pro propojen Evropy je jednou z nejvznamnjch novinek budoucho programovacho obdob 20142020. Prostednictvm tohoto nstroje by mly bt poskytnuty
Napklad celosvtov v stch O2 vzrostl meziron v letech 2008 2009 mobiln datov provoz 18x, v stch AT&T vzrostl mobiln datov provoz o 5000 % v poslednch 3 letech. Zdroj OECD, 2012, Laying the Foundation for Internet Economy. 9 KOM(2011) 615 ze dne 6. jna 2011.
8

14

investice v hodnot 50 mld. EUR, zamen na zlepen evropskch dopravnch a energetickch st a digitlnch st informanch a telekomunikanch technologi. Nvrhy nazen se nachzej v dob zpracovn tohoto dokumentu v legislativnm procesu. Opaten . 3: Rada vldy pro konkurenceschopnost a informan spolenost vypracuje nvrh dalch opaten pro podporu vstavby NGA st, kter se zam na vyuit veejnch zdroj, zjednoduen administrativy spojen s vstavbou a na snen poplatk spojench s vcnmi bemeny. Tento nvrh po veejn konzultaci pedlo vld ke schvlen.

4.2.

Rdiov spektrum

Efektivn nakldn s rdiovm spektrem je nezbytn k jeho elnmu vyuvn ve prospch digitln spolenosti, zavdn rychlch bezdrtovch slueb, hospodskho oiven a rstu, vetn vzniku vysoce specializovanch pracovnch mst s clem poslit digitln ekonomiku a dlouhodobou konkurenceschopnost esk republiky. Rdiov spektrum je nespotebovatelnm, ale ne neomezenm prodnm zdrojem. Je hlavnm prostedkem pro zkladn odvtv elektronickch komunikac a sluby vetn komunikac vysokorychlostnch, prostednictvm bezdrtovch mobilnch i pevnch st a druic, pro sluby televiznho a rozhlasovho vysln, dopravy, radiolokace a aplikac, jako jsou vstran zazen, dlkov ovldn, pstroje pro nedoslchav, pomcky usnadujc orientaci osobm se zrakovm postienm, mikrofony a lkask pstroje. Je to cenn zdroj, jeho efektivn vyuvn podporuje i veejn sluby, jako je nrodn bezpenost a bezpenostn sluby vetn civiln obrany, a dle vdeckou innost, jako je meteorologie, dlkov przkum Zem, rdiov astronomie a vzkum vesmru. Regulan opaten v oblasti rdiovho spektra maj proto hospodsk, bezpenostn, zdravotn i sociln dsledky, dsledky v oblasti veejnho zjmu, kultury, vdy, ivotnho prosted i techniky. Po uvolnn frekvenc po analogovm televiznm vysln, tzv. digitln dividendy, pipravil esk telekomunikan ad podmnky aukce na tuto uvolnnou st rdiovho spektra se zmrem podpoit hospodskou sout na trhu a nabdku novch modernch slueb, zejmna mobilnho vysokorychlostnho pstupu k internetu a vytvoit podmnky pro vznamnou technologickou inovaci. Vlda schvlila usnesenm . 78 ze dne 26. ledna 2011 postup eskho telekomunikanho adu: realizovat uren kmitot v psmu digitln dividendy pro poskytovn slueb elektronickch komunikac vysokorychlostnho pstupu, a to ode dne 1. ledna 2012, provst vbrov zen formou spolen aukce (na kmitoty z psma digitln dividendy a dle z psma 1800 MHz a 2600 MHz),

15

zajistit uvolnn kmitot z psma 790862 MHz v rmci dokonen procesu pechodu na zemsk digitln televizn vysln pi souasnm zajitn ochrany digitlnho televiznho vysln a dalch slueb v pilehlch kmitotovch psmech.

spn realizovan aukce je pedpokladem dalho rozvoje informanch a telekomunikanch slueb v esk republice. Proto vlda usnesenm . 499 ze dne 4. ervence 2012 vzala na vdom informaci o vbrovm zen a uloila pedsedovi Rady eskho telekomunikanho adu zajistit jeho vyhlen a realizaci. Podobn jako vvoj v klasickch pevnch telekomunikanch stch vedl k pirozenmu sjednocovn technickch prvk pro zajitn interoperability st, s nstupem radiokomunikac nabv na vznamu proces standardizace a harmonizace vyuvn rdiovho spektra a tm i otzka jeho strategick sprvy. Tento proces vygradoval v dsledku narstajcho potu radiokomunikanch slueb a jejich aplikac a fenomnu rdiov interference. Vyuvn rdiovho spektra peshlo hranice radiokomunikanho sektoru a jeho odbornk a v souasn dob tvo zkladn prostedek rozvoje i dalch odvtv. Na rychl vvoj v oblasti vyuvn spektra mus reagovat i jeho regultor. Do budoucna je nutn zmnit zpsob regulace z direktivnho a detailnho stanoven podmnek pi pidlovn kmitot k vytvoen podmnek pro flexibiln vyuvn a obchodovatelnost spektra. Zpsob vyuvn rdiovch kmitot si ji v dvn minulosti vydal potebu mezinrodn unifikace a byl jednm z dvod vzniku Mezinrodn telekomunikan unie (v letech 18651934 Mezinrodn telegrafn unie). Nsledn rozvoj vroby rdiovch zazen vedl ke vzniku nadnrodnch standardizanch instituc. Vznam nadnrodnch instituc rostl s tm, jak se rozvjel trh rdiovch zazen a jak trh slueb zskval stle vce globln charakter. Touto cestou dochz k nadnrodnmu sjednocen technickch a regulanch podmnek vyuvn rdiovho spektra. Pnosem je inovativn globln soutn prosted vrobc zazen a vznamn spory z rozsahu, vedouc k irok dostupnosti technologicky vysplch rdiovch zazen. Ve uveden vvoj neznamen, e poteby sttu a optimalizace uit rdiovho spektra pro jeho hospodsk a spoleensk rozvoj jsou zajitny samovolnm procesem. Vlda proto neme rezignovat na tvorbu strategie sprvy rdiovho spektra, vedouc k elnmu a efektivnmu uit rdiovho spektra pro pokryt nrodnch poteb a nrodnch cl. Soust tto strategie mus bt i obecn podmnky pstupu k rdiovmu spektru (systm autorizace), tedy zkladn pedpoklad efektivnho uit spektra. Nsledn vkonn st sprvy spektra m bt realizac strategie sprvy spektra na nrodn rovni a vdy by mla zptn dvat informace o aplikaci strategie a jejm plnn s monost ppadn korekce.

16

Vkon sprvy spektra mus rovn zohlednit i dal opaten smujc k podpoe ostatnch segment trhu pro dosaen cl tto politiky. Vlda esk republiky povauje za zsadn soust strategie sprvy spektra nsledujc skutenosti: inventarizace stvajcho vyuit spektra a pijet takovch nslednch opaten vetn refarmingu kmitotovch psem, ktermi dojde k uvolnn dodatenho mnostv spektra pro vysokorychlostn pstup k internetu, problematika vyuvn spektra pro veejn bezpenostn a zchrann sloky s clem kvantifikovat a zefektivnit vyuvn spektra ve veejnm zjmu, zpsob autorizace uivatel spektra a podpora flexibilnho pstupu k pidlovn radiovho spektra, dal zavdn a podpora st pro vysokorychlostn pstup k internetu, kter jde ruku v ruce s podporou konkurennho prosted na trhu, zavdn prostedk pro nepersonln komunikaci (nap. machine to machine M2M) s clem podpoit vyuvn novch technologi a inovativnch slueb, sdlen vyuvn rdiovho spektra s clem zefektivnit a maximalizovat vyuit jednotlivch kmitotovch psem, vetn tch, kter jsou v souasn dob urena pro vojensk vyuit, principy obchodovatelnosti spektra s clem podpoit sekundrn obchodovatelnost co nejvtho mnostv spektra, podmnky pro dal technologick rozvoj terestrickho digitlnho televiznho a rozhlasovho vysln, vhodn zpsob zpoplatnn vyuvn rdiovch kmitot s ohledem na plnn cl tto politiky. Vsledn dokument mus bt v intencch zvaznho strategickho dokumentu, kter byl schvlen na rovni Evropsk unie Rozhodnut Evropskho parlamentu a Rady . 243/2012/EU ze dne 14. bezna 2012 o vytvoen vceletho programu politiky rdiovho spektra. Opaten . 4: esk telekomunikan ad piprav a vyd Strategii sprvy rdiovho spektra. Tato strategie v rmci politickho smovn a cl uvedench v tto sttn politice a v souladu se svtovmi a evropskmi harmonizanmi dokumenty vytvo pedpoklady pro naplnn cl Digitln agendy a Digitlnho eska.

4.3.

Digitln televizn vysln

Dne 11. listopadu 2011 byl v esk republice formln dokonen proces pechodu zemskho analogovho televiznho vysln na digitln televizn

17

Digitln televizn vysln pineslo divkm rozenou nabdku program a zrove i zlepen kvality jejich pjmu dky vlastnostem penosu obsahu v digitlnm vyslacm systmu DVB-T. Poskytovatelm obsahu pinesla digitalizace plnou liberalizaci tohoto dlouhodob omezenho trhu. Podobn se zmnil zpsob penosu televiznho signlu i prostednictvm satelitnch a kabelovch penosovch st, kter jsou ji tak tm pln digitalizovny. Digitalizace zemskho vysln pinesla i oekvanou prvn sporu kmitotovho spektra, digitln dividendu, take jeho st v rozsahu 790 862 MHz ji byla realokovna pro vyuit pi vstavb mobilnch vysokorychlostnch st (viz st vnovan rdiovmu spektru). V rmci pechodu ze zemskho analogovho na digitln televizn vysln se v domcnostech zmnil zpsob vyuvn vyslacch televiznch platforem. Pestoe dolo k vraznmu nrstu satelitnho zpsobu pjmu, zachovalo si zemsk vysln stle svoje nezamniteln postaven, a to nejen pro hlavn pijma v domcnosti, ale zejmna pro druh a dal pijmae.

Digitln televizn vysln pineslo divkm rozenou nabdku program a zrove pineslo i zlepen kvality jejich pjmu dky vlastnostem penosu obsahu v digitlnm vyslacm systmu DVB-T.

vysln. Tento proces spn probhl v souladu s termny doporuenmi Evropskou uni, pestoe vchoz podmnky byly velmi komplikovan a musela bt pijata nkolikrt zvltn prvn prava. Pozitivn roli v tomto procesu rovn sehrl zejmna pracovn orgn vldy Nrodn koordinan skupina pro digitln vysln v esk republice v ele s nrodnm koordintorem Zdekem Duspivou. Tento pracovn orgn vldy byl z dvodu naplnn svho elu zruen ke dni 31. srpna 2012.

Graf . 1: Rozdlen platforem pro pjem televiznho vysln v esk republice v roce 2012; zdroj Zvren zprva Nrodn koordinan skupiny pro digitln vysln

18

Zemsk digitln televizn vyslac st jsou jednou z vznamnch platforem, ktermi se pen televizn vysln k divkovi. Kapacita zemskch st je v dsledku poteby kmitotovho spektra k jejich provozu omezena. To je dvodem, pro je nezbytn pouvan spektrum vyuvat maximln efektivn. Z pohledu divka je zemsk platforma nejstarm, pirozenm, nejekonomitjm a zatm nejpouvanjm zpsobem pjmu televiznho vysln. Hlavnmi pednostmi jsou: tm celoplon pokryt signlem, monost pouit v krizovch situacch k informovanosti veejnosti, monost pjmu na pevnou antnu, ale omezen i pohyblivho nebo mobilnho pjmu, monost nabdnout regionln a lokln obsah, voln dostupn neplacen obsah, technick a ekonomick dostupnost pro divka.

Nen mon divka vystavit krtce po dokonen pechodu na digitln televizn vysln dalmu tlaku na investice do pijmac technologie pro dal etapy rozvoje digitln televize.

Ve smyslu ochrany oprvnnch zjm divka a nediskriminanch podmnek je nezbytn, aby zemsk platforma mohla vyuvat vekerch technologickch vhod, kter j umon rovn postaven v souti s ostatnmi platformami. S nstupem novch, efektivnjch penosovch a kompresnch metod se pedpokld i snen ekonomick nronosti vyuvn tto platformy provozovateli televiznho vysln, nebo s pechodem na efektivn metody zemskho digitlnho televiznho vysln se vrazn zv uitn hodnota tchto st a pitom se neoekv vrazn nrst investinch a provoznch prostedk v souvislosti s vstavbou a provozem takto koncipovanch st. Vsledkem by ml bt nrst kvality vysln a jeho obsahov rozmanitost.

Opaten . 5: V souvislosti s pipravovanou spektrln strategi provede esk telekomunikan ad revizi vyuit spektra v psmu 470 790 MHz s clem harmonizovat zjmy a poteby televiznch vyslacch st a vysokorychlostnch pstupovch st k internetu. Clem je zajitn plon kontinuity dostupnosti stvajcho rozsahu televiznho vysln a jeho rozvoje a spora spektra pro dal vyuit zejmna pro vysokorychlostn pstupov st.

Nutnm pedpokladem k dosaen ve uvedenho cle je harmonizace spektra na nrodn i mezinrodn rovni vhodnm zpsobem bez ohroen poteb souasnch vyslacch a penosovch slueb.

19

Vzhledem k poadavkm na intenzivn rozvoj vysokorychlostnho pstupu k internetu se pedpokld, e s rychlm rozvojem st, kter tento pstup umon, vznikne intenzivn poadavek na uvolovn dalho vhodnho rdiovho spektra v televiznm psmu (700 MHz, kanly 49 60). Akoliv vlda preferuje maximln vyuit tohoto spektra pro st pro vysokorychlostn mobiln pstup k internetu, alternativnm zpsobem een me bt zavdn technologi tzv. kognitivnho rdia (cognitive radio, context-sensitive smart radio) pro Dalmi trendy v oblasti sdlen pstup ke spektru v rmci zajitn televiznho vysln jsou vysokorychlostnho pstupu k internetu zavdn HDTV, vznamn a slueb televiznho vysln pi maximln efektivnm vyuit spektra. zven rozmanitosti

poskytovanch slueb, ke kterm pat interaktivn sluby, prostorov televize (3DTV), meninov programy a zejmna stle vce se prosazujc hybridn vyslac systmy spojujc vhody rdiovch televiznch vyslacch st a vysokorychlostnho pstupu k internetu.

Dal vvoj digitlnho televiznho vysln bude ovlivnn nkolika faktory. V souvislosti s pirozenm trendem zvyovn velikosti hlopek televiznch pijma se stv zvyovn kvality obrazu i dalch parametr vysln nezbytnost. Vtina spotebitel vnm kvalitu obrazu a zvuku jako zkladn vlastnosti televiznho vysln, kter nemohou bt opomjeny. Pirozenou reakc divk na tento fakt jsou rychle rostouc poadavky na zven kvality vysln, tj. vysln televize ve vysokm rozlien (HDTV).

