DRAMATiCK PRINCIPY ARISTOTELOVY

lll
NI
7lr

Afistotelova estetika je nesmrn problm' By1o o nl nanov a nove" l,siino mnoho prac a budou vzntkat stle
l'r'r

? '/'a prv proto, e sh'rnovala vechny estetick zkuenosti

svta'
'

'Ia dtuh, e tato estetika" stejn jako i eck umn' rrr'ln velk vliv na vechny dalestetick teorie, fla Y''rlrticl<clro

v,'i umni; a za t et prato, e tato estetika ie ve svm z:ililad _ na rczi| od idealistick estetiky Plat novy r't'lrlistick

Aristoteles od potku a do konce p'olemizuje v sou_ ,lt,clr o umn s Plat nern, a to jak o dbecn1ich otzkch,
j:rl<tl

dialektick.

ie specifick Plat novo chpn obanskbovyznamu ,,,','.i, tak i o otzkch specilnch, iako isou nap' relny Vy2nam a principy drarnatu. Realismus aristotelsk este-

i'\b{ i,'ib

riiry nen ,rzay a't.any, avak to je nedostatek celho Arstotelova filosofickho systmu, kter dospl a ke kriricc dogmat absolutnho idealismu, ale nezauial stanovisko

v.!areru
@
@

7-ranslation Kata Komrkor:, Ptaba 1962" Translation Jutie Nookoa, Pratla 1962. Postscriptum Jutie Nookou, Praba 19 2'

Marx a Engels lkzaIi, e filosofie mla dva genilni ,r trniverzlni Jialekticke myslitele - Aristotela a Hegela'' jak l,t:llin v kritice Hegelovy interpretace Aristotela ukza| mezi rozdly el set aby trttr,olto rsil Hegel pro'mrnil na to, :'lvst mem Aris'ttelovj'm a Plat novym, a;by str\aza| vechlly lrranice dIcAristotela od idealismu, aby zeslabil
,

rrrirtcrialismu.

r.'.'l'no to, co inAristotela odprircem idealismu

rneta'

, o

;:iJ::;,::::::."
vcca ucinili

sctu 'tetu bu"u]"i|'"'"teno -;::'.:.T' ,.r"" e ';:l"ii :r, ".."i.yi;. ll'x; ffi
rdealismus'

j'!:"# v 1znc; ;,i:i,:,"* jTtrtrili{':t ]i|buvanim pi;'p n'o '. j:l:,.":il".t':":.1T c.ud ln 1il:l"
f

nen drirhcho oy st po stalet ^..S|urci.nc

mrtvou r.t ot"rrli|' \]^1" .""Z;'J,,"'LState]ovy ly r. n a. n i ;",;'}J:. :',n " o,,, " , !, n",1n? : "
r

;i'^:l:'j''" "" nbby. ht"dr: '",:"ty' a';""rlrlIto a nikolj na kadmt.oi-'] ],'' ' ' ''r"g;tv .,,'"uu' (ktcry i'1'';'
r'ude

: a

l' ;offi'i',". tk Lenin v j'"j::"|:: Memfysiky' J *u!"l, fntVc'("'Scholastik' knourstv

|'(l'llllltl

# , ;?

star,--rvkchr

^,,l:;,,ij]

tlrrto Stagi zrn o clratttatu' A rrcn to nhclda. Diiny umn ukazui, e nejivj rliit:ttt zc vcclr umn budilo rama. Ze vech druhri umn mnostv mylenek, novj'ch, 'dosud neznmych emo_ rrt:jvt t vr,l>ttnlje ,dramatickc r-rmn' Nc]trst cji a neiiasrrji _ ze vech druhri umn - pro_

sla Aris'totelova Zvlliv ruzn se pro'jevuje oivujc v icho e.rtetick teorii, a v n to' nejskvlej ekl

sc 1idsk' charakter, ivotnkonflikty, umlecfui ,,l,,',rz u poezii, a ze vech druhri poezie nejjasnji v drait:vrric
llrillu.

"";"uii'".".r;

*ii: iff

'1

'*"u' ."

".,J"^::. ';":::::i""u,,,"l"',','';*;ji;,""xHil,i,",iiil';3;
ou

""'n|lu:o*""".*"';i""|^l9q"d;'tu nc,. nejslab, ::, :ui'."r,;"]i."'

*
"

starovku' st cclovk

" a"i^iji"-

,in""!],",#;':;:;^l?::,;:-J*l,;:*,tr,"",-]}1:it;,,
,

nosti o"rr*'i,n'r'|1','-,^", jako ueno vccltosj n nezvratzal<IadLl s ttu' J l a." )i' ei' "i'"o''
da.l

111''

Jeno

politiky vvr

1",l

:i}r::::k,j

e o bs a h o v a a
1

prv

ky

m cta f y

ilty,

XVII. a *utrt.--r,.,i,r'""" o ristotelo* ,'i"'"i''' )J 1z.i1en, 'jj';''o'1'"-o '1". '!i1n" v.o,, a'u'''i",]']'Jil''i''":qel, u n ho';;l; 1 i:
Ftancii.

fil;?:']1 ' retjkov''.' 1.-,'Li',|j" l -l":*ku

".j"1' iak ir*"

., kut".h;,m;:

r"jn,')^Tr:.T.?."T, :'

behem s ta ct ko] t prof c.,3: aby premni'' ;"n""r"ui], cs tetiky. pr"r..ur;r; ",.l'r-)]
J

,"1'..:,tuT*.':'

uka.|c p irozen, e kay esteticky smr nejz etelnli sm ukazuie etelnii nejz od odlinost 2ttjc svorr iinho, dramatu' pomru k poclstatu ve'svm svou stlllc, 'litl jcst, tak kajc,metodologick strnka otzky' Ptak' ricl<y pak ie sitrn' zjem a c1rarna urovn asto p inou,ie llyl,i .kryta estetikrim minulosti, toti socilnmi konlikty, kter isou hybnou silou dramatu. Tento druh umn nei_ v raznj kresi konflikty, st etnut, k nim dochz v i' vrlt, vzjemn ' boi rliznyclr strnek skutenosti' V ecku tlrllly ristotelovy a lexandrovy v ely sociIn vn iako Irikcly, politick atmosf ta byIa velmi napjat, a tr: nern.rllo neuinit z dtamatu tu neiostiejzbn politickho lltljc. Je zcela pochclpitel}, e Aristotelova estetika vnuie zvl.tn pozofnost teorii dramatu. Aristoteles p istupoval k umn velmi mnohostrann: rr) z hlediska p'ot eb lovka, jaky je od p rody; b) z hledska pot cb Iovka spoleenskho' (polis, spo_ lenosti, sttu), ti. z hlediska politiky;

fj]osof ie pr oletaritu, ;;l;r;.':tka' nepot ettlosofick o .'t"u.ka j:; .;;;;;;:;:y n*,iz;' '^;;::,:i;"i" ..dlil:!jcky
bu

,^il:1:",1:n,,f,;,r;,:!i:,' je pa
dla r

j:#:.:ff ,,rL,7::,,!;!-,Tg'l
schopen

slah

',;'u

d[T::.

uL,i',, ,,inc

c) z htediska mravnho vyznamu rrmn; <J) z hlediska vlastnch zkon;i umn. 'Io ukaeuje tleien univcrzlnost, encyklopodi'nost z lrloubku zprisobu, jak m Aristoteles problm vytyil, ale i ,dialektickou jednotu toh sloek ieho estetick teorie, kter se staly zkladem jeho teorie clramatu' Zvlt tato tlialektinost ukzala rasnou ivotnost a slu nkter 'ch
jcho principr

a uriira ieiich hodnotu na tisce let dop edu' jsou drry drainatick principy Aristotelovy? Zde lm

byclr'om mluvili jen o formln komrp'ozinich otzkch dramatu - velmi ,drileitjrch, ale nako,nec 'ne rozhodujcch. Tyto body js'ou: 1. krsa a krsno v starovk estetice' 2. teotie nimn a teorie afektri, 3. teorie tvorby. Ve svtov' literatu e bylo o estetick teorii Aristotelov napsno mnoho. Avak nretafysick mylen asto zaYcllo nep tele jeho teorie stejn iako i jej plamenn obhjce clo neproniknutelnj'ch houtin scholastick ch spor o vci nepodstatn, vedlej,nkdy dokonce o psmenka. A'zatim etnAristotelovy poznmky o umn umo uj v dostaten m e utvo it si dosti urit nzor o jeho teorii zs celku' i kcly Poetika dvala podklad k tomu, aby nkter jej teze by7y zmnny v dogma. Ale p edevmbije do oto, e nejnov| estetikov p ipisui ,starovkmu filo_ so'fovi pojmy, kter neoclpovdaj i ani stat eck terminologii, ani teh'dejmu chpn rkolra vyznamu umn.

nen msto pto fozbar cel jeho estetiky. Je vak naprosto nutn 'zasavit se u t pods'tatn ch bodri, kter uruj estetickou a dramatickou teorii tohoto {iloso,fa. Bez nioh

tlbccn zkony umn a nevnucovy mrtv pravidla. Tai_ nrlva poznmka se nejspe tjlk francon-rzsk]fch a nmec_ k;rch estetik XVIII. sto\et, a do doby Diderotovy a Les-

II

'Iaine ve sv Filosofii urnn po2namenv: ,,Starzi cstettka podvala napr'ed definici krsna a iikala nap l<lad, e krsno je vytaz mravnho i'delu, lrebo c krsrrr.' je vyraz neviditelnho, anebo e krsno je vyraz liclsk ch vn; potom, vychzejc z toho jako z lnku zeikonku, asn (ti: lbvoazni) estetika se po,dle Tainovir lzoru vyznauje lristorismem a nedo,gmatinost, tj. tm, c ncvnucrrje pravidla, n; br ,,konstattle" zkony (uv. spisu s. 11 n.). Zde se Taine dopustil steln nespravcdlnosti vrii
dvala rozh een, zattacovala, napomnala a veclla."'' Sou-

star i-vrji nov estetice. Je pravda, e se bwoazn estetikov pokoueli oprostit od dogruati.rmu' neivatnhonormativismu nkterjlch star ch estetikri. Nen vak pravda, e tento ,dogmatsmus byl v starj.ch estetikch tm hlavnm. Ony tak konstruovaly

Naprosto chybn ie lainovo tvrzeni, pokud jde o este_ tiku novou. Toto tvrzen je charakteristick pro librln l'lwo,azni,,obj.ktivismus". Marxistick estetika s takovymlo tvrzenm 'souhlasit nemrie. Nap . Lessing a Diderot _ podobrr jako v Rusku Blinskij a Dobroljubov - vytvo ili trcmlo dobr1 ch praridel. Tailrova poznmka je charakteristick nejen pro celou buroazn pozitvistick u eietiliu, al'c i pro nkter zsa,dn ,nprolet sk antinormativisty", nac souasnky. Studium starovk;ilch_ filosofickj'ch systmri ukazuje, iak slab byli sta filosofov po metodologick strnce, nehlod na aclu |eiich genilnch obievri. V eck fitosolii ,te projet)ily rsecbny zkladn lilosofick proudy, vechny tozpoy a spory rnnych smrri (materialismus a idealisRlus, racionalismus a empirismus, ,obecn principy dialektiky). Ale mnoh v n bylo jen r.: lrodku. Tto nedifefcncovano,st filosofickjrch kategori je ne'ivc vidt rra este_ tick ch pro,blmech. Filosofick zobecnn umlec\ich jevri bylo jet neobyein slab" Slova ,,estetika" je t eba <l starovkm ,svt uvatvelmi podmnn.c Jediny Aristo'teles ze vech starovk1ich filosofri, jak 1isme ukzaIi vye, p istupoval k otzkm umn vestra'nn. Mnoz p ed Aristotelem i po nm se pokoueli urt pojem krsna a ktsy, ale tyto definice byly jen velmi rmclmnn, zaIeka ne ripln. Samo vytyenotzky bylo u mnohj,ch metafysick; A iestlie se nkdo odpoutal od ,,nezvratnyoh" zkon estetiky, iak je stanovil antick svt, byl to Aristoteles. V Metafysice m Aristoteles neobyejn cl lcitou poznmku:
,,Lid dvn, ptavc zristavili sv 'm potomk m v podob m1 tu po_tln,e to-jsou bohov a e bostvo objm celou p rodu. !o ()itatlri k tomu bylo p idno zprisobem u mytick 'm, aby to bylo' pro zkony i obecn blaho; to iest,. lid a uiten Ilknj, e bohov mai lidskou podobu a e se podobaji i nkter m
p csvciiv pro

singovy.

statk1

krt a zase zanikaly, uchovaly 'r mnoho,. ir,"'nez"oty j"to jaksi poz ,r..'.n."1_:,'
''nc6h nzory naich otcir

,oJrr"o, a vybral jen to ptvn c toti poklclali "r.ir,'"i"'" b'ohy ':' doel by k e to bylo vy knuto .za 'o.'"' Jroiski ;";;"'"'or.toe poktrd nzoru, .primo kad emeslo i kad rito.ori" o;iy ool,"""r.r.no vynalezeny mono *,..-u"r.'' ooru.t si m emc "ai';"n a ony praclvnj tra.1ice (XlI 8, 1074b
titt'rk'1| piivr:cl pojrnrl,

iiny.m ivym bytosten' i jin vci, kter s tm souvis a isou uvede. n;m podobn' xayby.i toho lovk

etick cll 1ttrrvidel a novou ,,potiku.., o"'"r'r"""*nou mrou ' osa_ ttro.slayzini estctiky ocl etiky.
i c k'1, "" "ij" 1lrirrcip ekri: slou.ni aJtr.u u ].."rr]'"'nat Lsn spojou,ll,-Y,o dva pojmy sotr't.r. Pi;i;;' ktery rovn ncrrtldloval pochopen Lrsy oJ ;;;;;;,pravdy a dobra, krlisa a krsno' se idealizui a ,,tdeje,,, k nirn o"il;il "r.t tttiicme jen stnoz.;at' ' a 1e 1r*. jen slab napoopni tlrlbovat.,,Krsa.,, tit iti",'",,i"'' ^ aul"rr-*''"rn"'Ji"r'. skutenosti.., Krlo je schopen vnmat ]* ouuri.ou krsu, tc,lr' bude s to p c
l. ! t, /

lrrtclcs,

lrcnr star polomystrck etika, {ormu1ovan Piatonenr. rie kter podal

p.in.;painc'_"irl'' v:fklad

i:l'"i;]',

,,

sy" ,,dobta,, splyvaiy -,,kra ltt lo k'a g a t b i a,,, .- Kalokai"*'''l

U Rek*

poimy

y r i t k o.

vc

s]or,

uirr'r,arruly rnczi nirni pot cba il; ";;;i""on. lrtlv po.o :i"b' od trboenstv. To vedlo i k emancip";_ .;;;ii;, jejrnu k od-. cllen ,od etiJ<y. le po"a"i unii"i.e;.;r*: (v rracn p * pa'd estetice ristoteiovJ ,. ;+;" ;." oprostit se od zbytkri antick etiky ".p"a'riio upln. i.lrroia., byl v tto dob prvn, kdo se pokouel ' ;;;;;cky zdtvodnn;i systm

vat estetick rn poadavkrim " spolenorri,

k v e zmnn o lzcc. T.erinc p li zveliuje organizujic a v chovnou ,iton., ltnr,'uk cstctiky. Starovl<cmu um n ncp edpisovaly oL"iar" csl-cjl'c'lauky, nybr sperlauky "r;rLi"'e,ri."ri"," r,";"u jaktl ctika, ila cllouhou dobu v-l.in nboze;;;.'l"r"orvc l<cly nboensff v t cln air.r..nuor.uJ v rlsc proti'o"r"u'"',', ;;;;;;"pr.rtoln, vyhclvo_ :!:d""'1 zjmtl ptojevila se

trntn neposrrchli Ie vrame se

k;;;i,:;:,rr,,',i:; vyliliischylos, So{okLs E tj;:' n"u", na' zemj. Div " rra n vyhra'e r'rJ;'r.i'liui"r.r' vztahri a ne'se souladu mezi p nim " monostm hrd;nr:. Je-li v bec n' jaky teoretik umn' -a z tt,agickho \,".' A umn, jc to ristotcles, 'r.r-_il*. ,' ;;,ik;;;-" "'"o"
..

anal.yzc soudob poczic nejvce, ,i"L""lli" je zd raziit, e r"istotele, ".'' ,H";;; ,^i},^ bohy a mytickymi h.9':I -"'"'"i.;;"-il "?r:;r,r:::

i jin:i,ch ideo"arruJl.r.l;ir', logickych systml'' nnko".'';_;1;;;".st a lclativnclst poznnL T,o, e lid,sk zajma 'i',"t"r" pr'i jclro

kn a zanikn.

Zde jc vlastn vystroven Dzat na na pr0}iz?,lioosr

ideoogie spoleenskho t]ovtka,

r'i"'*"i.'.',

na vzni-

jiclr pouh obtazy.s To. 1o d.uhi

jc, tr*ct

ivdt nn ,rret_l^'r..,#'u ctnosti, ne je,^

"iIp")'uranka Plat novy

(sympo'ion)

h#n;u

'

je spekula_ tivn lska ke krsnu, tska k *oudi;;;, ctnost. Tyto t i nsk estetiLy l11i1f'-#:: ".i'tauniii"i.,l' ""a'r"rencovny se pokusil metodologicky cdclit cstetiku .ristoteles od <liky. Zaal tim, e se odchyriil it clob'a, jako by pr'cdvjc1I "a"B_r*LrJi fc;rnruiacc krsy formulac. Arri v jeho Etice. ani v. poliric.:, '""ni"r"_ '";";;;;;i''r,.n ani ni,".;.1. l'l'sicc ncrIajdcte abstraktn """, fo.,.,';i; rl litcratur'e, v Poetice' po,dr. r. "*:;;. j." r poje'dilan rou.,irlorri s rozborem :rr br-rl vclmi dr'leitou,dintl r..arno," i}r' r" rr, nic .r p cle ttlrl .s e tikou a ktet dala podni i*irrilir'rt;rklrut y,klaflv lcr() tczc' srejne jako a'dajin1ch'r*",rirr'u,rr. n irol.rnaIisrc r.ribcc velmi dlouho_.,"yfr".;rt"r^-i; 'i li;r*,"f"). Aristo_ ':rrl tclcs k v 7. kapitole

|l"'ak se u Plat(>n plkoul"i^'uniknout sokratovskmu t:utlaimonismu, ovem bcz,ispechul'Jiil.-o.u,

o"Jr.r"a;ilr[#*.*;r:'u'"

to

Po"tiky,
]

h een,zattacova7a, napominalu u
L0

nzor na umin, ,ri^er^-'r) ;;;;;r. ,,Dvala rrczr" ,',,''je ict v mno-

;ii l',:
i

;;JJ:i"

;1T:.'tT

li,

:'i#':,,:;i

1::',Ti Jli

:j;l-nt
11

urputnjrch sporri. ZceIa piijmaji aristotelskou definici f ornlalis t , lid, kteri ' obsah o,btuj abstraktn form. Tito lid zapomnajna iin definice tlroAristotela, kter hled p edevmsmysl, obsah. Aristotelsk,,ormalismus., zdaleka_nen takov1f, lak ho chtj vidt opodn filosofovi epigoni. Mohou namtnout: ,,Yyt ide jen o cll otzkl (o abule), obecnj otzku si zde ristoteles neklade... Tuto nmitku nelze bt vn.Ti, kdo tak mluv, jsorr 'v podstat skryt,,,stydliv.. idealistitestetikov, kte 'ne_ maj odvahu odvrhnout ristotelovy teze cele, jako to in nejvnivj neop'latonikov' ristoteles pohl na krsno takto i na jin ch rnstech a nepodv prito* abstraktn etick definice. Fro ie tomu tak, uvidme ne.
ITT

Toto p eneserli krsna ze sfry idei do sfry vc, toto ''zhmotnn" krsna, rozchod s plat nskou "- ..k."] tovskou definic, to ve bylo - a je dosud - p edmtem

r,r L ttirtt pirt i' To budc patrno snad !er lepe z toho, c po1llyntrrrc z jin ch zdro|ri' je innosti na p ekku; nap . kclo m rrirl llctrIu, lens to sledovat mluven, lrciykoli fltnistu zaslechne, lIllll(l(' lllti z'e hty na fltnu vtpoten ne z innosti prv p _ llltttlt1; prlick zc hry na fltnu tedy- rna i jcho inn vztah k mluvr,lltitttlt. 'I'otse stv i p i iin ch p lcitostech, kclykoii se lovk vr'ttttjt: tlvma vcem ztove : ta p jcmnj toti vytlauje tu clfuhou, ir jt'st|ic ji svou p jmnostip edvelmi znan, vytlauje ji trrr r,rr', tlrkc se t clruh u ani nevnujemc. Proto bla-lins co_ lrtrli rrprlrvclu siin, rredlme to dtuh l. bec a dlme nco jinho, 1trrticlrrt si v tom jinm libujce, jako nap klad t clivadle ti, co jecl rlrrrll<rrsti; nejvce to intehdy, kdy jsou hcrci patn" (X 5, 1115 n .t6 - 1,1,75b 13).

/lll'k

Ltr

hlubo! post eh vrh svtlo na cel Aristtltelovo pojet otzky apercepce (aktivnho umleckho Zde se klade otzka onirntin! krsy, poitku, vrrrrrrn)' {)tlil(a rosahll tohoto vnmn, rozpo!,cer?i vnmn a kottccilr ieho znlku v iakmspercepnmindiferentismu. Aristoteles soudil, e:
'.l.'cnto podivuhodn
rrlt l<ltclmuten ivot, ktct, ie dovc, dovtu|e"

,r tt'tly i iti, o kteft. licl usiluj. P itozerr te:Iy tlui po poitku;

{tant, . 12,
1'5_1'7).

','}'ivot

je

svho druhu' innost . . . B.ozkoi iiol-rsu!c kaclou innost

neosvobodil, ale chpal je po svm. U nho je problrrr krsna co nejtsnji spjat s problmem vnmn: jak je dan umleck dlo - socha, obtaz, dtama - z;nintno lovkem. ristoteles klade v cei i .otzku estetick ltpecepce (aktivnho vnmn), bez nje otzka krsna ne eiteln, i kdy, jak sprvn poztamenv Hermann Siebeck, jet nedo,staten p esn rozliuje pojem krsna od dobra z 1edn stta]y a od elrrosti ze straly druh. Aristoteles zd tazituje, e lovk nemrie soudit o- krsnu" iestlie nemr]e vnmat krsno ani rozumem, ani smysly. Podvejme se, co k Aristoteles v Etice o estetickm vnmna o ploitku z krsy: ',Poitek zr'yu.!e cirinost, co ji zvyuie, pat k n bytostn. Jsou-li innosti r znho clrulru, jsou r znho ruhu i ta poten,

otzkch estetiky pokroldaleko nad Sokrata a P]'at na, nercc1ukuje se ,,krsno,, a ,,krsa,, jen na etick rrormy. Aristoteles se od tchto norem zcela

U Aristotela, kterii v

ristotelova teoric vnmn ie bezptost edn spjata s tcori afcktri, s tzv' ,,katb(usis''. Mnozi badatel spojui li^tarzi qi'hradn s tragdii, optaicese p itom o r-relasny niiznak, kter nachzme v Poetice'e je to naprosto chybnc a e tito vdci nepochopili podstatu aristo,tclsk katarze,
|rl hned uvidnre. V Aristotetrov dob se estetika, jali jsme vidli, od etiky
1a

icktivn, krsna v zvislosti ia osahu a sle vnmu (l)rletika), p edstihl ristotelcs zflarl svou {-loblt' Protoe vak definitivn neskoncoval se zbyttr<y statho tradinho 1ltlimu ,,ka1okagathia", tj. i nadle ztao oval (v Etice rr P<llitice) blaho a krsrr, nedoshl ve sv estetick teorii lrcjvy moniasno'sti.

ftitrovou. Tim, e vytyil otzku krsna' kter cxistu|e ob-

Avak tim, e ltristoeles spojoval umleck vnmn s poitkem a poitek s innost(a tak zaujal stanor,'isko calismu a empifismu), neskoncoval jet s koncepc Pla-

a etick poim1, asto splj'vaiy. Etick teleologie hrla obrovskou rjiohu. ristoteles p icl-lze| do styku s umleckou praxi, s umnm uritdoby. Jestlie se mu poda ilo tcorii tvorby 1.yvodit ze w metafysiky, pak teorie katarze mIa za zklad kadodennumleckou praxi. Jsouc piirozenym poktaovnm a prohloubenm ueno apercepci, je katarze ne|drileitjmkritriem ceny umleckho dila. Toto krit rium jc ovem spjato se vemi strnkami afistotclsk floso{ie. Pokucl je tomu :z,k, m v sob katarzc u Ar:istotc1a jct jak"si etickj. prvek.'o Ponvad vak Aristotelova Etika obsahuje mnoh'o racionlnho, posiluje tento eticky prvek z naeho hlediska * pozice jeho estetiky. To mnoz aristoteltbadate| nechpou. Nemluvmc ji o tom, e se nktei odvolvaj na ,spletitost a neiasnost tohoto termnu a otzku kataue povauji za naposto zbytenou a dokonce kodlivou (Losev ai). ada baclatelri, ponajeMaggim (1550) a konc Corneillem, spojovala katatzi v rhradn s tragdii. Zavedi rlokoncc tcrmn ,,tragick katatze". Lessing prvn upozo tnll, c l<atttrzc sC t]k nejen tragdie' avak p es toto upozornn sc r,novirI srn v 'lun rozboru ,,ttagick katatze"; p itom _ irktrli provedl znamenitou kritiku Corneille * podal vcclku ctiok , nikoii obecn flosofick,estetick hodnocen katarzc' K.atatze vyvolala neobyeln mnoho sporri' ktcr nc,jsou vy eeny dodnes. Je to tedy plan otzka' jal< sc cltlmn_ vai neinovj stoupenci Plat na? V Aristo,telov Politice na|zme toto mstcl:
.'Prrrvimc. c huclba se ncm p()voovat vylu n' jcn pro r'ritck, n br tak k r]alim iiclim.tj. v z1ml v;i.chov1. a pro oitni (trr, cmu

tepve Osd?7lost{tt ocala.' Tento proces byl spjat s oproo_ vnm umn (zeimna dramatu) od nboenstv. Estctick

a|t/rttlt,

'vtil ltllt(:ll oitn { takov clr citri" (kap. 6, 1,449b 24-28).

a to ezkricnou i, kad nr uscku p slunm prost edkem ; uv jec1najcch postav, nikoli vyprvn, a prisob sktze soucit

Nrirn jc zcela jasn:,opominut katatze, i sprvnji gnokatave (u A.ristotela byla v t sti Poetiky' llrl kC)tou odkazoval akter se nm nedochovala) bo celou ritt<ltclovrr estetickou teorii, zvlt teorii dtamatu.
trrvrirr otzky
( )tlizka prvn: Tyk se kaarze ien tragdie? ()tzka druh: Je katarze jen termn etick ,? ()t]2,ka t ct: _Je monobejt se p i studiu aristoteisk lrtct iky bez pojmu ,,katarze?" l(rttarze je pojem t kajic se nejen ttagdie, nyb ka' tltilttt tuntz. Lessing sice ukzal, e scholastikov mecha_ rrit'ky tlcldlovatri Poetiku od jinj'clr Aristotelov ch dl, ale rrlitrr rrpacll do techyby tm, e jednostrann vysvtioval htt(rtrzi jako pojem. kterho je raono poltien ve vztahu

|c Aristoteles pouiv to'l-roto termnu i na jin ch mstech (l(lrlr:ika, Politika). Jedno je ziejm: vucle, kde se filo_ rrr' zrrli uje o vlivu unrni na lovka, p ipornn katarzi.r,

Prltlrobnj o,bjasnn, co je to katarze, nemme, t eba_

rtlrizliy tyka1cse katarze:

Aristotelova estetika umo uje odpovdt na tyto t i

lomc znovu a jasnji) a za teti pro zbavu nebo zotavcn ll uvolnn.i rrapti" ( \I 7, 1341 b - 1342 a 1).

