esprit 3

2009 zdarma
časopis pro všechny, kterým duševní strasti nejsou lhostejné

téma:

jak se u nás žije

duševně nemocným

Silvie Vurcfeldová
Jednání BED IN s ministrem Petrem Nečasem (4) | Bohnice jdou vstříc komunitní péči (6)
Jak se žije duševně nemocným v ČR? (8) | Klady a zápory léčeben a komunitních center (11)
Život se schizofrenikem? Nic veselého to není (13) | Kolumbus hledá Ameriku (16) | Co je člověk schopen
namalovat, to je schopen prožít (18) | Itareps: schizofrenie bez hospitalizací (21) | Psychoseznamka (22)
2 zprávy z čapz

Vážení čtenáři,
nevím, čím to je, ale vždy, když dostanu pozvánku na nějaký seminář konající se v parlamentu, dostaví se u mě
povznášející pocit, že se takové akce na posvátné půdě mohu já, obyčejný človíček, zúčastnit. Že budu přítomen
OKAMŽIKU, kdy významné osobnosti různých odborností KONEČNĚ pronesou naprosto zásadní referáty, ze
kterých budou po bouřlivé diskuzi vyvozeny patřičné cíle a kroky k nim směřující. Tyto budou na závěr jednání téměř
jednohlasně odsouhlaseny všemi lidmi v přeplněném sále, kde i slovutní profesoři nemohou najít volnou židli. Zatím
jsem však odcházel z poloprázdného sálu vždy rozčarován s pocitem promarněného času.

Kolik takovýchto seminářů a konferencí máme již za sebou, a to jak v parlamentu, rozličných ministerských
budovách, tak v nekonečných prostorách Kongresového centra! Často byli těmto akcím přítomni odborníci ze
zahraničí (EU, WHO, OSN ...), kteří nám otevřeně sdělovali věrohodné výsledky svých studií. Ochotně nabízeli
pomoc, jak zjištěné nedostatky postupně zmírňovat až k jejich případnému odstranění.

Kolik souhlasných slibů zaznělo a kolik dokumentů již bylo podepsáno českou stranou! Ačkoliv tento
„slibovací a podpisový“ proces započal již v roce 1991, jeho kulminování se datuje rokem 2003 a trvá dosud.
Jedná se především o následující dokumenty: Program zdraví 21 slibující komplexní transformaci financování
péče o duševní zdraví v ČR do roku 2010. Následující rok 2005 byl obzvláště bohatý, co se týče papírových
proklamací. Komise EU vydává tzv. Green paper a v témže roce na konferenci v Helsinkách organizované
WHO ministři zdravotnictví států EU (včetně ČR) podepisují Deklaraci o duševním zdraví pro Evropu a Akční
plán duševního zdraví pro Evropu. V dubnu 2006 Rada Evropy vydává Akční plán na podporu práv a plného
zapojení osob se zdravotním postižením do společnosti. V následujícím roce Výbor Psychiatrické lékařské
společnosti vyhlašuje Národní psychiatrický program 2007, ve kterém se zavazuje k naplnění takových cílů, že
byste tomu ani nevěřili.

Vážení čtenáři, kdo z vás si všiml nějaké zásadní změny v oblasti péče o duševně nemocné v ČR? Ozvěte se prosím.

MUDr. Martin Jarolímek, prezident ČAPZ

P. S. Belgický detektiv Hercule Poirot si vždy klade zásadní otázku „qui bono?“ Neboli „v čí prospěch se toto
nicnedělání děje?“

Esprit bloguje!

S
nažíme se alespoň trochu jít s dobou, a proto jsme na počátku
roku založili našemu časopisu na internetu blog. Je to místo,
kde si lze prohlédnout aktuální i starší čísla Espritu v elektro-
nické podobě a odkud si je také v případě zájmu můžete stáhnout do
svého počítače ve formátu pdf. Na blogu máte příležitost vyjádřit
se k obsahu aktuálního čísla. Napsat, co vás naštvalo, zaujalo, nebo
nadchlo. Adresa je: www.casopis-esprit.blogspot.com.
Využili jsme toho, že už víme, jak se blogy vytvářejí, a založili
jsme si rovnou ještě jeden – Bláznivé umění. Jedná se o spřátelený
projekt blogu časopisu Esprit. Tento blog je určený pro každou
tvůrčí poblázněnou duši. Poskytuje prostor pro publikování nejen
bláznivých uměleckých děl. Bláznivé umění chce vytvořit příjemné
prostředí pro setkávání a diskuzi umělců všeho druhu.
Vážené umělkyně a umělci, nenechávejte si své výtvory sami pro
sebe! Posílejte nám své básně, povídky, obrázky, fotografie, grafiky,
sochy, videa a jiné na e-mail esprit@capz.cz. Rádi vám je vystavíme
na tomto blogu nebo otiskneme v časopise Esprit.
-red-
 zprávy z čapz 3

Coopera odstartovala v Brně

D
vacátého prvního března se v Brně uskutečnil první z šesti re-
gionálních workshopů Coopera. Odborným garantem a hlav-
ním autorem české verze původního belgického projektu je
primář ondřejovského sanatoria MUDr. Martin Jarolímek. Projekt
nabídl pomoc při hledání optimální podoby komunikace s psychotic-
kými pacienty a jejich blízkými zhruba dvaceti psychiatrům. Účastníci
workshopu také obdrželi soubor pomůcek, které jim mají usnadnit
cestu k úspěšné dlouhodobé léčbě schizofrenie. Vedle informačního
bulletinu, manuálu a sborníku přednášek, obsahuje soubor i konzul-
tační DVD s případovými studiemi pacientů a rodinných příslušníků.
Část materiálů (informační brožura a tabulka dostupné meditace)
je určena pro pacienty se schizofrenií a jejich příbuzné a pečovatele.
„Je nezbytné, aby si profesionálové neustále uvědomovali, že každý
z pacientů je originální a neopakovatelnou kombinací myšlení, vní-
mání a jednání. Neexistuje tudíž jeden terapeutický recept použitelný
u každého jedince s touto chorobou. Ve svém terapeutickém postupu
musí profesionálové vždy vycházet z přání, potřeb, emocí a vnímání
konkrétního člověka,“ říká Martin Jarolímek.
Projekt přináší praktický rámec pro konzultace, které mají při-
spět ke shromáždění relevantních informací a k efektivní diskusi
o volbě medikace pro pacienty. „Velký důraz je kladen na potenciál-
ní zájmy, preference, přesvědčení a praktické souvislosti, které mo-
hou mít vliv na rozhodování pacientů v léčbě,“ píše se v Průvodci
a manuálu projektu Coopera. V tomto základním materiálu najdou Je Petrov krásnější než Chrám svatého Víta?
účastníci workshopu pokyny pro strukturování konzultací mezi
lékařem a pacientem. Obsahuje doporučení pro optimální práci uvrhnout do beznaděje. Podle takzvaného třetinového pravidla se
s pacienty trpícími schizofrenií. u jedné třetiny pacientů onemocnění postupně odezní, u další třetiny
Velmi důležité je samostatné rozhodování pacienta o léčbě v úzké se občas objeví znovu a pouze u poslední třetiny neustoupí příznaky
spolupráci s poskytovateli zdravotní péče. Brožura pro pacienty ani po delším léčení a pacient zůstává dlouhodobě uzavřen ve svém
a jejich blízké, jejímž autorem je MUDr. Martin Jarolímek, vysvětlu- psychotickém světě. „Asi u jedné třetiny nemocných schizofrenií se
je srozumitelným způsobem, co je to schizofrenie, jak se nejčastěji toto onemocnění víckrát nevrátí. Zvláště tehdy, když projevy nemoci
projevuje, kdo jí onemocní a proč . Důležité pro motivaci pacienta dotyčný pochopí jako výzvu ke změně svého dosavadního života.
i jeho rodiny jsou informace o dalším možném vývoji onemocnění. Jako znamení, že v období před vznikem psychózy nebylo v jeho bytí
V žádném případě by neměly nemocného člověka a jeho rodinu něco v pořádku,“ uvádí Jarolímek. -red-

Vernisáž v Bethelu

O
bčanské sdružení KOLUMBUS a humanitární sdružení
Perspektiva pořádaly 27. února 2009 v litoměřické kavárně
v Bethelu vernisáž výstavy výtvarných, literárních, keramic-
kých a dřevosoustružných děl svých členů a jejich příznivců.
Během dvouhodinového programu recitovali svá literární díla
Jan Kuchař, Venuše Škachová, Amália Neubergová, Melan Cholycz
Podřipský, Mnoháček Zgublačenko a litoměřický harmonikář Fran-
tišek Jindřišek. Přednášela se také díla Martina Vondry, Barbory
Gecové a Karla Škacha. O hudební doprovod se postaral kytarista
Milan Duspiva.
V průběhu vernisáže se návštěvníkům představili organizátoři
akce – o. s. KOLUMBUS a humanitární sdružení Perspektiva,
kteří ve zkratce popsali svou činnost. Jan Jaroš, výkonný ředitel
KOLUMBUSU, také krátce pohovořil o spolupráci své organizace
s litoměřickým okresem. Členové KOLUMBUSU od letošního února
docházejí jako „pacientští důvěrníci“ na psychiatrické oddělení
Městské nemocnice Litoměřice. S aktivitami Perspektivy seznámila
účastníky vernisáže vedoucí sdružení Jana Víznerová.
Mnoháček Zgublačenko Milan Duspiva a jeho kytarové sólo.
4 aktuality

Co přineslo jednání zástupců iniciativy BED IN

s ministrem Petrem Nečasem

Z
ástupci iniciativy BED IN jednali počátku března tohoto
roku s ministrem práce a sociálních věcí Petrem Nečasem.
„Nejprve jsme ministrovi za pomoci autíček reprezentujících
jednotlivé typy služeb na přinesené namalované mapě s cestami
bez značek ukázali, že nevíme, kdy a kde se zboří most, přes který
jedeme, kam daná silnice vede, jakou rychlostí máme jet, kde je
benzinka, kdy má otevřeno a za kolik je benzín… Zkrátka ten letitý
bordel v sociálních službách. To se panu ministrovi nelíbilo, prý
si nehrajeme, ale máme vážné
jednání,“ popisuje situaci během
schůzky Dušan Dvořák, aktivista
BED IN – pyjamas
BED IN. proti teroru
 BED IN ilustrovala na
schůzce za pomoci konkrétních
v sociálních
příkladů typické rozpory českých službách.
sociálních služeb, jako je napří- foto: Jinřich Štreit
klad růst státních výdajů a oproti
nim stojící nestabilita a krachy sociálních služeb. Podobným problé- slabiny zákona o sociálních službách a přislíbil, že jej bude nove-
mem je také růst nákladů na příspěvky na péči a neexistující vazba lizovat v široké diskusi. Zástupci BED IN na schůzce s ministrem
na nákup této sociální péče. Ministru byla mimo jiného vytýkána také probrali slabiny stávajícího procesu inspekcí kvality sociálních
regulace sociálních služeb a stále se zvětšující objem jejich povin- služeb, zneužívání příspěvků na péči a možné převedení finančních
ností nebo nezajištěná garance financování těchto služeb. prostředků na kraje. Ministr řekl, že se daným problémům bude
Ministr Nečas během jednání řekl, že si uvědomuje zoufalou věnovat, a zdůraznil, že má zájem dále o těchto věcech jednat.  
situaci sociálních služeb, které každoročně pracují několik měsíců V průběhu setkání také ministr Nečas upozornil, že zástupci
bez finančních prostředků a jsou financovány z rodinných rozpočtů. různých skupin sociálních služeb mají často protichůdné požadav-
Odvolával se však na zákon o státním rozpočtu, který neumožňuje ky. Zástupci BED IN proto navrhli vznik poradního orgánu vlády,
dát sociálním službám peníze již v lednu, a slíbil, že se pokusí tento tzv. „Sociální inkluze“, který by integroval různé iniciativy, cílové
stav příští rok změnit. Současně také podotkl, že si uvědomuje a lobystické skupiny.  Více na www.generalni-stavka.info, -red-
 

krásná zahrada ve francii

D vě francouzské nestátní organizace
věnující se duševně nemocným lidem
vyjednaly se zastupiteli města Louvigny
vybudování zahrady. Na okraji města na
místě zvaném „Velká rýha“ vznikla zahrada
o rozloze 1 800 m² vybavená malým
srubem, bezbariérovým přístupem pro
vozíčkáře a spoustou dalšího vybavení.
Zahrada se stala příjemným místem pro se-
tkávání všech obyvatel městečka Louvigny.
Konají se v ní různá umělecká vystoupení či
setkání, učitelé sem berou své žáky, aby se
podívali, jak se vyrábí ptačí budka.
Klienti z organizací pro duševně nemoc-
né sídlící v Lovigny sem chodí relaxovat.
Pokud chtějí, mohou zde pomáhat pěstovat
zeleninu nebo se starat o okrasné rostliny.
Tak se rázem stávají z pasivních příjemců
péče aktivními pracovníky, kteří společně
směřují k vytčenému cíli. Nezáleží na tom,
jedná-li se o stříhání keřů nebo okopávání
zeleniny. Díky zaměstnání v zahradě klienti
také trénují samostatné cestování. Zahrada
je totiž až za městem a klienti jsou nucení
využívat služeb MHD. Speciální doprava,
která klienty vozí z léčeben do městského
volnočasového centra, záměrně nejezdí až
k zahradě; ale to oni nevědí…
Model, který v Louvigny funguje, je
ukázkou vzorné komunitní spolupráce.
Kromě firem, které nabídly při stavbě za-
hrady svou pomoc, sehrálo v celém projektu
klíčovou roli město. Nejen že dodalo poze-
mek, na kterém zahrada stojí, a zmiňovaný
srub, ale také významně pomáhá i v případě,
kdy je na zahradě zapotřebí těžší techniky.
Důležitý je i patronát města u všech akcí,
které se v ní odehrávají – pomáhá to přiblížit
a zatraktivnit zahradu pro obyvatele města.
Samozřejmě největší zásluhu na jejím
vybudování nesou jednotlivé organizace
pracující s duševně nemocnými lidmi, které
projekt inicializovaly a odpracovaly rukama
svých klientů a terapeutů.
-joml-

Projekt „Good Practices for Combating Social Exclusion of People with Mental Health Problems“ se snaží

Příklady dobré praxe o mezinárodní výměnu úspěšných projektů bojujících se společenským vylučováním psychicky nemocných
lidí. Více na: www.mentalhealth-socialinclusion.org
 aktuality 5

Petice na ochranu práv duševně nemocných v ČR

nemocných docházelo k porušování Listiny základních práv a svo-
bod.
Ve své petici OSPDN mimo jiné prohlašuje, že „dodržování
práv duševně nemocných není pouze v soukromém zájmu duševně
nemocných pacientů a jejich rodin, nýbrž je indikátorem přístupu
společnosti ke svým slabším a znevýhodněným členům a svědčí tak
o vyspělosti demokratické kultury v zemi“.

O
bčanské sdružení pomoci duševně nemocným České rebub-
liky (OSPDN ČR) se v březnu tohoto roku obrátilo na vládu
s peticí, ve které připomíná špatný stav české psychiatrie
a žádá jeho nápravu. Petice se odvolává na zprávu ombudsmana
o nepříliš utěšeném stavu psychiatrických léčeb, která byla vydána
na podzim roku 2008. OSPDN ve shodě se zprávou veřejného
ochránce práv upozorňuje, že v ČR dosud nebyly provedeny patřičné
legislativní změny, které by předešly tomu, aby při léčení duševně
OSPDN ve své petici žádá vládu, aby „uložila ministerstvu
zdravotnictví neprodleně vypracovat standardy a profesní po-
vinnosti zdravotní psychiatrické péče, které zajistí její potřebné
financování“. Dalším požadavkem petice je, aby vláda nařídila
daným ministerstvům provést legislativní změny podle doporučení
veřejného ochránce práv. Třetím bodem petice je žádost, aby vláda
zajistila pro pracovníky v oblasti psychiatrické péče kontinuální
vzdělávání v oblasti práv duševně nemocných. -red-

V Praze bude uspořádán

Mezinárodní kongres o organizaci psychiatrické péče

V
e dnech 20.–22. dubna 2009 proběh- ných a dosažitelných způsobu péče pro všechny
ne v pražské  Psychiatrické léčebně kategorie duševního onemocnění. Pořadatelé
Bohnice první Mezinárodní kongres akce odmítají nekritické prosazování některých
o organizaci psychiatrické péče (ICOPC – modelů péče vynucované politickým, ideologic-
International Congres on Organisation of kým či ekonomickým tlakem. Všechny systémy
Psychiatrich Care). Téma kongresu je jasné: péče dle nich musí být podrobeny kritickým
psychiatrická péče. Cílem odborníků, kteří se analýzám.
kongresu zúčastní, by mělo být nalezení vhod- Více na www.icopc.eu, -red-

Pozvánka na jubilejní
Veletrh neziskových organizací

N
adace Forum 2000 připravila letos již desátý jubilejní
ročník Veletrhu neziskových organizací (tzv. NGO Mar-
ket), který se bude konat v pátek 24. dubna 2009 v pro-
storách La Fabriky (Komunardů 30, Praha 7). Veletrh neziskových
organizací je jednodenní akce, která umožňuje českým i zahranič-
ním neziskovkám prezentovat svou práci široké veřejnosti.
Na Veletrhu se představí organizace, které jsou aktivní ve
vzdělávání, dobrovolnictví, oblasti lidských práv, environmentální
problematice a mnoha dalších oblastech.
I letos bude program Veletrhu obohacen o sérii doprovodných
akcí. Specializované semináře a diskuse o aktuálních problé-
mech neziskového sektoru budou určeny především zástupcům
neziskových organizací, ale také široké odborné veřejnosti. Pro
laiky jsou připraveny zajímavé workshopy, které je interaktivní
formou seznámí s činností jednotlivých organizací. V mezi-
národní sekci své aktivity představí organizace ze sousedního
Polska a Maďarska, ale také například z Taiwanu, Ruska, Gruzie
či Arménie. Součástí doprovodného programu bude promítání
krátkých dokumentů a spotů jednotlivých neziskovek. Vstup pro
návštěvníky je zdarma.
Více na www.forum2000.cz, -red-
6 téma

Psychiatrická léčebna Bohnice

jde vstříc komunitní péči
Lidé trpící závažným duševním onemocněním, jako
je například schizofrenie, potřebují v naprosté větši-
ně případů dlouhodobou a často celoživotní psychi-
atrickou péči. Pokud ji dostávají, mohou se naučit se
svou nemocí žít a fungovat v soukromém i veřejném
životě.

Z
 hlediska potřeb psychiatrických pacientů je bezpochyby
lepší, když se mohou dlouhodobě léčit v domácím pro-
středí (ambulantně) a využívat síť komunitních zařízení,
než aby strávili velkou část svého života v lůžkových
zařízeních. „Každá lékařská péče je rozdělena na hospitalizační
a ambulantní. Na lůžku se většinou léčí lidé s akutními problémy,
ale slýcháme o jednodenní chirurgii a vzniká tlak na to, aby byl
pacient v nemocnici co nejméňe, protože hospitalizovaný pacient je
nejdražší. Psychiatrie se však podobá medicíně starých lidí, kde je
potřeba dlouhodobé doléčování a péče. Akutní léčba v psychiatrii se
od akutního léčení v chirurgii liší v řádech. Co tam trvá tři dny, trvá
u nás měsíc. Velká část psychických poruch je dlouhodobá. Psychic-
ké problémy mají tendenci se vracet,“ říká ředitel bohnické psychiat-
rické léčebny MUDr. Martin Hollý.

