Dopady finann krize na zen rizik pojioven#

tpn Onder*
vod
Finann krize 2007 2009 odkryla nkter nedostatky v systmu zen rizik finannch instituc. Podle nvrh Basel III pro bankovn prmysl se tyto nedostatky nejvce projevovaly v podcenn oblasti zen rizika likvidity, dle ve velikosti podstupovan finann pky (leverage), ve zpsobu oceovn a vyuvn kreditnch derivt a v neposledn ad v poadavcch na kapitl (vi a transparentnosti). CRO frum definovalo pro pojiovac prmysl ve svm materilu odpov na finann krizi nsledujc oblasti, je by mly bt adekvtn pojiovnami spravovny, aby se pedchzelo budoucm krizm: integrovan zen rizik (ERM), adekvtn zachzen s modely rizik, zen rizika likvidity, provdn stresovho testovn, oceovn a zveejovn rizik a skupinov dozor. Z porovnn nvrh Basel III (nvrh nov regulace pro banky) a CRO fra (podnty na novou regulaci pro pojiovny) si lze povimnout nejvtho rozdlu u poadavk na integrovan zen rizik (ERM) a skupinov dozor. To se d vysvtlit tm, e v tchto dvou oblastech je bankovnictv v pokroilejm stdiu implementace. Shoda je u nutnosti zven kvality v oblasti zen rizika likvidity, adekvtnjho pouvn model rizik a oceovn a zveejovn rizik. V oblasti adekvtnho vyuvn model rizik se klade m dl vt draz na provdn stresov testovn jednotlivch druh rizik a rovn stresov/ztov testy pro pojiovny i cel pojistn odvtv. Dopady finann krize se projevily rovn v kalibraci kvantitativn studie dopad QIS 5 pro adekvtn nastaven parametr v rmci Solvency II, jej hlavn zmny jsou t v tomto textu diskutovny. Tento lnek podrobnji rozebr zejmna poadavky na integrovan zen rizik (ERM), zmny v poadavcch na systm zen rizik likvidity, zmny v kapitlovch poadavcch, dle poadavcch na stresov testovn a zmny v oblasti pstupu k odmovn, jen by do budoucna mlo bt napojeno na systm zen rizik v pojiovn.

1 Likvidita
Finann krize 2007 2010 ukzala, e riziko likvidity je vznamn finann riziko. Odmtnut prodlouen splatnost investic vytvoilo masivn problmy s refinancovnm. Kapitlov pozice finannch instituc me vlivem rizika likvidity erodovat; likvidn problmy mohou vystit v padek i v ppad, e je technicky solventn. Zdrojem likvidity je na stran jedn riziko likvidity aktiv (asset liquidity risk) a na stran druh riziko refinancovn (funding risk).
#

lnek je zpracovn jako jeden z vstup vzkumnho projektu Zmny v loze a postaven pojiovnictv a investinho bankovnictv v globln e ve svt a v R registrovanho u Grantov agentury esk republiky pod evidennm slem 402/09/1507. Ing. tpn Onder, Ph.D. odborn asistent; Katedra bankovnictv a pojiovnictv, Fakulta financ a etnictv, Vysok kola ekonomick v Praze, nm. W. Churchilla 4, 130 67 Praha 3, esk republika; <stepan.onder@volny.cz>.

29

Onder .: Dopady finann krize na zen rizik pojioven.

Typickm zdrojem rizika likvidity aktiv je nedostaten likvidnost titulu, nadmrn koncentrace, nedostatek nezadluench aktiv, nadhodnocen aktiv, nedostaten zajitn (kolaterl). Riziko refinancovn (funding risk) je dno zejmna strukturou zvazk a podrozvahovch poloek; riziko likvidity (refinancovn) bylo hlavnm rizikovm faktorem finann krize, jeliko po propuknut sub-prime krize zamrzl mezibankovn trh. Soust rizika refinancovn je rovn riziko storen. K riziku storen je v rmci Solvency II stanoven kapitlov poadavek pro modul rizika ivotnho pojitn. Uvauje se kapitlov poadavek pro: 50% permanentn zven/snen stornovosti a/nebo 30% stornovost (mass lapse event). Udlost masov stornovosti je z hlediska pojioven ekvivalentn k toku na bankovn depozita. Udlost masov stornovosti, resp. bankovn panika jsou asto vyvolan zmnou chovn klient. Tato zmna me bt zapinna: zhorenm finann situace pojiovny, udlost reputanho rizika, zmnou ekonomickch podmnek (nap. krize) nebo zmnami daov regulace. Riziko vpovd/storen je navc vysoce korelovno se zmnami rokovch sazeb a bonus. 1.1 Stresov testovn Vlivem nastn neoekvanch zvanch udlost v prbhu finann krize (nap. likviditn krize) zskalo stresov testovn vznamnou vhu jako dodaten nstroj pro zen rizik finannch instituc. Z hlediska pojioven je dleit, aby se stresov testovn stalo soust kontrolnho a dicho systmu. Stresov testovn by se mlo integrovat do systmu zen rizik a souasn by mlo mt vliv na pijmn strategickch rozhodnut typu (plnovn kapitlu, hedging, uzavrn pozic, zajitn, apod.). 1.2 Kapitl Finann krize poukzala na nedostatenou kapitlovou vybavenost finannch instituc. Nvrhy smuj do poslen Tier 1 kapitlu tak, aby finann instituce byly celkov odolnj proti externm okm. Dle se uvauje o aplikaci proticyklicklch opaten tak, aby v obdob expanze finann instituce drely vy kapitl ne v obdob recese. Dal novinkou je snaha po zakotven schopnosti absorpce ztrt t pro hybridn kapitlov instrumenty (nap. podzen dluh nebo preferenn akcie) s clem minimalizovat morln hazard a nklady daovch poplatnk. 1.3 Rating Rating hraje vznamnou roli v dosavadnm systmu fungovn finannho trhu, pravidel investovn i pravidel regulace (Basel II). Ratingov agentury sehrli vznamnou lohu v ohodnocovn rznch strukturovanch produkt (CDO, MBS, atd.), jim byl asto pidlovn investin rating s podhodnocenm rizikovch faktor, zejmna pokud jde o likviditu tchto instrument. Ratingov agentury asto poskytovaly sluby subjektm, kter byli emitenty jimi ohodnocovanch nstroj, co v sob neslo potenciln konflikt zjm. Pochyben ratingovch agentur pineslo poadavek na jejich regulaci a souasn zrod vahy o zzen evropsk ratingov agentury. V tto souvislosti je zajmav, e jednm z uchaze psobit jako evropsk ratingov agentura je spolenost Coface nejvt poskytovatel garanc a pojitn vr. 30

esk finann a etn asopis, 2010, ro. 5, . 3, s. 29-48.

1.4 Finann pka Rozmr krize byl do urit mry ovlivnn spekulativnmi pozicemi finannch instituc, je jsou vyjdeny velikost finann pky (pomr, resp. nsobek bilann sumy finann instituce vi kapitlu). Snaha po omezen spekulativnch pozic ze strany regultor vede k vahm, e by se s clem snen systematickho rizika ke kapitlovm poadavkm zakomponoval jet dal poadavek na stanoven maximln hranice finann pky. V souasn dob jet nen dohoda, v jak vi bude tato hranice stanovena a jak bude aplikovna. 1.5 Kreditn derivty a modely rizik Velkou mrou za vznikem cenovch bublin a nsledn finann krize stoj problematick transferovn kreditnho rizika prostednictvm kreditnch derivt. V tto oblasti kritici poukazuj zejmna na nedostatenou transparentnost, vznamnou koncentraci a v neposledn ad nesprvn oceovn tchto aktiv. Regultoi uvauj o koncipovn dodatenho kapitlovho poadavku k expozicm v kreditnch derivtech. Clem je poslen transparentnosti a proto se t uvauje o uvalen niho kapitlovho poadavku pro centrln vypodvan expozice a vyho kapitlovho poadavku pro expozice vypodvan OTC. 1.6 Odmovn Nadmrn pebrn rizika souvis rovn s nastavenm systmu odmovn ve finannch institucch. Proto se s clem omezen pebrn nadmrnch rizikovch expozic vytvoil koncept odmovn, jen bude reflektovat dlouhodobj cle finann instituce. st pohyblivch sloek odmny bude proto vyplcena s asovm opodnm tak, aby byl zabezpeen princip dlouhodobho asovho horizontu.