]rmc katirrzc.:;tiij tady jcn jako zmnka, ale v Pocticc to vy-

slor.

ten se p iroaerr obrac k Poetice, aby pochopil

1

ucenl:
L4

vni", a na1z tam zase jen vcobccn po",o,itni

smysl

,,Tragriic jc p edr'cden clje vnho a iiplnho, kter-y m urit

Aristotelovymi. i se tye problrnu katatze a etiky, nelze jei stavt l)Ntfaktn. Aristotelovu katarzi ne7ze c,dtrhovat od t doby, v ni rcnto termn vznikl. Nlodern pojem katarze (jak se lw uvv dnenpsychologii) nen mono btt za estetir'li nr tko ek . Katarze nepochybn znanena\a z\om v t'stcltickm vnimn!, transformaci po|mr o ivot, udllrslcclr, o hr'dinovi, a to nsledkem nov ch emoc, iebyly ttntlcrpny z umleckych dl a je rozlolly d vjipovrt:ltn p edstavy o p edmtu. Strunji eeno: katatze ie l'.':h(}Clny moment' jin pohled na ivotni jevy, ,,vyjasnn,,,
1rrrnclavky

h trng dii. Tato' Lessingova chyba se vysvtiuje ostrou polclttikclu, ii vedl po,ti ffanoouzsk pseudoklasick kolc' Srrrrnsn Lessing velmi sprvn post ehl, e zvlt Shake' ill'(:nl:()vy tragdie se nerozchzeji se zkLadnmi estetickyrni

(it

ltrlv 1rrlznni, ziskan estetickou cestou.

nutrr ingredience soucitu, r'-rie nikoli traopak; strach o sebe sam ho nern e v sob zahtnovat soucit. Zitky, city a myienky (lrrcliny), soucit (divka) a l<atatze (u ivka), to je jdro teorie o aktivnm vnmni umn. Shakespeare byl hodnocen Marxem a Engelsem tak vysoko prv proto, e spojoval nejhlub,,heroick., chpni tragdie s konkrtnmmaterilem sv bou liv doby. Dovedl vtlit hlubok vn a rnyl'enky v p esvdiv,vzruujctragick obrazy. Nesmrteln v tvory nejvtch dramatikri minulosti jsou koneckoncri nej1epm
osprar'cdlnnm aristoelsk teo,rie afektr.
16

je

7,obrazeni sloitych citri korrkr trrho ]ovka v uvedenych drarnatech vyvolv stav katatze' probuzen afckt a potom - v kulminanmbod .- ukIidnri a ,,klidni.. uvdornovn podstaty danho dramatu. A nen tomu tak jen v dramau. Tento jev pozorujeme p i tenstrhuicclr liierrnch' dl, p i poslechu hudby atd. Strach a soucit jsou pi'itomv dtamatu a vliteratu e v takovychto vztazcI-l: strach

iemu podobn (ztotonn: i |in se mohou dostat do takovho postaven), tm snadnije p ivst divka a k poch,open obecnj'clr zjm , obecn ch clr. Ale toto ,,obecn'' v charaktetech lid a obccnost zjmr je t eba podle mnn Aristotclova zobrazit v pbzch konkrtnicll lidi. Nen utrpcn ',vribec..: ie utrpen Promtheovo, oidipovo, orcst'ovtl, Filokttovo' 1.ktrino.

vzbuzerl hrdinov'm utrpenm. Tm silnj je strach

Teorie afektri a katarze m pro umn, zvlt dramatick, ohromny v rznam. Aristoteles doporuuie zobrazlvat takov lidi a takov charaktery, kter by byly divku blzk (Poetika). Hrdinov eck trag die stii po ad peripeti p ed divkem v cel sv tragino,sti. Avak ieiich ;lc;htilos-t, velikost a utrpen byly divkovi blzk. ettragikov v1born znali cestu k lidskmu srclci. obye|n se ettragikov (zvtrt Sofokles) srraili vzbudit r1trpnost, soucit s hr'dinou, kter1i trp nexaslou7en. Ale kdo ie tento' hrdina? Je to po1enrsk' tor;k, avak lovk velk energie' estny, mun , smcli,. im p esvd_ ivji je vylenhrdinriv charakter, tm hlubjsou afekty

I\T

o li

Aristotehiv rozchod s Platonovymi ,,idejemi" ve filos plat nsk]i'm chpnm ,;krsna" musel vst ke vrrrikLr hlubok ch tozpor v zkladnch estetickych otzkrtclr. Zde se Aristoteles nejvce dil svou mylenkou: ,,|)lrtt n i prav,da mi |sou draz, ale pravda ie mi dn". l)rYipome me jet jednou, e lrplnou, p esnclu a monislit:l<rtu definic krrisna nepodal ani jeden starovky filosof' 'lirc sc stalo i s definic umn' P i neiiep vrili netrtticlcmc ve spisech filosofri takov msto, kde b). t'y1a 1lrrtliinir vcemrr p esrr definice podstaty utnn. To m rvc p irry. l)rvn: Umn v antickm pojet neodp,ovdalo tolnu' co ttty rlncs umnm nazyvme. Pojenr umn byl ir, stejn jrtkrl tcrmny ,,etetika" a ,,kalokagathia". V starovku spa,llrlrt pod poiern ,,umn" i emesla a dokonce i nkter v'tly.'' V |in ch p padech setkvme se s definic umn jnltrl poczie. ZvIt astjc takovto pojet u Aristo1ela. l)lrrr'vaclnemli zcela p esnou definici podstaty umn' ttt'trrrllrli sta formuicrvat ant pojeln umn. l )ruh prta: Umn se sloit propltalo s arrtickyrn tttllxlcnstvm. Provalo sloitzmny v souvislosti s v .vttictn a prom ovnm nboenskho kultr-r. Bylo siln rrvlivtiovno nboensko-etick mi a politickjrmi nzoty. |'rvrr cstetikov (Sokrates), akoli mli nejlep vrili podat t|clirrici podstaty umn a jeho p edmtu, nutn smovali 1xrirrry cstetick s etickymi a nboenskyrni. Praxe anticl.rlllrr ulnrrpak ukazuje, e rama stle ost eii vystupovrtlrr, proti nboenstv (Euripides). |''csn eeno, zr,ozen tragdie jako nejvyraznjhoumtti tttli v r'rboenstv nejen sv i privo,d, nybr jc i odpoutrlirrnl tlcl nho. Jeirn principem je nejen utvrzovn bohri, rr lrr' lrlavrr boj s ',os'udovou silou" nboensk1fch nrrrrii. Dokonce i u Aischvla, prvrrho genilnho tragka, rr rrlrtlbohov maj vroh, protestr-rje ]ovkvzpurn proti jt'|ich slcp vrili (Promtheus). U Sofokla nabyl tento boj rrtit'jlvl charakteru. Snacl proto tentol. rragik zruuje
rrrii a
77

zdaj." s;e |orrurv Euripiclovy "li;.!,11i',i, vecln,t ebae pouuji a morutlizuji. boinajic Euripidem nastal \' umni souarne , n"1p.o'ir.i"qu'rn zost enm t dnch rozporri zlom: rozhod')' ;Jki;;; un, oa nboenstv. Tento v voi nae| pozd,j' poru ,._.ri"u.ke teorii Aristo_ telov' Aristoteles nejen-vyt 'kai rrcbu jc kc svi. oporc Arlanr;, 'r"rr- nzot, e nebc po_ kr*r',"'
a svymi .^_.,;:i:;T:[:T".r; izem ' (i* chylos, Prometbeu.r,348-350)"

svou vnit

nejvcc. Euripidcs oclsunul bohy a boskost zceia do pozad, proto.'i i:h" yrroffi do pop ed obansk etika, ,,ist morltu.. ii|ooirnrrri. Ve srovnn s postavam Sofoklov mi, -irJo ireroick mi' n.ztomny-t,_;;il;;
do. stinu. Prv

,rrl lir'rilc a od pravdy, a sein i vichni ostatn napodobitel"

l||rrtllr i'ik: ,,Daleko od pravdy je umn napociobovac, a ;,tlt sc zd, umi dlat vecko ptato, e v kadvci zarllyrrlit' jcr-r nco mIo, toti jeii zevnjek" (Politeia X, h't1' 2, 598 B). ,,Ten, od nho pochzi v]ftvor, stoic lil! la'(|t]ln mst od jsoucna, je urnlec" (tamt,597 B). l\rrllt' l)[at n^ io vypad takto: existuje ,,idea" lavice * trrrllrvv 1lojem; zhotovitel lavice - trulhl , napo'dobujc lt lt'rl, vyr:obce vci; a nakonec umlec, napo,dobu'jc r'tttr'sIttl<,a. ,,Te'dy," k Plat n, ,,takov' iburde i bs,nk tragi'rlit'' jc-li napodobitelem, svou po,dstatou cosi jako t et

,,lrrvlr.

ii velmi

,,\11totele's rrejen fornruloval promnlivos ldsk;chnzc:r (vd,

Illrlrje napodobovn, mmsisv plnm smysiu tohoto Mlo na tom, e se lovk otrocky pokou koprovat lrlr'rr zjcvcnou v ieho rozumu: druh' napodobitel _ umlec
l

(lrlllllc' 597 E).

umn, nboenstv)'
'dob

a geniln ur|rozd,i|m.zi m.toJo,r'Jluor.ou a Euripidovou, velmi vznamn1mi hl".li;L;.-Jr.r.ur'" sporu um_ leckych metod, ,,Zatimco 'E".iil;;; ve skutenosti jsou, Sofokles j.'ili;;; i'i''uai takov, jac , jac ma1 b ,t,, (Po::tika, kap. 25, 1460b 33_'34;. Pr'vn systematickou studi o umn byla ristotelova Poetika, kter se nm'nezacho"uro ..rJ,'a",prr ri' co risto_ teles vykonal, bylo ouiurn.ni ;;"'ju*r;'nj;. No,rc vytyil probl m,, n
apodo bovn.., um lec kLr,';;b r: ;rovn , pro bi m tzv. ,,mmsis,,.

i*'tivnch nboenstv." 1a risotele-s postavil ' do st edu' estetiky loz.lka

i;';rf:,'.o*"'''J Jak poznamenv Mirrx, u v Perik-lov clob (v tzv. ,,zlatm vku") ,,umn' a rtorika ilatily nabozenstv,." "Alexandrova croba .byra doborl--artrr"r.r", _r.r'" ktery zavrhl vnost >individulnho<
ducha

;" ;'."_'"i,acri v1 e. e vdom ;riJ,, ;;';' ,.ni'*irtuji.it on si byl o nenue Jcho estetika ,r","ii"ir-, estetikott n bo-

l,,ly sc trepoda dokonale zobrazit ideu' Platon to nellll/.,Vii tvorbou ptoto, e omezuje rnonosti lovka na ne,trt11t114I73 napodobor:inl jen nedoko,nalych kopii. U plat nB ;rrrjt'ttt ,,tvorba" cbybi, ikdy sm b1'l gerrilir bsrrk, mistr
rrlrtltZlt.

ltl'r s(. nm, p ecc jen umlec nezobrazuie jclio ideu u1lltti. ,,Krsa je 'ocllesk skutenosti." Sna sc sebevc, ni-

1rtvtr, rrtri druh po,dle Plat na ziejm nestak zobtazen irlt'it' 1li_cdmtu. Proto tak, i kdy je p edmt krsn1 a

rrrr1rrlclobuje

prvnho napodobitele

emeslnka. Ani

llrrrlcc se u Platona jev iako pouh kopista kopi idej. Nr'tt 1lr<lto divu, e m ost e zporny vztah k unrn: pro rir' rlvltt na 'obraz, ktery nedokolale zobtazu|e mo e, kdy lttrrt' jc clokonalost sama a iclea moi-e jet dokonalej? Ir'Irrt tctlrie mmsis, jsouc v tsn, nerozlunspoiitosti : 1clw ,,iclejenzi", vedla k zpornmu vztahu k umn, co llr'lilrl zvltnroli ve st edovku, roli, kterou se 1eckdo
l, r,lrr |inym tim, e scholastikov vyuvaIijeho iogiky ,r jt'lrrl astrokosmick koncepce.''
,,rrlr 1'l

ipsat Aristotelovi,

ky ten se ,,provinil" nm

.nJ|uinuo"
10 L()

ristoteles mimsis na

rozdi]'

od sv ch p

ed_

,,rtlvrr

N('ll poto divu, e Plat n ze svho idelnho sttu ilc" vykazuje bsnka.
plat nsk chpn mmsisopciut.

Ar'istrrc]cs

19

..ffjff ?J:: Odtud je jenom kr stupni' A z\ristlteles tento krok in,kdy T'tu| "'uu'*u
akov'ieL; "" ;:" j:]':^"";^ i"k l;'"' ;; ;; ;:.#],,':::::[ :" ;lffi mohou, :' co :'"'H: ;;'] jc 3 prv t()', co z nho irr ,1
z-bsn skutcnlldl]lo5rl' rrclrilosti, ncn l mn ttcn proto tet ptoto mne hsnkcm; bsnikcm, ttc ,.," -:]: rnli; ,'::"..*_,'^"''"'. ldlosti nebyly ,t u,"in:ior,' ':j,"..^":|'-,': aby. nktcr

"'y,y,1 ".' ;il1'5,",:":?tegori,.*pr"i-ii';;;;;';,fi buje poten.

J;;1ix

,rnirnanlrn. Dob e je zobtazeno o, co '.nyriorr1i.* v l.s wwrrnl*' -'..::-l ns vyvolv urit pocity' rrr:,:i v}r C ll i.iili.* -, il, vc problmu Pro Y Flat na :, ;" |:T'i ! :-d :, :,Y uml.' " t ,dlo patnou " r."pl" iJ"i", urnlec ic nnt'-i "pil t y.",{';, * ; ;J' l''x.,lxii,' i?'i; r^? ::I' "^^,:::

) i t ?' ; o' ffi ,' u31 ;I:,xi!;, !: tcprvc aU :::: LdLLLla :r*: ::;,! 3,, 1, 1otzku " zan lo{mulovat formulovat " taorby, spo'juje tuto ota"l,', (stejn jako ]\U!L.'rlL i 1 otaku otzku krsna) ,tdKU krsne) ,. .- -*-._l^_ .
.'

i:::,:'::,:::I!,:::,:;:'.-,i:,':;:T;;;T'\l"Tiilox}} ::'

Stejn jako v jeho logice dv definice pojmu i ponti o vci (pojem _ hmota ,"r. i^"'l*. tce lm dv . ":.), ,,1' e k opi i k opi. (Pl to J', rau" ra,z n a n o :u:;I:::,'n Toto zobtazen skute prost ednictvm umn nm v esfetirL.i ^^;:!^l- ;:.rri.'
e s
z

;rllttlrr ltr.jlttizcrnjich zvi at,

lttlttl' ;r,llrrtrjcrlrc

obzvlt vrrrm vyobrazen s potenm' napi'' a mftvol." 7+r ttt'l, ,,uit se je nacle ve p jemnnejen flosofrim, ale po_ rltthtt,'i vcrrt ()sttnm" (Poetika 4, 1448b 5_14).

;;..i''

l'nk Lctly rrapcldobovat znamen vrn zachycovat podrtnlll /(|l)razovanho, vytv et nov, tao it. Umn je podIe Alillrrtt'lrr rrcpodobovnm p rody jen -,; obecnm .sm:yslu' tlrlrrtr'lcs nikde ne k, e umn mus mt napodobovn pfltrlrlv ia cI; tvtd, e napodobovn p rocly ie princip,
|'rrk tccly napodob'ovn je lidem vlasr:tr, poskytuje 1im q dv jim poznatky a radost z tvorby. Tato for_ ;xrtr'rr
|t|tllr, rrvcm nenz

rrltrrj rrtrrn.

"

''I kdy sc

stanc,

e bs

takov lide, iakc r12|6y21.Z""-''',"'. j"l.t;i existovirt ,l|;:: Vzor mprccc pietlit, skutenost. "Nciogirrost" l.. ,'r, ,,; ,;;".; tecly takto, on"bn ti,o,"z".nkdy to

vc nemon, jcJi iv, ne vc mon. nt" n"pr".,.tJl;;';:'J; nemohou p

,,Co se tkne bsnictv,, jc cloucnj

Potorn jde Aristoteles jct dle, kd,y prav:

i"ii.l' lr,.,'lil'

'i;

esvcl-

?i11ori:;,*

se lcccos stv

"'i '"i"ri.r.n """'''l i proti p.";;;;;""l;;;,,,i

K tto neobycirr jenrn defin lci zan ' ettl tvorby se jct vrtme; ptozatim' r" ,;i;;;:; otzi<ou, ,rerr-li v samm ristotelov poctenim !ua"-" rllglru ' ' ; ; J mmsiszrnko jeho bu'douc tcorje tvorby.
;:t..TfJ]"''
k rrapr'rdobclvn je lidem od.dstvj, a prr. tm sc li""k;";;;;; n p n ao r i,"t.'^ ;' "
,,Za prv,,. k ristoteles,,r]:k1:'

G"n',"u' 25, 1461' I: 'i'ui-".i'iT;,,l:

dtuh' z napoclobc vichni poten' Drjkazem toho le, co se stv ve ,L,'."uill'.,-aj tem 2rr

. Za

;,;

vrr:zerr-

;:#,1i: ;:J:r:[1";:;':
'"., ";.ri'" , n.ii-

Alc ani na tom Aristoteles nep cstv a podv nerrlrvt'cjrl lrlubok filoso,f,ick hodnocen poeze. RozdI mezi
|rdrirrl<crrr a

rralzt sv ztlesnn. lrcjcrr to; Aristotel es zdrazrl1e, e ,,tikolern bsnka ttr'tri 1lrrclvat' co se skuten stalo, nybr co by se stt mohlo rl rrr jr.l rnonpodle pravdpodobnosti nebo nutnosti,, (PoeItlrrr 9, 1451 a 36-38).
l|lt)ZIl()st

lrt'l'trirlli' rrczvisle na obsahu; aIe zase to byl prv Aristoteles, htllr ;lrrltcstovai proti hol form, nepo,dep en hiubokj,m, rtrllrljcnrobsahem. Naopak obsab - materil _ clv orm

nic spolenbo- s o jinkou pron sO pojetn nlitnsis. lll,rvrr sla t to formule spovV tc}m, e mmsis jc lr|,' zrtcltovtra jen jako termn, 'avakje do n vtroen 7cela |ttt1, ttll';ab ne u Platona: je do n vloen pojem taotb1l. l'li, itlproz;i7uji, Itd tvo , lid m.ai ze sv tvorby estet|r L 1rtlitek, k'cy p edmt jejich tvorby zobrazuie objekty rtlrrlt'lilt nc krsn: mrtvoly, med zy nebo dm.ony atd. Ntllll'()st() nen nutno zrlbtazovat jen krsno, samo zobtltlt,ll ie-li tvorbou _ ie krsn, ie estetick, jestlie tttr'ittirrr zprisobem prisob na lovka, tj' vzbuzuje-li v nm r-rtctit:l< cmoce a dv-Li mu iaksi nov chpn skutettrrr,rli. .|c zde ovem l i zrnko t'ormalisnzu - orma jc

ldl!t

.t platrinsk^iim

ot: vcci. J<ier

historikem nen jen ve form iejich vyprvn. tr lrr' i V tom' e jeden vypravuie o tom, co se udlo, [llr'z(rl ,druhy o tom' co by se udt mohl'o. ,,Proto je poezie

20

21.

kde iei mrrio "r".rr,,|^ ,*j:r-1,'1ii:.poeticko-f Z,'ttialn *t,i-: -^^.: ';is.p ;lo."i].r.a';.;*; v|11zuic ."*"r.. ]}l',"".," tvorby, {:1: dramatikovi? ^ jr-r. Strun i" shrnorrt ijulxl' takto:

T:,::;^:!::::l'':l:r"';'Tff ,T:i;"::'*:"J;; i'.'::il": :J:o;:,;: ;::m:T'il:T',^#i-l"rli.: t il o. j' *" i'x J." i: mf .-1:'T::' msis, *! mimes;. : :':, "1cestv existovat, bod, kde ::':.:]-1i"'"'movane """ ".*
o
1

vc filosofitja cel historie; bse toti lr :n"j-ne_ ;oewci nh-^_x o?: o":.-T nJ3 ^,-. tn e, r. i.zi" a ei.p;il;, ' " i Jj il,r iil;X, :u::

rlAvrt typick (ro,d, druh, typ), opaollje p rou. P roda

,l'lrrvt'l<) v pfocesu zmny a pohybu poznv a zdokona' ltt|t' 1lrrlst odnictvm umn sebe samu. Tuo mylenku, jak ittilttttt, rtlzvinul a rozpracoval r'e sv estetice Hegei.
(

j:*lll

nybr jako zobrazovn "rposkrrteln.i-A .,l^^'-_ skutenych vlastnstj p edmtu' ristoteles k umlci: tim, e napodob,opraauje p rodu, ukazuje idel. ;"*#il dil, e bsnick vdycky p rodu 'Platjn ..h";"j'."_; iroda nedau,i : T:.'. ani v 1edn z existuicch vc ,b";;; ,_ionr..e,ne smyslovc podob. To m eme po-znvat, poat" iirt"telova mnn, 1'en prost ednictvm umn. u"iei'i i* i, zrarrn ie a po^

p on echv u,mlci ne j i r.i p o le I;:r::,,; ::::::.'"::1 tel s d il, ;i" ;;;;' *ii, l !!|^,, I, ::::, ::to vystoLrpil, v vorb, a ^^ ,prvn "! |'',feal's'm|u 'ecno ;;;::'l pro ti l ll.r(u.dIJ5rrlu. ntualismu, cnapalc l r_vt chpa e renlsmus r'ealismus nikoli u^r,,.j',l]T L.j'lu, "*' Ia,ko po"t'" dobovn. ",
l, e
j

ne entuziastu; 'pi;" ,,'utnc ten prvn je tvrrr. (Poetika t7. t455'a l'.-l] '. ";;;il;tfiC Ll vytren,. 3t 34). 4' teze: .,od nvvku rrnutit sc nebcl se radova nad vcmi zobrazenynri nen daleko k ;";;"";rchom se chotak v i skutenosti,, (P"ilk; '1340 ir, t 5, I^r;o:-?;, "o.

pot ebuje lovka

a ne;presvdivii

(Poetika 25, 1461a_ t-l-"iz,' tot24, 1460 n 2. teze: Podvat lll ""zuslc.chten poclob (Poetika 15, 1454b 't3), padle ernycvskeh" ve smyslu p ikralovn. ';lJnrlorran.. nejenom Jinak l*'", a, jim uritj souasn ideln charaktei, a ;i;-t.,ii*"".ir1iu rrrr. 3' :eze: ,,Nejopravdo'tl;