Dlouhodob trendy ukazuj, e rozlien televiznho obrazu odpovdajc rozlien HDTV (1920x1080 zobrazovacch bod) se stane v blzk budoucnosti divkem vyadovanm standardem. Je nesporn, e zvyovn kvality televiznho vysln je jednm z pozitivnch socilnch benefit. Dalmi trendy v oblasti televiznho vysln jsou vznamn zven rozmanitosti poskytovanch slueb, ke kterm pat interaktivn sluby, prostorov televize (3DTV), meninov programy a zejmna stle vce se prosazujc hybridn vyslac systmy spojujc vhody rdiovch televiznch vyslacch st a vysokorychlostnho pstupu k internetu. Prudce se rozvj i sluby videa na vydn (VoD), kter je mon konzumovat i prostednictvm modernch televizor, kter je ji mon pipojit k internetu. Pitaliv obsah a sluby budou nabzeny v interoperabilnm a homogennm prosted, kter vznikne propojenm vyslacch a internetovch st. Hranice mezi modernmi digitlnmi pstroji pozvolna miz, digitln sluby se sbliuj a stanou se obecn pstupn na jakmkoliv pstroji, a je to chytr telefon, tablet, osobn pota, digitln rdio nebo televize s vysokm rozlienm. Divk bude pistupovat k obsahu prostednictvm rznch st podle okamit poteby a zpsobu vyuit. V souasnosti nap. prvn prava rozliuje mezi tradinm televiznm vyslnm a audiovizulnmi medilnmi slubami na vydn, kter lze charakterizovat jako nelinern distribuci televiznch poad, kdy se divk rozhoduje sm podle katalogu, kter poad a v jakm ase bude

20

konzumovat. Lze pedpokldat, e oba zpsoby distribuce poad konverguj a divkovi bude stait jeden pijma, co si vyd revizi tzv. mediln legislativy. Poadavek na vysln HDTV i ostatnch pokroilch formt (3DTV apod.) je ovem spojen s vznamn vymi nroky na penosov kapacity digitlnch vyslacch st. Ten lze uspokojit zvenm efektivity penosu, tedy zvenm efektivity vyuit spektra bez nroku na rozen pdlu. Technologick rozvoj v poslednch letech umonil vrazn zefektivnit vyuvn kmitotovho spektra v zemskch televiznch vyslacch systmech, a to vyvinutm vyslacho formtu DVB-T2. Vyuit vyslacho formtu DVB-T2 je v souasn dob pro dal rozvoj zemskch vyslacch st jedinou monou cestou. Napklad satelitn platforma ji standardn vyuv systm DVB-S2 a v souasnosti umouje en HDTV v prakticky neomezenm rozsahu. Ovovac zkouky v esk republice ukzaly, e zven efektivnosti vyuit spektra cestou vyuit standardu DVB-T2 dosahuje hodnot 50 a 85 % (naven datov propustnosti st z 19,9 Mbit/s v ppad DVB-T na cca 37 Mbit/s v ppad DVB-T2). Dalch spektrlnch spor pak lze doshnout vraznou redukc potu kmitotovch kanl pro st DVB-T2, kterou umouje vstavba rozshlch jednofrekvennch st. Dalm nutnm krokem, vedoucm ke zven efektivity televiznho vysln, je vyuit pokroilch kompresnch algoritm, sloucch ke zpracovn obrazu a zvuku pro televizn vysln. Opaten . 6: esk telekomunikan ad zajist udrovn aktuln podoby technickho rmce pro zemsk digitln televizn vysln formou nrodnho D-booku, kter obsahuje minimln poadavky na technick vlastnosti televiznch pijma zemskho vysln prodvanch v esk republice. esk telekomunikan ad souasn vhodnou formou bude prezentovat tyto minimln poadavky na technick vlastnosti televiznch pijma, kter budou schopny pijmat signl standardu DVB-T2 a kompresnho formtu nejmn H.264/MPEG4 se zptnou kompatibilitou na standard DVB-T formt MPEG2, s clem zvit informovanost o dalm vvoji a ochranu spotebitele.

Je zejm, e postupn pechod na systmy DVB-T2 a pokroil formty komprese mus bt jet citlivj, ne byl pechod z analogov na digitln televizi. K nezbytnm pedpokladm spnho pechodu na nov technologie pat jistota vrobc a distributor pijma a v neposledn ad i spotebitel, e vlastnosti pijma distribuovanch na eskm trhu koresponduj s parametry digitlnch vyslacch televiznch st. K tomu je nutn stanovit minimln poadavky na technick vlastnosti pijma na nrodn rovni i s ohledem na technologick vvoj v EU. Pechod na nov zpsob vysln bude spojen s nklady na stran spotebitele divka, vyvolan nkupem novch pijma nebo set-top-box. Je proto nezbytn provst oba technologick pechody (zaveden vysln DVB-T2 a komprese H264/MPEG-4 AVC) souasn

21

a nevystavovat spotebitele dvojmu pechodu. Navc nen mon po divcch poadovat krtce po dokonen pechodu na digitln televizn vysln dal investice do pijmac technologie pro dal etapy rozvoje digitln televize. Vechny etapy pechodu na pokroil distribun systmy penosu televiznho obsahu k divkovi musej bt dobrovoln a spojen s procesem pirozen technologick obnovy pijma a akcelerovan lep kvalitou vysln a ir nabdkou souvisejcch slueb, vt rozmanitost obsahu a komplexn komunikac smrem k veejnosti tak, aby tyto vhody pevily nevhodu spojenou s investic do nov pijmac techniky, kterou je teba minimalizovat. Postupn pechod bude zviset zejmna na rozhodnut provozovatel vysln a opertor vyslacch st. Strategick revize plnu vyuit spektra pro televizn vysln bude na mezinrodnm poli probhat hlavn v letech 2013 a 2014, v dob zpracovn tohoto dokumentu se teprve pipravuj prvn vcestrann jednn k ustaven pslunch pracovnch skupin. Tato skutenost vak nebrn vytvoen podmnek pro zahjen provozu soubnch vyslacch st DVB-T2, pokud se tak provozovatel televiznho vysln s opertory st elektronickch komunikac dohodnou. Pro plnost vlda mus vyzdvihnout roli esk televize v uveden problematice, kter je povinna podle zkona vyvjet innost v oblastech novch vyslacch technologi a slueb. Lze konstatovat, e esk televize pln tento svj kol a je v ele inovac a aplikac novch zpsob en svch program, co potvrzuje i vron zprva Rady esk televize, prostednictvm kter se uplatuje prvo veejnosti na kontrolu innosti esk televize. Vzhledem k tomu, e na rovni vldy nebyl dosud pijat dn zmr stanovujc rmec pro aktualizaci mediln legislativy zejmna v oblasti rozhlasovho a televiznho vysln, resp. mdi veejn sluby, nezbv ne respektovat tuto skutenost, a proto esk telekomunikan ad pi zpracovn Strategie sprvy rdiovho spektra bude vychzet z platn prvn pravy, piem zv budouc technologick trendy a pokrok v jednn na mezinrodn rovni pi zohlednn poteb zajitn a rozvoje veejn sluby v rozhlasovm a televiznm vysln. Pedpokld se, e bude nezbytn vzjemn spoluprce mezi resorty, regulanmi orgny a dalmi institucemi, kter maj v psobnosti obsahov nebo penosov aspekt uveden problematiky.

4.4.

Digitln rozhlasov vysln

V souasnosti je zemsk analogov rozhlasov vysln FM na velmi krtkch vlnch (87,5 108 MHz) nejdleitj platformou pro poskytovn rozhlasovch slueb, mimo jin z dvodu celoplonho pokryt, provozovn regionlnch stanic, snadn dostupnosti, dostaten kvality vysln a pjmu a v neposledn ad i z dvodu monosti mobilnho pjmu. Velk oblbenost rozhlasovho vysln je dvodem, e toto vysln je neoddlitelnou soust evropsk i esk ekonomiky. Rozhlasov stanice, tisce redaktor, reklamnch agentur, technik,

22

vrobc vyslac i pijmac techniky profituj z existence rozhlasovho vysln. Rozhlasov vysln je nejlevnjm a nejefektivnjm zpsobem penosu aktulnch a dleitch informac a pin kulturu milionm poslucha kad den. Nelze ovem rovn nezmnit, e v podstat kad mobiln telefon, pokud nem jen zkladn funkce, obsahuje rdiov FM pijma a vzhledem k penetraci mobilnch telefon se tradin analogov vysln stv stle dostupnj. Vzhledem k omezenmu vyuitelnmu rdiovmu spektru a velk poptvce po rozhlasovch slubch je dal rozvoj rozhlasu na tto tradin platform v podstat znemonn. Tato situace omezuje stvajc i budouc provozovatele rozhlasovho vysln v jejich potebch na zemn i programov rozen vysln. Nelze hovoit o rozvoji plurality vysln, rozvoji komunitnch rdi nebo o roziovn monost rozhlasovch platforem bez rozvoje technologick zkladny vysln. Stanoven strategickho rozvoje rozhlasovho vysln je t nezbytn pro stvajc provozovatele vysln a opertory st s ohledem na dal provozovn a investice do stvajcch analogovch st VKV vysla. Rozhlasov vysln nesm zstat pouze analogovm mdiem v digitlnm svt. Dal rozvoj rozhlasovch slueb je mon pouze postupnou digitalizac zemsk platformy podobn jako je tomu u satelitn a kabelov platformy, jejich digitalizace ji probhla spolen s digitalizac televizn. Podobn jako v ppad zemsk televizn platformy je i zemsk rozhlasov platforma nezastupiteln pro sv vjimen vlastnosti: tm univerzln pokryt signlem, monost pouit v krizovch situacch k informovanosti veejnosti, monost pjmu na pevnou antnu, ale i pohyblivho i mobilnho pjmu, monost nabdnout regionln a lokln obsah, irok nabdka pijma, voln dostupn neplacen obsah, technick a ekonomick dostupnost pro posluchae, podpora provozovateli vysln, spn akceptovna posluchaem. Dleitost tto platformy je nepochybn pro dal rozvoj rozhlasovho vysln. Digitln zemsk rozhlas mus bt vyslac slubou, kter se bude postupn vyvjet tak, aby rozila a v budoucnu pln nahradila analogov rozhlasov sluby a mohlo dojt k postupnmu tlumu vyuvn a nslednmu vypnut analogovho rozhlasovho vysln na velmi krtkch vlnch (87,5 108 MHz). Pro pirozen rozvoj digitln zemsk rozhlasov platformy je podmnkou vznamn zven rozmanitosti poskytovanch slueb, ke kterm pat derivovan a meninov programy, komunitn rdia, datov a doplkov sluby (nap. sofistikovan systmy dopravnch informanch systm) a zejmna stle vce se prosazujc hybridn vyslac systmy spojujc vhody rdiovch rozhlasovch vyslacch st a vysokorychlostnho pipojen k internetu. Vznamnm motivtorem je i zven kvality poskytovanch slueb. Pitaliv obsah a sluby budou nabzeny v interoperabilnm a homogennm prosted, kter vznikne propojenm vyslacch a internetovch st. Jak bylo uvedeno ve,

23

i v oblasti digitlnho rozhlasovho vysln se hranice mezi modernmi digitlnmi pstroji pozvolna straj, digitln sluby se sbliuj a rozhlasov vysln se stane obecn pstupnm na jakmkoliv pstroji, a je to chytr telefon, tablet, osobn pota, digitln rdio v domcnosti nebo v dopravnm prostedku. Rozhlasov vysln budoucnosti je proto digitln, multiplatformn a hybridn. Posluchai budou poslouchat rozhlas na rznch pijmach s obrazovkami, kter jim zpstupn doplkov informace, obrzky a multimediln obsah. K dosaen tohoto cle bude hybridn rozhlas en vyslacmi rdiovmi stmi i internetem, dvma technologiemi, kter se budou navzjem doplovat. Je nesporn, e analogov rozhlasov vysln bude nahrazeno digitlnm, a z tohoto dvodu se jev jako vhodn stanovit alespo rmcov vhled pechodu na digitln rozhlasov vysln, pestoe se nejedn o pechod ve smyslu pechodu na digitln televizn vysln, nebo pro digitln rozhlasov vysln je mon podle eskho telekomunikanho adu vyut ji v souasn dob voln tzv. III. TV psmo a L psmo a oba systmy mohou relativn dlouhodob fungovat paraleln. V souasnosti prvn prava (l. II bod 1 zkona . 196/2009 Sb.) stanov, e Provozovatel rozhlasovho vysln s licenc, kter vysl na zklad licence udlen mu Radou pro rozhlasov a televizn vysln (dle jen Rada) pede dnem nabyt innosti tohoto zkona a kter se psemn zave, e bude ve svm vysln podporovat pechod na zemsk digitln rozhlasov vysln a na zklad usnesen vldy o pechodu na zemsk digitln rozhlasov vysln ukon analogov vysln, je oprvnn psemn podat Radu o udlen transforman licence, na zklad kter bude oprvnn vyslat do 10. jna 2025. Vzhledem k dlouhodobmu procesu dobrovolnho pechodu na digitln rozhlasov vysln a poteby dlouhho soubhu je nezbytn vytvoit podmnky pro rozvoj digitlnch rozhlasovch penosovch systm co nejdve a jejich zavdn systematicky podporovat tak, aby proces pechodu mohl bt v horizontu roku 2025 v takov fzi, kter umon ukonen analogovho vysln rozhlasu v psmu VKV. Pestoe na mezinrodn ani evropsk rovni nebylo prozatm stanoveno jednotn datum ukonen analogovho vysln rozhlasu na velmi krtkch vlnch (87,5 108 MHz), nen douc neopodstatnn tento zpsob vysln prodluovat, zejmna z dvodu omezenho rozsahu slueb a minimlnho prostoru pro dal rozvoj na tto platform10. Pro naplnn tchto pln je ovem v prv ad nutn vyvolat zjem veejnosti a tm i provozovatel vysln. Pklady ostatnch stt Evropy, kter ji pokroily v zavdn zemskho vysln digitlnho rozhlasu, ukazuj, e jen dobe organizan, ekonomicky a komunikan zvldnut proces zavdn digitlnho rozhlasovho vysln m anci na spch. Spolen postup sttn sprvy, provozovatel rozhlasovho
Nkter stty EU ji stanovily nebo diskutuj pedbn datum ukonen analogovho vysln rozhlasu v psmu VKV (nap. Velk Britnie v roce 2015 Digital Radio Action Plan v.7; Nmecko v roce 2015 nvrh telekomunikanho zkona; Norsko v roce 20172019), ostatn stty vtinou maj stanovenu strategii digitalizace rdia, pestoe nen jet stanoven asov pln na vyklizen VKV psma.
10

24

vysln, opertor, vrobc pijma, poskytovatel doplkovho obsahu, automobilovho prmyslu a dalch je pedpokladem k vytvoen platformy, kter umon pluralitu obsahu, zven kvality pjmu rozhlasu, vysln doplkovch slueb, sporu spektra, snen spoteby energie a tm i akceptaci novho standardu posluchaem a spolenost. Na jednu stranu se jev jako douc, aby byl zahjen dialog o rozvoji a propagaci digitlnho rozhlasu DAB/DAB+ s provozovateli vysln, opertory st elektronickch komunikac, vrobci pijma a s odbornky z automobilovho prmyslu, kte participuj na podpoe tto technologie. Na stran druh k tomu Ministerstvo kultury uvd, e: Vtina provozovatel rozhlasovho vysln by transforman licenci, s n je spojen zvazek podpory pechodu na zemsk digitln rozhlasov vysln, mla zskat do roku 2016. Pedevm z tohoto dvodu pokld Ministerstvo kultury zahjen dialogu s provozovateli rozhlasovho vysln o rozvoji a propagaci digitlnho rozhlasu DAB/DAB+ ped rokem 2016 za neppadn. Jestlie stt zkonem vslovn spojil ast provozovatel rozhlasovho vysln na podpoe digitlnho vysln udlenm transforman licence, neml by o tuto ast pmo ani nepmo usilovat dve, ne bude transforman licence vtin provozovatel rozhlasovho vysln udlena. Ministerstvo kultury k vci dle konstatuje, e V Evrop je proces digitalizace rozhlasovho vysln zaloen na inovativnch aktivitch vrobc, opertor st elektronickch komunikac a provozovatel vysln, a to bez intervence sttu. Nen toti dvod, pro kter by ml stt pebrat odpovdnost za prbh procesu pechodu vi komernm subjektm, kdy neexistuj pekky pro jejich samostatn rozhodovn o digitln distribuci svch program, resp. o ukonen analogovho vysln. Nicmn vlda si pln uvdomuje, e pozdn reakce sttu na technologick vvoj vdy pin dodaten nklady na stran sttu, podnikatel i uivatel, a proto bude vyuvat stvajc nstroje k prohlouben dialogu o rozvoji a propagaci digitlnho rozhlasu. Pro plnost je nutn zmnit roli eskho rozhlasu v uveden problematice, nebo je povinen podle zkona vyvjet innost v oblastech novch vyslacch technologi a slueb. Lze konstatovat, e esk rozhlas pln tento svj kol a je v ele inovac a aplikac novch zpsob en svch program v rmci stvajcch technologickch a legislativnch podmnek, co potvrzuje i vron zprva Rady eskho rozhlasu, prostednictvm kter se uplatuje prvo veejnosti na kontrolu innosti eskho rozhlasu.

4.5.

