Vojtch Duda

AF/JAP, 2. ronk

Japonsko se zejmna v poslednch deseti letech ad mezi prmyslov rozvinut zem s nejvym procentem sebevrad. Tento jev bv z pohledu zpadu asto vysvtlovn rozdlnou japonskou kulturou, v n nebyla sebevrada nikdy vnmna jako morln proheek, ale naopak estn zpsob odchodu z tohoto svta. Japonci tak bvaj asto vykreslovni jako nrod, kter je k sebevrad neobvykle nchyln a tolerantn. Tato mylenka je zhusta podporovna i samotnmi Japonci, kte pohlej na vysok poty sebevrad jako na celonrodn problm prvnho du, jm se dkladn zabv vlda a jen je bedliv sledovn japonskmi mdii. Ta tak bhem minulho velkho nrstu potu sebevrad v padestch letech minulho stolet poprv pouila vraz disacu-goku ( ) sebevraedn nrod. Existuj ale i nzory zpochybujc zda je souasn nrst sebevrad skuten problmem plynoucm z japonskho kulturnho ddictv. Nelze vak popt, e na rozdl od zpadnch civilizac, kde sebevrada po stalet pedstavovala spoleensk tabu, v Japonsku na ni bylo odedvna pohleno jako na legitimn, i dokonce chvlyhodn in. S nejstarmi ppady glorifikace aktu sebevrady v japonsk spolenosti se lze setkat ji v klasickch dlech ran stedovk literatury, napklad v Heike monogatari, ( ), lc thl boje mezi mocnmi vojenskmi rody, Taira a Minamoto. Prv z tohoto obdob pochzej prvn zmnky o seppuku ( ), druhu rituln sebevrady vyhrazen pro tdu vojensk lechty samurajstvo, kter se na sklonku obdob Heian (12. stolet) postupn stalo politickou a mocenskou elitou a toto postaven si v podstat uchovalo a do konce obdob Edo a potku westernizace Japonska ve 2. polovin 19. stolet. Rituln sebevrada seppuku byla soust samurajskho kodexu buid ( ) a po dlouh generace byla povaovna za oprvnn zpsob ukonen ivota, kterm si bylo mon uchovat est a vyhnout se pokoen z porky, ppadn odinit sv chyby, prokzat svou loajalitu a nevinnost, i dt najevo protest proti inm svho pna. Na zpad je znma sp pod oznaenm harakiri ( , doslova rozprn bicha), kter se v japontin zapisuje stejnmi znaky v obrcenm poad. Tento nzev vak m ponkud vulgrn podtn a samuraji nebyl nikdy pouvn. Plnovan seppuku obnela pomrn dlouh ritul, bhem nj byl samuraj okoupn, odn do blch at, byl mu podn jeho oblben pokrm a po jdle mu byla na tal poloena rituln dka tant ( , doslova krtk me). Pot samuraj sloil krtkou bse disei (), v n zpravidla vyjdil povznesen se nad bolest a smrt. Samotn sebevrada byla provedena za asti svdk v tradinm pokleku seiza, kdy si aktr rozhrnul odv a dkou si zleva doprava rozpral bicho. Vzpt mu jeho pedem vybran druh kaiakunin () setnul hlavu meem. Vechny tyto nleitosti vak s ohledem na podmnky nebvaly zdaleka vdy dodreny. Zejmna pi sebevradch, k nim dochzelo na bitevnm poli, bval ritul zkrcen na minimum. Funkci dky tant zde tak asto nahrazoval krtk samurajsk me wakizai (). Pvod praktiky seppuku nen zcela uspokojiv objasnn, m se vak za to, e vychz z tradin vry haragurai ( , doslova ern bicho) podle n lidsk due sdl v trobch, a pokud se lovk zpronev svmu pnu i ztrat est, jeho krev a vnitnosti zernaj. Rozprnm svho bicha tak dval samuraj najevo svou nevinu a vrnost a obhajoval jm svj spoleensk status.

