Speculum 2012/2

{en+sk}Speculum Publikuje: Slovensk asocicia socilnych antropolgov (SASA) Ronk 4., 2012, slo 2 ISSN 1337-9461 Toto slo neprelo jazykovou korektrou Redakcia:
Ta Grauzelov Miroslava Olhov Barbora Brov Peter Mao Katarna Bohmv grafick dizajn

Redakn rada:

Vladimr Bahna Juraj Buzalka Tatiana Buekov Miroslava Hlinkov Tom Hrusti Danijela Jerotijevi Martin Kanovsk Zuzana Kubovkov Andrej Mentel Juraj Podoba

www.antropologia.sk
4

Speculum 2012/2

Kategorie lidovho nboenstv v japonskm kontextu

KATEGORIE LIDOVHO NBOENSTV V JAPONSKM KONTEXTU

Jakub Havlek, FF UPOL, havlicek.mail@gmail.com Autor je religionista a historik. Je odbornm asistentem Katedry sociologie a andragogiky na Filozofick fakult Univerzity Palackho v Olomouci, vyuuje na Semini japonskch studi Masarykovy univerzity v Brn a pleitostn pedn i na stavu religionistiky tamt. Zabv se antropologi nboenstv, teori religionistiky, lohami nboenstv v modernch spolenostech, teoriemi nacionalismu a nboenstvmi v Japonsku. Abstract The paper deals with the category of folk religion in the context of Japan. It examines the ways of defining the category in the scholarly discourse. The category of folk or popular religion in Japan is highly ambiguous and its definition remains rather vague. It is possible to distinguish two basic conceptual approaches towards the topic: the folk religion in Japan and the Japanese folk religion. The latter is connected to the notion of particular Japanese religious tradition, specific to the members of the Japanese nation, and can be seen as a part of nihonjinron, the discourse on the Japanese national and cultural identity. In Japanese there are two terms translated as folk religion: minkan shink and minzoku shky. The notion of minkan shink is associated with the work of Yanagita Kunio (18751962), the leading figure of minzokugaku (folkloristic) in Japan. Even though it is not necessary avoiding the category of folk religion in context of Japan, it is possible to replace it with the notion of lived or common religion that are more neutral and obviously less problematic. Abstrakt Pspvek se zabv kategori lidovho nboenstv v japonskm kontextu. Zkoum vybran pklady zachzen s touto kategori v odbornm diskursu a zjiuje, e jeho vymezen je obvykle nejasn. U autor lze pozorovat dvoj pstup ke konceptualizaci problematiky: lidov nboenstv v Japonsku a japonsk lidov nboenstv. Druh z pstup je spojen s pojetm specifick japonsk nboensk tradice, typick pro japonsk nrod, a proto je soust nihondinron, diskursu o Japoncch, o japonsk kulturn a nrodn identit. V japontin existuj dva zkladn pojmy, kter lze peloit jako lidov nboenstv: minkan ink a minzoku kj. Pojem minkan ink je spojen s dlem Janagity Kunia (18751962), pedstavitele minzokugaku, japonsk folkloristiky. I kdy nen nezbytn nutn pestat uvat pi popisu a analze japonsk religiozity kategorii lidovho nboenstv, je mon nahradit ji neutrlnjmi, mn problematickmi pojmy itho i obecnho nboenstv. 44

Kategorie lidovho nboenstv v japonskm kontextu

Speculum 2012/2

vod Pspvek1 se zabv kategori lidovho nboenstv v Japonsku z teoretickho hlediska. Nen clem podat vyerpvajc pehled tto tematiky, bude ns spe zajmat, jak je kategorie lidovho nboenstv vymezovna, jak se s n nakldalo a nakld, k emu vlastn vodbornm diskursu2 slou. Tento krtk pspvek je pitom pojat jako vodn vhled do problematiky, kter by ml naznait smr dalho bdn. Vychz zejmna ze zsad religionistiky jako socilnvdn disciplny odmtajc nekritick i nereflektovan uvn pojm a kategori, jako je i pojem lidov nboenstv. Je zamen zvlt na odbornou literaturu dostupnou v anglickm jazyce, a to na dla japonskch i nejaponskch autor, a pokou se zjistit, jak autoi zachzej s kategori lidovho nboenstv v japonskm kontextu. Zrove vychz z pedpokladu, e zejmna star odborn literatura, tj. publikace vydan piblin do potku 90. let 20. stolet, 1 Dkuji anonymn recenzentce za cenn podnty a nvrhy, kter velmi napomohly pi zpracovn konen verze pspvku. 2 Pojem diskurs je zde uvn vnejirm smyslu slova jako zpsoby vyjadovn, je jsou obecn praktikovny a konkrtn situovny vsocilnm prosted, i ve wittgensteinovskm duchu jako jazykov hra (viz Rapport, Overing, 2004, p. 117). Vraz diskurs vtomto nejirm vznamu je mon nahradit eskm vrazem rozprava. Vdeck rozprava se samozejm vede dle uritch konvencionalizovanch pravidel.