Sov neutralita

Zaveden pojmu sov neutralita (tzv. net neutrality) souvis s poadavkem na zachovn otevenosti internetu. Jedn se o poadavek stanovujc, e poskytovatel pstupu k internetu nesm aplikovat jakkoliv omezen a zen

25

provozu (traffic management) provdn s ohledem na penen obsah, msto pipojen, platformu nebo druh zazen, kter je pipojovno k internetu. Na pstupu k internetu nen povoleno jakkoliv omezovn nkterch forem komunikace. Pojem net neutrality je chpn jako obecn princip stanovujc, e veker elektronick komunikace prochzejc st je zpracovna stejn. Stejnm zpracovnm elektronick komunikace se rozum poadavek na zpracovn elektronick komunikace nezvisle na: penenm obsahu, pouit aplikaci, vyuvan slub, komunikujcch zazench, lokalit odeslatele nebo pjemce. V souvislosti s uspokojovnm poteb koncovch uivatel pstupu k internetu je mon, e se v praxi pravdpodobn budou stle astji vyskytovat rzn odchylky od ve uvedenho obecnho principu. Nkter mohou pispvat ke kvalit sluby, napklad nkter druhy odvodnn prioritizace penosu, nap. za elem minimalizace asovho zpodn [nap. videokonference, televizn vysln, penosy hlasov komunikace v stch IP (Voice over IP) nebo videa na vydn, atd.] nebo optimalizace provozu v sti z hlediska efektivnho vyuvn dostupnch kapacit apod. Mohou se vak vyskytnout i odchylky, kter budou mt negativn dopady na poskytovn nkterch slueb, napklad blokovn slueb, kter opertoi vnmaj jako ohroujc pro jejich aktuln obchodn model (takzvan OTT sluby, Over-the-Top sluby). Vskyt odchylek, je maj zjevn negativn dopady nebo protisoutn charakter, je teba minimalizovat. V stch elektronickch komunikac se pouvaj funkce, kter zajiuj, aby s byla schopna poskytovat dostatenou penosovou kapacitu pro zajitn podpory jednotlivch slueb. Mezi tyto funkce pat i funkce zen provozu. Aplikace sprvnch funkc zen provozu, kter jsou aplikovny na rznch mstech a v rznch vrstvch st, me pispvat ke zlepen kvality poskytovanch slueb. Pi poskytovn slueb s vysokou a garantovanou kvalitou je pouvn funkc zen provozu nezbytn. zen provozu se me provdt bu bez ohledu na penen obsah, pouitou aplikaci nebo slubu, druh pipojenho zazen nebo konkrtnho uivatele, nebo s ohledem na tyto okolnosti. Aplikace zen provozu pitom nemus nutn vyvolvat odchylku od principu sov neutrality. Avak v ppadech, kdy bude zen provozu napklad pouito pro blokovn nkter konkrtn aplikace, bude tato situace znamenat poruen obecnho principu zachovn sov neutrality pi poskytovn slueb pstupu k internetu.

26

Poskytovn slueb v stch elektronickch komunikac lze charakterizovat dvma kategoriemi pstupu k internetu. Tyto kategorie se li ve zpsobu aplikovn omezovn penosov kapacity: pstup typu best effort, pstup prostednictvm zench slueb (tzv. managed services). Pstup best effort znamen, e se negarantuje rove zpracovn datovho toku (ani pomoc priority, ani zaruenm dodvn uritch dat), co ovem neznamen automaticky nzkou kvalitu zpracovn datovho provozu. Pi tomto een pstupu se akceptuj veker poadavky na datov provoz. Je-li vak vyerpna transportn kapacita, dochz vzhledem k nepenesen nkterch dat k celkovmu snen kvality sluby. zen sluby jsou navrhovny zpravidla tak, aby poskytovaly i nkter garantovan penosov vlastnosti, kter je mon definovat ve smluvnch vztazch. Z technickho hlediska se pouvaj metody nazvan zen provozu a omezovn pstupu. Aplikace pstupovch restrikc je dleitm prvkem odliujcm zen st a st best effort. V stch s zenm pstupem me bt zkaznk odmtnut, ale st best effort se sna obslouit zkaznka, i kdy je dosaeno limitn kapacity st, ale v tomto ppad se snenou kvalitou. Poadavek zachovn principu sov neutrality pi zavdn zench slueb na pstupu k internetu vyaduje realizaci obou kategori slueb nezvisle na sob. Pouvn zen provozu v stch elektronickch komunikac me mt jak pozitivn, tak i negativn dopady na kvalitu poskytovanch slueb11. Proto je a bude nutn, aby esk telekomunikan ad na zklad zkona o elektronickch komunikacch aktivn posuzoval, co bude povaovno za pimen a odvodnn zen provozu, zejmna s pihldnutm k evropskmu regulanmu pstupu. Pro posouzen vliv jednotlivch odchylek na datov penosy bude poteba, aby esk telekomunikan ad ml k dispozici dostaten soubor podklad pro analzu vzniklch situac a aktivn vyuval sv oprvnn pro een nedoucch stav. esk telekomunikan ad mus proto prbn vyhodnocovat potebu ppadnch intervenc a vyuit vhodnch technickch nstroj a pracovnch postup umoujcch posuzovn zavdn zen provozu a vyhodnocovn jeho vlivu na celkovou kvalitu slueb poskytovanch na internetu. Dle mus zkoumat, zda veobecn obchodn podmnky poskytovatel pipojen internetu odpovdaj relnmu stavu poskytovanch slueb. Opertoi mus transparentn popisovat zpsob poskytovn obou kategori slueb pstupu k internetu. Sluby pstupu k internetu typu best effort
11

Z tohoto dvodu provedlo sdruen regultor BEREC v roce 2011 a 2012 rozshl eten mezi vemi evropskmi opertory pomoc dotaznku Questionnaire on traffic management s clem zjistit, zda opaten na zen provozu nejsou naduvna.

27

a pomoc zench slueb mohou bt poskytovny souasn a mohou dokonce i sdlet tut infrastrukturu prostedk. Koncovm uivatelm (a rovn poskytovatelm obsahu, aplikac nebo slueb) by ml bt umonn vbr typu pidlench prostedk podle jejich poteb. Tato skutenost vak vyaduje, aby zkaznkm byly podvny transparentn a jasn oddlen informace o poskytovn obou kategori slueb pstupu k internetu. esk telekomunikan ad bude mru transparentnosti informac posuzovat s pihldnutm k pslunm rozhodnutm, doporuenm, pokynm a stanoviskm vydanch orgny Evropsk unie a Sdruenm BEREC (Body of European Regulators for Electronic Communications), kter bylo zzeno na rovni EU nazenm . 1211/2009, jako i vsledkm veejn konzultace12, kter tvo zklad pro dal regulan nvrhy. Na konkurennm trhu, na nm jsou zkaznkm poskytovny dostaten a transparentn informace, by ml bt opertor nebo poskytovatel sluby pstupu k internetu, kter bude sniovat kvalitu nkterch poskytovanch slueb zpsobem pokozujcm zjmy spotebitel, ohroen ztrtou zkaznk. Pokud vak nastane situace, e poskytovatel sluby pstupu k internetu a opertoi st budou bn zhorovat kvalitu zpsobem best effort pi poskytovn zench slueb a bude pitom dochzet k pokozovn zjm spotebitel, mus esk telekomunikan ad v ppad nedostaten samoregulace trhu provst intervence a stanovit poadavky na minimln kvalitu sluby. Na zklad vyhodnocen monitorovn poskytovn slueb pstupu k internetu nsledn esk telekomunikan ad zv, zda dochz k pokozovn zjm spotebitel, a v ppad poteby zavede regulan opaten. Jak bylo konstatovno ve, esk telekomunikan ad bude vychzet z platn prvn pravy (zejmna 71 zkona o elektronickch komunikacch) a dle rovn z pslunch rozhodnut, doporuen, pokyn a stanovisek vydanch orgny Evropsk unie a Sdruenm BEREC. Vlda esk republiky bude na rovni EU prosazovat takov nastaven v oblasti sov neutrality, kter zajist konkurenceschopnost evropskho ICT prmyslu a nepovede ke zhoren jeho postaven v porovnn s ICT podnikateli z jinch svtovch region. Opaten . 7: esk telekomunikan ad na zklad svch zjitn na trhu a v souladu s platnou prvn pravou v zkon o elektronickch komunikacch a v souladu s pozic Sdruen BEREC a Evropsk komise vyd obecn pravidla a doporuen pro vyuvn zen datovho provozu a dle vhodn mic prostedky a vyhodnocovac postupy pro uren, zda poskytovatel pstupu k internetu dodruje stanoven poadavky na kvalitu.
12

Evropsk komise uskutenila v roce 2012 veejnou konzultaci Consultation on specific aspects of transparency, traffic management and switching in an Open Internet.

28

4.6.

Problematika zavdn protokolu IPv6

Penosov protokoly internetu identifikuj jednotliv zazen pipojen do st internet prostednictvm adres internetovho protokolu (IP adres), kter mus bt z hlediska zajitn bezchybnho provozu internetu celosvtov uniktn. V souasn dob jsou vyuvny dv verze internetovho protokolu star a stle iroce pouvan technologie IPv4 (nap. 217.32.201.43) a nov technologie IPv6 (nap. 2001:0db8:0:0:0:0:1428:57ab) poskytujc vedle prakticky neomezen kapacity IP adres rovn dal vhody nap. v oblasti bezpenosti. V roce 2011 byly mezinrodn organizac IANA (Internet Assigned Numbers Authority) pidleny posledn voln adresn bloky stvajcho komunikanho protokolu internetu IPv4. V souasn dob dochz k rozdlovn poslednch volnch blok v Evrop. Tato situace v blzk budoucnosti povede k nedostatku volnch IP adres pro pipojen osob a zazen k internetu13. Tato situace me mt podstatn vliv na dal rozvoj digitln ekonomiky nebo zhoren podmnek vstupu na trh pro nov firmy, vetn inovativnch malch a stednch firem nebo novho telekomunikanho opertora, kter nebude mt dostatek adres pro sv zkaznky. Dal rozvoj komunikan infrastruktury, slueb a pipojen novch uivatel je mon jedin pi zaveden novho protokolu IPv6 a een jeho koexistence se stvajcm protokolem IPv4. Na zklad materilu pedloenho Ministerstvem prmyslu a obchodu pijala vlda esk republiky usnesen ze dne 8. ervna 2009 . 727, kter m za cl zajistit vasnou implementaci protokolu IPv6 ve veejn sprv. Toto usnesen ukld ministrm vldy a vedoucm ostatnch stednch orgn sttn sprvy zajistit: od 30. ervna 2009 pi pravideln obnov sovch prvk jejich kompatibilitu s internetovm protokolem verze 6 (IPv6), do 31. prosince 2010 pstup k internetovm strnkm a veejn dostupnm slubm eGovernmentu s internetovm protokolem verze 4 (IPv4) i internetovm protokolem verze 6 (IPv6). Toto usnesen zrove doporuuje hejtmanm a primtorovi hlavnho msta Prahy postupovat obdobnm zpsobem. V rmci przkumu IPv6 Observatory (www.ipv6observatory.eu) realizovanm pro Evropskou komisi esk republika dlouhodob udruje svoji vedouc pozici s vce ne 15% podporou IPv6 u sledovanch strnek. Nicmn pestoe ve uveden usnesen vldy uloilo ministerstvm a ostatnm stednm orgnm sttn sprvy zajistit podporu IPv6 u jimi provozovanch elektronickch slueb, przkum zrealizovan ke dni 31. srpna 2012 ukzal, e tuto povinnost pln pouze 42,9 % ministerstev a 50 % stednch orgn sttn
13

Norma IPv4 umouje piadit teoreticky nejve 4 294 967 296 rznch IP adres, co i s ohledem na nov technologie jako internet vc bylo shledno ji v devadestch letech minulho stolet jako nedostaten, proto tehdy zaala pprava nov normy IPv6.

29

sprvy. Na rovni kraj m podporu novho protokolu implementovno jen 7,1 % krajskch ad. O mnoho lep nen situace u mst a obc, kdy z 205 mst a obc s rozenou psobnost m sv internetov strnky na novou verzi internetovho protokolu pipraveno pouze 9,3 %. Zkuenosti ukzaly, e pozitivn roli pi podpoe IPv6 mohou sehrt spolenosti zajiujc provoz webovch prezentac. Tato spoluprce spolu s osvtovmi aktivitami realizovanmi ke svtovmu dni IPv6 dne 6. ervna 2012 pomohla k nasazen IPv6 jak u stednch orgn sttn sprvy, tak mst, kdy jako spn pklad lze zmnit nap. Frentt pod Radhotm, Hodonn, Jihlavu, Kladno, Milevsko, Neratovice, Pelou, Slan, Valask Klobouky, Vsetn a Vykov. Przkum podpory IPv6 dle ukazuje na nedostatenou podporu e-mailovch server u tchto instituc. Pln kompatibiln s IPv6 jsou e-mailov servery ad esti mst, dvou krajskch ad a tech stednch orgn sttn sprvy. Z analzy tak vyplv, jak je pipravenost DNS server jednotlivch ad, kter je jednou z podmnek pro pstupnost webovch slueb prostednictvm IPv6. V rmci praktick implementace IPv6 a jejho plnho zprovoznn se jako dal z klovch faktor ukazuje podpora nov verze tohoto protokolu nejen na stran server, ale rovn telekomunikan infrastruktury, kdy zejmna pro orgny veejn sprvy je stejn zajitn podpory IPv6 v rmci KIVS (Komunikan infrastruktura veejn sprvy) vetn CMS (Centrln msto slueb).

70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

Webov sluby DNS Servery Potovn servery

Graf . 2: Pipravenost jednotlivch prvk informanch systm sttn sprvy na IPv6, zdroj CZ.NIC 2012

Za elem podpory IPv6 ve veejn sprv se v roce 2011 Ministerstvo prmyslu a obchodu spolen s Ministerstvem vnitra a sdruenm CZ.NIC zapojilo do een evropskho projektu GEN6 (Goverments enabled with IPv6)14, v rmci kterho jsou podny praktick kurzy k implementaci IPv6 nebo
14

www.gen6.eu.

30

poskytovna technick podpora pro astnky ze sttn sprvy. Soust projektu je rovn pravideln monitoring pipravenosti veejn sprvy na IPv6. Opaten . 8: Ministerstvo prmyslu a obchodu bude nadle prosazovat plnn povinnost vyplvajcch z usnesen vldy . 727 ze dne 8. ervna 2009 a podporovat pechod na IPv6 a napomhat k spn implementaci na rovni veejn sprvy.

4.7.

Dvra pi pouvn internetu DNSSEC

Jeden z klovch faktor pro rozvoj digitln ekonomiky pedstavuje dvra uivatel v potaov st. Kybernetick toky, zneuit platebnch karet nebo odcizen osobnch daj pro mnoh uivatele pedstavuje pekky, kter jim brn v plnm vyuit vech vhod, kter dnes internet nabz. Dvra pi pouvn internetu hraje klovou roli zejmna pi elektronickm obchodovn a vyuvn slueb eGovernmentu. Z tohoto dvodu je teba hledat jednak monosti, jak ochrnit uivatele ped potaovmi toky a zrove jim poskytnout jistotu, e internetov strnka, na kterou pistupuj, nen podvren. Jednu z nejvznamnjch st internetu pestavuje systm sprvy domnovch jmen (DNS). Tento systm umouje efektivn udrovat a spravovat decentralizovan databze domnovch jmen a jejich peklad na IP adresy tak, aby si uivatel nemuseli pamatovat dlouh seln adresy, ale mohli do prohlee zadat internetovou adresu, nap. www.mpo.cz. V praxi to pak funguje tak, e kdykoliv uivatel pouije jmennou adresu njak internetov sluby (internetov strnky, emailovou adresu atd.), je nutn ji peloit pomoc DNS na adresu selnou (IP adresa) a na tuto selnou adresu se pak pota obrt, aby se spojil se slubou, kterou chce uivatel pout. Spolu s rostoucm vznamem internetu vak systm DNS pedstavuje ve stle vt me lkav cl pro hackery. Jednm z dvod je rovn technologick zastaralost systmu, kter v dob svho vzniku nebyl vyvinut tak, aby dokzal elit souasnm bezpenostnm hrozbm. Jednm z monch typ tok je podvren IP adresy, kdy uivatel se, ani bude cokoliv tuit, dostane na pln jin msto, a vbec se nespoj se slubou, kterou oekval. To se me tkat jak systm elektronickho bankovnictv, tak elektronick veejn sprvy (nap. datovch schrnek). Tento typ tok me vzdlen pipomnat tzv. phishing15, avak je mnohem sofistikovanj a pro uivatele nebezpenj, nebo pesto, e si prohl podvrenou strnku, v prohlei se mu zobrazuje jemu znm adresa. Jet sofistikovanj systm pak pouili v loskm roce tonci, kte napadli certifikan autority a vydvali se za renomovan spolenosti.

15

Podvodn technika realizovna prostednictvm rozesln zejmna e-mailovch zprv, kter vyzvaj adresta k zadn osobnch daj na falenou internetovou strnku, jej podoba je tm toton s tou oficiln.

31

Jednu z monost, jak se ve uvedenmu zpsobu brnit a jak poskytnout uivateli jistotu, e si prohl sprvnou strnku, pedstavuje technologie DNSSEC. esk republika hraje pi zavdn tto technologie vd roli nejen v evropskm, ale rovn ve svtovm mtku a v souasn dob je touto technologi podepsno vce ne 35 % domn .cz. Pro zabezpeen svch strnek ji vyuv cel ada internetovch obchod, z veejn sprvy pak nap. esk telekomunikan ad nebo Bezpenostn informan sluba. V neposledn ad technologii DNSSEC zaali podporovat pedn poskytovatel internetu, vetn klovch hr na trhu. Vzhledem k vznamu, kter technologie DNSSEC pedstavuje pi zvyovn dvry uivatel v potaov st, Ministerstvo prmyslu a obchodu podpo, podobn jako u IPv6, rozen tto technologie ve veejn sprv a pi pouvn jejch elektronickch slueb. Opaten . 9: Ministerstvo prmyslu a obchodu pedlo vld ke schvlen materil zamen na podporu rozen technologie DNSSEC ve veejn sprv a pi vyuvn jejch elektronickch slueb.