Komunitní péče je v ČR nedostatkovým zbožím

Rehospitalizace a pobyty v léčebnách ze zdravotně sociálních
důvodů jsou důsledkem zcela nedostatečné nabídky služeb v oblasti
komunitní péče. Největší nápor nových i staronových pacientů
nesou příjmová oddělení velkých psychiatrických léčeben, které
u nás poskytují 80 procent lůžkové péče – pouze dvacet procent
nemocných je hospitalizováno na psychiatrických odděleních všeo-
becných nemocnic. Když uvážíme, že Česká republika má 114 lůžek
na 100 tisíc obyvatel, a například v Anglii vystačí s polovinou tohoto
počtu, zdálo by se, že recept na proměnu systému psychiatrické péče
je jednoduchý: zrušit léčebny, přesunout těžiště akutní péče zčásti
na psychiatrická oddělení nemocnic, zčásti do denních stacionářů
a následnou péči zajišťovat v síti komunitních zařízení. Tahle zjedno-
dušující představa má však řadu háčků.
Pozor na radikalitu!
Zavřít léčebnu ze dne na den? To není právě nejlepší řešení
situace… Právě tak to udělali v Itálii a ve Spojených státech, a jak
upozorňuje bývalý ředitel bohnické léčebny MUDr. Ivan David,
Pohled na PL Bohnice z ptačí perspektivy.
CSc., mělo to katastrofální následky v nárůstu bezdomovectví
a kriminality nepodchycených pacientů. Poučení z této zkušenosti
si vzali i psychiatři, kteří propagují komunitní péči. „Nejsem pro
opakování italského, respektive kalifornského modelu, kde naráz
uzavřeli lůžková zařízení, aniž by se před tím vybudovala hustá síť
komunitních zařízení. Tím by se skutečně spousta vážně nemoc-
ných psychiatrických pacientů, zvláště psychotických, doslova
ocitla na ulici,“ říká primář pražského Denního psychiatrického
sanatoria MUDr. Martin Jarolímek, který v minulosti často kritizo-
val stinné stránky provozu v psychiatrických léčebnách. Podle něj
je sice nutné postupně redukovat počty lůžek v léčebnách (hlavně
vyřešením problému dlouhodobých sociálně zdravotních hospi-
talizací) a paralelně budovat síť komunitních zařízení. Cílem však
není zrušení léčeben, ale vytvoření modelu vyvážené psychiatrické
péče.

Martin Hollý, ředitel PL Bohnice
Se změnami počkáme,
až nadejde správný čas
Řada překážek na cestě k reformě psychiatrické péče souvisí s finan-
cemi. Rekonstrukce investičně velmi zanedbaných léčeben a vy-
tvoření sítě komunitních zařízení by stálo spoustu peněz. Patovou
 7

situaci zatím nikdo neřeší – je doba Zavřít léčebnu ze dne na jsem primariát, který sloučil
čekání na impulz (nebo spíše velký krizové centrum a resocializaci.
průšvih), který přinutí politiky, aby se den? To není právě nejlepší Dali jsme tak dohromady vstup
z péče o psychiatrické pacienty stalo řešení situace… Právě tak to a výstup z léčebny. Pokud tyhle
„téma“. Jisté však je, že velká investi- dvě složky budou dobře spolu-
ce může přijít pouze za předpokladu, udělali v Itálii a USA. mělo pracovat, zkrátí se „pacientské
že bude vytvořen vyvážený model to katastrofální následky kolečko“ v léčebně, protože část
psychiatrické péče, jehož součástí lidí se zaléčí před hospitalizací
budou restrukturalizované léčeb- v nárůstu bezdomovectví a může využít rovnou resocia-
ny a navazující komunitní služby. a kriminality. lizační služby. Paradoxně tímto
Bylo by absurdní pouze restaurovat krokem jdeme proti sobě, protože
léčebny v jejich původní podobě a funkci a ignorovat evropský trend omezováním hospitalizace přicházíme o peníze. Systém financo-
decentralizace a humanizace péče o duševně nemocné. Stejně tak vání tohle totiž nereflektuje. Ale dávám přednost pohledu, že jde
nelze pominout obrovský potenciál (materiální i personální), který primárně o pacienta. To je důvod, proč bych chtěl, aby léčebna
v léčebnách existuje a věnovat peníze pouze na vybudování nové sítě měla svůj stacionář, chráněné bydlení a krizový tým pro malý
komunitních služeb. region. Ne pro celou Prahu, která má milión tři sta tisíc lidí, to
by bylo příliš. Myslím si, že je důležité, abychom tady měli model
V Bohnicích myslí na pacienta, ne na peníze komunitní péče pro nejbližší okolí, abychom se učili myslet tímto
O vytvoření vyváženého modelu psychiatrické péče, který by způsobem. Je důležité, aby si i naši doktoři mohli vyzkoušet, jak
vycházel z reálné situace léčebny a jejího okolí, se pokouší v Psy- to funguje,“ uzavírá Martin Hollý.
chiatrické léčebně Bohnice její ředitel Martin Hollý. „Vytvořil -gab-
8 téma
Jak se žije duševně nemocným
v České republice (…a zajímá to někoho?)
Co trápí psychiatrické pacienty? Na prvním místě je
to samotná nemoc. Je-li vážná, znamená dlouhodobé
poškození základů, na kterých spočívá stavba lidské
psychiky. Člověk se dokáže vyrovnat se spoustou
problémů (nejen zdravotních), pokud se může opřít
o svoje smysly, o svůj cit, rozum a vůli. Psychická
nemoc však napadá právě tyhle základy. Nedovoluje
člověku postavit se za sebe sama.
V
ětšinu chorob lze oddělit od lidského ega a vidět je jako
cizí, rušivý prvek. Schizofrenie je v tomto ohledu nešťast-
nou výjimkou. Nastuzení, vředy, chřipku nebo rakovinu,
to všechno můžete dostat. Ale schizofrenikem se člověk
stane. Schizofrenie nahlodá základní stavební kameny vašeho já,“
píše Mark Vonnegut, syn slavného amerického spisovatele Kurta
Ilustrace: Silvie Vurcfeldová
Vonneguta. „Jako by to nestačilo,“ pokračuje Mark Vonnegut, „schi-
zofrenie přijde jednou pomalu, jednou rychle. Může trvat minutu,
dny, ale i roky. Chvíli se cítíte jako v nebi a jindy je to peklo. Umocní
vaše schopnosti a vzápětí je zničí. A tak pořád nahoru a dolů, třeba
několikrát za den, a přitom zůstává hluboko zavrtaná do spletité
struktury vašeho já. Tahle nemoc může změnit vás život pouze okra-
jově, nebo ho celý obrátit vzhůru nohama. A vy budete marně pátrat
po tom, kdy přišla a kdy odešla. Co jste ještě vy a co už je ona.“
Bláznivý versus normální svět
Duševně zlomený člověk budí u většiny „normálních“ lidí strach
a odpor. Není totiž „normální“, nedá se s ním „normálně“ mluvit,
nedodržuje pravidla, kterými se řídí ostatní „normální“ lidé. Potíž
je v tom, že příčina psychické nemoci není vidět. Zvenčí to vypadá,
jako by si psychicky nemocný člověk svoje potíže vymýšlel, jako
by se u něj jednalo spíše o vadu charakteru, než o nemoc. Každý
chápe, co to asi znamená, když člověka porazí auto. Ale co v člověku

způsobí psychická ataka, to si většina lidí neumí představit. Nemají
totiž s něčím podobným zkušenost. Zlomená noha má jasnou vnější
příčinu. I když si člověk zaviní úraz svým riskantním chováním,
nikdo mu nebude upírat jeho lidskou hodnotu. Psychický úraz však
člověka v očích veřejnosti znehodnocuje. Příslušnou diagnózou
onálepkovaný blázen (třeba schizofrenik) je buď považován za
flákače a simulanta (kterému v podstatě nic není), nebo za odepsa-
ného člověka, kterému už nikdo nepomůže. Pokud ztratí kontrolu
nad svými myšlenkami, nad svou vůli, či vjemy a city, zkrátka pokud
se „zblázní“, jako by ztratil i svá lidská práva. Přitom například
tvůrčí schopnosti psychicky nemocného člověka mohou být lepší
než u zdravého „produktivního“ průměru lidstva. Vinou toho, že
přicházejí z jiného světa, v tom našem ale nedostanou šanci. Stejně
odmítavě se šedivá většina chová ke geniálním vědcům a umělcům,
kteří přinášejí něco nového.
Blázni do blázinců, staří do starobinců!
Psychiatrická nemoc, jak ukazuje Mark Vonnegut, postihne své
oběti jiným způsobem než většina somatických onemocnění: působí
zevnitř. Léčba se obvykle počítá na měsíce a roky. A i po odeznění
akutních stavů bývá nemoc v nitru člověka skrytě přítomná a on
se s ní musí naučit žít. Zatímco v mnoha přírodních společnostech
měl duševně nemocný člověk své místo (například jako šaman,
jehož mimořádných schopností a jiného pohledu na skutečnost si
ostatní vážili), moderní civilizace začala duševně nemocné zavírat
do blázinců.
Fungování naší společnosti je založeno na schopnosti lidí přizpů-
sobit se vnějším nezbytnostem, podávat pravidelný výkon, flexibilně
reagovat na měnící se situaci a osvědčovat odolnost vůči nárazům
surové reality. Duševně nemocní lidé se svým zranitelným a „nere-
álným“ vnitřním světem jsou odstaveni na vedlejší kolej. Podobně
se společnost chová ke starým lidem. Jsou ekonomicky nevýkonní,
inzerce
téma 9
jejich schopnost hájit vlastní postavení a zájmy slábne s věkem, pře-
stávají být soběstační, potřebují zdravotní a sociální péči, která něco
stojí. Už se nemohou štvát z práce do práce a vydělané peníze utrácet
za zbytečnosti. Takže co s nimi? Patří do domova důchodců. Podle
stejné logiky patří duševně nemocní lidé do blázince.
Nemocní trpí nedostatkem následné péče
Moderní společnost se naštěstí (také po tragických zkušenostech
s nacismem a komunismem) vyvíjí k humánnějšímu zacházení
s nemocnými. Za úžasnými výkony současné medicíny však silně
pokulhává následná zdravotně sociální péče. Drahá farmakologická
léčba dokáže většině psychiatrických pacientů navrátit základní
stabilitu. Její výsledky jsou ale znehodnocovány téměř naprostou
absencí následné rehabilitační a sociální péče.
Takzvaná následná péče nechybí jen psychiatrickým pacien-
tům. Jejím nedostatkem trpí v České republice i senioři a zdravotně
postižení. U této poslední skupiny pacientů je to zvlášť patrné.
Dvacetiletý mladík se vybourá v autě, helikoptéra ho v kritickém
stavu s polytraumaty převeze do nemocnice. Během týdne prodělá
několik operací, lékaři s vynaložením obrovských prostředků a za
pomoci nejdokonalejší techniky zachrání jeho život. Pak už se s ním
neděje téměř nic. Dostane invalidní vozík. Čeká, až na něj přijde řada
v některém z rehabilitačních ústavů. Poté už jenom pobírá invalidní
důchod a sociální dávky. Navazující sociální, pedagogická a pracov-
ní rehabilitace, která by mu pomohla s návratem do běžného života,
u nás prakticky nefunguje. Najít si zaměstnání se poštěstí máloko-
mu. Komunitní služby, které by mu umožnily fungovat v každode-
ním životě (s výjimkou velkých měst), neexistují.
Berou velmi drahé léky, a to je všechno
Dvacetiletý mladík, který onemocní schizofrenií, je na tom obdob-
ně. Dostává velmi drahé léky, a to je všechno. Narozdíl od svého

Chcete se s někým seznámit, ale nevíte jak na to?

Přihlaste se do Školy seznamování, zkusíme vám pomoct.
V našem kurzu se pod vedením zkušených
terapeutů budete zdokonalovat v seznamova-
Škola cích a komunikačních dovednostech, posilovat
seznamování své sebevědomí, ale také diskutovat o problé-
mech spojených s partnerstvím. Vyslechnete
přednášky předních odborníků na téma part-
Více informací na www.capz.cz nerství, sex, manželství. Připraveno je mnoho
E-mail: skolaseznamovani@capz.cz zábavných a praktických aktivit, například
Tel.: 777 783 166 kurzy tance, oblékání, líčení či vaření. Součástí
programu je několikadenní pobyt v přírodě
naplněný různými psychohrátkami. Kurz je
určen lidem ve věku 18–40 let se zkušeností
s duševní nemocí. „Zápis“ do Školy seznamo-
vání bude probíhat od dubna do června tohoto
roku. Samotná „výuka“ začíná v červenci. Kurz
potrvá deset měsíců a bude realizován formou
pravidelných setkávání všech účastníků. Cena
za účast v programu je 2 500 korun.
10 téma
zdravotně postiženého vrstevníka nemá
nárok na sociální dávky. Má přece zdravé
ruce a nohy (nemocnou duši není vidět).
Dvacetiletý vozíčkář obvykle trpí
depresemi a musí se vyrovnat se svým
osudem (má-li štěstí alespoň s pomocí svých
K tomu, aby se pacient léčil, dodržoval režim, vrátil se do školy a ne zpět do PL, jenom léky nestačí.
blízkých, když ne odborníků). Podobně jako
dvacetiletý schizofrenik, který je propuštěn
z několika měsíční léčby v lůžkovém zařízení
s platíčkem léků na tři dny a s adresou
ambulantního psychiatra, za kterým by měl
zajít. Zpravidla k lékaři vůbec nedorazí.
Pokud nemá pevné rodinné zázemí (což
v mnoha případech nemá). A pokud se ho
někdo blízký neujme, aby mu pomohl zvlád-
nout přechod do života, pravděpodobně ho
čeká nová ataka onemocnění a návrat do
psychiatrické léčebny.
Psychicky nemocný člověk má daleko
větší problém s dodržováním léčby než tě-
lesně postižený. K tomu, aby se léčil, naučil
se dodržovat přijatelný denní režim, vrátil
se do školy či zaměstnání, vyřešil si bydlení,
potřebuje podporu a pomoc. Vedle rodiny
a blízkých by mu ji měla poskytnout spo-
lečnost (stát) ve formě komunitních služeb.
Když pro nic jiného, tak alespoň pro to, aby
investice do drahé léčby měla smysl.
Zahrajeme si na konferenci
Koncem února se na půdě Parlamentu
České republiky uskutečnila na první
pohled velmi důležitá konference na téma
Česká psychiatrie v rámci EU. Po úvod-
ním příspěvku předsedy Psychiatrické
společnosti Prof. MUDr. Jiřího Rabocha
s názvem „Kam směřuje česká psychiat-
rie“ vystoupil europoslanec RNDr. Mi-
Takzvaná následná
péče nechybí jen
psychiatrickým
pacientům. Jejím
nedostatkem trpí
v České republice
i senioři a zdravotně
postižení.
loslav Ransdorf, CSc., s přednáškou
„Vědecký pokrok a duševní zdraví.“ Poté
mluvil MUDr. Ondřej Pěč o ambulantní
a komunitní psychiatrické péči u nás
a v EU. Po něm vystoupil ředitel Psychiat-
rické léčebny Dobřany MUDr. Vladislav
Žižka, který pohovořil o ústavní lůžkové
péči v České republice. Po lékařích a před-
staviteli evropského parlamentu dostal
prostor zástupce rodičů psychicky nemoc-
ných – pan Josef Svoboda. Následoval
referát ředitelky občanského sdružení
VIDA Mgr. Jitky Styblíkové o projektu,
který mapoval mezníky v životě osoby
s duševním onemocněním. Po ní vystoupil
zástupce zdravotní pojišťovny a dál už
mluvili úředníci z ministerstva zdravot-
nictví a z ministerstva práce a sociálních
věcí. Poslední slovo měl člen výboru
Psychiatrické společnosti MUDr. Zdeněk
Bašný, který hovořil o cestách a limitech
deinstitucionalizace psychiatrické péče.
Všichni přednášející (snad s výjimkou
europoslance Ransdorfa) věděli, kde
jsou bílá místa na mapě péče o psychicky
nemocné a s jakými problémy se systém
v současnosti potýká. V mnoha číslech Es-
pritu jsme o této problematice často psali
– nedostatek peněz, nevyváženost lůžkové
a komunitní péče, nedostupnost sociální
péče po duševně nemocné, atd.
Česká republika jistě není středem celo-
světové pozornosti (Američané si nás pletou
s Bulharskem), ale i v našich malých pomě-
rech se ve hře o koncepci psychiatrické péče
utkávají velcí hráči. Jsou to vzájemně nespo-
lupracující ministerstva, která si jako horký
brambor přehazují zdravotně sociální nebo
sociálně zdravotní péči. Jsou to zdravotní
pojišťovny v čele s VZP, které svým psychic-
ky nemocným pojištěncům raději platí lůžka
   páté pŘeS deváté 
téma
21
11
v psychiatrických léčebnách, než by pro ně
nasmlouvaly diferencovanější komunitní PORADNA
hráčů, jako jsou ambulantní psychiatři,
kteří si nemohou stěžovat ani na nedostatek
prostorami, které slyšely už daleko horší
a nudnější věci, se rozléhá jeden monolog
péči. Je to Psychiatrická společnost, která klientů, ani na přemíru povinností v rámci za druhým. Posluchači slyší to, co už slyšeli
se vyznamenává při pořádání mezinárod- systému psychiatrické péče. Dotaz:
Svůj boj vedou tisíckrát, a kdyby se náhodou chtěli hádat,
ních konferencí, ale pro duševně nemocné Jmenuji
i představitelé psychiatrických se Michal a je
léčeben, mi 35
je tady let. Pocházím
rázná moderátorka z Moravy,
s přesýpacími
v České republice nevybojovala skoro nic. kde jsem
hrstka komunitních psychiatrů, zástupci vystudoval střední a vysokou školu.
hodinami. Soukromé hoře a bolesti Pak jsem psychi-
pracoval ve státním podniku jako strojní inženýr. Bydlel
Jsou to poslanci a senátoři, jednotlivé poli- neziskovek poskytujících zdravotně sociální atrických pacientů, jejich bludy a haluci-
jsem s rodiči a moje práce byla hodně časově náročná,
tické strany a střídající se vládní garnitury, péči a členové pacientských i rodičovských nace, strach z blázince a strach ze života,
neměl jsem vůbec čas na soukromý život. Postupně ve
které přes nejrůznější ideové spory a boje organizací. mně začalo narůstatkterý vnitřníbeznapětí,
pomocidostavily
nedokážou sezvládnout,
pocity
o přízeň voličů spojuje jedna vlastnost – Když se lidé patřící k těmto skupinám Jednoho
vztahovačnosti. zůstalydne naštěstí
jsem se za probudil
zdmi paláce poslanecké
s jasným
blazeovaná lhostejnost k osudům handica- sejdou, aby diskutovali o problémech sněmovny. Kdyby
přesvědčením, že šéf mého oddělení je členem tajného vtrhly dovnitř, kdo ví, co
povaných, například duševně nemocných české psychiatrie, dopadne to jako na
spiknutí proti mé osobě by seastalo.
má za úkol mě zlikvidovat
lidí. Ve hře jsou i zájmy méně významných výše zmíněné konferenci.jakýmikoliv
Historickýmiprostředky. Začal jsem pozorně sledovat Josef Gabriel
každý jeho krok a jeho jednání mě utvrzovalo v mém
přesvědčení. Nemohl jsem spát, celé noci jsem prostál