obvykle nereflektuje problmy, je jsou s uvnm kategorie lidovho nboenstv spojeny. Pspvek pedkld vchoz hypotzu, podle n je nekritick uvn pojmu lidov nboenstv spojeno sideologicky podmnnm, ahistorickm pedpokladem odvk existence japonskho lidu coby kulturn a sociln homogenn nrodn jednotky. Lze se proto domnvat, e kategorie lidovho nboenstv se me snadno stt, by nevdom, ideologickm nstrojem, sloucm politicky motivovanmu vytven obrazu homogenn, svbytn a jedinen japonsk kultury a spolenosti. Zvrem se pspvek pokou odpovdt na otzku, zda je kategorii lidovho nboenstv v souvislosti s japonskm prostedm nadle vhodn uvat. Nebylo by nakonec vhodnj volit jin kategorie a pojmy, kter jsou mn problematick? Je pojem lidovho nboenstv v socilnch vdch vbec potebn a pouiteln? Nejprve je vak vhodn se krtce seznmit s problematikou tdn nboenskch tradic na japonskch ostrovech.

Kategorizace nboenstv vJaponsku V souvislosti s nboenskmi tradicemi Japonska se lze setkat s adou mnohdy protichdnch pstup. V krtkosti lze ci, e star badatelsk tradice, sjejmi nktermi pklady se jet seznmme, uplatovala spe deduktivn pstup v kombinaci s diachronn, historickou

45

Speculum 2012/2

Kategorie lidovho nboenstv v japonskm kontextu

deskripc. Badatel vychzeli z obecnch kategori, totonch s historickmi nboenskmi tradicemi, jako je nap. buddhismus, int, resp. intoismus, taoismus i konfucinstv. Pot vyhledvali a popisovali jejich konkrtn projevy vjaponskch djinch. Mezi typick pedstavitele tohoto pstupu pat H. Byron Earhart, kter ve sv knize Japanese Religion: Unity and Diversity (1982), poprv publikovan vroce 1969, nejprve postuluje existenci jedinho japonskho nboenstv, spovajcho vosobitm nboenskm ddictv, snm se setkvme v historii a souasnosti obyvatelstva japonskch ostrov. Toto japonsk nboenstv vak podle Earharta netvo jedinou instituci, ale skld se z lidovho nboenstv (folk religion), int, buddhismu, nboenskho taoismu a konfucinstv. V knize Nboenstv Japonska. Mnoho tradic na jedn svat cest (1998), vydan poprv roku 1984, Earhart pidv mezi konstitutivn prvky japonskho nboenstv jet kesanstv a nov nboenstv. Vechny tyto tradice pak tvo celek nboensk zkuenosti, kter je bytostn japonsk (Earhart, 1998, p. 15). Ve zkratce tedy lze ci, e Earhart povauje japonsk nboenstv za vchoz obecnou kategorii, je je podle nj bytostn spojena sjaponskou nrodn a kulturn identitou. Tyto obecn kategorie jsou pro Earharta nezpochybnitelnmi vchozmi body jeho pstupu knboenskm jevm vhistorii i souasnosti japonskch ostrov.

Novj bdn se sice obvykle tak nevyhb zobecujcm pojmm a kategorim, chpe je vak pedevm jako konstrukty, to jest jako vsledky uritch specifickch sociokulturnch dj, kter jsou formovny innost jedinc i kolektivit v uritch kontextech. To, co badatel zkoum, jsou vprvn ad prv souvislosti, v nich se zkouman jevy odehrvaj, kter uruj jejich podobu, vznik, reprodukci a promny, ppadn jejich znik. Pestoe urit schematizace je nutnou soust kadho pokusu o vdeck popis a analzu socilnkulturn reality, lze ci, e novj bdn na poli japonskch nboenskch tradic postupuje pi zobecovn mnohem obezetnji a pouenji, neli je tomu u prac starho data. Dobrm pkladem promn, jimi pojet rznch nboenskch tradic na japonskch ostrovech v kritickbadatelsk reflexi prochz, me bt int. int je dodnes asto nekriticky prohlaovno za pvodn japonsk nboenstv (nap. Kitagawa, 1987, p. 139; Kraemerov, 2005, p. 101) a za vsledek osobitho japonskho nboenskho mylen.4 Novj kritick bdn vak 3 Problematice pstup kint jsem se podrobn vnoval vknize Cesty bostev. Otzky interpretace nboenstv a nacionalismu vmodernm Japonsku (Havlek, 2011). 4 Tmto zpsobem chpe int nap. Joseph M. Kitagawa (1987): (...) Shinto may be regarded as the ensemble int3