2 Rizika v pojiovnictv
Rizika v pojiovnictv jsou kategorizovna nsledovn: 1. 2. 3. 4. investin rizika (vrov a trn rizika strany aktiv), pojistn-technick rizika (pojistn rizika strany pasiv), ALM rizika (trn rizika a rizika likvidity strany aktiv i pasiv), operan rizika.

2.1 Investin rizika rokov riziko zmna trn rokov mry a jej dopad na trn hodnotu aktiv a zvazk. Citlivost hodnoty aktiv a pasiv na zmny rokov mry m analza durace portfolia, konventy, apod. vrov riziko pedevm dluhopisy a dal dluhov instrumenty jsou vystaven riziku, e obchodn nebude schopen uhradit sv dlun zvazky dn a vas. Pro ocenn vrovho rizika meme pout napklad rating dlunka.

31

Onder .: Dopady finann krize na zen rizik pojioven.

Trn riziko lze klasifikovat, jako neoekvan zmny v cench finannch investic v dsledku zmn na kapitlovch trzch, na trzch nemovitosti apod. Riziko likvidity situace, kdy dan aktiva pevedeme na hotovost za nevhodnch podmnek. Tomu riziku lze pedchzet odpovdajcmu zen aktiv a pasiv z hlediska objemovmu a asovmu nesouladu aktiv a pasiv. Riziko koncentrace spov v nadmrn angaovanosti vi jednomu subjektu. zen tohoto rizika spov ve stanoven limit vi jednotlivm pozicm nap. v relativnm vyjden jako % z kapitlu. 2.2 Pojistn-technick rizika Skupina rizik typick pro oblast pojiovnictv. Kvalitn zen a kvantifikace tchto rizik me bt konkurenn vhodou pojiovny. Zde se pedevm zkoum odchylka od oekvanho kodnho prbhu. Riziko adekvtnosti kodnch rezerv riziko, e se skuten budouc vplaty kod se budou liit od vytvoench kodnch rezerv. Nejistota se tk ve vplatnch stek a jejich rozloen v ase. Riziko pojistnho riziko, e kalkulan pedpoklady pro vpoet inkasovanho pojistnho nebudou v souladu s budoucm vvojem. Katastrofick riziko nejistota tkajc se pojistnho plnn vyplvajc z prodnch a ostatnch katastrof. Riziko zajitn nejistota ohledn ceny, kapacity a dostupnosti zajitn a riziko, e zajistitel nedodr sv zvazky. Riziko sprvnch nklad riziko, e kalkulan pedpoklady ohledn vvoje nklad nebudou v souladu s budoucm vvojem obchodu (nap. fixn a variabiln nklady nebudou v souladu s objemem obchod). 2.3 ALM (Asset-liability) rizika Jsou zpsobeny neadekvtn strukturou aktiv vzhledem k pasivm pojiovny z hlediska asov struktury, vnosnosti, rizika, struktury portfolia. Mohou to bt rizika: Riziko inflace neoekvan zmny ve vvoji inflace mohou mt dopad na hodnotu budoucch vplat pojistnch plnn ve srovnn se kodnmi rezervami, vytvoenm pro tento el a inkasovanm pojistnm. Riziko diskontn mry zmna diskontn mry pedevm ovlivuje souasnou hodnotu technickch rezerv. 2.4 Operan riziko Skupina rizik, kter se skldaj ze ztrt vniklch ze selhn IT systm, selhn lid, selhn proces a externch vliv (nap. terorismus nebo prodn katastrofy).

32

esk finann a etn asopis, 2010, ro. 5, . 3, s. 29-48.

3 Integrovan zen rizik (ERM)

ERM se u finannch instituc, kter jej zavedly, stalo soust strategickho zen a vznamnou soust jejich konkurenn vhody. Finann instituce provazuj sv strategick cle a obchodn plny se zpsoby zen rizik. Finann instituce zejmna banky a pojiovny nebo finann konglomerty jsou prkopnky modernch metod zen rizik, kter se nsledn stvaj standardem pro ostatn vznamn korporace. ERM je proces, kter roziuje tradin pohled na zen rizik smrem ke strategii a zvyovn hodnoty finann instituce. K rizikm se tradin pistupovalo jako k ohranienm oblastem (trn riziko, ALM riziko, pojistn technick riziko, vrov i operan riziko) a nehledal se integrujc pohled. Tento pstup byl dn tm, e v minulosti nebyly dostaten vyvinut metody a postupy integrovanho zen rizika, neexistovaly adekvtn technologie pro zen rizik, finann instituce neinvestovaly do zkvalitnn proces zen rizik a do zskvn a integrace dat pro zen rizik. asto chybla adekvtn firemn kultura podporujc rozvoj ERM. Situace se za poslednch pr let dky standardm a projektm typu COSO, SOX, Basel II, Solvency II a pod vlivem tlaku ratingovch agentur a investor vznamn zmnila. 3.1 ERM procesy ERM je soubor metod a proces, kter finann spolenosti pouvaj k zen rizik. zen rizik je zkladnm vchodiskem pi tvorb hodnoty spolenosti a ovlivuje celkov systm zen. ERM m v rmci zen rizik koordinan a integran lohu. Clem ERM je vyhodnotit vechna rizika, jim je podnik vystaven. Zamuje se na strategii, procesy, zamstnance i technologie spolenosti. zen rizik pestv bt defenzivnm odvtvm, kter se zabv pouze kontrolou a limity vznamnch expozic. Jde m dl vce o odvtv, v rmci nho se strategicky uvauje o pleitostech a hrozbch v dimenzi monch dopad (ve ztrt v korunch) a pravdpodobnosti jejich nastn (etnost ztrtovch udlost). Dky tomu lze zabezpeit to, e zdroje jsou nacleny do oblast, je maj nejvt vhu, a i to, e jsou inna adekvtn opaten pro zabezpeen bezproblmovho bhu finann instituce. zen rizik se tak asto stv inicitorem strukturovn novch produkt, ppadn prav stvajcch produkt a t inicitorem aktivit vedoucch ke zkvalitnn proces. Mezi procesy zen rizik v rmci ERM pat strategie zen rizik, identifikace rizik, ohodnocen rizik, monitoring rizik, kontrola rizik, men rizik, zen rizik, plnovn rizik, organizovn rizik a proces zen rizik a kapitlu. Hlavnm odliujcm znakem mezi svtem finannch instituc a korporac je stedn role procesu zen rizik a kapitlu (neboli zamen na vpoet ekonomickho kapitlu) a navazujc procesy kapitlov alokace a rizikov pizpsoben cenotvorby produkt a men vkonnosti prostednictvm rizikov pizpsobench metrik typu RAROC. Rizikov pizpsoben ukazatele vkonnosti zaloen na konceptu ekonomickho kapitlu podporuj dlouhodobou stabilitu ROE.