32

5. Internet jako pte digitln ekonomiky

Rozvoj elektronickho obchodu a on-line slueb pedstavuje znan potencil, kter pin pzniv hospodsk, sociln i protrn dopady. Za kad zruen pracovn msto mimo obor internetu vytv internetov ekonomika podle Evropsk komise 2,6 pracovnch mst a nabz lep vbr spotebitelm, vetn spotebitel ve venkovskch nebo izolovanch oblastech.16 Zisky spojen s nimi cenami na internetu a se irm vbrem zbo a slueb se oceuj na 11,7 miliard EUR, co je stka odpovdajc 0,12 % evropskho HDP. Pokud by elektronick obchod pedstavoval 15 % maloobchodu a pokud by byly odstranny pekky pro vnitn trh, zisky pro spotebitele by mohly doshnout 204 miliard EUR, tj. 1,7 % evropskho HDP. Evropsk elektronick obchod narst dokonce i v souasn ekonomick krizi. Zastv dleitou roli v modelu B2B 27 % evropskch podnik nakupuje online a 13 % on-line prodv. Nicmn, podl na maloobchodu in jen 3,4 % ve 27 lenskch sttech EU. Nejvy podl maloobchodnho prodeje je ve Spojenm krlovstv (7,7 %)17. Rozvoj elektronickho obchodu je mezi lenskmi stty EU velmi nevyrovnan s patrnm rozdlem mezi severnmi a jinmi stty. Spojen krlovstv, Francie, Nmecko se podl 70 % na evropskm elektronickm obchodu. rove peshraninho maloobchodnho prodeje on-line je men. Pouze 9 % evropskch spotebitel uvd, e v roce 2010 nakupovali on-line v jinch lenskch sttech EU.18

Graf . 3: Poet jednotlivc realizujcch nkup prostednictvm internetu v esk republice, hodnota na ose y je procentem z celkovho potu jednotlivc v sociodemografick skupin 16+, zdroj S
16http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/12/10&format=HTML&aged=1

&language=CS&guiLanguage=en. Euromonitor International, 2010. 18 Eurostat, Information Society Statistics, 2010.

17

33

Nicmn i pes narstajc tendenci zaostv elektronick obchod v Evrop za Jin Koreou, Japonskem a USA. Pro srovnn, v USA 66 % uivatel internetu nakupuje on-line, v Jin Koreji je to dokonce 94 %19, zatmco v EU jen 57 %20. Tempo rstu elektronickho obchodu je vak v souasn dob vy v EU ne v USA.

Graf. . 4: Srovnn nrstu realizace nakupovn jednotlivc prostednictvm internetu v zemch EU v 2. tvrtlet 2006 a v 2. tvrtlet 2010, hodnota na ose x je procentem z celkovho potu jednotlivc ve vku 1674 let v dan zemi, zdroj Eurostat 2011, S

Nkter sektory se vlivem elektronickho obchodu zmnily. Tk se to cestovnch kancel (v roce 2008 bylo 39 % prodeje provedeno on-line), prodeje elektroniky a kulturnch dl (22 %), finannch slueb, hazardnch her

19 20

Forrester Research Inc, The Global eCommerce Adoption Cycle, 15. 01. 2010 (using 2009 data). Eurostata, Data in Focus 50/2010: Internet Usage in 2010 Households and Individuals, 14. 12. 2010.

34

a sportovnch szek. Narst i prodej obleen (10 %), zatmco prodej potravin stle relativn zaostv (7 %)21. On-line prodej audiovizulnch dl lze vyslit velmi obtn. Velk st spoteby on-line hudby je stle na hran legality. Rozvoj zajmav, kvalitn a legln nabdky je proto klov. Vsledky veejn konzultace Evropsk komise k budoucnosti elektronickho obchodu na vnitnm trhu potvrdily fakt, e spotebitel maj odlin pohled na zpsob zmny regulace v zvislosti na zemi svho bydlit a tak s ohledem na rzn typy obsahu (elektronick knihy, hudba, filmy, kulturn a sportovn udlosti). Trh s on-line hudbou je tyikrt vt v USA ne v Evrop, akoli se d ci, e v souasn dob roste v Evrop22 rychleji. Ekosystm digitln ekonomiky a informan spolenosti v esk republice tvo na nabdkov stran ICT prmysl, esk republika ICT obchod, ICT sluby a obsahov a mediln sektor. Pro nesm zstat budouc konkurenceschopnost esk republiky je podstatn, aby esk republika nepodporovala pouze tzv. pouhou montovny (od roku 2002 esko vyv daleko vce ICT montovnou. zbo ne napklad osobnch automobil) 23 , ale aby zejmna podporovala ICT sluby a sluby obsahu s pidanou hodnotou v ICT sektoru to jsou napklad datov uloit, startupov komunita v internetov nebo technologick oblasti, softwarov spolenosti, spolenosti vyvjejc nanotechnologie a kosmick technologie.

Digitln ekonomika nabdka

ICT prmysl ICT obchod ICT sluby Obsahov a mediln sektor

Obrzek . 1 Ekosystm digitln ekonomiky - nabdka

Nebezpe orientace esk republiky jako na ICT montovnu spov ve skutenosti, e me bt pouze otzkou asu, kdy esk republika ztrat nkterou ze svch konkurennch vhod a k monti bude dochzet napklad v nkter z asijskch zem. esk republika by se proto mla orientovat na podporu vzniku vvojovch center, kde by vznikaly nov produkty a postupy
21 22

Forrester consulting, May 2009, Study on "A Single Market for Information Society". Stanovisko Evropskho hospodskho a socilnho vboru k Digitln agend pro Evropu. 23 Z pohledu struktury dovozu a vvozu esk republiky je negativn skutenost, e zsadn st dovezenho ICT zbo tvo nejrznj dly a sti nehotovch produkt, smrem ven se naopak vyv kompletn hotov vrobky a nen tedy pochyb, e na naem zem se velk mnostv produkt montuje a odv zase dl s minimln pidanou hodnotou.

35

zvyujc pidanou hodnotu ICT produkt. O to vc je alarmujc, e podle daj z roku 2010 byla v ICT zpracovatelskm prmyslu vnovna na vzkum a vvoj stka, kter odpovd pouhm 6 % vdaj na vzkum a vvoj automobilovho prmyslu. esk republika je tedy vznamnm exportrem ICT zbo, ale firmy a podniky, kter toto zbo u ns vyrbj, se jen velmi omezen vnuj vzkumnm a vvojovm aktivitm. Nicmn do vzkumu a vvoje v oblasti ICT slueb piteklo v roce 2010 3,6 mld. K, z eho by vhledov mohla tit cel esk ekonomika, nebo to jsou prv ICT sluby, kter generuj vysokou pidanou hodnotu.24 Na poptvkov stran stoj domcnosti, firmy a sttn sprva. Pestoe existuje bezpoet studi prokazujcch pozitivn vliv ICT, bylo by vhodn, aby v podmnkch esk republiky esk statistick ad mohl prbn vyhodnocovat ekonomick a sociln dsledky vyuvn ICT (e-inclusion, digital divide, e-Business) a zmny ve vztahu mezi sttn sprvou, veejnost a podnikateli (e-government). Toto opaten je v souladu s Ministerskou deklarac OECD ze Soulu, ve kter se ministi zavzali ke zlepovn statistickch systm pro men zmn v oblasti pstupu k internetu a souvisejcch ICT st a jejich vyuvn ze strany oban, podnik a instituc, za elem zskvn spolehlivch statistik tkajcch se rozvjejcho se pouvn a dopadu internetu na vkon ekonomiky a sociln blahobyt.25 Vysokorychlostn pstup k internetu umonil rovn rozvoj informan spolenosti a ICT slueb jako sdlench slueb. Pojmy sdlen sluby a Cloud Computing, mezi kter je asto kladeno rovntko, jsou dnes pouvny jako urit zasteujc oznaen pro celou adu efekt, kter pinej modern technologie a inovovan zpsoby jejich vyuvn. Vetn efekt ekonomickch, je znamenaj dnes tolik potebn spory. Charakteristickm rysem sdlench slueb je monost okamit je vyuvat, bez nutnosti budovat, vlastnit nebo provozovat nezbytn vlastn technologick een, nebo jen ekat na jeho zprovoznn. Me to bt i podstatn levnj dky mnostevnmu efektu, na rozdl od outsourcingu, kdy je urit een provozovno jen pro jednoho konkrtnho klienta a z jeho iniciativy, mohou bt sdlen sluby nabzeny a poskytovny vce uivatelm souasn. Vhod sdlench slueb pro jejich uivatele je cel ada. Krom spor a celkov ekonomick vhodnosti se jedn napklad o zmnu struktury vdaj, kter jsou ji jen provozn (a dn investin). Dky tomu je lze i lpe predikovat a plnovat. V neposledn ad jsou sdlen sluby dobe klovateln, a lze je tedy pidvat nebo ubrat podle aktulnch poteb. Pro realizaci ICT een v podob sdlench slueb se nejvce hod takov agendy, aplikace nebo innosti, kter jsou univerzln a vyuiteln co nejvtm potem zkaznk. Napklad etnictv, personalistika, spisov sluby, vechny agendy obc s penesenou psobnost, apod.

24 25

S, Statistika & My, . 3/2012. http://www.oecd.org/internet/consumerpolicy/40839436.pdf.

36

Platn legislativa pitom vyuvn sdlench slueb (Cloud Computingu) v rmci komern sfry nijak nebrn, omezujcm prvkem v praxi bvaj spe intern pedpisy a smrnice toho subjektu, kter chce sdlen sluby vyuvat. Pozornost je ale teba vnovat sprvnmu nastaven smluvnch vztah mezi poskytovatelem a uivatelem sdlench slueb, kter by mly oetit i takov otzky, jako je nakldn s osobnmi daji nebo rozdlen odpovdnosti mezi poskytovatele a jeho zkaznka. Pro veejn zadavatele, kte vynakldaj veejn prostedky pro financovn svch poteb, jsou zakzky na sdlen sluby klasifikovny jako veejn zakzky na sluby. Rozhodujc prvn rmec pro jejich poptvn proto vytv zkon o veejnch zakzkch. Cloud Computing lze charakterizovat jako poskytovn slueb informan spolenosti nebo programovch aplikac umstnch na vzdlench serverech prostednictvm internetu s tm, e uivatel k nim mohou pistupovat napklad pomoc internetovho prohlee nebo softwarovho klienta dan aplikace a pouvat je prakticky odkudkoliv. Potenciln vhody Cloud Computingu jsou spojeny se snenm nklad, zlepenm slueb a vytvoenm novch podnikatelskch pleitost. Cloud Computing by se mohl stt jednm z hlavnch odvtv ICT slueb, vzhledem k tomu, e pro telekomunikan a technologick spolenosti pedstavuje vznamn podnikatelsk pleitosti. Zkaznci z ad podnikatel a veejn sprvy mohou prostednictvm tto technologie snit nklady a vyuvat nejmodernj sluby, ani by museli instalovat a udrovat vlastn aplikace a vpoetn techniku. Technologie Cloud Computingu m vysok potencil, nicmn existuj vznamn rizika pro jej dal efektivn rozvoj. Tato technologie je zaloena na internetu a je na nm z velk sti zvisl, vznamnm rizikem se tud stv odolnost tto infrastruktury. Technick zvady, potaov toky nebo rozhodnut politickch initel mohou zpsobit vpadky pipojen k internetu a poukazuj na jeho nestlost, a pedevm na zvislost uivatel na internetu. Dalm velkm nedostatkem zpsobenm rznmi faktory je zabezpeen daj souvisejc pedevm s jejich vyvedenm mimo msto vzniku. Hlavnm problmem je tak zajitn stlho pstupu k dajm, jejich takka okamit dostupnost me bt pro uivatele Cloud Computingu kritick, nebo dokonce ivotn dleit. Mezinrodn povaha Cloud Computingu rovn vyvolv otzky o monostech pemsovn dat mezi klientem a poskytovatelem nebo v rmci infrastruktur poskytovatele s ohledem na ochranu osobnch daj nebo autorsk prva. Pes veker uveden rizika m Cloud Computing pro podnikatele jednoznan vhody, jako jsou snen potench investic, krat lhty pro implementaci a mobilita zamstnanc. Dal technologi, kter se v budoucnosti stane velmi vznamnou, je identifikace na zklad rdiov frekvence (RFID). Jej souasn a budouc aplikace mohou jednoznan zlepit celou adu obchodnch postup ve veejnm i soukromm

37

sektoru a bt vznamnm pnosem jak pro jednotlivce, tak pro podnikatele. Po technick strnce je RFID technologie, kter vyuv elektromagnetick vlny ke komunikaci s etiketami RFID s monost ten jedinench identifikanch sel etiket RFID nebo ppadn jinch informac, kter jsou na nich uloeny. Pomoc etikety RFID se umouje piazen jednoznanho identifiktoru a jinch informac jakmukoli objektu, ivoichu nebo dokonce osob a peten tchto informac prostednictvm bezdrtovho zazen. Etikety RFID nejsou pouhmi elektronickmi visakami nebo elektronickmi rovmi kdy. Propojenm s databzemi nebo komunikanmi stmi, jako je internet, poskytuje tato technologie nesmrn inn zpsob, jak v kadm druhu prosted doruit nov sluby a aplikace. Zrove me podncovat k obrovskmu rozvoji internetovch aplikac a umoovat to, co je oznaovno jako internet vc. RFID se toti povauje za odrazov mstek k nov etap rozvoje informan spolenosti, v jejm rmci ji internet nepropojuje pouze potae a koncov komunikan zazen, ale potenciln veker pedmty, kter ns kadodenn obklopuj. RFID bude postupn stle bnj, stane se tud soust ivota jednotlivc v rznch oblastech, jako je logistika, zdravotnictv, veejn doprava, maloobchod, zejmna v zjmu vt bezpenosti vrobk a rychlejho staen vrobk z trhu, zbava, prce, sprva mtnho, odbavovn zavazadel a cestovn doklady. Technologie RFID vak umouje rovn zpracovvat daje, vetn osobnch daj, na krtk vzdlenosti bez fyzickho kontaktu nebo viditeln interakce mezi tecm nebo zapisovacm zazenm a etiketou, take k tto interakci me dojt, ani by si toho byl dotyn jednotlivec vdom. Vzhledem k potencilu tto technologie bt vudyptomn a prakticky neviditeln je pi zavdn RFID nutn vnovat zvltn pozornost problematice ochrany soukrom a daj. Do aplikac by proto mly bt ped jejich rozenm pouvnm zabudovny bezpenostn prvky s ohledem na soukrom a informace. Posouzen dopad na soukrom a ochranu daj proveden provozovatelem ped zavedenm aplikace RFID (proces PIA Privacy Impact Assessments) poskytne informace potebn pro nleit ochrann opaten. Tato opaten je vhodn sledovat a pezkoumvat po celou dobu pouvn aplikace RFID. Vlda pi vdom skutenosti, e v rmci digitln ekonomiky v zsad neexistuj nrodn trhy nebo trh pouze v rmci EU, ale pouze jeden celosvtov trh, bude na rovni EU prosazovat takov nastaven pravidel, kter podpo konkurenceschopnost EU v tto oblasti. Opaten . 10: Ministerstvo prmyslu a obchodu bude sledovat a vyhodnocovat dopady vyuvn novch technologi v oblasti ICT a podporovat samoregulan mechanismy, nebo by nemlo bt primrnm clem implementovat sttn regulaci na jakoukoliv novou technologii. Zrove vdy bude zkoumna zejmna otzka bezpenosti a spolehlivosti, ochrana soukrom,

38

zabezpeen kritick infrastruktury (kybernetick bezpenost), etiky, interoperability, zen a technickch norem. Stejn je pravideln dialog mezi sttn sprvou a soukromou sfrou.

Za elem maximalizace pnos internetu pro eskou ekonomiku je nutn, aby vlda ve sv innosti respektovala specifick vlastnosti a postaven tohoto fenomnu modern doby ve spolenosti a sledovala urit principy. Tmito principy jsou zejmna: a) respektovn svobody internetu, b) minimalizace zte subjekt pi podnikn v prosted internetu jakkoliv regulace se dotkne pouze subjekt usazench v esk republice, co sn jejich konkurenceschopnost na globlnm trhu, c) svobodn a nediskriminan vyuvn informac sttn sprvy jako faktor majc potencil pro zven zjmu obyvatel vyuvat internet, d) roziovn digitln gramotnosti a rozvjen elektronickch dovednost obyvatel, e) zvyovn dostupnosti ICT pro vechny bez ohledu na lokalitu nebo sociln postaven, f) jednoduch, transparentn a nediskriminan pravidla sprvy internetu, g) rozvoj zkonn a peshranin nabdky on-line vrobk a slueb, h) dostupnost informac poskytovatelm slueb a zlepen ochrany spotebitele vetn efektivnjho een spor, i) spolehliv, dvryhodn a efektivn platebn systm a systm doruovn, j) podpora efektivnch samoregulanch mechanism a jejich preference ped zkonnou regulac.