46

Kategorie lidovho nboenstv v japonskm kontextu

Speculum 2012/2

pohl na int jako na pojem, kter sm o sob dn jednoznan vznam nem ten se toti vytv vad konkrtnch sociokulturnch djinnch situac (srov. nap. Breen & Teeuwen, 2010). Bylo by proto anachronismem a v kadm ppad nemstnm zjednoduenm i dokonce chybou vychzet z mylenky jedinen podstaty int, navc spojen s ideou japonskho nroda, ppadn hledat pvod koncepce int coby svbytn nboensk tradice v ran historickch i dokonce pedhistorickch obdobch japonskch djin. Na ideu int jako svbytn nboensk tradice odlin od ostatnch (zejmna od buddhismu) lze toti pohlet jako na typick produkt modernity, do jist mry jako na tzv. vynalezenou tradici (invented tradition). Ta je sice zaloena na ad historickch, mnohdy velmi starobylch prvk ( jako je napklad uctvn bostev, kami), zrove vak zce souvis sprocesy, bhem nich se piblin od poloviny 19. stolet ila mylenka japonsk nrodn pospolitosti (srov. Havlek 2011). int je nepochybn emickm pojmem, kter m bohatou historii a vemon souvislosti, jim se vak vtomto pspvku nelze podrobnji vnovat. Vrame se tedy ke koncepcm lidovho nboenstv ve spojitosti s japonskm kulturnm a of contradictory and yet peculiarly Japanese types of religious beliefs, sentiments, and approaches, which have been shaped and conditioned by the historical experience of the Japanese people from the prehistoric period to the present (p. 139).

socilnm prostedm. Lidov nboenstv: folk religion a popular religion Odborn literatura v anglickm jazyce obvykle uvd pro lidov nboenstv termn folk religion (nap. Earhart, 1982; Hori, 1972; Hori, 1974; Kasahara, 2001; Kitagawa, 1987; Miyake, 2001), ppadn popular religion. Nkdy se vyskytuj soubn oba pojmy, tedy folk religion a popular religion, ani by bylo zcela zejm, zda autor tyto pojmy vznamov rozliuje, zda a jak je mezi nimi vztah. Zd se, e obraty folk religion i popular religion lidov nboenstv jsou mnohdy pouvny spe jako rtorick figura, neli jako pojmy s jasn vymezenm obsahem. Uveden autoi pod kategorii lidovho nboenstv zahrnuj rznorod nboensk jevy a pouvaj tento pojem vsouvislosti sadou konkrtnch nboenskch fenomn v rznch historickch obdobch japonskch djin. Pkladem me bt obshl publikace kolektivu japonskch autor A History of Japanese Religion (Kasahara, 2001), vydan pvodn v japontin roku 1977: uv termn folk religion, spovajc v uctvn tradinch mstnch ochrannch kami (bostev) a buddh s nimi spojovanch podle teorie hondi suidaku, kter nahl mstn kami jako projevy tchto buddh (p. 441). Dle se publikace v kapitole o lidovm nboenstv zabv adou rznorodch vr a praktik, jako nap. poutmi

47

Speculum 2012/2

Kategorie lidovho nboenstv v japonskm kontextu

k vyobrazenm bostev, kter byla na omezenou dobu mimodn vystavovna, mstnmi nboenskmi slavnostmi, uctvnm ochrannch bostev, resp. bostev vymezujcch hranice, stecch cesty a chrncch plodnost (dsodin) a hnutm ugend, nboenskm smrem souvisejcm suctvnm bostev horskch oblast. Obsah pojmu folk religion lidov nboenstv je v publikaci velmi rozmanit a zjevn si pod nm lze pedstavit tm cokoli, od mstnch zvyk vyznaujcch se dnou i jen minimln mrou formalizace a systematizace, a po organizovan hnut, jako jsou napklad skupiny jamabui, adept ugend. Vedle termnu folk religion se vak vpublikaci A History of Japanese Religion vyskytuje i pojem popular religion: v souvislosti s historickm popisem nboensk situace vdob Heian (794 1185) v kapitole nazvan Heian-Period Religion: Popular Religion (Kasahara, 2001, pp. 131-156). Vznam pojmu popular religion nen ble definovn a opt je pod nj shrnuto mnostv rznorodch jev. Kapitola se vnuje vem monm iroce rozenm nboenskm pedstavm a praktikm v danm obdob: uctvn dodnes oblbench buddhistickch bostev (Miroku, Kannon, Diz), synkretismu buddhismu a int, zejmna zmnn teorii hondi suidaku, dle taoismu, ugend a lidovm vesnickm nboenskm uitelm. Ponkud systematitji, pesto vak stle ne zcela jednoznan, zachz spojmem