33

Onder .: Dopady finann krize na zen rizik pojioven.

3.2 Ekonomick kapitl Poteba konceptu ekonomickho kapitlu byla vyvolna zejmna praktickou potebou finannch instituc eit otzky vkonnosti finann instituce na rovni obchodnch lini, oceovat produkty podle expozice v riziku, propojit cle liniovch manaer s maximalizac hodnoty finann instituce a potebou aktivnho zen vrovho portfolio managementu. Ekonomick kapitl je potenciln neoekvan ztrta na jednoletm horizontu a definovanm intervalu spolehlivosti odpovdajc ratingu finann instituce, tj. le v rozpt 99,5 % 99,97 %. Standardnm zpsobem vpotu ekonomickho kapitlu na portfoliu P je rozdl jednoletho VAR a oekvan ztrty z nhodnch veliin ztrt XP: EC(P) = VAR(XP) E(Xp). (1)

Zpsob vpotu ekonomickho zisku spov v odeten od istho zisku (NI) t sti nklad na kapitl: EP = NI kEC(P), kde NI = vnosy nklady dan oekvan ztrty (EL). RAROC jako jeden z rizikov pizpsobench ukazatel vkonnosti finann instituce se vypot podlem ekonomickho zisku a ekonomickho kapitlu: RAROC = EP/EC. 3.3 Pnosy ERM Prvek charakterizuj novou dimenzi podnikovho zen rizik (ERM) spov v tom, e se ERM nezabv pouze zenm rizik fyzickch a finannch aktiv/pasiv. Vnuje pozornost t zen rizik nehmotnch aktiv typu znaka, produkt, lid, procesy a postupy, patenty, znalosti (know-how) a podobn. V souvislosti s tmto posunem disciplny zen rizik asto hovome o zen strategickho rizika, zen reputanho rizika, zen obchodnho rizika i operanho rizika. Disciplna podnikovho zen rizik (ERM) stv soust celkov firemn strategie, roste jej vha v rmci proces zen firmy. Rovn pozice editele rizik (CRO) se zalenila do nejvyho veden pmo pod generlnho editele (CEO). Dal zmnou v pohledu na zpsob zen rizik v rmci konceptu ERM je fakt, e jde o vytvoen integrovanho systmu zen rizik. To znamen, e na rozdl od minulosti, kdy byly izolovan eeno upisovac riziko ivotnho pojitn, upisovac riziko neivotnho pojitn, trn riziko, vrov riziko, operan riziko, strategick riziko, reputan riziko atd. ERM je zameno na zen rizik ve svm souhrnu, co umouje adresovn skuten nejhavjch problm finann instituce. Dl odvtv zen rizik nemiz, ale krom nich se vytvoila nov strategick disciplna podnikov zen rizik (ERM). Zaveden ERM ve finann instituci m adu pnos. Sn nklady financovn a zlep se pstup k financovn dky vy kvalit zen a transparentnosti vlivem pouvn rozenmu rizikovho reportingu. Kapitl je efektivn alokovn podle vztahu vnosu a rizika. ERM umouje men vkonnosti finann instituce (3) (2)

34

esk finann a etn asopis, 2010, ro. 5, . 3, s. 29-48.

a jejch tvar v zvislosti na jejich pnosu k hodnot spolenosti. Zvyuje se transparentnost spolenosti a jej atraktivita u investor, zkaznk i zamstnanc. Zlep se rozhodovac proces a systm vasn vstrahy, zv citlivost, minimalizuje pekvapen. V neposledn ad napluje ERM compliance poadavky regultor a ratingovch agentur, m se sniuj ppadn pokuty a reputan rizika spojen s negativn publicitou. Z hlediska optimalizanch kritri mus bt nklady na transfer rizik a/nebo nklady na budovn vysplho systmu zen rizik ni, ne by byly nklady na kapitl bez aplikace tchto nstroj a postup. Jedin za tohoto kritria dochz ke zvyovn hodnoty finann instituce.

4 Zmny v systmu zen rizik pojioven

4.1 Likvidita Nejvraznji finann krize 2007 2010 poukzala na podcenn vznamu zen rizika likvidity. Vznamn zvislost finannch instituc a zejmna bank na mezibankovnm a kapitlovm trhu resultovala po ztrt dvry a zamrznut tchto trh k vznamnm likviditm problmm s mnoha bankroty. Mnoh banky byly nastalou situac pinuceny mnit svj obchodn model, kter vyuval mezibankovn a kapitlov trhy jako zdroj likvidity, a vrtili se k osvdenmu zdroji likvidity prostednictvm sbru retailovch depozit. Nejvt svtov pojiovna AIG v dsledku pot s likviditou byla nucen znrodnna. Pojioven se krize likvidity dotkla prostednictvm pozic finannho umstn (aktiv). Konkrtn AIG se v jedn sv divizi (Financial Products) zabvala poskytovnm kreditn podpory prostednictvm kreditnch derivt (CDS Credit Default Swaps). Pro investory do municiplnch dluhopis nabzela tyto CDS pro ppad padku municipln vldy s clem, aby se pro investory jednalo o prvotdn investici s ratingem AAA. Pot co se finann krize pelila z trhu podadnch hypotk (subprime mortgages), respektive sekuritizovanch cennch papr krytch tmito hypotkami na dal trhy, zashla t mn likvidn dluhopisov trhy. Situace, v n dochzelo k poklesu hodnoty aktiv, vyadovali investoi, aby AIG sv pozice dokrvala kolaterlem. Koncentrace AIG a rozmr poklesu vak asem narazila na monosti AIG a ta byla zachrnna sttnm pevzetm. Definice likvidity: schopnost dostt svm prv splatnm zvazkm. Likviditou aktiv se rozum udrovn dostatenho mnostv rychle likvidnch aktiv. Strukturln likviditou: se rozum udrovn pomru aktiv/pasiv tak, abychom mli vdy bezpenou hotovostn rezervu. Rmec zen likvidity je vymezen: 1. pravidly zen rizika likvidity; 2. provdnm stresov testovn; 3. existenc pohotovostn pln likvidity. Tolerance k riziku likvidity je stanovena: 1. prostednictvm systmu limit; 2. asovm horizontem. Regultoi uvauj o stanoven dodatench dvou pomrovch ukazatel a to na krtkodobou a dlouhodobou likvidity s clem poslen systmu zen rizika likvidity. zen 35

Onder .: Dopady finann krize na zen rizik pojioven.

rizika likvidity je astou pinou insolvence finannch instituc. Meme ho definovat jako neschopnost dostt svm splatnm zvazk v danm asovm momentu. Zkladn principy zen likvidity podle analzy CRO fra jsou: Princip . 1: Zjiovn stavu a kvality jednotlivch poloek Riziko likvidity je oblast, kter zahrnuje souasn riziko aktiv a pasiv souasn. Odpovdn risk management zan menm likvidnch charakteristik aktiv i pasiv spolenosti a stanovenm realistickch odhad monch nesoulad aktivnch a pasivnch pennch tok. Princip . 2: Nastaven limit Management by si ml nastavit jasn miteln kvalitativn a kvantitativn hranice men rizika likvidity. K nastaven parametr mus management dobe znt hranice toleranci k tomuto riziku. Jako nejjednodu monost se pi tomto kolu jev popis situace, kter se pak pepracuje do kvantitativnch hodnot, a ppadn stress-testem likvidity. Draz by ml bt kladen jak na ochranu ped technickou insolvenc z dvodu rizika likvidity, tak ekonomickou insolvenc vyplvajc z ostatnch rizik. Stavba pojistnch produkt Kdy mluvme o zen rizika likvidity v pojiovnictv, dleitm aspektem je zde tvorba produktovho portfolia. Princip . 3: Nastaven produkt Nklady na zabezpeen likvidity by se mli promtat do nastaven produkt a jejich portfolia. Stejn jako u vech rizik, je i zde dleit rozumt rovni likviditnho rizika, do kterho se dostv cel skupina. Je poteba na tto rovni konsolidovat jak hotovostn poteby, tak hotovostn zdroje, jak jist, tak mon nahodil. Princip . 4: Rozloen aktiv a zdroj Strategick alokace aktiv mus zahrnovat a potat s plnovnm pozic jednotlivch aktiv a pasiv, vetn monch posun a pohyb vlivem turbulenc na finannch trzch. Men likvidity Klem k spnmu promen likvidity a tok samotnch, je pln a jasn porozumn zdroj a poteb likvidity. Nutn je tyto vahy rozvdt ve variantnch situacch monho vvoje udlost. V zvislosti na produktovm portfoliu bvaj zdrojem likvidity obnovovac poplatky a samozejm prodej pojistnch produkt. Tyto prmie a poplatky se mohou liit podle aktuln situace na trhu. Krom toho, je nutn prbn monitoring hodnoty podnikovch aktiv.