Klady a zápory psychiatrických

u okna a kontroloval všechny auta, co jezdily okolo, abych

PSYCHOSEZNAMKA
zjistil, které z nich je součástí spiknutí. Jednoho dne
jsem přišel do práce a všiml si zlomené tužky na svém
stole. Okamžitě jsem vběhl do pracovny svého šéfa a bez

léčeben a komunitních center

Své odpovědi nebo žádosti o seznámení zasílejte na poštovní jakéhokoliv varování jsem ho několikrát bodl nůžkama
adresu: ČAPZ, Jelení 9, 118 00 Praha 1 nebo na e-mailovou do břicha. Co pak následovalo, si dokážete představit:
adresu: inzerce@capz.cz. Všechny došlé vzkazy budou policie, záchranka, hospitalizace v psychiatrické léčebně,
předány. diagnóza – paranoidní schizofrenie, zahájení řízení
o přiznání invalidního důchodu.
Primář Denního
Ahoj, jmenuji psychiatrického
se Petr a chtěl bych touto centra Ondřejov
cestou najít dívku stavy,Teď jsem
ale jen v plném
pokud s námiinvalidním
spolupracujedůchodu, bydlím vPokud
rodina nemocného. Praze.ně-
pro přátelství a možná i lásku a vše, co
MUDr. Martin Jarolímek se v minulosti kriticky vyja- k tomu patří. Jsem Dva roky pracuji jako pomocný barman v „polochráněné
kdo pacienta ráno nepřiveze a zase neodveze, je hospitalizace nezbytná.
171 cm vysoký a vážím 80 kg. Mám hnědé vlasy, modré oči dílně“. Cítím se už tak dobře, že bych chtěl pracovat na
dřoval
a je mi 30 k situaci ve velkých
let. Bydlím s mamkou psychiatrických
v bytě v Hradciléčebnách.
Králové, plnývýhoda
úvazek jako ostatní „normální“ lidé. Bojím
Není lůžkové péče i v tom, že si pacient můžese jítale,
někam
Dnes je už starší
v Podzámčí. a méně radikální.
Mám schizofrenii. Léčím se Největší
2 roky apřínos pro
2 roky jsem že když začnu pracovat, přijdu o plný invalidní důchod
bez starostí lehnout?
v plném invalidním
pacienty se závažným důchodu. Hlavníonemocněním
duševním projevy nemociby sepodle
u mě (PID). Čas od času totiž stále mívám krátké období
To je, není to tak časté, ale setkal jsem se s několika pacienty, kteří
objevují 3,5 roku, ale onemocnění se vyvíjí už 9 let. vztahovačnosti, během kterého nejsem schopný nic dělat.
nějChtěl
měl model
bych sivyvážené lůžkové
s tebou povídat, a komunitní
zajít péče.
do kina, na procházku. mě přímo
PID je propožádali, abych je
mě stabilní odeslal k hospitalizaci.
finanční jistotou. Má moje Potřebovali
situace
Chtěl bych tě hladit ve vlasech, držet za ruku. Když jdu po azyl a zároveň
nějaké i jistotu, že o ně bude dobře profesionálně postaráno.
řešení?
ulici a vidím, jak jsou lidi šťastný, víc a víc si uvědomuji, že Potřebovali také vypadnout z nějakého stresujícího prostředí (ať
Kde jsou podle
mi chybíš. Jsem Vás limity komunitní
normální péče? v životě přátelství
kluk, co hledá pracovního
Odpověď: nebo rodinného). Prostě se někam zašít. I tenhle azylový
a lásku.
Ve zvládáníChodím
akutních dopsychiatrických
posilovny, plavat, jezdím
stavů. Můžena kole.
to být Dvě
delirium Michale,
a pečující optimální
charakter řešení existuje.
lůžkových zařízení jeDle zákona č.důležitý.
samozřejmě 155/1995
hodiny denně
tremens pracuji
nebo akutní v centrukrize.
psychotická pro tělesně postižené
Na to komunitní jako
péče nesta- Sb. O důchodovém
V podmínkách denníhopojištění
sanatoriamůžepacientyobčan k přiznanému
z určitého hlediska vysta-
údržbář
čí, i kdybyabyla
zahradník.
tak bohatě Pokud máš zájem,
rozvrstvená, jako jemohla by ses podívat
tomu v Anglii. Jestliže invalidnímu
vujeme většímudůchodu provádět
stresu. Někteří výdělečnou
sem docházejí činnost
denně, ale odpoledne
na můj
hrozí profil snebo
agresivní fotkama na Seznamce.
sebevražedné chování, Moje jméno třeba
je nezbytná při vyhle-
vyhle- sevuž
libovolném
vracejí domů, rozsahu.
kde strávíTakže
noc,můžete
takže je toi nadále
opravdupobírat
na půl cesty.
dávání je „schovanek“.
i nedobrovolná hospitalizace a vytvoření co nejbezpečnějších pod- svoji záleží
Hodně důchodovou
na tom, jak jistotu
vypadáa zároveň plat v libovolné
domácí prostředí. výši.
Léčení v denním
Těším se na tvoji odpověď. Jak uvádí výše uvedený zákon, každý občan s invalid-
mínek. Musí to být samozřejmě z druhé strany ošetřeno zákonnými sanatoriu je vhodné jenom pro pacienty, kteří to unesou.
ním důchodem se musí zúčastňovat kontrolní prohlídky
normami, aby
Jmenuji se Oliver
nebyla ohrožena práva pacientů. Při akutních
Oliver,, hledám slečnu, která by šla se mnou do
stavech u lékařské posudkové komise zpravidla jednou za dva
je nemocniční
kina péče lepší,
nebo posedět narozdíl od
a popovídat si.doléčovacích
Hledám holku, stavů,
sekde se
kterou Pacienti,
roky. Až pro které by
budete docházení
vyzván do sanatoria
k dostavení se kpředstavovalo
této komisi, příliš
perfektně hodí komunitní
si budu rozumět a ona sepéče. S jejíhledám
mnou, pomocí je možný individuální,
kamarádství i přá
přá-- velkou
můžete zátěž,
bezbyobav
tedy sdělit
měli jítpravdu
do lůžkového
o své zařízení.
pracovníJeaktivitě.
jedno, jestli do
dlouhodobý přístup v normálním civilním prostředí.
telství. Bydlím v Hradci Králové, je mi 21 let, měřím 185 cm, psychiatrické léčebny nebo na psychiatrické oddělení
Váš ošetřující lékař, který zná nejlépe Váš zdravotní stav, v nemocnici?
nekouřím, ale kuřačka mi nevadí. Moje koníčky: rekreačně Tohle je i sociologický
popíše v lékařské zprávě problém. Pacienta,
kolísání který
vaší je propuštěn
duševní z psy-
rovnováhy
tenis, fotbal,
Léčíte ve svémfilm, divadlo,
denním cestování. sanatoriu pacienty, kteří
psychiatrickém a vztahovačnosti,
chiatrického oddělení což bude dostatečným
všeobecné nemocnice, přijde podkladem
do práce a řekne:
jsouTěším se nastavu?
v akutním shledání s Tebou. Můj telefon: 777 556 800 k ponechání
„Jo, PID prododalší
byl jsem si lehnout období. tady v Ústí,“ přijmou
naší nemocnice
Ondřejov funguje někde na půl cesty. Tím, že je tady hodně psychiatrů všichni daleko lépe, než když řekne, že se vrací z psychiatrické
Další možnosti
a dostatek personálu,seznámení lze najít
můžeme si dovolit na
zvládat internetové
akutnější psychotické léčebny Horní Beřkovice. To je velké stigma. MUDr. Martin Jarolímek
Psychiatrická léčebna,
Psychoseznamce na adrese www.psychoseznamka.cz
www.psychoseznamka.cz.
inzerce

linKA PSychOPOMOci – 224 214 214

www.psychopomoc.cz
Projekt můžete podpořit zasláním dárcovské sms
ve tvaru DMS PSYCHICKEZDRAVI na číslo 87777
12 téma
to je nálepka, to je blázinec a ten blázen, to je on. Tohle označování
výrazně zasahuje do života pacientů. I když se o stigmatizaci občas
hovoří, je stále ještě hodně podceňovaná. Už ten fakt, jestli řekne,
že přichází z psychiatrické léčebny, nebo ze všeobecné nemocnice,
hraje roli. Na druhou stranu současný trend, navyšovat lůžkovou
kapacitu na psychiatrických odděleních všeobecných nemocnic
a redukovat lůžka v psychiatrických léčebnách, má také svá úskalí.
Nedávno jsem navštívil ortopedické oddělení a samotného mě na-
padalo, co by se stalo, kdyby vedle existovalo otevřené psychiatrické
oddělení, z něhož jakýkoli psychiatrický pacient může přijít třeba
na ortopedii nebo na gynekologii. I hospitalizace na psychiatric-
kém oddělení v nemocnici je vhodná jenom pro pacienty v určitém
klinickém stavu.
Na zvládání akutních psychotických stavů komunitní péče nestačí.
Myslíte, že by nemocniční prostředí mohlo psychiatrické pacien-
ty zneklidňovat?
Nebo by oni mohli zneklidňovat ostatní. Představte si, že by polona-
hý pacient, u kterého se dostaví nějaká psychotická krize, vešel na
gynekologické oddělení. To se může stát, protože v nemocnicích se
moc nepočítá s tím, že by některé pokoje na psychiatrickém oddělení
byly uzavřené. Někteří pacienti musí být pod zámkem, protože jinak
mohou pod vlivem nějakých psychotických prožitků vyjít ven a může
je třeba porazit auto. Zámek ve dveřích už patří mezi omezovací
prostředky, stejně jako byla svěrací kazajka, kurtování, nebo síťová
lůžka. V některých případech, ale zdůrazňuji, že pouze občas a za
jasně stanovených pravidel, mají omezovací prostředky v léčení své
místo.
Nemůže být v něčem výhodou i často kritizovaná velikost psychi-
atrických léčeben?
Určitý potenciál to je, ale nedokážu si představit, že by se tento
potenciál dal zužitkovat v léčebně, která má 1300 lůžek a bůhví kolik
personálu. Léčebny by mohly fungovat lépe, kdyby tam bylo méně
pavilónů, ne třeba třicet, což je dáno tím, že řada pacientů je v lé-
čebně ze sociálních důvodů, ti by měli být někde jinde na sociálních
lůžcích.
Léčebnami projde 80 procent duševně nemocných s nejrůznější-
mi diagnózami, takže by například bylo možné vytvořit homo-
genní skupiny pacientů pro různé terapie.
Nevím, jestli to v nějakém lůžkovém zařízení takhle funguje, že
by pacienti z různých pavilónů, ale ve stejném klinickém stavu,
někam chodili. V bohnické léčebně je věnován jeden celý pavilón
úzkostným a obsedantně kompulsivním stavům, ale ten spadá pod
Psychiatrické centrum Praha třetí lékařské fakulty, což je speci-
fická enkláva uvnitř léčebny, která má samostatný tým a vlastní
přijímací oddělení. Dovedu si představit, že už na centrálním pří-
jmu by se pacienti rozdělili podle diagnóz, podle věku, podle toho,
zda se jedná o dlouhodobější pacienty, kteří se vracejí zpátky a pak
už by se na jednotlivých pavilónech mohly terapeutické intervence
přímo cílit na třicet nebo padesát pacientů, kteří jsou v podobném
klinickém stavu.
V současnosti to takhle nefunguje?
Neznám současnou situaci ve všech léčebnách, ale sám jsem to zažil
v Kosmonosích, kde byl příjmový pavilón, na kterém se ocitl téměř
každý: neurotik, který se po rozchodu s dívkou pokusil o sebevraž-
du, psychotik v akutním psychotickém stavu, oligofrenik, který
úzkostně masturbuje v rohu, protože měl záchvat a přivezli ho z ÚSP
kvůli agresivnímu chování. Tahle „přijímací oddělení“ nebo „od-
dělení neklidu“ (každý léčebna má trochu jinou terminologii) měla
nejhorší pověst.
V čem vidíte naopak přednosti léčeben?
V minulosti se například docent Skála pokoušel dělat v Bohnicích
supervizi střednímu zdravotnímu personálu. Setkával se s pade-
sátkou sester z různých pavilonů, které o to měly zájem. Můj přítel
Rákoš se svého času pokoušel o proškolování dobrovolníků a jejich
zapojování do péče. To také v rámci takového kolosu šlo. Určitá
výhoda je v tom, že je tam pohromadě větší množství personálu.
Pokud by léčebna měla plán profesionálního růstu pracovníků,
mohla by snadněji poskytnout kvalitní supervize a profesionální
vedení, organizovat doškolování a odborné semináře. Předpokládá
to existenci nějakého generálního plánu. Pokud by se od vedení šířil
pozitivní, humanistický duch, řada věcí by šla snadněji realizovat
než v dislokovaných komunitních pracovištích.
Léčebny by se třeba mohly vícw zapojit i do výzkumných aktivit.
Nějaké výzkumné studie probíhají, určitě je tam nějaká rezerva,
určitě je výhoda v tom, že je tam větší vzorek pacientů, kteří by
mohli absolvovat nějakou výzkumnou studii. Velkou výhodu
léčeben ale vidím spíše v existenci takzvaného komplementu
somatických lékařů. Je tam oční lékař, zubař, gynekolog, neuro-
log, chirurg, internista. Bohnice mají dokonce interní oddělení.
Psychiatričtí pacienti mají totiž tendenci zanedbávat své tělo. My
psychiatři děláme totéž, také se věnujeme jenom hlasům a parano-
idním projevům a tělesné zdraví zanedbáváme. Tady je to pohro-
madě a je jednoduché napsat vyšetření a sestra hned toho člověka
odvede třeba na zubní oddělení. V komunitních podmínkách,
kde mnoho pacientů nemá svého lékaře, je velmi obtížné dohnat
schizofrenního pacienta k zubaři, když by si to navíc ještě musel
zaplatit. Přitom schizofrenici mají kazivost zubů výrazně vyšší
a jeden z důvodů je, že si nikam nedojdou.
Josef Gabriel

Život se schizofrenikem?
Nic veselého to není
Jaké to je být rodičem člověka, který trpí duševní nemocí? Nejen na to
jsme se zeptali Jany Poljakové, zakladatelky a předsedkyně správní rady
obecně prospěšné společnosti Sympathea, která sdružuje rodiče dětí
bojujících se schizofrenií a nabízí jim svou pomoc.
Jana Poljaková, zakladatelka
a předsedkyně správní rady Sympathey
Je Sympathea prvním sdružením pro
rodiče duševně nemocných v ČR?
Pokud vím, první organizace, která tady
vznikla, byl Ondřej. Ten patří pod Denní
psychiatrické centrum Ondřejov na Praze
4. Ondřej vznikl, tuším, v roce 94, má tedy
dlouholetou tradici. Je určen především pro
rodiče duševně nemocných z Prahy a okolí.
Občas do něj dojíždějí lidé z různých koutů
v Čechách.
Jak vypadá schůzka členů Ondřeje? Jak
často se koná?
Rodiče z Ondřeje se scházejí jednou
měsíčně, první úterý v měsíci, v tělocvičně
DPS Ondřejov. Schůzek je celkem deset
ročně, o letních prázdninách se setkání
totiž nekonají. Svůj program si rodiče
organizují sami. Většinou si na svá setkání
zvou buď psychiatry, nebo psychology.
Ti jim vysvětlují problémy, kterým rodiče
chtějí porozumět, například proč musí brát
jejich děti určité léky, proč se chovají jistým
způsobem a podobně. Rodiče si zvou také
odborníky z oblasti sociálních služeb, aby
se dozvěděli, jaké jsou možnosti dalšího
života jejich dětí.
Hlavní úlohou schůzek je nabídnout
rodičům, kteří jsou často velmi zoufalí,
nějakou útěchu nebo porozumění. Dát jim
najevo, že v tom nejsou sami. Když nemoc
uhodí, tak je člověk zmatený, ničemu nero-
zumí. Najednou se z dítěte, které bylo plné
plánů – většinou plánů na další vzdělávání,
často tato nemoc postihne totiž velice chytré
lidi – tak najednou se z něj stane člověk,
který vůbec nekomunikuje, uzavírá se do
sebe nebo si mluví pro sebe. Nedokáže plnit
běžné povinnosti, mnohdy není schopen
chodit do školy, a pokud ano, tak je to
s hroznými problémy, protože učitelé mu
nerozumí. Navíc dítě nedokáže mozkem
správně zpracovat jejich pokyny. Takový
člověk často dělá věci, které si ve škole mo-
hou vysvětlovat jako naschvály.
V běžném životě se každý stydí mluvit
o tom, že se jeho dítě léčí na psychiatrii.
Zpočátku je to opravdu velice těžké. Najed-
nou máte doma divného člověka a snažíte
se to nějak ututlat. Na našich schůzkách se
rodiče dozví, co všechno je pravděpodobně
potká, pokud jejich děti zasáhla schizofre-
nie, a co by oni sami pro ně mohli udělat.
Rodiče k nám chodí nejen něco se dozvědět
a získat podporu, ale také popovídat si a pře-
dat si tak navzájem své zkušenosti. U nás se
lidé nemusí bát někomu vyprávět o tom, co
se svými dětmi prožívají.
rozhovor 13
Proč vznikla Sympathea, když existoval už
Ondřej? Nepostačovaly snad jeho kapacity?
Sympathea vznikla až v roce 2003 a byla
založena s trochu jiným úmyslem než Ond-
řej. Nechtěli jsme založit společnost, která
by pouze organizovala setkávání rodičů.
Hodlali jsme ovlivnit nepříznivý stav psy-
chiatrie. Rozhodli jsme se, že se pokusíme
proniknout do světa domácí i zahraniční
psychiatrie. Chtěli jsme se začleňovat do
mezinárodního hnutí rodičovských skupin,
získat jejich zkušenosti a zkusit také něco
probojovat v zákonech. S Ondřejem ale úzce
spolupracujeme.
Sympathea měla i další ambiciózní cíl,
chtěla sdružit všechny organizace v celé
České republice. Ale ukázalo se, že mnohdy
jsou rodičovské spolky velmi silné a nechtějí
V běžném životě se
každý stydí mluvit
o tom, že se jeho dítě
léčí na psychiatrii.
Zpočátku je to těžké.
Najednou máte doma
divného člověka
a snažíte se to ututlat.
pod někým být, nebo nemají čas dojíždět
do Prahy. Před třemi lety vzniklo ještě další
podobné seskupení – OSPDN (Občanské
sdružení pomoci duševně nemocným)
a bylo stanoveno jako zastřešující celore-
publiková organizace. Sympathea je nyní
jeho členem, ale zároveň působí také samo-
statně. S OSPDN se zúčastňujeme jednání
na podporu zákona na ochranu duševně
nemocných, usilujeme o šíření aktuálních
informací a spolupráci s EUFAMI. Sympa-
thea se také stará o publicitu. Poskytujeme
médiím své rozhovory a příběhy. Snažíme se
tímto způsobem o destigmatizaci duševně
nemocných.
Zmínila jste spolupráci se zahraničními
organizacemi. Jak je Sympathea v tomto
směru aktivní?
Od roku 2005 jsme členem evropské
organizace EUFAMI (Federace evropských
14 rozhovor
organizací rodinných příslušníků duševně
nemocných), která sdružuje 28 evropských
států. Od té doby jezdíme každým rokem na
jejich setkání. Bohužel máme málo rodičů,
kteří ovládají cizí jazyky. Na tato setkání jez-
dím sama, nebo se dvěma kolegyněmi. Je to
pro nás velmi náročné, potřebovali bychom
někoho, kdo by nás občas zastoupil. Vřele
proto přivítáme nové členy Sympathey,
kteří ovládají angličtinu (ale samozřejmě
i „neangličtináře“).
Jaký projekt EUFAMI Vás nejvíce v po-
slední době zaujal?
Na Maltě uspořádali moc hezkou akci.
Kolegyně z maltské organizace, která je
také členem EUFAMI, začaly chodit do
škol a mluvit s dětmi o psychickém zdraví
Rodiče duševně nemocných k nám chodí nejen něco se dozvědět a získat podporu, ale i popovídat si.
a nemoci. A to nejen s cílem odstranit stig-
matizaci psychiatrických pacientů, chtěly
také pomoci dětem duševně nemocných
rodičů. Na ně se totiž velmi často zapomí-
ná. Mnohdy chodí do školy a nikdo neví,
co každý den doma prožívají, jak to mají se
svými rodiči těžké. Během těchto školních
návštěv kolegyně z EUFAMI zjistily zajíma-
vou věc. Mladší děti na základních školách
mají prý mnohem vstřícnější přístup a lepší
porozumění pro tuto problematiku než děti
na středních školách. Proto nás nabádaly,
abychom začali dělat osvětu psychiatrie už
od základních škol.
EUFAMI na podzim pořádá ve Vilniusu
konferenci o dětech duševně nemocných
rodičů. Další velice významnou činností
EUFAMI je zaměření se na fyzické zdraví
duševně nemocných, které je negativně
ovlivněno ať už nemocí samotnou, či
dlouhodobým užíváním psychofarmak.
V loňském roce jsme z iniciativy EUFAMI
vyplňovali obsáhlý dotazník (zvlášť pro
rodiče a zvlášť pro děti) o fyzickém zdraví.
Jaké to je být rodičem dítěte, které má
vážné psychické potíže?
Je to těžké. V okamžiku, kdy si rodiče myslí,
že jejich dítě vyletí z hnízda, postaví se na
vlastní nohy a oni si budou moci oddych-
nout, přijde duševní nemoc. Najednou máte
doma člověka, který se o sebe nedokáže po-
starat, o kterého musíte pečovat vlastně až
do konce svého života. Potom už neexistuje
nárok na klid nebo bezstarostnou dovo-
lenou. Musíte řešit problémy, které život
psychicky nemocného skýtá.
Je pravda, že jsou různě postižené
rodiny. Některé prožívají peklo každý den,
protože dítě se nechce léčit a vyvádí nepřed-
vídatelné věci. Jeho jednání je chaotické,
uvádí rodinu do problémů, například si půj-
čuje, kde může, nebo třeba neplatí v tramva-
ji. Ale na druhou stranu najdete i rodiny, kde
panuje poměrně poklidná atmosféra. Možná
proto, že jsou rodiče už s touto nemocí smí-
řeni a berou své nemocné dítě realisticky.
Nebo se jejich potomka podařilo vyléčit.
Rodiče, jež navštěvují Sympatheu, jsou
od skupiny dětí, které se vyléčit nepodařilo
a neustále se jim vrací ataky nemoci. Rodiče
dětí, které se uzdravily a zvládají svůj život,
ti pomoc naší společnosti nepotřebují.
Jaké problémy rodiče ze Sympathey
nejčastěji řeší?
Věc, která nás velmi trápí, je budoucnost
našich dětí. Co se s nimi stane, až my bu-
deme nemohoucí, nebo až tady nebudeme?
Ti, co mají sourozence, tak jsou určitým
způsobem zajištěni. U nich převezme roli
rodičů bratr nebo sestra. Ale co lidé, kteří
žádné sourozence nemají? Kdo se o ně
postará? Zatím to vypadá tak, že skončí
na chronickém oddělení v Bohnicích. Tam
jsou příšerné podmínky. Například pavilon
dvacet, kde je patnáct až dvacet pacientů
na pokoji a jedna sprcha pro celé přízemí.
Víme, že existuje služba chráněného byd-