Rituln sebevrada byla za uritch podmnek (uchrnn se ped znsilnnm, ponenm, i nsledovn svho manela ve smrti) praktikovna i enami ze samurajsk vrstvy, pro oznaen tchto ppad se vak spe ne seppuku pouval termn digai (). Od musk verze se asto liil tak provedenm eny si dkou tant zpravidla prozly hrdlo, ped m si obvykle tak svzaly kotnky, aby jejich tlo po smrtelnch kech nestrnulo v nedstojn poloze. etn odkazy na rituln sebevradu samuraj se vyskytuj ve stedovk literatue od obdob Kamakura a po ru Azui-Momojama (tedy konec 12. zatek 17. stolet). Jednm z proslulch japonskch historickch hrdin, kte tv v tv porce volili smrt z vlastnch rukou, byl napklad generl Minamoto no Joicune. Pozdji, v obdob Edo, byla praxe seppuku ve velk me edn omezena edikty Tokugawskho guntu. V 17. stolet mimo jin vstoupil v platnost zkon zakazujc samurajm dodret odvkou tradici a vzt si ivot v ppad ztrty svho pna. Praxe se vak i dle udrela mimo jin jako forma popravy vyhrazen pro vojenskou lechtu, kdy bylo odsouzenmu nazeno, aby ve stanoven as (zpravidla ped zpadem slunce urenho dne) provedl seppuku, m mu bylo i po vnm proheku umonno zachovat si tv. K tomuto zpsobu popravy se vztahuje dal ze sebevraednch pbh oslavovanch v japonsk literatue, k nmu dolo na potku 18. stolet, kdy vojensk kne Asano Naganori za urku tasil me na dvornho ednka Kiru Joinaku na zem gunova sdla v Edu. Naganori byl za svj pein odsouzen k smrti a v uren as si vzal ivot. Jeho druina 47mi samuraj se vak odmtla dit guntnmi zkony a dala pednost tradinmu kodexu cti. Po dlouhm plnovn zastranm zdnliv rozmailm ivotem tak samurajov vpadli do sdla ednka Joinaky a pomstili smrt svho pna, pestoe vdli, e je za jejich in stihne nejvy trest. Nakonec byli vichni a na jednoho (kter byl gunem Tokugawou Cunajoim omilostnn patrn pro svj mlad vk) sami odsouzeni ke spchn sebevrady a pozdji pohbeni po boku svho pna. Jejich pbh byl mnohokrt zpracovn v literrn, dramatick a pozdji i filmov podob. Jist nejslavnjm ze vech umleckch zpracovn je hra Kanadehon ingura (, do etiny bv nzev pekldn jako Samurajsk est), kterou v roce 1748 pro loutkov divadlo druri napsal Takeda Izumo, a kter byla pozdji adaptovna i pro hereck divadlo kabuki. Idealizovan obraz druiny estatyiceti samuraj pchajcch sebevradu na hrob svho mrtvho pna byl v japonsk spolenosti dlouho vnmn jako ukzka pkladn, odhodlan a bezmezn loajality. S loutkovm divadlem je spojen dal z japonskch kulturnch fenomn vztahujcch se k sebevrad, a to ind (), termn, kter v japontin oznauje spolenou sebevradu mileneckho pru, zpravidla z dvodu nemonosti satku. V rmci divadla druri vznikl cel nr her indmono, obsahujc kusy, jejich dj je soustedn na tragick pbh neastnho pru, asto inspirovan skutenou udlost. Autorem nejslavnjch her z tohoto nru je bezpochyby klasik z obdob Edo, ikamacu Monzaemon, kter napsal a inscenoval mimo jin kusy indten no Amidima ( Spolen smrt v sti nebes na Amidim) a Sonezaki ind ( Spolen smrt v Sonezaki). Tyto hry samozejm maj mnoho spolenho, mimo jin to, jak se znanou dvkou patosu oslavuj odvahu milenc, kte