36

esk finann a etn asopis, 2010, ro. 5, . 3, s. 29-48.

Princip . 5: Scne likvidity Pstupov kanly k likvidit mus bt vdy reflektovat kadou z monch uvaovanch situac vvoje na finannch trzch a je nutn mt v zloze vrov linky. Vbr depozit, snen ratingu spolenosti a zmna chovn klient nebo investor. Za pedpokladu atraktivity alternativnch investic a vysok rokov mry se me objevit situace, kde si klienti ru investice v produktech pojiovny. I kdy existuje spousta ovlivujcch detail, spolenost mus bt pipravena s nimi pracovat, a namodelovat tento typ variantnho vvoje chovn spotebitel V souvislost se vm ve uvedenm by spolenost mla pravideln kontrolovat a mit svoji likvidn pozici. Kdyby nebyla schopn naas dostt svm zvazk z hlediska likvidity, byla by zejm nucena k peruen operac. Z tohoto dvodu je potebn mt funkn sepsanou likviditn politiku, schvlenou senior managementem a dodrovanou. Princip . 6: Nastaven operativnch pravidel Veden instituce by mlo po manaerech striktn poadovat plnn stanovench pravidel zen likvidity. Pravidla by mla bt nastavena autoritou rovn senior managementu a jej dodrovn pravideln kontrolovno. Krizov pln likvidity Sprvn nastaven politika plnovn likvidity se osvd zejmna v turbulentnch asech vtho tlaku na likviditu. Odladn vnitn smrnice by mli spolehliv navigovat spolenost v asech ped a v prbhu krize. Mezi ostatnmi, je dleit mt vytvoen pro tuto situaci osvden, pipraven tm s nadefinovanmi odpovdnostmi a koly pro leny, a s pednastavenmi efektivnmi zpsoby komunikace. Princip . 7: Stresov testovn Finann instituce by mla dodrovat a mt nastaven varianty stresovho testovn likvidity schvlenho senior managementem. Mezi nejpouvanj scne pat: Scn zvench vbr z t: Zde se pepokld nrst trnch rokovch sazeb o vc ne 300 bazickch bod. Produkty u rokov citlivch produkt. Ppadn snahy o posilnn CF prostednictvm vprodej aktiv; zde mus potat se zdeformovanou trn hodnotou. Scn katastrofickch vbr: Simuluje se zde katastrofick objem vbr vklad, a tedy poteby hotovosti v krtk dob. Scn spotebitelsk paniky: Oproti scni zvenho a katastrofickho vbru se zde dv draz na rychl znehodnocovn aktiv spolenosti. Tahle situace se simuluje prudkm pdem akciovho trhu, rozen kreditnch spread, nebo katastrofick pojistn udlosti. Pi simulovn poklesu ratingu, se zde pracuje s pdem o cel stupe.

37

Onder .: Dopady finann krize na zen rizik pojioven.

Scn pokozench trh: Simuluje situaci, kdy je nemon uvolnn hotovosti prodejem aktiv na trhu. Uvauje se zamrzlmi kapitlovmi trhy vech druh aktiv na 3-6 msc, krom tch nejkvalitnjch a nejlikvidnjch. Likvidita se pak vrac na plnou pvodn rove cca v prbhu 1 roku. Scn pokozench trh a panickch vbr vklad: Zde se k ve uvedenm situacm jet kombinuje run na vklady vetn limitovan resp. dn prodejnosti souasnch produkt. Takto nasimulovan situace odhal ppadnou potebu externho financovn a taky poteby vytahovn cashe prodejem souasnch aktiv. Princip . 8: Kapitl nenahrad sprvn zen dn mnostv kapitlu neme nahradit kvalitn systm zen likvidity, vetn jeho stresovho testovn. Je dokonce nedouc, aby se nedostaten zen rizik likvidity nahrazovalo pouhm drenm kapitlu. 4.2. Stresov testovn Stresov testovn je dleitm nstrojem zen rizik. Stresov testovn upozoruje management na nedouc dopady vlivem psoben rznch rizikovch faktor. Stresov testovn je vyadovanou procesn aktivitou v pojiovnch dle Pile II. Finann krize ukzala, e finann instituce by mly potat s negativnjmi scni a e nelze aplikovat historick statistick parametry (volatilita, korelace, apod.) na obdob akutn krize. Finann krize rovn ukzala, e nesta aplikovat jen rizikov specifick scne a e je nutn formulovat souasn celofiremn stresov scne, kter umon zahrnut nelinernch vazeb mezi rizikovmi faktory a expozicemi. Stresov testovn hraje klovou roli v upevovn pravidel sprvy a zen (corporate governance) finannch instituc. Stresov testovn by mlo bt pevnou soust dcho kontrolnho systmu a kapitlovho plnovn. Stresov testovn by mlo bt provdno pro veker rizika: pojistn (ivotn a neivotn), trn, vrov, operan a likvidity s clem zabezpeit odhad ztrt, vi kapitlu, apod. v krizovch situacch. Souasn by mlo stresov testovn umonit identifikaci a agregaci rizik. Pedstavenstvo m zodpovdnost za program stresovho testovn. Stresov testovn by mlo bt vyuvno pro nastaven rizikov tolerance a limit a t pro kapitlov plnovn. Stresov testovn by se rovn mlo dotknout vznamnch koncentrac. Stresov testovn je soust systmu posouzen dostatenosti vnitnho kapitlu pi nm se uvauje, kde se uvauje s extrmnmi zmnami trnch podmnek a jejich dopady na pojiovnu. Na provdn stresovm testovn by mli participovat rzn experti z pojiovny jako risk management, ekonomov a kontroloi, manaei obchodnch lini a obchodnci. Tm se docl, e bude brn v vahu firemn stresov scn. Stresov testovn by mlo bt nleit zdokumentovno, vetn popisu pedpoklad a formulace pouitch scn. Stresov testovn mus bt provdno periodicky. Mus rovn existovat adekvtn IT infrastruktura pro hladk provdn stresovho testovn.

38

esk finann a etn asopis, 2010, ro. 5, . 3, s. 29-48.