lení, ale není to na dobu neurčitou. Je sice
hezké, že tam nechají klienta bydlet rok, ale
co potom?
Jak si představit život s člověkem, který se
léčí se schizofrenií?
Každý případ je individuální. Často mají
tito lidé potíže se zpracováváním informací,
a proto není jednoduché s nimi komuniko-
Věc, která nás velmi
trápí, je budoucnost
našich dětí, co se
s nimi stane, až my tady
nebudeme? Skončí na
chronickém oddělení
v psychiatrické
léčebně?
vat. Jsou uzavření ve svém světě, přemýšlí si
nad nějakými domnělými problémy a nejsou
schopni vnímat realitu. Pokud se naučí
vykonávat základní věci, jako třeba uvařit
si nebo pečovat o sebe – nejen o fyzickou
stránku, ale i o tu psychickou – pak je to
dobré. Často toho ale schopní nejsou. Já to
vidím u svého syna.
Problém však nastává i v případě, že se
schizofrenik naučí dodržovat určitý řád
a brát pravidelně léky. Ty totiž způsobují
tloustnutí. Ale nejen to, obezitu doprovází
cukrovka, srdeční poruchy a jiné závažné
potíže, jedná se o takzvaný metabolický
syndrom.Obezita bere lidem chuť sportovat,
a nabírají proto čím dál víc. Je to začarovaný
kruh. Je také prokázáno, že schizofrenici
mají kratší délku života. Umírají dříve na
srdeční choroby a na cukrovku. Nic veselého
to není.
Jak Vám pomáhá nebo nepomáhá systém
komunitní péče?
Jsem ráda, že něco takového existuje. V ko-
munitních psychiatrických centrech určitě
mají klienty, kteří tam chodí pravidelně
a velmi jim to pomáhá. Komunitní centra
jsou pro duševně nemocné velká pomoc
a já si jich vážím. Můj syn začal po poslední
hospitalizaci jedno z nich navštěvovat, ale
bojím se, aby to vydrželo. U něj je to vždyc-
ky tak tři až pět návštěv a pak si řekne, že
už mu to nic nepřináší, a zase sedí doma
a kouří. Moc bych si přála, aby můj syn
chodil pracovat na nějaké chráněné místo,
ale je to s ním trochu těžké a těch míst není
příliš mnoho.
Na druhou stranu je pravda, že když při-
jde ataka, tak komunitní péče nestačí. Klien-
ti pak nejsou schopni do denního sanatoria
ani dojít, aby si zajistili pomoc.
Jaké máte zkušenosti
s psychiatrickou péčí?
Seznámila jsem se již s mnoha léčebnami
v České republice a musím říct, že se zde
shoduji se zprávou o stavu psychiatric-
kých léčeben, kterou vypracoval úřad
ombudsmana Motejla. Znám psychiat-
rická zařízení, kde je to skvělé, a o nichž
si myslím, že účinnost jejich pomoci je
poměrně velká. Ale pak jsou zařízení, kde
je personál laxní, jako třeba na klinice Ke
Karlovu. Tam jsou horší podmínky. Když
na tu kliniku znovu pomyslím, vybaví se
mi kuřárna. Pacient na ní sedí od rána
do večera, aniž by jej odtamtud někdo
vyháněl. Je stanoveno, odkdy dokdy se
koná určitá aktivita, ale její návštěva je
dobrovolná, ne povinná.
Jak je to možné?
Nevím, možná ten personál není dostatečně
zkušený, nebo dobře vybraný. Špatnou zku-
šenost mám i s pavilonem 26 v Bohnicích.
Tam většinu pacientů najdete na kuřárně
nebo na pokoji. Když někdo potřebuje ses-
tru, tak se jí nedomůže, ta se totiž zamkne
na sesterně a neotvírá... Ale naproti tomu
například bohnický pavilon číslo jedna je
skvělý. V Bohnicích jsou mezi jednotlivými
pavilony velké rozdíly.
Zkušenost máme například i z Havlíč-
kova Brodu, kde syn také nějakou dobu
pobýval. O této léčebně se říká, že stejně
jako v Psychiatrické léčebně Opava jsou v ní
všechny aktivity povinné a také že se v ní
pacienti cítí dobře. Musím uznat, že to tak
opravdu je. Prostředí tam bylo krásné, všude
kytky a čistota. A na aktivity je sestry oprav-
du nutily, dohlížely na to. V době aktivit byla
dokonce zavřená kuřárna. Spokojení jsme
byli i s vojenskou nemocnicí, kde byl můj syn
hospitalizován naposledy. Tam je to velmi
příjemné a moderní. Jediné, co bych tomuto
zařízení vytkla, je kuřárna neustále k dis-
pozici. Pan primář mi ale vysvětlil, že jsou
pracoviště akreditované podle amerických
standardů, které respektují.
Máte pocit, že v našem systému psychiat-
rické péče něco chybí? Jaké služby byste
uvítala?
Dám vám příklad. V Belgii a Holandsku je
to na takové úrovni, že pokud člověk patří
do skupiny chronicky duševně nemocných,
tak pro něj existují speciální terapeutické
domy, kde může žít. Přes den je v tomto
domě s klienty terapeut, ale na noc odchází
a je v kontaktu pouze na telefonu. V tomto
domě klienti nejen bydlí, ale mají tam také
rozhovor 15
své zaměstnání. Jsou tedy dvacet čtyři ho-
din v hezkém a bezpečném prostředí. A to-
hle u nás chybí. Máme tady sice terapie,
které mohou lidé dennodenně navštěvovat,
ale co když člověk není schopen dopravit se
na ně? Chybí nějaká mobilní služba, která
by jej na terapii přivezla. Tady jsou terape-
utické programy jenom pro lidi, u kterých
se předpokládá, že jsou schopní se o sebe
postarat sami. Ale když je člověk na tom
tak, že váhá, jestli má terapii navštěvovat,
nebo že v sobě nenajde sílu, aby na ni došel,
tak pak má smůlu. Chybu vidím v tom, že
terapie není povinná, že se duševně nemoc-
nému, který není schopen posoudit, co mu
prospívá, dává v návštěvě terapií volnost.
Líbí se mi přístup pana primáře Taraby
z Psychiatrické léčebny Opava, který pro-
vozuje povinnou terapii.
Moje kamarádka má maminku, která
se léčí s alzheimerem a navštěvuje denní
sanatorium. Každý den si pro ni z tohoto
zařízení jezdí k nim domů a odpoledne ji
zase přivezou zpět. Na tomto příkladu jasně
vidíme, že systém pomoci pro fyzicky nebo
mentálně postižené je mnohem propracova-
nější než pro psychicky nemocné.
Domnívám se, že je chyba, že není
duševně nemocným poskytována stejná
pomoc. Díky nedokonalosti systému psychi-
atrické péče se mnoho duševně nemocných
zdržuje doma bez jakéhokoliv podnětu.
Vinou takovéhoto způsobu života pak do-
chází k rozvinutí metabolického syndromu
a k opakovaným hospitalizacím.
Kamila Heinzová
SYMPATHEA, o. p. s.
Sympathea je celonárodní organizace
příbuzných duševně nemocných. Jejím
posláním je zlepšení péče o duševně
nemocné, zvýšení informovanosti
příbuzných duševně nemocných
a jejich zapojení do aktivit, které pod-
poří jejich psychické i fyzické zdraví.
Neméně důležitým cílem organizace je
destigmatizace psychiatrie. Sym-
pathea poskytuje své služby nejen
v Praze (poradna, linka), ale i mimo ni
(přednášky, lobbing, poradenství).
Kontakt:
SYMPATHEA, o. p. s.
Bulharská 26
101 00 Praha 10 - Vršovice
tel.: +420 776 061 541
e-mail: sympathea@sympathea.cz
www.sympathea.cz
16 reportáž
KOLUMBUS stále hledá Ameriku
Vypátrat nový svět. Být objeviteli nových a moder-
ních přístupů k péči o duševní zdraví – to si přejí čle-
nové sdružení KOLUMBUS. Větrem do plachet jejich
objevitelského korábu by měla být nová koncepce
psychiatrie, ale zatím fouká jenom mírný vánek.
K
OLUMBUS je celorepublikové svépomocné sdružení
uživatelů a ex-uživatelů psychiatrické péče. Jeho hlavním
cílem je hájení zájmů a práv duševně nemocných v České
republice a snaha zkvalitnit těmto lidem život. Sdružení
dlouhodobě usiluje o zlepšení péče v psychiatrických léčebnách,
rozvoj komunitní péče a služeb pro duševně nemocné, podílí se na
vytvoření a přijetí komplexního zákona o duševním zdraví a také
poskytuje svým klientům právní pomoc, včetně právního zastoupení
před soudy. KOLUMBUS vznikl v roce 2001 a měl pět zakládajících
členů.
První plavba se vydařila
Roku 2004 vznikl první pilotní projekt sdružení pod názvem Paci-
entští důvěrníci v psychiatrických léčebnách. „Projekt funguje tak,
že vyškolení členové sdružení a zároveň bývalí či současní uživatelé
psychiatrické péče dojíždějí do psychiatrických zařízení, kde navště-
vují pacienty a poskytují jim různé formy pomoci,“ vysvětluje Jan
Jaroš, výkonný ředitel sdružení. Důvěrníci jsou vítaným společní-
kem a pomocí hospitalizovaného pacienta právě proto, že sami mají
osobní zkušenost s nějakou formou psychiatrické péče.
Projekt se zaměřuje na podporu pacientů během jejich pobytu
v léčebnách. Důvěrnící pomáhají prosadit zlepšení poskytované
péče, zaměřují se na terapeutické a volnočasové aktivity, ale posky-
tují například i právní poradenství. Projekt by měl pomoci posílit od-
povědnost pacientů za své zdraví, ale také zlepšit vztah mezi pacien-
tem a zdravotníky, a především by měl přispět k větší informovanosti
hospitalizovaných. „Hlavní iniciátorkou Pacientských důvěrníků
byla Mgr. et Mgr. Lucie Rybová, která na základě svých zkušeností
z pracovní stáže v USA předložila projekt k realizaci v našem sdru-
žení,“ říká Jan Jaroš a dodává: „Do projektu se zpočátku zapojilo pět
pacientských důvěrníků, kteří absolvovali řadu školení, např. právní
minimum. V tomto roce má naše sdružení celkem 108 členů a do
projektu Pacientští důvěrníci se postupně zapojilo 32 důvěrníků.“
Plujeme statečně dál
KOLUMBUS má kromě Pacientských důvěrníků řadu jiných projek-
tů, jedním z nich je například Komunitní plánování. „V rámci tohoto
projektu prosazujeme služby komunitní následné péče, která je
přizpůsobena konkrétním potřebám lidí s duševním onemocněním.
Naši členové pracují v koordinačních skupinách při magistrátech, na
Komu je pomoc KOLUMBUSU určena?
Především uživatelům psychiatrické péče a jejich rodině či
přátelům, ale i laické a odborné veřejnosti. S žádostí o pomoc se
na nás může obrátit kdokoliv, kdo potřebuje pomoc v oblasti du-
ševního zdraví, ale i osoby s jiným zdravotním postižením, které
potřebují duševní podporu a informace o duševním onemocnění.
Jak postupovat, když chci požádat
KOLUMBUS o pomoc?
Ten, kdo potřebuje pomoc či jen informace, osloví KOLUMBUS
telefonicky, mailem, dopisem. Pomoc se realizuje nejčastěji
osobně přímo v terénu. To znamená v psychiatrických léčeb-
nách, nemocnicích, denních stacionářích. Pomáháme i pro-
střednictvím telefonního spojení nebo korespondence. Chcete-li
nás kontaktovat, nepotřebujete žádné doporučení psychiatra,
psychologa či jiného odborníka.

městských a krajských úřadech jako zástup-
ci zdravotně handicapovaných občanů, kteří
budou služby užívat,“ vysvětluje Jan Jaroš
a dodává: „V jednotlivých regionech vždy
aktivně vyhledáváme možnosti spolupráce,
a to se zástupci samospráv, poskytovateli
služeb a zdravotnických zařízení, ale přede-
vším s pacientskými organizacemi včetně
rodičovských sdružení.“
Dalšími ze záslužných aktivit KOLUM-
BUSU jsou Edukační přednášky. Během nich
informují členové sdružení o svých svépo-
mocných aktivitách, právech a povinnostech
uživatelů péče, ale také o tom, jak lze i s du-
ševní poruchou prožít plnohodnotný život,
nebo jak tomuto onemocnění předcházet.
„Přednášky realizujeme jednak přímo v psy-
chiatrických léčebnách, kde informujeme
Kontaktujte nás!
KOLUMBUS, o. s.
Keplerova 712/32,
400 07 Ústí nad Labem,
Tel.: 475 207 775
www.os-kolumbus.org
Města, v kterých najdete naše poboč-
ky: Praha, Brno, Ústí nad Labem, Par-
dubice, Liberec, Olomouc, Středočeský
a Moravskoslezsý kraj a kraj Vysočina.
nejen pacienty, ale i zdravotnický personál
či lékaře. Naší druhou cílovou skupinou jsou
studenti středních škol a učilišť. Ve školách
mají naše přednášky charakter spíše osvěto-
vý, mladí lidé se díky tomuto projektu vůbec
poprvé setkávají s oblastí psychiatrie, která je
v naší společnosti stále ještě velmi stigmati-
zovaná,“ konstatuje Jan Jaroš.
KOLUMBUS aktivně spolupracuje
s dalšími organizacemi podobného zamě-
ření. V České republice jsou jeho partnery
například NRZP(Národní rada zdravotně
postižených), ČAPZ (Česká asociace pro
psychické zdraví), Koalice pro zdraví, Liga
lidských práv, SelfHelp Ústí nad Labem,
VIDA, FOKUS, Doteky Liberec, Andělská
křídla a MOSTY Praha. „Na mezinárodní
úrovni spolupracujeme především s pa-
cientskými organizacemi ze Slovenska,
Německa, Polska, Litvy či Maďarska (např.
s MDAC – Centrem advokacie duševně po-
stižených v Budapešti) a jsme členy celoev-
ropských organizací, jako je např. GAMIAN
Europe,“ vypočítává Jan Jaroš.
KOLUMBUS háže
záchranný kruh
Spektrum služeb, které KOLUMBUS
poskytuje je poměrně široké. „Nabízíme
Edukační přednáška v PL Havlíčkův Brod
Počítačová učebna v Praze
Výlet na Erbenovu vyhlídku
sociálně-právní poradenství a pomoc.
Poskytujeme emoční svépomocnou psycho-
terapeutickou podporu pro hospitalizované
pacienty. Mezi naše nové aktivity patří vede-
ní výtvarných kroužků samotnými uživateli
přímo na psychiatrickém oddělení,“ říká Jan
Jaroš. Kromě toho KOLUMBUS také po-
skytuje podporu při vzniku svépomocných
skupin uživatelů, organizuje volnočasové
aktivity, pořádá výstavy výtvarných děl osob
s duševním onemocněním nebo například
provozuje počítačovou učebnu na Praze 2
pro občany s psychiatrickou diagnózou. „Na
základě poznatků od uživatelů psychiatrické
péče se také podílíme na vzniku komplex-
ního zákona o duševním zdraví a připomín-
kujeme legislativní změny ve stávajících
právních předpisech,“ dodává Jan Jaroš.
Kamila Heinzová
reportáž 17
Tři otázky
pro Jana Jaroše
Co je podle Vás největším problémem
lidí s duševním onemocněním?
Velkým problémem je stigmatizace
této nemoci ve společnosti a také
nepochopení toho, co obnáší duševní
onemocnění v zaměstnání, rodinném
a společenském životě. Pokud půjdeme
k lékaři s chřipkou nebo zlomenou
rukou, tak nás lidé budou litovat. Ale
pokud bychom měli jít k psychiatrovi
nebo psychologovi, tak to raději tajíme
a máme hrůzu, že se to okolí dozví
a vyčlení nás z kolektivu.
S jakými překážkami se musí
KOLUMBUS nejčastěji potýkat?
Jednou z potíží, s níž se často setká-
váme, je zapojení dalších členů do
našeho sdružení. Je velmi obtížné
zapojit bývalé či současné uživatele
psychiatrické péče do naší činnosti,
protože je pro ně velmi náročné dob-
rovolně překročit práh léčebny nebo
psychiatrického oddělení nemocnice.
Vzpomínky na hospitalizaci mohou
totiž negativně působit na jejich
psychiku. Další překážkou při činnosti
našeho sdružení jsou ataky nemoci,
které na naše členy přicházejí. Tomu
se snažíme čelit tím, že se snažíme být
zastupitelní a většinou pracujeme ve
dvojicích. Samozřejmě, že i finance
jsou limitem naší práce. Věc, která
mě velmi mrzí, je, že profesionální
poskytovatelé pomoci vidí v naší čin-
nosti konkurenci a ty, kteří jim berou
klienty.
Co Vám osobně nejvíce vadí na
současném systému psychiatrické
péče v ČR?
Nejvíce mně vadí, že je psychiatrie roz-
dělena na několik „táborů“ a nikdo ne-
dokáže sjednotit snahu o realizaci nové
koncepce psychiatrie. Také mě trápí, že
někteří profesionálové nechápou, jaká
je role svépomocných skupin a sdružení
v systému psychiatrické péče.
Jan jaroš, ředitel
o.s. KOLUMBUS
18 bláznivé umění
Co je člověk schopen namalovat,
to je schopen prožít
Nad záznamem rozhovoru se Silvií Vurcfeldovou jsem
si uvědomil, že můj pokus získat ucelenou představu
o všem, co ovlivňovalo a ovlivňuje její tvorbu, musel
ztroskotat. Silvie ve svém životě propojuje zájem
o zdánlivě velmi vzdálené obory, jako je překladatel-
ství, mongolistika, psychologie, šamanismus, textilní
tvorba, lingvistika a výtvarné umění.
V
 minulých deseti letech vytvořila Silvie spoustu obrazů
a kreseb. V různých pražských galeriích a kavárnách
měla přibližně dvanáct větších výstav. Řada jejích děl
našla i své kupce. Silvii zatím chybí vlastní ateliér a stálé
prodejní místo. Živí se hlavně výukou angličtiny, ale raději by – třeba
i za méně peněz – prodávala lidem své malby a kresby. Malování je
pro ni psychický proces podobný snění.
Malovat obraz je jako mít sen
„Malování uvolňuje. Je to, jako když se vám něco zdá. Když maluju třeba
dvě hodiny a nemusím u toho stát, cítím se odpočinutá, jako kdybych
se vyspala. Dá se to přirovnat k situaci, kdy máte v hlavě filmové plátno,
na kterém se odehrají děje, které se potřebují odehrát. Když tenhle
souboj barev a tvarů dopadne dobře a vytvoříte obraz, můžete se na
něj za nějaký čas podívat a zažít to znovu,“ vysvětluje Silvie. S každým
svým obrazem má spojeny konkrétní vzpomínky a emoce. „Když se na
obraz podívám, vzpomenu si na denní dobu a na náladu, ve které jsem
malovala, a co jsem tu dobu prožívala. To všechno se ve mně odehraje,“
říká Silvie. Při malování se podle ní všichni skuteční malíři dostávají do
jakéhosi transu, během něhož čas běží úplně jinak a čtyři hodiny utečou
jako deset minut. „Člověka s obrazem něco propojí. Je to, jako když vámi
protéká potok, ta voda vás očistí. Když obraz domalujete, narodíte se na
nové zemi.“ tvrdí Silvie a vybízí: „Zkuste to.“
Mongolský kočovný život v textilu
Před několika lety se Silvie vypravila na roční studijní pobyt do Mon-
golska. Vinou zdravotních potíží se však musela po půl roce vrátit zpět
do České republiky. Šest měsíců, které v Mongolsku strávila ji ale velmi
silně ovlivnilo a odvezla si odtamtud spoustu zážitků. „Byla tam strašná
zima, okna jsme měli zalepená izolepou, vařič na pokoji, lednička žádná.
Životní podmínky jsou tam opravdu hodně drsný,“ vysvětluje Silvie.
Přesto, že v Mongolsku není možné volně cestovat, projela celou
poušť Gobi. Viděla, jak lidé v téhle zemi žijí, a měla příležitost pocho-
pit jejich tradice. „Mongolové jsou kočovný národ, takže je pro ně
důležitý textil. Všechno mají z textilu. Spí na něm, bydlí v něm, jejich
sedla jsou vyrobena z textilu a i obrazy mají textilní. Buď malují na
plátno, nebo dělají obrázky sešívané z barevných látek. V Ulánbá-
taru je celé muzeum textilních výrobků, jsou tam nádherné obrazy
v přírodních barvách, vytvořené mongolskou technikou našívání
pestrých látek, které se na obraze barevně sladí. Někdy je navíc
vyšívají perličkami nebo korálky,“ říká Silvie.
Když šamani malují
Velkou pozornost Silvie věnovala základu mongolské lidové kultury
– šamanismu. „Psala jsem postupovou práci o šamanismu, ve které
jsem se zabývala výtvarnými projevy šamanů, ne těmi léčitelskými.
Šaman je člověk, který v komunitě něčím vyniká. Buď je to léčitel,
nebo umělec – výtvarník nebo hudebník. Šamani jsou velmi dobří
malíři, převzali tibetskou kulturu. Používají přírodní barvy. Nejčas-
těji malují bódhisattvu a další buddhistické svaté.