lidovho nboenstv H. Byron Earhart. Vji zmiovan knize Japanese Religion: Unity and Diversity (1982) Earhart kategorii lidovho nboenstv definuje jako: () vry a praktiky, je existovaly mimo vysoce organizovan tradice (p. 2) a jejich nkter projevy bychom podle nj nali u vprehistorii. Stmto lidovm nboenstvm pak Earhart dv do souvislosti populrn i mon lpe zlidovl nboenstv (popular religion), kter chpe jako historicky novj, zlidovl projevy systematizovanch nboenskch tradic: Nkter nedvn aspekty lidovho nboenstv jsou vlastn lidovou pravou formlnch tradic () (p. 2). Earhart se vnuje kategorii lidovho nboenstv i v knize Nboenstv Japonska. Mnoho tradic na jedn svat cest (1998), poprv publikovan vanglitin roku 1984. Lidov nboenstv vymezuje jako: () souhrn nboenskch pedstav a praxe, kter existuje mimo institucionalizovan nboenstv a psemnou tradici by z obho asto vychz (Earhart, 1998, pp. 31-32). Kprvkm lidovho nboenstv dle pat stn tradice, vesnick a domc svtky, obady souvisejc se zemdlstvm, zejmna spstovnm re, a tak dvn spjatost snemnnmi prodnmi procesy. Za dkaz rozvoje lidovho nboenstv Earhart povauje nov nboensk hnut, jako jsou nap. Tenrikj a Ska gakkai, i kdy tzv. nov nboenstv podle nj tvo vedle lidovho nboenstv samostatnou poloku mezi sedmi proudy, z nich

48

Kategorie lidovho nboenstv v japonskm kontextu

Speculum 2012/2

se skld jedin, podle Earharta pro japonsk prosted zcela specifick japonsk nboenstv. Vidme tedy, e ani Earhart nevymezuje lidov nboenstv vdy zcela jednoznan. Hori Iir (1972) chpe lidov nboenstv folk religion jako nboenskou praxi obyvatel japonskch ostrov, kter je spojena s kadodennm ivotem a vyskytuje se mimo institucionalizovan nboenstv: Lidov nboenstv (minkan ink) je vpodstat domorod primitivn nboenstv, snm byly skloubeny prvky int, buddhismu, taoismu, dualismu jinjang, konfucinstv a dalch nboenstv (p. 121). Jde o mnohovrstevn fenomn, vyznaujc se absenc nauky a organizan struktury, drazem na rituly, tradice a zvyky. Zamuje se na okamit inek v oblastech, jako jsou ochrana ped zlem, plodnost, rst, len a blahobyt. Jinde Hori (1974) hovo o obtn vymezitelnosti pojmu lidovho nboenstv, pesto vak trv na tom, e japonsk lidov nboenstv nem pouze historick a tradin vznam, nbr e m hlubok vztah k samotnmu raison detre souasn japonsk spolenosti. Podle Horiho toti lidov nboenstv, spovajc vrznch zvycch a ritulech, stle d kadodenn ivoty vtiny Japonc, a u jsou si toho vdomi i nikoli (Hori, 1974, p. 2). Tvo proto samotnou podstatu japonsk nrodn mentality. Vidme, e u vybranch autor je vymezen pojmu lidovho nboenstv

nejednoznan. Lze k nmu piadit vlastn jakkoli nboensk pedstavy a praktiky, kter nevykazuj vy mru pslunosti ktradicm, je autoi chpou jako organizovan i institucionalizovan nboenstv, jakmi jsou podle nich buddhismus nebo int. Urujcm znakem neme bt kla lokln globln a dokonce ani mra formalizace nebo organizovanosti. Mstn zvyky sice zjevn tvo podstatnou soust lidovho nboenstv, na druh stran jsou vak k lidovmu nboenstv zahrnovny i rozen zvyklosti spojen suctvnm buddhistickch bostev, jako je nap. Diz, nebo nboensk smry souvisejc s ugend, kter jsou vak pevnji institucionalizovny a spojeny suritou formln strukturou svazbami na buddhistick instituce. Jak poznamenv Mijake Hitoi (2001): Bohuel, pojem lidov nboenstv nen jasn vymezenm konceptem () a vJaponsku m tak pestr djiny (p. 3). Mijake se vak sm nevyhb uvn tohoto pojmu a vymezuje jej takto: () japonsk lidov nboenstv je vrami, zvyky a praktikami prostch lid, kter nejsou konkrtn zahrnuty ve formlnch institucch int a buddhismu a v jejich knskch aktivitch; () lidov nboenstv je ddictvm pedvanm stn mezi lidmi (s. 4). Ani Mijake se nakonec zjevn nezbavil problm s nejednoznanost, i spe plinm rozsahem prvk, kter lze v djinch i souasnosti japonskch nboenstv pod pojem lidovho nboenstv zahrnout. Rovn pojem