, Mdti"t,

1. teze:,,Pro bsnictvr

je

"rr*a, doucnjvc nemo n, jx-li

"'"i""

iv apercepnhoprocesu' vysloven v tezi je sm vzruen", z stv v plnm smyslu tcn, kdo ''vrtrrtrjc rtlr'l ir'l<rlu ilormou i pro dneek. Touto tez je formulovn 1rrr;rttlltvck subjektiutzibo uztabu k zobrazovanmu, neodtte' ltv rlvct-tt od vztahu obiektivnho. A tnl< nakonec clem umn a transformovan aristotclrlrt' trttt'r sis je prost ednictvm umn poznat iaot, zproste)t'rizka tvo Lrrvrrl
rtt,lrtr

vc rilirrtcnosti" (Aristoteles, uv. msto). Umni porub fit. l'r'rrt'llir a estetick vnmn isou souasn innost i ncir't'ti vrrit n soust edn, ,,scbol" i aktivn proces' estettr

jcj, proniknout do jsoucna. ,,Zakoue1ce zrmutek t:aclost nad zobtazenm, navykme si pociovat tot

"^"s';"'noj'i" sm vzruen, sc "ffi;aii Prtrto bsnicv .tozI\uje .""h'';;;;.

lt' 1-ltlteni poznn

'lir ic
(

Aristotelrv zvr
procesu.

blaetost poznni. z ieho zkoumn tvrjrhoa

podma uje v tto zdaleka nc dokonal, ale ncoby_ trin zaimavAristotelov teorii? U nho ,,nen pochyby r' rrlrjcktivnosti poznn. Naivn vra v slu rozumu, v slu,
rrrrrt',

'r1rt'r't:cpnho

ir

tlbiektivn pravdivost poznn," k Lenin. Ale cel je souasn vlastn i ,,naivn zmate|ll,r! ... o dialektice obecnho i jeclnotlivho - poimu a ,'tttyslrlv vnmateln reality jednotlivho p edmtu, vci, 1,'vrr" .Qenin, uv" spis, s. 296)."' l,]stctick principy Aristotelovy neien uruia charaktcrir,uj jeho principy dramatick, nybr i do znanmry vytrrstly z praxe starovkho dramau. Aristoteles yburlrrv:tl sv'ou teo,rii r-ra pevncm zkIad faktrj. Sv nzory zd rrlrlrril studiem trag'die a komedie sv doby. Jeho Po,etika ;r' t:clii prosycena fakty, srovnnmi, historick mi exkursy' tlolcticl<ymi i praktickymi pokyny, polemikou - obranou 1t'lllrclr dramatikri a o'dmtnm jinych atd. Tato velecenn 1rr'iicc jc tak vlastn zkIaden jeho dramatick teorie, nebo lt' ttlitt zachov,ala prv ta st, kter sc t k dramatu.
Ar'ist;rltelov estetice

22
23

'_"'-:*-*,-.-a

V
' ,'Ttagdie,,, pe A
"u",;

;ti;ffi ;*#i.,l"x.:]'"i-:u':T."oj'i"uiffi 'll*i ",;;;;:;::,,1 ;;;";;

r"

:::;.;,J:1,Jil:;lT;li,l?ii::irlri*l

n.I

,' ;T"."lTT!,."ux1"of .a-zv;t to msto, kde se mluv v'zbuz.enych

mnoho spor , o,

:":,,*i#3i}i#iTlJJ:|JJj";x::2l:z:'-:,;;'; . dnn). je ncztretily svui

dnes.
P i.
posuz

"i.ho"'l:

ttagdii, r.y,rointi

In|rrr rrrr,;rlri.j.:'

plulvrlrri, striv sc poadavkem tak p i len charakteru Ildl ,t ,ltrtt'aktcru st etnut rinkujcich oso,b. llr,tllrrtcm tragdie jsou podle fistotela ulechtil ard,. rriIr,rIrti| p n, snahy, ie na sv cest narej na pfrlzkv, Irkdy nep ekonateln . Nkte to chpou jako Flll!lt lil v('l( p ikrlovat skutenost. Aristoteles n.po"corral, lt} l,' slitltcnclst p ikrlovala 'a 'aby se uhlazova\, hr6ny ptrttiL|rrtli, a i kdy hjil Euripida p ed ritoky kritiky, nelt]lt rlrrirrvlrl poto o nic mn tvrirprincip Sof oHzr:

vyznam ani

l;l.'Jj'.

novho dramatu',, vyvstv ve]mi drllei ta at;zka,')o; ,* ;:;r^matik zovat. ristoteles na zobrato. aa pilrn;,J'jo.ol1,, kt'erou igno_ znamenalo

ovni zkl'ad,nch problcrrr

'Il|||l|'/1' it' tr;lgdie zobrazenim iid 1epich, je t eba vzt si p llell r llrrlrr clr portrtistti. Nebo i oni, a zachycuji vzhled ia.lltlllll \'llllltli lr lrraluj lidi si podobn p'ecc jc vyohtazuj krsrri', ' rl,r[,tiL,r l];. l'{54 b g-11).

o'

".t".;

;;;;';;;;:,","y

I::: ,La "el,a'',i'i.;i;il,::ri:ffi::; ,tn]' le ne,dostaten nerlnolo+-:^x charakteriau ^L_ je iv a tn konf 1i'kt n.uo ia ;;;;'.;,:: :1|T:T T;: jd it. L"rT:' "u,tho faktu, ktery se
1

'" ''ji1" historie, zJrrtaz ruie S nrin-i^ :I:o9|o '.o.i"-'.r";:;:";:'.:::1 stupuje jako ptaidivost relnyc h ;irr;;;h '?iljT;"o"'';x;T,,:::'::*!i;:"";;'T.ilTlJlx;"*I,,mohlo by se stt,, ;"

Arjstotcla pcclcvrn to. aby |''';T j.ffii''j: ;" ]: ::^jl. ;;:' ffi ::T"#''l,}1: .*l"j .lij"T.'^.:,, ;. il il' ; a. :"',:: nutnosti". J:, T#; ;:: eeno, :":, Tii#, zavrhuje ::1*:;:{r Jinak J<opr,ovzin ""

;;

momen t

lrlv} rrrr1ll'. Homr zobrazil chilla jako v)or neoblomnosti i Ilil('lll dobrho" (Poetika 15, 1454b 14-15). 'littrr ,'itlca1zace" chatakteru nem nic spolenho s ,,1abrry1i111111" skutenosti. Oprotncharakteru od 7byten cb ,ltttltttii.tltlk' zd raziuje jet jednu strnku umleck fikcc, 1nL ji r"lrzipa Aristoteles. Doporuuj e 7aned,bat rJrobnosti
g rlrttttlnllsti jako kladn tendence, jako vridprvek,
y1= i1ttt:tttr vytvo en obecnho, typickho, charakteristicklro, }tr|ttt, r'rr sc mon nevyskytuj,e nzasoz;, a\e zato existujc

|' !l11lll zrrsti ovat to blazsni' kladn, to, co vyzdvihuje rl{ltt t ltltritkter jako p klacl hodnj. napocloben, ,,juko

/ltl'riyl,ct:ti ne<lostak hrdiny vcelku kladnho nemus

preVare p etv et skutellost skutenost tak' tak, abv aby p n ed er| nmi n*i * :i1'' vL-___' au nikoli lob ji},i,"']:",:}:,"'.;,"";,",i"d,?1Jni";#:i v pofaktri .;." 'p.o'b1bu. "r.,,"]rY?,r,, ij;"eck l i kc e, j e Uma ;. .*;] ;'h"."l"i'Jh
24

:il:n:i::::u':.::uD;k;;;.-;;':l-"#::,2,:o:;;:, i. p ... ;;;;: i'rff " y, ;. \1 UcLlKa i''-',iZ I45'l o' a ;: !Ti' b 27 r!) 30), ti. : "l ::: tvri: 4.-uvuqlll mus zp sobem
o
|^' ^

lil*#ffi , Y3:.+ll'*:|"'l

s.eleznou logikou skutenosti ::"::-: I"|:'"r:r.n' Z Lclcflo ;',;ffi"j': sDehu okol_ nosi, Y:}i":,",.i^-'^.":|'''.n*;il;,;::i;f z celho chara o'or'yuu a st etn obraz,i. Na inmrrrst; ltLo-,.|^ ;'!'u'

ffi::

:t""" lJ,?ffi #:

po"iil,iT'l*

lerlrrkr'iticl< m temperam'entem proti pseuclHasicti'* tattrrttt'irtt it nrrinm' ' Al<, rrcstaci,e historik lrypravuje o tom' ccl se stalo, rt llrislrk () tom' co by se stt nzr:blo. Nestaz raznit, te ,'lrlislcclkenr toho 1e poezie vc ilosofitj a cennj tli lrisrlr:ic; bse toti lspevci obecn platn,
25

ltrllil gcniln Lessing, kdy vystupoval s cel m sv

{tntttlirjzrr filosofick srovnvac charakteristika poezie a ltlrlrlrit', ktcrou nc zcela pochopil a jeclnostrann pozcji

ll| |(, |)f()t() i umlecky pravdiv a oprvnrrti. A prv l llrr l:ttrtrrul.ace otzky _ a to sebevc poprai necostaterrr, rtlljcktivn kritikov tohoto filosofa - vyplyv ta
um-

38). Je tieba zdtsraznit uritost oharal<tru, konkrtnost, j_e podtrhvaj nutnost prv takovych, a ne jinj'ch d|ri' lovkmus v dramatu konat uritiny ne proto, e ,,se tak zachtIo" dramatikovi. Mus tak jednat proto, e jinak jednat nelni1e - z nutnosti, proto, e souhrn podmnek, okolnost, sbh zimri, jeho povaha a nakonec p edchoz dje ho pud ne k jinmu, nybt k tonil.rto skutku' A prv teftto, a ne jin skutek mus byt umlccky zd vodnn. A proto ta pouka o ty ecb clecb ,d,ramatika p i kresb charakterri nem vyznam pouhho ,,bsnickho nvodu", nybr m mnohem lilub'filosofickj' smysl: ulechtilost, soulad a d slednost, nikoli kopie konkrtnholovka, nidavky pedchzejc a shrnuje pouky o charakteru, vidme z toho, e ,, kdy je niak ned sledn1i ten, kdo je p ed_ mtem zobtazeni a je modelem prv s takovou povahou, p ece mrrs b;'t nedrsledn clrislecln" (Poetika 15, 1454 a
Aristoteles se zastavuje u cbarakterli ptoto, e se v dra* matu obteiskutenivotnkonflikty ptv v charakteru a v jeho innosti. ,,)'ednni p|yne pirozen ze dvotl p in,z mylen a z chatakeru" (Poetika 6, 1'450 a 1-2)' Jednoho iovka od druhho odliui_ p i vsloitostj - zP sob ltyleni a cbarakter. Rozmanitost a obecnost v individulnm charakteru, ktery se rozhoduje ttez ,,tm', a ,,onm", mus b1't ukzny s maximln jasnost, tm vt, mvce je charakter individualizovn. Typi7ace _ to 1c souasn i proces indioiduali1ace obra7u, nikoli proces niveIizace rczdIt. Typ se proievuje v procesu diferenciacc a vybru, jen ne o'dtren o,d procesu individualizace
.

kdeto djepisectv jednotlivosti" (Poetika 9, 1'451'b 5_7). Nestaici:. podat takovj. charakter, ktery zobraz obecni' ,,podle pravdpodobnosti nebo nutnosti" (tamt,1'451' a

1e r t'lti tlrama nezdrjvo,dnn. Tedy proto zdiraz uie Aristolelr'a ;lrraclavek na popis charakteru: p im enost (ve shod r ;rllltlltvm, postavenm, vkem atd.), podobnost' stlost, to, r rl ttrtzyvnre ,,charakterem ustlen]m a drislednj'm a do

il$v.| s()Zumiteln a ripln zjevn. Jestlie ie ta po,stava nertrrrrlltticln a jej skutky neisou umlecky zdrivodnny, pak

Llrttr

rlerllttlsi", a konen estnost' Avak ta nen nezbytn. Myslell r lt' l)ouze na estnost pro hrdinu tragdie: nejednat t rrrrrlltt zitnosti. Aristoteles sm ukazuje na nutnost uvtlr=l |lt'rr

r,", a to' co tazval Aristoteles ,,drislednost i

ned

rlryl 1r1i .15l6rt charakteru. l)()Vau|e

srrlvnn charaktery nzk'Y kadmp pad je ne-

llllllll'

Nt'itl|tcitii poadavek vzn Aristoteles na abuli dra-

fabuli za dui tragdic.

koli napodoben. Jak hluboce obsahu|e tento poadavek vechny poA-

1rlrrl rltltrilktcty. Ydyt tagdie je zobrazenm jeclnn, a z t piiny ll|,ll rrr jr'rlnaicch" (Poetika 6, 1'450 a 38*39, 1450b 3_4).

',/'llillttlcltl rr tak kajcdutragrJic je fabuic; rra Ljruhm mst

\/

\1r'

svc Poetice vnuje mnoho nsta t'abulim

'|'rng

26*28).

u Aristotela nm nesmj zastnit to (Aristoteles to dob e lkzal), co odliuje jeden charakter od druhho. Ale to ve se mus projevit v jednni, navenek. Tehdy bu,d'e takov po26

Teleologinost, metafysinost a zmatenost n,kterych

po1m11

Fabule mus mt jasn vymezcn; logickcm po dku a nesm rnt rllkrr rlz1hodnou. Co do rozsahu bj,v nejIep ta fabu1c, hlcrri ic rozvinuta do nleitjasnosti, je djov bohat ;l llt'll r:ozvlckl. l|. l lcclcrrost. Fabule nen jodnotn v tom p pad, kdy re trrkolcm jedn osoby, nybr tehdy, kdy p edstavuie l,tgtt A',1i cta dj . Dialektinost takov vahy je z e1m. srrrtvisIrlst dj v lejlch rozvoji a protikladnosti _ vdy lll lll(' () irrit s 'djem 'dramatick m -, ve st etn hrdiny r jrrryrrri v prlibhu dramatickho dje. Konflikt z1m: a rlnli r<lzvoj dje. Hlavn poaavek: nic zbytenho. To, l ll tiv()ll p tomnostnebo nep tomnost nic nevysvtluje a lirli' llcmn, nern pro dilo dny vyznam. Jednotiiv t|lli tlla rnus b ,t spojeny tal<ovyrn zp sobem zr mt takov Y7llltt11, c by se p emstnrn nebo vypr-rtnm kterkoli r'lirti r'rrzl'ui] cclek."
,rhtttlr. rrtusi s io;ift

llIllli('l|{) v1.tl

1rrrtlslrt

jdc v tchto pokyncch o toto:

diiim.

d!e-

jgp

edvedendje_2a15-o-qe1\oa uceleneho,

-19zsah.

27

'!

hov i mylenkov dob e postaven, nedoshne proto jet toho, co jsme stanovitri iako rikol tragdie; naopak daleko ale m fabuli, ti. scstavu udlost" (Poetika 6, 1450 a 29 a 32). Rozuzlen mus vypl vat c samho pr bbu die, a nesm se ', eit" nedrislcdn, tj. nhodou ncbo zsahem vnj sly' co sc stvalo, jak znmo, v dramatu antickm i t c francouzskm dramatu XVIII. stolct (deus ex machina) a vyskytuie se i dnes u nkter clr dramatikrj, ktci nevd, iak di ,\ozuzIit". 'Znm msto o torn, e ,,v tragcdii nelze p edvst vt

C' ''Kdyby nkdo sestavii 1 roky sebemravol'inia slo-

}rtl1rlrirry bczdrvodn
|crlrrrrt

ntncstvi dir1 odehrvajcch se souasn, nybr jen to. co sehraie na jeviti st her'c ; naopak v epice, prbtoe je to vyprvn, Lze zbsnit adu scn probhaicchsouasn" (Poetika 24, 145L)b 24-27), vedlo k nesprvnym vj',kla_ drm. ristotelovi se piitaIo,e poaduje zachovvn t i jednot: die, msta a asu. e Aristoteles poaduje jednotu a ucelenost die, to, emu se v divadle k ,,souvisl1 di", to jsme vidli. 'fcnto poadavck u nho j'':.t, a l<clo by popral leho nutnost? To, e ristoteles uvd iako jeclnoduch1i' prikJatl eckou ttag,cii, niiak nem c znaflenat poadavek jedrioty asrr. Aristoteles jednotu asu nepoadooal' Jtst omezen zavedli sami tragikov, kdy se snaili pst tak, aby se dj ukon_ it bhem ',icdnoho slunenhclbhu".:3 Pokrrd jdc o lednotu zttista, kde se dj odchrv, o tt'm se u Aristotea nikde nemluv. V eck ttag|i se tato jednota nezachovyala a znme tragdie, v nich se msto clje mn, iestlie to prribh dje vyaduie (Aischylovv Eumenidy, Errripidov'v Foinianky a|.). Francouztclramatikov XVII. a XVIII. stolet p itli Aristotelovi tii jednoty, zacbovvalt je a pov 'ili na lak si knon. Naopak Shakespeare, tv rce prav klasick tragclie, se ,,t emi jednotami" v bec nepotal. Neznal je' Uznv zpravidla jednotu dje, poad,ovanou ji Aristotelem. Stejn si ponali Schiller. I'essing ve sv polemice s Francouzi nezvtatn dokzal, e ,,t i iednoty" byly Aristotelovi

Vrlltairc, tento skeptik a bo itel knonri, prohlaoval: od ristotelova zkonku znamen plout v lite,,[l1lrlrrt kompasu, ustavin se .r'ystavovat nebezpe bcz llttrfc alltrlkrrt:lin." To mu nep eketo, aby Aristotcl v ,,zkottlh'' slirn neporuoval' a to ne bez rispchu, nebo Aristotelcr jr' nczvratny 'samoa eim jen v obecn tortnulac pro_ hllrrl kl'a.rickbo dtamatu. Voltair.d chtL zdsaznit velll< ttrltrr,tlrrlrrgicky vyznam Aristotelovyoh pokynii pro drama. Ktly isme mluvili o Aristotelov teotii afektli, zasta ili irlttr' st' u katatze. Z'de je t eba enovu se ke katarzi vttit t' rrrttvisltlsti s dfamatem. VIonc'st katafze je rsn spjata t rtll!zlirltt, co a jak je v,dle 7cbrrtielto, v.vl'olv-li ta i ona fll!lrrvir lrPnost a strach,b;ylt vyvolny hrou tra jeviti,alc tak p mo ',\lt'tr lt ;t soucit mohou IlllllIll'll)Viiltm udlost; je to lep a cll to tak vtumlec. Dj fil lIlliZ ltyt scstaven tak, aby i ten, kdo tro nevid rr rrdlosti r'nm ;9tt llrrrltcttl, pocioval nad tmi p bhyhrrizu i 1tost; tak asi bude alrtv, Lrt, ktcr;i rraslouclr bii o oiciipovi. Dosahovat trrho s pomoc poll{t'l|ll(', l() jc nrrrumleck a vyadule to chor gir.":1

y ic<lin: dje.

a e te''t'o ilosof poaduje zachovn

a herc m objasnili pojem pozofnost vnovat tto Vci: katarzc musme ,,kttlrlr'zc", rlhittrtzil< vrcholnho vjemovho napr, o[<arnik nejost ej reuht'c clivka - splyv ve vtin p pad s kulminanrn lrtulr,rlt rrmIeckho(dramatickho, hudebnho a nkdv i'e"'
t\llycIrtrrrr naim dramatikrim
rllr

lt'ttti,ll.'/,clti se, e nic nen tak krsn1'm dialekticlr 'rn vj't*rr'ttr 1rr"'cchodu z jednoho stavu dje v druhy, z jcdnoho |l11\'r' ,,llpcccpce" (aktivnho vnmn dla) v druh , od stavu tlr'Lrttllt'ztrlro v katatzn Pauzy v ul'edenrn smyslu maj rrlrtrrl'sliy vyznam v hudebnch symfonich' T,otplat tak rr tll'trtrtlttickm dji. V enickmumn je pauza jednn l l rc t l ii l cit|chpr'ost edkri nej talentor.anicheak l'tr',l'/o sc tto riloze pa:uz z njakjrch drivodri nlktle llr.j .

h'llrl) cljc.
lrlrrrt<r

p pad nen nezainav vinrnout si

rilcrlrr'

t,t|ttttjt' pzzornost.

tl!lt'tll rltIto otzkou nezabyvali.

eme jen litovat tcho, e se teofetici

28
'1.

Zds kaantita nahtomadn ch estetick1 ch emoc i p echz prost ednictvim katane v novou koalitu, v nov vnmn umleckho faktu'
30

lenek a citri, znepokojenj,ch knihou, p edstavenm, dramatem, sctkvaj se v paue * v tomto po dajcm bod katarze'

Y pauze sc koncentru ji a maj svrj katarzt-r potek, svrj momcnt konce,ntrace a uvolnn, estetick' emoce' tj. afekty, ktet p ed pauzori p edchzely. A zde se tyto afckty ,,oituj1", t1. nastv p echod divka, ten e o nouho sLavu. Zdc pak dachzi k uvolnn cit ' V pauze pi:c.bh vzjerrrn dialektick prisoben ,dvou umleckj'ch komplexr: komp1exu zobrazenych umleck1ch djri 'a kornplexu vaich my-

symtbni.

Fanuje nzot, c pauza je speciln z|eitost dr:atna{tt 'diva'cl'e1nho p e,dstaven. Umlec<y dj je vak nep etrit1 pohyb a palza je odrrida tohoto polrybu. Pnlrzu i" v umIeckm dji stejn nezbytn, jako je nezbytny nLp etrtypohyb a zvraty v tozvjendje. Co nejvce vrh svtlo na dialektickj' proces umleckho d!e' je to, c pauzy nejast|ispadaj v jedno s momenty jeh'o ostrho zl"atlt, s momenty neobyejn sloitho a tuhho zavzlen hlavnch umleckych nitek. Kdysi sc k ielo: ,,Mrrpau.z na scn!" To je sprvn, jestlie se domnvme, e pauzl je nedostatek pohybu. Je to vak nesprtln, jestlie s: na pavu dvme jako na jeden z detail celkovho umleckho procesu' ovem i v tomo pipa,d, jc hcslo ,,mn pauz" nakonec sprvn. Yyt pra L) pailze zain rteiastji keitatze. A vidrne, e nejnadanj herci, neinadn| dramatikov instinktivn cttuto nrohlrtnou slu Ptluzy a vyuivaji j s maximlnm uitkenr pro cJj. Jako by nabzeli divku, tenii, aby uaolnil city a mylenky v nm vzbtzen' Ba i sm djvk cti, e 1e to nutn' Nkdy u ciramatika pauza nen, ,ale herec cit jej nutnost, a paza - je{i vhodn _ m velky unrlcck v1i_ znam. Tot'jen uvdomleji, dlaj sklaatel, dirigenii, nadan encia vynikajchudebnci. Nap . oskar: litie,J, neobye jn expresvn'dirigent, velmi ovedn vyuv tohoto momentu' zvlt p i provdn Beethovenov1j,ch

Vi
r|rllr.it1ich otzek, 'l'r'lrg

lfrntrrp Aristoteloq,ch rivah, jak je lze rekonstruovat, ryili(' s(. takto: ! /ttl'tran\te ty, kdo jsou nlezt' nmi, hrdiny iv,nikoli elrrtrrrl<tn, vyumlkovan - takov tragdie bude divku hll:ii.

|lilr- 1rr[ibez honn, ani darebci nbo .,krlrr sttl| upfost ed mezi nimi,,.

hrdinri, kte divku blixci nejsou. .;lrrclropit r.irkAristoteles zd taz ruje, e n soucit bude na stran lilllhtllrrl a Lrlechtilho' Poad,uje, aby nebyli p edvdni ani
ttrttl

(Poetika 13, 1453 a 5_6). Nrrrl tm sc mus nae mlad sovtsk dramatika lrlnboce *gtlryslit. Byly popsn, pa,i, pcjlamno mnoho kop, |?r, 1rtrrlrllrri rrckonen , vlekl1 spoi o plsobeni na divka, ale llll lllt{) <ltzku dal velmi zajimavou o'dpov ristote]es: rliv,iL r'caguje p edevm na ptoitky toho hrdiny, kter1 jc ttltt rl'yrtt postavenm blizky. To ovem rrevyluuje
lu4l11l1,',,"

llllllll lllk, isou{i vyvolan city protichridn tomu, k emu 'tttlrtt' snt oval, nebo je{i tu vztah lh,o,ste jn ,, pak tragrll,' rrccloshIa cile. Ale co se mrie dotknout clivka :r vYvrrl:tl v nm intenzvnpocityl Na to ristoteles or]_ 1rtrvtlii: utrpen nevinnh.o a ,'s'tracb o tabo, k,clo ie nrrn

r\r'istoreles formuluje v 13. kapitole poetiky adu velrni je pro n, maj velk'j, vyznam. dic rrrus vywolat uritcity, uritptoitky. Nen-li

i \

proitky

a"nt m<l-

nit.*ov, nybr ti,

1elnlt. proitky se masovho divka htuboce dot]kai. k rl.. trt'li mn by se to mohlo stt, zasluhuje soustrasti, prlitrrvn, soucitu nebo povzbuzen, pochvaly nebo pok-

1. l)i'iht-li divk tragd ii, v nje vylennavysos rlrrlrt lr- nav'sost patn . ,,hrdina.,, mysl si: j j,sem krvy nikdy nebyl a nikdy nebudu; tresty, pohromy, tane_ tf*ti rrcbtl naopak tst,vypl]i'vajci nue n"bo pravd1rlrrlrrlrrt - z jednni ,,htdiiy;,, t'ykaj se mne mIo. Zato *rt'lrr jirr1i ie divkriv vztah k tomu, kdo je mezi nmi a

''/,o.brazujte nlkyrrri vadami.