Silvie tvrdí, že za komunismu spousta lidí z Mongolska studovala
na českých textilních školách. Dodnes Mongolové studují v Česku
na Akademii výtvarných uměních. Každý pátý Mongol prý díky
tomu mluví česky.
Indiáni pocházejí z Mongolska
Studium mongolistiky i seznámení s Mongolskem a jeho kulturou
mělo velký význam pro rozvíjení Silviina talentu. „Studovala jsem pře-
kladatelství mongolských pohádek a k tomu se hodí ilustrace. Proto
jsem na škole hodně malovala a ilustrovala jsem si i diplomku. Srovná-
vala jsem pohádky Indiánů a mytologii Mongolů. Je to velice zajímavé,
protože Indiáni pocházejí z Mongolska, přešli Beringovou úžinou do
Ameriky, ale tím jak se v Americe vyvíjela situace jinak než v Mongol-
sku, pozměnila se jejich původní mytologie,“ vysvětluje Silvie. Díky
vstřícnosti a pochopení na mongolistice mohla Silvie zpracovat svoji
diplomovou práci originálním způsobem. Jejím základem byly překla-
dy mongolských pohádek a básní. „Překládala jsem text a současně
jsem k tomu malovala a kreslila mongolsko-indiánské totemy. Text
a obraz byly spolu tak propojené, že mi úplně splývaly. Takhle inten-
zivně jsem potom už nikdy na ničem nepracovala,“ konstatuje Silvie.
Při téhle práci Silvie pochopila, proč ji vždycky lákaly ilustrované
knihy. „Žasla jsem, kolik toho mají text a obraz společného. Ilustrá-
tor musí knihu prožít, představit si, co čte. Musí si to vyzkoušet,
a pokud možno, seznámit se i s autorem knihy. Malba je velmi hlu-
binná záležitost. Malíři jsou většinou lidé, kteří se zajímají o psycho-
logii, astrologii a podobné věci,“ tvrdí Silvie.
Hýřilo to představami, sny, mýty a symboly
V další části diplomové práce psala Silvie k překladům pohádek
odborné komentáře, ale nepoužívala při tom jazyk literární vědy.
„Dovolili mi vyjadřovat se úplně volně a básnicky. Psala jsem bás-
nivým jazykem z přelomu století. Skoro mě podezřívali, že napo-
dobuju Zeyera, protože píšu tak květnatě,“ směje se Silvie. Takhle
básnivě psal podle ní i Jung, jehož knížku o mandalách četla. „Měl
obrazové vidiny a pracoval s pacienty na mandalách přesně tak, jak
jsem pracovala já,“ tvrdí Silvie. Bez velkorysého přístupu učitelů na
mongolistice by to ovšem nebylo možné. „Vedoucí diplomového se-
mináře Alena Oberfalzerová mě podržela. Chodila i na moje výstavy
bláznivé umění 19
30 x 33,5 cm
voskové pastely
na papíru
30 x 41,5 cm
akvarel na papíru
50 x 50 cm
olej na plátně
30 x 41,5 cm
akvarel na papíru
a to, co jsem psala, ji jako psycholožku velmi zajímalo. V diplomce
jsem se zabývala také psychologií, doprovodný teoretický text se
týkal i snů, mýtů a symbolů. Hýřilo to představami, symboly, fanta-
zií. Především slovo fantazie se tam objevovalo velmi často, protože
ilustrátor potřebuje fantazii. Je první, kdo si text představí, a ovlivní
tím všechny další lidi. Zrovna tak jako překladatel, který si musí
představit slova,“ říká Silvie. V době, kdy psala svoji diplomovou
práci, docházela na arteterapie do ondřejovského Denního psychiat-
rického sanatoria.
Spolehněte se na intuici a malujte
Co je člověk schopen namalovat, to je schopen prožít – podle této
zásady přistupoval podle Silvie k arteterapiím primář sanatoria
MUDr. Martin Jarolímek. Silvii tahle metoda velmi vyhovovala.
„Výtvarnému vyjádření dávám přednost před slovním, protože
je barvitější, bohatší. Slova si, až na nějakého Morgensteina, lidé
nevymýšlejí. Když malujete obraz, musíte vymyslet úplně všechno
– každý tah, každou plochu a její barvu, každý tvar a jeho umístě-
ní, každou čáru, to všechno vymýšlíte. Když se nad tím zamyslíte,
tak člověk žasne, že může vůbec něco namalovat, protože je to tak
strašně složité. Musí ho vést intuice a nějaké pravzory. Když se tahle
pravidla, která máme vrozená, rozvíjejí, tak někteří malíři dokážou
namalovat úžasné věci,“ říká Silvie.
Mezi Silviiny oblíbené malíře patří například německý expresio-
nista Emil Nolde. „Používal syté barvy a maloval úplně nezkroceně.
Vrhal to všechno na obraz, nehrál si na nějaké stínování a perspek-
tivu. Bylo to všechno přesně tak, jak má být. Dokonalá kompozice,
zářivé barvy. Jsou to úplně snové představy, přesně jako to vidíte ve
snu,“ vyjadřuje svoje nadšení Silvie. S jeho obrazy a s díly dalších
expresionistů ji seznámil akademický malíř Jaroslav Klát ze školy
uměleckého designu v pražských Čakovicích, ke kterému začala
v návaznosti na arteterapii docházet na kurzy malby.
„Zaplatila jsem si půlroční možnost docházet do ateliéru Užitá
malba. Za tu dobu jsem nakreslila tři plátna a spoustu kreseb.
Jaroslav Klát byl úžasný učitel. Každý učitel je jinak založený a objeví
ve vás něco jiného. Proto je dobré učitele měnit, a když potkáte toho
pravého, tak u něj zůstat,“ radí Silvie
Josef Gabriel
20 příběh
„Kdo jsem?“ aneb Silvie hledá
svoji identitu
Silvii jsem poprvé spatřil 9. 12. 1998. Tak jako je tomu
v mé praxi skoro pokaždé, zjevila se najednou v mé
ordinaci se žádostí o pomoc. Výsledkem mé podpory
mělo být zlepšení jejího kontaktu s ostatními lid-
mi. Domluvili jsme se, že ke mně bude docházet na
pravidelná setkání. V průběhu následujících deseti let
jsem zažíval Silvii v diametrálně odlišných emočních
stavech – od naprosté euforie po hlubokou depresi
a přesvědčení, že všichni lidi jsou proti ní.
V
ícekrát jsem se také setkal s jejími rodiči, kteří se rozvedli,
když jí bylo 17 let. Dle matky byla Silvie vždy samostatná,
svědomitá a samotářská. Možná i pro tyto její vlastnosti
mi trvalo dlouho, než se mi podařilo dát dohromady
střípek po střípku její životní příběh a porozumět mu. Lze říci, že
dosavadním mottem jejího života bylo hledání odpovědi na otázku
„kdo jsem?“  Nadále pokračovala ve studiu a zároveň ke mně začala docházet na
Od tenisu k mongolistice
Období jejího raného dětství bylo poznamenáno častými somatic-
kými nemocemi a přestěhováním z Hostivic do centra Prahy. Už
v první třídě byla pevně rozhodnuta stát se lékařkou. V tomto období
se začala intenzivně věnovat tenisu pod přísným dohledem jejího
otce. U tenisu vydržela celých patnáct let. Zpětně hodnotí tuto etapu
svého života nepříliš lichotivě. Musela se totiž podřizovat sportovní
aktivitě, která se jí čím dál tím více nelíbila. I přes tuto nelibost se
však v tenisu dostala mezi nejlepší hráčky svého věku v ČR. Po pat-
nácti letech hraní Silvie poprvé ve svém životě uplatnila právo veta
a ze dne na den s tenisem skončila. Bez problémů vystudovala gym-
názium a stejně lehce zvládla přijímací zkoušky na medicínu, aby tak
splnila svůj dětský sen, který byl zároveň i přáním jejích rodičů.
Významnou roli v jejím dalším životě sehrály vztahy k opačnému
pohlaví. Pod vlivem jednoho z nich přerušila ve druhém ročníku
své vysokoškolské studium a odjela do Irska coby au-paire, aby se
zdokonalila v angličtině. Měl ji doprovázet její partner, který se ale
na poslední chvíli rozhodl, že pojede do USA. Jedenkrát ji v Irsku
navštívil. Proto, aby se s ní rozešel. Silvie velmi opatrně popisuje
svůj další vztah, který prožila v Irsku a byl pro ni velmi zásadní. Po
návratu do České republiky se už nevrátila do lékařských učeben
a rozhodla se studovat psychologii na PF UK. S tímto rozhodnutím
její rodiče nesouhlasili (jakož i s ukončením její tenisové karié-
ry), nicméně Silvie si rozhodnutí prosadila svou vzdorovitou silou.
Dalším charakteristickým prvkem jejího života jsou náhlé a nečeka-
né kotrmelce. V prvním ročníku zanechala studia psychologie a na
stejné fakultě se začala věnovat studiu mongolistiky. Asi si všichni
dokážeme představit reakci jejích rodičů…
Zrození duše výtvarníka
V rámci studia absolvovala stáž v Mongolsku, která ji významně ovliv-
nila. Věnovala se i šamanství. Bohužel se v té době začaly projevovat
její první vážné psychické problémy, a proto se vrátila zpět do Prahy.
psychoterapeutická setkání. Přes její různé emoční eskapády se jí po-
dařilo studium ukončit, aby se k mongolistice již nikdy nevrátila… Tou
dobou pocítila jakýsi silný výtvarnický pud a začala se tedy věnovat
výtvarnému umění. Vytvářela silně emočně nabité kresby výrazně
ovlivněné mongolskou kulturou i svými psychickými problémy.
V mnoha Silviiných kresbách lze vypozorovat silný vztah k sexualitě,
ale zároveň i pocity ohrožení ze strany okolí. Vystudovala dvě výtvarné
školy a studium třetí právě zahájila. Na jejích výtvarných pracích se
nádherně odráží proměny její duše. Nynější výtvarné období je cha-
rakteristické jemností, lehkostí a světlem prozářenými barvami. Zdá
se, že Silvie konečně zjistila, kdo opravdu je. 
MUDr. Martin Jarolímek, primář Denního sanatoria Ondřejov
Silvie se svými obrazy
 ostrůvky pozitivní deviace 21
a uživatelů více než pár minut času. Projekt, který je nesen na vlně
moderních technologií, který je natolik jednoduchý, že jeho obsluhu
bezezbytku zvládne nejširší populace uživatelů. A hlavně program,
který je velmi účinný. Po třech letech intenzivní kampaně s námi
však spolupracuje osmdesát „psychiatrů-průkopníků“ z celkem šesti
stovek ambulantních psychiatrů… Budeme muset nejprve na zkuše-
nou do světa, abychom se teprve po letech vrátili do České republiky,
země, kde ITAREPS vzniknul? Kdo ví. Zcela jistě je o náš program
daleko větší zájem v Saúdské Arábii, kde už ITAREPS funguje. Nyní
spouštíme projekt v Nizozemí, v průběhu roku budeme v Japonsku,
Velké Británii, Španělsku, Taiwanu, Malajsii, Alžíru, Rumunsku,
a přistupují další země z Evropy a Asie.
Přesto ale nadále zůstáváme optimisty. Budeme i nadále
přesvědčovat lékaře i veřejnost, že program stojí za to. Budeme
se snažit, abychom se prosadili jako země, která nejenom že dala
vzniknout zcela nové podobě dlouhodobé léčby nejzávažnějších
duševních onemocnění, ale která zároveň převzala program do
základů své ambulantní péče a stala se tak vzorem pro ostatní.

ITAREPS: schizofrenie bez hospitalizací

ITAREPS je úspěšný preventivní program proti relap- A nepřestaneme snít o světě, ve kterém budou psychiatrické hos-
su psychotického onemocnění. Je založen na jednodu- pitalizace u psychotického onemocnění jenom výjimečným jevem.
Pomůžete nám realizovat tento sen také vy?
ché komunikaci mobilními telefony. Tento originální
MUDr. Filip Španiel, PhD., Psychiatrické centrum Praha
český program využívají ke své spokojenosti již třetím
rokem ambulantní psychiatričtí pacienti z celé České inzerce
republiky. ITAREPS byl vyvinut v Psychiatrickém
centru Praha ve spolupráci se společností Amepra.
Záhy tyto řady rozšířili odborníci z Katedry kyberne-
tiky ČVUT.

P
rogram pro prevenci relapsu psychózy ITAREPS je po-
stavený na jednoduché myšlence. Každý relaps psychózy
ohlašují varovné příznaky. Pokud se o nich lékař včas
dozví, může doporučit na krátkou dobu mírné zvýšení
medikace. A je po relapsu a zbytečné hospitalizaci.

Stačí poslat pár SMS

O výskytu těchto varovných příznaků je psychiatr informován po-
mocí dotazníků, které každý týden pacienti nebo jejich blízcí posílají
v podobě SMS do systému ITAREPS. Pokud se stav zhoršuje, lékař
o tom dostane automaticky zprávu do e-mailu. Společně s pacientem
pak situaci rychle vyřeší. Program ITAREPS je uživatelsky přátel-
ský pro pacienty a jejich rodinné příslušníky, i pro lékaře. Jedinou
investicí ze strany ambulantního psychiatra je deset minut času,
během kterých zaregistruje jednorázově účastníka po internetu na
webových stránkách.
Výsledkem využívání systému ITAREPS je magické číslo sedm-
desát. ITAREPS snižuje o 70 procent počet hospitalizací v porov-
nání se stavem před vstupem do programu. O 70 procent se rovněž
snižuje celkový počet hospitalizačních dnů u uživatelů.

Česká republika jako macecha?

Zdálo by se, že ITAREPS bude mít na růžích ustláno. Jedná se přece
o originální český projekt, který vzešel z akademického prostředí.
O program, do kterého není zapotřebí investovat ze strany lékařů
22 páté přes deváté

ne-brusle, squash, tae-bo), ráda chodím

do kina nebo divadla, jen tak se toulám
přírodou, jezdím na výlety. Co takhle
podniknout něco společně? Hledám sym-
patického muže do 35let, chybí mi Tvoje
společnost.
Svoje odpovědi na inzeráty, případně žá-
dosti o seznámení zasílejte na e-mailovou
adresu info@psychoseznamka.cz nebo
poštovní adresu: ČAPZ, Jelení 9, 118 00
Praha 1. Heslo: psychoseznamka.

Další možnosti seznámení lze najít na

Pája, 41 let, Praha internetové Psychoseznamce na adrese:
Hledám ženu z Prahy k velmi vážnému www.psychoseznamka.cz.
seznámení, která je svobodná (jako já), bez

Psychoseznamka Michal, 33 let, Havlíčkův Brod

Ondra, 35 let, Pardubický kraj
Hledám dívku či ženu pro volný čas nejen
z Východních Čech. Jsem věřící člověk, již
téměř vyléčený z duševního onemocnění,
mám domácí práci. Mezi mé záliby patří:
cestování, religionistika, sport, kultura
(film, hudba) a vaření. Chodím též rád do
kaváren.
Zdenda, 31 let, Rakovník
Hledám tolerantní, štíhlou dívku ve věku od
24 do 30 let. Jsem upřímný kluk s radostí
do života se zájmem o kulturu. Mám rád
procházky, hudbu, film, sport. Snažím se
o určitý životní režim. Mám zájem o trvalý
vztah, dítě není překážkou.
Věra, 27 let, Brno-město
Schizofrenie mi dost zpřeházela život,
přesto dál ráda sportuju (lyže, kolo, inli-
závazků, nebo s jedním starším dítětem.
Jmenuji se Pavel, jsem z Prahy a je mi 42 let.
Mám hnědé vlasy, modré oči a měřím 180
cm, váha 75 kg. Jak má vypadat žena mého
srdce: částečně samostatná s menší tělesnou
vadou, může být silnější, menší i střední
postavy, může mít brýle, usměvavá, menší
handicap není překážkou, vlásky blond nebo
hnědé i s culíkem. Důležitá je pro mne pova-
ha, cit a láska. Čím se rád zabývám: moderní
hudbou, mám vztah ke zvířatům – vlastním
černé koťátko, mám rád přírodu. Jen vážný
a trvalý vztah.
Lukáš, 28 let, Pardubický kraj
Hledám dívku-ženu pro volný čas nejen
z Východních Čech. Jsem věřící člověk, již
téměř vyléčený z duševního onemocnění,
mám domácí práci. Mezi mé záliby patří:
cestování, religionistika, sport, kultura
(film, hudba) a vaření. Chodím též rád do
kaváren.
Ahoj, chtěl bych se touto cestou seznámit
s ženou mezi 27 až 35 roky, která již nechce
býti sama. Rád čtu, chodím do přírody.
Jsem v ID. Těším se na tvou odpověď.
Michal
Marcela, 33 let, Mladá Boleslav
Ahoj, jmenuji se Marcela, výška 175 cm, věk
33 let. Mým koníčkem je četba a různorodá
práce. Umím se postarat o celou domácnost.
Zajímá mě dění ve světě a kolem nás. Ráda
se procházím přírodou. Hledám svobod-
ného nebo rozvedeného muže, 175 až 195
cm, 31 až 40 let. Může být v ID. Středočeský
kraj.
Luděk, 43 let, Praha-západ
Jmenuji se Luděk, je mi 43 let. Jsem svo-
bodný, bezdětný, vyučený zedník. Rad bych
se seznamil s hodnou ženou. Zajímám se
o focení, mám rád muziku, zvířata a dobré
filmy. Léčím se 10 let s psychózou, ale jsem
v dobré psychické kondici.

objednací lístek esprit Časopis pro všechny, kterým

duševní strasti nejsou lhostejné
20

MK ČR 13874, ISSN 1214-2123

09

ODBĚRATEL: Časopis České asociace pro psychické zdraví

Ročník XIII, číslo 3
Do konce roku 2009 Vám budeme Esprit zasílat zdarma. Stačí, když vyplníte tento
Cena výtisku: zdarma
objednací lístek a zašlete jej na adresu: ČAPZ, Jelení 9, Praha 1, 118 00.
Kontaktní adresa
Jelení 9, Praha 1, 118 00
Adresa pro zaslání Tel./fax: 224 212 656, Mobil: 777 783 019,
E-mail: esprit@capz.cz,
Jméno a příjmení:.........................................................Titul:................................................ Blog: www.casopis-esprit.blogspot.com

Obec: ...........................................................................PSČ:................................................. Redakce

šéfredaktor: Mgr. Josef Gabriel
Ulice: ................................................................................................................................... editor a korektor: Bc. Kamila Heinzová
Art director: Josef Gabriel ml.
Případně uveďte telefon: .............................................e-mail:.............................................. Tisk: Ahomi, s. r. o.