Stresov testovn mus bt provdno v dnm rmci tzn., mus existovat dokumentace stresovho testovn, systmov implementace, manaersk kontrola, zabezpeen kvality dat, pedpoklady stresovch test, apod. Stresov testovn mus zahrnovat celou i rizik postupovanch pojiovnou, vetn uvaovanch rizik na firemn rovni. Stresov testovn mus zahrnout i scn, vetn budoucch a firemnch. Scne by mli odkrvat zranitelnost finann instituce, napklad pekroen kapitlovch poadavk, nelikvidnost, nesolventnost, apod. Pouenm z finann krize je zahrnut do scn vznamn krize likvidity tj. souasnho nastn tlak ze strany zdroj financovn (funding risk) a ohroen likvidity aktiv. Efektivnost technik redukujcch rizikov profil by se mla v rmci stresovho testovn systematicky provovat (nap. efektivnost hedgingu, nettingu, zajitn, collateral, apod.). Stresov testy by mly zahrnovat rovn komplexn produkty a sekuritizovan expozice. Nelze u nich vychzet z historickch rating a spred odvozench ze zkladnch produkt. Stresov testy by mly zahrnovat vysoce zadluen protistrany pro zhodnocen zranitelnosti specifickch kategori aktiv (nap. hedgeov fondy, finann zruky, investin banky, derivtov protistrany, apod.). Metriky stresovho testovn jsou: hodnota aktiv, zisk/ztrta, ekonomick zisk/ekonomick kapitl, regulatorn kapitl/RWA (rizikov ven aktiva), kapitlov pimenost, liquidity gap/funding gap, EEV (embedded value). QIS 5 kvantitativn studie dopad Clem QIS je zabezpeit dostatenou vi kapitlov pimenosti pi testovn rznch scn v cel i rizik pojiovny. Finann krize (2007 2010) s sebou pinesla t psnj nastaven parametr pro vpoet kapitlovch poadavk v rmci QIS 5 oproti QIS 4. Celkovm clem zmny parametr je zpsnn kapitlovch poadavk v reakci na finann krizi. Kvantitativn studie je naplnovna na 08-11/2010 a mezi hlavn zmny pat: 1. kalibrace standardizovan formule pro vpoet SCR, 2. uren vnosov kivky pro ohodnocen technickch rezerv, 3. nastaven kritri pro vlastn fondy. elem udrovn vlastnch fond na urit rovni je limitovn rizika nesolventnosti pojioven. Pojiovny pouvaj pro uren SCR bu standardizovan vzorec, nebo intern model. SCR je stanoveno jako Value at Risk na intervalu spolehlivosti 99,5 % v ronm horizontu. Kapitlov poadavky se vypotvaj pro riziko upisovac (ivotn, neivotn, zdravotn), riziko trn a riziko vrov. Novinkou v rmci QIS 5 je ohodnocen rizik z nehmotnch aktiv. Rizika nehmotnch aktiv mus bt rovn brna do vahy pi vpotu kapitlovch poadavk. Mezi typick

39

Onder .: Dopady finann krize na zen rizik pojioven.

ppady pat pokles cen na kapitlovch trzch, omezen likvidity, snen hodnoty jmna/znaky pojiovny, nedokonen projekt vas, apod. Dal novinkou je zahrnut rizika storen (lapse risk) do vpotu kapitlovch poadavk a to jak pro modul ivotnho tak t pro modul neivotnho pojitn. U upisovacho rizika ivotnho pojitn v rmci QIS 5 byla o 15 % navena mra mrtnosti (pro riziko mrtnosti/smrt); dle byla o 25 % snena mra mrtnosti (pro riziko dlouhovkosti/doit); dle byla zvena mra invalidity o 50 %; dle mra nklad se zvila o 10 % a mra mrtnosti u katastrof se zvila o 1,5 . V rmci modulu trnho rizika v QIS 5 dolo ke zmnm v agregaci sub-modul trnch rizik a dle v nastaven ok pro jednotliv rizikov moduly trnch rizik. U rokovho rizika byly sneny rovn vnosovch kivek a nov byl nastaven ok volatility. U akciovho rizika byly zveny proti QIS 4 stresov faktory pro tdy aktiv (globln akcie 39% ok, ostatn akcie 49% ok). Stresov faktory u mnovho rizika a nemovitostnho rizika jsou nastaveny na 25 % oproti 20 % v QIS 4. Nov byly stanoveny kapitlov poadavky na riziko spreadu u hypotench vr. K vznamnm zmnm dolo rovn u vpotu kapitlovch poadavk k vrovmu riziku. QIS 5 rozliuje nov dva typu expozic (nediversifikovateln expozice nap. bankovn protistrany, zajiovny, apod. a diversifikovateln expozice). V rmci modulu operanho rizika dolo ke zven individulnch rizikovch faktor o 50 % pro majetkov pojitn a o 25 % u ivotnho pojitn. Celkov lze tud konstatovat, e kapitlov poadavky budou v rmci QIS 5 naveny oproti QIS 4, co v sob reflektuje zvenou rizikovou averzi v dsledku dopad finann krize na sektor pojioven s clem minimalizovat potenciln negativn dopady dalch finannch kriz na toto odvtv. 4.3 Kapitl V oblasti kapitlovch poadavk jsou ze strany regultor evidentn snahy na poslen kapitlov vybavenosti finannch instituc. Uvauje se o striktnjm vymezen tzv. jdrovho kapitlu (Tier 1) a dle o zruen akceptace hybridnch sloek kapitlu (Tier 3). Souasn se diskutuje problematika procyklinosti souasnch regulatornch koncept (Basel II/Solvency II). To souvis s tm, e zatmco mnov politika v dob krize podporuje hospodsk rst nzkmi rokovmi sazbami a uvolnnm mnov politiky prostednictvm nkup cennch papr, apod. Obezetnostn pravidla aplikovan v kapitlovch poadavcch maj tendenci recesi prohlubovat a expanzi nafukovat. Uvauje se tedy o takov zmn tvorby kapitlovch poadavk, kter by v obdob hospodskho poklesu vyadovali ni kapitlov poadavky ne v obdob rstu. Solvency II rozliuje v oblasti kapitlu jednak zkladn fondy a jednak doplkov fondy. Zkladn vlastn fondy (Basic Own Funds) = pesah aktiv nad zvazky. Doplkov vlastn fondy (Ancillary Own Funds) = ostatn poloky schopn vstebat ztrty.

40

esk finann a etn asopis, 2010, ro. 5, . 3, s. 29-48.

MCR minimln kapitlov poadavek, tj. rove, pod n hroz nucen sprva pojiovny. SCR solventnostn kapitlov poadavek dle standardizovan formule nebo internho modelu. Obecn poadavky Tier 1 by ml obsahovat nejkvalitnj vlastn fondy, kter v ppad poteby absorbuj ztrty. Objem vlastnch fond v Tier 1 by ml bt znateln vy ne 1/3 vech vlastnch fond. Oproti vsledkm QIS4 by se mlo zvit mnostv a kvalita Tier 1, zvit kvalita Tier 2 a snit objem a zvit kvalitu Tier 3. Omezen hybridnho (i kdy vysoce kvalitnho) kapitlu v Tier 1 ( < 20 %). Pouze kapitl, kter je pln splacen, me bt zahrnut v Tier 1. Navrhovan struktura limit V ppad Solvency Capital Requirements (SCR) Tier 1 > Tier 2 > Tier 3. V ppad Minimum Capital Requirements (MCR) Tier 1 > Tier 2. Zkladn vlastn fondy v Tier 3 mohou bt zapotny do Solvency Capital Requirements, ale nikoliv do Minimum Capital Requirements. Doplkov vlastn fondy mohou bt zapotny do Solvency Capital Requirements, ale nikoliv do Minimum Capital Requirements. Pro Solvency Capital Requirements, objem vlastnch fond v Tier 1 by ml init minimln 50 % vech vlastnch fond pipadajcch v vahu. Pro Solvency Capital Requirements, objem vlastnch fond v Tier 3 by ml init maximln 15 % vech vlastnch fond pipadajcch v vahu. Pro Minimum Capital Requirements, objem vlastnch fond v Tier 1 by ml init minimln 80 % vech vlastnch fond pipadajcch v vahu. Minimln poadavky pro vlastn fondy Zkladn vlastn fondy v Tier 3 by mly mt vlastnosti, kter dokazuj efektivn podzenost. Zkladn vlastn fondy v Tier 3 by nemly bt voln svolateln/splatiteln v ppad zhoren solventnosti. Jakkoliv Cash flow tkajc se vlastnch fond by v ppad nesplnn Solvency Capital Requirement mlo bt pedmtem schvlen dohlejc autority (regultora). dn poloky vlastnch fond by nemly zpsobovat nebo akcelerovat nesolventnost. Durace Kapitlov nstroje by mly bt zahrnuty ve vlastnch fondech s ohledem na datum vzniku. asov horizont by ml vychzet z oekvan durace bhem nsledujcch 12 msc. Minimln splatnost v dob vzniku kapitlovch nstroj by mla bt 10 let pro Tier 1, 5 let pro Tier 2, a 3 roky pro Tier 3. Prmrn durace vlastnch fond by nemla bt vrazn ni ne durace zvazk.