),.

lidi jako iv,s prost ednmi ctnostmi a nc'

31

:!..J

rn. A divk spoiu se svymi bl'zkynt ,,hrdiny", jim ll zumi, provvechny peripetie zlho osudu i raclosti. Jestlie otzku polome takto, ulasn se nm, o usj loval Aristoteles. Vimnte si: ne nhodou vystupuie proti ,,doojit kompo7ici", proti ,,clvojit fabuli" a poauje jerl notu die (kap. 13, 1453 a 31), drisledrrj'. (podle nutnosti nebo pravdpodobnosti) prrib1r udlost, je natristaj' uchvacuj divka a konstanou katastofou nad hlavorr lrrdiny a spoltt s nm i divka. Opakujeme: tuto tezi muji mt nae dramatika na z etcli. Tcprvc tehdy se dostav ty ptoitky, ta afcktace' to duevn zaniccn, o nm snmc, kdy mluvme o monuntentlnm dranratu' tcprve tehdr
Proto bere .Aristoteles v ele pod ochranu Euripida, u n ho sice ',ltka jinak nen uspo dna dob e" (kap. 13' 1453 a 29), ale jeho tragdie zato vzruuj. V ton je aelrni silnti a zrove nejslab strrrka Aristtl teLoay tec e. Foadavek jeclnoduch, a ne ,,dvojit" fa bule se mn ve svrij opak' jestlie je ho zneuito. Vskutku, kcy mrie tragdie doshnout toho, co od n d ristrl teles? Tehdy, kdy je pronikrrtrta jerlinclu irtej, kdy ml\ jeclnoduchou fabuli, jednotu djc, jsouc omezena |ak uri tymi ,hranicemi, tak ve volb hrdiny. Ale pak se monosti tragdic velmt ruuj.Ne nadarm,, upozof u'e sm Aristoteles tra to, e se syety pro trn gdie takovho druhu hledai p edevmv mytech o nc tstchnkolikct rod (oidipus, Cresteia, kter se tlttr dochovaly, aj.). P i ne|menmpokusi-t p ekroit tyto hi'll nice sc poruuje 1ogickj' systm' kter]ir bsnk vykreslil' lr p i nm je tak, podle jeho mnn, katarze |edin monri. Aristoteles t'clrnzln oddlil tragdii od eposu a popv(' ji omezil. Hegel omezil okrulr dramatu iet vce.Ne vak vechny udlosti a konflikty na svt koni iragicky. Mohou byt ,dramatick rnomenty, je vribec nc maj iako svrij nutny nslcdek uagicky konec. Nejedrri nep tel ,,odch:zei nakonec ze scny iako pteIa nikrllr nikoho nezabije" (kap. 13, 1453 a 38-39). V takovyclr tragdich, jak vykId ristoteles, ,,maj iiny konec dobi
32

bude mon nae katarze.

lr lllisnk nesm, chceli znbnzit reln konflikty, t-rl"du't lrt li'ltdou cenu ,,tragick " konec. Aristotelovy poadavky omenlji z jedn strany okruh rlt'jii ll z druh okruh |ednajcchosob. le tyto poaavky t,yti,tl<rl po4oeclaj tvorbu ffa1ika, problubuj ii. vri ileaani lyicti a p i pokusech rozit rmec tragick ch djri _ k" Ar'isttrtcles - sah se k ,,dvojit kompozici udlost.,. Ale ltt vysl'Lrpuje Aristoteles a k ,,Vyaoltiaat takto poteni fut lt'rtgrlii cizi. To aice p islui konledii,, (1,453 a 35_3()). l'rlrlvadsi Aristoteles nep eje tozdvojovat vnmn a rlty tlivzika, omezuje sLn ltku tragdie a stavi velmi vy_ - vyaduje p edtti' ttt,obyejn eelkbo unzleckbo rnistro'osta. Je snad tttttrlltrt takoq ch trag di jako oidpus krl, Hamiet nebo
ltlrr,llo?
u,,l*,l t, ,sled'ky dosaen jednoducbou fabrri.

iirr1i ti zl. Nkter1im se takov ttagdie zd lepi, ale lrr zavinila slabost pubIika; bsnci llr toti iniistupky rt tvrrt': dle p n divkri" (tarnt,1453 a 32-3fl. T ie vr'lrrri dlleit p ipomnka. Jsme rozhodrr prott p itakvr'irr rrr/rckrnu vkusu, kter-_i. dosud existuje, ale ie jasn,

l',tk'rlu tragdie _ ta je t eba 7tL ra7nit

Z;r tlruh: v nadcrb pronikav zmnn;ch svtov1 ch [rrlrlliktii na sta1r jedn a olrromnho zd'okonalavni lr r"tty lta stran druh m e byt mistrovstv dtamatki za|tt'lt'tttl i na epick rozen dramatick sfry (Msto vtrri, { l;rtirrlistick ttagdie, Zkza eskadry, Arstokrati, Floris'|'ttl.tl ncsrovna1ost rnezi sv1'mi estetick]imi poadavky rt lirlrrl<r: tn prax doby vyjd il Aristoteles v citovan ji' rlrtrrlrlttcristice druhho druhu tragdie, v charakteristiie, v rlz ctmeiakoby vyitku ' . . ,'Nkter1m se takov tragtliz lep, ale to zavinila siabost publika; bsnci rnrr trrti irrristupky a tvo podle p n divkti.., |'rrlllil<um m slabosti a bsnk se pod izuje vkusu tohotti
1lrrl,lil<lr.

rLrrl).

virlrrlt: clcfinitivn mnn ristotelovo.

Jak star a vn nov trna! A prv z,Je neZdc je tak slab ttt,itt/.lt Aristotelovy cstetiky. A p znivec prvnho druhu 1trr1i'tlit:, <lbhice Euripida, kter byl zas a-zase napad,n,
,9 J-t

vicl souasn, e je beznadjn paaavat ocle vech velkc rnistrovstv v uzkych koncentrick1ich kruzch sv ideln Bylo by mono zastavit se jet u ady moment , ale to ie sotva nutn. Jsou dostaten iasn ziraznny v p sIun ch kapitolch. Shrnujeme. Aristoteles povaoval umn * v prv ad umn clratnatick - ne1en za prost edek poitku, nybr i za nstroi poznn. U Plat na umn ponn pek. Potenz dtamatu posilu|e po'dle Aristcltelova nzoru inno-rt a naporah k poznn. U Plat na ie prav m pozntim poznni plat nsk ch idej'; a toto poznn je netragdie.

POETIKA

1.

dramatu je nekonen a e monosti dramatikri jsou rovn neobyein irok. Tak soudili i Diderot a Blinskii. Doba, kdy se Baumgarten a jni p i prci na svm vell< rn dle museli omlouvat za studium tak ,,neclri1eitho"p edmtu, iako |e estetika, nenvratn zapadla do Lthy. Stejn minula doba, kdy bylo mono bezttestn Aristotelolry mytrenky form'alisticky p ekruc'ovat a p izprisobovat j,e pot ebm buroazn estetiky'

okruh dratnatu, to je celj. ivot; aIe monosti dramatika. isou ome7en a ve7mi sloit;proto je drama nejvyrn druhem umn, k Aristoteles. Lessing dokza, e s{ta

uskutenr'te 1n.

bsnictv vrlbec i o jeho druzch, iakou tit'ittttttst ktery m, dle lak ie t eba sestavovat dje, m-Ii rlllrl clopadnout pkrr, potom z kolika a jakych stse rkhttlri, a podobn i o tom vem ostatnm, co patdo ||trroboru' Zaneme pifuozen od vc zkladnch. li1lika i bsnictv tragiok, mimoto i komodie a tvorba rlirhyrnmbickl a vtno,ui hra na flanu a kytaru, to viir't'lrrl ztlamen v pot1stat znzornn. Jedno ocl druhho nr' lii v troim siaril: buto e <azlzor'vje tT'qi 'cc1ky, nebo jin p edmty, anebo jinak a rrikoli na 1rlrrst

l\lvme si

Propracovn obecn1 ch principr3 novho clramatu, to je nejaktulni rikoi sovtsk rrmleck ronty. Ti, kdo vedou nov umn cestou sluby komunismu, aristotelskou estetiku nezahazuj', nybr vyberou z to,hoto estetickho torza staovku nenlo cenn ch kamenri pto zkIady novho
rrmn.
1928-1935

IoGANN L'TMN

lr qi zprsob' Ydyt prv iako nkte vypodol5-' - iedni dk svrnu tltlti'lt, druz cviku - a jin vlastnm hlasem, tak i' v eeltvt lt Llrrrnch: vecka zobranlj' rytnern, slovenr a melodi, rt llr tlttc{o kad 'm tm prcrst'edkem zvl, anebo' vemi rllrrlvclti. Tak nap . porrze melodie a rytmu uv umn 1riltt'cli a kytaristika, a isou-li snad |et jin umn tako_ t'ltrr rlrzu, !ako nap . hra rra syringu;' pouh1im rytmem lrt'r ttr'cl<;,die se vyiad uie umn tatlen,nebo i tanenci l'vltilrui svynri rytmick 'mi pohyby povahy, osudy a iny. Avak to umn, kter tvpouze hol mluvy nebo rntturtn 'ch verri _ kter buto navzjem ms,anebo rriivri rr|akhoverovhodruhu v lun * nem shodou rlltrrltt<lst a po'dnes dnhojmna.3 Nijak m spclen m ttrvclrr bychgm toti nodovedli oznait S fr novy a Xe_ ||nrtlltrlvy hry* a sokratovsk dtalogy,5 ba ani bsn si'oen
|r'rlr'rr

rltri lrlrroho vc p,omoc barev a tvarri

35

definovny'

trimetrechB rrebo v elegick;ch dvojverch nebo njakou jinou podobnou formou. Lid ovem spojuj p,ojerrr bjsnrri s druhem vere a kajjedn. .t.jit o"e, jruhj,m epi kov,'tj.. nenazyvaj je s ohledem fforbu tarniky, 'iu ;ji.r, nj,br.pojmenovvaji je podle verov ior*y, i kdy tot vydaji verem co fyzklnho nebo lekarskeho, aj v" zvyku jim tak kat. Ale Homrg a Empedoklesio nenra] spolenho nic krom vere; proto je sprvrr prvmu kar bsnk, kdeto druhmu spie ne bsnk p rodovdec. Podobn kdyby nkdo tvor'il tak, e by msil metra velrrl druhu _ jako kdy Chairrn n'l sloil Kentaura, raps dii smenou z rczlin,ch ver _ pat ilo by mu oznaen bst nk rovn. Tyto vci mjme t.dy nu terrto zprisob za

llnrly, 1ror;podobn je tornu i s dithyramby a s nomy, ttr,lrlr kdyby nkdo podal postavy tak, iako Timotheos'u u liilrlxenos1o Kyklopy. V tomto rozIu tak tkv ocllinost ttrrgc4tlic od komedie; tato chce totl p'edvdt lidi hor,
llt' isou

ti nynj, kcleto prv lep.

J

Jsou nkter umn, kter uivajvech vyjmenovan ch prost edk ti. rytmlr, mplodie a vere, jako bsnictv di' ' thyrarnbick i nomick," tragdic a koedie; lise tnl, e uvaj vech zroveii, druh na svm mst tohcl 'jedna nebo onoho. To jsou tedy, pravrn, rozdily mezi umnmi: prost edky, jimi se znzot ruje.

ttizrr. Buto bsnk vyptavuje, a u rsty nkoho |inho, iak ltrllomr, nebo jako stIe t , ant uiv rnny; anebo

Mczi tmito umnmi je vak jet t eti rozdi|z zprisob, jednmi |lrk sc d ka z tch vc znzorflt. Nebo i jednu a tutltku podat * t nri prost edky je mono

Homr stein;im zpodobitelem iako Sofokles,l' p eclvdi povahy ulechtil, a\e z jinho jako oba ;lrrrltrc Atis[trfanes,1' protae oba p edvdilidi v le|ich ivot
nrrlur lrlcdiska

by piisobili a byll innsami. jsme potku, v zobrazovn jsou tyto 'li'tlv iak ekli na jak. Byl by tudz jedco a zobrazuje, lfl rrlzdly: mse
1lfr'tlvcclc vecky tak, jako

ir'tlrrrirr.

2-

. Umlci p edvdj innlidi, a ti jsou rrezbytn buto ,dob , nebo patn; vdypavaha ie snad vycky dna tmto dvojm, tj. co do charakteru se vichni Lj spatnostl a estnost. Zobrazuji |e buto lep,ne jsou za naich dob, nebo lror,nebo i prv takov, ztovl1'a jako rnal i; Poli'gn tos13 toti vy,obtazoval lidi lep,Paus n naopak hor,Dion sios zase nm podobn''Tyto rozdly budc patfn vykazovat i kadz uveden1iclr urnn a bude na tento- zptisob jin prv proto, e bude vystihovat jin strnky. Ydyi v umn tanenrna piteckm i kytaristickm mohou vzniknout takov rriznosti, rovr v pt ze i v skladb veskrze verovatr, nap . Homr zpodoLoval lidi lep,Kleof rr1a nm podobne, Hegernon z Thasu ten, co prvn l,ytvo ii parodie _ a Nikochares' autor Dei_
36

ri rrttllluj tragdii i komedii D rtrv,"o a to komedii Megnrttt ,'l jednak ti zdej,e pt u nich vznikla pa za*lt:rl demokracie, iednak ti sicilt,protoe o,dtamtud
;xrr'lrrizcl bsnk Epicharmos,"

tlttttlnta, ptotoe p edvdj osoby iednajc."Z t p iny

|'rrlto se tak podle nkter ch jejich

v tvoty

nazyvaji

p isvoju| nkte d kaz uvdj oba nzvy: oni pr hnii vcsnicm k naai, kdeto At an dnzoi; herci kornedi pry t,rllr nebyli nazvni podle vesel;ich prrivodri k nloi, nybr 1ttttl'o, c byli vypovdti z msta a potulovali se po vrt'll;"'' konen jednn pr;i. se u nich 'ekne drn, kdeto (lllirirridcs
l\'lrr1rrltrsan. Jako

kter byl a Magnes;'' tragdii si zase

znan starne

u Atltianri prttein'

rr krrlil< |ich ie,

'lillik tedy budi eeno o tch rozdlech v zobnzovn, 'a kter.

qn

4
.. .Po'dle

tch' kte i11 p ed Hornr.., n"*tz.*e uvst dnou takovou bseri' a. ji.h pravdjpoa.ilnc mn,oho; ^nupr. ryro poinajic Homrem mrieme, prin o od nho Margites'o a podobn skladby. V nich, it iyr" p inr en, sc objevi jambick, rczmr; p."r" nutl'J^;;; jrrrenuje jamb" ptotoe takovynr verem jeden druhho napadali.z? Ze sta4ich se jedni stali bsnly ;i;k}'ch, dru* ritot_ "".,i p byl Homr p ':h..4 _ v jako nmtrl "d;;;lsnkem on jedinj. bsnil nejen a"ur., ale tak vy"M:r! tvo iI dramatick obtazy'' _ tak nn'tinii o" prv , i obrysy
38

od p rocly tedy rnmc schopnost napo,dobova t, ja.ko i. smysi. pro meI,odii a fytlnus; vere jsou toti druhy rytrnri. Tudi lid od p voc1rr k tomu oaritt' ,prisobil se po_ stupn zdokonaiova1i a z ivelnycb vystoupen vytvo ili |:::ii. Poczje se pak. podle osobn pouhy uarnitoy .o):|il", Ti vnjzobiazav.ali t 'a*n!-einy a iny takovycll iny lid horch; on i"orih prvn _-"_ hanll1i :lr:*chni ttv19asn' prv jako.-ti.druz hymny a chvaloip;. od

je toti lidem vrozen od d3tstv pri;i tm se lilovk od ostatnch ivochr, " z. ;" n.jdokni.jsi* n"podobitelenr a e sv prvn zkueno'tj rrLr nupodob"lrjnm.';;_k; maji' z reprodukc vichrri poten. ,iku".rn toho je, co se stv vc skutenmtvot: vci, kter samy o ,oa,.i_ d'.'-:- nelibost, pozorujeme v obzurt vrnm vy'obrazen s potenm,nap . podoby ne1.posle'dn jchzviat **""i. P inoutolro je to, .e''poiiar^t i"'-""o. ve p jemnc nej'en vdcrim, a\e podobn i ve 'orttnirn, jene tito jsou poznvni uastni nakrtko. p-t.." toti li se zaibenm divaji na ,br?rY',-pro,toe p pohle'du i na n se poy:j: " dohadui, co kad'i pr.a'tuu;e, nap. e tohlc "e. t-e.n a ten; vdy iestlie lovk vyabnzenho d ,r" n.vidl, 'e neprisob mu raclost podobizna tut o.rra , nybr ;ut sqim provedcnnr nebo barvou nebo z'njak " t"r.""e ;i"J p
iiny.

veho p ivedly bsnick umn na svt celkem dv eknme p iny,ob an p rodou: ,tr'' r. napo'dobovn

;lrlncnhlu, jak jej pstitel zd'okonaloiii vecko, co se v n rrlljcvilo v,znanho;akdy tak prola mnoha zmnami, zarillavila se, jakmile si nala svou p irozen'ou formu., (]o se tkne potu hercri, byi to prvn Aischylos,3o kter k jcclnomu p idal druhho, omezil rilohu sboru a hlavni
riIrlko,u uinil dialog;

{alick psn,'" je se udruji mezi zvyklostrni nkter ch mst a poclncs. Tragdie se rozviiela
rrrl tch, kte

l,ici tragdie od

Iddy se potom objevila navic ttagdie a komedie, tu k t nebo on tvorb, r[a[i se iedni namsto jamts skladateli komedi, druz se stlrli z epikri tvrirci ttagdii, protoe tyto ormy byly zvnnj a venji ne ony pw. vaha, zdali je$a*qdie ve svych d,ruzch u.dostaten rtlzvinuta i niko,li, at u to posuzujeme samo o s,ob nebo ri olrledern na obecenstvo, to je u otzka sama pro sebe. Tedy i ona, i komcdie vzala sv j patek z impravjlllisr-rci, puzeni svo'u osobn povahou

tuodim.

kllmedie, nc tm, e by napsal hanlivou bse, ny:br e zobrazil smn dramaticky; nebo prv jako se m Ilias rl Odyssea k tragdim, tak se m i tento Margites ke ko_

uvdli

tch, kte

uvdli.

dithyramb, konredie

Srlftlkles. Dle, pokud lde o rozsah, ptotae tragdie se v.vvinula ze satyrsk hry,l'' stala se po tch clrbbn ch_1 lx'z'ch a ertovnych eech clristojnou pomrrl pozd a jt'jrrt verem se narnsto trochejskho tetrametru33 stal jarnb. l)iivodn toti uvri v tto lr e tetrameut, protoe byla s;llyrslr a do znanrniry tanen:kdy by1 vak zavetltllt dialog, pl'roda sarna si u nala p im en metum' Jrtlrrb je piece ze vech rozmrri mluven' ei nej.b1i';11' tlililrzcm tolio ie to, e p i vzjemnych rozhovorech mluvrlrc vclmi asto' v jambech" naopak v hexametrech z dka, rr trl jct ien kdy vybor;ieme z hovorovho t nu' Dl'e lryl zvycn poet d|stv. ()satn vci, kterak se podle podn kad z nioh zdolilrIrirlila, p ejdme, jako by u byly vyloeny; bylo by iist 1rilizcllouhav rozbtat kadou zvIt.

herces1

a ievitncleko'raci

zaveI

39

byl u..ilont"", podosti pozcl;',dive to byli ochoinci. T.p.,r" iro 1o|en" dobu, kdy u komedie nabyla ,'iiit],.h forem, p ipomnaj te v1slovnjej bsnici. Kdo v ni zaved| nrari.y nluo pro1o8y i poet hercri a vecky takov vci, nevme. Dje pro ni zali.sestavovat Epicharmos a Formis;;u p ilo to pcrrronc ze Siclie. Z At an ' to byl prvn Krates,'i kter;i upustil od posmn ormy a skldal p bhy, tj. dje ob"ricir,iho ,azu. Epopej se slrocluje s tragdi iot,rd, e zobrazi" slovem, a to vc veri, lidi u1cclrti1; e vak uiv s{le thoi ver'e'B a jc vypravovnnr, tm se orl n li. Dle se od n1-];ti trvnm dje; tragclic usilujc vystait s jedin m obhem slunce nebo' ho p ekroit kdeto ir je asov neomeen, a to je veliky ^u, razdiL, akoli"pop.j ,i i.il vodn v tomto smru ponali v iragdrchstejn jako v eposech. Sloky maj"oba druhy jednk ty-t,jednak m trag,die sv vlastn. Kdo tedy umi tazpoznat tragd'ii ,dobrou. a patnou, vyzn se i v eposech. ebo ,rs..ky t| prvky, kter jsou v epopeji, jsou i v tragdii; kter vak lso v tragdii, nevyskytui se vechny v epopeji.
6

Komedie jest, jak eeno, vypodob ovn povah horch, ne vak jejich nelechetnosti v riplnosti, n br toho, co je na nich okliv;jednou strnko,u toho je smn' Smnost je toti cos jako bezbolestrr a nekon chyba a ohyzcinost, iako nap . hned smn masi<a je vc okliv a neforemn, ani prisob bolcst. - Promny tragtlic i jciich puvodci jsou tedy znmi; zata k9mediea ptotoe zpotku n"byln btna vn, zristala ve
stnu.^-Vdy i sbor kornick'ch hercri

ci zkrlenou v kadmriseku p slun,m prost edletrr.lvl; uiv 1edtajcch postav, nikoli ;'p';;';"' prlrrrll skrze soucit a strach otistn takoq!,ch-iit'j..n {c zkrlenou nazyvm takovou, kter m rytmus a nclrrclii ili npv; ,,v ka'dmriseku p slunm prost edlrttt" znamen, e nkter partie jsou provedeny pouze Yl'crn, jin zase spojeny s npvenr. rot'oe iab^nzen prrrstrYcclkuj jednajici osoby, nutn bude jako'usi slokou lte11clic p edn v ,prava pro oko divkovo,nu potom zhutlclrrrn a mlriva; s pomoc tolro vcho toti provozuj ht'tr, Mluvou mystrm vero1i text; zhudebnnm to, po ttt kadmujasn;i.. Dle, ptotoe jce o p edveden !1,tl1rm |edrrlin a jednaji niak jednajicip"uturry,l"z nutnl mai n|llirru povahu a njak] zp sob m5,len _ vdyirou to Pl1vtyto vci, pro ktqr nazyvme skutky takovj,mi nebo tttrrrk rni - plynou jejich iny p irozen r.ou piin,toti l trrylcn a z pr.vahy' a pfo to dvoji ". maji vriihni spch ttrlxl ncrispch,. Zobr'azeni jednn je dj. oej". mysl sellnvn udlost; povahou to, pro co nazyvme jed,najici takov rrri.i onak mi; rnylenm to vecko, iim p i ei nco,dolAru,i ncbo prozrazuji svrij rimysl. Nt:zbytn rn teciy kad tragdie est sloek, kter ji , ltrl t'irkovou i onakou. Jsou to dj, povahy' mluva, mf_ llt,rr, v prava a hudba. 'v sloky jsou iotr ty, jimi se *lltt'rtzuje, jedna ie zprisob, jak se obnzuje, ti jsou p edtttly rllbtazefi,a1 a krom nich u nen nic. Tch puili lllll,2bsnci tak kajic jako druh ;n2 m p ece kaza hra rvrrrt jcvitn strnku i povahy, dj, mluvu, hudbu a prv
Ncjclrileitji z tchto sloek je sestaven udlost; nen ;tlr't:t: tragdie zabrazenim lidi, ttybr jednn a ivota, tst g trctst'a tst i netst je za\oeno na jednn. Snryslerlr lrry je tedy njak jednni, nikoli vlastnost; lidi in tnhrrv mi nebo onak mi jejich povaha, ale astnynri i nelnntlr nri jejich poinn'Herci nehraji pr,oto, uby vyid ili pttvrtlty,_ n,br vystihui povahy p i tom jednn *rL, ,e, |o|,i ldl clem tragdie udlosii a dl' a cI je ze veho llni(lilciti. Konen bez jednni by tiagdie b t nemohla,
47 trrlr

l trl

mylenky.

zobrazen dje vnho a riplnho, uteig

40

Nyn pohovo me o[1ragdii'a p edn si vyvom"', ,oho, co. u bylo eeno, v mi jej podstaty. JL tedy trag i

tvorb v hexamet_rec!*a o komedii pojednme pozdji.

urity rizrah,

bez povah by snad mon byla. Yy.tr:agdie vtiny no_ vjchbsnkri isou bez povahopisu, a vribec je takovyclr

bsnkri mnoho, jako tap. mezi malise m Zeuxis''" k Polygn tovi: Polygn to,s je toti dotrrj. v povahokresb, kdeto malba Zelxidol'a v sob nem charaktefovho nic'

lvrr:cnpo,clvan1ich rozho'duie speurnn divadelnho q tvrrrtlka ne bsnkovo.