Redakce si vyhrazuje právo krácení a úpravy

Esprit si můžete objednat také na e-mailu: esprit@capz.cz
příspěvků způsobem, který nezmění jejich smysl.
Nevyžádané materiály nevracíme. Názory
autorů uveřejněné v článcích se nemusí shodovat
Sponzorské předplatné s názory ČAPZ.
Podle svých možností můžete přispět na pokrytí nákladů spojených s vydáváním Espritu. Své názory, připomínky a články zasílejte nejlépe
Orientační cena jednoho výtisku je 30 korun. Číslo konta ČAPZ pro sponzorské předplatné: e-mailem nebo na adresu redakce. Vítáni jste i na
1552548001/2400 našem blogu.
 23
PREDUKA
PREDUKA
PREVENTIVNĚ EDUKAČNÍ
7pPDWDMVRX]SUDFRYiQDYHWʼnHFKRNUX]tFK
REHFQpLQIRUPDFHSURSDFLHQW\LSʼntEX]Qp
7pPDWDMVRX]SUDFRYiQDYHWʼnHFKRNUX]tFK
LQIRUPDFHDUDG\SURSʼntEX]Qp
PROGRAM PROTIEDUKAČNÍ
PREVENTIVNĚ RELAPSU REHFQpLQIRUPDFHSURSDFLHQW\LSʼntEX]Qp
LQIRUPDFHRSURJUDPXSUHYHQFHUHODSVXSV\FKRWLFNpKR
PSYCHÓZY LQIRUPDFHDUDG\SURSʼntEX]Qp
PROGRAM PROTI RELAPSU RQHPRFQėQt,7$5(36
PSYCHÓZY
/pĀtWHVHVSV\FKy]RX"
3RWʼnHEXMHWH9\D9DåLEOt]FtLQIRUPDFHRWpWRQHPRFL"
/pĀtWHVHVSV\FKy]RX"
=DMtPDMt9iVçiGRXFtLQHçiGRXFt~ĀLQN\OpNś"
3RWʼnHEXMHWH9\D9DåLEOt]FtLQIRUPDFHRWpWRQHPRFL"
3ʼnHMHWHVLYėGėWSURĀDMDNSV\FKy]\Y]QLNDMt"
=DMtPDMt9iVçiGRXFtLQHçiGRXFt~ĀLQN\OpNś"
3WiWHVHMDNPśçHWHVDPLRYOLYQLWSUśEėKRQHPRFQėQt"
3ʼnHMHWHVLYėGėWSURĀDMDNSV\FKy]\Y]QLNDMt"
3WiWHVHMDNPśçHWHVDPLRYOLYQLWSUśEėKRQHPRFQėQt"
3DNMH35('8.$XUĀHQDSUiYė9iP
3DNMH35('8.$XUĀHQDSUiYė9iP
&RMHWR35('8.$"
3UHGXNDMHMHGQRGHQQtåHVWLKRGLQRYìSUHYHQWLYQėHGXNDĀQtSURJUDP
&RMHWR35('8.$"
SURWLUHODSVXSV\FKy]\
3UHGXNDMHMHGQRGHQQtåHVWLKRGLQRYìSUHYHQWLYQėHGXNDĀQtSURJUDP
SURWLUHODSVXSV\FKy]\
.RPXMH35('8.$XUĀHQD"
ÔĀDVWQLWVHPRKRXSDFLHQWLVSV\FKRWLFNìPRQHPRFQėQtPDMHMLFK
.RPXMH35('8.$XUĀHQD"
SʼntEX]QtĀLEOt]Ft
ÔĀDVWQLWVHPRKRXSDFLHQWLVSV\FKRWLFNìPRQHPRFQėQtPDMHMLFK
LQIRUPDFHRSURJUDPXSUHYHQFHUHODSVXSV\FKRWLFNpKR
RQHPRFQėQt,7$5(36
3URJUDPXVH~ĀDVWQtSDFLHQWLLMHMLFKEOt]FtVSROHĀQėKRGLQVH
SUREtUDMtREHFQpLQIRUPDFHRSV\FKy]iFKDMHMLFKOpĀEėQDMHGQX
3URJUDPXVH~ĀDVWQtSDFLHQWLLMHMLFKEOt]FtVSROHĀQėKRGLQVH
KRGLQXVHSDNSDFLHQWLDSʼntEX]QtUR]GėOt]iMHPFLR,7$5(36VH
SUREtUDMtREHFQpLQIRUPDFHRSV\FKy]iFKDMHMLFKOpĀEėQDMHGQX
]GUçtMHåWėQDPLQXWSRXNRQĀHQtSURJUDPX
KRGLQXVHSDNSDFLHQWLDSʼntEX]QtUR]GėOt]iMHPFLR,7$5(36VH
]GUçtMHåWėQDPLQXWSRXNRQĀHQtSURJUDPX
-DNVHQD35('8.8SʼnLKOiVLW"
1DSLåWHOHNWRUśPDRQLVH9iPR]YRXVQHMEOLçåtPLWHUPtQ\
-DNVHQD35('8.8SʼnLKOiVLW"

1DSLåWHOHNWRUśPDRQLVH9iPR]YRXVQHMEOLçåtPLWHUPtQ\
3DUGXELFHKXEVFK#SRVWF]

3UDKDFHUPDN#SFSOIFXQLF]QHERPRWORYD#SFSOIFXQLF]
3DUGXELFHKXEVFK#SRVWF]
6RNRORYPDUWLQDWRPHV#FHQWUXPF]
3UDKDFHUPDN#SFSOIFXQLF]QHERPRWORYD#SFSOIFXQLF]
.URPėʼntçVSHWULNRYD#FHQWUXPF]
6RNRORYPDUWLQDWRPHV#FHQWUXPF]
.URPėʼntçVSHWULNRYD#FHQWUXPF]
ÔĀDVWQDSURJUDPXMHEH]SODWQi
ÔĀDVWQDSURJUDPXMHEH]SODWQi
3RGUREQpLQIRUPDFHQDDGUHVH

('8&=
SʼntEX]QtĀLEOt]Ft (/,/,//<VUR
3RGUREQpLQIRUPDFHQDDGUHVH
-DNVH35('8.$SURYiGt"

('8&=
3REʼnHçQt$3UDKD
(/,/,//<VUR
3URJUDPYHGHGYRMLFHSV\FKLDWUśD]GUDYRWQtVHVWUD3UR]DMLåWėQt
-DNVH35('8.$SURYiGt" WHOID[
Qi]RUQRVWLMHYìNODGGRSURYi]HQìSURPtWiQtPÔĀDVWQtFLGRVWDQRX 3REʼnHçQt$3UDKD
3URJUDPYHGHGYRMLFHSV\FKLDWUśD]GUDYRWQtVHVWUD3UR]DMLåWėQt HPDLOPDFDNBOLERU#OLOO\FRP
]GDUPDEURçXUXVLQIRUPDFHPLGRQtçVLPRKRXSViWSR]QiPN\ WHOID[
Qi]RUQRVWLMHYìNODGGRSURYi]HQìSURPtWiQtPÔĀDVWQtFLGRVWDQRX
]GDUPDEURçXUXVLQIRUPDFHPLGRQtçVLPRKRXSViWSR]QiPN\ HPDLOPDFDNBOLERU#OLOO\FRP

Setkání malé skupinky lidí (do 12 osob)

Setkání
vede maléinstruktorka.
školená skupinky lidí (do 12 osob)
vede školená instruktorka.
Program se koná jednou týdně po dobu 8 týdnů.
Program se koná jednou týdně po dobu 8 týdnů.
Program pro dobré zdraví přináší informace V programu se dozvíte jak se zdravě stravovat a nepřibývat
o Program pro adobré
zdravé stravě zdravífyzické
o významu přinášíaktivity
informace
pro naV programu
váze, jak se dozvíte
získat jak se zdravě
dobrou tělesnoustravovat a nepřibývat
kondici a další
o zdravé
život každého stravě
z nás.a o významu fyzické aktivity pro na váze,
užitečné jak získat dobrou tělesnou kondici a další
informace.
život každého z nás. užitečné informace.
Informace o zdravém životním stylu získáte na setkáních Budete mít možnost zeptat se na cokoli, co Vás o zdraví
v Informace o zdravém
malé skupince životním
lidí, kteří stylujako
by stejně získáte na setkáních
Vy rádi udělali Budetea sdílet
zajímá, mít možnost
starosti zeptat
i radostises na cokoli, co
ostatními Vás o zdraví
účastníky.
v malé
něco pro skupince
své celkovélidí,zdraví.
kteří by stejně jako Vy rádi udělali zajímá, a sdílet starosti i radosti s ostatními účastníky.
něco pro své celkové zdraví. Účast v programu je bezplatná.
Program je vhodný pro všechny lidi trpící schizofrenií Účast v programu je bezplatná.
Program
nebo jinou je vhodný pro všechny lidi trpící schizofrenií
psychózou. Přihlásit se můžete vyplněním a zasláním přihlášky na
nebo jinou psychózou. Přihlásit
opačné se můžete
straně vyplněním
tohoto textu, u Vašehoa zasláním přihlášky
psychiatra nebo nana
opačné
adrese straně tohoto textu, u Vašeho psychiatra nebo na
www.ppdz.cz.
adrese www.ppdz.cz.
Pro více informací prosím navštivte: www.ppdz.cz
PPDZ-2008-21/CZ

Pro více informací prosím navštivte: www.ppdz.cz

PPDZ-2008-21/CZ
Přihláška
24
Přihláška
Přihláška
VV přihlášce
přihlášce prosím
prosím vyplňte
vyplňte kontaktní
kontaktní údaje
údaje na na sebe
sebe aa na
na svého
svého
VV přihlášce
přihlášce
ošetřujícího
V přihlášce
ošetřujícího prosím
prosím vyplňte
psychiatra.
prosím
psychiatra. kontaktní
Vyplněnou
vyplňte
vyplňte údaje
přihlášku
kontaktní
kontaktní
Vyplněnou údaje
údaje
přihlášku napošlete
na sebe
na aa na
sebe
sebe
pošlete na
do svého
centra,
a na
do svéhokteré
svého
centra, které je
je
ošetřujícího
ošetřujícího
nejblíže Vašemu
ošetřujícího
nejblíže psychiatra.
psychiatra.
bydlišti.
psychiatra.
Vašemu Vyplněnou
Vyplněnou
Odborná
bydlišti. Vyplněnou
Odborná přihlášku
přihlášku
sestra
sestra pošlete
zz centra
přihlášku centra PPDZ
pošlete
PPDZ doVás
pošlete
do centra,
do které
centra, je je
které
zkontaktuje
centra,
Vás které je
zkontaktuje
nejblíže
sdělí Vašemu
nejblíže
aanejblíže
sdělí Vám,
Vám, Vašemu
kdy bydlišti.
kdy aabydlišti.
Vašemu kde
kde Odborná
bydlišti.
začíná
začíná Odbornásestra
nejbližší
Odborná
nejbližší běhzz programu
sestra
běh
sestra centra
centra
programuPPDZ
z centra
PPDZ VásVás
PPDZ
PPDZ.
Vás
PPDZ. zkontaktuje
zkontaktuje
zkontaktuje
aa sdělí
sdělí Vám,
a sdělí kdy
Vám, a
kdy kde
a začíná
kde začínánejbližší běh
nejbližší běhprogramu
programu
Vám, kdy a kde začíná nejbližší běh programu PPDZ. PPDZ.
PPDZ.
Bližší informace o programu najdete na webové adrese: www.ppdz.cz
Bližší
Bližší informace
Bližší informace
informace oo programu
programu
o programu najdete na na
najdete
najdete na webové
webové
webové adrese:
adrese:
adrese: www.ppdz.cz
www.ppdz.cz
www.ppdz.cz
Přijďte pak nezávazně na 1. hodinu programu a udělejte
Přijďte
Přijďte
něco pak
Přijďte
propaksvénezávazně
pak nezávazně
nezávazně
zdraví ! na na na
1. hodinu
1. hodinu
1. hodinuprogramu
programu
programu aa udělejte
udělejte
a udělejte
něco
něconěcopropro
pro svésvé
své zdraví
zdraví
zdraví !! !

Jméno:
Jméno: Jméno
Jméno ošetřujícího
ošetřujícího psychiatra:
psychiatra:
Jméno:
Jméno:
Jméno: Jméno
Jméno ošetřujícího
Jméno psychiatra:
ošetřujícího
ošetřujícího psychiatra:
psychiatra:
Adresa:
Adresa: Adresa
Adresa ambulance
ambulance ošetřujícího
ošetřujícího psychiatra:
psychiatra:
Adresa:
Adresa:
Adresa: Adresa
Adresa ambulance
Adresa ambulance
ambulance ošetřujícího psychiatra:
ošetřujícího
ošetřujícího psychiatra:
psychiatra:

Telefon:
Telefon: E-mail:
E-mail: Poznámky:
Poznámky:
Telefon:
Telefon: E-mail:
E-mail: Poznámky:
Poznámky:
Poznámky:
Telefon: E-mail:
Datum:
Datum: Podpis:
Podpis:
Datum:
Datum:
Datum: Podpis:
Podpis:
Podpis:
Telefon:
Telefon:
Telefon:
Telefon:
Telefon:

Seznam center PPDZ vv ČR:

Seznam
Seznam
Seznam
Seznam center
center
center
center PPDZ
PPDZ
PPDZ
PPDZ
Seznam center PPDZ vv
ČR:ČR:
vČR:
ČR:
vKarviná
ČR:
Brno Pardubice Přerov
Brno
Brno Brno klinika FN LF MU
Psychiatrická Karviná
Karvináambulance
Karviná
Psychiatrická Pardubice
Pardubice
Pardubice
Psychiatrické oddělení nemocnice Pardubice Přerov
PřerovPřerov
Psychosociální centrum Přerov
Brno
Psychiatrická
Psychiatrická
Brno Brno
Psychiatrická
Psychiatrická
klinika
klinika
Psychiatrická
klinika
ambulance
FN
FN LF
klinika
FN FNMU
LF
LF MU
LF MU
MU Znojmo
Psychiatrická
Psychiatrická
Znojmo
Znojmo
Psychiatrická
MUDr.
ambulance
ambulance
Psychiatrická ambulance
ambulance
Alexandra Sedlářová České
Psychiatrické
Psychiatrické
ČeskéČeské
Psychiatrické
Denní Budějovice
oddělení
oddělení
Psychiatrické
Budějovice
Budějovice
oddělení
stacionář
nemocnice
nemocnice
oddělení Pardubice
Pardubice
nemocnice
nemocnice Pardubice
Pardubice
Psychosociální
Fokus
Psychosociální Praha,
Psychosociální
Fokus
Psychosociální
nám. Praha,
centrum
centrum
centrum
centrum
Přerovského
Přerov
Přerov
Přerov
Přerov
povstání 11
Brno
Psychiatrická
Psychiatrická ambulance
ambulance
Psychiatrická
Psychiatrická ambulance
ambulance Znojmo
MUDr.
MUDr. Alexandra
Alexandra
MUDr. Sedlářová
Sedlářová
Alexandra
MUDr. Alexandra Sedlářová
Sedlářová České
Denní
Denní
Denní Budějovice
stacionář
stacionář
Denní stacionář
stacionář
Fokus
nám.
Fokus
nám.
nám. Fokus Praha,
Praha,
Přerovského
Praha,
Přerovského
nám.
Komunitní Přerovského
Přerovského
povstání
povstání 11 Břevnov
povstání
povstání
centrum 1
Psychiatrická
Jihlavská
Psychiatrická
Jihlavská 20
20
Psychiatrická
Jihlavská klinika
20 20 klinika
klinika FN
FN LF
FN FNLF MU
LF MU
MU Denní
Žižkova
Denní
Žižkova
Denní
Žižkova stacionář
2803/07
stacionář
2803/07
stacionář
2803/07 Nemocnice
Kyjevská
Nemocnice
Kyjevská
Nemocnice
Kyjevská
44
44 České
České
44 44České Budějovice,
Budějovice,
Budějovice, a.a.
s.a.s.
a. s.s. 750
750
750
Komunitní
02
02
Komunitní
02 Přerov
Přerov
Komunitní
Přerov centrum
centrum
centrum Břevnov
Břevnov
Břevnov
Psychiatrická
Jihlavská
Psychiatrická
Jihlavská
625 00 Brno 20 klinika
klinika FN LF LF MU
MU DenníDenní
Žižkova
Žižkova
733 01 stacionář
2803/07
stacionář
2803/07
Karviná Nemocnice
Kyjevská
Nemocnice
Kyjevská
532 44 České
České
03 Pardubice Budějovice,
Budějovice, a. s. Komunitní
750 750
02+420
tel:
02
Přerov581 centrum
Přerov
209 622 Břevnov
625
62500
ambulance
ambulance00Brno
625 Brno
00 Brno 733
733 01 Karviná
01
733 Karviná
Psychiatrické
Psychiatrické
01 Karvináoddělení
oddělení 532
532 0303Pardubice
Pardubice
Psychiatrické
Psychiatrické
532 Pardubice
03 oddělení
oddělení
Pardubice tel:MUDr.
tel:
MUDr.
MUDr.
+420
+420
tel: 581Zuzana
+420 581
Zuzana209
209 209
Zuzana
581 622 Foitová
622
Foitová
Foitová
622
ambulance
625
tel.:
00
+420
Brno
ambulance
ambulance
tel.: +420 547
547 192
192 094
094 Psychiatrické
733
tel:
tel:
01
+420
+420
Karviná
Psychiatrické
Psychiatrické
731
731 575
575 oddělení
478
478 oddělení
oddělení Psychiatrické
532
tel:
tel:
03
Psychiatrické
Psychiatrické
+420
+420 466
466 oddělení
016
016 oddělení
oddělení
606
606
tel:
MUDr. MUDr.
+420
Instruktor:
Instruktor:
581 Zuzana
209
Zuzana
Jana
Jana
622 Foitová
Foitová
Kalusová,
Kalusová, Hana
Hana Košutová
Košutová
Jihlavská
tel.: tel.:
+420+420 20,
547 625
192 09400 Brno Nemocnice
tel: +420 731 731Znojmo
575 478 478 B.
tel: Němcové
+420 466 466 54,
016 016
606 Meziškolská
Instruktor:
Meziškolská Jana 2, 169
Kalusová,
2, 169 00
Hana
00 Praha
Košutová
Praha 6
66 66
Jihlavská 20,547 192
625 094
00 tel: +420 575 tel: +420 606 Instruktor: Jana Kalusová, Hana Košutová
tel.: +420
Jihlavská
Jihlavská
Instruktor:
Instruktor:
547
Jihlavská
Instruktor: 192
20,Ivana
Ivana
20,
Ivana
Ivana
Instruktor:
094
625
20,
625 00 Brno
625
Jaborníková
00
JaborníkováBrno
00 Brno
Brno
Jaborníková
Jaborníková
Nemocnice
tel: +420
Nemocnice
Instruktor:
Nemocnice
Instruktor:
Instruktor:
731
Nemocnice Znojmo
575
Andrea
Andrea
Instruktor:
478
Znojmo
Znojmo
Šilhánková,
Znojmo
Andrea Šilhánková,
Šilhánková,
Andrea
Romana
Romana
Romana
Šilhánková,
Rychlíková
Rychlíková
Rychlíková
Romana B. B.Němcové
tel: Němcové
+420 466
B.Instruktor:
Němcové
B. Němcové
Instruktor:
Instruktor:
RychlíkováInstruktor:
016 54,
606
54,
Bayerová
54,
Bayerová
Bayerová
Instruktor: 54,
Iveta
Iveta
Iveta
Bayerová Iveta
Instruktor:
Meziškolská Jana
Meziškolská
kosutova@mens.cz
Meziškolská
kosutova@mens.cz
kosutova@mens.cz
kosutova@mens.cz
Kalusová,
2, 169
2,
2, 169 00
169
00
Hana
00Košutová
Praha
PrahaPraha
Instruktor:
tel.:
tel.: +420
+420 Ivana
547
547
ppdz-brno@seznam.cz Jaborníková
192
192 094
094 Instruktor:
Vídenská
Vídenská Andrea
8,
8, 669
669
ppdz-karvina@seznam.cz Šilhánková,
02
02 Romana
Znojmo
Znojmo Rychlíková 370
370 87
87 Bayerová
České
České Iveta
Budějovice
Budějovice
ppdz-pardubice@seznam.cz tel.:
tel.:
tel.: +420 +420
kosutova@mens.cz
+420 220 220
220516 516
516
497 497
497
tel.:ppdz-brno@seznam.cz
tel.: +420
ppdz-brno@seznam.cz
tel.:
+420 +420547547
547
ppdz-brno@seznam.cz
ppdz-brno@seznam.cz 192192
192 094094
094 Vídenská
Vídenská
Vídenská 8, 669
8, 669
ppdz-karvina@seznam.cz
8, 669
ppdz-karvina@seznam.cz 02 Znojmo
02
ppdz-karvina@seznam.cz
ppdz-karvina@seznam.cz Znojmo
02 Znojmo 370ppdz-pardubice@seznam.cz
370 37087 České
87 České
87 ČeskéBudějovice
ppdz-pardubice@seznam.cz
Budějovice
Budějovice
ppdz-pardubice@seznam.cz
ppdz-pardubice@seznam.cz tel.:tel.:
+420 +420220220 516516497497
tel.: +420 515515
215215
780780 tel.: +420 387 878 710, -20 Příbram
Příbram
Příbram
České Budějovice tel.:tel.:
tel.: +420
+420
Liberec 515
+420
515 215
215 780
780 tel.:
tel.:
Plzeň+420
tel.:
+420 387
+420
387 878
387
878 710,
878
710, -20
710,
-20 -20 Příbram
Frýdek-Místek
České
České České
Nemocnice
Budějovice
Frýdek-Místek Budějovice
Frýdek-Místek
Budějovice
Frýdek-Místek České Budějovice, a.s.
Liberec
Liberec
Liberec
Fokus Liberec
Plzeň
Plzeň
Plzeň
Regionální institut duševního zdraví
Oblastní
Eset,
Oblastní
Oblastní
Eset,
Eset,
nemocnice
nemocnice
nemocnice
Psychoterapeutická
Oblastní
Eset,
Oblastní nemocnice
nemocnice
Psychoterapeutická
Psychiatrická
Příbram,
Psychoterapeutická
Příbram,
Příbram,
Příbram,
Psychoterapeutická
Příbram,
ambulance a. s.a.
a. s.a.a.s.
s.s.
Nemocnice České Budějovice, a.s. Liberec Regionální institut duševního zdraví Psychiatrická ambulance
Nemocnice
MUDr.
Nemocnice
Nemocnice
Psychiatrické
MUDr.
České
České
Weimerová
Budějovice,
České
oddělení
Weimerová Monika
Monika
a.s. a.s.
Budějovice,
Budějovice, a.s. Opava
Fokus
Opava
Fokus
Opava
Liberec
Fokus
Opava
Občanské
Liberec
Liberecsdružení Jihlava
Regionální
Regionální
Jihlava
Regionální
Jihlava
Jihlava
Zábělská
institut
institut
4343
duševního
institut
duševního zdraví
duševního zdraví
zdraví a psychosomatická
Psychiatrická
Psychiatrická
Psychiatrická
a
a psychosomatická
a
psychosomatická
Podbrdská
ambulanceklinika, s.r.o.
ambulance
ambulance
psychosomatická
269 klinika,
klinika,
klinika, s.r.o.
s.r.o.s.r.o.
MUDr. MUDr.
Psychiatrické
Psychiatrické Weimerová
oddělení
oddělení
Weimerová
Psychiatrické Monika
Monika
oddělení Občanské
Občanské
Občanské sdružení
sdružení
sdružení Zábělská
Zábělská
Zábělská 4343 Podbrdská
Podbrdská
Podbrdská
MUDr. 269269
269
Ondřej PěčPěč
Psychiatrické oddělení Občanské sdružení Zábělská 43 Podbrdská 269
B. Němcové
Psychiatrická
B.B.
Němcové
B. Němcové
Psychiatrická
B. Němcové54
54 ambulance
54 54
Psychiatrická
Němcové 54 ambulance
ambulance
Nezvalova
Psychiatrická
Nezvalova
Nezvalova
Psychiatrická
Nezvalova 662
662
Psychiatrická
Nezvalova 662 léčebna
662662léčebna
léčebnaOpava
Opava
Opava
312
312
312 19
19 Plzeň
Psychiatrická
312 1919Plzeň
Plzeň
Plzeň
Psychiatrická
312 19 léčebna
Plzeň léčebna
Psychiatrická léčebna MUDr.
281
281
281
MUDr.
281 MUDr.
95
281
95
95
95 Ondřej
Příbram
95 Ondřej
Příbram
Ondřej
Příbram
Příbram
Příbram Pěč Pěč
Psychiatrická ambulance Psychiatrická 15léčebna Opava Psychiatrická léčebna Vejvanovského 1610, 149
370
37087
370
Stará
370
Stará 87České
87
370
87 České
cesta
Stará
České Budějovice
Budějovice
83
Budějovice
87 České
České
cesta Budějovice
Budějovice
83
cesta 83
460
460
15
460
15
Oddělení
Liberec
15 Liberec
Oddělení
460 15 Liberec
Liberec 17B15
15
15 Liberec
Oddělení 17B15 15
17B
tel.:
tel.:
tel.:
tel.:
+420
+420
oddělení
+420
tel.:
+420
oddělení
oddělení
377
377
377
+420
377 1A1A462
462
462
377
4621A
314
314
314
462
314 314 tel.:
tel.:
tel.:
tel.:
+420
Vejvanovského
+420
+420
tel.:
+420 318318
Vejvanovského
+420
Vejvanovského 318 654654
318
318
654654
429
654
429
429
1610,
429
429
1610, 149
1610,
149 14900 00
00 00 Praha
Praha
Praha
Praha
4
44 4
Stará
tel.:
tel.: +420
tel.:+420 cesta
387
387
+420+420
tel.: 83
878
387878
387 710/20
878710/20
710/20
878 710/20 Oddělení
tel.: +420
+420
tel.: tel.:
+420 485
485
+420 17B
163
485485
163 440
163163
440440
440 oddělení
Instruktor:
Instruktor:
Instruktor:
Instruktor: 1A
Libuše
Libuše
Libuše
LibušeLovásová,
Lovásová,
Lovásová,
Lovásová, Eva
Eva
Eva Pidojmová
Pidojmová
Pidojmová
Eva Pidojmová Instruktor:
tel.: +420
Instruktor:
Instruktor: Eva
Instruktor: Eva
Eva Rozmajzlová,
272 940 880
Rozmajzlová,
Rozmajzlová,
Eva Šárka
Šárka
Šárka
Rozmajzlová, Nesvadbová
Nesvadbová
Nesvadbová
Šárka Nesvadbová
tel.:
738 +420
02
738Instruktor:
738
Instruktor:
387 878
02Frýdek-Místek710/20
Frýdek-Místek
02
JanaFrýdek-Místek
Kalinová, A.
tel.: +420
Olomoucká
Olomoucká 485
Olomoucká
163 440
88,
88, 746746
746
88, 01
01 Opava
Opava
01 Opava
Instruktor:
Brněnská
Brněnská
Brněnská
Libuše
54,
54, Lovásová,
586
586
54, 586
Eva Pidojmová
2424Jihlava
24Jihlava
Jihlava
Jihlava tel.:
tel.: +420
tel.:
Instruktor: +420272
Eva
+420 272 940 880 940
272 880
940
Rozmajzlová, 880
Šárka Nesvadbová
738 02
Instruktor:
Instruktor:
Instruktor: Frýdek-Místek
Jana
Jana
Jana Kalinová,
Kalinová,
Jana A.Bauernöplová
A.
Kalinová,
Kalinová, A. Bauernöplová
Bauernöplová
A. Bauernöplová
Bauernöplová
Instruktor:
Olomoucká
Instruktor:
Instruktor:
Instruktor:
R.
R.
Instruktor:
R.
Bergmanová,
R.88, 746
R.Bergmanová,
Bergmanová,
Bergmanová, 01Lenka
Lenka
Bergmanová, Schneiderová
Opava
Lenka Schneiderová
Schneiderová
Lenka
Lenka Schneiderová
Schneiderová
ppdz-plzen@seznam.cz
Brněnská 54, 586 24
ppdz-plzen@seznam.cz
ppdz-plzen@seznam.cz
ppdz-plzen@seznam.cz
ppdz-plzen@seznam.cz
ppdz-pribram@seznam.cz
ppdz-pribram@seznam.cz
ppdz-pribram@seznam.cz
ppdz-pribram@seznam.cz
ppdz-pribram@seznam.cz
tel.: +420
ppdz-cb@seznam.cz
tel.: tel.:
+420 558
tel.:ppdz-cb@seznam.cz
+420 +420
ppdz-cb@seznam.cz
ppdz-cb@seznam.cz558 646
558558646 327
646646327327
327 tel.: 553 695
ppdz-liberec@seznam.cz
tel.: tel.:
ppdz-liberec@seznam.cz
ppdz-liberec@seznam.cz
553 695 401,
tel.:ppdz-liberec@seznam.cz
553553 695695 401, 398398
401,401,
398
398 tel.:
tel.: +420
+420
tel.:
tel.: +420 567
567
+420
567 552
552
567
552 241
241
552
241241
ppdz-cb@seznam.cz ppdz-liberec@seznam.cz
Praha
Praha
Praha
Praha Most
MostMost
Most
Tábor
Tábor
Tábor Tábor
Frýdek-Místek
Frýdek-Místek
Frýdek-Místek Most
Most
Karviná Psychiatrická
Pardubice
Psychiatrická
Psychiatrická klinika
klinika
klinika1.1. LF
LF1.
1. aa VFN
aaLF
LF VFN VFN Okresní
Nemocnice
Okresní
Okresní nemocnice
nemocnice
nemocniceMost,Tábor
Tábor
Tábor
Frýdek-Místek
Hradec
Hradec
Hradec
MUDr. Hradec Králové
WeimerováKrálové
Králové
KrálovéMonika
Most
Karviná
Karviná
Nemocnice Most, příspěvková organizace Pardubice
Psychiatrická
Pardubice
Psychiatrická
Pardubice
Ke Karlovu 11,
klinika
klinika
128
1.
0000
LF
Praha
VFN a VFN Okresní
Nemocnice
OkresníNemocnice
Nemocnice
nemocnice
nemocniceMost,
Most,
Tábor
Most,
Tábor
MUDr.
MUDr.
MUDr. Weimerová
Weimerová
MUDr. Weimerová
Weimerová Monika
Monika
Monika
Monika Nemocnice
Nemocnice
Nemocnice Most,
Most, příspěvková
příspěvková
Most,
Most, příspěvková
příspěvková organizace
organizace
organizace
organizace Ke
Ke Karlovu
KeKarlovu
KeKarlovu 11,
Karlovu
11, 128
11,128
128
11, 128
0000Praha
Praha
00
Praha 22 22 2
Praha Psychiatrické
Psychiatrické
Psychiatrické
Psychiatrické
příspěvková
Psychiatrické
příspěvková
příspěvková
oddělení
oddělení
oddělení
oddělení
organizace
oddělení
organizace
organizace
Psychiatrická
Psychiatrická
Psychiatrická ambulance
Psychiatrická
Psychiatrická
Psychiatrická klinika
ambulance
ambulance
ambulance
klinika FN
FNHradec
Hradec Psychiatrická
Psychiatrická
Psychiatrické
Psychiatrické
Psychiatrické
Psychiatrická
Psychiatrické ambulance
ambulance
oddělení
Psychiatrická
oddělení ambulance
oddělení
ambulance
oddělení Psychiatrické
Psychiatrické
tel.:
tel.: +420
Psychiatrické
+420
tel.:tel.:
Psychiatrické
+420 224
224
+420
224965
224965 oddělení
oddělení
339
339
965 oddělení
339
oddělení
965 339 příspěvková
Třída
Třída
Třída kpt.
kpt.kpt.
Třída Jaroše
kpt. organizace
Jaroše 2000
2000
Jaroše
Jaroše 2000
2000
Psychiatrická
Psychiatrická
Psychiatrická ambulanceklinika
klinika FN FN Hradec
Hradec Psychiatrické oddělení tel.: +420 224 965 339 Třída kpt. Jaroše
Psychiatrické
Psychiatrické
Psychiatrické
2000
oddělení
oddělení
oddělení
Stará
Stará
Králové
Stará
Králové
cesta
StaráStará
cesta
cesta
cesta 83
83 83
cesta
83
83 J. E.
MUDr.
Purkyně
J.MUDr.
E. J.Purkyně
Purkyně
MUDr. 270
Alexandra
270
E. Purkyně
Alexandra
270
Alexandra Sedlářová
270270 Sedlářová
Alexandra Sedlářová
Sedlářová
Instruktor:
nemocnice
Instruktor:
Instruktor:
nemocnice
Instruktor:
nemocnice
Zuzana
Zuzana
Instruktor:
nemocnice Zuzana Fišarová,
Pardubice
Fišarová,
Pardubice
Zuzana
Zuzana Fišarová,
Fišarová,
Pardubice
Fišarová,
Pardubice
Mgr.
Mgr.
Mgr. Milan
Milan
Mgr.
Mgr. Milan
Milan
Milan Psychiatrické
390
390 39003
390
39003 03
Tábor
03 Tábor oddělení
03Tábor
Tábor
Tábor
738 02
73802
738
Králové
Králové Frýdek-Místek
02Frýdek-Místek
738 Frýdek-Místek
02 Frýdek-Místek 434 64
434 Most
64 Most
64 Most
Most Demjanenko,
Demjanenko,
Demjanenko,
Demjanenko, Blanka
Blanka Hrubá,
Hrubá,
Blanka
Blanka Hrubá,
Hrubá, Marcela
Marcela Kaňková
Kaňková
Marcela
Marcela Kaňková
Kaňková tel.:J.tel.:
J.E.
J. tel.:
E.
tel.:
+420 Purkyně
Purkyně
+420
E. 381
Purkyně
381381
+420
+420 606270,
270,
606270,
381 713
713
606
606 434
270,
713
713 434
6464
434 64Most
MostMost
738
otevřené02
otevřené
Frýdek-Místek
oddělení
oddělení Žižkova
434 64
Žižkova
Žižkova 2803/07,
2803/07,
2803/07,
2803/07, Karviná
Karviná
Karviná
Karviná Denní
Demjanenko,
Denní
Denní Denní stacionář
Blanka
stacionář
stacionář
stacionář
Hrubá, Marcela Kaňková J. E.
tel.: Purkyně
+420 381 606 713 434 64 Most
tel.:
tel.:
tel.:
tel.: otevřené
otevřené
+420
tel.:
+420
+420 558
+420+420558
558
558 646
646
558
646
646oddělení
oddělení
327,
327,
327,731
731081
327,327,
646 731
731 081522,
731
081
081 522,
522, 732
732 233
522,522,
081 732
732 233 477
233 233
732 477 477 tel.: +420
tel.: tel.:
+420
+420 478
478
+420
478 032
032
478478
032 137,
137,
032032
137, 476
476
137,137,
476 701
701
476476 655
655
701701
701 655655
655 ppdz@seznam.cz
ppdz@seznam.cz
ppdz@seznam.cz
ppdz@seznam.cz
ppdz@seznam.cz Instruktor:
Instruktor: Hana
Instruktor:
tel.:
tel.: +420
tel.:
Instruktor: +420
Instruktor:
+420
HanaHana
Hana
476476
Hana
476Hortová,
Hortová,
Hortová,
1721722163
Hortová,
172
Hortová, Dana
DanaDana
2163
Dana
2163
Dana Indrová
Indrová
Indrová
Indrová
Indrová
Sokolská
Sokolská 581,
581, 500
500 05
05 Hradec
Hradec Králové
Králové tel.: 731
tel.:
731731575
575
tel.:Instruktor:
731 575 478
478
575
478 478 Kyjevská
Kyjevská 44,44,
44,
Kyjevská
Kyjevská 44, 532
532
532 0303Pardubice
532
03 03Pardubice
Pardubice
Pardubice tel.: +420 476 172 2163
Sokolská
Instruktor:
Instruktor:
Sokolská
Instruktor:
Instruktor: Iveta
Iveta
Instruktor:581,
Iveta
Iveta 581,
500 500
Trčková,
Trčková,
Iveta
Trčková,
Trčková,05 05
Eliška
Eliška
Trčková, Hradec
Chovancová
Chovancová
Eliška
Hradec
Eliška
Eliška Králové
Chovancová
Králové
Chovancová
Chovancová Instruktor:
Instruktor:
Instruktor: Lenka
Lenka Tichá,
Tichá,
Lenka
Lenka
Lenka Jitka
Jitka
Tichá,
Tichá,
Tichá, Štichová
Štichová
Jitka
Jitka
Jitka Štichová
Štichová
Štichová
ppdz-fm@seznam.cz
ppdz-fm@seznam.cz
tel.:ppdz-fm@seznam.cz
tel.: +420
+420
tel.: 495
+420
ppdz-fm@seznam.cz
ppdz-fm@seznam.cz
tel.: 495495832 224
832832
224224 ppdz-most@seznam.cz
ppdz-most@seznam.cz
ppdz-most@seznam.cz
ppdz-most@seznam.cz
ppdz-most@seznam.cz tel.:
tel.:
tel.: 466
466
tel.:
Psychiatrické466
Psychiatrické 011
011
Psychiatrické
466
Psychiatrické
Psychiatrické 011 011 111
111 111
centrum
centrum
centrum
111
centrum
centrum Praha
PrahaPraha
Praha
Praha Ústí
ÚstíÚstí nad
Ústí
nad nad
nad Labem
Labem
LabemLabem
tel.:+420
+420495
495832
832224
224 Tábor
Tábor
Tábornemocnice
Přerov
Přerov
Přerov Ústavní
Ústavní 91,
Ústavní
Ústavní
Ústavní 91,181
181
91,
91,181
91, 181 0303
181
03 Praha
03 88 88 8
Praha
Praha
03Praha
Praha Tábor
Masarykova
Masarykova
Masarykova
Masarykova
Masarykova nemocnice
nemocnice
nemocnice
nemocnice ÚstíÚstí
n. L.,
Ústí
Ústí n. L.,n.
Ústí přísp.
L.,
n.n.přísp.
L., org.org.
L.,přísp.
přísp.
přísp.
org. org.
org.
Havlíčkův
Havlíčkův
Havlíčkův Brod
Brod
Havlíčkův Brod
Brod Olomouc
Olomouc
Olomouc
Olomouc tel.:
tel.:+420
+420
tel.: 266
+420266003
266003 322/305
003322/305
322/305 Psychiatrické
Psychiatrické oddělení
Psychiatrické oddělení
odděleníTábor
Liberec
Liberec Liberec
Liberec
Psychiatrická
Psychiatrická
Psychiatrická léčebna
léčebna HB HB
léčebna
HB Psychosociální
Psychosociální
Psychosociální
Psychosociální
Psychosociální
Psychosociální
Psychosociální centrum
centrum
centrum centrum
centrum
centrum
centrum Přerov
Přerov
Přerov
Přerov
Plzeň
Plzeň
tel.:
Plzeň Plzeň
tel.: +420
+420
Instruktor:
266266
Vlasta
Instruktor:
Instruktor:
003
003 322/305
322/305
Martinková,
Vlasta
Vlasta Martina
Martinková,
Martinková, Martina
Martina
Okresní
Okresní
Okresní
Okresní
Sociální
nemocnice
Psychiatrické
Psychiatrické
péče
Sociální
Sociální
nemocnice
nemocnice
oddělení
oddělení
nemocnice
3316/12A
péče
péče 3316/12A
3316/12A
Tábor
TáborTábor
Psychiatrická
Psychiatrická léčebna
léčebna HB
HB Psychosociální
Psychosociální centrum
centrum Instruktor:
Instruktor: Vlasta
Vlasta Martinková,
Martinková, Martina
Martina Sociální
Sociální
Psychiatrické péče
péče
Psychiatrické 3316/12A
3316/12A
oddělení
oddělení
Přerovského povstání Psychiatrické
Psychiatrické oddělení
oddělení
Oddělení
Oddělení
Fokus
Fokus
Oddělení
Fokus Fokus
Oddělení 6666 Liberec
Oddělení
Liberec
Liberec
Liberec
6 nám.
Dolní
Dolní nám.
Dolní
náměstí
náměstíPřerovského
Přerovského
náměstí
náměstí 51
náměstí
51
Přerovského
51 povstání
51 51 povstání 111 1
povstání Regionální
Regionální
Regionální
Ungrmanová,
Ungrmanová,
Ungrmanová,
Regionální
Ungrmanová,
Ungrmanová, institut
institut
Lenka
Lenka
institut
Lenka
Lenka duševního
institut duševního
duševního
Pavelková,
LenkaPavelková,Hana
Pavelková,
duševního
Pavelková,
Pavelková, Hana
Hana
Hana zdraví
zdraví
zdraví
Mudrová
Hana Mudrová
Mudrová
zdraví
Mudrová
Mudrová 401
401401
401 13
401
13 Ústí
13
Ústí
13 nadnad
13Ústí
Ústí
nad
Ústí Labem
nad Labem
Labem
Labem
nad Labem
Rozkošská
Rozkošská
Rozkošská 23202320
2320 772 772
0002
750 Olomouc
00Přerov
Olomouc
Olomouc
02 Přerov panochova@pcp.lf3.cuni.cz
panochova@pcp.lf3.cuni.cz
Zábělská 43, 312
panochova@pcp.lf3.cuni.cz
Zábělská 43, 19
312 Plzeň
19 Plzeň Třída
Třída
Třída
tel.: +420
tel.:
tel.: kpt.
Třída
kpt.
477
+420
+420 Jaroše
kpt.
kpt. 477
477477 Jaroše
Jaroše
Jaroše
113 2000,
141/144
113
113113 2000,
2000,
2000,
141/144
141/144 390390
390 03 03
390
03 Tábor
03Tábor
TáborTábor
Rozkošská
Rozkošská
Občanské
ObčanskéObčanské
Občanské
2320
2320sdružení
sdružení
sdružení
sdružení 750+420
772 00
00
02
02 Přerov
Olomouc
Olomouc
Přerov Zábělská 43,
panochova@pcp.lf3.cuni.cz312
panochova@pcp.lf3.cuni.cz
Zábělská 43, 312 19 Plzeň 19 Plzeň tel.: +420
tel.: +420 477 141/144
113 141/144
580
580
580
580 2323Havlíčkův
580
23
23 Havlíčkův
23 Havlíčkův
Havlíčkův
Havlíčkův BrodBrod
Brod
Brod
Brod tel.:
tel.: tel.:
+420
+420 774
+420
774
774
774
tel.:Instruktor:
581
tel.: 209
403
774
403
403
403 431
403
622431
431
431 431
tel.: +420 377 462 314 tel.: +420
tel.:
Instruktor:
tel.: +420
+420
Instruktor:
Instruktor:
tel.: +420
Instruktor:
Instruktor: 381
Dagmar381608
381
Dagmar
Dagmar
381
Dagmar 608
Dagmar 404
608
608 404 Ivana
Štrougalová,
404
Štrougalová,
Štrougalová,
404
Štrougalová,
Štrougalová, Ivana Klímová
Ivana
Ivana Klímová
Klímová
Klímová
Ivana Klímová
Nezvalova
tel:
tel:
tel: Nezvalova
Nezvalova
Nezvalova
tel: +420
tel:
+420
+420
+420 776658
+420
776
776
776
662,
662,
662,
658
776
658
658 127
658
127
127
127
460
662,
460
460 15Liberec
127460
15
15 Liberec
15 Liberec
Liberec 15 15
15
15 tel.: 581581
581
Instruktor:
Instruktor:
Instruktor:
209
209
Mgr.
Mgr.
Mgr.
209622
622 622
Petra
Mgr.Mgr.
Petra
Petra
Petra Sobková
Petra Sobková
Sobková
Sobková
Sobková
tel.:
Denní
Denní
Denní
tel.:
tel.:
Denní
+420 +420
+420 377
377 377
psychoterapeutické
Denní 462
462 462
psychoterapeutické
psychoterapeutické
psychoterapeutické
psychoterapeutické
314
314 314
sanatorium
sanatorium
sanatorium
sanatorium
sanatorium Ondřejov
Ondřejov
Ondřejov
Ondřejov
Ondřejov
tel.:Instruktor:
tel.:
tel.: +420
tel.:
Instruktor:
+420
+420 +420 485
Zdeňka
485
485 485312
Zdeňka
312
312 229229
312
Stránská, Marcela
Stránská,
229
229 Ficbauerová
Marcela pscentrum@centrum.cz
Ficbauerová pscentrum@centrum.cz
pscentrum@centrum.cz Nad Ondřejovem
Nad Ondřejovem 36, 140
36, 0000
140 Praha
00 44 44 4
Praha Znojmo
ZnojmoZnojmo
Znojmo
Instruktor:
Instruktor:
Instruktor: Zdeňka
Zdeňka
Zdeňka Stránská,
Stránská,
Stránská, Marcela
Marcela
Marcela Ficbauerová
Ficbauerová pscentrum@centrum.cz
pscentrum@centrum.cz
Hodonín
Hodonín
Nad
Nad
Nad
Praha
Ondřejovem
Ondřejovem
Ondřejovem
Praha
36,36, 140
140
36, 14000 00 Praha
Praha
Praha Ústí Ústí
Ústí
Ústí nad
nad nad
nad LabemLabem
Labem
Labem
ppdz-hb@seznam.cz
ppdz-hb@seznam.cz
ppdz-hb@seznam.cz
ppdz-hb@seznam.cz
ppdz-hb@seznam.cz Hodonín
Hodonín Praha
Praha
tel.:
tel.:
tel.: +420
tel.:
tel.: +420
+420
+420 241
+420241
241
241444
241
444444
444198,
444198,
198,
198,533
198,
533
533
533533 Denní
Denní
Denní stacionář
Denní
Denní stacionář
stacionář
stacionář
stacionář
Opava
OpavaOpava Instruktor: Gabriela
Instruktor: Přepechalová,
Gabriela Přepechalová, Mgr. L. Šefrnová
Mgr. Šefrnová
L.Šefrnová Masarykova
Psychiatrické
Masarykova
Psychiatrické
ŠefrnováPsychiatrické nemocnice
oddělenínemocnice
oddělení Ústí n. L.,
Ústí L.,
n. L.,
L.,
Olomouc
Olomouc
Hradec
Hradec
Hradec
Olomouc
Olomouc
Hradec Králové
Králové
Králové
Králové
Psychiatrická
Psychiatrická
Psychiatrická
Psychiatrická
Psychiatrická ambulance
léčebna
Psychiatrická ambulance
ambulance
ambulance
Opava
léčebna Opava
Instruktor:
Instruktor:
Psychiatrická
Instruktor: Gabriela
Gabriela
Gabriela
Psychiatrická
Psychiatrická
Psychiatrická
ppdz-ondrejov@seznam.cz
ppdz-ondrejov@seznam.cz
Přepechalová,
Přepechalová,
klinika
klinika
klinika
klinika 1. LF
Přepechalová,
1.1.LF a Mgr.
Mgr.
VFN
Mgr.
1.LFaLFVFN
a aVFN
L.
VFN L.
Ke
L. Šefrnová
KeKe Ke Masarykova
Masarykova
Psychiatrické
Psychiatrické
Nemocnice
Nemocnice Znojmo
nemocnice
nemocnice
oddělení
oddělení
oddělení
Znojmo
Ústí
Ústí n. n.
Psychiatrická
Psychiatrická
Psychiatrická
MUDr.MUDr.
léčebna
léčebna
léčebna
Pavlína
Pavlína
Opava
Opava
Opava
Doležalová
Doležalová
ppdz-ondrejov@seznam.cz
ppdz-ondrejov@seznam.cz
ppdz-ondrejov@seznam.cz
Karlovu
Karlovu 11, 128
11, 00
128 Praha
00 Praha 2 2 přísp.
Nemocnice
Nemocnice
přísp.
přísp. org.,
přísp.
Nemocnice
org., Psychiatrické
Znojmo
Znojmo
org., Psychiatrické
Znojmo
Psychiatrické
org., Psychiatrické oddělení
oddělení
oddělení
oddělení
Psychosociální
Psychosociální
Psychiatrické
Psychosociální
Psychosociální
Psychiatrické
Psychiatrické oddělenícentrum
oddělení
Psychiatrické oddělení centrum
FN
centrum
centrum
oddělení FN
FN Hradec
Hradec
Hradec Králové
FN Hradec Králové
Králové
Králové MUDr.
Oddělení Pavlína
MUDr. Pavlína
Oddělení
Oddělení 17B,
17B,
17B, Doležalová
Doležalová
Olomoucká
Olomoucká
17B,Olomoucká
17B, Olomoucká 88
88 88
88
88 Karlovu 11, 128
Karlovu 11, 128 00 Praha 200 Praha 2 Vídeňská 8
Vídeňská
Vídeňská
Vídeňská 8 88 8
Psychiatrické
Sokolská
Sokolská
oddělení FN Hradec
581 581 51, 772 00 Olomouc
Králové Oddělení
Muchova
746 Muchova
01 Opava
746 Opava2,
01 Opava
Olomoucká
695 01
2, 695 Hodonín
01 Hodonín tel.:
Fokus +420
tel.: +420
Praha,
Fokus 224 965
224
Komunitní
Praha, 339
965
Komunitní 339
centrum
centrum Břevnov
Břevnov Sociální
669
Vídeňská
Sociální
Sociální
Sociální
02
669 péče
péče
Znojmo péče
02Znojmo
Znojmo 3316/12A
péče 3316/12A
3316/12A
3316/12A
Dolní Dolní
Sokolská
Sokolská
Dolní
Sokolská
Dolní náměstí
581 náměstí
581
náměstí
581
náměstí 51,
51, 51,
772772
00 00 Olomouc
Olomouc
772 00 Olomouc Muchova
746
746 01
01 Opava
Opava2,
2, 695
695 01
01 Hodonín
Hodonín tel.:
tel.:
Fokus
Fokus
Fokus +420
+420
Praha, 224
Praha,
Praha, 224 965
Komunitní965
Komunitní
Komunitní 339
339
centrum
centrum
centrum Břevnov
Břevnov
Břevnov 66966902
669 Znojmo
02
02 Znojmo
50005
500 05Hradec
500
05 Hradec Králové
05 Hradec
Hradec Králové
Králové tel: +420
tel:
tel.:+420
518
tel.: 553
+420 695
553
353
518
553 695 401,
695
080
353 398
401,
080
401, 398 398 Mgr.
Mgr. Petr
Mgr. Hrdlička
Petr Hrdlička 401
401
tel: +420
401 13
401
13
tel:
tel:tel:
+420 Ústí
13
Ústí
515
13
+420
515 nad
Ústí
nad
215
Ústí
515
215 780
nad
215
780 Labem
nad780Labem
Labem
Labem
500
tel.:05
500
tel.: 774
tel.:
774 403
774
Hradec403
Králové
431
403
431 431
Králové tel:
tel.:
tel:
tel.: 518
+420
518
553
553 695
353
353695 401,
080
080
401, 398
398 Mgr.Petr
Mgr. PetrHrdlička
Petr Hrdlička
Hrdlička tel: +420
+420 515
515 215
215 780
780
tel.:
tel.:
tel.: 774
+420
tel.:
+420 403
49
+420
49 583
49
583431
3183
583
3183////2536,
3183 2536,
2536, 737468
/ 2536,
737 468421
737
468 421 421
468
421 Instruktor: Mgr.
Instruktor:
Instruktor: Mgr. Libor
Mgr.
Mgr. Libor Kundrata,
Libor Jana
Kundrata,
LiborKundrata,
Kundrata,Jana Kožiálová
Jana Kožiálová
Kožiálová Meziškolská
Meziškolská
Meziškolská 2,2,169
2, 169 0000
2, 169
00 Praha
00
Praha 66Praha
Praha 66 6Praha tel.:
tel.: +420
Instruktor:
tel.:
Instruktor:
+420
Instruktor: 477
Marie
+420
Marie 113
Konečná,
477
Marie
477 113 141
113 Mgr.
141
Konečná,
Konečná,141
Mgr. Petra
Mgr. Balíková
Petra
Petra Balíková
Balíková
tel.:
tel.: +420
+420
Instruktor:
49
49 583
583
Mgr.Mgr.
Instruktor:
3183
3183
JitkaJitka
2536,
Čermáková
737
737
Čermáková
468 421
ppdz-opava@seznam.cz
ppdz-opava@seznam.cz
Jana Kožiálová
Instruktor: Mgr. Libor Kundrata, Jana Kožiálová Meziškolská
Psychiatrické
Psychiatrické
Meziškolská
Psychiatrické
Psychiatrické
tel.: +420
tel.: 233
+420
2,
354
233
169
centrum
169 00
centrum
547,
354
Praha
centrum
Praha
centrum
777
547, 800
777 Praha
Praha
387
800 387
tel.: +420
Instruktor:
Instruktor: 477
Marie
Marie 113 141
Konečná,
Konečná, Mgr.
Mgr. Petra
Petra Balíková
Balíková
Instruktor:
Instruktor: Mgr.
Mgr. Jitka
Jitka Čermáková
Čermáková ppdz-opava@seznam.cz
ppdz-opava@seznam.cz tel.:
tel.:+420
+420 233
233354354547,
547,777
777800 800 387387
Instruktor:
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Mgr. Jitka Čermáková Havlíčkův
Havlíčkův
Havlíčkův
Havlíčkův Brod
Brod Brod
ppdz-opava@seznam.cz Brod tel.:
Ústavní
Ústavní
+420
Ústavní
Instruktor:
Ústavní
233
91,
91,
Alena
Instruktor:91,
354
181
91,
181
547,
03
181
03
Halamová,
181
Alena
777
Praha
03Praha
03Praha
Halamová,
800
Praha
Jana 387
88Mečiarová,
8Mečiarová,
Mečiarová,
Jana8Mečiarová, JanaJana
Ostrava
Jihlava
Jihlava
Jihlava Ostrava
Ostrava
Ostrava
Instruktor:
Instruktor:
Instruktor:
tel.: +420
tel.:
Vránová
Vránová
Alena
+420
Alena
Alena
266
Halamová,
Halamová,
Halamová,
003
266 305
003
Jana
305
Jana
Jana Mečiarová, Jana
Jana Příbram
Jana Příbram Příbram
Příbram
Jihlava
Lucie Wojtasová
Lucie Wojtasová Psychiatrická
Psychiatrická
Ostrava
Psychiatrická
Psychiatrická léčebna
léčebna
léčebna
léčebna HB
HBHB
HB tel.:
Vránová
tel.:
Vránová+420
Vránová +420 266
266 003
003 305
305
Lucie
Lucie Wojtasová
Wojtasová
Psychiatrická léčebna
Psychiatrická
Psychiatrická léčebna
léčebna MUDr.
MUDr. Beránková
MUDr. Beránková
Beránková Alexandra
Alexandra ppdz-fokus@seznam.cz
ppdz-fokus@seznam.cz Oblastní
Oblastní nemocnice
nemocnice Příbram,
Příbram,a.s.a.s.
a.s.
Psychiatrická
Psychiatrická
tel.:
tel.: +420
tel.:
+420
oddělení +420
léčebna
léčebna
602
1A 602
oddělení 538538
1A 602
538 489489
489
MUDr.
Oddělení
MUDr.
Oddělení
Oddělení
Dům
Beránková
Oddělení
duševního
Dům duševního 6Alexandra
Alexandra
666 zdraví
Beránková Alexandra
zdraví
zdraví
ppdz-fokus@seznam.cz
ppdz-fokus@seznam.cz
ppdz-fokus@seznam.cz Oblastní
Oblastní nemocnice
nemocnice Příbram,
Příbram, a.s.
tel.: +420
oddělení
oddělení
oddělení 1A1A
1A 602 538 489 Dům
Dům
Dům duševního
duševního
duševního
Rozkošská zdraví
zdraví
2320 Denní
Denní Denní psychoterapeutické
psychoterapeutické
psychoterapeutické Psychiatrická
Psychiatrická
Psychiatrická
Psychiatrická ambulance
ambulance
ambulance
ambulance
Brněnská
Brněnská54
Brněnská
54 54
Brněnská 54 Rozkošská
Rozkošská
Skautská
Rozkošská
Skautská
Skautská
1081,
Skautská
1081,
1081, 2320
708
1081,
2320
708
708
2320
00 Ostrava
708
00
00
Ostrava –––Poruba
00 Ostrava
Ostrava
Poruba
– Poruba Denní
Eset,
Eset, Eset, psychoterapeutické
Psychoterapeutická
Psychoterapeutická
Psychoterapeutická aa psychosomatická
psychosomatická
a psychosomatická
– Poruba Eset, Psychoterapeutická aa psychosomatická
-- MUDr.
MUDr. JanJan
Titlbach
- -MUDr.
MUDr. Titlbach
Brněnská 54 Skautská 1081, 708 00009,
Ostrava Poruba sanatorium
Eset, Psychoterapeutická Ondřejov psychosomatická
PPDZ-2009-3/CZ