39

5.1.

Podpora legln nabdky digitlnho obsahu

Rozvoj internetu je povaovn za potek novho zpsobu obchodovn se slubami a zbom, jejich specifickm znakem je nezvislost na hmotnm nosii. Hudba, film a knihy mohou bt stahovny nebo konzumovny dlkov, ani by bylo nutn navtvit obchod nebo ekat na doruen dom. Zrove kulturn a sportovn udlosti mohou divci sledovat prostednictvm internetu bez nutnosti jt nap. do divadla nebo na stadion. Rovn tradin televizn vysln, u kterho divk mus sledovat konkrtn poad v pedem danm ase nezvisle na sv vli, nahrazuj modern audiovizuln mediln sluby na vydn, kter umouj sledovn poad v okamiku zvolenm uivatelem na jeho individuln dost. Hudba byla prvnm digitlnm produktem, kter byl k dispozici na internetu. Dal technologick rozvoj umonil poslen sov infrastruktury z hlediska rychlosti, proto mohlo nsledovat vyuvn internetu pro konzumaci vide. V dnen dob se do elektronickch teek, tablet nebo chytrch telefon stahuj i elektronick knihy. Dky tomu se rozvj i nov obchodn modely vetn on-line platebnch systm. Pestoe nov formy distribuce digitlnho obsahu vyvolaly velk oekvn u konzument, dostupnost legln digitln nabdky se rozvj v rmci jednotlivch stt znan nerovnomrn a navc neodpovd zvyujcmu se rozen vysokorychlostnho pstupu k internetu. Nedostupnost legln nabdky digitlnho obsahu podncuje k negativnmu jevu tzv. pirtstv, tj. protiprvnmu en autorsky chrnnho obsahu, ke ktermu nedal dritel prv souhlas. Na druh stran hudebn ani filmov prmysl nedokzal v esk republice dlouh lta aplikovat vhodn obchodn model, kterm by umonil uivatelm jednoduch pstup k cenov dostupnmu leglnmu on-line obsahu. Jako jedno z een se v podmnkch esk republiky nabz vytvoen tzv. Nrodn digitln filmov/hudebn distribun platformy, co by byl systm certifikace komernch server poskytujcch slubu video/hudbu na vydn. Podmnkou certifikace by bylo poskytovn sluby uivatelm v esk republice. Princip by spoval v tom, e dritel prv (autor, umlec, student) by umstil na nrodn platformu sv dlo, kter by bylo k dispozici vem, a to podle sv volby za platu nebo bezplatn. V ppad volby bezplatnho en dla by platforma mla umonit uivatelm dobrovoln pispt autorovi nap. formou SMS, platebn karty apod. Systm by byl dobrovoln, nicmn pokud by na vytvoen dla bylo pispno z veejnch zdroj (nap. prostednictvm fondu kinematografie), mla by existovat povinnost umstit takov dlo na nrodn platformu (platn nebo zadarmo podle rozhodnut dritele prv). Rozum se, e zpstupnit dlo by bylo povinn pouze v ppad, e by bylo vyrobeno digitln. Obdobn by mohlo bt postupovno i v ppad elektronickch knih.

40

Lze konstatovat, e ne se vytvo v podmnkch esk republiky modern konkurenceschopn obchodn modely legln distribuce irokho digitlnho obsahu pizpsoben novm informanm a komunikanm technologim, nelze v tto souvislosti akceptovat ze strany sttu represivn opaten za elem ochrany a zhodnocen autorskch prv zejmna kriminalizac mldee. Vlda je pesvdena, e dostupnost legln nabdky digitlnho obsahu, a to zejmna cenov dostupnost, zpsob, e nelegln soukrom poizovn rozmnoenin pijde o hlavn prvek sv pitalivosti. esk republika nesm podlehnout tlaku na elovou zmnu prvn pravy ve prospch urit skupiny podnikatel na kor spotebitel, jejich zjem je asto ignorovn a v konenm dsledku jsou povaovni za potencionln podvodnky. esk republika mus zvaovat pi pijmn opaten na ochranu dritel autorskch prv, zda bude zajitna spravedliv rovnovha mezi ochranou autorskho prva na stran jedn a svobodou podnikn, prvem na ochranu osobnch daj a svobodou pijmat a roziovat informace na stran druh. Vzhledem k tomu, e se jedn o spoleensky citlivou problematiku, ve kter se stetvaj rovn lidskoprvn aspekty, jev se jako vhodn nadle diskutovat tuto problematiku na irok platform, a proto by mla bt zzena Pracovn skupina pro aplikaci autorskho prva v digitlnm prosted (dle jen Pracovn skupina). Pracovn skupina vznikne transformac podskupiny pro autorsk prvo, vytvoen v rmci implementace cl pvodnho dokumentu Digitln esko ke specifick oblasti ochrany duevnho vlastnictv v prosted internetu a nave na jej dosavadn innost a vsledky. Pitom dle roz svoji psobnost o problematiku podpory legln nabdky digitlnho obsahu v esk republice s clem prozkoumat monosti, jak pispt k co nejir on-line dostupnosti autorskoprvn chrnnho obsahu pi zachovn nleit rovnovhy mezi zjmy nositel prv a spoleenskm zjmem na podpoe a rozvoji uveden nabdky ku prospchu nejen spotebitel jako koncovch uivatel, ale i danch odvtv zbavnho prmyslu a dalch zainteresovanch astnk tohoto procesu. Stejnm kolem k naplnn tohoto cle innosti pracovn skupiny bude iniciace a projednvn nvrh opaten, kter povedou zejmna: a) ke zven prvn jistoty autor a dalch nositel prv ohledn respektovn jejich osobnostnch a zejmna majetkovch prv pi uvn pedmt ochrany v internetovm prosted, b) k umonn a usnadnn cenov dostupnho a nediskriminanho on-line pstupu spotebitelsk veejnosti k co nejirmu spektru digitalizovanho autorskoprvn chrnnho obsahu a c) k podpoe, zjednoduen a doucmu rozvoji podnikn v oblasti nabdky a on-line distribuce tohoto obsahu.

41

K dosaen efektivnch vstup prce Pracovn skupiny budou do n pizvny a zapojeny, krom dosud zastnnch, podle poteby i dal resorty a sttn instituce a doten nesttn subjekty. Opaten . 11: Ministerstvo kultury ustav a povede Pracovn skupinu pro aplikaci autorskho prva v digitlnm prosted.

5.2.

Svoboda internetu

Mezinrodn, evropsk a nrodn standardy zakotvuj svobodu projevu jako jednu z forem svobody vyjadovn, bez ohledu na pouit prostedky, vetn internetu. Svtov summit o informan spolenosti (WSIS) pijal v roce 2003 Deklaraci princip zdrazujc demokracii a univerzalitu, nedlitelnost a vzjemnou provzanost vech lidskch prv a zkladnch svobod. Deklarace rovn specificky odkazuje na dleitost prva na svobodu vyjadovn pro informan spolenost: Zdrazujeme, jako zklad informan spolenosti a jak je eeno v lnku 19 Veobecn deklarace lidskch prv, e kad m prvo na svobodu nzoru a vyjadovn, a e toto prvo zahrnuje i svobodu bez pekek setrvvat na svch nzorech a vyhledvat, pijmat a roziovat informace a mylenky jakmikoli prostedky a bez ohledu na hranice stt. Komunikace je zkladnm spoleenskm procesem, zkladn lidskou potebou a zkladem veker spoleensk organizace. Je stedobodem informan spolenosti. Kad by ml mt kdekoli monost se informan spolenosti astnit a nikdo by neml bt vylouen z pnos, kter informan spolenost nabz. Blokovn internetu je jednm ze zpsob omezujcch svobodu projevu, resp. svobodu pijmat a roziovat informace. Blokovn internetu lze charakterizovat jako zaveden technickch opaten, jejich clem je znemonit pstup k produktm, je jsou poskytovny prostednictvm internetu, zejmna pstup k internetovm strnkm nebo slubm. Blokovn internetu lze rozumt rovn tak, e se znemouje pstup pouze k uritmu obsahu obvykle se zdvodnnm veejnho zjmu, ppadn ke specifickm a spoleensky kontroverznm on-line slubm (nap. hazardn hry). Pro jednoduchost lze rozlenit problematiku blokovn internetu nsledovn: a) znemonn pstupu k internetu, b) znemonn pstupu k nkterm internetovm strnkm nebo slubm. Vzhledem k tomu, e esk republika je modern demokratick prvn stt, kter garantuje prvo svobodn it a pijmat informace, lze jednoznan konstatovat, e nen mon komukoliv znemonit pstup k internetu.

42

Tendence k blokovn vybranch internetovch strnek, resp. slueb, s uritm obsahem ve veejnm zjmu nen nov. Jedn se zejmna o ppady tkajc se dtsk pornografie, boje proti terorismu, propagace extremismu, poruovn autorskch prv nebo hazardnch on-line her. Typickm znakem prosted internetu je ovem jeho omezen vazba na konkrtn lokalitu, resp. jurisdikci konkrtnho sttu. Veker opaten proti uritmu on-line obsahu nebo slubm lze tud reln a efektivn aplikovat pouze na zem jedn jurisdikce. Pokud se zdroj on-line obsahu a slueb pesune mimo jurisdikci danho sttu, vymahatelnost jakhokoliv opaten se znan komplikuje nebo pravdpodobn vbec nebude mon. V praxi nkter stty pistoupily k tomu, e vytvej seznamy internetovch strnek, kter dajn obsahuj protiprvn obsah a poskytovatel internetovho pipojen v tomto stt pak maj povinnost zablokovat svm uivatelm pstup k tmto strnkm bez ohledu na to, zda se na tchto strnkch nachz i legln obsah. Uveden tendence vlda povauje za nebezpen, nebo mohou vst a k omezen zkladnch lidskch prv (prvo na informace, ochrana soukromho a rodinnho ivota). Protiprvn obsah na konkrtn internetov strnce je obvykle obtn rozliiteln bez znalosti doprovodnch informac, zejmna v ppad autorsky chrnnho obsahu. Rozhodovn o tom, zda urit obsah na internetov strnce je nelegln, nelze tud jednoduchm a zrove efektivnm zpsobem zautomatizovat potaovm algoritmem. Navc koncov uivatel mohou jednodue obejt blokovn, nebo internet je postaven na systmu, kter nerozliuje politick lenn na sttn tvary. Provozovatel neleglnch internetovch strnek se blokovn formou seznamu zakzanch internetovch strnek mohou rovn snadno vyhnout. Zaveden blokovn by je navc podntilo k tvorb systm, kter by obsah internetovch strnek automaticky pesunovaly v okamiku zjitn, e tyto strnky byly zaazeny mezi blokovan. Nikdo jist nepochybuje, e by en dtsk pornografie mlo bt sankcionovno. Svobodn projev a svoboda sama budou vak nevyhnutelnmi obtmi vstavby cenzurn infrastruktury, nutn pro blokovn internetu. V tto souvislosti se me jevit akceptovateln samoregulace poskytovatel pipojen k internetu, kte by blokovali pstup k internetovm strnkm obsahujcm tak zjevn spoleensky nebezpen obsah, jako je prv dtsk pornografie. Nicmn i v tomto ppad mus zpracovatel seznamu internetovch strnek se zjevn protiprvnm obsahem bt osoba odlin od provozovatel internetovho pipojen a zrove nezvisl a dvryhodn tak, aby nevznikaly pochybnosti o elu jejho psoben. Jako inn een se jev zvyovn povdom zejmna ze strany rodi nebo uitel a pouit tzv. nstroj rodiovsk kontroly. Rozum se, e v rmci trestnho prva soudem uloen trest, nap. zkaz innosti, je me znamenat i ukonen provozovn uritch internetovch strnek, nelze povaovat za blokovn internetu. Pro plnost lze uvst, e Soudn dvr EU uznal vznam svobody podnikn v digitlnm prosted ve svch vznamnch rozhodnutch ve vcech Scarlet (vc

43

C-70/10, Scarlet proti SABAM, 24. 11. 2011) a Sabam (vc C-360/10, SABAM proti Netlog, 16. 2. 2012.). Soud prohlsil, e nutit poskytovatele internetovch nebo hostingovch slueb, aby v zjmu prevence poruovn prv duevnho vlastnictv instalovali systm filtrovn, poruuje svobodu podnikn danho poskytovatele i prva spotebitel na ochranu osobnch daj a na zskvn a en informac. Tato rozhodnut upozoruj, e je dleit zohlednit vechna zkladn prva, jich se dan opaten dotk, a zajistit jeho sluitelnost se vemi tmito prvy. Samostatnou problematikou je oblast kybernetick bezpenosti, nebo se spolenost obecn stv zvislej na informanch a komunikanch technologich, resp. na stabilnm propojen prostednictvm internetu. Hrozby a rizika selhn stejn infrastruktury nezbytn pro innost sttu doshly takov intenzity, e je nutn pijmat preventivn opaten na nrodn, evropsk26 i mezinrodn rovni27. Vlda nap. svm usnesenm ze dne 30. kvtna 2012 . 382 schvlila nvrh vcnho zmru zkona o kybernetick bezpenosti, ve kterm se konstatuje nsledujc: Navrhovan prava bezprostedn nezasahuje do prva na informan sebeuren lovka, nebo primrn nezasahuje do obsahov strnky komunikace a nezakld ani pm pravomoci sttu direktivn zasahovat do bnho ivota informan spolenosti zkon tedy nepedpokld dn sttn zsah do soukrom uivatel ani do jejich monost komunikovat. Prvo na informan sebeuren lovka je zkonem zpracovno jako hodnota, k jej ochran zkon primrn smuje. Bezpenost toti neme bt brna za hodnotu per se, nen-li jasn, co vlastn m bt zabezpeeno. V tomto ppad m zkon jasn vymezenou teleologii, kter spov v zabezpeen eskho kyberprostoru, tj. v zabezpeen fungovn slueb informan spolenosti, a soukromch nebo veejnch. Prv prostednictvm tchto slueb, tj. jejich dostupnosti, spolehlivosti a bezpenosti, lze v dob rostoucho vznamu informan spolenosti svobodn realizovat prvo na informan sebeuren.

Nazen Evropskho parlamentu a Rady . 460/2004/ES o zzen Evropsk agentury pro bezpenost st a informac ve znn nazen . 1007/2008 a o nazen . 1077/2011/ES, kterm se zizuje Evropsk agentura pro provozn zen rozshlch informanch systm v prostoru svobody, bezpenosti a prva, Sdlen Evropsk komise o ochran kritick informan infrastruktury Dosaen vsledky a dal kroky: smrem ke globln kybernetick bezpenosti ze dne 31. bezna 2011, mluva Rady Evropy . 185 o kybernetick kriminalit, mluva Rady Evropy . 196 o prevenci terorismu, Doporuen Parlamentnho shromdn . 1565 (2007) jak pedchzet kybernetick kriminalit proti sttnm orgnm v lenskch a pozorovatelskch sttech. 27 OBSE, Zprva zvltnho zpravodaje k otzkm podpory a ochrany prva na svobodu projevu . A/HRC/17/27, OSN, Rozhodnut Rady ministr OBSE . 3/2004 O boji proti pouvn Internetu pro ely terorismu ze dne 7. prosince 2004, Akn pln zem G8 pro potrn high-tech zloinu.

26

44

Vcn zmr zkona a na jeho zklad pipravovan prvn prava pedpokld monost ukldat ve veejnm zjmu specifick a doasn opaten v ppad ohroen bezpenosti slueb a st elektronickch komunikac nebo vybranch informanch systm dleitch pro innost sttu. Ukldn proporcionlnch opaten v souladu s stavou, Listinou zkladnch prv a svobod a s pslunm zkonem, kter reaguj na kybernetick incident a kter smuj ke zven bezpenosti st elektronickch komunikac, nelze povaovat za blokovn internetu, nebo se nejedn o bezprostedn zasahovn do obsahu, tedy do prva na informan sebeuren. Opaten . 12: esk republika bude garantovat, e nebude blokovat komukoliv pstup k internetu, ppadn pstup ke konkrtnm internetovm strnkm nebo on-line slubm.

5.3.