49

Speculum 2012/2

Kategorie lidovho nboenstv v japonskm kontextu

prostho lidu je nejednoznan a skryt hodnotc, nebo pedpokld dichotomii prostho lidu a elity i elit, kter na rozdl od bnho lidu disponuj kvalitativn odlinmi idejemi. Nen vbec zejm, koho i jak sociln skupiny do tchto kategori zahrnout a na zklad jakch kritri. Lidov nboenstv v Japonsku a japonsk lidov nboenstv Na zklad vybranch pklad lze konstatovat, e autoi pojmaj termn lidov nboenstv v zsad dvojm zpsobem. Prvnm je lidov nboenstv vJaponsku, druh bychom mohli oznait jako japonsk lidov nboenstv.5 V prvnm ppad jde o obtn vymeziteln souhrn jev, je by bylo mon nazvat lidovou religiozitou, a u v jejch historickch i souasnch 5 Dvoj pstup kproblematice lidovho nboenstv je inspirovn tez, kterou navrhuje Isomae (2005) pro pstup ke koncepci japonskho nboenstv (Japanese religion). Podle Isomaeho lze pojem japonskho nboenstv chpat bu jako nboenstv (v singulru) specifick pro Japonsko, i jako nboenstv (v plurlu) vyskytujc se na japonskch ostrovech. Vprvnm ppad jde o ahistorickou koncepci japonskho nboenstv jako charakteristickho rysu pslunk japonskho nroda, ve druhm ppad je japonsk nboenstv souhrnem ady nboenskch jev, kter se vrznch sociohistorickch kontextech objevovaly vjaponskm prosted. Ke koncepci lidovho nboenstv meme vppad Japonska pistupovat analogicky. 50

projevech. Lidov nboenstv vJaponsku bychom mohli chpat v nejirm smyslu slova jako souhrn vcemn neformlnch nboenskch vr a praktik, s nimi se setkvme u obyvatel japonskch ostrov, kter maj minimln vazby na organizovan, institucionalizovan nboensk tradice a kter nejsou podloeny psemnou, ale spe stn tradic. Lidov nboenstv v Japonsku je v kadm ppad spe zleitost praxe, neli komplikovanch doktrn. Nen pitom zcela rozhodujc, zda jde o nboensk praktiky na rovni mstnch pospolitost (nap. vesnick nboensk slavnosti), i o jevy, kter maj globlnj, masovj povahu a pro n by pak vanglickojazynm prosted byl spe vhodnj termn popular religion. Mohlo by jt napklad o japonsk nov nboensk hnut. S takto chpanm pojmem lidovho nboenstv se bn setkme v religionistice, antropologii i etnologii. Nap. Jacques Waardenburg (1997) hovo o typickch znacch tto kategorie nboenskch jev, s nimi se podle nj setkme asi ve vech nboenskch spoleenstvch. Tmito znaky jsou odlinosti od oficilnch i normativnch vklad, stn tradice a vazba na univerzln problmy osobnho i socilnho ivota (Waardenburg, 1997, p. 94). Druh pstup by bylo mon oznait za japonsk lidov nboenstv, kdy badatel o uritch nboenskch jevech uvauj

Kategorie lidovho nboenstv v japonskm kontextu

Speculum 2012/2

jako o svbytn nboensk tradici, je je typick pro obyvatele japonskch ostrov coby pslunk homogenn etnick, resp. nrodn jednotky. Uvaujemeli o japonskm lidovm nboenstv v tto vznamov rovin, objevuje se nebezpe ideologick manipulace, spojen s koncepc japonskho lidu coby pirozen nrodn pospolitosti, vyznaujc se uritmi pevnmi charakteristickmi rysy, o jejich vystien badatel usiluj. Koncepce japonskho nroda Vidli jsme, e nap. H. Byron Earhart spojuje kategorii lidovho nboenstv zcela oteven sjaponskou nrodn a kulturn identitou. Vchozm pedpokladem je pro nj konstatovn japonsk nrodn jedinenosti a svbytnosti. Mli bychom vak mt na pamti, e samotnou koncepci japonskho nroda lze na zklad kritickho bdn povaovat za pomrn nedvn vsledek djinnho vvoje a nemli bychom automaticky vychzet z ideologicky motivovanho pedpokladu odvk historick existence japonsk nrodn pospolitosti (srov. nap. Befu, 2001; Morris-Suzuki, 1998). Nap. Kevin Doak (2007) nevh v tto souvislosti napsat, e ped rokem 1853 dn Japonsko nebylo (p. 49). Doak k tomu dodv, e pojem Japonsko samozejm byl pouvn i ped prvn vpravou tzv. ernch lod americkho nmonictva pod velenm komodora Perryho v letech 1852 1853, kter poadoval oteven japonskch ostrov