1

Dle: kdyby nkdo sestavil vyroky sebenrravo'linj1l

iet tolro' co
slohov

mylenkov dob

daleko speiei spln tragdie, kter ie po tchto strnkch slab,ale m di, tj. sesavu udlost. Mimoto to hlavn, mtragdie vzruuje divka, jsou sti die, |eho nhl zvtaty a 'scny paznvac.nn Daldrikaz: I ti, kte se teprve pokouej bsnit, dovedou d ve uspt v slohu a clra

postaven , nedoslr'ne protr' jsrne stanovitri iakrr rkol ttagdie; naopal<

Kdy jsme to vecko vymezil,podejme nyn v klad o tom, p ece v tragdii |rrk si m byt y5121o dn udlost; t9 ie jsmei, t e kti p*nt L&.1:ii'b-{? r,,

r,akterizaci ne sestavit udlosti, n'ap . neistar bsnci tmr'

vichni. tragdie je'di, povaliy Zk7adem tedy a tak kajc-du jsu na druhm mst' Pod'obn ie tornu i v mal stv: kclyby to'ti nkdo nanesl sebekrsn| barvy bez ladu e

" "atlroiejsi. celho, ktet m uriqi rozsah; lrr'im idnn-ripln-ho rclo tCIi'-"z.-bj't i to, oo dn rozsah nem' Cel Zatek ie to, co |t, to, co m zatek, st ed a konec' crrrno nensledu|e po iinm nezbytn, le po em pkazen ruislcduie nebo se die nco jinho; konec je naopak to, (l samo nsleduie pirozen po nem jnmbuto ne*lrytrr, nebo zptaviIa, a po em u nensleduic nic iinho;
rti'r':tl

skladu, neuspokoiil by ns tolik, iako kdyby nattl obtal t eba k dou. Tragdie je zobrazen ienn, a z t piiny hlavn jednaicch. T et slokou je strnka mylenkov. To znamen sohop nost mluvit k vci ,a p im en, tedy tak, iak tomu u 'v oblasti enictvumn sttnick a r torika; sta toti nc
chvali sv postavy mluvit iako sttnky, nyn| zase 1ako rtoty. Povahokresba je to, co ptozrazuie zamenosoby' tj. emu kdo v pochybn ch p padech dv p odnost nebrl emu se vyhyb. Proto nevyiad ui povahu ty proievy, vt: kter;ich nen v bec nic o torn, ao rnluvcsleduje nebo crl zamit. Mylenky isou tam, kde osoiby nco dokazuj nebtr 'vyvracej nebo kde l'ribec proiev$ njaky nzor.

jinrn a po em nie to, co samo nsleduje po nem e sestaven zadob dje tedy rlcocluie,nco dalho.Nesmj nytlr mus se se narnane' kde rlltlltt odkudkoli ani konit, zsadaml rlitprv uvedenymi l )1c, co je krsn, at u 1e to ivoichnebo kterkoli
l't't:, kter se skld

rtn1lrr clny, a1e mus mt i velikost v boc rre nahodilou; kt'risrr toti z|eve velikosti a v uspo dn' Proto ne-

z jakych

st,mus ie mt ne]en

rrriic b t

protoe se nakrrnec octme na 1lrrtl ho vidme nejasn, irtrrr hranici pozorovatelnosti _ ani p livclik ; v ton

krsn ani ivoichp

esp

limr - v tom p

ptlpacl se pozorovn nedje souasn, nybr pozotuicmu ttltili na pozorovanm iednotnost 'a celek, nap ' kdyby zv e

tvrtou siokou textu |c mluva. Myslm tm, jak iserrr okl v" e, sdlen porno,c slov, co znamen jeno a tot, vc r'erch t' v proze. Co se tkne s\oek zbyvaicch, tou nejvtp krasou jc hudba; vyprava |e sice prisobiv, ale neimn umleck ll bsnickmu umn neivzdleni. U tragdie se toti ;nek dostavuje i bez p edstaven a bez herc&; ostatn o vy-

trrcilo 10 000 stad.a' Tudprv iako rnus llrrt ka tlcso i kady iv'oich iistou velikost a ta mus b t p ehiednrt, tak mus mt i die svrii r'ozs'ah a ten mus byt snadno
rrrplturatovateln

'l'ctrto rozsah je omezen pot ebami p edstaven a vnma_ vrrrit obecenstva, s umnm nem co dlat; vdykdyby lrylrr trlcba ptovozoYat sto tragcli,o6hrIi by podie vodtrltllr lrodin, jak jsou zvykl se m it p i Iin p leitosti'n' Nrr|trrlik ie rozsahu die dna mez samou povahou vci, vtlycky je krsni ten clel,ovem pokud je p ehledn '

42

43

Abychom to vymezili. iednodue:1Spvnou mrou jeho roz_ s"h,., 1" to asovtozpt, ve kterm mrie dojt podlc pravdpodoblosti nebo nutnosti v souvisl ad udlost t pr"rri"tu z netst do tst anebo ze tstdo netst'
8

'

Tj,k-li se dj iectinho hrdiny, nen proto iet iednotn;f' jak se nkte dornnvai. Jednotlivci se p ece pihzi mnailo, bo bezpotu vci, a nkter z nich v sob nemaj nic jednotlivcovych Ie mno}ro' a' ienotcho; po'clobn i inri dn z'n].h nevznik iednotn dn' Proto se zejm dopustili chybv vichni ti bsnci,n8 ktc sloiii Hrakieidu'a' bhe."i.l,r a lin takov bsn; nai tot\ za to' e byl-lt Irakies jeden, e pak i p slundi !e nutn iednotny'

Ho'mr vjak, prv iako vynik v tom ostatnm" zejm pochopil clobre i toto, a u dk svmu umn nebo svmtl 'nadaii. Kdy toti sklclal odysseu, nezbsnil vecko' co sc odysseovi p ihodilo, nap. e byi rann na Panastr''' e p i nboru voiska52 p eclstral lcnstv,vct' z lich

ani ledna za sebou nemla vzpt podle nutnost nebo prav'clpo<lobflosti druhou, n br sestavil celou odysseu Lolem l"rJintio p bhu,.' |ak iej my chpenre' a podobn

Tedy prv iako v ostatnch umnch se jednotn zobra,.ni ,9k jedn vci, tak mus i di, protoe je zobrazenrn celistv a ieho sti ienn1, zobtazovat jednn iedno a p esune-li se nkter a|:y tak, z udlost skldat ," mrrs pohybu i celek' Co a zmatku ve se octl odeime, nebo st toti m e b t pouito nebo chybt, ani tim nastae zvateln zmna, to nen dnou stcelku'
9

Iliadu.un

eenhoje patrno i to, e rtkolem bsnka nen podvat' co se skuten stalo, n bt to, co by se stt mohlo

ie monpodle pravdpodobnosti nebo nutnosti. Djea bsnk se toti nelitm, e peverem nebo prrzou; vdyt i dlo Hrodotovo65 by se 'dalo p evst do vcrri a v t verovform by zristalo iak misi djinami ltcin dob e iako bez verrj. oba se vak litm, e 1.t'.n lryptv, co se stalo, kdeto druh , iak vci by se ne rtrit mohly' Proto je poezie vc filosofitia vni platn', kdeto spevci obecn hiutorie; bsel' toti 1 dicpisectv iednotlivosti. obecn platn ie to, cc asi 1ovk urit ch vlastnost pravdpodobn nebo nutn hovo ti clI; na to se zamlje poezie a dv postavm imna' co Jcclnotlivost myslm, co uinil nap . Alkibiades nebo rc mu stalo. je to l |asn: kdy toti jei auto i sestav I U komedie l'piavdpodobn ch udlo'st di, dosazui do rrho na tento tpiisob nahodil jmna56 a neponaisi iako bsnci iambli, na uritjednotlivce. Auto i ttagt se p ilrrc rto tlru| jmen u dan1 ch'lDrvodern toho ie ra, e co 1-gu'tn,ie p esvclil';co se nestalo, o tom iet ne-'' me, eje to mon,ale co se staIo, o tom ie jasn, e to ntrlnie; kdyby to p ece nebylo mol,bylo by se to ltestalo. Nicmn i tak se v nkter 'ch ttagich vyskytrrjc jen jedno nebo v znm jmna, kdeto ostatn isou lttrylcn, ba v nkter ch nen znm ani jedin, nap lilad v Agath nov'' Anthe; v n jsou |mna vymylena podob_ trr iako udiosti, a hra nm proto nep sob poitek nen' Ncrr tedy nutno dret se zx kaau Cenu tta'inch bj' !rrlcnr kter ch se tragdie to.Vdvie dokon:e srijr ll t() usilova, protoe i vci znm.isou znmy mlokomu, alt: p esto sk1taipoitek vem. '/, to,ho je z ejmo, e bsnk m b1it spie skladatelem d|ii rre verii, protoe bsnkem ie dk svmu zobtazovti ,, zobr.azuje vak skutky. A i kdy se stane' e zbsni rktrtcrr udlosti, iren proto jet mn bsnkem; nic tllti nebrni, aby nkter ze skutenyclr udlost nebyly tnkrrv, iak by se pravdpodobn staly a iak se stt rnoieiich bsnka' ltt'tt,. co |e prv to, co z nho in '/, ncpodaench djri a p bhri i'sou neihorty epizoc<r

piscc

44

45

epizody za dick. Epizodickym deiem nazyvme.1en, i.eho ani nutpravdpodobnosti' ,"rr"" ;iiao" "'i p" zkonu dob vinou' vlastn tsnci chatrn r"|." skljai "*ii. r.",lii porot; 'r ptotoe toti p kusy pro sout tr '"'"_ iii rrrr^t'rrii nad rinosnost, isou asto nuceni p irozenou souvislo'st naruovat.

rrrll pravy opak; podo;bn r' Lynkeovi'u' kde a|e stane v..l"n nu ,*., u Danaos ho ptovz1', aby ho zabtl,
1g:,

Lynkeus je

i vci budc Tragdie zr:brazuje nejen pln jednni' ale kdy |edna ,tr".h"n soucit. Takov nu"uno" h1avn tehdy' totI zp'' tak ;;b; vyplyne z dnlh proti oekvt; od sebe a n-. ."li lre,si pi.k,'upuni, nez kdyby nastaly samy zaji se nhodou' h;J"". viayt , z tch, kteri se sbhiy
j' jako by nastaly rimysl* ne]podivuhodni ty, kter vypada v kdy socha Mityova'' A1su usmrtila Mityova
ptojt "e,'""pr. .,r"h",'iak se na nho p ekotila, kdy si ztovna n_ nestaly jako se by hlel.Takov ppadyb"d do1'n', l.ao.,, proto i deie takovho rzu lsou krsni'
10

jsou samy sebou uet'y,'ieicrrz'zobraznirn die isou' jednoc1uch'rn mysim takovy' v !.eho prribhu

nebo i p Die isou iednak iedrroduoh' jedlak sloit; takov'

sou_

je, jak ukazuje sm n'zev' zmrta nevdonep telstv' a to ,n*i poznii, pop ' v p telstv nebo pro netst' Ana_ nebo t_]iai, ti"ri jsou urieni pio tst peripetie' nastane souasn ;',;; 1e n;krasne;ri, tdyz i rise; anagn druhy i" ioro,r'.' oiipovi. Jsou iin. odehrt i s po_ i,,il 'vcly' e-n!ak' m se jsme po|sali, to'. co podle nich u,,l.i .re.i n"Liryrti, ba i nahodiIych, a d se 1e pro neudlal' nebo udlal nco yri,,r,rur, zdali nkdo nebo tall*1 u p.o iednri ]e ne|d leitita uveclen; buto h,,u,i unugnorise spojen s peripeti bude'vzbuzovat tragdie ,,,,,,,it, nnbo strach'' a praie takov 'ch udlost !e s takovymi lnl.ltizenm. Tak tsta netst se dostavu|e nkoho'' poznnm irrllilostmi. DIe, protoe ianagn rise ie je mu ky ia11' druhho, ;'il '*r.,..i.t pouze ieden'$'oz l,l,, tcn a.qh i.; ntay,,-luk je t eba poznnvziemnhu ;iirr. o..ri"ru' poinLfigenii podle toho' e ona po nm ""pi. k tomu bylo .'t,r',. p*to, dopis, ale aby lfigenie poznala ieho'

rlrrnn. '"nngno'ire

prvy zae telto ie za svo'je skrrtky usfilrcen' kdeto

b,i"'"

,rte* u i".l'otn3*, 1at

sloit ie bez nhlho obratu nebo'bez poznvac scny; takov pomoc ten' ve kterm naopak zmna nast-ane*S vzeit mus vak To nn"gnor;r. n"b" periietie nebo obojho' nebo nutn' budto ;i^; ,;rt.ukt*ry cl1e, tuk ab1t9 9|rn11o rozi\' je.toti ve7iky ch; p pravdpo,<lobnc z udlst edel po nem' itun.-ti se nco iako drisledek neho nebo
11

|sme

to vymezili' nastane zmna

tit'ha iet anagn rise dal'o' 'l'o isou teay arrc sti die, pcripetie a anagn tse; tet nirl.- ie periptie a anagn rise u clefinovna' 1,' .lrrrstika.o' rimrt na itrr,'tiku je fakt zhubn nebo bolestn ', iuk' nap ' apod' zranni bolesti, it'viti, p lin
1,2

v opak' Peripetie je, \ak naznaeto, p emna udl-ost nutnosti' nebo i",- i"t i:Lme, podle pravdpodobnosti a zbavit potit ' oi'dipa posel priide iaiJil;.. " oiJip*r' _ 'matky, kdo ie, zp ae kdy nru odhal, h.^;;;;:h' stran
46

jako iei druhy" Sloky tragdie, kter je t'eba uplat rovat ''ryi-'nJ"a1i v1e'65 Pokud |de o iei tozsah a o sti na_ ;r,u. sti'_ l,',ii"* ohrrinien,isou to: prol'og, epizoda' exodos' to stasimon; ,lx,r<lv, k nim pat iednak parodos, |ednak a komzpvy lov vit' jc spolenvem tragdiim,kdeto's p ed u,, jr,,,.r ien v nkteryctr- Prolog- 1'-...'"! st tragdie dvma mezi je tragdie st cel sboru.uu F,pizoda i'ii.,"a" ',tl,t,,i,-i sborovymi zp-ly'u' Exodos ie cel ta st tr'agdie'
47

tkne stsbo' po ktepv sboru u nensleduje' Co se stasimon p sboru' ;;";;;, p;rr os i" ile prvn vystoupen n eli spoien kommos se sboru bez anapestri a trocheiri, a osob na ieviti' sboru "" druh1' si"zi." tragdie, kter jc t eba up1at ovat iako a ie trag iednotlirozsahu tkne a co se ]sme prcbraliv e, .,v.t'' t*rti, na kter se dl, lsou to tedy tyto'
I

tst,a to nikoli pro svou patnost, nybr. pro ]q!e p'-s: mus b t bu takovj', jak jsme ekli, anebo clryben, piem spelepne hor.Drikazem toho ie i to, co se skuten clic: zprvu toti bsnci p edvdli bje, iak se iim narkytly, kdeto nyn se skldai ty ne|kr'sni tragdie jen tr nkolika rodech, nap . o Alkme novi,'o oidipovi, orestrrvi,'' Meleagrovi," Thyestovi, Tlefovi'' a o vech tch

rretst ke tst, ny}r npgplB_!P-4ryY!_!-9 tst{o=g91

I3

rlstatnch, kter potkalo nco stralivhonebo kter' sami nco tn'kovho spchali. Neikrsnj |e tedy z hlediska teorie tragdie o takov
k<rmpozici.

-klad o' toru' Po tom, co jsme prv vyloili, nsleduie v je t eba se vao se m p i sestavovni dje usilovat' eho tragdie' Protcle ;;;;r; lakj'rn zptsobem _op.avdu se doshne cle krsn nem b t kompozice ]edtedy v 'ir"eaii bjsnicty ary} T," no".u, yirslait a protoe tento _ to l pro to p strach a soucit ;i.#J;. ,re.i b,r.1i.i p edvdt' kterak se ;;;i" - je p odn jasn toto: Nem ;tirti clo netst 1id vynika!c; takov vc toti "p"a"ii ". ani strach, ani soucit, ny'b o'dpol Ani se nelid zli; to ie ^'""'"ra"a snle;i ., tragdii povznst z nctstke tst nen nic' tom v protoe ;i;;; ,r.rl".t'o n"i*en tragick,lidsk city' ani to nebud j"k s. pat:an to ne,,spokluje opfair.".r', ani sor.rcit. Ale tak3 v n nesm upadnout lovk sice by di sesaven Tak netst' do ;;:ffi' ie tst strach; ani nae' city uspokojoval, nebudil by vak soucit soo.it p

ni tak ve svych tragedich pona rc jich u nho mnoho nt neastn konec' To ie, jak eeno, v po dku- Neilep trllro drikaz: na jeviti, p i soutch se jev nejtragitimi
a 1lrv takov hry, ovem pokud isou dob e vypracovny, je neilpe, nepon lirrripides, i hdy si v tom ostatnm

Chybui tudi ti, kte vyt1kai Euripidovi,Ia e

ri'cim tragitjeostatni bsnci'

nkte poI Na druhm mst je ta kompozice, kterou jako odysdjem m s dvoiit ttagdie tna"|i za lep,tj. jin pto zI. Ze se m jin;im s po a dobr koncem it'll,'' s

piat to'mu, kdo upadne do netst nezaslouen' "c" nevin,tro.h'r" tj,k toho, kdo ie nm podoben' tj' soucit stane se co to' nho, obava lovkanm po'dobntro' take te y Zbyv lp"r"e*"' nebucle budit a;i soucit, ani strach' je takov1f' To hrdina, kter je uprost ed tchto kra|nost' ti''y 'i n'pr'd_"s'ckysvou v]i'bornost a spravedlivost' p3.''1il; nni n",rp^dne do netstpro svo'r zbabio'*. " pova1tct mue rnezi :rybr pto njak po'chyben, a Pat a vrbec v_ .r"tite ,ta,ry a tst, iailo oidipus a Thyestesu8

rrkterym zd lepi, to zayini| nevalny vkus obecenstva; llrisnci se ho toti dta tvo podle p n divkri. V takrlv m ppa vak nevznik ten ptavy tragick poitek, rr lrr spetakovy, kter je pznanypro komedii. V n lrrti postavy, kter |sou v prrbhu clje neivtminep rcli, iako orestes a Aigisthos,'u se oakonec sp tel a nikdo
trikrrho nezabiie.

1.4

Strach a soucit lze vyvolat hro'u na ieviti, ale tak p' mo zktrmporrovnm udlost; to je lepa dl to tak vt rltrtlcc. D! m tatt byt sesta\'en tak, aby i tcn, kdo ho

znani p sluncitakovych rocl ' ni' Sprvn postaven; dji mu' ovem b1ft iednoduchy'un povznst nesm se hrdina a tvrd, r..ri""iiry, iak nLte

udlo'sti vnm ien sluchem, pocioval nad tmi tak asi bude lovku, kter naslouch 1r llhy httzu a ltost; lrii o oidipovi. Dosahovat toho s pornoc podvan, to ie trri:rr umleck a vyaduie to nkladu. Konen ti, kte
ttr:vicl

48

s pomoc scnickho,proveden nevyvolvaj strach, nybt

protoe poitek plynouc ze soucitu a stfachu m svym umnm p sobit bsnk, je zejm,e toho mus do,cilovat sestavenm udlost. Uvaujme tedy, kter z udlost pri_ sob jako hrozn nebo kter iako politovnhodn. Takovj'ch skutkrj se zajist dopoutibuto lid flavzjem sp telen, nebo neptel, nebo takov, kte nejsou ani tm, ani onm. Kdy tedy zahubi nep itel nep tele, rleozve se v ns ltost' ani ky to kon, ani kdy se k tomu chyst, leda v okamiku vrady p rno; podobn ti, kte si nejsou ani p teli, ani nep teli. Idyvak dojde k wad mezj pokrevn mi, nap . kdy zabije bvto bratr btatta, nebo otec syna, nebo matka syna, anebo syn matku, anebo kdy to zam,l nebo dl njakou jinou vc podobnou, to je to, co je t eba vyhleclvat. Nemai se tedy naruovat traovanbje, jako e nap . Klytaimnstra zihynularuko,, oresovou a Erif le Alkme novou; ale bsnk mus b t sm vynalzav a s pocinm nakldat pat ifl. Povzme si jasnji, co myslme slovem ,,patii'n". Skutek se m e spchat tak, jako tomu bylo u starych bsnkri, vdom a s vdomtn, o koho b,jako kdy Euripides piedvd Mdeu, kdy vradsv dti.78 Je monspchat skutek i tak, e lovk vykon nco hroznho nevdomky, a o'dhal pokrevn1 svazek se zabitym pozdji, jako Sofoklriv oidipus.'g'V tomto p pa se to ovem odehrlo mimo hru, ale mrje se to stt i v tragdii p mo, jako to in Astydamantriv'" A1kmc n . nebo v Rannm Odysseovisl Tlegonos. Vedle toho je jet trYet monost: lovk za_ m '1spchat nco nenapravitelnho z nevdomosti' ale d ve ne to uin,druh ho pozl. Krom vyjrnenovanych monost u jin nen; je p ece nutno buto in spchat, anebo nespchat, a to buto vdom, anebo nevdomky. Z tchto monostje nejhorta, kdy nkco hodl svrii skutek spchat vdorn, a pak to neuin;to je okliv,nikoli tragick, nebo zde chyb, ot esn zitek. Proto si tak nepon dt$, bsnik" leda jen zidka, iako kdy v Anti50

zdeni,?z nemaj s tragdiemi nic spolenho; ne-mme toti od tr:agdie chtit kady poitek, n br po,itek j rzlastn.

c lze vytvoit takovou situaci v bjc|-t; jsou proto nuceni rllct se vech tch rod , kter takv-fohoomy potkal|. '1i,tl1. 6'kompozici udlost" tj' jaky *a byt'd i, je ; ^ri ;lrrvclnodosti.
L5

poto tak, jak isem ekl u d ve, se ttagdie , j !':ar, tj,jen nemnoha rodri. Bsnci toti, kayz tleaano pr^e, rrlrjcvili - nikoli po zkonech umn, xrtnou nhodou
hrr

t<lvn v' Ifigenii.a poznala 'sestra brair a rv()u matku, ktefoll cht1 vydat na smft.

n chce usml.tit Kreonta. Na druhm mst je, ktly se skutek uskuten.Lepje vak spchat jej nwerlrlrnky a po inu svou ob prLrut; to ioti nrlbrzui" llclpor a pozn,vac'.T j: pik otraajic. Nejlep i, pii1rncl poslecln, chci ci jako kdy r, K..roniovi.' 'hodl Mcrope zabit syna, ale nezabije ho, nybr ho vas p;r;;,
grlrr32 Haim

a Y Hellelu

syn

'

Takov je man u lovka lrr tl ho d'ruh.u; dobr mlep ece by i ena a o'trok, a_ trlliv i tak je ona hor'ne *uz, zase ripln patny.sn "t.a.existuje Zrr clruh povahy mus b,t p im en; nap . povaha lttrrrr, ale'pro enu se nehod, aby byla mun nebo ob_ vtttt{t. 7a t et si mus b t po'turru podobna.|' To je toti ltc<l jinho ne vytvo it povahu dnou a p im enou. Za |tvr't mus b t drisledn. Nebo i kdy n31ak ned sledn ie lctt, kdo je p edmtem zobtazen a j model"rn prarre s irlltttv<tu povahou, p ece mus b1ft_ nedrisledn clrisledn. P _ Llrrclcm zbytenpovahov patnosti je traenetos v Orestrrvi;*o p kladem povahokresby nevhon a nep im en je rttiick Odysse v ve Skylle'n a e Melanippina;;o p kladem rlr'rlislednosti je Ifigenie v Aulid.n' Ta'toti, kde je prolr,lrtric, nikterak se nepodob Ifigenii pozdj. p i kresb povah, tat. iiri '|rrl< udlost ie
rlrrllr:, bude povaha d,n.

je teba p ihIetke ty em vcem. ne|dtiieitji je to, aby byly dn' Charakterizaci llll(lc hra obsahovat tehdy, jestlie _ jak eeno - bude e trclro jednn osoby prazrazovat njak zamen; bude{i
'. I'rvn.a

(]rr se tkne povah,

'i""'"a"i

51"