Regulace internetovho prosted

Uivatel ve velk me spolhaj na internet jako na zkladn nstroj sv kadodenn innosti (komunikace, informace, vdomosti, obchodn transakce, trven volnho asu). V tomto ohledu zskv internet hodnotu a charakter veejn sluby. Spotebitel a firmy oprvnn oekvaj, e sluby internetu budou pstupn, dostupn, bezpen, spolehliv a nepetrit. Vvoj internetu rovn dokazuje, e se internet stv nepostradatelnm nstrojem pro podporu demokratickch iniciativ, novou platformou pro politickou diskusi (nap. internetov kampan a elektronick hlasovn), klovm nstrojem pro uplatovn svobody projevu (nap. formou blogovn) a pro rozvoj obchodnch aktivit a mechanismem pro podporu digitln gramotnosti a en znalost (e-learning). Internet pinesl lidem vech vkovch skupin rostouc mnostv pleitost k tomu, aby napklad komunikovali s lidmi z jinch st svta, a rozil tak prostor k poznvn ostatnch kultur. Internet rovn prohloubil rozmanitost novch informanch zdroj, nebo v souasnosti maj lid pstup k nepebernmu mnostv zprv z rznch st svta. Pi pprav prvnch pedpis nebo jinch regulanch opaten je proto teba pihlet ke specifikm internetovho, resp. digitlnho prosted. Nvrhy prvnch pedpis by tud mly respektovat principy uveden v sti 5 a dle by: a) nemly obsahovat povinnosti, kter v internetovm prosted nejsou vymahateln nebo aplikovateln, b) mly vdy zahrnovat jako zpsob komunikace mezi obanem a veejnou sprvou bezpenou elektronickou formu,

45

c) mly v ppad ukldn povinnost zveejovat informace stanovovat jako hlavn zpsob elektronickou formu prostednictvm internetu v dn strukturovan form, kter vyuv pslun rozhran a formty, d) nemly stanovovat, aby pi dodvn digitlnho obsahu jednotlivci podlhali licennm nebo jinm podobnm poadavkm, ani obecnm opatenm blokovn nebo filtrovn ze strany veejnch orgn nebo omezenm, kter pesahuj psobnost omezen uplatovanch na tradin prostedky distribuce obsahu, e) nemly brnit aktivn asti veejnosti na pouvn a vytven obsahu na internetu, f) v ppad zakotven institucionlnch rmc na ochranu digitlnho ddictv trval kulturn, vdeck nebo jin hodnoty mly zajistit kompatibilitu a sdlen zdroje, g) nemly ukldat povinnosti skupin podnikatel z jednoho odvtv ve prospch podnikatel jinho odvtv (nap. kov financovn mezi rznmi podnikatelskmi sektory), h) mly bt zpracovny podle inovovanch Legislativnch pravidel vldy tak, aby pedkladatel nvrhu prvnho pedpisu byl povinen zahrnout do obecn sti dvodov zprvy vyhodnocen analzy navrhovan prvn pravy z hlediska dopad na rozvoj a poslen znalostn a informan spolenosti podle ve zmnnch aspekt, ch) mly brt ohled na globln charakter digitln ekonomiky. Opaten . 13: Pedseda Legislativn rady vldy vyhodnot a ppadn pedlo nvrh na zmnu Legislativnch pravidel vldy, kter zohledn poadavek, aby nvrhy prvnch pedpis byly posuzovny i s ohledem na dopad na digitln ekonomiku v ppadech, kter se digitln ekonomiky tkaj, a podle princip uvedench v tto sttn politice.

5.4.

Vyuvn informac veejnho sektoru

Subjekty veejnho sektoru vytvej, shromauj nebo maj v dren velk mnostv informac a obsahu od statistickch nebo ekonomickch daj nebo daj o ivotnm prosted po archivn materily a sbrky knih nebo umleckch dl. Digitln revoluce vznamn zvila hodnotu tohoto zdroje pro inovan vrobky nebo sluby vyuvajc daje jako suroviny. irok spektrum informac z mnoha oblast, nap. sociln, hospodsk, zempisn, meteorologick, turistick informace, informace o podnikn, patentech a vzdlvn, m vznamn a v souasn dob nevyuit potencil pro nov produkty a sluby a zven innosti veejn sprvy. Digitln obsah m ve vvoji smrem k informan a znalostn spolenosti vznamnou roli mimo jin tm, e j umouje nov zpsoby pstupu k poznatkm a jejich zskvn. Informace veejnho sektoru jsou dleitm

46

vchozm materilem vrobk a slueb digitlnho obsahu a s rozvojem bezdrtovch slueb se stanou jet dleitjm zdrojem informac. Vlda povauje za nutn nepodporovat exkluzivn dohody subjekt veejnho sektoru a soukromch firem a uplatnit pstupy, kter pouvaj modely udlovn licenc a poplatk, kter usnaduj a maximalizuj pouit informac veejnho sektoru. Je rovn dleit zvit a vyjasnit, jak druhy mechanism pout pro tvorbu a en veejnch informac. Soukrom poskytovatel slueb by mli mt stejn podmnky jako veejn instituce, proto chce vlda umonit soukromm uivatelm pstup k veejnm informacm v rmci pedem stanovench a jasn definovanch podmnek, za kterch mohou bt tyto informace pouity ke komernm elm. Pro plnost je teba zdraznit, e na rovni EU je realizovna strategie Oteven pstup k dajm pro Evropu. Tato strategie na zlepen vkonnosti po cel EU je troj: a) Evropsk komise pjde pkladem a oteve sv zsoby informac veejnosti prostednictvm novho bezplatnho datovho portlu, b) Evropsk komise vytvo stejn podmnky pro oteven pstup k dajm po cel EU, c) Evropsk komise tato nov opaten podpo financovnm vzkumu v oblasti zdokonalovn technologi zpracovn daj. V souasn dob Evropsk komise pedloila nvrh na revizi smrnice 2003/98/ES o opakovanm pouit informac veejnho sektoru: zavedenm obecnho pravidla, e vechny dokumenty zpstupnn orgny veejnho sektoru lze optovn pout k jakmukoli elu, komernmu nebo nekomernmu, ledae jsou chrnny autorskm prvem tet strany, stanovenm zsady, e veejnm orgnm by se nemlo dovolit tovat si vce ne nklady vznikl v dsledku jednotliv dosti o daje (marginln nklady), v praxi to znamen, e vtina daj se bude poskytovat zadarmo nebo skoro zadarmo, ledae je poadovan poplatek dn odvodnn, zavedenm povinnosti poskytovat daje v bn pouvanch a strojov itelnch formtech, s clem zajistit efektivn optovn pouvn daj, zavedenm regulanho dohledu v zjmu vynucovn tchto zsad, masivnm rozenm psobnosti smrnice tak, aby poprv zahrnovala knihovny, muzea a archivy; stvajc pedpisy z roku 2003 se pouij na daje z tchto instituc. V rmci zsady oteven a obanm pstupn veejn sprvy by instituce veejn sprvy mly modernizovat sv vnitn postupy, procesy a pedpisy tak, aby mohly bt vechny relevantn elektronick elementy uvan pro vkon veejn sprvy propojeny s internetovmi strnkami tchto instituc a oban mohl v podstat on-line sledovat innost a vstupy tchto instituc. Pro plnost je nutn zmnit, e orgny veejn sprvy jsou v rmci informanch systm veejn sprvy povinny postupovat pi uveejovn informac

47

zpsobem umoujcm dlkov pstup tak, aby byly informace souvisejc s vkonem veejn sprvy uveejovny ve form, kter umouje, aby se s tmito informacemi v nezbytnm rozsahu mohly seznmit i osoby se zdravotnm postienm [ 5 odst. 2 psm. f) zkona . 365/2000 Sb., o informanch systmech veejn sprvy]. K principm oteven veejn sprvy se esk republika pihlsila rovn svm pistoupenm k mezinrodn iniciativ Partnerstv pro oteven vldnut. Vlda usnesenm . 243 ze dne 4. dubna 2012 schvlila Akn pln Partnerstv pro oteven vldnut. V rmci plnn tohoto aknho plnu vznikla z iniciativy adu vldy, Ministerstva vnitra a Ministerstva pro mstn rozvoj Koncepce katalogizace otevench dat VS R. Oteven data lze obecn charakterizovat jako data zveejnn na internetu zpsobem, kter neomezuje dn uivatele ve zpsobu jejich pouit a opravuje vechny uivatele k jejich dalmu en, pokud pi tomto vyuit a en bude uveden autor dat a pokud i ostatn uivatel budou mt stejn oprvnn s dle enmi daty nakldat. Principy otevench dat popsan v Koncepci jsou pln v souladu se snahou vytvet veejnou sprvu otevenou a pstupnou obanm a poskytovat informace veejnho sektoru zpsobem umoujcm vyut jejich potencil pro vytven novch produkt a slueb. Vyuvn otevench dat ve veejn sprv tak me bt jednou z cest, jak naplnit cle v oblasti vyuvn informac veejnho sektoru. Aby bylo pln vyuito potencilu otevench dat, je teba, aby takto zveejnn data byla snadno dohledateln jejich potencilnmi uivateli. V souladu s Koncepc by za tmto elem ml bt vybudovn katalog otevench dat zveejnnch jednotlivmi institucemi veejn sprvy. Opaten . 14: V rmci rozvoje znalostn a informan spolenosti je nutn zajistit, aby vichni mli pstup prostednictvm internetu obecn ke vem informacm, kter generuje veejn sektor. Vjimky me stanovit pouze zkon. Dle je nutn zavst spravedliv a nediskriminan podmnky pro pstup soukromho sektoru k informacm veejnho sektoru. esk republika mus usilovat o otevenou sttn sprvu na zklad prvnch pedpis a praktickch opaten, jako je poskytovn daj ve strojov itelnm formtu. Ministerstvo vnitra proto v rmci ppravy legislativnch opaten souvisejcch s projednvanou reviz smrnice . 2003/98/ES, o opakovanm pouit informac veejnho sektoru, provede analzu rozsahu informac, kter jsou podle jednotlivch prvnch pedpis povinn zveejovny subjekty veejnho sektoru (povinnmi subjekty podle zkona . 106/1999 Sb., o svobodnm pstupu k informacm). Nebude-li mon povaovat okruh povinn zveejovanch informac podle vsledk analzy z hlediska cl tohoto materilu za dostaten, navrhne Ministerstvo vnitra zmnu prvn pravy k rozen okruhu povinn zveejovanch informac tak, aby dolo k naplnn zsady

48

oteven a obanm pstupn veejn sprvy.

5.5.

Ochrana osobnch daj

Dvra v modern technologie je hlavnm pedpokladem rstu digitln ekonomiky. V dnen digitln dob lid nakupujc zbo nebo sluby asto bez rozmyslu poskytuj daje o svch kreditnch kartch. Miliony obyvatel zveejuj fotky, bloguj a p na sociln st o rodin, ptelch a spolupracovncch, ani by vnovali pozornost ochran osobnch daj. Osobn daje jsou veker informace o jednotlivci bez ohledu na to, zda se tkaj jeho soukromho, profesnho nebo veejnho ivota. Mezi takov daje pat cokoliv, od jmna, fotografie, e-mailov adresy, bankovnch daj, profil na socilnch stch a po zdravotn informace nebo adresu internetovho protokolu osobnho potae. Pouit a vmna osobnch daj se staly hlavnmi faktory digitln ekonomiky. Vznamn marketingov spolenosti shromauj obrovsk mnostv daj, nap. k vyuit v behaviorln reklam28. Ustanoven l. 7 a 8 Listiny zkladnch prv EU uznvaj respektovn soukromho a rodinnho ivota a prvo na ochranu osobnch daj. Pravidla na ochranu daj stanovuj zpsob, jakm jsou osobn data zpracovvna. Tato pravidla berou v potaz svobodu vyjadovn a zavd zvltn reim vyuvan pi zpracovn osobnch daj. Hlavn faktor umoujc jednotlivcm znt proces zpracovn svch osobnch daj a vyut prva garantovna smrnic 95/46/ES je poskytnut informac (zsada transparentnosti). Poskytovatel slueb, kte vystupuj jako sprvci daj, mus poskytnout uivatelm jasn, snadno srozumiteln a pstupn oznmen o ochran osobnch daj v souladu s poadavky uvedenmi ve smrnici 95/46/ES. Toto ale nen vdy dodrovno. Na jedn stran hraj osobn daje dleitou roli v rozvoji digitlnho vnitnho trhu, na stran druh nelze nevnmat obavy uivatel ze zneuit osobnch daj. Dne 25. ledna 2012 Evropsk komise navrhla komplexn reformu pravidel EU o ochran daj z roku 1995, jejm clem je poslit prvo na soukrom na internetu a stimulovat digitln ekonomiku Evropy, nebo sbr, vyuit i pstupnost daj se v dsledku technologickho pokroku a globalizace zsadn zmnily. Jedin soubor pedpis o ochran daj podle Evropsk komise odstran souasnou rozttnost i nkladnou administrativn zt. Podle
Behaviorln reklama, resp. behaviorln clen, je metoda vyuvan on-line vydavateli a inzerenty s clem zvit innost marketingov kampan. Sbran informace o chovn jednotlivc na internetu (nap. jak navtvuj internetov strnky, co na nich vyhledvaj) ovlivuj reklamu, kter se jim v zvislosti na jejich chovn zobraz. Behaviorln marketing me bt vyuvn sm nebo ve spojen s dalmi formami clen reklamy (nap. geografie, demografie, okoln vlivy). Toto umouje marketingovm specialistm zamit on-line reklamu na uivatele, na kter se nejvce hod. Nap. uivatel, kter asto navtvuje internetov strnky o sportu, bude zahrnut do kategorie segment trhu: sportovn fanouek. Tomuto uivateli bude zaslna reklama zaclen na zjmy sportovnch fanouk.
28

49

Evropsk komise tato iniciativa pispje k poslen dvry spotebitel ve sluby poskytovan on-line a bude tolik potebnm podntem pro rst, tvorbu pracovnch mst a inovace v Evrop. Materil Digitln esko z povahy vci neme obshnout celou i problematiky osobnch daj v digitln ekonomice, nicmn jeden z dleitch prvk ochrany osobnch daj je prvo bt zapomenut. Koordinan roli v oblasti ochrany osobnch daj m v psobnosti ad na ochranu osobnch daj. Kad lovk by ml mt prvo na vmaz osobnch daj, kter se ho tkaj, tzn. ml by mt prvo bt zapomenut, zejmna pi vyuvn socilnch st. Obchodn model socilnch st je zpravidla zaloen na tom, e na zklad aktivit a vzjemnch interakc uivatel se vytvej jejich profily, kter umouj adresnou reklamu, je je pak zdrojem pjm provozovatel socilnch st. Jev se proto jako sprvn, aby uivatel, kte ji dle nechtj vyuvat slueb konkrtn sociln st, mli prvo bez dalho na to, aby jejich osobn daje byly vymazny a nebyly dle zpracovvny. Toto prvo je obzvlt dleit v ppadech, kdy uivatel psobil na internetu v dtskm vku, ani by si byl v plnm rozsahu vdom rizik spojench se zpracovnm osobnch daj, a pozdji chce tyto osobn daje odstranit. Jak je uvedeno ve v dob zpracovn tohoto dokumentu probh na rovni EU revize legislativy zamen na ochranu osobnch daj (smrnice 95/46/ES). Pozice esk republiky k nvrhm na revizi je tradin obsaena v pslun rmcov pozici. Opaten . 15: ad pro ochranu osobnch daj bude vvoj a aplikaci novch technologi sledovat a v ppad selhn samoregulanch mechanism v nvaznosti na dozorov poznatky ze sv innosti navrhne een a dle bude posilovat informovanost jednotlivc a jejich odpovdn nakldn s osobnmi daji. Bude-li to nezbytn, navrhne i zmnu prvn pravy. Pestoe ochrana osobnch daj je do znan mry harmonizovna na rovni EU, esk republika by mla pi pijmn jakchkoliv dalch opaten, zejmna legislativnch, zajistit vdy spravedlivou rovnovhu mezi ochranou osobnch daj na stran jedn a svobodou podnikn a svobodnm enm a pijmnm informac na stran druh. Rovn pi nastaven konkrtnch povinnost je teba pihldnout k jejich innosti a vymahatelnosti v internetovm prosted.

5.6.