cizincm a ukonen politiky izolace. Idea Japonska se vak nevztahovala k dn vyhrann a obecn pijman nrodn a sttn identit. K podobnmu zvru dochz tak Mark J. Hudson (1999), kdy uvd, e obyvatelstvo japonskch ostrov sice mon vykazovalo vpedmodernm obdob vy mru etnick sounleitosti, avak o veobecn rozenm a sdlenm vdom etnick jednoty nelze hovoit ped vznikem modernho sttu vobdob Meidi (1868 1912). John Lie (2001) rovn tvrd, e navzdory protonacionalistickmu diskursu v obdob Tokugawa6 mstn rozdly a hierarchick rozvrstven spoleenskch status brnily rozvoji veobecn rozen nrodn identity, proto je teze o pedmodernm rozen japonsk identity pochybn. O sdlen nrodn identit lze mluvit a po restauraci Meidi a sttnch reformch po roce 1868. Lie dokonce tvrd, e koncepce Japonska jako etnicky homogennho nrodnho sttu, s n se setkvme dnes, se vznamnji a po 2. svtov vlce v dsledku ztrty japonskho kolonilnho panstv, piem pedvlen Japonsko bylo koncipovno spe jako multietnick imprium. Uvaovn o specificch japonsk nrodn komunity je mon vnmat jako soust vytven koncepc japonskho nroda, 6 Obdob Tokugawa (Tokugawa didai) bv obvykle vymezovno lty 1603 (Tokugawa Iejasu pijm titul guna) a 1867 (Tokugawa Joinobu se vzdv titulu guna), resp. 1600 (bitva u Sekigahary) a 1868 (vyhlen obnovy csask moci, tzv. restaurace Meidi). 51

Speculum 2012/2

Kategorie lidovho nboenstv v japonskm kontextu

je je spojeno s modernm historickm obdobm. A se objevuje v dlech s vdeckmi ambicemi i ve spisech spe populrn povahy, je mon vidt vahy na tma japonskho lidovho nboenstv coby charakteristickho prvku spojenho s japonskm lidem jako soust nihondinron. Jde o ideologicky podmnn teze, jejich clem je prokzat japonskou kulturn jedinenost a definovat principy japonsk kulturn identity (srov. Befu, 2001; Manabe & Befu, 1993). Minkan ink a minzoku kj V japonskm badatelskm prosted se lze setkat v zsad se dvma pojmy, kter bvaj pekldny jako lidov nboenstv. Jde o minkan ink a minzoku kj, piem vznamov se oba termny od sebe odliuj. Jak uvd inno Toikazu (1993), badatel se postupn piklonili ke druhmu termnu, kter lze doslova peloit prv jako lidov nboenstv, pestoe star literatue dominoval pojem minkan ink. Podle innoa byla zmna terminologie podloena na jedn stran tm, e pojem minkan ink je pli vrazn spojen s tradinmi, loklnmi komunitami, a proto nebyl vhodn pi popisu a analze jev, snimi se badatel setkvaj vmodern japonsk spolenosti, na druh stran tak tm, e je pli zaten ideou jedinenosti japonsk lidov kultury. Pojem minkan ink, doslova vra (prostho, bnho) lidu, kter je spojen se zakladatelem japonsk folkloristiky (minzokugaku)

Janagitou Kuniem (1875 1962), byl toti chpn prv ve smyslu jedinen japonsk religiozity (koj ink), kterou Janagita povaoval za zcela svbytn rys japonskho lidu (Havens, 1994; Reader, 2006; inno, 1997) a svou minzokugaku chpal jako vyhledvn, popis a vlastn jako zchranu jedinench kulturnch rys japonskho lidu ped postupujc westernizac a modernizac (Reader, 2006, p. 66). Je zjevn, e toto exkluzivistick pojet japonskho lidovho nboenstv se v rzn me odr i v dalch odbornch pracch, kter maj asto sklon nekriticky vidt v lidov religiozit vraz rzn definovan japonsk kulturn svbytnosti. V modernm Japonsku lze vskutku sledovat adu pokus o vymezovn japonsk nrodn identity, zaloench na nostalgickm obdivu k tradinmu, agrrnmu venkovskmu zpsobu ivota, kdy je modernizace a urbanizace chpna jako cosi ze sv podstaty negativnho (srov. Gluck, 1985). Autoi (viz Befu, 2001), kte se vnuj vymezovn princip japonsk nrodn a kulturn identity a jejich dla a teorie jsou azeny k tzv. nihondinron, tak obvykle vid japonskou a zpadn kulturu v jednoznanm protikladu: Zpad, a u si pod tmto pojmem lze pedstavit cokoli, ni domorodou, svbytnou japonskou kulturu, svrz japonskho lidu (minzoku, kokumin). Je vak teba upozornit, e rzn koncepce japonskho lidu se formuj a do obecnho povdom prv a vdsledku pekotn modernizace Japonska po roce