se rozhodli elit hrze smrti z vlastnch rukou, kdy jim nepze osudu znemonila t spolu. Dalm japonskm fenomnem pbuznm nmtm ikamacuovch her je ojako-ind (), oznaujc situaci, kdy rodie v bezvchodn situaci zabjeli nejdve sv dti, aby jej uchrnili ped spoleenskm propadem, a pot sebe. Nejznmj z japonskch historickch reli pmo souvisejcch s aktem sebevrady vak pochz a z minulho stolet. Byly j inp tokubecu kgeki tai () Speciln ton jednotky boskho vtru, kter jsou dnes znmy spe pod oznaenm kamikaze, jen

po 2. svtov vlce vstoupilo do mnostv jazyk jako synonymum pro sebevraedn nlet. Pestoe se staly nechvaln proslulm pkladem vlenho sebeobtovn, nebyly v krtk historii militaristickho Japonska prvn. Nejstar znm ppady, kdy se japont vojci, pozdji oslavovan jako gunin ( vlen bohov) obtovali pro dosaen strategickch cl, se datuj ji do doby Rusko-japonsk vlky v letech 1904 - 1905. Bn byly tak ppady, kdy vojci csask armdy pod vlivem nacionalistick ideologie radji pchali sebevradu na bojiti, ne aby padli do neptelskho zajet. Termn kamikaze, kter je japonskm tenm znak, je se v oficilnm oznaen etly sinojaponsky jako inp, se pvodn v Japonsku pouval v souvislosti se sebevraednmi letci jen neformln a do svta byl rozen a prostednictvm americk strany. Pot co se vak stal mezinrodn uvanm pojmem, byl zptn pejat do japontiny, v n se dnes sebevraedn jednotky nkdy oznauj jako Kamikaze tokubecu kgeki tai. Samotn nzev bosk vtr je odvozen od dvojice velkch tajfun, kter koncem 13. stolet zdecimovaly mongolsk invazn flotily a uchrnily tak Japonsko od vpdu cizch armd. Jednotky kamikaze vak svou zemi ped americkou flotilou ubrnit nedokzaly a jejich nasazenm ani nebylo dosaeno dnch zsadnch vlench spch. Mly vak rozhodn za nsledek psychick ok neptel a div nad japonskou mentalitou. S toky kamikaze tak souvis jeden z poslednch znmch ppad rituln sebevrady seppuku, kterou spchal admirl Takadir nii, nesouc zodpovdnost za pln na nasazen sebevraednch nlet. nii se zabil ve svm dom 16. srpna 1945, tedy den po csaskm prohlen o kapitulaci Japonska, zanechvajc po sob dopis na rozlouenou s omluvou mrtvm pilotm a jejich rodinm. Ve uveden pklady sice ilustruj, e motiv dobrovoln smrti m v japonsk historii a kulturn tradici sv pevn msto, otzkou vak je, jak mohou mt tyto a dal historick relie vliv na souasn stav. Absenci nboenskho zapovzen sebevrady, kter na rozdl od v Japonsku rozench vyznn obsahuj napklad kesanstv, islm i judaismus, jist nelze pehlet. Je si vak tak teba uvdomit, e v zejmna v ppad seppuku a kamikaze zpravidla nelo ani tak o sebevradu, jako o vynucen in, vzhledem k tomu, e jejich akti se obvykle nachzeli v pozici, kdy by jin jednn bylo spoleensky nepijateln. Tent ppad byly bn sebevrady japonskch vojk na bojitch 2. svtov vlky, kter byly motivovan vlenou propagandou, je nrodu vtpila, e padnout do rukou neptel se rovn naprostmu zavren a ztrt cti. Sotva lze pedpokldat, e by tehdej podmnky mohli mt za nsledek nrodn mentln predispozice, jimi by bylo mon souasn nrst potu sebevrad vysvtlit. Odbornci vid piny spe v momentln demografick