41

Onder .: Dopady finann krize na zen rizik pojioven.

Zkladn vlastn fondy Poadavky u Tier 1 Kapitlov nstroje splacen kapitl z akci a ostatn kapitlov nstroje absorbujc ztrty jako prvn, mus bt nejvce podzeny v ppad likvidace, mus bt pln splaceny a jako prvn absorbovat ztrtu, mus mt duraci minimln 10 let od data vzniku, mus bt bez nroku na pedasn splacen, mus bt mon zruit vplatu kupnu/dividend, pokud hroz nesplnn SCR, bez dodatench zvazk. Ostatn poloky vlastnho kapitlu zadren zisky, pebytkov fondy, rezervy z pecenn a ostatn rezervy bez vlastnch akci bez rezerv s omezenm pouitm, bez odloen dan, bez oekvanch budoucch zisk, bez nehmotnch aktiv. Poadavky u Tier 2 splacen kapitl z akci, ostatn kapitlov nstroje absorbujc ztrty jako prvn a dal kapitlov nstroje splujc nsledujc poadavky: podzenost v ppad likvidace, schopnost absorbovat aspo sten ztrtu, durace minimln 5 let od data vzniku, pouze mrn nrok na pedasn splacen, monost pozastavit vplatu kuponu/dividend, bez dodatench zvazk. Poadavky u Tier 3 ostatn kapitlov nstroje, aspo nkter charakteristiky z kategorie Tier 1 a Tier 2, mon i v men me, bez dodatench zvazk, pedasn splacen me bt schvleno dohlejc autoritou, maturita minimln 3 roky od data vzniku, vetn odloen dan a oekvanch zisk. Doplkov vlastn fondy Poadavky u Tier 2 bn akciov kapitl dostupn na podn, zruky, akreditivy a nezaten doplkov kapitl dostupn na podn, kryjc ztrty jako prvn, poadavek nejvy kvality pro kryt ztrty a umonn pokraovn v podnikn. Poadavky u Tier 3 svolateln preferenn akcie a ostatn kapitlov nstroje zaazen do Tier 2 a Tier 3. 42

esk finann a etn asopis, 2010, ro. 5, . 3, s. 29-48.

4.4 Odmovn Motivace k nadmrnmu vystaven riziku je pikldna rovn systmu nastaven bonus a odmn, jen orientoval zamstnance finannch instituc zejmna na krtkodob cle a vsledky. S clem zabezpeit dlouhodobou rovnovhu je nov vyadovno, aby promnn sloka odmovn byla napojena na dlouhodobj asov horizont. Do odmovacho systmu finannch instituc bude muset bt napt zahrnut princip dlouhodob perspektivy a aspekty zen rizik. S clem nastavit zdrav principy politiky odmovn budou pojiovny muset zdit vbor pro odmovn a zabezpeit jeho nezvislost. Politika a systmy odmovn by mly podporovat celkovou obchodn strategii a mly by bt v souladu s mechanismy kontroly rizik. Podnikov systm zen by ml znamenat efektivn kontrolu ze strany sprvnho, dcho nebo dozorho orgnu podniku v otzkch, kter zahrnuj politiku odmovn tak, aby co nejlpe slouily zjmm spolenosti, jejm akcionm a pojistnkm. K zajitn tohoto by se mly individuln a podnikov vkonnosti dn a komplexn odret v odmovn; v politice a systmech odmovn by mly vzt nleit v vahu vznamn rizika, vetn pslunch asovch horizont. Odmovn mus bt transparentn a tak odpovdajcm zpsobem zveejnno. Zsada . 1 Celkov politika a praxe odmovn by mla bt v souladu s obchodnm modelem a rizikovou strategi, s rizikovm profilem, cli, hodnotami a postupy zen rizik. Politika odmovn by mla bt navrena tak, aby nepodporovala neoprvnn nebo nechtn pevzet rizika, kter pesahuje rove tolerovanho rizika. Mla by bt rovn strukturovna a zena zpsobem, kter neumouje jakoukoli monost manipulace. Nvrh politiky odmovn by ml bt takov, e nem negativn vliv na dlouhodob zjmy podniku a sna se sladit cle podniku a jeho pracovnk s ohledem na dlouhodob obdob. Proto by mla bt struktura odmovn zaloena na dlouhodobm pohledu na finann vsledky podniku, spe ne na krtkodob vsledky. V ppad pojiovny hraje dlouh obdob velmi dleitou roli. Zsada . 2 Politika odmovn se vztahuje na podnik jako celek v pimenm a na riziku zaloenm zpsobu a obsahuje konkrtn opaten, kter berou v vahu lohy sprvnch, dcch nebo dozorch orgn, klovch funkc, vrchnho veden a pracovnk, kte provdj innosti, kter zahrnuj vznamn pebrn rizika. V definici podnikov politiky odmovn by mla bt cel organizan struktura pokryta. Nicmn by se mli zamit na postaven, kde individuln zjmy a zjmy podniku s vt pravdpodobnost zv potenciln konflikty. V ppad zamstnanc odpovdnch za innosti, kter zahrnuj vznamn pebrn rizika, mohou podniky odmnit tyto zamstnance dostaten s clem pilkat a udret si kvalifikovan osoby. Bez ohledu na tuto skutenost, by odmny mly bt v souladu 43

Onder .: Dopady finann krize na zen rizik pojioven.