Homr zobr'azi| chilla jako vzor neoblonosti a p itom dobrho.gs To je tieba zachovv.at a mimoto pott,i.jmy, kter se nezbytn p idrui k bsnickmu un na ;er';ti; i v tom ohledu se snadno a astokrt p,ochyb; o t"* byl. ,ryLo.eno 'dosti v m1ch spisech uve ejnni,ch.nu
I6

buto nutn, nbo pravdpodobn, a a je nutn nebo prav_ diRodobn, e po om a torn 4astane to a to. Je tedy iasn, e rozuzlen dje mus plynoLrt z dje samho, i ", ,,vol'l, na stroji" iako v Mdc|i,'' nebo jako |e to v lli:ade', ii* odplutrq.g' Boskhozsahl lze vak pout k tomu, oo se dje mimo hru, tedy pro vci, kter se staly p edtm a ktr lovk nemrje vdt, nebo pro ty, kter aeji poom ir ' mus b t p edpovdny a oznmen/; p edstavujeme si toti, e bolrov znaj vecko. V p edvdn1 ch udlos tech a nen nic nep irozenho, a kdy u ano, tedy mirno tragd ii, jaktl to v Sofoklov Oidipovi.ga Protoe k. "tpsldle zrcbtazenim lid lepclr,je t eba vzi si klad z dobr1ich portrtistri' Nebo l oni, a zachycuj ,p vzhled kadmu vlastn a ma\uji ldi si podob n, pece j,e vyo'b'razuji krsnj; tak i bsnk, kdy_r,ypoaobru|e fi; prchiiv, lehkomysln a s jin mi takov mi vaami, p ce, a jsou akov,m je vykreslit |ako ulcchtil, jako nipt. k.dyt

vdy nuno et it buto fiutnosti, nebo pravdpodobnosti; tedy aby ten a ten hovo il nebo jednal tak a tik, to a !c

rlrlbrro

1lrrrril'sofista Polydos p.o

lklrnirry'' v Sofoklov Treovi.Io, l et druh anagnorise je rozpo-menut: lovk si p i pohltlclu na_njakou vc nc.o urriao*; iut nap . v Dikaio14r':tttlvych'u3 Kyper1|{h. zasizi, kdy uvid maibu, 1lrrtvnu Alkional'a odysseus, jak uslykytaristu ";;_';u na ,rj" pla"; p"ar t"i o js,ou poznni. e krl-si vzpomenc, d '. s" ial"lai Cqvrt anagn risc nn- ur*an, jako nap ' v (]lroforch:'05 P iel nkdo F'.lekt podobn c , u. po.L"f,* j rrcn rrikdo ne Orestes, tedy p iei on; eh* )p,ir.l"

e p ed n stoj Orestes b' se toti prczradila fo_ im ' co chce tlrtpisem, kdeto on sm k.to, b;k, "ir..rii", to nem daleko do zmnn,tyby, r;'iyi l1]':::j:':'-.: l)yto mozno s sebou tak nco p inst. Sem pair'i ,,hls
't,tt,

zrrtoton,o,sti, a ty jsou dost neumieck, a vribec vecky tnkov; jirr se dostav se zmnou situace, jako nap .,. u*irviilr, a ty jsou lep. Za dtuh mme anagn rise, kter si bsnk vyrolr a kte'r is<lu proto neumleck_ Tak napr.. jak v lfigenll'..
on_

men jsou jednak mate sk, nap . ono, ,,kop,'kternos Zern synov",g" nbo hvzdy,n. lako je tomu v Karkinov Thyes_ tovi; jednak pozdji zskan, at u na tle, |ako nap ' jil,,ry, nebo vci vnj,jako nhrdelnky nebo to s tm korytem 'no tr takov ch je mono poutlpe nebo hri e, nap 1Tlr ' odysseys by| poznn pod\e jizvy jinak wou ch vou a jiiak pasty i.10o Nkteranagn rise jsou toti jen kvrili pok52

Co je anagn rise, bylo eeno v se. Druh,i anagn rise je-pt: P edn ie to ta nejmn umIeck, kter se pouv z beztadnosti nejvce, toti poznn porqoc znamen. Zna^

/rl vcrlt_

t:.otj: r'rm napn'out ten lrrk jcn on a n;u.a Homrriv vrrlysJ; ckne-li ten druhy, e luk pazn, iirty,je a lro ve skute_ tlrr,sti nevidl,' je to premi]sa; postavt potom .,_c tak, 'nikdy on podle toho ml ayt poza^, tn pouit mylnho

a nalz smrt. Tak v Dcerch n*"o"1;.i,i''";;; ktlv spat znm rnsto, domys] se sv ho oruau, ;r- 1t, rla trnmst, na kterm byly kaysi odl..nr, soueno rctrti:t. Fxistu1'e i jaksi anugnrir. spoivajici na mylnm rriv'rrr jin osoby, jako' je to*', ,, b.lyrr"uJ:ipo;l;i;r;;
'iyllil,

|rrla obtovna sestfa, tatr< bue muset bj.t obtovn t'rltlobrr v Theoclektov 'T deovi: *, ; p iel,

ti mohl totOrest"s .irtot ,Zrcr, ;" prv

rigni;;i'._oiat. vpravdpo_

aby nalezl

jako
on'

ll

|lk:

!'

p i kter nastan ohromujcodhalen pomoc prav, jako v Sofoklov oid';i; itlg.'ii5'." 1. " it dopis. ;t t:cc pravdpodobn, e ona chce cizinci sv Je_ rlirr. takov anagn rise jsou bez znameni a lpcr"kii. Na druhm mst jsou ty, utre"pynou "y-'ri*y.r' z risudi<u.
trrtrr ch a
rlr'1r<rdo,bnost

Ncjlepzc veclr anagnoris je ta, kter plyne z udlost

53

17

bude-li je vidt napfosto jasn, iako by byl uprost ed samhir dn, bude moci nalzt to prav a urit mu neujde to opan. Drikazern o1ro je' oo bylo vytyl.'no Karkinovi.''1 Jeiro Amfiaros toti vychzel ze svatyn; to'bsnkovi ulo, pro' toe si ho nep edstavil ; ale na |eviti hra propadla,"' pratoe divaci mu to mli za zl. Pokud mofio, je t eba se p i tvorb vpravit i do chovn osob. Vdybsnk je z thotnasa a krve a rrejp esvdivii prisob ti, kte jsou v stavu vruen; nejopravdovii bou , kdo ie sm pobou en, a neip esvdivii se roziluie rozhnvan . Proto pot ebuje bsnictv lovka speznan nadanho n entuziastu; ten prvn jetvrn , druhy se sna'clno octne u vytren. P bhy pievzat i vymylen si bsnk mus nap ed sm rozvrhnout a pak teprve skldat epizody a i rczviet. Tm chci ci, e ie teba mt p ed o,ima celkovou osnovu, nap o lfigenii: e jedna dvka byla obtovna, zmizela obtnkrim beze stopy z o,byla p enesena do lin zem, kdc bylo zvykem obtovat cizilce bolryni, a tuto knskou funkci pak dostala; e po ase p iel sho'dou okolnost kninbratr _ p iemto, e mu tam brh z 1aksi pr'inyvelel putovat, k povechn osnov nepati, a za iakym clem, to !e mirno di; e kdy p iel a by zajat a ml b1it obtovn, sestrrl poznaI, a to bu tak, jak to zbsnil Euripides, nebo iako' Polyidos, podle kterlro ekl r.c docela pravdpodobnorr,
-

Die sestavovat a \rypracovvat p sluntext mus bs nk tak, aby je ml co nejivii p ed oima; jedin tak,

nichov jeho eny promrhvali majetek a strojili riklady icho synovi; sm e p iel jako trosenk, a kdy byl nkter1imi poznn, napal sv nep tele' sm zrjstal iv a zdrv n je zahubil. To ie diov nit, ostatn isou epizo'dy"
18

a.to jc zpletkou to' co se odehraje mimo hru, a nkter vci uvnit dje; to ostatn je tozuz7en. Tm chci 'ici, e picdchz p ed obratern ke tstnebo k netst;r'ozuzleni vccko od potku toho obratu a do konce. Tak nap klad v Theo'clektov Lynkeovii'n je zpletka to' co se sbhne na1l ed, a rinos dtte a pak odhalen ieho rodiii; tozuz\en
t()

Y kadtragdii mme jednak zpletku, jednak tozuzlen'

zpletka je ve od potku a po ten risek hry, kter; tsn

i jejch st:i'5.'Slott, ve kter je vmperipetie-a anagrl rise; clrastick, jko hry o Aiantovi'1u a Ixi novi;"' cha--. nkter,ov, jako eny z Fthe a Pleus;'" za wrtjedng-

ostatn, pona1c alobou z vndy a po konec. Tragdie isgu-tyii druhy - prv tolik isme r,ryjmenovali

e tedy neierr jeho sestra' ale i on mus b t obtovn; a se z toho vzeIa zchrana. lrotom se u dosad 1mna a p
epizody.
-F;ptzoy kter vedlo ta113 lenstv,

rnus s cljem tsn souviset, |ako nap . u Orcs_ k jeho, zajet, a ieho zachrnni pomoc oistn ch ob adrl. V dramatech isou epizody strun, epopei se iimi rozi uje. Dj odysseje toti nen dlouh1i: Nkdo byl po mtroho \et v cizin, byl samo'ten a brjh nnu b nil v nvr,atu, mimoto doma to vypadalo tak, e mu e54

tluch jako Dcery Fo,rkyovy'1g a Promtheus"'o a vecko, i:ij"se odehrv v podsvt. Hlavn m vak bsnk usilovat tl to, aby zvldl vecky druhy, a ne-li, tedy co neivce tch rrcjcl leit|i.ch, zv|t nyn, kdy se bsnk m tolik utrh. l)rotoe kad sloka tragdie u mIa svoie dobr bsnky, poaduie se, aby iedin p edstihl kadhov jeho osobit 1lrlcdno'sti. Sprvn je vak uznvat tragdii za jinau tebo stcinou bez ohledu na jeji ltku; stejn jsou ty, kter mai t zpetku i rozuzleni. Mnoz vak vytvo i dobrol z1llctku a pak patn rozuzIl ; je aIe tieba vycky ovldat Io i ono. Nutno mt na pamti to, Co u bylo astji eeto, e sc z ttagdte nem dlat skladba epick - epick1 m myslim ttttr,ohost di - jako kdyby nkdo chtl ztamatizo't.at di t:cl Iliady. Y ni maji toti jednotliv sti pitmety tozsirlr, protoe je dlouh, ale v dramatech mnoho vychz iirrak, ne bylo mnno. Drikazem lsou ti, kteztamatzo55

l4-_

il*tri-.---vali ccl vyvrcen Tr je v iedn h e a nikoli ien po kusech jako Euripides,''' nebo Thbaidu''' celou, ne tak jako Aischylos; ti buto propadnou, nebo soutnerispn. Ydyt i gath,3n"' propadl pouze proto. Pokud jde vak o peripetie a jednoduch jed,nn,,,a dosahuj bsnci svho cle obdivuhodn; to ie tot'i tragick a odpovd to naemu ctn' Tak je tomu, kdykoli nap .

_.i

a hrt s nimi, rre jako u Euripicla, n br jako u Sofokla' U jejich pokraovatel nesouvis zpvan partie s djern o nic vce ne s kteioukoli jinou tragdi;proto zpvaji ,,vloky", jak s tm prvn zaal Agath n. Ale jakj' ie v tom rozdi1, zpivai-li se vloky nebo vsune-Ii se z iednoho kusu do clruhlro e ncbo ccl epizoda?''.
ceJ'ku

mu chytr , ale niemn je oizen, jako Sisyfos,''. nebo kdy nkdo udatnjr, jene nespravedliv ie p emoen; to je i pravdpodobn v tom smyslu, jak ik Agath n, tj. j,e pravd_ po,dobn, e se mnoho stane proti pravdpodobnosti. Sbor je t eba pckldat za jednoho z herc ; m byt sti

rlo bsnictv.

a"ke.kadmu, kde je v nm mistem: nap . co je rozkaz, p irn, sdieni, hrozba, otzka, odpov iine'vci toh tlruhu. Zn-Ii 1e bsnk i nezn, n.ni p-rol.t ieho tvorba V.ystavena dnvj,tce, kter by stla za e.Ydyjak chy'ba by se nala v tom' co vyt k Homrovi P.ot"g.'jii'? l}snk pr1i' slova ,,O hnvu, bohyn, zpvej,,Irg po adil ,u nrodlitbu, ale ve skutenosti iimi vyslovil orkui; nebo vyrvat nkoho, aby nco konal nebo nekonal, ie pr pkiz. l)rlrlechme tu r,c sfnou, protoe pat do ;ineho bru, ne
20

t9

rimrn jejmu projevu. Nebo co by bylo rikolem mluvcho,, kctyby jeho mylenky byly patrn samy a ne dk jeho ei? Pokud jde o strnku slovn, jednou stnaeho zkoumn jsou vtn formy. Jejch znalost pat k umn recitanmu 56

Ostatn sloky jsou tedy u probrny; zb:|,v promtruvit o strnce slovn a mylenkov. Vj'k1ad o strnce mylenkov po'cnre v Rtorice ;127 do toho oboru toti pat takov vc spe. Strnka mylenkov zahrnu1e to vecko, eho m b1it dosaeno porno'c slov' M tyto body: dokazovat, vyvracet, probouzet city - jako soucit nebo bze nebo hnv a vecky podobn - a mimoto zvelioyat i sniovat. Samoz ejrn i udtrosti je nutno dtamatzova-t z tych hieclisek' kdykoli je t ctra je postavit iako politovnhodn nebo hrozn nebo vzneen nebo pravdpodobn; rozdI je vak v tom, e tyto mus prsobit takovynr dojrnem i bez p ednesu, kdeto dojmy vzan na e vyvolv mluvcosoba a dostavuj se

I{lska je nedlitelny zvuk, ne vak kter koli, nybt zp z n\.to vzrrikal zvr'k ,.ozumitelny; vyt i zv ata vydvaj nedIiteln zvuky, ale d,nmu z"nich nekmhlska. Hlsky se dI na samohlsky, polohlsky a lrllisky nm . Samohlska je ta, kter je slysitelna bez'po^ a rt ; polohlska je slyitein |ybu.jazyka i.n s porrroo iak<tv ho pohybu, nap . S n p're' ncma ,le ta,, kter i s tmto 1ltllrybem sama o sob je flezvun,Izaie ve spojen se z,vtrn mi se stane slyitelnou, nap . G a D. Hlsky i" ,orliuipodle zotmavni rst, msta artikulace, p dechu silsrlbilj' k tonru, aby

s1lcrjku, len, jnrno, sloveso, pd, vtu..o

jazyce nachzime vcelku tytr: sti: hlsku, sjabku,

ttcnr vr_y'znam

vljztramem; nesm se klst samostutn na'poetku vty, iako tttt1'l . ruen, toi, cle.r& Za c]ruh je to slten1i zuut,

zvuk buto ostrjr, nebo tk1i, nebo prost edn.r3,, |ltlzcbrat kad.al tu vc jednotliv niteti ^rtitr.,i.iJ Slabika je zvuk, kter neni nositelem vyznamu a je sloen z lrlsky nm a zvun;nebo G aP.bez neni slabikou, ''l"'.: ano, nap . GR' Ale vaha o ie.h," rozdlech l)|l rovn do metriky. Spojka je p edn zvuk sloeny, kterj, nen nositelem v/llllltu a kter1 ani nebtti,. ani nenapomh tomu, aby ;r hlskov ch forem vznikla mluvnlednotka obdaien -vcc
rtraj p

tr('lro nebo slabho,r33 jsou dlouh nebo krtk

koncn

a je

zprlsobily

vice hiskov ch totern

t t"r,i, ne'

57

jen, ale vyznamovych, vytvo it

znamovou slovn icc1-

len ie sloeny zvuk, ktery nem vyztlam a kter1i' ozna jeh''' 'uje ve e,e l.,aio zatek., nebo konec, nebo rozhran; ed' uprost iakrr pi:,tozen msto' mrie b]i't i na zatku' i

notku.137

sti v1 znamov a tevyznamov'" - ovem vyznamav rnimo rmec toho imna - anebo z stvyznamovych' jet vce Jmno mrie b t sioeno i ze ti nebo ty nebo st;takov ch ie mnoho u Massa1ijski]rh,''n nap. Hernto-

rapi. amt'i, Petit"E aPod. jmr'o 1e vyznamem obda en skupina hlsek' kter ncozauieas a jejn st sama o sob nen nositelkotr ,yrrar; ve sloeninch toti neuvmeleiich stv samostatnm vyznamu, nap . ve jmnTheod ros neznamenit nic to d ro.r.t'n

Kadlmno i-e bu obyejn,nebo n en,nebo i metaorick,ozdobn,los nov utvo en, nastaven, zkrcen i pozmnn.

kaikoxantlsos.

Sloveso je vyznamcm obda en skupiaa hlsek' kter'ozna-

vichni; Slovem obyejn m nazyvm to, kterho uvaj e jerr zejm, tedy . nkte uvaj n enmto, kterho Je ne vak tot, a b t mrie a obyein1im rr enm iedno u tych uivatehi; nap|. sigytlon ic slovo obyeirrna I(ypru ;r n enu ns, kdetc dory'n. je u ns obyejna u Ky1lcrsk1ich nren'
rra

,n'n^u, prv jako je tomu u |men; slovo ',lovk" nebo iel" Jlr"'rriz n"iika k'dy, kdeto strovo ,,kr"nebo "p 'zrruen as, to prv p tomny, to druh nrinavc
|et

Pci'*'' se tyli imna nebo slovesa' Jednak znamen oznauje iednohil ,'toho" n"bo ,,tom.," a poclclbn, iednak se tyk nebo' mnoh , nap . ,,lid" ncbo ,'lovk" ; za tieti r.tnyclr forem, iapi' otzkv, pkazu' Takov ,,e1?" nebo pd slovesa' ,,Ji-|" je totI ve smyslu tchto aspektii "jeho iedvyznamol'y, y6ru'n' je hlskov ltvar slocny, ve vt nap' znamenaj, notliv sti samy o sob nco s posloena nen vta . ,,Kle n jde" siovo ,,Kle n". Ka jako nap ' sloves' i bez byt mo. slorr.r^ , n bt vta mrie vyznaniakou mt ycky bude v definice lovk;in' ale movou st. Pro'mluva mrje b 't iednotn dvoim zprsobem: anebo se v n skloubilo vce oznau1e

nuly.

Metafora ie p enesen cizho imna, a to budto z r'odu druh, nebo z druhu na rod, nebo z druhu na druh, nebo ntralogicky. P enesenm z rodu na drtrh nrysinr p pady,
izrko:

Tady mi stoj lod;117

,,kotvit" je tott svym zp sobem stt'

dtuhu na rod:

1{' N{yridy nm slueb u ptokzal Odysseus;

rrryrida je tot| mnoho, a dnes toho slova ur'mc l'e r'yznamu ,,mnostv". Z druhu na 'druh, nap klad
bronzcm oderpav dui, rrncbo:

B itk m useknuv

kovem;1ai'

iedno, tarti ,, jedno. ap klad Ilias ie jednotn dk svmu sloen' ale spojen ,'lovk jde" proto, e oznauie iedno'
21

Buto

i"n

ttl i ono totznamet rrco odeimout. nalogie km tomu, kdy druh se m k prvnmu stein k t etmu; lovk pak ekne msto druhho tvrt |rtl<o tvrt

ircly to,,oc)etpat" zna,,utit",,,us eknout

"

zas

e,,oderpat" ;

Druhy imna isou tyto: Buto ie |ednoduch' nebo sloz sti vy' en.Jeoduch m myslm to, kter nen sloeno buto skldat mrie se ,nu^r.rrh, nap. ,,zem"' Sloenina
58

k emu se nap vc nretaforou ozfiaefl vztahuie. Myslm ' to, e e tedy nabsnk lt: m k Dionysovi'o lako ttk reovi;''' st Nebo reovou. a tt Dionysov m ttem rvc i st m jako veer tedy nazve ke dni; veer sc m k ivotu Emivota, zpadem nebo rlrrc a st veerem'ivota iako
lrcllo msto tvrthodruh' A nkdy
se -dod,

5S

-. 'L*,fi--=

pedokles.'u'

vlastnho jmna, ale p esto se o nich lze vyjit podobn; tak nap " hzet zrn do ornice se ekne st, ale vysIn tu ze slunce nen pojrnenovno; nicmn toto vysln se m k slunci stejn jako set k fn, a proto bylo eeno
Eozsvaic bohem

n}<terych p padech nerreai anaogick tlkazy

od

dan

t.163

zkrcen: Prv vznikne, uiie{i se v nm samohlsi<y del,ne jak je v nm obvykl, nebo vlroi-li se do slabika; drulr' odejrne-li se od nho nco. Nastaven je nap . pol.os fistcpale s a Pliade misto Plei.cl ; zkrcen nap . kri, d a ops ve veri Nastaven slovo
oba nediln dostanou
vzhlecl.155

&Ietafory lze na tento zplisob pouti jinak: naz at vc ci_ zm imnem, ale up t i nco i vlastnho, nap . kdyby nkdo nazva7 tt reovou, ale ,,bez vna" ' Nov je slovo, kterho vrjbec nikdo neuv a bsnk je ffizi sm _ z se tot,e nkter takov existui - nap . kdy parohy pojmenuje erfilges a knze rtr.'un

obyejnosti. K.dyby vak bsnk tak vyjd il vecko, bude z toho buto hdanka, nebo atgon, tj. z metafor hr1anka, z nenchslov argon' Fodstata hdanky ie tc:t toho se ned doclit spojenm vlastnch pojmenovn, ale s pomo,c metafor to monje, nap
"

ale ie plocli; p kladern toho je tvorba Kleofontova a Sthenel'ova.16o Ulechtil a po\rznesen nad vednost ie ta, kter uvslov ng6'bvyk1 ch. Neobvyklj,rn myslm slovo n en, metaforu, nastaven slova a vribec vecko' co se odchyluie

om, e lovk rnnvci skuten,ale spoi nemon;

Vidl isem m' iak na mue mu ii letoval kovem,161

apod'

en,metaf ora, ozdoba a ostatn vy!menovan prost eclky uchrn e vednosti a plochosti, kdeto obyein siova j
doclaj jasnosti.

t1im zprisobem

n enchslav vychzi argon' Je tedy t eba uri-

to

ono msit; to prw tot,ti. slovo n-

Pozmnn pojnnenovn je to, vc kterm se nco ponech a nco uprav, tapi. dexiteron kata ?ntlzon misto dexion.156 Jmna js'ou bu nrusk, nclro ensk, nebo st edn" Musk isou vecka" kter i<onna N, R a S nebo na psmeno s touto hlskou sloenlta jsou dv- Ps'' a X. ensk isou vecka', kter konna samohlsku, buto takovou, kter ie vdycky dloulr, tedy na E a ,"* anebo na takovou, kter se rnrie zdlauit, ti. A" Foct koncovek pro nrusk i ensk tedy vychz na stejncl; Fs a X jsou toti slocrr.Sou_ triskou ntnou nekondrrjmno, ani samohlskou v- lun krtkou. Pouze t korrna I: tneli, konlrni, peperi;asg na Y pt. Jmna rodu st er]nho kontymi hlskami nebo

Nemalou mtou p ispvajk srozunritelnosti i nevednosti mluvy slova nastaven, zktcerr a pozmnn; protoe se toti odchyluj od obyeinosti loYorovkonvence, d'odaj mluv nevednosti, al,e protoe se podleii na konvennosti, doclse jimi srozumitelnosti. V neprvu isou tedy ti kritikov, kte takov zprisob vyjad ovn kfuaji a bsnka za to zesm uj, jako nap ' E'uklides sar:1o2 e p ie snadn bsnit, kdy bude dovoieno libovoln slo-za pro* dluovat. Sm sloil prv takov; m slohem posnrnver:
Eppichar isem z el, iak

d Matath

rru

si klc!'

a druh
tamtoho emme ici bych

z nie

rra svt nechtl'i63

naNiS.