a ekonomick situaci, v n se Japonsko nachz. Podle statistickch daj Svtov zdravotnick organizace (World Health Organization) nebylo po vtinu uplynulho stolet existujcch zznam procento sebevrad mezi pinami mrt v Japonsku nikterak vysok, ale odpovdalo spe nimu prmru mezi industrializovanmi zemmi. Za poslednch sto let dolo pouze ke dvma prudkm vkyvm z danho prmru, prvnmu v padestch letech a druhmu, dodnes petrvvajcmu, kter zaal rokem 1998. Oba pitom odpovdaj obdobm nhlho propadu i stagnace japonsk ekonomiky, s m souvis tak fakt, e nejastj obt sebevrad v souasnm Japonsku jsou mui mezi 30 60 lety vku. Prv u tto skupiny obyvatel tak dolo v poslednch deseti letech k nejrapidnjmu nrstu sebevrad, zatmco u en a mladch lid zstal stav tm nezmnn. Alespo sten tak lze souasnou situaci pist na vrub klesajc hospodsk produktivit a vln bankrot a finannch skandl, co jsou v japonsk spolenosti, v n roli jedinho ivitele rodiny tradin zastv otec, faktory kter nejvce postihuj ivoty mu v produktivnm vku.

Existuj vak i dal, trvalej piny ne ekonomick vkyvy, kter pravdpodobn stoj za konstantn stoupajcm mnostvm sebevrad v Japonsku. Mezi n pat pedevm fakt, e stejn jako ve vtin ekonomicky rozvinutch zem, japonsk populace strne. Lid v postproduktivnm vku, kte jsou podle celosvtovch statistik k sebevrad nejnchylnj, se tak stvaj stle podstatnjm procentem obyvatelstva. Nrst potu sebevrad tak me bt ponkud ironicky dsledkem mnoha spch japonsk spolenosti, kter se ad k nejzdravjm nrodm svta s nejvy stedn dlkou doit. Tm 20 procent Japonc je dnes starch 65 let a pat tud do vkov kategorie, v n celosvtov dochz k sebevradm nejastji. Mediln prezentovan mtus Japonc coby sebevraednho nroda tak lze jist pomrn snadno zpochybnit, je vak pravdou, e sebevrada zstv v Japonsku zvanm socilnm problmem, obdobn jako v mnoha dalch industrializovanch sttech.

Pouit zdroje Knihy varcov, Zdeka. Japonsk literatura 712 1868. Praha: Karolinum, 2005. Bouvier, Nicolas. Japonsk kronika. Trans. Rena Steklaov. Praha: Tich Byzanc, 1996. Noviny Lewis, Leo. "90 suicides a day spur Japan into action." The Times Online 12 Nov. 2007. 11 Feb. 2009 <http://www.timesonline.co.uk/tol/news/world/asia/article2852762.ece>. Lewis, Leo. "Japan gripped by suicide epidemic." The Times Online 12 June 2008. 37-42. 11 Feb. 2009 <http://www.timesonline.co.uk/tol/news/world/asia/article4170649.ece>. asopisy Kollmannov, Denisa. "Dobe se zabt." hypeMAGAZINE May 2006: 37-42. Internetov strnky World Health Organization. May. 11 Feb. 2009 <http://www.who.int>. Internetov dokumenty "Suicide rates in Japan." World Health Organization. 2008. 11 Feb. 2009 <http://www.who.int/mental_health/media/japa.pdf>. "Suicide in Japan." Everything2. 4 Jan. 2007. 11 Feb. 2009 <http://everything2.com/index.pl?node_id=1856917>. Internetov encyklopedie "Suicide in Japan." Wikipedia. 11 Feb. 2009 <http://en.wikipedia.org/wiki/Suicide_in_Japan>. "Seppuku." Wikipedia. 11 Feb. 2009 <http://en.wikipedia.org/wiki/Seppuku>. "Kamikaze." Wikipedia. 11 Feb. 2009 <http://en.wikipedia.org/wiki/Kamikaze>.