s dosaenm cl a to nejen ve vztahu k plnn v obchodnch oblastech, kter k tomu pat. Podobn jednotliv obchodn oblasti mus brt v vahu celkovou vkonnost podniku. Odmovn zamstnanc v oblasti zen rizik, pojistn matematiky, compliance a internho auditu by mlo bt navreno tak, aby zajistili kvalifikovan pracovnci, kte jsou v odmny pitahovni a stabilizovni. Aby se pedelo ppadnmu stetu zjm, mly by se jejich odmny urovat nezvisle na obchodnch oblastech. Tyto uveden funkce by mly mt vkon metriky zaloen pedevm na dosaen cl tchto funkc. Navc, v konkrtnm ppad z pojistn-matematick funkce, zamstnanci plnn tto funkce by nemli bt odmovni podle pedpoklad, kter je motivuj k nadmrnmu pebrn rizika nebo k podcenn existujcch rizik. Zsada . 3 Mla bt jasn, transparentn a efektivn struktura zen odmovn, vetn definice politiky odmovn a jejho dohledu. V zvislosti na povaze, rozsahu a sloitosti innosti podniku, by ml bt vytvoen Vbor pro odmovn. V rmci podnikovho systmu sprvy, mus bt odpovdnosti vztahujc se k definici a sprv otzek odmovn jasn. eeno by mlo bt zejmna vymezen, schvalovn a pehled o podnikov politice odmovn. V zjmu zajitn pimenosti procesu odmovn, by mli bt akcioni zapojeni do schvalovn politiky odmovn v aspektech tkajcch se odmny sprvnch, dcch nebo dozorch orgn. Administrativa, veden nebo dozor orgn by mly definovat odmny vztahujc se na klov funkce, vrcholov veden a pracovnky, kte provdj innosti, kter zahrnuj vznamn pevzet rizika. Politika odmovn by mla bt pedmtem pravideln (nejmn jednou za rok) a nezvisl intern kontroly, se zvltnm drazem na pedchzen vzniku pobdky pro nadmrn pebrn rizika a vytven stetu zjm mezi zamstnanci a podnikem jako celkem. Tento dohled me bt proveden Vborem pro odmovn. V kadm ppad konen odpovdnost za postupy odmovn v podniku by vdy mla bt urena sprvnmu, dcmu nebo dozormu orgnu. Alespo jeden ze len vboru by ml mt pi definovn a zen otzek odmovn odborn znalosti v oblasti odmovn, tj. vdt, jak navrhnout politiku odmovn s ohledem na otzky zen rizik v pojiovn. Zsada . 4 Pokud systmy odmovn zahrnuj fixn i variabiln sloky, mly by bt vyven tak, aby pevn sloka pedstavovala dostaten vysok podl z celkov odmny, aby se zabrnilo tomu, e jsou zamstnanci pli zvisl na pohybliv sloce a umon podniku pracovat s dodaten flexibilnm systmem prmi. Pohybliv sloka mus bt zaloena na kombinaci hodnocen individulnho a kolektivnho vkonu, jako je vkonnost v oblasti obchodu a celkov vsledky podniku nebo skupiny. 44

esk finann a etn asopis, 2010, ro. 5, . 3, s. 29-48.

Vplata velk sti vznamnho bonusu, bez ohledu na formu, v n m bt vyplacena, mus obsahovat flexibiln, odloenou sloku, kter bere v vahu povahu a asov horizont pojiovny. Jestlie odmna zahrnuje fixn a variabiln sloky, mly by bt tyto sloky vyven, aby umonily pojiovn (zajiovn) pln provozovat flexibiln bonusovou politiku. V ppad, e pohybliv sloka existuje, me bt zhmotnna nkolika rznmi zpsoby, krom hotovosti jsou to akcie nebo pimen cena akciov opce. Zkladnm clem by mlo bt vdy sladit individuln zjmy zamstnance a podniku. Kdy variabiln sloka, kter vychz z kritria vkonnost, existuje, podnik me stanovit maximln limit, a m monost odept prmie v ppad, e v podniku dojde k podstatnmu zhoren. Navc, ve vztahu ke lenm sprvnch, dcch nebo dozorho orgnu, by mohla existovat monost zskat zpt celou nebo st vyplacen variabiln odmny v ppad, e daje, na kterch byla zaloena, se ukou bt zjevn nesprvn. Zsada . 5 Pi definovn individulnho vkonu se bere v vahu nejen finann, ale tak nefinann vkonnost. Men vkonnosti, jako zklad pro bonus, by mlo obsahovat pravu o souasn a budouc rizika, s pihldnutm k rizikovmu profilu podniku. Men jednotlivch vkonnost je zsadn pro dnou politiku odmovn. Definovn odmny by nemlo bt ist mechanickm procesem zaloenm na mitelnch vkonnostnch kritrich, ale mla by zahrnovat monost pout vlastn sudek. U jednotlivch men vkonnosti, mohou bt finann aspekty jednm z aspekt, kter uruj vkonnost, jin nefinann faktory by mohly bt rovn brny v vahu. Jsou to napklad zskan dovednosti, osobn rozvoj, dodrovn vnitnch pravidel a postup podniku dodrovn norem upravujcch vztahy s pojistnky a pnos k vkonnosti cel jednotky nebo tvaru. Men vkonnosti pro vpoet prmi pro leny sprvnch, dicch nebo dozorch orgn, dritele klovch funkc, vrchn veden a pracovnky, kte provdj innosti, kter zahrnuj vznamn pebrn rizika, by mlo zahrnovat pravu o souasn a budouc rizika a zohledovat nklady pouitho kapitlu a potebnou likviditu. Zsada . 6 Politika odmovn by mla bt transparentn intern a odpovdajcm zpsobem zveejnna extern. Politika odmovn by mla bt pstupn vem zamstnancm, aby bylo mon pedem znt kritria, kter budou pouita pro uren jejich odmny. Proces hodnocen by ml bt dn zdokumentovan a transparentn pro dotynho zamstnance. Pi souasnm respektovn dvrnosti, pslun informace o politice odmovn kter nemohou zahrnovat zaplacen stky by mly bt zveejnny jasnm a srozumitelnm zpsobem pslunm externch zastnnch stranm, spolu s odmovnm sprvnm, dcm nebo dozorm orgnu. 45

Onder .: Dopady finann krize na zen rizik pojioven.

Informace vztahujc se k politice odmovn by mly bt zveejnny: zsady politiky odmovn, a to zejmna dostaten informace o vazb mezi odmnami a vkonnost, vysvtlen relativnho vznamu variabiln a fixn sloky odmn, dostaten informace o vkonnostnch kritrich, na nich je zaloen kad nrok na akciov opce, akcie i promnn sloky odmn, popis hlavnch charakteristik doplkovho dchodu nebo pedasnho odchodu do dchodu pro leny sprvnch, dcch a dozorho orgnu nebo vrcholovho veden. Informace o politice odmovn a zsady, jimi se d, by mly umonit akcionm, pojistnkm a ostatnm zastnnm stranm vyhodnocen motivanch ink politiky z pohledu zven vkonu nebo vyvolvajc nadmrn pebrn rizika. V souvislosti s poadavky, kter mus bt splnny v systmu zen (sprvy), by ml podnik vykazovat svou politiku odmovn svmu kontrolnmu orgnu na jeho dost.