22 jasnj je tedy takov, kter obsalruje p'ouze obyein slova, 60

F ednost rrrluvy !e, !e-ii iasn a ne prv ploch. Nej-

Uvattohoto zprsobu npadn ie ovem smn;vcch slohov]i,ch prvk bez rczdIu ie t eba uvats mrou' Ydy' i s metaforami a n enmislovy i ostatnmi prost odky, kdyby jich lovk uiva| nepirn en a naschvI pto zesmnn, by se doclilo tha' Jak velice zIei na t p im enosti, to m eme pozofovat na epice, dosadme-li do vere slova obyeln' n co se
6L

'--

tkne slova n enho,i metafor a ostatnch prost edkri, nahrad-li ie kdo slovy obyejnymi, uvid, e mm pravdu. Nap . Euripides napsal ty iambick ver iako Aischylos" pouze v nm zamnil ledno slovo, ti. za obyejna bn dosadil n en;ieden ver pak vypad krsn, druh;i tuc_ tov. Aischylos toti napsal ve Filokttovi:'6'
Ten v ccl, jcrl ujid mi maso na
noze;

jmenovn, jakych by lovk uil i

v rczhav.oru; to iso,u slova obyejn, metaota a ozdoba. o tragdii tedy, t]' a zobr'azovn jednnm, bylo u povdno dosti.
23

Euripides vak msto ,ujid" dal ,,drancuie". Podobn ver:

Nvni vak takovy mrnous u s"r.do nenicovaty,J6j
lrdyb1.-

r' rrrn nkdo uii obyelnych slov

Nvni vak takov;i
mal

zmn1|

by

je1

takto:

'a

nehczk;i,

niemu lovk;

lrebo kcl),by msto

scdtko ooupal a stolck p istavil sktovrr
1c{i

ekl:
srovnej l'
kov1

Sedtko nerihledn a stolek p istavil rnal;f;

O bsnictv epickpq, uivajcimiedinhovere,i,, je jasn" c dje zde mus b't sestvovny piv ji,ako v ttagdii, dramaticky, a tocit se okolo jednoho jednn cellro a uplnhb, 'abi,y ktim zatek i st ed kon"., ptv;"r.. i.a"a ..] listv iv bytost pliobilo poitek pro n piznanj,;dIe, c jejich uspo dn nem b]i't podobno djepisu, ve kterm jc nutno vykldat nikotri jednu udlost, nybt udtosti jecln co se za ni stalo s iednm ilebo vce lidmi, teciy r,ci, 'loby, z nich kad n k ostatnm vztah nah,odil . Nebo prv jrrko nmo n bitva rr Salamny a bitva s Kartaginci na Sit:lii byly svedeny souasn in a p ece nikterak rresrnovaly li jcdnornu cli, tak i v asovposloupnosti se nkdy po sobi rbhnou vci, kter nedvaj dn jednotn, smysi. Pon
ta]i va.k vtina bsnkri. l)roto, iak jsme u ekli, je i po tto stfnce Homr proti rrstatnm bsnk m p mo bosk : on se ani vlku, tebae rrrla potek i konec, nepokouel vylitcelou; to by byl dj 1ti'lidlouhj' a nep ehledny, anebo, kdyby se co do rozsahu

tah[imoto s rirades'u' dobral tragiky, e pry uva1 clr vytaz, |ak by nikdo v hovoru nevypustitr z r1st, nap . ,,dornri zevr.jtt" mso,,zevnit dom ", nebo ,,Achilla stran" rnsto ,,stran Achilla", dIe tvatu setben, spojeni ego d.e nin a rnnostvpodobn'ch prost edkri.lug Vecky takov

vynzy ,,mo sk b ehy je"'6'a ,,b

ehy

k i".

li

Je d leit,uivat kaho z uveden1ich prost edkri p slun" i sloenin i slov n ench,ale daleko neidrileitj je t'1ft mistrem mctao' 'o je to iedin, co nelze p evzt od iinho, a je to d kaz talentu; tvo it dobr metaf ory je tot iako vnmat podobnost. Ze jmen ta slaen se nejlpe hod do dithyrambr, n en do eposun metafory do jamb . Sice i pro epos isou dobr l.ecka uveden, ale do ver iambick'ch, protoe ty nejvice obreji rnluvenou e,''o hod se nejlpe vechna ta poaz

r,ci zprisobu! nevednost slohrr prv proto, e nepati mezi y!7tazy obyejn; to si on neuvdomoval.

iispletit . Ve skutenosti si vybral jednu st a pouI\ mnoha epizod,, jako seznamu lrrcl'" a jin ch vloek, jimi svou bse zpest uie. Jin bstr o jednom hrdinovi nebo o jedn dob a iednom dn, |tl:c:r se rozpad na mnoho st, |ako autor Kyprii't a Mrrl lliady.l' Je tudi mono udlat z lliay a odysseje n kndjen jednu tragdii nebo dv, kdeto z Kypri adu l z Ma| lliady nejmn osm, nap . Spor o zbtan, FiloktIt's, Neoptolemos, EurypyIos, Odysseus ebrkem, Sparan-

rrttlczil, pi t rczmanitosti p

kv, l?d

llia a Nvrat lostva, tak Sirr n a Tt janky.rri

63

24

druhy mus epopci vykazovat' ty jako tmg dic, ti. b't uuta Jenoduch, nebo sloit, charakterov nebo _' drastick''? i sloky _ a na hudbu a scnicko'u vypravu ris, peripeti, anagn je i t eba i n toti bude mt tyt; v i drastiky. Dle mus b t pkn i mylenkov strnka a sloh. Vech tchto monostpouil neierr iako prv , ale i vydatnou mrou Homr' Nebo ob ieho bsn jso'u sloeny kad iinak: Ilias iako |ednoduch a drastick, odyssea iako slo_

Tak

ne hexametrem; naopak, jak jsme ekli, sama povaha vci uvybrat si to, co ie j p im en. Homr si zasou chvly v mnohm ohlcdu 'a ne nejmn za to, e o,n jediny z bsnkri vdycky bezpen v, co m

svou mluvou

it _ je toti plna anagn ris - a chanl<terov; mimoto i mylenkami p ekonal vecky. Epopei se vak ocl tragdie lirozsahem die a verem. Sprvnou normou tohoto rozsahu !e ta, kterou jsme uvedli:'" aby jej bylo mono' p ehldnout od zatku do konce' Toho se dccl,budou-li skladby kratne ony star a budou-li se rovnat asi tolika tragdirn,kolik se iich p edvd pro iedno
obecenstvo.tte

Pokud jde o zvyovtt tozsa|ltl, m epika iednu d leitou zvltnost. V tragdii nen mono p edvst vtmnostv diri odehrvajicch se souasn, n br ien to, co selrraie na jeviti st hercri; naopak v epice, ptotoe je to vyprvn, \ze .adu scn probhaicchs'ouasn zbsnit, a souvis-li ony s djern tsn, bohat,ost bsn tm vzr st. M tedy epos tuto p ednost, kter mu dodv velkoleposti, posluchai p in zmnu a umo uje r,ozmanit epizo'dy; vdystejnblzy

kdyby se pronslecovn Hektora"' p edvedio na jeviti, vypad'alo by to srnn, jali ekcv stoi a ncst lc!po nm' zatmco Achilles jim o posr.riiky zakazuje; ale v eposu se to ztrat. Ve udivLrjcic vitrno; cl kazem toho j'c, e kay vyprav pidv, aby sc zalbtl. A Homr p edevm to byl, kdo r'rauil t). ostatn podvat nepravdu tak, jak je teba. Spr;v to na chybn m z"ltu^ Lid se toti domnvaj,e kdy iest nebo nastane ieclna v'c a po n jest nebo nastane clru1r, tu existuje'li ta pozd|, byla ncbo stala se i ta ptv; a to je om14. Proto nen-li tcl prv pravda' je nutn p idat nco jinho, co v p pad existence prvho nutn icsc ttcbo se stane; n,elro vn:eJi, c j,g 711 prrvda' uzavtme v duchu myln, e to ptv ie skuten.Tento p rklac{ |c
v

init. Bsnk srir m totj hovo, it co nejmn; nebo na takovych mstech ncn zobrazitelem. Jin se nm tot| pedstavuj v celm dle sami, zobrazuj ien mlo a mlokde; on vak prl kratikmrivodu rovnou pedv mue nebo enu nebo iinou postavu' a to dnhobez etick]i'clr vlast. oost, nybt kadhos uritou povahou' Vci udvujcje tcdy zhodno p cdvdt i v tragdich, ale t-'. nejmn mysliteln, kter bud rrcjvtiias, se sllcsoLt spev epopeji, protoe zcle nen na jednajciho viclt. Vdy

p esyt, a to ie d vo'd, pro tragde ptapadaj. Pokud ide o metrum, zkuenost ukzala, e pimiery ic hexametr. Kdyby toti nkdo sloil epickou bse jin;i'm ver_
em nebo rnnoha

Hexametr je toti zc vech rozmr neiklidnia nc]d stojnj. Proto tak neilpe snslova neni a metafory; m toti epick bsnictv i po tto strnce v hodu proti ostatnm' Jamb a trochejsk tetrametr isou vere pohybliv; prv sc bo'd k vyjd 'en konn, druh k tanci. Jet nernstnj by bylo, kdyby nkdo vecka metra msil' jako Chairm n.'B" Proto iet nikdo nevytvo il velko'u skladbu iinym rozmrem
e,1

znyrni, lkzaIo by se, jak ie to nevhodn.

Bsnk mus dvat p eclnost spcvci rremon, a|e pravclpodobn' ne mona nep esvdiv . Vyprvn nem se.\tavovat z vc tko myslitelnych, nybt rcitadji v nn' nem tr t nelogickho nic, a kdy u, tey mimo dj, jako l<cly oidipus nev, jak zem el Lios.'B' Nesm se to vak stt p mo v clramatu, jako kdy nap . v lekt e"u vypnvuj o pythick'ch hrch nebo kdy v Mysech'u5 piiide z Tege|e clo M;'sie ten mu' kter cestou nevy kl ani slova. Tecly tvr,dit, e iinak by bylo po dj veta, je snrn;ta'kov se toti vribec skldat nemaj. Kdy se vak u bsnk tak rozhodne a zd se mu rozumnj to p ipustit' mrie zbsnit to
65

zat z

u' 171yYn nolrclu.'

s'

sacnm,'s''

absurdn. Vdyi

zalo, kdyby to zbsnil patn1i bsnk; ve skutenosti to vak bsnk zakryv iin 'mi p ednostmi a tak tu nelogincrst osl.r._

v odysse|i i to neuv iteln s ttn vy_ a jak ie to vlastn nep ijateln, to by se uk-

nren tak ve shocl s p slunymipoadavky odborn mi, pak by to v po ciku nebylo; ie tott eba, pokud mono, nechybovat vribec v dnmsmru.

Miuvu je t eba obzv\t vypracovat .v partich chudrch, kter nejsou ani povahopisn, ani plny mylenek .P liskr.l sloh toti charaktery i rnylenky zatemiuie.
25

z-tje.

dosahui'e-li tak bse svho cile' iit"m 1" tatit, iall bylo reeno, stane-li se takto ptv ta partie nebo iin prisobiv|'

Co se tye i jejich i.ecn, kol'ik jicir jc a ',problmri"'u? jakho druhu, to si ujasnme asi takovouto uvahou' Frotoe je toti bsnk zobraziteI prv iako mal nebo iin1i v tvatnk, nutn mus zobrazovat vdy iedno' ze t i: buto vci, jak skuten byly ncbo jsou, anebo jak isou rad<]_ vny i jak se zdaj, anebo jak byt maj. To se vyiad uje mluvorr, kter obsahuje i slova rr 'ena metafory; o j,e schopna rnnoha obmn, nebo o bsnkrim clovoluieme' Mimoto sprvnost neznamen v bsnictv totco v enictv, ani v bsnictv totco v jinm oboru. V bsnictv samm sc vyskytuj zvady dvoj, |edny se t1ikaj jeho podstaty, druh isou nahodil. Usmysl{i si bsnk nco zobrazit a neuspje pro svou nesohopnost, ie to chyba proti bs' nickmu umn. Chyb{i vak tm, e si p i svm zmru nco p edstavuje nesprvn, nap . e kri vykrolsouasn obma prav ma nohama, nebo nape_linco, co je chybn z hlodiska urithooboru * |ako n'ap . lka stv nebo jin dovednosti'''' - nebo co je nemon , nen to chyba bsnick. Je tedy t eba vytky v ,,problmech" obsaeneit z uvedenlich hleclisek. P edn ty v'tky, kter se t1ikaj unrn p mo. Je'Ii zbsrrno nco rremonho' stala,se chyba; ale je to v po dku,

loval ll ncpoznn. Mimoto vytykaj-li, e zobrazen neodpovcl skutenosti, lze odpovdt: ,'Ale takov by to b t mlo.', Tak "e vIjcl il i Sofokles: c on lidi 1 takov, iacibj,t naii, kdeto Euripides, jac isou. ' Nelze-li to vak zodpovdt ani tak, ani onak, l":eknetne: ,,Tak si to lid p edstavuj," nap . s bohy. Vdy snad nen lovna nejlcp pst o nich takto, ani to nen pravdiv; rraopair mohio by to b;i't tak, jak rnyslii Xenofenes;tot alc cl sc tcdy ci: ,'Tak si to p edstavui." V iin ch p padeclr nen snaci vc postavena prv neil pc, ale by1valo to tak, nap . na tom msto zbtanch:
Dc zem c]olnm htotcm j|m vracna telkop'192
'l'ak<ivy byl tenkrt zvyk, jako nyn u llyru.

umn p mo i jen v podrun vci. Je toti menchyba, nev_li urnlec, e la nem parohy,,,,, ne kdyby ii vyma'

Dle zlei na tom' proti emu se chybilo, zdaI proti

rlcbo nepkny, ncstap thlietpouze k tomrr inu nebo,slovu,

Fokucl ide o to, zca ie nktery vyrok nebo sktrtek pkny

rrsob" l'rii komu nebp kdy nebo iak nebo pro si tai< po'rrala,rrap'. zda j p itorn 1o <; dosaerrvthoclobra nebo rr odvrcen vthozla.

ic-ii nleit nebo patn,a\e i k rnluvcnebo jednajc

Nktervci je t eba eit z hlediska iazykovho, nap. vcr ,,Nap ed mczky '";'" rreus je slovo n en.Je vak rnon,e zde Homr nemnmezky, nybt jejich hldae' V mst tl Dol novi, e
lr1l spttnhrr zcvrt.j!kLr sic.',lUr

P kladem ie pronsledovrr Hektora.lsg Ovem kclyby bylo manthocle doshnout buto vt mrou, anebo ne
66

t'an toti ikaj ,,hezk, zevnjek" o hezkm oblieii. Ve

't.v

rrcjde

o nei]rostlou postavu' nyb o okliv obliej ; Kr1havjinarnchej vi1ailri

nen mnno vno nemen,jako pro pilany, n'br rychleji p ipraven.

Nkter vynzy jsou metaforick, nap
ostatn mui vichni po celou noc.
.

bohor' spali

a ztove se ciodv:
Kclykoli na rovitru kol Tloje obttt| ztaky, pali almaj zvuk a lidsk halasy slyel.19{i

,,Viclrni" je zde

toti eeno metafoficky nrsto ,,mnoz"; svho druhu mnohost. T'ak ",ve" Ie
...

orr jcdirri rice.rc,r ,rcnil"7

je metafor-a; nebo to nejznnj souhvzd |e Iedin. Nco se d vy eit zrnnorr p"zvuku, !ako to dlal l{ippias

z Thasu,"'" nap
nebo'

ciej mu c1obj't si slvy,199

to di'evo nczpuchi'
jirr1

dctIn':'"]

poclobn jen omylenr. Celkov vzato, ,,ne7lonost" v bsni je t eba vysvtlovat l'luto pot ebami plezie, nebo snahou o to dokonaicj, nebo vlivcm obecnho mnn. Vcly co se tkne bsnictv, je ' doucnj vc netncln, je-Il p esvdiv' ne vc mon, ale nep esvdiv; teba nemohou existovat takov lid, lak rrraloval Zeuxis, ale je to tak 1ep. Yzor m p ece p eclit
skutenost.

lnit, kolika zprisoby lze rozumt tomu, e tou vfstvou byl zadten, zdali tak nebo onak, jak by k tomu ml lovk nejspp istupovat, tedy abtcen, ne jak to k Glauk n.20c Podie nho nkte inneuv'en p edpoklady, sami si ve rozsoucl a in toho zvry, akdy pk uarnik nu_ penco, co se s jejich domnnm nesrovnv, zahtnujiho 'q tkami, jako by minil to, co mysI oni. Takov je to s p pa'denr lkarios. Domnvaj se toti, e to bylLak n; pu't 1" podivn, e sc s nrn Tlernachos nesetkal, ky prirel o Lakedaimonu."o' Ale snad je tomu tak, jak kajiKefallnt:ti kai,e odys,seus si p ive'dl enrr od nich a eiejim otcem byl lka'dios, ne lkarios. Pak vznikl problm pravd-

Nco

in ozlennm,jako u Iimpedokla:
Najednou snrrteln by1o, co- smrti nezna1o dr'vc, smicnp cdtm ist. . '2|'1

Nco p iput nm dv ojznanosti

U minul vti cl1 ttcrci;?1'!

,,vtdl" n toti dvoj smysl' Nco se dvy|oit jazykovou zvyklost. Nap . jakmulroii smenmunpoii kaivno; proto stoi psno' e Ganv' medes nalv Diovi vna,"'' a am vno nepij' ,,M,dikujci" se k i tm, kte zpracovvajelczo; poto V epose stoj
holcti, ta erstv ukut z
cittu'?|)a

Tytdoklady by se daly vyloti jako metafora' Tak kdykoIi se zd, e nktery vyrok obsahuie njakort nesfovnalos, je teba zkoumat, kolii< vyznam mlie v kontextu mt' Nap klacl Ve vt
T:r zacltela ten btonzov otp:o'; 6B

|)roti odhrn sprvnosti. O zprisobech, jak v rrveclen'ch polokch; je iich dvanct.

rrclogick, nebo pohorliv, nebo o protimluvy, anebo o chyby

llom a tmevztahu a na ty zp sob, a zdali je bsnk skuten v ozpon] s tm, co k sm, anebo s tm, co by rozumny 1ovk p edpokldal. Pokud o neloginost a lde je v tka opr"vnn tehdy, kdy bsnk uzi;. n.1natlosq lrlgickho prost edku bcz jakkoli pot eby, jako nap . Euri1licles osoby Aigeovy,'o' anebo p edvede patny charakter zllyten, jako v orestovi u Menela.2nn Vj,tek je tedy pt druh : buto jde o vci nemon,nebo

,,Neloginost" lze svst na to' co se k; hjme ii tedy takto, anebo tm, e nkdy m ani nelogick nen; je p ece pravdpodobn, e se leccos stv i proti pravdpoobnosti. S msty, kter si navjem odporuj, tebi zachLet iako p i cnickargumentaci: jde-li skuten o tutvc, a to v
!ed-

je

eit, viz

69

26

jako se nrai tito jedni k drulrj.m, tak se m i cel tragick urnni k epice' Epka, kai,se obrac k obecenstvu lepmu,kter nem vribec zapot eb gest, kdeto ttag'die k obyeirrmu; je-li tecly vulgrn, byla ml Tedy p cdn se tto kritika r'rctyk umrrbsnickho, nybt pevdclro. Je pi_cce nrono p ehnan gestikulovat i pii rccitaci' jako to 'dlal S sistratos' a p i pveck souti, iako to inil Mnsitheos u Oprintu'''' 7a druh, ani kady pohyb se nesrn alrtt' ptv iako ncoclsuzujemc ani tanec; odmtme jen gesta patnych hercri, tedy tot,ca bylo vyt1 kno Kallippidovi a dncs iirr m' ktc ncdovedou zahrt
by z ejrn hor.

starchtragick1ich herc o tch mladch; Kaliippida totl nazyval Mynniskos opici, prctac p ehnl, a steinou povst

Nkdo snad m e byt na vahch, ie-li dokonalej poeze epick nebo tragick. Je-li ciokonale| ta mn vulgrn a je-li to ta, kter se vdycky r.rbrac k lepmu obecenstvu' pak je jasn, e vulgrn 1e ta, kter sc p eclvd vem. Jei' p edstavitel si mysl, e obccenstvo by nerozumlo nemu' kdyby sami nep idvali, a tak provdj vechny rnonpohyby, jako nap . patnpitci, kte se svinou d<l kruhu, aby znzon1| hod diskem, a sm kai sbormistrem, pskaiJi Skyllu.''n S trag cli jc to pr tcdy takr:r. jako s rnnnrn

i Pindaros."'Tedy

Tolik tedy budi eeno o tragclii a epice, ti. o jejich podi druzch a steclr, kolik iich je a mse li,iak jsou p inyjejich zda ilosti nebo nezdaru, jako i o v,_.tkch, kter;im isou vystaveny' a iak na n ocpovdat.rri
stat

vyvolvat rozko ne jakoukoli, nybr takovou, jakou jsme e popsali. Z t,oho p|yne, e je tragdie lep'nebo clo_ sahuje svho cle dokonale|i ne epika.

Krom toho je zobrazen epick mn jednotn; toho jc drikazem to, e kterykoli epos m e dt vznik vce trag_ dim. Kcly toti epikov zbsn jednu bji, buto ji poa"|i strun, take vypad useknut, anebo ji p izprisob dlce vere, a pak se zd rozv\n. Tim myslm takovou, ve kter ie sestaveno mnolro udlost, jako nap . Ilias i odyss ea maj mnostvtakov ch sta kad z nich u m znanou dlku. Nicmn tyto skiaclby jsou zkomponovny, jak se obecn uznv, v .ten a isou * poku,d je to v epice mono * zobrazenm 1edinho p bhu. Vynik tedy tragclie po vech tchto strnkclr nad epiku a nadto jet sv1im umleck m rinkem; ta i ona m toti

p evecll Sofoklova oiclipa

Ilias.
7A

poestneny."" Za teti: tragdie dosahu'ic cie i br:z sehrn, prv jako epika. Jak toti jest, ukc sc p i ctb.Je-li tedy v osta'tnch smrcoh lep, tohlc sc j p edhazovat nesm. D1e: ttag,die m vecky p edncrsti iako epika, vdy m'e uit i thometfa,214 a navc iako slokrr nikoli nevj'_ znamnou i hudbu ,a scnickou v1|'pravu, t'edy to, co skyt poitek nejzetelnli. Krom toho ie prisobiv i p i pouhm ten,i p i provozovn. Mimoto se v n dosahuie umleckho cle s pomoc menhorozsahu; hutnjdi ie p ece p ' |emnj ne roztaen:i' na dl'ouhou dobu, iako kdyby nkdo

epopei stein dlouhou iako

r:
,:

t--

,'antSToTE,LES, SY N N I'(9 MA CHV sTAGraN

Chalkidike' bylo Stagiros, msteko na pcbiepoloostr'ov.a

"-t?'" -_ur'l["r"* makedonskho

ut-.irio'"t.s

it|, kla'icki' sti-msto a poklasickou.monarchrr' nro a1tik '::ko,'"'"-':il:: ile*|y st-polis, typicili' 'ch nch protikladi' Z'atmco vnit sv obt ;;;i. pi n. l. tozytn;t']| ;;.;; logika hospoar*kehoL}.n

atnskho;Nikoma,,sttem" nmo nho spolku krle Amynty III' Tak spo(384-322 p ' n' 1') u w 'm privodem dva

o.riuu bohat ,ch, jejich maletky ostatn ' 'r""otlla p ibylo velmi znan i Pracovnch .sil ty;l* ;";,i;;i|, ' _ otrokri' By1i levni ne pr'a.j,.n- poo ce1 starovk

"i".:i:.

.t!y

"a*a. cizch sluboh iako ol'ni' a to nejen mimo il;Ji; eck polis traranice ecka, ale i ve vlasti' T dnboi' v
'ch a oli t.L *"'a.r', usilu|cch'(vmsiech aristokratick ]#d;hi;'"^* iet.nl' p'idy ? sthaicch'c":*:l,1:

iii

Chud obantkota\vali obivu' Mloz

obanskou

enou fpr"'rr"" toti st7evt mrou v otev Ve zp,ro7etarizo'jin mst' ch u,'irr"noo interyenqemi z

'iJr.i.u iii

"ts;"iiJr"tttoq ''ii"i.a"ni", ve svm v 'voii opodn a ostatnmi eky 'riala"""-r' zemi skorq'barbarskou, byla popsanou kaz
73

vld u"l'e pokutami a konfiskacemi' vidla pepitel za by|odvk ne le ,razneisitno , na "Trnln oi - p"rrl". Vrhnout tyto nasy v podob vojska za t2 by1'2 J a kolonizovat iimi nov dobyt oblasti' Pot ebnou ota"o'ti ne1relnc;li v chodisko z krize' a tolensfou silou disponovala Ma-

..:rL

zaaI recipovat' eckou vz'lanedoLena. Krlovsk dvx a,A1r1t^tv syrr Fi1ip II' nost tepve koncem 5';'i-p 'n .1' poliia bo]ovnost iet tveln si vybudoval armdu, "''iz''" Roku 337 sjcdnotil . .,'*.,enostnri eck ;i;' '"'t-'nit'-r'' a roku 33b ml vc il::'T1'j1;.*;'lj'"''"'tur'o Vsvazu" p edveer taen byl kladp ipraveno k invazi ao_p"'"l"'
sc zpoclnrn pouhych dvou n zavrana pln "'l"i"e'iL burnrznmj historikv lct icho svn Alexancl':';;J;'"' '"""y

ideje

i klacln.jednotlivosti' nap ' d nvrh |& zfovpoadavek n' ui'ho"nost 1mn|'ne|o 'i.^' se Platon pokusil - i'd" noprvnn z"n. t<on'" i za tet zashnout do po1i' nak sm, jeclnak " o'ote sv ch kri T ikrt tickho v'otaprno, u io "" 'mr" reforem "shofa"' ctitel zval1 sl'itii, kam ho 1eh1syrakuti il;ikl;;,, "u (,,tyran") Dionj'sios I' ieho nstupcc samovldce "il*eisr do_

ostatn v knize Isou

bi."y'.,

byI Artstotctcs' ..V.f if.rt' . Jcho vychovatelcm

pett prit'yt Aristoteles rokl: 342 Do krlovsk.t o ,idL*-r, trnct let' A1e u clva roky rl . n. i., kcly bylo iu"Jna'o"i ke sprv sttu. Vliv ^^.^- h.l nslednk't.i*-priui'n u'; n"t'luboky' e to tm spc' ffiT";,'J-;";;;;;-;vi 'o"J Aristoteicm' Ke clvoru byl c Aristoteles tehdy 'zln ""t'r pr"'o"'l"' Platonikem zristal tott pazvn iakoto - iet nkolik tLebaeus |istou "'i"i'"r'r'" "richylkou" po mistrov. srnrti. iet '""1;.;, (421_?4,1 p . n. 1.) ie pro syn Arist nrv' At an onot'o obdob ie* filo:-o'|l:' ns lrlavnm pr"a"Ji"r"* materral;; ili, "."lku oputny :l?":" '::!:'::i""1nho a Dmokritova atomismu lismu ,,i nsk koly" i gnilnho zieck to s popsanouk nastal obrat k idealismrr' Souviselo Piat n se pokusil dt nik; potis. Lid hledali '"i"'i""u" b n:J,|: J "r: r:: :l :'jj]t i*l

styky s tyfanert na ivot' Klidnibyly ieho r."n." "r',.oz.n Assu a Atarneu' imnem Hermeias' Herv maloasiiskm 'de tuk vznikla poboka meias daroval ieho krim Assos' sm se stalzance_ ii;;";' "tn.khouilit(Akademie), Filipa I' a zapolitiky propagtorem n* pu.onikem a Aristoteles' ktcry i"r''r'.. :o' p . ". i'"'u]z"'an Perany'' v srnrti vyuovrrl Assu' ocnil se

u.; t ikrt''l''"atii

nepo zcnou' iecnou

asi t

il';