52

Kategorie lidovho nboenstv v japonskm kontextu

Speculum 2012/2

1868, za uritch konkrtnch historickch okolnost a mnohdy pod silnm vlivem zpadnch idej, nap. koncepc Friedricha Meineckeho (srov. Doak, 2007). ada nejen japonskch autor m vak dodnes sklony nostalgicky hoekovat nad ztracenm domovem srdce (kokoro no furusato), spojenm pedevm s venkovem, s msty, kde le hroby pedk: V Tokiu a v sace u ale nen na hroby msto, a msto bylo stejn od doby Meidi nm importovanm ze Zpadu (). Zatmco vEvrop kesansk duchovnost vyzauje z msta smrem k pohanskmu venkovu, v Japonsku je to pesn naopak: duchov pedk sdl venku, a tam je teba se k nim z mst vracet (Lman, 2001, p. 31). Nostalgick povzdech Antonna Lmana pipomn Janagitovo lamentovn nad dsledky urbanizace a migrace venkovskho obyvatelstva do mst: Jak civilizace postupuje, () farmi se stvaj many, () jejich potomci se mn v pobudy (hjhaku) a zemdlstv i nrod trp (Gluck, 1985, p. 160). Podobn vroky je pitom teba vnmat v souvislosti s japonskm kulturnm nacionalismem druh poloviny 19. a 20. stolet. Z toho dvodu by mly bt spe pedmtem kritickho rozboru, nikoli vchoz bodem i snad dokonce clem samotnho socilnvdnho bdn.

Zvr Strun nstin problematiky spojen s pojmem lidovho nboenstv vyvolv otzku, kter byla poloena vvodu ktto krtk studii: Je vzhledem k jeho problematinosti pojem lidov nboenstv vbec v socilnch vdch potebn a pouiteln? Nabz se jednoduch een: prost pestat tento pojem pro ely vdeckho popisu a analzy nboenskch jev pouvat. Takov jednoduch een nemus bt zrove tm sprvnm. Mohlo by se toti snadno stt, e bychom pi tomto pstupu s pslovenou vanikou vylili i dt. Meme si klst otzku, jak daleko by bylo vhodn n obrazoboreck pstup dovst a zda bychom napklad nemli ztovat i s dalmi kategoriemi a pojmy, napklad i se samotnm termnem nboenstv (srov. nap. Fitzgerald 2000). Jazyk vdy se neme zcela liit od bnho jazyka a vznam pojm, s nimi vda zachz, je pevn spojen s jejich vznamy v bnm jazyce. Vda je samozejm soust sociln a kulturn reality a tento poznatek by zrove ml bt zkladnm teoretickm vchodiskem kadho odpovdnho socilnvdnho bdn. Pojem lidovho nboenstv je v odbornm prosted bn uvn, a pokud badatel njakou formou reflektuje jeho problematinost napklad tm, e svou prci zane vymezenm termnu a nedomnv se, e jej me bez obav uvat, ani by jasn vyjdil, co jm vlastn rozum nen podle naeho

53

Speculum 2012/2

Kategorie lidovho nboenstv v japonskm kontextu vyzdvihovna jako doklad japonsk kulturn svbytnosti. Podle Readera a Tanabeho je termn lidov nboenstv nejen pli vgn, ale i skryt hodnotc. Reader a Tanabe proto navrhuj uvat radji pojem obecn nboenstv, vymezen jako zvyky, vry a praktiky, kter jsou v urit kultue iroce i obecn rozen a zrove zahrnuj i vlivy psemnch, liturgickch, umleckch a ikonografickch tradic, je bychom mohli vidt spe ve spojen sformlnmi, institucionalizovanmi podobami nboenstv. Badatel tedy maj pi popisu jev spojovanch s lidovou religiozitou k dispozici bohat kategorizan apart. Nemusme se vak pojmu lidovho nboenstv nutn vzdt a vymlet pojmy nov. Vkadm ppad bychom se vak mli seznmit stm, jak je pojem lidovho nboenstv vsocilnch vdch pouvn. To samozejm plat nejen v ppad konkrtnho pedmtu naeho zjmu, jm jsou napklad projevy lidov religiozity na japonskch ostrovech. Bibliografie Befu, H. (2001). Hegemony of Homogeneity. An Anthropological Analysis of Nihonjinron. Melbourne: Trans Pacific Press. Breen, J. & Teeuwen, M. (2010). A New History of Shinto. Malden, Oxford: WileyBlackwell. Doak, K. M. (2007). A History of Nationalism in Modern Japan: Placing the