Digitln gramotnost, elektronick dovednosti (e-skills)

Svt pechz od prmyslovho vku ke globln, propojen ekonomice zaloen na znalostech a slubch, co nevyhnuteln vyvolv nutnost zmn nejen v hospodstv samotnm, ale i v institucch a systmech, kter byly navrhovny pro jinou dobu. Proto je nutn zahrnout do aktualizovanho Digitlnho eska,

50

stejn jako nezpochybniteln vznam transforman sly novch technologi, i dleitost vzdlvn obyvatel s clem zvit digitln gramotnost a rozvjet elektronick dovednosti a celoivotn uen, je tvo jdro spn digitln ekonomiky zaloen na znalostech. Digitln gramotnost je schopnost urit, zaadit, rozumt, vyhodnocovat a analyzovat informace pi pouvn digitlnch technologi. Digitln gramotnost vyaduje aktivn znalost technologi a porozumn tomu, jak maj bt uvny. Digitln gramotn lid jsou pak schopni komunikovat a pracovat efektivnji zvlt s tmi, kte ovldaj stejn znalosti a dovednosti jako oni. Vzkumy o digitln gramotnosti jsou zpravidla zameny velmi iroce s drazem na zvldnut pi uit digitlnch technologi toho, jak efektivn najt, ut, shrnout, vyhodnotit, vytvoit a komunikovat informace, nejedn se tedy pouze o gramotnost, resp. schopnost uvat pota. Digitln gramotnost zahrnuje rovn znalost rznch digitlnch zazen, jako je potaov hardware, software, internet nebo mobiln telefon. Elektronick dovednosti (e-skills) zahrnuj irokou klu dovednost nezbytnch k vykonvn pracovn innosti v modernm pracovnm prosted. spn inovace slueb informanch a komunikanch technologi vyaduj mezioborov a kognitivn znalosti, stejn tak schopnost eit problmy vetn pochopen zkladnch obchodnch a komunikanch dovednost, ale tak znalost cizch jazyk. Na elektronick dovednosti by mlo bt nahleno v irm kontextu, a to jako na zkladnu schopnost, jimi disponuj vichni oban. Dle by tyto dovednosti mly bt zdokonalovny celoivotn. Digitln gramotnost a elektronick dovednosti jsou navzjem neoddliteln a odpovdaj celostn a nediskriminan definici zaleovn do informan spolenosti pro vechny. Zalenn do informan spolenosti pedpokld splnn nsledujcch podmnek: a) pstupnost k informanm a komunikanm technologim (co je klov aspekt), b) znalost ovldn zazen, c) osvojen technologi, co pedpokld kolen a schopnosti v oblasti informanch a komunikanch technologi umoujc ovldn vech program na rznch platformch a zazench, d) znalost informac potebnch ke kritickmu hodnocen obsahu vech medilnch nstroj v rmci aktivnho obanstv. V tto souvislosti se hovo o osobch vylouench z informan spolenosti, mezi kter pat pedevm (ale nikoliv obecn) senioi, osoby s postienm, nkter peujc osoby, osoby s nzkm pjmem a s nzkm vzdlnm, a to v rzn me napklad mezi seniory jsou i vzdlan uivatel internetu, kte ho vyuvaj od t doby, co se objevil, a kte v nkterch zemch pedstavuj vznamnou hnac slu hospodstv. Clem pro modern stt by mlo bt zajitn

51

zkladnch digitlnch znalost pro vechny obany bez ohledu na jejich postaven ve spolenosti. Lze se domnvat, e zaleovn do informan spolenosti zdaleka nen stabiln a linern. Technologie se neustle vyvjej, jistota zamstnn se sniuje, prce je flexibilnj a profesn drha rozttnj. Vylouen z informan spolenosti asto souvis s nkolika pinami, kter se pekrvaj. Zkladem zalenn je celoivotn vzdlvn a doplovn znalost. Ve uveden skutenosti si uvdomila vlda, kter svm usnesenm ze dne 5. jna 2009 . 1250 schvlila Nvrh een koordinace a spoluprce v oblasti eskills v esk republice a uloila vytvoit Nrodn strategii e-skills, je mla obshnout zejmna nsledujc aktivity: a) poslen spoluprce mezi veejnmi orgny a soukromm sektorem, akademickou obc, odbory a sdruenmi prostednictvm mnohostrannch partnerstv zastnnch subjekt a spolench iniciativ, b) podpora rozvoje rmce pro kvalifikace v oblasti prce s potaem nebo internetem a nstroj podporujcch mobilitu a transparentnost kvalifikac, c) podpora investic do lidskch zdroj, zejmna prostednictvm zajitn dostatench veejnch i soukromch investic do lidskch zdroj a elektronickch dovednost, d) podpora vzjemnho uznvn a pevdn kredit a osvden mezi formlnm, neformlnm a prmyslem vedenm vzdlvnm v oblasti ICT, propagace vdy, informanch a komunikanch technologi a elektronickch dovednost, e) podpora celoivotnho zskvn elektronickch dovednost, f) en osvdench een, jak kolit zamstnance pomoc elektronickho uen, se zvltnm drazem na mal a stedn podniky, g) rozvoj potaov gramotnosti, h) podpora aktivn politiky zamstnanosti. Pestoe Nrodn strategie e-skills nebyla vypracovna, lze se domnvat, e strategi pedpokldan opaten jsou stle aktuln. Vlda svm usnesenm ze dne 29. ervna 2011 . 503 proto schvlila nvrh een koordinace a spoluprce v oblasti elektronickch dovednost v esk republice. Hlavnm gestorem za problematiku e-skills je Ministerstvo prce a socilnch vc, jeho hlavnm kolem je koordinace cel oblasti, pedevm vi EU a jejm orgnm. Na evropsk rovni byly identifikovny nsledujc nedostatky v oblasti elektronickch dovednost: nedostaten poet kvalifikovanch lid na trhu prce nebo v pracovnm segmentu, nedostatek kvalifikovanch zamstnanc v organizacch v porovnn souasnho stavu s budoucmi potebami, rozdl ve schopnostech absolvent a oekvanch nrok zamstnavatel.

52

Zkladn principy, kter by mly bt sledovny s clem zlepit podmnky celoivotnho zskvn digitln gramotnosti, jsou: a) dlouhodob spoluprce poslit spoluprci mezi orgny veejn sprvy a soukromm sektorem, akademickou obc, odbory a neziskovmi organizacemi, propagovat zastnn strany a spolen iniciativy vetn monitoringu poptvky a nabdky, pizpsoben uebnch osnov zmnm, zaujmout zahranin studenty a vysoce kvalifikovan pracovnky v oblasti ICT, dlouhodob propagovat vzdlvn v oblasti ICT, b) investice do lidskch zdroj zajistit dostaten veejn a soukrom investice do lidskch zdroj a elektronickch dovednost, c) atraktivita zvit zjem a povdom o vd, matematice, ICT, elektronickch dovednostech, monostech kariry a profesnho rstu se zamenm na mlad lidi, poskytnout rodim, uitelm a km monost pochopit narstajc mnostv monost, kter jsou spjaty se vzdlnm a karirou v ICT, d) zamstnatelnost a zalenn rozvoj digitln gramotnosti a elektronickch dovednost uitch na mru zamstnavatelm ve veejnm i soukromm sektoru, zvlt u malch a stednch podnik, avak zamench rovn na poteby nezamstnanch, senior, lid s nim vzdlnm, lid se zdravotnm postienm a mladch lid na okraji spolenosti, e) celoivotn zskvn elektronickch dovednost zajistit, aby pracovnci mohli pravideln aktualizovat sv elektronick dovednosti (nap. prostednictvm e-learningu). Opaten . 16: Ministerstvo prce a socilnch vc vypracuje spolen s Ministerstvem kolstv, mldee a tlovchovy Strategii pro zven digitln gramotnosti a rozvoj elektronickch dovednost oban s clem rozvjet optimln nstroje tak, aby byli nov pracovnci pipraveni na vstup do zamstnn a zrove aby byli podporovni souasn zamstnanci, kte el zmnm v informanch a komunikanch technologich a globalizaci. Mezi dal cle pat sniovn digitln propasti a zajitn, resp. zven, celkov rovn digitln gramotnosti oban a tm poslen esk ekonomiky a jej konkurenceschopnosti.

5.7.

Domnov jmna

Domnov jmna nahrazuj seln vyjden adres internetovho protokolu (nap. 127.128.129.130) pro lovka srozumitelnjm slovnm vyjdenm domnovm jmnem (nap. www.vlada.cz nebo www.narodni-divadlo.cz). Vzhledem k tomu, e kad domnov jmno stejn jako adresa internetovho protokolu mus bt v rmci internetu jedinen, je teba stanovit pravidla pro pidlovn domnovch jmen. Systm pidlovn domnovch jmen v esk republice je, podobn jako v jinch lenskch sttech EU, zaloen na principu first-come, first-served, kdy sprvce nrodn domny umouje registraci domny prostednictvm

53

tzv. distribuovanho systmu, kdy samotn poadavky na registraci domny jsou pijmny smluvnmi partnery sdruen, tzv. registrtory, kte obsluhuj koncov uivatele adatele o registraci. Vce ne 40 registrtor pak zajiuje dostatenou mru konkurence i irokou volbu pro koncovho zkaznka (dkazem jsou i klesajc ceny za domnov jmna). Sprvu nrodn domny .cz (vetn nastaven podmnek registrace v esk republice) zabezpeuje sdruen CZ.NIC, kter v rmci registranch podmnek uplatuje stejn poadavky na subjekty se sdlem v esk republice a EU/EHP. Domnu .cz si tak mohou registrovat jak prvnick, tak fyzick osoby z esk republiky i ze zahrani. Z dvodu zajitn lep vymahatelnosti prva a usnadnn komunikace vak mus subjekty se sdlem mimo EU/EHP na zklad vzvy sdruen CZ.NIC nebo pslunho orgnu (zejm. rozhodho soudu) doplnit doruovac adresu na zem EU/EHP. Domnu .cz registruj nejen tuzemt registrtoi, ale rovn 18 zahraninch registrtor. Pi registraci domny .cz se dlouhodob odstrauj nejen technick a prvn bariry, ale rovn se usiluje o odstrann pekek jazykovch, kdy se formou hodnocen (ratingu) podporuj jednotliv registrtoi v tom, aby umonili registraci (vetn vyplnn pslunch formul) nejen v eskm, ale rovn anglickm a ppadn dalm jazyce tak, aby registrace domny netvoila zejmna pro zahranin spolenosti pekku vstupu na trh. V souladu s podmnkami mezinrodn organizace ICANN (Internet Corporation for Assigned Names and Numbers) spad nastaven podmnek registrace pln do pravomoci kadho sprvce nrodn (nebo jin) domny a podmnky pidlovn by nemly bt pedmtem regulace na rovni EU. Souasn podoba systmu pidlovn domnovch jmen funguje pomrn dobe, a proto by v tto oblasti ml bt zachovn princip subsidiarity. V neposledn ad je teba zohlednit monosti registrace novch gTLD (generickch top level domn, nap. .vlada), kdy by ppadn regulace mohla dopadnout na mnohem ir okruh subjekt a rovn registrtory se sdlem mimo EU, jejich slueb vak vyuvaj evropsk subjekty (typickm pkladem me bt domna .com). O efektivnosti samoregulace a uplatovn zsad good governance (princip dobr sprvy) svd nap. to, e velkoobchodn cena esk domny od roku 2004 poklesla vce ne 4x, z 600 K na 125 K a ad se k jednm z nejnich v Evrop. Je nutn upozornit na skutenost, e sprvce nrodn domny pln rovn svou roli v rmci zabezpeen kritick informan infrastruktury, informan bezpenosti a kybernetick bezpenosti na zklad memoranda uzavenho mezi Nrodnm bezpenostnm adem a sdruenm CZ.NIC z bezna 2012 v oblasti kybernetick bezpenosti, vykonv sdruen CZ.NIC funkci Nrodnho CERTu (Computer emergency response team) a Nrodn bezpenostn ad vykonv funkci vldnho CERTu. esk republika podporuje transparentn a nediskriminan pstup k domnovm jmnm. Dne 25. ervna 2012 podepsalo MPO se sdruenm CZ.NIC memorandum o spoluprci, kter vychz z memoranda uzavenho mezi sdruenm CZ.NIC a Ministerstvem informatiky.

54

V esk republice je rovn sdlo pro rozhodovn domnovch spor (pro .eu a .com domnu). Opaten . 17: Ministerstvo prmyslu a obchodu bude nadle na nrodn i mezinrodn rovni podporovat, aby v otzkch sprvy internetu byly ped ppadnmi legislativnmi a regulanmi opatenmi upednostnny principy samoregulace zaloen na konsensu zastnnch subjekt.

55

PLOHA Aktuln stav vyuvn elektronickch komunikac a ICT v esk republice

Nsledujc informace poskytuj zkladn pehled statistickch daj tkajcch se aktulnho stavu vyuvn elektronickch komunikac a ICT v esk republice podle vsledk eten publikovanch eskm statistickm adem29 a dle podle dokumentu Informace o vvoji trhu elektronickch komunikac se zamenm na rok 2011 a vybran ukazatele prvnho pololet 2012 publikovan eskm telekomunikanm adem.30
Hlasov pevn a mobiln sluby, pipojen k internetu

Poet pevnch telefonnch linek se v esk republice neustle sniuje. Poet aktivnch ppojek pro VDTS (veejn dostupn telefonn sluba) jako v minulch letech meziron klesl, o 10,3 % na hodnotu 1,65 milionu aktivnch ppojek. Z hlediska rozdlen aktivnch ppojek podle technologi dolo k dalmu snen podlu kovovch vodi na celkovm potu aktivnch ppojek. Tomu odpovd i pokles podlu analogovch ppojek a nrst podlu VoIP (Voice over Internet Protocol) ppojek na celkovm potu aktivnch ppojek. Poet astnickch stanic VDTS doshl hodnoty 2,27 milionu, co pedstavuje meziron pokles o 3,9 %. Penetrace astnickmi stanicemi VDTS poklesla z 22,0 % v roce 2010 na 21,6 % v roce 2011. Penetrace pevnch linek na 100 obyvatel (cca 18) je v R jednou z nejnich mezi zemmi EU. Tak jak za poslednch deset let klesal poet pevnch telefonnch linek, tak zrove narstal poet aktivnch SIM karet a hodnota tohoto ukazatele pat v evropskm srovnn naopak mezi nejvy. Poet aktivnch SIM karet podle metodiky EK31 doshl v roce 2011 hodnoty 13,4 milion, co pedstavuje meziron nrst o 2,9 % a penetraci (poet aktivnch SIM karet na 100 obyvatel) ve vi 127,6 %. Podl aktivnch pedplacench (prepaid) SIM karet na celkovm potu aktivnch SIM karet prbn kles (v roce 2011 doshl ve 40 %). Nejrozenj informan technologi v R je mobiln telefon, kter v roce 2010 vlastnilo 96 % domcnost oproti 30 % ped deseti lety. Naopak pevnou telefonn linku mla pouze tvrtina eskch domcnost oproti tem tvrtinm ped deseti lety. Na konci roku 2010 se uvdlo, e nem mobiln ani pevn telefon pouze 1 % domcnost oproti 15 % v roce 2000. V roce 2011 bylo vybaveno potaem bezmla 65 % a k internetu pipojeno 61 % eskch domcnost. I pes vrazn nrst podlu domcnost s pipojenm k internetu v poslednch letech, esk republika stle zaostv za prmrem
29 30 31

http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/informacni_spolecnost_v_cislech.
http://www.ctu.cz/cs/download/statisticke_udaje/rok_2012/informace_vyvoj_trhu_ek_2011.pdf.

Podle metodiky EK jsou za pre-paid SIM karty povaovny ty, kter byly minimln jednou za posledn ti msce pouity pro originaci nebo terminaci voln, odesln SMS, MMS nebo pro datov sluby.

56

EU27 (73 %). Mezi jednotlivmi kategoriemi domcnost jsou zaznamenvny rozdly ve vyuvn informanch technologi. K internetu bylo pipojeno 84 % domcnost s dtmi a pouze 53 % domcnost bez dt. U domcnost z rznch pjmovch skupin jsou rozdly jet vznamnj, nebo internet mlo 92 % domcnost s nejvymi pjmy a pouhch 24 % s tmi nejnimi.
Nklady eskch domcnost za nkter ICT sluby

Vdaje eskch domcnost za sluby elektronickch komunikac se v roce 2010 podlely 4,3 % na jejich celkovch spotebnch vdajch. Pestoe domcnosti s nejnimi pjmy utrat ron v prmru na jednoho lena domcnosti o 4 tisce K mn za tyto sluby ne domcnosti s pjmem nejvym, zaujmaj tyto vdaje na jejich celkovch spotebnch vdajch vy podl. Zatmco v roce 2005 tvoily ty za provoz pevn telefonn linky 36 % vdaj domcnost za telekomunikan sluby, tak v roce 2010 to byla pouh desetina, zbytek tvoily z 65 % vdaje na provoz mobilnch telefon a z 25 % na provoz internetu. Prmrn ron vnos na uivatele za poskytovan sluby celkem poklesl na hodnotu 5 064 K bez DPH.
Vyuvn internetu jednotlivci nakupovn

V nejvy me je na internetu nakupovno obleen a obuv, kter pes internet objednal tm kad druh nakupujc (45 %). Ze slueb pak dominuj vstupenky, kter si pes internet objednalo 40 % osob na internetu nakupujcch. Mezi velmi frekventovan produkty pat tak kosmetika a zdravotn poteby (27 %), sportovn poteby (26 %), knihy a asopisy (19 %) a tak elektronika, kterou si pes internet objednalo 19 % nakupujcch.
Podnikatel a internet

K internetu je dlouhodob pipojeno cca 96 % podnik s deseti a vce zamstnanci. V prbhu let se vak vznamn mn rychlost, jakou jsou podniky k internetu pipojeny, v roce 2011 mlo vysokorychlostn pstup k internetu ji 87 % podnik, zatmco v roce 2006 mlo pouze 18 % podnik rychlost pipojen k internetu vy ne 2 Mbit/s. Mezi innosti, ke kterm je internet podniky vyuvn, pat napklad internetov bankovnictv (89 %), telefonovn prostednictvm internetu (25 %) nebo kolen zamstnanc (15 %).