sanatorium Ondřejov
PPDZ-2009-3/CZ

sanatorium Ondřejov Jan Titlbach

PPDZ-2009-3/CZ

586 58624 Jihlava

Jihlava
24 Jihlava 580
tel.: 23
+420
580
tel.: Havlíčkův
596
23
+420 912 009,
Havlíčkův
596 912 Brod
737 508 508
Brod
737 106 106 klinika, s. r.r. o.,
klinika,
sanatorium o.,s. MUDr.
r.MUDr.
o., Ondřej
MUDr.
Ondřejov OndřejPěč Pěč Jan Titlbach
PPDZ-2009-3/CZ

586 24 580+420
tel.: 23
+420 Havlíčkův
596 912 009, Brod
737 508 106 klinika, s. Ondřej Pěč
PPDZ-2009-3/CZ

586
586 24
24 Jihlava
Jihlava 580
tel.:
tel.: 23
+420 Havlíčkův
596
596 912
912 009,
009, Brod
737
737 508
508 106
106 klinika,
klinika,
Nad
s.
s.
Ondřejovem
r.r. o.,
o., MUDr.
MUDr. Ondřej
Ondřej
36, 140
Pěč
PěčPraha
0044 Praha
Praha Podbrdská
Podbrdská 269,269,
281281
95 Příbram
Příbram
95Příbram
Příbram
tel.: tel.:
tel.:
tel.:
tel.:
+420+420
+420
+420
+420
567 567
567
567
567
552 552
552
552
552
241 241
241
241
241Kružíková,
Instruktor:
tel.: tel.:
776
Instruktor:
Instruktor:
Marcela
tel.:Instruktor:
776776
Instruktor: 658
658 658
Marcela
Marcela127
Hlinovská
Marcela
Marcela127 127Hlinovská
Hlinovská
Hlinovská
Hlinovská Nad Nad
Vejvanovského
Vejvanovského
Nad Ondřejovem
Vejvanovského
Ondřejovem
Ondřejovem
Vejvanovského
Vejvanovského
1610,
1610, 149
1610,
36,
149
1610,
1610, 149
149
00
00
36, 36,
149140
00
00
140
Praha
00 00
Praha
140 0000
Praha
Praha 44 Praha44 44
4 Praha Podbrdská
Podbrdská 269, 281
269, 95
281 95
Instruktor:
Instruktor: Bohdana
Instruktor: Bohdana
Bohdana Kružíková, Zdenka
Kružíková,
Zdenka Kaurová
Zdenka Kaurová
Kaurová tel.:ppdz-ostravaporuba@seznam.cz
776 658 127
ppdz-ostravaporuba@seznam.cz
ppdz-ostravaporuba@seznam.cz tel.:
tel.:
tel.: +420
tel.:
+420
tel.:
+420 +420272241
+420
272 940 940
272
940 241880,
444 879
880,
444
880, 198
879 879
198 tel.:tel.:
tel.: +420
+420 318318
+420
318 654654
654 429429
429
Instruktor:
Instruktor: Bohdana
Bohdana
ppdz-jihlava@seznam.cz Kružíková,
Kružíková, Zdenka
ppdz-jihlava@seznam.cz Zdenka Kaurová
Kaurová ppdz-ostravaporuba@seznam.cz
ppdz-ostravaporuba@seznam.cz
ppdz-ostrava@seznam.cz
ppdz-ostrava@seznam.cz tel.:
tel.:
tel.:
tel.: +420
+420
+420
+420
Instruktor:
Instruktor:
272
272 241
Blanka 940
940
241 444
880,
880,
444 198
879
879
198Eva
Dvořáková,
Blanka Dvořáková, Eva Eva
Neudörflová
Neudörflová tel.: +420 318 654 429
ppdz-jihlava@seznam.cz
ppdz-jihlava@seznam.cz ppdz-ostrava@seznam.cz
ppdz-ostrava@seznam.cz Instruktor:
Instruktor:Blanka BlankaDvořáková,
Dvořáková, Neudörflová
Eva Neudörflová