#:iil iilt * ;: Hi;' ill" i - " +i1#, fix f ;m* nJ 1' ixf ' odlesky, tny
"
j

roky po Piutono" posmrtny n.t" P 'thias a napsal 'rra nho do.Makedonie' .rl"uro"pc". P v z Assu byl povoln filosofa na vldce p soben n'bo'nl"por Vlda filosofri prlsoben ristoo p*i,'rv i"ay k tradicm Akademie' A1e e rntr-l'i|l jen tolik, telov na Al.*nndrn ,ri*. iirten. odchylka byla u To m' irlubok obcliv k r'"*e"r'i'rn epos dr1vo'dri pedagagickych pi",* z ta H"* od Plat novy linie; pop erristaly platonism'u ocl rrclintal. Stagi anovy oa.nutty samostatnou soustavu' Plat ncrrh1u v rpln ' odklon a v
Hermeiov<nu

nov soustv

:T:"lTilT'x'i,J!!"., "'oi)" i.,^ ako' vcliky urnlec slova sv Mytologick 'o"'t'o'"o"^ii'"'" dialozcir j;";;; '""' leho neislavn!ch teze odval a kter jr" uchvtit' poan'' e'Jn
s

de|

blzk byl tento systm 'o"dob*'' a pr:axe nebyly Plat novi ciz' mu. Ale uni politi.kl;;" pokldn za kvinte' V; -;lr; u,'"u rp"il'"i"l' t't"'i'ui'"a ia'a1 sttu' rozum se tradinho senci jeho ,'"n,na"rtl '"i nn"'ho"al drimysln opat e_ sttu_polis; k ieho;;;;;;;? "J' tin i vznik a7tagaiak 'kotri.w voj a n, ktet, ,neu "n"..,onit pri'"'"-t'u p"atlaa r'r'v v transcendentni nistick ch
'ria,
74

cttov

zaloenen"

""-?!' nboenskmlr myst1c1s_

|'i^^'!|-:

^ l^1_ V 'f\tcnacll' Nov Afislotelovo uenbylo vypacovan) Akademic Pelly r' 335' Da l<am se odsthoval i s rodinou'z pro kterou si provlastn' kolu si ul"'""rr""o i|; zaoil zvanho Lykeion -r, rraial mstnor,i p'o"o tch "gymgasia" ze probib'aly poneivce ve it.,tnj. P ednjky a diskuse pt'oto nazyv aj dl|i'"r['r..ronc1c rrnny rt, per ip ai o i ; kola peripatetiky jiny filosofie arir,*"toov' iaky p'dn's

rnnohm

protichrdrrou'

r.r'*

"i'ir."i".*. .*"tipodl" t ot"t'ti"nit'o pln"

s|ovo |ilosofi'i tehd'y

m|a rzvysokho uilii"

l-ituoro

'k"et' vt ct a spolupracovnci

organizovanj'rn vdec_

Nelo ani

rkoly, nkte.e

zdaieka'ien

n"'f

pr'anas"ti o to' ernu se dnes k lostlfie' jet po 'd znarn':n:r{o vdr'r v bcc' a

materiI' zptacovvatri dl v astoupen ulte"le sarni'

shroma-

/3

Do jist mry byia ristotelova universita by1a univerzln. dle'

iirnost popularizan'Byly
,,exoterick", t1.
posluchae za dne'

smru znan ,a.r"{"zAkademie; r|k"l"n io 11om vnoval ]i matematice' pi a jestliePlat n venoval mlatn peripaietick i byla Rozslrl ristoteles vdm pri'oani*'

'9i1*'^ "*t"'ni' po clal cditcl Lykeia pfo svole lnto'nl, ti. ,,.ro...i.r*e",

zejmna'p ednky zvan poal po veerech' o

to

.n.1.' Aristotelovainnostvl,ykeiubylap crvhar.323p zaalovaIa stana kd;;;; ;i Alexandr a protimak'"a91s\apie; a\obou zbez' hrcleln by1a to filosofa z ,,bezbonosti"' uitele S'onova Plat L.^"z""-,l * tayri cloclilo odpravcn

k.; P'";"

A'i'tot"l"institut svmu hlavnmu spoluna Euboiu' kde pracovnku Th.ufru't"'i z Lesbu a prchI
pruaut

roku tam zeme!' nemovitosti po matce; nsleduicho ml "^ pozristalost? C; ;;i" s ristotel'ovou literrn sm iet ped z1st sv 'ch knih uve elnil Aristoleles

aristotelsk spisy zinventovny a' poz ,nm petipatetikem, ekenr Andronikern Uve ein3n senzanho nlezu p ivodilo nov ' poprrre 'r*,""t "yaany. aristelsk 'ch studi, kter ' ml svoje pokraovn ve st edovku i v novovku; na vydn Andr'onikov'zvis v posledn instanci i vecky aristotelsk rukopisy nrn do_ starovk i st 'edovk koment e' chvan 'a p slun e r mskvydn Aristotela nezahrnovaio ovem celou z ntch ,ii.'". Mm. zachavny dva katalogy ieho spisri' Museia' z druh Andronika' od mo nep jedn asi pochz b;;;";o ," ,, rnnoham rozchzej' V obou jsou vak za.r'o"any i nzvy spisri, je|ich texty nenrme' V obou isou inte ,rrr.a.ny ,piry, kt"i: p mo od Aristote1a nepochzely' Nearistotelskht privodu le tak i_ada textr zachovanych' jep pr'eMsto rpl'nho .rj't,-, Aristotclovych prac podme

az

cihel, byly tyto Aristotelovy

hlecl o podstatnm.

loenmLykeia. Tyto, lak sm k.' ,,vydan psny um_ filosofie' byly vtrn dlem na pozc'chPlat novy slohem a ureny pro pelivym a i..k; formou (dialogem) Aristotelova slva po ten stvo; fla nln ir 'ikla^Iu '" mme z nich ien cidobu t stalet. I'ro ns isou ztraceny; u pozdich autor1' P estaly toti byt znovu ,J,'-" "n]"'' byla ob!evena druh st (opiroiany),

spisy" stly

spis byiy dva drulry: materily prripravn a Lyk.l'kj'.h " problmy"' dla sostr, n.' Z ptvy' ch imenu]me'',I{omrsk

rhz mme vj'tah v 25' kapitole naPoetiky; dle "Diot 'i, ,. kterych iyly zp'a'o'ny iedni atnske 'r'rtJllie"' ,rnu*y o vtzch v clramatickych soutch; o provozovn p evn ttagdiednaly i ,,Dic]aska1ie", kter byly asi
|.n"oi aoil,r'''entn. Tyto t

,'rara'n,

literrnho odkazu' ieho '-_,rlopiry Aristotelovy a jeho kolektivu' vznikl v Lykeiu' *; i1;' upi"a soust t*in"ny Theofrastovy' Tuto knihov-

iakmile

nuodkza|TheofrastosNleovi,syn,ovi|ednohozPlat '"i"i s_Aristoteiem v Assu' Ddici

la-

spisky jsou zt^cel7y' ptv bylo rnon sepsno lako poiecln ni ,,o bsncch", kter vnoval Aristotcles svitkri p"t", aclu pro Alexandra' uz ,, olympiiskych i pylrrch ve m vtz i ieho spoi,rpracovnci ztracen i souttrict<i,.tr. K iitosti vech historikr starovku |e nejmn 158 eckych mst_ popis sttnI"lo zzen

tiut,kte kdysiprisobili Pt'olemainovi II'' Ji i st odpiou "gyp''i'mu krli rstar'u zvavdeckm ve tr.'* mlr'y instalva] v A1exandrii porem sv za _"exi ; tam vza|y 1' J! ry' nm Museion (M,,ze"m) u" aristotelsk1i'ch materilri byla n. l. Druh, ptrn Tam !e obievil a ukryta ve sklepen ve frygick Skpsid'. bibliofil Apellik n [,pir kolem i. 100 p ''i' i' uanke a kdy potlail a ovez|je do Atn. xen ie dopravil Sulla, isti r' 83 pi' n' 1' do tami povstn, iut'o Ja't 'tcuL ko v lun ze dieva ma. \r i*e, t t..i, byl tehdy iet skoro
7B

kterou 'r"""i' r;r.i,.t"',,t'' ze souboru mme jen ,,Atnsk_ou rlstavu"' na 1' p n' ytv'i si opsal neznmy egyptsky ek v 1 :'91; ' zactovaL ukzku alexandriis\ ch tak^nr" a svitky |opi.o.re prac, v1i'.piskri apod' se ti'i'uliua,i. Mnostv prtipravnych rAristote1ovj'ch p edchldcii ve fi1osofii' p rodovd'
i<alo

torice a tak clle.

vecko podstatn' souborn;im n_ starovku.pod Skupina spisri, shrnut chuve (t|. i't'oi, roz' sptvnho nrylen)' se t1 k

Z dl

soustavn;

ch mmc zachovno

,r.i.,,,ais*n"

rozi,'giky' p|rnclv'ch abstrakc, umn{ drikazu' vtnho

to vnovna pir:odnmvdm; boru apo'd. ]in skupina ie a

t':1"^:|:^o''rody) "Vyic picclcvmrozshl l'en'ir"" anatomie a fyziologie)' Na (srovnvac zkumv o ivoich" psy_ je

#ilil

Aristotelova n poi"n'ntc o dui p ede' chologie, naclepsan ,,-il';' organismu' smvs-

*Ji'o''*a""ea"''

n {il'osofi

;J;';;i"

;;i,rotni 'il", umo ujc:yii'" knihy' vnovan mylen lov vrrmni u pohyu;l'i'1"^i'ia'1 a \c sporn, je-li to a ,,tv rcmu l:.ru*u,,''ie iclcalistick prdavek'

Pestomrnec{nesoAristotelovfilosofiizjehoposledv hlavnch rysech iasno' Nen zde ovem msta pro pj soustavny vi'klad' omezme s na ty aspekty' .;;.j r"" dany ,it"l.m tto knky a pc:aavky dneka' To isou jeclnak materialistick rysy tohoto systmu' dle jeho teorie umn' to titoror,inr'postoj politicky a konen
rrho obdob

platonisnru. ncbo l)oz Statck nckrlcislro "u'o'oun obrn istou filosofi se obr pop pad riprava any nzev ,,Meta".zi'"u':' dlo' kter clostalo ")iei'zdiskreditov p-otku je podna na iejm ivsika" tcprve "d p";;;;;ik ; ';i* ;;;i.'*, Plai r'a' ioprouozcn sla' '^r' oboi (ti' uitel ipravda' ntlu zsaclou: '.]e-li '"'ek" dt p eclnost pravd"' Z obcltll

vribec' ve se z ctelem k Fla-t novi, pop pad k idealismu Aristoteles p edcvmpop el existcnci transcendnntnch mimo iae1i. u nho lsou icleje obecn poim-y, kter existui

;il;;;;

pozn. p ekl.), mme

morln politickho ;;""

n;;;;;"

nuedevm'clrikladnou

,"Nikomacho'un "'itt'u'1,'ti"t"'i mst rstavnhozrizcl eckych komnchos, a obslrl ;;; ob-

t"^a.:yd"], filosof v svn Ni-

p' ruku

b;;' naclepsany''Politika"' "i"''"ur'' a ustavn p'ot't"'nntii]i; *i' statny svazek lasti umn, ttu"ne '" 'i'ta r"inla'e' t'i"'e "" starm vku _ ti' ,,R. torika" "*;; i stytristiku - a drob' ke krsn
pat ilo nknika,

"-'nh'nooulu'n"'"i|'*)"ct'ro"n" u'i polovinu' "Poctii<a"' *a^J '"'S;iil'a."ne ' 'iz nedal autor definitivn ripravu' 'r'"piny Nchyly toti psny Sluhov zrstali ""a|'"'""a"{ ."yb": nik'oli' ntn pro vcicjrros'' ul"poi v podob 'zach'ovan upravoval' mnil a Fi'osof v nich ,a*"nono'prt.,pne (svitek) Scstou pLa*r"""' "kniliu" ptou" ,'Metafysika" * d";;l krrihu J;' co u ml-napsnu ,,Politikv" napsal'il Nkter byly z eim soukterou }<oncipol:al 1urlo 'a'e:"tLrou' podle, kter ch p ednel a borem t"z, nmt''o"'"j*"i'' opko"al' rozhoj oval' a prok;;;n'';',t.,o"e, tar'ri k"r' l Poctice' Takov rukopisy htruboval. t' pr*l pj"a""i* dop.lnovny a dol<onovny' v maictku st*oty byty piirozcne ucn'nkdy nikoli' Nekdy sc to deio '''a'-'t'- Aristotelova spisrl byly poiaty ch. konen, a. to' A'i'tot"1o" pro rrydavatetre' i cel prce ciz' Proto isou tyto omaterily kem' ;;k ;; i p ex<ladatele tvfdym
/

lidskm vdom' Yznlkai v nm emeslnk netvo poclie vnidejc' *fsi.nt je nya* p"arc ideie, kterou m ve sv clui' Due votni viz vyc' a'zvete' jako Ll fostliny p.inoip organismu, prv 'po.lobne a platonskou kosmologii sv ve pop el Aristotelcs bosl< tlesa nebcsk e isou sk"ro ob..no antickou tezt, nezristal: bytosti. Zcelabez transcenclentna vak ieho kosmos hyvsuvkou) (nikoIi ciz ie ieho mylerlkou "prvrr rnateria'rp"'ne to bylo pohybu' do vesmr Jist batcl", t ter;.1 ,'""at pr:lisnru b1enc p e'dstava hvzcl-bohri; bylo icn otzko': ovcm l<roku fyziky, ky brrde hypotza hybatele vykrnuta; scholastice p edpoklad iako t' n" a'ur'e 't'nnc'poslouil boexistenoe' jeden z ',drkazrj" jejich Pokud jc a nzory a teorie politick a' sociln'
]ednotiiv

".i o"o" abstrakc.

po,r""

irebyla souvislost s filosofickj'm materialismem i idealismem jako 'dncs' v tch ,ro ,turnrrek., ant z'da\eka tak p rnoar oba povrjbec' nep ekonal Aristoteles svho rritele snad pod zenosti a uaan kategorii spol'eensk nad azenosti
(po,d adnosti)

lrku; idelem obou byla u pietI polis' Ba v nkterych bo_ napi_' c1ech tacly byl uednkkonzervativnj ne mistr'

melinechutkdemokraciianevnostkrnanulnmupacov. ien abarbarLi. Sotva to byl Aristoteles' komu vdil Alexandr za svou geniln, tiebae p edasnou my1enku eckho ivlu s orientlnm' Po tto strnce () nutnosti sblen p ekon ni uzkho polisnho mylen. asi k |cho vychovatel i'"prlrpel. P isp1 k ntm'' vak tm clrkladnli nep mo: ieho ch filosofick soustava' iak ukazuie u pouh existence syrsk jeiich a zncvyuit rr arabskych p eklarlr jeho dl, iako i

, razim se

p edem an, za vn platnou'

otzce

7S

st historie novo'dob uitschotrastikou a koneckoncli velk m tku a by|a tak vdy, byla schopna '";"p; ve svtovm svtov e' vce nedlistoinj'm p'oi1L"' Alexandrovy mlt byla a bsnickho Aistotelova ,"o'i' "*'eni v bec idei' nslqi'ch plat jehoodmtnrrt p."JJe cl,isledkem

" Proti Plat

o""r'"'i"" ideie) odboinj''' k' dvoiici "ivot iu"^r''l" porr"',il ieho 'obraz m po'dlc nho p edit skuteobraz ivota". Tento :r.iru".tn.din" n byt i p i.sv 'ch nost, a u ve smyslu m p edvdt uleclrtilj') n''bo typi'^cl (uasnik
vadch
pr"dpod"bn a ,,obecn", ti. vci ^oo, iy[i'o'a'i inbsnka svho druhu

norre

troil.i ',iea

viditeln vc .napo(napodobenina vytvor uelecky

(]soucno)
(na_

p esvdiv'ni-

et jedn starnm zachovanou soustavou iazykovdy, t o bsnickm v "bru slov (22)' V dalchdvou se pechzi uie se k v kladu o epose' o ieho slokch i' stech' zdrraz p","u" jednoty ,Jie a je chvlen jako.vzon epik Homr zi-zl).'Nasi"iic kapitola obhaiu|e |eho bsnick kapto|e zap.'ti"ar.y pro'ti utrharim (25)' Y zvr'en Aristochovanho totza se porovnv epos a ttagdie' kter ztr'a(kap' 26)' Ye teles dv po strnce estetick p ednost poo komedii' cen sti knkyse po]ednvalo podrobnii 'ch alespo byly kter drlzich, iipuae i o iin ch bsnick deiari"ene .rypr"rritrke nebo dramatick, ili vyhovovaly veho podle zde lyrice inici, e porri" ie nirnsis; o ist

ii^i

r..iir"o;'""nt rntt")'

poiednno' nebylo.

nap klad diepis' ;il"r"f;;, poezie aava triutri poznn n'e z ielro poiet Za dnlh plynou a'i'tot'to"y estetick teotie jeho z' mezi pa'ti ivota jako innosti' inrtost, energeia' mimsi aktivn

' b"k

pasvni plat nsk lnimsis kladn 'r'.,*'' ontologick Lni'go'l; ni")'u nho byla nutn vyst dna 1ut o ,,iop"aouou
poitik'' ti' ""'|oraa'" Poctika (vlastn t"i'': tak iasn |ako mlokter po srnce ltkov . podstata z ristotelovych upiili. Nnpred se v n uruie Pak ie 1)' kap' mlau 1"tx'sis' urnn vribec ua'niotet'o " epick a dramatick' p inastnno rozdlen u'irni.r"i na zobrazuje-1.t" podle emto i oto zase,""rl"" druhy 'toho, rton' ko_ (bsn hori nebo t'*ei'l postavy 1ep(epos, vysvtlu!-e g :d medie) skutenych (i" z-z>'' Nn:o '': (4-5)' Nsleduie jeho druhri bsnictv a v voj "_i-n;"r' sioek (kap' definice ttagdie " "t"' i"ixh "kvalitativnclr" vnovno--sodrn ij-,-| -ri;1e n";a'it"zitei ' ta'tiz syetu' ]e (kap' 15)' Kvanr.'pir"r (7-1'L,73-74), char'aLt"r'm iedna a definovny titavn sti tragdie jsou pouze vyjmenovny pokyny o syPraktick (kap. ll,patrn .,,.,n'u dl'iut"en)' zp\etce i 'rozuzle\ etu, scncn p"'i:"cich' kompozici' tragclie' "mylenkov"' obsahui kap. 1 -i' o ausi sloce pro podrobn|pouenna "R;;il;6.'Tl, ""iki"' 'at'u1i.. sloce bsnictv' o "m1utoriku". obrn 'p"iii"re z nich (20-21') isou ne!' Dv ,ii a"rrJ t'upity' ""u';^'rri'al.ii
80

("*ei"te

zobtazovn' bsnick tvorba)'

jako vtsina lyke|sk 'ch spisr obsahu|e overn i Poe_ tika msta ne|asn. Nen snad ve svtov literatu e ie|ho pr.r.roa", kterj' by by| zcela spolehiiv ' Ale vce za ne brynelasnosti v textu zprisobil zvyk pohletna Aristotela odfilosofii byl' se sm, on vak ti ia*ur*rr. ;"silie a omystitil, musme i my !e! materialistick

urnn bsnick) je

|latonizoval rysy oistit od nnosu ,,popovtiny" (Lenin)' V neposlodn je p r'ae t. tomu mohou p ispt p ekladatel vdyt eklad odzky kruh prce popularlzan, te^je| vce lid ne
bornkri.

Bezpenym ukazatelem toho, jak p ekladatel k filosofovi p istuiu!e, ie reprodukce zkladni p edstavy staro eck-estep ekladatel Poetiky (P' J' tiky, *l*,/str. osavadn et Groh, Pnha 1929; Anl Fr' Vyodit, Brno 1884 a 1892;

K ,Pru\'rn

ji ves'ms tlumoiliako "napodobovn' je poiem iednostrann plat nsk a pro o"p"dob.n" , a u*n -lo liclrotivj'. IJ zahtantrtcharistotelikr Ie takov
1,948)

interpretace z va|n sti p ekonna' 'Prvn, pokud vm' pr"ri nl protestovali, a to p ed sto |ety, dt'amaturgov; ,, Ne*".ilu tehdy navrhovali namsto starho Lessingova btly v nzvoslov ,,Nachahmung" termn,,Darstellung", je to opt divadeln e jistc nhodou, 'nen ivadelnm. (1900-55)' Altman Lvovi sovtsk tentokrt , vdec, Jogann ktery'v dob mezi obma svtovj'mi vlkami m!' drkla'dn

orn1il pro aristotelskorr mimsi obs'ah ,,umleck zobraB1

zerli" .a j'eho studii jsme

v sm

vyvolal vzpomnku na mimiku, pantomimu, herce; herec-mim nejlpe, ie-li ,,napodobitelem" nebo tvo iq m ?.lbtazitelem ivota. Nae pojet mimse iako ,,zobrazen, p edvdn,, znzotilovni" apod. - dili p spvek k odplatoni_

deslat. Nen t eba b

ty mohli na'emu p ekladu p e_ filologem, aby v ns tento termn

PoZNMKY

delnch pracovnkri.

prv u tch, kter m je knika urena v

zovni ristotela

mrie vru najt nejlep pochopen prv ad, u diva_

JULIE NoVKov

DRAMATICKE PRINCIPY ARISTOTELOVY

,,A dial"ktika," ik Engels, ,,ta byla dosud podtobn,ji prozkoumna tepfve dvma mysliteli' Aristotelem a Hegelem." Star p edmluva k Anti-Diihringu, B. Bn g els, Anti-Dlib ng, Yelk knihovna nrarxismu-leninismu 5, Praha 1952, s. 286. 2 V. I. L cnin, Filosot'ick seity, Pnha 1954, s.295' 296. s Marx poznamenv, e Aristoteles nepovauje otrok skou spolenost za doasnou; v tom byl jeen z jeho omylri' a Filoso|ick seity, stt. 259. 5 H. T aine, Filosot'i'e atnni; p eloeno z 13. tancouzskho vydni Pbilosopbie de l'Art, Libraitie Hachette, Patis 1909. (Pokud nejde o klasiky marxismu-leninismu, podvme v cittech tto studie vdy rr vlastn p eklad. - Pozn, p ekl.) 6 Nemluvme u o tom, e sm tento termin aistbsis oznaoval ,,vnmni" a e estetika v naem smyslu slova, jako vda o umn, jako uceien teorie umn, nemohla iet existovat. 7 Samo slovo vrh tchu svtla na stav statrrvk estetiky. Kalos znamen ktsny, agatlsos : dobt (kalos kai zgatbas : ktsn a dobr ). 8 P 1 a t o n, Symposiotl, 217 E_272 A' (Citt je pouhou paratz trlhoto Plat nova msta. _ Pozn. p ekl.) D V cittech z Poetiky, zaiazen ch v tomto poiednn, uvme v n_ ktcr)ich p padech - abychonr nenatuovali ieho souvislost _ ponkud jirr stylizace ne na p slun'ch mstech nsleduicho. plnho p e_ kloclu. (Pozn. p ekl.) 10 Ueno katani ie tsn spjato s tmi praktick mi spoleensk mi ril<oly; ie plnila starovk ttagdie. l:t ,,Fltna," k ristoteles v oddle o qchov mldee, ,,nen vc etick, ale speorgiastick, take je j t eba uivat pii takov ch p lleitostech, kdy ide u obecensva speo katapi ne o pouen" (Politika V, kap. 6, 1'341 a 21_24). Badatel o Adstotelov este ice ' n mezi nimi ten ne|skvlei a nejhlub,Lessing _ nevnovali poL}cbnou pozotnost tomuto mstu ani mst m podobn m. Tm upadli
tlo
jctlrrostrannosti. Vn ch pokusli

spoiit katarzi s celou estetickou

OJ

82

+ -rJ.=JL^-.-J

KNilt()\/N,,\
1

lrl\,i\
11,',111,1,1, :,

,',1i,,,,,1t,,,1

rocr:

l9jl vysly

tyl(} vllrky

Michail Semjonovi cpkin

IvoT HERCE

illl||llll ll|llllIl lllilli

lll

Pamti a korespondence zakladatclc tuskrrlr,clrlisticl< lro

herectv Cena vz' 16'50 Ks

Ludvk Plenek

Aristote'es POE,TiKA
Z eckho otiginlu IItpi 1torl1rLril_l(' vydan lro roku lcuol"rn Guclemanem v Berln a I'ipsku Lst+, pt"totila Julie Novlrov" vodni sttlt_lii i;;";''" Lvovie l':mana /{pamartl'iecxlle

JAROSLAV PRCHA
Monografie o ivot a dle Cena vz. 32'- Ks Antonn Dvo k

TRoJICE NEJoDVNJCH
Knha o clle t

np''n,''1',nu' Apuc'ro're'rn, ktcr vyla poprv v auttrv slrornku ['pamaryprua, vydanm nakladatel_ stvm Goslitizdat v Moskv 1936, p eloila ldvta NoKomrkov. Doslov a poznmky napsala Julie oatoorra. oblku navrhl Zde nk Sklen " Vydalo naklaclatelstvi Otbis lako svau 2274' publikaci'

a E. F.

Butiana

rcisrrl avantgardy, J.

Ilrllrz|rr,

J. l'rcjky

Cena vz. 1t'_ I{s

Josef Knap

UMLCoVl'i NA

l,()l l'l'|
r;rlrlt.t'lttttill

Eclice l{nihovna clivadeln tvorby' Stran 100' B1ancla' oclpovdn ' tedaktor publikacc otakar ' v *n.na ce.loLtorLa Vra Bctnkov' Techniclr
reciaktor Antonrr
ac'<'

Djiny csk, clr llr.rct|ryrlI Ccna vrlz. 24.'.' l(r

lcxan<|'il.'lrl't)'ltrrrv

nov sazby psnrcm Garanroncl vytiskl Knihtisk n. p. zvo 2, Pralra 2, Slczsk 3' Formt papiru

() liC)'Nll.ll(',|',l l lllil{
'li"'i v1lr'rv,l,
(]cnn

li,('l l()vA

96X80. AA 5,11' v 5'94, D 02*10319 Nklad 2500 v tiskri'

Pt vydn (v

llr,rl' ''. lt) lil

tt,'r'ritttlrL.' .,r, rL rltrrlt,

otbisu prvn)'

09/01

r'-aogbfo. Ks

5:-:!::''

62