Zvr
Finann krize poukzala na nedostatky v systmu zen rizik finannch instituc, vetn pojioven. Pojiovny jsou integrln soust finannho systmu a byly exponovny v obdob finann krize rizikm prostednictvm pennch a kapitlovch trh. Vlivem trn paniky dochzelo k neoekvanm odchylkm zejmna u nsledujcch rizikovch faktor: akciov riziko, riziko vnosov kivky, riziko vrovho spreadu, riziko protistrany a likviditn riziko. Nejslab oblast se ukzal systm zen rizika likvidity. Nedostaten diversifikace u zdroj likvidity (koncentrace na financovn prostednictvm kapitlovho trhu), nzk objem vysoce likvidnch aktiv, nedostaten provdn stresovch test likvidity a chybjc krizov plny likvidity pat mezi hlavn slabiny v tto oblasti. Z tohoto dvodu je navrhovna zmna v systmu zen likvidity s definovnm zsad, je finann instituce maj dodrovat v rmci zmn v regulaci finannch instituc. Basel III nvrhy dokonce potaj se specifikac dvou novch metrik pro zen velmi krtk (msn) a ron likvidity. Finann krize ukzala, e finann instituce podcenili oblast zen trnch rizik a ALM rizik. Byly podcenny modely rizik, zejmna pokud jde o jejich pedpoklady, zptn testovn a provdn stresov testovn. To plat zejmna pro oblast vrovch derivt a sekuritizac u nich se vyskytli nsledujc systmov nedostatky: 1. neadekvtn ocenn, vetn systematickho podcenn rizika, 2. plin koncentrace na nkolik mlo protistran, 3. neadekvtn zen kolaterlu, 4. netransparentnost trhu, kde vtina transakc je provdna na OTC bzi. Neadekvtn byl rovn rozmr vyuvn finann pky, kter se projevil extrmn negativn v kapitalizaci finannch instituc p pdu trhu. Z toho dvodu se zavd kapitlov poadavky k protistranm z vrovch derivt a zvyuj se kapitlov poadavky u sekuritizac. Souasn vy kapitlov poadavky budou u transakc vypodvanch OTC a ni budou aplikovny u centrln organizovanch transakc s clem zvit transparentnost a omezit nezdrav koncentrace. Basel III nvrhy dokonce potaj se zavedenm nov metriky pro finann pku k omezen vztahu mezi rozvahovmi a podrozvahovmi aktivy a kapitlu. Finann krize souasn odkryla vznamn nedostatky v oblasti kapitlov vybavenosti. Urit formy kapitlu (zejmna konvertibiln a hybridn) nemaj schopnost absorpce ztrt. Z tohoto dvodu se pikroilo k zven nrok na vlastn fondy (zejmna Tier 1) z hlediska jeho ve a kvality a dochz t k odbourn znatelnosti hybridnch soust kapitlu a nvrh na zaveden mluv, kter budou z konvertibilnch typ kapitlu init kapitl absorbujc ztrty. V obdob vlekl krize se jako negativn jev rovn pro-cyklick pojmn 46

esk finann a etn asopis, 2010, ro. 5, . 3, s. 29-48.

souasnch kapitlovch poadavk, kdy v obdob krize jsou finann instituce nuceny bu vznamn omezovat vrovou expanzi, ppadn dokonce likvidovat sv pozice. S clem omezit vznik spekulativnch bublin aktiv se pot s tm, e regultor bude vyadovat vy kapitlov poadavky v obdob expanze a naopak ni v obdob recese. Specifickou kategori jsou v oblasti kapitlovch poadavk systmov vznamn finann instituce, je povaj implicitn vldn garance. U tchto finannch instituc se pot s uvalenm mnohem vych kapitlovch poadavk s clem omezit jejich nadmrn rizikov expozice. Krom ve uvedench zmn dle ratingov agentury a regultoi pikldaj vznamnou vhu integrovanmu systmu zen rizik. V rmci nj pak zejmna provdn stresovho testovn jednotlivch typ rizik s clem odkrt vzjemn korelace a eventuln slabiny zvolen strategie a jej zranitelnosti na rzn rizikov faktory i jejich kombinovan projevy. Ve zmnn zmny v systmu zen rizik jsou reflektovny v navrhovanch zmnch regulace bank v dokumentu Basel III a nov pipravovanm systmu regulace pojioven Solvency II.

Literatura
[1] CEIOPS (2009a): Consultation Paper no. 46 Advise on Own Funds Classification and Eligibility. [on-line], Frankfurt am Main, Committee of European Insurance and Occupational Pensions, c2009, [cit. 20. 9. 2010]. <https://www.ceiops.eu/fileadmin/tx_dam/files/consultations/consultationpapers/CP46/CE IOPS-CP-46-09-L2-Advice-Own-Funds-Classification-and-eligibility.pdf>. [2] CEIOPS (2009b): Consultation Paper no. 59 Advise on Remuneration Issues. [on-line], Frankfurt am Main, Committee of European Insurance and Occupational Pensions, c2009, [cit. 20. 9. 2010]. <https://www.ceiops.eu/fileadmin/tx_dam/files/consultations/consultationpapers/CP59/CE IOPS-CP-59-09-L2-Advice-Remuneration-Issues.pdf>. [3] CEIOPS (2009c): Consultation Paper no. 66 Advise on Group Solvency for Groups with centralized risk management. [on-line], Frankfurt am Main, Committee of European Insurance and Occupational Pensions, c2009, [cit. 20. 9. 2010]. <https://www.ceiops.eu/fileadmin/tx_dam/files/consultations/consultationpapers/CP66/CE IOPS-CP-66-09-Draft-L2-Advice-Group-solvency-for-groups-with-centralised-risk-mana gement.pdf>. [4] EC (2010): QIS 5 Technical Specification Quantitative Impact Study. [on-line], Frankfurt am Main, Committee of European Insurance and Occupational Pensions, c2009, [cit. 20. 9. 2010]. <https://www.ceiops.eu/fileadmin/tx_dam/files/consultations/QIS/QIS5/QIS5technical_specifications_20100706.pdf>. [5] CRO Forum (2008): Liquidity Risk Management. Best Risk Management Practices, [on-line], Amsterdam, Chief Risk Officer Forum, c2008, [cit. 20. 9. 2010], <http://www.croforum.org/assets/files/publications/croforumbrmpliquidityriskmanagemen t_oct08.pdf>.

47

Onder .: Dopady finann krize na zen rizik pojioven.

Dopady finann krize na zen rizik pojioven

ABSTRAKT Finann krize odkryla vznamn nedostatky v systmu zen rizik finannch instituc. Hlavn kritika smuje do neadekvtnho zachzen s inovativnmi finannmi produkty s nedostatenm krytm kapitlem jejich trnch rizik, neadekvtnm ocennm tchto produkt s vznamnou zvislost na externm ohodnocen ratingovmi agenturami, netransparentnm vypodnm tchto produkt prostednictvm OTC, neadekvtnm zen kolaterlu v kombinaci se zaujmnm vysok finann pky v tchto pozicch a nezdravch koncentracch na nkolik mlo protistran. Navrhovan zmny v regulaci odstrauj hlavn nedostatky v systmu zen rizik, jakmi jsou psnj postupy pro zen rizika likvidity, celkov zven kapitlovch poadavk a transparentnosti u kreditnch derivt, sekuritizac, odbourn uznatelnosti hybridnho a konvertibilnho kapitlu z Tier 1 kapitlu; psnj poadavky na rizikov modely v kombinaci s poadavky na provdn stresovho testovn pro zabezpeen kapitlovho pokryt extrmnch trnch udlost. Klov slova: Finann krize; zen rizik; Pojiovna; Solvency II; Basel III; Riziko likvidity; Stresov testovn; Finann pka; ERM; Integrovan zen rizik; Ekonomick kapitl; Procyklicita; Vlastn fondy; Odmovn.

Risk Management Response of the Insurance Companies to the Financial Crisis

ABSTRACT Financial crisis has shown significant gaps in risk management system in financial institutions. The major critics focused on an inappropriate usage of the innovative financial products with not adequate reflection of capital requirements for their market risks, not adequate valuations of those products with reliance on external valuation by rating agencies, not transparent settlement via OTC and not adequate collateral management combined with the extreme financial leverage in those positions and unduly concentrations on the dozen counterparties. The proposed changes in regulatory regimes address major gaps in risk management system like the more stringent guidelines for liquidity risk management, the general increase of capital requirements and capital transparency on credit derivatives, securitization, etc. plus the abolishment of hybrid capital and the convertible capital from Tier 1 core capital; the more stringent requirements on risk models combined with the stress testing requirements to cover the extreme market events. Key words: Financial crisis; Risk management; Insurance company; Solvency II; Basel III; Liquidity risk; Stress testing; Financial leverage; ERM; Integrated risk management; Economic capital; Pro-cyclicality; Own funds; Remuneration. JEL classification: G010, G220, G320, G390.

48