nzoru nezbytn nutn o pojem lidov nboenstv religionistick diskurs ochudit. Opatrnjm badatelm lze mon doporuit uvn termnu it nboenstv (lived religion), kter nen zaten tak problematickou histori. Termn vymezuje Jacques Waardenburg: () pozstv jak z toho, co urit lid nboensky skuten dlaj a mysl, tak z toho, co urit lid sami povauj za nboensky normativn (Vrijhof & Waardenburg, 1979, p. 369). Na rovni itho nboenstv je pak dle Waardenburga teba rozliovat platn nboenstv (valid religion), to jest nboensk normy, kter urit lid povauj za obecn pijat a platn, a skuten i aktuln nboenstv (actual religion), to jest to, co si lid patc k dan nboensk komunit skuten mysl a co dlaj. Pro popis japonskho prosted navrhuj jist een Ian Reader a George J. Tanabe (1998), kdy zavdj kategorii obecnho nboenstv (common religion). Uvdj, e vedle dalch problm ssebou pojem lidovho nboenstv nese umlou a nejednoznanou dichotomii elity a lidu, m vyvolv dojem, e zatmco nboenstv vzdlan elity je zaloeno na skutenm poznn, lidov nboenstv vychz vlastn z nevdomosti a povry (Reader & Tanabe, 1998, p. 27). Jak jsme vidli napklad u Janagity Kunia, pi badatelsk reflexi lidov religiozity v Japonsku se objevuje i opan pstup, kdy je lidov religiozita naopak

54

Kategorie lidovho nboenstv v japonskm kontextu People. Leiden, Boston: Brill. Earhart, H. B. (1982). Japanese Religion: Unity and Diversity. Belmont: Wadsworth Publishing Company. Earhart, H. B. (1998). Nboenstv Japonska. Mnoho tradic na jedn svat cest. Praha: Prostor. Fitzgerald, T. (2000). The Ideology of Religious Studies. Oxford, New York: Oxford University Press. Gluck, C. (1985). Japans Modern Myths. Ideology in the Late Meiji Period. Princeton: Princeton University Press. Havens, N. (1994). The Changing Face of Japanese Folk Beliefs. In N. Inoue (ed.), Folk Beliefs in Modern Japan. Contemporary Papers on Japanese Religion 3. Tokyo: Institute for Japanese Culture and Classics, Kokugakuin University (dostupn z: http://www2.kokugakuin.ac.jp/ijcc/wp/ cpjr/folkbeliefs/havens.html [26. 5. 2012]) Havlek, J. (2011). Cesty bostev. Otzky interpretace nboenstv a nacionalismu vmodernm Japonsku. Brno: Masarykova univerzita. Hori, I. (1974). Folk Religion in Japan. Continuity and Change. Chicago, London: The University of Chicago Press. Hori, I. (ed.) (1972). Japanese Religion: A Survey by the Agency for Cultural Affairs. Tokyo: Kodansha International. Hudson, M. J. (1999). Ruins of Identity. Ethnogenesis in the Japanese Islands. Honolulu: University of Hawaii Press.

Speculum 2012/2

Isomae, Junichi (2005). Deconstructing Japanese Religion. A Historical Survey. In Japanese Journal of Religious Studies, 32(2), pp. 235-248. Kasahara, K. (ed.) (2001). A History of Japanese Religion. Tokyo: Kosei Publishing Co. Kitagawa, J. M. (1987). On Understanding Japanese Religion. New Jersey: Princeton University Press. Kraemerov, A. (2005). int. In B. Knotkov-apkov (ed.), Zklady asijskch nboenstv (pp. 101-142). Praha: Univerzita Karlova Karolinum. Lie, J. (2001). Multiethnic Japan. Cambridge, London: Harvard University Press. Lman, A. (2001). Mezi nebem a zem. Ideln msta v Japonsk tradici. Praha: Academia. Manabe, K. & Befu, H. (1993). Japanese Cultural Identity: An Empirical Investigation of Nihonjinron. In Jahrbuch des Deutschen Instituts fr Japanstudien der Philipp-Franz-von-Siebold-Stiftung, 1993(4), pp. 89-102. Miyake, H. (2001). Shugend: Essays on the Structure of Japanese Folk Religion. Ann Arbor: Center for Japanese Studies, University of Michigan. Morris-Suzuki, T. (1998). Re-Inventing Japan. Time, Space, Nation. New York: M. E. Sharpe. Rapport, N. & Overing, J. (2004).

55

Speculum 2012/2

Kategorie lidovho nboenstv v japonskm kontextu

Key Concepts in Social and Cultural Anthropology. London, New York: Routledge. Reader, I. & Tanabe, G. J., Jr. (1998). Practically Religious. Worldly Benefits and the Common Religion of Japan. Honolulu: University of Hawaii Press. Reader, I. (2006). Folk Religion. In P. L. Swanson, & C. Chilson (ed.), Nanzan Guide to Japanese Religions (pp. 65-90). Honolulu: University of Hawaii Press. Shinno, T. (1993). From Minkan-shink to Minzoku-shky. Reflections on the Study of Folk Buddhism. In Japanese Journal of Religious Studies, 20(2-3), pp. 187-206. Vrijhof, P. H. & Waardenburg, J. (1979). Official and Popular Religion. Analysis of a Theme for Religious Studies. The Hague: Mouton Publishers. Waardenburg, J. (1997). Bohov zblzka. Systematick vod do religionistiky. Brno: stav religionistiky FF MU, Georgetown.

56