V poslednch letech vznamn roste hodnota elektronickch nkup realizovanch pomoc objednvek zadanch pes internet.

V poslednch letech vznamn roste hodnota elektronickch nkup realizovanch pomoc objednvek zadanch pes internet. Zatmco v roce 2002 tvoily elektronick nkupy podnik v esk republice pouh 4 % z objemu jejich celkovch nkup, tak v roce 2010 pedstavovaly ji jednu tvrtinu.

57

Podl zamstnanc pouvajcch v podnicch usazench v esk republice pota se v poslednch letech pli nemn a pohybuje se okolo hodnoty 40 %, v lednu 2011 se jednalo konkrtn o 43 %. Osobn pota s pstupem na internet pak pouvalo 35 % zamstnanc podnik a i zde je v poslednch letech zaznamenvna obdobn hodnota. Podniky zamstnancm tak umouj pracovat z domova (homeworking). V lednu 2011 umoovalo prci z domova svm zamstnancm 27 % podnik a tuto monost vyuilo nco mlo pes 3 % zamstnanc. Z ve uveden tendence lze konstatovat, e v podstat kadmu zamstnaneci, u kterho je poteba, aby vyuval ke sv prci pota, mu tento prostedek zamstnavatel poskytl.
Obce a internet

Stejn jako u podnik je i v ppad organizac veejn sprvy ji dlouhodob k internetu pipojena vtina z nich. Organizace veejn sprvy nabzej pstup k internetu i obanm, a to prostednictvm veejn pstupnho potae ve svch prostorch. V roce 2010 nabzelo tuto monost obanm 73 % obecnch ad, avak tato sluba nen ze strany oban nijak vrazn vyhledvna. Tuto monost vyuilo v roce 2011 pouhch 110 tisc jednotlivc starch 16 let. Nkter obce svm obanm nabzej tak monost pipojit k internetu svou domcnost, a to prostednictvm bezplatnho bezdrtovho pipojen. Tuto monost dlouhodob nabz 10 % obecnch ad a v roce 2011 ji vyuila 4 % domcnost.
kolstv a internet

Zatmco v roce 2005 pipadlo na 100 k v eskch kolch necelch 9 pota a 7,4 pota pipojench na internet, o est let pozdji, v roce 2011, to bylo ji 14,7 pota a 14,2 pota pipojench na internet. Tento trend se jev jako pzniv, nicmn je nutn zdraznit, e potaov, resp. digitln, gramotnost je stejnm prvkem pro rozvoj znalostn a informan spolenosti. Informan technologie by mly prostupovat celm procesem vuky na zkladnch kolch, nikoli jen v pedmtech typu Prce s potaem. Pln zapojen modernch technologi do vuky vech pedmt vnm stt jako nezbytn v rmci posunu vzdlvacho systmu od prostho mentorovn fakt k drazu na tenskou gramotnost, komunikan dovednosti a logick mylen.
Zdravotnictv a internet

V roce 2010 bylo v esk republice vybaveno osobnm potaem 97 % samostatnch ordinac lka, k internetu bylo pipojeno 79 % tchto ordinac (49 % pomoc vysokorychlostnho pipojen). Podl zdravotnickch zazen s vlastnmi internetovmi strnkami vyznv ve srovnn s jinmi subjekty

58

(podniky nebo ady) podstatn he, nebo v roce 2010 vlastnilo internetov strnky pouze 20 % samostatnch ordinac lka. V rmci jednotlivch typ ordinac najdeme vrazn rozdly tohoto ukazatele, nap. internetov strnky mlo 27 % ordinac dtskch lka, ale pouze 17 % ordinac praktickch lka pro dospl nebo 11 % zubnch lka. Internet, a ji doma nebo v ordinaci, vyuvaj lkai samostatnch ordinac napklad k zskvn informac o praktick medicn (67 %), pro komunikaci s pacienty (39 %) nebo k veden zdravotnick dokumentace (9,5 %). Vyuvn modernch ICT technologi se omezuje pouze na intern poteby, velmi slab je nabdka internetovch slueb pro pacienty nebo pedvn dokumentace mezi lkai.
Domnov jmna

Jednm z faktor ovlivujc rozvoj digitln ekonomiky, pedevm elektronickho obchodu, je snadn monost zskn domnovho jmna, kter hraje vznamnou roli pro snadn pstup k dan slub. V tto souvislosti se esk republika ad v rmci EU mezi stty s jednou z nejnich cen za registraci domny. V roce 2011 evidoval sprvce nrodn domny, sdruen CZ.NIC, ve svm registru 880 708 domn z nich 41,64 % bylo v dren organizac a 58,36% v rukou jednotlivc. Oproti roku 2010 se poet registrac domny .cz zvil tm o 15 %, co potvrzuje zjem eskch subjekt o registraci nrodn domny. Vedle monosti registrace nrodn domny .cz vyuvaj tuzemsk podniky i jednotlivci i dal domny, pedevm .com a .eu, kter v loskm roce u eskch dritel evidovala na 150 000 registrac. 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 0 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Graf . 5: Vvoj potu pidlench domn v esk republice, zdroj CZ.NIC

2011

59

Aktuln stav pokryt a vyuvn vysokorychlostnho pstupu k internetu

Aktuln stav vyuvn vysokorychlostnho pstupu k internetu je pedmtem sbru dat, kter pro poteby analzy pslunho relevantnho trhu sbr esk telekomunikan ad. Od posledn analzy se celkov poet maloobchodnch astnk zvil z 1 770 000 (konec roku 2008) na cca 2 516 000 (konec roku 2011). V ppad zapotn pstup i v mobilnch stch se poet uivatel zvil z cca 2 050 000 na cca 3 159 000.

FWA 0,1% FTTx 9,5% WiFi 32,5% CATV 24,7% xDSL velkoobchod 2,3% xDSL - LLU 1,2% xDSL maloobchod 29,8%

Graf . 6 Podly vysokorychlostnch pstup k internetu vyuvanch rezidentnmi maloobchodnmi zkaznky v roce 2011, zdroj T

Graf . 7 - Podl jednotlivch rychlost pstup na maloobchodnm trhu na konci roku 2011, zdroj T

60

Nicmn z grafu . 6 a 7 je patrn, e v esk republice neexistuje dostaten infrastruktura pro vysokorychlostn pstup k internetu dle cl stanovench Digitln agendou. V roce 2011 zpracovalo Ministerstvo zemdlstv s vyuitm dat eskho telekomunikanho adu studii Aktuln stav pokryt a vyuvn vysokorychlostnho pstupu k internetu, zejmna v malch obcch do 499 obyvatel. V rmci studie, je zkoumala vyuvn internetu, pak odpovdi nevyuvm, jsou nejastji zastoupeny na venkov (pes 40 %), zatmco v cel esk republice je to necelch 30 %. Nicmn je zjevn trend, e intenzita vyuvn internetu roste mrn s velikost msta bydlit a na velkomstsk dv tetiny dennch uivatel. Nejslab intenzita je, obdobn jako proporce uivatel, v mench, ale nikoli nejmench obcch.
100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 do 499 do 999 R do 900000 do 10000 do 19999 do 50000 do 99999 do 2000 do 4999 Praha

pravideln (denn i tm denn) asto (alespo 1x tdn) obas (alespo 1x msn) vjimen nevyuvm

Graf . 8 etnost vyuvn internetu mezi obyvateli obc rznch velikost, zdroj Ministerstvo zemdlstv

Na zklad provedenho przkumu lze konstatovat, e dolo k vrazn zmn udvanch dvod, pro kter lid internet nevyuvaj. Po relativnm poklesu cen ADSL a po naven nominlnch rychlost pipojen k internetu a souasn s existenc velkho mnostv poskytovatel vysokorychlostnho pstupu k internetu pomoc pevnch bezdrtovch spoj (tzv. wifi) meme vysledovat procentuln pokles dvod typu je to pli drah.

61

Absenci vpoetn techniky, co byl dal mon dvod nevyuvn internetu, zmnily posledn dva roky, bhem nich nastalo prudk snen cen notebook a rozen nabdky tzv. chytrch telefon a tablet.

Absenci vpoetn techniky, co byl dal mon dvod nevyuvn internetu, zmnily posledn dva roky, bhem nich nastalo prudk snen cen notebook a rozen nabdky tzv. chytrch telefon a tablet, co vedlo k tomu, e mnoh domcnosti inovovaly domc vpoetn techniku a star potae pedaly star generaci. Dal vznamn dvod jsem u na to star a je to moc sloit pomh redukovat nov generace vnuek a vnuk. Vzhledem k tomu, e u na zkladn kole se dnes pstup k internetu stv zkladnm poadavkem a pomckou pi vyuovn, pouvaj je pak dti i u prarodi. Ti tak vid, e je prci s PC mon zvldnout, nechaj si pedvst, jak na to, a nau se sice omezenou, ale pesto uitenou paletu dovednost pro zkladn sluby vyhledvn, telefonovn pes internet, posln email, nakupovn, sociln st.

Z grafu . 9 je zejm, e odpovdi v nejmench vesnicch se od celosttnho prmru li jedin vym zastoupenm dvodu vyho vku, nikoli tm, e by lid pracovat s potaem neumli.

Graf . 9 Dvody nevyuvn internetu mezi obyvateli obc rznch velikost, zdroj Ministerstvo zemdlstv

Subjektivn postoj k internetu dobe ilustruj odpovdi na otzku, zda si um respondenti pedstavit ivot bez internetu, co je pro vtinu lid ji jen obtn pedstaviteln. Podl tto odpovdi v malch obcch se toti nijak od celosttnho prmru neli a z toho vyplv, e subjektivn poteba internetu uivatel na venkov a ve mstech je stejn.

62

Praha do 900000 do 99999 do 50000 do 19999 do 10000 do 4999 do 2000 do 999 do 499 R 0 20 40 60 80 100 Rozhodn ano Spe ano Spe ne Rozhodn ne

Graf . 10 Hodnocen kvality ivota bez internetu mezi obyvateli obc rznch velikost, zdroj Ministerstvo zemdlstv

Potvrzuj se teoretick poznatky o tom, e internet pin pedevm informan zdroje, ale hned na druhm mst je mstem komunikace a zbavy (pro mladou generaci je tento dvod silnj ne pro star, ale i zde se situace mn). Oba tyto dvody jsou v malch obcch silnj, ne v obcch o nco vtch. Jen to potvrzuje ve zmnn poznatek o tom, e star lid na venkov pouvaj internet ke komunikaci a zbav, a to jim pomh odstranit hranice dan malou lokalitou, asto v kombinaci s hor mobilitou a limity dopravy. Mon i proto je zde tato aktivita o nco vy ne ve vtch obcch, kde je kontakt vce a i doprava bv hust.

Potvrzuj se teoretick poznatky o tom, e internet pin pedevm informan zdroje, ale je tak mstem komunikace a zbavy.

63

Informace, aktuality, dostupnost informac Komunikace (email, chat, facebook, skype) E-shopy, slevomaty E-banking

Zpravodajstv

Graf . 11 Co by Vm chyblo bez internetu srovnn mezi obyvateli obc rznch velikost podle grafu . 10, piem vnitn kruh je prmr R, zdroj Ministerstvo zemdlstv

Nejvt rozdl mezi vesnic a mstem je v dosahovanch rychlostech pstupu k internetu. V tomto ohledu se velmi mal obce podstatn li od prmru i od vtch obc pipojen je zde podstatn pomalej. Jestlie celosttn uvd 54 % uivatel rychlost nad 2 Mbit/s, v malch obcch je to jen 39 %. Rychlost pipojen pak pozvolna roste s velikost msta bydlit.

Praha do 900000 do 99999 do 50000 do 19999 do 10000 do 4999 do 2000 do 999 do 499 R 0% 20% 40% 60% 80% 100%

Do 256 kbit/s Od 257 kbit/s do 0,5 Mbit/s Od 0,5 do 1,0 Mbit/s Od 1 do 2 Mbit/s Od 2 do 10 Mbit/s vce ne 10 Mbit/s nevm

Graf . 12 Rychlost pipojen srovnn mezi obyvateli obc rznch velikost, zdroj Ministerstvo zemdlstv

64

Velikost msta bydlit byla dlouhodob promnnou, kter diferencovala vyuvn internetu. Podl uivatel internetu ml tendenci rst s velikost msta bydlit. daje z poslednch vzkum ovem ukazuj, e se tato situace pozvolna mn. Vyuvn internetu v malch obcch pozitivn ovlivnilo rozen st pomoc pevnch bezdrtovch spoj (tzv. wifi). 64 % respondent z malch obc do 499 obyvatel m pstup k internetu z domova, pitom v cel esk republice vyuv z domova internet pouze o 3% vce obyvatel (67 %). Z 64% domcnost pipojench k internetu v malch obcch m tm polovina (48 %) pomal pipojen (do 2 Mbit/s), tedy pipojen, kter neodpovd vysokorychlostnmu pstupu k internetu podle pvodn Sttn politiky Digitln esko. V cel esk republice m pomal pipojen, do 2 Mbit/s, o ptinu mn uivatel, pouze 28 %.

65

Glos

3DTV 3G s B2B B2C DAB/DAB+ digitln dividenda

televize s prostorovm obrazem mobiln komunikan s 3. generace Business-to-business, obchodn vztah mezi podnikateli Business-to-consumer, obchodn vztah mezi podnikatelem a spotebitelem Digital Audio Broadcasting, standard pro zemsk digitln rozhlasov vysln prvn/druh generace

st kmitotovho spektra uvolnn pouitm efektivnj penosov technologie DNSSEC Domain Name System Security Extensions, technologick specifikace umoujc zven zabezpeen provozu internetu DVB-T/T2 Digital Video Broadcasting Terrestrial, standard pro zemsk digitln televizn vysln (T2 druh generace) DVB-S/S2 Digital Video Broadcasting Satellite, standard pro satelitn digitln televizn vysln (S2 druh generace) DVB-C/C2 Digital Video Broadcasting Cable, standard pro kabelov digitln televizn vysln (C2 druh generace) D-book souhrn doporuen vlastnost pijma ve standardu DVB-T/DVB-T2 T esk telekomunikan ad EK Evropsk komise EU Evropsk unie Evropa 2020 nosn Evropsk strategie s clem doshnout rozvoje evropsk ekonomiky FM frekvenn modulace nejbnj zpsob vysln analogovho rozhlasu na velmi krtkch vlnch (87,5 108 MHz) HDTV High-definition television, televizn vysln s vysokm rozlienm obrazu HbbTV Hybrid Broadcast Broadband television, hybridn televize pouv televizn vysln k penosu hlavnho obsahu a internetu pro penos doplkovch a souvisejcch informac ICANN Internet Corporation for Assigned Names and Numbers neziskov organizace, kter se zabv pidlovnm a sprvou domnovch jmen a adres internetovho protokolu na mezinrodn rovni ICT Information and Communication Technology, informan a komunikan technologie interoperabilita schopnost nabzet a pijmat slubu pomoc rznch technologi interaktivn

66

sluby IPTV LTE MPEG2 MPEG4 MMR MPO MK M2M PIA RFID SDTV SFN SIM karta

doplkov sluby k vysln vyuvajc internetov kanl pro interaktivn komunikaci s poskytovatelem obsahu Internet Protocol television, standard pro digitln televizn vysln prostednictvm internetovho protokolu Long Term Evolution, mobiln komunikan s nov generace uren pro vysokorychlostn komunikaci a pstup k internetu Moving Picture Experts Group, kompresn algoritmus pro digitln zpracovn obrazu a distribuci digitlnho televiznho signlu pokroil kompresn algoritmus pro digitln zpracovn obrazu s vy efektivitou ne MPEG2 Ministerstvo pro mstn rozvoj Ministerstvo prmyslu a obchodu Ministerstvo kultury Machine to Machine, dlkov komunikace mezi rznmi zazenmi Privacy Impact Assessments, hodnocen dopad regulace v oblasti ochrany soukrom a daj Radio Frequency Identification, technologie umoujc identifikaci na zklad rdiovch vln zpravidla na krtk vzdlenosti Standard Definition Television, standardn rozlien obrazu (typicky v rmci analogovho televiznho vysln) single-frequency network, jednofrekvenn vyslac s pouv jedin kmitoet pro provoz skupiny vysla Subscriber Identity Module, elektronick ip, kter se vkld do mobilnho telefonu a kter slou k identifikaci astnka v rmci mobiln st

67